law_id stringlengths 11 2.15k | law_text stringlengths 14 1.92M |
|---|---|
Sdělení č. n2/2016 Sb. | Sdělení č. n2/2016 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby ve vyhlášce č. 277/2015 Sb., o postupu při určování výše náhrady za bolest a za ztížení spoločenského uplatnění příslušníků bezpečnostních sborů
Vyhlášeno 17. 6. 2016, částka 74/2016
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
o opravě tiskové chyby ve vyhlášce č. 277/2015 Sb., o postupu při určování výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění příslušníků bezpečnostních sborů
V nadpisu přílohy č. 1 k vyhlášce č. 277/2015 Sb. mají místo slov „pracovním úrazem“ správně být slova „služebním úrazem“. |
Vyhláška č. 197/2016 Sb. | Vyhláška č. 197/2016 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další vyhlášky
Vyhlášeno 17. 6. 2016, datum účinnosti 1. 9. 2016, částka 74/2016
* ČÁST PRVNÍ - Změna vyhlášky č. 72/2005 Sb.
* ČÁST DRUHÁ - Změna vyhlášky č. 13/2005 Sb.
* ČÁST TŘETÍ - Změna vyhlášky č. 14/2005 Sb.
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna vyhlášky č. 48/2005 Sb.
* ČÁST PÁTÁ - Změna vyhlášky č. 71/2005 Sb.
* ČÁST ŠESTÁ - Změna vyhlášky č. 74/2005 Sb.
* ČÁST SEDMÁ - Změna vyhlášky č. 108/2005 Sb.
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna vyhlášky č. 177/2009 Sb.
* ČÁST DESÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2019 (310/2018 Sb.)
197
VYHLÁŠKA
ze dne 2. června 2016,
kterou se mění vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další vyhlášky
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 7 odst. 3, § 19 písm. f), § 20 odst. 8, § 23 odst. 3, § 26 odst. 4, § 27 odst. 6, § 28 odst. 6, § 31 odst. 1, § 35 odst. 2, § 38 odst. 8, § 56, 71, § 81 odst. 11, § 83 odst. 5, § 84 odst. 3, § 85 odst. 3, § 91 odst. 1, § 112, § 113a odst. 2, § 121 odst. 1, § 123 odst. 5 a § 161 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 242/2008 Sb., zákona č. 49/2009 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 370/2012 Sb. a zákona č. 82/2015 Sb.:
ČÁST PRVNÍ
Změna vyhlášky č. 72/2005 Sb.
Čl. I
Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění vyhlášky č. 116/2011 Sb. a vyhlášky č. 103/2014 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odstavce 2 až 5 včetně poznámek pod čarou č. 1 a 4 znějí:
„(2)
Školská poradenská zařízení a školy poskytují bezplatně standardní poradenské služby v rozsahu uvedeném v přílohách č. 1 až 4 k této vyhlášce, a to na žádost žáků, jejich zákonných zástupců, škol nebo školských zařízení nebo na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci. Podmínkou poskytnutí psychologické nebo speciálně pedagogické poradenské služby je předání informace podle odstavce 3 a písemný souhlas žáka nebo jeho zákonného zástupce. Souhlasu není třeba v případech stanovených jinými právními předpisy1).
(3)
Škola nebo školské poradenské zařízení musí předem srozumitelně informovat žáka a v případě žáka, který má zákonného zástupce, také jeho zákonného zástupce o
a)
všech podstatných náležitostech poskytované poradenské služby, zejména o povaze, rozsahu, trvání, cílech a postupech poskytované poradenské služby,
b)
prospěchu, který je možné očekávat, a o všech předvídatelných důsledcích, které mohou vyplynout z poskytování poradenské služby, i možných následcích, pokud tato služba nebude poskytnuta,
c)
jeho právech a povinnostech spojených s poskytováním poradenských služeb, včetně práva žádat kdykoli poskytnutí poradenské služby znovu, práva podat návrh na projednání podle § 16a odst. 5 školského zákona, práva žádat o revizi podle § 16b školského zákona a práva podat podnět České školní inspekci podle § 174 odst. 5 školského zákona,
a to prostřednictvím formuláře, jehož vzor je stanoven v příloze č. 5 k této vyhlášce.
(4)
Poradenská služba se začne poskytovat bez zbytečného odkladu, nejpozději však do tří měsíců ode dne přijetí žádosti, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. Podmínkou poskytnutí poradenské služby je, že žadatel poskytl součinnost potřebnou k naplnění účelu poradenské služby. Krizová poradenská intervence, kterou se poskytuje pomoc v naléhavých ohrožujících situacích, se poskytuje bezprostředně po přijetí žádosti.
(5)
Výsledkem poradenských služeb školských poradenských zařízení směřujících k zjišťování speciálních vzdělávacích potřeb nebo mimořádného nadání žáka jsou zpráva a doporučení, jejichž náležitosti jsou upraveny jiným právním předpisem4).
1)
Například zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.
4)
Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.
Vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů.“.
2.
V § 1 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Školské poradenské zařízení dále vydává zprávu vždy v případě, že poradenská služba spočívá v psychologické nebo speciálně pedagogické diagnostice, nebo na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci.“.
3.
V § 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
zjišťování speciálních vzdělávacích potřeb žáka a mimořádného nadání žáka, doporučování vhodných podpůrných opatření a vyhodnocování poskytování podpůrných opatření žákům se speciálními vzdělávacími potřebami a žákům mimořádně nadaným,“.
Dosavadní písmena c) až i) se označují jako písmena d) až j).
4.
V § 2 písmeno d) zní:
„d)
prevenci a řešení vzdělávacích a výchovných obtíží, prevenci různých forem rizikového chování a dalších problémů souvisejících se vzděláváním a s motivací k překonávání problémových situací,“.
5.
V § 2 písm. e) se slova „se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním a sociálním znevýhodněním“ nahrazují slovy „uvedených v § 16 odst. 9 školského zákona“.
6.
V § 2 písm. f) se slova „etnických skupin“ nahrazují slovy „žijí v odlišných životních podmínkách“.
7.
V § 2 písmeno j) zní:
„j)
podpoře vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných ve školách a školských zařízeních, jakož i zmírňování důsledků znevýhodnění a prevenci jeho prohlubování,“.
8.
V § 2 se doplňují písmena k) až n), která znějí:
„k)
metodické podpoře pedagogů, kteří se podílejí na vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných,
l)
metodické podpoře výchovných poradců a školních metodiků prevence, asistentů pedagoga a dalších pedagogických i nepedagogických pracovníků, kteří se podílejí na zajišťování podpůrných opatření ve vzdělávání žáků,
m)
posílení kvality poskytovaných poradenských služeb zejména prostřednictvím součinnosti školských poradenských zařízení a školních poradenských pracovišť,
n)
součinnosti s orgány veřejné moci a s právnickou osobou uvedenou v § 16b odst. 1 školského zákona.“.
9.
Za § 2 se vkládají nové § 2a a 2b, které včetně nadpisů znějí:
㤠2a
Pravidla poskytování poradenských služeb
(1)
Při poskytování poradenských služeb školy a školská poradenská zařízení
a)
dodržují účel poradenských služeb,
b)
dodržují etické zásady poskytování poradenských služeb,
c)
vycházejí z individuálních potřeb žáka, podporují jeho samostatnost a přispívají k jeho sociálnímu začleňování,
d)
poskytují zletilému žákovi nebo zákonnému zástupci žáka zprávu a doporučení, které jsou výsledkem psychologické nebo speciálně pedagogické diagnostiky,
e)
spolupracují s jinými školami a školskými zařízeními,
f)
sledují a vyhodnocují poskytování navržených podpůrných opatření žáka,
g)
informují žáka a zákonného zástupce žáka o poradenských službách poskytovaných školou nebo školským poradenským zařízením,
h)
poskytují žákovi a zákonnému zástupci žáka podrobné a srozumitelné seznámení s průběhem a výsledkem poskytování poradenských služeb.
(2)
Při poskytování poradenských služeb školská poradenská zařízení na základě souhlasu zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka poskytují závěry vyšetření, které jsou podkladem pro doporučení ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, dalšímu školskému poradenskému zařízení, které se na péči o žáka podílí.
§ 2b
Psychologická a speciálně pedagogická diagnostika
(1)
Školská poradenská zařízení volí postupy, nástroje a metody odpovídající účelu vyšetření, vycházející z aktuálního stavu poznatků příslušné vědní disciplíny a v souladu s těmito poznatky s nimi pracují; v případě zásadních rozhodnutí z hlediska vzdělávacích potřeb je nutné rozhodnutí založit na využití několika postupů.
(2)
Postupy, nástroje a metody psychologické nebo speciálně pedagogické diagnostiky musí být standardizované. Není-li to možné, volí poradenská zařízení ty postupy, nástroje a metody, které mají prokazatelný přínos pro diagnosticko-intervenční péči ve vzdělávání žáka a slouží k zjištění vzdělávacích potřeb žáka a uzpůsobení postupů práce s ním, a to ve školním i domácím prostředí.
(3)
Je-li pro poskytování poradenských služeb nutné lékařské posouzení zdravotního stavu žáka nebo posouzení jiným odborníkem, pak se k závěrům tohoto posouzení vždy přihlíží.“.
10.
V § 3 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Školská poradenská zařízení poskytují poradenské služby prostřednictvím pedagogických pracovníků a sociálních pracovníků, jejichž činnost je stanovena v příloze č. 4 k této vyhlášce. Ředitel školského poradenského zařízení zajistí průběžné metodické vedení těchto pracovníků.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
11.
V § 3 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „právnickou osobou zřizovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy“.
12.
V § 3 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
K naplnění vzdělávacích potřeb žáka školská poradenská zařízení při poskytování poradenských služeb spolupracují s dalšími odborníky.“.
13.
§ 4 včetně nadpisu zní:
㤠4
Další dokumentace
(1)
Školské poradenské zařízení vede dokumentaci
a)
o žádostech o poskytnutí poradenské služby, o odmítnutí nebo přerušení poskytování poradenské služby,
b)
o vyšetření, jeho výsledcích a poskytnuté péči individuální i skupinové, včetně zprávy a doporučení ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami a žáka mimořádně nadaného,
c)
o doporučeních k poskytování podpůrných opatření, jejich druhu, skladbě a stupních a o případných změnách těchto doporučení,
d)
o doporučeních ke vzdělávání žáků ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona,
e)
o poskytnutí informace podle § 1 odst. 3,
f)
o součinnosti se školami a školskými zařízeními,
g)
o komunikaci a spolupráci s orgány veřejné moci,
h)
o revizi zprávy a doporučení podle § 16b školského zákona.
(2)
Škola vede o poradenských službách poskytovaných školním psychologem nebo speciálním pedagogem dokumentaci podle odstavce 1 písm. a), b) a e) až g) a o poradenských službách poskytovaných školním metodikem prevence nebo výchovným poradcem dokumentaci podle odstavce 1 písm. b), f) a g).
(3)
Škola dále vede dokumentaci o poskytovaných podpůrných opatřeních prvního stupně.“.
14.
V § 5 odst. 1 se za slova „pedagogicko-psychologickou“ vkládají slova „a speciálně pedagogickou“.
15.
V § 5 odstavec 3 zní:
„(3)
Poradna
a)
zjišťuje pedagogicko-psychologickou připravenost žáků na povinnou školní docházku a vydává o ní zprávu a doporučení,
b)
zjišťuje speciální vzdělávací potřeby žáků škol a na základě výsledků psychologické a speciálně pedagogické diagnostiky vypracovává doporučení s návrhy podpůrných opatření pro žáka,
c)
vydává zprávu a doporučení podle jiného právního předpisu4) za účelem stanovení podpůrných opatření na základě posouzení speciálních vzdělávacích potřeb žáka nebo mimořádného nadání žáka,
d)
vydává zprávu a doporučení podle jiného právního předpisu4) k zařazení žáka do školy, třídy, oddělení nebo studijní skupiny zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona nebo zařazení nebo převedení do vzdělávacího programu odpovídajícího vzdělávacím potřebám žáka,
e)
provádí psychologická a speciálně pedagogická vyšetření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a žáky mimořádně nadané,
f)
poskytuje žákům přímou speciálně pedagogickou a psychologickou intervenci,
g)
poskytuje poradenské služby žákům se zvýšeným rizikem školní neúspěšnosti nebo vzniku problémů v osobnostním a sociálním vývoji; jejich zákonným zástupcům a pedagogickým pracovníkům vzdělávajícím tyto žáky poskytuje poradenské služby zaměřené na vyjasňování osobních perspektiv žáků,
h)
poskytuje poradenské služby žákům z odlišného kulturního prostředí a s odlišnými životními podmínkami,
i)
poskytuje metodickou podporu škole a školskému zařízení při poskytování poradenských služeb a podpůrných opatření,
j)
poskytuje žákům kariérové poradenství,
k)
poskytuje informační, konzultační, poradenskou a metodickou podporu zákonným zástupcům žáka,
l)
prostřednictvím metodika prevence zajišťuje prevenci rizikového chování, realizaci preventivních opatření a koordinaci školních metodiků prevence.“.
Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje včetně odkazů na poznámku pod čarou.
16.
V § 6 odstavec 1 zní:
„(1)
Centrum poskytuje poradenské služby zejména při výchově a vzdělávání žáků s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, vadami řeči, souběžným postižením více vadami nebo autismem. Jedno centrum poskytuje poradenské služby v rozsahu odpovídajícím jednomu nebo více druhům znevýhodnění podle věty první v souladu s částí II přílohy č. 2 k této vyhlášce.“.
17.
V § 6 odstavec 2 zní:
„(2)
Žákům škol zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona a školských zařízení jsou poradenské služby centra poskytovány pouze v rámci diagnostické péče. Centrum poskytuje žákům podle věty první přímé speciálně pedagogické a psychologické intervence, nemůže-li tyto služby zajistit škola nebo školské zařízení, kde je žák zařazen.“.
18.
V § 6 odst. 3 se slova „se zdravotním postižením“ nahrazují slovy „uvedené v odstavci 1“.
19.
V § 6 odst. 4 písmeno a) zní:
„a)
zjišťuje připravenost žáků uvedených v odstavci 1 na povinnou školní docházku,“.
20.
V § 6 odst. 4 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
zjišťuje speciální vzdělávací potřeby žáků uvedených v odstavci 1 a přihlíží přitom k lékařskému posouzení zdravotního stavu nebo posouzení jiným odborníkem, zpracovává odborné podklady pro nastavení podpůrných opatření pro tyto žáky a pro jejich zařazení nebo přeřazení do škol a školských zařízení a pro další vzdělávací opatření, vypracovává zprávy z vyšetření a doporučení ke vzdělávání žáků,“.
Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena c) až f).
21.
V § 6 odst. 4 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 2 zní:
„c)
zajišťuje speciálně pedagogickou péči a speciálně pedagogické vzdělávání pro žáky uvedené v odstavci 1, kteří jsou vzděláváni ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině, která není zřízena podle § 16 odst. 9 školského zákona, nebo kterým je stanoven jiný způsob plnění povinné školní docházky2),
2)
§ 41 a 42 školského zákona.“.
22.
V § 6 odst. 4 se za písmeno c) vkládají nová písmena d) až f), která znějí:
„d)
vydává zprávu a doporučení podle jiného právního předpisu4) za účelem stanovení podpůrných opatření na základě posouzení speciálních vzdělávacích potřeb žáka,
e)
vydává zprávu a doporučení podle jiného právního předpisu4) pro zařazení žáka do školy, třídy, oddělení nebo studijní skupiny zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona nebo zařazení nebo převedení do vzdělávacího programu odpovídajícího vzdělávacím potřebám žáka,
f)
poskytuje kariérové poradenství žákům uvedeným v odstavci 1,“.
Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena g) až i).
23.
V § 6 odst. 4 písm. g) se slova „se zdravotním postižením a žáků se zdravotním znevýhodněním“ nahrazují slovy „uvedených v odstavci 1“.
24.
V § 6 odst. 4 písm. h) se slova „se zdravotním postižením, případně také se zdravotním znevýhodněním“ nahrazují slovy „uvedených v odstavci 1“.
25.
V § 6 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:
„j)
poskytuje informační, konzultační, poradenskou a metodickou podporu zákonným zástupcům žáků.“.
26.
V § 7 odst. 1 se slova „zpravidla výchovným poradcem a školním metodikem“ nahrazují slovy „školním poradenským pracovištěm, ve kterém působí zpravidla výchovný poradce a školní metodik“.
27.
V § 7 odstavec 2 zní:
„(2)
Ve škole jsou zajišťovány poradenské služby v rozsahu odpovídajícím počtu a vzdělávacím potřebám žáků školy zaměřené zejména na
a)
poskytování podpůrných opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami,
b)
sledování a vyhodnocování účinnosti zvolených podpůrných opatření,
c)
prevenci školní neúspěšnosti,
d)
kariérové poradenství spojující vzdělávací, informační a poradenskou podporu k vhodné volbě vzdělávací cesty a pozdějšímu profesnímu uplatnění,
e)
podporu vzdělávání a sociálního začleňování žáků z odlišného kulturního prostředí a s odlišnými životními podmínkami,
f)
podporu vzdělávání žáků nadaných a mimořádně nadaných,
g)
průběžnou a dlouhodobou péči o žáky s výchovnými či vzdělávacími obtížemi a vytváření příznivého sociálního klimatu pro přijímání kulturních a jiných odlišností ve škole a školském zařízení,
h)
včasnou intervenci při aktuálních problémech u jednotlivých žáků a třídních kolektivů,
i)
předcházení všem formám rizikového chování včetně různých forem šikany a diskriminace,
j)
průběžné vyhodnocování účinnosti preventivních programů uskutečňovaných školou,
k)
metodickou podporu učitelům při použití psychologických a speciálně pedagogických postupů ve vzdělávací činnosti školy,
l)
spolupráci a komunikaci mezi školou a zákonnými zástupci,
m)
spolupráci školy při poskytování poradenských služeb se školskými poradenskými zařízeními.“.
28.
V § 7 se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí:
„(3)
Škola zpracovává a uskutečňuje program poradenských služeb ve škole, který zahrnuje popis a vymezení rozsahu činností pedagogických pracovníků uvedených v odstavci 1, preventivní program školy včetně strategie předcházení školní neúspěšnosti, šikaně a dalším projevům rizikového chování.
(4)
Pedagogičtí pracovníci uvedení v odstavci 1 se podílejí na zajišťování podpůrných opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, poskytují součinnost školským poradenským zařízením a spolupracují s orgány veřejné moci za účelem ochrany práv žáků.
(5)
Škola spolupracuje se školským poradenským zařízením také v oblasti dalších služeb zajišťovaných pro žáky podle standardních činností uvedených v přílohách č. 1 a 2 k této vyhlášce a služeb zajišťovaných školou.“.
29.
Příloha č. 1 zní:
„Příloha č. 1 k vyhlášce č. 72/2005 Sb.
Standardní činnosti poraden
I.
Komplexní nebo zaměřená psychologická a speciálně pedagogická diagnostika:
1.
Zjišťování předpokladů pro školní docházku, skupinová a individuální psychologická a speciálně pedagogická diagnostika školní zralosti.
2.
Individuální psychologická a speciálně pedagogická diagnostika dětí předškolního věku z důvodů nerovnoměrného vývoje.
3.
Individuální psychologická a speciálně pedagogická diagnostika dětí předškolního věku, žáků základních škol a žáků středních škol s problémy v adaptaci a s výchovnými problémy, včetně specifických poruch chování.
4.
Individuální psychologická a speciálně pedagogická diagnostika žáků základních škol, žáků středních škol a studentů vyšších odborných škol se vzdělávacími problémy, včetně specifických poruch učení, a žáků neprospívajících.
5.
Individuální psychologická a speciálně pedagogická diagnostika jako podklad pro:
a)
návrhy na podpůrná opatření, včetně jejich členění do stupňů a případných kombinací,
b)
zařazování a přeřazování žáků se závažnými vývojovými poruchami učení nebo chování do škol, tříd, oddělení a studijních skupin zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona,
c)
psychologickou a speciálně pedagogickou diagnostiku žáků základních škol, žáků středních škol a studentů vyšších odborných škol s osobnostními nebo sociálně-vztahovými problémy,
d)
psychologickou a speciálně pedagogickou diagnostiku nadání a mimořádného nadání žáků,
e)
doporučení ke vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení nebo chování a dalšími speciálními vzdělávacími potřebami.
6.
Skupinová a individuální psychologická a speciálně pedagogická diagnostika jako podklad pro pomoc žákům základních škol a žákům středních škol v případech komplikací při volbě další školy či povolání.
7.
Diagnostika sociálního klimatu a rizikového chování v třídních kolektivech jako podklad pro tvorbu programů prevence rizikového chování.
8.
Diagnostika sociálního klimatu třídních kolektivů jako podklad pro tvorbu nápravných programů.
9.
Individuální psychologická a speciálně pedagogická diagnostika mimořádného nadání žáků.
II.
Psychologická a speciálně pedagogická intervence:
1.
Poradenská intervence u dětí předškolního věku, žáků základních škol, žáků středních škol a studentů vyšších odborných škol, zákonných zástupců a pedagogických pracovníků v životní krizi či nouzi a individuální pomoc těmto jedincům při zpracování krize v případech problémů, které negativně ovlivňují vzdělávání dítěte nebo žáka.
2.
Včasná poradenská péče a práce s dětmi předškolního věku s nerovnoměrným vývojem, zejména s obtížemi v adaptaci, a jejich dlouhodobé vedení.
3.
Základní individuální a skupinová reedukace žáků s potřebou podpůrných opatření ve vzdělávání, zejména u žáků se specifickými poruchami učení a chování, jejichž problémy vyžadují odborně mimořádně náročnou speciálně pedagogickou péči.
4.
Individuální a skupinová práce se žáky základních škol, žáky středních škol a studenty vyšších odborných škol s obtížemi v adaptaci, s osobnostními, sociálně-vztahovými problémy, s rizikovým chováním a potížemi, které negativně ovlivňují jejich vzdělávání.
5.
Individuální a skupinové kariérové poradenství pro žáky základních a středních škol a studenty vyšších odborných škol.
6.
Poradenské nebo poradensko-terapeutické vedení rodin s dítětem nebo žákem v případě problémů, které negativně ovlivňují vzdělávání dítěte nebo žáka.
7.
Poradenské konzultace a poradenské vedení zákonných zástupců dětí předškolního věku a žáků základních a středních škol, kterým je poskytována individuální nebo skupinová diagnostická a intervenční péče poradny.
8.
Poradenské konzultace a doporučení pedagogickým pracovníkům vzdělávajícím děti a žáky, kterým je poskytována individuální nebo skupinová diagnostická a intervenční péče poradny (tzv. intervence ve škole pro žáky).
III.
Informační a metodická činnost a příprava podkladů pro vzdělávací opatření a dokumentace:
1.
Metodické vedení pedagogů a rodičů při:
a)
uplatňování podpůrných opatření ve vzdělávání žáka,
b)
vzdělávání žáků nadaných a mimořádně nadaných,
c)
rozvoji komunikace, následně při rozvoji školních dovedností a v návaznosti na plnění vzdělávacích programů,
d)
individuálních programech k rozvoji percepčních oblastí a motoriky s ohledem na individuální potřeby žáka,
e)
podpůrných rodičovských skupinách.
2.
Metodická pomoc při tvorbě preventivních programů rizikového chování a participace na preventivních programech školy. Koordinace a metodické vedení práce výchovných poradců, školních metodiků prevence v základních a středních školách a dalších pedagogických pracovníků škol.
3.
Příprava podkladů:
a)
pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami zejména pro žáky se specifickými poruchami učení a chování do základních a středních škol,
b)
pro zařazení žáků uvedených v § 16 odst. 9 školského zákona a zejména žáků se závažnými poruchami učení a chování do škol, tříd, oddělení a studijních skupin s upravenými vzdělávacími programy pro tyto žáky.
4.
Při přípravě zpráv a doporučení v případech, kdy je žák v péči odborného lékaře nebo klinického psychologa, školské poradenské zařízení přihlíží při stanovování podpůrných opatření ve vzdělávání žáka ke klinické diagnóze a léčebným opatřením odborného lékaře nebo klinického psychologa, který tuto péči žákovi poskytuje, pokud tyto podklady zákonný zástupce nebo žák školskému poradenskému zařízení předá.
5.
Zpracování zpráv a doporučení v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů.
6.
Pokud školské poradenské zařízení zjistí podezření na klinickou diagnózu žáka, doporučí mu vyšetření zdravotního stavu poskytovatelem zdravotních služeb v příslušném oboru.
7.
Poskytování odborných konzultací pedagogickým pracovníkům:
a)
v oblasti péče o děti předškolního věku, žáky základních škol, žáky středních škol a studenty vyšších odborných škol, jejichž školní vzdělávání vyžaduje zvláštní pozornost,
b)
poskytování odborných konzultací pedagogickým pracovníkům základních a středních škol v souvislosti se vzděláváním žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, s vytvářením doporučení ke vzdělávání a naplňováním individuálních vzdělávacích plánů pro tyto žáky.
8.
Vedení dokumentace, vedení evidence a administrativa související se standardními činnostmi v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů.
9.
Vyhodnocování realizovaných preventivních programů škol v regionální působnosti pro potřeby zpracování analýz, statistik a krajských plánů prevence.
10.
Spolupráce se středisky výchovné péče při poskytování standardních služeb pro žáky se specifickými poruchami chování a s rizikovým chováním, spolupráce s jejich zákonnými zástupci a pedagogickými pracovníky, kteří je vzdělávají.
11.
Koordinace činnosti poradny a centra při vytváření doporučení ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, při poskytování souběžné péče.“.
30.
Příloha č. 2 zní:
„Příloha č. 2 k vyhlášce č. 72/2005 Sb.
Standardní činnosti center
I.
Standardní činnosti společné
I.I.
Komplexní nebo zaměřená speciálně pedagogická a psychologická diagnostika
1.
Individuální speciálně pedagogická diagnostika a psychologická diagnostika jako podklad pro:
a)
doporučení podpůrných opatření pro účely vzdělávání žáků uvedených v § 6 odst. 1,
b)
stanovení speciálně pedagogických intervenčních postupů u žáků uvedených v § 6 odst. 1 včetně způsobů jejich zajištění,
c)
zpracování návrhů na zařazování a přeřazování žáků podle písmena uvedených v § 6 odst. 1 včetně způsobů jejich zajištění do škol, tříd, nebo studijních skupin zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona,
d)
zpracování návrhů vzdělávání žáka podle vzdělávacího programu odpovídajícího jeho vzdělávacím potřebám.
2.
Diagnostika potřebnosti a zpracování doporučení k uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky žáků uvedených v § 6 odst. 1.
3.
Zjišťování potřebnosti a zpracování návrhů uzpůsobení podmínek konání závěrečných zkoušek nebo přijímacích zkoušek žáků uvedených v § 6 odst. 1.
4.
Zjišťování účinnosti a potřebnosti uplatňovaných podpůrných opatření a speciálně pedagogických a psychologických intervenčních postupů pro účely vzdělávání žáků, kterým centrum poskytuje poradenské služby.
5.
Poskytování služeb kariérového poradenství pro žáky uvedené v § 6 odst. 1.
I.II.
Speciálně pedagogická a psychologická intervence a poradenská podpora
1.
Provádění speciálně pedagogické nebo psychologické intervence u žáků uvedených v § 6 odst. 1 vzdělávaných ve třídách, odděleních, studijních skupinách, které nejsou zřízeny podle § 16 odst. 9 školského zákona a ve školských zařízeních v souladu s individuálním vzdělávacím plánem žáka.
2.
Provádění speciálně pedagogické nebo psychologické intervence u žáků, kterým speciálně pedagogické centrum doporučilo takovéto podpůrné opatření a kteří se vzdělávají ve třídě zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona a určené žákům s jiným znevýhodněním, v souladu s individuálním vzdělávacím plánem žáka.
3.
Poskytování poradenských informací zletilým žákům nebo zákonným zástupcům žáků o souvisejících dalších službách, zejména sociálních nebo zdravotnických.
4.
Poskytování poradenských informací o kompenzačních a dalších pomůckách včetně didaktických a jejich dostupnosti, poskytování instrukce k jejich používání v průběhu vzdělávání žáka.
5.
Poskytování včasné intervence žákům uvedeným v § 6 odst. 1 pedagogicko-psychologickými prostředky a v propojení a spolupráci s odborníky jiných profesí, kteří se podílejí nebo se mohou podílet na podpoře psychomotorického a sociálního vývoje dětí a se zaměřením na celou rodinu.
6.
Poskytování krizové intervence žákům uvedeným v § 6 odst. 1 a jejich zákonným zástupcům v propojení a ve spolupráci s odborníky jiných profesí, kteří se podílejí nebo se mohou podílet na řešení vzniklé situace se zaměřením na celou rodinu.
I.III.
Informační a metodická činnost, podpora a evidence
1.
Poskytování poradenské podpory a informací o možnostech vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, o vzdělávací nabídce a dalších poskytovatelích poradenských služeb, jejich obsahu a dostupnosti pro zákonné zástupce a pedagogické pracovníky žáků, kterým speciálně pedagogické centrum poskytuje služby.
2.
Poskytování poradenské podpory a informací o sociálních službách, jejich obsahu, poskytovatelích, síti a dostupnosti pro zákonné zástupce a pedagogické pracovníky žáků, kterým speciálně pedagogické centrum poskytuje služby.
3.
Metodická podpora a poskytování odborných konzultací pedagogickým pracovníkům škol vzdělávajícím žáky uvedené v § 6 odst. 1 při realizaci podpůrných opatření.
4.
Metodická pomoc školám při tvorbě inkluzívního prostředí třídy, ve které se vzdělává žák se sluchovým postižením, tělesným postižením, zrakovým postižením, mentálním postižením, s autismem, se souběžným postižením více vadami a s vadami řeči.
5.
Vedení dokumentace, vedení evidence činnosti centra a administrativa související se standardními činnostmi, příprava dokumentů pro správní řízení v oblasti vzdělávání žáků, kterým centrum poskytuje poradenské služby.
6.
Spolupráce se školou, poradnou, dalšími centry, případně středisky výchovné péče při poskytování souběžných poradenských služeb žákům.
7.
Zapůjčování odborné literatury a rehabilitačních a kompenzačních pomůcek podle potřeb žáků a nácvik jejich používání žáky a zákonnými zástupci žáků.
8.
Tvorba a nabídka speciálních pomůcek podle individuálních potřeb žáků a nácvik jejich používání žáky a zákonnými zástupci žáků.
9.
Poskytování informací o možnostech využití kompenzačních, rehabilitačních a didaktických pomůcek.
10.
Metodická podpora asistentů pedagoga, jejichž působení ve třídě centrum doporučilo.
11.
Koordinace činnosti centra a poradny při vytváření doporučení ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami v případě poskytování souběžné péče.
II.
Standardní činnosti speciální
II.I.
Centrum poskytující služby žákům s vadami řeči, jejich zákonným zástupcům, školám a školským zařízením vzdělávajícím tyto žáky
1.
Orientační logopedické vyšetření a depistáž poruch komunikace.
2.
Individuální speciálně pedagogická a psychologická diagnostika u žáků s narušenou komunikační schopností pro účely stanovení podpůrných opatření a v případě potřeby i zpracovávání návrhů na vzdělávání žáka ve třídě zřízené pro žáky s vadami řeči a potřebou využívání náhradních komunikačních systémů.
3.
Individuální logopedická diagnostika, aplikace logopedických diagnostických postupů.
4.
Stanovování podpůrných opatření pro účely vzdělávání žáků s narušenou komunikační schopností a specifickými poruchami učení na podkladě vady řeči.
5.
Stanovování logopedických intervenčních postupů a programů pro účely rozvoje komunikačních dovedností a komunikační kompetence žáka v oblasti mluvené a psané řeči a jejich vyhodnocování.
6.
Provádění logopedických intervenčních postupů, zejména stimulačních, edukačních a reedukačních.
7.
Podpora senzomotorického, kognitivního a sociálního rozvoje k vytváření primárních školních dovedností a k prevenci vzniku specifických poruch učení.
8.
Provádění kontrolních speciálně pedagogických a logopedických vyšetření.
9.
Metodické vedení pedagogických pracovníků škol při zajišťování podmínek ve vzdělávání žáků s narušenou komunikační schopností, včetně metodické podpory pro užívání alternativní a augmentativní komunikace, hlasové výchovy a hlasové hygieny.
10.
Metodické vedení pedagogických pracovníků při zajišťování školních programů primární logopedické prevence.
11.
Zjišťování a stanovování potřeby uzpůsobení podmínek konání maturitní zkoušky, závěrečných zkoušek a přijímacích zkoušek u žáků s narušenou komunikační schopností.
12.
Poskytování logopedické péče žákům s narušenou komunikační schopností vzdělávaným v inkluzívních podmínkách, kterým centrum stanovilo podpůrná opatření, včetně žáků, kteří nevyžadují úpravu vzdělávacího programu.
13.
Metodická podpora zákonným zástupcům žáků s vadou řeči k provádění stanovených logopedických cvičení žáka, zpracování a vedení záznamů o individuální logopedické péči.
14.
Zpracování a vedení záznamů o individuální logopedické péči.
15.
Tvorba didaktických a metodických materiálů pro rozvoj komunikace, tvorba pracovních listů.
II.II.
Centrum poskytující služby žákům se zrakovým postižením, jejich zákonným zástupcům, školám a školským zařízením vzdělávajícím tyto žáky
1.
Individuální speciálně pedagogická a psychologická diagnostika u žáků se zrakovým postižením pro účely stanovení podpůrných opatření a v případě potřeby i zpracovávání návrhů na vzdělávání žáka ve třídě zřízené pro žáky se zrakovým postižením.
2.
Nácvik specifických činností u žáka se zrakovým postižením.
3.
Rozvoj zrakových funkcí, zraková stimulace.
4.
Smyslová výchova žáka.
5.
Propedeutika čtení a psaní bodového písma.
6.
Propedeutika čtení a psaní zvětšeného černotisku, grafomotorické cviky.
7.
Tyflografika, nácvik podpisu.
8.
Zraková hygiena.
9.
Rozvoj matematických představ.
10.
Rozvoj estetického vnímání.
11.
Nácvik orientace a samostatného pohybu.
12.
Nácvik sebeobsluhy.
13.
Poskytování informací o didaktických, zvukových a audiovizuálních pomůckách pro žáky se zrakovým postižením zákonným zástupcům a pedagogickým pracovníkům.
14.
Realizace sociálně rehabilitačních programů.
15.
Zajišťování odborných konzultací a metodické podpory pro zákonné zástupce a pedagogy škol a školských zařízení zákonným zástupcům a pedagogickým pracovníkům vzdělávajícím žáky se zrakovým postižením.
16.
Práce se speciálními učebnicemi, speciálními učebními pomůckami a kompenzačními pomůckami.
II.III.
Centrum poskytující služby žákům se sluchovým postižením, jejich zákonným zástupcům, školám a školským zařízením vzdělávajícím tyto žáky
1.
Individuální speciálně pedagogická a psychologická diagnostika u žáků se sluchovým postižením pro účely stanovení podpůrných opatření a v případě potřeby i zpracování návrhů na vzdělávání žáka ve třídě zřízené pro žáky se sluchovým postižením.
2.
Budování a rozvoj audioorální komunikace, její složky receptivní, zejména poslechu a odezírání, a složky produktivní.
3.
Rozvoj českého znakového jazyka a dalších komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob.
4.
Poskytování informací o možnostech vzdělávání a komunikace osob se sluchovým postižením a jejich životě zákonným zástupcům, popřípadě starším žákům.
5.
Podpora rodiny v celkovém harmonickém rozvoji dětí, žáků a studentů.
6.
Pořádání kurzů komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob pro zákonné zástupce, pedagogické i nepedagogické pracovníky škol a školských zařízení.
7.
Spolupráce s příslušným odborným zdravotnickým zařízením na speciálně pedagogické přípravě žáka na vyšetření, případný zákrok, na využívání kompenzačních pomůcek a participace na následné rehabilitaci.
8.
Cvičení na posilování nepostižených smyslových funkcí.
9.
Individuální a skupinové terapie pro zákonné zástupce vedené psychologem.
10.
Poradensko-terapeutické vedení rodin, krizová terapie, terapie pro neslyšící zákonné zástupce.
11.
Sluchová výchova, zásady manuální komunikace, rozvoj motoriky dítěte, výstavba orální řeči, alternativních metod čtení, analyticko-syntetická metoda čtení, vedení pojmových deníků, řešení výchovných problémů, nácvik čtení s porozuměním apod.
12.
Nácvik činností pro vyšetření audiometrem a příprava na audiometrické vyšetření.
II.IV.
Centrum poskytující služby žákům s tělesným postižením, jejich zákonným zástupcům, školám a školským zařízením vzdělávajícím tyto žáky
1.
Individuální speciálně pedagogická a psychologická diagnostika u žáků s tělesným postižením pro účely stanovení podpůrných opatření a v případě potřeby i zpracovávání návrhů na vzdělávání žáka ve třídě zřízené pro žáky s tělesným postižením.
2.
Posouzení předpokladů pro rozvoj školních dovedností žáka z hlediska jeho psychomotorického vývoje.
3.
Budování a rozvoj komunikativních, lokomočních, manipulačních a dalších dovedností žáků s tělesným postižením.
4.
Školní věk - metodika nácviku čtení a psaní, tj. zejména grafomotorika po obsahové a technické stránce, specifické metodiky nácviku psaní a čtení nebo alternativních metod čtení.
5.
Speciální nácvik práce s počítačem jako prostředkem komunikace a získávání informací
6.
Zajišťování logopedické péče žákům s tělesným postižením.
II.V.
Centrum poskytující služby žákům s mentálním postižením, jejich zákonným zástupcům, školám a školským zařízením vzdělávajícím tyto žáky
1.
Individuální speciálně pedagogická a psychologická diagnostika u žáků s mentálním postižením pro účely stanovení podpůrných opatření a v případě potřeby i zpracovávání návrhů na vzdělávání žáka ve třídě zřízené pro žáky s mentálním postižením.
2.
Podpora všestranného rozvoje dětí, žáků a studentů s potřebou podpůrných opatření z důvodu mentálního postižení zahrnující podporu rozvoje hrubé a jemné motoriky, grafomotoriky, sebeobsluhy, sociálních vztahů, estetického vnímání, slovní zásoby.
3.
Metodika cvičení pro děti raného věku, smyslová výchova.
4.
Systematický rozvoj slovní zásoby a dílčích strategií učení.
5.
Podpora krátkodobé paměti, rozvoj pozornosti žáků.
6.
Příprava na zařazení do výchovně vzdělávacího procesu.
7.
Další formy a metody výuky pro vzdělávání žáků s mentálním postižením vycházející z nových poznatků vědy.
8.
Nácvik alternativních forem čtení.
9.
Využívání nových technologií, zejména elektronických učebnic.
10.
Zajišťování logopedické péče se zaměřením na alternativní a augmentativní komunikaci.
11.
Využívání různých druhů podpůrných terapeutických postupů, zejména arteterapie a muzikoterapie.
12.
Poskytování metodické podpory pedagogům pro využívání vhodných didaktických a speciálně pedagogických přístupů.
13.
Individuální programy k rozvoji percepčních oblastí a motoriky s ohledem na individuální potřeby zahrnující koncept bazální stimulace, ergoterapeutické prvky a stimulační programy.
II.VI.
Centrum poskytující služby žákům s autismem, jejich zákonným zástupcům, školám a školským zařízením vzdělávajícím tyto žáky
1.
Příprava na zařazení do výchovně vzdělávacího procesu a vzdělávání žáků s autismem.
2.
Individuální speciálně pedagogická a psychologická diagnostika u žáků s autismem pro účely stanovení podpůrných opatření a v případě potřeby i zpracovávání návrhů na vzdělávání žáka ve třídě zřízené pro žáky s autismem.
3.
Spolupráce s rodinou - rozvoj funkční komunikace, sociálních dovedností, pracovních návyků, sebeobsluhy, volnočasových aktivit, eliminace problémového chování, práce s rodinou, vytváření podpůrných rodičovských skupin.
4.
Nácvik funkční komunikace, sociálního chování a zvládání náročného chování.
5.
Individuální programy k rozvoji percepčních oblastí a motoriky s ohledem na individuální potřeby zahrnující zejména koncept bazální stimulace, ergoterapeutické prvky a stimulační programy.
6.
Podpora a vedení při rozvoji sebeobsluhy, pracovních dovedností a sociálních kompetencí.
7.
Uplatňování metodiky strukturovaného učení, využívání behaviorálních schémat a jiných postupů; spolupráce s rodinou, konzultace s ostatními účastníky péče.
8.
Zajišťování metodické podpory pedagogickým pracovníkům v oblasti volby a uplatňování metodických postupů vytvořených pro práci s žáky s autismem.
9.
Metodické vedení zákonných zástupců žáka pro zajišťování domácí péče odpovídající potřebám žáka zahrnující zejména podporu v oblasti rozvoje funkční komunikace, sociálních dovedností, pracovních návyků, sebeobsluhy, volnočasových aktivit, zvládání problémového chování.
10.
Zajišťování metodické podpory pedagogickým pracovníkům v oblasti volby a uplatňování metodických postupů vytvořených pro práci se žáky s autismem.
11.
Spolupráce se školskými zařízeními a ostatními účastníky péče, semináře, konzultace.
12.
Spolupráce s organizacemi poskytujícími volnočasové aktivity.
13.
Podpůrné rodičovské skupiny.
II.VII
. Centrum poskytující služby žákům hluchoslepým, jejich zákonným zástupcům, školám a školským zařízením vzdělávajícím tyto žáky používá standardní činnosti speciální podle znevýhodnění uvedeného v § 6 odst. 1.
II.VIII.
Centrum poskytující služby žákům s více vadami, jejich zákonným zástupcům, školám a školským zařízením vzdělávajícím tyto žáky používá standardní činnosti speciální podle typu znevýhodnění uvedeného v § 6 odst. 1; přitom vycházejí ze standardních činností společných pro všechna centra.“.
31.
Příloha č. 3 zní:
„Příloha č. 3 k vyhlášce č. 72/2005 Sb.
Standardní činnosti školy
I.
Standardní činnosti výchovného poradce
I.I.
Poradenské činnosti:
1.
Kariérové poradenství a poradenská pomoc při rozhodování o další vzdělávací a profesní cestě žáků, tj. zejména:
a)
koordinace mezi hlavními oblastmi kariérového poradenství - kariérovým vzděláváním a diagnosticko-poradenskými činnostmi zaměřenými k volbě vzdělávací cesty žáka,
b)
základní skupinová šetření k volbě povolání, administrace, zpracování a interpretace zájmových dotazníků v rámci vlastní odborné kompetence a analýzy preferencí v oblasti volby povolání žáků,
c)
individuální šetření k volbě povolání a individuální poradenství v této oblasti ve spolupráci s třídním učitelem,
d)
poradenství zákonným zástupcům s ohledem na očekávání a předpoklady žáků ve spolupráci s třídním učitelem,
e)
spolupráce se školskými poradenskými zařízeními a středisky výchovné péče při zajišťování poradenských služeb přesahujících kompetence školy,
f)
zajišťování skupinových návštěv žáků školy v informačních poradenských střediscích krajských poboček Úřadu práce České republiky a poskytování informací žákům a zákonným zástupcům o možnosti individuálního využití informačních služeb těchto středisek,
g)
poskytování služeb kariérového poradenství žákům cizincům se zřetelem k jejich speciálním vzdělávacím potřebám.
2.
Vyhledávání a orientační šetření žáků, jejichž vývoj a vzdělávání vyžadují zvláštní pozornost a příprava návrhů na další péči o tyto žáky, včetně spolupráce na přípravě, kontrole a evidenci plánu pedagogické podpory pro žáky s potřebou podpůrného opatření v 1. stupni.
3.
Zprostředkování vstupní a průběžné diagnostiky speciálních vzdělávacích potřeb a mimořádného nadání a intervenčních činností pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami nebo mimořádně nadané žáky ve školských poradenských zařízeních.
4.
Spolupráce se školskými poradenskými zařízeními při zajišťování podpůrných opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a intervenčních činností pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.
5.
Příprava podmínek pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole, koordinace poskytování poradenských služeb těmto žákům školou a školskými poradenskými zařízeními a koordinace vzdělávacích opatření u těchto žáků.
6.
Poskytování služeb kariérového poradenství pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a zejména pro žáky uvedené v § 16 odst. 9 školského zákona.
I.II.
Metodické a informační činnosti
1.
Metodická pomoc pedagogickým pracovníkům školy:
a)
v otázkách kariérového rozhodování žáků,
b)
s přípravou a vyhodnocováním plánu pedagogické podpory,
c)
s naplňováním podpůrných opatření ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami,
d)
s tvorbou a vyhodnocováním individuálních vzdělávacích plánů,
e)
v práci s nadanými a mimořádně nadanými žáky.
2.
Zprostředkování nových metod pedagogické diagnostiky a intervence pedagogickým pracovníkům školy.
3.
Metodická pomoc pedagogickým pracovníkům školy v otázkách kariérového rozhodování žáků, integrace, individuálních vzdělávacích plánů, práce s nadanými žáky apod.
4.
Předávání odborných informací z oblasti kariérového poradenství a péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami pedagogickým pracovníkům školy.
5.
Poskytování informací o činnosti školy, školských a dalších poradenských zařízení v regionu, o jejich zaměření, kompetencích a o možnostech využívání jejich služeb žákům a jejich zákonným zástupcům.
6.
Shromažďování odborných zpráv a informací o žácích v poradenské péči dalších poradenských zařízení a jejich zajištění v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů.
7.
Vedení písemných záznamů umožňujících doložit rozsah a obsah činnosti výchovného poradce, navržená a realizovaná opatření.
II.
Standardní činnosti školního metodika prevence
II.I.
Metodické a koordinační činnosti
1.
Koordinace tvorby, kontrola, evaluace a participace při realizaci minimálního preventivního programu školy.
2.
Koordinace a participace na realizaci aktivit školy zaměřených na prevenci záškoláctví, závislostí, násilí, vandalismu, sexuálního zneužívání, zneužívání sektami, rasismu a xenofobie, prekriminálního a kriminálního chování, rizikových projevů sebepoškozování a dalších projevů rizikového chování.
3.
Metodické vedení činnosti pedagogických pracovníků školy v oblasti prevence rizikového chování. Vyhledávání a nastavení vhodné podpory směřující k odstranění rizikového chování.
4.
Koordinace vzdělávání pedagogických pracovníků školy v oblasti prevence rizikového chování.
5.
Individuální a skupinová práce se žáky a studenty s obtížemi v adaptaci, se sociálně-vztahovými problémy, s rizikovým chováním a problémy, které negativně ovlivňují jejich vzdělávání.
6.
Koordinace přípravy a realizace aktivit zaměřených na zapojování multikulturních prvků do vzdělávacího procesu a na integraci žáků/cizinců; prioritou v rámci tohoto procesu je prevence rasizmu, xenofobie a dalších jevů, které souvisejí s přijímáním odlišnosti.
7.
Koordinace spolupráce školy s orgány státní správy a samosprávy, které mají v kompetenci problematiku prevence rizikového chování, s metodikem preventivních aktivit v poradně a s poradenskými, terapeutickými, preventivními, krizovými, a dalšími odbornými pracovišti, zařízeními a institucemi, které působí v oblasti prevence rizikového chování.
8.
Kontaktování odpovídajícího odborného pracoviště a participace na intervenci a následné péči v případě akutního výskytu rizikového chování.
9.
Shromažďování odborných zpráv a informací o žácích v poradenské péči specializovaných poradenských zařízení v rámci prevence rizikového chování v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů.
10.
Vedení písemných záznamů umožňujících doložit rozsah a obsah činnosti školního metodika prevence, navržená a realizovaná opatření.
II.II.
Informační činnosti
1.
Zajišťování a předávání odborných informací o problematice rizikového chování, o nabídkách programů a projektů, o metodách a formách specifické primární prevence pedagogickým pracovníkům školy.
2.
Prezentace výsledků preventivní práce školy, získávání nových odborných informací a zkušeností.
3.
Vedení a průběžné aktualizování databáze spolupracovníků školy pro oblast prevence rizikového chování, zejména orgánů státní správy a samosprávy, středisek výchovné péče, poskytovatelů sociálních služeb, zdravotnických zařízení, Policie České republiky, orgánů sociálně-právní ochrany dětí, nestátních organizací působící v oblasti prevence, center krizové intervence a dalších zařízení, institucí a jednotlivých odborníků.
4.
Předávání informací a zpráv o realizovaných preventivních programech zákonným zástupcům, pedagogickým pracovníkům školy a školskému poradenskému zařízení.
5.
Vedení dokumentace, evidence a administrativa související se standardními činnostmi v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů a předávání informací o realizovaných preventivních programech školy pro potřeby zpracování analýz, statistik a krajských plánů prevence.
II.III.
Poradenské činnosti
1.
Vyhledávání a orientační šetření žáků s rizikem či projevy rizikového chování; poskytování poradenských služeb těmto žákům a jejich zákonným zástupcům, případně zajišťování péče odpovídajícího odborného pracoviště ve spolupráci s třídními učiteli.
2.
Spolupráce s třídními učiteli při zachycování varovných signálů spojených s možností rozvoje rizikového chování u jednotlivých žáků a tříd a participace na sledování úrovně rizikových faktorů, které jsou významné pro rozvoj rizikového chování ve škole.
3.
Příprava podmínek pro integraci žáků se specifickými poruchami chování ve škole a koordinace poskytování poradenských a preventivních služeb těmto žákům školou a specializovanými školskými zařízeními.
III.
Standardní činnosti školního psychologa
1.
Podílí se na vytváření programu poskytování pedagogicko-psychologických poradenských služeb ve škole, včetně programu primární prevence.
2.
Komunikuje s vedením školy, pedagogy, žáky a zákonnými zástupci.
III.I.
Diagnostika a depistáž
1.
Spolupráce při zápisu do 1. ročníku základního vzdělávání.
2.
Depistáž specifických poruch učení v základních a středních školách.
3.
Diagnostika při vzdělávacích a výchovných problémech žáků.
4.
Depistáž a diagnostika nadaných dětí.
5.
Zjišťování sociálního klimatu ve třídě.
6.
Screening, ankety, dotazníky ve škole.
III.II.
Konzultační, poradenské a intervenční práce
1.
Péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, kterým jsou poskytována podpůrná opatření prvního stupně, zejména pomoc při sestavování plánu pedagogické podpory a vedení.
2.
Péče o žáky, kterým jsou poskytována podpůrná opatření druhého až pátého stupně, zejména pomoc při sestavování individuálního vzdělávacího plánu a vedení.
3.
Individuální případová práce se žáky v osobních problémech, zejména konzultace a vedení.
4.
Krizová intervence a zpracování krize pro žáky, pedagogické pracovníky a zákonné zástupce.
5.
Prevence školního neúspěchu žáků, zejména náprava a vedení.
6.
Kariérové poradenství u žáků.
7.
Techniky a hygiena učení pro žáky.
8.
Skupinová a komunitní práce s žáky.
9.
Koordinace preventivní práce ve třídě, programů pro třídy apod.
10.
Podpora spolupráce třídy a třídního učitele.
11.
Individuální konzultace pro pedagogické pracovníky v oblasti výchovy a vzdělávání.
12.
Konzultace se zákonnými zástupci při vzdělávacích a výchovných problémech dětí.
13.
Podpora tolerantního a multikulturního prostředí ve škole a školském zařízení.
14.
Podpora pro dlouhodobě selhávající žáky ve vzdělávání.
III.III.
Metodická práce a vzdělávací činnost
1.
Participace na přípravě programu zápisu do 1. ročníku základního vzdělávání.
2.
Metodická podpora při práci se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.
3.
Metodická pomoc třídním učitelům.
4.
Pracovní semináře pro pedagogické pracovníky, konzultace a metodické vedení.
5.
Účast na pracovních poradách školy.
6.
Koordinace poradenských služeb poskytovaných ve škole, zejména výchovného poradce, školního metodika prevence a třídních učitelů.
7.
Koordinace poradenských služeb mimo školu a spolupráce se školskými poradenskými zařízeními, zdravotnickými a dalšími zařízeními.
8.
Metodické intervence z psychodidaktiky pro učitele, včetně podpory při tvorbě školního vzdělávacího programu.
9.
Besedy a osvěta zákonným zástupcům.
10.
Prezentační a informační činnost.
11.
Participace na přípravě přijímacího řízení ke vzdělávání ve střední škole.
IV.
Standardní činnosti školního speciálního pedagoga
1.
Podílí se na vytváření programu poskytování pedagogicko-psychologických poradenských služeb ve škole, včetně programu primární prevence.
2.
Komunikuje s vedením školy, pedagogy, žáky a zákonnými zástupci.
IV.I.
Diagnostika a depistáž
1.
Spolupráce při zápisu do 1. ročníku základního vzdělávání dle potřeb a možností školy a školního poradenského pracoviště.
2.
Vyhledávání žáků s rizikem vzniku speciálních vzdělávacích potřeb a zařazení do vhodného preventivního, zejména stimulačního, nebo intervenčního programu.
3.
Vyhledávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a jejich zařazení do speciálně pedagogické péče.
4.
Vytyčení hlavních problémů žáka, stanovení plánu pedagogické podpory v rámci školy a mimo ni a stanovené druhu, rozsahu, frekvence, a trvání intervenčních činností.
5.
Diagnostika speciálních vzdělávacích potřeb žáka, zejména shromažďování údajů o žákovi, včetně anamnézy rodinné a osobní, dále speciálně pedagogická diagnostika, zejména při vzdělávacích problémech žáků, pro navazující intervence ve školním prostředí, speciálně pedagogická diagnostika předpokladů pro čtení, psaní, počítání, předpokladů rozvoje gramotnosti, analýza získaných údajů a jejich vyhodnocení.
6.
Speciálně pedagogická a etopedická diagnostika při výchovných problémech, stanovení intervenčního přístupu v rámci školy i mimo ni, dle potřeb, možností a profilace školy.
7.
Screening, ankety, dotazníky ve škole týkající se speciálních vzdělávacích potřeb a rizika vzniku speciálních vzdělávacích potřeb.
IV.II.
Konzultační, poradenské a intervenční práce
1.
Intervenční podpora při realizaci plánu pedagogické podpory.
2.
Dlouhodobá i krátkodobá individuální speciálně pedagogická péče za účelem naplňování podpůrných opatření pro žáky, speciálně pedagogické vzdělávací činnosti, reedukační, kompenzační a stimulační činnosti; se žákem s rizikem vzniku speciálních vzdělávacích potřeb.
3.
Dlouhodobá i krátkodobá speciálně pedagogická péče o skupiny žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, speciálně pedagogické vzdělávací činnosti, reedukační, kompenzační a stimulační činnosti; se skupinami žáků s rizikem vzniku speciálních vzdělávacích potřeb.
4.
Participace na vytvoření individuálního vzdělávacího plánu u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami nebo plánu pedagogické podpory u žáků s rizikem vzniku speciálních vzdělávacích potřeb ve spolupráci s třídním učitelem, učitelem odborného předmětu, s vedením školy, se zákonnými zástupci žáka, se žákem a s ostatními partnery podpůrného týmu uvnitř i vně školy.
5.
Průběžné vyhodnocování účinnosti poskytovaných podpůrných opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a rizikem vzniku speciálních vzdělávacích potřeb u žáků, dle potřeby navržení a realizace úprav.
6.
Preventivní intervenční programy v oblasti školního neúspěchu/výchovných problémů s uplatněním speciálně pedagogických/etopedických přístupů.
7.
Participace na kariérovém poradenství - volba vzdělávací dráhy žáka, individuální provázení žáka.
8.
Úpravy školního prostředí, zajištění speciálních pomůcek a didaktických materiálů.
9.
Individuální konzultace pro rodiče, zabezpečení průběžné komunikace a kontaktů s rodiči žáka/zákonnými zástupci.
10.
Individuální konzultace pro pedagogické pracovníky v oblasti speciálních vzdělávacích potřeb a rizika vzniku speciálně vzdělávacích potřeb.
11.
Speciálně pedagogické přístupy při řešení multikulturní problematiky ve školním prostředí.
12.
Konzultace s pracovníky školských a dalších poradenských zařízení.
IV.III.
Metodické, koordinační a vzdělávací činnosti
1.
Příprava a průběžná úprava podmínek pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole - koordinace speciálně pedagogických poradenských služeb na škole.
2.
Metodická pomoc třídním učitelů při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami nebo rizikem vzniku speciálních vzdělávacích potřeb.
3.
Metodické činnosti pro další pedagogické pracovníky školy - specifika výuky a možnosti žáků dle druhu a stupně speciálních vzdělávacích potřeb, návrhy metod a forem práce se žáky - jejich zavádění do výuky, instruktáže využívání speciálních pomůcek a didaktických materiálů.
4.
Pracovní semináře pro pedagogické pracovníky v oblasti speciálních vzdělávacích potřeb a rizika jejich vzniku.
5.
Kooperace s pedagogickými pracovníky školy zajišťujícími poradenské služby.
6.
Kooperace se školskými poradenskými zařízeními a s dalšími institucemi a odbornými pracovníky ve prospěch žáka se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s rizikem vzniku speciálních vzdělávacích potřeb.
7.
Participace na vytváření školních vzdělávacích programů, individuálních vzdělávacích plánů, plánů pedagogické podpory s cílem rozšíření služeb a zkvalitnění péče o skupiny žáků se speciálními vzdělávacími potřebami nebo rizikem vzniku speciálních vzdělávacích potřeb.
8.
Koordinace a metodické vedení asistentů pedagoga ve škole.
9.
Besedy a osvěta zejména zákonným zástupcům.“.
32.
Doplňuje se příloha č. 4, která včetně poznámky pod čarou č. 5 zní:
„Příloha č. 4 k vyhlášce č. 72/2005 Sb.
Standardní činnosti pedagogických a dalších pracovníků zajišťujících poradenské služby ve školských poradenských zařízeních
I.
Psycholog ve školských poradenských zařízeních
Při poskytování činností uvedených v přílohách č. 1 a 2 v souladu s odbornými požadavky na dané povolání provádí
a)
psychologickou diagnostiku za účelem stanovení vzdělávacích opatření pro žáka,
b)
individuální diagnostiku, intervence a poradenské vedení dětí, žáků a studentů se vzdělávacími a výchovnými potížemi, které ovlivňují vzdělávání dětí, žáků a studentů,
c)
skupinovou a individuální psychologickou diagnostiku jako podklad pro pomoc žákům základních škol a žákům středních škol v případech komplikací při volbě další školy či povolání,
d)
psychologickou diagnostiku a intervence v případech vzdělávacích a výchovných problémů,
e)
psychologickou prevenci a reedukaci,
f)
poradenské vedení žáků s výchovnými nebo vzdělávacími problémy, zejména obtížemi v adaptaci na školní prostředí nebo sociálně-vztahovými problémy,
g)
poradenské služby pro zákonné zástupce žáků,
h)
metodickou pomoc pedagogickým pracovníkům škol v oblasti podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, s výchovnými problémy a s rizikovým chováním,
i)
krizové intervence,
j)
zpracování zprávy z vyšetření,
k)
zpracování doporučení ke vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
II.
Speciální pedagog ve školských poradenských zařízeních
Při poskytování činností uvedených v přílohách č. 1 a 2 v souladu s odbornými požadavky na dané povolání provádí
a)
speciálně pedagogickou diagnostiku zaměřenou na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a zejména na žáky uvedené v § 16 odst. 9 školského zákona podle jednotlivých speciálně pedagogických specializací, jimiž jsou:
1.
psychoped se zaměřením na práci se žáky s mentálním postižením,
2.
surdoped se zaměřením na práci se žáky se sluchovým postižením,
3.
logoped se zaměřením na práci se žáky s vadami řeči,
4.
tyfloped se zaměřením na práci se žáky se zrakovým postižením,
5.
somatoped se zaměřením na práci se žáky s tělesným postižením,
b)
speciálně pedagogické poradenství a intervence v rámci komplexní péče o tyto žáky s cílem o dosažení co nejvyššího stupně naplnění jejich vzdělávacích možností a potřeb,
c)
reedukace žáků s potřebou podpůrných opatření, rozvoj dílčích funkcí,
d)
poradenské vedení zákonných zástupců včetně rodinných příslušníků dle odborného zaměření pracovníka,
e)
metodickou pomoc pedagogickým pracovníkům škol při zajišťování speciálně pedagogické péče o žáky,
f)
zpracování zprávy z vyšetření,
g)
zpracování doporučení ke vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných.
III.
Sociální pracovník5) ve školských poradenských zařízeních
Při poskytování činností uvedených v přílohách č. 1 a 2 v souladu s odbornými požadavky na dané povolání
a)
provádí odborné činnosti v oblasti sociálně-právního poradenství a sociálních intervencí,
b)
provádí analytické a metodické činnosti v sociální oblasti zaměřené na jednotlivce nebo rodiny v souvislosti se vzděláváním žáků,
c)
v rámci poradenské služby realizuje sociální šetření a zjišťuje potřeby klienta,
d)
zajišťuje komunikaci s klienty a jejich zákonnými zástupci,
e)
spolupracuje v multidisciplinárním týmu, v rámci něhož informace poskytuje v rozsahu potřebném pro podporu při vzdělávání žáka,
f)
spolupracuje a podílí se na získávání podkladů v rámci poradenské služby,
g)
podílí se na stanovení návrhu podpůrných opatření,
h)
spolupracuje s dalšími osobami, jejichž činnost ovlivňuje poskytování poradenských služeb, zejména jinými školskými poradenskými zařízeními a orgány veřejné moci,
i)
poskytuje sociální poradenství a poradenství o sociálních službách nebo sociální rehabilitaci dostupné v daném regionu,
j)
poskytuje informace a zprostředkovává kontakt s institucemi poskytujícími pomoc a podporu žákům uvedeným v § 16 odst. 9 školského zákona.
IV.
Metodik prevence v pedagogicko-psychologické poradně
Při poskytování činností uvedených v přílohách č. 1 a 2 v souladu s odbornými požadavky na dané povolání
a)
zajišťuje za poradnu specifickou prevenci rizikového chování a realizaci preventivních opatření v oblasti územní působnosti vymezené krajským úřadem,
b)
zajišťuje koordinaci a metodickou podporu školních metodiků prevence, organizuje pro ně pravidelné pracovní porady a semináře a poskytuje jim individuální odborné konzultace,
c)
na žádost školy a školského zařízení pomáhá ve spolupráci se školním metodikem prevence a dalšími pedagogickými pracovníky řešit aktuální problémy související s výskytem rizikového chování,
d)
udržuje pravidelný kontakt se všemi institucemi, organizacemi a subjekty, které se v kraji v prevenci rizikového chování angažují, aktualizuje síť odborných zařízení,
e)
spolupracuje s krajským školským koordinátorem prevence zejména při vypracovávání podkladů pro výroční zprávy či jiná hodnocení a při stanovování priorit v koncepci preventivní práce ve školství na úrovni kraje,
f)
pečuje o svůj odborný rozvoj formou dalšího vzdělávání v problematice specifické prevence.
5)
§ 109 a 110 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.“.
33.
Doplňuje se příloha č. 5, která zní:
„Příloha č. 5 k vyhlášce č. 72/2005 Sb.
Informovaný souhlas s poskytnutím poradenské služby a se zpracováním a uchováním osobních údajů ve školském poradenském zařízení
467kB
“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Speciálně pedagogické centrum poskytující poradenské služby pro děti, žáky a studenty se specifickými poruchami chování nebo učení přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, uvede svou činnost do souladu s vyhláškou č. 72/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, do 1 roku ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
ČÁST DRUHÁ
Změna vyhlášky č. 13/2005 Sb.
Čl. III
V § 21 vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění vyhlášky č. 374/2006 Sb., se slova „se zdravotním postižením“ nahrazují slovy „uvedeného v § 16 odst. 9 školského zákona“.
ČÁST TŘETÍ
Změna vyhlášky č. 14/2005 Sb.
Čl. IV
Vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění vyhlášky č. 43/2006 Sb. a vyhlášky č. 214/2012 Sb., se mění takto:
1.
Poznámka pod čarou č. 1 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
2.
V § 1a se odstavec 7 zrušuje.
3.
Za § 1a se vkládá nový § 1b, který včetně nadpisu zní:
㤠1b
Mateřská škola při zdravotnickém zařízení
(1)
V mateřské škole při zdravotnickém zařízení se mohou vzdělávat děti se zdravotním oslabením nebo děti dlouhodobě nemocné umístěné v tomto zdravotnickém zařízení, pokud to jejich zdravotní stav umožňuje.
(2)
K zařazení do mateřské školy při zdravotnickém zařízení se vyžaduje doporučení ošetřujícího lékaře a souhlas zákonného zástupce dítěte. Rozsah a organizaci vzdělávání dítěte určuje ředitel školy po dohodě s ošetřujícím lékařem.
(3)
Mateřská škola při zdravotnickém zařízení má nejméně 10 dětí. Třída školy má nejméně 6 a nejvýše 14 dětí s přihlédnutím k jejich speciálním vzdělávacím potřebám a při zajištění jejich bezpečnosti a zdraví.“.
4.
V § 2 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 5, které znějí:
„(3)
Za každé ve třídě zařazené dítě s přiznaným podpůrným opatřením čtvrtého nebo pátého stupně se nejvyšší počet dětí ve třídě podle odstavce 2 snižuje o 2 děti; to platí i v případě dítěte s přiznaným podpůrným opatřením třetího stupně z důvodu mentálního postižení. Nejvyšší počet podle odstavce 2 se dále snižuje o 1 za každé dítě s přiznaným podpůrným opatřením třetího stupně, které není uvedeno ve větě první. Postupem podle věty první a druhé lze snížit nejvyšší počet dětí ve třídě nejvýše o 5.
(4)
Za každé ve třídě zařazené dítě mladší tří let se do doby dovršení tří let věku dítěte nejvyšší počet dětí ve třídě podle odstavce 2 snižuje o 2 děti.
(5)
Snížení počtu podle odstavců 3 a 4 nelze za jedno dítě uplatnit souběžně. Snížení počtu dětí podle odstavců 3 a 4 se neuplatní u školy, které v jeho plnění brání plnění povinnosti přednostního přijetí dítěte podle § 34 odst. 4 školského zákona nebo dojde-li ke změně stupně podpůrného opatření u dítěte zařazeného ve třídě v průběhu školního roku.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 6 a 7.
5.
V § 2 se odstavec 6 zrušuje.
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6.
6.
V § 2 odst. 6 se slova „a 3“ nahrazují slovy „až 4“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna vyhlášky č. 48/2005 Sb.
Čl. V
Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění vyhlášky č. 454/2006 Sb. a vyhlášky č. 256/2012 Sb., se mění takto:
1.
Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně skupinového nadpisu zní:
„Organizace a průběh zápisu k povinné školní docházce
§ 3a
(1)
Zápis k povinné školní docházce (dále jen „zápis“) je složen z formální části a, je-li při zápisu přítomno i zapisované dítě a souhlasí-li s tím zákonný zástupce dítěte, rovněž z rozhovoru a případně dalších činností s dítětem. Zákonný zástupce dítěte může být přítomen u všech součástí zápisu.
(2)
V průběhu formální části zápisu zákonný zástupce dítěte požádá o zápis dítěte k plnění povinné školní docházky.
(3)
Rozhovor pedagogického pracovníka se zapisovaným dítětem trvá nejvýše 20 minut. Rozhovor je zaměřen na motivování dítěte pro školní docházku a orientační posouzení jeho školní připravenosti.
(4)
Pokud škola připraví i jiné činnosti spojené s orientačním posouzením školní připravenosti dítěte formou hry nebo jinou vhodnou formou, je doba jejich trvání nejvýše 60 minut.
(5)
Školní připravenost dítěte se orientačně posuzuje ve vztahu k očekávaným výstupům vzdělávacích oblastí rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Škola v průběhu zápisu nezjišťuje dosaženou úroveň rozvoje ve všech vzdělávacích oblastech stanovených rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání, nýbrž volí schopnosti a dovednosti, jejichž úroveň rozvoje lze v průběhu zápisu orientačně posoudit.
(6)
Škola při zápisu prokazatelným způsobem informuje zákonného zástupce dítěte, jak může do doby zahájení povinné školní docházky pomoci dítěti v jeho dalším rozvoji.
(7)
Škola před zahájením zápisu zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informace k organizaci a průběhu zápisu, které obsahují kritéria pro přijímání žáků, počet žáků, které je možné přijmout, popis formální a případných dalších částí zápisu a popřípadě další údaje.“.
2.
V § 4 se na konci odstavce 7 doplňují věty „Nejvyšší počet podle věty první se snižuje o 2 za každého žáka s přiznaným podpůrným opatřením čtvrtého až pátého stupně vzdělávajícího se ve třídě; to platí i v případě žáka s přiznaným podpůrným opatřením třetího stupně z důvodu mentálního postižení. Nejvyšší počet podle věty první se dále snižuje o 1 za každého žáka s přiznaným podpůrným opatřením třetího stupně, který není uvedený ve větě druhé. Postupem podle věty druhé a třetí lze snížit nejvyšší počet žáků ve třídě nejvýše o 5. Snížení nejvyššího počtu žáků ve třídě podle věty druhé a třetí se neuplatní u školy, které v jeho uplatnění brání plnění povinnosti přednostního přijetí žáka podle § 36 odst. 7 školského zákona nebo dojde-li ke změně stupně podpůrného opatření u žáka zařazeného ve třídě v průběhu školního roku.“.
3.
V § 4 odst. 8 se slova „samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením a počet žáků individuálně integrovaných do třídy školy“ nahrazují slovy „zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona“.
Poznámka pod čarou č. 19 se zrušuje.
4.
V § 4 odst. 9 se slovo „zvláštní“ nahrazuje slovy „tato vyhláška nebo jiný“ a slova „odlišné nejnižší“ se nahrazují slovem „snížené“.
5.
V § 5 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Za každého ve skupině zařazeného žáka s přiznaným podpůrným opatřením čtvrtého nebo pátého stupně se nejvyšší počet žáků ve skupině podle odstavce 5 snižuje o 2 žáky; to platí i v případě žáka s přiznaným podpůrným opatřením třetího stupně z důvodu mentálního postižení. Nejvyšší počet podle odstavce 5 se dále snižuje o 1 za každého žáka s přiznaným podpůrným opatřením třetího stupně, který není uvedený ve větě první. Postupem podle věty první a druhé lze snížit nejvyšší počet žáků ve skupině nejvýše o 5. Snížení nejvyššího počtu žáků ve skupině podle věty první a druhé se neuplatní u školy, které v jeho uplatnění brání plnění povinnosti přednostního přijetí žáka podle § 36 odst. 7 školského zákona nebo dojde-li ke změně stupně podpůrného opatření u žáka zařazeného ve skupině v průběhu školního roku.“.
6.
Za § 5 se vkládá nový § 5a, který včetně skupinového nadpisu zní:
„Základní škola při zdravotnickém zařízení
§ 5a
(1)
V základní škole při zdravotnickém zařízení se mohou vzdělávat žáci se zdravotním oslabením nebo žáci dlouhodobě nemocní umístění v tomto zdravotnickém zařízení, pokud to jejich zdravotní stav umožňuje. Základní školy mohou poskytovat podle svých možností individuální konzultace ve všeobecně vzdělávacích předmětech i žákům středních škol umístěným v tomto zdravotnickém zařízení.
(2)
K zařazení do školy při zdravotnickém zařízení se vyžaduje doporučení ošetřujícího lékaře a souhlas zákonného zástupce žáka. Rozsah a organizaci výuky žáka určuje ředitel školy po dohodě s ošetřujícím lékařem.
(3)
Základní škola při zdravotnickém zařízení má nejméně 10 žáků. Třída školy má nejméně 6 a nejvýše 14 žáků s přihlédnutím k jejich speciálním vzdělávacím potřebám a při zajištění jejich bezpečnosti a zdraví.
(4)
Ve třídách základních škol při zdravotnickém zařízení mohou být zařazeni žáci 2 i více ročníků, popřípadě i prvního a druhého stupně.“.
7.
V § 6 odst. 1 větě druhé se slova „se zdravotním postižením“ zrušují a za slovo „ročníků“ se vkládají slova „uvedeným v § 16 odst. 9 školského zákona“.
8.
V § 24 se odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 22 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
Čl. Va
Přechodné ustanovení
Ustanovení § 4 odst. 7 věta druhá až pátá a § 5 odst. 6 vyhlášky č. 48/2005 Sb., ve znění účinném ode dne 1. září 2016, se ve škole, ve které jsou na školní rok 2016/2017 třídy nebo skupiny obsazeny takovým způsobem, že by bylo nutné vytvořit novou třídu nebo skupinu, použijí až od 1. září 2017.
ČÁST PÁTÁ
Změna vyhlášky č. 71/2005 Sb.
Čl. VI
Vyhláška č. 71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání, se mění takto:
1.
V § 3 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Při hodnocení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k doporučení školského poradenského zařízení.“.
2.
V § 8 odst. 1 se slova „zdravotně postižených“ nahrazují slovy „uvedených v § 16 odst. 9 školského zákona“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna vyhlášky č. 74/2005 Sb.
Čl. VII
Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, ve znění vyhlášky č. 109/2011 Sb. a vyhlášky č. 279/2012 Sb., se mění takto:
1.
V § 10 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 2 zní:
„(3)
Je-li oddělení tvořeno pouze účastníky uvedenými v § 16 odst. 9 školského zákona, je nejvyšší počet účastníků v oddělení shodný s nejvyšším počtem žáků ve třídě zřízené pro žáky uvedené v § 16 odst. 9 školského zákona stanoveným jiným právním předpisem2).
2)
§ 25 odst. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.“.
2.
V § 10 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
3.
V § 12 se slova „zdravotně postižených“ nahrazují slovy „uvedených v § 16 odst. 9 školského zákona“.
ČÁST SEDMÁ
Změna vyhlášky č. 108/2005 Sb.
Čl. VIII
Vyhláška č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních, ve znění vyhlášky č. 436/2010 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 1 zní:
„(3)
Je-li skupina tvořena pouze žáky a studenty uvedenými v § 16 odst. 9 školského zákona, je počet žáků a studentů ve skupině shodný s počtem žáků ve třídě školy samostatně zřízené pro žáky uvedené v § 16 odst. 9 školského zákona podle jiného právního předpisu1).
1)
Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.“.
2.
V § 6 se slova „se zdravotním postižením“ nahrazují slovy „uvedené v § 16 odst. 9 školského zákona“.
3.
V § 7 odst. 1 a v § 18 odst. 2 se slova „se zdravotním postižením“ nahrazují slovy „uvedených v § 16 odst. 9 školského zákona“.
4.
V § 7 odst. 2 se slova „se zdravotním postižením“ nahrazují slovy „uvedení v § 16 odst. 9 školského zákona“.
5.
V § 7 odst. 3 se slova „se zdravotním postižením“ nahrazují slovy „uvedeným v § 16 odst. 9 školského zákona“.
6.
V § 7 odst. 4 ve větě první se slova „žákům se zdravotním postižením“ nahrazují slovy „žákům uvedeným v § 16 odst. 9 školského zákona“ a ve větě druhé se slova „žákovi se zdravotním postižením“ nahrazují slovy „žákovi uvedenému v § 16 odst. 9 školského zákona“.
7.
Nadpis § 8 zní: „Umísťování dětí a žáků uvedených v § 16 odst. 9 školského zákona do internátu“.
8.
V § 8 odst. 1 se slova „se zdravotním postižením“ nahrazují slovy „uvedeného v § 16 odst. 9 školského zákona“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna vyhlášky č. 177/2009 Sb.
Čl. X
Vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění vyhlášky č. 90/2010 Sb., vyhlášky č. 274/2010 Sb., vyhlášky č. 54/2011 Sb., vyhlášky č. 273/2011 Sb., vyhlášky č. 371/2012 Sb., vyhlášky č. 173/2014 Sb. a vyhlášky č. 214/2015 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 písm. c) se slova „se zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním“ nahrazují slovy „uvedený v § 16 odst. 9 školského zákona, žák nebo uchazeč s vývojovými poruchami učení nebo zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení“.
Poznámka pod čarou č. 1 se zrušuje.
2.
V § 4 odst. 3 větě první se slova „odborný posudek“ nahrazují slovem „doporučení“ a slova „(dále jen „posudek“)“ se zrušují a ve větě druhé se slova „Tento posudek“ nahrazují slovy „Toto doporučení“.
3.
V § 20 odst. 1 se slovo „Posudek“ nahrazuje slovem „Doporučení“.
4.
V § 20 odst. 2 se slova „zdravotnímu postižení nebo zdravotnímu“ zrušují.
5.
V § 20 odst. 3 se slovo „Posudek“ nahrazuje slovem „Doporučení“, slova „zdravotního postižení nebo zdravotního“ se zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „Vzor formuláře doporučení obsahuje příloha č. 3a k této vyhlášce.“.
6.
V § 20 odst. 4 se ve větě první slovo „posudku“ nahrazuje slovem „doporučení“, ve větě první a druhé se slova „zdravotní postižení nebo zdravotní“ zrušují a ve větě druhé se slova „zdravotním postižením nebo zdravotním“ zrušují.
7.
V § 20 odst. 5 se slovo „posudku“ nahrazuje slovem „doporučení“.
8.
V § 20 odst. 6 se slova „postižení nebo“ zrušují.
9.
Přílohy č. 1 až 1b znějí:
„Příloha č. 1 k vyhlášce č. 177/2009 Sb.
PŘIHLÁŠKA K MATURITNÍ ZKOUŠCE
645kB
Příloha č. 1a
k vyhlášce č. 177/2009 Sb.
PŘIHLÁŠKA K JEDNOTLIVÉ ZKOUŠCE, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní zkoušky
428kB
Příloha č. 1b
k vyhlášce č. 177/2009 Sb.
PŘIHLÁŠKA K JEDNOTLIVÉ ZKOUŠCE, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce profilové části maturitní zkoušky
383kB
“.
10.
V příloze č. 2 bod 1 zní:
„1.
OBECNÁ USTANOVENÍ
a.
Pro účely maturitní zkoušky se žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky člení do čtyř kategorií podle typu vzdělávacích potřeb a do skupin 1 až 3 podle míry požadovaných uzpůsobení.
b.
Hlavním kritériem pro zařazení do příslušné kategorie a skupiny jsou funkční důsledky určitého znevýhodnění žáka ovlivňující konání maturitní zkoušky.
c.
Žáci se souběžným postižením více vadami jsou pro účely přiznání uzpůsobení pro konání maturitní zkoušky zařazováni do kategorie a skupiny podle toho znevýhodnění, které ve větším rozsahu ovlivňuje jejich práci se zkušební dokumentací.“.
11.
V příloze č. 3 bodu C) písm. b) podbodu 1.2.3. se slovo „posudku“ nahrazuje slovem „doporučení“.
12.
V příloze č. 3 bodu F) písm. a) větě první a druhé se slovo „postižení“ nahrazuje slovem „znevýhodnění“.
13.
V příloze č. 3 bodu F) písm. a) podbodu 1 se slova „zdravotní postižení“ nahrazují slovem „znevýhodnění“.
14.
V příloze č. 3 bodu F) písm. a) podbodu 2 se slova „zdravotního postižení“ nahrazují slovem „znevýhodnění“.
15.
V příloze č. 3 bodu F) písm. a) podbodu 3 se slovo „postižení“ nahrazuje slovem „znevýhodnění“.
16.
V příloze č. 3 bodu F) písm. a) podbodu 4 se slova „porucha nebo postižení“ nahrazují slovem „znevýhodnění“.
17.
Za přílohu č. 3 se vkládá nová příloha č. 3a, která zní:
„Příloha č. 3a k vyhlášce č. 177/2009 Sb.
FORMULÁŘ DOPORUČENÍ K UZPŮSOBENÍ PODMÍNEK PRO KONÁNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY
418kB
“.
Čl. XI
Přechodné ustanovení
Posudek k přiznání uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky podle vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, lze použít jako doporučení k přiznání uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky podle vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, do 30. září 2018, neplyne-li z později vydaného doporučení školského poradenského zařízení něco jiného.
ČÁST DESÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. XII
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2016, s výjimkou ustanovení části deváté čl. X bodů 2 a 3, 5 až 7, 9 až 11 a 17, která nabývají účinnosti dnem 1. října 2016.
Ministryně:
Mgr. Valachová, PhD., v. r. |
Vyhláška č. 196/2016 Sb. | Vyhláška č. 196/2016 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 33/2005 Sb., o jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky a státních jazykových zkouškách
Vyhlášeno 17. 6. 2016, datum účinnosti 1. 7. 2016, částka 73/2016
* Čl. I - Vyhláška č. 33/2005 Sb., o jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky a státních jazykových zkouškách, se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 7. 2016
196
VYHLÁŠKA
ze dne 19. května 2016,
kterou se mění vyhláška č. 33/2005 Sb., o jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky a státních jazykových zkouškách
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 112 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon):
Čl. I
Vyhláška č. 33/2005 Sb., o jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky a státních jazykových zkouškách, se mění takto:
1.
V § 2 odst. 1 se slova „s uvedením prospěchu“ zrušují.
2.
V § 4 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Státní jazykové zkoušky základní odpovídají úrovni B2 Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, státní jazykové zkoušky všeobecné úrovni C1 Společného evropského referenčního rámce pro jazyky a státní jazykové zkoušky speciální úrovni C2 Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.“.
3.
V § 4 odstavec 4 zní:
„(4)
Státní jazyková zkouška je veřejná, s výjimkou písemné části zkoušky a jednání zkušební komise o hodnocení uchazeče. Průběh písemné zkoušky se zapisuje do Protokolu o písemné části zkoušky a o průběhu ústní zkoušky se vede Záznam o státních jazykových zkouškách. Protokol a záznam obsahují podpis předsedy zkušební komise. Z ústní části státní jazykové zkoušky speciální pro obor tlumočnický se pořizuje zvukový záznam ústního projevu uchazeče.“.
4.
V § 5 odst. 1 větě první se slovo „a“ nahrazuje slovem „nebo“.
5.
V § 5 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Pozvánku lze zaslat písemně nebo v elektronické podobě.“.
6.
V § 5 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Jazyková škola zveřejňuje termíny ústní části státní jazykové zkoušky způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
7.
V § 6 odst. 2 písm. a) se částka „4 000 Kč“ nahrazuje částkou „5 000 Kč“.
8.
V § 6 odst. 2 písm. b) se částka „6 000 Kč“ nahrazuje částkou „7 000 Kč“.
9.
V § 6 odst. 2 písm. c) se částka „8 000 Kč“ nahrazuje částkou „9 000 Kč“.
10.
V § 6 odst. 2 písm. d) se částka „9 000 Kč“ nahrazuje částkou „10 000 Kč“.
11.
V § 6 odst. 4 se slova „školním řádem“ nahrazují slovy „vnitřním předpisem“ a slova „školní řád“ nahrazují slovy „vnitřní předpis“.
12.
V § 7 odst. 5 se slova „vyučovat příslušnému cizímu jazyku“ nahrazují slovy „k výuce příslušného cizího jazyka“.
13.
Příloha včetně nadpisu zní:
„Příloha k vyhlášce č. 33/2005 Sb.
ZKUŠEBNÍ ŘÁD
pro státní jazykové zkoušky v jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky
Čl. 1
Státní jazyková zkouška základní
(1)
Obsah státní jazykové zkoušky základní je zaměřen na témata denního života v dané jazykové oblasti a v České republice. Uchazeč má zkouškou prokázat schopnost porozumět mluvenému i psanému textu a samostatně se ústně i písemně vyjadřovat o daných tématech v rozsahu jazykových prostředků stanovených rámcovým a školním vzdělávacím programem pro základní kurz v jazykové škole; požaduje se znalost 2 000 až 2 500 lexikálních jednotek.
(2)
V písemné části zkoušky se u uchazeče ověřuje
a)
stupeň porozumění čtenému cizojazyčnému textu v celkovém rozsahu 700–1000 slov a celkové délce 55 až 60 minut,
b)
dovednost sestavit v cizím jazyce sdělení v celkovém rozsahu asi 300 slov a celkové délce 85 minut,
c)
stupeň porozumění vyslechnutému cizojazyčnému textu v celkové délce 35–40 minut,
d)
schopnost používat vybrané mluvnické a lexikální struktury v cizím jazyce v celkové délce alespoň 55 minut.
(3)
Pro vypracování písemné části zkoušky se stanoví doba 4 hodin. Při ověřování dovedností uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) může uchazeč používat slovník.
(4)
V ústní části zkoušky, která trvá 15–20 minut, se u uchazeče ověřuje
a)
schopnost pohotově reagovat v běžných situacích denního života,
b)
dovednost plynně hovořit o daných tématech.
Čl. 2
Státní jazyková zkouška všeobecná
(1)
Obsah státní jazykové zkoušky všeobecné je zaměřen na témata denního života a na otázky politického, hospodářského a kulturního dění v dané jazykové oblasti a v České republice. Uchazeč má zkouškou prokázat hlubší znalosti a větší míru osvojení cizího jazyka, a to v rozsahu jazykových prostředků a znalostí stanovených rámcovým a školním vzdělávacím programem pro základní a střední kurz v jazykové škole. Požaduje se znalost přibližně 4 000 lexikálních jednotek. Při přihlášce na zkoušku uchazeč předloží seznam vlastní četby literárních děl v originále daného jazyka v rozsahu nejméně 500 stran.
(2)
V písemné části zkoušky se u uchazeče ověřuje
a)
stupeň porozumění čtenému cizojazyčnému textu v celkovém rozsahu asi 1 200–1 400 slov, v celkové délce 55 až 60 minut,
b)
dovednost sestavit v cizím jazyce sdělení či volně zpracovat v cizím jazyce dané téma v celkovém rozsahu asi 500 slov, v celkové délce 85 minut,
c)
stupeň porozumění vyslechnutému cizojazyčnému textu v celkové délce 40 až 45 minut,
d)
schopnost používat vybrané mluvnické a lexikální struktury v cizím jazyce v celkové délce 55 až 60 minut.
(3)
Pro vypracování písemné části zkoušky se stanoví doba 4 hodin. Při ověřování dovedností uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) může uchazeč používat slovník.
(4)
V ústní části zkoušky, která trvá 25–30 minut, se u uchazeče ověřuje
a)
schopnost pohotově a spontánně reagovat v cizím jazyce v běžných situacích denního života, plynně a jazykově správně hovořit v cizím jazyce o daných tématech,
b)
znalost reálií dané jazykové oblasti a České republiky v cizím jazyce,
c)
dovednost plynně a jazykově správně hovořit v cizím jazyce o vlastní četbě beletrie v původním originále v rozsahu nejméně 500 stran.
Čl. 3
Státní jazykové zkoušky speciální
(1)
Státní jazykové zkoušky speciální lze skládat pro obor překladatelský nebo pro obor tlumočnický.
(2)
Obsah státní jazykové zkoušky speciální je zaměřen obdobným způsobem jako u státní jazykové zkoušky všeobecné. Uchazeč má zkouškou prokázat hluboké znalosti a vysokou míru osvojení cizího jazyka, jistotu v jazykových dovednostech a schopnostech specifických pro různé obory v rozsahu stanoveném rámcovým a školním vzdělávacím programem pro vyšší speciální kurzy jazykových škol. Požaduje se znalost přibližně 5 000 lexikálních jednotek a pasivní znalost dalších 2 000 až 3 000 lexikálních jednotek z obecné a profesně orientované slovní zásoby, zejména z oboru, v němž uchazeč pracuje.
Čl. 4
Státní jazyková zkouška speciální pro obor překladatelský
(1)
Těžiště státní jazykové zkoušky speciální pro obor překladatelský je v její písemné části.
(2)
V písemné části zkoušky se u uchazeče ověřuje
a)
stupeň porozumění čteným textům v celkovém rozsahu 1 400–1 500 slov čerpaným z různých funkčních stylů,
b)
dovednost přeložit obtížný obecný cizojazyčný, popřípadě odborný cizojazyčný text (i se zaměřením na reálie dané jazykové oblasti) v rozsahu 200-250 slov do českého jazyka,
c)
dovednost přeložit 1-2 obtížné obecné texty v celkovém rozsahu 200 - 250 slov do cizího jazyka,
d)
dovednost vypracovat shrnutí českého textu o rozsahu asi 500 slov v cizím jazyce o rozsahu 200-250 slov.
(3)
Pro vypracování písemné části zkoušky se stanoví doba 4 hodin. Při práci může uchazeč používat slovníky, popřípadě další příručky se souhlasem zkušební komise. Písemnou část zkoušky lze vypracovat i na počítači jazykové školy; jazyková škola v takovém případě zajistí, že uchazeč nemá přístup k internetu a programové vybavení je zbaveno rozšiřujících překladatelských slovníků.
(4)
V ústní části zkoušky, která trvá 25–30 minut, se u uchazeče ověřuje dovednost
a)
porozumět vyslechnutému projevu, pohotově reagovat a jazykově správně hovořit na daná témata z politického, hospodářského, kulturního a literárního dění v dané jazykové oblasti a v České republice,
b)
ústně převést čtený text z cizího jazyka do českého jazyka,
c)
ústně převést čtený text z českého jazyka do cizího jazyka.
Čl. 5
Státní jazyková zkouška speciální pro obor tlumočnický
(1)
Těžiště státní jazykové zkoušky speciální pro obor tlumočnický je v její ústní části.
(2)
V písemné části zkoušky se u uchazeče ověřuje
a)
stupeň porozumění vyslechnutým textům s důrazem na znalost reálií dané jazykové oblasti a České republiky v celkovém rozsahu asi 10 minut,
b)
dovednost napsat česky stručnou reprodukci textu vyslechnutého v cizím jazyce v rozsahu asi 6 minut (rozsah reprodukce 150–200 slov),
c)
dovednost napsat v cizím jazyce reprodukci vyslechnutého českého textu v rozsahu asi 6 minut (rozsah reprodukce 400–450 slov).
(3)
Pro vypracování písemné části se stanoví doba 3 hodin. Při ověřování dovedností uvedených v odstavci 2 písm. c) může uchazeč používat slovník.
(4)
V ústní části zkoušky, která trvá 40–45 minut, se ověřuje
a)
dovednost pohotově, plynně a jazykově správně hovořit v cizím jazyce o daných tématech z politického, hospodářského, kulturního a literárního života v dané jazykové oblasti a v České republice,
b)
dovednost konsekutivně tlumočit mluvený nebo reprodukovaný projev z cizího jazyka do českého jazyka,
c)
dovednost konsekutivně tlumočit mluvený nebo reprodukovaný projev z českého do cizího jazyka.
(5)
Z ústní části zkoušky se pořizuje zvukový záznam ústního projevu uchazeče.
Čl. 6
Společná ustanovení
(1)
Jazyková škola dbá o spravedlivý, plynulý a důstojný průběh státních jazykových zkoušek.
(2)
Zkoušku může konat uchazeč, který se dostaví řádně ke konání písemné nebo ústní části státní jazykové zkoušky včas podle hodiny uvedené na pozvánce zaslané podle § 5 odst. 3.
(3)
Předseda komise pro státní jazykové zkoušky pověřuje členy zkušební komise dozorem u písemné části státní jazykové zkoušky a opravováním písemných prací uchazečů, přičemž písemnou část státní jazykové zkoušky opravují nejméně dva členové zkušební komise a opravu stvrzují svými podpisy.
(4)
Během písemné části zkoušky předseda zkušební komise nebo jím určený člen dohlíží, aby uchazeči pracovali zcela samostatně. Čas zahájení i ukončení písemné části zkoušky se zapíše na tabuli. Doba pobytu uchazeče mimo zkušební místnost se poznamenává do protokolu o průběhu písemné části zkoušky.
(5)
Pokud uchazeč použil nedovolené pomůcky nebo průběh zkoušky jinak vážně narušil, bude z konání zkoušky vyloučen. Tuto skutečnost zároveň zaznamená člen zkušební komise do protokolu o obsahu a průběhu zkoušky. V takovém případě nemá uchazeč nárok na vrácení platby za zkoušku.
(6)
Při stanovení celkového výsledku písemné části zkoušky se přihlíží ke všem jejím složkám. Součástí zadání státní jazykové zkoušky je i hodnocení jejích jednotlivých částí.
(7)
Výsledek písemné části zkoušky sdělí předseda komise pro státní jazykové zkoušky uchazeči prokazatelným způsobem nejméně týden před začátkem ústní části zkoušky; současně sdělí uchazečům, kteří úspěšně vykonali písemnou část zkoušky, termín ústní části zkoušky. Jazyková škola stanoví vnitřním předpisem způsob manipulace a podmínky nahlížení do testu uchazeče.
(8)
Uchazečům se speciálními vzdělávacími potřebami, které mohou ovlivnit jejich schopnost konat zkoušku, škola vhodným způsobem upraví podmínky zkoušky. O úpravě podmínek zkoušky a zohlednění požadavků rozhoduje předseda komise pro státní jazykové zkoušky. Zdravotní důvody se dokládají lékařským potvrzením.
(9)
Jestliže uchazeč nevyhověl při písemné části zkoušky, nemůže konat ústní část zkoušky.
(10)
Ústní část zkoušky se koná nejdříve za 5 pracovních dní po zkoušce písemné.
(11)
Po zadání otázky k ústní části zkoušky se poskytne uchazeči čas do 20 minut na osobní přípravu, s výjimkou ústní zkoušky při státní jazykové zkoušce speciální pro obor tlumočnický. Konkrétní otázky ústní části zkoušky si uchazeč losuje.
(12)
V ústní části zkoušky, která má formu rozhovoru v příslušném cizím jazyce, může být projev uchazeče stimulován různým názorným materiálem, čteným textem, mluveným i reprodukovaným projevem nebo jinými. Uchazeči se poskytne možnost souvislejšího samostatného projevu v cizím jazyce.
(13)
Pro hodnocení ústní části zkoušky je rozhodující praktické zvládnutí jazyka v jeho sociálních funkcích. Přihlíží se rovněž k výslovnosti, k intonaci, celkové dynamice ústního projevu a ke znalostem reálií zemí dané jazykové oblasti a České republiky. O klasifikaci ústní části zkoušky rozhoduje zkušební komise hlasováním.
(14)
Po vyhodnocení ústní části zkoušky stanoví komise celkový výsledek státní jazykové zkoušky. Pro stanovení celkového výsledku státní jazykové zkoušky jsou rozhodující výsledky písemné a ústní části zkoušky. Výsledek státní jazykové zkoušky sdělí uchazeči předseda zkušební komise před celou komisí v den, kdy uchazeč vykonal ústní část zkoušky.
(15)
Uchazeči, který u ústní části státní jazykové zkoušky nevyhověl, může komise pro státní jazykové zkoušky umožnit opakování této části. Opakování ústní části zkoušky v nejbližším zkušebním období povolí komise pro státní jazykové zkoušky uchazeči, jehož písemná část zkoušky je klasifikována stupněm prospěchu 1 - výborně nebo 2 - velmi dobře. Uchazeč při opakování uhradí část platby stanovenou pro ústní část státní jazykové zkoušky.
(16)
Písemné práce všech druhů státních jazykových zkoušek a zvukové záznamy ústního projevu uchazečů ze speciální tlumočnické jazykové zkoušky se ukládají 2 roky.
(17)
Protokoly o písemné části státní zkoušky a Záznamy o státní jazykové zkoušce jsou uloženy 45 let podle zákona o archivnictví a spisové službě.“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2016.
Ministryně:
Mgr. Valachová, Ph.D., v. r. |
Zákon č. 195/2016 Sb. | Zákon č. 195/2016 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 17. 6. 2016, datum účinnosti 1. 8. 2016, částka 72/2016
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o účastnících odboje a odporu proti komunismu
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o státní službě
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 8. 2016
195
ZÁKON
ze dne 26. května 2016,
kterým se mění zákon č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o účastnících odboje a odporu proti komunismu
Čl. I
Zákon č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, ve znění zákona č. 250/2014 Sb. a zákona č. 318/2015 Sb., se mění takto:
1.
V § 6 odst. 3 se za slovo „institucí“ vkládají slova „; ministerstvo vyrozumí žadatele o tom, že požádalo o odborné stanovisko. Po dobu opatřování stanovisek podle věty první lhůty týkající se provádění úkonů v řízení neběží“ a slova „věty druhé“ se nahrazují slovy „věty třetí“.
2.
V § 7 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo proti usnesením ministerstva, kterými bylo řízení ve věcech uvedených v § 6 odst. 3 a 6 zastaveno; je příslušná též k provedení přezkumného řízení nebo k rozhodnutí o obnově řízení. Jinak je nadřízeným správním orgánem ministerstva ministr obrany. Nadřízeným správním orgánem Komise je Komise“.
3.
V § 7 odst. 3 se za slovo „zvolena“ vkládají slova „nebo jmenována“, slova „způsobilá k právním úkonům“ se nahrazují slovy „plně svéprávná“ a na konci odstavce se doplňují věty „Za bezúhonného nelze pro účely tohoto zákona považovat toho, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud jeho odsouzení nebylo zahlazeno anebo pokud se na něj z jiného důvodu hledí, jako by nebyl odsouzen. Za spolehlivého nelze pro účely tohoto zákona považovat toho, kdo svým jednáním v době nesvobody zavdal důvod pochybovat o řádném výkonu funkce člena Komise, zejména o jeho nezávislosti nebo nestrannosti při výkonu funkce člena Komise.“.
4.
V § 7 odst. 4 se za slovo „voleni“ vkládají slova „nebo jmenováni“ a za slovo „zvolen“ se vkládají slova „nebo jmenován“.
5.
V § 7 odst. 5 se věta druhá nahrazuje větou „Člen Komise bude odvolán tím, kdo jej zvolil nebo jmenoval, pokud přestane splňovat podmínky podle odstavce 3.“.
6.
V § 7 odst. 7 se slovo „nezbyté“ nahrazuje slovem „nezbytné“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „; Komise vyrozumí žadatele o tom, že požádala o podklady a informace. Po dobu opatřování podkladů a informací podle věty první lhůty týkající se provádění úkonů v řízení neběží“.
7.
V § 7 se na konci odstavce 8 doplňuje věta „Členové Komise jsou za svou činnost odměňováni na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona učiněno podání ve věci, ve které je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona příslušná konat Etická komise České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu, a toto podání nebylo do dne nabytí účinnosti tohoto zákona stanoveným způsobem vyřízeno, vyřídí je Etická komise České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu; lhůty stanovené správním řádem v těchto případech počínají nově běžet ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to i tehdy, pokud přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona marně uplynuly.
2.
Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona učiněno podání ve věci, ve které je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona příslušný ministr obrany, a toto podání nebylo do dne nabytí účinnosti tohoto zákona stanoveným způsobem vyřízeno, vyřídí je ministr obrany; lhůty stanovené správním řádem v těchto případech počínají nově běžet ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to i tehdy, pokud přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona marně uplynuly.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o státní službě
Čl. III
V § 2 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 131/2015 Sb. a zákona č. 190/2016 Sb., se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které zní:
„m)
člena Etické komise České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu.“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 194/2016 Sb. | Zákon č. 194/2016 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 17. 6. 2016, datum účinnosti 2. 7. 2016, částka 72/2016
* Čl. I - Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 215/2004 Sb.
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 7. 2017
194
ZÁKON
ze dne 25. května 2016,
kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 215/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 171/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 469/2011 Sb. a zákona č. 49/2013 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 úvodní části ustanovení se za slovo „upravuje“ vkládají slova „v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie36)“.
Poznámka pod čarou č. 36 zní:
„36)
Články 107 až 109 Smlouvy o fungování Evropské unie.“.
2.
V § 2 odst. 1 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 37 zní:
„a)
kategoriemi podpory oblasti podpory základního výzkumu37), aplikovaného výzkumu a inovací,
37)
Článek 2 bod 84 nařízení Komise (EU) č. 651/2014.“.
3.
V § 2 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „; průmyslový výzkum38), experimentální vývoj39) (dále jen „vývoj“) nebo jejich kombinace jsou součástí aplikovaného výzkumu“.
Poznámky pod čarou č. 38 a 39 znějí:
„38)
Článek 2 bod 85 nařízení Komise (EU) č. 651/2014.
39)
Článek 2 bod 86 nařízení Komise (EU) č. 651/2014.“.
4.
V § 2 odst. 1 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).
5.
V § 2 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „je“ nahrazuje slovy „se rozumí“.
6.
V § 2 odst. 2 písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 40 zní:
„d)
velkou výzkumnou infrastrukturou výzkumná infrastruktura40), která je výzkumným zařízením nezbytným pro ucelenou výzkumnou a vývojovou činnost s vysokou finanční a technologickou náročností, která je schvalována vládou a zřizována pro využití též dalšími výzkumnými organizacemi,
40)
Článek 2 bod 91 nařízení Komise (EU) č. 651/2014.“.
7.
V § 2 odst. 2 se písmena e) a f) zrušují.
Dosavadní písmena g) až m) se označují jako písmena e) až k).
8.
V § 2 odst. 2 písm. e) se slova „písmene k)“ nahrazují slovy „písmene i)“.
9.
V § 2 odst. 2 písmeno g) včetně poznámky pod čarou č. 41 zní:
„g)
projektem výzkumu, vývoje a inovací41) (dále jen „projekt“) činnosti spadající do jedné nebo několika kategorií podpory, které mají splnit nedělitelný úkol přesné hospodářské, vědecké nebo technické povahy s předem jasně určenými cíli, formulovaný uchazečem ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo poskytovatelem v rámci zadání veřejné zakázky,
41)
Část 1.3. bod 15 písm. cc) Sdělení Komise - Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01).“.
10.
V § 2 odst. 2 písm. i) se na konci textu bodu 2 doplňují slova „nebo ve vývoji návrhy nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb,“ a bod 3 se zrušuje.
Dosavadní bod 4 se označuje jako bod 3.
11.
V § 2 odst. 2 se za písmeno i) vkládá nové písmeno j), které včetně poznámek pod čarou č. 42 až 44 zní:
„j)
smluvním výzkumem42) výzkum prováděný jménem podniku podle přímo použitelného předpisu Evropské unie43), k jehož provádění je využívána výzkumná organizace44) nebo výzkumná infrastruktura40), přičemž podnik vlastní výsledky výzkumných činností, nese riziko neúspěchu a za obdržené služby poskytne výzkumné organizaci nebo výzkumné infrastruktuře přiměřenou odměnu,
42)
Část 2.2. body 25 a 26 Sdělení Komise - Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01).
43)
Příloha I nařízení Komise (EU) č. 651/2014.
44)
Článek 2 bod 83 nařízení Komise (EU) č. 651/2014.
Článek 1.3 bod 15 písm. ee) a článek 2.1 bod 19 Sdělení Komise - Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01).“.
Dosavadní písmena j) a k) se označují jako písmena k) a l).
12.
V § 2 odst. 2 písmeno k) zní:
„k)
způsobilými náklady takové náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které jsou přiděleny na konkrétní kategorie podpory a mohou být příjemcem vynaloženy na činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo v souvislosti s nimi, a to
1.
osobní náklady nebo výdaje na výzkumné pracovníky, techniky a ostatní podpůrný personál v rozsahu nezbytném pro účely projektu, včetně stipendií na výzkum, vývoj a inovace podle zákona o vysokých školách3),
2.
náklady nebo výdaje na pořízení hmotného majetku v rozsahu a po dobu, kdy je tento majetek využíván pro účely projektu; jestliže nejsou náklady nebo výdaje vynakládány v rámci projektu po celou dobu své životnosti, jsou za způsobilé náklady považovány pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě všeobecně uznávaných účetních zásad,
3.
náklady nebo výdaje na pořízení nehmotného majetku, poznatky a patenty zakoupené nebo pořízené v rámci licence z vnějších zdrojů za obvyklých tržních podmínek využité výlučně pro účely projektu,
4.
náklady nebo výdaje na služby, smluvní výzkum nebo na poradenské a rovnocenné služby využité výlučně pro účely projektu,
5.
doplňkové náklady nebo výdaje vzniklé v přímé časové a věcné souvislosti při řešení projektu, jejichž vynaložení přispěje k realizaci projektu, přičemž tímto vymezením se rozumí podíl na společných provozních nákladech organizace (režii) jako nákladech, které nelze přímo přiřadit ke konkrétnímu projektu (tzv. nepřímé náklady); podíl těchto nákladů je pak určen v procentní výši stanovené poskytovatelem (tzv. flat rate) nebo ve výši skutečných režijních nákladů stanovených dle jednotné metodiky organizace pro uplatňování úplných nepřímých nákladů v projektech (tzv. full-cost),“.
13.
V § 3 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 45 zní:
„(1)
Podporu lze poskytnout jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem, předpisy Evropské unie7a) a v souladu s Rámcem pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací45), a to jako účelovou nebo institucionální podporu.
45)
Sdělení Komise - Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací ze dne 27. června 2014 (2014/C 198/01).“.
14.
V § 3 odst. 2 písmeno d) zní:
„d)
projekt velké výzkumné infrastruktury.“.
15.
V § 3 odst. 3 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, kterým se rozumí nezávislé provádění základního výzkumu37), aplikovaného výzkumu, veřejné šíření výsledků těchto činností na nevýlučném a nediskriminačním základě nebo transfer znalostí46), pokud se veškerý zisk z transferu znalostí znovu investuje do primárních činností výzkumné organizace44)“.
Poznámka pod čarou č. 46 zní:
„46)
Část 1.3. bod 15. písm. v) a část 2.1.1. bod 19 písm. b) Sdělení Komise - Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01).“.
16.
V § 3 odst. 3 písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 47 zní:
„d)
zabezpečení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, dále na zadání veřejné zakázky, včetně nákladů na hodnocení a kontrolu poskytnuté podpory, zhodnocení dosažených výsledků a na zveřejnění informací o poskytnuté podpoře47), a dále na vyhodnocení podmínek pro poskytnutí podpory na specifický vysokoškolský výzkum, velkou výzkumnou infrastrukturu nebo mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu a vývoji, a to až do celkové výše 2,5 % prostředků poskytovatele na výzkum, vývoj a inovace v daném kalendářním roce, s výjimkou nákladů orgánů hrazených podle písmene f),
47)
Článek 9 odst. 1 písm. c) a článek 30 odst. 4 nařízení Komise (EU) 651/2014.
Článek 31 odst. 4 nařízení Komise (EU) č. 702/2014.
Část 4.7. body 119 a 120 Sdělení Komise - Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01).“.
17.
V § 3 odst. 3 se na konci textu písmene f) doplňují slova „, jakož i věcné náklady bezprostředně spojené s činností Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy jako ústředního orgánu státní správy zodpovědného za výzkum a vývoj“.
18.
V § 4 odst. 1 písm. e) se za slovo „velkých“ vkládá slovo „výzkumných“.
19.
V § 5 odst. 2 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 48 zní:
„c)
vymezení způsobilých nákladů, nejvyšší povolenou intenzitu podpory a její odůvodnění a další povinnosti stanovené přímo použitelnými předpisy Evropské unie48),
48)
Články 107 až 109 Smlouvy o fungování Evropské unie.
Například nařízení Komise (EU) č. 651/2014, nařízení Komise (ES) č. 70/2001.“.
20.
V § 5 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
informaci o právním rámci veřejné podpory, podle něhož budou veřejné prostředky poskytovány.“.
21.
V § 5 odst. 3 písm. b) se slovo „míru“ nahrazuje slovem „intenzitu“.
22.
V § 5 odst. 5, § 7 odst. 1, § 33 odst. 2 písm. a) a v § 35 odst. 2 písm. j) se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.
23.
V § 5 odst. 6 se slova „programy vymezené tímto zákonem“ nahrazují slovy „veškeré výdaje podle tohoto zákona“.
24.
V § 5a se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Rada pro výzkum, vývoj a inovace předloží návrh celkové výše výdajů na výzkum, vývoj a inovace jednotlivých rozpočtových kapitol ve smyslu odstavce 1, včetně návrhu střednědobého výhledu výdajů na výzkum, vývoj a inovace vládě vždy nejpozději do 31. května běžného roku.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
25.
V § 5a odst. 6 písm. d) se slovo „míry“ nahrazuje slovem „intenzity“.
26.
Poznámka pod čarou č. 7a zní:
„7a)
Články 107 až 109 Smlouvy o fungování Evropské unie. Například nařízení Komise (EU) č. 651/2014, nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům v platném znění, nařízení Komise (EU) č. 702/2014, nařízení Rady (ES) č. 723/2009 ze dne 25. června 2009 o právním rámci Společenství pro konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC).“.
27.
V § 7 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která včetně poznámek pod čarou č. 49 a 50 znějí:
„c)
právnické nebo fyzické osobě, která je podle přímo použitelného předpisu Evropské unie podnikem v obtížích49),
d)
příjemci, vůči němuž byl v návaznosti na rozhodnutí Evropské komise vystaven inkasní příkaz podle přímo použitelného předpisu Evropské unie50) do doby, než je jeho změnou vyloučeno další poskytování podpory.
49)
Článek 2 odst. 18 nařízení Komise (EU) č. 651/2014.
Článek 2 odst. 14 nařízení Komise (EU) č. 702/2014.
50)
Článek 1 odst. 4 písm. a) nařízení Komise (EU) č. 651/2014.
Článek 1 odst. 5 nařízení Komise (EU) č. 702/2014.“.
28.
V § 7 odst. 5 a v § 33 odst. 2 písm. b) se za slovo „velké“ vkládá slovo „výzkumné“.
29.
V § 8 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 7c a 55 zní:
„(1)
Příjemce, který je účetní jednotkou, vede v rámci účetnictví podle zvláštního zákona7c) pro každý projekt, pro poskytnutou institucionální podporu a pro další činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích podporované z veřejných prostředků podle § 3 odst. 2 a 3 oddělenou evidenci o vynaložených výdajích nebo nákladech a v rámci této evidence sleduje výdaje nebo náklady hrazené z podpory. Příjemce, který není účetní jednotkou, vede tuto oddělenou evidenci v rámci daňové evidence na základě zákona upravujícího daně z příjmů55). Způsob vedení této evidence stanoví na základě zákona upravujícího daně z příjmů poskytovatel.
7c)
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
55)
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.“.
30.
V § 8 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.
31.
V § 9 odst. 1 úvodní část ustanovení zní:
„(1)
Poskytovatel uzavře s příjemcem účelové podpory na projekt podle § 3 odst. 2 smlouvu o poskytnutí podpory, která musí mít písemnou formu. Smlouva se uzavírá na dobu řešení projektu a následující období potřebné pro vyhodnocení výsledků řešení projektu, včetně vypořádání poskytnuté podpory podle rozpočtových pravidel8), ne však na dobu delší než 180 dnů ode dne ukončení řešení projektu. Smlouva může být prodloužena. Smlouva musí obsahovat alespoň“.
32.
V § 9 odst. 1 písm. g) se za slovo „podpory“ vkládají slova „stanovená podle jednotlivých kategorií podpory uvedených v § 3 odst. 2“.
33.
V § 9 odst. 3, § 14 odst. 3 a v § 17 odst. 1 se slovo „obchodního“ nahrazuje slovem „občanského“.
34.
V § 9 odst. 5 větě první se slova „grantový nebo programový“ zrušují a za slovo „projekt“ se vkládají slova „podle § 3 odst. 2“.
35.
V § 9 odst. 8 se slovo „subjektivity“ nahrazuje slovem „osobnosti“.
36.
V § 10 odst. 3 se slova „jednorázově na daný kalendářní rok, v ostatních případech“ zrušují.
37.
§ 11 se včetně nadpisu zrušuje.
38.
V § 14 odst. 3 a 4 se slova „nebo smlouvy o využití výsledků“ zrušují.
39.
V § 16 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „výukou nebo veřejným šířením výsledků výzkumu na nevýlučném a nediskriminačním základě“.
40.
V § 16 odst. 2 větě první se slova „vlastnické právo převést na poskytovatele“ nahrazují slovy „poskytnout poskytovateli neomezený bezplatný přístup k tomuto výsledku a nediskriminační přístup třetím stranám za tržních podmínek“ a věta druhá se zrušuje.
41.
V § 16 odstavec 4 zní:
„(4)
Pro využití výsledků, s výjimkou odstavců 1 a 2, platí, že
a)
je-li příjemcem výzkumná organizace nebo provozovatel výzkumné infrastruktury a má-li výlučná práva k výsledku plně financovanému z veřejných prostředků, je využití výsledků možné zejména výukou, veřejným šířením výsledků výzkumu na nevýlučném a nediskriminačním základě nebo transferem znalostí46),
b)
je-li příjemcem účelové podpory projektu podnik spolu s výzkumnou organizací nebo provozovatelem výzkumné infrastruktury, pak
1.
výsledky této spolupráce, které nelze chránit podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí činnosti, mohou být volně šířeny a práva k výsledkům vycházejícím z činnosti výzkumné organizace nebo výzkumné infrastruktury plně náleží těmto příjemcům, nebo
2.
jakákoliv práva k výsledkům projektu, jakož i související přístupová práva, náleží všem spolupracujícím subjektům v míře odpovídající rozsahu jejich účasti na řešení projektu, nebo
3.
výzkumná organizace nebo provozovatel výzkumné infrastruktury obdrží od spolupracujícího podniku náhradu odpovídající tržním cenám za práva k výsledkům projektu, která vznikla v důsledku jejich činnosti a jsou postoupena spolupracujícímu podniku, nebo k nim tento podnik získal přístupová práva.“.
42.
V § 17 odstavec 2 zní:
„(2)
Veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích, její obsah a podmínky, popřípadě zrušení musí vyhlásit poskytovatel v Obchodním věstníku a prostřednictvím informačního systému výzkumu, vývoje a inovací a může ji zároveň uveřejnit jiným vhodným způsobem. Podmínky veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích nesmí poskytovatel změnit. Podmínky veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích musí obsahovat zejména
a)
název programu nebo skupiny grantových projektů,
b)
název a sídlo poskytovatele,
c)
způsob a kritéria hodnocení návrhů projektů,
d)
soutěžní lhůtu a hodnotící lhůtu podle tohoto zákona,
e)
místo, způsob a termín vyhlášení výsledků veřejné soutěže,
požadavky na prokázání způsobilosti uchazečů, místo, termín zveřejnění a převzetí zadávací dokumentace, místo, způsob a termín pro podávání návrhů projektů.“.
43.
V § 18 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) a i), která znějí:
„h)
je právnickou nebo fyzickou osobou, která není podle přímo použitelného předpisu Evropské unie podnikem v obtížích49),
i)
vůči němuž nebyl v návaznosti na rozhodnutí Evropské komise vystaven inkasní příkaz podle přímo použitelného předpisu Evropské unie50).“.
44.
V § 18 odst. 4 písm. b) se slova „c), d), f)“ nahrazují slovy „c) až f)“.
45.
V § 18 odst. 4 písm. b) se za slova „způsobilost podle odstavce 2 písm.“ vkládají slova „e) a“ a dále se za slova „způsobilosti uvedené v odstavci 2 písm.“ vkládají slova „e) a“.
46.
V § 18 odst. 4 písm. b) se za slova „odstavce 2 písm. c), d), f)“ vkládají slova „, h) a i)“.
47.
V § 18 odst. 4 se písmeno c) zrušuje.
48.
V § 18 odstavec 5 včetně poznámek pod čarou č. 31, 56, 57, 58 a 59 zní:
„(5)
Za účelem ověření předmětu činnosti uchazeče, se kterým má být podle § 9 uzavřena smlouva o poskytnutí podpory nebo v jehož prospěch má být vydáno rozhodnutí o poskytnutí podpory, si poskytovatel vyžádá podle jiného právního předpisu31) některý z následujících výpisů:
a)
z veřejného rejstříku právnických a fyzických osob56),
b)
z registru osob57),
c)
z živnostenského rejstříku58), nebo
d)
ze seznamu výzkumných organizací podle tohoto zákona,
popřípadě si od uchazeče vyžádá ověřenou kopii, ne starší než 90 kalendářních dnů, zřizovací listiny, zakládací listiny nebo jiného dokladu o zřízení nebo založení, pokud se uchazeč nenachází v žádném takovém informačním systému veřejné správy.
Za účelem doložení oprávnění k činnosti uchazeče podle odstavce 2 písm. b), si poskytovatel dále od uchazeče vyžádá ověřenou kopii, ne starší než 90 kalendářních dnů, oprávnění k činnosti, pokud takovou činnost hodlá provádět v rámci řešení projektu. Dokumenty podle tohoto odstavce nepředkládají osoby zřízené podle zvláštního zákona59), jiného obecně závazného předpisu, nebo zveřejněného rozhodnutí.
31)
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.
56)
Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.
57)
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
58)
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).
59)
Například zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, nebo zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích.“.
49.
V § 18 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Žádost o vydání výpisu z veřejného rejstříku právnických a fyzických osob a výpisu z živnostenského rejstříku a tyto výpisy se mohou předávat v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
Dosavadní odstavce 6 až 11 se označují jako odstavce 7 až 12.
50.
V § 18 odst. 7 se za slovo „uchazeče“ vkládají slova „, se kterým má být o poskytnutí účelové podpory podle § 9 uzavřena smlouva o poskytnutí podpory, nebo v jehož prospěch má být vydáno rozhodnutí o poskytnutí podpory,“ a dále se za slova „U osob, které“ vkládají slova „jednají jménem uchazeče a které“.
51.
V § 18 odst. 8 se číslovka „6“ nahrazuje číslovkou „7“ a dále se v odst. 12 číslovka „8“ nahrazuje číslovkou „9“.
52.
V § 19 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) a j), která znějí:
„i)
vzor smlouvy o poskytnutí podpory,
j)
způsob hodnocení a výběru projektů.“.
53.
V § 20 odst. 2 větě druhé se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „který je zároveň dnem ukončení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.“.
54.
V § 21 odst. 3 se číslovka „9“ nahrazuje slovy „8 a odstavce 10“.
55.
V § 21 odst. 4 se věta druhá nahrazuje větami „Seznam členů odborného poradního orgánu poskytovatel zveřejní současně s vyhlášením výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. Způsob nakládání s údaji obsaženými v návrzích projektů a další pravidla jeho činnosti upraví poskytovatel vnitřním předpisem, který zveřejní současně s vyhlášením při vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.“.
56.
V § 21 odst. 6 se slovo „zajistí“ nahrazuje slovem „provede“ a dále se za slova „podle odstavce 5“ vkládá slovo „, vlastní“.
57.
V § 21 odst. 7 větě druhé se za slovo „rozhodnutí“ vkládají slova „a jeho zdůvodnění“ a dále se slova „prostřednictvím internetu“ nahrazují slovy „na svých webových stránkách“.
58.
V § 21 se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní:
„(9)
V případě zjištění nedostatků při prokazování způsobilosti podle § 18 poskytovatel písemně vyzve uchazeče k jejich odstranění ve lhůtě pěti kalendářních dnů.“.
Dosavadní odstavce 9 a 10 se označují jako odstavce 10 a 11.
59.
V § 22 odst. 5 se číslovka „10“ nahrazuje číslovkou „11“.
60.
V § 31 odst. 4 se na konci písmene b) tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
ode dne schválení programu vládou nebo ode dne jeho posouzení Evropskou komisí, podléhá-li program takové posuzovací povinnosti.“.
61.
V § 33 odst. 2 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
vedení seznamu výzkumných organizací podle § 33a.“.
62.
Za § 33 se vkládá nový § 33a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 31, 44, 60 a 61 zní:
㤠33a
Seznam výzkumných organizací
(1)
Seznam výzkumných organizací (dále jen „seznam“) je informačním systémem veřejné správy31), jehož správcem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
(2)
Do seznamu se zapisují organizace, které požádaly o zápis do seznamu a prokázaly naplnění definičních znaků organizace pro výzkum a šíření znalostí stanovených předpisy Evropské unie44) včetně prokázání zapisovaných údajů.
(3)
Do seznamu se zapisují tyto údaje o výzkumné organizaci:
a)
obchodní firma nebo název a sídlo výzkumné organizace,
b)
právní forma výzkumné organizace,
c)
identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno,
d)
datum podání žádosti o zápis do seznamu,
e)
datum zápisu do seznamu,
f)
datum poslední aktualizace údajů v seznamu,
g)
údaje svědčící o naplnění definičních znaků podle odstavce 2,
h)
další skutečnosti k zapsané výzkumné organizaci, zejména údaje o předmětu činnosti, který definuje výzkumné kapacity.
(4)
Žádost o zápis výzkumné organizace do seznamu, žádost o zápis změny v zapisovaných údajích či žádost o výmaz výzkumné organizace ze seznamu podává statutární orgán žadatele.
(5)
Žádost o zápis musí být doložena listinnými doklady prokazujícími skutečnosti, které mají být do seznamu zapsány, a listinami, které se zakládají ve sbírce listin, která je součástí seznamu.
(6)
Údaje zapsané v seznamu, s výjimkou rodných čísel, a sbírku listin zveřejňuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(7)
Při řízení o zápisu výzkumné organizace do seznamu, jakož i při řízení o zápisu změn nebo výmazu dosud zapsaných skutečností, se postupuje podle správního řádu.
(8)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhoduje o žádosti o zápis výzkumné organizace do seznamu, jakož i o žádosti o zápis změn nebo výmazu dosud zapsaných skutečností. Nejsou-li splněny podmínky pro zápis, žádost zamítne. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy může zahájit řízení o zápisu změny nebo výmazu i z vlastního podnětu.
(9)
Organizace zapsané v seznamu mají povinnost jakékoliv změny údajů zapsaných v seznamu, změny údajů rozhodných pro provedení zápisu a změny zakládaných listin (včetně jejich případného zrušení) oznámit Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, a to do sedmi dnů ode dne, kdy se organizace o takové změně dozví.
(10)
Kritéria splnění podmínek pro zápis výzkumné organizace do seznamu a způsob jejich posuzování, podmínky pro změny v zápisu a výmaz ze zápisu, obsah sbírky listin a způsob vykazování příjmů z transferu znalostí61) výzkumných organizací zapsaných v seznamu, prováděného pro účely tohoto zákona, stanoví prováděcí právní předpis.
31)
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
44)
Článek 2 bod 83 nařízení Komise (EU) č. 651/2014.
60)
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
61)
Část 1.3. bod 15 písm. v) Sdělení Komise - Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C/198/01).“.
63.
V § 36 odst. 7 se za slova „jejich funkce odměna“ vkládají slova „a cestovní náhrady, které se poskytují ve výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce“.
64.
V § 36a odst. 6 se slova „oborových komisí“ nahrazují slovy „odborných poradních orgánů“.
65.
V § 36a odst. 7 se slova „oborových komisí“ nahrazují slovy „odborných poradních orgánů“.
66.
V § 36a odst. 8 se za slova „jejich funkce odměna“ vkládají slova „a cestovní náhrady, které se poskytují ve výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení článku I bodů 61 a 62, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2017.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 193/2016 Sb. | Zákon č. 193/2016 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 17. 6. 2016, datum účinnosti 2. 7. 2016, částka 72/2016
* Čl. I - Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 383/2012 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 2. 7. 2016
193
ZÁKON
ze dne 25. května 2016,
kterým se mění zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 383/2012 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 se na konci písmene k) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) až q), která znějí:
„l)
vodním sloupcem - vertikálně souvislá masa vody od hladiny po dnové sedimenty vodního útvaru,
m)
geologickou formací - soubor hornin, které lze podle jejich fyzikálních a chemických vlastností, v kombinaci s pozicí v zemské kůře, rozlišit od jiných souborů hornin a zmapovat,
n)
oblakem oxidu uhličitého - rozptýlený objem oxidu uhličitého v geologické formaci,
o)
migrací - pohyb oxidu uhličitého uvnitř úložného komplexu,
p)
uzavřením úložiště - definitivní ukončení vtláčení oxidu uhličitého do daného úložiště,
q)
dobou po uzavření - doba po uzavření úložiště, včetně doby po přechodu povinnosti na příslušný orgán.“.
2.
V § 5 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 21 zní:
„(3)
Žadatel může požádat při popisu a posuzování plánovaného úložného komplexu a okolní oblasti, které se provádí nejlepšími osvědčenými postupy ve třech krocích podle kritérií stanovených zákonem o geologických pracích21), o výjimku z jednoho nebo více těchto kritérií. Obvodní báňský úřad může povolit výjimku z jednoho nebo více těchto kritérií, pokud žadatel prokázal, že povolením výjimky nedojde k nepříznivému ovlivnění rozhodování o vhodnosti plánovaného úložného komplexu.
21)
Příloha k zákonu č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
3.
V § 7 odst. 2 se slova „jiného právního předpisu10)“ nahrazují slovy „zákona o posuzování vlivů na životní prostředí9)“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 192/2016 Sb. | Zákon č. 192/2016 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 17. 6. 2016, datum účinnosti 1. 1. 2017, částka 72/2016
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o základních registrech
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o církvích a náboženských společnostech
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o zdravotních službách
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob
* ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2017
192
ZÁKON
ze dne 25. května 2016,
kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o základních registrech
Čl. I
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 312/2013 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d)
soukromoprávním uživatelem údajů podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba, která není orgánem veřejné moci a je podle jiného právního předpisu oprávněna využívat údaje ze základního registru nebo z agendového informačního systému,“.
Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena e) až h).
2.
V § 2 písmeno e) zní:
„e)
agendou ucelená oblast působnosti orgánu veřejné moci nebo ucelená oblast působení soukromoprávního uživatele údajů,“.
3.
V § 2 se na konci textu písmene f) doplňují slova „, využívání elektronických formulářů nebo elektronické identifikaci“.
4.
V § 2 písm. g) se za slovo „správy,“ vkládají slova „který je součástí referenčního, sdíleného a bezpečného rozhraní informačních systémů veřejné správy54) (dále jen „referenční rozhraní“) a“.
Poznámka pod čarou č. 54 zní:
„54)
§ 2 písm. i) zákona č. 365/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
5.
V § 2 písm. h) se slovo „referenční“ a slovo „referenčních“ zrušují.
6.
V § 3 písm. d) se za slovo „agend“ vkládá čárka a za slovo „moci“ se vkládají slova „, soukromoprávních uživatelů údajů“.
7.
V § 4 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „, provozní údaje a jiné zákonem stanovené údaje“.
8.
V § 5 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Soukromoprávní uživatel údajů využívá údaje vedené v základním registru výhradně prostřednictvím agendového informačního systému stanoveného jiným právním předpisem, který zakládá oprávnění soukromoprávního uživatele údajů k využívání údajů vedených v základním registru.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
9.
V § 5 odst. 5 se za slovo „identifikaci“ vkládají slova „a autentizaci“, slova „přístup k referenčním údajům“ se nahrazují slovy „poskytnutí referenčních údajů“ a slovo „třetí“ se nahrazuje slovy „jiné fyzické nebo právnické“.
10.
Za § 5 se vkládá nový § 5a, který zní:
㤠5a
(1)
Orgán veřejné moci využívá údaje z agendového informačního systému přímým přístupem, a to i pokud jsou vyžadovány údaje o fyzické osobě, která není jednoznačně určena, je-li to potřebné pro plnění úkolu v jeho působnosti při zajišťování
a)
bezpečnosti České republiky,
b)
obrany České republiky,
c)
veřejné bezpečnosti a účinné ochrany lidského života a zdraví,
d)
předcházení, vyhledávání, odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů,
e)
významného hospodářského nebo finančního zájmu České republiky nebo Evropské unie včetně takového zájmu v oblasti měnové, rozpočtové a daňové, nebo
f)
ochrany práv osob v řízení před soudem.
(2)
Ustanovení tohoto zákona o realizaci vazeb prostřednictvím informačního systému základních registrů se při postupu podle odstavce 1 nepoužijí.“.
11.
V § 7 odst. 2 se na konci textu písmene e) doplňují slova „prostřednictvím služeb informačního systému základních registrů“.
12.
V § 7 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí:
„g)
propojení informačního systému základních registrů a dalších součástí referenčního rozhraní,
h)
zveřejňování aktuálních údajů o provozních stavech základních registrů a provozně technických údajů z provozu základních registrů způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
13.
V § 7 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „s výjimkou přístupu v rámci agendy, pro jejíž výkon byla zaregistrována“.
14.
V § 7 odst. 5 se za slova „orgán veřejné moci“ vkládají slova „nebo soukromoprávní uživatel údajů“.
15.
V § 8 odst. 1 se za slovo „zapisování“ vkládají slova „a využívání“.
16.
V § 9 odst. 1 se slovo „příslušném“ zrušuje a za slovo „registru“ se vkládají slova „v rámci příslušné agendy“.
17.
§ 12 včetně nadpisu zní:
㤠12
Identifikátor subjektů vedených v registru osob
Identifikátorem subjektu vedeného v registru osob je identifikační číslo osoby.“.
Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje.
18.
V § 17 písmena b) a c) znějí:
„b)
cizinci, kteří pobývají na území České republiky v rámci trvalého pobytu anebo na základě dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu,
c)
občané jiných členských států Evropské unie, občané států, které jsou vázány mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropským společenstvím9), a občané států, které jsou vázány smlouvou o Evropském hospodářském prostoru10), a jejich rodinní příslušníci, kteří pobývají na území České republiky v rámci trvalého pobytu nebo kterým byl vydán doklad o přechodném pobytu na území České republiky delším než 3 měsíce,“.
19.
V § 18 odst. 1 písm. g) se za slovo „čísla“ vkládají slova „a druhy“.
20.
V § 18 odst. 1 písm. h) se slova „záznam o zřízení“ nahrazují slovem „typ“.
21.
V § 18 odst. 2 se za slovo „čitelného“ vkládá slovo „identifikačního“.
22.
V § 18 odst. 4 písm. b) se slova „den, měsíc, rok“ nahrazují slovem „datum“ a za slovo „výdeje“ se vkládají slova „, identifikátor souhlasu subjektu údajů s poskytnutím údajů jiné fyzické nebo právnické osobě“.
23.
V § 18 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
záznam o udělení nebo odvolání souhlasu subjektu údajů s poskytnutím údajů jiné fyzické nebo právnické osobě podle § 58a.“.
24.
V § 19 odst. 5 písm. a) se slova „oprávněné úřední osoby vykonávající agendu“ nahrazují slovy „fyzické osoby, která je nositelem role, které je neveřejné,“.
25.
V § 19 odst. 5 písm. b) se slova „den, měsíc, rok“ nahrazují slovem „datum“.
26.
V § 19 odst. 5 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
obchodní firma nebo název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení subjektu, kterému jsou na základě žádosti poskytovány údaje podle § 58a, datum a čas udělení nebo odvolání souhlasu subjektu údajů s poskytnutím údajů podle § 58a a identifikátor souhlasu,“.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e).
27.
V § 20 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Ministerstvo vnitra kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku registru obyvatel u územních samosprávných celků; ustanovení o kontrole výkonu přenesené působnosti krajskými úřady podle zákona o obcích tím není dotčeno.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
28.
V § 21 se za slovo „čísla“ vkládají slova „a druhu“.
29.
V § 22 odst. 1 se číslo „3“ nahrazuje číslem „15“.
30.
V § 24 písmeno a) zní:
„a)
agendovým místem
1.
orgán veřejné moci, který vede evidenci subjektů uvedených v § 25 podle jiného právního předpisu, pokud tyto subjekty vznikají zápisem do této evidence nebo jiný právní předpis spojuje vznik těchto subjektů se zápisem do této evidence,
2.
orgán veřejné moci, který uděluje oprávnění k činnosti podle jiného právního předpisu,
3.
správce rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů, je-li subjekt uvedený v § 25 orgánem veřejné moci,
4.
ústřední správní úřad, jehož oblasti působnosti je vznik subjektu uvedeného v § 25 nejbližší, není-li orgán veřejné moci podle bodů 1 až 3,“.
Poznámky pod čarou č. 18 a 19 se zrušují.
31.
V § 24 písm. b) se slova „s agendou správy“ nahrazují slovy „se správou“.
32.
V § 25 písm. b) se za slovo „složka“ vkládají slova „a organizační jednotka“.
33.
V § 25 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d)
vnitřní organizační jednotka organizační složky státu, pokud je této vnitřní organizační jednotce zákonem svěřena vlastní působnost,“.
Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena e) až g).
34.
Poznámky pod čarou č. 22, 23 a 25 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
35.
V § 25 se písmeno g) včetně poznámky pod čarou č. 24 zrušuje.
36.
V § 25 závěrečné části ustanovení se za slovo „podle“ vkládají slova „tohoto zákona nebo“.
37.
V § 26 odst. 1 se slovo „, identifikátory“ zrušuje.
38.
V § 26 odst. 2 písm. a) se slova „písm. d)“ nahrazují slovy „písm. e)“.
39.
V § 26 odst. 2 písm. b) se slova „písm. d) a e)“ nahrazují slovy „písm. e) a f)“.
40.
V § 26 odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d)
identifikační číslo osoby,“.
Dosavadní písmena d) až q) se označují jako písmena e) až r).
41.
V § 26 odst. 2 písm. h) se slova „záznam o zřízení“ nahrazují slovem „typ“.
42.
V § 26 odst. 2 se za písmeno i) vkládají nová písmena j) až m), která znějí:
„j)
likvidátor vyjádřený referenční vazbou na registr obyvatel nebo na registr osob anebo údajem o jménu, popřípadě jménech, příjmení a bydlišti u fyzické osoby nebo údajem o názvu a sídle právnické osoby, nevedou-li se tyto osoby v registru obyvatel nebo registru osob,
k)
opatrovník právnické osoby vyjádřený referenční vazbou na registr obyvatel nebo na registr osob anebo údajem o jménu, popřípadě jménech, příjmení a bydlišti u fyzické osoby nebo údajem o názvu a sídle právnické osoby, nevedou-li se tyto osoby v registru obyvatel nebo registru osob,
l)
insolvenční správce vyjádřený referenční vazbou na registr obyvatel nebo na registr osob anebo údajem o jménu, popřípadě jménech, příjmení a bydlišti u fyzické osoby nebo údajem o názvu a sídle právnické osoby, nevedou-li se tyto osoby v registru obyvatel nebo registru osob,
m)
nucený správce vyjádřený referenční vazbou na registr obyvatel anebo údajem o jménu, popřípadě jménech, příjmení a bydlišti, nevede-li se tato osoba v registru obyvatel,“.
Dosavadní písmena j) až r) se označují jako písmena n) až v).
43.
V § 26 odst. 2 písm. o) se slova „nebo adresa místa podnikání fyzické osoby“ zrušují a slova „písm. d) a e)“ se nahrazují slovy „písm. e) a f)“.
44.
V § 26 odst. 2 se za písmeno p) vkládá nové písmeno q), které zní:
„q)
identifikační číslo provozovny,“.
Dosavadní písmena q) až v) se označují jako písmena r) až w).
45.
V § 26 odst. 2 písm. t) se slova „písm. d) a e)“ nahrazují slovy „písm. e) a f)“.
46.
V § 26 odst. 2 písmeno v) zní:
„v)
přerušení nebo pozastavení činnosti podle jiného právního předpisu; v případě činností, jimž odpovídá jedna agenda, přerušení všech takových činností,“.
47.
V § 26 odst. 2 se na konci písmene v) čárka nahrazuje tečkou a písmeno w) se zrušuje.
48.
V § 26 odst. 3 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
identifikační číslo osoby editora,“.
Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d).
49.
V § 26 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
záznam o využívání údajů z registru osob.“.
50.
V § 26 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 4 až 7.
51.
V § 26 odst. 4 se slova „písm. d) a e)“ nahrazují slovy „písm. e) a f)“ a slova „písm. n)“ se nahrazují slovy „písm. t)“.
52.
V § 26 odst. 5 písm. a) a b) se slova „k) a m)“ nahrazují slovy „p) a s)“.
53.
V § 27 odst. 1 se slova „a identifikátory“ zrušují.
54.
V § 27 odst. 2 se slova „písm. f) a i)“ nahrazují slovy „písm. g), h), n) a v)“.
55.
V § 28 odstavec 2 zní:
„(2)
Správce registru osob poskytuje editorům k přidělení identifikační číslo osoby a identifikační číslo provozovny a odpovídá za jejich správnost.“.
56.
V § 28 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5)
Správce registru osob spravuje integrovaný agendový informační systém registru osob, který slouží k zápisu referenčních údajů do registru osob, popřípadě se souhlasem správce registru osob k vedení údajů potřebných k výkonu agendy spojené s evidencí subjektů zapisovaných do registru osob v rozsahu stanoveném jiným právním předpisem.
(6)
Správce registru osob zpracovává údaje potřebné k plnění úkolů stanovených jiným právním předpisem v rozsahu údajů podle § 26.“.
57.
V § 29 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
stavebním objektem dokončená budova zapisovaná do katastru nemovitostí, která je samostatnou věcí, nebo budova, která je součástí pozemku nebo součástí práva stavby a údaje o ní se do katastru nemovitostí zapisují k pozemku nebo k právu stavby, nebo jiná dokončená stavba, která se do katastru nemovitostí nezapisuje, ale bylo jí přiděleno číslo popisné nebo evidenční,“.
58.
V § 29 odst. 1 písm. h) se za slova „názvu obce“ vkládají slova „nebo vojenského újezdu“, slova „názvu městské části nebo městského obvodu,“ se zrušují a za slovo „území“ se vkládají slova „a názvu městského obvodu“.
59.
V § 31 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „nebo do některého z nich“.
60.
V § 33 odst. 1 se slova „a základní sídelní jednotky“ zrušují.
61.
V § 33 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „, kterými jsou vyobrazení a popis znaku nebo vlajky“.
62.
V § 33 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
O základních územních prvcích uvedených v § 31 odst. 1 písm. a) až o) a o územně evidenční jednotce část obce se vede doplňující údaj o datu jejich vzniku.“.
63.
V § 34 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „technickoekonomické atributy tohoto objektu, kterými jsou“ nahrazují slovy „technickoekonomický atribut měsíc a rok dokončení.“ a písmena a) až l) se zrušují.
64.
V § 34 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
O stavebním objektu s číslem popisným nebo evidenčním se dále vedou technickoekonomické atributy, kterými jsou
a)
počet bytů u stavebního objektu s byty,
b)
zastavěná plocha v m2,
c)
obestavěný prostor v m3,
d)
podlahová plocha v m2,
e)
počet nadzemních a podzemních podlaží,
f)
druh svislé nosné konstrukce,
g)
připojení na vodovod,
h)
připojení na kanalizační síť,
i)
připojení na rozvod plynu,
j)
způsob vytápění a
k)
vybavení výtahem.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
65.
V § 34 odst. 3 se za slovo „objekt“ vkládají slova „, kterému bylo přiděleno číslo popisné nebo evidenční,“.
66.
V § 38 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d)
údaje o typu a způsobu využití stavebního objektu,“.
Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f).
67.
V § 38 odst. 2 větě druhé se za slovo „prvků“ vkládají slova „a územně evidenčních jednotek“.
68.
V § 41 a § 42 odst. 5 se slova „správce registru územní identifikace“ nahrazují slovy „příslušný katastrální úřad“.
69.
V § 43 odst. 1 písm. a) se na konci textu bodu 6 doplňují slova „v elektronické podobě, jehož součástí je vyobrazení a popis znaku nebo vlajky“.
70.
V § 43 odst. 1 písm. b) se slova „sdělení obce“ nahrazují slovy „sdělení Ministerstva vnitra“.
71.
V § 43 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Doplňující údaj o datu vzniku zapisuje editor tohoto údaje, kterým je správce registru územní identifikace, na základě právního předpisu, který základní územní prvek zřídil, nebo na základě údajů o vzniku základního územního prvku nebo územně evidenční jednotky sdělených příslušným správním orgánem.“.
72.
V § 44 odst. 2 se slova „Vzniká-li adresní místo současně se vznikem“ nahrazují slovy „Pokud adresní místo vzniká, mění se nebo zaniká současně se vznikem, změnou nebo zánikem“.
73.
§ 46 se zrušuje.
74.
V § 48 písm. a) se slova „, které jsou za účelem výkonu veřejné moci vykonávány orgány veřejné moci v rámci jejich agendy“ nahrazují slovy „vykonávaných v rámci agendy“.
75.
V § 48 písm. b) se slovo „úřední“ nahrazuje slovem „fyzické“.
76.
V § 48 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) až f), která znějí:
„c)
identifikátorem orgánu veřejné moci kód, který slouží k jednoznačnému určení orgánu veřejné moci,
d)
identifikátorem soukromoprávního uživatele údajů kód, který slouží k jednoznačnému určení soukromoprávního uživatele údajů,
e)
kategorií skupina orgánů veřejné moci nebo soukromoprávních uživatelů údajů, kteří vykonávají stejné činnosti,
f)
ohlašovatelem agendy orgán veřejné moci, který ohlašuje agendu pro potřeby její registrace.“.
77.
V § 49 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Správce registru práv a povinností přiděluje identifikátor orgánu veřejné moci a identifikátor soukromoprávního uživatele údajů.“.
78.
V § 50 odstavec 1 zní:
„(1)
V registru práv a povinností jsou vedeny údaje o
a)
orgánech veřejné moci,
b)
soukromoprávních uživatelích údajů,
c)
agendách,
d)
právech a povinnostech fyzických a právnických osob (dále jen „práva a povinnosti osob“), pokud jsou údaje o těchto osobách vedeny v základních registrech, a to včetně údajů o rozhodnutích orgánů veřejné moci.“.
79.
V § 50 odst. 3 se slovo „referenčních“ zrušuje.
80.
§ 51 včetně nadpisu zní:
㤠51
Údaje o orgánech veřejné moci, soukromoprávních uživatelích údajů a agendách
(1)
Referenčními údaji o orgánu veřejné moci jsou
a)
identifikátor orgánu veřejné moci,
b)
název orgánu veřejné moci vyjádřený referenční vazbou na registr obyvatel nebo na registr osob,
c)
údaj o tom, zda je orgán veřejné moci vnitřní organizační jednotkou organizační složky státu, které byla zákonem svěřena vlastní působnost,
d)
identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,
e)
typ datové schránky a identifikátor datové schránky14) vyjádřené referenční vazbou na registr obyvatel nebo registr osob,
f)
číslo a název právního předpisu a označení jeho ustanovení, na jehož základě orgán veřejné moci vykonává svoji působnost,
g)
kategorie orgánu veřejné moci a údaje o ní
1.
identifikátor kategorie,
2.
název kategorie,
3.
číslo a název právního předpisu a označení jeho ustanovení, které kategorii vymezuje,
4.
ústřední správní úřad, který ohlašuje kategorii podle § 52b odst. 5,
h)
adresa místa pobytu nebo adresa sídla orgánu veřejné moci vyjádřená referenční vazbou na registr obyvatel nebo registr osob,
i)
jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa pobytu osoby stojící v čele orgánu veřejné moci vyjádřené referenční vazbou na registr obyvatel,
j)
datum, od kterého orgán veřejné moci vykonává působnost,
k)
přerušení nebo pozastavení výkonu působnosti orgánu veřejné moci.
(2)
Údaji o soukromoprávním uživateli údajů jsou
a)
identifikátor soukromoprávního uživatele údajů,
b)
obchodní firma nebo název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení soukromoprávního uživatele údajů vyjádřený referenční vazbou na registr osob,
c)
identifikační číslo osoby,
d)
typ datové schránky a identifikátor datové schránky14) vyjádřené referenční vazbou na registr osob,
e)
číslo a název právního předpisu a označení jeho ustanovení, na jehož základě je soukromoprávní uživatel údajů oprávněn k využívání údajů ze základních registrů nebo z agendových informačních systémů,
f)
kategorie soukromoprávního uživatele údajů a údaje o ní
1.
identifikátor kategorie,
2.
název kategorie,
3.
číslo a název právního předpisu a označení jeho ustanovení, které kategorii vymezuje,
4.
ústřední správní úřad, který ohlašuje kategorii podle § 52b odst. 5,
g)
adresa sídla nebo adresa místa podnikání soukromoprávního uživatele údajů vyjádřená referenční vazbou na registr osob,
h)
datum vzniku nebo datum zápisu do evidence podle jiného právního předpisu, je-li se zápisem do evidence spojen vznik soukromoprávního uživatele údajů,
i)
přerušení nebo pozastavení působení soukromoprávního uživatele údajů,
j)
datum zániku nebo datum výmazu z evidence podle jiného právního předpisu, je-li s výmazem z evidence spojen zánik soukromoprávního uživatele údajů.
(3)
Údaje uvedené v odstavci 2 písm. a) a f) jsou referenčními údaji.
(4)
K referenčním údajům o orgánech veřejné moci a soukromoprávních uživatelích údajů se vedou provozní údaje zapisované prostřednictvím informačního systému základních registrů
a)
kód agendy, v rámci které byl zápis proveden,
b)
identifikační číslo osoby editora a jeho identifikátor orgánu veřejné moci,
c)
datum prvotního zápisu do registru práv a povinností,
d)
datum poslední změny údaje vedeného v registru práv a povinností,
e)
záznam o využívání údajů z registru práv a povinností.
(5)
Referenčním údajem o agendě je
a)
název agendy a její číselný kód, které jsou součástí číselníku agend,
b)
číslo a název právního předpisu a označení jeho ustanovení, na jehož základě orgán veřejné moci vykonává svoji působnost nebo na jehož základě je soukromoprávní uživatel údajů oprávněn k využívání údajů ze základních registrů nebo agendových informačních systémů,
c)
výčet a popis činností, které mají být vykonávány v agendě včetně výčtu rolí pro danou činnost; má-li činnost vykonávat územní samosprávný celek, je součástí popisu informace, zda je činnost výkonem státní správy vykonávané v přenesené působnosti,
d)
výčet orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů, kteří agendu vykonávají, nebo jejich kategorie,
e)
název ohlašovatele agendy a jeho identifikátor orgánu veřejné moci,
f)
výčet orgánů veřejné moci, které byly pro výkon agendy zaregistrovány, a jejich identifikátor orgánu veřejné moci,
g)
výčet údajů vedených nebo vytvářených podle jiného právního předpisu v rámci agendy; to neplatí pro zpravodajské služby,
h)
výčet údajů vedených v základních registrech zpřístupněných prostřednictvím informačního systému základních registrů pro výkon agendy a rozsah oprávnění k přístupu k těmto údajům,
i)
výčet údajů vedených v jiných agendových informačních systémech zpřístupněných prostřednictvím referenčního rozhraní pro výkon dané agendy a rozsah oprávnění k přístupu k těmto údajům,
j)
číslo a název právního předpisu a označení jeho ustanovení, na jehož základě je orgán veřejné moci nebo soukromoprávní uživatel údajů oprávněn využívat údaje ze základních registrů nebo z agendových informačních systémů anebo je zapisovat.
(6)
K referenčním údajům o agendě se vedou provozní údaje zapisované prostřednictvím informačního systému základních registrů
a)
kód agendy, v rámci které byl zápis proveden,
b)
identifikační číslo osoby editora a jeho identifikátor orgánu veřejné moci,
c)
datum prvotního zápisu do registru práv a povinností,
d)
datum poslední změny údaje vedeného v registru práv a povinností,
e)
záznam o využívání údajů z registru práv a povinností.
(7)
Editorem údajů podle
a)
odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. a) a odstavce 5 písm. a) a f) je Ministerstvo vnitra,
b)
odstavce 1 písm. b) až k), odstavce 2 písm. b) až j) a odstavce 5 písm. b) až e) a g) až j) je ohlašovatel agendy; ohlašovatel agendy údaje zapisuje neprodleně po ohlášení agendy prostřednictvím agendového informačního systému registru práv a povinností.
(8)
Údaje uvedené v odstavcích 1, 2 a 5 jsou veřejně přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup; to neplatí, pokud by tím byla ohrožena činnost zpravodajské služby46).“.
81.
V nadpisu § 52 se slova „Referenční údaje“ nahrazují slovem „Údaje“.
82.
V § 52 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „veřejné moci“.
83.
V § 52 odst. 1 písm. e) se slova „, které subjektu podle písmene c) rozhodnutím vznikly“ nahrazují slovy „subjektu podle písmene c), kterých se rozhodnutí týká“.
84.
V § 52 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f)
údaj, který je rozhodnutí přidělen orgánem veřejné moci, který rozhodnutí vydal, na základě zaevidování rozhodnutí v evidenci dokumentů,“.
Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena g) a h).
85.
V § 52 odst. 1 písm. h) se slova „odst. 1 písm. h)“ nahrazují slovy „odst. 5 písm. c)“.
86.
V § 52 odst. 3 se slova „úřední osoby“ nahrazují slovy „fyzické osoby, která je nositelem role,“.
87.
V § 52 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 5 a 6.
88.
V § 52 odst. 5 se slova „odst. 1 písm. i)“ nahrazují slovy „odst. 5 písm. h)“ a slova „Úřední osoba,“ se nahrazují slovy „Fyzická osoba, která je nositelem role a“.
89.
V § 52 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
K referenčním údajům o právech a povinnostech se vedou provozní údaje zapisované prostřednictvím informačního systému základních registrů
a)
kód agendy, v rámci které byl zápis proveden,
b)
identifikační číslo osoby editora a jeho identifikátor orgánu veřejné moci,
c)
datum prvotního zápisu do registru práv a povinností,
d)
datum poslední změny údaje vedeného v registru práv a povinností,
e)
záznam o využívání údajů z registru práv a povinností.“.
90.
Za § 52 se vkládají nové § 52a až 52c, které včetně nadpisů znějí:
㤠52a
Informační systém registru práv a povinností
(1)
Informační systém registru práv a povinností slouží k zápisu údajů o orgánech veřejné moci, soukromoprávních uživatelích údajů, jimi vykonávaných agendách a agendových informačních systémech do registru práv a povinností.
(2)
Správcem informačního systému registru práv a povinností je Ministerstvo vnitra. Informační systém registru práv a povinností je agendovým informačním systémem.
(3)
V informačním systému registru práv a povinností se o všech v něm vedených údajích vedou rovněž jejich změny, a to včetně dat, ke kterým tyto změny nastaly, jsou-li správci informačního systému registru práv a povinností známa.
§ 52b
Rejstřík orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů
(1)
Ministerstvo vnitra vede v informačním systému registru práv a povinností rejstřík orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů. V rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů jsou vedeny o orgánu veřejné moci údaje stanovené v § 51 odst. 1 a údaj o datu zániku orgánu veřejné moci a o soukromoprávním uživateli údajů údaje stanovené v § 51 odst. 2.
(2)
Orgán veřejné moci, který vede evidenci orgánů veřejné moci, pokud tyto orgány veřejné moci vznikají zápisem do této evidence nebo jiný právní předpis spojuje vznik těchto orgánů veřejné moci se zápisem do této evidence, nebo orgán veřejné moci, který uděluje oprávnění k výkonu působnosti orgánu veřejné moci, oznámí neprodleně vznik, přerušení nebo pozastavení výkonu působnosti anebo zánik orgánu veřejné moci Ministerstvu vnitra v elektronické podobě ve struktuře, kterou Ministerstvo vnitra zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Není-li takový orgán veřejné moci, oznámí neprodleně vznik, přerušení nebo pozastavení výkonu působnosti anebo zánik orgánu veřejné moci ústřední správní úřad, jehož oblasti působnosti je vznik orgánu veřejné moci nejbližší.
(3)
Ohlašovatel agendy oznámí neprodleně vznik, přerušení nebo pozastavení působení anebo zánik soukromoprávního uživatele údajů Ministerstvu vnitra v elektronické podobě ve struktuře, kterou Ministerstvo vnitra zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4)
Oznámení podle odstavců 2 a 3 obsahuje údaje uvedené v § 51 odst. 1, s výjimkou údajů podle písmen a) a d), a údaje uvedené v § 51 odst. 2, s výjimkou údajů podle písmen a) a d). Ministerstvo vnitra na základě oznámení zapíše orgán veřejné moci nebo soukromoprávního uživatele údajů do rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů.
(5)
Ústřední správní úřad, do jehož působnosti kategorie náleží, zašle podklady pro zápis kategorie do rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů v elektronické podobě ve struktuře, kterou Ministerstvo vnitra zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(6)
Podklady podle odstavce 5 jsou
a)
název kategorie,
b)
číslo a název právního předpisu a označení jeho ustanovení, které vymezuje kategorii,
c)
orgán veřejné moci, do jehož působnosti kategorie náleží,
d)
výčet orgánů veřejné moci nebo soukromoprávních uživatelů údajů, které do kategorie náleží.
(7)
Ministerstvo vnitra na základě podkladů zapíše kategorii do rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů.
(8)
Ustanovení odstavců 2 až 6 se užijí obdobně pro ohlášení změny údaje vedeného v rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů.
§ 52c
Využívání údajů z jiných informačních systémů veřejné správy při správě nebo užívání registru práv a povinností
(1)
Ministerstvo vnitra, ohlašovatel agendy, orgán veřejné moci podle § 52 odst. 4 a orgán příslušný podle § 52b odst. 2 za účelem správy a užívání registru práv a povinností využívají z registru obyvatel referenční údaje
a)
příjmení,
b)
jméno, popřípadě jména,
c)
adresa místa pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,
d)
datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
f)
státní občanství.
(2)
Ministerstvo vnitra, ohlašovatel agendy, orgán veřejné moci podle § 52 odst. 4 a orgán příslušný podle § 52b odst. 2 za účelem správy a užívání registru práv a povinností využívají z agendového informačního systému evidence obyvatel údaje
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum, místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c)
rodné číslo,
d)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
e)
adresa místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,
f)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
g)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.
(3)
Ministerstvo vnitra, ohlašovatel agendy, orgán veřejné moci podle § 52 odst. 4 a orgán příslušný podle § 52b odst. 2 za účelem správy a užívání registru práv a povinností využívají z agendového informačního systému cizinců tyto údaje
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum, místo a okres narození; u cizince, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c)
rodné číslo,
d)
státní občanství,
e)
druh a adresa místa pobytu,
f)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
g)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.
(4)
Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(5)
Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.“.
91.
V § 53 odst. 1 a 4 se slova „nebo jiný správní úřad s celostátní působností“ zrušují.
92.
V § 53 odst. 3 se slova „působnosti nebo jinými orgány veřejné moci, než jsou uvedeny v odstavcích 1 a 2“ nahrazují slovy „působnosti, jinými orgány veřejné moci, než jsou uvedeny v odstavcích 1 a 2, nebo soukromoprávními uživateli údajů“ a slova „nebo jiný správní úřad s celostátní působností“ se zrušují.
93.
V § 54 odstavec 1 zní:
„(1)
Ohlášení agendy podle § 53 obsahuje
a)
údaje uvedené v § 51 odst. 5, s výjimkou údaje podle § 51 odst. 5 písm. f) a kódu agendy,
b)
výčet agendových informačních systémů sloužících k výkonu agendy vedených v informačním systému o dostupnosti a obsahu zpřístupněných informačních systémů veřejné správy, pokud je ohlašovatel agendy k tomuto účelu stanovil,
c)
formuláře v elektronické podobě pro podání a jiné úkony, nevylučuje-li jiný právní předpis stanovící náležitosti výkonu agendy použití formulářů v elektronické nebo listinné podobě nebo nepožaduje-li jiný právní předpis stanovící náležitosti výkonu agendy použití zvláštního formuláře, který není možno bez omezení tisknout, zpřístupnit či distribuovat, anebo není-li použití formulářů v elektronické nebo listinné podobě s ohledem na povahu úkonu v agendě účelné; formuláře se předloží ve struktuře, kterou Ministerstvo vnitra zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
Poznámka pod čarou č. 48 se zrušuje.
94.
V § 54 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Ministerstvo vnitra zašle správci základního registru a správci agendového informačního systému, do něhož je požadován přístup, ohlášení podle odstavce 1 ke stanovisku z hlediska oprávněnosti přístupu k vymezenému rozsahu údajů. Správce zasílá stanovisko prostřednictvím informačního systému registru práv a povinností ve struktuře, kterou Ministerstvo vnitra zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 4 až 8.
95.
V § 54 odst. 4 se slova „Pokud Ministerstvo vnitra neshledá v ohlášení agendy nedostatky,“ nahrazují slovy „Ministerstvo vnitra na základě ohlášení podle odstavce 1 a kladného stanoviska podle odstavce 3“ a slova „odst. 1 písm. a)“ se nahrazují slovy „odst. 5 písm. a)“.
96.
V § 54 odst. 6 se slova „podle odstavce 1 písm. d)“ nahrazují slovy „, které agendu vykonávají,“ a slova „písm. n)“ se nahrazují slovy „písm. c)“.
97.
V § 54 odst. 7 se slovo „obdobně“ nahrazuje slovem „přiměřeně“.
98.
V § 54 se odstavec 8 zrušuje.
99.
V § 55 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „působnosti v agendě“ nahrazují slovem „agendy“ a za číslo „54“ se vkládají slova „nebo jeho zápisu do rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů“.
100.
V § 55 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „působnosti v agendě“ nahrazují slovem „agendy“.
101.
V § 55 odst. 2 písm. a) se za slovo „název“ vkládají slova „a identifikátor“ a slova „, a jeho identifikátor vedený v registru osob“ se zrušují.
102.
V § 55 odst. 2 písm. b) se slova „odst. 1 písm. a)“ nahrazují slovy „odst. 5 písm. a)“.
103.
V § 55 odst. 2 písm. c) se slova „odst. 1 písm. h)“ nahrazují slovy „odst. 5 písm. c)“ a slova „úředních osob, které budou roli zastávat“ se nahrazují slovy „fyzických osob, které jsou nositeli rolí“.
104.
V § 55 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
výčet agendových informačních systémů sloužících k výkonu agendy.“.
105.
V § 55 odst. 3 se slova „působnosti v agendě“ nahrazují slovem „agendy“.
106.
V § 55 odst. 4 se slova „odst. 1 písm. a)“ nahrazují slovy „odst. 5 písm. a)“.
107.
V § 55 se odstavce 5 a 6 zrušují.
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 5.
108.
V § 55 odst. 5 se slova „působnosti v agendě“ nahrazují slovem „agendy“, slova „a pokud bylo stanovisko k oznámení podle odstavce 6 kladné,“ a slova „Ministerstvo vnitra“ za slovem „provede“ se zrušují.
109.
V § 56 odst. 1 se slova „působnosti v agendě“ nahrazují slovem „agendy“ a slova „a označení rolí, které jsou na základě ohlášení agendy stanovené jako nezbytné pro výkon agendy“ se zrušují.
110.
V § 56 odst. 2 se slova „odst. 1 písm. f)“ nahrazují slovy „odst. 5 písm. f)“.
111.
V § 56 odst. 3 písm. a) se slova „úředních osob, které působí v jednotlivých rolích“ nahrazují slovy „fyzických osob, které jsou nositeli rolí“.
112.
V § 56 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
uplatnění odpovídajících opatření, která zabrání neoprávněnému přístupu k údajům vedeným v agendových informačních systémech a k údajům vedeným v základních registrech v souvislosti s oprávněním soukromoprávních uživatelů údajů k jejich využívání.“.
113.
V § 56 odst. 5 se slova „působnosti v agendě“ nahrazují slovem „agendy“ a slovo „obdobně“ se nahrazuje slovem „přiměřeně“.
114.
Za § 56 se vkládá nový § 56a, který zní:
㤠56a
(1)
Orgán veřejné moci, který byl zaregistrován pro výkon agendy, může za účelem uplatňování opatření podle § 56 odst. 3 písm. b) a c) provést autentizaci fyzické osoby, která je nositelem role. Orgán veřejné moci, který byl zaregistrován pro výkon agendy, využívá k autentizaci fyzické osoby, která je nositelem role, informační systém sloužící k autentizaci fyzických osob, které jsou nositeli rolí, (dále jen „autentizační informační systém“) nebo informační systém, jehož je správcem.
(2)
Správcem autentizačního informačního systému je Ministerstvo vnitra.
(3)
V autentizačním informačním systému jsou o fyzické osobě, která je nositelem role, vedeny
a)
údaje v rozsahu
1.
příjmení,
2.
jméno, popřípadě jména,
3.
čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů,
4.
datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
5.
datum úmrtí a
b)
agendový identifikátor fyzické osoby pro agendu autentizace.
(4)
Údaje podle odstavce 3 písm. a) bodů 1 a 2 a odstavce 3 písm. b) se uchovávají nejdéle po dobu dvou let po zániku oprávnění fyzické osoby, která je nositelem role, k přístupu k údajům obsaženým v základních registrech.
(5)
Orgán veřejné moci, který byl zaregistrován pro výkon agendy a který využívá k autentizaci fyzické osoby, která je nositelem role, autentizační informační systém, využívá pro účely autentizace fyzické osoby, která je nositelem role, z registru obyvatel referenční údaje
a)
příjmení,
b)
jméno, popřípadě jména,
c)
čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů,
d)
datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e)
datum úmrtí.
(6)
Ministerstvo vnitra využívá pro účely správy autentizačního informačního systému z registru obyvatel referenční údaje
a)
příjmení,
b)
jméno, popřípadě jména,
c)
čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů,
d)
datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e)
datum úmrtí.“.
115.
V § 57 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „1 roku“ nahrazují slovy „2 let“.
116.
V § 57 odst. 1 písm. a) se slova „oprávněné úřední osoby podle § 56 odst. 3 písm. a),“ nahrazují slovy „fyzické osoby, která je nositelem role a“.
117.
V § 57 odst. 1 písm. b) se slova „odst. 1 písm. h)“ nahrazují slovy „odst. 5 písm. c)“ a slovo „úřední“ se nahrazuje slovem „fyzická“.
118.
V § 57 odst. 1 písm. c) se slova „úřední osoba“ nahrazují slovy „fyzická osoba, která je nositelem role,“.
119.
V § 57 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Ministerstvo vnitra vede pro účely správy autentizačního informačního systému záznamy o přístupu k údajům obsaženým v základních registrech, nejde-li o přístup k údajům veřejně přístupným, a uchovává je po dobu 2 let; záznam obsahuje
a)
agendový informační systém, kód agendy, uživatelské jméno fyzické osoby, která je nositelem role, a označení subjektu, pro jehož účely se údaje využívají nebo poskytují,
b)
roli podle § 51 odst. 5 písm. c), ve které fyzická osoba přístup učinila,
c)
výčet údajů, ke kterým byl získán přístup,
d)
datum a čas přístupu,
e)
důvod a konkrétní účel přístupu.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.
120.
V § 57 odst. 5 se slova „oprávněné úřední osoby“ nahrazují slovy „fyzické osoby, která je nositelem role“ a slovo „úřední“ se zrušuje.
121.
V § 58 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „poskytnou“ vkládají slova „referenční nebo provozní“.
122.
V § 58 odst. 3 se slovo „nebo“ nahrazuje slovy „a v případě údajů z registru obyvatel také“.
123.
V § 58 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Úředně ověřený podpis se nevyžaduje, je-li žádost podepsána před zaměstnancem zařazeným ve správním orgánu, vůči kterému směřuje.“.
124.
V § 58 odst. 4 písm. c) se za slovo „číslo“ vkládají slova „a druh“ a slova „nebo rodné číslo, není-li žadatel držitelem elektronicky čitelného identifikačního dokladu“ se zrušují.
125.
V § 58 odstavce 5 a 6 znějí:
„(5)
O poskytnutí údajů z registru obyvatel a registru práv a povinností může subjekt údajů požádat osobně u kontaktního místa veřejné správy, u kteréhokoli obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo krajského úřadu a v případě údajů z registru obyvatel také u Ministerstva vnitra; subjekt údajů sdělí rozsah požadovaných údajů. Subjekt údajů provede svoji identifikaci pomocí elektronicky čitelného identifikačního dokladu a autentizuje se pomocí bezpečnostního osobního kódu, má-li ho zadán a je-li to technicky umožněno.
(6)
Údaje z registru obyvatel a registru práv a povinností poskytuje správní orgán, u kterého byla žádost podána.“.
126.
V § 58 se za odstavec 6 vkládají nové odstavce 7 a 8, které znějí:
„(7)
O poskytnutí údajů žádá zákonný zástupce, opatrovník, člen domácnosti nebo společně se subjektem údajů jeho podpůrce, pokud je subjekt údajů osobou,
a)
která je mladší 15 let,
b)
jejíž svéprávnost byla omezena rozhodnutím soudu tak, že není způsobilá k jednání podle odstavce 1, nebo
c)
která má soudem schválenou smlouvu o nápomoci nebo o zastoupení členem domácnosti.
(8)
Je-li žádost podle odstavce 7 podána v listinné podobě, musí být opatřena úředně ověřeným podpisem osoby, která žádá o poskytnutí údajů; úředně ověřený podpis se nevyžaduje, je-li žádost podepsána před zaměstnancem zařazeným ve správním orgánu, vůči kterému směřuje. Osoba žádající za subjekt údajů podle odstavce 7 musí dále prokázat svoji totožnost.“.
Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 9 a 10.
127.
V § 58 odst. 9 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „, opatrovníku, členu domácnosti, nebo subjektu údajů v případě podání žádosti společně s jeho podpůrcem“.
128.
V § 58 odst. 10 se za slovo „základě“ vkládá slovo „zvláštní“.
129.
V § 58 se doplňuje odstavec 11, který zní:
„(11)
Údaje vedené podle § 18 odst. 4 písm. a) a b) lze poskytnout za období 2 let zpětně od data podání žádosti.“.
130.
V § 58a se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Součástí poskytnutých údajů jsou též údaje o subjektu údajů v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa pobytu.“.
131.
V § 58a odstavce 3 a 4 znějí:
„(3)
Žádost o poskytnutí údajů jiné fyzické osobě obsahuje údaje o žadateli stanovené v § 58 odst. 4 a dále údaje o jiné fyzické osobě, které mají být údaje poskytnuty, v rozsahu
a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení,
b)
datum a místo narození,
c)
číslo a druh elektronicky čitelného identifikačního dokladu,
d)
adresa místa pobytu, popřípadě jiná kontaktní adresa,
e)
identifikátor datové schránky.
(4)
Žádost o poskytnutí údajů právnické osobě obsahuje údaje o žadateli stanovené v § 58 odst. 4 a dále údaje o právnické osobě, které mají být údaje poskytnuty, v rozsahu
a)
obchodní firma nebo název,
b)
adresa sídla,
c)
identifikační číslo osoby,
d)
identifikátor datové schránky.“.
132.
V § 58a se doplňují odstavce 5 až 7, které znějí:
„(5)
Žádost o poskytnutí údajů jiné fyzické nebo právnické osobě dále obsahuje výčet údajů, které mají být poskytnuty, popřípadě doplňující informaci žadatele určenou pro jinou fyzickou nebo právnickou osobu.
(6)
Správní orgán, u kterého byla žádost podána, přidělí záznamu o udělení souhlasu identifikátor souhlasu, a to prostřednictvím informačního systému sloužícího k předávání žádostí.
(7)
Na základě odvolání souhlasu subjektu údajů s poskytnutím referenčních údajů podle odstavce 1 se jiné fyzické nebo právnické osobě zašle sdělení o ukončení poskytování referenčních údajů. Sdělení obsahuje údaje o subjektu údajů v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa pobytu a údaje o jiné fyzické osobě uvedené v odstavci 3 nebo údaje o právnické osobě uvedené v odstavci 4. Sdělení dále obsahuje datum a čas udělení a odvolání souhlasu s poskytnutím údajů.“.
133.
V § 59 odst. 1 se slova „Právnické osobě a dalším subjektům neuvedeným v § 58 (dále jen „právnická osoba“) se údaje, které jsou k nim“ nahrazují slovy „Subjektu, o němž jsou vedeny údaje v registru práv a povinností, nejde-li o fyzickou osobu, se údaje, které jsou k němu“ a slova „odst. 1 až 5“ se zrušují.
134.
V § 59 odst. 2 písm. a) až c) se slova „právnické osoby“ nahrazují slovem „subjektu“.
135.
V § 59 odst. 2 písm. d) úvodní části ustanovení se slova „právnické osoby“ nahrazují slovem „subjektu“ a slovo „jedná“ se nahrazuje slovy „žádá o poskytnutí údajů“.
136.
V § 59 odst. 2 písm. d) bodu 3 se za slovo „číslo“ vkládají slova „a druh“.
137.
V § 60 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „obyvatel“ vkládají slova „, registru osob“.
138.
V § 60 odst. 1 závěrečné části ustanovení se za slova „§ 18 odst. 4“ vkládají slova „nebo záznamu o provozních údajích z registru osob podle § 26 odst. 3“.
139.
V § 60 odst. 2 se za slova „z registru obyvatel“ vkládají slova „, registru osob“, za slova „správci registru obyvatel“ se vkládají slova „, správci registru osob“ a slova „úřední osoby“ se nahrazují slovy „fyzické osoby, která je nositelem role,“.
140.
§ 61 včetně nadpisu zní:
㤠61
Poskytování údajů z registru osob
(1)
Referenční údaje vedené o osobách podle § 26 odst. 2 písm. a), d) až s), u) a v) a provozní údaje podle § 26 odst. 3 písm. a) až d) jsou veřejné.
(2)
Referenční údaje vedené o osobách podle § 26 odst. 2 písm. b), c) a t) jsou neveřejné a poskytují se na žádost subjektu údajů nebo orgánu veřejné moci, pokud je k využívání těchto údajů oprávněn podle jiného právního předpisu.
(3)
Provozní údaj podle § 26 odst. 3 písm. e) se poskytuje na žádost subjektu údajů, a to za období 2 let zpětně ode dne podání žádosti; ustanovení § 14 odst. 3 tím není dotčeno.
(4)
Údaje podle odstavců 1 a 2 se poskytují prostřednictvím agendových informačních systémů.“.
141.
V § 62 odst. 1 se za slovo „využívání“ vkládá slovo „údajů“.
142.
Za § 62 se vkládá nový § 62a, který zní:
㤠62a
Referenční údaje zapisuje a údaje ze základních registrů na žádost poskytuje obec, městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města, městská část hlavního města Prahy a kraj v přenesené působnosti.“.
143.
V § 69 odst. 1 písm. d) se za slovo „obce“ vkládají slova „a Ministerstvo vnitra“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Správce základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí uvede základní registr územní identifikace, adres a nemovitostí do souladu s § 33 odst. 5 zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Správce základního registru agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností vytvoří do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona rejstřík orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů a současně přidělí orgánům veřejné moci identifikátor orgánu veřejné moci a soukromoprávním uživatelům údajů identifikátor soukromoprávního uživatele údajů. Rejstřík orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů se vytvoří naplněním údajů z informačního systému datových schránek a ze základních registrů.
3.
Orgán příslušný podle § 52b odst. 2 zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo ohlašovatel agendy podle § 52b odst. 3 zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, oznámí Ministerstvu vnitra do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona přerušení nebo pozastavení výkonu působnosti orgánu veřejné moci nebo působení soukromoprávního uživatele údajů, které nastalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a v den nabytí účinnosti tohoto zákona trvá.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
Čl. III
V § 54 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb. a zákona č. 51/2016 Sb., se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5)
Organizační složka vede evidenci státních příspěvkových organizací, vůči kterým vykonává zřizovatelskou (zakladatelskou) funkci, v rozsahu
a)
název,
b)
identifikační číslo osoby,
c)
datum vzniku,
d)
datum zániku,
e)
statutární orgán vyjádřený údajem o jménu, popřípadě jménech, příjmení, datu narození a adrese místa pobytu fyzické osoby nebo místa jejího bydliště v cizině, nemá-li místo pobytu v České republice, anebo údajem o identifikačním čísle osoby, názvu a adrese sídla právnické osoby,
f)
adresa sídla.
(6)
Organizační složka může vést evidenci podle odstavce 5 v integrovaném agendovém informačním systému registru osob.“.
Čl. IV
Přechodné ustanovení
Organizační složka státu, která vykonává zřizovatelskou nebo zakladatelskou funkci vůči státní příspěvkové organizaci, vytvoří evidenci podle § 54 odst. 5 nebo 6 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
Čl. V
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 557/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 27/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 421/2009 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 465/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 171/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 24/2015 Sb., se mění takto:
1.
V § 27 odst. 2 písm. b) se slovo „její“ zrušuje a za slovo „číslo“ se vkládají slova „osoby poskytnuté správcem základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci“.
2.
V § 27 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Zřizovatel vede o všech jím zřízených příspěvkových organizacích evidenci obsahující tyto údaje:
a)
název,
b)
identifikační číslo osoby poskytnuté správcem základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci,
c)
datum vzniku,
d)
datum zániku,
e)
statutární orgán vyjádřený údajem o jménu, popřípadě jménech, příjmení, datu narození a adrese místa pobytu fyzické osoby nebo místa jejího bydliště v cizině, nemá-li místo pobytu v České republice, nebo údajem o identifikačním čísle osoby, názvu a adrese sídla právnické osoby,
f)
adresa sídla.
(4)
Zřizovatel může vést evidenci podle odstavce 3 v integrovaném agendovém informačním systému registru osob.“.
Dosavadní odstavce 3 až 10 se označují jako odstavce 5 až 12.
3.
V § 27 odst. 8 se číslo „5“ nahrazuje číslem „7“.
4.
V § 27 odst. 10 se číslo „7“ nahrazuje číslem „9“.
Čl. VI
Přechodné ustanovení
Zřizovatel vytvoří evidenci příspěvkových organizací podle § 27 odst. 3 nebo 4 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o církvích a náboženských společnostech
Čl. VII
Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 4/2003 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2012 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 písm. c) se slovo „osobními“ nahrazuje slovem „identifikačními“ a na konci textu písmene se doplňují slova „, název a sídlo právnické osoby“.
2.
V § 10 odst. 1, § 10 odst. 3 písm. e), § 10 odst. 5, § 12 odst. 1 písm. e), § 16 odst. 2 písm. f), § 16a odst. 3 písm. e), § 18 odst. 1 písm. c) a g), § 19 odst. 1 písm. d) a g) a § 20 odst. 1 písm. d) a g) se slovo „osobní“ nahrazuje slovem „identifikační“.
3.
V § 10 odst. 2 písm. c), § 11 odst. 4 písm. a), § 15 odst. 3, § 27a odst. 1 úvodní části ustanovení, § 27a odst. 2 úvodní části ustanovení a § 27a odst. 3 úvodní části ustanovení se slovo „osobních“ nahrazuje slovem „identifikačních“.
4.
V § 15 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Ministerstvo provede změnu zápisu v Rejstříku registrovaných církví a náboženských společností nebo Rejstříku svazů církví a náboženských společností i bez návrhu a bez vydání rozhodnutí, jde-li o změnu, která je vyvolána změnou referenčních údajů v základním registru, rozhodnutím soudu nebo správního orgánu, nebo o změnu, která spočívá v opravě chyb v psaní a počtech nebo jiných zjevných nesprávností v zápisu. Pokud se taková změna projeví ve veřejné části Rejstříku registrovaných církví a náboženských společností nebo Rejstříku svazů církví a náboženských společností, vyrozumí ministerstvo registrovanou církev a náboženskou společnost nebo svaz církví a náboženských společností, jichž se zápis týká, o změně zápisu zasláním výpisu z veřejné části rejstříku.“.
5.
V § 15a odst. 3 se za slova „odst. 5“ vkládají slova „a 6“.
6.
V § 18 odst. 1 písm. c), § 19 odst. 1 písm. d) a § 20 odst. 1 písm. d) se za slovo „orgánu“ vkládají slova „a opatrovníka“.
7.
V § 18 odst. 1 písm. g), § 19 odst. 1 písm. g) a § 20 odst. 1 písm. g) se slova „jméno, příjmení (obchodní firma) a sídlo“ nahrazují slovy „identifikační údaje“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů
Čl. VIII
Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 219/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb. a zákona č. 503/2012 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 písm. a) se slova „orgánů územních samosprávných celků, státních fondů, zdravotních pojišťoven, Českého rozhlasu, České televize, samosprávných komor zřízených zákonem, notářů a soudních exekutorů“ nahrazují slovy „územních samosprávných celků a fyzických nebo právnických osob, pokud těmto fyzickým nebo právnickým osobám byla svěřena působnost v oblasti veřejné správy,“.
2.
§ 5a se zrušuje.
3.
V § 6 odst. 1 se slova „notářů a soudních exekutorů bezodkladně poté, co obdrží informaci o jejich zapsání do zákonem stanovené evidence“ nahrazují slovy „, že orgán veřejné moci vzniká zápisem do evidence podle jiného právního předpisu, bezodkladně po jeho zápisu do rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů“.
4.
V § 6 odst. 3 písmeno b) zní:
„b)
identifikátor orgánu veřejné moci,“.
5.
V § 8 odst. 5 se slova „odst. 4 a 6“ nahrazují slovy „odst. 5 a 7“.
6.
V § 11 odstavec 3 zní:
„(3)
Ministerstvo znepřístupní datovou schránku právnické osoby zřízené zákonem dnem jejího zrušení, a to popřípadě i zpětně ke dni jejího zrušení.“.
7.
V § 11 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Ministerstvo znepřístupní datovou schránku orgánu veřejné moci dnem jeho zrušení, a to popřípadě i zpětně ke dni jeho zrušení, a v případě, že orgán veřejné moci zaniká výmazem z evidence podle jiného právního předpisu, dnem uvedeným v rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů jako den jeho zániku, a to popřípadě i zpětně ke dni jeho zániku. Ministerstvo dále znepřístupní datovou schránku orgánu veřejné moci dnem uvedeným v rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů jako den přerušení nebo pozastavení působnosti, a to popřípadě i zpětně ke dni přerušení nebo pozastavení jeho působnosti.“.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7.
8.
V § 11 odst. 6 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“.
9.
V § 11 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8)
Znepřístupněnou datovou schránku orgánu veřejné moci, která byla znepřístupněna podle odstavce 4 věty druhé, ministerstvo zpřístupní dnem, kdy byl údaj o přerušení nebo pozastavení působnosti vymazán z rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů.“.
10.
V § 13 se na konci textu písmene d) doplňují slova „a v případě, že orgán veřejné moci zaniká výmazem z evidence podle jiného právního předpisu, po uplynutí 3 let ode dne uvedeného v rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů jako den jeho zániku“.
11.
Nadpis § 15 zní: „Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy“.
12.
V § 15 se odstavce 2 až 9 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
Čl. IX
Přechodná ustanovení
1.
Ministerstvo vnitra zřídí orgánu veřejné moci, který je zapsán do rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů a kterému nebyla zřízena datová schránka podle § 6 zákona č. 300/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona datovou schránku podle § 6 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Pokud do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona není orgán veřejné moci, který vzniká zápisem do evidence podle jiného právního předpisu a kterému byla zřízena datová schránka podle § 6 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zapsán do rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů, datová schránka orgánu veřejné moci se mu znepřístupní. Současně se tomuto orgánu veřejné moci znepřístupní další datová schránka zřízená podle § 6 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Je-li do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona osoba, které bylo postupem podle § 5a zákona č. 300/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, umožněno, aby její datová schránka plnila rovněž funkci datové schránky podle § 6 zákona č. 300/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zapsána do rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů, Ministerstvo vnitra její datovou schránku znepřístupní a zřídí jí datovou schránku orgánu veřejné moci podle § 6 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
Pokud do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona není osoba, které bylo postupem podle § 5a zákona č. 300/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, umožněno, aby její datová schránka plnila rovněž funkci datové schránky podle § 6 zákona č. 300/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zapsána do rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů, Ministerstvo vnitra znemožní, aby její datová schránka plnila rovněž funkci datové schránky podle § 6 zákona č. 300/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5.
Ministerstvo vnitra neprodleně poté, co podle bodu 2 nebo 3 znepřístupní datovou schránku nebo podle bodu 4 znemožní, aby datová schránka plnila rovněž funkci datové schránky podle § 6 zákona č. 300/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, oznámí tuto skutečnost subjektu, kterému byla tato datová schránka zřízena.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o zdravotních službách
Čl. X
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění zákona č. 167/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 66/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb. a zákona č. 147/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 19 odst. 4 se slovo „příjmů,“ nahrazuje slovy „příjmů a“ a slova „a Českému statistickému úřadu“ se zrušují.
2.
V § 74 odst. 1 se na začátek písmene c) vkládají slova „adresu sídla podnikatele,“.
Čl. XI
Přechodné ustanovení
Správce Národního zdravotnického informačního systému uvede Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb do souladu s § 74 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob
Čl. XII
Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění zákona č. 87/2015 Sb., se mění takto:
1.
V § 65 písm. j) se slovo „a“ nahrazuje čárkou, tečka na konci písmene k) se nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno l), které zní:
„l)
jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, opatrovníka právnické osoby.“.
2.
V § 66 písm. d) se slovo „a“ nahrazuje čárkou a na konci textu písmene se doplňují slova „a rozhodnutí soudu o jmenování opatrovníka právnické osobě“.
Čl. XIII
Přechodné ustanovení
Zapsaná osoba uvede zapsaný stav do souladu s § 65 písm. l) a § 66 písm. d) zákona č. 304/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST OSMÁ
ÚČINNOST
Čl. XIV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 10, 18 až 29, 114, 115, 119, 130 až 132, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2016.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 191/2016 Sb. | Zákon č. 191/2016 Sb.
Zákon o ochraně státních hranic České republiky a o změně souvisejících zákonů (zákon o ochraně státních hranic)
Vyhlášeno 17. 6. 2016, datum účinnosti 1. 8. 2016, částka 72/2016
* ČÁST PRVNÍ - OCHRANA STÁTNÍCH HRANIC ČESKÉ REPUBLIKY (§ 1 — § 20)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o přestupcích (§ 21 — § 22)
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky (§ 23 — § 24)
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o cestovních dokladech (§ 25 — § 26)
* ČÁST PÁTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (§ 27 — § 27)
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST (§ 28 — § 28)
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (277/2019 Sb.)
191
ZÁKON
ze dne 25. května 2016
o ochraně státních hranic České republiky a o změně souvisejících zákonů (zákon o ochraně státních hranic)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OCHRANA STÁTNÍCH HRANIC ČESKÉ REPUBLIKY
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie1) ochranu státních hranic České republiky (dále jen „hranice“) proti jejich nedovolenému překračování a vymezuje působnost Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) a Policie České republiky (dále jen „policie“) v této oblasti státní správy.
§ 2
Základní pojmy
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
členským státemčlenským státem stát, který uplatňuje Schengenský hraniční kodex v plném rozsahu,
b)
vnějším letemvnějším letem let z území členského státučlenského státu na území jiného než členského státučlenského státu, let z území jiného než členského státučlenského státu na území členského státučlenského státu nebo let s mezipřistáním na území jiného než členského státučlenského státu.
(2)
Hraničním přechodem je prostor na mezinárodním letišti2) určený k překračování vnějších hranic3).
HLAVA II
HRANIČNÍ PŘECHOD NA MEZINÁRODNÍM LETIŠTI
§ 3
Závazné stanovisko
Ministerstvo při vydání závazného stanoviska v řízení o stanovení druhu letiště jako mezinárodního, v řízení o změně druhu letiště na druh mezinárodního letiště a v řízení o zrušení druhu mezinárodního letiště2) posuzuje letiště z hlediska ochrany hranic, zejména s ohledem na splnění bezpečnostních podmínek uvedených v § 5.
§ 4
Zřízení hraničního přechodu
(1)
Ministerstvo rozhoduje o zřízení hraničního přechodu na žádost provozovatele mezinárodního letiště. Účastníkem tohoto řízení je pouze žadatel.
(2)
Žádost podle odstavce 1 musí vedle obecných náležitostí podle správního řádu obsahovat údaj o předpokládaném počtu osob odbavených na vnějších letech v prvním roce po zřízení hraničního přechodu na tomto mezinárodním letišti.
(3)
Nejsou-li splněny bezpečnostní podmínky uvedené v § 5 odst. 1 až 3 a 5, ministerstvo žádost zamítne.
(4)
Ministerstvo uveřejňuje sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv seznam hraničních přechodů.
§ 5
Bezpečnostní podmínky pro mezinárodní letiště
(1)
Na mezinárodním letišti, na němž se na vnějších letech odbaví méně než 5 000 osob v kalendářním roce, musí jeho provozovatel
a)
přijmout provozní opatření k zajištění oddělení cestujících na vnějších letech od ostatních cestujících a
b)
zajistit místnost pro provádění hraniční kontroly.
(2)
Na mezinárodním letišti, na němž se na vnějších letech odbaví alespoň 5 000 osob v kalendářním roce, musí jeho provozovatel
a)
přijmout provozně technická opatření k oddělení cestujících na vnějších letech od ostatních cestujících,
b)
vytvořit podmínky k provádění hraniční kontroly, včetně podmínek k provádění kontroly na vnitřních letech v případě dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic3), a
c)
zajistit místnost pro cizince, kterým byl odepřen vstup na území České republiky.
(3)
Na mezinárodním letišti, na němž se na vnějších letech odbaví alespoň 1 000 000 osob v kalendářním roce, musí dále jeho provozovatel vymezit vhodný prostor pro zřízení
a)
přijímacího střediska podle zákona o azylu a přenechat jej ministerstvu k bezplatnému užívání a
b)
policejní cely podle zákona o Policii České republiky a přenechat jej policii k bezplatnému užívání.
(4)
Ministerstvo hradí náklady spojené s provozem přijímacího střediska uvedeného v odstavci 3 písm. a). Policie hradí náklady spojené s provozem policejní cely uvedené v odstavci 3 písm. b).
(5)
Na vojenské letiště, na kterém je provozována také civilní letecká doprava, se vztahují podmínky uvedené v odstavci 1.
(6)
Podmínky uvedené v odstavci 2 nebo 3 musí mezinárodní letiště splnit nejpozději do 30. června roku, který následuje po kalendářním roce, v němž bylo na mezinárodním letišti dosaženo uvedeného počtu odbavených osob na vnějších letech.
(7)
Ministerstvo stanoví vyhláškou provozní a provozně technické podmínky k oddělení cestujících na vnějších letech od ostatních cestujících, podmínky k provádění hraniční kontroly a dalších souvisejících úkonů a vybavení místnosti pro cizince, kterým byl odepřen vstup na území České republiky.
§ 6
Uzavření hraničního přechodu
(1)
Ministerstvo kontroluje dodržování bezpečnostních podmínek uvedených v § 5.
(2)
Pokud byly při kontrole podle odstavce 1 zjištěny nedostatky, které závažně ohrožují provádění ochrany vnějších hranic, a provozovatel mezinárodního letiště tyto nedostatky ve lhůtě stanovené ministerstvem neodstraní, ministerstvo rozhodne o uzavření hraničního přechodu.
(3)
Ministerstvo rozhodne o uzavření hraničního přechodu také tehdy, pokud provozování hraničního přechodu představuje vážné ohrožení vnitřního pořádku, bezpečnosti, obrany státu nebo života a zdraví osob.
(4)
Rozhodnutí vydané na základě důvodu uvedeného v odstavci 3 může být prvním úkonem v řízení. Rozklad podaný proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(5)
Účastníkem řízení o uzavření hraničního přechodu je pouze provozovatel mezinárodního letiště.
(6)
Odpadnou-li důvody, pro které ministerstvo hraniční přechod uzavřelo, ministerstvo na žádost provozovatele mezinárodního letiště nebo z moci úřední rozhodnutí vydané podle odstavce 2 nebo 3 zruší.
(7)
Ministerstvo zašle stejnopis pravomocného rozhodnutí podle odstavců 2, 3 a 6 Úřadu pro civilní letectví a v případě vojenského letiště také Ministerstvu obrany.
§ 7
Zrušení hraničního přechodu
(1)
Ministerstvo může rozhodnout o zrušení hraničního přechodu
a)
na žádost provozovatele mezinárodního letiště, nebo
b)
z moci úřední, pokud
1.
je hraniční přechod uzavřen podle § 6 nejméně po dobu 6 měsíců, nebo
2.
rozhodnutí o změně nebo zrušení druhu mezinárodního letiště nabylo právní moci nebo došlo k zániku účinků rozhodnutí o stanovení druhu letiště.
(2)
Žádost podle odstavce 1 písm. a) ministerstvo posoudí z hlediska ochrany hranic. Pokud ministerstvo žádosti vyhoví, určí v rozhodnutí den, ke kterému se hraniční přechod zrušuje.
(3)
Rozhodnutí vydané podle odstavce 1 písm. b) bodu 2 může být prvním úkonem v řízení.
(4)
Ministerstvo zašle stejnopis pravomocného rozhodnutí o zrušení hraničního přechodu Úřadu pro civilní letectví a v případě vojenského letiště také Ministerstvu obrany.
HLAVA III
OCHRANA VNĚJŠÍCH HRANIC
§ 8
Povinnosti velitele letadla
(1)
Velitel letadla na vnějším letuvnějším letu jiném než prováděném provozovatelem obchodní letecké dopravy je v souladu se Schengenským hraničním kodexem povinen předat před odletem Ředitelství služby cizinecké policie letový plán a údaje o cestujícíchúdaje o cestujících v rozsahu stanoveném v odstavci 2.
(2)
Údaji o cestujícíchÚdaji o cestujících se rozumí jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, státní občanství a číslo cestovního dokladu všech cestujících.
§ 9
Povinnosti provozovatele letiště
(1)
Provozovatel mezinárodního letiště, na němž není zřízen inspektorát cizinecké policie, je povinen oznámit Ředitelství služby cizinecké policie údaje o plánovaném vnějším letuvnějším letu nejpozději 24 hodin před příletem na jím provozované mezinárodní letiště nebo odletem z tohoto letiště. Připadá-li přílet nebo odlet podle věty první na sobotu, neděli nebo svátek, činí lhůta pro oznámení údajů nejméně 48 hodin.
(2)
Údaji o plánovaném letu se rozumí
a)
poznávací značka letadla,
b)
údaj o místu a plánovaném čase odletu a příletu a
c)
počet členů posádky a počet cestujících.
(3)
Dojde-li ke změně letiště příletu letadla na vnějším letuvnějším letu na území České republiky, je provozovatel letiště skutečného příletu, není-li na něm zřízen inspektorát cizinecké policie, povinen v provozní době letiště bezodkladně informovat Ředitelství služby cizinecké policie o této změně; mimo provozní dobu letiště je povinen tak učinit bezodkladně poté, co se o této skutečnosti dozví.
(4)
Provozovatel mezinárodního letiště, na němž není zřízen inspektorát cizinecké policie, je povinen v provozní době letiště bezodkladně informovat Ředitelství služby cizinecké policie o přistání nebo odletu letadla na vnějším letuvnějším letu, který nemohl být oznámen podle odstavců 1 a 2; mimo provozní dobu letiště je povinen tak učinit bezodkladně poté, co se o této skutečnosti dozví.
(5)
Provozovatel vnitrostátního letiště je povinen v provozní době letiště bezodkladně informovat Ředitelství služby cizinecké policie o přistání nebo odletu letadla na vnějším letuvnějším letu; mimo provozní dobu letiště je povinen tak učinit bezodkladně poté, co se o této skutečnosti dozví.
(6)
Provozovatel letiště informuje Ředitelství služby cizinecké policie podle odstavců 3 až 5 na základě údajů sdělených velitelem letadla na vnějším letuvnějším letu nebo údajů a skutečností, které jsou mu jinak známy.
(7)
Provozovatel mezinárodního letiště, na němž není zřízen inspektorát cizinecké policie, a provozovatel vnitrostátního letiště je povinen na žádost Ředitelství služby cizinecké policie umožnit přístup k záznamům o příletech a odletech letadel.
(8)
Provozovatel mezinárodního letiště, na němž je zajištěna místnost pro cizince, kterým byl odepřen vstup na území České republiky, je povinen strpět, aby po dobu nezbytně nutnou tuto místnost užíval cizinec, kterému byl odepřen vstup na území České republiky po příletu na
a)
toto mezinárodní letiště, nebo
b)
na jiné letiště, kde není zřízena místnost pro cizince, kterým byl odepřen vstup na území České republiky.
§ 10
Oprávnění policie při ochraně vnějších hranic
(1)
Ochranu vnějších hranic zajišťuje policie.
(2)
Při hraniční kontrole je příslušník policie (dále jen „policista“) oprávněn provést prohlídku letadla a zavazadel, nahlížet do palubního deníku letadla, a je-li to třeba ke zjištění skutečností, které jsou důvodem pro odepření vstupu cizinci na území České republiky podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, provést prohlídku osoby. Prohlídku osoby provádí osoba stejného pohlaví a lze ji provádět s využitím přímých fyzických kontaktů nebo přímého pozorování odhaleného těla této osoby včetně prohlídky oděvních svršků osoby a věcí, které má tato osoba u sebe v době prohlídky.
HLAVA IV
DOČASNÉ ZNOVUZAVEDENÍ OCHRANY VNITŘNÍCH HRANIC
§ 11
Opatření vlády
(1)
Vláda může opatřením obecné povahy dočasně znovu zavést ochranu vnitřních hranic.
(2)
Opatření obecné povahy podle odstavce 1 stanoví časový a územní rozsah dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic a způsob provádění ochrany vnitřních hranic.
(3)
Opatření obecné povahy podle odstavce 1 může dále stanovit, že vnitřní hranice lze překračovat pouze v místě a v době v něm určených.
(4)
V případě, že vydání opatření obecné povahy podle odstavce 1 předcházelo dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic mimořádným opatřením podle § 12 odst. 1 a toto mimořádné opatření nepozbylo platnosti, vláda opatřením obecné povahy podle odstavce 1 mimořádné opatření zruší.
(5)
Odpadnou-li důvody pro dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic podle odstavce 1, vláda jej zruší opatřením obecné povahy.
§ 12
Mimořádné opatření ministerstva
(1)
V případě bezprostřední vážné hrozby pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost může ministerstvo mimořádným opatřením dočasně znovu zavést ochranu vnitřních hranic. Mimořádné opatření ministerstva je opatřením obecné povahy.
(2)
Mimořádné opatření ministerstva stanoví časový a územní rozsah dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic a způsob provádění ochrany vnitřních hranic.
(3)
Mimořádné opatření ministerstva může dále stanovit, že vnitřní hranice lze překračovat pouze v místě a v době v něm určených.
(4)
Odpadnou-li důvody pro dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic podle odstavce 1, ministerstvo mimořádné opatření zruší opatřením obecné povahy.
(5)
Mimořádné opatření ministerstva pozbývá platnosti nejpozději 5 dnů ode dne nabytí jeho účinnosti.
§ 13
Zvláštní ustanovení o vydávání opatření obecné povahy
(1)
Na opatření obecné povahy podle tohoto zákona se § 172 správního řádu nepoužije.
(2)
Opatření obecné povahy se oznamuje veřejnou vyhláškou ministerstva.
(3)
Informace o opatření obecné povahy se uveřejňuje v celoplošném rozhlasovém a televizním vysílání. Každý, kdo provozuje televizní nebo rozhlasové vysílání, je povinen bez náhrady nákladů na základě žádosti ministerstva neprodleně a bez úpravy obsahu a smyslu uveřejnit informaci o opatření obecné povahy. Provozovatel televizního vysílání je povinen zajistit souběžné vysílání zprávy o opatření obecné povahy v titulkové podobě. Stejným způsobem se uveřejňuje informace o zrušení opatření obecné povahy.
(4)
Do opatření obecné povahy a jeho odůvodnění může každý nahlédnout u ministerstva.
(5)
Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem v něm uvedeným nebo okamžikem vyvěšení.
§ 14
Oprávnění policie při dočasném znovuzavedení ochrany vnitřních hranic
(1)
Ochranu vnitřních hranic zajišťuje policie.
(2)
Za účelem ochrany vnitřních hranic může policista provést kontrolu na nejbližším místě od vnitřních hranic, které je vhodné pro provedení kontroly. Při této kontrole je policista oprávněn zastavit dopravní prostředek a provést jeho prohlídku, provést prohlídku zavazadel, a je-li to třeba ke zjištění skutečností, které jsou důvodem pro odepření vstupu cizinci na území České republiky podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, provést prohlídku osoby. Prohlídku osoby provádí osoba stejného pohlaví a lze ji provádět s využitím přímých fyzických kontaktů nebo přímého pozorování odhaleného těla této osoby včetně prohlídky oděvních svršků osoby a věcí, které má tato osoba u sebe v době prohlídky.
(3)
Za účelem ochrany vnitřních hranic je policista do vzdálenosti 10 kilometrů od vnitřních hranic oprávněn vstupovat na jiný než veřejně přístupný pozemek v součinnosti s jeho vlastníkem nebo oprávněným uživatelem; je-li to nezbytně nutné k plnění úkolů souvisejících s ochranou hranic a hrozí-li nebezpečí z prodlení, lze na tyto pozemky vstupovat bez součinnosti s vlastníkem nebo oprávněným uživatelem.
§ 15
Umístění bezpečnostního prostředku k zabránění nedovolenému překračování vnitřních hranic
(1)
Při dočasném znovuzavedení ochrany vnitřních hranic je policie oprávněna použít technický prostředek zabraňující nedovolenému překračování vnitřních hranic dopravními prostředky (dále jen „bezpečnostní prostředek“).
(2)
Policie je oprávněna umísťovat bezpečnostní prostředek ve vzdálenosti do 50 metrů od vnitřních hranic. Vyžadují-li to přírodní, technické nebo bezpečnostní okolnosti, lze tak učinit i nad tuto vzdálenost, nejvýše však do vzdálenosti 1 kilometru od vnitřních hranic.
(3)
Před umístěním bezpečnostního prostředku je policie povinna vyrozumět vlastníka pozemku o tomto záměru a poučit ho o právech a povinnostech, které mu umístěním bezpečnostního prostředku vznikají.
(4)
V hraničním pruhu4) se bezpečnostní prostředek umísťuje jen výjimečně.
(5)
Bezpečnostní prostředek, pokud to jeho charakter dovoluje, se označuje nápisem „Majetek Policie České republiky, jeho zničení, poškození, neoprávněné přemístění nebo neoprávněné odstranění se trestá“.
(6)
Každý je povinen zdržet se činnosti, kterou může znemožnit nebo ztížit umístění bezpečnostního prostředku nebo takový prostředek zničit, poškodit, neoprávněně přemístit nebo neoprávněně odstranit.
§ 16
Náhrada majetkové újmy a úplata za omezení vlastnického práva
(1)
Vlastník nebo oprávněný uživatel pozemku má právo na náhradu majetkové újmy, která mu vznikla v důsledku umístění bezpečnostního prostředku, pokud není možné pozemek uvést do původního stavu. Náhradu majetkové újmy poskytuje ministerstvo, u něhož je nutno toto právo uplatnit do 60 dnů ode dne jejího vzniku, jestliže jde o újmu na polních kulturách, nebo v ostatních případech do 1 roku ode dne jejího vzniku, jinak toto právo zaniká.
(2)
Jestliže je vlastník nebo oprávněný uživatel pozemku omezen umístěním bezpečnostního prostředku v obvyklém užívání pozemku, má právo na přiměřenou náhradu za toto omezení. Náhradu za omezení poskytuje ministerstvo, u něhož je nutno toto právo uplatnit do 1 roku ode dne oznámení o umístění bezpečnostního prostředku na pozemku, jinak toto právo zaniká.
(3)
Pokud bylo právo podle odstavce 1 nebo 2 uplatněno u nepříslušného orgánu veřejné moci, postoupí tento orgán žádost poškozeného ministerstvu. Účinky uplatnění jsou v tomto případě zachovány.
(4)
Nedojde-li k dohodě o náhradě majetkové újmy nebo o náhradě za omezení užívání pozemku do 3 měsíců ode dne podání návrhu na uzavření dohody ministerstvem nebo uplatnění práva na náhradu vlastníkem nebo oprávněným uživatelem pozemku, lze se náhrady domáhat u soudu.
HLAVA V
PŘESTUPKY
§ 17
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že v rozporu s § 15 odst. 6 úmyslně znemožní nebo ztíží umístění bezpečnostního prostředku nebo úmyslně takový prostředek zničí, poškodí, neoprávněně přemístí nebo neoprávněně odstraní.
(2)
Fyzická osoba jako osoba, která vstupuje na území České republiky nebo vycestovává z území České republiky přes vnější hranice, se dopustí přestupkupřestupku tím, že v rozporu se Schengenským hraničním kodexem
a)
překročí vnější hranice mimo hraniční přechod, nebo
b)
se úmyslně vyhne hraniční kontrole na hraničním přechodu.
(3)
Fyzická osoba jako osoba, která vstupuje na území České republiky nebo vycestovává z území České republiky přes vnitřní hranice během dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic stanoveného opatřením obecné povahy vlády, se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
překročí vnitřní hranice mimo místo určené k překračování vnitřních hranic,
b)
překročí vnitřní hranice na místě určeném k překračování vnitřních hranic v jiné než stanovené době, nebo
c)
se úmyslně vyhne kontrole na místě určeném k překračování vnitřních hranic.
(4)
Velitel letadla se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
v rozporu s § 8 odst. 1 nepředá před odletem Ředitelství služby cizinecké policie letový plán nebo údaje o cestujícíchúdaje o cestujících,
b)
v rozporu se Schengenským hraničním kodexem pokračuje v letu z území jiného než členského státučlenského státu odletem z přistávací plochy na území České republiky, která není součástí mezinárodního letiště, na němž je zřízen hraniční přechod, aniž by obdržel souhlas od Ředitelství služby cizinecké policie a od Celní správy České republiky, pokud muselo letadlo z důvodů vyšší moci, bezprostředního nebezpečí nebo na pokyn správního úřadu přistát na takové přistávací ploše, nebo
c)
v rozporu se Schengenským hraničním kodexem pokračuje v letu z území jiného než členského státučlenského státu odletem z přistávací plochy na území České republiky, která není součástí mezinárodního letiště, na němž je zřízen hraniční přechod, aniž by obdržel povolení od Ředitelství služby cizinecké policie a od Celní správy České republiky, pokud přistálo letadlo bez povolení.
(5)
Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 20 000 Kč a za přestupekpřestupek podle odstavců 2 až 4 pokutu do 50 000 Kč.
(6)
Přestupek podle odstavců 1 až 4 lze projednat příkazem na místě uložením pokuty do 5 000 Kč.
§ 18
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 15 odst. 6 znemožní nebo ztíží umístění bezpečnostního prostředku nebo takový prostředek zničí, poškodí, neoprávněně přemístí nebo neoprávněně odstraní.
(2)
Provozovatel mezinárodního letiště, na kterém je zřízen hraniční přechod, se dopustí přestupku tím, že
a)
nezajistí splnění podmínek uvedených v § 5 odst. 1, 2 nebo 3,
b)
neoznámí Ředitelství služby cizinecké policie údaje o plánovaném vnějším letuvnějším letu podle § 9 odst. 1,
c)
neinformuje Ředitelství služby cizinecké policie o změně letiště skutečného příletu podle § 9 odst. 3,
d)
neinformuje Ředitelství služby cizinecké policie o přistání nebo odletu letadla na vnějším letuvnějším letu podle § 9 odst. 4, nebo
e)
neumožní Ředitelství služby cizinecké policie přístup k záznamům o příletech a odletech letadel podle § 9 odst. 7.
(3)
Provozovatel vnitrostátního letiště se dopustí přestupku tím, že
a)
neinformuje Ředitelství služby cizinecké policie o přistání nebo odletu letadla na vnějším letuvnějším letu podle § 9 odst. 5, nebo
b)
neumožní Ředitelství služby cizinecké policie přístup k záznamům o příletech a odletech letadel podle § 9 odst. 7.
(4)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,
b)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b) až e) nebo odstavce 3,
c)
250 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a).
§ 19
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává
a)
obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, jde-li o přestupky podle § 17 odst. 1 a § 18 odst. 1,
b)
útvar policie zajišťující ochranu daného úseku vnitřních hranic, jde-li o přestupky podle § 17 odst. 3,
c)
Ředitelství služby cizinecké policie, jde-li o přestupky podle § 17 odst. 2 a 4, § 18 odst. 2 písm. b) až e) a § 18 odst. 3,
d)
ministerstvo, jde-li o přestupek podle § 18 odst. 2 písm. a).
(2)
Pokud je útvarem policie podle odstavce 1 písm. b) odbor cizinecké policie krajského ředitelství policie, rozhoduje o odvolání proti jeho rozhodnutí Ředitelství služby cizinecké policie. O odvolání proti rozhodnutí Ředitelství služby cizinecké policie rozhoduje ministerstvo.
(3)
Pokutu uloženou podle tohoto zákona vybírá orgán, který ji uložil.
§ 20
Přechodná ustanovení
(1)
Hraniční přechod na mezinárodním letišti zřízený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za hraniční přechod zřízený podle tohoto zákona.
(2)
Provozovatel mezinárodního letiště, na kterém bylo v roce 2015 na vnějších letech odbaveno 5 000 až 100 000 osob, je povinen na tomto letišti zajistit místnost podle § 5 odst. 2 písm. c) nejpozději do 31. srpna 2018.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o přestupcích
§ 21
Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 52/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 312/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 78/2002 Sb., zákona č. 216/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 213/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 344/2007 Sb., zákona č. 376/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 484/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 150/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 237/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 300/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb. a zákona č. 48/2016 Sb., se mění takto:
1.
§ 44a se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 12 zrušuje.
2.
V § 86 písm. a) se slovo „, 44a“ zrušuje.
§ 22
Přechodné ustanovení
Řízení o přestupku na úseku ochrany státních hranic podle § 44a odst. 1 nebo 2 zákona č. 200/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončené se dokončí podle zákona č. 200/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky
§ 23
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 47/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb. a zákona č. 318/2015 Sb., se mění takto:
1.
§ 3 a 4 se včetně poznámky pod čarou č. 4 zrušují.
2.
V § 5 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Kontrola prováděná při dočasném znovuzavedení ochrany vnitřních hranic za účelem jejich ochrany podle zákona o ochraně státních hranic3b) se považuje za hraniční kontrolu podle tohoto zákona.“.
Poznámka pod čarou č. 3b zní:
„3b)
Zákon č. 191/2016 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně souvisejících zákonů (zákon o ochraně státních hranic).“.
3.
V § 5 odst. 4 písm. c) se za slovo „smlouvy“ vkládají slova „, jíž je Česká republika vázána, (dále jen „mezinárodní smlouva“)“.
4.
V § 9 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí:
„(6)
Nelze-li cizince, kterému byl na mezinárodním letišti odepřen vstup na území, dopravit neprodleně z tohoto letiště zpět do zahraničí, zajistí policie dopravu cizince na jiné mezinárodní letiště, z něhož bude neprodleně dopraven zpět do zahraničí. Nelze-li cizince podle věty první dopravit neprodleně zpět do zahraničí ani z jiného mezinárodního letiště a není-li na mezinárodním letišti, na kterém mu byl odepřen vstup na území, zajištěna podle zákona o ochraně státních hranic místnost pro osoby, kterým byl odepřen vstup na území, zajistí policie dopravu cizince na jiné vhodné mezinárodní letiště, na němž je taková místnost zajištěna, a popřípadě pro účely jeho vycestování z území na mezinárodní letiště, z něhož bude dopraven zpět do zahraničí.
(7)
Cizinec uvedený v odstavci 6 je oprávněn setrvat na území pouze po dobu nezbytně nutnou; setrvání na území se nepovažuje za pobyt podle tohoto zákona. Pro účely převozu cizince na mezinárodní letiště a rozsahu oprávnění policie se na takového cizince hledí jako na cizince zajištěného podle hlavy XI.“.
5.
V § 53 odst. 1 větě druhé a v § 169 odst. 15 větě první se slova „odst. 1“ zrušují.
6.
V § 104 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Povinnosti dopravce uvedené v odstavcích 1 a 3 až 5 se vztahují rovněž na velitele letadla na vnějším letu3b) jiném než prováděném provozovatelem obchodní letecké dopravy.“.
7.
V § 156 odst. 1 se písmena a) a b) zrušují.
Dosavadní písmena c) až r) se označují jako písmena a) až o).
8.
V § 156 odst. 4 písm. b) se slova „a), b), k), n), o) nebo r)“ nahrazují slovy „i), l), m) nebo o)“.
9.
V § 156 odst. 4 písm. c) se slova „h), j), l), anebo p)“ nahrazují slovy „f), h), j) nebo n)“.
10.
V § 156 odst. 4 písm. d) se slova „c) až g), i) nebo m)“ nahrazují slovy „a) až e), g) nebo k)“.
11.
V § 163 odst. 2 se na konci písmene d) doplňují slova „nebo pokud má být převezen na jiné mezinárodní letiště podle tohoto zákona,“.
12.
V § 182 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
13.
V § 184a se slovo „dítěte27)“ nahrazuje slovem „dítěte53),“.
Poznámka pod čarou č. 53 zní:
„53)
Sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 104/1991 Sb., o sjednání Úmluvy o právech dítěte.“.
§ 24
Přechodné ustanovení
Řízení o přestupku podle § 156 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončené se dokončí podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o cestovních dokladech
§ 25
Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ve znění zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 384/2009 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 159/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 318/2015 Sb., se mění takto:
1.
V § 34a odst. 1 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmena d) až k) se označují jako písmena c) až j).
2.
V § 34a odst. 2 se slova „písm. a) až j)“ nahrazují slovy „písm. a) až i)“ a slova „písm. k)“ se nahrazují slovy „písm. j)“.
3.
V § 34a odst. 3 větě první se slova „písm. a) až j)“ nahrazují slovy „písm. a) až i)“ a ve větě čtvrté se slova „f) až h)“ nahrazují slovy „e) až g)“.
4.
V § 34a odst. 4 se slova „písm. k)“ nahrazují slovy „písm. j)“.
5.
V § 34a odst. 5 se slova „písm. c) a d)“ nahrazují slovy „písm. c)“.
§ 26
Přechodné ustanovení
Řízení o přestupku podle § 34a odst. 1 písm. c) zákona č. 329/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončené se dokončí podle zákona č. 329/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST PÁTÁ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 27
Zrušuje se:
1.
Zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic).
2.
Zákon č. 481/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic).
3.
Zákon č. 178/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic), ve znění zákona č. 481/2004 Sb.
4.
Část jedenáctá zákona č. 379/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
5.
Část čtyřicátá sedmá zákona č. 274/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky.
6.
Část druhá zákona č. 301/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
7.
Část šestá zákona č. 314/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
§ 28
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení s výjimkou ustanovení § 5 odst. 2 písm. c), které nabývá účinnosti prvním dnem osmého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r.
1)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex), v platném znění.
2)
Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
3)
Čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex), v platném znění.
4)
Zákon č. 312/2001 Sb., o státních hranicích a o změně zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státních hranicích). |
Zákon č. 190/2016 Sb. | Zákon č. 190/2016 Sb.
Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona č. 131/2015 Sb.
Vyhlášeno 17. 6. 2016, datum účinnosti 17. 6. 2016, částka 72/2016
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o státní službě
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o důchodovém pojištění
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o zaměstnanosti
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o střetu zájmů
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o nemocenském pojištění
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o podporovaných zdrojích energie
* ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 8. 2017
190
ZÁKON
ze dne 25. května 2016,
kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona č. 131/2015 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o státní službě
Čl. I
Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 131/2015 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 199/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 26/2016 Sb. a zákona č. 47/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 1 písmeno g) zní:
„g)
předsedu a místopředsedu Energetického regulačního úřadu,“.
2.
V § 2 odst. 1 písmeno g) zní:
„g)
člena Rady Energetického regulačního úřadu,“.
3.
V § 33 odst. 1 písmeno q) zní:
„q)
předsedu a místopředsedu Energetického regulačního úřadu,“.
4.
V § 33 odst. 1 písmeno q) zní:
„q)
člena Rady Energetického regulačního úřadu,“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Čl. II
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 251/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb. a zákona č. 47/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 36 písmeno zc) zní:
„zc)
předsedy Energetického regulačního úřadu Energetický regulační úřad,“.
2.
V § 36 písmeno zb) zní:
„zb)
členů Rady Energetického regulačního úřadu Energetický regulační úřad,“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení
Čl. III
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb. a zákona č. 47/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 1 písm. b) bod 8 zní:
„8.
členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, předseda Energetického regulačního úřadu, členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv,“.
2.
V § 3 odst. 1 písm. b) bod 8 zní:
„8.
členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členové Rady Energetického regulačního úřadu, členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv,“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o důchodovém pojištění
Čl. IV
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 178/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 314/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 463/2012 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 183/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb. a zákona č. 47/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 odst. 1 písmeno i) zní:
„i)
prezident republiky, členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, předseda Energetického regulačního úřadu, členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv,“.
2.
V § 5 odst. 1 písmeno i) zní:
„i)
prezident republiky, členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členové Rady Energetického regulačního úřadu, členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv,“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o zaměstnanosti
Čl. V
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb. a zákona č. 88/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 25 odst. 1 písmeno n) zní:
„n)
členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, předsedou Energetického regulačního úřadu, členem Rady Českého telekomunikačního úřadu, finančním arbitrem nebo zástupcem finančního arbitra,“.
2.
V § 25 odst. 1 písmeno n) zní:
„n)
členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členem Rady Energetického regulačního úřadu, členem Rady Českého telekomunikačního úřadu, finančním arbitrem nebo zástupcem finančního arbitra,“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o střetu zájmů
Čl. VI
Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 350/2009 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb. a zákona č. 131/2015 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 1 písmeno g) zní:
„g)
předseda Energetického regulačního úřadu,“.
2.
V § 2 odst. 1 písmeno g) zní:
„g)
člen Rady Energetického regulačního úřadu,“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o nemocenském pojištění
Čl. VII
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 14/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb. a zákona č. 47/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 písm. a) bod 10 zní:
„10.
členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, předseda Energetického regulačního úřadu, členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv,“.
2.
V § 5 písm. a) bod 10 zní:
„10.
členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členové Rady Energetického regulačního úřadu, členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv,“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o podporovaných zdrojích energie
Čl. VIII
Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb. a zákona č. 107/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 50 odstavec 4 zní:
„(4)
Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Úřad. O rozkladu proti rozhodnutí o uložení pokuty rozhoduje předseda Úřadu.“.
2.
V § 50 odstavec 4 zní:
„(4)
Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Úřad. O rozkladu proti rozhodnutí o uložení pokuty rozhoduje Rada Úřadu.“.
ČÁST DEVÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. IX
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení části první čl. I bodu 2 a bodu 4, části druhé čl. II bodu 2, části třetí čl. III bodu 2, části čtvrté čl. IV bodu 2, části páté čl. V bodu 2, části šesté čl. VI bodu 2, části sedmé čl. VII bodu 2 a části osmé čl. VIII bodu 2, která nabývají účinnosti dnem 1. srpna 2017.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 189/2016 Sb. | Zákon č. 189/2016 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění zákona č. 87/2015 Sb., a zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 17. 6. 2016, datum účinnosti 1. 8. 2016, částka 72/2016
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o sociálních službách
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zvláštních řízeních soudních
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o zdravotních službách
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 8. 2016
189
ZÁKON
ze dne 26. května 2016,
kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění zákona č. 87/2015 Sb., a zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o sociálních službách
Čl. I
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 384/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb. a zákona č. 254/2014 Sb., se mění takto:
1.
V § 11 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1)
Výše příspěvku pro osoby do 18 let věku činí za kalendářní měsíc
a)
3 300 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost),
b)
6 600 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost),
c)
9 900 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost),
d)
13 200 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost).
(2)
Výše příspěvku pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc
a)
880 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost),
b)
4 400 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost),
c)
8 800 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost),
d)
13 200 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost).“.
2.
V § 13 odst. 2 se na konci textu věty druhé doplňují slova „; osobě, u které bylo provedeno sociální šetření v průběhu hospitalizace podle § 25 odst. 1 věty druhé, může být příspěvek přiznán nejdříve ode dne, kdy příslušné krajské pobočce Úřadu práce bylo doručeno oznámení a potvrzení podle § 21 odst. 1 písm. e)“.
3.
V § 21 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která včetně poznámky pod čarou č. 64 znějí:
„e)
písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce, že je mu poskytována u jednoho nebo postupně u více poskytovatelů zdravotních služeb následná nebo dlouhodobá lůžková péče64) pro tutéž nemoc nebo úraz trvající nepřetržitě déle než 60 dnů, a doložit tuto skutečnost potvrzením poskytovatele zdravotních služeb,
f)
písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce propuštění ze zdravotnického zařízení lůžkové péče v případech uvedených v písmenu e), a to ve lhůtě 5 dnů.
64)
§ 9 odst. 2 písm. c) a d) zákona č. 372/2011 Sb.“.
4.
V § 25 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Sociální šetření podle věty první provádí příslušná krajská pobočka Úřadu práce také v průběhu hospitalizace osoby ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče, jestliže je této osobě poskytována u jednoho nebo postupně u více poskytovatelů zdravotních služeb následná nebo dlouhodobá lůžková péče pro tutéž nemoc nebo úraz trvající nepřetržitě déle než 60 dnů; podmínkou je, že tato skutečnost byla oznámena a doložena podle § 21 odst. 1 písm. e).“.
5.
V § 26 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „; to neplatí, je-li osobě poskytována v průběhu hospitalizace u jednoho nebo postupně u více poskytovatelů zdravotních služeb následná nebo dlouhodobá lůžková péče pro tutéž nemoc nebo úraz trvající nepřetržitě déle než 60 dnů, a tato skutečnost byla oznámena a doložena podle § 21 odst. 1 písm. e)“.
6.
Za § 82a se vkládá nový § 82b, který zní:
㤠82b
Registrující orgán je oprávněn provádět kontrolu i u fyzických a právnických osob, kterým nebylo vydáno rozhodnutí o registraci, nasvědčují-li skutečnosti tomu, že u těchto osob jsou poskytovány sociální služby bez oprávnění k jejich poskytování.“.
7.
Za § 91 se vkládají nové § 91a až 91c, které znějí:
㤠91a
(1)
Opatrovník nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností, postupuje-li podle § 91 odst. 6, může za osobu, která s uzavřením smlouvy o poskytování pobytové sociální služby v zařízení sociálních služeb neprojevila souhlas, uzavřít takovou smlouvu a její změny pouze v případě, že
a)
neposkytnutí okamžité pomoci při řešení nepříznivé sociální situace by v důsledku oslabení nebo ztráty schopnosti z důvodu nepříznivého zdravotního stavu způsobeného duševní poruchou ohrozilo její život nebo by jí hrozilo vážné poškození zdraví anebo by totéž hrozilo osobám v jejím okolí a
b)
nezbytnou podporu a pomoc jí nelze zajistit mírnějším a méně omezujícím opatřením.
(2)
Podmínku uvedenou v odstavci 1 písm. a) posuzuje obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě lékařského posudku vydaného poskytovatelem zdravotních služeb.
§ 91b
(1)
V případě, kdy osoba, která není schopna vypovědět smlouvu o poskytování pobytové sociální služby, projeví vážně míněný nesouhlas s poskytováním pobytové sociální služby, je poskytovatel sociální služby povinen oznámit tuto skutečnost ve lhůtě 24 hodin soudu, v jehož obvodu je zařízení sociálních služeb, ve kterém se tato osoba nachází.
(2)
Oznámení soudu o podezření na nepřípustnost držení osoby v zařízení sociálních služeb může učinit každý.
(3)
Poskytovatel sociálních služeb je povinen o oznámení soudu podle odstavce 1 informovat bez zbytečného odkladu toho, kdo za osobu uzavřel smlouvu o poskytování pobytové sociální služby.
§ 91c
Poskytovatel sociálních služeb vede evidenci o osobách, kterým poskytuje pobytovou sociální službu na základě smlouvy uzavřené podle § 91a, a o případech uvedených v § 91b odst. 1. V evidenci jsou vedeny tyto údaje:
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození osoby,
b)
datum zahájení poskytování pobytové sociální služby,
c)
jméno, popřípadě jména, příjmení opatrovníka a adresa pro doručování nebo označení obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který uzavřel smlouvu o poskytování pobytové sociální služby podle § 91a,
d)
datum a četnost projevených vážně míněných nesouhlasů osoby s poskytováním pobytové sociální služby, včetně popisu situace,
e)
záznam o splnění povinnosti oznámit soudu podle § 91b odst. 1 skutečnost, že osoba projevila vážně míněný nesouhlas s poskytováním pobytové sociální služby, a
f)
popis vyřešení situace.“.
8.
V § 97 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
plnění povinnosti vést evidenci podle § 91c.“.
9.
V § 107 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno r), které zní:
„r)
nevede evidenci podle § 91c.“.
10.
V § 107 odst. 5 písm. b) se slova „p) a odstavce 4“ nahrazují slovy „p) a r) a odstavce 4“.
11.
V § 107 odst. 5 písm. f) se částka „1 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „2 000 000 Kč“.
12.
V § 108 odst. 4 písm. d) bodě 3 se slova „o) a p)“ nahrazují slovy „o), p) a r)“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu upraví částky příspěvku na péči podle § 11 odst. 1 a 2 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném ode dne 1. srpna 2016, bez žádosti. O změně výše příspěvku na péči se učiní záznam do spisu.
2.
Příspěvek na péči ve výši podle § 11 odst. 1 a 2 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném ode dne 1. srpna 2016, náleží poprvé od splátky náležející za měsíc srpen 2016.
3.
Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu doručí nejpozději do dne výplaty příspěvku na péči za měsíc srpen 2016 příjemcům příspěvku na péči písemné sdělení o změně výše příspěvku na péči podle bodu 1 věty první; toto sdělení se nedoručuje do vlastních rukou.
4.
Řízení o příspěvku na péči zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o zvláštních řízeních soudních
Čl. III
Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění zákona č. 87/2015 Sb., se mění takto:
1.
V § 8 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Pro účely zjištění podmínek k podání návrhu soudu na vyslovení nepřípustnosti držení v zařízení sociálních služeb je státní zastupitelství oprávněno
a)
vstupovat v kteroukoliv dobu do zařízení sociálních služeb,
b)
nahlížet do dokumentace vedené zařízením sociálních služeb,
c)
hovořit s osobami, kterým jsou v zařízení sociálních služeb poskytovány pobytové sociální služby, bez přítomnosti jiných osob,
d)
požadovat od zaměstnanců poskytovatele sociálních služeb a dalších osob podílejících se na péči o osoby, kterým jsou v zařízení sociálních služeb poskytovány pobytové sociální služby, potřebná vysvětlení.“.
2.
V § 48 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Rozhodl-li soud podle § 84a, je povinen nejpozději do 3 měsíců přezkoumat, zda opatrovník učinil kroky k nápravě, a to i opakovaně, pokud k nápravě nedošlo. Za tím účelem si zejména opatří vyjádření názoru člověka, o jehož nepřípustném držení v zařízení sociálních služeb bylo rozhodnuto.“.
3.
V části druhé hlavě I dílu 4 oddíl 3 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 7 a 8 zní:
„Oddíl 3
Řízení o vyslovení nepřípustnosti držení v zařízení sociálních služeb
§ 84
Účastníkem je také opatrovník člověka, o jehož držení v zařízení sociálních služeb má být v řízení jednáno, a poskytovatel sociálních služeb.
§ 84a
(1)
V případě, že poskytovatel pobytové sociální služby neučiní oznámení podle zákona upravujícího sociální služby, jsou umístěný člověk nebo jeho zákonný zástupce oprávněni podat návrh na zahájení řízení.
(2)
Soud je povinen věc projednat a rozhodnout nejpozději do 45 dnů ode dne zahájení řízení.
(3)
Dospěje-li soud k závěru, že nejsou splněny podmínky poskytování pobytové sociální služby bez souhlasu podle jiného právního předpisu7), rozhodne o nepřípustnosti dalšího držení člověka v zařízení pobytové sociální služby.
(4)
Soud provede důkazy potřebné pro posouzení přípustnosti dalšího držení člověka v zařízení sociálních služeb; k tomu zejména vyslechne umístěného člověka, ošetřujícího lékaře, zaměstnance v zařízení sociálních služeb, kteří poskytují sociální služby umístěnému člověku, a další osoby, o jejichž vyslechnutí člověk, o jehož držení v zařízení sociálních služeb má být rozhodnuto, požádá, a vyzve osoby vykonávající odbornou činnost v sociálních službách podle jiného právního předpisu8) k podání písemné zprávy, jejímž obsahem jsou zejména informace o podmínkách a okolnostech držení v zařízení sociálních služeb, včetně hodnocení, zda nezbytnou péči o člověka lze zajistit mírnějším a méně omezujícím opatřením. Je-li to nezbytné, soud přizve i další odborníky.
(5)
Vyslovil-li soud nepřípustnost dalšího držení člověka v zařízení sociálních služeb, doručí toto rozhodnutí do 24 hodin od jeho vydání umístěnému člověku, dále jeho zástupci, opatrovníkovi pro řízení, poskytovateli sociálních služeb, Ministerstvu práce a sociálních věcí, soudu příslušnému pro řízení ve věcech opatrovnictví člověka a obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu má tento člověk místo trvalého nebo hlášeného pobytu. Soud zároveň učiní jiná vhodná opatření, aby se člověk mohl vhodnou formou s obsahem rozhodnutí seznámit a měl je k dispozici. Soudu příslušnému pro řízení ve věcech opatrovnictví člověka bude rozhodnutí doručeno i v případě, že bude vyslovena přípustnost držení člověka v zařízení sociálních služeb.
(6)
Ustanovení § 66, 68, 69, 71 až 74 se použijí obdobně.
§ 84b
Vyslovil-li soud, že držení člověka v zařízení sociálních služeb je přípustné, nebo zastavil-li řízení, může být řízení ze stejných důvodů zahájeno až po uplynutí 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla vyslovena přípustnost držení člověka v zařízení sociálních služeb nebo kterým bylo řízení zastaveno.
7)
§ 91a zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 189/2016 Sb.
8)
§ 92 a 115 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
Čl. IV
Přechodné ustanovení
Řízení o vyslovení nepřípustnosti držení v zařízení sociálních služeb zahájená a pravomocně neskončená přede dnem 1. srpna 2016 se dokončí podle § 84 zákona č. 292/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. srpna 2016.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o zdravotních službách
Čl. V
V § 45 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 60/2014 Sb., se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí:
„g)
na žádost pacienta, kterému poskytuje následnou nebo dlouhodobou lůžkovou péči pro tutéž nemoc nebo úraz trvající, včetně následné nebo dlouhodobé lůžkové péče poskytované předchozími poskytovateli, nepřetržitě déle než 60 dnů, vydat písemné potvrzení o této skutečnosti, a to pro účely řízení o příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách,
h)
umožnit sociálním pracovníkům Úřadu práce České republiky - krajských poboček a pobočky pro hlavní město Prahu a sociálním pracovníkům Ministerstva práce a sociálních věcí provést u pacienta uvedeného v písmenu g) sociální šetření pro účely řízení o příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách a sdělit těmto pracovníkům informace nezbytné pro toto šetření; tím nesmí být narušeno poskytování zdravotních služeb.“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2016.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 188/2016 Sb. | Zákon č. 188/2016 Sb.
Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o hazardních hrách a zákona o dani z hazardních her
Vyhlášeno 15. 6. 2016, datum účinnosti 1. 1. 2017, částka 71/2016
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky
* ČÁST DRUHÁ - Změna živnostenského zákona
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o obecní policii
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o Státním fondu kultury České republiky
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o daních z příjmů
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o ochraně spotřebitele
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o regulaci reklamy
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o státní sociální podpoře
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o spotřebních daních
* ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty
* ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o správních poplatcích
* ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi
* ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
* ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o Policii České republiky
* ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna trestního zákoníku
* ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o volném pohybu služeb
* ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona o Finanční správě České republiky
* ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní
* ČÁST DVACÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2017
188
ZÁKON
ze dne 26. května 2016,
kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o hazardních hrách a zákona o dani z hazardních her
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky
Čl. I
V § 4 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 295/2009 Sb., zákona č. 399/2012 Sb. a zákona č. 377/2015 Sb., se slova „pro tomboly, loterie a jiné podobné“ nahrazují slovem „hazardní“.
ČÁST DRUHÁ
Změna živnostenského zákona
Čl. II
V § 3 odst. 3 písm. b) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 286/1995 Sb., se slova „pořádání loterií a jiných podobných“ nahrazují slovy „provozování hazardních“.
Poznámka pod čarou č. 14 se včetně odkazu na poznámku pod čarou zrušuje.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o obecní policii
Čl. III
V zákoně č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 153/1995 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 204/2015 Sb., § 17c včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 26 zní:
㤠17c
Oprávnění ke vstupu
(1)
Strážník je při plnění úkolu obecní policie oprávněn vstupovat v živnostenské provozovně, v herně, kasinu a dalších prostorách, kde jsou provozovány hazardní hry26), v prodejní nebo provozní době do všech prostor určených pro zákazníky.
(2)
Strážník je při plnění úkolu obecní policie oprávněn vstupovat do živnostenské provozovny, do herny, kasina a dalších prostor, kde jsou provozovány hazardní hry, a to i po skončení prodejní nebo provozní doby, pokud
a)
je to nezbytné z důvodu zajištění veřejného pořádku, nebo
b)
lze mít důvodně za to, že jsou zde osobě mladší 18 let prodávány nebo podávány
1.
alkoholické nápoje nebo je zde této osobě jinak umožněno jejich požívání, nebo
2.
tabákové výrobky, tabákové potřeby, bylinné výrobky určené ke kouření, elektronické cigarety nebo jejich náhradní náplně nebo je zde této osobě jinak umožněno jejich užívání.
(3)
Strážník je při plnění úkolu obecní policie oprávněn vstupovat do herny, kasina a dalších prostor, kde jsou provozovány hazardní hry, a to i po skončení prodejní nebo provozní doby, také tehdy, lze-li mít důvodně za to, že se zde hazardní hry účastní osoba mladší 18 let.
(4)
Každý je povinen umožnit strážníkovi vstup do míst podle odstavců 1 až 3. Tím není dotčena úprava vstupu do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek.
(5)
Nelze-li jinak dosáhnout splnění úkolu obecní policie, je strážník oprávněn za účelem vstupu do míst podle odstavců 2 a 3 tato místa otevřít nebo jiným způsobem si do nich zjednat přístup, v případě nutnosti i za použití síly.
26)
Zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách.“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o Státním fondu kultury České republiky
Čl. IV
V § 7 písm. h) zákona č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky, se slova „a loterií“ zrušují.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o daních z příjmů
Čl. V
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb. a zákona č. 148/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odst. 1 písm. f) bodě 3 se slova „, pokud se nejedná o spotřebitelskou loterii“ zrušují.
2.
V § 10 odst. 1 písmeno h) zní:
„h)
výhry z hazardních her,“.
3.
V § 10 odst. 1 se na začátek písmene ch) vkládají slova „výhry z reklamních soutěží a reklamních slosování,“.
4.
V § 10 odst. 3 písmeno b) zní:
„b)
výhry z
1.
tomboly s herní jistinou do 100 000 Kč podle zákona upravujícího hazardní hry,
2.
hazardní hry provozované na základě ohlášení podle zákona upravujícího hazardní hry, nebylo-li její provozování obecním úřadem zakázáno,
3.
hazardní hry provozované na základě základního povolení podle zákona upravujícího hazardní hry, nebo
4.
hazardní hry provozované na základě právních předpisů obdobných zákonu upravujícímu hazardní hry vydaných v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor,“.
Poznámka pod čarou č. 12 se zrušuje.
5.
V § 10 odst. 4 větě třetí se slova „h) a“ zrušují.
6.
V § 10 odst. 8 větě třetí se slova „f) až ch)“ nahrazují slovy „f), g), ch)“.
7.
V § 20 odst. 8 se věta pátá zrušuje.
8.
V § 22 odst. 1 písm. g) bodě 8 se slova „v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách“ nahrazují slovy „z hazardních her“.
9.
V § 24 odst. 2 písm. u) se slova „h) a“ zrušují.
10.
V § 36 odst. 2 se písmeno k) zrušuje.
Dosavadní písmena l) až v) se označují jako písmena k) až u).
11.
V § 36 odst. 2 písm. k) se za slovo „osobám“ vkládají slova „z reklamních soutěží a reklamních slosování,“.
12.
V § 36 odst. 3 se slovo „m)“ nahrazuje slovem „l)“.
13.
V § 38d odst. 4 písm. a) úvodní části ustanovení se slovo „p)“ nahrazuje slovem „o)“.
Čl. VI
Přechodné ustanovení
Pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a za zdaňovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o ochraně spotřebitele
Čl. VII
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 64/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 452/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 277/2003 Sb., zákona č. 439/2003 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 217/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 293/2009 Sb., zákona č. 298/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 28/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 219/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 238/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 476/2013 Sb., zákona č. 356/2014 Sb., zákona č. 206/2015 Sb. a zákona č. 378/2015 Sb., se mění takto:
1.
V § 3b se slova „a) až g)“ nahrazují slovy „a), b), d) až g)“.
2.
V § 23 odstavec 1 zní:
„(1)
Dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem provádí Česká obchodní inspekce16), s výjimkou dozoru podle odstavců 2 až 4, 7 až 11, 15 až 17 a 19.“.
3.
V § 23 se doplňuje odstavec 19, který zní:
„(19)
Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 3, § 3a, § 4 až 6, § 9, § 11, § 11a, § 13, § 16 a § 19 při provozování hazardních her provádí celní úřady.“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o regulaci reklamy
Čl. VIII
Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 138/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 132/2003 Sb., zákona č. 217/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 480/2004 Sb., zákona č. 384/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 25/2006 Sb., zákona č. 109/2007 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 28/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 202/2015 Sb. a zákona č. 180/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 1 písm. f) se slova „loterie a jiné podobné hry, které nebyly povoleny nebo oznámeny podle zvláštního právního předpisu38)“ nahrazují slovy „hazardní hru provozovanou bez základního povolení podle zákona upravujícího hazardní hry“.
2.
Za § 5i se vkládá nový § 5j, který včetně nadpisu zní:
㤠5j
Hazardní hry
(1)
Reklama na hazardní hru podněcující k účasti na hazardní hře nesmí obsahovat sdělení, z něhož lze nabýt dojmu, že účast na hazardní hře může být zdrojem finančních prostředků obdobným získávání příjmů ze závislé, samostatné nebo jiné obdobné činnosti.
(2)
Reklama na hazardní hru nesmí být zaměřena na osoby mladší 18 let, a to zejména v podobě zobrazení těchto osob nebo užitím prvků, prostředků nebo akcí, které takové osoby převážně oslovují.
(3)
Reklama na hazardní hru musí obsahovat sdělení o zákazu účasti osob mladších 18 let na hazardní hře a viditelné a zřetelné varování tohoto znění: „Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost!“.“.
3.
V § 6b odst. 2 se slova „loterie a jiné podobné hry, které nebyly povoleny nebo oznámeny podle zvláštního právního předpisu38)“ nahrazují slovy „hazardní hru provozovanou bez základního povolení podle zákona upravujícího hazardní hry“.
Poznámka pod čarou č. 38 se zrušuje.
4.
V § 7 písmeno h) zní:
„h)
celní úřady pro reklamu, propagaci nebo podporu hazardních her zakázaných podle zákona upravujícího hazardní hry, a sponzorování v této oblasti, s výjimkou působnosti podle písmene a),“.
5.
V § 8 odst. 1 písm. l) se slova „loterie a jiné podobné hry nepovolené nebo neoznámené podle zvláštního právního předpisu38)“ nahrazují slovy „hazardní hru provozovanou bez základního povolení podle zákona upravujícího hazardní hry“.
6.
V § 8 odst. 2 písm. b) se za slova „§ 5i“ vkládají slova „nebo § 5j“.
7.
V § 8a odst. 1 písm. o) se slova „loterie a jiné podobné hry nepovolené nebo neoznámené podle zvláštního právního předpisu38)“ nahrazují slovy „hazardní hru provozovanou bez základního povolení podle zákona upravujícího hazardní hry“.
8.
V § 8a odst. 2 písm. d) se slova „nebo § 5i“ nahrazují slovy „, § 5i nebo § 5j“.
9.
V § 8a odst. 2 písm. k) se slova „loterie a jiné podobné hry nepovolené nebo neoznámené podle zvláštního právního předpisu38)“ nahrazují slovy „hazardní hru provozovanou bez základního povolení podle zákona upravujícího hazardní hry“.
10.
V § 8a odst. 3 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo je v rozporu s § 5j“.
11.
V § 8a odst. 3 písm. j) se slova „loterie a jiné podobné hry nepovolené nebo neoznámené podle zvláštního právního předpisu38)“ nahrazují slovy „hazardní hru provozovanou bez základního povolení podle zákona upravujícího hazardní hry“.
Čl. IX
Tato část zákona byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o státní sociální podpoře
Čl. X
V § 5 odst. 1 písm. a) bodě 4 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 252/2014 Sb., se slova „loteriích, sázkách a jiných podobných“ nahrazují slovem „hazardních“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody
Čl. XI
V § 28 odst. 3 písm. d) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 52/2004 Sb., se slova „loterií a jiných podobných her,11)“ nahrazují slovy „hazardních her,“.
Poznámka pod čarou č. 11 se zrušuje.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o spotřebních daních
Čl. XII
Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 59/2010 Sb., zákona č. 95/2011 Sb., zákona č. 221/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 201/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 157/2015 Sb., zákona č. 315/2015 Sb. a zákona č. 382/2015 Sb., se mění takto:
1.
§ 113 se včetně poznámky pod čarou č. 62 zrušuje.
2.
§ 135zj se zrušuje.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o dani z přidané hodnoty
Čl. XIII
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 196/2014 Sb., zákona č. 262/2014 Sb., zákona č. 360/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb. a zákona č. 113/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 51 odst. 1 písm. k) se slova „loterií a jiných podobných“ nahrazují slovem „hazardních“.
2.
§ 60 včetně nadpisu zní:
㤠60
Provozování hazardních her
Provozováním hazardních her se pro účely tohoto zákona rozumí provozování hazardních her podle zákona upravujícího hazardní hry, s výjimkou služeb souvisejících s jejich provozováním zajišťovaných pro provozovatele jinými osobami.“.
Poznámka pod čarou č. 48 se zrušuje.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. XIV
Položka 21 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 458/2011 Sb., zní:
„Položka 21
Přijetí žádosti o|
---|---
a) vydání základního povolení k provozování hazardní hry| Kč 5 000
b) změnu základního povolení k provozování hazardní hry, týká-li se tato změna hazardní hry, k níž je povolení vydáno, nebo podmínek jejího provozování| Kč 3 000
c) povolení k umístění herního prostoru| Kč 4 000
d) změnu povolení k umístění herního prostoru, týká-li se tato změna hazardní hry, k níž je povolení vydáno, nebo podmínek jejího provozování| Kč 2 500“.
Čl. XV
Přechodná ustanovení
1.
Pro poplatkové povinnosti u správního poplatku podle položky 21 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této části, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, vzniklé přede dnem nabytí účinnosti této části se použije zákon č. 634/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této části.
2.
V případě přijetí žádosti o vydání povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry nebo žádosti o změnu povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry podle zákona č. 202/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ode dne nabytí účinnosti této části do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 634/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této části.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi
Čl. XVI
V § 55 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 205/2015 Sb., se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:
„j)
Ministerstvu financí údaje potřebné pro vedení rejstříku fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách podle zákona upravujícího hazardní hry.“.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
Čl. XVII
Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 377/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 166/2015 Sb. a zákona č. 377/2015 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
držitel povolení k umístění herního prostoru podle zákona upravujícího hazardní hry,“.
2.
V § 35 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
správní úřady s působností nad dodržováním zákona upravujícího hazardní hry u držitelů povolení k umístění herního prostoru uvedených v § 2 odst. 1 písm. c),“.
ČÁST PATNÁCTÁ
Změna zákona o Policii České republiky
Čl. XVIII
V zákoně č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 318/2015 Sb. a zákona č. 51/2016 Sb., § 41 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 35 zní:
㤠41
Oprávnění ke vstupu
(1)
Policista je při plnění úkolu policie oprávněn vstupovat v živnostenské provozovně, v herně, kasinu a dalších prostorách, kde jsou provozovány hazardní hry35), do prostor, u kterých lze mít důvodně za to, že se v nich zdržují fyzické osoby, a to i po skončení prodejní nebo provozní doby.
(2)
Policista je při plnění úkolu policie oprávněn vstupovat do živnostenské provozovny, do herny, kasina a dalších prostor, kde jsou provozovány hazardní hry, a to i po skončení prodejní nebo provozní doby, pokud
a)
je to nezbytné z důvodu zajištění veřejného pořádku, nebo
b)
lze mít důvodně za to, že jsou zde osobě mladší 18 let prodávány nebo podávány
1.
alkoholické nápoje nebo je zde této osobě jinak umožněno jejich požívání, nebo
2.
tabákové výrobky, tabákové potřeby, bylinné výrobky určené ke kouření, elektronické cigarety nebo jejich náhradní náplně nebo je zde této osobě jinak umožněno jejich užívání.
(3)
Policista je při plnění úkolu policie oprávněn vstupovat do herny, kasina a dalších prostor, kde jsou provozovány hazardní hry, a to i po skončení prodejní nebo provozní doby, také tehdy, lze-li mít důvodně za to, že se zde hazardní hry účastní osoba mladší 18 let.
(4)
Každý je povinen umožnit policistovi vstup do míst podle odstavců 1 až 3. Tím není dotčena úprava vstupu do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek.
(5)
Nelze-li jinak dosáhnout splnění úkolu policie, je policista oprávněn za účelem vstupu do míst podle odstavců 1 až 3 tato místa otevřít nebo jiným způsobem si do nich zjednat přístup, v případě nutnosti i za použití síly.
35)
Zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách.“.
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
Změna trestního zákoníku
Čl. XIX
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 360/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 259/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 165/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 150/2016 Sb. a zákona č. 163/2016 Sb., se mění takto:
1.
V nadpisu § 252 se slova „loterie a podobné sázkové“ nahrazují slovem „hazardní“.
2.
V § 252 odst. 1 se slova „loterii nebo podobnou sázkovou“ nahrazují slovem „hazardní“.
3.
V § 363 odst. 2 se slova „loterie a podobné sázkové“ nahrazují slovem „hazardní“.
ČÁST SEDMNÁCTÁ
Změna zákona o volném pohybu služeb
Čl. XX
V § 2 odst. 1 zákona č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb, ve znění zákona č. 247/2011 Sb., písmeno h) zní:
„h)
provozování hazardních her,“.
Poznámka pod čarou č. 8 se zrušuje.
ČÁST OSMNÁCTÁ
Změna zákona o Finanční správě České republiky
Čl. XXI
Zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 164/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb. a zákona č. 377/2015 Sb., se mění takto:
1.
V § 10 odst. 1 se písmeno e) zrušuje.
Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena e) až g).
2.
V § 11 odst. 2 se písmeno h) zrušuje.
Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno h).
ČÁST DEVATENÁCTÁ
Změna zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní
Čl. XXII
Zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 105/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 4 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f)
daň z hazardních her,“.
Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena g) až i).
2.
V § 1 odst. 4 písm. h) se slovo „f)“ nahrazuje slovem „g)“.
ČÁST DVACÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. XXIII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017, s výjimkou části dvanácté, která nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 187/2016 Sb. | Zákon č. 187/2016 Sb.
Zákon o dani z hazardních her
Vyhlášeno 15. 6. 2016, datum účinnosti 1. 1. 2017, částka 71/2016
* ČÁST PRVNÍ - DAŇ (§ 1 — § 7)
* ČÁST DRUHÁ - SPRÁVA DANĚ (§ 9 — § 14)
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 15 — § 15) k zákonu č. 187/2016 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (349/2023 Sb.)
187
ZÁKON
ze dne 26. května 2016
o dani z hazardních her
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
DAŇ
§ 1
Poplatník daně
Poplatníkem daně z hazardních her je
a)
držitel základního povolení podle zákona upravujícího hazardní hry nebo ten, kdo provozuje hazardní hru, k jejímuž provozování je takového povolení potřeba, nebo
b)
ohlašovatel hazardní hry nebo ten, kdo provozuje hazardní hru, k jejímuž provozování je potřeba ohlášení.
§ 2
Předmět daně
(1)
Předmětem daně z hazardních her je provozování hazardní hry na území České republiky pro účastníka hazardní hry, pokud
a)
je k provozování této hry potřeba základní povolení podle zákona upravujícího hazardní hry, nebo
b)
tato hra má být podle zákona upravujícího hazardní hry ohlášena.
(2)
V případě sdílené loterie se za provozování hazardní hry na území České republiky pro účastníka hazardní hry považuje rovněž přijímání vkladů ze sdílené herní jistiny a poskytování výher do sdílené herní jistiny.
(3)
V případě hazardní hry provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu, při které účastník hazardní hry hraje proti cizímu účastníkovi hazardní hry, se za provozování hazardní hry na území České republiky pro účastníka hazardní hry považuje rovněž provozování pro tohoto cizího účastníka hazardní hry.
§ 3
Základ daně
(1)
Základ dílčí daně činí částka, o kterou úhrn přijatých vkladů přepočtených na české koruny převyšuje součet úhrnu vyplacených výher přepočtených na české koruny a úhrnu vrácených vkladů přepočtených na české koruny z
a)
okamžité loterie
1.
provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu v případě základu dílčí daně z internetových okamžitých loterií,
2.
jiné než podle bodu 1 v případě základu dílčí daně z ostatních okamžitých loterií,
b)
jiné než okamžité loterie, u které nejkratší rozestup mezi slosováními stanovený v základním povolení činí nejvýše 15 minut,
1.
provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu v případě základu dílčí daně z internetových rychlých loterií,
2.
jiné než podle bodu 1 v případě základu dílčí daně z ostatních rychlých loterií,
c)
loterie jiné než podle písmene a) nebo b)
1.
provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu v případě základu dílčí daně z internetových běžných loterií,
2.
jiné než podle bodu 1 v případě základu dílčí daně z ostatních běžných loterií,
d)
kursové sázky s výjimkou živé kursové sázky
1.
provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu v případě základu dílčí daně z internetových běžných kursových sázek,
2.
jiné než podle bodu 1 v případě základu dílčí daně z ostatních běžných kursových sázek,
e)
živé kursové sázky
1.
provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu v případě základu dílčí daně z internetových živých kursových sázek,
2.
jiné než podle bodu 1 v případě základu dílčí daně z ostatních živých kursových sázek,
f)
totalizátorové hry
1.
provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu v případě základu dílčí daně z internetových totalizátorových her,
2.
jiné než podle bodu 1 v případě základu dílčí daně z ostatních totalizátorových her,
g)
binga
1.
provozovaného dálkovým přístupem prostřednictvím internetu v případě základu dílčí daně z internetových bing,
2.
jiného než podle bodu 1 v případě základu dílčí daně z ostatních bing,
h)
technické hry
1.
provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu v případě základu dílčí daně z internetových technických her,
2.
jiné než podle bodu 1 v případě základu dílčí daně z ostatních technických her,
i)
živé hry provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu v případě základu dílčí daně z internetových živých her,
j)
tomboly v případě základu dílčí daně z tombol a
k)
turnaje malého rozsahu v případě základu dílčí daně z turnajů malého rozsahu.
(2)
Základ dílčí daně z ostatních živých her činí součet těchto částek:
a)
kladný rozdíl úhrnu hodnotových žetonů nakoupených účastníky hazardní hry a úhrnu hodnotových žetonů vyměněných účastníky hazardní hry vyjádřený v českých korunách; na vklad do živé hry neprovozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu, který nebyl přijat v hodnotových žetonech ani hracích žetonech, a na předání hodnotových žetonů účastníkovi hazardní hry z jakéhokoliv důvodu, než je vyplacení výhry nebo vrácení vkladu, se pro účely určení základu dílčí daně z ostatních živých her hledí jako na nákup hodnotových žetonů odpovídající hodnoty,
b)
částka, o kterou úhrn přijatých vkladů do turnaje přepočtených na české koruny převyšuje součet úhrnu vyplacených výher z turnaje přepočtených na české koruny a úhrnu vrácených vkladů do turnaje přepočtených na české koruny.
(3)
Základ dílčí daně z hazardních her provozovaných bez potřebného základního povolení nebo ohlášení činí částka, o kterou úhrn přijatých vkladů přepočtených na české koruny převyšuje součet úhrnu vyplacených výher přepočtených na české koruny a úhrnu vrácených vkladů přepočtených na české koruny. Odstavce 1 a 2 se na takovou hazardní hru nepoužijí.
(4)
Při určení základu dílčí daně podle odstavce 1 nebo 3 se nezohlední přijatý vklad, vyplacená výhra a vrácený vklad související s hrou hazardní hry provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu, při které účastník hazardní hry hraje proti cizímu účastníkovi hazardní hry.
(5)
Do základu dílčí daně podle odstavce 1 nebo 3 související s hrou hazardní hry provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu, při které účastník hazardní hry hraje proti cizímu účastníkovi hazardní hry, se zahrne rozdíl
a)
součinu
1.
částky, o kterou úhrn přijatých vkladů převyšuje úhrn vyplacených výher, a
2.
poměru úhrnu přijatých vkladů od účastníka hazardní hry a úhrnu všech přijatých vkladů a
b)
úhrnu vkladů vrácených účastníkovi hazardní hry.
(6)
Rozdíl podle odstavce 5 se do základu dílčí daně zahrnuje pouze do výše tohoto základu určeného podle odstavce 1 nebo 3.
(7)
Souvisí-li přijatý vklad s více hazardními hrami, zohlední se pouze v základu dílčí daně z té z nich, pro kterou tento zákon stanoví nejvyšší sazbu daně.
(8)
Z každého turnaje živé hry se při určení základu daně z hazardních her zohlední v součtu za všechna zdaňovací období pouze vyplacené výhry do výše 95 % přijatých vkladů do tohoto turnaje.
(9)
Hodnota nepeněžních vkladů a výher se určí podle zákona upravujícího oceňování majetku.
(10)
Pro účely základu daně z hazardních her se pro přepočet jiné měny, než je měna účetnictví, na měnu účetnictví použije způsob určení kurzu podle zákona upravujícího účetnictví.
(11)
Pro účely základu daně z hazardních her se pro přepočet částky v měně účetnictví, která je jiná než česká koruna, na českou korunu použije centrálně stanovený kurz pro přepočet mezi měnou účetnictví a českou korunou stanovený provozovatelem pro daný kalendářní den. Nestanoví-li provozovatel takový centrálně stanovený kurz, použije se kurz vyhlášený Českou národní bankoubankou pro den předcházející tomuto kalendářnímu dni.
(12)
Pokud je částka v měně jiné, než je měna účetnictví, a měna účetnictví je jiná než česká koruna, přepočte se tato částka na českou korunu postupně podle odstavců 10 a 11.
§ 4
Sazba daně
Sazba jednotlivé dílčí daně z hazardních her je uvedena v příloze k tomuto zákonu.
§ 5
Výpočet daně
(1)
Daň z hazardních her se vypočte jako součet dílčích daní.
(2)
Dílčí daň se vypočte jako součin základu dílčí daně zaokrouhleného na celé stokoruny nahoru a sazby pro tento základ dílčí daně.
(3)
Pokud je součin dílčího základu daně z ostatních technických her zaokrouhleného na celé stokoruny nahoru a sazby pro tento dílčí základ daně nižší než minimální dílčí daň z ostatních technických her, je dílčí daní z ostatních technických her minimální dílčí daň z ostatních technických her.
(4)
Minimální dílčí daň z ostatních technických her činí součin
a)
součtu herních pozic jednotlivých povolených koncových zařízení uvedených v povolení k umístění herního prostoru a
b)
částky 13 400 Kč.
§ 6
Zdaňovací období
Zdaňovacím obdobím daně z hazardních her je kalendářní čtvrtletí.
§ 7
Rozpočtové určení daně
(1)
Část celostátního hrubého výnosu daně z ostatních hazardních her ve výši dílčí daně z ostatních technických her je ze
a)
55 % příjmem státního rozpočtu a
b)
45 % příjmem rozpočtů obcíobcí.
(2)
Procento, kterým se jednotlivé obceobce podílejí na části celostátního hrubého výnosu daně podle odstavce 1 písm. b) plynoucího ve zdaňovacím období, činí součet
a)
jedné poloviny poměru
1.
součtu herních pozic jednotlivých povolených koncových zařízení uvedených v povolení k umístění herního prostoru, které jsou povoleny na území dané obceobce k prvnímu dni bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období, k
2.
celkovému součtu herních pozic jednotlivých povolených koncových zařízení uvedených v povolení k umístění herního prostoru, které jsou povoleny k prvnímu dni bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období, a
b)
jedné poloviny podílu obceobce na části celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob podle právních předpisů upravujících rozpočtové určení daní.
(3)
Ministerstvo financí zveřejní podíl jednotlivých obcíobcí vyjádřený v procentech podle odstavce 2 písm. a) na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději měsíc před začátkem zdaňovacího období.
(4)
Část celostátního hrubého výnosu daně z hazardních her ve výši úhrnu dílčích daní z internetových her a dílčí daně z hazardních her provozovaných bez potřebného základního povolení nebo ohlášení je příjmem státního rozpočtu.
(5)
Celostátní hrubý výnos daně z hazardních her s výjimkou částí celostátního hrubého výnosu podle odstavců 1 a 4 je ze
a)
35 % příjmem státního rozpočtu a
b)
65 % příjmem rozpočtů obcíobcí.
(6)
Procento, kterým se jednotlivé obceobce podílejí na části celostátního hrubého výnosu daně z hazardních her podle odstavce 5 písm. b), se určí obdobně jako procento, kterým se obceobce podílejí na procentní části celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob podle právních předpisů upravujících rozpočtové určení daní.
(7)
Příslušenství daně z hazardních her sledující její osud je příjmem státního rozpočtu.
ČÁST DRUHÁ
SPRÁVA DANĚ
§ 9
Daňové přiznání
Poplatník je povinen podat daňové přiznání k dani z hazardních her elektronicky.
§ 10
Poslední známá daň
Poslední známou daníPoslední známou daní se pro účely daně z hazardních her rozumí daň ve výši odpovídající součtu
a)
daně vyměřené na základě podaného nebo nepodaného daňového přiznání,
b)
případného rozdílu doměřeného na základě dodatečného daňového přiznání a
c)
případného rozdílu pravomocně doměřeného z moci úřední.
§ 11
Samovyměření a samodoměření daně
(1)
Daň tvrzená poplatníkem v daňovém přiznání se považuje za vyměřenou dnem uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání, a to ve výši v něm tvrzené.
(2)
V případě, že poplatník nepodá daňové přiznání v zákonem stanovené lhůtě, považuje se daň za tvrzenou ve výši 0 Kč; pokuta za opožděné tvrzení daně se neuplatní.
(3)
Daň tvrzená poplatníkem v dodatečném daňovém přiznání se považuje za doměřenou dnem podání dodatečného daňového přiznání, a to ve výši tvrzeného rozdílu oproti poslední známé daniposlední známé dani; to neplatí, je-li dodatečné daňové přiznání podáno v průběhu doměřovacího řízení zahájeného z moci úřední.
(4)
V dodatečném daňovém přiznání se neuvádí den zjištění rozdílu oproti poslední známé daniposlední známé dani.
(5)
Daň vyměřenou podle odstavce 1 nebo doměřený rozdíl podle odstavce 3 správce daně předepíše do evidence daní.
§ 12
Zvláštní ustanovení o doměření daně z moci úřední
K doměření daně z moci úřední může dojít také, pokud správce daně zjistí na základě postupu k odstranění pochybností, že poslední známá daňposlední známá daň není ve správné výši.
§ 13
Vztah k prekluzivním lhůtám
(1)
Dodatečné daňové přiznání na daň nižší, než je poslední známá daňposlední známá daň, není přípustné podat po uplynutí 9 let od počátku běhu lhůty pro stanovení daně.
(2)
U nedoplatku z částky daně, která má být uhrazena na základě dodatečného daňového přiznání, začne lhůta pro placení daně běžet dnem doměření daně na základě tohoto dodatečného daňového přiznání.
§ 14
Převod výnosu daně
Pro účely převodu podílu na části celostátního hrubého výnosu daně z hazardních her ve výši dílčí daně z ostatních technických her určeného obcímobcím se za rozpočtový rok považuje zdaňovací období.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
§ 15
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017, s výjimkou ustanovení § 8 odst. 2, které nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r.
Příloha k zákonu č. 187/2016 Sb.
Sazby dílčích daní z hazardních her
ř.| Druh hazardní hry| Upřesnění| Forma provozování hazardní hry| Sazba jednotlivé dílčí daně
---|---|---|---|---
1.| Loterie| Okamžité loterie| Internetové| 35 %
2.| Ostatní| 35 %
3.| Rychlé loterie| Internetové| 35 %
4.| Ostatní| 35 %
5.| Běžné loterie| Internetové| 35 %
6.| Ostatní| 35 %
7.| Kursové sázky| Běžné kursové sázky| Internetové| 30 %
8.| Ostatní| 30 %
9.| Živé kursové sázky| Internetové| 30 %
10.| Ostatní| 30 %
11.| Totalizátorové
hry| | Internetové| 30 %
12.| Ostatní| 30 %
13.| Binga| | Internetové| 30 %
14.| Ostatní| 30 %
15.| Technické hry| | Internetové| 35 %
16.| Ostatní| 35 %
17.| Živé hry| | Internetové| 30 %
18.| Ostatní| 30 %
19.| Tomboly| | | 30 %
20.| Turnaje malého rozsahu| | | 30 %
21.| Hazardní hry provozované bez potřebného
základního povolení nebo ohlášení| | | 35 % |
Zákon č. 186/2016 Sb. | Zákon č. 186/2016 Sb.
Zákon o hazardních hrách
Vyhlášeno 15. 6. 2016, datum účinnosti 1. 1. 2017, částka 71/2016
* ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 17p)
* ČÁST DRUHÁ - DRUHY HAZARDNÍCH HER A PODMÍNKY JEJICH PROVOZOVÁNÍ (§ 18 — § 64)
* ČÁST TŘETÍ - HERNÍ PROSTOR (§ 65 — § 72d)
* ČÁST ČTVRTÁ - INTERNETOVÁ HRA A PODMÍNKY JEJÍHO PROVOZOVÁNÍ (§ 73 — § 84h)
* ČÁST PÁTÁ - POVOLOVACÍ ŘÍZENÍ A OHLÁŠENÍ (§ 85 — § 108)
* ČÁST ŠESTÁ - VÝKAZNICTVÍ V HAZARDNÍCH HRÁCH (§ 108a — § 108d)
* ČÁST SEDMÁ - OCHRANA A POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ (§ 108e — § 108i)
* ČÁST OSMÁ - TECHNICKÉ POŽADAVKY A JEJICH ODBORNÉ POSUZOVÁNÍ A OSVĚDČOVÁNÍ (§ 109 — § 112c)
* ČÁST DEVÁTÁ - ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY (§ 113 — § 117)
* ČÁST DESÁTÁ - DOZOR A PŘESTUPKY (§ 118 — § 129)
* ČÁST JEDENÁCTÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 130 — § 139)
* HLAVA III - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (§ 140 — § 140)
* ČÁST DVANÁCTÁ - ÚČINNOST (§ 141 — § 141)
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (349/2023 Sb.)
186
ZÁKON
ze dne 26. května 2016
o hazardních hrách
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje hazardní hryhazardní hry a jejich druhy, podmínky jejich provozování, opatření pro zodpovědné hraní a působnost správních orgánů v oblasti provozování hazardních herprovozování hazardních her.
§ 2
Působnost zákona
(1)
Tento zákon se vztahuje na provozování hazardních herprovozování hazardních her na území České republiky.
(2)
Hazardní hraHazardní hra provozovaná dálkovým přístupem prostřednictvím internetu (dále jen „internetová hra“) dostupná
a)
na území České republiky se považuje za provozovanou na území České republiky,
b)
mimo území České republiky se považuje za provozovanou na území České republiky, pokud je také dostupná na území České republiky, kde je provozována na základě základního povolení pro tuto hru.
(3)
Ustanovení tohoto zákona se nepoužijí na smlouvu uzavřenou na komoditní burze, na regulovaném trhu, v mnohostranném obchodním systému, na jinou smlouvu, jejímž předmětem je investiční nástroj podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nebo na smlouvu, jejímž předmětem je pojištění.
§ 3
Hazardní hra
(1)
Hazardní hrouHazardní hrou se rozumí hra, sázka nebo los, do nichž sázející vloží sázku, jejíž návratnost se nezaručuje, a v nichž o výhře nebo prohře rozhoduje zcela nebo zčásti náhoda nebo neznámá okolnost.
(2)
Tento zákon upravuje tyto druhy hazardních herhazardních her:
a)
loteriiloterii,
b)
kursovou sázku,
c)
totalizátorovou hru,
d)
bingo,
e)
technickou hrutechnickou hru,
f)
živou hru,
g)
tombolu,
h)
turnaj malého rozsahu.
§ 4
Vymezení některých pojmů
Pro účely právní úpravy hazardních herhazardních her se rozumí
a)
účastníkem hazardní hryhazardní hry fyzická osoba, která se k účasti na hazardní hřehazardní hře provozované na území České republiky registrovala nebo zaplatila vkladvklad,
b)
sázejícím účastník hazardní hryhazardní hry, který zaplatil sázku,
c)
vkladem jakékoliv plnění opravňující k účasti na hazardní hřehazardní hře, které představuje zejména
1.
jedna nebo více sázek, nebo
2.
další plnění stanovená provozovatelem, která kromě sázky opravňují účastníka hazardní hryhazardní hry k účasti na hazardní hřehazardní hře,
d)
sázkou sázejícím dobrovolně určené nevratné plnění, které bude porovnáváno s výsledkem hazardní hryhazardní hry, včetně
1.
rozdílu mezi nabízenou cenou zboží nebo služby a jejich cenou obvyklou, nebo
2.
částky převyšující cenu za volání nebo odeslání textové nebo multimediální zprávy vyplývající ze smlouvy mezi účastníkem hazardní hryhazardní hry a poskytovatelem služeb elektronických komunikací,
e)
doprovodným plněním vkladvklad nebo jeho část, které kromě sázky opravňují k účasti na konkrétní hře daného druhu hazardní hryhazardní hry,
f)
ostatním plněním vkladvklad nebo jeho část, které nejsou sázkou ani doprovodným plněním,
g)
cizím účastníkem hazardní hryhazardní hry fyzická osoba účastnící se internetové hry neprovozované na území České republiky, pokud hraje proti účastníkovi hazardní hryhazardní hry,
h)
vyplacením výhry
1.
vyplacení žetonů účastníkovi hazardní hryhazardní hry u hracího stolu živé hry na základě vyhodnocení hry živé hry v kasinukasinu, pokud nejde o karetní turnaj,
2.
zaevidování peněžních prostředků na uživatelské konto účastníka hazardní hryhazardní hry, pokud jsou předmětem výhry peněžní prostředky a pro danou hazardní hruhazardní hru je zřízeno uživatelské konto; to neplatí pro peněžní prostředky vyplácené jako renta,
3.
vyplacení peněžních prostředků účastníkovi hazardní hryhazardní hry v hotovosti nebo provedení jejich bezhotovostního převodu účastníkovi hazardní hryhazardní hry z platebního účtu, pokud jsou předmětem výhry peněžní prostředky a pro danou hazardní hruhazardní hru není zřízeno uživatelské konto,
4.
zaznamenání na uživatelské konto, pokud jde o nepeněžní výhru nebo peněžní prostředky vyplácené jako renta a pro danou hazardní hruhazardní hru je zřízeno uživatelské konto,
5.
předání hmotné věci nebo poukázky na hmotnou věc nebo službu účastníkovi hazardní hryhazardní hry, pokud jde o nepeněžní výhru a pro danou hazardní hruhazardní hru není zřízeno uživatelské konto, nebo
6.
složení peněžních prostředků do úschovy, pokud jde o peněžní prostředky vyplácené jako renta a pro danou hazardní hruhazardní hru není zřízeno uživatelské konto,
i)
rentou peněžní prostředky postupně vyplácené z úschovy,
j)
bonusem plnění poskytnuté účastníkovi hazardní hryhazardní hry v souvislosti s provozováním hazardní hryprovozováním hazardní hry bezúplatně nebo za cenu nižší, než je jeho cena obvyklá,
k)
rizikovým bonusem bonus podporující rizikové hraní hazardních herhazardních her nebo ohrožující zdraví, život, dobré mravy nebo veřejný pořádek,
l)
cenou obvyklou cena stanovená podle zákona upravujícího oceňování majetku,
m)
provozovatelem ten, kdo provozuje hazardní hruhazardní hru, bez ohledu na to, zda je držitelem základního povolení k jejímu provozování nebo zda je ohlašovatelem,
n)
zemí původu u
1.
fyzické osoby každý stát, jehož je státním příslušníkem, nebo v němž je přihlášena k trvalému nebo jinému obdobnému pobytu,
2.
podnikající fyzické osoby každý stát, který je její zemí původu podle bodu 1 nebo ve kterém má sídlo,
3.
právnické osoby stát, ve kterém má sídlo,
4.
svěřenského fondu stát, podle jehož práva je založen, a každý stát, který je zemí původu jeho svěřenského správce podle bodů 1 až 3,
o)
zakázanou internetovou hrou internetová hra provozovaná v rozporu s § 7 odst. 2 písm. a) nebo b).
§ 5
Provozování hazardní hry
Provozováním hazardní hryProvozováním hazardní hry se rozumí vykonávání činností spočívajících v uskutečňování hazardní hryhazardní hry se záměrem dosažení zisku, zejména příjem sázek a vkladů do hazardní hryhazardní hry, výplata výhry, další činnosti organizačního, finančního a technického charakteru související s uvedením hazardní hryhazardní hry do provozu a se zajištěním vlastního provozu, jakož i činnosti potřebné pro ukončení a vypořádání hazardní hryhazardní hry.
§ 6
Provozovatel
(1)
Hazardní hruHazardní hru, s výjimkou turnaje malého rozsahu, může provozovat pouze
a)
Česká republika,
b)
právnická osoba, která má
1.
sídlo v České republice, jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru,
2.
organizační strukturu s řádným, průhledným a uceleným vymezením působností a rozhodovacích pravomocí,
3.
zřízenou dozorčí radu, správní radu nebo jiný obdobný kontrolní orgán,
4.
splněn požadavek finanční stability,
5.
účetní závěrku ověřenou auditorem podle zákona o auditorech,
6.
průhledný a nezávadný původ zdrojů, a
7.
průhlednou vlastnickou strukturu, ze které je zřejmé, kdo je jejím skutečným majitelem podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů (dále jen „skutečný majitel“).
(2)
Tombolu může provozovat pouze Česká republika nebo právnická osoba, která má sídlo v České republice, jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru.
(3)
Turnaj malého rozsahu může provozovat pouze Česká republika nebo právnická osoba,
a)
která má sídlo v České republice, jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru,
b)
jejímž předmětem hlavní činnosti není podnikání, a
c)
jejíž podnikání v rámci vedlejší činnosti a jeho výtěžky, pokud takovou činnost vyvíjí, slouží jen k podpoře hlavní činnosti.
(4)
Požadavek finanční stability podle odstavce 1 písm. b) bodu 4 splňuje provozovatel, jehož
a)
vlastní kapitál snížený o nesplacenou část emisního kursuemisního kursu a o nesplacené příplatky mimo základní kapitál
1.
činí nejméně 50 000 000 Kč a
2.
překračuje výši dluhů, pokud je výsledek hospodaření běžného účetního období a výsledek hospodaření minulých let záporný, a
b)
aktiva snížená o kauci podle § 93 odst. 1 písm. a), dlouhodobé pohledávky a dlouhodobý finanční majetek činí nejméně 50 000 000 Kč.
(5)
Při posuzování splnění požadavku finanční stability se částka v cizí měně uvedená v účetní závěrce přepočte na české koruny kurzem vyhlášeným Českou národní bankoubankou pro den sestavení účetní závěrky.
§ 7
Zákonná omezení
(1)
Provozovatel nesmí umožnit účast na hazardní hřehazardní hře osobě mladší 18 let.
(2)
Zakazuje se provozovat hazardní hruhazardní hru,
a)
jejíž druh není upraven tímto zákonem,
b)
ke které nebylo uděleno povolení, nebo která nebyla řádně ohlášena podle tohoto zákona,
c)
která nezaručuje všem účastníkům hazardní hryhazardní hry rovné podmínky a rovnou možnost výhry,
d)
která odporuje dobrým mravům nebo veřejnému pořádku,
e)
u které nelze před jejím zahájením spolehlivě ověřit věk účastníka hazardní hryhazardní hry,
f)
u které je možnost výhry zcela nebo zčásti závislá na vložení vkladu pozdějším účastníkem hazardní hryhazardní hry,
g)
která neumožňuje účastníkovi hazardní hryhazardní hry tuto hru kdykoliv před zaplacením sázky ukončit,
h)
která používá státní symboly členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, symboly Evropské unie, nebo jejich napodobeniny,
i)
ve které o výhře nebo prohře rozhoduje zcela nebo zčásti náhoda nebo neznámá okolnost, které mohou být sázejícím nebo provozovatelem ovlivněny,
j)
jejíž výsledek je předem znám,
k)
v rozporu
1.
s podmínkou jejího provozování podle § 13d, části druhé nebo čtvrté hlavy I,
2.
s podmínkou jejího provozování stanovenou v základním povolení,
3.
se schváleným herním plánem,
4.
s povolením k umístění herního prostoruherního prostoru, nebo
5.
s ohlášením nebo s podmínkami pro provozování ohlašovaných hazardních herhazardních her, nebo
l)
prostřednictvím jiného modelu technického zařízení, než jaký byl schválen v základním povolení.
(3)
V souvislosti s provozováním hazardní hryprovozováním hazardní hry se provozovateli zakazuje poskytovat účastníkovi hazardní hryhazardní hry jakoukoli výhodu v podobě
a)
potraviny, nápoje, tabákového výrobku nebo povzbuzující látky nebo
b)
zakázaného rizikového bonusu stanoveného ve vyhlášce.
(4)
V rámci hazardních herhazardních her se provozovateli zakazuje přijímat nepeněžní vklady nebo sázky.
(5)
Osoba, která pro provozovatele vykonává činnost nebo úkol související s provozováním hazardní hryprovozováním hazardní hry, se nesmí účastnit hazardní hryhazardní hry v herním prostoruherním prostoru, kde tuto činnost nebo úkol vykonává.
(6)
Provozovatel nesmí pobídnout k účasti na hazardní hřehazardní hře osobu, která dříve provozovateli sdělila, že si nepřeje být oslovována s pobídkami k účasti na hazardní hřehazardní hře, jde-li o osobu, která
a)
je registrována k této hazardní hřehazardní hře, nebo
b)
byla k této hazardní hřehazardní hře registrována v posledních 3 letech.
HLAVA II
OBECNÉ PODMÍNKY PRO PROVOZOVÁNÍ HAZARDNÍCH HER
§ 8
Herní plán
(1)
Provozovatel je povinen pro každou hazardní hruhazardní hru stanovit herní plán, v němž upraví alespoň tyto náležitosti:
a)
pravidla hazardní hryhazardní hry,
b)
způsob provedení slosování nebo zjištění okolnosti, jež určuje výhru,
c)
výši výhry nebo způsob jejího určení,
d)
způsob a lhůty pro výplatu výhry.
(2)
Umožňuje-li to povaha hazardní hryhazardní hry, je provozovatel povinen upravit v herním plánu tyto náležitosti:
a)
částku nejvyšší sázky a nejvyšší výhry,
b)
minimální výherní podílvýherní podíl,
c)
pravděpodobnost výhry,
d)
výplatní poměr,
e)
výplatní strukturu.
§ 9
Jazyk informací
Veškeré informace a údaje související s provozováním hazardních herprovozováním hazardních her musí být každému snadno dostupné v českém jazyce.
§ 9a
Vklad
(1)
Provozovatel nesmí přijmout doprovodné plnění v jiné měně než v měně sázky.
(2)
Provozovatel nesmí vrátit doprovodné ani ostatní plnění v jiné měně, než ve které je přijal.
§ 10
Výhra
(1)
Předmětem výhry hazardní hryhazardní hry, s výjimkou věcné loterieloterie, okamžité loterieokamžité loterie, doplňkové loterieloterie a tomboly, mohou být pouze peněžní prostředky.
(2)
Předmětem výhry věcné loterieloterie nebo tomboly mohou být pouze hmotné věci nebo služby, s vyloučením peněžních prostředků.
(3)
Předmětem výhry okamžité loterieokamžité loterie nebo doplňkové loterieloterie mohou být pouze peněžní prostředky, hmotné věci nebo služby.
(4)
Předmětem výhry živé hry mohou být pouze
a)
hodnotové nebo hrací žetony, jedná-li se o výhru živé hry neprovozované jako internetová hra,
b)
turnajové žetony, jedná-li se o výhru jednotlivé hry živé hry v rámci karetního turnaje,
c)
peněžní prostředky, jedná-li se o výhru živé hry provozované jako internetová hra nebo karetní turnaj.
(5)
Peněžní prostředky vyplácené jako renta mohou být předmětem výhry pouze tehdy, jedná-li se o výhru číselné loteriečíselné loterie, peněžité loterieloterie nebo okamžité loterieokamžité loterie.
(6)
Předmětem výhry nesmí být
a)
tabákový výrobek, kuřácká pomůcka, bylinný výrobek určený ke kouření, elektronická cigareta, nikotinový sáček bez obsahu tabáku nebo alkoholický nápoj podle zákona upravujícího ochranu zdraví před škodlivými účinky návykových látek,
b)
látka nebo přípravek podle nařízení vlády upravujícího seznam návykových látek,
c)
léčivý přípravek podle zákona upravujícího léčiva,
d)
cenný papír nebo jiný investiční nástroj nebo
e)
virtuální aktivum podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
(7)
Hodnota nepeněžních výher se určí podle zákona upravujícího oceňování majetku.
(8)
Provozovatel je povinen vyplatit výhru ve stejné měně, v jaké přijal související sázku do hry.
§ 10a
Vyplacení výhry na uživatelské konto
(1)
Provozovatel je povinen vyplatit výhru ze hry hazardní hryhazardní hry, pro kterou je zřízeno uživatelské konto podle tohoto zákona, bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů ode dne jejího vyhodnocení.
(2)
Je-li předmětem výhry hmotná věc, služba nebo peněžní prostředky vyplácené jako renta, zaeviduje je provozovatel na uživatelské konto odděleně od peněžních prostředků spolu s jejich dostatečně určitým popisem a hodnotou.
§ 10b
Vyplacení výhry, není-li zřízeno uživatelské konto
(1)
Není-li pro daný druh hazardní hryhazardní hry zřízeno uživatelské konto, může účastník hazardní hryhazardní hry u provozovatele uplatnit nárok na výhru nejpozději do 1 roku
a)
ode dne vyhodnocení hry hazardní hryhazardní hry,
b)
ode dne ukončení prodeje losů, pokud jde o výhru okamžité loterieokamžité loterie, nebo
c)
od posledního dne konání karetního turnaje, pokud jde o výhru karetního turnaje.
(2)
Provozovatel je povinen umožnit uplatnění nároku na výhru alespoň na místě, kde přijímá sázky do této hazardní hryhazardní hry. Provozovatel loterieloterie může v herním plánu s ohledem na výši vyplácených peněžních prostředků přiměřeně omezit okruh míst, na kterých lze uplatnit nárok na výhru.
(3)
Neuplatní-li účastník hazardní hryhazardní hry nárok na výhru ve lhůtě podle odstavce 1, právo na výhru zaniká.
(4)
Provozovatel je povinen vyplatit výhru bez zbytečného odkladu po uplatnění nároku, a to na místě, kde je nárok uplatněn, nebo bezhotovostním převodem, pokud s tím účastník hazardní hryhazardní hry souhlasí nebo je-li tak provozovatel povinen učinit podle zákona upravujícího omezení plateb v hotovosti.
(5)
Pokud nelze z omluvitelného důvodu vyplatit výhru bezodkladně, je provozovatel povinen vyplatit výhru nejpozději do 60 dnů ode dne uplatnění nároku. V takovém případě je provozovatel povinen vydat účastníkovi hazardní hryhazardní hry potvrzení o uplatnění nároku na výhru, ve kterém uvede alespoň
a)
identifikační údaje provozovatele,
b)
identifikační údaje účastníka hazardní hryhazardní hry,
c)
výši výhry,
d)
dostatečně určitý popis předmětu výhry, jde-li o hmotnou věc nebo službu,
e)
důvod nevyplacení výhry,
f)
informaci o
1.
dni a čase, od nichž budou připraveny peněžní prostředky k výplatě, a místě výplaty, pokud jsou předmětem výhry peněžní prostředky a výhra se vyplácí v hotovosti,
2.
dni a čase, od nichž bude připravena hmotná věc nebo poukaz na hmotnou věc nebo službu k předání, a místě předání, pokud je předmětem výhry hmotná věc nebo služba,
3.
jedinečném identifikátoru platebního účtu, na který bude výhra vyplacena bezhotovostním převodem, a dni, do kterého bude dán platební příkaz, pokud jsou předmětem výhry peněžní prostředky a účastník hazardní hryhazardní hry souhlasí s vyplacením výhry bezhotovostním převodem na tento platební účet nebo je-li tak provozovatel povinen učinit podle zákona upravujícího omezení plateb v hotovosti, nebo
4.
způsobu výplaty renty, pokud jsou předmětem výhry peněžní prostředky vyplácené jako renta,
g)
den, čas a místo vystavení potvrzení o uplatnění nároku na výhru,
h)
jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis fyzické osoby pověřené provozovatelem k vystavení potvrzení o uplatnění nároku na výhru.
(6)
V případě živé hry v kasinukasinu s výjimkou karetního turnaje je provozovatel povinen vyplatit výhru u hracího stolu živé hry v hodnotových nebo hracích žetonech bezodkladně po vyhodnocení hry hazardní hryhazardní hry. Na živou hru v kasinukasinu s výjimkou karetního turnaje se odstavce 1 až 5 nepoužijí.
(7)
Odstavec 5 se nepoužije na tombolu a turnaj malého rozsahu, pokud účastník hazardní hryhazardní hry uplatní nárok na výhru bezprostředně po vyhodnocení hry hazardní hryhazardní hry.
§ 10c
Renta
(1)
Jsou-li předmětem výhry peněžní prostředky vyplácené jako renta, je provozovatel povinen bezodkladně složit do úschovy všechny peněžní prostředky, které mají být takto vypláceny, a to u notáře, advokátaadvokáta, bankybanky, zahraniční bankybanky se sídlem v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo zahraniční bankybanky se sídlem v jiném než členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, pokud vykonává činnost na území členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, prostřednictvím své pobočky.
(2)
Náklady spojené s úschovou a výplatou renty nese provozovatel.
(3)
Provozovatel je povinen bezodkladně vyplatit účastníkovi hazardní hryhazardní hry všechny peněžní prostředky podle odstavce 1, pokud o to účastník hazardní hryhazardní hry požádá. O tom je povinen účastníka hazardní hryhazardní hry poučit při výplatě výhry.
(4)
Na žádost o výplatu celé uschované částky se použije § 10b odst. 5 obdobně.
§ 11
Mlčenlivost
Provozovatel a fyzická osoba pro něj činná jsou povinni zachovávat mlčenlivost o účastnících hazardní hryhazardní hry a jejich účasti na hazardní hřehazardní hře. Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na případy, kdy účastník hazardní hryhazardní hry zprostí provozovatele nebo fyzickou osobu pro něj činnou povinnosti mlčenlivosti. Povinnosti mlčenlivosti nelze provozovatele nebo fyzickou osobu pro něj činnou zprostit dříve, než je známo, zda sázející získal výhru v souladu s herním plánem.
§ 12
Obecně závazná vyhláška
(1)
ObecObec může na základě jiného zákona1) vydat obecně závaznou vyhlášku, ve které stanoví, že bingo, technická hratechnická hra, živá hra nebo turnaj malého rozsahu mohou být provozovány pouze na místech a v čase určených obecně závaznou vyhláškou, nebo stanoví, na kterých místech a v jakém čase je v obciobci provozování těchto hazardních herhazardních her zakázáno, anebo stanoví, že provozování těchto hazardních herhazardních her je na celém území obceobce zcela zakázáno.
(2)
Omezení času provozování hazardní hryprovozování hazardní hry v obecně závazné vyhlášce podle odstavce 1 se nevztahuje na provozování přenášené živé hry ze studia nacházejícího se v dané obciobci.
§ 13
Prostory, ve kterých nelze provozovat hazardní hry
(1)
Hazardní hryHazardní hry nesmí být provozovány ve škole a školském zařízení, zařízení pro volnočasové aktivity dětí a mládeže, zařízení sociálních služeb, zdravotnickém zařízení poskytujícím ambulantní, jednodenní nebo lůžkovou péči, v prostoru sloužícím církvi nebo náboženské společnosti a v zařízení složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému.
(2)
Kursová sázka a totalizátorová hra nesmí být provozovány v prostorech uvedených v odstavci 1 a v prostoru sloužícím orgánu veřejné moci.
§ 13a
Výkaznictví
(1)
Provozovatel je povinen pro každou hazardní hruhazardní hru vést výkaznictví a poskytovat jej vzdáleným přístupem.
(2)
Výkaznictví se nevede a neposkytuje v případě tomboly a turnaje malého rozsahu.
§ 13b
Informační povinnost
(1)
Provozovatel provozující technickou hrutechnickou hru je povinen na každé herní poziciherní pozici
a)
čitelným a pro účastníka hazardní hryhazardní hry kdykoliv dostupným způsobem zveřejnit
1.
zůstatek na uživatelském kontu účastníka hazardní hryhazardní hry,
2.
celkovou souhrnnou výši čistých proher od aktivace uživatelského konta,
3.
celkovou souhrnnou výši čistých proher za kalendářní měsíc,
4.
částku nejvyšší sázky,
5.
částku nejvyšší výhry a
6.
nabídku využití a stav nastavených sebeomezujících opatření,
b)
čitelným a po celou dobu přihlášení účastníka hazardní hryhazardní hry do uživatelského konta viditelným způsobem zveřejnit ukazatel délky přihlášení do uživatelského konta a
c)
po každém přihlášení nejméně na 5 sekund od okamžiku každého přihlášení do uživatelského konta upozornit na nabídku využití a stav nastavených sebeomezujících opatření.
(2)
Provozovatel provozující herní prostorherní prostor je povinen zveřejnit čitelným způsobem na viditelném místě
a)
v herním prostoruherním prostoru
1.
identifikační a kontaktní údajekontaktní údaje provozovatele,
2.
identifikační a kontaktní údajekontaktní údaje instituce zabývající se prevencí a léčbou problémů souvisejících s patologickým hráčstvím,
3.
povolení k umístění herního prostoruherního prostoru, základní povolení a herní plán všech hazardních herhazardních her, které jsou v herním prostoruherním prostoru provozovány,
4.
informaci o možnosti podání žádosti o zápis do rejstříku fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hráchhazardních hrách (dále jen „rejstřík“) a odkaz na internetovou stránku Ministerstva financí (dále jen „ministerstvo“) obsahující žádost o zápis do tohoto rejstříku, který ministerstvo zveřejňuje podle § 16d odst. 2,
5.
nabídku využití sebeomezujících opatření,
6.
částku nejvyšší sázky a nejvyšší výhry, umožňuje-li to povaha provozované hazardní hryhazardní hry, a
7.
ukazatel času, a to tak, aby z každé herní poziceherní pozice a od každého hracího stolu živé hry v herním prostoruherním prostoru byl po celou provozní dobu alespoň 1 viditelný,
b)
v herním prostoruherním prostoru, ve kterém je provozována hazardní hrahazardní hra, pro kterou je zřízeno uživatelské konto,
1.
informaci o možnosti a způsobu využití prostředku pro zamezení účasti na hazardní hřehazardní hře a
2.
informaci o možnosti podání žádosti o zápis do rejstříku zprostředkovanou provozovatelem a
c)
před vstupem do herního prostoruherního prostoru
1.
identifikační a kontaktní údajekontaktní údaje provozovatele,
2.
provozní dobu herního prostoruherního prostoru,
3.
informaci o zákazu účasti na hazardní hřehazardní hře osobám mladším 18 let a
4.
varování, že účast na hazardní hřehazardní hře může být škodlivá.
(3)
Provozovatel provozující kasinokasino je povinen zveřejnit čitelným způsobem na viditelném místě
a)
v kasinukasinu seznam provozovaných her živé hry s uvedením názvu podle základního povolení a
b)
na hracím stole živé hry
1.
název hazardní hryhazardní hry podle základního povolení,
2.
herní měnu a
3.
částku nejnižší a nejvyšší sázky.
(4)
Provozovatel provozující loteriiloterii je povinen
a)
zajistit, aby na viditelném místě u každého prodejního místa loterieloterie došlo čitelným způsobem ke zveřejnění
1.
informace o zákazu účasti na hazardní hřehazardní hře osobám mladším 18 let a
2.
varování, že účast na hazardní hřehazardní hře může být škodlivá, a
b)
zveřejnit na svých internetových stránkách
1.
seznam prodejních míst loterieloterie podle písmene a) a
2.
výsledek slosování, a to bezodkladně po provedení slosování, až do uplynutí doby 1 roku od provedení slosování.
(5)
Provozovatel provozující kursovou sázku nebo totalizátorovou hru je povinen
a)
na každém místě, kde jsou provozovány tyto hazardní hryhazardní hry, čitelným a viditelným způsobem zveřejnit
1.
identifikační a kontaktní údajekontaktní údaje provozovatele,
2.
identifikační a kontaktní údajekontaktní údaje instituce zabývající se prevencí a léčbou problémů souvisejících s patologickým hráčstvím,
3.
informaci o možnosti zápisu do rejstříku a odkaz na internetovou stránku ministerstva obsahující žádost o zápis do tohoto rejstříku, který ministerstvo zveřejňuje podle § 16d odst. 2, a
4.
upozornění na nabídku využití sebeomezujících opatření, je-li povinen účastníkovi hazardní hryhazardní hry nabídnout sebeomezující opatření,
b)
na každém místě, kde přijímá vkladvklad do těchto hazardních herhazardních her nebo provádí registraci k těmto hazardním hrámhazardním hrám podle tohoto zákona, čitelným a viditelným způsobem dále zveřejnit
1.
informaci o zákazu účasti na hazardní hřehazardní hře osobám mladším 18 let a
2.
varování, že účast na hazardní hřehazardní hře může být škodlivá,
c)
na každém místě, kde jsou provozovány tyto hazardní hryhazardní hry, na vyžádání poskytnout k nahlédnutí základní povolení a herní plán všech hazardních herhazardních her, které jsou na tomto místě provozovány, a
d)
zveřejnit seznam míst podle písmene a) na svých internetových stránkách.
(6)
Provozovatel, který provozuje hazardní hruhazardní hru v jiné měně, než je česká koruna, je povinen na každém místě, kde jsou provozovány tyto hazardní hryhazardní hry, čitelným a viditelným způsobem zveřejnit centrálně stanovené kurzy pro daný kalendářní den pro přepočet mezi všemi herními měnami a českou korunou a mezi všemi herními měnami a herní měnou, ve které lze nastavit sebeomezující opatření.
§ 13c
Zrušení sázky
(1)
Provozovatel může před vyhodnocením hry hazardní hryhazardní hry nabídnout účastníkovi hazardní hryhazardní hry zrušení vložení této sázky. Nabídka pozbývá platnosti nejpozději okamžikem vyhodnocení hry, neurčí-li provozovatel kratší dobu její platnosti.
(2)
Účastník hazardní hryhazardní hry není povinen zrušení vložení sázky přijmout.
§ 13d
Podmínky provozování hazardní hry
Provozovatel je povinen dodržovat podmínku provozování stanovenou ve vyhlášce.
§ 13e
Oznamovací a záznamní povinnost
(1)
Provozovatel je povinen oznámit orgánu vykonávajícímu státní správu v oblasti provozování hazardních herprovozování hazardních her skutečnost související s provozováním hazardní hryprovozováním hazardní hry stanovenou ve vyhlášce, jejíž oznámení je potřebné pro výkon dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem.
(2)
Provozovatel je povinen průběžně vést evidenci skutečností souvisejících s provozováním hazardní hryprovozováním hazardní hry potřebných pro výkon dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem, které stanovuje vyhláška.
(3)
Záznamy a evidence, na které se vztahuje záznamní povinnost podle tohoto zákona, lze vést v listinné nebo elektronické podobě. Provozovatel je povinen je vést správně, úplně, průkazně, přehledně, srozumitelně, způsobem zaručujícím trvalost zápisů a musí být uspořádány postupně z časového hlediska.
(4)
Dozorující orgán si může ověřovat již v průběhu trvání záznamní povinnosti podle tohoto zákona její řádné plnění, požadovat doklady vztahující se k údajům, které jsou předmětem záznamní povinnosti, a ukládat rozhodnutím povinnosti k odstranění závad. Stanoví-li tento zákon povinnost zpřístupnit záznam, evidenci nebo doklad tak, aby do nich mohl dozorující orgán nahlédnout na místě, není tím dotčena povinnost poskytnout je dozorujícímu orgánu jiným způsobem.
(5)
Dozorující orgán může provozovateli rozhodnutím, ve kterém přesně stanoví zaznamenávané údaje, jejich členění a uspořádání, popřípadě návaznost na doklady, z nichž je záznam veden, uložit, aby kromě evidence podle odstavce 2 vedl zvláštní záznamy potřebné pro výkon dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem. Dozorující orgán rozhodnutí o uložení záznamní povinnosti změní nebo zruší, jestliže se změnily nebo odpadly důvody, které vedly k jejímu uložení.
(6)
Záznamy, evidence a doklady, na které se vztahuje záznamní povinnost podle tohoto zákona, je provozovatel povinen uchovávat po dobu stanovenou
a)
tímto zákonem,
b)
ve vyhlášce; tato doba nesmí být delší než 10 let
1.
ode dne jejich zaznamenání, nebo
2.
od posledního dne, kdy nastává zaznamenaná skutečnost, pokud je předmětem záznamní povinnosti trvající skutečnost,
c)
v rozhodnutí podle odstavce 5, která nesmí být delší než 10 let ode dne jejich zaznamenání.
§ 13f
Přepočet měn
(1)
Provozovatel je povinen k přepočtu mezi herní měnou a českými korunami nebo mezi herní měnou a jinou herní měnou používat provozovatelem centrálně stanovený kurz pro přepočet mezi danou dvojicí měn.
(2)
Provozovatel nesmí v průběhu kalendářního dne používat pro přepočet mezi danou dvojicí měn více kurzů.
(3)
Centrálně stanovený kurz pro přepočet mezi dvojicí měn se při stanovení nesmí odchylovat o více než 10 % od kurzu vypočteného pro tuto dvojici měn za použití kurzu české koruny ke každé z těchto měn vyhlášeného Českou národní bankoubankou pro den předcházející dni, v němž se stanovuje centrálně stanovený kurz.
(4)
Provozovatel je povinen nově stanovit centrální kurz pro přepočet mezi danou dvojicí měn, pokud se dosavadní centrálně stanovený kurz po dobu 30 po sobě jdoucích kalendářních dnů odchyluje o více než 10 % od kurzu určeného postupem podle odstavce 3.
HLAVA III
OPATŘENÍ PRO ZODPOVĚDNÉ HRANÍ
§ 14
Sebeomezující opatření
(1)
U hazardní hryhazardní hry podle § 3 odst. 2 písm. a) až c), je-li registrace podmínkou účasti na nich, § 3 odst. 2 písm. d) až f) a internetové hry je provozovatel povinen účastníkovi hazardní hryhazardní hry nabídnout a umožnit mu jednotlivě si nastavit sebeomezující opatření nebo jejich nastavení jednotlivě odmítnout. Provozovatel nesmí účastníka hazardní hryhazardní hry žádným způsobem nabádat k tomu, aby odmítl nastavení sebeomezujícího opatření nebo aby jej zmírnil.
(2)
Účastník hazardní hryhazardní hry může nejvýše jednou za kalendářní den zpřísnit nebo zmírnit jednotlivé sebeomezující opatření oproti hodnotě účinné v daný okamžik, a to prostřednictvím uživatelského konta nebo v kasinukasinu. Žádost o zpřísnění nebo zmírnění sebeomezujícího opatření lze podat po celý provozní den kasinakasina nebo kdykoliv je účastník hazardní hryhazardní hry přihlášen do uživatelského konta.
(3)
Provozovatel nesmí umožnit účastníkovi hazardní hryhazardní hry vložit sázku do hazardní hryhazardní hry nebo vstoupit návštěvníkovi do herního prostoruherního prostoru, pokud by tím nebylo dodrženo účinné sebeomezující opatření. Při tom se zohlední také skutečnosti, které nastaly od počátku období, na které se vztahuje toto sebeomezující opatření, do okamžiku nabytí účinnosti jeho případného zpřísnění nebo zmírnění.
(4)
Zmírní-li účastník hazardní hryhazardní hry své sebeomezující opatření, nabyde změna účinnosti od počátku
a)
sedmého kalendářního dne ode dne nastavení zmírnění, jde-li o sebeomezující opatření vztahující se ke kalendářnímu dni, nebo
b)
kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém bylo nastaveno zmírnění, nebo od počátku sedmého kalendářního dne ode dne nastavení zmírnění, podle toho, který den nastane později, jde-li o sebeomezující opatření vztahující se ke kalendářnímu měsíci.
(5)
Pokud má ke stejnému okamžiku nabýt účinnosti více zmírnění téhož sebeomezujícího opatření, nabyde účinnosti pouze to, které je nastaveno nejpozději.
(6)
Zpřísní-li účastník hazardní hryhazardní hry sebeomezující opatření, nabyde změna účinnosti okamžitě. Za zpřísnění sebeomezujícího opatření se považuje také nastavení stejné hodnoty tohoto sebeomezujícího opatření, jaká je v daný okamžik účinná, nebo nastavení jakékoliv hodnoty, není-li toto sebeomezující opatření v daný okamžik nastaveno. Účinností zpřísnění sebeomezujícího opatření se ruší všechna doposud neúčinná zmírnění tohoto sebeomezujícího opatření.
§ 14a
Sebeomezující opatření v případě opakované registrace
Pokud účastník hazardní hryhazardní hry zruší uživatelské konto a do 7 kalendářních dnů u téhož provozovatele založí uživatelské konto pro jednotlivý druh hazardní hryhazardní hry a k okamžiku zrušení uživatelského konta bylo účinné sebeomezující opatření, nesmí mu provozovatel umožnit nastavit si při registraci mírnější sebeomezující opatření.
§ 15
Druhy sebeomezujících opatření
(1)
U loterieloterie, kursové sázky a totalizátorové hry, je-li registrace podmínkou účasti na nich, je provozovatel povinen umožnit účastníkovi hazardní hryhazardní hry nastavit si maximální výši
a)
sázek za 1 kalendářní den,
b)
sázek za 1 kalendářní měsíc,
c)
čisté prohry za 1 kalendářní den,
d)
čisté prohry za 1 kalendářní měsíc.
(2)
U technické hrytechnické hry a internetové hry je provozovatel povinen umožnit účastníkovi hazardní hryhazardní hry nastavit si
a)
maximální výši sázek za 1 kalendářní den,
b)
maximální výši sázek za 1 kalendářní měsíc,
c)
maximální výši čisté prohry za 1 kalendářní den,
d)
maximální výši čisté prohry za 1 kalendářní měsíc,
e)
maximální počet přihlášení do uživatelského konta za 1 kalendářní měsíc, po jehož překročení nebude účastníkovi hazardní hryhazardní hry umožněno vložit sázku do hazardní hryhazardní hry,
f)
maximální celkovou dobu, po kterou je účastník hazardní hryhazardní hry přihlášen do uživatelského konta, za 1 kalendářní den, po jejímž překročení mu nebude umožněno vložit sázku do hazardní hryhazardní hry,
g)
dobu, po kterou účastníkovi hazardní hryhazardní hry nebude umožněno vložit sázku do hazardní hryhazardní hry po jeho odhlášení z uživatelského konta.
(3)
U hazardní hryhazardní hry provozované v herním prostoruherním prostoru je provozovatel povinen umožnit účastníkovi hazardní hryhazardní hry nastavit si maximální počet návštěv herního prostoruherního prostoru za 1 kalendářní měsíc. Toto sebeomezující opatření se nastavuje společně pro všechny druhy hazardních herhazardních her provozovaných tímto provozovatelem v herním prostoruherním prostoru a posuzuje se úhrnně za všechny herní prostory provozované tímto provozovatelem.
(4)
U binga a živé hry provozovaných v kasinukasinu je provozovatel povinen umožnit účastníkovi hazardní hryhazardní hry nastavit si maximální výši čisté prohry za
a)
1 kalendářní den,
b)
1 kalendářní měsíc.
(5)
Čistou prohrou se pro účely hazardních herhazardních her rozumí částka za období jednoho kalendářního dne nebo jednoho kalendářního měsíce v rámci druhu hazardní hryhazardní hry, pro který je sebeomezující opatření nastaveno, představující v případě
a)
jiné hazardní hryhazardní hry než hazardní hryhazardní hry podle písmene b) rozdíl mezi těmito částkami:
1.
úhrn sázek sázejícího,
2.
úhrn výher sázejícího,
b)
živé hry neprovozované jako internetová hra rozdíl mezi těmito částkami:
1.
úhrn peněžních prostředků přijatých od účastníka hazardní hryhazardní hry na úhradu nákupu hodnotových žetonů,
2.
úhrn peněžních prostředků vyplacených účastníkovi hazardní hryhazardní hry proti předloženým hodnotovým žetonům.
(6)
Provozovatel nesmí umožnit účastníkovi hazardní hryhazardní hry nastavit si sebeomezující opatření podle odstavců 1 až 4 tak, aby se vztahovalo pouze na některé hry v rámci daného druhu hazardní hryhazardní hry. Připouští-li to povaha sebeomezujícího opatření, může provozovatel umožnit účastníkovi hazardní hryhazardní hry nastavit si toto sebeomezující opatření společně pro více druhů hazardních herhazardních her.
§ 16
Rejstřík fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách
(1)
Rejstřík je neveřejným informačním systémem veřejné správy, který slouží k zamezení přístupu vyloučených fyzických osob k hazardním hrámhazardním hrám. Správcem rejstříku je ministerstvo.
(2)
Do rejstříku se zapisují tyto údaje:
a)
identifikační údaje fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hráchhazardních hrách,
b)
datum zápisu fyzické osoby do rejstříku,
c)
důvod zápisu fyzické osoby do rejstříku,
d)
datum vzniku důvodu zápisu fyzické osoby do rejstříku a
e)
datum zániku důvodu zápisu fyzické osoby do rejstříku.
(3)
Zápis a výmaz údajů podle odstavce 2 provádí ministerstvo.
§ 16a
Zápis a výmaz z rejstříku z moci úřední
(1)
Ministerstvo zapíše z moci úřední do rejstříku fyzickou osobu,
a)
která pobírá dávky pomoci v hmotné nouzi, s výjimkou mimořádné okamžité pomoci, podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a podle zákona upravujícího životní a existenční minimum,
b)
která je starší 18 let a je s osobou podle písmene a) společně posuzována podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a podle zákona upravujícího životní a existenční minimum,
c)
které bylo uloženo předběžné opatření zákazu her a sázek podle zákona upravujícího trestní řízenítrestní řízení,
d)
které bylo uloženo přiměřené omezení a přiměřená povinnost zdržet se hazardních herhazardních her, hraní na hracích přístrojích a sázek nebo ochranné léčení spočívající v léčbě závislosti na hazardních hráchhazardních hrách podle trestního zákoníku,
e)
vůči které je pravomocně zjištěn úpadek podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení,
f)
která má k nezaopatřenému dítěti vyživovací povinnost, kterou neplní, a tomuto dítěti je přiznáno náhradní výživné pro nezaopatřené dítě podle zákona o náhradním výživném,
g)
která využila prostředek pro zamezení účasti na hazardní hřehazardní hře nebo
h)
která je
1.
povinným v exekuciexekuci ukládající zaplacení peněžité částky vedené soudním exekutorem podle exekučního řádu, je-li zapsána v centrální evidenci exekucíexekucí v části, která je veřejným seznamem, nebo
2.
dlužníkem v daňové exekuciexekuci vedené orgánem Finanční správy České republiky nebo orgánem Celní správy České republiky, kterému byl oznámen exekuční příkazexekuční příkaz.
(2)
Ministerstvo provede výmaz fyzické osoby z rejstříku, pokud
a)
pominul důvod pro zápis do rejstříku podle odstavce 1 písm. a) až d), f) a h)
b)
nabylo právní moci rozhodnutí, jímž bylo skončeno insolvenční řízeníinsolvenční řízení v případě fyzické osoby zapsané do rejstříku podle odstavce 1 písm. e) nebo
c)
uplynulo 48 hodin od okamžiku, kdy ministerstvu došlo sdělení o využití prostředku pro zamezení k účasti na hazardní hřehazardní hře v případě fyzické osoby zapsané do rejstříku podle odstavce 1 písm. g).
(3)
Ministerstvo provede zápis nebo výmaz fyzické osoby neprodleně poté, kdy se dozví o důvodech zápisu nebo výmazu. Při tom ministerstvo vychází z údajů, které mu poskytl jiný orgán veřejné moci nebo provozovatel. Na tyto údaje se pro účely vedení rejstříku hledí, jako by byly v souladu se skutečným stavem.
(4)
Fyzická osoba zapsaná v rejstříku může dát podnět k výmazu podle odstavce 2. Jestliže ministerstvo neshledá důvody k výmazu, sdělí jí tuto skutečnost s uvedením důvodů do 30 dnů.
(5)
Zápis a výmaz fyzické osoby z moci úřední jsou úkony podle části čtvrté správního řádu. Sdělení o provedení výmazu na základě podnětu podle odstavce 4 se zasílá fyzické osobě, které se tento výmaz týká.
§ 16b
Zápis a výmaz z rejstříku na žádost
(1)
Ministerstvo neprodleně zapíše do rejstříku fyzickou osobu na její žádost.
(2)
Ve sdělení o provedení zápisu podle odstavce 1 poučí ministerstvo fyzickou osobu o tom, že žádost o výmaz z rejstříku nelze podat dříve než po uplynutí 1 roku ode dne provedení zápisu.
(3)
Ministerstvo provede na žádost fyzické osoby zapsané do rejstříku podle odstavce 1 výmaz této osoby z rejstříku, pokud uplynul nejméně 1 rok ode dne provedení zápisu. Ke dříve podané žádosti se nepřihlíží.
(4)
Pokud si fyzická osoba k podání žádosti podle odstavce 1 nebo 3
a)
nezvolí zmocněnce, musí být
1.
podpis na žádosti úředně ověřen,
2.
žádost podepsána před pověřeným zaměstnancem státu zařazeným v ministerstvu,
3.
žádost zaslána datovou zprávou podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu,
4.
žádost zaslána datovou zprávou s využitím přístupu se zaručenou identitou, pokud je k tomu ministerstvo technicky vybaveno a uveřejní tuto skutečnost na svých internetových stránkách, nebo
5.
žádost zprostředkována provozovatelem způsobem podle § 16bb, jde-li o žádost podle odstavce 1, nebo
b)
zvolí zmocněnce, musí být podpis na plné moci úředně ověřen.
(5)
Zápis a výmaz fyzické osoby na žádost nelze provést s odloženou účinností nebo na dobu určitou a nelze je vázat na splnění podmínky vymezené v žádosti.
(6)
Zápis a výmaz fyzické osoby na žádost jsou úkony podle části čtvrté správního řádu. Sdělení o provedení zápisu nebo výmazu na žádost se zasílá osobě, které se zápis nebo výmaz týká.
§ 16ba
Prodloužení nebo obnovení ochranné lhůty na žádost
(1)
Lhůta podle § 16b odst. 3 se na žádost fyzické osoby zapsané do rejstříku podle § 16b prodlouží o 1 rok od posledního dne dosavadní lhůty. Ministerstvo neprodleně vyznačí prodloužení lhůty podle § 16b odst. 3 v rejstříku.
(2)
Žádost podle odstavce 1 lze podat nejdříve v posledních 3 měsících dosavadní lhůty podle § 16b odst. 3. Ke dříve podané žádosti se nepřihlíží.
(3)
Pokud uplynula lhůta podle § 16b odst. 3 a fyzická osoba je stále zapsána v rejstříku, obnoví se na její žádost tato lhůta v délce 1 roku ode dne vyznačení obnovení lhůty v rejstříku, které provede ministerstvo neprodleně.
(4)
Pokud si fyzická osoba k podání žádosti podle odstavce 1 nebo 3
a)
nezvolí zmocněnce, musí být
1.
podpis na žádosti úředně ověřen,
2.
žádost podepsána před pověřeným zaměstnancem státu zařazeným v ministerstvu,
3.
žádost zaslána datovou zprávou podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, nebo
4.
žádost zaslána datovou zprávou s využitím přístupu se zaručenou identitou, pokud je k tomu ministerstvo technicky vybaveno a uveřejní tuto skutečnost na svých internetových stránkách, nebo
b)
zvolí zmocněnce, musí být podpis na plné moci úředně ověřen.
(5)
Prodloužení nebo obnovení lhůty podle § 16b nelze provést s odloženou účinností a nelze je vázat na splnění podmínky vymezené v žádosti.
(6)
Prodloužení a obnovení lhůty podle § 16b jsou úkony podle části čtvrté správního řádu. Sdělení o provedení prodloužení nebo obnovení lhůty podle § 16b se zasílá osobě, které se prodloužení nebo obnovení týká.
§ 16bb
Prostředek pro zamezení účasti na hazardní hře
(1)
Provozovatel internetové hry nebo herního prostoruherního prostoru, ve kterém je provozována hazardní hrahazardní hra, pro kterou je zřízeno uživatelské konto, je povinen zpřístupnit prostředek pro zamezení účasti na hazardní hřehazardní hře
a)
na každé herní poziciherní pozici nebo na jiném místě dostupném po celou provozní dobu v každém herním prostoruherním prostoru, a to viditelně a způsobem, který nevzbuzuje pochybnosti o smyslu, účelu a způsobu použití tohoto prostředku,
b)
po celou dobu přihlášení do uživatelského konta pro internetovou hru, a to čitelným a viditelným způsobem, který nevzbuzuje pochybnosti o smyslu, účelu a způsobu použití tohoto prostředku; to neplatí, má-li účastník hazardní hryhazardní hry zobrazenu hru hazardní hryhazardní hry v režimu celé obrazovky.
(2)
Využije-li účastník hazardní hryhazardní hry prostředek podle odstavce 1,
a)
je provozovatel povinen
1.
nabídnout účastníkovi hazardní hryhazardní hry současné podání žádosti o zápis do rejstříku zprostředkované provozovatelem,
2.
současně s nabídkou podle bodu 1 účastníka hazardní hryhazardní hry poučit o důsledcích zápisu do rejstříku a
3.
bezodkladně sdělit ministerstvu prostřednictvím informačního systému provozování hazardních herprovozování hazardních her, že účastník hazardní hryhazardní hry využil tento prostředek a případně současně podává žádost podle bodu 1, a
b)
nesmí mu provozovatel umožnit vložit sázku do žádné jím provozované hazardní hryhazardní hry po dobu 48 hodin od okamžiku využití tohoto prostředku.
(3)
Prostředek podle odstavce 1 může zpřístupnit také jiný provozovatel než podle odstavce 1 nebo jej lze zpřístupnit také jiným způsobem než podle odstavce 1. Tím není dotčena povinnost jeho zpřístupnění podle odstavce 1.
(4)
Provozovatel je povinen zajistit, aby použití prostředku podle odstavce 1 bylo možné pouze po přihlášení do uživatelského konta.
(5)
Provozovatel internetové hry nebo herního prostoruherního prostoru, ve kterém je provozována hazardní hrahazardní hra, pro kterou je zřízeno uživatelské konto, je povinen
a)
umožnit účastníkovi hazardní hryhazardní hry prostřednictvím uživatelského konta podat žádost o zápis do rejstříku zprostředkovanou provozovatelem,
b)
před podáním žádosti podle písmene a) účastníka poučit o důsledcích zápisu do rejstříku a
c)
bezodkladně předat žádost podle písmene a) ministerstvu prostřednictvím informačního systému provozování hazardních herprovozování hazardních her.
(6)
Na žádost podle odstavce 5 se použijí odstavce 3 a 4 obdobně.
§ 16c
Poskytování údajů z rejstříku
(1)
Uživatelem údajů zapisovaných do rejstříku je také provozovatel za podmínek stanovených v odstavci 2 a orgán Celní správy České republiky.
(2)
Ministerstvo je povinno zajistit provozovatelům při ověření totožnosti fyzické osoby nepřetržitý dálkový přístup do rejstříku pouze k údaji o tom, zda konkrétní osoba je, nebo není zapsána v rejstříku.
(3)
Ministerstvo vydá fyzické osobě výpis z rejstříku na její žádost. Pokud si fyzická osoba k podání žádosti
a)
nezvolí zmocněnce, musí být
1.
podpis na žádosti úředně ověřen,
2.
žádost podepsána před pověřeným zaměstnancem státu zařazeným v ministerstvu,
3.
žádost zaslána datovou zprávou podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, nebo
4.
žádost zaslána datovou zprávou s využitím přístupu se zaručenou identitou, pokud je k tomu ministerstvo technicky vybaveno a uveřejní tuto skutečnost na svých internetových stránkách, nebo
b)
zvolí zmocněnce, musí být podpis na plné moci úředně ověřen.
(4)
Výpis z rejstříku obsahuje
a)
identifikační údaje fyzické osoby, která o výpis z rejstříku žádá,
b)
údaj o tom, zda fyzická osoba je, nebo není zapsána v rejstříku,
c)
důvod zápisu do rejstříku.
§ 16d
Formulář s žádostí o zápis do rejstříku
(1)
Ministerstvo na svých internetových stránkách zveřejní formulář s žádostí o
a)
zápis do rejstříku,
b)
prodloužení nebo obnovení ochranné lhůty podle § 16b odst. 3,
c)
výmaz z rejstříku,
d)
výpis z rejstříku.
(2)
Ministerstvo na svých internetových stránkách zveřejní adresu internetové stránky s formulářem podle odstavce 1 písm. a) pro účely plnění informační povinnosti provozovatele.
§ 17
Důsledky zápisu fyzické osoby do rejstříku
(1)
Osobě zapsané v rejstříku nesmí provozovatel
a)
umožnit vstup dále do herního prostoruherního prostoru,
b)
založit uživatelské konto,
c)
umožnit prostřednictvím uživatelského konta vložení sázky do hry hazardní hryhazardní hry,
d)
umožnit vložení peněžních prostředků na uživatelské konto.
(2)
Zákaz podle odstavce 1 písm. a) se nevztahuje na osobu, která do herního prostoruherního prostoru vstupuje za účelem výkonu činnosti související se zajištěním provozu herního prostoruherního prostoru nebo z důvodu záchrany života nebo zdraví, ochrany majetku nebo jiného veřejného zájmu.
HLAVA IV
REGISTRACE A UŽIVATELSKÉ KONTO
§ 17a
Registrace
(1)
Registrace je podmínkou účasti na
a)
kursové sázce,
b)
totalizátorové hře,
c)
technické hřetechnické hře,
d)
internetové hře.
(2)
Odstavec 1 písm. a) a b) se nepoužijí v případě kursové sázky na zvířecí dostih a totalizátorové hry na zvířecí dostih, které jsou provozovány výlučně na dostihovém závodišti, při kterém je umístěna sázková kancelář přijímající vkladvklad do těchto her.
(3)
Registraci zajišťuje provozovatel na žádost účastníka hazardní hryhazardní hry.
(4)
Registrace zahrnuje zjištění a ověření totožnosti a věku účastníka hazardní hryhazardní hry, založení uživatelského konta a přidělení přístupových údajů nebo jiného přístupového prostředku k němu.
(5)
Pokud provozovatel umožní převod peněžních nebo hracích prostředků mezi uživatelským kontem podle této hlavy a jiným obdobným kontem pro hazardní hruhazardní hru, na kterou se nepoužije odstavec 1, použijí se na toto jiné obdobné konto ustanovení o uživatelském kontě podle této hlavy obdobně. V takovém případě je registrace podmínkou účasti na takové hazardní hřehazardní hře.
§ 17b
Postup registrace
(1)
Pro účely registrace je účastník hazardní hryhazardní hry povinen
a)
poskytnout provozovateli své identifikační údaje,
b)
poskytnout provozovateli své kontaktní údajekontaktní údaje v rozsahu, který umožní provozovateli kontaktovat tuto osobu alespoň 2 různými komunikačními prostředky, a
c)
jednotlivě si nastavit sebeomezující opatření podle § 15 nebo jejich nastavení jednotlivě odmítnout.
(2)
Provozovatel nezaloží uživatelské konto, pokud
a)
účastník hazardní hryhazardní hry neposkytne údaje podle odstavce 1 písm. a) nebo b),
b)
provozovatel neověří údaje poskytnuté podle odstavce 1 písm. a) nebo má pochybnost o jejich pravdivosti,
c)
účastník hazardní hryhazardní hry nenastaví ani neodmítne sebeomezující opatření způsobem podle odstavce 1 písm. c),
d)
je účastník hazardní hryhazardní hry zapsán v rejstříku nebo
e)
provozovatel neověří, zda je účastník hazardní hryhazardní hry zapsán v rejstříku.
(3)
Ověření údajů podle odstavce 2 písm. b) provede provozovatel
a)
provedením identifikace klienta podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu; ověření údajů nelze provést provedením identifikace osoby jednající za klienta podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo
b)
převzetím identifikace klienta podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
(4)
Údaje získané podle odstavce 1 je provozovatel povinen uchovávat spolu s údajem o tom, která fyzická osoba pověřená provozovatelem provedla první identifikaci účastníka hazardní hryhazardní hry a kdy se tak stalo, až do uplynutí doby 3 let ode dne zrušení uživatelského konta.
§ 17c
Ověřování údajů
(1)
Provozovatel je povinen po dobu trvání uživatelského konta průběžně kontrolovat správnost identifikačních a kontaktních údajůkontaktních údajů účastníka hazardní hryhazardní hry s využitím vhodných komunikačních prostředků a provést jejich aktualizaci, pokud se dozví, že jsou nesprávné. Účastník hazardní hryhazardní hry je povinen poskytnout provozovateli součinnost.
(2)
Údaje získané podle odstavce 1 je provozovatel povinen uchovávat až do uplynutí doby 3 let ode dne zrušení uživatelského konta.
(3)
Provozovatel je povinen dálkovým způsobem prostřednictvím informačního systému provozování hazardních herprovozování hazardních her ověřit, zda účastník hazardní hryhazardní hry není podle tohoto zákona vyloučen z účasti na hazardní hřehazardní hře, a to při
a)
registraci,
b)
přihlášení do uživatelského konta a
c)
vstupu do herního prostoruherního prostoru.
§ 17d
Uživatelské konto
(1)
Uživatelským kontem se pro účely právní úpravy hazardních herhazardních her rozumí účet registrovaného účastníka hazardní hryhazardní hry vedený provozovatelem
a)
chráněný přístupovými údaji nebo jiným přístupovým prostředkem, které jsou vázány k tomuto účastníkovi hazardní hryhazardní hry,
b)
umožňující účast na hazardní hřehazardní hře, pro kterou je zřízeno,
c)
umožňující vkladvklad a výběr peněžních prostředků souvisejících s účastí na hazardní hřehazardní hře podle písmene b),
d)
obsahující evidenci peněžních a herních prostředků souvisejících s účastí na hazardní hřehazardní hře podle písmene b) a jejich pohybů a
e)
obsahující evidenci nepeněžních výher souvisejících s účastí na hazardní hřehazardní hře podle písmene b).
(2)
Zakazuje se sdílení uživatelského konta mezi více účastníky hazardní hryhazardní hry.
(3)
Provozovatel nesmí založit účastníkovi hazardní hryhazardní hry více uživatelských kont pro jeden druh hazardní hryhazardní hry.
(4)
Provozovatel nesmí umožnit převod evidovaných peněžních nebo hracích prostředků mezi uživatelskými konty různých účastníků hazardní hryhazardní hry.
(5)
Provozovatel nesmí umožnit převod evidovaných peněžních nebo hracích prostředků mezi uživatelským kontem a jiným obdobným kontem pro hazardní hruhazardní hru cizího účastníka hazardní hryhazardní hry.
(6)
Provozovatel nesmí umožnit založení uživatelského konta podle tohoto zákona jinak než osobně nebo jeho prostřednictvím vložit sázku do hazardní hryhazardní hry jinak než osobně.
§ 17e
Financování internetové hry
(1)
Je-li uživatelské konto zřízeno alespoň z části pro internetovou hru, je účastník hazardní hryhazardní hry povinen při registraci uvést také číslo nebo jiný jedinečný identifikátor registrovaného platebního účtu nebo registrovaného platebního prostředku tak, aby ho na základě tohoto čísla nebo tohoto identifikátoru bylo možno identifikovat jako majitele registrovaného platebního účtu nebo držitele registrovaného platebního prostředku.
(2)
Registrovaným platebním účtem může být pouze platební účet, jehož majitelem je daný účastník hazardní hryhazardní hry, který je vedený u osoby, která je oprávněna poskytovat platební služby v členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru.
(3)
Registrovaným platebním prostředkem může být pouze platební prostředek, jehož držitelem je daný účastník hazardní hryhazardní hry, který je vydaný osobou, která je oprávněna poskytovat platební služby v členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru.
(4)
Provozovatel nesmí na uživatelské konto zřízené alespoň z části pro internetovou hru přijmout peněžní prostředky z jiného platebního účtu, než je registrovaný platební účet, ani z jiného platebního prostředku, než je registrovaný platební prostředek.
(5)
Provozovatel nesmí z uživatelského konta zřízeného alespoň z části pro internetovou hru převést peněžní prostředky na jiný platební účet, než je registrovaný platební účet, ani na jiný platební prostředek, než je registrovaný platební prostředek.
(6)
Na uživatelské konto zřízené alespoň z části pro internetovou hru mohou být vkládány peněžní prostředky v hotovosti v úhrnné výši nejvýše do 10 000 Kč za 24 hodin. Z uživatelského konta zřízeného alespoň z části pro internetovou hru mohou být vyplaceny peněžní prostředky v hotovosti v úhrnné výši nejvýše do 10 000 Kč za 24 hodin.
(7)
Provozovatel může na uživatelském kontě zřízeném alespoň z části pro internetovou hru evidovat peněžní a hrací prostředky odděleně na podúčtech pro internetovou hru a pro hazardní hruhazardní hru neprovozovanou prostřednictvím internetu.
(8)
Pokud provozovatel eviduje peněžní a hrací prostředky odděleně podle odstavce 7, použijí se odstavce 1 až 6 pouze na podúčet pro internetovou hru.
(9)
Na převod peněžních a hracích prostředků mezi uživatelským kontem jiným než podle odstavce 7 a podúčtem pro hazardní hruhazardní hru neprovozovanou prostřednictvím internetu a na převod mezi podúčtem pro internetovou hru a podúčtem pro hazardní hruhazardní hru neprovozovanou prostřednictvím internetu, bez ohledu na to, zda souvisí se stejným uživatelským kontem, se odstavec 6 použije obdobně.
§ 17f
Omezení účastníka hazardní hry
(1)
Pokud se účastník hazardní hryhazardní hry nepřihlásí do uživatelského konta svými přístupovými údaji nebo nepoužije jiný přístupový prostředek, jehož je oprávněným držitelem, nesmí mu provozovatel umožnit
a)
přihlášení k tomuto uživatelskému kontu,
b)
používání tohoto uživatelského konta a
c)
účast na samotné hazardní hřehazardní hře, pro kterou je toto konto zřízeno.
(2)
Účastník hazardní hryhazardní hry nesmí poskytnout své přístupové údaje k uživatelskému kontu nebo jiný svůj přístupový prostředek k tomuto kontu jiné osobě ani nesmí jiným způsobem umožnit jiné osobě účast na hazardní hřehazardní hře prostřednictvím uživatelského konta.
§ 17g
Záznamní povinnost
(1)
Provozovatel je povinen průběžně evidovat na uživatelském kontě veškeré peněžní a hrací prostředky účastníka hazardní hryhazardní hry související s účastí na hazardní hřehazardní hře, a to alespoň
a)
vkladvklad,
b)
sázku,
c)
výhru,
d)
vložení peněžních prostředků na uživatelské konto,
e)
podání žádosti o vyplacení peněžních prostředků nebo vydání nepeněžní výhry z uživatelského konta,
f)
výplatu peněžních prostředků nebo vydání nepeněžní výhry z uživatelského konta a
g)
složení peněžních prostředků vyplácených jako renta do úschovy.
(2)
Provozovatel je povinen evidovat na uživatelském kontě pohyby vztahující se k peněžním nebo hracím prostředkům evidovaným na uživatelském kontě a úkony provedené při zrušení uživatelského konta.
(3)
Provozovatel je povinen evidovat peněžní a hrací prostředky na uživatelském kontě odděleně od peněžních prostředků ostatních účastníků hazardní hryhazardní hry a provozovatele. V případě internetové hry je také povinen je evidovat odděleně od peněžních prostředků cizího účastníka hazardní hryhazardní hry.
(4)
Provozovatel je povinen uchovávat údaje evidované na uživatelském kontě až do uplynutí doby 3 let ode dne zrušení uživatelského konta.
§ 17h
Informační povinnost
Provozovatel je povinen účastníku hazardní hryhazardní hry poskytnout výpis z údajů evidovaných na uživatelském kontě, a to na jeho žádost doručenou provozovateli nejpozději do 3 let ode dne zrušení uživatelského konta. Výpis z údajů evidovaných na uživatelském kontě musí provozovatel poskytnout bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů ode dne, kdy mu byla žádost o jeho poskytnutí doručena.
§ 17i
Výplata peněžních prostředků z uživatelského konta
(1)
Provozovatel je povinen na žádost účastníka hazardní hryhazardní hry bezodkladně a bezúplatně vyplatit peněžní prostředky z uživatelského konta, alespoň na místě, kde přijímá vkladyvklady peněžních prostředků na uživatelské konto. Účastník hazardní hryhazardní hry je povinen poskytnout provozovateli nezbytně nutnou součinnost při výplatě peněžních prostředků.
(2)
Pokud peněžní prostředky nelze z omluvitelného důvodu vyplatit bezodkladně, je provozovatel povinen současně vystavit účastníku hazardní hryhazardní hry potvrzení o uplatnění nároku na výplatu peněžních prostředků z uživatelského konta, ve kterém uvede den obdržení žádosti podle odstavce 1. Provozovatel je v takovém případě povinen peněžní prostředky vyplatit do 60 dnů ode dne, kdy žádost obdržel. Nevyplacené peněžní prostředky provozovatel eviduje na uživatelském kontě do okamžiku jejich vyplacení nebo zrušení uživatelského konta.
(3)
Provozovatel nesmí podmínit výplatu peněžních prostředků z uživatelského konta předložením potvrzení o uplatnění nároku na výplatu peněžních prostředků z uživatelského konta.
(4)
Provozovatel nesmí účastníkovi hazardní hryhazardní hry stanovit pro výplatu peněžních prostředků z uživatelského konta přísnější podmínky než pro vložení peněžních prostředků na uživatelské konto.
(5)
Provozovatel nesmí podmínit výplatu peněžních prostředků z uživatelského konta výší zůstatku na uživatelském kontě nebo nejnižší částkou, kterou lze z uživatelského konta vybrat.
(6)
Na peněžní prostředky vyplácené jako renta se odstavce 1 až 5 nepoužijí.
§ 17j
Výplata z uživatelského konta ve zvláštních případech
(1)
Provozovatel loterieloterie nebo kursové sázky může v herním plánu s ohledem na výši vyplácených peněžních prostředků přiměřeně omezit okruh míst, na kterých lze vyplatit peněžní prostředky z uživatelského konta.
(2)
Na nepeněžní výhru se § 17i použije obdobně. Výhru je možné vyplatit také prostřednictvím poukázky na danou hmotnou věc nebo službu. V potvrzení o uplatnění nároku podle § 17i odst. 2 provozovatel uvede také dostatečně určitý popis předmětu výhry a jeho hodnotu.
§ 17k
Zákaz zpoplatnění nečinnosti účastníka hazardní hry
Zakazuje se zpoplatnit nečinnost účastníka hazardní hryhazardní hry. K odlišnému ujednání se nepřihlíží.
§ 17l
Zrušení uživatelského konta
(1)
Provozovatel je povinen zrušit uživatelské konto, pokud
a)
zjistí, že účastník hazardní hryhazardní hry v souvislosti s účastí na hazardní hřehazardní hře prostřednictvím tohoto uživatelského konta závažně porušil povinnost podle tohoto zákona,
b)
se účastník hazardní hryhazardní hry k tomuto uživatelskému kontu nepřihlásí po dobu 24 měsíců, nebo
c)
všechna základní povolení pro druhy hazardní hryhazardní hry, ke kterým se váže uživatelské konto, zaniknou nebo jsou zrušena a bezprostředně na ně nenavazuje jiné základní povolení pro alespoň jeden druh hazardní hryhazardní hry, ke kterému se váže uživatelské konto.
(2)
Provozovatel může z vlastního podnětu zrušit uživatelské konto pouze z důvodu
a)
ochrany účastníka hazardní hryhazardní hry, pokud by pokračování v účasti na hazardní hřehazardní hře mohlo závažným způsobem ohrozit život nebo zdraví účastníka hazardní hryhazardní hry,
b)
ukončení obchodního vztahu podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo
c)
jednání účastníka hazardní hryhazardní hry v rozporu s dobrými mravy nebo veřejným pořádkem.
(3)
Provozovatel nezruší uživatelské konto podle odstavce 1 písm. b), pokud
a)
účastník hazardní hryhazardní hry prostřednictvím tohoto uživatelského konta vložil sázku do hazardní hryhazardní hry, která není vyhodnocena, nebo
b)
neuplynulo 30 dnů ode dne posledního vyhodnocení vložené sázky.
§ 17m
Zrušení uživatelského konta na žádost
(1)
Provozovatel je povinen zrušit uživatelské konto účastníka hazardní hryhazardní hry, pokud jej o to účastník hazardní hryhazardní hry požádá. Do dne zrušení uživatelského konta může účastník hazardní hryhazardní hry vzít žádost o zrušení uživatelského konta zpět. Provozovatel může v takovém případě požadovat úhradu prokazatelně a účelně vynaložených hotových výdajů spojených se zrušením konta.
(2)
Provozovatel je povinen účastníkovi hazardní hryhazardní hry vydat písemné potvrzení o přijetí žádosti o zrušení uživatelského konta, ve kterém uvede
a)
datum obdržení žádosti,
b)
označení uživatelského konta,
c)
identifikační údaje účastníka hazardní hryhazardní hry,
d)
identifikační údaje provozovatele,
e)
oprávněnou osobu, která potvrzení vydala, a její podpis,
f)
označení místa, kde je žádost o zrušení uživatelského konta podána, pokud je žádost učiněna osobně.
(3)
Je-li žádost o zrušení uživatelského konta podána s využitím prostředků komunikace na dálku, je provozovatel povinen potvrzení podle odstavce 2 zaslat účastníkovi hazardní hryhazardní hry prokazatelným způsobem s využitím platných kontaktních údajůkontaktních údajů.
(4)
Provozovatel je povinen přijímat žádosti o zrušení uživatelského konta učiněné
a)
na jakémkoliv místě, kde provádí registraci k dané hazardní hřehazardní hře,
b)
prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb,
c)
prostřednictvím uživatelského konta účastníka hazardní hryhazardní hry v případě uživatelského konta pro internetovou hru,
d)
jiným způsobem umožňujícím dálkový přístup než podle písmen b) a c) a
e)
případně na jiném místě nebo jiným způsobem, než podle písmen a) až d).
(5)
Provozovatel je povinen určit způsob a zveřejnit adresy, na kterých přijímá žádost o zrušení uživatelského konta podle odstavce 4 písm. b) a d). Provozovatel může určit místo a způsob podání žádosti o zrušení uživatelského konta podle odstavce 4 písm. e). V takovém případě je povinen je zveřejnit spolu s uvedením postupu, jak žádost podat.
(6)
Provozovatel nesmí podmínit zrušení uživatelského konta nepřiměřenou podmínkou.
§ 17n
Zrušení uživatelského konta v případě úmrtí
(1)
Provozovatel je povinen zrušit uživatelské konto bezodkladně poté, co se dozví o úmrtí účastníka hazardní hryhazardní hry.
(2)
Osoba spravující pozůstalost, dědic pohledávky ze smlouvy o hazardní hřehazardní hře nebo odkazovník, který nabyl takovou pohledávku, jsou povinni informovat provozovatele o úmrtí účastníka hazardní hryhazardní hry.
(3)
Hra hazardní hryhazardní hry, do které je vložena sázka do dne úmrtí účastníka hazardní hryhazardní hry, se vyhodnotí, jako by byl účastník hazardní hryhazardní hry živ.
(4)
Hra hazardní hryhazardní hry, do které je vložena sázka po dni úmrtí účastníka hazardní hryhazardní hry, se nevyhodnocuje.
§ 17o
Námitka proti zrušení uživatelského konta
(1)
Má-li účastník hazardní hryhazardní hry pochybnosti o správnosti zrušení uživatelského konta, může proti tomu u provozovatele uplatnit písemnou námitku do 15 dnů ode dne, kdy od provozovatele obdrží informaci o zrušení uživatelského konta.
(2)
V námitce uvede účastník hazardní hryhazardní hry důvody svých pochybností.
(3)
Provozovatel je povinen bez zbytečného odkladu potvrdit přijetí námitky a podat účastníkovi hazardní hryhazardní hry písemné vysvětlení do 30 dnů ode dne, kdy námitku obdržel.
(4)
Je-li námitka důvodná, provozovatel uživatelské konto nezruší.
§ 17p
Společná ustanovení pro zrušení uživatelského konta
(1)
Provozovatel je povinen zrušit uživatelské konto bezúplatně.
(2)
Při zrušení uživatelského konta je provozovatel povinen
a)
bezodkladně zamezit danému účastníkovi hazardní hryhazardní hry vložení
1.
sázky do hazardní hryhazardní hry, pro kterou je uživatelské konto zřízeno, a
2.
peněžních prostředků na toto uživatelské konto,
b)
bezodkladně informovat účastníka hazardní hryhazardní hry o zrušení uživatelského konta, o důvodu nasvědčujícímu naplnění podmínky pro zrušení uživatelského konta a o možnosti podat proti tomuto postupu námitku; to neplatí, je-li uživatelské konto zrušeno z důvodu úmrtí účastníka hazardní hryhazardní hry,
c)
vyhodnotit všechny hry hazardní hryhazardní hry, připouští-li to tento zákon; pokud je uživatelské konto zrušeno z důvodu zrušení nebo zániku základního povolení, je provozovatel povinen namísto vyhodnocení hry hazardní hryhazardní hry vrátit účastníkovi hazardní hryhazardní hry vkladvklad do hry hazardní hryhazardní hry, jejíž vyhodnocení má nastat po dni zrušení nebo zániku základního povolení,
d)
postupem podle zákona upravujícího ochranu spotřebitelespotřebitele vyřídit právo z vadného plnění související s hazardní hrouhazardní hrou, pro kterou je uživatelské konto zřízeno, uplatněné do dne vyhodnocení všech sázek podle písmene c),
e)
posoudit uplatněnou námitku proti zrušení uživatelského konta a
f)
pokusit se účastníkovi hazardní hryhazardní hry vyplatit všechny peněžní prostředky evidované na uživatelském kontu nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy byl dokončen poslední z kroků podle písmen a) až e), s využitím platebních údajů, které má k dispozici, a, pokud je nemá k dispozici, poštovním poukazem na adresu bydliště nebo místa trvalého nebo jiného obdobného pobytu účastníka hazardní hryhazardní hry, je-li možné na tuto adresu poštovní poukaz zaslat.
(3)
Provozovatel je povinen účastníka hazardní hryhazardní hry informovat podle odstavce 2 písm. b) prokazatelným způsobem s využitím platných kontaktních údajůkontaktních údajů.
(4)
Provozovatel je povinen umožnit účastníkovi hazardní hryhazardní hry přístup k uživatelskému kontu až do dne zrušení uživatelského konta.
(5)
Platí, že uživatelské konto je zrušeno dnem, kdy po dokončení kroků podle odstavce 2 písm. a) až e) došlo k úplnému vyplacení peněžních prostředků z uživatelského konta, nebo uplynutí lhůty podle odstavce 2 písm. f), podle toho, který den nastal dříve.
(6)
Uplynutím lhůty podle odstavce 2 písm. f) nezaniká pohledávka na vyplacení peněžních prostředků z uživatelského konta evidovaných na tomto kontě ke dni jeho zrušení.
ČÁST DRUHÁ
DRUHY HAZARDNÍCH HER A PODMÍNKY JEJICH PROVOZOVÁNÍ
HLAVA I
LOTERIE
Díl 1
Druhy loterií
§ 18
Loterie
(1)
LoteriíLoterií se rozumí číselná loteriečíselná loterie, peněžitá loterieloterie, věcná loterieloterie a okamžitá loterieokamžitá loterie.
(2)
Číselnou loteriíČíselnou loterií se rozumí hazardní hrahazardní hra, u níž je výhra podmíněna uhodnutím určitého čísla, několika čísel, kombinace čísel nebo číselného pořadí. U číselné loteriečíselné loterie není předem určen počet sázejících ani výše herní jistinyherní jistiny a výhra se vypočítá podle počtu výherců nebo úhrnné výše sázek předem stanoveným podílem, nebo se stanoví násobkem sázky podle toho, jak z omezeného počtu čísel tažených při slosování uhodl sázející herním plánem určený počet tažených čísel.
(3)
Peněžitou a věcnou loteriíloterií se rozumí hazardní hrahazardní hra, u níž je výhra podmíněna vylosováním určitého losu. U peněžité a věcné loterieloterie je provozovatelem vydán určitý počet losů s pořadovými čísly. Jsou-li losy rozděleny do několika sérií, musí každá série obsahovat stejný počet losů a každý los musí být označen vedle pořadového čísla i označením série. Prodejní cena losu každé loterieloterie musí být stejná ve všech sériích. Do slosování se zahrnou všechny vydané losy.
(4)
Okamžitou loteriíOkamžitou loterií se rozumí hazardní hrahazardní hra, u níž je výhra podmíněna výherní kombinací po setření zakryté části losu. U okamžité loterieokamžité loterie se sázející na vyznačené, a až do doby koupě zakryté, části losu bezprostředně po jejím odkrytí dozví případnou výhru.
§ 19
Sdílené loterie
(1)
LoteriiLoterii lze provozovat i s jinými provozovateli nebo osobami oprávněnými k provozování loterieloterie na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, na principu sdílení herní jistinyherní jistiny se společným slosováním.
(2)
Při provozování sdílené loterieloterie výhru vyplácí a další povinnosti podle tohoto zákona plní vždy provozovatel, u něhož byla sázka přijata.
§ 20
Doplňková loterie
U loteriíloterií lze za účelem splnění podmínek stanovených v § 21 provozovat i doplňkovou loteriiloterii, která je loteriíloterií, v níž se hraje o výhry vytvářené z části sázek sázejících podle podmínek uvedených v herním plánu, ustanovení § 18 se použije přiměřeně.
Díl 2
Společná ustanovení k loteriím
§ 21
Úhrnná cena výher a pravděpodobnost
(1)
Úhrnná cena výher nesmí být nižší než 40 % a vyšší než 80 % herní jistinyherní jistiny.
(2)
Herní jistinou u číselné loteriečíselné loterie je úhrn vložených sázek. Herní jistina může být doplněna o nedosažené výhry z předchozích sázkových období.
(3)
Herní jistinouHerní jistinou u peněžité, věcné nebo okamžité loterieokamžité loterie je součin počtu vydaných losů a prodejní ceny za jeden los.
(4)
Pravděpodobnost výhry u peněžité, věcné nebo okamžité loterieokamžité loterie nesmí být nižší než 1 : 200.
§ 22
Los
(1)
Los musí obsahovat alespoň
a)
identifikační údaje provozovatele,
b)
počet vydaných losů a prodejní cenu,
c)
pořadové číslo, popřípadě číslo série,
d)
druh, počet a úhrnnou cenu výher,
e)
způsob, místo a den slosování, popřípadě okolnost, která rozhoduje o výhře,
f)
způsob oznámení výhry,
g)
označení místa, kde se výhra vydává,
h)
lhůtu, do které provozovatel musí výhru vydat,
i)
ochranné prvky proti padělání nebo pozměnění a
j)
údaj stanovený vyhláškou, případně uvedený způsobem stanoveným v této vyhlášce.
(2)
Provozovatel je povinen před vydáním losů do prodeje vyhotovit všechny losy dané peněžité, věcné nebo okamžité loterieokamžité loterie.
(3)
Provozovatel před vydáním losů do prodeje zkontroluje počet losů, shodu vyhotovených losů se vzorem losu, dokumentací prokazující zabezpečení losů proti zneužití a výrobní specifikací a u věcné a peněžité loterieloterie správnost pořadových čísel losů, popřípadě správnost pořadových čísel sérií. Tato kontrola musí být osvědčena notářským zápisem. V případě zjištění nedostatků je provozovatel povinen je odstranit a provést opakovanou kontrolu osvědčenou notářským zápisem.
(4)
Provozovatel nesmí vydat do prodeje
a)
žádný vyhotovený los, pokud
1.
nejsou vyhotoveny všechny losy dané loterieloterie nebo
2.
některý z vyhotovených losů neodpovídá vzoru losu, dokumentaci prokazující zabezpečení losů proti zneužití nebo výrobní specifikaci,
b)
los, pokud
1.
dodatečně zjistí, že je poškozen, nebo
2.
by jeho vydáním do prodeje mohlo dojít k porušení povinnosti podle § 7 odst. 2 písm. i) nebo j).
(5)
Provozovatel je povinen učinit opatření, aby los vrácený prodejcem nemohl být zneužit.
(6)
Provozovatel je povinen zajistit uschování losu v zapečetěném balíku na vhodném a bezpečném místě, pokud jde o
a)
neprodaný los, a to
1.
nejpozději před zahájením slosování peněžité nebo věcné loterieloterie,
2.
bezodkladně po dni ukončení prodeje losů okamžité loterieokamžité loterie, nebo
3.
bezodkladně po dni zrušení nebo zániku základního povolení, na které bezprostředně nenavazuje jiné základní povolení umožňující pokračování provozování dané loterieloterie, a
b)
los nevydaný do prodeje podle odstavce 4 písm. b), a to bezodkladně po zjištění důvodu pro nevydání losu do prodeje.
(7)
Provozovatel je povinen nejpozději do 2 let od posledního dne lhůty pro uplatnění nároku na výhru prokazatelně zničit los,
a)
který je povinen uschovat podle odstavce 6, nebo
b)
pokud na základě jeho předložení byla vyplacena výhra.
§ 25
Slosování loterie
(1)
Slosování loterieloterie se provádí veřejně a za účasti notáře, který osvědčí průběh slosování notářským zápisem.
(2)
Provozovatel je povinen udržovat mezi jednotlivými slosováními téže hazardní hryhazardní hry interval stanovený v základním povolení.
(3)
Slosování loterieloterie pomocí zařízení, kterým je vytvářen náhodný proces výsledku hry, využívajícího ke stanovení herního výsledku deterministický algoritmus, může provozovatel provádět bez účasti notáře.
(4)
Pokud slosování sdílené loterieloterie provozované s osobou oprávněnou k provozování loterieloterie na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, provádí v cizím státě tato osoba, odstavec 1 se nepoužije. V takovém případě se průběh slosování osvědčí dokladem vydaným orgánem tohoto státu.
§ 26
Loterní komise
(1)
Plnění povinností provozovatele podle § 21, 22 a 25 kontroluje jím jmenovaná nejméně tříčlenná komise, jejíž členové musí být bezúhonní. Ustanovení § 91 se použije obdobně.
(2)
Loterní komise zajišťuje řádný průběh slosování loterieloterie.
(3)
O průběhu slosování sepíše loterní komise protokol obsahující zejména identifikační údaje členů komise, údaj o průběhu slosování, seznam výherních čísel losů a u číselné loteriečíselné loterie seznam výherních čísel. Přílohou protokolu jsou notářské zápisy podle § 22 odst. 3 nebo § 25 odst. 1 anebo doklad podle § 25 odst. 4.
(4)
O průběhu okamžité loterieokamžité loterie sepíše loterní komise protokol obsahující zejména identifikační údaje členů komise, seznam výherních čísel losů a údaj o neprodaných losech. Přílohou protokolu je notářský zápis podle § 22 odst. 3.
(5)
Kopii protokolu je povinen provozovatel zaslat celnímu úřadu do 20 dnů ode dne
a)
slosování nebo
b)
uplynutí lhůty pro uplatnění nároku na výhru, pokud jde o okamžitou loteriiokamžitou loterii.
§ 26a
Vrácení vkladů
(1)
Provozovatel je povinen vrátit účastníkovi hazardní hryhazardní hry vkladvklad vložený do hry loterieloterie, jejíž vyhodnocení má nastat po dni zrušení nebo zániku základního povolení, pokud
a)
spolu se zrušením nebo zánikem základního povolení nedošlo ke zrušení uživatelského konta, je-li pro tuto loteriiloterii zřízeno, a
b)
na toto základní povolení bezprostředně nenavazuje jiné základní povolení umožňující pokračování provozování této loterieloterie.
(2)
Provozovatel je povinen vrátit vkladvklad podle odstavce 1 na uživatelské konto. Pokud není pro loteriiloterii uživatelské konto zřízeno, postupuje se podle ustanovení o uplatnění nároku na výhru obdobně.
HLAVA II
KURSOVÁ SÁZKA A TOTALIZÁTOROVÁ HRA
Díl 1
Kursová sázka
§ 27
Vymezení kursové sázky
Kursová sázka je hazardní hrahazardní hra, u níž je výhra podmíněna uhodnutím sázkové příležitosti a výše výhry je přímo úměrná výhernímu poměru (dále jen „kurs“), ve kterém byla sázka přijata, a výši sázky.
§ 28
Živá kursová sázka
(1)
Živá kursová sázka je kursová sázka přijatá v průběhu konání sázkové události trvající zpravidla nejvýše 24 hodin.
(2)
Živou kursovou sázkou je také kursová sázka jiná než podle odstavce 1, kterou provozovatel přijme jako živou kursovou sázku.
(3)
Provozovatel o každé sázkové příležitosti, na kterou přijal živou kursovou sázku, pořídí datový záznam se současným záznamem přesného času. Provozovatel je povinen uchovávat tento záznam po dobu 1 roku.
§ 29
Předčasné vyplacení části výhry
(1)
Provozovatel může účastníkovi hazardní hryhazardní hry před vyhodnocením sázkové příležitosti nabídnout vyplacení části výhry, pokud mu doposud není znám výsledek sázkové příležitosti. Nabídka pozbývá platnosti nejpozději okamžikem vyhodnocení sázkové příležitosti.
(2)
Účastník hazardní hryhazardní hry není povinen předčasné vyplacení části výhry přijmout.
§ 30
Vázanost kursem
(1)
Provozovatel je vázán kursem, ve kterém přijal sázku, a to i pokud se tak stalo následkem chyby nebo nesprávného postupu, a to i v případě, že jde o zjevnou chybu nebo zjevně nesprávný postup.
(2)
Odstavec 1 se nepoužije vůči sázejícímu, který chybu nebo nesprávný postup sám vyvolal lstí nebo ve spolupráci s osobou podle § 38.
Díl 2
Totalizátorová hra
§ 31
Vymezení totalizátorové hry
Totalizátorová hra je hazardní hrahazardní hra, u níž je výhra podmíněna uhodnutím sázkové příležitosti, s výjimkou kursové sázky.
§ 32
Úhrnná cena výher
(1)
Úhrnná cena výher u totalizátorové hry nesmí být nižší než 40 % a vyšší než 90 % herní jistiny.
(2)
Herní jistinou je úhrn vložených sázek. Herní jistina může být doplněna o nedosažené výhry z předchozích sázkových období.
Díl 3
Společná ustanovení ke kursové sázce a totalizátorové hře
§ 33
Sázková událost a sázková příležitost
(1)
Sázkovou událostí se rozumí zejména sportovní událost nebo událost veřejné pozornosti.
(2)
Sázkovou příležitostí se rozumí možný výsledek sázkové události.
§ 34
Sázkový tiket
Sázkový tiket musí obsahovat přesný časový údaj o přijetí sázky na sázkovou příležitost.
§ 35
Centrální stanovení kursů a sázek
Provozovatel je povinen prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení
a)
stanovovat kursy centrálně, přijímá-li provozovatel kursovou sázku na více místech, nebo
b)
zaznamenávat jednotlivé sázky, přijímá-li provozovatel totalizátorovou hru na více místech.
§ 36
Evidence přijatých kursových sázek a sázek na totalizátorovou hru
(1)
Provozovatel je povinen vést u každé sázkové příležitosti evidenci
a)
přijatých sázek,
b)
vyplacených výher a
c)
všech kursů, jejich změn, uzavření kursů a časových údajů, ze kterých musí být patrné, kdy byl kurs stanoven, změněn nebo uzavřen, pokud jde o kursovou sázku.
(2)
Evidenci podle odstavce 1 musí provozovatel uchovávat po dobu 2 let.
§ 37
Zákaz přijímání sázek
(1)
Provozovatel nesmí přijmout sázky na sázkovou událost, na které se přímo podílí.
(2)
Provozovatel nesmí přijmout sázky na sportovní soutěž dětí.
(3)
Provozovatel nesmí přijmout sázky na závody, utkání a soutěže,
a)
kterých se účastní zvíře, jehož je vlastníkem nebo které má v nájemním, pachtovním nebo jiném obdobném smluvním vztahu,
b)
kterých se účastní jednotlivec, který je s ním v pracovním nebo jiném obdobném smluvním vztahu, nebo
c)
kterých se účastní soutěžní družstvo, jehož členové jsou s provozovatelem v pracovním nebo jiném obdobném smluvním vztahu.
(4)
Odstavec 3 se nevztahuje na vlastníky, nájemce a pachtýře dostihových zvířat, s výjimkou sázky na prohru.
(5)
Provozovatel nesmí přijmout sázky na sázkovou událost, kterou je hra hazardní hryhazardní hry.
§ 38
Zákaz sázek
(1)
Osoba oprávněná přijímat sázky se nesmí účastnit sázek u provozovatele, pro něhož sázky přijímá.
(2)
Osoba stanovující kursy se nesmí účastnit sázek u provozovatele, pro nějž kursy stanovuje; tato osoba se nesmí účastnit sázek ani u provozovatelů, kteří mají povolení podle tohoto zákona.
(3)
Osoba, která se přímo podílí na sázkové události, na kterou provozovatel přijímá sázky, nebo osoba, která může ovlivnit výsledek této sázkové události, nesmí sázet na tuto sázkovou událost.
(4)
Osoba, která se přímo podílí na sportovní události, na kterou provozovatel přijímá sázky, se nesmí účastnit sázek na události v závodech, utkáních nebo soutěžích, jejichž je účastníkem nebo se na nich jinak podílí, nebo kterých se účastní sportovní klub, v němž zastává funkci.
§ 38a
Vrácení vkladu
(1)
Provozovatel je povinen vrátit účastníkovi hazardní hryhazardní hry vkladvklad vložený do hry kursové sázky nebo hry totalizátorové hry, jejichž vyhodnocení má nastat po dni zrušení nebo zániku základního povolení, pokud
a)
spolu se zrušením nebo zánikem základního povolení nedošlo ke zrušení uživatelského konta a
b)
na toto základní povolení bezprostředně nenavazuje jiné základní povolení umožňující pokračování provozování této kursové sázky nebo totalizátorové hry.
(2)
Provozovatel je povinen vrátit vkladvklad podle odstavce 1 na uživatelské konto. Pokud není pro kursovou sázku nebo totalizátorovou hru uživatelské konto zřízeno, postupuje se podle ustanovení o uplatnění nároku na výhru obdobně.
HLAVA III
BINGO
§ 39
(1)
Bingo je hazardní hrahazardní hra, u níž je výhra podmíněna dosažením předem stanoveného vzorce na sázkovém tiketu na základě postupného losování čísel a oznámením této skutečnosti provozovateli jím stanoveným způsobem, a při níž není předem určen počet sázejících ani výše herní jistiny.
(2)
Bingo lze provozovat pouze v kasinukasinu.
(3)
Provozovatel je povinen určit v herním plánu vzorec, jehož dosažení podmiňuje výhru, a způsob oznámení této skutečnosti.
(4)
Provozovatel smí prodávat pouze sázkové tikety s předem stanovenými čísly.
(5)
Každý sázkový tiket zařazený do jedné hry binga musí mít odlišné uspořádání čísel.
(6)
Prodávat sázkové tikety a vyplácet výhry lze pouze v pokladně kasinakasina. Provozovatel nesmí přijmout sázku do jedné hry binga ve více měnách.
§ 40
Úhrnná cena výher
(1)
Úhrnná cena výher nesmí být nižší než 40 % a vyšší než 80 % herní jistinyherní jistiny.
(2)
Herní jistinou je součin počtu prodaných sázkových tiketů v jedné hře a prodejní ceny za jeden sázkový tiket. Herní jistina může být doplněna o nedosažené výhry z předchozích sázkových období.
HLAVA IV
TECHNICKÁ HRA
§ 42
Druhy technických her
(1)
Technická hraTechnická hra je hazardní hrahazardní hra provozovaná prostřednictvím technického zařízení přímo obsluhovaného sázejícím. Technickou hrouTechnickou hrou se rozumí zejména válcová hra, elektromechanická ruleta a elektromechanické kostky.
(2)
Technickou hruTechnickou hru lze provozovat pouze v herním prostoruherním prostoru.
(3)
Technické zařízení je funkčně nedělitelné a programově řízené mechanické, elektromechanické, elektronické nebo jiné podobné technické zařízení přímo obsluhované sázejícím.
(4)
Technickým zařízením se rozumí též zařízení, které tvoří spolu se serverem funkčně nedělitelný celek s předem určitelným počtem koncových zařízení přímo obsluhovaných sázejícím, kdy při odpojení od serveru není koncové zařízení funkční a nelze jej použít samostatně.
(5)
Server podle odstavce 4 se musí nacházet na území členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru.
(6)
Koncovým zařízením se pro účely technické hrytechnické hry, jakož i pro práva a povinnosti s ní související, rozumí též technické zařízení podle odstavce 3.
(7)
Pro účely provozování technické hrytechnické hry jako internetové hry se technickým zařízením rozumí server, k němuž se jednotliví sázející připojují kdykoliv prostřednictvím internetu nezávislým zařízením, které netvoří se serverem nedělitelný celek.
§ 43
Herní pozice
(1)
Sázející se účastní technické hrytechnické hry prostřednictvím herní poziceherní pozice.
(2)
Herní pozicíHerní pozicí se rozumí přístupové místo k technické hřetechnické hře, jehož prostřednictvím lze hazardní hruhazardní hru ovládat a které je, s výjimkou § 42 odst. 7, součástí koncového zařízení.
(3)
Koncové zařízení může disponovat více herními pozicemiherními pozicemi současně.
§ 44
Účast na technické hře
(1)
Provozovatel nesmí od vložení sázky do hry technické hrytechnické hry do jejího vyhodnocení umožnit účastníkovi hazardní hryhazardní hry vložení sázky do jiné hry technické hrytechnické hry, bez ohledu na to, zda jsou provozovány v herním prostoruherním prostoru nebo jako internetová hra.
(2)
Uživatelské konto nesmí současně umožnit obsluhu více herních pozicherních pozic umístěných v herním prostoruherním prostoru.
(3)
Provozovatel nesmí umožnit účastníkovi hazardní hryhazardní hry vložení sázky do žádné hry technické hrytechnické hry, pokud od posledního vyhodnocení hry hazardní hryhazardní hry v nepřetržitém sledu sázek v délce alespoň 120 minut uplynulo méně než 15 minut.
(4)
Nepřetržitým sledem sázek podle odstavce 3 se rozumí postupné vkládání sázek do hry technické hrytechnické hry, při kterém je interval mezi vyhodnocením hry hazardní hryhazardní hry a vložením sázky do následující hry kratší než 15 minut. Do jednoho nepřetržitého sledu sázek se zahrnují všechny hry technické hrytechnické hry provozované daným provozovatelem, bez ohledu na to, zda jsou provozovány v herním prostoruherním prostoru nebo jako internetová hra.
(5)
Délkou nepřetržitého sledu sázek podle odstavce 3 se rozumí doba od vložení první sázky v tomto sledu do vyhodnocení poslední hry hazardní hryhazardní hry v tomto sledu.
§ 50
Hra technické hry
(1)
Jedna hra technické hrytechnické hry je ukončený proces, při kterém se po jednom spuštění vytváří náhodný proces výsledku hry a nejpozději před ukončením této hry se odečte z vkladu sázka na jednu hru.
(2)
V průběhu jedné hry není dovoleno uskutečňovat další sázky a jedna hra nesmí být kratší než 2 sekundy.
§ 51
Výherní podíl
(1)
Konstrukce technických hertechnických her nesmí umožnit nastavení výherního podíluvýherního podílu nižšího než 75 % a vyššího než 100 %.
(2)
Výherním podílemVýherním podílem se rozumí statistická hodnota průměru podílu výše výher k výši vložených sázek zjištěná na souboru nejméně 100 000 her. Výherním podílemVýherním podílem se rozumí rovněž střední hodnota výherního podíluvýherního podílu.
§ 52
Nejvyšší sázka a nejvyšší výhra
(1)
U technické hrytechnické hry provozované v herněherně nesmí sázka do jedné hry přesáhnout 100 Kč a výhra z jedné hry přesáhnout 50 000 Kč.
(2)
U technické hrytechnické hry provozované v kasinukasinu nesmí sázka do jedné hry přesáhnout 1 000 Kč a výhra z jedné hry přesáhnout 500 000 Kč.
(3)
U technické hrytechnické hry provozované jako internetová hra nesmí sázka do jedné hry přesáhnout 500 Kč a výhra z jedné hry přesáhnout 500 000 Kč.
§ 54
Výplata výhry
(1)
Koncové zařízení provozovatele nesmí vyplatit výhru ve formě bankovek a mincí.
(2)
Výhru proplatí sázejícímu provozovatel technické hrytechnické hry nebo jím pověřená osoba po ověření její výše na příslušném elektronickém ukazateli.
§ 55
Technické zařízení
K provozování technických hertechnických her může provozovatel použít pouze technická zařízení s platným dokumentem odborného posouzení a osvědčení.
§ 56
Zákaz účasti na technické hře
Provozovatel se nesmí účastnit hazardní hryhazardní hry na jemu povolených koncových zařízeních, ani pověřit jinou osobu takovouto účastí.
HLAVA V
ŽIVÁ HRA
Díl 1
Společná ustanovení k živé hře
§ 57
Vymezení živé hry
(1)
Živá hra je hazardní hrahazardní hra, u níž sázející hrají u hracího stolu živé hry, aniž by byl předem určen počet sázejících a výše sázky do jedné hry, a to proti krupiérovi, nebo jeden proti druhému.
(2)
Živou hrou se rozumí zejména ruleta, karetní hra, karetní turnaj a hra v kostky.
(3)
Krupiérem se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba pověřená provozovatelem k obsluze hracího stolu živé hry.
§ 58
Obecné požadavky na živou hru
(1)
Živou hru lze provozovat pouze v kasinukasinu.
(2)
Provozovatel nesmí na jednotlivém hracím stole živé hry provozovat živou hru ve více měnách současně.
(3)
Provozovatel je povinen zajistit, aby každá osoba činná pro provozovatele v kasinukasinu při manipulaci s hodnotovými žetony, hracími žetony, bankovkami a mincemi postupovala způsobem podle vyhlášky stanovující podmínky provozování hazardních herprovozování hazardních her.
Díl 2
Živá hra v kasinu
§ 59
Hrací stůl živé hry
(1)
Provozovatel kasinakasina je povinen hracímu stolu živé hry, který se nachází v kasinukasinu a je využíván k živé hře, přiřadit evidenční číslo hracího stolu živé hry a viditelně jej na něm vyznačit.
(2)
Evidenčním číslem hracího stolu živé hry se pro účely tohoto zákona rozumí evidenční číslo nebo jiný identifikátor hracího stolu živé hry, které jsou jedinečné v daném kasinukasinu.
(3)
Zařízení, kterým je vytvářen náhodný proces výsledku hry živé hry v kasinukasinu, musí být integrovanou součástí hracího stolu živé hry.
§ 60
Hodnotové žetony
(1)
K živé hře v kasinukasinu se používají žetony s vyznačením hodnoty a označením měny (dále jen „hodnotové žetony“). Hodnotové žetony musí být hmotné podstaty.
(2)
Sadou hodnotových žetonů se rozumí soubor hodnotových žetonů v jedné měně, ve kterém jsou žetony stejné hodnoty vyhotoveny podle stejného vzoru a žetony různé hodnoty jsou navzájem na dálku rozlišitelné pohledem, a to i pokud je viditelný pouze okraj žetonu.
(3)
Provozovatel je povinen v jednotlivém kasinukasinu používat pro každou měnu pouze jednu sadu hodnotových žetonů.
(4)
Provozovatel může nahradit sadu hodnotových žetonů používaných v kasinukasinu novou sadou hodnotových žetonů, a to k rozhodnému okamžiku. Od rozhodného okamžiku nesmí být původní sada hodnotových žetonů používána na žádném hracím stole živé hry v tomto kasinukasinu. Provozovatel je povinen do konce provozního dne bezprostředně následujícího po rozhodném okamžiku umožnit účastníku hazardní hryhazardní hry vyměnit na pokladně kasinakasina hodnotové žetony z původní sady za hodnotové žetony z nové sady.
(5)
Na sadu hodnotových žetonů, ve které došlo k nahrazení žetonů určité hodnoty za žetony vyhotovené podle nového vzoru, se hledí jako na novou sadu hodnotových žetonů.
§ 60a
Hrací žetony
(1)
Pro živou hru v kasinukasinu se mohou používat i hrací žetony, které lze získat výměnou hodnotových žetonů u hracího stolu živé hry. Hrací žetony musí být hmotné podstaty, svázány s konkrétním účastníkem hazardní hryhazardní hry a použitelné pouze u hracího stolu živé hry, u kterého byly vyměněny.
(2)
Krupiér obsluhující daný hrací stůl živé hry provede výměnu mezi hracími a hodnotovými žetony, kdykoliv o to účastník hazardní hryhazardní hry požádá.
§ 60b
Transakce s žetony
(1)
Nákup nebo výměnu hodnotových žetonů je možné provádět pouze v pokladně kasinakasina. U hracího stolu živé hry je možný nákup hodnotových žetonů ze sady hodnotových žetonů, která se u daného hracího stolu živé hry užívá, a to za peněžní prostředky v měně, na kterou znějí žetony používané v této sadě.
(2)
Provozovatel je povinen vést evidenci všech platebních transakcí souvisejících s nákupem nebo výměnou hodnotových žetonů, včetně uvedení data a času transakce a identifikačních údajů účastníka hazardní hryhazardní hry, který transakci provádí, a to od okamžiku provedení transakce. Tuto evidenci musí provozovatel uchovávat po dobu 10 let ode dne provedení transakce.
(3)
Umožňuje-li provozovatel nákup hodnotových žetonů v pokladně a u hracího stolu živé hry současně, je povinen veškeré platební transakce a výměnu žetonů provádět a zaznamenávat tak, aby zajistil jednotnou evidenci všech transakcí a dodržování nastavených sebeomezujících opatření podle § 15 odst. 4.
(4)
Provozovatel je povinen vyměnit hodnotové žetony předložené v pokladně kasinakasina za peněžní prostředky. Pokud s tím účastník hazardní hryhazardní hry souhlasí, může provozovatel vyplatit tyto peněžní prostředky bezhotovostním převodem. V takovém případě je provozovatel povinen vydat potvrzení o uplatnění nároku na výplatu peněžních prostředků proti hodnotovým žetonům, na které se použije § 10b odst. 5 obdobně.
(5)
Zakazuje se používat hodnotové žetony na úhradu dluhu, který nevznikl z hazardní hryhazardní hry.
(6)
O nevrácených nebo ztracených hodnotových žetonech je provozovatel povinen sepsat záznam, a to v den, kdy tuto skutečnost zjistí.
§ 60c
Zákaz převodu mezi pokladnami
(1)
Provozovatel nesmí umožnit převod peněžních prostředků z pokladny kasinakasina do pokladny na bankovky a mince nebo pokladny na spropitné v průběhu provozního dne.
(2)
Provozovatel nesmí umožnit dotaci hodnotových žetonů mezi pokladnami pro dotování hodnotových žetonů nebo z pokladny na spropitné v průběhu provozního dne.
Díl 3
Karetní turnaj
§ 60d
Vymezení karetního turnaje
Karetním turnajem se pro účely právní úpravy hazardních herhazardních her rozumí turnaj v karetní hře, u níž hrají sázející jeden proti druhému.
§ 60e
Zákaz jiných než karetních turnajů
Provozovatel nesmí provozovat jiný turnaj než karetní turnaj.
§ 60f
Turnajové žetony
(1)
Ke karetnímu turnaji se používají turnajové žetony, které musí být hmotné podstaty a odlišné od hodnotových žetonů.
(2)
Po úplném zaplacení vkladuvkladu provozovatel vydá účastníkovi hazardní hryhazardní hry turnajové žetony. Nevydá-li je na místě, je povinen provozovatel vydat potvrzení o uhrazení vkladuvkladu do karetního turnaje, které opravňuje účastníka hazardní hryhazardní hry k převzetí turnajových žetonů, ve kterém uvede alespoň
a)
identifikační údaje účastníka hazardní hryhazardní hry,
b)
identifikační údaje provozovatele,
c)
výši vkladuvkladu,
d)
den a čas zaplacení vkladuvkladu,
e)
název, den a místo konání karetního turnaje.
(3)
Výdej turnajových žetonů je možné provádět pouze v pokladně kasinakasina nebo u hracího stolu živé hry, a to pouze v den konání karetního turnaje.
(4)
Provozovatel je povinen při přerušení karetního turnaje vydat účastníkovi hazardní hryhazardní hry potvrzení, ve kterém uvede alespoň
a)
identifikační údaje účastníka hazardní hryhazardní hry,
b)
identifikační údaje provozovatele,
c)
název, den a místo konání karetního turnaje,
d)
den a čas přerušení karetního turnaje a
e)
informaci o průběžném umístění v karetním turnaji nebo jiné skutečnosti rozhodné pro průběh karetního turnaje v souladu s pravidly karetního turnaje.
(5)
Provozovatel nesmí vyměnit turnajové žetony za hodnotové žetony, hrací žetony nebo peněžní prostředky.
(6)
Zakazuje se používat turnajové žetony na úhradu dluhu, který nevznikl z hazardní hryhazardní hry.
HLAVA VI
TOMBOLA
§ 61
(1)
Tombola je hazardní hrahazardní hra konaná v souvislosti s kulturní, sportovní, prodejní nebo reklamní nebo jinou společenskou akcí, u níž se výhry rozdělují na základě slosování, do kterého se zahrnou pouze prodané sázkové tikety.
(2)
Sázkové tikety lze prodávat pouze společně se vstupenkou na společenskou akci nebo po dobu trvání společenské akce. Pokud vstupenka na společenskou akci slouží jako sázkový tiket a výše vkladuvkladu není na vstupence uvedena, je provozovatel povinen s výší vkladuvkladu účastníka hazardní hryhazardní hry seznámit.
(3)
Slosování lze provádět a výhry lze vydávat pouze po dobu trvání akce podle odstavce 1.
(4)
Ustanovení § 6, § 7 odst. 1, § 7 odst. 2 písm. b) a e), § 7 odst. 3, § 8, 9a až 10c, 13 až 13b, 13d až 13f, § 62 odst. 1 a 3, 63 a § 105 až 108 se nepoužijí na tombolu s herní jistinou, jejíž výše nepřekročí 200 000 Kč.
§ 62
Úhrnná cena výher
(1)
Úhrnná cena výher nesmí být nižší než 40 % a vyšší než 80 % herní jistinyherní jistiny.
(2)
Herní jistinouHerní jistinou je součin počtu vydaných sázkových tiketů v jedné hře a prodejní ceny za jeden sázkový tiket.
(3)
Pravděpodobnost výhry u tomboly nesmí být nižší než 1 : 200.
§ 63
Slosování tomboly
(1)
Slosování tomboly se provádí veřejně a za účasti notáře, který osvědčí průběh slosování notářským zápisem.
(2)
Provozovatel je povinen zajistit bezodkladně po skončení tomboly vyhotovení zápisu s uvedením jejího místa a data konání, seznamu přijatých vkladů a seznamu vyplacených výher a tento zápis uchovat nejméně po dobu 5 let.
(3)
Opis zápisu je povinen provozovatel zaslat do 20 dnů ode dne skončení tomboly obecnímu úřadu obceobce, které byla tombola ohlášena.
HLAVA VII
TURNAJ MALÉHO ROZSAHU
§ 64
(1)
Turnaj malého rozsahu je turnaj v karetní hře vyřazovacího typu, při němž je počet účastníků hazardní hryhazardní hry předem určen. Úhrnný vkladvklad jednotlivého účastníka hazardní hryhazardní hry do jednoho turnaje nesmí převýšit 1 000 Kč za 24 hodin.
(2)
Turnaje malého rozsahu se účastní nejméně 3 a nejvýše 90 účastníků hazardní hryhazardní hry.
(3)
U turnaje malého rozsahu nesmí provozovatel vyplatit na výhrách více než 95 % z úhrnné výše všech vkladů.
(4)
Provozovatel je povinen zajistit bezodkladně po skončení turnaje vyhotovení zápisu s uvedením jeho názvu, doby jeho trvání, místa a data konání, jmenovitého seznamu účastníků hazardní hryhazardní hry včetně jejich identifikačních údajů a výše jejich vkladů a seznamu vyplacených výher za pořadí v turnaji malého rozsahu a tento zápis uchovat nejméně po dobu 5 let.
(5)
Opis zápisu je povinen provozovatel zaslat do 20 dnů ode dne skončení turnaje obecnímu úřadu obceobce, které byl turnaj ohlášen.
ČÁST TŘETÍ
HERNÍ PROSTOR
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 65
(1)
Herním prostoremHerním prostorem se rozumí hernaherna nebo kasinokasino.
(2)
V herním prostoruherním prostoru mohou být provozovány hazardní hryhazardní hry pouze jedním provozovatelem, kterému byla vydána povolení v souladu s tímto zákonem.
(3)
V herním prostoruherním prostoru se nesmí nacházet nepovolené technické zařízení technické hrytechnické hry nebo nepovolený hrací stůl živé hry.
§ 66
Obecné požadavky na herní prostor
(1)
Na budově nebo ve veřejně přístupné vnitřní části budovy, ve které se herní prostorherní prostor nachází, a v jejich bezprostřední blízkosti nesmí být umístěna reklama, sdělení nebo jakékoli jiné formy propagace, zejména slovní, zvukové, pohyblivé, statické, světelné nebo grafické, na provozování hazardních herprovozování hazardních her nebo získání výher.
(2)
Výlohy, okna a vstupy do herního prostoruherního prostoru musí být zabezpečeny proti nahlížení do jejich vnitřních prostor.
(3)
Vstup do herního prostoruherního prostoru pro návštěvníky musí být samostatným vstupem
a)
zvenčí do budovy, ve které se herní prostorherní prostor nachází, nebo
b)
z veřejně přístupné vnitřní části budovy s výjimkou provozovny podle živnostenského zákona nebo jiného obdobného prostoru podle jiného zákona upravujícího podnikání anebo jiného herního prostoruherního prostoru.
(4)
Vstup do herního prostoruherního prostoru pro návštěvníky může být samostatným vstupem z veřejně přístupné vnitřní části budovy, která je hromadným ubytovacím zařízením.
(5)
Provozovatel je povinen zajistit, aby v herním prostoruherním prostoru byla po celou jeho provozní dobu přítomna osoba oprávněná činit úkony vůči dozorujícímu orgánu při výkonu kontroly.
§ 67
Herna
(1)
HernouHernou se rozumí samostatný, stavebně oddělený prostor, ve kterém je provozována technická hratechnická hra jako hlavní činnost.
(2)
HernaHerna musí být viditelně označena názvem, který obsahuje slovo „hernaherna“.
(3)
HernaHerna nesmí být v provozu v době od 3:00 do 10:00 hodin.
(4)
V herněherně lze provozovat pouze technickou hrutechnickou hru.
(5)
V herněherně lze provozovat nejméně 15 povolených herních pozicherních pozic technické hrytechnické hry.
(6)
Provozovatel je povinen provozovat všechny povolené herní poziceherní pozice po celou provozní dobu hernyherny. To neplatí, pokud nastala mimořádná událost bránící jejímu provozu nebo pokud došlo k její plánované odstávce.
(7)
Dojde-li ke změně povolení k umístění herního prostoruherního prostoru spočívající ve změně počtu povolených herních pozicherních pozic nebo výměně povolených herních pozicherních pozic, je provozovatel povinen uvést provozované herní poziceherní pozice do souladu s tímto povolením nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne nabytí účinnosti této změny.
(8)
Pokud v herněherně není po celou provozní dobu hernyherny provozováno alespoň 15 povolených herních pozicherních pozic technické hrytechnické hry, je provozovatel povinen hernuhernu uzavřít až do odstranění tohoto stavu.
§ 68
Kasino
(1)
KasinemKasinem se rozumí samostatný, stavebně oddělený prostor, ve kterém je provozována živá hra jako hlavní činnost.
(2)
KasinoKasino musí být viditelně označeno názvem, který obsahuje slovo „kasinokasino“.
(3)
V kasinukasinu lze provozovat pouze
a)
živou hru,
b)
živou hru společně s technickou hroutechnickou hrou,
c)
živou hru společně s bingem, nebo
d)
živou hru společně s technickou hroutechnickou hrou a bingem.
§ 68a
Požadavky na živou hru v kasinu
(1)
V kasinukasinu musí být umožněna hra nejméně u 3 započitatelných hracích stolů živé hry, a to po celou provozní dobu kasinakasina.
(2)
Provozovatel je povinen provozovat po celou provozní dobu kasinakasina všechny započitatelné hrací stoly. Provozovatel není povinen provozovat započitatelný hrací stůl živé hry po celou provozní dobu kasinakasina, pokud nastala mimořádná událost bránící jeho provozu nebo pokud došlo k jeho plánované odstávce.
(3)
Provozovatel nesmí umožnit hru živé hry na nezapočitatelném hracím stole živé hry mimo jeho provozní úsek ani na započitatelném hracím stole živé hry, který není provozován z důvodu mimořádné události bránící jeho provozu nebo z důvodu plánované odstávky.
(4)
Pokud v kasinukasinu nejsou provozovány nejméně 3 započitatelné hrací stoly živé hry, je provozovatel povinen kasinokasino uzavřít až do odstranění tohoto stavu.
(5)
Pro účely provozování živé hry se rozumí
a)
započitatelným hracím stolem živé hry hrací stůl živé hry, který je v souladu s povolením k umístění herního prostoruherního prostoru určen k provozování po celou provozní dobu kasinakasina a který se nenachází ve studiu, a
b)
nezapočitatelným hracím stolem živé hry hrací stůl živé hry jiný než podle písmene a).
§ 68b
Požadavky na technickou hru v kasinu
(1)
V kasinukasinu, ve kterém je provozována technická hratechnická hra, může provozovatel provozovat
a)
právě 30 povolených herních pozicherních pozic technické hrytechnické hry, pokud jsou v kasinukasinu provozovány alespoň 3 započitatelné hrací stoly živé hry,
b)
nejméně 30 a nejvíce desetinásobek počtu započitatelných hracích stolů živé hry povolených herních pozicherních pozic technické hrytechnické hry, pokud jsou v kasinukasinu provozovány nejméně 4 a nejvíce 9 započitatelných hracích stolů živé hry,
c)
nejméně 30 povolených herních pozicherních pozic technické hrytechnické hry, pokud je v kasinukasinu provozováno nejméně 10 započitatelných hracích stolů živé hry.
(2)
Provozovatel je povinen provozovat všechny povolené herní poziceherní pozice technické hrytechnické hry po celou provozní dobu kasinakasina. V případě odstávky započitatelného hracího stolu živé hry nesmí provozovatel překročit nejvyšší počet provozovaných povolených herních pozicherních pozic technické hrytechnické hry podle odstavce 1. Provozovatel není povinen provozovat povolenou herní poziciherní pozici po celou provozní dobu kasinakasina, pokud nastala mimořádná událost bránící jejímu provozu nebo pokud došlo k její plánované odstávce.
(3)
Dojde-li ke změně povolení k umístění herního prostoruherního prostoru spočívající ve změně počtu povolených herních pozicherních pozic nebo výměně povolených herních pozicherních pozic, je provozovatel povinen uvést provozované herní poziceherní pozice do souladu s tímto povolením nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne nabytí účinnosti této změny.
(4)
Provozovatel nesmí v kasinukasinu provozovat technickou hrutechnickou hru, pokud v něm není po celou provozní dobu kasinakasina provozováno alespoň 30 povolených herních pozicherních pozic technické hrytechnické hry.
§ 68c
Studio
(1)
Studiem se pro účely tohoto zákona rozumí část kasinakasina, jehož umístění je povoleno v povolení k umístění herního prostoruherního prostoru, vyčleněná jeho provozovatelem k provozu přenášené živé hry. V pochybnostech o tom, zda se určité místo nachází ve studiu, se má za to, že se v něm nenachází.
(2)
Provozovatel kasinakasina nesmí do studia vyčlenit započitatelný hrací stůl živé hry.
(3)
Provozovatel přenášené živé hry musí po dobu provozního úseku studia zajistit oddělení studia od zbývající části kasinakasina tak, aby byl osobě, která nezajišťuje provoz přenášené živé hry v tomto studiu, zamezen vstup do studia nebo jiný zásah do provozu přenášené živé hry z prostoru mimo toto studio.
(4)
Ve studiu lze po dobu jeho provozního úseku provozovat pouze přenášenou živou hru.
(5)
Ve studiu může přenášenou živou hru provozovat jiný provozovatel, než je provozovatel kasinakasina. Po dobu jednoho provozního úseku studia může v tomto studiu přenášenou živou hru provozovat více provozovatelů. Každý z nich je samostatně odpovědný za to, že je jím provozovaná přenášená živá hra provozována v souladu s tímto zákonem.
(6)
Provozovatel kasinakasina je povinen vést pro jednotlivé kasinokasino evidenci studií, ve které pro každé studio umístěné v tomto kasinukasinu uvede
a)
označení studia, které musí být jedinečné v rámci jednoho kasinakasina,
b)
jednoznačné vymezení polohy a hranic studia zakreslené do půdorysného vymezení kasinakasina s vyznačením hracích stolů živé hry, které se ve studiu nacházejí, a
c)
provozní úseky studia s uvedením
1.
provozovatele přenášené živé hry,
2.
data a času zahájení provozního úseku a
3.
data a času konce provozního úseku.
(7)
Provozovatel kasinakasina je povinen uchovávat evidenci podle odstavce 6 po dobu 3 let od konce provozního úseku. Evidence musí být přístupná v kasinukasinu, ke kterému se vztahuje, a to tak, aby do ní dozorující orgán mohl nahlédnout kdykoliv v průběhu jeho provozní doby a provozního úseku studia umístěného v tomto kasinukasinu.
§ 69
Zákaz vstupu do herny a kasina
Provozovatel nesmí umožnit vstup do herního prostoruherního prostoru osobě mladší 18 let.
§ 70
Provozní den kasina
(1)
Provozním dnem kasinakasina se pro účely tohoto zákona rozumí časový úsek, během něhož provozovatel provozuje v kasinukasinu hazardní hryhazardní hry, vymezený
a)
provozní dobou, nebo
b)
jiným vhodným způsobem v délce nepřesahující 24 hodin, v případě nepřetržitého provozu.
(2)
Provozní den kasinakasina se označuje stejně jako kalendářní den, ve kterém provozní den začíná. V 1 kalendářní den může začít pouze 1 provozní den.
(3)
Provozním úsekem pokladny kasinakasina se rozumí souvislá část provozního dne, ve které je provozována. Provozní úseky jednotlivé pokladny kasinakasina se nesmí vzájemně překrývat.
(4)
Na provozní úsek hracího stolu živé hry, provozní úsek karetního turnaje a provozní úsek binga se použije odstavec 3 obdobně.
(5)
Provozním úsekem studia se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý časový úsek, ve kterém probíhá přenos přenášené živé hry a činnosti související se zahájením a ukončením tohoto přenosu. Provozní úseky jednotlivého studia se nesmí vzájemně překrývat.
HLAVA II
IDENTIFIKACE A MONITOROVÁNÍ V HERNĚ A KASINU
§ 71
Identifikace v herně a kasinu
(1)
Provozovatel hernyherny nebo kasinakasina je povinen provádět identifikaci návštěvníka při jeho vstupu do hernyherny nebo kasinakasina, ověřit jeho věk a ověřit, zda není zapsán v rejstříku.
(2)
Úkony podle odstavce 1 je provozovatel povinen provádět ve vymezené části herního prostoruherního prostoru. Provozovatel je povinen zajistit, aby z této vymezené části herního prostoruherního prostoru a z přístupové cesty mezi vstupem do herního prostoruherního prostoru a touto vymezenou částí herního prostoruherního prostoru nebylo možné nahlížet do jiných vnitřních prostor herního prostoruherního prostoru ani sledovat žádnou hru provozovanou v tomto herním prostoruherním prostoru.
(3)
Provozovatel hernyherny nebo kasinakasina je povinen vést denní evidenci všech návštěvníků a uchovávat ji po dobu 3 let ode dne provedení posledního zápisu. Denní evidence všech návštěvníků musí být v herněherně nebo kasinukasinu přístupná tak, aby do ní dozorující orgán mohl nahlédnout kdykoliv v průběhu provozní doby hernyherny nebo kasinakasina. Provozovatel je povinen v denní evidenci všech návštěvníků zaznamenávat alespoň
a)
jméno a příjmení návštěvníka,
b)
datum narození návštěvníka,
c)
datum a čas vstupu návštěvníka do hernyherny nebo kasinakasina.
(4)
Za účelem vedení evidence je návštěvník povinen prokázat svoji totožnost; způsob provádění identifikace a uchovávání identifikačních údajů se řídí zákonem upravujícím některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
(5)
Za návštěvníka hernyherny nebo kasinakasina se nepovažuje osoba, která do nich vstupuje za účelem výkonu činnosti související se zajištěním jejich provozu nebo z důvodu záchrany života nebo zdraví anebo ochrany majetku nebo jiného veřejného zájmu. Provozovatel nesmí této osobě po dobu návštěvy herního prostoruherního prostoru umožnit účast na hazardní hřehazardní hře provozované v tomto herním prostoruherním prostoru.
§ 72
Monitorovací zařízení
(1)
Provozovatel herního prostoruherního prostoru je povinen jej vybavit monitorovacím zařízením.
(2)
Provozovatel studia je povinen jej vybavit monitorovacím zařízením.
(3)
Monitorování musí být prováděno v nezpomaleném a nepřerušovaném záznamu, který umožňuje pozdější reprodukci. Monitorovací zařízení musí být vybaveno časovou a datovou funkcí a pořízený záznam musí být barevný, jasný, zřetelný a rozlišitelný. Zvuk je zaznamenáván současně se snímaným obrazem. Zaznamenaný zvuk nesmí být zkreslený oproti monitorované skutečnosti.
(4)
Provozovatel je povinen uchovávat záznam pořízený monitorovacím zařízením a jeho zálohu po dobu 2 let, a to tak, aby bylo zabráněno jejich poškození, zneužití, odcizení nebo zničení. Provozovatel je současně povinen při nakládání se záznamy dodržovat podmínky stanovené právním předpisem upravujícím zpracování osobních údajů.
(5)
Provozovatel je povinen každých 24 hodin ověřit funkčnost monitorovacího zařízení, pořídit o ověření písemný záznam s uvedením dne a času ověření a oznámit celnímu úřadu každou jeho poruchu a termín jejího odstranění do 24 hodin od zjištění poruchy. Tento záznam musí být v herním prostoruherním prostoru přístupný tak, aby do něj dozorující orgán mohl nahlédnout kdykoliv v průběhu provozní doby herního prostoruherního prostoru. Provozovatel je povinen uchovávat tento záznam po dobu 3 let od jeho pořízení. Příslušným celním úřadem pro oznámení poruchy je celní úřad vykonávající působnost na území vyššího územního samosprávného celku, na kterém se herní prostorherní prostor nachází.
(6)
Celnímu úřadu musí být umožněn přístup do prostor, kde je umístěno monitorovací zařízení. Provozovatel má povinnost, a to i mimo prostor hernyherny nebo kasinakasina, zpřístupnit celnímu úřadu záznamy pořízené monitorovacím zařízením, poskytnout informace o programech a zařízeních výpočetní techniky používaných k provozu monitorovacího zařízení a umožnit je využívat pro účely výkonu dozoru.
§ 72a
Monitorování v herně
(1)
Monitorovací zařízení v herněherně musí po celou provozní dobu v reálném čase monitorovat
a)
vstup do hernyherny a
b)
celý prostor hernyherny, který je využíván k provozování hazardních herprovozování hazardních her, včetně vymezené části herního prostoruherního prostoru podle § 71 odst. 1 a 2 a prostoru, kde probíhá identifikace osob žádajících o registraci podle § 17b odst. 1 písm. a), a všech herních pozicherních pozic technické hrytechnické hry.
(2)
Dojde-li k poruše monitorovacího zařízení ve vymezené části hernyherny podle § 71 odst. 1 a 2 nebo v prostoru, kde probíhá identifikace osob žádajících o registraci podle § 17b odst. 1 písm. a), musí být hernaherna až do odstranění poruchy tohoto zařízení uzavřena.
§ 72b
Monitorování v kasinu
(1)
Monitorovací zařízení v kasinukasinu musí po celou provozní dobu kasinakasina v reálném čase monitorovat
a)
vstup do kasinakasina,
b)
každý hrací stůl živé hry umístěný v kasinukasinu bez ohledu na to, zda je tento hrací stůl živé hry provozován, tak, aby celá plocha tohoto hracího stolu byla zaznamenána na monitorovacím záznamu z alespoň 1 kamery, a to v celku včetně celého ruletového kola a celého ruletového hracího stolu, pokladny pro dotování žetonů, pokladny na bankovky a mince a pokladny na spropitné,
c)
pokladnu kasinakasina a
d)
celý prostor kasinakasina, který je využíván k provozování hazardních herprovozování hazardních her včetně vymezené části herního prostoruherního prostoru podle § 71 odst. 1 a 2 a prostoru, kde probíhá identifikace osob žádajících o registraci podle § 17b odst. 1 písm. a), a to tak, aby monitorování obsáhlo všechny hrací stoly živé hry, všechny herní poziceherní pozice technické hrytechnické hry, je-li v kasinukasinu provozována, a všechny prostory, kde dochází k operacím s bankovkami a mincemi, žetony, kartami, kostkami nebo jinými prostředky používanými k živé hře.
(2)
Z monitorovacího záznamu pořizovaného monitorovacím zařízením v kasinukasinu musí být zřetelně patrné alespoň číslice na ruletovém kole a na hracích stolech živé hry, označení žetonů, hodnoty karet, kostek a jiných pomůcek používaných při živé hře, počet žetonů a hodnota bankovek a mincí.
(3)
Provozovatel kasinakasina není po dobu provozního úseku studia, ve kterém provozuje přenášenou živou hru jiný provozovatel, který je držitelem základního povolení pro tuto hazardní hruhazardní hru, povinen pořizovat záznam z kamery monitorující plochu hracího stolu živé hry, pokud tato kamera monitoruje pouze hrací stoly živé hry nacházející se v tomto studiu. Povinnost pořizovat záznam z kamer zabírajících celý prostor kasinakasina, který je využíván k provozování hazardních herprovozování hazardních her, podle odstavce 1 písm. d) tím není dotčena.
(4)
V případě poruchy monitorovacího zařízení v kasinukasinu nesmí být na hracím stole, jehož monitorování se porucha týká, provozována živá hra.
(5)
Dojde-li k poruše monitorovacího zařízení u pokladny, ve vymezené části kasinakasina podle § 71 odst. 1 a 2, v prostoru, kde probíhá identifikace osob žádajících o registraci podle § 17b odst. 1 písm. a), nebo u všech hracích stolů nacházejících se v kasinukasinu zároveň, musí být kasinokasino až do odstranění poruchy tohoto zařízení uzavřeno.
(6)
Na hrací stůl živé hry umístěný ve studiu, ve kterém provozuje přenášenou živou hru jiný provozovatel, který je držitelem základního povolení pro tuto hazardní hruhazardní hru, se po dobu provozního úseku tohoto studia odstavce 4 a 5 nepoužijí.
§ 72c
Monitorování ve studiu
(1)
Monitorovací zařízení ve studiu musí po celý provozní úsek v reálném čase monitorovat
a)
každý hrací stůl živé hry umístěný ve studiu tak, aby celá plocha tohoto hracího stolu byla zaznamenána na monitorovacím záznamu z alespoň 1 kamery, a to v celku včetně celého ruletového kola a celého ruletového hracího stolu, a
b)
celý prostor studia, který je využíván k provozování hazardních herprovozování hazardních her, a to tak, aby monitorování obsáhlo jednotlivé hrací stoly živé hry a prostory, kde dochází k operacím s kartami, kostkami nebo jinými prostředky používanými k přenášené živé hře.
(2)
Z monitorovacího záznamu pořizovaného monitorovacím zařízením ve studiu musí být zřetelně patrné číslice na ruletovém kole a na hracích stolech živé hry a hodnoty karet, kostek a jiných pomůcek používaných při živé hře.
§ 72d
Schéma kamerového systému
(1)
Provozovatel je povinen v každé herněherně a kasinukasinu evidovat schéma kamerového systému. Provozovatel přenášené živé hry je povinen v každém studiu, ze kterého provozuje přenášenou živou hru, evidovat schéma kamerového systému studia.
(2)
Dojde-li ke změně skutečností uvedených ve schématu kamerového systému, je provozovatel povinen bezodkladně sestavit nové schéma kamerového systému.
(3)
Schéma kamerového systému musí obsahovat
a)
v textové části alespoň
1.
označení hernyherny, kasinakasina nebo studia, ke kterému se vztahuje,
2.
den pořízení schématu a
3.
den a čas počátku jeho platnosti a
b)
ve výkresové části půdorysné vymezení hernyherny, kasinakasina nebo studia, ve kterém je přesně a přehledně vyznačeno umístění všech
1.
koncových zařízení, jejichž prostřednictvím je provozována technická hratechnická hra, jejich povolených herních pozicherních pozic s uvedením jejich výrobního čísla, které se nacházejí v dané herněherně nebo kasinukasinu,
2.
hracích stolů živé hry s uvedením jejich evidenčního čísla, které se nacházejí v daném kasinukasinu nebo studiu; pokud se v kasinukasinu nacházejí hrací stoly živé hry používané výlučně pro přenášenou živou hru provozovanou jiným provozovatelem, než je provozovatel kasinakasina, může provozovatel kasinakasina ve schématu kamerového systému namísto těchto stolů vyznačit pouze umístění studia spolu s uvedením jeho označení podle evidence studií,
3.
zařízení vytvářejících náhodný proces výsledku hry bingo s uvedením jejich výrobního čísla, které se nacházejí v daném kasinukasinu,
4.
kamer tvořících monitorovací zařízení s uvedením jejich jednoznačného označení umožňujícím vyhledání monitorovacího záznamu pořízeného danou kamerou a vyznačením jejich úhlu záběru.
(4)
Schéma kamerového systému musí být přístupné v prostoru, ke kterému se vztahuje, a to tak, aby do něj dozorující orgán mohl nahlédnout kdykoliv v průběhu jeho provozní doby.
(5)
Provozovatel je povinen uchovávat schéma kamerového systému až do uplynutí doby 3 let od posledního dne jeho platnosti.
ČÁST ČTVRTÁ
INTERNETOVÁ HRA A PODMÍNKY JEJÍHO PROVOZOVÁNÍ
HLAVA I
INTERNETOVÁ HRA
Díl 1
Obecná ustanovení
§ 73
(1)
Hazardní hryHazardní hry podle § 3 odst. 2 písm. a) až f) mohou být provozovány také jako internetová hra za podmínek stanovených tímto zákonem pro jednotlivé druhy hazardních herhazardních her, nevylučuje-li to povaha provozování těchto hazardních herhazardních her dálkovým přístupem prostřednictvím internetu.
(2)
Při internetové hře hraje účastník hazardní hryhazardní hry proti softwarovému hracímu systému provozovatele nebo jeho prostřednictvím proti krupiérovi, jinému účastníkovi hazardní hryhazardní hry nebo cizímu účastníkovi hazardní hryhazardní hry.
(3)
Softwarovým hracím systémem provozovatele podle odstavce 2
a)
nesmí být vytvářen náhodný proces výsledku hry kursové sázky, hry totalizátorové hry a hry přenášené živé hry,
b)
může být vytvářen náhodný proces výsledku hry číselné loteriečíselné loterie,
c)
musí být vytvářen náhodný proces výsledku hry jiné než podle písmen a) a b).
(4)
Provozovatel internetové hry nesmí nabízet nebo poskytovat žádné zařízení umožňující účast na internetové hře, a to ani prostřednictvím třetí osoby.
(5)
Provozovatel je povinen vybavit softwarový hrací systém provozovatele podle odstavce 2 technickým a softwarovým zabezpečením proti neoprávněnému přístupu, zásahu, vložení dat, užití dat, pozměnění dat, poškození dat, padělání nebo pozměnění dat tak, aby byla považována za pravá, nebo zničení dat.
§ 74
Provoz internetové hry
(1)
Internetová hra může být provozována pouze prostřednictvím internetové stránky nebo aplikace, které musí být dostupné alespoň v českém jazyce.
(2)
Server internetové hry a zařízení využívané k provozování číselné loteriečíselné loterie jako internetové hry se musí nacházet na území členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru.
(3)
Aplikací se pro účely právní úpravy hazardních herhazardních her rozumí software odlišný od internetové stránky umožňující účast na hazardní hřehazardní hře.
§ 75
Informační povinnost u internetové hry
(1)
Provozovatel je povinen na internetové stránce, na níž je provozována internetová hra, čitelným a
a)
kdykoliv dostupným způsobem zveřejnit
1.
identifikační a kontaktní údajekontaktní údaje provozovatele,
2.
identifikační a kontaktní údajekontaktní údaje instituce zabývající se prevencí a léčbou problémů souvisejících s patologickým hráčstvím,
3.
základní povolení a herní plán všech hazardních herhazardních her provozovaných tímto provozovatelem,
4.
informaci o možnosti zápisu do rejstříku a odkaz na internetovou stránku ministerstva obsahující žádost o zápis do tohoto rejstříku, který ministerstvo zveřejňuje podle § 16d odst. 2,
5.
informaci o možnosti a způsobu využití prostředku pro zamezení účasti na hazardní hřehazardní hře,
6.
informaci o možnosti podání žádosti o zápis do rejstříku zprostředkovanou provozovatelem,
7.
částku nejvyšší sázky a nejvyšší výhry, umožňuje-li to povaha provozované hazardní hryhazardní hry, a
8.
centrálně stanovené kurzy pro daný kalendářní den pro přepočet mezi všemi herními měnami a českou korunou a mezi všemi herními měnami a herní měnou, ve které lze nastavit sebeomezující opatření,
b)
pro účastníka hazardní hryhazardní hry kdykoliv dostupným způsobem dále zveřejnit
1.
nabídku a stav využití sebeomezujících opatření,
2.
zůstatek na uživatelském kontu účastníka hazardní hryhazardní hry,
3.
celkovou souhrnnou výši čistých proher od aktivace uživatelského konta a
4.
celkovou souhrnnou výši čistých proher za kalendářní měsíc,
c)
po celou dobu přihlášení účastníka hazardní hryhazardní hry do uživatelského konta viditelným způsobem zveřejnit ukazatel délky přihlášení do uživatelského konta,
d)
nejméně na 5 sekund od okamžiku každého přihlášení viditelným a srozumitelným způsobem upozornit na nabídku využití a stav nastavených sebeomezujících opatření a
e)
při vstupu na tuto stránku viditelným způsobem zveřejnit
1.
informaci o zákazu účasti na hazardní hřehazardní hře osobám mladším 18 let a
2.
varování, že účast na hazardní hřehazardní hře může být škodlivá.
(2)
Provozovatel je povinen na internetové stránce, na níž je provozována internetová hra, čitelným a viditelným způsobem zveřejnit herní měnu.
(3)
Provozovatel je povinen na internetové stránce, na níž je provozována přenášená živá hra, čitelným a viditelným způsobem
a)
po celou dobu účasti účastníka hazardní hryhazardní hry na živé hře zveřejnit o studiu, z nějž je přenášená živá hra provozována,
1.
název provozovatele kasinakasina, v němž je studio umístěno,
2.
adresu a označení kasinakasina, v němž je studio umístěno, a
3.
označení studia a
b)
kdykoliv dostupným způsobem zveřejnit provozní úseky všech jím provozovaných studií alespoň 7 dnů před jejich zahájením s uvedením
1.
názvu provozovatele kasinakasina, v němž je studio umístěno,
2.
adresy a označení kasinakasina, v němž je studio umístěno,
3.
označení studia,
4.
dne a času zahájení provozního úseku a
5.
dne a času ukončení provozního úseku.
(4)
Provozovatel je povinen na internetové stránce, na níž je provozována loterieloterie provozovaná jako internetová hra, kdykoliv dostupným způsobem zveřejnit
a)
výsledek slosování, a to bezodkladně po provedení slosování, až do uplynutí doby 1 roku od provedení slosování, pokud jde o číselnou loteriičíselnou loterii, peněžitou loteriiloterii nebo věcnou loteriiloterii, a
b)
záznam přenosu slosování, a to bezodkladně po provedení slosování, až do uplynutí doby 1 týdne od provedení slosování, pokud jde o číselnou loteriičíselnou loterii, u níž softwarový hrací systém provozovatele nevytváří náhodný proces výsledku hry.
(5)
Provozovatel je povinen zveřejnit dokumenty podle odstavce 1 písm. a) bodu 3 po dobu jejich platnosti, a dále po dobu 3 let od posledního dne jejich platnosti. V období po posledním dni platnosti takového dokumentu je provozovatel povinen vhodným způsobem uvést, že dokument pozbyl platnosti.
(6)
Na aplikaci se odstavce 1 až 5 použijí obdobně.
Díl 2
Internetová loterie
§ 76
Záznam slosování
(1)
Pokud softwarový hrací systém provozovatele nevytváří náhodný proces výsledku hry číselné loteriečíselné loterie, je provozovatel povinen bez zbytečného odkladu po slosování zveřejnit záznam z tohoto slosování na internetové stránce nebo v aplikaci, jejichž prostřednictvím je tato loterieloterie provozována. Záznam musí být nezpomalený, nepřerušovaný, barevný, jasný, zřetelný a rozlišitelný.
(2)
Provozovatel je povinen uchovat záznam přenosu slosování podle odstavce 1 nejméně po dobu 3 let.
§ 77
Účast na internetové okamžité loterii
(1)
Provozovatel nesmí od vložení sázky do hry okamžité loterieokamžité loterie provozované jako internetová hra do jejího vyhodnocení umožnit účastníkovi hazardní hryhazardní hry vložení sázky do jiné hry okamžité loterieokamžité loterie provozované jako internetová hra. Hru okamžité loterieokamžité loterie provozovanou jako internetová hra nesmí provozovatel vyhodnotit dříve než 2 sekundy od vložení sázky do této hry.
(2)
Provozovatel nesmí umožnit účastníkovi hazardní hryhazardní hry vložení sázky do žádné hry okamžité loterieokamžité loterie provozované jako internetová hra, pokud od posledního vyhodnocení hry okamžité loterieokamžité loterie v nepřetržitém sledu sázek v délce alespoň 120 minut uplynulo méně než 15 minut.
(3)
Nepřetržitým sledem sázek podle odstavce 2 se rozumí postupné vkládání sázek do hry okamžité loterieokamžité loterie provozované jako internetová hra, při kterém je interval mezi vyhodnocením hry okamžité loterieokamžité loterie a vložením sázky do následující hry kratší než 15 minut.
(4)
Délkou nepřetržitého sledu sázek podle odstavce 2 se rozumí doba od vložení první sázky v tomto sledu do vyhodnocení poslední hry okamžité loterieokamžité loterie v tomto sledu.
Díl 3
Internetová živá hra
Oddíl 1
Obecná ustanovení
§ 78
Žetony
Peněžní prostředky představující sázku vloženou do hry živé hry provozované jako internetová hra s výjimkou karetního turnaje a výhru z takové hry je provozovatel povinen při této hře zobrazovat v podobě žetonů, na kterých je uvedena alespoň hodnota žetonu.
§ 79
Účast na internetové živé hře
Provozovatel nesmí účastníkovi hazardní hryhazardní hry umožnit současnou vícenásobnou účast na jedné hře živé hry, při které sázející hrají jeden proti druhému, provozované jako internetová hra.
Oddíl 2
Přenášená živá hra
§ 80
Vymezení přenášené živé hry
Přenášenou živou hrou se rozumí živá hra provozovaná jako internetová hra, při které sázející nehrají jeden proti druhému ani proti cizím účastníkům hazardní hryhazardní hry.
§ 81
Povinnosti provozovatele
(1)
Přenášená živá hra může být provozována pouze ze studia.
(2)
Provozovatel přenášené živé hry nesmí umožnit cizímu účastníkovi hazardní hryhazardní hry vložit sázku do hry přenášené živé hry.
(3)
Provozovatel přenášené živé hry nesmí zpřístupnit přenos jinak než po přihlášení do uživatelského konta.
(4)
Provozovatel přenášené živé hry je povinen uchovávat po dobu 2 let úplný záznam uskutečněného přenosu v podobě zobrazené účastníkovi hazardní hryhazardní hry a v podobě neupraveného záznamu pořízeného kamerou.
(5)
Provozovatel přenášené živé hry je povinen vést evidenci všech uskutečněných přenosů přenášené živé hry, ve které pro každý uskutečněný přenos uvede
a)
označení studia podle § 68c odst. 6 písm. a), ze kterého je přenos uskutečňován,
b)
označení a adresu kasinakasina, v němž je studio podle písmene a) umístěno,
c)
půdorysné vymezení studia s vyznačením hracích stolů živé hry, které se ve studiu nacházejí,
d)
datum a čas zahájení provozního úseku, v jehož rámci je uskutečněn, a
e)
datum a čas konce provozního úseku, v jehož rámci je uskutečněn.
(6)
Provozovatel přenášené živé hry je povinen uchovávat evidenci podle odstavce 5 po dobu 3 let od konce provozního úseku.
§ 82
Požadavky na přenos
(1)
Hra přenášené živé hry musí být všem sázejícím audiovizuálně přenášena v reálném čase.
(2)
Při přenosu musí být zřetelným způsobem zobrazeny číslice, nápisy a jiné symboly na ruletovém kole a na hracím stole živé hry, hodnoty karet, kostek nebo jiných pomůcek používaných při hře a krupiér.
(3)
Je-li přenos uskutečňován pomocí více kamer, je provozovatel povinen umožnit účastníkovi hazardní hryhazardní hry kdykoliv si zvolit záběr z libovolné z nich.
(4)
Provozovatel je povinen zajistit, aby krupiér s účastníkem hazardní hryhazardní hry komunikoval v reálném čase. Komunikace musí probíhat v českém jazyce, nesouhlasí-li všichni účastníci hazardní hryhazardní hry, kterým je sdělení určeno, s komunikací v jiném jazyce.
§ 83
Hrací stůl živé hry
(1)
Provozovatel přenášené živé hry je povinen hracímu stolu živé hry, který se nachází ve studiu a je využíván k přenášené živé hře, přiřadit evidenční číslo hracího stolu živé hry a viditelně jej na něm vyznačit.
(2)
Zařízení, kterým je vytvářen náhodný proces výsledku hry přenášené živé hry, musí být integrovanou součástí hracího stolu živé hry.
§ 84
Účast na přenášené živé hře
(1)
Provozovatel nesmí účastníkovi hazardní hryhazardní hry umožnit účast na přenášené živé hře u více hracích stolů živé hry současně.
(2)
Provozovatel nesmí umožnit účastníkovi hazardní hryhazardní hry vložení sázky do žádné hry přenášené živé hry, pokud od posledního vyhodnocení hry přenášené živé hry v nepřetržitém sledu sázek v délce alespoň 120 minut uplynulo méně než 15 minut.
(3)
Účastník hazardní hryhazardní hry může vložit sázku do probíhající hry hazardní hryhazardní hry, pokud by zákaz podle odstavce 2 znemožnil dokončit započatou hru hazardní hryhazardní hry.
(4)
Nepřetržitým sledem sázek podle odstavce 2 se rozumí postupné vkládání sázek do hry přenášené živé hry, při kterém je interval mezi vyhodnocením hry přenášené živé hry a vložením sázky do následující hry kratší než 15 minut. Do jednoho nepřetržitého sledu sázek se zahrnují všechny hry přenášené živé hry daným provozovatelem.
(5)
Délkou nepřetržitého sledu sázek podle odstavce 3 se rozumí doba od vložení první sázky v tomto sledu do vyhodnocení poslední hry živé hry v tomto sledu.
HLAVA II
NEPOVOLENÉ INTERNETOVÉ HRY
§ 84a
Blokace nepovolených internetových her
(1)
Poskytovatel služby přístupu k internetu podle zákona upravujícího elektronické komunikace (dále jen „poskytovatel služby přístupu k internetu“) je povinen zamezit v přístupu k internetové stránce uvedené na seznamu nepovolených internetových her.
(2)
Ministerstvo zapíše na seznam nepovolených internetových her internetovou stránku z důvodu, že je jejím
a)
prostřednictvím provozována zakázaná internetová hra nebo
b)
podstatným účelem způsobení, umožnění, usnadnění nebo zastírání porušení zákazu provozování zakázané internetové hry.
(3)
Povinnost podle odstavce 1 je poskytovatel služby přístupu k internetu povinen plnit
a)
nejpozději od patnáctého dne ode dne zápisu internetové stránky na seznam nepovolených internetových her a
b)
nejdéle do patnáctého dne ode dne výmazu internetové stránky ze seznamu nepovolených internetových her.
§ 84b
Blokace plateb u nepovolených internetových her
(1)
Poskytovatel platebních služeb nesmí provádět platební transakce ve prospěch ani k tíži platebního účtu uvedeného na seznamu nepovolených internetových her.
(2)
Ministerstvo zapíše na seznam nepovolených internetových her platební účet z důvodu, že je využíván k provozu zakázané internetové hry.
(3)
Zákaz podle odstavce 1 je poskytovatel platebních služeb povinen plnit
a)
nejpozději od patnáctého dne ode dne zveřejnění jedinečného identifikátoru platebního účtu na seznamu nepovolených internetových her a
b)
nejdéle do patnáctého dne ode dne výmazu jedinečného identifikátoru platebního účtu ze seznamu nepovolených internetových her.
§ 84c
Blokace aplikací u nepovolených internetových her
(1)
Provozovatel internetové stránky nebo elektronického rozhraní nesmí šířit aplikaci, jejíž identifikátor je uveden na seznamu nepovolených internetových her.
(2)
Ministerstvo zapíše na seznam nepovolených internetových her aplikaci z důvodu, že je jejím
a)
prostřednictvím provozována zakázaná internetová hra nebo
b)
podstatným účelem způsobení, umožnění, usnadnění nebo zastření porušení zákazu provozování zakázané internetové hry.
(3)
Zákaz podle odstavce 1 je provozovatel internetové stránky nebo elektronického rozhraní povinen plnit
a)
nejpozději od patnáctého dne ode dne zveřejnění identifikátoru aplikace v seznamu nepovolených internetových her,
b)
nejdéle do patnáctého dne ode dne výmazu identifikátoru aplikace ze seznamu nepovolených internetových her.
(4)
Identifikátorem aplikace se pro účely právní úpravy hazardních herhazardních her rozumí kontrolní součet spustitelného souboru aplikace, jedinečné označení používané v rámci elektronického rozhraní nebo jiné jedinečné označení, kterým lze automatizovaně identifikovat aplikaci.
(5)
Elektronickým rozhraním se pro účely právní úpravy hazardních herhazardních her rozumí elektronické tržiště, platforma, portál nebo obdobný prostředek určený k šíření aplikací.
§ 84d
Seznam nepovolených internetových her
(1)
Seznam nepovolených internetových her vede ministerstvo. Seznam nepovolených internetových her je veřejným seznamem v části tvořené údaji podle odstavce 2 písm. a) až d). Seznam nepovolených internetových her je neveřejným seznamem v části podle odstavce 2 písm. e).
(2)
Seznam nepovolených internetových her obsahuje
a)
den zápisu na tento seznam,
b)
důvod zápisu na tento seznam,
c)
v případě
1.
internetové stránky její adresu,
2.
platebního účtu jeho jedinečný identifikátor nebo
3.
aplikace její identifikátor a název,
d)
den výmazu z tohoto seznamu a
e)
údaje shromážděné v souvislosti s vedením seznamu nepovolených internetových her.
(3)
Ministerstvo provede výmaz internetových stránek, platebního účtu nebo aplikace ze seznamu nepovolených internetových her, pokud se dozví, že pominuly důvody pro jejich zápis do tohoto seznamu.
(4)
Seznam nepovolených internetových her také obsahuje změny údajů podle odstavce 2 s uvedením dne, kdy nastaly.
(5)
Ministerstvo na svých internetových stránkách zveřejňuje ve strojově čitelné podobě aktuální údaje z části seznamu nepovolených internetových her, která je veřejným seznamem.
§ 84e
Zápis na seznam nepovolených internetových her
(1)
Ministerstvo zveřejní na své úřední desce a zároveň na svých internetových stránkách sdělení, že hodlá zapsat internetovou stránku na seznam nepovolených internetových her. Ministerstvo současně učiní pokus vyrozumět o tom vhodným způsobem provozovatele internetové stránky, pokud jsou jeho sídlo, adresa elektronické pošty nebo jiná elektronická adresa známy.
(2)
Sdělení obsahuje údaje podle § 84d odst. 2 písm. b) a c).
(3)
Ministerstvo zapíše internetovou stránku na seznam nepovolených internetových her, jestliže uplynul den, do kterého musí dojít námitky, a všechny včas podané námitky jsou vyřízeny.
(4)
Na zápis platebního účtu na seznam nepovolených internetových her a na zápis aplikace na tento seznam se použijí odstavce 1 až 3 obdobně.
§ 84f
Námitka proti zápisu na seznam nepovolených internetových her
(1)
Provozovatel internetové stránky může uplatnit námitku proti zápisu internetové stránky na seznam nepovolených internetových her u ministerstva. Námitka musí ministerstvu dojít do 15 dnů ode dne vyvěšení sdělení na úřední desce, pokud ministerstvo ve sdělení neurčí den pozdější, jinak se k ní nepřihlíží.
(2)
Ministerstvo námitku posoudí a vyhoví-li jí v plném rozsahu, internetovou stránku na seznam nepovolených internetových her nezapíše. Vyhoví-li námitce částečně, změní údaje, které mají být zapsány na tento seznam, nebo zjedná nápravu jiným způsobem. Ministerstvo sdělí provozovateli internetové stránky, který uplatnil námitku, jakým způsobem je námitka vyřízena se stručným uvedením důvodů.
(3)
Sdělení o vyřízení námitky se provozovateli internetové stránky, který uplatnil námitku, doručuje datovou schránkou. Pokud provozovatel internetové stránky nemá zpřístupněnu datovou schránku, doručuje se písemnost veřejnou vyhláškou; je-li znám jeho pobyt nebo sídlo, zašle se písemnost rovněž na vědomí.
(4)
Na zápis platebního účtu na seznam nepovolených internetových her se ve vztahu k jeho majiteli a na zápis aplikace na tento seznam se ve vztahu k jejímu vlastníkovi použijí odstavce 1 až 3 obdobně.
§ 84g
Oprava údajů na seznamu nepovolených internetových her
(1)
Dozví-li se ministerstvo, že je údaj na seznamu nepovolených internetových her neúplný nebo nesprávný, zveřejní na úřední desce a zároveň na svých internetových stránkách sdělení, že hodlá tento údaj opravit.
(2)
Pro opravu údajů na seznamu nepovolených internetových her se použijí ustanovení o zápisu na tento seznam obdobně.
§ 84h
Vztah ke správnímu řádu
Zápis, změna a výmaz údaje ze seznamu nepovolených internetových her jsou úkony podle části čtvrté správního řádu.
ČÁST PÁTÁ
POVOLOVACÍ ŘÍZENÍ A OHLÁŠENÍ
HLAVA I
POVOLOVACÍ ŘÍZENÍ
Díl 1
Obecná ustanovení
§ 85
Povolení
(1)
Provozovatel, který provozuje hazardní hruhazardní hru podle § 3 odst. 2 písm. a) až f), je povinen před zahájením provozování této hazardní hryhazardní hry mít
a)
úvodní povolení,
b)
základní povolení pro tuto hazardní hruhazardní hru.
(2)
Provozovatel, který provozuje hazardní hruhazardní hru podle § 3 odst. 2 písm. d) až f), je povinen před zahájením provozování této hazardní hryhazardní hry v herním prostoruherním prostoru mít povolení k umístění tohoto herního prostoruherního prostoru. To neplatí pro provozování přenášené živé hry.
(3)
Úvodní povolení, základní povolení a povolení k umístění herního prostoruherního prostoru (dále jen „povolení podle tohoto zákona“) nelze převést a nepřechází na právního nástupce.
(4)
Povolení podle tohoto zákona se vydává pouze na základě žádosti o vydání povolení, nejde-li o jeho nahrazení novým povolením.
§ 86
Oznámení změn skutečností
(1)
Provozovatel je povinen oznámit ministerstvu bez zbytečného odkladu všechny změny skutečností, na základě kterých je vydáno úvodní povolení a základní povolení, a předložit o nich doklady do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo.
(2)
Provozovatel je povinen oznámit bez zbytečného odkladu obecnímu úřadu všechny změny skutečností, na základě kterých bylo vydáno povolení k umístění herního prostoruherního prostoru, a předložit o nich doklady do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo.
(3)
Oznamovací povinnost provozovatele se nevztahuje na údaje,
a)
které má ministerstvo nebo obecní úřad k dispozici, nebo
b)
jejichž změnu může ministerstvo nebo obecní úřad automatizovaným způsobem zjistit z rejstříků a evidencí, do nichž má zřízen automatizovaný přístup.
(4)
Okruh údajů podle odstavce 3 zveřejní ministerstvo a obecní úřad na svých internetových stránkách.
(5)
Na doklady o bezúhonnosti a bezdlužnosti předložené podle odstavce 1 se použije § 89 odst. 6 obdobně. Stáří dokladu se při tom posuzuje ve vztahu ke dni jeho předložení.
§ 87
Povinnost předkládat dokumenty
(1)
Provozovatel je povinen každoročně do 6 měsíců od posledního dne účetního období předložit ministerstvu účetní závěrku ověřenou auditorem, pokud v této lhůtě není zveřejněna ve veřejném rejstříku.
(2)
Pokud po dobu trvání právních účinků základního povolení uplyne platnost dokumentu o odborném posouzení nebo osvědčení o provozuschopnosti, na základě kterých bylo základní povolení vydáno, nebo které provozovatel předložil podle tohoto odstavce, je provozovatel povinen předložit ministerstvu nový dokument o odborném posouzení nebo nové osvědčení o provozuschopnosti, a to nejpozději do 30 dnů přede dnem uplynutí jejich platnosti.
(3)
Pokud po dobu trvání právních účinků povolení k umístění herního prostoruherního prostoru uplyne platnost osvědčení o provozuschopnosti, na základě kterého bylo povolení k umístění herního prostoruherního prostoru vydáno, nebo které provozovatel předložil podle tohoto odstavce, je provozovatel povinen předložit obecnímu úřadu nové osvědčení o provozuschopnosti, a to nejpozději do 30 dnů před dnem uplynutí jejich platnosti.
§ 88
Výzva k doložení plnění podmínek pro vydání povolení
(1)
Provozovatel je po dobu trvání právních účinků úvodního povolení a základního povolení povinen na základě výzvy ministerstva doložit plnění podmínek pro vydání těchto povolení, a to v rozsahu uvedeném v této výzvě.
(2)
Provozovatel je po dobu trvání právních účinků povolení k umístění herního prostoruherního prostoru povinen na základě výzvy obecního úřadu doložit plnění podmínek pro vydání tohoto povolení, a to v rozsahu uvedeném v této výzvě.
Díl 2
Úvodní povolení
§ 89
Vydání úvodního povolení
(1)
Úvodní povolení je rozhodnutí, jímž se zakládá způsobilost pro vydání základního povolení.
(2)
Podmínkou pro vydání úvodního povolení je
a)
obecná způsobilost k provozování hazardních herprovozování hazardních her podle § 6 odst. 1,
b)
bezúhonnost,
c)
bezdlužnost,
d)
poskytnutí kauce a
e)
skutečnost, že provozovatel není v likvidaci ani vůči němu není pravomocně zjištěn úpadek podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení nebo podle obdobného zahraničního předpisu
1.
v posledních 3 letech přede dnem vydání tohoto povolení nebo
2.
po dobu trvání právních účinků tohoto povolení.
(3)
Podmínky podle odstavce 2 písm. b) a c) musí splňovat
a)
provozovatel,
b)
člen statutárního orgánu provozovatele a je-li tímto členem právnická osoba, musí být bezdlužnou a bezúhonnou též fyzická osoba, která ji v tomto orgánu zastupuje,
c)
člen dozorčí rady, správní rady nebo jiného obdobného kontrolního orgánu provozovatele a je-li tímto členem právnická osoba, musí být bezdlužnou a bezúhonnou též fyzická osoba, která ji v tomto orgánu zastupuje,
d)
prokurista provozovatele a
e)
skutečný majitel provozovatele.
(4)
Podmínky pro vydání úvodního povolení musí být splněny po celou dobu trvání tohoto povolení.
(5)
Součástí žádosti o vydání úvodního povolení je
a)
seznam osob, které jsou
1.
členem statutárního orgánu provozovatele,
2.
členem dozorčí rady, správní rady nebo jiného obdobného kontrolního orgánu provozovatele,
3.
prokuristou provozovatele,
4.
skutečným majitelem provozovatele,
b)
identifikační údaje všech osob podle odstavce 3 s uvedením všech zemí jejich původu,
c)
doklady o bezdlužnosti a bezúhonnosti všech osob podle odstavce 3; to neplatí v případě osoby, jejíž bezúhonnost může ministerstvo automatizovaným způsobem zjistit z rejstříků a evidencí, do nichž má zřízen automatizovaný přístup, pokud ministerstvo tuto skutečnost zveřejní na svých internetových stránkách,
d)
doklady o bezdlužnosti a bezúhonnosti osoby v cizím státě nebo čestná prohlášení o bezdlužnosti a bezúhonnosti pro všechny osoby podle odstavce 3, které musí podle tohoto zákona být bezdlužné a bezúhonné také ve vztahu k cizímu státu,
e)
účetní závěrku ověřenou auditorem podle zákona o auditorech a
f)
dokument prokazující splnění podmínky podle odstavce 2 písm. a), d) a e).
(6)
Dokument podle odstavce 5 nesmí být ke dni podání žádosti starší
a)
30 dnů, pokud jde o dokument podle odstavce 5 písm. c),
b)
3 měsíců, pokud jde o dokument podle odstavce 5
1.
písm. a), b) nebo d),
2.
písm. f) prokazující splnění podmínky podle odstavce 2 písm. a),
c)
12 měsíců, pokud jde o dokument podle odstavce 5 písm. e).
§ 90
Rozhodnutí o žádosti o vydání úvodního povolení
Ministerstvo vydá žadateli úvodní povolení, pokud jsou splněny podmínky pro jeho vydání. V opačném případě žádost o vydání tohoto povolení zamítne.
§ 91
Bezúhonnost
(1)
Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čintrestný čin, pro trestný čintrestný čin hospodářský nebo pro trestný čintrestný čin proti majetku, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.
(2)
Za účelem prokázání bezúhonnosti si ministerstvo vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Bezúhonnost osoby, jejíž zemí původu je cizí stát, se vedle výpisu z Rejstříku trestů podle odstavce 2 prokazuje také obdobným dokladem vydaným touto zemí původu. Je-li zemí původu členský stát Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, postačí k prokázání její bezúhonnosti za tuto zemi původu výpis z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace o jejích pravomocných odsouzeních za trestné činytrestné činy a o navazujících údajích o těchto odsouzeních zapsaných v evidenci tohoto státu. Má-li tato osoba více zemí původu, prokazuje se bezúhonnost za každou z nich.
(4)
Nevydává-li cizí stát doklad podle odstavce 3, prokazuje se bezúhonnost v cizím státě čestným prohlášením dotčené osoby o bezúhonnosti a o tom, že tento stát nevydává doklad podle odstavce 3, učiněným před notářem nebo orgánem tohoto státu. Dotčená osoba nesmí učinit čestné prohlášení v zastoupení, ledaže je zastoupena opatrovníkem, zákonným zástupcem, statutárním orgánem nebo fyzickou osobou vykonávající jménem právnické osoby funkci statutárního orgánu; tito zástupci nesmí učinit čestné prohlášení v zastoupení. Není-li čestné prohlášení učiněno dotčenou osobou osobně, uvede se v něm také vztah osoby činící čestné prohlášení k dotčené osobě.
(5)
Jsou-li doklady o bezúhonnosti podle odstavce 3 nebo čestné prohlášení podle odstavce 4 v jiném než jednacím jazyce podle správního řádu, předkládají se v originále a současně v překladu do českého jazyka. V pochybnostech o správnosti překladu může ministerstvo požadovat úředně ověřený překlad.
§ 92
Bezdlužnost
(1)
Za bezdlužnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nemá evidován nedoplatek
a)
u orgánů Finanční správy České republiky a orgánů Celní správy České republiky, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,
b)
na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění,
c)
na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou nedoplatku, u kterého bylo povoleno splácení ve splátkách, a není v prodlení se splácením splátek,
d)
na peněžitém plnění obdobném peněžitému plnění podle písmen a) až c) v žádné zemi původu.
(2)
Bezdlužnost podle odstavce 1 písm. d) se prokazuje dokladem vydaným orgánem cizího státu obdobným potvrzení o bezdlužnosti.
(3)
Nevydává-li cizí stát doklad podle odstavce 2, prokazuje se bezdlužnost podle odstavce 1 písm. d) čestným prohlášením dotčené osoby o bezdlužnosti a o tom, že tento stát nevydává doklad podle odstavce 2, učiněným před notářem nebo orgánem tohoto státu. Dotčená osoba nesmí učinit čestné prohlášení v zastoupení, ledaže je zastoupena opatrovníkem, zákonným zástupcem, statutárním orgánem nebo fyzickou osobou vykonávající jménem právnické osoby funkci statutárního orgánu; tito zástupci nesmí učinit čestné prohlášení v zastoupení. Není-li čestné prohlášení učiněno dotčenou osobou osobně, uvede se v něm také vztah osoby činící čestné prohlášení k dotčené osobě.
(4)
Je-li doklad o bezdlužnosti podle odstavce 2 nebo čestné prohlášení podle odstavce 3 v jiném než jednacím jazyce podle správního řádu, předkládá se v originále a současně v překladu do českého jazyka. V pochybnostech o správnosti překladu může ministerstvo požadovat úředně ověřený překlad.
§ 93
Kauce
(1)
Provozovatel je povinen poskytnout kauci
a)
složením peněžních prostředků na zvláštní účet ministerstva nebo
b)
bankovní zárukou, kterou přijalo ministerstvo.
(2)
Kauce musí být poskytnuta po celou dobu trvání právních účinků úvodního povolení tak, aby její celková výše odpovídala kauční skupině, v níž je provozovatel zařazen. Pro účely určení celkové výše poskytnuté kauce podle tohoto zákona se nepřihlíží k bankovní záruce, pokud zbývá méně než 18 měsíců do dne, kdy uplyne doba, na kterou je poskytnuta.
(3)
Pokud provozovatel přejde do vyšší kauční skupiny, je povinen poskytnout kauci ve výši podle nové kauční skupiny do 60 dnů ode dne přechodu.
(4)
Ministerstvo přijme pouze bankovní záruku nebo její dodatek, které
a)
jsou poskytnuty k zajištění nedoplatku evidovaného k devadesátému dni ode dne zrušení nebo zániku úvodního povolení nebo přechodu do nižší kauční skupiny u
1.
ministerstva nebo
2.
jiného správce daně, který o jeho uhrazení ministerstvo požádal,
b)
nepřipouštějí uplatnění námitek výstavcem bankovní záruky,
c)
nepodmiňují plnění předložením určitého dokumentu,
d)
se řídí podle českého právního řádu,
e)
jsou poskytnuty
1.
bankoubankou,
2.
spořitelním a úvěrním družstvem,
3.
zahraniční bankoubankou se sídlem v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo
4.
zahraniční bankoubankou se sídlem v jiném než členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, pokud vykonává činnost na území členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, prostřednictvím své pobočky,
f)
jsou poskytnuty na dobu, která nesmí být kratší než 3 roky ode dne, kdy ministerstvu došla záruční listina nebo její dodatek,
g)
vznikají prohlášením výstavce v záruční listině nebo jejím dodatku, které jsou v listinné podobě, a
h)
obsahují závazek výstavce, že z bankovní záruky bude plněno nejpozději do 15 dnů ode dne nabytí právní moci výzvy k plnění.
(5)
Pro správu placení kauce se použijí přiměřeně ustanovení daňového řádu.
§ 94
Změna způsobu poskytnutí kauce
(1)
Pokud provozovatel navrhne změnu způsobu poskytnutí kauce ze složení peněžních prostředků na poskytnutí bankovní záruky, pokud ministerstvo tuto bankovní záruku přijme a pokud by se na základě tohoto postupu celková výše poskytnuté kauce nestala nižší než výše kauce pro kauční skupinu, v níž je provozovatel zařazen, stanou se složené peněžní prostředky, s výjimkou peněžních prostředků, které jsou předmětem postupu podle § 96, v příslušném rozsahu vratitelným přeplatkem, který ministerstvo vrátí na žádost provozovatele, a to do 30 dnů ode dne podání žádosti ministerstvu nebo ode dne přijetí bankovní záruky, kterou je poskytnuta kauce, ministerstvem, podle toho, který den nastane později.
(2)
Pokud provozovatel navrhne změnu způsobu poskytnutí kauce z bankovní záruky, kterou je poskytnuta kauce nebo její část s výjimkou bankovní záruky, která je předmětem postupu podle § 96, pokud ministerstvo přijme novou bankovní záruku nebo její dodatek anebo provozovatel složí peněžní prostředky, a pokud by se na základě tohoto postupu celková výše poskytnuté kauce nestala nižší než výše kauce pro kauční skupinu, v níž je provozovatel zařazen, ministerstvo podle povahy záruční listiny vrátí záruční listinu včetně jejích případných dodatků nebo vydá prohlášení o zproštění závazku z bankovní záruky, a to na žádost provozovatele do 30 dnů ode dne, kdy žádost došla, nebo ode dne, kdy byly složeny peněžní prostředky, anebo ode dne, kdy ministerstvo přijalo bankovní záruku, kterou je poskytnuta kauce, podle toho, který den nastane později.
§ 95
Výše kauce
(1)
Provozovatel poskytuje kauci ve výši podle kauční skupiny, do které je zařazen. Provozovatel je zařazen v kauční skupině 1, nepřešel-li do jiné kauční skupiny.
(2)
Rozhodnou daní se pro účely tohoto zákona rozumí daň z hazardních herhazardních her, která je poslední známou daní k poslednímu dni zdaňovacího období daně z hazardních herhazardních her bezprostředně následujícího po zdaňovacím období daně z hazardních herhazardních her, ve kterém tato daň vznikla.
(3)
Výše kauce a rozhodná daň pro jednotlivou kauční skupinu činí:
kauční skupina| výše kauce| rozhodná daň
---|---|---
nejméně| méně než
1| 20 000 000 Kč| 0| 5 000 000 Kč
2| 70 000 000 Kč| 5 000 000 Kč| 50 000 000 Kč
3| 150 000 000 Kč| 50 000 000 Kč| 200 000 000 Kč
4| 300 000 000 Kč| 200 000 000 Kč|
(4)
Provozovatel přejde do jiné kauční skupiny k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí bezprostředně následujícího po kalendářním čtvrtletí, ve kterém dojde k naplnění podmínky pro tento přechod.
(5)
Podmínkou pro přechod do vyšší kauční skupiny je skutečnost, že rozhodná daň odpovídá výši rozhodné daně pro tuto kauční skupinu podle odstavce 3.
(6)
Podmínkou pro přechod do nižší kauční skupiny je skutečnost, že všechny rozhodné daně vzniklé ve druhém až pátém zdaňovacím období daně z hazardních herhazardních her bezprostředně předcházejícím danému kalendářnímu čtvrtletí odpovídají výši rozhodné daně pro tuto nebo nižší kauční skupinu podle odstavce 3.
§ 96
Použití kauce
(1)
Dojde-li k pravomocnému a účinnému zrušení úvodního povolení, k jeho zániku, nebo k přechodu do nižší kauční skupiny, stávají se složené peněžní prostředky v příslušném rozsahu přeplatkem provozovatele. Tento přeplatek se stane vratitelným nejdříve devadesátým dnem ode dne jeho vzniku. Ministerstvo vrátí vratitelný přeplatek na žádost provozovatele do 60 dnů ode dne obdržení žádosti o vrácení vratitelného přeplatku.
(2)
Dojde-li k pravomocnému a účinnému zrušení úvodního povolení, k jeho zániku nebo k přechodu do nižší kauční skupiny, vyzve ministerstvo v příslušném rozsahu výstavce bankovní záruky k uhrazení nedoplatku evidovaného k devadesátému dni ode dne zrušení úvodního povolení, ode dne jeho zániku, nebo ode dne přechodu do nižší kauční skupiny u ministerstva nebo u jiného správce daně, který o jeho uhrazení ministerstvo požádal. Ministerstvo vyzve výstavce bankovní záruky k uhrazení nedoplatku nejdříve po 90 dnech, nejpozději však do 6 měsíců ode dne zrušení úvodního povolení, ode dne jeho zániku, nebo ode dne přechodu do nižší kauční skupiny. To platí i pro bankovní záruku, ke které se nepřihlíží pro účely určení celkové výše poskytnuté kauce. Proti výzvě výstavci bankovní záruky může výstavce podat rozklad; včas podaný rozklad má odkladný účinek a lhůta podle věty druhé se v řízení o tomto rozkladu nepoužije.
(3)
Přeplatek podle odstavce 1 není vratitelným přeplatkem po dobu, kdy je vedeno řízení
a)
správcem daně z hazardních herhazardních her,
1.
jehož výsledkem může být rozhodnutí o stanovení daně z hazardních herhazardních her,
2.
které bylo zahájeno do 30 dnů ode dne podání žádosti o vrácení vratitelného přeplatku a
3.
jehož zahájení správce daně včas oznámí ministerstvu; správce daně je povinen oznámit ministerstvu ukončení takového řízení,
b)
orgánem vykonávajícím státní správu v oblasti provozování hazardních herprovozování hazardních her,
1.
jehož výsledkem může být rozhodnutí o uložení pokuty podle tohoto zákona,
2.
které bylo zahájeno do 30 dnů ode dne podání žádosti o vrácení vratitelného přeplatku a
3.
jehož zahájení orgán vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních herprovozování hazardních her včas oznámí ministerstvu; orgán vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních herprovozování hazardních her je povinen oznámit ministerstvu ukončení takového řízení.
(4)
Z důvodu odstranění tvrdosti právního předpisu může ministerstvo na žádost provozovatele rozhodnout o tom, že se odstavec 3 nepoužije na část přeplatku podle odstavce 1, která zjevně nebude použita k úhradě nedoplatku na dani z hazardních herhazardních her, pokutě uložené za přestupek podle tohoto zákona, jiném peněžitém plnění uloženém podle tohoto zákona nebo jejich příslušenství.
(5)
Výstavce bankovní záruky je povinen částku uhradit do 15 dnů ode dne nabytí právní moci výzvy. Výstavce bankovní záruky je povinen bez zbytečného odkladu vyrozumět ministerstvo o uhrazení této částky.
(6)
Z kauce se přednostně hradí nedoplatek na dani z hazardních herhazardních her, pokutě uložené za přestupek podle tohoto zákona, jiném peněžitém plnění uloženém podle tohoto zákona nebo jejich příslušenství.
(7)
V případě, že byla kauce poskytnuta více způsoby, ministerstvo ke dni zrušení úvodního povolení, ke dni jeho zániku, nebo ke dni přechodu do nižší kauční skupiny určí, v jakém pořadí mají být použity jednotlivé způsoby poskytnutí kauce.
(8)
Ministerstvo žádosti správce daně o úhradu nedoplatku nevyhoví, pokud by to mohlo ohrozit splnění povinnosti vrátit vratitelný přeplatek ve lhůtě pro jeho vrácení nebo ohrozit úhradu nedoplatku z bankovní záruky a pokud tato žádost dojde ministerstvu po
a)
jedenáctém pracovním dni přede dnem, kdy uplyne lhůta stanovená pro vrácení vratitelného přeplatku, je-li kauce poskytnuta složením peněžních prostředků, nebo
b)
stodevatenáctém dni ode dne pravomocného a účinného zrušení úvodního povolení, ode dne jeho zániku, nebo ode dne přechodu do nižší kauční skupiny, je-li kauce poskytnuta bankovní zárukou.
§ 97
Zrušení úvodního povolení
(1)
Zjistí-li ministerstvo, že provozovatel přestal splňovat podmínky stanovené pro vydání úvodního povolení, připouští-li povaha těchto podmínek toto splnění a nehrozí-li nebezpečí z prodlení, vyzve provozovatele k jejich splnění a k doložení jejich splnění.
(2)
Má-li ministerstvo pochybnosti o tom, zda provozovatel splňuje podmínky stanovené pro vydání úvodního povolení, vyzve provozovatele k odstranění těchto pochybností a doložení splnění podmínek.
(3)
Ministerstvo zruší úvodní povolení z moci úřední,
a)
nezajistí-li provozovatel na základě výzvy podle odstavce 1 splnění podmínek stanovených pro vydání tohoto povolení,
b)
nedošlo-li k odstranění pochybností na základě výzvy podle odstavce 2,
c)
nedoloží-li provozovatel na základě výzvy podle odstavce 1 nebo 2 splnění podmínek stanovených pro toto povolení,
d)
vyjdou-li dodatečně najevo skutečnosti, pro které by nebylo toto povolení provozovateli vydáno,
e)
přestane-li provozovatel splňovat podmínky stanovené tímto zákonem pro toto povolení a nelze-li postupovat podle odstavce 1.
(4)
Ministerstvo zruší úvodní povolení na žádost provozovatele.
§ 98
Zánik úvodního povolení
Úvodní povolení k provozování hazardní hryprovozování hazardní hry zaniká zrušením nebo zánikem provozovatele.
Díl 3
Základní povolení
§ 99
Podání žádosti o základní povolení bez úvodního povolení
Provozovatel může podat žádost o vydání základního povolení také před nabytím právních účinků úvodního povolení.
§ 100
Vydání základního povolení
(1)
Základní povolení je rozhodnutí o udělení oprávnění k provozování daného druhu hazardní hryhazardní hry.
(2)
Ministerstvo vydá základní povolení,
a)
má-li provozovatel úvodní povolení,
b)
nebude-li provozování hazardní hryprovozování hazardní hry narušovat veřejný pořádek,
c)
je-li zaručeno řádné provozování hazardní hryprovozování hazardní hry a zajištěno řádné technické vybavení,
d)
má-li provozovatel věcné, personální a organizační předpoklady potřebné pro výkon činnosti v rozsahu, v jakém hodlá provozovat hazardní hryhazardní hry, a
e)
nedošlo-li v posledních 3 letech přede dnem podání žádosti o základní povolení ke zrušení základního povolení pro daný druh hazardní hryhazardní hry podle § 103 odst. 3 písm. e).
(3)
V základním povolení ministerstvo stanoví hazardní hruhazardní hru, na niž se povolení vydává, její druh a podmínky jejího provozování a schválí herní plán a zařízení, jehož pomocí má být hazardní hrahazardní hra provozována.
(4)
V případě žádosti o základní povolení ke sdílené loteriiloterii podává každý provozovatel žádost samostatně.
(5)
Základní povolení se vydává nejdéle na dobu 6 let.
§ 101
Náležitosti žádosti o základní povolení
(1)
Žádost o základní povolení musí vedle obecných náležitostí žádosti podle správního řádu obsahovat požadovaný druh hazardní hryhazardní hry.
(2)
Součástí žádosti o základní povolení je
a)
herní plán v elektronické podobě jako datový soubor s textovou vrstvou umožňující vyhledávání,
b)
dokument o odborném posouzení a osvědčení o provozuschopnosti v elektronické podobě jako datový soubor s textovou vrstvou umožňující vyhledávání obsahující
1.
jejich originál, nebo
2.
dokument, který vznikl převedením jejich originálu do elektronického dokumentu obsaženého v tomto datovém souboru způsobem zajišťujícím shodu obsahu originálu s tímto dokumentem, pokud je originál v listinné podobě,
c)
dokument o umístění serveru, jde-li o druh hazardní hryhazardní hry, u níž nedochází k tvorbě náhody v místě účasti na hazardní hřehazardní hře, a
d)
dokument prokazující splnění podmínky podle § 100 odst. 2 písm. d).
(3)
V případě žádosti o peněžitou, věcnou nebo okamžitou loteriiokamžitou loterii je žadatel povinen přiložit i vzor losu, který musí být takto označen, a dokumentaci prokazující jejich zabezpečení proti zneužití nebo jejich výrobní specifikaci.
(4)
V případě žádosti o kursovou sázku nebo totalizátorovou hru je žadatel povinen přiložit i seznam míst, kde bude umožňována účast na kursové sázce nebo totalizátorové hře, a smlouvu uzavřenou s tím, kdo bude monitorovat ovlivňování sportovních výsledků.
(5)
Dokument podle odstavce 2 písm. a), c) a d) nesmí být ke dni podání žádosti starší 3 měsíců.
§ 102
Změna základního povolení
(1)
Ministerstvo nahradí dosavadní základní povolení novým, pokud
a)
provozovatel podá žádost, ve které navrhne změnu údajů, k jejichž změně
1.
může dojít až na základě změny základního povolení,
2.
došlo při bezodkladném zásahu podle § 109b, nebo
3.
došlo podle § 109c odst. 5,
b)
dojde ke změně dalších údajů, které jsou uvedeny v základním povolení, nebo
c)
jím v odůvodněných případech změní nebo doplní podmínky pro řádné provozování hazardní hryprovozování hazardní hry stanovené v dosavadním základním povolení.
(2)
Nové základní povolení podle odstavce 1 se vydává nejdéle na dobu trvání právních účinků původního základního povolení.
(3)
V odůvodnění nového povolení se odůvodňují pouze změny oproti dosavadnímu povolení.
§ 103
Zrušení základního povolení
(1)
Zjistí-li ministerstvo, že provozovatel přestal splňovat podmínky stanovené pro vydání základního povolení, vyzve provozovatele k jejich splnění ve stanovené lhůtě, pokud povaha těchto podmínek toto splnění připouští a nehrozí nebezpečí z prodlení.
(2)
Má-li ministerstvo pochybnosti o tom, zda provozovatel splňuje podmínky stanovené pro vydání základního povolení, vyzve provozovatele k odstranění těchto pochybností a doložení splnění podmínek.
(3)
Ministerstvo zruší základní povolení z moci úřední,
a)
nezajistí-li provozovatel na základě výzvy podle odstavce 1 splnění podmínek stanovených pro vydání tohoto povolení,
b)
nedošlo-li k odstranění pochybností na základě výzvy podle odstavce 2,
c)
nedoloží-li provozovatel na základě výzvy podle odstavce 1 nebo 2 splnění podmínek stanovených pro toto povolení,
d)
vyjdou-li dodatečně najevo skutečnosti, pro které by nebylo toto povolení provozovateli vydáno,
e)
poruší-li provozovatel opakovaně nebo závažným způsobem povinnosti stanovené
1.
tímto zákonem,
2.
zákonem upravujícím daň z hazardních herhazardních her nebo
3.
základním povolením nebo
f)
přestane-li provozovatel splňovat podmínky stanovené tímto zákonem pro toto povolení a nelze-li postupovat podle odstavce 1.
(4)
Ministerstvo zruší základní povolení na žádost provozovatele.
§ 104
Zánik základního povolení
Základní povolení zaniká
a)
uplynutím doby, na kterou bylo uděleno,
b)
zrušením nebo zánikem provozovatele, kterému bylo základní povolení uděleno, nebo
c)
zrušením nebo zánikem úvodního povolení.
§ 104a
Povinnosti provozovatele po zrušení nebo zániku oprávnění provozovat hazardní hru
(1)
Provozovatel má práva a povinnosti týkající se činností potřebných pro ukončení a vypořádání hazardní hryhazardní hry, záznamní povinnosti, evidenční povinnosti a jiné povinnosti uchovávat doklady podle tohoto zákona po dobu stanovenou tímto zákonem, a to i v případě, kdy je zrušeno nebo zanikne povolení podle tohoto zákona nebo přestane být provozovatelem.
(2)
Zanikne-li právnická osoba, která má práva a povinnosti podle odstavce 1 a která má právního nástupce, přechází tato práva a povinnosti na tohoto právního nástupce. Tento právní nástupce je povinen tuto skutečnost oznámit ministerstvu do 30 dnů ode dne, kdy na něj přešla tato práva a povinnosti.
(3)
Zaniká-li právnická osoba, která má záznamní povinnost, evidenční povinnost nebo jinou povinnost uchovávat doklady nebo záznamy podle tohoto zákona, bez právního nástupce, je povinna předat doklady, jiné písemnosti a záznamy, které jsou předmětem těchto povinností, ministerstvu.
Díl 4
Povolení k umístění herního prostoru
§ 104b
Vydání povolení k umístění herního prostoru
(1)
Povolení k umístění herního prostoruherního prostoru je rozhodnutí navazující na základní povolení, kterým je uděleno oprávnění k umístění herního prostoruherního prostoru a provozování příslušné hazardní hryhazardní hry v něm.
(2)
Povolení k umístění herního prostoruherního prostoru vydává v přenesené působnosti obecní úřad obceobce, v jejímž územním obvodu se tento herní prostorherní prostor nachází.
§ 104c
Rozhodnutí o žádosti o vydání povolení k umístění herního prostoru
(1)
Obecní úřad vydá povolení k umístění herního prostoruherního prostoru,
a)
má-li žadatel základní povolení k provozování daného druhu hazardní hryhazardní hry,
b)
není-li umístění herního prostoruherního prostoru v rozporu s tímto zákonem a obecně závaznou vyhláškou obceobce a
c)
nebylo-li v posledních 3 letech přede dnem podání žádosti o povolení k umístění herního prostoruherního prostoru tomuto žadateli zrušeno povolení k umístění herního prostoruherního prostoru stejného druhu na daném místě podle § 104f odst. 3 písm. d).
(2)
V povolení k umístění herního prostoruherního prostoru obecní úřad povolí umístění hernyherny nebo kasinakasina, provozování příslušné hazardní hryhazardní hry, provozní dobu herního prostoruherního prostoru, počet a typ hracích stolů živé hry s uvedením jejich evidenčního čísla, počet zařízení vytvářejících náhodný proces výsledku hry bingo s uvedením jejich výrobního čísla a počet koncových zařízení, jejichž prostřednictvím bude hazardní hrahazardní hra provozována, včetně uvedení jejich typu, výrobního čísla a přesného počtu herních pozicherních pozic.
(3)
Povolení k umístění herního prostoruherního prostoru se vydává na dobu trvání právních účinků základního povolení k provozování daného druhu hazardní hryhazardní hry, nejdéle však na dobu 3 let.
§ 104d
Náležitosti žádosti o povolení k umístění herního prostoru
(1)
V žádosti o povolení k umístění herního prostoruherního prostoru musí vedle obecných náležitostí žádosti podle správního řádu žadatel uvést
a)
druh, adresu a provozní dobu herního prostoruherního prostoru,
b)
druh hazardní hryhazardní hry, která má být v daném herním prostoruherním prostoru provozována,
c)
typ, výrobní číslo a počet herních pozicherních pozic koncového zařízení, jejichž prostřednictvím bude hazardní hrahazardní hra provozována,
d)
počet a typ hracích stolů živé hry s uvedením jejich evidenčního čísla,
e)
počet zařízení vytvářejících náhodný proces výsledku hry bingo s uvedením jejich výrobního čísla.
(2)
Součástí žádosti o povolení k umístění herního prostoruherního prostoru je
a)
základní povolení k provozování daného druhu hazardní hryhazardní hry,
b)
osvědčení o provozuschopnosti pro každé technické zařízení, jehož prostřednictvím je hazardní hrahazardní hra provozována,
c)
doklad o právním důvodu užívání prostor, v nichž má být provozována hazardní hrahazardní hra; to neplatí, je-li právní důvod zjistitelný z informačního systému veřejné správy nebo jeho části, která je veřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem, a
d)
půdorysné vymezení herního prostoruherního prostoru s vyznačením
1.
všech vstupů do herního prostoruherního prostoru, oken a výloh,
2.
navrhovaného způsobu užívání jednotlivých místností a prostorů v herním prostoruherním prostoru,
3.
navrhovaných zón pro provoz technické hrytechnické hry, živé hry a binga, podle toho, jaká hazardní hrahazardní hra má být v herním prostoruherním prostoru provozována.
(3)
Dokument podle odstavce 2 písm. c) nesmí být ke dni podání žádosti starší 3 měsíců.
§ 104e
Změna povolení k umístění herního prostoru
(1)
Obecní úřad nahradí dosavadní povolení k umístění herního prostoruherního prostoru novým, pokud
a)
provozovatel podá žádost, ve které navrhne změnu údajů, k jejichž změně může dojít až na základě změny povolení k umístění herního prostoruherního prostoru, nebo
b)
dojde ke změně dalších údajů, které jsou uvedeny v povolení k umístění herního prostoruherního prostoru.
(2)
Nové povolení k umístění herního prostoruherního prostoru podle odstavce 1 se vydává nejdéle na dobu trvání právních účinků původního povolení k umístění herního prostoruherního prostoru.
(3)
K nahrazení dosavadního povolení k umístění herního prostoruherního prostoru novým obecní úřad přistoupí pouze tehdy, jsou-li i nadále splněny podmínky pro vydání povolení k umístění herního prostoruherního prostoru.
(4)
V odůvodnění nového povolení se odůvodňují pouze změny oproti dosavadnímu povolení.
§ 104f
Zrušení povolení k umístění herního prostoru
(1)
Zjistí-li obecní úřad, že nejsou splněny podmínky stanovené pro vydání povolení k umístění herního prostoruherního prostoru, vyzve provozovatele k jejich splnění v jím stanovené lhůtě, pokud povaha těchto podmínek toto splnění připouští a nehrozí nebezpečí z prodlení.
(2)
Má-li obecní úřad pochybnosti o tom, zda provozovatel splňuje podmínky stanovené pro povolení k umístění herního prostoruherního prostoru, vyzve provozovatele k odstranění těchto pochybností a doložení splnění podmínek.
(3)
Obecní úřad zruší povolení k umístění herního prostoruherního prostoru z moci úřední,
a)
nezajistí-li provozovatel na základě výzvy podle odstavce 1 splnění podmínek stanovených pro vydání tohoto povolení,
b)
nedošlo-li k odstranění pochybností na základě výzvy podle odstavce 2,
c)
nedoloží-li provozovatel na základě výzvy podle odstavce 1 nebo 2 splnění podmínek stanovených pro toto povolení,
d)
poruší-li provozovatel opakovaně nebo závažným způsobem povinnosti stanovené
1.
tímto zákonem nebo
2.
základním povolením k provozování daného druhu hazardní hryhazardní hry nebo
e)
přestane-li provozovatel splňovat podmínky stanovené tímto zákonem pro toto povolení a nelze-li postupovat podle odstavce 1.
(4)
Obecní úřad zruší povolení k umístění herního prostoruherního prostoru na žádost provozovatele.
§ 104g
Zánik povolení k umístění herního prostoru
Povolení k umístění herního prostoruherního prostoru zaniká
a)
uplynutím doby, na kterou bylo uděleno, nebo
b)
zrušením nebo zánikem základního povolení k provozování daného druhu hazardní hryhazardní hry.
HLAVA II
OHLÁŠENÍ HAZARDNÍ HRY
§ 105
Ohlášení podléhají tyto druhy hazardních herhazardních her:
a)
tombola, u níž výše herní jistiny činí více než 200 000 Kč,
b)
turnaj malého rozsahu.
§ 106
Ohlášení obecnímu úřadu
Hazardní hryHazardní hry se ohlašují obecnímu úřadu obceobce, na jejímž území má být hazardní hrahazardní hra provozována, a to nejméně 30 dní přede dnem předpokládaného zahájení provozování hazardní hryprovozování hazardní hry.
§ 107
Náležitosti ohlášení
(1)
Ohlášení musí vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahovat
a)
název a popis ohlašované hazardní hryhazardní hry,
b)
adresu místa, kde bude ohlašovaná hazardní hrahazardní hra provozována,
c)
dobu, po kterou bude ohlašovaná hazardní hrahazardní hra provozována, stanovenou přesným dnem jejího zahájení a ukončení,
d)
určení osoby, která bude zajišťovat řádný průběh hazardní hryhazardní hry a dodržování podmínek stanovených tímto zákonem,
e)
herní plán,
f)
v případě tomboly identifikační údaje notáře, který osvědčí průběh slosování.
(2)
Za každou jednotlivou hazardní hruhazardní hru se podává samostatné ohlášení.
§ 108
Zákaz provozování ohlášené hazardní hry
(1)
Obecní úřad zakáže provozování ohlašované hazardní hryhazardní hry, nesplňuje-li podmínky stanovené tímto zákonem. Rozhodnutí podle věty první je prvním úkonem v řízení.
(2)
O zákazu provozování ohlašované hazardní hryhazardní hry rozhodne obecní úřad bezodkladně, nejpozději do 15 dnů ode dne ohlášení se všemi náležitostmi stanovenými v § 107.
(3)
Rozhodnutí o zákazu provozování ohlašované hazardní hryhazardní hry se oznamuje vyvěšením na úřední desce obecního úřadu a současně jej obecní úřad zašle ohlašovateli na vědomí.
ČÁST ŠESTÁ
VÝKAZNICTVÍ V HAZARDNÍCH HRÁCH
§ 108a
Oznámení údajů k technickému zabezpečení výkaznictví
(1)
Provozovatel je povinen oznámit údaje k technickému zabezpečení výkaznictví a změnu v těchto údajích.
(2)
Oznámení podle odstavce 1 je provozovatel povinen učinit ve lhůtě stanovené ve vyhlášce, která nesmí být kratší než 5 dní přede dnem, kdy má být poprvé poskytnuto výkaznictví nebo kdy má ke změně dojít.
(3)
Oznámení podle odstavce 1 je provozovatel povinen učinit vůči celnímu úřadu místně příslušnému podle sídla provozovatele. Nemá-li provozovatel sídlo na území České republiky, je k tomuto oznámení místně příslušný Celní úřad pro Plzeňský kraj.
§ 108b
Požadavky na obsah výkaznictví
(1)
Z výkaznictví musí být zřejmý chronologický přehled o herních a finančních datech v rozsahu stanoveném ve vyhlášce.
(2)
Herními a finančními daty jsou data poskytující přehled o finančních tocích a herních procesech souvisejících s danou hazardní hrouhazardní hrou.
§ 108c
Poskytování výkaznictví
(1)
Provozovatel poskytuje výkaznictví prostřednictvím zabezpečeného dálkového přístupu ke svému serveru, a to ve formě automatizovaného výstupu ve stanoveném rozsahu, formátu a struktuře za vykazované období v délce stanovené ve vyhlášce, která nesmí být kratší než 1 hodina.
(2)
Automatizovaný výstup se poskytuje ve lhůtě stanovené ve vyhlášce, která nesmí být kratší než 1 hodina.
(3)
Poskytování jednotlivého automatizovaného výstupu může provozovatel ukončit v okamžiku, kdy je mu postupem podle vyhlášky automatizovaně potvrzeno jeho převzetí.
(4)
Celní úřad se pokusí získat jednotlivý automatizovaný výstup do 30 dní ode dne, kdy má být tento výstup poskytnut. To neplatí v případě živelní pohromy nebo jiné mimořádné události.
(5)
Výkaznictví je provozovatel povinen poskytovat celnímu úřadu místně příslušnému podle sídla provozovatele. Nemá-li provozovatel sídlo na území České republiky, je k poskytování výkaznictví místně příslušný Celní úřad pro Plzeňský kraj.
§ 108d
Oprava chyb v poskytnutém automatizovaném výstupu
(1)
Provozovatel je povinen opravit formální chyby v poskytnutém automatizovaném výstupu ve lhůtě stanovené ve vyhlášce, která nesmí být kratší než 1 pracovní den ode dne, kdy byly tyto chyby automatizovaně vytknuty.
(2)
Provozovatel může opravit jiné než formální chyby v poskytnutém automatizovaném výstupu ve lhůtě stanovené ve vyhlášce, která nesmí být kratší než 7 dní ode dne poskytnutí výkaznictví, za podmínek stanovených v této vyhlášce.
(3)
Orgán vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních herprovozování hazardních her může provozovateli rozhodnutím uložit povinnost k odstranění chyby ve výkaznictví.
ČÁST SEDMÁ
OCHRANA A POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ
§ 108e
Povinnost mlčenlivosti
(1)
Fyzická osoba bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci orgánu vykonávajícího státní správu v oblasti provozování hazardních herprovozování hazardních her oprávněná k tomu podle vnitřních předpisů tohoto orgánu nebo pověřená vedoucím tohoto orgánu (dále jen „oprávněná úřední osoba“), provozovatel, fyzická osoba činná pro provozovatele a fyzická osoba zapsaná v rejstříku jsou vázáni povinností mlčenlivosti o tom, co se z výkaznictví nebo z rejstříku dozvěděli o poměrech jiných osob. To neplatí pro
a)
provozovatele, pokud jde o informace získané nebo použité při výkonu státní správy v oblasti provozování hazardních herprovozování hazardních her, který se ho dotýká, s výjimkou informací o fyzické osobě zapsané v rejstříku,
b)
fyzickou osobu zapsanou v rejstříku, pokud jde o informace získané nebo použité při výkonu státní správy v oblasti provozování hazardních herprovozování hazardních her, který se jí dotýká.
(2)
Každý může zprostit fyzickou osobu bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci orgánu vykonávajícího státní správu v oblasti provozování hazardních herprovozování hazardních her, provozovatele nebo jinou osobu povinnosti mlčenlivosti ohledně údajů, které se ho týkají, a údajů, které byly využity při dokazování jeho povinností v oblasti hazardních herhazardních her, s uvedením rozsahu údajů a účelu zproštění. Zanikne-li tato osoba bez právního nástupce, nebo zemře-li bez dědice, má oprávnění ke zproštění povinnosti mlčenlivosti ministr financí.
(3)
Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na informace veřejně známé, nebo které jsou veřejnosti dostupné z informačních systémů veřejné správy.
(4)
Porušením povinnosti mlčenlivosti není zveřejnění zobecněných informací získaných při výkonu státní správy v oblasti provozování hazardních herprovozování hazardních her, z nichž nevyplývá, které osoby se týkají.
(5)
O porušení povinnosti mlčenlivosti nejde, poskytne-li oprávněná úřední osoba informace
a)
oprávněné úřední osobě téhož nebo jiného orgánu vykonávajícího státní správu v oblasti provozování hazardních herprovozování hazardních her pro výkon jeho pravomoci,
b)
oprávněné úřední osobě při plnění povinností ve věcech archivnictví nebo
c)
provozovateli, fyzické osobě pro něj činné nebo fyzické osobě zapsané v rejstříku v rozsahu, v jakém jsou jejich práva a povinnosti dotčena výkonem státní správy v oblasti provozování hazardních herprovozování hazardních her.
§ 108f
Poskytování informací z výkaznictví nebo rejstříku
(1)
O porušení povinnosti mlčenlivosti nejde, poskytne-li orgán vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních herprovozování hazardních her informace získané z výkaznictví nebo z rejstříku
a)
správci daně,
b)
Finančnímu analytickému úřadu na základě zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí,
c)
soudu, jde-li o
1.
řízení vedené z podnětu provozovatele ve věci dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem,
2.
uplatnění práva orgánu vykonávajícího státní správu v oblasti provozování hazardních herprovozování hazardních her při výkonu státní správy v oblasti provozování hazardních herprovozování hazardních her,
d)
České obchodní inspekci pro plnění konkrétního úkolu při výkonu dozoru nad dodržováním povinností podle zákona upravujícího ochranu spotřebitelespotřebitele v oblasti provozování hazardních herprovozování hazardních her,
e)
Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, jakož i dalším kontrolním orgánům, pokud provádí v rozsahu svého oprávnění kontrolu a pokud jsou oprávněny kontrolovat výkon státní správy v oblasti provozování hazardních herprovozování hazardních her,
f)
příslušnému orgánu veřejné moci pro projednání nároku podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu státní správy v oblasti provozování hazardních herprovozování hazardních her výkonem veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem,
g)
Veřejnému ochránci práv, pokud provádí šetření podle jiného právního předpisu,
h)
Národnímu bezpečnostnímu úřadu, zpravodajské službě České republiky, Ministerstvu vnitra nebo Policii České republiky při provádění úkonů bezpečnostního řízení podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informacíutajovaných informací a bezpečnostní způsobilost.
(2)
O porušení povinnosti mlčenlivosti rovněž nejde, poskytne-li orgán vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních herprovozování hazardních her informace získané z výkaznictví nebo z rejstříku pro účely trestního řízenítrestního řízení, pokud je požaduje státní zástupce a po podání obžaloby soud v souvislosti s objasněním okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán
a)
některý z trestných činůtrestných činů v oblasti provozování hazardních herprovozování hazardních her, který se týká porušení povinnosti stanovené tímto zákonem,
b)
trestný čintrestný čin, jehož nepřekažení nebo neoznámení je trestným činemtrestným činem, nebo
c)
některý z trestných činůtrestných činů proti výkonu pravomoci orgánu veřejné moci a úřední osoby, některý z trestných činůtrestných činů úředních osob, některý z trestných činůtrestných činů úplatkářství a trestný čintrestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí.
(3)
Orgán vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních herprovozování hazardních her má oznamovací povinnost podle trestního řádu, pokud při své činnosti zjistí skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán některý z trestných činůtrestných činů podle odstavce 2.
§ 108g
Podmínky poskytování informací z výkaznictví nebo rejstříku
(1)
Orgán vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních herprovozování hazardních her poskytne informace získané z výkaznictví nebo z rejstříku k účelu a v rozsahu vymezeném zákonem. O rozsahu poskytnutých informací pořídí tento orgán podle formy poskytnutí protokol nebo písemný záznam.
(2)
Orgán vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních herprovozování hazardních her může poskytovat informace získané z výkaznictví nebo z rejstříku postupem sjednaným v písemné dohodě uzavřené mezi tímto orgánem, který informace shromažďuje, a příslušným orgánem veřejné moci.
§ 108h
Dodržování povinnosti mlčenlivosti
(1)
Orgán vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních herprovozování hazardních her vytváří podmínky pro dodržování povinnosti mlčenlivosti. To platí i pro přístup a ochranu údajů uchovávaných v elektronické podobě.
(2)
Osoby, které se seznámily s informacemi poskytnutými orgánem vykonávajícím státní správu v oblasti provozování hazardních herprovozování hazardních her, je mohou využít pouze pro zákonem stanovené účely a jsou vázány ohledně těchto informací povinností mlčenlivosti podle tohoto zákona. Za vytvoření podmínek pro dodržování povinnosti mlčenlivosti odpovídá příslušný orgán veřejné moci, který si informace vyžádal.
(3)
Za porušení povinnosti mlčenlivosti se považuje rovněž využití informací získaných při výkonu státní správy v oblasti provozování hazardních herprovozování hazardních her pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo jiné osobě anebo využití těchto informací pro jednání, které by mohlo způsobit někomu újmu.
(4)
Povinnost mlčenlivosti oprávněné úřední osoby nezaniká, jestliže se tato osoba přestane podílet na výkonu pravomoci orgánu vykonávajícího státní správu v oblasti provozování hazardních herprovozování hazardních her.
§ 108i
Poskytování informací orgánům veřejné moci provozovatelem
O porušení povinnosti mlčenlivosti nejde, poskytne-li provozovatel nebo osoba pro něj činná informace podle § 11 nebo informace o fyzické osobě zapsané v rejstříku
a)
správci daně,
b)
Finančnímu analytickému úřadu na základě zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí,
c)
správním orgánům vykonávajícím působnost podle tohoto zákona,
d)
soudům pro účely soudního řízení,
e)
orgánům činným v trestním řízeníorgánům činným v trestním řízení,
f)
Probační a mediační službě pro účely výkonu její činnosti, nebo
g)
Národnímu bezpečnostnímu úřadu, zpravodajské službě České republiky, Ministerstvu vnitra nebo Policii České republiky při provádění úkonů bezpečnostního řízení podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informacíutajovaných informací a bezpečnostní způsobilost.
ČÁST OSMÁ
TECHNICKÉ POŽADAVKY A JEJICH ODBORNÉ POSUZOVÁNÍ A OSVĚDČOVÁNÍ
HLAVA I
TECHNICKÉ POŽADAVKY
§ 109
Požadavky na hazardní hry a zařízení, jejichž prostřednictvím jsou tyto hazardní hry provozovány
(1)
Provozovatel je povinen zajistit, aby hazardní hrahazardní hra uvedená v § 3 odst. 2 písm. a) až f), internetová hra a zařízení, jejichž prostřednictvím jsou tyto hazardní hryhazardní hry provozovány, splňovaly požadavky podle tohoto zákona.
(2)
Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčeny technické požadavky na přístroje a zařízení a kontrola nad jejich dodržováním stanovené zákonem upravujícím elektronickou komunikaci2) a právními předpisy upravujícími technické požadavky na výrobky3).
(3)
Hazardní hruHazardní hru, internetovou hru a zařízení, jehož prostřednictvím jsou tyto hazardní hryhazardní hry provozovány, může provozovatel provozovat pouze, pokud
a)
neuplynula doba platnosti dokumentu o odborném posouzení a osvědčení o provozuschopnosti,
1.
na základě kterých bylo vydáno základní povolení a povolení k umístění herního prostoruherního prostoru, nebo
2.
které jsou předloženy podle § 87 odst. 2 nebo 3,
b)
mají vlastnosti podle platného dokumentu o odborném posouzení a osvědčení o provozuschopnosti.
(4)
Odstavec 3 se nepoužije, pokud se dokument o odborném posouzení a osvědčení o provozuschopnosti k dané hazardní hřehazardní hře, internetové hře nebo zařízení, jehož prostřednictvím jsou tyto hazardní hryhazardní hry provozovány, nevydávají.
§ 109a
Evidence oprav a jiných změn
(1)
Provozovatel je povinen vést v evidenci oprav a jiných změn přehled všech oprav a jiných změn hazardní hryhazardní hry a zařízení, jejichž prostřednictvím jsou tyto hazardní hryhazardní hry provozovány.
(2)
U jednotlivé opravy nebo jiné změny se v evidenci podle odstavce 1 uvede alespoň
a)
datum a čas, kdy k opravě nebo jiné změně došlo,
b)
stručný popis opravy nebo jiné změny,
c)
zda byla oprava nebo jiná změna provedena
1.
při bezodkladném zásahu podle § 109b, nebo
2.
jako změna malého rozsahu podle § 109c,
d)
identifikační údaje podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby, které provedly opravu nebo jinou změnu,
e)
jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis fyzické osoby odpovědné za provedení opravy nebo jiné změny jménem osoby podle písmene d),
f)
identifikační údaje osoby pověřené provozovatelem k vedení evidence.
(3)
Provozovatel je povinen uchovávat alespoň následující doklady vztahující se k evidenci podle odstavce 1:
a)
dokument prokazující způsobilost osoby podle odstavce 2 písm. d) a
b)
pověření osoby podle odstavce 2 písm. f).
(4)
Provozovatel je povinen poskytnout kopii evidence podle odstavce 1 pověřené osobě pro účely odborného posuzování a osvědčování a pro účely sestavení zprávy o posouzení změn. To neplatí pro živou hru neprovozovanou jako internetová hra. Při poskytnutí evidence je v ní provozovatel povinen uvést datum a čas jejího poskytnutí a vyznačit tuto skutečnost u poslední evidované opravy nebo změny.
(5)
Pokud se evidence podle odstavce 1 vztahuje k hazardní hřehazardní hře nebo zařízení, které jsou provozovány v herním prostoruherním prostoru, musí v něm být přístupná tak, aby do ní dozorující orgán mohl nahlédnout kdykoliv v průběhu jeho provozní doby.
(6)
Provozovatel je povinen uchovávat evidenci podle odstavce 1 po dobu 3 let ode dne provedení posledního zápisu.
§ 109b
Bezodkladný zásah
(1)
Provozovatel je oprávněn provést bezodkladný zásah do hazardní hryhazardní hry podle § 3 odst. 2 písm. a) až e), internetové hry nebo zařízení, jehož prostřednictvím jsou tyto hazardní hryhazardní hry provozovány, pokud
a)
následkem nepředvídatelné události dojde k bezprostřednímu ovlivnění provozování hazardní hryprovozování hazardní hry tak, že dochází k provozování hazardní hryprovozování hazardní hry v rozporu s tímto zákonem, základním povolením nebo schváleným herním plánem,
b)
událost podle písmene a) nebylo možné odhalit při odborném posuzování a osvědčování, při nichž byl vydán dokument o odborném posouzení a osvědčení o provozuschopnosti,
c)
událost podle písmene a) nezpůsobil vlastním zaviněním sám provozovatel a
d)
před jeho provedením nebo nejpozději do 24 hodin po jeho provedení oznámí bezodkladný zásah ministerstvu.
(2)
Bezodkladný zásah podle odstavce 1 může spočívat pouze v odvrácení následků události podle odstavce 1 písm. a) nebo k jejich zmírnění, nelze-li důsledky této události odvrátit nebo zmírnit jiným způsobem, který by nevedl k nutnosti změny základního povolení. Bezodkladným zásahem podle odstavce 1 nesmí provozovatel způsobit následek zjevně stejně závažný nebo ještě závažnější než následek, kterému bylo zamezováno nebo který byl zmírňován.
(3)
V oznámení podle odstavce 1 písm. d) provozovatel vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu uvede
a)
číslo jednací základního povolení,
b)
popis nepředvídané události a následku podle odstavce 1 písm. a),
c)
stručný popis bezodkladného zásahu a
d)
datum a čas zahájení bezodkladného zásahu.
(4)
Provozovatel je povinen do 3 měsíců ode dne, kdy učinil oznámení podle odstavce 1 písm. d), podat žádost o změnu základního povolení podle § 102 odst. 1 písm. a) bodu 2. K žádosti provozovatel přiloží dokument o odborném posouzení, osvědčení provozuschopnosti a vyjádření pověřené osoby, zda k odvrácení nebo zmírnění události podle odstavce 1 písm. a) bylo nutné provést bezodkladný zásah, není-li toto vyjádření již obsaženo v dokumentu o odborném posouzení. Nejsou-li k žádosti přiloženy tyto dokumenty, řízení o žádosti není zahájeno a ministerstvo věc usnesením odloží.
§ 109c
Změna malého rozsahu
(1)
Provozovatel je oprávněn provést změnu malého rozsahu v hazardní hřehazardní hře podle § 3 odst. 2 písm. a) až e), internetové hře nebo zařízení, jehož prostřednictvím jsou tyto hazardní hryhazardní hry provozovány.
(2)
Změnou malého rozsahu podle odstavce 1 je taková změna, která nemá vliv na plnění požadavků podle § 109 odst. 1. V pochybnostech, zda jednotlivá změna je změnou malého rozsahu, platí, že tato změna není změnou malého rozsahu.
(3)
Změny malého rozsahu nejsou oznamovanými skutečnostmi podle § 86.
(4)
Pokud provozovatel provede změnu podle odstavce 1 v průběhu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců ode dne, kdy byl vydán dokument o odborném posouzení, osvědčení o provozuschopnosti nebo zpráva o posouzení změn, podle toho, který den nastane později, je povinen do 14 dnů od konce tohoto období podat žádost o posouzení všech změn, ke kterým došlo v tomto období, pověřenou osobou. Pověřená osoba je povinna vydat výstupní dokument posuzování těchto změn do 90 dnů ode dne, kdy jí tato žádost došla. Neposkytne-li provozovatel pověřené osobě součinnost umožňující v této lhůtě dostatečně posoudit provedenou změnu, platí, že nejde o změnu malého rozsahu. Výstupním dokumentem posuzování těchto změn je zpráva o posouzení změn, ve které pověřená osoba uvede, zda tyto změny
a)
byly změnami malého rozsahu a
b)
jsou ve svém souhrnu změnou malého rozsahu.
(5)
Provozovatel je povinen do 14 dnů ode dne, kdy pověřená osoba vydala zprávu o posouzení změn, tuto zprávu předat ministerstvu. Pokud ze zprávy vyplývá, že byla provedena změna, která není změnou malého rozsahu, nebo že byly provedeny změny, které ve svém souhrnu nejsou změnou malého rozsahu, je provozovatel povinen do 3 měsíců ode dne předání zprávy podat žádost o změnu základního povolení podle § 102 odst. 1 písm. a) bodu 3. K žádosti provozovatel přiloží dokument o odborném posouzení a osvědčení provozuschopnosti. Nejsou-li k žádosti přiloženy tyto dokumenty, řízení není zahájeno a ministerstvo věc usnesením odloží.
HLAVA II
ODBORNÉ POSUZOVÁNÍ A OSVĚDČOVÁNÍ TECHNICKÝCH POŽADAVKŮ
§ 110
Pověření k odbornému posuzování a osvědčování
(1)
Výstupní dokumenty odborného posouzení a osvědčení, jejichž předmětem je ověření splnění povinnosti podle § 109 odst. 1 s výjimkou živé hry neprovozované jako internetová hra, vydává právnická osoba se sídlem v České republice nebo jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, pověřená ministerstvem (dále jen „pověřená osoba“).
(2)
O vydání pověření k odbornému posuzování a osvědčování rozhoduje ministerstvo na žádost.
(3)
Podmínkou pro vydání pověření k odbornému posuzování a osvědčování je
a)
bezúhonnost,
b)
akreditace pro odborné posuzování, zkoušení a inspekci technických herních zařízení a
c)
zajištění řádného výkonu odborného posuzování a osvědčování.
(4)
Podmínku podle odstavce 3 písm. a) musí splňovat
a)
žadatel,
b)
člen statutárního orgánu žadatele a je-li tímto členem právnická osoba, musí být bezúhonnou též fyzická osoba, která ji v tomto orgánu zastupuje,
c)
člen dozorčí rady, správní rady nebo jiného obdobného kontrolního orgánu žadatele a je-li tímto členem právnická osoba, musí být bezúhonnou též fyzická osoba, která ji v tomto orgánu zastupuje,
d)
prokurista žadatele a
e)
skutečný majitel žadatele.
(5)
K žádosti o pověření k odbornému posuzování a osvědčování žadatel přiloží
a)
seznam osob, které jsou
1.
členem žadatele,
2.
členem statutárního orgánu žadatele,
3.
členem dozorčí rady, správní rady nebo jiného obdobného kontrolního orgánu žadatele,
4.
prokuristou žadatele,
5.
skutečným majitelem žadatele,
b)
identifikační údaje všech osob podle písmene a),
c)
doklady o bezúhonnosti všech osob podle odstavce 4; to neplatí v případě osoby, jejíž bezúhonnost může ministerstvo automatizovaným způsobem zjistit z rejstříků a evidencí, do nichž má zřízen automatizovaný přístup, pokud ministerstvo tuto skutečnost zveřejní na svých internetových stránkách,
d)
doklady o bezúhonnosti osoby v cizím státě nebo čestná prohlášení o bezúhonnosti pro všechny osoby podle odstavce 4, které musí podle tohoto zákona být bezúhonné také ve vztahu k cizímu státu,
e)
doklad o akreditaci podle odstavce 3 písm. b) a
f)
dokumentaci prokazující skutečnosti podle odstavce 3 písm. c).
(6)
Dokument přiložený k žádosti o pověření k odbornému posuzování a osvědčování nesmí být ke dni podání žádosti starší
a)
30 dnů, pokud jde o dokument podle odstavce 5 písm. c),
b)
3 měsíců, pokud jde o dokument podle odstavce 5 písm. a), b) nebo d).
(7)
Ministerstvo vydá pověření k odbornému posuzování a osvědčování nejdéle na dobu 5 let, ve kterém stanoví rozsah pověření a podmínky výkonu odborného posuzování a osvědčování tak, aby byl zajištěn jejich řádný výkon.
§ 110a
Oznámení změn skutečností
(1)
Pověřená osoba je povinna oznámit ministerstvu bez zbytečného odkladu všechny změny skutečností, na základě kterých bylo vydáno pověření k odbornému posuzování a osvědčování, a předložit o nich doklady do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo.
(2)
Oznamovací povinnost pověřené osoby se nevztahuje na údaje, které má ministerstvo k dispozici, nebo jejichž změnu může automatizovaným způsobem zjistit z rejstříků a evidencí, do nichž má zřízen automatizovaný přístup; okruh těchto údajů zveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách.
(3)
Na doklad o bezúhonnosti předložený podle odstavce 1 se použije § 110 odst. 6 obdobně. Stáří dokladu se při tom posuzuje ve vztahu ke dni jeho předložení.
§ 110b
Změna pověření k odbornému posuzování a osvědčování
(1)
Ministerstvo nahradí dosavadní pověření k odbornému posuzování a osvědčování novým, pokud
a)
pověřená osoba podá žádost, ve které navrhne změnu údajů, k jejichž změně může dojít až na základě změny pověření k odbornému posuzování a osvědčování,
b)
dojde ke změně dalších údajů, které jsou uvedeny v pověření k odbornému posuzování a osvědčování, nebo
c)
jím v odůvodněných případech změní nebo doplní podmínky pro řádný výkon odborného posuzování a osvědčování stanovené v dosavadním pověření k odbornému posuzování a osvědčování.
(2)
Nové pověření k odbornému posuzování a osvědčování podle odstavce 1 se vydává nejdéle na dobu trvání právních účinků původního pověření k odbornému posuzování a osvědčování.
(3)
K nahrazení dosavadního pověření k odbornému posuzování a osvědčování novým ministerstvo přistoupí pouze tehdy, jsou-li i nadále splněny podmínky pro vydání pověření k odbornému posuzování a osvědčování.
(4)
V odůvodnění nového pověření k odbornému posuzování a osvědčování se odůvodňují pouze změny oproti dosavadnímu pověření k odbornému posuzování a osvědčování.
§ 111
Zrušení pověření k odbornému posuzování a osvědčování
(1)
Zjistí-li ministerstvo, že pověřená osoba přestane splňovat podmínky stanovené pro vydání pověření k odbornému posuzování a osvědčování, vyzve pověřenou osobu k jejich splnění ve stanovené lhůtě, pokud povaha těchto podmínek toto splnění připouští a nehrozí nebezpečí z prodlení.
(2)
Má-li ministerstvo pochybnosti o tom, zda pověřená osoba splňuje podmínky stanovené pro vydání pověření k odbornému posuzování a osvědčování, vyzve pověřenou osobu k odstranění těchto pochybností a doložení splnění podmínek.
(3)
Ministerstvo zruší pověření k odbornému posuzování a osvědčování z moci úřední,
a)
nezajistí-li pověřená osoba na základě výzvy podle odstavce 1 splnění podmínek stanovených pro vydání tohoto pověření,
b)
nedošlo-li k odstranění pochybností na základě výzvy podle odstavce 2,
c)
nedoloží-li pověřená osoba na základě výzvy podle odstavce 1 nebo 2 splnění podmínek stanovených pro toto pověření,
d)
vyjdou-li dodatečně najevo skutečnosti, pro které by nebylo možné pověření k odbornému posuzování a osvědčování udělit,
e)
poruší-li pověřená osoba opakovaně nebo závažným způsobem povinnosti stanovené tímto zákonem nebo pověřením k odbornému posuzování a osvědčování, nebo
f)
přestane-li pověřená osoba splňovat podmínky stanovené tímto zákonem pro vydání pověření k odbornému posuzování a osvědčování a nelze-li postupovat podle odstavce 1.
(4)
Ministerstvo zruší pověření k odbornému posuzování a osvědčování na žádost pověřené osoby.
§ 112
Zánik a přechod pověření k odbornému posuzování a osvědčování
Pověření k odbornému posuzování a osvědčování zaniká
a)
uplynutím doby, na kterou bylo uděleno, nebo
b)
zánikem pověřené osoby.
§ 112a
Požadavky na výkon odborného posuzování a osvědčování
(1)
Pověřená osoba je povinna
a)
vykonávat odborné posuzování a osvědčování s odbornou péčí a v souladu s pověřením k odbornému posuzování a osvědčování a dokumentací prokazující zajištění řádného výkonu odborného posuzování a osvědčování přiloženou k žádosti o vydání pověření k odbornému posuzování a osvědčování,
b)
vydávat výstupní dokumenty odborného posouzení a osvědčení v souladu s požadavky na minimální náležitosti těchto výstupních dokumentů podle tohoto zákona,
c)
poskytovat výstupní dokumenty odborného posouzení a osvědčení orgánům vykonávajícím státní správu v oblasti provozování hazardních herprovozování hazardních her v souladu s požadavky na jejich poskytování těmto orgánům podle tohoto zákona,
d)
zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se dozvěděla při výkonu odborného posuzování a osvědčování, a
e)
uchovávat související dokumentaci, ze které vycházela při odborném posuzování a osvědčování, a to až do uplynutí 5 let od posledního dne platnosti výstupního dokumentu odborného posouzení nebo osvědčení, ke kterým se tato dokumentace vztahuje.
(2)
Pověřená osoba může vydat výstupní dokumenty odborného posouzení a osvědčení s platností nejdéle na dobu 5 let.
(3)
Fyzická osoba činná pro pověřenou osobu je povinna zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se dozvěděla při výkonu odborného posuzování a osvědčování.
(4)
Na povinnosti mlčenlivosti podle odstavce 1 písm. d) a odstavce 3 se použijí § 108e až 108i obdobně.
(5)
Pověřená osoba a ministerstvo v zájmu řádného odborného posuzování a osvědčování, výkonu státní správy v oblasti provozování hazardních herprovozování hazardních her a ochrany veřejného zájmu vzájemně spolupracují a konzultují vývoj v oblasti provozování hazardních herprovozování hazardních her.
§ 112b
Oznámení zahájení a ukončení odborného posuzovaní a osvědčování
(1)
Pověřená osoba je povinna předem oznámit ministerstvu zahájení odborného posuzovaní a osvědčování. V oznámení uvede
a)
identifikační údaje pověřené osoby,
b)
den zahájení odborného posuzovaní a osvědčování,
c)
identifikační a kontaktní údajekontaktní údaje kontaktní osoby.
(2)
Pověřená osoba je povinna oznámit ministerstvu nejméně 1 den před ukončením odborného posuzovaní a osvědčování okamžik ukončení odborného posuzovaní a osvědčování.
(3)
Kontaktní osobou podle odstavce 1 je fyzická osoba pověřená pověřenou osobou ke styku s orgány veřejné moci ve věci odborného posuzování a osvědčování a v souvisejících záležitostech.
§ 112c
Povinnosti pověřené osoby po zrušení nebo zániku pověření k odbornému posuzování a osvědčování
(1)
Pověřená osoba má povinnost poskytovat jí vydaný výstupní dokument odborného posouzení a osvědčení způsobem podle § 112a odst. 1 písm. c) a uchovávat související dokumentaci podle § 112a odst. 1 písm. e) až do uplynutí 5 let od posledního dne jejich platnosti, a to i v případě, kdy přestane být pověřenou osobou.
(2)
Zanikne-li právnická osoba, která má práva a povinnosti podle odstavce 1 a která má právního nástupce, přechází tato práva a povinnosti na tohoto právního nástupce. Tento právní nástupce je povinen tuto skutečnost oznámit ministerstvu do 30 dnů ode dne, kdy na něj přešla tato práva a povinnosti.
(3)
Zaniká-li právnická osoba, která má práva a povinnosti podle odstavce 1, bez právního nástupce, je povinna předat doklady a jiné písemnosti, které jsou předmětem těchto povinností, ministerstvu.
ČÁST DEVÁTÁ
ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY
§ 113
Orgány vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních herprovozování hazardních her podle tohoto zákona jsou
a)
ministerstvo,
b)
obecní úřad,
c)
orgány Celní správy České republiky.
§ 114
Ministerstvo
Ministerstvo
a)
rozhoduje o vydání nebo zrušení úvodního povolení,
b)
rozhoduje o vydání, změně nebo zrušení základního povolení k provozování hazardní hryprovozování hazardní hry,
c)
vykonává dozor nad dodržováním
1.
tohoto zákona,
2.
podmínek stanovených v základním povolení a v povolení k umístění herního prostoruherního prostoru a
3.
náležitostí uvedených v ohlášení,
d)
projednává přestupky pověřených osob, poskytovatelů služby přístupu k internetu, provozovatelů internetové stránky nebo elektronického rozhraní a poskytovatelů platebních služeb,
e)
zpracovává informace z výkaznictví pro analytické účely a pro účely dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem,
f)
je správcem rejstříku,
g)
je správcem informačního systému provozování hazardních herprovozování hazardních her,
h)
rozhoduje o vydání pověření k odbornému posuzování a osvědčování,
i)
vykonává dozor nad plněním povinností pověřené osoby,
j)
vede seznam nepovolených internetových her,
k)
spravuje kauce.
§ 115
Obecní úřad
Obecní úřad
a)
rozhoduje o vydání, změně nebo zrušení povolení k umístění herního prostoruherního prostoru,
b)
je orgánem příslušným pro ohlášení hazardní hryhazardní hry.
§ 115a
Generální ředitelství cel
Generální ředitelství cel
a)
vykonává dozor nad dodržováním
1.
tohoto zákona,
2.
podmínek stanovených v základním povolení a v povolení k umístění herního prostoruherního prostoru a
3.
náležitostí uvedených v ohlášení,
b)
zpracovává informace z výkaznictví pro analytické účely a pro účely dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem.
§ 116
Celní úřad
Celní úřad
a)
vykonává dozor nad dodržováním
1.
tohoto zákona,
2.
podmínek stanovených v základním povolení a v povolení k umístění herního prostoruherního prostoru a
3.
náležitostí uvedených v ohlášení,
b)
projednává přestupky v oblasti hazardních herhazardních her,
c)
zpracovává informace z výkaznictví pro účely dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem.
§ 117
Poskytování informací
(1)
Obecní úřad obceobce, v jejímž územním obvodu jsou provozovány hazardní hryhazardní hry, je povinen poskytnout ministerstvu a příslušnému celnímu úřadu bezodkladně veškeré informace nezbytné pro výkon působnosti podle tohoto zákona.
(2)
Orgány Celní správy České republiky jsou povinny poskytnout ministerstvu bezodkladně veškeré informace nezbytné pro výkon působnosti podle tohoto zákona.
(3)
Celní úřad je povinen poskytnout obecnímu úřadu obceobce, v jejímž územním obvodu jsou provozovány hazardní hryhazardní hry, bezodkladně veškeré informace nezbytné pro výkon jeho působnosti podle tohoto zákona.
(4)
Ministerstvo je povinno poskytnout bezodkladně
a)
orgánům Celní správy České republiky veškeré informace nezbytné pro výkon působnosti podle tohoto zákona a
b)
obecnímu úřadu obceobce, v jejímž územním obvodu má být hazardní hrahazardní hra provozována, veškeré informace nezbytné pro povolovací řízení.
(5)
Správce daně z hazardních herhazardních her poskytuje ministerstvu informace získané při správě této daně v rozsahu informací
a)
o porušení povinnosti stanovené zákonem upravujícím daň z hazardních herhazardních her a o porušení požadavku finanční stability; tyto informace lze využít pouze pro účely řízení o zrušení základního povolení,
b)
o výši rozhodné daně pro účely správy kauce, nebo
c)
o nesprávném nebo chybějícím údaji v poskytnutém výkaznictví pro účely ověření správnosti a úplnosti údajů uvedených v poskytnutém výkaznictví a zjednání nápravy.
(6)
Informace podle odstavců 1 až 5 se poskytují jednotlivě nebo v rozsahu a způsobem dohodnutým mezi poskytovatelem a příjemcem informací.
(7)
Poskytnutí informace podle odstavce 5 není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu. Jde-li o informaci, kterou ministerstvo získalo podle odstavce 5 písm. c), není její poskytnutí dozorujícímu orgánu porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu.
ČÁST DESÁTÁ
DOZOR A PŘESTUPKY
HLAVA I
DOZOR
§ 118
Dozorující orgán
Dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem vykonává dozorující orgán, kterým je ministerstvo a orgán Celní správy České republiky.
§ 119
Právo vstupu dozorujícího orgánu
Osoba pověřená dozorujícím orgánem je oprávněna za účelem vstupu do prostor, do kterých je v souvislosti s výkonem dozoru oprávněna vstupovat podle kontrolního řádu, tyto prostory otevřít nebo jiným způsobem si do nich zjednat přístup, v případě nutnosti i za použití síly.
§ 120
Právo testovat hrací zařízení
Dozorující orgán je v herním prostoruherním prostoru oprávněn provádět zkoušky technických zařízení.
§ 121
Zadržení věci
(1)
Dozorující orgán je povinen zadržet věc, je-li zde důvodné podezření, že v souvislosti s jejím užíváním dochází k porušování tohoto zákona. Dozorující orgán ústně oznámí opatření o zadržení věci osobě, která má věc v době zadržení u sebe, a neprodleně vyhotoví úřední záznam, ve kterém bude uveden i důvod zadržení, popis zadržených věcí a jejich množství. Dozorující orgán předá kopii úředního záznamu osobě, která má věc v době zadržení u sebe, a stejnopis doručí dozorované osobě.
(2)
Je-li dozorujícím orgánem ministerstvo, předá zadržené věci podle odstavce 1 orgánu Celní správy České republiky.
(3)
Dozorovaná osoba nebo osoba, která má věc v době zadržení u sebe, je povinna zadržené věci dozorujícímu orgánu vydat. Odmítá-li vydání, budou tyto věci odňaty. O vydání nebo odnětí sepíše dozorující orgán úřední záznam. Dozorující orgán předá kopii úředního záznamu osobě, která má věc v době zadržení u sebe, a stejnopis doručí dozorované osobě. Náklady na skladování hradí dozorovaná osoba, které byla věc zadržena.
(4)
Dozorující orgán může zadrženou věc ponechat osobě, které byla zadržena, s tím, že ji tato osoba nesmí zničit ani s ní jinak nakládat s výjimkou jejího držení nebo skladování.
(5)
Proti uloženému opatření o zadržení věci může dozorovaná osoba podat do 3 pracovních dnů ode dne seznámení s uloženým opatřením písemné námitky. Námitky nemají odkladný účinek. Dozorující orgán rozhodne o námitkách bez zbytečných průtahů. Jeho rozhodnutí je konečné. Písemné rozhodnutí o námitkách se doručí dozorované osobě.
(6)
Zadržení věci trvá do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o jejím propadnutí nebo zabrání, případně do doby, kdy bude prokázáno, že se nejedná o věc, v souvislosti s jejímž užíváním dochází k porušování tohoto zákona. Zrušení opatření o zadržení věci provede písemně dozorující orgán. Písemnost se doručí dozorované osobě. Pokud bylo zrušeno opatření o zadržení, musí být dozorované osobě zadržená věc bez zbytečných průtahů vrácena v neporušeném stavu s výjimkou poškození vzniklého v souvislosti s postupem podle § 121b odst. 2. O vrácení sepíše dozorující orgán písemný záznam.
§ 121a
Zvláštní ustanovení o doručování při výkonu dozoru
Provozovateli, který nemá místo pobytu nebo sídlo na území České republiky, jiného státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, se při výkonu dozoru doručuje písemnost veřejnou vyhláškou. V případě, že je místo pobytu nebo sídlo takového provozovatele známo, písemnost se zašle rovněž na vědomí.
§ 121b
Zvláštní ustanovení o peněžních prostředcích uvnitř zadržené věci
(1)
Má-li dozorující orgán důvodné podezření, že zadržená věc obsahuje schránku, do které lze vkládat peněžní prostředky, a tato schránka nebyla zpřístupněna před zadržením věci, uloží dozorující orgán dozorované osobě nebo osobě, která má věc v době zadržení u sebe, povinnost zpřístupnit schránku v určený čas na určeném místě.
(2)
Pokud dozorovaná osoba nebo osoba, která má věc v době zadržení u sebe, nesplní povinnost zpřístupnit schránku podle odstavce 1 v určený čas na určeném místě, zpřístupní ji dozorující orgán bez její součinnosti, a to i za použití síly.
(3)
Povinnost podle odstavce 1 uloží dozorující orgán usnesením, proti kterému lze podat odvolání do 5 dnů ode dne jeho oznámení.
(4)
Obsahuje-li zpřístupněná schránka peněžní prostředky, použije se na ně postup podle § 121.
HLAVA II
PŘESTUPKY
Díl 1
Přestupky osob zúčastněných na provozování hazardních her
§ 122
Přestupky osob, které nejsou provozovatelem
(1)
Osoba, která není provozovatelem, se dopustí přestupku tím, že
a)
zpřístupňuje hazardní hruhazardní hru, ke které nebylo uděleno povolení nebo která nebyla řádně ohlášena, nebo napomáhá setkání za účelem pořádání takové hazardní hryhazardní hry s cílem získat pro sebe nebo jinou osobu majetkový prospěch z tohoto pořádání nebo setkání,
b)
se účastní hazardní hryhazardní hry v rozporu s § 7 odst. 5,
c)
poruší povinnost mlčenlivosti podle § 11, 108e, § 108h odst. 2 nebo § 112a odst. 3,
d)
jako sázející úmyslně vyvolá chybu nebo nesprávný postup podle § 30 odst. 1,
e)
se účastní sázky nebo vsadí na sázkovou událost v rozporu s § 38 odst. 1, 3 nebo 4, nebo
f)
poruší některou z povinností souvisejících se zadržením věci podle § 121 odst. 4.
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),
b)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b, c), d), e) nebo f).
(3)
Příkazem na místě lze uložit za přestupek podle odstavce 1 pokutu do 50 000 Kč.
§ 123
Přestupky provozovatelů
(1)
Provozovatel se dopustí přestupku tím, že
a)
zpřístupňuje hazardní hruhazardní hru, ke které nebylo uděleno povolení nebo která nebyla řádně ohlášena, nebo napomáhá setkání za účelem pořádání takové hazardní hryhazardní hry s cílem získat pro sebe nebo jinou osobu majetkový prospěch z tohoto pořádání nebo setkání,
b)
nesplní řádně oznamovací povinnost stanovenou tímto zákonem,
c)
nesplní řádně záznamní nebo jinou evidenční povinnost stanovenou tímto zákonem nebo uloženou dozorujícím orgánem anebo v rozporu s tímto zákonem nezpřístupní dozorujícímu orgánu záznam, evidenci nebo doklad, na které se vztahuje záznamní nebo jiná evidenční povinnost, tak, aby do nich mohl nahlédnout,
d)
při provozování jiné než internetové hry poruší některý ze zákazů podle § 7 odst. 1 nebo 2,
e)
při provozování internetové hry, do které účastník hazardní hryhazardní hry vložil vkladvklad, poruší některý ze zákazů podle § 7 odst. 1 nebo 2,
f)
v rozporu s § 7 odst. 3 písm. a) poskytne výhodu účastníkovi hazardní hryhazardní hry,
g)
v rozporu s § 7 odst. 3 písm. b) poskytne výhodu účastníkovi hazardní hryhazardní hry,
h)
v rozporu s § 7 odst. 4 přijme v rámci hazardní hryhazardní hry nepeněžní vkladvklad nebo sázku,
i)
pobídne k účasti na hazardní hřehazardní hře v rozporu s § 7 odst. 6,
j)
nezajistí dostupnost informací a údajů v českém jazyce podle § 9,
k)
v rozporu s § 9a přijme nebo vrátí plnění v jiné měně,
l)
poruší některou z povinností souvisejících s vyplacením výhry podle § 10 odst. 1 až 6, 8, § 10a, 10b nebo 10c,
m)
poruší povinnost mlčenlivosti podle § 11, 108e nebo § 108h odst. 2,
n)
v rozporu s § 13 provozuje hazardní hruhazardní hru v prostoru, ve kterém nelze provozovat hazardní hruhazardní hru,
o)
nesplní některou z povinností souvisejících s výkaznictvím podle § 13a nebo § 108a až 108d,
p)
nesplní informační povinnost podle § 13b nebo 75,
q)
poruší některou z povinností souvisejících s přepočtem měn podle § 13f,
r)
poruší některou z povinností souvisejících se sebeomezujícími opatřeními podle § 14 až 15,
s)
poruší některou z povinností souvisejících s prostředkem pro zamezení účasti na hazardní hřehazardní hře podle § 16bb odst. 1, 2 písm. a), odst. 4 až 6,
t)
v rozporu s § 16bb odst. 2 písm. b) účastníkovi hazardní hryhazardní hry umožní vložit sázku do hry,
u)
poruší některou z povinností souvisejících se zápisem fyzické osoby do rejstříku podle § 17 odst. 1,
v)
poruší některou z povinností souvisejících s registrací a uživatelským kontem podle § 17a, § 17b odst. 2, 3, § 17c odst. 1, 3 nebo § 17d odst. 2 nebo 3,
w)
umožní převod evidovaných peněžních nebo hracích prostředků v rozporu s § 17d odst. 4 nebo 5,
x)
umožní založení uživatelského konta nebo vložení sázky do hazardní hryhazardní hry v rozporu s § 17d odst. 6,
y)
poruší některou z povinností souvisejících s financováním internetové hry podle § 17e odst. 4 až 6, 8 nebo 9, nebo
z)
nesplní některou z povinností souvisejících s uživatelským kontem podle § 17f odst. 1.
(2)
Provozovatel se dále dopustí přestupku tím, že
a)
neposkytne výpis z údajů evidovaných na uživatelském kontě podle § 17h,
b)
poruší některou z povinností souvisejících s výplatou peněžních prostředků z uživatelského konta podle §17i,
c)
v rozporu s § 17k odst. 1 zpoplatní nečinnost účastníka hazardní hryhazardní hry,
d)
poruší některou z povinností souvisejících se zrušením uživatelského konta podle § 17l, § 17m odst. 1, 4, 6, § 17n odst. 1, § 17o odst. 4 nebo § 17p,
e)
poruší některou z povinností souvisejících se zrušením uživatelského konta podle § 17m odst. 2, 3, 5, § 17n odst. 4 nebo § 17o odst. 3,
f)
nezajistí dodržování postupu při manipulaci s hodnotovými žetony, hracími žetony, bankovkami nebo mincemi podle § 58 odst. 3,
g)
poruší některou z povinností souvisejících s provozováním herního prostoruherního prostoru podle § 65, § 66 odst. 1 až 3 nebo 5,
h)
poruší některou z povinností souvisejících s provozováním hernyherny podle § 67,
i)
poruší některou z povinností souvisejících s provozováním kasinakasina podle § 68 až 68b,
j)
v rozporu s § 68c odst. 2 vyčlení do studia započitatelný hrací stůl živé hry,
k)
poruší některou z povinností souvisejících s provozováním studia podle § 68c odst. 3 nebo 4,
l)
v rozporu s § 69 umožní vstup do herního prostoruherního prostoru osobě mladší 18 let,
m)
poruší některou z povinností souvisejících s identifikací podle § 71 odst. 1 nebo 2,
n)
nesplní některou z povinností souvisejících s monitorováním podle § 72 až 72c,
o)
poruší některou z povinností souvisejících s nahlédnutím do schématu kamerového systému podle § 72d odst. 4,
p)
v rozporu s § 73 odst. 4 nabízí nebo poskytuje zařízení umožňující účast na internetové hře,
q)
poruší některou z povinností souvisejících s předložením dokumentů podle § 87,
r)
poruší některou z povinností souvisejících s technickými požadavky podle § 109 odst. 1,
s)
poruší některou z povinností souvisejících s technickými požadavky podle § 109a odst. 4, 5, § 109c odst. 4 nebo 5, nebo
t)
poruší některou z povinností souvisejících se zadržením věci podle § 121 odst. 4.
(3)
Provozovatel nebo jeho právní nástupce se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností souvisejících se zrušením nebo zánikem oprávnění provozovat hazardní hruhazardní hru podle § 104a.
(4)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu
a)
do 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), d), e), n), o), t), u) nebo v),
b)
do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene c), g), h), i), l), m), r), s), x), y) nebo z),
c)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b), f), j), k), p), q) nebo w).
(5)
Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu
a)
do 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene h), i), k), l), m), n), p) nebo r),
b)
do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b), c), d), f), g), j), o), q), s) nebo t),
c)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a) nebo e).
(6)
Za přestupek podle odstavce 3 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.
(7)
Příkazem na místě lze uložit za přestupek podle odstavců 1 až 3 pokutu do 100 000 Kč.
Díl 2
Přestupky dalších osob
§ 123a
Přestupky pověřené osoby
(1)
Pověřená osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
neoznámí změny skutečností rozhodných k vydání pověření k odbornému posuzování a osvědčování nebo o těchto skutečnostech nepředloží doklady podle § 110a,
b)
při výkonu odborného posuzování a osvědčování nesplní některou z povinností podle § 112a odst. 1,
c)
vydá výstupní dokument odborného posouzení a osvědčení v rozporu s § 112a odst. 2, nebo
d)
neoznámí zahájení nebo ukončení odborného posuzování a osvědčování podle § 112b.
(2)
Pověřená osoba nebo její právní nástupce se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností souvisejících se zrušením nebo zánikem pověření k odbornému posuzování a osvědčování podle § 112c odst. 1, 2 nebo 3.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu
a)
do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b),
b)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), c) nebo d).
(4)
Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.
§ 123b
Přestupky související s blokací nepovolených internetových her
(1)
Poskytovatel služby přístupu k internetu se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 84a odst. 1 a 3 umožní přístup k internetové stránce uvedené na seznamu nepovolených internetových her.
(2)
Poskytovatel platebních služeb se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 84b odst. 1 a 3 provede platební transakci ve prospěch nebo k tíži účtu uvedeného na seznamu nepovolených internetových her.
(3)
Provozovatel internetové stránky nebo elektronického rozhraní se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 84c odst. 1 a 3 šíří aplikaci, jejíž identifikátor je uveden na seznamu nepovolených internetových her.
(4)
Za přestupek podle odstavce 1, 2 nebo 3 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
Díl 3
Zákaz činnosti, propadnutí a zabrání věci
§ 124
Zákaz činnosti
(1)
Za přestupky podle § 122 odst. 1 písm. a) a e), § 123 a 123a lze uložit zákaz činnosti, a to nejdéle na 2 roky.
(2)
Upuštění od výkonu zbývající části zákazu činnosti není možné.
§ 127
Zvláštní ustanovení o propadlých a zabraných věcech
(1)
Propadlé nebo zabrané peníze jsou příjmem státního rozpočtu. Jinou propadlou nebo zabranou věc, kterou Generální ředitelství cel nevyužije pro své potřeby podle zákona upravujícího hospodaření s majetkem státu, podle její povahy Generální ředitelství cel
a)
zničí,
b)
bezúplatně převede na vzdělávací účely, nebo
c)
prodá ve veřejné dražbě podle zákona upravujícího veřejné dražby.
(2)
Generální ředitelství cel při volbě způsobu naložení s věcí podle odstavce 1 písm. a) až c) přihlédne k riziku toho, že v souvislosti s jejím užíváním může dojít k porušování tohoto zákona.
(3)
Zničení podle odstavce 1 písm. a) zajistí celní úřad pod dohledem tříčlenné komise úředních osob celního úřadu jmenované ředitelem celního úřadu. O zničení sepíše komise protokol.
(4)
Náklady na bezúplatný převod podle odstavce 1 písm. b) nese příjemce věci.
(5)
S propadlou nebo zabranou věcí lze naložit podle odstavce 1 písm. b) nebo c) pouze, neodporuje-li to dobrým mravům nebo veřejnému pořádku.
(6)
Celní úřad, který rozhodl o propadnutí nebo zabrání věci, rozhodne o povinnosti pachatele přestupku, kterému bylo uloženo propadnutí věci, nebo osoby, u které byla zabraná věc zajištěna, nahradit státu náklady spojené se správou a zničením věci.
Díl 4
Společná ustanovení k přestupkům
§ 129
Příslušnost
(1)
K projednání přestupků podle tohoto zákona je příslušný celní úřad, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.
(2)
K projednání přestupků v oblasti internetových her spočívajících v provozování hazardní hryprovozování hazardní hry v rozporu s § 7 odst. 2 písm. a) nebo b) je příslušný Celní úřad pro Plzeňský kraj.
(3)
K projednání přestupků v oblasti internetových her podle tohoto zákona jiných než podle odstavce 2 je příslušný celní úřad, v jehož územním obvodu podezřelý z přestupku má nebo naposledy měl trvalý pobyt, je-li jím fyzická osoba, anebo má nebo naposledy měl sídlo, je-li jím právnická nebo podnikající fyzická osoba.
(4)
Nelze-li určit místní příslušnost celního úřadu podle odstavce 3, je místně příslušný Celní úřad pro Plzeňský kraj.
(5)
K projednání přestupku podle § 122 odst. 1 písm. c) je příslušný správní orgán nejblíže nadřízený správnímu orgánu, k jehož činnosti se povinnost mlčenlivosti podle podle tohoto zákona vztahuje. Nelze-li určit příslušnost, je příslušný celní úřad.
(6)
K projednání přestupků podle dílu 2 je příslušné ministerstvo.
ČÁST JEDENÁCTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
HLAVA I
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 130
Identifikační a kontaktní údaje
(1)
Pro účely hazardních herhazardních her se rozumí:
a)
identifikačními údaji
1.
u fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, bydliště, adresa místa trvalého nebo jiného obdobného pobytu, státní občanství, rodné číslo nebo datum narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno, číslo a druh průkazu totožnosti, stát, popřípadě orgán, který průkaz totožnosti vydal, a dobu jeho platnosti a místo narození,
2.
u právnické osoby název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
3.
u fyzické osoby, která je podnikatelem, vedle údajů podle bodu 1 také místo podnikání, identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
b)
kontaktními údajikontaktními údaji korespondenční adresa, telefonní číslo, adresa pro doručování elektronické pošty, identifikátor datové schránky.
(2)
Na účastníka hazardní hryhazardní hry se vždy použije odstavec 1 písm. a) bod 1.
§ 130a
Zpracování údajů
(1)
Orgány podle tohoto zákona jsou oprávněny zpracovávat údaje nezbytné pro vedení rejstříku, výkon povolovacího řízení, působnosti související s ohlášením hazardní hryhazardní hry a dozoru nad provozováním hazardních herprovozováním hazardních her a pro zajištění řádného provozování hazardních herprovozování hazardních her, včetně osobních údajů, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň zajišťujícím ochranu osobních údajů.
(2)
Orgán podle tohoto zákona při zpracování osobních údajů
a)
označí formou úředního záznamu nebo jiným vhodným způsobem osobní údaje, jejichž přesnost byla popřena nebo proti jejichž zpracování byla vznesena námitka, a tyto osobní údaje dále zpracovává i bez souhlasu subjektu údajů, a
b)
může provádět výkon státní správy v oblasti provozování hazardních herprovozování hazardních her výhradně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede orgán v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů.
(3)
Při uplatnění práva na námitku nebo jiného prostředku ochrany proti zpracování osobních údajů se použijí obdobně ustanovení jiného zákona o stížnosti.
§ 131
Informační systém provozování hazardních her
Ministerstvo je správcem informačního systému provozování hazardních herprovozování hazardních her, který obsahuje a zpracovává zejména údaje podle § 130a o provozovatelích, hazardních hráchhazardních hrách, účastnících hazardních herhazardních her, osobách zapsaných v rejstříku, technických zařízeních, herních prostorechherních prostorech a dozorové činnosti.
§ 132
Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy
(1)
Ministerstvo může v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu při výkonu své působnosti žádat od správce informačního systému veřejné správy nebo jeho provozovatele poskytnutí údajů
a)
ze základního registru obyvatel,
b)
z informačního systému evidence obyvatel,
c)
z informačního systému cizinců,
d)
z informačního systému vedeného Ministerstvem práce a sociálních věcí,
e)
z insolvenčního rejstříkuinsolvenčního rejstříku vedeného Ministerstvem spravedlnosti.
(2)
Správce informačního systému veřejné správy nebo jeho provozovatel je povinen žádosti o poskytnutí údajů bez zbytečného odkladu vyhovět; poskytnutí údajů je bezúplatné.
(3)
Údaje se poskytují způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. Správce informačního systému veřejné správy nebo jeho provozovatel je povinen poskytnout též údaje o změně údajů.
§ 132a
Využívání údajů pro účely vedení rejstříku
(1)
Ministerstvo může v rozsahu potřebném pro vedení rejstříku žádat od orgánu Finanční správy České republiky a od orgánu Celní správy České republiky poskytnutí údajů o nařízených a prováděných daňových exekucíchexekucích. Poskytnutí těchto údajů není porušením mlčenlivosti podle daňového řádu.
(2)
Ministerstvo může v rozsahu potřebném pro vedení rejstříku žádat, a to i automatizovaně, údaje z centrální evidence exekucíexekucí od jejího provozovatele, a to
a)
jednotlivě nebo
b)
dávkově s uvedením údajů o všech osobách zapsaných v části, která je veřejným seznamem.
(3)
Orgán veřejné moci podle odstavce 1 nebo provozovatel centrální evidence exekucíexekucí podle odstavce 2 je povinen žádosti o poskytnutí údajů bez zbytečného odkladu vyhovět; poskytnutí údajů je bezúplatné.
(4)
Údaje se poskytují způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. Orgán veřejné moci podle odstavce 1 nebo provozovatel centrální evidence exekucíexekucí podle odstavce 2 je povinen poskytnout též údaje o změně nebo výmazu údajů.
§ 133
Zmocnění k vydání prováděcích právních předpisů
(1)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
způsob, obsahové náležitosti a lhůtu pro oznamování, uchovávání nebo zasílání informací a pro přenos a poskytování výkaznictví provozovatelem orgánům vykonávajícím státní správu v oblasti provozování hazardních herprovozování hazardních her podle tohoto zákona, rozsah přenášených dat a jiné technické parametry poskytování výkaznictví,
b)
rozsah technických parametrů pro zařízení, jejichž prostřednictvím jsou hazardní hryhazardní hry provozovány, požadavků na ochranu a uchovávání herních a finančních dat a jejich technické parametry,
c)
požadavky na minimální náležitosti výstupních dokumentů odborného posuzování a osvědčování a zpráv o posouzení změn a jejich poskytování orgánům vykonávajícím státní správu v oblasti provozování hazardních herprovozování hazardních her podle tohoto zákona,
d)
rozsah technických parametrů pro informační systém provozování hazardních herprovozování hazardních her, požadavků na ochranu a uchovávání herních a finančních dat, požadavků na přenášená data, způsob přenosu dat, zajištění telekomunikačního datového spojení a jejich technické parametry,
e)
seznam zakázaných rizikových bonusů,
f)
vzor žádosti o vydání úvodního povolení, základního povolení nebo povolení k umístění herního prostoruherního prostoru,
g)
požadavky na minimální náležitosti herního plánu.
(2)
Vyžaduje-li to řádné provozování hazardní hryprovozování hazardní hry, ministerstvo může vyhláškou stanovit
a)
způsob prokázání splnění podmínek stanovených tímto zákonem pro vydání úvodního povolení, základního povolení a povolení k umístění herního prostoruherního prostoru,
b)
další náležitosti, které je provozovatel povinen upravit v herním plánu,
c)
další podmínky provozování hazardní hryprovozování hazardní hry, které jsou potřebné k zajištění ochrany zdraví, majetku nebo jiného veřejného zájmu nebo pro dozor nad dodržováním povinností podle tohoto zákona,
d)
další údaje, které musí obsahovat los, a případně způsob jejich uvedení na losu.
(3)
Jinými technickými parametry poskytování výkaznictví podle odstavce 1 písm. a) jsou
a)
údaje k technickému zabezpečení výkaznictví,
b)
lhůta pro oznámení údajů k technickému zabezpečení výkaznictví a lhůta pro oznámení jejich změny,
c)
způsob poskytování výkaznictví,
d)
rozsah, formát a struktura výkaznictví,
e)
délka vykazovaného období pro vzdálený přístup a lhůta pro jeho poskytnutí,
f)
lhůta, ve které se dozorující orgán pokusí získat jednotlivý automatizovaný výstup, a případná výjimka z této lhůty,
g)
vymezení formální chyby v poskytnutém automatizovaném výstupu, způsob jejího vytýkání a opravy a lhůta pro její opravu a
h)
způsob opravy jiné než formální chyby v poskytnutém automatizovaném výstupu a lhůta a podmínky pro její opravu.
§ 134
Oznámení
Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.
HLAVA II
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 135
Správní řízení podle zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 136
(1)
LoterieLoterie nebo jiná podobná hra podle § 2 písm. a), c) a d) zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za hazardní hru podle § 3 odst. 2 písm. a). Povolení k provozování loterieloterie a jiné podobné hry podle § 2 písm. a), c) a d) zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za základní povolení k provozování hazardní hry podle § 3 odst. 2 písm. a) s tím, že provozovatel s tímto povolením provozuje tuto hazardní hruhazardní hru podle tohoto zákona, podle § 6 odst. 3 a § 11 zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a podle podmínek stanovených v povolení.
(2)
LoterieLoterie nebo jiná podobná hra podle § 2 písm. b) zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za hazardní hru podle § 3 odst. 2 písm. g). Povolení k provozování loterieloterie a jiné podobné hry podle § 2 písm. b) zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za základní povolení k provozování hazardní hry podle § 3 odst. 2 písm. g) s tím, že provozovatel s tímto povolením provozuje tuto hazardní hruhazardní hru podle tohoto zákona, podle § 6 odst. 3 zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a podle podmínek stanovených v povolení.
(3)
LoterieLoterie nebo jiná podobná hra podle § 2 písm. e), l) a n) zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a loterieloterie nebo jiná podobná hra podle § 2 písm. j), m) bodu 2 a § 50 odst. 3 zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, provozovaná prostřednictvím technického zařízení, se považují za hazardní hru podle § 3 odst. 2 písm. e). Provozovatel s povolením podle zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, provozuje tuto hazardní hru podle zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou § 41 až 41i, a podle podmínek stanovených v povolení. Tento provozovatel je povinen splnit povinnosti podle § 44 až 48 nejpozději do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a povinnosti podle § 55 odst. 2 nejpozději do jednoho roku ode dne vyhlášení technické specifikace ministerstvemdne vyhlášení technické specifikace ministerstvem. Pro účely daně z hazardních herhazardních her se provozovatel, který podle tohoto odstavce provozuje hazardní hruhazardní hru podle zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou § 41 až 41i, a podle podmínek stanovených v povolení, považuje za držitele základního povolení a takto provozovaná hra se považuje za hazardní hruhazardní hru, k jejímuž provozování je potřeba základní povolení. Povolený přístroj a zařízení podle § 41b odst. 3 zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za herní poziciherní pozici povoleného koncového zařízení uvedenou v povolení k umístění herního prostoruherního prostoru. Pro účely rozpočtového určení daně z hazardních herhazardních her se povolený přístroj a zařízení podle § 41b odst. 3 zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje za herní poziciherní pozici povoleného koncového zařízení uvedenou v povolení k umístění herního prostoruherního prostoru, pouze pokud obecní úřad nebo krajský úřad, který je povolil, poskytne ministerstvu do konce kalendářního měsíce, ve kterém tento zákon nabývá účinnosti, informace o počtu těchto přístrojů a zařízení povolených ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona a o tom, na území které obceobce jsou tyto přístroje a zařízení povoleny, jakému provozovateli jsou tyto přístroje a zařízení povoleny a do kdy jsou tyto přístroje a zařízení povoleny. Obecní úřad a krajský úřad jsou povinny poskytnout ministerstvu bezodkladně informace o jimi nově vydaném povolení. Obecní úřad a krajský úřad jsou povinny poskytnout ministerstvu bezodkladně informace o jimi provedené změně povolení, kterou se mění údaj podle věty šesté nebo sedmé, nebo o jimi provedeném zrušení povolení přístroje a zařízení podle § 41b odst. 3 zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(4)
LoterieLoterie nebo jiná podobná hra podle § 2 písm. f) zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za hazardní hru podle § 3 odst. 2 písm. c). Povolení k provozování loterieloterie a jiné podobné hry podle § 2 písm. f) zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za základní povolení k provozování hazardní hry podle § 3 odst. 2 písm. c) s tím, že provozovatel s tímto povolením provozuje tuto hazardní hruhazardní hru podle tohoto zákona, s výjimkou povinností podle § 35 a 36, jež je povinen splnit nejpozději do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a s výjimkou povinnosti podle § 33 odst. 1, a podle podmínek stanovených v povolení.
(5)
LoterieLoterie nebo jiná podobná hra podle § 2 písm. g) zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za hazardní hru podle § 3 odst. 2 písm. d). Povolení k provozování loterieloterie a jiné podobné hry podle § 2 písm. g) zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za základní povolení k provozování hazardní hry podle § 3 odst. 2 písm. d) s tím, že provozovatel s tímto povolením provozuje tuto hazardní hruhazardní hru podle tohoto zákona, s výjimkou povinností podle § 39 odst. 5 a § 41 odst. 1, a podle podmínek stanovených v povolení.
(6)
LoterieLoterie nebo jiná podobná hra podle § 2 písm. h) a k) zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a loterieloterie nebo jiná podobná hra podle § 50 odst. 3 zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, provozovaná jako internetová kursová sázka, se považuje za hazardní hru podle § 3 odst. 2 písm. b). Povolení k provozování loterieloterie a jiné podobné hry podle § 2 písm. h) a k) zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za základní povolení k provozování hazardní hry podle § 3 odst. 2 písm. b) s tím, že provozovatel s tímto povolením provozuje tuto hazardní hruhazardní hru podle tohoto zákona, s výjimkou povinností podle § 29 až 31, § 35 odst. 1 a § 36 tohoto zákona, jež je povinen splnit nejpozději do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a povinnosti podle § 35 odst. 2, kterou je povinen splnit nejpozději do jednoho roku ode dne vyhlášení technické specifikace ministerstvemdne vyhlášení technické specifikace ministerstvem, a podle podmínek stanovených v povolení. Je-li hazardní hrahazardní hra podle tohoto odstavce provozována jako internetová hra, provozuje provozovatel tuto hazardní hruhazardní hru podle tohoto zákona, s výjimkou povinností podle § 75 odst. 1 až 3, § 76, 77 a 80 tohoto zákona, jež je povinen splnit nejpozději do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a povinnosti podle § 75 odst. 4, kterou je povinen splnit nejpozději do jednoho roku ode dne vyhlášení technické specifikace ministerstvemdne vyhlášení technické specifikace ministerstvem, a podle podmínek stanovených v povolení.
(7)
LoterieLoterie nebo jiná podobná hra podle § 2 písm. i) a m) bodu 1 zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a loterieloterie nebo jiná podobná hra podle § 50 odst. 3 zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, provozovaná jako internetová karetní hra, se považuje za hazardní hruhazardní hru podle § 3 odst. 2 písm. f). Provozovatel s povolením podle zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, provozuje tuto hazardní hru podle zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou § 41 až 41i, a podle podmínek stanovených v povolení. Tento provozovatel je povinen splnit povinnosti podle § 58 odst. 5 a 6 nejpozději do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Je-li hazardní hrahazardní hra podle tohoto odstavce provozována jako internetová hra, provozuje provozovatel tuto hazardní hruhazardní hru podle tohoto zákona, s výjimkou povinností podle § 75 odst. 1 až 3, § 76, 77 a 80 tohoto zákona, jež je povinen splnit nejpozději do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a povinnosti podle § 75 odst. 4, kterou je povinen splnit nejpozději do jednoho roku ode dne vyhlášení technické specifikace ministerstvemdne vyhlášení technické specifikace ministerstvem, a podle podmínek stanovených v povolení. Pro účely daně z hazardních herhazardních her se provozovatel, který podle tohoto odstavce provozuje hazardní hruhazardní hru podle zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou § 41 až 41i, a podle podmínek stanovených v povolení, považuje za držitele základního povolení a takto provozovaná hra se považuje za hazardní hruhazardní hru, k jejímuž provozování je potřeba základní povolení.
(8)
LoterieLoterie nebo jiná podobná hra podle § 2 písm. j) zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za hazardní hru podle § 3 odst. 2 písm. a). Provozovatel s povolením podle zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, provozuje tuto hazardní hru podle zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou § 41 až 41i, a podle podmínek stanovených v povolení. Pro účely daně z hazardních herhazardních her se provozovatel, který podle tohoto odstavce provozuje hazardní hruhazardní hru podle zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou § 41 až 41i, a podle podmínek stanovených v povolení, považuje za držitele základního povolení a takto provozovaná hra se považuje za hazardní hruhazardní hru, k jejímuž provozování je potřeba základní povolení.
(9)
Povolení podle odstavců 1 až 8 zanikají nejpozději 6 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(10)
Provozovatel podle odstavců 1 až 8 se považuje za provozovatele podle tohoto zákona, splňuje-li podmínky kladené na provozovatele podle zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 137
(1)
Do jednoho roku ode dne vyhlášení technické specifikace ministerstvemdne vyhlášení technické specifikace ministerstvem není provozovatel povinen plnit povinnosti podle § 14, § 15 odst. 3, § 17, § 30 odst. 3 písm. c), § 45 odst. 3 písm. c), § 75 odst. 4 a § 77 odst. 3 písm. c).
(2)
Dnem vyhlášení technické specifikace ministerstvemDnem vyhlášení technické specifikace ministerstvem se rozumí den, kdy ministerstvo zveřejní na své úřední desce a na svých internetových stránkách kompletní technickou specifikaci informačního systému provozování hazardních herprovozování hazardních her.
§ 138
(1)
Povolení k provozování loterieloterie a jiné podobné hry vydané podle zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nelze ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona rozšiřovat, doplňovat nebo prodlužovat dobu jeho platnosti.
(2)
Obecně závazné vyhlášky vydané podle § 50 odst. 4 zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za obecně závazné vyhlášky vydané podle § 12.
(3)
Pokud povolení k provozování loterieloterie a jiné podobné hry vydané podle zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uvádí jako orgán státního dozoru Specializovaný finanční úřad nebo místně příslušný finanční úřad, rozumí se jimi ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona celní úřad.
§ 139
Pro odvodové povinnosti u odvodu z loteriíloterií a jiných podobných her, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
HLAVA III
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 140
Zrušují se:
1.
Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách.
2.
Zákon č. 70/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách.
3.
Čl. I zákona č. 149/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 70/1994 Sb., a o změně a doplnění dalších zákonů.
4.
Část první zákona č. 63/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, a o změně dalších zákonů.
5.
Část šestá zákona č. 353/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
6.
Část první zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů.
7.
Část druhá zákona č. 284/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
8.
Část dvacátá devátá zákona č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech).
9.
Část dvanáctá zákona č. 254/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
10.
Část první zákona č. 300/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
11.
Část čtvrtá zákona č. 420/2011 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.
12.
Část první zákona č. 457/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Finanční správě České republiky.
13.
Část čtvrtá zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů.
14.
Zákon č. 215/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
15.
Zákon č. 380/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů.
16.
Vyhláška Ministerstva financí č. 223/1993 Sb., o hracích přístrojích.
17.
Vyhláška Ministerstva financí č. 285/1998 Sb., o podmínkách monitorování a uchovávání záznamů v kasinu.
18.
Vyhláška Ministerstva financí č. 315/1999 Sb., o způsobu oznamování soutěží, anket a jiných akcí o ceny, které nejsou spotřebitelskou loterií.
ČÁST DVANÁCTÁ
ÚČINNOST
§ 141
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017, s výjimkou § 86 až 89, § 91, 92, § 97 až 100 a § 109 až 112, které nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r.
1)
§ 10 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 313/2002 Sb.
§ 44 odst. 3 písm. a) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze.
2)
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.
3)
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 426/2000 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na rádiová a na telekomunikační koncová zařízení, ve znění pozdějších předpisů. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 29/2016 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 29/2016 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašují změny pravidel 9, 26bis, 48, 82quater, 92 a 94 prováděcího předpisu ke Smlouvě o patentové spolupráci
Vyhlášeno 13. 6. 2016, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 7. 2016, částka 16/2016
* (i) výrazy nebo výkresy, které odporují dobrým mravům,
* (ii) výrazy nebo výkresy, které se příčí veřejnému pořádku,
* (iii) hanlivé údaje o výrobcích nebo postupech jakékoli jiné osoby než přihlašovatele nebo údaje o výhodách či platnosti přihlášek nebo patentů takové osoby (prostá srovnání s aktuálním stavem techniky nejsou sama o sobě hanlivá),
* (iv) jakékoli prohlášení nebo jiné záležitosti, které jsou vzhledem k okolnostem zjevně bezvýznamné nebo nepotřebné.
* (a) až (e) [Beze změny]
* (f) Přijímací úřad může vyžadovat, aby prohlášení nebo jiný důkaz podporující sdělení důvodů, uvedený v odstavci (b) (ii), byl podán ve lhůtě přiměřené okolnostem.
* (g) [Beze změny]
* (h) Přijímací úřad bez odkladu: - (i) [Beze změny] oznámí Mezinárodnímu úřadu přijetí žádosti podle odstavce (a);
* (i) a (j) [Beze změny]
* (a) [Beze změny]
* (b) S výhradou odstavce (c) titulní stránka obsahuje: - (i) až (vi) [Beze změny]
* (c) až (k) [Beze změny]
* (l) Mezinárodní úřad na základě odůvodněné žádosti přihlašovatele přijaté Mezinárodním úřadem před ukončením technických příprav pro mezinárodní zveřejnění vynechá ze zveřejnění jakékoli informace, pokud zjistí, že: - (i) tyto informace zjevně neslouží k informování veřejnosti o mezinárodní přihlášce,
* (m) Pokud si přijímací úřad, orgán pro mezinárodní rešerši, orgán určený pro doplňkovou rešerši nebo Mezinárodní úřad povšimne informací splňujících kritéria uvedená v odstavci (1), dotyčný úřad nebo orgán může přihlašovateli navrhnout, aby požádal o vynec
* (n) Pokud Mezinárodní úřad vynechal z mezinárodního zveřejnění informace v souladu s odstavcem (1) a tyto informace jsou rovněž obsaženy ve spisu mezinárodní přihlášky uchovávaném přijímacím úřadem, orgánem pro mezinárodní rešerši, orgánem určeným pro dopl
* (a) Každá zúčastněná strana je oprávněna předložit důkaz, že lhůta stanovená v prováděcím předpise ke splnění úkonu před přijímacím úřadem, orgánem pro mezinárodní rešerši, orgánem určeným pro doplňkovou rešerši, orgánem pro mezinárodní předběžný průzkum n
* (b) [Beze změny] Takový důkaz bude adresován úřadu, orgánu nebo případně Mezinárodnímu úřadu nejpozději šest měsíců po uplynutí lhůty příslušné v daném případě. Pokud budou tyto okolnosti prokázány ke spokojenosti adresáta, zmeškání lhůty bude prominuto.
* (c) [Beze změny] Prominutí zmeškání nemusí být bráno v úvahu určeným nebo zvoleným úřadem, před kterým přihlašovatel v době rozhodnutí o prominutí zmeškání již provedl úkony stanovené v článku 22 nebo článku 39.
* (a) [Beze změny] S výhradou pravidel 55.1 a 55.3 a odstavce (b) tohoto pravidla musí být každý dopis nebo dokument předkládaný přihlašovatelem orgánu pro mezinárodní rešerši nebo orgánu pro mezinárodní předběžný průzkum ve stejném jazyce jako mezinárodní p
* (b) [Beze změny] Každý dopis přihlašovatele určený orgánu pro mezinárodní rešerši nebo orgánu pro mezinárodní předběžný průzkum může být v jiném jazyce, než je jazyk mezinárodní přihlášky, pokud uvedený orgán použití takového jazyka schválí.
* (c) [Zůstává zrušeno]
* (d) Každý dopis přihlašovatele určený Mezinárodnímu úřadu bude v angličtině, ve francouzštině nebo v jiném jazyce zveřejnění, který je povolen Administrativní směrnicí.
* (e) [Beze změny] Každý dopis nebo oznámení Mezinárodního úřadu určené přihlašovateli nebo národnímu úřadu bude v angličtině nebo ve francouzštině.
* (a) [Beze změny] Na žádost přihlašovatele nebo jiné osoby jím oprávněné dodá Mezinárodní úřad proti zaplacení výloh kopie jakéhokoli dokumentu obsaženého v jeho spise.
* (b) Mezinárodní úřad dodá na žádost jakékoli osoby, avšak nikoli před mezinárodním zveřejněním mezinárodní přihlášky a s výhradou článku 38 a odstavců (d) až (g) kopie jakéhokoli dokumentu obsaženého v jeho spise. Za dodání kopií dokumentů je možno požadov
* (c) [Beze změny] Mezinárodní úřad dodá, pokud to požaduje zvolený úřad, jménem tohoto úřadu kopie zprávy o mezinárodním předběžném průzkumu podle odstavce (b). Mezinárodní úřad ihned zveřejní podrobnosti takové žádosti ve Věstníku.
* (d) Mezinárodní úřad neposkytne přístup k informacím obsaženým v jeho spise, které byly vynechány ze zveřejnění podle pravidla 48.2(I), a k jakémukoli dokumentu obsaženému v jeho spise, který se týká žádosti podle uvedeného pravidla.
* (e) Mezinárodní úřad na základě odůvodněné žádosti přihlašovatele neposkytne přístup k informacím obsaženým v jeho spise a k dokumentům obsaženým v jeho spise, které se týkají takové žádosti, pokud zjistí, že: - (i) tyto informace zjevně neslouží k informování veřejnosti o mezinárodní přihlášce,
* (f) Pokud mezinárodní úřad vynechal z veřejného přístupu informace podle odstavce (d) či (e) a pokud jsou tyto informace rovněž obsaženy v jeho spise mezinárodní přihlášky uchovávaném přijímacím úřadem, orgánem pro mezinárodní rešerši, orgánem určeným pro
* (g) Mezinárodní úřad neposkytne přístup k jakémukoli dokumentu obsaženému v jeho spise, který byl připraven výhradně pro vnitřní potřeby Mezinárodního úřadu.
* (a) Na žádost přihlašovatele nebo jiné osoby jím oprávněné může přijímací úřad poskytnout přístup k jakémukoli dokumentu obsaženému v jeho spise. Za dodání kopií dokumentů je možno požadovat zaplacení s tím spojených výloh.
* (b) Přijímací úřad může na žádost jakékoli osoby, avšak nikoli před mezinárodním zveřejněním mezinárodní přihlášky a s výhradou odstavce (c), poskytnout přístup k jakémukoli dokumentu obsaženému v jeho spise. Za dodání kopií dokumentů je možno požadovat za
* (c) Přijímací úřad neposkytne přístup podle odstavce (b) k jakýmkoli informacím, ohledně nichž jej Mezinárodní úřad informoval, že dotyčné informace byly vynechány ze zveřejnění podle pravidla 48.2(I) nebo z veřejného přístupu podle pravidla 94.1(d) či (e)
* (a) Na žádost přihlašovatele nebo jiné osoby jím oprávněné může orgán pro mezinárodní rešerši poskytnout přístup k jakémukoli dokumentu obsaženému v jeho spise. Za dodání kopií dokumentů je možno požadovat zaplacení s tím spojených výloh.
* (b) Orgán pro mezinárodní rešerši může na žádost jakékoli osoby, avšak nikoli před mezinárodním zveřejněním mezinárodní přihlášky a s výhradou odstavce (c), poskytnout přístup k jakémukoli dokumentu obsaženému v jeho spise. Za dodání kopií dokumentů je mož
* (c) Orgán pro mezinárodní rešerši neposkytne přístup podle odstavce (b) k jakýmkoli informacím, ohledně nichž jej Mezinárodní úřad informoval, že dotyčné informace byly vynechány ze zveřejnění podle pravidla 48.2(I) nebo z veřejného přístupu podle pravidla
* (d) Odstavce (a) až (c) se použijí přiměřeně pro orgán určený pro doplňkovou rešerši.
* (a) Na žádost přihlašovatele nebo jiné osoby jím oprávněné může orgán pro mezinárodní předběžný průzkum poskytnout přístup k jakémukoli dokumentu obsaženému v jeho spise. Za dodání kopií dokumentů je možno požadovat zaplacení s tím spojených výloh.
* (b) Orgán pro mezinárodní předběžný průzkum poskytne na žádost libovolného zvoleného úřadu, avšak nikoli před vyhotovením zprávy o mezinárodním předběžném průzkumu a s výhradou odstavce (c), přístup k jakémukoli dokumentu obsaženému v jeho spise. Za dodání
* (c) Orgán pro mezinárodní předběžný průzkum neposkytne přístup podle odstavce (b) k jakýmkoli informacím, ohledně nichž jej Mezinárodní úřad informoval, že dotyčné informace byly vynechány ze zveřejnění podle pravidla 48.2(I) nebo z veřejného přístupu podl
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 7. 2016
29
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že rozhodnutím Shromáždění Mezinárodní unie pro patentovou spolupráci byly dne 14. října 2015 v Ženevě přijaty změny pravidel 9, 26bis, 48, 82quater, 92 a 94 prováděcího předpisu ke Smlouvě o patentové spolupráci1).
Změny vstupují v platnost na základě rozhodnutí Shromáždění dne 1. července 2016 a tímto dnem vstupují v platnost i pro Českou republiku.
Anglické znění změn a jejich český překlad se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
Změny prováděcího předpisu ke Smlouvě o patentové spolupráci přijaté dne 14. října 2015
Pravidlo 9
Výrazy apod., kterých se nesmí použít
9.1
[Beze změny] Vymezení
Mezinárodní přihláška nesmí obsahovat:
(i)
výrazy nebo výkresy, které odporují dobrým mravům,
(ii)
výrazy nebo výkresy, které se příčí veřejnému pořádku,
(iii)
hanlivé údaje o výrobcích nebo postupech jakékoli jiné osoby než přihlašovatele nebo údaje o výhodách či platnosti přihlášek nebo patentů takové osoby (prostá srovnání s aktuálním stavem techniky nejsou sama o sobě hanlivá),
(iv)
jakékoli prohlášení nebo jiné záležitosti, které jsou vzhledem k okolnostem zjevně bezvýznamné nebo nepotřebné.
9.2
Připomínka rozporu s předpisy
Přijímací úřad, orgán pro mezinárodní rešerši, orgán určený pro doplňkovou rešerši a Mezinárodní úřad mohou učinit připomínku, že mezinárodní přihláška není v souladu s pravidlem 9.1 a mohou přihlašovateli navrhnout, aby dobrovolně provedl příslušné opravy mezinárodní přihlášky. V takovém případě musí být o tomto návrhu informován přijímací úřad, příslušný orgán určený pro doplňkovou rešerši a Mezinárodní úřad, dle okolností.
9.3
[Beze změny] Odkaz na článek 21 (6)
„Hanlivé údaje“ uvedené v článku 21 (6) mají význam vymezený pravidlem 9.1 (iii).
Pravidlo 26bis
Oprava nebo přidání prioritního nároku
26bis.1
a 26bis.2 [Beze změny]
26bis. 3
Navrácení práva přednosti přijímacím úřadem
(a)
až (e) [Beze změny]
(f)
Přijímací úřad může vyžadovat, aby prohlášení nebo jiný důkaz podporující sdělení důvodů, uvedený v odstavci (b) (ii), byl podán ve lhůtě přiměřené okolnostem.
(g)
[Beze změny]
(h)
Přijímací úřad bez odkladu:
(i)
[Beze změny] oznámí Mezinárodnímu úřadu přijetí žádosti podle odstavce (a);
(ii)
[Beze změny] učiní rozhodnutí o žádosti;
(iii)
sdělí přihlašovateli a Mezinárodnímu úřadu své rozhodnutí a kritéria pro navrácení práva přednosti, na nichž bylo rozhodnutí založeno;
(iv)
s výhradou odstavce (h-bis) předá Mezinárodnímu úřadu všechny dokumenty přijaté od přihlašovatele, které se týkají žádosti dle odstavce (a) (včetně kopie samotné žádosti, uvedení důvodů zmíněného v odstavci (b)(ii) a prohlášení či jiného důkazu uvedeného v odstavci (f)).
(h-bis)
Přijímací úřad na základě odůvodněné žádosti přihlašovatele nebo svého vlastního rozhodnutí nepředá dokumenty nebo jejich části, které obdržel v souvislosti se žádostí podle odstavce (a), pokud zjistí, že:
(i)
tento dokument nebo jeho část zjevně neslouží k informování veřejnosti o mezinárodní přihlášce,
(ii)
zveřejnění takového dokumentu či jeho části nebo veřejný přístup k nim by zjevně poškodily osobní či ekonomické zájmy jakékoli osoby, a
(iii)
neexistuje převažující veřejný zájem, aby byl zajištěn přístup k tomuto dokumentu či jeho části.
Pokud se přijímací úřad rozhodne, že dokumenty nebo jejich části Mezinárodnímu úřadu nepředá, uvědomí o této skutečnosti Mezinárodní úřad.
(i)
a (j) [Beze změny]
Pravidlo 48
Mezinárodní zveřejnění
48.1
[Beze změny]
48.2
Obsah
(a)
[Beze změny]
(b)
S výhradou odstavce (c) titulní stránka obsahuje:
(i)
až (vi) [Beze změny]
(vii)
kde je to použitelné, údaj, že zveřejněná mezinárodní přihláška obsahuje informace týkající se žádosti podle pravidla 26bis.3 o navrácení práva přednosti a rozhodnutí přijímacího úřadu o této žádosti,
(viii)
[Zrušeno]
(c)
až (k) [Beze změny]
(l)
Mezinárodní úřad na základě odůvodněné žádosti přihlašovatele přijaté Mezinárodním úřadem před ukončením technických příprav pro mezinárodní zveřejnění vynechá ze zveřejnění jakékoli informace, pokud zjistí, že:
(i)
tyto informace zjevně neslouží k informování veřejnosti o mezinárodní přihlášce,
(ii)
zveřejnění takových informací by zjevně poškodilo osobní a ekonomické zájmy jakékoli osoby, a
(iii)
neexistuje převažující veřejný zájem, aby byl zajištěn přístup k těmto informacím.
Pravidlo 26.4 se použije přiměřeně, pokud jde o způsob, jakým přihlašovatel uvede informace, jež jsou předmětem žádosti učiněné podle tohoto odstavce.
(m)
Pokud si přijímací úřad, orgán pro mezinárodní rešerši, orgán určený pro doplňkovou rešerši nebo Mezinárodní úřad povšimne informací splňujících kritéria uvedená v odstavci (1), dotyčný úřad nebo orgán může přihlašovateli navrhnout, aby požádal o vynechání mezinárodního zveřejnění v souladu s odstavcem (1).
(n)
Pokud Mezinárodní úřad vynechal z mezinárodního zveřejnění informace v souladu s odstavcem (1) a tyto informace jsou rovněž obsaženy ve spisu mezinárodní přihlášky uchovávaném přijímacím úřadem, orgánem pro mezinárodní rešerši, orgánem určeným pro doplňkovou rešerši nebo orgánem pro mezinárodní předběžný průzkum, Mezinárodní úřad na tuto skutečnost příslušný orgán či úřad neprodleně upozorní.
48.3
až 48.6 [Beze změny]
Pravidlo 82quater
Prominutí zmeškání lhůt
82quater.1
Prominutí zmeškání lhůt
(a)
Každá zúčastněná strana je oprávněna předložit důkaz, že lhůta stanovená v prováděcím předpise ke splnění úkonu před přijímacím úřadem, orgánem pro mezinárodní rešerši, orgánem určeným pro doplňkovou rešerši, orgánem pro mezinárodní předběžný průzkum nebo Mezinárodním úřadem nebyla dodržena v důsledku války, revoluce, občanských nepokojů, stávky, přírodní pohromy, obecné nedostupnosti elektronických komunikačních služeb nebo jiného podobného důvodu v místě sídla zúčastněné strany, v místě jejího podnikání nebo pobytu, a že příslušný úkon byl proveden, co nejdříve to bylo rozumně možné.
(b)
[Beze změny] Takový důkaz bude adresován úřadu, orgánu nebo případně Mezinárodnímu úřadu nejpozději šest měsíců po uplynutí lhůty příslušné v daném případě. Pokud budou tyto okolnosti prokázány ke spokojenosti adresáta, zmeškání lhůty bude prominuto.
(c)
[Beze změny] Prominutí zmeškání nemusí být bráno v úvahu určeným nebo zvoleným úřadem, před kterým přihlašovatel v době rozhodnutí o prominutí zmeškání již provedl úkony stanovené v článku 22 nebo článku 39.
Pravidlo 92
Korespondence
92.1
[Beze změny]
92.2
Jazyky
(a)
[Beze změny] S výhradou pravidel 55.1 a 55.3 a odstavce (b) tohoto pravidla musí být každý dopis nebo dokument předkládaný přihlašovatelem orgánu pro mezinárodní rešerši nebo orgánu pro mezinárodní předběžný průzkum ve stejném jazyce jako mezinárodní přihláška, které se týká. Pokud však byl předán podle pravidla 23.1 (b) nebo předložen podle pravidla 55.2 překlad mezinárodní přihlášky, použije se jazyk tohoto překladu.
(b)
[Beze změny] Každý dopis přihlašovatele určený orgánu pro mezinárodní rešerši nebo orgánu pro mezinárodní předběžný průzkum může být v jiném jazyce, než je jazyk mezinárodní přihlášky, pokud uvedený orgán použití takového jazyka schválí.
(c)
[Zůstává zrušeno]
(d)
Každý dopis přihlašovatele určený Mezinárodnímu úřadu bude v angličtině, ve francouzštině nebo v jiném jazyce zveřejnění, který je povolen Administrativní směrnicí.
(e)
[Beze změny] Každý dopis nebo oznámení Mezinárodního úřadu určené přihlašovateli nebo národnímu úřadu bude v angličtině nebo ve francouzštině.
92.3
a 92.4 [Beze změny]
Pravidlo 94
Přístup ke spisům
94.1
Přístup ke spisům uchovávaným Mezinárodním úřadem
(a)
[Beze změny] Na žádost přihlašovatele nebo jiné osoby jím oprávněné dodá Mezinárodní úřad proti zaplacení výloh kopie jakéhokoli dokumentu obsaženého v jeho spise.
(b)
Mezinárodní úřad dodá na žádost jakékoli osoby, avšak nikoli před mezinárodním zveřejněním mezinárodní přihlášky a s výhradou článku 38 a odstavců (d) až (g) kopie jakéhokoli dokumentu obsaženého v jeho spise. Za dodání kopií dokumentů je možno požadovat zaplacení s tím spojených výloh.
(c)
[Beze změny] Mezinárodní úřad dodá, pokud to požaduje zvolený úřad, jménem tohoto úřadu kopie zprávy o mezinárodním předběžném průzkumu podle odstavce (b). Mezinárodní úřad ihned zveřejní podrobnosti takové žádosti ve Věstníku.
(d)
Mezinárodní úřad neposkytne přístup k informacím obsaženým v jeho spise, které byly vynechány ze zveřejnění podle pravidla 48.2(I), a k jakémukoli dokumentu obsaženému v jeho spise, který se týká žádosti podle uvedeného pravidla.
(e)
Mezinárodní úřad na základě odůvodněné žádosti přihlašovatele neposkytne přístup k informacím obsaženým v jeho spise a k dokumentům obsaženým v jeho spise, které se týkají takové žádosti, pokud zjistí, že:
(i)
tyto informace zjevně neslouží k informování veřejnosti o mezinárodní přihlášce,
(ii)
veřejný přístup k takovým informacím by zjevně poškodil osobní a ekonomické zájmy jakékoli osoby, a
(iii)
neexistuje převažující veřejný zájem, aby byl zajištěn přístup k těmto informacím.
Pravidlo 26.4 se použije přiměřeně, pokud jde o způsob, jakým přihlašovatel uvede informace, jež jsou předmětem žádosti učiněné podle tohoto odstavce.
(f)
Pokud mezinárodní úřad vynechal z veřejného přístupu informace podle odstavce (d) či (e) a pokud jsou tyto informace rovněž obsaženy v jeho spise mezinárodní přihlášky uchovávaném přijímacím úřadem, orgánem pro mezinárodní rešerši, orgánem určeným pro doplňkovou rešerši nebo orgánem pro mezinárodní předběžný průzkum, Mezinárodní úřad na tuto skutečnost příslušný orgán či úřad neprodleně upozorní.
(g)
Mezinárodní úřad neposkytne přístup k jakémukoli dokumentu obsaženému v jeho spise, který byl připraven výhradně pro vnitřní potřeby Mezinárodního úřadu.
94.1bis
Přístup ke spisům uchovávaným přijímacím úřadem
(a)
Na žádost přihlašovatele nebo jiné osoby jím oprávněné může přijímací úřad poskytnout přístup k jakémukoli dokumentu obsaženému v jeho spise. Za dodání kopií dokumentů je možno požadovat zaplacení s tím spojených výloh.
(b)
Přijímací úřad může na žádost jakékoli osoby, avšak nikoli před mezinárodním zveřejněním mezinárodní přihlášky a s výhradou odstavce (c), poskytnout přístup k jakémukoli dokumentu obsaženému v jeho spise. Za dodání kopií dokumentů je možno požadovat zaplacení s tím spojených výloh.
(c)
Přijímací úřad neposkytne přístup podle odstavce (b) k jakýmkoli informacím, ohledně nichž jej Mezinárodní úřad informoval, že dotyčné informace byly vynechány ze zveřejnění podle pravidla 48.2(I) nebo z veřejného přístupu podle pravidla 94.1(d) či (e).
94.1ter
Přístup ke spisům uchovávaným orgánem pro mezinárodní rešerši
(a)
Na žádost přihlašovatele nebo jiné osoby jím oprávněné může orgán pro mezinárodní rešerši poskytnout přístup k jakémukoli dokumentu obsaženému v jeho spise. Za dodání kopií dokumentů je možno požadovat zaplacení s tím spojených výloh.
(b)
Orgán pro mezinárodní rešerši může na žádost jakékoli osoby, avšak nikoli před mezinárodním zveřejněním mezinárodní přihlášky a s výhradou odstavce (c), poskytnout přístup k jakémukoli dokumentu obsaženému v jeho spise. Za dodání kopií dokumentů je možno požadovat zaplacení s tím spojených výloh.
(c)
Orgán pro mezinárodní rešerši neposkytne přístup podle odstavce (b) k jakýmkoli informacím, ohledně nichž jej Mezinárodní úřad informoval, že dotyčné informace byly vynechány ze zveřejnění podle pravidla 48.2(I) nebo z veřejného přístupu podle pravidla 94.1(d) či (e).
(d)
Odstavce (a) až (c) se použijí přiměřeně pro orgán určený pro doplňkovou rešerši.
94.2
Přístup ke spisům uchovávaným orgánem pro mezinárodní předběžný průzkum
(a)
Na žádost přihlašovatele nebo jiné osoby jím oprávněné může orgán pro mezinárodní předběžný průzkum poskytnout přístup k jakémukoli dokumentu obsaženému v jeho spise. Za dodání kopií dokumentů je možno požadovat zaplacení s tím spojených výloh.
(b)
Orgán pro mezinárodní předběžný průzkum poskytne na žádost libovolného zvoleného úřadu, avšak nikoli před vyhotovením zprávy o mezinárodním předběžném průzkumu a s výhradou odstavce (c), přístup k jakémukoli dokumentu obsaženému v jeho spise. Za dodání kopií dokumentů je možno požadovat zaplacení s tím spojených výloh.
(c)
Orgán pro mezinárodní předběžný průzkum neposkytne přístup podle odstavce (b) k jakýmkoli informacím, ohledně nichž jej Mezinárodní úřad informoval, že dotyčné informace byly vynechány ze zveřejnění podle pravidla 48.2(I) nebo z veřejného přístupu podle pravidla 94.1(d) či (e).
94.2bis
Přístup ke spisům uchovávaným určeným úřadem
Jestliže vnitrostátní právní předpisy platné pro určený úřad připouštějí přístup třetích osob ke spisu národní přihlášky, může tento úřad povolit přístup k jakémukoli dokumentu týkajícímu se mezinárodní přihlášky obsaženému v jeho spise, a to ve stejném rozsahu, jako připouštějí vnitrostátní právní předpisy pro přístup do spisu národní přihlášky, nikoli však před nejdřívějším z dat uvedených v článku 30(2)(a). Za dodání kopií dokumentů je možno požadovat zaplacení s tím spojených výloh.
94.3
Přístup ke spisům uchovávaným zvoleným úřadem
Jestliže vnitrostátní právní předpisy platné pro zvolený úřad připouštějí přístup třetích osob ke spisu národní přihlášky, může tento úřad povolit přístup k jakémukoli dokumentu týkajícímu se mezinárodní přihlášky, včetně každého dokumentu týkajícího se mezinárodního předběžného průzkumu, obsaženému v jeho spise, a to ve stejném rozsahu, jako připouštějí vnitrostátní právní předpisy pro přístup do spisu národní přihlášky, nikoli však před nejdřívějším z dat uvedených v článku 30(2)(a). Za dodání kopií dokumentů je možno požadovat zaplacení s tím spojených výloh.
1)
Smlouva o patentové spolupráci, přijatá ve Washingtonu dne 19. června 1970, změněná v roce 1979 a 1984, byla vyhlášena pod č. 296/1991 Sb. Změny prováděcího předpisu ke Smlouvě o patentové spolupráci byly vyhlášeny pod č. 296/1991 Sb., č. 529/1992 Sb., č. 105/1993 Sb., č. 26/1994 Sb., č. 10/1998 Sb., č. 11/1998 Sb., č. 340/1999 Sb., č. 23/2002 Sb. m. s., č. 44/2002 Sb. m. s., č. 20/2004 Sb. m. s., č. 21/2004 Sb. m. s., č. 22/2004 Sb. m. s., č. 41/2005 Sb. m. s., č. 36/2006 Sb. m. s., č. 41/2008 Sb. m. s., č. 88/2008 Sb. m. s., č. 52/2009 Sb. m. s., č. 53/2010 Sb. m. s., č. 60/2011 Sb. m. s., č. 63/2012 Sb. m. s., č. 101/2012 Sb. m. s., č. 34/2014 Sb. m. s. a č. 37/2015 Sb. m. s. |
Zákon č. 185/2016 Sb. | Zákon č. 185/2016 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 13. 6. 2016, datum účinnosti 1. 8. 2016, částka 70/2016
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o Státním pozemkovém úřadu
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 7. 2018 (135/2018 Sb.)
185
ZÁKON
ze dne 24. května 2016,
kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o Státním pozemkovém úřadu
Čl. I
Zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 256/2013 Sb., zákona č. 280/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5)
Státní pozemkový úřad vykonává působnost podle
a)
tohoto zákona,
b)
zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi,
c)
zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů,
d)
zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a
e)
zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.
(6)
Státní pozemkový úřad zajišťuje činnosti související s aktualizací a vedením celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek; správu této databáze zajišťuje ministerstvo.“.
2.
V § 2 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Ústředí rozhoduje jako orgán prvního stupně ve správním řízení vedeném podle § 3 odst. 3 a 5. O odvolání proti jeho rozhodnutí rozhoduje ministerstvo.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
3.
V § 2 odst. 6 větě první se slova „pro řízení o pozemkových úpravách podle zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů,“ nahrazují slovy „pro výkon své působnosti“.
4.
V § 2 odst. 6 větě druhé se za slovo „úpravách“ vkládají slova „podle zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů,“.
5.
§ 3 zní:
㤠3
(1)
Státní pozemkový úřad vytváří a spravuje rezervu státních pozemků (dále jen „rezerva“), která zahrnuje pozemky, s nimiž je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, a která slouží k
a)
výkonu působnosti Státního pozemkového úřadu a
b)
uskutečnění rozvojových programů státu schválených vládou.
(2)
Vytvoření a zachování potřebného rozsahu a složení rezervy podle odstavce 1 zajišťuje Státní pozemkový úřad zejména směnou a koupí. Celková výměra části rezervy podle odstavce 1 písm. a) nesmí klesnout pod 50 000 ha.
(3)
Je-li pozemek vedený v rezervě podle odstavce 1 písm. a) potřebný k uskutečnění vládou schváleného rozvojového programu státu, převede jej Státní pozemkový úřad rozhodnutím vydávaným z moci úřední do rezervy podle odstavce 1 písm. b) a do 15 pracovních dnů od právní moci tohoto rozhodnutí podá u příslušného katastrálního úřadu návrh na zápis poznámky o zařazení převedeného pozemku do rezervy podle odstavce 1 písm. b).
(4)
Má-li být pozemek vedený v rezervě podle odstavce 1 písm. b) využit k uskutečnění rozvojového programu státu schváleného vládou, Státní pozemkový úřad na základě pravomocného rozhodnutí o umístění stavby, kterým je takový pozemek dotčen, popřípadě na základě územního souhlasu nebo veřejnoprávní smlouvy, jimiž může být rozhodnutí o umístění stavby podle stavebního zákona nahrazeno, bezúplatně převede příslušnost hospodaření k tomuto pozemku nebo jeho nezbytné oddělené části v podobě parcely ve prospěch ústředního správního úřadu, pro který byla tato rezerva vytvořena, a do 15 pracovních dnů podá u příslušného katastrálního úřadu návrh na výmaz poznámky o zařazení pozemku do rezervy podle odstavce 1 písm. b).
(5)
Státní pozemkový úřad převede rozhodnutím vydávaným z moci úřední pozemek z rezervy podle odstavce 1 písm. b) do rezervy podle odstavce 1 písm. a) a do 15 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí podá u příslušného katastrálního úřadu návrh na výmaz poznámky o zařazení převedeného pozemku nebo jeho oddělené části v podobě parcely do rezervy podle odstavce 1 písm. b), jestliže
a)
nebyl zcela nebo zčásti využit při uskutečnění příslušného rozvojového programu státu schváleného vládou,
b)
zanikl účel jeho zařazení v rezervě podle odstavce 1 písm. b), nebo
c)
v rámci uskutečnění rozvojového programu státu schváleného vládou bylo vydáno pravomocné rozhodnutí o umístění stavby anebo byl vydán územní souhlas nebo byla uzavřena veřejnoprávní smlouva, jimiž může být rozhodnutí o umístění stavby podle stavebního zákona nahrazeno, ze kterých je zřejmé, že pozemek z rezervy podle odstavce 1 písm. b) nebude tímto rozvojovým programem dotčen.“.
Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje.
6.
Za § 3 se vkládá nový § 3a, který zní:
㤠3a
(1)
Státní pozemkový úřad pro výkon své působnosti využívá údaje
a)
ze základního registru obyvatel,
b)
z agendového informačního systému evidence obyvatel a
c)
z agendového informačního systému cizinců.
(2)
Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení,
b)
datum a místo narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c)
datum a místo úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
d)
adresa místa pobytu a
e)
státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(3)
Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum a místo narození,
c)
rodné číslo, bylo-li přiděleno,
d)
adresa místa trvalého pobytu a
e)
státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(4)
Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení,
b)
datum a místo narození,
c)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
d)
druh a adresa místa pobytu a
e)
počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu.
(5)
Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(6)
Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.“.
7.
V § 4 odstavec 3 zní:
„(3)
Státní pozemkový úřad může nemovité věci, s nimiž je příslušný hospodařit, přenechat do užívání nebo požívání jiným osobám. Jde-li o nemovité věci podle § 1 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 27 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se nepoužije.“.
8.
V § 6 odst. 1 písm. b) se za slovo „podle“ vkládají slova „§ 3 odst. 4,“.
9.
V § 6 odst. 1 písm. g) se slova „vymezených jiným právním předpisem13), s výjimkou nakládání podle § 3 odst. 3“ nahrazují slovy „podle § 3 odst. 1 písm. b) s výjimkou nakládání podle § 3 odst. 4“.
Poznámka pod čarou č. 13 se zrušuje.
10.
V § 6 se odstavce 3 a 4 zrušují.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 3.
11.
Poznámka pod čarou č. 14 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
12.
V § 7 odst. 1 písm. a), b) a c) se slova „nebo stavbou pro bydlení“ zrušují.
13.
V § 7 odst. 1 písmeno e) zní:
„e)
v zastavěném území8) nebo v zastavitelné ploše8) určené územním plánem nebo regulačním plánem k realizaci veřejné zeleně nebo k realizaci veřejně prospěšných opatření anebo již k těmto účelům využité,“.
14.
V § 7 odst. 3 písmeno e) zní:
„e)
v zastavěném území8) nebo v zastavitelné ploše8) určené územním plánem nebo regulačním plánem k realizaci veřejné zeleně nebo k realizaci veřejně prospěšných opatření anebo již k těmto účelům využité.“.
15.
V poznámce pod čarou č. 18 se věta druhá nahrazuje větou „Vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění vyhlášky č. 199/2014 Sb.“.
16.
V § 8 odst. 1 se slovo „zeleně“ nahrazuje slovy „veřejné zeleně nebo k realizaci veřejně prospěšných opatření“.
17.
V § 8 odst. 2 větě první se slova „jsou obec nebo kraj povinny“ nahrazují slovy „je kraj povinen“ a slova „90 dnů“ se nahrazují slovy „6 měsíců“.
18.
V § 8 odst. 2 větě druhé se slova „jsou obec nebo kraj povinny“ nahrazují slovy „je kraj povinen“.
19.
V § 8 odst. 3 se za slova „nebyl k realizaci“ vkládá slovo „veřejné“.
20.
V § 8 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámek pod čarou č. 36 a 37 zní:
„(4)
V případě zrušení školy nebo školského zařízení zřízeného krajem je kraj povinen přednostně nabídnout Státnímu pozemkovému úřadu nemovité věci, které byly obci nebo kraji bezúplatně převedeny Pozemkovým fondem České republiky podle jiného právního předpisu36) za účelem jejich potřebnosti pro činnost školy nebo školského zařízení zřízených tímto krajem a zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení podle jiného právního předpisu37).
36)
§ 2 odst. 6 zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
37)
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
21.
§ 10 včetně nadpisu zní:
㤠10
Převod zemědělského pozemku na žádost obce, kraje, jeho oprávněného uživatele nebo vlastníka stavby, která se na pozemku nachází
(1)
Státní pozemkový úřad převede na základě písemné žádosti obce do jejího vlastnictví zemědělský pozemek nebo jeho oddělenou část v podobě parcely nacházející se v jejím katastrálním území v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, který je pravomocným rozhodnutím o umístění stavby určen k zastavění stavbou ve prospěch této obce.
(2)
Státní pozemkový úřad převede na základě písemné žádosti kraje do jeho vlastnictví zemědělský pozemek nebo jeho nezbytnou oddělenou část v podobě parcely v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše určený pro projekty rozvoje území určených pro průmyslové využití schválené vládou, pokud takovému převodu nebrání práva třetích osob a pokud o převedení tohoto pozemku nepožádala obec.
(3)
Na základě písemné žádosti převede Státní pozemkový úřad vlastníkovi, popřípadě spoluvlastníkovi stavby, která je nemovitou věcí,
a)
zemědělský pozemek, na němž je tato stavba umístěna, pokud je vlastník, popřípadě spoluvlastník stavby oprávněným uživatelem tohoto pozemku, a
b)
zemědělský pozemek nebo jeho oddělenou část v podobě parcely sousedící s pozemkem, na němž je tato stavba umístěna, jde-li o pozemek funkčně spojený s touto stavbou a vlastník, popřípadě spoluvlastník stavby je jeho oprávněným uživatelem.
(4)
Současně se zemědělským pozemkem podle odstavce 3 může Státní pozemkový úřad vlastníkovi, popřípadě spoluvlastníkovi stavby převést jiný zemědělský pozemek nebo jeho oddělenou část v podobě parcely, pokud jsou s touto stavbou funkčně spojeny a vlastník, popřípadě spoluvlastník stavby je oprávněným uživatelem tohoto pozemku.
(5)
Na základě písemné žádosti převede Státní pozemkový úřad vlastníkovi, popřípadě spoluvlastníkovi pozemku, jehož součástí je stavba, která byla do 31. prosince 2013 samostatnou nemovitostí, sousedící zemědělský pozemek, který je se stavbou funkčně spojen a žadatel je jeho oprávněným uživatelem, nebo oddělenou část takového pozemku v podobě parcely. Současně může tomuto vlastníkovi, popřípadě spoluvlastníkovi pozemku převést jiný zemědělský pozemek, který je se stavbou funkčně spojen a žadatel je jeho oprávněným uživatelem, nebo oddělenou část tohoto pozemku v podobě parcely.“.
22.
Za § 10 se vkládají nové § 10a až 10c, které včetně nadpisů znějí:
㤠10a
Převod zemědělského pozemku na žádost zřizovatele trvalého porostu
(1)
Osoba, která s předchozím souhlasem Pozemkového fondu České republiky nebo Státního pozemkového úřadu zřídila na zemědělském pozemku ve vlastnictví státu, k němuž má příslušnost hospodaření Státní pozemkový úřad, trvalý porost nebo k jeho zřízení byla oprávněna před nabytím účinnosti tohoto zákona a tento pozemek s trvalým porostem užívá na základě nájemní smlouvy uzavřené s Pozemkovým fondem České republiky nebo se Státním pozemkovým úřadem na dobu určitou, která není kratší než 5 let, má po dobu trvání nájmu předkupní právo k tomuto zemědělskému pozemku. Předkupní právo vzniká i nájemci, který prokáže, že je právním nástupcem zřizovatele trvalého porostu.
(2)
Na základě písemné žádosti osoby uvedené v odstavci 1 převede Státní pozemkový úřad pozemek s trvalým porostem do jejího vlastnictví, pokud mu bude žádost doručena dříve, než této osobě učiní nabídku na využití předkupního práva.
(3)
Při převodu pozemku podle odstavce 1 nebo 2 je kupní cenou pozemku cena zjištěná podle cenového předpisu18) bez ocenění součástí a příslušenství pozemku, které na své náklady zřídil nájemce nebo jeho právní předchůdce se souhlasem Státního pozemkového úřadu, popřípadě Pozemkového fondu České republiky, nebo na základě pravomocného územního rozhodnutí. Po skončení nájmu nemůže tato osoba požadovat náhradu za součásti a příslušenství převedeného pozemku.
§ 10b
Převod zemědělských pozemků v zahrádkových a chatových osadách
(1)
Na základě písemné žádosti oprávněného uživatele pozemku v zahrádkových nebo chatových osadách zřízených na základě územního rozhodnutí nebo existujících již před 1. říjnem 1976 nebo zřízených na základě územního rozhodnutí převede Státní pozemkový úřad tento pozemek do vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví této osobě. Do vlastnictví nabyvatele se současně s pozemkem převádějí bezúplatně všechny součásti a příslušenství tohoto pozemku.
(2)
Uživatel pozemku v zahrádkových nebo chatových osadách je oprávněn podat žádost podle odstavce 1 nejpozději do 31. prosince 2018.
§ 10c
Převod zemědělských pozemků při souběhu žádostí
Pokud o převod zemědělského pozemku požádají současně osoby uvedené v § 10 odst. 1 až 5, v § 10a nebo v § 10b, uspokojí se nejprve žadatel podle § 10b a poté postupně žadatel podle § 10 odst. 3 a 4, žadatel podle § 10 odst. 5, žadatel podle § 10a a nakonec obec nebo kraj.“.
23.
§ 11 se včetně nadpisu zrušuje.
24.
V § 12 odstavec 1 zní:
„(1)
Státní pozemkový úřad může převést zemědělský pozemek, s nímž je příslušný hospodařit, na základě veřejné nabídky.“.
Poznámka pod čarou č. 22 se zrušuje.
25.
V § 12 odst. 2 se slova „a na svých internetových stránkách“ zrušují.
26.
Poznámka pod čarou č. 24 zní:
„24)
§ 6 vyhlášky č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška).“.
27.
V § 12 odst. 3 větě první se slova „za průměrnou cenu“ nahrazují slovy „podle průměrné ceny“.
28.
V § 12 odst. 3 se na konci textu věty první doplňují slova „; k takto zjištěné ceně připočte cenu součástí a příslušenství pozemku stanovenou podle zákona o oceňování majetku18)“.
29.
V § 12 odst. 4 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b).
30.
V § 12 odstavec 5 zní:
„(5)
Pokud ve lhůtě pro podávání žádostí požádá o převod zemědělského pozemku zařazeného do veřejné nabídky některá z osob uvedených v § 10, veřejná nabídka se v příslušné části ruší a Státní pozemkový úřad postupuje podle § 10; jestliže tyto osoby ve lhůtě pro podávání žádostí o převod zemědělského pozemku nepožádají, jejich právo na převod zemědělského pozemku podle § 10 zaniká.“.
31.
V § 12 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Pokud ve lhůtě pro podávání žádostí požádá o převod zemědělského pozemku zařazeného do veřejné nabídky osoba uvedená v odstavci 4, která má tento pozemek pronajatý od Státního pozemkového úřadu ke dni vyhlášení veřejné nabídky nepřetržitě po dobu 36 měsíců, Státní pozemkový úřad této osobě bez zbytečného odkladu písemně potvrdí, že jí pozemek bude převeden za vyhlášenou kupní cenu na základě kupní smlouvy, jejíž text byl zveřejněn podle odstavce 2 a kterou je povinen nájemce uzavřít ve lhůtě, formě a způsobem podle § 16 odst. 3. V případě, že tento nájemce neuzavře kupní smlouvu ve stanovené lhůtě, Státní pozemkový úřad postupuje dále podle odstavce 7.“.
Dosavadní odstavce 6 až 13 se označují jako odstavce 7 až 14.
32.
V § 12 odst. 9 větě první se slova „odstavce 6“ nahrazují slovy „odstavce 7“.
33.
V § 12 se odstavce 10 a 11 zrušují.
Dosavadní odstavce 12 až 14 se označují jako odstavce 10 až 12.
34.
V § 12 odstavec 10 zní:
„(10)
Osoba, která uplatní právo na převod zemědělského pozemku podle odstavce 6, může tímto způsobem nabýt zemědělský pozemek, popřípadě pozemky maximálně do výše 70 % výměry zemědělských pozemků nabídnutých k převodu, u kterých ke dni vyhlášení veřejné nabídky splňuje podmínky podle odstavce 6. Jestliže tato osoba splňuje podmínky podle odstavce 6 pouze k jednomu zemědělskému pozemku, uvedené omezení se neuplatní.“.
35.
V § 12 odst. 11 větách první a druhé se slova „odstavce 5 písm. c)“ nahrazují slovy „odstavce 6“.
36.
V § 12 odst. 12 se slova „odstavce 6“ nahrazují slovy „odstavce 7“.
37.
V § 12 se doplňuje odstavec 13, který zní:
„(13)
Veřejnou nabídku podle odstavce 2 nelze opakovat.“.
38.
§ 13 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 26 zní:
㤠13
Prodej nemovité věci ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku
(1)
Státní pozemkový úřad může prodat zemědělské pozemky, s nimiž je příslušný hospodařit a které nebyly převedeny postupem uvedeným v § 12, osobám ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku; rozhodujícím kritériem je výše nabídnuté kupní ceny.
(2)
Státní pozemkový úřad může prodat stavby nebo jejich soubory, které jsou nemovitou věcí na pozemku jiného vlastníka, s níž je příslušný hospodařit, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku; rozhodujícím kritériem je výše nabídnuté kupní ceny. Tento postup lze uplatnit u stavby, kde neuplatnil předkupní právo26) vlastník pozemku.
(3)
V případech podle odstavce 2 se při prodeji obdobně použijí ustanovení § 14, 15, jde-li o ustanovení týkající se zástavního práva, a § 16.
(4)
Státní pozemkový úřad zveřejní na své úřední desce oznámení o připravované veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku s uvedením údajů o nabízených nemovitých věcech a o jejich stanovené ceně obvyklé. Státní pozemkový úřad může do doby uzavření kupní smlouvy veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku zrušit nebo pozměnit. Oznámení o této skutečnosti zveřejní na své úřední desce.
(5)
Pokud osoba, které bylo oznámeno přijetí návrhu na uzavření kupní smlouvy, nesplní podmínky stanovené v § 16 odst. 3, oznámí Státní pozemkový úřad přijetí návrhu další osobě v pořadí.
(6)
Dosáhne-li zveřejněná cena obvyklá prodávané nemovité věci výše alespoň 20 000 Kč, stanoví Státní pozemkový úřad pro účast ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku kauci ve výši 5 % z této ceny. Tomu, kdo má právo na uzavření kupní smlouvy, se v případě jejího uzavření započte zaplacená kauce na úhradu kupní ceny. Nevyužil-li ten, kdo měl právo na uzavření kupní smlouvy, toto právo ve lhůtě uvedené v § 16 odst. 3, propadá zaplacená kauce státu. V případě ukončení veřejné soutěže uzavřením kupní smlouvy nebo zrušení veřejné soutěže vrátí Státní pozemkový úřad zaplacenou kauci všem ostatním účastníkům soutěže, a to nejpozději do 10 dnů ode dne uzavření kupní smlouvy nebo zrušení soutěže.
26)
§ 2140 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.“.
39.
V § 14 odst. 1 se slovo „pozemky“ nahrazuje slovy „nemovité věci“.
40.
V § 14 odst. 3 větě čtvrté se slova „podnik, včetně pozemků,“ nahrazují slovy „obchodní závod“, slova „nebo manželovi“ se nahrazují slovy „, manželovi nebo partnerovi podle zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen „partner“)“ a slova „společnost nebo družstvo, jehož je společníkem nebo členem a které“ se nahrazují slovy „obchodní korporaci, jejímž je společníkem nebo členem a která“.
41.
V § 14 odst. 3 větě páté se slova „je společností nebo družstvem, jejichž je společníkem nebo členem a které“ nahrazují slovy „partner nebo je obchodní korporací, jejímž je společníkem nebo členem a která“.
42.
V § 14 odst. 4 se za slovo „výši“ vkládá slovo „nejméně“.
43.
V § 14 odstavec 5 zní:
„(5)
Na úhradu kupní ceny podle tohoto zákona, zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, započte Státní pozemkový úřad všechny nároky na peněžitou náhradu, které má kupující podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 243/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vůči státu, jejichž uspokojení je příslušný zajistit Státní pozemkový úřad a které považuje za nesporné. Státní pozemkový úřad může započítat na úhradu kupní ceny i jiné pohledávky vůči státu, u kterých je příslušný k plnění. Pohledávky, jejichž výše je sporná, lze takto započítat jen ve výši, kterou má Státní pozemkový úřad za prokázanou.“.
44.
V § 15 odst. 2 větě druhé se slovo „nabyvatel“ nahrazuje slovy „vlastník pozemku“, slova „jej získá“ se nahrazují slovy „byl koupen“ a slovo „získal“ se zrušuje.
45.
V § 15 odst. 2 se za větu třetí vkládají věty „Vlastník pozemku nemůže učiněnou nabídku na využití předkupního práva vzít zpět do doby přijetí nebo nepřijetí nabídky Státním pozemkovým úřadem. Vlastník pozemku je povinen uzavřít kupní smlouvu na pozemky, u kterých bylo využito předkupní právo státu, a to do 45 dnů od využití předkupního práva.“.
46.
V § 15 odst. 2 větě poslední se slova „§ 10 odst. 1 a 4 a u převodu na oprávněné osoby podle § 11, 12 a 13“ nahrazují slovy „§ 7, § 10 odst. 1, 3 až 5 a § 10a“.
47.
V § 15 odst. 4 se slova „navrhne katastrálnímu úřadu zápis“ nahrazují slovy „podá katastrálnímu úřadu návrh na vklad“.
48.
V § 15 odstavec 7 zní:
„(7)
Předkupní právo státu v návaznosti na nabídku učiněnou podle odstavce 2 se neuplatní, jde-li o převod
a)
obchodního závodu zemědělským podnikatelem příbuznému v řadě přímé, sourozenci, manželovi nebo partnerovi, nebo
b)
pozemku na obchodní korporaci, jejímž je vlastník převáděného pozemku společníkem nebo členem a která na tomto pozemku hospodaří.“.
49.
V § 15 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8)
Do doby 5 let stanovené v odstavci 2 se novému nabyvateli započítává i doba, která uplynula ode dne vkladu vlastnického práva k pozemku do katastru nemovitostí ve prospěch původního nabyvatele.“.
50.
V § 16 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
uhradila náklady na ocenění tohoto zemědělského pozemku.“.
51.
V § 16 odst. 2 se věta druhá zrušuje.
52.
V § 16 odst. 3 se slova „jiného právního předpisu30)“ nahrazují slovy „občanského zákoníku30)“.
Poznámka pod čarou č. 30 zní:
„30)
§ 2079 a násl. a § 2184 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.“.
53.
V § 16 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Osoba, do jejíhož vlastnictví má být podle § 10 až 13 zemědělský pozemek převeden, je povinna Státnímu pozemkovému úřadu uhradit náklady spojené s oceněním pozemku do 30 dnů ode dne doručení výzvy k úhradě, a to i v případě, že z důvodu na straně této osoby nedojde k uzavření kupní smlouvy.“.
54.
V § 17 odst. 2 se slova „Jestliže je nabyvatelem pozemku s trvalým porostem nebo s oplocením“ nahrazují slovy „Převádí-li se podle § 12 pozemek s trvalým porostem nebo s oplocením a nabyvatelem je“.
55.
V § 19 odst. 1 se číslo „1 %“ nahrazuje číslem „2,2 %“.
56.
V § 21 odstavec 1 zní:
„(1)
Pro účely tohoto zákona se nájemcem rozumí i pachtýř, nájmem se rozumí i pacht, podnájemcem se rozumí i podpachtýř a nájemní smlouvou se rozumí i pachtovní smlouva.“.
57.
V § 21 se odstavce 2 a 3 zrušují.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Pozemky tvořící rezervu státních pozemků podle nařízení vlády č. 218/2014 Sb., o stanovení rezervy státních pozemků pro uskutečňování rozvojových programů státu, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stávají součástí rezervy podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. K těmto pozemkům se v katastru nemovitostí zapíše poznámka o jejich zařazení do rezervy státních pozemků podle ohlášení Státního pozemkového úřadu, ve kterém budou pozemky označeny podle údajů katastru nemovitostí.
2.
Převody pozemků na základě žádostí podle § 7, § 10 odst. 1 a 4 a § 11 zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, podaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud byly nejpozději ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona splněny podmínky pro uplatnění nároku na převod stanovené zákonem č. 503/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
V případě souběhu dosud nevyřízené žádosti o převod pozemku podle § 10 odst. 3 zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném do 31. prosince 2013, která byla podána do 31. prosince 2013, s žádostí podle § 10 nebo § 10a odst. 2 zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uspokojí přednostně žádost podle § 10 odst. 3 zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném do 31. prosince 2013.
4.
Převody pozemků na základě veřejné nabídky podle § 12 nebo obchodní veřejné soutěže podle § 13 zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zveřejněné přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud byly nejpozději ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona splněny podmínky stanovené zákonem č. 503/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Zrušovací ustanovení
Nařízení vlády č. 218/2014 Sb., o stanovení rezervy státních pozemků pro uskutečňování rozvojových programů státu, se zrušuje.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku
Čl. IV
Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 42/1992 Sb., zákona č. 93/1992 Sb., zákona č. 39/1993 Sb., zákona č. 183/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 131/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 166/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 29/1996 Sb., zákona č. 30/1996 Sb., zákona č. 139/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 253/2003 Sb., zákona č. 354/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 272/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 531/2005 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 178/2006 Sb., zákona č. 254/2011 Sb., zákona č. 75/2012 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb. a zákona č. 280/2013 Sb., se mění takto:
8.
V § 15 odst. 1 se slova „(§ 120 odst. 1 obč. zák.)“ zrušují.
11.
Poznámka pod čarou č. 17 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
12.
V § 17 odst. 2 se věta druhá zrušuje.
13.
V § 17 odst. 3 písmena a) a b) znějí:
„a)
na spoluvlastníky těchto nemovitostí za cenových a jiných podmínek platných pro nabyvatele státního majetku převáděného na fyzické osoby postupem podle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, stanovených podle cenových předpisů platných ke dni převodu,
b)
do vlastnictví oprávněných osob k uspokojení jejich nároku na náhradu podle § 14 až 16 nebo § 20,“.
16.
V § 17 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
17.
V § 17 odst. 4 se slova „ústřední orgány státní správy republiky“ nahrazují slovy „ústřední správní úřady“.
19.
V § 18a odst. 1 se věta třetí zrušuje.
22.
V § 24 se odstavec 7 zrušuje.
Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 7 a 8.
23.
Za § 33c se vkládá nový § 33d, který včetně nadpisu zní:
㤠33d
Společné ustanovení
Pro účely tohoto zákona se užívacími vztahy rozumí nájem i pacht.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech
Čl. VI
Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 503/2012 Sb. a zákona č. 280/2013 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 se za slovo „fondu,“ vkládají slova „lesní hospodářství a“ a za slova „povodní a“ se vkládá slovo „sucha,“.
2.
V § 5 odst. 1 písm. c) se slova „, (dále jen „obec“)“ zrušují.
3.
§ 5a se zrušuje.
4.
V § 9 odst. 6 se slova „odstavců 4 a 5“ nahrazují slovy „odstavce 5“.
5.
V § 9 odst. 12 se slova „mohou být převedeny do vlastnictví obce. Takové pozemky“ zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „Pokud jsou společná zařízení navržena na pozemku, který je ve vlastnictví státu1), může být tento pozemek po dokončení realizace navržených společných zařízení bezúplatně převeden do vlastnictví obce.“.
6.
V § 9 odst. 13 se věty první a druhá zrušují, za slova „podle odstavce 12“ se vkládají slova „věty druhé“ a na konci odstavce se doplňují věty „Převod těchto pozemků je možný pouze na základě vydání kladného stanoviska pozemkovým úřadem. V případě bezúplatného převodu do vlastnictví obce se stanovisko nevydává.“.
7.
V § 10 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Souhlas vlastníka není třeba u pozemků ve vlastnictví státu.“.
8.
V § 11 odst. 4 se slovo „3/4“ nahrazuje slovem „60 %“.
9.
V § 11 odst. 8 se číslo „4“ nahrazuje číslem „6“.
10.
V § 11 odst. 10 se za větu první vkládá věta „Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení veřejnou vyhláškou.“.
11.
V § 12 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Lomové body takto vytyčených pozemků se označují trvalou stabilizací a jejich vytyčení nelze opakovaně hradit z prostředků státu.“.
12.
V § 19 písm. g) se slova „a zabezpečuje“ nahrazují slovem „, zabezpečuje“.
13.
V § 19 se na konci textu písmene g) doplňují slova „a hradí náklady spojené s aktualizací bonitovaných půdně ekologických jednotek“.
14.
V § 19 písm. i) se slova „a náklady spojené s aktualizací bonitovaných půdně ekologických jednotek“ zrušují.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby
Čl. VII
V § 10a odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 179/2005 Sb. a zákona č. 503/2012 Sb., se písmeno f) zrušuje.
Dosavadní písmena g) až i) se označují jako písmena f) až h).
Čl. VIII
Přechodné ustanovení
Privatizace majetku státu, která je na základě rozhodnutí podle § 10a zákona č. 92/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydaného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona realizována Státním pozemkovým úřadem, se dokončí podle zákona č. 92/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Výnosy z této privatizace, které se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nachází na účtu Státního pozemkového úřadu nebo na tento účet budou připsány po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, budou postupně vždy do patnáctého dne následujícího po konci kalendářního čtvrtletí převedeny na zvláštní účet Ministerstva financí za současného předání příslušných dokumentů nezbytných pro provedení kontroly takové operace v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
Čl. IX
V § 19b zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 51/2016 Sb., se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Odstavec 1 se nevztahuje na nakládání s majetkem v příslušnosti hospodaření pro Státní pozemkový úřad s výjimkou nakládání s majetkem evidovaným v centrálním registru administrativních budov.“.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
Čl. X
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. IV bodů 1 až 7, 9, 10, 14, 15 a 18 až 21 a čl. V, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2018.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 184/2016 Sb. | Zákon č. 184/2016 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 13. 6. 2016, datum účinnosti 28. 6. 2016, částka 70/2016
* Čl. I - Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 28. 6. 2016
184
ZÁKON
ze dne 24. května 2016,
kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu
Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 98/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 402/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 41/2015 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
způsobovat znečištění zemědělské půdy překračováním indikačních hodnot. Indikačními hodnotami se rozumí obsahy rizikových látek nebo rizikových prvků v zemědělské půdě, při jejichž překročení dochází k ohrožení zdravotní nezávadnosti potravin nebo krmiv, přímému ohrožení zdraví lidí nebo zvířat při kontaktu s půdou a negativnímu vlivu na produkční funkci zemědělské půdy, stanovené prováděcím právním předpisem; za znečišťování zemědělské půdy se nepovažuje používání látek a přípravků na zemědělské půdě v souladu se zvláštním právním předpisem28),“.
2.
V § 3 odst. 3 se text „Na zemědělské půdě, kde bylo zjištěno překročení indikační hodnoty, je zakázáno používání hnojiv nebo přípravků, které obsahují rizikovou látku nebo rizikový prvek, u nichž k překročení indikačních hodnot došlo; indikačními hodnotami se rozumí obsahy rizikových látek nebo rizikových prvků v zemědělské půdě, při jejichž překročení dochází k ohrožení zdravotní nezávadnosti potravin nebo krmiv, přímému ohrožení zdraví lidí nebo zvířat při kontaktu s půdou a negativnímu vlivu na produkční funkci zemědělské půdy, stanovené prováděcím právním předpisem.“ nahrazuje textem „Preventivní hodnoty představují horní hranice obsahů rizikových látek a rizikových prvků stanovené prováděcím právním předpisem.“.
3.
V § 3b odstavec 4 zní:
„(4)
Orgány ochrany zemědělského půdního fondu zasílají údaje související s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, včetně údajů o odvodech za odnětí do evidence odnětí zemědělské půdy vedené Ministerstvem životního prostředí prostřednictvím k tomu určené elektronické aplikace na elektronickém formuláři stanoveném Ministerstvem životního prostředí. Údaje z rozhodnutí o souhlasu s odnětím a údaje z rozhodnutí o odvodech zasílají do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, údaje z rozhodnutí, jehož podkladem je souhlas s odnětím, do 7 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.“.
4.
V § 4 odst. 4 se slovo „určení“ nahrazuje slovem „využití“.
5.
V § 5 se odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 7 zrušuje.
6.
V § 7 odst. 1 se slova „územního rozhodnutí vyžadující souhlas podle § 9“ nahrazují slovy „povolení záměru podle stavebního zákona, který vyžaduje souhlas podle § 9,“.
7.
V § 7 odstavec 2 zní:
„(2)
Alternativy umístění se vypracují vždy, jde-li o umístění stavby mimo zastavěné území, s výjimkou případů umístění stavby v souladu s platnými zásadami územního rozvoje nebo platným územním plánem.“.
8.
V § 7 odst. 3 se slova „pozemních komunikací, celostátních drah a vodních cest a jejich součástí“ nahrazují slovy „pozemních komunikací10), celostátních drah11) a vodních cest a jejich součástí12)“.
9.
V § 7 odst. 4 se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.
10.
V § 7 odst. 5 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c).
11.
V § 9 odst. 2 písm. a) bodě 2 se slova „stavbu pro bydlení nebo“ zrušují.
12.
V § 9 odst. 2 písm. c) se za slova „obnovu přirozených“ vkládají slova „a přírodě blízkých“.
13.
V § 9 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které včetně poznámky pod čarou č. 38 zní:
„e)
uložení tuhých statkových hnojiv na zemědělské půdě před jejich použitím38).
38)
§ 6 odst. 1 vyhlášky č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv.“.
14.
V § 9 odst. 6 se na konci písmene k) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní:
„l)
vyjádření podle § 7 odst. 4, jedná-li se o záměr tras nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací, celostátních drah a vodních cest a jejich součástí.“.
15.
V § 11 odst. 3 se slova „moci prvního rozhodnutí“ nahrazují slovy „účinnosti prvního povolovacího aktu“.
16.
V § 11 odst. 4 písm. a) se slova „do 1 roku ode dne jeho platnosti“ nahrazují slovy „do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci“.
17.
V § 11 odst. 6 se doplňuje věta „Platnost rozhodnutí o odvodech vydaného původnímu povinnému zaniká týmž dnem jako platební povinnost původnímu povinnému; povinnost zaplacení případného nedoplatku tím není dotčena.“.
18.
V § 11a odst. 1 písm. b) se slova „pozemních komunikací ve vlastnictví státu35)“ nahrazují slovy „dálnic, silnic a místních komunikací35)“.
Poznámka pod čarou č. 35 zní:
„35)
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.“.
19.
V § 11a odst. 1 písmeno k) zní:
„k)
zajištění zájmů ochrany přírody a krajiny převedením pozemku na druh pozemku
1.
ostatní plocha se způsobem využití neplodná půda nebo zamokřená plocha, nebo
2.
vodní plocha se způsobem využití zamokřená plocha nebo rybník, nebo“.
20.
V § 11a odst. 1 se doplňují písmena l) až p), která znějí:
„l)
registrovaný významný krajinný prvek nebo přechodně chráněnou plochu změnou souhlasu podle § 10 odst. 2,
m)
změnu druhu pozemku na druh pozemku lesní pozemek se způsobem využití pozemek určený k plnění funkcí lesa, s výjimkou půdy v I. a II. třídě ochrany,
n)
vodní nádrže,
o)
stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování pozemků,
p)
realizace prvků schválených plánů společných zařízení v souvislosti s opatřeními uvedenými pod písmeny d), e) a i) a opatřeními pro ochranu a tvorbu životního prostředí.“.
21.
V § 11b odst. 4 se doplňuje věta „Týmž dnem zaniká platnost rozhodnutí o odvodech za dočasné odnětí; povinnost zaplacení případného nedoplatku tím není dotčena.“.
22.
V § 15 písm. k) se za slova „podle § 11 odst. 2 o“ vkládají slova „odvodech za“.
23.
V § 20 odst. 1 písmeno f) zní:
„f)
v rozporu s § 3 odst. 3 použije upravené kaly nebo sedimenty na zemědělské půdě, u níž došlo k překročení preventivních hodnot,“.
24.
V § 20 odst. 1 písm. i) se slova „podle § 10 odst. 2“ nahrazují slovy „podle § 10 odst. 1“.
25.
V § 20a odst. 1 písmeno f) zní:
„f)
rozporu s § 3 odst. 3 použije upravené kaly nebo sedimenty na zemědělské půdě, u níž došlo k překročení preventivních hodnot,“.
26.
V § 20a odst. 1 písm. i) se slova „podle § 10 odst. 2“ nahrazují slovy „podle § 10 odst. 1“.
27.
V § 21 odst. 1 první větě se slova „, jehož závaznou součástí by se jinak souhlas stal, nebo nemá-li toto povolení formu rozhodnutí“ zrušují.
28.
V § 21 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Stanoviska vydávaná podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí nebo jiné úkony podle stavebního zákona jsou závazným stanoviskem podle správního řádu a nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení.“.
29.
V části B přílohy k zákonu ve skupině faktorů B se slova „podzemních a povrchových“ zrušují.
30.
V příloze části D bod 2 včetně poznámky pod čarou č. 39 zní:
„2.
Zjistí, bude-li odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu negativně ovlivněn některý z faktorů životního prostředí, vyjmenovaných v části B, a v návaznosti na to určí odpovídající ekologickou váhu tohoto ovlivnění. V případech, že bude ovlivněno více faktorů životního prostředí, uplatní se nejvyšší určená ekologická váha vlivu. Ekologická váha vlivu se nepoužije při výpočtu odvodů za zemědělskou půdu odňatou ze zemědělského půdního fondu na plochách
a)
výroby a skladování určených k tomuto účelu zásadami územního rozvoje nebo vydaným územním plánem, které byly schválené do 31. prosince 2014 a k tomuto dni platné,
b)
určených k podpoře vyváženého a dynamického hospodářského rozvoje státu, které podle zákona o investičních pobídkách schvaluje na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu vláda39), nebo
c)
rodinných domů včetně souvisejících staveb umisťovaných na jednom stavebním pozemku, pokud je stavebníkem fyzická osoba a rodinný dům má sloužit bytové potřebě stavebníka.
Věta třetí se nepoužije pro plochy potřebné pro umístění staveb pro skladování věcně nesouvisející se záměrem investiční akce ve výrobě.
39)
§ 1b zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění zákona č. 84/2015 Sb.”.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Souhlasu s odnětím podle § 9 není třeba, bylo-li zahájeno řízení ohledně rodinného domu umísťovaného v zastavěném územízastavěném území v proluce o velikosti do 0,5 ha [§ 9 odst. 2 písm. a) bod 2 zákona č. 334/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona] podle stavebního zákona v době účinnosti zákona č. 334/1992 Sb., ve znění přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a příslušný povolovací akt do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nenabyl právních účinků. Vyžaduje-li stavba rodinného domu více povolovacích aktů podle stavebního zákona, rozumí se první z nich.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 183/2016 Sb. | Zákon č. 183/2016 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 13. 6. 2016, datum účinnosti 1. 12. 2016, částka 70/2016
* Čl. I - Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb. a zákona č. 135/2016 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 12. 2016
183
ZÁKON
ze dne 24. května 2016,
kterým se mění zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb. a zákona č. 135/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odst. 1 se slova „padělání a pozměnění peněz (§ 233 trestního zákoníku), udávání padělaných a pozměněných peněz (§ 235 trestního zákoníku), výroby a držení padělatelského náčiní (§ 236 trestního zákoníku), neoprávněné výroby peněz (§ 237 trestního zákoníku), teroristického útoku (§ 311 trestního zákoníku)“ nahrazují slovy „mučení a jiného nelidského a krutého zacházení (§ 149 trestního zákoníku), padělání a pozměnění peněz (§ 233 trestního zákoníku), udávání padělaných a pozměněných peněz (§ 235 trestního zákoníku), výroby a držení padělatelského náčiní (§ 236 trestního zákoníku), neoprávněné výroby peněz (§ 237 trestního zákoníku), rozvracení republiky (§ 310 trestního zákoníku), teroristického útoku (§ 311 trestního zákoníku), teroru (§ 312 trestního zákoníku), sabotáže (§ 314 trestního zákoníku), vyzvědačství (§ 316 trestního zákoníku), násilí proti orgánu veřejné moci (§ 323 trestního zákoníku), násilí proti úřední osobě (§ 325 trestního zákoníku), padělání a pozměnění veřejné listiny (§ 348 trestního zákoníku), účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 2 nebo 3 trestního zákoníku, genocidia (§ 400 trestního zákoníku), útoku proti lidskosti (§ 401 trestního zákoníku), apartheidu a diskriminace skupiny lidí (§ 402 trestního zákoníku), přípravy útočné války (§ 406 trestního zákoníku), válečné krutosti (§ 412 trestního zákoníku), perzekuce obyvatelstva (§ 413 trestního zákoníku), plenění v prostoru válečných operací (§ 414 trestního zákoníku), zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků (§ 415 trestního zákoníku), zneužití vlajky a příměří (§ 416 trestního zákoníku) a ublížení parlamentáři (§ 417 trestního zákoníku)“.
2.
§ 7 včetně nadpisu zní:
㤠7
Trestné činy
Trestnými činy se pro účely tohoto zákona rozumí zločiny nebo přečiny uvedené v trestním zákoníku, s výjimkou trestných činů zabití (§ 141 trestního zákoníku), vraždy novorozeného dítěte matkou (§ 142 trestního zákoníku), účasti na sebevraždě (§ 144 trestního zákoníku), rvačky (§ 158 trestního zákoníku), soulože mezi příbuznými (§ 188 trestního zákoníku), dvojího manželství (§ 194 trestního zákoníku), opuštění dítěte nebo svěřené osoby (§ 195 trestního zákoníku), zanedbání povinné výživy (§ 196 trestního zákoníku), týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199 trestního zákoníku), porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 2 trestního zákoníku, vlastizrady (§ 309 trestního zákoníku), zneužití zastupování státu a mezinárodní organizace (§ 315 trestního zákoníku), spolupráce s nepřítelem (§ 319 trestního zákoníku), válečné zrady (§ 320 trestního zákoníku), služby v cizích ozbrojených silách (§ 321 trestního zákoníku), osvobození vězně (§ 338 trestního zákoníku), násilného překročení státní hranice (§ 339 trestního zákoníku), vzpoury vězňů (§ 344 trestního zákoníku), nebezpečného pronásledování (§ 354 trestního zákoníku), opilství (§ 360 trestního zákoníku), proti branné povinnosti uvedených ve zvláštní části hlavě jedenácté trestního zákoníku, vojenských uvedených ve zvláštní části hlavě dvanácté trestního zákoníku a použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§ 411 trestního zákoníku).“.
3.
V § 8 odst. 1 se slova „jejím jménem nebo“ zrušují.
4.
V § 8 odst. 1 písm. a) se za slovo „osoba“ vkládají slova „ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby“.
5.
V § 8 odst. 1 písm. b) se slova „ten, kdo“ nahrazují slovy „osoba ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, která“.
6.
V § 8 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Právnická osoba se trestní odpovědnosti podle odstavců 1 až 4 zprostí, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu osobami uvedenými v odstavci 1 zabránila.“.
7.
V § 11 odst. 2 se za slovo „čin“ vkládají slova „pletich v insolvenčním řízení (§ 226 trestního zákoníku), porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 1 písm. e) trestního zákoníku, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 3 nebo 4 trestního zákoníku, pletich při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle § 257 odst. 1 písm. b) nebo c) trestního zákoníku, pletich při veřejné dražbě podle § 258 odst. 1 písm. b) nebo c) trestního zákoníku,“.
8.
§ 13 včetně nadpisu zní:
㤠13
Vyloučení z promlčení
Uplynutím promlčecí doby nezaniká trestní odpovědnost
a)
za trestné činy uvedené ve zvláštní části hlavě třinácté trestního zákoníku, s výjimkou trestných činů založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka (§ 403 trestního zákoníku), projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka (§ 404 trestního zákoníku) a popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia (§ 405 trestního zákoníku),
b)
za trestné činy rozvracení republiky (§ 310 trestního zákoníku), teroristického útoku (§ 311 trestního zákoníku) a teroru (§ 312 trestního zákoníku), pokud byly spáchány za takových okolností, že zakládají válečný zločin nebo zločin proti lidskosti podle předpisů mezinárodního práva.“.
9.
§ 25 včetně nadpisu zní:
㤠25
Vyloučení z promlčení
Výkon trestu uloženého pro trestné činy uvedené v § 13 se nepromlčuje.“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 182/2016 Sb. | Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 182/2016 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně
Vyhlášeno 9. 6. 2016, částka 69/2016
182
SDĚLENÍ
Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 2. června 2016
o uložení kolektivních smluv vyššího stupně
Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že byly u něj uloženy tyto kolektivní smlouvy vyššího stupně:
1.
Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2016, uzavřená dne 1. 3. 2016 mezi smluvními stranami
Zemědělským svazem ČR
a
Odborovým svazem pracovníků zemědělství a výživy - Asociací svobodných odborů.
2.
Kolektivní smlouva vyššího stupně na roky 2016 - 2019, uzavřená dne 4. 4. 2016 mezi smluvními stranami
Odborovým svazem Stavba,
Odborovým svazem pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy
a
Svazem podnikatelů ve stavebnictví v České republice.
Ministryně:
Mgr. Marksová v. r. |
Zákon č. 180/2016 Sb. | Zákon č. 180/2016 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 9. 6. 2016, datum účinnosti 7. 9. 2016, částka 69/2016
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o potravinách a tabákových výrobcích
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o regulaci reklamy
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 20. 5. 2024
180
ZÁKON
ze dne 27. dubna 2016,
kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o potravinách a tabákových výrobcích
Čl. I
Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., zákona č. 306/2000 Sb., zákona č. 146/2002 Sb., zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 120/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 279/2013 Sb. a zákona č. 139/2014 Sb., se mění takto:
1.
V poznámce pod čarou č. 18 se věta třetí zrušuje a na konci textu se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU ze dne 3. dubna 2014 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků a o zrušení směrnice 2001/37/ES.“.
2.
V § 1 odst. 1 se slova „a podnikatele, který vyrábí nebo uvádí do oběhu tabákové výrobky,“ nahrazují slovy „, výrobce, dovozce, maloobchodního prodejce a distributora tabákových výrobků a výrobků souvisejících s tabákovými výrobky“.
3.
V § 2 písm. b) se slovo „balené“ zrušuje.
4.
V § 2 písm. d) se za slovo „potravin“ vkládají slova „včetně místa jakéhokoli prvního zacházení nebo manipulace s potravinou“.
5.
V § 2 písmeno f) zní:
„f)
výrobou potravin čištění, třídění, upravování, opracování a zpracování, včetně souvisejícího balení a dalších úprav potravin za účelem uvádění na trh, s výjimkou činnosti spočívající pouze v samostatném procesu balení nebo v krájení nebo jiném způsobu dělení potravin včetně jejich navazujícího balení,“.
6.
V § 2 písmeno h) zní:
„h)
uváděním na trh tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky nabízení k prodeji nebo poskytnutí výrobků, bez ohledu na jejich místo výroby, spotřebitelům, kteří se nacházejí ve členském státě Evropské unie nebo ve smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „členský stát Evropské unie“), za úplatu nebo zdarma, a to i prostřednictvím prodeje na dálku; v případě přeshraničního prodeje na dálku se výrobek považuje za uvedený na trh ve členském státě Evropské unie, ve kterém se nachází spotřebitel,“.
7.
V § 2 písmeno l) zní:
„l)
tabákovým výrobkem výrobek, který může být užíván a obsahuje neupravený nebo zcela či z části geneticky upravený tabák,“.
8.
V § 2 písm. o) se slova „, jejichž hlavní surovinou při výrobě jsou těla nebo části těl živočichů, mléko, mlezivo, vejce nebo včelí produkty.“ nahrazují slovy „stanovené definicemi uvedenými v bodech 1.1, 1.10, 1.11, 1.12, 1.13, 1.14, 1.15, 2.1, 3.1, 3.4, 3.5, 3.6, 4.1, 5.1, 5.2, 5.3, 6., 7. a 8.1 odrážce druhé a třetí přílohy I k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, mlezivo, krev, včelí produkty a maso krokodýlů,“.
9.
V § 2 se na konci písmene o) doplňují písmena p) až z), která znějí:
p)
prodejním úsekem část prodejní plochy samoobslužné prodejny vymezená prodejním pultem, je-li pult bez přepážek, nebo částí prodejního pultu oddělenou přepážkami, a související prostory samoobslužné prodejny používané k úpravě a skladování potravin uváděných na trh v prodejním pultu, je-li pult bez přepážek, nebo části prodejního pultu oddělené přepážkami,
q)
tabákem listy a jiné přírodní, zpracované nebo nezpracované části rostlin tabáku, včetně expandovaného a rekonstituovaného tabáku,
r)
dýmkovým tabákem tabák výhradně určený pro užití v dýmce, který se může užívat prostřednictvím postupného spalování, výrobcem nebo dovozcem výhradně určený pro užití v dýmce,
s)
tabákem určeným k ručnímu balení cigaret tabák, který spotřebitel nebo maloobchodní prodejce mohou použít k vlastnímu balení cigaret,
t)
bezdýmným tabákovým výrobkem tabákový výrobek, jehož užití nezahrnuje postupné spalování, včetně žvýkacího tabáku, šňupacího tabáku a tabáku určeného k orálnímu užití,
u)
žvýkacím tabákem bezdýmný tabákový výrobek určený výhradně ke žvýkání,
v)
šňupacím tabákem bezdýmný tabákový výrobek, který může být užíván nosem,
w)
tabákem určeným k orálnímu užití všechny tabákové výrobky vyrobené zcela nebo částečně z tabáku určené k užívání ústy kromě těch, které jsou určeny k inhalaci nebo žvýkání, v prášku nebo ve formě jemnozrnných granulí nebo v jakékoli kombinaci těchto forem, nabízené zejména v sáčkových porcích nebo v porézních sáčcích,
x)
tabákovým výrobkem určeným ke kouření tabákový výrobek jiný než bezdýmný tabákový výrobek,
y)
cigaretou tabákový provazec, který se může užívat prostřednictvím spalovacího procesu, a to
1.
tabákový provazec, který se kouří v nezměněném stavu, s výjimkou doutníku a doutníčku,
2.
tabákový provazec, který se jednoduchou neprůmyslovou manipulací vloží do dutinek z cigaretového papíru, nebo
3.
tabákový provazec, který se jednoduchou neprůmyslovou manipulací zabalí do cigaretového papíru,
z)
doutníkem tabákový smotek, který se může užívat prostřednictvím spalovacího procesu, lze jej kouřit v nezměněném stavu, a s ohledem na jeho vlastnosti a očekávání běžného spotřebitele je v nezměněném stavu určen výhradně ke kouření a obsahuje
1.
krycí list ze surového tabáku, nebo
2.
trhanou tabákovou náplň s krycím listem v obvyklé barvě doutníku z rekonstituovaného tabáku, jenž kryje celý výrobek, popřípadě i filtr, avšak nikoli náustek v případě doutníků s náustkem, přičemž jeho jednotková hmotnost bez filtru nebo náustku činí nejméně 2,3 g a nejvýše 10 g a je-li obvod nejméně jedné třetiny délky alespoň 34 mm;
za doutník se považuje rovněž výrobek skládající se částečně z jiných látek než z tabáku, který jinak splňuje podmínky uvedené v tomto písmeni.“.
10.
V § 2 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámek pod čarou č. 38 až 40 zní:
„(2)
Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a)
doutníčkem doutník o hmotnosti nejvýše 3 g,
b)
tabákem určeným do vodní dýmky tabákový výrobek, který lze užívat za použití vodní dýmky; tabák určený do vodní dýmky se považuje za tabákový výrobek určený ke kouření; pokud lze výrobek použít prostřednictvím vodních dýmek i jako tabák určený k ručnímu balení cigaret, je považován za tabák určený k ručnímu balení cigaret,
c)
novým tabákovým výrobkem tabákový výrobek, který
1.
není cigaretou, tabákem určeným k ručnímu balení cigaret, dýmkovým tabákem, tabákem určeným do vodních dýmek, doutníkem, doutníčkem, žvýkacím tabákem, šňupacím tabákem nebo tabákem určeným k orálnímu užití a
2.
byl uveden na trh po 19. květnu 2014,
d)
bylinným výrobkem určeným ke kouření výrobek, jehož základem jsou rostliny, byliny nebo ovoce, a který neobsahuje žádný tabák, může se užívat prostřednictvím inhalace ústy nebo nosem a jeho užívání zahrnuje jeho postupné spalování,
e)
elektronickou cigaretou výrobek, který lze použít pro užívání výparů obsahujících nikotin nebo jiných výparů prostřednictvím náustku nebo jakákoli součást tohoto výrobku včetně zásobníku, nádržky i zařízení bez nádržky nebo zásobníku; elektronická cigareta může být jednorázová nebo opětovně naplnitelná pomocí náhradní náplně nebo nádržky nebo opakovaně použitelná pomocí jednorázových zásobníků,
f)
náhradní náplní elektronické cigarety nádobka s tekutinou, která může obsahovat nikotin a kterou se může opětovně naplnit elektronická cigareta,
g)
složkou tabákového výrobku nebo výrobku souvisejícího s tabákovými výrobky tabák, přísady, papír, filtr, inkoust, kapsle, lepidlo a jakákoli látka či prvek přítomné v konečném tabákovém výrobku nebo výrobku souvisejícím s tabákovými výrobky,
h)
přísadou tabákového výrobku látka s výjimkou tabáku, která byla přidána do tabákového výrobku, jednotkového balení nebo jakéhokoli vnějšího obalu,
i)
charakteristickou příchutí tabákového výrobku jasně rozpoznatelná vůně nebo chuť jiná než tabáková chuť, kterou výrobku dodává přísada nebo kombinace přísad, zejména ovoce, koření, byliny, alkohol nebo cukrovinky, mentol nebo vanilka, a jež je rozeznatelná před nebo při užití tabákového výrobku,
j)
vnějším balením tabákového výrobku nebo výrobku souvisejícího s tabákovými výrobky jakýkoli obal, ve kterém jsou tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky uváděny na trh a který obsahuje jednotkové balení nebo soubor jednotkových balení; transparentní obaly se nepovažují za vnější balení,
k)
přeshraničním prodejem tabákového výrobku, elektronické cigarety nebo náhradní náplně do ní na dálku prodej tabákového výrobku, elektronické cigarety nebo náhradní náplně do ní spotřebiteli, při němž se spotřebitel v okamžiku objednání výrobku z maloobchodního prodeje nachází v určitém členském státě Evropské unie a maloobchodní prodejce je usazen v jiném členském státě Evropské unie nebo ve třetí zemi,
l)
výrobcem tabákového výrobku nebo výrobku souvisejícího s tabákovými výrobky jakákoli fyzická či právnická osoba, která vyrábí tabákový výrobek nebo výrobek související s tabákovými výrobky nebo si jej nechá navrhovat či vyrábět a poskytuje tento výrobek na trh pod svým jménem či obchodní značkou,
m)
dovozcem tabákového výrobku nebo výrobku souvisejícího s tabákovými výrobky vlastník takovýchto výrobků nebo osoba, která má právo nakládat s takovými výrobky, které byly dopraveny na území členského státu Evropské unie,
n)
maloobchodním prodejcem tabákového výrobku jakýkoli prodejce, včetně fyzické osoby, který uvádí tabákové výrobky na trh,
o)
výrobky souvisejícími s tabákovými výrobky elektronické cigarety, náhradní náplně do ní a bylinné výrobky určené ke kouření,
p)
distributorem tabákového výrobku nebo výrobku souvisejícího s tabákovými výrobky jakákoli fyzická či právnická osoba, která nakládá s tabákovými výrobky nebo výrobky souvisejícími s tabákovými výrobky a není výrobcem, dovozcem ani maloobchodním prodejcem tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky,
q)
rekonstituovaným tabákem tabáková fólie vyrobená spojením jemně rozdrobeného tabáku, tabákového odpadu a tabákového prachu,
r)
jednotkovým balením nejmenší jednotlivé balení tabákového výrobku nebo výrobku souvisejícího s tabákovými výrobky, který je uveden na trh,
s)
aromatem přísada dodávající vůni nebo chuť.
38)
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
39)
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
40)
Zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 127/2015 Sb.“.
11.
V § 3 odst. 1 písm. b) se za slovo „výroby“ vkládají slova „, balení, krájení nebo jiného způsobu dělení“.
12.
Poznámka pod čarou č. 25 se včetně odkazů na poznámku pod čarou zrušuje.
13.
V § 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena k) až t), která znějí:
„k)
uchovávat potraviny při teplotách stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 nebo prováděcím právním předpisem, a pokud tyto požadavky nejsou právními předpisy stanoveny, uchovávat potraviny při teplotách stanovených provozovatelem potravinářského podniku, který potravinu vyrobil,
l)
podle deklarace provozovatele potravinářského podniku, který potravinu vyrobil, nebo pokud není uvedena, s ohledem na povahu potraviny přiměřeně zkrátit datum minimální trvanlivosti nebo použitelnosti uvedené na obalu potraviny, pokud byla rozbalena za účelem prodeje jednotlivých částí spotřebiteli, a stanovit i podmínky jejího dalšího uchování tak, aby nedošlo ke zhoršení jakosti a bezpečnosti potraviny a uchovat v místě prodeje jednotlivých částí potraviny po dobu jejich uvádění na trh původní obal potraviny nebo etiketu, které obsahují povinné informace, popřípadě čitelnou a srozumitelnou kopii obalu nebo etikety,
m)
potraviny určené pro zvláštní výživu a doplňky stravy uvádět na trh pouze balené,
n)
u zabalených i nebalených potravin dodržovat lhůty a další požadavky pro uvádění na trh stanovené prováděcím právním předpisem,
o)
zachovat označení šarže podle § 9,
p)
při nabízení potravin spotřebiteli komunikačními prostředky na dálku poskytnout údaje podle § 7, 8 a 9a, s výjimkou údajů podle § 7 odst. 1 písm. g) a § 8 odst. 2 písm. a), před dokončením nákupu a uvést je v materiálu podporujícím prodej na dálku nebo je poskytnout jinými prostředky; v případě využití jiných prostředků musí být povinné informace o potravinách poskytnuty spotřebiteli bezplatně a veškeré povinné údaje musí být spotřebiteli k dispozici v okamžiku doručení,
q)
neprodleně vyřadit z dalšího uvádění na trh potraviny
1.
uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) až e),
2.
balené do obalů, které neodpovídají požadavkům přímo použitelného předpisu Evropské unie o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami32) nebo vyhlášky o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy33),
3.
nedostatečně nebo nesprávně označené,
4.
neodpovídající požadavkům na jakost stanoveným prováděcím právním předpisem nebo deklarovaným výrobcem,
5.
páchnoucí, pokud pach není charakteristickou vlastností výrobku, nebo jinak poškozené, deformované, znečištěné nebo zjevně chemicky nebo mikrobiologicky narušené,
r)
zabezpečit, aby ve všech fázích uvádění potraviny na trh byl k dispozici doklad o původu zboží a bez zbytečného odkladu ho předložit orgánu dozoru na jeho žádost,
s)
uvádět na trh potraviny nového typu jiné než rovnocenné pouze na základě souhlasu vydaného podle čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 nebo na základě prokázání podstatné rovnocennosti podle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97,
t)
zajistit zásobování obyvatelstva potravinami v rozsahu a zaměření stanoveném v rámci hospodářských opatření uložených v krizovém stavu podle zvláštních právních předpisů.“.
14.
V § 3 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „vyrábí“ vkládají slova „, balí, krájí nebo jiným způsobem dělí“.
15.
Poznámka pod čarou č. 26 se včetně odkazů na poznámku pod čarou zrušuje.
16.
Za § 3 se vkládá nový § 3a, který zní:
㤠3a
(1)
Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí na trh nebo vyváží čerstvé ovoce, čerstvou zeleninu nebo konzumní brambory, je povinen písemně oznámit tuto skutečnost příslušnému orgánu dozoru, a to nejpozději v den zahájení uvádění na trh nebo v den vývozu. Jakékoliv změny týkající se tohoto oznámení musí být neprodleně písemně sděleny příslušnému orgánu dozoru.
(2)
V oznámení podle odstavce 1 provozovatel potravinářského podniku uvede jméno, příjmení a sídlo, jde-li o osobu fyzickou, obchodní firmu, popřípadě název a sídlo, jde-li o osobu právnickou, dále pak druh, skupinu a podskupinu čerstvého ovoce, čerstvé zeleniny nebo konzumních brambor, které bude uvádět na trh nebo vyvážet.“.
17.
V § 3d odstavec 2 zní:
„(2)
Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo uvádí na trh
a)
počáteční a pokračovací kojeneckou výživu,
b)
obilný příkrm a potravinu pro malé děti,
c)
potravinu pro zvláštní lékařské účely, nebo
d)
náhradu celodenní stravy pro regulaci hmotnosti
je povinen před prvním uvedením takové potraviny na trh oznámit Ministerstvu zdravotnictví v listinné podobě nebo v elektronické podobě dálkovým přenosem dat její uvedení formou zaslání českého textu označení, včetně povinných informací o potravinách, který bude uveden na obale nebo etiketě potraviny.“.
18.
V § 3d odst. 3 větě první se slova „§ 16 odst. 1 písm. b) a c)“ nahrazují slovy „§ 16 odst. 4 a 5“.
19.
V § 3d odst. 3 se věta druhá zrušuje.
20.
V § 3d odstavec 4 zní:
„(4)
Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo uvádí na trh potravinu, jejíž výživové údaje jsou uvedeny jiným způsobem než způsoby stanovenými v čl. 30 až 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, je povinen před prvním uvedením takové potraviny na trh oznámit ministerstvu v listinné podobě nebo v elektronické podobě dálkovým přenosem dat jiný způsob vyjadřování a uvádění výživových údajů a odůvodnění týkající se splnění požadavků stanovených v čl. 35 odst. 1 písm. a) až g) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011.“.
21.
V § 4a odst. 4 se slova „Klasifikaci jatečných zvířat provádí fyzická osoba na základě osvědčení o odborné způsobilosti vydaného“ nahrazují slovy „Provozovatel jatek je povinen zajistit, aby klasifikaci jatečných zvířat prováděla pouze osoba, která získala osvědčení o odborné způsobilosti vydané“.
22.
V § 4a odst. 6 se věta první zrušuje.
23.
V § 6 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
jména a příjmení nebo názvu anebo obchodní firmy a adresy sídla provozovatele potravinářského podniku, který potravinu vyrobil, u nápoje obsahujícího více než 20 % objemových alkoholu,“.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).
24.
V § 6 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámek pod čarou č. 41 až 43 zní:
„(4)
Za malé množství potravin, které je osvobozené od požadavku na povinné deklarování výživových údajů na základě přílohy V bodu 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, se považuje množství potraviny, které je výrobcem dodávané přímo konečnému spotřebiteli nebo do místního maloobchodu, kterým se rozumí potravinářský podnik nebo hospodářství provozující maloobchod41) přímo zásobující konečného spotřebitele na území České republiky, a bylo vyrobeno v uzavřeném účetním období v potravinářském podniku, který v tomto období
a)
zaměstnával maximálně průměrný přepočtený počet 10 zaměstnanců42), jejichž pracovní pozice uvedená v pracovní smlouvě přímo souvisí s výrobou potravin, nebo
b)
dosáhl maximálního ročního obratu43) 20 000 000 Kč.
41)
Čl. 3 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 178/2002, v platném znění.
42)
§ 1d zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví., ve znění pozdějších předpisů.
43)
§ 4a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.“.
25.
V § 7 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 44 zní:
„(4)
Povinnost označení údajem podle odstavce 1 písm. a) se nevztahuje na nezpracovaný produkt44).
44)
Čl. 2 odst. 1 písm. n) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004.“.
26.
V § 8 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „včetně označení původu potraviny stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie45)“.
Poznámka pod čarou č. 45 zní:
„45)
Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000, prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013, prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1337/2013.“.
27.
V § 8 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 46 zní:
„d)
údaj o čistém množství u pekařských a cukrářských výrobků46).
46)
Vyhláška č. 333/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), b), g) a h) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta, ve znění pozdějších předpisů.“.
28.
V § 8 odst. 4 se slova „jinou formou“ nahrazují slovy „v blízkosti místa nabízení nebalené potraviny k prodeji“.
29.
V § 8 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí:
„(6)
Povinnost podle odstavce 1 uvést údaj obsahující jméno nebo obchodní název a adresu sídla provozovatele potravinářského podniku, který potravinu vyrobil, se nevztahuje na nezpracovaný produkt.
(7)
Údaj o zemi nebo místu původu podle odstavce 1 písm. b) může být poskytnut v těsné blízkosti skupiny potravin viditelně a snadno čitelně jako souhrnná informace vztahující se ke skupině potravin, kdy z této informace bude jasně a srozumitelně zřejmá souvislost mezi poskytnutými údaji a konkrétními potravinami.“.
30.
§ 9a zní:
㤠9a
(1)
Provozovatel potravinářského podniku, který provozuje stravovací službu, je povinen při uvádění nebalených pokrmů, pokrmů zabalených v místě prodeje na žádost spotřebitele a pokrmů zabalených bez přítomnosti spotřebitele do hotového balení pro bezprostřední prodej na trh způsobem podle prováděcího právního předpisu viditelně zpřístupnit snadno čitelnou informaci
a)
o názvu potraviny podle čl. 9 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011,
b)
podle čl. 9 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011,
c)
o množství pokrmu,
d)
o datu použitelnosti u pokrmů stanovených prováděcím právním předpisem, pokud vhodným způsobem neinformuje spotřebitele, že tyto pokrmy jsou určeny k přímé spotřebě bez skladování,
e)
o podmínkách uchování, popřípadě o návodu k použití, u pokrmů stanovených prováděcím právním předpisem.
(2)
Na pokrmy, které jsou uváděny na trh při provozování stravovací služby nebalené nebo jsou-li zabaleny v místě prodeje na žádost spotřebitele nebo zabaleny bez přítomnosti spotřebitele do hotového balení pro bezprostřední prodej, se nevztahují ustanovení § 7 až 9 tohoto zákona.
(3)
Provozovatel potravinářského podniku, který provozuje stravovací službu, je povinen dodržovat technologické požadavky na výrobu pokrmů a jejich přípravu, požadavky na způsob uvádění pokrmů na trh, podmínky uchovávání a manipulace s pokrmy, smyslové, fyzikální, chemické a mikrobiologické požadavky na bezpečnost pokrmů a požadavky na označování pokrmů ve fázi jejich výroby, přípravy nebo uvádění na trh před jejich nabízením spotřebiteli stanovené prováděcím právním předpisem.“.
31.
Za § 9a se vkládá nový § 9b, který včetně poznámek pod čarou č. 47 a 48 zní:
㤠9b
(1)
Při uvádění potraviny na trh lze poskytnout informaci slovy „česká potravina“, grafické znázornění stanovené prováděcím právním předpisem nebo jinou informaci zejména slovní, obrazovou nebo grafickou naznačující, že země původu potraviny je Česká republika, pokud
a)
100 % všech složek celkové hmotnosti nezpracované potraviny, vinařských produktů47) nebo mléka pochází z České republiky, a prvovýroba48), porážka zvířat a všechny fáze výroby proběhly na území České republiky, nebo
b)
součet hmotnosti složek pocházejících z České republiky tvoří nejméně 75 % celkové hmotnosti všech složek stanovené v okamžiku jejich použití při výrobě potraviny jiné než uvedené v písmeni a) a výroba proběhla na území České republiky; přidaná voda se nezapočítává do celkové hmotnosti všech složek.
(2)
Při uvádění potraviny na trh lze poskytnout informaci slovy „vyrobeno v České republice“ nebo slovy, která mají pro spotřebitele stejný význam, pokud výroba proběhla na území České republiky.
(3)
Označení podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 2 nelze použít pro vinařské produkty.
47)
Příloha VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013.
48)
Čl. 3 odst. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.“.
32.
V § 10 odst. 2 se za slovo „označeny“ vkládají slova „, odděleně umístěny“.
33.
V § 10 odst. 3 se za slovo „bezpečné“ vkládají slova „, odděleně umístěné“.
34.
V § 10 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 49 zní:
„(4)
Pro výrobu potravin je zakázáno použít potraviny s prošlým datem
a)
použitelnosti, nebo
b)
minimální trvanlivosti, s výjimkou potravin, které jsou bezpečné49).
49)
Čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.“.
35.
V § 11 se odstavce 1 až 5 zrušují.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 1.
36.
V § 11 se doplňují odstavce 2 až 4, které znějí:
„(2)
Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí na trh potraviny v provozovně s prodejní plochou větší než 400 m2, je povinen potraviny, které nejsou v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky na potraviny, ale jsou bezpečné, poskytnout bezplatně neziskové organizaci, která shromažďuje bezplatně potraviny, skladuje a přiděluje je humanitárním nebo charitativním organizacím, které poskytují potravinovou pomoc klientům sociálních služeb; tyto organizace určí ministerstvo rozhodnutím vydaným z moci úřední. Potraviny určené klientům sociálních služeb musí být následně uváděny na trh pouze bezplatně.
(3)
Potraviny uváděné na trh jiným provozovatelem potravinářského podniku než provozovatelem uvedeným v odstavci 2, které nejsou v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky na potraviny, ale jsou bezpečné, mohou být bezplatně poskytnuty neziskové organizaci, která shromažďuje bezplatně potraviny, skladuje a přiděluje je humanitárním nebo charitativním organizacím, které poskytují potravinovou pomoc klientům sociálních služeb; tyto organizace určí ministerstvo rozhodnutím vydaným z moci úřední. Potraviny určené klientům sociálních služeb musí být následně uváděny na trh pouze bezplatně.
(4)
Při uvádění potravin podle odstavců 2 a 3 na trh musí být
a)
splněna oznamovací povinnost podle § 3 odst. 1 písm. i),
b)
zajištěna sledovatelnost potraviny podle čl. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 a
c)
připojena dokumentace obsahující název potraviny, množství potraviny, informace podle čl. 9 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, účel užití potraviny a informace o tom, v čem potravina nesplňuje požadavky tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na potraviny; informace podle čl. 9 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 musí být srozumitelným způsobem poskytnuta také klientovi sociálních služeb.“.
37.
V § 11a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „v členské zemi Evropské unie, nebo mající původ v některém ze států, které jsou smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru,“ nahrazují slovy „ve členském státě Evropské unie“.
38.
§ 12 a 12a včetně nadpisu znějí:
„Tabákové výrobky a výrobky související s tabákovými výrobky
§ 12
(1)
Výrobce nesmí k výrobě tabákových výrobků užít
a)
jiný než surový nebo technologicky upravený tabák,
b)
zakázané látky stanovené prováděcím právním předpisem.
(2)
Tabákové výrobky uváděné na trh nesmějí obsahovat zakázané látky stanovené prováděcím právním předpisem, které zejména vytvářejí dojem zdravotní prospěšnosti tabákového výrobku, způsobují zbarvení emisí, usnadňují vdechování nebo příjem nikotinu nebo zvyšují toxický nebo návykový účinek tabákového výrobku.
(3)
Zakazuje se uvádět na trh tabák určený k orálnímu užití.
(4)
Zakazuje se uvádět na trh cigarety s charakteristickou příchutí a tabák určený k ručnímu balení cigaret s charakteristickou příchutí.
(5)
Pro výrobu cigaret a tabáku určeného k ručnímu balení cigaret lze použít přísady, které jsou pro jejich výrobu zásadní, za podmínky, že tyto přísady nezpůsobují určitou charakteristickou příchuť a významně či v měřitelné míře nezvyšují
a)
návykovost, kterou se rozumí farmakologická schopnost látky způsobit závislost, tedy určitý stav, který ovlivňuje schopnost jedince ovládat své chování obvykle tím, že vyvolává nutnost odměny nebo úlevy od abstinenčních příznaků, popřípadě obojí,
b)
toxicitu, kterou se rozumí míra, v jaké může mít látka škodlivý vliv na lidský organismus, včetně dlouhodobých účinků, obvykle po opakovaném nebo stálém užívání nebo expozici, nebo
c)
karcinogenní, mutagenní nebo pro reprodukci toxické vlastnosti.
(6)
Zakazuje se uvádět na trh cigarety nebo tabák určený k ručnímu balení cigaret obsahující aromata v jakékoliv z jejich složek, zejména ve filtrech, papírech, baleních nebo kapslích, a jiné technické prvky umožňující změnu vůně nebo chuti tabákových výrobků nebo intenzity jejich kouře. Filtry, papíry a kapsle nesmí obsahovat tabák nebo nikotin.
§ 12a
(1)
Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce a distributor tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky je povinen dodržovat požadavky stanovené pro potraviny v
a)
§ 3 odst. 1 písm. a), b) a g) a v § 3 odst. 3,
b)
§ 10 odst. 1 písm. a) a c),
c)
§ 3 odst. 1 písm. q) bodech 1, 3 a 5 a písm. r).
39.
Za § 12a se vkládají nové § 12b až 12j, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 50 a 51 znějí:
㤠12b
(1)
Označení jednotkových balení a vnějších balení tabákových výrobků, jakož i samotný tabákový výrobek, nesmí zahrnovat zakázaný prvek nebo rys, a to zejména písemný, obrazový, grafický nebo tvarový, který stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
Zakazuje se uvádět na trh jednotková balení cigaret a jednotková balení tabáku určená k ručnímu balení cigaret, která nesplňují požadavky na vzhled, vlastnosti a obsah jednotkových balení stanovené prováděcím právním přepisem.
(3)
Úrovně emisí cigaret vyrobených nebo uvedených na trh nesmí přesahovat maximální úrovně stanovené prováděcím právním předpisem. Maximální úrovní se rozumí maximální obsah nebo emise, včetně nulových, látky v cigaretě, měřeno v miligramech. Zakazuje se uvádět na trh cigarety, které přesahují maximální úrovně emisí.
§ 12c
(1)
Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce a distributor tabákových výrobků jsou povinni zajistit, aby jednotkové balení cigaret a tabáku určeného k ručnímu balení cigaret bylo označeno jedinečným identifikátorem způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.
(2)
Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce a distributor tabákových výrobků jsou povinni zajistit, aby jednotkové balení cigaret a tabáku určeného k ručnímu balení cigaret bylo označeno bezpečnostním prvkem způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. Ustanovení věty první se nepoužije, pokud je jednotkové balení označeno tabákovou nálepkou50).
(3)
Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce a distributor tabákových výrobků jsou povinni zajistit, aby jednotkové balení tabákového výrobku jiného než cigarety nebo tabáku určeného k ručnímu balení cigaret bylo označeno jedinečným identifikátorem způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.
(4)
Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce a distributor tabákových výrobků jsou povinni zajistit, aby jednotkové balení tabákového výrobku jiného než cigarety nebo tabáku určeného k ručnímu balení cigaret bylo označeno bezpečnostním prvkem způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. Ustanovení věty první se nepoužije, pokud je jednotkové balení označeno tabákovou nálepkou.
§ 12d
Označování tabákových výrobků určených ke kouření
(1)
Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce a distributor tabákových výrobků určených ke kouření jsou povinni zajistit, aby jednotkové balení a vnější balení tabákového výrobku určeného ke kouření bylo způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem označeno
a)
jménem a příjmením nebo názvem anebo obchodní firmou a adresou sídla výrobce, distributora nebo dovozce tabákových výrobků,
b)
názvem druhu, skupiny nebo podskupiny tabákových výrobků stanoveným prováděcím právním předpisem, pod nímž je tabákový výrobek uváděn na trh; tabákový výrobek, který nelze označit druhem, skupinou nebo podskupinou vzhledem k použitým složkám nebo použité technologii, se označí názvem odvozeným od základní použité složky nebo technologie,
c)
údajem o čistém množství, kterým se rozumí množství v gramech nebo v kilogramech tabákového výrobku bez obalu, nebo o počtu obsažených kusů v balení,
d)
zemí původu nebo vzniku v případech, kdy neuvedení tohoto údaje by uvádělo spotřebitele v omyl o skutečném původu nebo vzniku tabákového výrobku,
f)
obecným varováním,
g)
informačním sdělením a
h)
kombinovaným zdravotním varováním.
(2)
Kombinovaným zdravotním varováním se rozumí zdravotní varování, které je tvořeno kombinací textového varování a odpovídající fotografie nebo vyobrazení a je k němu připojena informace týkající se odvykání kouření, stanovená prováděcím právním předpisem.
(3)
Kombinovaná zdravotní varování jsou rozdělena do tří skupin, stanovených prováděcím právním předpisem. V průběhu tří kalendářních let se po dobu jednoho kalendářního roku použije vždy jedna skupina. V rámci tří let jedna skupina nesmí být použita více než jedenkrát.
(4)
Jednotlivá kombinovaná zdravotní varování, která jsou dostupná k používání v daném kalendářním roce, musí být u jednotlivých značek tabákových výrobků zobrazena ve stejném počtu v míře, v jaké je to možné.
§ 12e
Označování tabákových výrobků určených ke kouření jiných než cigaret, tabáku určeného k ručnímu balení cigaret a tabáku určeného do vodní dýmky
Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce a distributor tabákových výrobků určených ke kouření jiných než cigaret, tabáku určeného k ručnímu balení cigaret nebo tabáku určeného do vodní dýmky jsou povinni zajistit, aby jednotkové balení výrobku a vnější balení bylo způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem označeno
a)
údaji podle § 12d odst. 1 písm. a) až d),
b)
obecným varováním včetně informace týkající se odvykání kouření stanovené prováděcím právním předpisem,
d)
zdravotním varováním.
§ 12f
Označování bezdýmných tabákových výrobků
Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce a distributor bezdýmných tabákových výrobků jsou povinni zajistit, aby jednotkové balení výrobku a jakékoliv vnější balení bylo způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem označeno
a)
údaji podle § 12d odst. 1 písm. a) až d),
b)
zdravotním varováním a
§ 12g
Uvádění nových tabákových výrobků na trh
(1)
Výrobce a dovozce tabákových výrobků jsou povinni způsobem, v rozsahu a ve lhůtách stanovených prováděcím právním předpisem oznámit v elektronické podobě dálkovým přenosem dat Státní zemědělské a potravinářské inspekci informace o novém tabákovém výrobku, který má být uveden na trh.
(2)
Nové tabákové výrobky musí odpovídat požadavkům stanoveným tímto zákonem a prováděcím právním předpisem. Skutečnost, která ustanovení tohoto zákona a prováděcího právního předpisu se použijí pro nové tabákové výrobky, závisí na tom, zda se na tyto výrobky vztahuje vymezení pojmu bezdýmný tabákový výrobek nebo vymezení pojmu tabákový výrobek určený ke kouření.
(3)
Výrobce a dovozce nových tabákových výrobků jsou povinni oznámit v elektronické podobě dálkovým přenosem dat Státní zemědělské a potravinářské inspekci jakékoliv nové nebo aktuální informace o studiích, výzkumu a dalších informacích oznámených podle odstavce 1. Státní zemědělská a potravinářská inspekce může od výrobců nebo dovozců nových tabákových výrobků vyžadovat provedení dodatečných zkoušek na jejich náklady nebo poskytnutí dodatečných informací.
(4)
Veškeré informace obdržené podle odstavců 1 a 3 Státní zemědělská a potravinářská inspekce zpřístupní Evropské komisi.
Elektronické cigarety a náhradní náplně do nich
§ 12h
(1)
Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce a distributor elektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich jsou povinni zajistit, aby tyto výrobky splňovaly požadavky na složení, vzhled, jakost a vlastnosti stanovené prováděcím právním předpisem.
(2)
Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce a distributor elektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich jsou povinni způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem zajistit na jednotkovém balení nebo vnějším balení elektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich uvedení
a)
údajů podle § 12d odst. 1 písm. a) až d),
b)
seznamu všech složek obsažených ve výrobku,
c)
obsahu nikotinu ve výrobku,
d)
množství nikotinu v dávce,
e)
čísla šarže nebo rovnocenného údaje, který umožní určit místo a dobu výroby,
f)
údaje o uchování výrobku mimo dosah osob mladších 18 let a
g)
zdravotního varování.
(3)
Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce a distributor elektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich jsou povinni zajistit, aby jejich jednotková balení obsahovala leták obsahující
a)
návod k použití a skladování výrobku,
b)
informaci o tom, že výrobek se nedoporučuje používat mladými lidmi a nekuřáky,
c)
informace o kontraindikacích,
d)
varování pro specifické rizikové skupiny,
e)
informaci o možných nepříznivých účincích,
f)
informace o návykovosti a toxicitě,
g)
kontaktní údaje výrobce nebo dovozce a
h)
údaje o právnické nebo fyzické kontaktní osobě mající sídlo ve členském státě Evropské unie.
(4)
Výrobce a dovozce elektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich oznámí v elektronické podobě dálkovým přenosem dat ve lhůtách a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem Ministerstvu zdravotnictví
a)
informace o elektronické cigaretě a náhradní náplni do ní, kterou hodlá uvést na trh nebo dovézt, a
b)
informace o trhu s elektronickými cigaretami a náhradními náplněmi do nich.
(5)
Při každé podstatné změně výrobku se předkládá nové oznámení podle odstavce 3 písm. a).
(6)
Výrobce, dovozce a distributor elektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich jsou povinni
a)
zavést a udržovat systém pro shromažďování informací o všech podezřeních na nepříznivé účinky těchto výrobků na lidské zdraví,
b)
neprodleně přijmout nápravné opatření nezbytné pro dosažení souladu výrobku s tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem, popřípadě pro jeho stažení z trhu, pokud lze důvodně předpokládat, že elektronické cigarety nebo náhradní náplně do nich, které drží a které byly nebo mají být uvedeny na trh, nejsou bezpečné nebo odpovídající jakosti nebo jsou jinak v rozporu s tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem, a
c)
v případě podle písmene b) okamžitě informovat v elektronické podobě dálkovým přenosem dat Ministerstvo zdravotnictví s uvedením podrobností zejména ohledně rizika pro lidské zdraví a bezpečnost a ohledně přijatého nápravného opatření a jeho výsledku.
(7)
Ustanovení odstavce 3 písm. c), d) a g) se nepoužije pro elektronické cigarety, které nelze použít pro užívání výparů obsahujících nikotin, a náhradní náplně do nich, které neobsahují nikotin.
§ 12i
(1)
Ministerstvo zdravotnictví zveřejní na svých internetových stránkách informace stanovené prováděcím právním předpisem poskytnuté podle § 12h odst. 3 písm. a) a § 12h odst. 4 a zpřístupní na žádost Evropské komise nebo členského státu Evropské unie informace stanovené prováděcím právním předpisem poskytnuté podle § 12h odst. 3 písm. b) a odstavce 3. Informace představující obchodní tajemství51) se nezveřejní. Výrobce nebo dovozce elektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich uvede při předkládání informací informace, které jsou obchodním tajemstvím.
(2)
Požadavky uvedené v tomto zákoně se nevztahují na elektronické cigarety a náhradní náplně do nich, které podléhají požadavku na registraci podle zákona o léčivech nebo požadavkům stanoveným zákonem o zdravotnických prostředcích.
(3)
Ministerstvo zdravotnictví může od výrobce nebo dovozce elektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich na základě výzvy požadovat dodatečné informace, zejména ohledně hledisek bezpečnosti a kvality nebo nepříznivých účinků elektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich.
(4)
Označení jednotkových balení a vnějších balení elektronických cigaret a náhradních náplní do nich, jakož i samotná elektronická cigareta, nesmí zahrnovat zakázaný prvek nebo rys, a to zejména písemný, obrazový, grafický nebo tvarový, který stanoví prováděcí právní předpis.
(5)
Ustanovení odstavce 1 se nepoužije pro elektronické cigarety, které nelze použít pro užívání výparů obsahujících nikotin, a náhradní náplně do nich, které neobsahují nikotin.
§ 12j
Bylinné výrobky určené ke kouření
(1)
Označení jednotkových balení a vnějších balení bylinných výrobků určených ke kouření, jakož i samotný bylinný výrobek určený ke kouření, nesmí zahrnovat zakázaný prvek nebo rys, a to zejména písemný, obrazový, grafický nebo tvarový, který stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce a distributor bylinných výrobků určených ke kouření jsou povinni zajistit, aby jednotkové balení a vnější balení výrobku bylo způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem označeno
a)
údaji podle § 12d odst. 1 písm. a) až d),
b)
zdravotním varováním a
c)
číslem šarže.
(3)
Výrobce a dovozce bylinných výrobků určených ke kouření jsou povinni Ministerstvu zdravotnictví předložit v elektronické podobě dálkovým přenosem dat informace o bylinném výrobku určeném ke kouření podle jeho značky a typu způsobem, v rozsahu a ve lhůtách stanovených prováděcím právním předpisem.
(4)
Výrobce a dovozce bylinných výrobků určených ke kouření jsou povinni v elektronické podobě dálkovým přenosem dat informovat Ministerstvo zdravotnictví v případě, že dojde ke změně ve složení výrobku, která ovlivní informace poskytnuté podle odstavce 3. Informace požadované podle tohoto odstavce musí být poskytnuty ve lhůtě stanovené prováděcím právním předpisem.
(5)
Ministerstvo zdravotnictví zajistí zveřejnění informací poskytnutých podle odstavců 3 a 4 na svých internetových stránkách. Informace představující obchodní tajemství se nezveřejní. Výrobci a dovozci bylinných výrobků určených ke kouření uvedou při předkládání informací informace, které jsou obchodním tajemstvím.
50)
§ 114 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.
51)
§ 504 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.“.
40.
§ 13 včetně nadpisu zní:
„Informační povinnost
§ 13
(1)
Výrobce a dovozce tabákových výrobků jsou povinni v elektronické podobě dálkovým přenosem dat Státní zemědělské a potravinářské inspekci předložit informace o tabákovém výrobku podle jeho značky a typu způsobem, v rozsahu a ve lhůtách stanovených prováděcím právním předpisem.
(2)
Pokud dojde ke změně ve složení tabákového výrobku způsobem, který ovlivní informace, jež byly poskytnuty podle odstavce 1, oznámí výrobce a dovozce tabákových výrobků tyto skutečnosti v elektronické podobě dálkovým přenosem dat Státní zemědělské a potravinářské inspekci.
(3)
Státní zemědělská a potravinářská inspekce zveřejní informace poskytnuté podle odstavců 1 a 2 na svých internetových stránkách. Informace představující obchodní tajemství se nezveřejní. Výrobce a dovozce tabákových výrobků uvedou při předkládání informací informace, které jsou obchodním tajemstvím.
(4)
Výrobce a dovozce tabákových výrobků jsou povinni v elektronické podobě dálkovým přenosem dat Státní zemědělské a potravinářské inspekci předložit dostupné interní a externí studie týkající se průzkumu trhu a preferencí různých spotřebitelských skupin, včetně mladých lidí a kuřáků, ohledně složek a emisí, jakož i shrnutí veškerých průzkumů trhu, které provádějí při uvádění nových výrobků na trh.
(5)
Státní zemědělská a potravinářská inspekce zpřístupní informace obdržené podle odstavců 1, 2 a 4, s výjimkou informací představujících obchodní tajemství, Evropské komisi a ostatním členským státům Evropské unie.“.
41.
Za § 13 se vkládají nové § 13a až 13f, které včetně nadpisů znějí:
㤠13a
(1)
Výrobce a dovozce cigaret nebo tabáku určeného k ručnímu balení cigaret obsahujících přísadu uvedenou v prioritním seznamu stanoveném prováděcím právním předpisem jsou povinni zajistit provedení komplexní studie pro každou přísadu.
(2)
Výrobce a dovozce cigaret nebo tabáku určeného k ručnímu balení cigaret obsahujících přísadu uvedenou v prioritním seznamu jsou povinni zajistit vypracování zprávy o výsledku studie podle odstavce 1 a předají ji v elektronické podobě dálkovým přenosem dat Státní zemědělské a potravinářské inspekci a Evropské komisi.
(3)
Na žádost Státní zemědělské a potravinářské inspekce nebo Evropské komise výrobce nebo dovozce uvedený v odstavci 1 neprodleně předloží žadateli v elektronické podobě dálkovým přenosem dat dodatečné informace ohledně přísady uvedené v prioritním seznamu, které jsou součástí zprávy.
(4)
Malé a střední podniky, které jsou vymezeny v doporučení Komise 2003/361/ES, jsou vyňaty z povinností podle odstavců 1 až 3, je-li zpráva o přísadě uvedené v prioritním seznamu vypracována jiným výrobcem nebo dovozcem tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky.
§ 13b
(1)
Je-li výrobce tabákového výrobku nebo výrobku souvisejícího s tabákovými výrobky usazen ve členském státě Evropské unie, má prvotně povinnost poskytnout požadované informace výrobce.
(2)
Je-li výrobce tabákového výrobku nebo výrobku souvisejícího s tabákovými výrobky usazen mimo členský stát Evropské unie a dovozce tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky je usazen ve členském státě Evropské unie, má povinnost poskytnout požadované informace prvotně dovozce tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky.
(3)
Jsou-li výrobce i dovozce tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky usazeni mimo členský stát Evropské unie, jsou požadované informace povinni poskytnout výrobce a dovozce tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky.
(4)
Tabákové výrobky a výrobky související s tabákovými výrobky nesmí být uvedeny na trh, pokud nebyla splněna oznamovací povinnost podle § 12g odst. 1, § 12h odst. 3, § 12h odst. 4, § 12h odst. 5 písm. c), § 12j odst. 3, § 12j odst. 4, § 13 odst. 1, § 13 odst. 2, § 13 odst. 4, § 13a odst. 2 nebo § 13a odst. 3.
Přeshraniční prodej tabákových výrobků, elektronických cigaret a náhradních náplní do nich na dálku
§ 13c
(1)
Usazení maloobchodního prodejce provozujícího přeshraniční prodej tabákových výrobků, elektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich na dálku se nachází ve členském státě Evropské unie
a)
v případě fyzické osoby, nachází-li se místo její obchodní činnosti v tomto členském státě Evropské unie, nebo
b)
v případě právnické osoby, má-li maloobchodní prodejce své sídlo, ústřední správu nebo místo podnikání, včetně pobočky, zastoupení či jiné provozovny v tomto členském státě Evropské unie.
(2)
Před zahájením uvádění tabákových výrobků na trh formou přeshraničního prodeje na dálku spotřebitelům nacházejícím se v jiném členském státě Evropské unie je maloobchodní prodejce usazený v České republice povinen zaregistrovat se způsobem a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem u Státní zemědělské a potravinářské inspekce a u příslušného orgánu členského státu Evropské unie, ve kterém se nacházejí skuteční nebo potencionální spotřebitelé.
(3)
Před zahájením uvádění tabákových výrobků na trh formou přeshraničního prodeje na dálku skutečným nebo potencionálním spotřebitelům v České republice je maloobchodní prodejce usazený v jiném členském státě Evropské unie nebo ve třetí zemi povinen zaregistrovat se způsobem a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem u Státní zemědělské a potravinářské inspekce.
(4)
Před zahájením uvádění elektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich na trh formou přeshraničního prodeje na dálku spotřebitelům nacházejícím se v jiném členském státě Evropské unie je maloobchodní prodejce usazený v České republice povinen zaregistrovat se způsobem a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem u Ministerstva zdravotnictví a u příslušného orgánu členského státu Evropské unie, ve kterém se nacházejí skuteční nebo potencionální spotřebitelé.
(5)
Před zahájením uvádění elektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich na trh formou přeshraničního prodeje na dálku skutečným nebo potencionálním spotřebitelům v České republice je maloobchodní prodejce usazený v jiném členském státě Evropské unie nebo ve třetí zemi povinen zaregistrovat se způsobem a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem u Ministerstva zdravotnictví.
(6)
Maloobchodní prodejce může zahájit uvádění tabákových výrobků, elektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich na trh formou přeshraničního prodeje na dálku od okamžiku obdržení potvrzení o registraci od příslušných orgánů podle odstavců 2 až 5.
(7)
Ustanovení odstavce 4 se nepoužije pro elektronické cigarety, které nelze použít pro užívání výparů obsahujících nikotin, a náhradní náplně do nich, které neobsahují nikotin.
§ 13d
(1)
Státní zemědělská a potravinářská inspekce zveřejní na svých internetových stránkách seznam zaregistrovaných maloobchodních prodejců podle § 13c odst. 2 a 3.
(2)
Ministerstvo zdravotnictví zveřejní na svých internetových stránkách seznam zaregistrovaných maloobchodních prodejců podle § 13c odst. 4 a 5.
§ 13e
Uvádění tabákových výrobků a výrobků souvisejících s tabákovými výrobky na trh
(1)
Je-li tabákový výrobek nebo výrobek související s tabákovými výrobky uváděn na trh na území České republiky, uvádějí se údaje podle § 12d až 12f, § 12h odst. 1 a 2, § 12g odst. 1 a 3 a § 12j odst. 2 v českém jazyce.
(2)
V případě tabákových výrobků a výrobků souvisejících s tabákovými výrobky nabízených k prodeji komunikačními prostředky na dálku musí být před dokončením nákupu poskytnuty konečnému spotřebiteli všechny údaje podle § 12d odst. 1 písm. a) až d) a f) až h), § 12e písm. a) a b), § 12f písm. a) a b), § 12h odst. 1 písm. a) až d), f) a g), § 12h odst. 2 a § 12j odst. 2 písm. a) a b).
§ 13f
Sledovatelnost tabákových výrobků
(1)
Výrobce, dovozce a distributor tabákových výrobků jsou povinni zaznamenávat převzetí všech jednotkových balení do svého držení, jakož i veškeré přesuny v rámci jejich držení a konečný výstup jednotkových balení z jejich držení. Tuto povinnost lze splnit označením a záznamem celého balení, například kartonu, krabice kartonů či palety, zůstane-li umožněno sledování a vyhledávání všech jednotkových balení.
(2)
Výrobce, dovozce a distributor tabákových výrobků jsou povinni vést úplné a přesné záznamy o veškerém nakládání s tabákovými výrobky podle odstavce 1.
(3)
Výrobce a dovozce tabákových výrobků jsou povinni
a)
uzavřít smlouvu o uchovávání údajů s nezávislou třetí stranou, která bude spravovat zařízení pro uchovávání všech příslušných údajů; smlouvu lze uzavřít po jejím předchozím schválení Evropskou komisí,
b)
zajistit, aby se zařízení pro uchovávání údajů fyzicky nacházelo na území členského státu Evropské unie, a
c)
uvést informace, které jsou obchodním tajemstvím nebo obchodně citlivými informacemi.
(4)
Výrobce tabákových výrobků je povinen
a)
poskytnout dovozcům a distributorům tabákových výrobků nezbytné zařízení, které umožní zaznamenávat zakoupení, prodej, uskladnění a přepravu tabákových výrobků nebo jiné nakládání s nimi a je schopné přečíst a předat zaznamenané údaje v elektronické podobě do zařízení podle odstavce 3 písm. a) a b), a
b)
zajistit nezávislého externího odborníka, který monitoruje činnost třetí strany a kterého schvaluje Evropská komise.
(5)
Nezávislá třetí strana uvedená v odstavci 3 písm. a) musí Evropské komisi, Státní zemědělské a potravinářské inspekci, Celní správě České republiky a externímu odborníkovi umožnit plný přístup k zařízení pro uchovávání údajů. Státní zemědělská a potravinářská inspekce může na základě řádně odůvodněné žádosti poskytnout výrobcům nebo dovozcům tabákových výrobků a výrobků souvisejících s tabákovými výrobky přístup k těmto uchovávaným údajům; obchodní tajemství a obchodně citlivé informace podle odstavce 3 písm. c) se neposkytnou.
(6)
Externí odborník předkládá ministerstvu a Evropské komisi výroční zprávu, v níž posuzuje především porušení přístupnosti podle odstavce 5.
(7)
Výrobce, dovozce a distributor tabákových výrobků jsou povinni údaje uchovávat v nezměněné podobě.“.
42.
V § 14 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, a to krajské hygienické stanice, Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra“.
43.
V § 14 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
44.
V § 15 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 52 zní:
„(4)
Ministerstvo zajišťuje systém správní pomoci a spolupráce52) a koordinuje činnost zúčastněných správních úřadů, dozorových orgánů a ostatních zúčastněných organizací.
52)
Čl. 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.
Hlava IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.“.
Dosavadní odstavce 4 až 13 se označují jako odstavce 5 až 14.
45.
V § 15 odst. 5 se za slova „odstavce 3“ vkládají slova „a v systému správní pomoci a spolupráce podle odstavce 4“ a slova „přímo použitelným předpisem Evropské unie15)“ se nahrazují slovy „přímo použitelnými předpisy Evropské unie52)“.
46.
V § 15 odstavec 10 zní:
„(10)
Generální ředitelství cel poskytuje na vyžádání ministerstvu a příslušnému orgánu dozoru podle § 16 odst. 1 až 5 údaje o zásilkách propuštěných do celního režimu volný oběh nebo do celního režimu vývoz, které jsou nezbytné pro výkon kontrolní činnosti správních úřadů a orgánů dozoru, aniž se jedná o porušení mlčenlivosti podle daňového řádu, a to
a)
identifikační údaje dovozce nebo příjemce, kterými jsou jméno, popřípadě jména a příjmení, místo pobytu, popřípadě místo podnikání, název obchodní firmy, nebo název a sídlo adresáta,
b)
popis, včetně obchodního názvu a druhu výrobku podle svého zařazení v kombinované nomenklatuře,
c)
zemi odeslání a zemi původu výrobku,
d)
množství vyjádřené v objemu, hmotnosti nebo počtu jednotek.“.
47.
V § 15 odst. 11 písm. a), d) a e) se slova „volného oběhu“ nahrazují slovy „volný oběh“.
48.
V § 15 se odstavec 12 zrušuje.
Dosavadní odstavce 13 a 14 se označují jako odstavce 12 a 13.
49.
V § 15a se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Zjistí-li orgán Celní správy České republiky při výkonu své činnosti, že byla porušena povinnost stanovená v § 13f odst. 1, sdělí tuto skutečnost bezodkladně Státní zemědělské a potravinářské inspekci.“.
50.
Za § 15a se vkládá nový § 15b, který zní:
㤠15b
(1)
Státní zemědělská a potravinářská inspekce informace přijaté podle § 12g odst. 1 a 3, § 13 odst. 1, 2 a 4 a § 13a odst. 2 a 3 bezodkladně poskytne ministerstvu a Ministerstvu zdravotnictví.
(2)
Ministerstvo oznamuje Evropské komisi maximální úrovně emisí, které stanoví pro jiné emise cigaret, než jsou emise dehtu, nikotinu a oxidu uhelnatého a maximální úrovně emisí tabákových výrobků jiných než cigarety.
(3)
Ministerstvo oznamuje Evropské komisi seznam laboratoří schválených k měření emisí dehtu, nikotinu a oxidu uhelnatého z cigaret. Laboratoře nesmí být přímo nebo nepřímo vlastněny nebo ovládány tabákovým průmyslem.
(4)
Ministerstvo oznamuje Evropské komisi metody měření, které se používají pro jiné emise cigaret, než jsou emise dehtu, nikotinu a oxidu uhelnatého a emise tabákových výrobků jiných než cigarety.
(5)
Ministerstvo zdravotnictví přijímá opatření, kterým zakáže určitou kategorii tabákového výrobku nebo výrobku souvisejícího s tabákovými výrobky z důvodů spojených s konkrétní situací v České republice; opatření spolu s důvody jeho zavedení oznámí Evropské komisi; opatření nabývá účinku po schválení Evropskou komisí nebo po marném uplynutí lhůty 6 měsíců ode dne jeho doručení Evropské komisi.“.
51.
V § 16 odstavce 1 a 2 včetně poznámek pod čarou č. 53 až 55 znějí:
„(1)
Krajské hygienické stanice vykonávají kontrolu dodržování povinností provozovatele potravinářského podniku a výrobce, dovozce, distributora a maloobchodního prodejce výrobků souvisejících s tabákovými výrobky stanovených tímto zákonem a na základě tohoto zákona
a)
pro provozování stravovacích služeb, pokud tato kontrola není prováděna podle odstavce 2 písm. a) nebo odstavce 3 písm. a),
b)
při zjišťování příčin poškození nebo ohrožení zdraví a zamezení šíření infekčních onemocnění nebo jiného poškození zdraví z potravin a
c)
pro výrobu, distribuci a uvádění elektronických cigaret, náhradních náplní do nich a bylinných výrobků určených ke kouření na trh.
(2)
Ministerstvo obrany vykonává kontrolu dodržování povinností provozovatele potravinářského podniku stanovených tímto zákonem a na základě tohoto zákona
a)
pro provozování stravovacích služeb v ozbrojených silách, v Ministerstvu obrany a v jeho působnosti zřízených organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích a v jimi užívaných objektech53), v krajských vojenských velitelstvích54), v újezdních úřadech a na území vojenských újezdů55),
b)
při zjišťování příčin poškození nebo ohrožení zdraví a zamezení šíření infekčních onemocnění nebo jiného poškození zdraví z potravin v ozbrojených silách, v Ministerstvu obrany a v jeho působnosti zřízených organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích a v jimi užívaných objektech, v krajských vojenských velitelstvích, v újezdních úřadech a na území vojenských újezdů, a
c)
pro výrobu potravin, pro balení, krájení nebo jiný způsob dělení potravin a pro uvádění potravin na trh v ozbrojených silách, v Ministerstvu obrany a v jeho působnosti zřízených organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích a v jimi užívaných objektech, v krajských vojenských velitelstvích, v újezdních úřadech a na území vojenských újezdů.
53)
Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
54)
Zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů.
55)
§ 30 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“.
Poznámka pod čarou č. 36 se zrušuje.
52.
V § 16 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 6, které včetně poznámek pod čarou č. 56 a 57 znějí:
„(3)
Ministerstvo vnitra vykonává kontrolu dodržování povinností provozovatele potravinářského podniku stanovených tímto zákonem a na základě tohoto zákona
a)
pro provozování stravovacích služeb v bezpečnostních sborech56), s výjimkou Vězeňské služby České republiky, v Ministerstvu vnitra a organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích zřízených v jeho působnosti, včetně jimi užívaných staveb a zařízení zřízených Ministerstvem vnitra podle jiného právního předpisu57),
b)
při zjišťování příčin poškození nebo ohrožení zdraví a zamezení šíření infekčních onemocnění nebo jiného poškození zdraví z potravin v bezpečnostních sborech s výjimkou Vězeňské služby České republiky, v Ministerstvu vnitra a organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích zřízených v jeho působnosti, včetně jimi užívaných staveb a zařízení zřízených Ministerstvem vnitra podle jiného právního předpisu, a
c)
pro výrobu potravin, pro balení, krájení nebo jiný způsob dělení potravin a pro uvádění potravin na trh v bezpečnostních sborech s výjimkou Vězeňské služby České republiky, v Ministerstvu vnitra a organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích zřízených v jeho působnosti, včetně jimi užívaných staveb a zařízení zřízených Ministerstvem vnitra podle jiného právního předpisu.
(4)
Státní veterinární správa vykonává kontrolu dodržování povinností provozovatelů potravinářských podniků stanovených tímto zákonem a na základě tohoto zákona
a)
pro výrobu, skladování, přepravu, dovoz a vývoz potravin živočišného původu a pro balení, krájení nebo jiný způsob dělení potravin živočišného původu, které probíhá v zařízeních schválených pro tyto činnosti podle § 22 veterinárního zákona, pokud tato kontrola není prováděna podle odstavce 2 písm. c) nebo odstavce 3 písm. c),
b)
pro uvádění potravin živočišného původu na trh v tržnicích a na tržištích, pro uvádění potravin živočišného původu na trh v prodejních úsecích a prodejnách jiných než samoobslužných, kde dochází k úpravě masa, mléka, ryb, drůbeže nebo vajec, pro uvádění zvěřiny na trh a při příchodu potravin živočišného původu z členských států Evropské unie v prodejnách potravin, pokud jsou místy určení a pokud tato kontrola není prováděna podle odstavce 2 písm. c) nebo odstavce 3 písm. c),
c)
pro provádění klasifikace těl jatečných zvířat podle § 4a a podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících klasifikaci jatečných zvířat a
d)
pro uvádění nezpracovaných těl nebo částí těl živočichů, mléka, mleziva, vajec nebo včelích produktů na trh při provozování stravovacích služeb, pokud tato kontrola není prováděna podle odstavce 2 písm. a) nebo odstavce 3 písm. a).
(5)
Státní zemědělská a potravinářská inspekce vykonává kontrolu dodržování povinností provozovatele potravinářského podniku a výrobce, dovozce, distributora a maloobchodního prodejce tabákových výrobků stanovených tímto zákonem a na základě tohoto zákona
a)
pro výrobu potravin, pro balení, krájení nebo jiný způsob dělení potravin a pro uvádění potravin na trh, pokud tato kontrola není prováděna podle odstavce 2 písm. c), odstavce 3 písm. c) nebo odstavce 4 písm. a) nebo b),
b)
pro výrobu, distribuci a uvádění tabákových výrobků na trh,
c)
pro vstup a dovoz potravin ze třetích zemí, pokud tento dozor není prováděn podle odstavce 4, a pro vstup a dovoz tabákových výrobků ze třetích zemí, a
d)
pro provozování stravovacích služeb, pokud tato kontrola není prováděna podle odstavce 2 písm. a) nebo odstavce 3 písm. a).
(6)
Odběr, přípravu a zkoušení kontrolních vzorků za účelem zjišťování souladu potravin a tabákových výrobků s právními předpisy a souladu podmínek jejich výroby a uvádění na trh s právními předpisy zajišťují orgány dozoru způsobem a v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo prováděcím právním předpisem.
56)
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
57)
Například zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavce 3 až 13 se označují jako odstavce 7 až 17.
53.
V § 16 odst. 7 se za větu první vkládá věta „Vzorek pro doplňující odborný posudek podle věty první se neodebere a kontrolované osobě nepředá v případě, že to není možné z důvodu velmi malého množství dostupného substrátu nebo v případě výrobků velmi rychle podléhajících zkáze.“.
54.
V § 16 odst. 14 větě třetí se slova „Zvláštní právní předpis15l)“ nahrazují slovy „Vyhláška o sazebníku náhrad nákladů58)“.
Poznámka pod čarou č. 58 zní:
58)
Vyhláška č. 132/2015 Sb., o sazebníku náhrad nákladů za rozbory prováděné laboratořemi Státní zemědělské a potravinářské inspekce pro účely kontroly.“.
Poznámka pod čarou č. 15l se zrušuje.
55.
Za § 16a se vkládá nový § 16b, který zní:
㤠16b
(1)
Orgány dozoru podle § 14 jsou povinny neprodleně
a)
oznámit národnímu kontaktnímu místu výskyt potravin, které jsou hlášeny do systému správní pomoci a spolupráce a které vyžadují přijetí opatření i v jiném členském státě Evropské unie, a
b)
zaslat národnímu kontaktnímu místu informace o přijatých krocích nebo opatřeních na základě obdržených oznámení a doplňujících poznatků.
(2)
Výrobce nebo dovozce je povinen uhradit náklady vynaložené na posouzení v rámci kontroly, zda
a)
má tabákový výrobek charakteristickou příchuť,
b)
jsou používány zakázané přísady nebo příchuti, nebo
c)
tabákový výrobek obsahuje přísady, jejichž množství významně a v měřitelné míře zvyšuje toxický nebo návykový účinek tabákového výrobku nebo zesiluje vlastnosti karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci.
(3)
O náhradě nákladů vynaložených na posouzení podle odstavce 2 rozhodne orgán dozoru. Tato náhrada je příjmem státního rozpočtu a vybírá ji orgán dozoru, který ji uložil.
(4)
Státní zemědělská a potravinářská inspekce nebo Evropská komise mohou požadovat, aby zpráva podle § 13a odst. 2 byla předmětem srovnávacího hodnocení nezávislého vědeckého orgánu, zejména pokud jde o vyčerpávající povahu, metodologii a závěry zprávy. Státní zemědělská a potravinářská inspekce rozhodne o nákladech za provedené srovnávací hodnocení.
(5)
Výrobce nebo dovozce je povinen uhradit náklady za provedení srovnávacího hodnocení zprávy podle odstavce 4.“.
56.
§ 17 zní:
㤠17
(1)
Provozovatel potravinářského podniku se dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 3 odst. 1 písm. a) nedodrží smyslové, fyzikální, chemické nebo mikrobiologické požadavky na jakost potravin,
b)
v rozporu s § 3 odst. 1 písm. b) nedodrží technologické nebo hygienické požadavky, způsob nebo podmínky přepravy, uchování nebo manipulace s potravinami,
c)
v rozporu s § 3 odst. 1 písm. d) nedodrží požadavky na přípustný obsah toxikologicky významných látek v potravinách,
d)
v rozporu s § 3 odst. 1 písm. e) neuvádí povinné informace o potravinách, stanovené v právních předpisech, v českém jazyce,
e)
v rozporu s § 3 odst. 1 písm. f) nedodrží požadavky na složení doplňků stravy, jejich označování nebo způsob použití,
f)
používá obaly nebo obalové materiály v rozporu s § 3 odst. 1 písm. g),
g)
v rozporu s § 3 odst. 1 písm. h) neposkytne potřebný počet zaměstnanců nebo odpovídající technické vybavení,
h)
nesplní oznamovací povinnost podle § 3 odst. 1 písm. i),
i)
v rozporu s § 3 odst. 1 písm. j) nezajistí dodržování požadavků na nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace,
j)
uchovává potraviny v rozporu s § 3 odst. 1 písm. k),
k)
v rozporu s § 3 odst. 1 písm. l) nezkrátí datum minimální trvanlivosti nebo použitelnosti anebo neuchová původní obal potraviny nebo etiketu nebo čitelnou a srozumitelnou kopii obalu nebo etikety,
l)
v rozporu s § 3 odst. 1 písm. m) uvádí na trh nebalené potraviny určené pro zvláštní výživu nebo nebalené doplňky stravy,
m)
v rozporu s § 3 odst. 1 písm. n) nedodrží lhůty nebo jiné požadavky pro uvádění potravin na trh stanovené prováděcím právním předpisem,
n)
v rozporu s § 3 odst. 1 písm. o) nezachová označení šarže,
o)
neuvede povinné údaje při uvádění potravin na trh komunikačními prostředky na dálku podle § 3 odst. 1 písm. p),
p)
nevyřadí z dalšího uvádění na trh potraviny podle § 3 odst. 1 písm. q) bodu 1,
q)
nevyřadí z dalšího uvádění na trh potraviny podle § 3 odst. 1 písm. q) bodu 2,
r)
nevyřadí z dalšího uvádění na trh potraviny podle § 3 odst. 1 písm. q) bodů 3 až 5,
s)
v rozporu s § 3 odst. 1 písm. r) nezabezpečí, aby ve všech fázích uvádění potraviny na trh byl k dispozici doklad o původu zboží, nebo bez zbytečného odkladu nepředloží doklad o původu zboží orgánu dozoru na jeho žádost,
t)
uvádí na trh potraviny nového typu jiné než rovnocenné v rozporu s § 3 odst. 1 písm. s),
u)
v krizovém stavu nezajistí zásobování obyvatelstva potravinami podle § 3 odst. 1 písm. t),
v)
naloží s potravinami, které neodpovídají požadavkům na nejvyšší přípustnou radioaktivní kontaminaci, v rozporu s § 3 odst. 6,
w)
při ozáření potraviny postupuje v rozporu s § 4 odst. 1, 2 nebo 3,
x)
uvádí na trh potraviny ozářené ionizujícím zářením bez stanovené dokumentace podle § 4 odst. 8,
y)
v rozporu s § 10 odst. 4 použije pro výrobu potravin potraviny s prošlým datem použitelnosti nebo s prošlým datem minimální trvanlivosti, nebo
z)
nedodrží ochranné opatření vydané podle § 15 odst. 9 nebo podle § 15b odst. 5.
(2)
Provozovatel potravinářského podniku se dále dopustí správního deliktu tím, že
a)
nedodrží požadavky na bezpečnost potravin podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na potraviny,
b)
v rozporu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími požadavky na potraviny uvádí na trh potravinu klamavě označenou nebo opatřenou zavádějícími informacemi anebo ji nabízí klamavým způsobem,
c)
jiným jednáním, než je uvedeno v písmeni a), v písmeni b), v odstavci 1 písm. g) nebo z), v odstavci 4 nebo v odstavci 5, nesplní povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na potraviny19) nebo mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která je vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv nebo ve Sbírce zákonů,
d)
uvádí na trh volně rostoucí houby v rozporu s § 3 odst. 8,
e)
uvádí na trh potravinu v rozporu s § 9b,
f)
poruší zákaz uvádět na trh potraviny podle § 10 odst. 1,
g)
uvádí na trh potraviny po datu minimální trvanlivosti v rozporu s § 10 odst. 2,
h)
uvádí na trh potraviny použitelné k jinému než původnímu použití v rozporu s § 10 odst. 3,
i)
uvádí na trh potraviny, které nejsou v souladu s požadavky tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na potraviny, v rozporu s § 11 odst. 3 nebo 4, nebo
j)
v rozporu s § 11 odst. 2 neposkytne bezplatně neziskové organizaci potraviny, které nejsou v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky na potraviny, ale jsou bezpečné.
(3)
Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí, balí, krájí nebo jiným způsobem dělí potraviny, se dále dopustí správního deliktu tím, že
a)
získává vodu k výrobě balené pramenité vody, balené kojenecké vody nebo balené přírodní minerální vody v rozporu s § 3 odst. 2 písm. a), nebo
b)
v rozporu s § 3 odst. 2 písm. b) používá jiné než tepelně ošetřené vaječné obsahy.
(4)
Provozovatel potravinářského podniku, který dováží potraviny z třetích zemí, se dále dopustí správního deliktu tím, že dováží potraviny v rozporu s § 3 odst. 4 nebo § 4 odst. 7 písm. c).
(5)
Provozovatel potravinářského podniku, který vyváží potraviny, se dále dopustí správního deliktu tím, že vyváží potraviny v rozporu s § 3 odst. 5.“.
57.
Za § 17 se vkládají nové § 17a až 17f, které znějí:
㤠17a
(1)
Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí na trh nebo vyváží čerstvé ovoce, čerstvou zeleninu nebo konzumní brambory, se dále dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 3a neoznámí, že uvádí na trh nebo vyváží čerstvé ovoce, čerstvou zeleninu nebo konzumní brambory.
(2)
Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo dováží ze třetí země potraviny určené pro zvláštní výživu, se dopustí správního deliktu tím, že
a)
neoznámí první uvedení potraviny určené pro zvláštní výživu na trh podle § 3c odst. 1,
b)
nepředloží odborné ověření oznámené potraviny podle § 3c odst. 2, nebo
c)
nedodrží opatření zakazující nebo omezující uvádění na trh potraviny určené pro zvláštní výživu vydané podle § 3c odst. 3.
(3)
Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo uvádí na trh potravinu, do níž byly přidány vitaminy, minerální látky nebo další látky s nutričním nebo fyziologickým účinkem uvedené v částech B a C přílohy III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006 nebo doplněk stravy se dále dopustí správního deliktu tím, že nesplní informační povinnost podle § 3d odst. 1.
(4)
Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo uvádí na trh počáteční a pokračovací kojeneckou výživu, obilný příkrm, potravinu pro malé děti, potravinu pro zvláštní lékařské účely nebo náhradu celodenní stravy pro regulaci hmotnosti se dále dopustí správního deliktu tím, že nesplní informační povinnost podle § 3d odst. 2.
(5)
Provozovatel potravinářského podniku, který je v místě určení příjemcem potravin z jiného členského státu Evropské unie nebo ze třetí země vymezených prováděcím právním předpisem, se dále dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 3d odst. 3 neinformuje příslušný orgán dozoru.
(6)
Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo uvádí na trh potravinu, jejíž výživové údaje jsou uvedeny jiným způsobem než způsoby stanovenými v čl. 30 až 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, se dále dopustí správního deliktu tím, že nesplní informační povinnost podle § 3d odst. 4.
§ 17b
(1)
Provozovatel jatek se dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o společné organizaci trhů37) nezajistí správnou obchodní úpravu jatečných zvířat,
b)
nezajistí klasifikaci jatečných zvířat podle § 4a odst. 1,
c)
nezajistí, aby klasifikátor provedl klasifikaci podle § 4a odst. 4, nebo
d)
nesdělí výsledky klasifikace podle § 4a odst. 6.
(2)
Provozovatel potravinářského podniku, pod jehož jménem nebo obchodní firmou je balená potravina uváděna na trh, nebo není-li usazen v Evropské unii, dovozce potraviny na trh Evropské unie, se dále dopustí správního deliktu tím, že nezajistí na obalu potraviny určeném pro spotřebitele nebo pro zařízení stravovacích služeb nebo na etiketě k obalu připojené uvedení a přesnost údajů podle § 6.
(3)
Provozovatel potravinářského podniku, pod jehož jménem nebo obchodní firmou je potravina zabalená bez přítomnosti spotřebitele pro účely bezprostředního prodeje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o označování potravin uváděna na trh, nebo není-li usazen v Evropské unii, dovozce potraviny na trh Evropské unie, se dále dopustí správního deliktu tím, že nezajistí na obalu potraviny určeném pro spotřebitele nebo pro zařízení stravovacích služeb uvedení a přesnost údajů podle § 7.
(4)
Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí na trh nebalenou potravinu, se dále dopustí správního deliktu tím, že neposkytne údaje podle § 8.
(5)
Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí, zpracovává nebo balí potravinu nebo je prvním prodejcem usazeným v Evropské unii, se dále dopustí správního deliktu tím, že neuvede označení šarže podle § 9.
(6)
Provozovatel potravinářského podniku, který provozuje stravovací službu, se dále dopustí správního deliktu tím, že
a)
nezpřístupní informaci podle § 9a odst. 1,
b)
v rozporu s § 9a odst. 3 nedodrží technologické požadavky na výrobu nebo přípravu pokrmů, požadavky na způsob uvádění pokrmů na trh, podmínky uchovávání a manipulace s pokrmy nebo požadavky na označování pokrmů ve fázi před jejich nabízením spotřebiteli stanovené prováděcím právním předpisem, nebo
c)
v rozporu s § 9a odst. 3 nedodrží smyslové, fyzikální, chemické a mikrobiologické požadavky na bezpečnost pokrmů stanovené prováděcím právním předpisem.
§ 17c
(1)
Výrobce tabákových výrobků se dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 12 odst. 1 použije k výrobě tabákových výrobků jiný než surový nebo technologicky upravený tabák anebo nepovolenou látku nebo její nepřípustné množství,
b)
v rozporu s § 12 odst. 5 použije pro výrobu tabákových výrobků přísady způsobující určitou charakteristickou příchuť nebo zvyšující návykovost, toxicitu nebo karcinogenní, mutagenní nebo pro reprodukci toxické vlastnosti,
c)
neposkytne dovozcům nebo distributorům tabákových výrobků nezbytné zařízení podle § 13f odst. 4 písm. a), nebo
d)
nezajistí externího odborníka podle § 13f odst. 4 písm. b).
(2)
Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce nebo distributor tabákových výrobků se dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 12 odst. 2 uvede na trh tabákové výrobky, které obsahují zakázané látky stanovené prováděcím právním předpisem,
b)
v rozporu s § 12 odst. 3 uvede na trh tabák určený k orálnímu užití,
c)
v rozporu s § 12 odst. 4 uvede na trh cigarety s charakteristickou příchutí nebo tabák určený k ručnímu balení cigaret s charakteristickou příchutí,
d)
v rozporu s § 12 odst. 6 uvede na trh cigarety nebo tabák určený k ručnímu balení cigaret obsahující aromata,
e)
v rozporu s § 12 odst. 6 vyrábí, distribuuje, doveze nebo uvede na trh tabákový výrobek obsahující tabák nebo nikotin ve filtrech, papírech nebo kapslích,
f)
v rozporu s § 12b odst. 1 vyrobí, distribuuje, doveze nebo uvede na trh tabákový výrobek, který obsahuje zakázaný prvek nebo rys,
g)
v rozporu s § 12b odst. 2 uvede na trh cigarety nebo tabák určený k ručnímu balení cigaret, které nesplňují požadavky na vzhled, vlastnosti nebo obsah jednotkových balení,
h)
v rozporu s § 12b odst. 3 uvede na trh cigarety, které přesahují maximální úrovně emisí,
i)
nezajistí označení tabákového výrobku jedinečným identifikátorem podle § 12c odst. 1,
j)
nezajistí označení tabákového výrobku bezpečnostním prvkem podle § 12c odst. 2,
k)
nezajistí označení tabákového výrobku určeného ke kouření podle § 12d odst. 1,
l)
nezajistí označení tabákových výrobků jiných než cigarety určených ke kouření, tabáku určeného k ručnímu balení cigaret nebo tabáku určeného do vodní dýmky podle § 12e,
m)
nezajistí označení bezdýmných tabákových výrobků podle § 12f, nebo
n)
nesplní oznamovací povinnost podle § 12g odst. 1 nebo 3.
(3)
Výrobce nebo dovozce tabákových výrobků se dopustí správního deliktu tím, že
a)
nesplní oznamovací povinnost podle § 13 odst. 1 nebo 2,
b)
nepředloží Státní zemědělské a potravinářské inspekci studie podle § 13 odst. 4,
c)
neuzavře smlouvu o uchovávání údajů s nezávislou třetí stranou podle § 13f odst. 3 písm. a),
d)
nezajistí, aby se zařízení pro uchovávání údajů nacházelo na území členského státu Evropské unie podle § 13f odst. 3 písm. b), nebo
e)
neuvede informace, které jsou obchodním tajemstvím nebo obchodně citlivými informacemi podle § 13f odst. 3 písm. c).
(4)
Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce nebo distributor elektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich se dopustí správního deliktu tím, že
a)
nezajistí uvedení požadovaných údajů na jednotkovém balení nebo vnějším balení elektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich podle § 12h odst. 2, nebo
b)
nezajistí, aby jednotková balení elektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich obsahovala leták s požadovanými údaji podle § 12h odst. 3.
(5)
Výrobce nebo dovozce distributor elektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich se dopustí správního deliktu tím, že
a)
nesplní oznamovací povinnost podle § 12h odst. 4,
b)
nezavede nebo neudržuje systém pro shromažďování informací podle § 12h odst. 6 písm. a),
c)
nepřijme nápravné opatření podle § 12h odst. 6 písm. b),
d)
nesplní oznamovací povinnost podle § 12h odst. 6 písm. c), nebo
e)
nesplní dodatečnou informační povinnost podle § 12i odst. 3.
(6)
Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce nebo distributor bylinných výrobků určených ke kouření se dopustí správního deliktu tím, že
a)
uvede na trh bylinné výrobky určené ke kouření v rozporu s § 12j odst. 1, nebo
b)
nezajistí u bylinných výrobků určených ke kouření na jednotkovém balení výrobku a vnějším balení uvedení údajů podle § 12j odst. 2.
§ 17d
(1)
Výrobce nebo dovozce bylinných výrobků určených ke kouření se dopustí správního deliktu tím, že nesplní oznamovací povinnost podle § 12j odst. 3 nebo 4.
(2)
Výrobce nebo dovozce cigaret nebo tabáku určeného k ručnímu balení cigaret obsahujících přísadu uvedenou v prioritním seznamu se dopustí správního deliktu tím, že
a)
nezajistí provedení komplexní studie pro každou přísadu podle § 13a odst. 1,
b)
nepředá zprávu o výsledku studie podle § 13a odst. 2, nebo
c)
nepředá dodatečné informace podle § 13a odst. 3.
(3)
Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce nebo distributor tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky se dopustí správního deliktu tím, že
a)
nedodrží požadavky stanovené v § 12a odst. 1 písm. a) nebo c),
b)
nedodrží požadavky stanovené v § 12a odst. 1 písm. b),
c)
uvede na trh tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky v rozporu s § 13b odst. 4,
d)
neuvede povinné údaje v českém jazyce podle § 13e odst. 1, nebo
e)
neposkytne konečnému spotřebiteli povinné údaje podle § 13e odst. 2.
(4)
Maloobchodní prodejce tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky se dopustí správního deliktu tím, že
a)
nesplní registrační povinnost podle § 13c odst. 2, 3, 4 nebo 5, nebo
b)
zahájí uvádění tabákových výrobků, elektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich na trh v rozporu s § 13c odst. 6.
(5)
Výrobce, dovozce nebo distributor tabákových výrobků se dopustí správního deliktu tím, že
a)
neprovede záznamy podle § 13f odst. 1,
b)
nevede záznamy o veškerém nakládání s tabákovými výrobky podle § 13f odst. 2, nebo
c)
neuchovává údaje podle § 13f odst. 7.
(6)
Třetí strana se dopustí správního deliktu tím, že neumožní plný přístup k zařízení pro uchovávání údajů Evropské komisi, Státní zemědělské a potravinářské inspekci nebo externímu odborníkovi podle § 13f odst. 5.
§ 17e
Externí odborník se dopustí správního deliktu tím, že nepředloží ministerstvu nebo Evropské komisi výroční zprávu podle § 13f odst. 6.
§ 17f
Za správní delikt se uloží pokuta do
a)
1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 17 odst. 1 písm. g), h), x), § 17 odst. 2 písm. d), § 17 odst. 4 nebo 5, § 17a odst. 1, § 17a odst. 2 písm. a) nebo b), 17a odst. 3, 4 nebo 5, § 17b odst. 1 písm. d), § 17c odst. 2 písm. n), § 17c odst. 3 písm. a), b) nebo e), § 17c odst. 5 písm. a), d) nebo e), § 17d odst. 1 nebo 2 nebo § 17e,
b)
3 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 17 odst. 1 písm. f), k), l), q), s), u) nebo z), § 17 odst. 3, § 17a odst. 2 písm. c), § 17b odst. 1 písm. a), b) nebo c), § 17c odst. 1 písm. c) nebo d), § 17c odst. 3 písm. c) nebo d), § 17c odst. 5 písm. b) nebo c), § 17d odst. 3 písm. a), c) nebo d), § 17d odst. 4 písm. b), § 17d odst. 5 nebo 6,
c)
10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 17 odst. 1 písm. a), b), d), e), j), m), n), o), r), v) nebo w), § 17 odst. 2 písm. c), g), h), i) nebo j), § 17a odst. 6, § 17b odst. 2, 3, 4, 5 nebo 6 písm. a) nebo b), § 17c odst. 1 písm. a) nebo b), § 17c odst. 2 písm. a), b), c), d), e), f), g), h), i), j), k), l) nebo m), § 17c odst. 4 nebo 6, § 17d odst. 3 písm. b) nebo e),
d)
50 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 17 odst. 1 písm. c), i), p), t) nebo y), § 17 odst. 2 písm. a), b), e) nebo f), § 17b odst. 6 písm. c).“.
58.
V § 17i odstavec 5 zní:
„(5)
Správní delikty projednávají v prvním stupni
a)
inspektoráty Státní zemědělské a potravinářské inspekce, jde-li o správní delikty podle § 17, 17a, § 17b odst. 2 až 6, § 17c odst. 1 až 3, § 17d odst. 2 až 6 a § 17e,
b)
krajské veterinární správy, jde-li o správní delikty podle § 17 odst. 1, § 17 odst. 2, § 17 odst. 3 písm. b), § 17 odst. 4 a 5, § 17a odst. 2 až 6 a § 17b odst. 1 až 5,
c)
krajské hygienické stanice, jde-li o správní delikty podle § 17 odst. 1 písm. a) až d), f) až v), x) a y), § 17 odst. 2, § 17b odst. 6, § 17c odst. 4 až 6 a § 17d odst. 1, 3 a 4,
d)
Ministerstvo obrany, jde-li o správní delikty podle § 17, § 17a odst. 1 až 4, § 17a odst. 6 a § 17b odst. 2 až 6,
e)
Ministerstvo vnitra, jde-li o správní delikty podle § 17, § 17a odst. 1 až 4, § 17a odst. 6 a § 17b odst. 2 až 6.“.
59.
V § 17i odst. 6 se slova „jinou než bezpečnou potravinu“ nahrazují slovy „potravinu škodlivou pro zdraví59)“.
Poznámka pod čarou č. 59 zní:
„59)
Čl. 14 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.“.
60.
V § 18 odst. 1 písm. a) se slova „označování potravin a tabákových výrobků“ nahrazují slovy „poskytování informací o potravinách a tabákových výrobcích“.
61.
V § 18 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
množství a druhy přídatných látek, podmínky jejich použití při výrobě potravin a potraviny a skupiny potravin, v nichž se mohou tyto látky vyskytovat,“.
62.
V § 18 odst. 1 písmena j) a k) znějí:
„j)
jeden nebo více dalších způsobů vyjadřování nebo uvádění výživových údajů použitelných při poskytování informací o potravinách spotřebitelům, kromě způsobů stanovených čl. 30 až 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011,
k)
pro tabákové výrobky
1.
požadavky na vzhled, vlastnosti, obsah, složení a způsob uvádění na trh,
2.
maximální úrovně emisí cigaret,
3.
požadavky na laboratoře schválené pro měření emisí tabákových výrobků,
4.
umístění a vlastnosti jedinečného identifikátoru, rozsah údajů v něm obsažených a způsob nakládání s údaji, včetně jejich převádění, zpracovávání a uchovávání a přístupu k nim,
5.
umístění a vlastnosti bezpečnostního prvku,
6.
zakázané prvky a rysy podle § 12b odst. 1,
7.
další povinné údaje pro tabákové výrobky určené ke kouření podle § 12d odst. 1 písm. i),
8.
informace týkající se odvykání kouření podle § 12d odst. 2 a skupiny kombinovaných zdravotních varování podle § 12d odst. 3,
9.
rozsah, lhůty, způsob informování a způsob nakládání s informacemi podle § 13 odst. 1 a 4,
10.
prioritní seznam přísad, rozsah, prvky, lhůty, způsob zpracování, zaměření a způsob předložení studie podle § 13a odst. 1, rozsah, lhůty a způsob zpracování zprávy o výsledku studie podle § 13a odst. 2 a rozsah, lhůty a způsob předložení zprávy podle § 13e odst. 6,
11.
rozsah údajů požadovaných pro registraci podle § 13c odst. 2 až 5 a způsob jejího provedení,
12.
seznam látek povolených k výrobě tabákových výrobků a jejich přípustné množství,
13.
seznam zakázaných látek, které nesmí obsahovat tabákové výrobky uváděné na trh,
14.
rozsah, lhůty a způsob informování o novém tabákovém výrobku,
15.
další požadavky na informace o studiích, výzkumu a na další informace o novém tabákovém výrobku, které jsou výrobce a dovozce nového tabákového výrobku povinni oznámit podle § 12g odst. 3,“.
63.
V § 18 odst. 1 písmeno m) zní:
„m)
pro potraviny a tabákové výrobky a pro podmínky jejich výroby a uvádění na trh
1.
požadavky na odběr a přípravu kontrolních vzorků, požadavky na jejich balení, označování, přepravu a uchování, včetně požadavků na záznam o odběru vzorků,
2.
požadavky na odbornou kvalifikaci osob provádějících odběr, přípravu a zkoušení kontrolních vzorků,
3.
požadavky na zkoušení kontrolních vzorků a náležitosti protokolu o zkoušce,“.
64.
V § 18 odst. 1 písm. o) se slova „§ 3d odst. 4“ nahrazují slovy „§ 12g odst. 1, § 12h odst. 3, § 12j odst. 3 a § 13 odst. 1, 2 a 4“.
65.
V § 18 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno u), které zní:
„u)
způsob poskytování informací o pokrmech, technologické požadavky na jejich výrobu nebo přípravu, požadavky na způsob uvádění pokrmů na trh, podmínky uchovávání a manipulace s pokrmy, smyslové, fyzikální, chemické a mikrobiologické požadavky na bezpečnost pokrmů a požadavky na označování pokrmů ve fázi jejich výroby, přípravy nebo uvádění na trh před jejich nabízením spotřebiteli.“.
66.
V § 19 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou pro
a)
elektronické cigarety a náhradní náplně do nich
1.
požadavky na jejich složení, vzhled, jakost a vlastnosti,
2.
požadavky na jejich označování, včetně zakázaných prvků a rysů,
3.
způsob, lhůty a rozsah oznamovací povinnosti,
4.
rozsah údajů požadovaných pro registraci a způsob jejího provedení,
b)
bylinné výrobky určené ke kouření
1.
požadavky na jejich označování, včetně zakázaných prvků a rysů,
2.
způsob, lhůty a rozsah oznamovací povinnosti.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Potraviny uvedené na trh nebo označené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které nejsou v souladu s požadavky stanovenými zákonem č. 110/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, mohou být prodávány do vyčerpání zásob.
2.
Ustanovení § 9b odst. 1 zákona č. 110/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nevztahuje na zapsanou ochrannou kombinovanou známku „Český výrobek Garantováno potravinářskou komorou ČR“ č. 480690.
3.
Ustanovení § 9b odst. 1 zákona č. 110/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na ochranné známky60) obsahující slova „česká potravina“, které byly zapsané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a na ochranné známky obsahující slova „české cechovní normy“, které byly zapsané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
Cigarety a tabák určený k ručnímu balení cigaret, které nejsou v souladu s požadavky stanovenými zákonem č. 110/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a byly vyrobeny nebo uvedeny na trh a označeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, mohou být nabízeny k prodeji a prodávány nejdéle 3 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5.
Tabákové výrobky, s výjimkou cigaret a tabáku určeného k ručnímu balení cigaret, a bylinné výrobky určené ke kouření, které nejsou v souladu s požadavky stanovenými zákonem č. 110/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a byly vyrobeny nebo uvedeny na trh a označeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, mohou být nabízeny k prodeji a prodávány nejdéle do 20. května 2017.
6.
Elektronické cigarety a náhradní náplně do nich, které nejsou v souladu s požadavky stanovenými zákonem č. 110/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a byly vyrobeny nebo uvedeny na trh a označeny nejpozději do 19. listopadu 2016, mohou být nabízeny k prodeji a prodávány nejdéle do 20. května 2017.
7.
Maloobchodní prodejci provozující ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona přeshraniční prodej tabákových výrobků, elektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich na dálku nemohou v přeshraničním prodeji na dálku pokračovat, pokud neobdrží registraci podle § 13c odst. 6 nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
8.
Správní řízení zahájená podle zákona č. 110/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a do dne nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně neskončená, se dokončí podle zákona č. 110/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
9.
Správní řízení zahájená podle zákona č. 110/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2017, s provozovatelem potravinářského podniku, který provozuje stravovací službu, a do dne 1. ledna 2017 pravomocně neskončená, se dokončí podle zákona č. 110/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2017.
10.
Kontrola zahájená podle zákona č. 110/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 110/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
11.
Kontrola provozovatele potravinářského podniku, který provozuje stravovací službu, zahájená podle zákona č. 110/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2017, se dokončí podle zákona č. 110/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2017.
60)
Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách), ve znění pozdějších předpisů.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci
Čl. III
Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 321/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 120/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 138/2014 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odstavce 6 a 7 znějí:
„(6)
Jako orgán prvního stupně rozhoduje ve správním řízení inspektorát příslušný podle své územní působnosti, o odvolání proti rozhodnutí inspektorátu rozhoduje ústřední inspektorát.
(7)
V řízení o správním deliktu zjištěném při kontrole, při níž inspektor postupoval podle § 4 odst. 2, nebo spočívajícím v nesplnění povinnosti uložené opatřením, které bylo vydáno postupem podle § 5 odst. 3, rozhoduje jako orgán prvního stupně inspektorát, jehož inspektor postupoval podle § 4 odst. 2 nebo uložil nesplněnou povinnost.“.
2.
Na konci textu poznámky pod čarou č. 3 se doplňují slova „, zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů“.
3.
Na konci textu poznámky pod čarou č. 3a se doplňují slova „, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS, v platném znění, nařízení Komise (EU) č. 10/2011 ze dne 14. ledna 2011 o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu“.
4.
V § 2 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d).
5.
V § 3 odst. 1 písm. b) se slova „uvádění do oběhu“ nahrazují slovy „distribuci nebo uvádění na trh“.
6.
V § 3 odst. 1 písm. e) se slova „uváděné do oběhu“ nahrazují slovy „distribuované nebo uváděné na trh“.
7.
V § 3 odst. 2 se na konci textu písmene e) doplňují slova „a přímo použitelným předpisem Evropské unie o mikrobiologických kritériích pro potraviny41)“.
Poznámka pod čarou č. 41 zní:
„41)
Nařízení Komise (ES) č. 2073/2005, v platném znění.“.
8.
V § 3 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) až n), která včetně poznámky pod čarou č. 42 znějí:
„l)
kontroluje dodržování povinností stanovených pro reklamu na potraviny v rozsahu stanoveném zákonem upravujícím regulaci reklamy,
m)
kontroluje, zda informace uvedené na obalech nebo etiketách určených pro potraviny, zemědělské výrobky a tabákové výrobky splňují požadavky stanovené zvláštními právními předpisy3) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie3a),
n)
kontroluje nakládání s vedlejšími produkty živočišného původu v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie o vedlejších produktech živočišného původu42) v mezích své působnosti podle zákona upravujícího potraviny.
42)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), v platném znění.“.
9.
V § 3 odst. 3 písm. b) se na konci bodu 1 slovo „nebo“ zrušuje.
10.
V § 3 odst. 3 se na konci písmene b) doplňuje slovo „nebo“ a bod 3, který zní:
„3.
vzorků odebraných z míst nebo zařízení používaných při výrobě a uvádění na trh potravin podléhajících kontrole v laboratořích pověřených podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o úředních kontrolách31), které splňují podmínky pro provoz laboratoří stanovené v přímo použitelném předpisu Evropské unie o úředních kontrolách32); v případě vzorků pro mikrobiologické zkoušení odebraných z míst nebo zařízení nelze odebrat vzorky pro doplňující odborný posudek,“.
11.
V § 3 odst. 3 písmena c) až e) znějí:
„c)
vydává osvědčení na žádost výrobci o tom, že jím vyrobený zemědělský výrobek, potravina28), ke kontrole jejíž výroby je inspekce příslušná, nebo tabákový výrobek splňuje požadavky stanovené zvláštními právními předpisy3) nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie3a), anebo na žádost kontrolované osoby o tom, že její činnost, k jejíž kontrole je inspekce příslušná, splňuje požadavky stanovené zvláštními právními předpisy3) nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie3a); vydání osvědčení podléhá správnímu poplatku a inspekce při vydání osvědčení vychází
1.
ze svých dosavadních kontrolních zjištění,
2.
z kontroly, kterou provede u žadatele o osvědčení,
3.
z výsledků rozborů provedených v laboratoři, která splňuje podmínky pro provoz laboratoří stanovené technickou normou upravující všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří33), jejichž provedení inspekce na základě žádosti o osvědčení uložila žadateli o osvědčení; inspekce může žadateli o osvědčení určit druhy rozborů vhodné k ověření skutečností, jichž se má osvědčení týkat, nebo
4.
z výsledků rozborů provedených v laboratoři, která splňuje podmínky pro provoz laboratoří stanovené technickou normou upravující všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří33), které inspekci s žádostí předložil žadatel o osvědčení,
d)
na žádost vydává osvědčení pro fyzickou nebo právnickou osobu pro zápis označení původu, zeměpisných označení a zaručených tradičních specialit do rejstříku10), 10a), pro změnu specifikace nebo zrušení zápisu označení původu, zeměpisných označení a zaručených tradičních specialit; vydání osvědčení podléhá správnímu poplatku,
e)
na žádost vydává osvědčení pro fyzickou nebo právnickou osobu o tom, že čerstvé ovoce, čerstvá zelenina nebo konzumní brambory splňují požadavky stanovené zvláštními právními předpisy3) nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie3a); vydání osvědčení podléhá správnímu poplatku,“.
12.
V § 3 odst. 3 se písmeno m) zrušuje.
Dosavadní písmena n) až ee) se označují jako písmena m) až dd).
13.
V § 3 odst. 3 písmeno m) zní:
„m)
v případě, že vydání osvědčení vyžaduje laboratorní rozbor a tento rozbor provede laboratoř inspekce, rozhodne inspekce o tom, že žadatel uhradí náklady tohoto rozboru ve výši podle sazebníku náhrad za rozbory prováděné laboratořemi inspekce pro účely kontroly; v případě, že vydání osvědčení vyžaduje laboratorní rozbor a provedení tohoto rozboru zajistí inspekce, rozhodne inspekce o tom, že žadatel uhradí náklady tohoto rozboru; v případě, že vydání osvědčení vyžaduje provedení kontroly podle písmene c) bodu 2, rozhodne inspekce o tom, že žadatel uhradí náklady kontroly stanovené podle prováděcího právního předpisu, který stanoví výši paušální částky nákladů vzniklých v souvislosti s kontrolou; náhrada nákladů rozborů a kontroly je příjmem státního rozpočtu a vybírá ji inspektorát, který ji uložil,“.
14.
V § 3 odst. 6 větě první se za slova „tabákové výrobky“ vkládají slova „nebo místa anebo zařízení používaná při výrobě nebo uvádění potravin na trh“.
15.
V § 4 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „činnosti“ vkládá slovo „též“.
16.
V § 4 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
pečetit prostory přímo související s výkonem a předmětem kontroly na dobu a v rozsahu nezbytném k provedení kontroly,“.
17.
Poznámka pod čarou č. 16 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
18.
V § 4 odst. 2 se slova „Oprávnění podle odstavce 1“ nahrazují slovy „Oprávnění podle tohoto zákona a kontrolního řádu“.
19.
V § 4 odstavec 3 zní:
„(3)
Inspektoři se při výkonu kontrolní činnosti prokazují průkazem inspekce, který je současně dokladem o jejich pověření ke kontrole, nebo písemným pověřením k jednotlivé kontrole. Průkaz inspekce vydává ústřední ředitel. Písemné pověření k jednotlivé kontrole vydává ředitel inspektorátu.“.
20.
V § 4 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Kontrola prodeje na dálku může být zahájena kontrolním nákupem, předcházejícím předložení pověření ke kontrole kontrolované osobě nebo povinné osobě nebo doručení oznámení o zahájení kontroly kontrolované osobě.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
21.
V § 4 odst. 5 větě první se slova „kontrolované osoby“ nahrazují slovy „přímo souvisejících s výkonem a předmětem kontroly“.
22.
V § 4 odst. 5 větě druhé se slova „kontrolované osoby“ zrušují.
23.
V § 5 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
zakáže
1.
výrobu zemědělských výrobků nebo potravin nebo jejich uvádění na trh29), anebo výrobu tabákových výrobků, jejich distribuci nebo jejich uvádění na trh, jestliže tyto zemědělské výrobky, potraviny nebo tabákové výrobky nesplňují požadavky stanovené zvláštním právním předpisem3), přímo použitelným předpisem Evropské unie3a) nebo mezinárodními smlouvami7),
2.
používání obalů, přístrojů a zařízení, které neodpovídají požadavkům stanoveným zvláštním právním předpisem3), 6), 9), 17) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie3a), nebo ke kterým není přiloženo písemné prohlášení podle zvláštního právního předpisu17) nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie3a),
3.
užívání prostor pro výrobu zemědělských výrobků nebo potravin nebo pro jejich uvádění na trh29) anebo pro výrobu tabákových výrobků, pro jejich distribuci nebo pro jejich uvádění na trh, pokud nesplňují podmínky, které umožňují uchovat jejich bezpečnost6), 18), 36),
4.
užívání prostor pro výrobu zemědělských výrobků nebo potravin nebo pro jejich uvádění na trh anebo pro výrobu tabákových výrobků, pro jejich distribuci nebo pro jejich uvádění na trh, pokud kontrolovaná osoba neumožní inspektorovi vstupovat na pozemky, do staveb nebo do jiných prostor v souladu s jeho oprávněním podle kontrolního řádu,
5.
používání obalů nebo etiket, jestliže informace na nich uvedené jsou v rozporu s požadavky stanovenými zvláštním právním předpisem3) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie3a),“.
24.
Poznámka pod čarou č. 17 zní:
„17)
§ 11 a 19 vyhlášky č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění pozdějších předpisů.“.
25.
V § 5 odst. 1 písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 43 zní:
„d)
zajistí
1.
na trh uváděné zemědělské výrobky nebo potraviny anebo distribuované nebo na trh uváděné tabákové výrobky, označené nebo nabízené klamavým způsobem8) nebo nesplňující požadavky stanovené zvláštním právním předpisem3) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie3a),
2.
zemědělské výrobky, potraviny, tabákové výrobky nebo další věci, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis43),
43)
Například § 115 odst. 3 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 58 odst. 3 zákona č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu, ve znění pozdějších předpisů.“.
26.
V § 5 odst. 1 písm. e) se slova „uvádění tabákových výrobků do oběhu“ nahrazují slovy „distribuci nebo uvádění tabákových výrobků na trh“.
27.
V § 5 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) a k), která znějí:
„j)
uloží povinnost podle § 7c zákona upravujícího regulaci reklamy,
k)
uloží povinnost podle § 23a zákona upravujícího ochranu spotřebitele.“.
28.
V § 5 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Je-li opatření vydávané na základě protokolu o kontrole nebo jiného kontrolního dokumentu obsahujícího kontrolní zjištění podle kontrolního řádu44), postačí v odůvodnění uvést pouze odkaz na tento protokol o kontrole nebo jiný kontrolní dokument.“.
Poznámka pod čarou č. 44 zní:
„44)
§ 12 odst. 1 písm. h) zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).“.
29.
V § 5 odst. 6 větě první se slovo „inspektor“ nahrazuje slovy „ředitel inspektorátu“ a slovo „též“ se zrušuje.
30.
V § 5 odst. 6 větě třetí se slovo „inspektor“ nahrazuje slovem „ředitel“.
31.
V § 5a odstavec 1 zní:
„(1)
Inspektor vydá souhlas s obnovením výroby zemědělských výrobků, potravin nebo tabákových výrobků, uváděním zemědělských výrobků nebo potravin na trh nebo uváděním tabákových výrobků na trh nebo jejich distribucí anebo s používáním obalů, etiket, přístrojů, zařízení nebo prostor, které byly zakázány podle § 5 odst. 1 písm. a), pokud byl závadný stav odstraněn; souhlas musí být vydán neprodleně, nejpozději však do 15 dnů ode dne, kdy kontrolovaná osoba prokázala odstranění závadného stavu.“.
32.
V § 5a odst. 2 se slova „uváděním do oběhu tabákových výrobků, jejichž uvádění do oběhu“ nahrazují slovy „distribucí nebo uváděním na trh tabákových výrobků, jejichž distribuce nebo uvádění na trh“.
33.
V § 5a odst. 3 se slovo „Inspektor“ nahrazuje slovem „Ředitel“.
34.
§ 5b včetně poznámky pod čarou č. 45 zní:
㤠5b
(1)
Inspektor zajistí věci podle § 5 odst. 1 písm. d) bodu 1 do doby, než bude inspektorátem pravomocně rozhodnuto o jejich propadnutí nebo zabrání, popřípadě do doby, kdy bude prokázáno, že nebyl dán důvod jejich zajištění.
(2)
Inspektor zajistí věci podle § 5 odst. 1 písm. d) bodu 2 do doby, než bude inspektorátem pravomocně rozhodnuto o jejich propadnutí nebo zabrání nebo do doby, než budou předány správci daně, popřípadě do doby, kdy bude prokázáno, že nebyl dán důvod zajištění.
(3)
Kontrolovaná osoba nebo povinná osoba45) je povinna věci zajištěné podle § 5 odst. 1 písm. d) inspektorovi vydat. V případě, že kontrolovaná osoba nebo povinná osoba jejich vydání odmítne, provede inspektor jejich odnětí. O vydání, případně odnětí sepíše inspektor písemný záznam.
(4)
Inspektor je povinen věci zajištěné podle § 5 odst. 1 písm. d) po celou dobu zajištění uskladnit způsobem, který vylučuje jakékoliv nakládání s nimi.
(5)
Náklady na uskladnění hradí kontrolovaná osoba. Náklady nehradí, prokáže-li, že nebyl dán důvod zajištění.
(6)
V odůvodněných případech může inspektor zajistit zničení nebezpečných zemědělských výrobků, potravin nebo tabákových výrobků, jejichž zničení nařídil podle § 5 odst. 1 písm. b), a to na náklady kontrolované osoby, pokud není zvláštním právním předpisem stanoveno jinak.
45)
§ 5 odst. 2 zákona č. 255/2012 Sb.“.
35.
V § 6 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1)
Inspektorát neprodleně rozhodne o zrušení opatření podle § 5 odst. 1 písm. d), pokud nebyl dán důvod zajištění. Rozhodnutí lze vydat do 1 roku od uložení opatření podle § 5 odst. 1 písm. d).
(2)
Inspektorát rozhodne o zničení věcí, které byly zajištěny podle § 5 odst. 1 písm. d) bodu 1, poté, co bylo rozhodnuto o jejich propadnutí nebo zabrání. Zničení se provede úředně pod dohledem tříčlenné komise jmenované ředitelem inspektorátu ve lhůtě stanovené v rozhodnutí. O zničení tato komise sepíše protokol. Inspekce rozhodne o tom, že kontrolovaná osoba, která tyto věci uváděla na trh, uhradí náklady jejich zničení. Náhrada nákladů vynaložených na zničení věci je příjmem státního rozpočtu a vybírá ji inspektorát, který ji uložil.“.
36.
V § 6 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.
37.
V § 11 odst. 1 písm. b) se za slova „tabákových výrobků“ vkládají slova „nebo výrobků z révy vinné“.
38.
V § 11 odst. 1 písmena c) a d) znějí:
„c)
nesplní opatření podle § 5 odst. 1 písm. c), d), e), f), g), h), i), j) nebo k),
d)
poruší povinnost stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky na zemědělské výrobky21) nebo vedlejší produkty živočišného původu, nebo“.
39.
V § 11 se na konci odstavce 1 doplňuje písmeno e), které zní:
„e)
poruší pečeť umístěnou v průběhu kontroly na základě § 4 odst. 1 písm. h).“.
40.
V § 11 odst. 2 se slova „nebo c)“ nahrazují slovy „, c) nebo e)“.
41.
Na konci textu § 14 se doplňují slova „a výši paušální částky nákladů vzniklých v souvislosti s kontrolou podle § 3 odst. 3 písm. c) bodu 2“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o regulaci reklamy
Čl. IV
Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 138/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 132/2003 Sb., zákona č. 217/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 480/2004 Sb., zákona č. 384/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 25/2006 Sb., zákona č. 109/2007 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 28/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 202/2015 Sb., se mění takto:
1.
Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně nadpisu zní:
㤠3a
Elektronické cigarety
(1)
Zakazuje se reklama, jejímž cílem nebo přímým nebo nepřímým účinkem je propagace elektronických cigaret a náhradních náplní do nich, šířená prostřednictvím služeb informační společnosti10a) nebo v periodickém tisku2), neperiodických publikacích3), na letácích, plakátech nebo jiných tiskovinách, s výjimkou publikací, které jsou určeny výlučně profesionálům v obchodě s elektronickými cigaretami a náhradními náplněmi do nich, a publikací, které jsou tištěny a zveřejněny ve třetích zemích, pokud tyto publikace nejsou primárně určeny pro vnitřní trh Evropské unie.
(2)
Zakazuje se jakákoli forma sponzorování akcí, činností nebo jednotlivců, jejichž cílem nebo přímým nebo nepřímým účinkem je propagace elektronických cigaret a náhradních náplní do nich, pokud se objekt sponzorování týká několika členských států Evropské unie nebo se koná v několika členských státech Evropské unie anebo dosahuje přeshraničního účinku jiným způsobem.“.
2.
V § 5d odst. 2 se za slovo „stanovené“ vkládají slova „zákonem o potravinách a tabákových výrobcích41), zejména pokud jde o uvedení informace naznačující, že země původu potraviny je Česká republika,“.
Poznámka pod čarou č. 41 zní:
„41)
Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
3.
V § 7 se na konci textu písmene f) doplňují slova „, je-li způsob šíření této reklamy nekalou obchodní praktikou“.
4.
V § 8 odst. 1 se na konci písmene l) slovo „nebo“ zrušuje.
5.
V § 8 odst. 1 písmeno m) zní:
„m)
nesdělí na výzvu orgánu dozoru a ve lhůtě jím stanovené údaje o osobě zadavatele nebo zpracovatele reklamy nebo o osobě, která u něj šíření reklamy objednala, podle § 7a odst. 4, nebo“.
6.
V § 8 se na konci odstavce 1 doplňuje písmeno n), které zní:
„n)
v rozporu s § 3a odst. 1 šíří reklamu na elektronické cigarety nebo na náplně do nich.“.
7.
V § 8 odst. 5 písmeno c) zní:
„c)
do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d), e), f), g), h), i), k), l) nebo n), podle odstavce 2 písm. a), b) nebo c) nebo podle odstavce 3 písm. a), b), c), d) nebo e).“.
8.
V § 8a odst. 1 písm. l) se slova „odst. 2 nebo 3“ zrušují.
9.
V § 8a odst. 1 se na konci písmene o) slovo „nebo“ zrušuje.
10.
V § 8a odst. 1 písmeno p) zní:
„p)
nesdělí na výzvu orgánu dozoru a ve lhůtě jím stanovené údaje o osobě zadavatele nebo zpracovatele reklamy nebo o osobě, která u něj šíření reklamy objednala, podle § 7a odst. 4, nebo“.
11.
V § 8a se na konci odstavce 1 doplňuje písmeno q), které zní:
„q)
v rozporu s § 3a odst. 1 šíří reklamu na elektronické cigarety nebo na náhradní náplně do nich.“.
12.
V § 8a odst. 4 se na konci textu písmene d) doplňují slova „nebo § 3a“.
13.
V § 8a odst. 5 písm. b) se slova „l) nebo m)“ nahrazují slovy „l), m) nebo q)“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání
Čl. V
Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 341/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 82/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 348/2005 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 196/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 302/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 406/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb. a zákona č. 79/2015 Sb., se mění takto:
1.
V § 48 odst. 1 písm. g) a v § 53 odst. 2 se slova „nebo jiných tabákových výrobků“ nahrazují slovy „, jiných tabákových výrobků, elektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich“.
2.
V § 48 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které včetně poznámky pod čarou č. 21 zní:
„m)
obchodní sdělení naznačující, že země původu potraviny je Česká republika, pokud nejsou splněny požadavky stanovené zákonem o potravinách a tabákových výrobcích21).
21)
§ 9b zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
3.
V § 49 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
obchodní sdělení týkající se erotických služeb, erotických výrobků a humánních léčivých přípravků nebo doplňků stravy na podporu sexuální výkonnosti nebyly zařazovány do vysílání v době od 06.00 hodin do 22.00 hodin; tato povinnost se na provozovatele vysílání nevztahuje, je-li vysílání koncovému uživateli dostupné na základě písemné smlouvy uzavřené s osobou starší 18 let a je k němu poskytnuto technické opatření, které této osobě umožňuje omezit přístup k vysílání dětem a mladistvým,“.
4.
V § 53a odst. 4 písmeno a) zní:
„a)
cigarety, jiné tabákové výrobky, elektronické cigarety, náhradní náplně do nich nebo umístění produktu osoby, jejímž hlavním předmětem činnosti je výroba nebo prodej cigaret, jiných tabákových výrobků, elektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich, nebo“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání
Čl. VI
Zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání), ve znění zákona č. 302/2011 Sb. a zákona č. 142/2012 Sb., se mění takto:
1.
V § 8 odst. 2 písm. b) a v § 9 odst. 2 se slova „nebo jiných tabákových výrobků“ nahrazují slovy „, jiných tabákových výrobků, elektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich“.
2.
V § 8 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 14 zní:
„d)
audiovizuální obchodní sdělení naznačující, že země původu potraviny je Česká republika, pokud nejsou splněny požadavky stanovené zákonem o potravinách a tabákových výrobcích14).
14)
§ 9b zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
3.
V § 10 odst. 4 písmeno a) zní:
„a)
cigarety, jiné tabákové výrobky, elektronické cigarety nebo náhradní náplně do nich nebo umístění produktu osoby, jejímž hlavním předmětem činnosti je výroba nebo prodej cigaret, jiných tabákových výrobků, elektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich, nebo“.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
Čl. VII
(1)
Tento zákon nabývá účinnosti 90. dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení
a)
čl. I bodu 30, pokud jde o § 9a odst. 1 písm. c), a čl. I bodu 31, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2017,
b)
čl. I bodu 36, pokud jde o § 11 odst. 2, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018,
c)
čl. I bodu 39, pokud jde o § 12c odst. 1 a 2, které nabývá účinnosti dnem 20. května 2019, a
d)
čl. I bodu 39, pokud jde o § 12c odst. 3 a 4, které nabývá účinnosti dnem 20. května 2024.
(2)
Ustanovení čl. I bodu 39, pokud jde o § 12d odst. 1 písm. e), pozbývá platnosti uplynutím dne 19. května 2019.
(3)
Ustanovení čl. I bodu 38, pokud jde o § 12a odst. 2, pozbývá platnosti uplynutím dne 19. května 2020.
(4)
Ustanovení čl. I bodu 39, pokud jde o § 12e písm. c) a § 12f písm. c), pozbývá platnosti uplynutím dne 19. května 2024.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 28/2016 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 28/2016 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Opčního protokolu k Úmluvě o právech dítěte zavádějícího postup předkládání oznámení
Vyhlášeno 8. 6. 2016, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 2. 3. 2016, částka 15/2016
* ČÁST I - Obecná ustanovení
* ČÁST II - Postup předkládání oznámení
* ČÁST III - Vyšetřovací řízení
* ČÁST IV - Závěrečná ustanovení
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 2. 3. 2016
28
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 19. prosince 2011 byl v New Yorku přijat Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte zavádějící postup předkládání oznámení1).
Jménem České republiky byl Opční protokol podepsán v New Yorku dne 30. dubna 2015.
S Opčním protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej dne 19. listopadu 2015 ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Opčního protokolu, dne 2. prosince 2015.
Česká republika učinila následující prohlášení, které bylo uloženo u depozitáře dne 20. května 2016:
„V souladu s čl. 12 odst. 1 Opčního protokolu k Úmluvě o právech dítěte zavádějícího postup předkládání oznámení prohlašuje Česká republika, že uznává působnost Výboru pro práva dítěte k přijímání a projednání oznámení podle tohoto článku.“
Opční protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 19 dne 14. dubna 2014. Pro Českou republiku vstoupil v platnost podle odstavce 2 téhož článku dne 2. března 2016.
Anglické znění Opčního protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte zavádějící postup předkládání oznámení
Státy, které jsou smluvními stranami tohoto Protokolu,
majíce na zřeteli, že podle zásad vyhlášených v Chartě Organizace spojených národů je uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv všech příslušníků lidské rodiny základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě,
berouce na vědomí, že smluvní strany Úmluvy o právech dítěte (dále uváděné jako „Úmluva“) přiznávají práva v ní uvedená každému dítěti nacházejícímu se pod jejich jurisdikcí bez diskriminace jakéhokoliv druhu bez jakéhokoliv rozlišování podle rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, náboženství, politického či jiného smýšlení, národnostního, etnického či sociálního původu, majetku, postižení, rodu nebo jiného postavení dítěte či jeho rodičů nebo právních zástupců,
potvrzujíce, že všechna lidská práva a základní svobody jsou univerzální, nedělitelné, vzájemně závislé a provázané,
potvrzujíce také postavení dítěte jako právního subjektu a jako lidské bytosti s důstojností a rozvíjejícími se schopnostmi,
uznávajíce, že děti vzhledem ke svému zvláštnímu a závislému postavení mohou mít velké obtíže s využitím dostupných opravných prostředků v případě porušování svých práv,
majíce na zřeteli, že tento Protokol posílí a doplní vnitrostátní a regionální mechanismy umožňující dětem předkládat stížnosti na porušování jejich práv,
uznávajíce, že při uplatňování opravných prostředků v případě porušování práv dítěte musí být hlavním hlediskem nejlepší zájem dítěte a že postupy na všech úrovních v případě takových opravných prostředků musejí být přizpůsobeny dětem,
vyzývajíce smluvní strany, aby vytvořily příslušné vnitrostátní mechanismy umožňující dítěti, jehož práva byla porušena, přístup k účinným opravným prostředkům na vnitrostátní úrovni,
připomínajíce v tomto ohledu důležitou úlohu vnitrostátních lidskoprávních institucí a dalších příslušných specializovaných institucí pověřených prosazovat a chránit práva dítěte,
majíce na zřeteli, že pro posílení a doplnění těchto vnitrostátních mechanismů a k dalšímu zlepšení provádění Úmluvy a případně jejích opčních protokolů týkajících se prodeje dětí, dětské prostituce a dětské pornografie a o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů by bylo vhodné pověřit Výbor pro práva dítěte (dále uváděný jako „Výbor“) funkcemi stanovenými tímto Protokolem,
se dohodly takto:
ČÁST I
Obecná ustanovení
Článek 1
Pravomoc Výboru pro práva dítěte
1.
Každý stát, který je smluvní stranou tohoto Protokolu, přiznává Výboru pravomoci stanovené tímto Protokolem.
2.
Výbor neuplatňuje své pravomoci vůči státu, který je smluvní stranou tohoto Protokolu, v záležitostech týkajících se porušování práv stanovených dokumentem, jehož smluvní stranou dotčený stát není.
3.
Výbor nepřijímá oznámení týkající se státu, který není smluvní stranou tohoto Protokolu.
Článek 2
Obecné zásady výkonu funkcí Výboru
Při výkonu funkcí, které jsou Výboru svěřeny tímto Protokolem, se Výbor řídí zásadou nejlepšího zájmu dítěte. Bere do úvahy rovněž práva a názory dítěte a přisuzuje názorům dítěte odpovídající váhu podle věku a stupně zralosti dítěte.
Článek 3
Jednací řád
1.
Výbor přijme jednací řád, kterým se bude řídit při výkonu funkcí, které mu jsou svěřeny tímto Protokolem. Vezme přitom do úvahy zejména článek 2 tohoto Protokolu, aby byl zajištěn postup přizpůsobený dětem.
2.
Výbor začlení do svého jednacího řádu záruky, aby dítě nebylo manipulováno osobami jednajícími jeho jménem, a může odmítnout projednat jakékoliv oznámení, o němž se domnívá, že není v nejlepším zájmu dítěte.
Článek 4
Ochranná opatření
1.
Smluvní strana přijme veškerá potřebná opatření, aby lidská práva osob v její jurisdikci nebyla porušována a aby s těmito osobami nebylo špatně zacházeno či aby nebyly zastrašovány z důvodu, že komunikují či spolupracují s Výborem podle tohoto Protokolu.
2.
Totožnost jakékoliv dotčené osoby či skupiny osob nebude bez jejich výslovného souhlasu zveřejněna.
ČÁST II
Postup předkládání oznámení
Článek 5
Individuální oznámení
1.
Oznámení mohou být předkládána jednotlivci či skupinou jednotlivců nebo jménem jednotlivců či skupiny jednotlivců v jurisdikci smluvního státu, kteří tvrdí, že tento smluvní stát porušil vůči nim některé z práv uvedených v jakémkoliv z následujících dokumentů, jejichž je tento stát smluvní stranou:
a)
Úmluva;
b)
její Opční protokol týkající se prodeje dětí, dětské prostituce a dětské pornografie;
c)
její Opční protokol o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů.
2.
Oznámení může být předloženo jménem jednotlivců či skupiny jednotlivců pouze s jejich svolením s výjimkou případu, kdy předkladatel může prokázat, že jedná jejich jménem i bez takového svolení.
Článek 6
Předběžná opatření
1.
Po obdržení oznámení a před rozhodnutím ve věci může Výbor kdykoliv předat dotčené smluvní straně k bezodkladnému posouzení žádost, aby tato smluvní strana přijala předběžná opatření nezbytná za výjimečných okolností k tomu, aby se předešlo možným nenapravitelným škodám způsobeným obětioběti či obětemobětem uvedeného porušování práv.
2.
Výkon pravomoci svěřené Výboru odstavcem 1 tohoto článku nemá vliv na rozhodnutí o přijatelnosti oznámení či rozhodnutí ve věci.
Článek 7
Přijatelnost
Výbor považuje oznámení za nepřijatelné v případě, že:
a)
oznámení je anonymní;
b)
oznámení není předloženo písemně;
c)
oznámení je zneužitím práva překládat taková oznámení či není slučitelné s ustanoveními Úmluvy a/nebo jejích opčních protokolů;
d)
stejná otázka již byla Výborem přezkoumána či byla nebo je přezkoumávána podle jiného mezinárodního vyšetřovacího či smírčího postupu;
e)
všechny dostupné vnitrostátní opravné prostředky nebyly vyčerpány. Toto pravidlo se neuplatňuje, pokud trvání použití opravných prostředků přesahuje přiměřené lhůty nebo pokud je málo pravděpodobné, že jím lze dosáhnout skutečné nápravy;
f)
oznámení je zjevně neopodstatněné či nedostatečně odůvodněné;
g)
ke skutečnostem, které jsou předmětem oznámení, došlo přede dnem vstupu tohoto Protokolu v platnost pro uvedenou smluvní stranu s výjimkou případu, kdy tyto skutečnosti po tomto dni pokračovaly;
h)
oznámení nebylo předloženo ve lhůtě jednoho roku po vyčerpání vnitrostátních opravných prostředků s výjimkou případů, kdy jeho předkladatel může prokázat, že oznámení nebylo možné v dané lhůtě předložit.
Článek 8
Sdělení oznámení
1.
Výbor sdělí důvěrně a bez zbytečného odkladu dotčené smluvní straně veškerá oznámení, která mu byla podle tohoto Protokolu doručena, pokud je nepovažuje za nepřijatelná a netýkající se uvedené smluvní strany.
2.
Smluvní strana předloží Výboru písemně svá vysvětlení či prohlášení upřesňující záležitost a uvádějící případná opatření k nápravě, která přijala. Smluvní strana předloží svou odpověď bez zbytečného odkladu, a to ve lhůtě šesti měsíců.
Článek 9
Smírné řešení
1.
Výbor nabídne své služby dotčeným stranám, aby dosáhly smírného řešení věci v souladu s povinnostmi obsaženými v Úmluvě či v jejích opčních protokolech.
2.
Dohoda o smírném řešení dosažená pod patronací Výboru ukončuje projednávání oznámení předloženého podle tohoto Protokolu.
Článek 10
Projednání oznámení
1.
Výbor projedná oznámení, která mu byla zaslána podle tohoto Protokolu bez zbytečného odkladu s přihlédnutím ke všem jemu předloženým dokumentům s tím, že tyto dokumenty budou předány dotčeným stranám.
2.
Výbor projednává oznámení, která mu byla zaslána podle tohoto Protokolu, na neveřejných zasedáních.
3.
Pokud Výbor požádal o předběžná opatření, urychlí projednání oznámení.
4.
Pokud Výbor přezkoumává oznámení o porušování hospodářských, sociálních či kulturních práv, vyhodnocuje přiměřenost opatření přijatých smluvní stranou podle článku 4 Úmluvy. Bere přitom do úvahy, že smluvní strana může přijímat různá politická opatření k uplatnění hospodářských, sociálních a kulturních práv uvedených v Úmluvě.
5.
Po projednání oznámení předá Výbor neprodleně dotčeným stranám svá stanoviska k oznámení společně se svými případnými doporučeními.
Článek 11
Následná opatření
1.
Smluvní strana věnuje náležitou pozornost názorům a případným doporučením Výboru a zašle mu písemnou odpověď s informacemi o veškerých opatřeních přijatých či zamýšlených v souvislosti s názory a doporučeními Výboru. Smluvní strana zašle svou odpověď bez zbytečného odkladu ve lhůtě šesti měsíců.
2.
Výbor může vyzvat smluvní stranu, aby mu předložila další informace o jakýchkoliv opatřeních přijatých na základě názorů či doporučení Výboru nebo o plnění případné dohody o smírném řešení a, pokud to Výbor uzná za vhodné, vyzve smluvní stranu, aby takové informace zařadila do svých dalších zpráv předkládaných podle článku 44 Úmluvy, případně článku 12 Opčního protokolu týkajícího se prodeje dětí, dětské prostituce a dětské pornografie či článku 8 Opčního protokolu o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů.
Článek 12
Mezistátní oznámení
1.
Každá smluvní strana tohoto Protokolu může kdykoliv prohlásit, že uznává pravomoc Výboru k přijímání a projednání oznámení, v nichž kterákoliv smluvní strana tvrdí, že jiná smluvní strana neplní své povinnosti plynoucí z některé z následujících smluv, jichž je tento stát smluvní stranou:
a)
Úmluva;
b)
její Opční protokol týkající se prodeje dětí, dětské prostituce a dětské pornografie;
c)
její Opční protokol o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů.
2.
Výbor nepřijímá oznámení týkající se smluvní strany, která takové prohlášení neučinila, či oznámení od smluvní strany, která takové prohlášení neučinila.
3.
Výbor nabídne své služby dotčeným smluvním stranám k dosažení smírného řešení věci při dodržování povinností obsažených v Úmluvě a jejích opčních protokolech.
4.
Smluvní strany uloží prohlášení učiněné podle odstavce 1 tohoto článku u generálního tajemníka Organizace spojených národů, který jeho kopii zašle ostatním smluvním stranám. Prohlášení může být kdykoliv odvoláno oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi. Takové stažení není na újmu projednání jakékoliv otázky, která je předmětem oznámení již předaného podle tohoto článku. Žádné další oznámení smluvní strany nebude podle tohoto článku přijato poté, co generální tajemník obdržel oznámení o stažení prohlášení, pokud dotčený smluvní stát neučiní nové prohlášení.
ČÁST III
Vyšetřovací řízení
Článek 13
Vyšetřovací řízení v případě závažných či systematických porušování
1.
Jestliže Výbor obdrží spolehlivé informace, že některá smluvní strana závažným způsobem či systematicky porušuje práva obsažená v Úmluvě, jejím Opčním protokolu týkajícím se prodeje dětí, dětské prostituce a dětské pornografie či v jejím Opčním protokolu o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů, vyzve tuto smluvní stranu ke spolupráci při přezkoumání těchto informací a k neprodlenému předložení připomínek k těmto informacím.
2.
Výbor může s ohledem na případné připomínky dotčené smluvní strany, jakož i na jakékoliv jiné spolehlivé informace, které má k dispozici, pověřit jednoho či více svých členů, aby provedli vyšetřování a s jeho výsledky Výbor neprodleně seznámili. Vyšetřování může v odůvodněných případech, a pokud k tomu smluvní strana dá souhlas, zahrnovat návštěvu na území takového státu.
3.
Vyšetřování probíhá důvěrně a ve všech fázích postupu se vyhledává spolupráce smluvní strany.
4.
Po prostudování zjištění takového vyšetřování je Výbor neprodleně sdělí dotčené smluvní straně, společně s případnými připomínkami a doporučeními.
5.
Bez zbytečného odkladu, avšak nejpozději do šesti měsíců po obdržení takových zjištění, připomínek a doporučení Výboru, předloží dotčená smluvní strana Výboru své připomínky.
6.
Po ukončení vyšetřovacího řízení prováděného podle odstavce 2 tohoto článku se může Výbor po konzultacích s dotčenou smluvní stranou rozhodnout začlenit shrnutí výsledků řízení do své zprávy připravované podle článku 16 tohoto Protokolu.
7.
Každá smluvní strana může v okamžiku podpisu tohoto Protokolu, jeho ratifikace nebo přistoupení k němu prohlásit, že neuznává působnost Výboru uvedenou v tomto článku ohledně práv uvedených v některé nebo ve všech smlouvách uvedených v odstavci 1.
8.
Každá smluvní strana, která učinila prohlášení uvedené v odstavci 7 tohoto článku, může kdykoliv toto prohlášení odvolat oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.
Článek 14
Následná opatření k vyšetřovacímu řízení
1.
Výbor může v případě nutnosti po uplynutí lhůty šesti měsíců uvedené v článku 13 odstavec 5 vyzvat dotčenou smluvní stranu, aby jej informovala o opatřeních přijatých či zamýšlených v návaznosti na vyšetřování vedené podle článku 13 tohoto Protokolu.
2.
Výbor může vyzvat smluvní stranu, aby mu předložila další informace o jakýchkoliv opatřeních přijatých v návaznosti na vyšetřování vedené podle článku 13 a, pokud to Výbor uzná za vhodné, vyzvat tuto smluvní stranu, aby takové informace a zařadila do dalších zpráv, které předloží podle článku 44 Úmluvy, případně článku 12 jejího Opčního protokolu týkajícího se prodeje dětí, dětské prostituce a dětské pornografie či článku 8 jejího Opčního protokolu o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů.
ČÁST IV
Závěrečná ustanovení
Článek 15
Mezinárodní pomoc a spolupráce
1.
Výbor může se souhlasem dotčené smluvní strany předat specializovaným institucím, fondům a programům Organizace spojených národů a jiným příslušným orgánům své připomínky či doporučení týkající se oznámení a vyšetřování a naznačující potřebu technické rady nebo pomoci, společně s případnými komentáři a návrhy smluvní strany ohledně těchto připomínek či doporučení.
2.
Výbor může rovněž se souhlasem dotčené smluvní strany doporučit pozornosti těchto orgánů jakoukoliv záležitost vyplývající z oznámení projednaného podle tohoto Protokolu, která by jim mohla pomoci, každému v oblasti jeho kompetencí, vyslovit se ke vhodnosti mezinárodních opatření, která by napomohla smluvním stranám dosáhnout pokroku při uplatňování práv přiznaných v Úmluvě nebo v jejích opčních protokolech.
Článek 16
Zpráva Valnému shromáždění
Výbor zahrne do zprávy, kterou předkládá každé dva roky Valnému shromáždění podle odstavce 5 článku 44 Úmluvy, shrnutí své činnosti podle tohoto Protokolu.
Článek 17
Šíření Opčního protokolu a informací o něm
Každá smluvní strana se zavazuje seznamovat širokou veřejnost s tímto Protokolem a šířit ho, jakož i usnadňovat jak dospělým, tak i dětem, včetně osob s postižením, přístup k informacím o stanoviscích a doporučeních Výboru, zejména s ohledem na záležitosti týkající se smluvní strany, a to vhodným a aktivním způsobem a všemi dostupnými formami.
Článek 18
Podpis, ratifikace a přístup
1.
Tento Protokol je otevřen k podpisu všem státům, které podepsaly nebo ratifikovaly Úmluvu či některý z jejích prvních dvou opčních protokolů nebo k nim přistoupily.
2.
Tento Protokol podléhá ratifikaci jakéhokoli státu, který ratifikoval Úmluvu či některý z jejích prvních dvou opčních protokolů, nebo k nim přistoupil. Ratifikační listiny nebo listiny o přístupu se ukládají u generálního tajemníka Organizace spojených národů.
3.
Tento Protokol je otevřený k přístupu každému státu, který ratifikoval Úmluvu či některý z jejích prvních dvou opčních protokolů, nebo který k nim přistoupil.
4.
Přístup se provádí uložením listiny o přístupu u generálního tajemníka.
Článek 19
Vstup v platnost
1.
Tento Protokol vstoupí v platnost tři měsíce po uložení desáté ratifikační listiny či listiny o přístupu.
2.
Pro každý stát, který tento Protokol ratifikoval nebo k němu přistoupil po uložení desáté ratifikační listiny či listiny o přístupu, vstoupí tento Protokol v platnost tři měsíce po uložení jeho ratifikační listiny či listiny o přístupu.
Článek 20
Porušení po vstupu v platnost
1.
Výbor je příslušný projednávat pouze porušení jakéhokoliv z práv přiznaného v Úmluvě nebo v některém z jejích prvních dvou opčních protokolů, ke kterým došlo ze strany smluvní strany po vstupu tohoto Protokolu v platnost.
2.
Pokud se některý stát stane smluvní stranou tohoto protokolu až po jeho vstupu v platnost, pak se jeho povinnosti vůči Výboru týkají pouze těch porušení práv přiznaných v Úmluvě nebo v některém z jejích prvních dvou opčních protokolů, ke kterým došlo až po vstupu tohoto Protokolu v platnost pro dotčený stát.
Článek 21
Změny
1.
Kterákoli smluvní strana může navrhnout změnu tohoto Protokolu a předložit ji generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. Generální tajemník seznámí s jakýmikoliv navrženými změnami smluvní strany a požádá je, aby mu oznámily, zda souhlasí se svoláním setkání smluvních stran, na němž by tyto návrhy posoudily a rozhodly o nich. Pokud se do čtyř měsíců ode dne takového oznámení vysloví alespoň třetina smluvních stran pro takové setkání, svolá generální tajemník setkání pod záštitou Organizace spojených národů. Každou změnu přijatou dvoutřetinovou většinou přítomných a hlasujících smluvních stran předloží generální tajemník ke schválení Valnému shromáždění, a poté k přijetí všem smluvním stranám.
2.
Změna přijatá a schválená v souladu s odstavcem 1 tohoto článku vstoupí v platnost třicátého dne po dni, kdy počet uložených listin o přijetí dosáhl dvou třetin počtu smluvních stran v den přijetí takové změny. Poté vstoupí změna v platnost pro každou smluvní stranu třicátého dne poté, co taková smluvní strana uložila svou listinu o přijetí. Změna je závazná pouze pro ty smluvní strany, které ji přijaly.
Článek 22
Vypovězení
1.
Každá smluvní strana může tento Protokol kdykoliv vypovědět písemným oznámením generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. Vypovězení se stane účinným jeden rok po dni, kdy bylo oznámení přijato generálním tajemníkem.
2.
Ustanovení tohoto Protokolu se budou nadále týkat všech oznámení předložených podle článků 5 či 12 či každého vyšetřování zahájeného podle článku 13 přede dnem, kdy vypovězení nabude účinnosti.
Článek 23
Depozitář a oznámení generálního tajemníka
1.
Generální tajemník Organizace spojených národů je depozitářem tohoto Protokolu.
2.
Generální tajemník informuje všechny státy:
a)
o podpisech, ratifikacích a přístupech podle tohoto protokolu;
b)
o dni vstupu tohoto Protokolu v platnost a o všech změnách přijatých podle článku 21;
c)
o každém vypovězení podle článku 22.
Článek 24
Jazyky
1.
Tento Protokol, jehož anglické, arabské, čínské, francouzské, ruské a španělské znění mají stejnou platnost, bude uložen v archivech Organizace spojených národů.
2.
Generální tajemník Organizace spojených národů poskytne ověřené kopie tohoto Protokolu všem státům.
1)
Úmluva o právech dítěte přijatá v New Yorku dne 20. listopadu 1989 byla vyhlášena pod č. 104/1991 Sb. a opravena pod č. 41/2010 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 27/2016 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 27/2016 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o pozastavení provádění a výpovědi Smlouvy o zdanění příjmů z úspor mezi Českou republikou a Jersey, vyhlášené pod č. 50/2008 Sb. m. s
Vyhlášeno 8. 6. 2016, částka 15/2016
27
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že nótou ze dne 30. března 2016 bylo České republice oznámeno rozhodnutí vlády Jersey o pozastavení provádění a vypovězení Smlouvy o zdanění příjmů z úspor mezi Českou republikou a Jersey, sjednané výměnou dopisů ze dne 8. června 2004 a 19. listopadu 2004 a vyhlášené pod č. 50/2008 Sb. m. s.
Provádění Smlouvy bylo pozastaveno podle článku 17 odst. 3 Smlouvy ode dne 1. dubna 2016. Platnost Smlouvy končí podle článku 16 odst. 2 Smlouvy ke dni 1. dubna 2017. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 26/2016 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 26/2016 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o pozastavení provádění a výpovědi Smlouvy o zdanění příjmů z úspor mezi Českou republikou a Guernsey, vyhlášené pod č. 49/2008 Sb. m. s.
Vyhlášeno 8. 6. 2016, částka 15/2016
26
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dopisem ze dne 4. dubna 2016 bylo České republice oznámeno rozhodnutí politické rady Guernsey o pozastavení provádění a vypovězení Smlouvy o zdanění příjmů z úspor mezi Českou republikou a Guernsey, sjednané výměnou dopisů ze dne 8. června 2004 a 19. listopadu 2004 a vyhlášené pod č. 49/2008 Sb. m. s.
Provádění Smlouvy bylo pozastaveno podle článku 17 odst. 3 Smlouvy ode dne 11. dubna 2016. Platnost Smlouvy končí podle článku 16 odst. 2 Smlouvy ke dni 11. dubna 2017. |
Usnesení Poslanecké sněmovny č. 179/2016 Sb. | Usnesení Poslanecké sněmovny č. 179/2016 Sb.
Usnesení Poslanecké sněmovny k zákonu, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, přijatému Parlamentem dne 20. dubna 2016 a vrácenému prezidentem republiky dne 4. května 2016
Vyhlášeno 8. 6. 2016, částka 68/2016
179
USNESENÍ
Poslanecké sněmovny
ze dne 24. května 2016
Poslanecká sněmovna setrvává na zákonu ze dne 20. dubna 2016, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, přijatém Parlamentem dne 20. dubna 2016 a vráceném prezidentem republiky dne 4. května 2016.
Hamáček v. r. |
Zákon č. 178/2016 Sb. | Zákon č. 178/2016 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 8. 6. 2016, datum účinnosti 1. 9. 2016, částka 68/2016
* ČÁST PRVNÍ - Změna školského zákona
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o přestupcích
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 11. 2020
178
ZÁKON
ze dne 20. dubna 2016,
kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna školského zákona
Čl. I
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 158/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 217/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 58/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 242/2008 Sb., zákona č. 243/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 49/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 378/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 331/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 370/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb. a zákona č. 82/2015 Sb., se mění takto:
1.
V § 8 odst. 3 se slova „§ 169 odst. 5 až 9“ nahrazují slovy „§ 169 odst. 5 až 10“.
2.
V § 21 odst. 1 písmeno d) zní:
„d)
zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků a studentů, volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy nebo školskou radu s tím, že ředitel školy nebo školská rada jsou povinni se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat a své stanovisko k nim odůvodnit,“.
3.
V § 28 odst. 2 písm. f) se slova „odst. 9“ nahrazují slovy „, údaje o mimořádném nadání“.
4.
V § 28 odst. 3 písm. d) se slova „odst. 9“ nahrazují slovy „, údaje o mimořádném nadání“.
5.
V § 28 odst. 5 se za slova „dokumentace a školních matrik“ vkládají slova „a další údaje nezbytné pro stanovení kvalifikovaných odhadů ukazatelů vzdělávání a vzdělávací soustavy“.
6.
V § 31 odst. 3 se slovo „pracovníkům“ nahrazuje slovem „zaměstnancům“.
7.
V § 32 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Ministerstvo a Ministerstvo zdravotnictví dále stanoví vyhláškou podmínky, za nichž lze v odůvodněných případech nabízet k prodeji nebo prodávat potraviny podle věty první, pokud se nejedná o nabízení potravin k prodeji nebo prodej žákům do splnění povinné školní docházky.“.
8.
V § 34 odstavec 1 zní:
„(1)
Předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku zpravidla od 3 do 6 let, nejdříve však pro děti od 2 let.“.
10.
V § 34 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Od počátku školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne pátého roku věku, do zahájení povinné školní docházky dítěte, je předškolní vzdělávání povinné, není-li dále stanoveno jinak.“.
11.
V § 34 odstavec 2 zní:
„(2)
Zápis k předškolnímu vzdělávání od následujícího školního roku se koná v období od 2. května do 16. května. Termín a místo zápisu stanoví ředitel mateřské školy v dohodě se zřizovatelem a zveřejní je způsobem v místě obvyklým.“.
12.
V § 34 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Do mateřské školy zřízené obcí nebo svazkem obcí se přednostně přijímají děti, které před začátkem školního roku dosáhnou nejméně čtvrtého roku věku, pokud mají místo trvalého pobytu, v případě cizinců místo pobytu, v příslušném školském obvodu (§ 179 odst. 3) nebo jsou umístěné v tomto obvodu v dětském domově, a to do výše povoleného počtu dětí uvedeného ve školském rejstříku.“.
13.
V § 34 odst. 3 se věta poslední nahrazuje větou „Do mateřské školy zřízené obcí nebo svazkem obcí se přednostně přijímají děti, které před začátkem školního roku dosáhnou nejméně třetího roku věku, pokud mají místo trvalého pobytu, v případě cizinců místo pobytu, v příslušném školském obvodu (§ 179 odst. 3) nebo jsou umístěné v tomto obvodu v dětském domově, a to do výše povoleného počtu dětí uvedeného ve školském rejstříku.“.
15.
V § 34 odstavec 4 zní:
„(4)
Obecní úřad obce, na jejímž území je školský obvod mateřské školy, poskytuje této škole s dostatečným předstihem před termínem zápisu seznam dětí uvedených v odstavci 3. Seznam obsahuje vždy jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu dítěte, v případě cizince místo pobytu dítěte.“.
16.
V § 34 se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který včetně poznámky pod čarou č. 60 zní:
„(9)
Za lesní mateřskou školu se považuje mateřská škola, ve které vzdělávání probíhá především ve venkovních prostorách mimo zázemí lesní mateřské školy, které slouží pouze k příležitostnému pobytu. Zázemí lesní mateřské školy nesmí být stavbou60).
60)
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavce 9 a 10 se označují jako odstavce 10 a 11.
17.
Za § 34 se vkládají nové § 34a a 34b, které včetně nadpisů znějí:
㤠34a
Povinnost předškolního vzdělávání a způsoby jejího plnění
(1)
Povinné předškolní vzdělávání se vztahuje na státní občany České republiky, kteří pobývají na území České republiky déle než 90 dnů, a na občany jiného členského státu Evropské unie, kteří na území České republiky pobývají déle než 90 dnů. Dále se povinné předškolní vzdělávání vztahuje na jiné cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území České republiky trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů, a na účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany11). Povinné předškolní vzdělávání se nevztahuje na děti s hlubokým mentálním postižením.
(2)
Zákonný zástupce dítěte je povinen přihlásit dítě k zápisu k předškolnímu vzdělávání (§ 34 odst. 2) v kalendářním roce, ve kterém začíná povinnost předškolního vzdělávání dítěte. Dítě, pro které je předškolní vzdělávání povinné, se vzdělává v mateřské škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu, v němž má dítě místo trvalého pobytu, v případě cizince místo pobytu (dále jen „spádová mateřská škola“), pokud zákonný zástupce nezvolí pro dítě jinou mateřskou školu nebo jiný způsob povinného předškolního vzdělávání podle odstavce 5. Je-li dítě přijato do jiné než spádové mateřské školy, oznámí ředitel této školy tuto skutečnost bez zbytečného odkladu řediteli spádové mateřské školy.
(3)
Povinné předškolní vzdělávání má formu pravidelné denní docházky v pracovních dnech, a to v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Povinnost předškolního vzdělávání není dána ve dnech, které připadají na období školních prázdnin v souladu s organizací školního roku v základních a středních školách; pro účely tohoto ustanovení se termín jarních prázdnin určuje podle sídla mateřské školy v souladu s vyhláškou o organizaci školního roku. Právo dítěte vzdělávat se v mateřské škole po celou dobu provozu, v němž je vzděláváno, není větou první a druhou dotčeno.
(4)
Podmínky pro uvolňování dětí ze vzdělávání a omlouvání jejich neúčasti ve vzdělávání stanoví školní řád. Ředitel mateřské školy je oprávněn požadovat doložení důvodů nepřítomnosti dítěte; zákonný zástupce je povinen doložit důvody nepřítomnosti dítěte nejpozději do 3 dnů ode dne výzvy.
(5)
Jiným způsobem plnění povinnosti předškolního vzdělávání se rozumí
a)
individuální vzdělávání dítěte, které se uskutečňuje bez pravidelné denní docházky dítěte do mateřské školy,
b)
vzdělávání v přípravné třídě základní školy a ve třídě přípravného stupně základní školy speciální podle § 47 a 48a,
c)
vzdělávání v zahraniční škole na území České republiky, ve které ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky dle § 38a.
(6)
Zákonný zástupce dítěte, které bude plnit povinnost předškolního vzdělávání způsobem podle odstavce 5 písm. b) nebo c), je povinen oznámit tuto skutečnost řediteli spádové mateřské školy. Oznámení je povinen učinit nejpozději 3 měsíce před počátkem školního roku, kterým začíná povinnost předškolního vzdělávání dítěte.
§ 34b
Individuální vzdělávání dítěte
(1)
Zákonný zástupce dítěte, pro které je předškolní vzdělávání povinné, může pro dítě v odůvodněných případech zvolit, že bude individuálně vzděláváno. Má-li být dítě individuálně vzděláváno převážnou část školního roku, je zákonný zástupce dítěte povinen toto oznámení učinit nejpozději 3 měsíce před počátkem školního roku. V průběhu školního roku lze plnit povinnost individuálního předškolního vzdělávání nejdříve ode dne, kdy bylo oznámení o individuálním vzdělávání dítěte doručeno řediteli mateřské školy, kam bylo dítě přijato k předškolnímu vzdělávání.
(2)
Oznámení zákonného zástupce o individuálním vzdělávání dítěte musí obsahovat
a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné číslo a místo trvalého pobytu dítěte, v případě cizince místo pobytu dítěte,
b)
uvedení období, ve kterém má být dítě individuálně vzděláváno,
c)
důvody pro individuální vzdělávání dítěte.
(3)
Ředitel mateřské školy doporučí zákonnému zástupci dítěte, které je individuálně vzděláváno, oblasti, v nichž má být dítě vzděláváno. Tyto oblasti vychází z rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Mateřská škola ověří úroveň osvojování očekávaných výstupů v jednotlivých oblastech a případně doporučí zákonnému zástupci další postup při vzdělávání; způsob a termíny ověření, včetně náhradních termínů, stanoví školní řád tak, aby se ověření uskutečnilo v období od 3. do 4. měsíce od začátku školního roku. Zákonný zástupce dítěte, které je individuálně vzděláváno, je povinen zajistit účast dítěte u ověření.
(4)
Ředitel mateřské školy, kam bylo dítě přijato k předškolnímu vzdělávání, ukončí individuální vzdělávání dítěte, pokud zákonný zástupce dítěte nezajistil účast dítěte u ověření podle odstavce 3, a to ani v náhradním termínu.
(5)
Odvolání proti rozhodnutí ředitele mateřské školy o ukončení individuálního vzdělávání dítěte nemá odkladný účinek.
(6)
Po ukončení individuálního vzdělávání dítěte podle odstavce 5 nelze dítě opětovně individuálně vzdělávat podle odstavce 1.
(7)
Výdaje spojené s individuálním vzděláváním dítěte hradí zákonný zástupce dítěte, s výjimkou speciálních kompenzačních pomůcek podle § 16 odst. 2 písm. d) a výdajů na činnost mateřské školy, do níž bylo dítě přijato k předškolnímu vzdělávání.“.
18.
V § 35 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Rozhodnout o ukončení předškolního vzdělávání nelze v případě dítěte, pro které je předškolní vzdělávání povinné.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
19.
V § 35 odst. 3 se za slovo „vzdělávání,“ vkládají slova „včetně rozsahu povinného předškolního vzdělávání,“.
20.
V § 36 odst. 4 se slova „15. ledna do 15. února“ nahrazují slovy „1. dubna do 30. dubna“.
21.
V § 36 odst. 5 se za slovo „pobytu“ vkládají slova „, v případě cizince místo pobytu žáka“ a slovo „března“ se nahrazuje slovem „května“.
22.
V § 36 se na konci textu odstavce 8 doplňují slova „, v případě cizince místo pobytu dítěte“.
23.
V § 37 odst. 1 se slova „po dovršení šestého roku věku“ zrušují a slova „do 31. května kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku“ se nahrazují slovy „v době zápisu dítěte k povinné školní docházce podle § 36 odst. 4“.
24.
V § 37 odst. 4 se slova „doporučí zároveň zákonnému zástupci dítěte vzdělávání dítěte v přípravné třídě základní školy nebo v posledním ročníku mateřské školy, pokud lze předpokládat, že toto vzdělávání vyrovná vývoj dítěte“ nahrazují slovy „informuje zákonného zástupce o povinnosti předškolního vzdělávání dítěte a možných způsobech jejího plnění“.
25.
V § 40 písmeno a) zní:
„a)
individuální vzdělání žáka, které se uskutečňuje bez pravidelné účasti ve vyučování ve škole,“.
26.
Nadpis § 41 zní:
„Individuální vzdělávání žáka“.
27.
V § 41 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
28.
V § 41 odst. 3 písmeno c) zní:
„c)
osoba, která bude žáka vzdělávat, získala alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou, a jedná-li se o žáka ve druhém stupni základní školy, vysokoškolské vzdělání,“.
29.
V § 41 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Po dobu individuálního vzdělávání žáka za plnění podmínek uvedených v odstavci 3 odpovídá zákonný zástupce žáka.“.
Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 5 až 10.
30.
V § 41 odst. 8 úvodní části ustanovení se slova „zruší povolení individuálního vzdělávání“ nahrazují slovy „ukončí individuální vzdělávání“.
31.
V § 41 odstavec 9 zní:
„(9)
Pokud ředitel školy rozhodne o ukončení individuálního vzdělávání žáka, zařadí žáka do příslušného ročníku základní školy. Odvolání proti rozhodnutí ředitele školy o ukončení individuálního vzdělávání žáka nemá odkladný účinek.“.
32.
V § 47 odst. 1 se slova „, přednostně děti,“ nahrazují slovem „a“.
33.
V § 50 odst. 4 se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slovo „řádem“ se doplňují slova „a ani po písemné výzvě ředitele školy zaslané na poslední známou adresu zákonného zástupce cizince nesdělí, že bude i nadále navštěvovat danou školu“.
34.
§ 60 až 60b včetně nadpisů znějí:
㤠60
Organizace přijímacího řízení
(1)
Přijímací řízení do prvního ročníku oborů středního vzdělání se uskutečňuje v jednotlivých kolech vyhlašovaných ředitelem školy; ředitel školy je povinen vyhlásit nejméně jedno kolo přijímacího řízení. První kolo přijímacího řízení vyhlašuje ředitel školy do 31. ledna, není-li dále stanoveno jinak; způsob vyhlášení dalších kol přijímacího řízení je stanoven prováděcím právním předpisem. V případě zápisu školy nebo oboru vzdělání do školského rejstříku po 31. lednu může ředitel školy vyhlásit první kolo přijímacího řízení v jiném termínu, nejpozději však do 31. srpna.
(2)
Ředitel školy stanoví pro jednotlivá kola přijímacího řízení
a)
jednotná kritéria přijímání do oboru vzdělání a formy vzdělávání a způsob hodnocení jejich splnění,
b)
předpokládaný počet přijímaných uchazečů do oboru vzdělání a formy vzdělávání.
(3)
Ředitel školy může stanovit pro přijímací řízení
a)
školní přijímací zkoušku, přičemž stanoví pro první kolo přijímacího řízení dva termíny konání zkoušky,
b)
jednotná kritéria a předpokládané počty přijímaných uchazečů pro přijímání ke vzdělávání v různých zaměřeních školního vzdělávacího programu.
(4)
Informaci o skutečnostech podle odstavců 2 a 3 zveřejní ředitel školy pro první kolo přijímacího řízení do 31. ledna a pro další kola přijímacího řízení nejpozději k datu vyhlášení příslušného kola přijímacího řízení. Informace musí být zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5)
V přijímacím řízení v oborech vzdělání s maturitní zkouškou se koná vždy jednotná přijímací zkouška z českého jazyka a literatury a z matematiky (dále jen „jednotná zkouška“), není-li dále stanoveno jinak. Možnost stanovit pro přijímací řízení zároveň školní přijímací zkoušku tím není dotčena.
(6)
Při přijímacím řízení do zkráceného studia pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou podle § 85 se jednotná zkouška nekoná.
§ 60a
Přihláška
(1)
Přihlášku ke vzdělávání ve střední škole podává uchazeč řediteli střední školy. Za nezletilého uchazeče podává přihlášku zákonný zástupce. U uchazečů s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou může v nezbytných případech podat přihlášku ředitel příslušného školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, přičemž o podání přihlášky bezodkladně informuje zákonného zástupce uchazeče. V případě nezletilého uchazeče je náležitostí přihlášky také souhlas uchazeče s jejím podáním.
(2)
Přihláška se podává na tiskopisu, který stanoví ministerstvo a zveřejní jej způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Součástí přihlášky jsou doklady stanovené prováděcím právním předpisem, včetně posudku o splnění podmínek zdravotní způsobilosti uchazeče pro daný obor vzdělání, pokud je stanovena.
(4)
Pro první kolo přijímacího řízení může uchazeč podat nejvýše dvě přihlášky. Pokud uchazeč podává dvě přihlášky, uvede na každé přihlášce také údaj o škole a oboru vzdělání, kam podává druhou přihlášku.
(5)
Uchazeč odevzdá řediteli střední školy přihlášku pro první kolo přijímacího řízení do 1. března.
(6)
V případě uchazečů o přijetí do oborů vzdělání s maturitní zkouškou předává údaje z přihlášky škola Centru pro zjišťování výsledků vzdělávání (dále jen „Centrum“) do 10 dnů po termínu stanoveném v odstavci 5 způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.
§ 60b
Obsah a forma přijímacích zkoušek
(1)
Přijímací zkoušky ověřují předpoklady uchazeče ke vzdělávání. Přijímací zkoušky v prvním kole přijímacího řízení se pro obory vzdělání s maturitní zkouškou konají v pracovních dnech v období od 12. dubna do 28. dubna; pro ostatní obory vzdělání se konají v pracovních dnech v období od 22. dubna do 30. dubna. Obsah a forma přijímací zkoušky odpovídají rámcovému vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání.
(2)
Jednotná zkouška se skládá z písemného testu ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura a písemného testu ze vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace. Způsob zadávání, délku trvání a kritéria hodnocení jednotné zkoušky a podmínky organizace jednotné zkoušky stanoví prováděcí právní předpis.
(3)
Přípravu zadání testů jednotné zkoušky, jejich distribuci a zpracování a hodnocení výsledků testů zajišťuje Centrum. Na zadání testů jednotné zkoušky jako informaci veřejně nepřístupnou se vztahuje obdobně § 80b. Ministerstvo je správcem registru uchazečů o vzdělávání v oborech vzdělání se stanovenou jednotnou zkouškou; Centrum je zpracovatelem tohoto registru. Registr obsahuje za účelem identifikace uchazeče jeho rodné číslo, a nebylo-li rodné číslo přiděleno, jméno, příjmení a datum narození uchazeče.
(4)
U uchazečů se speciálními vzdělávacími potřebami rozhodne ředitel školy podle vyjádření školského poradenského zařízení, které uchazeč doloží k přihlášce, o uzpůsobení podmínek pro konání jednotné zkoušky.
(5)
Cizinci, na které se vztahuje § 20 odst. 4, nekonají na žádost jednotnou zkoušku ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura. Povinnost školy ověřit rozhovorem znalost českého jazyka, která je nezbytná pro vzdělávání v daném oboru vzdělání, není dotčena. V rámci kritérií podle § 60 odst. 2 písm. a) stanoví ředitel školy způsob hodnocení jednotné zkoušky cizinců podle věty první.
(6)
Obsah a formu školní přijímací zkoušky stanovuje ředitel školy.“.
35.
Za § 60b se vkládají nové § 60c až 60g, které včetně nadpisů znějí:
㤠60c
Organizace přijímacích zkoušek
(1)
Jednotná zkouška se koná v prvním kole přijímacího řízení, a to v termínu, který stanoví ministerstvo do 30. září předchozího kalendářního roku a který zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Každý uchazeč může písemný test ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura a písemný test ze vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace přijímacího řízení konat dvakrát, v prvním stanoveném termínu ve škole uvedené na přihlášce v prvním pořadí, ve druhém stanoveném termínu ve škole uvedené na přihlášce ve druhém pořadí, nebo ve škole uvedené uchazečem podle § 62 odst. 7 věty druhé. Termíny konání jednotné zkoušky se stanoví odlišně jednak pro nižší stupeň šestiletého a osmiletého gymnázia, jednak pro ostatní obory vzdělání s maturitní zkouškou a jejich formy vzdělávání.
(2)
Pokud ředitel školy rozhodl o konání školní přijímací zkoušky, zašle uchazečům pozvánku k jejímu konání nejpozději 14 dní před termínem konání této zkoušky.
(3)
Uchazeč, který se pro vážné důvody k řádnému termínu přijímací zkoušky nedostavil a svoji neúčast písemně nejpozději do 3 dnů omluvil řediteli školy, ve které ji měl konat, koná zkoušku v náhradním termínu. V tomto náhradním termínu koná zkoušku i nezletilý uchazeč a uchazeč s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou, který se pro vážné důvody k řádnému termínu přijímací zkoušky nedostavil a jeho neúčast omluvil písemně nejpozději do 3 dnů řediteli školy zákonný zástupce tohoto uchazeče, popřípadě ředitel příslušného školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy. Náhradní termín jednotné zkoušky stanoví a zveřejní ministerstvo způsobem podle odstavce 1 věty první, náhradní termín školní přijímací zkoušky stanoví uchazeči ředitel školy; přijímací zkouška v náhradním termínu se koná nejpozději do 1 měsíce po termínu konání řádné přijímací zkoušky. Stejný termín pro konání přijímací zkoušky v jiném oboru vzdělání nebo jiné škole není důvodem stanovení náhradního termínu konání zkoušky.
(4)
Pro první kolo přijímacího řízení na jeden obor vzdělání konané v rámci jedné školy nelze školní přijímací zkoušku vykonat ve více různých termínech, ve kterých se zkouška koná.
§ 60d
Hodnocení výsledků přijímacího řízení
(1)
Ředitel školy hodnotí splnění kritérií přijímacího řízení uchazečem podle
a)
hodnocení na vysvědčeních z předchozího vzdělávání,
b)
výsledků jednotné zkoušky, pokud je součástí přijímacího řízení,
c)
výsledků školní přijímací zkoušky, je-li stanovena,
d)
případně dalších skutečností, které osvědčují vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy uchazeče.
(2)
Hodnocení jednotné zkoušky se na celkovém hodnocení splnění kritérií přijímacího řízení uchazečem podílí nejméně 60 %; v případě přijímacího řízení do oboru vzdělání Gymnázium se sportovní přípravou nejméně 40 %. Uchazeči se do celkového hodnocení započítává lepší výsledek písemného testu ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura a písemného testu ze vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace. Centrum zpřístupňuje hodnocení uchazeče příslušné střední škole, na níž se uchazeč hlásí k přijetí do prvního ročníku středního vzdělávání, nejpozději do 28. dubna. Další hodnocení splnění kritérií stanoví ředitel školy. Ředitel školy může v rámci kritérií pro přijetí stanovit hranici úspěšnosti v jednotné zkoušce nebo školní přijímací zkoušce, které musí uchazeč dosáhnout jako nezbytné podmínky pro přijetí.
(3)
Podle výsledků dosažených jednotlivými uchazeči při přijímacím řízení stanoví ředitel školy jejich pořadí. Pokud splní kritéria přijímacího řízení více uchazečů, než kolik lze přijmout, rozhoduje jejich pořadí podle výsledků hodnocení kritérií přijímacího řízení.
§ 60e
Rozhodnutí o přijetí a doručování rozhodnutí
(1)
Ředitel školy v případě oborů vzdělání s maturitní zkouškou ukončí hodnocení do 2 pracovních dnů po zpřístupnění hodnocení uchazeče Centrem a zveřejní seznam přijatých uchazečů. V případě ostatních oborů vzdělání ukončí ředitel školy hodnocení do 2 pracovních dnů po dni konání přijímací zkoušky podle § 60b odst. 1 a zveřejní seznam přijatých uchazečů. Nepřijatým uchazečům nebo zákonným zástupcům nepřijatých nezletilých uchazečů ředitel doručí rozhodnutí o nepřijetí. Ředitel školy dále zveřejní výsledky hodnocení prvního a posledního přijatého uchazeče v anonymizované podobě.
(2)
Pokud se jednotná zkouška ani školní přijímací zkouška v prvním kole přijímacího řízení nekoná, zveřejní ředitel školy seznam přijatých uchazečů a nepřijatým uchazečům nebo zákonným zástupcům nepřijatých nezletilých uchazečů odešle rozhodnutí o nepřijetí v termínu od 22. dubna do 30. dubna.
(3)
Odvolání uchazeče proti rozhodnutí ředitele školy o výsledku přijímacího řízení lze podat ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení rozhodnutí.
§ 60f
Další kola přijímacího řízení
(1)
Ředitel školy k naplnění předpokládaného stavu žáků může vyhlásit další kola přijímacího řízení, přičemž postupuje obdobně jako v prvním kole, s výjimkou povinnosti stanovit dva termíny školní přijímací zkoušky.
(2)
V rámci hodnocení výsledků přijímacího řízení může ředitel školy zohlednit výsledky jednotné zkoušky; současně určí náhradní způsob hodnocení v případě uchazečů, kteří jednotnou zkoušku nekonali.
(3)
Školní přijímací zkouška se koná nejdříve 14 dní po vyhlášení příslušného kola přijímacího řízení. Pozvánku ke školní přijímací zkoušce zašle ředitel školy uchazeči nejpozději 7 pracovních dnů před termínem konání této zkoušky.
(4)
Pokud ředitel školy vyhlásí další kola přijímacího řízení, oznámí neprodleně krajskému úřadu počet volných míst v jednotlivých oborech vzdělání a formách vzdělávání. Krajský úřad neprodleně zveřejní přehled středních škol s údaji o počtu volných míst v jednotlivých oborech vzdělání a formách vzdělávání, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 60g
Zápisový lístek
(1)
K potvrzení úmyslu uchazeče stát se žákem příslušného oboru vzdělání v dané střední škole slouží zápisový lístek. Toto ustanovení se nevztahuje na studium podle § 83 až 85 a na vzdělávání podle § 25 odst. 2 písm. b) až e).
(2)
Uchazeč, který je žákem základní školy, obdrží zápisový lístek v této základní škole nejpozději do 15. března. V ostatních případech vydá na žádost uchazeče nebo jeho zákonného zástupce zápisový lístek krajský úřad příslušný podle místa trvalého pobytu uchazeče, u cizinců podle místa pobytu na území České republiky, případně sídla školy, kam se uchazeč hlásí, pokud na území České republiky nepobývá. Při vydávání zápisového lístku ověří krajský úřad totožnost uchazeče nebo jeho zákonného zástupce.
(3)
Každý uchazeč o vzdělávání ve střední škole, který se účastní přijímacího řízení pro následující školní rok, obdrží jeden zápisový lístek.
(4)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem
a)
formu a obsah zápisového lístku,
b)
způsob evidence zápisových lístků, a
c)
podrobnosti o vydávání zápisových lístků, náhradních zápisových lístků a jejich platnosti.
(5)
Zápisový lístek je opatřen otiskem razítka a podpisem pověřeného zaměstnance školy nebo krajského úřadu.
(6)
Svůj úmysl vzdělávat se v dané střední škole potvrdí uchazeč nebo zákonný zástupce nezletilého uchazeče odevzdáním zápisového lístku řediteli školy, který rozhodl o jeho přijetí ke vzdělávání, a to nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Zápisový lístek se považuje za včas odevzdaný, pokud byl v této lhůtě předán k přepravě provozovateli poštovních služeb. U uchazečů s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou může v nezbytných případech potvrdit úmysl vzdělávat se ředitel příslušného školského zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy.
(7)
Nepotvrdí-li uchazeč nebo zákonný zástupce nezletilého uchazeče odevzdáním zápisového lístku úmysl vzdělávat se ve střední škole podle odstavce 6, zanikají posledním dnem lhůty podle odstavce 6 právní účinky rozhodnutí o přijetí tohoto uchazeče ke vzdělávání v dané střední škole. Zápisový lístek může uchazeč uplatnit jen jednou; to neplatí v případě, že uchazeč chce uplatnit zápisový lístek na škole, kde byl přijat na základě odvolání. Uchazeč může vzít zpět zápisový lístek uplatněný v přijímacím řízení podle § 62 nebo 88, pokud byl následně přijat do oboru vzdělání, na který se nevztahuje § 62 nebo 88; na další postup uchazeče se použijí věty první a druhá.“.
36.
V § 61 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „až 60g“.
37.
§ 62 včetně nadpisu zní:
㤠62
Přijímání do oborů vzdělání s talentovou zkouškou
(1)
Při přijímacím řízení do oborů vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, se postupuje obdobně podle § 60 až 60g, není-li dále stanoveno jinak.
(2)
První kolo přijímacího řízení do oborů vzdělání s talentovou zkouškou a skutečnosti podle § 60 odst. 2 a 3 vyhlásí ředitel školy do 31. října. Uchazeč odevzdá řediteli střední školy přihlášku pro první kolo přijímacího řízení do oborů vzdělání s talentovou zkouškou do 30. listopadu.
(3)
V prvním kole přijímacího řízení se talentová zkouška koná v pracovních dnech v období od 2. ledna do 15. ledna; v případě oboru vzdělání Gymnázium se sportovní přípravou v pracovních dnech od 2. ledna do 15. února; konkrétní termín stanoví ředitel školy, přičemž pro první kolo přijímacího řízení stanoví 2 termíny talentové zkoušky. Po vyhodnocení výsledků talentové zkoušky zašle ředitel školy zletilému uchazeči nebo zákonnému zástupci nezletilého uchazeče sdělení o výsledku talentové zkoušky, a to nejpozději do 20. ledna; v případě oboru vzdělání Gymnázium se sportovní přípravou do 20. února. Termín podle věty druhé neplatí, koná-li uchazeč zkoušku v náhradním termínu. Pokud uchazeč vykoná talentovou zkoušku úspěšně, pokračuje v přijímacím řízení.
(4)
Jednotná zkouška se nekoná, s výjimkou oboru vzdělání Gymnázium se sportovní přípravou.
(5)
Ředitel školy zveřejní seznam přijatých uchazečů a vydá rozhodnutí o nepřijetí uchazeče v období od 5. února do 15. února; v případě oboru vzdělání Gymnázium se sportovní přípravou postupuje ředitel podle § 60e.
(6)
Uchazeč, který je žákem základní školy, obdrží v případě, že podává přihlášku do oboru vzdělání s talentovou zkouškou, zápisový lístek v této základní škole, a to nejpozději do 30. listopadu. Ostatním uchazečům vydá zápisový lístek v uvedeném termínu krajský úřad.
(7)
Podáním přihlášky podle odstavce 1 není dotčeno právo uchazeče podat přihlášku ke vzdělávání ve střední škole podle § 60a. Uchazeč v přihlášce uvede údaj o škole, na které bude konat jednotnou zkoušku.“.
38.
§ 64 zní:
㤠64
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem náležitosti a postup podání přihlášky ke vzdělávání ve střední škole, včetně dokladů, které jsou její součástí, další bližší podmínky organizace, náležitostí a průběhu přijímacího řízení, obsah a rozsah učiva a dovedností uchazečů ověřovaných při jednotné zkoušce, způsob zadávání, formu a délku trvání jednotné zkoušky, způsob označování zadání jednotné zkoušky za informaci veřejně nepřístupnou, podrobnosti o způsobu předávání údajů z přihlášek podle § 60a odst. 6, o způsobu a formě vedení evidencí podle § 60b odst. 3 a způsobu ochrany údajů v nich obsažených, pravidla pro uzpůsobení podmínek pro konání jednotné zkoušky uchazeče se speciálními vzdělávacími potřebami a dále podrobnosti o přijímání do vyššího než prvního ročníku.“.
39.
V § 65 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 61 zní:
„(4)
Při praktickém vyučování smějí žáci pod přímým dohledem nebo dozorem osoby s odbornou způsobilostí podle jiného právního předpisu61) nakládat s nebezpečnými chemickými látkami nebo směsmi nebo vykonávat činnosti spojené s nebezpečnou expozicí prachu, které jsou stanoveny v prováděcím právním předpise. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem seznam látek, směsí a prachů uvedených ve větě první, podmínky nakládání s látkami a směsmi a podmínky výkonu činností spojených s nebezpečnou expozicí prachů.
61)
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
40.
V § 75 odstavec 4 zní:
„(4)
Žák může závěrečnou zkoušku vykonat nejpozději do 5 let od data, kdy přestal být žákem školy podle odstavce 3 věty druhé.“.
43.
V § 78 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Vláda stanoví nařízením obory vzdělání, v nichž je matematika zkušebním předmětem společné části maturitní zkoušky.“.
44.
V § 78a odst. 1 se číslo „24“ nahrazuje číslem „48“.
46.
V § 80 odst. 2 se slova „pro zjišťování výsledků vzdělávání (dále jen „Centrum“)“ zrušují.
47.
V § 80 odst. 3 písm. d) se slova „formou písemné práce z českého jazyka a literatury a dílčích zkoušek konaných“ zrušují.
48.
V § 80 odst. 3 písm. h) se slova „z cizího jazyka“ zrušují.
49.
V § 80 odst. 5 písm. b) se slova „hodnotitele písemných prací z českého jazyka a literatury a“ zrušují.
50.
V § 80a odst. 5 se slova „z cizího jazyka“ zrušují.
51.
V § 81 odstavec 5 zní:
„(5)
Žák může maturitní zkoušku vykonat nejpozději do 5 let od data, kdy přestal být žákem školy podle odstavce 10 věty druhé.“.
52.
V § 81 odst. 11 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a zkoušky profilové části maturitní zkoušky konané formou vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební komisí“.
53.
V § 81 se na konci odstavce 11 tečka nahrazuje středníkem a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
náležitosti žádosti o přezkoumání maturitní zkoušky podle § 82 odst. 1 písm. b) a § 82 odst. 2.“.
54.
V § 82 odst. 1 větě čtvrté a páté se za slova „písemné práce“ vkládají slova „a zkoušky profilové části maturitní zkoušky konané formou vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební komisí“.
55.
V § 83 odstavec 3 zní:
„(3)
Součástí přijímacího řízení do nástavbového studia, nejde-li o obor vzdělání s talentovou zkouškou, je vždy jednotná zkouška podle § 60 odst. 5. Ředitel školy může dále stanovit přijímací zkoušku ověřující učivo dalších vzdělávacích oborů nebo jiné dovednosti a předpoklady uchazeče; obsah a formu příjímací zkoušky stanoví v souladu se společným základem rámcových vzdělávacích programů oborů vzdělání, na něž navazuje obor vzdělání nástavbového studia.“.
56.
V § 88 odst. 2 se za větu první vkládá věta „V prvním kole přijímacího řízení se talentová zkouška koná v pracovních dnech v období od 15. ledna do 31. ledna; konkrétní termín stanoví ředitel školy, přičemž pro první kolo přijímacího řízení stanoví 2 termíny talentové zkoušky.“.
57.
V § 90 odstavec 11 zní:
„(11)
Žák může absolutorium v konzervatoři vykonat nejpozději do 5 let od data, kdy přestal být žákem školy podle odstavce 10 věty druhé.“.
58.
V § 102 odstavec 8 zní:
„(8)
Student může absolutorium vykonat nejpozději do 5 let od data, kdy přestal být studentem školy podle odstavce 7 věty druhé.“.
59.
V § 123 odst. 2 se věty druhá až čtvrtá nahrazují větou „Vzdělávání v mateřské škole zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí se dítěti poskytuje bezúplatně od počátku školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne pátého roku věku.“.
60.
V § 144 odst. 1 písm. c) se za slovo „sídlo“ vkládají slova „, adresa elektronické pošty“.
61.
V § 144 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „; v případě mateřské školy údaj, zda se jedná o lesní mateřskou školu“.
62.
V § 144 odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova „; v případě lesní mateřské školy označení území, kde zejména probíhá pedagogický program a kde má škola zázemí“.
63.
V § 144 odst. 1 se na konci písmene l) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které zní:
„m)
adresa elektronické pošty školy nebo školského zařízení.“.
64.
V § 147 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „; v případě lesní mateřské školy údaj, že se jedná o lesní mateřskou školu“.
65.
V § 147 odst. 1 se na konci textu písmene f) doplňují slova „; v případě lesní mateřské školy popis zázemí“.
66.
V § 147 odst. 1 písm. g) se za slova „k prostorám“ vkládají slova „, případně území“.
67.
V § 147 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Lesní mateřská škola nepředkládá stanovisko stavebního úřadu podle odstavce 1 písm. h).“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
68.
V § 149 odst. 2 se slova „§ 144 odst. 1 písm. b), c), g), i) a j)“ nahrazují slovy „§ 144 odst. 1 písm. b), c), i), j) a m)“.
69.
V § 149 odst. 4 se slova „§ 144 odst. 1 písm. b), c) a g)“ nahrazují slovy „§ 144 odst. 1 písm. b) a c)“ a slova „§ 144 odst. 1 písm. i) a j)“ se nahrazují slovy „§ 144 odst. 1 písm. i), j) a m)“.
70.
V § 154 odst. 1 písm. c) se slova „příjmení a“ nahrazují slovy „příjmení,“ a za slovo „narození“ se vkládají slova „a místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu,“.
71.
V § 161 odst. 5 se slova „na základě republikových normativů podle odstavce 1“ zrušují.
72.
V § 161 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Rozpis finančních prostředků vyčleněných ze státního rozpočtu na činnost škol a školských zařízení uvedených v odstavci 5 pro jednotlivé krajské úřady provede ministerstvo na základě republikových normativů; ministerstvo tento rozpis upraví s ohledem na skutečný počet dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami v jednotlivých krajích a normovanou finanční náročnost podpůrných opatření těmto dětem, žákům a studentům poskytovaných.“.
Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 7 až 9.
73.
V § 162 odst. 4 se za slova „právním předpisem31)“ vkládají slova „a v souladu se zásadami stanovenými ministerstvem podle § 170 písm. b),“.
74.
V § 165 odst. 2 písmeno k) zní:
„k)
povolení a ukončení individuálního vzdělávání žáka podle § 41 a ukončení individuálního vzdělávání dítěte podle § 34b.“.
75.
V § 166 odst. 5 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
pravomocného rozhodnutí soudu o neplatnosti odvolání předchozího ředitele z funkce nebo pravomocného rozhodnutí o neplatnosti rozvázání pracovního poměru s předchozím ředitelem.“.
76.
V § 166 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Řediteli odvolanému podle odstavce 5 písm. c) náleží odstupné ve výši nejméně čtyřnásobku jeho průměrného výdělku.“.
Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8.
77.
V § 166 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9)
Šestileté období podle věty první odstavce 3 se prodlužuje o dobu, po kterou byl ředitel uvolněn pro výkon veřejné funkce.“.
78.
V § 170 písm. b) se slova „a podle § 161 odst. 6“ nahrazují slovy „, § 161 odst. 6 a § 162 odst. 4“.
79.
V § 172 odst. 8 se slova „§ 166 odst. 2 až 7“ nahrazují slovy „§ 166 odst. 2 až 9“.
80.
V § 174 odst. 2 se za slova „praktické vyučování nebo odborná praxe podle § 65 odst. 2 a § 96 odst. 2“ vkládají slova „a v místě, kde se uskutečňuje individuální vzdělávání žáka povolené podle § 41 odst. 3.“.
81.
V § 174 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a dále podmínky a průběh poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních“.
82.
V § 174 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Pokud je místem, kde se uskutečňuje individuální vzdělávání žáka povolené podle § 41 odst. 3 obydlí a není dán souhlas toho, kdo v něm bydlí, se vstupem do něj, inspekční činnost podle odstavce 2 proběhne ve škole, kam byl žák přijat k plnění školní docházky. V tomto případě Česká školní inspekce termín inspekční činnosti se zákonným zástupcem žáka dohodne, je-li to možné. Inspekční činnost probíhá i v tomto případě za přítomnosti a součinnosti osoby, která žáka vzdělává podle § 41 odst. 3 písm. c).“.
Dosavadní odstavce 3 až 13 se označují jako odstavce 4 až 14.
83.
V § 174 se doplňuje odstavec 15, který zní:
„(15)
Česká školní inspekce může v odůvodněných případech provádět inspekční činnost i formou elektronického zjišťování údajů.“.
84.
V § 178 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „pobytu na jejím území“ vkládají slova „, v případě cizince s místem pobytu,“.
85.
V § 178 odst. 5 se slovo „základní“ zrušuje.
86.
V § 179 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slova „pobytu na jejím území“ vkládají slova „, v případě cizince s místem pobytu,“.
87.
V § 179 odst. 2 se slova „v posledním roce před zahájením povinné školní docházky pro děti s místem trvalého pobytu na jejím území a pro děti umístěné na jejím území v dětském domově“ nahrazují slovy „dětí přednostně přijímaných podle § 34 odst. 3“.
88.
V § 179 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které včetně poznámky pod čarou č. 48 znějí:
„(3)
Na vymezení školského obvodu spádové mateřské školy a pravidla zajištění podmínek předškolního vzdělávání dětí uvedených v odstavci 2 se použije § 178 odst. 2 až 4 obdobně. Spádovou mateřskou školou nemůže být lesní mateřská škola podle § 34 odst. 9.
(4)
V rámci dopravní obslužnosti48) území kraje je kraj povinen zajistit dopravu do spádové mateřské školy a ze spádové mateřské školy, pokud vzdálenost této školy od místa trvalého pobytu dítěte přesáhne 4 km.
48)
§ 2 zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5.
89.
§ 182a zní:
㤠182a
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
jako zákonný zástupce
1.
nepřihlásí dítě k zápisu k povinné školní docházce podle § 36 odst. 4,
2.
nepřihlásí dítě k povinnému předškolnímu vzdělávání podle § 34a odst. 2,
3.
zanedbává péči o povinnou školní docházku žáka nebo o povinné předškolní vzdělávání dítěte,
b)
jako osoba, která přišla do styku s informacemi veřejně nepřístupnými, poruší povinnost mlčenlivosti o informacích veřejně nepřístupných podle § 80b odst. 4, nebo
c)
jako osoba odpovědná za přijetí nebo splnění opatření k odstranění nedostatků zjištěných při inspekční činnosti podle § 174 odst. 2 písm. b), c) a d) ve lhůtě stanovené Českou školní inspekcí tato opatření nepřijme nebo je nesplní.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu až do 5 000 Kč. Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu až do 500 000 Kč. Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) lze uložit pokutu až do 50 000 Kč.
(3)
Přestupky podle odstavce 1 písm. b) v prvním stupni projednává ministerstvo.
(4)
Přestupky podle odstavce 1 písm. c) v prvním stupni projednává Česká školní inspekce. Pokuty za tyto přestupky vybírá a vymáhá Česká školní inspekce.“.
90.
V § 183 odst. 2 se slova „§ 60a odst. 7“ nahrazují slovy „§ 60g odst. 7“.
91.
V § 183 odst. 3 se slova „§ 60 odst. 14“ nahrazují slovy „§ 60d odst. 3“.
92.
V § 183a se odstavec 8 zrušuje.
Dosavadní odstavce 9 až 12 se označují jako odstavce 8 až 11.
93.
V § 183a odst. 8 se za slova „§ 36 odst. 8“ vkládají slova „a § 34 odst. 4“ a na konci textu odstavce 8 se doplňují slova „, v případě cizince místa pobytu dítěte“.
94.
V § 184 odst. 2 se slova „z cizího jazyka“ zrušují.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Předškolní vzdělávání podle § 34 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinné od 1. září 2017.
3.
Na katalogy požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky zveřejněné přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se vztahuje § 78a odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
Právnické osoby, které vykonávají činnost škol a školských zařízení, popřípadě zřizovatelé příspěvkových organizací uvedou údaje ve školském rejstříku do souladu s § 144 odst. 1 písm. c) a m) zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 30. listopadu 2016.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o přestupcích
Čl. III
V zákoně č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 52/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 312/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 78/2002 Sb., zákona č. 216/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 213/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 344/2007 Sb., zákona č. 376/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 484/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 150/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 237/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 300/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb. a zákona č. 48/2016 Sb., se § 31 zrušuje.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 2016, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 10 a 11, 15, 17, 19 až 24, 47 až 50, 52 až 54, 84, 86, 88 a 93, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2017, ustanovení čl. I bodů 12 a 18, 32 a 59, která nabývají účinnosti dnem 1. září 2017, ustanovení čl. I bodu 13, které nabývá účinnosti dnem 1. září 2018 a ustanovení bodů 9 a 14, která nabývají účinnosti dnem 1. září 2020.
Hamáček v. r.
Sobotka v. r. |
Vyhláška č. 177/2016 Sb. | Vyhláška č. 177/2016 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 133/2013 Sb., o stanovení rozsahu a struktury údajů pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu a návrhu střednědobého výhledu státního rozpočtu a lhůtách pro jejich předkládání
Vyhlášeno 8. 6. 2016, datum účinnosti 8. 6. 2016, částka 67/2016
* Čl. I - Vyhláška č. 133/2013 Sb., o stanovení rozsahu a struktury údajů pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu a návrhu střednědobého výhledu státního rozpočtu a lhůtách pro jejich předkládání, se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2017
177
VYHLÁŠKA
ze dne 30. května 2016,
kterou se mění vyhláška č. 133/2013 Sb., o stanovení rozsahu a struktury údajů pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu a návrhu střednědobého výhledu státního rozpočtu a lhůtách pro jejich předkládání
Ministerstvo financí stanoví podle § 4 odst. 4 a § 8 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 482/2004 Sb. a zákona č. 26/2008 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 133/2013 Sb., o stanovení rozsahu a struktury údajů pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu a návrhu střednědobého výhledu státního rozpočtu a lhůtách pro jejich předkládání, se mění takto:
1.
V § 2 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Součástí návrhu jsou v rozpočtovém systému zpracované plánované počty zaměstnanců v návaznosti na návrh rozpočtu a střednědobého výhledu prostředků na platy.“.
2.
V § 2 odst. 2 se na konci textu doplňuje věta „Údaje podle formuláře č. 1/5 uvedeného v příloze č. 1 k této vyhlášce předkládají státní příspěvkové organizace do centrálního systému účetních informací státu podle technické vyhlášky o účetních záznamech.“.
3.
V § 2 odst. 6 se na konci věty první doplňují slova „a podle přílohy č. 9 k této vyhlášce“ a věta druhá zní: „V těchto přílohách se neuvádějí údaje, které jsou podle § 3 součástí příloh č. 6 a 7 k této vyhlášce a podle § 4 součástí přílohy č. 8 k této vyhlášce.“.
4.
V § 3 odst. 2 se za slova „na který je předkládán návrh zákona o státním rozpočtu,“ vkládají slova „a pro roky střednědobého výhledu“.
5.
V § 5 se za slova „případně také Zprostředkující subjekt,“ vkládají slova „či jiný orgán v roli koordinátora,“.
6.
V příloze č. 1 Vzor formuláře č. 1/1 zní:
„
2.4MB
“.
7.
V příloze č. 1 Vzor formuláře č. 1/2 zní:
„
1.6MB
“.
8.
V příloze č. 1 Vzor formuláře č. 1/5 zní:
„
1.8MB
“.
9.
V příloze č. 2 Vzor formuláře č. 2/1, strany 1, 2 a 3 znějí:
„
2.1MB
“.
10.
V příloze č. 2 Vzor formuláře č. 2/3 zní:
„Vzor formuláře č. 2/3
340kB
“.
11.
Příloha č. 7 zní:
„Příloha č. 7 k vyhlášce č. 133/2013 Sb.
Vzor formuláře č. 7
338kB
“.
12.
Příloha č. 8 zní:
„Příloha č. 8 k vyhlášce č. 133/2013 Sb.
Vzor formuláře č. 8
323kB
“.
13.
Příloha č. 9 zní:
„Příloha č. 9 k vyhlášce č. 133/2013 Sb.
Vzor formuláře č. 9/1
386kB
Vzor formuláře č. 9/2
468kB
Vzor formuláře č. 9/3
80kB
Vzor formuláře č. 9/4
2.6MB
“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení s výjimkou ustanovení čl. I bodu 1, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017.
Ministr:
Ing. Babiš v. r. |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 176/2016 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 176/2016 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Vyhlášeno 8. 6. 2016, částka 66/2016
176
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 25. května 2016
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 5. listopadu 2016 nové volby do zastupitelstva obce:
obec| okres| kraj
---|---|---
Újezd u Plánice| Klatovy| Plzeňský
Ministr:
Chovanec v. r. |
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 175/2016 Sb. | Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 175/2016 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně
Vyhlášeno 8. 6. 2016, částka 66/2016
175
SDĚLENÍ
Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 30. května 2016
o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně
Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění nálezu Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášeného pod č. 199/2003 Sb. a zákona č. 255/2005 Sb., sděluje, že Kolektivní smlouva vyššího stupně na roky 2016 - 2019, uzavřená dne 4. 4. 2016 mezi vyšším odborovým orgánem - Odborovým svazem Stavba a Odborovým svazem pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy a organizací zaměstnavatelů - Svazem podnikatelů ve stavebnictví v ČR, je s účinností od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto sdělení závazná i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódy klasifikace ekonomických činností CZ - NACE: 08.1, 16.23, 22.23, 23.2, 23.3, 23.5, 23.6, 23.9, 41, 42 a 43.
S obsahem kolektivní smlouvy vyššího stupně se lze seznámit na krajských pobočkách Úřadu práce ČR a na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz).
Ministryně:
Mgr. Marksová v. r. |
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 174/2016 Sb. | Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 174/2016 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně
Vyhlášeno 8. 6. 2016, částka 66/2016
174
SDĚLENÍ
Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 24. května 2016
o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně
Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění nálezu Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášeného pod č. 199/2003 Sb. a zákona č. 255/2005 Sb., sděluje, že Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2016, uzavřená dne 17. 12. 2015 mezi organizací zaměstnavatelů - Asociací textilního - oděvního - kožedělného průmyslu a vyšším odborovým orgánem - Odborovým svazem pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy, je s účinností od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto sdělení závazná i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódy klasifikace ekonomických činností CZ - NACE: 13, 14 a 15.
S obsahem kolektivní smlouvy vyššího stupně se lze seznámit na krajských pobočkách Úřadu práce ČR a na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz).
Ministryně:
Mgr. Marksová v. r. |
Nařízení vlády č. 172/2016 Sb. | Nařízení vlády č. 172/2016 Sb.
Nařízení vlády o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek
Vyhlášeno 8. 6. 2016, datum účinnosti 1. 10. 2016, částka 66/2016
* § 1 - Úvodní ustanovení
* § 2 - Finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na dodávky
* § 3 - Finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby
* § 4 - Finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce
* § 5 - Částka pro účely možnosti vyčlenění části veřejné zakázky
* § 6 - Účinnost k nařízení vlády č. 172/2016 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (435/2023 Sb.)
172
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 11. května 2016
o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek
Vláda nařizuje podle § 18 odst. 3 a § 25 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek:
§ 1
Úvodní ustanovení
Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie2) a upravuje
a)
finanční limity pro určení nadlimitní veřejné zakázkynadlimitní veřejné zakázky,
b)
částky pro účely možnosti vyčlenění jednotlivé části veřejné zakázkyveřejné zakázky, která nemusí být zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázkyveřejné zakázky.
§ 2
Finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na dodávky
(1)
Není-li v odstavci 2 stanoveno jinak, činí finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázkynadlimitní veřejné zakázky na dodávkydodávky
a)
3 494 000 Kč pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. a) až c) zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“); to neplatí pro zadavatele působícího v oblasti obrany v případech uvedených v písmeni b) bodě 1,
b)
5 401 000 Kč pro zadavatele podle
1.
§ 4 odst. 1 písm. a) až c) zákona působícího v oblasti obrany, pokud předmět veřejné zakázky nezahrnuje výrobky uvedené v příloze k tomuto nařízení,
2.
§ 4 odst. 1 písm. d) a e) zákona,
3.
§ 4 odst. 2 zákona, nebo
4.
§ 4 odst. 5 zákona.
(2)
Finanční limit pro určení nadlimitní sektorové veřejné zakázkysektorové veřejné zakázky na dodávky nebo pro určení nadlimitní veřejné zakázkynadlimitní veřejné zakázky na dodávky v oblasti obrany nebo bezpečnosti činí 10 826 000 Kč.
§ 3
Finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby
(1)
Není-li v odstavcích 2 až 4 stanoveno jinak, činí finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázkynadlimitní veřejné zakázky na služby
a)
3 494 000 Kč pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. a) až c) zákona,
b)
5 401 000 Kč pro zadavatele podle
1.
§ 4 odst. 1 písm. d) a e) zákona,
2.
§ 4 odst. 2 zákona, nebo
3.
§ 4 odst. 5 zákona.
(2)
Finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázkynadlimitní veřejné zakázky na služby v případě sektorové veřejné zakázkysektorové veřejné zakázky nebo v případě veřejné zakázkyveřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti činí 10 826 000 Kč.
(3)
Finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázkynadlimitní veřejné zakázky, která je koncesí na služby, činí 135 348 000 Kč.
(4)
Finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázkynadlimitní veřejné zakázky na služby, u které více než 50 % předpokládané hodnoty tvoří sociální a jiné zvláštní služby podle přílohy č. 4 zákona, činí 18 330 000 Kč, s výjimkou
a)
sektorové veřejné zakázkysektorové veřejné zakázky na služby, u které činí 24 440 000 Kč,
b)
koncese na služby, u které činí 135 348 000 Kč.
§ 4
Finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce
Finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázkynadlimitní veřejné zakázky na stavební práce činí 135 348 000 Kč.
§ 5
Částka pro účely možnosti vyčlenění části veřejné zakázky
Částka pro jednotlivou část veřejné zakázkyveřejné zakázky, která nemusí být zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázkyveřejné zakázky podle § 18 odst. 3 zákona, činí
a)
1 955 000 Kč v případě dodávek nebo služeb,
b)
24 440 000 Kč v případě stavebních prací.
§ 6
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. října 2016.
Předseda vlády:
Mgr. Sobotka v. r.
Ministryně pro místní rozvoj:
Ing. Šlechtová v. r.
Příloha k nařízení vlády č. 172/2016 Sb.
Seznam výrobků podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 1
Kapitola 25:| Sůl, síra, zeminy a kameny, sádra, vápno a cement
---|---
Kapitola 26:| Rudy kovů, strusky a popely
Kapitola 27:| Nerostná paliva, minerální oleje a produkty jejich destilace, živičné látky, minerální vosky
s výjimkou
27.10: speciální pohonné látky
Kapitola 28:| Anorganické chemikálie, anorganické nebo organické sloučeniny drahých kovů, vzácných zemin, radioaktivních prvků nebo izotopů
s výjimkou:
28.09: výbušniny
28.13: výbušniny
28.14: slzné plyny
28.28: výbušniny
28.32: výbušniny
28.39: výbušniny
28.50: toxické výrobky
28.51: toxické výrobky
28.54: výbušniny
Kapitola 29:| Organické chemikálie
s výjimkou:
29.03: výbušniny
29.04: výbušniny
29.07: výbušniny
29.08: výbušniny
29.11: výbušniny
29.12: výbušniny
29.13: toxické výrobky
29.14: toxické výrobky
29.15: toxické výrobky
29.21: toxické výrobky
29.22: toxické výrobky
29.23: toxické výrobky
29.26: výbušniny
29.27: toxické výrobky
29.29: výbušniny
Kapitola 30:| Farmaceutické výrobky
Kapitola 31:| Hnojiva
Kapitola 32:| Tříselné nebo barvířské výtažky, taniny a jejich deriváty, barviva, pigmenty a jiné barvicí látky, nátěrové barvy a laky, tmely, plnidla a těsnící hmoty, inkousty
Kapitola 33:| Vonné silice a pryskyřice, voňavkářské, kosmetické nebo toaletní přípravky
Kapitola 34:| Mýdlo, organické povrchově aktivní prostředky, prací a čisticí prostředky, mazací přípravky, syntetické vosky, připravené vosky, lešticí nebo cídicí přípravky, svíčky a podobné výrobky, modelovací pasty a „dentální vosky“
Kapitola 35:| Albuminoidní látky, klihy, enzymy
Kapitola 37:| Fotografické nebo kinematografické zboží
Kapitola 38:| Různé chemické výrobky
s výjimkou:
38.19: toxické výrobky
Kapitola 39:| Umělé pryskyřice, plasty, étery celulózy a estery celulózy, výrobky z nich
s výjimkou:
39.03: výbušniny
Kapitola 40:| Kaučuk, syntetický kaučuk, faktis a výrobky z nich
s výjimkou:
40.11: neprůstřelné pneumatiky
Kapitola 41:| Surové kůže a kožky (jiné než kožešiny) a usně
Kapitola 42:| Kožené zboží, sedlářské a řemenářské výrobky, cestovní potřeby, kabelky a podobné schránky, výrobky ze střev (jiných než z housenek bource morušového)
Kapitola 43:| Kožešiny a umělé kožešiny, výrobky z nich
Kapitola 44:| Dřevo a dřevěné výrobky, dřevěné uhlí
Kapitola 45:| Korek a korkové výrobky
Kapitola 46:| Výrobky ze slámy, esparta nebo jiných pletacích materiálů, košíkářské a proutěné výrobky
Kapitola 47:| Materiály pro výrobu papíru
Kapitola 48:| Papír, kartón a lepenka, výrobky z papírenských vláknin, papíru, kartónu nebo lepenky
Kapitola 49:| Tištěné knihy, noviny, obrazy a jiné výrobky polygrafického průmyslu, rukopisy, strojopisy a plány
Kapitola 65:| Pokrývky hlavy a jejich části a součásti
Kapitola 66:| Deštníky, slunečníky, vycházkové hole, biče, jezdecké bičíky a jejich části a součásti
Kapitola 67:| Upravená péra a prachové peří a výrobky z nich, umělé květiny, výrobky z lidských vlasů
Kapitola 68:| Výrobky z kamene, sádry, cementu, osinku (azbestu), slídy nebo podobných materiálů
Kapitola 69:| Keramické výrobky
Kapitola 70:| Sklo a skleněné výrobky
Kapitola 71:| Perly, drahokamy a polodrahokamy, drahé kovy, kovy plátované drahými kovy a výrobky z nich, umělá bižuterie
Kapitola 73:| Železo a ocel a výrobky z nich
Kapitola 74:| Měď a výrobky z mědi
Kapitola 75:| Nikl a výrobky z niklu
Kapitola 76:| Hliník a výrobky z hliníku
Kapitola 77:| Hořčík a beryllium a výrobky z nich
Kapitola 78:| Olovo a výrobky z olova
Kapitola 79:| Zinek a výrobky ze zinku
Kapitola 80:| Cín a výrobky z cínu
Kapitola 81:| Ostatní obecné kovy používané v metalurgii a výrobky z nich
Kapitola 82:| Nástroje, nářadí, náčiní, nožířské výrobky a jídelní příbory, z obecných kovů, jejich části a součásti z obecných kovů
s výjimkou:
82.05: nástroje
82.07: části nástrojů
Kapitola 83:| Různé výrobky z obecných kovů
Kapitola 84:| Kotle, stroje a mechanická zařízení, jejich části a součásti
s výjimkou:
84.06: motory
84.08: jiné motory
84.45: stroje
84.53: stroje pro automatické zpracování dat
84.55: části strojů uvedených pod číslem 84.53
84.59: jaderné reaktory
Kapitola 85:| Elektrické stroje, přístroje a zařízení a jejich části a součásti
s výjimkou:
85.13: telekomunikační zařízení
85.15: zařízení pro vysílání
Kapitola 86:| Železniční nebo tramvajové lokomotivy, kolejová vozidla a jejich části a součásti, kolejový svrškový upevňovací materiál a upevňovací zařízení, dopravní signalizační zařízení všeho druhu (nepoháněná elektřinou)
s výjimkou:
86.02: elektrické obrněné lokomotivy
86.03: jiné obrněné lokomotivy
86.05: obrněné vagony
86.06: opravářské vagony
86.07: vagony
Kapitola 87:| Vozidla, jiná než kolejová, a jejich části a součásti
s výjimkou:
87.08: tanky a jiná obrněná vozidla
87.01: traktory
87.02: vojenská vozidla
87.03: odtahová vozidla
87.09: motocykly
87.14: návěsy
Kapitola 89:| Lodě, čluny a plovoucí konstrukce
s výjimkou:
89.01A: válečné lodě
Kapitola 90:| Optické, fotografické, kinematografické, měřicí, kontrolní, přesné, lékařské nebo chirurgické nástroje a přístroje, jejich části a součásti
s výjimkou:
90.05: dalekohledy
90.13: různé nástroje, lasery
90.14: navigační nástroje a přístroje
90.28: elektrické a elektronické měřicí přístroje
90.11: mikroskopy
90.17: lékařské nástroje
90.18: přístroje pro mechanoterapii
90.19: ortopedické přístroje
90.20: rentgenové přístroje
Kapitola 91:| Hodinky a hodiny
Kapitola 92:| Hudební nástroje, zvuková nahrávací zařízení či reproduktory, televizní zvuková a audiovizuální zařízení či reproduktory, části, součásti a příslušenství těchto výrobků
Kapitola 94:| Nábytek a jeho části, lůžkoviny, matrace, vložky do postelí, polštáře a podobné vycpávané výrobky
s výjimkou:
94.01 A: sedadla pro použití v letadlech
Kapitola 95:| Opracované řezbářské a tvarovací materiály a výrobky z nich
Kapitola 96:| Košťata a smetáky, kartáče, labutěnky a síta
Kapitola 98:| Různé zpracovatelské výrobky
1)
Čl. 4 a 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES.
Čl. 15 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES.
Čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí.
Čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES.
Sdělení Komise - Odpovídající hodnoty finančních limitů podle směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU, 2014/24/EU, 2014/25/EU a 2009/81/ES (C/2023/902).
2)
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2497 ze dne 15. listopadu 2023, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ohledně finančních limitů pro koncese.
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2495 ze dne 15. listopadu 2023, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ohledně finančních limitů pro veřejné zakázky na dodávky, na služby a na stavební práce a pro soutěže o návrh.
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2496 ze dne 15. listopadu 2023, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ohledně finančních limitů pro zakázky na dodávky, na služby a na stavební práce a pro soutěže o návrh.
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2510 ze dne 15. listopadu 2023, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ohledně prahových hodnot pro zakázky na dodávky, na služby a na stavební práce. |
Vyhláška č. 171/2016 Sb. | Vyhláška č. 171/2016 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 31. 5. 2016, datum účinnosti 31. 5. 2016, částka 65/2016
* Čl. I - Vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění vyhlášky č. 155/2014 Sb. a vyhlášky č. 406/2015 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 31. 5. 2016
171
VYHLÁŠKA
ze dne 23. května 2016,
kterou se mění vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 4 odst. 9 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší:
Čl. I
Vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění vyhlášky č. 155/2014 Sb. a vyhlášky č. 406/2015 Sb., se mění takto:
1.
Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění).
Směrnice Rady 1999/32/ES ze dne 26. dubna 1999 o snižování obsahu síry v některých kapalných palivech a o změně směrnice 93/12/EHS, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/33/ES, ze dne 6. července 2005, kterou se mění směrnice 1999/32/ES, pokud jde o obsah síry v lodních palivech.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/63/ES ze dne 20. prosince 1994 o omezování emisí těkavých organických sloučenin (VOC) vznikajících při skladování benzinu a při jeho distribuci od terminálů k čerpacím stanicím.
Směrnice Rady 1999/13/ES ze dne 11. března 1999 o omezování emisí těkavých organických látek vznikajících při užívání organických rozpouštědel při některých činnostech a v některých zařízeních.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES ze dne 21. dubna 2004 o omezování emisí těkavých organických sloučenin vznikajících při používání organických rozpouštědel v některých barvách a lacích a výrobcích pro opravy nátěru vozidel a o změně směrnice 1999/13/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/76/ES ze dne 4. prosince 2000 o spalování odpadu.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/80/ES ze dne 23. října 2001 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zařízení.
Směrnice Rady 87/217/EHS ze dne 19. března 1987 o předcházení a omezování znečišťování životního prostředí azbestem.
Směrnice Rady 92/112/EHS ze dne 15. prosince 1992 o postupech ke slaďování programů omezování a konečného vyloučení znečišťování způsobeného odpady z průmyslu oxidu titaničitého.
Směrnice Komise 2014/99/EU ze dne 21. října 2014, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění směrnice 2009/126/ES o etapě II rekuperace benzinových par při čerpání pohonných hmot do motorových vozidel na čerpacích stanicích.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/126/ES ze dne 21. října 2009 o etapě II rekuperace benzinových par při čerpání pohonných hmot do motorových vozidel na čerpacích stanicích.“.
2.
V příloze č. 6 bodě 6.1. se za větu první vkládá věta „Na všech stojanech sloužících k výdeji benzinu nebo v jejich blízkosti musí být umístěn nápis, který informuje o skutečnosti, že na čerpací stanici je instalován systém rekuperace benzinových par etapy II.“.
3.
V příloze č. 6 bodě 6.1. větě druhé se slova „, což potvrdí výrobce v souladu s příslušnými evropskými technickými normami nebo postupy schvalování, nebo neexistují-li žádné takové normy nebo postupy, v souladu s jakoukoli příslušnou vnitrostátní normou“ zrušují a za větu druhou se vkládá věta „Minimální účinnost zachycení benzinových par potvrdí výrobce metodou, která je průkazná a co nejpřesněji vypovídá o účinnosti prováděné rekuperace. Tyto požadavky se považují za splněné, je-li postupováno podle určené technické normy podle zákona o technických požadavcích na výrobky2).“.
4.
V příloze č. 6 bod 6.2. zní:
„6.2.
Kontrola systému rekuperace benzinových par etapy II
Kontrola systému rekuperace benzinových par etapy II je prováděna osobou, která je oprávněna k montážím a opravárenským zásahům výrobcem těchto zařízení. Kontrola je prováděna nejméně jedenkrát za kalendářní rok a při každém podezření na chybnou funkčnost tohoto zařízení. Kontrola systému rekuperace benzinových par etapy II musí být provedena zkušební metodou, která je průkazná a co nejpřesněji vypovídá o funkčnosti systému rekuperace. Tyto požadavky se považují za splněné, je-li postupováno podle určené technické normy podle zákona o technických požadavcích na výrobky2).“.
5.
V příloze č. 8 části II bod 4.2. zní:
„4.2.
Výroba skla, včetně skleněných vláken
Emisní limity [mg/m3]| O2R
[%]| Vztažné podmínky
---|---|---
TZL| SO2| NOx| CO| jiné
4.2.1. Výroby skla, vláken, sklářských výrobků, smaltovacích a glazurovacích frit a skla pro bižuterní zpracování o projektované kapacitě tavení vyšší než 150 t/rok (kód 5.3. dle přílohy č. 2 zákona)
1001)
502), 20)| 5003)
16004),20)| 20005)
10006)
1200)7), 8)| 8009)| 510)
211)
1021)
5012)
3013)| 814)
136),15)
1522),15)| A
4.2.2. Výroby skla, vláken, sklářských výrobků, smaltovacích a glazurovacích frit a skla pro bižuterní zpracování o projektované kapacitě tavení nižší než 150 t/rok včetně (kód 5.3. dle přílohy č. 2 zákona)
1001)
502)| 5003)
16004)| 2000| | | 1315)| A
4.2.3. Výroba kompozitních skleněných vláken s použitím organických pojiv (kód 5.4. dle přílohy č. 2 zákona)
5016)
7517)| 8003)
16004)| 2000| | 5018)| | C
4.2.4. Zpracování a zušlechťování skla (leštění, malování, mačkání, tavení z polotovarů nebo střepů, výroba bižuterie a jiné) o projektované kapacitě vyšší než 5 t zpracované skleněné suroviny ročně (kód 5.5. dle přílohy č. 2 zákona)
10019)| | 50019)| 80019)| | | A
Vysvětlivky:
1)
Platí při hmotnostním toku nižším než 2,5 kg/h.
2)
Platí při hmotnostním toku vyšším a rovném 2,5 kg/h.
3)
Platí při spalování zemního plynu.
4)
Platí pro ostatní paliva.
5)
Platí pro regenerační kontinuální tavicí agregáty.
6)
Platí pro diskontinuální tavicí agregáty.
7)
Platí pro rekuperační kontinuální tavicí agregáty.
8)
Při nitrátovém čeření nesmí příslušná hmotnostní koncentrace oxidů dusíku překročit dvojnásobek uvedených hodnot.
9)
Platí při hmotnostním toku rovném nebo větším než 5 kg/h.
10)
Platí pro olovo, antimon, mangan, vanad, cín, měď (při hmotnostním toku všech těchto látek rovném nebo větším než 0,05kg/h).
11)
Platí pro kobalt, nikl, chrom, arsen, kadmium, selen (při hmotnostním toku všech těchto látek rovném nebo větším než 0,01 kg/h) kromě výroby barevného selenového skla v odvětví plochého skla.
12)
Platí pro HF (při hmotnostním toku rovném nebo větším než 0,05 kg/h).
13)
Platí pro HCI (při hmotnostním toku rovném nebo větším než 0,05 kg/h).
14)
Platí pro kontinuální tavicí agregáty.
15)
Přepočet na O2R se neprovádí u diskontinuálních agregátů v době, kdy u nich nedochází ke spalovacímu procesu, a neprovádí se vždy při kyslíkovém tavení, a u pecí s elektrickým otopem. Dále pak se přepočet na O2R neprovádí pro ty znečišťující látky, jejichž koncentrace je snižována instalovaným odlučovačem, u kterého je pro chlazení použito mísení spalin se vzduchem.
16)
V odpadních plynech z odsávání, dopravy, manipulace se vsázkou a ostatních zařízení, která emitují TZL.
17)
V odpadních plynech z usazování, vytvrzování a sušení vláken s organickými pojivy.
18)
Platí pro VOC.
19)
Platí pro tavení z polotovarů nebo střepů, při kterém je zdrojem tepla spalování paliv. Emisní limit na tuhé znečišťující látky platí pouze tehdy, je-li spalováno jiné palivo než zemní plyn.
20)
Platí pro zdroje, které mají termíny generálních oprav uvedeny v rozhodnutích podle jiného právního předpisu3), platí pro provedení generálních oprav.
21)
Platí pro selen při výrobě barevného selenového skla v odvětví plochého skla.
22)
Platí pro pece na tavení frity.“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministr:
Mgr. Brabec v. r. |
Vyhláška č. 170/2016 Sb. | Vyhláška č. 170/2016 Sb.
Vyhláška o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek
Vyhlášeno 31. 5. 2016, datum účinnosti 1. 10. 2016, částka 65/2016
* § 1 - Paušální částka nákladů řízení
* § 2 - Účinnost
Aktuální znění od 1. 10. 2016
170
VYHLÁŠKA
ze dne 12. května 2016
o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek
Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek:
§ 1
Paušální částka nákladů řízení
Paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.
§ 2
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2016.
Ministryně:
Ing. Šlechtová v. r. |
Vyhláška č. 169/2016 Sb. | Vyhláška č. 169/2016 Sb.
Vyhláška o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr
Vyhlášeno 31. 5. 2016, datum účinnosti 1. 10. 2016, částka 65/2016
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Rozsah dokumentace pro zadání veřejné zakázky na stavební práce
* § 3 - Soupis prací
* § 4 - Struktura soupisu prací
* § 5 - Položky soupisu prací
* § 6 - Obsah položky soupisu prací
* § 7 - Výkaz výměr
* § 8 - Vymezení vedlejších a ostatních nákladů
* § 9 - Vedlejší náklady
* § 10 - Ostatní náklady
* § 11 - Cenová soustava
* § 12 - Elektronická podoba soupisu prací
* § 13 - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2018 (405/2017 Sb.)
169
VYHLÁŠKA
ze dne 12. května 2016
o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr
Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví k provedení § 92 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví rozsah dokumentace pro zadání veřejné zakázkyzadání veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávekdodávek a služeb s výkazem výměr.
§ 2
Rozsah dokumentace pro zadání veřejné zakázky na stavební práce
(1)
Dokumentací podle § 92 odst. 1 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek je dokumentace, která rozsahem odpovídá
a)
projektové dokumentaci pro provádění stavby podle vyhlášky o dokumentaci staveb,
b)
projektové dokumentaci pro provádění staveb podle vyhlášky o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, nebo
c)
dokumentaci bouracích prací podle vyhlášky o dokumentaci staveb.
(2)
Dokumentace podle odstavce 1 (dále jen „dokumentace pro zadání stavebních prací“) určuje stavbu v technických, ekonomických a architektonických podrobnostech, které jednoznačně vymezují předmět veřejné zakázkyveřejné zakázky, jeho hmotové, materiálové, stavebně-technické, technologické, dispoziční a provozní vlastnosti, vzhled a jakost, a umožňuje vyhotovit soupis stavebních prací, dodávekdodávek a služeb (dále jen „soupis prací“) včetně výkazu výměr.
§ 3
Soupis prací
Soupis prací stanoví v přímé návaznosti na dokumentaci pro zadání stavebních prací podrobný popis všech předpokládaných stavebních prací, dodávekdodávek nebo služeb, které jsou předmětem veřejné zakázkyveřejné zakázky na stavební práce.
§ 4
Struktura soupisu prací
(1)
Soupis prací je zpracován v členění podle dokumentace pro zadání stavebních prací a člení se na stavební objekty, inženýrské objekty, provozní soubory nebo ostatní a vedlejší náklady.
(2)
Každý stavební objekt a inženýrský objekt je zatříděn do druhu a oboru stavebnictví podle klasifikace stavebních děl a produkce, která je uveřejněna na Portálu o veřejných zakázkáchveřejných zakázkách spravovaném Ministerstvem pro místní rozvoj.
(3)
Každý stavební objekt, inženýrský objekt nebo provozní soubor, definovaný dokumentací pro zadání stavebních prací, má vlastní soupis prací nebo více dílčích soupisů prací.
(4)
Soupis prací obsahuje položky veškerých předpokládaných stavebních prací, dodávekdodávek nebo služeb nezbytných pro zhotovení stavebního objektu, inženýrského objektu nebo provozního souboru.
(5)
Soupis prací může být v rámci každého stavebního objektu, inženýrského objektu nebo provozního souboru členěn do stavebních nebo funkčních dílů, případně jiných obdobných částí, v závislosti na druhu a charakteru stavebních prací, dodávekdodávek a služeb.
(6)
Pokud je stavba popsána ve více soupisech prací, zadávací dokumentacezadávací dokumentace obsahuje rovněž seznam všech dílčích soupisů prací.
§ 5
Položky soupisu prací
(1)
Položkou soupisu pracíPoložkou soupisu prací se rozumí popis každé jednotlivé stavební práce, dodávkydodávky nebo služby, který obsahuje jejich technické a kvalitativní podmínky v souladu s dokumentací pro zadání stavebních prací.
(2)
Položky soupisu pracíPoložky soupisu prací jsou popsány v podrobnostech jednoznačně vymezujících obsah požadovaných stavebních prací, dodávekdodávek či služeb a umožňující porovnatelné ocenění tohoto obsahu.
(3)
Položky soupisu pracíPoložky soupisu prací specifikující dodávkudodávku materiálu nebo výrobku, jejichž montáž je dána samostatnou položkou práce, musí obsahovat jednoznačný popis materiálu nebo výrobku, a to uvedením technických parametrů nebo vlastností požadovaného materiálu nebo výrobku. V položce soupisu pracípoložce soupisu prací je možné pro tuto specifikaci užít odkazu na příslušnou část dokumentace pro zadání stavebních prací.
(4)
Položky soupisu pracíPoložky soupisu prací popisující vedlejší a ostatní náklady musí obsahovat jednoznačný popis obsahu příslušné položky; pro tento popis lze použít i odkaz na jiné části zadávací dokumentacezadávací dokumentace, které danou položku specifikují.
(5)
Pro sestavení soupisu prací v podrobnostech vymezených touto vyhláškou je možné u celého soupisu prací nebo u některých jeho položek použít odkaz na cenovou soustavucenovou soustavu podle § 11, která obsahuje veškeré údaje nezbytné pro soupis prací.
(6)
Položky uvedené v jednom dílčím soupisu prací mohou odkazovat pouze na jednu cenovou soustavucenovou soustavu podle § 11.
(7)
Pravidla stanovená touto vyhláškou se na položky soupisu pracípoložky soupisu prací, u kterých zadavatel postupuje podle § 92 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek, nepoužijí.
§ 6
Obsah položky soupisu prací
Položka soupisu pracíPoložka soupisu prací je začleněna ke stavebnímu objektu, inženýrskému objektu nebo provoznímu souboru nebo ostatním a vedlejším nákladům a obsahuje
a)
pořadové číslo položky,
b)
označení cenové soustavycenové soustavy podle § 11, pokud je použita,
c)
kód položky podle cenové soustavycenové soustavy podle § 11, pokud byla cenová soustavacenová soustava podle § 11 použita,
d)
popis položky jednoznačně vymezující druh a kvalitu prací, dodávkydodávky nebo služby, s případným odkazem na části dokumentace pro zadání stavebních prací a jiné dokumenty a technické a cenové podmínky,
e)
měrnou jednotku,
f)
množství,
g)
výkaz výměr k uvedenému množství, s výjimkou případů, kdy není výpočet pro stanovení množství položky soupisu pracípoložky soupisu prací potřebný.
§ 7
Výkaz výměr
(1)
Ve výkazu výměr zadavatel uvede výpočet použitý při stanovení předpokládaného množství položky soupisu pracípoložky soupisu prací a odkaz na příslušnou grafickou nebo textovou část dokumentace pro zadání stavebních prací tak, aby umožnil kontrolu celkové výměry, nebo odkáže na výpočet stanovení množství položky soupisu pracípoložky soupisu prací v dokumentaci pro zadání stavebních prací.
(2)
Výkaz výměr, který se vztahuje k více položkám soupisu pracípoložkám soupisu prací, může být uveden jednou a u dalších položek může být uvedena výměra pouze odkazem.
§ 8
Vymezení vedlejších a ostatních nákladů
(1)
Vedlejší a ostatní náklady jsou takové náklady, které nejsou zahrnuty v položkách soupisu pracípoložkách soupisu prací stavebních objektů, inženýrských objektů a provozních souborů, ale se zhotovením stavby souvisí.
(2)
Podrobnost popisu položky soupisu vedlejších a ostatních nákladů musí umožnit stanovení ceny dané práce nebo činnosti.
(3)
Vedlejší a ostatní náklady mohou být uvedeny v jednom společném soupisu prací.
§ 9
Vedlejší náklady
Předmětem vedlejších nákladů mohou být zejména požadavky související s vybudováním, provozem a likvidací zařízení staveniště, ztížené podmínky související s umístěním stavby nebo omezení v zastavovaném území, pokud jsou zadavatelem požadována, případně pokud vyplývají z dokumentace pro zadání stavebních prací.
§ 10
Ostatní náklady
Ostatními náklady mohou být zejména náklady na vyhotovení dokumentace skutečného provedení stavby, náklady na geodetické zaměření dokončené stavby nebo náklady na publicitu spojené s realizací stavby financované z fondů Evropské unie.
§ 11
Cenová soustava
(1)
Cenovou soustavouCenovou soustavou se rozumí uspořádaný soubor informací o stavebních a montážních pracích, materiálech a výrobcích obsahující zatřídění položek, podrobný popis a měrnou jednotku, způsob měření a další technické a cenové podmínky pro možnost sestavení kalkulace nezbytných nákladů a stanovení jednotkové ceny.
(2)
V případě odkazu na cenovou soustavucenovou soustavu uvede zadavatel v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci odkaz na použitou cenovou soustavucenovou soustavu a poskytne dodavatelůmdodavatelům část cenové soustavycenové soustavy vymezující popis a podmínky použití příslušných položek soupisu pracípoložek soupisu prací tím, že k této části zajistí neomezený dálkový přístup nebo ji zahrne do zadávací dokumentacezadávací dokumentace.
§ 12
Elektronická podoba soupisu prací
(1)
V případě použití soupisu prací v elektronické podobě má soupis prací takový otevřený formát, který umožní přenos dat a jejich zpracování různými softwarovými produkty pro sestavení soupisu prací, pro sestavení nabídkové ceny a zároveň se jedná o formát volně dostupný.
(2)
Elektronická podoba soupisu prací musí být pro danou veřejnou zakázkuveřejnou zakázku jednotná.
(3)
Elektronická podoba soupisu prací musí umožnit zpracování nabídkynabídky doplněním údajů požadovaných zadávací dokumentacízadávací dokumentací.
(4)
V případě použití soupisu prací v elektronické podobě zadavatel uvede v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci pokyny týkající se struktury údajů, jejich formátu nebo způsobů jejich zjištění; to neplatí, pokud je formátem elektronického soupisu prací formát, jehož dokumentace je k dispozici na Portálu o veřejných zakázkáchveřejných zakázkách spravovaném Ministerstvem pro místní rozvoj.
§ 13
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2016.
Ministryně:
Ing. Šlechtová v. r. |
Nařízení vlády č. 167/2016 Sb. | Nařízení vlády č. 167/2016 Sb.
Nařízení o příspěvku ke zmírnění sociálních dopadů souvisejících s restrukturalizací a útlumem činnosti právnických osob zabývajících se těžbou černého uhlí
Vyhlášeno 27. 5. 2016, datum účinnosti 1. 6. 2016, částka 64/2016
* § 1 - (1) Toto nařízení stanoví příspěvek ke zmírnění sociálních dopadů souvisejících s restrukturalizací a útlumem činnosti právnických osob zabývajících se těžbou černého uhlí (dále jen „příspěvek“) a podmínky a způsob jeho poskytování.
* § 2 - (1) Příspěvek se poskytne zaměstnanci určené těžební společnosti, u které dochází ke snižování počtu zaměstnanců v důsledku restrukturalizace a útlumu její činnosti, jehož pracovní poměr u této určené těžební společnosti byl rozvázán výpovědí z důvodů uved
* § 3 - (1) Nestanoví-li toto nařízení jinak, příspěvek se poskytuje po dobu
* § 4 - (1) Nárok na příspěvek vzniká dnem následujícím po dni skončení pracovního poměru oprávněné osoby u určené těžební společnosti.
* § 5 - (1) Nárok na příspěvek zaniká, jestliže oprávněná osoba
* § 6 - (1) Příslušný státní podnik sestaví k osmému dni každého měsíce přehled nároků oprávněných osob podle tohoto nařízení za předchozí měsíc a odhad předpokládaných nároků za následující měsíc a předloží je ministerstvu.
* § 7 - (1) Určená těžební společnost, u níž má dojít k restrukturalizaci a útlumu její činnosti, oznámí ministerstvu nejméně 3 měsíce před předpokládaným dnem zahájení snižování počtu zaměstnanců plán postupu při snižování počtu zaměstnanců.
* § 8 - Přechodná ustanovení
* § 9 - Zrušovací ustanovení
* § 10 - Účinnost č. 1 k nařízení vlády č. 167/2016 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 167/2016 Sb.
Aktuální znění od 17. 10. 2020 (415/2020 Sb.)
167
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 11. května 2016
o příspěvku ke zmírnění sociálních dopadů souvisejících s restrukturalizací a útlumem činnosti právnických osob zabývajících se těžbou černého uhlí
Vláda nařizuje k provedení zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 26/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 109/2009 Sb., zákona č. 154/2009 Sb., zákona č. 214/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 417/2009 Sb., zákona č. 421/2009 Sb., zákona č. 139/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 456/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 465/2011 Sb., zákona č. 171/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 25/2015 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 357/2015 Sb. a zákona č. 128/2016 Sb.:
§ 1
(1)
Toto nařízení stanoví příspěvek ke zmírnění sociálních dopadů souvisejících s restrukturalizacírestrukturalizací a útlumem činnosti právnických osob zabývajících se těžbou černého uhlí (dále jen „příspěvek“) a podmínky a způsob jeho poskytování.
(2)
Příspěvek poskytuje z prostředků státního rozpočtu Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“).
(3)
Pro účely tohoto nařízení se rozumí
a)
určenou těžební společností právnická osoba zabývající se těžbou černého uhlí uvedená v příloze č. 1 bodě 1 k tomuto nařízení, nebo odštěpný závod státního podniku, na něhož přešla práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů zaměstnanců určené těžební společnosti, který je uveden v příloze č. 1 bodě 2 k tomuto nařízení,
b)
restrukturalizacírestrukturalizací částečné uzavření provozu nebo ukončení části činnosti určené těžební společnostiurčené těžební společnosti.
§ 2
(1)
Příspěvek se poskytne zaměstnanci určené těžební společnostiurčené těžební společnosti, u které dochází ke snižování počtu zaměstnanců v důsledku restrukturalizacerestrukturalizace a útlumu její činnosti, jehož pracovní poměr u této určené těžební společnostiurčené těžební společnosti byl rozvázán výpovědí z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce nebo dohodou podle § 49 zákoníku práce z týchž důvodů a ke dni skončení pracovního poměru jeho pracovní poměr trval nepřetržitě nejméně 2 roky (dále jen „oprávněná osoba“).
(2)
Podmínkou pro poskytnutí příspěvku je, že v kraji, v němž měla oprávněná osoba místo výkonu práce u určené těžební společnostiurčené těžební společnosti, byl v kalendářním pololetí předcházejícím dni skončení jejího pracovního poměru průměrný podíl nezaměstnaných osob podle statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí vyšší nebo roven průměrnému podílu nezaměstnaných osob v České republice.
(3)
Příspěvek se poskytuje měsíčně ve výši
a)
8 000 Kč, pokud se jedná o zaměstnance určené těžební společnostiurčené těžební společnosti s převažujícím výkonem práce v podzemí hlubinného dolu, nebo
b)
5 300 Kč, pokud se jedná o zaměstnance určené těžební společnosti s převažujícím výkonem práce mimo podzemí hlubinného dolu.
§ 3
(1)
Nestanoví-li toto nařízení jinak, příspěvek se poskytuje po dobu
a)
3 měsíců, jestliže pracovní poměr oprávněné osoby k určené těžební společnostiurčené těžební společnosti trval méně než 5 let,
b)
6 měsíců, jestliže pracovní poměr oprávněné osoby k určené těžební společnostiurčené těžební společnosti trval alespoň 5 let; za každý další rok nepřetržitého trvání pracovního poměru k určené těžební společnostiurčené těžební společnosti se poskytování příspěvku prodlužuje o 3 měsíce, nejvýše však o 30 měsíců.
(2)
Příspěvek se poskytuje po dobu 60 měsíců, jedná-li se o oprávněnou osobu, která byla zaměstnancem u určené těžební společnostiurčené těžební společnosti s převažujícím výkonem práce v podzemí hlubinného dolu a ke dni skončení pracovního poměru u určené těžební společnostiurčené těžební společnosti dosáhla věku alespoň 50 let a její pracovní poměr u určené těžební společnostiurčené těžební společnosti trval nepřetržitě alespoň 25 let a odpracovala alespoň 3 300 směn s místem výkonu práce v podzemí hlubinného uhelného dolu.
(3)
Příspěvek se poskytuje po dobu 60 měsíců, jedná-li se o oprávněnou osobu, která byla zaměstnancem u určené těžební společnostiurčené těžební společnosti s převažujícím výkonem práce mimo podzemí hlubinného dolu a ke dni skončení pracovního poměru u určené těžební společnostiurčené těžební společnosti dosáhla věku alespoň 55 let a její pracovní poměr u určené těžební společnostiurčené těžební společnosti trval nepřetržitě alespoň 25 let
(4)
Do doby nepřetržitého trvání pracovního poměru u určené těžební společnostiurčené těžební společnosti se oprávněné osobě započítává též doba pracovního poměru u jiné právnické osoby zabývající se
a)
těžbou uhlí, pokud došlo k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů u této právnické osoby na určenou těžební společnosturčenou těžební společnost, nebo
b)
hornickou činností1), pokud bezprostředně po skončení tohoto pracovního poměru vznikl oprávněné osobě pracovní poměr k určené těžební společnostiurčené těžební společnosti.
(5)
Má-li oprávněná osoba nárok na poskytování zvláštního příspěvku horníkům podle zákona upravujícího zvláštní příspěvek horníkům2), poskytuje se příspěvek ve výši rozdílu mezi příspěvkem stanoveným podle § 2 odst. 3 a zvláštním příspěvkem horníkům.
(6)
Má-li oprávněná osoba nárok na náhradu za ztrátu na výdělku podle zákoníku práce3), poskytuje se příspěvek ve výši rozdílu mezi příspěvkem stanoveným podle § 2 odst. 3 a náhradou za ztrátu na výdělku.
§ 4
(1)
Nárok na příspěvek vzniká dnem následujícím po dni skončení pracovního poměru oprávněné osoby u určené těžební společnostiurčené těžební společnosti.
(2)
Nárok na příspěvek může oprávněná osoba uplatnit ve lhůtě 6 měsíců od ukončení pracovního poměru u určené těžební společnostiurčené těžební společnosti. Po uplynutí této lhůty nárok na příspěvek zaniká.
(3)
Žádost o příspěvek může oprávněná osoba podat na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 2 k tomuto nařízení, prostřednictvím státního podniku, který je v příloze č. 1 k tomuto nařízení stanoven pro určenou těžební společnosturčenou těžební společnost jako příslušný státní podnik (dále jen „příslušný státní podnik“).
(4)
Je-li žádost o příspěvek podána prostřednictvím příslušného státního podniku, příslušný státní podnik ji do 10 dnů ode dne jejího obdržení předá ministerstvu s doporučením přiznání nebo nepřiznání příspěvku.
(5)
Ministerstvo žádost do 10 dnů ode dne jejího obdržení posoudí a rozhodne o přiznání nebo nepřiznání příspěvku.
(6)
Ministerstvo oznámí své rozhodnutí, kterým oprávněné osobě příspěvek přiznalo, příslušnému státnímu podniku, který do 10 dnů ode dne oznámení rozhodnutí písemně sdělí oprávněné osobě zahájení vyplácení příspěvku. V písemném oznámení o zahájení vyplácení příspěvku příslušný státní podnik uvede výši příspěvku, který bude měsíčně vyplácen, počet měsíců, po které bude příspěvek vyplácen, a podmínky zániku nároku na příspěvek.
(7)
Příspěvek se vyplácí měsíčně pozadu počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byl příspěvek oprávněné osobě přiznán.
(8)
Příspěvek se vyplácí prostřednictvím příslušného státního podniku na účet oprávněné osoby nebo formou poštovní poukázky na doručovací adresu, pokud ji oprávněná osoba sdělí, nebo na adresu trvalého pobytu nebo místa bydliště.
§ 5
(1)
Nárok na příspěvek zaniká, jestliže oprávněná osoba
a)
byla jako uchazeč o zaměstnání vedený v evidenci uchazečů o zaměstnání vyřazena z evidence uchazečů o zaměstnání podle § 30 odst. 1 písm. b), d) a e) nebo odst. 2 zákona o zaměstnanosti4),
b)
vstoupila do pracovního poměru u právnické osoby zabývající se těžbou černého uhlí,
c)
začala pobírat starobní důchod,
d)
byla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čintrestný čin,
e)
nastoupila k výkonu trestu odnětí svobody nebo k výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence,
f)
byla vzata do vazby a od jejího vzetí do vazby uplynulo 6 měsíců, nebo
g)
zemřela.
(2)
Oprávněná osoba podá u příslušného státního podniku nejpozději k dvacátému dni každého měsíce čestné prohlášení, že u ní nenastaly skutečnosti vedoucí k zániku příspěvku podle odstavce 1 písm. a) až f).
(3)
V případě, že nastala skutečnost uvedená v odstavci 1, nárok na příspěvek zaniká prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž k takové skutečnosti došlo.
§ 6
(1)
Příslušný státní podnik sestaví k osmému dni každého měsíce přehled nároků oprávněných osob podle tohoto nařízení za předchozí měsíc a odhad předpokládaných nároků za následující měsíc a předloží je ministerstvu.
(2)
Na základě přehledu o nárocích oprávněných osob podle odstavce 1 ministerstvo do 15 dnů ode dne obdržení přehledu posoudí požadovanou výši finančních prostředků ze státního rozpočtu určených na výplatu příspěvku a zašle je na zvláštní vázaný účet příslušného státního podniku, ze kterého příslušný státní podnik vyplácí příspěvky oprávněným osobám.
(3)
Příslušný státní podnik eviduje stav a pohyb finančních prostředků vedených na zvláštním vázaném účtu podle odstavce 2 ve svém účetnictví na samostatném podrozvahovém účtu a po uplynutí každého kalendářního čtvrtletí prokazuje ministerstvu správnost vyplacených částek z tohoto účtu způsobem, který stanoví ministerstvo.
(4)
V případě neoprávněného použití nebo zadržení prostředků státního rozpočtu určených na výplatu příspěvku oprávněným osobám se postupuje podle jiného právního předpisu upravujícího porušení rozpočtové kázně5).
§ 7
(1)
Určená těžební společnostUrčená těžební společnost, u níž má dojít k restrukturalizacirestrukturalizaci a útlumu její činnosti, oznámí ministerstvu nejméně 3 měsíce před předpokládaným dnem zahájení snižování počtu zaměstnanců plán postupu při snižování počtu zaměstnanců.
(2)
V plánu postupu při snižování počtu zaměstnanců určená těžební společnosturčená těžební společnost uvede:
a)
počet zaměstnanců, jejichž pracovní poměr má být ukončen v důsledku restrukturalizacerestrukturalizace a útlumu činnosti z důvodů uvedených v § 49 nebo § 52 písm. a) až c) zákoníku práce,
b)
termíny ukončování jejich pracovního poměru,
c)
údaje o průměrné délce jejich pracovního poměru k určené těžební společnostiurčené těžební společnosti a
d)
jejich rozdělení podle převažujícího charakteru jejich pracovní činnosti u určené těžební společnostiurčené těžební společnosti na
1.
zaměstnance s převažujícím výkonem práce v podzemí hlubinného dolu a
2.
zaměstnance s převažujícím výkonem práce mimo podzemí hlubinného dolu.
§ 8
Přechodná ustanovení
(1)
Určená těžební společnostUrčená těžební společnost, která zahájila restrukturalizacirestrukturalizaci a útlum činnosti přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, ve svém plánu postupu při snižování počtu zaměstnanců uvede vedle skutečností vymezených v § 7 odst. 2, seznam zaměstnanců, se kterými v souvislosti s restrukturalizacírestrukturalizací a útlumem své činnosti skončila pracovní poměr podle § 49 nebo § 52 písm. a) až c) zákoníku práce od 1. ledna 2016 do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.
(2)
Zaměstnanec určené těžební společnostiurčené těžební společnosti, jehož pracovní poměr u určené těžební společnostiurčené těžební společnosti trval nepřetržitě nejméně 2 roky a v důsledku její restrukturalizacerestrukturalizace a útlumu její činnosti byl z důvodů uvedených v § 49 nebo § 52 písm. a) až c) zákoníku práce ukončen v období od 1. ledna 2016 do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, může podat žádost o příspěvek do 30. listopadu 2016.
§ 9
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
Nařízení vlády č. 287/2001 Sb., o příspěvku souvisejícím s restrukturalizací a útlumem hnědouhelného hornictví.
2.
Nařízení vlády č. 397/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 287/2001 Sb., o příspěvku souvisejícím s restrukturalizací a útlumem hnědouhelného hornictví.
§ 10
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. června 2016.
Předseda vlády:
Mgr. Sobotka v. r.
Ministr průmyslu a obchodu:
Ing. Mládek, CSc., v. r.
Příloha č. 1
k nařízení vlády č. 167/2016 Sb.
Seznam určených těžebních společností a příslušných státních podniků
Určená těžební společnostUrčená těžební společnost
1.
OKD, a.s.
Příslušný státní podnik
DIAMO, státní podnik
2.
Odštěpný závod DIAMO, státní podnik, na který přejdou práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů zaměstnanců
OKD, a.s. DIAMO, státní podnik
Příloha č. 2
k nařízení vlády č. 167/2016 Sb.
1.1MB
1)
§ 2 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům, ve znění pozdějších předpisů.
3)
§ 271b zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.
4)
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
5)
§ 44 a 44a rozpočtových pravidel, ve znění pozdějších předpisů. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 25/2016 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 25/2016 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o opravě sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 17/2016 Sb. m. s.
Vyhlášeno 23. 5. 2016, částka 14/2016
25
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí,
kterým se vyhlašuje oprava sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 17/2016 Sb. m. s
Ministerstvo zahraničních věcí vyhlašuje opravu sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 17/2016 Sb. m. s., kterým byla vyhlášena Dohoda mezi Českou republikou a Monackým knížectvím o výměně informací v daňových záležitostech.
Ve třetím odstavci sdělení se slova „29. února 2016“ nahrazují slovy „2. března 2016“. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 24/2016 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 24/2016 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Českou republikou změny Přílohy I Úmluvy o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice států
Vyhlášeno 23. 5. 2016, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 19. 12. 2015, částka 14/2016
* Část I. - Kategorie látek a směsí, které nejsou jmenovitě uvedeny v části II
* Část II. - Látky jmenovitě uvedené
* a) 15,75 % až 24,5 % hmotnostních (obsah dusíku z dusičnanu amonného 15,75 % a 24,5 % hmotnostních odpovídá koncentraci dusičnanu amonného 45 % a 70 %) a která neobsahují více než 0,4 % hořlavých či organických látek celkem nebo splňují požadavky na odpoví
* b) 15,75 % hmotnostních nebo méně a hořlavé látky nejsou omezeny.
* a) větší než 24,5 % hmotnostních s výjimkou směsí dusičnanu amonného s dolomitem, vápencem nebo uhličitanem vápenatým o čistotě alespoň 90 %;
* b) větší než 15,75 % hmotnostních u směsí dusičnanu amonného a síranu amonného;
* c) větší než 28 % hmotnostních (obsah dusíku z dusičnanu amonného 28 % hmotnostních odpovídá koncentraci dusičnanu amonného 80 %) u směsí dusičnanu amonného s dolomitem, vápencem nebo uhličitanem vápenatým o čistotě alespoň 90 %; - a která splňují požadavky na odpovídající zkoušku odolnosti vůči výbuchu (např. zkoušku pomocí čtyřpalcové ocelové trubice).
* a) na dusičnan amonný a směsi s dusičnanem amonným, jejichž obsah dusíku z dusičnanu amonného je: - i) 24,5 % až 28 % hmotnostních a které neobsahují více než 0,4 % hořlavých látek;
* b) na vodné roztoky dusičnanu amonného, ve kterých jeho koncentrace přesahuje 80 % hmotnostních.
* a) na materiál vyřazený v průběhu výrobního postupu a dusičnan amonný a směsi s dusičnanem amonným, jednosložková hnojiva na bázi dusičnanu amonného a vícesložková nebo směsná hnojiva na bázi dusičnanu amonného uvedené v poznámkách 23 a 24, které jsou vrac
* b) na hnojiva uvedená v poznámce 22 písm. a) a v poznámce 23, která nesplňují požadavky na odpovídající zkoušku odolnosti vůči výbuchu (např. zkoušku pomocí čtyřpalcové ocelové trubice).
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 19. 12. 2015
24
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 5. prosince 2014 byla v Ženevě přijata změna Přílohy I Úmluvy o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice států1).
Se změnou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky podepsal listinu o přijetí změny.
Změna vstoupila v platnost na základě svého článku 26 odst. 4 Úmluvy dne 19. prosince 2015 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Českou republiku.
Anglické znění změny a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
Text změny Přílohy I v českém jazyce
Rozhodnutí 2014/2
Změna Přílohy I Úmluvy
Konference smluvních stran,
uznávajíc, že je zapotřebí aktualizovat kategorie látek a směsí a jmenovitě uvedené látky a jejich mezní množství, jak jsou uvedeny v příloze I Úmluvy o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice států, aby byla zavedena kritéria Globálně harmonizovaného systému klasifikace a označování chemických látek stanoveného Organizací spojených národů (ST/SG/AC.10/30/Rev.4) a aby byl zachován soulad s příslušnými právními předpisy Evropské unie,
majíc na paměti své rozhodnutí provést revizi nebezpečných látek a jejich množství, jak jsou uvedeny v příloze I, a své rozhodnutí 2004/4 o ustavení pracovní skupiny pro rozvoj úmluvy,
berouc na vědomí návrh na změnu přílohy I vypracovaný uvedenou pracovní skupinou na základě zevrubného přezkumu,
mění přílohu I úmluvy o nebezpečných látkách pro účely vymezení nebezpečných činností, která bude nahrazena textem uvedeným v příloze tohoto rozhodnutí.
Příloha
Nebezpečné látky pro účely vymezení nebezpečných činností1
Pokud látka nebo směs jmenovitě uvedená v části II spadá i pod jednu či více kategorií v části I, použije se kvalifikační množství uvedené v části II.
Při určování nebezpečných činností vezmou strany v úvahu skutečné nebo očekávané nebezpečné vlastnosti a/nebo množství všech přítomných nebezpečných látek nebo nebezpečných látek, u nichž lze důvodně předpokládat, že mohou vzniknout při ztrátě kontroly nad některou činností, včetně skladovacích činností, v rámci určité nebezpečné činnosti.
Část I.
Kategorie látek a směsí, které nejsou jmenovitě uvedeny v části II
Kategorie v souladu s Globálně harmonizovaným systémem klasifikace a označování chemických látek (GHS) stanoveným OSN| Kvalifikační množství
(v tunách)
---|---
1.| Akutní toxicita, kategorie 1, všechny cesty expozice2| 20
2.| Akutní toxicita:| 200
Kategorie 2, všechny cesty expozice3
Kategorie 3, inhalační cesta expozice4
3\\. | Toxicita pro specifické cílové orgány (STOT), jednorázová expozice (SE) STOT, kategorie 15| 200
4\\. | Výbušniny — nestabilní výbušniny nebo výbušniny, v jejichž případě daná látka, směs nebo předmět spadá do oddílu 1.1, 1.2, 1.3, 1.5 nebo 1.6 kapitoly 2.1.2 kritérií GHS, nebo látky či směsi, které mají výbušné vlastnosti podle série zkoušek 2 části I Doporučení OSN pro přepravu nebezpečných věcí: Příručka zkoušek a kritérií a nenáleží do třídy nebezpečnosti organické peroxidy nebo samovolně reagující látky a směsi6,7| 50
5\\. | Výbušniny, v jejichž případě daná látka, směs nebo předmět spadá do oddílu 1.4 kapitoly 2.1.2 GHS7,8| 200
6.| Hořlavé plyny, kategorie 1 nebo 29| 50
7.| Aerosoly10, kategorie 1 nebo 2, obsahující hořlavé plyny kategorie 1 nebo 2 nebo hořlavé kapaliny kategorie 1| 500 (čisté)
8\\. | Aerosoly10, kategorie 1 nebo 2, neobsahující hořlavé plyny kategorie 1 nebo 2 ani hořlavé kapaliny kategorie 111| 50 000 (čisté)
9.| Oxidující plyny, kategorie 112| 200
10.| Hořlavé kapaliny:| 50
Hořlavé kapaliny, kategorie 1, nebo
Hořlavé kapaliny, kategorie 2 nebo 3, udržované za teplot nad jejich bodem varu13, nebo
Jiné kapaliny s bodem vzplanutí ≤ 60 °C, udržované za teplot nad jejich bodem varu14
11.| Hořlavé kapaliny:| 200
Hořlavé kapaliny, kategorie 2 nebo 3, u kterých konkrétní podmínky zpracování jako např. vysoký tlak nebo vysoká teplota mohou vyvolat nebezpečí průmyslové havárie15, nebo
Jiné kapaliny s bodem vzplanutí ≤ 60 °C, u kterých konkrétní podmínky zpracování jako např. vysoký tlak nebo vysoká teplota mohou vyvolat nebezpečí průmyslové havárie14
12.| Hořlavé kapaliny, kategorie 2 nebo 3, nespadající pod položky 10 a 1116| 50 000
13.| Samovolně reagující látky a směsi a organické peroxidy: Samovolně reagující látky a směsi, typ A nebo B, nebo Organické peroxidy, typ A nebo B17| 50
14.| Samovolně reagující látky a směsi a organické peroxidy: Samovolně reagující látky a směsi, typ C, D, E nebo F, nebo Organické peroxidy, typ C, D, E nebo F18| 200
15.| Samozápalné kapaliny a tuhé látky, kategorie 1| 200
16.| Oxidující kapaliny a tuhé látky, kategorie 1, 2 nebo 3| 200
17.| Nebezpečnost pro vodní prostředí, kategorie akutní 1 nebo chronická 119| 200
18.| Nebezpečnost pro vodní prostředí, kategorie chronická 220| 500
19.| Látky a směsi, které prudce reagují s vodou, například acetylchlorid, chlorid titaničitý| 500
20.| Látky a směsi, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny, kategorie 121| 500
21.| Látky a směsi, které při styku s vodou uvolňují toxický plyn (látky a směsi, které při styku s vodou nebo vlhkým vzduchem uvolňují plyny zařazené pro akutní toxicitu do kategorie 1, 2 nebo 3, např. fosfid hlinitý nebo sulfid fosforečný)| 200
Část II.
Látky jmenovitě uvedené
Látka| Kvalifikační množství
(v tunách)
---|---
1a.| Dusičnan amonný22| 10 000
1b.| Dusičnan amonný23| 5 000
1c.| Dusičnan amonný24| 2 500
1d.| Dusičnan amonný25| 50
2a.| Dusičnan draselný26| 10 000
2b.| Dusičnan draselný27| 5 000
3.| Oxid arseničný, kyselina arseničná a/nebo její soli| 2
4.| Oxid arsenitý, kyselina arsenitá a/nebo její soli| 0,1
5.| Brom| 100
6.| Chlor| 25
7.| Sloučeniny niklu v inhalovatelné práškové formě: oxid nikelnatý, oxid nikličitý, sulfid nikelnatý, sulfid niklitý, oxid niklitý| 1
8.| Ethylenimin| 20
9.| Fluor| 20
10.| Formaldehyd (koncentrace ≥ 90 %)| 50
11.| Vodík| 50
12.| Kyselina chlorovodíková (zkapalněný plyn)| 250
13.| Alkyly olova| 50
14.| Zkapalněné hořlavé plyny, kategorie 1 nebo 2 (včetně LPG) a zemní plyn28| 200
15.| Acetylen| 50
16.| Ethylenoxid| 50
17.| Propylenoxid| 50
18.| Methanol| 5 000
19.| 4, 4'-methylen bis (2-chloranilin) a/nebo jeho soli, v práškové formě| 0,01
20.| Methylisokyanát| 0,15
21.| Kyslík| 2 000
22.| Toluen diisokyanát (2,4-toluen diisokyanát a 2,6-toluen diisokyanát)| 100
23.| Karbonyldichlorid (fosgen)| 0,75
24.| Arsan (arsenovodík)| 1
25.| Fosfan (fosforovodík)| 1
26.| Chlorid sirnatý| 1
27.| Oxid sírový| 75
28.| Polychlordibenzofurany a polychlordibenzodioxiny (včetně tetrachlordibenzodioxinu (TCDD)), kalkulované jako ekvivalent TCDD29| 0,001
29.| Tyto karcinogeny nebo směsi obsahující tyto karcinogeny v koncentracích vyšších než 5 % hmotnostních:
4-aminobifenyl a/nebo jeho soli, benzotrichlorid, benzidin nebo jeho soli, bis(chlormethyl)ether, chlormethylmethylether, 1,2-dibrommethan, diethylsulfát, dimethylsulfát, dimethylkarbamoylchlorid, 1,2-dibrom-3-chlorpropan, 1,2-dimethylhydrazin, dimethylnitrosoamin, hexamethylfosfotriamid, hydrazin, 2-nafthylamin nebo jeho soli, 4-nitrodifenyl a 1,3 propansulton| 2
30.| Ropné produkty a alternativní paliva
a) benziny a primární benziny;
b) letecké petroleje (včetně paliva pro reaktivní motory);
c) plynové oleje (včetně motorové nafty, topných olejů pro domácnost a směsí plynových olejů);
d) těžké topné oleje;
e) alternativní paliva sloužící ke stejným účelům a mající podobné vlastnosti, pokud jde o hořlavost a nebezpečnost pro životní prostředí, jako produkty uvedené v písmenech a) až d)| 25 000
31.| Bezvodý amoniak| 200
32.| Fluorid boritý| 20
33.| Sirovodík| 20
34.| Piperidin| 200
35.| Bis(2-dimethylaminoethyl)(methyl)amin| 200
36.| 3-(2-ethylhexyloxy)propylamin| 200
37.| Směsi chlornanu sodného klasifikované ve třídě akutní toxicita pro vodní prostředí, kategorie 1 [H400] obsahující < 5 % aktivního chloru a neklasifikované v žádné jiné kategorii nebezpečnosti v části 1 přílohy I.30| 500
38.| Propylamin31| 2 000
39.| Tert-butyl-akrylát31| 500
40.| 2-methyl-3-butennitril31| 2 000
41.| Tetrahydro-3,5-dimethyl-1,3,5-thiadiazin-2-thion (dazomet)31| 200
42.| Methylakrylát31| 2 000
43.| 3 -Methylpyridin31| 2 000
44.| Brom-3 -chlorpropan31| 2 000
Poznámky:
1
Kritéria podle Globálně harmonizovaného systému klasifikace a označování chemických látek (GHS) stanoveného OSN (ST/SG/AC.10/30/Rev.4). Tato kritéria by strany měly používat při klasifikaci látek nebo směsí pro účely části I této přílohy, jestliže nebyla ve vnitrostátních předpisech přijata jiná právně závazná kritéria. Se směsmi se zachází stejným způsobem jako s čistými látkami, pokud zůstávají v rámci mezí koncentrace stanovených podle jejich vlastností v souladu s GHS, není-li výslovně udáno procento složení nebo jiný popis.
2
Podle kritérií v kapitolách 3.1.2 a 3.1.3 GHS.
3
Podle kritérií v kapitolách 3.1.2 a 3.1.3 GHS.
4
Látky spadající do položky akutní toxicita kategorie 3 orální cestou expozice spadají do položky 2 akutní toxicita v těch případech, kdy nelze odvodit ani klasifikaci akutní inhalační toxicity ani klasifikaci akutní dermální toxicity, například v důsledku nedostatku přesvědčivých údajů o inhalační a dermální toxicitě.
5
Látky, které vyvolaly závažnou toxicitu u člověka nebo o nichž lze na základě důkazů získaných ze studií na pokusných zvířatech předpokládat, že mohou vyvolat závažnou toxicitu u člověka po jednorázové expozici. Další pokyny jsou uvedeny v rámečku 3.8.1 a tabulce 3.8.1 části 3 GHS.
6
Zkoušení výbušných vlastností látek a směsí je nezbytné pouze tehdy, pokud se screeningovou zkouškou podle části 3 přílohy 6 Příručky zkoušek a kritérií zjistí, že látka nebo směs může mít výbušné vlastnosti.
7
Třída nebezpečnosti „výbušniny“ obsahuje výbušné předměty. Je-li známo množství výbušné látky nebo směsi obsažené v předmětu, uvažuje se pro účely této úmluvy toto množství. Jestliže množství výbušné látky nebo směsi obsažené v předmětu známo není, považuje se pro účely této úmluvy za výbušninu celý předmět.
8
Jsou-li výbušniny spadající do oddílu 1.4 vybaleny z obalu nebo znovu zabaleny, zařazují se v souladu s GHS do položky 4 (Výbušniny), pakliže se neprokáže, že jejich nebezpečnost nadále odpovídá oddílu 1.4.
9
Podle kritérií v kapitole 2.2.2 GHS.
10
Aerosoly se klasifikují podle kritérií v kapitole 2.3 GHS a podle oddílu 31 části III Příručky zkoušek a kritérií.
11
Aby bylo možné použít tuto položku, je třeba prokázat, že aerosolový rozprašovač neobsahuje hořlavý plyn kategorie 1 nebo 2 ani hořlavou kapalinu kategorie 1.
12
Podle kritérií v kapitole 2.4.2 GHS.
13
Podle kritérií v kapitole 2.6.2 GHS.
14
Kapaliny s bodem vzplanutí vyšším než 35 °C lze pro určité regulatorní účely (např. dopravu) považovat za nehořlavé kapaliny, jestliže byly získány negativní výsledky v testu podpory hoření L.2 části III oddílu 32 Příručky zkoušek a kritérií. Při náročnějších podmínkách, například vysoké teplotě nebo tlaku, však toto neplatí, a takové kapaliny se proto řadí do této položky.
15
Podle kritérií v kapitole 2.6.2 GHS.
16
Podle kritérií v kapitole 2.6.2 GHS.
17
Podle kritérií v kapitolách 2.8.2 a 2.15.2.2 GHS.
18
Podle kritérií v kapitolách 2.8.2 a 2.15.2.2 GHS.
19
Podle kritérií v kapitole 4.1.2 GHS.
20
Podle kritérií v kapitole 4.1.2 GHS.
21
Podle kritérií v kapitole 2.12.2 GHS.
22
Dusičnan amonný (10 000): hnojiva schopná samovolného rozkladu.
Toto se vztahuje na vícesložková nebo směsná hnojiva na bázi dusičnanu amonného (vícesložková nebo směsná hnojiva obsahující dusičnan amonný s fosforečnanem nebo uhličitanem draselným), která jsou schopna samovolného rozkladu podle zkoušky „Trough Test“ (viz Příručka zkoušek a kriterií, část III pododdíl 38.2) a u kterých je obsah dusíku z dusičnanu amonného
a)
15,75 % až 24,5 % hmotnostních (obsah dusíku z dusičnanu amonného 15,75 % a 24,5 % hmotnostních odpovídá koncentraci dusičnanu amonného 45 % a 70 %) a která neobsahují více než 0,4 % hořlavých či organických látek celkem nebo splňují požadavky na odpovídající zkoušku odolnosti vůči výbuchu (např. zkoušku pomocí čtyřpalcové ocelové trubice);
b)
15,75 % hmotnostních nebo méně a hořlavé látky nejsou omezeny.
23
Dusičnan amonný (5 000): jakost pro hnojiva.
Toto se vztahuje na jednosložková hnojiva na bázi dusičnanu amonného a na vícesložková nebo směsná hnojiva na bázi dusičnanu amonného, u kterých je obsah dusíku z dusičnanu amonného
a)
větší než 24,5 % hmotnostních s výjimkou směsí dusičnanu amonného s dolomitem, vápencem nebo uhličitanem vápenatým o čistotě alespoň 90 %;
b)
větší než 15,75 % hmotnostních u směsí dusičnanu amonného a síranu amonného;
c)
větší než 28 % hmotnostních (obsah dusíku z dusičnanu amonného 28 % hmotnostních odpovídá koncentraci dusičnanu amonného 80 %) u směsí dusičnanu amonného s dolomitem, vápencem nebo uhličitanem vápenatým o čistotě alespoň 90 %;
a která splňují požadavky na odpovídající zkoušku odolnosti vůči výbuchu (např. zkoušku pomocí čtyřpalcové ocelové trubice).
24
Dusičnan amonný (2 500): technický.
Toto se vztahuje:
a)
na dusičnan amonný a směsi s dusičnanem amonným, jejichž obsah dusíku z dusičnanu amonného je:
i)
24,5 % až 28 % hmotnostních a které neobsahují více než 0,4 % hořlavých látek;
ii)
více než 28 % hmotnostních a které neobsahují více než 0,2 % hořlavých látek;
b)
na vodné roztoky dusičnanu amonného, ve kterých jeho koncentrace přesahuje 80 % hmotnostních.
25
Dusičnan amonný (50): materiál „off-specs“ (blíže neurčený) a hnojiva, která nesplňují požadavky na odpovídající zkoušku odolnosti vůči výbuchu (např. zkoušku pomocí čtyřpalcové ocelové trubice).
Toto se vztahuje:
a)
na materiál vyřazený v průběhu výrobního postupu a dusičnan amonný a směsi s dusičnanem amonným, jednosložková hnojiva na bázi dusičnanu amonného a vícesložková nebo směsná hnojiva na bázi dusičnanu amonného uvedené v poznámkách 23 a 24, které jsou vraceny nebo byly vráceny konečným uživatelem výrobci, do dočasného skladu nebo do zpracovatelského zařízení k přepracování, využití nebo zpracování pro bezpečné použití, protože již nevyhovují požadavkům uvedeným v poznámkách 23 a 24;
b)
na hnojiva uvedená v poznámce 22 písm. a) a v poznámce 23, která nesplňují požadavky na odpovídající zkoušku odolnosti vůči výbuchu (např. zkoušku pomocí čtyřpalcové ocelové trubice).
26
Dusičnan draselný (10 000): směsná hnojiva na bázi dusičnanu draselného s dusičnanem draselným ve formě granulí nebo mikrogranulí, která mají stejné vlastnosti jako čistý dusičnan draselný.
27
Dusičnan draselný (5 000): směsná hnojiva na bázi dusičnanu draselného s dusičnanem draselným v krystalické formě, která mají stejné nebezpečné vlastnosti jako čistý dusičnan draselný.
28
Upravený bioplyn: pro účely provedení této úmluvy se upravený bioplyn může klasifikovat v položce 14 části 2 přílohy I, pokud byl zpracován v souladu s platnými normami pro vyčištěný a upravený bioplyn se zaručením stejné kvality, jakou má zemní plyn, včetně obsahu metanu, a pokud obsahuje maximálně 1 % kyslíku.
29
Polychlorodibenzofurany a polychlorodibenzodioxiny.
Množství polychlorodibenzofuranů a polychlorodibenzodioxinů se počítají s použitím následujících faktorů toxické rovnocennosti dioxinů a sloučenin s dioxinovým efektem (TEF) pro člověka a savce stanovených Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a přehodnocených v roce 2005:
TEF WHO 2005
Dioxiny| TEF| Furany| TEF
---|---|---|---
2,3,7,8-TCDD| 1| 2,3,7,8-TCDF| 0,1
1,2,3,7,8-PeCDD| 1| 2,3,4,7,8-PeCDF| 0,3
1,2,3,4,7,8-HxCDD| 0,1| 1,2,3,7,8-PeCDF| 0,03
1,2,3,6,7,8-HxCDD| 0,1| 1,2,3,4,7,8-HxCDF| 0,1
1,2,3,7,8,9-HxCDD| 0,1| 1,2,3,7,8,9-HxCDF| 0,1
1,2,3,4,6,7,8-HpCDD| 0,01| 2,3,4,6,7,8-HxCDF| 0,1
OCDD| 0,0003| 1,2,3,7,8,9-HpCDF| 0,1
| | 1,2,3,4,6,7,8-HpCDF| 0,01
| | 1,2,3,4,7,8,9-HpCDF| 0,01
| | OCDF| 0,0003
Zkratky: Hx = hexa, Hp = hepta, O = okta, P = penta, T = tetra.
Zdroj: Martin Van den Berg aj., The 2005 World Health Organization Re-evaluation of Human
and Mammalian Toxic Equivalency Factors for Dioxins and Dioxin-like Compounds, Toxicological
Sciences, vol. 93, No. 2 (říjen 2006), s. 223-241.
30
Za předpokladu, že směs při nepřítomnosti chlornanu sodného nebude klasifikována ve třídě akutní toxicita pro vodní prostředí, kategorie 1.
31
Pokud tato nebezpečná látka spadá do kategorie 10 hořlavé kapaliny nebo 11 hořlavé kapaliny, použijí se pro účely úmluvy nejnižší kvalifikační množství.
1)
Úmluva o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice států, přijatá v Helsinkách dne 17. března 1992, byla vyhlášena pod č. 58/2002 Sb. m. s. Nové znění Přílohy I Úmluvy o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice států, přijaté v Římě ve dnech 15. - 17. listopadu 2006, bylo vyhlášeno pod č. 32/2011 Sb. m. s. |
Vyhláška č. 165/2016 Sb. | Vyhláška č. 165/2016 Sb.
Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 150. výročí bitvy u Hradce Králové
Vyhlášeno 23. 5. 2016, datum účinnosti 29. 6. 2016, částka 63/2016
* § 1 - (1) Dnem 29. června 2016 se ke 150. výročí bitvy u Hradce Králové vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“).
* § 2 - (1) Na lícní straně dvousetkoruny je symbolické vyjádření výsledku bitvy tak, že nalevo od středu mincovního pole je svislý text „RAKOUSKO“, který symbolizuje porážku, a napravo od středu mincovního pole je text v opačném směru „PRUSKO“, který symbolizuje
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 29. června 2016. k vyhlášce č. 165/2016 Sb.
Aktuální znění od 29. 6. 2016
165
VYHLÁŠKA
ze dne 6. května 2016
o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 150. výročí bitvy u Hradce Králové
Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.:
§ 1
(1)
Dnem 29. června 2016 se ke 150. výročí bitvy u Hradce Králové vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“).
(2)
Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“).
(3)
Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,2 mm. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 13 g *“.
§ 2
(1)
Na lícní straně dvousetkoruny je symbolické vyjádření výsledku bitvy tak, že nalevo od středu mincovního pole je svislý text „RAKOUSKO“, který symbolizuje porážku, a napravo od středu mincovního pole je text v opačném směru „PRUSKO“, který symbolizuje vítězství. Při pravém okraji dvousetkoruny je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Nalevo od textu Rakousko je označení nominální hodnoty mince „200“ a pod ním zkratka peněžní jednotky „Kč“. Značka České mincovny tvořená kompozicí písmen „Č“ a „M“ je při levém spodním okraji dvousetkoruny.
(2)
Na rubové straně dvousetkoruny je rovněž symbolické vyjádření výsledku tak, že v levé části mincovního pole je ztvárněný rakouský orel, napravo od něho je ztvárněna pruská orlice. Při levém okraji dvousetkoruny jsou letopočty „1866 2016“. Při pravém okraji dvousetkoruny je text „BITVA U HRADCE KRÁLOVÉ“. Iniciály autoraautora mince Romana Shamilyana, které jsou tvořeny kompozicí písmen „S“ a „R“, jsou umístěny při levém spodním okraji mince.
(3)
Vyobrazení dvousetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 29. června 2016.
Guvernér:
Ing. Singer, Ph.D., v. r.
Příloha k vyhlášce č. 165/2016 Sb.
Vyobrazení pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 150. výročí bitvy u Hradce Králové
(lícní a rubová strana)
47kB
73kB |
Zákon č. 163/2016 Sb. | Zákon č. 163/2016 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 23. 5. 2016, datum účinnosti 1. 7. 2016, částka 63/2016
* ČÁST PRVNÍ - Změna trestního řádu
* ČÁST DRUHÁ - Změna trestního zákoníku
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 7. 2016
163
ZÁKON
ze dne 27. dubna 2016,
kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna trestního řádu
Čl. I
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 207/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 43/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb. a zákona č. 150/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 11 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „, nejde-li o dočasné vynětí nebo není-li trestní stíhání osoby pro nedostatek souhlasu oprávněného orgánu nepřípustné pouze dočasně“.
2.
§ 11a zní:
㤠11a
(1)
Trestní stíhání proti téže osobě a pro týž skutek nelze zahájit, pokud státní zástupce ve zkráceném přípravném řízení
a)
rozhodl o schválení narovnání a věc odložil, nebo
b)
rozhodl o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání a podezřelý se osvědčil, nebo se má za to, že se osvědčil,
nebylo-li rozhodnutí v předepsaném řízení zrušeno.
(2)
Trestní stíhání proti téže osobě a pro týž skutek nelze zahájit, pokud státní zástupce rozhodl o nestíhání podezřelého podle § 159d odst. 1, nebylo-li rozhodnutí v předepsaném řízení zrušeno.“.
3.
Nadpis § 146a zní: „Rozhodování soudu o stížnosti proti rozhodnutím státního zástupce nebo policejního orgánu“.
4.
V § 146a odst. 1 písm. k) se slovo „nebo“ zrušuje.
5.
V § 146a odst. 1 písm. l) se slova „(§ 81b odst. 1),“ nahrazují slovy „(§ 81b odst. 1), nebo“.
6.
V § 146a odst. 1 se za písmeno l) vkládá nové písmeno m), které zní:
„m)
rozhodl o nesplnění podmínek podle § 159c odst. 1,“.
7.
V § 159b odst. 2 se za slovo „stíhání“ vkládají slova „podle odstavce 1“.
8.
V 159b se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Policejní orgán dočasně odloží zahájení trestního stíhání osoby též v případě, kdy je tato osoba dočasně vyňata z pravomoci orgánů činných v trestním řízení (§ 10) nebo je-li její trestní stíhání pro nedostatek souhlasu oprávněného orgánu dočasně nepřípustné.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
9.
Za § 159b se vkládají nové § 159c a 159d, které včetně nadpisů znějí:
㤠159c
Zvláštní ustanovení o dočasném odložení trestního stíhání
(1)
Policejní orgán rozhodne o dočasném odložení trestního stíhání podezřelého z trestného činu pletich v insolvenčním řízení podle § 226 odst. 2, 4 nebo 5 trestního zákoníku, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 1 písm. e), odst. 3 nebo 4 trestního zákoníku, pletich při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle § 257 odst. 1 písm. b), odst. 2 nebo 3 trestního zákoníku, pletich při veřejné dražbě podle § 258 odst. 1 písm. b), odst. 2 nebo 3 trestního zákoníku, podplacení podle § 332 trestního zákoníku nebo nepřímého úplatkářství podle § 333 odst. 2 trestního zákoníku, pokud podezřelý slíbil úplatek, majetkový nebo jiný prospěch jen proto, že byl o to požádán, učinil o tom dobrovolně a bez zbytečného odkladu oznámení státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, oznámí policejnímu orgánu skutečnosti, které jsou mu známy o trestné činnosti toho, kdo o tento úplatek, majetkový nebo jiný prospěch požádal, a zaváže se podat v přípravném řízení i v řízení před soudem úplnou a pravdivou výpověď o těchto skutečnostech.
(2)
Rozhodnout o dočasném odložení trestního stíhání podle odstavce 1 nelze, byl-li úplatek, majetkový nebo jiný prospěch slíben v souvislosti s výkonem pravomoci úřední osoby uvedené v § 334 odst. 2 písm. a) až c) trestního zákoníku nebo úřední osoby uvedené v § 334 odst. 2 písm. d) trestního zákoníku, jde-li o úřední osobu zastávající funkci v podnikající právnické osobě, v níž má rozhodující vliv cizí stát.
§ 159d
Rozhodnutí o nestíhání podezřelého
(1)
Nezjistí-li se dodatečně skutečnosti, které vylučují rozhodnout o dočasném odložení trestního stíhání a splnil-li podezřelý své závazky podle § 159c odst. 1, státní zástupce rozhodne, že nebude stíhán, jinak rozhodne, že podezřelý nesplnil podmínky podle § 159c odst. 1. Proti tomuto usnesení je přípustná stížnost, která má odkladný účinek.
(2)
Rozhodnout o nestíhání podezřelého lze až po pravomocném ukončení trestního stíhání osoby, která o úplatek, majetkový nebo jiný prospěch podezřelého požádala, pokud uplynula lhůta k podání dovolání nebo bylo o podaném dovolání rozhodnuto a pokud uplynula lhůta k podání ústavní stížnosti nebo bylo o podané ústavní stížnosti rozhodnuto, nebo po pravomocném odložení nebo jiném vyřízení věci, nelze-li zahájit trestní stíhání osoby, která o úplatek, majetkový nebo jiný prospěch podezřelého požádala.
(3)
Usnesení o nestíhání podezřelého doručí státní zástupce bezodkladně po právní moci Nejvyššímu státnímu zastupitelství.
(4)
Po právní moci rozhodnutí o nesplnění podmínek podle § 159c odst. 1 policejní orgán neprodleně zahájí trestní stíhání.“.
10.
V § 160 odst. 1 se slova „nebo § 159b odst. 1“ nahrazují slovy „, § 159b odst. 1 a 3 nebo § 159c odst. 1“.
11.
V § 173 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d)
je-li obviněný dočasně vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení (§ 10) nebo je-li jeho trestní stíhání pro nedostatek souhlasu oprávněného orgánu dočasně nepřípustné,“.
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e).
12.
§ 174a zní:
㤠174a
(1)
Nejvyšší státní zástupce může do tří měsíců od právní moci rušit nezákonná usnesení nižších státních zástupců o nestíhání podezřelého podle § 159d odst. 1, o zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci.
(2)
Za tím účelem může státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství vyžadovat od nižších státních zastupitelství spisy, dokumenty, materiály a zprávy a provádět prověrky.
(3)
Zruší-li nejvyšší státní zástupce usnesení o zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci, pokračuje v řízení státní zástupce, který ve věci rozhodoval v prvním stupni. Přitom je vázán právním názorem, který vyslovil ve svém rozhodnutí nejvyšší státní zástupce, a je povinen provést úkony a doplnění, jejichž provedení nejvyšší státní zástupce nařídil.
(4)
Zruší-li nejvyšší státní zástupce usnesení o nestíhání podezřelého, rozhodne policejní orgán o zahájení trestního stíhání, nevyřídí-li věc jinak.“.
13.
V § 179b se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Je-li podezřelým osoba, která je dočasně vyňata z pravomoci orgánů činných v trestním řízení (§ 10) či jejíž trestní stíhání je pro nedostatek souhlasu oprávněného orgánu dočasně nepřípustné, postupuje státní zástupce přiměřeně podle ustanovení § 159b odst. 3.“.
14.
V § 186 písm. c) a § 188 odst. 1 písm. d) se slova „písm. a) až d)“ zrušují.
15.
V § 224 odst. 1, § 255 odst. 1 a § 314r odst. 5 se slova „písm. b) až d)“ nahrazují slovy „písm. b) až e)“.
16.
V § 284 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „, a to i rozhodnutí o nestíhání podezřelého (§ 159d odst. 1), pokud bylo učiněno v návaznosti na zrušené napadené rozhodnutí“.
ČÁST DRUHÁ
Změna trestního zákoníku
Čl. II
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 360/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 259/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 165/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb. a zákona č. 150/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 34 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h)
doba, po kterou bylo trestní stíhání dočasně odloženo.“.
2.
V § 240 odstavec 3 zní:
„(3)
Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve velkém rozsahu, nebo
b)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 2 písm. c) ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech.“.
3.
V § 240 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Příprava je trestná.“.
4.
V § 367 odst. 1 se slova „zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 3,“ zrušují.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Vyhláška č. 162/2016 Sb. | Vyhláška č. 162/2016 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů, správců pozůstalosti a Notářské komory České republiky, (notářský tarif), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 23. 5. 2016, datum účinnosti 7. 6. 2016, částka 62/2016
* Čl. I - Vyhláška č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví, ve znění vyhlášky č. 42/2002 Sb., vyhlášky č. 403/2005 Sb., vyhlášky č. 399/2006 Sb., vyhlášky č. 167/2009 Sb. a vyhlášky č. 432/2013 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 7. 6. 2016
162
VYHLÁŠKA
ze dne 11. května 2016,
kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů, správců pozůstalosti a Notářské komory České republiky, (notářský tarif), ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 107 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 303/2013 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví, ve znění vyhlášky č. 42/2002 Sb., vyhlášky č. 403/2005 Sb., vyhlášky č. 399/2006 Sb., vyhlášky č. 167/2009 Sb. a vyhlášky č. 432/2013 Sb., se mění takto:
1.
V § 14 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Odměna notáře jako soudního komisaře za vydání, změnu nebo zrušení evropského dědického osvědčení činí 500 Kč.
(3)
Odměna notáře jako soudního komisaře za prodloužení doby platnosti ověřené kopie evropského dědického osvědčení, anebo vydání nové ověřené kopie evropského dědického osvědčení činí 100 Kč.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5.
2.
V § 14 odst. 4 se za slova „vypočtené podle odstavce 1“ vkládají slova „až 3“.
3.
V § 14 odst. 5 se číslo „2“ nahrazuje číslem „4“.
4.
V Položce A přílohy k vyhlášce se za větu třetí vkládá věta
„Za sepsání notářského zápisu o zakladatelském právním jednání o založení společnosti s ručením omezeným, které obsahuje jen povinné náležitosti předepsané občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích a podle kterého vkladová povinnost má být splněna splacením v penězích, jestliže notář, který notářský zápis sepsal, provede na žádost a na jeho podkladě zápis společnosti do obchodního rejstříku | 2 000 Kč.“.
---|---
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení.
Ministr:
JUDr. Pelikán, Ph.D., v. r. |
Zákon č. 161/2016 Sb. | Zákon č. 161/2016 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění zákona č. 87/2015 Sb., a zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění zákona č. 375/2015 Sb.
Vyhlášeno 23. 5. 2016, datum účinnosti 7. 6. 2016, částka 62/2016
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o soudních poplatcích
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zvláštních řízeních soudních
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o mezinárodním právu soukromém
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 7. 6. 2016
161
ZÁKON
ze dne 4. května 2016,
kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění zákona č. 87/2015 Sb., a zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění zákona č. 375/2015 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o soudních poplatcích
Čl. I
Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 255/2000 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 72/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 167/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 335/2014 Sb. a zákona č. 87/2015 Sb., se mění takto:
1.
V § 11 odst. 5 se věta druhá zrušuje.
2.
V § 11 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Osvobození podle odstavce 2 se vztahuje i na poplatek za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem.“.
3.
V § 11 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8)
Od poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem se osvobozuje
a)
zápis skutečnosti do veřejného rejstříku, týká-li se zápis fyzické nebo právnické osoby, jejíž úpadek nebo hrozící úpadek se řeší v insolvenčním řízení, v němž již bylo vydáno rozhodnutí o úpadku,
b)
zápis údajů o spolku, pobočném spolku, nadaci, nadačním fondu, ústavu a obecně prospěšné společnosti do veřejného rejstříku nebo jeho změny,
c)
zápis výmazu osoby z veřejného rejstříku,
d)
zápis skutečnosti do obchodního rejstříku provedený notářem na podkladě notářského zápisu o zakladatelském právním jednání o založení společnosti s ručením omezeným, které obsahuje jen povinné náležitosti předepsané občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích a podle kterého vkladová povinnost má být splněna splacením v penězích.“.
4.
V příloze se v položce 29 dosavadní text označuje jako bod 1 a doplňuje se bod 2, který včetně poznámky pod čarou č. 8 zní:
„2. Za vydání, změnu nebo zrušení evropského dědického osvědčení8)| 500 Kč
---|---
8)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 650/2012 ze dne 4. července 2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení.“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o zvláštních řízeních soudních
Čl. II
Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění zákona č. 87/2015 Sb., se mění takto:
1.
V § 109 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Vydává-li soud evropské dědické osvědčení notářem jako soudním komisařem, odměnu, náhradu hotových výdajů a náhradu za daň z přidané hodnoty, je notáři povinen zaplatit žadatel.“.
2.
V části druhé hlavě III se za díl 5 vkládá nový díl 6, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 4 a 5 zní:
„Díl 6
Evropské dědické osvědčení
§ 288a
(1)
Evropské dědické osvědčení vydá za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie4) usnesením soud místně příslušný pro řízení o pozůstalosti na žádost žadatele k prokázání jeho statusu nebo k vykonání práv či pravomocí. Do skončení řízení o pozůstalosti evropské dědické osvědčení vydá jménem tohoto soudu notář jako soudní komisař.
(2)
Účastníky řízení o vydání evropského dědického osvědčení jsou vedle žadatele ti, o nichž lze mít důvodně za to, že jsou zůstavitelovými dědici nebo odkazovníky, správce pozůstalosti nebo vykonavatel závěti, jejichž účast vyšla najevo nejpozději do doby vydání evropského dědického osvědčení.
(3)
Přílohou usnesení, kterým se vydává evropské dědické osvědčení, je formulář stanovený přímo použitelným předpisem Evropské unie5).
(4)
Nejsou-li splněny podmínky pro vydání evropského dědického osvědčení, soud nebo notář jako soudní komisař rozhodne usnesením, že se osvědčení nevydá.
(5)
Po právní moci rozhodnutí o dědictví opraví, změní nebo zruší či pozastaví účinky evropského dědického osvědčení za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie4) na žádost kterékoliv osoby, která prokáže oprávněný zájem, nebo z vlastního podnětu soud, jinak tento úkon soudu provede notář jako soudní komisař.
(6)
O odvolání proti usnesení o evropském dědickém osvědčení rozhoduje krajský soud.
4)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 650/2012 ze dne 4. července 2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení.
5)
Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1329/2014 ze dne 9. prosince 2014, kterým se stanoví formuláře uvedené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení.“.
3.
V části druhé hlavě IV nadpis dílu 7 zní:
„Řízení ve věcech voleb do rady zaměstnanců nebo státních zaměstnanců, voleb zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo při výkonu státní služby a voleb členů zvláštního vyjednávacího výboru evropské družstevní společnosti“.
4.
V části druhé hlavě V dílu 2 se za oddíl 3 vkládá nový oddíl 4, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 6 zní:
„Oddíl 4
Zvláštní ustanovení o uznávání ochranných opatření
§ 513a
(1)
Výkon ochranného opatření uznaného a vykonatelného v České republice podle přímo použitelného předpisu Evropské unie6) provede obecný soud navrhovatele, jinak soud, v jehož obvodu se nachází místo, kde má být poskytnuta ochrana.
(2)
K úpravě skutkových prvků ochranného opatření, které nařídil orgán jiného členského státu Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie6), je příslušný obecný soud navrhovatele, jinak soud, v jehož obvodu se nachází místo, kde má být poskytnuta ochrana. O návrhu rozhodne soud do 48 hodin bez jednání.
(3)
K vydání, opravě nebo zrušení osvědčení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie6) je příslušný soud, který ochranné opatření dle přímo použitelného předpisu Evropské unie vydal. Nevydá-li soud osvědčení, rozhodne o tom usnesením.
6)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 606/2013 ze dne 12. června 2013 o vzájemném uznávání ochranných opatření v občanských věcech.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o mezinárodním právu soukromém
Čl. III
V části čtvrté zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění zákona č. 375/2015 Sb., se za nadpis hlavy VIII vkládá nový § 73a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 9 zní:
㤠73a
Základní ustanovení
Ustanovení této hlavy se nepoužijí na otázky, které spadají do rozsahu působnosti přímo použitelného předpisu Evropské unie9).
9)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 ze dne 4. července 2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení.“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 160/2016 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 160/2016 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Vyhlášeno 23. 5. 2016, částka 61/2016
160
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 12. května 2016
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 5. listopadu 2016 nové volby do zastupitelstev obcí:
obec| okres| kraj
---|---|---
Hradce| České Budějovice| Jihočeský
Josefov| Sokolov| Karlovarský
Ministr:
Chovanec v. r. |
Vyhláška č. 159/2016 Sb. | Vyhláška č. 159/2016 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 234/2009 Sb., o ochraně proti zneužívání trhu a transparenci, ve znění vyhlášky č. 191/2011 Sb., a o zrušení vyhlášky č. 114/2006 Sb., o poctivé prezentaci investičních doporučení
Vyhlášeno 23. 5. 2016, datum účinnosti 1. 6. 2016, částka 61/2016
* Čl. I - Vyhláška č. 234/2009 Sb., o ochraně proti zneužívání trhu a transparenci, ve znění vyhlášky č. 191/2011 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Zrušuje se vyhláška č. 114/2006 Sb., o poctivé prezentaci investičních doporučení.
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 3. 7. 2016
159
VYHLÁŠKA
ze dne 16. května 2016,
kterou se mění vyhláška č. 234/2009 Sb., o ochraně proti zneužívání trhu a transparenci, ve znění vyhlášky č. 191/2011 Sb., a o zrušení vyhlášky č. 114/2006 Sb., o poctivé prezentaci investičních doporučení
Česká národní banka stanoví podle § 199 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, k provedení § 122 odst. 8, § 125 odst. 7 písm. a) a d) až g), § 126 odst. 6, § 127 odst. 3 a § 127d odst. 1 tohoto zákona:
Čl. I
Vyhláška č. 234/2009 Sb., o ochraně proti zneužívání trhu a transparenci, ve znění vyhlášky č. 191/2011 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 se slova „zapracovává příslušné“ nahrazují slovy „upravuje v návaznosti na přímo použitelné“ a slova „a upravuje“ se zrušují.
2.
Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/347 ze dne 10. března 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o přesný formát seznamů zasvěcených osob a pro aktualizaci těchto seznamů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/523 ze dne 10. března 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o formát a vzor pro oznamování a zveřejňování obchodů osob s řídicí pravomocí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014.“.
3.
V § 1 odst. 1 se písmena a) a e) zrušují.
Dosavadní písmena b) až d) a f) se označují jako písmena a) až d).
4.
V § 1 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
strukturu, formu a způsob zasílání seznamu osob, které mají přístup k vnitřní informaci (dále jen „seznam“), České národní bance,“.
5.
V § 1 odst. 1 písm. c) se slova „a podrobnějšího vymezení druhů transakcí, na které se oznamovací povinnost vztahuje“ zrušují a za čárku se vkládá slovo „a“.
6.
V poznámce pod čarou č. 3 se slovo „a“ za slovem „2008/22/ES“ nahrazuje čárkou a za slova „2010/78/EU“ se vkládají slova „a 2013/50/EU“.
7.
V § 1 odst. 2 písm. a) se slovo „obsah“ nahrazuje slovem „náležitosti“.
8.
V § 1 odst. 2 písm. e) a v § 21a se slova „§ 122 odst. 15 nebo 16“ nahrazují slovy „§ 122b odst. 3 nebo 4“.
9.
Část druhá se včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 5 zrušuje.
10.
V § 9 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „se skládají vždy ze dvou částí, kterými jsou“ zrušují a v písmenu a) slova „dokument obsahující“ se nahrazují slovem „obsahují“, na konci písmena a) se čárka nahrazuje tečkou a slovo „a“ na konci tohoto písmena, označení písmena a) a písmeno b) se zrušují.
11.
V § 9 odst. 2 se slova „statutárního orgánu emitenta“ nahrazují slovy „o úhradách placených státu“ a text „odst. 1“ se zrušuje.
12.
V § 10 odst. 1 se slova „informace o nové emisi investičních cenných papírů, přijaté půjčce nebo úvěru nebo obdobném závazku, jakož i o potenciálním závazku podle § 119b odst. 3 zákona“ zrušují.
13.
V § 10 odst. 1 se text „4,“ zrušuje.
14.
V § 10 odst. 2 se slova „členského státu Evropské unie“ nahrazují slovy „referenčního státu“ a text „odst. 1“ se nahrazuje textem „odst. 2“.
15.
V § 11 se text „§ 122 odst. 15“ nahrazuje textem „§ 122b odst. 3“ a text „§ 122 odst. 16“ se nahrazuje textem „§ 122b odst. 4“.
16.
V § 12 odst. 1 se slova „§ 125 odst. 1 zákona“ nahrazují slovy „čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 (dále jen „vnitřní informace“)“ a slova „§ 125 odst. 2 zákona“ se nahrazují slovy „čl. 17 odst. 4 a 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 (dále jen „oznámení o odkladu uveřejnění vnitřní informace“)“.
17.
V § 12 odst. 2 se za slovo „seznam“ vkládají slova „podle čl. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 a prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/347“ a za slovo „je“ v prvním jeho výskytu se vkládají slova „bez zbytečného odkladu po jeho sestavení nebo aktualizaci“.
18.
V § 13 se za slova „Oznámení o“ vkládá slovo „manažerské“ a slova „§ 125 odst. 5 zákona“ se nahrazují slovy „čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 a prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/523“.
19.
V § 14 se slova „podle § 124 odst. 5 zákona“ zrušují a slova „§ 126 odst. 5 zákona“ se nahrazují slovy „čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 (dále jen „podezření ze zneužití trhu“)“.
20.
V § 15 odst. 1 a v § 15 odst. 3 písm. b) se slova „z využití vnitřní informace podle § 124 odst. 5 zákona,“ nahrazují slovy „ze zneužití trhu nebo“.
21.
V § 15 odst. 1 se slova „podle § 125 odst. 5 zákona nebo oznamovatel manipulace s trhem podle § 126 odst. 5 zákona“ zrušují.
22.
V § 15 odst. 3 písm. b) se slova „podle § 125 odst. 5 zákona nebo oznamovatelem manipulace s trhem podle § 126 odst. 5 zákona“ zrušují.
23.
V § 15 odst. 5 a § 16 odst. 3 se slova „z využití vnitřní informace podle § 124 odst. 5 nebo oznamovatel manipulace s trhem podle § 126 odst. 5 zákona“ nahrazují slovy „ze zneužití trhu“.
24.
V § 16 odst. 2 se slova „Oznámení transakce podle § 125 odst. 5 zákona“ nahrazují slovy „Oznámení o manažerské transakci“.
25.
V § 17 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Obsahuje-li zaslaná výroční zpráva nebo konsolidovaná výroční zpráva podle § 118 odst. 1 zákona nebo pololetní zpráva nebo konsolidovaná pololetní zpráva podle § 119 odst. 1 zákona nesprávné nebo neúplné údaje, může emitent nebo jiná povinná osoba po posouzení významnosti takové nesprávnosti nebo neúplnosti rozhodnout, že namísto zaslání nového úplného znění opravené zprávy České národní bance podle odstavce 1 zašle pouze opravnou informaci. Tento postup lze zvolit pouze v případě, že z opravné informace bude zřejmé, které údaje z původní zprávy jsou opravovány či doplňovány, a původní zpráva a opravná informace přehledným způsobem poskytují investorům dostatečné a srozumitelné informace pro jejich rozhodování. Tím není dotčeno oprávnění České národní banky po posouzení konkrétních okolností a významnosti předmětné nesprávnosti nebo neúplnosti požadovat zaslání opravené zprávy.“.
26.
V § 20 odst. 2 se slova „statutárního orgánu emitenta“ nahrazují slovy „o úhradách placených státu“ a text „§ 119a odst. 1“ se nahrazuje slovy „§ 119a zákona“.
27.
V § 20 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Ustanovení § 17 odst. 3 se pro uveřejnění opravy nesprávných či neúplných údajů ve výroční zprávě a konsolidované výroční zprávě podle § 118 odst. 1 zákona a pololetní zprávě a konsolidované pololetní zprávě podle § 119 odst. 1 zákona použije obdobně, přičemž opravná informace musí být vždy uveřejněna na stejném místě spolu s původní zprávou.“.
28.
V nadpisu přílohy č. 2 se slova „statutárního orgánu emitenta“ nahrazují slovy „o úhradách placených státu“ a text „odst. 1“ se zrušuje.
29.
Příloha č. 4 se zrušuje.
30.
V nadpisu přílohy č. 6b se slova „členského státu Evropské unie“ nahrazují slovy „referenčního státu“ a text „odst. 1“ se nahrazuje textem „odst. 2“.
31.
V nadpisu přílohy č. 8 se text „§ 122 odst. 15“ nahrazuje textem „§ 122b odst. 3“.
32.
V nadpisu přílohy č. 9 se text „§ 122 odst. 16“ nahrazuje textem „§ 122b odst. 4“.
33.
V nadpisu přílohy č. 10 se slova „podle § 125 odst. 1 zákona“ zrušují.
34.
V přílohách č. 10 a 11 se slova „podle § 125 odst. 1 zákona“ zrušují.
35.
V nadpisu přílohy č. 11 se slova „podle § 125 odst. 2 zákona“ a v příloze č. 11 slova „podle § 3 odst. 2 vyhlášky č. 234/2009 Sb.“ zrušují.
36.
V nadpisu přílohy č. 12 se slova „osob, které mají přístup k vnitřní informaci, podle § 125 odst. 4 zákona“ zrušují.
37.
V nadpisu přílohy č. 13 se za slova „oznámení o“ vkládá slovo „manažerské“ a slova „podle § 125 odst. 5 zákona“ se zrušují.
38.
V nadpisu přílohy č. 14 se slova „z využití vnitřní informace podle § 124 odst. 5 zákona nebo na manipulaci s trhem podle § 126 odst. 5 zákona“ nahrazují slovy „ze zneužití trhu“ a v příloze č. 14 se slova „§ 124 odst. 5 zákona a § 126 odst. 5 zákona“ nahrazují slovy „čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014“.
39.
V příloze č. 15 se bod VII zrušuje.
Čl. II
Zrušuje se vyhláška č. 114/2006 Sb., o poctivé prezentaci investičních doporučení.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2016, s výjimkou ustanovení čl. 1 bodů 1 až 5, 9, 16 až 24, 33 až 38 a čl. II, která nabývají účinnosti dnem 3. července 2016.
Guvernér:
Ing. Singer, Ph.D., v. r. |
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 157/2016 Sb. | Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 157/2016 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozšíření závaznosti Dodatku č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně na roky 2013 – 2016
Vyhlášeno 20. 5. 2016, částka 60/2016
157
SDĚLENÍ
Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 11. května 2016
o rozšíření závaznosti Dodatku č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně na roky 2013 – 2016
Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění nálezu Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášeného pod č. 199/2003 Sb. a zákona č. 255/2005 Sb., sděluje, že Dodatek č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně na roky 2013 – 2016, který byl uzavřen dne 17. 12. 2015 mezi vyšším odborovým orgánem – Odborovým svazem dopravy a organizací zaměstnavatelů – Svazem dopravy ČR – sekcí silniční dopravy, je s účinností od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto sdělení závazný i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódy CZ – NACE 49.39, 49.41 a 52.29.
S obsahem Dodatku č. 1 ke kolektivní smlouvě vyššího stupně se lze seznámit na krajských pobočkách Úřadu práce ČR a na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz).
Ministryně:
Mgr. Marksová v. r. |
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 156/2016 Sb. | Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 156/2016 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2016
Vyhlášeno 20. 5. 2016, částka 60/2016
156
SDĚLENÍ
Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 11. května 2016
o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2016
Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění nálezu Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášeného pod č. 199/2003 Sb. a zákona č. 255/2005 Sb., sděluje, že Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2016, uzavřená dne 1. 3. 2016 mezi vyšším odborovým orgánem - Odborovým svazem pracovníků zemědělství a výživy - Asociací svobodných odborů České republiky a organizací zaměstnavatelů - Zemědělským svazem České republiky, je s účinností od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto sdělení závazná i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódy klasifikace ekonomických činností CZ - NACE s číselným označením Úroveň 1, kód A Zemědělství, lesnictví, rybářství.
S obsahem kolektivní smlouvy vyššího stupně se lze seznámit na krajských pobočkách Úřadu práce ČR a na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz).
Ministryně:
Mgr. Marksová v. r. |
Nařízení vlády č. 155/2016 Sb. | Nařízení vlády č. 155/2016 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 20. 5. 2016, datum účinnosti 1. 7. 2016, částka 60/2016
* Čl. I - Nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění nařízení vlády č. 288/2010 Sb., nařízení vlády č. 368/2012 Sb. a nařízení vlády č. 365/2013 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 7. 2016
155
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 2. května 2016,
kterým se mění nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů
Vláda nařizuje podle § 73a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 155/2010 Sb.:
Čl. I
Nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění nařízení vlády č. 288/2010 Sb., nařízení vlády č. 368/2012 Sb. a nařízení vlády č. 365/2013 Sb., se mění takto:
1.
V příloze č. 1 Obsahové náplně živností řemeslných u živnosti „Holičství, kadeřnictví“ ve sloupci Obsahová náplň živnosti se za slovo „preparace“ vkládají slova „, prodlužování, zhušťování“.
2.
V příloze č. 1 Obsahové náplně živností řemeslných u živnosti „Kominictví“ ve sloupci Obsahová náplň živnosti text zní:
„Čištění, kontrola a zkoušení spalinových cest a vydávání zpráv o provedeném čištění nebo kontrole spalinové cesty. Provádění revizí spalinových cest a vydávání zpráv o revizi spalinové cesty. Čištění a kontroly spotřebičů na paliva pevná, kapalná a plynná; čištění a kontroly technologických spotřebičů – pekařských, cukrářských a jiných průmyslových pecí, včetně parních a kremačních. Čištění a kontroly kouřových kanálů, provádění technických prohlídek topenišť a zjišťování závad topných zařízení v průmyslových objektech. Provádění prohlídek bezpečnostních zařízení a dalších příslušenství a komponentů spalinových cest. Montáž, opravy a kontroly zařízení sloužících pro regulaci a optimalizaci komínového tahu.
V rámci živnosti lze dále provádět drobné opravy topných zařízení na pevná paliva a opravy kouřovodů a komínů. Montáž a opravy komínových lávek a stupadel. Základní šamotářské práce při opravách spotřebičů. Vložkování komínů. Montáž, demontáž a úpravy kouřovodů, systémových komínů, svislých kouřovodů s funkcí komínů a vzducho-spalinových systémů. Měření účinnosti spalování (komínové ztráty), měření a výpočty obsahu a skladby spalin, měření prachových částic, komínového tahu, vlhkosti paliva, tlakové ztráty přívodu spalovacího vzduchu a provádění analýzy popela. Tepelně technické výpočty spalinových cest.“.
3.
V příloze č. 2 Obsahové náplně živností vázaných u živnosti „Výroba nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických směsí a prodej chemických látek a chemických směsí klasifikovaných jako vysoce toxické a toxické“ ve sloupci Obsahová náplň živnosti se slova „při jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1“ nahrazují slovy „po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1 nebo 2“ a věta třetí se zrušuje.
4.
V příloze č. 2 Obsahové náplně živností vázaných u živnosti „Oční optika“ ve sloupci Obsahová náplň živnosti text zní:
„Individuální zhotovení, výdej a opravy optických korekčních zdravotnických prostředků, zjištění polohy zornic, inklinace a prohnutí brýlového středu a dalších parametrů potřebných ke zhotovení optických korekčních zdravotnických prostředků určených do dálky, na čtení nebo jinou pracovní vzdálenost. Měření a vyhodnocení parametrů potřebných ke zhotovení optických korekčních zdravotnických prostředků, přepočet lékařem nebo optometristou udané dioptrické hodnoty astigmatické korekce a výpočet změny korekce vzhledem k její konečné poloze před okem, přizpůsobení zhotoveného optického korekčního zdravotnického prostředku rozměrům hlavy uživatele tak, aby splňoval funkční, hygienické, bezpečnostní a estetické požadavky. Podávání odborných informací o způsobu používání optických korekčních zdravotnických prostředků a jejich údržbě, poradenství při výběru korekčních obrub, doporučení vhodných druhů a úprav brýlových čoček.
V rámci živnosti lze provádět též prodej a opravy brýlových obrub, hromadně zhotovovaných optických korekčních zdravotnických prostředků, slunečních a ochranných brýlí. Prodej příslušenství k brýlím a kontaktním čočkám, pomůcek a prostředků určených k údržbě, k ochraně optických korekčních zdravotnických prostředků a ochranných prostředků zraku (například pouzdra na brýle, utěrky a kapaliny určené k čištění brýlových čoček).“.
5.
V příloze č. 2 Obsahové náplně živností vázaných se za živnost „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ vkládá nová živnost, která zní: „Nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie P2, T2 a F4 a provádění ohňostrojných prací“ a text ve sloupci Obsahová náplň živnosti zní: „Nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie P2, T2 nebo F4 a provádění ohňostrojných prací podle zákona o pyrotechnice.
V rámci živnosti lze dále nakupovat, prodávat, ničit a zneškodňovat pyrotechnické výrobky kategorie P1, T1, F1 až F3 a provádět ohňostroje podle zákona o pyrotechnice.“.
6.
V příloze č. 2 Obsahové náplně živností vázaných v názvu živnosti „Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace – bez použití toxických nebo vysoce toxických chemických látek a chemických přípravků s výjimkou speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských a zemědělských provozech, – v potravinářských nebo zemědělských provozech, – toxickými nebo vysoce toxickými chemickými látkami nebo chemickými přípravky, s výjimkou speciální ochranné dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských provozech“ se slova „toxických nebo vysoce toxických chemických látek a chemických přípravků“ nahrazují slovy „nebezpečných chemických látek nebo chemických směsí klasifikovaných jako toxické nebo vysoce toxické,“ a slova „toxickými nebo vysoce toxickými chemickými látkami nebo chemickými přípravky,“ se nahrazují slovy „nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi klasifikovanými jako toxické nebo vysoce toxické“ a ve sloupci Obsahová náplň živnosti se slova „chemických látek a chemických směsí, které jsou klasifikovány jako toxické nebo vysoce toxické“ nahrazují slovy „nebezpečných chemických látek nebo chemických směsí klasifikovaných jako akutně toxické kategorie 1, 2 nebo 3 nebo toxické pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1 nebo 2“ a slova „chemických látek a směsí, klasifikovaných jako toxické nebo vysoce toxické“ se nahrazují slovy „nebezpečných chemických látek nebo chemických směsí klasifikovaných jako akutně toxické kategorie 1, 2 nebo 3 nebo toxické pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1 nebo 2“.
7.
V příloze č. 2 v části „OBSAH Živnosti vázané“ se za živnost „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ vkládá nová živnost, která zní: „Nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie P2, T2 a F4 a provádění ohňostrojných prací“.
8.
V příloze č. 2 v části „OBSAH Živnosti vázané“ u živnosti „Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace – bez použití toxických nebo vysoce toxických chemických látek a chemických přípravků s výjimkou speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských a zemědělských provozech, – v potravinářských nebo zemědělských provozech, – toxickými nebo vysoce toxickými chemickými látkami nebo chemickými přípravky, s výjimkou speciální ochranné dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských provozech“ se slova „toxických nebo vysoce toxických chemických látek a chemických přípravků“ nahrazují slovy „nebezpečných chemických látek nebo chemických směsí klasifikovaných jako toxické nebo vysoce toxické,“ a slova „toxickými nebo vysoce toxickými chemickými látkami nebo chemickými přípravky,“ se nahrazují slovy „nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi klasifikovanými jako toxické nebo vysoce toxické“.
9.
V příloze č. 3 Obsahové náplně živností koncesovaných se v názvu živnosti „Výzkum, vývoj, výroba, ničení, zneškodňování, zpracování, nákup a prodej výbušnin“ doplňují slova „a provádění trhacích prací“ a ve sloupci Obsahová náplň živnosti se na konci odstavce doplňuje věta „Provádění trhacích prací podle zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, kterými se rozumí odborná činnost, při níž se využívá energie chemické výbuchové přeměny výbušnin zahrnující soubor pracovních postupů, zejména nabíjení trhavin, přípravu a nabíjení roznětných náložek, zhotovování roznětné sítě, odpálení náloží (odpal) a výbuch náloží (odstřel).“.
10.
V příloze č. 3 Obsahové náplně živností koncesovaných se živnost „Provádění trhacích a ohňostrojných prací“ zrušuje.
11.
V příloze č. 3 v části „OBSAH Živnosti koncesované“ u živnosti „Výzkum, vývoj, výroba, ničení, zneškodňování, zpracování, nákup a prodej výbušnin“ se doplňují slova „a provádění trhacích prací“.
12.
V příloze č. 3 v části „OBSAH Živnosti koncesované“ se živnost „Provádění trhacích a ohňostrojných prací“ zrušuje.
13.
V příloze č. 4 Obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých oborů činností u oboru činnosti č. 39 „Výroba zdravotnických prostředků“ ve sloupci Obsahová náplň oboru činnosti v odstavci druhém se slova „brýlí a kontaktních čoček“ nahrazují slovy „individuálně zhotovených optických korekčních zdravotnických prostředků“.
14.
V příloze č. 4 Obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých oborů činností u oboru činnosti č. 48 „Velkoobchod a maloobchod“ ve sloupci Obsahová náplň oboru činnosti v odstavci druhém se slova „toxických a vysoce toxických látek a směsí“ nahrazují slovy „nebezpečných chemických látek nebo směsí klasifikovaných jako toxické nebo vysoce toxické, pyrotechnických výrobků kategorie P2, T2 nebo F4“.
15.
V příloze č. 4 Obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých oborů činností u oboru činnosti č. 73 „Provozování kulturních, kulturně-vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání kulturních produkcí, zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí“ ve sloupci Obsahová náplň oboru činnosti v odstavci prvním se slova „, činnost kaskadérů a dalších zařízení a akcí sloužících zábavě.“ nahrazují slovy „a dalších zařízení a akcí sloužících zábavě. Provádění ohňostrojů a činnost kaskadérů.“ a na konci odstavce druhého se doplňuje věta „Obsahem činnosti též není provádění ohňostrojných prací.“.
Čl. II
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2016.
Předseda vlády:
Mgr. Sobotka v. r.
Ministr průmyslu a obchodu:
Ing. Mládek, CSc., v. r. |
Vyhláška č. 154/2016 Sb. | Vyhláška č. 154/2016 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod, ve znění vyhlášky č. 313/2015 Sb.
Vyhlášeno 17. 5. 2016, datum účinnosti 20. 5. 2016, částka 59/2016
* Čl. I - Vyhláška č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod, ve znění vyhlášky
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 20. 5. 2016
154
VYHLÁŠKA
ze dne 10. května 2016,
kterou se mění vyhláška č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod, ve znění vyhlášky č. 313/2015 Sb.
Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 21 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod, ve znění vyhlášky č. 313/2015 Sb., se mění takto:
1.
§ 1 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1 zní:
㤠1
Předmět úpravy
Tato vyhláška v souladu s právem Evropské unie1) stanoví:
a)
způsob hodnocení stavu útvarů povrchových vod,
b)
způsob hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod,
c)
náležitosti programů pro zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod.
1)
Směrnice Rady 75/440/EHS ze dne 16. června 1975 o požadované jakosti povrchových vod určených k odběru pitné vody v členských státech a návazná směrnice Rady 79/869/EHS.
Směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků.
Směrnice Rady 80/68/EHS ze dne 17. prosince 1979 o ochraně podzemních vod před znečištěním určitými nebezpečnými látkami.
Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.
Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů.
Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/11/ES o znečišťování některými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí Společenství.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES.
Směrnice Komise 2009/90/ES ze dne 31. července 2009, kterou se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES stanoví technické specifikace chemické analýzy a monitorování stavu vod.
Směrnice 2013/39/EU, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky.
Směrnice Komise 2014/101/EU ze dne 30. října 2014 o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnosti Společenství v oblasti vodní politiky.“.
2.
V § 2 písmeno f) včetně poznámky pod čarou č. 5 zní:
„f)
chráněnou oblastí – vody nebo území stanovené podle § 31 až 35 vodního zákona a evropsky významné lokality, ptačí oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky, stanovené podle zákona o ochraně přírody a krajiny5), u kterých je udržení nebo zlepšení stavu vod podmiňujícím faktorem jejich ochrany,
5)
§ 14, § 45a a § 45e zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb. a zákona č. 349/2009 Sb.“.
3.
V § 13 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „přílohou č. 9“ nahrazují slovy „přílohami č. 9 a 12“.
4.
V příloze č. 1 odst. 4 se slova „a maloplošná zvláště chráněná území vymezená podle jiného právního předpisu16).“ nahrazují slovy „, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky, stanovené podle zákona o ochraně přírody a krajiny5).“.
5.
V příloze č. 5 tabulce č. 3, v příloze č. 6 tabulce č. 3 a příloze č. 7 tabulce č. 2 se slova „nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů“ nahrazují slovy „nařízení vlády č. 401/2015 Sb.“.
6.
V příloze č. 9 tabulce č. 1 se slovo „makrobezoobenthos“ nahrazuje slovem „makrozoobentos“.
7.
V příloze č. 9 odst. 5 písm. c) se za slova „příslušným českým“ vkládají slova „nebo mezinárodním“.
8.
V příloze č. 9 odst. 5 písm. e) se doplňuje bod 4, který včetně poznámky pod čarou č. 23 zní:
„4.
Monitoring prováděný lovem ryb nebo vodních organizmů musí být prováděn v souladu se zákonem o rybářství23).
23)
§ 2 písm. j) zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství).“.
9.
Doplňuje se příloha č. 12, která včetně nadpisu zní:
„Příloha č. 12 k vyhlášce č. 98/2011 Sb.
Normy pro monitorování kvalitativních ukazatelů pro klasifikaci ekologického stavu útvarů povrchových vod a ekologického potenciálu silně ovlivněných nebo umělých útvarů povrchových vod
1.
Normy pro odběr vzorků k určení biologických ukazatelů
Obecné metody používané spolu se zvláštními metodami uvedenými v normách týkajících se těchto biologických ukazatelů:
ČSN EN ISO 5667-3 Kvalita vod - Odběr vzorků - Část 3: Konzervace vzorků vod a manipulace s nimi
2.
Normy pro fytoplankton
ČSN EN 15204 Jakost vod - Návod pro počítání fytoplanktonu za použití inverzní mikroskopie (metoda podle Utermöhla)
ČSN ISO 10260 Jakost vod. Měření biochemických ukazatelů. Spektrofotometrické stanovení koncentrace chlorofylu-a
3.
Normy pro makrofyta a fytobentos
ČSN EN 15460 Jakost vod - Návod pro sledování vodních makrofyt v jezerech
ČSN EN 14184 Kvalita vod - Návod pro sledování vodních makrofyt v tekoucích vodách
ČSN EN 15708 Jakost vod - Návod pro sledování, odběr vzorků a laboratorní analýzu fytobentosu v mělkých tekoucích vodách
ČSN EN 13946 Kvalita vod - Návod pro rutinní odběr a úpravu vzorků bentických rozsivek z řek a jezer
ČSN EN 14407 Kvalita vod - Návod pro identifikaci a kvantifikaci bentických rozsivek z řek a jezer
4.
Normy pro makrozoobentos
ČSN EN ISO 10870 Kvalita vod - Návod pro výběr metod a zařízení pro odběr vzorků sladkovodního makrozoobentosu
ČSN EN 15196 Jakost vod - Návod pro odběr a zpracování vzorků svleček kukel pakomárů Chironomidae (řád Diptera) pro ekologická hodnocení
ČSN EN 16150 Kvalita vod - Návod pro poměrný (proporcionální) multihabitatový odběr vzorků makrozoobentosu z broditelných vod
5.
Normy pro ryby
ČSN EN 14962 Jakost vod - Pokyny pro oblast použití a výběr metod pro odběr vzorků ryb
ČSN EN 14011 Jakost vod - Odběr vzorků ryb pomocí elektrického proudu
ČSN EN 15910 Kvalita vod - Návod pro odhadování výskytu ryb mobilními hydroakustickými metodami
ČSN EN 14757 Kvalita vod - Odběr vzorků ryb mnohoočkovými tenaty
6.
Normy pro hydromorfologické ukazatele
ČSN EN 14614 Jakost vod - Návod pro hodnocení hydromorfologických charakteristik řek
ČSN EN 16039 Kvalita vod - Návod pro hodnocení hydromorfologických charakteristik jezer
7.
Normy pro fyzikálně-chemické ukazatele
Příslušné normy ČSN/EN/ISO“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 20. května 2016.
Ministr životního prostředí:
Mgr. Brabec v. r.
Ministr zemědělství:
Ing. Jurečka v. r. |
Vyhláška č. 153/2016 Sb. | Vyhláška č. 153/2016 Sb.
Vyhláška o stanovení podrobností ochrany kvality zemědělské půdy a o změně vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu
Vyhlášeno 17. 5. 2016, datum účinnosti 1. 6. 2016, částka 59/2016
* ČÁST PRVNÍ - VYHLÁŠKA O STANOVENÍ PODROBNOSTÍ OCHRANY KVALITY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY (§ 1 — § 2)
* ČÁST TŘETÍ - ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ (§ 4 — § 4)
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 5 — § 5) č. 1 k vyhlášce č. 153/2016 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 153/2016 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 153/2016 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 153/2016 Sb.
Aktuální znění od 15. 11. 2019 (271/2019 Sb.)
153
VYHLÁŠKA
ze dne 9. května 2016
o stanovení podrobností ochrany kvality zemědělské půdy a o změně vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 22 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 41/2015 Sb.:
ČÁST PRVNÍ
VYHLÁŠKA O STANOVENÍ PODROBNOSTÍ OCHRANY KVALITY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY
§ 1
Stanovení preventivních hodnot obsahů rizikových prvků a rizikových látek a indikačních hodnot obsahů rizikových prvků a rizikových látek v zemědělské půdě
Preventivní hodnoty obsahů rizikových prvků a rizikových látek v zemědělské půdě jsou stanoveny v příloze č. 1 k této vyhlášce. Indikační hodnotyIndikační hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v zemědělské půdě jsou stanoveny v příloze č. 2 k této vyhlášce.
§ 2
Postupy pro zjišťování a hodnocení obsahů rizikových prvků a rizikových látek v zemědělské půdě
(1)
Zjišťování obsahů rizikových prvků a rizikových látek v zemědělské půdě se provádí pomocí postupů a analýz stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce. Postup odběru vzorků určených ke zjišťování obsahů rizikových prvků a rizikových látek v zemědělské půdě je stanoven v příloze č. 4 k této vyhlášce.
(2)
Hodnocení obsahů rizikových prvků a rizikových látek v zemědělské půdě se provádí porovnáním zjištěných obsahů rizikových prvků a rizikových látek v zemědělské půdě podle odstavce 1 s preventivními a indikačními hodnotamiindikačními hodnotami.
ČÁST TŘETÍ
ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ
§ 4
Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535/EU ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informačních společností, v platném znění.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
§ 5
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2016.
Ministr:
Mgr. Brabec v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 153/2016 Sb.
Preventivní hodnoty
Tabulka č. 1
Preventivní hodnoty obsahů rizikových prvků v zemědělské půdě zjištěné extrakcí lučavkou královskou (mg.kg-1 sušiny)
Kategorie půd| Preventivní hodnota1)
---|---
As| Be| Cd| Co| Cr| Cu| Hg2)| Ni| Pb| V| Zn
Běžné půdy 3)| 20| 2.0| 0.5| 30| 90| 60| 0,3| 50| 60| 130| 120
Lehké půdy 4)| 15| 1.5| 0.4| 20| 55| 45| 0,3| 45| 55| 120| 105
Vysvětlivky k tabulce:
1)
Hodnoty se netýkají půd geogenně anomálních, na které mají být použity sedimenty podle právních předpisů o používání sedimentů na zemědělské půdě.
2)
Celkový obsah.
3)
Běžné půdy: písčito-hlinité, hlinité, jílovitohlinité a jílovité půdy, které zaujímají převážnou část zemědělsky využívaných půd. Jedná se o půdy s normální variabilitou prvků, s normálním půdním vývojem v různých geomorfologických podmínkách včetně půd na karbonátových horninách.
4)
Lehké půdy: půdy vzniklé na velmi lehkých a chudých matečních horninách jako jsou písky a štěrkopísky. Při vymezení těchto půd se vychází ze zastoupení jemných částic (do 0,01 mm), které tvoří maximálně 20 %. Tyto půdy se vyznačují velmi nízkou absorpční kapacitou.
Tabulka č. 2
Preventivní hodnoty obsahů rizikových látek v zemědělské půdě (mg.kg-1 sušiny)
Látka| Preventivní hodnota
---|---
Polycyklické aromatické uhlovodíky
∑ PAU1)| 1,0
Chlorované uhlovodíky
∑ PCB2)| 0,02
∑ DDT3)| 0,075
HCB4)| 0,02
HCH (∑ α+β+γ)4)| 0,01
PCDD/F4)| 5,05)
Nepolární uhlovodíky
Uhlovodíky C 10 − C 404)| 100
Vysvětlivky k tabulce:
1)
∑PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (antracen, benzo(a)antracen, benzo(b)fluoranthen, benzo(k)fluoranthen, benzo(a)pyren, benzo(ghi)perylen, fenantren, fluoranthen, chrysen, indeno(1,2,3-cd)pyren, naftalen, pyren)
2)
∑ PCB kongenerů − 28+52+101+118+138+153+180
3)
∑ DDT, DDE, DDD (o',p' − a p',p' − izomerů)
4)
HCB, HCH (∑ α+β+γ), PCDD/F a uhlovodíky C 10 − C 40 se sledují při důvodném podezření z jejich výskytu (např. předchozí znečištění půdy z výroby).
5)
Hodnota mezinárodního toxického ekvivalentu I-TEQ PCDD/F (ng.kg-1 sušiny)
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 153/2016 Sb.
Indikační hodnoty
Tabulka č. 1
Indikační hodnotyIndikační hodnoty, při jejichž překročení může být ohrožena zdravotní nezávadnost potravin nebo krmiv (mg.kg-1 sušiny)
Rizikový prvek| Půdní druh| pH /CaCl2| Indikační hodnota
---|---|---|---
extrakce lučavkou královskou| extrakce NH4NO3
As| -| -| 40,0| 1,0
Cd| Běžné1) půdy| ≤ 6,5| 1,5| -
> 6,5| 2,0| 0,1
Lehké půdy2)| > 6,5| 2,0| 0,04
Ni| -| ≤6,5| 150| -
-| > 6,5| 200| -
-| -| -| 1,0
Pb| -| -| 300| 1,5
Hg3)| -| -| 1,5|
Vysvětlivky k tabulce:
1)
Běžné půdy: písčito-hlinité, hlinité, jílovitohlinité a jílovité půdy, které zaujímají převážnou část zemědělsky využívaných půd. Jedná se o půdy s normální variabilitou prvků, s normálním půdním vývojem v různých geomorfologických podmínkách včetně půd na karbonátových horninách.
2)
Lehké půdy: půdy vzniklé na velmi lehkých a chudých matečních horninách jako jsou písky a štěrkopísky. Při vymezení těchto půd se vychází ze zastoupení jemných částic (do 0,01 mm), které tvoří maximálně 20 %. Tyto půdy se vyznačují velmi nízkou absorpční kapacitou.
3)
Celkový obsah
Za překročení indikační hodnotyindikační hodnoty obsahu rizikového prvku v zemědělské půdě se považuje překročení obou ze stanovení - pokud jsou pro ně indikační hodnotyindikační hodnoty stanoveny, tj. a) extrakce lučavkou královskou, b) extrakce NH4NO3, přičemž pro vyhodnocení je nutno chemické analýzy obsahu prvku provést nejprve lučavkou královskou a při překročení indikační hodnotyindikační hodnoty pak NH4NO3.
Tabulka č. 2
Indikační hodnotyIndikační hodnoty, při jejichž překročení může být podezření z ohrožení růstu rostlin a produkční funkce půdy (mg.kg-1 sušiny)
Rizikový prvek| pH /CaCl2| Indikační hodnota
---|---|---
extrakce lučavkou královskou| extrakce
NH4NO3
Zn| -| 400| -
-| -| 20
Ni| ≤ 6,5| 150| -
> 6,5| 200| -
-| -| 1,0
Cu| < 5,0| 150| -
5,0-6,5| 200| -
> 6,5| 300| -
-| -| 1,0
Tabulka č. 3
Indikační hodnotyIndikační hodnoty rizikových prvků, při jejichž překročení může být ohroženo zdraví lidí a zvířat (mg.kg-1 sušiny)
Rizikový prvek| Indikační hodnota (extrakce lučavkou královskou)
---|---
As| 40
Cd| 20
Pb| 400
Hg1)| 20
Vysvětlivka k tabulce:
1)
Celkový obsah
Tabulka č. 4
Indikační hodnotyIndikační hodnoty rizikových látek, při jejichž překročení může být ohroženo zdraví lidí a zvířat (mg.kg-1 sušiny)
Riziková látka| Indikační hodnota
---|---
Benzo(a) pyren| 0,5
∑ PAU1)| 30,0
∑ PCB2)| 1,5
∑ DDT3)| 8,0
HCB| 1
HCH (∑ α+β+γ)| 1
PCDD/F4)| 100,05)
Vysvětlivky k tabulce:
1)
∑PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (antracen, benzo(a)antracen, benzo(b)fluoranthen, benzo(k)fluoranthen, benzo(a)pyren, benzo(ghi)perylen, fenantren, fluoranthen, chrysen, indeno(1,2,3-cd)pyren, naftalen, pyren)
2)
∑ PCB kongenerů − 28+52+101+118 +138+153+180
3)
∑ DDT, DDE, DDD (o',p' - a p',p' - izomerů)
4)
Hodnota mezinárodního toxického ekvivalentu (I-TEQ PCDD/F)
5)
(ng.kg-1 sušiny)
Příloha č. 3
k vyhlášce č. 153/2016 Sb.
Postupy a analýzy zjišťování rizikových prvků a rizikových látek
Předmět, účel, ukazatel| Česká norma
---|---
Kvalita půdy - Předúprava vzorků lyofilizací pro následnou analýzu, (11/07)| ČSN EN ISO 16720
Kvalita půdy - Úprava vzorků pro fyzikálně-chemické rozbory, (7/11)| ČSN ISO 11464
Kaly, upravený bioodpad a půdy - Návod pro úpravu vzorků, (3/13)| ČSN EN 16179
Charakterizace odpadů - Vyluhování - Ověřovací zkouška vyluhovatelnosti zrnitých odpadů a kalů - Část 2: Jednostupňová vsádková zkouška při poměru kapalné a pevné fáze 10 1/kg pro materiály se zrnitostí menší než 4 mm (bez zmenšení velikosti částic, nebo s ním), (8/03)| ČSN EN 12457-2
Kvalita půdy - Stanovení pH, (8/2011)| ČSN ISO 10390
Kaly, upravený bioodpad a půdy - Stanovení polychlorovaných bifenylů (PCB) plynovou chromatografií s detekcí hmotnostní spektrometrií (GC-MS) a plynovou chromatografií s detektorem elektronového záchytu (GC-ECD), (3/13)| ČSN EN 16167
Kaly, upravený bioodpad a půdy - Stanovení pH (4/13)| ČSN EN 15933
Kaly, upravený bioodpad a půdy - Rozklad frakcí prvků rozpustných v lučavce královské, (2/13)| ČSN EN 16174
Kaly, upravený bioodpad a půdy - Stanovení dioxinů a furanů, a polychlorovaných bifenylů podobných dioxinům plynovou chromatografií s hmotnostní spektrometrií s vysokým rozlišením (HR GC-MS), (9/12)| ČSN P CEN/TS 16190
Kaly, upravený bioodpad a půdy - Stanovení prvků ve výluzích lučavkou královskou a kyselinou dusičnou - Metoda plamenové atomové absorpční spektrometrie (FAAS), (9/12)| ČSN P CEN/TS 16188
Charakterizace odpadů - Stanovení obsahu uhlovodíků C10 až C40 plynovou chromatografií| ČSN EN 14039
Předmět, účel, ukazatel| Další normy a postupy
---|---
Analýza půd - ÚKZÚZ1) \\- NRL2)| JPP3)
Soil quality -- Determination of mercury in aqua regia soil extracts with cold-vapour atomic spectrometry or cold-vapour atomic fluorescence spektrometry| ISO 16772:2004
Vysvětlivky k tabulce:
1)
ÚKZÚZ - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
2)
NRL - Národní referenční laboratoř
3)
Jednotné pracovní postupy - Analýza půd, ÚKZÚZ Brno (postupy 30350.1; 30400.1; 30410.1; 30450.1; 30460.1; 30500.1; 30600.1; 30620.1; 30630.1; 30660.1; 30670.1; 30680.1; 30690.1; 30720.1).
Příloha č. 4
k vyhlášce č. 153/2016 Sb.
Postup odběru vzorků
1.
Plán odběru vzorků
Před odběrem vzorků musí být sestaven plán odběru vzorků, který obsahuje
1)
účel odběru vzorků,
2)
vzorkovací schéma, a to
a)
základní vzorkovací schéma (počet a rozmístění vzorků v zájmovém území) a
b)
2\\. vzorkovací schéma na odběrové lokalitě (počet a rozmístění individuálních vzorků pro směsný vzorek),
3)
typ odběrového zařízení a technika vzorkování,
4)
hloubku odběru včetně odůvodnění navržené hloubky odběru
5)
hmotnost směsného vzorku,
6)
počet individuálních odběrů (5 – 30 vpichů dle použitého zařízení - sondýrky)na jeden směsný vzorek (5 – 30 vpichů dle použitého zařízení - sondýrky),
7)
čas, popřípadě periodu vzorkování,
8)
úpravu (kvartování směsného vzorku) a balení vzorků (oddělení kontrolního vzorku),
9)
popis, přepravu a uložení vzorků,
10)
rozsah požadovaných analýz,
11)
dokumentaci (protokolární záznam o odběru) a
12)
popis průběhu odběru vzorků.
2.
Stanovení počtu vzorků
Vzorky se odebírají jako porušené, směsné vzorky. Minimální počty směsných vzorků na plochu jsou stanoveny v tabulce č. 1. Skutečný počet vzorků je stanoven tak, aby byla zajištěna reprezentativnost výsledků s ohledem na předpokládanou míru rizika, úroveň a variabilitu kontaminace a způsob vyhodnocení výsledků.
Tabulka č. 1
Stanovení minimálního počtu odebíraných směsných vzorků v závislosti na velikost šetřené plochy
Velikost šetřené plochy (ha)| Počet směsných vzorků1)
---|---
≤ 0,0500| 3
0,0501 - 1,0000| 4
1,0001 - 10,0000| 6
10,0000 - 30,0000| 6 + 1 vzorek na každé 2 ha nad 10 ha
> 30,0000| Individuální plán vzorkování
Vysvětlivka k tabulce:
1)
Včetně odběru jednoho nebo více referenčních vzorků odebraných mimo plochu dotčenou odběrem směsných vzorků, pokud budou nezbytné ke zjištění původce znečištění nebo zachycení stavu pozadí.
3.
Počet odběrů, odběrové zařízení a povinné údaje u směsných vzorků
Jeden směsný vzorek se skládá minimálně z 5 odběrů. Jako odběrového zařízení může být použito sondovací tyče, půdního vrtáku nebo lopatky. Při odběru se postihne rovnoměrně celý odebíraný půdní horizont. Použité odběrové zařízení nesmí způsobit druhotnou kontaminaci vzorku.
Odebraný směsný vzorek musí být doložen těmito údaji
a)
pořadové číslo vzorku, lokalizace odběru (katastrální územíkatastrální území, parcelní číslo pozemku, souřadnice odběrového místa v souřadnicovém systému S-JTSK),
b)
klimatické a půdní charakteristiky odběrového místa vyjádřené bonitovanou půdně ekologickou jednotkou,
c)
reliéf terénu,
d)
stav počasí v době odběru vzorku,
e)
výměra vyšetřované plochy v hektarech,
f)
datum odběru a jména osob provádějící odběr,
g)
datum předání vzorku do laboratoře, podpisy předávající a přebírající osoby,
h)
mapový zákres vyšetřované plochy a odběrového místa na podkladu pozemkové mapy.
4.
Hloubka odběru směsných vzorků
Hloubka odběru směsných vzorků v závislosti na druhu pozemku je stanovena v tabulce č. 2
Tabulka č. 2
Hloubka odběru vzorků půd v závislosti na druhu pozemku1)
Druh pozemku| Hloubka odběru
---|---
Orná půda| na hloubku ornice, nejhlouběji však do hloubky 30 cm
Zahrady, ovocné sady a vinice| 0 - 30 cm
Trvalé travní porosty| 0 - 15 cm (drnová vrstva půdy se odstraní)
Chmelnice| 0 - 40 cm (vrchní deseticentimetrová vrstva půdy se odstraní)
Vysvětlivka k tabulce:
1)
Při odběru půdy za účelem zjištění znečištění v důsledku spadu nebo povrchové aplikace znečišťující látky zapříčiněné mimořádnou událostí se hloubka odběru stanoví tak, aby vzorek odebírané půdy co nejvěrněji postihoval stav, který má být analýzou vzorku popsán.
5.
Hmotnost směsného vzorku
Jeden směsný vzorek musí mít hmotnost minimálně 0,5 kg.
6.
Uskladnění směsných vzorků
Pokud jsou odebírány vzorky pouze ke stanovení rizikových prvků, ukládají se do papírových nebo PE sáčků. Pro stanovení rizikových látek se ukládají do čisté skleněné nádoby s těsnícím uzávěrem. Tyto vzorky se přepravují a skladují chlazené při teplotě 4 °C.
7.
Příprava směsných vzorků k analýzám
Po odstranění skeletu jsou vzorky vysušeny na vzduchu, je provedeno jejich rozmělnění, homogenizace a prosátí na 2 mm sítě. Tento postup neplatí pro stanovení organických látek. |
Vyhláška č. 151/2016 Sb. | Vyhláška č. 151/2016 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 458/2009 Sb., kterou se stanoví denní sazba připadající na náklady spojené s výkonem trestu domácího vězení a způsob úhrady
Vyhlášeno 17. 5. 2016, datum účinnosti 1. 7. 2016, částka 58/2016
* Čl. I - Vyhláška č. 458/2009 Sb., kterou se stanoví denní sazba připadající na náklady spojené s výkonem trestu domácího vězení a způsob úhrady, se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 7. 2016
151
VYHLÁŠKA
ze dne 9. května 2016,
kterou se mění vyhláška č. 458/2009 Sb., kterou se stanoví denní sazba připadající na náklady spojené s výkonem trestu domácího vězení a způsob úhrady
Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 152 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 330/2011 Sb. a zákona č. 150/2016 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 458/2009 Sb., kterou se stanoví denní sazba připadající na náklady spojené s výkonem trestu domácího vězení a způsob úhrady, se mění takto:
1.
V názvu vyhlášky se za slovo „vězení“ vkládají slova „a využitím elektronického kontrolního systému“ a za slovo „způsob“ se vkládá slovo „jejich“.
2.
V § 1 se za slova „trestu domácího vězení“ vkládají slova „a nákladů spojených s využitím elektronického kontrolního systému“ a na konci textu se doplňují slova „nebo ve kterém byl alespoň zčásti využíván elektronický kontrolní systém“.
3.
V § 2 odst. 1 se za slova „výkonu trestu domácího vězení“ vkládají slova „nebo využití elektronického kontrolního systému“ a za slova „výkonem trestu domácího vězení“ se vkládají slova „nebo využitím elektronického kontrolního systému“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení.
Ministr:
JUDr. Pelikán, Ph.D., v. r. |
Zákon č. 150/2016 Sb. | Zákon č. 150/2016 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 17. 5. 2016, datum účinnosti 1. 7. 2016, částka 58/2016
* ČÁST PRVNÍ - Změna trestního řádu
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o soudnictví ve věcech mládeže
* ČÁST TŘETÍ - Změna trestního zákoníku
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 7. 2016
150
ZÁKON
ze dne 20. dubna 2016,
kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna trestního řádu
Čl. I
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 207/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 43/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 77/2015 Sb. a zákona č. 86/2015 Sb., se mění takto:
1.
V § 12 odst. 2 písm. e) se slova „, proti vojenským objektům, vojenskému materiálu nebo ostatnímu majetku státu, s nímž je příslušné hospodařit Ministerstvo obrany“ nahrazují slovy „anebo proti vojenským objektům, vojenskému materiálu nebo ostatnímu majetku státu, s nímž jsou příslušné hospodařit Ministerstvo obrany nebo jím zřízené organizační složky státu nebo s nímž jsou příslušné hospodařit anebo s nímž mají právo hospodařit státní organizace zřízené nebo založené Ministerstvem obrany“.
2.
V § 73 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Orgán rozhodující o vazbě může současně uložit obviněnému povinnost zdržovat se ve stanoveném časovém období v určeném obydlí nebo jeho části, nebrání-li mu v tom důležité důvody, zejména výkon zaměstnání nebo povolání nebo poskytnutí zdravotních služeb u poskytovatele zdravotních služeb v důsledku jeho onemocnění nebo úrazu; pro stanovení časového období se použije přiměřeně § 60 odst. 4 trestního zákoníku. Obviněný je povinen probačnímu úředníkovi umožnit vstup do určeného obydlí nebo jeho části.“.
3.
V § 73 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
V souvislosti s nahrazením vazby některým opatřením uvedeným v odstavci 1 může orgán rozhodující o vazbě rozhodnout o výkonu elektronické kontroly plnění povinností uložených v souvislosti s tímto opatřením prostřednictvím elektronického kontrolního systému umožňujícího detekci pohybu obviněného, jestliže obviněný slíbí, že při výkonu elektronické kontroly poskytne veškerou potřebnou součinnost. Před tím orgán rozhodující o vazbě obviněného poučí o průběhu elektronické kontroly.“.
Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 5 až 8.
4.
V § 73 odst. 6 se za slova „odstavci 4“ vkládají slova „nebo 5“.
5.
V § 73a odst. 3 se slova „4 až 6“ nahrazují slovy „5 až 7“.
6.
V § 73b odst. 5 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“.
7.
V § 78 odst. 1 větě první, § 78 odst. 5 větě první, § 78 odst. 6 větě první a v § 79 odst. 6 a 7 se slovo „hmotnou“ zrušuje.
8.
V § 78 odst. 4, § 79 odst. 1 větě první a v § 79 odst. 6 se slovo „hmotná“ zrušuje.
9.
V § 78 odst. 6 větě první, § 78 odst. 8 a v § 79 odst. 2, 4 a 5 se slovo „hmotné“ zrušuje.
10.
V § 78 odst. 7 se slovo „hmotných“ zrušuje.
11.
V § 88 odst. 1 a v § 158e odst. 1 se slovo „sjednání“ nahrazuje slovem „zjednání“.
12.
V § 146a odst. 1 písm. d) se za slovo „odst.“ vkládají slova „1 a“.
13.
V § 146a odst. 2 se slova „§ 79f odst. 2“ nahrazují slovy „§ 79f odst. 1“.
14.
V § 152 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a při nahrazení vazby“.
15.
V § 152 odst. 2 se za slovo „svobody“ vkládají slova „a při nahrazení vazby“.
16.
V § 155 odst. 1 se za slovo „vazby“ vkládají slova „a s využitím elektronického kontrolního systému při nahrazení vazby“.
17.
V § 161 odstavec 7 zní:
„(7)
Vyšetřování o trestných činech příslušníků ozbrojených sil a osob, které páchají trestnou činnost proti příslušníkům ozbrojených sil ve vojenských objektech anebo proti vojenským objektům, vojenskému materiálu nebo ostatnímu majetku státu, s nímž jsou příslušné hospodařit Ministerstvo obrany nebo jím zřízené organizační složky státu nebo s nímž jsou příslušné hospodařit anebo s nímž mají právo hospodařit státní organizace zřízené nebo založené Ministerstvem obrany, koná pověřený orgán Vojenské policie.“.
18.
§ 334b včetně nadpisu zní:
㤠334b
Kontrola výkonu trestu domácího vězení
(1)
Kontrolu výkonu trestu domácího vězení zajišťuje Ministerstvo spravedlnosti nebo jím k výkonu elektronické kontroly zřízená organizační složka státu ve spolupráci s Probační a mediační službou prostřednictvím elektronického kontrolního systému umožňujícího detekci pohybu odsouzeného nebo Probační a mediační služba namátkovou kontrolou prováděnou probačním úředníkem. Za tím účelem je odsouzený povinen umožnit orgánu zajišťujícímu kontrolu vstup do místa výkonu trestu a strpět pořízení svých biometrických údajů orgánem zajišťujícím kontrolu na jeho žádost při zahájení elektronické kontroly, a dále v jejím průběhu, existuje-li podezření na porušení kontrolovaných povinností. Pořizovanými biometrickými údaji jsou otisky prstů, rysy obličeje a záznam hlasu.
(2)
Pokud nebyly při výkonu elektronické kontroly podle odstavce 1 zjištěny skutečnosti důležité pro trestní řízení, uchovávají se záznamy o pohybu odsouzeného nejdéle po dobu dvanácti měsíců po skončení výkonu elektronické kontroly.“.
19.
V § 334c se slova „provozovatel elektronického kontrolního systému nebo probační úředník vykonávající kontrolu“ nahrazují slovy „orgán zajišťující kontrolu“.
20.
V § 353 odst. 1 větě druhé se za slovo „Nebude-li“ vkládá slovo „ústavní“.
21.
Za § 360 se vkládá nový § 360a, který včetně nadpisu zní:
㤠360a
Výkon elektronické kontroly plnění povinností uložených v souvislosti s některým opatřením nahrazujícím vazbu
(1)
Elektronickou kontrolu plnění povinností uložených v souvislosti s některým opatřením nahrazujícím vazbu zajišťuje Ministerstvo spravedlnosti nebo jím k tomuto účelu zřízená organizační složka státu ve spolupráci s Probační a mediační službou. Jakmile se rozhodnutí o výkonu elektronické kontroly stane vykonatelným, zašle je orgán rozhodující o vazbě bez zbytečného odkladu orgánu zajišťujícímu elektronickou kontrolu.
(2)
Obviněný je povinen při výkonu kontroly podle odstavce 1 umožnit orgánu zajišťujícímu elektronickou kontrolu vstup do určeného obydlí nebo jeho části (§ 73 odst. 3) a strpět pořízení svých biometrických údajů orgánem zajišťujícím kontrolu na jeho žádost při zahájení elektronické kontroly, a dále v jejím průběhu, existuje-li podezření na porušení kontrolovaných povinností, jakož i jinak orgánu zajišťujícímu kontrolu poskytnout veškerou potřebnou součinnost. Pořizovanými biometrickými údaji jsou otisky prstů, rysy obličeje a záznam hlasu. Ustanovení § 334b odst. 2 se použije obdobně.
(3)
Neplní-li obviněný povinnosti podléhající elektronické kontrole, sdělí tuto skutečnost orgán zajišťující elektronickou kontrolu bezodkladně soudu a v přípravném řízení státnímu zástupci. Bezodkladně tuto skutečnost sdělí také policejnímu orgánu, který obviněného zadrží, je-li důvodná obava, že bude mařit účel vazby; na postup při zadržení obviněného se použije obdobně § 75. Orgán zajišťující elektronickou kontrolu sdělí pro tento účel policejnímu orgánu údaje potřebné pro identifikaci obviněného a odůvodnění jeho případného zadržení.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Příslušnost policejního orgánu pro konání úkonů trestního řízení se v řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona posuzuje podle zákona č. 141/1961 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o soudnictví ve věcech mládeže
Čl. III
Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 301/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 77/2015 Sb. a zákona č. 86/2015 Sb., se mění takto:
1.
V § 95a odst. 2 větě třetí se za slovo „Nebude-li“ vkládá slovo „ústavní“.
2.
V § 95a odst. 4 větě první se za slovo „a“ vkládají slova „v případě ústavního ochranného léčení“.
ČÁST TŘETÍ
Změna trestního zákoníku
Čl. IV
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 360/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 259/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 165/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb. a zákona č. 47/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 65 odst. 1 větě první se slova „dvou let“ nahrazují slovy „jednoho roku“.
2.
V § 92 odst. 4 se za slovo „trestních“ vkládají slova „a na započítání povinnosti zdržovat se ve stanoveném časovém období v určeném obydlí nebo jeho části uložené obviněnému podle § 73 odst. 3 trestního řádu“.
3.
V § 99 odst. 6 se věta první nahrazuje větami „Ochranné léčení trvá, dokud to vyžaduje jeho účel. Ústavní ochranné léčení trvá nejdéle dvě léta; nebude-li v této době léčba ukončena, rozhodne soud před skončením této doby o jejím prodloužení, a to i opakovaně, vždy však nejdéle o další dvě léta; jinak rozhodne o propuštění z ochranného léčení nebo o změně ústavního léčení na léčení ambulantní, ledaže má pachatel vinu na tom, že soud v uvedené době nemohl rozhodnout; v takovém případě soud rozhodne bezodkladně po odpadnutí překážky bránící rozhodnutí.“.
4.
V § 363 odst. 2 se slovo „sjednání“ nahrazuje slovem „zjednání“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 149/2016 Sb. | Zákon č. 149/2016 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 17. 5. 2016, datum účinnosti 1. 6. 2016, částka 58/2016
* Čl. I - Zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 1/2004 Sb. a zákona č. 690/2004 S
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 6. 2016
149
ZÁKON
ze dne 20. dubna 2016,
kterým se mění zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 1/2004 Sb. a zákona č. 690/2004 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 se do odstavce 2 písm. b), za slova „dotace“ vkládají slova „služeb nebo služeb za zvýhodněnou cenu“.
2.
V § 4a se odstavec 4 zrušuje.
3.
Za § 4a se vkládá nový § 4b, který včetně poznámky pod čarou č. 6 zní:
㤠4b
(1)
Zřizuje se státní příspěvková organizace Agentura pro podnikání a inovace se sídlem v Praze.
(2)
Agentura pro podnikání a inovace vykonává činnost zprostředkujícího subjektu pro poskytování podpory podnikatelům z finančních prostředků Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie6).
(3)
V čele Agentury pro podnikání a inovace je generální ředitel; na jeho výběr, jmenování a odvolání se přiměřeně použijí ustanovení zákona o státní službě o výběru, jmenování a odvolání vedoucího služebního úřadu v jiném správním úřadu.
(4)
Na zaměstnance Agentury pro podnikání a inovace, kteří vykonávají činnosti uvedené v § 5 odst. 1 zákona o státní službě, se vztahuje zákon o státní službě.
(5)
Agentura pro podnikání a inovace se považuje za služební úřad. Za vedoucího služebního úřadu a služební orgán se považuje generální ředitel.
(6)
Nadřízeným služebním úřadem Agentury pro podnikání a inovace je ministerstvo.
6)
Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006.“.
4.
V § 5 odst. 2 písm. a) se slova „ministerstvo, Agentura, Česká agentura pro podporu obchodu CzechTrade a Design centrum ČR, zřízené ministerstvem,“ nahrazují slovy „ministerstvo, Česká agentura pro podporu podnikání CzechTrade, která byla zřízena ministerstvem, Agentura pro podnikání a inovace a Agentura“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Příslušnost hospodařit s majetkem státu, který je potřebný k zajištění činnosti pro poskytování podpory podnikatelům z finančních prostředků Evropské unie, které dosud vykonávala státní příspěvková organizace Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, jakož i další práva a povinnosti této agentury s tím související, přecházejí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ze státní příspěvkové organizace Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest na státní příspěvkovou organizaci Agentura pro podnikání a inovace.
2.
Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců zařazených k výkonu práce ve státní příspěvkové organizaci Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, kteří zajištovali činnosti související s poskytováním podpory podnikatelům z finančních prostředků Evropské unie, přecházejí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ze státní příspěvkové organizace Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest na státní příspěvkovou organizaci Agentura pro podnikání a inovace. Činnost zaměstnanců, jejichž práva a povinnosti přecházejí podle věty první dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ze státní příspěvkové organizace Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest na státní příspěvkovou organizaci Agentura pro podnikání a inovace a kteří vykonávali činnosti podle § 5 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, nebo činnosti obdobné, se považuje za činnost vykonávanou ve správním úřadu.
3.
Systemizace služebních míst a pracovních míst státní příspěvkové organizace Agentura pro podnikání a inovace se stanoví s účinností ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
Prvního generálního ředitele státní příspěvkové organizace Agentura pro podnikání a inovace jmenuje ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ministr průmyslu a obchodu. Takto jmenovaný generální ředitel se považuje za vedoucího služebního úřadu podle § 14 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve služebním poměru na dobu neurčitou; může vykonávat státní službu na služebním místě vedoucího služebního úřadu, nejdéle však do doby, než bude toto služební místo obsazeno postupem podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě.
5.
Vedoucí zaměstnanci na jednotlivých stupních řízení státní příspěvkové organizace Agentura pro podnikání a inovace se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považují za státní zaměstnance ve služebním poměru na dobu neurčitou a představené podle § 9 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě; mohou vykonávat státní službu na služebním místě představeného, nejdéle však do doby, než bude toto služební místo obsazeno postupem podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě. Vedoucí zaměstnanec, který ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona pracuje jako vedoucí zaměstnanec 1. stupně řízení, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za představeného na služebním místě vedoucího oddělení, vedoucí zaměstnanec, který ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona pracuje jako vedoucí zaměstnanec 2. stupně řízení, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za představeného na služebním místě ředitele odboru a vedoucí zaměstnanec, který ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona pracuje jako vedoucí zaměstnanec 3. stupně řízení, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za ředitele sekce.
6.
Generální ředitel státní příspěvkové organizace Agentura pro podnikání a inovace složí do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona služební slib před státním tajemníkem Ministerstva průmyslu a obchodu a ostatní představení státní příspěvkové organizace Agentura pro podnikání a inovace složí služební slib do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona před generálním ředitelem státní příspěvkové organizace Agentura pro podnikání a inovace; nesloží-li služební slib ve lhůtě, odmítnou-li jej složit nebo jej složí s výhradou, služební poměr jim zanikne.
7.
Je-li generální ředitel státní příspěvkové organizace Agentura pro podnikání a inovace nebo představený osobou podle § 33 odst. 1 nebo 2 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, učiní neprodleně právní jednání směřující k odstranění překážky podle § 33 odst. 1 nebo 2 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě; neučiní-li tak, postupuje se podle § 33 odst. 4 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě.
8.
Státní tajemník Ministerstva průmyslu a obchodu vyhlásí do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona výběrové řízení na služební místo generálního ředitele státní příspěvkové organizace Agentura pro podnikání a inovace; toto výběrové řízení se dokončí do 31. prosince 2016. Výběrového řízení se může zúčastnit státní zaměstnanec, který v uplynulých 5 letech vykonával nejméně po dobu 3 let ve správním úřadu, územním samosprávném celku, instituci Evropské unie nebo mezinárodní organizaci činnosti podle § 5 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, nebo činnosti obdobné; ustanovení § 51 odst. 4 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, se použije obdobně.
9.
Generální ředitel státní příspěvkové organizace Agentura pro podnikání a inovace vyhlásí do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona výběrové řízení na služební místo ředitele sekce v státní příspěvkové organizaci Agentura pro podnikání a inovace; toto výběrové řízení se zpravidla dokončí do 31. prosince 2016. Na služební místo ředitele odboru a vedoucího oddělení vyhlásí generální ředitel státní příspěvkové organizace Agentura pro podnikání a inovace výběrové řízení nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; toto výběrové řízení se zpravidla dokončí do 31. prosince 2017. K výběrovému řízení se mohou přihlásit státní zaměstnanci ve služebním poměru na dobu neurčitou, kteří vykonávají státní službu na služebním místě ve stejném oboru státní služby, v jakém je služební místo představeného, které má být obsazeno; ustanovení § 51 odst. 4 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, se použije obdobně.
10.
Pro přechod zaměstnanců státní příspěvkové organizace Agentura pro podnikání a inovace do služebního poměru podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, se použijí § 190 až 198 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, obdobně s tím, že lhůty tam stanovené se namísto ode dne 1. července 2015 počítají ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 148/2016 Sb. | Zákon č. 148/2016 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 17. 5. 2016, datum účinnosti 1. 6. 2016, částka 58/2016
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o investičních společnostech a investičních fondech
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o správních poplatcích
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o daních z příjmů
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 6. 2016
148
ZÁKON
ze dne 20. dubna 2016,
kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu
Čl. I
Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 134/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 336/2014 Sb. a zákona č. 375/2015 Sb., se mění takto:
1.
Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES ze dne 3. března 1997 o systémech pro odškodnění investorů.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES a 2010/78/EU.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES ze dne 28. května 2001 o přijetí cenných papírů ke kótování na burze cenných papírů a o informacích, které k nim mají být zveřejněny, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES, 2003/71/ES, 2004/109/ES a 2005/1/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a tržní manipulaci (zneužívání trhu).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2008/11/ES, 2010/73/EU, 2010/78/EU, 2013/50/EU a 2014/51/EU.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2006/31/ES a 2007/44/ES.
Směrnice Komise 2004/72/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES, pokud jde o uznávané tržní postupy, definici důvěrné informace ve vztahu ke komoditním derivátům, sestavení seznamů zasvěcených osob, oznamování transakcí odpovědných řídících osob a oznamování podezřelých transakcí.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2008/22/ES, 2010/73/EU, 2010/78/EU a 2013/50/EU.
Směrnice Komise 2006/73/ES ze dne 10. srpna 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice.
Směrnice Komise 2007/14/ES ze dne 8. března 2007, kterou se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením směrnice 2004/109/ES o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/50/EU.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES.“.
2.
Poznámka pod čarou č. 2 zní:
„2)
Nařízení Komise (ES) č. 2273/2003 ze dne 22. prosince 2003, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES, pokud jde o výjimky pro programy zpětného odkupu a stabilizace finančních nástrojů.
Nařízení Komise (ES) č. 809/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES, pokud jde o údaje obsažené v prospektech, úpravu prospektů, uvádění údajů ve formě odkazu, zveřejňování prospektů a šíření inzerátů, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1787/2006, 211/2007 a č. 1289/2008 a ve znění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 311/2012, 486/2012, 862/2012, 621/2013 a č. 759/2013.
Nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 ze dne 10. srpna 2006, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o evidenční povinnosti investičních podniků, hlášení obchodů, transparentnost trhu, přijímání finančních nástrojů k obchodování a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2011 a č. 462/2013 a ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU a 2014/51/EU.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2012 ze dne 14. března 2012 o prodeji na krátko a některých aspektech swapů úvěrového selhání, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, ve znění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1002/2013 a ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012.“.
3.
V § 1 odst. 2 se slova „, pokud jde o závěrečné vyrovnání,“ nahrazují slovy „upravující závěrečné vyrovnání24)“ a slova „závěrečného vyrovnání24)“ se nahrazují slovy „závěrečného vyrovnání“.
4.
V § 1 odstavec 3 včetně poznámek pod čarou č. 42, 43, 49, 50 a 51 zní:
„(3)
Tento zákon dále upravuje působnost České národní banky a Ministerstva financí (dále jen „ministerstvo“) a správní delikty v návaznosti na
a)
přímo použitelný předpis Evropské unie upravující ratingové agentury49),
b)
přímo použitelný předpis Evropské unie upravující prodej na krátko a některé aspekty swapů úvěrového selhání42),
c)
přímo použitelný předpis Evropské unie upravující OTC deriváty, ústřední protistrany a registry obchodních údajů43),
d)
přímo použitelný předpis Evropské unie upravující obezřetnostní požadavky na úvěrové instituce a investiční podniky50) a
e)
přímo použitelný předpis Evropské unie upravující zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrální depozitáře cenných papírů51).
42)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2012.
43)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012.
49)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1060/2009.
50)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
51)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014.“.
5.
V § 2 odst. 3 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se včetně poznámky pod čarou č. 2d zrušuje.
6.
§ 2e se zrušuje.
7.
V § 10b odst. 2 se slova „§ 122 odst. 10 až 15“ nahrazují slovy „§ 122a odst. 4 až 6 a § 122b odst. 1 až 3“.
8.
V § 12c odst. 1 písm. a) se slova „vedenou centrálním depozitářem zaknihovaných cenných papírů (dále jen „centrální depozitář“) (§ 92)“ zrušují.
9.
V § 12f úvodní části ustanovení, § 12i odst. 1, § 16a odst. 2 úvodní části ustanovení, § 28 odst. 2 písm. h), § 28 odst. 7 písm. a), § 135a odst. 6 až 8, § 135b odst. 1, § 135d odst. 3 písm. d), § 136 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 136 odst. 2 písm. b), § 136 odst. 5 písm. b) a e), § 136 odst. 7 úvodní části ustanovení, § 152a odst. 1 úvodní části ustanovení, § 153 odst. 6, § 157 odst. 8 písm. b), § 157 odst. 8 písm. m) úvodní části ustanovení a v § 199 odst. 5 se za slova „obezřetnostní požadavky“ vkládají slova „na úvěrové instituce a investiční podniky50)“.
10.
V § 12i odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „provádějících nebo“ nahrazují slovem „provádějících,“ a za slova „obezřetnostní požadavky“ se vkládají slova „na úvěrové instituce a investiční podniky50) nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrální depozitáře cenných papírů51)“.
11.
V § 28 odst. 2 písm. h) a v § 28 odst. 7 písm. a) se slovo „9a“ nahrazuje slovy „§ 9a“.
12.
V § 32c odstavec 7 zní:
„(7)
Česká národní banka provede výmaz vázaného zástupce ze seznamu, jestliže
a)
obdrží oznámení podle odstavce 6 písm. d),
b)
zastoupený není nadále oprávněn vykonávat žádnou z činností uvedených v § 32a odst. 1, které se zastoupení týká, nebo
c)
vázaný zástupce prostřednictvím zastoupeného písemně o výmaz Českou národní banku požádá.“.
13.
V § 34 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Za veřejnou nabídku se nepovažuje přijetí investičních nástrojů k obchodování ani samotné obchodování s nimi na evropském regulovaném trhu, v mnohostranném obchodním systému a na dalších organizovaných platformách; to nebrání tomu, aby emitent i v těchto případech rozhodl, že vyhotoví prospekt a uveřejní jej podle tohoto zákona.“.
14.
V § 34 odst. 4 písm. a) se doplňují body 6 a 7, které znějí:
„6.
Evropským fondem finanční stability,
7.
Evropským stabilizačním mechanismem,“.
15.
V § 34 odst. 4 písm. f) bodě 1 se za slovo „podřízené“ vkládá slovo „, prioritní“.
16.
V § 35 odst. 3 se slova „písm. a) a c)“ nahrazují slovy „písm. a) až c)“.
17.
V § 35 odst. 4 písm. b) se čárka za slovem „fúzí“ nahrazuje slovem „nebo“ a slova „nebo na základě schváleného reorganizačního plánu“ se zrušují.
18.
V § 36a odst. 3 se slova „a každému orgánu dohledu členského státu, ve kterém má být cenný papír veřejně nabízen nebo přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu,“ nahrazují slovy „bez zbytečného odkladu po učinění veřejné nabídky, a je-li to možné,“.
19.
V § 36c odstavec 6 zní:
„(6)
Žádosti podle odstavců 1 až 3 lze podat v listinné nebo v elektronické podobě. Přílohu žádosti o schválení prospektu tvoří doklady podle odstavce 5.“.
20.
§ 36g včetně nadpisu zní:
㤠36g
Jazyk prospektu
(1)
Pokud Česká národní banka schvaluje prospekt pro účely veřejné nabídky v České republice nebo přijetí cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu, musí být vyhotoven v českém jazyce nebo v anglickém jazyce; pokud se však žádá o schválení prospektu pouze pro účely veřejné nabídky v České republice a cenné papíry emitenta nabízených cenných papírů nejsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu (§ 55 odst. 2), musí být prospekt vyhotoven v českém jazyce.
(2)
Prospekt musí být vyhotoven v českém jazyce nebo v anglickém jazyce, a dále, podle rozhodnutí osoby vyhotovující prospekt, buď v jazyce, v němž lze předkládat dokumenty příslušnému orgánu dohledu členského státu Evropské unie, nebo v anglickém jazyce, pokud Česká národní banka schvaluje prospekt pro účely
a)
veřejné nabídky v České republice a současně i v jednom nebo více jiných členských státech Evropské unie,
b)
přijetí cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu (§ 55) a současně pro přijetí k obchodování na jednom nebo více zahraničních regulovaných trzích,
c)
veřejné nabídky v České republice a současně přijetí k obchodování na jednom nebo více zahraničních regulovaných trzích, nebo
d)
přijetí cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu a současně veřejné nabídky v jednom nebo více jiných členských státech Evropské unie.
(3)
Prospekt musí být vyhotoven, podle rozhodnutí osoby vyhotovující prospekt, buď v jazyce, v němž lze předkládat dokumenty orgánu dohledu příslušného členského státu Evropské unie, nebo v anglickém jazyce, pokud Česká národní banka schvaluje prospekt pro účely
a)
veřejné nabídky v jednom nebo více jiných členských státech Evropské unie, nebo
b)
přijetí cenného papíru k obchodování na zahraničním regulovaném trhu.
(4)
Pro účely schvalování prospektu Českou národní bankou ve smyslu odstavce 3 musí být prospekt vyhotoven, podle rozhodnutí osoby vyhotovující prospekt, buď v českém jazyce, nebo v anglickém jazyce.
(5)
Pokud Česká národní banka schvaluje prospekt dluhového cenného papíru, jehož jmenovitá hodnota nebo cena za 1 kus se rovná alespoň částce odpovídající stanovenému limitu v eurech, pro účely přijetí k obchodování na jednom nebo více evropských regulovaných trzích, musí být prospekt vyhotoven podle rozhodnutí osoby vyhotovující prospekt buď v českém, nebo v anglickém jazyce, a dále v jazyce, v němž lze předkládat dokumenty příslušnému orgánu dohledu jiného členského státu, nebo v anglickém jazyce.
(6)
V případech podle odstavců 1 a 2 musí být shrnutí prospektu vždy vyhotoveno v českém jazyce.“.
21.
V § 36h odst. 1 písm. a) se za slova „souhlasu emitenta,“ vkládají slova „na internetových stránkách osoby, prostřednictvím které se vyplácejí výnosy nebo jiná peněžitá plnění (platební zástupce),“.
22.
V § 36h se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Prospekt se uveřejní v jazyce, v jakém byl Českou národní bankou schválen (§ 36c) nebo v jakém byla České národní bance poskytnuta jeho kopie (§ 36f).“.
23.
V § 60 odst. 5 se za slovo „depozitáři“ vkládají slova „, zahraničnímu centrálnímu depozitáři nebo zahraničnímu centrálnímu depozitáři, který získal povolení k činnosti nebo byl uznán podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrální depozitáře cenných papírů51) a který vede příslušnou emisi,“.
24.
§ 87a se zrušuje.
25.
§ 91 zní:
㤠91
Zaknihované cenné papíry, s výjimkou zaknihovaných cenných papírů kolektivního investování vedených v samostatné evidenci investičních nástrojů a zaknihovaných cenných papírů vedených v evidenci ministerstva podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla, lze evidovat podle českého práva pouze v centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů a v evidenci navazující na centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů.“.
26.
§ 92 včetně nadpisu zní:
㤠92
Centrální evidence zaknihovaných cenných papírů
(1)
Centrální evidencí zaknihovaných cenných papírů je evidence zaknihovaných cenných papírů, kterou vede podle českého práva centrální depozitář nebo zahraniční centrální depozitář.
(2)
Evidenci navazující na centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů může vést
a)
obchodník s cennými papíry, který má v povolení uvedenou investiční službu úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících služeb,
b)
ten, kdo je oprávněn podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy vykonávat úschovu cenných papírů nebo vedení evidence zaknihovaných cenných papírů investičního fondu, jde-li o evidenci podílových listů nebo zakladatelských nebo investičních akcií vydávaných investičním fondem,
c)
Česká národní banka,
d)
zahraniční osoba, jejíž činnost odpovídá činnosti osob uvedených v písmenu a) nebo b),
e)
centrální depozitář, zahraniční centrální depozitář nebo zahraniční centrální depozitář, který získal povolení k činnosti nebo byl uznán podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrální depozitáře cenných papírů51) nebo zahraniční osoba oprávněná vést evidenci investičních nástrojů.
(3)
Centrální evidencí zaknihovaných cenných papírů je též evidence zaknihovaných cenných papírů vedená Českou národní bankou podle zákona upravujícího činnost České národní banky. Pravidla pro vedení této evidence a jejich změny uveřejňuje Česká národní banka na svých internetových stránkách.
(4)
Centrální evidencí zaknihovaných cenných papírů je také evidence cenných papírů imobilizovaných podle § 93a, jestliže tuto evidenci vede podle českého práva centrální depozitář, zahraniční centrální depozitář nebo Česká národní banka.“.
27.
V § 93 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo imobilizované cenné papíry“.
28.
V § 93 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „centrální depozitář a v závislosti na uděleném povolení též“ zrušují.
29.
V § 93 odst. 3 písm. e) se slova „a která je oprávněna poskytovat investiční služby v České republice“ zrušují.
30.
V § 93 odst. 3 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f)
centrální depozitář,“.
Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g).
31.
V § 93 odst. 3 písm. g) se za slovo „depozitář“ vkládají slova „, zahraniční centrální depozitář, který získal povolení k činnosti nebo byl uznán podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrální depozitáře cenných papírů51)“.
32.
V § 93 odst. 4 se slovo „e)“ nahrazuje slovem „f)“.
33.
V § 93 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.
34.
V § 93a odst. 1 se za slova „upravujícího cenné papíry“ vkládají slova „nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrální depozitáře cenných papírů51)“.
35.
V § 93a odst. 2 se za slovo „podmínky“ vkládají slova „nebo přímo použitelný předpis Evropské unie upravující zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrální depozitáře cenných papírů51)“.
36.
V § 93a odst. 5 se slova „centrálním depozitářem,“ nahrazují slovy „osobou, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, nebo zahraničním centrálním depozitářem, který získal povolení k činnosti nebo byl uznán podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrální depozitáře cenných papírů51),“.
37.
V § 93a se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Akciová společnost, jejíž akcie jsou přijaté k obchodování na regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému, může uzavřít smlouvu o úschově jí vydaných imobilizovaných akcií pouze s osobou, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, nebo zahraničním centrálním depozitářem, který získal povolení k činnosti nebo byl uznán podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrální depozitáře cenných papírů51).“.
38.
§ 94 včetně nadpisu zní:
㤠94
Druhy účtů
(1)
Majetkový účet musí obsahovat údaje o osobě, pro kterou je veden, a u fyzické osoby též rodné číslo. Na majetkovém účtu se evidují alespoň investiční nástroje, samostatně převoditelná práva spojená s investičními nástroji, zástavní právo k investičním nástrojům a pozastavení výkonu práva vlastníka nakládat se zaknihovanými investičními nástroji. Dále se evidují údaje o osobě oprávněné tato práva vykonávat a údaje o osobě, která je zástavním věřitelem. U fyzické osoby oprávněné vykonávat tato práva a u fyzické osoby, která je zástavním věřitelem, se eviduje též rodné číslo. Pokud fyzické osobě nebylo přiděleno rodné číslo, eviduje se datum jejího narození. U cenných papírů se dále eviduje omezení převoditelnosti cenného papíru stanovené emitentem. Osoba, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, u centrální evidence a prováděcí právní předpis (§ 93 odst. 4) u samostatné evidence blíže stanoví, jaké údaje se evidují na jednotlivých druzích majetkových účtů. Majetkový účet se zřizuje smlouvou mezi osobou, pro kterou je tento účet veden, a osobou oprávněnou tento účet zřídit.
(2)
Osoba, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, vede tuto evidenci na účtech vlastníků nebo účtech zákazníků. Vede-li osoba, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, účet vlastníka, nesmí bez souhlasu zástavního věřitele převést v jeho prospěch zastavený cenný papír evidovaný na tomto účtu na nového vlastníka.
(3)
Osoba, která vede evidenci navazující na centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, vede tuto evidenci na účtech vlastníků. Tato osoba nesmí bez souhlasu zástavního věřitele převést v jeho prospěch zastavený cenný papír evidovaný na tomto účtu na nového vlastníka.
(4)
Osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů, vede tuto evidenci na účtech vlastníků nebo účtech zákazníků. Vede-li tato osoba účet vlastníka, nesmí bez souhlasu zástavního věřitele převést v jeho prospěch zastavený cenný papír evidovaný na tomto účtu na nového vlastníka.
(5)
Osoba, která vede evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů, vede tuto evidenci na účtech vlastníků nebo účtech zákazníků. Vést účet zákazníků může pouze pro osobu uvedenou v § 93 odst. 3 písm. e) nebo g), která vede navazující evidenci v zahraničí podle zahraničního právního řádu. Vede-li osoba, která vede evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů, účet vlastníka, nesmí bez souhlasu zástavního věřitele převést v jeho prospěch zastavený cenný papír evidovaný na tomto účtu na nového vlastníka.
(6)
Centrální evidence zaknihovaných cenných papírů a samostatná evidence zaknihovaných cenných papírů kolektivního investování se vedou též v evidenci emise. Do evidence emise se zapisují údaje o osobě emitenta a údaje o jednotlivých cenných papírech podle odstavce 1. Evidence emise se vede na základě smlouvy s emitentem. Česká národní banka stanoví způsob vedení evidence emise ve svých pravidlech uveřejňovaných podle § 92 odst. 3.
(7)
Pro osobu, která vede samostatnou evidenci zaknihovaných cenných papírů kolektivního investování, a osobu, která vede evidenci navazující na samostatnou evidenci zaknihovaných cenných papírů kolektivního investování, se § 94a odst. 2 a 3 použije přiměřeně; rozsah sdělovaných údajů stanoví prováděcí právní předpis podle § 93 odst. 4.“.
39.
Za § 94 se vkládá nový § 94a, který včetně nadpisu zní:
㤠94a
Evidence emisí zaknihovaných cenných papírů
(1)
Osoba, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, vede evidenci emisí zaknihovaných cenných papírů na základě smlouvy s emitentem.
(2)
Osoba, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, předá emitentovi výpis z evidence emise při vydání nebo zrušení emise zaknihovaného cenného papíru nebo na žádost emitenta; výpis z evidence emise obsahuje údaje o majiteli účtu, na kterém je zaknihovaný cenný papír evidován, počet kusů cenného papíru, údaje o správci nebo jiné osobě oprávněné vykonávat práva spojená s těmito cennými papíry a další údaje stanovené osobou, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů. Osoba, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, zahrne do výpisu též informace, které obdržela od majitele účtu zákazníků podle odstavce 5.
(3)
Centrální depozitář nebo zahraniční centrální depozitář poskytne České národní bance na její žádost výpis z evidence emise akcií banky. Centrální depozitář nebo zahraniční centrální depozitář na základě této žádosti vyzve prostřednictvím svých účastníků všechny majitele účtu zákazníků, aby mu poskytli údaje o vlastnících akcií, které jsou na účtu zákazníků evidovány, a tyto údaje zahrne do výpisu z evidence emise.
(4)
Centrální depozitář nebo zahraniční centrální depozitář na základě žádosti autorizované obalové společnosti podle zákona upravujícího hospodaření s obaly o výpis z evidence emise vyzve prostřednictvím svých účastníků všechny majitele účtu zákazníků, aby jim poskytli údaje o vlastnících akcií této společnosti evidovaných na těchto účtech, a tyto údaje zahrnou do výpisu z evidence emise.
(5)
Pro účely výpisu z evidence emise je majitel účtu zákazníků povinen sdělit osobě, která vede evidenci zaknihovaných cenných papírů, prostřednictvím jejího účastníka údaje o majiteli účtu vlastníka a další údaje stanovené osobou, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů.“.
40.
V § 95 odst. 1 a v § 99 odst. 3 se slova „provozním řádem centrálního depozitáře (§ 104)“ nahrazují slovy „centrálním depozitářem nebo zahraničním centrálním depozitářem“ a slova „93 odst. 5“ se nahrazují slovy „92 odst. 3“.
41.
V § 95 odst. 1 větě první se slova „provozním řádem“ nahrazují slovy „v pravidlech“.
42.
V § 95 odst. 3 se slova „vedené centrálním depozitářem“ zrušují a slova „centrálního depozitáře (§ 109), účastník centrálního depozitáře“ se nahrazují slovy „, účastník osoby, která vede evidenci investičních nástrojů,“.
43.
Za § 95 se vkládá nový § 95a, který včetně nadpisu zní:
㤠95a
Příkazy účastníka
(1)
Účastník osoby, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, podává této osobě příkaz k
a)
založení nebo zrušení majetkového účtu,
b)
provedení změny na majetkovém účtu,
c)
provedení služby.
(2)
Bez příkazu účastníka provede osoba, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, zápis do evidence zaknihovaných cenných papírů pouze na příkaz
a)
emitenta, který má uzavřenou smlouvu s osobou, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, podle § 94a odst. 1, souvisí-li se zápisem do evidence emise, nebo
b)
osoby podle § 115 odst. 1, je-li k tomu oprávněna podle jiného právního předpisu.“.
44.
V § 96 odst. 5 se za slova „regulovaném trhu“ vkládají slova „nebo v mnohostranném obchodním systému“ a za slova „regulovaného trhu“ se vkládají slova „, provozovatel mnohostranného obchodního systému“.
45.
V § 97 odst. 1 písm. a) se za slovo „trhu“ vkládají slova „, provozovatel mnohostranného obchodního systému“.
46.
V § 97 odst. 1 písm. c) se slova „centrální depozitář“ nahrazují slovy „osoba, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů“ a slova „centrálního depozitáře podle § 100“ se nahrazují slovy „které poskytuje“.
47.
V § 98 odst. 1 písm. a) se slova „centrálního depozitáře“ nahrazují slovy „osoby, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů“ a za slovo „trhu“ se vkládají slova „, provozovatele mnohostranného obchodního systému“.
48.
V § 99 odst. 1 a v § 115 odst. 1 a 5 se slova „Centrální depozitář“ nahrazují slovy „Osoba, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů,“.
49.
V § 99 odst. 2 se věta polední nahrazuje větou „Je-li výpis vydáván účastníkem osoby, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, účastník je současně zástavním dlužníkem nebo zástavcem zaknihovaných investičních nástrojů ve výpisu a tyto zastavené investiční nástroje jsou evidovány na jeho účtu vlastníka vedeném osobou, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, může zástavní věřitel požadovat od této osoby potvrzení správnosti výpisu a tato osoba je povinna jej bez zbytečného odkladu vydat.“.
50.
V § 99 odst. 3 se slova „provozním řádem“ nahrazují slovem „pravidly“.
51.
V § 99a odst. 1 se číslo „12“ nahrazuje číslem „10“.
52.
V části osmé se v nadpisu hlavy II slova „ZAKNIHOVANÝCH CENNÝCH PAPÍRŮ“ nahrazují slovy „A ZAHRANIČNÍ CENTRÁLNÍ DEPOZITÁŘ“.
53.
§ 100 zní:
㤠100
(1)
Centrální depozitář je právnická osoba, která
a)
má sídlo v České republice a
b)
získala povolení k činnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrální depozitáře cenných papírů51).
(2)
Zahraniční centrální depozitář je právnická osoba, která
a)
nemá sídlo v České republice,
b)
získala povolení k činnosti nebo byla uznána podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrální depozitáře cenných papírů51) a
c)
je oprávněna poskytovat služby podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrální depozitáře cenných papírů51) v České republice.
(3)
Obchodní firma centrálního depozitáře musí obsahovat označení „centrální depozitář cenných papírů“. Ten, kdo není centrálním depozitářem ani zahraničním centrálním depozitářem, nesmí používat označení „centrální depozitář cenných papírů“.
(4)
Centrální depozitář a zahraniční centrální depozitář stanoví pravidla pro poskytování informací podle § 115. Tato pravidla jsou závazná pro účastníky centrálního depozitáře a zahraničního centrálního depozitáře, emitenty zaknihovaných investičních nástrojů vedených v centrální evidenci a vlastníky nebo jiné osoby oprávněné ve vztahu k investičním nástrojům evidovaným podle § 202a a osoby, které vedou evidenci navazující na centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů. Při poskytování informací podle § 115 odst. 3 jsou tato pravidla závazná též pro osoby, které vedou samostatnou evidenci investičních nástrojů.“.
54.
§ 101 až 111 se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 11 a 12 zrušují.
55.
V § 115 odst. 1 písm. e) bodě 3 se slova „podle devizového zákona“ zrušují.
56.
V § 115 odst. 2 se slova „centrálnímu depozitáři“ nahrazují slovy „osobě, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů,“.
57.
V § 115 odst. 3 se slova „a provozním řádem centrálního depozitáře“ zrušují.
58.
V § 118 odstavce 1 až 3 znějí:
„(1)
Výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu je povinen nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období uveřejnit emitent
a)
akcie nebo obdobného cenného papíru představujícího podíl na tomto emitentovi, je-li tento cenný papír přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu a má-li tento emitent sídlo na území
1.
České republiky, nebo
2.
státu, který není členským státem Evropské unie, zvolil-li si tento emitent Českou republiku za referenční stát (§ 123),
b)
dluhopisu nebo obdobného cenného papíru představujícího právo na splacení dlužné částky tímto emitentem nebo jiného investičního cenného papíru, jehož hodnota se vztahuje ke splacení dlužné částky tímto emitentem, včetně sekuritizovaného dluhu, není-li jmenovitá hodnota tohoto cenného papíru k datu jeho emise téměř rovna nebo vyšší než částka odpovídající 1 000 EUR, je-li tento cenný papír přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu a má-li tento emitent sídlo na území
1.
České republiky, nebo
2.
státu, který není členským státem Evropské unie, zvolil-li si tento emitent Českou republiku za referenční stát,
c)
dluhopisu nebo obdobného cenného papíru představujícího právo na splacení dlužné částky tímto emitentem nebo jiného investičního cenného papíru, jehož hodnota se vztahuje ke splacení dlužné částky tímto emitentem, včetně sekuritizovaného dluhu, je-li jmenovitá hodnota tohoto cenného papíru k datu jeho emise téměř rovna nebo vyšší než částka odpovídající 1 000 EUR, je-li tento cenný papír přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu a zvolil-li si tento emitent Českou republiku za referenční stát, nebo
d)
jiného investičního cenného papíru, je-li tento cenný papír přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu a zvolil-li si tento emitent Českou republiku za referenční stát.
(2)
Emitent zabezpečí, aby uveřejněná výroční zpráva a konsolidovaná výroční zpráva byly veřejně přístupné po dobu nejméně 10 let.
(3)
Výroční zpráva obsahuje účetní závěrku ověřenou auditorem a zprávu auditora v plném znění. Konsolidovaná výroční zpráva obsahuje účetní závěrku a konsolidovanou účetní závěrku ověřenou auditorem a zprávu auditora v plném znění.“.
59.
V § 118 odst. 4 se na konci písmene j) slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci písmene k) se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní:
„l)
v případě emitenta, který je velkou účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví, také popis politiky rozmanitosti uplatňované na statutární orgán, dozorčí radu, správní radu či jiný obdobný orgán emitenta, a to s ohledem například na kritéria věku, pohlaví, nebo vzdělání a odborných znalostí a zkušeností, včetně informace o cílech této politiky, o tom, jak je politika rozmanitosti uplatňována a jaké výsledky její uplatňování v příslušném účetním období přineslo; neuplatňuje-li emitent politiku rozmanitosti, uvede namísto jejího popisu zdůvodnění, proč tuto politiku neuplatňuje; tyto informace začleňuje emitent do výroční zprávy nebo konsolidované výroční zprávy jako část samostatné části, do níž začleňuje informace uvedené v písmeni j).“.
60.
V § 118 odst. 5 se na konci písmene k) čárka nahrazuje tečkou a písmeno l) se včetně poznámky pod čarou č. 12c zrušuje.
61.
V § 118 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Ve výroční zprávě a konsolidované výroční zprávě musí emitent v samostatné části, do níž začleňuje informace uvedené v odstavci 4 písm. j), popsat, jak naplňuje kodex řízení a správy společnosti, který je pro něj závazný nebo který dobrovolně dodržuje, a to zejména ve vztahu k tématům, která mají podle jeho odůvodněné úvahy pro akcionáře nebo společníky největší význam.“.
Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 7 až 9.
62.
V § 119 odst. 1 větě první se slova „a) nebo b)“ nahrazují slovy „a), b) nebo c)“, číslo „2“ se nahrazuje číslem „3“ a číslo „5“ se nahrazuje číslem „10“.
63.
V § 119 odst. 2 písm. d) bodě 2 se slovo „stranou2d)“ nahrazuje slovy „stranou podle bodu 9 Mezinárodního účetního standardu IAS 24 - Zveřejnění spřízněných stran, který tvoří přílohu nařízení Komise (ES) č. 1126/2008“.
64.
V § 119 odst. 3 a 4 a v § 127d odst. 2 se slovo „standardy12e)“ nahrazují slovy „standardy IAS 34 - Mezitímní účetní výkaznictví, který tvoří přílohu nařízení Komise (ES) č. 1126/2008“.
Poznámka pod čarou č. 12e se zrušuje.
65.
§ 119a včetně nadpisu zní:
㤠119a
Zpráva o úhradách placených státu
Emitent uvedený v § 118 odst. 1, který působí v těžebním průmyslu, dřevařství nebo lesnictví, uveřejní nejpozději do 6 měsíců po skončení účetního období zprávu na konsolidovaném základě obsahující číselné údaje a informace o platbách placených orgánům správy státu podle zákona upravujícího účetnictví. Emitent zabezpečí, aby tato uveřejněná zpráva byla veřejně přístupná po dobu nejméně 10 let.“.
66.
V § 119b odst. 2 se slova „b) nebo c)“ nahrazují slovy „b), c) nebo d)“.
67.
V § 119b se odstavec 3 zrušuje.
68.
V § 119c odst. 1 písm. b) a v § 119c odst. 2 písm. b) se slovo „b)“ nahrazuje slovem „c)“.
69.
V § 119c odst. 2 písm. a) se slova „§ 118 odst. 1 písm. b)“ nahrazují slovy „§ 118 odst. 1 písm. c)“.
70.
V § 119c se odstavec 3 zrušuje.
71.
V § 120 odst. 1 se za slovo „předloží“ vkládají slova „bez zbytečného odkladu“, slova „návrh každé změny svých stanov nebo obdobného dokumentu nebo“ a slova „, a to bez zbytečného odkladu, a v případě návrhu změny svých stanov nebo obdobného dokumentu nejpozději v den uveřejnění oznámení o konání valné hromady nebo obdobného shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi nebo zaslání pozvánky na valnou hromadu nebo obdobné shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi, na kterém má být o tomto návrhu hlasováno“ se zrušují.
72.
V § 120 odst. 2 a 3 se slova „a) nebo b)“ nahrazují slovy „a), b) nebo c)“.
73.
V § 120 odst. 5 úvodní části ustanovení se za slova „písm. b)“ vkládají slova „nebo c)“.
74.
V § 120 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:
„(7)
Emitent uvedený v § 118 odst. 1 poskytuje ve lhůtě, v níž je povinen informace uveřejnit, osobě, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů a která pro něj vede evidenci emise, informace o
a)
výplatě výnosu z investičního cenného papíru nebo obdobného peněžitého plnění, spojeného s investičním cenným papírem vydaným emitentem,
b)
svolání valné hromady emitenta nebo obdobného shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi, nebo schůze vlastníků dluhopisů nebo obdobného shromáždění vlastníků cenných papírů vydaných emitentem představujících právo na splacení dlužné částky,
c)
změnách práv spojených s investičním cenným papírem podle § 119b,
d)
dalších skutečnostech týkajících se výkonu práv spojených s investičním cenným papírem, které má emitent povinnost uveřejňovat podle jiných právních předpisů.
(8)
Osoba, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, uveřejní informace obdržené podle odstavce 7 na svých internetových stránkách.“.
75.
V § 120c odst. 1 a 2 se za slova „písm. b)“ vkládají slova „nebo c)“.
76.
Na konci textu § 121a se doplňují slova „, a to bez ohledu na to, zda je tento nahrazovaný investiční cenný papír přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu“.
77.
§ 122 a 122a včetně nadpisů znějí:
㤠122
Oznamování podílu na hlasovacích právech
(1)
Osoba, která dosáhne nebo překročí podíl na všech hlasovacích právech emitenta uvedeného v § 118 odst. 1 písm. a) ve výši 1 %, je-li základní kapitál emitenta vyšší než 500 000 000 Kč nebo odpovídající částka v cizí měně, 3 %, je-li základní kapitál emitenta vyšší než 100 000 000 Kč nebo odpovídající částka v cizí měně, 5 %, 10 %, 15 %, 20 %, 25 %, 30 %, 40 %, 50 % nebo 75 %, nebo sníží svůj podíl na všech hlasovacích právech pod tyto hranice, oznámí tuto skutečnost emitentovi a České národní bance. Toto oznámení lze učinit v jazyce anglickém. Povinnost podle věty první má také osoba, která disponuje podílem podle věty první na hlasovacích právech emitenta uvedeného v § 118 odst. 1 písm. a) v okamžiku, kdy jsou jím vydávané akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na tomto emitentovi poprvé přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu.
(2)
Pro účely plnění oznamovací povinnosti podle odstavce 1 se do podílu na všech hlasovacích právech emitenta započítají i hlasovací práva z investičních nástrojů,
a)
kterými disponuje jiná osoba, která jedná ve shodě s osobou uvedenou v odstavci 1,
b)
která má osoba uvedená v odstavci 1 možnost dočasně vykonávat na základě úplatné smlouvy,
c)
které byly osobě uvedené v odstavci 1 poskytnuty jako zajištění, pokud tato osoba uveřejní prohlášení, že bude tato hlasovací práva vykonávat,
d)
ke kterým má osoba uvedená v odstavci 1 doživotní užívací právo,
e)
které osoba uvedená v odstavci 1 spravuje, obhospodařuje nebo jsou u ní uloženy, jestliže jí nebyly vlastníkem uděleny zvláštní pokyny týkající se hlasování,
f)
která má možnost svým jménem na účet osoby uvedené v odstavci 1 vykonávat jiná osoba,
g)
která jsou vykonávána osobou uvedenou v odstavci 1 na základě plné moci, může-li tato práva vykonávat podle svého uvážení a jestliže jí nebyly zmocnitelem uděleny žádné zvláštní pokyny týkající se hlasování,
h)
z nichž na základě smlouvy osobě uvedené v odstavci 1 svědčí právo nabýt, nebo právo rozhodnout se, zda nabude, akcie nebo obdobné cenné papíry s hlasovacími právy, nebo
i)
které nesplňují podmínky podle písmene h), které se vztahují k akciím splňujícím podmínky podle písmene h), a které mají ekonomický účinek podobný jako v případě investičních nástrojů splňujících podmínky podle písmene h), bez ohledu na skutečnost, zda zakládají nárok na vypořádání dodáním věci, k níž se jejich hodnota vztahuje, nebo na vypořádání v penězích.
(3)
Jestliže podíl na hlasovacích právech podle odstavce 1 nabydou nebo pozbydou osoby jednající ve shodě, jejich podíly na hlasovacích právech se pro účely plnění oznamovací povinnosti sčítají; povinnost jednotlivé osoby podle odstavce 1 tím není dotčena. Oznamovací povinnosti podléhá i změna v rozložení podílu na hlasovacích právech mezi osobami jednajícími ve shodě v rozsahu zakládajícím oznamovací povinnost.
(4)
Osoba uvedená v odstavci 1 oznámí dosažení, překročení nebo snížení podílu podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 4 pracovních dnů poté, co se dozví nebo mohla dozvědět o skutečnosti, která zakládá vznik oznamovací povinnosti podle odstavce 1. Platí, že osoba uvedená v odstavci 1 se o této skutečnosti dozvěděla nejpozději 2 pracovní dny po dni, kdy tato skutečnost nastala. Pokud povinnost podle odstavce 1 vznikne více osobám, mohou tyto osoby splnit oznamovací povinnost společným oznámením. Oznamovací povinnost je splněna, je-li ve stanovené lhůtě písemné oznámení odesláno.
(5)
Pokud byla plná moc ve smyslu odstavce 2 písm. g) udělena pouze pro účely jedné valné hromady nebo obdobného shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi, může být oznámení podle odstavce 1 provedeno zmocnitelem a zmocněncem formou jednotného oznámení, které obsahuje informaci o podílu na hlasovacích právech v průběhu valné hromady nebo obdobného shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi, informaci o podílu na hlasovacích právech v okamžiku, kdy již tento zmocněnec nemůže vykonávat hlasovací práva podle svého uvážení, a dále informaci, kdy tento okamžik nastane.
(6)
Nesplnění oznamovací povinnosti stanovené v odstavci 1 nemá za následek neplatnost právního jednání, na základě kterého došlo k nabytí nebo zvýšení účasti na emitentovi, avšak hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí nesmějí být vykonávána, a to do doby splnění oznamovací povinnosti.
(7)
Česká národní banka uveřejní skutečnosti, které jí byly oznámeny podle odstavce 1, přičemž informaci o výši podílu na hlasovacích právech uveřejní ve lhůtě nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne doručení oznámení nebo ode dne, kdy tuto informaci sama zjistí.
(8)
Náležitosti oznámení podle odstavce 1, formu a způsob jeho zasílaní stanoví prováděcí právní předpis.
§ 122a
Postup při oznamování podílu na hlasovacích právech
(1)
Oznamovací povinnost podle § 122 odst. 1 má i osoba, jejíž podíl na hlasovacích právech se zvýšil nebo snížil v důsledku zvýšení nebo snížení základního kapitálu.
(2)
Povinnost podle § 122 odst. 1 vzniká bez ohledu na to, že osoba hlasovací práva z jakéhokoli důvodu nevykonává. V důsledku toho, že tato osoba nevykonává hlasovací práva, nedochází ke změně jejího podílu ani podílu jiných osob na hlasovacích právech podle odstavce 1.
(3)
Osoba uvedená v § 2a odst. 1 písm. a) až c) nebo zahraniční osoba s obdobnou činností nezapočítává do podílu na hlasovacích právech podle § 122 odst. 1 podíly na hlasovacích právech,
a)
které se vztahují k obchodnímu portfoliu podle čl. 4 odst. 1 bodu 86 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
b)
nepřesahují-li podíl podle § 122 odst. 1 věty první, a
c)
která nevykonává nebo jinak nezasahuje do řízení emitenta.
(4)
Osoba ovládající osobu, která má povolení k poskytování investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. d), nebo zahraniční osobu, která má povolení jiného členského státu Evropské unie k poskytování investiční služby obdobné investiční službě uvedené v § 4 odst. 2 písm. d), do podílu na hlasovacích právech podle § 122 odst. 1 nezapočítává podíly na hlasovacích právech, které se vztahují k majetku, který obhospodařuje ovládaná osoba, jestliže
a)
ovládaná osoba hlasovací práva vykonává pouze podle písemného příkazu zákazníka, nebo
b)
ovládající osoba nezasahuje žádným způsobem do výkonu těchto hlasovacích práv.
(5)
Osoba ovládající obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu do podílu na hlasovacích právech podle § 122 odst. 1 nezapočítává hlasovací práva, která jsou spojena s majetkem v investičních fondech nebo zahraničních investičních fondech, které obhospodařuje tato ovládaná osoba, nezasahuje-li ovládající osoba žádným způsobem do výkonu těchto hlasovacích práv.
(6)
Odstavce 4 a 5 se použijí i pro ovládající osobu osoby, která v souladu s právním řádem státu, který není členským státem Evropské unie, poskytuje v tomto státě službu srovnatelnou s investiční službou uvedenou v § 4 odst. 2 písm. d), jestliže
a)
právní řád takového státu ovládající osobě stanoví, aby hlasovací práva, která se vztahují k cenným papírům, které jsou součástí obhospodařovaného majetku, tato osoba vykonávala pouze podle písemného příkazu zákazníka, nebo aby zajistila postupy k omezení možnosti střetu zájmů mezi osobami pověřenými obhospodařováním majetku a dalšími osobami,
b)
ovládající osoba nezasahuje žádným způsobem do výkonu hlasovacích práv, která se vztahují k cenným papírům, které jsou součástí obhospodařovaného majetku, a
c)
ovládaná osoba v případě střetu zájmů mezi ní a ovládající osobou je povinna upřednostnit své zájmy před zájmy ovládající osoby.“.
78.
Za § 122a se vkládají nové § 122b a 122c, které včetně nadpisů znějí:
㤠122b
Další podmínky a požadavky na oznamování podílu na hlasovacích právech
(1)
Ustanovení § 122a odst. 4 až 6 se použijí pro ovládající osobu pouze, zašle-li bez zbytečného odkladu České národní bance
a)
údaje o ovládané osobě podle § 122a odst. 4 až 6 a o orgánech dohledu, jejichž dohledu podléhají,
b)
prohlášení o splnění podmínek stanovených v § 122a odst. 4 až 6; prohlášení se nezasílá, pokud by se týkalo výlučně investičních nástrojů, které umožňují nabýt cenné papíry ve smyslu § 122 odst. 2 písm. h) nebo i), a
c)
změny v údaji nebo prohlášení podle písmene a) nebo b).
(2)
Ovládající osoba podle § 122a odst. 4 až 6 na vyžádání České národní banky bez zbytečného odkladu doloží, že
a)
ovládající osoba a ovládaná osoba mají organizační uspořádání umožňující, aby hlasovací práva byla vykonávána v souladu s § 122a odst. 4 písm. b) nebo s § 122a odst. 5,
b)
v případě, kdy je ovládající osoba zákazníkem jí ovládané osoby nebo má účast na majetku, který je obhospodařován ovládanou osobou, z písemné dokumentace vyplývá, že je jejich vztah obvyklý styku s ostatními zákazníky.
(3)
Emitent uvedený v § 118 odst. 1 písm. a), který nabyl nebo pozbyl vlastní akcie sám nebo prostřednictvím jiné osoby jednající na účet emitenta, uveřejní informaci o tom, že dosáhl nebo překročil podíl podle § 122 odst. 1 věty první na svých hlasovacích právech nebo že snížil svůj podíl na hlasovacích právech pod tyto hranice. Emitent tuto informaci uveřejní do 4 pracovních dnů poté, co nastane skutečnost, která zakládá vznik této povinnosti.
(4)
Emitent uvedený v § 118 odst. 1 písm. a) v informaci podle odstavce 3 uveřejní celkový počet hlasovacích práv a výši základního kapitálu v kalendářním měsíci, ve kterém došlo ke změně jeho podílu na hlasovacích právech.
(5)
Pro účely plnění oznamovací povinnosti podle § 122 odst. 1 se do podílu na všech hlasovacích právech emitenta nezapočítávají podíly na hlasovacích právech z cenných papírů nabytých při zpětném odkupu nebo při cenové stabilizaci investičního nástroje za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady o zneužívání trhu14a), nevykonává-li hlasovací práva nebo jinak nezasahuje do řízení emitenta osoba, která tyto cenné papíry nabyla.
§ 122c
Výjimky z oznamovací povinnosti
(1)
Oznamovací povinnost podle § 122 odst. 1 se nevztahuje na
a)
osobu, za niž splnila oznamovací povinnost osoba, která ji ovládá,
b)
osobu, která nabývá nebo zcizuje investiční cenné papíry uvedené v § 118 odst. 1 písm. a) za účelem vypořádání obchodů s těmito investičními nástroji, činí-li lhůta pro jejich vypořádání nejvýše 3 pracovní dny, nebo
c)
osobu, která má ve své moci investiční cenné papíry uvedené v § 118 odst. 1 písm. a) a hlasovací práva spojená s těmito investičními nástroji vykonává výlučně podle písemného příkazu vlastníka.
(2)
Oznamovací povinnost podle § 122 odst. 1 se dále nevztahuje na tvůrce trhu,
a)
který je obchodníkem s cennými papíry nebo osobou, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie k poskytování investičních služeb,
b)
dosáhne-li nebo překročí-li jeho podíl na hlasovacích právech emitenta hranice uvedené v § 122 odst. 1 větě první, nebo sníží-li svůj podíl pod tyto hranice,
c)
za podmínky, že nevykonává vliv na řízení emitenta, a
d)
oznámí-li ve lhůtě uvedené v § 122 odst. 3 orgánu dohledu emitenta, že vykonává nebo hodlá vykonávat činnost tvůrce trhu s cennými papíry emitenta.
(3)
Osoba podle odstavce 2 oznámí orgánu dohledu emitenta bez zbytečného odkladu ukončení činnosti tvůrce trhu.
(4)
Oznamovací povinnost podle § 122 odst. 1 se nevztahuje na člena Evropského systému centrálních bank, pokud při plnění úkolů Evropského systému centrálních bank dosáhne nebo překročí výše podílů na hlasovacích právech uvedené v § 122 odst. 1 nebo výši svého podílu na hlasovacích právech sníží pod tyto hranice, a zároveň tato hlasovací práva nevykonává a uvedené hranice překročí na krátkou dobu a v souladu s předpisy upravujícími činnost Evropské centrální banky a centrálních bank. Oznamovací povinnost se v těchto případech rovněž nevztahuje na jinou smluvní stranu této transakce.“.
79.
§ 123 včetně nadpisu zní:
㤠123
Volba referenčního státu
(1)
Emitent uvedený v § 118 odst. 1 písm. a) bodě 2, § 118 odst. 1 písm. b) bodě 2, § 118 odst. 1 písm. c) a d) nebo v odstavci 4 si zvolí za referenční stát jeden členský stát Evropské unie, ve kterém bude plnit povinnosti podle části deváté hlav II a V nebo jim srovnatelné povinnosti podle právního řádu jiného členského státu Evropské unie. Takto zvoleným státem může být pouze členský stát Evropské unie, ve kterém má tento emitent sídlo nebo ve kterém jsou jím vydané cenné papíry přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu. Tato volba je pro něj závazná nejméně po dobu 3 let ode dne jejího uskutečnění, ledaže investiční cenný papír vydaný tímto emitentem přestane být obchodován na všech evropských regulovaných trzích.
(2)
Emitent uvedený v § 118 odst. 1 uveřejní informaci o tom, ve kterém členském státě Evropské unie bude plnit povinnosti podle části deváté hlav II a V nebo jim srovnatelné povinnosti podle právního řádu jiného členského státu Evropské unie, a současně to oznámí České národní bance a orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie, ve kterém jsou jím vydané cenné papíry přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu a ve kterém má tento emitent sídlo.
(3)
Neoznámí-li emitent uvedený v § 118 odst. 1 písm. a) bodě 2, § 118 odst. 1 písm. b) bodě 2 nebo § 118 odst. 1 písm. c) a d) svou volbu podle odstavce 1 do 3 měsíců ode dne prvního přijetí jím vydaných cenných papírů k obchodování na evropském regulovaném trhu, má se za to, že si zvolil za referenční ten členský stát Evropské unie, ve kterém byly přijaty jím vydané cenné papíry k obchodování na evropském regulovaném trhu. Je-li takových států více, má se za to, že si zvolil za referenční stát každý z těchto členských států Evropské unie, a to až do doby, než si emitent zvolí za referenční stát jediný členský stát Evropské unie a svou volbu uveřejní a oznámí podle odstavce 2.
(4)
Jestliže dosavadní referenční stát emitenta podle odstavce 1 nemůže být nadále jeho referenčním státem, zvolí si emitent bez zbytečného odkladu nový referenční stát podle odstavce 1 a tuto volbu uveřejní a oznámí podle odstavce 2.
(5)
Neoznámí-li emitent svou volbu podle odstavce 4 do 3 měsíců ode dne, kdy se dozvěděl, že jeho dosavadní referenční stát podle odstavce 1 nemůže být nadále jeho referenčním státem, má se za to, že si zvolil za referenční ten členský stát Evropské unie, ve kterém byly přijaty jím vydané cenné papíry k obchodování na evropském regulovaném trhu. Je-li takových států více, má se za to, že si zvolil za referenční stát každý z těchto členských států Evropské unie, a to až do doby, než si emitent zvolí za referenční stát jediný členský stát Evropské unie a svou volbu uveřejní a oznámí podle odstavce 2.“.
80.
V § 127c odst. 1 se slova „, v němž lze předkládat dokumenty České národní bance“ nahrazují slovem „anglickém“.
81.
V § 127c odst. 2 se slova „jazyce, v němž lze předkládat dokumenty České národní bance“ nahrazují slovy „anglickém jazyce“, slovo „těchto“ se zrušuje a na konci textu odstavce 2 se doplňují slova „, v nichž mají tyto zahraniční regulované trhy sídlo“.
82.
V § 127c odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „trhu“ vkládají slova „, ale je přijat k obchodování na zahraničním regulovaném trhu“.
83.
V § 127c odst. 3 písm. a) se slova „orgánům dohledu členských států Evropské unie, které působí při výkonu dohledu nad finančním trhem, v nichž je tento investiční cenný papír přijat k obchodování na regulovaném trhu“ nahrazují slovy „příslušným orgánům dohledu jiných členských států Evropské unie, v nichž mají sídlo tyto zahraniční regulované trhy“.
84.
V § 127c odst. 3 písm. b) se čárka za slovem „českém“ nahrazuje slovem „nebo“ a slova „nebo v jazyce, v němž lze předkládat dokumenty České národní bance“ se zrušují.
85.
V § 127c odst. 4 se slovo „b)“ nahrazuje slovem „c)“, slova „jazyce, v němž lze předkládat dokumenty České národní bance, a“ se nahrazují slovy „anglickém jazyce, a dále“ a slovo „těchto“ se zrušuje.
86.
V § 127d odst. 1 se slova „§ 122 odst. 15 nebo 16“ nahrazují slovy „§ 122b odst. 3 nebo 4“.
87.
V § 135 odst. 1 písmeno p) zní:
„p)
osoba, na kterou se vztahují povinnosti nebo zákazy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrální depozitáře cenných papírů51),“.
88.
V § 135 odst. 1 písm. y) se slova „, § 104b“ zrušují.
89.
V § 135 odst. 1 písm. z), § 164 odst. 1 písm. k), § 166 odst. 1 písm. j) a v § 192a odst. 1 se slova „nařízení o prodeji na krátko“ nahrazují slovy „přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prodej na krátko a některé aspekty swapů úvěrového selhání42)“.
90.
V § 135 odst. 1 se za písmeno z) vkládá nové písmeno za), které zní:
„za)
osoba, na kterou se vztahují povinnosti nebo zákazy podle čl. 4 odst. 1, čl. 5a, čl. 8b, čl. 8c a čl. 8d nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1060/2009,“.
Dosavadní písmeno za) se označuje jako písmeno zb).
91.
V § 135 odst. 1 písm. zb), § 164 odst. 1 písm. l) a v § 192b odst. 1 se slova „nařízení o derivátech“ nahrazují slovy „přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího OTC deriváty, ústřední protistrany a registry obchodních údajů43)“.
92.
V § 136 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena m) a n), která znějí:
„m)
uložit opatření podle čl. 63 odst. 2 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014,
n)
uveřejnit informaci o tom, jaká je povaha protiprávního jednání a identifikaci osoby, která takto jednala, včetně identifikace osoby, která jednala za právnickou osobu.“.
93.
V § 136 odst. 4 se slova „nebo centrálním depozitáři“ a slova „nebo centrálního depozitáře“ zrušují.
94.
V části desáté hlavě I se nadpis dílu 10 nahrazuje nadpisem „Informační povinnosti České národní banky“.
95.
V § 149e se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje o konečných podmínkách nabídky podle § 36a odst. 3 orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie, ve kterém má být cenný papír tohoto emitenta veřejně nabízen nebo přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu, a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy.“.
96.
V § 153 odst. 6 větě poslední se slovo „členské“ nahrazuje slovem „členského“.
97.
V části desáté se v nadpisu hlavy III slova „A PŘESTUPKY“ zrušují.
98.
V § 157 odst. 14 písm. d) se slovo „možno“ nahrazuje slovem „možné“.
99.
V § 157 odst. 14 písm. e) se slova „vyplývajícího z“ nahrazují slovem „podle“.
100.
V § 161 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1)
Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, se dopustí správního deliktu tím, že
a)
poruší povinnost uchovávat evidenci nebo dokumenty podle § 99a, nebo
b)
neposkytne údaje podle § 115 odst. 1.
(2)
Centrální depozitář nebo zahraniční centrální depozitář se dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s čl. 26 odst. 1 až 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 nezavede spolehlivé systémy řízení a správy nebo tyto systémy řízení a správy nezveřejní,
b)
v rozporu s čl. 27 odst. 2 až 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 členové vedoucího orgánu nesplňují požadavky na výkon jejich funkce nebo jsou odměňováni v závislosti na obchodních výsledcích centrálního depozitáře,
c)
v rozporu s čl. 27 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 neposkytuje požadované informace,
d)
v rozporu s čl. 27 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 nezíská souhlas s převodem vlastnických práv,
e)
v rozporu s čl. 28 odst. 1, 2 nebo 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 nezřídí výbor uživatelů, nezavede požadovaná pravidla pro výkon jeho činnosti nebo neinformuje Českou národní banku nebo výbor uživatelů o tom, že se neřídil stanoviskem výboru uživatelů,
f)
v rozporu s čl. 29 odst. 1 nebo 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 neuchovává evidenci o poskytnutých službách nebo z této evidence neposkytuje na žádost údaje,
g)
v rozporu s čl. 30 odst. 1, 3 nebo 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 neplní podmínky při pověření třetí strany výkonem svých služeb nebo činností, nezpřístupní požadované informace nebo nezíská souhlas s takovým pověřením,
h)
v rozporu s čl. 32 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 nemá zavedena pravidla pro vyřizování stížností,
i)
v rozporu s čl. 33 odst. 1 nebo 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 nestanoví požadované podmínky pro účast nebo pozastavení nebo ukončení účasti ve vypořádacím systému,
j)
v rozporu s čl. 34 odst. 1, 2, 4 nebo 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 nezveřejní ceník služeb nebo neposkytne požadované informace,
k)
v rozporu s čl. 34 odst. 6 až 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 neúčtuje o nákladech a výnosech požadovaným způsobem,
l)
v rozporu s čl. 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 se neřídí požadovanými postupy komunikace,
m)
v rozporu s čl. 37 odst. 1 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 nezajišťuje celistvost emise,
n)
v rozporu s čl. 38 odst. 1 až 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 nevede evidenci a účty požadovaným způsobem,
o)
v rozporu s čl. 38 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 nezveřejní požadované informace,
p)
v rozporu s čl. 38 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 nakládá s cennými papíry vedenými na účtech nedovoleným způsobem,
q)
v rozporu s čl. 39 odst. 2 nebo 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 nezajistí stanovení požadovaných okamžiků nebo nezveřejní pravidla upravující platnost a účinnost převodů ve vypořádacím systému,
r)
v rozporu s čl. 39 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 nezajistí, že peněžní prostředky budou k dispozici v požadovaný okamžik,
s)
v rozporu s čl. 40 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 neposkytne požadované informace nebo je neposkytne v požadované kvalitě,
t)
v rozporu s čl. 41 odst. 1 až 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 nezavede požadovaná pravidla nebo postupy, tato pravidla nebo postupy nezveřejní nebo neprovádí požadované pravidelné testování těchto pravidel nebo postupů,
u)
v rozporu s čl. 43 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 nezavede požadovaná pravidla, postupy nebo neuzavře požadované smlouvy,
v)
v rozporu s čl. 44 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 nezavede spolehlivé systémy řízení a kontroly,
w)
v rozporu s čl. 45 odst. 1 až 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 nezavede vhodné nástroje nebo plány pro řízení operačního rizika nebo neprovádí pravidelné testování,
x)
v rozporu s čl. 45 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 neurčí, nesleduje nebo neřídí daná rizika nebo o těchto rizicích nebo provozních incidentech neposkytne požadované informace,
y)
v rozporu s čl. 46 odst. 1 až 3 nebo 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 nedodržuje zásady investiční politiky,
z)
v rozporu s čl. 47 odst. 1 nebo 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 nemá kapitál v požadované výši nebo nezavede požadované plány,
za)
v rozporu s čl. 48 odst. 1 až 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 neplní povinnosti vyplývající ze vzájemného propojení,
zb)
v rozporu s čl. 49 odst. 2 nebo 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 nevyřídí žádost emitenta neprodleně a nediskriminačním způsobem nebo odmítne poskytnout služby emitentovi,
zc)
v rozporu s čl. 52 odst. 2 nebo čl. 53 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 odmítne zřídit vzájemné propojení, zřídit přístup ke svému vypořádacímu systému nebo řádně zdůvodnit odmítnutí žádosti o propojení nebo zřízení přístupu, nebo
zd)
v rozporu s čl. 59 odst. 3 nebo 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 neplní zvláštní obezřetnostní požadavky.“.
101.
V § 161 odstavce 5 a 6 znějí:
„(5)
Za správní delikt podle odstavce 1, 3 nebo 4 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.
(6)
Za správní delikt podle odstavce 2 se uloží pokuta do
a)
550 000 000 Kč,
b)
výše 10 % celkového ročního obratu centrálního depozitáře podle jeho poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 550 000 000 Kč, nebo
c)
výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním správního deliktu, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 550 000 000 Kč.“.
102.
V § 162 odst. 3 a 5 se slova „a) nebo b)“ nahrazují slovy „a), b) nebo c)“.
103.
V § 162 odst. 7 se za slova „písm. b)“ vkládají slova „nebo c)“.
104.
V § 162 odst. 9 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a nejde-li o případ podle odstavce 10 nebo 11“.
105.
V § 162 se doplňují odstavce 10 a 11, které znějí:
„(10)
Za správní delikt emitenta, který je právnickou osobou, podle odstavce 1 písm. a), jde-li o nesplnění povinnosti uveřejnit výroční zprávu podle § 118, pololetní zprávu podle § 119, číselné údaje a další informace podle § 119a nebo 119b nebo informaci podle § 122b odst. 4, se uloží pokuta do
a)
300 000 000 Kč,
b)
výše 5 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 300 000 000 Kč, nebo
c)
výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto správního deliktu, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 300 000 000 Kč.
(11)
Za správní delikt emitenta, který je podnikající fyzickou osobou, podle odstavce 1 písm. a), jde-li o nesplnění povinnosti uveřejnit výroční zprávu podle § 118, pololetní zprávu podle § 119, číselné údaje a další informace podle § 119a nebo 119b nebo informaci podle § 122b odst. 4, se uloží pokuta do
a)
60 000 000 Kč, nebo
b)
výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto správního deliktu, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 60 000 000 Kč.“.
106.
V § 164 odst. 1 písmena c) a d) znějí:
„c)
nemá předchozí souhlas České národní banky podle § 10b odst. 1 nebo § 47 odst. 1,
d)
poruší oznamovací povinnost podle § 10e odst. 1 nebo § 47 odst. 2,“.
107.
V § 164 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena m) až z), která znějí:
„m)
v rozporu s čl. 16 odst. 1, čl. 25 odst. 2 nebo čl. 54 odst. 1 až 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 poskytuje služby vymezené v oddílech A, B nebo C přílohy tohoto nařízení,
n)
získá povolení k činnosti požadované podle čl. 16 odst. 1 nebo 54 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 na základě nepravdivého prohlášení nebo pomocí jakýchkoliv jiných protiprávních prostředků,
o)
v rozporu s čl. 30 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 nezpřístupní požadované informace,
p)
v rozporu s čl. 53 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 neposkytuje požadované informace,
q)
v rozporu s čl. 59 odst. 3 nebo 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 neplní zvláštní obezřetnostní požadavky,
r)
jako úvěrová instituce, investiční podnik, pojišťovna, zajišťovna, instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění, správcovská společnost, investiční společnost, správce alternativních investičních fondů nebo ústřední protistrana použije k regulatorním účelům v rozporu s prvním pododstavcem čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1060/2009 rating vydaný jinou osobou než ratingovou agenturou se sídlem v členském státě Evropské unie nebo registrovanou podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ratingové agentury49),
s)
jako emitent, předkladatel nabídky nebo osoba žádající o přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu nezajistí v rozporu s druhým pododstavcem čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1060/2009, aby byla v prospektu uvedena také jasná a výrazná informace o tom, zda ratingy vydala ratingová agentura se sídlem v členském státě Evropské unie nebo registrovaná podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ratingové agentury49),
t)
jako úvěrová instituce, investiční podnik, pojišťovna, zajišťovna, instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění, správcovská společnost, investiční společnost, správce alternativních investičních fondů nebo ústřední protistrana neprovádí v rozporu s čl. 5a odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1060/2009 vlastní hodnocení úvěrového rizika,
u)
jako úvěrová instituce, investiční podnik, pojišťovna, zajišťovna, instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění, správcovská společnost, investiční společnost, správce alternativních investičních fondů nebo ústřední protistrana spoléhá se v rozporu s čl. 5a odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1060/2009 pro účely posouzení bonity osoby nebo finančního nástroje výhradně nebo mechanicky na ratingy,
v)
jako emitent, původce nebo sponzor strukturovaného finančního nástroje se sídlem nebo místem podnikání v členském státě Evropské unie nezveřejní v rozporu s čl. 8b odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1060/2009 informace o úvěrové kvalitě a výkonnosti podkladových aktiv strukturovaného finančního nástroje, struktuře sekuritizační transakce, peněžních tocích a jakémkoli kolaterálu zajišťujícím sekuritizační expozici, nebo jakékoliv informace, které jsou potřebné pro provedení komplexního a řádně podloženého zátěžového testu peněžních toků a hodnot kolaterálu zajišťujícího podkladové expozice,
w)
jako emitent nebo spřízněná třetí osoba zamýšlející požádat o rating strukturovaného finančního nástroje nepověří v rozporu s čl. 8c odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1060/2009 alespoň dvě ratingové agentury, aby nezávisle na sobě poskytly svůj rating,
x)
jako emitent nebo spřízněná třetí osoba zamýšlející požádat o rating strukturovaného finančního nástroje nezajistí v rozporu s čl. 8c odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1060/2009, aby pověřené ratingové agentury splňovaly tam uvedené podmínky,
y)
jako emitent nebo spřízněná třetí osoba zamýšlející pověřit vydáním ratingu téže emise či ohodnocením téže osoby alespoň 2 ratingové agentury v rozporu s čl. 8d odst. 1 větou první nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1060/2009 nezváží možnost pověřit vydáním tohoto ratingu alespoň jednu ratingovou agenturu, jejíž podíl na trhu nepřesahuje 10 % a kterou může vyhodnotit jako schopnou vydat rating dotyčné emise nebo ohodnotit dotyčnou osobu nebo nezaznamená v rozporu s čl. 8d odst. 1 větou druhou nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1060/2009 své rozhodnutí, nebo
z)
poruší oznamovací povinnost podle § 122, 122a nebo 122b.“.
108.
V § 164 odst. 3 písm. a) se slova „nebo l)“ nahrazují slovy „, l), r), s), t), u), v), w), x) nebo y)“.
109.
V § 164 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
140 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. m), n), o), p) nebo q) a spáchala-li správní delikt podnikající fyzická osoba.“.
110.
V § 164 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 6, které znějí:
„(4)
Za správní delikt právnické osoby podle odstavce 1 písm. m), n), o), p) nebo q) se uloží pokuta do
a)
550 000 000 Kč,
b)
výše 10 % celkového ročního obratu centrálního depozitáře podle jeho poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 550 000 000 Kč, nebo
c)
výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním správního deliktu, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 550 000 000 Kč.
(5)
Za správní delikt právnické osoby podle odstavce 1 písm. z) se uloží pokuta do
a)
300 000 000 Kč,
b)
výše 5 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 300 000 000 Kč, nebo
c)
výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto správního deliktu, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 300 000 000 Kč.
(6)
Za správní delikt podnikající fyzické osoby podle odstavce 1 písm. z) se uloží pokuta do
a)
60 000 000 Kč, nebo
b)
výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto správního deliktu, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 60 000 000 Kč.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 7.
111.
V § 164 odst. 7 větě první se za slovo „lze“ vkládají slova „namísto pokuty nebo spolu s pokutou“.
112.
V § 166 odst. 1 písm. b) a v § 167 odst. 1 se slova „, § 104b“ zrušují.
113.
V § 166 odst. 1 písm. d) se slova „, § 47 odst. 1 nebo § 104a odst. 1“ nahrazují slovy „nebo § 47 odst. 1“.
114.
V § 166 odst. 1 písmeno e) zní:
„e)
poruší oznamovací povinnost podle § 10e odst. 1 nebo § 47 odst. 2,“.
115.
V § 166 odst. 1 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní:
„i)
poruší oznamovací povinnost podle § 122, 122a nebo 122b,“.
Dosavadní písmena i) a j) se označují jako písmena j) a k).
116.
V § 166 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) až p), která znějí:
„l)
jako emitent, předkladatel nabídky nebo osoba žádající o přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu nezajistí v rozporu s druhým pododstavcem čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1060/2009, aby byla v prospektu uvedena také jasná a výrazná informace o tom, zda ratingy vydala ratingová agentura se sídlem v členském státě Evropské unie nebo registrovaná podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ratingové agentury49),
m)
jako emitent, původce nebo sponzor strukturovaného finančního nástroje s bydlištěm v členském státě Evropské unie nezveřejní v rozporu s čl. 8b odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1060/2009 informace o úvěrové kvalitě a výkonnosti podkladových aktiv strukturovaného finančního nástroje, struktuře sekuritizační transakce, peněžních tocích a jakémkoli kolaterálu zajišťujícím sekuritizační expozici, nebo jakékoliv informace, které jsou potřebné pro provedení komplexního a řádně podloženého zátěžového testu peněžních toků a hodnot kolaterálu zajišťujícího podkladové expozice,
n)
jako emitent nebo spřízněná třetí osoba zamýšlející požádat o rating strukturovaného finančního nástroje nepověří v rozporu s čl. 8c odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1060/2009 alespoň 2 ratingové agentury, aby nezávisle na sobě poskytly svůj rating,
o)
jako emitent nebo spřízněná třetí osoba zamýšlející požádat o rating strukturovaného finančního nástroje nezajistí v rozporu s čl. 8c odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1060/2009, aby pověřené ratingové agentury splňovaly tam uvedené podmínky, nebo
p)
jako emitent nebo spřízněná třetí osoba zamýšlející pověřit vydáním ratingu téže emise či ohodnocením téže osoby alespoň dvě ratingové agentury v rozporu s čl. 8d odst. 1 větou první nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1060/2009 nezváží možnost pověřit vydáním tohoto ratingu alespoň jednu ratingovou agenturu, jejíž podíl na trhu nepřesahuje 10 % a kterou může vyhodnotit jako schopnou vydat rating dotyčné emise nebo ohodnotit dotyčnou osobu nebo nezaznamená v rozporu s čl. 8d odst. 1 větou druhou nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1060/2009 své rozhodnutí.“.
117.
V § 166 odst. 3 písm. a) se slova „nebo j)“ nahrazují slovy „, k), l), m), n), o) nebo p)“.
118.
V § 166 odst. 3 písm. b) se slovo „i)“ nahrazuje slovem „j)“.
119.
V § 166 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. i) lze uložit pokutu do
a)
60 000 000 Kč, nebo
b)
výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 60 000 000 Kč.“.
120.
V § 167 odst. 11 písm. c) se slova „odstavce 6, odstavce 7, odstavce 8 nebo odstavce 9“ nahrazují slovy „odstavce 7 nebo 8“.
121.
V § 167 se za odstavec 11 vkládá nový odstavec 12, který zní:
„(12)
Za přestupek podle odstavce 6 nebo 9 lze uložit pokutu do
a)
60 000 000 Kč,
b)
výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 60 000 000 Kč.“.
Dosavadní odstavec 12 se označuje jako odstavec 13.
122.
V § 167 odst. 13 se za slovo „lze“ vkládají slova „namísto pokuty nebo spolu s pokutou“.
123.
V § 192 se odstavce 8 až 10 zrušují.
124.
Nadpis části jedenácté se nahrazuje nadpisem „ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ K PŘÍMO POUŽITELNÝM PŘEDPISŮM EVROPSKÉ UNIE“.
125.
V § 192a odst. 2 se slova „o prodeji na krátko“ nahrazují slovy „Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2012“.
126.
Za § 192b se vkládá nový § 192c, který zní:
㤠192c
(1)
Příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky na úvěrové instituce a investiční podniky50) je v České republice Česká národní banka.
(2)
Určeným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky na úvěrové instituce a investiční podniky50) je v České republice Česká národní banka.
(3)
Odvětvovým příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ratingové agentury49) je v České republice Česká národní banka.
(4)
Příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrální depozitáře cenných papírů51) je v České republice Česká národní banka.“.
127.
§ 194 zní:
㤠194
Ustanovení tohoto zákona o cenných papírech se použijí i na zaknihované cenné papíry, ledaže to vylučuje jejich povaha nebo tento zákon.“.
128.
V § 196 odst. 1 větě druhé se za slovo „může“ vkládají slova „na žádost“ a slova „, je-li to v zájmu investorů“ se zrušují.
129.
V § 196 odst. 1 se věta poslední zrušuje.
130.
V § 196 odst. 4 se na konci textu věty druhé doplňují slova „nebo v anglickém jazyce“.
131.
V § 196 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Česká národní banka formou úředního sdělení na svých internetových stránkách stanoví pro neurčitý počet osob nebo řízení, zda a jaké dokumenty lze předkládat v anglickém jazyce.“.
132.
V § 198a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
bez zbytečného odkladu rozhodnutí o uložení opatření podle § 136 odst. 1 písm. m) nebo pokuty podle § 164 odst. 3 písm. c) a informaci o podání správní žaloby a dalších opravných prostředků proti těmto rozhodnutím a o jejich výsledku; rozhodnutí uveřejňuje způsobem, který je v souladu s čl. 62 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014.“.
133.
V § 199 odst. 2 se slova „§ 93 odst. 6, § 103 odst. 3, § 104a odst. 1, § 106 odst. 2, § 107 odst. 2, § 108 odst. 1, § 122 odst. 17,“ nahrazují slovy „§ 93 odst. 5, § 122b odst. 6,“.
134.
V § 202a odst. 3 se slova „a v souladu s dalšími podmínkami stanovenými provozním řádem“ zrušují.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Ustanovení § 118 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije pro výroční zprávy, které byly uveřejněny přede dnem 26. listopadu 2010.
2.
Pro emitenty, jimiž vydávané cenné papíry a zaknihované cenné papíry byly přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, počíná lhůta podle § 123 odst. 3 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, běžet dnem 27. listopadu 2015.
3.
Emitenti, jimiž vydávané investiční cenné papíry byly přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a na které se nevztahuje § 123 odst. 3 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, splní povinnost podle § 123 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
Povinnosti podle § 118 odst. 1 až 4, § 118 odst. 5 a 7 a § 119 se nevztahují na emitenta, který vydává výlučně dluhopis nebo obdobný cenný papír představující právo na splacení dlužné částky tímto emitentem nebo jiný investiční cenný papír, jehož hodnota se vztahuje ke splacení dlužné částky tímto emitentem, včetně sekuritizovaného dluhu, pokud
a)
jmenovitá hodnota takového investičního nástroje odpovídá k datu emise alespoň částce odpovídající 50 000 EUR,
b)
tento investiční cenný papír byl přijat k obchodování na regulovaném trhu přede dnem 31. prosince 2010 a
c)
nebyl dosud splacen.
5.
Do doby udělení povolení k výkonu činnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrální depozitáře cenných papírů se právní poměry centrálního depozitáře řídí zákonem č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
6.
Na správní delikty spáchané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona hledí jako na správní delikty podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Odpovědnost za tyto správní delikty se posoudí podle dosavadních právních předpisů, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost za dosavadní správní delikt došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se posoudí jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější.
7.
Řízení o správním deliktu zahájená přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, k tomuto dni pravomocně neskončená se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
8.
Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a k tomuto dni pravomocně neskončená se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
9.
Osoba, která vede podle § 94 odst. 5 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, na účtech zákazníků evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů vedenou centrálním depozitářem nebo Českou národní bankou, může vést tuto evidenci na účtech zákazníků nejdéle po dobu 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
10.
Ustanovení § 118 odst. 4 písm. l) ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se použije poprvé v účetním období, které započalo v roce 2017 nebo později.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu
Čl. III
Zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 224/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb. a zákona č. 377/2015 Sb., se mění takto:
1.
Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1)
Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech.
Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a fondech, ve znění pozdějších předpisů.“.
2.
V § 4 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.
3.
V § 7 písm. b) se slovo „zákony,1)“ nahrazuje slovem „zákony1),“.
4.
V § 7 písm. d) se slovo „unie9a), 29)“ nahrazuje slovem „unie9a), 29), 36), 38)“.
Poznámka pod čarou č. 38 zní:
„38)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012.“.
5.
V § 8 odst. 3 se věta první zrušuje a ve větě druhé se slova „nestanoví-li Česká národní banka lhůtu delší“ nahrazují slovy „nebo ve lhůtě stanovené Českou národní bankou“.
6.
V § 8 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5.
7.
V § 8 odst. 4 a 5 se za slovo „kontrolovat“ vkládají slova „podle kontrolního řádu“ a slova „, a kontrolovaná osoba je povinna poskytnout součinnost“ se zrušují.
8.
§ 9a se včetně nadpisu zrušuje.
9.
§ 9b a 9c včetně nadpisů znějí:
㤠9b
Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a)
jako kontrolovaná osoba podle kontrolního řádu nesplní některou z povinností podle § 10 odst. 2 kontrolního řádu,
b)
jako povinná osoba podle kontrolního řádu nesplní povinnost podle § 10 odst. 3 kontrolního řádu,
c)
poruší povinnost podle § 8 odst. 3,
d)
neposkytne informace podle § 8a, nebo
e)
poruší povinnost podle § 7a odst. 1 písm. a) nebo c).
(2)
Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), c) nebo d) se uloží pokuta do 10 000 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. e) se uloží pokuta do 50 000 000 Kč.
§ 9c
Přestupky
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
jako kontrolovaná osoba podle kontrolního řádu nesplní některou z povinností podle § 10 odst. 2 kontrolního řádu,
b)
jako povinná osoba podle kontrolního řádu nesplní povinnost podle § 10 odst. 3 kontrolního řádu,
c)
poruší povinnost podle § 8 odst. 3,
d)
neposkytne informace podle § 8a, nebo
e)
poruší povinnost podle § 7a odst. 1 písm. a) nebo c).
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c) nebo d) lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč. Za přestupek podle odstavce 1 písm. e) lze uložit pokutu do 25 000 000 Kč.“.
10.
V § 13 odst. 6 se slova „v oblasti kapitálového trhu“ zrušují.
11.
§ 14 zní:
㤠14
(1)
Česká národní banka uveřejňuje na svých internetových stránkách pravomocná nebo vykonatelná rozhodnutí, která vydala podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů v oblasti kapitálového trhu1), a to vždy s anonymizovanými údaji třetích osob a tak, aby nebyly zpřístupněny informace, na které se vztahuje zákon upravující ochranu utajovaných informací.
(2)
Rozhodnutí podle odstavce 1 může být uveřejněno bez uvedení identifikačních údajů osoby, které se týká (dále jen „dotčená osoba“), jestliže by uveřejnění
a)
bylo vůči dotčené osobě na základě předchozího posouzení zjevně nepřiměřené,
b)
způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou a vážnou újmu,
c)
ohrozilo stabilitu finančního trhu, nebo
d)
ohrozilo probíhající trestní nebo správní řízení.
(3)
V případě postupu podle odstavce 2 mohou být identifikační údaje dotčené osoby uveřejněny poté, co důvody podle odstavce 2 pominou. Není-li postup podle odstavce 2 postačující, lze uveřejnění rozhodnutí odložit až do doby, než důvody podle odstavce 2 pominou.
(4)
Rozhodnutí podle odstavce 1 o uložení sankce za správní delikt, opatření k nápravě nebo jiného opatření musí být uveřejněno nejméně po dobu 5 let. Osobní údaje podle zákona upravujícího ochranu osobních údajů týkající se dotčené osoby, které jsou obsažené v takovém rozhodnutí, mohou být uveřejněny nejdéle po dobu 5 let.
(5)
Je-li proti uveřejněnému rozhodnutí podána žaloba, uveřejní Česká národní banka tuto skutečnost na svých internetových stránkách. Česká národní banka uveřejní stejným způsobem i informaci o výsledku soudního přezkumu.“.
Poznámky pod čarou č. 13, 17, 21 a 22 se zrušují.
Čl. IV
Přechodná ustanovení
1.
Na správní delikty spáchané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona hledí jako na správní delikty podle zákona č. 15/1998 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Odpovědnost za tyto správní delikty se posoudí podle dosavadních právních předpisů, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost za dosavadní správní delikt došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; podle zákona č. 15/1998 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se posoudí jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější.
2.
Řízení o správním deliktu zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a k tomuto dni pravomocně neskončená, se dokončí podle zákona č. 15/1998 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Na rozhodnutí vydané v řízení zahájeném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neukončeném se § 14 zákona č. 15/1998 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužije a postupuje se podle dosavadních právních předpisů.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o investičních společnostech a investičních fondech
Čl. V
Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění zákona č. 336/2014 Sb. a zákona č. 377/2015 Sb., se mění takto:
1.
V poznámce pod čarou č. 2 se na samostatné řádky doplňuje text:
„Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 694/2014 ze dne 17. prosince 2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2011/61/EU, pokud jde o regulační technické normy určující typy správců alternativních investičních fondů.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760 ze dne 29. dubna 2015 o evropských fondech dlouhodobých investic.“.
2.
V § 6 odst. 4 se za slovo „fondu“ vkládají slova „nebo evropského fondu dlouhodobých investic podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy dlouhodobých investic18) (dále jen „evropský fond dlouhodobých investic“)“.
Poznámka pod čarou č. 18 zní:
„18)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760.“.
3.
V § 11 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Zahraniční osoba s povolením podle § 481 nesmí ani obhospodařovat evropský fond dlouhodobých investic.“.
4.
V § 11 odst. 4 se za slovo „obhospodařovat“ vkládá slovo „pouze“.
5.
V § 16 odst. 3 se za slovo „limitu“ vkládá čárka.
6.
V § 16 odst. 6 větě první se slova „jakož i“ nahrazují slovy „který není standardním fondem ani srovnatelným zahraničním investičním fondem a který je obhospodařován obhospodařovatelem oprávněným přesáhnout rozhodný limit, jakož i způsob výpočtu“ a ve větě druhé se za slovo „efektu“ vkládají slova „tímto fondem“.
7.
V § 30 odst. 1 se za slova „a) nebo b)“ vkládají slova „, samosprávný investiční fond uvedený v § 29 odst. 2 písm. a) nebo b)“, slova „s povolením podle § 481“ se zrušují a za slova „písm. c)“ se vkládají slova „nebo § 29 odst. 2 písm. c)“.
8.
V § 31 odst. 4 se za slova „písm. b)“ vkládají slova „, samosprávný investiční fond uvedený v § 29 odst. 2 písm. a) nebo b)“, slova „s povolením podle § 481“ se zrušují a za slova „písm. c)“ se vkládají slova „nebo § 29 odst. 2 písm. c)“.
9.
V § 63 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Depozitář standardního fondu nebo evropského fondu dlouhodobých investic použije majetek podle odstavce 1 pouze, je-li to ve prospěch tohoto fondu a jeho podílníků nebo akcionářů.
(3)
Použije-li depozitář standardního fondu nebo evropského fondu dlouhodobých investic majetek podle odstavce 1, poskytne ve prospěch tohoto fondu finanční kolaterál podle zákona upravujícího finanční zajištění tak, aby zajištění pohledávky fondu bylo dostatečné.“.
10.
V § 69 odst. 1 písm. c) bodě 1 a v § 69 odst. 1 písm. d) bodě 3 se slova „9 a 9a“ nahrazují slovy „8a odst. 1“.
11.
V § 70 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Depozitář standardního fondu a obhospodařovatel tohoto fondu si v depozitářské smlouvě také vymezí lhůty, v níž depozitář poskytuje obhospodařovateli soupis o majetku tohoto fondu, který má v opatrování, úschově nebo o němž zajišťuje evidenci, a to včetně peněžních prostředků na účtech, které vede na jméno a ve prospěch tohoto fondu.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
12.
V § 78 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Depozitář standardního fondu může pověřit výkonem jednotlivé činnosti uvedené v § 71 odst. 1 písm. a) a b) jen toho, kdo přijme opatření, která v případě jeho úpadku povedou k vydání majetku fondu obdobným způsobem, jako je vydáván majetek zákazníků po vydání rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkurzu na majetek obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
13.
§ 82 zní:
㤠82
(1)
Povinnosti k náhradě podle § 81 se depozitář fondu kolektivního investování zprostí jen za podmínek, které vymezuje článek 101 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6), a přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování ve vztahu k depozitářům standardních fondů8).
(2)
Povinnosti k náhradě podle § 81 se depozitář speciálního fondu zprostí i tehdy, dohodl-li se dříve písemně s tím, koho pověřil výkonem činnosti uvedené v § 71 odst. 1 písm. a) nebo b), na tom, že pověřený nahradí ztrátu investičních nástrojů namísto něj, a prokáže-li, že
a)
při pověření jiného výkonem činnosti uvedené v § 71 odst. 1 písm. a) nebo b) byly splněny podmínky stanovené v § 78 odst. 1 a 2 a
b)
pro uzavření takové dohody existoval objektivní důvod, vymezený v článku 102 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6).“.
14.
V § 83 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Pro depozitáře evropského fondu dlouhodobých investic, do nějž jsou investice nabízeny zákazníkům, kteří nejsou profesionálními zákazníky podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, se § 82 nepoužije.“.
15.
V § 84 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „Depozitářem fondu kvalifikovaných investorů“ vkládají slova „, který není evropským fondem dlouhodobých investic, do nějž jsou investice nabízeny zákazníkům, kteří nejsou profesionálními zákazníky podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,“.
16.
V nadpisu § 96 se slovo „a“ nahrazuje čárkou a na konci textu se doplňují slova „a evropský fond dlouhodobých investic“.
17.
V § 96 písm. a) se slovo „a“ nahrazuje čárkou, v § 96 se na konci písmene b) tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
evropským fondem dlouhodobých investic.“.
18.
V § 102 odst. 3 se slovo „neručí“ nahrazuje slovy „neodpovídají věřitelům“.
19.
V § 102 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Pohledávky odpovídající dluhům v podílovém fondu se uspokojují z majetku v tomto podílovém fondu.“.
20.
V § 105 se slova „nutné k identifikaci vlastníka“ nahrazují slovy „o vlastníkovi“ a slova „nutnými k identifikaci obhospodařovatele“ se nahrazují slovy „o obhospodařovateli“.
21.
V § 109 odst. 2 větě první se za slovo „účtu“ vkládá slovo „podílníka“.
22.
V § 130 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „, nebo dokud není poskytnuto nepeněžité plnění v hodnotě této částky“.
23.
V § 134 odst. 3 se za písmeno b) vkládají nová písmena c) a d), která znějí:
„c)
to, zda rozhodl, že se pozastavení vztahuje i na podílové listy, o jejichž vydání nebo odkoupení bylo požádáno před okamžikem podle písmene e), a u nichž ještě nedošlo k vyplacení protiplnění za odkoupení, nebo k vydání podílových listů,
d)
to, zda se po obnovení vydávání nebo odkupování podílových listů bude postupovat podle § 139 odst. 1 písm. a) nebo b), případně, jak se bude postupovat, jde-li o rozhodnutí podle odstavce 2,“.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena e) a f).
24.
V § 135 odst. 1 větě první se slova „o rozhodnutí obhospodařovatele tohoto fondu uvedeném v § 134 odst. 3“ nahrazují slovy „podle § 134 odst. 3 písm. e)“ a věta druhá se zrušuje.
25.
V § 135 odstavec 2 zní:
„(2)
Od okamžiku uvedeného v zápise podle § 134 odst. 3 písm. e) nelze až do dne obnovení vydávání nebo odkupování podílových listů podle § 141 vydat ani odkoupit podílový list tohoto fondu, s výjimkou podílových listů, o jejichž vydání nebo odkoupení bylo požádáno před okamžikem uvedeným v zápise podle § 134 odst. 3 písm. e) a u nichž ještě nedošlo k jejich vydání nebo k vyplacení protiplnění za odkoupení. Tato výjimka se neuplatní v případě, že obhospodařovatel rozhodl, že se rozhodnutí o pozastavení vydávání nebo odkupování vztahuje i na tyto podílové listy.“.
26.
§ 139 zní:
㤠139
(1)
Bylo-li obnoveno vydávání nebo odkupování podílových listů podle § 141 písm. a), pak administrátor
a)
bez zbytečného odkladu po dni podle § 141 písm. a) zajistí vydání a odkoupení všech podílových listů, o jejichž vydání nebo odkoupení bylo požádáno a u nichž nedošlo k vyplacení protiplnění za odkoupení nebo k vydání podílových listů, a to za částku, která se rovná jejich aktuální hodnotě určené ke dni podání žádosti, nebo
b)
k žádostem o vydání nebo odkoupení podílových listů, u nichž nedošlo k vyplacení protiplnění za odkoupení nebo k vydání podílových listů, nepřihlíží a osoby, které takovou žádost podaly, se bez zbytečného odkladu po dni podle § 141 písm. a) vyzve, aby svou žádost podaly znovu, jestliže jejich zájem trvá.
(2)
Zrušila-li Česká národní banka rozhodnutí o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů, pak administrátor bez zbytečného odkladu po dni podle § 141 písm. b) zajistí vydání a odkoupení všech podílových listů, o jejichž vydání nebo odkoupení podílníci požádali a u nichž nedošlo k vyplacení protiplnění za odkoupení nebo k vydání podílových listů, a to za částku, která se rovná jejich aktuální hodnotě určené ke dni podání žádosti.
(3)
Bylo-li obnoveno vydávání nebo odkupování cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných řídícím fondem, pak se postupuje způsobem uvedeným v zápise podle § 134 odst. 3 písm. d).“.
27.
V § 140 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a nebylo-li podílníkovi vyplaceno protiplnění za odkoupení“.
28.
V § 154 odst. 1 se slova „systém vnitřní struktury je monistický a“ zrušují.
29.
V § 154 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „, které může být nahrazeno zkratkou „SICAV“ “.
30.
V § 155 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Výše zapisovaného základního kapitálu akciové společnosti s proměnným základním kapitálem je alespoň 1 Kč, nebo 1 EUR; ustanovení § 246 odst. 2 zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev se pro základní kapitál akciové společnosti s proměnným základním kapitálem nepoužije.“.
31.
V § 156 odst. 1 písmeno g) zní:
„g)
určení dolní a horní hranice rozpětí základního kapitálu, ve kterém společnost vydává a odkupuje investiční akcie, a“.
32.
V § 156 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Pro akciovou společnost s proměnným základním kapitálem se nepoužijí ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o uvádění počtu akcií a celkového počtu hlasů ve společnosti ve stanovách.“.
33.
V § 158 odst. 1 se slova „a, neplyne-li z tohoto zákona něco jiného (§ 167 odst. 1), představují stejné podíly na základním kapitálu společnosti“ zrušují.
34.
V § 162 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „, nebo podfondu, k němuž byla vydána“.
35.
V § 163 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
V případě dosažení dolní či horní hranice rozpětí uvedeného v § 156 odst. 1 písm. d) obhospodařovatel investičního fondu, který je akciovou společností s proměnným základním kapitálem, přijme bez zbytečného odkladu účinné opatření ke zjednání nápravy, nebo rozhodne o zrušení fondu. Účinným opatřením může být rozhodnutí o pozastavení vydávání a odkupování investičních akcií s tím, že odstavec 3 a § 131 až 140 se použijí obdobně.“.
36.
Nad označení § 164 se vkládá nadpis „Jmění akciové společnosti nevytvářející podfondy“.
37.
§ 164 zní:
㤠164
(1)
Akciová společnost s proměnným základním kapitálem, která nevytváří podfondy, účetně a majetkově odděluje majetek a dluhy ze své investiční činnosti od svého ostatního jmění.
(2)
K uspokojení pohledávky věřitele nebo akcionáře za akciovou společností s proměnným základním kapitálem nevytvářející podfondy, která vznikla v souvislosti s její investiční činností, lze použít pouze majetek z této investiční činnosti. Majetek z investiční činnosti této společnosti nelze použít ke splnění dluhu, který není dluhem z její investiční činnosti.
(3)
Práva akcionáře podílet se na zisku a na likvidačním zůstatku, jakož i další majetková práva, spojená s investiční akcií akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, která nevytváří podfondy, se vztahují jen k majetku a dluhům z investiční činnosti této společnosti. Tím není dotčeno, aby taková společnost vydala různé druhy investičních akcií za podmínek, které stanoví zákon upravující právní poměry obchodních společností a družstev.“.
38.
Za § 164 se vkládá nový § 164a, který zní:
㤠164a
Akciová společnost s proměnným základním kapitálem, která dosud nevytvářela podfondy, může z majetku a dluhů z její investiční činnosti vytvořit jeden nebo více podfondů, připouštějí-li její stanovy jejich vytváření.“.
39.
Pod § 165 se vkládá nadpis „Jmění akciové společnosti vytvářející podfondy“.
40.
V § 165 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „O majetkových poměrech podfondu, jakož i o dalších skutečnostech, se vede účetnictví tak, aby umožnilo sestavení účetní závěrky za každý jednotlivý podfond.“.
41.
V § 165 odstavec 4 zní:
„(4)
K uspokojení pohledávky věřitele nebo akcionáře za akciovou společností s proměnným základním kapitálem vytvářející podfondy, která vznikla v souvislosti s její investiční činností v rámci určitého podfondu, lze použít pouze majetek v tomto podfondu. Majetek v podfondu nelze použít ke splnění dluhu, který není dluhem téhož podfondu.“.
42.
V § 167 odst. 3 se slova „údaje nutné k identifikaci“ nahrazují slovem „označení“.
43.
V § 168 se slova „nutné k identifikaci vlastníka, nahradí se údaje o akciové společnosti s proměnným základním kapitálem údaji nutnými k identifikaci podfondu tohoto investičního fondu“ nahrazují slovy „o vlastníkovi, uvede se označení podfondu a údaje o investičním fondu, o jehož podfond se jedná“.
44.
V § 169 odst. 1 větě druhé se slova „jako samostatná část, přičemž údaje uváděné v této části lze nahradit odkazem na další části statutu nebo jeho příloh“ nahrazují slovy „, nesnižuje-li to srozumitelnost statutu pro investory“.
45.
V § 171 odst. 4 se věta druhá nahrazuje větou „Do obchodního rejstříku se u komanditní společnosti na investiční listy nezapisují údaje o komanditistech.“.
46.
§ 188 se zrušuje.
47.
V § 191 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Fondovým kapitálem podfondu se pro účely tohoto zákona rozumí hodnota majetku v podfondu snížená o hodnotu dluhů v podfondu.“.
48.
V § 204 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Pro investiční fond, který je evropským fondem dlouhodobých investic, a pro právnickou osobu, která se má stát evropským fondem dlouhodobých investic, se ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu použijí v rozsahu, v jakém to připouští přímo použitelný předpis Evropské unie upravující evropské fondy dlouhodobých investic18).“.
49.
V § 208 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Nedosahuje-li průměrná výše fondového kapitálu fondu kolektivního investování za posledních 6 měsíců částky uvedené v odstavci 1, jeho obhospodařovatel přijme bez zbytečného odkladu účinné opatření ke zjednání nápravy, nebo rozhodne o zrušení fondu kolektivního investování.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
50.
V § 208 odst. 3 se za slova „akciové společnosti,“ vkládají slova „a nařídí jeho likvidaci,“.
51.
V § 215 odst. 1 a v § 284 odst. 1 písmeno h) zní:
„h)
pravidla pro výpočet celkové expozice tohoto fondu závazkovou metodou, metodou hrubé hodnoty aktiv, metodou měření hodnoty v riziku, s rozlišením podle modelu absolutní rizikové hodnoty a relativní rizikové hodnoty, nebo jinou pokročilou metodou měření rizik, a“.
52.
V § 241 odst. 1 písm. u) se číslo „1“ nahrazuje číslem „2“.
53.
V § 247 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Jde-li o standardní fond, který je podřízeným fondem, může být řídícím fondem pouze standardní fond nebo srovnatelný zahraniční investiční fond.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
54.
V § 272 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Účastnické cenné papíry vydávané fondem kvalifikovaných investorů nebo účast“ nahrazují slovem „Podíl“ a slovo „nabyty“ se nahrazuje slovem „nabytý“.
55.
V § 272 odst. 1 písm. h) se za slova „investičního fondu“ vkládají slova „nebo zahraničního investičního fondu“.
56.
V § 272 odst. 1 písmeno i) zní:
„i)
osoba, která učinila prohlášení o tom, že si je vědoma rizik spojených s investováním do tohoto fondu kvalifikovaných investorů a jejíž výše splaceného vkladu nebo splacené investice do tohoto fondu odpovídá částce alespoň
1.
125 000 EUR, nebo
2.
1 000 000 Kč, jestliže administrátor tohoto fondu kvalifikovaných investorů, nebo jím pověřená osoba, písemně potvrdí, že se na základě informací získaných od investující osoby obdobně jako při poskytování hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. d) nebo e) zákona o podnikání na kapitálovém trhu důvodně domnívá, že tato investice odpovídá finančnímu zázemí, investičním cílům a odborným znalostem a zkušenostem v oblasti investic investující osoby.“.
57.
V § 272 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Omezení podle odstavce 1 se nevztahuje na vedoucí osobu dotčeného fondu kvalifikovaných investorů a na zakladatelské akcie.“.
58.
V § 272 odst. 3 se slova „účastnické cenné papíry vydávané fondem kvalifikovaných investorů nebo účast“ nahrazují slovem „podíl“.
59.
V § 273 odst. 1 se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a na konci textu odstavce 1 se doplňují slova „nebo evropským fondem dlouhodobých investic“.
60.
V § 273 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Soud na návrh České národní banky nebo toho, kdo na tom má oprávněný zájem, zruší fond kvalifikovaných investorů, který je evropským fondem dlouhodobých investic, a nařídí jeho likvidaci, nesplňuje-li jeho podílník, zakladatel, společník nebo tichý společník a v případě svěřenského fondu také ten, kdo zvýšil jeho majetek smlouvou, předpoklad vyžadovaný podle článku 30 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760. Před rozhodnutím poskytne soud fondu kvalifikovaných investorů přiměřenou lhůtu k zjednání nápravy.“.
61.
V § 275 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Pro fond kvalifikovaných investorů se § 150 odst. 1 a § 344 odst. 1 zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev nepoužijí.“.
62.
V § 278 odst. 2 větě první se středník nahrazuje čárkou.
63.
V § 282 se vkládá nový odstavce 1, který zní:
„(1)
Nedosahuje-li průměrná výše fondového kapitálu fondu kvalifikovaných investorů za posledních 6 měsíců částek uvedených v § 280 nebo 281, jeho obhospodařovatel přijme bez zbytečného odkladu účinné opatření ke zjednání nápravy, nebo rozhodne o zrušení fondu kvalifikovaných investorů.“.
Dosavadní text se označuje jako odstavec 2.
64.
V § 282 odst. 2 se za slova „fond kvalifikovaných investorů“ vkládají slova „s právní osobností“.
65.
V § 298 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Nabízení investic do evropského fondu dlouhodobých investic vymezuje přímo použitelný předpis Evropské unie upravující evropské fondy dlouhodobých investic18).“.
66.
V § 357 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Pro účely odstavce 1 a § 374 nezahrnuje obchodní závod majetek a dluhy z investiční činnosti.“.
67.
V § 367 odst. 2 se za slovo „fond“ vkládají slova „změní svoji obchodní firmu tak, aby byla v souladu s požadavkem podle § 154 odst. 1,“.
68.
V § 367 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Právní účinky přeměny podle odstavce 1 nastávají dnem zápisu obchodní firmy splňující požadavky podle § 154 odst. 1 do obchodního rejstříku.“.
69.
V § 381 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Jiné přeměny podílového fondu než ty, které jsou uvedeny v odstavci 1, nejsou přípustné.“.
70.
V § 455 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Součástí výroční zprávy nebo konsolidované výroční zprávy podle odstavce 1 je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka ověřená auditorem.“.
71.
V § 480 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „nebo na žádost právnické osoby zapsané v seznamu vedeném Českou národní bankou podle § 596 písm. f)“ zrušují.
72.
V § 480 odst. 1 písm. c) se slovo „jiný“ nahrazuje slovy „jiná osoba“.
73.
V § 480 odst. 1 písm. d) se slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci písmene e) se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí:
„f)
jsou splněny předpoklady uvedené v § 248 odst. 1, má-li být podřízeným investičním fondem, nebo
g)
jsou splněny předpoklady podle článků 5 a 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760, má-li být evropským fondem dlouhodobých investic.“.
74.
V § 480 odstavec 2 zní:
„(2)
Česká národní banka udělí povolení k činnosti samosprávného investičního fondu podle odstavce 1 též na žádost právnické osoby zapsané v seznamu vedeném Českou národní bankou podle § 596 písm. f), má-li být fondem kvalifikovaných investorů.“.
75.
V § 486 odst. 1 písm. b) se za slova „kvalifikovaných investorů,“ vkládají slova „evropským fondem dlouhodobých investic,“.
76.
V § 505 se za číslo „511“ vkládají slova „, 512a“.
77.
V části třinácté se za hlavu X vkládá nová hlava XI, která včetně nadpisu zní:
„HLAVA XI
ZÁPIS EVROPSKÉHO FONDU DLOUHODOBÝCH INVESTIC A ÚDAJŮ O PODFONDU EVROPSKÉHO FONDU DLOUHODOBÝCH INVESTIC
§ 512a
(1)
Česká národní banka zapíše do seznamu investičních fondů podle § 597 písm. a), b) nebo c) evropský fond dlouhodobých investic jako fond kvalifikovaných investorů na žádost jeho obhospodařovatele, jsou-li splněny předpoklady podle článků 5 a 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760.
(2)
Česká národní banka zapíše do seznamu investičních fondů podle § 597 písm. a) nebo b) údaje o podfondu evropského fondu dlouhodobých investic na žádost jeho obhospodařovatele, jsou-li splněny předpoklady podle článků 5 a 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760.
§ 512b
(1)
Česká národní banka současně se zápisem evropského fondu dlouhodobých investic do seznamu investičních fondů podle § 597 písm. a), b) nebo c) rozhodne o schválení obhospodařovatele, depozitáře a statutu tohoto fondu.
(2)
Česká národní banka provede zápis evropského fondu dlouhodobých investic do seznamu podle § 597 písm. a), b) nebo c) a zápis údajů o jeho podfondu evropského fondu dlouhodobých investic do 2 měsíců ode dne podání žádosti o provedení zápisu, která má předepsané náležitosti a ani netrpí jinými vadami.“.
Dosavadní hlavy XI až XIX se označují jako hlavy XII až XX.
78.
V § 539 se za písmeno n) vkládá nové písmeno o), které zní:
„o)
uveřejnit informaci o tom, jaká je povaha protiprávního jednání, a identifikaci osoby, která takto jednala, včetně identifikace osoby, která jednala za právnickou osobu,“.
Dosavadní písmena o) a p) se označují jako písmena p) a q).
79.
V § 599 odstavec 6 zní:
„(6)
Za správní delikt podle odstavce 1 písm. j), k), l), m), n) nebo o), odstavce 3, 4 nebo 5 se uloží pokuta do
a)
150 000 000 Kč,
b)
výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč, nebo
c)
výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto správního deliktu, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč.“.
80.
V § 599 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:
„(7)
Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), e), f), g), h) nebo i) nebo odstavce 2 se uloží pokuta do
a)
300 000 000 Kč,
b)
výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 300 000 000 Kč, nebo
c)
výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto správního deliktu, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 300 000 000 Kč.
(8)
Za správní delikt podle odstavce 1, 2, 3, 4 nebo 5 lze namísto pokuty nebo spolu s pokutou nařídit uveřejnění informace o tom, jaká je povaha protiprávního jednání a která osoba takto jednala.“.
81.
V § 600 odstavec 6 zní:
„(6)
Za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) nebo d), odstavce 2, 3, 4 nebo 5 se uloží pokuta do
a)
150 000 000 Kč,
b)
výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč, nebo
c)
výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto správního deliktu, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč.“.
82.
V § 600 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:
„(7)
Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo c) se uloží pokuta do
a)
300 000 000 Kč,
b)
výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 300 000 000 Kč, nebo
c)
výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto správního deliktu, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 300 000 000 Kč.
(8)
Za správní delikt podle odstavce 1, 2, 3, 4 nebo 5 lze namísto pokuty nebo spolu s pokutou nařídit uveřejnění informace o tom, jaká je povaha protiprávního jednání a která osoba takto jednala.“.
83.
V § 601 odstavec 6 zní:
„(6)
Za správní delikt podle odstavce 1 nebo 2, odstavce 3 písm. b) nebo c), odstavce 4 nebo 5 se uloží pokuta do
a)
150 000 000 Kč,
b)
výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč, nebo
c)
výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto správního deliktu, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč.“.
84.
V § 601 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:
„(7)
Za správní delikt podle odstavce 3 písm. a) se uloží pokuta do
a)
300 000 000 Kč,
b)
výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 300 000 000 Kč, nebo
c)
výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto správního deliktu, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 300 000 000 Kč.
(8)
Za správní delikt podle odstavce 1, 2, 3, 4 nebo 5 lze namísto pokuty nebo spolu s pokutou nařídit uveřejnění informace o tom, jaká je povaha protiprávního jednání a která osoba takto jednala.“.
85.
V § 602 odstavec 6 zní:
„(6)
Za správní delikt podle odstavce 2, 3, 4 nebo 5 se uloží pokuta do
a)
150 000 000 Kč,
b)
výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč, nebo
c)
výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto správního deliktu, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč.“.
86.
V § 602 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:
„(7)
Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do
a)
300 000 000 Kč,
b)
výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 300 000 000 Kč, nebo
c)
výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto správního deliktu, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 300 000 000 Kč.
(8)
Za správní delikt podle odstavce 1, 2, 3, 4 nebo 5 lze namísto pokuty nebo spolu s pokutou nařídit uveřejnění informace o tom, jaká je povaha protiprávního jednání a která osoba takto jednala.“.
87.
V § 603 odstavec 6 zní:
„(6)
Za správní delikt podle odstavce 1, 2, 4 nebo 5 se uloží pokuta do
a)
150 000 000 Kč,
b)
výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč, nebo
c)
výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto správního deliktu, je-li možno výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč.“.
88.
V § 603 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:
„(7)
Za správní delikt podle odstavce 3 se uloží pokuta do
a)
300 000 000 Kč,
b)
výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 300 000 000 Kč, nebo
c)
výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto správního deliktu, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 300 000 000 Kč.
(8)
Za správní delikt podle odstavce 1, 2, 3, 4 nebo 5 lze namísto pokuty nebo spolu s pokutou nařídit uveřejnění informace o tom, jaká je povaha protiprávního jednání a která osoba takto jednala.“.
89.
V § 604 odstavec 6 zní:
„(6)
Za správní delikt podle odstavce 1 písm. k), l) nebo m), odstavce 2, 3, 4 nebo 5 se uloží pokuta do
a)
150 000 000 Kč,
b)
výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč, nebo
c)
výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto správního deliktu, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč.“.
90.
V § 604 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:
„(7)
Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), e), f), g), h), i) nebo j) se uloží pokuta do
a)
300 000 000 Kč,
b)
výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 300 000 000 Kč, nebo
c)
výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto správního deliktu, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 300 000 000 Kč.
(8)
Za správní delikt podle odstavce 1, 2, 3, 4 nebo 5 lze namísto pokuty nebo spolu s pokutou nařídit uveřejnění informace o tom, jaká je povaha protiprávního jednání a která osoba takto jednala.“.
91.
V § 605 odst. 6, § 606 odst. 6, § 607 odst. 6, § 608 odst. 5, § 609 odst. 3, § 610 odst. 5, § 611 odst. 5, § 612 odst. 6, § 613 odst. 4, § 615 odst. 6 a v § 617 odst. 2 se částka „10 000 000 Kč“ a tečka zrušují a doplňují se písmena a) až c), která znějí:
„a)
150 000 000 Kč,
b)
výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč, nebo
c)
výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto správního deliktu, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč.“.
92.
V § 605 až 607, 612 a v § 615 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Za správní delikt podle odstavce 1, 2, 3, 4 nebo 5 lze namísto pokuty nebo spolu s pokutou nařídit uveřejnění informace o tom, jaká je povaha protiprávního jednání a která osoba takto jednala.“.
93.
V § 608, 610 a v § 611 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Za správní delikt podle odstavce 1, 2, 3 nebo 4 lze namísto pokuty nebo spolu s pokutou nařídit uveřejnění informace o tom, jaká je povaha protiprávního jednání a která osoba takto jednala.“.
94.
V § 609 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Za správní delikt podle odstavce 1 nebo 2 lze namísto pokuty nebo spolu s pokutou nařídit uveřejnění informace o tom, jaká je povaha protiprávního jednání a která osoba takto jednala.“.
95.
V § 613 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Za správní delikt podle odstavce 1, 2 nebo 3 lze namísto pokuty nebo spolu s pokutou nařídit uveřejnění informace o tom, jaká je povaha protiprávního jednání a která osoba takto jednala.“.
96.
V § 614 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e)
nabídne investici do fondu kvalifikovaných investorů v rozporu s § 272 odst. 1 nebo 4, článkem 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013, článkem 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013 nebo článkem 30 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760 nebo aniž jsou splněny požadavky podle článku 28 odst. 2 nebo článku 30 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760,“.
Dosavadní písmena e) až n) se označují jako písmena f) až o).
97.
V § 614 odst. 1 písm. o), § 618 odst. 1 písm. o) a v § 636 odst. 1 se za slova „ „EuSEF““ vkládají slova „, „ELTIF“, „evropský fond dlouhodobých investic“ “.
98.
V § 614 odstavec 6 zní:
„(6)
Za správní delikt podle odstavce 1, 2, 3, 4 nebo 5 se uloží pokuta do
a)
150 000 000 Kč,
b)
výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč, nebo
c)
výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto správního deliktu, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč.“.
99.
V § 614 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Za správní delikt podle odstavce 1, 2, 3, 4 nebo 5 lze namísto pokuty nebo spolu s pokutou
a)
nařídit uveřejnění informace o tom, jaká je povaha protiprávního jednání a která osoba takto jednala, nebo
b)
uložit namísto uveřejnění informace podle písmene a) nebo spolu s uveřejněním informace podle písmene a) zákaz činnosti, a to až na dobu 5 let, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) nebo i).“.
100.
V § 616 odstavec 5 zní:
„(5)
Za správní delikt podle odstavce 1, 2 nebo 3 nebo odstavce 4 písm. a) nebo b) se uloží pokuta do
a)
150 000 000 Kč,
b)
výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč, nebo
c)
výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto správního deliktu, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč.“.
101.
V § 616 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí:
„(6)
Za správní delikt podle odstavce 4 písm. c) nebo d) se uloží pokuta do
a)
300 000 000 Kč,
b)
výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 300 000 000 Kč, nebo
c)
výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto správního deliktu, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 300 000 000 Kč.
(7)
Za správní delikt podle odstavce 1, 2, 3, 4 nebo 5 lze namísto pokuty nebo spolu s pokutou nařídit uveřejnění informace o tom, jaká je povaha protiprávního jednání a která osoba takto jednala.“.
102.
V § 617 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Za správní delikt podle odstavce 1 lze namísto pokuty nebo spolu s pokutou nařídit uveřejnění informace o tom, jaká je povaha protiprávního jednání a která osoba takto jednala.“.
103.
V § 618 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e)
nabídne investici do fondu kvalifikovaných investorů v rozporu s § 272 odst. 1 nebo 4, článkem 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013, článkem 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013 nebo článkem 30 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760 nebo aniž jsou splněny požadavky podle článku 28 odst. 2 nebo článku 30 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760,“.
Dosavadní písmena e) až n) se označují jako písmena f) až o).
104.
V § 618 odstavec 6 zní:
„(6)
Za přestupek podle odstavce 1, 2, 3, 4 nebo 5 lze uložit pokutu do
a)
150 000 000 Kč, nebo
b)
výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč.“.
105.
V § 618 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Za přestupek podle odstavce 1, 2, 3, 4 nebo 5 lze namísto pokuty nebo spolu s pokutou
a)
nařídit uveřejnění informace o tom, jaká je povaha protiprávního jednání a která osoba takto jednala, nebo
b)
uložit namísto uveřejnění informace podle písmene a) nebo spolu s uveřejněním informace podle písmene a) zákaz činnosti, a to až na dobu 5 let, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo i).“.
106.
V § 619 odst. 6 a v § 621 odst. 2 se částka „5 000 000 Kč“ a tečka zrušuje a doplňují se písmena a) a b), která znějí:
„a)
150 000 000 Kč, nebo
b)
výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč.“.
107.
V § 619 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Za přestupek podle odstavce 1, 2, 3, 4 nebo 5 lze namísto pokuty nebo spolu s pokutou nařídit uveřejnění informace o tom, jaká je povaha protiprávního jednání a která osoba takto jednala.“.
108.
V § 620 odstavec 5 zní:
„(5)
Za přestupek podle odstavce 1, 2, 3 nebo odstavce 4 písm. a) nebo b) se uloží pokuta do
a)
150 000 000 Kč, nebo
b)
výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč.“.
109.
V § 620 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí:
„(6)
Za přestupek podle odstavce 4 písm. c) nebo d) se uloží pokuta do
a)
300 000 000 Kč, nebo
b)
výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 300 000 000 Kč.
(7)
Za přestupek podle odstavce 1, 2, 3 nebo 4 lze namísto pokuty nebo spolu s pokutou nařídit uveřejnění informace o tom, jaká je povaha protiprávního jednání a která osoba takto jednala.“.
110.
V § 621 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Za přestupek podle odstavce 1 lze namísto pokuty nebo spolu s pokutou nařídit uveřejnění informace o tom, jaká je povaha protiprávního jednání a která osoba takto jednala.“.
111.
Za § 622 před označení části šestnácté se vkládá nový § 622a, který zní:
㤠622a
(1)
Uloží-li Česká národní banka sankci podle tohoto zákona spočívající v nařízení uveřejnění informace o tom, jaká je povaha protiprávního jednání a která osoba takto jednala, určí v rozhodnutí o uložení této sankce
a)
druh veřejného sdělovacího prostředku, ve kterém má být tato informace uveřejněna,
b)
obsah informace, která má být takto uveřejněna, a
c)
lhůtu, ve které má být informace uveřejněna.
(2)
Sankce uveřejnění informace podle odstavce 1 spočívá v tom, že osoba, které byla tato sankce uložena, nechá na své náklady uveřejnit informaci podle odstavce 1 písm. b) v druhu veřejného sdělovacího prostředku určeném podle odstavce 1 písm. a) ve lhůtě podle odstavce 1 písm. c), a to s uvedením svého jména nebo názvu a bydliště nebo sídla. Údaje umožňující identifikaci fyzické nebo právnické osoby, která je odlišná od osoby, které byla sankce uložena, a od České národní banky, uvedené v uveřejňované informaci musí být před uveřejněním anonymizovány.“.
112.
Poznámka pod čarou č. 17 zní:
„17)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/91/EU ze dne 23. července 2014, kterou se mění směrnice 2009/65/ES o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), pokud jde o činnost depozitáře, zásady odměňování a sankce.“.
113.
V § 665 odst. 2 a v § 665 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „prvního dne dvanáctého kalendářního měsíce následujícího po dni uvedeném“ nahrazují slovem „dne uvedeného“.
114.
V § 665 odst. 2 větě druhé se slova „ode dne uvedeného ve sdělení podle odstavce 1“ nahrazují slovy „i dříve“.
115.
V § 665 odst. 4 se slova „posledního dne jedenáctého kalendářního měsíce následujícího po dni uvedeném“ nahrazují slovy „dne předcházejícího dni uvedenému“.
Čl. VI
Přechodná ustanovení
1.
Investiční fond, který je akciovou společností s proměnným základním kapitálem a který vznikl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uvede své poměry do souladu se zákonem č. 240/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Soud na návrh České národní banky nebo toho, kdo osvědčí právní zájem, zruší investiční fond podle bodu 1, který neuvede své poměry do souladu se zákonem č. 240/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ve lhůtě stanovené v bodě 1 a nařídí jeho likvidaci. Před rozhodnutím poskytne soud tomuto investičnímu fondu přiměřenou lhůtu k zjednání nápravy.
3.
Depozitářská smlouva se uvede do souladu s § 70 odst. 2 zákona č. 240/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do dne 18. března 2016.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. VII
Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014, zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb. a zákona č. 318/2015 Sb., se mění takto:
1.
V položce 65 bodě 2 písm. c), položce 65 bodě 5 písm. g) a v položce 66 bodě 2 písm. e) se slova „organizační složky“ nahrazují slovem „pobočky“.
2.
V položce 65 bodě 2 se na konci textu písmene e) doplňují slova „s neodvolatelností vypořádání“.
3.
V položce 65 bodě 2 se písmeno k) zrušuje.
Dosavadní písmena l) až s) se označují jako písmena k) až r).
4.
V položce 65 bodě 2 písm. k) a l) se slovo „povolení“ zrušuje.
5.
V položce 65 bodě 2 písm. o) a p) se za slova „srovnatelné s fondem kvalifikovaných investorů“ vkládají slova „a nehodlá-li poskytovat investiční služby“.
6.
V položce 65 bodě 7 písm. b) se slovo „upravující“ nahrazuje slovem „upravujícího“.
7.
V položce 65 bodě 9 písm. h) se číslo „2 000“ nahrazuje číslem „20 000“.
8.
V položce 65 se na konci bodu 9 doplňují písmena k) až m), která znějí:
„k)| dodatečné povolení k výkonu činností odpovídajícím investičním službám investiční společnosti nebo zahraniční osobě podle § 481 zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, která není srovnatelná se samosprávným investičním fondem| Kč 35 000
---|---|---
l) | povolení pro účely označení podílového a svěřenského fondu| Kč 10 000
---|---|---
m)| o určení, zda je Česká republika jediným referenčním státem zahraniční osoby podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy| Kč 20 000“.
---|---|---
9.
V položce 66 bodě 1 písm. h) se za slovo „účasti“ vkládají slova „investiční společnosti“.
10.
V položce 66 bodě 2 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) až i) se označují jako písmena a) až h).
11.
V položce 66 se na konci bodu 2 doplňuje písmeno i), které zní:
„i)| předchozího souhlasu k výkonu funkce osoby, která není vedoucí osobou obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu a skutečně řídí činnost tohoto obhospodařovatele nebo investičního fondu| Kč 5 000“.
---|---|---
12.
V položce 66 bodě 3 se písmena a) a c) zrušují a zároveň se zrušuje označení písmene b).
13.
V položce 66 bodě 5 písm. b) se slova „investičního fondu“ nahrazují slovy „fondu kolektivního investování s právní osobností nebo k převodu jmění na společníka, jímž je tento fond,“.
14.
V položce 66 bodě 5 se písmeno f) zrušuje.
Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena f) a g).
15.
V položce 66 bodě 7 písm. f) a g) se za slovo „fondů“ vkládají slova „nebo transformovaných fondů“.
16.
V položce 66 bodě 7 se písmena h) a i) zrušují.
17.
V položce 66 bodě 8 písm. e) se slova „penzijního fondu“ nahrazují slovy „transformovaného fondu“.
18.
V položce 66 bodě 8 se písmena k) a l) zrušují.
19.
V položce 66 se na konci bodu 9 doplňuje písmeno q), které zní:
„q)| o posouzení srovnatelnosti zahraničního investičního fondu se speciálním fondem| Kč 5 000“.
---|---|---
Čl. VIII
Přechodné ustanovení
Bylo-li řízení ve věci předmětu poplatku zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vybere se poplatek podle dosavadních právních předpisů, a to i v případech, kdy se poplatek stane splatným po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o daních z příjmů
Čl. IX
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb. a zákona č. 47/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 17b odst. 1 písm. a) se slova „nebo podílové listy“ zrušují.
2.
V § 17b odst. 1 písm. b) se slovo „otevřený“ zrušuje.
Čl. X
Přechodné ustanovení
Ustanovení § 17b odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2015 a 2016.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
Čl. XI
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 147/2016 Sb. | Zákon č. 147/2016 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 17. 5. 2016, datum účinnosti 1. 7. 2016, částka 58/2016
* Čl. I - Změna zákona o zdravotních službách
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 7. 2016
147
ZÁKON
ze dne 20. dubna 2016,
kterým se mění zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Změna zákona o zdravotních službách
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění zákona č. 167/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 66/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb. a zákona č. 47/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 19 odst. 4 větě první se za slovo „zabezpečení“ vkládají slova „, příslušné komoře“.
2.
V § 70 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
ke zpracování údajů o zdravotním stavu obyvatelstva, o činnosti poskytovatelů a jejich ekonomice, o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví a o úhradách zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění, a to za účelem získání informací o rozsahu a kvalitě poskytovaných zdravotních služeb, pro řízení zdravotnictví a tvorbu zdravotní politiky, včetně zajištění transparentnosti poskytování a financování zdravotních služeb, zajištění rovného přístupu k zdravotním službám a hodnocení indikátorů kvality a bezpečnosti zdravotních služeb,“.
3.
V § 70 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
k vedení Národního registru poskytovatelů, Národního registru zdravotnických pracovníků a Národního registru hrazených zdravotních služeb a zpracování údajů v nich vedených,“.
4.
V § 70 odst. 1 písm. f) se slova „uvedených v písmenech a) a d)“ nahrazují slovy „podle písmen a) a d) jakož i v registrech podle písmen b) a c)“.
5.
V § 70 odst. 2 písm. a) bodě 4 se slova „pacienta, jde-li o nemoci z povolání,“ nahrazují slovy „, u kterého pacient, u něhož nemoc z povolání vznikla, naposledy pracoval za podmínek, za kterých nemoc z povolání vzniká,“.
6.
V § 70 odstavec 3 zní:
„(3)
Ministerstvo zřizuje Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky (dále jen „statistický ústav“) jako organizační složku státu k plnění svých úkolů v oblasti zajištění Národního zdravotnického informačního systému podle tohoto zákona a zákona o státní statistické službě. Statistický ústav je správcem Národního zdravotnického informačního systému.“.
7.
V § 70 odst. 4 se na konci textu písmene a) doplňují slova „; poskytovatelé, kteří jsou zároveň zpravodajskou službou, údaje do Národního zdravotnického informačního systému nepředávají“.
8.
V § 70 odst. 4 písm. b) se slova „Národní referenční centrum a“ zrušují.
9.
V § 70 odst. 4 písm. c) se za slova „údaje shromažďované podle“ vkládají slova „tohoto zákona nebo“.
10.
V § 70 odst. 4 písm. e) se na konci textu bodu 2 doplňují slova „(dále jen „akreditovaná zařízení“)“.
11.
V § 70 odst. 5 písm. b) se slova „ministerstvu nebo pověřené právnické osobě“ nahrazují slovy „statistickému ústavu a ministerstvu“.
12.
V § 70 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „a ve struktuře podle datového rozhraní. Datové rozhraní zveřejní statistický ústav na svých internetových stránkách“.
13.
V nadpisu § 71 se slovo „ministerstva“ nahrazuje slovy „statistického ústavu“.
14.
V § 71 odst. 1 se v úvodní části ustanovení slova „poskytuje ministerstvu“ nahrazují slovy „poskytují statistickému ústavu“ a slova „a pro výkon státní správy“ se zrušují.
15.
V § 71 odst. 7 se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovy „Statistický ústav“ a slova „zdravotních služeb“ se zrušují.
16.
V § 71 odst. 8 se v úvodní části ustanovení za slovo „jeho“ vkládá slovo „písemné“.
17.
V § 71 odst. 8 písm. d) a e) se za slovo „pobytu“ vkládají slova „, jméno, popřípadě jména, a příjmení“.
18.
V § 71 odst. 9 písm. e) se slova „zdravotních služeb“ zrušují.
19.
V § 71 odst. 10 se slova „ministerstvu nebo jím pověřenému správci Národního registru poskytovatelů“ nahrazují slovy „statistickému ústavu“.
20.
V § 71 odstavec 12 zní:
„(12)
Statistický ústav předává údaje jemu poskytnuté podle odstavců 2 až 5 a 10 poskytovatelům a zdravotním pojišťovnám k plnění jejich úkolů na základě jejich žádosti. Žádost poskytovatele nebo zdravotní pojišťovny a údaje předávané statistickým ústavem na základě této žádosti jsou předávány způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
21.
V § 71 odst. 13 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo zdravotní pojišťovny“.
22.
V § 71 odst. 14 se slova „Ministerstvo ověří žadatele v jím vedeném registru poskytovatelů,“ nahrazují slovy „Statistický ústav ověří identitu žadatele, jde-li o poskytovatele, v Národním registru poskytovatelů, a jde-li o zdravotní pojišťovnu, která získala povolení k provádění veřejného zdravotního pojištění podle zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, v obchodním rejstříku. Statistický ústav dále“, slova „; pokud ministerstvo“ se nahrazují tečkou a slovy „Pokud statistický ústav“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo zdravotní pojišťovně“.
23.
V § 71 se doplňuje odstavec 15, který zní:
„(15)
Statistický ústav předá na žádost ministerstvu údaje získané podle odstavců 2 až 5 a 10, které ministerstvo potřebuje pro plnění svých úkolů podle tohoto nebo jiných zákonů.“.
24.
Společný nadpis nad § 72 zní:
„Národní zdravotní registry, Národní registr poskytovatelů, Národní registr zdravotnických pracovníků a Národní registr hrazených zdravotních služeb“.
25.
V § 72 odst. 1 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:
„g)
Národní registr hrazených zdravotních služeb,“.
26.
V § 73 odst. 1 písm. a) se za slovo „incidence“ vkládají slova „, okolností vzniku a šíření“ a za slovo „účelnosti“ se vkládají slova „a efektivity“.
27.
V § 73 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) až i), která znějí:
„g)
sběr informací k hodnocení indikátorů kvality a bezpečnosti zdravotních služeb,
h)
sběr informací k zajištění kvality a udržitelnosti systému úhrad zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění,
i)
sběr informací ke sledování demografického vývoje, reprodukčního zdraví a důsledků stárnutí obyvatelstva na poskytování zdravotních služeb.“.
28.
V § 73 odst. 2 písm. a) se slova „a zpracovatele“ nahrazují slovy „nebo provozovatele“.
29.
V § 73 odst. 3 se ve větě první a páté slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovy „statistický ústav“ a ve větě čtvrté se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovy „Statistický ústav“.
30.
V § 73 odst. 4 se ve větě první slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovy „statistickému ústavu“ a ve větě druhé a třetí se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovy „Statistický ústav“.
31.
V § 73 odstavec 5 zní:
„(5)
Pro statistické a vědecké účely poskytuje statistický ústav z národních zdravotních registrů údaje pouze v podobě, ze které nelze určit konkrétní fyzickou nebo právnickou osobu. Statistický ústav je oprávněn žádat za poskytnutí těchto údajů úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením výpisů, kopií, s opatřením technických nosičů dat a s odesláním údajů oprávněnému subjektu podle odstavce 2. Statistický ústav si může vyžádat i úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledávání údajů.“.
32.
V § 73 se doplňují odstavce 6 až 9, které znějí:
„(6)
V případě, že bude statistický ústav za poskytnutí údajů podle odstavce 5 požadovat úhradu, písemně oznámí tuto skutečnost spolu s výší úhrady oprávněnému subjektu, který předložil žádost podle odstavce 3, před poskytnutím údajů podle odstavce 5. Z oznámení musí být zřejmé, na základě jakých skutečností a jakým způsobem byla výše úhrady statistickým ústavem vyčíslena.
(7)
Nesplní-li statistický ústav vůči oprávněnému subjektu, který předložil žádost podle odstavce 3, oznamovací povinnost podle odstavce 6, ztrácí nárok na úhradu nákladů.
(8)
Poskytnutí údajů podle odstavce 5 je podmíněno zaplacením požadované úhrady. Pokud oprávněný subjekt, který předložil žádost podle odstavce 3, do 60 dnů ode dne oznámení výše požadované úhrady úhradu nezaplatí, statistický ústav žádost odloží. Po dobu vyřizování stížnosti proti výši požadované úhrady lhůta podle věty druhé neběží.
(9)
Úhrada je příjmem statistického ústavu.“.
33.
V § 74 odst. 1 písmeno m) zní:
„m)
počet lůžek podle formy a oboru zdravotní péče, popřípadě druhu zdravotní péče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i),“.
34.
V § 74 odst. 1 se doplňuje písmeno n), které zní:
„n)
přepočtený počet zdravotnických pracovníků v členění podle odborné způsobilosti, specializované způsobilosti a zvláštní odborné způsobilosti.“.
35.
V § 74 odst. 2 písm. a) se slova „, e), k) a m)“ nahrazují slovy „a e)“.
36.
V § 74 odst. 3 písmeno a) zní:
„a)
veřejně přístupný na internetových stránkách ministerstva, s výjimkou údajů o
1.
adrese místa trvalého nebo hlášeného pobytu a datu narození fyzické osoby a
2.
poskytovateli, o jehož oprávnění k poskytování zdravotních služeb rozhodlo Ministerstvo obrany, Ministerstvo spravedlnosti nebo Ministerstvo vnitra,“.
37.
V § 74 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
přístupný komoře, jde-li o člena komory, který je poskytovatelem nebo odborným zástupcem, a to v rozsahu údajů o nich vedených.“.
38.
V § 75 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „s tím, že další kontaktní údaje podle § 74 odst. 1 písm. c) předává, pokud jsou mu známé“.
39.
V § 75 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
§ 74 odst. 1 písm. c), jde-li o kontaktní údaje, a podle § 74 odst. 1 písm. j) až n) poskytovatel,“.
40.
V § 75 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
§ 74 odst. 1 písm. c) a j) až n) poskytovatel sociálních služeb.“.
41.
V § 75 se odstavec 3 zrušuje.
42.
§ 76 a 77 včetně nadpisu znějí:
„Národní registr zdravotnických pracovníků
§ 76
(1)
Národní registr zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání obsahuje údaje o zdravotnických pracovnících, včetně hostujících osob a osob, které způsobilost k výkonu zdravotnického povolání získaly mimo území České republiky, a to
a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení zdravotnického pracovníka a jeho akademický titul, vědecká hodnost a vědecko-pedagogický titul,
b)
datum a místo narození,
c)
pohlaví,
d)
rodné číslo, bylo-li přiděleno, v případě cizinců číslo cestovního dokladu nebo jiného průkazu totožnosti,
e)
státní občanství,
f)
označení odbornosti nebo odborností, včetně specializovaných a zvláštních odborných způsobilostí, a datum jejich získání podle jiných právních předpisů, v případě uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání podle jiných právních předpisů označení odbornosti nebo odborností a datum jejich uznání,
g)
identifikační údaje vzdělávacího zařízení, akreditovaného zařízení nebo pověřené organizace, ve kterých zdravotnický pracovník získal odbornou, specializovanou nebo zvláštní odbornou způsobilost, v případě uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání podle jiných právních předpisů identifikační údaj uznávajícího orgánu,
h)
údaj, zda se jedná o hostující nebo usazenou osobu,
i)
v případě hostující osoby datum oznámení, na základě kterého může podle jiného právního předpisu vykonávat zdravotnické povolání,
j)
v případě zdravotnických pracovníků, kterých se týká specializační příprava nebo kteří jsou v průběhu aprobačního řízení, údaj, zda se jedná o zdravotnického pracovníka zařazeného do specializačního vzdělávání nebo přípravy k aprobační zkoušce, a obor specializačního vzdělávání nebo aprobační zkoušky,
k)
identifikační údaje poskytovatele nebo poskytovatele sociálních služeb, u kterého zdravotnický pracovník vykonává zdravotnické povolání, a druh a forma zdravotní péče, ve kterém zdravotnické povolání vykonává,
l)
adresu místa trvalého pobytu zdravotnického pracovníka, jde-li o cizince, adresu hlášeného pobytu, a další kontaktní údaje, například telefonní číslo, adresu elektronické pošty nebo identifikátor datové schránky, pokud adresu a další kontaktní údaje zdravotnický pracovník sdělil,
m)
záznamy o
1.
pravomocných rozhodnutích o zákazu výkonu zdravotnického povolání,
2.
vyloučení z komory.
(2)
Obsah Národního registru zdravotnických pracovníků je přístupný
a)
vzdělávacímu zařízení, akreditovanému zařízení, ministerstvu nebo pověřené organizaci, které jsou editorem údajů o zdravotnickém pracovníkovi v rozsahu odstavce 1 písm. f) a g),
b)
poskytovateli nebo poskytovateli sociálních služeb v rozsahu údajů o jeho zaměstnancích, včetně hostujících osob, podle odstavce 1 písm. a) až j) a l) až m), a to za účelem zajištění poskytování zdravotních služeb a ověřování plnění požadavků na personální zabezpečení poskytovaných zdravotních služeb,
c)
komoře v rozsahu údajů podle odstavce 1 vedených o jejích členech, za účelem výkonu její činnosti,
d)
zdravotní pojišťovně v rozsahu údajů podle odstavce 1 písm. a), b), f), g), i), j) a l), a to za účelem provádění veřejného zdravotního pojištění,
e)
ministerstvu v rozsahu údajů podle odstavce 1 písm. f) až m), a to za účelem výkonu státní správy v oblasti kontroly dostupnosti a kvality zdravotních služeb,
f)
příslušnému správnímu orgánu v rozsahu údajů podle odstavce 1 písm. a), b), f) a g) až m), a to za účelem výkonu jeho činnosti,
g)
Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv v rozsahu údajů o lékařích, zubních lékařích a farmaceutech podle odstavce 1 písm. a), b), f), j) a l), a to za účelem výkonu státní správy v oblasti lékové politiky,
h)
zdravotnickému pracovníkovi v rozsahu údajů o něm vedených.
§ 77
(1)
Do Národního registru zdravotnických pracovníků předávají údaje podle § 76 odst. 1
a)
písm. a), d), f), g) a j) vzdělávací zařízení, akreditovaná zařízení a pověřené organizace, které tímto provádějí prvotní zápis zdravotnického pracovníka do registru,
b)
písm. a) až e) Ministerstvo vnitra a Policie České republiky v souladu s § 71,
c)
písm. g) až j) ministerstvo a pověřené organizace,
d)
písm. j), k) a m) poskytovatel a poskytovatel sociálních služeb,
e)
písm. l) zdravotnický pracovník dobrovolně,
f)
písm. m) bodu 1 soud nebo příslušný správní orgán,
g)
písm. m) bodu 2 komora.
(2)
Zdravotnický pracovník vedený v Národním registru zdravotnických pracovníků je povinen bez zbytečného odkladu oznámit statistickému ústavu, zjistí-li, že jsou v tomto registru o něm vedené chybné údaje.“.
43.
Za § 77 se vkládá nový § 77a, který včetně nadpisu zní:
㤠77a
Národní registr hrazených zdravotních služeb
(1)
Národní registr hrazených zdravotních služeb obsahuje údaje o obsahu, datu a čase poskytnutí zdravotní služby, o fyzické nebo právnické osobě, která zdravotní službu poskytla, pojištěnci, kterému byla zdravotní služba poskytnuta, a o provedených úhradách zdravotních služeb z veřejného zdravotního pojištění.
(2)
Do Národního registru hrazených zdravotních služeb předává údaje podle odstavce 1 zdravotní pojišťovna, která zdravotní službu uhradila, a to
a)
identifikační údaje zdravotní pojišťovny, která úhradu zdravotních služeb provedla,
b)
identifikační údaje
1.
poskytovatele, včetně identifikace pracoviště,
2.
poskytovatele sociálních služeb, který poskytuje zdravotní služby podle § 11 odst. 2 písm. b),
c)
rozsah zdravotních služeb, o jejichž poskytování a úhradě uzavřela zdravotní pojišťovna s poskytovatelem nebo poskytovatelem sociálních služeb uvedeným v písmenu b) bodu 2 smlouvu podle zákona o veřejném zdravotním pojištění,
d)
údaje o personálním zabezpečení a věcném a technickém vybavení poskytovatele, k jejichž zajištění se zavázal zdravotní pojišťovně ve smlouvě o poskytování a úhradě zdravotních služeb uzavřené podle zákona o veřejném zdravotním pojištění,
e)
vymezení zdravotních služeb, za které byla úhrada provedena,
f)
výši úhrady za zdravotní služby vymezené podle písmene e), poskytnuté zdravotní pojišťovnou,
g)
typ úhrady a
h)
období, v němž byly poskytnuty zdravotní služby vymezené podle písmene e), za které zdravotní pojišťovna poskytla úhradu ve výši uvedené podle písmene f).
(3)
Do Národního registru hrazených zdravotních služeb dále zdravotní pojišťovna uvedená v odstavci 2 předává
a)
identifikační číslo pojištěnce, kterému byla poskytnuta zdravotní služba specifikovaná podle písmene b) a uhrazená zdravotní pojišťovnou poskytovateli nebo poskytovateli sociálních služeb,
b)
specifikaci zdravotní služby poskytnuté pojištěnci, včetně uvedení data poskytnutí zdravotní služby.“.
44.
V § 78 písm. b) se za slovo „způsob“ vkládá slovo „, strukturu“.
45.
V § 78 se na konci odstavce tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
způsob vymezení a způsob specifikace zdravotních služeb, za které byla úhrada provedena, a typ úhrady pro účely předávání údajů do Národního registru hrazených zdravotních služeb.“.
46.
V § 81 odst. 3 se za slovo „zástupce“ vkládají slova „nebo opatrovníka“.
47.
V § 82 odst. 1 se slovo „obalu“ nahrazuje slovem „plodu“.
48.
V § 84 odst. 2 se věta poslední zrušuje.
49.
V § 86 odst. 1 písmeno d) zní:
„d)
vyznačí v Listu o prohlídce zemřelého provedení patologicko-anatomické nebo zdravotní pitvy určené podle písmene b),“.
50.
V § 86 odst. 2 se slova „Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky“ nahrazují slovy „statistickému ústavu“.
51.
V § 88 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „provede se patologicko-anatomická pitva povinně“ nahrazují slovy „patologicko-anatomická pitva se vždy provádí“.
52.
V § 88 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h)
v případě, kdy není dostatečně objasněna příčina smrti, základní nemoci, dalších nemocí nebo jejich komplikací nebo klinická diagnóza.“.
53.
V § 88 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „provede se zdravotní pitva povinně“ nahrazují slovy „zdravotní pitva se vždy provádí“.
54.
V § 88 odst. 3 písm. a) se slova „nebylo možno jednoznačně zjistit příčinu smrti“ nahrazují slovy „nedošlo ke stanovení příčiny smrti nebo nebyla příčina smrti dostatečně objasněna“.
55.
V § 88 se na začátek odstavce 4 vkládá věta „Patologicko-anatomické pitvy podle odstavce 2 a zdravotní pitvy podle odstavce 3 se provádějí i bez souhlasu zemřelého51).“.
Poznámka pod čarou č. 51 zní:
„51)
§ 113 odst. 2 občanského zákoníku.“.
56.
Za § 88 se vkládá nový § 88a, který zní:
㤠88a
(1)
Lékař provádějící prohlídku těla zemřelého může rozhodnout, že se neprovede patologicko-anatomická pitva v případech podle § 88 odst. 2 písm. a), b) nebo c) nebo zdravotní pitva v případech podle § 88 odst. 3 písm. b) nebo d), jestliže jde o úmrtí, jehož příčina je zřejmá, a zemřelý pacient za svého života vyslovil prokazatelný nesouhlas s provedením pitvy nebo zákonný zástupce nebo opatrovník zemřelého pacienta anebo osoba pacientovi blízká požádali o neprovedení pitvy. Pro způsob vyslovení prokazatelného nesouhlasu pacientem s provedením pitvy se použije obdobně § 81 odst. 5.
(2)
Poskytovatel provádějící pitvu může rozhodnout, že se
a)
neprovede patologicko-anatomická pitva v případech podle § 88 odst. 2 písm. a), b) nebo c) nebo zdravotní pitva v případech podle § 88 odst. 3 písm. b) nebo d), jestliže jde o úmrtí, jehož příčina je zřejmá, a zemřelý pacient za svého života vyslovil prokazatelný nesouhlas s provedením nebo zákonný zástupce nebo opatrovník zemřelého pacienta anebo osoba pacientovi blízká požádali o neprovedení pitvy,
b)
neprovede patologicko-anatomická pitva v případech podle § 88 odst. 2 písm. a), b), c) nebo h) nebo zdravotní pitva v případech podle § 88 odst. 3 písm. a), b) nebo d), pokud při dodatečně provedeném odborném posouzení je příčina úmrtí zřejmá,
c)
provede patologicko-anatomická nebo zdravotní pitva v případech podle § 88 odst. 2 nebo 3, i když nebyla určena lékařem provádějícím prohlídku těla zemřelého.
(3)
Pro způsob vyslovení prokazatelného nesouhlasu pacientem s provedením pitvy podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. a) se použije obdobně § 81 odst. 5. Prokazatelný nesouhlas pacienta s provedením pitvy, písemná žádost zákonného zástupce nebo opatrovníka zemřelého pacienta anebo osoby pacientovi blízké o neprovedení pitvy podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. a) nebo záznam o ní je součástí zdravotnické dokumentace vedené o zemřelém; v případě mrtvě narozeného dítěte je součástí zdravotnické dokumentace vedené o matce.
(4)
O rozhodnutí o neprovedení zdravotní pitvy podle odstavce 2 písm. a) nebo b) je poskytovatel v oboru soudní lékařství povinen informovat Policii České republiky.“.
57.
V § 89 odst. 1 se slova „místu jejich určení“ nahrazují slovy „místům jejich určení stanoveným prováděcím právním předpisem“.
58.
V § 89 se odstavce 3 až 6 zrušují.
59.
V § 90 se slova „0°C až +2°C“ nahrazují slovy „0 °C až +5 °C“.
60.
V příloze bodech 1 a 2 se číslo „5“ nahrazuje číslem „25“.
61.
V příloze bod 3 zní:
„3.
Národní registr reprodukčního zdraví
V registru jsou zpracovávány osobní údaje potřebné pro identifikaci těhotné ženy, rodičky a narozeného dítěte, ženy, u níž se provádí umělé oplodnění, ženy, které bylo provedeno umělé přerušení těhotenství, byl vyvolán potrat nebo došlo k samovolnému potratu; sociodemografické údaje (věk, pohlaví, zaměstnání, nejvyšší dosažené vzdělání) ovlivňující zdravotní stav těhotné ženy, rodičky a narozeného dítěte a ženy a muže, který se ženou společně podstupuje asistovanou reprodukci (dále jen „neplodný pár“), údaje (osobní a rodinná anamnéza, diagnostické údaje, údaje o průběhu těhotenství a porodu, údaje o léčbě, provedených výkonech, včetně jejich výsledků a komplikacích) související se zdravotním stavem těhotné ženy a průběhem těhotenství, rodičky a porodem a zdravotním stavem narozeného dítěte, údaje o zdravotním stavu neplodného páru a jemu poskytnutých metodách a postupech asistované reprodukce. Dále jsou v registru zpracovávány údaje o preimplantačních a prenatálních vyšetřeních, údaje o umělém přerušení těhotenství, samovolných nebo vyvolaných potratech, o způsobu provedení umělého přerušení těhotenství, způsobu vyvolání potratu, důvodu ukončení umělého přerušení těhotenství a o potracených plodech, dále údaje o zjištěných vrozených a vývojových vadách a geneticky podmíněných nemocech u plodů a osob, údaje potřebné k identifikaci poskytovatele, v jehož zdravotnickém zařízení došlo k porodu nebo k poporodnímu ošetření rodičky, ve kterém byla diagnostikována vrozená vada, bylo provedeno umělé přerušení těhotenství nebo vyvolán potrat nebo poskytnuto ošetření po potratu nebo ve kterém byla provedena asistovaná reprodukce nebo některý z postupů a metod asistované reprodukce.
V registru nejsou zpracovávány osobní údaje rodičky, která požádala o utajení své totožnosti při porodu podle § 37.
Po uplynutí 30 let od roku nahlášení údajů nebo 5 let po úmrtí jsou osobní údaje anonymizovány.“.
62.
V příloze bodu 5 Národní registr kloubních náhrad se za slovo „včetně“ vkládají slova „identifikace kloubu a“.
63.
V příloze bodu 8 se číslo „10“ nahrazuje číslem „25“ a za slova „od roku úrazu“ se vkládají slova „nebo 5 let od úmrtí“.
64.
V příloze se doplňují nové body 11 a 12, které znějí:
„11.
Národní diabetologický registr
V registru jsou zpracovávány osobní údaje potřebné pro identifikaci pacienta; sociodemografické údaje (věk, pohlaví, zaměstnání) ovlivňující zdravotní stav pacienta, rizikové a prognostické faktory onemocnění, údaje vztahující se k onemocnění a jeho léčbě, osobní a rodinná anamnéza pacienta související s onemocněním, včetně klasifikace typu a stavu diabetu a laboratorních hodnot, poskytování dispenzární péče a o úmrtí pacienta; údaje potřebné pro identifikaci poskytovatele diagnostikujícího, léčícího a poskytujícího dispenzární péči.
Po uplynutí 25 let po úmrtí jsou osobní údaje anonymizovány.
12.
Národní registr intenzivní péče
V registru jsou zpracovávány osobní údaje potřebné pro identifikaci pacienta; sociodemografické údaje (věk, pohlaví, zaměstnání) ovlivňující zdravotní stav pacienta, rizikové a prognostické faktory onemocnění, údaje vztahující se k onemocnění a jeho léčbě, osobní a rodinná anamnéza pacienta související s onemocněním, diagnóza onemocnění včetně laboratorních hodnot, poskytování dispenzární péče a o úmrtí pacienta; údaje potřebné pro identifikaci poskytovatele diagnostikujícího a poskytujícího akutní lůžkovou péči intenzivní a následnou intenzivní péči.
Po uplynutí 5 let po úmrtí jsou osobní údaje anonymizovány.“.
65.
V příloze se doplňuje poznámka, která zní:
„Poznámka: Osobními údaji vedenými v národních zdravotních registrech podle této přílohy, které jsou po uplynutí lhůty od úmrtí anonymizovány, se rozumí osobní údaje vedené v příslušném registru o pacientovi, popřípadě jiné osobě, který zemřel a kterému byla poskytnuta zdravotní služba v registru sledovaná.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Ministerstvo zdravotnictví zřídí
a)
Národní registr zdravotnických pracovníků do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
b)
Národní registr hrazených zdravotních služeb do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
c)
Národní diabetologický registr a Národní registr intenzivní péče do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Údaje vedené v registru lékařů, zubních lékařů a farmaceutů Ústavem zdravotnických informací a statistiky České republiky podle zákona č. 372/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, tento ústav převede ke dni zřízení Národního registru zdravotnických pracovníků do tohoto registru.
3.
Subjekty uvedené v § 77 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, předají do Národního registru zdravotnických pracovníků údaje podle § 77 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to do 180 dnů ode dne zřízení tohoto registru.
4.
Zdravotní pojišťovny předají do Národního registru hrazených zdravotních služeb do 180 dnů ode dne zřízení tohoto registru údaje podle § 77a odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud se vztahují ke zdravotním službám poskytnutým po 1. lednu 2010.
5.
Přístupová práva nabytá podle § 73 odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachována.
6.
Povinnost zajistit teplotu v chladicím zařízení podle § 90 zákona č. 372/2011 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, musí být splněna do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
7.
Pokud došlo k úmrtí přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se při určování a provádění pitev podle zákona č. 372/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 23/2016 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 23/2016 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Českou republikou a Mezinárodní organizací kriminální policie – INTERPOL o výsadách a imunitách poskytovaných v souvislosti s konáním 44. Evropské regionální konference
Vyhlášeno 16. 5. 2016, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 12. 5. 2016, částka 13/2016
* Článek 1 - PŘEDMĚT DOHODY
* Článek 2 - VSTUP NA ÚZEMÍ HOSTITELSKÉ ZEMĚ
* Článek 3 - VÝSADY A IMUNITY ORGANIZACE
* Článek 4 - NEDOTKNUTELNOST ARCHIVŮ A KOMUNIKACE
* Článek 5 - DEVIZY
* Článek 6 - OSVOBOZENÍ OD CLA
* Článek 7 - VÝSADY A IMUNITY ÚČASTNÍKŮ
* Článek 8 - DIPLOMATICKÉ VÝSADY
* Článek 9 - VYUŽÍVÁNÍ IMUNIT
* Článek 10 - ODPOVĚDNOST
* Článek 11 - ŘEŠENÍ SPORŮ
* Článek 12 - OZNÁMENÍ
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 12. 5. 2016
23
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 11. února 2016 byla v Lyonu podepsána Dohoda mezi Českou republikou a Mezinárodní organizací kriminální policie - INTERPOL o výsadách a imunitách poskytovaných v souvislosti s konáním 44. Evropské regionální konference.
S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 12 dne 12. května 2016.
Anglické znění Dohody a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
DOHODA
MEZI
ČESKOU REPUBLIKOU
A
MEZINÁRODNÍ ORGANIZACÍ KRIMINÁLNÍ POLICIE - INTERPOL
O VÝSADÁCH A IMUNITÁCH
POSKYTOVANÝCH V SOUVISLOSTI S KONÁNÍM
44\\. EVROPSKÉ REGIONÁLNÍ KONFERENCE
Česká republika (dále jen „hostitelská země“),
a
Mezinárodní organizace kriminální policie - INTERPOL (dále jen „ICPO-INTERPOL“ nebo „Organizace“),
(dále jen „smluvní strany“)
očekávajíce 44. Evropskou regionální konferenci, která se bude konat v Praze od 17. do 19. května 2016,
berouce v úvahu, že ICPO-INTERPOL je mezinárodní organizací řídící se mezinárodním právem veřejným, jejímž cílem je v souladu s její Ústavou zajistit a prohloubit co možná nejširší vzájemnou pomoc mezi všemi úřady kriminální policie v mezích stanovených právními předpisy existujícími v různých zemích a v duchu Všeobecné deklarace lidských práv, a vytvořit a rozvíjet všechny instituty, které mohou účinně přispět k předcházení a potlačování trestných činů stanovených zákony,
berouce v úvahu, že podle článku 3 Ústavy ICPO-INTERPOL je přísně zakázáno, aby Organizace prováděla jakékoli zásahy nebo činila kroky politické, vojenské, náboženské nebo rasové povahy,
berouce v úvahu, že podle článku 31 Ústavy ICPO-INTERPOL Organizace potřebuje trvalou a aktivní spolupráci svých členů, kteří by měli činit vše proto, aby se v rámci svých pravomocí, které jsou v souladu s právními předpisy jejich zemí, aktivně podíleli na činnosti Organizace,
berouce v úvahu také to, že podle článku 30 Ústavy ICPO-INTERPOL všichni členové Organizace činí vše proto, aby pomohli generálnímu tajemníku a personálu ICPO-INTERPOL ve výkonu jejich funkcí,
přesvědčeny o tom, že pro úspěšnou mezinárodní policejní spolupráci jsou nezbytné pevné záruky,
berouce v úvahu, že podle mezinárodních zvyklostí jsou mezinárodním organizacím řídícím se mezinárodním právem veřejným poskytovány záruky,
berouce v úvahu, že na území každé členské země může Organizace požívat záruk nezbytných k plnění svých úkolů ku prospěchu všech těchto zemí,
se dohodly na následujícím:
Článek 1
PŘEDMĚT DOHODY
ICPO-INTERPOL jsou poskytnuty na území hostitelské země výsady a imunity vymezené v této dohodě za účelem plnění úkolů definovaných v Ústavě ICPO-INTERPOL, zejména pak usnadňování mezinárodní policejní spolupráce a činnosti jejích subjektů, během 44. Evropské regionální konference konané v Praze, České republice, od 17. do 19. května 2016.
Článek 2
VSTUP NA ÚZEMÍ HOSTITELSKÉ ZEMĚ
Příslušné orgány hostitelské země umožní vstup na své území a jeho opuštění po dobu trvání 44. Evropské regionální konference:
a)
zástupcům zemí účastnících se 44. Evropské regionální konference a jejich delegacím,
b)
členům Výkonného výboru ICPO-INTERPOL a jejich delegacím,
c)
členům personálu Generálního sekretariátu ICPO-INTERPOL,
d)
členům Komise pro kontrolu datových souborů INTERPOLU a osobám vykonávajícím úřední povinnosti jejím jménem,
e)
tlumočníkům a zapisovatelům najatým Generálním sekretariátem ICPO-INTERPOL,
f)
poradcům Organizace,
g)
pozorovatelům, odborníkům a jiným osobám pozvaným Organizací, aby se účastnili 44. Evropské regionální konference.
Příslušné orgány hostitelské země vydají v souladu s právními předpisy hostitelské země a právem Evropské unie bezplatně a bezodkladně víza nebo jiná vstupní či výjezdní povolení nezbytná pro osoby účastnící se 44. Evropské regionální konference.
Článek 3
VÝSADY A IMUNITY ORGANIZACE
Organizace bude požívat imunity vůči právním řízením a výkonu právních řízení, ledaže by se generální tajemník ICPO-INTERPOL této imunity v konkrétním případě výslovně vzdal na základě odůvodněné žádosti příslušných orgánů hostitelské země.
Článek 4
NEDOTKNUTELNOST ARCHIVŮ A KOMUNIKACE
Je zaručena nedotknutelnost dokumentů a oficiální komunikace ICPO-INTERPOL.
Článek 5
DEVIZY
ICPO-INTERPOL může, aniž by podléhala jakékoliv finanční kontrole, finančním předpisům nebo moratoriím:
a)
na území hostitelské země přijímat a držet finanční prostředky a devizy všeho druhu a disponovat účty ve všech měnách,
b)
volně převádět finanční prostředky a devizy v rámci území hostitelské země a ze své centrály nebo jedné ze svých regionálních kanceláří do hostitelské země a zpět.
Článek 6
OSVOBOZENÍ OD CLA
Administrativní, technický a vědecký materiál poskytnutý ICPO-INTERPOL pro 44. Evropskou regionální konferenci, jakož i publikace ICPO-INTERPOL a další oficiální dokumenty nezbytné pro její práci a obvyklé dary předávané nebo přijímané generálním tajemníkem ICPO-INTERPOL a úředníky Organizace během 44. Evropské regionální konference jsou osvobozeny od platby dovozních a vývozních cel a daní.
Článek 7
VÝSADY A IMUNITY ÚČASTNÍKŮ
Hostitelská země poskytne všem účastníkům uvedeným v článku 2 na svém území po dobu konání 44. Evropské regionální konference a během jejich cesty do a z místa konání zasedání následující výsady a imunity v souvislosti s jejich oficiálními povinnostmi a jim svěřenými úkoly:
a)
imunitu vůči zatčení a vazbě;
b)
imunitu vůči právním řízením pro jednání učiněná při výkonu jejich úředních funkcí;
c)
nedotknutelnost všech jejich oficiálních písemností a dokumentů
d)
imunitu vůči zabavení osobních zavazadel.
Článek 8
DIPLOMATICKÉ VÝSADY
Generálnímu tajemníku a členům Výkonného výboru ICPO-INTERPOL budou nad rámec výsad a imunit udělených článkem 7 přiznány výsady a imunity, které se obvykle udělují diplomatům.
Článek 9
VYUŽÍVÁNÍ IMUNIT
Výsady a imunity přiznané články 7 a 8 této dohody nejsou uděleny dotčeným osobám pro jejich osobní prospěch, ale v zájmu řádného fungování institutů ICPO-INTERPOL.
ICPO-INTERPOL a příslušné orgány v členských zemích Organizace vykonávají práva a povinnosti ohledně zřeknutí se imunity dotčených osob, vždy když by taková imunita bránila průchodu spravedlnosti a pokud se lze imunity vzdát, aniž by byly dotčeny zájmy Organizace.
Článek 10
ODPOVĚDNOST
Příslušné orgány hostitelské země odpovídají v souladu s právními předpisy hostitelské země a mezinárodním právem za škodu způsobenou ICPO-INTERPOL a osobám uvedeným v článku 2 účastnícím se činnosti 44. Evropské regionální konference v souvislosti s jejich oficiální účastí.
Článek 11
ŘEŠENÍ SPORŮ
Jakýkoliv spor vyplývající z výkladu nebo provádění této dohody bude řešen jednáním mezi smluvními stranami.
Článek 12
OZNÁMENÍ
Tato dohoda podléhá schválení ICPO - INTERPOL a hostitelskou zemí. Obě strany si oznámí schválení této dohody, která vstoupí v platnost první den po obdržení druhého oznámení.
Na důkaz čehož níže podepsaní, řádně k tomu zmocnění, uzavřeli tuto dohodu.
Dáno v Lyonu 11. února 2016 ve dvou vyhotoveních v anglickém jazyce.
Za Českou republiku
Marie Chatardová
mimořádná a zplnomocněná
velvyslankyně České republiky
ve Francouské republice
Za Mezinárodní organizaci kriminální
policie - INTERPOL
Olivier Fourès
ředitel právního odboru |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 22/2016 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 22/2016 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dodatku č. 4 k Ujednání mezi Českou republikou a Francouzskou republikou o zastupování při udělování schengenských víz
Vyhlášeno 13. 5. 2016, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 4. 2016, částka 12/2016
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 4. 2016
22
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že výměnou nót ze dne 4. března 2016 a 21. března 2016 byl sjednán Dodatek č. 4 k Ujednání mezi Českou republikou a Francouzskou republikou o zastupování při udělování schengenských víz1).
Dodatek č. 4 vstoupil v platnost dne 1. dubna 2016.
České znění české nóty a francouzské znění francouzské nóty a její překlad do českého jazyka, jež tvoří Dodatek č. 4, se vyhlašují současně. Součástí Dodatku č. 4 jsou Pokyny pro zastupování mezi Českou republikou a Francií při vydávání víz, jež tvoří přílohu Dodatku č. 4. Do této přílohy lze nahlédnout na Ministerstvu zahraničních věcí.
Č.j. 301077/2016-KKM
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky projevuje úctu Ministerstvu zahraničních věcí a mezinárodního rozvoje Francouzské republiky a má čest sdělit následující:
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky navrhuje, aby tato výměna verbálních nót byla považována za dvojstranné ujednání mezi zastupujícím členským státem a zastupovaným členským státem podle článku 8.4 vízového kodexu.
Dohoda o vzájemném zastupování mezi Francouzskou republikou a Českou republikou uzavřená výměnou francouzských verbálních nót č. j.: 002713 z 18.2.2010 a č.j.: 16188 FAE/MPV z 15.10.2010 a českých verbálních nót č. j.: 24863/2009-KO ze 7.12.2009 a č. j.: 23758/2010-KO z 24.9.2010, jakož i výměnou nedatované české verbální nóty č. j.: 22165/2011-KO a francouzské nóty č. j.: 8841 FAE/MPV ze 17.6.2011, doplněna výměnou francouzské verbální nóty č.j.: 4583 FAE/MPV z 8.4.2013 a české verbální nóty 21551/2013-KO z 24.4.2013 (Dodatek), a dále doplněna výměnou české verbální nóty č.j.: 307488/2013-KKM z 21.10.2013 a francouzské verbální nóty č. j.: NV 1076 z 14.11.2013 (Dodatek č. 2) a následně doplněna výměnou české verbální nóty č. j.: 300787/2014-KKM ze 4.2.2014 a francouzské odpovědní nóty č. j.: 130/RT-2014 z 17.2.2014 Velvyslanectví Francie v Praze (Dodatek č. 3) se doplňuje takto:
Zastupování České republiky Francouzskou republikou se rozšiřuje na následující zemi:
-
Bangladéšská lidová republika (Dháka)
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky má čest navrhnout, aby v případě schválení tohoto textu francouzskou stranou tato nóta spolu s odpovědní nótou Ministerstva zahraničních věcí Francouzské republiky tvořily Dodatek č. 4 k Ujednání mezi Českou republikou a Francouzskou republikou o zastupování při udělování schengenských víz, který vstoupí v platnost 1. dubna 2016. Kopie zvláštního dodatku (Pokyny pro zastupování ve vydávání víz mezi Francií a Českou republikou / Guidelines for the Visa Issuance Representation between France and the Czech Republic) s aktualizovanými údaji o zastupování je přiložena k této verbální nótě.
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Ministerstvo zahraničních věcí a mezinárodního rozvoje Francouzské republiky svou nejhlubší úctou.
V Praze 4. března 2016
Ministerstvo zahraničních věcí
a mezinárodní rozvojové spolupráce
Francouzské republiky
Paříž
PŘEKLAD
MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ
A MEZINÁRODNÍHO ROZVOJE
ODBOR KONZULÁRNÍ SPRÁVY A PRO
FRANCOUZE V ZAHRANIČÍ
Paříž, 21. března 2016
REFERÁT VÍZOVÉ POLITIKY
CISLO FAE/MPV 2016-216962
Ministerstvo zahraničních věcí a mezinárodního rozvoje, odbor konzulární správy a pro Francouze v zahraničí, referát vízové politiky, projevuje úctu Velvyslanectví České republiky ve Francii a má čest sdělit společně s Ministerstvem vnitra s odkazem na českou verbální nótou č.j. 301077/2016-KKM ze 4. března 2016 obsahující žádost o zastupování při vydávání schengenských víz v Dháce (Bangladéšská lidová republika) následující:
Francouzské úřady souhlasí se zastupováním České republiky Francií při posuzování žádostí, vydávání a zamítání schengenských víz ke krátkodobému pobytu (víza typu A a C) francouzským konzulárním úřadem v Dháce (Bangladéšská lidová republika). Tato výměna nót je považována na dvoustranné ujednání obou smluvních stran podle článku 8.4 Vízového kodexu. Zastupování, které bude probíhat způsobem popsaným v dohodě o vzájemném zastupování obou smluvních stran, která byla uzavřena výměnou verbálních nót uvedených ve výše uvedené české notě a dodatkem č. 4 k Ujednání mezi Francií a Českou republikou o zastupování při udělování schengenských víz, vstoupí v platnost 1. dubna 2016.
Kontaktní údaje uvedeného francouzského konzulárního úřadu jsou následující:
Velvyslanectví Francie v Dháce
Road 108, House 18 - Gulshan - Dacca
tel: (880) 2 5881 38 11-14
E-mail: admin-etrangers.dacca-amba@diplomatie.gouv.fr
Ministerstvo zahraničních věcí a mezinárodního rozvoje, odbor konzulární správy a pro Francouze v zahraničí, referát vízové politiky, využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Velvyslanectví České republiky svou hlubokou úctou.
Velvyslanectví České republiky ve Francii
adresa
1)
Ujednání mezi Českou republikou a Francouzskou republikou o zastupování při udělování schengenských víz sjednané výměnou nót ze dne 24. září 2010 a 15. října 2010 bylo vyhlášeno pod č. 99/2010 Sb. m. s.
Dodatek k Ujednání mezi Českou republikou a Francouzskou republikou o zastupování při udělování schengenských víz sjednaný výměnou nót ze dne 8. dubna 2013 a 24. dubna 2013 byl vyhlášen pod č. 44/2013 Sb. m. s.
Dodatek č. 2 k Ujednání mezi Českou republikou a Francouzskou republikou o zastupování při udělování schengenských víz sjednaný výměnou nót ze dne 21. října 2013 a 14. listopadu 2013 byl vyhlášen pod č. 100/2013 Sb. m. s.
Dodatek č. 3 k Ujednání mezi Českou republikou a Francouzskou republikou o zastupování při udělování schengenských víz sjednaný výměnou nót ze dne 4. února 2014 a 17. února 2014 byl vyhlášen pod č. 11/2014 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 146/2016 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 146/2016 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Vyhlášeno 11. 5. 2016, částka 57/2016
146
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 29. dubna 2016
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 5. listopadu 2016 nové volby do zastupitelstva obce:
obec| okres| kraj
---|---|---
Praha-Nedvězí| hlavní město Praha| hlavní město Praha
Ministr:
Chovanec v. r. |
Vyhláška č. 144/2016 Sb. | Vyhláška č. 144/2016 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 335/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o zacházení s některými pyrotechnickými výrobky, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 6. 5. 2016, datum účinnosti 1. 6. 2016, částka 56/2016
* Čl. I - Vyhláška č. 335/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů, ve znění vyhlášky č. 267/2010 Sb., vyhlášky č. 398/2010 Sb. a vyhlášky č. 95/2014 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Závěrečné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 6. 2016
144
VYHLÁŠKA
ze dne 22. dubna 2016,
kterou se mění vyhláška č. 335/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o zacházení s některými pyrotechnickými výrobky, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 24 zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní a střeliva, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) k provedení § 6 odst. 1, § 7 a 8, § 8a odst. 4, § 10 odst. 1 písm. c), § 11a odst. 2, § 15 odst. 2, § 16 odst. 1 písm. d), § 16 odst. 2 písm. a), § 18 odst. 2, § 18 odst. 3 písm. a), § 19 odst. 3 a 6, § 19a odst. 3 a § 20 odst. 1:
Čl. I
Vyhláška č. 335/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů, ve znění vyhlášky č. 267/2010 Sb., vyhlášky č. 398/2010 Sb. a vyhlášky č. 95/2014 Sb., se mění takto:
1.
V názvu vyhlášky se slova „, střeliva a pyrotechnických předmětů a o zacházení s některými pyrotechnickými výrobky“ nahrazují slovy „a střeliva“.
2.
Úvodní věta vyhlášky zní:
„Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 24 zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní a střeliva, ve znění zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 148/2010 Sb. a zákona č. 206/2015 Sb., k provedení § 6 odst. 1, § 7 a 8, § 8a odst. 4, § 10 odst. 1 písm. c), § 11a odst. 2, § 15 odst. 2, § 16 odst. 1 písm. d), § 16 odst. 2 písm. a), § 18 odst. 2, § 18 odst. 3 písm. a), § 19 odst. 3 a 6, § 19a odst. 3 a § 20 odst. 1:“.
3.
V § 1 písm. a) se slova „pyrotechnických výrobků“ nahrazují slovy „stanovených doplňků“.
4.
V § 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
postup úřadu při kontrole označení kontrolovaných výrobků identifikačními údaji a rozsah kontrolovaných identifikačních údajů,“.
Dosavadní písmena b) až f) se označují jako písmena c) až g).
5.
V § 1 písm. d) se za slovo „značek“ vkládají slova „a dalších značek“.
6.
V § 1a písm. a) se slova „která není zkušební značkou ve smyslu § 19 odst. 1 zákona,“ zrušují.
7.
V § 1a písm. c) se slovo „národní“ a slovo „zkušebny“ zrušuje.
8.
V § 1b odst. 1 písm. a) se slovo „národní“ zrušuje, slovo „zkušebny“ se nahrazuje slovem „úřadu“ a slova „roku provedení zkoušky“ se nahrazují slovy „nebo symbolem označujícím rok provedení zkoušky (dále jen „symbol roku zkoušky“)“.
9.
V § 1b odst. 1 písm. b) se slovo „národní“ zrušuje, slovo „zkušebny“ se nahrazuje slovem „úřadu“, za slovo „dvojčíslím“ se vkládají slova „nebo symbolem“ a slovo „provedení“ se zrušuje.
10.
V § 1b odst. 1 písm. c) se za slovo „dvojčíslím“ vkládají slova „nebo symbolem“ a slovo „provedení“ se zrušuje.
11.
V § 1b odst. 2 se slovo „národní“ zrušuje a slovo „zkušebny“ se nahrazuje slovem „úřadu“.
12.
V § 1b se odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 7 zrušuje.
13.
V § 2 odstavec 1 zní:
„(1)
Při homologaci stanovených střelných zbraní (dále jen „homologace“) výrobce, dovozce, vývozce, distributor nebo opravce (dále jen „kontrolovaná osoba“) spolu se žádostí podle § 18 zákona předkládá úřadu dvě stanovené střelné zbraně; každá předkládaná stanovená střelná zbraň musí být opatřena
a)
označením kontrolované osoby obchodní firmou, pod kterou je zapsána v obchodním rejstříku, nebo názvem, jde-li o právnickou osobu, nebo jménem, jde-li o fyzickou osobu, anebo jeho ochrannou známkou,
b)
typovým označením,
c)
ráží používaného střeliva,
d)
údajem o ráži na každé výměnné hlavni, a pokud má zbraň hlavně rozdílných ráží, údajem o ráži na každé z hlavní,
e)
údajem o ráži na každém výměnném válci revolveru a
f)
jedná-li se o palnou zbraň, dále označením země nebo místa původu, výrobním číslem a datem výroby, není-li součástí výrobního čísla.“.
14.
V § 2 odst. 3 se slovo „variant“ nahrazuje slovy „výrobních provedení“ a slova „tyto varianty nemají odlišné“ se nahrazují slovy „tato výrobní provedení mají shodná“.
15.
V § 2 odst. 6 písm. c) se slovo „národní“ zrušuje a slovo „zkušebny“ se nahrazuje slovem „úřadu“.
16.
V § 2 odst. 6 písm. d) se slova „kusového ověřování“ nahrazují slovy „jednotlivého ověřování stanovených střelných zbraní“.
17.
V § 2 odst. 6 se slova „odst. 3“ nahrazují slovy „odst. 2“.
18.
V § 2 odst. 8 se slovo „kusové“ nahrazuje slovem „jednotlivé“, za slovo „zbraní“ se vkládají slova „v rozsahu homologace podle odstavce 2“, slovo „kusovém“ se nahrazuje slovem „jednotlivém“ a slova „§ 21 odst. 3“ se nahrazují slovy „§ 21 odst. 2“.
19.
V § 2 odst. 9 se za slovo „osoba,“ vkládají slova „vlastník zbraně“ a slovo „kusové“ se nahrazuje slovem „jednotlivé“.
20.
V § 2 odst. 10 se slovo „stálá“ nahrazuje slovem „Stálá“ a slova „odst. 3“ se nahrazují slovy „odst. 2“.
21.
V nadpise § 3 se za slovo „zbraní“ doplňují slova „a stanovených doplňků“.
22.
V § 3 odst. 1 se za slovo „komoru“ vkládají slova „, k samočinné zbrani pět kusů nábojů na každou nábojovou komoru“.
23.
V § 3 odstavec 2 zní:
„(2)
Není-li zbraň při předložení k ověřování nebo kontrole označení kontrolovaných výrobků identifikačními údaji označena výrobním číslem nebo rokem výroby, označí úřad zbraň pořadovým číslem zkoušky a rokem zkoušky.“.
24.
V § 3 odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 8 zní:
„(5)
Technické požadavky při kusovém ověřování jsou uvedeny v příloze č. 1, v jiném právním předpisu8) a v českých technických normách2).
8)
Vyhláška č. 370/2002 Sb., o dovoleném výrobním provedení plynové zbraně, expanzní zbraně a střeliva.“.
25.
V § 3 se odstavec 11 včetně poznámky pod čarou č. 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 12 až 15 se označují jako odstavce 11 až 14.
26.
V § 3 odst. 13 se slova „odst. 2“ nahrazují slovy „odst. 4“ a slova „odst. 3“ se nahrazují slovy „odst. 2“.
27.
V § 3 odst. 14 se slovo „národní“ zrušuje, slovo „zkušebny“ se nahrazuje slovem „úřadu“.
28.
V nadpise § 4 se za slovo „zbraní“ doplňují slova „a stanovených doplňků“.
29.
V § 4 odst. 1 se slova „odst. 3“ nahrazují slovy „odst. 2“.
30.
V § 4 odstavec 2 zní:
„(2)
Vyhoví-li zbraň při opakovaném kusovém ověřování stanoveným podmínkám, úřad na předloženou stanovenou střelnou zbraň doplní k vyznačené identifikační značce úřadu podle § 3 odst. 14
a)
jednotnou zkušební značku, pořadové číslo zkoušky a dvojčíslí nebo symbol roku zkoušky v případě, že byl ověřován soulad zbraně s technickými požadavky stanovenými na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo
b)
národní zkušební značku, pořadové číslo zkoušky a dvojčíslí nebo symbol roku zkoušky v případě, že byl ověřován soulad zbraně s národními technickými požadavky.“.
31.
V § 4 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Při opakovaném kusovém ověřování stanoveného doplňku se přiměřeně použijí ustanovení odstavců 1 a 2.“.
32.
V § 5 odst. 2 se slova „variant z hlediska stanovených technických požadavků“ nahrazují slovy „výrobních provedení s ohledem na materiálové a konstrukční provedení jednotlivých částí střeliva daného typu“ a slova „(místo a rozsah zkoušek, termín vydání certifikátu, výši správního poplatku a úplaty)“ se zrušují.
33.
V § 5 odst. 3 písm. b) se slova „písm. b)“ nahrazují slovy „písm. c)“.
34.
V § 5 odst. 3 písm. d) se slova „evidenční knihu“ nahrazují slovem „záznamy“.
35.
V § 5 odst. 3 písm. f) se bod 8 zrušuje.
36.
V § 5 odst. 3 se za písmeno f) doplňuje písmeno g), které zní:
„g)
výmetné náplně jako části střeliva uváděné na trh samostatně odpovídají technickým a bezpečnostním požadavkům stanoveným výrobcem pro daný účel použití střeliviny; úřad zahrne do zjištění výsledky posouzení shody, pokud u střeliviny bylo provedeno posouzení shody podle jiného právního předpisu, za předpokladu, že spolu se žádostí byly předloženy výsledky takového posouzení podle § 7 písm. d).“.
37.
V § 5 odst. 6 se slovo „stálé“ nahrazuje slovem „Stálé“.
38.
V § 5 odst. 7 se slovo „stálé“ nahrazuje slovem „Stálé“.
39.
§ 6 zní:
㤠6
Postup při kontrole označení kontrolovaných výrobků identifikačními údaji
(K § 11a zákona)
(1)
Při kontrole označení kontrolovaného výrobku identifikačními údaji výrobce, opravce, vývozce nebo dovozce kontrolovaného výrobku spolu s kontrolovaným výrobkem předloží úřadu technickou dokumentaci a údaje potřebné k identifikaci předkladatele a předloženého kontrolovaného výrobku, zejména údaje o:
a)
typu výrobku včetně výrobních provedení s
1.
druhem, značkou, modelem a ráží u stanovené střelné zbraně a stanoveného doplňku,
2.
druhem, značkou a ráží u stanoveného střeliva,
b)
názvu a sídle výrobce v případě dovozu.
(2)
Údaje podle odstavce 1 lze úřadu poskytnout na tiskopise, který úřad zveřejní na svých internetových stránkách.
(3)
Technická dokumentace předkládaná podle odstavce 1 obsahuje označení stanovené zbraně nebo stanoveného doplňku identifikačními údaji podle odstavce 4 nebo označení stanoveného střeliva podle odstavce 5, umístění takového označení na kontrolovaném výrobku a způsob jeho provedení.
(4)
Při kontrole označení stanovených střelných zbraní a stanovených doplňků identifikačními údaji úřad kontroluje, zda je předložená stanovená střelná zbraň nebo stanovený doplněk označen rokem výroby, výrobcem nebo státem původu a výrobním číslem.
(5)
Při kontrole označení stanoveného střeliva identifikačními údaji předloží výrobce, vývozce nebo dovozce stanovené střelivo z jedné série v množství stanoveném v příloze č. 7. Úřad rovněž určí počet předkládaných nejmenších spotřebitelských obalů. Na nejmenším spotřebitelském obalu střeliva uvede kontrolovaná osoba kromě svého označení i označení typu a ráže střeliva, číslo série a počet kusů střeliva v obalu. Typ předkládaného střeliva může zahrnovat několik výrobních provedení z hlediska stanovených technických požadavků. Úřad při kontrole označení identifikačními údaji přezkoumává úplnost a provedení identifikačních údajů na spotřebních obalech v rozsahu podle věty třetí a dále přezkoumává úplnost a provedení identifikačních údajů na každém náboji, kdy každý náboj musí být označen značkou nebo názvem výrobce a ráží střeliva.“.
Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje.
40.
V § 7 se na konci textu písmene e) doplňují slova „nebo stanoveného doplňku“.
41.
V § 7 písmeno h) zní:
„h)
technické a bezpečnostní požadavky stanovené výrobcem sloužící k prokázání splnění požadavků podle § 4 odst. 1 zákona, pokud je střelivina uváděna na trh samostatně,“.
42.
V § 7 písm. i) se slova „k pyrotechnickému výrobku“ nahrazují slovy „ke stanovenému doplňku“ a slova „nebo pyrotechnickému výrobku“ se nahrazují slovy „nebo stanovenému doplňku“.
43.
V § 8 písm. a) se slova „nebo opakovaném kusovém ověřování“ zrušují, slovo „, která“ se nahrazuje slovy „nebo stanovený doplněk, které“.
44.
V § 8 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
při opakovaném kusovém ověřování úřad na stanovené střelné zbrani nebo stanoveném doplňku, které splní stanovené technické požadavky, doplní samostatně vyznačenou identifikační značku úřadu v souladu s § 4 odst. 2 tak, aby byla zbraň označena stanoveným způsobem,“.
Dosavadní písmena b) až h) se označují jako písmena c) až i).
45.
V § 8 se písmeno g) zrušuje.
Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena g) a h).
46.
V § 8 písm. g) se slovo „národní“ zrušuje a slovo „zkušebny“ se nahrazuje slovem „úřadu“.
47.
Za § 8 se vkládá nový § 8a, který zní:
㤠8a
Označování kontrolovaných výrobků kontrolní značkou
(K § 19 zákona)
(1)
Úřad při kontrole identifikačních údajů stanovené střelné zbraně nebo stanoveného doplňku označí předložený kontrolovaný výrobek kontrolní značkou alespoň na jedné z jeho hlavních částí, pokud je předložený kontrolovaný výrobek označen identifikačními údaji ve stanoveném rozsahu a není označen platnou zkušební značkou.
(2)
Pokud úřad při kontrole identifikačních údajů stanoveného střeliva zjistí, že je označeno identifikačními údaji ve stanoveném rozsahu, určí pro každou kontrolovanou sérii stanoveného střeliva způsob a místo označení nejmenšího spotřebitelského obalu kontrolní značkou.“.
48.
V § 9 se slova „, výbušných předmětů a pomůcek pro jejich používání“ zrušují.
49.
V příloze č. 1 v bodě 1.3 se slova „Mezinárodní stálé komise pro zkoušky ručních palných zbraní (dále jen „C.I.P“)“ nahrazují slovem „C. I. P.“.
50.
V příloze č. 1 se za bod 1.4 doplňuje nový bod 1.5, který zní:
„1.5
Stanovená střelná zbraň pro brokové náboje s ocelovými broky vysokého výkonu musí být konstruována tak, že zahrdlení brokové hlavně nesmí být větší než 0,5 pro ráži 10/89 a 12/70 až 12/89 při použití ocelových broků o průměru větším než 4 mm, pro ráži 16/70 při použití ocelových broků o průměru větším než 3,5 mm, pro ráži 20/70 a 20/76 při použití ocelových broků o průměru větším než 3,25 mm, v ráži 28/70 a 28/76 při použití ocelových broků o průměru větším než 3 mm a pro ráži 410/76 při použití ocelových broků o průměru větším než 2,5 mm.“.
51.
V příloze č. 1 v bodě 2.6 písmeno a) zní:
„a)
Brokové hlavně nabíjené zezadu, s délkou nábojové komory menší než 73 mm a určené na brokové náboje se zkoušejí dvěma výstřely na hlaveň náboji s olověnými broky nebo třemi náboji s ocelovými broky u zbraní, ve kterých se používají bezolovnaté broky. Rozměry a tvrdost broků a hmotnost brokové náplně udávají rozhodnutí C. I. P. Tyto brokové náboje musí splňovat předepsané tlaky (nebo tlaky vyšší) na předepsaných místech hlavně. Pro ověření funkce opakovací nebo samonabíjecí stanovené střelné zbraně se navíc vystřelí nejméně jeden spotřební náboj z každé hlavně.“.
52.
Příloha č. 2 se zrušuje.
53.
V nadpisu přílohy č. 3 se slova „stanovených střelných zbraní, stanoveného střeliva a pyrotechnických výrobků a jejich části“ nahrazují slovy „a identifikační značky kontrolovaných výrobků“.
54.
V příloze č. 3 v bodě 1 se za slovo „značky“ vkládají slova „a identifikační značky“, za slova „§ 5 odst. 2“ se vkládají slova „, § 8a odst. 2“ a slova „Mezinárodní stálé komisi pro zkoušky ručních palných zbraní (C.I.P)“ se nahrazují slovy „C. I. P.“.
55.
V příloze č. 3 bod 1.1.1. zní:
„1.1.1.
Identifikační značky
1.1.1.1
Identifikační značka úřadu
17kB| | (1)| Česká republika
---|---|---|---
1.1.1.2
Identifikační značky zkušeben
9kB| Kiel| (2)| Spolková republika Německo
---|---|---|---
14kB| Kolín nad Rýnem| (3)
13kB| Mellrichstadt| (4)
12kB| Mnichov| (5)
11kB| Suhl| (6)
9kB| Ulm| (7)
7kB| Braunschweig| (8)
17kB| Vídeň| (9)| Spolková republika Rakousko
17kB| Ferlach| (10)
13kB| | (11)| Belgické království
9kB| | (12)| Chilská republika
9kB| | (13)| Španělské království
6kB| | (14)| Francouzská republika
15kB| | (15)| Italská republika
13kB| | (16)| Finská republika
12kB| Londýn| (17)| Spojené království Velké Británie a Severního Irska
12kB| Birmingham| (18)
9kB| | (19)| Maďarská republika
16kB| Iževsk| (20)| Ruská federace
12kB| Klimovsk| (21)
13kB| Klimovsk II| (22)
10kB| Krasnozavodsk| (23)
17kB| | (24)| Slovenská republika
11kB| | (25)| Spojené arabské emiráty
“.
56.
V příloze č. 3 bod 2 zní:
„2 Zkušební značky, které nejsou uznávány na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, a jsou platné pouze na území České republiky
4kB| (1)| Zkušební značka pro střelné zbraně a stanovené doplňky, které nelze označit značkou podle platné mezinárodní smlouvy. U zakázaných zbraní je nedílnou součástí značky číslo zkušebního protokolu ve zvláštní číselné řadě; v případě expanzní zbraně kategorie A se dále doplňuje označení ExpA
---|---|---
5kB| (2)| Zkušební značka pro střelivo, které nelze označit značkou podle platné mezinárodní smlouvy. Součástí značky je číslo zkušebního protokolu ve zvláštní číselné řadě“.
57.
Příloha č. 4 zní:
„Příloha č. 4 k vyhlášce č. 335/2004 Sb.
Kontrolní značky
14kB| (1)| Kontrolní značka pro vojenské zbraně a stanovené doplňky, které nejsou určeny k uvedení na trh České republiky
---|---|---
14kB| (2)| Kontrolní značka pro civilní zbraně, které nejsou určeny k uvedení na trh České Republiky
15kB| (3)| Kontrolní značka pro stanovené střelivo, které není určeno k uvedení na trh České republiky“.
58.
V nadpisu přílohy č. 5 se slova „, pyrotechnických výrobků, výbušných předmětů a pomůcek pro jejich používání“ zrušují.
59.
V příloze č. 5 v položce A. se slova „zbraně nebo“ nahrazují slovem „zbraně,“ a za slovo „části“ se vkládají slova „nebo doplňku“.
60.
V příloze č. 5 v položce B. se slova „zbraně nebo“ nahrazují slovem „zbraně,“, za slovo „části“ se vkládají slova „nebo doplňku“ a slovo „v“ se zrušuje.
61.
V příloze č. 5 se položka C. zrušuje.
Dosavadní položky D. až U. se označují jako položky C. až T.
62.
V příloze č. 5 položka C. zní:
„C.
Poskytnutí zkušebního střeliva při provádění činností v položkách A. a B. podle typu střeliva
1\\. kulové| 50,-
---|---
2\\. brokové| 30,-
3\\. pistolové| 20,-
4\\. revolverové| 20,-
5\\. malorážkové| 20,-
6\\. nábojky| 20,-
7\\. signální| 100,-“.
63.
V příloze č. 5 se v položce H. slova „položce H.“ nahrazují slovy „položce G.“ a slova „položce N.“ se nahrazují slovy „položce K.“.
64.
V příloze č. 5 se položky I. a J. zrušují.
Dosavadní položky K. až T. se označují jako položky I. až R.
65.
V příloze č. 5 v položce I. se písmeno d) zrušuje.
66.
V příloze č. 5 položce K. se slovo „varianty“ nahrazuje slovy „výrobního provedení“ a číslo „1000“ se nahrazuje číslem „100“.
67.
V příloze č. 5 se položky P. a R. zrušují.
Čl. II
Závěrečné ustanovení
Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2015/1535/EU ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2016.
Ministr:
Ing. Mládek, CSc., v. r. |
Vyhláška č. 143/2016 Sb. | Vyhláška č. 143/2016 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 418/2003 Sb., kterou se stanoví podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zdravotních pojišťoven krytých ze zdrojů základního fondu včetně postupu propočtu tohoto limitu, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 6. 5. 2016, datum účinnosti 10. 5. 2016, částka 56/2016
* Čl. I - Vyhláška č. 418/2003 Sb., kterou se stanoví podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 10. 5. 2016
143
VYHLÁŠKA
ze dne 3. května 2016,
kterou se mění vyhláška č. 418/2003 Sb., kterou se stanoví podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zdravotních pojišťoven krytých ze zdrojů základního fondu včetně postupu propočtu tohoto limitu, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem zdravotnictví stanoví podle § 7 odst. 3 zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 127/1998 Sb. a zákona č. 458/2011 Sb., a podle § 16 odst. 6 zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 225/1999 Sb. a zákona č. 458/2011 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 418/2003 Sb., kterou se stanoví podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zdravotních pojišťoven krytých ze zdrojů základního fondu včetně postupu propočtu tohoto limitu, ve znění vyhlášky č. 656/2004 Sb., vyhlášky č. 519/2005 Sb., vyhlášky č. 356/2007 Sb., vyhlášky č. 127/2010 Sb., vyhlášky č. 302/2012 Sb. a vyhlášky č. 280/2014 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 písm. d) se slovo „škod“ nahrazuje slovy „nákladů na hrazené služby vynaložených v důsledku protiprávního jednání vůči pojištěnci“.
2.
V § 1 odst. 2 se slova „a finanční prostředky vytvářené využíváním základního fondu, zejména úroky“ zrušují.
3.
V § 1 odst. 3 se věta první nahrazuje větou „U resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťoven (dále jen „zaměstnanecká pojišťovna“) jsou prostředky podle odstavce 2 a maximálně 0,1 % z pojistného na veřejné zdravotní pojištění po přerozdělování1) zdrojem základního fondu pouze v případě, že nebylo dosaženo vyrovnaného hospodaření základního fondu.“.
Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1)
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.“.
4.
V § 1 odst. 3 se ve větě třetí za slovo „úvěr“ doplňují slova „(dále jen „vyrovnané hospodaření“)“.
5.
V § 1 odst. 4 písm. a) se slova „regulační poplatky a“ zrušují.
6.
V § 2 odst. 1 se písmeno e) zrušuje.
Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena e) a f).
7.
V § 2 odst. 3 se věta druhá zrušuje.
8.
V § 2 odst. 5 se slovo „půjček“ nahrazuje slovem „zápůjček“.
9.
V § 3 odst. 2 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmena e) až m) se označují jako písmena d) až l).
10.
V § 3 odst. 4 písm. a) se slova „Centra mezistátních úhrad“ nahrazují slovy „subjektu, který byl pro oblast veřejného zdravotního pojištění určen jako styčné místo podle mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení, s nimiž vyslovil souhlas Parlament a jimiž je Česká republika vázána, nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie4a), a subjektu, který byl pověřen výkonem činnosti vnitrostátního kontaktního místa podle zákona o veřejném zdravotním pojištění22a)“.
Poznámka pod čarou č. 22a zní:
„22a)
§ 14c zákona č. 48/1997 Sb., ve znění zákona č. 60/2014 Sb.“.
11.
V § 3 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
U zaměstnaneckých pojišťoven je možné použít jako zdroj fondu prevence, v případě splnění podmínky vyrovnaného hospodaření základního fondu zaměstnanecké pojišťovny, prostředky provozního fondu.“.
Dosavadní odstavce 6 až 11 se označují jako odstavce 7 až 12.
12.
V § 3 se odstavec 8 zrušuje.
Dosavadní odstavce 9 až 12 se označují jako odstavce 8 až 11.
13.
V § 4 odst. 2 se písmeno e) zrušuje.
Dosavadní písmena f) až l) se označují jako písmena e) až k).
14.
V § 4 odst. 4 písm. c) se slovo „půjček“ nahrazuje slovem „zápůjček“.
15.
V § 4 odst. 4 písm. d) se slovo „půjček“ nahrazuje slovem „zápůjček“.
16.
V § 6 odst. 2 se písmeno f) zrušuje.
Dosavadní písmena g) až i) se označují jako písmena f) až h).
Čl. II
Přechodné ustanovení
V případě úroků, které jsou vytvářeny nepřevedenými finančními prostředky zdravotních pojišťoven na účty v České národní bancebance, se postupuje podle vyhlášky č. 418/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 10. května 2016.
Ministr:
Ing. Babiš v. r. |
Vyhláška č. 142/2016 Sb. | Vyhláška č. 142/2016 Sb.
Vyhláška o vymezení zón ochrany přírody Chráněné krajinné oblasti Železné hory a o změně vyhlášky č. 156/1991 Sb., o zřízení chráněné krajinné oblasti Železné hory
Vyhlášeno 6. 5. 2016, datum účinnosti 1. 6. 2016, částka 55/2016
* ČÁST PRVNÍ - VYMEZENÍ ZÓN OCHRANY PŘÍRODY CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI ŽELEZNÉ HORY (§ 1 — § 1)
* ČÁST DRUHÁ - Změna vyhlášky č. 156/1991 Sb., o zřízení chráněné krajinné oblasti Železné hory (§ 2 — § 2)
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 3 — § 3) k vyhlášce č. 142/2016 Sb.
Aktuální znění od 1. 6. 2016
142
VYHLÁŠKA
ze dne 28. dubna 2016
o vymezení zón ochrany přírody Chráněné krajinné oblasti Železné hory a o změně vyhlášky č. 156/1991 Sb., o zřízení chráněné krajinné oblasti Železné hory
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 27 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb.:
ČÁST PRVNÍ
VYMEZENÍ ZÓN OCHRANY PŘÍRODY CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI ŽELEZNÉ HORY
§ 1
Vymezení zón
(1)
Vymezují se zóny odstupňované ochrany přírody (dále jen „zóny“) na území Chráněné krajinné oblasti Železné hory.
(2)
Vyznačení hranic zón na podkladě katastrální mapykatastrální mapy, včetně elektronické podoby, je uloženo v ústředním seznamu1).
(3)
Orientační grafické znázornění zón na území Chráněné krajinné oblasti Železné hory je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
ČÁST DRUHÁ
Změna vyhlášky č. 156/1991 Sb., o zřízení chráněné krajinné oblasti Železné hory
§ 2
Ve vyhlášce č. 156/1991 Sb., o zřízení chráněné krajinné oblasti Železné hory, se § 3 a příloha 2 zrušují.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
§ 3
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2016.
Ministr:
Mgr. Brabec v. r.
Příloha k vyhlášce č. 142/2016 Sb.
Orientační grafické znázornění zón na území Chráněné krajinné oblasti Železné hory
25.8MB
1)
§ 42 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb.
Vyhláška č. 64/2011 Sb., o plánech péče, o podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území. |
Vyhláška č. 141/2016 Sb. | Vyhláška č. 141/2016 Sb.
Vyhláška o vyznačování hranic vojenských újezdů a vyznačování bezpečnostních a ochranných pásem na území vojenských újezdů (o vyznačování hranic a pásem na území vojenských újezdů)
Vyhlášeno 6. 5. 2016, datum účinnosti 21. 5. 2016, částka 55/2016
* § 1 - Předmět úpravy
* Způsob a obsah vyznačování hranic vojenského újezdu v terénu
* § 2 - (1) Hranice vojenského újezdu jsou určeny hranicemi katastrálních území, kterými je vymezeno území vojenského újezdu podle § 6 zákona o hranicích vojenských újezdů.
* § 3 - (1) Vyznačení průběhu hranic vojenského újezdu v terénu musí být zřetelné, jednoznačné a musí být provedeno hraničními znaky stanovenými touto vyhláškou.
* § 4 - Forma vyznačování hranic vojenského újezdu v terénu
* Vyznačování bezpečnostních a ochranných pásem na území vojenských újezdů
* § 5 - (1) Hranice bezpečnostního pásma na území vojenského újezdu se vyznačují podle jejich určení v rozhodnutí ministerstva o zřízení bezpečnostního pásma1) zobrazeném ve státním tematickém mapovém díle.
* § 6 - (1) Hraničním znakem vyznačujícím průběh hranic bezpečnostního pásma je výstražná pásmová tabule, na jejímž bílém podkladu jsou červeně vyznačena slova „BEZPEČNOSTNÍ PÁSMO. PŘÍSNÝ ZÁKAZ VSTUPU. NEBEZPEČÍ OHROŽENÍ ŽIVOTA!“.
* § 7 - (1) Pokud ministerstvo rozhodne o zřízení bezpečnostního pásma na území vojenského újezdu určeného jako cílová a dopadová plocha, střelnice nebo speciální cvičiště, vyznačuje se hranice tohoto pásma v terénu vojenského újezdu po celém jeho obvodu pásmovými
* § 8 - Přechodné ustanovení
* § 9 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 141/2016 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 141/2016 Sb.
Aktuální znění od 21. 5. 2016
141
VYHLÁŠKA
ze dne 3. května 2016
o vyznačování hranic vojenských újezdů a vyznačování bezpečnostních a ochranných pásem na území vojenských újezdů (o vyznačování hranic a pásem na území vojenských újezdů)
Ministerstvo obrany (dále jen „ministerstvo“) stanoví podle § 33 odst. 2 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění zákona č. 15/2015 Sb.:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví
a)
způsob, obsah a formu vyznačení hranic vojenských újezdů v terénu a
b)
způsob, obsah a formu vyznačení bezpečnostních a ochranných pásem na území vojenských újezdů.
Způsob a obsah vyznačování hranic vojenského újezdu v terénu
§ 2
(1)
Hranice vojenského újezdu jsou určeny hranicemi katastrálních územíkatastrálních území, kterými je vymezeno území vojenského újezdu podle § 6 zákona o hranicích vojenských újezdů.
(2)
Jestliže hranice vojenského újezdu probíhají
a)
po spojnici hraničních znaků, jsou vyznačeny přímo,
b)
hraničním vodním tokem, hraniční cestou, hraničním příkopem nebo jiným terénním prvkem, který neumožňuje přímé vyznačení, jsou vyznačeny nepřímo.
(3)
Při přímém vyznačení jsou hraniční znaky osazeny v čáře hranice vojenského újezdu. Při nepřímém vyznačení jsou hraniční znaky umístěny na vnější nebo vnitřní straně čáry hranice vojenského újezdu způsobem zaručujícím jednoznačnou identifikaci hranice vojenského újezdu.
§ 3
(1)
Vyznačení průběhu hranic vojenského újezdu v terénu musí být zřetelné, jednoznačné a musí být provedeno hraničními znaky stanovenými touto vyhláškou.
(2)
Hraničním znakem vyznačujícím průběh hranice vojenského újezdu je obdélníková tabule, na jejímž bílém podkladu jsou vyznačena slova „VOJENSKÝ ÚJEZD - VSTUP BEZ POVOLENÍ ZAKÁZÁN.“ (dále jen „hraniční tabule“).
(3)
Hraniční tabule se umísťuje na hranicích vojenského újezdu po celém jeho obvodu, a to zejména na místech, která jsou újezdním úřadem určena
a)
pro vstup do vojenského újezdu, nebo
b)
pro vyznačení hranic vojenského újezdu souřadnicemi uvedenými v tematickém státním mapovém díle určeném pro zobrazení hranice vojenského újezdu.
(4)
Hraniční tabule vyznačující hranici vojenského újezdu v terénu se umísťuje
a)
vždy na zlomu hranice, popřípadě terénním zlomu území vojenského újezdu,
b)
na vzájemnou viditelnost s dalšími sousedícími hraničními tabulemi s přihlédnutím k terénní nerovnosti a reliéfu krajiny území vojenského újezdu, a to ve vzdálenosti nejvýše 300 m od sebe po linii hranice,
c)
po liniích vhodných terénních prvků,
d)
na sloupku nebo jiném nosném prvku, pokud jsou pevně spojeny se zemí; umísťování hraničních tabulí na živé stromy je zakázáno,
e)
u silnic nebo místních komunikací co nejblíže krajnici těchto pozemních komunikací,
f)
do svislé nebo vodorovné plochy konstrukce staveb; umístění nesmí ohrozit stabilitu stavby nebo omezit její užívání.
(5)
Spodní hrana hraniční tabule musí být umístěna 2 000 mm nad terénem.
§ 4
Forma vyznačování hranic vojenského újezdu v terénu
(1)
Hraniční tabule je vyráběna z plechu s antikorozní vrstvou nebo ze zpevněného plastu způsobem zaručujícím vysokou odolnost vůči klimatickým vlivům a jejich změnám.
(2)
Hraniční tabule může být zhotovována ve dvou velikostech, a to jako
a)
velká hraniční tabule o rozměrech 500 mm na výšku a 700 mm na šířku, nebo
b)
malá hraniční tabule o rozměrech 300 mm na výšku a 500 mm na šířku.
(3)
Malé hraniční tabule může být jako hraničního znaku použito v případech, kdy je to účelné vzhledem k nosnému prvku, na který je umísťována.
(4)
Hraniční tabule má grafickou podobu bílého pole v červeném rámečku, ve kterém je vyznačen text červeným písmem o výšce 100 mm s využitím vyznačovacího řezu písma kapitálkou.
(5)
Sloupek, na který se umísťuje hraniční tabule, je vyroben z pozinkovaného kovu a má kruhovou formu o průměru 60 až 70 mm.
(6)
Vzor hraniční tabule je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce.
Vyznačování bezpečnostních a ochranných pásem na území vojenských újezdů
§ 5
(1)
Hranice bezpečnostního pásma na území vojenského újezdu se vyznačují podle jejich určení v rozhodnutí ministerstva o zřízení bezpečnostního pásma1) zobrazeném ve státním tematickém mapovém díle.
(2)
Hranice ochranného pásma na území vojenského újezdu se vyznačují podle jejich určení v opatření obecné povahy ministerstva o zřízení ochranného pásma2) zobrazeném ve státním tematickém mapovém díle.
(3)
Na vyznačení hranic bezpečnostního a ochranného pásma v terénu se použijí ustanovení § 2, § 3 odst. 1 a 3 až 5 a § 4 odst. 1 až 5 přiměřeně.
§ 6
(1)
Hraničním znakem vyznačujícím průběh hranic bezpečnostního pásma je výstražná pásmová tabule, na jejímž bílém podkladu jsou červeně vyznačena slova „BEZPEČNOSTNÍ PÁSMO. PŘÍSNÝ ZÁKAZ VSTUPU. NEBEZPEČÍ OHROŽENÍ ŽIVOTA!“.
(2)
Hraničním znakem vyznačujícím průběh hranic ochranného pásma je pásmová tabule, na jejímž bílém podkladu jsou červeně vyznačena slova „OCHRANNÉ PÁSMO. PŘÍSNÝ ZÁKAZ VSTUPU!“.
(3)
Pásmové tabule podle odstavců 1 a 2 mohou být zhotovovány ve dvou velikostech, a to jako
a)
velký hraniční znak o rozměrech 500 mm na výšku a 700 mm na šířku, nebo
b)
malý hraniční znak o rozměrech 300 mm na výšku a 500 mm na šířku.
(4)
Pokud pásmová tabule vyznačuje
a)
hranici bezpečnostního pásma v místě určeném v rozhodnutí ministerstva o jejich zřízení pro vstup na tato území, nebo
b)
hranici ochranného pásma v místě určeném opatřením obecné povahy ministerstva o jejich zřízení pro vstup na toto území,
označuje se jako závorová tabule; závorová tabule se umísťuje společně s dopravní značkou upravující podmínky provozu na pozemních komunikacích na území bezpečnostního nebo ochranného pásma na závorové zábraně.
(5)
Vzory pásmových tabulí a závorové tabule jsou uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce.
§ 7
(1)
Pokud ministerstvo rozhodne o zřízení bezpečnostního pásma na území vojenského újezdu určeného jako cílová a dopadová plocha, střelnice nebo speciální cvičiště, vyznačuje se hranice tohoto pásma v terénu vojenského újezdu po celém jeho obvodu pásmovými tabulemi podle § 6 odst. 1 nebo závorovými tabulemi na účelových komunikacích, a to trvale.
(2)
Pokud ministerstvo rozhodne o zřízení bezpečnostního pásma na území vojenského újezdu určeného jako výcvikový prostor ozbrojených sil České republiky dočasného charakteru, vyznačuje se hranice tohoto pásma po celém jeho obvodu závorovými tabulemi na účelových komunikacích v místě určeném ke vstupu do bezpečnostního pásma, a to na dobu nezbytně nutnou pro provedení výcviku.
§ 8
Přechodné ustanovení
Hraniční, pásmové tabule a závorové tabule, které vyznačují hranice vojenských újezdů, bezpečnostních nebo ochranných pásem do data nabytí účinnosti této vyhlášky, je možné k vyznačení hranic vojenských újezdů, bezpečnostních a ochranných pásem využívat s přihlédnutím k jejich fyzickému a uživatelskému stavu a umístění v souladu s účelem vyznačení příslušných hranic v terénu podle této vyhlášky nejdéle do 31. prosince 2020.
§ 9
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení.
Ministr:
MgA. Stropnický v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 141/2016 Sb.
Vzor hraniční tabule
1005kB
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 141/2016 Sb.
Vzory pásmových a závorových tabulí
Vzor hraniční tabule bezpečnostního pásma
1.1MB
Vzor hraniční tabule ochranného pásma
671kB
Vzor závorové tabule pro vyznačení hranice bezpečnostního pásma
680kB
Vzor závorové tabule pro vyznačení hranice ochranného pásma
633kB
1)
§ 44 odst. 2 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
2)
§ 44 odst. 3 zákona č. 222/1999 Sb. |
Zákon č. 140/2016 Sb. | Zákon č. 140/2016 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 6. 5. 2016, datum účinnosti 21. 5. 2016, částka 55/2016
* Čl. I - V § 4 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 29 zní:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 21. 5. 2016
140
ZÁKON
ze dne 12. dubna 2016,
kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
V § 4 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 29 zní:
„(2)
Při rozhodování o nároku a výši příspěvku na zvláštní pomůcku podle § 9 až 12 v případě, že je jeho příjemcem nezletilé dítě nebo osoba s omezenou svéprávností, se předchozí souhlas soudu podle občanského zákoníku29) nevyžaduje. Předchozí souhlas soudu se nevyžaduje ani u samotného nákupu zvláštní pomůcky pořízené s využitím příspěvku a všech navazujících a souvisejících řízení před příslušnými úřady.
29)
§ 461 odst. 1 a § 898 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 139/2016 Sb. | Zákon č. 139/2016 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi), a zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 6. 5. 2016, datum účinnosti 6. 5. 2016, částka 54/2016
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2017
139
ZÁKON
ze dne 19. dubna 2016,
kterým se mění zákon č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi), a zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi)
Čl. I
Zákon č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi), se mění takto:
1.
V § 2 odst. 1 písm. e) bodě 1 se číslo „20“ nahrazuje číslem „10“.
2.
V § 5 odstavec 7 zní:
„(7)
Distributor je povinen klasifikovat podle § 4 audiovizuální upoutávky nebo jiné formy reklamy vztahující se k jím distribuovanému kinematografickému dílu určené pro kinematografická představení, pokud z hlediska vhodnosti obsahu pro děti a mladistvé splňují podmínky pro klasifikaci podle § 4 odst. 2 písm. c) nebo d), a je povinen takovou klasifikaci oznámit pořadateli kinematografického představení. Distributor kinematografického díla již klasifikovaného podle § 4 odst. 2 písm. c) nebo d) je povinen zajistit, aby audiovizuální upoutávky nebo jiné formy reklamy vztahující se k takovému kinematografickému dílu obsahovaly označení klasifikace pro takové kinematografické dílo, je-li kinematografické dílo klasifikováno přísněji, než jak byla podle věty prvé klasifikována audiovizuální upoutávka nebo jiná forma reklamy k němu se vztahující.“.
3.
V § 6 odstavce 5 a 6 znějí:
„(5)
Výrobce nebo koproducent uvedený v odstavci 1 je povinen předat Národnímu filmovému archivu rozmnoženiny českého kinematografického díla, které jsou předmětem smlouvy uzavřené podle odstavce 4, ve lhůtě do 6 měsíců od uzavření smlouvy; digitální rozmnoženiny nesmějí být šifrovány. Ve stejné lhůtě je výrobce nebo koproducent povinen předat Národnímu filmovému archivu rovněž ostatní věci, které jsou předmětem smlouvy.
(6)
Na výrobce nebo koproducenta podle odstavce 1, který je současně příjemcem podpory kinematografie podle § 31 odst. 1 písm. b), se povinnost podle odstavce 1 nevztahuje. Takový výrobce nebo koproducent je však povinen do 60 dnů ode dne zveřejnění tohoto díla nabídnout písemně Národnímu filmovému archivu jednu nepoškozenou rozmnoženinu takového díla v kvalitě rozmnoženiny určené pro kinematografická představení, popřípadě více takových rozmnoženin za podmínek podle odstavce 2, propagační materiály k tomuto dílu a kopii jeho literárního scénáře, a to formou návrhu na uzavření darovací smlouvy ve prospěch České republiky. Pro předání věci po přijetí takové nabídky se použije odstavec 5 obdobně.“.
4.
V § 6 se na začátek odstavce 7 vkládá věta „Okamžikem předání věci podle odstavce 5 nebo 6 se tato věc stává majetkem České republiky, s nímž je příslušný hospodařit Národní filmový archiv12).“.
5.
V § 7 odst. 1 se za slovo „Výrobce“ vkládá slovo „českého“.
6.
V § 8 odst. 3 se slova „, k nimž má oprávnění zpřístupnit dílo veřejnosti,“ zrušují a slova „občanským sdružením20)“ se nahrazují slovy „spolkům20), ústavům46)“.
Poznámky pod čarou č. 20 a 46 znějí:
„20)
§ 214 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
46)
§ 402 občanského zákoníku.“.
7.
V § 8 odst. 6 se slova „úkony učiněné“ nahrazují slovy „jednání učiněná“ a slovo „neplatné“ se nahrazuje slovem „neplatná“.
8.
V § 9 odst. 3 se věty třetí a čtvrtá nahrazují větami „Návrh statutu Fondu nebo jeho změn předkládá ředitel Fondu ministru kultury (dále jen „ministr“), a to po projednání s Dozorčím výborem (dále jen „Výbor“) a odsouhlasení Radou Fondu (dále jen „Rada“). Rada posuzuje návrh statutu Fondu nebo jeho změn v rozsahu své působnosti podle § 13 odst. 1.“.
9.
V § 10 odst. 1 písm. a) se slova „, poplatku z vysílání reklamy25)“ včetně poznámky pod čarou č. 25 zrušují.
10.
V § 10 odst. 1 písm. b) se slovo „audiovize“ nahrazuje slovem „kinematografie“.
11.
V § 10 odst. 1 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní:
„h)
vykonává metodickou, propagační a koncepční činnost v oblasti kinematografie a filmového průmyslu,“.
Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno i).
12.
V § 11 odst. 1 se slova „Dozorčí výbor (dále jen „Výbor“)“ nahrazují slovem „Výbor“.
13.
V § 12 odst. 3 písmeno c) zní:
„c)
vydává rozhodnutí o filmových pobídkách a pobídkových projektech,“.
14.
V § 13 odst. 1 písm. c) se slova „, a to s přihlédnutím k expertní analýze“ nahrazují slovy „a podmínkách, za nichž je podpora poskytnuta“.
15.
V § 13 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Je-li člen Rady vyloučen z rozhodování o žádosti o podporu, je vyloučen z rozhodování o všech žádostech o podporu podaných pro stejný dotační okruh v rámci jedné výzvy podle § 33 odst. 1.“.
16.
V § 14 odstavec 2 zní:
„(2)
Členové Rady jsou voleni a odvoláváni Poslaneckou sněmovnou na návrh ministra z řad uznávaných osobností, které mají zkušenosti z oblasti kinematografie, navržených odborovými organizacemi sdružujícími pouze autory audiovizuálních děl nebo děl audiovizuálně užitých, spolky, obecně prospěšnými společnostmi, ústavy a zájmovými sdruženími právnických osob působícími v oblasti kinematografie, s výjimkou kolektivních správců autorských práv nebo práv souvisejících s právem autorským, a dále středními a vyššími odbornými školami filmového zaměření a vysokými školami filmového zaměření (dále jen „profesní organizace“). Návrhy se podávají Fondu, který je předá ministrovi.“.
17.
V § 14 odst. 8 se za slovo „Podrobnosti“ vkládají slova „o náležitostech návrhu kandidáta na člena Rady a postupu při jeho projednávání, o volbě předsedy a místopředsedy Rady a“.
18.
V § 15 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
plně svéprávná,“.
19.
V § 16 odst. 1 písmeno d) zní:
„d)
dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu, jímž byla členu Rady omezena svéprávnost,“.
20.
§ 17 včetně nadpisu zní:
㤠17
Výbor
(1)
Výbor kontroluje činnost a hospodaření Fondu.
(2)
Při výkonu kontroly podle odstavce 1 jsou členové Výboru oprávněni nahlížet do všech dokladů a záznamů Fondu v držení Fondu.
(3)
Člen Výboru je vyloučen z projednání a hlasování o věci a odstavec 2 se nepoužije v případě, že má na projednávané věci osobní zájem nebo by mu v souvislosti s projednávanou věcí nebo s přístupem k dokladům a záznamům podle odstavce 2 mohla vzniknout osobní výhoda, a to přímo nebo prostřednictvím osoby blízké.“.
Poznámka pod čarou č. 30 se zrušuje.
21.
V § 18 odstavec 2 zní:
„(2)
Dva členové Výboru jsou jmenováni a odvoláváni ministrem, 2 členové Výboru jsou jmenováni a odvoláváni ministrem financí a 5 členů Výboru je jmenováno a odvoláváno na návrh plátce nebo poplatníka audiovizuálních poplatků ministrem; návrhy se podávají Fondu, který je předá ministrovi.“.
22.
V § 18 odst. 3 se věta druhá zrušuje.
23.
V § 18 odst. 9 se za slovo „Podrobnosti“ vkládají slova „o náležitostech návrhu kandidáta na člena Výboru a postupu při jeho projednávání, o volbě předsedy a místopředsedy Výboru a“.
24.
V § 19 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
plně svéprávná,“.
25.
V § 20 odst. 1 písm. b) se slovo „ministrovi“ nahrazuje slovy „tomu, kdo je oprávněn jej do funkce jmenovat“.
26.
V § 20 odst. 1 písmeno d) zní:
„d)
dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu, jímž byla členu Výboru omezena svéprávnost,“.
27.
V § 20 odst. 1 písm. g) se slovo „poplatník“ nahrazuje slovy „poplatník nebo plátce audiovizuálního poplatku“.
28.
V § 20 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „Ministr odvolá člena Výboru z funkce,“ nahrazují slovy „Ten, kdo je oprávněn člena Výboru jmenovat do funkce, jej odvolá,“.
29.
V § 20 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
to navrhl a řádně odůvodnil plátce nebo poplatník audiovizuálního poplatku, na jehož návrh byl člen Výboru jmenován.“.
30.
V § 21 odst. 1 se slova „za každou organizaci obsahové a ekonomické“ zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „Návrhy se podávají Fondu, který je předá ministrovi.“.
31.
V § 21 odst. 2 písmeno a) zní:
„a)
je plně svéprávná,“.
32.
V § 21 odst. 2 písm. c) se slova „a zkušenou“ zrušují a na konci textu písmene c) se doplňují slova „má zkušenosti s činnostmi, jejichž podpora je předmětem dotačního okruhu podle § 31, za který je navržena, a“.
33.
V § 21 odst. 3 se za slova „s funkcí“ vkládají slova „člena Rady, člena Výboru,“.
34.
V § 21 odst. 4 se slova „s pracovním poměrem“ nahrazují slovy „se základním pracovněprávním vztahem“.
35.
V § 21 odst. 5 se slova „obsahové a ekonomické“ zrušují.
36.
V § 22 odst. 1 se slova „, ze kterého bude ředitel Fondu nebo jím pověřený zaměstnanec Fondu za přítomnosti alespoň dvou členů Rady k tomu pověřených Radou, losem vybírat experty, kteří vytvoří expertní analýzy“ a věta poslední zrušují.
37.
V § 22 odst. 2 písmeno c) zní:
„c)
dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu, jímž byla členu Výboru omezena svéprávnost,“.
38.
V § 22 odst. 3 se na konci písmene d) slovo „nebo“ zrušuje.
39.
V § 22 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
expertní analýzy vypracované expertem neplní podle usnesení Rady účel uvedený v § 23 odst. 1.“.
40.
V § 23 odst. 2 se slova „jednu obsahovou a jednu ekonomickou expertní analýzu“ nahrazují slovy „2 expertní analýzy“.
41.
V § 23 odstavec 3 zní:
„(3)
Podrobnosti o náležitostech návrhu kandidáta na experta a postupu při jeho podávání, o výběru expertů pro vypracování expertních analýz, o náležitostech expertní analýzy a o výši odměny experta stanoví statut Fondu.“.
42.
§ 24 včetně poznámky pod čarou č. 47 zní:
㤠24
(1)
Finančními zdroji Fondu jsou zejména
a)
audiovizuální poplatky,
b)
správní poplatky podle tohoto zákona,
c)
příjem ze sjednaných podílů Fondu na zisku z podpořených projektů,
d)
příjmy z nakládání s majetkem České republiky, se kterým je Fond příslušný hospodařit,
e)
úroky z prostředků Fondu uložených v bance,
f)
příjmy z majetkových účastí České republiky na podnikání právnických osob ve filmovém průmyslu, s nimiž je příslušný hospodařit Fond,
g)
příjmy z veřejných sbírek pořádaných ve prospěch Fondu a podpory kinematografie,
h)
příjmy z využití kinematografických děl, pokud byla na Fond převedena,
i)
příjmy za užití kinematografických děl, u nichž Fond vykonává autorská práva výrobce, která na něj přešla na základě jiného právního předpisu, a u nichž se Fond považuje za výrobce17),
j)
příjmy z cenných papírů nabytých Fondem od jiných osob,
k)
dary, dědictví a odkazy pro Fond,
l)
odvody za porušení rozpočtové kázně32) včetně penále,
m)
dotace ze státního rozpočtu,
n)
dotace ze státního rozpočtu účelově určená na filmové pobídky,
o)
každoročně poskytovaná dotace ze státního rozpočtu účelově určená na poskytování podpory kinematografie, jejíž výši a způsob výpočtu upravuje § 24a, a
p)
další zdroje stanovené jinými právními předpisy33).
(2)
Zůstatek finančních zdrojů Fondu na konci kalendářního roku zůstává Fondu a převádí se do následujícího kalendářního roku; zůstatek zdrojů Fondu podle odstavce 1 písm. m) až o) lze použít v následujících letech pouze na účel, na který byla dotace poskytnuta, a v souladu s odstavcem 3, přičemž tyto dotace podléhají finančnímu vypořádání za rok, v němž dojde k ukončení používání nebo poskytování finančních prostředků na příslušný účel.
(3)
Z finančních zdrojů Fondu podle odstavce 1 písm. a) až m), o) a p) se hradí poskytování podpory kinematografie podle okruhů podle § 31 a ostatní výdaje, včetně výdajů podle § 11 odst. 4, pokud nejsou pokryty z dotace podle § 11 odst. 4. Z finančních zdrojů Fondu podle odstavce 1 písm. n) se hradí poskytování filmových pobídek. Dotace ze státního rozpočtu podle odstavce 1 písm. o) je do výše upravené v § 24a nároková.
(4)
Fond vytváří fond kulturních a sociálních potřeb, na jehož tvorbu a hospodaření s prostředky se použijí ustanovení zvláštního právního předpisu obdobně47).
(5)
Fond může po předchozím souhlasu Ministerstva financí zřídit u banky nebo pobočky zahraniční banky nad rámec účtů u České národní banky účet, popřípadě účty, na kterých bude vedena část finančních zdrojů podle odstavce 1, a ze kterých lze uskutečňovat výdaje související s pracovní cestou prostřednictvím platebních karet při pracovních cestách. Prostřednictvím platebních karet lze z těchto účtů uskutečňovat další výdaje, jejichž úhradu není možné provést jiným způsobem.
47)
Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů.“.
43.
Za § 24 se vkládá nový § 24a, který zní:
㤠24a
(1)
Finančním zdrojem Fondu je každoročně poskytovaná dotace ze státního rozpočtu, jejíž výše odpovídá částce výnosů Fondu z audiovizuálních poplatků za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, ve kterém se sestavuje rozpočet Fondu na následující kalendářní rok.
(2)
Podkladem pro určení částky výnosů podle odstavce 1 je roční účetní závěrka Fondu.“.
44.
V § 25 se na konci písmene b) slovo „a“ nahrazuje čárkou.
45.
V § 25 se na konci písmene c) tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
poplatek z vysílání reklamy.“.
46.
V § 26 odstavec 6 zní:
„(6)
Plátce poplatku z kinematografického představení je povinen vést evidenci pro účely poplatku, jež obsahuje veškeré údaje vztahující se k poplatkové povinnosti, zejména
a)
název audiovizuálního díla a datum pořádání kinematografického představení,
b)
počet diváků kinematografického představení a výši vstupného vybraného za pořádání kinematografického představení.“.
47.
Za § 28 se vkládají nové § 28a až 28c, které včetně nadpisů znějí:
㤠28a
Poplatek z vysílání reklamy
(1)
Poplatníkem poplatku z vysílání reklamy je provozovatel jiného než místního nebo regionálního televizního vysílání nechráněného podmíněným přístupem, který toto vysílání provozuje na základě licence k vysílání šířenému prostřednictvím vysílačů a šíří program, do něhož jsou zařazována rovněž kinematografická díla.
(2)
Předmětem poplatku z vysílání reklamy je příjem z vysílání reklamy.
(3)
Základem poplatku z vysílání reklamy je u poplatníka, který
a)
je účetní jednotkou, výnos z vysílání reklamy,
b)
není účetní jednotkou, příjem z vysílání reklamy.
(4)
Pokud poplatník dosahuje výnos nebo příjem nepřímým prodejem vysílacího času prostřednictvím osob, které jsou spojenými osobami podle zákona upravujícího daně z příjmů s poplatníkem a které nejsou konečnými uživateli vysílacího času, zahrnuje se do základu poplatku namísto tohoto výnosu nebo příjmu výnos nebo příjem, kterého by poplatník dosáhl přímým prodejem tohoto vysílacího času.
(5)
Sazba poplatku z vysílání reklamy činí 2 %.
(6)
Poplatkovým obdobím je kalendářní rok.
(7)
Poplatník poplatku z vysílání reklamy je povinen vést v evidenci pro účely poplatku údaje vztahující se k jeho poplatkové povinnosti, a to
a)
datum, kdy byl poskytnut vysílací čas pro reklamu,
b)
jméno osoby, které poplatník poskytuje vysílací čas,
c)
daňové identifikační číslo osoby, které poplatník poskytuje vysílací čas,
d)
celkovou peněžní hodnotu vysílacího času pro reklamu, který byl poskytnut k datu podle písmene a) za poplatkové období,
e)
výši vypočteného poplatku za poplatkové období.
§ 28b
Dorovnání poplatku z vysílání reklamy
(1)
Činí-li celkový výnos poplatku z vysílání reklamy méně než 150 000 000 Kč, poplatek se zvýší o dorovnání poplatku z vysílání reklamy, které se vypočte jako součin
a)
rozdílu mezi částkou 150 000 000 Kč a součtem poplatků z vysílání reklamy všech poplatníků a
b)
koeficientu.
(2)
Koeficient se vypočte jako podíl poplatku z vysílání reklamy poplatníka a součtu poplatků z vysílání reklamy všech poplatníků.
(3)
Dorovnání poplatku z vysílání reklamy je příslušenstvím poplatku.
§ 28c
Stanovení a placení dorovnání poplatku z vysílání reklamy
(1)
Správce poplatku vyměří dorovnání poplatku z vysílání reklamy v platebním výměru, kterým se vyměřuje poplatek.
(2)
Dorovnání poplatku z vysílání reklamy je splatné ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení platebního výměru.
(3)
Doměřuje-li správce poplatku poplatek z vysílání reklamy, správce poplatku doměří z moci úřední dorovnání poplatku z vysílání reklamy všem poplatníkům. Je-li doměřené dorovnání poplatku z vysílání reklamy vyšší než poslední stanovené dorovnání, je rozdíl splatný ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení dodatečného platebního výměru.“.
48.
V § 29 odst. 4 se za slovo „plátce“ vkládají slova „nebo poplatník“.
49.
V § 29 odst. 5 se za slovo „Plátce“ vkládají slova „nebo poplatník“.
50.
V § 29 odst. 6 se slova „Formu a strukturu“ nahrazují slovem „Strukturu“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Poplatkové přiznání jsou plátci i poplatníci poplatků povinni podávat v elektronické podobě prostřednictvím elektronické aplikace přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
51.
V hlavě čtvrté nadpis dílu 4 zní: „Evidence v oblasti podpory kinematografie“.
52.
Nadpis § 30 zní: „Evidence v oblasti podpory kinematografie“.
53.
V § 31 odst. 2 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b).
54.
V § 31 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Fond zveřejní k 31. lednu každého kalendářního roku způsobem umožňujícím dálkový přístup výši prostředků, které plánuje v daném roce poskytnout, zejména odhad
a)
celkových výdajů Fondu ve všech dotačních okruzích podle odstavce 1 za kalendářní rok,
b)
výdajů v jednotlivých okruzích za kalendářní rok a
c)
výdajů v jednotlivých okruzích v návaznosti na jednotlivé výzvy podle § 33 odst. 1.“.
55.
V § 32 odst. 2 se slova „ve smlouvě je sjednáno zvláštní ustanovení o podílu“ nahrazují slovy „ve výroku rozhodnutí o poskytnutí podpory se uvede podíl“.
56.
V § 33 odstavec 1 zní:
„(1)
Fond na základě koncepce Rady vyhlašuje výzvy k podávání žádostí o podporu kinematografie.“.
57.
Poznámka pod čarou č. 36 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
58.
V § 34 odst. 4 se slova „b) až g)“ nahrazují slovy „b) až f) a v případech uvedených v § 39 odst. 3 rovněž předpokladů podle § 39 odst. 1 písm. a)“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Splnění předpokladů podle § 39 odst. 1 písm. b) až f) se osvědčuje čestným prohlášením.“.
59.
V § 35 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Postup, jímž jsou přijímána rozhodnutí Rady o žádostech o podporu kinematografie, stanoví statut Fondu. V odůvodnění rozhodnutí se Rada vypořádá též s expertními analýzami.
(5)
Rada může ve výjimečných případech rozhodnout i bez expertních analýz, zejména pokud Fond nemá dostatek jmenovaných expertů pro příslušný okruh podle § 31, kteří nejsou vyloučeni pro podjatost, nebo pokud expert, který byl pověřen vypracováním expertní analýzy, nedodá expertní analýzu včas.“.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 6 a 7.
60.
V § 35 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8)
Pro řízení, ve kterém se rozhoduje o podpoře kinematografie podle tohoto zákona, se nepoužije ustanovení § 146 správního řádu.“.
61.
V § 36 odst. 1, 3 a 4 se slova „podmínek stanovených v“ zrušují.
62.
V § 36 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Žádost o změnu rozhodnutí o podpoře kinematografie se podává v elektronické podobě prostřednictvím elektronické aplikace přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup. Žádost o změnu rozhodnutí o podpoře kinematografie musí být žadatelem vložena v elektronické podobě do systému Fondu vedeného způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
63.
V § 37 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Kancelář Fondu předá Radě žádost o podporu kinematografie podle věty předchozí a expertní analýzy.“.
64.
V § 37 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „O zastavení řízení o žádosti o podporu kinematografie, která nesplňuje formální náležitosti podle § 34, rozhoduje ředitel Fondu.“.
65.
V § 37 odstavec 2 zní:
„(2)
O žádosti o podporu kinematografie podle odstavce 1 musí Rada rozhodnout nejdéle do 90 dnů od konce lhůty pro podávání žádostí o podporu kinematografie.“.
66.
V § 37 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
O hlasování Rady o žádosti o podporu kinematografie se pořizuje protokol, který obsahuje údaje o tom, jak každý člen Rady žádost hodnotil a jak o ní hlasoval.“.
67.
V § 38 odst. 1 písm. a) se slova „podmínek stanovených v“ zrušují.
68.
V § 38 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a protokol o hlasování Rady o žádosti o podporu kinematografie a o žádosti o změnu rozhodnutí o podpoře kinematografie“.
69.
V § 38 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
informace o
1.
výši a formě poskytnuté podpory kinematografie a o lhůtě pro dokončení projektu, na jehož realizaci byla podpora kinematografie poskytnuta,
2.
změnách výše nebo formy poskytnuté podpory kinematografie nebo lhůty pro dokončení projektu, o nichž bylo rozhodnuto na základě žádosti podle § 36, a
3.
zamítnutí žádosti o podporu kinematografie a žádosti o změnu rozhodnutí o podpoře kinematografie.“.
70.
§ 39 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 48 zní:
㤠39
Příjemce podpory kinematografie
(1)
Příjemce podpory kinematografie musí splňovat tyto předpoklady:
a)
je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro majetkovou nebo hospodářskou trestnou činnost, včetně případů, kdy jde o přípravu, pokus nebo účastenství na takové trestné činnosti, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen; jde-li o právnickou osobu, musí tento předpoklad splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu, a je-li statutárním orgánem příjemce podpory či členem statutárního orgánu příjemce podpory právnická osoba, musí tento předpoklad splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu této právnické osoby; je-li příjemcem podpory zahraniční právnická osoba prostřednictvím své organizační složky, musí předpoklad podle tohoto písmene splňovat vedle uvedených osob rovněž vedoucí této organizační složky; tento předpoklad musí příjemce podpory splňovat jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání nebo trvalého pobytu,
b)
neprobíhá insolvenční řízení, ve kterém se řeší úpadek nebo hrozící úpadek příjemce, v posledních 3 letech nebylo rozhodnuto o jeho úpadku, o zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že jeho majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo o zrušení konkurzu proto, že pro uspokojení věřitelů byl jeho majetek zcela nepostačující, nebo nebyla vůči němu zavedena nucená správa podle jiného právního předpisu,
c)
není v likvidaci,
d)
nemá splatné nedoplatky na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, a to jak v České republice, tak ve státě sídla, místa podnikání nebo trvalého pobytu,
e)
nemá evidován nedoplatek u orgánů Finanční správy České republiky a orgánů Celní správy České republiky ani u obdobných orgánů státu, ve kterém má sídlo, místo podnikání nebo trvalý pobyt s výjimkou nedoplatku, u kterého bylo povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,
f)
nemá splatné nedoplatky na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to jak v České republice, tak ve státě sídla, místa podnikání nebo trvalého pobytu a
g)
nemá nesplněné splatné závazky vůči Fondu.
(2)
Za účelem doložení bezúhonnosti žadatele, který je občanem České republiky, si Fond vyžádá podle jiného právního předpisu výpis z evidence Rejstříku trestů žadatele. Je-li žadatelem právnická osoba se sídlem na území České republiky, vyžádá si výpis z evidence Rejstříku trestů této právnické osoby a taktéž statutárního orgánu nebo každého člena statutárního orgánu této právnické osoby, a je-li jejím statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu této právnické osoby taktéž právnická osoba se sídlem na území České republiky, vyžádá si též výpis z evidence Rejstříku trestů této právnické osoby, která působí ve funkci statutárního orgánu žadatele a taktéž statutárního orgánu nebo každého člena statutárního orgánu této právnické osoby, která působí ve funkci statutárního orgánu žadatele.
(3)
Je-li žadatelem občan jiného státu nebo občan České republiky, který v posledních 3 letech soustavně pobýval v jiném státu po dobu minimálně 6 měsíců, připojí za účelem doložení bezúhonnosti výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu nebo státu, ve kterém v posledních 3 letech soustavně pobýval po dobu minimálně 6 měsíců (dále jen „zahraniční výpis z evidence trestů“). Je-li žadatelem občan jiného státu, připojí za účelem doložení bezúhonnosti taktéž výpis z evidence trestů České republiky (dále jen „tuzemský výpis z evidence trestů“). Je-li žadatelem právnická osoba, připojí za účelem doložení bezúhonnosti zahraniční výpis z evidence trestů a tuzemský výpis z evidence trestů takovéto právnické osoby a taktéž statutárního orgánu nebo každého člena statutárního orgánu, a je-li jejím statutárním orgánem nebo členem jejího statutárního orgánu právnická osoba, připojí též zahraniční výpis z evidence trestů a tuzemský výpis z evidence trestů této právnické osoby a taktéž statutárního orgánu nebo každého člena statutárního orgánu této právnické osoby. Cizinec, který byl nebo je státním občanem jiného členského státu Evropské unie, nebo který měl nebo má bydliště v jiném členském státě Evropské unie, může místo zahraničním výpisem z evidence trestů bezúhonnost doložit výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů jiného členského státu Evropské unie48).
(4)
Nevydává-li stát uvedený v odstavci 3 zahraniční výpis z evidence trestů, předloží fyzická osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem státu, jehož je občanem, nebo před notářem státu posledního pobytu, nebo před notářem České republiky. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce a mohou být nahrazeny dokladem o uznání odborné kvalifikace, pokud takový doklad prokazuje i splnění podmínky bezúhonnosti a není starší než 3 měsíce.
48)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.“.
71.
V § 40 odstavec 3 zní:
„(3)
Příjemce prostředků Fondu ve výši 3 000 000 Kč a výše je povinen předložit Fondu spolu s vyúčtováním podle odstavce 2 zprávu auditora o ověření vynaložených nákladů. Náležitosti zprávy auditora, které jsou v souladu se zákonem č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, a standardy Rady pro mezinárodní auditorské a ověřovací standardy (IAASB), stanoví metodika Fondu.“.
72.
V § 40 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Všechna podání související s podporou kinematografie, která žadatel nebo příjemce podpory činí vůči Fondu, se podávají v elektronické podobě prostřednictvím elektronické aplikace přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup. Taková podání musí být žadatelem nebo příjemcem podpory kinematografie vložena v elektronické podobě do systému Fondu způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
73.
§ 42 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 49 zní:
㤠42
Podmínky pro poskytování filmových pobídek a vymezení pojmů
(1)
Filmovou pobídku lze poskytnout na výrobu audiovizuálního díla,
a)
jehož výroba alespoň částečně probíhá v České republice,
b)
které je
1.
hraným nebo animovaným audiovizuálním dílem, jehož délka činí minimálně 70 minut,
2.
dokumentárním audiovizuálním dílem, jehož délka činí minimálně 70 minut,
3.
dílem hraného audiovizuálního seriálu, jehož délka činí minimálně 30 minut, nebo audiovizuálním seriálem o více takových dílech, nebo
4.
dílem animovaného audiovizuálního seriálu, jehož délka činí minimálně 5 minut, nebo audiovizuálním seriálem o více takových dílech,
c)
které splňuje obsahové předpoklady, jimiž se pro účely filmové pobídky rozumí, že obsah audiovizuálního díla
1.
je v souladu s příslušnými předpisy Evropské unie49), což se prokazuje kulturním testem při podání žádosti o registraci,
2.
je v souladu s právními předpisy České republiky a
3.
není pornografické povahy, neschvaluje násilí nebo otevřeně neuráží lidskou důstojnost, a
d)
jehož celková výše uznatelných nákladů dosáhne bez daně z přidané hodnoty alespoň
1.
15 000 000 Kč v případě podle písmene b) bodu 1,
2.
2 000 000 Kč v případě podle písmene b) bodu 2,
3.
8 000 000 Kč v případě podle písmene b) bodu 3, je-li pobídkovým projektem jeden díl hraného audiovizuálního seriálu,
4.
násobku částky 8 000 000 Kč a počtu dílů v případě podle písmene b) bodu 3, je-li pobídkovým projektem více dílů hraného audiovizuálního seriálu,
5.
1 000 000 Kč v případě podle písmene b) bodu 4, je-li pobídkovým projektem jeden díl animovaného audiovizuálního seriálu, nebo
6.
násobku částky 1 000 000 Kč a počtu dílů v případě podle písmene b) bodu 4, je-li pobídkovým projektem více dílů animovaného audiovizuálního seriálu.
(2)
Pro účely filmových pobídek se výrobou audiovizuálního díla rozumí pořízení zvukově obrazového záznamu audiovizuálního díla, což zahrnuje
a)
přípravné práce,
b)
natáčení, v případě animovaných audiovizuálních děl animační práce a
c)
dokončovací práce.
(3)
Pobídkovým projektem se rozumí výroba audiovizuálního díla a související činnosti směřující k pořízení jeho zvukově obrazového záznamu, na něž jsou vynakládány uznatelné náklady podle odstavce 4. Součástí pobídkového projektu nejsou činnosti předcházející výrobě a tvořící vývoj audiovizuálního díla, mezi které patří zejména tvorba scénářů, na jejichž základě má být audiovizuální dílo vytvořeno a činnosti související se zajištěním finančních zdrojů jeho výroby. Je-li pobídkovým projektem jeden nebo více dílů hraného nebo animovaného audiovizuálního seriálu, zahrnou se do počtu dílů takového seriálu rozhodného pro určení výše uznatelných nákladů podle odstavce 1 písm. d) všechny další díly takového seriálu, jejichž, byť částečnou, výrobu v České republice zajišťuje stejný žadatel v období od podání žádosti o registraci pobídkového projektu do podání žádosti o filmovou pobídku, ledaže je výroba takových dílů součástí jiného pobídkového projektu.
(4)
Pro účely filmových pobídek se uznatelnými náklady rozumí bez daně z přidané hodnoty
a)
správní poplatek zaplacený žadatelem při podání žádosti o registraci pobídkového projektu a dále náklady žadatele na dodávky zboží a služeb přímo související s pobídkovým projektem ze strany osoby, která má místo podnikání, místo trvalého pobytu nebo sídlo na území České republiky a která je v České republice zaregistrována k dani z příjmů, za podmínky, že tomu odpovídající výnos takové osoby není předmětem daně obdobné dani z příjmů v jiném státě než v České republice, a pokud k úhradě takových nákladů žadatelem došlo po podání žádosti o registraci pobídkového projektu, o níž bylo rozhodnuto podle § 45 odst. 3, a před podáním žádosti o filmovou pobídku,
b)
náklady žadatele na odměny hercům a členům štábu, kteří mají místo podnikání, místo trvalého pobytu nebo sídlo mimo území České republiky, pokud je tato odměna předmětem daně z příjmů v České republice, a pokud k úhradě takových nákladů žadatelem došlo po podání žádosti o registraci pobídkového projektu, o níž bylo rozhodnuto podle § 45 odst. 3, a před podáním žádosti o filmovou pobídku,
c)
výnos žadatele mající povahu jeho odměny za zajištění výroby audiovizuálního díla nebo její části, který byl žadateli uhrazen před podáním žádosti o filmovou pobídku, je-li žadatel osobou, která není výrobcem ani koproducentem audiovizuálního díla, ale osobou, která na objednávku pro výrobce nebo koproducenta audiovizuálního díla zajišťuje výrobu audiovizuálního díla nebo její část v rámci pobídkového projektu a pokud takový výnos žadatele není předmětem daně obdobné dani z příjmů v jiném státě než v České republice. Výnos žadatele podle tohoto písmena však může být uznatelným nákladem nejvýše ve výši rozdílu celkových výnosů žadatele souvisejících s realizací pobídkového projektu a celkových nákladů žadatele souvisejících s realizací pobídkového projektu a současně nejvýše ve výši 7 % celkových nákladů žadatele souvisejících s realizací pobídkového projektu.
(5)
Statut Fondu stanoví
a)
pozitivní a negativní výčet uznatelných nákladů a podrobnější pravidla uznatelnosti nákladů,
b)
způsob prokazování nákladů a jejich uznatelnosti,
c)
bližší podmínky poskytování filmových pobídek v zákoně neupravené,
d)
způsob prokazování splnění podmínek pro poskytnutí filmové pobídky vyplývajících ze zákona, ze statutu Fondu nebo z rozhodnutí Fondu a
e)
výčet činností, které spadají do výroby audiovizuálního díla pro účely filmových pobídek.
(6)
Minimální délka trvání audiovizuálního díla podle odstavce 1 písm. b) musí být dodržena při prvním zpřístupnění audiovizuálního díla veřejnosti takovým způsobem, pro které bylo především vytvořeno.
49)
Sdělení Komise 2013/C 332/01 o státní podpoře filmů a dalších audiovizuálních děl.“.
Poznámky pod čarou č. 38 až 40 se zrušují, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
74.
V § 43 odstavec 4 zní:
„(4)
Filmová pobídka se poskytuje
a)
ve výši odpovídající 20 % uznatelných nákladů podle § 42 odst. 4 písm. a) a c),
b)
ve výši odpovídající 66 % z částky daně z příjmů vybrané nebo sražené v České republice z uznatelných nákladů podle § 42 odst. 4 písm. b) a
c)
pouze ve vztahu k uznatelným nákladům podle § 42 odst. 4 představujícím v souhrnu nejvýše 80 % celkových nákladů na výrobu audiovizuálního díla; pokud uznatelné náklady podle § 42 odst. 4 přesahují 80 % celkových nákladů na výrobu audiovizuálního díla, vychází se při výpočtu filmové pobídky nejdříve z uznatelných nákladů podle § 42 odst. 4 písm. a), poté z uznatelných nákladů podle § 42 odst. 4 písm. c) a nakonec z uznatelných nákladů podle § 42 odst. 4 písm. b), dokud není uvedené nejvýše přípustné výše uznatelných nákladů dosaženo.“.
75.
V § 43 se odstavce 6 a 7 zrušují.
76.
§ 44 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 50 a 51 zní:
㤠44
Žádost o registraci pobídkového projektu
(1)
Žádost o registraci pobídkového projektu může podat jen osoba, která je daňovým rezidentem České republiky50) nebo je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, má na území České republiky stálou provozovnu51) a bude výrobcem nebo koproducentem audiovizuálního díla, nebo pro výrobce nebo koproducenta audiovizuálního díla na objednávku zajistí výrobu audiovizuálního díla nebo jeho část.
(2)
Žádost o registraci pobídkového projektu se podává v elektronické podobě prostřednictvím elektronické aplikace přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup. Žádost o registraci pobídkového projektu musí být žadatelem vložena v elektronické podobě do systému Fondu vedeného způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Žádost o registraci pobídkového projektu musí obsahovat vedle základních náležitostí žádosti podle správního řádu též kulturní test, jehož obsah stanoví statut Fondu, a další přílohy žádosti, které stanoví statut Fondu.
(4)
Při podání žádosti o registraci pobídkového projektu je žadatel povinen uhradit správní poplatek.
(5)
Ve vztahu ke shodnému pobídkovému projektu může podat žádost o registraci pobídkového projektu více žadatelů.
(6)
Žádost o registraci pobídkového projektu nemůže podat osoba, které bylo doručeno osvědčení o evidenci pobídkového projektu vydané na její žádost ve vztahu k témuž pobídkovému projektu podle § 47, pokud toto osvědčení o evidenci pobídkového projektu bylo Fondem zrušeno podle § 47 odst. 4. Žádost o registraci pobídkového projektu nemůže podat osoba, které bylo doručeno osvědčení o evidenci pobídkového projektu vydané na její žádost podle § 47 ve vztahu k jinému pobídkovému projektu, pokud toto osvědčení o evidenci pobídkového projektu bylo Fondem zrušeno podle § 47 odst. 4, a to po dobu 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení osvědčení o evidenci pobídkového projektu.
(7)
Ředitel Fondu může z důvodu hodného zvláštního zřetele zastavit příjem žádostí o registraci pobídkového projektu. Sdělení o tom, že příjem žádostí o registraci pobídkového projektu je zastaven a dobu, po kterou toto opatření platí, Fond uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Po takto vymezenou dobu nelze podávat žádosti o registraci pobídkového projektu.
50)
§ 17 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
51)
§ 22 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
77.
V § 45 odst. 1 větě poslední se slova „žádost o registraci pobídkového projektu odmítne“ nahrazují slovy „řízení o žádosti usnesením zastaví“ a na konci odstavce se doplňují věty „Byla-li žádost o registraci pobídkového projektu podána v době podle § 44 odst. 7, Fond rovněž řízení o žádosti usnesením zastaví. V případě, že žadatel nesplňuje podmínky podle § 44 odst. 1 věty první, nebo byla-li žádost o registraci pobídkového projektu podána v rozporu s § 44 odst. 6, Fond žádost zamítne.“.
78.
V § 45 odstavec 2 zní:
„(2)
Pokud Fond podle odstavce 1 žádost o registraci pobídkového projektu nezastaví nebo nezamítne, předá žádost o registraci pobídkového projektu Komisi pro filmové pobídky (dále jen „Komise“), která ji posoudí z hlediska splnění obsahových předpokladů a stanoviskem určí, zda pobídkový projekt splňuje obsahové předpoklady pro poskytnutí filmové pobídky, a pokud určí, že pobídkový projekt nesplňuje obsahové předpoklady pro poskytnutí filmové pobídky, své stanovisko zdůvodní.“.
79.
V § 45 odst. 3 se slova „, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne podání žádosti o registraci pobídkového projektu“ zrušují a na konci odstavce se doplňují věty „Fond v osvědčení o registraci stanoví lhůtu pro podání žádosti o evidenci pobídkového projektu a podmínky závazné pro žadatele při poskytování informací, týkajících se realizace pobídkového projektu, Fondu. Fond může v osvědčení o registraci pobídkového projektu označit takové podmínky, jejichž porušení žadatelem je považováno za méně závažné.“.
80.
V § 45 odst. 5 se slova „, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne podání žádosti o registraci pobídkového projektu“ a věta poslední zrušují.
81.
V § 45 odst. 6 se za slovo „projektu“ vkládají slova „a proti usnesení Fondu o zastavení řízení“.
82.
V § 45 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:
„(7)
Žádost o registraci pobídkového projektu lze podat opakovaně, bylo-li o ní rozhodnuto podle odstavce 1 nebo 5. Žadatel může žádost o registraci shodného pobídkového projektu podat až po uplynutí lhůty pro podání žádosti o evidenci pobídkového projektu stanovené v osvědčení o registraci pobídkového projektu; pro účely posouzení uznatelnosti nákladů podle § 42 odst. 4 se v tomto případě za rozhodný považuje den podání opakované žádosti o registraci pobídkového projektu.
(8)
Pro účely poskytování filmových pobídek se za shodné považují projekty, v jejichž rámci má být podle podaných žádostí realizována výroba audiovizuálního díla na základě téhož, třebaže pozměněného scénáře, a to bez ohledu na případnou změnu názvu.“.
83.
§ 46 až 48 včetně nadpisů znějí:
㤠46
Žádost o evidenci pobídkového projektu
(1)
Žadatel, kterému bylo doručeno osvědčení o registraci pobídkového projektu, je oprávněn podat žádost o evidenci pobídkového projektu, a to nejpozději ve lhůtě určené v osvědčení o registraci pobídkového projektu, pokud
a)
splňuje předpoklady podle § 50 odst. 2,
b)
neporušil podmínky uvedené v osvědčení o registraci pobídkového projektu, s výjimkou takových podmínek, jejichž porušení žadatelem je podle osvědčení o registraci pobídkového projektu považováno za méně závažné,
c)
o evidenci shodného pobídkového projektu dosud nepožádala jiná osoba, ledaže osvědčení o evidenci pobídkového projektu vydané na základě takové žádosti bylo zrušeno nebo jiné osobě marně uplynula lhůta pro podání žádosti o filmovou pobídku podle § 48,
d)
osvědčení o evidenci pobídkového projektu, které bylo na jeho žádost Fondem vydáno podle § 47 ve vztahu ke shodnému pobídkovému projektu, nebylo Fondem pravomocně zrušeno podle § 47 odst. 4, a
e)
žádné jiné osvědčení o evidenci pobídkového projektu, které bylo na jeho žádost Fondem vydáno podle § 47, nebylo Fondem pravomocně zrušeno podle § 47 odst. 4 v průběhu 2 předchozích let.
(2)
Žádost o evidenci pobídkového projektu se podává v elektronické podobě prostřednictvím elektronické aplikace přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup. Žádost o evidenci pobídkového projektu musí být žadatelem vložena v elektronické podobě do systému Fondu vedeného způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Žádost o evidenci pobídkového projektu obsahuje vedle základních náležitostí žádosti podle správního řádu rovněž přílohy, které stanoví statut Fondu.
§ 47
Posouzení žádosti o evidenci pobídkového projektu a evidence pobídkového projektu
(1)
Neobsahuje-li žádost o evidenci pobídkového projektu veškeré náležitosti stanovené tímto zákonem nebo statutem Fondu, Fond vyzve žadatele k jejímu doplnění. Pokud je žádost o evidenci pobídkového projektu doplněna ve lhůtě stanovené Fondem, považuje se za datum úplné a řádně podané žádosti datum podání doplnění žádosti o evidenci pobídkového projektu. Pokud žadatel žádost o evidenci pobídkového projektu nedoplní do 10 pracovních dnů ode dne doručení výzvy Fondu, Fond řízení o žádosti usnesením zastaví.
(2)
V případě, že žadatel nebo pobídkový projekt nesplňují podmínky stanovené zákonem nebo statutem Fondu, Fond žádost o evidenci pobídkového projektu zamítne.
(3)
Nepostupuje-li Fond podle odstavce 1 věty třetí nebo podle odstavce 2, vydá osvědčení o evidenci pobídkového projektu. Osvědčení o evidenci pobídkového projektu obsahuje předpokládanou výši částky filmové pobídky. Fond v osvědčení o evidenci pobídkového projektu určí podmínky závazné pro žadatele, pokud jde o stanovení povinnosti podle § 50 odst. 3 písm. d), o dodržení lhůt při realizaci pobídkového projektu a o poskytování informací, týkajících se realizace pobídkového projektu, Fondu. Fond může v osvědčení o evidenci pobídkového projektu určit v souladu se žádostí o evidenci pobídkového projektu pro podání žádosti o pobídku kratší lhůtu, než je lhůta stanovená v § 48 odst. 1. Fond může v osvědčení o evidenci pobídkového projektu označit takové podmínky, jejichž porušení žadatelem je považováno za méně závažné.
(4)
Pokud žadatel, kterému bylo doručeno osvědčení o evidenci pobídkového projektu, poruší podmínky v něm uvedené, s výjimkou těch, jejichž porušení je podle osvědčení o evidenci pobídkového projektu považováno za méně závažné, Fond může rozhodnout o zrušení osvědčení o evidenci pobídkového projektu. Pokud po vydání osvědčení o evidenci pobídkového projektu vyjde najevo, že žadatel porušil v době předcházející vydání osvědčení o evidenci pobídkového projektu podmínky uvedené v osvědčení o registraci téhož pobídkového projektu, s výjimkou těch, jejichž porušení je podle osvědčení o registraci pobídkového projektu považováno za méně závažné, Fond může rozhodnout o zrušení osvědčení o evidenci pobídkového projektu.
(5)
Dojde-li po vydání osvědčení o evidenci pobídkového projektu k tomu, že odpadne realizace pobídkového projektu, nebo k tomu, že v důsledku změny okolností nebude možno na výrobu audiovizuálního díla podat žádost o filmovou pobídku, je žadatel povinen o tom bez odkladu informovat Fond. Fond rozhodne o zrušení osvědčení o evidenci pobídkového projektu.
(6)
Dojde-li po vydání osvědčení o evidenci pobídkového projektu k tomu, že se v důsledku změny okolností zvýší nebo sníží předpokládaná výše částky filmové pobídky o více než 5 % nebo o více než 1 000 000 Kč, je žadatel povinen podat žádost o změnu osvědčení o evidenci pobídkového projektu, a to nejpozději ve lhůtě uvedené v osvědčení o evidenci pobídkového projektu. Fond vydá rozhodnutí o změně osvědčení o evidenci pobídkového projektu.
(7)
Pokud žadatel, kterému bylo doručeno osvědčení o evidenci pobídkového projektu, přestane splňovat podmínky podle § 50 odst. 2, je povinen o tom bez odkladu informovat Fond. Fond rozhodne o zrušení osvědčení o evidenci pobídkového projektu. Zjistí-li Fond jinak, že žadatel, kterému bylo doručeno osvědčení o evidenci pobídkového projektu, přestal splňovat podmínky podle § 50 odst. 2, rozhodne o zrušení osvědčení o evidenci pobídkového projektu.
(8)
Proti rozhodnutí Fondu o žádosti o evidenci pobídkového projektu, o zrušení osvědčení o evidenci pobídkového projektu a o změně osvědčení o evidenci pobídkového projektu a proti usnesení Fondu o zastavení řízení se nelze odvolat.
(9)
Evidenci pobídkových projektů a lhůty Fond uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 48
Žádost o filmovou pobídku
(1)
Žadatel, kterému bylo doručeno osvědčení o evidenci pobídkového projektu, je oprávněn podat žádost o filmovou pobídku, a to nejpozději do uplynutí 4 let ode dne, kdy mu bylo doručeno osvědčení o registraci pobídkového projektu, není-li v osvědčení o evidenci pobídkového projektu uvedena kratší lhůta, pokud
a)
osvědčení o evidenci pobídkového projektu nebylo Fondem zrušeno,
b)
splňuje předpoklady podle § 50 odst. 2.
(2)
Žádost o filmovou pobídku se podává v elektronické podobě prostřednictvím elektronické aplikace přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup. Žádost o filmovou pobídku musí být žadatelem vložena v elektronické podobě do systému Fondu vedeného způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Je-li součástí pobídkového projektu natáčení audiovizuálního díla v České republice v rozsahu alespoň 10 natáčecích dnů a nejde-li o animované audiovizuální dílo, lze žádost o filmovou pobídku ve vztahu k jednomu pobídkovému projektu podat postupně dvakrát, pokaždé ve vztahu k odlišným uznatelným nákladům. První z obou žádostí lze podat nejdříve po ukončení natáčení audiovizuálního díla v České republice. Ve vztahu k první ze dvou takových postupných žádostí o filmovou pobídku však musí být splněn minimální limit uznatelných nákladů podle § 42 odst. 1 písm. d). Jinak lze žádost o filmovou pobídku ve vztahu k jednomu pobídkovému projektu podat pouze jednou, nebyla-li předchozí žádost zamítnuta nebo řízení o ní zastaveno.
(4)
Částka odpovídající filmové pobídce podle žádosti o filmovou pobídku může být vyšší než částka předpokládané filmové pobídky uvedená v osvědčení o evidenci pobídkového projektu až o 5 %, nejvýše však o 1 000 000 Kč. Podává-li žadatel postupně 2 žádosti o filmovou pobídku ve vztahu k témuž pobídkovému projektu podle odstavce 3, platí ustanovení věty první pro součet částek uvedených v obou žádostech o pobídku.
(5)
Žádost o filmovou pobídku obsahuje vedle základních náležitostí žádosti podle správního řádu přílohy, které stanoví statut Fondu.
(6)
Součástí žádosti o filmovou pobídku je zpráva auditora, který je oprávněn vykonávat auditorskou činnost podle jiného právního předpisu44) a který má uzavřenou pojistnou smlouvu, jejímž předmětem je pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu své činnosti třetí osobě a limit sjednaného pojistného plnění činí alespoň 100 000 000 Kč. Náležitosti zprávy auditora, které jsou v souladu se zákonem č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, a standardy Rady pro mezinárodní auditorské a ověřovací standardy (IAASB), stanoví metodika Fondu.“.
Poznámka pod čarou č. 42 se zrušuje.
84.
V § 49 odst. 1 se slova „žádost o filmovou pobídku odmítne“ nahrazují slovy „řízení o žádosti usnesením zastaví“.
85.
V § 49 odst. 2 se slova „, a to do 30 dnů ode dne doručení žádosti o poskytnutí filmové pobídky“ a slova „ve stejné lhůtě“ zrušují.
86.
V § 49 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Obsahuje-li však žádost o filmovou pobídku částku odpovídající filmové pobídce vyšší, než jak vyplývá z tohoto zákona, Fond žádost nezamítne a v rozhodnutí o filmové pobídce určí výši filmové pobídky v souladu s tímto zákonem.“.
87.
V § 49 odst. 3 se slova „informační povinnosti podle § 47 odst. 11“ nahrazují slovy „podmínky uvedené v osvědčení o evidenci pobídkového projektu, s výjimkou těch, jejichž porušení je podle osvědčení o evidenci pobídkového projektu považováno za méně závažné“.
88.
V § 49 odst. 4 se číslo „14“ nahrazuje číslem „30“ a na konci textu věty první se doplňují slova „, pokud žadatel v okamžiku vyplacení filmové pobídky splňuje podmínky podle § 50 odst. 2“.
89.
V § 49 odst. 5 se slova „se nelze odvolat“ nahrazují slovy „a proti usnesení Fondu o zastavení řízení se nelze odvolat“.
90.
V § 49 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Přestane-li žadatel splňovat podmínky podle § 50 odst. 2 před vyplacením filmové pobídky, nebo vyjde-li dodatečně najevo, že žadatel nebo pobídkový projekt nesplňoval předpoklady pro vydání rozhodnutí o filmové pobídce, Fond rozhodnutí o filmové pobídce zruší. Proti rozhodnutí Fondu o zrušení rozhodnutí o filmové pobídce se nelze odvolat.“.
91.
V § 50 odst. 2 písm. a) se slova „písm. b) až g)“ nahrazují slovy „a § 44 odst. 1“.
92.
V § 50 odst. 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo exekucí“.
93.
V § 50 odst. 3 písm. a) se slova „vybrané účetní položky jsou vykazovány na pobídkový projekt a skutečně odpovídají realizovanému pobídkovému projektu“ nahrazují slovy „příslušné účetní položky jsou vykazovány na pobídkový projekt a souvisejí s jeho realizací“.
94.
V § 50 odst. 3 písm. b) se slova „ukončení realizace pobídkového projektu“ nahrazují slovy „vyplacení filmové pobídky a na výzvu je poskytnout Fondu“.
95.
V § 50 odst. 3 písmena c) až e) znějí:
„c)
plnit podmínky obsažené v osvědčení o registraci pobídkového projektu a v osvědčení o evidenci pobídkového projektu,
d)
v závěrečných titulcích audiovizuálního díla, jehož výroba byla součástí pobídkového projektu, uvést, že výroba audiovizuálního díla byla podpořena filmovou pobídkou podle tohoto zákona, a to způsobem uvedeným v osvědčení o evidenci pobídkového projektu,
e)
bezúplatně poskytnout Fondu kopii audiovizuálního díla, jehož výroba byla součástí pobídkového projektu, na nosiči zvukově obrazového záznamu, a to do 6 měsíců od prvního zpřístupnění audiovizuálního díla veřejnosti.“.
96.
V § 50 odst. 3 se písmeno f) zrušuje.
97.
V § 50 odstavec 4 zní:
„(4)
Porušení povinností podle odstavce 3 je považováno za porušení rozpočtové kázně podle jiného právního předpisu43).“.
98.
V § 51 odstavec 5 zní:
„(5)
Členové Komise jsou jmenováni a odvoláváni ministrem z řad uznávaných osobností, které mají zkušenosti v oblasti audiovize, navržených profesními organizacemi. Návrhy se podávají Fondu, který je předá ministrovi.“.
99.
V § 51 odstavec 10 zní:
„(10)
Podrobnosti o náležitostech návrhu kandidáta na člena Komise a postupu při jeho podávání, o volbě předsedy a místopředsedy Komise a o jednání a další činnosti Komise stanoví statut Fondu.“.
100.
V § 52 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
plně svéprávná,“.
101.
V § 52 odst. 4 se slova „s pracovním poměrem“ nahrazují slovy „se základním pracovněprávním vztahem“.
102.
V § 52 odst. 5 písmeno d) zní:
„d)
dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu, jímž byla členu Komise omezena svéprávnost,“.
103.
V § 55 odst. 4 písm. c) se slova „bezúplatný převod vlastnictví“ nahrazují slovy „formou návrhu na uzavření darovací smlouvy“ a slova „jedné nepoškozené rozmnoženiny“ se nahrazují slovy „jednu nepoškozenou rozmnoženinu“.
104.
Za § 57 se vkládá nový § 57a, který včetně nadpisu zní:
㤠57a
Intenzita veřejné podpory
(1)
Intenzita veřejné podpory, jíž se pro účely tohoto zákona rozumí objem veřejné podpory poskytnuté na projekt, na jehož realizaci byla poskytnuta podpora podle tohoto zákona, nesmí přesáhnout
a)
60 % celkových nákladů projektu, jde-li o projekt, na jehož realizaci je poskytnuta podpora kinematografie v okruhu podle § 31 odst. 1 písm. a) nebo b), a který je realizován v koprodukci žadatele o podporu kinematografie a jednoho nebo více koproducentů s místem podnikání, místem trvalého pobytu nebo sídlem na území jiného členského státu Úmluvy, nebo
b)
50 % celkových nákladů projektu v ostatních případech.
(2)
Intenzita veřejné podpory podle odstavce 1 může být zvýšena až na 90 % celkových nákladů projektu, jde-li o kulturně náročný projekt, nebo je-li v rámci projektu realizován vývoj, výroba, distribuce nebo propagace kulturně náročného audiovizuálního díla.
(3)
Kritéria pro posouzení kulturní náročnosti projektu nebo audiovizuálního díla podle odstavce 2 stanoví statut Fondu. To, zda příslušný projekt nebo audiovizuální dílo, na jehož realizaci je poskytnuta podpora kinematografie podle tohoto zákona, je kulturně náročným projektem nebo audiovizuálním dílem a to, jaká je v takovém případě nejvyšší intenzita veřejné podpory, stanoví Rada v rozhodnutí o poskytnutí podpory kinematografie, s výjimkou podle následující věty. To, zda audiovizuální dílo, na jehož realizaci je poskytnuta filmová pobídka a ve vztahu ke kterému nebylo ke dni podání žádosti o filmovou pobídku vydáno rozhodnutí o poskytnutí podpory kinematografie v okruhu podle § 31 odst. 1 písm. b), je kulturně náročným audiovizuálním dílem a jaká je v takovém případě nejvyšší intenzita veřejné podpory, určí stanoviskem Komise. Stanovisko Komise je pro Fond závazné při stanovení podmínek poskytnutí filmové pobídky v rozhodnutí o filmové pobídce.
(4)
Za veřejnou podporu se považuje podpora kinematografie a filmová pobídka podle tohoto zákona a veškeré další zdroje mající povahu veřejné podpory49), poskytnuté na realizaci projektu žadateli o podporu kinematografie nebo žadateli o filmovou pobídku a všem ostatním fyzickým nebo právnickým osobám, které se účastní financování projektu. Za celkové náklady projektu se považují náklady na realizaci celého projektu vynaložené žadatelem o podporu kinematografie, žadatelem o filmovou pobídku nebo jinými osobami účastnícími se realizace projektu. V případě filmových pobídek se pro tento účel projektem rozumí celá výroba audiovizuálního díla, nikoli jen část výroby, realizovaná v rámci pobídkového projektu.
(5)
Statut Fondu stanoví postup při zjišťování a prokazování intenzity veřejné podpory.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Expertům jmenovaným před nabytím účinnosti tohoto zákona odděleně pro oblast ekonomickou a obsahovou se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona ruší specializace a považují se za experty jmenované podle zákona č. 496/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
O žádosti o podporu kinematografie podané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona Fond rozhodne podle zákona č. 496/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
O žádosti o registraci pobídkového projektu, o žádosti o evidenci téhož pobídkového projektu a o žádosti o filmovou pobídku ve vztahu k témuž pobídkovému projektu Fond rozhodne podle zákona č. 496/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, byla-li alespoň žádost o registraci pobídkového projektu podána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. O žádosti o registraci pobídkového projektu podané po nabytí účinnosti tohoto zákona, avšak před 1. lednem 2017, jakož i o žádosti o evidenci téhož pobídkového projektu a o žádosti o filmovou pobídku ve vztahu k témuž pobídkovému projektu, rozhodne Fond podle zákona č. 496/2012 Sb., ve znění účinném od 1. ledna 2017. Žadatelé, o jejichž žádosti o evidenci pobídkového projektu bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodnuto podle § 47 odst. 5, 6 nebo 7 zákona č. 496/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, podají žádost o evidenci pobídkového projektu podle § 46 odst. 2 zákona č. 496/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ve lhůtě 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. O žádostech o registraci pobídkového projektu podaných před 1. lednem 2017 Fond rozhodne nejpozději do 31. ledna 2017.
4.
Pro poplatkové povinnosti u poplatku z vysílání reklamy za poplatková období předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a pro poplatkové období, které započalo v roce 2016, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
5.
Členové Výboru jmenovaní podle dosavadních právních předpisů vykonávají funkce do doby, než bude jmenováno alespoň 5 členů Výboru podle zákona č. 496/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
6.
Do doby, než Fond spustí elektronickou aplikaci pro podání žádosti o registraci pobídkového projektu, žádosti o evidenci pobídkového projektu, žádosti o změnu osvědčení o evidenci pobídkového projektu a žádosti o filmovou pobídku, se tyto žádosti podávají písemně s využitím formulářů zveřejněných Fondem způsobem umožňujícím dálkový přístup.
7.
Do doby, než Fond spustí elektronickou aplikaci pro podávání poplatkových přiznání, se poplatková přiznání podávají písemně nebo elektronicky s využitím formulářů zveřejněných Fondem způsobem umožňujícím dálkový přístup.
8.
Částka výnosů pro účely § 24a zákona č. 496/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, určená podle roční účetní závěrky Fondu za rok 2015 odpovídá součtu výnosů z audiovizuálních poplatků a výnosů z poplatku z vysílání reklamy.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Čl. III
V zákoně č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 341/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 82/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 348/2005 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 196/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 302/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 406/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb. a zákona č. 79/2015 Sb., se § 32a až 32g včetně nadpisu nad § 32a a poznámky pod čarou č. 19 zrušují.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 73 až 97, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2017.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Rozhodnutí prezidenta republiky č. 138/2016 Sb. | Rozhodnutí prezidenta republiky č. 138/2016 Sb.
Rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb do Senátu Parlamentu České republiky a o vyhlášení voleb do zastupitelstev krajů
Vyhlášeno 6. 5. 2016, částka 54/2016
138
ROZHODNUTÍ
PREZIDENTA REPUBLIKY
ze dne 21. dubna 2016
o vyhlášení voleb do Senátu Parlamentu České republiky a o vyhlášení voleb do zastupitelstev krajů
I.
Podle čl. 63 odst. 1 písm. f), čl. 16 odst. 2 a s přihlédnutím k čl. 17 odst. 1 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, a podle § 1 odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
vyhlašuji volby
do Senátu Parlamentu České republiky
ve volebních obvodech č. 1, 4, 7, 10, 13, 16, 19, 22, 25, 28, 31, 34, 37, 40, 43, 46, 49, 52, 55, 58, 61, 64, 67, 70, 73, 76, 79 a stanovím dny jejich konání na pátek 7. října a sobotu 8. října 2016.
II.
Podle § 3 odst. 1 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
vyhlašuji volby
do zastupitelstev krajů
a stanovím dny jejich konání na pátek 7. října a sobotu 8. října 2016.
Prezident republiky:
Zeman v. r.
Předseda vlády:
Sobotka v. r. |
Zákon č. 137/2016 Sb. | Zákon č. 137/2016 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 2. 5. 2016, datum účinnosti 1. 9. 2016, částka 53/2016
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o vysokých školách
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o státní sociální podpoře
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o důchodovém pojištění
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o zaměstnanosti
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o správních poplatcích
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o státní službě
* ČÁST OSMÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
* ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 31. 8. 2018 (168/2018 Sb.)
137
ZÁKON
ze dne 2. března 2016,
kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o vysokých školách
Čl. I
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb., zákona č. 147/2001 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 96/2004 Sb., zákona č. 121/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 473/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 419/2009 Sb., zákona č. 159/2010 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 48/2013 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „(dále jen „tvůrčí činnost“)“.
2.
V § 2 odst. 5 se slova „výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další“ zrušují.
3.
V § 2 odst. 6 se slova „Akreditační komise“ nahrazují slovy „Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství (dále jen „Akreditační úřad“)“.
4.
V § 2 odst. 8, § 6 odst. 1 písm. f), § 9 odst. 1 písm. i), § 18 odst. 3 větě druhé, § 24 odst. 1 písm. b), § 27 odst. 1 písm. h), § 39 odst. 4 písm. c) a v § 40 odst. 3 se slova „vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další“ zrušují.
5.
V § 6 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d)
zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřní hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy,“.
Dosavadní písmena d) až l) se označují jako písmena e) až m).
6.
V § 6 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní:
„n)
stanovení výše poplatků za úkony spojené s habilitačním řízením nebo s řízením ke jmenování profesorem.“.
7.
V § 7 odst. 1 písm. c) se slova „(dále jen „vědecká rada veřejné vysoké školy“)“ zrušují.
8.
V § 7 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d)
rada pro vnitřní hodnocení, je-li zřízena,“.
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e).
9.
V § 7 odst. 2 písm. a) se slova „veřejné vysoké školy“ zrušují.
10.
V § 8 odst. 1 se za slovo „důvody“ vkládají slova „a den“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Zanikne-li členství některého člena akademického senátu veřejné vysoké školy před uplynutím jeho funkčního období a vnitřní předpis veřejné vysoké školy umožní výkon funkce člena akademického senátu veřejné vysoké školy náhradníkem, vykonává náhradník tuto funkci pouze po zbytek příslušného funkčního období.“.
11.
V § 8 odst. 2 se za slovo „senátu“ vkládají slova „veřejné vysoké školy“ a slova „prorektorů, děkanů a proděkanů“ se nahrazují slovy „prorektora, kvestora, děkana, proděkana, tajemníka fakulty a ředitele vysokoškolského ústavu“.
12.
V § 8 odst. 4 se věta druhá nahrazuje větou „Rektor nebo v jeho zastoupení prorektor, děkan fakulty, předseda správní rady veřejné vysoké školy nebo v jeho zastoupení jím pověřený člen správní rady veřejné vysoké školy, jakož i předsedou rady pro vnitřní hodnocení pověřený člen rady pro vnitřní hodnocení, mají právo vystoupit na zasedání, kdykoliv o to požádají.“.
13.
V § 9 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
schvaluje
1.
jednací řád akademického senátu veřejné vysoké školy na návrh člena akademického senátu veřejné vysoké školy; akademický senát veřejné vysoké školy si k tomuto návrhu vyžádá stanovisko rektora,
2.
vnitřní předpis fakulty na návrh akademického senátu fakulty; akademický senát veřejné vysoké školy si k tomuto návrhu vyžádá stanovisko rektora,
3.
ostatní vnitřní předpisy veřejné vysoké školy a jejích součástí na návrh rektora,“.
14.
V § 9 odst. 1 písm. d) se slovo „předloženou“ nahrazuje slovem „předložené“.
15.
V § 9 odst. 1 písmeno e) zní:
„e)
schvaluje zprávu o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností veřejné vysoké školy předloženou předsedou rady pro vnitřní hodnocení a dodatky k této zprávě,“.
16.
V § 9 odst. 1 písmeno f) zní:
„f)
dává rektorovi předchozí souhlas ke jmenování a odvolání členů vědecké rady, umělecké rady nebo akademické rady veřejné vysoké školy (dále jen „vědecká rada veřejné vysoké školy“), členů rady pro vnitřní hodnocení a členů disciplinární komise veřejné vysoké školy,“.
17.
V § 9 odst. 1 písm. i) se slovo „dlouhodobý“ nahrazuje slovem „strategický“, slova „jeho každoroční aktualizaci“ se nahrazují slovy „každoroční plán realizace strategického záměru“ a slova „po projednání ve vědecké radě“ se nahrazují slovy „předložený rektorem“.
18.
V § 9 odst. 2 písm. c) se slova „úkonům, které“ nahrazují slovy „jednáním, která“.
19.
V § 9 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Návrhy podle odstavce 1 písm. a) až e), g) a i) a podklady k rozhodnutí podle odstavce 1 písm. h) je jejich předkladatel povinen nejméně 7 kalendářních dnů před jejich projednáváním zpřístupnit členům akademické obce veřejné vysoké školy způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
20.
V § 9 odst. 4 se slova „jeho odvolání“ nahrazují slovy „odvolání rektora“.
21.
V § 11 odstavec 1 zní:
„(1)
Předsedou vědecké rady veřejné vysoké školy je rektor, který jmenuje a odvolává ostatní členy vědecké rady; délku funkčního období ostatních členů může stanovit vnitřní předpis veřejné vysoké školy.“.
22.
V § 11 odst. 2, § 18 odst. 2 písm. a), § 23 odst. 1, § 29 odst. 2, § 34 odst. 1 a v § 81 odst. 1 se slova „vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další“ zrušují.
23.
V § 11 se odstavec 3 zrušuje.
24.
V § 12 odst. 1 písm. a) se slova „dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy“ nahrazují slovy „na návrh rektora návrh strategického záměru veřejné vysoké školy před jeho předložením akademickému senátu veřejné vysoké školy“.
25.
V § 12 odst. 1 písm. b) se slova „, pokud jejich schválení nepatří do působnosti vědecké rady nebo umělecké rady fakulty (dále jen „vědecká rada fakulty“)“ nahrazují slovy „předložené rektorem na návrh vědecké nebo umělecké rady příslušné fakulty; v případě studijních programů, které se neuskutečňují na fakultách, bez tohoto návrhu“.
26.
V § 12 odst. 1 se za písmeno b) vkládají nová písmena c) až f), která znějí:
„c)
schvaluje záměr předložit žádost o akreditaci, rozšíření akreditace nebo prodloužení doby platnosti akreditace studijních programů předložený rektorem na návrh vědecké nebo umělecké rady příslušné fakulty; v případě studijních programů, které se neuskutečňují na fakultě, bez tohoto návrhu,
d)
schvaluje na návrh rektora záměr předložit žádost o institucionální akreditaci pro oblast nebo oblasti vzdělávání a o rozšíření institucionální akreditace pro další oblast nebo oblasti vzdělávání,
e)
schvaluje záměr předložit žádost o akreditaci habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem předložený rektorem na návrh vědecké nebo umělecké rady příslušné fakulty; v případě řízení, která se neuskutečňují na fakultě, bez tohoto návrhu,
f)
schvaluje na návrh rektora záměr vzdát se institucionální akreditace, záměr zrušit studijní program a záměr vzdát se akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem,“.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno g).
27.
V § 12 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) až l), která znějí:
„h)
projednává návrh pravidel systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností veřejné vysoké školy předložený rektorem před předložením návrhu akademickému senátu veřejné vysoké školy,
i)
projednává záměry rektora jmenovat nebo odvolat členy rady pro vnitřní hodnocení, pokud je zřízena,
j)
projednává návrh zprávy o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností veřejné vysoké školy předložený předsedou rady pro vnitřní hodnocení před předložením návrhu akademickému senátu veřejné vysoké školy a návrhy dodatků k této zprávě,
k)
projednává návrh výroční zprávy o činnosti vysoké školy před předložením návrhu akademickému senátu veřejné vysoké školy,
l)
vykonává další působnosti stanovené statutem veřejné vysoké školy.“.
28.
V § 12 odst. 2 se slova „k otázkám“ nahrazují slovy „zejména k záležitostem“.
29.
V § 12 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Působnost vědecké rady veřejné vysoké školy uvedenou v odstavci 1 písm. b), c) a e) lze statutem veřejné vysoké školy zcela nebo částečně svěřit radě pro vnitřní hodnocení nebo vědecké radě fakulty.“.
30.
Za § 12 se vkládá nový § 12a, který včetně nadpisu zní:
㤠12a
Rada pro vnitřní hodnocení
(1)
Veřejná vysoká škola zřizuje statutem veřejné vysoké školy radu pro vnitřní hodnocení, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2)
Na veřejné vysoké škole, která nemá institucionální akreditaci, může působnost rady pro vnitřní hodnocení vykonávat vědecká rada veřejné vysoké školy, stanoví-li tak statut veřejné vysoké školy.
(3)
Předsedou rady pro vnitřní hodnocení je rektor. Místopředsedu rady jmenuje rektor z akademických pracovníků veřejné vysoké školy, kteří jsou profesory nebo docenty dané veřejné vysoké školy. Předseda akademického senátu veřejné vysoké školy je členem rady pro vnitřní hodnocení. Ostatní členy rady jmenuje rektor; z toho jednu třetinu na návrh vědecké rady a jednu třetinu na návrh akademického senátu, z toho je jeden člen rady vždy jmenován z řad studentů dané veřejné vysoké školy. Nejmenuje-li rektor členem rady toho, kdo byl na jmenování členem rady navržen, je povinen toto navrhovateli zdůvodnit. Délku funkčního období místopředsedy a ostatních členů rady pro vnitřní hodnocení může stanovit vnitřní předpis veřejné vysoké školy.
(4)
Rada pro vnitřní hodnocení
a)
schvaluje návrh pravidel systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností veřejné vysoké školy předložený předsedou rady pro vnitřní hodnocení před předložením návrhu akademickému senátu veřejné vysoké školy,
b)
řídí průběh vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností veřejné vysoké školy,
c)
zpracovává zprávu o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností veřejné vysoké školy a dodatky k této zprávě,
d)
vede průběžné záznamy o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností veřejné vysoké školy,
e)
vykonává další činnosti v rozsahu stanoveném statutem veřejné vysoké školy.“.
31.
V § 13 odstavec 1 zní:
„(1)
Členy disciplinární komise veřejné vysoké školy jmenuje a odvolává rektor z řad členů akademické obce veřejné vysoké školy. Polovinu členů disciplinární komise veřejné vysoké školy tvoří studenti. Disciplinární komise veřejné vysoké školy si ze svých členů volí a odvolává svého předsedu.“.
32.
V § 14 odst. 1 větě druhé se za slovo „života,“ vkládají slova „profesních komor, organizací zaměstnavatelů nebo dalších osob nebo orgánů vykonávajících, podporujících nebo využívajících vzdělávací nebo tvůrčí činnost vysokých škol nebo její výsledky, představitelé“, na konci textu věty druhé se doplňují slova „a absolventi dané vysoké školy“ a na konci odstavce 1 se doplňuje věta „Volbu předsedy a místopředsedů a způsob jednání správní rady veřejné vysoké školy upraví statut správní rady veřejné vysoké školy, který schvaluje ministr.“.
33.
V § 14 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Zanikne-li funkce člena správní rady veřejné vysoké školy před uplynutím jeho funkčního období, je nový člen správní rady veřejné vysoké školy jmenován pouze na zbytek příslušného funkčního období.“.
34.
V § 14 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Funkce člena správní rady veřejné vysoké školy zaniká
a)
uplynutím funkčního období,
b)
vzdáním se funkce,
c)
smrtí nebo dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého nebo nezvěstného,
d)
dnem vzniku základního pracovněprávního vztahu k dané veřejné vysoké škole,
e)
dnem nabytí právní moci
1.
rozhodnutí soudu, kterým byl člen správní rady veřejné vysoké školy odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo kterým byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro trestný čin spáchaný z nedbalosti,
2.
rozhodnutí soudu, kterým byla schválena dohoda o vině člena správní rady a trestu za jím spáchaný úmyslný trestný čin,
3.
rozhodnutí státního zástupce, kterým bylo podmíněně odloženo podání návrhu na potrestání člena správní rady za úmyslný trestný čin,
4.
rozhodnutí státního zástupce nebo soudu, kterým bylo podmíněně zastaveno trestní stíhání člena správní rady pro úmyslný trestný čin nebo kterým bylo v trestním řízení vedeném pro úmyslný trestný čin člena správní rady schváleno narovnání, nebo
5.
rozhodnutí soudu, kterým byla omezena svéprávnost člena správní rady.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
35.
V § 14 odst. 4 se věta druhá nahrazuje větou „Rektor nebo v jeho zastoupení prorektor, kvestor, předseda akademického senátu veřejné vysoké školy nebo v jeho zastoupení jím pověřený člen akademického senátu veřejné vysoké školy, jakož i předsedou rady pro vnitřní hodnocení pověřený člen rady pro vnitřní hodnocení, mají právo se zúčastnit zasedání správní rady veřejné vysoké školy a mají právo vystoupit na zasedání, kdykoliv o to požádají.“ a věta čtvrtá se zrušuje.
36.
V § 14 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
O návrzích, k nimž se po jejich schválení akademickým senátem veřejné vysoké školy vyžaduje podle § 15 odst. 2 písm. b) a c) schválení správní radou veřejné vysoké školy, musí správní rada veřejné vysoké školy rozhodnout do 2 týdnů ode dne postoupení schváleného návrhu akademickým senátem správní radě veřejné vysoké školy, prováděného prostřednictvím rektora; v případě, že správní rada veřejné vysoké školy v této lhůtě nerozhodne, platí, že návrh schválila. V případě, že správní rada veřejné vysoké školy návrh neschválí, vrátí jej s uvedením důvodů k novému projednání akademickému senátu veřejné vysoké školy; původní návrh je v takovém případě schválen bez potřeby dalšího následného schválení správní radou veřejné vysoké školy, jestliže se pro něj vyslovily nejméně tři pětiny všech členů akademického senátu. Ztotožní-li se akademický senát veřejné vysoké školy s připomínkami správní rady veřejné vysoké školy, schválí návrh v jejich znění prostou většinou. Určení dne postoupení, uvedeného ve větě první, vymezí vnitřní předpis veřejné vysoké školy.“.
37.
V § 15 odst. 1 písm. a) se slovo „úkonům“ nahrazuje slovem „jednáním“ a slova „nemovité věci“ se nahrazují slovy „vlastnické právo k nemovitým věcem“.
38.
V § 15 odst. 1 písm. b) se slovo „úkonům“ nahrazuje slovem „jednáním“ a slova „movité věci“ se nahrazují slovy „vlastnické právo k movitým věcem“.
39.
V § 15 odst. 1 písm. c) se slovo „úkonům“ nahrazuje slovem „jednáním“ a za slovo „břemeno“ se vkládají slova „nebo jiné věcné právo“.
40.
V § 15 odst. 1 písmeno d) zní:
„d)
k právním jednáním, kterými vysoká škola hodlá jinou právnickou osobu ustavit, zrušit anebo přeměnit, a ke vkladům s peněžitým nebo nepeněžitým předmětem do těchto a jiných právnických osob.“.
41.
V § 15 odstavec 2 zní:
„(2)
Správní rada veřejné vysoké školy po schválení v akademickém senátu veřejné vysoké školy
a)
projednává zprávu o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností veřejné vysoké školy, předloženou rektorem, a dodatky k této zprávě,
b)
schvaluje rozpočet veřejné vysoké školy, předložený rektorem,
c)
schvaluje strategický záměr veřejné vysoké školy,
d)
projednává výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření veřejné vysoké školy, předložené rektorem.“.
42.
V § 15 odst. 3 se za slova „rada veřejné vysoké školy“ vkládají slova „se vyjadřuje k dalším věcem, které jí k projednání předloží rektor;“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ve veřejné části internetových stránek veřejné vysoké školy“.
43.
V § 15 odst. 5 se slova „právní úkon“ nahrazují slovy „právní jednání“.
44.
V § 15 odst. 6 se slovo „úkonům“ nahrazuje slovem „jednáním“.
45.
V § 15 odst. 7 se slova „úkony uvedené“ nahrazují slovy „jednání uvedená“ a slovo „neplatné“ se nahrazuje slovem „neplatná“.
46.
V § 16 odst. 1 se slova „vystupuje jejím jménem“ nahrazují slovy „zastupuje ji“.
47.
Poznámka pod čarou č. 6 zní:
„6)
Například zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).“.
48.
V § 17 odst. 1 písm. b) se slova „a jednací“ zrušují.
49.
V § 17 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
jednací řád akademického senátu veřejné vysoké školy,“.
Dosavadní písmena c) až i) se označují jako písmena d) až j).
50.
V § 17 odst. 1 se za písmeno i) vkládá nové písmeno j), které zní:
„j)
pravidla systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností veřejné vysoké školy,“.
Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno k).
51.
V § 17 odst. 2 se na začátek písmene c) vkládá slovo „rámcové“.
52.
V § 17 odst. 2 se písmeno e) zrušuje.
Dosavadní písmena f) až i) se označují jako písmena e) až h).
53.
V § 18 odst. 3 se věta třetí nahrazuje větou „Pro výši příspěvku je také rozhodný strategický záměr vzdělávací a tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol vypracovaný ministerstvem a každoroční plán realizace strategického záměru (dále jen „strategický záměr ministerstva“) a strategický záměr veřejné vysoké školy.“.
54.
V § 18 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „, a pokud se nepoužije věta druhá. Na programy spolufinancované z rozpočtu Evropské unie nebo jejich části, jejichž předmětem je podpora kvality, rozvoje nebo dostupnosti vysokoškolského vzdělávání podle tohoto zákona, se nepoužijí ustanovení o programech podle rozpočtových pravidel.“.
55.
V § 18 odst. 5 se slovo „dlouhodobý“ nahrazuje slovem „strategický“.
56.
V § 18 odst. 7 se číslo „7“ nahrazuje číslem „6“ a slova „pouze na financování své činnosti, kterou se neúčastní hospodářské soutěže na společném trhu ani ji nemůže touto činností ovlivnit“ se nahrazují slovy „v souladu s pravidly Evropské unie pro poskytování veřejné podpory tak, aby nedošlo k narušení ani hrozbě narušení hospodářské soutěže“.
57.
V § 18 odst. 10 větě první se slova „či výzkumné záměry“ zrušují a na konci textu věty první se doplňují slova „, mimo dotace na rozvoj podle odstavce 5 věty první, kterou lze převést v neomezené výši“.
58.
V § 18a odst. 2 se věty první a druhá nahrazují větou „Ministerstvo v rozhodnutí uvede výši poskytované částky.“.
59.
V § 18a odst. 4 se slova „s dlouhodobým“ nahrazují slovy „se strategickým“.
60.
V § 19 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „, a k činnostem, které vykonává v doplňkové činnosti podle § 20“ a věta druhá se zrušuje.
61.
V § 19 odst. 3 se za slovo „zaručil“ vkládá čárka a slovo „společnosti“ se nahrazuje slovem „korporace“.
62.
V § 20 odst. 1 se slova „výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další“ zrušují.
63.
V § 20 odst. 2 a v § 22 odst. 1 písm. c) se slova „výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další“ zrušují.
64.
V § 20 odst. 5 se slova „účtuje v soustavě podvojného účetnictví, ve kterém“ zrušují.
65.
V § 21 odst. 1 písm. b) se slovo „dlouhodobý“ nahrazuje slovem „strategický“.
66.
V § 21 odst. 1 písm. c) se slova „Akreditační komisi“ nahrazují slovy „Akreditačnímu úřadu“.
67.
V § 21 odst. 1 písm. f) se za slovo „rodičů“ vkládají slova „a osob, které převzaly dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu podle občanského zákoníku29) nebo právních předpisů upravujících státní sociální podporu30)“.
Poznámky pod čarou č. 29 a 30 znějí:
„29)
§ 796, 824, 826, 928, 953 a 958 občanského zákoníku.
30)
§ 7 odst. 10 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.“.
68.
V § 21 odst. 1 písm. g) se slova „pravidelně hodnocení činnosti vysoké školy a zveřejňovat jeho výsledky“ nahrazují slovy „vnitřní hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy za podmínek stanovených v § 77b“.
69.
V § 21 odst. 1 písmeno h) zní:
„h)
ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat seznam studijních programů, které uskutečňuje, jejich typy a profily, formy výuky, standardní doby studia a informace o jejich dostupnosti pro osoby se zdravotním postižením, a seznam oborů, ve kterých je oprávněna konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, s uvedením fakulty, je-li studijní program nebo obor, ve kterém je oprávněna konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, uskutečňován na fakultě; o změnách prováděných v rámci oprávnění vyplývajících z institucionální akreditace a o změnách ve výčtu uskutečňovaných studijních programů je povinna předem informovat Akreditační úřad.“.
70.
V § 21 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) a j), která znějí:
„i)
zveřejňovat ve veřejné části svých internetových stránek registrované vnitřní předpisy veřejné vysoké školy včetně údajů o době jejich platnosti a účinnosti,
j)
ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat informace o omezení nebo odnětí institucionální akreditace, o omezení nebo zániku oprávnění uskutečňovat studijní program, o omezení nebo odnětí akreditace studijních programů a o pozastavení nebo odnětí akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem.“.
71.
V § 21 odst. 2 se na začátek písmene b) vkládá slovo „rámcové“.
72.
V § 21 odst. 4 se slovo „, dlouhodobý“ nahrazuje slovy „a strategický“ a slova „a výsledky hodnocení činnosti veřejné vysoké školy“ se zrušují.
73.
V § 22 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo převod technologií“.
74.
V § 23 odst. 3 se věta druhá zrušuje.
75.
§ 24 včetně nadpisu zní:
㤠24
Práva fakulty
(1)
Orgány fakulty mají právo, nestanoví-li tento zákon jinak, rozhodovat nebo jednat za veřejnou vysokou školu v těchto věcech týkajících se fakulty:
a)
ustavování samosprávných akademických orgánů fakulty,
b)
vnitřní organizace fakulty,
c)
habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem,
d)
nakládání s finančními prostředky přidělenými fakultě,
e)
pracovněprávní vztahy.
(2)
Orgány fakulty mají dále právo, nestanoví-li tento zákon jinak, rozhodovat nebo jednat za veřejnou vysokou školu v rozsahu stanoveném statutem veřejné vysoké školy v těchto věcech týkajících se fakulty:
a)
tvorba a uskutečňování studijních programů,
b)
strategické zaměření tvůrčí činnosti,
c)
zahraniční styky a aktivity,
d)
doplňková činnost a nakládání s prostředky získanými z této činnosti.
(3)
Orgány fakulty rozhodují v dalších věcech veřejné vysoké školy, pokud jim rozhodování o nich svěří statut veřejné vysoké školy.
(4)
Záležitosti podle odstavce 1 písm. e) orgán fakulty předem projednává s rektorem veřejné vysoké školy. Rektor a orgán fakulty se mohou dohodnout na omezení rozsahu záležitostí, které jsou takto projednávány.“.
76.
V § 25 odst. 1 písm. a) a d) se slovo „fakulty“ zrušuje.
77.
V § 25 odst. 1 písm. c) se slovo „fakulty“ nahrazuje slovy „nebo umělecká rada“.
78.
V § 26 odst. 1 se za slovo „důvody“ vkládají slova „a den“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Zanikne-li členství některého člena akademického senátu fakulty před uplynutím jeho funkčního období a vnitřní předpis fakulty umožní výkon funkce člena akademického senátu fakulty náhradníkem, vykonává náhradník tuto funkci pouze po zbytek příslušného funkčního období.“.
79.
V § 26 odst. 2 se za slovo „senátu“ vkládá slovo „fakulty“ a slova „prorektorů, děkanů a proděkanů“ se nahrazují slovy „prorektora, kvestora, děkana, proděkana, tajemníka fakulty a ředitele vysokoškolského ústavu“.
80.
V § 26 odst. 4 se věta druhá nahrazuje větou „Děkan nebo v jeho zastoupení proděkan, rektor nebo v jeho zastoupení prorektor a předseda akademického senátu veřejné vysoké školy nebo v jeho zastoupení jím pověřený člen akademického senátu veřejné vysoké školy mají právo vystoupit na zasedání, kdykoliv o to požádají.“ a ve větě třetí se za slovo „děkana“ vkládají slova „nebo rektora“ a za slova „předseda akademického senátu“ se vkládá slovo „fakulty“.
81.
V § 27 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
schvaluje návrhy vnitřních předpisů fakulty, a to na návrh děkana nebo v případě jednacího řádu akademického senátu fakulty na návrh člena akademického senátu fakulty, k němuž si akademický senát fakulty vyžádal stanovisko děkana, a postupuje je prostřednictvím předsedy akademického senátu vysoké školy ke schválení akademickému senátu vysoké školy,“.
82.
V § 27 odst. 1 písm. d) se slovo „předloženou“ nahrazuje slovem „předložené“.
83.
V § 27 odst. 1 písmeno f) zní:
„f)
dává děkanovi předchozí souhlas ke jmenování a odvolání členů vědecké rady nebo umělecké rady fakulty (dále jen „vědecká rada fakulty“) a členů disciplinární komise fakulty,“.
84.
V § 27 odst. 1 písm. h) se slovo „dlouhodobý“ nahrazuje slovem „strategický“ a slova „s dlouhodobým“ se nahrazují slovy „se strategickým“.
85.
V § 27 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Návrhy podle odstavce 1 písm. a) až e) a h) a podklady k rozhodnutí podle odstavce 1 písm. g) je jejich předkladatel povinen nejméně 7 kalendářních dnů před jejich projednáváním zpřístupnit členům akademické obce fakulty způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
86.
V § 27 odst. 4 se slova „jeho odvolání“ nahrazují slovy „odvolání děkana“.
87.
V § 29 odstavec 1 zní:
„(1)
Předsedou vědecké rady fakulty je děkan, který jmenuje a odvolává ostatní členy vědecké rady fakulty; délku funkčního období ostatních členů může stanovit vnitřní předpis veřejné vysoké školy nebo fakulty.“.
88.
V § 29 se odstavec 3 zrušuje.
89.
V § 30 odst. 1 písm. a) se slova „dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti fakulty“ nahrazují slovy „návrh strategického záměru vzdělávací a tvůrčí činnosti fakulty“, slova „s dlouhodobým“ se nahrazují slovy „se strategickým“ a na konci textu písmene se doplňují slova „a návrhy každoročního plánu realizace strategického záměru fakulty“.
90.
V § 30 odst. 1 písm. b) se slova „studijní programy“ nahrazují slovy „návrhy studijních programů“ a na konci textu písmene se doplňují slova „, a postupuje je prostřednictvím rektora ke schválení vědecké radě veřejné vysoké školy“.
91.
V § 30 odst. 1 se za písmeno b) vkládají nová písmena c) a d), která znějí:
„c)
navrhuje rektorovi záměr předložit žádost o akreditaci, rozšíření akreditace nebo prodloužení doby platnosti akreditace studijních programů, které se uskutečňují na fakultě,
d)
navrhuje rektorovi záměr předložit žádost o akreditaci habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem, a to v případě řízení uskutečňovaných na fakultě,“.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno e).
92.
V § 30 odst. 2 se slova „k otázkám“ nahrazují slovy „zejména k záležitostem“.
93.
V § 31 odstavec 1 zní:
„(1)
Členy disciplinární komise fakulty jmenuje a odvolává děkan z řad členů akademické obce fakulty. Polovinu členů disciplinární komise fakulty tvoří studenti. Disciplinární komise fakulty si ze svých členů volí a odvolává svého předsedu.“.
94.
V § 33 odst. 2 písm. b) se slova „a jednací“ zrušují.
95.
V § 33 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
jednací řád akademického senátu fakulty,“.
Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f).
96.
V § 33 odst. 2 písm. e) se za slovo „řád“ vkládá slovo „fakulty“.
97.
V § 33 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Vnitřní předpisy fakulty se zveřejňují ve veřejné části internetových stránek fakulty včetně údajů o době jejich platnosti a účinnosti.“.
98.
V § 34 odst. 4 a v § 35 odst. 4 se slova „jménem veřejné vysoké školy“ nahrazují slovy „za veřejnou vysokou školu“.
99.
V § 34 odst. 5, § 87 písm. h) a v § 95 odst. 8 písm. h) se za slovo „jmenuje“ vkládají slova „a odvolává“.
100.
V § 38 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „, aniž by měla neomezenou institucionální akreditaci alespoň pro jednu oblast vzdělávání“.
101.
Nad § 39 se doplňuje nadpis, který zní: „Státní souhlas“ a nadpis § 39 se zrušuje.
102.
V § 39 odstavec 2 zní:
„(2)
Oprávnění působit jako soukromá vysoká škola je nepřevoditelné a nepřechází na právní nástupce, s výjimkou případů uvedených v § 39a odst. 5 a 6.“.
103.
V § 39 odst. 3 se slova „(dále jen „rejstřík“)“ zrušují, slova „jedná-li se“ se nahrazují slovem „jde-li“ a věta poslední se nahrazuje větou „Účinnost udělení státního souhlasu nastává nejdříve vznikem právnické osoby, které se státní souhlas uděluje.“.
104.
V § 39 odst. 4 písm. c) se slovo „dlouhodobý“ nahrazuje slovem „strategický“ a za slovo „činnosti“ se vkládá slovo „soukromé“.
105.
V § 39 odst. 4 písm. d) se slova „finančním, materiálním, personálním a informačním zajištění“ nahrazují slovy „personálním, finančním, materiálním a dalším zabezpečení“.
106.
V § 39 odstavec 6 zní:
„(6)
Ministerstvo rozhodne o žádosti do 150 dnů ode dne jejího doručení. Před rozhodnutím si ministerstvo vyžádá stanovisko Akreditačního úřadu k udělení státního souhlasu. Udělení státního souhlasu nezakládá nárok na udělení institucionální akreditace, akreditace studijního programu a akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem.“.
107.
V § 39 se odstavce 7 až 10 zrušují.
108.
Za § 39 se vkládá nový § 39a, který zní:
㤠39a
(1)
Ministerstvo státní souhlas neudělí, jestliže
a)
Akreditační úřad nevydal souhlasné stanovisko k udělení státního souhlasu,
b)
zjistí, že údaje o personálním, finančním, materiálním a dalším zabezpečení činnosti vysoké školy, posuzované i s přihlédnutím k návrhům studijních programů, nesvědčí o dostatečném splnění podmínek pro řádné uskutečňování vzdělávací a tvůrčí činnosti a dalších úkolů vysoké školy,
c)
návrh vnitřních předpisů je v rozporu s tímto zákonem nebo s jinými právními předpisy, nebo
d)
právnická osoba žádající o udělení státního souhlasu byla pravomocně odsouzena za trestný čin, pro který neskýtá záruku řádného působení jako vysoká škola, pokud se na ni podle zákona nehledí, jako by za takový trestný čin odsouzena nebyla; pro účely posouzení, zda je dán tento důvod neudělení státního souhlasu, si ministerstvo vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu27); žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
Akreditační úřad nevydá k žádosti o udělení státního souhlasu souhlasné stanovisko z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. b) nebo z důvodu, že žadatel nepředložil návrh ani jednoho studijního programu odpovídajícího požadavkům uvedeným v části čtvrté tohoto zákona a splňujícího požadavky standardů uvedené v § 78a odst. 2 písm. b) bodě 1; nesouhlasné stanovisko Akreditačního úřadu musí obsahovat odůvodnění. Zjistí-li ministerstvo v řízení o žádosti, že skutečnosti uvedené v odůvodnění nevydání souhlasného stanoviska Akreditačního úřadu neodpovídají skutečnosti nebo zákonu, může vyzvat Akreditační úřad k novému jednání k vydání stanoviska a odstranění nedostatků v odůvodnění. Jestliže rozklad proti rozhodnutí ministerstva o zamítnutí žádosti o udělení státního souhlasu směřuje proti obsahu nesouhlasného stanoviska Akreditačního úřadu, vyžádá si ministr od Akreditačního úřadu potvrzení nebo změnu stanoviska k udělení státního souhlasu; po dobu vyřizování věci Akreditačním úřadem, k němuž je příslušný orgán Akreditačního úřadu, který nesouhlasné stanovisko vydal, lhůta pro vydání rozhodnutí o rozkladu neběží.
(3)
Pokud ministerstvo udělí státní souhlas, rozhodne také o registraci vnitřních předpisů; pravomocné rozhodnutí o udělení státního souhlasu a registraci vnitřních předpisů nabývá účinnosti dnem nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla žadateli poprvé udělena akreditace studijního programu. V případě, že ministerstvo státní souhlas neudělí, může žadatel podat novou žádost o udělení státního souhlasu nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o neudělení státního souhlasu.
(4)
Státní souhlas pozbude platnosti, jestliže žadatel, jemuž byl státní souhlas pravomocně udělen, do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení státního souhlasu nepodá žádost o akreditaci studijního programu, do 1 roku od uvedeného dne nezíská akreditaci nebo do 2 let od uvedeného dne nezahájí uskutečňování alespoň jednoho studijního programu.
(5)
Zaniká-li právnická osoba mající státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola fúzí podle zvláštního právního předpisu s jinou nebo jinými právnickými osobami majícími státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola (dále jen „přeměna“), přechází účinností přeměny oprávnění zanikající právnické osoby působit jako soukromá vysoká škola, její platné akreditace studijních programů nebo případného omezení akreditace i její studenti akreditovaných studijních programů na nástupnickou právnickou osobu, má-li tato sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo podnikatelské činnosti na území některého členského státu Evropské unie nebo byla-li zřízena nebo založena podle práva některého členského státu Evropské unie.
(6)
Mají-li akreditace totožných studijních programů, které přecházejí na nástupnickou právnickou osobu podle odstavce 5, různou dobu platnosti, platí ode dne nabytí účinnosti přeměny delší z nich; před uplynutím této platnosti akreditace studijního programu může nástupnická právnická osoba požádat o její prodloužení podle § 80 odst. 3. Vznikla-li nástupnická soukromá vysoká škola splynutím podle odstavce 5, je povinna do 30 dnů po svém vzniku požádat ministerstvo o registraci vnitřních předpisů.
(7)
Ustanovení odstavce 5 o přechodu akreditace studijních programů zanikající právnické osoby na nástupnickou právnickou osobu se nevztahuje na přechod institucionální akreditace a akreditací habilitačních řízení a řízení ke jmenování profesorem. Pokud jde však o studijní programy uskutečňované soukromou vysokou školou na základě institucionální akreditace v den předcházející dni přeměny, tyto se dnem přeměny stávají studijními programy uskutečňovanými nástupnickou soukromou vysokou školou, akreditovanými na dobu 3 let; na nástupnickou soukromou vysokou školu přecházejí i studenti uvedených studijních programů.“.
109.
V § 40 odst. 1 se slova „vědeckou nebo výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou a další“ zrušují.
110.
V § 40 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Ministerstvo může poskytnout soukromé vysoké škole, která je veřejně prospěšnou právnickou osobou12) se statusem veřejné prospěšnosti zapsaným ve veřejném rejstříku podle zvláštního právního předpisu, dotaci na uskutečňování akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání a s nimi spojenou tvůrčí činnost.“.
Poznámka pod čarou č. 12 zní:
„12)
§ 146 až 150 občanského zákoníku.“.
111.
V § 40 odst. 3 se slovo „dlouhodobého“ nahrazuje slovem „strategického“ a slova „jeho každoroční aktualizace“ se nahrazují slovy „každoročního plánu realizace strategického záměru“.
112.
V § 41 odst. 1 se slovo „deváté“ nahrazuje slovem „jedenácté“.
113.
V § 42 odst. 1 písm. b) se slovo „dlouhodobý“ nahrazuje slovem „strategický“ a slova „jeho každoroční aktualizaci“ se nahrazují slovy „každoroční plán realizace strategického záměru“.
114.
V § 42 odst. 1 písm. c) se slova „Akreditační komisi“ nahrazují slovy „Akreditačnímu úřadu“.
115.
V § 42 odst. 1 písm. d) se slova „pravidelně hodnocení činnosti vysoké školy a zveřejňovat jeho výsledky“ nahrazují slovy „vnitřní hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy za podmínek stanovených v § 77b“.
116.
V § 42 odst. 1 písm. e) se slova „na úřední desce“ nahrazují slovy „ve veřejné části svých internetových stránek“, za slovo „uskutečňuje“ se vkládá čárka, za slovo „typu“ se vkládají slova „a profilu“, slova „členění na studijní obory,“ se zrušují, za slovo „studia“ se vkládají slova „a jejich dostupnosti pro osoby se zdravotním postižením,“ a na konci textu písmene se doplňují slova „; o změnách prováděných v rámci oprávnění vyplývajících z institucionální akreditace a o změnách ve výčtu uskutečňovaných studijních programů je povinna předem informovat Akreditační úřad“.
117.
V § 42 odst. 1 se za písmeno e) vkládají nová písmena f) až h), která znějí:
„f)
ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat informace o omezení nebo odnětí institucionální akreditace, o omezení nebo zániku oprávnění uskutečňovat studijní program, o omezení nebo odnětí akreditace studijních programů nebo o pozastavení nebo odnětí akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem,
g)
zveřejňovat ve veřejné části svých internetových stránek registrované vnitřní předpisy vysoké školy včetně údajů o době jejich platnosti a účinnosti,
h)
činit vhodná opatření pro studium rodičů a osob, které převzaly dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu podle občanského zákoníku29) nebo právních předpisů upravujících státní sociální podporu30), a to po uznanou dobu rodičovství,“.
Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena i) a j).
118.
V § 42 odst. 1 písm. j) se za slovo „ministerstvu“ vkládají slova „a Akreditačnímu úřadu“ a na konci textu písmene se doplňují slova „, nebo její zrušení podle § 39a odst. 5“.
119.
V § 42 odst. 4 se slovo „, dlouhodobý“ nahrazuje slovy „a strategický“ a slova „a výsledky hodnocení činnosti soukromé vysoké školy“ se zrušují.
120.
V § 43 odst. 2 písm. a) se za slovo „nemá“ vkládají slova „v době následující po uplynutí 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení státního souhlasu“ a na konci textu písmene se doplňují slova „z důvodu odnětí akreditace studijního programu, uplynutí doby platnosti akreditace studijního programu nebo oznámení o zrušení akreditovaného studijního programu a nemá ani institucionální akreditaci pro žádnou oblast vzdělávání“.
121.
V § 43 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo institucionální akreditace pro alespoň 2 oblasti vzdělávání“.
122.
V § 43 odst. 2 písmeno c) zní:
„c)
po výzvě ministerstva nezjedná nápravu podle odstavce 1 nebo 5, nebo“.
123.
V § 43 odst. 2 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d).
124.
V § 43 odst. 3 se za slovo „souhlasu“ vkládají slova „a ke dni vydání rozhodnutí o udělení státního souhlasu nebyly tyto vady odstraněny“.
125.
V § 43 odstavec 4 zní:
„(4)
Odnětím státního souhlasu pozbývá právnická osoba oprávnění působit jako vysoká škola a uskutečňovat akreditované činnosti.“.
126.
V § 43 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Dojde-li k odnětí státního souhlasu působit jako soukromá vysoká škola, je daná právnická osoba, které byl státní souhlas odňat, povinna zajistit studentům možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na jiné vysoké škole.“.
127.
V nadpisu části čtvrté se za slova „STUDIJNÍ PROGRAM“ doplňují slova „A OBLAST VZDĚLÁVÁNÍ“.
128.
V § 44 se doplňuje nadpis, který zní: „Studijní program“.
129.
V § 44 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Za akreditovaný studijní program se pro účely tohoto zákona považuje i studijní program uskutečňovaný vysokou školou v rámci oblasti nebo oblastí vzdělávání, pro které má vysoká škola institucionální akreditaci.“.
130.
V § 44 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „; v případě bakalářského nebo magisterského studijního programu také údaj o profilu studijního programu“.
131.
V § 44 odst. 2 písmeno b) zní:
„b)
stanovení profilu absolventa studijního programu,“.
132.
V § 44 odst. 2 se na konci textu písmene d) doplňují slova „realizované případně i u jiné fyzické nebo právnické osoby“.
133.
V § 44 odst. 2 písmeno h) zní:
„h)
určení oblasti nebo oblastí vzdělávání, v rámci kterých má být studijní program uskutečňován, a návaznost na další typy studijních programů v téže nebo příbuzné oblasti nebo oblastech vzdělávání; v případě kombinovaného studijního programu také procentně vyjádřený podíl základních tematických okruhů náležejících do jednotlivých oblastí vzdělávání na výuce.“.
134.
V § 44 se doplňují odstavce 5 až 8, které znějí:
„(5)
Profil bakalářského nebo magisterského studijního programu může být
a)
profesně zaměřený s důrazem na zvládnutí praktických dovedností potřebných k výkonu povolání podložených nezbytnými teoretickými znalostmi, nebo
b)
akademicky zaměřený s důrazem na získání teoretických znalostí potřebných pro výkon povolání včetně uplatnění v tvůrčí činnosti a poskytující rovněž prostor pro osvojení nezbytných praktických dovedností.
(6)
Pro studijní programy uskutečňované vysokou školou nebo její součástí vysoká škola jmenuje z řad svých akademických pracovníků a odvolává garanta studijního programu podle pravidel stanovených vnitřním předpisem vysoké školy; garantem může být pouze akademický pracovník, který splňuje podmínky stanovené standardy pro akreditaci studijního programu pro řádný výkon činností podle odstavce 7. Garantem magisterského studijního programu a doktorského studijního programu může být pouze docent, profesor nebo mimořádný profesor podle § 70 odst. 2 věty první, který je akademickým pracovníkem dané vysoké školy.
(7)
Garant studijního programu zejména koordinuje obsahovou přípravu studijního programu, dohlíží na kvalitu jeho uskutečňování, vyhodnocuje studijní program a rozvíjí jej.
(8)
Studijní program náleží pouze do jedné oblasti vzdělávání, pokud se státními zkouškami, popřípadě obhajobou disertační práce, ověřují profilující znalosti nebo dovednosti ze základních tematických okruhů náležejících do jedné oblasti vzdělávání. Studijní program je kombinovaným studijním programem, pokud se státními zkouškami, popřípadě obhajobou disertační práce, ověřují profilující znalosti nebo dovednosti ze základních tematických okruhů náležejících do více oblastí vzdělávání.“.
135.
Za § 44 se vkládá nový § 44a, který včetně nadpisu zní:
㤠44a
Oblast vzdělávání
(1)
Oblast vzdělávání je věcně vymezený úsek vysokoškolského vzdělávání, v jehož rámci jsou připravovány, schvalovány a uskutečňovány studijní programy blízkého nebo příbuzného obsahového zaměření, odrážející společný teoretický a metodologický základ dané oblasti vzdělávání.
(2)
Seznam oblastí vzdělávání je uveden v příloze č. 3 k tomuto zákonu.
(3)
Vláda stanoví nařízením vymezení jednotlivých oblastí vzdělávání, obsahující
a)
základní tematické okruhy, které jsou pro danou oblast vzdělávání charakteristické a určující,
b)
výčet typických studijních programů spadajících pod danou oblast vzdělávání,
c)
rámcový profil absolventů v dané oblasti vzdělávání s uvedením hlavních cílů vzdělávání, zahrnujících odborné znalosti, dovednosti a další kompetence, a charakteristických profesí, zejména pak profesí regulovaných, které jsou relevantní.“.
136.
V § 45 odst. 1 se věta poslední zrušuje.
137.
V § 45 odst. 4 a v § 48 odst. 2 se slova „úplného středního nebo úplného středního odborného vzdělání nebo vyššího odborného vzdělání poskytovaného v konzervatořích“ nahrazují slovy „středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyššího odborného vzdělání v konzervatoři“.
138.
V § 46 odst. 1 se za slovo „teoretických“ vkládají slova „i praktických“.
139.
V § 46 odst. 2 se slovo „Magisterský“ nahrazuje slovy „Nestanoví-li tento zákon jinak, magisterský“, slova „může být udělena akreditace magisterskému studijnímu programu, který“ se zrušují a za slovo „nenavazuje“ se vkládají slova „magisterský studijní program“.
140.
V § 46 odst. 3 se slovo „lékařství“ nahrazuje slovy „všeobecného lékařství a zubního lékařství“ a za slova „veterinárního lékařství a“ se vkládá slovo „veterinární“.
141.
V § 46 odst. 4 písm. c) se za slovo „oblasti“ vkládá slovo „všeobecného“.
142.
V § 46 odst. 4 písm. e) se za slova „lékařství a“ vkládá slovo „veterinární“.
143.
V § 46 odst. 4 větě poslední se slova „úplného středního nebo úplného středního odborného vzdělání nebo vyššího odborného vzdělání poskytovaného v konzervatořích“ nahrazují slovy „středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyššího odborného vzdělání v konzervatoři“.
144.
V § 46 odst. 5 písm. e) se slova „; pro oblast katolické teologie „licenciát teologie““ zrušují.
145.
V § 46 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
O vykonání státní rigorózní zkoušky podle odstavce 5 vydá vysoká škola diplom; tento diplom je veřejnou listinou a je opatřen státním znakem České republiky16) spolu s uvedením označení příslušné vysoké školy a akademického titulu, který je udělován. Vysoká škola vydává diplom o vykonání státní rigorózní zkoušky zpravidla při akademickém obřadu. V diplomu je vysoká škola oprávněna uvádět rodné číslo osoby, o kterou jde, bylo-li přiděleno.“.
146.
V § 47 odst. 4 se za slova „zkouškou a“ vkládá slovo „veřejnou“.
147.
V § 47 odst. 5 se slova „, v oblasti teologie akademický titul „doktor teologie“ (ve zkratce „Th.D.“ uváděné za jménem)“ zrušují.
148.
V § 47 odst. 6 se věta poslední nahrazuje větou „Předsedou oborové rady je garant doktorského studijního programu.“.
149.
V § 47a odst. 2 se za slovo „ustanoveními“ vkládá slovo „tohoto“, za slovo „zákona“ se vkládají slova „a právních předpisů státu, ve kterém je spolupracující zahraniční vysoká škola ustavena,“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „, která může zejména upravit přijímání ke studiu, stanovit podrobnosti o organizaci části studia uskutečňované na zahraniční vysoké škole a o podmínkách pro její absolvování, podrobnosti o dokladech o absolvování dané části studia a o uznatelnosti vykonaných zkoušek nebo jiných studijních povinností splněných na zahraniční vysoké škole, o případném společně udělovaném zahraničním akademickém titulu a podrobnosti o akademických právech a povinnostech studenta v souladu s vnitřními předpisy vysoké školy a právními předpisy státu, v němž se studium uskutečňuje“.
150.
V § 47a odst. 3 se slova „legislativního stavu platného v příslušné zemi“ nahrazují slovy „právních předpisů příslušného státu“.
151.
V § 47b odst. 1 se slova „disertační, diplomové, bakalářské“ nahrazují slovy „bakalářské, diplomové, disertační“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Vysoká škola disertační práci nezveřejňuje, byla-li již zveřejněna jiným způsobem.“.
152.
V § 47b odst. 2 se slova „Disertační, diplomové, bakalářské“ nahrazují slovy „Bakalářské, diplomové, disertační“.
153.
V § 47b se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 31 zní:
„(4)
Vysoká škola může odložit zveřejnění bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce nebo jejich části, a to po dobu trvání překážky pro zveřejnění31), nejdéle však na dobu 3 let. Informace o odložení zveřejnění musí být spolu s odůvodněním zveřejněna na stejném místě, kde jsou zveřejňovány bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce. Vysoká škola zašle bez zbytečného odkladu po obhájení bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce, jíž se týká odklad zveřejnění podle věty první, jeden výtisk práce k uchování ministerstvu.
31)
Například zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, § 504, 2976 a 2985 občanského zákoníku.“.
154.
Za § 47b se vkládají nové § 47c až 47g, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 32 a 33 znějí:
㤠47c
Řízení na veřejné vysoké škole o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce
(1)
V řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní závěrečné zkoušky nebo její součásti, státní rigorózní zkoušky nebo její součásti, státní doktorské zkoušky nebo obhajoby disertační práce rozhoduje rektor veřejné vysoké školy, na níž se daná státní zkouška nebo obhajoba disertační práce konala.
(2)
Rektor vysloví rozhodnutím neplatnost vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce, pokud osoba, o jejíž státní zkoušku nebo její součást nebo obhajobu disertační práce jde,
a)
v důsledku úmyslného trestného činu nesplnila podmínky nebo předpoklady stanovené zákonem o vysokých školách, studijním programem nebo studijním a zkušebním řádem pro konání a úspěšné vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce, nebo
b)
v důsledku úmyslného neoprávněného užití díla jiné osoby hrubě porušujícího právní předpisy upravující ochranu duševního vlastnictví32) nebo jiného úmyslného jednání proti dobrým mravům, neuvedeného v písmenu a), nesplnila nebo splnila jen zdánlivě podmínky nebo předpoklady stanovené zákonem o vysokých školách, studijním programem nebo studijním a zkušebním řádem pro konání a úspěšné vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce, šlo-li o soustavné nebo opakované jednání proti dobrým mravům nebo byla-li jím podstatně narušena možnost získat standardní znalosti a dovednosti absolventa daného studijního programu.
(3)
Za nesplnění podmínek pro úspěšné vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce podle odstavce 2 písm. a) a b) se považuje i takový případ rozporu mezi objektivním stavem věci a skutečnostmi osvědčovanými vysokoškolským diplomem nebo diplomem o vykonání státní rigorózní zkoušky, kdy byl osobě vydán vysokoškolský diplom nebo diplom o vykonání státní rigorózní zkoušky, aniž státní zkoušku nebo její součást nebo obhajobu disertační práce vůbec konala.
(4)
Řízení o vyslovení neplatnosti se zahajuje z moci úřední; zahájeno může být rektorem
a)
nejpozději do 3 let ode dne nabytí právní moci rozsudku, kterým byla uvedená osoba odsouzena pro úmyslný trestný čin, jde-li o případ uvedený v odstavci 2 písm. a), nebo
b)
nejpozději do 3 let ode dne vykonání nebo zdánlivého vykonání státní zkoušky nebo její poslední součásti nebo obhajoby disertační práce, jde-li o případ uvedený v odstavci 2 písm. b).
(5)
Neshledá-li rektor důvody pro vyslovení neplatnosti státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce podle odstavce 2, řízení o vyslovení neplatnosti usnesením zastaví.
(6)
Součástí podkladů pro rozhodnutí v řízení o vyslovení neplatnosti je stanovisko přezkumné komise. Přezkumná komise má 7 členů, z toho 6 členů jmenovaných rektorem z profesorů, docentů nebo dalších odborníků; sedmý člen komise je rektorem jmenován z řad studentů veřejné vysoké školy. Podrobnosti o složení přezkumné komise stanoví vnitřní předpis veřejné vysoké školy. Přezkumná komise se usnáší nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů.
§ 47d
(1)
Rektor rozhodne v řízení o vyslovení neplatnosti do 150 dnů ode dne jeho zahájení. Přezkumná komise podá své stanovisko do 90 dnů ode dne, kdy je o něj požádána rektorem. Odchýlí-li se rektor v řízení o vyslovení neplatnosti od stanoviska přezkumné komise, je povinen tuto skutečnost ve svém rozhodnutí odůvodnit.
(2)
Proti rozhodnutí rektora o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce se nelze odvolat. Rozhodnutí nabývá účinnosti prvním dnem následujícím po uplynutí 2 měsíců ode dne oznámení uvedeného rozhodnutí; včasné podání žaloby ve správním soudnictví33) má odkladný účinek.
(3)
Účastníkem řízení o vyslovení neplatnosti je pouze osoba, o jejíž státní zkoušku nebo její součást nebo obhajobu disertační práce jde.
§ 47e
(1)
Dnem, kdy se pravomocné rozhodnutí o neplatnosti vykonání státní zkoušky předepsané na závěr studia ve studijním programu nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce stane účinným, pozbývá osoba, o jejíž státní zkoušku nebo její součást nebo obhajobu disertační práce šlo, vysokoškolské vzdělání získané absolvováním příslušného studia a příslušný akademický titul; tímto dnem pozbývá platnosti i vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu.
(2)
Dnem, kdy se pravomocné rozhodnutí rektora o neplatnosti vykonání státní rigorózní zkoušky uvedené v § 46 odst. 5 nebo její součásti stane účinným, pozbývá osoba, o jejíž státní zkoušku nebo její součást šlo, příslušný akademický titul. Tímto dnem pozbývá platnosti i diplom o vykonání státní rigorózní zkoušky.
(3)
Přestane-li student navazujícího magisterského nebo doktorského studijního programu splňovat v důsledku účinků rozhodnutí podle odstavce 1 podmínku pro přijetí ke studiu v daném studijním programu stanovenou v § 48 odst. 1 nebo 3, je dnem, kdy toto rozhodnutí nabude účinnosti, vyloučen ze studia v daném studijním programu.
(4)
Rozhodnutím podle odstavce 1 osobě uvedené v § 47d odst. 3 postavení studenta nevzniká; rektor veřejné vysoké školy však může v uvedeném rozhodnutí v případech hodných zvláštního zřetele rozhodnout, že osobě, jíž se rozhodnutí týká, vzniká dnem nabytí účinnosti rozhodnutí právo na zápis do studia v jím stanoveném studijním programu dané veřejné vysoké školy nebo její součásti a následné zahájení studia v prvním ročníku daného studijního programu.
(5)
Účinky dřívějších jednání, postupů nebo rozhodnutí učiněných osobou, o jejíž státní zkoušku nebo její součást nebo obhajobu disertační práce jde, zůstávají vyslovením neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce nedotčeny, a to i pokud je daná osoba učinila při výkonu veřejné moci nebo v rámci výkonu regulované profese nebo činnosti, pro niž se vyžaduje odborná způsobilost spočívající v dosažení vysokoškolského vzdělání prokazovaného vysokoškolským diplomem a dodatkem k diplomu, které pozbyly platnosti podle odstavce 1.
(6)
O vydání rozhodnutí o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce je vysoká škola povinna do 1 dne ode dne nabytí účinnosti takového rozhodnutí informovat příslušný uznávací orgán, jde-li o zkoušku nebo obhajobu konanou v rámci studia studijního programu zaměřeného na přípravu k výkonu regulovaného povolání.
§ 47f
Řízení na soukromé vysoké škole o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce
Na řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce vedené na soukromé vysoké škole se použijí ustanovení § 47c až 47e obdobně s tím, že příslušnost orgánů soukromé vysoké školy stanoví vnitřní předpis soukromé vysoké školy. Účinky rozhodnutí uvedené v § 47e odst. 1 až 5 platí také pro rozhodnutí vydané v přezkumném řízení vedeném na soukromé vysoké škole.
§ 47g
Řízení na státní vysoké škole o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce
Na řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce vedené na státní vysoké škole se použijí ustanovení § 47c až 47e obdobně. Účinky rozhodnutí uvedené v § 47e odst. 1 až 5 platí také pro rozhodnutí vydané v řízení o vyslovení neplatnosti vedeném na státní vysoké škole.
32)
§ 31 zákona č. 121/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
33)
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.“.
155.
V § 48 odstavec 1 zní:
„(1)
Podmínkou přijetí ke studiu v bakalářském nebo v magisterském studijním programu je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou. Ke studiu v oblasti umění mohou být přijati také uchazeči s vyšším odborným vzděláním v konzervatoři. Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, je rovněž řádné ukončení studia v kterémkoliv typu studijního programu.“.
156.
V § 48 se doplňují odstavce 4 až 7, které znějí:
„(4)
Uchází-li se o přijetí ke studiu v bakalářském studijním programu nebo v magisterském studijním programu, který nenavazuje na bakalářský studijní program, uchazeč, který získal zahraniční středoškolské vzdělání absolvováním studia ve středoškolském vzdělávacím programu na zahraniční střední škole, v mezinárodní střední škole, v evropské škole působící podle Úmluvy o statutu Evropských škol nebo ve škole, v níž ministerstvo povolilo podle školského zákona plnění povinné školní docházky, prokazuje splnění podmínky dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou
a)
dokladem o obecném uznání rovnocennosti nebo platnosti zahraničního dokladu o dosažení středního vzdělání v České republice, získaným podle školského zákona nebo podle dřívějších právních předpisů,
b)
dokladem o udělení Evropského bakalaureátu,
c)
zahraničním dokladem o zahraničním středním vzdělání s maturitní zkouškou, je-li v České republice podle jejích mezinárodních závazků automaticky rovnocenný bez dalšího úředního postupu, nebo
d)
zahraničním dokladem o zahraničním středoškolském vzdělání, který byl získán absolvováním studia ve středoškolském vzdělávacím programu na zahraniční střední škole působící podle právních předpisů cizího státu a který v daném cizím státě opravňuje jeho držitele k přístupu ke studiu v bakalářském studijním programu nebo v magisterském studijním programu, který nenavazuje na bakalářský studijní program; ustanovení § 90 odst. 2 věty druhé a § 90 odst. 3 se použijí obdobně, přičemž vysoká škola může také vyžadovat předložení doplňující informace o obsahu a rozsahu zahraničního středoškolského studia a potvrzení příslušné zahraniční střední školy nebo jiného příslušného zahraničního orgánu o tom, že absolvent studia ve středoškolském vzdělávacím programu dané zahraniční střední školy je v uvedeném cizím státě oprávněn ucházet se o přijetí ke studiu v bakalářském studijním programu nebo v magisterském studijním programu, který nenavazuje na bakalářský studijní program.
(5)
Uchází-li se o přijetí ke studiu v doktorském studijním programu nebo v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, uchazeč, který získal zahraniční vysokoškolské vzdělání absolvováním studia ve vysokoškolském programu na zahraniční vysoké škole, prokazuje splnění podmínky uvedené v odstavci 1 větě třetí nebo v odstavci 3
a)
dokladem o obecném uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání v České republice, získaným podle § 89 a 90 nebo podle dřívějších právních předpisů,
b)
zahraničním dokladem o zahraničním vysokoškolském vzdělání, který je v České republice podle jejích mezinárodních závazků rovnocenný bez dalšího úředního postupu, nebo
c)
zahraničním dokladem o zahraničním vysokoškolském vzdělání, který byl získán absolvováním studia ve vysokoškolském programu na zahraniční vysoké škole působící podle právních předpisů cizího státu; ustanovení § 90 odst. 2 věty druhé a § 90 odst. 3 se použijí obdobně, přičemž vysoká škola může také vyžadovat předložení doplňující informace o obsahu a rozsahu zahraničního vysokoškolského studia a potvrzení příslušného zahraničního orgánu o tom, že daná zahraniční vysoká škola je v uvedeném cizím státě oprávněna poskytovat vysokoškolské vzdělání.
(6)
Ustanovení odstavce 4 písm. d) a odstavce 5 písm. c) se použije pouze v případě, že splnění podmínky dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo podmínky řádného ukončení studia ve studijním programu prokazuje uchazeč vysoké škole, která má institucionální akreditaci pro alespoň jednu oblast vzdělávání, a tato vysoká škola nemá pochybnosti o dostatečné úrovni, rozsahu nebo obsahu předchozího zahraničního vzdělání uchazeče, doloženého zahraničním dokladem; v případě potřeby vyzve vysoká škola uchazeče k prokázání vzdělání způsobem uvedeným v odstavci 4 písm. a) nebo odstavci 5 písm. a).
(7)
Vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s posouzením splnění podmínky pro přijetí ke studiu podle odstavce 4 písm. d) a odstavce 5 písm. c), který činí nejvýše 20 % základu stanoveného podle § 58 odst. 2. Poplatek je příjmem vysoké školy.“.
Poznámka pod čarou č. 17 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
157.
V § 49 odst. 1 se slovo „oborů“ nahrazuje slovem „programů“ a na konci odstavce se doplňují věty „Další podmínkou přijetí ke studiu, vyžaduje-li to povaha studijního programu, může být i zdravotní způsobilost uchazeče ke studiu. Zdravotní způsobilost uchazeče se posuzuje ve vztahu k požadavkům na zdravotní způsobilost ke studiu příslušného studijního programu, které jsou vysokou školou nebo fakultou zveřejňovány podle odstavce 5; text zveřejněných požadavků na zdravotní způsobilost předloží uchazeč poskytovateli zdravotních služeb před posouzením zdravotní způsobilosti. Zdravotní způsobilost uchazeče o studium posuzuje a lékařský posudek vydává registrující poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost; není-li uchazeč o studium u takového poskytovatele registrován, zdravotní způsobilost posuzuje a lékařský posudek vydává kterýkoliv poskytovatel v uvedených oborech. Posuzujícím lékařem je lékař se způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost. Jde-li o studium ve studijním programu se zaměřením na sport nebo tělesnou výchovu, vydává lékařský posudek poskytovatel v oboru tělovýchovné lékařství.“.
158.
V § 49 odst. 5 se slova „písemnou nebo elektronickou formou“ nahrazují slovy „v listinné nebo elektronické podobě“, za větu první se vkládá věta „Je-li podmínkou přijetí ke studiu zdravotní způsobilost uchazeče ke studiu, zveřejní vysoká škola nebo fakulta rovněž požadavky na zdravotní způsobilost ke studiu příslušného studijního programu.“ a slova „na úřední desce“ se nahrazují slovy „ve veřejné části internetových stránek“.
159.
V § 49 odst. 6 se slova „studijnímu programu udělena akreditace“ nahrazují slovy „udělena akreditace studijního programu nebo institucionální akreditace pro oblast vzdělávání Akreditačním úřadem“.
160.
V § 50 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Účastníkem přijímacího řízení je pouze uchazeč, o jehož přihlášku ke studiu jde.“.
161.
V § 50 odstavce 4 až 7 znějí:
„(4)
Rozhodnutí musí být vydáno do 30 dnů od ověření podmínek pro přijetí ke studiu podle § 49 odst. 5. Vysoká škola není povinna před vydáním rozhodnutí ve věci vyrozumět uchazeče o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí.
(5)
Uchazeč má právo nahlížet do spisu až po oznámení rozhodnutí. Vysoká škola může namísto umožnění nahlížet do spisu poskytnout uchazeči kopii spisu.
(6)
Proti rozhodnutí se uchazeč může odvolat ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho oznámení.
(7)
Odvolacím správním orgánem je rektor.“.
162.
V § 50 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní:
„(8)
Rektor přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy, vnitřními předpisy vysoké školy a fakulty a s podmínkami přijetí ke studiu stanovenými vysokou školou nebo fakultou.“.
Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 9 a 10.
163.
V § 53 odst. 2 se za slovo „vědeckou“ vkládají slova „, uměleckou nebo akademickou“.
164.
V § 54 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Právo na přerušení studia je studentovi po tuto dobu přiznáno i v souvislosti s převzetím dítěte do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu podle občanského zákoníku nebo právních předpisů upravujících státní sociální podporu.“.
165.
V § 56 odst. 1 písm. d) se slova „podle § 80 odst. 4“ zrušují.
166.
V § 56 odst. 1 se za písmeno d) vkládají nová písmena e) až g), která znějí:
„e)
ukončením uskutečňování studijního programu z důvodů uvedených v § 81b odst. 3,
f)
zánikem oprávnění uskutečňovat studijní program (§ 86 odst. 3 a 4),
g)
vyloučením ze studia podle § 47e odst. 3, § 47f nebo 47g,“.
Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno h).
167.
V § 56 odst. 2 se za slova „odstavce 1 písm. e)“ vkládají slova „je poslední den lhůty 3 let uvedené v § 81b odst. 3 větě první. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. f) je den, ke kterému zaniklo oprávnění uskutečňovat studijní program na základě institucionální akreditace. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. g) je den, kdy nabylo účinnosti rozhodnutí podle § 47c až 47e, § 47f nebo 47g o neplatnosti vykonání státní zkoušky předepsané na závěr studia ve studijním programu nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. h)“.
168.
V § 56 odst. 3 se slova „odstavce 1 písm. e)“ nahrazují slovy „odstavce 1 písm. h)“ a slova „§ 50 odst. 4 až 7 obdobně“ se nahrazují slovy „§ 50 odst. 4 až 6 obdobně, přičemž účastníkem řízení je pouze osoba, o jejíž studium jde“.
169.
V § 57 odst. 1 písm. e) se slovo „doklad“ nahrazuje slovem „potvrzení“.
170.
V § 57 odst. 2 se slova „doklad, který student obdrží po zápisu do matriky studentů“ nahrazují slovy „doklad vydávaný vysokou školou, který student obdrží po zápisu do studia; uvedený doklad potvrzuje právní postavení studenta, které ho opravňuje využívat práv a výhod studenta vyplývajících z právních předpisů nebo z vnitřních předpisů vysoké školy“.
171.
V § 57 odst. 4 se slova „v příslušném studijním oboru“ zrušují.
172.
V § 57 odst. 5 úvodní části ustanovení se slovo „doklad“ nahrazuje slovem „potvrzení“ a za slovo „obdrží“ se vkládají slova „na základě své žádosti“.
173.
V § 57 odst. 5 písm. b) a c) se slova „na základě své žádosti“ zrušují.
174.
V § 57 odst. 7 se slova „se považují za veřejné listiny a“ nahrazují slovy „jsou veřejnými listinami, které“.
175.
V § 57 odst. 8 se slova „se jedná“ nahrazují slovem „jde“.
176.
V § 58 odst. 3 se slova „přičemž období“ nahrazují slovy „nejde-li o předchozí studium, po jehož ukončení student řádně ukončil studijní program stejného typu. Období“ a za slova „v takovýchto studijních programech“ se vkládají slova „, nebo v takovýchto studijních programech“.
177.
V § 58 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 4 až 8.
178.
V § 58 odst. 4 se za slovo „programu“ vkládají slova „a může stanovit poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením“ a slova „odstavce 2 až 4“ se nahrazují slovy „odstavce 1 až 3“.
179.
V § 58 odstavec 5 zní:
„(5)
Výši poplatků spojených se studiem pro následující akademický rok veřejná vysoká škola stanoví a zveřejní ve veřejné části svých internetových stránek nejpozději poslední den lhůty stanovené pro podávání přihlášek ke studiu; pokud vysoká škola stanoví a zveřejní výši poplatků pro následující akademický rok později, nelze od uchazečů přijatých ke studiu počínajícímu následujícím akademickým rokem vybírat za studium v následujícím akademickém roce poplatky za studium ve vyšší výši, než která platila pro akademický rok, ve kterém byla přihláška podána. Pravidla pro stanovení výše, formu placení a splatnost poplatků určí statut veřejné vysoké školy.
180.
V § 58 odst. 6 se slova „odstavce 5“ nahrazují slovy „odstavce 4“.
181.
V § 58 odst. 7 se slova „nebo odstavce 4“ zrušují a slova „žádosti o přezkoumání“ se nahrazují slovy „odvolání proti“.
182.
V § 58 odst. 8 se slova „1 až 5“ nahrazují slovy „1 až 4“.
183.
V § 60 odstavec 3 zní:
„(3)
Vzdělávání v programu celoživotního vzdělávání nezakládá jeho účastníkům právní postavení studenta podle tohoto zákona.“.
184.
V § 60a odstavci 1 se slovo „zahraniční“ zrušuje.
185.
V § 63 odst. 3 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo adresu svojí datové schránky“.
186.
V § 63 odst. 3 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
hlásit vysoké škole ztrátu zdravotní způsobilosti ke studiu, pokud byla tato způsobilost podmínkou pro přijetí ke studiu podle § 49 odst. 1,“.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).
187.
V § 68 odstavce 1 až 4 znějí:
„(1)
Vysoká škola rozhoduje o právech a povinnostech studenta ve věci
a)
povolení mimořádného opravného termínu zkoušky, pokud takovou možnost připouští studijní a zkušební řád,
b)
povolení opakovat část studia uvedenou v § 52 odst. 1, pokud takovou možnost připouští studijní a zkušební řád,
c)
přerušení studia,
d)
uznání zkoušek nebo splnění jiných studijních povinností a předepsání rozdílových zkoušek, včetně uznání zkoušek vykonaných v rámci studia ve studijním programu uskutečňovaném vysokou školou nebo fakultou a uznání zkoušek nebo jiných studijních povinností nebo předmětů nebo jiných ucelených částí studia absolvovaných v rámci studia v akreditovaném vzdělávacím programu na vyšší odborné škole,
e)
přiznání stipendia,
f)
vyměření poplatku spojeného se studiem podle § 58 odst. 3 a 4,
g)
nesplnění požadavků podle § 56 odst. 1 písm. b),
h)
disciplinárního přestupku,
i)
vyloučení ze studia podle § 67.
(2)
Účastníkem řízení o právech a povinnostech studenta podle tohoto zákona je pouze student. V řízení ve věcech podle odstavce 1 písm. a) až f) není vysoká škola povinna před vydáním rozhodnutí ve věci vyrozumět studenta o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí a právo nahlížet do spisu náleží studentům až po oznámení rozhodnutí.
(3)
Vydání rozhodnutí je prvním úkonem vysoké školy v řízení ve věcech uvedených v písmenech c) a e), pokud jsou v souladu s vnitřním předpisem vysoké školy nebo fakulty zahájena z moci úřední, a ve věcech uvedených v odstavci 1 písm. f). Učinění výzvy vyjádřit se k podkladům rozhodnutí je prvním úkonem vysoké školy ve věcech podle odstavce 1 písm. g), přičemž vysoká škola může výzvu učinit prostřednictvím elektronického informačního systému vysoké školy.
(4)
Proti rozhodnutí se student může odvolat ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho oznámení. Odkladný účinek odvolání nelze vyloučit.“.
188.
V § 68 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5)
Odvolacím správním orgánem je rektor.
(6)
Rektor přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a vnitřními předpisy vysoké školy a fakulty.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 7.
189.
V § 68 odst. 7 se slova „podle odstavce 4“ nahrazují slovem „rektora“.
190.
V § 69 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
191.
V § 69 odst. 3 se slova „Odstavce 1 až 3“ nahrazují slovy „Odstavce 1 a 2“.
192.
Za § 69 se vkládá nový § 69a, který včetně nadpisu zní:
㤠69a
Doručování písemností studentům a uchazečům o studium
(1)
Vysoká škola v řízeních podle § 50 doručuje písemnosti uchazečům o studium sama nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Je-li rozhodnutím vydaným v řízení podle § 50 vyhověno žádosti uchazeče o přijetí ke studiu, je možno rozhodnutí uchazeči doručit prostřednictvím elektronického informačního systému vysoké školy, stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy a uchazeč s tímto způsobem doručení předem na přihlášce souhlasil; za den doručení a oznámení rozhodnutí se v takovém případě považuje první den následující po zpřístupnění rozhodnutí v elektronickém informačním systému uchazeči.
(2)
Nepodaří-li se písemnost v řízení podle § 68 doručit z důvodu, že student nesplnil povinnost uvedenou v § 63 odst. 3 písm. b), nebo nepodaří-li se písemnost doručit na adresu pro doručování nahlášenou studentem, doručí se písemnost veřejnou vyhláškou, přičemž vysoká škola není povinna ustanovit studentovi opatrovníka.
(3)
Rozhodnutí ve věcech uvedených v § 68 odst. 1 písm. a), b) a d), kterým se vyhovuje žádosti studenta a rozhodnutí ve věcech uvedených v § 68 odst. 1 písm. e) se doručují prostřednictvím elektronického informačního systému vysoké školy, stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy; za den doručení a oznámení rozhodnutí se v takovém případě považuje první den následující po zpřístupnění rozhodnutí studentovi v elektronickém informačním systému.“.
193.
V § 70 odst. 1 se slova „zaměstnanci vysoké školy, kteří vykonávají jak pedagogickou, tak vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost“ nahrazují slovy „ti profesoři, docenti, mimořádní profesoři, odborní asistenti, asistenti, lektoři a vědečtí, výzkumní a vývojoví pracovníci, kteří jsou zaměstnanci vysoké školy vykonávajícími v pracovním poměru podle sjednaného druhu práce jak pedagogickou, tak tvůrčí činnost“.
194.
V § 70 odstavec 2 zní:
„(2)
Je-li na vysoké škole zřízeno pracovní místo akademického pracovníka, který je zařazen jako mimořádný profesor, může je zastávat pouze osoba, která srovnatelného postavení s docentem nebo profesorem dosáhla v zahraničí. Takové pracovní místo může zastávat rovněž osoba, která je významným odborníkem, který v dané oblasti vzdělávání působil v praxi alespoň po dobu 20 let. Pracovní místo mimořádného profesora může být zřízeno pouze vysokou školou, která má institucionální akreditaci v dané oblasti vzdělávání, a může být obsazeno po projednání vědeckou radou.“.
195.
V § 70 se odstavce 3 a 4 zrušují.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 3 a 4.
196.
V § 70 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „a emeritních profesorů“.
197.
V § 72 odst. 5, 8, 9 větě první, § 72 odst. 10 a 11, § 74 odst. 1 a 6 a v § 82 odst. 2 písm. e) se za slovo „vědecké“ vkládají slova „nebo umělecké“.
198.
V § 72 odst. 6, 9, 10 a 11 a v § 74 odst. 3, 4, 5 a 6 se za slovo „vědecká“ vkládají slova „nebo umělecká“.
199.
V § 72 odst. 7 se za slovo „vědeckou“ vkládají slova „nebo uměleckou“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Orgány vysoké školy a fakulty, popřípadě vysokoškolského ústavu, a habilitační komise při habilitačním řízení konají bez zbytečných průtahů.“.
200.
V § 72 odstavec 13 zní:
„(13)
Na habilitační řízení se správní řád nevztahuje; podrobnosti postupu při habilitačním řízení stanoví vysoká škola ve svém vnitřním předpisu.“.
201.
V § 72 odst. 14 se za slovo „podat“ vkládají slova „do 30 dnů“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Rozhodnutí rektora nebo děkana musí být odůvodněno.“.
202.
V § 72 se doplňuje odstavec 16, který zní:
„(16)
Vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s habilitačním řízením, který činí nejvýše čtyřnásobek základu stanoveného podle § 58 odst. 2; výši poplatku je povinna zveřejnit na úřední desce vysoké školy. Poplatek je příjmem vysoké školy.“.
203.
§ 73 včetně nadpisu zní:
㤠73
Jmenování profesorem
(1)
Profesorem pro určitý obor jmenuje prezident republiky toho, kdo byl na jmenování profesorem navržen vědeckou nebo uměleckou radou vysoké školy v souladu s § 74.
(2)
Návrh vědecké nebo umělecké rady vysoké školy na jmenování profesorem se prezidentu republiky podává prostřednictvím ministra.
(3)
Ministr vrátí návrh na jmenování profesorem vědecké nebo umělecké radě vysoké školy, pokud nebyl dodržen postup při řízení ke jmenování profesorem stanovený v § 74; vrácení návrhu musí být odůvodněno.
(4)
Na jmenování profesorem se správní řád nevztahuje.
(5)
Jmenování profesorů se uskutečňuje nejméně dvakrát za kalendářní rok.“.
204.
V § 74 odst. 2 se slova „vědecké radě vysoké školy“ nahrazují slovy „vědecké nebo umělecké radě vysoké školy“ a za slova „vědecká rada fakulty nebo“ se vkládají slova „vědecká nebo umělecká rada“.
205.
V § 74 odst. 3 větě první se slovo „hodnotící“ zrušuje.
206.
V § 74 odst. 5 se slova „Hodnotící komise“ nahrazují slovem „Komise“, slovo „hodnotící“ se zrušuje a slova „vědecké radě“ se nahrazují slovy „vědecké nebo umělecké radě“.
207.
V § 74 odst. 6 se slova „Jedná-li se o vědeckou radu vysoké školy“ nahrazují slovy „Jde-li o vědeckou nebo uměleckou radu vysoké školy“.
208.
V § 74 odstavec 7 zní:
„(7)
Na řízení ke jmenování profesorem se správní řád nevztahuje; podrobnosti postupu při řízení ke jmenování profesorem stanoví vysoká škola ve svém vnitřním předpisu. Orgány vysoké školy a fakulty, popřípadě vysokoškolského ústavu, a komise při řízení ke jmenování profesorem konají bez zbytečných průtahů.“.
209.
V § 74 odst. 8 se za slovo „podat“ vkládají slova „do 30 dnů“.
210.
V § 74 se doplňuje odstavec 10, který zní:
„(10)
Vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s řízením ke jmenování profesorem, který činí nejvýše šestinásobek základu stanoveného podle § 58 odst. 2; výši poplatku je povinna zveřejnit ve veřejné části svých internetových stránek. Poplatek je příjmem vysoké školy.“.
211.
Za § 74 se vkládají nové § 74a až 74e, které včetně nadpisů znějí:
㤠74a
Řízení na veřejné vysoké škole o vyslovení neplatnosti jmenování docentem
(1)
O vyslovení neplatnosti jmenování docentem rozhoduje v řízení o vyslovení neplatnosti rektor veřejné vysoké školy, na níž se konalo habilitační řízení.
(2)
Rektor vysloví rozhodnutím neplatnost jmenování docentem, bude-li v řízení o vyslovení neplatnosti prokázáno, že osoba, jejíž pedagogická a vědecká nebo umělecká kvalifikace byla ověřována v habilitačním řízení a která byla na základě daného řízení jmenována docentem, svoji kvalifikaci prokázala
a)
v důsledku úmyslného trestného činu, nebo
b)
v důsledku úmyslného neoprávněného užití díla jiné osoby hrubě porušujícího právní předpisy upravující ochranu duševního vlastnictví32) nebo jiného úmyslného jednání proti dobrým mravům, neuvedeného v písmenu a).
(3)
Řízení o vyslovení neplatnosti se zahajuje z moci úřední; zahájeno může být rektorem
a)
nejpozději do 3 let ode dne nabytí právní moci rozsudku, kterým byla uvedená osoba odsouzena pro úmyslný trestný čin, jde-li o případ uvedený v odstavci 2 písm. a), nebo
b)
nejpozději do 5 let ode dne skončení habilitačního řízení, jde-li o případ uvedený v odstavci 2 písm. b).
(4)
Neshledá-li rektor důvody pro vyslovení neplatnosti jmenování docentem, řízení o vyslovení neplatnosti usnesením zastaví.
(5)
Součástí podkladů pro rozhodnutí rektora podle odstavce 1 je stanovisko pětičlenné přezkumné komise. Členy přezkumné komise jmenuje rektor z profesorů, docentů nebo jiných odborníků, přičemž jednoho člena jmenuje rektor na návrh ministra ze státních zaměstnanců působících na ministerstvu. Většinu členů přezkumné komise musí tvořit odborníci, kteří nejsou zaměstnanci veřejné vysoké školy, na které se řízení o vyslovení neplatnosti vede.
(6)
Podrobnosti o složení přezkumné komise stanoví vnitřní předpis veřejné vysoké školy.
(7)
Přezkumná komise se usnáší nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů; o stanovisku k neplatnosti jmenování docentem se hlasuje tajně.
§ 74b
(1)
Lhůta pro vydání rozhodnutí v řízení o vyslovení neplatnosti činí 1 rok ode dne zahájení řízení.
(2)
Jestliže se rektor vydáním rozhodnutí o vyslovení neplatnosti jmenování docentem anebo usnesení o zastavení řízení o vyslovení neplatnosti odchýlí od stanoviska přezkumné komise, je povinen tuto skutečnost ve svém rozhodnutí nebo usnesení zdůvodnit.
(3)
Proti rozhodnutí rektora o vyslovení neplatnosti jmenování docentem se nelze odvolat. Rozhodnutí nabývá účinnosti prvním dnem následujícím po uplynutí 2 měsíců ode dne oznámení uvedeného rozhodnutí; včasné podání žaloby ve správním soudnictví33) má odkladný účinek.
(4)
Účastníkem řízení o vyslovení neplatnosti je pouze osoba, o jejíž jmenování docentem jde.
§ 74c
(1)
Je-li rozhodnutím rektora vyslovována neplatnost jmenování docentem, uvedená osoba přestane být docentem ode dne, kdy se pravomocné rozhodnutí rektora o vyslovení neplatnosti jmenování docentem stalo účinným. K opětovnému jmenování dané osoby docentem může dojít pouze na základě nového habilitačního řízení.
(2)
Přestane-li být osoba docentem podle odstavce 1, nejsou tím dotčeny účinky dřívějších jednání, postupů nebo rozhodnutí dané osoby, a to i pokud je daná osoba učinila při výkonu veřejné moci nebo v rámci výkonu regulované profese nebo činnosti, pro niž se vyžaduje kvalifikace docenta. Dotčeno není ani případné dřívější jmenování dané osoby profesorem.
§ 74d
Řízení na soukromé vysoké škole o vyslovení neplatnosti jmenování docentem
Na řízení o vyslovení neplatnosti jmenování docentem vedená na soukromé vysoké škole se použijí ustanovení § 74a až 74c obdobně s tím, že příslušnost orgánů soukromé vysoké školy stanoví vnitřní předpis soukromé vysoké školy. Důsledky rozhodnutí vydaných v řízeních o vyslovení neplatnosti, uvedené v § 74c odst. 1 a 2, platí také pro rozhodnutí vydaná v řízeních o vyslovení neplatnosti vedených na soukromé vysoké škole.
§ 74e
Řízení na státní vysoké škole o vyslovení neplatnosti jmenování docentem
Na řízení o vyslovení neplatnosti jmenování docentem vedené na státní vysoké škole se použijí ustanovení § 74a až 74c obdobně. Důsledky rozhodnutí vydaných v řízeních o vyslovení neplatnosti uvedené v § 74c odst. 1 a 2 platí také pro rozhodnutí vydaná v řízeních o vyslovení neplatnosti vedených na státní vysoké škole.“.
212.
V § 75 odst. 1 se slova „na úřední desce“ nahrazují slovy „ve veřejné části svých internetových stránek“ a za slovo „vědeckých“ se vkládají slova „nebo uměleckých“.
213.
V § 75 odst. 2 písm. a) se slova „rodné číslo“ nahrazují slovy „datum narození“, slova „stav a trvalý pobyt“ se nahrazují slovy „adresu místa trvalého pobytu“ a slova „u cizinců též datum narození,“ se zrušují.
214.
V § 75 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Na zveřejňování habilitační práce se použije § 47b obdobně, nebyla-li tato práce již zveřejněna jiným způsobem.“.
215.
V § 77 odst. 1 větě první se slovo „Místa“ nahrazuje slovy „Pracovní místa“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „, nebo v případech stanovených vnitřním předpisem veřejné vysoké školy“.
216.
V § 77 odst. 2 se slova „na úřední desce“ nahrazují slovy „ve veřejné části internetových stránek“ a slova „a v hromadném sdělovacím prostředku s celostátní působností“ se zrušují.
217.
V § 77 odst. 3 se za slovo „řízení“ vkládají slova „na pracovní místa akademických pracovníků na veřejné vysoké škole“.
218.
V § 77 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Ukončení habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem a jmenování docentem nebo profesorem na základě těchto řízení nezakládá pracovněprávní nároky ve vztahu k vysoké škole, na níž se dané řízení konalo, nebo k vysoké škole, vůči které je akademický pracovník v pracovněprávním vztahu.“.
219.
Za část sedmou se vkládá nová část osmá, která včetně nadpisů zní:
„ČÁST OSMÁ
HODNOCENÍ VYSOKÉ ŠKOLY
§ 77a
Způsoby hodnocení vysoké školy
(1)
Vysoká škola zajišťuje kvalitu vzdělávací činnosti a související tvůrčí činnosti a dalších souvisejících činností.
(2)
Vzdělávací, tvůrčí a s nimi související činnosti vysoké školy podléhají pravidelnému hodnocení.
(3)
Hodnocení vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy se uskutečňuje jako vnitřní hodnocení a vnější hodnocení.
(4)
Vnější hodnocení vysoké školy provádí Akreditační úřad v případech uvedených v § 84. Vysoká škola si může provedení vnějšího hodnocení na vlastní náklady zajistit také u všeobecně uznávané hodnotící agentury.
§ 77b
Zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřní hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy
(1)
Vysoká škola je povinna zavést a udržovat systém zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy.
(2)
Zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy zahrnuje uplatnění záměrů a postupů vysoké školy v oblasti zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností, opírajících se o
a)
vymezení poslání a strategie vysoké školy,
b)
vymezení povinností vedoucích zaměstnanců a členů orgánů vysoké školy a jejích součástí ve vztahu ke kvalitě vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností,
c)
organizaci vysoké školy, stanovení působnosti, pravomocí a povinností orgánů, vedoucích zaměstnanců a členů orgánů vysoké školy a jejích součástí,
d)
zdroje finanční, personální a informační pro výkon vzdělávací a s ní související tvůrčí činnosti,
e)
spolupráci a vzájemné vazby vysoké školy s jinými vysokými školami, s veřejnými výzkumnými institucemi a jinými právnickými osobami zabývajícími se výzkumem, experimentálním vývojem nebo inovacemi, se zaměstnavateli absolventů vysokých škol, s podnikateli působícími v průmyslové a obchodní sféře, s podnikatelskými svazy a dalšími osobami nebo orgány vykonávajícími, podporujícími nebo využívajícími vzdělávací nebo tvůrčí činnost vysokých škol nebo její výsledky,
f)
standardy a postupy vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy,
g)
nápravná a preventivní opatření a opatření přijímaná za účelem zlepšování,
h)
vnitřní dokumenty a záznamy, které se týkají zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy.
(3)
Vnitřní hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy spočívá
a)
v aplikaci standardů a postupů vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy,
b)
ve vypracování zprávy o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy, která popisuje dosažené kvalitativní výstupy vysoké školy v oblasti vzdělávací a tvůrčí činnosti a opatření přijatá k odstranění případných zjištěných nedostatků; zpráva o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy se vypracovává v termínech stanovených vnitřním předpisem vysoké školy, nejméně však jednou za 5 let, s tím, že každoročně je zpráva aktualizována o dodatek popisující změny dosažené v kvalitě a v řídících opatřeních,
c)
ve zpřístupnění zprávy o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy a dodatků k této zprávě orgánům a členům orgánů vysoké školy a jejích součástí a Akreditačnímu úřadu a ministerstvu.
§ 77c
Zpracování údajů o uměleckých výstupech
(1)
Vysoká škola, která uskutečňuje studijní program nebo programy z oblasti vzdělávání „Umění“, studijní program nebo programy zahrnující předměty umělecké tvorby nebo na níž působí umělecká rada veřejné vysoké školy nebo fakulty (dále jen „umělecká škola“), vede školní evidenci uměleckých výstupů, a to zejména za účelem hodnocení, porovnání a informování o uměleckých výstupech.
(2)
Uměleckým výstupem, který se eviduje podle tohoto zákona, se rozumí zveřejněné umělecké autorské dílo nebo umělecký výkon člena akademické obce umělecké školy, vytvořené v rámci plnění studijních nebo pracovních povinností k dané umělecké škole nebo v souvislosti s ním.
(3)
Ministerstvo vede registr uměleckých výstupů, v němž se evidují údaje předávané uměleckými školami ze školních evidencí uměleckých výstupů. Registr uměleckých výstupů je informačním systémem veřejné správy.
(4)
Ve školní evidenci uměleckých výstupů a v registru uměleckých výstupů se evidují tyto údaje o uměleckých výstupech:
a)
osobní jméno a příjmení, popřípadě další jména a rodné příjmení autora díla nebo výkonného umělce (dále jen „tvůrce výstupu“),
b)
rodné číslo tvůrce výstupu nebo, jde-li o cizince, jeho datum narození, pohlaví a státní občanství,
c)
údaj o členství tvůrce výstupu v akademické obci umělecké školy,
d)
případné akademické tituly, vědecké hodnosti a vědecko-pedagogické nebo umělecko-pedagogické tituly tvůrce výstupu,
e)
údaje o formě výstupu a datu jeho zveřejnění nebo provedení.
(5)
Umělecká škola je povinna předávat ministerstvu údaje ze školní evidence uměleckých výstupů podle odstavce 4 do registru uměleckých výstupů. Umělecká škola je dále oprávněna shromažďovat, zpracovávat a uchovávat údaje o uměleckých výstupech vytvořených členy její akademické obce a zpřístupňovat je
a)
Akreditačnímu úřadu a jeho orgánům,
b)
osobám a orgánům, které prokáží oprávnění podle zvláštního zákona.
(6)
Do školní evidence uměleckých výstupů a do registru uměleckých výstupů se umožňuje nahlížet rovněž osobám, jejichž osobní údaje jsou uvedeny v těchto informačních systémech, a to v rozsahu údajů týkajících se dané osoby, včetně záznamů vedených o zpřístupnění jejích osobních údajů.“.
Dosavadní části osmá až patnáctá se označují jako části devátá až šestnáctá.
220.
Nadpis nad § 78 se zrušuje.
221.
§ 78 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 19a a 19b zní:
㤠78
Akreditace
(1)
Oprávnění vysoké školy uskutečňovat za podmínek stanovených tímto zákonem studijní programy vyplývá z institucionální akreditace nebo z akreditace studijního programu.
(2)
Institucionální akreditací se uděluje vysoké škole oprávnění samostatně vytvářet a uskutečňovat určený typ nebo určené typy studijních programů v určené oblasti nebo v určených oblastech vzdělávání. Vysoká škola je oprávněna na základě institucionální akreditace uskutečňovat kombinovaný studijní program, pokud má institucionální akreditaci pro všechny oblasti vzdělávání, do nichž studijní program náleží.
(3)
Institucionální akreditace se uděluje vysoké škole, která splňuje standardy podle § 78a odst. 2 písm. a) pro danou oblast vzdělávání v daném typu studijního programu a má funkční systém zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy.
(4)
Pokud oprávnění uskutečňovat určitý studijní program daného typu a případného profilu nevyplývá z institucionální akreditace vysoké školy, může vysoká škola toto oprávnění získat udělením akreditace daného studijního programu.
(5)
Akreditace studijního programu se uděluje vysoké škole, která splňuje standardy pro akreditaci podle § 78a odst. 2 písm. b) daného typu a profilu studijního programu.
(6)
V případě studijního programu, jehož absolvováním se bezprostředně naplňují odborné předpoklady pro výkon regulovaného povolání, je podmínkou pro udělení akreditace studijního programu stanovisko příslušného uznávacího orgánu19a), že absolventi daného studijního programu budou připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu tohoto povolání. V případě akreditace studijních programů zaměřených na přípravu odborníků v oblasti bezpečnosti České republiky je podmínkou pro udělení akreditace studijního programu kladné stanovisko Ministerstva obrany i Ministerstva vnitra.
(7)
V případě studijního programu, jehož absolvováním se bezprostředně naplňují odborné předpoklady pro výkon regulovaného povolání, je podmínkou pro jeho uskutečňování na základě oprávnění vyplývajícího z institucionální akreditace pro příslušnou oblast vzdělávání povolení příslušného uznávacího orgánu19a). Povolení se nevydá, zjistí-li uznávací orgán, že by absolventi daného studijního programu nebyli připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu daného povolání. V případě studijních programů zaměřených na přípravu odborníků v oblasti bezpečnosti České republiky je podmínkou povolení Ministerstva obrany i Ministerstva vnitra.
(8)
Je-li praktickou výuku ve studijním programu možno provádět pouze na pracovišti akreditovaném podle zvláštního právního předpisu19b), je podmínkou pro udělení akreditace tohoto studijního programu nebo pro jeho uskutečňování na základě oprávnění vyplývajícího z institucionální akreditace pro příslušnou oblast vzdělávání vedle souhlasného stanoviska podle odstavce 6 nebo povolení podle odstavce 7 také akreditace pro praktickou výuku tohoto programu udělená podle zvláštního právního předpisu.
(9)
Není-li studijní program akreditován nebo uskutečňován v rámci oblasti vzdělávání, pro kterou má vysoká škola institucionální akreditaci, nelze k jeho studiu přijímat uchazeče, konat výuku, zkoušky ani udělovat akademické tituly.
(10)
V rámci akreditace magisterského studijního programu se rozhoduje i o oprávnění přiznávat akademické tituly podle § 46 odst. 5; v případě institucionální akreditace toto oprávnění vyplývá z institucionální akreditace pro danou oblast vzdělávání. Oprávnění přiznávat akademické tituly podle § 46 odst. 5 lze vykonávat, pouze pokud je vysoká škola oprávněna uskutečňovat v dané oblasti vzdělávání alespoň jeden doktorský studijní program.
19a)
Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
19b)
§ 45 odst. 1 zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 189/2008 Sb.“.
222.
Za § 78 se vkládá nový § 78a, který včetně nadpisu zní:
㤠78a
Standardy pro akreditace
(1)
Akreditační úřad při své činnosti podle tohoto zákona vychází v rámci správního uvážení ze standardů pro akreditace, jimiž se rozumí soubor požadavků týkajících se vysoké školy, stanovených se zřetelem k druhu řízení, účelu hodnocení nebo typům a profilům studijních programů.
(2)
Standardy pro akreditace obsahují
a)
v případě institucionální akreditace
1.
soubor požadavků na institucionální prostředí vysoké školy, zejména na strategii a řízení vysoké školy, na studijní programy a jejich studenty, na tvůrčí činnost, zejména na výzkum, mezinárodní spolupráci, spolupráci s praxí, akademické pracovníky, zdroje a na systém zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy,
2.
soubor požadavků na studijní program v rámci oblasti vzdělávání, zejména na obsahové zaměření studijního programu, profil absolventa, na odborné znalosti a odborné dovednosti absolventů ve vazbě na příslušnou oblast vzdělávání, na personální, finanční, materiální a další zabezpečení studijního programu, včetně požadavků souvisejících se zajištěním podmínek rovného přístupu zdravotně postižených uchazečů a studentů k vysokoškolskému vzdělání, a na rozsah mezinárodní spolupráce a rozsah spolupráce s odbornou praxí,
b)
v případě akreditace studijního programu
1.
soubor minimálních požadavků na studijní program, zejména na obsahové zaměření studijního programu, profil absolventa, na odborné znalosti a odborné dovednosti absolventů ve vazbě na příslušnou oblast vzdělávání, na personální, finanční, materiální a další zabezpečení studijního programu, včetně požadavků souvisejících se zajištěním podmínek rovného přístupu zdravotně postižených uchazečů a studentů k vysokoškolskému vzdělání, a na rozsah mezinárodní spolupráce a rozsah spolupráce s odbornou praxí,
2.
požadavky na systém řízení, zabezpečení a kontroly všech činností vysoké školy, zejména však činnosti vzdělávací a s ní související tvůrčí činnosti, s ohledem na to, aby studijní prostředí umožnilo naplňovat poslání vysoké školy,
3.
požadavky na zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy,
c)
v případě akreditace habilitačního řízení a akreditace řízení ke jmenování profesorem soubor požadavků nutných k prokázání schopnosti vysoké školy vést příslušné řízení podle § 72 nebo 74 a soubor požadavků na rozsah a kvalitu související vzdělávací a tvůrčí činnosti, na rozsah mezinárodní spolupráce a rozsah spolupráce s odbornou praxí.“.
223.
§ 79 včetně nadpisu zní:
„Akreditace studijního programu
§ 79
(1)
Akreditaci studijního programu uděluje Akreditační úřad na základě písemné žádosti vysoké školy.
(2)
Písemná žádost vysoké školy o akreditaci studijního programu obsahuje
a)
název vysoké školy, popřípadě její součásti, která bude studijní program uskutečňovat,
b)
součásti studijního programu podle § 44 odst. 2; u kombinovaného studijního programu také procentně vyjádřený podíl základních tematických okruhů náležejících do jednotlivých oblastí vzdělávání na výuce,
c)
doklady o personálním, finančním, materiálním a dalším zabezpečení studijního programu nejméně na standardní dobu studia, včetně údajů o zohlednění potřeby zajištění podmínek rovného přístupu k vysokoškolskému vzdělání,
d)
záměr rozvoje studijního programu, jeho odůvodnění a předpokládaný počet přijímaných uchazečů o studium a informace o předpokládané uplatnitelnosti absolventů studijního programu na trhu práce,
e)
sebehodnotící zprávu, popisující a hodnotící naplnění jednotlivých požadavků vyplývajících z příslušných standardů pro akreditace podle § 78a odst. 2 písm. b),
f)
v případě studijního programu, jehož absolvováním se bezprostředně naplňují odborné předpoklady pro výkon regulovaného povolání, také oznámení, že daný studijní program je zaměřen na přípravu k výkonu regulovaného povolání, a souhlasné stanovisko příslušného uznávacího orgánu19a), že absolventi daného studijního programu budou připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu tohoto povolání,
g)
v případě studijního programu zaměřeného na přípravu odborníků v oblasti bezpečnosti České republiky také oznámení, že daný studijní program je zaměřen na přípravu odborníků v oblasti bezpečnosti České republiky, a souhlasné stanovisko Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra, že absolventi budou připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu povolání v této oblasti.
(3)
Akreditační úřad rozhodne o žádosti o udělení akreditace do 120 dnů. Přitom posuzuje naplnění standardů pro akreditace a přihlíží k naplňování systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy, a případně k hodnocení některou z hodnotících agentur podle § 77a odst. 4.
(4)
Akreditační úřad akreditaci studijního programu neudělí, jestliže
a)
studijní program neodpovídá požadavkům uvedeným v části čtvrté tohoto zákona,
b)
studijní program nesplňuje standardy pro akreditaci podle § 78a odst. 2 písm. b) daného typu a profilu studijního programu,
c)
studijní program není dostatečně zabezpečen zejména po stránce personální, finanční a materiální, nebo vysoká škola nemá vytvořeny podmínky pro řádné zajištění výuky a související tvůrčí činnosti,
d)
vysoká škola nemá funkční systém zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností v souladu s § 77b,
e)
studijní program nezískal souhlasné stanovisko příslušného uznávacího orgánu, jde-li o studijní program uvedený v § 78 odst. 6, nebo
f)
v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro akreditaci studijního programu a ke dni vydání rozhodnutí nebyly tyto vady odstraněny.
(5)
O akreditaci studijního programu může požádat také žadatel, jemuž byl pravomocně udělen státní souhlas rozhodnutím, které dosud nenabylo účinnosti. Ustanovení odstavců 1 až 4 se použije obdobně.
(6)
Jde-li o kombinovaný studijní program, splnění požadavků vyplývajících z odstavce 4 písm. c) se posuzuje ve vztahu ke všem oblastem vzdělávání, do nichž je studijní program zařazen, a to v míře odpovídající alespoň jejímu podílu na tomto studijním programu.“.
Poznámka pod čarou č. 19 se zrušuje.
224.
V § 80 odstavec 1 zní:
„(1)
Akreditaci studijního programu uděluje Akreditační úřad na dobu 10 let; na dobu kratší než 10 let může být akreditace studijního programu udělena nebo prodloužena, pokud
a)
akreditace daného studijního programu se žadateli uděluje poprvé,
b)
akreditace daného studijního programu se uděluje nebo prodlužuje zejména s ohledem na naplnění potřeby zajistit studentům možnost dostudování, nebo
c)
žadatel neposkytuje dostatečné záruky řádného zabezpečení a rozvoje studijního programu z hlediska personálního, finančního a materiálního zabezpečení na dobu 10 let.“.
225.
V § 80 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
V rozhodnutí musí být uveden typ studijního programu a standardní doba studia a v případě bakalářského nebo magisterského studijního programu také jeho profil. V rozhodnutí se uvede rovněž oblast vzdělávání, do níž program náleží; jde-li o kombinovaný studijní program, uvede se v rozhodnutí vedle příslušných oblastí vzdělávání, do nichž program náleží, rovněž jejich podíl na výuce.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.
226.
V § 80 odst. 5 se za slovo „zaniká“ vkládají slova „odnětím akreditace,“.
227.
V § 80 se doplňují odstavce 6 až 8, které znějí:
„(6)
Byla-li vysoké škole žádost o udělení akreditace studijního programu zamítnuta, může vysoká škola podat novou žádost o akreditaci daného nebo obdobného studijního programu nejdříve po uplynutí doby 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla žádost zamítnuta.
(7)
Byla-li vysoké škole akreditace studijního programu odňata, může vysoká škola podat novou žádost o akreditaci daného nebo obdobného studijního programu nejdříve po uplynutí doby 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla akreditace odňata.
(8)
Byla-li vysoké škole uložena sankce za některý správní delikt podle § 93m odst. 1, může vysoká škola podat novou žádost o akreditaci studijního programu nejdříve po uplynutí doby 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla sankce uložena.“.
228.
V § 81 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.
229.
V § 81 odst. 3 se slova „odstavců 1 až 3“ nahrazují slovy „odstavců 1 a 2“.
230.
Za § 81 se vkládají nové § 81a až 81d, které včetně nadpisu znějí:
„Institucionální akreditace
§ 81a
(1)
Institucionální akreditaci uděluje vysoké škole pro oblast nebo oblasti vzdělávání, a v jejich rámci pro příslušný typ nebo typy studijních programů Akreditační úřad na základě písemné žádosti vysoké školy. Byla-li vysokou školou současně s žádostí o institucionální akreditaci podána i žádost o udělení akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, vede se o těchto žádostech společné řízení.
(2)
Písemná žádost o institucionální akreditaci obsahuje
a)
název vysoké školy,
b)
označení oblasti nebo oblastí vzdělávání, ve kterých vysoká škola na základě akreditace hodlá působit, a typu nebo typů studijních programů,
c)
zprávu o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy a případné dodatky k této zprávě,
d)
sebehodnotící zprávu popisující a hodnotící naplnění jednotlivých požadavků vyplývajících z příslušných standardů pro akreditace, včetně požadavků týkajících se finančního, materiálního a dalšího zabezpečení činnosti vysoké školy a jeho rozvoje.
(3)
Akreditační úřad rozhodne o žádosti o udělení akreditace do 150 dnů. Přitom posuzuje naplnění standardů pro akreditace uvedených v § 78a odst. 2 písm. a) a přihlíží k naplňování systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy, a případně k hodnocení některou z hodnotících agentur podle § 77a odst. 3; v případě uvedeném v odstavci 1 větě druhé přihlíží také k naplnění standardů pro akreditace uvedených v § 78a odst. 2 písm. c) a k výsledku posouzení uvedeného v § 82 odst. 4.
(4)
Akreditační úřad institucionální akreditaci pro oblast nebo oblasti vzdělávání neudělí, jestliže
a)
vysoká škola nesplňuje standardy podle § 78a odst. 2 písm. a) pro institucionální akreditaci pro danou oblast vzdělávání v daném typu studijního programu,
b)
vysoká škola nemá zřízenu radu pro vnitřní hodnocení,
c)
vysoká škola nemá funkční systém zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy a zpracovanou sebehodnotící zprávu,
d)
systém zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy neskýtá záruky, že vysoká škola ve své působnosti posoudí studijní programy navrhované k uskutečňování na vysoké škole v rozsahu odpovídajícím požadavkům uvedeným v § 77b až 79,
e)
vysoká škola neskýtá pro účely svého navrhovaného působení ve vzdělávací činnosti v navrhované oblasti nebo oblastech vzdělávání záruky rozvoje tvůrčí činnosti vysoké školy související s příslušnou vzdělávací činností nebo nezbytného personálního, finančního, materiálního a dalšího zabezpečení a jeho rozvoje,
f)
vysoká škola ke dni podání žádosti neuskutečňovala nejméně 2 studijní programy alespoň po dobu 10 let, z toho nejméně 1 studijní program v navrhované oblasti vzdělávání, nebo
g)
v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro akreditaci pro oblast vzdělávání a ke dni vydání rozhodnutí nebyly tyto vady odstraněny.
(5)
Je-li vedeno společné řízení i o žádosti o udělení akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, vysoká škola předkládá Akreditačnímu úřadu i náležitosti žádosti podle § 82 odst. 2. Akreditační úřad žádosti o udělení akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem nevyhoví z důvodů uvedených v § 82 odst. 6.
(6)
Nemá-li vysoká škola institucionální akreditaci a její žádost o udělení institucionální akreditace pro jednu nebo více oblastí vzdělávání byla zamítnuta, může podat novou žádost o udělení institucionální akreditace nejdříve po uplynutí doby 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla žádost zamítnuta.
(7)
Žádost o institucionální akreditaci nelze podat před uplynutím doby 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla vysoké škole
a)
odňata institucionální akreditace pro danou oblast nebo oblasti vzdělávání, nebo
b)
uložena sankce za správní delikt podle § 93m odst. 1.
(8)
Požádala-li vysoká škola s institucionální akreditací o rozšíření institucionální akreditace o další oblast nebo oblasti vzdělávání a tato žádost byla zamítnuta, může podat novou žádost o rozšíření institucionální akreditace pro danou oblast nebo oblasti vzdělávání nejdříve po uplynutí doby 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla žádost zamítnuta.
§ 81b
(1)
Institucionální akreditace pro oblast nebo oblasti vzdělávání se uděluje na dobu 10 let; na dobu 5 let se institucionální akreditace uděluje, pokud se vysoké škole uděluje pro oblast nebo oblasti vzdělávání, pro které byla dané vysoké škole zamítnuta bezprostředně předcházející žádost o rozšíření institucionální akreditace. V rozhodnutí o udělení institucionální akreditace pro oblast nebo oblasti vzdělávání musí být uveden typ nebo typy studijních programů, které mohou být na základě institucionální akreditace vysokou školou uskutečňovány v dané oblasti nebo oblastech vzdělávání.
(2)
Institucionální akreditace zaniká uplynutím doby, na kterou byla akreditace udělena, odnětím akreditace nebo oznámením vysoké školy Akreditačnímu úřadu, že se vzdává akreditace. Vzdání se institucionální akreditace není přípustné po zahájení řízení o jejím odnětí.
(3)
Zanikla-li institucionální akreditace pro oblast nebo oblasti vzdělávání, studijní programy uskutečňované vysokou školou na jejím základě ke dni zániku akreditace se považují za studijní programy akreditované na dobu 3 let. Akreditační úřad přitom musí ve lhůtě 120 dnů ode dne zániku akreditace oblasti vzdělávání pro tyto studijní programy rozhodnout o případném omezení nebo odnětí akreditace studijního programu podle § 86 odst. 2 písm. a) nebo b).
(4)
V případě, že došlo k zániku uskutečňování studijních programů z důvodů uvedených v odstavci 3, je vysoká škola povinna zajistit studentům možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na téže nebo jiné vysoké škole.
§ 81c
Vysoká škola s institucionální akreditací může v době platnosti institucionální akreditace požádat o její rozšíření pro další oblast nebo oblasti vzdělávání nebo pro další typ nebo typy studijních programů v rámci oblasti, pro kterou již má institucionální akreditaci. Na řízení o rozšíření institucionální akreditace se přiměřeně použije ustanovení § 81a; doba platnosti institucionální akreditace se jejím rozšířením neprodlužuje.
§ 81d
(1)
Hodlá-li vysoká škola s institucionální akreditací uskutečňovat studijní program ve spolupráci s jinou právnickou osobou, může tak činit pouze na základě udělení akreditace podle § 81, jde-li o studijní program, který má být uskutečňován mimo oblast vzdělávání, pro niž má vysoká škola institucionální akreditaci.
(2)
Jde-li o studijní program, který má být uskutečňován v rámci oblasti vzdělávání, pro niž má vysoká škola institucionální akreditaci, může jej vysoká škola uskutečňovat ve spolupráci s jinou právnickou osobou pouze
a)
na základě udělení akreditace podle § 81, nebo
b)
je-li to v souladu s rozhodnutím o udělení institucionální akreditace; v takovém případě může být spolupracující právnickou osobou pouze pracoviště Akademie věd České republiky s postavením veřejné výzkumné instituce.“.
231.
V § 82 odst. 1 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovy „Akreditační úřad“.
232.
V § 82 odst. 2 písm. b) se slova „habilitace nebo jmenování“ nahrazují slovy „habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem“.
233.
V § 82 odst. 2 písmeno c) zní:
„c)
popis systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy a hodnocení nezbytného personálního, finančního, materiálního a dalšího zabezpečení a jeho rozvoje,“.
234.
V § 82 odst. 2 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d).
235.
V § 82 odst. 2 písm. d) se slova „její součásti“ nahrazují slovy „členů vědeckých nebo uměleckých rad dotčených součástí“.
236.
V § 82 odst. 3 se slova „§ 79 odst. 2 a 3“ nahrazují slovy „§ 79 odst. 3“.
237.
V § 82 odst. 4 se slovo „komise“ nahrazuje slovem „úřad“, slova „odstavce 2 písm. c) až e)“ se nahrazují slovy „odstavce 2 písm. c) a d)“ a slova „, a vydá stanovisko k žádosti“ se zrušují.
238.
V § 82 odstavce 5 a 6 znějí:
„(5)
Akreditační úřad rozhodne o žádosti o udělení akreditace do 120 dnů.
(6)
Akreditační úřad akreditaci neudělí, jestliže
a)
vysoká škola nesplňuje předpoklady pro objektivní posouzení pedagogické a vědecké nebo umělecké kvalifikace uchazeče o jmenování docentem nebo profesorem podle odstavce 4 nebo z jiných důvodů neskýtá záruku řádného provádění habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem,
b)
vysoká škola neuskutečňuje doktorský studijní program, který svým zaměřením odpovídá oboru habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, po dobu nejméně dvojnásobku jeho standardní doby studia, nebo
c)
v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro akreditaci a ke dni vydání rozhodnutí nebyly tyto vady odstraněny.“.
239.
V § 82 se odstavec 7 zrušuje.
Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 7.
240.
V § 82 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8)
Akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem zaniká uplynutím doby, na kterou byla akreditace udělena, odnětím akreditace nebo oznámením vysoké školy Akreditačnímu úřadu, že se vysoká škola akreditace vzdává.“.
241.
Za § 82 se vkládá nový § 82a, který zní:
㤠82a
Vláda stanoví nařízením standardy pro institucionální akreditaci, standardy pro akreditaci studijního programu, standardy pro akreditaci habilitačního řízení a standardy pro akreditaci řízení ke jmenování profesorem.“.
242.
§ 83 včetně nadpisu zní:
„Akreditační úřad a jeho postavení, působnost a organizace
§ 83
(1)
Zřizuje se Akreditační úřad. Členové orgánů Akreditačního úřadu jsou ve svém rozhodování podle odstavce 2 nezávislí. Materiálně, administrativně a finančně činnost Akreditačního úřadu zajišťuje ministerstvo.
(2)
Akreditační úřad
a)
rozhoduje o institucionálních akreditacích,
b)
rozhoduje o akreditacích studijních programů,
c)
rozhoduje o akreditacích habilitačního řízení a akreditacích řízení ke jmenování profesorem,
d)
provádí vnější hodnocení vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysokých škol,
e)
přijímá opatření podle § 81b odst. 3 a § 86,
f)
vydává stanoviska k udělení státního souhlasu a poskytuje ministerstvu na vyžádání součinnost při posuzování splnění podmínek uvedených v § 93f odst. 5 písm. a) a v § 93h odst. 5 písm. a),
g)
posuzuje záležitosti týkající se vysokého školství, které mu předloží ministr, a vydává k nim stanovisko,
h)
zpracovává roční zprávy o své činnosti,
i)
vykonává další činnosti stanovené tímto zákonem.
(3)
Akreditační úřad a ministerstvo si vzájemně na žádost poskytují informace potřebné pro svoji činnost podle tohoto zákona.“.
243.
Za § 83 se vkládají nové § 83a až 83f, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 4 a 5 znějí:
㤠83a
(1)
Výkonným orgánem Akreditačního úřadu, který vykonává působnost Akreditačního úřadu zejména ve věcech uvedených v § 83c odst. 2, je patnáctičlenná Rada Akreditačního úřadu, kterou tvoří předseda Rady Akreditačního úřadu, 2 místopředsedové Rady Akreditačního úřadu a další členové Rady Akreditačního úřadu. Členství v Radě Akreditačního úřadu je veřejnou funkcí; jmenování předsedou, místopředsedou nebo dalším členem Rady Akreditačního úřadu nezakládá pracovní ani služební poměr státního zaměstnance. Předseda Rady Akreditačního úřadu je zároveň předsedou Akreditačního úřadu; dva místopředsedové Rady Akreditačního úřadu jsou zároveň místopředsedy Akreditačního úřadu. Jednání Rady Akreditačního úřadu svolává a řídí její předseda.
(2)
V čele Akreditačního úřadu je předseda Akreditačního úřadu. Předseda Akreditačního úřadu jmenuje a odvolává členy hodnotících komisí a vykonává další působnost svěřenou mu tímto zákonem.
(3)
Předsedu Akreditačního úřadu v době nepřítomnosti zastupují v plném rozsahu v jím určeném pořadí místopředsedové Akreditačního úřadu. Předseda a místopředsedové Akreditačního úřadu jsou oprávněni dávat státním zaměstnancům zařazeným v ministerstvu, působícím v Kanceláři Akreditačního úřadu, příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě nebo závazné pokyny podle § 11 zákoníku práce.
(4)
Činnost členů Rady Akreditačního úřadu a členů hodnotících komisí je úkonem v obecném zájmu4) a za její výkon jim ministerstvo poskytuje odměnu. Odměnu předsedy, místopředsedů a dalších členů Rady Akreditačního úřadu stanoví na návrh ministra vláda, a to s přihlédnutím k vysokým odborným nárokům kladeným na činnost těchto funkcionářů a k jejich odpovědnosti za řádný a nezávislý výkon činnosti Akreditačního úřadu. Odměnu členů hodnotících komisí stanoví statut Akreditačního úřadu.
(5)
Členům Rady Akreditačního úřadu a členům hodnotících komisí přísluší cestovní náhrady ve stejném rozsahu, výši a za podmínek jako zaměstnancům v pracovním poměru5) s tím, že za pravidelné pracoviště se považuje místo jejich pobytu. Cestovní náhrady poskytuje ministerstvo, přičemž § 206 odst. 3 a 4 zákoníku práce se nepoužije.
(6)
Statut Akreditačního úřadu schvaluje vláda na návrh Rady Akreditačního úřadu předložený prostřednictvím ministra.
§ 83b
Jmenování a odvolání členů Rady Akreditačního úřadu
(1)
Předsedu, 2 místopředsedy a 11 dalších členů Rady Akreditačního úřadu jmenuje vláda na období 6 let z osob, které jsou všeobecně uznávanou odbornou autoritou; 1 člena jmenuje vláda na období 2 let z řad studentů. Pět členů Rady Akreditačního úřadu včetně předsedy jmenuje na návrh ministra vláda z osob navržených ministerstvem, jinými ústředními orgány státní správy, profesními komorami, organizacemi zaměstnavatelů nebo dalšími osobami nebo orgány vykonávajícími, podporujícími nebo využívajícími vzdělávací nebo tvůrčí činnost vysokých škol nebo její výsledky, 9 členů Rady Akreditačního úřadu jmenuje na návrh ministra vláda z osob navržených orgány reprezentace vysokých škol podle § 92 a 1 člena z řad studentů jmenuje na návrh ministra vláda ze studentů navržených orgánem reprezentace vysokých škol uvedeným v § 92 odst. 1 písm. a); členové jsou jmenováni zpravidla tak, aby 9 členů Rady Akreditačního úřadu včetně předsedy a 1 místopředsedy byly osoby dlouhodobě působící v akademickém prostředí a 5 členů Rady Akreditačního úřadu včetně 1 místopředsedy byly osoby působící v praxi, které mají zkušenosti z akademického prostředí, zejména představitelé profesních komor zřízených zákonem. Návrh na jmenování předsedy Rady Akreditačního úřadu ministr před jeho předložením vládě projednává s orgány reprezentace vysokých škol podle § 92.
(2)
Dojde-li k zániku funkce člena Rady Akreditačního úřadu před uplynutím jeho funkčního období, je nový člen jmenován pouze na zbytek příslušného funkčního období. Táž osoba může být jmenována členem Rady Akreditačního úřadu nejvýše na dvě funkční období.
(3)
Do Rady Akreditačního úřadu nemůže být jmenována osoba pravomocně odsouzená pro úmyslný trestný čin nebo osoba, které byla omezena její svéprávnost.
(4)
Funkce člena Rady Akreditačního úřadu je neslučitelná s funkcí poslance, senátora, člena vlády, soudce, státního zástupce a člena Nejvyššího kontrolního úřadu; dále je neslučitelná s funkcí rektora, prorektora, děkana, proděkana, ředitele vysokoškolského ústavu, člena akademického senátu vysoké školy nebo fakulty, kvestora a tajemníka fakulty, jakož i s odpovídajícími funkcemi na soukromé vysoké škole.
(5)
Členové Rady Akreditačního úřadu vykonávají své funkce osobně a pro jejich výkon nesmějí přijímat žádné pokyny a instrukce.
(6)
Předseda Rady Akreditačního úřadu ani místopředsedové Rady Akreditačního úřadu nesmějí vykonávat placené ani neplacené funkce na vysokých školách, nesmějí být členy jejich orgánů a nesmějí se podílet na podnikání či rozhodování právnických osob působících jako vysoké školy. Dále nesmějí být v pracovněprávním ani jiném obdobném vztahu k vysokým školám a nesmí přímo nebo zprostředkovaně poskytovat za úplatu poradenskou nebo obdobnou pomoc vysokým školám; to neplatí, podílejí-li se na výuce vysoké školy podle § 70 odst. 3.
(7)
Ostatní členové Rady Akreditačního úřadu smějí vykonávat činnost vědeckou, pedagogickou, literární, publicistickou nebo uměleckou, pokud tato činnost nenarušuje důstojnost nebo neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost Rady Akreditačního úřadu. Pokud členové Rady Akreditačního úřadu vykonávají vedle své funkce výdělečnou činnost, jsou povinni činit tak způsobem, který neohrožuje řádný výkon funkce člena Rady Akreditačního úřadu a neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost Akreditačního úřadu.
(8)
Vláda může odvolat člena Rady Akreditačního úřadu, jestliže po dobu 6 měsíců bez vážného důvodu nevykonává funkci, nebo jestliže se dopustil jednání zpochybňujícího nezávislost výkonu působnosti Akreditačního úřadu. Rada Akreditačního úřadu může podat vládě návrh na odvolání člena Rady Akreditačního úřadu.
(9)
Funkce člena Rady Akreditačního úřadu zaniká
a)
uplynutím funkčního období,
b)
vzdáním se funkce,
c)
odvoláním z funkce,
d)
smrtí nebo dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého nebo nezvěstného,
e)
jde-li o člena jmenovaného z řad studentů, dnem ukončení jeho studia,
f)
dnem vzniku souběhu neslučitelných funkcí, nebo
g)
dnem nabytí právní moci
1.
rozhodnutí soudu, kterým byl člen Rady Akreditačního úřadu odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo kterým byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro trestný čin spáchaný z nedbalosti,
2.
rozhodnutí soudu, kterým byla schválena dohoda o vině člena Rady Akreditačního úřadu a trestu za jím spáchaný úmyslný trestný čin,
3.
rozhodnutí státního zástupce, kterým bylo podmíněně odloženo podání návrhu na potrestání člena Rady Akreditačního úřadu za úmyslný trestný čin,
4.
rozhodnutí státního zástupce nebo soudu, kterým bylo podmíněně zastaveno trestní stíhání člena Rady Akreditačního úřadu pro úmyslný trestný čin nebo kterým bylo v trestním řízení vedeném pro úmyslný trestný čin člena Rady Akreditačního úřadu schváleno narovnání, nebo
5.
rozhodnutí soudu, kterým byla omezena svéprávnost člena Rady Akreditačního úřadu.
§ 83c
Působnost Rady Akreditačního úřadu
(1)
Rada Akreditačního úřadu rozhoduje ve všech věcech náležejících do působnosti Akreditačního úřadu, nestanoví-li zákon jinak.
(2)
Radě Akreditačního úřadu je vyhrazeno
a)
usnášet se o návrhu statutu Akreditačního úřadu a předkládat jej vládě prostřednictvím ministra,
b)
rozhodovat ve správních řízeních vedených Akreditačním úřadem v prvním stupni
1.
o žádostech o institucionální akreditaci a o její rozšíření, o akreditaci studijního programu a o její prodloužení a rozšíření, o akreditaci habilitačního řízení nebo o akreditaci řízení ke jmenování profesorem,
2.
o omezení nebo odnětí akreditace studijního programu, o omezení nebo odnětí institucionální akreditace pro oblast vzdělávání, o pozastavení nebo odnětí akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem a o omezení a zániku oprávnění uskutečňovat studijní program na základě institucionální akreditace podle § 86 odst. 3 a 4,
3.
ve věcech rušení opatření podle § 86 odst. 9,
c)
předkládat ministerstvu podněty pro úpravu standardů pro akreditace stanovených nařízením vlády podle § 82a,
d)
stanovit na základě návrhů připravených předsedou Akreditačního úřadu doporučené postupy a metody hodnotící činnosti Akreditačního úřadu v souladu se standardy pro akreditace podle § 78a,
e)
vydávat stanovisko k typu vysoké školy a posuzovat námitky podané proti stanovisku,
f)
vydávat zprávu o vnějším hodnocení vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy podle § 84 a posuzovat námitky podané proti zprávě,
g)
vydávat stanovisko k udělení státního souhlasu,
h)
vydávat stanovisko k personálnímu, finančnímu a materiálnímu zabezpečení zahraničního vysokoškolského studijního programu a ke splnění podmínek pro řádné zajištění výuky a související tvůrčí činnosti žadatelem o udělení povolení nebo oprávnění k poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky, vyžádá-li si ministerstvo součinnost Akreditačního úřadu při posuzování splnění podmínek uvedených v § 93f odst. 5 písm. a) nebo § 93h odst. 5 písm. a),
i)
zařazovat zájemce o funkci hodnotitele do Seznamu hodnotitelů,
j)
usnášet se na základě podnětu nejméně třetiny svých členů, orgánu reprezentace vysokých škol nebo ministra o podání návrhu na odvolání člena Rady Akreditačního úřadu.
(3)
K přijetí usnesení ve věcech podle odstavce 2 písm. a) je zapotřebí souhlasu dvou třetin všech členů Rady Akreditačního úřadu.
(4)
Proti rozhodnutí vydanému ve věci uvedené v odstavci 2 písm. b) lze podat odvolání k Přezkumné komisi Akreditačního úřadu, která přezkoumává pouze soulad napadeného rozhodnutí a řízení, jež mu předcházelo, s právními předpisy a statutem Akreditačního úřadu. Přezkumná komise Akreditačního úřadu může v řízení o odvolání napadené rozhodnutí pouze potvrdit a odvolání zamítnout anebo napadené rozhodnutí nebo jeho část zrušit a věc vrátit k novému projednání nebo rozhodnutí nebo jeho část zrušit a řízení zastavit.
(5)
Akreditační úřad zveřejňuje na internetových stránkách ministerstva výrokovou část pravomocných rozhodnutí vydaných podle odstavce 2 písm. b) a výrokovou část pravomocných rozhodnutí o odvolání vydaných podle odstavce 4.
§ 83d
Přezkumná komise Akreditačního úřadu
(1)
Přezkumná komise Akreditačního úřadu má 5 členů, jmenovaných a odvolávaných vládou. Členové Přezkumné komise Akreditačního úřadu jsou jmenováni z osob s vysokoškolským vzděláním, které je podle zákona o advokacii předpokladem pro zápis žadatele do seznamu advokátních koncipientů vedeného Českou advokátní komorou, z toho 3 členové jsou jmenováni z osob navržených orgány reprezentace vysokých škol uvedenými v § 92.
(2)
Činnost členů Přezkumné komise Akreditačního úřadu je úkonem v obecném zájmu4) a za její výkon jim ministerstvo poskytuje odměnu, jejíž výši stanoví statut Akreditačního úřadu. Členům Přezkumné komise Akreditačního úřadu přísluší také cestovní náhrady obdobné cestovním náhradám ve stejném rozsahu, výši a za podmínek jako zaměstnancům v pracovním poměru5) s tím, že za pravidelné pracoviště se považuje místo jejich pobytu. Cestovní náhrady poskytuje ministerstvo, přičemž § 206 odst. 3 a 4 zákoníku práce se nepoužije.
§ 83e
Hodnotící komise a Seznam hodnotitelů
(1)
Poradními orgány Rady Akreditačního úřadu jsou hodnotící komise, které ustavuje předseda Akreditačního úřadu; členové hodnotících komisí jsou jmenováni z osob evidovaných v Seznamu hodnotitelů. Návrh členů hodnotící komise Akreditační úřad předloží příslušné vysoké škole ke stanovisku. V případě nesouhlasného stanoviska školy navrhne Akreditační úřad jiného člena nebo členy hodnotící komise; takto upravený návrh se již vysoké škole ke stanovisku nepředkládá. Ustanovení správního řádu o vyloučení z projednávání a rozhodování věci se na členy hodnotících komisí použijí obdobně; o námitce podjatosti rozhoduje Rada Akreditačního úřadu.
(2)
Statut Akreditačního úřadu stanoví
a)
počet členů a složení hodnotících komisí ustavovaných pro přípravu podkladů pro jednotlivá řízení podle § 83c odst. 2 písm. b) a g) a pro jednotlivá vnější hodnocení; členem hodnotící komise je vždy také jeden student,
b)
kritéria pro naplňování Seznamu hodnotitelů pro jednotlivé oblasti vzdělávání z hlediska zastoupení osob, působících ve vysokém školství nebo v jiných sférách podle odstavce 6 písm. e),
c)
pravidla pro výběr členů ze Seznamu hodnotitelů do hodnotících komisí.
(3)
Akreditační úřad spravuje Seznam hodnotitelů. Seznam slouží k evidenci osob, které mohou být jmenovány do hodnotících komisí. Seznam se člení podle oblastí vzdělávání. Nejvyšší počet osob zapsaných v seznamu pro jednotlivou oblast vzdělávání stanoví statut Akreditačního úřadu.
(4)
Do Seznamu hodnotitelů může být zapsána pouze osoba, která je všeobecně uznávanou odbornou autoritou v příslušné oblasti vzdělávání nebo studentem a kterou k zařazení do Seznamu hodnotitelů navrhlo ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad, orgán reprezentace vysokých škol podle § 92 nebo profesní organizace nebo jiná právnická osoba uvedená v § 77b odst. 2 písm. e) nebo která na výzvu Akreditačního úřadu zveřejněnou na internetových stránkách ministerstva projevila zájem podílet se na činnosti hodnotících komisí. Zápis se provede, pokud daná osoba splňuje podmínky pro zařazení do Seznamu hodnotitelů stanovené Radou Akreditačního úřadu, po projednání s orgány reprezentace vysokých škol, na základě souhlasného usnesení Rady Akreditačního úřadu a písemného souhlasu zapisované osoby podílet se na činnosti hodnotících komisí, a to na dobu 6 let. V případě osob zaměřených na oblast vzdělávání „Bezpečnostní obory“ se k jejich zápisu do seznamu vyžaduje také souhlasné stanovisko Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra. Na zápis do seznamu není právní nárok.
(5)
Rada Akreditačního úřadu může zapsaného hodnotitele vyřadit ze Seznamu hodnotitelů před uplynutím doby, na niž byl zapsán, na základě jeho žádosti, z vlastního odůvodněného podnětu nebo na základě odůvodněného podnětu ministerstva, Ministerstva vnitra nebo Ministerstva obrany.
(6)
V Seznamu hodnotitelů se o hodnotiteli vedou tyto údaje:
a)
osobní jméno a příjmení, popřípadě další jména a rodné příjmení, datum narození a adresa místa trvalého pobytu; u cizinců také pohlaví, adresa místa hlášeného pobytu v České republice a státní občanství,
b)
nejde-li o studenta, zaměření vysokoškolského vzdělání hodnotitele, jeho akademické tituly, vědecké hodnosti, úspěšně ukončená habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem, včetně uvedení programů nebo oborů, ve kterých byly tituly a hodnosti získány a ve kterých byla habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem ukončena, a uvedení vysoké školy, na které se habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem uskutečnilo,
c)
v případě studenta nejvyšší dosažené vzdělání, název vysoké školy, jíž je studentem, a název studijního programu, ve kterém studuje,
d)
v případě zaměstnance vysoké školy druh základního pracovněprávního vztahu hodnotitele k vysoké škole a název vysoké školy,
e)
povolání hodnotitele a jeho případná návaznost na vysoké školství, včetně uvedení, zda jde o současného nebo bývalého akademického nebo vědeckého pracovníka vysoké školy, emeritního rektora nebo jiného bývalého nebo současného funkcionáře vysoké školy nebo její součásti, odborníka ze sféry státní, územní nebo jiné veřejné správy, odborníka ze sféry zaměstnavatelů absolventů vysokých škol, podnikové sféry spolupracující s vysokými školami nebo sféry výzkumných institucí nebo jiného odborníka z praxe, a oblast vzdělávání, ve které je hodnotitel činný.
(7)
Akreditační úřad zveřejňuje na internetových stránkách ministerstva výpis ze Seznamu hodnotitelů, který obsahuje u každého hodnotitele osobní jméno a příjmení, tituly a vědecké hodnosti a povolání a jeho odborné zaměření; u studentů se uvede rovněž jejich právní postavení studenta a název vysoké školy, na které studují.
§ 83f
Kancelář Akreditačního úřadu
Kancelář Akreditačního úřadu je organizační součástí ministerstva a plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Akreditačního úřadu, včetně vedení databází spojených s činností Akreditačního úřadu a provádění úkonů Akreditačního úřadu ve správním řízení, s výjimkou úkonů vyhrazených orgánům nebo oprávněným úředním osobám stanoveným zákonem.
4)
§ 203 odst. 1 zákoníku práce.
5)
§ 156 a násl. zákoníku práce.“.
244.
§ 84 včetně nadpisu zní:
㤠84
Vnější hodnocení činnosti vysokých škol a kontrola
(1)
Akreditační úřad vykonává u vysokých škol kontrolu dodržování právních předpisů při uskutečňování akreditovaných činností a provádí vnější hodnocení vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysokých škol.
(2)
Hodnocení podle odstavce 1 se provádí
a)
na základě podnětu ministra, nebo
b)
shledá-li Akreditační úřad závažné důvody pro mimořádné hodnocení.
(3)
Při hodnocení podle odstavce 1 může využívat Akreditační úřad výsledky vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy a případné hodnocení provedené všeobecně uznávanou hodnotící agenturou podle § 77a odst. 4, jíž se pro účely tohoto zákona rozumí agentura, která je zařazená v registru EQAR (Evropském registru agentur zabezpečujících kvalitu) nebo je členem sdružení ENQA (Evropské asociace pro zabezpečování kvality ve vysokém školství).“.
245.
§ 85 a 86 včetně nadpisů znějí:
㤠85
Povinnosti při uskutečňování akreditovaných činností
Vysoká škola, které byla udělena akreditace, je povinna v době její platnosti
a)
dodržovat všechny požadavky vyplývající z § 77b a 78a,
b)
zlepšovat systém zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy a naplňovat cíle strategického záměru vzdělávací a tvůrčí činnosti vysoké školy,
c)
informovat Akreditační úřad o podstatných změnách, které probíhají na vysoké škole a které mají nebo mohou mít dopad na uskutečňování akreditovaných činností,
d)
poskytovat Akreditačnímu úřadu zprávu o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy a dodatky k této zprávě, popřípadě další informace, které si Akreditační úřad vyžádá.
§ 86
Nápravná opatření při nedostatcích v uskutečňování akreditovaných činností
(1)
Zjistí-li Akreditační úřad nedostatky při uskutečňování akreditovaných činností, uloží vysoké škole, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.
(2)
Zjistí-li Akreditační úřad závažné nedostatky při uskutečňování studijního programu, jehož akreditace byla vysoké škole udělena nebo který byl akreditován vysoké škole ze zákona a který není vysokou školou uskutečňován na základě institucionální akreditace v rámci oblasti vzdělávání, pro niž má vysoká škola institucionální akreditaci, rozhodne podle povahy věci o
a)
omezení akreditace studijního programu spočívajícím v zákazu přijímat ke studiu daného studijního programu další uchazeče, nebo
b)
odnětí akreditace studijního programu.
(3)
Zjistí-li Akreditační úřad závažné nedostatky při uskutečňování studijního programu na základě institucionální akreditace v rámci oblasti nebo oblastí vzdělávání, pro něž má vysoká škola institucionální akreditaci, rozhodne podle povahy věci o
a)
omezení oprávnění uskutečňovat studijní program, spočívajícím v zákazu přijímat ke studiu daného studijního programu další uchazeče,
b)
zániku oprávnění uskutečňovat studijní program,
c)
omezení institucionální akreditace pro oblast nebo oblasti vzdělávání, spočívajícím v zániku práva vytvářet další studijní programy v této oblasti nebo v těchto oblastech vzdělávání a rozšiřovat stávající studijní programy v této oblasti nebo v těchto oblastech vzdělávání, nebo
d)
odnětí institucionální akreditace pro oblast nebo oblasti vzdělávání.
(4)
Zjistí-li Akreditační úřad závažné nedostatky v činnosti vysoké školy, které byla udělena institucionální akreditace, rozhodne o odnětí institucionální akreditace pro ty oblasti vzdělávání, ve kterých zjistil nedostatky. Zároveň může rozhodnout o přijetí opatření uvedených v odstavci 3 písm. a) a b).
(5)
Zjistí-li Akreditační úřad závažné nedostatky v habilitačním řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, rozhodne podle povahy věci o pozastavení nebo odnětí akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem v těch oborech, ve kterých zjistil nedostatky.
(6)
Opatření uvedená v odstavcích 2 až 5 může Akreditační úřad přijmout také v případě, že zjištěné nedostatky podle odstavce 1 nebyly ve stanovené lhůtě po výzvě Akreditačního úřadu odstraněny, nebo v případě, že vysoká škola neposkytla Akreditačnímu úřadu součinnost nezbytnou pro výkon jeho působnosti.
(7)
Akreditační úřad může akreditaci odejmout i v případě, že na straně vysoké školy, její součásti nebo spolupracující právnické osoby nastaly takové okolnosti, které by odůvodňovaly zamítnutí žádosti o akreditaci.
(8)
V případě, že došlo k odnětí akreditace podle odstavce 2 písm. b) nebo k zániku oprávnění podle odstavce 3 písm. b), je vysoká škola povinna zajistit studentům možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na téže nebo jiné vysoké škole.
(9)
Pominou-li důvody, pro které bylo přijato nápravné opatření podle odstavce 2 písm. a), odstavce 3 písm. a) nebo c) nebo opatření pozastavující akreditaci podle odstavce 5, Akreditační úřad přijaté opatření zruší.“.
246.
Za § 86 se vkládá nový § 86a, který zní:
㤠86a
(1)
Účastníkem řízení ve věcech uvedených v § 78 až 86 je pouze vysoká škola, která je držitelem příslušné akreditace nebo žadatelem o akreditaci; účastníkem řízení podle § 81 je rovněž příslušná právnická osoba zabývající se vzdělávací a tvůrčí činností uvedená v § 81 odst. 1.
(2)
Účastníkem řízení uvedeného v § 79 odst. 5 je pouze žadatel, jemuž byl pravomocně udělen státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola rozhodnutím, které dosud nenabylo účinnosti.
(3)
Účastníkem řízení o žádosti o udělení institucionální akreditace je také právnická osoba podle § 81d odst. 2 písm. b), pokud má být vysoké škole rozhodnutím o udělení institucionální akreditace založeno oprávnění uskutečňovat studijní program ve spolupráci s touto osobou.“.
247.
V § 87 písm. b) se slovo „dlouhodobý“ nahrazuje slovem „strategický“ a slova „(§ 18 odst. 4)“ se zrušují.
248.
V § 87 písm. c) se slovo „dlouhodobé“ nahrazuje slovem „strategické“ a slova „jejich každoroční aktualizaci“ se nahrazují slovy „každoroční plány jejich realizace“.
249.
V § 87 se na konci textu písmene f) doplňují slova „a 39a“.
250.
V § 87 písmeno g) zní:
„g)
stanoví vyhláškou
1.
postup a podmínky při zveřejnění průběhu přijímacího řízení,
2.
formát a strukturu datové zprávy a technické podmínky a lhůty předávání údajů podle § 87b odst. 4,
3.
termíny, strukturu a formu předávání údajů podle písmene i) vysokými školami ministerstvu,
4.
formát a strukturu datové zprávy a technické podmínky a lhůty předávání údajů podle § 90b odst. 3,“.
251.
V § 87 písm. h) se slova „§ 53“ nahrazují slovy „§ 53 odst. 3“.
252.
V § 87 písm. i) se za slovo „předpisy“ vkládají slova „a agregované údaje o zaměstnancích vysokých škol a jejich odměňování“.
253.
V § 87 se na konci textu písmene i) doplňují slova „; vysoké školy jsou povinny předávat ministerstvu tyto údaje v termínech, struktuře a formě stanovené prováděcím právním předpisem“.
254.
V § 87 písmeno j) zní:
„j)
vede
1.
registr uměleckých výstupů podle § 77c,
2.
veřejně přístupný registr vysokých škol a uskutečňovaných studijních programů podle § 87a,
3.
registr docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol podle § 87b,
4.
registr řízení o žádostech o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace podle § 90b,“.
255.
V § 87 se na konci textu písmene l) doplňují slova „vedeném v rámci výkonu státní správy“.
256.
V § 87 písm. m) se slova „§ 37, 38, 43 a 85“ nahrazují slovy „§ 37, 38 a 43“.
257.
V § 87 písm. n) se slova „§ 89 a 90“ nahrazují slovy „§ 89 až 90a“.
258.
V § 87 písm. p) se slova „Akreditační komise“ nahrazují slovy „Akreditačního úřadu“.
259.
V § 87 písm. s) se slova „ve výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí“ nahrazují slovy „v tvůrčí“.
260.
V § 87 písmeno t) zní:
„t)
poskytuje Akreditačnímu úřadu na jeho žádost ve stanovených termínech informace potřebné k jeho činnosti,“.
261.
V § 87 se za písmeno t) vkládá nové písmeno u), které zní:
„u)
informuje na základě podkladů od Akreditačního úřadu uznávací orgány o vydání rozhodnutí o udělení akreditace studijního programu zaměřeného na přípravu k výkonu regulovaného povolání nebo o uskutečňování studijního programu tohoto zaměření v rámci udělené institucionální akreditace pro oblast vzdělávání, ke kterému bylo vydáno stanovisko podle § 78 odst. 6 a § 79 odst. 2 písm. f); daný studijní program zašle uznávacímu orgánu zároveň se zaslanou informací,“.
Dosavadní písmena u) a v) se označují jako písmena v) a w).
262.
V § 87 písm. w) se slova „písmene t)“ nahrazují slovy „písmene v)“.
263.
V § 87 se na konci písmene w) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena x) až z), která znějí:
„x)
uděluje povolení nebo oprávnění k poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky podle § 93a odst. 3 a 5 a § 93f a 93h a vykonává kontrolu dodržování právních předpisů v oblasti poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky,
y)
projednává správní delikty a ukládá za ně sankce,
z)
provádí vyšší ověření vysokoškolských diplomů a dodatků k vysokoškolským diplomům vydaných vysokými školami v České republice, a to za účelem jejich použití v zahraničí, formou ověřování podpisů a otisků razítek na uvedených listinách.“.
264.
V § 87 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Ministerstvo dále
a)
umožňuje nahlížet do registru uměleckých výstupů podle § 77c
1.
Akreditačnímu úřadu a při prokázání právního zájmu rektorům veřejných a státních vysokých škol a orgánům soukromých vysokých škol plnícím funkci rektora a zaměstnancům vysokých škol zvlášť k tomu pověřeným uvedenými orgány vysoké školy,
2.
osobám, jejichž osobní údaje jsou uvedeny v registru, a to na údaje týkající se jejich osoby, včetně záznamů vedených o nahlížení na tyto jejich osobní údaje,
b)
umožňuje nahlížet do registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol, uvedeného v odstavci 1 písm. j) bodě 3 a v § 87b,
1.
Akreditačnímu úřadu a při prokázání právního zájmu rektorům veřejných a státních vysokých škol a orgánům soukromých vysokých škol plnícím funkci rektora a zaměstnancům vysokých škol zvlášť k tomu pověřeným uvedenými orgány vysoké školy; vysoká škola využívá informace z registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů pro účely zjišťování skutkového stavu souvisejícího se záležitostmi týkajícími se akreditací a vzniku nebo případného souběhu základních pracovněprávních vztahů,
2.
osobám, jejichž osobní údaje jsou uvedeny v registru, a to na údaje týkající se jejich osoby, včetně záznamů vedených o nahlížení na tyto jejich osobní údaje,
3.
statutárním orgánům poskytovatelů zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky při prokázání právního zájmu,
c)
umožňuje nahlížet do registru řízení o žádostech o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace, uvedeného v odstavci 1 písm. j) bodě 4 a v § 90b,
1.
Akreditačnímu úřadu,
2.
Ministerstvu obrany, Ministerstvu vnitra, rektorům veřejných vysokých škol a zaměstnancům veřejných vysokých škol zvlášť k tomu pověřeným rektory veřejných vysokých škol; uvedené orgány a veřejné vysoké školy využívají informace z registru pro účely zjišťování skutkového stavu v jimi vedených řízeních o žádostech o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace nebo v řízeních o žádostech o přijetí ke studiu,
3.
rektorům státních vysokých škol a orgánům soukromých vysokých škol vykonávajícím funkci rektora a jimi pověřeným zaměstnancům, a to pro účely zjišťování skutkového stavu v řízeních o žádostech o přijetí ke studiu,
4.
těm, kteří prokáží oprávnění podle zvláštního zákona,
5.
osobám, jejichž osobní údaje jsou uvedeny v registru, a to na údaje týkající se jejich osoby.“.
265.
Za § 87 se vkládají nové § 87a a 87b, které včetně nadpisů znějí:
㤠87a
Registr vysokých škol a uskutečňovaných studijních programů
(1)
Registr vysokých škol a uskutečňovaných studijních programů je informačním systémem veřejné správy, který slouží zejména pro účely zjišťování skutkového stavu v řízeních ve věcech akreditací. Správcem registru vysokých škol a uskutečňovaných studijních programů je ministerstvo.
(2)
Registr vysokých škol a uskutečňovaných studijních programů se člení podle vysokých škol, oblastí vzdělávání a typů studijních programů a jejich profilů. Součástí registru je Seznam poskytovatelů zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky, uvedených v § 93a, a jimi uskutečňovaných zahraničních vysokoškolských studijních programů.
(3)
Strukturu registru stanoví ministerstvo; Akreditační úřad, vysoké školy a poskytovatelé zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky poskytují ministerstvu jím požadované příslušné údaje k evidenci.
§ 87b
Registr docentů, profesorů a mimořádných profesorů
(1)
Registr docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol je informačním systémem veřejné správy, který slouží k vedení údajů o zaměstnancích veřejných, státních a soukromých vysokých škol, kteří jsou docenty, profesory nebo mimořádnými profesory. Správcem registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol je ministerstvo.
(2)
Registr docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol obsahuje o zaměstnancích uvedených v odstavci 1 větě první tyto údaje:
a)
osobní jméno a příjmení, popřípadě další jména a rodné příjmení, rok narození a obec, kde má trvalý pobyt; u cizinců také pohlaví, adresu místa hlášeného pobytu v České republice a státní občanství,
b)
údaje o datu získání vysokoškolského vzdělání zaměstnance, o jeho akademických titulech, vědeckých hodnostech a úspěšně ukončených habilitačních řízeních a řízeních ke jmenování profesorem, včetně uvedení programů a oborů, ve kterých byly tituly a hodnosti získány a ve kterých byla habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem ukončena a uvedení vysoké školy, na které se habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem uskutečnilo, a o datech jmenování docentem a profesorem,
c)
údaje o vzniku, změně a skončení základního pracovněprávního vztahu zaměstnance k vysoké škole nebo v případě státní vysoké školy k České republice, včetně údaje o rozsahu práce, vyjádřeném stanoveným počtem hodin výkonu práce za týden, případně za kalendářní rok nebo za jiné příslušné období, a o době, na kterou je základní pracovněprávní vztah k vysoké škole nebo k České republice sjednán a obdobné údaje o služebním poměru, je-li místo akademického pracovníka působícího na státní vysoké škole obsazeno vojákem v činné službě nebo příslušníkem Policie České republiky ve služebním poměru.
(3)
Uživateli registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol jsou
a)
ministerstvo,
b)
Akreditační úřad,
c)
rektoři veřejných vysokých škol a státních vysokých škol, orgány soukromých vysokých škol plnící funkci rektora a zaměstnanci vysokých škol zvlášť k tomu pověření rektorem,
d)
zaměstnanec vysoké školy, jehož údaje jsou obsaženy v registru, pokud jde o údaje o jeho osobě.
(4)
Ministerstvo stanoví vyhláškou formát a strukturu datové zprávy, jejímž prostřednictvím veřejné, státní a soukromé školy oznamují změny v údajích týkajících se jejich zaměstnanců, technické podmínky a lhůty předávání údajů.
(5)
Součástí registru jsou údaje o docentech a profesorech působících v základním pracovněprávním vztahu jako pedagogičtí nebo vědečtí pracovníci poskytovatelů zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky uvedených v § 93a. Ustanovení odstavců 1 až 4 se na ně použijí obdobně.“.
266.
V § 88 odst. 2 se slovo „jméno,“ nahrazuje slovy „osobní jméno a příjmení, popřípadě další jména a rodné“, slova „trvalý pobyt“ se nahrazují slovy „adresa místa trvalého pobytu“ a slovo „bydliště“ se nahrazuje slovy „adresa místa hlášeného pobytu“.
267.
V § 88 odst. 3 písm. c) se slova „, studijním oboru,“ nahrazují slovem „a“.
268.
V § 88 odst. 3 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h)
čísle vysokoškolského diplomu a dodatku k diplomu, byl-li vydán.“.
269.
Za § 90 se vkládají nové § 90a a 90b, které včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 34 znějí:
㤠90a
(1)
Při podání žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace podle § 89 je žadatel povinen uhradit
a)
poplatek za úkony spojené s řízením o žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace podle odstavce 2, je-li žádost podávána veřejné vysoké škole, anebo
b)
správní poplatek podle odstavce 3, je-li žádost podávána ministerstvu, Ministerstvu vnitra nebo Ministerstvu obrany.
(2)
Je-li žádost o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace podle § 89 podána veřejné vysoké škole, vybírá veřejná vysoká škola poplatek za úkony spojené s řízením o žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace, který činí 3 000 Kč. Poplatek je příjmem veřejné vysoké školy, platí se na její účet.
(3)
Podání žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace podle § 89 ministerstvu, Ministerstvu vnitra nebo Ministerstvu obrany podléhá zpoplatnění podle zákona o správních poplatcích34).
§ 90b
Registr řízení o žádostech o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace
(1)
Ministerstvo vede registr řízení o žádostech o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace podle § 89, který je informačním systémem veřejné správy. Ministerstvo, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a veřejné vysoké školy vkládají do registru
a)
jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu žadatele; u cizinců také pohlaví, adresu místa hlášeného pobytu v České republice a státní občanství,
b)
označení zahraničního dokladu o vzdělání, jehož se žádost týká, včetně názvu a sídla zahraniční vysoké školy, která jej vydala, a označení státu, podle jehož právního řádu byl doklad vydán,
c)
údaje o výsledku řízení o žádosti s uvedením orgánu, který o žádosti rozhodoval a uvedením spisové značky, pod kterou bylo řízení vedeno, včetně uvedení čísla jednacího a data vyhotovení a data vydání rozhodnutí o žádosti.
(2)
Údaje z registru poskytne ministerstvo na žádost osobám a orgánům uvedeným v § 87 odst. 2 písm. c).
(3)
Ministerstvo stanoví vyhláškou formát a strukturu datové zprávy, jejímž prostřednictvím veřejné vysoké školy, Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra oznamují údaje týkající se jimi vedených správních řízení, technické podmínky a lhůty předávání údajů.
34)
Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.“.
270.
Za dosavadní část desátou se vkládá nad § 91 označení a nadpis nové části jedenácté, která zní:
„ČÁST JEDENÁCTÁ
STIPENDIA“.
Dosavadní části jedenáctá až šestnáctá se označují jako části dvanáctá až sedmnáctá.
271.
V § 91 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Stipendium se přiznává po standardní dobu studia na deset měsíců v akademickém roce; měsíční výše stipendia odpovídá jedné čtvrtině výše základní sazby minimální mzdy za měsíc, s tím, že takto určená výše stipendia se zaokrouhluje na celé desetikoruny nahoru.“.
272.
V § 92 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „, včetně návrhů právních předpisů týkajících se oblastí vzdělávání, standardů pro akreditace, přijímacího řízení a statutu Akreditačního úřadu“.
273.
V § 92 odstavec 4 zní:
„(4)
Reprezentace vysokých škol zejména
a)
podává návrhy na jmenování členů Rady Akreditačního úřadu podle § 83b odst. 1; návrh podávají oba orgány uvedené v odstavci 1,
b)
předkládá Radě Akreditačního úřadu návrhy na zápis osob do Seznamu hodnotitelů podle § 83e,
c)
může předkládat ministerstvu podněty týkající se obsahu prováděcích právních předpisů vydávaných podle tohoto zákona.“.
274.
V § 93 odst. 1 se slova „v oblasti lékařství a farmacie a v dalších zdravotnických oborech“ nahrazují slovy „v oblastech vzdělávání „Všeobecné lékařství a zubní lékařství“, „Zdravotnické obory“ a „Farmacie““.
275.
Za část třináctou se vkládají nové části čtrnáctá a patnáctá, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 35 znějí:
„ČÁST ČTRNÁCTÁ
POSKYTOVATELÉ ZAHRANIČNÍHO VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY
§ 93a
Zahraniční vysoká škola a tuzemská právnická osoba
(1)
Zahraniční vysokou školou se rozumí právnická osoba ustavená podle právních předpisů cizího státu, která je v cizím státě, podle jehož právních předpisů byla zřízena, (dále jen „domovský stát“) součástí vysokoškolského vzdělávacího systému domovského státu a která v domovském státě poskytuje vzdělávání, jehož absolvováním se v domovském státě podle jeho právních předpisů získává vysokoškolské vzdělání.
(2)
Zahraniční vysoká škola, která má sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území některého jiného členského státu Evropské unie, nebo která byla zřízena nebo založena podle práva některého jiného členského státu Evropské unie, (dále jen „evropská zahraniční vysoká škola“) je oprávněna poskytovat na území České republiky zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu, uskutečňované podle právních předpisů jejího domovského státu, pokud se v České republice přihlásila k plnění informačních povinností podle § 93b odst. 1.
(3)
Zahraniční vysoká škola, která není evropskou zahraniční vysokou školou, (dále jen „mimoevropská zahraniční vysoká škola“) je oprávněna poskytovat na území České republiky zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu, uskutečňované podle právních předpisů jejího domovského státu, pokud jí ministerstvo udělilo povolení podle § 93f k poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky (dále jen „tuzemské povolení“).
(4)
Tuzemská právnická osoba, která hodlá na území České republiky v rámci spolupráce s evropskou zahraniční vysokou školou poskytovat zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu evropské zahraniční vysoké školy podle právních předpisů domovského státu evropské zahraniční vysoké školy, (dále jen „pobočka evropské zahraniční vysoké školy“) je oprávněna toto vzdělávání na území České republiky uskutečňovat, pokud se v České republice přihlásila k plnění informačních povinností podle § 93d odst. 1.
(5)
Tuzemská právnická osoba, která hodlá na území České republiky v rámci spolupráce s mimoevropskou zahraniční vysokou školou poskytovat zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu mimoevropské zahraniční vysoké školy podle právních předpisů domovského státu mimoevropské zahraniční vysoké školy, (dále jen „pobočka mimoevropské zahraniční vysoké školy“) je oprávněna toto vzdělávání na území České republiky poskytovat, pokud jí ministerstvo udělilo oprávnění podle § 93h k poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky (dále jen „tuzemské oprávnění“).
(6)
Podmínky poskytování vzdělávání stanovené zvláštními právními předpisy nejsou odstavci 2 až 5 dotčeny.
(7)
Na uznávání dokladů o vzdělání získaných studiem v zahraniční vysoké škole uskutečňovaným v České republice se použijí § 89 až 90b obdobně.
§ 93b
Informační povinnosti evropské zahraniční vysoké školy
(1)
Evropská zahraniční vysoká škola, která na území České republiky hodlá sama nebo prostřednictvím tuzemské právnické osoby poskytovat zahraniční vysokoškolské vzdělávání a zahraniční vysokoškolský studijní program podle právních předpisů domovského státu, je povinna přihlásit se ministerstvu k plnění informačních povinností, a to před zahájením uskutečňování zahraniční vysokoškolské vzdělávací činnosti na území České republiky.
(2)
Evropská zahraniční vysoká škola uvedená v odstavci 1 je povinna
a)
oznámit ministerstvu, že hodlá poskytovat zahraniční vysokoškolské vzdělávání a zahraniční vysokoškolský studijní program na území České republiky,
b)
předložit ministerstvu doklady prokazující své ustavení a působení v domovském státě jako státem uznané vysoké školy,
c)
oznámit ministerstvu místo uskutečňování zahraniční vzdělávací činnosti v zahraničních vysokoškolských studijních programech a podle typu studijních programů i uskutečňování tvůrčí činnosti na území České republiky,
d)
předložit ministerstvu informace o studiu v zahraničním vysokoškolském studijním programu, který hodlá uskutečňovat nebo uskutečňuje na území České republiky, zejména o jeho obsahu, uplatnitelnosti absolventů, organizaci studia, udělovaném zahraničním akademickém nebo jiném titulu, rozsahu studia, právech a povinnostech studentů,
e)
předložit ministerstvu doklady o akreditaci nebo jiné formě uznání zahraničního vysokoškolského studijního programu podle právních předpisů svého domovského státu,
f)
oznámit ministerstvu změny údajů uvedených v písmenech a) až e) do 30 dnů od jejich uskutečnění,
g)
informovat ministerstvo o skončení poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky,
h)
ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat
1.
seznam zahraničních vysokoškolských studijních programů, které uskutečňuje na území České republiky, včetně jejich typu, případného členění na studijní obory, formy výuky a standardní doby studia,
2.
doklady o platnosti akreditace nebo jiné formy uznání zahraničních vysokoškolských studijních programů, uskutečňovaných na území České republiky, podle právních předpisů jejího domovského státu,
3.
podmínky pro přijetí ke studiu uskutečňovanému na území České republiky, způsob podávání přihlášek a informace o zápisu do studia,
4.
informaci o právním postavení studenta a absolventa studia v zahraničním vysokoškolském studijním programu,
5.
stanovené poplatky spojené se studiem,
6.
popis kreditového systému, je-li používán,
7.
místo uskutečňování studia v zahraničním vysokoškolském studijním programu,
8.
seznam programů dalšího vzdělávání,
i)
ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat studijní a zkušební řád.
(3)
Povinnosti uvedené v odstavci 1 a v odstavci 2 písm. a) až e) musí být splněny před zahájením uskutečňování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky. Povinnost uvedenou v odstavci 2 písm. g) je třeba splnit do 30 dnů od ukončení uskutečňování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky. Povinnosti uvedené v odstavci 2 písm. h) a i) je třeba plnit tak, aby aktuální platné údaje byly zveřejněny nejpozději do 30 dnů po příslušné změně zveřejňovaného údaje. Nejsou-li příslušné dokumenty nebo informace vyhotoveny v českém jazyce, poskytovatel je zveřejňuje a předkládá podle odstavce 2 spolu s jejich českým překladem.
§ 93c
Další povinnosti evropské zahraniční vysoké školy
Evropská zahraniční vysoká škola přihlášená k plnění informačních povinností je rovněž povinna
a)
poskytovat aktuální údaje o zahraničních vysokoškolských studijních programech uskutečňovaných na území České republiky do Seznamu poskytovatelů zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky a jimi uskutečňovaných zahraničních vysokoškolských studijních programů,
b)
každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a zveřejnit ve veřejné části svých internetových stránek výroční zprávu o činnosti zahraniční vysoké školy na území České republiky v příslušném kalendářním roce nejpozději do konce dubna následujícího kalendářního roku; na obsah výroční zprávy se přiměřeně použije § 21 odst. 2,
c)
vypracovat, předložit ministerstvu a zveřejnit ve veřejné části svých internetových stránek strategický záměr působení zahraniční vysoké školy na území České republiky, a to nejpozději do 4 měsíců od přihlášení se k plnění informačních povinností,
d)
bezplatně poskytovat ministerstvu na jeho žádost ve stanovených termínech informace potřebné pro jeho činnost,
e)
vést matriku studentů o studentech studujících na území České republiky, na kterou se § 88 použije přiměřeně,
f)
poskytovat aktuální údaje do registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol o docentech a profesorech, působících jako pedagogičtí nebo vědečtí pracovníci na evropské zahraniční vysoké škole na území České republiky,
g)
oznámit ministerstvu své zrušení.
§ 93d
Informační povinnosti pobočky evropské zahraniční vysoké školy
(1)
Pobočka evropské zahraniční vysoké školy je povinna přihlásit se ministerstvu k plnění informačních povinností, a to před zahájením poskytování vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu na území České republiky.
(2)
Pobočka evropské zahraniční vysoké školy je povinna
a)
oznámit ministerstvu, že hodlá poskytovat zahraniční vysokoškolské vzdělávání a zahraniční vysokoškolský studijní program na území České republiky,
b)
předložit ministerstvu doklady prokazující ustavení a působení příslušné zahraniční vysoké školy v domovském státě jako státem uznané vysoké školy,
c)
oznámit ministerstvu místo uskutečňování zahraniční vzdělávací činnosti v zahraničním vysokoškolském studijním programu a podle typu studijního programu i uskutečňování tvůrčí činnosti na území České republiky,
d)
předložit ministerstvu informace o studiu v zahraničním vysokoškolském studijním programu, který hodlá uskutečňovat na území České republiky, zejména o jeho obsahu, uplatnitelnosti absolventů, organizaci studia, udělovaném zahraničním akademickém nebo jiném titulu, rozsahu studia a právech a povinnostech studentů,
e)
předložit ministerstvu doklady o akreditaci nebo jiné formě uznání zahraničního vysokoškolského studijního programu, který hodlá uskutečňovat na území České republiky, podle právních předpisů domovského státu příslušné evropské zahraniční vysoké školy,
f)
předložit ministerstvu dohodu nebo dohody nebo jiné doklady prokazující a upravující spolupráci dané tuzemské právnické osoby s příslušnou zahraniční vysokou školou,
g)
oznámit ministerstvu změny údajů uvedených v písmenech a) až f) do 30 dnů od jejich uskutečnění,
h)
informovat ministerstvo o skončení poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky,
i)
ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat
1.
seznam zahraničních vysokoškolských studijních programů, které uskutečňuje na území České republiky, včetně jejich typu, případného členění na studijní obory, formy výuky a standardní doby studia,
2.
doklady o platnosti akreditace nebo jiné formy uznání zahraničních vysokoškolských studijních programů, uskutečňovaných na území České republiky, podle právních předpisů domovského státu příslušné zahraniční vysoké školy,
3.
podmínky pro přijetí ke studiu uskutečňovanému na území České republiky, způsob podávání přihlášek a informace o zápisu do studia,
4.
informaci o právním postavení studenta a absolventa studia v zahraničním vysokoškolském studijním programu,
5.
stanovené poplatky spojené se studiem,
6.
popis kreditového systému, je-li používán,
7.
místo uskutečňování studia v zahraničním vysokoškolském studijním programu,
8.
seznam programů dalšího vzdělávání,
j)
ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat studijní a zkušební řád.
(3)
Povinnosti uvedené v odstavci 1 a v odstavci 2 písm. a) až f) je třeba splnit před zahájením poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání a uskutečňování zahraničního vysokoškolského studijního programu na území České republiky. Povinnost uvedenou v odstavci 2 písm. h) je třeba splnit do 30 dnů od ukončení poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání a uskutečňování zahraničního vysokoškolského studijního programu na území České republiky. Povinnosti uvedené v odstavci 2 písm. i) a j) je třeba plnit tak, aby aktuální platné údaje byly zveřejněny nejpozději do 30 dnů po příslušné změně zveřejňovaného údaje. Nejsou-li příslušné dokumenty nebo informace vyhotoveny v českém jazyce, poskytovatel je zveřejňuje a předkládá podle odstavce 2 spolu s jejich českým překladem.
§ 93e
Další povinnosti pobočky evropské zahraniční vysoké školy
Pobočka evropské zahraniční vysoké školy působící v České republice je rovněž povinna
a)
poskytovat aktuální údaje o zahraničních vysokoškolských studijních programech uskutečňovaných na území České republiky do Seznamu poskytovatelů zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky a jimi uskutečňovaných zahraničních vysokoškolských studijních programů,
b)
každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a zveřejnit ve veřejné části svých internetových stránek výroční zprávu o poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky v příslušném kalendářním roce nejpozději do konce dubna následujícího kalendářního roku; na obsah výroční zprávy se přiměřeně použije § 21 odst. 2,
c)
bezplatně poskytovat ministerstvu na jeho žádost ve stanovených termínech informace potřebné pro jeho činnost podle tohoto zákona,
d)
vést matriku studentů o studentech studujících na území České republiky, na kterou se § 88 použije přiměřeně,
e)
poskytovat aktuální údaje do registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol o docentech a profesorech, působících jako pedagogičtí nebo vědečtí pracovníci na pobočce evropské zahraniční vysoké školy na území České republiky,
f)
oznámit ministerstvu zrušení příslušné evropské zahraniční vysoké školy.
§ 93f
Udělování tuzemského povolení mimoevropským zahraničním vysokým školám
(1)
Tuzemské povolení uděluje mimoevropské zahraniční vysoké škole ministerstvo na základě její písemné žádosti.
(2)
Žadatel o udělení tuzemského povolení spolu se žádostí předloží ministerstvu
a)
doklady prokazující jeho ustavení a působení v domovském státě jako státem uznané vysoké školy,
b)
údaje o jeho statutárních orgánech,
c)
místo uskutečňování zahraniční vzdělávací činnosti v zahraničním vysokoškolském studijním programu a podle typu studijních programů i uskutečňování tvůrčí činnosti na území České republiky,
d)
informace o studiu v zahraničním vysokoškolském studijním programu, který hodlá uskutečňovat na území České republiky, zejména o jeho obsahu, uplatnitelnosti absolventů, organizaci studia, udělovaném zahraničním akademickém nebo jiném titulu, rozsahu studia a právech a povinnostech studentů,
e)
doklady o akreditaci nebo jiné formě uznání zahraničního vysokoškolského studijního programu, který bude uskutečňovat na území České republiky, podle právních předpisů jeho domovského státu,
f)
doklad o oprávnění žadatele podle právních předpisů jeho domovského státu poskytovat zahraniční vysokoškolské vzdělávání na území České republiky, pokud právní předpisy domovského státu toto oprávnění upravují nebo omezují; není-li toto oprávnění právními předpisy domovského státu upravováno nebo omezováno, doloží žadatel tuto skutečnost svým prohlášením.
(3)
Ministerstvo rozhodne o žádosti do 150 dnů.
(4)
V případě, že zahraniční vysokoškolský studijní program, který hodlá žadatel uskutečňovat na území České republiky, má být zaměřen na přípravu k výkonu regulovaného povolání, ministerstvo požádá příslušný uznávací orgán19a) o stanovisko, zda absolvent studia v tomto studijním programu bude připraven odpovídajícím způsobem k výkonu tohoto regulovaného povolání podle zvláštního právního předpisu35). Jde-li o studijní program zaměřený na přípravu odborníků z oblasti bezpečnosti, vyžádá si ministerstvo stanovisko Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany, zda absolventi budou připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu povolání v této oblasti.
(5)
Ministerstvo tuzemské povolení neudělí, jestliže
a)
zahraniční vysokoškolský studijní program, který hodlá žadatel uskutečňovat na území České republiky, není dostatečně zabezpečen po stránce personální, finanční a materiální, nebo žadatel nemá vytvořeny podmínky pro řádné zajištění výuky a související tvůrčí činnosti,
b)
v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro udělení tuzemského povolení a ke dni vydání rozhodnutí nebyly tyto vady odstraněny,
c)
doklady o vzdělání získané absolvováním studia v České republice by nebyly rovnocenné s doklady o vzdělání získanými absolvováním příslušného studia v domovském státě žadatele o udělení tuzemského povolení,
d)
absolventi studia v České republice by neměli nárok na vydání dokladů o vzdělání, jestliže ho nevydává mimoevropská zahraniční vysoká škola, ale jiný k tomu oprávněný orgán podle právních předpisů jejího domovského státu,
e)
působení mimoevropské zahraniční vysoké školy na území České republiky by bylo podle informací příslušného orgánu jejího domovského státu v rozporu s právními předpisy jejího domovského státu,
f)
působení mimoevropské zahraniční vysoké školy na území České republiky by bylo v rozporu s právními předpisy České republiky,
g)
má studium připravovat na výkon regulovaného povolání a podle stanoviska příslušného uznávacího orgánu19a) by jeho absolventi nebyli odpovídajícím způsobem připraveni k výkonu tohoto regulovaného povolání podle zvláštního právního předpisu35), nebo
h)
má studium připravovat odborníky z oblasti bezpečnosti a podle stanoviska Ministerstva vnitra nebo Ministerstva obrany by jeho absolventi nebyli odpovídajícím způsobem připraveni k výkonu povolání v této oblasti.
(6)
Rozhodnutí o udělení tuzemského povolení obsahuje názvy zahraničních vysokoškolských studijních programů, které je mimoevropská zahraniční vysoká škola oprávněna na území České republiky uskutečňovat, název státu, jehož právními předpisy se poskytované zahraniční vysokoškolské vzdělávání řídí, a zahraniční akademický nebo jiný titul udělovaný absolventům.
(7)
Tuzemské povolení se uděluje na dobu 6 let.
(8)
Pokud ministerstvo zjistí, že mimoevropská zahraniční vysoká škola nepůsobí v souladu s tuzemským povolením, vyzve ji, aby nedostatky odstranila ve lhůtě 90 dní. Pokud mimoevropská zahraniční vysoká škola nedostatky neodstraní, ministerstvo vydá rozhodnutí o odnětí tuzemského povolení.
(9)
Ministerstvo může na základě žádosti mimoevropské zahraniční vysoké školy rozhodnout o rozšíření tuzemského povolení na uskutečňování dalších zahraničních vysokoškolských studijních programů; odstavce 1 až 6 se použijí obdobně. Rozhodnutím o rozšíření tuzemského povolení se neprodlužuje doba jeho platnosti.
(10)
Tuzemské povolení udělené ministerstvem nelze převést na jinou právnickou osobu a nepřechází na právního nástupce mimoevropské zahraniční vysoké školy.
(11)
Ministerstvo do 30 dnů od doručení oznámení mimoevropské zahraniční vysoké školy o skončení uskutečňování zahraničních vysokoškolských studijních programů v České republice rozhodne o odnětí tuzemského povolení.
§ 93g
Další povinnosti mimoevropské zahraniční vysoké školy
Mimoevropská zahraniční vysoká škola působící v České republice je rovněž povinna
a)
poskytovat aktuální údaje o zahraničních vysokoškolských studijních programech uskutečňovaných na území České republiky do Seznamu poskytovatelů zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky a jimi uskutečňovaných zahraničních vysokoškolských studijních programů,
b)
každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a zveřejnit ve veřejné části svých internetových stránek výroční zprávu o činnosti zahraniční vysoké školy na území České republiky v příslušném kalendářním roce nejpozději do konce dubna následujícího kalendářního roku; na obsah výroční zprávy se přiměřeně použije § 21 odst. 2,
c)
vypracovat, předložit ministerstvu a zveřejnit ve veřejné části svých internetových stránek strategický záměr působení zahraniční vysoké školy na území České republiky, a to nejpozději do 4 měsíců od udělení tuzemského povolení,
d)
bezplatně poskytovat ministerstvu na jeho žádost ve stanovených termínech informace potřebné pro jeho činnost podle tohoto zákona,
e)
vést matriku studentů o studentech studujících na území České republiky, na kterou se § 88 použije přiměřeně,
f)
poskytovat aktuální údaje do registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol o docentech a profesorech, působících jako pedagogičtí nebo vědečtí pracovníci na mimoevropské zahraniční vysoké škole na území České republiky,
g)
oznámit ministerstvu své zrušení,
h)
informovat ministerstvo o skončení poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky,
i)
ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat
1.
seznam zahraničních vysokoškolských studijních programů, které uskutečňuje na území České republiky, včetně jejich typu, případného členění na studijní obory, formy výuky a standardní doby studia,
2.
doklady o platnosti akreditace nebo jiné formy uznání zahraničních vysokoškolských studijních programů, uskutečňovaných na území České republiky, podle právních předpisů jejího domovského státu,
3.
podmínky pro přijetí ke studiu uskutečňovanému na území České republiky, způsob podávání přihlášek a informace o zápisu do studia,
4.
informaci o právním postavení studenta a absolventa studia v zahraničním vysokoškolském studijním programu,
5.
stanovené poplatky spojené se studiem,
6.
popis kreditového systému, je-li používán,
7.
místo uskutečňování studia v zahraničních vysokoškolských studijních programech,
8.
seznam programů dalšího vzdělávání,
j)
ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat studijní a zkušební řád.
§ 93h
Udělování tuzemského oprávnění pobočce mimoevropské zahraniční vysoké školy
(1)
Tuzemské oprávnění uděluje pobočce mimoevropské zahraniční vysoké školy ministerstvo na základě písemné žádosti dané pobočky.
(2)
Žadatel o udělení tuzemského oprávnění spolu se žádostí o udělení tuzemského oprávnění předloží ministerstvu
a)
doklady prokazující ustavení a působení příslušné mimoevropské zahraniční vysoké školy v domovském státě jako státem uznané vysoké školy,
b)
údaje o statutárních orgánech mimoevropské zahraniční vysoké školy,
c)
údaje o místu uskutečňování vzdělávací činnosti v zahraničním vysokoškolském studijním programu a podle typu studijního programu i uskutečňování tvůrčí činnosti na území České republiky,
d)
informace o studiu v zahraničním vysokoškolském studijním programu, který hodlá uskutečňovat na území České republiky, zejména o jeho obsahu, uplatnitelnosti absolventů, organizaci studia, udělovaném zahraničním akademickém nebo jiném titulu, rozsahu studia a právech a povinnostech studentů,
e)
doklady o akreditaci nebo jiné formě uznání zahraničního vysokoškolského studijního programu, který hodlá uskutečňovat na území České republiky, podle právních předpisů domovského státu příslušné mimoevropské zahraniční vysoké školy,
f)
dohodu nebo dohody nebo jiné doklady prokazující a upravující spolupráci dané tuzemské právnické osoby s příslušnou mimoevropskou zahraniční vysokou školou.
(3)
Ministerstvo rozhodne o žádosti do 150 dnů.
(4)
V případě, že zahraniční vysokoškolský studijní program, který hodlá žadatel uskutečňovat na území České republiky, má být zaměřen na přípravu k výkonu regulovaného povolání, ministerstvo požádá příslušný uznávací orgán19a) o stanovisko, zda absolvent studia v tomto studijním programu bude připraven odpovídajícím způsobem k výkonu tohoto regulovaného povolání podle zvláštního právního předpisu35). Jde-li o studijní program zaměřený na přípravu odborníků z oblasti bezpečnosti, vyžádá si ministerstvo stanovisko Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany, zda absolventi budou připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu povolání v této oblasti.
(5)
Ministerstvo tuzemské oprávnění neudělí, jestliže
a)
zahraniční vysokoškolský studijní program, který hodlá žadatel uskutečňovat na území České republiky, není dostatečně zabezpečen po stránce personální, finanční a materiální, nebo žadatel nemá vytvořeny podmínky pro řádné zajištění výuky a související tvůrčí činnosti,
b)
v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro udělení tuzemského oprávnění a ke dni vydání rozhodnutí nebyly tyto vady odstraněny,
c)
doklady o vzdělání získané absolvováním studia v České republice by nebyly rovnocenné s doklady o vzdělání získanými absolvováním příslušného studia v domovském státě příslušné mimoevropské zahraniční vysoké školy,
d)
absolventi studia v České republice by neměli nárok na vydání dokladů o vzdělání, jestliže ho nevydává příslušná mimoevropská zahraniční vysoká škola, ale jiný k tomu oprávněný orgán podle právních předpisů jejího domovského státu,
e)
působení příslušné mimoevropské zahraniční vysoké školy na území České republiky prostřednictvím žadatele by bylo podle informací příslušného orgánu domovského státu příslušné mimoevropské zahraniční vysoké školy v rozporu s právními předpisy jejího domovského státu,
f)
působení příslušné mimoevropské zahraniční vysoké školy na území České republiky prostřednictvím žadatele by bylo v rozporu s právními předpisy České republiky,
g)
má studium připravovat na výkon regulovaného povolání a podle stanoviska příslušného uznávacího orgánu19a) by jeho absolventi nebyli odpovídajícím způsobem připraveni k výkonu tohoto regulovaného povolání podle zvláštního právního předpisu35), nebo
h)
má studium připravovat odborníky z oblasti bezpečnosti a podle stanoviska Ministerstva vnitra nebo Ministerstva obrany by jeho absolventi nebyli odpovídajícím způsobem připraveni k výkonu povolání v této oblasti.
(6)
Rozhodnutí o udělení tuzemského oprávnění obsahuje názvy zahraničních vysokoškolských studijních programů mimoevropské zahraniční vysoké školy, které je pobočka mimoevropské zahraniční vysoké školy oprávněna na území České republiky uskutečňovat, název státu, jehož právními předpisy se poskytované zahraniční vysokoškolské vzdělávání řídí, a zahraniční akademický nebo jiný titul mimoevropské zahraniční vysoké školy udělovaný absolventům.
(7)
Tuzemské oprávnění se uděluje na dobu 6 let.
(8)
Pokud ministerstvo zjistí, že pobočka mimoevropské zahraniční vysoké školy nepůsobí v souladu s tuzemským oprávněním, vyzve ji, aby nedostatky odstranila ve lhůtě 90 dní. Pokud pobočka mimoevropské zahraniční vysoké školy nedostatky neodstraní, ministerstvo vydá rozhodnutí o odnětí tuzemského oprávnění. Odvolání proti rozhodnutí o odnětí tuzemského oprávnění má odkladný účinek.
(9)
Ministerstvo může na základě žádosti pobočky mimoevropské zahraniční vysoké školy rozhodnout o rozšíření tuzemského oprávnění na uskutečňování dalších zahraničních vysokoškolských studijních programů; odstavce 1 až 6 se použijí obdobně. Rozhodnutím o rozšíření tuzemského oprávnění se neprodlužuje doba jeho platnosti.
(10)
Tuzemské oprávnění udělené ministerstvem nelze převést na jinou právnickou osobu a nepřechází na právního nástupce pobočky mimoevropské zahraniční vysoké školy.
(11)
Ministerstvo do 30 dnů od doručení oznámení pobočky mimoevropské zahraniční vysoké školy o skončení uskutečňování zahraničních vysokoškolských studijních programů v České republice rozhodne o odnětí tuzemského oprávnění.
§ 93i
Další povinnosti pobočky mimoevropské zahraniční vysoké školy
Pobočka mimoevropské zahraniční vysoké školy působící v České republice je rovněž povinna
a)
poskytovat aktuální údaje o zahraničních vysokoškolských studijních programech uskutečňovaných na území České republiky do Seznamu poskytovatelů zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky a jimi uskutečňovaných zahraničních vysokoškolských studijních programů,
b)
každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a zveřejnit ve veřejné části svých internetových stránek výroční zprávu o poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky v příslušném kalendářním roce nejpozději do konce dubna následujícího kalendářního roku; na obsah výroční zprávy se přiměřeně použije § 21 odst. 2,
c)
bezplatně poskytovat ministerstvu na jeho žádost ve stanovených termínech informace potřebné pro jeho činnost podle tohoto zákona,
d)
vést matriku studentů o studentech studujících na území České republiky, na kterou se § 88 použije přiměřeně,
e)
poskytovat aktuální údaje do registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol o docentech a profesorech, působících jako pedagogičtí nebo vědečtí pracovníci na pobočce evropské zahraniční vysoké školy na území České republiky,
f)
oznámit ministerstvu zrušení příslušné evropské zahraniční vysoké školy,
g)
informovat ministerstvo o skončení poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky.
§ 93j
Vztah k vymezení soustavné přípravy na budoucí povolání podle zvláštních předpisů o státní sociální podpoře a důchodovém pojištění
(1)
Stanoví-li zákon o státní sociální podpoře nebo zákon o důchodovém pojištění, že ministerstvo je oprávněno pro účely státní sociální podpory nebo důchodového pojištění rozhodnout, že vzdělávání v rámci zahraničního vysokoškolského studijního programu, uskutečňovaného na území České republiky zahraniční vysokou školou nebo tuzemskou právnickou osobou, je postaveno na roveň studia na vysokých školách v České republice, může tak ministerstvo učinit pouze v případě, že
a)
jde o vzdělávání poskytované evropskou zahraniční vysokou školou, byla-li zahraniční vysoká škola přihlášena k plnění informačních povinností podle § 93b odst. 1 v době příslušného studia,
b)
jde o vzdělávání poskytované pobočkou evropské zahraniční vysoké školy, byla-li pobočka přihlášena k plnění informačních povinností podle § 93d odst. 1 v době příslušného studia,
c)
jde o vzdělávání poskytované mimoevropskou zahraniční vysokou školou, měla-li zahraniční vysoká škola tuzemské povolení podle § 93f v době příslušného studia,
d)
jde o vzdělávání poskytované pobočkou mimoevropské zahraniční vysoké školy, měla-li pobočka tuzemské oprávnění podle § 93h v době příslušného studia.
(2)
Pokud účastníci vzdělávání v rámci zahraničního vysokoškolského studijního programu, poskytovaného na území České republiky tuzemskou právnickou osobou, nemají podle právních předpisů domovského státu příslušné zahraniční vysoké školy po dobu uvedeného vzdělávání právní postavení studenta příslušné zahraniční vysoké školy, ačkoliv daná zahraniční vysoká škola absolventům uvedeného vzdělávání vydává vysokoškolský diplom nebo jiný doklad o získání zahraničního vysokoškolského vzdělání, může být studium účastníků tohoto vzdělávání podle zákona o státní sociální podpoře nebo podle zákona o důchodovém pojištění při splnění podmínky stanovené v odstavci 1 postaveno pro účely státní sociální podpory nebo důchodového pojištění na roveň studia na vysokých školách v České republice pouze tehdy, jde-li o evropskou zahraniční vysokou školu.
§ 93k
Spolupráce s domovskými státy evropských zahraničních vysokých škol
Zjistí-li ministerstvo nebo Akreditační úřad, že evropská zahraniční vysoká škola nebo pobočka evropské zahraniční vysoké školy při svém působení v České republice poskytuje při plnění svých informačních povinností podle § 93b až 93e nesprávné údaje nebo jinak závažně porušuje právní předpisy České republiky nebo domovského státu evropské zahraniční vysoké školy nebo bezprostředně závazné právní akty Evropské unie, upozorní na tuto skutečnost akreditační orgán domovského státu, vykonávající dohled nad vzdělávací činností vysokých škol domovského státu nebo jiný příslušný orgán. Obdobně ministerstvo nebo Akreditační úřad postupuje, má-li důvodné podezření, že jednání evropské zahraniční vysoké školy nebo pobočky evropské zahraniční vysoké školy na území České republiky je závažným porušením uvedených předpisů nebo že existují podstatné nesrovnalosti mezi faktickým způsobem uskutečňování zahraničních vysokoškolských studijních programů na území České republiky a podmínkami tohoto uskutečňování vyplývajícími z právních předpisů nebo příslušných rozhodnutí domovského státu evropské zahraniční vysoké školy. Rámcovou informaci o skutečnostech uvedených ve větě první nebo druhé ministerstvo nebo Akreditační úřad zveřejňuje na internetových stránkách ministerstva.
§ 93l
Ustanovení § 93a až 93k se nepoužijí na uskutečňování studijních programů podle § 47a.
ČÁST PATNÁCTÁ
SPRÁVNÍ DELIKTY
§ 93m
Správní delikty právnických osob
(1)
Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 2 odst. 3 užívá ve svém názvu označení
1.
„vysoká škola“ nebo z něho odvozené tvary slov, ačkoliv není vysokou školou, nebo
2.
„univerzita“ nebo z něho odvozené tvary slov, ačkoliv není vysokou školou univerzitní, nebo
b)
v rozporu s tímto zákonem přiznává akademické tituly nebo koná habilitační řízení anebo řízení ke jmenování profesorem nebo používá akademické insignie anebo koná akademické obřady.
(2)
Veřejná vysoká škola se dopustí správního deliktu tím, že neposkytuje ministerstvu a Akreditačnímu úřadu informace podle § 21 odst. 1 písm. c).
(3)
Soukromá vysoká škola se dopustí správního deliktu tím, že neposkytuje ministerstvu a Akreditačnímu úřadu informace podle § 42 odst. 1 písm. c).
(4)
Evropská zahraniční vysoká škola se dopustí správního deliktu tím, že
a)
poskytuje na území České republiky zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu v rozporu s § 93a odst. 2, nebo
b)
nesplní některou z povinností podle § 93b odst. 2 nebo 3 anebo § 93c.
(5)
Pobočka evropské zahraniční vysoké školy se dopustí správního deliktu tím, že
a)
poskytuje na území České republiky zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu v rozporu s § 93a odst. 4, nebo
b)
nesplní některou z povinností podle § 93d odst. 2 nebo 3 anebo § 93e.
(6)
Mimoevropská zahraniční vysoká škola se dopustí správního deliktu tím, že
a)
poskytuje na území České republiky zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu v rozporu s § 93a odst. 3, nebo
b)
nesplní některou z povinností podle § 93g.
(7)
Pobočka mimoevropské zahraniční vysoké školy se dopustí správního deliktu tím, že
a)
poskytuje na území České republiky zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu v rozporu s § 93a odst. 5, nebo
b)
nesplní některou z povinností podle § 93i.
(8)
Za správní delikt podle odstavce 1, odstavce 6 písm. a) nebo odstavce 7 písm. a) se uloží pokuta od 500 000 Kč do 2 000 000 Kč; za správní delikt podle odstavce 2 nebo 3 nebo podle odstavce 4 písm. a) a b), odstavce 5 písm. a) a b), odstavce 6 písm. b) nebo odstavce 7 písm. b) se uloží pokuta od 100 000 Kč do 500 000 Kč.
§ 93n
Společná ustanovení ke správním deliktům
(1)
Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2)
Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3)
Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4)
Správní delikty podle § 93m projednává ministerstvo. V rozhodnutí o uložení pokuty je možno současně stanovit přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy, je-li správní delikt nedostatkem, který lze napravit; za opakované porušení téže právní povinnosti, k němuž došlo před uplynutím lhůty stanovené pro zjednání nápravy, se další pokuta neukládá.
(5)
Pokuty vybírá ministerstvo.
(6)
Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.
(7)
Pokuta je splatná do 30 dní ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty.
(8)
Pokutu nelze uložit, byla-li za totéž jednání uložena pokuta podle jiných právních předpisů.
35)
Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní části čtrnáctá až sedmnáctá se označují jako části šestnáctá až devatenáctá.
276.
Nadpis části šestnácté zní:
„STÁTNÍ VYSOKÉ ŠKOLY“.
277.
V § 94 odst. 1 se slovo „síly“ nahrazuje slovy „síly36); vzdělávají odborníky pro oblast bezpečnosti České republiky a občany k obraně státu37)“.
Poznámky pod čarou č. 36 a 37 znějí:
„36)
Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
37)
§ 52 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“.
278.
V § 94 odst. 2 se slovo „sbory“ nahrazuje slovy „sbory38) a obecní policie; vzdělávají odborníky pro oblast bezpečnosti České republiky“.
Poznámka pod čarou č. 38 zní:
„38)
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.“.
279.
V § 95 odst. 1 se slova „§ 17 odst. 1 písm. c)“ nahrazují slovy „§ 17 odst. 1 písm. d)“, slova „§ 18 až 20“ se nahrazují slovy „§ 18, 19, 20 a v případě financování vzdělávání vojáků v činné službě § 18a“ a ve větě poslední se za slova „vojáky v činné službě“ vkládají slova „, a to za obdobných podmínek, za kterých takové dotace poskytuje veřejným vysokým školám“.
280.
V § 95 odst. 2 se slova „činí zpravidla jednu třetinu kapacity vojenských vysokých škol a“ zrušují.
281.
V § 95 odst. 3 se slova „příslušníků Policie České republiky ve služebním poměru“ nahrazují slovem „uchazečů“.
282.
V § 95 odst. 7 písm. b) se slova „a po stanovisku Akreditační komise“ zrušují.
283.
V § 95 odst. 8 písm. k) se slova „§ 37, 38 a 85“ nahrazují slovy „§ 37 a 38“.
284.
V § 95 odst. 8 písm. l) se slova „v § 21 odst. 1 písm. a) až c), § 75 a 86“ nahrazují slovy „v § 21 odst. 1 písm. a) až c) a v § 75“.
285.
V § 95 odst. 9 se slova „§ 89 a 90“ nahrazují slovy „§ 89 až 90a“ a na konci textu odstavce 9 se doplňují slova „a úkoly ministerstva při provádění vyššího ověření dokladů podle § 87 odst. 1 písm. z)“.
286.
V § 95 odst. 10 se za slovo „republiky“ vkládají slova „a dalších bezpečnostních sborů“, na konci textu věty první se doplňuje slovo „obdobně“ a na konci odstavce se doplňují věty „Na obsazování míst ostatních akademických pracovníků se vztahuje § 77 obdobně; akademičtí pracovníci jsou zaměstnanci státu, zařazení do příslušné organizační složky státu. Po dobu tvůrčího volna náleží akademickému pracovníku plat a v případě akademického pracovníka ve služebním poměru služební příjem; tvůrčí volno příslušníků Policie České republiky a dalších bezpečnostních sborů ve služebním poměru se považuje za výkon služby podle zvláštního právního předpisu38).“.
287.
V § 95 odst. 13 se číslo „85“ nahrazuje číslem „86“ a slovo „ministerstvo“ se nahrazuje slovy „Akreditační úřad“.
288.
V § 95 se doplňuje odstavec 14, který zní:
„(14)
Ministerstvo projednává s Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra záměry a opatření ministerstva, která se významně týkají státních vysokých škol.“.
289.
V § 99 odst. 10 se slova „, v oblasti teologie zkratkou „Th.D.““ zrušují.
290.
V § 99 se za odstavec 10 vkládá nový odstavec 11, který zní:
„(11)
Absolventi studia v doktorských studijních programech v oblasti teologie, kteří získali podle § 47 odst. 5 akademický titul „doktor teologie“ (ve zkratce „Th.D.“ uváděné za jménem), mohou požádat příslušnou vysokou školu o nahrazení tohoto titulu akademickým titulem „doktor“ (ve zkratce „Ph.D.“ uváděné za jménem). Osvědčení o nahrazení tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.“.
Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 12.
291.
§ 105 zní:
㤠105
Pokud je podle tohoto zákona podmínkou pro jmenování nebo odvolání člena orgánu vysoké školy nebo její součásti předchozí souhlas jiného orgánu vysoké školy nebo její součásti, bez tohoto souhlasu ke jmenování nebo odvolání nedojde.“.
Poznámky pod čarou č. 26 a 28 se zrušují.
292.
V příloze č. 1 se název „Univerzita Karlova v Praze“ nahrazuje názvem „Univerzita Karlova“ a název „Ostravská univerzita v Ostravě“ se nahrazuje názvem „Ostravská univerzita“.
293.
V příloze č. 2 se nadpis „Policejní vysoká škola v České republice“ nahrazuje nadpisem „Policejní vysoká škola“.
294.
Doplňuje se příloha č. 3, která včetně nadpisu zní:
„Příloha č. 3 k zákonu č. 111/1998 Sb.
Seznam oblastí vzdělávání
1.
Architektura a urbanismus
2.
Bezpečnostní obory
3.
Biologie, ekologie a životní prostředí
4.
Doprava
5.
Ekonomické obory
6.
Elektrotechnika
7.
Energetika
8.
Farmacie
9.
Filologie
10.
Filozofie, religionistika a teologie
11.
Fyzika
12.
Historické vědy
13.
Chemie
14.
Informatika
15.
Kybernetika
16.
Lesnictví a dřevařství
17.
Matematika
18.
Mediální a komunikační studia
19.
Neučitelská pedagogika
20.
Politické vědy
21.
Potravinářství
22.
Právo
23.
Psychologie
24.
Sociální práce
25.
Sociologie
26.
Stavebnictví
27.
Strojírenství, technologie a materiály
28.
Tělesná výchova a sport; kinantropologie
29.
Těžba a zpracování nerostných surovin
30.
Učitelství
31.
Umění
32.
Vědy o umění a kultuře
33.
Vědy o Zemi
34.
Veterinární lékařství, veterinární hygiena
35.
Všeobecné lékařství a zubní lékařství
36.
Zdravotnické obory
37.
Zemědělství“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Vnitřní předpisy upravené podle zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, předloží vysoká škola příslušnému ministerstvu k registraci nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do dne registrace statutu veřejné vysoké školy nebo jeho změny, upraveného a předloženého k registraci podle věty první a vymezujícího nově rozsah pravomocí fakulty rozhodovat nebo jednat za veřejnou vysokou školu, zůstává dosavadní rozsah pravomocí fakulty, vyplývající z platného statutu a zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nedotčen.
2.
Tituly „docent“ a „profesor“, získané ve Slovenské republice v době od 1. ledna 1993 do skončení platnosti Dohody mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání vydávaných v České republice a ve Slovenské republice, podepsané v Praze dne 23. března 2001, se považují za rovnocenné s tituly „docent“ a „profesor“, získanými v uvedené době v České republice.
3.
Akreditované studijní programy, které uskutečňují vysoké školy podle dosavadních právních předpisů k poslednímu dni přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stávají studijními programy akreditovanými podle zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a jsou akreditovány na stanovenou dobu, nejméně však na dobu do 31. prosince 2024; po tuto dobu zůstává zachováno i dosavadní členění těchto studijních programů na studijní obory. Opatření přijatá na základě § 85 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají ve vztahu k uvedeným studijním programům zachována; při jejich případném rušení nebo při stanovování opatření Národním akreditačním úřadem pro vysoké školství se přiměřeně použijí ustanovení § 83c a § 86 odst. 2 a 9 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Po dni nabytí účinnosti tohoto zákona však nelze žádat o akreditaci rozšíření uvedeného studijního programu o nový studijní obor ani rozšířit uvedený studijní program uskutečňovaný vysokou školou v rámci oblasti vzdělávání, pro kterou má vysoká škola institucionální akreditaci podle § 81a a 81b zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, o nový studijní obor.
4.
Stanoví-li dosavadní právní předpisy, upravující odbornou způsobilost pro výkon povolání nebo činnosti, požadavky týkající se studia nebo absolvování studia určitého studijního oboru nebo určitého studijního oboru určitého studijního programu, považují se tyto požadavky za splněné, i pokud odpovídající studium bylo uskutečňováno nebo absolvováno v rámci příslušného nového studijního programu akreditovaného nebo uskutečňovaného podle zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nečleněného na studijní obory.
5.
Oprávnění vysoké školy nebo její součásti konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem podle dosavadních právních předpisů, které měla vysoká škola k poslednímu dni přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stává oprávněním konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem akreditovaným podle zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to na stanovenou dobu, nejméně však na dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Opatření přijatá na základě § 85 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachována.
6.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zprovozní registr vysokých škol a uskutečňovaných studijních programů a registr řízení o žádostech o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace do 1. ledna 2017.
7.
Ustanovení § 72 odst. 16 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na habilitační řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
8.
Ustanovení § 74 odst. 10 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na řízení ke jmenování profesorem zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
9.
Správní řízení ve věcech akreditací nebo státního souhlasu, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
10.
Jmenování předsedy, místopředsedů a dalších členů Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství na funkční období počínající nejdříve dnem nabytí účinnosti tohoto zákona je možno v souladu s postupy uvedenými v zákoně č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, uskutečnit i přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdříve však po dni 30. června 2015.
11.
Při prvním jmenování členů Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství určí vláda z řad osob navržených pro šestileté funkční období jména pěti členů s výjimkou předsedy Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství, jejichž funkční období skončí po 2 letech, a pěti členů s výjimkou předsedy Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství, jejichž funkční období skončí po 4 letech.
12.
Za funkční období člena Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství se pro účely § 83b odst. 2 věty druhé zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje i funkční období člena Akreditační komise, jmenovaného podle zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
13.
Nabude-li tento zákon alespoň z části účinnosti přede dnem 31. července 2016, funkční období stávajících členů Akreditační komise jmenovaných na základě zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, kterým by funkční období skončilo po dni nabytí účinnosti alespoň části tohoto zákona, skončí posledním dnem přede dnem zahájení funkčního období členů Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství jmenovaných podle zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
14.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy upraví dosavadní registr docentů a profesorů zaměstnaných na veřejných a soukromých vysokých školách podle zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
15.
Ustanovení § 90a zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na řízení o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
16.
Pokud zahraniční vysoká škola nebo tuzemská právnická osoba poskytovala na území České republiky zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu již v den nabytí účinnosti tohoto zákona, uvede svoji činnost do souladu s § 93a až 93i zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, do 13 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
17.
Název veřejné vysoké školy „Univerzita Karlova v Praze“ se nahrazuje názvem „Univerzita Karlova“. Název veřejné vysoké školy „Ostravská univerzita v Ostravě“ se nahrazuje názvem „Ostravská univerzita“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Čl. III
V § 85 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 189/2006 Sb. a zákona č. 152/2007 Sb., se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí:
„g)
doba studia na zahraničních vysokých školách, uskutečňovaného na území České republiky, rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o tom, že uvedené studium je pro účely důchodového pojištění postaveno na roveň studia na vysokých školách v České republice,
h)
doba studia ve vysokoškolském studijním programu zahraniční vysoké školy, uskutečňovaném na území České republiky tuzemskou právnickou osobou na základě její dohody s danou zahraniční vysokou školou, rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o tom, že uvedené studium je pro účely důchodového pojištění postaveno na roveň studia na vysokých školách v České republice.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o státní sociální podpoře
Čl. IV
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákon č. 401/2012 Sb., zákona č. 48/2013 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 253/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb. a zákona č. 377/2015 Sb., se mění takto:
1.
V § 12 odst. 1 se za písmeno c) vkládají nová písmena d) a e), která včetně poznámky pod čarou č. 70 znějí:
„d)
studium na zahraniční vysoké škole70), uskutečňované na území České republiky, pokud je podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro účely státní sociální podpory postaveno na roveň studia na vysokých školách v České republice; zahraniční vysokou školou se pro účely tohoto zákona rozumí právnická osoba ustavená podle právních předpisů cizího státu, která je v tomto cizím státě, podle jehož právních předpisů byla ustavena (dále jen „domovský stát“), součástí vysokoškolského vzdělávacího systému daného domovského státu a která v tomto domovském státě poskytuje vzdělávání, jehož absolvováním se v tomto domovském státě podle jeho právních předpisů získává vysokoškolské vzdělání,
e)
studium ve vysokoškolském studijním programu zahraniční vysoké školy, uskutečňovaném na území České republiky tuzemskou právnickou osobou na základě její dohody s danou zahraniční vysokou školou, pokud je podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro účely státní sociální podpory postaveno na roveň studia na vysokých školách v České republice,
70)
§ 93a zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena f) až i).
2.
V § 15 odst. 1 větě první a druhé a v § 15 odst. 5 a 7 se slova „písm. d)“ nahrazují slovy „písm. f)“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o důchodovém pojištění
Čl. V
V § 21 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 267/2014 Sb., písmeno a) včetně poznámek pod čarou č. 21 a 46 zní:
„a)
studium na středních a vysokých školách v České republice21), s výjimkou dálkového, distančního, večerního a kombinovaného studia, je-li dítě v době takového studia výdělečně činno alespoň v rozsahu uvedeném v § 27 nebo pobírá-li podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, a studia po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby nebo za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil; za studium na středních a vysokých školách v České republice se považuje také
1.
studium na středních a vysokých školách v cizině, pokud je podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro účely důchodového pojištění postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice,
2.
studium na zahraničních vysokých školách46), uskutečňované na území České republiky, pokud je podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro účely důchodového pojištění postaveno na roveň studia na vysokých školách v České republice; zahraniční vysokou školou se pro účely tohoto zákona rozumí právnická osoba ustavená podle právních předpisů cizího státu, která je v daném cizím státě, podle jehož právních předpisů byla ustavena (dále jen „domovský stát“), součástí vysokoškolského vzdělávacího systému domovského státu a která v domovském státě poskytuje vzdělávání, jehož absolvováním se v domovském státě podle jeho právních předpisů získává vysokoškolské vzdělání,
3.
studium ve vysokoškolském studijním programu zahraniční vysoké školy, uskutečňovaném na území České republiky tuzemskou právnickou osobou na základě její dohody s danou zahraniční vysokou školou, pokud je podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro účely důchodového pojištění postaveno na roveň studia na vysokých školách v České republice,
21)
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
46)
§ 93a zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o zaměstnanosti
Čl. VI
V § 25 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 131/2015 Sb., se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno t), které zní:
„t)
předsedou nebo místopředsedou Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství.“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. VII
Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb. a zákona č. 318/2015 Sb., se mění takto:
1.
V položce 5 se doplňuje písmeno c), které zní:
„c) Ověření podpisu nebo otisku razítka na vysokoškolském diplomu a dodatku k diplomu nebo obdobném dokladu, vydaném vysokou školou v České republice, za účelem použití daného dokladu v zahraničí| Kč 100
---|---
| a každý podpis nebo otisk razítka“.
2.
Na konci položky 5 se doplňují slova
„Poznámka:
Poplatek podle písmene c) této položky vybírá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra.“.
3.
V položce 22 písmenu e) se částka „Kč 25 000“ nahrazuje částkou „Kč 100 000“.
4.
V položce 22 písmeno l) včetně poznámky pod čarou č. 26c zní:
„l) Přijetí žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a dokladu o zahraničním vysokoškolském vzdělání podle zákona o vysokých školách26c) Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem vnitra nebo Ministerstvem obrany| Kč 3 000
---|---
26c)
§ 89 až 90a a § 95 odst. 9 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.“.
5.
V položce 22 se doplňují písmena s) až v), která včetně poznámek pod čarou č. 26d až 26g znějí:
„s) Přijetí žádosti o udělení tuzemského povolení podle zákona o vysokých školách26d) k poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky| Kč 100 000
---|---
t) Přijetí žádosti o rozšíření tuzemského povolení podle zákona o vysokých školách26e) k poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky| Kč 50 000
u) Přijetí žádosti o udělení tuzemského oprávnění podle zákona o vysokých školách26f) k poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky| Kč 100 000
v) Přijetí žádosti o rozšíření tuzemského oprávnění podle zákona o vysokých školách26g) k poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky| Kč 50 000
26d)
§ 93a odst. 3 a § 93f zákona č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
26e)
§ 93f odst. 9 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
26f)
§ 93a odst. 5 a § 93h zákona č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
26g)
§ 93h odst. 9 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
Čl. VIII
Přechodné ustanovení
Pro poplatkové povinnosti u správního poplatku podle položek 5 a 22 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 634/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o státní službě
Čl. IX
V § 2 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 131/2015 Sb., se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní:
„l)
předsedu, místopředsedy a další členy Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství a členy Přezkumné komise Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství.“.
ČÁST OSMÁ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
Čl. X
Zrušuje se:
1.
Vyhláška č. 42/1999 Sb., o obsahu žádosti o akreditaci studijního programu.
2.
Vyhláška č. 312/2011 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 42/1999 Sb., o obsahu žádosti o akreditaci studijního programu.
ČÁST DEVÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. XI
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. II bodů 11 až 14, která nabývají účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 21/2016 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 21/2016 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Doplňkové smlouvy pozměňující Smlouvu o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými
Vyhlášeno 29. 4. 2016, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 5. 2016, částka 11/2016
* Článek I - Článek 2 odstavec 1 písmeno b) Smlouvy se nahradí takto:
* Článek II - Tato doplňková smlouva vstoupí v platnost prvého dne prvého měsíce následujícího po měsíci, v němž si smluvní státy vzájemně písemně oznámí, že byly splněny všechny nezbytné zákonné a ústavní podmínky pro vstup této doplňkové smlouvy v platnost.
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 5. 2016
21
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 23. září 2013 byla v Praze podepsána Doplňková smlouva pozměňující Smlouvu o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými1).
Se smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval.
Smlouva vstupuje v platnost na základě svého článku II dne 1. května 2016.
České znění smlouvy se vyhlašuje současně.
DOPLŇKOVÁ SMLOUVA
POZMĚŇUJÍCÍ SMLOUVU O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ
MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A SPOJENÝMI STÁTY AMERICKÝMI
Česká republika a
Spojené státy americké, (dále jen „smluvní strany”),
přezkoumavše Smlouvu o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými, podepsanou 7. září 2007 (dále jen „Smlouva”), a
shledavše potřebu vyjasnit ustanovení Smlouvy,
se dohodly takto:
Článek I
Článek 2 odstavec 1 písmeno b) Smlouvy se nahradí takto:
„b)
ve vztahu k České republice,
\\-- zákon o důchodovém pojištění a předpisy související s tímto zákonem,
\\-- zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a předpisy související s tímto zákonem, a
\\-- pokud jde o část II Smlouvy, zákon o veřejném zdravotním pojištění.”
Článek II
Tato doplňková smlouva vstoupí v platnost prvého dne prvého měsíce následujícího po měsíci, v němž si smluvní státy vzájemně písemně oznámí, že byly splněny všechny nezbytné zákonné a ústavní podmínky pro vstup této doplňkové smlouvy v platnost.
Na důkaz čehož níže podepsaní, řádně k tomu zmocnění, podepsali tuto doplňkovou smlouvu.
Dáno v Praze dne 23. září 2013 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a anglickém, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za Českou republiku
Ing František Koníček v. r.
ministr práce a sociálních věcí
Za Spojené státy americké
Norman Larry Eisen v. r.
mimořádný a zplnomocněný velvyslanec
Spojených států amerických
v České republice
1)
Smlouva o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými, podepsaná v Praze dne 7. září 2007, byla vyhlášena pod č. 85/2008 Sb. m. s.
Správní ujednání o provádění Smlouvy o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými, podepsané v Praze dne 7. září 2007, bylo vyhlášeno pod č. 86/2008 Sb. m. s. |
Nařízení vlády č. 136/2016 Sb. | Nařízení vlády č. 136/2016 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, a nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti
Vyhlášeno 29. 4. 2016, datum účinnosti 1. 5. 2016, částka 52/2016
* ČÁST PRVNÍ - Změna nařízení vlády o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích
* ČÁST DRUHÁ - Změna nařízení vlády o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti
* Čl. III - Přechodné ustanovení
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 5. 2016
136
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 27. dubna 2016,
kterým se mění nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, a nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti
Vláda nařizuje podle § 21 písm. a) k provedení § 3 odst. 3, § 15, § 18 odst. 1 písm. c), § 18 odst. 2 písm. b) a § 21 písm. b) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění zákona č. 88/2016 Sb.:
ČÁST PRVNÍ
Změna nařízení vlády o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích
Čl. I
Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 se slova „Evropských společenství1)“ nahrazují slovy „Evropské unie1)“.
Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1)
Směrnice Rady 92/57/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo mobilních staveništích (osmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).“.
2.
V § 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
bližší požadavky na obsah a rozsah plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen „plán“).“.
3.
V § 2 odst. 1 se slova „bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen „plán“)“ zrušují.
4.
Na konci § 6 se doplňuje věta „Bližší požadavky na obsah a rozsah plánu stanoví příloha č. 6 k tomuto nařízení.“.
5.
V § 7 písm. c) se slova „zabezpečuje, aby plán obsahoval,“ nahrazují slovy „zpracovává plán tak, aby obsahoval“ a za slova „bezpečné a zdraví neohrožující práce,“ se vkládají slova „přehledné schematické znázornění časového trvání, posloupnosti anebo souběhu a věcné vazby jednotlivých opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, a nechá odsouhlasit a podepsat“.
6.
V § 7 písm. d) se slova „zajistí zpracování požadavků“ nahrazují slovy „zapracuje do plánu požadavky“.
7.
V § 8 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
koordinuje přijímání opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jednotlivými zhotoviteli nebo jimi pověřenými osobami se zřetelem na povahu stavby a na všeobecné zásady prevence rizik a činnosti prováděné na staveništi současně, popřípadě v návaznosti, s cílem chránit zdraví fyzických osob, zabraňovat pracovním úrazům a předcházet vzniku nemocí z povolání,“.
8.
V § 8 odst. 1 písmeno d) zní:
„d)
sleduje provádění prací na staveništi a ověřuje, zda jsou dodržovány požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci s cílem zajištění bezpečného provádění prací na staveništi a upozorňuje na konkrétně zjištěné nedostatky a požaduje bez zbytečného odkladu zjednání nápravy,“.
9.
V § 8 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h)
v součinnosti se všemi zhotoviteli na dané stavbě aktualizuje a přizpůsobuje plán zpracovaný při přípravě stavby skutečnému průběhu prací při realizaci stavby na staveništi a nechá plán odsouhlasit a podepsat všemi zhotoviteli, pokud nebyli v době zpracování plánu známi.“.
10.
V příloze č. 3 části I. bodě 12 se slovo „přípravky“ nahrazuje slovem „směsi“.
11.
Poznámka pod čarou č. 23 zní:
„23)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění.“.
12.
V příloze č. 3 části V. bodě 4 se slovo „příkopy“ nahrazuje slovem „výkopy“.
13.
V příloze č. 3 části XVIII. bodě 2 se za slovo „předem“ vkládá slovo „písemně“.
14.
V příloze č. 3 části XVIII. bodě 2 se za slova „fyzická osoba“ vkládají slova „podle jiného právního předpisu38)“.
Poznámka pod čarou č. 38 zní:
„38)
Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů.“.
15.
V příloze č. 3 části XVIII. bod 3 zní:
„3.
V závislosti na složitosti a druhu vykonávaných prací stanoví vedoucí potápěč konkrétní postup a způsob provádění těchto prací, a to na základě průzkumu stavu pracoviště, klimatických podmínek, hloubky, proudění, teploty a složení vody. Postup a způsob provádění těchto prací musí zohlednit též možnosti bezpečného vstupu a výstupu z vody při záchranných a likvidačních pracích.“.
16.
V příloze č. 3 části XVIII. bodě 4 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 39 zní:
„b)
stanovení a zajištění způsobu dorozumívání a spojení s potápěčem při pobytu pod hladinou technickými prostředky, zejména potápěčským kabelovým telefonem s minimální pevností lana stanovenou normovou hodnotou v příslušné české technické normě39), nebo jiným hlasovým zařízením tak, aby nemohlo dojít ke ztrátě orientace potápěče nebo ke ztrátě jeho spojení s pracovištěm nad hladinou; v případě sestupu dvou a více potápěčů na jedno pracoviště pod hladinou bez komunikace s pracovištěm nad hladinou se zajistí bezpečný způsob jejich vzájemné komunikace pod hladinou. Při ztrátě vzájemné komunikace potápěčů pod hladinou se snahy o opětovné obnovení komunikace omezí nejvýše na dobu 30 vteřin, následně jsou potápěči povinni vynořit se předepsaným způsobem s ohledem na případné dekompresní procedury,
39)
Například ČSN EN 15333-1 – Dýchací přístroje – Potápěčské dýchací přístroje s otevřeným okruhem na tlakový plyn s přívodní hadicí – Část 1: Přístroje s plicní automatikou a ČSN EN 15333-2 – Dýchací přístroje – Potápěčské dýchací přístroje s otevřeným okruhem na tlakový plyn s přívodní hadicí – Část 2: Přístroje s volným průtokem.“.
17.
V příloze č. 3 části XVIII. bodě 4 písm. d) se slovo „dekompresi“ nahrazuje slovy „množství a způsob dodávky dýchacích plynů, dekompresní procedury“.
18.
V příloze č. 3 části XVIII. bodě 4 písm. e) se slova „dýchacího média“ nahrazují slovy „dýchacích plynů“.
19.
V příloze č. 3 části XVIII. bodě 4 písm. g) se text „3000 N“ nahrazuje textem „3500 N“.
20.
V příloze č. 3 části XVIII. bodě 4 písmeno h) zní:
„h)
trvalé zajištění potápěče, který sestupuje pod hladinu sám, potápěčským kabelovým telefonem s minimální pevností lana stanovenou normovou hodnotou v příslušné české technické normě39), nebo jiným hlasovým zařízením a lanem s minimální pevností lana stanovenou normovou hodnotou v příslušné české technické normě39), a stanovením signálů lanem pro dorozumívání před zanořením mezi potápěčem a pomocnou osobou zaškolenou zejména k manipulaci s hadicovými svazky, potápěčským kabelovým telefonem a lanem,“.
21.
V příloze č. 3 části XVIII. bodě 4 písmeno k) zní:
„k)
pro práce v hloubce větší než 13 m a při sestupech, které jsou spojeny s více než jednou dekompresní zastávkou, zajištění vybavení pracoviště vícemístnou dekompresní komorou v pohotovostním stavu, jejíž obsluha je vyškolena pro její používání, umístěnou s ohledem na technickou proveditelnost co nejblíže místu sestupu; pro tyto práce a práce s vysokou fyzickou námahou potápěče je nutné zajistit dodávku dýchacích plynů hadicovým systémem vedeným z místa nad hladinou s výjimkou průzkumných činností,“.
22.
V příloze č. 3 části XVIII. bodě 4 písm. n) se za slovo „jsou“ vkládají slova „vázání břemen na zdvihací zařízení“ a za slovo „řezání“ se vkládá slovo „kyslíkem“.
23.
V příloze č. 3 části XVIII. bodě 4 písm. o) se za slovo „potápěčským“ vkládá slovo „kabelovým“.
24.
V příloze č. 3 části XVIII. se na konci bodu 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno q), které zní:
„q)
pro potápěčské práce v hloubkách větších než 40 m zajistit vhodné složení dýchacích plynů s ohledem na druh práce a dekompresní proceduru; pro potápěčské práce v hloubkách větších než 50 m nepoužívat jako dýchací plyn vzduch a zajistit vhodné složení dýchacích plynů v souladu s dekompresními procedurami pro použití umělých dýchacích plynů.“.
25.
V příloze č. 4 bod 2 zní:
„2.
Jméno, identifikační číslo osoby, bylo-li jí přiděleno, sídlo/adresa místa bydliště zadavatele stavby (stavebníka).“.
26.
V příloze č. 4 body 5 až 7 znějí:
„5.
Jméno, identifikační číslo osoby, bylo-li jí přiděleno, sídlo/adresa místa bydliště zhotovitele a fyzické osoby zabezpečující odborné vedení provádění stavby, popřípadě osoby vykonávající technický dozor stavebníka.
6.
Jméno, identifikační číslo osoby, bylo-li jí přiděleno, a sídlo/adresa místa bydliště, číslo platného osvědčení koordinátora při přípravě stavby.
7.
Jméno, identifikační číslo osoby, bylo-li jí přiděleno, a sídlo/adresa místa bydliště, číslo platného osvědčení koordinátora při realizaci stavby.“.
27.
V příloze č. 5 bod 2 zní:
„2.
Práce související s používáním nebezpečných chemických látek a směsí klasifikovaných podle přímo použitelného předpisu Evropské unie jako akutně toxické kategorie 1 a 2 nebo při výskytu biologických činitelů podle zvláštních právních předpisů.“.
28.
Doplňuje se příloha č. 6, která včetně poznámek pod čarou č. 40 a 41 zní:
„Příloha č. 6 k nařízení vlády č. 591/2006 Sb.
Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi
I.
Rozsah plánu
1.
Plán obsahuje
a)
identifikační údaje o stavbě, zadavateli stavby, zpracovateli projektové dokumentace a koordinátorovi,
b)
situační výkres stavby,
c)
obsah podle části II. písmene C této přílohy.
2.
Obsah jednotlivých částí plánu musí být přizpůsoben druhu a velikosti stavby, stavebně technickému provedení stavby, účelu využití a době trvání stavby v souladu s § 15 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; plán se zpracovává v podrobnostech umožňujících koordinátorovi využívat plánu jako hlavního nástroje koordinace opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na dané stavbě v souladu s jeho povinnostmi stanovenými zákonem o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
3.
Plán obsahuje postupy navrhované pro jednotlivé práce a pracovní činnosti, které se týkají stavby, pro niž se plán zpracovává, a zahrnuje konkrétní požadavky pro bezpečné a zdraví neohrožující provádění všech uvedených postupů a pracovních činností.
II.
Obsah plánu
A.
Identifikační údaje o stavbě, zadavateli stavby, zpracovateli projektové dokumentace a koordinátorovi
1.
údaje o stavbě
a)
základní údaje o druhu stavby,
b)
název stavby,
c)
místo stavby,
d)
charakter stavby (zejména zda je stavba nová, jedná se o změnu dokončené stavby, nebo o odstraňování stavby),
e)
účel užívání stavby,
f)
základní předpoklady výstavby (časové údaje o realizaci stavby, členění na etapy),
g)
vnější vazby stavby na okolí včetně jejího vlivu na okolí stavby.
2.
odůvodnění pro zpracování plánu s uvedením odkazu na příslušné právní předpisy a soupis dokumentů sloužících jako podklad pro zpracování plánu.
3.
údaje o zpracovateli projektové dokumentace
a)
jméno, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, a sídlo/adresa místa bydliště,
b)
jméno hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené Českou komorou architektů nebo Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace.
B.
Situační výkres stavby
Situační výkres širších vztahů dané stavby obsahuje požadavky stanovené zvláštním právním předpisem40).
C.
Požadavky na obsah plánu
Pro splnění požadavků na obsah plánu se v něm uvádí:
1.
základní informace o rozhodnutích týkajících se stavby a podmínkách stanovených v rozhodnutích a v projektové dokumentaci stavby pro její provádění z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi a soupis dokumentů, týkajících se stavby, na základě kterých byla stavba povolena, včetně označení příslušného stavebního úřadu nebo autorizovaného inspektora, a
2.
postupy na staveništi řešící a specifikující jednotlivá opatření vyplývající z platných právních předpisů, s ohledem na místní podmínky ve vazbě na předpokládaný časový průběh prací při realizaci dané stavby, jedná se o:
a)
zajištění oplocení, ohrazení stavby, vstupů a vjezdů na staveniště, prostor pro skladování a manipulaci s materiálem,
b)
zajištění osvětlení stavenišť a pracovišť,
c)
stanovení ochranných a kontrolovaných pásem a opatření proti jejich poškození,
d)
řešení opatření při nebezpečí výbuchu nebo požáru,
e)
zajištění komunikace na staveništi, včetně podjíždění elektrického vedení a dalších médií (plyn, pára, voda aj.), prozatímní rozvody elektřiny po staveništi, čerpání vody, noční osvětlení,
f)
posouzení vnějších vlivů na stavbu, zejména otřesů od dopravy, nebezpečí povodně, sesuvu zeminy, a konkretizace opatření pro případ krizové situace,
g)
opatření vztahující se k umístění a řešení zařízení staveniště, včetně situačního výkresu širších vztahů staveniště, řešení svislé a vodorovné dopravy osob a materiálu,
h)
postupy pro zemní práce řešící zajištění provádění výkopů, zejména riziko zasypání osob, s ohledem na druhy pažení, šířku výkopu, sklony svahu, technologii ukládání sítí do výkopu, zabezpečení okolních staveb, snižování a odvádění povrchové a podzemní vody,
i)
způsob zajištění bezbariérového řešení na veřejných pozemních komunikacích a veřejných plochách, zejména s ohledem na způsob zajištění proti pádu do výkopu osob se zrakovým postižením,
j)
postupy pro betonářské práce řešící způsob dopravy betonové směsi, zajištění všech fyzických osob zdržujících se na staveništi proti pádu do směsi, pohyb po výztuži, přístup k místům betonáže, předpokládané provedení bednění,
k)
postupy pro zednické práce řešící základní technologie zdění zevnitř objektu, zejména ochranné zábradlí zvenku, z obvodového lešení, zajišťování otvorů ve svislém zdivu, dopravu materiálu pro zdění, zajištění pod místem práce ve výšce a v jeho okolí,
l)
postupy pro montážní práce řešící bezpečnostní opatření při jednotlivých montážních operacích a s tím spojených opatřeních pro zajištění pomocných stavebních konstrukcí, přístupy na místo montáže, způsob zajišťování otvorů vzniklých s postupem montáže, doprava stavebních dílů a jejich upevňování a stabilizace,
m)
postupy pro bourací a rekonstrukční práce řešící základní technologie bourání, zejména ruční, strojní, kombinované, a za využití výbušnin, zajištění pracovišť s bouracími pracemi, podchycení bouraných konstrukcí, odvoz sutin, zajištění všech fyzických osob zdržujících se na staveništi ve výšce, zabezpečení inženýrských sítí, jejich náhradní vedení, zabezpečení okolních objektů a prostor,
n)
řešení montáže stropů, včetně pomocných konstrukcí, opatření zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce ve výšce po obvodu a v místě montáže, doprava materiálu, zajištění pod prací ve výšce,
o)
postupy pro práci ve výškách řešící způsob zajištění proti pádu na volném okraji, proti sklouznutí, proti propadnutí střešní konstrukcí, dopravu materiálu, konkrétní způsob zajištění prací ve výšce; při navrhování osobního zajištění osob určit systém zachycení proti pádu, včetně určení způsobu kotvení pro zajištění osob proti pádu osobními ochrannými pracovními prostředky, pokud nebylo možné přednostně užít prostředků kolektivní ochrany před prostředky osobní ochrany,
p)
zajištění dalších požadavků na bezpečnost práce, zejména dopravu materiálu, jeho skladování na pracovišti, zajištění pracoviště z hlediska požadavků při práci ve výšce, opatření vztahující se k pomocným stavebním konstrukcím použitým pro jednotlivé práce, použití strojů,
q)
postupy řešící jednotlivé práce a činnosti a stanovící opatření pro prolínání a souběh jednotlivých prací, zejména využití více jeřábů na jednom staveništi a práce za současného provozu veřejných dopravních prostředků,
r)
zajištění organizace a časové posloupnosti nebo souslednosti prací vykonávaných při realizaci stavby s prováděním tunelářských a podzemní prací, pro které jsou požadavky na bezpečnostní opatření stanoveny zvláštním právním předpisem41),
s)
zajištění bezpečnostních opatření ve spojení s prací ve výšce a nad volnou hloubkou, při provádění dokončovacích prací a prací pomocné stavební výroby, zejména při montáži antén a hromosvodů, osazování oken, montáži zábradlí, vodorovné izolace balkónů, teras a střech, při montáži výtahů, vzduchotechniky, klimatizací, při provádění nátěrů konstrukcí a fasád a při dokončovacích pracích kolem objektu, např. chodníky, osvětlení, a při provádění udržovacích prací,
t)
postupy pro specifická opatření vyplývající z podmínek provádění stavebních a dalších prací a činností v objektech za jejich provozu, včetně časového harmonogramu těchto prací a činností,
u)
postupy pro opatření vyplývající ze specifických požadavků na stavbu, například z konzultací s orgány inspekce práce, stavebními úřady, orgány ochrany veřejného zdraví a dalšími orgány podle zvláštních právních předpisů,
v)
postupy pro opatření vyplývající ze specifických požadavků na práce a činnosti spojené zejména s používáním toxických chemických látek, chemických látek klasifikovaných jako toxické kategorie 3 nebo toxické pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího klasifikaci, označování a balení látek a směsí23), ionizujícího záření a výbušnin a s výskytem azbestu.
40)
Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.
41)
§ 16 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 55/1996 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST DRUHÁ
Změna nařízení vlády o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti
Čl. II
Nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti, se mění takto:
1.
§ 1 včetně poznámky pod čarou č. 1 zní:
㤠1
Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a stanoví
a)
požadavky pro udělení, pozastavení, změnu nebo zrušení akreditace pro provádění zkoušek odborné způsobilosti a periodických zkoušek (dále jen „akreditace“) podnikající fyzické nebo právnické osoby,
b)
zkušební okruhy teoretických znalostí a praktických dovedností pro zkoušku z odborné způsobilosti a periodickou zkoušku,
c)
obsah a způsob provedení zkoušky z odborné způsobilosti a periodické zkoušky, jejich organizaci, průběh, hodnocení a podmínky pro opravu těchto zkoušek, jakož i náležitosti osvědčení o úspěšném vykonání uvedených zkoušek,
d)
vedení dokumentace a evidence držitelem akreditace o stanovených termínech zkoušek, o jejich změnách, o vykonaných zkouškách odborné způsobilosti a periodických zkouškách, včetně zasílání informací o jejich výsledku.
1)
Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci.
Směrnice Rady 92/57/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo mobilních staveništích (osmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).“.
2.
§ 2 zní:
㤠2
(1)
Zkušební okruhy teoretických znalostí a praktických dovedností pro zkoušku z odborné způsobilosti a periodickou zkoušku k
a)
zajišťování úkolů v prevenci rizik podle § 9 zákona jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení,
b)
činnosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi podle § 14 a 18 zákona jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto nařízení.
(2)
Obsah a způsob ověření teoretických znalostí a praktických dovedností při provedení zkoušky z odborné způsobilosti a periodické zkoušky jsou uvedeny v příloze č. 3 k tomuto nařízení.“.
3.
V § 3 odst. 1 úvodní části ustanovení ve větě druhé se slovo „Podmínkou“ nahrazuje slovem „Požadavkem“ a za slova „pro provádění úkolů v hodnocení a prevenci rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“ se vkládají slova „nebo činnosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi“.
4.
V § 3 odst. 1 písm. a) se za slova „včetně souboru zkušebních otázek“ vkládají slova „pro písemné testy, ústní zkoušky a zadání písemných prací“ a za slova „pro který se zkouška z odborné způsobilosti vykonává“ se vkládají slova „v souladu s přílohami č. 1, 2 a 3 k tomuto nařízení“.
5.
V § 3 odst. 1 písm. d) se slova „ukončeným alespoň středním vzděláním s maturitní zkouškou“ nahrazují slovy „platným osvědčením o odborné způsobilosti podle zákona“.
6.
V § 3 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo činnosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi“.
7.
V § 4 odst. 1 se slovo „podmínky“ nahrazuje slovem „požadavky“.
8.
V § 4 odst. 4 se slovo „podmínek“ nahrazuje slovem „požadavků“.
9.
V § 4 odst. 2 větě první se slova „doklady o“ nahrazují slovy „osvědčení o získání odborné způsobilosti při“.
10.
Za § 5 se vkládá nový § 5a, který zní:
㤠5a
Pro akreditaci pro provádění periodických zkoušek se použijí § 3 až 5 obdobně.“.
11.
V § 6 odst. 1 se za slova „podle § 10 odst. 1 písm. a) a b)“ doplňují slova „nebo § 10 odst. 2 písm. a) a b)“ a na konci odstavce 1 se doplňuje věta „Splnění uvedených předpokladů ověří odborná zkušební komise s ohledem na předmět zkoušky před zahájením zkoušky.“.
12.
V § 6 se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí:
„(4)
Nejpozději 15 kalendářních dnů před stanoveným termínem zkoušky uchazeč zašle držiteli akreditace zpracovanou písemnou práci k posouzení.
(5)
Držitel akreditace zajistí posouzení písemné práce podle § 7 odst. 2 a nejpozději 5 kalendářních dnů před stanoveným termínem zkoušky sdělí uchazeči, zda písemná práce byla doporučena k obhajobě.
(6)
Pro periodickou zkoušku se § 6 a 7 použijí obdobně; uchazeč o vykonání periodické zkoušky musí splňovat též podmínky pro absolvování periodické zkoušky podle § 10 odst. 3 zákona, což ověří odborná zkušební komise s ohledem na předmět zkoušky před zahájením zkoušky.“.
13.
V § 7 odst. 1 větě druhé se slova „ukončeným alespoň středním vzděláním s maturitní zkouškou“ nahrazují slovy „platným osvědčením o odborné způsobilosti podle zákona a odbornou praxí nejméně v délce 3 let v oboru činnosti, pro který se odborná způsobilost vyžaduje“.
14.
V § 7 odstavec 2 zní:
„(2)
Zkouška je neveřejná a skládá se z písemné a ústní části; ústní část se skládá z obhajoby uchazečem předem zpracované písemné práce a přezkoušení z vylosovaných otázek v souladu s přílohou č. 3 k tomuto nařízení. K obhajobě lze přistoupit pouze, byla-li písemná práce doporučena k obhajobě členem odborné zkušební komise pověřeným odborným garantem k jejímu posouzení.“.
15.
V § 7 odst. 3 se na konci textu věty první doplňují slova „, jinak nebude připuštěn ke zkoušce“.
16.
V § 7 odst. 4 se slova „v obou“ nahrazují slovy „ve všech“.
17.
V § 7 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Odborná zkušební komise v odůvodnění písemného sdělení stručně uvede důvody, pro které ohodnotila uchazeče výsledkem „nevyhověl“.“.
18.
V § 8 odstavec 1 zní:
„(1)
Osvědčení o získání odborné způsobilosti je vydáváno na základě úspěšného vykonání zkoušky z odborné způsobilosti nebo periodické zkoušky.“.
19.
V § 8 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g)
datum vykonání zkoušky.“.
20.
V § 9 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a periodické zkoušce“.
21.
V § 9 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
zasílá ministerstvu podklady pro vedení evidence odborně způsobilých osob podle § 10a zákona do 30 kalendářních dnů ode dne vykonání zkoušky.“.
22.
V příloze č. 1 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
dovednost při vedení seznamu smluvních vztahů o výkonu své činnosti jako odborně způsobilé fyzické osoby při zajišťování úkolů v prevenci rizik.“.
23.
V příloze č. 2 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
dovednost při vedení seznamu smluvních vztahů o výkonu své činnosti jako koordinátora.“.
24.
Doplňuje se příloha č. 3, která zní:
„Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 592/2006 Sb.
POKYNY K VYKONÁNÍ ZKOUŠKY Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI A PERIODICKÉ ZKOUŠKY
I.
Obecná ustanovení
A.
Písemný test
1.
Písemné ověřování znalostí uchazeče se u vybraných zkušebních okruhů provádí při zkoušce a periodické zkoušce prostřednictvím písemného testu. Zkoušející předloží uchazeči písemný test s otázkami určenými podle části II. této přílohy.
2.
Držitel akreditace zajistí vygenerování náhodného písemného testu pro každého uchazeče, sestaveného u zkoušky z odborné způsobilosti z 80 testových otázek a u periodické zkoušky ze 40 testových otázek se zastoupením jednotlivých kritérií hodnocení podle části II. této přílohy.
3.
Písemné testy se zaměřují na ověření znalostní složky vybraných zkušebních okruhů popsaných v části II. této přílohy.
4.
Testové otázky budou uzavřené, sestavené ze tří variant možných odpovědí, z nichž jen jedna je správná. Všechny testové otázky jsou bodově rovnocenné.
5.
Pro úspěšné hodnocení písemného testu je třeba dosáhnout alespoň 80 % úspěšnosti zodpovězení testových otázek v každém okruhu podle části II. této přílohy a zároveň alespoň 85 % úspěšnosti v písemném testu jako celku.
6.
Soubor otázek pro písemné testy vypracuje držitel akreditace tak, aby písemné testy byly generovány pro jednotlivé uchazeče ze souboru alespoň 400 otázek.
7.
Celkový soubor všech otázek pro písemný test obsahuje alespoň 400 otázek, přičemž pro každý zkušební okruh existuje alespoň 100 otázek, které umožní sestavení písemných testů podle písmene A části II. této přílohy.
B.
Ústní ověření znalostí a dovedností uchazečů zkouškou z losovaných otázek
1.
Jednotlivé ústní otázky musí být losovány samotným uchazečem.
2.
Soubor otázek pro ústní ověřování stanovuje držitel akreditace v souladu s požadavky části II. této přílohy.
3.
Při zkoušce z odborné způsobilosti a při periodické zkoušce musí být ověřena všechna hodnotící kritéria podle části II. této přílohy.
4.
Pro celkový soubor ústních otázek k losování platí, že ke každému vybranému zkušebnímu okruhu, pro který se losování uplatňuje, existuje 10 ústních otázek.
5.
Pro jednotlivou zkoušku uchazeče platí, že musí mít v souboru svých vylosovaných ústních otázek zohledněno alespoň jednou každé kritérium hodnocení, u něhož jsou losované ústní otázky stanoveným způsobem ověření.
6.
Součástí procesu ověřování znalostí i dovedností je i posuzování fotografií stavenišť a jiných pracovišť připravených držitelem akreditace, které je založeno na určení odchylek a rozporů s právními předpisy nebo s normovými požadavky a požadavky správné praxe.
7.
Veškeré písemné podklady a přípravy uchazeče budou držitelem akreditace uchovány jako součást dokumentace o zkoušce z odborné způsobilosti nebo periodické zkoušce.
8.
Při ústní části zkoušky z odborné způsobilosti nebo periodické zkoušky odborná zkušební komise hodnotí každého uchazeče zvlášť pro každý zkušební okruh podle části II. této přílohy. Výsledek ústní části zkoušky zapisuje do záznamu o průběhu a výsledku zkoušky. Výsledné hodnocení ústní části zkoušky pro daný zkušební okruh musí znít „splnil“ nebo „nesplnil“. Uchazeč v ústní části zkoušky uspěl, jestliže splnil všechny zkušební okruhy.
C.
Obhajoba písemné práce
Při hodnocení uchazečem předem zpracované písemné práce o identifikaci rizik, jejich vyhodnocení a navržení vhodných opatření na vybraném pracovišti nebo plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na vybraném staveništi, se bude přihlížet zejména k zajištění nejvyšší úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
D.
Trvání zkoušky
Doba přípravy na ústní část zkoušky a periodické zkoušky u jednoho uchazeče je alespoň 15 minut až 20 minut, a to od okamžiku vylosování ústních otázek uchazečem. Celková doba trvání písemné a ústní části zkoušky a periodické zkoušky jednoho uchazeče (bez času na přestávky a na přípravu ústní části zkoušky a periodické zkoušky) je nejméně 90 minut.
II.
ROZSAH A ZPŮSOB OVĚŘOVÁNÍ TEORETICKÝCH ZNALOSTÍ A PRAKTICKÝCH DOVEDNOSTÍ
1.
ODBORNÁ ZPŮSOBILOST K ZAJIŠŤOVÁNÍ ÚKOLŮ V PREVENCI RIZIK
A
Zkouška z odborné způsobilosti
Znalost právních předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci
---
Kritéria hodnocení| Způsob ověření
Prokázat znalost jednotlivých ustanovení právních předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci| Písemný test
30 písemných otázek
Prokázat znalost právních předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a dovednost orientovat se při jejich praktickém uplatňování na pracovištích| Ústní ověření s písemnou přípravou
1 vylosovaná ústní otázka
Je třeba splnit obě kritéria.
Znalost povinností zaměstnavatele a práv a povinností zaměstnanců a práv a povinností odborové organizace nebo zástupce pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a dalších odborně způsobilých osob na pracovišti podle jiných právních předpisů
---
Kritéria hodnocení| Způsob ověření
Prokázat znalost jednotlivých ustanovení právních předpisů upravujících práva a povinnosti zaměstnavatele, zaměstnanců a dalších osob v oblasti bezpečnosti a ochraně zdraví při práci| Písemný test
15 otázek
Prokázat znalost právních předpisů upravujících práva a povinnosti zaměstnavatele, zaměstnanců a dalších osob v oblasti bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, pokud jde o jejich praktické uplatňování v praxi| Ústní ověření
1 vylosovaná ústní otázka
Je třeba splnit obě kritéria.
Znalost všeobecných preventivních zásad pro identifikaci nebezpečí, hodnocení, odstraňování popřípadě minimalizaci rizik při práci včetně metod předcházení pracovním úrazům a nemocem z povolání
---
Kritéria hodnocení| Způsob ověření
Prokázat znalost jednotlivých ustanovení právních předpisů upravujících všeobecné preventivní zásady v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci| Písemný test
25 otázek
Prokázat dovednost aplikovat v praxi právní předpisy upravující všeobecné preventivní zásady v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci| Ústní ověření
1 vylosovaná ústní otázka
Je třeba splnit obě kritéria.
Dovednost při prevenci rizik spočívající v posouzení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci včetně zpracování stanovené dokumentace
---
Kritéria hodnocení| Způsob ověření
Prokázat dovednost při komplexním posouzení rizik a přijetí vhodných opatření na vybraném pracovišti při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci| Předem zpracovaná písemná práce a její ústní prezentace a obhajoba
Identifikovat nebezpečí a závady v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v konkrétních případech.| Ústní ověření – podle vybrané fotografie konkrétního pracoviště
Je třeba splnit všechna kritéria.
Znalost povinností a podmínek poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, jejich používání, evidenci a kontrolu
---
Kritéria hodnocení| Způsob ověření
Prokázat znalost jednotlivých ustanovení právních předpisů upravujících poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, jejich používání, evidenci a kontrolu| Písemný test
10 otázek
Prokázat dovednost při aplikaci právních předpisů upravujících poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, jejich používání, evidenci a kontrolu na konkrétním vybraném pracovišti| Ústní ověření s písemnou přípravou
1 vylosovaná ústní otázka
Je třeba splnit obě kritéria.
B
Periodická zkouška
Znalost právních předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci
---
Kritéria hodnocení| Způsob ověření
Prokázat znalost jednotlivých ustanovení právních předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci| Písemný test
15 otázek
Prokázat znalost právních předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci se zaměřením na novelizované nebo nově schválené právní předpisy.| Ústní ověření s písemnou přípravou
1 vylosovaná ústní otázka
Je třeba splnit obě kritéria.
Znalost povinností zaměstnavatele a práv a povinností zaměstnanců a práv a povinností odborové organizace nebo zástupce pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a dalších odborně způsobilých osob na pracovišti podle jiných právních předpisů
---
Kritéria hodnocení| Způsob ověření
Prokázat znalost jednotlivých ustanovení právních předpisů upravujících práva a povinnosti zaměstnavatele, zaměstnanců a dalších osob v oblasti bezpečnosti a ochraně zdraví při práci| Písemný test
7 otázek
Prokázat znalost právních předpisů upravujících práva a povinnosti zaměstnavatele, zaměstnanců a dalších osob v oblasti bezpečnosti a ochraně zdraví při práci se zaměřením na novelizované nebo nové právní předpisy.| Ústní ověření s písemnou přípravou
1 vylosovaná otázka
Je třeba splnit obě kritéria.
Znalost všeobecných preventivních zásad pro identifikaci nebezpečí, hodnocení, odstraňování popřípadě minimalizaci rizik při práci včetně metod předcházení pracovním úrazům a nemocem z povolání
---
Kritéria hodnocení| Způsob ověření
Prokázat znalost právních předpisů o všeobecných preventivních zásadách v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci| Písemný test 13 otázek
Prokázat dovednost při aplikaci všeobecných preventivních zásad právních předpisů v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci na pracovištích| Ústní ověření – prezentace a obhajoba příslušné části písemné práce zpracované uchazečem
Je třeba splnit obě kritéria.
Dovednost při prevenci rizik spočívající v posouzení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci včetně zpracování stanovené dokumentace
---
Kritéria hodnocení| Způsob ověření
Prokázat dovednost při komplexním posouzení rizik a přijetí vhodných opatření na vybraném pracovišti při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci| Ústní ověření – prezentace a obhajoba příslušné části písemné práce zpracované uchazečem
Identifikovat nebezpečí a závady v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v konkrétních případech na pracovištích| Ústní ověření – podle vybrané fotografie konkrétního pracoviště
Je třeba splnit všechna kritéria.
Znalost povinností a podmínek poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, jejich používání, evidence a kontroly
---
Kritéria hodnocení| Způsob ověření
Prokázat znalost jednotlivých ustanovení právních předpisů upravujících poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, jejich používání, evidenci a kontrolu| Písemný test 5 otázek
Prokázat dovednost při aplikaci právních předpisů upravujících poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, jejich používání, evidenci a kontrolu na konkrétním vybraném pracovišti| Ústní ověření – prezentace a obhajoba příslušné části písemné práce zpracované uchazečem
Je třeba splnit obě kritéria.
2.
ODBORNÁ ZPŮSOBILOST K ČINNOSTEM KOORDINÁTORA BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI NA STAVENIŠTI
A
Zkouška z odborné způsobilosti
Znalost povinností zaměstnavatele a práv a povinností zaměstnanců a práv a povinností odborové organizace nebo zástupce pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a povinností dalších odborně způsobilých osob na pracovišti podle zákona a podle jiných právních předpisů
---
Kritéria hodnocení| Způsob ověření
Prokázat znalost jednotlivých ustanovení právních předpisů upravujících práva a povinnosti zaměstnavatele, zaměstnanců a dalších osob v oblasti bezpečnosti a ochraně zdraví při práci| Písemný test
30 otázek
Prokázat znalost právních předpisů upravujících práva a povinnosti zaměstnavatele, zaměstnanců a dalších osob v oblasti bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, pokud jde o jejich praktické uplatňování v praxi| Ústní ověření
1 vylosovaná ústní otázka
Je třeba splnit obě kritéria.
Základní znalost právních a technických předpisů z oblasti výstavby a stavebnictví, znalost technologie provádění staveb a souvisejících činností, potřebných pro výkon činnosti koordinátora
---
Kritéria hodnocení| Způsob ověření
Prokázat základní znalost jednotlivých ustanovení právních a technických předpisů z oblasti výstavby a stavebnictví| Písemný test
15 otázek
Prokázat znalost technologie provádění staveb a souvisejících činností, potřebných pro výkon činnosti koordinátora| Ústní ověření
1 vylosovaná ústní otázka
Je třeba splnit obě kritéria.
Znalost všeobecných preventivních zásad pro identifikaci nebezpečí, hodnocení, odstraňování popřípadě minimalizaci rizik při práci včetně metod předcházení pracovním úrazům a nemocem z povolání
---
Kritéria hodnocení| Způsob ověření
Prokázat znalost jednotlivých ustanovení právních předpisů upravujících všeobecné preventivní zásady v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci včetně metod předcházení pracovním úrazům a nemocem z povolání| Písemný test
25 otázek
Prokázat dovednost aplikovat v praxi právní předpisy upravující všeobecné preventivní zásady v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci včetně metod předcházení pracovním úrazům a nemocem z povolání| Ústní ověření
1 vylosovaná ústní otázka
Je třeba splnit obě kritéria.
Znalosti a dovednosti potřebné pro zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a dokumentace koordinátora
---
Kritéria hodnocení| Způsob ověření
Prokázat dovednost při komplexním posouzení rizik na staveništi a koordinaci opatření zhotovitelů při realizaci stavby při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci| Uchazečem předem zpracovaný plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a po jeho doporučení k obhajobě na zkoušce ústní pohovor nad ním
Identifikovat nebezpečí a závady nedostatečné koordinace na staveništi v konkrétním případě ve fázi realizace stavby| Ústní ověření – podle vybrané fotografie konkrétního staveniště
Je třeba splnit všechna kritéria.
Znalost základních nástrojů komunikace koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nezbytné pro koordinaci činností jednotlivých účastníků výstavby v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, zejména při realizaci staveb a dovednost tyto znalosti využívat v praxi
---
Kritéria hodnocení| Způsob ověření
Prokázat znalost základních nástrojů komunikace obsažených zejména v právních a technických předpisech aplikovatelných na staveništi| Písemný test
10 otázek
Prokázat dovednost při aplikaci základních nástrojů komunikace na staveništi| Praktické předvedení při prezentaci a obhajobě plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
Je třeba splnit obě kritéria.
B
Periodická zkouška
Znalost povinností zaměstnavatele a práv a povinností zaměstnanců a práv a povinností odborové organizace nebo zástupce pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a povinností dalších odborně způsobilých osob na pracovišti podle zákona a podle jiných právních předpisů
---
Kritéria hodnocení| Způsob ověření
Prokázat znalost jednotlivých ustanovení právních předpisů upravujících práva a povinnosti zaměstnavatele, zaměstnanců a dalších osob v oblasti bezpečnosti a ochraně zdraví při práci| Písemný test
15 otázek
Prokázat znalost právních předpisů upravujících práva a povinnosti zaměstnavatele, zaměstnanců a dalších osob v oblasti bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, pokud jde o jejich praktické uplatňování v praxi na staveništi| Ústní ověření
1 vylosovaná ústní otázka
Je třeba splnit obě kritéria.
Základní znalost právních a technických předpisů z oblasti výstavby a stavebnictví, znalost technologie provádění staveb a souvisejících činností, potřebných pro výkon činnosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
---
Kritéria hodnocení| Způsob ověření
Prokázat znalost jednotlivých ustanovení právních a technických předpisů z oblasti výstavby a stavebnictví| Písemný test
7 otázek
Prokázat znalost technologie provádění staveb a souvisejících činností, potřebných pro výkon činnosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci| Ústní ověření s písemnou přípravou
1 vylosovaná otázka
Je třeba splnit obě kritéria.
Znalost všeobecných preventivních zásad pro identifikaci nebezpečí, hodnocení, odstraňování popřípadě minimalizaci rizik při práci včetně metod předcházení pracovním úrazům a nemocem z povolání
---
Kritéria hodnocení| Způsob ověření
Prokázat znalost právních předpisů o všeobecných preventivních zásadách v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci| Písemný test
13 otázek
Prokázat dovednost při aplikaci všeobecných preventivních zásad právních předpisů v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci na staveništi| Ústní ověření – prezentace a obhajoba příslušné části písemné práce zpracované uchazečem
Je třeba splnit obě kritéria.
Znalosti a dovednosti potřebné pro zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a dokumentace koordinátora
---
Kritéria hodnocení| Způsob ověření
Prokázat dovednost při komplexním posouzení rizik a koordinaci opatření zhotovitelů na stavbě při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi| Ústní ověření – prezentace a obhajoba příslušné části plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zpracovaného uchazečem
Identifikovat nebezpečí a závady nedostatečné koordinace na staveništi v konkrétním případě ve fázi realizace stavby| Ústní ověření – podle vybrané fotografie konkrétního staveniště
Je třeba splnit všechna kritéria.
Znalost základních nástrojů komunikace koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nezbytné pro koordinaci činností jednotlivých účastníků výstavby v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, zejména při realizaci staveb a dovednost tyto znalosti využívat v praxi
---
Kritéria hodnocení| Způsob ověření
Prokázat znalost základních nástrojů komunikace obsažených zejména v právních a technických předpisech aplikovatelných na staveništi| Písemný test
5 otázek
Prokázat dovednost při aplikaci základních nástrojů komunikace na staveništi| Praktické předvedení při prezentaci a obhajobě plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
Je třeba splnit obě kritéria.
“.
Čl. III
Přechodné ustanovení
Zkouška, k jejímuž provedení podal žadatel o vykonání zkoušky přihlášku k provedení zkoušky přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se posuzuje a bude provedena podle nařízení vlády č. 592/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. IV
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. května 2016.
Předseda vlády:
Mgr. Sobotka v. r.
Ministryně práce a sociálních věcí:
Mgr. Marksová v. r. |
Zákon č. 135/2016 Sb. | Zákon č. 135/2016 Sb.
Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zadávání veřejných zakázek
Vyhlášeno 29. 4. 2016, datum účinnosti 1. 10. 2016, částka 51/2016
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů
* ČÁST DRUHÁ - Změna rozpočtových pravidel
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim
* ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 19. 10. 2016 (293/2016 Sb.)
135
ZÁKON
ze dne 19. dubna 2016,
kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zadávání veřejných zakázek
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů
Čl. I
Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 354/1999 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 57/2001 Sb., zákona č. 185/2001 Sb., zákona č. 407/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 223/2003 Sb., zákona č. 362/2004 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 106/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb. a zákona č. 273/2013 Sb., se mění takto:
1.
V § 24a odstavec 2 zní:
„(2)
Licence může být udělena pouze dodavateli vybranému v zadávacím řízení, které provede Státní ústav pro kontrolu léčiv podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Součástí zadávacích podmínek musí být pro uchazeče závazná pravidla správné pěstitelské praxe, která budou stanovena za účelem vypěstování konopí standardizovaným postupem vedoucím ke stálé kvalitě vypěstovaného konopí. Zadávací podmínky musí rovněž stanovit požadovaný obsah účinných látek konopí. Nabídková cena musí mít v rámci kritérií hodnocení váhu nejméně 75 %. Státní ústav pro kontrolu léčiv v zadávacích podmínkách stanoví maximální výši nabídkové ceny, a to na základě průzkumu trhu provedeného v zemích, které mohou konopí pro léčebné použití vyvážet, a to konopí, jehož parametry budou odpovídat zadávacímu řízení.“.
2.
V § 24a odst. 3 větě první se slovo „výběrového“ nahrazuje slovem „zadávacího“.
3.
V § 24a odst. 3 větě třetí se slovo „výběrové“ nahrazuje slovem „zadávací“.
ČÁST DRUHÁ
Změna rozpočtových pravidel
Čl. II
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 26/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 109/2009 Sb., zákona č. 154/2009 Sb., zákona č. 214/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 417/2009 Sb., zákona č. 421/2009 Sb., zákona č. 139/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 456/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 465/2011 Sb., zákona č. 171/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 25/2015 Sb., zákona č. 320/2015 Sb. a zákona č. 357/2015 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odst. 3 větě třetí se slova „ze schválených koncesních smluv4e)“ nahrazují slovy „z koncesí podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek“.
Poznámka pod čarou č. 4e se zrušuje.
2.
V § 14 odst. 4 písm. j) se slova „veřejných zakázkách“ nahrazují slovy „zadávání veřejných zakázek“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
Čl. III
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 280/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 480/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 22/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 139/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 153/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 311/2013 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 320/2015 Sb. a zákona č. 51/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 12 odst. 5 se slova „podle zvláštního právního předpisu,18)“ nahrazují slovy „podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek“.
Poznámka pod čarou č. 18 se zrušuje.
2.
V § 12 odst. 8 větě třetí se slova „sjednávání koncesní smlouvy podle zvláštního právního předpisu18a)“ nahrazují slovy „zadávání koncese podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek“.
Poznámka pod čarou č. 18a se zrušuje.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací
Čl. V
Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 215/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 171/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 469/2011 Sb. a zákona č. 49/2013 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 2 písm. g), § 7 odst. 4 a v § 8 odst. 5 se slova „veřejných zakázkách“ nahrazují slovy „zadávání veřejných zakázek“.
2.
Poznámka pod čarou č. 2 zní:
„2)
Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti
Čl. VI
Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění zákona č. 119/2007 Sb., zákona č. 177/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb. a zákona č. 375/2015 Sb., se mění takto:
1.
V § 69 odst. 1 písmeno r) včetně poznámek pod čarou č. 49, 50, 51 a 53 zní:
„r)
jako zadavatel, není-li zpravodajskou službou, neprodleně písemně oznámit a doložit Úřadu doklady ke
1.
skutečnosti, že bude zadávat veřejnou zakázku mimo zadávací řízení z důvodu ochrany utajovaných informací49),
2.
skutečnosti, že v zadávacím řízení stanoví opatření k zajištění ochrany utajované informace50) stupně utajení Důvěrné nebo vyšší,
3.
stanovení požadavku na profesní způsobilost v zadávacím řízení51) spočívající v předložení dokladu prokazujícího schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací stupně utajení Důvěrné nebo vyšší nebo oprávnění ke vstupu osob dodavatele do zabezpečené oblasti kategorie Důvěrné nebo vyšší anebo jednací oblasti podle tohoto zákona, nebo
4.
stanovení podmínky na uzavření smlouvy v zadávacím řízení spočívající v předložení dokladu prokazujícího schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací53) stupně utajení Důvěrné nebo vyšší.
49)
§ 29 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.
50)
§ 193 zákona č. 134/2016 Sb.
51)
§ 195 zákona č. 134/2016 Sb.
53)
§ 104 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb.“.
2.
V § 153 odst. 1 písm. ee) se slova „nebo veřejný zadavatel v koncesním řízení“ zrušují.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů
Čl. VII
Zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1, § 6 odst. 1 větě první, § 9 odst. 1 větě první, § 18 úvodní části ustanovení, § 18 písm. c), § 19 odst. 1, § 19 odst. 3, § 22 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 22 odst. 2 a § 25 odst. 2 písm. a) se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.
2.
V § 10 odst. 2 větě první se slova „v informačním systému podle zákona o veřejných zakázkách“ nahrazují slovy „ve Věstníku veřejných zakázek podle zákona o zadávání veřejných zakázek“.
3.
V § 10 odst. 2 se věta třetí nahrazuje větami „Pro uveřejňování se dále použije § 213 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně s tím, že odstavec 3 písm. b) věta za středníkem se nepoužije. Vzor formuláře pro uveřejnění oznámení o zahájení nabídkového řízení stanoví prováděcí právní předpis.“.
4.
V § 10 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „obsah dokumentace nabídkového řízení se použijí příslušná ustanovení zákona o veřejných zakázkách o zadávací dokumentaci obdobně s tím, že objednatel v dokumentaci“ nahrazují slovy „zadávací podmínky nabídkového řízení se použijí § 36 a 37 a pro zadávací dokumentaci § 98 až 102 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně s tím, že objednatel“.
5.
V § 10 odstavec 4 zní:
„(4)
Objednatel použije obdobně pro
a)
zadávací lhůtu § 40 zákona o zadávání veřejných zakázek,
b)
kvalifikaci, její rozsah, prokazování splnění kvalifikace a posouzení kvalifikace § 73 až 75, § 77 a 78 zákona o zadávání veřejných zakázek,
c)
technické podmínky § 89 zákona o zadávání veřejných zakázek,
d)
vyloučení z účasti v nabídkovém řízení § 48 zákona o zadávání veřejných zakázek,
e)
jistotu § 41 zákona o zadávání veřejných zakázek,
f)
podání nabídek a jejich obsah § 103 a 107 zákona o zadávání veřejných zakázek a
g)
elektronické nástroje § 214 a 215 zákona o zadávání veřejných zakázek.“.
6.
V § 10 se odstavce 5 a 6 zrušují.
7.
V § 11 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Pro průběh jednání se použije § 61 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně.“.
8.
V § 12 odst. 1 se slova „a hodnotící komisi se použijí příslušná ustanovení zákona o veřejných zakázkách“ nahrazují slovy „se použije § 108 až 110 zákona o zadávání veřejných zakázek“.
9.
V § 12 odstavec 2 zní:
„(2)
Pro posouzení nabídek se použije § 39 odst. 4 a 5 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně. Pro hodnocení nabídek se použije § 114 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně. Pro posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny se použije § 113 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně.“.
10.
V § 13 odstavec 2 zní:
„(2)
Pro oznámení o výběru dopravce se použije § 123 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně. Pro uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících se použije § 124 a 125 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně.“.
11.
V § 13 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Pro podání námitek, způsob jejich vyřízení a zákaz uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících se použijí § 242 až 247 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
12.
V § 14 větě první se slova „použijí příslušná ustanovení zákona o veřejných zakázkách o zrušení zadávacího řízení“ nahrazují slovy „použije § 127 a 128 zákona o zadávání veřejných zakázek“.
13.
§ 16 zní:
㤠16
(1)
Pro změnu závazku ze smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících se použije § 223 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně s tím, že pro účely podle odstavce 4 písm. a) se použije limit pro veřejné zakázky na služby pro dotčeného zadavatele.
(2)
Pro uveřejňování smluv o veřejných službách v přepravě cestujících se použije § 220 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně.“.
14.
V § 19 odstavce 4 a 5 znějí:
„(4)
V námitkách musí stěžovatel uvést, kdo je podává, proti kterému úkonu objednatele směřují, v čem je spatřováno porušení zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie1), jaká újma stěžovateli v důsledku domnělého porušení zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie1) hrozí nebo vznikla a čeho se stěžovatel domáhá. Na způsob vyřízení námitek a zákaz uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících se použijí § 246 a 247 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně.
(5)
Pro uveřejňování smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících uzavřené na základě přímého zadání se postupuje podle § 16 odst. 2.“.
15.
V § 21 odst. 2 se slova „veřejných zakázkách“ nahrazují slovy „zadávání veřejných zakázek“.
16.
V § 22 odst. 1 úvodní části ustanovení a § 25 odst. 2 písm. a) se slovo „právním“ zrušuje.
17.
V § 25 odstavec 1 zní:
„(1)
Dohled nad dodržováním postupu státu, krajů a obcí při uzavírání smluv při zajišťování dopravní obslužnosti vykonává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).“.
18.
V § 26 se slovo „zadavatele“ nahrazuje slovem „objednatele“.
19.
V § 26 se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“.
20.
V § 26 se slova „(dále jen „navrhovatel“)“ zrušují.
21.
V § 26 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Pro zákaz uzavření smlouvy se použije § 247 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně; to neplatí v případě přímého zadání podle § 18 písm. b).“.
22.
§ 27 zní:
㤠27
(1)
Pro řízení o přezkoumání úkonů objednatele se dále použijí § 251 až 253 a § 256 až 267 zákona o zadávání veřejných zakázek; § 256 odst. 1 a § 265 zákona o zadávání veřejných zakázek se nepoužijí.
(2)
Návrh vedle obecných náležitostí podání musí obsahovat přesné označení objednatele, v čem je spatřováno porušení zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, příslušné důkazy, a čeho se navrhovatel domáhá. Součástí návrhu zasílaného Úřadu je doklad o doručení námitek objednateli a doklad o složení kauce. Kauci složí navrhovatel ve výši 1 % z předpokládané hodnoty veřejných služeb v přepravě cestujících nebo 100 000 Kč, pokud tuto předpokládanou hodnotu nelze zjistit.
(3)
V případě řízení týkajícího se přímého zadání podle § 18 písm. b) nelze nařídit předběžné opatření.“.
23.
§ 28 až 32 se zrušují.
24.
§ 33 včetně nadpisu zní:
㤠33
Správní delikty objednatele
(1)
Objednatel se dopustí správního deliktu tím, že
a)
nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie1) pro nabídkové řízení, přičemž tento postup ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících,
b)
stanoví zadávací podmínky nabídkového řízení v rozporu se zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie1) a uzavře smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících,
c)
uzavře smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících v rozporu se zákazem jejího uzavření podle § 13 odst. 3 nebo § 19 odst. 4,
d)
odmítne námitky nebo postupuje při jejich vyřizování v rozporu s § 13 odst. 3 nebo § 19 odst. 4,
e)
nepořídí nebo neuchová dokumentaci nabídkového řízení podle § 17,
f)
uzavře smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících přímým zadáním v rozporu s § 18,
g)
neodešle k uveřejnění informace podle § 19 odst. 1 nebo oznámení podle § 19 odst. 2,
h)
neuveřejní smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících v rozporu s § 16 odst. 2 nebo § 19 odst. 5,
i)
neuveřejní informace o smlouvě o veřejných službách v přepravě cestujících veřejnou drážní osobní dopravu na dráze celostátní nebo regionální uzavřené přímým zadáním v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie11).
(2)
Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), c), f), g) nebo h) se uloží pokuta do 5 % z předpokládané hodnoty veřejných služeb v přepravě cestujících nebo do 20 000 000 Kč, pokud tuto předpokládanou hodnotu nelze zjistit. Za správní delikty podle odstavce 1 písm. d), e) nebo i) se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.“.
Čl. VIII
Přechodná ustanovení
1.
Nabídková řízení podle zákona č. 194/2010 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 194/2010 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele a řízení o správních deliktech před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže podle zákona č. 194/2010 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 194/2010 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim
Čl. IX
Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 86/2015 Sb. a zákona č. 375/2015 Sb., se mění takto:
1.
V § 15 odst. 1 písm. f), nadpisu § 21, § 21 odst. 1 až 3, § 24 písm. a) až c), nadpisu § 39 a v § 39 se slova „, účasti v koncesním řízení nebo“ nahrazují slovy „nebo účasti“.
2.
V § 21 odst. 1 se slova „o veřejných zakázkách, koncesním řízení“ zrušují.
3.
V § 21 odst. 3 se slova „o veřejných zakázkách, koncesního řízení“ zrušují.
ČÁST DEVÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. X
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 134/2016 Sb. | Zákon č. 134/2016 Sb.
Zákon o zadávání veřejných zakázek
Vyhlášeno 29. 4. 2016, datum účinnosti 1. 10. 2016, částka 51/2016
* ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 32)
* ČÁST DRUHÁ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ O ZADÁVACÍCH ŘÍZENÍCH (§ 33 — § 51)
* ČÁST TŘETÍ - PODLIMITNÍ REŽIM (§ 52 — § 54)
* ČÁST ČTVRTÁ - NADLIMITNÍ REŽIM (§ 55 — § 128)
* ČÁST PÁTÁ - ZJEDNODUŠENÝ REŽIM (§ 129 — § 129a)
* ČÁST ŠESTÁ - ZVLÁŠTNÍ POSTUPY (§ 130 — § 150)
* ČÁST SEDMÁ - POSTUP PRO ZADÁVÁNÍ SEKTOROVÝCH VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK (§ 151 — § 173)
* ČÁST OSMÁ - POSTUP PRO ZADÁVÁNÍ KONCESÍ (§ 174 — § 186)
* ČÁST DEVÁTÁ - POSTUP PRO ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK V OBLASTI OBRANY NEBO BEZPEČNOSTI (§ 187 — § 208)
* ČÁST DESÁTÁ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (§ 210 — § 223)
* ČÁST JEDENÁCTÁ - INFORMAČNÍ SYSTÉM O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH (§ 224 — § 232)
* ČÁST DVANÁCTÁ - SYSTÉM CERTIFIKOVANÝCH DODAVATELŮ (§ 233 — § 240)
* ČÁST TŘINÁCTÁ - OCHRANA PROTI NESPRÁVNÉMU POSTUPU ZADAVATELE (§ 241 — § 272c)
* ČÁST ČTRNÁCTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 273 — § 277)
* § 278 - Zrušovací ustanovení
* ČÁST PATNÁCTÁ - ÚČINNOST (§ 279 — § 279) č. 1 k zákonu č. 134/2016 Sb. č. 2 k zákonu č. 134/2016 Sb. č. 3 k zákonu č. 134/2016 Sb. č. 4 k zákonu č. 134/2016 Sb. č. 5 k zákonu č. 134/2016 Sb. č. 6 k zákonu č. 134/2016 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (238/2024 Sb., 469/2024 Sb.)
134
ZÁKON
ze dne 19. dubna 2016
o zadávání veřejných zakázek
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje
a)
pravidla pro zadávání veřejných zakázekveřejných zakázek, včetně zvláštních postupů předcházejících jejich zadání,
b)
povinnosti dodavatelůdodavatelů při zadávání veřejných zakázekveřejných zakázek a při zvláštních postupech předcházejících jejich zadání,
c)
uveřejňování informací o veřejných zakázkáchveřejných zakázkách,
d)
zvláštní podmínky fakturace za plnění veřejných zakázekveřejných zakázek,
e)
zvláštní důvody pro ukončení závazků ze smluv na veřejné zakázkyveřejné zakázky,
f)
informační systém o veřejných zakázkáchveřejných zakázkách,
g)
systém kvalifikovaných dodavatelůdodavatelů,
h)
systém certifikovaných dodavatelůdodavatelů,
i)
dozor nad dodržováním tohoto zákona.
§ 2
Zadání veřejné zakázky
(1)
Zadáním veřejné zakázkyveřejné zakázky se pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Pro účely tohoto zákona se za smlouvu považuje také zápis mezi organizačními složkami státu podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, pokud je jeho předmětem úplatné poskytování dodávek, služeb nebo stavebních prací. Za zadání veřejné zakázkyveřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázkyveřejné zakázky podle § 7 až 12, § 155, 156, 189 a 190.
(2)
Veřejnou zakázkouVeřejnou zakázkou je veřejná zakázkaveřejná zakázka na dodávkydodávky podle § 14 odst. 1, veřejná zakázkaveřejná zakázka na služby podle § 14 odst. 2, veřejná zakázkaveřejná zakázka na stavební práce podle § 14 odst. 3, koncese na služby podle § 174 odst. 3 nebo koncese na stavební práce podle § 174 odst. 2.
(3)
Zadavatel je povinen zadat veřejnou zakázkuveřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázkaveřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9.
§ 3
Druhy zadávacích řízení
Zadávacím řízením se pro účely tohoto zákona rozumí
a)
zjednodušené podlimitní řízení,
b)
otevřené řízení,
c)
užší řízení,
d)
jednací řízení s uveřejněním,
e)
jednací řízení bez uveřejnění,
f)
řízení se soutěžním dialogem,
g)
řízení o inovačním partnerství,
h)
koncesní řízení, nebo
i)
řízení pro zadání veřejné zakázkyzadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.
§ 4
Zadavatel
(1)
Veřejným zadavatelem je
a)
Česká republika; v případě České republiky se organizační složky státu2) považují za provozní jednotky s funkční samostatností při zadávání veřejných zakázekveřejných zakázek podle § 17 odst. 2,
b)
Česká národní bankabanka,
c)
státní příspěvková organizace,
d)
územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace,
e)
jiná právnická osoba, pokud
1.
byla založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a
2.
jiný veřejný zadavatel ji převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu.
(2)
Zadavatelem je osoba, která k úhradě nadlimitní nebo podlimitní veřejné zakázkypodlimitní veřejné zakázky použije více než 200 000 000 Kč, nebo více než 50 % peněžních prostředků, poskytnutých z
a)
rozpočtu veřejného zadavatele s výjimkou případů, kdy je veřejná zakázkaveřejná zakázka, která není nadlimitní veřejnou zakázkounadlimitní veřejnou zakázkou na stavební práce nebo s ní související nadlimitní veřejnou zakázkounadlimitní veřejnou zakázkou na služby, plněna mimo území Evropské unieúzemí Evropské unie,
b)
rozpočtu Evropské unie nebo veřejného rozpočtu cizího státu s výjimkou případů, kdy je veřejná zakázkaveřejná zakázka plněna mimo území Evropské unieúzemí Evropské unie.
(3)
Při zadávání sektorových veřejných zakázeksektorových veřejných zakázek podle § 151, včetně sektorových koncesísektorových koncesí podle § 176 odst. 3, je zadavatelem také osoba uvedená v § 151 odst. 2.
(4)
Pokud zadavatel podle odstavců 1 až 3 zahájí zadávací řízení, i když k tomu nebyl povinen, je povinen ve vztahu k zadávané veřejné zakázceveřejné zakázce dodržovat tento zákon.
(5)
Za zadavatele se považuje také jiná osoba, která zahájila zadávací řízení, ačkoliv k tomu nebyla povinna, a to ve vztahu k tomuto zadávacímu řízení a do jeho ukončení.
(6)
Za zadavatele podle odstavce 2 se nepovažuje osoba, která zadává veřejnou zakázkuveřejnou zakázku, jejímž předmětem jsou dodávky nebo služby, k jejichž úhradě tato osoba získá peněžní prostředky v rámci podpor poskytovaných podle jiného právního předpisu54) na základě předem stanovené sazby, nebo dodávky nebo služby v oblasti společné zemědělské politiky v odvětví ovoce a zeleniny, včelařství, vína, ostatních odvětví55); to neplatí, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázkunadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce nebo nadlimitní veřejnou zakázkunadlimitní veřejnou zakázku na služby související s těmito stavebními pracemi, na jejíž úhradu poskytne veřejný zadavatel více než 50 % peněžních prostředků.
§ 5
Dodavatel
Dodavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která nabízí poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací, nebo více těchto osob společně. Za dodavatele se považuje i pobočka závodu; v takovém případě se za sídlo dodavatele považuje sídlo pobočky závodu.
§ 6
Zásady zadávání veřejných zakázek
(1)
Zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
(2)
Ve vztahu k dodavatelůmdodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
(3)
Zadavatel nesmí omezovat účast v zadávacím řízení těm dodavatelůmdodavatelům, kteří mají sídlo v
a)
členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci (dále jen „členský stát“), nebo
b)
jiném státě, který má s Českou republikou nebo s Evropskou unií uzavřenu mezinárodní smlouvu zaručující přístup dodavatelůmdodavatelům z těchto států k zadávané veřejné zakázceveřejné zakázce.
(4)
Zadavatel je při postupu podle tohoto zákona, a to při vytváření zadávacích podmínekzadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele, povinen za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky vhodné, dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve smyslu tohoto zákona. Svůj postup je zadavatel povinen řádně odůvodnit52).
HLAVA II
SPOLUPRÁCE ZADAVATELE PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
§ 7
Společné zadávání
(1)
Zadavatelé mohou veřejnou zakázkuveřejnou zakázku zadat společně. Zadavatel může veřejnou zakázkuveřejnou zakázku zadat také společně s osobou, která nemá povinnost postupovat podle tohoto zákona.
(2)
Před zahájením zadávacího řízení uzavřou osoby, které se budou účastnit společného zadávání, písemnou smlouvu, která upraví jejich vzájemná práva a povinnosti související se zadávacím řízením a stanoví způsob jednání vůči třetím osobám.
(3)
Za dodržení tohoto zákona odpovídají při společném zadávání zúčastnění zadavatelé společně s výjimkou úkonů, které provádí zúčastněný zadavatel pouze svým jménem a na svůj účet.
§ 8
Společné zadávání za účasti zadavatelů z různých členských států
(1)
Zadává-li veřejnou zakázkuveřejnou zakázku více zadavatelů společně a alespoň jedna z těchto osob je zadavatelem podle práva jiného členského státu, je rozhodným právem pro zadávání veřejné zakázkyveřejné zakázky a jeho přezkum právo České republiky nebo právo takového členského státu. Rozhodné právo se určí
a)
mezinárodní smlouvou, nebo
b)
dohodou osob zúčastněných na společném zadávání, nepostupuje-li se podle písmene a).
(2)
Zadává-li veřejnou zakázkuveřejnou zakázku osoba, kterou založil nebo zřídil zadavatel společně s osobou, která je zadavatelem podle práva jiného členského státu, dohodnou se tito zadavatelé, že rozhodným právem pro zadávání veřejné zakázkyveřejné zakázky a jeho přezkum je právo členského státu, ve kterém takto založená nebo zřízená osoba
a)
má sídlo, nebo
b)
vykonává svou činnost.
§ 9
Centrální zadavatel
(1)
Centrálním zadavatelem je zadavatel podle § 4 odst. 1 nebo 3 anebo zadavatel podle práva jiného členského státu, který provádí centralizované zadávání spočívající v tom, že provádí zadávací řízení nebo zvláštní postupy podle části šesté, v nichž
a)
pořizuje dodávkydodávky či služby, které následně přenechá jednomu nebo více zadavatelům za cenu nikoliv vyšší, než za kterou byly pořízeny, nebo
b)
jiný zadavatel nebo zadavatelé pořizují dodávkydodávky, služby nebo stavební práce.
(2)
Za dodržení tohoto zákona odpovídá při centralizovaném zadávání centrální zadavatel. Zadavatel však odpovídá za dodržení tohoto zákona, pokud samostatně zadává veřejné zakázkyveřejné zakázky
a)
v rámci dynamického nákupního systému provozovaného centrálním zadavatelem, nebo
b)
na základě rámcové dohody uzavřené v rámci centralizovaného zadávání.
(3)
Platí, že uveřejňovací povinnost stanovená tímto zákonem je splněna, pokud ji při centralizovaném zadávání za zadavatele splní centrální zadavatel.
(4)
Okruh zadavatelů, pro které je centralizované zadávání prováděno, musí být vymezen v zadávací dokumentaci, a to jejich výčtem nebo jiným způsobem, který umožní účastníkům zadávacího řízení jejich identifikaci; to neplatí pro zadávací řízení, v němž
a)
se zavádí dynamický nákupní systém, nebo
b)
je v zadávací dokumentaci stanovena maximální cena za plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky, která nedosahuje limitu podle § 25.
(5)
Centrální zadavatel a zadavatel, pro něhož má být centralizované zadávání provedeno, jsou povinni nejpozději do okamžiku zadání veřejné zakázkyveřejné zakázky uzavřít písemnou smlouvu, v níž upraví svá vzájemná práva a povinnosti v souvislosti s centralizovaným zadáváním; tím není dotčen § 132 odst. 2. Tato smlouva může zahrnovat i další služby poskytované centrálním zadavatelem spojené se zadáváním veřejných zakázekveřejných zakázek.
(6)
Provádí-li centrální zadavatel centralizované zadávání výlučně sektorových veřejných zakázeksektorových veřejných zakázek, postupuje podle ustanovení tohoto zákona, která upravují sektorové veřejné zakázkysektorové veřejné zakázky.
(7)
Centrální zadavatel může pořizovat v rámci centralizovaného zadávání dodávky, služby nebo stavební práce i pro sebe.
(8)
Je-li centrální zadavatel zadavatelem podle práva jiného členského státu, je rozhodným právem pro zadávání veřejné zakázkyveřejné zakázky zadávané centrálním zadavatelem a jeho přezkum právo členského státu, ve kterém má sídlo.
§ 10
Zákaz spolupráce nebo volby práva
(1)
Postup podle § 8 nebo 9 není možný v případě koncesí podle § 174. V případě veřejných zakázekveřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti podle § 187 nelze postupovat podle § 8. Volba jiného práva členského státu podle § 8 nebo centrální zadávání podle § 9 není možná také, pokud by měla takto zadávaná veřejná zakázkaveřejná zakázka být zadávána postupem pro sektorovou veřejnou zakázkusektorovou veřejnou zakázku, ačkoliv se o sektorovou veřejnou zakázkusektorovou veřejnou zakázku podle části sedmé nejedná.
(2)
Prostřednictvím spolupráce zadavatele při zadávání veřejné zakázkyveřejné zakázky se zadavatel nesmí vyhýbat dodržování jiných právních předpisů.
§ 11
Vertikální spolupráce
(1)
Za zadání veřejné zakázkyzadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou uzavírá veřejný zadavatel s jinou právnickou osobou jako dodavatelemdodavatelem, pokud
a)
sám nebo společně s jinými veřejnými zadavateli ovládá tuto osobu obdobně jako své vnitřní organizační jednotky,
b)
v takto ovládané osobě nemá majetkovou účast jiná osoba než ovládající veřejný zadavatel nebo ovládající veřejní zadavatelé a
c)
více než 80 % celkové činnosti takto ovládané osoby je prováděno při plnění úkolů, které jí byly svěřeny ovládajícím veřejným zadavatelem nebo ovládajícími veřejnými zadavateli nebo jinými právnickými osobami, které ovládající veřejný zadavatel nebo veřejní zadavatelé rovněž ovládají jako své vnitřní organizační jednotky, bez ohledu na to, kdo je příjemcem plnění z uzavřené smlouvy.
(2)
Veřejný zadavatel ovládá právnickou osobu obdobně jako své vnitřní organizační jednotky, pokud má rozhodující vliv na strategické cíle i významná rozhodnutí takto ovládané právnické osoby. K takovému ovládání může docházet i ze strany jiné právnické osoby, která je sama týmž veřejným zadavatelem ovládána obdobně jako jeho vnitřní organizační jednotka.
(3)
Veřejní zadavatelé společně ovládají právnickou osobu podle odstavce 1 písm. a), pokud
a)
orgány s rozhodovacím oprávněním takto ovládané právnické osoby jsou složeny nebo ustaveny na základě jednání ve shodě všech společně ovládajících veřejných zadavatelů,
b)
ovládající veřejní zadavatelé mají společně rozhodující vliv na strategické cíle a významná rozhodnutí takto ovládané právnické osoby a
c)
takto ovládaná právnická osoba nesleduje žádné zájmy, které jsou v rozporu se zájmy ovládajících veřejných zadavatelů.
(4)
Za zadání veřejné zakázkyzadání veřejné zakázky se nepovažují případy, kdy právnická osoba ovládaná podle odstavce 1 písm. a) uzavře smlouvu s dodavatelemdodavatelem, v němž nemá přímou majetkovou účast žádná soukromá osoba a který je
a)
veřejným zadavatelem, který ji ovládá, nebo
b)
jinou právnickou osobou ovládanou veřejným zadavatelem podle písmene a).
(5)
Pro účely odstavce 4 se soukromou osobou rozumí jiná osoba než stát, veřejnoprávní korporace, jiná právnická osoba zřízená zákonem nebo právnická osoba, v níž mají účast pouze stát, veřejnoprávní korporace nebo jiná právnická osoba zřízená zákonem.
(6)
Odstavce 1 až 5 se použijí obdobně i pro zadavatele podle § 4 odst. 2.
(7)
Na organizační složku státu se pro účely vertikální spolupráce hledí jako na právnickou osobu.
§ 12
Horizontální spolupráce
Za zadání veřejné zakázkyzadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy výlučně mezi veřejnými zadavateli, pokud
a)
tato smlouva zakládá nebo provádí spolupráci mezi veřejnými zadavateli za účelem dosahování jejich společných cílů směřujících k zajišťování veřejných potřeb, které mají tito veřejní zadavatelé zajišťovat,
b)
se spolupráce podle písmene a) řídí pouze ohledy souvisejícími s veřejným zájmem a
c)
každý z těchto veřejných zadavatelů vykonává na otevřeném trhu méně než 20 % svých činností, kterých se spolupráce podle písmene a) týká.
§ 13
Podíl činnosti
(1)
Pro určení podílu činností podle § 11 odst. 1 písm. c) nebo § 12 písm. c) se bere v úvahu průměrný obrat, pokud je činnost, která je předmětem smlouvy, hrazena jejími příjemci v plné výši. Není-li možné takto postupovat, použijí se jako základ pro výpočet v případě vertikální spolupráce celkové náklady právnické osoby a v případě horizontální spolupráce náklady zadavatele vzniklé v souvislosti s činnostmi, kterých se tato spolupráce týká.
(2)
Podíl činností se vypočítá v souhrnu za 3 účetní období předcházející účetnímu období, ve kterém došlo k uzavření smlouvy. Vznikla-li nebo zahájila-li právnická osoba příslušnou činnost později nebo došlo k reorganizaci jejích činností, postačí, že dosažení podmínek podle odstavce 1 je věrohodné, zejména na základě plánů činnosti.
HLAVA III
DRUHY A REŽIMY VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK
Díl 1
Druhy veřejných zakázek
§ 14
(1)
Veřejnou zakázkouVeřejnou zakázkou na dodávky je veřejná zakázkaveřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věcí, zvířat nebo ovladatelných přírodních sil, pokud nejsou součástí veřejné zakázkyveřejné zakázky na stavební práce podle odstavce 3. Pořízením se rozumí zejména koupě, nájem nebo pacht. Pro účely věty první se za pořízení věci nepovažuje pořízení cenného papíru nebo jiného investičního nástroje12), obchodního závoduobchodního závodu, jeho samostatné organizační složky nebo podílu v obchodní korporaci.
(2)
Veřejnou zakázkouVeřejnou zakázkou na služby je veřejná zakázkaveřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytování jiných činností, než uvedených v odstavci 3.
(3)
Veřejnou zakázkouVeřejnou zakázkou na stavební práce je veřejná zakázkaveřejná zakázka, jejímž předmětem je
a)
poskytnutí činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázekveřejných zakázek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie3) (dále jen „hlavní slovník jednotného klasifikačního systému“),
b)
zhotovení stavby, nebo
c)
poskytnutí souvisejících projektových činností, pokud jsou zadávány společně se stavebními pracemi podle písmene a) nebo b).
(4)
Stavbou je pro účely tohoto zákona výsledek stavebních nebo montážních prací vytvářející jednotný celek, který je sám o sobě dostatečný k plnění hospodářské nebo technické funkce. Bez ohledu na právní formu spolupráce mezi zadavatelem a dodavatelemdodavatelem se za veřejnou zakázkuveřejnou zakázku na stavební práce považuje rovněž zhotovení stavby odpovídající požadavkům stanoveným zadavatelem, přičemž za odpovídající požadavkům stanoveným zadavatelem se považuje stavba, u níž má zadavatel rozhodující vliv na druh nebo projekt stavby.
§ 15
Hlavní předmět veřejné zakázky
(1)
Veřejné zakázkyVeřejné zakázky, které v sobě zahrnují více druhů veřejných zakázekveřejných zakázek, se zadávají v souladu s pravidly platnými pro druh veřejné zakázkyveřejné zakázky odpovídající hlavnímu předmětu této veřejné zakázkyveřejné zakázky.
(2)
Obsahují-li veřejné zakázkyveřejné zakázky dodávkydodávky i služby a nejedná se o veřejnou zakázkuveřejnou zakázku na stavební práce, určí se hlavní předmět podle části předmětu veřejné zakázkyveřejné zakázky s vyšší předpokládanou hodnotou.
(3)
V ostatních případech se hlavní předmět určí podle základního účelu veřejné zakázkyveřejné zakázky.
Díl 2
Předpokládaná hodnota
§ 16
Předpokládaná hodnota veřejné zakázky
(1)
Zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázkyveřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázkyveřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázkyveřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.
(2)
Do předpokládané hodnoty veřejné zakázkyveřejné zakázky se zahrne hodnota všech plnění, která mohou vyplývat ze smlouvy na veřejnou zakázkuveřejnou zakázku, není-li dále stanoveno jinak.
(3)
Do předpokládané hodnoty veřejné zakázkyveřejné zakázky se zahrne předpokládaná hodnota změn závazků ze smlouvy, jejichž možnost byla vyhrazena v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci podle § 100. Pokud si zadavatel vyhradí plnění podle § 100 odst. 3, uvede v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci předpokládanou hodnotu vyhrazeného plnění.
(4)
Do předpokládané hodnoty veřejné zakázkyveřejné zakázky se zahrne i předpokládaná výše cen, odměn nebo jiných plateb, které zadavatel poskytne dodavatelůmdodavatelům v souvislosti s jejich účastí v zadávacím řízení.
(5)
Předpokládaná hodnota veřejné zakázkyveřejné zakázky se stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázkyzadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.
(6)
Předpokládaná hodnota veřejné zakázkyveřejné zakázky zadávané v zadávacím řízení se stanoví na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění; nemá-li zadavatel k dispozici takové údaje nebo informace, vychází z informací získaných průzkumem trhu, předběžnými tržními konzultacemi nebo jiným vhodným způsobem. Nebyla-li veřejná zakázkaveřejná zakázka zadána v zadávacím řízení, použijí se pro stanovení předpokládané hodnoty cena nebo údaje rozhodné pro její určení uvedené ve smlouvě na veřejnou zakázkuveřejnou zakázku.
§ 17
Provozní jednotky
(1)
Zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázkyveřejné zakázky za všechny své provozní jednotky.
(2)
Jde-li však o provozní jednotku s funkční samostatností při zadávání veřejných zakázekveřejných zakázek nebo některých jejich kategorií, může se předpokládaná hodnota veřejné zakázkyveřejné zakázky stanovit na úrovni této jednotky.
§ 18
Předpokládaná hodnota veřejné zakázky rozdělené na části
(1)
Je-li veřejná zakázkaveřejná zakázka rozdělena na části, stanoví se předpokládaná hodnota podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí bez ohledu na to, zda je veřejná zakázkaveřejná zakázka zadávána
a)
v jednom nebo více zadávacích řízeních, nebo
b)
zadavatelem samostatně nebo ve spolupráci s jiným zadavatelem nebo jinou osobou.
(2)
Součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázkyveřejné zakázky podle odstavce 1 musí zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Kromě případů uvedených v odstavci 3 musí být každá část veřejné zakázkyveřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázkyveřejné zakázky.
(3)
Jednotlivá část veřejné zakázkyveřejné zakázky může být zadávána postupy odpovídajícími předpokládané hodnotě této části v případě, že celková předpokládaná hodnota všech takto zadávaných částí veřejné zakázkyveřejné zakázky nepřesáhne 20 % souhrnné předpokládané hodnoty a že předpokládaná hodnota jednotlivé části veřejné zakázkyveřejné zakázky je nižší než částka stanovená nařízením vlády.
§ 19
Předpokládaná hodnota veřejných zakázek pravidelné povahy
(1)
Předpokládaná hodnota veřejné zakázkyveřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávkydodávky nebo služby, se stanoví jako
a)
skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávkydodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo
b)
součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávekdodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle písmene a).
(2)
Má-li být smlouva uzavřena na dobu delší než 12 měsíců, upraví se předpokládaná hodnota veřejné zakázkyveřejné zakázky stanovená podle odstavce 1 podle § 20 nebo 21.
(3)
Za veřejné zakázkyveřejné zakázky podle odstavce 1 se nepovažují veřejné zakázkyveřejné zakázky,
a)
u kterých je jednotková cena jejich předmětu v době podle odstavce 1 písm. a) proměnlivá,
b)
kterými zadavatel pořizuje dodávky či služby opakovaně podle svých aktuálních potřeb a
c)
jejichž předpokládaná hodnota určená postupem podle odstavce 1 a 2 nedosahuje limitu podle § 25.
§ 20
Zvláštní pravidla pro předpokládanou hodnotu veřejných zakázek na dodávky
Pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázkyveřejné zakázky na dodávkydodávky je rozhodná u smlouvy na dobu
a)
určitou předpokládaná výše úplaty za celou dobu trvání smlouvy,
b)
neurčitou nebo jejíž trvání nelze přesně vymezit předpokládaná výše úplaty za 48 měsíců.
§ 21
Zvláštní pravidla pro předpokládanou hodnotu veřejných zakázek na služby
(1)
Pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázkyveřejné zakázky na služby, u které se nestanoví celková smluvní cena, je rozhodná předpokládaná výše úplaty
a)
za celou dobu trvání smlouvy, je-li doba trvání smlouvy rovna 48 měsíců nebo kratší,
b)
za 48 měsíců u smlouvy na dobu neurčitou, nebo smlouvy s dobou trvání delší než 48 měsíců.
(2)
Do předpokládané hodnoty musí zadavatel také zahrnout
a)
u pojišťovacích služeb pojistné, provizi a jiné související platby,
b)
u bankovních a finančních služeb poplatky, provize, úroky a jiné související platby,
c)
při projektové činnosti honoráře, provize a jiné související odměny.
§ 22
Zvláštní pravidla pro předpokládanou hodnotu veřejných zakázek na stavební práce
Poskytuje-li zadavatel dodavatelidodavateli dodávkydodávky, služby nebo stavební práce, které jsou nezbytné pro poskytnutí zadavatelem požadovaných stavebních prací, zahrne jejich hodnotu do předpokládané hodnoty veřejné zakázkyveřejné zakázky.
§ 23
Předpokládaná hodnota ve zvláštních případech
(1)
Pro stanovení předpokládané hodnoty rámcové dohody nebo dynamického nákupního systému je rozhodná souhrnná předpokládaná hodnota všech veřejných zakázekveřejných zakázek, které mohou být na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému zadány.
(2)
V případě řízení o inovačním partnerství zadavatel stanoví celkovou předpokládanou hodnotu výzkumných a vývojových činností, které proběhnou ve všech fázích inovačního partnerství, a celkovou předpokládanou hodnotu dodávekdodávek, služeb nebo stavebních prací, které mohou být v rámci inovačního partnerství vyvinuty a pořízeny; předpokládanou hodnotou veřejné zakázkyveřejné zakázky je součet předpokládaných hodnot podle věty první.
Díl 3
Režim veřejné zakázky
§ 24
Režim veřejné zakázkyveřejné zakázky se určí podle její předpokládané hodnoty, pokud nejde o zjednodušený režim podle § 129. Zadavatel je povinen dodržet režim určený při zahájení zadávacího řízení, a to i v případě, že by byl oprávněn použít jiný režim.
§ 25
Nadlimitní veřejná zakázka
Nadlimitní veřejnou zakázkouNadlimitní veřejnou zakázkou je veřejná zakázkaveřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie4). Nadlimitní veřejnou zakázkuNadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté, pokud není zadávána podle části páté až sedmé, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.
§ 26
Podlimitní veřejná zakázka
(1)
Podlimitní veřejnou zakázkouPodlimitní veřejnou zakázkou je veřejná zakázkaveřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 a přesahuje hodnoty stanovené v § 27.
(2)
Podlimitní veřejnou zakázkuPodlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v podlimitním režimu podle části třetí, pokud ji nezadává ve zjednodušeném režimu, nebo u ní neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.
§ 27
Veřejná zakázka malého rozsahu
Veřejnou zakázkouVeřejnou zakázkou malého rozsahu je veřejná zakázkaveřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázkyveřejné zakázky
a)
na dodávkydodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč, nebo
b)
na stavební práce částce 6 000 000 Kč.
§ 28
Vymezení některých dalších pojmů
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
zadávacími podmínkamizadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené
1.
podmínky průběhu zadávacího řízení,
2.
podmínky účasti v zadávacím řízení,
3.
pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídekpředběžných nabídek nebo řešení,
4.
pravidla pro hodnocení nabídeknabídek,
5.
další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázkuveřejnou zakázku podle § 104,
b)
zadávací dokumentací veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínkyzadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 a výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení,
c)
kvalifikací způsobilost a schopnost dodavateledodavatele plnit veřejnou zakázkuveřejnou zakázku,
d)
žádostí o účast údaje nebo doklady prokazující kvalifikaci dodavatele, které dodavatel podal písemně zadavateli na základě zadávací dokumentace nebo výzvy k podání žádostí o účast,
e)
předběžnou nabídkou údaje nebo doklady, které dodavatel podal písemně zadavateli na základě zadávací dokumentace nebo výzvy k podání předběžných nabídek,
f)
nabídkou údaje nebo doklady, které dodavatel podal písemně zadavateli na základě zadávací dokumentace nebo výzvy k podání nabídek,
g)
identifikačními údajiidentifikačními údaji obchodní firma nebo název, sídlo, právní forma, jde-li o právnickou osobu, a obchodní firma nebo jméno nebo jména a příjmení, jde-li o fyzickou osobu,
h)
vybraným dodavatelemvybraným dodavatelem účastník zadávacího řízení, kterého zadavatel vybral k uzavření smlouvy,
i)
elektronickým nástrojemelektronickým nástrojem programové vybavení, případně jeho součásti, které jsou spojeny se sítí nebo službou elektronických komunikací a umožňují prostřednictvím této sítě nebo služby příjem
1.
nabídeknabídek,
2.
předběžných nabídekpředběžných nabídek,
3.
žádostí o účast,
4.
žádosti o zařazení do systému kvalifikace podle § 166 odst. 5,
5.
žádostí o účast nebo návrhů v soutěži o návrhsoutěži o návrh, nebo
6.
aukčních hodnot v elektronické aukcielektronické aukci,
v elektronické podobě, včetně jejich zpracování zahrnujícího digitální kompresi a uchovávání dat a pořízenípořízení záznamů o provedených úkonech, jež jsou nedílnou součástí jejich programového vybavení,
j)
profilem zadavateleprofilem zadavatele elektronický nástrojelektronický nástroj, který umožňuje neomezený dálkový přístup a na kterém zadavatel uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkámveřejným zakázkám,
k)
životním cyklemživotním cyklem všechny po sobě jdoucí nebo provázané fáze, zahrnující výzkum a vývoj, pokud mají být provedeny, výrobu, obchod a jeho podmínky, přepravu, užívání a údržbu, po celou dobu existence předmětu dodávkydodávky nebo stavby nebo poskytování služby, od získání surovin nebo vytvoření zdrojů po odstranění, likvidaci a ukončení služby nebo používání,
l)
štítkemštítkem dokument, osvědčení nebo potvrzení dokládající, že dodávkadodávka, služba, stavební práce, proces nebo postup splňují určité požadavky,
m)
elektronickou aukcíelektronickou aukcí opakující se elektronický proces, v jehož rámci účastníci zadávacího řízení prostřednictvím elektronického nástrojeelektronického nástroje předkládají nové snížené nabídkové ceny, nebo nové hodnoty odpovídající jiným kritériím hodnocení, a který umožňuje sestavit aktuální pořadí nabídeknabídek při použití automatických metod jejich hodnocení,
n)
vojenským materiálemvojenským materiálem zbraně, střelivo a další materiál, který je speciálně určen, zkonstruován nebo přizpůsoben pro vojenské účely; seznam vojenského materiáluvojenského materiálu je uveden v příloze č. 1 k tomuto zákonu,
o)
mimořádně nízkou nabídkovou cenou nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázkyveřejné zakázky,
p)
sociálně odpovědným zadáváním postup podle tohoto zákona, při kterém má zadavatel povinnost zohlednit například pracovní příležitosti, sociální začlenění, důstojné pracovní podmínky a další sociálně relevantní hlediska spojená s veřejnou zakázkouveřejnou zakázkou,
q)
environmentálně odpovědným zadáváním postup podle tohoto zákona, při kterém má zadavatel povinnost zohlednit například dopad na životní prostředí, trvale udržitelný rozvoj, životní cyklusživotní cyklus dodávkydodávky, služby nebo stavební práce a další environmentálně relevantní hlediska spojená s veřejnou zakázkouveřejnou zakázkou,
r)
inovaci implementace nového nebo značně zlepšeného produktu, služby nebo postupu související s předmětem veřejné zakázkyveřejné zakázky.
(2)
K žádosti o účast, předběžné nabídce nebo nabídce, která nebyla zadavateli doručena ve lhůtě nebo způsobem stanoveným v zadávací dokumentaci nebo ve výzvě uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu, se nepřihlíží.
HLAVA IV
VÝJIMKY
§ 29
Obecné výjimky
(1)
Zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázkuveřejnou zakázku v zadávacím řízení,
a)
pokud by provedení zadávacího řízení ohrozilo ochranu základních bezpečnostních zájmů České republiky a současně nelze učinit takové opatření, které by provedení zadávacího řízení umožňovalo,
b)
jestliže by došlo k vyzrazení utajované informaceutajované informace5)
1.
uveřejněním oznámení o zahájení zadávacího řízení,
2.
uveřejněním písemné výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, nebo
3.
zpřístupněním nebo poskytnutím zadávací dokumentace, pokud nelze učinit opatření podle § 36 odst. 8, které by provedení zadávacího řízení umožňovalo,
c)
jde-li o zadávání nebo plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky v rámci zvláštních bezpečnostních opatření stanovených jinými právními předpisy6) a současně nelze učinit takové opatření, které by provedení zadávacího řízení umožňovalo,
d)
jestliže je jejím hlavním účelem umožnit zadavateli poskytování nebo provozování veřejné komunikační sítě nebo poskytování jedné či více služeb elektronických komunikací7) veřejnosti,
e)
je-li zadávána podle zvláštních pravidel stanovených mezinárodní smlouvou uzavřenou mezi Českou republikou a jiným než členským státem nebo jeho částí a zahrnuje dodávky, služby nebo stavební práce určené pro společnou realizaci nebo využití projektu smluvními stranami; uzavření takové smlouvy sdělí Česká republika Evropské komisi,
f)
je-li zadávána podle závazných pravidel mezinárodní organizace,
g)
je-li zadávána podle pravidel mezinárodní organizace nebo mezinárodní finanční instituce a
1.
je plně hrazena touto organizací nebo institucí, nebo
2.
je z převážné části hrazena touto organizací nebo institucí a zadavatel se s ní dohodl na použití takových pravidel pro zadávání veřejné zakázkyveřejné zakázky,
h)
jejímž předmětem je nabytí, nájem nebo pacht existující věci nemovité nebo s ní souvisejících věcných práv,
i)
jde-li o veřejnou zakázkuveřejnou zakázku na služby
1.
zadávanou provozovatelem televizního nebo rozhlasového vysílání8) nebo poskytovatelem audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání9) spočívající v nabývání, přípravě, výrobě nebo společné výrobě programového obsahu určeného pro vysílání nebo distribuci, nebo
2.
na nákup vysílacího času nebo poskytnutí programů uživatelům, která je zadávána provozovatelům televizního nebo rozhlasového vysílání nebo poskytovatelům audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání,
j)
jde-li o rozhodčí, smírčí nebo obdobné činnosti,
k)
jde-li o právní služby,
1.
které poskytuje advokátadvokát v rámci zastupování klienta v soudním, rozhodčím, smírčím nebo správním řízení před soudem, tribunálem nebo jiným veřejným orgánem nebo v řízení před mezinárodními orgány pro řešení sporů,
2.
které poskytuje advokátadvokát při přípravě na řízení uvedená v bodě 1, nebo pokud okolnosti nasvědčují tomu, že dotčená věc se s vysokou pravděpodobností stane předmětem řízení uvedeného v bodě 1,
3.
které musí poskytovat notář na základě jiného právního předpisu10) v rámci osvědčování a ověřování listin, nebo
4.
při kterých na základě jiného právního předpisu11), byť i příležitostně, vykonává dodavatel veřejnou moc,
l)
jde-li o
1.
finanční služby v souvislosti s vydáním, nákupem, prodejem nebo jiným převodem cenných papírů, včetně zaknihovaných cenných papírů, nebo jiných investičních nástrojů12),
2.
služby poskytované Českou národní bankoubankou při výkonu její působnosti podle jiného právního předpisu13), nebo
3.
operace prováděné pomocí Evropského nástroje finanční stability a Evropského stabilizačního mechanismu,
m)
jde-li o úvěr nebo zápůjčku,
n)
jde-li o služby uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu poskytované osobami založenými za jiným účelem, než je dosahování zisku,
o)
jde-li o veřejnou přepravu cestujících po železniční dráze14),
p)
jde-li o služby zadávané politickou stranou nebo politickým hnutím v rámci volební kampaně, jejichž předmětem je reklamní kampaň, výroba propagačních filmů, nebo výroba propagačního videa,
q)
jde-li o veřejnou zakázkuveřejnou zakázku na služby zadávanou veřejným zadavatelem jinému veřejnému zadavateli nebo několika veřejným zadavatelům na základě výhradního práva přiznaného právním předpisem nebo uděleného na základě právního předpisu,
r)
jde-li o veřejnou zakázkuveřejnou zakázku, jejímž předmětem jsou služby ve výzkumu a vývoji, s výjimkou činností uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu, pokud
1.
cena za provedení výzkumu a vývoje je hrazena výlučně zadavatelem a
2.
výsledek takového výzkumu a vývoje využívá výhradně zadavatel ke své činnosti,
s)
jde-li o veřejnou zakázkuveřejnou zakázku, jejímž předmětem je výroba vojenského materiáluvojenského materiálu nebo obchod s ním, včetně přímo souvisejících služeb nebo stavebních prací, a tento postup je nezbytný k ochraně podstatných bezpečnostních zájmů České republiky, přičemž tento postup nesmí nepříznivě ovlivnit podmínky hospodářské soutěže na vnitřním trhu Evropské unie s výrobky, které nejsou určeny výlučně k vojenským účelům, nebo
t)
jde-li o veřejnou zakázkuveřejnou zakázku, jejíž zadávání se řídí zvláštními pravidly v návaznosti na mezinárodní smlouvu týkající se pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky nebo vyslání ozbrojených sil České republiky nebo ozbrojených bezpečnostních sborů České republiky (dále jen „ozbrojené složky České republiky“) na území jiných států, jíž je Česká republika vázána.
(2)
Veřejný zadavatel vykonávající relevantní činnost podle § 153 odst. 1 písm. h) bodu 1 není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázkuveřejnou zakázku zadávanou za účelem poskytování
a)
služby spojené s elektronickou poštou a uskutečňované výhradně elektronickou cestou, zejména zabezpečený přenos zakódovaných dokumentů elektronickou cestou, služby správy adres nebo přenosu doporučené elektronické pošty,
b)
služby podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu,
c)
filatelistické služby, nebo
d)
logistické služby spojující fyzické doručení nebo uskladnění s jinými nepoštovními činnostmi podle § 153 odst. 1 písm. h) bodu 2.
§ 30
Výjimky pro podlimitní veřejné zakázky
Zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení podlimitní veřejnou zakázkupodlimitní veřejnou zakázku
a)
na dodávkydodávky nebo na služby přímo související s návštěvami ústavních činitelů jiných států a jimi zmocněných zástupců v České republice a na tlumočnické služby související s návštěvami ústavních činitelů České republiky a jimi zmocněných zástupců v zahraničí,
b)
na dodávkydodávky, služby nebo stavební práce poskytované Vězeňskou službouVězeňskou službou České republiky České republice,
c)
na dodávkydodávky nebo služby související s poskytováním humanitární pomoci15),
d)
zadávanou zpravodajskou službou podle zákona o zpravodajských službách,
e)
zadávanou zastupitelským úřadem České republiky v zahraničí nebo organizační složkou státu působící a hospodařící v zahraničí,
f)
jejímž předmětem je pořízenípořízení, údržba nebo obnova majetku České republiky v zahraničí,
g)
jejímž předmětem je nabytí věci nebo souboru věcí do sbírky muzejní povahy16), kulturní památky17) nebo jiného předmětu kulturní hodnoty18),
h)
na nákup knih a jiných informačních zdrojů do knihovních fondů,
i)
jejímž předmětem je pořízenípořízení zvířete za účelem chovu nebo plemenitby, nebo pro potřeby plnění úkolů ozbrojených složek České republiky,
j)
zadávanou pro ozbrojené složky České republiky, jejímž předmětem je výroba, koupě nebo oprava výrobků, jejich součástí a náhradních dílů, které jsou vzhledem ke svým charakteristickým technicko-konstrukčním vlastnostem posuzovány jako zkonstruované nebo přizpůsobené pro použití v těchto složkách nebo jsou v nich hromadně užívány k zabezpečení úkolů obrany a bezpečnosti státu,
k)
zadávanou za účelem zajištění obranyschopnosti České republiky Ministerstvem obrany osobě, v níž má výlučnou majetkovou účast, nebo mezi takovými osobami navzájem,
l)
zadávanou v době nasazení ozbrojených složek České republiky mimo území Evropské unieúzemí Evropské unie a operační potřeby vyžadují, aby byly zadány dodavatelům umístěným v oblasti těchto operací,
m)
zadávanou Finančním analytickým úřadem za účelem zajišťování boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zajišťování provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,
n)
zadávanou Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost za účelem zajišťování kybernetické bezpečnosti České republiky,
o)
zadávanou zadavatelem, který je spolkem, pobočnému spolku,
p)
zadávanou příjemcem podpory od veřejného zadavatele na dodávky nebo služby související s podporou práce s dětmi a mládeží, nebo
q)
na dodávky nebo služby zadávanou dodavateli se statusem integračního sociálního podniku.
§ 31
Výjimka pro veřejné zakázky malého rozsahu
Zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázkuveřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6 odst. 1 až 3.
HLAVA V
SMÍŠENÁ ZAKÁZKA
§ 32
(1)
Pro účely tohoto zákona se smíšenou zakázkou rozumí zakázka, která je z části veřejnou zakázkouveřejnou zakázkou, kterou je zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení, a z části zakázkou, na niž se tato povinnost nevztahuje.
(2)
V případě smíšené zakázky, jejíž části jsou objektivně oddělitelné, může zadavatel její jednotlivé části zadávat samostatně nebo ji zadat jako jednu veřejnou zakázkuveřejnou zakázku.
(3)
Pokud zadavatel smíšenou zakázku zadává jako jednu veřejnou zakázkuveřejnou zakázku a nejde o případ podle odstavce 4, musí ji zadat v zadávacím řízení. Předpokládanou hodnotu smíšené zakázky zadavatel stanoví podle hodnoty části, kterou je povinen zadat v zadávacím řízení.
(4)
Zadavatel není povinen smíšenou zakázku zadat v zadávacím řízení, pokud jsou její části objektivně neoddělitelné a
a)
na jednu z částí se vztahuje výjimka podle § 29 odst. 1 písm. a), b), c) nebo s),
b)
část veřejné zakázkyveřejné zakázky není zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení a zbývající část je veřejnou zakázkouveřejnou zakázkou v oblasti obrany nebo bezpečnosti, nebo
c)
část veřejné zakázkyveřejné zakázky není zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení a tato část tvoří hlavní předmět dané smíšené zakázky.
ČÁST DRUHÁ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ O ZADÁVACÍCH ŘÍZENÍCH
§ 33
Předběžné tržní konzultace
Zadavatel je oprávněn vést tržní konzultace s odborníky či dodavateli s cílem připravit zadávací podmínkyzadávací podmínky a informovat dodavatele o svých záměrech a požadavcích, pokud to nenarušuje hospodářskou soutěž; ustanovení § 211 odst. 3 se použije obdobně.
§ 34
Předběžné oznámení
Zadavatel je oprávněn uveřejnit formou předběžného oznámení svůj úmysl zahájit zadávací řízení. V takovém případě zadavatel odešle předběžné oznámení k uveřejnění způsobem podle § 212.
§ 35
Veřejné zakázky rozdělené na části
Zadavatel může rozdělit veřejnou zakázkuveřejnou zakázku na více částí, pokud tím neobejde povinnosti stanovené tímto zákonem. Pokud zadavatel zadává více částí veřejné zakázkyveřejné zakázky v jednom zadávacím řízení, vymezí rozsah těchto částí a stanoví pravidla pro účast dodavateledodavatele v jednotlivých částech a pro zadání těchto částí.
§ 36
Zadávací podmínky
(1)
Zadávací podmínkyZadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelůmdodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.
(2)
Zadávací podmínkyZadávací podmínky zadavatel uvede v zadávací dokumentaci nebo ve výzvě uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu anebo je sdělí účastníkům zadávacího řízení při jednání.
(3)
Zadávací podmínkyZadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelůmdodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavateledodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínekzadávacích podmínek na dodavateledodavatele.
(4)
Pokud některou část zadávací dokumentace nebo výzvy uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu vypracovala osoba odlišná od zadavatele, s výjimkou advokátaadvokáta nebo daňového poradce, označí zadavatel tuto část spolu s identifikací osoby, která ji vypracovala. Pokud zadávací dokumentace nebo výzva uvedená v příloze č. 6 k tomuto zákonu obsahuje informace, které jsou výsledkem předběžné tržní konzultace, zadavatel označí v zadávací dokumentaci nebo výzvě uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu tyto informace, identifikuje osoby, které se na předběžné tržní konzultaci podílely, a uvede všechny podstatné informace, které byly obsahem předběžné tržní konzultace.
(5)
Zadavatel je oprávněn stanovit lhůty potřebné k průběhu zadávacího řízení. Délka lhůt musí být stanovena tak, aby byla zajištěna přiměřená doba pro vyžadované úkony dodavatelůdodavatelů.
(6)
Je-li to vhodné, může zadavatel umožnit prohlídku místa plnění.
(7)
Zadávací podmínkyZadávací podmínky mohou být po zahájení zadávacího řízení změněny nebo doplněny, pouze stanoví-li tak tento zákon.
(8)
Zadavatel může požadovat, aby dodavateldodavatel přijal přiměřená opatření k ochraně důvěrné povahy informací, které zadavatel poskytuje nebo zpřístupňuje v průběhu zadávacího řízení.
(9)
Zadavatel může všem nebo některým účastníkům zadávacího řízení udělit ceny nebo platby, pokud pravidla pro jejich udělení stanoví v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci. Ceny nebo platby zadavatel účastníkům neudělí, pokud tomu brání mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí.
§ 37
Podmínky účasti v zadávacím řízení
(1)
Podmínky účasti v zadávacím řízení může zadavatel stanovit jako
a)
podmínky kvalifikace,
b)
technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázkyveřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázkuveřejnou zakázku,
c)
obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázkyveřejné zakázky, nebo
d)
zvláštní podmínky plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázkyveřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázkyveřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.
(2)
Zadavatel může stanovit požadavky na obsah, formu nebo způsob podání žádostí o účast, předběžných nabídekpředběžných nabídek nebo nabídeknabídek.
(3)
Zadavatel nesmí jako podmínku účasti v zadávacím řízení požadovat určitou právní formu dodavateledodavatele.
(4)
Zadavatel nesmí jako podmínku účasti v zadávacím řízení požadovat určitou formu spolupráce dodavatelůdodavatelů nabízejících plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky společně. Je-li to pro řádné plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky nezbytné, může zadavatel v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci připustit nebo požadovat, aby vybraní dodavatelévybraní dodavatelé, nabízející plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky společně, přijali určitou formu spolupráce pro plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky.
(5)
Zadavatel musí připustit účast fyzických i právnických osob v zadávacím řízení i v případě, že služba, která má být v rámci plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky poskytnuta, může být podle českých právních předpisů poskytována pouze osobou fyzickou nebo pouze osobou právnickou, je-li dodavateldodavatel oprávněn poskytovat tuto službu podle práva členského státu, ve kterém má sídlo.
(6)
Zadavatel může vyhradit účast v zadávacím řízení určitým dodavatelůmdodavatelům podle § 38.
(7)
Vláda může nařízením stanovit
a)
některé závazné podmínky účasti v zadávacím řízení v určitých kategoriích veřejných zakázekveřejných zakázek a rozsah jejich používání, nebo
b)
bližší podmínky pro posuzování přiměřenosti některých podmínek účasti v zadávacím řízení a rozsah jejich používání.
§ 37a
Podmínka účasti v zadávacím řízení na dodávku potravin
Veřejný zadavatel může v zadávacím řízení na dodávkudodávku potravin stanovit jako podmínku účasti v zadávacím řízení dodání
a)
místní nebo regionální potraviny z krátkého dodavatelského řetězce,
b)
potraviny splňující certifikovaná schémata kvality nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin53), nebo
c)
potraviny produkované v systému ekologického zemědělství.
§ 38
Vyhrazené veřejné zakázky
(1)
Stanoví-li tak zadavatel v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, může se zadávacího řízení účastnit pouze dodavatel se statusem integračního sociálního podniku nebo dodavatel, který je zaměstnavatelem na chráněném trhu práce.
(2)
Splnění podmínek výhrady podle odstavce 1 dodavatel prokazuje ve vztahu k České republice předložením
a)
odkazu na zápis dodavatele v registru integračních sociálních podniků, nebo
b)
potvrzení Úřadu práce České republiky o tom, že je zaměstnavatelem na chráněném trhu práce.
(3)
Zadávacího řízení, v němž zadavatel stanovil výhradu podle odstavce 1, se může účastnit i dodavatel se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, který předloží výpis ze zahraniční evidence obdobné registru integračních sociálních podniků; není-li takové evidence, použije se přiměřeně § 81.
(4)
Splnění podmínek podle odstavce 1 není možné prokázat prostřednictvím jiných osob. Při společné účasti v zadávacím řízení prokazuje splnění podmínek podle odstavce 1 každý účastník zadávacího řízení samostatně. Ustanovení § 88 se použije přiměřeně.
§ 39
Průběh zadávacího řízení
(1)
Zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínkyzadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6.
(2)
V průběhu zadávacího řízení zadavatel vybírá z účastníků zadávacího řízení vybraného dodavatelevybraného dodavatele na základě
a)
posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení,
b)
snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídekpředběžných nabídek nebo řešení, pokud je tímto zákonem pro zvolený druh zadávacího řízení připuštěno a zadavatel si je vyhradil,
c)
hodnocení nabídeknabídek,
d)
pravidel pro zákaz zadání veřejné zakázkyzadání veřejné zakázky podle § 48a.
(3)
Pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídekpředběžných nabídek nebo řešení nebo hodnocení nabídeknabídek zadavatel stanoví kritéria, která vyjadřují objektivní a ověřitelné skutečnosti související s
a)
předmětem veřejné zakázkyveřejné zakázky, včetně vlivu předmětu veřejné zakázkyveřejné zakázky na životní prostředí nebo sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázkyveřejné zakázky, nebo
b)
kvalifikací dodavateledodavatele.
(4)
Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, může zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení před hodnocením nabídeknabídek nebo až po hodnocení nabídeknabídek. U vybraného dodavatelevybraného dodavatele musí zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a hodnocení jeho nabídkynabídky vždy.
(5)
V průběhu zadávacího řízení zadavatel vychází z údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů. Zadavatel si může údaje, doklady, vzorky nebo modely opatřovat také sám, pokud nejde o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které budou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Vzorky může zadavatel podrobovat zkouškám a vycházet z výsledků těchto zkoušek.
(6)
Předložil-li účastník zadávacího řízení vzorky, je zadavatel povinen mu tyto vzorky na jeho písemnou žádost po ukončení zadávacího řízení bez zbytečného odkladu vrátit nebo uhradit jejich hodnotu. Zadavatel si může v zadávací dokumentaci nebo ve výzvě uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu vyhradit povinnost dodavatele převzít po ukončení zadávacího řízení předložené vzorky.
§ 40
Zadávací lhůta
(1)
Zadavatel může stanovit zadávací lhůtu, po kterou účastníci zadávacího řízení nesmí ze zadávacího řízení odstoupit. Počátkem zadávací lhůty je konec lhůty pro podání nabídek. Zadávací lhůta musí být stanovena přiměřeně s ohledem na druh zadávacího řízení a na předmět veřejné zakázkyveřejné zakázky.
(2)
Zadávací lhůta se prodlužuje o dobu,
a)
ve které zadavatel nesmí uzavřít smlouvu podle § 246, podle rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) nebo podle uloženého předběžného opatření, nebo
b)
na které se zadavatel dohodl s účastníky zadávacího řízení.
(3)
Informaci o době zákazu uzavření smlouvy zadavatel do 5 pracovních dnů od doručení písemné žádosti účastníka zadávacího řízení odešle všem účastníkům zadávacího řízení nebo uveřejní na profilu zadavateleprofilu zadavatele. Poskytnutím informace je žádost vyřízena a případné změny v obsahu informace po jejím poskytnutí se již na základě této žádosti neposkytují.
(4)
Neodešle-li zadavatel oznámení o výběru dodavatele v zadávací lhůtě, je zadávací řízení ukončeno uplynutím 3 měsíců od skončení zadávací lhůty. Pokud je rozhodnutí o výběru dodavatele odeslané v zadávací lhůtě následně zrušeno zadavatelem opatřením k nápravě podle § 49 odst. 1 nebo § 245 odst. 1, hledí se na něj pro účely věty první, jako by nebylo odesláno.
(5)
Při ukončení zadávacího řízení podle odstavce 4 se § 53 odst. 8 a § 128 odst. 1 a 2 použijí přiměřeně.
(6)
V případě ukončení zadávacího řízení podle odstavce 4 zadavatel uhradí účastníku zadávacího řízení na základě jeho písemné žádosti účelně vynaložené náklady spojené s jeho účastí v zadávacím řízení. Právo na náhradu účelně vynaložených nákladů zaniká, pokud nebylo u zadavatele uplatněno ve lhůtě 6 měsíců od uveřejnění oznámení podle § 53 odst. 8, § 128 odst. 2 nebo § 129a odst. 6.
§ 41
Jistota
(1)
Stanovil-li zadavatel zadávací lhůtu, může v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci požadovat, aby účastník zadávacího řízení poskytl ve lhůtě pro podání nabídeknabídek jistotu.
(2)
Výši jistoty stanoví zadavatel v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci v absolutní částce ve výši do 2 % předpokládané hodnoty veřejné zakázkyveřejné zakázky nebo do 5 % předpokládané hodnoty veřejné zakázkyveřejné zakázky, jestliže v zadávacím řízení bude použita elektronická aukceelektronická aukce.
(3)
Jistotu poskytne účastník zadávacího řízení formou
a)
složení peněžní částky na účet zadavatele (dále jen „peněžní jistota“),
b)
bankovní záruky ve prospěch zadavatele, nebo
c)
pojištění záruky ve prospěch zadavatele.
(4)
Účastník zadávacího řízení prokáže v nabídcenabídce poskytnutí jistoty
a)
sdělením údajů o provedené platbě zadavateli, jde-li o peněžní jistotu, nebo
b)
předložením dokladu bankybanky nebo pojišťovny prokazujícího povinnost bankybanky nebo pojišťovny vyplatit zadavateli jistotu na základě jeho sdělení o splnění podmínek podle odstavce 7, jde-li o bankovní záruku nebo pojištění záruky.
(5)
Je-li jistota poskytnuta formou bankovní záruky nebo pojištění záruky, je účastník zadávacího řízení povinen zajistit její platnost po celou dobu trvání zadávací lhůty. Zadavatel může v zadávacích podmínkáchzadávacích podmínkách požadovat, aby doklady podle odstavce 4 písm. b) byly předloženy v originále nebo úředně ověřené kopii.
(6)
Zadavatel vrátí bez zbytečného odkladu peněžní jistotu včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem nebo odešle dodavateli údaje či doklady nezbytné k uvolnění jistoty
a)
po uplynutí zadávací lhůty,
b)
poté, co účastníku zadávacího řízení zanikne jeho účast v zadávacím řízení před koncem zadávací lhůty, nebo
c)
po ukončení zadávacího řízení.
(7)
Zadavatel má právo na plnění z jistoty včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem, pokud účastníku zadávacího řízení v zadávací lhůtě zanikla účast v zadávacím řízení po vyloučení podle § 122 odst. 8 nebo § 124 odst. 2.
§ 42
Komise a přizvaní odborníci
(1)
Zadavatel může k provádění úkonů podle tohoto zákona pověřit komisi; tím nejsou dotčeny jiné právní předpisy upravující způsob rozhodování zadavatele a ani tím není dotčena jeho odpovědnost za dodržení pravidel stanovených tímto zákonem. Úkony komise se pro účely tohoto zákona považují za úkony zadavatele.
(2)
U veřejných zakázekveřejných zakázek s předpokládanou hodnotou vyšší než 300 000 000 Kč zadavatel zajistí, aby hodnocení nabídeknabídek provedla komise, která má minimálně 5 členů, z nichž většina má příslušnou odbornost ve vztahu k předmětu veřejné zakázkyveřejné zakázky.
(3)
Zadavatel může pro své rozhodování použít i vyjádření přizvaných odborníků; tím není dotčena jeho odpovědnost za dodržení pravidel stanovených tímto zákonem.
§ 43
Smluvní zastoupení zadavatele
(1)
Zadavatel se může při provádění úkonů podle tohoto zákona souvisejících se zadávacím řízením nechat smluvně zastoupit jinou osobou. Tím není dotčena jeho odpovědnost za dodržení pravidel stanovených tímto zákonem.
(2)
Zástupce nesmí provést výběr dodavateledodavatele, vyloučit účastníka zadávacího řízení, zrušit zadávací řízení, nebo rozhodnout o námitkách; to neplatí pro prokuristu nebo zřizovatele zastupujícího příspěvkovou organizaci, jejímž je zřizovatelem.
§ 44
Střet zájmů
(1)
Zadavatel postupuje tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů. V případě postupu podle § 42 nebo 43 si zadavatel vyžádá písemné čestné prohlášení všech členů komise, přizvaných odborníků nebo osob zastupujících zadavatele o tom, že nejsou ve střetu zájmů. Pokud zjistí, že ke střetu zájmů došlo, přijme k jeho odstranění opatření k nápravě.
(2)
Za střet zájmů se považuje situace, kdy zájmy osob, které
a)
se podílejí na průběhu zadávacího řízení, nebo
b)
mají nebo by mohly mít vliv na výsledek zadávacího řízení,
ohrožují jejich nestrannost nebo nezávislost v souvislosti se zadávacím řízením.
(3)
Zájmem osob uvedených v odstavci 2 se pro účely tohoto zákona rozumí zájem získat osobní výhodu nebo snížit majetkový nebo jiný prospěch zadavatele.
§ 45
Předložení dokladů
(1)
Pokud tento zákon nebo zadavatel vyžaduje předložení dokladu, předkládá dodavatel kopie dokladu, nestanoví-li tento zákon jinak. Zadavatel může postupem podle § 46 odst. 1 požadovat předložení originálu nebo úředně ověřené kopie dokladu.
(2)
Pokud zadavatel vyžaduje předložení dokladu a dodavateldodavatel není z důvodů, které mu nelze přičítat, schopen předložit požadovaný doklad, je oprávněn předložit jiný rovnocenný doklad.
(3)
Pokud tento zákon nebo zadavatel vyžaduje předložení dokladu podle právního řádu České republiky, může dodavatel předložit obdobný doklad podle právního řádu státu, ve kterém se tento doklad vydává. Doklad, který je vyhotoven v jiném jazyce, než který zadavatel určil pro podání žádosti o účast, předběžné nabídky nebo nabídky, se předkládá s překladem do zadavatelem určeného jazyka. Má-li zadavatel pochybnosti o správnosti překladu, může si vyžádat předložení úředně ověřeného překladu dokladu tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků19). Doklad v českém nebo slovenském jazyce a doklad o vzdělání v latinském jazyce se předkládají bez překladu; zadavatel může povinnost předložit překlad prominout i u jiných dokladů. Pokud se podle příslušného právního řádu požadovaný doklad nevydává, může být nahrazen písemným čestným prohlášením.
(4)
Povinnost předložit doklad může dodavateldodavatel splnit odkazem na odpovídající informace vedené v informačním systému veřejné správy20) nebo v obdobném systému vedeném v jiném členském státu, který umožňuje neomezený dálkový přístup. Takový odkaz musí obsahovat internetovou adresu a údaje pro přihlášení a vyhledání požadované informace, jsou-li takové údaje nezbytné.
§ 46
Objasnění nebo doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů
(1)
Zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.
(2)
Po uplynutí lhůty pro podání nabídeknabídek nemůže být nabídkanabídka měněna, nestanoví-li tento zákon jinak; nabídkanabídka však může být doplněna na základě žádosti podle odstavce 1 o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. V takovém případě se doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti za změnu nabídkynabídky nepovažují, přičemž skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídeknabídek.
(3)
Za objasnění se považuje i oprava položkového rozpočtu, pokud není dotčena celková nabídková cena nebo jiné kritérium hodnocení nabídeknabídek.
§ 47
Účastník zadávacího řízení
(1)
DodavatelDodavatel se stává účastníkem zadávacího řízení v okamžiku, kdy
a)
vyjádří předběžný zájem podle § 58 odst. 5 nebo § 129a odst. 3,
b)
podá žádost o účast nebo nabídkunabídku, nebo
c)
zahájí jednání se zadavatelem v zadávacím řízení.
(2)
Vyloučenému účastníku zadávacího řízení zanikne účast v zadávacím řízení v okamžiku, kdy
a)
uplyne lhůta pro podání námitek proti vyloučení, pokud námitky nepodá,
b)
v případě podání námitek uplyne lhůta pro podání návrhu podle § 251 odst. 2 nebo 3, pokud návrh nepodá, nebo
c)
v případě podání návrhu podle § 251 odst. 1 nabude právní moci rozhodnutí o zastavení správního řízení či zamítnutí návrhu.
(3)
Vyloučeného účastníka zadávacího řízení, kterému dosud nezanikla účast v zadávacím řízení, zadavatel nemusí zohlednit při hodnocení nabídeknabídek nebo v elektronické aukcielektronické aukci; to neplatí, pokud je vyloučení účastníka zadávacího řízení zrušeno.
(4)
Účast v zadávacím řízení zaniká také
a)
odstoupením účastníka zadávacího řízení v době mimo zadávací lhůtu, nebo
b)
uplynutím lhůty k podání žádostí o účast, předběžných nabídekpředběžných nabídek nebo nabídeknabídek účastníkům zadávacího řízení, kteří žádost o účast, předběžnou nabídkupředběžnou nabídku nebo nabídkunabídku nepodali.
§ 48
Vyloučení účastníka zadávacího řízení
(1)
Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.
(2)
Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení
a)
nesplňují zadávací podmínkyzadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil,
b)
nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46, nebo
c)
neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.
(3)
Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, který
a)
neprokázal poskytnutí jistoty, nebo
b)
nezajistil poskytnutí jistoty po celou dobu trvání zadávací lhůty; na posouzení skutečností rozhodných pro složení jistoty se § 46 odst. 2 věta druhá nepoužije.
(4)
Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla na písemnou žádost zadavatele účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna.
(5)
Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost, pokud prokáže, že
a)
plnění nabízené dodavatelem by vedlo k nedodržování povinností vyplývajících z předpisů práva životního prostředí, sociálních nebo pracovněprávních předpisů nebo kolektivních smluv vztahujících se k předmětu veřejné zakázkyveřejné zakázky,
b)
došlo ke střetu zájmů a jiné opatření k nápravě, kromě zrušení zadávacího řízení, není možné,
c)
došlo k narušení hospodářské soutěže předchozí účastí účastníka zadávacího řízení při přípravě zadávacího řízení, jiné opatření k nápravě není možné a účastník zadávacího řízení na písemnou výzvu zadavatele neprokázal, že k narušení hospodářské soutěže nedošlo,
d)
se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních 3 letech od zahájení zadávacího řízení závažných nebo dlouhodobých pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu se zadavatelem zadávané veřejné zakázkyveřejné zakázky, nebo s jiným veřejným zadavatelem, která vedla k vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo jiným srovnatelným sankcím,
e)
se účastník zadávacího řízení pokusil neoprávněně ovlivnit rozhodnutí zadavatele v zadávacím řízení nebo se neoprávněně pokusil o získání neveřejných informací, které by mu mohly zajistit neoprávněné výhody v zadávacím řízení, nebo
f)
se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních 3 letech před zahájením zadávacího řízení nebo po zahájení zadávacího řízení závažného profesního pochybení, které zpochybňuje jeho důvěryhodnost, včetně pochybení, za která byl disciplinárně potrestán nebo mu bylo uloženo kárné opatření podle jiných právních předpisů21).
(6)
Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost také, pokud na základě věrohodných informací získá důvodné podezření, že účastník zadávacího řízení
a)
uzavřel s jinými osobami zakázanou dohodu podle zákona o ochraně hospodářské soutěže v souvislosti se zadávanou veřejnou zakázkouveřejnou zakázkou, nebo
b)
části nabídek, které mají být hodnoceny podle kritérií hodnocení, připravoval ve vzájemné shodě s jiným účastníkem téhož zadávacího řízení, s nímž je spojenou osobou podle zákona o daních z příjmů, a na písemnou výzvu zadavatele účastník zadávacího řízení nevysvětlil, že k takové vzájemné shodě při přípravě nabídky nedošlo; písemná výzva zadavatele se považuje za žádost podle § 46.
(7)
Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společnostíakciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnostiakciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie.
(8)
Vybraného dodavateleVybraného dodavatele zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle odstavce 2 nebo může prokázat naplnění důvodů podle odstavce 3 písm. b) nebo odstavce 5 písm. a) až c).
(9)
Zadavatel u vybraného dodavatelevybraného dodavatele ověří naplnění důvodu pro vyloučení podle odstavce 7 na základě informací vedených v obchodním rejstříku. Pokud z informací vedených v obchodním rejstříku vyplývá naplnění důvodu pro vyloučení podle odstavce 7, zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí ze zadávacího řízení. Vybraného dodavateleVybraného dodavatele se sídlem v zahraničí, který je akciovou společnostíakciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnostiakciové společnosti, zadavatel požádá, aby v přiměřené lhůtě předložil písemné čestné prohlášení o tom, které osoby jsou vlastníky akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu účastníka zadávacího řízení, s uvedením zdroje, z něhož údaje o velikosti podílu akcionářů vychází; tato žádost se považuje za žádost podle § 46.
(10)
Ustanovení odstavců 7 a 9 se nepoužije pro účastníka zadávacího řízení, pokud se jedná o akciovou společnostakciovou společnost, jejíž akcie v souhrnné jmenovité hodnotě 100 % základního kapitálu jsou ve vlastnictví státu, obceobce nebo kraje.
(11)
Zadavatel odešle bezodkladně účastníkovi zadávacího řízení oznámení o jeho vyloučení s odůvodněním.
§ 48a
Zákaz zadání veřejné zakázky
(1)
Zadavatel nezadá veřejnou zakázkuveřejnou zakázku účastníku zadávacího řízení, pokud je to v rozporu s mezinárodními sankcemi podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí.
(2)
Pokud se mezinárodní sankce podle odstavce 1 vztahuje na
a)
účastníka zadávacího řízení, může ho zadavatel vyloučit z účasti v zadávacím řízení, nebo
b)
vybraného dodavatelevybraného dodavatele, vyloučí ho zadavatel z účasti v zadávacím řízení.
(3)
Pokud se mezinárodní sankce podle odstavce 1 vztahuje na poddodavatele
a)
účastníka zadávacího řízení, může zadavatel požadovat nahrazení poddodavatele, nebo
b)
vybraného dodavatelevybraného dodavatele, musí zadavatel požadovat nahrazení poddodavatele.
(4)
Na základě požadavku zadavatele podle odstavce 3 musí účastník zadávacího řízení poddodavatele nahradit nejpozději do konce zadavatelem stanovené přiměřené lhůty. Pokud nedojde k nahrazení poddodavatele, platí, že se na účastníka zadávacího řízení vztahuje zákaz zadání veřejné zakázkyzadání veřejné zakázky.
§ 49
Opatření k nápravě
(1)
Zadavatel kdykoli v průběhu zadávacího řízení učiní nezbytné a přiměřené opatření k nápravě, pokud zjistí, že postupoval v rozporu s tímto zákonem. Opatřením k nápravě se pro účely tohoto zákona rozumí úkony zadavatele, které napravují předchozí postup, který je v rozporu s tímto zákonem.
(2)
Zadavatel přijme opatření k nápravě spočívající ve zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, zjistí-li, že toto rozhodnutí bylo učiněno v rozporu se zákonem, i když proti takovému rozhodnutí neobdržel námitky; takové opatření k nápravě však může přijmout jen ve lhůtě, ve které by účastníci zadávacího řízení mohli proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení podat námitky.
§ 50
Oznámení o výběru dodavatele
Zadavatel odešle všem účastníkům zadávacího řízení oznámení o výběru, ve kterém uvede identifikační údajeidentifikační údaje vybraného dodavatelevybraného dodavatele a odůvodnění výběru; to neplatí v případě zadávacího řízení, v němž je jen jeden účastník.
§ 51
Ukončení zadávacího řízení
(1)
Zadávací řízení je ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody, zavedením dynamického nákupního systému, uplynutím lhůty podle § 40 odst. 4 nebo v okamžiku uvedeném v odstavci 2 v případě zrušení zadávacího řízení.
(2)
V případě zrušení zadávacího řízení je zadávací řízení ukončeno v okamžiku, kdy
a)
všem účastníkům zadávacího řízení uplyne lhůta pro podání námitek proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem, pokud námitky nejsou podány,
b)
v případě podání námitek proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem uplyne lhůta pro podání návrhu podle § 251 odst. 2 nebo 3, pokud návrh není podán,
c)
v případě podání návrhu podle § 251 odst. 1 proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem nabude právní moci rozhodnutí o zastavení správního řízení či zamítnutí návrhu, nebo
d)
nabude právní moci rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení podle § 263.
(3)
Smlouva nebo rámcová dohoda musí odpovídat zadávacím podmínkámzadávacím podmínkám a nabídcenabídce vybraného dodavatelevybraného dodavatele a musí být uzavřena písemně.
(4)
Před ukončením zadávacího řízení zadavatel může zahájit zadávací řízení na veřejnou zakázkuveřejnou zakázku s obdobným předmětem plnění pouze tehdy, pokud
a)
to vyžadují provozní potřeby zadavatele a
b)
veřejná zakázkaveřejná zakázka bude zadána pouze v nezbytně nutném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu.
ČÁST TŘETÍ
PODLIMITNÍ REŽIM
§ 52
Volba druhu zadávacího řízení
Pro zadání veřejné zakázkyzadání veřejné zakázky v podlimitním režimu může zadavatel použít
a)
zjednodušené podlimitní řízení s výjimkou veřejné zakázkyveřejné zakázky na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota přesáhne 50 000 000 Kč, nebo
b)
druhy zadávacích řízení pro nadlimitní režim; v takovém případě zadavatel postupuje podle části čtvrté obdobně s tím, že
1.
jednací řízení s uveřejněním může zadavatel použít i bez splnění podmínek podle § 60,
2.
u jednacího řízení bez uveřejnění musí být splněna také podmínka nemožnosti dodržet lhůty pro zjednodušené podlimitní řízení, jde-li o podlimitní veřejnou zakázkupodlimitní veřejnou zakázku, kterou by jinak zadavatel mohl zadat ve zjednodušeném podlimitním řízení,
3.
ustanovení části čtvrté se nepoužijí pro lhůty stanovené v § 54.
§ 53
Zjednodušené podlimitní řízení
(1)
Zadavatel zahajuje zjednodušené podlimitní řízení uveřejněním výzvy k podání nabídeknabídek na profilu zadavateleprofilu zadavatele podle § 214, kterou vyzývá neomezený počet dodavatelůdodavatelů k podání nabídkynabídky. Zadavatel může výzvu po jejím uveřejnění odeslat některým dodavatelůmdodavatelům, v takovém případě musí být výzva odeslána alespoň 5 dodavatelůmdodavatelům. Výzva k podání nabídeknabídek musí obsahovat náležitosti stanovené v příloze č. 6 k tomuto zákonu.
(2)
Zadavatel nesmí s účastníky zadávacího řízení o podaných nabídkáchnabídkách jednat.
(3)
Zadávací dokumentaceZadávací dokumentace musí být uveřejněna na profilu zadavateleprofilu zadavatele po celou lhůtu pro podání nabídeknabídek. Pro zadávací dokumentacizadávací dokumentaci a zadávací podmínkyzadávací podmínky se použijí ustanovení § 96 až 100 obdobně; to neplatí pro dobu pro uveřejnění vysvětlení zadávací dokumentacezadávací dokumentace podle § 98 odst. 1 písm. a) a dobu pro prohlídku místa plnění podle § 97.
(4)
Zadavatel může použít jednotlivá pravidla pro zadávací řízení pro nadlimitní režim. Veřejný zadavatel musí požadovat prokázání základní způsobilosti podle § 74. Pokud zadavatel v zadávací dokumentaci nestanoví jinak, prokazuje dodavatel splnění základní způsobilosti čestným prohlášením. Ustanovení § 81 až 85, § 86 odst. 3, § 87 a 88 se použijí ve zjednodušeném zadávacím řízení obdobně. Zadavatel může použít i jiná kritéria kvalifikace dodavatele, než jsou uvedena v části čtvrté. Doklady o kvalifikaci předkládají dodavatelé v nabídkách v kopiích a mohou je nahradit písemným čestným prohlášením nebo jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázkyveřejné zakázky podle § 87. Zadavatel si může v průběhu zadávacího řízení vyžádat předložení originálů nebo úředně ověřených kopií dokladů o kvalifikaci. Zadavatel není oprávněn provést snížení počtu účastníků zadávacího řízení. Pro technické podmínky veřejné zakázkyveřejné zakázky na stavební práce se § 92 použije obdobně.
(5)
Pokud si to zadavatel v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci vyhradil, může oznámení o vyloučení účastníka zadávacího řízení nebo oznámení o výběru dodavateledodavatele uveřejnit na profilu zadavateleprofilu zadavatele. V takovém případě se oznámení považují za doručená všem účastníkům zadávacího řízení okamžikem jejich uveřejnění.
(6)
Pro podání a hodnocení nabídeknabídek a výběr dodavateledodavatele se použijí § 107 až 110 a § 114 až 122 obdobně. Jako kritéria kvality zadavatel může stanovit i jiná kritéria, než jsou uvedena v § 116, pokud jsou založena na objektivních skutečnostech vztahujících se k osobě dodavateledodavatele nebo k předmětu veřejné zakázkyveřejné zakázky. Zadavatel všem účastníkům zadávacího řízení umožní na jejich žádost nahlédnout do písemné zprávy o hodnocení nabídeknabídek a pořídit si z ní výpisy, kopie nebo její opisy.
(7)
Pro postup při ukončení zadávacího řízení se použijí ustanovení § 124 až 127 obdobně.
(8)
Oznámení o zrušení zjednodušeného podlimitního řízení zadavatel uveřejní na profilu zadavateleprofilu zadavatele do 5 pracovních dnů od rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.
§ 54
Lhůty pro podlimitní veřejné zakázky
(1)
Lhůtu pro podání nabídeknabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení zadavatel stanoví v délce nejméně 11 pracovních dnů od zahájení zadávacího řízení.
(2)
Lhůtu pro podání nabídeknabídek v otevřeném řízení zadavatel stanoví v délce nejméně
a)
15 pracovních dnů od zahájení zadávacího řízení v případě veřejných zakázekveřejných zakázek na dodávkydodávky nebo služby, nebo
b)
20 pracovních dnů od zahájení zadávacího řízení v případě veřejných zakázekveřejných zakázek na stavební práce.
(3)
Lhůtu v délce nejméně 15 pracovních dnů od zahájení zadávacího řízení nebo od odeslání výzvy k uveřejnění zadavatel stanoví v případě
a)
žádosti o účast v užším řízení nebo jednacím řízení s uveřejněním,
b)
předběžné nabídkypředběžné nabídky v jednacím řízení s uveřejněním, nebo
c)
nabídkynabídky v užším řízení.
(4)
Lhůta podle odstavce 2 může být zkrácena až o 5 pracovních dnů, jestliže zadavatel uveřejnil předběžné oznámení, které bylo odesláno k uveřejnění nejméně 16 pracovních dnů a nejvýše 12 měsíců přede dnem, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení.
(5)
Vysvětlení zadávací dokumentacezadávací dokumentace zadavatel uveřejní u podlimitní veřejné zakázkypodlimitní veřejné zakázky nejméně 4 pracovní dny před skončením lhůty pro podání nabídeknabídek.
(6)
Dobu pro prohlídku místa plnění zadavatel určí u podlimitní veřejné zakázkypodlimitní veřejné zakázky tak, aby bylo možné prohlídku uskutečnit nejpozději 5 pracovních dnů před skončením lhůty pro podání nabídeknabídek.
ČÁST ČTVRTÁ
NADLIMITNÍ REŽIM
HLAVA I
VOLBA DRUHU ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ
§ 55
Pro zadání veřejné zakázkyzadání veřejné zakázky v nadlimitním režimu může zadavatel použít otevřené řízení nebo užší řízení a za splnění dále uvedených podmínek také jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, řízení se soutěžním dialogem nebo řízení o inovačním partnerství.
HLAVA II
OTEVŘENÉ ŘÍZENÍ
§ 56
(1)
Zadavatel zahajuje otevřené řízení odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212, kterým vyzývá neomezený počet dodavatelůdodavatelů k podání nabídkynabídky.
(2)
Zadavatel nesmí s účastníky zadávacího řízení o podaných nabídkáchnabídkách jednat.
(3)
DodavateléDodavatelé předkládají doklady o kvalifikaci v nabídcenabídce.
§ 57
Lhůty v otevřeném řízení
(1)
Zadavatel stanoví lhůtu pro podání nabídeknabídek v otevřeném řízení na nejméně 30 dnů od zahájení zadávacího řízení. Lhůta pro podání nabídeknabídek musí být prodloužena
a)
o 5 dnů, jestliže zadavatel neumožní podávat nabídky prostřednictvím elektronického nástrojeelektronického nástroje nebo zadávací podmínkyzadávací podmínky vyžadují ve lhůtě pro podání nabídek předložení vzorků nebo modelů, které nemohou být předloženy za použití elektronické komunikace; to neplatí v případech podle odstavce 2,
b)
o 5 dnů, jestliže zadavatel postupuje podle § 96 odst. 2; to neplatí v případech podle odstavce 2 písm. b).
(2)
Lhůta pro podání nabídeknabídek může být u veřejných zakázekveřejných zakázek na dodávkydodávky nebo veřejných zakázekveřejných zakázek na služby zkrácena tak, aby činila nejméně 15 dnů, jestliže
a)
zadavatel uveřejnil předběžné oznámení, které bylo odesláno k uveřejnění nejméně 35 dnů a nejvýše 12 měsíců přede dnem, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení, nebo
b)
naléhavé okolnosti znemožňují použití lhůty podle odstavce 1; naléhavost okolností zadavatel odůvodní v zadávací dokumentaci.
HLAVA III
UŽŠÍ ŘÍZENÍ
§ 58
(1)
Zadavatel zahajuje užší řízení odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212, kterým vyzývá neomezený počet dodavatelůdodavatelů k podání žádosti o účast.
(2)
Zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. c) až e) může užší řízení zahájit také odesláním předběžného oznámení podle § 34 k uveřejnění způsobem podle § 212, pokud jím vyzývá k projevení předběžného zájmu dodavatelůdodavatelů. V takovém případě zadavatel předběžným oznámením splní povinnosti, pro jejichž splnění tento zákon jinak vyžaduje odeslání oznámení o zahájení zadávacího řízení.
(3)
Po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast zadavatel posoudí kvalifikaci účastníků zadávacího řízení a vyloučí z účasti v zadávacím řízení účastníky zadávacího řízení, kteří neprokázali splnění kvalifikace. Nevyloučeným účastníkům zadávacího řízení zašle písemnou výzvu k podání nabídek, a to všem současně. Výzva k podání nabídek musí obsahovat náležitosti stanovené v příloze č. 6 k tomuto zákonu.
(4)
Nabídku může podat pouze účastník zadávacího řízení, který byl vyzván k podání nabídky. Vyzvaní účastníci zadávacího řízení nemohou podat společnou nabídku. Zadavatel nesmí s účastníky zadávacího řízení o podaných nabídkách jednat. K nabídce podané v rozporu s větami první a druhou se nepřihlíží.
(5)
Pokud je užší řízení zahájeno odesláním předběžného oznámení, může být předběžný zájem dodavatele vyjádřen jakoukoliv formou. Zadavatel písemně vyzve všechny účastníky zadávacího řízení, kteří vyjádřili předběžný zájem, k podání žádostí o účast, a to všechny současně. Výzva k podání žádosti o účast musí obsahovat náležitosti stanovené v příloze č. 6 k tomuto zákonu. Výzvu k podání žádosti o účast odešle zadavatel nejdříve 35 dní po odeslání předběžného oznámení k uveřejnění a nejpozději 12 měsíců po odeslání předběžného oznámení k uveřejnění.
§ 59
Lhůty v užším řízení
(1)
Zadavatel stanoví lhůtu pro podání žádosti o účast na nejméně 30 dnů od zahájení užšího řízení nebo od odeslání výzvy k podání žádosti o účast, pokud je užší řízení zahájeno odesláním předběžného oznámení.
(2)
Zadavatel stanoví lhůtu pro podání nabídeknabídek na nejméně 25 dnů od odeslání výzvy k podání nabídkynabídky. Tato lhůta musí být prodloužena
a)
o 5 dnů, jestliže zadavatel neumožní podávat nabídky prostřednictvím elektronického nástrojeelektronického nástroje nebo zadávací podmínkyzadávací podmínky vyžadují ve lhůtě pro podání nabídek předložení vzorků nebo modelů, které nemohou být předloženy za použití elektronické komunikace; to neplatí v případech podle odstavců 3 až 5,
b)
o 5 dnů, jestliže zadavatel postupuje podle § 96 odst. 2; to neplatí v případech podle odstavce 5.
(3)
Zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. c) až e) může stanovit lhůtu pro podání nabídeknabídek tak, aby činila nejméně 10 dnů od odeslání výzvy k podání nabídeknabídek; na základě písemného souhlasu všech účastníků zadávacího řízení může být tato lhůta zkrácena.
(4)
Lhůta pro podání nabídeknabídek může být zkrácena tak, aby činila nejméně 10 dnů od odeslání výzvy k podání nabídeknabídek, jestliže zadavatel uveřejnil předběžné oznámení, kterým nezahajoval zadávací řízení a které bylo odesláno k uveřejnění nejméně 35 dnů a nejvýše 12 měsíců přede dnem, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení.
(5)
Jestliže naléhavé okolnosti znemožňují použití lhůty podle odstavce 1 nebo 2, může být lhůta pro podání žádosti o účast zkrácena tak, aby činila nejméně 15 dnů od zahájení zadávacího řízení, a lhůta pro podání nabídek tak, aby činila nejméně 10 dnů od odeslání výzvy k podání nabídky; naléhavost okolností zadavatel odůvodní v zadávací dokumentaci, ve výzvě k podání žádostí o účast nebo ve výzvě k podání nabídek.
HLAVA IV
JEDNACÍ ŘÍZENÍ S UVEŘEJNĚNÍM
§ 60
Podmínky použití
(1)
Zadavatel může použít jednací řízení s uveřejněním, pokud
a)
potřeby zadavatele nelze uspokojit bez úpravy na trhu dostupných plnění,
b)
součástí plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky je návrh řešení nebo inovativní řešení,
c)
veřejná zakázkaveřejná zakázka nemůže být zadána bez předchozího jednání z důvodu zvláštních okolností vyplývajících z povahy, složitosti nebo právních a finančních podmínek spojených s předmětem veřejné zakázkyveřejné zakázky, nebo
d)
nelze stanovit technické podmínky odkazem na technické dokumenty podle § 90 odst. 1 a 2.
(2)
Zadavatel může použít jednací řízení s uveřejněním také tehdy, jestliže předchozí otevřené řízení nebo užší řízení bylo zrušeno podle § 127 odst. 1.
§ 61
Postup v řízení
(1)
Zadavatel zahajuje jednací řízení s uveřejněním odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212, kterým vyzývá neomezený počet dodavatelůdodavatelů k podání žádosti o účast.
(2)
Zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. c) až e) může jednací řízení s uveřejněním zahájit také odesláním předběžného oznámení k uveřejnění způsobem podle § 212, pokud jím vyzývá k projevení předběžného zájmu dodavatelůdodavatelů. V takovém případě zadavatel předběžným oznámením splní povinnosti, pro jejichž splnění tento zákon jinak vyžaduje odeslání oznámení o zahájení zadávacího řízení. Ustanovení § 58 odst. 5 se použije obdobně.
(3)
V případě postupu podle § 60 odst. 2 může být odeslání oznámení o zahájení zadávacího řízení nahrazeno odesláním výzvy k podání předběžné nabídkypředběžné nabídky, pokud zadavatel v předchozím zadávacím řízení provedl posouzení kvalifikace a výzvu k podání předběžné nabídkypředběžné nabídky odešle všem dodavatelůmdodavatelům, kteří v předchozím zadávacím řízení podali nabídkunabídku a prokázali kvalifikaci; odstavec 4 se v takovém případě nepoužije.
(4)
V zadávací dokumentacizadávací dokumentaci zadavatel označí, které požadavky na plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky představují minimální technické podmínky, které musí nabídkanabídka splňovat.
(5)
Po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast zadavatel posoudí soulad kvalifikace účastníků zadávacího řízení a provede snížení počtu účastníků zadávacího řízení podle § 111, pokud si tak vyhradil v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo v předběžném oznámení, kterým zahájil zadávací řízení. Zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení účastníky, kteří neprokázali splnění kvalifikace nebo nebyli vybráni při snížení počtu účastníků zadávacího řízení. Nevyloučeným účastníkům zadávacího řízení zašle výzvu k podání předběžných nabídek, a to všem současně. Výzva k podání předběžných nabídek musí obsahovat náležitosti stanovené v příloze č. 6 k tomuto zákonu.
(6)
Předběžnou nabídkuPředběžnou nabídku může podat pouze účastník zadávacího řízení, který byl vyzván k podání předběžné nabídkypředběžné nabídky. Vyzvaní účastníci zadávacího řízení nemohou podat společnou předběžnou nabídkupředběžnou nabídku. Předběžnou nabídkuPředběžnou nabídku může účastník zadávacího řízení po dobu jednání se zadavatelem upravovat.
(7)
K předběžné nabídce podané v rozporu s odstavcem 6 se nepřihlíží.
(8)
Zadavatel jedná s účastníky zadávacího řízení o předběžných nabídkách s cílem zlepšit předběžné nabídky ve prospěch zadavatele. V rámci jednání může být snižován počet předběžných nabídek, o nichž se bude jednat podle § 112, pokud si tak zadavatel vyhradil v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo v předběžném oznámení, kterým zahájil zadávací řízení.
(9)
Zadavatel si může v zadávací dokumentaci vyhradit, že nemusí o předběžných nabídkách jednat a může zadat veřejnou zakázkuveřejnou zakázku na základě předběžné nabídky. V takovém případě se při otevírání předběžných nabídek postupuje podle § 108, § 109 odst. 1 a 2 a § 110 obdobně.
(10)
Zadavatel v průběhu jednání poskytuje informace účastníkům zadávacího řízení nediskriminačním způsobem. Důvěrné informaceDůvěrné informace podle § 218 odst. 1 je zadavatel oprávněn sdělit ostatním účastníkům zadávacího řízení pouze na základě písemného souhlasu účastníka zadávacího řízení uděleného ve vztahu ke konkrétní informaci.
(11)
Zadavatel může v průběhu jednání změnit nebo doplnit zadávací podmínkyzadávací podmínky, zejména technické podmínky, vyjma minimálních technických podmínek podle odstavce 4 a vyjma pravidel pro hodnocení nabídek podle § 115. O takové změně nebo doplnění zadávacích podmínekzadávacích podmínek musí zadavatel účastníky zadávacího řízení písemně informovat a poskytnout jim přiměřenou dobu pro úpravu předběžných nabídek. Změněné nebo doplněné zadávací podmínkyzadávací podmínky musí nadále splňovat podmínky pro použití jednacího řízení s uveřejněním.
(12)
Okamžik ukončení jednání nebo způsob jeho určení je zadavatel povinen oznámit účastníkům zadávacího řízení. Zadavatel vyzve účastníky zadávacího řízení k podání nabídek. Výzva k podání nabídek musí obsahovat náležitosti stanovené v příloze č. 6 k tomuto zákonu.
§ 62
Lhůty v jednacím řízení s uveřejněním
(1)
Zadavatel stanoví lhůtu pro podání žádosti o účast na nejméně 30 dnů od zahájení jednacího řízení s uveřejněním nebo od odeslání výzvy k podání žádosti o účast, pokud je jednací řízení s uveřejněním zahájeno odesláním předběžného oznámení.
(2)
Zadavatel stanoví lhůtu pro podání předběžné nabídkypředběžné nabídky na nejméně 25 dnů od odeslání výzvy k jejímu podání.
(3)
Pro zkrácení lhůty pro podání žádosti o účast se použije § 59 odst. 5 obdobně. Pro zkrácení nebo prodloužení lhůty pro podání předběžných nabídekpředběžných nabídek se § 59 odst. 2 až 5 použijí přiměřeně.
(4)
Zadavatel stanoví pro podání nabídeknabídek přiměřenou lhůtu, která počne běžet nejdříve od okamžiku ukončení jednání.
HLAVA V
JEDNACÍ ŘÍZENÍ BEZ UVEŘEJNĚNÍ
§ 63
Obecné podmínky použití
(1)
Zadavatel může použít jednací řízení bez uveřejnění, pokud podstatně nezměnil zadávací podmínkyzadávací podmínky oproti předchozímu otevřenému řízení, užšímu řízení nebo zjednodušenému podlimitnímu řízení, v němž
a)
nebyly podány žádné nabídkynabídky nebo žádosti o účast,
b)
podané nabídky bez zásadních změn nemohou uspokojit požadavky zadavatele na předmět veřejné zakázkyveřejné zakázky, nebo
c)
účastníci zadávacího řízení nesplnili podmínky účasti v žádosti o účast.
(2)
Zadavatel je povinen důvod pro použití jednacího řízení bez uveřejnění podle odstavce 1 oznámit Evropské komisi na její žádost.
(3)
Zadavatel může také použít jednací řízení bez uveřejnění, pokud veřejná zakázkaveřejná zakázka může být splněna pouze určitým dodavatelemdodavatelem, neboť
a)
předmětem plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky je umělecké dílo nebo výkon,
b)
z technických důvodů neexistuje hospodářská soutěž, nebo
c)
je to nezbytné z důvodu ochrany výhradních práv včetně práv duševního vlastnictví.
(4)
Podmínky podle odstavce 3 písm. b) a c) jsou splněny pouze v takovém případě, že nelze využít jiného přiměřeného řešení a že zadavatel nestanovil zadávací podmínkyzadávací podmínky veřejné zakázkyveřejné zakázky s cílem vyloučit hospodářskou soutěž.
(5)
Zadavatel může použít jednací řízení bez uveřejnění také, pokud je to nezbytné v důsledku krajně naléhavé okolnosti, kterou zadavatel nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil, a nelze dodržet lhůty pro otevřené řízení, užší řízení nebo jednací řízení s uveřejněním.
§ 64
Podmínky použití pro veřejné zakázky na dodávky
V případě veřejné zakázkyveřejné zakázky na dodávkydodávky může zadavatel použít jednací řízení bez uveřejnění také, pokud
a)
je dodávané zboží vyráběno pouze pro účely výzkumu, pokusu, studia nebo vývoje; taková veřejná zakázkaveřejná zakázka však nesmí zahrnovat dodávkudodávku určenou pro výrobu ve velkém rozsahu prováděnou za účelem dosažení hospodářské rentability nebo za účelem pokrytí nákladů zadavatele spojených s výzkumem nebo vývojem,
b)
jde o dodatečné dodávkydodávky od téhož dodavateledodavatele, které jsou určeny jako částečná náhrada předchozí dodávkydodávky nebo k rozšíření stávajícího rozsahu dodávkydodávky, a to za předpokladu, že by změna dodavateledodavatele nutila zadavatele pořizovat dodávkydodávky s odlišnými technickými vlastnostmi, což by mělo za následek neslučitelnost s původním plněním nebo by znamenaly nepřiměřené technické obtíže při provozu a údržbě; dodatečné dodávkydodávky podle tohoto písmene mohou být pořizovány nejdéle 3 roky od uzavření původní smlouvy, pokud delší doba není odůvodněna zvláštními okolnostmi,
c)
jde o dodávkydodávky kupované na komoditních burzách23), nebo
d)
jde o dodávkydodávky pořizované za zvláště výhodných podmínek od dodavateledodavatele, který je v likvidaci, nebo v případě, že je vůči dodavatelidodavateli vedeno insolvenční řízeníinsolvenční řízení, od osoby oprávněné disponovat s majetkovou podstatou.
§ 65
Podmínky použití pro veřejné zakázky na služby
(1)
V případě veřejné zakázkyveřejné zakázky na služby může zadavatel použít jednací řízení bez uveřejnění rovněž, pokud je veřejná zakázkaveřejná zakázka zadávána v návaznosti na soutěž o návrhsoutěž o návrh podle § 143, podle jejíchž pravidel má zadavatel v úmyslu veřejnou zakázkuveřejnou zakázku zadat účastníkovi soutěže o návrhsoutěže o návrh, jehož návrh bude vybrán. V případě více vybraných návrhů zadavatel vyzve k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění všechny účastníky soutěže o návrhsoutěže o návrh, jejichž návrhy byly vybrány.
(2)
Do předpokládané hodnoty veřejné zakázkyveřejné zakázky zadávané podle odstavce 1 se zahrne i předpokládaná výše cen, odměn nebo jiných plateb, které zadavatel poskytne účastníkům soutěže o návrhsoutěže o návrh.
(3)
Předmětem veřejné zakázkyveřejné zakázky zadávané podle odstavce 1 nesmí být vlastní realizace návrhu. To neplatí v případech, kdy to odůvodňuje povaha předmětu soutěže o návrhsoutěže o návrh.
§ 66
Podmínky použití pro veřejné zakázky na služby nebo stavební práce
V případě veřejné zakázkyveřejné zakázky na služby nebo stavební práce může zadavatel použít jednací řízení bez uveřejnění rovněž, pokud jde o nové služby nebo nové stavební práce spočívající v opakování obdobných služeb nebo stavebních prací jako v původní veřejné zakázceveřejné zakázce a odpovídající původní veřejné zakázceveřejné zakázce, a to za předpokladu, že
a)
nové služby nebo nové stavební práce budou zadány témuž dodavatelidodavateli,
b)
v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci původního zadávacího řízení, jehož zahájení bylo uveřejněno způsobem podle § 212 nebo § 53 odst. 1, byla podle § 100 odst. 3 uvedena možnost zadat veřejnou zakázkuveřejnou zakázku na nové služby nebo nové stavební práce v jednacím řízení bez uveřejnění a zároveň byl uveden rozsah nových služeb nebo nových stavebních prací,
c)
předpokládaná hodnota veřejné zakázkyveřejné zakázky na nové služby nebo nové stavební práce byla zahrnuta podle § 16 odst. 3 do předpokládané hodnoty původní veřejné zakázkyveřejné zakázky,
d)
jednací řízení bez uveřejnění bude zahájeno do 3 let ode dne uzavření smlouvy na původní veřejnou zakázkuveřejnou zakázku a
e)
skutečná cena bez daně z přidané hodnoty veřejné zakázkyveřejné zakázky za nové služby nebo nové stavební práce nepřesáhne o více než 30 % jejich předpokládanou hodnotu podle písmene c) ani nepřesahuje 30 % ceny původní veřejné zakázkyveřejné zakázky.
§ 67
Postup v řízení
(1)
Zadavatel zahajuje jednací řízení bez uveřejnění odesláním výzvy k jednání, výzvy k podání nabídeknabídek nebo zahájením jednání s dodavatelemdodavatelem.
(2)
V jednacím řízení bez uveřejnění jedná zadavatel o uzavření smlouvy. Zadavatel může v průběhu jednání měnit nebo doplnit zadávací podmínkyzadávací podmínky. Změněné nebo doplněné zadávací podmínkyzadávací podmínky však musí nadále splňovat podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění.
(3)
V případě jednacího řízení bez uveřejnění na dodávky kupované na komoditní burze podle § 64 písm. c) se § 42 odst. 2, § 50, § 122 odst. 1 až 4, 7 a 8, § 123 a § 217 odst. 2 písm. c) a d) nepoužijí; zadavatel nemusí postupovat podle § 48 odst. 9, § 73, 86 nebo § 122 odst. 5 a 6, pokud komoditní burza získá před zahájením burzovního shromáždění
a)
údaje o zaknihování akcií nebo čestné prohlášení o vlastnících akcií v rozsahu podle § 48 odst. 9, je-li akciovou společnostíakciovou společností nebo má formu obdobnou akciové společnostiakciové společnosti,
b)
údaje nebo doklady o kvalifikaci účastníků zadávacího řízení v rozsahu podle § 73 a 86, a
c)
údaje nebo doklady o skutečném majiteli v rozsahu podle § 122 odst. 5, je-li českou právnickou osobou, nebo v rozsahu podle § 122 odst. 6, je-li zahraniční právnickou osobou.
HLAVA VI
ŘÍZENÍ SE SOUTĚŽNÍM DIALOGEM
§ 68
(1)
Zadavatel je oprávněn použít řízení se soutěžním dialogem za splnění podmínek uvedených v § 60.
(2)
Zadavatel zahajuje řízení se soutěžním dialogem odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212, kterým vyzývá neomezený počet dodavatelůdodavatelů k podání žádosti o účast.
(3)
Zadavatel stanoví lhůtu pro podání žádostí o účast na nejméně 30 dnů od zahájení zadávacího řízení. Zadavatel v zadávací dokumentaci stanoví předpokládaný časový rozvrh soutěžního dialogu.
(4)
Zadavatel posoudí soulad žádosti o účast se zadávacími podmínkamizadávacími podmínkami a provede snížení počtu účastníků zadávacího řízení podle § 111, pokud si tak vyhradil v oznámení o zahájení zadávacího řízení. Zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení účastníky, jejichž žádost o účast nesplňuje zadávací podmínkyzadávací podmínky nebo nebyli vybráni při snížení počtu účastníků zadávacího řízení. Nevyloučené účastníky zadávacího řízení vyzve k účasti v soutěžním dialogu. Výzva k účasti v soutěžním dialogu musí obsahovat náležitosti stanovené v příloze č. 6 k tomuto zákonu.
§ 69
Průběh soutěžního dialogu
(1)
Zadavatel s účastníky zadávacího řízení vede soutěžní dialog s cílem nalézt řešení způsobilá splnit potřeby zadavatele.
(2)
Zadavatel může během soutěžního dialogu projednat veřejnou zakázkuveřejnou zakázku ze všech hledisek.
(3)
Informace o řešení a důvěrné informacedůvěrné informace podle § 218 odst. 1 je zadavatel v průběhu soutěžního dialogu oprávněn sdělit ostatním účastníkům zadávacího řízení pouze na základě písemného souhlasu účastníka zadávacího řízení uděleného ve vztahu ke konkrétní informaci.
(4)
Soutěžní dialog může probíhat v postupných fázích s cílem snížit počet řešení, o nichž se bude jednat, podle § 112, pokud si tak zadavatel vyhradil v oznámení o zahájení zadávacího řízení.
(5)
Zadavatel pokračuje v soutěžním dialogu do doby, než rozhodne, zda předložená řešení jsou vhodná. Účastníka zadávacího řízení, jehož řešení není vhodné, ze zadávacího řízení vyloučí.
(6)
O ukončení soutěžního dialogu zadavatel neprodleně informuje účastníky zadávacího řízení. Účastníkům zadávacího řízení zašle písemnou výzvu k podání nabídek na nalezená řešení, a to všem současně. Výzva k podání nabídek musí obsahovat náležitosti stanovené v příloze č. 6 k tomuto zákonu. Nabídka musí obsahovat všechny aspekty řešení.
(7)
Zadavatel může vyzvat účastníka zadávacího řízení k objasnění, upřesnění nebo úpravě jeho nabídkynabídky, pokud to nepovede k takové změně nabídkynabídky nebo zadávacích podmínekzadávacích podmínek, která by ohrozila hospodářskou soutěž nebo měla diskriminační účinky.
(8)
Zadavatel může s vybraným dodavatelemvybraným dodavatelem vést jednání za účelem potvrzení jeho nabídkynabídky a upřesnění smluvních podmínek, pokud to nepovede ke změně základních parametrů nabídkynabídky nebo zadávacích podmínekzadávacích podmínek a tyto změny by neohrozily hospodářskou soutěž nebo by neměly diskriminační účinky.
HLAVA VII
ŘÍZENÍ O INOVAČNÍM PARTNERSTVÍ
§ 70
Podmínky použití
(1)
Zadavatel může zadat veřejnou zakázkuveřejnou zakázku v řízení o inovačním partnerství, pokud nelze potřebu vývoje inovativní dodávkydodávky nebo služby nebo inovativních stavebních prací a následné koupě výsledných dodávekdodávek, služeb nebo stavebních prací uspokojit prostřednictvím řešení, která jsou na trhu již dostupná.
(2)
Předpokládaná hodnota dodávekdodávek, služeb nebo stavebních prací zadávaných v řízení o inovačním partnerství nesmí být nepřiměřená investici potřebné pro jejich vývoj.
§ 71
Fáze inovačního partnerství
(1)
Zadavatel v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci vymezí fáze inovačního partnerství, které sledují posloupnost kroků v procesu výzkumu a vývoje a následného poskytnutí dodávekdodávek, služeb nebo stavebních prací. Zadavatel stanoví postupné cíle v procesu výzkumu, při jejichž dosažení se ukončují jednotlivé fáze inovačního partnerství a pravidla pro poskytování odměn partnerům za dosažení těchto cílů. Zadavatel zajistí, aby struktura inovačního partnerství a poskytované odměny odrážely stupeň inovace navrhovaného řešení a posloupnost kroků výzkumu a vývoje.
(2)
Po ukončení fáze inovačního partnerství může zadavatel na základě dosažených výsledků
a)
inovační partnerství ukončit, pokud si tak stanovil v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci, nebo
b)
snížit počet partnerů, jde-li o inovační partnerství s několika partnery, pokud zadavatel v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci stanovil podmínky pro snížení počtu partnerů.
(3)
V případě inovačního partnerství s více partnery nezpřístupní zadavatel ostatním partnerům řešení navržená některým z partnerů ani jiné důvěrné informacedůvěrné informace, pokud s tím daný partner nesouhlasí.
§ 72
Postup v řízení
(1)
Řízení o inovačním partnerství zahajuje zadavatel odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212, kterým zadavatel vyzývá neomezený počet dodavatelůdodavatelů k podání žádosti o účast.
(2)
Zadavatel stanoví lhůtu pro podání žádosti o účast nejméně na 30 dnů od zahájení řízení o inovačním partnerství.
(3)
V zadávací dokumentacizadávací dokumentaci zadavatel označí, které požadavky na plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky představují minimální technické podmínky, které musí nabídkynabídky splňovat. Zadavatel v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci stanoví pravidla, jimiž se budou řídit práva duševního vlastnictví vzniklá v souvislosti s inovačním partnerstvím a plněním smlouvy na veřejnou zakázkuveřejnou zakázku.
(4)
Zadavatel posoudí soulad žádosti o účast se zadávacími podmínkamizadávacími podmínkami a provede snížení počtu účastníků zadávacího řízení podle § 111, pokud si tak vyhradil v oznámení o zahájení zadávacího řízení. Zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení účastníky, jejichž žádost o účast nesplňuje zadávací podmínkyzadávací podmínky nebo nebyli vybráni při snížení počtu účastníků zadávacího řízení. Nevyloučeným účastníkům zadávacího řízení zašle písemnou výzvu k podání předběžných nabídek, a to všem současně. Výzva k podání předběžných nabídek musí obsahovat náležitosti stanovené v příloze č. 6 k tomuto zákonu.
(5)
Zadavatel jedná s účastníky zadávacího řízení o předběžných nabídkáchpředběžných nabídkách s cílem zlepšit nabídkynabídky ve prospěch zadavatele. Důvěrné informaceDůvěrné informace podle § 218 odst. 1 je zadavatel v průběhu jednání oprávněn sdělit ostatním účastníkům zadávacího řízení pouze na základě písemného souhlasu účastníka zadávacího řízení uděleného ve vztahu ke konkrétní informaci. V rámci jednání může být snižován počet předběžných nabídekpředběžných nabídek, o nichž se bude jednat podle § 112, pokud si tak zadavatel vyhradil v oznámení o zahájení zadávacího řízení.
(6)
Zadavatel může v průběhu jednání změnit či doplnit zadávací podmínkyzadávací podmínky s výjimkou kritérií hodnocení a minimálních technických podmínek. O takové změně nebo doplnění zadávacích podmínekzadávacích podmínek musí zadavatel účastníky zadávacího řízení písemně informovat a poskytnout jim přiměřenou dobu pro úpravu předběžných nabídek. Změněné nebo doplněné zadávací podmínkyzadávací podmínky musí nadále splňovat podmínky podle § 70.
(7)
Zadavatel může rozhodnout o zavedení inovačního partnerství s jedním nebo několika partnery, kteří budou odděleně provádět činnosti v oblasti výzkumu a vývoje.
HLAVA VIII
ZADÁVACÍ PODMÍNKY V NADLIMITNÍM REŽIMU
Díl 1
Kvalifikace pro nadlimitní režim
Oddíl 1
Rozsah požadavků zadavatele na kvalifikaci pro nadlimitní režim
§ 73
(1)
V nadlimitním režimu musí zadavatel požadovat prokázání základní způsobilosti podle § 74.
(2)
V nadlimitním režimu zadavatel
a)
musí s výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění požadovat prokázání profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1 a
b)
může požadovat prokázání profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2.
(3)
V nadlimitním režimu může zadavatel požadovat prokázání
a)
ekonomické kvalifikace podle § 78 nebo
b)
technické kvalifikace podle § 79.
(4)
V nadlimitním režimu není zadavatel oprávněn požadovat prokázání jiné kvalifikace, než která je uvedena v odstavcích 1 až 3; tím není dotčen § 48 odst. 5 až 7.
(5)
Zadavatel je povinen v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci stanovit, které údaje, doklady, vzorky nebo modely k prokázání splnění požadovaných kritérií kvalifikace požaduje.
(6)
Pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázkyveřejné zakázky stanovit,
a)
která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a
b)
minimální úroveň pro jejich splnění.
§ 74
Základní způsobilost
(1)
Způsobilým není dodavateldodavatel, který
a)
byl v zemi svého sídla v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin uvedený v příloze č. 3 k tomuto zákonu nebo obdobný trestný čintrestný čin podle právního řádu země sídla dodavateledodavatele; k zahlazeným odsouzením se nepřihlíží,
b)
má v České republice nebo v zemi svého sídla v evidenci daní zachycen splatný daňový nedoplatek,
c)
má v České republice nebo v zemi svého sídla splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na veřejné zdravotní pojištění,
d)
má v České republice nebo v zemi svého sídla splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
e)
je v likvidaci24), proti němuž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku25), vůči němuž byla nařízena nucená správa podle jiného právního předpisu26) nebo v obdobné situaci podle právního řádu země sídla dodavateledodavatele.
(2)
Je-li dodavatelemdodavatelem právnická osoba, musí podmínku podle odstavce 1 písm. a) splňovat tato právnická osoba a zároveň každý člen statutárního orgánu. Je-li členem statutárního orgánu dodavateledodavatele právnická osoba, musí podmínku podle odstavce 1 písm. a) splňovat
a)
tato právnická osoba,
b)
každý člen statutárního orgánu této právnické osoby a
c)
osoba zastupující tuto právnickou osobu v statutárním orgánu dodavateledodavatele.
(3)
Účastní-li se zadávacího řízení pobočka závodu
a)
zahraniční právnické osoby, musí podmínku podle odstavce 1 písm. a) splňovat tato právnická osoba a vedoucí pobočky závodu,
b)
české právnické osoby, musí podmínku podle odstavce 1 písm. a) splňovat osoby uvedené v odstavci 2 a vedoucí pobočky závodu.
(4)
Zadavatel může v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci stanovit, že podmínku podle odstavce 1 písm. a) musí splňovat také jiné osoby, než které jsou uvedeny v odstavci 2; může se jednat pouze o osoby, které mají v rámci struktury dodavateledodavatele práva spojená se zastupováním, rozhodováním nebo kontrolou dodavateledodavatele.
§ 75
Prokázání základní způsobilosti
(1)
DodavatelDodavatel prokazuje splnění podmínek základní způsobilosti ve vztahu k České republice předložením
a)
výpisu z evidence Rejstříku trestů ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. a),
b)
potvrzení příslušného finančního úřadu ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. b),
c)
písemného čestného prohlášení ve vztahu ke spotřební dani ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. b),
d)
písemného čestného prohlášení ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. c),
e)
potvrzení příslušné územní správy sociálního zabezpečení ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. d),
f)
výpisu z obchodního rejstříku, nebo předložením písemného čestného prohlášení v případě, že není v obchodním rejstříku zapsán, ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. e).
(2)
Zadavatel nemusí uplatnit důvod pro vyloučení účastníka zadávacího řízení, i když nesplnil podmínky základní způsobilosti, pokud
a)
by vyloučení účastníka znemožnilo zadání veřejné zakázkyzadání veřejné zakázky v tomto zadávacím řízení a
b)
naléhavý veřejný zájem, zejména veřejné zdraví nebo ochrana životního prostředí, vyžaduje plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky.
§ 76
Obnovení způsobilosti účastníka zadávacího řízení
(1)
Účastník zadávacího řízení může prokázat, že i přes nesplnění základní způsobilosti podle § 74 nebo naplnění důvodu nezpůsobilosti podle § 48 odst. 5 a 6 obnovil svou způsobilost k účasti v zadávacím řízení, pokud v průběhu zadávacího řízení zadavateli doloží, že přijal dostatečná nápravná opatření. To neplatí po dobu, na kterou byl účastník zadávacího řízení pravomocně odsouzen k zákazu plnění veřejných zakázekveřejných zakázek nebo účasti v koncesním řízení.
(2)
Nápravnými opatřeními mohou být zejména
a)
uhrazení dlužných částek nebo nedoplatků,
b)
úplná náhrada újmy způsobená spácháním trestného činutrestného činu nebo pochybením,
c)
aktivní spolupráce s orgány provádějícími vyšetřování, dozor, dohled nebo přezkum, nebo
d)
přijetí technických, organizačních nebo personálních preventivních opatření proti trestné činnosti nebo pochybením.
(3)
Zadavatel posoudí, zda přijatá nápravná opatření účastníka zadávacího řízení považuje za dostatečná k obnovení způsobilosti dodavateledodavatele s ohledem na závažnost a konkrétní okolnosti trestného činutrestného činu nebo jiného pochybení.
(4)
Pokud zadavatel dospěje k závěru, že způsobilost účastníka zadávacího řízení byla obnovena, ze zadávacího řízení jej nevyloučí nebo předchozí vyloučení účastníka zadávacího řízení zruší.
§ 77
Profesní způsobilost
(1)
DodavatelDodavatel prokazuje splnění profesní způsobilosti ve vztahu k České republice předložením výpisu z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence, pokud jiný právní předpis zápis do takové evidence vyžaduje.
(2)
Zadavatel může požadovat, aby dodavateldodavatel předložil doklad, že je
a)
oprávněn podnikat v rozsahu odpovídajícímu předmětu veřejné zakázkyveřejné zakázky, pokud jiné právní předpisy takové oprávnění vyžadují,
b)
členem profesní samosprávné komory nebo jiné profesní organizace, je-li takové členství pro plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky na služby jinými právními předpisy vyžadováno, nebo
c)
odborně způsobilý nebo disponuje osobou, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje, je-li pro plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky odborná způsobilost jinými právními předpisy vyžadována.
(3)
Doklady podle odstavce 1 nebo 2 dodavateldodavatel nemusí předložit, pokud právní předpisy v zemi jeho sídla obdobnou profesní způsobilost nevyžadují.
Oddíl 2
Ekonomická kvalifikace
§ 78
Kritérium ekonomické kvalifikace a jeho prokázání
(1)
Zadavatel může požadovat, aby minimální roční obrat dodavateledodavatele nebo obrat dosažený dodavatelemdodavatelem s ohledem na předmět veřejné zakázkyveřejné zakázky dosahoval zadavatelem určené minimální úrovně, a to nejdéle za 3 bezprostředně předcházející účetní období; jestliže dodavateldodavatel vznikl později, postačí, předloží-li údaje o svém obratu v požadované výši za všechna účetní období od svého vzniku.
(2)
Podmínka minimální výše ročního obratu nesmí přesahovat dvojnásobek předpokládané hodnoty veřejné zakázkyveřejné zakázky. V případě zadávacího řízení, v němž má být uzavřena rámcová dohoda s obnovením soutěže, nesmí tato podmínka přesáhnout dvojnásobek průměrné předpokládané hodnoty veřejných zakázekveřejných zakázek, které budou prováděny na základě rámcové dohody současně, nebo není-li známa, dvojnásobek předpokládané hodnoty rámcové dohody. V případě zadávacího řízení, v němž má být zaveden dynamický nákupní systém, nesmí tato podmínka přesahovat dvojnásobek maximální předpokládané hodnoty jednotlivých veřejných zakázekveřejných zakázek, které mají být v dynamickém nákupním systému zadány.
(3)
Odstavec 2 se nepoužije v zadavatelem odůvodněných případech, kterými jsou zejména zvláštní rizika vyplývající z povahy dodávekdodávek, služeb nebo stavebních prací.
(4)
Pokud je veřejná zakázkaveřejná zakázka rozdělena na části, stanoví zadavatel podmínku ekonomické kvalifikace na každou část zvlášť. Zadavatel však může stanovit podmínku ekonomické kvalifikace odkazem na soubory částí v případě, že vybranému dodavatelivybranému dodavateli bude zadáno několik částí současně.
(5)
DodavatelDodavatel prokáže obrat výkazem zisku a ztrát dodavateledodavatele nebo obdobným dokladem podle právního řádu země sídla dodavateledodavatele.
(6)
Zadavatel není oprávněn požadovat ekonomickou kvalifikaci v případě veřejných zakázekveřejných zakázek na služby uvedené v oddílu 71 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému.
Oddíl 3
Technická kvalifikace
§ 79
Kritéria technické kvalifikace a jejich prokázání
(1)
Kritéria technické kvalifikace stanoví zadavatel za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavateldodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky.
(2)
K prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat
a)
seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže,
b)
seznam významných dodávekdodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže,
c)
seznam techniků nebo technických útvarů, které se budou podílet na plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky, a to zejména těch, které zajišťují kontrolu kvality nebo budou provádět stavební práce, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavateledodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavatelidodavateli,
d)
osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným dodávkámdodávkám, službám nebo stavebním pracem, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou dodávkydodávky, služby nebo stavební práce poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům,
e)
popis technického vybavení, popis opatření dodavateledodavatele k zajištění kvality nebo popis zařízení pro výzkum,
f)
přehled o řízení dodavatelského řetězce a systémy sledování dodavatelského řetězce, které dodavatel bude moci uplatnit při plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky,
g)
provedení kontroly technické kapacity zadavatelem nebo jeho jménem příslušným úředním orgánem v zemi sídla dodavateledodavatele, a je-li to nutné, také provedení kontroly opatření týkajících se zabezpečení jakosti a výzkumu, a to vše za předpokladu, že služby, které mají být poskytnuty, jsou složité nebo jsou požadovány pro zcela zvláštní účely,
h)
opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí, která bude dodavateldodavatel schopen použít při plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky,
i)
přehled průměrného ročního počtu zaměstnanců dodavateledodavatele nebo počtu vedoucích zaměstnanců dodavateledodavatele nebo osob v obdobném postavení za poslední 3 roky,
j)
přehled nástrojů nebo pomůcek, provozních nebo technických zařízení, které bude mít dodavateldodavatel při plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky k dispozici,
k)
vzorky, popisy nebo fotografie výrobků určených k dodání, nebo
l)
doklad prokazující shodu požadovaného výrobku s požadovanou technickou normou nebo technickým dokumentem.
(3)
Pokud zadavatel nestanoví v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci jinak, považují se doby podle odstavce 2 písm. a) a b) za splněné, pokud byla dodávkadodávka, služba nebo stavební práce uvedená v příslušném seznamu v průběhu této doby dokončena; to neplatí u zakázek pravidelné povahy, u nichž se pro účely prokázání technické kvalifikace považuje za rozhodný rozsah zakázky realizovaný v průběhu doby podle odstavce 2 písm. a) a b).
(4)
Nestanoví-li zadavatel v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci jinak, může dodavateldodavatel k prokázání splnění kritéria kvalifikace podle odstavce 2 písm. a) nebo b) použít dodávkydodávky, služby nebo stavební práce, které poskytl
a)
společně s jinými dodavatelidodavateli, a to v rozsahu, v jakém se na plnění zakázky podílel, nebo
b)
jako poddodavatel, a to v rozsahu, v jakém se na plnění dodávkydodávky, služby nebo stavební práce podílel.
(5)
Rovnocenným dokladem k prokázání kritéria podle odstavce 2 písm. a) a b) je zejména smlouva s objednatelem a doklad o uskutečnění plnění dodavateledodavatele.
(6)
V případě, že prokázání požadované technické kvalifikace nespočívá v předložení dokladu, je zadavatel povinen poskytnout dodavatelidodavateli příslušnou součinnost a možnost prokázání této části kritérií technické kvalifikace.
§ 80
Normy zajišťování jakosti a normy environmentálního řízení
(1)
Pokud zadavatel pro účely prokázání kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. e) požaduje splnění norem pro zajištění jakosti včetně norem týkajících se přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením, odkáže na systémy zajišťování jakosti založené na příslušné řadě evropských norem, které jsou osvědčeny akreditovanými subjekty.
(2)
Pokud zadavatel pro účely prokázání kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. h) požaduje splnění systému nebo norem environmentálního řízení, odkáže na systém environmentálního řízení a auditu Evropské unie (EMAS) nebo na jiné systémy environmentálního řízení uznané v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie27) nebo na další normy environmentálního řízení založené na příslušných evropských nebo mezinárodních normách přijatých akreditovanými subjekty.
Oddíl 4
Společná ustanovení ke kvalifikaci
§ 81
Prokazování kvalifikace získané v zahraničí
V případě, že byla kvalifikace získána v zahraničí, prokazuje se doklady vydanými podle právního řádu země, ve které byla získána, a to v rozsahu požadovaném zadavatelem.
§ 82
Kvalifikace v případě společné účasti dodavatelů
V případě společné účasti dodavatelůdodavatelů prokazuje základní způsobilost a profesní způsobilost podle § 77 odst. 1 každý dodavateldodavatel samostatně.
§ 83
Prokázání kvalifikace prostřednictvím jiných osob
(1)
Dodavatel může ekonomickou kvalifikaci, technickou kvalifikaci nebo profesní způsobilosti s výjimkou kritéria podle § 77 odst. 1 požadovanou zadavatelem prokázat prostřednictvím jiných osob. Dodavatel je v takovém případě povinen zadavateli předložit
a)
doklady prokazující splnění profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1 jinou osobou,
b)
doklady prokazující splnění chybějící části kvalifikace prostřednictvím jiné osoby,
c)
doklady o splnění základní způsobilosti podle § 74 jinou osobou a
d)
smlouvu nebo jinou osobou podepsané potvrzení o její existenci, jejímž obsahem je závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat při plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele.
(2)
Prokazuje-li dodavatel prostřednictvím jiné osoby kvalifikaci a předkládá doklady podle § 79 odst. 2 písm. a), b) nebo d) vztahující se k takové osobě, musí ze smlouvy nebo potvrzení o její existenci podle odstavce 1 písm. d) vyplývat závazek, že jiná osoba bude vykonávat stavební práce či služby, ke kterým se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje.
(3)
Má se za to, že požadavek podle odstavce 1 písm. d) je splněn, pokud z obsahu smlouvy nebo potvrzení o její existenci podle odstavce 1 písm. d) vyplývá závazek jiné osoby plnit veřejnou zakázkuveřejnou zakázku společně a nerozdílně s dodavatelem; to neplatí, pokud smlouva nebo potvrzení o její existenci podle odstavce 1 písm. d) musí splňovat požadavky podle odstavce 2.
(4)
Zadavatel může v zadávací dokumentaci požadovat, aby dodavatel a jiná osoba, jejímž prostřednictvím dodavatel prokazuje ekonomickou kvalifikaci, nesli společnou a nerozdílnou odpovědnost za plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky.
(5)
Na kvalifikaci jiné osoby, jejímž prostřednictvím je prokazována kvalifikace, se vztahují pravidla stanovená tímto zákonem nebo zadávacími podmínkamizadávacími podmínkami pro kvalifikaci dodavatele, za kterého je kvalifikace prokazována.
§ 84
Společné prokazování kvalifikace
Zadavatel může v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci stanovit bližší pravidla pro prokazování profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2, ekonomické kvalifikace nebo technické kvalifikace, pokud se dodavatelédodavatelé účastní zadávacího řízení společně nebo prokazují kvalifikaci prostřednictvím jiných osob; zadavatel však nesmí vyloučit pravidla stanovená v § 82 a 83. Pokud zadavatel nestanovil jinak, prokazují dodavatelédodavatelé a jiné osoby kvalifikaci společně.
§ 85
Požadavek na prokázání kvalifikace poddodavatele
(1)
Zadavatel může požadovat, aby účastník zadávacího řízení předložil doklady prokazující základní způsobilost podle § 74 a profesní způsobilost podle § 77 jeho poddodavatelů. V takovém případě je zadavatel povinen v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci stanovit rozsah požadovaných kritérií způsobilosti, způsob jejich prokázání a případné sankce za nesplnění povinnosti nahradit poddodavatele podle odstavce 2.
(2)
Zadavatel může požadovat nahrazení poddodavatele, který neprokáže splnění zadavatelem požadovaných kritérií způsobilosti, nebo v případě jeho nezpůsobilosti; důvody nezpůsobilosti se posuzují podle § 48 odst. 5 nebo 6 obdobně. V takovém případě musí dodavatel poddodavatele nahradit nejpozději do konce zadavatelem stanovené přiměřené lhůty. Tuto lhůtu může zadavatel prodloužit nebo prominout její zmeškání.
(3)
Pokud nedojde k nahrazení poddodavatele podle odstavce 2 a zadávací řízení není do té doby ukončeno, zadavatel může účastníka zadávacího řízení vyloučit.
§ 86
Doklady o kvalifikaci v žádosti o účast, předběžné nabídce nebo nabídce
(1)
Za účelem prokázání kvalifikace zadavatel přednostně vyžaduje doklady evidované v systému, který identifikuje doklady k prokázání splnění kvalifikace (systém e-Certis).
(2)
Pokud zadavatel nestanoví v zadávací dokumentaci jinak, může dodavatel v žádosti o účast, předběžné nabídce nebo nabídce nahradit předložení dokladů písemným čestným prohlášením. Dodavatel může vždy nahradit požadované doklady jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázkyveřejné zakázky.
(3)
Doklady prokazující základní způsobilost podle § 74 musí prokazovat splnění požadovaného kritéria způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem zahájení zadávacího řízení.
§ 87
Jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky
(1)
Jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázkyveřejné zakázky se pro účely tohoto zákona rozumí písemné čestné prohlášení dodavatele o prokázání jeho kvalifikace, a to i prostřednictvím jiné osoby, nahrazující doklady vydané orgány veřejné správy nebo třetími stranami na formuláři zpřístupněném v informačním systému e-Certis.
(2)
Jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázkyJednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky potvrzuje splnění podmínek účasti, případně kritérií pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení.
(3)
Dodavatel není povinen předložit zadavateli doklady osvědčující skutečnosti obsažené v jednotném evropském osvědčení pro veřejné zakázkyveřejné zakázky, pokud zadavateli sdělí, ve kterém jiném zadávacím řízení mu je již předložil.
§ 88
Změny kvalifikace účastníka zadávacího řízení
(1)
Pokud po předložení dokladů nebo prohlášení o kvalifikaci dojde v průběhu zadávacího řízení ke změně kvalifikace účastníka zadávacího řízení, je účastník zadávacího řízení povinen tuto změnu zadavateli do 5 pracovních dnů oznámit a do 10 pracovních dnů od oznámení této změny předložit nové doklady nebo prohlášení ke kvalifikaci; zadavatel může tyto lhůty prodloužit nebo prominout jejich zmeškání. Povinnost podle věty první účastníku zadávacího řízení nevzniká, pokud je kvalifikace změněna takovým způsobem, že
a)
podmínky kvalifikace jsou nadále splněny,
b)
nedošlo k ovlivnění kritérií pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo nabídeknabídek a
c)
nedošlo k ovlivnění kritérií hodnocení nabídeknabídek.
(2)
Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud prokáže, že účastník zadávacího řízení nesplnil povinnost podle odstavce 1.
Díl 2
Technické podmínky pro nadlimitní režim
§ 89
(1)
Technické podmínky jsou požadavky na vlastnosti předmětu veřejné zakázkyveřejné zakázky, které zadavatel stanoví prostřednictvím
a)
parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny,
b)
odkazu na normy nebo technické dokumenty, nebo
c)
odkazu na štítkyštítky.
(2)
Technické podmínky mohou zahrnovat rovněž charakteristiky z hlediska vlivu na životní prostředí.
(3)
Technické podmínky mohou rovněž odkazovat na konkrétní výrobní proces nebo metodu poskytování požadovaných stavebních prací, dodávekdodávek nebo služeb nebo na konkrétní proces spojený s jinou fází jejich životního cykluživotního cyklu, a to i tehdy, kdy uvedené faktory nejsou součástí jejich věcné podstaty, za podmínky, že souvisejí s předmětem veřejné zakázkyveřejné zakázky a jsou přiměřené k její hodnotě i cílům.
(4)
V případě veřejné zakázkyveřejné zakázky na služby nebo na stavební práce může zadavatel v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci uvést správní orgán nebo jiný subjekt, u kterého mohou dodavatelédodavatelé získat informace o povinnostech vyplývajících z právních předpisů týkajících se ochrany zaměstnanců a pracovních podmínek, ochrany životního prostředí, daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění platných v místě, ve kterém mají být poskytnuty služby nebo stavební práce a které se vztahují k těmto službám nebo stavebním pracím; dodavateldodavatel musí tyto informace při vypracování nabídkynabídky zohlednit a tuto skutečnost uvést v nabídcenabídce.
(5)
Není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázkyveřejné zakázky, zadavatel nesmí zvýhodnit nebo znevýhodnit určité dodavateledodavatele nebo výrobky tím, že technické podmínky stanoví prostřednictvím přímého nebo nepřímého odkazu na
a)
určité dodavateledodavatele nebo výrobky, nebo
b)
patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu.
(6)
Odkaz podle odstavce 5 písm. a) nebo b) může zadavatel použít, pokud stanovení technických podmínek podle odstavce 1 nemůže být dostatečně přesné nebo srozumitelné. U každého takového odkazu zadavatel uvede možnost nabídnout rovnocenné řešení.
§ 90
Normy nebo technické dokumenty
(1)
Pokud zadavatel stanoví technické podmínky prostřednictvím odkazu na normy nebo technické dokumenty, použije je v tomto pořadí
a)
české technické normy28) přejímající evropské normy přijaté evropskými normalizačními orgány a zpřístupněné veřejnosti,
b)
evropské technické posouzení29),
c)
obecné technické specifikace v oblasti informačních a komunikačních technologií podle čl. 13 a 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES,
d)
mezinárodní normy přijaté mezinárodními normalizačními orgány a zpřístupněné veřejnosti,
e)
technické dokumenty vydané evropskými normalizačními orgány postupem přizpůsobeným vývoji potřeb trhu, který není evropskou normou.
(2)
Není-li možné odkázat na normy nebo technické dokumenty podle odstavce 1, může zadavatel odkázat na
a)
české technické normy,
b)
stavební technická osvědčení30), nebo
c)
národní technické podmínky vztahující se k navrhování, posuzování a provádění staveb a stavebních prací a použití výrobků.
(3)
U každého odkazu na normy nebo technické dokumenty podle odstavce 1 nebo 2 zadavatel uvede možnost nabídnout rovnocenné řešení.
(4)
Zadavatel může odkaz na normy nebo technické dokumenty podle odstavce 1 nebo 2 použít také jako prostředek ověření splnění požadavků zadavatele podle § 89 odst. 1 písm. a). Technické podmínky může zadavatel stanovit rovněž formou kombinace požadavků podle § 89 odst. 1 písm. a) a odkazu na normy nebo technické dokumenty podle odstavce 1 nebo 2.
§ 91
(1)
Jestliže zadavatel stanoví technické podmínky s využitím odkazu na normy nebo technické dokumenty podle § 90 odst. 1 nebo 2, nesmí odmítnout nabídkunabídku z důvodu, že nabízené dodávkydodávky, služby nebo stavební práce nejsou v souladu s takto stanovenými podmínkami, pokud dodavateldodavatel prokáže, že nabízené dodávkydodávky, služby nebo stavební práce splňují rovnocenným způsobem požadavky vymezené takovými technickými podmínkami. Tuto skutečnost dodavateldodavatel ve své nabídcenabídce vhodným prostředkem prokáže, a to zejména technickou dokumentací výrobce nebo dokladem podle § 95.
(2)
Jestliže zadavatel stanoví technické podmínky formou požadavků na výkon nebo funkci, nesmí odmítnout nabízené dodávkydodávky, služby nebo stavební práce, které jsou v souladu s normami nebo technickými dokumenty uvedenými v § 90 odst. 1 nebo 2, pokud tyto dokumenty obsahují stanovené požadavky zadavatele na výkon nebo na funkci. Tuto skutečnost dodavateldodavatel ve své nabídcenabídce vhodným prostředkem prokáže, a to zejména technickou dokumentací výrobce nebo dokladem podle § 95.
§ 92
Technické podmínky veřejné zakázky na stavební práce
(1)
Má se za to, že technické podmínky jsou stanoveny v podrobnostech nezbytných pro účast dodavateledodavatele v zadávacím řízení, pokud zadávací dokumentacezadávací dokumentace veřejných zakázekveřejných zakázek na stavební práce obsahuje
a)
dokumentaci v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj a
b)
soupis stavebních prací, dodávekdodávek a služeb s výkazem výměr v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj.
(2)
Dokumenty podle odstavce 1 mohou být částečně nebo zcela nahrazeny jinými požadavky na výkon nebo funkci.
§ 93
Podmínky přístupnosti
(1)
Pokud je předmět plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky určen k užívání fyzickými osobami, zadavatel při stanovení technické specifikace zohlední přístupnost předmětu veřejné zakázkyveřejné zakázky osobám se zdravotním postižením, neznemožňují-li to objektivní okolnosti.
(2)
Pokud jsou závazné požadavky na přístupnost osobám se zdravotním postižením upraveny předpisem Evropské unie, stanoví zadavatel příslušné technické podmínky odkazem na tento předpis.
§ 94
Štítky
(1)
Jestliže má zadavatel požadavky na vlastnosti dodávek, služeb nebo stavebních prací například v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázkyveřejné zakázky na životní prostředí nebo sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázkyveřejné zakázky, může v zadávací dokumentaci požadovat předložení určitého osvědčení, že příslušné stavební práce, služby nebo dodávky požadovaným vlastnostem vyhovují, pokud
a)
se požadavky na označení štítkemštítkem týkají výhradně kritérií, která souvisejí s předmětem veřejné zakázkyveřejné zakázky,
b)
jsou štítkyštítky vhodné pro vymezení vlastností stavebních prací, dodávek nebo služeb, které jsou předmětem veřejné zakázkyveřejné zakázky,
c)
podmínky pro přidělení štítkuštítku vycházejí z objektivně ověřitelných a nediskriminačních kritérií,
d)
byl systém přidělování štítkůštítků zaveden v otevřené a transparentní proceduře, na které se mohly podílet všechny relevantní zúčastněné strany, včetně orgánů státní správy, spotřebitelůspotřebitelů, sociálních partnerů, výrobců, distributorů a nevládních organizací,
e)
jsou štítkyštítky přístupné všem osobám, které o to mají zájem, a
f)
jsou podmínky pro přidělení štítkuštítku stanoveny osobou, nad níž dodavatel žádající o štítekštítek nemůže vykonávat rozhodující vliv.
(2)
Zadavatel musí přijmout jakýkoli jiný vhodný štítekštítek osvědčující, že dodávkydodávky, služby nebo stavební práce splňují rovnocenné požadavky.
(3)
Pokud dodavateldodavatel prokazatelně neměl možnost požadovaný štítekštítek nebo rovnocenný štítekštítek získat a předložit, zadavatel přijme jakýkoli jiný vhodný důkaz, že dodávkydodávky, služby nebo stavební práce splňují požadavky na označení štítkemštítkem nebo konkrétní požadavky uvedené v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci, například technickou dokumentaci výrobce.
(4)
Zadavatel může požadovat splnění pouze některých vlastností osvědčovaných štítkemštítkem.
(5)
Pokud štítekštítek osvědčuje i vlastnosti, které nesouvisejí s předmětem veřejné zakázkyveřejné zakázky, zadavatel nesmí požadovat štítekštítek, může však požadovat osvědčení technických vlastností odkazem na jednotlivé specifikace štítkuštítku, které souvisejí s předmětem veřejné zakázkyveřejné zakázky a jsou vhodné pro definování jeho vlastností.
§ 95
Zkušební protokoly, osvědčení a další doklady
Zadavatel může jako doklad o shodě s požadavky nebo kritérii uvedenými v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci požadovat předložení zkušebních protokolů nebo osvědčení vydaných osobou, která vykonává činnosti v oblasti posuzování shody včetně kalibrace, testování, certifikace a inspekce a která splňuje požadavky přímo použitelného předpisu Evropské unie31).
Díl 3
Společná ustanovení o zadávacích podmínkách pro nadlimitní režim
§ 96
Dostupnost zadávací dokumentace
(1)
Zadavatel uveřejní zadávací dokumentaci s výjimkou formulářů podle § 212 na profilu zadavateleprofilu zadavatele ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo od odeslání výzvy k podání žádosti o účast podle § 58 odst. 5 nejméně do konce lhůty pro podání nabídek; to neplatí pro jednací řízení bez uveřejnění.
(2)
Pokud některou část zadávací dokumentace nelze zpřístupnit podle odstavce 1 z důvodů vymezených v § 211 odst. 5 písm. a), b) nebo d) nebo v případě postupu podle § 36 odst. 8, může zadavatel příslušnou část zadávací dokumentace poskytnout jiným vhodným způsobem. V takovém případě zadavatel odešle, předá nebo jinak zpřístupní příslušnou část zadávací dokumentace nejpozději do 3 pracovních dnů od doručení žádosti dodavatele o její poskytnutí. Poskytnutí příslušné části zadávací dokumentace může být podmíněno pouze úhradou nákladů podle odstavce 4 nebo v případě postupu podle § 36 odst. 8 přijetím přiměřených opatření k ochraně důvěrné povahy informací.
(3)
V oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo výzvě uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu musí zadavatel uvést internetovou adresu profilu zadavateleprofilu zadavatele, na které je zadávací dokumentacezadávací dokumentace dostupná. Pokud některá část zadávací dokumentacezadávací dokumentace bude poskytnuta podle odstavce 2, musí být v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo výzvě uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu uvedena informace o způsobu a podmínkách poskytnutí příslušné části zadávací dokumentacezadávací dokumentace.
(4)
Úhradu nákladů za poskytnutí příslušné části zadávací dokumentacezadávací dokumentace lze požadovat pouze do výše obvyklých nákladů na její reprodukci, balné a poštovné.
§ 97
Prohlídka místa plnění
Umožní-li zadavatel prohlídku místa plnění, v zadávací dokumentaci nebo ve výzvě uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu
a)
určí dobu prohlídky tak, aby bylo možné prohlídku uskutečnit nejpozději 10 pracovních dnů před skončením lhůty pro podání nabídek,
b)
stanoví lhůtu pro podání nabídek tak, aby byla vždy delší než minimální lhůta stanovená pro příslušný druh zadávacího řízení.
§ 98
Vysvětlení zadávací dokumentace
(1)
Zadavatel může zadávací dokumentacizadávací dokumentaci vysvětlit, pokud takové vysvětlení, případně související dokumenty, uveřejní na profilu zadavateleprofilu zadavatele, a to
a)
nejméně 5 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídekpředběžných nabídek nebo nabídeknabídek, nebo
b)
v případech, kdy je lhůta pro podání nabídeknabídek zkrácena podle § 57 odst. 2 písm. b) nebo § 59 odst. 5, nejméně 4 pracovní dny před uplynutím lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídekpředběžných nabídek nebo nabídeknabídek.
(2)
Pokud se vysvětlení zadávací dokumentacezadávací dokumentace týká částí zadávací dokumentacezadávací dokumentace, které se neuveřejňují podle § 96 odst. 2, odešle je nebo předá zadavatel všem dodavatelůmdodavatelům, kteří podali žádost o příslušné části zadávací dokumentacezadávací dokumentace; odstavec 1 se nepoužije.
(3)
Pokud o vysvětlení zadávací dokumentacezadávací dokumentace písemně požádá dodavateldodavatel, zadavatel vysvětlení uveřejní, odešle nebo předá včetně přesného znění žádosti bez identifikace tohoto dodavateledodavatele. Zadavatel není povinen vysvětlení poskytnout, pokud není žádost o vysvětlení doručena včas, a to alespoň 3 pracovní dny před uplynutím lhůt podle odstavce 1. Pokud zadavatel na žádost o vysvětlení, která není doručena včas, vysvětlení poskytne, nemusí dodržet lhůty podle odstavce 1.
(4)
Pokud je žádost o vysvětlení zadávací dokumentacezadávací dokumentace doručena včas a zadavatel neuveřejní, neodešle nebo nepředá vysvětlení do 3 pracovních dnů, prodlouží lhůtu pro podání nabídeknabídek nejméně o tolik pracovních dnů, o kolik přesáhla doba od doručení žádosti o vysvětlení zadávací dokumentacezadávací dokumentace do uveřejnění, odeslání nebo předání vysvětlení 3 pracovní dny.
(5)
Pokud by spolu s vysvětlením zadávací dokumentacezadávací dokumentace zadavatel provedl i změnu zadávacích podmínekzadávacích podmínek, postupuje podle § 99.
(6)
Na vysvětlení zadávacích podmínekzadávacích podmínek obsažených ve výzvách podle přílohy č. 6 k tomuto zákonu se odstavce 1 až 5 použijí obdobně.
§ 99
Změna nebo doplnění zadávací dokumentace
(1)
Zadávací podmínkyZadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci může zadavatel změnit nebo doplnit před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Změna nebo doplnění zadávací dokumentace musí být uveřejněna nebo oznámena dodavatelům stejným způsobem jako zadávací podmínkazadávací podmínka, která byla změněna nebo doplněna.
(2)
Pokud to povaha doplnění nebo změny zadávací dokumentacezadávací dokumentace vyžaduje, zadavatel současně přiměřeně prodlouží lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídekpředběžných nabídek nebo nabídeknabídek. V případě takové změny nebo doplnění zadávací dokumentacezadávací dokumentace, která může rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, prodlouží zadavatel lhůtu tak, aby od odeslání změny nebo doplnění zadávací dokumentacezadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku.
(3)
Na změnu nebo doplnění zadávacích podmínekzadávacích podmínek obsažených ve výzvách podle přílohy č. 6 k tomuto zákonu se odstavce 1 a 2 použijí obdobně.
§ 100
Vyhrazené změny závazku
(1)
Zadavatel si může v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci vyhradit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázkuveřejnou zakázku nebo rámcové dohody, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a její obsah jednoznačně vymezeny a změna nemění celkovou povahu veřejné zakázkyveřejné zakázky. Taková změna se může týkat rozsahu dodávekdodávek, služeb nebo stavebních prací, ceny nebo jiných obchodních nebo technických podmínek.
(2)
Zadavatel si může v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci vyhradit změnu dodavateledodavatele v průběhu plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a způsob určení nového dodavateledodavatele jednoznačně vymezeny.
(3)
Zadavatel si může v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci vyhradit možnost použití jednacího řízení bez uveřejnění pro poskytnutí nových služeb nebo nových stavebních prací vybraným dodavatelemvybraným dodavatelem za předpokladu, že
a)
podmínky pro nové služby nebo nové stavební práce odpovídají podmínkám pro použití jednacího řízení bez uveřejnění podle § 66,
b)
předpokládaná hodnota nových služeb nebo nových stavebních prací nepřevyšuje 30 % předpokládané hodnoty veřejné zakázkyveřejné zakázky a
c)
v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci uvede předpokládanou dobu a rozsah poskytnutí nových služeb nebo nových stavebních prací.
§ 101
Rozdělení veřejné zakázky na části
(1)
Pokud zadavatel v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci rozdělí veřejnou zakázkuveřejnou zakázku na části, postupuje zadavatel při výběru dodavateledodavatele v každé části odděleně, pokud není dále stanoveno jinak.
(2)
Zadavatel v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k podání žádosti o účast podle § 58 odst. 5 stanoví, zda dodavateldodavatel může podat nabídkunabídku na jednu, několik nebo na všechny části veřejné zakázkyveřejné zakázky.
(3)
Pokud je připuštěno podání nabídek na více částí, může zadavatel v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k podání žádosti o účast podle § 58 odst. 5 omezit počet částí, které lze zadat jednomu účastníku zadávacího řízení. V takovém případě zadavatel vymezí pravidla pro výběr částí, které budou zadány účastníku zadávacího řízení, kterému by podle pravidel pro hodnocení jinak mělo být zadáno více částí.
(4)
Lze-li jednomu účastníku zadávacího řízení zadat více částí, může zadavatel v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k podání žádostí o účast podle § 58 odst. 5 stanovit pravidla pro určení částí, které si vyhrazuje k případnému zadání jednomu účastníku zadávacího řízení.
§ 102
Varianty
(1)
Připouští-li to povaha předmětu veřejné zakázkyveřejné zakázky, zadavatel může připustit nebo požadovat předložení variant nabídkynabídky, předběžné nabídkypředběžné nabídky nebo řešení; v opačném případě nejsou varianty možné.
(2)
Zadavatel může připustit nebo požadovat jen takové varianty, které bezprostředně souvisí s předmětem veřejné zakázkyveřejné zakázky.
(3)
Pokud jsou varianty připuštěny nebo požadovány, uvede zadavatel v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci minimální technické podmínky, které musí varianty splňovat, a jednoznačné požadavky na jejich předložení.
(4)
V případě připuštění variant je zadavatel povinen stanovit taková kritéria hodnocení, jejichž prostřednictvím je možné hodnotit jak nabídkynabídky s variantami, tak nabídkynabídky, které varianty neobsahují.
(5)
Varianta nabídkynabídky nesmí být v zadávacím řízení posouzena jako nesplňující zadávací podmínkyzadávací podmínky proto, že by v případě veřejné zakázkyveřejné zakázky na dodávkydodávky došlo ke změně na veřejnou zakázkuveřejnou zakázku na služby nebo že by v případě veřejné zakázkyveřejné zakázky na služby došlo ke změně na veřejnou zakázkuveřejnou zakázku na dodávkydodávky.
§ 103
Podmínky sestavení a podání nabídek
(1)
Mají-li být hodnoceny nabídky, zadavatel v zadávací dokumentaci nebo ve výzvě k podání nabídek
a)
musí požadovat předložení údajů, dokumentů, vzorků nebo modelů, které potřebuje k hodnocení nabídek podle § 114,
b)
musí požadovat předložení údajů, dokumentů, vzorků nebo modelů, které potřebuje k posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení,
c)
stanoví formu a způsob podání nabídek; v případě elektronických nabídek určí elektronický nástrojelektronický nástroj pro jejich podání,
d)
může požadovat předložení údajů o majetkové struktuře účastníka zadávacího řízení nebo jeho poddodavatele,
e)
může po dodavatelích požadovat, aby v nabídce uvedli jméno, nebo jména a příjmení a odbornou kvalifikaci pracovníků, kteří budou odpovědní za plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky, jde-li o veřejnou zakázkuveřejnou zakázku na služby, na stavební práce nebo na dodávky, která zahrnuje umístění nebo montáž,
f)
může požadovat, aby v případě společné účasti dodavatelů v nabídce doložili, jaké bude rozdělení odpovědnosti za plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky; zadavatel může vyžadovat, aby odpovědnost nesli všichni dodavatelé podávající společnou nabídku společně a nerozdílně.
(2)
Zadavatel může uvést doporučený způsob zpracování nabídkynabídky.
(3)
V případě veřejných zakázekveřejných zakázek na stavební práce, projektové činnosti nebo v soutěžích o návrhsoutěžích o návrh může zadavatel v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci uvést závazný požadavek na použití zvláštních elektronických formátů včetně nástrojů informačního modelování staveb a uvést požadavky na obsah, strukturu nebo formát dat. Pokud tyto formáty nejsou běžně dostupné, zajistí k nim zadavatel dodavatelůmdodavatelům přístup.
(4)
Odstavce 1 až 3 platí přiměřeně pro stanovení podmínek pro jiné úkony, které ovlivňují účast dodavateledodavatele v zadávacím řízení.
§ 104
Další podmínky pro uzavření smlouvy
Zadavatel může v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci požadovat od vybraného dodavatelevybraného dodavatele jako další podmínky pro uzavření smlouvy
a)
předložení dokladů nebo vzorků vztahujících se k předmětu plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky nebo kvalifikaci dodavateledodavatele,
b)
úspěšný výsledek zkoušek vzorků,
c)
předložení dokladu prokazujícího schopnost dodavateledodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informacíutajovaných informací5), je-li to k plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky nezbytné,
d)
přijetí určité formy spolupráce podle § 37 odst. 4,
e)
bližší podmínky součinnosti před uzavřením smlouvy, nebo
f)
předložení dokladu o splnění povinností podle § 21a zákona o účetnictví.
§ 105
Využití poddodavatele
(1)
Zadavatel může v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci požadovat, aby účastník zadávacího řízení v nabídcenabídce
a)
určil části veřejné zakázky, které hodlá plnit prostřednictvím poddodavatelů, nebo
b)
předložil seznam poddodavatelů, pokud jsou účastníkovi zadávacího řízení známi a uvedl, kterou část veřejné zakázkyveřejné zakázky bude každý z poddodavatelů plnit.
(2)
V případě veřejné zakázkyveřejné zakázky na služby nebo stavební práce nebo v případě veřejné zakázkyveřejné zakázky na dodávky zahrnující umístění nebo montáž, mohou zadavatelé v zadávací dokumentaci požadovat, aby zadavatelem určené významné činnosti při plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky byly plněny přímo vybraným dodavatelemvybraným dodavatelem. Za vybraného dodavatelevybraného dodavatele se pro účely věty první považuje i osoba, která je členem téhož koncernu jako účastník zadávacího řízení, jestliže tato osoba nepodala v témže zadávacím řízení nabídku samostatně nebo společně s jinými dodavateli a splňuje základní způsobilost podle § 74.
(3)
U veřejných zakázekveřejných zakázek na stavební práce a veřejných zakázekveřejných zakázek na služby, které mají být poskytnuty v zařízení pod přímým dohledem zadavatele, je vybraný dodavatelvybraný dodavatel povinen předložit zadavateli identifikační údajeidentifikační údaje poddodavatelů těchto stavebních prací nebo služeb, pokud mu jsou známi, a to nejpozději do 10 pracovních dnů od doručení oznámení o výběru dodavatele, nebo od uzavření smlouvy v případech, kdy se oznámení o výběru nezasílá. Poddodavatelé, kteří nebyli identifikováni podle věty první a kteří se následně zapojí do plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky, musí být identifikováni, a to před zahájením plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky poddodavatelem.
(4)
Zadavatelé mohou v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci stanovit povinnost podle odstavce 3 také
a)
u veřejných zakázekveřejných zakázek na dodávkydodávky nebo služby neuvedené v odstavci 3, nebo
b)
pro poddodavatele v dalších úrovních dodavatelského řetězce.
(5)
Povinnost podle odstavce 3 nebo 4 se považuje za splněnou, jsou-li tyto údaje uvedeny ve stavebním deníku podle jiného právního předpisu32).
§ 106
Platby poddodavatelům
Zadavatel může v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci stanovit podmínky, při jejichž splnění budou na žádost poddodavatele převedeny splatné částky úhrady veřejné zakázkyveřejné zakázky přímo poddodavateli, tím nejsou dotčeny jiné právní předpisy.
HLAVA IX
PRŮBĚH ŘÍZENÍ PO PODÁNÍ NABÍDEK PRO NADLIMITNÍ REŽIM
§ 107
Nabídky
(1)
NabídkyNabídky se podávají písemně, a to v elektronické podobě prostřednictvím zadavatelem stanoveného elektronického nástrojeelektronického nástroje (dále jen „nabídkanabídka v elektronické podobě“) nebo v listinné podobě.
(2)
NabídkaNabídka v listinné podobě musí být doručena v řádně uzavřené obálce označené názvem veřejné zakázkyveřejné zakázky.
(3)
DodavatelDodavatel může podat v zadávacím řízení jen jednu nabídkunabídku. NabídkaNabídka obsahující varianty podle § 102 se považuje za jednu nabídkunabídku.
(4)
DodavatelDodavatel, který podal nabídkunabídku v zadávacím řízení, nesmí být současně osobou, jejímž prostřednictvím jiný dodavateldodavatel v tomtéž zadávacím řízení prokazuje kvalifikaci.
(5)
Zadavatel vyloučí účastníka zadávacího řízení, který podal více nabídeknabídek samostatně nebo společně s jinými dodavatelidodavateli, nebo podal nabídkunabídku a současně je osobou, jejímž prostřednictvím jiný účastník zadávacího řízení v tomtéž zadávacím řízení prokazuje kvalifikaci.
(6)
Odstavce 1 a 3 až 5 se použijí na předběžné nabídkypředběžné nabídky obdobně.
§ 108
Otevírání nabídek
(1)
Zadavatel provede otevírání nabídeknabídek, které podali účastníci zadávacího řízení.
(2)
Zadavatel nesmí otevřít nabídkunabídku před uplynutím lhůty pro podání nabídeknabídek.
§ 109
Otevírání nabídek v elektronické podobě
(1)
Otevřením nabídky v elektronické podoběOtevřením nabídky v elektronické podobě se rozumí zpřístupnění jejího obsahu zadavateli. NabídkyNabídky v elektronické podobě otevírá zadavatel po uplynutí lhůty pro podání nabídeknabídek.
(2)
Zadavatel kontroluje při otevírání nabídek v elektronické podobě, zda nabídka byla doručena ve stanovené lhůtě a zda s ní nebylo před jejím otevřením manipulováno.
(3)
Pokud o to účastník zadávacího řízení po skončení lhůty pro podání nabídek písemně požádá, zadavatel do 5 pracovních dnů od doručení této žádosti odešle všem účastníkům zadávacího řízení, nebo uveřejní na profilu zadavateleprofilu zadavatele údaje z nabídek odpovídající číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení, a to bez identifikačních údajůidentifikačních údajů účastníků zadávacího řízení; to neplatí, pokud si zadavatel v zadávacích podmínkáchzadávacích podmínkách vyhradil provedení elektronické aukceelektronické aukce nebo v případech podle § 218 odst. 3. Lhůta 5 pracovních dnů podle věty první začíná zadavateli běžet nejdříve od okamžiku otevření souboru s nabídkovou cenou nebo náklady ve vztahu k údajům o nabídkové ceně nebo nákladech, pokud si zadavatel v zadávací dokumentaci nebo ve výzvě k podání nabídek vyhradil, že tyto údaje musí být uvedeny v samostatném souboru, který bude zadavatelem otevřen po vyhodnocení kritérií kvality.
(4)
Postup podle odstavce 3 nevylučuje poskytnutí i jiných údajů z nabídek nebo jejich poskytnutí bez žádosti účastníka zadávacího řízení.
§ 110
Otevírání nabídek v listinné podobě
(1)
Otevírání nabídeknabídek podaných v listinné podobě se provede formou otevírání obálek s nabídkaminabídkami, kterého se mají právo účastnit účastníci zadávacího řízení a další osoby, o nichž tak stanoví zadavatel. Zadavatel zahájí otevírání obálek bez zbytečného odkladu po uplynutí lhůty pro podání nabídeknabídek. Pokud však má být v zadávacím řízení provedena elektronická aukceelektronická aukce, koná se otevírání obálek bez přítomnosti účastníků zadávacího řízení.
(2)
Zadavatel při otevírání obálek kontroluje, zda nabídkynabídky byly doručeny ve stanovené lhůtě a v souladu s § 107 odst. 2.
(3)
Zadavatel přítomným osobám sdělí identifikační údajeidentifikační údaje účastníků zadávacího řízení a údaje z nabídek odpovídající číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení. To neplatí ve vztahu k údajům o nabídkové ceně nebo nákladech, pokud si zadavatel v zadávací dokumentaci nebo ve výzvě k podání nabídek vyhradil, že tyto údaje musí být uvedeny v samostatné obálce, která bude zadavatelem otevřena po vyhodnocení kritérií kvality; v takovém případě se na otevírání obálek s nabídkovou cenou nebo údaji o nákladech použijí pravidla pro otevírání obálek obdobně.
(4)
Jsou-li zadavateli ve lhůtě pro podání nabídeknabídek doručeny jak obálky s nabídkaminabídkami v listinné podobě, tak i nabídkynabídky v elektronické podobě, sdělí zadavatel na začátku otevírání obálek přítomným osobám údaje podle odstavce 3 o nabídkáchnabídkách v elektronické podobě a poté pokračuje otevíráním obálek podaných v listinné podobě.
(5)
O otevírání obálek s nabídkaminabídkami zadavatel vyhotoví písemný protokol, který bude obsahovat seznam nabídeknabídek, které byly otevřeny, spolu s údaji podle odstavce 3.
§ 111
Snížení počtu účastníků zadávacího řízení
(1)
Zadavatel může snížit počet účastníků zadávacího řízení, pokud tak stanoví v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě uvedené v příloze č. 6 a současně uvede minimální počet účastníků zadávacího řízení, které vyzve k doručení nabídeknabídek, a kritéria pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení.
(2)
Minimální počet účastníků zadávacího řízení stanovený podle odstavce 1 musí zajistit dostatečnou hospodářskou soutěž a činí alespoň 3 účastníky zadávacího řízení.
(3)
Jako kritéria pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení zadavatel stanoví kritéria technické kvalifikace.
(4)
Snížení počtu účastníků zadávacího řízení provede zadavatel podle míry naplnění úrovně kritérií pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení tak, aby počet vyzvaných účastníků zadávacího řízení odpovídal počtu nebo způsobu jeho stanovení, který uvedl v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k podání žádosti o účast. V případě, že by počet účastníků zadávacího řízení byl nižší nebo roven minimálnímu počtu, snížení počtu účastníků zadávacího řízení se neprovede a zadavatel může pokračovat v zadávacím řízení.
(5)
Není-li dále stanoveno jinak, zadavatel není oprávněn provést snížení počtu účastníků zadávacího řízení v otevřeném nebo v užším řízení.
§ 112
Snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení
(1)
Jako kritéria pro snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení zadavatel v zadávací dokumentaci stanoví kritéria kvality stanovená pro zadávací řízení.
(2)
Po snížení musí minimální počet nabídek nebo řešení zajistit dostatečnou hospodářskou soutěž a musí činit alespoň 3 předběžné nabídky nebo řešení, pokud je k dispozici dostatek předběžných nabídek nebo řešení.
(3)
Zadavatel po provedení snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení vyloučí ty účastníky zadávacího řízení, jejichž předběžné nabídky nebo řešení nebyly podle odstavce 2 vybrány.
§ 113
Mimořádně nízká nabídková cena
(1)
Posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel provede před odesláním oznámení o výběru dodavateledodavatele.
(2)
Zadavatel může v zadávací dokumentaci nebo ve výzvě k podání nabídek stanovit
a)
cenu nebo náklady, které bude považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu, nebo
b)
způsob určení mimořádně nízké nabídkové ceny.
(3)
V případě podle odstavce 2 není vyloučeno, aby zadavatel posoudil nabídkovou cenu nebo náklady jako mimořádně nízkou nabídkovou cenu i v jiných případech, než jsou uvedeny v odstavci 2 písm. a) nebo b).
(4)
Zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že
a)
při plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázkyveřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky, a
b)
neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.
(5)
Účastník zadávacího řízení musí ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit skutečnosti podle odstavce 4. Mimořádně nízkou nabídkovou cenu může účastník zadávacího řízení dále odůvodnit zejména prostřednictvím
a)
ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod,
b)
použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky, nebo
c)
originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.
(6)
Zadavatel posoudí zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí, pokud ze zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že
a)
nabídková cena je mimořádně nízká nabídková cena z důvodu porušování povinností uvedených v odstavci 4 písm. a),
b)
nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie33); jestliže je účastník zadávacího řízení vyloučen z tohoto důvodu, informuje zadavatel o této skutečnosti Evropskou komisi, nebo
c)
neobsahuje potvrzení skutečností podle odstavce 4.
HLAVA X
HODNOCENÍ NABÍDEK V NADLIMITNÍM REŽIMU
Díl 1
Ekonomická výhodnost nabídek
§ 114
(1)
Zadavatel v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci stanoví, že nabídkynabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti.
(2)
Ekonomická výhodnost nabídeknabídek se hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cykluživotního cyklu a kvality. Zadavatel může ekonomickou výhodnost nabídeknabídek hodnotit také podle nejnižší nabídkové ceny nebo nejnižších nákladů životního cykluživotního cyklu.
(3)
Zadavatel nesmí stanovit ekonomickou výhodnost pouze na základě nejnižší nabídkové ceny
a)
v řízení se soutěžním dialogem nebo v řízení o inovačním partnerství, nebo
b)
v případě veřejné zakázkyveřejné zakázky na služby uvedené
1.
v oddílu 71 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému, nebo
2.
v kategorii 1 nebo 5 podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu.
§ 115
Pravidla pro hodnocení nabídek
(1)
Zadavatel musí v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídeknabídek, která zahrnují
a)
kritéria hodnocení,
b)
metodu vyhodnocení nabídeknabídek v jednotlivých kritériích a
c)
váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.
(2)
Jestliže zadavatel není objektivně schopen stanovit váhu nebo jiný matematický vztah mezi jednotlivými kritérii hodnocení, uvede je v sestupném pořadí podle významu, který jim přisuzuje.
(3)
Pokud zadavatel nestanoví jinak, rozhoduje při hodnocení nabídeknabídek u zadavatele, který
a)
je plátcem daně z přidané hodnoty, cena bez daně z přidané hodnoty,
b)
není plátcem daně z přidané hodnoty, cena s daní z přidané hodnoty.
§ 116
Kritéria kvality
(1)
Pro hodnocení ekonomické výhodnosti nabídkynabídky podle kvality je zadavatel povinen stanovit kritéria, která vyjadřují kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázkyveřejné zakázky.
(2)
Kritériem kvality mohou být zejména
a)
technická úroveň,
b)
estetické nebo funkční vlastnosti,
c)
uživatelská přístupnost,
d)
sociální, environmentální nebo inovační aspekty,
e)
organizace, kvalifikace nebo zkušenost osob, které se mají přímo podílet na plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky v případě, že na úroveň plnění má významný dopad kvalita těchto osob,
f)
úroveň servisních služeb včetně technické pomoci, nebo
g)
podmínky a lhůta dodání nebo dokončení plnění.
(3)
Kritéria kvality musí být vymezena tak, aby podle nich nabídkynabídky mohly být porovnatelné a naplnění kritérií ověřitelné. Kritériem kvality nesmí být smluvní podmínky, jejichž účelem je utvrzení povinností dodavateledodavatele, nebo platební podmínky.
(4)
Zadavatel může rovněž stanovit pevnou cenu a hodnotit pouze kvalitu nabízeného plnění.
(5)
Má se za to, že kritéria kvality souvisejí s předmětem veřejné zakázkyveřejné zakázky, pokud se vztahují k jakékoliv fázi životního cykluživotního cyklu předmětu veřejné zakázkyveřejné zakázky.
§ 117
Náklady životního cyklu
Náklady životního cykluživotního cyklu musí zahrnovat nabídkovou cenu a mohou zahrnovat
a)
náklady zadavatele nebo jiných uživatelů v průběhu životního cykluživotního cyklu předmětu veřejné zakázkyveřejné zakázky, kterými mohou být zejména
1.
ostatní pořizovací náklady,
2.
náklady související s užíváním předmětu veřejné zakázkyveřejné zakázky,
3.
náklady na údržbu, nebo
4.
náklady spojené s koncem životnosti, nebo
b)
náklady způsobené dopady na životní prostředí, které jsou spojeny s předmětem plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky kdykoli v průběhu jeho životního cykluživotního cyklu, a to v případě, že lze vyčíslit jejich peněžní hodnotu; mohou jimi být zejména náklady na emise skleníkových plynů nebo jiných znečišťujících látek nebo jiné náklady na zmírnění změny klimatu.
§ 118
Metoda pro stanovení nákladů životního cyklu
(1)
V případě, že do hodnocení nabídeknabídek jsou zahrnuty náklady životního cykluživotního cyklu, uvede zadavatel v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci údaje, které mají účastníci zadávacího řízení poskytnout, a metodu, kterou zadavatel použije ke stanovení nákladů životního cykluživotního cyklu podle těchto údajů.
(2)
Pro vyčíslení nákladů podle § 117 písm. b) musí zadavatel použít metodu, která je
a)
založena na objektivně ověřitelných a nediskriminačních kritériích,
b)
přístupná všem dodavatelůmdodavatelům, a
c)
založena na údajích, které mohou dodavatelédodavatelé poskytnout bez vynaložení nepřiměřeného úsilí.
(3)
Vláda může nařízením stanovit společné metody pro stanovení nákladů životního cykluživotního cyklu a rozsah jejich používání.
Díl 2
Postup při hodnocení nabídek
§ 119
(1)
Zadavatel provede hodnocení nabídeknabídek podle pravidel pro hodnocení nabídeknabídek uvedených v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci.
(2)
Zadavatel pořídí písemnou zprávu o hodnocení nabídeknabídek, ve které uvede
a)
identifikaci zadávacího řízení,
b)
fyzické osoby, které se na hodnocení podílely; za tyto osoby se považují zejména osoby, které provedly hodnocení nabídeknabídek včetně členů komise, pokud ji zadavatel k hodnocení sestavil, nebo přizvaných odborníků, pokud byly jejich závěry zohledněny při hodnocení,
c)
seznam hodnocených nabídeknabídek a
d)
popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé
1.
hodnocené údaje z nabídeknabídek odpovídající kritériím hodnocení,
2.
popis hodnocení údajů z nabídeknabídek v jednotlivých kritériích hodnocení,
3.
popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení a
4.
výsledek hodnocení nabídeknabídek.
§ 120
Podmínky použití elektronické aukce
(1)
Zadavatel si může v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k podání žádosti o účast podle § 58 odst. 5 vyhradit, že po hodnocení nabídeknabídek provede elektronickou aukcielektronickou aukci. V takovém případě zadavatel postupuje v zadávacím řízení tak, aby se do ukončení elektronické aukceelektronické aukce nemohli její účastníci vzájemně identifikovat.
(2)
Elektronickou aukciElektronickou aukci nesmí zadavatel použít v případech uvedených v § 114 odst. 3.
(3)
Zadavatel může využít elektronickou aukcielektronickou aukci také v případě veřejných zakázekveřejných zakázek zadávaných v dynamickém nákupním systému nebo na základě rámcové dohody.
(4)
Při využití elektronické aukceelektronické aukce musí zadavatel v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci uvést alespoň
a)
kritéria hodnocení, která lze vyjádřit v číslech a jejichž hodnoty budou předmětem elektronické aukceelektronické aukce,
b)
případná omezení hodnot nabídeknabídek účastníků zadávacího řízení odpovídajících kritériím hodnocení podle písmene a), které budou předkládat v průběhu elektronické aukceelektronické aukce (dále jen „aukční hodnota“),
c)
informace, které budou účastníkům zadávacího řízení poskytnuty v průběhu elektronické aukceelektronické aukce, případně údaj o tom, kdy jim takové informace budou poskytnuty,
d)
informace týkající se postupu při elektronické aukcielektronické aukci včetně způsobu jejího ukončení podle § 121 odst. 8,
e)
podmínky, za kterých budou účastníci zadávacího řízení oprávněni v rámci elektronické aukceelektronické aukce podávat nové aukční hodnoty, zejména stanovení minimálních rozdílů pro jednotlivá podání aukčních hodnot, je-li to vzhledem k jejich povaze vhodné, a
f)
informace týkající se použitého elektronického nástrojeelektronického nástroje a další technické informace nezbytné pro elektronickou komunikaci.
§ 121
Průběh elektronické aukce
(1)
Před zahájením elektronické aukceelektronické aukce je zadavatel povinen provést
a)
posouzení, zda nabídkynabídky odpovídají zadávacím podmínkámzadávacím podmínkám,
b)
vyloučení všech účastníků zadávacího řízení, u nichž zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle § 48 odst. 2 nebo může prokázat naplnění důvodů pro nezpůsobilost podle § 48 odst. 5 písm. a) až c),
c)
hodnocení nabídeknabídek.
(2)
Po hodnocení nabídeknabídek zadavatel zavede jeho výsledky do elektronické aukceelektronické aukce jako výchozí stav a vyzve všechny účastníky zadávacího řízení, aby podali nové aukční hodnoty do elektronické aukceelektronické aukce. Výzva musí být zaslána účastníkům elektronické aukceelektronické aukce elektronicky.
(3)
Výzva zadavatele podle odstavce 2 musí obsahovat veškeré informace nezbytné pro individuální připojení k elektronickým nástrojůmelektronickým nástrojům použitým pro provedení elektronické aukceelektronické aukce, datum a čas zahájení elektronické aukceelektronické aukce. Byly-li informace podle věty první uvedeny již v zadávací dokumentaci nebo v jiném dokumentu odeslaném nebo zpřístupněném účastníkům elektronické aukceelektronické aukce, postačí ve výzvě uvést odkaz na zadávací dokumentaci nebo takový dokument.
(4)
S výjimkou případů, kdy je jediným kritériem hodnocení nejnižší nabídková cena, musí výzva podle odstavce 2 obsahovat též
a)
výsledek hodnocení nabídkynabídky příslušného účastníka elektronické aukceelektronické aukce a
b)
matematický vzorec, který se při elektronické aukcielektronické aukci použije pro určení automatických změn pořadí na základě podaných nových aukčních hodnot a který musí zahrnovat všechna kritéria stanovená pro hodnocení nabídeknabídek.
(5)
Elektronická aukceElektronická aukce nesmí být zahájena dříve než 2 pracovní dny po odeslání výzvy podle odstavce 2.
(6)
Elektronická aukceElektronická aukce se může skládat z jednotlivých aukčních kol. O délce aukčních kol a dalších podrobnostech týkajících se jednotlivých aukčních kol je zadavatel povinen informovat účastníky elektronické aukceelektronické aukce ve výzvě podle odstavce 2. Pro ukončení aukčních kol platí odstavec 8 písm. a) a b) obdobně.
(7)
Po celou dobu elektronické aukceelektronické aukce je zadavatel povinen účastníkovi elektronické aukceelektronické aukce zpřístupnit informaci o jeho aktuálním pořadí. Pokud si to zadavatel vyhradil v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci a určil způsob poskytnutí informací, může poskytovat také informace o aukčních hodnotách nebo o počtu účastníků aukce. Zadavatel může účastníkům elektronické aukceelektronické aukce kdykoli v průběhu elektronické aukceelektronické aukce oznámit počet účastníků elektronické aukceelektronické aukce.
(8)
Elektronická aukceElektronická aukce končí
a)
uplynutím předem stanovené doby,
b)
pokud zadavatel neobdrží po předem stanovenou dobu nové aukční hodnoty, které by měnily pořadí nabídeknabídek, nebo
c)
byl-li vyčerpán předem stanovený počet aukčních kol.
HLAVA XI
VÝBĚR DODAVATELE
§ 122
Výběr dodavatele
(1)
Zadavatel je povinen vybrat k uzavření smlouvy účastníka zadávacího řízení, jehož nabídkanabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější podle výsledku hodnocení nabídeknabídek nebo výsledku elektronické aukceelektronické aukce, pokud byla použita.
(2)
Pokud je v zadávacím řízení jediný účastník zadávacího řízení, může být zadavatelem vybrán bez provedení hodnocení.
(3)
Zadavatel odešle dodavateli vybranému podle odstavce 1 nebo 2 výzvu k předložení
a)
dokladů o jeho kvalifikaci, které zadavatel požadoval a nemá je k dispozici, a to včetně dokladů podle § 83 odst. 1; pokud zadavatel nepostupuje podle odstavce 4 písm. b), musí doklady o základní způsobilosti prokazovat splnění požadovaného kritéria způsobilosti v době podle § 86 odst. 3,
b)
dokladů nebo vzorků, jejichž předložení je podmínkou uzavření smlouvy, pokud zadavatel postupoval podle § 104 a nemá je k dispozici,
c)
dokladů podle § 85 odst. 1, pokud je zadavatel požadoval a nemá je k dispozici.
(4)
Ve výzvě podle odstavce 3 zadavatel může stanovit, že vybraný dodavatelvybraný dodavatel musí předložit
a)
originály nebo úředně ověřené kopie dokladů podle odstavce 3,
b)
doklady o základní způsobilosti podle § 74 prokazující splnění požadovaného kritéria způsobilosti po doručení výzvy podle odstavce 3, nebo
c)
písemné čestné prohlášení o tom, že se nezměnily údaje rozhodné pro posouzení splnění kvalifikace obsažené v dokladech podle odstavce 3, které má zadavatel k dispozici, nebo nové doklady, pokud se rozhodné údaje v těchto dokladech změnily.
(5)
U vybraného dodavatelevybraného dodavatele, je-li českou právnickou osobou, zadavatel zjistí údaje o jeho skutečném majiteli podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů (dále jen „skutečný majitel“) z evidence skutečných majitelů podle téhož zákona (dále jen „evidence skutečných majitelů“). Zjištěné údaje zadavatel uvede v dokumentaci o zadávacím řízení. Pro tyto účely umožní Ministerstvo spravedlnosti zadavateli získat způsobem umožňujícím dálkový přístup z evidence skutečných majitelů úplný výpis platných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů; pro účely výkonu dozoru podle části třinácté hlavy II umožní takový přístup Ministerstvo spravedlnosti také Úřadu.
(6)
Vybraného dodavateleVybraného dodavatele, je-li zahraniční právnickou osobou, zadavatel vyzve k předložení výpisu ze zahraniční evidence obdobné evidenci skutečných majitelů nebo, není-li takové evidence,
a)
ke sdělení identifikačních údajůidentifikačních údajů všech osob, které jsou jeho skutečným majitelem, a
b)
k předložení dokladů, z nichž vyplývá vztah všech osob podle písmene a) k dodavatelidodavateli; těmito doklady jsou zejména
1.
výpis ze zahraniční evidence obdobné veřejnému rejstříku,
2.
seznam akcionářů,
3.
rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku,
4.
společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy.
(7)
V případě výzvy podle odstavce 3 nebo 6 se postupuje podle § 46 odst. 1 obdobně.
(8)
Zadavatel vyloučí vybraného dodavatelevybraného dodavatele,
a)
je-li českou právnickou osobou, která má skutečného majitele, pokud nebylo podle odstavce 5 možné zjistit údaje o jeho skutečném majiteli z evidence skutečných majitelů; k zápisu zpřístupněnému v evidenci skutečných majitelů po odeslání oznámení o vyloučení dodavatele se nepřihlíží,
b)
který nepředložil údaje, doklady nebo vzorky podle odstavce 3, 4 nebo 6, nebo
c)
u kterého výsledek zkoušek vzorků neodpovídá zadávacím podmínkámzadávacím podmínkám.
§ 123
Oznámení o výběru dodavatele
(1)
Oznámení o výběru dodavatele zadavatel odešle bez zbytečného odkladu po ukončení hodnocení nabídek nebo elektronické aukceelektronické aukce, pokud byla použita. S výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění musí být součástí tohoto oznámení
a)
zpráva o hodnocení nabídek, pokud proběhlo hodnocení nabídek,
b)
výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatelevybraného dodavatele, který bude obsahovat
1.
seznam dokladů prokazujících kvalifikaci vybraného dodavatelevybraného dodavatele,
2.
u požadované profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace,
3.
seznam dokladů nebo vzorků prokazujících splnění požadavků zadavatele podle § 104 písm. a) vybraným dodavatelemvybraným dodavatelem, pokud si je zadavatel vyhradil,
4.
výsledek zkoušek vzorků, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 písm. b).
(2)
Údaje podle odstavce 1 písm. b) bodu 3 nebo 4 nemusí být součástí oznámení o výběru podle odstavce 1, pokud je zadavatel odešle všem účastníkům zadávacího řízení bez zbytečného odkladu od získání těchto dokladů nebo vzorků nebo od získání výsledků zkoušek vzorků.
HLAVA XII
UZAVŘENÍ SMLOUVY NA VEŘEJNOU ZAKÁZKU
§ 124
(1)
Po uplynutí lhůty zákazu uzavřít smlouvu podle § 246 jsou zadavatel a vybraný dodavatelvybraný dodavatel povinni bez zbytečného odkladu uzavřít smlouvu.
(2)
Vybraného dodavateleVybraného dodavatele, který nesplnil povinnost podle odstavce 1, může zadavatel ze zadávacího řízení vyloučit.
(3)
Zadavatel vyloučí vybraného dodavatelevybraného dodavatele, zjistí-li na základě informací zjištěných podle § 122 odst. 5 nebo 6, že byl ve střetu zájmů podle § 44 odst. 2 a 3.
(4)
Smlouvu je zadavatel povinen uzavřít v souladu s nabídkounabídkou vybraného dodavatelevybraného dodavatele, popřípadě upravenou postupem podle § 69 odst. 8.
§ 125
Postup po vyloučení vybraného dodavatele
(1)
Pokud dojde k vyloučení vybraného dodavatelevybraného dodavatele, může zadavatel vyzvat k uzavření smlouvy dalšího účastníka zadávacího řízení, a to v pořadí, které vyplývá z výsledku původního hodnocení nabídeknabídek nebo elektronické aukceelektronické aukce nebo z výsledku nového hodnocení. Nové hodnocení zadavatel musí provést, pokud by vyloučení vybraného dodavatelevybraného dodavatele znamenalo podstatné ovlivnění původního pořadí nabídeknabídek. Účastník zadávacího řízení vyzvaný k uzavření smlouvy se považuje za vybraného dodavatelevybraného dodavatele.
(2)
Zadavatel může postup podle odstavce 1 do uzavření smlouvy použít opakovaně. Ustanovení § 122 odst. 3 až 8, § 123 a 124 se použijí obdobně; součástí oznámení o výběru dodavatele nemusí být zpráva o hodnocení nabídek, pokud neproběhlo nové hodnocení nabídek.
§ 126
Oznámení o výsledku zadávacího řízení
Zadavatel odešle oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 do 30 dnů od uzavření smlouvy, rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému.
HLAVA XIII
ZRUŠENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ
§ 127
Důvody zrušení zadávacího řízení
(1)
Zadavatel zruší zadávací řízení, pokud po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídekpředběžných nabídek nebo nabídeknabídek v zadávacím řízení není žádný účastník zadávacího řízení.
(2)
Zadavatel může zrušit zadávací řízení, pokud
a)
počet účastníků zadávacího řízení, kteří mohou být vyzváni k podání nabídkynabídky v užším řízení, předběžné nabídkypředběžné nabídky v jednacím řízení s uveřejněním nebo řešení v řízení se soutěžním dialogem, je nižší než minimální počet stanovený v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci, nebo nabídkunabídku, předběžnou nabídkupředběžnou nabídku nebo řešení podá menší počet účastníků zadávacího řízení než stanovený minimální počet,
b)
zanikne účast v zadávacím řízení vybranému dodavatelivybranému dodavateli po jeho vyloučení,
c)
odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, která nastala po zahájení zadávacího řízení a kterou zadavatel jednající s řádnou péčí nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil,
d)
v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv,
e)
zadavatel neobdržel dotaci, z níž měla být veřejná zakázkaveřejná zakázka zcela nebo částečně uhrazena,
f)
vybraný dodavatelvybraný dodavatel v zadávacím řízení obsahujícím soutěž o návrhsoutěž o návrh předložil nabídkunabídku pro zadavatele ekonomicky nepřijatelnou,
g)
se jedná o zadávací řízení, které zadavatel zahájil, i když k tomu nebyl povinen, nebo
h)
je v zadávacím řízení jediný účastník zadávacího řízení.
(3)
Zadavatel může zrušit jednací řízení bez uveřejnění, pokud účastníkům zadávacího řízení sdělí důvod zrušení zadávacího řízení.
§ 128
Sdělení a oznámení o zrušení zadávacího řízení
(1)
Zadavatel je povinen do 3 pracovních dnů od rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení odeslat písemné sdělení o zrušení zadávacího řízení všem účastníkům zadávacího řízení.
(2)
Zadavatel odešle oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 do 30 dnů od ukončení zadávacího řízení.
(3)
Povinnost podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje na jednací řízení bez uveřejnění.
(4)
Zruší-li zadávací řízení Úřad, užijí se odstavce 1 až 3 obdobně. Lhůty počínají běžet ode dne, kdy se zadavatel dozví o nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu.
ČÁST PÁTÁ
ZJEDNODUŠENÝ REŽIM
§ 129
(1)
Ve zjednodušeném režimu zadává zadavatel veřejné zakázkyveřejné zakázky, včetně koncesí podle § 174, na sociální a jiné zvláštní služby uvedené v příloze č. 4 k tomuto zákonu. To platí i v případě, že součástí předmětu veřejné zakázkyveřejné zakázky jsou i služby v této příloze neuvedené, pokud jejich předpokládaná hodnota je nižší, než je předpokládaná hodnota služeb uvedených v příloze č. 4 k tomuto zákonu.
(2)
Zadavatel při zadávání veřejné zakázkyveřejné zakázky ve zjednodušeném režimu postupuje podle této části a použije také části první, druhou, desátou až třináctou. Pro zadání veřejné zakázkyveřejné zakázky ve zjednodušeném režimu může zadavatel použít
a)
řízení pro zadání veřejné zakázkyveřejné zakázky ve zjednodušeném režimu, nejde-li o koncesi, nebo
b)
koncesní řízení, v němž se postupuje podle § 129a, jde-li o koncesi.
(3)
Zadavatel může použít také jiný druh zadávacího řízení, pokud jsou pro jeho použití splněny podmínky podle tohoto zákona.
§ 129a
Řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu a koncesní řízení ve zjednodušeném režimu
(1)
Řízení pro zadání veřejné zakázkyveřejné zakázky ve zjednodušeném režimu zahajuje zadavatel odesláním předběžného oznámení k uveřejnění způsobem podle § 212, pokud jím vyzývá k vyjádření předběžného zájmu, nebo odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212.
(2)
Koncesní řízení ve zjednodušeném režimu zahajuje zadavatel odesláním předběžného oznámení k uveřejnění způsobem podle § 212, pokud jím vyzývá k vyjádření předběžného zájmu.
(3)
V řízení pro zadání veřejné zakázkyveřejné zakázky ve zjednodušeném režimu vyjadřují dodavatelé svůj předběžný zájem písemně.
(4)
Průběh zadávacího řízení určuje zadavatel s ohledem na specifika zadávaných služeb. Zadavatel může s účastníky zadávacího řízení jednat. Zadavatel může snížit počet účastníků zadávacího řízení nebo snížit počet předběžných nabídek nebo řešení. Zadavatel může v průběhu zadávacího řízení měnit nebo doplnit zadávací podmínkyzadávací podmínky, pokud tím nejsou narušeny zásady podle § 6. Změněné nebo doplněné zadávací podmínkyzadávací podmínky však musí nadále splňovat podmínky pro zjednodušený režim.
(5)
Při výběru dodavatele zadavatel v rámci kritérií kvality může zohlednit například potřeby zajištění kvality, návaznosti, dostupnosti a komplexnosti služeb, inovativnosti řešení, přínosu pro uživatele nebo kritéria udržitelnosti sociálních služeb.
(6)
Zadavatel odešle oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 do 30 dnů a v případě koncesí do 48 dnů od
a)
ukončení zadávacího řízení, nebo
b)
konce každého čtvrtletí, pokud zadavatel výsledek zadávacího řízení uveřejňuje souhrnně.
ČÁST ŠESTÁ
ZVLÁŠTNÍ POSTUPY
HLAVA I
OBECNÉ USTANOVENÍ
§ 130
Při postupu podle této části se § 39 odst. 1, § 42 až 45, § 46 odst. 1 a § 48a odst. 1 použijí obdobně.
HLAVA II
RÁMCOVÁ DOHODA
§ 131
Obecná ustanovení o rámcových dohodách
(1)
Rámcovou dohodou mezi sebou jeden nebo více zadavatelů a jeden nebo více dodavatelůdodavatelů ujednávají rámcové podmínky týkající se zejména ceny nebo jiných podmínek plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky, které jsou závazné po dobu trvání rámcové dohody.
(2)
Zadavatel může uzavřít rámcovou dohodu pouze na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázkuveřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty.
(3)
Trvání vztahu z rámcové dohody nesmí být kromě výjimečných a řádně odůvodněných případů vztahujících se k předmětu rámcové dohody delší než 4 roky.
(4)
NabídkuNabídku na veřejnou zakázkuveřejnou zakázku zadávanou na základě rámcové dohody může podat pouze účastník rámcové dohody, který byl vyzván k podání nabídkynabídky.
(5)
Není-li dále stanoveno jinak, nesmí zadavatel umožnit podstatnou změnu podmínek rámcové dohody po dobu jejího trvání bez provedení nového zadávacího řízení podle tohoto zákona; § 222 se použije přiměřeně. Zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu podmínek uvedených v rámcové dohodě ani při zadávání veřejných zakázekveřejných zakázek na základě rámcové dohody.
§ 132
Zadávací řízení na uzavření rámcové dohody
(1)
Pro postup v zadávacím řízení, jehož cílem je uzavření rámcové dohody, se použijí pravidla pro podlimitní, nadlimitní nebo zjednodušený režim, není-li stanoveno v této části jinak.
(2)
V zadávací dokumentacizadávací dokumentaci musí být jednoznačně definován zadavatel nebo okruh zadavatelů, kteří budou smluvní stranou rámcové dohody. Po dobu účinnosti rámcové dohody nesmí být rozšířen okruh zadavatelů či dodavatelůdodavatelů, jež jsou účastníky rámcové dohody. V zadávací dokumentacizadávací dokumentaci je zadavatel povinen uvést, zda bude rámcová dohoda uzavřena s jedním nebo více účastníky zadávacího řízení.
(3)
V zadávací dokumentacizadávací dokumentaci zadavatel uvede, zda veřejné zakázkyveřejné zakázky na základě rámcové dohody uzavřené s více dodavatelidodavateli budou zadány postupem
a)
s obnovením soutěže mezi účastníky rámcové dohody,
b)
bez obnovení soutěže mezi účastníky rámcové dohody, nebo
c)
kombinací postupů podle písmen a) a b).
(4)
Zadání veřejné zakázkyZadání veřejné zakázky postupem bez obnovení soutěže mezi účastníky rámcové dohody je možné tehdy,
a)
jsou-li všechny podmínky plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky obsaženy v rámcové dohodě a
b)
ze zadávací dokumentacezadávací dokumentace zadávacího řízení na uzavření rámcové dohody je zřejmé, kterému účastníku rámcové dohody bude veřejná zakázkaveřejná zakázka na základě rámcové dohody zadána.
(5)
Zadání veřejné zakázkyZadání veřejné zakázky postupem podle odstavce 3 písm. c) je možné tehdy, je-li v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci zadávacího řízení na uzavření rámcové dohody uveden způsob určení, které veřejné zakázkyveřejné zakázky zadávané na základě rámcové dohody budou zadávány postupem bez obnovení soutěže mezi účastníky rámcové dohody a které postupem s obnovením soutěže mezi účastníky rámcové dohody. V takovém případě zadavatel může vyzvat účastníky rámcové dohody k podání nabídeknabídek i na ty veřejné zakázkyveřejné zakázky zadávané na základě rámcové dohody, u nichž v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci zadávacího řízení na uzavření rámcové dohody uvedl, že tyto budou zadány postupem bez obnovení soutěže mezi účastníky rámcové dohody.
(6)
Zadavatel nesmí požadovat od účastníků zadávacího řízení poskytnutí jistoty.
(7)
Zadavatel do 30 dnů od uzavření rámcové dohody nebo od zrušení zadávacího řízení odešle oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212.
§ 133
Výběr účastníků rámcové dohody
(1)
Při uzavírání rámcové dohody s více dodavatelidodavateli postupuje zadavatel podle pravidel pro výběr dodavateledodavatele s tím, že zadavatel uzavře rámcovou dohodu alespoň s minimálním počtem dodavatelůdodavatelů, který uvedl v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci.
(2)
Není-li zadavatel schopen vybrat počet dodavatelůdodavatelů, který uvedl v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci z důvodu, že nebyl podán dostatečný počet nabídeknabídek nebo tyto nabídkynabídky nesplnily požadavky stanovené zákonem či zadavatelem, může zadavatel uzavřít rámcovou dohodu pouze s těmi účastníky zadávacího řízení, kteří tyto požadavky splnili, nebo zadávací řízení zrušit.
(3)
Uvedl-li zadavatel v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci, že hodlá uzavřít rámcovou dohodu s obnovením soutěže, nesmí uzavřít rámcovou dohodu s jedním dodavatelemdodavatelem.
(4)
Pokud dojde k vyloučení některého z vybraných dodavatelůvybraných dodavatelů, použije se § 125 ve vztahu ke všem vybraným dodavatelůmvybraným dodavatelům obdobně.
§ 134
Postup bez obnovení soutěže mezi účastníky rámcové dohody
(1)
Při zadávání veřejné zakázkyveřejné zakázky na základě rámcové dohody postupem bez obnovení soutěže mezi účastníky rámcové dohody postupuje zadavatel podle podmínek stanovených v rámcové dohodě.
(2)
Při postupu podle odstavce 1 může zadavatel požádat účastníka rámcové dohody o doplnění nabídkynabídky, je-li to pro plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky nezbytné.
§ 135
Postup s obnovením soutěže mezi účastníky rámcové dohody
(1)
Při zadávání veřejné zakázkyveřejné zakázky na základě rámcové dohody postupem s obnovením soutěže mezi účastníky rámcové dohody postupuje zadavatel tak, že
a)
písemně vyzve účastníky rámcové dohody k podání nabídeknabídek na základě podmínek uvedených v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci zadávacího řízení na uzavření rámcové dohody; tyto podmínky mohou být konkrétněji formulovány, je-li to pro plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky nezbytné,
b)
stanoví přiměřenou lhůtu pro podání nabídeknabídek,
c)
pro podání a otevírání nabídeknabídek použije ustanovení § 107 až 110 obdobně,
d)
oznámí výběr dodavatele s odůvodněním všem účastníkům rámcové dohody, kteří podali nabídku,
e)
si může od účastníka rámcové dohody vybraného k uzavření smlouvy vyžádat doklady nebo čestné prohlášení podle § 122 odst. 4,
f)
zadá veřejnou zakázkuveřejnou zakázku na základě rámcové dohody účastníku rámcové dohody vybranému na základě kritérií stanovených v zadávací dokumentaci zadávacího řízení na uzavření rámcové dohody.
(2)
Výzva k podání nabídek podle odstavce 1 písm. a) může obsahovat požadavek, aby účastník rámcové dohody v nabídce předložil písemné čestné prohlášení o tom, že se nezměnily údaje rozhodné pro posouzení splnění kvalifikace obsažené v dokladech, které má zadavatel k dispozici, nebo nové doklady, pokud se rozhodné údaje v těchto dokladech změnily.
(3)
Na nabídku se pohlíží, jako by nebyla podána, pokud
a)
účastník rámcové dohody v nabídce nabídl méně výhodné podmínky než v zadávacím řízení na uzavření rámcové dohody, nebo
b)
účastníci rámcové dohody podali společnou nabídku.
(4)
Zadavatel může uzavřít smlouvu v době podle § 246 odst. 1 písm. a) až c).
§ 136
Ověřování kvalifikace účastníků rámcové dohody
(1)
Pokud je doba trvání rámcové dohody delší než 1 rok, může zadavatel od dodavatelů, kteří jsou účastníky rámcové dohody, po uplynutí každého roku trvání rámcové dohody požadovat předložení dokladů o kvalifikaci podle § 122 odst. 3 nebo 4. V takovém případě je zadavatel povinen stanovit dodavatelům lhůtu pro jejich předložení, a to alespoň v rozsahu, v jakém byla tato lhůta stanovena v původním zadávacím řízení.
(2)
Postupuje-li zadavatel podle odstavce 1, posoudí splnění kvalifikace účastníků rámcové dohody. Pro účely posouzení splnění podmínek podle § 78 odst. 1 a § 79 odst. 2 písm. a), b) a i) se za rozhodný považuje okamžik odeslání výzvy podle odstavce 1.
(3)
Pravidla pro prokazování kvalifikace podle § 81 až 85, § 87 a 88 se použijí obdobně po celou dobu trvání rámcové dohody. Zadavatel může u účastníka rámcové dohody kdykoli v době jejího trvání posuzovat naplnění důvodů nezpůsobilosti podle § 48 odst. 5 nebo 6.
(4)
K podání nabídky zadavatel
a)
nevyzývá účastníka rámcové dohody, kterému doručil oznámení o tom, že neprokázal splnění kvalifikace na základě výzvy podle odstavce 1 nebo podle § 135 odst. 1 písm. e); pokud dodavatel doloží doklady prokazující jeho kvalifikaci později než v zadavatelem stanovené lhůtě, zadavatel jej od tohoto okamžiku opět k podání nabídky vyzývá,
b)
nemusí vyzývat účastníka rámcové dohody, kterému doručil oznámení o jeho nezpůsobilosti podle § 48 odst. 5 nebo 6; pokud účastník rámcové dohody prokáže obnovení své způsobilosti podle § 76 obdobně, zadavatel jej od tohoto okamžiku opět k podání nabídky vyzývá.
§ 137
Oznámení o uzavření smlouvy
Zadavatel odešle oznámení o uzavření smlouvy na základě rámcové dohody k uveřejnění způsobem podle § 212 do 30 dnů od
a)
uzavření smlouvy, nebo
b)
konce každého čtvrtletí, pokud zadavatel výsledek uveřejňuje souhrnně.
HLAVA III
DYNAMICKÝ NÁKUPNÍ SYSTÉM
§ 138
Obecná ustanovení
(1)
Zadavatel může zavést dynamický nákupní systém, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí plně elektronický, otevřený systém pro zadávání veřejných zakázekveřejných zakázek, jejichž předmětem je pořízenípořízení běžného, obecně dostupného zboží, služeb nebo stavebních prací. Zadavatel zavede dynamický nákupní systém v zadávacím řízení, ve kterém postupuje přiměřeně podle pravidel pro užší řízení. Zadavatel může rozdělit dynamický nákupní systém do kategorií, které jsou objektivně vymezeny na základě předmětu veřejných zakázekveřejných zakázek nebo jejich územního rozsahu.
(2)
V souvislosti s používáním dynamického nákupního systému nesmí být od dodavatelůdodavatelů požadována úplata.
§ 139
Zavedení dynamického nákupního systému
(1)
V oznámení o zahájení zadávacího řízení zadavatel uvede také dobu trvání dynamického nákupního systému a označí, že se jedná o zavedení dynamického nákupního systému.
(2)
Lhůta pro doručení žádosti o účast nesmí být kratší než 30 dnů od zahájení zadávacího řízení, kterým se zavádí dynamický nákupní systém.
(3)
Zadavatel poskytne dodavatelůmdodavatelům neomezený dálkový přístup k zadávací dokumentacizadávací dokumentaci, a to od uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení na zavedení dynamického nákupního systému až do ukončení trvání dynamického nákupního systému.
(4)
Zadavatel vymezí v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci náležitosti pro užší řízení a dále
a)
druh, předmět a předpokládanou hodnotu veřejných zakázekveřejných zakázek, které mají být zadávány v dynamickém nákupním systému,
b)
informaci o rozdělení do kategorií podle § 138 odst. 1 a kritéria pro zařazení do dynamického nákupního systému podle těchto kategorií, pokud je dynamický nákupní systém rozdělen na kategorie,
c)
informace týkající se použitého elektronického nástrojeelektronického nástroje a další technické informace nezbytné pro elektronickou komunikaci a
d)
výčet kritérií hodnocení, jejichž obsah může být upřesněn ve výzvě k podání nabídek; při zavádění dynamického nákupního systému se § 115 nepoužije.
(5)
Zadavatel není oprávněn požadovat od účastníků zadávacího řízení poskytnutí jistoty.
(6)
Zadavatel posoudí soulad žádostí o účast, které obdržel ve lhůtě pro podání žádostí o účast, se zadávacími podmínkamizadávacími podmínkami. Zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení jeho účastníky, jejichž žádost o účast nesplňuje zadávací podmínkyzadávací podmínky, a ostatní účastníky zadávacího řízení zařadí do dynamického nákupního systému. Zařazení do dynamického nákupního systému zadavatel bez zbytečného odkladu oznámí účastníku zadávacího řízení.
(7)
Dynamický nákupní systém se považuje za zavedený v okamžiku doručení oznámení o zařazení do dynamického nákupního systému poslednímu z účastníků zadávacího řízení, kteří podali žádost o účast.
(8)
Došlo-li k vyloučení účastníka zadávacího řízení, považuje se dynamický nákupní systém za zavedený nejdříve v okamžiku, kdy
a)
všem účastníkům zadávacího řízení uplyne lhůta pro podání námitek proti vyloučení ze zadávacího řízení, pokud námitky nejsou podány,
b)
v případě podání námitek uplyne lhůta pro podání návrhu podle § 251 odst. 2 nebo 3, pokud návrh není podán, nebo
c)
v případě podání návrhu podle § 251 odst. 1 nabude právní moci rozhodnutí o zastavení správního řízení či zamítnutí návrhu.
(9)
Zadavatel do 30 dnů od zavedení dynamického nákupního systému odešle oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212.
§ 139a
Změna nebo doplnění zadávací dokumentace
(1)
Zadavatel je oprávněn v průběhu trvání dynamického nákupního systému změnit nebo doplnit zadávací podmínkyzadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci. Změna nebo doplnění zadávací dokumentace musí být uveřejněna nebo oznámena dodavatelům stejným způsobem jako zadávací podmínkazadávací podmínka, která byla změněna nebo doplněna.
(2)
Týká-li se změna nebo doplnění zadávací dokumentace podmínek zařazení do dynamického nákupního systému, postupuje zadavatel podle § 140a odst. 1.
(3)
Může-li změna nebo doplnění zadávací dokumentace rozšířit okruh možných dodavatelů, může zadavatel zaslat první výzvu k podání nabídek, které budou podávány na základě změněné nebo doplněné zadávací podmínkyzadávací podmínky, po uplynutí doby přiměřené k zařazení nových dodavatelů, která nesmí být kratší než doba pro podání žádosti o účast v zadávacím řízení, kterým byl dynamický nákupní systém zaveden.
(4)
Bylo-li zadavateli uloženo nápravné opatření, kterým Úřad zakázal zadavateli zadávat v dynamickém nákupním systému veřejné zakázkyveřejné zakázky, může zadavatel v dynamickém nákupním systému opět zadávat veřejné zakázkyveřejné zakázky, pokud změnou nebo doplněním zadávací dokumentace odstraní rozpor s tímto zákonem, na základě kterého bylo nápravné opatření uloženo.
(5)
Zadavatel odešle oznámení o změně k uveřejnění způsobem podle § 212, pokud dojde ke
a)
změně doby trvání dynamického nákupního systému,
b)
ukončení dynamického nákupního systému, nebo
c)
změně nebo doplnění zadávací dokumentace.
§ 140
Zařazení do zavedeného dynamického nákupního systému
(1)
Zadavatel umožní po celou dobu trvání dynamického nákupního systému každému dodavateli podat žádost o účast. O žádosti o účast doručené po zavedení dynamického nákupního systému zadavatel rozhodne do 10 pracovních dnů od jejich doručení. Tuto lhůtu může zadavatel v odůvodněných případech prodloužit na 15 pracovních dnů. Pro účely posouzení splnění podmínek podle § 78 odst. 1, § 79 odst. 2 písm. a), b) a i) a § 86 odst. 3 se za rozhodný považuje okamžik podání žádosti o účast.
(2)
Zadavatel odešle dodavateli oznámení o zařazení do dynamického nákupního systému nebo o jeho odmítnutí bez zbytečného odkladu od rozhodnutí o žádosti o účast. Odmítnutí zařazení dodavatele do dynamického nákupního systému musí zadavatel odůvodnit.
§ 140a
Kvalifikace v zavedeném dynamickém nákupním systému
(1)
Zadavatel může kdykoliv během doby trvání dynamického nákupního systému zaslat výzvu dodavatelům zařazeným v dynamickém nákupním systému k předložení aktualizovaného jednotného evropského osvědčení pro veřejné zakázkyveřejné zakázky. Dodavatel je v takovém případě povinen zadavateli aktualizované jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázkyveřejné zakázky předložit do 5 pracovních dnů ode dne doručení výzvy zadavatele.
(2)
Postupuje-li zadavatel podle odstavce 1, posoudí splnění kvalifikace dodavatelů zařazených do dynamického nákupního systému. Pro účely posouzení splnění podmínek podle § 78 odst. 1 a § 79 odst. 2 písm. a), b) a i) se za rozhodný považuje okamžik odeslání výzvy podle odstavce 1.
(3)
Pravidla pro prokazování kvalifikace podle § 81 až 85, § 87 a 88 se použijí obdobně po celou dobu trvání dynamického nákupního systému. Zadavatel může u dodavatele zařazeného v dynamickém nákupním systému kdykoli v době jeho trvání posuzovat naplnění důvodů nezpůsobilosti podle § 48 odst. 5 nebo 6.
(4)
K podání nabídky zadavatel
a)
nevyzývá dodavatele, kterému doručil oznámení o tom, že neprokázal splnění kvalifikace na základě výzvy podle odstavce 1 nebo podle § 141 odst. 4; pokud dodavatel doloží jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázkyveřejné zakázky prokazující jeho kvalifikaci později než v zadavatelem stanovené lhůtě, zadavatel jej od tohoto okamžiku opět k podání nabídky vyzývá,
b)
nemusí vyzývat dodavatele, kterému doručil oznámení o jeho nezpůsobilosti podle § 48 odst. 5 nebo 6; pokud dodavatel prokáže obnovení své způsobilosti podle § 76 obdobně, zadavatel jej od tohoto okamžiku opět k podání nabídky vyzývá.
§ 141
Zadávání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému
(1)
Před zadáním veřejné zakázkyveřejné zakázky v dynamickém nákupním systému zadavatel odešle všem dodavatelům zařazeným do dynamického nákupního systému výzvu k podání nabídky. Byl-li dynamický nákupní systém rozdělen do kategorií, vyzve zadavatel dodavatele, kteří jsou zařazeni v kategorii odpovídající zahajované veřejné zakázceveřejné zakázce. Výzva k podání nabídek musí obsahovat náležitosti uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu. Pro hodnocení nabídek stanoví zadavatel jedno či více kritérií hodnocení obsažených ve výčtu podle § 139 odst. 4 písm. d). Výzvu k podání nabídek nelze zaslat před zavedením dynamického nákupního systému.
(2)
Výzva k podání nabídek může obsahovat požadavek, aby dodavatel zařazený do dynamického nákupního systému, který již předložil doklady o své kvalifikaci, předložil v nabídce písemné čestné prohlášení o tom, že se nezměnily údaje rozhodné pro posouzení splnění kvalifikace obsažené v dokladech, které má zadavatel k dispozici, nebo nové doklady, pokud se rozhodné údaje v těchto dokladech změnily.
(3)
Lhůta pro podání nabídek nesmí být kratší než 10 dnů od odeslání výzvy k podání nabídek. Zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. c) až e) může na základě písemného souhlasu všech dodavatelů zařazených do dynamického nákupního systému nebo do jeho příslušné kategorie tuto lhůtu zkrátit.
(4)
Pro výběr dodavatele se použije § 122 odst. 1 a 2 obdobně. Zadavatel oznámí výběr dodavatele s odůvodněním všem dodavatelům zařazeným do dynamického nákupního systému, kteří podali nabídku. Nemá-li zadavatel k dispozici doklady o kvalifikaci vybraného dodavatelevybraného dodavatele, zašle mu výzvu k předložení těchto dokladů; od vybraného dodavatelevybraného dodavatele si může rovněž vyžádat doklady nebo čestné prohlášení podle § 122 odst. 4.
(5)
Zadavatel může uzavřít smlouvu v době podle § 246 odst. 1 písm. a) až c).
§ 142
Oznámení o uzavření smlouvy
Zadavatel odešle oznámení o uzavření smlouvy v dynamickém nákupním systému k uveřejnění způsobem podle § 212 do 30 dnů od
a)
uzavření smlouvy, nebo
b)
konce každého čtvrtletí, pokud zadavatel výsledek uveřejňuje souhrnně.
HLAVA IV
SOUTĚŽ O NÁVRH
§ 143
(1)
Soutěží o návrhSoutěží o návrh se rozumí postup zadavatele směřující k získání návrhu, kterým je zejména plán nebo projekt v oblasti územního plánování nebo architektonických, stavebních, technických a inspekčních služeb. Pro podání návrhu se použije § 107 obdobně.
(2)
Zadavatel použije soutěž o návrhsoutěž o návrh, pokud má v úmyslu zadat veřejnou zakázkuveřejnou zakázku na služby v navazujícím jednacím řízení bez uveřejnění podle § 65; tento úmysl zadavatel uvede v oznámení o zahájení soutěže o návrhsoutěže o návrh.
(3)
Soutěž o návrhSoutěž o návrh zadavatel použije také, pokud
a)
je soutěž o návrhsoutěž o návrh součástí zadávacího řízení na veřejnou zakázkuveřejnou zakázku na služby, nebo
b)
předpokládaná souhrnná hodnota cen, odměn nebo jiných plateb spojených s účastí v soutěži o návrhsoutěži o návrh přesahuje 2 000 000 Kč; to neplatí v případech uvedených v § 29, 30, 158, 177 až 178 a 191.
§ 144
Soutěžní podmínky soutěže o návrh
(1)
V soutěžních podmínkách soutěže o návrhsoutěže o návrh zadavatel stanoví, zda bude postupovat formou otevřené nebo užší soutěže o návrhsoutěže o návrh.
(2)
Soutěžní podmínky musí být uveřejněny na profilu zadavateleprofilu zadavatele po celou lhůtu pro podání návrhů. Pro soutěžní podmínky se použijí ustanovení § 96 odst. 2 až 4 a § 99 obdobně. Vysvětlení soutěžních podmínek zadavatel uveřejní na profilu zadavateleprofilu zadavatele alespoň 14 dní před uplynutím lhůty pro podání návrhů.
(3)
Soutěžní podmínky soutěže o návrhsoutěže o návrh na služby uvedené v oddílu 71 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému musí obsahovat alespoň
a)
jméno, nebo jména a příjmení členů poroty,
b)
způsob označení soutěžních návrhů a jejich příloh pro zajištění anonymity,
c)
výši cen, odměn nebo jiných plateb, pokud jsou poskytovány,
d)
podmínky nakládání s právy k duševnímu vlastnictví, pokud návrh takové ochrany požívá,
e)
předpokládanou výši investičních nákladů, má-li být zadána veřejná zakázkaveřejná zakázka na služby, a
f)
způsob uveřejnění návrhů.
(4)
Ceny, odměny nebo jiné platby zadavatel účastníkům soutěže o návrhsoutěže o návrh neudělí, pokud tomu brání mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí.
(5)
Pro komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelidodavateli se použije § 211 obdobně.
§ 145
Otevřená soutěž o návrh
(1)
Zadavatel zahajuje otevřenou soutěž o návrhsoutěž o návrh odesláním oznámení o zahájení soutěže o návrhsoutěže o návrh k uveřejnění způsobem podle § 212, kterým vyzývá neomezený počet dodavatelůdodavatelů k podání návrhů.
(2)
Lhůta pro podání návrhů nesmí být kratší než 35 dnů a u soutěže o návrhsoutěže o návrh na služby uvedené v oddílu 71 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému 45 dnů ode dne odeslání oznámení o zahájení soutěže o návrhsoutěže o návrh.
§ 146
Užší soutěž o návrh
(1)
Zadavatel zahajuje užší soutěž o návrhsoutěž o návrh odesláním oznámení o zahájení soutěže o návrhsoutěže o návrh k uveřejnění způsobem podle § 212, kterým vyzývá neomezený počet dodavatelůdodavatelů k podání žádosti o účast. Ustanovení § 58 se použije obdobně.
(2)
Lhůta pro podání žádostí o účast nesmí být kratší než 20 dnů ode dne odeslání oznámení o zahájení soutěže o návrhsoutěže o návrh. Lhůta pro podání návrhů nesmí být kratší než 30 dnů a u soutěže o návrhsoutěže o návrh na služby uvedené v oddílu 71 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému 45 dnů od odeslání výzvy k podání návrhů.
(3)
Zadavatel může uvést v oznámení o zahájení soutěže o návrhsoutěže o návrh dodavateledodavatele, které vyzve k podání návrhů, pokud uvede alespoň 3 takové dodavateledodavatele.
(4)
Zadavatel posoudí soulad žádosti o účast se soutěžními podmínkami. Pokud si tak vyhradil v oznámení o zahájení soutěže o návrhsoutěže o návrh, provede na základě stanoviska poroty snížení počtu účastníků soutěže o návrhsoutěže o návrh, a to podle jasných a nediskriminačních kritérií pro snížení jejich počtu; pokud zadavatel současně postupuje podle odstavce 3, nesmí být počet účastníků soutěže o návrhsoutěže o návrh, kteří budou vyzváni k podání návrhu, uvedený v soutěžních podmínkách nižší než dvojnásobek počtu dodavatelů uvedených v oznámení o zahájení soutěže podle odstavce 3. Zadavatel vyloučí z účasti v soutěži o návrhsoutěži o návrh účastníky, jejichž žádost o účast nesplňuje soutěžní podmínky nebo kteří nebyli vybráni při snížení počtu účastníků soutěže o návrhsoutěže o návrh. Nevyloučené účastníky soutěže o návrhsoutěže o návrh vyzve zadavatel k podání návrhů.
§ 147
Snížení počtu návrhů
Zadavatel si může v soutěžních podmínkách soutěže o návrhsoutěže o návrh vyhradit, že soutěž proběhne ve více fázích s možností snížení počtu návrhů v jejím průběhu; ustanovení § 112 se použije obdobně.
§ 148
Porota
(1)
Pro hodnocení návrhů zadavatel sestaví porotu z fyzických osob. Členové poroty nesmí být ve střetu zájmů podle § 44. Většina členů poroty musí být ve vztahu k zadavateli nezávislá. Nezávislými se rozumí členové poroty, kteří nejsou se zadavatelem v dlouhodobém obchodním, pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu. Zadavatel si od všech členů poroty musí vyžádat písemné čestné prohlášení o tom, že nejsou ve střetu zájmů, a v případě soutěže o návrhsoutěže o návrh na služby uvedené v oddílu 71 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému souhlas členů poroty se soutěžními podmínkami.
(2)
Pokud zadavatel stanoví jako podmínku účasti v soutěži o návrhsoutěži o návrh požadavky na profesní způsobilost dodavatelůdodavatelů podle § 77 odst. 2 písm. b) a c), musí nejméně polovina členů poroty mít požadovanou nebo rovnocennou kvalifikaci.
(3)
Pokud v průběhu soutěže o návrhsoutěže o návrh dojde ke změně ve složení poroty, musí zadavatel zajistit, aby byly naplněny podmínky podle odstavců 1 a 2. V případě soutěže o návrhsoutěže o návrh na služby uvedené v oddílu 71 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému oznámí zadavatel jména nově jmenovaných členů poroty všem účastníkům soutěže o návrhsoutěže o návrh.
(4)
Zadavatel zajistí, aby porota hodnotila anonymní návrhy. Anonymita návrhů musí být vůči členům poroty zajištěna až do okamžiku, než porota dospěje ke stanovisku.
(5)
Porota vyhotoví o hodnocení návrhů zprávu, podepsanou jejími členy, v níž uvede pořadí návrhů sestavené na základě kritérií uvedených v oznámení o zahájení soutěže o návrhsoutěže o návrh.
(6)
Účastníci soutěže o návrhsoutěže o návrh mohou být v případě potřeby vyzváni porotou k odpovědi na dodatečné otázky, které porota zaznamená ve zprávě o hodnocení návrhů. Z rozhovoru mezi porotou a účastníky soutěže o návrhsoutěže o návrh vyhotoví porota podrobný zápis.
(7)
Zadavatel je při výběru návrhu vázán stanoviskem poroty. Zadavatel rozhodne o novém hodnocení návrhů, pokud zjistí, že porota při hodnocení návrhů porušila postup stanovený tímto zákonem nebo soutěžními podmínkami soutěže o návrhsoutěže o návrh. Nové hodnocení návrhů provede původní porota nebo zadavatel ustanoví novou porotu; vždy musí být dodržen požadavek na anonymitu návrhů. Důvody pro nové hodnocení návrhů připojí zadavatel k původní zprávě o hodnocení návrhů.
(8)
Pokud se mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí vztahuje na účastníka soutěže o návrhsoutěže o návrh,
a)
může ho zadavatel vyloučit z účasti v soutěži o návrhsoutěži o návrh,
b)
který podal vybraný návrh, vyloučí ho zadavatel z účasti v soutěži o návrhsoutěži o návrh; v takovém případě se za vybraný návrh považuje druhý návrh v pořadí, které vyplývá ze stanoviska poroty.
§ 149
Oznámení o výběru návrhu
(1)
Zadavatel odešle oznámení o výběru návrhu všem účastníkům soutěže o návrhsoutěže o návrh.
(2)
Je-li ze soutěže o návrhsoutěže o návrh vyloučen účastník, který podal vybraný návrh, zadavatel může rozhodnout o výběru dalšího návrhu podle pořadí stanoveného ve zprávě o hodnocení návrhů.
(3)
Soutěž o návrhSoutěž o návrh se považuje za ukončenou v okamžiku, kdy
a)
všem účastníkům soutěže o návrhsoutěže o návrh uplyne lhůta pro podání námitek proti výběru návrhu, pokud námitky nejsou podány,
b)
v případě podání námitek uplyne lhůta pro podání návrhu podle § 251 odst. 2 nebo 3, pokud návrh není podán,
c)
v případě podání návrhu podle § 251 odst. 1 nabude právní moci rozhodnutí o zastavení správního řízení či zamítnutí návrhu, nebo
d)
nabude právní moci rozhodnutí o zrušení soutěže o návrhsoutěže o návrh podle § 263.
(4)
Zadavatel si může v soutěžních podmínkách soutěže o návrhsoutěže o návrh vyhradit možnost zrušení soutěže o návrhsoutěže o návrh před rozhodnutím poroty pouze, pokud současně stanoví podmínky pro odškodnění účastníků soutěže o návrhsoutěže o návrh.
§ 150
Oznámení o ukončení soutěže o návrh
(1)
Zadavatel do 30 dnů od zrušení nebo od ukončení soutěže o návrhsoutěže o návrh odešle oznámení o výsledku soutěže o návrhsoutěže o návrh k uveřejnění způsobem podle § 212.
(2)
V případě soutěže o návrhsoutěže o návrh na služby uvedené v oddílu 71 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému zadavatel odešle dokumentaci o soutěži o návrhsoutěži o návrh včetně stanoviska poroty a všech návrhů v elektronické podobě České komoře architektů34).
ČÁST SEDMÁ
POSTUP PRO ZADÁVÁNÍ SEKTOROVÝCH VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 151
Sektorová veřejná zakázka
(1)
Sektorovou veřejnou zakázkouSektorovou veřejnou zakázkou je veřejná zakázkaveřejná zakázka, kterou zadává veřejný zadavatel při výkonu relevantní činnosti.
(2)
Sektorovou veřejnou zakázkouSektorovou veřejnou zakázkou je také veřejná zakázkaveřejná zakázka, kterou zadává jiná osoba při výkonu relevantní činnosti, pokud
a)
relevantní činnost vykonává na základě zvláštního nebo výhradního práva podle § 152, nebo
b)
nad touto osobou může veřejný zadavatel přímo nebo nepřímo uplatňovat dominantní vliv.
(3)
Pro účely tohoto zákona se dominantním vlivem rozumí případ, kdy jedna osoba přímo nebo nepřímo
a)
drží většinový podíl na upsaném základním kapitálu jiné osoby,
b)
disponuje s většinou hlasovacích práv vyplývajících z podílu na jiné osobě, nebo
c)
může jmenovat více než polovinu členů statutárního nebo kontrolního orgánu jiné osoby.
(4)
Zadavatel postupuje při zadávání sektorové veřejné zakázkysektorové veřejné zakázky, která není koncesí, podle části čtvrté, páté, nebo šesté a použije také části první, druhou, desátou až třináctou, pokud není v této části stanoveno jinak. Při zadávání sektorové veřejné zakázkysektorové veřejné zakázky, která je koncesí, zadavatel postupuje podle části osmé.
§ 152
Zvláštní nebo výhradní práva
(1)
Zvláštními nebo výhradními právy jsou práva udělená příslušným orgánem veřejné moci na základě právního předpisu, jejichž obsahem je vyhrazení výkonu relevantních činností vymezených v § 153 jedné nebo více osobám a která podstatně ovlivňují možnost jiných osob vykonávat tuto činnost.
(2)
Za zvláštní nebo výhradní práva se nepovažují taková práva, která byla udělena postupem, u něhož bylo zajištěno vhodné uveřejnění a jejichž udělení bylo založeno na objektivních kritériích. Za takový postup se považují zejména
a)
zadávací řízení umožňující účast neomezenému okruhu dodavatelůdodavatelů, nebo
b)
řízení podle jiných právních předpisů uvedených v příloze č. 5 k tomuto zákonu.
§ 153
Relevantní činnost
(1)
Relevantní činností se pro účely tohoto zákona rozumí
a)
v odvětví plynárenství
1.
poskytování nebo provozování přepravní nebo distribuční soustavy, těžebního plynovodu podle jiného právního předpisu35) v souvislosti s výrobou, přepravou nebo distribucí plynu, nebo
2.
dodávkadodávka plynu do přepravní nebo distribuční soustavy, těžebního plynovodu,
b)
v odvětví teplárenství
1.
poskytování nebo provozování soustavy zásobování tepelnou energií podle jiného právního předpisu35) v souvislosti s výrobou a rozvodem tepelné energie, nebo
2.
dodávkadodávka tepelné energie v soustavě zásobování tepelnou energií,
c)
v odvětví elektroenergetiky
1.
poskytování nebo provozování přenosové nebo distribuční soustavy podle jiného právního předpisu35) v souvislosti s výrobou, přenosem nebo distribucí elektřiny, nebo
2.
dodávkadodávka elektřiny do přenosové nebo distribuční soustavy,
d)
v odvětví vodárenství
1.
poskytování nebo provozování vodovodu podle jiného právního předpisu36), nebo
2.
dodávkadodávka pitné vody do vodovodu,
e)
činnost zadavatele vykonávajícího relevantní činnost podle odstavce 1 písm. d), pokud tato činnost souvisí s
1.
projekty děl vodního hospodářství, zavlažováním nebo odvodňováním půdy za předpokladu, že množství vody určené pro dodávkydodávky pitné vody představuje více než 20 % celkového množství vody, která má být takovými projekty nebo zavlažovacími či odvodňovacími zařízeními získána, nebo
2.
odvodem odpadních vod kanalizací nebo čištěním a úpravou odpadních vod,
f)
činnost související s poskytováním či provozováním sítí určených k poskytování služeb veřejnosti v oblasti železniční, tramvajové, trolejbusové, veřejné autobusové nebo lanové dopravy (dále jen „dopravní síť“); dopravní síť se považuje za existující, pokud je činnost podle tohoto písmene poskytována za podmínek stanovených příslušnými správními orgány,
g)
činnost související s využíváním území pro účely provozování letišť pro letecké dopravce nebo přístavů, přístavišť nebo překladišť pro námořní dopravce a dopravce na vnitrozemských vodních cestách,
h)
činnost související s poskytováním
1.
poštovních služeb, které spočívají v podání, třídění, přepravě a dodávání poštovních zásilekpoštovních zásilek bez ohledu na to, jde-li o základní služby37) nebo nikoliv; poštovní zásilkoupoštovní zásilkou se rozumí zásilka označená adresou bez ohledu na její hmotnost nebo hodnotu, nebo
2.
jiných než poštovních služeb, pokud jsou tyto služby poskytovány osobou, která poskytuje některou z poštovních služeb; pro účely tohoto ustanovení se jinými než poštovními službami rozumí služby bezprostředně související s poštovními službami včetně služeb předcházejících podání, jakož i služby následující po odeslání poštovní zásilkypoštovní zásilky, zejména pak služby správy poštovní podatelny odesílatele nebo adresáta nebo služby týkající se zásilek neuvedených v bodu 1, zejména pak neadresné reklamní zásilky, nebo
i)
činnost související s využíváním území pro účely
1.
těžby ropy nebo zemního plynu, nebo
2.
průzkumu nebo těžby uhlí nebo jiných tuhých paliv.
(2)
Dodávkou se pro účely odstavce 1 rozumí výroba, jiná forma produkce nebo prodej.
(3)
Nejde-li o veřejného zadavatele, za relevantní činnost se pro účely tohoto zákona nepovažuje
a)
činnost podle odstavce 1 písm. a) nebo b), pokud
1.
se uskutečňuje z důvodu ekonomického využití tepelné energie nebo plynu vyrobených v důsledku jiné činnosti, než je činnost podle odstavce 1, a
2.
příjem z této činnosti nedosahuje více než 20 % průměrného obratu zadavatele za předcházející 3 roky včetně aktuálního roku,
b)
činnost podle odstavce 1 písm. c) nebo d), pokud zadavatel
1.
vyrábí elektřinu nebo pitnou vodu pro účely jiné činnosti, než je činnost podle odstavce 1, a
2.
jeho vlastní spotřeba činí alespoň 70 % průměrné celkové výroby elektřiny nebo pitné vody za předcházející 3 roky včetně aktuálního roku.
§ 154
Hospodářská soutěž související s výkonem relevantní činnosti
(1)
Činnost, která je přímo vystavena hospodářské soutěži na trhu, na nějž není přístup omezen, se nepovažuje za relevantní činnost podle § 153, pokud tak Evropská komise rozhodla podle předpisu Evropské unie38).
(2)
Pokud existuje důvodný předpoklad splnění podmínek podle odstavce 1 pro vynětí některé relevantní činnosti, může věcně příslušné ministerstvo prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj nebo zadavatel vykonávající tuto relevantní činnost podat žádost o rozhodnutí v této věci Evropské komisi. Při podání žádosti Evropské komisi postupuje věcně příslušné ministerstvo nebo příslušný zadavatel podle předpisu Evropské unie39).
(3)
Věcně příslušné ministerstvo v případě požadavku zadavatele vykonávajícího příslušnou relevantní činnost posoudí, zda ve vztahu k této činnosti existuje důvodný předpoklad splnění podmínek podle odstavce 1.
(4)
Pokud žádost podává zadavatel, zašle kopii žádosti Ministerstvu pro místní rozvoj a věcně příslušnému ministerstvu.
(5)
Pro účely odstavce 1 se má za to, že Evropská komise rozhodla o vynětí relevantní činnosti, pokud marně uplynula lhůta stanovená předpisem Evropské unie38) vydání takového rozhodnutí.
§ 155
Zakázky zadávané přidruženým osobám
(1)
Přidruženou osobouPřidruženou osobou se rozumí osoba, která má povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky40) zadavatelem nebo jiná osoba, která přímo nebo nepřímo
a)
může podléhat dominantnímu vlivu zadavatele,
b)
může vykonávat dominantní vliv nad zadavatelem, nebo
c)
podléhá dominantnímu vlivu stejné osoby jako zadavatel.
(2)
Za sektorovou veřejnou zakázkusektorovou veřejnou zakázku se nepovažuje zakázka zadaná zadavatelem přidružené osoběpřidružené osobě nebo společně několika zadavateli za účelem výkonu relevantní činnosti osobě přidružené k některému z těchto zadavatelů, jestliže se jedná o
a)
služby, přičemž alespoň 80 % průměrného obratu přidružené osobypřidružené osoby ze všech služeb, které tato osoba poskytovala v předchozích 3 letech, bylo dosaženo ve vztahu k zadavateli nebo osobám, k nimž je zadavatel přidruženou osoboupřidruženou osobou,
b)
dodávkydodávky, přičemž alespoň 80 % průměrného obratu přidružené osobypřidružené osoby ze všech dodávekdodávek, které tato osoba poskytovala v předchozích 3 letech, bylo dosaženo ve vztahu k zadavateli nebo osobám, k nimž je zadavatel přidruženou osoboupřidruženou osobou, nebo
c)
stavební práce, přičemž alespoň 80 % průměrného obratu přidružené osobypřidružené osoby ze všech stavebních prací, které tato osoba poskytovala v předchozích 3 letech, bylo dosaženo ve vztahu k zadavateli nebo osobám, k nimž je zadavatel přidruženou osoboupřidruženou osobou.
(3)
Není-li možné stanovit průměrný obrat za předchozí 3 roky, jelikož přidružená osobapřidružená osoba byla založena nebo prokazatelně zahájila svou činnosti později, postačí prokázat, zejména prostřednictvím plánů činnosti, že dosažení podmínek podle odstavce 2 je věrohodné.
(4)
Pokud jsou zadavateli poskytovány stejné nebo podobné dodávkydodávky, služby nebo stavební práce více než jednou přidruženou osoboupřidruženou osobou, s nimiž tvoří podnikatelské seskupení, vypočte se podíl uvedený v odstavci 2 z celkového obratu za dodávkydodávky, celkového obratu za služby nebo celkového obratu za stavební práce dosaženého těmito přidruženými osobamipřidruženými osobami.
§ 156
Zakázky zadávané společným podnikům
Za sektorovou veřejnou zakázkusektorovou veřejnou zakázku se nepovažuje zakázka, která je zadána zadavatelem osobě, kterou založil výlučně s jinými zadavateli za účelem vykonávání relevantních činností nejméně na dobu 3 let, pokud je zakladatelským právním jednáním písemně stanoveno, že výlučná účast zakládajících zadavatelů v této osobě bude trvat nejméně 3 roky od jejího vzniku. To platí obdobně i v případě, že tato osoba zadává zakázku zadavatelům, kteří ji založili.
§ 157
Sdělení Evropské komisi
Zadavatel je v případě postupu podle § 155 a 156 povinen Evropské komisi na její žádost sdělit
a)
název všech osob zúčastněných na zadávání veřejné zakázkyveřejné zakázky,
b)
předmět a cenu příslušných sektorových veřejných zakázeksektorových veřejných zakázek a
c)
skutečnosti, které Evropská komise považuje za nezbytné k prokázání splnění podmínek podle § 155 a 156.
HLAVA II
ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRO ZADÁVÁNÍ SEKTOROVÝCH VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK
§ 158
Zvláštní ustanovení pro výjimky pro sektorové veřejné zakázky
(1)
Zadavatel není povinen v zadávacím řízení zadat sektorovou veřejnou zakázkusektorovou veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje finanční limit stanovený prováděcím právním předpisem podle § 25.
(2)
Vedle případů uvedených v § 29 není zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení sektorovou veřejnou zakázkusektorovou veřejnou zakázku také tehdy, jestliže
a)
nejde o centrálního zadavatele provádějícího centralizované zadávání a veřejná zakázkaveřejná zakázka je zadávána za účelem dalšího prodeje nebo pronájmu třetím osobám, přičemž zadavatel nepožívá zvláštního nebo výhradního práva prodat nebo pronajmout předmět takové sektorové veřejné zakázkysektorové veřejné zakázky a jiné osoby mají možnost předmět sektorové veřejné zakázkysektorové veřejné zakázky dále bez omezení volně prodat nebo pronajmout za stejných podmínek jako zadavatel; zadavatel je povinen Evropské komisi na její žádost sdělit, na které kategorie věcí nebo činností se podle jeho názoru vztahuje tato výjimka,
b)
je zadávána za účelem
1.
jiným, než je výkon relevantní činnosti, nebo
2.
výkonu relevantní činnosti v zemích mimo Evropskou unii za podmínek, které nezahrnují fyzické využívání soustav nebo geografických oblastí Evropské unie;
zadavatel sektorové veřejné zakázkysektorové veřejné zakázky je povinen Evropské komisi na její žádost sdělit, na které kategorie činností se podle jeho názoru vztahuje tato výjimka, nebo
c)
jde o sektorovou veřejnou zakázkusektorovou veřejnou zakázku na služby zadávanou osobě, která je veřejným zadavatelem nebo sdružením veřejných zadavatelů na základě výhradního práva podle jiných právních předpisů, které jsou slučitelné s právem Evropské unie.
(3)
Ustanovení § 29 odst. 1 písm. d), § 29 odst. 1 písm. i) bod 1, § 29 odst. 1 písm. l) bod 2, § 29 odst. 1 písm. p), s) se nepoužijí.
§ 159
Výjimky pro dodávky vody, paliv nebo energie
Zadavatel není povinen v zadávacím řízení zadat sektorovou veřejnou zakázkusektorovou veřejnou zakázku, pokud vykonává
a)
relevantní činnost podle § 153 odst. 1 písm. d) a jde o nákup vody, nebo
b)
relevantní činnost podle § 153 odst. 1 písm. a), b), c) nebo i) a jde o
1.
dodávkudodávku paliv pro výrobu energie, nebo
2.
dodávkudodávku energie včetně dodávekdodávek na nákup podpůrných služeb podle jiného právního předpisu35).
§ 161
Zvláštní ustanovení pro volbu zadávacího řízení
Při zadávání sektorové veřejné zakázkysektorové veřejné zakázky může zadavatel vždy použít jednací řízení s uveřejněním.
§ 162
Zvláštní ustanovení pro jednací řízení bez uveřejnění
(1)
Zadavatel může použít jednací řízení bez uveřejnění za podmínek uvedených v § 63 odst. 1 bez ohledu na druh předcházejícího zrušeného zadávacího řízení.
(2)
Jednací řízení bez uveřejnění pro sektorovou veřejnou zakázkusektorovou veřejnou zakázku na dodávkydodávky může zadavatel použít také, jde-li o výhodnou koupi, kdy je při využití zvláště příznivé příležitosti dostupné po velmi krátkou dobu možné pořídit dodávkydodávky za cenu podstatně nižší, než jsou běžné tržní ceny.
(3)
Zadavatel může použít jednací řízení bez uveřejnění, pokud je sektorová veřejná zakázkasektorová veřejná zakázka zadávána pouze pro účely výzkumu, pokusu, studia nebo vývoje a pokud zadání takové veřejné zakázkyveřejné zakázky není na újmu hospodářské soutěži při zadávání dalších zakázek; ustanovení § 64 písm. a) se nepoužije.
(4)
Zadavatel může použít jednací řízení bez uveřejnění za podmínek uvedených v § 64 písm. d) také, jde-li o veřejnou zakázkuveřejnou zakázku na služby.
(5)
Lhůty pro zahájení jednacího řízení bez uveřejnění stanovené v § 64 písm. b) a § 66 písm. d) se v případě sektorových veřejných zakázeksektorových veřejných zakázek nepoužijí.
§ 163
Zvláštní ustanovení pro užší řízení a jednací řízení s uveřejněním
(1)
V užším řízení při zadávání sektorové veřejné zakázkysektorové veřejné zakázky může zadavatel před odesláním výzvy k podání nabídeknabídek provést snížení počtu účastníků zadávacího řízení podle § 111. Zadavatel v takovém případě vyloučí z účasti v zadávacím řízení účastníky, kteří nebyli vybráni při snížení počtu účastníků zadávacího řízení.
(2)
Zadavatel zadávající sektorovou veřejnou zakázkusektorovou veřejnou zakázku může stanovit na základě vzájemné dohody s účastníky zadávacího řízení a za podmínky, že bude pro všechny účastníky zadávacího řízení stejná, lhůtu pro podání
a)
nabídeknabídek v užším řízení, nebo
b)
předběžných nabídekpředběžných nabídek v jednacím řízení s uveřejněním.
(3)
Nedohodne-li se zadavatel s účastníky zadávacího řízení podle odstavce 2, nesmí být lhůta pro podání nabídeknabídek nebo předběžných nabídekpředběžných nabídek kratší než 10 dnů ode dne odeslání výzvy k podání nabídeknabídek.
(4)
Zadavatel při zadávání sektorové veřejné zakázkysektorové veřejné zakázky v užším řízení nebo jednacím řízení s uveřejněním může zahájit zadávací řízení také odesláním
a)
předběžného oznámení k uveřejnění způsobem podle § 212, pokud jím vyzývá k projevení předběžného zájmu,
b)
oznámení o zavedení systému kvalifikace k uveřejnění způsobem podle § 212, pokud jím vyzývá k podání žádostí o účast v zadávacím řízení,
c)
výzvy k podání nabídek v užším řízení, a to všem dodavatelům zařazeným v systému kvalifikace současně, nebo
d)
výzvy k podání předběžných nabídek v jednacím řízení s uveřejněním, a to všem dodavatelům zařazeným v systému kvalifikace současně.
(5)
Postupuje-li zadavatel podle odstavce 4, lze odesláním těchto oznámení nebo výzev splnit povinnosti, pro jejichž splnění tento zákon jinak vyžaduje odeslání oznámení o zahájení zadávacího řízení.
(6)
Zadávací dokumentaci s výjimkou formulářů podle § 212 zadavatel uveřejní na profilu zadavateleprofilu zadavatele ode dne
a)
oznámení o zavedení systému kvalifikace nejméně do konce lhůty pro podání nabídek, je-li zadávací řízení zahájeno podle odstavce 4 písm. b), nebo
b)
odeslání výzvy k podání nabídek nebo výzvy k podání předběžných nabídek nejméně do konce lhůty pro podání nabídek, je-li zadávací řízení zahájeno podle odstavce 4 písm. c) nebo d); to neplatí, pokud tuto zadávací dokumentaci odešle současně s výzvou k podání nabídek nebo s výzvou k podání předběžných nabídek.
(7)
V případě zahájení zadávacího řízení podle odstavce 4 písm. c) nebo d) se § 58 odst. 4 věta druhá a § 61 odst. 6 věta druhá nepoužijí.
§ 165
Systém kvalifikace
(1)
Pro účely zadávání sektorových veřejných zakázeksektorových veřejných zakázek může zadavatel zavést systém kvalifikace, do kterého zadavatel zařazuje kvalifikované dodavateledodavatele. Zadavatel může rozdělit systém kvalifikace do kategorií, které jsou objektivně vymezeny na základě předmětu veřejných zakázekveřejných zakázek nebo jejich územního rozsahu. Zadavatel vede písemný seznam dodavatelůdodavatelů zařazených do systému kvalifikace.
(2)
Zadavatel odešle oznámení o zavedení systému kvalifikace k uveřejnění způsobem podle § 212. V oznámení o zavedení systému kvalifikace zadavatel uvede jeho účel, způsob přístupu k pravidlům jeho fungování a dobu použitelnosti tohoto systému. V případě změny doby použitelnosti systému kvalifikace nebo jeho ukončení zadavatel odešle oznámení způsobem podle § 212.
(3)
Zadavatel, který zavedl nebo provozuje systém kvalifikace, zajistí, aby dodavatelédodavatelé mohli kdykoliv požádat o zápis do tohoto systému.
(4)
Systém kvalifikace může zahrnovat různé kvalifikační stupně.
(5)
Zadavatel je oprávněn se souhlasem jiného zadavatele využívat jeho systém kvalifikace.
§ 166
Vedení systému kvalifikace
(1)
Zadavatelé stanoví objektivní pravidla pro provoz systému kvalifikace a objektivní pravidla a důvody pro zařazení dodavatelůdodavatelů do systému nebo vyřazení z něj. Tato pravidla zadavatel poskytne dodavatelůmdodavatelům na jejich žádost; § 36 odst. 8 se použije obdobně.
(2)
Pravidla pro provoz systému kvalifikace musí umožňovat prokázání kvalifikace prostřednictvím jiných osob. Ustanovení § 83 a § 85 odst. 2 se použijí přiměřeně.
(3)
Zadavatel je oprávněn zapsání do systému kvalifikace podmínit platbou dodavateledodavatele, která musí být přiměřená vynaloženým nákladům.
(4)
V případě, že zadavatel stanoví rovněž pravidla týkající se technických specifikací, může zadavatel tyto technické specifikace aktualizovat. Aktualizovaná pravidla zadavatel oznámí všem dodavatelůmdodavatelům zařazeným do systému kvalifikace.
(5)
O žádosti dodavateledodavatele o zařazení do systému kvalifikace zadavatel rozhodne do 4 měsíců od jejího podání. Tato lhůta může být do 2 měsíců od podání žádosti prodloužena s odůvodněním a s uvedením informace o datu rozhodnutí. O žádosti dodavateledodavatele musí být vždy rozhodnuto do 6 měsíců od jejího podání.
(6)
O zamítnutí žádosti dodavateledodavatele o zařazení do systému kvalifikace zadavatel informuje dodavateledodavatele do 15 dnů od rozhodnutí o žádosti s odůvodněním.
(7)
DodavatelDodavatel může být ze systému kvalifikace vyřazen pouze tehdy, pokud je mu odůvodnění vyřazení písemně oznámeno nejméně 15 dnů přede dnem vyřazení.
§ 167
Zvláštní ustanovení o zadávacích podmínkách
(1)
Při zadávání sektorové veřejné zakázkysektorové veřejné zakázky se § 76, § 77 odst. 3 a § 81 až 88 použijí obdobně. Zadavatel při zadávání sektorové veřejné zakázkysektorové veřejné zakázky může stanovit i jiná kritéria kvalifikace dodavatele, než jsou uvedena v části čtvrté. Zadavatel však nesmí zejména
a)
stanovit některým dodavatelům podmínky, které nejsou stanoveny jiným dodavatelům, nebo
b)
požadovat doklady, zkoušky nebo jiné údaje bez vážného důvodu opakovaně.
(2)
Pro zadavatele podle § 151 odst. 2 se ustanovení § 73 odst. 1 a odst. 2 písm. a) nepoužije.
(3)
V případě zadávacích řízení zahajovaných předběžným oznámením zadavatel poskytne na žádost dodavatelidodavateli technické podmínky obvykle požadované v jím zadávaných sektorových veřejných zakázkáchsektorových veřejných zakázkách nebo technické podmínky, které má v úmyslu použít, případně odkaz na dokumenty, které má dodavateldodavatel již k dispozici.
(4)
Ustanovení § 97 písm. a) se při zadávání sektorových veřejných zakázeksektorových veřejných zakázek nepoužije.
§ 168
Nabídky zahrnující dodávky ze třetích zemí
(1)
V případě sektorové veřejné zakázkysektorové veřejné zakázky na dodávkydodávky může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, je-li podíl hodnoty dodávekdodávek, včetně programového vybavení používaného v zařízeních telekomunikačních sítí, původem ze států, s nimiž Evropská unie neuzavřela dohodu zajišťující srovnatelný a účinný přístup pro dodavateledodavatele z Evropské unie na trhy těchto zemí, určený přímo použitelným předpisem Evropské unie41), vyšší než 50 % z celkové hodnoty nabízených dodávekdodávek. To neplatí, pokud vyhlášená mezinárodní smlouva uzavřená Českou republikou stanoví jinak.
(2)
Je-li více nabídeknabídek z hlediska hodnotících kritérií rovnocenných, zadavatel upřednostní tu nabídkunabídku, kterou nemůže odmítnout podle odstavce 1. Nabídková cena takové nabídkynabídky se pro účely tohoto ustanovení považuje za rovnocennou, jestliže cenový rozdíl není vyšší než 3 %.
(3)
Odstavec 2 zadavatel nemusí použít, pokud by v jeho důsledku byl nucen pořizovat zařízení s odlišnými technickými parametry, než jsou parametry jeho stávajícího zařízení, což by mělo za následek neslučitelnost nebo technické obtíže při provozu a údržbě nebo nepřiměřené náklady.
(4)
Do podílu dodávekdodávek původem ze států uvedených v odstavci 1 se nezahrnují dodávkydodávky ze států, na které byla rozhodnutím Rady Evropské unie rozšířena oblast působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES.
§ 169
Zvláštní ustanovení pro rámcové dohody
(1)
Doba účinnosti rámcové dohody nesmí být v případě sektorových veřejných zakázeksektorových veřejných zakázek delší než 8 let, pokud nejde o výjimečné případy odůvodněné objektivními příčinami vztahujícími se zejména k předmětu rámcové dohody.
(2)
Při výběru dodavatelůdodavatelů sektorových veřejných zakázeksektorových veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody zadavatel postupuje podle podmínek a kritérií stanovených v rámcové dohodě. Ustanovení § 131 odst. 3, § 133 odst. 1 až 3, § 134 až 136 se nepoužijí.
§ 170
Zvláštní ustanovení o zrušení zadávacího řízení
Zadavatel, který zadává sektorovou veřejnou zakázkusektorovou veřejnou zakázku, může zrušit zadávací řízení i bez naplnění důvodů podle § 127, pokud si tuto možnost vyhradil v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci. V takovém případě zadavatel v oznámení o zrušení zadávacího řízení uvede odůvodnění takového postupu.
§ 171
Zvláštní ustanovení o dokumentaci zadávacího řízení
Zadavatel odešle hlavní prvky dokumentace zadávacího řízení na vyžádání Evropské komisi.
§ 172
Zvláštní ustanovení o písemné zprávě zadavatele
Pro písemnou zprávu zadavatele o sektorové veřejné zakázcesektorové veřejné zakázce se ustanovení § 217 odst. 2 písm. f), g), j), l), m) a n) nepoužijí.
§ 173
Zvláštní ustanovení pro změnu závazku ze smlouvy
Ustanovení § 222 odst. 9 věta druhá se pro změnu závazku ze smlouvy na sektorovou veřejnou zakázkusektorovou veřejnou zakázku nepoužije.
ČÁST OSMÁ
POSTUP PRO ZADÁVÁNÍ KONCESÍ
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 174
Koncese
(1)
Podle této části zadavatel postupuje v případě veřejných zakázekveřejných zakázek, které jsou koncesemi na stavební práce nebo koncesemi na služby. Zadavatel dále použije část první, část druhou, část sedmou hlavu I a část desátou až třináctou, není-li dále stanoveno jinak.
(2)
Za zadání koncese na stavební práce se považuje uzavření úplatné smlouvy, kterou zadavatel
a)
zadá poskytnutí činnosti podle § 14 odst. 3 písm. a), b) nebo c) dodavatelidodavateli, přičemž protiplnění spočívá v právu braní užitků vyplývajících z provozování stavby, která je výsledkem poskytnutých stavebních prací, nebo v tomto právu společně s platbou a
b)
na dodavateledodavatele přenáší provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících z provozování stavby.
(3)
Za zadání koncese na služby se považuje uzavření úplatné smlouvy, kterou zadavatel
a)
zadá poskytnutí jiných činností než podle § 14 odst. 3 písm. a) až c), dodavatelidodavateli, přičemž protiplnění spočívá v právu braní užitků vyplývajících z poskytování služeb, nebo v tomto právu společně s platbou a
b)
na dodavateledodavatele přenáší provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících z poskytování služeb.
(4)
Má se za to, že došlo k přenesení provozního rizika podle odstavců 2 a 3, pokud dodavatelidodavateli za běžných tržních podmínek není zaručena návratnost vynaložených investic nebo nákladů vzniklých při provozování stavby nebo poskytování služeb, jež jsou předmětem koncese. Může se jednat o riziko na straně poptávky, riziko na straně nabídkynabídky, nebo riziko na straně poptávky i nabídkynabídky. Může se jednat i o částečný přenos provozního rizika, pokud část provozního rizika přenesená na dodavateledodavatele zahrnuje skutečné vystavení výkyvům trhu tak, aby případné odhadované ztráty dodavatelidodavateli nebyly pouze zanedbatelné.
§ 175
Metody výpočtu předpokládané hodnoty koncese
(1)
Za předpokládanou hodnotu koncese se považuje celkový obrat dodavateledodavatele bez daně z přidané hodnoty za dobu trvání koncese vyplývající z protiplnění za stavební práce a služby, jež jsou předmětem koncese, jakož i za dodávkydodávky, jež s těmito stavebními pracemi a službami souvisejí.
(2)
Předpokládanou hodnotu koncese zadavatel stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání koncese, pokud byla zadávána mimo zadávací řízení.
(3)
Předpokládanou hodnotu koncese zadavatel stanoví metodou založenou na objektivních skutečnostech a blíže vymezenou v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci. Do předpokládané hodnoty koncese zadavatel zahrne zejména
a)
hodnotu případných opcí v jakékoli formě včetně prodloužení doby trvání koncese,
b)
příjem z plateb uhrazených uživateli předmětu koncese,
c)
platby nebo finanční výhody v jakékoli formě poskytnuté zadavatelem nebo jiným orgánem veřejné moci dodavatelidodavateli, včetně náhrady za plnění závazku veřejné služby a veřejných investičních dotací,
d)
platby nebo hodnotu finanční výhody v jakékoli formě poskytnuté třetí stranou za plnění koncese,
e)
příjem z prodeje jakýchkoli aktiv, která jsou spojená s předmětem koncese,
f)
hodnotu všech dodávekdodávek, služeb nebo stavebních prací, které dodavatelidodavateli pro plnění koncese poskytne zadavatel, nebo
g)
ceny nebo platby účastníkům zadávacího řízení.
(4)
Ustanovení § 16, § 18 odst. 3 a § 19 až 23 se při stanovení předpokládané hodnoty nepoužijí.
HLAVA II
PRAVIDLA PRO ZADÁVÁNÍ KONCESÍ
§ 176
Volba druhu zadávacího řízení
(1)
Koncese je zadavatel povinen zadat v koncesním řízení, nepoužije-li jiný druh zadávacího řízení podle § 55. Jednací řízení bez uveřejnění je zadavatel oprávněn použít pouze za splnění podmínek podle § 63 odst. 1 až 4.
(2)
Koncese na sociální a jiné zvláštní služby uvedené v příloze č. 4 k tomuto zákonu se zadávají ve zjednodušeném režimu podle § 129.
(3)
Sektorovou koncesíSektorovou koncesí se rozumí koncese, kterou zadává zadavatel při výkonu relevantní činnosti.
(4)
Při zadávání veřejné zakázkyveřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, která je koncesí, zadavatel postupuje podle této části.
§ 177
Zvláštní výjimky pro koncese
(1)
Zadavatel není povinen v zadávacím řízení zadat koncesi, jde-li o
a)
koncesi na služby udělovanou dodavatelidodavateli na základě výhradního práva, jež bylo uděleno na základě jiného právního předpisu, který transponuje některý z předpisů Evropské unie uvedený v příloze č. 5 k tomuto zákonu; zadavatel v takovém případě odešle oznámení o zadání koncese k uveřejnění postupem podle § 212, pokud Evropská komise není informována podle jiného právního předpisu. O udělení výhradního práva k výkonu některé z relevantních činností informuje zadavatel Evropskou komisi,
b)
koncesi na služby letecké dopravy založenou na vydání provozní licence ve smyslu přímo použitelného předpisu Evropské unie42),
c)
koncesi na veřejné služby v přepravě cestujících ve smyslu přímo použitelného předpisu Evropské unie43),
d)
koncesi na služby v oblasti loterií kódu CPV 92351100-7 udělovanou členským státem dodavatelidodavateli na základě výhradního práva; udělení takového výhradního práva zadavatel uveřejní v Úředním věstníku Evropské unie,
e)
sektorovou koncesisektorovou koncesi, kterou zadavatel uděluje za účelem výkonu svých činností v zemi mimo Evropskou unii za podmínek, které nezahrnují fyzické využívání soustav, sítí nebo území Evropské unieúzemí Evropské unie, nebo
f)
koncesi v oblasti obrany nebo bezpečnosti a jsou-li splněny podmínky uvedené v § 191 odst. 2 písm. a) až c), f) a g).
(2)
Při zadávání koncese zadavatel není oprávněn použít výjimku podle
a)
§ 29 odst. 1 písm. b), c) nebo t), nejde-li o koncesi v oblasti obrany nebo bezpečnosti, nebo
b)
§ 29 odst. 1 písm. a), e) až g) nebo r), jde-li o koncesi v oblasti obrany nebo bezpečnosti.
§ 178
Koncese malého rozsahu
Zadavatel není povinen v zadávacím řízení zadat koncesi malého rozsahu, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší než 20 000 000 Kč; ustanovení § 27 a 31 se nepoužijí.
§ 179
Doba trvání koncese
(1)
Zadavatel v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci stanoví dobu trvání koncese, přičemž smlouvu na koncesi lze uzavřít pouze na dobu určitou.
(2)
Pokud doba trvání smlouvy přesahuje 5 let, musí zadavatel stanovit tuto dobu tak, aby nepřesáhla dobu, za kterou lze předpokládat návratnost investic vynaložených dodavatelemdodavatelem k dosažení účelu smlouvy. Tyto investice zahrnují počáteční investice a investice v průběhu trvání smlouvy.
(3)
V případě, že doba trvání smlouvy přesahuje 5 let, musí zadavatel dobu trvání smlouvy písemně odůvodnit v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci.
HLAVA III
KONCESNÍ ŘÍZENÍ
§ 180
Postup v koncesním řízení
(1)
Zadavatel zahajuje koncesní řízení odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212, kterým vyzývá neomezený počet dodavatelůdodavatelů k podání žádosti o účast, předběžných nabídekpředběžných nabídek nebo nabídeknabídek.
(2)
Zadavatel zahajuje koncesní řízení odesláním výzvy k jednání nebo zahájením jednání s dodavatelem, pokud mu nepředcházelo odeslání výzvy, pokud jsou splněny podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění.
(3)
Bližší podmínky pro průběh koncesního řízení stanoví zadavatel. Koncesní řízení může probíhat ve více fázích. Pokud nabídkynabídky nebo předběžné nabídkypředběžné nabídky nejsou zadavatelem vyžadovány v oznámení o zahájení zadávacího řízení, může zadavatel vyzvat účastníky zadávacího řízení k jejich podání výzvou. Zadavatel si může v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci vyhradit snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídekpředběžných nabídek; v takovém případě se ustanovení § 111 a 112 použijí obdobně a zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení účastníky, kteří nebyli vybráni při snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo počtu předběžných nabídekpředběžných nabídek.
(4)
Zadavatel je oprávněn s účastníky zadávacího řízení jednat.
(5)
Pro zadávací dokumentacizadávací dokumentaci a zadávací podmínkyzadávací podmínky se použije § 96 až 100 obdobně. Zadavatel může v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci stanovit jednotlivá pravidla pro zadávací řízení pro nadlimitní režim.
(6)
Pro kvalifikaci dodavatele se § 76, § 77 odst. 3 a § 81 až 88 použijí obdobně. Veřejný zadavatel musí v koncesním řízení požadovat prokázání základní způsobilosti podle § 74. Zadavatel může v zadávací dokumentaci stanovit i jiná kritéria kvalifikace, než jsou uvedena v části čtvrté.
(7)
V zadávací dokumentacizadávací dokumentaci zadavatel označí, které požadavky na plnění koncese představují minimální technické podmínky, které musí nabízená plnění splňovat, jakož i plánovaný průběh řízení.
(8)
Pro účast poddodavatelů platí § 105 obdobně.
(9)
Zadavatel je oprávněn v průběhu jednání změnit nebo doplnit zadávací podmínkyzadávací podmínky s výjimkou kritérií hodnocení a minimálních technických podmínek. Změněné nebo doplněné zadávací podmínkyzadávací podmínky musí nadále splňovat podmínky pro postup podle této části zákona a předmět koncese nelze změnit tak, že by to umožnilo účast jiných dodavatelů.
(10)
Zadavatel v průběhu jednání neposkytuje informace účastníkům řízení diskriminačním způsobem. Důvěrné informaceDůvěrné informace podle § 218 odst. 1 je zadavatel oprávněn sdělit ostatním účastníkům zadávacího řízení pouze na základě písemného souhlasu účastníka zadávacího řízení uděleného ve vztahu ke konkrétní informaci.
§ 181
Lhůty
(1)
Lhůta k podání nabídeknabídek, předběžných nabídekpředběžných nabídek nebo žádostí o účast, pokud jsou vyžádány v oznámení o zahájení zadávacího řízení, nesmí být kratší než 25 dnů od zahájení koncesního řízení.
(2)
Pokud zadavatel vyzývá k podání předběžných nabídekpředběžných nabídek později než v oznámení o zahájení zadávacího řízení, lhůta pro podání předběžných nabídekpředběžných nabídek nesmí být kratší než 22 dnů ode dne odeslání výzvy k podání předběžných nabídekpředběžných nabídek.
(3)
Lhůta podle odstavce 1 musí být prodloužena o 5 dnů, jestliže zadavatel neumožní podávat nabídkynabídky prostřednictvím elektronického nástrojeelektronického nástroje podle § 213.
§ 182
Technické podmínky
(1)
Technické podmínky jsou požadavky na vlastnosti předmětu koncesí na stavební práce nebo koncesí na služby, které zadavatel stanoví prostřednictvím
a)
parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny,
b)
odkazu na normy nebo technické dokumenty, nebo
c)
odkazu na štítkyštítky.
(2)
Technické podmínky mohou rovněž odkazovat na konkrétní výrobní proces nebo metodu poskytování požadovaných stavebních prací, dodávekdodávek nebo služeb nebo na konkrétní proces spojený s jinou fází jejich životního cykluživotního cyklu, a to i tehdy, kdy uvedené faktory nejsou součástí jejich věcné podstaty, za podmínky, že souvisejí s předmětem koncese a jsou přiměřené k její hodnotě i cílům.
(3)
Technické podmínky mohou zahrnovat rovněž charakteristiky z hlediska vlivu na životní prostředí, úroveň kvality, uzpůsobení pro všechny požadavky včetně přístupnosti pro zdravotně postižené osoby a posouzení shody, výkon, bezpečnost nebo rozměry, terminologii, symboly, přezkoušení a zkušební metody, značení a štítkování nebo návod k použití.
(4)
Ustanovení § 89 odst. 5 a 6 se použijí obdobně.
(5)
Jestliže zadavatel stanoví technické podmínky s využitím odkazu na normy nebo technické dokumenty, nesmí odmítnout nabídkunabídku z důvodu, že nabízené stavební práce nebo služby nejsou v souladu s takto stanovenými podmínkami, pokud dodavateldodavatel prokáže, že nabízené stavební práce nebo služby splňují rovnocenným způsobem požadavky vymezené takovými technickými podmínkami.
§ 183
Hodnocení nabídek v koncesním řízení
(1)
Kritéria hodnocení zadavatel uvede v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k podání nabídeknabídek. Ustanovení § 114 až 118 se použijí obdobně. Zadavatel může vždy postupovat podle § 115 odst. 2. Jako kritéria kvality zadavatel může stanovit i jiná kritéria, než jsou uvedena v § 116, pokud jsou založena na objektivních skutečnostech vztahujících se k osobě dodavateledodavatele nebo k předmětu koncese. Pro postup při hodnocení nabídeknabídek se použije § 119 obdobně.
(2)
Pokud zadavatel obdrží nabídkunabídku, v níž je navrženo výjimečné inovativní řešení, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předpokládat, může změnit pořadí kritérií hodnocení za účelem zohlednění tohoto inovativního řešení.
(3)
V případě změny podle odstavce 2 zadavatel oznámí všem účastníkům zadávacího řízení změnu pořadí kritérií hodnocení podle důležitosti a odešle
a)
nové oznámení o zahájení zadávacího řízení, pokud byla kritéria hodnocení stanovena v oznámení o zahájení zadávacího řízení, nebo
b)
novou výzvu k podání nabídeknabídek, pokud byla kritéria hodnocení stanovena ve výzvě;
v těchto případech musí být dodrženy lhůty podle § 181.
§ 184
Výběr dodavatele a ukončení koncesního řízení
(1)
Pro výběr dodavatele a ukončení koncesního řízení se použijí § 122 až 128 obdobně.
(2)
Zadavatel zruší koncesní řízení, pokud hodnota koncese podle nabídkynabídky vybraného dodavatelevybraného dodavatele
a)
překračuje finanční limit stanovený nařízením vlády a současně přesahuje o více než 20 % předpokládanou hodnotu koncese stanovenou před zahájením koncesního řízení a
b)
neuveřejnil oznámení o zahájení zadávacího řízení v Úředním věstníku Evropské unie.
§ 185
Oznámení o výsledku koncesního řízení
Zadavatel do 48 dnů od uzavření smlouvy odešle oznámení o výsledku koncesního řízení k uveřejnění způsobem podle § 212.
HLAVA IV
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO ZMĚNU ZÁVAZKU ZE SMLOUVY
§ 186
Ustanovení § 222 odst. 9 věta druhá se nepoužije na sektorové koncesesektorové koncese a koncese zadávané zadavatelem podle § 4 odst. 2.
ČÁST DEVÁTÁ
POSTUP PRO ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK V OBLASTI OBRANY NEBO BEZPEČNOSTI
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 187
Veřejná zakázka v oblasti obrany nebo bezpečnosti
(1)
Veřejnou zakázkouVeřejnou zakázkou v oblasti obrany nebo bezpečnosti je veřejná zakázkaveřejná zakázka, kterou zadává zadavatel a jejímž předmětem jsou
a)
dodávkydodávky vojenského materiáluvojenského materiálu, jeho součástí, náhradních dílů nebo dílčích částí,
b)
dodávkydodávky citlivého materiálu, jeho součástí, náhradních dílů nebo dílčích částí,
c)
stavební práce, dodávkydodávky nebo služby přímo související s dodávkamidodávkami uvedenými v písmenu a) nebo b) pro veškeré fáze jejich životního cykluživotního cyklu,
d)
stavební práce nebo služby pro výhradně vojenské účely, nebo
e)
citlivé stavební práce nebo citlivé služby.
(2)
Pro účely tohoto zákona se rozumí citlivým materiálem, citlivými stavebními pracemi a citlivými službami materiál, stavební práce nebo služby, které se dotýkají utajovaných informacíutajovaných informací, nebo utajované informaceutajované informace vyžadují nebo obsahují.
(3)
Při zadávání veřejné zakázkyveřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, která není koncesí, zadavatel postupuje podle části třetí, čtvrté nebo části šesté hlavy II a použije části první, druhou, desátou až třináctou, pokud není v této části stanoveno jinak. Při zadávání veřejné zakázkyveřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, která je koncesí, zadavatel nepostupuje podle této části.
(4)
V oblasti obrany nebo bezpečnosti nesmí zadavatel použít otevřené řízení a řízení o inovačním partnerství, soutěž o návrhsoutěž o návrh podle části šesté hlavy IV a není oprávněn zavést dynamický nákupní systém.
§ 188
Zvláštní ustanovení o centrálním zadavateli
V případě veřejných zakázekveřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti může být centrálním zadavatelem také evropský veřejný subjekt.
§ 189
Zvláštní ustanovení o vertikální spolupráci
(1)
Za zadání veřejné zakázkyzadání veřejné zakázky se pro účely této části nepovažuje uzavření smlouvy veřejného zadavatele s jinou osobou, pokud
a)
sám nebo společně s jinými veřejnými zadavateli ovládá tuto právnickou osobu obdobně jako své vnitřní organizační jednotky; v případě státu se za ovládající považuje ta organizační složka státu, která je zakladatelem nebo zřizovatelem ovládané osoby,
b)
v ovládané právnické osobě nemá majetkovou účast jiná osoba než ovládající veřejný zadavatel nebo veřejní zadavatelé a
c)
podstatná část činností ovládané právnické osoby je v posledních 3 letech prováděna při plnění úkolů, jež jí byly svěřeny ovládajícím veřejným zadavatelem nebo ovládajícími veřejnými zadavateli nebo jinými právnickými osobami, jež ovládající veřejný zadavatel nebo veřejní zadavatelé rovněž ovládají.
(2)
Veřejný zadavatel ovládá právnickou osobu obdobně jako své vnitřní organizační jednotky, pokud má rozhodující vliv na strategické cíle i významná rozhodnutí ovládané právnické osoby.
(3)
Veřejní zadavatelé společně ovládají právnickou osobu podle odstavce 1, pokud
a)
orgány s rozhodovacím oprávněním ovládané právnické osoby vykonávající vliv na ovládanou právnickou osobu jsou složeny ze zástupců všech zúčastněných veřejných zadavatelů; jednotliví zástupci mohou zastupovat více ovládajících veřejných zadavatelů,
b)
ovládající veřejní zadavatelé mají společně rozhodující vliv na strategické cíle a významná rozhodnutí ovládané právnické osoby a
c)
ovládaná právnická osoba nesleduje žádné zájmy, které jsou v rozporu se zájmy ovládajících veřejných zadavatelů.
(4)
Ustanovení § 11 se nepoužije.
§ 190
Zvláštní ustanovení o horizontální spolupráci
(1)
Uzavření smlouvy výlučně mezi veřejnými zadavateli se pro účely této části nepovažuje za zadání veřejné zakázkyzadání veřejné zakázky, pokud
a)
tato smlouva zakládá nebo provádí spolupráci mezi veřejnými zadavateli za účelem dosahování jejich společných cílů směřujících k zajišťování naplňování veřejných potřeb, které mají tito veřejní zadavatelé zajišťovat,
b)
se spolupráce podle písmene a) řídí pouze ohledy souvisejícími s veřejným zájmem a
c)
tito veřejní zadavatelé podstatnou část svých činností, kterých se spolupráce podle písmene a) týká, nevykonávají na trhu.
(2)
Ustanovení § 12 se nepoužije.
HLAVA II
ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRO ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK V OBLASTI OBRANY NEBO BEZPEČNOSTI
§ 191
Zvláštní ustanovení pro výjimky pro zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti
(1)
Při zadávání veřejné zakázkyveřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti zadavatel není oprávněn použít výjimku podle ustanovení § 29 odst. 1 písm. a), c), d), g), i) a k) až r).
(2)
Zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejné zakázkyveřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, jestliže
a)
jsou zadávány v rámci programů spolupráce ve výzkumu a vývoji44), jež společně provádějí Česká republika a alespoň další členský stát při vývoji nového výrobku, a případně i v pozdějších fázích celého či části životního cykluživotního cyklu tohoto výrobku; při uzavírání smluv o těchto programech spolupráce pouze mezi Českou republikou a jinými členskými státy sdělí Česká republika Evropské komisi podíl nákladů na výzkum a vývoj na celkových nákladech daného programu, sdílení nákladů a rovněž zamýšlený případný podíl na nákupech jednotlivých členských států,
b)
v době nasazení ozbrojených složek České republiky mimo území Evropské unieúzemí Evropské unie operační potřeby vyžadují, aby byly zadány dodavatelůmdodavatelům umístěným v oblasti těchto operací,
c)
jsou zadávány veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. a) vládě nebo místní správě jiného státu a jejich předmětem jsou
1.
dodávkydodávky vojenského či citlivého materiálu,
2.
stavební práce či služby přímo související s dodávkamidodávkami podle bodu 1,
3.
stavební práce či služby pro výhradně vojenské účely, nebo
4.
citlivé stavební práce či citlivé služby,
d)
jejich předmětem jsou finanční služby s výjimkou pojišťovacích služeb,
e)
jsou zadávány pro účely zpravodajských činností zpravodajských služeb,
f)
jsou zadávány podle zvláštních pravidel stanovených mezinárodní smlouvou uzavřenou mezi Českou republikou a jiným než členským státem, nebo
g)
se jejich zadávání řídí zvláštními pravidly mezinárodní organizace, která provádí nákupy pro své vlastní účely, nebo které musí být zadávány členskými státy v souladu s uvedenými pravidly.
§ 192
Bezpečnost utajovaných informací
V případě veřejné zakázkyveřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, u které dochází k
a)
přístupu k utajované informaciutajované informaci, nebo
b)
požadavku na samostatný vstup do zabezpečené oblasti nebo jednací oblasti,
může zadavatel stanovit v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci opatření, která jsou podle příslušného druhu zajištění ochrany utajované informaceutajované informace5) nezbytná k ochraně těchto informací. Stanovená opatření k zajištění ochrany utajovaných informacíutajovaných informací musí splňovat rovněž poddodavatelé, pokud je to nezbytné k ochraně těchto informací.
§ 193
Zabezpečení dodávek
(1)
Zadavatel může v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci veřejné zakázkyveřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti s ohledem na povahu a předmět veřejné zakázkyveřejné zakázky stanovit požadavky na zabezpečení dodávekdodávek. Za tímto účelem může zadavatel v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci požadovat, aby účastník zadávacího řízení v nabídcenabídce předložil
a)
doklady nebo vyjádření pocházející od orgánů České republiky nebo příslušného státu, které prokazují, že účastník zadávacího řízení bude schopen ve vztahu k veřejné zakázceveřejné zakázce plnit své povinnosti v oblasti dovozu, vývozu, transferu a průvozu výrobků, které jsou předmětem veřejné zakázkyveřejné zakázky45), nebo
b)
sdělení o veškerých omezeních pro zadavatele, která vyplývají z kontroly dovozu, vývozu nebo bezpečnostních opatření.
(2)
Zadavatel může v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci veřejné zakázkyveřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti s ohledem na povahu a předmět veřejné zakázkyveřejné zakázky stanovit požadavky na zabezpečení dodávekdodávek, zejména závazek účastníka zadávacího řízení, že
a)
organizace účastníka zadávacího řízení a umístění poddodavatelů umožní účastníkovi zadávacího řízení vyhovět požadavkům zadavatele v oblasti bezpečnosti dodávekdodávek upřesněných v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci nebo závazek zajistit, aby případné změny v poddodavatelích, k nimž dojde během plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky, neměly nepříznivý vliv na plnění těchto požadavků,
b)
zajistí údržbu, modernizaci nebo úpravy dodávekdodávek, které jsou předmětem veřejné zakázkyveřejné zakázky,
c)
bude včas informovat zadavatele o veškerých změnách své organizace, svých dodavatelůdodavatelů nebo výrobní strategie, které mohou ovlivnit závazky účastníka zadávacího řízení vůči zadavateli, nebo
d)
pro případ, že nebude schopen provést předmětné dodávkydodávky, poskytne zadavateli veškeré specifické prostředky, jež jsou nezbytné pro výrobu náhradních dílů, součástek, dílčích částí nebo zvláštního zkušebního zařízení, včetně technických výkresů, licencí a návodů k použití.
§ 193a
Zvláštní ustanovení o vyhrazených veřejných zakázkách
(1)
V oblasti obrany nebo bezpečnosti lze podle § 38 odst. 1 vyhradit účast pouze pro dodavatele, který zaměstnává z celkového počtu svých zaměstnanců více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se specifickými potřebami podle § 3 písm. b) zákona o integračním sociálním podniku; ustanovení § 38 odst. 2 a 3 se nepoužije.
(2)
Splnění podmínek podle odstavce 1 není možné prokázat prostřednictvím jiných osob. Při společné účasti v zadávacím řízení prokazuje splnění podmínek podle odstavce 1 každý účastník zadávacího řízení samostatně. Ustanovení § 81 a 88 se použijí přiměřeně.
§ 194
Zvláštní ustanovení o profesní způsobilosti
V případě veřejné zakázkyveřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, u které dochází k
a)
přístupu k utajované informaciutajované informaci, nebo
b)
požadavku na samostatný vstup do zabezpečené oblasti nebo jednací oblasti,
může zadavatel vedle požadavků uvedených v § 77 požadovat i doklad prokazující schopnost dodavateledodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informacíutajovaných informací podle příslušného druhu zajištění ochrany utajované informaceutajované informace5). Splnění této podmínky nelze prokázat prostřednictvím jiné osoby.
§ 195
Zvláštní ustanovení o způsobilosti účastníka zadávacího řízení
(1)
Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost, pokud
a)
byl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin, jehož skutková podstata souvisí s jeho profesní důvěryhodností, zejména pokud jde o porušení jiných právních předpisů v oblasti dodávekdodávek vojenského nebo citlivého materiálu,
b)
prokáže, že se účastník zadávacího řízení dopustil vážného profesního pochybení, zejména porušení povinností v oblasti utajovaných informacíutajovaných informací nebo bezpečnosti dodávekdodávek u dřívější zakázky, nebo
c)
nebyl na základě jakýchkoliv důkazních prostředků včetně utajovaných informacíutajovaných informací shledán natolik spolehlivým, aby bylo možné vyloučit rizika pro bezpečnost České republiky.
(2)
Ustanovení o důvodech nezpůsobilosti podle § 48 odst. 5 písm. d) a f) a o obnovení způsobilosti podle § 76 se nepoužijí.
§ 196
Zvláštní ustanovení o kritériích technické kvalifikace
(1)
Při stanovení požadavků na prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel postupuje podle § 79 odst. 2 písm. c) až l). Dále může zadavatel požadovat
a)
seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací,
b)
seznam významných dodávekdodávek nebo významných služeb poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele a osvědčení objednatele; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady o poskytnutých dodávkáchdodávkách nebo službách za dobu delší než posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.
(2)
Osvědčení objednatele podle odstavce 1 písm. b) může být nahrazeno písemným čestným prohlášením dodavatele, pokud vystavení osvědčení není možné, nebo je objednatel odmítl.
§ 197
Zvláštní ustanovení o normách a technických dokumentech
(1)
Pokud zadavatel stanoví technické podmínky v oblasti obrany nebo bezpečnosti prostřednictvím odkazu na normy nebo technické dokumenty, nepostupuje podle § 90. Zadavatel použije normy nebo technické dokumenty v tomto pořadí
a)
české technické normy28) přejímající evropské normy přijaté evropskými normalizačními orgány a zpřístupněné veřejnosti,
b)
evropské technické posouzení29),
c)
obecné technické specifikace stanovené v souladu s postupem uznaným členskými státy a uveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie,
d)
české technické normy přejímající mezinárodní normy,
e)
mezinárodní normy přijaté mezinárodními normalizačními orgány a zpřístupněné veřejnosti,
f)
technické dokumenty vydané evropskými normalizačními orgány,
g)
české technické normy,
h)
stavební technická osvědčení30),
i)
národní technické podmínky vztahující se k navrhování, posuzování a provádění staveb a stavebních prací a použití výrobků,
j)
technické specifikace schválené orgánem specializovaným na vypracovávání technických specifikací pro opakované nebo průběžné používání v oblasti obrany.
(2)
U každého odkazu na normy nebo technické dokumenty podle odstavce 1 zadavatel vyjádří možnost nabídnout rovnocenné řešení.
(3)
Zadavatel může odkaz na normy nebo technické dokumenty podle odstavce 1 použít také jako prostředek ověření splnění požadavků zadavatele podle § 89 odst. 1 písm. a). Technické podmínky může zadavatel stanovit rovněž formou kombinace požadavků podle § 89 odst. 1 písm. a) a odkazu na normy nebo technické dokumenty podle odstavce 1 nebo 2.
§ 198
Zvláštní ustanovení pro jednací řízení bez uveřejnění
(1)
V případě veřejné zakázkyveřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti může zadavatel použít jednací řízení bez uveřejnění podle § 63 odst. 1 rovněž tehdy, pokud v předchozím řízení se soutěžním dialogem nebyly podány žádné žádosti o účast.
(2)
Zadavatel může zadat veřejnou zakázkuveřejnou zakázku v oblasti obrany nebo bezpečnosti v jednacím řízení bez uveřejnění rovněž, pokud
a)
není možné z časových důvodů způsobených krizíkrizí zadat veřejnou zakázkuveřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení; krizíkrizí se rozumí mimořádná situace včetně ozbrojených nebo válečných konfliktů v České republice nebo jiném státě, která již vznikla nebo bezprostředně hrozí její vznik, a která vážně ohrožuje nebo omezuje životy, zdraví lidí, nebo majetek anebo vyžaduje přijetí opatření k zajištění základních dodávekdodávek pro obyvatelstvo,
b)
předmětem veřejné zakázkyveřejné zakázky jsou služby v oblasti výzkumu a vývoje, na něž se nevztahuje § 191 odst. 2 písm. a), nebo
c)
předmětem veřejné zakázkyveřejné zakázky je poskytování služeb letecké a námořní dopravy ozbrojeným složkám České republiky, jež jsou nebo mají být nasazeny v zahraničí, pokud není možné ze strany dodavatelůdodavatelů zaručit tak dlouhou vázanost nabídkounabídkou, aby mohla být zakázka zadána v jiném druhu zadávacího řízení.
(3)
Zadavatel může jednací řízení bez uveřejnění podle § 64 písm. b) použít v případě veřejné zakázkyveřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, pokud celková doba trvání původní smlouvy, včetně doby trvání smlouvy na dodatečné dodávkydodávky nepřesáhne dobu 5 let, není-li to odůvodněno zvláštními okolnostmi určenými s ohledem na očekávanou provozní životnost dodávekdodávek, včetně jejich instalací nebo systémů, a technické obtíže, které by mohly být změnou dodavateledodavatele způsobeny.
(4)
Zadavatel může jednací řízení bez uveřejnění podle § 66 v případě veřejné zakázkyveřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti použít, i když nejsou naplněny podmínky podle § 66 písm. d) a e). Zadavatel může v takovém případě zahájit jednací řízení bez uveřejnění pouze do 5 let ode dne uzavření smlouvy na původní veřejnou zakázkuveřejnou zakázku; jednací řízení bez uveřejnění lze zahájit i později, pokud je to odůvodněno okolnostmi hodnými zvláštního zřetele.
(5)
V jednacím řízení bez uveřejnění může zadavatel zadat veřejnou zakázkuveřejnou zakázku na stavební práce nebo veřejnou zakázkuveřejnou zakázku na služby rovněž v případě, jestliže jde o dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby, které nebyly obsaženy v původní zadávací dokumentacizadávací dokumentaci, jejich potřeba vznikla v důsledku nepředvídaných okolností a tyto dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby jsou nezbytné pro poskytnutí původních stavebních prací nebo pro poskytnutí původních služeb, a to za předpokladu, že
a)
dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby budou zadány témuž dodavatelidodavateli,
b)
dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby nemohou být technicky nebo ekonomicky odděleny od původní veřejné zakázkyveřejné zakázky, pokud by toto oddělení způsobilo závažnou újmu zadavateli, nebo ačkoliv je toto oddělení technicky či ekonomicky možné, jsou dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby zcela nezbytné pro dokončení předmětu původní veřejné zakázkyveřejné zakázky, a
c)
v případě veřejného zadavatele celkový rozsah dodatečných stavebních prací nebo dodatečných služeb nepřekročí 50 % ceny původní veřejné zakázkyveřejné zakázky.
(6)
V případě veřejné zakázkyveřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti je zadavatel povinen v oznámení o výsledku zadávacího řízení podle § 126 odůvodnit zadání této zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění.
§ 199
Zvláštní ustanovení pro jednací řízení s uveřejněním
(1)
Veřejný zadavatel může zadat veřejnou zakázkuveřejnou zakázku v oblasti obrany nebo bezpečnosti v jednacím řízení s uveřejněním i bez naplnění podmínek uvedených v § 60.
(2)
Zadavatel může postupovat podle § 61 odst. 3 i v případě, že předchozím zadávacím řízením bylo řízení se soutěžním dialogem.
(3)
Zadavatel není oprávněn postupovat podle § 61 odst. 2.
(4)
Při poskytování zadávací dokumentace zadavatel nemusí postupovat podle § 96 odst. 1 u těch částí zadávací dokumentace, které se netýkají požadavků na kvalifikaci dodavatele, pokud nejpozději v okamžiku odeslání výzvy k podání předběžných nabídek takové části zadávací dokumentace
a)
zašle účastníkům zadávacího řízení; v takovém případě se § 96 odst. 3 nepoužije, nebo
b)
uveřejní na profilu zadavateleprofilu zadavatele nejméně do konce lhůty pro podání nabídek.
§ 200
Zvláštní ustanovení o užším řízení
(1)
V užším řízení si zadavatel může v oznámení o zahájení zadávacího řízení vyhradit snížení počtu účastníků řízení podle § 111. V takovém případě postupuje podle § 61 odst. 5 obdobně.
(2)
Zadavatel není oprávněn postupovat podle § 58 odst. 2.
(3)
Při poskytování zadávací dokumentace zadavatel nemusí postupovat podle § 96 odst. 1 u těch částí zadávací dokumentace, které se netýkají požadavků na kvalifikaci dodavatele, pokud nejpozději v okamžiku odeslání výzvy k podání nabídek takové části zadávací dokumentace
a)
zašle účastníkům zadávacího řízení; v takovém případě se § 96 odst. 3 nepoužije, nebo
b)
uveřejní na profilu zadavateleprofilu zadavatele nejméně do konce lhůty pro podání nabídek.
§ 201
Zvláštní ustanovení o lhůtách pro nadlimitní veřejné zakázky
(1)
V případě nadlimitní veřejné zakázkynadlimitní veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti zadávaných v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním nebo řízení se soutěžním dialogem zadavatel stanoví lhůtu pro podání žádosti o účast na nejméně 37 dnů od zahájení zadávacího řízení.
(2)
Zadavatel stanoví v užším řízení na nadlimitní veřejnou zakázkunadlimitní veřejnou zakázku v oblasti obrany nebo bezpečnosti lhůtu pro podání nabídeknabídek na nejméně 40 dnů od odeslání výzvy k podání nabídkynabídky. Tato lhůta může být zkrácena o 5 dnů, jestliže zadavatel uveřejní na profilu zadavateleprofilu zadavatele zadávací dokumentacizadávací dokumentaci v plném rozsahu již ode dne uveřejnění oznámení užšího řízení.
(3)
Lhůta pro podání nabídeknabídek může být zkrácena tak, aby činila nejméně 22 dnů, jestliže zadavatel uveřejnil předběžné oznámení, kterým nezahajoval zadávací řízení a které bylo odesláno k uveřejnění nejméně 52 dnů a nejvýše 12 měsíců před dnem, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení.
(4)
Lhůta podle odstavce 2 věty první může být zkrácena o 7 dnů, jestliže zadavatel odesílá formuláře k uveřejnění podle § 212 elektronicky.
(5)
Zkrácení lhůt uvedených v odstavcích 2 a 4 lze při splnění podmínek v nich uvedených sčítat.
(6)
Jestliže naléhavá okolnost znemožňuje stanovení lhůty podle odstavce 1, může zadavatel stanovit
a)
lhůtu pro podání žádostí o účast v užším řízení nebo jednacím řízení s uveřejněním tak, aby činila alespoň 15 dnů nebo 10 dnů od zahájení zadávacího řízení, jestliže zadavatel odeslal formulář k uveřejnění podle § 212 elektronicky, nebo
b)
lhůta pro podání nabídeknabídek v užším řízení činila alespoň 10 dnů od odeslání výzvy k podání nabídkynabídky.
Naléhavost okolnosti zadavatel odůvodní v zadávací dokumentaci nebo ve výzvě k podání nabídek.
§ 202
Zvláštní ustanovení o lhůtách pro podlimitní veřejné zakázky
(1)
V případě podlimitních veřejných zakázekpodlimitních veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti zadávaných v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním nebo řízení se soutěžním dialogem zadavatel stanoví lhůtu pro podání žádosti o účast na nejméně 15 pracovních dnů od zahájení zadávacího řízení.
(2)
Zadavatel stanoví v užším řízení lhůtu pro podání nabídeknabídek na nejméně 15 pracovních dnů od odeslání výzvy k podání nabídkynabídky.
§ 203
Zvláštní ustanovení o zákazu uzavření smlouvy
V případě veřejných zakázekveřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti zadávaných na základě rámcové dohody se § 246 odst. 1 písm. a) nepoužije.
§ 204
Zvláštní ustanovení pro rámcové dohody
Doba trvání rámcové dohody v oblasti obrany nebo bezpečnosti nesmí být delší než 7 let, s výjimkou případů, kdy se zohledňuje očekávaná provozní životnost dodávaného zboží a technické obtíže, které by mohly být způsobeny změnou dodavateledodavatele; zadavatel je povinen tyto objektivní příčiny řádně odůvodnit a uvést v oznámení o zadání veřejné zakázkyzadání veřejné zakázky uveřejněném způsobem podle § 212.
§ 205
Zvláštní ustanovení o písemné zprávě zadavatele
Písemná zpráva zadavatele v případě veřejné zakázkyveřejné zakázky nebo rámcové dohody v oblasti obrany nebo bezpečnosti musí obsahovat nad rámec požadavků uvedených v § 217 odst. 2 i odůvodnění
a)
překročení celkové doby trvání podle § 198 odst. 3, došlo-li k překročení této doby,
b)
nedodržení lhůty podle § 198 odst. 4, došlo-li k jejímu nedodržení nebo překročení limitu podle § 66 písm. e), a
c)
uzavření rámcové dohody na dobu delší než 7 let, byla-li taková dohoda uzavřena.
HLAVA III
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O PODDODAVATELÍCH
§ 206
(1)
Zadavatel může v případě veřejné zakázkyveřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti požadovat v zadávací dokumentaci, aby nabídka obsahovala závazek účastníka zadávacího řízení, že v průběhu plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky oznámí zadavateli veškeré změny v osobách poddodavatelů.
(2)
Zadavatel může rovněž v zadávací dokumentaci požadovat v případě nadlimitní veřejné zakázkynadlimitní veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, aby vybraný dodavatelvybraný dodavatel
a)
u všech nebo některých částí veřejné zakázkyveřejné zakázky, které má v úmyslu zadat poddodavateli, postupoval podle této hlavy, nebo
b)
zadal části veřejné zakázkyveřejné zakázky specifikované ve své nabídce minimálně ve finančním objemu stanoveném zadavatelem jednomu či více poddodavatelům, a aby při výběru poddodavatele postupoval podle této hlavy; finanční objem stanoví zadavatel formou rozsahu hodnot s minimální a maximální procentní hodnotou, přičemž maximální procentní hodnota musí být přiměřená s ohledem na veřejnou zakázkuveřejnou zakázku a nesmí přesáhnout 30 % předpokládané hodnoty veřejné zakázkyveřejné zakázky.
(3)
Zadavatel v případě veřejné zakázkyveřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti uvede požadavky podle odstavce 1 nebo 2 v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení.
(4)
Ustanovení § 105 odst. 3 se nepoužije.
§ 207
Postup při výběru poddodavatele
(1)
Vybraný dodavatelVybraný dodavatel, není-li zadavatelem podle § 4, postupuje podle tohoto ustanovení v řízení o výběru poddodavatele v případě veřejné zakázkyveřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, pokud tak stanoví zadavatel v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci podle § 206 odst. 1.
(2)
Za poddodavatele se pro účely odstavce 1 nepovažuje osoba, vůči které je vybraný dodavatelvybraný dodavatel ovládající či ovládanou osobou podle jiného právního předpisu46), nebo osoba, která je společně s vybraným dodavatelemvybraným dodavatelem osobou ovládanou jinou osobou podle jiného právního předpisu46); dodavateldodavatel v takovém případě uvede úplný seznam těchto osob ve své nabídcenabídce a aktualizuje ho bez zbytečného odkladu po každé změně vztahů mezi těmito osobami.
(3)
Vybraný dodavatelVybraný dodavatel je povinen při výběru poddodavatele dodržet zásady uvedené v § 6.
§ 208
Oznámení o poddodávce
(1)
V případě, že předpokládaná hodnota části veřejné zakázkyveřejné zakázky, kterou má plnit poddodavatel, dosahuje nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem podle § 25 pro veřejné zakázkyveřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, odešle vybraný dodavatelvybraný dodavatel oznámení o poddodávce k uveřejnění způsobem podle § 212. Ustanovení § 16 až 23 pro stanovení předpokládané hodnoty části veřejné zakázkyveřejné zakázky se použijí obdobně.
(2)
Stanoví-li zadavatel v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci veřejné zakázkyveřejné zakázky požadavky na kvalifikaci poddodavatele, uvede je vybraný dodavatelvybraný dodavatel v oznámení o poddodávce. Vybraný dodavatelVybraný dodavatel je oprávněn uvést v oznámení o poddodávce jakákoliv další kritéria, která umožní objektivní posouzení kvalifikace poddodavatele. Tato kritéria kvalifikace musí být objektivní, nediskriminační, v souladu s kritérii kvalifikace požadovanými zadavatelem při zadávání veřejné zakázkyveřejné zakázky a musí bezprostředně a přiměřeně souviset s předmětem plnění poskytovaného poddodavatelem.
(3)
Pokud jsou pro část veřejné zakázkyveřejné zakázky, kterou má plnit poddodavatel, jinak splněny podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění, vybraný dodavatelvybraný dodavatel není povinen uveřejnit oznámení o poddodávce.
(4)
Vybraný dodavatelVybraný dodavatel nemá povinnost vybrat poddodavatele postupem podle této hlavy, pokud zadavateli prokáže, že žádný z poddodavatelů účastnících se řízení nebo jejich nabídkynabídky nesplňuje požadavky uvedené v oznámení o poddodávce, a proto by mu tento postup znemožnil splnit veřejnou zakázkuveřejnou zakázku.
ČÁST DESÁTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 210
Souběh činností
(1)
Souběhem činností se pro účely tohoto zákona rozumí, zahrnuje-li předmět veřejné zakázkyveřejné zakázky části, které mají být zadávány podle různých částí tohoto zákona. Pokud jsou tyto části předmětu veřejné zakázkyveřejné zakázky objektivně oddělitelné, může je zadavatel zadávat odděleně nebo si může zvolit zadávání jedné zakázky, pro jejíž zadávání platí pravidla v odstavcích 2 a 3. Volba zadávání jedné zakázky nesmí být učiněna za účelem obcházení tohoto zákona.
(2)
V případě veřejné zakázkyveřejné zakázky, která je sektorovou veřejnou zakázkousektorovou veřejnou zakázkou nebo koncesí pouze z části a tyto části jsou objektivně neoddělitelné, postupuje zadavatel podle pravidel pro zadávání vztahujících se k činnosti, které se veřejná zakázkaveřejná zakázka především týká.
(3)
Pokud části veřejné zakázkyveřejné zakázky jsou objektivně oddělitelné nebo jsou objektivně neoddělitelné a nelze určit, které činnosti se veřejná zakázkaveřejná zakázka především týká, nepostupuje zadavatel podle pravidel pro zadávání
a)
koncesí v případě veřejných zakázekveřejných zakázek, které jsou koncesí pouze z části, nebo
b)
sektorových veřejných zakázeksektorových veřejných zakázek v případě veřejných zakázekveřejných zakázek, které jsou sektorovou veřejnou zakázkousektorovou veřejnou zakázkou pouze z části; to neplatí pro veřejné zakázkyveřejné zakázky, které jsou z části sektorovou veřejnou zakázkousektorovou veřejnou zakázkou a z části koncesí, u kterých zadavatel postupuje podle pravidel pro zadávání sektorových veřejných zakázeksektorových veřejných zakázek.
(4)
V případě veřejné zakázkyveřejné zakázky, která je veřejnou zakázkouveřejnou zakázkou v oblasti obrany nebo bezpečnosti pouze z části, může zadavatel postupovat podle pravidel pro zadávání veřejných zakázekveřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti pouze v případě, že části veřejné zakázkyveřejné zakázky jsou objektivně neoddělitelné. Pokud jsou části veřejné zakázkyveřejné zakázky objektivně oddělitelné, může zadavatel zvolit samostatné zadávání jednotlivých částí zakázky nebo zadávání jedné veřejné zakázkyveřejné zakázky, kterou zadává podle pravidel platných pro zbývající část veřejné zakázkyveřejné zakázky.
§ 211
Komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem
(1)
Komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení a při zvláštních postupech podle části šesté probíhá písemně.
(2)
Ústní komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení nebo při zvláštních postupech podle části šesté může zadavatel použít, požadovat nebo připustit, pokud tento zákon nestanoví jinak, při
a)
jednání s dodavatelem tam, kde ho tento zákon připouští,
b)
prohlídce místa plnění,
c)
provedení kontroly technické kapacity nebo opatření týkajících se zabezpečení jakosti nebo výzkumu podle § 79 odst. 2,
d)
rozhovoru mezi porotou a účastníky soutěže o návrhsoutěže o návrh podle § 148 odst. 6,
e)
jiných sděleních, jež se netýkají zásadních prvků zadávacího řízení, mezi které patří zejména zadávací dokumentace, žádost o účast, potvrzení zájmu a nabídka.
(3)
Při použití ústní komunikace podle odstavce 2 zadavatel zajistí, aby obsah komunikace byl v dostatečné míře zdokumentován. Pokud by ústní komunikace mohla mít podstatný dopad na obsah nebo hodnocení nabídek, musí být zdokumentována vhodnými prostředky, zejména zápisy, zvukovými záznamy nebo souhrny hlavních prvků komunikace.
(4)
Při komunikaci podle odstavce 1 nebo 2 nesmí být narušena důvěrnost nabídek a žádostí o účast a úplnost údajů v nich obsažených. Zadavateli nesmí být umožněn přístup k obsahu nabídek a žádostí o účast před uplynutím lhůty stanovené pro jejich podání.
(5)
Písemná komunikace podle odstavce 1 musí probíhat elektronicky s výjimkou případů, kdy
a)
použití elektronické komunikace s ohledem na zvláštní povahu veřejné zakázkyveřejné zakázky vyžaduje zvláštní nástroje, zařízení nebo formáty souborů, jež nejsou obecně dostupné nebo podporované obecně dostupnými aplikacemi; za obecně dostupné se nepovažují aplikace používané k popisu předmětu plnění, které používají formáty souborů, jež nelze zpracovat pomocí žádné jiné aplikace s otevřeným zdrojovým kódem nebo obecně dostupné aplikace, nebo se na ně vztahují komerčně poskytované licence a zadavatel je nemůže zpřístupnit pro stažení nebo používání na dálku,
b)
použití elektronické komunikace vyžaduje zvláštní kancelářské vybavení, které zadavatelé běžně nemají k dispozici,
c)
zadávací podmínkyzadávací podmínky vyžadují předložení vzorků nebo modelů, které nemohou být předloženy za použití elektronické komunikace,
d)
použití jiné než elektronické komunikace je nezbytné z důvodu narušení zabezpečení elektronické komunikace nebo z důvodu ochrany zvláště citlivé povahy informací, přičemž požadovanou úroveň zabezpečení nelze řádně zajistit běžně dostupnými elektronickými nástrojielektronickými nástroji nebo nástroji podle § 103 odst. 3, nebo
e)
jde o uzavření smlouvy na veřejnou zakázkuveřejnou zakázku podle § 124 odst. 1.
(6)
Při elektronické komunikaci podle odstavce 1 poskytne zadavatel dodavatelům veškeré informace technické povahy, včetně kódování a šifrování, které jsou nezbytné pro elektronickou komunikaci, zejména pro elektronické podání nabídek a žádostí o účast.
(7)
Na komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem při zadávání veřejné zakázkyveřejné zakázky se § 5 a 6 zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce neuplatní. Úkon učiněný prostřednictvím elektronického nástroje nebo datové schránky se považuje za podepsaný.
(8)
Nejde-li o komunikaci uskutečňovanou prostřednictvím elektronického nástrojeelektronického nástroje nebo datové schránky47), musí být úkon podepsán uznávaným elektronickým podpisem, pokud je odesílán v zadávacím řízení a při zvláštních postupech podle části šesté a jde o
a)
výzvu určenou účastníkům zadávacího řízení,
b)
oznámení o výběru dodavatele,
c)
oznámení o rozhodnutí o nejvhodnějším návrhu v soutěži o návrhsoutěži o návrh,
d)
oznámení o vyloučení účastníka zadávacího řízení.
(9)
Při komunikaci uskutečňované prostřednictvím datové schránky je dokument doručen dodáním do datové schránky adresáta.
§ 212
Uveřejňování formulářů
(1)
Zadavatel je povinen k odeslání uveřejnění podle tohoto zákona použít formuláře podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo formuláře podle prováděcího právního předpisu (dále jen „formulář“). Formulář je zadavatel povinen vyplnit způsobem stanoveným prováděcím předpisem.
(2)
Pokud zadavatel neodeslal oznámení o zahájení zadávacího řízení, může odeslat dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu prostřednictvím formuláře podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.
(3)
Formulář zadavatel odešle elektronicky do
a)
Věstníku veřejných zakázekVěstníku veřejných zakázek, jde-li o podlimitní veřejnou zakázkupodlimitní veřejnou zakázku,
b)
Věstníku veřejných zakázekVěstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázkunadlimitní veřejnou zakázku; odeslání do Úředního věstníku Evropské unie může zadavatel učinit prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázekVěstníku veřejných zakázek.
Formulář se nepovažuje za odeslaný, pokud jej provozovatel Věstníku veřejných zakázekVěstníku veřejných zakázek nebo Úředního věstníku Evropské unie nepřijal k uveřejnění z důvodu nevyplnění povinných údajů nebo nedodržení stanovených formátů. Zadavatel musí být schopen prokázat datum odeslání formuláře k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázekVěstníku veřejných zakázek, popřípadě v Úředním věstníku Evropské unie.
(4)
V případě změny informací uvedených ve formuláři je zadavatel povinen odeslat opravný formulář.
(5)
Zadavatel může uveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie formuláře i v případech, kdy zákon nestanoví povinnost jejich uveřejnění.
(6)
Neodesílá-li zadavatel formuláře do Úředního věstníku Evropské unie prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázekVěstníku veřejných zakázek, odešle společně s formulářem k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázekVěstníku veřejných zakázek i kopii oznámení o uveřejnění formuláře v Úředním věstníku Evropské unie, a to bez zbytečného odkladu poté, co obdržel potvrzení o uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie. Není-li zadavateli doručeno oznámení o uveřejnění formuláře v Úředním věstníku Evropské unie do 48 hodin od doručení potvrzení o přijetí oznámení k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, odešle zadavatel formulář k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázekVěstníku veřejných zakázek společně s potvrzením o přijetí oznámení k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
(7)
Jde-li o nadlimitní veřejné zakázkynadlimitní veřejné zakázky, nesmí být formulář uveřejněn ve Věstníku veřejných zakázekVěstníku veřejných zakázek nebo na profilu zadavateleprofilu zadavatele před uveřejněním v Úředním věstníku Evropské unie. To neplatí, pokud nebylo zadavateli či provozovateli Věstníku veřejných zakázekVěstníku veřejných zakázek doručeno oznámení o uveřejnění formuláře v Úředním věstníku Evropské unie do 48 hodin od doručení potvrzení o přijetí oznámení k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
(8)
Ve Věstníku veřejných zakázekVěstníku veřejných zakázek nesmí být uveřejněny jakékoliv údaje odlišné od údajů, které jsou obsaženy ve formulářích odeslaných k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo uveřejněných na profilu zadavateleprofilu zadavatele. Informace o zahájení zadávacího řízení nesmí být uveřejněna na profilu zadavateleprofilu zadavatele před uveřejněním formuláře.
(9)
Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví vyhláškou
a)
formuláře sloužící pro uveřejňování informací podle tohoto zákona, pro které není formulář určen přímo použitelným předpisem Evropské unie,
b)
způsob vyplnění formulářů včetně stanovení povinně vyplňovaných údajů,
c)
podmínky přijetí formulářů k uveřejnění,
d)
postup při úpravách údajů ve formulářích,
e)
přístup k uveřejněným formulářům,
f)
způsob doručování formulářů a
g)
postup při nápravě vad v uveřejněných formulářích a vad plnění provozovatele Věstníku veřejných zakázekVěstníku veřejných zakázek.
§ 213
Elektronické nástroje
(1)
Zadavatel může použít elektronické nástrojeelektronické nástroje pouze za předpokladu, že použití těchto elektronických nástrojůelektronických nástrojů neporušuje zákaz diskriminace a tyto elektronické nástrojeelektronické nástroje jsou s ohledem na předmět veřejné zakázkyveřejné zakázky obecně dostupné a slučitelné s běžně užívanými informačními a komunikačními technologiemi. Použití elektronického nástrojeelektronického nástroje musí být pro dodavateledodavatele bezplatné.
(2)
V případě elektronických nástrojůelektronických nástrojů, jejichž prostřednictvím je prováděn příjem nabídeknabídek, předběžných nabídekpředběžných nabídek, žádostí o účast, žádostí o zařazení do systému kvalifikace, případně žádostí o účast nebo návrhů v soutěži o návrhsoutěži o návrh, zadavatel zajistí, aby
a)
mohlo být přesně určeno datum a čas provedení elektronického úkonu podle tohoto zákona,
b)
před stanovenými lhůtami nikdo neměl přístup k jejich obsahu,
c)
pouze oprávněné osoby mohly stanovit nebo změnit data pro zpřístupnění doručených údajů,
d)
během zadávacího řízení nebo soutěže o návrhsoutěže o návrh byl přístup ke všem nebo k části předaných údajů možný pouze na základě předchozího rozhodnutí oprávněných osob,
e)
rozhodnutí oprávněných osob podle písmene d) mohlo umožnit přístup k předaným informacím nebo dokumentům až po předem stanoveném datu,
f)
doručené a zpřístupněné informace nebo dokumenty byly přístupné pouze osobám, které jsou oprávněné se s nimi seznamovat, a byly chráněny proti neoprávněnému přístupu třetích osob,
g)
v případě porušení nebo pokusu o porušení podmínek podle § 213 odst. 2 písm. b) až f) bylo zajištěno, že porušení nebo pokus o porušení budou spolehlivě zjistitelné, a
h)
byla pro elektronické nástrojeelektronické nástroje zajištěna technická podpora a servis v případě poruchy.
(3)
Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví vyhláškou
a)
podmínky poskytování a přístupu k dokumentům a informacím prostřednictvím elektronického nástrojeelektronického nástroje,
b)
podmínky doručování prostřednictvím elektronického nástrojeelektronického nástroje,
c)
podmínky podávání, příjmu a otevírání nabídeknabídek, žádostí o účast a návrhů v soutěži o návrhsoutěži o návrh prostřednictvím elektronického nástrojeelektronického nástroje,
d)
požadavky na provádění elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázekveřejných zakázek,
e)
požadavky na pořizování záznamů o elektronických úkonech,
f)
podmínky pro vydání certifikátu shody,
g)
náležitosti a platnost certifikátu shody,
h)
požadavky na funkční vlastnosti elektronického nástrojeelektronického nástroje a prostředí, ve kterém má být elektronický nástrojelektronický nástroj provozován ve vztahu k certifikaci elektronického nástrojeelektronického nástroje, a
i)
technické náležitosti profilu zadavateleprofilu zadavatele.
(4)
Zadavatel musí zajistit, aby elektronické nástrojeelektronické nástroje, jejichž prostřednictvím jsou úkony při zadávání veřejných zakázekveřejných zakázek uskutečňovány, prokazatelně splňovaly požadavky stanovené tímto zákonem a prováděcími právními předpisy. Splnění požadavků na elektronické nástrojeelektronické nástroje se považuje za prokázané certifikátem shody, který vydal subjekt posuzování shody akreditovaný vnitrostátním akreditačním orgánem na základě jiného právního předpisu49).
§ 214
Profil zadavatele
(1)
Internetovou adresu profilu zadavateleprofilu zadavatele zadavatel odešle k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázekVěstníku veřejných zakázek způsobem podle § 212. Informace na profilu zadavateleprofilu zadavatele se považují za uveřejněné podle tohoto zákona nejdříve od okamžiku uveřejnění internetové adresy profilu zadavateleprofilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázekVěstníku veřejných zakázek.
(2)
Zadavatel není oprávněn využívat k uveřejnění informací o svých veřejných zakázkáchveřejných zakázkách současně více profilů zadavateleprofilů zadavatele, které jsou označeny ve Věstníku veřejných zakázekVěstníku veřejných zakázek jako aktivní. Tím není dotčeno právo zadavatele současně využívat elektronický nástrojelektronický nástroj, jehož správu zajišťuje Ministerstvo pro místní rozvoj, rovněž jako svůj profil zadavateleprofil zadavatele; v takovém případě zadavatel postupuje podle odstavce 1 obdobně.
(3)
Jde-li o provozní jednotku zadavatele podle § 17 odst. 2, může provozní jednotka využívat k uveřejnění informací o svých veřejných zakázkáchveřejných zakázkách vlastní profil zadavateleprofil zadavatele. Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně.
(4)
Informace, které je zadavatel povinen uveřejnit na profilu zadavateleprofilu zadavatele podle tohoto zákona, zadavatel uveřejní ve strojově čitelném formátu. To neplatí pro uveřejnění zadávací dokumentace, výzvy uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu, vysvětlení zadávací dokumentace, změnu nebo doplnění zadávací dokumentace, písemnou zprávu zadavatele, smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázkuveřejnou zakázku včetně jejích změn a dodatků nebo rámcovou dohodu.
(5)
Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví vyhláškou
a)
přístup k uveřejněným informacím,
b)
metadata údajů uveřejňovaných na profilu zadavateleprofilu zadavatele popisující souvislosti, obsah a strukturu zaznamenaných informací a jejich správu v průběhu času,
c)
postup při změně profilu zadavateleprofilu zadavatele a
d)
strukturu strojově čitelného formátu.
§ 215
Elektronické katalogy
(1)
Zadavatel může požadovat nebo připustit, aby byla nabídkanabídka předložena jako elektronický katalogelektronický katalog nebo aby elektronický katalogelektronický katalog byl součástí nabídkynabídky. Elektronickým katalogemElektronickým katalogem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor informací obsahující ceny odpovídající jednotlivým položkám předmětu veřejné zakázkyveřejné zakázky, popis takových položek, případně další údaje s nimi související. Elektronický katalogElektronický katalog musí splňovat veškeré požadavky stanovené pro elektronické nástrojeelektronické nástroje používané pro elektronickou komunikaci.
(2)
Požaduje-li nebo připouští-li zadavatel předložení nabídky formou elektronického kataloguelektronického katalogu, uvede to v oznámení o zahájení zadávacího řízení, ve výzvě k podání žádosti o účast podle § 58 odst. 5, ve výzvě k podání nabídek nebo ve výzvě k jednání. Nabídka ve formě elektronického kataloguelektronického katalogu může být doplněna o další dokumenty. V zadávací dokumentaci zadavatel uvede
a)
všechny nezbytné informace pro předložení elektronického kataloguelektronického katalogu, zejména stanovený formát elektronického kataloguelektronického katalogu a použité technické prostředky, a
b)
způsob výběru z elektronického kataloguelektronického katalogu, v němž stanoví, zda bude postupovat podle odstavce 4 písm. a) nebo b) a zda bude vybírat jednotlivé položky pouze z jednoho katalogu nebo provede výběr z více elektronických katalogůelektronických katalogů pro každou položku samostatně.
(3)
Povinnost uvést v zadávací dokumentaci informace podle odstavce 2 písm. a) nebo b) se považuje za splněnou, pokud je v zadávací dokumentaci uveden odkaz na jiný dokument, v němž jsou tyto informace zpřístupněny.
(4)
V případě použití elektronického kataloguelektronického katalogu při zadávání veřejné zakázkyveřejné zakázky na základě rámcové dohody uzavřené s více účastníky rámcové dohody zadavatel
a)
písemně vyzve účastníky rámcové dohody, aby podali elektronický katalogelektronický katalog, který bude upravený podle zadávacích podmínekzadávacích podmínek veřejné zakázkyveřejné zakázky zadávané v rámci rámcové dohody, nebo
b)
oznámí účastníkům rámcové dohody, že veřejná zakázkaveřejná zakázka na základě rámcové dohody bude zadána výběrem z elektronických katalogůelektronických katalogů předložených při uzavírání rámcové dohody. Oznámení obsahuje datum a čas, ve kterém zadavatel vybere údaje pro zadání veřejné zakázkyveřejné zakázky na základě rámcové dohody. Oznámení musí být elektronicky zasláno v přiměřeném časovém předstihu před výběrem údajů. Účastník rámcové dohody může aktualizovat údaje v předloženém elektronickém kataloguelektronickém katalogu. V případě, že účastník rámcové dohody nesouhlasí, aby údaje v předloženém elektronickém kataloguelektronickém katalogu byly použity pro zadání veřejné zakázkyveřejné zakázky na základě rámcové dohody, oznámí tuto skutečnost zadavateli nejpozději do data a času výběru údajů; k takovým údajům se dále nepřihlíží.
Před zadáním veřejné zakázkyveřejné zakázky na základě rámcové dohody zadavatel předloží jím vybrané údaje z elektronického kataloguelektronického katalogu vybranému dodavatelivybranému dodavateli k věcné kontrole.
(5)
Využívá-li zadavatel elektronický katalogelektronický katalog v případě dynamického nákupního systému, postupuje obdobně podle odstavce 4.
§ 216
Uchovávání dokumentace o zadávacím řízení
(1)
Zadavatel je povinen uchovávat dokumentaci o zadávacím řízení, kterou tvoří všechny dokumenty v listinné nebo elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace, jejichž pořízenípořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon, včetně úplného znění originálů nabídeknabídek všech dodavatelůdodavatelů, a to po dobu 10 let ode dne ukončení zadávacího řízení nebo od změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázkuveřejnou zakázku, nestanoví-li jiný právní předpis50) lhůtu delší.
(2)
Zadavatel je povinen pořizovat dokumentaci o zadávacím řízení takovým způsobem, aby byl schopen v případě potřeby doložit dokumentaci k aktuální fázi zadávacího řízení.
(3)
Platí, že povinnost podle odstavce 1 je ve vztahu k dokumentům a informacím uloženým v certifikovaném elektronickém nástrojielektronickém nástroji splněna.
(4)
Na zadávání veřejné zakázkyveřejné zakázky na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému a na soutěž o návrhsoutěž o návrh se pravidla pro uchovávání dokumentace o zadávacím řízení použijí obdobně.
§ 217
Písemná zpráva zadavatele
(1)
Zadavatel vyhotoví o každém zadávacím řízení písemnou zprávu.
(2)
Písemná zpráva musí obsahovat alespoň
a)
označení zadavatele, předmět veřejné zakázkyveřejné zakázky a cenu sjednanou ve smlouvě na veřejnou zakázkuveřejnou zakázku, pokud byla uzavřena,
b)
použitý druh zadávacího řízení,
c)
označení účastníků zadávacího řízení a uvedení jejich nabídkových cen,
d)
označení všech vyloučených účastníků zadávacího řízení s uvedením důvodu jejich vyloučení,
e)
označení dodavatelůdodavatelů, s nimiž byla uzavřena smlouva nebo rámcová dohoda, nebo dodavatelůdodavatelů, kteří byli zařazeni do dynamického nákupního systému, včetně odůvodnění jejich výběru,
f)
označení poddodavatelů dodavatelů podle písmene e), pokud jsou zadavateli známi,
g)
odůvodnění použití jednacího řízení s uveřejněním nebo řízení se soutěžním dialogem, byla-li použita,
h)
odůvodnění použití jednacího řízení bez uveřejnění, bylo-li použito,
i)
odůvodnění použití zjednodušeného režimu, bylo-li použito,
j)
odůvodnění zrušení zadávacího řízení nebo nezavedení dynamického nákupního systému, pokud k tomuto došlo,
k)
odůvodnění použití jiných komunikačních prostředků při podání nabídkynabídky namísto elektronických prostředků, byly-li jiné prostředky použity,
l)
soupis osob, u kterých byl zjištěn střet zájmů, a následně přijatých opatření, byl-li střet zájmů zjištěn,
m)
pokud zadavatel nadlimitní veřejnou zakázkunadlimitní veřejnou zakázku nerozdělí na části, uvede zadavatel odůvodnění tohoto postupu, pokud je neuvedl v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci, a
n)
odůvodnění stanovení požadavku na prokázání obratu v případě postupu podle § 78 odst. 3, pokud je neuvedl v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci.
(3)
V písemné zprávě může zadavatel odkazovat na oznámení o výsledku zadávacího řízení, pokud uveřejněné oznámení obsahuje informace uvedené v odstavci 2.
(4)
Zadavatel odešle na vyžádání písemnou zprávu Evropské komisi.
(5)
Zadavatel je povinen do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavateleprofilu zadavatele. Tato povinnost a povinnost podle odstavce 1 se považuje za splněnou, pokud zadavatel na profilu zadavateleprofilu zadavatele uveřejní údaje podle odstavce 2 ve strojově čitelném formátu.
§ 218
Ochrana informací
(1)
Za důvěrné se považují údaje nebo sdělení, které dodavateldodavatel poskytl zadavateli v zadávacím řízení a označil je jako důvěrné.
(2)
Zadavatel neposkytne podle zákona o svobodném přístupu k informacím,
a)
do ukončení zadávacího řízení informace, které se týkají obsahu nabídeknabídek a osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení,
b)
důvěrnou informacidůvěrnou informaci podle odstavce 1; to neplatí pro informace, které má zadavatel povinnost podle tohoto zákona uvést ve zprávě o hodnocení, oznámení o výběru dodavateledodavatele, výsledku posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatelevybraného dodavatele nebo v písemné zprávě zadavatele.
(3)
Zadavatel nemusí uveřejnit informaci podle tohoto zákona, pokud by její uveřejnění znamenalo porušení jiného právního předpisu nebo by bylo v rozporu s veřejným zájmem, nebo by mohlo porušit právo dodavateledodavatele na ochranu obchodního tajemství nebo by mohlo ovlivnit hospodářskou soutěž.
§ 219
Uveřejňování smlouvy a skutečně uhrazené ceny
(1)
Veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro
a)
smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
b)
smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo l) bod 2, § 30 písm. l) až n),
c)
smlouvu, jejímž zadavatelem je Generální inspekce bezpečnostních sborů nebo zpravodajská služba, nebo
d)
smlouvu uveřejněnou v registru smluv.
(2)
Na rámcovou dohodu se odstavec 1 použije obdobně.
(3)
Veřejný zadavatel uveřejní nejpozději do 3 měsíců od splnění smlouvy na profilu zadavateleprofilu zadavatele výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění podle odstavce 1. U smlouvy, jejíž doba plnění přesahuje 1 rok, uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku cenu za plnění smlouvy v předchozím kalendářním roce.
(4)
Strukturu údajů pro uveřejnění výše skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky a podrobnosti uveřejnění smlouvy uzavřené na veřejnou zakázkuveřejnou zakázku stanoví vyhláškou Ministerstvo pro místní rozvoj.
§ 220
Citlivá činnost
(1)
Za citlivou činnost podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti se při zadávání veřejné zakázkyveřejné zakázky veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. a) nebo c), jejíž předpokládaná hodnota přesáhne 300 000 000 Kč, pro účely tohoto zákona považuje
a)
schválení zadávací dokumentacezadávací dokumentace, nebo
b)
zadání veřejné zakázkyzadání veřejné zakázky.
(2)
Fyzická osoba vykonávající citlivou činnost podle odstavce 1 musí splňovat podmínky podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
§ 221
Fakturace za plnění veřejné zakázky
Zadavatel nesmí odmítnout elektronickou fakturu vystavenou dodavatelemdodavatelem za plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky z důvodu jejího formátu, který je v souladu s evropským standardem elektronické faktury.
§ 222
Změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku
(1)
Zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázkuveřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení zadávacího řízení; to neplatí v případě změn, u nichž jsou splněny podmínky pro výjimku z povinnosti zadat veřejnou zakázkuveřejnou zakázku v zadávacím řízení stanovenou tímto zákonem. Je-li taková výjimka omezena pro podlimitní veřejnou zakázkupodlimitní veřejnou zakázku, veřejnou zakázkuveřejnou zakázku malého rozsahu, nebo koncesi malého rozsahu, lze ji pro změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázkuveřejnou zakázku použít pouze tehdy, pokud celková hodnota závazku po jeho změně nepřekročí limit podle
a)
§ 25, jde-li o podlimitní veřejnou zakázkupodlimitní veřejnou zakázku,
b)
§ 27, jde-li o veřejnou zakázkuveřejnou zakázku malého rozsahu, nebo
c)
§ 178, jde-li o koncesi malého rozsahu.
(2)
Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázkuveřejnou zakázku se nepovažuje uplatnění změn závazku vyhrazených podle § 100 odst. 1.
(3)
Podstatnou změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázkuveřejnou zakázku je taková změna smluvních podmínek, která by
a)
umožnila účast jiných dodavatelůdodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavateledodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínkyzadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně,
b)
měnila ekonomickou rovnováhu závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatelevybraného dodavatele, nebo
c)
vedla k významnému rozšíření rozsahu plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky.
(4)
Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázkuveřejnou zakázku se nepovažuje změna, která nemění celkovou povahu veřejné zakázkyveřejné zakázky a jejíž hodnota je
a)
nižší než finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázkunadlimitní veřejnou zakázku a
b)
nižší než
1.
10 % původní hodnoty závazku, nebo
2.
15 % původní hodnoty závazku ze smlouvy na veřejnou zakázkuveřejnou zakázku na stavební práce, která není koncesí.
Pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnot všech těchto změn.
(5)
Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázkuveřejnou zakázku se nepovažují dodatečné stavební práce, služby nebo dodávkydodávky od dodavateledodavatele původní veřejné zakázkyveřejné zakázky, které nebyly zahrnuty v původním závazku ze smlouvy na veřejnou zakázkuveřejnou zakázku, pokud jsou nezbytné a změna v osobě dodavateledodavatele
a)
není možná z ekonomických anebo technických důvodů spočívajících zejména v požadavcích na slučitelnost nebo interoperabilitu se stávajícím zařízením, službami nebo instalacemi pořízenými zadavatelem v původním zadávacím řízení a
b)
způsobila by zadavateli značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů.
(6)
Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázkuveřejnou zakázku se nepovažuje změna, jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, a která nemění celkovou povahu veřejné zakázkyveřejné zakázky.
(7)
Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy dle odstavce 3 na veřejnou zakázkuveřejnou zakázku, jejímž předmětem je provedení stavebních prací, se nepovažuje záměna jedné nebo více položek soupisu stavebních prací jednou nebo více položkami, za předpokladu že
a)
nové položky soupisu stavebních prací představují srovnatelný druh materiálu nebo prací ve vztahu k nahrazovaným položkám,
b)
cena materiálu nebo prací podle nových položek soupisu stavebních prací je ve vztahu k nahrazovaným položkám stejná nebo nižší,
c)
materiál nebo práce podle nových položek soupisu stavebních prací jsou ve vztahu k nahrazovaným položkám kvalitativně stejné nebo vyšší a
d)
zadavatel vyhotoví o každé jednotlivé záměně přehled obsahující nové položky soupisu stavebních prací s vymezením položek v původním soupisu stavebních prací, které jsou takto nahrazovány, spolu s podrobným a srozumitelným odůvodněním srovnatelnosti materiálu nebo prací podle písmene a) a stejné nebo vyšší kvality podle písmene c).
(8)
V případě postupu podle odstavce 5 nebo 6 je zadavatel povinen do 30 dnů od změny závazku odeslat oznámení o změně závazku k uveřejnění způsobem podle § 212.
(9)
Pro účely výpočtu hodnoty změny nebo cenového nárůstu se původní hodnotou závazku rozumí cena sjednaná ve smlouvě na veřejnou zakázkuveřejnou zakázku upravená v souladu s ustanoveními o změně ceny, obsahuje-li smlouva na veřejnou zakázkuveřejnou zakázku taková ustanovení. Cenový nárůst související se změnami podle odstavců 5 nebo 6 při odečtení stavebních prací, služeb nebo dodávek, které nebyly s ohledem na tyto změny realizovány, nesmí přesáhnout 30 % původní hodnoty závazku; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet cenových nárůstů všech změn podle odstavců 5 a 6.
(10)
Podstatnou změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázkuveřejnou zakázku je také nahrazení dodavateledodavatele jiným dodavatelemdodavatelem. Nahrazení dodavateledodavatele jiným dodavatelemdodavatelem je však možné
a)
v případě uplatnění změn závazku vyhrazených podle § 100 odst. 2, nebo
b)
pokud změna v osobě dodavateledodavatele je důsledkem právního nástupnictví v souvislosti s přeměnou dodavateledodavatele, jeho smrtí nebo převodem jeho závodu, popřípadě části závodu, a nový dodavateldodavatel splňuje kritéria kvalifikace stanovená v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci původního zadávacího řízení.
§ 223
Ukončení závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku
(1)
Zadavatel může závazek ze smlouvy na veřejnou zakázkuveřejnou zakázku vypovědět nebo od ní odstoupit v případě, že v jejím plnění nelze pokračovat, aniž by byla porušena pravidla uvedená v § 222.
(2)
Zadavatel může závazek ze smlouvy na veřejnou zakázkuveřejnou zakázku vypovědět nebo od ní odstoupit, a to bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že smlouva neměla být uzavřena, neboť
a)
vybraný dodavatelvybraný dodavatel měl být vyloučen z účasti v zadávacím řízení,
b)
vybraný dodavatelvybraný dodavatel před zadáním veřejné zakázkyzadáním veřejné zakázky předložil údaje, dokumenty, vzorky nebo modely, které neodpovídaly skutečnosti a měly nebo mohly mít vliv na výběr dodavateledodavatele, nebo
c)
výběr dodavateledodavatele souvisí se závažným porušením povinnosti členského státu ve smyslu čl. 258 Smlouvy o fungování Evropské unie, o kterém rozhodl Soudní dvůr Evropské unie.
(3)
Zadavatel může závazek ze smlouvy na veřejnou zakázkuveřejnou zakázku vypovědět nebo od ní odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že o dodavatelidodavateli byly v průběhu zadávacího řízení uvedeny v evidenci skutečných majitelů nepravdivé údaje; to neplatí, pokud si dodavateldodavatel nepravdivosti nebyl a nemohl být vědom, nebo pokud nepravdivost spočívala v chybě psaní či v jiné nepodstatné okolnosti.
(4)
Zadavatel může závazek ze smlouvy na veřejnou zakázkuveřejnou zakázku vypovědět nebo od ní odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že dodavateldodavatel je osobou, na kterou se vztahuje zákaz zadání veřejné zakázkyzadání veřejné zakázky podle § 48a.
(5)
Právo zadavatele ukončit závazek ze smlouvy na veřejnou zakázkuveřejnou zakázku podle jiných právních předpisů není tímto ustanovením dotčeno.
(6)
K ujednáním odchylným od odstavců 1 až 5 se nepřihlíží.
ČÁST JEDENÁCTÁ
INFORMAČNÍ SYSTÉM O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH
§ 224
Informační systém o veřejných zakázkách
(1)
Informační systém o veřejných zakázkáchveřejných zakázkách je informačním systémem veřejné správy, jehož správu zajišťuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Informační systém o veřejných zakázkáchveřejných zakázkách obsahuje
a)
Věstník veřejných zakázekVěstník veřejných zakázek,
b)
seznam kvalifikovaných dodavatelůseznam kvalifikovaných dodavatelů,
c)
další informace potřebné k elektronické komunikaci při zadávání veřejných zakázekveřejných zakázek.
(2)
Provozovatelem jednotlivých částí informačního systému o veřejných zakázkáchveřejných zakázkách je Ministerstvo pro místní rozvoj nebo právnická osoba pověřená ministerstvem. V případě pověření jiné osoby Ministerstvo pro místní rozvoj schvaluje provozní řád provozovatele jednotlivých částí informačního systému o veřejných zakázkáchveřejných zakázkách. Rozhodnutí o pověření provozovatele uveřejní Ministerstvo pro místní rozvoj ve formě sdělení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
HLAVA I
VĚSTNÍK VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK
§ 225
Provozování Věstníku veřejných zakázek
Věstníkem veřejných zakázekVěstníkem veřejných zakázek se pro účely tohoto zákona rozumí část informačního systému o veřejných zakázkáchveřejných zakázkách, která slouží k uveřejňování informací o zadávacích řízeních a veřejných zakázkáchveřejných zakázkách na celostátní úrovni.
HLAVA II
SEZNAM KVALIFIKOVANÝCH DODAVATELŮ
§ 226
Vedení seznamu kvalifikovaných dodavatelů
(1)
Seznamem kvalifikovaných dodavatelůSeznamem kvalifikovaných dodavatelů se pro účely tohoto zákona rozumí část informačního systému o veřejných zakázkáchveřejných zakázkách, která slouží dodavatelůmdodavatelům k prokázání základní způsobilosti podle § 74 a profesní způsobilosti podle § 77.
(2)
Seznam kvalifikovaných dodavatelůSeznam kvalifikovaných dodavatelů je přístupný neomezeným a dálkovým přístupem.
§ 227
Údaje evidované v seznamu
Do seznamu kvalifikovaných dodavatelůseznamu kvalifikovaných dodavatelů se zapíše
a)
název a sídlo dodavateledodavatele, jde-li o právnickou osobu,
b)
pobočka dodavateledodavatele a její sídlo,
c)
jméno, nebo jména a příjmení, popřípadě obchodní firma, a sídlo, jde-li o fyzickou osobu,
d)
právní forma právnické osoby,
e)
identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,
f)
jméno, nebo jména a příjmení osob podle § 74 a jejich postavení, funkce či jiný vztah k dodavatelidodavateli,
g)
předmět podnikání nebo jiné činnosti, na kterou se zápis v seznamu kvalifikovaných dodavatelůseznamu kvalifikovaných dodavatelů vztahuje,
h)
seznam dokladů, jimiž dodavateldodavatel prokázal základní způsobilost a profesní způsobilost,
i)
datum zápisu do seznamu kvalifikovaných dodavatelůseznamu kvalifikovaných dodavatelů,
j)
datum poslední aktualizace údajů v seznamu kvalifikovaných dodavatelůseznamu kvalifikovaných dodavatelů a
k)
případně údaj podle § 231 odst. 3.
§ 228
Výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů
(1)
Předloží-li dodavateldodavatel zadavateli výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelůseznamu kvalifikovaných dodavatelů, tento výpis nahrazuje doklad prokazující
a)
profesní způsobilost podle § 77 v tom rozsahu, v jakém údaje ve výpisu ze seznamu kvalifikovaných dodavatelůseznamu kvalifikovaných dodavatelů prokazují splnění kritérií profesní způsobilosti, a
b)
základní způsobilost podle § 74.
(2)
Zadavatel je povinen přijmout výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelůseznamu kvalifikovaných dodavatelů, pokud k poslednímu dni, ke kterému má být prokázána základní způsobilost nebo profesní způsobilost, není výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelůseznamu kvalifikovaných dodavatelů starší než 3 měsíce. Zadavatel nemusí přijmout výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelůseznamu kvalifikovaných dodavatelů, na kterém je vyznačeno zahájení řízení podle § 231 odst. 3.
(3)
Stejně jako výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelůseznamu kvalifikovaných dodavatelů může dodavateldodavatel prokázat kvalifikaci osvědčením, které pochází z jiného členského státu, v němž má dodavateldodavatel sídlo, a které je obdobou výpisu ze seznamu kvalifikovaných dodavatelůseznamu kvalifikovaných dodavatelů.
§ 229
Vydání výpisu ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů
(1)
Výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelůseznamu kvalifikovaných dodavatelů je vydáván Ministerstvem pro místní rozvoj nebo prostřednictvím informačního systému veřejné správy20) v listinné nebo elektronické podobě podepsaný uznávaným elektronickým podpisem nebo označený uznávanou elektronickou značkou. Výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelůseznamu kvalifikovaných dodavatelů je vydán tomu, kdo o výpis požádá. Výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelůseznamu kvalifikovaných dodavatelů se vydává v českém jazyce.
(2)
Ministerstvo pro místní rozvoj vydá výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelůseznamu kvalifikovaných dodavatelů do 5 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti.
§ 230
Zápis do seznamu kvalifikovaných dodavatelů
(1)
Zápis do seznamu kvalifikovaných dodavatelůseznamu kvalifikovaných dodavatelů se provádí na základě žádosti dodavateledodavatele. Žádost musí obsahovat originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících základní způsobilost podle § 74 a profesní způsobilost podle § 77. Předkládané doklady musí prokazovat splnění kritéria způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem podání žádosti.
(2)
Doklady podle odstavce 1 mohou být nahrazeny odkazem na informace vedené v informačním systému veřejné správy20), který umožňuje neomezený dálkový přístup. Takový odkaz musí obsahovat internetovou adresu a údaje nezbytné pro přihlášení a vyhledání požadované informace. DodavatelDodavatel také může Ministerstvo pro místní rozvoj zmocnit k podání žádosti o výpis nebo potvrzení z informačního systému veřejné správy, který neumožňuje dálkový přístup, pokud
a)
poskytne údaje nezbytné k jejich získání a
b)
tyto výpisy nebo potvrzení jsou poskytovány bezplatně.
(3)
Pokud jsou doklady podle odstavce 1 v jiném než českém jazyce, platí § 45 odst. 3 a 4 obdobně.
§ 231
Změny v seznamu kvalifikovaných dodavatelů
(1)
Dodavatel zapsaný v seznamu kvalifikovaných dodavatelůseznamu kvalifikovaných dodavatelů je oprávněn podat žádost o zápis změny v údajích uvedených v seznamu kvalifikovaných dodavatelůseznamu kvalifikovaných dodavatelů. V takovém případě se postupuje obdobně jako v případě podání žádosti o zápis.
(2)
Dojde-li u dodavatele ke změně údajů zapsaných v seznamu kvalifikovaných dodavatelůseznamu kvalifikovaných dodavatelů, je dodavatel povinen podat do 15 pracovních dnů ode dne, kdy ke změně došlo, žádost o zápis změny v těchto údajích.
(3)
Ministerstvo pro místní rozvoj vyznačí v seznamu kvalifikovaných dodavatelůseznamu kvalifikovaných dodavatelů zahájení řízení o změně údajů nebo o vyřazení dodavatele ze seznamu kvalifikovaných dodavatelůseznamu kvalifikovaných dodavatelů podle § 232.
§ 231a
Zánik zápisu v seznamu kvalifikovaných dodavatelů
(1)
Dodavatel zapsaný v seznamu kvalifikovaných dodavatelůseznamu kvalifikovaných dodavatelů je povinen nejpozději do 31. března každého roku následujícího po jeho zápisu doručit Ministerstvu pro místní rozvoj
a)
písemné prohlášení, že nedošlo ke změně zapsaných údajů, a
b)
doklady prokazující základní způsobilost podle § 74 odst. 1 písm. b) až d).
(2)
Nesplní-li dodavatel povinnost podle odstavce 1, zaniká zápis v seznamu kvalifikovaných dodavatelůseznamu kvalifikovaných dodavatelů 31\\. března příslušného roku. O této skutečnosti Ministerstvo pro místní rozvoj bez zbytečného odkladu informuje dodavatele.
(3)
Požádá-li dodavatel o vyřazení ze seznamu kvalifikovaných dodavatelůseznamu kvalifikovaných dodavatelů, zaniká zápis v seznamu kvalifikovaných dodavatelůseznamu kvalifikovaných dodavatelů doručením žádosti Ministerstvu pro místní rozvoj.
(4)
Účinky zániku zápisu v seznamu kvalifikovaných dodavatelůseznamu kvalifikovaných dodavatelů vůči třetím osobám nastávají od okamžiku, kdy Ministerstvo pro místní rozvoj tohoto dodavatele ze seznamu kvalifikovaných dodavatelůseznamu kvalifikovaných dodavatelů vyškrtne.
§ 232
Vyřazení ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů
Ministerstvo pro místní rozvoj rozhodne o vyřazení dodavateledodavatele ze seznamu kvalifikovaných dodavatelůseznamu kvalifikovaných dodavatelů, pokud
a)
zjistí, že dodavateldodavatel nesplňuje podmínky pro zápis do seznamu,
b)
zjistí, že dodavatel použil jako podklady pro zápis doklady či informace, které se ukázaly jako nepravdivé či neúplné, nebo
c)
dodavatel nesplní povinnost stanovenou v § 231 odst. 2.
ČÁST DVANÁCTÁ
SYSTÉM CERTIFIKOVANÝCH DODAVATELŮ
§ 233
Systém certifikovaných dodavatelů
V systému certifikovaných dodavatelůdodavatelů se vydávají certifikáty, kterými je možné prokázat splnění kvalifikace nebo její části.
§ 234
Prokazování certifikátem
(1)
Platným certifikátem vydaným v rámci schváleného systému certifikovaných dodavatelůdodavatelů lze prokázat kvalifikaci v zadávacím řízení. Má se za to, že dodavateldodavatel je kvalifikovaný v rozsahu uvedeném na certifikátu.
(2)
Zadavatel bez zvláštních důvodů nezpochybňuje údaje uvedené v certifikátu. Před uzavřením smlouvy lze po dodavatelidodavateli, který prokázal kvalifikaci certifikátem, požadovat předložení dokladů podle § 74 odst. 1 písm. b) až d).
(3)
Stejně jako certifikátem může dodavateldodavatel prokázat kvalifikaci osvědčením, které pochází z jiného členského státu, v němž má dodavateldodavatel sídlo, a které je obdobou certifikátu vydaného v rámci systému certifikovaných dodavatelůdodavatelů.
§ 235
Schválení systému
(1)
Systém certifikovaných dodavatelůdodavatelů schvaluje Ministerstvo pro místní rozvoj na základě žádosti právnické osoby, která systém certifikovaných dodavatelůdodavatelů hodlá spravovat.
(2)
V žádosti se uvádí popis systému certifikovaných dodavatelůdodavatelů a pravidla jeho použití.
(3)
Pravidla použití systému certifikovaných dodavatelůdodavatelů obsahují alespoň
a)
název systému certifikovaných dodavatelůdodavatelů,
b)
identifikační údajeidentifikační údaje správce systému,
c)
organizační strukturu systému certifikovaných dodavatelůdodavatelů,
d)
postup při vydání certifikátu,
e)
vymezení druhu a případně kategorií veřejných zakázekveřejných zakázek, na které se systém certifikovaných dodavatelůdodavatelů vztahuje,
f)
vymezení profesní způsobilosti, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace, jejíž splnění bude v systému certifikovaných dodavatelůdodavatelů posuzováno,
g)
vymezení dokladů, které budou vyžadovány pro prokázání splnění kvalifikace podle písmene f) a základní způsobilosti,
h)
postup při posouzení prokázání kvalifikace,
i)
pravidla pro vydání, změnu a odejmutí certifikátu a
j)
internetovou adresu, na které bude správce systému plnit povinnosti k uveřejnění podle tohoto zákona.
(4)
Certifikát se vydává na základě žádosti dodavatele. Správce systému nebo vydavatel certifikátu podle § 238 sdělí dodavateli bez zbytečného odkladu, jak bylo o jeho žádosti rozhodnuto.
(5)
Doklady, které budou vyžadovány pro prokázání splnění kvalifikace podle odstavce 3 písm. g), nesmí přesahovat rozsah, který může požadovat zadavatel. Po dodavatelidodavateli se sídlem v jiném členském státě nelze vyžadovat více dokladů než po osobě se sídlem v České republice.
(6)
Postupy pro prokázání kvalifikace podle odstavce 3 písm. g) umožní, po předložení závazku podle § 83 odst. 1 písm. d), prokázat kvalifikaci prostřednictvím jiných osob podle § 82 nebo 83 obdobně.
(7)
Ministerstvo pro místní rozvoj schválí systém certifikovaných dodavatelůdodavatelů, pokud systém splňuje podmínky stanovené tímto zákonem.
§ 236
Změna a zrušení systému
(1)
Změna systému certifikovaných dodavatelůdodavatelů se provádí na základě žádosti správce systému a postupuje se podle § 235 obdobně.
(2)
Pokud Ministerstvo pro místní rozvoj zjistí, že systém certifikovaných dodavatelůdodavatelů nesplňuje podmínky stanovené právními předpisy nebo se změnily podmínky, za kterých byl schválen, vyzve správce systému, aby zjištěné nedostatky odstranil a tuto skutečnost Ministerstvu pro místní rozvoj doložil. Neodstraní-li správce systému nedostatky ve stanovené lhůtě, Ministerstvo pro místní rozvoj rozhodne o zrušení tohoto systému.
(3)
Systém certifikovaných dodavatelůdodavatelů může správce systému zrušit také písemným oznámením Ministerstvu pro místní rozvoj. Systém certifikovaných dodavatelůdodavatelů je zrušen dnem doručení tohoto oznámení Ministerstvu pro místní rozvoj nebo jiným dnem uvedeným v tomto oznámení.
(4)
Zrušení systému certifikovaných dodavatelůdodavatelů nemá za následek ztrátu platnosti certifikátů vydaných v rámci tohoto systému před jeho zrušením.
§ 237
Povinnosti správce systému
(1)
Správce systému zajistí, aby systém certifikovaných dodavatelůdodavatelů trvale splňoval podmínky stanovené tímto zákonem.
(2)
Správce systému vede evidenci vydavatelů certifikátů, vydaných certifikátů a dodavatelůdodavatelů, kterým byl certifikát vydán.
(3)
Správce systému umožní neomezený dálkový přístup k této evidenci a k pravidlům použití systému certifikovaných dodavatelůdodavatelů.
§ 238
Vydavatel certifikátu
Certifikát vydává akreditovaný subjekt posuzování shody podle zákona upravujícího technické požadavky na výrobky.
§ 239
Certifikát
(1)
Certifikát obsahuje alespoň
a)
identifikační údajeidentifikační údaje vydavatele certifikátu,
b)
název systému certifikovaných dodavatelůdodavatelů,
c)
identifikační údajeidentifikační údaje správce systému certifikovaných dodavatelůdodavatelů,
d)
identifikační údajeidentifikační údaje dodavateledodavatele,
e)
předmět nebo obor podnikatelské nebo jiné činnosti, pro kterou se certifikát vydává,
f)
druh a případně kategorii veřejných zakázekveřejných zakázek, pro kterou se certifikát vydává,
g)
seznam dokladů, jimiž dodavateldodavatel prokázal splnění kvalifikace,
h)
případný rozsah závazku podle § 83 odst. 1 písm. d) a identifikační údajeidentifikační údaje osoby, které z něj vyplývají povinnosti,
i)
rozsah prokázání kvalifikace,
j)
datum vydání certifikátu,
k)
platnost certifikátu.
(2)
Certifikát se vydává v jazyce českém v listinné nebo elektronické podobě.
(3)
Nejdelší přípustná platnost certifikátu je jeden rok od jeho vydání.
§ 240
Změny v kvalifikaci dodavatele a odejmutí certifikátu
(1)
DodavatelDodavatel bezodkladně oznamuje vydavateli certifikátu změny, které mohou mít za následek, že dodavateldodavatel již není kvalifikovaný v rozsahu uvedeném v certifikátu.
(2)
Vydavatel certifikátu změny posoudí a v případě jejich vlivu na správnost údajů uvedených v certifikátu certifikát odejme nebo vydá certifikát nový.
(3)
Vydavatel certifikátu odejme certifikát také, pokud dodavateldodavatel nesplňuje podmínky pro vydání certifikátu nebo pokud zjistí, že podklady pro vydání certifikátu neodpovídají skutečnosti.
ČÁST TŘINÁCTÁ
OCHRANA PROTI NESPRÁVNÉMU POSTUPU ZADAVATELE
HLAVA I
NÁMITKY
§ 241
Podání námitek
(1)
Námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázkyveřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“). Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázkyveřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 nebo sektorové veřejné zakázkysektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5.
(2)
Námitky podle odstavce 1 se podávají písemně a lze je podat proti
a)
všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínekzadávacích podmínek; námitky však nelze podat proti postupu podle § 109 odst. 3,
b)
volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázkyveřejné zakázky, nebo
c)
postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázkyzadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu s tímto zákonem.
(3)
Námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínekzadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázkyveřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázkyzadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, může podat pouze účastník zadávacího řízení.
§ 242
Lhůty pro podání námitek
(1)
Není-li dále uvedeno jinak, musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení tohoto zákona zadavatelem; námitky nelze podat po uzavření smlouvy nebo poté, co se soutěž o návrhsoutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.
(2)
Námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.
(3)
Pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání žádostí o účast, musí být námitky proti podmínkám vztahujícím se ke kvalifikaci dodavateledodavatele doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty.
(4)
Je-li v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávacím podmínkámzadávacím podmínkám doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; tím není dotčena lhůta pro podání námitek podle odstavce 3. Námitky proti obsahu výzvy k podání nabídek v dynamickém nákupním systému nebo při zadávání veřejné zakázkyveřejné zakázky na základě rámcové dohody musí být zadavateli doručeny nejpozději do konce lhůty pro podání nabídek. V soutěži o návrhsoutěži o návrh musí být námitky proti soutěžním podmínkám doručeny nejpozději do konce lhůty pro podání návrhů.
(5)
Zadavatel může v zadávací dokumentaci nebo soutěžních podmínkách stanovit, že námitky podle odstavce 3 nebo 4 lze podat nejpozději 72 hodin před skončením lhůt podle odstavce 3 nebo 4; v takovém případě je okamžik, kdy končí možnost podat námitky, rozhodný pro
a)
běh lhůt podle § 98 odst. 1 nebo § 144 odst. 2,
b)
posouzení přiměřenosti stanovení délky nebo prodloužení lhůty pro podání nabídek, předběžných nabídek, žádostí o účast nebo návrhů.
(6)
Po zavedení dynamického nákupního systému se na námitky proti zadávací dokumentaci odstavce 2 a 3 nepoužijí.
(7)
Námitky proti dobrovolnému oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2 musí být doručeny zadavateli do 30 dnů od uveřejnění tohoto oznámení.
§ 243
Vzdání se práva podat námitky
Účastník zadávacího řízení se může písemně vzdát práva podat námitky zadavateli až po vzniku práva podat námitky. Platí, že doručením vzdání se práva podat námitky zadavateli lhůta pro podání námitek ve vztahu k tomuto účastníku zadávacího řízení uplynula.
§ 244
Náležitosti námitek
(1)
V námitkách musí být uvedeno, kdo je podává, v čem je spatřováno porušení tohoto zákona zadavatelem a čeho se stěžovatel domáhá. V případě, že účastník zadávacího řízení podává proti svému vyloučení námitky z důvodu obnovení své způsobilosti podle § 76, v námitkách neuvádí, v čem je spatřováno porušení zákona; uvede však popis nápravných opatření, která přijal k obnovení své způsobilosti.
(2)
Pokud nejde o námitky, na které se vztahují lhůty podle § 242 odst. 2 až 5 a 7, musí být také uvedeno, kdy se stěžovatel o namítaném porušení zákona dozvěděl.
(3)
V případě námitek proti zadávacím podmínkámzadávacím podmínkám, proti volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázkyveřejné zakázky, proti postupu, který směřuje k zadání zakázky mimo zadávací řízení, nebo proti dobrovolnému oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2 musí být také uvedeno, jaká újma stěžovateli vznikla či hrozí.
§ 245
Vyřízení námitek
(1)
Zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle odstavce 3, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.
(2)
Pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.
(3)
Zadavatel odmítne rovněž námitky, které
a)
nejsou podané oprávněnou osobou podle § 241,
b)
jsou podány opožděně, nebo
c)
nesplňují náležitosti podle § 244.
(4)
Pokud zadavatel námitky odmítne, poučí stěžovatele v rozhodnutí o námitkách o možnosti podat ve lhůtě podle § 251 odst. 2 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu a o povinnosti doručit v téže lhůtě stejnopis návrhu zadavateli.
(5)
Pokud zadavatel o námitkách nerozhodne ve lhůtě podle odstavce 1, platí pro účely podání návrhu podle § 250 odst. 1, že námitky odmítl.
§ 246
Zákaz uzavření smlouvy
(1)
Zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelemdodavatelem
a)
před uplynutím lhůty pro podání námitek proti
1.
vyloučení účastníka zadávacího řízení,
2.
výběru dodavatele, pokud je zadavatel povinen odeslat oznámení o výběru dodavatele,
3.
obsahu sdělení podle § 123 odst. 2, nebo
4.
dobrovolnému oznámení o záměru uzavřít smlouvu,
b)
do doby doručení rozhodnutí o námitkách stěžovateli, byly-li námitky podány včas,
c)
před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, pokud včas podané námitky odmítl,
d)
ve lhůtě 60 dnů ode dne zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, pokud byl návrh na zahájení řízení podán včas; zadavatel však může i v této lhůtě smlouvu uzavřít, pokud Úřad návrh zamítl nebo bylo správní řízení vedené o návrhu zastaveno a takové rozhodnutí nabylo právní moci.
(2)
Zadavatel rovněž nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelemdodavatelem ve lhůtě 60 dnů ode dne zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, zahájí-li Úřad toto řízení z moci úřední; zadavatel však může i v této lhůtě smlouvu uzavřít, pokud bylo správní řízení zastaveno a takové rozhodnutí nabylo právní moci.
§ 247
Námitky po zavedení inovačního partnerství
(1)
Po zavedení inovačního partnerství může podat písemné námitky partner, se kterým bylo inovační partnerství ukončeno v důsledku postupu zadavatele podle § 71 odst. 2 písm. b), kterým zadavatel snížil po ukončení fáze inovačního partnerství počet partnerů.
(2)
Pro námitky podle odstavce 1 se použije § 242 odst. 1 a 2, § 243, § 244 odst. 1 a 2 a § 245 odst. 1 až 5 obdobně.
HLAVA II
DOZOR NAD DODRŽOVÁNÍM ZÁKONA
Díl 1
Dozor nad zadáváním veřejných zakázek a zvláštními postupy
§ 248
Výkon dozoru nad zadáváním veřejných zakázek a zvláštními postupy
(1)
Úřad vykonává dozor nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkamizadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázkyveřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté.
(2)
Dozor podle odstavce 1 Úřad nevykonává nad postupem zadavatele při zadávání veřejné zakázkyveřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 nebo sektorové veřejné zakázkysektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1; to neplatí v případech, kdy zadavatel zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5.
(3)
Smlouvou se pro účely této části rozumí i rámcová dohoda.
Díl 2
Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele
§ 249
Zahájení řízení
Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele se zahajuje na písemný návrh stěžovatele (dále jen „navrhovatel“) nebo z moci úřední.
Návrh
§ 250
(1)
Návrh lze podat proti všem úkonům i opomenutím zadavatele, které nejsou v souladu s tímto zákonem a v jejichž důsledku vznikla nebo hrozí újma na právech navrhovatele, a to zejména proti
a)
zadávacím podmínkámzadávacím podmínkám,
b)
dobrovolnému oznámení,
c)
vyloučení účastníka zadávacího řízení,
d)
výběru dodavatele,
e)
volbě druhu zadávacího řízení, nebo
f)
postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázkyzadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení.
(2)
Po uzavření smlouvy na veřejnou zakázkuveřejnou zakázku či rámcové dohody lze podat pouze návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 254, a to i bez předchozího podání námitek.
§ 251
(1)
Návrh musí vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o zadávacím řízení. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 255 odst. 1 nebo 2 a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázkuveřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli.
(2)
Návrh musí být, není-li stanoveno jinak, doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítnul.
(3)
Pokud zadavatel o námitkách ve lhůtě podle § 245 odst. 1 nerozhodl, musí být návrh podle § 250 odst. 1 doručen Úřadu a zadavateli nejpozději do 25 dnů ode dne odeslání námitek stěžovatelem.
(4)
Náležitosti návrhu podle odstavce 1 věty první a druhé nemohou být dodatečně měněny ani doplňovány s výjimkou odstranění nedostatků návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem; Úřad k takovým změnám a doplněním nepřihlíží. K novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli; navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli.
(5)
V řízení zahájeném na návrh mohou účastníci řízení navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy nejpozději ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení, nevztahuje-li se na ně omezení podle odstavce 4; k později uvedeným skutečnostem, návrhům důkazů a jiným návrhům Úřad nepřihlíží s výjimkou skutečností, návrhů důkazů a jiných návrhů, jimiž má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. O podmínkách pro uplatňování návrhů důkazů, nových skutečností a jiných návrhů podle věty první musí být účastníci řízení s výjimkou navrhovatele poučeni v oznámení o zahájení řízení.
§ 252
(1)
Zadavatel je povinen zaslat Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení. Společně s tímto vyjádřením zašle Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení nebo soutěži o návrhsoutěži o návrh.
(2)
Lhůta pro vydání rozhodnutí Úřadu počíná běžet od okamžiku doručení vyjádření zadavatele a dokumentace o zadávacím řízení nebo soutěži o návrhsoutěži o návrh, popřípadě kopie smlouvy na veřejnou zakázkuveřejnou zakázku. Lhůta pro vydání rozhodnutí však nezačne běžet dříve, než dojde k doplnění obecných náležitostí návrhu, označení zadavatele v návrhu a uvedení v návrhu, čeho se navrhovatel domáhá.
(3)
Vyjádření zadavatele k obdrženému návrhu a další podání, zadávací dokumentacizadávací dokumentaci vyjma netextové části zadávací dokumentacezadávací dokumentace nebo soutěže o návrhsoutěže o návrh, je zadavatel povinen odeslat Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. Návrh a další podání je navrhovatel povinen odeslat Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. Další účastníci řízení jsou povinni odeslat Úřadu svá podání výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.
(4)
Části dokumentace o zadávacím řízení nebo soutěži o návrhsoutěži o návrh neuvedené v odstavci 3 a netextovou část zadávací dokumentacezadávací dokumentace nebo soutěže o návrhsoutěže o návrh je zadavatel povinen odeslat Úřadu v listinné podobě, prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.
§ 253
Zvláštní ustanovení o návrhu proti postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení
Náležitostí návrhu proti postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázkyzadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, je uvedení plnění, které zadavatel hodlá mimo zadávací řízení pořídit, a postupu, kterým zadavatel hodlá předmětné plnění pořídit.
§ 254
Zvláštní ustanovení o návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy
(1)
Návrh na uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázkuveřejnou zakázku může podat navrhovatel, který tvrdí, že zadavatel uzavřel smlouvu
a)
bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídeknabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, ačkoli byl povinen toto oznámení, předběžné oznámení nebo výzvu k podání nabídeknabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení uveřejnit, ledaže uveřejnil dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2,
b)
přes zákaz jejího uzavření stanovený tímto zákonem nebo předběžným opatřením,
c)
na základě postupu mimo zadávací řízení, ačkoli mu bylo pokračování v tomto postupu zakázáno rozhodnutím podle § 263 odst. 7, nebo
d)
postupem podle § 135 odst. 4 nebo § 141 odst. 5, přičemž porušil pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázkyveřejné zakázky na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému a tím ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr dodavatele.
(2)
V návrhu musí být uvedeno, kdy se navrhovatel dozvěděl o tom, že zadavatel uzavřel smlouvu postupem podle odstavce 1.
(3)
Návrh doručí navrhovatel Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 30 dnů ode dne, kdy zadavatel uveřejnil oznámení o uzavření smlouvy způsobem podle § 212 odst. 2 s uvedením důvodu pro zadání veřejné zakázkyveřejné zakázky bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, nejpozději však do 6 měsíců od uzavření této smlouvy.
(4)
Návrh podle odstavce 1 písm. d) doručí navrhovatel Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 30 dnů ode dne, kdy zadavatel uveřejnil oznámení o uzavření smlouvy na základě rámcové dohody podle § 137 nebo oznámení o uzavření smlouvy v dynamickém nákupním systému podle § 142, nejpozději však do 6 měsíců od uzavření této smlouvy.
(5)
Zadavatel do 10 dnů od doručení návrhu zašle Úřadu všechny dokumenty obsahující zadávací podmínkyzadávací podmínky a dokumentaci o zadávacím řízení. Pokud nepostupuje v zadávacím řízení nebo postupuje v zadávacím řízení, které nevyžaduje pro zahájení uveřejnění oznámení nebo výzvy, sdělí Úřadu ve stejné lhůtě důvody pro takový postup.
(6)
Zadavatel Úřadu ve lhůtě podle odstavce 5 rovněž doručí své vyjádření k návrhu. Pokud zadavatel hodlá prokazovat existenci důvodů hodných zvláštního zřetele podle § 264 odst. 3 nebo 4, musí být součástí tohoto vyjádření rovněž tvrzení a návrhy důkazních prostředků k jejich prokázání týkající se těchto důvodů; tato tvrzení a návrhy důkazních prostředků nelze po uplynutí lhůty podle odstavce 5 dále měnit nebo rozšiřovat.
(7)
V řízení o návrhu podle odstavce 1 nelze nařídit předběžné opatření.
§ 255
Kauce
(1)
Ve lhůtě pro doručení návrhu je navrhovatel, nejde-li o případ podle odstavce 2, povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky nebo za dobu prvních čtyř let plnění v případě smluv na dobu neurčitou, nejméně však ve výši 50 000 Kč, nejvýše ve výši 10 000 000 Kč. Za nabídkovou cenu se pro účely výpočtu této kauce považuje rovněž cena uvedená v předběžné nabídce. V případě, že navrhovatel nemůže stanovit celkovou nabídkovou cenu, je povinen složit kauci ve výši 100 000 Kč. V případě návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 200 000 Kč.
(2)
Ve lhůtě pro doručení návrhu, jde-li o řízení o přezkoumání postupu pro zadávání koncesí, je navrhovatel povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z předpokládané hodnoty koncese uveřejněné ve Věstníku veřejných zakázekVěstníku veřejných zakázek nebo na profilu zadavateleprofilu zadavatele, nejméně však ve výši 50 000 Kč, nejvýše ve výši 10 000 000 Kč. V případě, že zadavatel neuveřejní ve Věstníku veřejných zakázekVěstníku veřejných zakázek nebo na profilu zadavateleprofilu zadavatele předpokládanou hodnotu koncese, je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 100 000 Kč. V případě návrhu na uložení zákazu plnění koncesní smlouvy je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 200 000 Kč.
(3)
Kauce připadne státu, jestliže Úřad
a)
pravomocným rozhodnutím návrh zamítne podle § 265 písm. a), nebo
b)
pravomocným rozhodnutím rozhodne o zastavení řízení, pokud vzal navrhovatel návrh zpět poté, co bylo v témže správním řízení nepravomocně rozhodnuto o zamítnutí návrhu podle § 265 písm. a).
(4)
V případě, že navrhovatel vzal svůj návrh před vydáním rozhodnutí ve věci samé zpět, připadne státu 35 % kauce, nejméně však 30 000 Kč; zbývající část kauce Úřad vrátí navrhovateli.
(5)
Kauce, která připadla státu, je příjmem státního rozpočtu.
(6)
Pokud Úřad rozhodne jiným způsobem, než je uvedeno v odstavci 3, vrátí kauci nebo její část navrhovateli do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.
§ 256
Účastníci řízení
Účastníkem řízení je zadavatel a v řízení zahájeném na návrh též navrhovatel; je-li předmětem řízení přezkoumání výběru dodavatele nebo výběru návrhu v soutěži o návrhsoutěži o návrh, je účastníkem řízení též vybraný dodavatelvybraný dodavatel nebo vybraný účastník soutěže o návrhsoutěže o návrh. V řízení o uložení zákazu plnění smlouvy je účastníkem řízení navrhovatel a strany smlouvy.
§ 257
Zastavení řízení
Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže
a)
návrh neobsahuje obecné náležitosti podání stanovené správním řádem nebo označení zadavatele nebo v něm není uvedeno, čeho se navrhovatel domáhá, nebo k návrhu není připojen doklad o složení kauce ve výši podle § 255 odst. 1 nebo 2 a navrhovatel tyto nedostatky návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem neodstranil,
b)
návrh neobsahuje, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech,
c)
nedošlo ke složení kauce v souladu s § 255,
d)
k návrhu zasílanému Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázkuveřejnou zakázku není připojen doklad o doručení námitek zadavateli,
e)
návrh nebyl doručen Úřadu a zadavateli ve lhůtách podle § 251 odst. 2 nebo 3 nebo podle § 254 odst. 3,
f)
v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 nebo pro uložení sankce podle § 268 nebo 269,
g)
zadavatel zrušil zadávací řízení,
h)
návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254,
i)
zadavatel zrušil přezkoumávané úkony nebo přijal požadované opatření k nápravě,
j)
zadavatel v průběhu správního řízení uzavřel smlouvu na plnění předmětu přezkoumávané veřejné zakázkyveřejné zakázky,
k)
návrh byl podán po uzavření smlouvy, s výjimkou případu návrhu na zákaz plnění smlouvy,
l)
byl podán návrh na zákaz plnění smlouvy a Úřad zjistí, že závazek ze smlouvy byl splněn, nebo
m)
v řízení zahájeném z moci úřední zadavatel zrušil přezkoumávané úkony nebo učinil opatření k nápravě.
§ 258
Zvláštní ustanovení o jednání předcházejícím zahájení řízení
(1)
Zadavatel je povinen do 10 dnů ode dne doručení výzvy Úřadu odeslat dokumentaci o zadávacím řízení prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, s výjimkou dokumentů uvedených v § 252 odst. 4, které je povinen v téže lhůtě odeslat Úřadu v listinné podobě, prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.
(2)
Podnět k zahájení řízení z moci úřední, který podá stěžovatel, jenž v téže věci nevyužil možnosti podat námitky, se nevyřizuje. Podnět k zahájení řízení z moci úřední podle § 249, který podá stěžovatel, jenž v téže věci podal návrh, aniž zaplatil kauci, se nevyřizuje.
(3)
Tomu, kdo podal podnět k zahájení řízení z moci úřední, Úřad ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy podnět obdržel, sdělí, že řízení zahájil, nebo že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední. Pokud šetření podnětu nelze dokončit ve lhůtě podle věty první, Úřad tuto skutečnost sdělí podateli podnětu spolu s odůvodněním. Šetření podnětu nesmí trvat déle než 24 měsíců.
(4)
Na postup Úřadu při vyřizování podnětu k zahájení řízení z moci úřední se ustanovení § 80 odst. 2 správního řádu nepoužije.
§ 260
Zvláštní ustanovení o vedení spisu
(1)
Úřad vyloučí z nahlížení do spisu dokumentaci o zadávacím řízení, s výjimkou těch listin, které slouží nebo mají sloužit jako důkaz. Nepořizuje-li zadavatel dokumentaci o zadávacím řízení, považují se za dokumentaci o zadávacím řízení pro účely věty první i dokumenty obdobného obsahu vztahující se k postupu zadavatele, který je předmětem dozoru.
(2)
Úřad vždy pořídí seznam jednotlivých dokumentů, které jsou vyloučeny z nahlížení do spisu podle odstavce 1. Tento seznam Úřad zpřístupní účastníkům řízení při nahlížení do spisu.
§ 260a
Zvláštní ustanovení o ochraně informací
Úřad neposkytne informaci obsaženou v dokumentech předaných nebo zpřístupněných mu zadavatelem vztahující se k postupu zadavatele, který je nebo byl předmětem dozoru včetně správního řízení; to neplatí ve vztahu k dokumentům, které nejsou vyloučeny z nahlížení do spisu podle § 260 odst. 1.
§ 261
Zvláštní ustanovení o průběhu řízení
(1)
Úřadu se výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem zasílají
a)
podání účastníků v řízeních o přezkoumání úkonů zadavatele zahájených z moci úřední,
b)
rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu.
(2)
Úřad může přerušit řízení při výkonu dozoru podle § 248 s cílem získat odborné stanovisko nebo znalecký posudek. Od vydání usnesení o přerušení řízení do doručení odborného stanoviska nebo znaleckého posudku Úřadu lhůta pro vydání rozhodnutí neběží.
(3)
Úřad stanoví účastníkům řízení před vydáním rozhodnutí ve věci lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Tato lhůta nesmí být kratší než 7 dnů. K pozdějším vyjádřením Úřad nepřihlíží. Ustanovení § 251 odst. 5 části věty první za středníkem se použije obdobně.
§ 261a
Zvláštní ustanovení pro řízení o zákazu veřejné zakázky
(1)
Je-li předmětem řízení zákaz uzavření smlouvy podle § 48a, vyžádá si Úřad před zahájením nebo v průběhu řízení, pokud to shledá potřebným, stanovisko Finančního analytického úřadu za účelem zjištění, zda se v případě konkrétního dodavateledodavatele jedná o osobu nebo subjekt, na které se vztahují mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí.
(2)
Finanční analytický úřad poskytne Úřadu stanovisko podle odstavce 1. Před vydáním stanoviska si může Finanční analytický úřad vyžádat informaci od zpravodajské služby České republiky nebo Policie České republiky. Policie České republiky poskytnutí informace odmítne, pokud by tím bylo ohroženo plnění jejích úkolů. Předávání informací zpravodajskou službou České republiky se řídí zákonem o zpravodajských službách. Do dne doručení stanoviska podle odstavce 1 Úřadu neběží lhůta pro vydání rozhodnutí.
(3)
Stanovisko podle odstavce 1 se uchovává odděleně mimo spis. V případě, že ze stanoviska vyplývá, že se na dodavateledodavatele vztahují mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí v oblasti veřejných zakázekveřejných zakázek, v odůvodnění rozhodnutí se uvede pouze to, že k uložení nápravného opatření došlo z důvodu porušení mezinárodních sankcí.
(4)
V případě, že ze stanoviska podle odstavce 1 nevyplývá, že se na dodavateledodavatele vztahují mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí v oblasti veřejných zakázekveřejných zakázek, v odůvodnění rozhodnutí se uvede pouze to, že nebylo zjištěno, že by postup zadavatele porušoval mezinárodní sankce.
§ 262
Zvláštní ustanovení o řízení o rozkladu
Podání rozkladu není přípustné proti usnesení, kterým
a)
se upravuje vedení správního řízení,
b)
byla stanovena lhůta k provedení úkonu, nebo
c)
byly opraveny zřejmé nesprávnosti, netýká-li se oprava výroku rozhodnutí.
§ 262a
Zvláštní ustanovení o zpřístupnění dokumentace uložené v certifikovaném elektronickém nástroji
(1)
Stanoví-li tento zákon zadavateli povinnost odeslat Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení nebo soutěži o návrhsoutěži o návrh, platí, že tato povinnost je ve vztahu k dokumentům a informacím uloženým v certifikovaném elektronickém nástrojielektronickém nástroji splněna i tehdy, pokud zadavatel zajistí Úřadu k těmto dokumentům a informacím přístup, a to po celou dobu až do pravomocného skončení správního řízení nebo do doručení sdělení, že Úřad správní řízení zahajovat nebude.
(2)
Platí, že dokumenty a další informace uložené v certifikovaném elektronickém nástrojielektronickém nástroji jsou pravé, a to i v případě, že byly původně vytvořeny mimo certifikovaný elektronický nástrojelektronický nástroj.
Nápravná opatření a neplatnost smluv nebo rámcových dohod
§ 263
(1)
Úřad není vázán návrhem, pokud jde o ukládané nápravné opatření.
(2)
Nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázkyzadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavateledodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrhsoutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
(3)
Stanoví-li zadavatel zadávací podmínkyzadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení. Stanoví-li zadavatel zadávací podmínkyzadávací podmínky v zadávacím řízení, kterým zavedl dynamický nákupní systém, v rozporu s tímto zákonem, Úřad zakáže zadavateli zadávat v tomto dynamickém nákupním systému veřejné zakázkyveřejné zakázky. Vyhradil-li si v zadávací dokumentaci zadavatel možnost jednacího řízení bez uveřejnění v rozporu s § 66 nebo změnu závazku v rozporu s § 100, uloží Úřad nápravné opatření spočívající v zákazu uplatnění takové výhrady, pokud to postačuje k provedení nápravy.
(4)
Nezašle-li zadavatel v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele před uzavřením smlouvy Úřadu podle § 252 odst. 1 nebo § 254 odst. 5 dokumentaci o zadávacím řízení ve stanovených lhůtách, a to ani v dodatečné lhůtě 5 pracovních dní stanovené Úřadem, Úřad může uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení nebo přezkoumávaného úkonu vymezeného v oznámení o zahájení řízení.
(5)
Je-li rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, učiněné v rozporu s § 245 odst. 3 nebo je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.
(6)
Pokud Úřad v průběhu řízení o návrhu zjistí, že zadavatel ve lhůtě podle § 245 odst. 1 nerozhodl ve smyslu § 245 odst. 5 o námitkách, které mu předcházely, uloží nápravné opatření spočívající podle povahy věci ve zrušení úkonu, proti kterému námitky směřovaly, a všech následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení, nebo ve zrušení celého zadávacího řízení.
(7)
Úřad zadavateli zakáže pokračovat v návrhem napadeném postupu, pokud v řízení o návrhu proti postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázkyzadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, zjistí, že postup zadavatele je v rozporu s tímto zákonem nebo jej obchází.
(8)
Ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
§ 264
(1)
Úřad uloží zadavateli v řízení zahájeném na návrh podle § 254 zákaz plnění smlouvy, byla-li smlouva na veřejnou zakázkuveřejnou zakázku nebo rámcová dohoda uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1. Platí, že smlouva, ohledně níž Úřad uložil zákaz plnění, aniž by postupoval podle odstavce 3, je neplatná od samého počátku.
(2)
Smlouva na plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky se stává neplatnou z důvodu porušení tohoto zákona pouze v případech, kdy Úřad uloží zákaz jejího plnění podle odstavce 1. Neplatnost z jiných důvodů tím není dotčena.
(3)
Pokud zadavatel prokáže, že důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem vyžadují pokračování plnění smlouvy, Úřad v rozhodnutí stanoví lhůtu ne delší než 12 měsíců, jejímž uplynutím je zakázáno plnění smlouvy; tato lhůta začíná běžet právní mocí rozhodnutí. Ekonomický zájem na plnění smlouvy může být považován za takový důvod pouze za výjimečných okolností, kdy by přerušení plnění smlouvy vedlo k nepřiměřeným důsledkům. Ekonomické zájmy přímo spojené s dotčenou veřejnou zakázkouveřejnou zakázkou, zejména náklady vyplývající z prodlení při plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky, náklady spojené se zahájením nového zadávacího řízení, náklady spojené se změnou osoby plnící veřejnou zakázkuveřejnou zakázku a náklady spojené s právními povinnostmi vyplývajícími ze zákazu plnění smlouvy, nepředstavují důvody hodné zvláštního zřetele vyžadující pokračování plnění smlouvy.
(4)
Úřad neuloží zákaz plnění smlouvy podle odstavce 1, pokud zadavatel kromě skutečností uvedených v odstavci 3 prokáže zároveň i to, že k ochraně daného veřejného zájmu nepostačuje postup podle odstavce 3 věty první.
(5)
Úřad rovněž neuloží zákaz plnění smlouvy podle odstavce 1, pokud jde o smlouvu na veřejnou zakázkuveřejnou zakázku v oblasti obrany nebo bezpečnosti a zároveň pokud by důsledky tohoto zákazu závažným způsobem ohrozily existenci širšího obranného nebo bezpečnostního programu, který má zásadní význam z hlediska bezpečnostních zájmů České republiky.
§ 265
Úřad návrh zamítne, pokud
a)
nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření,
b)
návrh nebyl podán oprávněnou osobou, nebo
c)
návrh nesměřuje proti postupu, který je zadavatel povinen dodržovat podle tohoto zákona.
§ 266
Náklady řízení
(1)
Součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, je též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou.
(2)
Z důvodů hodných zvláštního zřetele lze na žádost účastníka řízení od uložení povinnosti nahradit náklady řízení podle odstavce 1 zcela nebo zčásti upustit.
§ 267
Návrh po ukončení fáze inovačního partnerství
(1)
Snížil-li zadavatel postupem podle § 71 odst. 2 písm. b) počet partnerů, je partner, se kterým bylo inovační partnerství z tohoto důvodu ukončeno, oprávněn podat návrh k Úřadu.
(2)
Nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro snížení počtu partnerů, Úřad v rozhodnutí vysloví nezákonnost takového postupu a podle povahy věci nařídí zadavateli zjednat nápravu ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
(3)
S podáním návrhu podle odstavce 1 je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 200 000 Kč.
(4)
Nedoručí-li zadavatel v řízení o návrhu podle odstavce 1 dokumentaci o zadávacím řízení ve lhůtě podle § 252 odst. 1 nebo zjistí-li Úřad, že zadavatel ve lhůtě podle § 245 odst. 1 nerozhodl ve smyslu § 245 odst. 5 o námitkách, které mu předcházely, Úřad uloží nápravné opatření podle odstavce 2.
(5)
Účastníkem řízení o návrhu podle odstavce 1 je zadavatel a navrhovatel.
(6)
Ustanovení § 251, 252, § 255 odst. 3 až 6, § 257, 260, 260a, 261, 262, 262a, § 263 odst. 5 a § 265 se v řízení o návrhu podle odstavce 1 použijí obdobně.
(7)
V řízení o návrhu podle odstavce 1 nelze nařídit předběžné opatření.
Díl 3
Přestupky
§ 268
Přestupky zadavatele
(1)
Zadavatel se dopustí přestupku tím, že
a)
nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázkyveřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté s výjimkou soutěže o návrhsoutěže o návrh, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele, a zadá veřejnou zakázkuveřejnou zakázku nebo uzavře rámcovou dohodu,
b)
nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem v soutěži o návrhsoutěži o návrh, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr návrhu,
c)
stanoví zadávací podmínkyzadávací podmínky v zadávacím řízení nebo při zvláštním postupu podle části šesté s výjimkou soutěže o návrhsoutěže o návrh v rozporu se zákonem a zadá veřejnou zakázkuveřejnou zakázku nebo uzavře rámcovou dohodu,
d)
stanoví zadávací podmínkyzadávací podmínky v soutěži o návrhsoutěži o návrh v rozporu se zákonem,
e)
nepořídí nebo neuchová dokumentaci o zadávacím řízení podle § 216 odst. 1 nebo 2,
f)
postupuje při vyřizování námitek v rozporu s § 245 odst. 1, 2, 3 nebo 4, nebo
g)
nesplní některou z povinností podle § 252 odst. 1, 3 nebo 4, § 254 odst. 5 nebo 6 nebo § 258 odst. 1.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1, nepoužije-li se postup podle odstavce 3 nebo 5, se uloží pokuta do
a)
10 % ceny veřejné zakázkyveřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázkyveřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až e),
b)
20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f),
c)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g).
(3)
Za přestupek podle odstavce 1, jde-li o porušení pravidel stanovených pro postup pro zadávání koncesí, se uloží pokuta do
a)
5 % z předpokládané hodnoty koncese, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li předpokládanou hodnotu koncese zjistit, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až e),
b)
20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f),
c)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g).
(4)
Jednání zadavatele, které naplňuje znaky přestupku podle odstavce 1 písm. a) nebo b), není přestupkem podle tohoto zákona, pokud nedodržení pravidel stanovených tímto zákonem spočívá v tom, že zadavatel nevyloučil
a)
vybraného dodavatelevybraného dodavatele v rozporu s § 48a odst. 2 písm. b),
b)
účastníka soutěže o návrhsoutěže o návrh, který podal vybraný návrh, v rozporu s § 148 odst. 8 písm. b).
(5)
Je-li naplněna skutková podstata přestupku podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) v souvislosti se zadáváním více veřejných zakázekveřejných zakázek tak, že jednání zadavatele je pokračováním v přestupku, lze za takové pokračování v přestupku uložit pokutu do 10 % součtu cen všech veřejných zakázekveřejných zakázek, v souvislosti s jejichž zadáváním došlo k porušení zákona, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li součet cen zjistit.
(6)
Jednání zadavatele podle odstavce 1 písm. b) nebo d) se považuje za přestupek jen tehdy, bude-li se soutěž o návrhsoutěž o návrh považovat za ukončenou podle § 149 odst. 3.
§ 269
Přestupky při uveřejňování
(1)
Zadavatel se dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že
a)
neodešle k uveřejnění oznámení o zadání veřejné zakázkyzadání veřejné zakázky nebo oznámení o uzavření rámcové dohody v souladu s tímto zákonem,
b)
neodešle k uveřejnění oznámení o zrušení zadávacího řízení v souladu s tímto zákonem,
c)
neodešle k uveřejnění oznámení o změně smlouvy na veřejnou zakázkuveřejnou zakázku v souladu s tímto zákonem,
d)
neodešle k uveřejnění oznámení o změně doby trvání dynamického nákupního systému na veřejnou zakázkuveřejnou zakázku v souladu s tímto zákonem,
e)
neuveřejní písemnou zprávu zadavatele v souladu s § 217 odst. 5.
(2)
Veřejný zadavatel se dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázkuveřejnou zakázku podle § 219 odst. 1.
(3)
Za přestupek se uloží pokuta do
a)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
b)
200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1.
§ 270
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Má-li být uložen zákaz plnění smlouvy, přihlédne se při určení výměry pokuty zadavateli též k tomu, v jakém rozsahu bylo již ze smlouvy plněno.
(2)
Přestupky při uveřejňování nejsou trvajícími přestupky.
(3)
Promlčecí doba činí
a)
5 let u přestupků podle § 268,
b)
2 roky u přestupků podle § 269.
(4)
Odpovědnost za přestupek zanikne nejpozději uplynutím
a)
10 let od jeho spáchání u přestupků podle § 268, nebo
b)
4 let od jeho spáchání u přestupků podle § 269.
(5)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad.
(6)
Alespoň jedna oprávněná úřední osoba podílející se na řízení o přestupku vedeném Úřadem v každém stupni musí mít vysokoškolské vzdělání nejméně v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice. Ustanovení zákona upravujícího řízení o přestupcích, která se týkají požadavků na vzdělání oprávněných úředních osob, se na řízení o přestupcích, k jejichž projednání je příslušný Úřad podle tohoto zákona, nepoužijí.
(7)
V případě přestupků podle tohoto zákona se § 35 písm. d) a § 42 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich nepoužijí.
(8)
Na řízení o přestupcích podle tohoto zákona se § 68 písm. b) a c), § 70, 71, § 88 odst. 1 a 2, § 89 a § 95 odst. 3 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich nepoužijí.
Díl 4
Společná ustanovení o výkonu dozoru
§ 271
Povinnost mlčenlivosti a ochrana obchodního tajemství
(1)
Zaměstnanci Úřadu, jakož i ti, kdo byli pověřeni plněním úkolů náležejících do jeho působnosti, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dověděli při výkonu své činnosti. Povinnost mlčenlivosti neplatí, jestliže uvedené osoby podávají o takových skutečnostech svědectví orgánům činným v trestním řízeníorgánům činným v trestním řízení nebo v řízení před soudem, popřípadě jestliže na výzvu těchto orgánů nebo soudu podávají písemné vyjádření. Povinností mlčenlivosti zaměstnanců Úřadu není dotčeno poskytování údajů a informací Úřadem podle jiného právního předpisu51).
(2)
Dozví-li se Úřad skutečnost, která je předmětem obchodního tajemství, je povinen učinit opatření, aby obchodní tajemství nebylo porušeno.
§ 272
Uveřejňování pravomocných rozhodnutí Úřadu
Úřad průběžně uveřejňuje svá pravomocná rozhodnutí podle tohoto zákona na své internetové adrese.
HLAVA III
ŘÍZENÍ O ŽALOBÁCH PROTI ROZHODNUTÍ ÚŘADU
§ 272a
Zvláštní ustanovení o spisu v soudním řízení
(1)
Pokud zadavatel v průběhu správního řízení zpřístupnil Úřadu dokumenty a informace uložené v certifikovaném elektronickém nástrojielektronickém nástroji podle § 262a a je-li proti rozhodnutí vydanému Úřadem v takovém řízení podána žaloba, je zadavatel povinen po dobu soudního řízení zajistit přístup k těmto dokumentům a informacím ve stejném rozsahu i soudu; nezbytné údaje pro přístup k dokumentům a informacím sdělí zadavatel na výzvu předsedy senátu, nejpozději však, a to i bez výzvy, ve svém prvním podání, které vůči soudu v řízení učiní.
(2)
Na dokumentaci o zadávacím řízení a dokumenty obdobného charakteru, které jsou vyloučeny z nahlížení podle § 260 odst. 1, se § 45 odst. 3 věta první soudního řádu správního nevztahuje. Předseda senátu vyloučí dokumenty podle věty první z nahlížení, neprokáže-li účastník řízení, že nahlédnutí do konkrétního dokumentu je nezbytné pro hájení jeho práv v řízení před soudem. Má-li být prováděn důkaz, který obsahuje obchodní tajemství, je soud povinen učinit opatření, aby obchodní tajemství nebylo porušeno.
§ 272b
Zvláštní ustanovení o předběžném opatření
(1)
S návrhem na předběžné opatření u správního soudu složí účastník řízení soudu kauci ve stejné výši, v jaké měla být kauce složena v řízení před Úřadem v téže věci. Pokud není kauce složena nejpozději v den doručení návrhu na předběžné opatření, soud nařízení předběžného opatření odmítne.
(2)
Pokud soud žalobu zamítne, kauce připadne státu. V ostatních případech soud kauci vrátí účastníku řízení do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.
(3)
Při rozhodování o předběžném opatření soud bere v úvahu pravděpodobné důsledky předběžného opatření pro veřejný zájem i všechny další zájmy, které jím mohou být poškozeny. Soud předběžné opatření nařídí pouze tehdy, pokud veřejný zájem na plnění veřejné zakázkyveřejné zakázky nepřevažuje nad zájmem účastníka řízení na zabránění takovému plnění; při posuzování těchto zájmů je mimo jiné povinen předběžně posoudit závažnost a důvodnost žalobních bodů, a to včetně toho, zda v předchozím řízení u Úřadu shledává takové vady, které mohly ovlivnit výsledek rozhodnutí Úřadu.
(4)
Proti usnesení o předběžném opatření lze podat kasační stížnostkasační stížnost.
§ 272c
Zvláštní ustanovení o informování Úřadu o podané žalobě
Pokud byla proti rozhodnutí Úřadu podána žaloba, informuje soud o této skutečnosti Úřad do 5 pracovních dnů od jejího podání; tím nejsou dotčena ustanovení soudního řádu správního o projednání žaloby.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 273
Přechodná ustanovení pro zadávání veřejných zakázek
(1)
Pokud došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona k zahájení zadávání veřejných zakázekveřejných zakázek, zadávání rámcových smluv, soutěže o návrhsoutěže o návrh, řízení o přezkoumání úkonů zadavatele nebo řízení o správních deliktech před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí se taková zadávání, soutěže anebo řízení podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2)
Pokud bylo zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona koncesní řízení podle zákona č. 139/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí se podle zákona č. 139/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3)
Zadávací řízení podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se pro účely podle § 60 odst. 2 a § 63 odst. 1 považují za zadávací řízení podle tohoto zákona.
(4)
Podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy, která byla uzavřena podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které
a)
byly zahájeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo
b)
budou zahájeny ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(5)
Dynamický nákupní systém zavedený podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za dynamický nákupní systém podle tohoto zákona. Veřejné zakázky zadávané v dynamickém nákupním systému, které byly zahájeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(6)
Změny závazků ze smluv na veřejné zakázkyveřejné zakázky nebo koncesních smluv uzavřených podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo podle zákona č. 139/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona posuzují podle tohoto zákona. Do součtu cenového nárůstu změn závazku ze smlouvy podle § 222 odst. 5 písm. c) a odst. 6 písm. c) se započítávají i změny závazků ze smluv na veřejné zakázkyveřejné zakázky nebo koncesních smluv provedené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(7)
Předběžná oznámení nebo pravidelná předběžná oznámení sektorového zadavatele podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uveřejněná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za předběžná oznámení podle tohoto zákona.
(8)
Dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 146 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2 tohoto zákona.
§ 274
Přechodná ustanovení k dohledu nad dodržováním zákona
(1)
Podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo podle zákona č. 139/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje v řízeních o přezkoumání úkonů zadavatele a řízení o správních deliktech zahájených Úřadem po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže se týkají
a)
zadávání veřejných zakázekveřejných zakázek nebo rámcových smluv podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
b)
zadávání veřejných zakázekveřejných zakázek na základě rámcové smlouvy podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
c)
koncesního řízení a uzavírání koncesních smluv podle zákona č. 139/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
d)
soutěží o návrhsoutěží o návrh podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2)
Zákaz plnění veřejných zakázekveřejných zakázek uložený podle § 120a zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a zákaz plnění koncesní smlouvy podle § 27a zákona č. 139/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na veřejné zakázkyveřejné zakázky podle tohoto zákona.
§ 275
Přechodná ustanovení pro informační systém a uveřejňování
(1)
Informační systém o zadávání veřejných zakázekveřejných zakázek podle § 157 zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za informační systém podle tohoto zákona. Informace obsažené v informačním systému o zadávání veřejných zakázek podle § 157 zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou obsahem informačního systému podle tohoto zákona.
(2)
Uveřejnění údajů a informací o veřejných zakázkáchveřejných zakázkách podle § 146 až 147a zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které se týkají zadávacího řízení, koncesního řízení nebo soutěže o návrh zahájených podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se provede podle tohoto zákona.
§ 276
Přechodná ustanovení pro seznam kvalifikovaných dodavatelů
(1)
Seznam kvalifikovaných dodavatelůSeznam kvalifikovaných dodavatelů podle § 125 zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za seznam kvalifikovaných dodavatelůseznam kvalifikovaných dodavatelů podle tohoto zákona. Řízení o zápisu do seznamu, změně zápisu a o vyškrtnutí ze seznamu kvalifikovaných dodavatelůseznamu kvalifikovaných dodavatelů zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle tohoto zákona.
(2)
DodavatelDodavatel zapsaný v seznamu kvalifikovaných dodavatelůseznamu kvalifikovaných dodavatelů podle § 125 zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen před podáním žádosti o vydání výpisu ze seznamu podle § 229 tohoto zákona doložit chybějící kvalifikaci včetně příslušných dokladů postupem podle § 230 tohoto zákona; výpis ze seznamu bude dodavatelidodavateli vydán až po provedení změny zápisu podle § 231 tohoto zákona.
(3)
DodavatelDodavatel zapsaný v seznamu kvalifikovaných dodavatelůseznamu kvalifikovaných dodavatelů podle § 125 zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen doložit chybějící kvalifikaci včetně příslušných dokladů postupem podle § 230 tohoto zákona nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak platí, že počínaje prvním dnem čtvrtého měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona není v seznamu zapsán.
(4)
DodavatelDodavatel může nahradit prokázání základní způsobilosti v plném rozsahu a profesní způsobilosti v rozsahu ve výpisu uvedeném výpisem ze seznamu kvalifikovaných dodavatelůseznamu kvalifikovaných dodavatelů vydaným podle § 128 zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud se nezměnily skutečnosti, na jejichž základě byl výpis ze seznamu vydán.
§ 277
Přechodná ustanovení pro systémy certifikovaných dodavatelů
(1)
Systém certifikovaných dodavatelůdodavatelů podle § 133 zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za systém certifikovaných dodavatelůdodavatelů podle tohoto zákona. Řízení o schválení, o změně a o zrušení systému certifikovaných dodavatelůdodavatelů zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle tohoto zákona.
(2)
Není-li systém certifikovaných dodavatelůdodavatelů, který byl schválen podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, v souladu s tímto zákonem, podá správce systému certifikovaných dodavatelůdodavatelů do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona žádost o změnu sytému certifikovaných dodavatelůdodavatelů. Do doby rozhodnutí o této žádosti se certifikáty v rámci tohoto systému nevydávají.
(3)
Certifikátem, který byl vydaný v rámci systému certifikovaných dodavatelůdodavatelů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, může dodavateldodavatel prokazovat kvalifikaci pouze po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 278
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1.
Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.
2.
Zákon č. 139/2006 Sb., o koncesním řízení a koncesních smlouvách (koncesní zákon).
3.
Část třináctá zákona č. 110/2007 Sb., o některých opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy, souvisejících se zrušením Ministerstva informatiky a o změně některých zákonů.
4.
Část stá první zákona č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím.
5.
Zákon č. 30/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon).
6.
Zákon č. 76/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 110/2007 Sb.
7.
Části čtvrtá a pátá zákona č. 110/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
8.
Část dvacátá osmá zákona č. 41/2009 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku.
9.
Zákon č. 417/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
10.
Zákon č. 179/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
11.
Části sto sedmdesátá šestá a sto sedmdesátá sedmá zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech.
12.
Zákon č. 423/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.
13.
Část dvacátá osmá zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů.
14.
Zákon č. 258/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.
15.
Část šestá zákona č. 367/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
16.
Část čtyřicátá zákona č. 420/2011 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.
17.
Část třetí zákona č. 1/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
18.
Zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.
19.
Část dvacátá devátá zákona č. 167/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
20.
Části šedesátá čtvrtá a šedesátá pátá zákona č. 303/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
21.
Zákonné opatření Senátu č. 341/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.
22.
Zákon č. 40/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.
23.
Vyhláška č. 217/2006 Sb., kterou se provádí koncesní zákon.
24.
Vyhláška č. 238/2006 Sb., kterou se stanoví náležitosti obsahu žádosti o předchozí stanovisko k uzavření koncesní smlouvy nebo smlouvy a ke změně uzavřené koncesní smlouvy nebo smlouvy podle koncesního zákona.
25.
Vyhláška č. 274/2006 Sb., kterou se stanoví seznam vojenského materiálu pro účely zákona o veřejných zakázkách.
26.
Vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách.
27.
Vyhláška č. 392/2010 Sb., o stanovení náležitostí obsahu žádosti o předchozí stanovisko Ministerstva financí v oblasti veřejných zakázek.
28.
Vyhláška č. 9/2011 Sb., kterou se stanoví podrobnější podmínky týkající se elektronických nástrojů a úkonů učiněných elektronicky při zadávání veřejných zakázek a podrobnosti týkající se certifikátu shody.
29.
Vyhláška č. 162/2011 Sb., o způsobu stanovení zvláštních technických podmínek pro účely zákona o veřejných zakázkách.
30.
Vyhláška č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele.
31.
Vyhláška č. 230/2012 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr.
32.
Vyhláška č. 231/2012 Sb., kterou se stanoví obchodní podmínky pro veřejné zakázky na stavební práce.
33.
Vyhláška č. 232/2012 Sb., o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a odůvodnění veřejné zakázky.
34.
Nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu.
35.
Nařízení vlády č. 78/2008 Sb., kterým se stanoví finanční limity pro účely koncesního zákona.
36.
Nařízení vlády č. 474/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, a nařízení vlády č. 78/2008 Sb., kterým se stanoví finanční limity pro účely koncesního zákona.
37.
Nařízení vlády č. 276/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, ve znění nařízení vlády č. 474/2009 Sb.
38.
Nařízení vlády č. 447/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 78/2008 Sb., kterým se stanoví finanční limity pro účely koncesního zákona, ve znění nařízení vlády č. 474/2009 Sb.
39.
Nařízení vlády č. 386/2012 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, ve znění pozdějších předpisů.
ČÁST PATNÁCTÁ
ÚČINNOST
§ 279
(1)
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
(2)
Ustanovení § 211 odst. 3 nabývá účinnosti v případě zadavatelů podle § 4 odst. 1 písm. a), České národní bankybanky a centrálních zadavatelů dnem 18. dubna 2017 a v případě ostatních zadavatelů dnem 18. října 2018.
(3)
Odložení účinnosti podle odstavce 2 se neuplatní
a)
pro dynamický nákupní systém,
b)
při elektronické aukcielektronické aukci,
c)
u elektronických katalogůelektronických katalogů,
d)
u zasílání formulářů do Věstníku veřejných zakázekVěstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie a
e)
pro uveřejňování zadávací dokumentacezadávací dokumentace podle § 96.
(4)
Ustanovení § 86 odst. 1 nabývá účinnosti dnem 18. října 2018.
(5)
Ustanovení § 221 nabývá účinnosti
a)
v případě zadavatelů podle § 4 odst. 1 písm. a) a České národní bankybanky prvním dnem osmnáctého měsíce,
b)
v případě zadavatelů neuvedených v písmenu a) prvním dnem třicátého měsíce,
po zveřejnění odkazu na evropskou normu obsahující evropský standard elektronické faktury v Úředním věstníku Evropské unie.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r.
Příloha č. 1
k zákonu č. 134/2016 Sb.
Seznam vojenského materiálu podle § 28 písm. n)
Kategorie| Popis
---|---
1.| ruční a lafetované střelné zbraně s výjimkou loveckých a sportovních zbraní:
1\\. pušky, karabiny, revolvery, pistole, samopaly, kulomety a granátomety,
| 2\\. plamenomety
2.| dělostřelecká výzbroj, zbraňové komplety a zařízení na vypouštění dýmu a plynu:
1\\. děla (kanóny, houfnice, kanónové houfnice, moždíře), minomety, raketomety, lafetované, protitankové a protiletadlové zbraně (komplety - odpalovací zařízení),
2\\. vojenská technická zařízení pro vypouštění nebo vystřelování dýmu a plynu
3.| střelivo určené pro zbraně uvedené v kategorii 1. a 2. včetně dílčích součástí střeliva, bloků, zdrojů, přípravků a balení, nábojových článků, pásů, schránek, zásobníků a zařízení speciálně konstruovaných s využitím výbušnin
4.| pumy, torpéda, rakety, řízené a neřízené střely, pyropatrony, výmetné klamné cíle, kazetová (kontejnerová) munice, miny, granáty, pyrotechnické prostředky, signální a osvětlovací prostředky, nástražná výbušná zařízení včetně rádiových iniciačních zařízení pro dálkový odpal
5.| přístroje a zařízení speciálně vytvořené k manipulaci, odpálení, zneškodnění, detonaci nebo detekci vojenského materiáluvojenského materiálu uvedeného v kategorii 4.
6.| systémy velení a řízení včetně podsystémů, systémy řízení palby, jejich součásti a příslušenství:
1\\. výpočetní technika pro řízení palby (hardware a software) včetně systémů pro rozlišování a vyhodnocování zaměřených cílů a přenos dat,
2\\. systémy měření souřadnic cílů, dálkoměry, indikátory polohy a výškoměry,
3\\. elektronická, světelná, infračervená (elektrooptická), termovizní, optická a akustická pozorovací a zaměřovací zařízení,
4\\. zařízení pro vedení a navádění střel, radiolokační zařízení a zařízení pro detekci nebo identifikaci vlastních anebo cizích cílů, elektronické, elektrooptické, termovizní, gyroskopické, akustické a optické zaměřovací přístroje pro vojenské použití denní i noční,
5\\. letecké a zbraňové zaměřovače a periskopy,
7.| pásová, kolová vozidla, vozidla a kontejnery speciálně vyrobené pro plnění úkolů obrany nebo bezpečnosti státu:
1\\. tanky,
2\\. obrněné transportéry,
3\\. vozidla vojenského typu, vyzbrojená nebo obrněná včetně obojživelných,
4\\. obrněné vlaky,
5\\. speciální vojenská přepravní vozidla, speciální vojenská vozidla s účelovou nástavbou a speciální vojenské přívěsy,
6\\. vojenská vozidla pro vyprošťování,
8.| radioaktivní prostředky a zdroje ionizujícího záření, toxické chemické látky a jejich prekurzory, riziková biologická agens a toxiny určené k zajištění obrany nebo bezpečnosti státu a prostředky pro jejich manipulaci, šíření, detekci, identifikaci a likvidaci,
9.| výbušniny včetně prachových náplní, zápalné směsi a tekuté nebo pevné pohonné látky speciálně určené a vyrobené pro zajištění obrany nebo bezpečnosti státu,
10.| lodě, jejich speciální vybavení a jiná ovladatelná plovoucí tělesa, která byla konstruována, vyrobena nebo upravena pro plnění úkolů zajištění obrany nebo bezpečnosti státu,
11.| letecká technika a její vybavení pro zajištění obrany nebo bezpečnosti státu:
1\\. letadla, vrtulníky a bezpilotní prostředky speciálně konstruované nebo upravené,
2\\. letecké motory,
3\\. zařízení letadel nebo vrtulníků speciálně konstruované,
4\\. zbraňové a další systémy pro leteckou techniku uvedenou v bodu 1,
5\\. pozemní zařízení k zařízením uvedeným v bodu 1,
12.| elektronický materiál určený pro zajištění obrany nebo bezpečnosti státu:
1\\. sítě elektronických komunikací a elektronická komunikační zařízení,
2\\. systémy elektronického boje - rušiče, přijímače, systémy pro ochranu před rušením, zaměřovače zdrojů signálů včetně speciálních druhů systémů velení a řízení pro rušiče,
3\\. bezpečnostní zařízení pro zpracování a k ochraně dat, přenosových a signálních linek,
4\\. identifikační, autentizační, čtecí, plnící zařízení a další zařízení ke zpracování dat,
5\\. aktivní a pasivní radiolokační systémy a navazující systémy pro zpracování dat,
6\\. rádiové odpovídače a radiomajáky,
7\\. detekční seismické, akustické, magnetické a elektromagnetické senzory přítomnosti živé síly a techniky,
8\\. satelitní technika (průzkumová, navigační, komunikační a pro přenos dat),
9\\. technika ke zjišťování zvuku (zvukoměrné stanice) a pro topografické připojení,
13.| systémy zbraní s využitím směrované energie nebo s kinetickou energií:
1\\. speciálně konstruované laserové systémy způsobující destrukci nebo minutí cíle, systémy, které vytváří svazky částic a radiofrekvenční systémy vysokého výkonu schopné destrukce nebo minutí cíle,
2\\. speciálně konstruované součásti, zařízení speciálně konstruovaná pro detekci a identifikaci systémů uvedených v kategorii 1.,
3\\. systémy zbraní konstruované pro destrukci nebo způsobující minutí cíle, zkušební a vyhodnocovací provozy včetně přístrojového vybavení,
4\\. podsystémy konstruované pro použití ve výše uvedených systémech,
5\\. měřicí a diagnostická technika pro vývoj výše uvedených zbraňových systémů,
6\\. neletální a chladné zbraně,
14.| fotografická, optoelektronická a další zobrazovací zařízení a přístroje speciálně konstruované:
1\\. kamery pro průzkum ze vzduchu, stroje pro zpracování filmů, jiné kamery a optoelektronická zobrazovací zařízení pracující v různých oblastech kmitočtového spektra včetně zobrazovacích radarových čidel, ať již záznamových nebo přenášených přes datové spoje,
2\\. specializovaná zařízení pro kamery a optoelektronická zobrazovací zařízení,
15.| speciální zařízení k simulaci a vyhodnocování vojenských situací:
1\\. vojenské typy a systémy simulátorů a trenažérů včetně zbraňových a zobrazovacích systémů,
2\\. speciální hardwarové a softwarové vybavení pro simulátory, trenažéry, vyhodnocovací a přenosová zařízení, vývoj, výrobu a použití výrobků,
16.| další vybavení, zařízení, technologie a materiály, a též jejich speciálně konstruované součásti:
1\\. padáky a výsadkový materiál,
2\\. speciálně vyrobený materiál pro překonávání překážek,
3\\. elektricky a mechanicky poháněné světlomety,
4\\. prostředky na ochranu proti účinkům vojenského materiáluvojenského materiálu uvedeného v kategorii 3., 4., 8., 9., 12. a 13.,
5\\. speciální výstroj,
I. Součástky vojenských stejnokrojů, oděvů a strůje, opatřené maskovacím vzorem, zabezpečujícím ochranu proti prostředkům průzkumu v oblasti viditelné i neviditelné části spektra, splňujícím požadavky stanovené českými obrannými standardy:
\\- součástky polních a letních stejnokrojů s maskovacím vzorem, oděv ECWCS, maskovací převleky a oděvy se zimním maskovacím vzorem,
\\- součástky modulárních a jiných bojových nosných systémů, včetně nosičů a tlumoků, bojové a taktické vesty a bundy pro specialisty.
II. Součástky zavedené do užívání pro specialisty ozbrojených sil na základě specifických požadavků vyplývajících z jejich činnosti:
\\- výstroj pro výsadkáře, průzkumníky, odstřelovače a příslušníky speciálních jednotek,
\\- výstroj pro osádky tanků a bojových vozidel,
\\- výstroj pro výkonné letce, osádky vrtulníků a příslušníky inženýrsko-letecké služby,
\\- výstroj pro pyrotechniky,
\\- výstroj pro příslušníky vojenských záchranných útvarů,
\\- zásahová a bojová výstroj pro vojenské policisty.
17.| specifické díly materiálu uvedené v kategoriích 1. až 15., pokud tyto budou nezbytné pro zajištění obrany nebo bezpečnosti státu.
18.| stroje, vybavení a prostředky, které jsou výlučně určeny ke studiu, výrobě, testování a kontrole zbraní, střeliva a zařízení výhradně pro vojenské použití uvedené v tomto seznamu.
Příloha č. 2
k zákonu č. 134/2016 Sb.
Seznam služeb pro účely § 29 odst. 1 písm. n)
Kategorie| Popis| Kód podle hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému
---|---|---
1.| Požární ochrana a záchranné služby| 75250000-3
2.| Požární ochrana| 75251000-0
3.| Hašení požárů| 75251100-1
4.| Prevence požárů| 75251110-4
5.| Hašení lesních požárů| 75251120-7
6.| Záchranné služby| 75252000-7
7.| Civilní obrana| 75222000-8
8.| Služby v oblasti jaderných materiálů| 98113100-9
9.| Sanitní služby| 85143000-3
Kategorie č. 9 nezahrnuje služby sanitní přepravy pacientů.
Seznam služeb ve výzkumu a vývoji pro účely § 29 odst. 1 písm. r)
Kategorie| Popis| Kód podle hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému
---|---|---
1.| Výzkum a vývoj a související služby| 73000000-2
2.| Výzkum a experimentální vývoj| 73100000-3
3.| Výzkum| 73110000-6
4.| Laboratorní výzkum| 73111000-3
5.| Námořní výzkum| 73111000-0
6.| Experimentální vývoj| 73120000-9
7.| Návrh a realizace výzkumu a vývoje| 73300000-5
8.| Předběžná studie proveditelnosti a technologická demonstrace| 73420000-2
9.| Testy a hodnocení| 73430000-5
Seznam finančních služeb pro účely § 29 odst. 2 písm. b)
Popis| Kód podle hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému
---|---
Bankovnictví a investiční služby| 66100000-1
Bankovnictví| 66110000-4
Služby centrální bankybanky| 66111000-1
Vkladové služby| 66112000-8
Poskytování úvěrů| 66113000-5
Poskytování mikrokreditů| 66113100-6
Finanční leasing| 66114000-2
Služby mezinárodního platebního styku| 66115000-9
Investiční bankovnictví a související služby| 66120000-7
Fúze a akvizice| 66121000-4
Financování podniků a rizikové investice| 66122000-1
Zprostředkovatelství a související cenné papíry a komodity| 66130000-0
Obchodování s cennými papíry| 66131000-7
Důchodové investice| 66131100-8
Obchodování s komoditami| 66132000-4
Zpracovatelské a zúčtovací služby| 66133000-1
Správa portfolia| 66140000-3
Řízení penzijních fondů| 66141000-0
Správa finančních trhů| 66150000-6
Provozní služby finančního trhu| 66151000-3
Služby poskytované drobným zákazníkům elektronického obchodu| 66151100-4
Regulační služby finančního trhu| 66152000-0
Správa majetku a úschova cenných papírů| 66160000-9
Správa majetku| 66161000-6
Úschova cenných papírů| 66162000-3
Finanční poradenství, zpracování finančních transakcí a služby zúčtovacího střediska| 66170000-2
Finanční poradenství| 66171000-9
Zpracování finančních transakcí a služby zúčtovacího střediska| 66172000-6
Devizové služby| 66180000-5
Zprostředkování půjček| 66190000-8
Pojištění a důchodové zabezpečení| 66500000-5
Pojištění| 66510000-8
Životní pojištění| 66511000-5
Úrazové a nemocenské pojištění| 66512000-2
Úrazové pojištění| 66512100-3
Nemocenské pojištění| 66512200-4
Dobrovolné nemocenské pojištění| 66512210-7
Zdravotní pojištění| 66512220-0
Zákonné pojištění a sdružené pojištění| 66513000-9
Pojištění výloh právní ochrany| 66513100-0
Sdružené podnikatelské pojištění| 66513200-1
Pojištění nákladu a pojistné služby vztahující se k dopravě| 66514000-6
Pojištění vztahující se k dopravě| 66514100-7
Pojištění motorových vozidel| 66514110-0
Námořní, letecké a jiné dopravní pojištění| 66514120-3
Železniční pojištění| 66514130-6
Letecké pojištění| 66514140-9
Pojištění plavidel| 66514150-2
Pojištění nákladu| 66514200-8
Pojištění proti poškození nebo ztrátě| 66515000-3
Pojištění pro případ požáru| 66515100-4
Pojištění majetku| 66515200-5
Pojištění proti nepřízni počasí a finanční ztrátě| 66515300-6
Pojištění proti nepřízni počasí| 66515400-7
Pojištění proti finanční ztrátě| 66515410-0
Pojištění proti finanční újmě| 66515411-7
Pojištění odpovědnosti za škodu| 66516000-0
Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla| 66516100-1
Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem letadla| 66516200-2
Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem plavidla| 66516300-3
Pojištění všeobecné odpovědnosti za škodu| 66516400-4
Pojištění profesní odpovědnosti| 66516500-5
Pojištění úvěru a zárukové pojištění| 66517000-7
Pojištění úvěru| 66517100-8
Zárukové pojištění| 66517200-9
Pojištění řízení rizik| 66517300-0
Služby zprostředkovatelů pojištění a pojišťoven| 66518000-4
Služby zprostředkovatelů pojištění| 66518100-5
Služby pojišťoven| 66518200-6
Likvidace pojistných událostí| 66518300-7
Pojištění technických rizik, doplňková pojištění, společná havárie, znalecké posudky o škodě, pojistně technické služby a záchrana pojistné hodnoty| 66519000-1
Pojištění ropných nebo plynových plošin| 66519100-2
Pojištění technických rizik| 66519200-3
Doplňkové pojištění| 66519300-4
Poradenské služby související s pojištěním| 66519310-7
Projednávání společných havárií| 66519400-5
Provádění znaleckých posudků o škodě| 66519500-6
Pojistně technické služby| 66519600-7
Provádění záchrany pojistné hodnoty| 66519700-8
Důchodové zabezpečení| 66520000-1
Individuální důchodové zabezpečení| 66521000-8
Skupinové důchodové zabezpečení| 66522000-5
Poradenské služby související s financováním důchodů| 66523000-2
Správa penzijních fondů| 66523100-3
Řízení rizik, hotovosti a likvidity| 66600000-6
Zajišťovací služby| 66700000-7
Životní zajištění| 66710000-0
Úrazové a nemocenské zajištění| 66720000-3
Příloha č. 3
k zákonu č. 134/2016 Sb.
Trestné činy vylučující prokázání splnění základní způsobilosti podle § 74 odst. 1 písm. a)
Pro účely prokázání splnění základní způsobilosti podle § 74 odst. 1 písm. a) se trestným činemtrestným činem rozumí
a)
trestný čintrestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny nebo trestný čintrestný čin účasti na organizované zločinecké skupině,
b)
trestný čintrestný čin obchodování s lidmi,
c)
tyto trestné činytrestné činy proti majetku
1.
podvod,
2.
pojistný podvod,
3.
úvěrový podvod,
4.
dotační podvod,
5.
legalizace výnosů z trestné činnosti,
6.
legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti,
d)
tyto trestné činytrestné činy hospodářské
1.
zneužití informace v obchodním styku,
2.
zneužití postavení v obchodním styku,
3.
zjednání výhody při zadání veřejné zakázkyveřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě,
4.
pletichy při zadání veřejné zakázkyveřejné zakázky a při veřejné soutěži,
5.
pletichy při veřejné dražbě,
6.
poškození finančních zájmů Evropské unie,
e)
trestné činytrestné činy proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci,
f)
tyto trestné činytrestné činy proti pořádku ve věcech veřejných
1.
trestné činytrestné činy proti výkonu pravomoci orgánu veřejné moci a úřední osoby,
2.
trestné činytrestné činy úředních osob,
3.
úplatkářství,
4.
jiná rušení činnosti orgánu veřejné moci.
Příloha č. 4
k zákonu č. 134/2016 Sb.
Seznam služeb, které se zadávají ve zjednodušeném režimu podle § 129
Kategorie| Popis| Kód podle hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému
---|---|---
1.| Zdravotní péče, sociální péče a související služby| 75200000-8
75231200-6
75231240-8
79611000-0
79622000-0
79624000-4
79625000-1
od 85000000-9 do 85323000-9
98133100-5
98133000-4
98200000-5
98500000-8
98513000-2 až 98514000-9
2.| Administrativa sociálních a vzdělávacích služeb, služeb zdravotní péče a kulturních služeb| 85321000-5
85322000-2
75000000-6
75121000-0
75122000-7
75124000-1
od 79995000-5 do 79995200-7
od 80000000-4 do 80660000-8
od 92000000-1 do 92700000-8
79950000-8
79951000-5
79952000-2
79952100-3
79953000-9
79954000-6
79955000-3
79956000-0
3.| Povinné sociální zabezpečení| 75300000-9
4.| Poskytování dávek| 75310000-2
75311000-9
75312000-6
75313000-3
75313100-4
75314000-0
75320000-5
75330000-8
75340000-1
5.| Jiné služby pro veřejnost, sociální služby a služby jednotlivcům včetně služeb poskytovaných odbory, politickými organizacemi, sdruženími mládeže a jinými službami organizovanými na základě členství| 98000000-3
98120000-0
98132000-7
98133110-8
98130000-3
6.| Služby náboženských organizací| 98131000-0
7.| Hotelové a restaurační služby| od 55100000-1 do 55410000-7
od 55521000-8 do 55521200-0
55510000-8
55511000-5
55512000-2
55523100-3
55520000-1
55522000-5
55523000-2
55524000-9
8.| Právní služby nevyloučené podle § 29 odst. 1 písm. k)
| 79100000-5 do 79140000-7
75231100-5
9.| Jiné administrativní služby a služby pro vládní instituce| 75100000-7 do 75120000-3
75123000-4
75125000-8 do75131000-3
10.| Zajišťování služeb pro veřejnost| 75200000-8 do 75231000-4
11.| Služby související s vězením, služby v oblasti veřejné bezpečnosti a záchranné služby nevyloučené podle § 29 odst. 1 písm. n)
| 75231210-9 do75231230-5
75240000-0 do75252000-7
794300000-7
98113100-9
12.| Vyhledávací a bezpečnostní služby| 79700000-1 do 79721000-4
79722000-1
79723000-8
13.| Mezinárodní služby| 98900000-2
98910000-5
14.| Poštovní služby| 64000000-6
64100000-7
64110000-0
64111000-7
64112000-4
64113000-1
64114000-8
64115000-5
64116000-2
64122000-7
15.| Různé služby| 50116510-9
71550000-8
Příloha č. 5
k zákonu č. 134/2016 Sb.
Seznam právních předpisů podle § 152 odst. 2 písm. b)
Evropský předpis| Implementační národní předpis
---|---
1\\. udělení oprávnění k provozu zařízení pro zemní plyn v souladu s postupy uvedenými v článku 4 směrnice 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES| 1\\. § 3 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), v platném znění
2\\. povolení nebo výzva k podání nabídkynabídky na výstavbu nových zařízení na výrobu elektřiny v souladu se směrnicí 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES| 2\\. § 3 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), v platném znění
3\\. udělení oprávnění v souladu s postupy stanovenými v článku 9 směrnice 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby v souvislosti s poštovními službami, které nejsou nebo nesmí být vyhrazeny| 3\\. § 22 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), v platném znění
4\\. řízení o udělení povolení k provádění činnosti zahrnující dobývání uhlovodíků v souladu se směrnicí 94/22/ES ze dne 30. května 1994 o podmínkách udělování a užívání povolení k vyhledávání, průzkumu a těžbě uhlovodíků| 4\\. § 28 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), v platném znění
5\\. smlouvy o veřejných službách ve smyslu nařízení (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70 v oblasti poskytování služeb veřejné přepravy cestujících autobusem, tramvají, metrem nebo po železnici, které byly uzavřeny na základě nabídkového řízení v souladu s čl. 5 odst. 3 uvedeného nařízení, za předpokladu, že jejich doba trvání je v souladu s čl. 4 odst. 3 nebo 4 uvedeného nařízení| 5\\. § 9 zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, v platném znění
Příloha č. 6
k zákonu č. 134/2016 Sb.
Náležitosti výzev podle § 53 odst. 1, § 58 odst. 3 a 5, § 61 odst. 5 a 12, § 68 odst. 4, § 69 odst. 6, 72 odst. 4, § 141 odst. 1
A.
Výzva k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení podle § 53 odst. 1 musí obsahovat alespoň
1.
identifikační údajeidentifikační údaje zadavatele,
2.
údaje o přístupu k zadávací dokumentaci,
3.
lhůtu pro podání nabídek,
4.
způsob podání nabídek včetně informace o tom, v jakém jazyce mohou být podány,
5.
požadavky na prokázání kvalifikace včetně požadovaných dokladů,
6.
pravidla pro hodnocení nabídek podle § 115.
B.
Výzva k podání nabídek v užším řízení podle § 58 odst. 3, v jednacím řízení s uveřejněním podle § 61 odst. 12, v soutěžním dialogu podle § 69 odst. 6 musí obsahovat alespoň
1.
identifikační údajeidentifikační údaje zadavatele,
2.
odkaz na uveřejněné oznámení o zahájení zadávacího řízení,
3.
údaje o přístupu k zadávací dokumentaci, s výjimkou případů, kdy zadavatel postupuje podle § 199 odst. 4 písm. a) nebo § 200 odst. 3 písm. a),
4.
lhůtu pro podání nabídek,
5.
způsob podání nabídek včetně informace o tom, v jakém jazyce mohou být podány,
6.
pravidla pro hodnocení nabídek podle § 115.
C.
Výzva k podání žádosti o účast v užším řízení podle § 58 odst. 5 nebo v jednacím řízení s uveřejněním podle § 61 odst. 2 musí obsahovat alespoň
1.
druh zadávacího řízení,
2.
identifikační údajeidentifikační údaje zadavatele,
3.
popis předmětu veřejné zakázkyveřejné zakázky a způsobu jeho plnění (například koupě, leasing, provedení díla) včetně jeho předpokládaného rozsahu a doby plnění,
4.
rozsah plnění vyhrazených změn závazku, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 100, včetně předpokládané doby a rozsahu poskytnutí nových služeb nebo nových stavebních prací,
5.
případně předpokládaný časový rozsah souvisejícího plnění včetně předpokládaného zahájení souvisejícího zadávacího řízení,
6.
předpokládaná doba výzvy k podání nabídek,
7.
údaje o přístupu k zadávací dokumentaci,
8.
lhůtu pro podání žádostí o účast,
9.
způsob podání žádostí o účast včetně informace o tom, v jakém jazyce mohou být podány,
10.
požadavky na prokázání kvalifikace včetně požadovaných dokladů,
11.
kritéria hodnocení nabídek včetně jejich vah nebo jiného matematického vztahu mezi nimi, popřípadě pořadí kritérií hodnocení podle jejich významu, není-li zadavatel objektivně schopen váhy nebo jiný matematický vztah mezi kritérii stanovit.
D.
Výzva k podání předběžných nabídek v jednacím řízení s uveřejněním podle § 61 odst. 5, v inovačním partnerství podle § 72 odst. 4 musí obsahovat alespoň
1.
identifikační údajeidentifikační údaje zadavatele,
2.
odkaz na uveřejněné oznámení o zahájení zadávacího řízení,
3.
údaje o přístupu k zadávací dokumentaci, s výjimkou případů, kdy zadavatel postupuje podle § 199 odst. 4 písm. a),
4.
lhůtu pro podání předběžných nabídek,
5.
způsob podání předběžných nabídek včetně informace o tom, v jakém jazyce mohou být podány,
6.
kritéria hodnocení nabídek včetně jejich vah nebo jiného matematického vztahu mezi nimi, popřípadě pořadí kritérií hodnocení podle jejich významu, není-li zadavatel objektivně schopen váhy nebo jiný matematický vztah mezi kritérii stanovit.
E.
Výzva k účasti v soutěžním dialogu dle § 68 odst. 4 musí obsahovat alespoň
1.
identifikační údajeidentifikační údaje zadavatele,
2.
odkaz na uveřejněné oznámení o zahájení zadávacího řízení,
3.
údaje o přístupu k zadávací dokumentaci,
4.
údaje o průběhu dialogu včetně data zahájení dialogu a jazyku, v němž bude dialog veden,
5.
kritéria hodnocení nabídek včetně jejich vah nebo jiného matematického vztahu mezi nimi, popřípadě pořadí kritérií hodnocení podle jejich významu, není-li zadavatel objektivně schopen váhy nebo jiný matematický vztah mezi kritérii stanovit.
F.
Výzva k podání nabídek v dynamickém nákupním systému podle § 141 odst. 1 musí obsahovat alespoň
1.
identifikační údajeidentifikační údaje zadavatele,
2.
údaje o přístupu k zadávací dokumentaci,
3.
lhůtu pro podání nabídek,
4.
způsob podání nabídek včetně informace o tom, v jakém jazyce mohou být podány,
5.
pravidla pro hodnocení nabídek podle § 115.
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES.
Směrnice Rady ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce (89/665/EHS).
Směrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. února 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se uplatňování pravidel Společenství pro postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/665/EHS a 92/13/EHS, pokud jde o zvýšení účinnosti přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/55/EU ze dne 16. dubna 2014 o elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek.
2)
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
3)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002 ze dne 5. listopadu 2002 o společném slovníku pro veřejné zakázky (CPV), v platném znění.
4)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES.
5)
Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.
6)
Například zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
7)
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.
8)
Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
9)
Zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání), ve znění pozdějších předpisů.
10)
Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
11)
Například zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
12)
Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.
13)
Například zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.
14)
Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.
15)
Nařízení vlády č. 463/2000 Sb., o stanovení pravidel zapojování do mezinárodních záchranných operací, poskytování a přijímání humanitární pomoci a náhrad výdajů vynakládaných právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami na ochranu obyvatelstva, ve znění pozdějších předpisů.
16)
Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
17)
Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
18)
Zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
19)
Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.
20)
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
21)
Například zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.
23)
Zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů.
24)
§ 187 občanského zákoníku.
25)
§ 136 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
26)
Například zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů.
27)
Čl. 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 761/2001, rozhodnutí Komise 2001/681/ES a 2006/193/ES.
28)
§ 4 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
29)
Čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS.
30)
§ 3 nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů.
31)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93.
32)
§ 157 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
33)
Čl. 107 Smlouvy o fungování Evropské unie.
34)
Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.
35)
Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
36)
Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
37)
§ 3 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů.
38)
Čl. 34 a 35 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES.
39)
Rozhodnutí Komise 2005/15/ES ze dne 7. ledna 2005 o prováděcích pravidlech k postupu stanovenému v článku 30 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjektů působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb.
40)
§ 22 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
41)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie.
42)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (přepracované znění).
43)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70.
44)
Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů.
45)
Například zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 310/2006 Sb., o nakládání s některými věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům na území České republiky a o změně některých dalších zákonů (zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem), ve znění pozdějších předpisů.
46)
§ 74 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).
47)
§ 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.
49)
§ 16 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
50)
Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
51)
Například zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, nebo zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
52)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES.
Usnesení vlády č. 531 ze dne 24. července 2017 o pravidlech uplatňování odpovědného přístupu při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy.
Pravidla pro uplatňování odpovědného přístupu při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy, část III materiálu čj. 781/17, schválená vládou na základě návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva životního prostředí.
53)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, v platném znění.
54)
Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů.
55)
Čl. 42 písm. a), b), c) a f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013, v platném znění.
Čl. 22 a násl. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 20/2016 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 20/2016 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Rakouskou republikou, kterou se mění a doplňuje Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o policejní spolupráci a o druhém dodatku k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 1959
Vyhlášeno 25. 4. 2016, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 5. 2016, částka 10/2016
* Článek I - Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o policejní spolupráci a o druhém dodatku k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 1959, podepsaná ve Vídni dne 14. července 2005 (dále „Smlouva“), se mění a doplňuje takto:
* Článek II - Po dobu platnosti Smlouvy o spolupráci v oblasti ochrany svědků z 24. května 2012 mezi Českou republikou a Rakouskou republikou se článek 8 Smlouvy nebude aplikovat.
* Článek III - Tato smlouva podléhá ratifikaci. Vstoupí v platnost první den druhého měsíce následujícího po dni výměny ratifikačních listin.
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 5. 2016
20
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 5. prosince 2014 byla v Bruselu podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou, kterou se mění a doplňuje Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o policejní spolupráci a o druhém dodatku k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 19591).
Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 4. března 2016.
Smlouva vstupuje v platnost na základě svého článku III dne 1. května 2016.
České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.
SMLOUVA
mezi Českou republikou a Rakouskou republikou,
kterou se mění a doplňuje Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou
o policejní spolupráci a o druhém dodatku k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci
ve věcech trestních z 20. dubna 1959
Česká republika a Rakouská republika (dále „smluvní státy“),
zohledňujíce plné uplatňování schengenského acquis oběma smluvními státy,
berouce v úvahu rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008, o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, rozhodnutí Rady 2008/616/SVV ze dne 23. června 2008, o provádění rozhodnutí 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti a rozhodnutí Rady 2008/617/SVV ze dne 23. června 2008 o zlepšení spolupráce mezi zvláštními zásahovými jednotkami členských států Evropské unie v krizových situacích,
se dohodly takto:
Článek I
Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o policejní spolupráci a o druhém dodatku k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 1959, podepsaná ve Vídni dne 14. července 2005 (dále „Smlouva“), se mění a doplňuje takto:
1.
V článku 1 odst. 1 se za první větu vkládá nová věta následujícího znění:
„Smluvní státy spolupracují také při objasňování přestupkůpřestupků fyzických osob.“.
2.
V článku 1 odst. 1 se v poslední větě vypouští slovo „pohraniční,“.
3.
Článek 2 zní:
„Článek 2
Spolupráce na žádost
/1/
Bezpečnostní orgány smluvních států si navzájem na žádost poskytují v rámci svých kompetencí pomoc za účelem odvracení nebezpečí pro veřejný pořádek a bezpečnost, jakož i za účelem předcházení a objasňování trestné činnosti, pokud žádost nebo její vyřízení není podle vnitrostátního právního řádu vyhrazena justičním orgánům. Bezpečnostní orgány smluvních států si navzájem na žádost poskytují v rámci svých kompetencí pomoc také za účelem objasňování přestupkůpřestupků fyzických osob, je-li tato spolupráce s ohledem na závažnost konkrétního přestupkupřestupku účelná. Jestliže žádaný orgán není příslušný pro vyřízení žádosti, postoupí žádost příslušnému orgánu a tuto skutečnost sdělí žádajícímu orgánu.
/2/
Bezpečnostními orgány ve smyslu této smlouvy jsou:
v České republice
Ministerstvo vnitra České republiky,
orgány Policie České republiky,
Generální inspekce bezpečnostních sborů;
v Rakouské republice
spolkový ministr vnitra,
zemská policejní ředitelství, a mimo území těch obcíobcí, v nichž je zemské policejní ředitelství
zároveň bezpečnostním orgánem první instance, rovněž okresní správní orgány,
v záležitostech silniční policie i zemské vlády a okresní správní orgány.
/3/
Úředníky ve smyslu této smlouvy jsou:
v České republice
příslušníci Policie České republiky,
příslušníci Generální inspekce bezpečnostních sborů;
v Rakouské republice
policisté bezpečnostních orgánů uvedených v odstavci 2.
/4/
Žádosti a odpovědi na ně se v zásadě zasílají bezprostředně mezi národními centrálami.
Národními centrálami jsou:
v České republice
Ministerstvo vnitra České republiky,
Policejní prezidium České republiky,
Generální inspekce bezpečnostních sborů;
v Rakouské republice
spolkový ministr vnitra - Generální ředitelství veřejné bezpečnosti.
Národní centrály mohou oznámit další orgány, které budou podle této smlouvy v rámci svých kompetencí přímo spolupracovat.
/5/
Žádosti a odpovědi na ně se mohou zasílat, pokud:
a)
se přeshraniční služební styk vztahuje na trestné činytrestné činy, u nichž lze předpokládat, že jejich objasňování nebo vyšetřování bude prováděno bezpečnostními orgány v příhraničních oblastech ve smyslu článku 3, nebo
b)
žádosti o pomoc za účelem odvracení bezprostředně hrozících nebezpečí pro veřejný pořádek a bezpečnost nemohou být včas podány prostřednictvím národních centrál, nebo
c)
je přímá spolupráce účelná a příslušná národní centrála s tím souhlasí,
také bezprostředně mezi níže uvedenými orgány:
v České republice
Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje,
Krajské ředitelství policie Kraje Vysočina,
Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje,
Krajské ředitelství policie Zlínského kraje;
v Rakouské republice
Zemské policejní ředitelství Dolní Rakousko,
Zemské policejní ředitelství Horní Rakousko,
Zemské policejní ředitelství Vídeň.
/6/
Žádosti se mohou týkat zejména:
a)
zjišťování vlastníků a držitelů silničních vozidel, plavidel a letadel,
b)
informací o řidičských průkazech a dokladech k vozidlům, jakož i o srovnatelných oprávněních a dokladech,
c)
zjišťování místa pobytu a místa bydliště, zjišťování povolení k pobytu,
d)
zjišťování majitelů telefonních přípojek nebo jiných telekomunikačních zařízení,
e)
zjišťování totožnosti osob a identifikace mrtvol nebo jejich částí,
f)
informací o původu věcí, například střelných zbraní, střeliva a výbušnin, silničních vozidel, plavidel a letadel, jakož i kulturních statků,
g)
pátrání po osobách a věcech,
h)
zahajování a koordinace prvotních pátracích opatření,
i)
policejních výslechů a dotazování,
j)
vyhledávání, zajišťování, vyhodnocování a porovnávání stop,
k)
provádění konkrétních opatření při poskytování ochrany svědků,
l)
informací při přeshraničním pronásledování,
m)
spolupráce při zabezpečování veřejného pořádku na politických, kulturních a sportovních akcích.
/7/
Žádosti a odpovědi na ně se zasílají v zásadě písemně (jako například faxem nebo elektronickou poštou). V případě předávání osobních údajůosobních údajů se zvolí vždy taková forma předávání, která dostatečným způsobem přihlíží k citlivosti těchto údajů. V naléhavých případech lze žádosti podávat i ústně s následným bezodkladným písemným potvrzením. Smluvní státy zajistí, že přístup k používanému komunikačnímu zařízení mají pouze oprávněné osoby.“.
4.
Text článku 3 se označuje jako odstavec 1, za který se připojuje odstavec 2 ve znění:
„/2/
Za příhraniční oblast se považuje také prostor mezinárodního vlaku na trati mezi společnými státními hranicemi a první zastávkou na území druhého smluvního státu, na které podle jízdního řádu zastavuje.“.
5.
V článku 4 se vypouští slovo „konkrétních“.
6.
Článek 6 zní:
„Článek 6
Pravidelné předávání informací k boji proti přeshraniční trestné činnosti, trestné činnosti spáchané v příhraničních oblastech a nelegální migraci
/1/
Smluvní státy si v rámci spolupráce podle této smlouvy v souladu se svým právním řádem, včetně předpisů o trestním řízenítrestním řízení, pravidelně předávají informace k boji proti přeshraniční trestné činnosti, trestné činnosti spáchané v příhraničních oblastech a nelegální migraci.
/2/
Předávání informací podle odstavce 1 se týká všech druhů trestné činnosti, jejich pachatelů a účastníků, zejména pokud jsou občany druhého smluvního státu nebo je podezření, že se pachatelé dopouštějí obdobné trestné činnosti i na území druhého smluvního státu, dále věcí pocházejících z trestné činnosti na území druhého smluvního státu, okolností spáchání těchto trestných činůtrestných činů a přijatých opatření. Předávání informací se dále týká zejména migračních pohybů, jejich rozsahu, struktury a možných cílů, dále pravděpodobných migračních tras a dopravních prostředků, jakož i organizace převaděčských skupin. Předávány budou rovněž zprávy a analýzy vztahující se k aktuální situaci, jakož i informace o plánovaných opatřeních, která by mohla mít význam pro druhý smluvní stát.
/3/
Informace podle odstavce 1 si předávají národní centrály a orgány uvedené v článku 2 odst. 5; v oblasti boje proti nelegální migraci na české straně také Ředitelství služby cizinecké policie v Praze.“.
7.
Za článek 6 se vkládají nové články 6a a 6b, které znějí:
„Článek 6a
Spolupráce v boji proti korupci a jiným trestným činům spáchaným v souvislosti s výkonem úřadu
/1/
Bezpečnostní orgány smluvních států spolupracují v boji proti korupci a jiným trestným činůmtrestným činům spáchaným v souvislosti s výkonem úřadu.
/2/
Spolupráce v boji proti korupci a jiným trestným činůmtrestným činům spáchaným v souvislosti s výkonem úřadu se týká předcházení a objasňování této trestné činnosti a zahrnuje i výměnu zkušeností s aplikací právních předpisů a předcházením korupci, jakož i výměnu informací a analýz o příčinách a vývojových tendencích korupce a jiných trestných činůtrestných činů spáchaných v souvislosti s výkonem úřadu.
/3/
Místy příslušnými pro přímou spolupráci podle tohoto článku, včetně zasílání žádostí a odpovědí na ně, jsou
v České republice
orgány uvedené v článku 2 odst. 4;
v Rakouské republice
Spolkové ministerstvo vnitra - Spolkový úřad pro prevenci korupce a boj proti korupci.
Článek 6b
Podpora poskytovaná úředníky druhého smluvního státu
/1/
V případě potřeby mohou být při odvracení nebezpečí pro veřejný pořádek a bezpečnost, jakož i předcházení a objasňování trestné činnosti, úředníci jednoho smluvního státu podřízeni příslušným bezpečnostním orgánům druhého smluvního státu, aby je podpořili při plnění jejich úkolů na území druhého smluvního státu.
/2/
Předpokladem realizace podpory podle odstavce 1 je dohoda mezi národními centrálami.
/3/
Úředníci poskytující podporu podle odstavce 1 mohou plnit úkoly pouze pod velením úředníka druhého smluvního státu a zpravidla za přítomnosti úředníků druhého smluvního státu. Při poskytování podpory mají úředníci poskytující podporu podle odstavce 1 stejná oprávnění jako úředníci druhého smluvního státu. Jednání úředníků poskytujících podporu podle odstavce 1 je přičítáno smluvnímu státu, jehož úředník řídí zásah.“.
8.
Článek 11 odst. 1 písm. a) zní:
„a)
je podezřelá z účasti nebo spáchání trestného činutrestného činu, který spadá do oblasti působnosti evropského zatýkacího rozkazuevropského zatýkacího rozkazu, nebo je přistižena při páchání takového trestného činutrestného činu nebo je pro něj stíhána, nebo“.
9.
V článku 11 odst. 5 se číslice „6“ nahrazuje slovy „dvacet čtyři“ a slova „přičemž hodiny mezi půlnocí a devátou hodinou se nezapočítávají,“ se vypouští.
10.
V článku 11 se za odstavec 6 připojuje nový odstavec 7, který zní:
„/7/
Tato úprava platí i v případě, že pronásledující úředníci překročí státní hranice druhého smluvního státu ze třetího státu.“.
11.
Článek 12 odst. 1 zní:
„/1/
Přeshraniční pronásledování je dále přípustné za účelem pronásledování osoby, která se vyhýbá
a)
policejní kontrole, pokud přitom nedbá jednoznačných signálů nebo pokynů k zastavení, nebo
b)
hraniční kontrole dočasně prováděné v souladu s právem Evropské unie.“.
12.
Za článek 12 se vkládá nový článek 12a, který zní:
„Článek 12a
Provádění průvozu
/1/
Je-li vydán souhlas soudu či jiného příslušného orgánu s průvozem osoby ve vazbě nebo osoby ve výkonu trestu odnětí svobody přes území smluvního státu, příslušné bezpečnostní orgány smluvních států se dohodnou na způsobu průvozu.
/2/
Průvoz provádějí úředníci žádaného smluvního státu.
/3/
Úředníci žádajícího smluvního státu mohou průvoz doprovázet, pokud s tím žádaný smluvní stát souhlasí nebo to požaduje.
/4/
Průvoz může být proveden i úředníky žádajícího smluvního státu bez přítomnosti úředníků žádaného smluvního státu, pokud s tím žádaný smluvní stát souhlasí nebo to požaduje. Takový požadavek se nepovažuje za žádost ve smyslu článku 22 odst. 2.
/5/
Úředníci žádajícího smluvního státu jsou vázáni pokyny úředníků žádaného smluvního státu a nemohou na území žádaného smluvního státu provádět žádné úřední úkony, s výjimkou těch, které souvisejí s průvozem osob, včetně zajištění provážené osoby souladu s právním řádem žádaného smluvního státu.
/6/
V případě průvozu podle odstavce 4 nahlásí úředníci žádajícího smluvního státu příslušnému bezpečnostnímu orgánu žádaného smluvního státu bez odkladu všechny incidenty, ke kterým dojde na území žádaného smluvního státu.
/7/
Jestliže dojde při průvozu podle odstavce 4 k útěku provážené osoby, jsou úředníci žádajícího smluvního státu povinni ji okamžitě pronásledovat a neprodleně vyrozumět příslušný bezpečnostní orgán žádaného smluvního státu a, je-li to možné, nejbližšího dosažitelného úředníka tohoto smluvního státu. Pronásledování prováděné úředníky žádajícího smluvního státu končí nejpozději v okamžiku, kdy pronásledování převezmou bezpečnostní orgány žádaného smluvního státu. Pronásledování je nutno zastavit, jakmile to požaduje žádaný smluvní stát. Pro provádění pronásledování se přiměřeně použijí ustanovení článku 11.
/8/
Před plánovaným zahájením průvozu musí být příslušnému bezpečnostnímu orgánu žádaného smluvního státu včas zaslány údaje o navrhovaném času a trase průvozu, zvoleném dopravním prostředku, jakož i osobní údajeosobní údaje provážené osoby a informace o úřednících žádajícího smluvního státu doprovázejících, resp. provádějících průvoz.
/9/
Průvoz se musí uskutečnit bez zbytečného prodlužování pobytu provážené osoby a úředníků žádajícího smluvního státu na území žádaného smluvního státu.
/10/
V případech, kdy průvoz nepředstavuje zvýšené nebezpečí pro veřejný pořádek a bezpečnost, je za dodržení obecných podmínek přepravy přípustné uskutečnit průvoz po železnici či leteckou cestou. Přepravce musí být informován o průvozu co možná nejdříve.
/11/
Provážené osoby nepotřebují cestovní doklad ani vízum.“.
13.
Články 13 a 14 znějí:
„Článek 13
Společné kontrolní a pátrací skupiny, smíšená hlídková služba a přeshraniční pátrací akce
/1/
Bezpečnostní orgány smluvních států mohou za účelem odvracení nebezpečí pro veřejný pořádek a bezpečnost, jakož i předcházení a objasňování trestné činnosti, případně přestupkůpřestupků fyzických osob, vytvářet společné kontrolní a pátrací skupiny a provádět smíšenou hlídkovou službu. V rámci těchto forem spolupráce úředníci jednoho smluvního státu působí na území druhého smluvního státu. Úředníci jsou na území druhého smluvního státu oprávněni zjišťovat totožnost osob a zajistit osoby, které se chtějí vyhnout kontrole. Další opatření provedou úředníci smluvního státu, na jehož území se nasazení provádí, ledaže by úspěch těchto opatření byl bez zákroku úředníků druhého smluvního státu ohrožen nebo podstatně ztížen.
/2/
Při výkonu forem spolupráce uvedených v odstavci 1 se použije právní řád smluvního státu, na jehož území úředníci působí.
/3/
Orgány uvedené v článku 2 odst. 5 spolupracují při přeshraničních pátracích akcích po osobách uvedených v článcích 11 a 12. V případech nadregionálního významu je třeba zapojit národní centrály.
/4/
Bezpečnostní orgány smluvních států spolupracují při pátrání po pohřešovaných osobách.
Článek 14
Přeshraniční opatření v železniční dopravě
/1/
Úředníci smluvních států, kteří plní úkoly související se zachováním veřejného pořádku a bezpečnosti v osobní železniční dopravě, jsou oprávněni na trati mezi státními hranicemi a první zastávkou na území druhého smluvního státu, na které vlak pro přepravu osob podle jízdního řádu zastavuje, provádět nezbytná opatření k zachování veřejného pořádku a bezpečnosti podle právního řádu smluvního státu, na jehož území působí.
/2/
Úředníci podle odstavce 1 jsou oprávněni přistoupit do vlaku pro přepravu osob na území druhého smluvního státu na poslední zastávce, na které podle jízdního řádu zastavuje, aby mohli začít vykonávat opatření za účelem zachování veřejného pořádku a bezpečnosti na území svého státu ihned po překročení státních hranic. Odstavec 1 platí obdobně.
/3/
V případech podle odstavce 1, jsou-li splněny podmínky pro přeshraniční pronásledování podle článku 11 odst. 1 písm. a) nebo b) anebo je-li to nezbytné za účelem předcházení nebo objasnění trestného činutrestného činu podle vnitrostátního práva druhého smluvního státu, kterého se pachatel dopustil nebo se o něj pokusil na jeho území, jsou úředníci působící na území druhého smluvního státu oprávněni zajistit osobu až do příchodu úředníků druhého smluvního státu, které je třeba bez odkladu vyrozumět. Přiměřeně se použijí ustanovení článku 11.“.
14.
Za článek 14 se vkládá nový článek 14a, který zní:
„Článek 14a
Přeshraniční odvracení nebezpečí
/1/
Úředníci smluvního státu mohou v případě naléhavé potřeby bez předchozího souhlasu druhého smluvního státu překročit státní hranice, aby až do vzdálenosti deseti kilometrů od společných státních hranic v souladu s právním řádem druhého smluvního státu učinili předběžná opatření potřebná pro odvrácení bezprostředního ohrožení života či zdraví osob.
/2/
Naléhavá potřeba ve smyslu odstavce 1 je dána pouze tehdy, jestliže při vyčkání na zákrok úředníků druhého smluvního státu nebo na dohodu ve smyslu článku 6b odst. 2 hrozí, že se ohrožení naplní.
/3/
Úředníci provádějící zákrok podle odstavce 1 musí neprodleně vyrozumět příslušný bezpečnostní orgán druhého smluvního státu. Příslušný bezpečnostní orgán vyrozumění potvrdí a neprodleně učiní opatření potřebná k odvrácení nebezpečí a převzetí zákroku. Úředníci provádějící zákrok mohou na území druhého smluvního státu působit pouze tak dlouho, dokud druhý smluvní stát nepřevezme zásah. V každém případě musí být zákrok ukončen, jakmile to druhý smluvní stát požaduje.
/4/
Úředníci provádějící zákrok jsou vázáni ustanoveními tohoto článku, právním řádem smluvního státu, na jehož území působí, a pokyny bezpečnostních orgánů tohoto smluvního státu.
/5/
Od okamžiku potvrzení vyrozumění ve smyslu odstavce 3 je jednání úředníků provádějících zákrok přičítáno smluvnímu státu, na jehož území k zákroku došlo.“.
15.
Článek 15 odst. 3 zní:
„/3/
Podpůrná činnost může zahrnovat i přípravu a součinnost při předávání osob v souladu se závazky vyplývajícími z členství v Evropské unii, jakož i z dvoustranných a mnohostranných mezinárodních smluv, jimiž jsou smluvní státy vázány.“.
16.
V článku 15 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:
„/4/
Na základě dohody národních centrál může být spolupráce v rámci společných center rozšířena i mimo příhraniční oblasti, přičemž je nezbytné zohlednit kapacitní možnosti společných center.
/5/
Úředníci, kteří působí ve společných centrech, mohou přímo spolupracovat s úředníky působícími v obdobných centrech, zřízených smluvními státy se třetími státy, a v případě potřeby zprostředkovat předání žádosti příslušnému bezpečnostnímu orgánu.“.
Stávající odstavce 4 a 5 se označují jako 6 a 7.
17.
Za článek 15 se vkládá nový článek 15a, který zní:
„Článek 15a
Předávání osob
/1/
Předávání osob mezi smluvními státy se může uskutečňovat na státních hranicích, na dalších místech v příhraničních oblastech nebo na letištích, pokud příslušné orgány smluvního státu, na jehož území se má předání uskutečnit, v konkrétním případě s předáním souhlasí. Předání se uskuteční zpravidla na místě vhodném k bezpečnému předání.
/2/
Pro přepravu osob na území druhého smluvního státu platí následující ustanovení:
a)
Přeprava osob se provádí po nejvhodnější trase a bez zbytečného prodlužování pobytu doprovázejících úředníků na území druhého smluvního státu.
b)
Doprovázející úředníci nemohou na území druhého smluvního státu vykonávat žádné úřední úkony s výjimkou těch, které souvisejí s přepravou osob, včetně zajištění přepravované osoby v souladu s právním řádem druhého smluvního státu. Doprovázející úředníci neprodleně nahlásí všechny incidenty, ke kterým dojde na území druhého smluvního státu, příslušnému orgánu podle odstavce 1 druhého smluvního státu.
c)
V případech, kdy předávaná osoba nepředstavuje zvýšené nebezpečí pro veřejný pořádek a bezpečnost, je za dodržení obecných podmínek přepravy přípustná přeprava veřejnými dopravními prostředky.
d)
V případě útěku přepravované osoby jsou doprovázející úředníci povinni ji okamžitě pronásledovat a neprodleně vyrozumět příslušný orgán podle odstavce 1 druhého smluvního státu a, je-li to možné, nejbližšího dosažitelného úředníka druhého smluvního státu. Pronásledování prováděné doprovázejícími úředníky končí nejpozději v okamžiku, kdy pronásledování převezmou bezpečnostní orgány místně příslušného smluvního státu. Pronásledování je nutno zastavit, jakmile to požaduje smluvní stát, na jehož území pronásledování probíhá. Přiměřeně se použijí ustanovení článku 11.
/3/
Příslušné orgány se vzájemně informují o místech a zařízeních na území jejich smluvních států, která jsou vhodná pro předávání osob.
/4/
Pro účely tohoto článku jsou za úředníky považováni také:
v České republice
příslušníci Vězeňské službyVězeňské služby České republiky;
v Rakouské republice
příslušníci Justiční stráže.“.
18.
V článku 16 odst. 2 se za slova „V případech uvedených v odstavci 1 písm. a)“ vkládají slova „a v článku 16a“.
19.
Za článek 16 se vkládá nový článek 16a, který zní:
„Článek 16a
Podpora za účelem řízení a zabezpečení dopravy
/1/
V případě potřeby při událostech velkého rozsahu, katastrofách a těžkých nehodách mohou být podpůrná opatření podle článku 6b prováděna také za účelem řízení a zabezpečení dopravy. Předpokladem realizace podpory je dohoda mezi příslušnými orgány uvedenými v článku 2 odst. 5.
/2/
Odstavec 1 se použije i v případě přeshraničních sportovních a obdobných akcí, při kterých jsou účastníci akce na území jednoho smluvního státu doprovázeni úředníky příslušných orgánů druhého smluvního státu.
/3/
Rakouští úředníci poskytující podporu podle odstavců 1 a 2 se považují za úředníky spolkové policie.“.
20.
Článek 17 odst. 1 písm. d) zní:
„d)
překračovat státní hranice na kterémkoli místě, vyžaduje-li to plnění úkolů podle této smlouvy;“.
21.
Článek 22 odst. 2 první věta zní:
„Smluvní stát, který poškozeným nebo jejich právním nástupcům poskytl náhradu škody, obdrží tuto od druhého smluvního státu, ledaže by nasazení bylo prováděno na jeho žádost nebo šlo o zákrok podle článku 14a odst. 5.“
22.
V článku 27 odst. 1 se slova „v postavení policejního orgánu“ nahrazují slovy „na základě této smlouvy“.
23.
V článku 27 odst. 2 se slova „Ministerstvo financí - Generální ředitelství cel České republiky“ nahrazují slovy „Generální ředitelství cel“.
24.
V článku 27 odst. 4 se výčet orgánů na české straně nahrazuje následujícím výčtem:
„V České republice
Celní úřad pro Jihočeský kraj,
Celní úřad pro Kraj Vysočina,
Celní úřad pro Jihomoravský kraj,
Celní úřad pro Zlínský kraj;“.
25.
Článek 28 odst. 2 písm. a) zní:
„a)
Překročení státních hranic musí být sděleno bez odkladu národní centrále a příslušnému orgánu uvedenému v článku 2 odst. 5 toho smluvního státu, na jehož území se má ve sledování pokračovat.“.
26.
V článku 28 odst. 2 písm. c) se slovo „pěti“ nahrazuje slovy „dvaceti čtyř“.
27.
V článku 28 se za odstavec 4 připojují nové odstavce 5, 6, 7 a 8, které znějí:
„/5/
Totožnost úředníků provádějících sledování je utajována. Skutečnou totožnost úředníka provádějícího sledování je možné odhalit nebo jinak prozradit v dalším řízení, včetně řízení před soudem, pouze tehdy, umožňují-li to právní předpisy obou smluvních států, a po předchozím souhlasu národní centrály smluvního státu, jehož úředníci mají být ztotožněni.
/6/
Pokud bude přeshraniční sledování probíhat výhradně za využití technických prostředků sledování bez potřeby pomoci druhého smluvního státu, může být přeshraniční sledování prováděno i bez předchozího souhlasu. Každé takové přeshraniční sledování musí být oznámeno bez odkladu národní centrále a příslušnému orgánu uvedenému v článku 2 odst. 5 druhého smluvního státu, jakmile bude zjištěno, že objekt sledování překročil státní hranice. Toto oznámení musí obsahovat informace, pro který trestný čintrestný čin bylo sledování povoleno a jakým justičním orgánem. Jakmile smluvní stát, na jehož území se sledování provádí, požaduje zastavení sledování, bezpečnostní orgány smluvních států se bez odkladu dohodnou na deaktivaci a demontáži, jakož i vrácení technického prostředku sledování, a sledování bude zastaveno.
/7/
K využití výsledků přeshraničního sledování podle odstavce 6, které bylo prováděno bez předchozího souhlasu, je třeba souhlasu orgánu uvedeného v článku 31 odst. 1 smluvního státu, na jehož území přeshraniční sledování probíhalo. Není-li souhlas udělen, nesmí být materiály získané přeshraničním sledováním použity, ledaže je třeba přijmout naléhavé opatření, aby se zabránilo bezprostřednímu a vážnému ohrožení bezpečnosti. Druhý smluvní stát bude o každém takovém použití vyrozuměn spolu s uvedením důvodů.
/8/
Tato úprava platí i v případě, že sledování pokračuje ze třetího státu.“.
28.
V článku 31 odst. 1 se text „podle článku 28 odst. 1 a 2“ nahrazuje textem „podle článku 28 odst. 1, 2 a 7“.
29.
V článku 31 se za odstavec 4 připojuje nový odstavec 5, který zní:
„/5/
Jestliže orgán, jemuž je podle odstavců 1, 2 nebo 3 adresována žádost, není příslušný k jejímu vyřízení, postoupí žádost bez prodlení příslušnému orgánu.“.
30.
Za článek 31 se vkládá nový článek 31a, který zní:
„Článek 31a
Zjednodušený postup
Justiční orgány obou smluvních států se stýkají přímo také tehdy, pokud jde o předávání trestního řízenítrestního řízení podle Evropské úmluvy o předávání trestního řízenítrestního řízení z 15. května 1972.“.
31.
Za článek 34 se vkládá nový článek 34a, který zní:
„Článek 34a
Hodnocení provádění této smlouvy
Zástupci bezpečnostních orgánů smluvních států se budou v případě potřeby scházet za účelem vyhodnocení provádění této smlouvy.“.
32.
Článek 36 zní:
„Článek 36
Vztah k jiným mezinárodním smlouvám
Práva a povinnosti smluvních států vyplývající z jiných mezinárodních smluv nejsou touto smlouvou dotčeny.“.
Článek II
Po dobu platnosti Smlouvy o spolupráci v oblasti ochrany svědků z 24. května 2012 mezi Českou republikou a Rakouskou republikou se článek 8 Smlouvy nebude aplikovat.
Článek III
Tato smlouva podléhá ratifikaci. Vstoupí v platnost první den druhého měsíce následujícího po dni výměny ratifikačních listin.
Dáno v Bruselu dne 5. prosince 2014 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a německém, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za
Českou republiku
Milan Chovanec v. r.
ministr vnitra
Za
Rakouskou republiku
Mgr. Johanna Mikl-Leitnerová v. r.
ministryně vnitra Rakouské republiky
1)
Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o policejní spolupráci a o druhém dodatku k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 1959, podepsaná ve Vídni dne 14. července 2005, byla vyhlášena pod č. 65/2006 Sb. m. s. a doplněna pod č. 57/2008 Sb. m. s., č. 86/2010 Sb. m. s. a č. 60/2014 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 19/2016 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 19/2016 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje Rozhodnutí správní rady ze dne 14. října 2015 pozměňující pravidlo 82 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 9/15)
Vyhlášeno 25. 4. 2016, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 5. 2016, částka 10/2016
* ČLÁNEK 1 - Pravidlo 82 odst. 2 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů je v tomto znění:
* ČLÁNEK 2 - Ustanovení uvedené v článku 1 tohoto rozhodnutí se použije na všechny evropské patenty, pro které je v rámci ústního jednání vydáno rozhodnutí podle článku 106 odst. 2 nebo článku 111 odst. 2 Úmluvy o udělování evropských patentů v den vstupu v platnost to
* ČLÁNEK 3 - Ustanovení uvedené v článku 1 tohoto rozhodnutí vstupuje v platnost dne 1. května 2016.
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 5. 2016
19
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí,
kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 86/2007 Sb. m. s.
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 14. října 2015 bylo v Mnichově přijato Rozhodnutí správní rady ze dne 14. října 2015 pozměňující pravidlo 82 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 9/15)1).
Rozhodnutí vstupuje v platnost na základě svého článku 3 dne 1. května 2016 a tímto dnem vstupuje v platnost i pro Českou republiku.
Anglické znění Rozhodnutí a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
ROZHODNUTÍ SPRÁVNÍ RADY
ZE DNE 14. ŘÍJNA 2015
POZMĚŇUJÍCÍ PRAVIDLO 82 PROVÁDĚCÍHO PŘEDPISU
K ÚMLUVĚ O UDĚLOVÁNÍ EVROPSKÝCH PATENTŮ
(CA/D 9/15)
SPRÁVNÍ RADA EVROPSKÉ PATENTOVÉ ORGANIZACE,
s ohledem na Úmluvu o udělování evropských patentů (EPC), a zejména její článek 33 odst. 1(c),
na návrh prezidenta Evropského patentového úřadu,
s ohledem na stanovisko Výboru pro patentové právo,
ROZHODLA NÁSLEDOVNĚ:
ČLÁNEK 1
Pravidlo 82 odst. 2 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů je v tomto znění:
„(2)
V případě, že účastník nesouhlasí se zněním, které bylo sděleno odporovým oddělením, může projednávání odporu pokračovat. V opačném případě odporové oddělení po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 vyzve majitele patentu, aby do tří měsíců zaplatil předepsaný poplatek a podal překlad pozměněných patentových nároků do úředních jazyků Evropského patentového úřadu, které nebyly jazykem řízení. V případě, kdy jsou v rámci ústního jednání rozhodnutí podle článku 106 odst. 2 nebo podle článku 111 odst. 2 založena na dokumentech nevyhovujících pravidlu 49 odst. 8, je majitel patentu vyzván, aby do tří měsíců podal pozměněné znění v podobě, která vyhovuje pravidlu 49 odst. 8.“
ČLÁNEK 2
Ustanovení uvedené v článku 1 tohoto rozhodnutí se použije na všechny evropské patenty, pro které je v rámci ústního jednání vydáno rozhodnutí podle článku 106 odst. 2 nebo článku 111 odst. 2 Úmluvy o udělování evropských patentů v den vstupu v platnost tohoto rozhodnutí nebo po tomto datu.
ČLÁNEK 3
Ustanovení uvedené v článku 1 tohoto rozhodnutí vstupuje v platnost dne 1. května 2016.
V Mnichově, dne 14. října 2015
Za správní radu
Předseda
Jesper KONGSTAD
1)
Úmluva o udělování evropských patentů byla přijata v Mnichově dne 5. října 1973 a ve znění platném k 13. prosinci 2007 byla vyhlášena pod č. 86/2007 Sb. m. s.
Rozhodnutí správní rady měnící Prováděcí předpis k Úmluvě ze dne 6. března 2008 a 21. října 2008 byla vyhlášena pod č. 10/2009 Sb. m. s.
Rozhodnutí správní rady ze dne 25. března 2009 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 2/09 a CA/D 3/09) a Rozhodnutí správní rady pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě ze dne 27. října 2009 (CA/D 20/09) byla vyhlášena pod č. 39/2010 Sb. m. s.
Rozhodnutí správní rady ze dne 28. října 2009 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 18/09) a Rozhodnutí správní rady ze dne 26. října 2010 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 16/10) byla vyhlášena pod č. 102/2010 Sb. m. s.
Rozhodnutí správní rady ze dne 26. října 2010 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 12/10) bylo vyhlášeno pod č. 40/2011 Sb. m. s.
Rozhodnutí správní rady ze dne 26. října 2010 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě a Poplatkový řád (CA/D 2/10) bylo vyhlášeno pod č. 39/2012 Sb. m. s.
Rozhodnutí správní rady ze dne 27. června 2012 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 7/12) bylo vyhlášeno pod č. 30/2013 Sb. m. s.
Rozhodnutí správní rady ze dne 16. října 2013 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 15/13) bylo vyhlášeno pod č. 24/2014 Sb. m. s.
Rozhodnutí správní rady ze dne 13. prosince 2013 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 16/13) bylo vyhlášeno pod č. 25/2014 Sb. m. s.
Rozhodnutí správní rady ze dne 13. prosince 2013 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě a Poplatkový řád (CA/D 19/13) bylo vyhlášeno pod č. 26/2014 Sb. m. s.
Rozhodnutí správní rady ze dne 16. října 2013 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 17/13) bylo vyhlášeno pod č. 63/2014 Sb. m. s.
Rozhodnutí správní rady ze dne 15. října 2014 pozměňující pravidla 2, 124, 125, 126, 127, 129, 133 a 134 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 6/14) bylo vyhlášeno pod č. 24/2015 Sb. m. s. |
Vyhláška č. 133/2016 Sb. | Vyhláška č. 133/2016 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 82/2012 Sb., o provádění kontrol technického stavu vozidel a jízdních souprav v provozu na pozemních komunikacích (vyhláška o technických silničních kontrolách)
Vyhlášeno 25. 4. 2016, datum účinnosti 25. 4. 2016, částka 50/2016
* Čl. I - Vyhláška č. 82/2012 Sb., o provádění kontrol technického stavu vozidel a jízdních souprav v provozu na pozemních komunikacích (vyhláška o technických silničních kontrolách), se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 25. 4. 2016
133
VYHLÁŠKA
ze dne 20. dubna 2016,
kterou se mění vyhláška č. 82/2012 Sb., o provádění kontrol technického stavu vozidel a jízdních souprav v provozu na pozemních komunikacích (vyhláška o technických silničních kontrolách)
Ministerstvo dopravy stanoví podle § 137 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 101/2013 Sb., zákona č. 233/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 230/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb. a zákona č. 48/2016 Sb., k provedení § 6b odst. 6 zákona o silničním provozu:
Čl. I
Vyhláška č. 82/2012 Sb., o provádění kontrol technického stavu vozidel a jízdních souprav v provozu na pozemních komunikacích (vyhláška o technických silničních kontrolách), se mění takto:
1.
V § 1 se na konci písmene b) slovo „a“ nahrazuje čárkou.
2.
V § 1 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí:
„d)
vymezení nebezpečných závad, které vzhledem ke své povaze nebo rozsahu významně zvyšují ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích nebo nepříznivé působení provozu vozidla nebo jízdní soupravy na životní prostředí, a
e)
vzory dokladů o zadržení osvědčení o registraci vozidla.“.
3.
Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu zní:
㤠4a
Zadržení osvědčení o registraci vozidla
(1)
Nebezpečnou závadou, která vzhledem ke své povaze nebo rozsahu významně zvyšuje ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích nebo nepříznivé působení provozu vozidla nebo jízdní soupravy na životní prostředí, je
a)
absence nebo odstranění podstatné části výfukového systému,
b)
poškození brzdového systému vylučující jeho použití, zejména vyřazení jeho části z provozu, destrukce brzdových kotoučů a obložení,
c)
absence čelního skla nebo jeho poškození na více než 50 % plochy,
d)
zjevné nadměrné úniky provozních kapalin,
e)
koroze nebo praskliny nosných částí zjevně narušující pevnost rámu nebo karoserie,
f)
opotřebení nebo poškození pneumatik odhalující nosné vrstvy,
g)
deformace rámu nebo karoserie dosahující sloupku A, u motocyklů značné deformace základních prvků rámu,
h)
deformace nápravy včetně jejího uložení mající vliv na její pevnost,
i)
zjevná deformace uložení motoru, například utržené úchyty, posunutí motoru,
j)
deformace karoserie zasahující do vnitřního prostoru osádky vozidla,
k)
deformace hlavních částí systému řízení, které zjevně ovlivňují bezpečné ovládání vozidla, například převodky, posilovače, spojovací tyče, hřídele volantu,
l)
zjevné deformace nebo praskliny kol,
m)
zjevný únik výfukových nebo jiných jedovatých plynů do prostoru řidiče nebo prostoru pro přepravu cestujících u vozidla kategorie M2 a M3.
(2)
Vzor dokladu o zadržení osvědčení o registraci vozidla je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(3)
Vzor dokladu o zadržení osvědčení o registraci vozidla, které dosud nebylo odevzdáno, je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce.“.
4.
Za přílohu č. 2 se doplňují přílohy č. 3 a 4, které znějí:
„Příloha č. 3 k vyhlášce č. 82/2012 Sb.
Vzor dokladu o zadržení osvědčení o registraci vozidla
546kB
Příloha č. 4
k vyhlášce č. 82/2012 Sb.
Vzor dokladu o zadržení osvědčení o registraci vozidla, které nebylo dosud odevzdáno
462kB
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Ťok v. r. |
Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 131/2016 Sb. | Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 131/2016 Sb.
Sdělení Ministerstva zdravotnictví, kterým se mění sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 261/2015 Sb., o antigenním složení očkovacích látek pro pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování pro rok 2016
Vyhlášeno 25. 4. 2016, částka 49/2016
131
SDĚLENÍ
Ministerstva zdravotnictví
ze dne 14. dubna 2016,
kterým se mění sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 261/2015 Sb., o antigenním složení očkovacích látek pro pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování pro rok 2016
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 80 odst. 1 písm. e) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů:
Ve sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 261/2015 Sb., o antigenním složení očkovacích látek pro pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování pro rok 2016, se v bodu 1 za písmeno 1m) doplňuje písmeno 1n), které zní:
„1n)
Očkovací látka proti virové hepatitidě B v dětské formuli:
Antigenum tegiminis hepatitidis B 10 mikrogramů v 0,5 ml suspenze“.
Ministr:
v z. MUDr. Valenta, Ph.D., v. r.
hlavní hygienik a náměstek ministra |
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 130/2016 Sb. | Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 130/2016 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o výši průměrné hrubé roční mzdy v České republice za rok 2015 pro účely vydávání modrých karet podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 25. 4. 2016, částka 49/2016
130
SDĚLENÍ
Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 1. dubna 2016
o výši průměrné hrubé roční mzdy v České republice za rok 2015 pro účely vydávání modrých karet podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 182a odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 314/2015 Sb., sděluje, že na základě průměrné hrubé měsíční mzdy v České republice v roce 2015 ve výši 26 467 Kč činí pro období od 1. května 2016 do 30. dubna 2017 průměrná hrubá roční mzda v České republice 317 604 Kč.
Ministryně:
Mgr. Marksová v. r. |
Zákon č. 129/2016 Sb. | Zákon č. 129/2016 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 25. 4. 2016, datum účinnosti 10. 5. 2016, částka 49/2016
* Čl. I - Zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury, ve znění zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb. a zákona č. 250/2
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 10. 5. 2016
129
ZÁKON
ze dne 6. dubna 2016,
kterým se mění zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury, ve znění zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 2 se slova „podřízenou Ministerstvu dopravy“ nahrazují slovy „v působnosti Ministerstva dopravy“.
2.
V § 2 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 2, 11 a 12 zní:
„(1)
Finanční prostředky, s nimiž Fond hospodaří, lze použít na financování nebo předfinancování
a)
výstavby, modernizace, oprav, údržby nebo správy silnic nebo dálnic1),
b)
výstavby nebo modernizace drah, s výjimkou lanových drah, které neslouží k zajišťování dopravní obslužnosti, výstavby nebo modernizace zařízení služeb nebo oprav, údržby nebo provozování celostátních nebo regionálních drah nebo zařízení služeb2),
c)
výstavby, modernizace, oprav, údržby nebo správy dopravně významných vnitrozemských vodních cest3) nebo movitých nebo nemovitých věcí užívaných za účelem provozování přístavu ve Spolkové republice Německo ve městě Hamburk, které jsou ve vlastnictví České republiky nebo které má Česká republika v pronájmu na dobu delší než 10 let,
d)
průzkumných nebo projektových prací anebo studijních nebo expertních činností v oblasti výstavby, modernizace nebo oprav dopravní infrastruktury uvedené v písmenech a) až c),
e)
opatření ke zvýšení bezpečnosti nebo plynulosti dopravy nebo opatření ke zpřístupňování dopravy osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace,
f)
výstavby nebo oprav cyklistických stezek nebo zřizování jízdních pruhů pro cyklisty na místních komunikacích,
g)
zavedení nebo provozování systému elektronického mýtného,
h)
úhrady koncesionářům podle zákona o pozemních komunikacích nebo nákladů souvisejících s uzavřením koncesionářské smlouvy,
i)
nákladů souvisejících s pořízením, zabudováním nebo provozem kontrolních vah na pozemních komunikacích ve vlastnictví státu,
j)
nákladů souvisejících se získáním vlastnických práv nebo se zřízením a trváním věcného břemene k pozemkům, na nichž se nachází dopravní infrastruktura ve vlastnictví státu, nebo pozemkům sloužícím účelům ochrany nebo údržby dopravní infrastruktury ve vlastnictví státu,
k)
nákladů souvisejících se získáním vlastnických práv nebo se zřízením nebo trváním věcných břemen k pozemkům, na nichž se nachází dopravní infrastruktura ve vlastnictví kraje, přešlo-li vlastnictví dopravní infrastruktury na kraj ze státu na základě rozhodnutí ústředního správního úřadu podle zvláštního právního předpisu11), nebo k pozemkům sloužícím účelům ochrany nebo údržby takové dopravní infrastruktury,
l)
výstavby, modernizace nebo oprav multimodálních překladišť nebo jejich napojení na dálnice, silnice, celostátní nebo regionální dráhy nebo dopravně významné vnitrozemské vodní cesty,
m)
výstavby, modernizace, nebo oprav místních komunikací nebo veřejně přístupných účelových komunikací v místech, kde stavební objekty těchto místních komunikací nebo veřejně přístupných účelových komunikací kříží dálnice, silnice, celostátní nebo regionální dráhy nebo dopravně významné vnitrozemské vodní cesty, nebo oprav staveb vodních děl, jimiž bylo v souvislosti s výstavbou, modernizací nebo opravou dálnice, silnice nebo celostátní nebo regionální dráhy upraveno, změněno nebo zřízeno koryto vodního toku,
n)
nákladů souvisejících s nabytím strojů nebo zařízení nezbytných pro výstavbu, modernizaci, opravy nebo údržbu dálnic, silnic, celostátních nebo regionálních drah nebo dopravně významných vodních cest do vlastnictví státu nebo s opravami nebo provozem takových strojů nebo zařízení, jsou-li ve vlastnictví státu, nebo
o)
nákladů souvisejících s vybavením drážních vozidel palubními součástmi systému řízení a zabezpečení železniční dopravy podle rozhodnutí Evropské komise o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystémů pro řízení a zabezpečení transevropského železničního systému12),
p)
nákladů souvisejících s vybavením letišť technickými nebo obdobnými prostředky sloužícími k ochraně civilního letectví před protiprávními činy.
2)
§ 2 odst. 9 a § 3 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.
11)
Zákon č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů, ve znění pozdějších předpisů.
12)
Rozhodnutí Komise č. 2012/88/EU ze dne 25. ledna 2012 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystémů pro řízení a zabezpečení transevropského železničního systému, ve znění rozhodnutí Komise 2012/696/EU a rozhodnutí Komise (EU) 2015/14.“.
3.
V § 2 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Finanční prostředky, s nimiž Fond hospodaří, lze dále použít
a)
na úhradu splátek Fondem přijatých úvěrů nebo úroků z těchto úvěrů nebo dalších výdajů s tím spojených, nebo
b)
na úhradu nákladů na činnost Fondu.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
4.
V § 2 odst. 3 se slovo „Peněžní“ nahrazuje slovem „Finanční“ a slova „a dalším“ se nahrazují slovem „dalším“.
5.
V § 2 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „a, jde-li o účel podle odstavce 1 písm. o), provozovatelům drážní dopravy provozujícím drážní vozidla, která mají být vybavena palubními součástmi systému řízení a zabezpečení železniční dopravy, a jde-li o účel podle odstavce 1 písm. p), provozovatelům letišť“.
6.
V § 2 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Na poskytnutí prostředků z Fondu není právní nárok.“.
7.
V § 2 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Subjektům uvedeným v odstavci 3 může Fond v odůvodněných případech poskytnout finanční prostředky, s nimiž hospodaří, na financování v rozsahu uvedeném v odstavci 1 také prostřednictvím účelově vázaného úvěru.“.
8.
V § 3 odstavec 1 zní:
„(1)
Fond zajišťuje efektivní využití poskytovaných prostředků podle schváleného rozpočtu. Fond poskytuje příjemcům finanční prostředky z Fondu na základě smlouvy, která obsahuje alespoň
a)
určení výše poskytovaných finančních prostředků,
b)
specifikaci účelu, pro který se finanční prostředky poskytují, a
c)
podmínky, za kterých se finanční prostředky poskytují.“.
Poznámka pod čarou č. 4 se zrušuje.
9.
V § 3 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které znějí:
„(2)
Pro financování víceletých akcí spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie se uzavírá smlouva na celou dobu realizace akce.
(3)
Je-li předmětem smlouvy financování provozování, oprav nebo údržby celostátních nebo regionálních drah, uzavírá se smlouva s příjemcem finančních prostředků z Fondu na dobu 5 let. Smlouva obsahuje alespoň
a)
vymezení celostátní nebo regionální dráhy a vymezení činností, které jsou předmětem financování, a jejich rozsahu,
b)
způsob vymezení výše a struktury poskytovaných finančních prostředků a způsob poskytování finančních prostředků příjemci po dobu platnosti smlouvy,
c)
vymezení cílů, které mají být dosaženy poskytnutím finančních prostředků, a kritérií pro hodnocení jejich dosažení,
d)
vymezení možných průtahů, zpoždění nebo jiných nedostatků při údržbě dráhy, které mohou mít vliv na provoz dráhy a strukturu poskytovaných finančních prostředků,
e)
ujednání podporující snižování nákladů příjemce při výkonu financovaných činností a snižování ceny za užití dráhy,
f)
vymezení údajů, které příjemce Fondu poskytuje, způsobu a četnosti jejich poskytování,
g)
úpravu postupu při mimořádných situacích týkajících se financovaných činností,
h)
úpravu postupu při neplnění povinností některou ze smluvních stran, včetně nápravných opatření,
i)
ujednání o výpovědi smlouvy, včetně důvodů výpovědi a výpovědní lhůty, a
j)
dobu platnosti.
(4)
Návrh smlouvy podle odstavce 3 zveřejní Fond způsobem umožňujícím dálkový přístup. Každý může k návrhu smlouvy uplatnit odůvodněné připomínky. Za tím účelem Fond stanoví přiměřenou lhůtu, kterou oznámí spolu se zpřístupněním návrhu. Uzavřenou smlouvu zveřejní Fond způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30 dnů ode dne jejího uzavření.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 5 a 6.
10.
V § 3 odst. 5 se slova „smluv uzavřených podle odstavce 1“ nahrazují slovy „uzavřených smluv“.
11.
V § 3 odst. 5 se za větu druhou vkládá věta „V rozsahu, v jakém došlo k vrácení finančních prostředků, pozastavení jejich čerpání nebo k uskutečnění dalších nezbytných opatření, platí, že nedošlo k porušení rozpočtové kázně.“.
12.
V § 3 odst. 6 se slova „a spojů“ zrušují.
13.
V § 4 odst. 1 písm. i) se slova „prostřednictvím příslušných Evropských fondů“ nahrazují slovy „z rozpočtu Evropské unie“.
14.
V § 4 odst. 1 se na konci písmene l) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které zní:
„m)
splátky z úvěrů poskytnutých Fondem včetně příslušenství.“.
15.
V § 5 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „31. srpna“ nahrazují slovy „30. září“.
16.
V § 5 odst. 1 písm. d) se za slovo „úroků“ vkládá slovo „Fondem“.
17.
V § 5 odst. 2 se za slovo „financování“ vkládají slova „národního podílu“.
18.
V § 5 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Finanční prostředky Fondu jsou vedeny na účtech u České národní banky. Fond může zřizovat u jiných bank účty, ze kterých lze uskutečňovat výdaje související s pracovní cestou prostřednictvím platebních karet. Prostřednictvím platebních karet lze z těchto účtů uskutečňovat další výdaje na činnost fondu, jejichž úhradu není možné provést jiným způsobem.
(4)
V průběhu rozpočtového roku mohou být prováděny změny ve schváleném rozpočtu Fondu
a)
výborem Fondu v rámci limitu a podle podmínek stanovených Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky při schvalování rozpočtu, nebo
b)
nad rámec limitu podle písmene a) hospodářským výborem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.“.
19.
V § 5a se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
20.
V § 5a odst. 3 se slova „odstavce 1“ nahrazují slovy „§ 5 odst. 1“.
21.
V § 5b odst. 1 se slovo „tří“ nahrazuje slovem „šesti“.
22.
V § 5b odst. 2 se slova „podle § 2 písm. a) až k)“ nahrazují slovy „podle § 2 odst. 1 a 2“ a slovo „investičních“ se zrušuje.
23.
V § 5b odst. 3 se slova „odstavce 1“ nahrazují slovy „§ 5 odst. 1“.
24.
V § 5b se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Příjemce finančních prostředků je povinen provést s Fondem finanční vypořádání finančních prostředků poskytnutých Fondem a užitých příjemcem v běžném rozpočtovém roce podle stavu k 31. prosinci běžného rozpočtového roku ve lhůtách a způsobem stanovených Fondem, s výjimkou finančního vypořádání prostředků poskytnutých na víceleté akce spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, u kterých se finanční vypořádání poskytnutých prostředků provede podle stavu k 31. prosinci rozpočtového roku, v němž bylo financování akce ukončeno.“.
25.
V § 5c se za slova „do doby schválení rozpočtu“ vkládá slovo „Fondu“ a slova „objemem příjmů a výdajů Fondu schváleným pro předchozí rozpočtový rok“ se nahrazují slovy „ukazateli rozpočtového provizoria stanovenými ministerstvem podle předpokládaných příjmů Fondu v tomto období“.
26.
Na konci § 5c se doplňuje věta „V souladu se stanovenými ukazateli používá Fond prostředky na účely podle § 2 odst. 1 a 2 pouze do výše svých příjmů v tomto období a převedeného zůstatku příjmů z předchozího roku.“.
27.
V § 7 odst. 4 se slova „podle § 2 písm. i)“ zrušují.
28.
V § 8 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a změny schváleného rozpočtu Fondu podle § 5 odst. 4 písm. a)“.
29.
V § 8 odst. 2 písmena f) až h) znějí:
„f)
pravidla pro financování z Fondu,
g)
roční plán kontrolních akcí a
h)
vyhodnocení kontrolních akcí,“.
30.
V § 8 odst. 2 písmeno i) zní:
„i)
úvěry poskytované Fondem a podmínky pro poskytnutí úvěrů.“.
31.
V § 8 odst. 3 se slova „ministerstvo ve Věstníku dopravy“ nahrazují slovy „Fond způsobem umožňujícím dálkový přístup“.
32.
V § 9 odst. 1 na konci druhé věty se doplňují slova „a projednává návrh výroční zprávy a roční účetní závěrku Fondu před jejich předložením vládě“.
33.
V § 9 odst. 2 se věta poslední zrušuje.
34.
V § 9 odst. 5 se slova „podle § 2 odst. 1 písm. k)“ zrušují.
35.
V § 10 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
rozhoduje o struktuře výdajů na činnost Fondu.“.
36.
V § 11 odst. 1 se za slova „s pracovním“ vkládají slova „nebo služebním“.
37.
V § 11 odst. 1 se za slovo „byly“ vkládají slova „nebo mají být“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 128/2016 Sb. | Zákon č. 128/2016 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 25. 4. 2016, datum účinnosti 10. 5. 2016, částka 49/2016
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 10. 5. 2016
128
ZÁKON
ze dne 6. dubna 2016,
kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o rozpočtových pravidlech
Čl. I
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 26/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 109/2009 Sb., zákona č. 154/2009 Sb., zákona č. 214/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 417/2009 Sb., zákona č. 421/2009 Sb., zákona č. 139/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 456/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 465/2011 Sb., zákona č. 171/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 25/2015 Sb., zákona č. 320/2015 Sb. a zákona č. 357/2015 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 1 se za slovo „pokud“ vkládají slova „tento nebo“.
2.
V § 3 písm. h) se na konci textu bodu 3 doplňují slova „nebo v bankách v zahraničí“.
3.
V § 3 písm. h) bodě 10 se slova „určených k příjmu dotací ze státního rozpočtu, státních fondů a Národního fondu“ zrušují.
4.
V § 3 písm. h) body 11 až 14 znějí:
„11.
účtech územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí určených k příjmu prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu, státních fondů, Národního fondu a dalších prostředků, které si na ně územní samosprávné celky nebo dobrovolné svazky obcí převedou nebo je na ně přijmou; tyto účty územních samosprávných celků jsou určeny též k příjmu výnosů daní nebo podílu na nich, převáděných těmto příjemcům podle zákona upravujícího rozpočtové určení daní, pokud územní samosprávný celek tuto možnost nevyloučí písemným oznámením ministerstvu a správci daně,
12.
účtech Regionálních rad regionů soudržnosti určených k příjmu prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu a Národního fondu a dalších prostředků, které si na ně Regionální rady regionů soudržnosti převedou nebo je na ně přijmou,
13.
účtech veřejných výzkumných institucí určených k příjmu prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu a Národního fondu a dalších prostředků, které si na ně veřejné výzkumné instituce převedou nebo je na ně přijmou,
14.
účtech veřejných vysokých škol určených k příjmu prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu, státních fondů a Národního fondu a dalších prostředků, které si na ně veřejné vysoké školy převedou nebo je na ně přijmou,“.
5.
V § 3 písm. h) se za bod 14 vkládá nový bod 15, který včetně poznámek pod čarou č. 47 a 51 zní:
„15.
účtech Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, včetně zvláštního účtu veřejného zdravotního pojištění47), účtech resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťoven a svazů zdravotních pojišťoven; to se netýká účtů vytvořených pro příjmy a výdaje ze zdaňovaných činností51),
47)
§ 20 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.
51)
Například § 6 odst. 2 písm. e) vyhlášky č. 418/2003 Sb., kterou se stanoví podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zdravotních pojišťoven krytých ze zdrojů základního fondu včetně postupu propočtu tohoto limitu, ve znění vyhlášky č. 656/2004 Sb., vyhlášky č. 519/2005 Sb., vyhlášky č. 356/2007 Sb., vyhlášky č. 127/2010 Sb., vyhlášky č. 302/2012 Sb. a vyhlášky č. 280/2014 Sb.“.
Dosavadní bod 15 se označuje jako bod 16.
6.
V § 6 odst. 1 písm. i) se slova „a majetku České republiky, se kterým je příslušné hospodařit Ministerstvo obrany [§ 48 odst. 2 písm. d)]“ zrušují.
7.
V § 7 odst. 1 písm. x) se slova „, na financování hlavních činností vymezených jeho zakladatelem“ zrušují.
8.
V § 7 odst. 1 se na konci textu tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se nové písmeno z), které včetně poznámek pod čarou č. 48, 49 a 50 zní:
„z)
výdaj podle přímo použitelných předpisů Evropské unie do finančního nástroje48) nebo fondu fondů49) v souladu s uzavřenou dohodou o financování50).
48)
Čl. 2 písm. p) nařízení (EU, EURATOM) č. 966/2012 Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, EURATOM) č. 1605/2002, v platném znění.
49)
Čl. 2 odst. 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, v platném znění.
50)
Čl. 38 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013, v platném znění.“.
9.
V § 14 se na konci odstavce 10 doplňuje věta „Věta první se nevztahuje na dotaci, která byla příjemci poskytnuta ve výši výdajů, případně nákladů, které příjemce uhradil z vlastních zdrojů před jejím poskytnutím.“.
10.
V § 14d se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „a příspěvkových organizací“.
11.
V § 14e odst. 1 větě první se za slova „domnívá-li se“ vkládá slovo „důvodně“.
12.
V § 14f odst. 1 a 3 se za slovo „zjištění“ vkládá slovo „důvodně“.
13.
V § 26 odst. 1 písm. a) se za slovo „§ 23“ vkládají slova „odst. 1“.
14.
V § 26 odst. 1 písm. h) se za slovo „podle“ vkládají slova „§ 3 písm. o) bod 4 a“.
15.
V § 33 odstavec 6 zní:
„(6)
Majitelé účtů podle § 3 písm. h) jsou povinni poskytovat ministerstvu informace pro průběžné sledování vývoje peněžních prostředků na těchto účtech a pro kontrolu jejich použití, a dále jsou povinni udělit České národní bance souhlas s poskytováním informací o stavu a pohybech peněžních prostředků na těchto účtech ministerstvu.“.
16.
V § 33 odst. 7 se slova „1 až 9“ nahrazují slovy „1 až 10 a 15“.
17.
V § 33 odst. 8 větě první se slova „10 až 15“ nahrazují slovy „11 až 14 a 16“, ve větě druhé se slova „1 až 9“ nahrazují slovy „1 až 10 a 15“ a věta čtvrtá se zrušuje.
18.
V § 33 odst. 9 se slova „10 až 15“ nahrazují slovy „11 až 14 a 16“.
19.
V § 33 se doplňuje odstavec 11, který zní:
„(11)
Majitelé účtů podle § 3 písm. h) bodů 11 až 14 a 16 se mohou za účelem zvýšení efektivity řízení likvidity státní pokladny s ministerstvem dohodnout, že peněžní prostředky ponechají uloženy na účtu podřízeném státní pokladně v dohodnuté výši a na předem stanovenou dobu. Součástí této dohody je též sjednání výše peněžního plnění nahrazujícího úrok poskytovaného majitelům účtů ministerstvem podle odstavce 9.“.
20.
V § 34 odstavec 6 zní:
„(6)
Ministerstvo je oprávněno stanovovat majitelům účtů podle § 3 písm. h) termíny a rozsah režimu realizace plateb a povolovat jeho výjimky pro provádění platebních operací na účtech podle § 3 písm. h); ustanovení § 33 odst. 8 věty první ani ustanovení zvláštních právních předpisů tím nejsou dotčena.“.
21.
V § 34 odst. 8 větě první a třetí se slova „a pobočkách zahraničních bank“ nahrazují slovy „nebo v bankách v zahraničí“.
22.
V § 35 odst. 5 větě první se slova „státním fondům“ nahrazují slovy „majitelům účtů podle § 3 písm. h), s výjimkou organizačních složek státu a příspěvkových organizací, které nejsou zdravotnickými zařízeními,“.
23.
V § 35 odst. 6 se za slova „odstavce 5“ doplňují slova „a podle § 35a odst. 4“.
24.
Za § 35 se vkládá nový § 35a, který zní:
㤠35a
(1)
Ministerstvo je oprávněno přijmout na základě rozhodnutí vlády za Českou republiku úvěr od Evropské investiční banky, Rozvojové banky Rady Evropy nebo jiné mezinárodní finanční instituce na financování konkrétních programů nebo projektů.
(2)
Smlouvu o úvěru podle odstavce 1 sjednává a uzavírá za Českou republiku ministr financí. K výkonu práv a povinností České republiky ze smlouvy o úvěru a k hospodaření s peněžními prostředky z přijatého úvěru je příslušné ministerstvo.
(3)
Prostředky získané úvěrem lze použít v roce přijetí na úhradu výdajů, které byly ve státním rozpočtu rozpočtovány. V letech následujících po roce přijetí úvěru budou výdaje hrazené z prostředků získaných úvěrem rozpočtovány.
(4)
Rozhodne-li tak vláda, je ministerstvo oprávněno prostředky získané úvěrem použít v souladu s § 35 odst. 6 na poskytování zápůjček a úvěrů státním fondům a případně i dalším osobám, a to na financování konkrétních programů nebo projektů.“.
25.
V § 45 odst. 10 větě druhé se za slovem „příjmem“ čárka zrušuje.
26.
Poznámka pod čarou č. 44 se včetně odkazu na ni zrušuje.
27.
V § 48 odst. 4 písm. d) se slova „zvláštním zákonem46)“ nahrazují slovy „zákonem upravujícím pojištění odpovědnosti z provozu vozidla46)“.
Poznámka pod čarou č. 46 zní:
„46)
§ 23a odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění zákona č. 160/2013 Sb.“.
28.
V § 53 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:
„(7)
Příspěvkové organizace mající zastoupení v zahraničí si mohou po předchozím souhlasu zřizovatele zřídit účet u banky v zahraničí k soustředění výnosů a k zajištění úhrady nákladů.
(8)
Příspěvkové organizace mohou po předchozím souhlasu ministerstva zřizovat u bank účty, ze kterých lze uskutečňovat platby související s pracovní cestou prostřednictvím platebních karet při pracovních cestách. Prostřednictvím platebních karet lze z těchto účtů uskutečňovat další platby, jejichž úhradu není možné provést jiným způsobem.“.
29.
V § 54 odst. 1 písm. e) a f) se slovo „provozních“ zrušuje.
30.
V § 55 se na konci textu odstavce 5 doplňuje věta „Ustanovení odstavců 2 a 3 se dále nevztahují na příspěvkové organizace, u nichž byl zhoršený hospodářský výsledek způsoben bezúplatným převodem majetku z důvodu plnění povinností podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi52).“.
Poznámka pod čarou č. 52 zní:
„52)
Zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), ve znění zákona č. 177/2013 Sb.“.
31.
V § 57 se odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 28a zrušuje.
32.
Na konci § 75 se doplňuje věta „Ustanovení § 14 odst. 10 věty druhé není větou první dotčeno.“.
33.
V § 77 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Pro změnu podmínek, za kterých byly do 31. prosince 2000 poskytnuty dotace rozhodnutím poskytovatele, se použije § 14 odst. 13 obdobně.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Příspěvkové organizace a státní organizace Správa železniční dopravní cesty, které mají vedeny účty u bank nebo ostatních poskytovatelů platebních služeb, zřídí nejpozději do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona místo nich nové účty u České národní banky, převedou na ně peněžní prostředky z dosavadních účtů u bank nebo ostatních poskytovatelů platebních služeb a dosavadní účty vedené u bank nebo ostatních poskytovatelů platebních služeb zruší. Do doby převedení peněžních prostředků do České národní banky jsou tyto subjekty povinny informovat Ministerstvo financí do desátého dne každého měsíce o počtu účtů vedených v bankách nebo u ostatních poskytovatelů platebních služeb k poslednímu dni přecházejícího měsíce a o průměrné výši prostředků na nich za předcházející měsíc.
2.
Všeobecná zdravotní pojišťovna, resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny a svazy zdravotních pojišťoven, které mají vedeny účty u bank nebo ostatních poskytovatelů platebních služeb, zřídí nejpozději do 9 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona místo nich nové účty u České národní banky, převedou na ně peněžní prostředky z dosavadních účtů u bank nebo ostatních poskytovatelů platebních služeb a dosavadní účty vedené u bank nebo ostatních poskytovatelů platebních služeb zruší. Vybrané dosavadní účty vedené u bank nebo ostatních poskytovatelů platebních služeb se nezruší. Tyto účty mohou být po převedení peněžních prostředků podle věty první používány pouze ze zvláštních důvodů pro příjem peněžních prostředků a peněžní prostředky na ně přijímané musejí být neprodleně převáděny na účty u České národní banky. Účty podle věty druhé musejí být zrušeny nejpozději do 24 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona. Do doby zrušení účtů vedených v bankách nebo u ostatních poskytovatelů platebních služeb jsou subjekty uvedené ve větě první povinny informovat Ministerstvo financí do desátého dne každého měsíce o počtu těchto účtů k poslednímu dni předcházejícího měsíce a o průměrné výši prostředků na nich za předcházející měsíc.
3.
Peněžní prostředky na účtech u bank nebo ostatních poskytovatelů platebních služeb, které nebylo možné zrušit vzhledem k tomu, že peněžní prostředky nebylo možné převést do České národní banky do 9 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona, převedou příspěvkové organizace, státní organizace Správa železniční dopravní cesty, Všeobecná zdravotní pojišťovna, resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny a svazy zdravotních pojišťoven do České národní banky neprodleně po odpadnutí důvodu, pro který nebylo možné je převést dříve. Do doby převedení peněžních prostředků do České národní banky jsou subjekty uvedené ve větě první povinny informovat Ministerstvo financí do desátého dne každého měsíce o počtu účtů vedených v bankách nebo u ostatních poskytovatelů platebních služeb k poslednímu dni předcházejícího měsíce a o průměrné výši prostředků na nich za předcházející měsíc. Po uplynutí 9 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona lze účty podle věty první vést pouze se souhlasem Ministerstva financí.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky
Čl. III
Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 592/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 69/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 420/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 17/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 256/2014 Sb. a zákona č. 200/2015 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c).
2.
V § 7 odst. 1 písm. b) se věta třetí zrušuje.
3.
V § 7 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 5 a 6.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách
Čl. IV
Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 420/2003 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 351/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 256/2014 Sb. a zákona č. 200/2015 Sb., se mění takto:
1.
V § 12 odst. 2 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b).
2.
V § 18 odst. 1 se věta třetí zrušuje.
3.
V § 19 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 26 zní:
„(1)
Z finančních prostředků základního fondu zaměstnanecké pojišťovny může zaměstnanecká pojišťovna použít prostředky odpovídající až 1 promile z pojistného na veřejné zdravotní pojištění po přerozdělení provedeném podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění26) za bezprostředně předcházející kalendářní rok jako zdroj fondu prevence v případě splnění podmínek naplnění rezervního fondu a vyrovnaného hospodaření. Za splnění těchto podmínek může zaměstnanecká pojišťovna převést jako zdroj fondu prevence také finanční prostředky z provozního fondu a příjmy plynoucí z pokut, přirážek k pojistnému a penále účtovaných touto pojišťovnou v oblasti veřejného zdravotního pojištění.
26)
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.“.
4.
V § 19 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu
V § 6a zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 179/2014 Sb., se na konci odstavce 4 doplňují věty „Nevyčerpané finanční zdroje na bankovních účtech podle odstavce 1 písm. a), b) podléhají finančnímu vypořádání za rok, v němž dojde k vyplacení celkového objemu oprávněných nároků žadatelů u příslušného opatření. Nevyčerpané finanční zdroje na bankovních účtech podle odstavce 1 písm. j) vrací Fond na účet určený Ministerstvem zemědělství.“.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 127/2016 Sb. | Zákon č. 127/2016 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 25. 4. 2016, datum účinnosti 10. 5. 2016, částka 49/2016
* Čl. I - V § 6 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se za slovo „prohlásit“ vkládají slova „opatřením obecné povahy“.
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 10. 5. 2016
127
ZÁKON
ze dne 6. dubna 2016,
kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
V § 6 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se za slovo „prohlásit“ vkládají slova „opatřením obecné povahy“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Při změnách památkových zón, které byly stanoveny právními předpisy podle dosavadních právních předpisů, se postupuje podle § 6 zákona č. 20/1987 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 126/2016 Sb. | Zákon č. 126/2016 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 25. 4. 2016, datum účinnosti 1. 5. 2016, částka 49/2016
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o uznávání odborné kvalifikace
* ČÁST DRUHÁ - Změna živnostenského zákona
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna veterinárního zákona
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o nelékařských zdravotnických povoláních
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o správních poplatcích
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o volném pohybu služeb
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o zdravotních službách
* ČÁST DESÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 9. 2016
126
ZÁKON
ze dne 6. dubna 2016,
kterým se mění zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o uznávání odborné kvalifikace
Čl. I
Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění zákona č. 96/2004 Sb., zákona č. 588/2004 Sb., zákona č. 21/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 52/2012 Sb. a zákona č. 101/2014 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Tento zákon rovněž stanoví pravidla pro částečný přístup k regulovaným činnostem a uznávání odborného výcviku vykonaného v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci.“.
2.
V § 1 se odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 2i zrušuje.
3.
V § 2 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „; stanovené podmínky musí být přiměřené a nezbytné pro ochranu zájmů chráněných jinými právními předpisy.“.
4.
V § 3 odst. 1 se za písmeno h) vkládají nová písmena i) a j), která znějí:
„i)
domovským členským státem členský stát, ve kterém uchazeč získal odbornou kvalifikaci pro výkon předmětné činnosti, nebo členský stát, ve kterém uchazeč předmětnou činnost vykonává nebo vykonával. Pro účely posuzování jiné způsobilosti se domovským členským státem rozumí členský stát, v němž předmětnou činnost uchazeč naposledy vykonával nebo jehož je uchazeč státním příslušníkem,
j)
hostitelským členským státem členský stát, kde se uchazeč hodlá trvale usadit za účelem výkonu předmětné činnosti, nebo členský stát, v němž uchazeč hodlá pouze dočasně nebo příležitostně poskytovat služby,“.
Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno k).
5.
V § 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) až r), která znějí:
„l)
odbornou praxí skutečný a právními předpisy dovolený výkon předmětné činnosti v členském státě, a to výkon předmětné činnosti konaný v pracovněprávním vztahu po stanovenou týdenní pracovní dobu nebo s tím souměřitelný výkon předmětné činnosti konaný v pracovněprávním vztahu po kratší pracovní dobu nebo konaný na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti nebo s tím souměřitelný výkon předmětné činnosti konaný osobou samostatně výdělečně činnou,
m)
odborným výcvikem doba odborné praxe vykonané pod dohledem, pokud to představuje podmínku přístupu k předmětné činnosti, přičemž tuto praxi je možné absolvovat v průběhu nebo po skončení vzdělávání završeného získáním diplomu nebo vysvědčení,
n)
evropským profesním průkazem elektronický doklad, který buď potvrzuje, že uchazeč splnil všechny nutné podmínky pro dočasný nebo příležitostný výkon předmětné činnosti nebo dokládá uznání odborné kvalifikace pro účely usazení,
o)
celoživotním vzděláváním veškeré všeobecné vzdělávání, odborné vzdělávání a příprava, neformální vzdělávání a informální učení vedoucí ke zlepšení znalostí, dovedností a schopností, včetně profesní etiky,
p)
evropským systémem přenosu a shromažďování kreditů nebo kredity ECTS kreditní systém ve vysokoškolském vzdělávání používaný v evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání,
q)
systémem IMI systém pro výměnu informací o vnitřním trhu určený ke správní spolupráci mezi příslušnými orgány členských států navzájem a příslušnými orgány členských států a Komisí,
r)
částečným přístupem možnost uznávacího orgánu uznat v konkrétních případech kvalifikaci pouze pro oddělitelnou samostatnou část regulované činnosti.“.
6.
V § 4 se na konci textu odstavců 1 a 2 doplňují slova „, který může být rovněž vyjádřen odpovídajícím počtem kreditů ECTS“.
7.
V § 4 odst. 3 písmeno b) zní:
„b)
regulované vzdělávání nebo v případě regulované činnosti vzdělávání a přípravu se zvláštní strukturou, s kompetencemi, které jsou širší než u úrovně podle odstavce 4 a ekvivalentní kompetencím u vzdělávání a přípravy podle písmene a), poskytuje-li srovnatelnou odbornou úroveň a připravuje-li na srovnatelnou úroveň povinností a funkcí, je-li dále tento doklad doprovázen potvrzením příslušného orgánu členského státu původu.“.
Poznámka pod čarou č. 2m se zrušuje.
8.
V § 4 odstavec 4 zní:
„(4)
Dokladem o dosažené kvalifikaci druhého stupně se pro účely tohoto zákona rozumí doklad o dosažené kvalifikaci vydaný příslušným orgánem nebo institucí členského státu původu, který prokazuje, že jeho držitel
a)
po úspěšném ukončení středního vzdělávání absolvoval další vzdělávání a přípravu, která není součástí vzdělávání a přípravy vedoucí k vydání dokladu o dosažené kvalifikaci třetího až pátého stupně, ve vzdělávací instituci nebo v zaměstnání a případně zkušební praxi nebo praxi pod dohledem vyžadovanou jako doplněk tohoto vzdělávání a přípravy, nebo
b)
úspěšně absolvoval odborné střední vzdělávání a případně další zkušební praxi nebo praxi pod dohledem vyžadovanou jako doplněk odborného vzdělávání ve střední škole nebo v konzervatoři.“.
9.
V § 4 odst. 5 písm. c) se za slovo „nebo“ vkládá slovo „všeobecné“.
10.
V § 4 odst. 7 úvodní části ustanovení se za slovo „doklad“ vkládají slova „nebo soubor dokladů“.
11.
Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně nadpisu zní:
㤠7a
Uznávání odborného výcviku
(1)
Pokud je přístup k regulované činnosti v České republice podmíněn dokončením odborného výcviku, uznávací orgán při posuzování žádosti o povolení výkonu této regulované činnosti uzná odborný výcvik absolvovaný v jiném členském státě, a popřípadě zohlední odborný výcvik absolvovaný ve třetí zemi, jestliže jsou v souladu s pravidly podle odstavce 2. Uznávací orgán může prováděcím právním předpisem nebo stavovským předpisem stanovit přiměřené omezení rozsahu části odborného výcviku, jež může být prováděna v zahraničí a bude uznána v České republice.
(2)
Uznání odborného výcviku nenahrazuje požadavky na absolvování zkoušky, kterou je podmíněn přístup k dané činnosti.
(3)
Uznávací orgán stanoví prováděcím právním předpisem nebo stavovským předpisem pravidla uznávání odborných výcviků absolvovaných v jiném členském státě nebo ve třetí zemi.“.
12.
V § 8 odst. 1 písm. a) se slova „a který je nejméně stejného stupně nebo o jeden stupeň nižší než doklad o dosažené kvalifikaci vyžadovaný v České republice“ zrušují.
13.
V § 8 odst. 1 písm. b) se slova „2 let“ nahrazují slovy „1 roku“ a slova „, a který je nejméně stejného stupně nebo o jeden stupeň nižší než doklad o dosažené kvalifikaci vyžadovaný v České republice“ se zrušují.
14.
V § 8 odst. 1 písm. c) se slova „nejméně druhého stupně“ a slova „, je-li tento doklad nejméně stejného stupně nebo o jeden stupeň nižší než doklad o dosažené kvalifikaci vyžadovaný v České republice“ zrušují.
15.
V § 8 odstavec 2 zní:
„(2)
Odchylně od odstavce 1 a § 10 může uznávací orgán odmítnout přístup k regulovanému povolání a jeho výkon držiteli dokladu o dosažené kvalifikaci prvního stupně podle § 4 odst. 5, když je v České republice vyžadován k výkonu tohoto povolání doklad o dosažené kvalifikaci pátého stupně podle § 4 odst. 1.“.
16.
§ 9 se včetně nadpisu zrušuje.
17.
V § 10 odst. 1 se slova „2 až 4“ nahrazují slovy „4 až 6“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „, není-li dále stanoveno jinak“.
18.
V § 10 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Po osobě, která získala odbornou kvalifikaci prvního stupně podle § 4 odst. 5 a žádá o uznání své odborné kvalifikace, pokud je v České republice požadovaná kvalifikace čtvrtého stupně podle § 4 odst. 2, může uznávací orgán požadovat splnění kompenzačního opatření ve formě adaptačního období nebo rozdílové zkoušky, případně adaptačního období a rozdílové zkoušky.
(3)
Po osobě, která získala kvalifikaci druhého stupně podle § 4 odst. 4 a žádá o uznání své odborné kvalifikace, pokud je v České republice požadovaná kvalifikace pátého stupně podle § 4 odst. 1, může uznávací orgán požadovat splnění kompenzačního opatření ve formě adaptačního období nebo rozdílové zkoušky.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 4 až 6.
19.
V § 10 odst. 4 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b).
20.
V § 10 odst. 4 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, pokud nebude využita možnost částečného přístupu k výkonu regulované činnosti podle § 24h“.
21.
V § 10 odst. 5 úvodní části ustanovení se slova „1 a 2“ nahrazují slovy „1 až 4“.
22.
V § 10 odst. 5 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).
23.
V § 10 odstavec 6 zní:
„(6)
Uznávací orgán splnění kompenzačního opatření nepožaduje a uzná odbornou kvalifikaci uchazeče, pokud je podstatný rozdíl v obsahu vzdělávání a přípravy vyrovnán znalostmi, dovednostmi a schopnostmi, které uchazeč nabyl během výkonu předmětné činnosti nebo celoživotního vzdělávání v jakémkoli členském státě nebo třetí zemi a které byly za účelem uznání jeho odborné kvalifikace potvrzeny příslušným orgánem členského státu původu.“.
Poznámka pod čarou č. 4a se zrušuje.
24.
V § 11 odst. 1 se za slova „odstavci 2“ vkládají slova „a v § 10 odstavcích 2 a 3“.
25.
V § 14 odst. 1 se za slova „rozumí zkouška“ vkládají slova „odborných znalostí, dovedností a schopností uchazeče“.
26.
V § 14 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Uznávací orgán zajistí, aby měl uchazeč možnost absolvovat rozdílovou zkoušku do 6 měsíců od vydání rozhodnutí podle odstavce 3.“.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.
27.
V § 14 odst. 5 se za slovo „jazyce“ vkládají slova „a její obsah zohledňuje skutečnost, že uchazeč je osobou kvalifikovanou k výkonu povolání v domovském členském státě nebo v členském státě původu“ a slova „rozdílové zkoušky, nejvýše však 5 000 Kč, hradí uchazeč“ se nahrazují slovy „rozdílové zkoušky hradí uchazeč a nesmí přesáhnout výši 6 500 Kč“.
28.
Za § 18 se vkládají nové § 19 a 19a, které včetně nadpisů znějí:
㤠19
Uznávání na základě společného rámce odborné přípravy
(1)
Stanoví-li to přímo použitelný předpis Evropské unie, nebo rozhodne-li tak Komise, přiznává uznávací orgán dokladu o odborné kvalifikaci získanému prokázáním splnění společného rámce odborné přípravy stejné účinky jako dokladům o odborné kvalifikaci vydávaným pro příslušnou činnost v České republice.
(2)
Odstavec 1 se nepoužije, pokud
a)
v České republice není vzdělávací zařízení, které by poskytovalo vzdělávání ve společném rámci odborné přípravy,
b)
používání společného rámce odborné přípravy by mohlo mít nepříznivý dopad na vzdělávací soustavu v České republice, nebo
c)
mezi společným rámcem odborné přípravy a vzděláváním v České republice jsou podstatné rozdíly a při postupu podle odstavce 1 by mohl uchazeč výkonem předmětné činnosti vážně ohrozit veřejný pořádek, veřejnou bezpečnost, zdraví a bezpečnost příjemců služeb nebo životní prostředí.
(3)
Výjimky podle odstavce 2 stanoví pro regulované činnosti v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie nebo rozhodnutí Komise ministerstvo vyhláškou. Uplatnění výjimky podle věty první oznámí centrum pro uznávání odborných kvalifikací spolu s odůvodněním Komisi do 6 měsíců od přijetí přímo použitelného předpisu, nebo od rozhodnutí Komise.
§ 19a
Uznávání na základě společné závěrečné zkoušky z odborné přípravy
(1)
Stanoví-li to přímo použitelný předpis, nebo rozhodne-li tak Komise, opravňuje úspěšné vykonání společné závěrečné zkoušky z odborné přípravy v jiném členském státě osobu, která zkoušku absolvovala, k výkonu příslušné činnosti v České republice za podmínek, které platí pro osoby splňující odbornou způsobilost pro výkon dané činnosti v České republice.
(2)
Odstavec 1 se nepoužije, pokud
a)
používání společných závěrečných zkoušek odborné přípravy neposkytuje s ohledem na rizika příjemců služby na území České republiky dostatečnou záruku, nebo
b)
použití společných závěrečných zkoušek odborné přípravy by v České republice mohlo podstatně snížit zájem o příslušné povolání.
(3)
Výjimky podle odstavce 2 stanoví pro regulované činnosti v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie nebo rozhodnutí Komise ministerstvo vyhláškou. Uplatnění výjimky podle věty první oznámí centrum pro uznávání odborných kvalifikací spolu s odůvodněním Komisi do 6 měsíců od přijetí přímo použitelného předpisu, nebo rozhodnutí Komise.“.
29.
V § 20 odst. 5 se slova „peněžním ústavem“ nahrazují slovy „zahraniční bankou nebo pojišťovnou“.
30.
V § 21 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 4, které znějí:
„(2)
U držitele evropského profesního průkazu podle § 24f nebo rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace podle § 24 může uznávací orgán provést ověření jazykových znalostí, pokud
a)
má vykonávaná činnost vliv na bezpečnost a zdraví osob, nebo
b)
existují důvodné pochybnosti o dostatečné znalosti českého jazyka držitele ve vztahu k odborným činnostem, které zamýšlí vykonávat.
Uznávací orgán stanoví prováděcím právním předpisem nebo stavovským předpisem úroveň požadované znalosti českého jazyka k výkonu činností, u nichž dojde k jejímu ověření.
(3)
Každé znalosti českého jazyka musí být přiměřené činnosti, jež má být vykonávána. Uchazeč má právo podat do 15 dnů námitky proti výsledku ověření u uznávacího orgánu. O námitkách rozhoduje ten, kdo stojí v čele uznávacího orgánu.
(4)
V případě, že uznávací orgán ověřením zjistí, že znalost českého jazyka osoby podle odstavce 2 není dostatečná pro výkon předmětné činnosti, může pozastavit tuto činnost až do doby doplnění potřebné znalosti českého jazyka. Uznávací orgán zároveň stanoví termín příštího ověření znalosti českého jazyka.“.
31.
V § 22 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „žádosti“ vkládají slova „kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem“.
32.
V § 22 odst. 2 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b).
33.
Za § 24 se vkládají nové § 24a až 24h, které včetně nadpisů znějí:
㤠24a
Evropský profesní průkaz
(1)
Uznávací orgán vydává evropský profesní průkaz na základě žádosti přijaté v systému IMI. Uznávací orgán dále přijímá od žadatelů v České republice žádosti o vydání evropského profesního průkazu, zadává je do systému IMI a zajišťuje související činnosti.
(2)
Uznávací orgán jako orgán hostitelského členského státu
a)
vydává evropský profesní průkaz pro usazení s účinky rozhodnutí podle § 24,
b)
vydává evropský profesní průkaz pro dočasný a příležitostný výkon předmětné činnosti s vlivem na život, zdraví nebo bezpečnost osob s účinky rozhodnutí o ověření kvalifikace podle § 36b,
c)
přijímá evropský profesní průkaz z jiného členského státu s účinky oznámení podle § 36a pro dočasný či příležitostný výkon předmětné činnosti.
(3)
Uznávací orgán jako orgán domovského členského státu
a)
vydává evropský profesní průkaz pro dočasný či příležitostný výkon předmětné činnosti bez vlivu na život, zdraví nebo bezpečnost osob,
b)
přijímá žádost o evropský profesní průkaz pro usazení a dočasný či příležitostný výkon předmětné činnosti s vlivem na život, zdraví nebo bezpečnost osob s účinky osvědčení podle § 29a, zadává ji do systému IMI a zajišťuje související činnosti.
(4)
Není-li stanoveno jinak, komunikuje uznávací orgán ve věcech evropského profesního průkazu s orgány jiných členských států a s žadateli prostřednictvím systému IMI.
(5)
Evropský profesní průkaz se vydává v systému IMI elektronickou formou a obsahuje údaje nezbytné pro zjištění práva jeho držitele na výkon předmětné činnosti, pro kterou byl vydán, a to příjmení, jména, datum a místo narození, povolání, dosaženou kvalifikaci žadatele a režim její platnosti v případě časových omezení, informaci o příslušném vydávajícím orgánu, číslo průkazu, bezpečnostní prvky a údaje o platném průkazu totožnosti. Údaje týkající se odborné praxe, kterou držitel evropského profesního průkazu získal, nebo o kompenzačních opatřeních, která absolvoval, jsou vedeny v souboru systému IMI.
(6)
Požádá-li držitel evropského profesního průkazu vydaného podle odstavce 2 o odstranění souboru systému IMI spojeného s evropským profesním průkazem, vydá uznávací orgán rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace podle § 24 nebo o ověření odborné kvalifikace podle § 36b.
§ 24b
Žádost o evropský profesní průkaz a vytvoření souboru systému IMI
(1)
Osoba kvalifikovaná k výkonu předmětné činnosti, pro niž byl v souladu s § 24a zaveden evropský profesní průkaz, může požádat o evropský profesní průkaz prostřednictvím elektronického nástroje poskytovaného Komisí, který vytvoří pro žadatele soubor systému IMI. Žádost o evropský profesní průkaz může být uznávacímu orgánu doručena také v listinné podobě; v takovém případě uznávací orgán vytvoří pro žadatele soubor v systému IMI na základě údajů z žádosti.
(2)
Do jednoho týdne od přijetí žádosti potvrdí uznávací orgán žadateli její přijetí, a v případě, že žádost neobsahuje všechny doklady stanovené přímo použitelným předpisem, nebo rozhodnutím Komise, stanoví žadateli přiměřenou lhůtu k jejímu doplnění.
(3)
Uznávací orgán nevyžaduje k žádosti doložení dokladů, které jsou již v souboru žadatele v systému IMI obsaženy a jsou v době posuzování žádosti platné.
(4)
Uznávací orgán ověří, zda jsou veškeré potřebné doklady, které byly vydány v České republice, platné a pravé, popřípadě, zda je žadatel v České republice oprávněně usazen. V případě pochybností může uznávací orgán vyzvat žadatele k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů.
§ 24c
Evropský profesní průkaz pro dočasný nebo příležitostný výkon regulované činnosti vydaný v České republice jako domovském státě
(1)
Uznávací orgán do tří týdnů ode dne, kdy prostřednictvím systému IMI obdržel úplnou žádost o vydání evropského profesního průkazu podle § 24a odst. 3 písm. a), ověří žádost a přiložené doklady a vydá evropský profesní průkaz. Uznávací orgán neprodleně předá evropský profesní průkaz příslušným orgánům v každém hostitelském státě, v němž podle údajů v žádosti hodlá žadatel dočasně či příležitostně vykonávat regulovanou činnost, a vyrozumí o tom žadatele.
(2)
Lhůta uvedená v odstavci 1 větě první začíná běžet dnem obdržení chybějících dokladů, nebo marným uplynutím lhůty pro zaslání výzvy podle § 24b odst. 2.
(3)
Držitel evropského profesního průkazu může požádat o rozšíření jeho platnosti na další členské státy. Pokud hodlá držitel evropského profesního průkazu pokračovat v poskytování služeb po dobu delší, než je 18 měsíců od jeho vydání, uvědomí o tom uznávací orgán. V obou případech držitel rovněž vyrozumí uznávací orgán o podstatných změnách údajů v souboru systému IMI, které může uznávací orgán požadovat v souladu s přímo použitelným předpisem nebo rozhodnutím Komise. Uznávací orgán předá aktualizovaný profesní průkaz hostitelským státům.
§ 24d
Evropský profesní průkaz pro dočasný nebo příležitostný výkon regulované činnosti v České republice jako hostitelském státě
(1)
Po dobu 18 měsíců ode dne, kdy domovský členský stát, jiný než Česká republika, předal jím vydaný evropský profesní průkaz uznávacímu orgánu, se považuje výkon předmětné činnosti za oznámený podle § 36a.
(2)
Pokud poskytovatel hodlá v dočasném či příležitostném výkonu předmětné činnosti pokračovat a oznámil tuto skutečnost domovskému členskému státu, jinému než Česká republika, může ve výkonu činnosti pokračovat po dobu dalších 18 měsíců, jestliže domovský členský stát oznámí tuto skutečnost uznávacímu orgánu prostřednictvím systému IMI. Lhůta se počítá ode dne předání oznámení příslušným orgánem domovského členského státu, jiného než Česká republika.
(3)
Pro evidenci údajů o poskytovateli platí ustanovení § 36a odst. 6 a 9 obdobně.
§ 24e
Žádost o evropský profesní průkaz pro usazení nebo dočasný a příležitostný výkon předmětné činnosti s vlivem na život, zdraví nebo bezpečnost osoby přijatá v České republice jako domovském státě
(1)
Uznávací orgán do 1 měsíce ode dne, kdy prostřednictvím systému IMI obdržel žádost o vydání evropského profesního průkazu pro usazení nebo pro dočasný či příležitostný výkon regulované činnosti s vlivem na život, zdraví nebo bezpečnost osob, u nichž se v hostitelském státě uvedeném v žádosti ověřuje odborná způsobilost před prvním poskytnutím služby, v případě, že je tato žádost úplná, ověří žádost a přiložené doklady.
(2)
Lhůta uvedená v odstavci 1 začíná běžet dnem obdržení chybějících dokladů, nebo marným uplynutím lhůty pro zaslání výzvy podle § 24b odst. 2.
(3)
Neprodleně poté, co ověří žádost a přiložené doklady, uznávací orgán předá žádost prostřednictvím systému IMI příslušnému orgánu hostitelského státu uvedeného v žádosti a současně o tom uvědomí žadatele.
(4)
Žádost příslušného orgánu hostitelského státu o dodatečné informace nebo o přiložení ověřené kopie dokladu vyřídí uznávací orgán do 2 týdnů od podání žádosti.
§ 24f
Evropský profesní průkaz pro usazení nebo dočasný a příležitostný výkon předmětné činnosti s vlivem na život, zdraví nebo bezpečnost osob vydaný v České republice jako hostitelském státě
(1)
Uznávací orgán po přijetí žádosti o vydání evropského profesního průkazu pro usazení nebo pro dočasný či příležitostný výkon regulované činnosti s vlivem na život, zdraví nebo bezpečnost osob, u nichž se ověřuje odborná způsobilost před prvním poskytnutím služeb, postoupené příslušným orgánem domovského státu žadatele jiného, než je Česká republika, si může vyžádat od žadatele, popřípadě od příslušného orgánu domovského členského státu, dodatečné informace nebo může požádat o předložení dokladu. Pokud neobdrží informace nebo doklady nezbytné pro vydání evropského profesního průkazu, žádost zamítne, jinak vydá evropský profesní průkaz nebo uloží žadateli kompenzační opatření.
(2)
V případech uvedených v § 18, 19 a 19a uznávací orgán vydá evropský profesní průkaz podle odstavce 1 do 1 měsíce ode dne přijetí žádosti předané domovským členským státem, nebo žádost zamítne.
(3)
V případech uvedených v § 10 a 36b uznávací orgán do 2 měsíců ode dne přijetí žádosti předané domovským členským státem vydá evropský profesní průkaz podle odstavce 1, nebo rozhodne o tom, že uloží žadateli kompenzační opatření nebo žádost zamítne.
(4)
Uznávací orgán může prodloužit lhůty pro vydání evropského profesního průkazu stanovené v odstavcích 2 a 3 o 2 týdny, pokud je nezbytné zejména z důvodů souvisejících s veřejným zdravím nebo bezpečností příjemců služeb. O prodloužení lhůt a jeho odůvodnění informuje žadatele. Toto prodloužení může být jednou opakováno.
(5)
Pokud uznávací orgán nerozhodne ve lhůtách podle odstavců 2 a 3 nebo ve lhůtách prodloužených v souladu s odstavcem 4, nebo neuspořádá rozdílovou zkoušku podle § 14, je evropský profesní průkaz považován za vydaný a je prostřednictvím systému IMI zaslán žadateli.
§ 24g
Zpracování a přístup k údajům týkajícím se evropského profesního průkazu
(1)
Ministerstvo doplňuje do souborů systému IMI údaje související se zákazem nebo omezením výkonu předmětné činnosti držitele evropského profesního průkazu a tyto údaje aktualizuje, neaktuální údaje odstraňuje. Ministerstvo neprodleně vyrozumí o těchto úkonech držitele evropského profesního průkazu a příslušné orgány, které mají k souboru systému IMI přístup. Tím nejsou dotčeny povinnosti výstrahy podle § 30a.
(2)
Postup podle odstavce 1 se týká pouze údajů o
a)
totožnosti držitele evropského profesního průkazu,
b)
předmětné činnosti,
c)
orgánu nebo soudu, který rozhodl o omezení nebo zákazu,
d)
rozsahu omezení nebo zákazu a
e)
době, po kterou omezení nebo zákaz platí.
(3)
Příslušný uznávací orgán informuje držitele evropského profesního průkazu na jeho žádost o obsahu souboru systému IMI.
(4)
Při vydání evropského profesního průkazu a dále každé 2 roky informuje uznávací orgán držitele průkazu o jeho právech souvisejících se zpracováním osobních údajů v systému IMI. V případě, že původní žádost o evropský profesní průkaz byla podána elektronicky, je tato připomínka zasílána prostřednictvím systému IMI.
(5)
Uznávací orgán poskytuje součinnost osobám, které prokáží právní zájem, a orgánům veřejné správy požadujícím ověření platnosti a obsahu evropského profesního průkazu osoby, která vůči nim tento průkaz uplatňuje.
§ 24h
Částečný přístup
(1)
Uznávací orgán vydá rozhodnutí o částečném přístupu k výkonu odborné činnosti, pokud jsou splněny tyto podmínky:
a)
uchazeč je plně způsobilý vykonávat v domovském členském státě odbornou činnost, k jejímuž výkonu se v České republice snaží získat částečný přístup,
b)
rozdíly mezi odbornou činností vykonávanou v souladu se zákonem v domovském členském státě a regulovanou činností v České republice jsou takové, že by uplatnění kompenzačních opatření podle § 10 a následujících znamenalo požadovat po žadateli absolvování celého programu vzdělávání a odborné přípravy v České republice, aby měl v rámci něho přístup k celé regulované činnosti, a
c)
odbornou činnost lze oddělit od ostatních činností, které v České republice spadají pod regulovanou činnost; uznávací orgán při tom zohlední, zda odborná činnost může být samostatně prováděna v domovském členském státě.
(2)
Částečný přístup podle odstavce 1 může být odmítnut z naléhavých důvodů obecného zájmu, kterými jsou zejména nežádoucí dopady na život, zdraví nebo bezpečnost osob.
(3)
Žádosti podané za účelem usazení v České republice se posuzují v souladu s hlavou II.
(4)
Žádosti podané za účelem poskytování dočasných a příležitostných služeb v České republice, které se týkají odborných činností s důsledky pro ochranu života, zdraví nebo bezpečnosti, se posuzují v souladu s hlavou VIII.
(5)
Po vydání rozhodnutí o částečném přístupu se odborná činnost vykonává pod profesním označením domovského členského státu. Osoby, které využívají částečný přístup, sdělí příjemcům služeb rozsah svého oprávnění k výkonu činnosti.“.
34.
V § 26 odst. 2 se slovo „služebního“ zrušuje.
35.
V § 28 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „, které pro tento účel a plnění úkolů podle odstavce 2 zřizuje centrum pro uznávání odborných kvalifikací“.
36.
V § 28 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a podporuje jednotné uplatňování předpisů Evropské unie v oblasti uznávání odborných kvalifikací“.
37.
V § 28 odst. 2 se na konci textu písmene i) doplňují slova „a o zrušených či zmírněných požadavcích na výkon regulovaných činností v České republice v souladu s § 29 odst. 2 písm. l)“.
38.
V § 28 odst. 2 písmeno l) zní:
„l)
pro účely informování Komise shromažďuje informace podstatné pro uplatňování systému uznávání odborné kvalifikace, zejména vede seznam povolání regulovaných na území České republiky, obsahující činnosti, jež každé povolání pokrývá, a seznam regulovaného vzdělávání a odborné přípravy včetně odborné přípravy se zvláštní strukturou; ve lhůtě 6 měsíců od zavedení nové regulované činnosti nebo nových požadavků u profesí již regulovaných v České republice o tom informuje Komisi.“.
39.
V § 28 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena m) a n), která znějí:
„m)
posuzuje návrhy společných rámců odborné přípravy a společných závěrečných zkoušek odborné přípravy předloženými k projednání Komisí,
n)
vyměňuje si informace a osvědčené postupy s ostatními členskými státy pro účely optimalizace nepřetržitého profesního rozvoje v členských státech a o uplatňování kompenzačních opatření podle § 10 a následujících.“.
40.
V § 28 odst. 3 se slovo „, který“ nahrazuje slovy „a jeho zástupce, kteří“.
41.
Za § 28 se vkládá nový § 28a, který zní:
㤠28a
(1)
Ministerstvo využívá k výkonu své působnosti podle tohoto zákona
a)
ze základního registru obyvatel
1.
příjmení,
2.
jméno, popřípadě jména,
3.
adresu místa pobytu,
4.
datum a místo narození,
5.
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
6.
čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů,
b)
z informačního systému evidence občanských průkazů
1.
jméno, popřípadě jména, příjmení,
2.
číslo, popřípadě sérii občanského průkazu,
c)
z informačního systému evidence cestovních dokladů
1.
jméno, popřípadě jména, příjmení,
2.
číslo cestovního dokladu.
(2)
Z údajů uvedených v odstavci 1 lze v konkrétním případě použít jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Na žádost uznávacího orgánu, zpracovávajícího žádost o vydání evropského profesního průkazu, ministerstvo prostřednictvím systému IMI ověří údaje uvedené v odstavci 1.“.
42.
V § 29 odst. 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
přijímá žádosti o vydání evropského profesního průkazu a vydává evropský profesní průkaz,“.
Dosavadní písmena b) až j) se označují jako písmena c) až k).
43.
V § 29 odst. 2 se za písmeno j) vkládají nová písmena k) a l), která znějí:
„k)
je oprávněn vyžádat si pro účely vydání rozhodnutí podle § 24, pro účely vydání evropského profesního průkazu podle § 24a až 24g, pro účely vydání osvědčení podle § 29a nebo pro účely výmazu podle § 30a odst. 7 výpis z evidence Rejstříku trestů; žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup; pro tyto účely si rovněž může od soudu nebo jiného orgánu vyžádat kopii rozhodnutí majících vliv na rozsah oprávnění k výkonu regulované činnosti,
l)
provádí vyhodnocování požadavků na výkon regulovaných činností zejména z hlediska omezení přístupu k určitému povolání pouze pro osoby, které jsou odborně kvalifikovány, včetně používání profesních označení a s ohledem na naléhavé důvody obecného zájmu, které jsou přiměřené pro dosažení sledovaného cíle a nepřesahují míru nezbytně nutnou z hlediska nediskriminace,“.
Dosavadní písmeno k) se označuje jako písmeno m).
44.
V § 29a odst. 1 písm. a) a v § 38 odst. 1 se slova „§ 10 odst. 3 písm. a)“ nahrazují slovy „§ 10 odst. 5 písm. a)“.
45.
V § 30 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a probíhá zejména prostřednictvím systému IMI“.
46.
V § 30 odst. 3 se za písmeno m) vkládá nové písmeno n), které zní:
„n)
o tom, že uchazeči byl pozastaven nebo zakázán výkon předmětné činnosti,“.
Dosavadní písmeno n) se označuje jako písmeno o).
47.
Za § 30 se vkládá nový § 30a, který včetně nadpisu zní:
㤠30a
Výstražný mechanismus
(1)
Soud nebo jiný orgán veřejné moci zašle nejpozději v den následující po dni jeho vykonatelnosti ministerstvu opis rozhodnutí, kterým se na území České republiky úplně nebo částečně omezuje nebo zakazuje výkon činnosti
a)
lékaře,
b)
zubního lékaře,
c)
všeobecné sestry,
d)
farmaceuta,
e)
porodní asistentky,
f)
veterinárního lékaře,
g)
dalších zdravotnických pracovníků neuvedených v písmenech a) až e), kteří získávají způsobilost k výkonu zdravotnického povolání za podmínek stanovených právními předpisy upravujícími podmínky pro získávání a uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnických povolání, nebo
h)
v regulovaných povoláních týkajících se vzdělávání nezletilých včetně péče o děti a předškolní výchovy.
(2)
Soud zašle ministerstvu rozhodnutí, jímž byl příslušník regulovaného povolání pravomocně odsouzen za padělání nebo pozměnění dokladů o dosažené kvalifikaci, a to nejpozději v den následující po dni jeho vykonatelnosti.
(3)
Ministerstvo informuje do 3 dnů od vykonatelnosti prostřednictvím výstražného upozornění v systému IMI příslušné orgány všech ostatních členských států o rozhodnutí podle odstavců 1 nebo 2, včetně totožnosti osoby, které se rozhodnutí týká.
(4)
Soud nebo jiný orgán veřejné moci zašle v den následující po dni vykonatelnosti ministerstvu opis rozhodnutí, kterým došlo na území České republiky ke změně omezení nebo zákazu činnosti vyplývajícího z rozhodnutí podle odstavce 1. Ministerstvo neprodleně informuje prostřednictvím výstražného upozornění v systému IMI příslušné orgány všech ostatních členských států o změnách podle věty první.
(5)
Ministerstvo do 3 dnů ode dne vykonatelnosti rozhodnutí informuje příslušníka regulovaného povolání písemnou formou o odeslání výstražného upozornění.
(6)
V případě, že je informování ostatních členských států prostřednictvím výstražného upozornění v systému IMI ze strany ministerstva napadeno osobou, které se toto upozornění týká, ministerstvo uvede u výstražného upozornění, že toto je předmětem řízení vyvolaného dotyčným příslušníkem regulovaného povolání.
(7)
Údaje týkající se upozornění mohou být v systému IMI zpracovány pouze po dobu jejich platnosti. Ministerstvo vymaže upozornění nejpozději do 3 dnů
a)
od nabytí právní moci zrušujícího rozhodnutí,
b)
po ukončení zákazu nebo omezení uvedených v odstavci 1,
c)
po zahlazení odsouzení, nebo
d)
ode dne, kdy nastala skutečnost, na jejímž základě se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen.“.
48.
V § 32 odst. 1 se za slova „§ 24“ vkládají slova „a 36b, nebo v případě důvodných pochybností o skutečnostech uvedených v oznámení podle § 36a, nebo pro vydání evropského profesního průkazu podle § 24a a následujících“.
49.
V § 36a odst. 2 se slova „že v členském státě původu“ nahrazují slovy „že v jednom nebo více členských státech“ a slova „2 let“ se nahrazují slovy „1 roku“.
50.
V § 36a odst. 8 se za slovo „opětovně“ vkládají slova „, s výjimkou případů podle § 24c odst. 3“.
51.
V § 36b odst. 3 se na konci písmene a) slovo „, nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno b) se zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmene a).
52.
V § 36b odst. 4 úvodní části ustanovení se za slovo „osob“ vkládají slova „a nelze jej nahradit odbornou praxí poskytovatele služeb ani znalostmi, dovednostmi a schopnostmi, které poskytovatel služeb nabyl celoživotním vzděláváním a které za tímto účelem potvrdil příslušný subjekt,“.
53.
V § 36b odst. 4 písm. a) se slova „rozhodnutím uchazeči oznámí, že“ nahrazují slovy „rozhodne o tom, že uchazeč“.
54.
V § 37 odst. 3 se slova „§ 3 odst. 1 písm. i)“ nahrazují slovy „§ 3 odst. 1 písm. k)“.
55.
V § 38 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Uznávací orgán může vyhláškou nebo stavovským předpisem stanovit přiměřené omezení rozsahu odborného výcviku, jenž může být prováděn v zahraničí. Uznávací orgán může vyhláškou nebo stavovským předpisem stanovit pravidla organizace uznávání odborných výcviků absolvovaných v jiném členském státě nebo ve třetí zemi.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
56.
V § 38a odst. 1 písm. a) se slova „tímto nebo zvláštním zákonem“ nahrazují slovy „§ 27“.
57.
V § 38a odst. 1 písm. b) se slova „tímto nebo zvláštním zákonem“ nahrazují slovy „v hlavě VIII“.
58.
V § 38a odst. 2 se slova „uložit též zákaz činnosti na dobu“ nahrazují slovy „spolu s pokutou uložit zákaz činnosti“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 18/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna živnostenského zákona
Čl. III
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 351/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 201/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 234/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 309/2013 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 140/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 206/2015 Sb. a zákona č. 267/2015 Sb., se mění takto:
1.
V § 7 odst. 4 se za větu první vkládá věta „Dobou praxe se rozumí doba výkonu odborných činností konaných v pracovním poměru po stanovenou týdenní pracovní dobu nebo souměřitelná doba výkonu těchto činností konaných v pracovním poměru po kratší pracovní dobu nebo v jiném pracovněprávním vztahu nebo s tím souměřitelná doba výkonu odborných činností osobou samostatně výdělečně činnou, osobou pověřenou vedením závodu nebo organizační složky závodu nebo odpovědným zástupcem.“.
2.
V § 21 odst. 1 písmeno f) zní:
„f)
získání všech profesních kvalifikací tak, jak jsou stanoveny pro odpovídající úplnou profesní kvalifikaci v Národní soustavě kvalifikací23q)“.
3.
V § 69a odst. 4 písm. b) se slovo „nařízení“ nahrazuje slovem „zákona“ a slova „nejméně po dobu dvou let“ se nahrazují slovy „v jednom nebo více členských státech nejméně po dobu jednoho roku“.
4.
V příloze č. 2 ŽIVNOSTI VÁZANÉ u předmětu podnikání „Vodní záchranářská služba“ ve druhém sloupci text zní:
„a)
osvědčení o rekvalifikaci, nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, nebo
b)
profesní kvalifikace pro činnost záchranáře na volné vodě, nebo pro činnost mistra plavčího podle zvláštního právního předpisu*)“;
ve třetím sloupci text zní:
„*)
zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů“.
5.
V příloze č. 2 ŽIVNOSTI VÁZANÉ u předmětu podnikání „Činnosti, při kterých je porušována integrita lidské kůže“ ve druhém sloupci se na konci písmene e) doplňuje slovo „, nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
profesní kvalifikace pro činnost kosmetičky a pro některou z činností, při kterých je porušována integrita lidské kůže (odborník na permanentní make-up, piercér nebo tatér) podle zvláštního právního předpisu***) a 1 rok praxe v oboru kosmetické služby nebo v činnostech, při kterých je porušována integrita lidské kůže“;
ve třetím sloupci se doplňuje text, který zní:
„***)
zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů“.
6.
V příloze č. 2 ŽIVNOSTI VÁZANÉ u předmětu podnikání „Provozování solárií“ ve druhém sloupci se na konci písmene d) doplňuje slovo „, nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
profesní kvalifikace pro činnost obsluhy solária podle zvláštního právního předpisu***) a 1 rok praxe v oboru“;
ve třetím sloupci se doplňuje text, který zní:
„***)
zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů“.
7.
V příloze č. 5 Seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost, a odborné způsobilosti pro výkon těchto činností u živnosti „Vodní záchranářská služba“ ve druhém sloupci se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
profesní kvalifikace pro činnost záchranáře na volné vodě, nebo pro činnost mistra plavčího podle zvláštního právního předpisu****), nebo“;
dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e);
ve třetím sloupci se doplňuje text, který zní:
„****)
zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů“.
8.
V příloze č. 5 Seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost, a odborné způsobilosti pro výkon těchto činností u živnosti „Poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti...“ ve druhém sloupci se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e)
profesní kvalifikace pro příslušnou oblast tělovýchovné činnosti podle zvláštního právního předpisu***), nebo“;
dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena f) a g);
ve třetím sloupci se doplňuje text, který zní:
„***)
zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů“.
9.
V příloze č. 5 Seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost, a odborné způsobilosti pro výkon těchto činností u živnosti „Činnosti, při kterých je porušována integrita lidské kůže“ ve druhém sloupci se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f)
profesní kvalifikace pro činnost kosmetičky a pro některou z činností, při kterých je porušována integrita lidské kůže (odborník na permanentní make-up, piercér nebo tatér) podle zvláštního právního předpisu*****), nebo“;
dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g);
ve třetím sloupci se doplňuje text, který zní:
„*****)
zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů“.
10.
V příloze č. 5 Seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost, a odborné způsobilosti pro výkon těchto činností u živnosti „Provozování solárií“ ve druhém sloupci se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
profesní kvalifikace pro činnost obsluhy solária podle zvláštního právního předpisu***), nebo“;
dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d);
ve třetím sloupci se doplňuje text, který zní:
„***)
zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů“.
11.
V příloze č. 5 Seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost, a odborné způsobilosti pro výkon těchto činností u živnosti „Kosmetické služby“ ve druhém sloupci se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f)
profesní kvalifikace pro činnost kosmetičky podle zvláštního právního předpisu ***), nebo“;
dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena g) až i);
ve třetím sloupci se doplňuje text, který zní:
„***)
zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů“.
12.
V příloze č. 5 Seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost, a odborné způsobilosti pro výkon těchto činností u živnosti „Pedikúra, manikúra“ ve druhém sloupci se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f)
profesní kvalifikace pro činnost pedikérka a nehtová designérka nebo manikérka a nehtová designérka podle zvláštního právního předpisu ***), nebo“;
dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena g) až i);
ve třetím sloupci se doplňuje text, který zní:
„***)
zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů“.
Čl. IV
Přechodné ustanovení
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
Čl. V
Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 164/1993 Sb., zákona č. 275/1994 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 153/2011 Sb. a zákona č. 350/2012 Sb., se mění takto:
1.
V § 23 odst. 7 písmeno d) zní:
„d)
osvědčení, že autorizovaná osoba je držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci, který splňuje požadavky bodu 1, 2 nebo 3 přílohy k tomuto zákonu,“.
2.
V § 30b odst. 2 písm. b) se číslo „3.1“ nahrazuje číslem „2“.
3.
V § 30c se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Pokud jde o znalosti českého jazyka nezbytné pro výkon vybrané činnosti v České republice, postupuje se podle § 21 zákona o uznávání odborné kvalifikace obdobně.“.
4.
V § 30l se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Uznávací orgán postupuje při poskytování částečného přístupu k výkonu vybrané činnosti u oborů uvedených v § 4 odst. 2 a v § 5 odst. 3 podle zákona o uznávání odborné kvalifikace obdobně.“.
5.
V § 30p se za slovo „podpisem“ vkládá slovo „, datem“.
6.
V příloze body 1.2 až 1.5 znějí:
„1.2
Teoretické a praktické vzdělání vedoucí k získání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci musí být získáno studiem na vysoké škole nebo ve srovnatelné vzdělávací instituci.
1.3
Toto studium, které se v rozhodující míře týká architektury, musí zajistit vyváženost teoretických a praktických stránek přípravy v architektuře a zabezpečit získání
a)
schopnosti vytvářet architektonické projekty splňující jak estetické, tak technické požadavky,
b)
odpovídající znalosti historie a teorie architektury a souvisejících umění, technologií a humanitních věd,
c)
znalosti výtvarného umění jako jednoho z vlivů na kvalitu architektonického díla,
d)
odpovídající znalosti týkající se urbanismu, územního plánování a dovedností spojených s procesem plánování,
e)
schopnosti porozumět vztahu mezi lidmi a architektonickými díly a mezi architektonickými díly a jejich prostředím, potřebě propojit architektonická díla a prostory mezi nimi s lidskými potřebami a měřítky,
f)
schopnosti chápat povolání architekta a jeho úlohu ve společnosti, zejména při přípravě návrhů, které zohledňují společenské faktory,
g)
znalosti metod průzkumu a přípravy zadání pro návrh projektu,
h)
schopnosti pochopit projektování stavby, konstrukční a stavebně technické problémy spojené s projektováním stavby,
i)
odpovídající znalosti fyzikálních problémů a technologií a funkce staveb, aby poskytovaly vnitřní podmínky pro pohodlí a ochranu před vlivy počasí v rámci udržitelného rozvoje,
j)
nezbytných dovedností pro projektování, aby byly uspokojeny požadavky uživatelů stavby v rámci omezení daných nákladovými faktory a stavebními předpisy, a
k)
odpovídající znalosti průmyslových odvětví, organizací, předpisů a postupů, které souvisejí s převáděním projektů do staveb a s integrací plánů do celkového plánování.
1.4
Teoretické a praktické vzdělání vedoucí k získání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci musí být zakončené úspěšným složením závěrečné zkoušky vedoucí k získání titulu. Kromě požadavků stanovených v bodu 1.3 musí rovněž splňovat následující podmínky:
a)
nejméně pět let řádného denního studia na vysoké škole nebo ve srovnatelné vzdělávací instituci, nebo
b)
čtyři roky řádného denního studia na vysoké škole nebo ve srovnatelné vzdělávací instituci a osvědčení o absolvování odborného výcviku v délce dvou let. Odborný výcvik se musí konat až po dokončení prvních tří let studia. Nejméně jeden rok odborného výcviku musí vycházet ze znalostí, dovedností a schopností nabytých v průběhu studia podle bodu 1.3. Odborný výcvik se provádí pod dohledem oprávněných osob nebo orgánů domovského členského státu, může proběhnout v kterémkoliv státě a vyhodnocuje jej příslušný orgán v domovském členském státě.
Počet let vysokoškolského studia může být navíc vyjádřen rovněž v kreditech ECTS.
1.5
Jako rovnocennou dokladům o dosažené kvalifikaci vydávaným v České republice, které se na jejím území vyžadují pro přístup k příslušné profesi, uznávací orgán také uzná odbornou přípravu v rámci programů zvyšování odbornosti nebo v rámci rozvolněného vysokoškolského studia, která odpovídá požadavkům stanoveným v bodu 1.3, kterou zakončil úspěšně složenou zkouškou z architektury odborník, který nejméně sedm let pracuje v oboru architektury pod dohledem architekta nebo architektonického ateliéru. Tato zkouška musí být na úrovni vysokoškolské zkoušky a musí být rovnocenná závěrečné zkoušce podle bodu 1.4“.
7.
V příloze se bod 1.6 zrušuje.
8.
V příloze se na konci bodu 2.1 doplňují věty „Uznávací orgán uzná osvědčení vydávaná příslušnými orgány Spolkové republiky Německo dokládající rovnocennost dokladů o dosažené kvalifikaci vydaných počínaje 8. květnem 1945 příslušnými orgány Německé demokratické republiky s doklady uvedenými v Seznamu dokladů podle § 30b odst. 2 písm. b).
Uznávací orgán uzná rovněž doklady o dosažené kvalifikaci architektů uvedené v Seznamu dokladů podle § 30b odst. 2 písm. a), pokud byla odborná příprava zahájena před 18. lednem 2016.“.
9.
V příloze bodě 2.2 se vkládá nový podbod 1, který zní:
„1.
1\\. červenec 2013 pro Chorvatsko,“.
Dosavadní podbody 1 až 4 se označují jako podbody 2 až 5.
10.
V příloze bodě 2.3 se číslo „3.1“ nahrazuje číslem „2.1“ a číslo „3.2“ se nahrazuje číslem „2.2“.
11.
V příloze se za bod 2.3 vkládá nový bod 2.4, který zní:
„2.4.
Uznávací orgán uzná jako doklad o dosažené kvalifikaci doklad o ukončené tříleté přípravě na „Fachhochschulen“ ve Spolkové republice Německo, pokud tato příprava
a)
splňuje formu, která existovala k 5. srpnu 1985 a byla nejpozději zahájena do 17. ledna 2014,
b)
odpovídá požadavkům stanoveným v bodu 1.3,
c)
umožňuje ve Spolkové republice Německo přístup k odborným činnostem v oboru architektura a
d)
je doplněna čtyřletou odbornou praxí ve Spolkové republice Německo doložené osvědčením vydaným profesní organizací, na jejímž seznamu je žadatel zapsán.“.
Čl. VI
Přechodné ustanovení
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 360/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna veterinárního zákona
Čl. VII
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 298/2009 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 139/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb. a zákona č. 264/2014 Sb., se mění takto:
1.
V § 59 odstavec 1 zní:
„(1)
Osobami odborně způsobilými k výkonu odborné veterinární činnosti jsou veterinární lékaři, za něž se považují absolventi vysoké školy, kteří
a)
dosáhli požadovaného vzdělání během nejméně pětiletého denního teoretického a praktického studia v magisterském studijním programu v oblasti veterinárního lékařství a hygieny30), zahrnujícím studijní předměty vymezené prováděcím právním předpisem, přičemž délka studia může být dodatečně vyjádřena rovněž odpovídajícím počtem kreditů ECTS31) stanoveném vysokou školou pro magisterský studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny30), zahrnující studijní předměty vymezené prováděcím právním předpisem, a
b)
získali znalosti a dovednosti stanové v prováděcím právním předpisu, na nichž je založena odborná činnost veterinárních lékařů.“.
2.
V § 59 odst. 6 písm. a) se slova „studijní obory, ze kterých musí být získány přiměřené“ zrušují.
Čl. VIII
Přechodné ustanovení
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 166/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta
Čl. IX
Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 346/2011 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní:
„(9)
Do specializačního vzdělávání lékaře v oborech uvedených ve sdělení ministerstva vyhlášeném ve Sbírce zákonů podle § 28a odst. 2 (dále jen „sdělení ministerstva“) se započítá odborná praxe, popřípadě její část, absolvovaná v rámci úspěšně ukončeného specializačního vzdělávání v jiném z oborů uvedených ve sdělení ministerstva za předpokladu, že toto specializační vzdělání lékař doloží dokladem o dosažené kvalifikaci vydaným v souladu s příslušným předpisem práva Evropské unie v některém z členských států a pokud odpovídá jeho obsah a rozsah vzdělávacímu programu oboru, do kterého má být započteno. Takto lze započíst nejvýše polovinu ze stanovené minimální délky oboru specializačního vzdělávání uvedeného ve sdělení ministerstva. O započtení rozhodne ministerstvo, popřípadě pověřená organizace; o odvolání proti rozhodnutí pověřené organizace rozhoduje ministerstvo.“.
Dosavadní odstavce 9 až 11 se označují jako odstavce 10 až 12.
2.
V § 8 odst. 6 se slova „až 10“ nahrazují slovy „, 8, 10 a 11“.
3.
V § 10 odstavec 2 zní:
„(2)
Po získání odborné způsobilosti podle odstavce 1 může farmaceut samostatně vykonávat činnosti, které jsou poskytováním lékárenské péče a klinickofarmaceutické péče podle zákona o zdravotních službách.“.
4.
V § 11 odst. 12 se slova „až 10“ nahrazují slovy „, 8, 10 a 11“.
5.
V § 24 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti (dále jen „odborná kvalifikace“), uznávání zdravotní způsobilosti a bezúhonnosti (dále jen „jiná způsobilost“) a ověření znalosti českého jazyka, a“.
6.
V § 24 odst. 2 písm. g) se slovo „a“ zrušuje.
7.
V § 24 odst. 2 písmeno h) zní:
„h)
státního příslušníka jiného než členského státu, byl-li mu na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie povolen pobyt za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby,“.
8.
V § 24 se na konci odstavce 2 doplňují písmena i) a j) a závěrečná část ustanovení, které znějí:
„i)
státního příslušníka jiného než členského státu, který je obětí obchodování s lidmi nebo obdržel pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a který spolupracuje s příslušnými orgány, byl-li mu na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie povolen pobyt za tímto účelem,
j)
žadatele o vydání modré karty Evropské unie nebo držitele této karty, žadatele o vydání zaměstnanecké karty nebo držitele této karty anebo držitele povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky vydaného za jiným účelem než zaměstnání, který je na území zaměstnán,
pokud odbornou kvalifikaci pro výkon zdravotnického povolání získal nebo toto povolání vykonával v souladu s právními předpisy v jiném členském státě než v České republice (dále jen „uchazeč“).“.
9.
V § 26a se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Ministerstvo postupuje při této spolupráci podle § 39.“.
10.
V § 26a se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
11.
V § 27a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) a i), která znějí:
„h)
doklad o bezúhonnosti hostující osoby podle § 3 odst. 6,
i)
prohlášení o znalosti českého jazyka v rozsahu nezbytném pro výkon zdravotnického povolání v České republice.“.
12.
V § 27a odst. 1 závěrečné části ustanovení se slova „d) a g)“ nahrazují slovy „d), g) a h)“.
13.
V § 27a odstavec 5 zní:
„(5)
Není-li odpovídající odborná činnost v členském státě původu regulována, je hostující osoba povinna doložit, že v jednom nebo více členských státech vykonávala odpovídající zdravotnické povolání po dobu nejméně 1 roku během předcházejících 10 let, nebo předložit doklad o regulovaném vzdělání, které ji odborně připravilo pro výkon odpovídajícího zdravotnického povolání v členském státě původu.“.
14.
V § 27a se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
V případě důvodných pochybností ministerstvo ověří u členského státu původu pravost dokladů podle odstavce 1 písm. d) a h) doložených hostující osobou k oznámení podle odstavce 1, a to prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (dále jen „systém IMI“).“.
15.
V § 27b odst. 1 se slova „odstavce 3“ nahrazují slovy „odstavce 4“ a slovo „bezodkladně“ se nahrazuje slovy „nejpozději do 1 měsíce od obdržení oznámení podle § 27a“.
16.
V § 27b se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
V případech, kdy ministerstvo neověřuje odbornou kvalifikaci hostující osoby podle odstavce 1 písm. a) a b), se doložení prohlášení podle § 27a odst. 1 písm. i) k oznámení nepožaduje.“.
Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 3 až 8.
17.
V § 27b odst. 4 se ve větě druhé slovo „obtíže“ nahrazuje slovem „překážky“ a věta třetí se nahrazuje větou „Ministerstvo musí v tomto případě překážky odstranit do 1 měsíce od doručení usnesení podle předcházející věty a rozhodnutí o ověření odborné kvalifikace v takovém případě ministerstvo vydá nejpozději do 2 měsíců po odstranění překážek.“.
18.
V § 27b odst. 5 a v § 27b odst. 7 písm. b) se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.
19.
V § 27b odst. 5 větě první se za slova „bezpečnost osob,“ vkládají slova „a nelze ho vyrovnat odbornou praxí hostující osoby nebo teoretickými znalostmi a praktickými dovednostmi získanými celoživotním vzděláváním hostující osoby potvrzeným pro účely tohoto ustanovení příslušným orgánem členského státu,“.
20.
V § 27b odst. 5 se za větu první vkládá věta „V těchto případech si ministerstvo může vyžádat informace o odborné kvalifikaci hostující osoby v rozsahu nutném pro posouzení podstatného rozdílu od příslušného orgánu členského státu původu, a to prostřednictvím systému IMI.“.
21.
V § 27b odst. 7 písm. c) se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“.
22.
V § 27b odst. 7 písm. d) se slova „odstavce 3, 4 nebo 5“ nahrazují slovy „odstavce 4, 5 nebo 6“.
23.
V § 27b se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
vystavení Evropského profesního průkazu podle zákona o uznávání odborné kvalifikace.“.
24.
V § 27b odst. 8 a v § 27c se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“.
25.
V § 28b se za odstavec 9 vkládají nové odstavce 10 až 12, které znějí:
„(10)
Ministerstvo uzná doklad o dosažené kvalifikaci lékaře se specializovanou způsobilostí i bez doložení výkonu povolání podle odstavce 2 vydaný v Itálii lékařům, kteří započali specializovanou odbornou přípravu v období od 31. prosince 1983 do 1. ledna 1991, i když tato odborná příprava nesplňuje minimální požadavky na odbornou přípravu v souladu s příslušným předpisem práva Evropské unie, pokud je doklad o této kvalifikaci doplněn potvrzením vydaným příslušnými italskými orgány osvědčujícím, že dotyčná osoba skutečně a v souladu s právními předpisy vykonávala činnosti specializovaného lékaře v tomtéž specializačním oboru po dobu nejméně 7 po sobě následujících let v průběhu 10 let předcházejících vydání potvrzení.
(11)
Ministerstvo uzná doklad o dosažené kvalifikaci lékaře pro výkon povolání zubního lékaře, který byl vydán ve Španělsku osobám, které zahájily vysokoškolskou odbornou přípravu v období od 1. ledna 1986 do 31. prosince 1997 včetně, doplněný osvědčením vydaným příslušnými orgány Španělska. Toto osvědčení musí prokazovat splnění podmínek podle odstavců 1 a 2 a prokazovat, že jeho držitel úspěšně dokončil nejméně tříleté studium, které je rovnocenné studiu splňujícímu minimální požadavky na odbornou přípravu zubního lékaře v souladu s příslušným předpisem práva Evropské unie.
(12)
Ministerstvo uzná doklady o dosažené kvalifikaci zubních lékařů, které byly vydány příslušnými orgány členských států, a to osobám, jejichž odborná příprava byla zahájena před 18. lednem 2016 včetně, a to postupem podle § 28a.“.
Dosavadní odstavce 10 a 11 se označují jako odstavce 13 a 14.
26.
§ 31 včetně nadpisu zní:
㤠31
Řízení o uznávání odborné kvalifikace, řízení o uznávání jiné způsobilosti a řízení o uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání
(1)
V řízení o uznávání odborné kvalifikace a v řízení o uznávání jiné způsobilosti se postupuje podle tohoto zákona a podle části první hlavy IV zákona o uznávání odborné kvalifikace19a). Součástí žádosti o uznání odborné kvalifikace může být žádost o uznání jiné způsobilosti a žádost o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání. Jsou-li součástí žádosti o uznání odborné kvalifikace též žádost o uznání jiné způsobilosti nebo žádost o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání, ministerstvo vždy nejdříve rozhodne o uznání odborné kvalifikace žadatele.
(2)
K žádosti o uznání odborné kvalifikace uchazeč, který je držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci prokazujícího splnění minimálních požadavků v souladu s příslušným předpisem práva Evropské unie, přiloží osvědčení vydané příslušným orgánem členského státu potvrzující, že se na tento doklad vztahuje příslušný předpis práva Evropské unie upravující uznávání odborných kvalifikací.
(3)
K žádosti o uznání jiné způsobilosti uchazeč přiloží doklady uvedené v § 29 a 30.
(4)
K žádosti o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání uchazeč přiloží rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace. Rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace se k žádosti nepřikládá, pokud jde o společnou žádost podle odstavce 1 nebo byl uchazeči vydán Evropský profesní průkaz podle zákona o uznávání odborné kvalifikace; skutečnost, že mu byl vydán Evropský profesní průkaz, uvede uchazeč v žádosti. K žádosti o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání uchazeč dále přiloží rozhodnutí o uznání jiné způsobilosti, nejedná-li se o společnou žádost podle odstavce 1, a doklady o ověření schopnosti vyjadřovat se v českém jazyce podle § 32 odst. 1 písm. a), b) nebo c); pokud uchazeč nepředloží některý z dokladů uvedených v § 32 odst. 1 písm. a), b) nebo c), ministerstvo jej vyzve k ověření znalosti českého jazyka pohovorem.
(5)
Na základě rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace, rozhodnutí o uznání jiné způsobilosti a po ověření, ve kterém uchazeč prokáže, že ovládá český jazyk v rozsahu nezbytně nutném k výkonu příslušného zdravotnického povolání, ministerstvo vydá rozhodnutí o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání, které žadatele opravňuje k výkonu zdravotnického povolání na území České republiky.
(6)
V případě, že uchazeč při ověření znalosti českého jazyka podle § 32 neprokáže znalost českého jazyka v rozsahu nezbytně nutném k výkonu příslušného zdravotnického povolání, ministerstvo řízení o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání usnesením přeruší na dobu, než
a)
uchazeč předloží doklad o skutečnostech uvedených v § 32 odst. 1 písm. a), b) nebo c), nebo
b)
se uchazeč přihlásí k ověření znalosti pohovorem podle § 32 odst. 1 písm. d),
nejdéle však na dobu 1 roku; po marném uplynutí této doby se řízení zastaví.
(7)
V případě, že uchazeč požádá o uznání jiné způsobilosti nebo uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání, aniž by byl současně držitelem rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace nebo mu byl vydán Evropský profesní průkaz, ministerstvo řízení o uznání jiné způsobilosti nebo řízení o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání usnesením přeruší na dobu, než žadatel doloží rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace nebo mu bude vydán Evropský profesní průkaz, nejdéle však na dobu 3 měsíců.“.
27.
§ 32 včetně nadpisu zní:
㤠32
Ověření znalosti českého jazyka
(1)
Znalost českého jazyka se vyžaduje pouze v rozsahu nezbytně nutném k výkonu příslušného zdravotnického povolání. Schopnost vyjadřovat se v českém jazyce ověřuje ministerstvo
a)
posouzením dokladu o jazykové zkoušce z českého nebo slovenského jazyka,
b)
posouzením vzdělání absolvovaného v českém nebo slovenském jazyce,
c)
posouzením jiných žadatelem doložených skutečností prokazujících znalost českého jazyka v rozsahu nezbytně nutném k výkonu příslušného zdravotnického povolání nebo k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče, nebo
d)
pohovorem; postup při ověření znalosti českého jazyka stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
Ověření znalosti českého jazyka pohovorem podle odstavce 1 písm. d) ministerstvo provede až po vydání rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace a před vydáním rozhodnutí o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání na území České republiky.“.
28.
Nadpis části deváté zní: „SPRÁVNÍ DELIKTY“.
29.
Pod označení § 36a se vkládá nadpis „Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob“.
30.
V § 36a se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 až 10 se označují jako odstavce 1 až 9.
31.
V § 36a odst. 1 úvodní části ustanovení a odstavci 2 úvodní části ustanovení se za slovo „nebo“ vkládá slovo „podnikající“.
32.
V § 36a odst. 3 písm. a) a b) se číslo „2“ nahrazuje číslem „1“ a číslo „3“ se nahrazuje číslem „2“.
33.
V § 36a se odstavce 4 až 9 zrušují.
34.
Za § 36a se vkládá nový § 36b, který včetně nadpisu zní:
㤠36b
Společná ustanovení ke správním deliktům
(1)
Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2)
Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3)
Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4)
Správní delikty podle tohoto zákona projednává ministerstvo.
(5)
Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(6)
Pokutu vybírá ministerstvo a pokuta je příjmem státního rozpočtu.“.
35.
§ 39 zní:
㤠39
(1)
Ministerstvo poskytne členskému státu, v němž fyzická osoba vykonává nebo hodlá vykonávat zdravotnické povolání, na jeho žádost informace o
a)
postihu za trestný čin této osoby, pokud souvisí s výkonem zdravotnického povolání, a
b)
postihu za disciplinární delikt nebo správní delikt této osoby, pokud souvisí s výkonem zdravotnického povolání nebo může mít v daném členském státě vliv na zahájení výkonu zdravotnického povolání.
Poskytnutí informací podle věty první ministerstvo zajistí podle hlavy VII zákona o uznávání odborné kvalifikace. Obdobně ministerstvo informuje členský stát původu v případě hostující osoby.
(2)
Pro účely stanovené v odstavci 1 je ministerstvo oprávněno si vyžádat
a)
výpis z evidence Rejstříku trestů; žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup, a
b)
informace o postihu za disciplinární delikt nebo správní delikt, pokud tento postih souvisí s výkonem zdravotnického povolání nebo může mít v daném členském státě vliv na zahájení výkonu zdravotnického povolání; informace o postihu za disciplinární delikt zašle Česká lékařská komora, Česká stomatologická komora nebo Česká lékárnická komora ministerstvu do 5 dnů ode dne obdržení žádosti; informace o postihu za správní delikt zašle ministerstvu příslušný správní orgán do 5 dnů ode dne obdržení žádosti.
(3)
Pro účely stanovené v odstavci 1 je ministerstvo oprávněno vyžádat si opis pravomocného rozhodnutí od
a)
soudu,
b)
příslušného správního orgánu, nebo
c)
České lékařské komory, České stomatologické komory nebo České lékárnické komory.
Pokud rozhodnutí neobsahuje skutečnosti rozhodné pro posouzení skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a), je ministerstvo oprávněno nahlížet do těch částí trestního spisu nebo správního spisu, které tyto skutečnosti obsahují.
(4)
Lékaři, zubní lékaři a farmaceuti se zapisují do seznamu členů nebo do seznamu hostujících osob, který vede Česká lékařská komora, Česká stomatologická komora nebo Česká lékárnická komora podle zákona o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře13).“.
36.
V § 42 se na konci odstavce 2 doplňují věty „K žádosti podle věty první žadatel doloží kopii dokladu o získané odborné způsobilosti nebo specializované způsobilosti podle seznamu dokladů o dosažené kvalifikaci vydaného na základě ustanovení § 28a odst. 2. V případě, že žadatel získal specializovanou způsobilost v jiném oboru specializačního vzdělávání, než který je uveden v seznamu dokladů o dosažené kvalifikaci vydaného na základě ustanovení § 28a odst. 2, žadatel k žádosti doloží kopii diplomu o specializaci vydaného na základě tohoto zákona. Bez doložení dokladu o získané odborné způsobilosti nebo specializované způsobilosti podle věty druhé nelze osvědčení podle věty první vydat.“.
37.
Za § 43 se vkládá nový § 43a, který včetně nadpisu zní:
㤠43a
Kontrola
Kontrolu dodržování povinností stanovených tímto zákonem vykonává ministerstvo, pokud tento zákon nestanoví jinak.“.
Čl. X
Přechodné ustanovení
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 95/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o nelékařských zdravotnických povoláních
Čl. XI
Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 111/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 346/2011 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb., se mění takto:
1.
V § 53 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „v zájmu zachování bezpečného a účinného výkonu příslušného povolání. Ministerstvo oznámí Evropské Komisi znění právních předpisů upravujících celoživotní vzdělávání“.
2.
V § 73 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti (dále jen „odborná kvalifikace“), uznávání zdravotní způsobilosti a bezúhonnosti (dále jen „jiná způsobilost“) a ověření znalosti českého jazyka, a“.
3.
V § 73 odst. 2 se na konci písmene g) slovo „a“ zrušuje.
4.
V § 73 odst. 2 písmeno h) včetně poznámky pod čarou č. 25 zní:
„h)
státního příslušníka jiného než členského státu, byl-li mu na území České republiky nebo jiného členského státu povolen pobyt za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby25),“.
25)
§ 42d zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
5.
V § 73 se na konci odstavce 2 doplňují písmena i) a j), která včetně poznámek pod čarou č. 26 až 28 znějí:
„i)
státního příslušníka jiného než členského státu, který je obětí obchodování s lidmi nebo obdržel pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a který spolupracuje s příslušnými orgány, byl-li mu na území České republiky nebo jiného členského státu povolen pobyt za tímto účelem26), nebo
j)
žadatele o vydání modré karty Evropské unie27) nebo držitele této karty, žadatele o vydání zaměstnanecké karty28) nebo držitele této karty anebo držitele povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky vydaného za jiným účelem než zaměstnání, který je na území České republiky zaměstnán,
26)
§ 42e zákona č. 326/1999 Sb.
27)
§ 42j zákona č. 326/1999 Sb.
28)
§ 42g zákona č. 326/1999 Sb.“.
6.
V § 73 odstavec 3 zní:
„(3)
Při uznávání
a)
odborné kvalifikace se postupuje podle
1.
§ 77 až 78b, jde-li o uznávání odborné způsobilosti pro zdravotnické povolání všeobecné sestry nebo porodní asistentky,
2.
zákona o uznávání odborné kvalifikace19a), pokud není dále stanoveno jinak, jde-li o uznávání odborné způsobilosti pro zdravotnická povolání neuvedená v bodě 1 nebo uznávání specializované způsobilosti,
b)
jiné způsobilosti se postupuje podle § 79 a 80 a podle zákona o uznávání odborné kvalifikace19a), nebo
c)
způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání nebo k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče na území České republiky se postupuje podle § 81.“.
7.
V § 73 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Při ověření znalosti českého jazyka se postupuje podle § 82.“.
8.
V § 75 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Ministerstvo oznámí Evropské Komisi znění právních předpisů upravujících získání odborné kvalifikace všeobecné sestry a porodní asistentky. Oznámení zahrnuje rovněž informace o trvání a obsahu studijních programů k získání odborné kvalifikace pro výkon výše uvedených povolání a bude předáno prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (dále jen „systém IMI“).“.
9.
V § 75a se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Ministerstvo postupuje při této spolupráci podle § 94 odstavce 8 a podle hlavy VII zákona o uznávání odborné kvalifikace19a).“.
10.
V § 75a se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
11.
V § 76 odst. 5 se slova „podle § 78 nebo § 78a“ nahrazují slovy „podle § 78, 78a nebo 78b“.
12.
V § 76a odst. 1 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g), h) a i), která znějí:
„g)
doklad o oprávnění vykonávat zdravotnické povolání,
h)
doklad o bezúhonnosti hostující osoby podle § 3 odst. 6 věty poslední,
i)
prohlášení o znalosti českého jazyka v rozsahu nezbytném pro výkon zdravotnického povolání v České republice.“.
13.
V § 76a odst. 1 závěrečné části ustanovení se slova „podle písmen c) a f)“ nahrazují slovy „podle písmen c), f) a h)“.
14.
V § 76a odstavec 5 zní:
„(5)
Není-li odpovídající odborná činnost v členském státě původu regulována, je hostující osoba povinna doložit, že v jednom nebo více členských státech vykonávala odpovídající zdravotnické povolání nebo povolání jiného odborného pracovníka po dobu nejméně 1 roku během předcházejících 10 let, nebo předložit doklad o regulovaném vzdělání, které ji odborně připravilo pro výkon odpovídajícího zdravotnického povolání nebo povolání jiného odborného pracovníka v členském státě původu.“.
15.
V § 76a se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
V případě důvodných pochybností ministerstvo ověří u členského státu původu pravost dokladů podle odstavce 1 písm. c) a h) doložených hostující osobou k oznámení podle odstavce 1, a to prostřednictvím systému IMI.“.
16.
V § 76b odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „odstavce 3“ nahrazují slovy „odstavce 4“ a slovo „bezodkladně“ se nahrazuje slovy „bezodkladně, nejpozději však do 1 měsíce od obdržení oznámení podle § 76a,“.
17.
V § 76b se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
V případech, kdy ministerstvo neověřuje odbornou kvalifikaci uchazeče podle odstavce 1 písm. a) a b) se doložení prohlášení podle § 76a odst. 1 písm. i) k oznámení nepožaduje.“.
Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 3 až 8.
18.
V § 76b odst. 3 písm. b) se slova „podle § 78 nebo § 78a“ nahrazují slovy „podle § 78, 78a nebo 78b“.
19.
V § 76b odst. 4 se na konci textu věty druhé doplňují slova „; toto usnesení hostující osobě doručí ve lhůtě podle věty první.“.
20.
V § 76b odst. 4 se ve větě druhé slovo „obtíže“ nahrazuje slovem „překážky“ a věta třetí se nahrazuje větou „Ministerstvo musí v tomto případě překážky odstranit do 1 měsíce od doručení usnesení podle předcházející věty a rozhodnutí o ověření odborné kvalifikace v takovém případě ministerstvo vydá nejpozději do 2 měsíců po odstranění překážek.“.
21.
V § 76b odst. 5 a v § 76b odst. 7 písm. b) se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.
22.
V § 76b odst. 5 větě první se za slova „bezpečnost osob“ vkládají slova „, a nelze ho vyrovnat odbornou praxí hostující osoby nebo teoretickými znalostmi a praktickými dovednostmi získanými celoživotním vzděláváním hostující osoby potvrzeným pro účely tohoto ustanovení příslušným orgánem členského státu“ a za větu první se vkládá věta „V těchto případech si ministerstvo může vyžádat informace o odborné kvalifikaci hostující osoby v rozsahu nutném pro posouzení podstatného rozdílu od příslušného orgánu členského státu původu, a to prostřednictvím systému IMI.“.
23.
V § 76b odst. 7 písm. c) se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“.
24.
V § 76b odst. 7 písm. d) se slova „odstavce 3, 4 nebo 5“ nahrazují slovy „odstavce 4, 5 nebo 6“.
25.
V § 76b se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
vystavení Evropského profesního průkazu podle zákona o uznávání odborné kvalifikace.“.
26.
V § 76b odst. 8 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“.
27.
V § 77 odstavec 1 zní:
„(1)
Odborně způsobilý k výkonu povolání všeobecné sestry nebo porodní asistentky je ten, komu byla uznána odborná kvalifikace. Vykonávat povolání všeobecné sestry nebo porodní asistentky na území České republiky může ten, jemuž byla uznána způsobilost k výkonu zdravotnického povolání. O uznání odborné kvalifikace, jiné způsobilosti a způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání rozhoduje ministerstvo.“.
28.
V § 78 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Ministerstvo uzná doklad o dosažené odborné kvalifikaci porodní asistentky, uvedený v seznamu dokladů podle odstavce 2, splňující minimální požadavky na odbornou přípravu porodních asistentek v souladu s příslušným předpisem Evropské unie upravujícím uznávání odborné kvalifikace, z něhož je zřejmé splnění alespoň jednoho z těchto kritérií:
a)
absolvování řádné odborné přípravy pro porodní asistentky po dobu nejméně 3 let sestávající z nejméně 4 600 hodin teoretické a praktické výuky, z čehož nejméně jednu třetinu musí představovat praktická výuka, přičemž tuto přípravu je možné vyjádřit rovněž v odpovídajících kreditech kreditního systému používaného v evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání (dále jen „kreditní systém v evropském prostoru“),
b)
absolvování řádné odborné přípravy pro porodní asistentky po dobu nejméně 2 let sestávající z nejméně 3 600 hodin, přičemž tuto přípravu je možné vyjádřit rovněž v odpovídajících kreditech kreditního systému v evropském prostoru, které je podmíněno získáním dokladu o dosažené odborné kvalifikaci všeobecné sestry, uvedeného v seznamu dokladů podle odstavce 2, splňující minimální požadavky na odbornou přípravu všeobecných sester v souladu s příslušným předpisem Evropské unie upravujícím uznávání odborné kvalifikace, nebo
c)
absolvování řádné odborné přípravy pro porodní asistentky po dobu nejméně 18 měsíců sestávající z nejméně 3 000 hodin, přičemž tuto přípravu je možné vyjádřit rovněž v odpovídajících kreditech kreditního systému v evropském prostoru,
1.
po které vykonal uchazeč jednoletou odbornou praxi porodní asistentky, o níž bylo vydáno osvědčení; osvědčení o jednoleté odborné praxi vydal příslušný orgán domovského členského státu a potvrzuje jím, že uchazeč po získání dokladu o dosažené odborné kvalifikaci porodní asistentky uspokojivě vykonával všechny činnosti porodní asistentky po odpovídající dobu u poskytovatele zdravotních služeb, a
2.
která je podmíněna získáním dokladu o dosažené odborné kvalifikaci všeobecné sestry, uvedeného v seznamu dokladů podle odstavce 2, splňující minimální požadavky na odbornou přípravu všeobecných sester v souladu s příslušným předpisem Evropské unie upravujícím uznávání odborné kvalifikace.
(5)
Ministerstvo uzná doklad o dosažené odborné kvalifikaci uchazeče, který je porodní asistentkou, pokud zahájil odbornou přípravu před 18. lednem 2016, a
a)
odborná příprava pro porodní asistentky odpovídající úrovně zahrnovala teoretickou a praktickou výuku, trvala po dobu nejméně 3 let, obsahovala předměty studijního programu uvedeného v příloze V bodu 5.5.1 směrnice 2005/36/ES a požadavkem pro přijetí do této přípravy bylo nejméně 10 let všeobecného vzdělání, nebo
b)
odborná příprava pro porodní asistentky odpovídající úrovně
1.
trvala nejméně 18 měsíců,
2.
zahrnovala předměty studijního programu uvedené v příloze V bodu 5.5.1 směrnice 2005/36/ES, které nebyly předmětem výuky pro všeobecné sestry, a
3.
byla absolvovaná po získání dokladu o dosažené odborné kvalifikaci všeobecné sestry, uvedeném v seznamu dokladů podle odstavce 2, který splňuje minimální požadavky na odbornou přípravu všeobecných sester v souladu s příslušným předpisem Evropské unie upravujícím uznávání odborné kvalifikace.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 6.
29.
V § 78 odst. 6 se slova „2 a 3“ nahrazují slovy „1, 3 až 5“.
30.
V § 78a odst. 2 se slova „v odstavcích 3 až 8“ nahrazují slovy „v odstavcích 3 až 6 nebo v § 78b“.
31.
V § 78a odstavce 5 a 6 znějí:
„(5)
Ministerstvo uzná doklad, který
a)
byl vydán v Polské republice všeobecným sestrám, jejichž odborná příprava skončila před 1. květnem 2004 a nesplňuje minimální požadavky na vzdělání všeobecné sestry v souladu s příslušným předpisem Evropské unie upravujícím uznávání odborné kvalifikace, a
b)
je doložen diplomem „bakalář“, který byl získán na základě speciálního programu pro kariérní postup uvedeného v článku 33 odst. 3 písm. b) bodě i) nebo ii) směrnice 2005/36/ES, za účelem ověření, zda dotyčná všeobecná sestra má úroveň znalostí a dovedností srovnatelnou s všeobecnými sestrami, které jsou držiteli kvalifikací uvedených pro Polskou republiku v seznamu dokladů podle § 78 odst. 2.
(6)
Ministerstvo uzná doklad, který
a)
byl vydán v Polské republice porodním asistentkám, jejichž odborná příprava skončila před 1. květnem 2004 a nesplňuje minimální požadavky na odbornou přípravu porodní asistentky v souladu s příslušným předpisem Evropské unie upravujícím uznávání odborné kvalifikace, a
b)
je doložen diplomem „bakalář“, který byl získán na základě speciálního programu pro kariérní postup uvedeného v článku 43 odst. 4 písm. b) bodě i) nebo ii) směrnice 2005/36/ES, za účelem ověření, zda dotyčná porodní asistentka má úroveň znalostí a dovedností srovnatelnou s porodními asistentkami, které jsou držiteli kvalifikací uvedených pro Polskou republiku v seznamu dokladů podle § 78 odst. 2.“.
32.
V § 78a se odstavec 7 zrušuje.
Dosavadní odstavce 8 až 10 se označují jako odstavce 7 až 9.
33.
Za § 78a se vkládá nový § 78b, který zní:
㤠78b
(1)
Ministerstvo uzná doklad, který byl vydán v Rumunsku všeobecným sestrám a který
a)
nesplňuje minimální požadavky na odbornou přípravu všeobecných sester v souladu s příslušným předpisem Evropské unie upravujícím uznávání odborné kvalifikace, a
b)
je doplněn potvrzením osvědčujícím, že tito uchazeči vykonávali skutečně a v souladu se zákonem činnosti všeobecné sestry v Rumunsku po dobu 3 po sobě následujících let v průběhu 5 let před datem vydání potvrzení.
(2)
Doklady předkládané podle odstavce 1 jsou
a)
„Certificat de competenţe profesionale de asistent medical generalist“ s postsekundárním vzděláním získaným na škole typu şcoală postliceală jako potvrzení o tom, že odborná příprava byla zahájena před 1. lednem 2007,
b)
Diplomă de absolvire de asistent medical generalist“ s krátkodobým vyšším vzděláváním jako potvrzení, že odborná příprava byla zahájena před 1. říjnem 2003,
c)
Diplomă de licenţă de asistent medical generalist“ s dlouhodobým vyšším vzděláváním jako potvrzení, že odborná příprava byla zahájena před 1. říjnem 2003.
(3)
Nabytá práva porodních asistentek podle § 78a odst. 2 a 4 se podle předpisu Evropské unie upravujícího uznávání odborné kvalifikace nevztahují na způsobilost k výkonu povolání porodní asistentka, jde-li o doklady vydané v Chorvatsku před 1. červencem 2013
a)
viša medicinska sestra ginekološko-opstetričkog smjera (vrchní zdravotní sestra v gynekologicko-porodním oboru),
b)
medicinska sestra ginekološko-opstetričkog smjera (zdravotní sestra v gynekologicko-porodním oboru),
c)
viša medicinska sestra primaljskog smjera (vrchní zdravotní sestra v oboru porodní asistence),
d)
medicinska sestra primaljskog smjera (zdravotní sestra v oboru porodní asistence),
e)
ginekološko-opstetrička primalja (gynekologicko-porodní asistentka),
f)
primalja (porodní asistentka).“.
34.
§ 81 včetně nadpisu zní:
㤠81
Řízení o uznávání odborné kvalifikace, řízení o uznávání jiné způsobilosti a řízení o uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání nebo k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče
(1)
V řízení o uznávání odborné kvalifikace a v řízení o uznávání jiné způsobilosti se postupuje podle tohoto zákona a podle části první hlavy IV zákona o uznávání odborné kvalifikace19a). Součástí žádosti o uznání odborné kvalifikace může být žádost o uznání jiné způsobilosti a žádost o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání nebo k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče. Jsou-li součástí žádosti o uznání odborné kvalifikace též žádost o uznání jiné způsobilosti nebo žádost o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání nebo k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče, ministerstvo vždy nejdříve rozhodne o uznání odborné kvalifikace žadatele.
(2)
K žádosti o uznání jiné způsobilosti uchazeč přiloží doklady uvedené v § 79 a 80.
(3)
K žádosti o uznání odborné kvalifikace uchazeč, který je držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci prokazujícího splnění minimálních požadavků v souladu s příslušným předpisem práva Evropské unie, přiloží osvědčení vydané příslušným orgánem členského státu potvrzující, že se na tento doklad vztahuje příslušný předpis práva Evropské unie upravující uznávání odborných kvalifikací.
(4)
K žádosti o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání nebo k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče uchazeč přiloží rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace. Rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace se k žádosti nepřikládá, pokud jde o společnou žádost podle odstavce 1 nebo byl uchazeči vydán Evropský profesní průkaz podle zákona o uznávání odborné kvalifikace; skutečnost, že byl vydán Evropský profesní průkaz, uvede uchazeč v žádosti. K žádosti o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání uchazeč dále přiloží rozhodnutí o uznání jiné způsobilosti, nejedná-li se o společnou žádost podle odstavce 1, a doklady o ověření schopnosti vyjadřovat se v českém jazyce podle § 82 odst. 1 písm. a), b) nebo c); pokud uchazeč nepředloží některý z dokladů uvedených v § 82 odst. 1 písm. a), b) nebo c), ministerstvo jej vyzve k ověření znalosti českého jazyka pohovorem.
(5)
Na základě rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace, rozhodnutí o uznání jiné způsobilosti a po ověření, ve kterém uchazeč prokáže, že ovládá český jazyk v rozsahu nezbytně nutném k výkonu příslušného zdravotnického povolání, ministerstvo vydá rozhodnutí o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání nebo k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče, které žadatele opravňuje k výkonu zdravotnického povolání nebo k výkonu povolání jiného odborného pracovníka na území České republiky.
(6)
V případě, že uchazeč při ověření znalosti českého jazyka podle § 82 neprokáže znalost českého jazyka v rozsahu nezbytně nutném k výkonu příslušného zdravotnického povolání nebo činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče, ministerstvo řízení o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání nebo činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče usnesením přeruší na dobu, než
a)
uchazeč předloží doklad o skutečnostech uvedených v § 82 odst. 1 písm. a), b) nebo c), nebo
b)
se uchazeč přihlásí k ověření znalosti pohovorem podle § 82 odst. 1 písm. d),
nejdéle však na dobu 1 roku; po marném uplynutí této doby se řízení zastaví.
(7)
V případě, že uchazeč požádá o uznání jiné způsobilosti nebo uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání nebo k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče, aniž by byl současně držitelem rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace nebo mu byl vydán Evropský profesní průkaz, ministerstvo řízení o uznání jiné způsobilosti nebo řízení o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání nebo k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče usnesením přeruší na dobu, než žadatel doloží rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace nebo než mu bude vydán Evropský profesní průkaz, nejdéle však na dobu 3 měsíců.
(8)
Je-li uchazeč, kterému se rozhodnutí o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání vydává, způsobilý k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, vydá mu ministerstvo současně s vydáním rozhodnutí podle odstavce 4 i osvědčení (§ 67 odst. 3).“.
35.
§ 82 včetně nadpisu zní:
㤠82
Ověření znalosti českého jazyka
(1)
Znalost českého jazyka se vyžaduje pouze v rozsahu nezbytně nutném k výkonu příslušného zdravotnického povolání nebo k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče. Schopnost vyjadřovat se v českém jazyce ověřuje ministerstvo
a)
posouzením dokladu o jazykové zkoušce z českého nebo slovenského jazyka,
b)
posouzením vzdělání absolvovaného v českém nebo slovenském jazyce,
c)
posouzením jiných žadatelem doložených skutečností prokazujících znalost českého jazyka v rozsahu nezbytně nutném k výkonu příslušného zdravotnického povolání nebo k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče, nebo
d)
pohovorem; postup při ověření znalosti českého jazyka stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
Ověření znalosti českého jazyka pohovorem podle odstavce 1 písm. d) ministerstvo provede až po vydání rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace a před vydáním rozhodnutí o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání nebo činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče na území České republiky.“.
36.
Nadpis hlavy IX zní: „SPRÁVNÍ DELIKTY“.
37.
V § 89a se vkládá nadpis „Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob“ a odstavec 1 se zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 až 10 se označují jako odstavce 1 až 9.
38.
V § 89a odst. 1 úvodní části ustanovení a odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „nebo“ vkládá slovo „podnikající“.
39.
V § 89a odst. 3 písm. a) a b) se číslo „2“ nahrazuje číslem „1“ a číslo „3“ se nahrazuje číslem „2“.
40.
V § 89a se odstavce 4 až 9 zrušují.
41.
Za § 89a se vkládá nový § 89b, který včetně nadpisu zní:
㤠89b
Společná ustanovení ke správním deliktům
(1)
Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2)
Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3)
Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4)
Správní delikty podle tohoto zákona projednává ministerstvo.
(5)
Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(6)
Pokutu ukládá a vybírá ministerstvo a pokuta je příjmem státního rozpočtu.“.
42.
V § 94 odst. 2 se slova „nebo specializovaná“ zrušují.
43.
V § 94 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „K žádosti podle věty první žadatel doloží kopii dokladu o získané odborné způsobilosti uvedeného v seznamu dokladů v § 78 odst. 2 tohoto zákona. Bez doložení dokladu o získané odborné způsobilosti podle věty druhé nelze osvědčení podle věty první vydat.“.
44.
§ 95 zní:
㤠95
(1)
Ministerstvo poskytne členskému státu, v němž fyzická osoba vykonává nebo hodlá vykonávat zdravotnické povolání, na jeho žádost informace o
a)
postihu za trestný čin této osoby, pokud postih souvisí s výkonem zdravotnického povolání, a
b)
postihu za správní delikt této osoby, pokud souvisí s výkonem zdravotnického povolání nebo může mít v daném členském státě vliv na zahájení výkonu zdravotnického povolání.
Poskytnutí informací podle věty první ministerstvo zajistí podle hlavy VII zákona o uznávání odborné kvalifikace. Obdobně ministerstvo informuje členský stát původu v případě hostující osoby.
(2)
Pro účely stanovené v odstavci 1 je ministerstvo oprávněno si vyžádat
a)
výpis z evidence Rejstříku trestů; žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup, a
b)
informace o postihu za správní delikt, pokud tento postih souvisí s výkonem zdravotnického povolání nebo může mít v daném členském státě vliv na zahájení výkonu zdravotnického povolání; informace o správním postihu zašle ministerstvu příslušný správní orgán do 5 dnů ode dne obdržení žádosti.
(3)
Pro účely stanovené v odstavci 1 je ministerstvo oprávněno vyžádat si opis pravomocného rozhodnutí od soudu nebo příslušného správního orgánu. Pokud rozhodnutí neobsahuje skutečnosti rozhodné pro posouzení skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a), je ministerstvo oprávněno nahlížet do těch částí trestního spisu nebo správního spisu, které tyto skutečnosti obsahují.“.
45.
Za § 95 se vkládá nový § 95a, který včetně nadpisu zní:
㤠95a
Kontrola
Kontrolu dodržování povinností stanovených tímto zákonem provádí ministerstvo, pokud dále není stanoveno jinak.“.
Čl. XII
Přechodné ustanovení
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 96/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. XIII
Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákona č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 294/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb. a zákona č. 318/2015 Sb., se mění takto:
1.
V příloze položce 7 písmeno b) zní:
„b) rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace podle zvláštních právních předpisů o způsobilosti k výkonu zdravotnických povolání9)| Kč 1 000“.
---|---
2.
V příloze položce 7 se za písmeno b) vkládají nová písmena c) a d), která znějí:
„c) rozhodnutí o uznání jiné způsobilosti podle zvláštních právních předpisů o způsobilosti k výkonu zdravotnických povolání9)| Kč 500
---|---
d) rozhodnutí o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání podle zvláštních právních předpisů o způsobilosti k výkonu zdravotnických povolání9)| Kč 500“.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena e) a f).
3.
V příloze položce 7 písm. f) se slova „až c)“ nahrazují slovy „až e)“.
4.
V příloze položce 22 se za písmeno b) vkládají nová písmena c) a d), která včetně poznámek pod čarou č. 81 až 83 znějí:
„c) Vydání Evropského profesního průkazu pro usazení v České republice81) a přijetí žádosti o vydání Evropského profesního průkazu82) pro usazení v jiném členském státě Evropské unie než Česká republika| Kč 1 000
---|---
d) Přijetí žádosti o udělení povolení k restaurování kulturní památky nebo její části, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými díly („povolení k restaurování“)21) a přijetí žádosti o udělení povolení k provádění archeologických výzkumů („povolení k provádění archeologických výzkumů“)83)| Kč 2 000
81)
§ 24a odst. 2 písm. a) zákona o uznávání odborné kvalifikace, ve znění pozdějších předpisů.
82)
§ 24b zákona o uznávání odborné kvalifikace, ve znění pozdějších předpisů.
83)
§ 21 odst. 2 zákona o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní písmena c) až v) se označují jako písmena e) až y).
5.
V příloze položce 22 písm. e) se slova „povolení k obnově kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi („povolení k restaurování“),21) udělení“ zrušují.
Poznámka pod čarou č. 21 se zrušuje.
6.
V příloze položce 22 písm. m) se slova „v písmenu j)“ nahrazují slovy „v písmenu l)“.
7.
V příloze položka 108 včetně poznámky pod čarou č. 83 zní:
„Položka 108
1\\. Podání žádosti o vykonání zkoušky k prokázání odborné způsobilosti podle § 26 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích, včetně vydání průkazu odborné způsobilosti| Kč| 600
---|---|---
2\\. Podání žádosti o uznání odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu82), včetně vydání průkazu odborné způsobilosti| Kč| 400
3\\. Vydání průkazu odborné způsobilosti po uplynutí doby jeho platnosti podle § 26 odst. 7 zákona o elektronických komunikacích| Kč| 400
4\\. Prodloužení platnosti nebo provedení změn v průkazu odborné způsobilosti| Kč| 200
83)
Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o volném pohybu služeb
Čl. XIV
Zákon č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb, ve znění zákona č. 247/2011 Sb. a zákona č. 278/2013 Sb., se mění takto:
1.
V § 13 se za slova „prováděcím právním předpisem“ vkládají slova „a elektronické jednotné kontaktní místo“.
2.
§ 14 zní:
㤠14
(1)
Jednotné kontaktní místo poskytuje
a)
informace o požadavcích vztahujících se podle jiných právních předpisů na poskytovatele služeb, mezi něž patří zejména náležitosti žádosti o udělení oprávnění k poskytování služeb či vyřízení formalit spojených s jejím výkonem, a kontaktní údaje správních orgánů20), které jsou příslušné k vyřízení žádosti podle jiných právních předpisů,
b)
obecné informace o požadavcích týkajících se přístupu k činnosti poskytování služeb a jejího výkonu v jiných členských státech,
c)
obecné informace o opravných prostředcích proti rozhodnutím správních orgánů20) a o možnostech řešení sporů mezi poskytovatelem služby a příjemcem služby, nebo mezi poskytovateli služby,
d)
obecné informace o požadavcích týkajících se ochrany spotřebitele v jiných členských státech,
e)
kontaktní údaje spolku nebo jiných právnických osob, včetně Evropské sítě spotřebitelských středisek, které mohou poskytovatelům služeb nebo příjemcům služeb poskytovat praktickou pomoc,
f)
informace o regulaci povolání, mezi něž patří zejména
1.
seznam regulovaných povolání a podmínky pro jejich výkon, včetně informací o postupu při uznávání odborné kvalifikace, poplatcích, požadavcích na dokumenty a jazykové znalosti,
2.
informace o povinnosti předběžně příslušnému správnímu orgánu ohlásit úmysl poskytovat v České republice danou službu a o oprávnění příslušného správního orgánu před prvním poskytnutím služby prověřit odbornou kvalifikaci poskytovatele služeb,
3.
seznam profesí, pro něž existuje evropský profesní průkaz a podmínky jeho získání,
4.
seznam profesí, u nichž je příslušný orgán před prvním poskytnutím služby oprávněn prověřit odbornou kvalifikaci poskytovatele služeb,
5.
seznam regulovaného vzdělávání a odborné přípravy se zvláštní strukturou,
6.
kontaktní údaje příslušných správních orgánů a centra pomoci.
(2)
Jednotná kontaktní místa poskytují informace podle odstavce 1 bezodkladně, v jasné a srozumitelné formě a v rozsahu zohledňujícím reálné potřeby poskytovatelů služeb, a dbají o jejich aktuálnost. V závislosti na povaze dotazu poskytují jednotná kontaktní místa informace v českém či anglickém jazyce a podle možností i v dalších úředních jazycích Evropské unie.
(3)
Příslušné správní orgány na požádání poskytnou informaci o způsobu, jakým jsou požadavky uvedené v odstavci 1 obecně vykládány a uplatňovány. Informace je poskytována bezodkladně po přijetí žádosti, která může být doručena i elektronicky, jasným a srozumitelným jazykem a zahrnuje i jednoduchý návod, jak postupovat. Informační povinnost podle tohoto odstavce nemá charakter právního poradenství v jednotlivých případech, ale týká se pouze obecných informací zejména o způsobu, jakým se požadavky obvykle vykládají nebo uplatňují.
(4)
Elektronické jednotné kontaktní místo zveřejňuje informace způsobem umožňujícím dálkový přístup pomocí elektronických prostředků. Příslušné správní orgány poskytují jednotným kontaktním místům součinnost.“.
3.
§ 15 zní:
㤠15
(1)
Jednotné kontaktní místo přijímá a neprodleně předává příslušným správním orgánům20) veškerá podání učiněná na základě jiného právního předpisu od osob podnikajících na základě oprávnění podle jiného právního předpisu, a to upravujícího přístup k činnosti poskytování služeb nebo její výkon, zejména
a)
přihlášky k registraci nebo oznámení na základě jiného právního předpisu21),
b)
oznámení a hlášení v oblasti sociálního zabezpečení od fyzických osob v rozsahu stanoveném jinými právními předpisy22),
c)
oznámení o vzniku volných pracovních míst23),
d)
oznámení a hlášení fyzických osob vůči zdravotním pojišťovnám v rozsahu stanoveném jiným právním předpisem24),
e)
podání spojená s uznáváním profesních kvalifikací.
(2)
Veškerá podání a formality podle odstavce 1 lze vyřídit prostřednictvím jednotných kontaktních míst či příslušných správních úřadů, a to i na dálku a pomocí elektronických prostředků. Při prokazování skutečností relevantních pro správní řízení spolupracují správní orgány se správními orgány ostatních členských států Evropské unie prostřednictvím elektronického systému pro výměnu informací mezi členskými státy podle zvláštního právního předpisu.“.
4.
V § 16 odst. 2 se slova „předáním příslušnému správnímu orgánu20)“ nahrazují slovy „podáním u jednotného kontaktního místa“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o zdravotních službách
Čl. XV
V § 25 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Příslušný správní orgán zašle stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí o pozastavení nebo odejmutí oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle § 16 odst. 1 písm. b) nebo c) nebo odst. 2 písm. a) nebo podle § 17 písm. a), do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí uznávacímu orgánu pro uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání, podle jiného právního předpisu.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
ČÁST DESÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. XVI
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou části sedmé, která nabývá účinnosti dnem 1. září 2016.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 125/2016 Sb. | Zákon č. 125/2016 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 25. 4. 2016, datum účinnosti 1. 5. 2016, částka 49/2016
* Čl. I - Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/199
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 5. 2016
125
ZÁKON
ze dne 6. dubna 2016,
kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb. a zákona č. 47/2016 Sb., se mění takto:
1.
Poznámka pod čarou č. 137 zní:
„137)
Směrnice Rady 2011/96/EU ze dne 30. listopadu 2011 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států (přepracované znění), ve znění směrnice Rady 2013/13/EU, směrnice Rady 2014/86/EU a směrnice Rady 2015/121/EU.
Směrnice Rady 2009/133/ES ze dne 19. října 2009 o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, částečných rozděleních, převodech aktiv a výměně akcií týkajících se společností z různých členských států a při přemístění sídla evropské společnosti nebo evropské družstevní společnosti mezi členskými státy (kodifikované znění), ve znění směrnice Rady 2013/13/EU.
Směrnice Rady 2003/49/ES ze dne 3. června 2003 o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států, ve znění směrnice Rady 2004/66/ES, směrnice Rady 2004/76/ES, směrnice Rady 2006/98/ES a směrnice Rady 2013/13/EU.
Směrnice Rady 2003/48/ES ze dne 3. června 2003 o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb, ve znění směrnice Rady 2004/66/ES, rozhodnutí Rady 2004/587/ES, směrnice Rady 2006/98/ES a směrnice Rady 2014/48/EU.“.
2.
V § 10 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, a příjmů z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem“.
3.
V § 19 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
podíly na zisku, pokud má dceřiná společnost možnost snížit o ně základ daně.“.
4.
Poznámka pod čarou č. 93 zní:
„93)
Směrnice Rady 2011/96/EU.
Směrnice Rady 2009/133/ES.
Směrnice Rady 2003/49/ES.“.
5.
V § 22 odst. 1 písm. g) bodě 3 se za slovo „společníkovi“ vkládají slova „nebo jinému poplatníkovi, než je člen obchodní korporace“.
6.
V § 23 odst. 3 písm. c) bodě 8 se slova „o bezúplatném příjmu nebylo účtováno v nákladech“ nahrazují slovy „hodnota bezúplatného příjmu není výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů“.
7.
V § 24 odst. 2 písm. zr) se číslo „1“ nahrazuje číslem „1,5“.
8.
V § 34b odst. 2 písm. b) se za bod 1 vkládá nový bod 2, který zní:
„2.
služby, které souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje a které spočívají v ověření nebo prokázání toho, že výsledek výzkumu a vývoje splňuje požadavky stanovené právními předpisy, pokud výdaje na ověření nebo prokázání nebyly zahrnuty do odpočtu u jiného poplatníka,“.
Dosavadní bod 2 se označuje jako bod 3.
9.
V § 35c odst. 1 větě první se částka „15 804 Kč“ nahrazuje částkou „17 004 Kč“ a částka „17 004 Kč“ se nahrazuje částkou „20 604 Kč“.
10.
V § 36 odst. 2 písm. d) se slova „daně z příjmů fyzických osob“ nahrazují slovy „, než je člen obchodní korporace“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a za zdaňovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Ustanovení § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít již pro zdaňovací období roku 2016.
3.
Ustanovení § 19 odst. 2 písm. c), § 22 odst. 1 písm. g) bodu 3, § 23 odst. 3 písm. c) bodu 8 a § 36 odst. 2 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
Ustanovení § 24 odst. 2 písm. zr) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije již pro zdaňovací období započaté v roce 2016.
5.
Ustanovení § 34b odst. 2 písm. b) bod 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2016.
6.
Ustanovení § 35c odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije již pro zdaňovací období roku 2016. Při zúčtování mzdy a výpočtu zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za kalendářní měsíce přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije § 35c odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Sdělení Státní volební komise č. 124/2016 Sb. | Sdělení Státní volební komise č. 124/2016 Sb.
Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 16. dubna 2016
Vyhlášeno 19. 4. 2016, částka 48/2016
124
SDĚLENÍ
Státní volební komise
ze dne 18. dubna 2016
o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 16. dubna 2016
Státní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje podle § 51 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, celkové výsledky nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 16. dubna 2016.
Na základě sdělení Ministerstva vnitra č. 281/2015 Sb., č. 311/2015 Sb., č. 323/2015 Sb. a č. 342/2015 Sb. se dne 16. dubna 2016 konaly v souladu se zákonem č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nové volby do zastupitelstev obcíobcí.
Český statistický úřad ze zápisů o průběhu a výsledku hlasování, předaných okrskovými volebními komisemi, zjistil následující výsledky voleb:
a)| celkový počet obcíobcí, ve kterých bylo zvoleno zastupitelstvo:| 5
---|---|---
b)| celkový počet osob, zapsaných ve výpisech ze seznamů:| 927
c)| celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky:| 556
d)| celkový počet zvolených členů zastupitelstev obcíobcí:| 29
| v tom podle volebních stran:|
| 80 Nezávislí kandidáti| 0
| 90 Sdružení nezávislých kandidátů – místní sdružení celkem| 29
e)
seznam obcíobcí, ve kterých volby neproběhly (§ 23 odst. 8), a obcíobcí, v nichž bude vyhlášeno opakované hlasování (§ 43 odst. 2):
Seznam obcíobcí, kde se volby nekonaly (§ 23 odst. 8):
nevyskytlo se
Seznam obcíobcí, kde okrsková volební komise neodevzdala zápis ve stanovené lhůtě (§ 43 odst. 2):
nevyskytlo se.
Předseda Státní volební komise:
Chovanec v. r. |
Vyhláška č. 123/2016 Sb. | Vyhláška č. 123/2016 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 197/2004 Sb., k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 19. 4. 2016, datum účinnosti 16. 6. 2016, částka 48/2016
* Čl. I - Vyhláška č. 197/2004 Sb., k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění vyhlášky č. 239/2006 Sb., vyhlášky č. 20/201
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2017
123
VYHLÁŠKA
ze dne 11. dubna 2016,
kterou se mění vyhláška č. 197/2004 Sb., k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 32 zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství):
Čl. I
Vyhláška č. 197/2004 Sb., k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění vyhlášky č. 239/2006 Sb., vyhlášky č. 20/2010 Sb. a vyhlášky č. 122/2010 Sb., se mění takto:
1.
V § 6 odst. 1 písm. a) se slovo „úkonům“ nahrazuje slovem „jednáním“.
2.
V § 6 odst. 1 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena d) a e).
3.
V § 6 odst. 1 písm. d) se za slovo „bakalářském“ vkládá slovo „nebo“ a slova „nebo doktorském“ a „nebo v oblasti přírodních věd se zaměřením na hydrobiologii nebo ichtyologii“ se zrušují.
4.
V § 6 odst. 2 se slova „v odstavci 1 písm. e) nebo f)“ nahrazují slovy „v odstavci 1 písm. d) nebo e)“.
5.
V § 6 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 3 zní:
„(3)
Uznání splnění požadavků na odbornou kvalifikaci podle odstavce 1 písm. d) a e) a odstavce 2 stanoví jiný právní předpis3).
3)
Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.“.
6.
V § 6 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 až 14 se označují jako odstavce 4 až 13.
7.
V § 7 odst. 1 se na začátek písmene a) vkládá slovo „minimální“ a za slova „množství ryb v“ se vkládá slovo „uvedené“.
8.
§ 10 včetně nadpisu zní:
㤠10
Rybářský lístek
[K § 13 odst. 8 a odst. 11 písm. a) a b) zákona]
(1)
Rybářský lístek se vydává pro celé území České republiky na dobu 10 let, 3 let, 1 roku nebo 30 dní ode dne jeho vydání.
(2)
Rybářský lístek se vydává podle vzoru uvedeného v příloze č. 6 k této vyhlášce.
(3)
Kvalifikační předpoklady pro získání prvního rybářského lístku jsou základní znalosti z oblasti rybářství, biologie ryb, právních předpisů upravujících lov ryb, prokázané osvědčením o získané kvalifikaci vydaným právnickou osobou pověřenou ministerstvem k ověřování znalostí žadatelů pro vydání prvního rybářského lístku. Vzor osvědčení o získané kvalifikaci pro vydání prvního rybářského lístku a rozsah znalostí potřebných pro jeho vydání jsou uvedeny v příloze č. 6 k této vyhlášce.
(4)
Kvalifikační předpoklady uvedené v odstavci 3 splňuje osoba, která
a)
je rybářským hospodářem, zástupcem rybářského hospodáře nebo rybářskou stráží,
b)
složila zkoušku na rybářského hospodáře nebo na rybářskou stráž,
c)
složila zkoušku z předmětu rybářství na vysoké škole,
d)
ukončila vysokoškolské vzdělání v akreditovaném bakalářském nebo magisterském studijním programu v oblasti zemědělství ve studijním oboru se zaměřením na rybářství nebo ve volitelném předmětu rybářství na škole uskutečňující takový program nebo obor,
e)
ukončila střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání rybářství, nebo
f)
ukončila střední vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání rybář.
(5)
Další rybářský lístek se vydá žadateli, prokáže-li se dříve vydaným rybářským lístkem, s výjimkou rybářského lístku vydaného na dobu 30 dní, popřípadě jiným dokladem osvědčujícím, že již byl držitelem rybářského lístku, s výjimkou rybářského lístku vydaného na dobu 30 dní.
(6)
Cizinci se vydá rybářský lístek též, prokáže-li se
a)
dříve vydaným rybářským lístkem, s výjimkou rybářského lístku vydaného na 30 dní,
b)
jiným dokladem, osvědčujícím, že již byl držitelem rybářského lístku, s výjimkou rybářského lístku vydaného na 30 dní,
c)
osvědčením o získané kvalifikaci podle odstavce 3, nebo
d)
oprávněním obdobným rybářskému lístku vydaným v cizím státě.
(7)
K vydání rybářského lístku na dobu 30 dní včetně se nevyžaduje prokázání kvalifikačních předpokladů podle odstavce 3.“.
9.
V § 11 odst. 2 písm. g) a v odst. 3 písm. d) se číslo „35“ nahrazuje číslem „40“.
10.
V § 12 se odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 4 zrušuje.
11.
V § 13 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1)
Od 1. ledna do 15. dubna a dále od 1. prosince do 31. prosince jsou v pstruhovém rybářském revíru hájeny všechny druhy ryb.“.
Dosavadní odstavce 1 až 7 se označují jako odstavce 2 až 8.
12.
V § 13 odstavec 4 zní:
„(4)
Od 1. ledna do 15. června jsou v mimopstruhovém rybářském revíru hájeni:
a)
bolen dravý (Aspius aspius),
b)
candát obecný (Stizostedion lucioperca),
c)
okoun říční (Perca fluviatilis),
d)
sumec velký (Silurus glanis),
e)
štika obecná (Esox lucius).“.
13.
V § 16 odstavec 1 zní:
„(1)
V mimopstruhovém rybářském revíru je povoleným způsobem lovu:
a)
lov na položenou, lov na umělou mušku, lov muškařením nebo lov na plavanou, nebo
b)
pouze v době od 16. června do 31. prosince lov přívlačí, lov hlubinou přívlačí nebo lov čeřínkováním.“.
14.
§ 19 včetně nadpisu zní:
„Předpoklady pro výkon funkce rybářské stráže, jejich ověřování, vzor služebního odznaku a průkazu rybářské stráže
(K § 14 odst. 9 zákona)
§ 19
(1)
Znalost práv a povinností rybářské stráže se prokazuje podle § 14 odst. 2 písm. e) zákona
a)
dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání získaném studiem v akreditovaném bakalářském nebo magisterském studijním programu v oblasti zemědělství ve studijním oboru se zaměřením na rybářství,
b)
dokladem o získání úplného středního odborného vzdělání ve studijním oboru rybářství nebo dokladem o ukončení studia na vyšší odborné škole se studijním oborem vodní hospodářství a ekologie, v němž součástí absolutoria je zkouška ze základů rybářství,
c)
dokladem o složení zkoušek na rybářského hospodáře, nebo
d)
dokladem o složení zkoušky pro výkon funkce rybářské stráže (dále jen „zkouška rybářské stráže“) vydaným po absolvování odborného kurzu.
(2)
Uznání splnění požadavků na odbornou kvalifikaci podle odstavce 1 a § 26 odst. 2 stanoví jiný právní předpis3).“.
15.
V § 20 odst. 3 písm. c) se slova „trestního zákona6)“ nahrazují slovy „trestního zákoníku6)“.
Poznámka pod čarou č. 6 zní:
„6)
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“.
16.
V § 20 odst. 4 se slova „70 % ze 40 předložených otázek“ nahrazují slovy „nejméně na 70 % otázek v každé ze tří tematických oblastí“.
17.
§ 23 včetně nadpisu zní:
㤠23
Pověřování právnických osob v oblasti výchovy a výuky
(K § 22 odst. 9 zákona)
(1)
Právnickými osobami, které mohou být ministerstvem pověřeny pořádáním zkoušek pro výkon funkce rybářského hospodáře a jeho zástupce, zkoušek pro výkon funkce rybářské stráže a zkoušek kvalifikačních předpokladů pro získání prvního rybářského lístku, jsou osoby, jejichž pracovníci splňují kvalifikaci uvedenou v § 6 odst. 1 písm. d) nebo e) nebo v § 6 odst. 2 a mají potřebné technické vybavení.
(2)
Nejpozději 7 pracovních dní před konáním zkoušek na rybářského hospodáře a jeho zástupce a zkoušek pro výkon funkce rybářské stráže pořadatel zašle ministerstvu informaci o termínu a místě konání.“.
18.
V příloze č. 9 v části II. Znalost právních předpisů bod III. Oblast zní:
„III.
Oblast 10 otázek
ze zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
předmět otázek:
spolupráce rybářské stráže s Policií České republiky a občany, přestupky proti rybářství, trestný čin pytláctví, společenská škodlivost trestných činů, případ krajní nouze, nutné obrany, násilí proti úřední osobě, zneužití pravomoci úřední osoby, neplnění povinností rybářské stráže jako úřední osoby, sankce za přestupky, ukládání pokut v blokovém řízení.“.
19.
V příloze č. 9 se věta poslední zrušuje.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 16. června 2016, s výjimkou ustanovení § 10, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017.
Ministr:
Ing. Jurečka v. r. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 18/2016 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 18/2016 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Ujednání mezi Ministerstvem zdravotnictví České republiky a Ministerstvem zdravotnictví a sociální ochrany obyvatelstva Republiky Tádžikistán o spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařské vědy
Vyhlášeno 18. 4. 2016, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 26. 11. 2014, částka 9/2016
* Článek 1 - Strany budou v rozsahu jim svěřené působnosti vymezené platnými právními předpisy obou stran podporovat vzájemnou spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařské vědy na základě reciprocity a vzájemné výhodnosti s cílem posilovat zdravotnické systémy a přisp
* Článek 2 - Strany budou podporovat vzájemnou spolupráci v těchto oblastech:
* Článek 3 - Vzájemná spolupráce stran v oblastech uvedených v článku 2 bude uskutečňována především formou:
* Článek 4 - Strany budou podle svých možností podporovat spolupráci a přímé kontakty mezi zdravotnickými institucemi a organizacemi ve svých státech.
* Článek 5 - Tato dohoda bude prováděna v souladu s právními předpisy platnými na území obou stran.
* Článek 6 - 1. Tato dohoda vstupuje v platnost dnem jejího podpisu oběma stranami.
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 26. 11. 2014
18
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 26. listopadu 2014 bylo v Dušanbe podepsáno Ujednání mezi Ministerstvem zdravotnictví České republiky a Ministerstvem zdravotnictví a sociální ochrany obyvatelstva Republiky Tádžikistán o spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařské vědy.
Ujednání vstoupilo v platnost na základě svého článku 6 odst. 1 dnem podpisu.
České znění Ujednání a anglické znění, jež je pro jeho výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
Ujednání
mezi Ministerstvem zdravotnictví České republiky
a Ministerstvem zdravotnictví a sociální ochrany obyvatelstva Republiky Tádžikistán
o spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařské vědy
Ministerstvo zdravotnictví České republiky a Ministerstvo zdravotnictví a sociální ochrany obyvatelstva Republiky Tádžikistán, dále jen „strany“,
vědomy si užitečnosti mezinárodní spolupráce v oblasti zdravotnictví a lékařské vědy a potřeby upevnění vzájemných vztahů,
přejíce si vytvořit vhodné podmínky pro rozvoj spolupráce na základě rovnosti
a vědomy si potřeby odpovídajícího právního základu vzájemných vztahů,
se dohodly takto:
Článek 1
Strany budou v rozsahu jim svěřené působnosti vymezené platnými právními předpisy obou stran podporovat vzájemnou spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařské vědy na základě reciprocity a vzájemné výhodnosti s cílem posilovat zdravotnické systémy a přispívat ke zlepšení zdravotního stavu obyvatel států obou stran.
Článek 2
Strany budou podporovat vzájemnou spolupráci v těchto oblastech:
-
fungování zdravotnických systémů,
-
ochrana a podpora veřejného zdraví,
-
zdravotnická vědecko-výzkumná činnost,
-
léková politika,
-
další oblasti spolupráce vzájemně dohodnuté stranami.
Článek 3
Vzájemná spolupráce stran v oblastech uvedených v článku 2 bude uskutečňována především formou:
-
běžného pracovního styku,
-
vzájemných návštěv vyšších úředních zástupců,
-
zasílání odborných materiálů a dokumentů (publikací a studií),
-
výměny zkušeností, informací a příkladů dobré praxe,
-
další formou spolupráce vzájemně dohodnutou stranami.
Článek 4
Strany budou podle svých možností podporovat spolupráci a přímé kontakty mezi zdravotnickými institucemi a organizacemi ve svých státech.
Článek 5
Tato dohoda bude prováděna v souladu s právními předpisy platnými na území obou stran.
Článek 6
1.
Tato dohoda vstupuje v platnost dnem jejího podpisu oběma stranami.
2.
Tato dohoda se sjednává na dobu neurčitou. Každá ze stran však může dohodu kdykoliv písemně vypovědět diplomatickou cestou. Platnost dohody skončí 6 (šest) měsíců ode dne doručení oznámení o výpovědi druhé straně.
3.
Tato dohoda může být měněna a doplňována vzájemnou dohodou stran. Tyto změny a doplňky musí být provedeny písemnou formou. Změny této dohody vstoupí v platnost dnem jejich podpisu oběma stranami.
Dáno v Dušanbe dne 26. listopadu 2014 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, tádžickém a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílností ve výkladu je rozhodující znění v jazyce anglickém.
Za Ministerstvo zdravotnictví České
republiky
David Kotris
náměstek ministra zdravotnictví České
republiky pro ekonomiku a přímo řízené
organizace
Za Ministerstvo zdravotnictví a sociální
ochrany obyvatelstva Republiky Tádžikistán
Nusratullo Salimzoda
ministr zdravotnictví a sociální ochrany
obyvatelstva Republiky Tádžikistán |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 17/2016 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 17/2016 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Českou republikou a Monackým knížectvím o výměně informací v daňových záležitostech
Vyhlášeno 18. 4. 2016, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 2. 3. 2016, částka 9/2016
* Článek 1 - Předmět a rozsah Dohody
* Článek 2 - Působnost
* Článek 3 - Daně, na které se Dohoda vztahuje
* Článek 4 - Všeobecné definice
* Článek 5 - Výměna informací na základě žádosti
* Článek 6 - Daňové šetření v zahraničí
* Článek 7 - Možnost odmítnout žádost
* Článek 8 - Zachovávání mlčenlivosti
* Článek 9 - Náklady
* Článek 10 - Jazyk
* Článek 11 - Řešení případů vzájemnou dohodou
* Článek 12 - Protokol
* Článek 13 - Vstup v platnost
* Článek 14 - Ukončení platnosti
* 1\\. Podle článku 9 této Dohody náklady vzniklé při běžném uplatňování daňových právních předpisů dožádané strany uhradí dožádaná strana, pokud tyto náklady vyvstanou z důvodu odpovědi na žádost o informace. Běžné náklady zahrnují vnitrostátní správní náklad
* 2\\. Přímé mimořádné náklady vzniklé v souvislosti s poskytováním pomoci uhradí dožadující strana. Příklady takových nákladů zahrnují, avšak nejsou limitovány následujícím výčtem: - a) přiměřené náklady za pořizování kopií dokumentů pro dožádanou stranu;
* 3\\. Pokud lze předpokládat, že mimořádné náklady vztahující se ke konkrétní žádosti o informace převýší 500 EURO, příslušný orgán dožádané strany bude kontaktovat příslušný orgán dožadující strany za účelem zjištění, zda chce dožadující strana pokračovat ve
* 4\\. Žádná ze smluvních stran nebude používat škodlivá nebo omezující opatření založená na škodlivých daňových praktikách vůči rezidentům nebo občanům každé ze smluvních stran po dobu platnosti a účinnosti této Dohody.
* 5\\. Škodlivá nebo omezující opatření založená na nekalých daňových praktikách jsou opatření používaná jednou smluvní stranou vůči rezidentům nebo občanům druhé smluvní strany za předpokladu, že: - a) druhá smluvní strana se nepodílí na efektivní výměně informací;
* 6\\. Bez omezení všeobecné platnosti článku 5 výraz škodlivá nebo omezující opatření zahrnuje: - a) zamítnutí slevy na dani, daňového odpočtu či osvobození od daně;
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 2. 3. 2016 (25/2016 Sb. m. s.), po opravě
17
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 31. července 2014 byla v Monaku podepsána Dohoda mezi Českou republikou a Monackým knížectvím o výměně informací v daňových záležitostech.
S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 13 odst. 1 dne 2. března 2016.
České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
DOHODA
MEZI
ČESKOU REPUBLIKOU
A
MONACKÝM KNÍŽECTVÍM
O VÝMĚNĚ INFORMACÍ
V DAŇOVÝCH ZÁLEŽITOSTECH
Česká republika a Monacké knížectví, přejíce si usnadnit výměnu informací v daňových záležitostech, se dohodly takto.
Článek 1
Předmět a rozsah Dohody
Příslušné orgány smluvních stran poskytnou pomoc prostřednictvím výměny informací, u kterých lze předpokládat, že jsou významné pro provádění a prosazování vnitrostátních právních předpisů smluvních stran týkajících se daní, na něž se vztahuje tato Dohoda. Takové informace zahrnují informace, u kterých lze předpokládat, že jsou významné pro zjištění, stanovení a vybírání těchto daní, pro zabezpečení úhrady daňových pohledávek, nebo pro vyšetřování nebo pro trestní stíhání daňových trestných činůtrestných činů. Informace se vyměňují v souladu s ustanoveními této Dohody a jsou považovány za důvěrné podle článku 8. Práva, vyplývající osobám z právních předpisů nebo správních postupů dožádané strany, se použijí, pokud neoprávněně nezabraňují a nezdržují efektivní výměnu informací.
Článek 2
Působnost
Dožádaná strana není povinna poskytnout informace, které nemají k dispozici její orgány, nebo které nejsou k dispozici nebo pod kontrolou osob, které patří do její územní působnosti.
Článek 3
Daně, na které se Dohoda vztahuje
1.
Daně, které podléhají této Dohodě, jsou:
a)
v České republice:
i.
daň z příjmů fyzických osob,
ii.
daň z příjmů právnických osob,
iii.
daň z nemovitostí.
b)
v Monackém knížectví:
i.
daň ze zisku z obchodního příjmu ukládaná fyzickým osobám,
ii.
daň ze zisku ukládaná právnickým osobám,
iii.
daň dědická,
iv.
daň darovací,
v.
daň z převodu nemovitostí.
2.
Tato Dohoda se vztahuje také na jakékoliv stejné daně zavedené po datu podpisu Dohody vedle nebo namísto stávajících daní. Tato Dohoda se vztahuje také na jakékoliv v zásadě podobné daně zavedené po datu podpisu Dohody vedle nebo namísto stávajících daní, pokud s tím souhlasí příslušné orgány smluvních stran. Kromě toho daně, na které se tato Dohoda vztahuje, mohou být rozšířeny nebo změněny vzájemnou dohodou smluvních stran formou výměny dopisů. Příslušné orgány smluvních stran oznámí jeden druhému všechny podstatné změny daňového systému a opatření související se získáváním informací, na které se Dohoda vztahuje.
Článek 4
Všeobecné definice
1.
Pro účely této Dohody, pokud není definováno jinak, se výrazem:
a)
„smluvní strana“ rozumí podle souvislosti Česká republika nebo Monacké knížectví;
b)
„příslušný orgán“ rozumí:
i.
v případě Monackého knížectví ministr financí a ekonomiky nebo zplnomocněný zástupce ministra;
ii.
v případě České republiky ministr financí nebo zplnomocněný zástupce ministra;
c)
„osoba“ rozumí fyzická osoba, společnost a jakékoliv jiné sdružení osob;
d)
„společnost“ rozumí jakákoliv právnická osoba nebo jakákoli entita považovaná pro účely zdanění za právnickou osobu;
e)
„veřejně obchodovatelná společnost“ rozumí společnost, jejíž základní třída akcií je kótována na uznávané burze za předpokladu, že její kótované akcie může veřejnost snadno nakoupit nebo prodat. Akcie mohou být nakupovány nebo prodávány „veřejností“, jestliže nákup nebo prodej akcií není implicitně nebo explicitně omezen na limitovanou skupinu investorů;
f)
„základní třída akcií“ rozumí třída nebo třídy akcií představující většinu hlasovacích práv a hodnotu společnosti;
g)
„uznávaná burza“ rozumí jakákoliv burza, na které se dohodnou příslušné orgány smluvních stran;
h)
„kolektivní investiční fond nebo program“ rozumí jakýkoliv sdružený investiční nástroj bez ohledu na právní formu. Výrazem „kolektivní investiční fond nebo program“ se rozumí kolektivní investiční fond nebo program za předpokladu, že emise, akcie nebo jiné podíly na fondu nebo programu může veřejnost snadno nakoupit, prodat nebo nabídnout ke zpětnému odkupu. Emise, akcie nebo jiné podíly na fondu nebo programu může „veřejnost“ snadno nakoupit, prodat nebo nabídnout ke zpětnému odkupu, není-li tento nákup, prodej nebo zpětný odkup implicitně nebo explicitně omezen na limitovanou skupinu investorů;
i)
„daň“ rozumí jakákoliv daň, na kterou se Dohoda vztahuje;
j)
„dožadující strana“ rozumí smluvní strana dožadující informace;
k)
„dožádaná strana“ rozumí smluvní strana, která je dožádána o poskytnutí informací;
l)
„opatření pro získání informací“ rozumí zákony a správní nebo soudní postupy, které umožňují smluvní straně získat nebo poskytnout dožadované informace;
m)
„informace“ rozumí skutečnost, prohlášení nebo záznam v libovolné formě;
n)
„daňové trestné činy“ rozumí daňové záležitosti zahrnující úmyslné jednání, které může být předmětem trestního stíhání podle trestního práva dožadující strany;
o)
„trestní právo“ rozumí všechny trestně právní předpisy podle vnitrostátního práva bez ohledu na to, zda jsou obsaženy v daňových zákonech, trestním zákoníku nebo jiných právních předpisech.
2.
Pokud jde o provádění této Dohody v určité době některou ze smluvních stran, bude mít každý výraz, který v ní není definován, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad, takový význam, který má podle v té době platných právních předpisů této smluvní strany pro daňové účely, na které se Dohoda vztahuje, přičemž význam podle účinných daňových právních předpisů této smluvní strany bude mít přednost před významem přisuzovaným výrazu podle jiných právních předpisů této smluvní strany.
Článek 5
Výměna informací na základě žádosti
1.
Příslušný orgán dožádané strany poskytne na žádost informace pro účely uvedené v článku 1. Tyto informace se vymění bez ohledu na to, zda by jednání, které je vyšetřováno, bylo považováno za trestný čintrestný čin podle právních předpisů dožádané strany, pokud by k němu došlo v dožádané straně.
2.
Jestliže informace, které má příslušný orgán dožádané strany k dispozici, neumožňují vyhovět žádosti o informace, přijme tato smluvní strana veškerá potřebná opatření pro zjištění předmětných informací tak, aby zajistila dožadující straně požadovanou informaci, bez ohledu na to, že dožádaná strana nepotřebuje tuto informaci pro své vlastní daňové účely.
3.
Na zvláštní žádost příslušného orgánu dožadující strany poskytne příslušný orgán dožádané strany informace podle tohoto článku v rozsahu, který mu umožňují vnitrostátní právní předpisy, ve formě svědeckých výpovědí a ověřených kopií prvopisů.
4.
Každá smluvní strana zajistí, aby její příslušné orgány pro účely uvedené v článku 1 Dohody měly oprávnění získat a na žádost poskytnout:
a)
informace v držení bankbank, jiných finančních institucí a jakékoliv osoby jednající na základě zastoupení nebo zmocnění či pověření včetně svěřenských správců;
b)
informace týkající se vlastnictví společností, sdružení, trustů, nadací, „Anstalten“ a jiných osob, v rozsahu ustanovení článku 2, informací týkajících se vlastnictví jakýchkoliv dalších osob z řetězu vlastnictví; v případě trustů, informace o zakladatelích, správcích a příjemcích; a v případě nadací informace o zakladatelích, členech správní rady a příjemcích. Kromě toho, tato Dohoda nevytváří závazek smluvních stran získat nebo poskytnout informace týkající se vlastnictví veřejně obchodovatelných společností nebo veřejných kolektivních investičních fondů nebo programů, pokud tyto informace nelze získat bez nepřiměřených obtíží.
5.
Příslušný orgán dožadující strany předloží následující náležitosti příslušnému orgánu dožádané strany, aby prokázal předpokládaný význam informací v žádosti:
a)
totožnost osoby, u které je prováděno šetření či jiný postup při správě daní;
b)
druh dožadované informace včetně formy, ve které si dožadující strana přeje informaci od dožádané strany obdržet;
c)
období, za které je informace dožadována;
d)
daňový účel, pro který je informace dožadována;
e)
důvody, pro které se domnívá, že dožádaná strana má dožadovanou informaci k dispozici nebo je v držení či pod kontrolou osoby podléhající působnosti dožádané strany;
f)
v rozsahu, ve kterém jsou známé, jméno a adresu nebo název a sídlo každé osoby, o níž se domnívá, že má dožadovanou informaci k dispozici;
g)
prohlášení, že žádost je v souladu správními předpisy a správními postupy dožadující strany, že pokud by dožadovaná informace byla v působnosti dožadující strany, byl by příslušný orgán dožadující strany schopen ji získat podle právních předpisů dožadující strany nebo obvyklým správním postupem, a že žádost je v souladu s touto Dohodou;
h)
prohlášení, že dožadující strana využila všechny dostupné prostředky na svém území, aby informaci získala, s výjimkou těch, které nelze získat bez nepřiměřených obtíží.
6.
Příslušný orgán dožádané strany zašle dožadované informace co nejdříve. Není-li dožádaná strana schopna získat informaci, vyrozumí dožadující stranu do 90 dnů od přijetí žádosti.
Článek 6
Daňové šetření v zahraničí
1.
Smluvní strana může povolit vstup zástupcům příslušného orgánu smluvní strany na území první jmenované strany za účelem vyslechnutí daňového subjektu a prověření záznamů s předchozím písemným souhlasem dotčených osob v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Příslušný orgán druhé jmenované strany oznámí příslušnému orgánu první jmenované strany dobu a místo jednání s dotčenými osobami.
2.
Na žádost příslušného orgánu smluvní strany může příslušný orgán druhé smluvní strany umožnit zástupcům příslušného orgánu první jmenované strany, aby se účastnili vymezené části daňového šetření u příslušného orgánu druhé jmenované strany.
3.
Vyhoví-li žádosti podle odstavce 2, vyrozumí bezodkladně příslušný orgán smluvní strany provádějící šetření příslušný orgán druhé strany o době a místě šetření, o orgánu nebo úřední osobě pověřené k provádění šetření a o postupech a podmínkách vyžadovaných první jmenovanou stranou pro provádění šetření. Veškerá rozhodnutí týkající se vedení daňového šetření přijímá strana provádějící šetření.
Článek 7
Možnost odmítnout žádost
1.
Dožádaná strana není povinna získat nebo poskytnout informaci, kterou by dožadující strana nebyla schopna získat podle svých vnitrostátních právních předpisů pro účely provádění nebo prosazování vnitrostátních daňových právních předpisů. Příslušný orgán dožádané strany může odmítnout pomoc tehdy, není-li žádost učiněna v souladu s touto Dohodou nebo tehdy, pokud dožadující strana nevyužila všechny dostupné prostředky na svém území k tomu, aby informaci získala, s výjimkou těch prostředků, jejichž použití by vedlo ke vzniku neúměrných obtíží.
2.
Ustanovení této Dohody nezavazují smluvní stranu poskytnout informaci, která by porušila jakékoliv obchodní, hospodářské, průmyslové, komerční nebo profesní tajemství nebo obchodní postup. Nicméně informace uvedené v čl. 5 odst. 4 se nepovažují za tajemství nebo obchodní postup pouze proto, že splňují kritéria tohoto odstavce.
3.
Ustanovení této Dohody nezavazují smluvní stranu získat nebo poskytnout informace, které by odhalily důvěrnou komunikaci mezi klientem a advokátemadvokátem, právním poradcem nebo jiným uznaným právním zástupcem, kde se taková komunikace uskutečnila:
a)
pro účely zjištění nebo poskytnutí právní rady, nebo
b)
pro účely existujícího nebo zamýšleného právního řízení.
4.
Dožádaná strana může odmítnout žádost o informaci, jestliže by zveřejnění této informace bylo v rozporu s veřejným pořádkem (základními principy/cíli společnosti/veřejnosti).
5.
Žádost o informaci nelze odmítnout na základě toho, že je napadena zákonnost nebo správnost daňové pohledávky, která je předmětem žádosti.
6.
Dožádaná strana není povinna získat nebo poskytnout informaci, pokud by obdobnou informaci v kompetenci dožadující strany příslušný orgán dožadující strany nemohl získat podle svých právních předpisů nebo obvyklým správním postupem.
7.
Dožádaná strana může odmítnout žádost o informaci, jestliže dožadující strana dožaduje informaci k provádění nebo prosazování ustanovení daňového zákona dožadující strany, nebo jiného požadavku s tím spojeného, který diskriminuje občana dožádané strany ve srovnání s občanem dožadující strany nacházejícího se ve stejné situaci.
Článek 8
Zachovávání mlčenlivosti
Jakékoliv informace získané smluvními stranami podle této Dohody se považují za důvěrné a mohou být sděleny pouze osobám nebo orgánům smluvní strany, včetně soudů a správních orgánů, odpovědným za zjištění, stanovení nebo zabezpečení úhrady daní, anebo za vymáhání nebo za trestní stíhání, týkající se daní, na které se vztahuje tato Dohoda. Tyto osoby nebo orgány mohou takové informace použít pouze pro tyto účely. Tyto informace lze použít během veřejného soudního řízení nebo v soudních rozhodnutích. Informace nesmí být bez písemného souhlasu příslušného orgánu dožádané strany sděleny žádné jiné osobě, entitě, orgánu nebo jiné jurisdikci.
Článek 9
Náklady
Náklady vynaložené při poskytování pomoci uhradí dožádaná strana, pokud se příslušné orgány stran nedohodnou jinak.
Článek 10
Jazyk
Žádosti o pomoc a odpovědi na tyto žádosti se vyhotoví v anglickém jazyce. Francouzský nebo český jazyk se použije, pokud se na něm obě smluvní strany předem dohodnou.
Článek 11
Řešení případů vzájemnou dohodou
1.
V případě problémů nebo pochybností mezi smluvními stranami, pokud jde o provádění nebo výklad Dohody, řeší záležitost příslušné orgány vzájemnou dohodou.
2.
Kromě dohody uvedené v odstavci 1 se mohou příslušné orgány smluvních stran dohodnout na používaných postupech při použití článků 5 a 6.
3.
Příslušné orgány smluvních stran mohou přímo projednávat možné rozpory za účelem dosažení dohody podle tohoto článku.
4.
Smluvní strany se mohou dohodnout na jiných formách řešení sporů.
Článek 12
Protokol
Připojený Protokol je nedílnou součástí této Dohody.
Článek 13
Vstup v platnost
1.
Smluvní strany si navzájem diplomatickou cestou písemně oznámí splnění postupů požadovaných jejich vnitrostátními právními předpisy pro vstup této Dohody v platnost. Dohoda vstoupí v platnost datem pozdějšího z těchto oznámení.
2.
Ustanovení této Dohody se budou uplatňovat:
a)
pro daňové trestné činytrestné činy datem vstupu v platnost; a
b)
pro všechny ostatní záležitosti podle článku 1 datem vstupu v platnost, ale pouze ve vztahu ke zdaňovacím obdobím začínajícím tímto datem nebo později a tam, kde není zdaňovací období, na všechny případy vzniklé k tomuto datu nebo po něm.
Článek 14
Ukončení platnosti
1.
Tato Dohoda zůstane v platnosti, dokud nebude vypovězena některou smluvní stranou. Každá smluvní strana může ukončit platnost Dohody písemnou výpovědí oznámenou diplomatickou cestou. V takovém případě se Dohoda přestane v obou smluvních státech provádět po šesti měsících od data přijetí oznámení výpovědi smluvní stranou.
2.
Pokud je Dohoda vypovězena, zůstávají smluvní strany vázány ustanoveními článku 8, pokud se týká jakýchkoliv informací získaných na základě Dohody.
Na důkaz čehož níže podepsaní, kteří jsou k tomuto řádně zplnomocněni, podepsali Dohodu.
Dáno v originálních vyhotoveních v Monaku dne 31. července 2014 v českém, francouzském a anglickém jazyce, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě jakýchkoli rozporů ve výkladu, je rozhodující anglický text.
Za Českou republiku
JUDr. Marie Chatardová v. r.
mimořádná a zplnomocněná velvyslankyně
České republiky v Monackém knížectví
Za Jeho Jasnost
knížete monackého
José Badia v. r.
ministr zahraničních věcí
a spolupráce
PROTOKOL
K DOHODĚ
MEZI
ČESKOU REPUBLIKOU
A
MONACKÝM KNÍŽECTVÍM
O VÝMĚNĚ INFORMACÍ
V DAŇOVÝCH ZÁLEŽITOSTECH
Tento protokol stanovuje záměry smluvních stran týkající se záležitostí uvedených v této Dohodě:
Náklady:
1.
Podle článku 9 této Dohody náklady vzniklé při běžném uplatňování daňových právních předpisů dožádané strany uhradí dožádaná strana, pokud tyto náklady vyvstanou z důvodu odpovědi na žádost o informace. Běžné náklady zahrnují vnitrostátní správní náklady, méně významné externí náklady a režijní výdaje vynaložené dožádanou stranou v průběhu vypracování odpovědi na žádost o informace podanou dožadující stranou.
2.
Přímé mimořádné náklady vzniklé v souvislosti s poskytováním pomoci uhradí dožadující strana. Příklady takových nákladů zahrnují, avšak nejsou limitovány následujícím výčtem:
a)
přiměřené náklady za pořizování kopií dokumentů pro dožádanou stranu;
b)
přiměřené náklady vynaložené v případě potřeby na služby expertů, tlumočníků a překladatelů;
c)
přiměřené náklady za přepravu dokumentů dožadující straně;
d)
přiměřené náklady na soudní řízení v přímé souvislosti s konkrétní žádostí o výměnu informací, včetně nákladů na služby externího právního zástupce nebo poradce; a
e)
přiměřené náklady na získání svědeckých výpovědí.
3.
Pokud lze předpokládat, že mimořádné náklady vztahující se ke konkrétní žádosti o informace převýší 500 EURO, příslušný orgán dožádané strany bude kontaktovat příslušný orgán dožadující strany za účelem zjištění, zda chce dožadující strana pokračovat ve výměně informací v tomto konkrétním případě a zda uhradí příslušné náklady.
Škodlivá a omezující opatření:
4.
Žádná ze smluvních stran nebude používat škodlivá nebo omezující opatření založená na škodlivých daňových praktikách vůči rezidentům nebo občanům každé ze smluvních stran po dobu platnosti a účinnosti této Dohody.
5.
Škodlivá nebo omezující opatření založená na nekalých daňových praktikách jsou opatření používaná jednou smluvní stranou vůči rezidentům nebo občanům druhé smluvní strany za předpokladu, že:
a)
druhá smluvní strana se nepodílí na efektivní výměně informací;
b)
z důvodu nedostatečné transparentnosti v uplatňování právních předpisů, nařízení nebo správních postupů; nebo
c)
na základě neexistence zdanění či pouze nominálního zdanění a jednoho z výše uvedených kritérií.
6.
Bez omezení všeobecné platnosti článku 5 výraz škodlivá nebo omezující opatření zahrnuje:
a)
zamítnutí slevy na dani, daňového odpočtu či osvobození od daně;
b)
uložení daně, poplatku nebo cla;
c)
zařazení na diskriminující seznam nebo jiná obdobná postupy či opatření;
d)
požadavek na specifické dokumentační povinnosti. |
Nařízení vlády č. 122/2016 Sb. | Nařízení vlády č. 122/2016 Sb.
Nařízení vlády o posuzování shody výtahů a jejich bezpečnostních komponent
Vyhlášeno 18. 4. 2016, datum účinnosti 20. 4. 2016, částka 47/2016
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Vymezení pojmů
* § 3 - Technické požadavky na výtahy a bezpečnostní komponenty pro výtahy
* § 4 - Dodávání na trh a uvádění do provozu
* § 5 - Výrobce
* § 6 - Zplnomocněný zástupce
* § 7 - Dovozce
* § 8 - Distributor
* § 9 - Doba pro identifikaci hospodářského subjektu
* § 10 - Postupy posuzování shody u bezpečnostních komponent pro výtahy
* § 11 - Postupy posuzování shody u výtahů
* § 12 - Předpoklad shody
* § 13 - EU prohlášení o shodě
* § 14 - Označení CE a další označení
* § 15 - Formální nedostatky
* § 16 - Přechodná ustanovení
* § 17 - Zrušovací ustanovení
* § 18 - Účinnost č. 1 k nařízení vlády č. 122/2016 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 122/2016 Sb. č. 3 k nařízení vlády č. 122/2016 Sb. č. 4 k nařízení vlády č. 122/2016 Sb. č. 5 k nařízení vlády č. 122/2016 Sb. č. 6 k nařízení vlády č. 122/2016 Sb. č. 7 k nařízení vlády č. 122/2016 Sb. č. 8 k nařízení vlády č. 122/2016 Sb. č. 9 k nařízení vlády č. 122/2016 Sb. č. 10 k nařízení vlády č. 122/2016 Sb. č. 11 k nařízení vlády č. 122/2016 Sb. č. 12 k nařízení vlády č. 122/2016 Sb.
Aktuální znění od 20. 4. 2016
122
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 30. března 2016
o posuzování shody výtahů a jejich bezpečnostních komponent
Vláda nařizuje podle § 4 a § 50 odst. 5 zákona č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, (dále jen „zákon“):
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Toto nařízení zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a upravuje technické požadavkytechnické požadavky na výtahyvýtahy a bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy, které musí splňovat při uvedení na trhuvedení na trh nebo do provozu, podmínky a postupy při dodávání bezpečnostních komponent pro výtahyvýtahy na trh a způsoby posuzování shodyposuzování shody.
(2)
Toto nařízení se vztahuje na výtahyvýtahy, které trvale obsluhují budovy nebo stavby a jsou určené k přepravě
a)
osob,
b)
osob a nákladů, nebo
c)
pouze nákladů, pokud je nosná částnosná část přístupná, lze na ni bez obtíží vstoupit a je opatřena ovládacím zařízením na nosné částinosné části nebo v dosahu osoby, která se na ní nachází.
(3)
Toto nařízení se dále vztahuje na bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy uvedené v příloze č. 3 k tomuto nařízení, které jsou určeny pro použití u výtahůvýtahů uvedených v odstavci 2.
(4)
Toto nařízení se nevztahuje na
a)
zdvihací zařízení, jejichž konstrukční rychlost nepřekračuje 0,15 m/s,
b)
stavební výtahyvýtahy,
c)
lanové dráhy, včetně pozemních lanových drah,
d)
výtahyvýtahy zvlášť navržené a konstruované pro vojenské nebo policejní účely,
e)
zdvihací zařízení, z nichž lze provádět práce,
f)
důlní těžní zařízení,
g)
zdvihací zařízení jevištní techniky určená ke zvedání účinkujících během představení,
h)
zdvihací zařízení v dopravních prostředcích,
i)
zdvihací zařízení spojená se strojním zařízením a určená výhradně k zajištění přístupu na pracoviště, včetně míst pro údržbu a kontrolu na strojním zařízení,
j)
ozubnicové dráhy a
k)
pohyblivé schody a pohyblivé chodníky.
(5)
V případech, kdy rizika související s výtahyvýtahy nebo s bezpečnostními komponentami pro výtahyvýtahy uváděná v tomto nařízení jsou zcela nebo částečně předmětem úpravy v jiném právním předpise nebo přímo použitelném předpise Evropské unie, se toto nařízení na tyto výtahyvýtahy nebo bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy a tato rizika nepoužije.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto nařízení se rozumí
a)
nosnou částínosnou částí část výtahuvýtahu, na níž se mohou nacházet osoby nebo náklad za účelem jejich zvedání nebo spouštění,
b)
vzorovým výtahemvzorovým výtahem reprezentativní výtahvýtah, jehož technická dokumentace uvádí způsob, jak budou splněny základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost stanovené v příloze č. 1 k tomuto nařízení u výtahůvýtahů odvozených ze vzorového výtahuvzorového výtahu definovaného na základě objektivních parametrů, při použití shodných bezpečnostních komponent pro výtahyvýtahy,
c)
technickou specifikacítechnickou specifikací dokument, který předepisuje technické požadavkytechnické požadavky, které má výtahvýtah nebo bezpečnostní komponenta pro výtahyvýtahy splňovat.
§ 3
Technické požadavky na výtahy a bezpečnostní komponenty pro výtahy
Základními technickými požadavkytechnickými požadavky na výtahyvýtahy a bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy jsou základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost stanovené v příloze č. 1 k tomuto nařízení, jejichž splnění se prokazuje posuzováním shodyposuzováním shody. Bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy musí umožňovat, aby tyto požadavky splňovaly výtahyvýtahy, v nichž jsou zabudovány.
§ 4
Dodávání na trh a uvádění do provozu
(1)
VýtahyVýtahy mohou být uváděny na trh a do provozu pouze tehdy, jestliže jsou správně nainstalovány, a za předpokladu, že budou udržovány a používány k určenému účelu, splňují požadavky stanovené tímto nařízením.
(2)
Bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy mohou být dodávány na trh a uváděny do provozu pouze tehdy, jestliže za předpokladu, že budou správně zabudovány, udržovány a používány k určenému účelu, splňují požadavky stanovené tímto nařízením.
(3)
Na veletrzích, výstavách a při předvádění lze předvádět výtahyvýtahy nebo bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy, které nejsou ve shodě s tímto nařízením, pokud je z viditelného označení jasné, že tyto výtahyvýtahy a komponenty nejsou ve shodě a nesmějí být uváděny ani dodávány na trh, dokud nebudou uvedeny do shody. Při jejich předvádění musí být přijata bezpečnostní opatření pro zajištění bezpečnosti osob.
§ 5
Výrobce
(1)
VýrobceVýrobce při uvádění bezpečnostních komponent pro výtahyvýtahy na trh zajistí, aby tyto bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy byly navrženy a vyrobeny v souladu s § 3, vypracuje požadovanou technickou dokumentaci a provede nebo nechá provést příslušný postup posuzování shodyposuzování shody stanovený v § 10.
(2)
Pokud byl soulad bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy se stanovenými základními požadavky postupem posuzování shodyposuzování shody prokázán, vypracuje výrobcevýrobce EU prohlášení o shodě, zajistí, aby bylo k bezpečnostní komponentě pro výtahyvýtahy přiloženo, a umístí podle § 14 označení CEoznačení CE.
(3)
VýrobceVýrobce uchovává technickou dokumentaci uvedenou v příloze č. 4 k tomuto nařízení a EU prohlášení o shodě a případně rozhodnutí o schválení po dobu 10 let od uvedení bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy na trh.
(4)
VýrobceVýrobce provádí za účelem ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelůspotřebitelů zkoušky vzorků bezpečnostních komponent pro výtahyvýtahy dodaných na trh a potřebná šetření, je-li to potřebné vzhledem k rizikům, která představuje bezpečnostní komponenta pro výtahyvýtahy. Tyto zkoušky a šetření se provádí v rozsahu potřebném pro potvrzení nebo vyvrácení existujícího rizika. VýrobceVýrobce vede knihy stížností, nevyhovujících bezpečnostních komponent pro výtahyvýtahy a stažení bezpečnostních komponent pro výtahyvýtahy z oběhu a průběžně o těchto činnostech informuje distributorydistributory a dodavateledodavatele.
(5)
VýrobceVýrobce zajistí, aby bylo na bezpečnostní komponentě pro výtahyvýtahy, kterou uvedl na trh, uvedeno číslo typu či série nebo sériové číslo nebo jiný prvek umožňující její identifikaci, nebo v případech, kdy to velikost nebo povaha bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy neumožňuje, aby byla požadovaná informace uvedena na štítku neoddělitelně upevněném k bezpečnostní komponentě pro výtahyvýtahy.
(6)
VýrobceVýrobce uvede na bezpečnostní komponentě pro výtahyvýtahy, nebo, není-li to možné, na štítku neoddělitelně upevněném k bezpečnostní komponentě pro výtahyvýtahy své jméno nebo obchodní firmu, popřípadě ochrannou známku, a adresu pro doručování, na níž jej lze kontaktovat. Adresa pro doručování musí být adresou místa, na kterém lze výrobcevýrobce skutečně zastihnout. Kontaktní údaje se uvádějí v jazyce snadno srozumitelném konečným uživatelům a orgánu dozoru.
(7)
VýrobceVýrobce zajistí, aby byl k bezpečnostní komponentě pro výtahyvýtahy přiložen návod podle bodu 6.1 přílohy č. 1 k tomuto nařízení v českém jazyce. Tento návod a jakékoli označení, které je na bezpečnostní komponentě umístěno, musí být jasné, srozumitelné a snadno pochopitelné.
§ 6
Zplnomocněný zástupce
(1)
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce jmenovaný podle § 29 odst. 3 zákona nesmí být dodavatelemdodavatelem pověřen k plnění žádné z povinností uvedených v § 29 odst. 1 písm. a) zákona, ani k povinnosti vypracovat technickou dokumentaci podle § 29 odst. 1 písm. b) zákona, pověření mu musí však umožňovat uchovávat EU prohlášení o shodě, případně uchovávat dokument o schválení systému kvality dodavateledodavatele a technickou dokumentaci a umožňovat mu poskytování součinnosti orgánům dozoru.
(2)
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce uchovává EU prohlášení o shodě, případně dokument o schválení systému kvality výrobcevýrobce nebo dodavateledodavatele, a technickou dokumentaci pro potřeby orgánu dozoru po dobu 10 let od uvedení bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy nebo výtahuvýtahu na trh.
§ 7
Dovozce
(1)
DovozceDovozce před uvedením bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy na trh zajistí, aby výrobcevýrobce provedl jeden z postupů posuzování shodyposuzování shody podle § 10, vypracoval technickou dokumentaci, aby bezpečnostní komponenta pro výtahyvýtahy nesla označení CEoznačení CE, aby k ní bylo přiloženo EU prohlášení o shodě a požadované doklady a aby výrobcevýrobce splnil požadavky stanovené v § 5 odst. 5 a 6.
(2)
DovozceDovozce uvede na bezpečnostní komponentě pro výtahyvýtahy, nebo, není-li to možné, na obalu nebo v dokladu přiloženém k bezpečnostní komponentě své jméno nebo obchodní firmu, popřípadě ochrannou známku, a adresu pro doručování, na níž jej lze kontaktovat. Kontaktní údaje se uvádějí v jazyce snadno srozumitelném konečným uživatelům a orgánu dozoru.
(3)
DovozceDovozce zajistí, aby byl k bezpečnostní komponentě pro výtahyvýtahy přiložen návod podle bodu 6.1 přílohy č. 1 k tomuto nařízení v českém jazyce.
(4)
DovozceDovozce provádí za účelem ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelůspotřebitelů zkoušky vzorků bezpečnostních komponent pro výtahyvýtahy a potřebná šetření, je-li to vhodné vzhledem k rizikům, která představuje bezpečnostní komponenta pro výtahyvýtahy. Tyto zkoušky a šetření se provádí v rozsahu potřebném pro potvrzení nebo vyvrácení existujícího rizika. DovozceDovozce vede knihy stížností, nevyhovujících bezpečnostních komponent pro výtahyvýtahy a stažení bezpečnostních komponent pro výtahyvýtahy z oběhu a průběžně o těchto kontrolních činnostech informuje distributorydistributory.
(5)
DovozceDovozce po dobu 10 let od uvedení bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy na trh uchovává kopii EU prohlášení o shodě a případně rozhodnutí o schválení pro potřeby orgánu dozoru a zajišťuje, že tomuto orgánu může být na žádost předložena technická dokumentace.
§ 8
Distributor
DistributorDistributor před dodáním bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy na trh ověří, zda
a)
bezpečnostní komponenta pro výtahyvýtahy nese označení CEoznačení CE,
b)
je k bezpečnostní komponentě pro výtahyvýtahy přiloženo EU prohlášení o shodě, požadované doklady a návod podle bodu 6.1 přílohy č. 1 k tomuto nařízení v českém jazyce a
c)
zda výrobcevýrobce a dovozcedovozce splnili příslušné požadavky stanovené v § 5 odst. 5 a 6 a § 7 odst. 2.
§ 9
Doba pro identifikaci hospodářského subjektu
Hospodářský subjektHospodářský subjekt po dobu 10 let od dodání bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy uchovává údaje, pomocí kterých lze na žádost orgánu dozoru určit hospodářský subjekthospodářský subjekt, který mu bezpečnostní komponentu pro výtahyvýtahy dodal nebo kterému bezpečnostní komponentu pro výtahyvýtahy dodal.
§ 10
Postupy posuzování shody u bezpečnostních komponent pro výtahy
Bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy musí být podrobeny jednomu z následujících postupů posuzování shodyposuzování shody:
a)
typ bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy se podrobí EU přezkoušení typu (modul B) stanovenému v části A přílohy č. 4 k tomuto nařízení a shoda s typem se zajišťuje postupem kontroly shody s typem náhodným výběrem, pokud jde o bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy (modul C2), podle přílohy č. 9 k tomuto nařízení,
b)
typ bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy se podrobí EU přezkoušení typu (modul B) stanovenému v části A přílohy č. 4 k tomuto nařízení a shoda s typem se zajišťuje postupem shody s typem založené na zabezpečování kvality výrobků, pokud jde o bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy (modul E), podle přílohy č. 6 k tomuto nařízení,
c)
posouzení shody založené na úplném zabezpečování kvality (modul H) podle přílohy č. 7 k tomuto nařízení.
§ 11
Postupy posuzování shody u výtahů
(1)
VýtahyVýtahy musí být podrobeny jednomu z následujících postupů posuzování shodyposuzování shody:
a)
pokud byly navrženy a vyrobeny podle vzorového výtahuvzorového výtahu, který byl podroben EU přezkoušení typu (modul B) podle části B přílohy č. 4 k tomuto nařízení, musí být dále podrobeny
1.
závěrečné inspekci u výtahůvýtahů podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení,
2.
shodě s typem založené na zabezpečování kvality výrobků, pokud jde o výtahyvýtahy (modul E), podle přílohy č. 10 k tomuto nařízení, nebo
3.
shodě s typem založené na zabezpečování kvality výroby, pokud jde o výtahyvýtahy (modul D), podle přílohy č. 12 k tomuto nařízení, nebo
b)
pokud byly navrženy a vyrobeny podle schváleného systému kvality (modul H1) podle přílohy č. 11 k tomuto nařízení, musí být dále podrobeny
1.
závěrečné inspekci u výtahůvýtahů podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení,
2.
shodě s typem založené na zabezpečování kvality výrobků, pokud jde o výtahyvýtahy (modul E), podle přílohy č. 10 k tomuto nařízení, nebo
3.
shodě s typem založené na zabezpečování kvality výroby, pokud jde o výtahyvýtahy (modul G), podle přílohy č. 12 k tomuto nařízení, nebo
c)
shodě založené na ověřování každého jednotlivého výrobku, pokud jde o výtahyvýtahy (modul E), podle přílohy č. 8 k tomuto nařízení, anebo
d)
shodě založené na úplném zabezpečování kvality a přezkoumání návrhu, pokud jde o výtahyvýtahy (modul H1), podle přílohy č. 11 k tomuto nařízení.
(2)
V případech uvedených v odstavci 1 písm. a) a b), pokud osoba zajišťující návrh a výrobu výtahuvýtahu není identická s osobou odpovědnou za instalaci a vyzkoušení výtahuvýtahu, dává osoba odpovědná za návrh a výrobu výtahuvýtahu osobě odpovědné za instalaci a vyzkoušení výtahuvýtahu k dispozici všechny nezbytné dokumenty a informace, aby mohla osoba odpovědná za instalaci a vyzkoušení výtahuvýtahu zajistit správnou a bezpečnou instalaci a vyzkoušení výtahuvýtahu.
(3)
Všechny povolené rozdíly mezi vzorovým výtahemvzorovým výtahem a výtahyvýtahy odvozenými od vzorového výtahuvzorového výtahu musí být jasně specifikovány v technické dokumentaci (s maximálními a minimálními hodnotami).
(4)
Podobnost typové řady zařízení lze prokázat výpočtem nebo konstrukčními výkresy, aby se prokázalo, jak byly splněny základní technické požadavkytechnické požadavky.
§ 12
Předpoklad shody
Pokud je výtahvýtah nebo bezpečnostní komponenta pro výtahyvýtahy ve shodě s harmonizovanými normami, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, nebo jejich částmi, má se za to, že jsou ve shodě se základními technickými požadavkytechnickými požadavky, na které se tyto normy nebo jejich části vztahují.
§ 13
EU prohlášení o shodě
(1)
EU prohlášení o shodě prokazuje splnění základních technických požadavkůtechnických požadavků.
(2)
EU prohlášení o shodě se vypracovává podle vzoru uvedeného v příloze č. 2 k tomuto nařízení. Prohlášení obsahuje údaje stanovené v některé z příloh č. 5 až 12 k tomuto nařízení a musí být stále aktualizováno. EU prohlášení o shodě se přeloží též do jazyka nebo jazyků požadovaných členským státem Evropské unie, v němž se výtahvýtah nebo bezpečnostní komponenta pro výtahyvýtahy uvádí nebo dodává na trh.
(3)
Pokud se na výtahvýtah nebo bezpečnostní komponentu pro výtahyvýtahy vztahuje více harmonizačních předpisů Evropské unie stanovujících vypracování EU prohlášení o shodě, vypracovává se jediné EU prohlášení o shodě s odkazy na všechny tyto předpisy, podle nichž byla posuzována shoda, včetně odkazů na jejich vyhlášení. Toto jediné EU prohlášení o shodě může mít podobu složky tvořené prohlášeními o shodě vydanými k jednotlivým předpisům.
§ 14
Označení CE a další označení
(1)
Označení CEOznačení CE se před uvedením na trhuvedením na trh umístí na každou výtahovou klec a na každou bezpečnostní komponentu pro výtahyvýtahy, nebo pokud to není možné, na štítek neoddělitelně upevněný k bezpečnostní komponentě pro výtahyvýtahy.
(2)
Za označení CEoznačení CE se na výtahvýtah připojuje identifikační číslo oznámeného subjektu, který se účastnil posuzování shodyposuzování shody výtahuvýtahu podle některého z následujících postupů, jímž jsou:
a)
závěrečná inspekce podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení,
b)
ověřování každého jednotlivého výrobku (modul G) podle přílohy č. 8 k tomuto nařízení,
c)
zabezpečování kvality (moduly E, H1 nebo D) podle příloh č. 10, 11 nebo 12 k tomuto nařízení.
(3)
Identifikační číslo podle odstavce 2 připojuje sám oznámený subjekt, nebo podle jeho pokynů dodavateldodavatel nebo jeho zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce.
(4)
Za označení CEoznačení CE se na bezpečnostní komponentu pro výtahyvýtahy připojuje identifikační číslo oznámeného subjektu, který se účastnil posuzování shodyposuzování shody bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy podle některého z následujících postupů, jímž jsou:
a)
zabezpečování kvality výrobků (modul E) podle přílohy č. 6 k tomuto nařízení,
b)
úplné zabezpečování kvality (modul H) podle přílohy č. 7 k tomuto nařízení,
c)
kontrola shody s typem náhodným výběrem, pokud jde o bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy (modul C2), podle přílohy č. 9 k tomuto nařízení.
(5)
Identifikační číslo podle odstavce 4 připojuje sám oznámený subjekt, nebo podle jeho pokynů výrobcevýrobce nebo jeho zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce.
(6)
Za označením CEoznačením CE, případně za identifikačním číslem oznámeného subjektu, může následovat jakákoli jiná značka označující zvláštní riziko nebo způsob použití.
§ 15
Formální nedostatky
Za formální nedostatek se považuje, pokud
a)
označení CEoznačení CE bylo umístěno v rozporu s čl. 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93, nebo s § 14 odst. 1,
b)
označení CEoznačení CE nebylo umístěno,
c)
identifikační číslo oznámeného subjektu bylo umístěno v rozporu s § 14 nebo v rozporu s § 14 nebylo umístěno,
d)
EU prohlášení o shodě nebylo vypracováno,
e)
EU prohlášení o shodě nebylo vypracováno v souladu s tímto nařízením,
f)
technická dokumentace uvedená v částech A a B přílohy č. 4 k tomuto nařízení v přílohách č. 7, 8 a 11 k tomuto nařízení chybí nebo je neúplná,
g)
jméno nebo obchodní firma, popřípadě ochranná známka, anebo adresa pro doručování výrobcevýrobce, dodavateledodavatele nebo dovozcedovozce nebyly uvedeny v souladu s § 29 odst. 1 písm. g) zákona, § 5 odst. 6 nebo § 7 odst. 2,
h)
informace umožňující identifikaci výtahuvýtahu nebo bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy nebyly uvedeny v souladu s § 29 odst. 1 písm. f) zákona nebo § 5 odst. 5, nebo
i)
k výtahuvýtahu nebo bezpečnostní komponentě pro výtahyvýtahy nejsou přiloženy návody uvedené v § 29 odst. 1 písm. h) zákona nebo § 5 odst. 7 nebo tyto návody nejsou v souladu s příslušnými požadavky.
§ 16
Přechodná ustanovení
(1)
VýtahyVýtahy splňující požadavky nařízení vlády č. 27/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, mohou být nadále uváděny do provozu, pokud byly uvedeny na trh přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.
(2)
Bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy splňující požadavky nařízení vlády č. 27/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, mohou být nadále dodávány na trh, pokud byly uvedeny na trh přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.
(3)
Platné certifikáty a jiné dokumenty osvědčující zjištěné skutečnosti vydané notifikovanými osobami podle nařízení vlády č. 27/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, zůstávají v platnosti a považují se za certifikáty a jiné dokumenty osvědčující zjištěné skutečnosti podle tohoto nařízení.
§ 17
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
Nařízení vlády č. 27/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výtahy.
2.
Nařízení vlády č. 127/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 27/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výtahy.
3.
Nařízení vlády č. 142/2008 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 27/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výtahy, ve znění nařízení vlády č. 127/2004 Sb.
§ 18
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 20. dubna 2016.
Předseda vlády:
Mgr. Sobotka v. r.
Ministr průmyslu a obchodu:
Ing. Mládek, CSc., v. r.
Příloha č. 1
k nařízení vlády č. 122/2016 Sb.
ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA OCHRANU ZDRAVÍ A BEZPEČNOST
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
1.
Povinnosti týkající se základních požadavků na ochranu zdraví a bezpečnost se uplatňují pouze tehdy, existuje-li u daného výtahuvýtahu nebo bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy při použití v souladu s podmínkami dodavateledodavatele nebo výrobcevýrobce riziko.
2.
Základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost, které jsou obsaženy v tomto nařízení, jsou závazné. Cíle, které stanovují, však nemusí být za současného stavu techniky dosažitelné. V těchto případech musí být výtahvýtah nebo bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy navrženy a konstruovány takovým způsobem, aby se co nejvíce přiblížily těmto cílům.
3.
VýrobceVýrobce a dodavateldodavatel provádějí posouzení rizik, aby stanovili všechna rizika, která se týkají výtahuvýtahu nebo bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy, které vyrábí; tyto výrobky pak musí navrhovat a vyrábět s ohledem na tuto analýzu.
1.
Obecně
1.1
Použití nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 176/2008 Sb.“).
Pokud existuje relevantní riziko, které není uvedeno v této příloze, platí základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost vztahující se na návrh a konstrukci strojních zařízení uvedené v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 176/2008 Sb. Základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost uvedené v bodě 1.1.2 přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 176/2008 Sb. se použijí v každém případě.
1.2
Nosná částNosná část
Nosná částNosná část výtahuvýtahu musí mít podobu klece. Tato klec výtahuvýtahu musí být navržena a konstruována tak, aby její prostor a pevnost odpovídaly dodavatelemdodavatelem stanovenému maximálnímu počtu osob a nosnosti výtahuvýtahu.
Jestliže to rozměry dovolují, musí být klec u výtahůvýtahů určených pro přepravu osob navržena a konstruována tak, aby její konstrukce nepřekážela ani nebránila v přístupu a používání osobám s omezenou schopností pohybu a orientace a aby umožňovala veškeré vhodné úpravy, které mohou těmto osobám usnadnit její používání.
1.3
Závěsná a podpěrná zařízení
Závěsná nebo podpěrná zařízení klece výtahuvýtahu, její upevňovací a spojovací části musí být vybrány a navrženy tak, aby zajišťovaly potřebnou úroveň bezpečnosti a minimalizovaly riziko pádu klece, přičemž se berou v úvahu podmínky používání, použité materiály a výrobní podmínky.
Tam, kde se k zavěšení klece užívají lana nebo řetězy, musí se použít minimálně 2 samostatná lana nebo řetězy, každé se samostatným upevněním. Tato lana a řetězy nesmějí mít žádné spoje ani spletení, pokud to není nutné pro upevnění nebo k vytvoření ok.
1.4
Kontrola zatížení (včetně nadměrné rychlosti)
1.4.1
VýtahyVýtahy musí být navrženy, vyrobeny a nainstalovány tak, aby v případě překročení nosnosti bylo zabráněno povelu k uvedení do pohybu.
1.4.2
VýtahyVýtahy musí být vybaveny omezovačem rychlosti.
Tento požadavek se nevztahuje na výtahyvýtahy, u nichž konstrukce pohonu zabraňuje překročení rychlosti.
1.4.3
Rychlovýtahy musí být vybaveny zařízením kontrolujícím a omezujícím rychlost.
1.4.4
VýtahyVýtahy poháněné třecími kotouči musí být konstruovány tak, aby byla zajištěna trakce nosných lan na kotouči.
1.5
Výtahový stroj
1.5.1
Každý osobní výtahvýtah musí mít svůj vlastní výtahový stroj. Tento požadavek se nevztahuje na výtahyvýtahy, ve kterých jsou vyvažovací závaží nahrazena druhou klecí.
1.5.2
DodavatelDodavatel zajistí, aby výtahový stroj a k němu patřící zařízení byly nepřístupné, s výjimkou údržby a nouzových případů.
1.6
Ovládání
1.6.1
Ovládací prvky výtahůvýtahů určených pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace musí být vhodně konstruovány a umístěny.
1.6.2
Funkce ovládacích prvků musí být jasně označeny.
1.6.3
Přivolávací obvody skupiny výtahůvýtahů mohou být společné nebo propojené.
1.6.4
Elektrické obvody výtahůvýtahů musí být instalovány a zapojeny tak, aby
a)
byla vyloučena možnost záměny s obvody, které nemají s výtahemvýtahem nic společného,
b)
bylo možné zapnout napájení při zatížení,
c)
jízda výtahuvýtahu závisela na elektrických bezpečnostních zařízeních umístěných v samostatném elektrickém ovládacím bezpečnostním obvodu a
d)
závada v elektrické instalaci nezpůsobila nebezpečnou situaci.
2.
Rizika pro osoby nacházející se mimo klec
2.1
VýtahVýtah musí být navržen a vyroben tak, aby prostor, ve kterém se klec pohybuje, byl nepřístupný, s výjimkou údržby a nouzových případů. Než oprávněná osoba do tohoto prostoru vstoupí, musí se vyloučit běžné použití výtahuvýtahu.
2.2
VýtahVýtah musí být navržen a vyroben tak, aby zabraňoval riziku sevření osob, je-li klec v některé z koncových poloh.
Tento požadavek je splněn volným prostorem nebo únikovým prostorem v oblasti koncových poloh.
Vzhledem k tomu, že ve zvláštních případech, zejména v existujících budovách, není uvedené řešení možné, mohou se použít, po předchozím souhlasu členských států Evropské unie, jiná vhodná opatření k zabránění tomuto riziku.
2.3
Místa pro vstup a výstup z klece musí být vybavena šachetními dveřmi s odpovídající mechanickou odolností pro předpokládané podmínky provozu.
Zajišťovací zařízení musí během běžného provozu zabraňovat
a)
rozjezdu klece, ať zamýšlenému, či nezamýšlenému, dokud nejsou šachetní dveře zavřené a zajištěné, a
b)
otevření šachetních dveří, je-li klec ještě v pohybu a je mimo určené otevírací pásmo.
Je však povoleno dojíždění s otevřenými dveřmi v určitém pásmu za podmínky, že dojížděcí rychlost je kontrolována.
3.
Rizika pro osoby nacházející se v kleci
3.1
Výtahové klece musí být zcela uzavřeny plnými stěnami po celé výšce včetně podlahy a stropu, s výjimkou větracích otvorů, a s plnostěnnými dveřmi. Tyto dveře musí být konstruovány a nainstalovány tak, aby se klec nemohla pohybovat, pokud nejsou dveře zavřené, s výjimkou dojíždění uvedeného v bodě 2.3, a zastavila se, jestliže jsou dveře otevřené.
Dveře klece musí zůstat zavřené a zajištěné, jestliže dojde k zastavení mezi dvěma podlažími, pokud je riziko pádu mezi klec a šachtu nebo pokud je výtahvýtah bez šachty.
3.2
Pro případ výpadku proudu nebo závady na komponentách musí být výtahvýtah vybaven zařízením zabraňujícím volnému pádu klece nebo nekontrolovatelnému pohybu klece.
Zařízení zabraňující volnému pádu klece nesmí být závislé na závěsu klece.
Toto zařízení musí být schopné zastavit klec při zatížení odpovídajícím nosnosti a při maximální rychlosti předpokládané dodavatelemdodavatelem. Při jakémkoliv zatížení nesmí zastavení tímto zařízením způsobit nebezpečné zpomalení pro cestující.
3.3
Mezi dnem šachty a podlahou výtahuvýtahu musí být umístěny nárazníky.
V tomto případě se volný prostor uvedený v bodě 2.2 musí měřit s úplně stlačenými nárazníky.
Tento požadavek se nevztahuje na výtahyvýtahy, jejichž klec se vzhledem ke konstrukci pohonného systému nemůže dostat do volného prostoru podle bodu 2.2.
3.4
VýtahyVýtahy musí být navrženy a vyrobeny tak, aby je nebylo možné uvést do pohybu, jestliže zařízení uvedené v bodě 3.2 je mimo provoz.
4.
Jiná rizika
4.1
Šachetní a klecové dveře nebo oboje dveře současně, zavírají-li se motoricky, musí mít zařízení proti sevření pohybujícími se dveřmi.
4.2
Musí-li šachetní dveře, včetně dveří se skleněnými částmi, sloužit k ochraně budovy před šířením požáru, musí mít přiměřenou požární odolnost z hlediska zachování celistvosti a izolační schopnosti (odolnost vůči účinkům požáru) a radiace (hustota tepelného toku při požáru).
4.3
Případné vyvažovací závaží musí být nainstalováno tak, aby se zabránilo jakémukoliv riziku střetnutí s klecí nebo pádu na klec.
4.4
VýtahyVýtahy musí být vybaveny prostředky umožňujícími vyproštění a evakuaci osob uvězněných v kleci.
4.5
Klece výtahuvýtahu musí být vybaveny obousměrným dorozumívacím zařízením umožňujícím stálé spojení s vyprošťovací službou.
4.6
VýtahyVýtahy musí být navrženy a vyrobeny tak, aby mohly dokončit jízdu v případě, že teplota v prostoru výtahového stroje přesáhne maximum stanovené dodavatelemdodavatelem, ale aby nereagovaly na další příkazy.
4.7
Klece výtahuvýtahu musí být navrženy a vyrobeny tak, aby bylo pro cestující zajištěno dostačující větrání, a to i v případě delšího přerušení provozu.
4.8
Klec výtahuvýtahu musí být odpovídajícím způsobem osvětlena, pokud je obsazena, nebo jsou dveře klece otevřeny; klec musí mít rovněž nouzové osvětlení.
4.9
Dorozumívací zařízení podle bodu 4.5 a nouzové osvětlení podle bodu 4.8 musí být navrženo a vyrobeno tak, aby bylo funkční i bez běžné dodávky proudu. Doba jejich funkce musí být dostatečně dlouhá, aby umožňovala běžný záchranný zákrok.
4.10
Řídicí obvody výtahůvýtahů, které se smějí používat v případě požáru, musí být navrženy a vyrobeny tak, aby bylo možné zabránit zastavení výtahuvýtahu v určitých úrovních a aby umožňovaly prioritní řízení výtahuvýtahu záchrannými četami.
5.
Značení
5.1
Kromě minimálních údajů vyžadovaných pro každé strojní zařízení podle bodu 1.7.3 přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 176/2008 Sb. musí být každá klec vybavena zřetelně viditelným štítkem jasně udávajícím nosnost v kilogramech a maximální počet cestujících, kteří v ní mohou být přepravováni.
5.2
Jestliže je výtahvýtah konstruován tak, že umožňuje osobám uvězněným v kleci osvobodit se bez vnější pomoci, musí být odpovídající návod umístěn jasně a viditelně v kleci.
6.
Návod
6.1
Bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy uvedené v příloze č. 3 k tomuto nařízení musí být opatřeny návodem, aby následující činnosti mohly být prováděny účinně a bez nebezpečí
a)
montáž,
b)
připojení,
c)
seřizování a
d)
údržba.
6.2
Každý výtahvýtah musí být vybaven návodem (§ 29 odst. 1 písm. h) zákona). Návod obsahuje nejméně tyto dokumenty:
a)
návod včetně výkresů a schémat nezbytných pro běžný provoz a vztahujících se k údržbě, inspekci, opravám, pravidelným kontrolám a vyprošťování osob podle bodu 4.4, a
b)
knihu výtahuvýtahu, do které se zaznamenávají opravy, případně pravidelné kontroly.
Příloha č. 2
k nařízení vlády č. 122/2016 Sb.
A.
OBSAH EU PROHLÁŠENÍ O SHODĚ PRO BEZPEČNOSTNÍ KOMPONENTY PRO VÝTAHYVÝTAHY
EU prohlášení o shodě pro bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy musí obsahovat následující údaje:
a)
obchodní jméno/firmu a adresu výrobcevýrobce,
b)
případně obchodní jméno/firmu a adresu zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce,
c)
popis bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy, označení typu nebo série a výrobní číslo (pokud existuje); je-li to nezbytné pro identifikaci bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy, může zahrnovat vyobrazení,
d)
bezpečnostní funkce bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy, pokud není zřejmá z popisu,
e)
rok výroby bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy,
f)
všechna ustanovení, podle nichž byla shoda bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy posouzena,
g)
prohlášení, že bezpečnostní komponenta pro výtahyvýtahy je ve shodě se všemi příslušnými harmonizačními právními předpisy Evropské unie,
h)
odkaz na použité harmonizované normy, jestliže byly použity,
i)
jestliže bylo provedeno EU přezkoušení typu bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy podle části A přílohy č. 4 k tomuto nařízení: jméno/název, adresu a identifikační číslo oznámeného subjektu, který toto EU přezkoušení typu provedl, a odkaz na certifikát EU přezkoušení typu tímto oznámeným subjektem vydaný,
j)
jestliže byl podle přílohy č. 9 k tomuto nařízení proveden postup posuzování shodyposuzování shody s typem kontrolou náhodným výběrem, pokud jde o bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy: jméno/název, adresu a identifikační číslo oznámeného subjektu, který tento postup posuzování shodyposuzování shody provedl,
k)
jestliže byl schválen systém kvality používaný výrobcemvýrobcem v souladu s postupem posuzování shodyposuzování shody podle přílohy č. 6 nebo 7 k tomuto nařízení: jméno/název, adresu a identifikační číslo oznámeného subjektu, který tento systém kvality schválil.
l)
jméno a funkci osoby zmocněné k podpisu prohlášení jménem výrobcevýrobce nebo jeho zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce,
m)
místo a datum podpisu a
n)
podpis.
B.
OBSAH EU PROHLÁŠENÍ O SHODĚ PRO VÝTAHYVÝTAHY
EU prohlášení o shodě pro výtahyvýtahy musí být vypracováno ve stejném jazyce jako návod podle bodu 6.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení a musí obsahovat následující údaje
a)
obchodní jméno/firmu a adresu výrobcevýrobce,
b)
případně obchodní jméno/firmu a adresu zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce,
c)
popis výtahuvýtahu, označení typu nebo série, výrobní číslo a adresu, kde je výtahvýtah nainstalován,
d)
rok instalace výtahuvýtahu,
e)
všechna ustanovení, podle nichž byla shoda výtahuvýtahu posouzena,
f)
prohlášení, že výtahvýtah je ve shodě s příslušnými harmonizačními právními předpisy Evropské unie,
g)
odkaz na použité harmonizované normy, jestliže byly použity,
h)
jestliže bylo provedeno EU přezkoušení typu výtahuvýtahu podle části B přílohy č. 4 k tomuto nařízení: jméno/název, adresu a identifikační číslo oznámeného subjektu, který toto EU přezkoušení typu výtahuvýtahu provedl, a odkaz na certifikát EU přezkoušení typu tímto oznámeným subjektem vydaný,
i)
jestliže byl podle přílohy č. 8 k tomuto nařízení proveden postup posuzování shodyposuzování shody ověřování každého jednotlivého výrobku, pokud jde o výtahyvýtahy: jméno/název, adresu a identifikační číslo oznámeného subjektu, který tento postup posuzování shodyposuzování shody provedl,
j)
jestliže byla podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení provedena závěrečná inspekce u výtahuvýtahu: jméno/název, adresu a identifikační číslo oznámeného subjektu, který závěrečnou inspekci u výtahuvýtahu provedl,
k)
jestliže byl schválen systém zabezpečování kvality používaný dodavatelemdodavatelem v souladu s postupem posuzování shodyposuzování shody podle přílohy č. 10, 11 nebo 12 k tomuto nařízení: jméno/název, adresu a identifikační číslo oznámeného subjektu, který tento systém zabezpečování kvality schválil.
l)
jméno a funkci osoby zmocněné k podpisu prohlášení jménem dodavateledodavatele nebo jeho zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce,
m)
místo a datum podpisu a
n)
podpis.
Příloha č. 3
k nařízení vlády č. 122/2016 Sb.
SEZNAM BEZPEČNOSTNÍCH KOMPONENT PRO VÝTAHY
1.
Zařízení k zajišťování šachetních dveří.
2.
Zařízení podle bodu 3.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení, která zabraňují pádu klece nebo nekontrolovatelnému pohybu.
3.
Zařízení k zabránění nadměrné rychlosti.
4.
a) Nárazníky akumulující energii:
i)
nelineární, nebo
ii)
s tlumením zpětného chodu;
b)
Nárazníky pohlcující energii.
5.
Bezpečnostní zařízení hydraulického válce hydraulického silového obvodu sloužící jako zařízení pro zabránění pádu.
6.
Elektrická zabezpečovací zařízení představovaná bezpečnostními obvody s elektronickými součástmi.
Příloha č. 4
k nařízení vlády č. 122/2016 Sb.
EU PŘEZKOUŠENÍ TYPU U VÝTAHŮ A BEZPEČNOSTNÍCH KOMPONENT PRO VÝTAHY
(modul B)
A.
EU přezkoušení typu bezpečnostních komponent pro výtahyvýtahy
1.
EU přezkoušení typu je částí postupu posuzování shodyposuzování shody, ve které oznámený subjekt přezkoumá technický návrh bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy a ověří a potvrdí, že technický návrh bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy splňuje příslušné základní technické požadavkytechnické požadavky a umožní, aby tyto požadavky splňoval výtahvýtah, v němž je daná bezpečnostní komponenta správně zabudována.
2.
VýrobceVýrobce nebo jeho zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce podá u jediného oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o EU přezkoušení typu.
Žádost musí obsahovat
a)
jméno a adresu výrobcevýrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu, a místo výroby bezpečnostních komponent pro výtahyvýtahy,
b)
písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu,
c)
technickou dokumentaci,
d)
reprezentativní vzorek bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy nebo údaje o místě, kde může být přezkoušena, přičemž oznámený subjekt může požadovat další vzorky, jestliže je to potřebné k provedení programu zkoušek, a
e)
podpůrné důkazy o přiměřenosti řešení přijatého v technickém návrhu. Tyto podpůrné důkazy musejí odkazovat na všechny příslušné dokumenty, které byly použity, včetně jiných příslušných technických specifikacítechnických specifikací, zejména pokud příslušné harmonizované normy nebyly použity v plném rozsahu. Podpůrné důkazy v případě potřeby zahrnují výsledky zkoušek, které provedla v souladu s jinými příslušnými technickými specifikacemitechnickými specifikacemi laboratoř výrobcevýrobce nebo jiná zkušební laboratoř jeho jménem a na jeho odpovědnost.
3.
Technická dokumentace musí umožňovat posouzení, zda bezpečnostní komponenta pro výtahyvýtahy splňuje podmínky uvedené v bodě 1, a obsahovat odpovídající analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace musí uvádět příslušné požadavky a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat k návrhu, výrobě a fungování bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy.
Technická dokumentace musí obsahovat, je-li to relevantní, tyto náležitosti:
a)
popis bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy včetně oblasti použití (především případné omezení rychlosti, zatížení a energie) a podmínek (zejména prostředí s nebezpečím výbuchu, vliv povětrnosti),
b)
návrh a výrobní výkresy a schémata,
c)
vysvětlivky potřebné pro pochopení uvedených výkresů a schémat a fungování bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy,
d)
seznam harmonizovaných norem, na které byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie a které byly použity v plném rozsahu nebo zčásti, a popis řešení zvolených k tomu, aby bezpečnostní komponenta pro výtahyvýtahy splňovala jednu nebo obě z podmínek uvedených v bodě 1, pokud tyto harmonizované normy použity nebyly, a seznam jiných příslušných technických specifikacítechnických specifikací, které byly použity. V případě částečně použitých harmonizovaných norem se v technické dokumentaci uvedou ty části, jež byly použity,
e)
výsledky konstrukčních výpočtů provedených výrobcemvýrobcem nebo pro výrobcevýrobce,
f)
protokoly o zkouškách,
g)
kopii návodu k bezpečnostním komponentám pro výtahyvýtahy a
h)
opatření provedená ve stadiu výroby k zajištění toho, aby sériově vyráběné bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy byly shodné s přezkoušenou bezpečnostní komponentou pro výtahyvýtahy.
4.
Oznámený subjekt
a)
přezkoumá technickou dokumentaci a podpůrné důkazy s cílem posoudit přiměřenost technického návrhu bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy,
b)
dohodne se s žadatelem, na kterém místě budou přezkoumání a zkoušky provedeny,
c)
ověří, zda byl(y) reprezentativní vzorek (vzorky) vyroben(y) ve shodě s technickou dokumentací, a určí prvky, které byly navrženy v souladu s použitelnými ustanoveními příslušných harmonizovaných norem, a prvky, které byly navrženy v souladu s jinými příslušnými technickými specifikacemitechnickými specifikacemi,
d)
provede nebo nechá provést vhodná přezkoumání a zkoušky, aby ověřil, zda v případě, kdy se výrobcevýrobce rozhodl použít specifikace příslušných harmonizovaných norem, byly tyto specifikace použity správně,
e)
provede nebo nechá provést vhodná přezkoumání a zkoušky, aby ověřil, zda v případě, kdy nebyly použity specifikace příslušných harmonizovaných norem, umožňují řešení podle jiných příslušných technických specifikacítechnických specifikací, která výrobcevýrobce použil, aby bezpečnostní komponenta pro výtahyvýtahy splňovala podmínky uvedené v bodě 1.
Oznámený subjekt vypracuje hodnotící zprávu, ve které zaznamená provedená přezkoumání, ověření a zkoušky a jejich výsledky. Aniž jsou dotčeny povinnosti oznámeného subjektu vůči Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictvístátní zkušebnictví (dále jen „Úřad“), oznámený subjekt zveřejní obsah této zprávy, v plném rozsahu nebo částečně, pouze se souhlasem výrobcevýrobce.
5.
Pokud typ bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy splňuje podmínky uvedené v bodě 1, oznámený subjekt vydá výrobcivýrobci certifikát EU přezkoušení typu. Tento certifikát musí obsahovat jméno a adresu výrobcevýrobce, závěry EU přezkoušení typu, podmínky platnosti certifikátu a údaje nezbytné k identifikaci schváleného typu.
K certifikátu EU přezkoušení typu může být přiložena 1 nebo více příloh.
Certifikát EU přezkoušení typu a jeho přílohy musí obsahovat všechny náležité informace umožňující vyhodnotit, zda jsou vyrobené bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy ve shodě s přezkoušeným typem, a provést kontrolu za provozu.
Pokud typ bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy nesplňuje podmínky uvedené v bodě 1, oznámený subjekt odmítne vydat certifikát EU přezkoušení typu a uvědomí o tom žadatele, přičemž odmítnutí podrobně odůvodní.
Oznámený subjekt uchovává kopii certifikátu EU přezkoušení typu, jeho příloh a dodatků, jakož i technickou dokumentaci a hodnotící zprávu po dobu 15 let ode dne vydání tohoto certifikátu.
6.
Oznámený subjekt dbá na to, aby byl informován o všech změnách obecně uznávaného stavu techniky, které by naznačovaly, že schválený typ již nemusí být v souladu s podmínkami uvedenými v bodě 1, a rozhodne, zda tyto změny vyžadují doplňující šetření. Pokud šetření vyžadují, oznámený subjekt o tom informuje výrobcevýrobce.
7.
VýrobceVýrobce informuje oznámený subjekt, který uchovává technickou dokumentaci týkající se certifikátu EU přezkoušení typu, o všech úpravách schváleného typu, které mohou ovlivnit shodu bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy s podmínkami uvedenými v bodě 1 nebo podmínky platnosti certifikátu EU přezkoušení typu.
Oznámený subjekt přezkoumá úpravy a informuje žadatele o tom, zda certifikát EU přezkoušení typu zůstává v platnosti, nebo zda jsou zapotřebí doplňující přezkoumání, ověření či zkoušky. Oznámený subjekt případně vydá dodatek k původnímu certifikátu EU přezkoušení typu; v ostatních případech výrobcevýrobce nebo jeho zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce postupuje podle bodu 2 této části přílohy.
8.
Každý oznámený subjekt informuje Úřad o certifikátech EU přezkoušení typu a dodatcích k nim, které vydal nebo odejmul, a pravidelně či na žádost zpřístupní Úřadu seznam certifikátů a dodatků k nim, které zamítl, pozastavil či jinak omezil.
Každý oznámený subjekt informuje ostatní oznámené subjekty o certifikátech EU přezkoušení typu a dodatcích k nim, které zamítl, odejmul, pozastavil či jinak omezil, a na žádost také o certifikátech a dodatcích k nim, které vydal.
9.
Evropská komise, členské státy Evropské unie a jiné oznámené subjekty mohou požádat oznámený subjekt o kopii certifikátů EU přezkoušení typu nebo o dodatky k nim. Evropská komise a členské státy Evropské unie mohou požádat oznámený subjekt o kopii technické dokumentace a zprávy o přezkoumáních, ověřeních a zkouškách jím provedených.
10.
VýrobceVýrobce uchovává spolu s technickou dokumentací kopii certifikátů EU přezkoušení typu, jejich příloh a dodatků pro potřebu orgánu dozoru po dobu 10 let od uvedení bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy na trh.
11.
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce výrobcevýrobce může podat žádost uvedenou v bodě 2 a plnit činnosti stanovené v bodech 7 a 10, pokud to výrobcevýrobce v pověření zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce stanovil.
B.
EU přezkoušení typu výtahůvýtahů
1.
EU přezkoušení typu výtahůvýtahů je částí postupu posuzování shodyposuzování shody, ve které oznámený subjekt přezkoumá technický návrh vzorového výtahuvzorového výtahu nebo výtahuvýtahu, u něhož nebylo učiněno žádné opatření pro rozšíření nebo obměnu, a ověří a potvrdí, že technický návrh vzorového výtahuvzorového výtahu nebo výtahuvýtahu splňuje příslušné základní technické požadavkytechnické požadavky.
Součástí EU přezkoušení typu výtahuvýtahu je přezkoušení reprezentativního vzorku úplného výtahuvýtahu.
2.
DodavatelDodavatel nebo jeho zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce podá u jediného oznámeného subjektu, který si zvolil oznámeného subjektu, kterého si zvolil, žádost o EU přezkoušení typu.
Žádost musí obsahovat
a)
jméno/název a adresu dodavateledodavatele, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu,
b)
písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu,
c)
technickou dokumentaci,
d)
údaje o místě, kde může být vzorek výtahuvýtahu přezkoušen, přičemž vzorek výtahuvýtahu připravený k přezkoušení musí být v konečném provedení a musí být schopen obsluhovat alespoň 3 stanice (horní, střední a dolní), a
e)
podpůrné důkazy o přiměřenosti řešení přijatého v technickém návrhu. Tyto podpůrné důkazy musejí odkazovat na všechny příslušné dokumenty, které byly použity, včetně jiných příslušných technických specifikacítechnických specifikací, zejména pokud příslušné harmonizované normy nebyly použity v plném rozsahu. Podpůrné důkazy v případě potřeby zahrnují výsledky zkoušek, které provedla v souladu s jinými příslušnými technickými specifikacemitechnickými specifikacemi laboratoř dodavateledodavatele nebo jiná zkušební laboratoř jeho jménem a na jeho odpovědnost.
3.
Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody výtahuvýtahu s příslušnými základními technickými požadavkytechnickými požadavky.
Technická dokumentace musí obsahovat, je-li to relevantní, tyto náležitosti:
a)
popis vzorového výtahuvzorového výtahu s jasným uvedením všech povolených úprav vzorového výtahuvzorového výtahu,
b)
návrh a výrobní výkresy a schémata,
c)
vysvětlivky potřebné pro pochopení uvedených výkresů a schémat a fungování výtahuvýtahu,
d)
seznam zvažovaných základních technických požadavkůtechnických požadavků,
e)
seznam harmonizovaných norem, na které byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie a které byly použity v plném rozsahu nebo zčásti, a popis řešení zvolených ke splnění základních technických požadavkůtechnických požadavků stanovených tímto nařízením, pokud tyto harmonizované normy použity nebyly, a seznam jiných příslušných technických specifikacítechnických specifikací, které byly použity. V případě částečně použitých harmonizovaných norem se v technické dokumentaci uvedou ty části, jež byly použity,
f)
kopii EU prohlášení o shodě bezpečnostních komponent pro výtahyvýtahy zabudovaných ve výtahuvýtahu,
g)
výsledky konstrukčních výpočtů provedených dodavatelemdodavatelem nebo pro dodavateledodavatele,
h)
protokoly o zkouškách,
i)
kopii k návodu podle bodu 6.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení a
j)
opatření provedená ve stadiu instalace k zajištění toho, aby sériově vyráběné výtahyvýtahy vyhovovaly základním technickým požadavkůmtechnickým požadavkům.
4.
Oznámený subjekt
a)
přezkoumá technickou dokumentaci a podpůrné důkazy s cílem posoudit přiměřenost technického návrhu vzorového výtahuvzorového výtahu nebo výtahuvýtahu, u něhož nebylo učiněno žádné opatření pro rozšíření nebo obměnu,
b)
dohodne se s dodavatelemdodavatelem, na kterém místě budou přezkoumání a zkoušky provedeny,
c)
přezkoumá vzorek výtahuvýtahu s cílem ověřit, že byl vyroben v souladu s technickou dokumentací, a určí prvky, které byly navrženy v souladu s použitelnými ustanoveními příslušných harmonizovaných norem, a prvky, které byly navrženy v souladu s jinými příslušnými technickými specifikacemitechnickými specifikacemi,
d)
provede nebo nechá provést vhodná přezkoumání a zkoušky, aby ověřil, zda v případě, kdy se dodavateldodavatel rozhodl použít specifikace příslušných harmonizovaných norem, byly tyto specifikace použity správně,
e)
provede nebo nechá provést vhodná přezkoumání a zkoušky, aby ověřil, zda v případě, kdy nebyly použity specifikace příslušných harmonizovaných norem, dodavatelemdodavatelem použitá řešení podle jiných příslušných technických specifikacítechnických specifikací splňují odpovídající základní technické požadavkytechnické požadavky.
5.
Oznámený subjekt vypracuje hodnotící zprávu, ve které zaznamená provedená přezkoumání, ověření a zkoušky a jejich výsledky. Aniž jsou dotčeny povinnosti oznámeného subjektu vůči Úřadu, oznámený subjekt zveřejní obsah této zprávy, v plném rozsahu nebo částečně, pouze se souhlasem dodavateledodavatele.
6.
Pokud typ splňuje základní technické požadavkytechnické požadavky, které se vztahují na dotčený výtahvýtah, oznámený subjekt vydá dodavatelidodavateli certifikát EU přezkoušení typu. Tento certifikát musí obsahovat jméno a adresu dodavateledodavatele, závěry EU přezkoušení typu, podmínky platnosti certifikátu a údaje nezbytné k identifikaci schváleného typu.
K certifikátu EU přezkoušení typu může být přiložena 1 nebo více příloh.
Certifikát EU přezkoušení typu a jeho přílohy musí obsahovat všechny informace nezbytné k tomu, aby mohla být při závěrečné inspekci posouzena shoda výtahůvýtahů se schváleným typem.
Pokud typ nesplňuje základní technické požadavkytechnické požadavky, oznámený subjekt odmítne vydat certifikát EU přezkoušení typu a uvědomí o tom dodavateledodavatele, přičemž odmítnutí podrobně odůvodní.
Oznámený subjekt uchovává kopii certifikátu EU přezkoušení typu, jeho příloh a dodatků, jakož i technickou dokumentaci a hodnotící zprávu po dobu 15 let ode dne vydání tohoto certifikátu.
7.
Oznámený subjekt dbá na to, aby byl informován o všech změnách obecně uznávaného stavu techniky, které by naznačovaly, že schválený typ již nemusí být v souladu se základními technickými požadavkytechnickými požadavky, a rozhodne, zda tyto změny vyžadují doplňující šetření. Pokud šetření vyžadují, oznámený subjekt o tom informuje dodavateledodavatele.
8.
DodavatelDodavatel informuje oznámený subjekt o každé změně schváleného typu, včetně úprav neuvedených v původní technické dokumentaci, která může ovlivnit shodu výtahuvýtahu se základními technickými požadavkytechnickými požadavky nebo podmínky platnosti certifikátu EU přezkoušení typu.
Oznámený subjekt přezkoumá změnu a informuje dodavateledodavatele o tom, zda certifikát EU přezkoušení typu zůstává v platnosti, nebo zda jsou zapotřebí doplňující přezkoumání, ověření či zkoušky. Oznámený subjekt případně vydá dodatek k původnímu certifikátu EU přezkoušení typu; v ostatních případech výrobcevýrobce nebo jeho zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce postupuje podle bodu 2. této části přílohy.
9.
Každý oznámený subjekt informuje Úřad o certifikátech EU přezkoušení typu a dodatcích k nim, které vydal nebo odejmul, a pravidelně či na žádost zpřístupní Úřadu seznam certifikátů a dodatků k nim, které zamítl, pozastavil či jinak omezil.
Každý oznámený subjekt informuje ostatní oznámené subjekty o certifikátech EU přezkoušení typu a dodatcích k nim, které zamítl, odejmul, pozastavil či jinak omezil, a na žádost také o certifikátech a dodatcích k nim, které vydal.
10.
Evropská komise, členské státy Evropské unie a jiné oznámené subjekty mohou požádat oznámený subjekt o kopii certifikátů EU přezkoušení typu nebo o dodatky k nim. Evropská komise a členské státy Evropské unie mohou požádat oznámený subjekt o kopii technické dokumentace a zprávy o přezkoumáních, ověřeních a zkouškách jím provedených.
11.
DodavatelDodavatel uchovává spolu s technickou dokumentací kopii certifikátů EU přezkoušení typu, včetně jejich příloh a dodatků pro potřebu orgánu dozoru po dobu 10 let od uvedení výtahuvýtahu na trh.
12.
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce dodavateledodavatele může podat žádost uvedenou v bodě 2 a plnit činnosti stanovené v bodech 8 a 11, pokud to výrobcevýrobce v pověření zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce stanovil.
Příloha č. 5
k nařízení vlády č. 122/2016 Sb.
ZÁVĚREČNÁ INSPEKCE U VÝTAHŮ
1.
Závěrečná inspekce je částí postupu posuzování shodyposuzování shody, kterou oznámený subjekt zajišťuje a osvědčuje, že výtahvýtah, který je předmětem certifikátu EU přezkoušení typu nebo který je navržen a vyroben podle schváleného systému kvality, splňuje základní technické požadavkytechnické požadavky.
2.
ČINNOSTI DODAVATELEDODAVATELE
DodavatelDodavatel přijme veškerá nezbytná opatření, aby výtahvýtah, který je instalován, splňoval příslušné základní technické požadavkytechnické požadavky a jeden z těchto požadavků:
a)
je v souladu se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu, nebo
b)
je navržen a vyroben v souladu se systémem kvality podle přílohy č. 11 k tomuto nařízení a s certifikátem EU přezkoumání návrhu, pokud návrh není zcela v souladu s harmonizovanými normami.
3.
ZÁVĚREČNÁ INSPEKCE
Oznámený subjekt zvolený dodavatelemdodavatelem provede závěrečnou inspekci výtahuvýtahu, který má být uveden na trh, aby ověřil shodu výtahuvýtahu s příslušnými základními technickými požadavkytechnickými požadavky.
3.1
DodavatelDodavatel podá žádost o závěrečnou inspekci u jediného oznámeného subjektu, který si zvolil, a poskytne oznámenému subjektu tyto dokumenty:
a)
sestavný výkres úplného výtahuvýtahu,
b)
výkresy a schémata nutné pro závěrečnou inspekci, zejména schémata řídicího obvodu,
c)
návod podle bodu 6.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení a
d)
písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu.
Oznámený subjekt nesmí požadovat podrobné výkresy nebo podrobné informace, které nejsou nezbytné pro ověření shody výtahuvýtahu.
Musí být provedena příslušná přezkoumání a zkoušky stanovené v příslušné harmonizované normě (normách) nebo rovnocenné zkoušky, aby byla zajištěna kontrola shody výtahuvýtahu s příslušnými základními technickými požadavkytechnickými požadavky.
3.2
Přezkoumání musí zahrnovat alespoň 1 z těchto kroků:
a)
přezkoumání dokumentů uvedených v bodě 3.1 s cílem ověřit, zda se výtahvýtah shoduje se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu podle části B přílohy č. 4 k tomuto nařízení,
b)
přezkoumání dokumentů uvedených v bodě 3.1 s cílem ověřit, zda se výtahvýtah shoduje s výtahemvýtahem navrženým a vyrobeným v souladu se schváleným systémem kvality podle přílohy č. 11 k tomuto nařízení a s certifikátem EU přezkoumání návrhu, pokud návrh není zcela v souladu s harmonizovanými normami.
3.3
Zkoušky výtahuvýtahu musí zahrnovat alespoň tyto kroky:
a)
provoz nezatíženého a maximálně zatíženého výtahuvýtahu s cílem ověřit správnou instalaci a funkci bezpečnostních zařízení (například koncové vypínače, zajišťovací zařízení),
b)
provoz výtahuvýtahu při maximálním zatížení a bez zatížení s cílem ověřit správnou činnost bezpečnostních zařízení v případě výpadku proudu,
c)
statickou zkoušku se zatížením rovným 1,25násobku jmenovitého zatížení.
Jmenovité zatížení odpovídá bodu 5 přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
Po provedení těchto zkoušek oznámený subjekt ověří, že nedošlo k žádné deformaci nebo poškození, které by mohly ohrozit používání výtahuvýtahu.
4.
Jestliže výtahvýtah vyhovuje základním technickým požadavkůmtechnickým požadavkům, oznámený subjekt umístí nebo nechá umístit vedle označení CE své identifikační číslo v souladu s § 14 a vyhotoví certifikát o závěrečné inspekci, ve kterém uvede provedená přezkoumání a zkoušky.
Oznámený subjekt vyplní příslušné stránky v knize výtahuvýtahu podle bodu 6.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
Odmítne-li oznámený subjekt vydat certifikát o závěrečné inspekci, tuto skutečnost podrobně odůvodní a uvede nezbytná nápravná opatření, která mají být přijata. Pokud dodavateldodavatel opět požádá o závěrečnou inspekci, musí o ni žádat u téhož oznámeného subjektu.
5.
Označení CEOznačení CE a EU prohlášení o shodě
5.1
DodavatelDodavatel umístí v kleci každého výtahuvýtahu, který splňuje základní technické požadavkytechnické požadavky, označení CEoznačení CE a umístí vedle označení CEoznačení CE v kleci každého výtahuvýtahu identifikační číslo oznámeného subjektu uvedeného v bodě 3.1.
5.2
DodavatelDodavatel vypracuje písemné EU prohlášení o shodě pro každý výtahvýtah a kopii EU prohlášení o shodě a certifikát o závěrečné inspekci uchovává pro potřebu orgánů dozoru po dobu 10 let od uvedení výtahuvýtahu na trh. Kopii EU prohlášení o shodě na požádání poskytne orgánu dozoru.
6.
Evropská komise a členské státy Evropské unie mohou požádat oznámený subjekt o kopii certifikátu o závěrečné inspekci.
7.
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce
Činnosti dodavateledodavatele stanovené v bodech 3.1 a 5 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud to výrobcevýrobce v pověření zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce stanovil.
Příloha č. 6
k nařízení vlády č. 122/2016 Sb.
SHODA S TYPEM ZALOŽENÁ NA ZABEZPEČOVÁNÍ KVALITY VÝROBKŮ, POKUD JDE O BEZPEČNOSTNÍ KOMPONENTY PRO VÝTAHY
(modul E)
1.
Shoda s typem založená na zabezpečování kvality výrobků, pokud jde o bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy, je částí postupu posuzování shodyposuzování shody, kterou oznámený subjekt posuzuje systém kvality výrobcevýrobce s cílem zajistit, aby bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy byly vyráběny a sledovány tak, aby byly ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu, splňovaly příslušné požadavky přílohy č. 1 k tomuto nařízení a umožňovaly, aby tyto požadavky splňoval výtahvýtah, do něhož jsou správně zabudovány.
2.
Činnosti výrobcevýrobce
VýrobceVýrobce používá schválený systém kvality pro výstupní kontrolu a zkoušky bezpečnostních komponent pro výtahyvýtahy podle bodu 3 a podléhá dohledu podle bodu 4.
3.
Systém kvality
3.1
VýrobceVýrobce podá pro dané bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy u jediného oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o posouzení svého systému kvality.
Žádost musí obsahovat
a)
jméno/název a adresu výrobcevýrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce, také jeho jméno/název a adresu,
b)
písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu,
c)
adresu prostor, kde se provádí výstupní kontrola a zkoušky bezpečnostních komponent pro výtahyvýtahy,
d)
všechny příslušné informace o bezpečnostních komponentách pro výtahyvýtahy, které mají být vyráběny,
e)
dokumentaci týkající se systému kvality a
f)
technickou dokumentaci schválených bezpečnostních komponent pro výtahyvýtahy a kopii certifikátu EU přezkoušení typu.
3.2
V rámci systému kvality musí být každá bezpečnostní komponenta pro výtahyvýtahy zkontrolována a musí být provedeny příslušné zkoušky stanovené v příslušných harmonizovaných normách nebo rovnocenné zkoušky s cílem zajistit, aby splňovala podmínky uvedené v bodě 1. Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcemvýrobcem musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Tato dokumentace systému kvality musí umožňovat jednotný výklad programů, plánů, příruček a záznamů týkajících se kvality.
Dokumentace systému kvality musí obsahovat zejména přiměřený popis
a)
cílů z hlediska kvality,
b)
organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o kvalitu výrobků,
c)
přezkoumání a zkoušek, které budou prováděny po výrobě,
d)
prostředků umožňujících dohled nad efektivním fungováním systému kvality a
e)
záznamů o kvalitě, například protokolů o kontrolách, záznamů z provedených zkoušek, záznamů z provedených kalibrací, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků atd.
3.3
Oznámený subjekt posoudí systém kvality, aby zjistil, zda splňuje požadavky podle bodu 3.2. U prvků systému kvality, které odpovídají příslušným specifikacím příslušné harmonizované normy, shodu s těmito požadavky předpokládá.
Osoby, které jménem oznámeného subjektu provádějí posouzení systému kvality, (dále jen „auditorský tým“) musí mít zkušenosti se systémy řízení kvality a alespoň jeden jeho člen musí mít zkušenosti s posuzováním dotyčné technologie výtahůvýtahů a znalost základních technických požadavkůtechnických požadavků.
Audit zahrnuje hodnotící návštěvu v provozních prostorách výrobcevýrobce.
Auditorský tým přezkoumá technickou dokumentaci uvedenou v bodě 3.1 písm. f), aby ověřil, že je výrobcevýrobce schopen určit příslušné požadavky stanovené tímto nařízením a provádět nezbytná přezkoumání, aby zajistil soulad bezpečnostních komponent pro výtahyvýtahy s těmito požadavky.
Závěry auditu včetně jejich odůvodnění oznámí výrobcivýrobci.
3.4
VýrobceVýrobce se zavazuje, že bude plnit povinnosti vyplývající ze systému kvality, jak byl schválen, a že jej bude udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný.
3.5
VýrobceVýrobce nebo jeho zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce informuje oznámený subjekt, který schválil systém kvality, o každé zamýšlené změně systému kvality.
Oznámený subjekt posoudí navrhované změny a rozhodne, zda změněný systém kvality bude i nadále splňovat požadavky uvedené v bodě 3.2, nebo zda je nezbytné nové posouzení.
Oznámený subjekt oznámí výrobcivýrobci závěry svého přezkoumání včetně jejich odůvodnění.
4.
Dohled oznámeným subjektem
4.1
Účelem dohledu je zajistit, aby výrobcevýrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému kvality.
4.2
VýrobceVýrobce umožní oznámenému subjektu za účelem posouzení přístup do prostor, kde se provádí výstupní kontrola, zkoušky a skladování, a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména
a)
dokumentaci systému kvality,
b)
technickou dokumentaci a
c)
záznamy o kvalitě, například protokoly o kontrolách, záznamy z provedených zkoušek, záznamy z provedených kalibrací, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků.
4.3
Oznámený subjekt provádí pravidelně audity, aby se ujistil, že výrobcevýrobce udržuje a používá systém kvality, a předkládá výrobcivýrobci zprávu o auditu.
4.4
Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit neohlášené kontrolní návštěvy v prostorách výrobcevýrobce, kde se provádí výstupní kontrola a zkoušky bezpečnostních komponent pro výtahyvýtahy.
Při těchto návštěvách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo dát provést zkoušky, aby ověřil, zda systém kvality řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne výrobcivýrobci zprávu o návštěvě a protokol o zkouškách, pokud byly zkoušky provedeny.
5.
Označení CEOznačení CE a EU prohlášení o shodě
5.1
VýrobceVýrobce umístí označení CEoznačení CE a identifikační číslo oznámeného subjektu podle bodu 3.1 na každou jednotlivou bezpečnostní komponentu pro výtahyvýtahy, která splňuje podmínky uvedené v bodě 1.
5.2
VýrobceVýrobce vypracuje pro každou bezpečnostní komponentu pro výtahyvýtahy písemné EU prohlášení o shodě a jeho kopii uchovává pro potřebu orgánu dozoru po dobu 10 let od uvedení bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy na trh. V EU prohlášení o shodě musí být uvedena bezpečnostní komponenta pro výtahyvýtahy, pro niž bylo vypracováno.
6.
VýrobceVýrobce uchovává pro potřebu orgánu dozoru po dobu 10 let od uvedení bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy na trh
a)
technickou dokumentaci uvedenou v bodě 3.1 písm. f),
b)
dokumentaci uvedenou v bodě 3.1 písm. e),
c)
informace o změně uvedené v bodě 3.5 a
d)
závěry, zprávy a protokoly oznámeného subjektu, které jsou uvedeny v bodech 3.5, 4.3 a 4.4.
7.
Každý oznámený subjekt informuje Úřad o osvědčeních o schválení systému kvality, která vydal nebo zrušil, a pravidelně či na žádost zpřístupní Úřadu seznam osvědčení o schválení, která odmítl vydat nebo která pozastavil či jinak omezil.
Každý oznámený subjekt informuje ostatní oznámené subjekty o osvědčeních o schválení systému kvality, která odmítl vydat nebo která pozastavil či zrušil, a na žádost o osvědčeních o schválení, která vydal.
Oznámený subjekt poskytne Evropské komisi a členským státům Evropské unie na žádost kopii osvědčení o schválení systému kvality, která vydal.
8.
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce
Činnosti výrobcevýrobce stanovené v bodech 3.1, 3.5, 5 a 6 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud to výrobcevýrobce v pověření zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce stanovil.
Příloha č. 7
k nařízení vlády č. 122/2016 Sb.
SHODA ZALOŽENÁ NA ÚPLNÉM ZABEZPEČOVÁNÍ KVALITY, POKUD JDE O BEZPEČNOSTNÍ KOMPONENTY PRO VÝTAHY
(modul H)
1.
Shoda založená na úplném zabezpečování kvality, pokud jde o bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy, je postupem posuzování shodyposuzování shody, kterým oznámený subjekt posuzuje systém kvality výrobcevýrobce s cílem zajistit, aby bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy byly navrhovány, vyráběny, kontrolovány a zkoušeny tak, aby splňovaly příslušné požadavky přílohy č. 1 k tomuto nařízení a umožňovaly, aby tyto požadavky splňoval výtahvýtah, do něhož jsou správně zabudovány.
2.
Činnosti výrobcevýrobce
VýrobceVýrobce používá schválený systém kvality pro navrhování, výrobu, výstupní kontrolu a zkoušení bezpečnostních komponent pro výtahyvýtahy podle bodu 3 a podléhá dohledu podle bodu 4.
3.
Systém kvality
3.1
VýrobceVýrobce podá u jediného oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o posouzení svého systému kvality. Žádost musí obsahovat
a)
jméno a adresu výrobcevýrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu,
b)
adresu prostor, kde jsou bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy navrhovány, vyráběny, kontrolovány a zkoušeny,
c)
všechny příslušné informace o bezpečnostních komponentách pro výtahyvýtahy, které mají být vyráběny,
d)
technickou dokumentaci podle části A bodu 3 přílohy č. 4 k tomuto nařízení pro jeden model každé kategorie bezpečnostních komponent pro výtahyvýtahy, která má být vyráběna,
e)
dokumentaci systému kvality a
f)
písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu.
3.2
Systém kvality musí zabezpečovat soulad bezpečnostních komponent pro výtahyvýtahy s podmínkami uvedenými v bodě 1. Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcemvýrobcem musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Tato dokumentace systému kvality musí umožňovat jednotný výklad programů, plánů, příruček a záznamů týkajících se kvality.
Dokumentace systému zabezpečování kvality výroby musí obsahovat zejména přiměřený popis
a)
cílů z hlediska kvality a organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o kvalitu návrhu a výrobku,
b)
technických specifikacítechnických specifikací návrhu, včetně norem, které budou použity, a v případě, že se příslušné harmonizované normy nepoužijí nebo se nepoužijí v plném rozsahu, popis prostředků, včetně jiných příslušných technických specifikacítechnických specifikací, které budou použity, aby bylo zajištěno splnění podmínek uvedených v bodě 1,
c)
metod kontroly a ověřování návrhu, postupů a systematických činností, které se použijí při navrhování bezpečnostních komponent pro výtahyvýtahy,
d)
odpovídajících metod, postupů a systematických činností, které se použijí při výrobě, kontrole a zabezpečování kvality,
e)
přezkoumání a zkoušek, které budou prováděny před výrobou, během výroby a po výrobě, s uvedením jejich četnosti,
f)
záznamů o kvalitě, například protokolů o kontrolách, záznamů z provedených zkoušek, záznamů z provedených kalibrací, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků a
g)
prostředků umožňujících dohled nad dosahováním požadované kvality návrhu a výrobku a nad efektivním fungováním systému kvality.
3.3
Oznámený subjekt posoudí systém kvality, aby zjistil, zda splňuje požadavky podle bodu 3.2. U prvků systému kvality, které odpovídají příslušným specifikacím příslušné harmonizované normy, shodu s těmito požadavky předpokládá.
Auditorský tým musí mít zkušenosti se systémy řízení kvality a alespoň jeden jeho člen musí mít zkušenosti s posuzováním dotyčné technologie výtahové techniky a znalost základních technických požadavkůtechnických požadavků. Audit zahrnuje hodnotící návštěvu v provozních prostorách výrobcevýrobce.
Auditorský tým přezkoumá technickou dokumentaci uvedenou v bodě 3.1 písm. d), aby ověřil, že je výrobcevýrobce schopen určit příslušné základní technické požadavkytechnické požadavky a provádět nezbytná přezkoumání, aby zajistil soulad bezpečnostních komponent pro výtahyvýtahy s těmito požadavky.
Oznámený subjekt oznámí výrobcivýrobci, popřípadě jeho zplnomocněnému zástupcizplnomocněnému zástupci závěry auditu včetně jejich odůvodnění.
3.4
VýrobceVýrobce se zavazuje, že bude plnit povinnosti vyplývající ze systému kvality, jak byl schválen, a že jej bude udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný.
3.5
VýrobceVýrobce informuje oznámený subjekt, který schválil systém kvality, o každé zamýšlené změně systému kvality.
Oznámený subjekt posoudí navrhované změny a rozhodne, zda změněný systém kvality bude i nadále splňovat požadavky uvedené v bodě 3.2, nebo zda je třeba nové posouzení.
Oznámený subjekt oznámí výrobcivýrobci závěry svého posouzení včetně jejich odůvodnění.
4.
Dohled oznámeným subjektem
4.1
Účelem dohledu je zajistit, aby výrobcevýrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému kvality.
4.2
VýrobceVýrobce umožní oznámenému subjektu za účelem posouzení přístup do prostor určených pro navrhování, výrobu, kontrolu a zkoušení a skladování a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména
a)
dokumentaci systému kvality,
b)
záznamy o kvalitě uvedené v části systému kvality týkající se navrhování, například výsledky analýz, výpočtů, zkoušek,
c)
technickou dokumentaci týkající se vyráběných bezpečnostních komponent pro výtahyvýtahy a
d)
záznamy o kvalitě uvedené ve výrobní části systému kvality, například protokoly o kontrolách, záznamy z provedených zkoušek, záznamy z provedených kalibrací, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků atd.
4.3
Oznámený subjekt provádí pravidelné audity, aby se ujistil, že výrobcevýrobce udržuje a používá systém kvality, a předkládá výrobcivýrobci zprávu o auditu.
4.4
Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit u výrobcevýrobce neohlášené kontrolní návštěvy. Při těchto návštěvách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo dát provést zkoušky, aby ověřil, zda systém kvality řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne výrobcivýrobci zprávu o návštěvě a protokol o zkouškách, pokud byly zkoušky provedeny.
5.
Označení CEOznačení CE a EU prohlášení o shodě
5.1
VýrobceVýrobce umístí označení CEoznačení CE a identifikační číslo oznámeného subjektu podle bodu 3.1 na každou jednotlivou bezpečnostní komponentu pro výtahyvýtahy, která splňuje podmínky uvedené v bodě 1.
5.2
VýrobceVýrobce vypracuje pro každou bezpečnostní komponentu pro výtahyvýtahy písemné EU prohlášení o shodě a jeho kopii uchovává pro potřebu orgánu dozoru po dobu 10 let od uvedení bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy na trh. V EU prohlášení o shodě musí být uvedena bezpečnostní komponenta pro výtahyvýtahy, pro niž bylo vypracováno.
6.
VýrobceVýrobce uchovává pro potřebu orgánu dozoru po dobu 10 let od uvedení bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy na trh
a)
dokumentaci uvedenou v bodě 3.1 písm. e),
b)
technickou dokumentaci uvedenou v bodě 3.1 písm. d),
c)
informace o změně uvedené v bodě 3.5 a
d)
závěry, zprávy a protokoly oznámeného subjektu uvedené v bodech 3.5, 4.3 a 4.4.
7.
Každý oznámený subjekt informuje Úřad o osvědčeních o schválení systému kvality, která vydal nebo zrušil, a pravidelně či na žádost zpřístupní Úřadu seznam osvědčení o schválení, která odmítl vydat nebo která pozastavil či jinak omezil.
Každý oznámený subjekt informuje ostatní oznámené subjekty o osvědčeních o schválení systému kvality, která odmítl vydat nebo která pozastavil či zrušil, a na žádost o osvědčeních o schválení, která vydal.
Oznámený subjekt poskytne Evropské komisi a členským státům Evropské unie na žádost kopii osvědčení o schválení systému kvality, která vydal.
Oznámený subjekt uchovává kopii osvědčení o schválení, která vydal, jejich příloh a dodatků, jakož i technickou dokumentaci po dobu patnácti let ode dne jejich vydání.
8.
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce
Činnosti výrobcevýrobce stanovené v bodech 3.1, 3.5, 5 a 6 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud to výrobcevýrobce v pověření zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce stanovil.
Příloha č. 8
k nařízení vlády č. 122/2016 Sb.
SHODA ZALOŽENÁ NA OVĚŘOVÁNÍ KAŽDÉHO JEDNOTLIVÉHO VÝROBKU, POKUD JDE O VÝTAHY
(modul G)
1.
Shoda založená na ověřování každého jednotlivého výrobku je postupem posuzování shodyposuzování shody, kterým oznámený subjekt posuzuje, zda výtahvýtah splňuje příslušné základní technické požadavkytechnické požadavky.
2.
Činnosti dodavateledodavatele
2.1
DodavatelDodavatel přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu výtahuvýtahu s příslušnými základními technickými požadavkytechnickými požadavky.
2.2
DodavatelDodavatel podá u jediného oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o ověřování každého jednotlivého výrobku.
Žádost musí obsahovat
a)
jméno a adresu dodavateledodavatele, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu,
b)
údaje o místě, kde je výtahvýtah nainstalován,
c)
písemné prohlášení, že podobná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu, a
d)
technickou dokumentaci.
3.
Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody výtahuvýtahu s příslušnými základními technickými požadavkytechnickými požadavky.
Technická dokumentace musí obsahovat alespoň tyto náležitosti
a)
popis výtahuvýtahu,
b)
koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata,
c)
vysvětlivky potřebné pro pochopení uvedených výkresů a schémat a fungování výtahuvýtahu,
d)
seznam zvážených základních technických požadavkůtechnických požadavků,
e)
seznam harmonizovaných norem, na které byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie a které byly použity v plném rozsahu nebo zčásti, a popis řešení zvolených ke splnění základních technických požadavkůtechnických požadavků stanovených tímto nařízením, pokud tyto harmonizované normy použity nebyly, a seznam jiných příslušných technických specifikacítechnických specifikací, které byly použity. V případě částečně použitých harmonizovaných norem se v technické dokumentaci uvedou ty části, jež byly použity,
f)
kopii certifikátů EU přezkoušení typu bezpečnostních komponent pro výtahyvýtahy zabudovaných ve výtahuvýtahu,
g)
výsledky konstrukčních výpočtů provedených dodavatelemdodavatelem nebo pro dodavateledodavatele,
h)
protokoly o zkouškách a
i)
kopii návodu k výtahuvýtahu podle bodu 6.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
4.
Ověřování
Oznámený subjekt zvolený dodavatelemdodavatelem přezkoumá technickou dokumentaci a výtahvýtah a provede příslušné zkoušky stanovené v příslušné harmonizované normě (normách) nebo rovnocenné zkoušky, aby byla zajištěna kontrola shody výtahuvýtahu s příslušnými základními technickými požadavkytechnickými požadavky. Zkoušky musí zahrnovat alespoň zkoušky uvedené v bodě 3.3 přílohy č. 5 k tomuto nařízení.
Jestliže výtahvýtah splňuje základní technické požadavkytechnické požadavky, oznámený subjekt vypracuje certifikát shody týkající se provedených zkoušek.
Oznámený subjekt vyplní příslušné stránky v knize výtahuvýtahu podle bodu 6.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
Odmítne-li oznámený subjekt vydat certifikát shody, tuto skutečnost podrobně odůvodní a uvede nezbytná nápravná opatření, která mají být přijata. Pokud dodavateldodavatel opět požádá o ověřování každého jednotlivého výrobku, musí o ně žádat u téhož oznámeného subjektu.
Oznámený subjekt poskytne Evropské komisi a členským státům Evropské unie na žádost kopii certifikátu shody.
5.
Označení CEOznačení CE a EU prohlášení o shodě
5.1
DodavatelDodavatel umístí v kleci každého výtahuvýtahu, který splňuje základní technické požadavkytechnické požadavky, označení CEoznačení CE a umístí vedle označení CEoznačení CE v kleci každého výtahuvýtahu identifikační číslo oznámeného subjektu podle bodu 2.2.
5.2
DodavatelDodavatel vypracuje písemné EU prohlášení o shodě pro každý výtahvýtah a kopii EU prohlášení o shodě uchovává pro potřebu orgánu dozoru po dobu 10 let od uvedení výtahuvýtahu na trh. Kopie EU prohlášení o shodě se na žádost poskytne orgánu dozoru.
6.
DodavatelDodavatel uchovává technickou dokumentaci a kopii certifikátu shody pro potřebu orgánu dozoru po dobu 10 let ode dne, kdy byl výtahvýtah uveden na trh.
7.
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce
Činnosti dodavateledodavatele stanovené v bodech 2.2 a 6 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud to výrobcevýrobce v pověření zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce stanovil.
Příloha č. 9
k nařízení vlády č. 122/2016 Sb.
KONTROLA SHODY S TYPEM NÁHODNÝM VÝBĚREM, POKUD JDE O BEZPEČNOSTNÍ KOMPONENTY PRO VÝTAHY
(modul C 2)
1.
Kontrola shody s typem náhodným výběrem je částí postupu posuzování shodyposuzování shody, kterou oznámený subjekt provádí kontroly bezpečnostních komponent pro výtahyvýtahy s cílem zajistit, aby byly ve shodě se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu, splňovaly příslušné požadavky přílohy č. 1 k tomuto nařízení a umožňovaly, aby tyto požadavky splňoval výtahvýtah, do něhož jsou správně zabudovány.
2.
Výroba
2.1
VýrobceVýrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly, že vyráběné bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy splňují podmínky stanovené v bodě 1.
3.
VýrobceVýrobce podá u jediného oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o kontrolu náhodným výběrem.
Žádost musí obsahovat
a)
jméno a adresu výrobcevýrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu,
b)
písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu,
c)
všechny příslušné informace o vyráběných bezpečnostních komponentách pro výtahyvýtahy a
d)
údaje o prostorách, kde může být odebrán vzorek bezpečnostních komponent pro výtahyvýtahy.
4.
Oznámený subjekt provádí nebo nechá provádět kontroly bezpečnostních komponent pro výtahyvýtahy v náhodně zvolených intervalech. Oznámený subjekt odebere přímo na místě odpovídající vzorek hotových bezpečnostních komponent pro výtahyvýtahy, který musí být přezkoumán a podroben odpovídajícím zkouškám stanoveným v příslušných harmonizovaných normách nebo rovnocenným zkouškám stanoveným v jiných příslušných technických specifikacíchtechnických specifikacích s cílem ověřit, zda bezpečnostní komponenta pro výtahyvýtahy splňuje podmínky stanovené v bodě 1. V případě, že jedna nebo více zkontrolovaných bezpečnostních komponent pro výtahyvýtahy není ve shodě, přijme oznámený subjekt vhodná opatření.
Hlediska, která je nutno brát v úvahu při kontrole bezpečnostních komponent pro výtahyvýtahy, budou stanovena společnou dohodou všech oznámených subjektů zabývajících se tímto postupem, přičemž se berou v úvahu základní parametry bezpečnostních komponent pro výtahyvýtahy.
Oznámený subjekt vydá certifikát shody s typem s ohledem na provedená přezkoumání a zkoušky.
Oznámený subjekt poskytne Evropské komisi a členským státům Evropské unie na žádost kopii certifikátu shody typu.
5.
Označení CEOznačení CE a EU prohlášení o shodě
5.1
VýrobceVýrobce umístí označení CEoznačení CE a identifikační číslo oznámeného subjektu podle bodu 3 na každou jednotlivou bezpečnostní komponentu pro výtahyvýtahy, která splňuje podmínky uvedené v bodě 1.
5.2
VýrobceVýrobce vypracuje pro každou bezpečnostní komponentu pro výtahyvýtahy písemné EU prohlášení o shodě a jeho kopii uchovává pro potřebu orgánu dozoru po dobu 10 let od uvedení bezpečnostní komponenty pro výtahyvýtahy na trh. V EU prohlášení o shodě je uvedena bezpečnostní komponenta pro výtahyvýtahy, pro niž bylo vypracováno.
6.
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce
Činnosti výrobcevýrobce mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud to výrobcevýrobce v pověření zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce stanovil. Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce nesmí plnit činnosti výrobcevýrobce stanovené v bodě 2.
Příloha č. 10
k nařízení vlády č. 122/2016 Sb.
SHODA S TYPEM ZALOŽENÁ NA ZABEZPEČOVÁNÍ KVALITY VÝROBKŮ, POKUD JDE O VÝTAHY
(modul E)
1.
Shoda s typem založená na zabezpečování kvality výrobků je částí postupu posuzování shodyposuzování shody, kterou oznámený subjekt posuzuje systém kvality výrobků dodavateledodavatele s cílem zajistit, aby výtahyvýtahy byly ve shodě se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu, nebo s výtahemvýtahem navrženým a vyrobeným v rámci úplného systému kvality schváleného v souladu s přílohou č. 11 k tomuto nařízení, a splňovaly příslušné základní technické požadavkytechnické požadavky.
2.
Činnosti dodavateledodavatele
DodavatelDodavatel používá schválený systém kvality pro výstupní kontrolu a zkoušky výtahůvýtahů podle bodu 3 a podléhá dohledu podle bodu 4.
3.
Systém kvality
3.1
DodavatelDodavatel podá u jediného oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o posouzení svého systému kvality pro dané výtahyvýtahy.
Žádost musí obsahovat
a)
jméno a adresu dodavateledodavatele, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu,
b)
všechny příslušné informace o výtazíchvýtazích, které mají být nainstalovány,
c)
dokumentaci systému kvality,
d)
technickou dokumentaci výtahůvýtahů, které mají být nainstalovány, a
e)
písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu.
3.2
V rámci systému kvality musí být každý výtahvýtah zkontrolován a musí být provedeny příslušné zkoušky stanovené v příslušných harmonizovaných normách nebo rovnocenné zkoušky s cílem zajistit jeho shodu s příslušnými základními technickými požadavkytechnickými požadavky.
Všechny podklady, požadavky a předpisy používané dodavatelemdodavatelem musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Tato dokumentace systému kvality musí umožňovat jednotný výklad programů, plánů, příruček a záznamů týkajících se kvality.
Dokumentace systému kvality musí obsahovat zejména přiměřený popis
a)
cílů z hlediska kvality,
b)
organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o kvalitu výrobků,
c)
přezkoumání a zkoušek, které budou prováděny před uvedením na trhuvedením na trh, alespoň včetně zkoušek uvedených v bodě 3.3 přílohy č. 5 k tomuto nařízení,
d)
prostředků umožňujících dohled nad efektivním fungováním systému kvality a
e)
záznamů o kvalitě, například protokolů o kontrolách, záznamů z provedených zkoušek, záznamů z provedených kalibrací, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků.
3.3
Oznámený subjekt posoudí systém kvality, aby zjistil, zda splňuje požadavky podle bodu 3.2. U prvků systému kvality, které odpovídají příslušným specifikacím příslušné harmonizované normy, shodu s těmito požadavky předpokládá.
V auditorském týmu musí být alespoň jeden člen, který má zkušenosti s posuzováním dotyčné technologie výtahové techniky a znalost základních technických požadavkůtechnických požadavků. Audit zahrnuje hodnotící návštěvu v provozních prostorách dodavateledodavatele a na místě instalace výtahuvýtahu.
Závěry auditu včetně jejich odůvodnění oznámí dodavatelidodavateli.
3.4
DodavatelDodavatel se zavazuje, že bude plnit povinnosti vyplývající ze systému kvality, jak byl schválen, a že jej bude udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný.
3.4.1
DodavatelDodavatel informuje oznámený subjekt, který schválil systém kvality, o každé zamýšlené změně systému.
3.4.2
Oznámený subjekt posoudí navrhované změny a rozhodne, zda změněný systém kvality bude i nadále splňovat požadavky uvedené v bodě 3.2, nebo zda je třeba nové posouzení.
Oznámený subjekt oznámí dodavatelidodavateli závěry svého přezkoumání včetně jejich odůvodnění.
Oznámený subjekt umístí nebo nechá umístit vedle označení CE své identifikační číslo v souladu s § 14.
4.
Dohled oznámeným subjektem
4.1.
Účelem dohledu je zajistit, aby dodavateldodavatel řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému kvality.
4.2
DodavatelDodavatel umožní oznámenému subjektu za účelem posouzení přístup do prostor určených pro instalaci, kontrolu a zkoušení a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména
a)
dokumentaci systému kvality,
b)
technickou dokumentaci a
c)
záznamy o kvalitě, například protokoly o kontrolách, záznamy z provedených zkoušek, záznamy z provedených kalibrací, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků atd.
4.3
Oznámený subjekt provádí pravidelné audity, aby se ujistil, že dodavateldodavatel udržuje a používá systém kvality, a předkládá dodavatelidodavateli zprávu o auditu.
4.4
Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit neohlášené kontrolní návštěvy na místě instalace výtahuvýtahu.
Při těchto návštěvách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo dát provést zkoušky, aby ověřil, zda systém kvality a výtahvýtah řádně fungují. Oznámený subjekt poskytne dodavatelidodavateli zprávu o návštěvě a protokol o zkouškách, pokud byly zkoušky provedeny.
5.
DodavatelDodavatel uchovává pro potřebu orgánu dozoru po dobu 10 let od uvedení posledního výtahuvýtahu na trh
a)
dokumentaci uvedenou v bodě 3.1 písm. c),
b)
technickou dokumentaci uvedenou v bodě 3.1 písm. d),
c)
informace o změně uvedené v bodě 3.4.1 a
d)
závěry, zprávy a protokoly oznámeného subjektu, které jsou uvedeny v bodech 3.4.2, 4.3 a 4.4.
6.
Každý oznámený subjekt informuje Úřad o osvědčeních o schválení systému kvality, která vydal nebo zrušil, a pravidelně či na žádost zpřístupní Úřadu seznam osvědčení o schválení, která odmítl vydat nebo která pozastavil či jinak omezil.
Každý oznámený subjekt informuje ostatní oznámené subjekty o osvědčeních o schválení systému kvality, která odmítl vydat nebo která pozastavil či zrušil, a na žádost o osvědčeních o schválení, která vydal.
Oznámený subjekt poskytne Evropské komisi a členským státům Evropské unie na žádost kopii osvědčení o schválení systému kvality, která vydal.
7.
Označení CEOznačení CE a EU prohlášení o shodě
7.1
DodavatelDodavatel umístí v kleci každého výtahuvýtahu, který splňuje základní technické požadavkytechnické požadavky, označení CEoznačení CE a umístí vedle označení CEoznačení CE v kleci každého výtahuvýtahu identifikační číslo oznámeného subjektu podle bodu 3.1.
7.2
DodavatelDodavatel vypracuje písemné EU prohlášení o shodě pro každý výtahvýtah a kopii EU prohlášení o shodě uchovává pro potřebu orgánu dozoru po dobu 10 let od uvedení výtahuvýtahu na trh. Kopie EU prohlášení o shodě se na žádost poskytne orgánu dozoru.
8.
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce
Činnosti dodavateledodavatele stanovené v bodech 3.1, 3.4.1, 5 a 7 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud to výrobcevýrobce v pověření zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce stanovil.
Příloha č. 11
k nařízení vlády č. 122/2016 Sb.
SHODA ZALOŽENÁ NA ÚPLNÉM ZABEZPEČOVÁNÍ KVALITY A PŘEZKOUMÁNÍ NÁVRHU, POKUD JDE O VÝTAHY
(modul H1)
1.
Shoda založená na úplném zabezpečování kvality a přezkoumání návrhu, pokud jde o výtahyvýtahy, je postupem posuzování shodyposuzování shody, kterým oznámený subjekt posuzuje systém kvality dodavateledodavatele a případně návrh výtahůvýtahů s cílem zajistit, aby výtahyvýtahy splňovaly příslušné základní technické požadavkytechnické požadavky.
2.
Činnosti dodavateledodavatele
DodavatelDodavatel používá schválený systém kvality pro navrhování, výrobu, montáž, instalaci, výstupní kontrolu a zkoušení výtahůvýtahů podle bodu 3 a podléhá dohledu podle bodu 4. Přiměřenost technického návrhu výtahůvýtahů musí být přezkoumána v souladu s bodem 3.3.
3.
Systém kvality
3.1
DodavatelDodavatel podá u jediného oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o posouzení svého systému kvality.
Žádost musí obsahovat
a)
jméno a adresu dodavateledodavatele, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu,
b)
všechny příslušné informace o výtazíchvýtazích, které mají být nainstalovány, především informace, které přispějí k pochopení vztahu mezi návrhem a fungováním výtahuvýtahu,
c)
dokumentaci systému kvality,
d)
technickou dokumentaci popsanou v části B bodě 3 přílohy č. 4 k tomuto nařízení a
e)
písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu.
3.2
Systém kvality musí zajišťovat soulad výtahůvýtahů s příslušnými základními technickými požadavkytechnickými požadavky. Všechny podklady, požadavky a předpisy používané dodavatelemdodavatelem musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Tato dokumentace systému kvality musí umožňovat jednotný výklad postupů, například programů, plánů, příruček a záznamů týkajících se kvality.
Dokumentace systému kvality musí obsahovat zejména přiměřený popis
a)
cílů z hlediska kvality a organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o kvalitu návrhu a výrobku,
b)
technických specifikacítechnických specifikací návrhu, včetně norem, které budou použity, a v případě, že se příslušné harmonizované normy nepoužijí v plném rozsahu, popis prostředků, včetně jiných příslušných technických specifikacítechnických specifikací, které budou použity, aby bylo zajištěno splnění příslušných základních technických požadavkůtechnických požadavků,
c)
metod kontroly a ověřování návrhu, postupů a systematických činností, které se použijí při navrhování výtahůvýtahů,
d)
kontrol a zkoušek, které budou prováděny při přebírání dodávek materiálů, součástí a podsestav,
e)
odpovídajících metod, postupů a systematických činností, které se použijí při montáži, instalaci, kontrole a zabezpečování kvality,
f)
přezkoumání a zkoušek, které budou prováděny před instalací (například kontrola podmínek instalace: šachta, strojovna), během instalace a po instalaci (alespoň včetně zkoušek uvedených v bodě 3.3 přílohy č. 5 k tomuto nařízení),
g)
záznamů o kvalitě, například protokolů o kontrolách, záznamů z provedených zkoušek, záznamů z provedených kalibrací, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků, a
h)
prostředků umožňujících dohled nad dosahováním požadované kvality návrhu a výrobku a nad efektivním fungováním systému kvality.
3.3
Přezkoumání návrhu
3.3.1
Pokud není návrh zcela v souladu s harmonizovanými normami, oznámený subjekt zjistí, zda návrh splňuje základní technické požadavkytechnické požadavky, a pokud tomu tak je, vydá dodavatelidodavateli certifikát EU přezkoumání návrhu s uvedením omezení platnosti certifikátu a údajů nezbytných pro identifikaci schváleného návrhu.
3.3.2
Pokud návrh nesplňuje příslušné základní technické požadavkytechnické požadavky, oznámený subjekt odmítne vydat certifikát EU přezkoumání návrhu a uvědomí o tom dodavateledodavatele, přičemž odmítnutí podrobně odůvodní.
Oznámený subjekt dbá na to, aby byl informován o všech změnách obecně uznávaného stavu techniky, které by naznačovaly, že schválený návrh již nemusí být v souladu se základními technickými požadavkytechnickými požadavky, a rozhodne, zda tyto změny vyžadují doplňující šetření. Pokud šetření vyžadují, oznámený subjekt o tom informuje dodavateledodavatele.
3.3.3
DodavatelDodavatel informuje oznámený subjekt, který vydal certifikát EU přezkoumání návrhu, o všech změnách schváleného návrhu, které mohou mít vliv na shodu se základními technickými požadavkytechnickými požadavky nebo na podmínky platnosti certifikátu. Takové změny oznámený subjekt, který vydal certifikát EU přezkoumání návrhu, dodatečně schválí formou dodatku k původnímu certifikátu EU přezkoumání návrhu.
3.3.4
Každý oznámený subjekt informuje Úřad o certifikátech EU přezkoumání návrhu a dodatcích k nim, které vydal nebo odejmul, a pravidelně či na žádost zpřístupní Úřadu seznam certifikátů EU přezkoumání návrhu a dodatků k nim, které zamítl, pozastavil či jinak omezil.
Každý oznámený subjekt informuje ostatní oznámené subjekty o certifikátech EU přezkoumání návrhu a dodatcích k nim, které zamítl, odejmul, pozastavil či jinak omezil, a na žádost také o certifikátech a dodatcích k nim, které vydal.
Evropská komise a členské státy Evropské unie a ostatní oznámené subjekty mohou požádat oznámený subjekt o kopii certifikátu EU přezkoumání návrhu a o dodatky k nim. Evropská komise a členské státy Evropské unie mohou požádat oznámený subjekt o kopii technické dokumentace a výsledků přezkoumání provedených oznámeným subjektem.
3.3.5
DodavatelDodavatel uchovává kopii certifikátu EU přezkoumání návrhu, jeho příloh a dodatků spolu s technickou dokumentací pro potřebu orgánu dozoru po dobu 10 let od uvedení výtahuvýtahu na trh.
3.4
Posuzování systému kvality
Oznámený subjekt posoudí systém kvality, aby zjistil, zda splňuje požadavky podle bodu 3.2. U prvků systému kvality, které odpovídají příslušným specifikacím příslušné harmonizované normy, shodu s těmito požadavky předpokládá.
V auditorském týmu musí být alespoň jeden člen, který má zkušenosti s posuzováním dotyčné technologie výtahové techniky a znalost základních technických požadavkůtechnických požadavků. Audit zahrnuje hodnotící návštěvu v provozních prostorách dodavateledodavatele a na místě instalace výtahuvýtahu.
Auditorský tým přezkoumá technickou dokumentaci uvedenou v bodě 3.1 písm. d), aby ověřil, že je dodavateldodavatel schopen určit příslušné základní technické požadavkytechnické požadavky a provádět nezbytná přezkoumání, aby zajistil soulad výtahuvýtahu s těmito požadavky.
Závěry auditu včetně jejich odůvodnění oznámí dodavatelidodavateli, popřípadě jeho zplnomocněnému zástupcizplnomocněnému zástupci.
3.5
DodavatelDodavatel se zavazuje, že bude plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému kvality a bude jej udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný.
DodavatelDodavatel informuje oznámený subjekt, který schválil systém kvality, o každé zamýšlené změně systému.
Oznámený subjekt posoudí navrhované změny a rozhodne, zda změněný systém kvality bude i nadále splňovat požadavky uvedené v bodě 3.2, nebo zda je třeba nové posouzení.
Oznámený subjekt oznámí dodavatelidodavateli, popřípadě jeho zplnomocněnému zástupcizplnomocněnému zástupci, závěry svého posouzení včetně jejich odůvodnění.
Oznámený subjekt umístí nebo nechá umístit vedle označení CE své identifikační číslo v souladu s § 14.
4.
Dohled oznámeným subjektem
4.1
Účelem dohledu je zajistit, aby dodavateldodavatel řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému kvality.
4.2
DodavatelDodavatel umožní oznámenému subjektu za účelem posouzení přístup do prostor určených pro navrhování, výrobu, montáž, instalaci, kontrolu a zkoušení a skladování a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména
a)
dokumentaci systému kvality,
b)
záznamy o kvalitě uvedené v části systému kvality týkající se navrhování, například výsledky analýz, výpočtů, zkoušek a
c)
záznamy o kvalitě uvedené v části systému kvality týkající se přebírání dodávek a instalace, například protokoly o kontrolách, záznamy z provedených zkoušek, záznamy z provedených kalibrací, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků.
4.3
Oznámený subjekt provádí pravidelné audity, aby se ujistil, že dodavateldodavatel udržuje a používá systém kvality, a předkládá dodavatelidodavateli zprávu o auditu.
4.4
Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit neohlášené kontrolní návštěvy v provozních prostorách dodavateledodavatele nebo na místě instalace výtahuvýtahu. Při těchto návštěvách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo dát provést zkoušky, aby ověřil, zda systém kvality řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne dodavatelidodavateli zprávu o návštěvě a protokol o zkouškách, pokud byly zkoušky provedeny.
5.
DodavatelDodavatel uchovává pro potřebu orgánu dozoru po dobu 10 let od uvedení výtahuvýtahu na trh
a)
dokumentaci uvedenou v bodě 3.1 písm. c),
b)
technickou dokumentaci uvedenou v bodě 3.1 písm. d),
c)
informace o změně uvedené v bodě 3.5 a
d)
závěry, zprávy a protokoly oznámeného subjektu uvedené v bodech 3.5, 4.3 a 4.4.
6.
Každý oznámený subjekt informuje Úřad o osvědčeních o schválení systému kvality, která vydal nebo zrušil, a pravidelně či na žádost zpřístupní Úřadu seznam osvědčení o schválení systému kvality, která vydal, odmítl vydat, pozastavil či jinak omezil.
Každý oznámený subjekt informuje ostatní oznámené subjekty o osvědčeních o schválení systému kvality, která odmítl vydat nebo která pozastavil či zrušil, a na žádost o osvědčeních o schválení systému kvality, která vydal.
Oznámený subjekt uchovává kopii osvědčení o schválení, která vydal, jejich příloh a dodatků, jakož i technickou dokumentaci po dobu patnácti let ode dne jejich vydání.
Oznámený subjekt poskytne Evropské komisi a členským státům Evropské unie na žádost kopii osvědčení o schválení systému kvality, která vydal.
7.
Označení CEOznačení CE a EU prohlášení o shodě
7.1
DodavatelDodavatel umístí v kleci každého výtahuvýtahu, který splňuje základní technické požadavkytechnické požadavky, označení CEoznačení CE a umístí vedle označení CEoznačení CE v kleci každého výtahuvýtahu identifikační číslo oznámeného subjektu podle bodu 3.1.
7.2
DodavatelDodavatel vypracuje písemné EU prohlášení o shodě pro každý výtahvýtah a kopii EU prohlášení o shodě uchovává pro potřebu orgánu dozoru po dobu 10 let od uvedení výtahuvýtahu na trh. Kopie EU prohlášení o shodě se na žádost poskytne orgánu dozoru.
8.
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce
Činnosti dodavateledodavatele stanovené v bodech 3.1, 3.3.3, 3.3.5, 5 a 7 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud to výrobcevýrobce v pověření zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce stanovil.
Příloha č. 12
k nařízení vlády č. 122/2016 Sb.
SHODA S TYPEM ZALOŽENÁ NA ZABEZPEČOVÁNÍ KVALITY VÝROBY, POKUD JDE O VÝTAHY
(modul D)
1.
Shoda s typem založená na zabezpečování kvality výroby, pokud jde o výtahyvýtahy, je částí postupu posuzování shodyposuzování shody, kterou oznámený subjekt posuzuje systém kvality výroby dodavateledodavatele s cílem zajistit, aby nainstalované výtahyvýtahy byly ve shodě se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu, nebo s výtahemvýtahem navrženým a vyrobeným v rámci systému kvality schváleného v souladu s přílohou č. 11 k tomuto nařízení, a splňovaly příslušné základní technické požadavkytechnické požadavky.
2.
Činnosti dodavateledodavatele
DodavatelDodavatel používá schválený systém kvality pro výrobu, montáž, instalaci, výstupní kontrolu a zkoušení výtahůvýtahů podle bodu 3 a podléhá dohledu podle bodu 4.
3.
Systém kvality
3.1
DodavatelDodavatel podá u jediného oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o posouzení svého systému kvality.
Žádost musí obsahovat
a)
jméno a adresu dodavateledodavatele, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu,
b)
všechny příslušné informace o výtazíchvýtazích, které mají být nainstalovány,
c)
dokumentaci systému kvality,
d)
technickou dokumentaci výtahůvýtahů, které mají být nainstalovány, a
e)
písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u žádného jiného oznámeného subjektu.
3.2
Systém kvality musí zabezpečovat shodu výtahůvýtahů s příslušnými základními technickými požadavkytechnickými požadavky.
Všechny podklady, požadavky a předpisy používané dodavatelemdodavatelem musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Dokumentace systému kvality musí umožňovat jednotný výklad programů, plánů, příruček a záznamů týkajících se kvality.
Dokumentace systému kvality výroby musí obsahovat zejména přiměřený popis
a)
cílů z hlediska kvality a organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o kvalitu výrobků,
b)
metod, postupů a systematických činností, které se použijí při výrobě, kontrole a zabezpečování kvality,
c)
přezkoumání a zkoušek, které budou prováděny před instalací, během instalace a po instalaci,
d)
záznamů o kvalitě, například protokolů o kontrolách, záznamů z provedených zkoušek, záznamů z provedených kalibrací, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků a
e)
prostředků umožňujících dohled nad dosahováním požadované kvality výrobků a nad efektivním fungováním systému kvality.
3.3
Oznámený subjekt posoudí systém kvality, aby zjistil, zda splňuje požadavky podle bodu 3.2. U prvků systému kvality, které odpovídají příslušným specifikacím příslušné harmonizované normy, shodu s těmito požadavky předpokládá.
V auditorském týmu musí být alespoň jeden člen, který má zkušenosti s posuzováním dotyčné technologie výtahové techniky a znalost základních technických požadavkůtechnických požadavků.
Audit zahrnuje hodnotící návštěvu v provozních prostorách dodavateledodavatele a na místě instalace výtahuvýtahu.
Závěry auditu včetně jejich odůvodnění oznámí dodavatelidodavateli.
3.4
DodavatelDodavatel se zavazuje, že bude plnit povinnosti vyplývající ze systému kvality, jak byl schválen, a že jej bude udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný.
3.4.1
DodavatelDodavatel informuje oznámený subjekt, který schválil systém kvality, o každé zamýšlené změně systému.
3.4.2
Oznámený subjekt posoudí navrhované změny a rozhodne, zda změněný systém kvality bude i nadále splňovat požadavky uvedené v bodě 3.2, nebo zda je třeba nové posouzení.
Oznámený subjekt oznámí dodavatelidodavateli závěry svého posouzení včetně jejich odůvodnění.
Oznámený subjekt umístí nebo nechá umístit vedle označení CE své identifikační číslo v souladu s § 14.
4.
Dohled oznámeným subjektem
4.1
Účelem dohledu je zajistit, aby dodavateldodavatel řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému kvality.
4.2
DodavatelDodavatel umožní oznámenému subjektu za účelem posouzení přístup do prostor určených pro výrobu, montáž, instalaci, kontrolu, zkoušení a skladování a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména
a)
dokumentaci systému kvality,
b)
technickou dokumentaci a
c)
záznamy o kvalitě, například protokoly o kontrolách, záznamy z provedených zkoušek, záznamy z provedených kalibrací, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků.
4.3
Oznámený subjekt provádí pravidelné audity, aby se ujistil, že dodavateldodavatel udržuje a používá systém kvality, a předkládá dodavatelidodavateli zprávu o auditu.
4.4
Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit u dodavateledodavatele neohlášené kontrolní návštěvy. Při těchto návštěvách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo dát provést zkoušky, aby ověřil, zda systém kvality řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne dodavatelidodavateli zprávu o návštěvě a protokol o zkouškách, pokud byly zkoušky provedeny.
5.
DodavatelDodavatel uchovává pro potřebu orgánu dozoru po dobu 10 let od uvedení výtahuvýtahu na trh
a)
dokumentaci uvedenou v bodě 3.1 písm. c),
b)
technickou dokumentaci uvedenou v bodě 3.1 písm. d),
c)
informace o změně uvedené v bodě 3.4.1 a
d)
rozhodnutí, zprávy a protokoly oznámeného subjektu uvedené v bodech 3.4.2, 4.3 a 4.4.
6.
Každý oznámený subjekt informuje Úřad o osvědčeních o schválení systému kvality, která vydal nebo zrušil, a pravidelně či na žádost zpřístupní Úřadu seznam osvědčení o schválení systému kvality, která odmítl vydat nebo která pozastavil či jinak omezil.
Každý oznámený subjekt informuje ostatní oznámené subjekty o osvědčeních o schválení systému kvality, která odmítl vydat nebo která pozastavil či zrušil, a na žádost o osvědčeních o schválení systému kvality, která vydal.
Oznámený subjekt poskytne Evropské komisi a členským státům Evropské unie na žádost kopii osvědčení o schválení systému kvality, která vydal.
7.
Označení CEOznačení CE a EU prohlášení o shodě
7.1
DodavatelDodavatel umístí v kleci každého výtahuvýtahu, který splňuje základní technické požadavkytechnické požadavky, označení CEoznačení CE a umístí vedle označení CEoznačení CE v kleci každého výtahuvýtahu identifikační číslo oznámeného subjektu podle bodu 3.1.
7.2
DodavatelDodavatel vypracuje písemné EU prohlášení o shodě pro každý výtahvýtah a kopii EU prohlášení o shodě uchovává pro potřebu orgánu dozoru po dobu 10 let od uvedení výtahuvýtahu na trh. Kopie EU prohlášení o shodě se na žádost poskytne orgánu dozoru.
8.
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce
Činnosti dodavateledodavatele stanovené v bodech 3.1, 3.4.1, 5 a 7 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud to výrobcevýrobce v pověření zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce stanovil.
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/33/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se výtahů a bezpečnostních komponent pro výtahy. |
Nařízení vlády č. 121/2016 Sb. | Nařízení vlády č. 121/2016 Sb.
Nařízení vlády o posuzování shody vah s neautomatickou činností při jejich dodávání na trh
Vyhlášeno 18. 4. 2016, datum účinnosti 20. 4. 2016, částka 47/2016
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Vymezení pojmů
* § 3 - Technické požadavky na váhy s neautomatickou činností
* § 4 - Dodávání na trh a uvádění do provozu
* § 5 - Výrobce
* § 6 - Zplnomocněný zástupce
* § 7 - Dovozce
* § 8 - Distributor
* § 9 - Doba identifikace hospodářského subjektu
* § 10 - Postupy posuzování shody
* § 11 - Předpoklad shody
* § 12 - EU prohlášení o shodě
* § 13 - Označení CE a další označení
* § 14 - Formální nedostatky
* § 15 - Přechodná ustanovení
* § 16 - Zrušovací ustanovení
* § 17 - Účinnost č. 1 k nařízení vlády č. 121/2016 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 121/2016 Sb. č. 3 k nařízení vlády č. 121/2016 Sb. č. 4 k nařízení vlády č. 121/2016 Sb.
Aktuální znění od 20. 4. 2016
121
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 30. března 2016
o posuzování shody vah s neautomatickou činností při jejich dodávání na trh
Vláda nařizuje podle § 4 a § 50 odst. 5 zákona č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, (dále jen „zákon“):
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Toto nařízení zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a upravuje technické požadavkytechnické požadavky na váhy s neautomatickou činnostíváhy s neautomatickou činností, které musí splňovat při uvedení na trhuvedení na trh, podmínky a postupy při jejich dodávání na trh a způsoby posuzování shodyposuzování shody.
(2)
Pro účely tohoto nařízení se rozlišují tyto kategorie používání vah s neautomatickou činnostívah s neautomatickou činností:
a)
určování hmotnosti pro potřeby obchodního styku,
b)
určování hmotnosti pro výpočet poplatků, tarifů, daní, prémií, pokut, náhrad, odškodnění nebo podobných typů plateb,
c)
určování hmotnosti při uplatňování právních předpisů nebo pro znalecké posudky v soudních řízeních,
d)
určování hmotnosti ve zdravotnictví při vážení pacientů za účelem sledování, diagnostiky a léčení,
e)
určování hmotnosti při přípravě léků na lékařský předpis v lékárnách a určování hmotnosti při analýzách prováděných v lékařských a farmaceutických laboratořích,
f)
určování ceny na základě hmotnosti pro účely přímého prodeje veřejnosti a přípravy hotově balených výrobků a
g)
všechna ostatní použití, než která jsou uvedena v písmenech a) až f).
§ 2
Vymezení pojmů
V tomto nařízení se rozumí
a)
vahamivahami měřicí přístrojpřístroj, který slouží k určení hmotnosti tělesa využitím působení gravitace na toto těleso; váhyváhy mohou rovněž sloužit k určení dalších veličin, množství, parametrů nebo charakteristických vlastností souvisejících s hmotností,
b)
vahami s neautomatickou činnostívahami s neautomatickou činností váhyváhy, které vyžadují zásah obsluhy během vážicího procesu.
§ 3
Technické požadavky na váhy s neautomatickou činností
(1)
Váhy s neautomatickou činnostíVáhy s neautomatickou činností používané nebo určené pro použití uvedená v § 1 odst. 2 písm. a) až f) (dále jen „vybrané váhyváhy“) musí splňovat základní požadavky stanovené v příloze č. 1 k tomuto nařízení.
(2)
Pokud váhy s neautomatickou činnostíváhy s neautomatickou činností obsahují zařízení nebo jsou spojeny se zařízeními, která nejsou používána ani určena pro použití uvedená v § 1 odst. 2 písm. a) až f), tyto základní požadavky se na taková zařízení nevztahují.
§ 4
Dodávání na trh a uvádění do provozu
(1)
Váhy s neautomatickou činnostíVáhy s neautomatickou činností mohou být dodány na trh, pouze pokud jsou splněny požadavky tohoto nařízení.
(2)
Vybrané váhyváhy mohou být uvedeny do provozu, pouze pokud jsou splněny požadavky tohoto nařízení. Po uvedení do provozuuvedení do provozu musí být vybrané váhyváhy udržovány v souladu s požadavky tohoto nařízení.
§ 5
Výrobce
(1)
Při uvádění vybraných vahvah na trh výrobcevýrobce zajistí, aby tyto váhyváhy byly navrženy a vyrobeny v souladu s § 3 odst. 1, vypracuje technickou dokumentaci stanovenou v příloze č. 2 k tomuto nařízení a provede nebo nechá provést jeden z postupů posuzování shodyposuzování shody stanovený v § 10.
(2)
Pokud byl soulad vybraných vahvah s příslušnými požadavky příslušným postupem posuzování shodyposuzování shody uvedeným v § 10 prokázán, vypracuje výrobcevýrobce EU prohlášení o shodě a umístí na vybranou váhuváhu označení CEoznačení CE a doplňkové metrologické označení.
(3)
VýrobceVýrobce uchovává technickou dokumentaci a EU prohlášení o shodě po dobu 10 let od uvedení vybrané váhyváhy na trh.
(4)
VýrobceVýrobce provádí zkoušky vzorků vybraných vahvah dodaných na trh a šetření, je-li to potřebné vzhledem k rizikům, která představují vybrané váhy vzhledem k výrobcemvýrobcem stanovenému účelu použití. Tyto zkoušky a šetření se provádí v rozsahu potřebném pro potvrzení nebo vyvrácení existujícího rizika. VýrobceVýrobce vede evidenci stížností, nevyhovujících vybraných vahvah a stažení vybraných vahvah z oběhu a průběžně o těchto činnostech informuje distributorydistributory.
(5)
VýrobceVýrobce zajistí, aby bylo na vahách s neautomatickou činnostívahách s neautomatickou činností, které uvedl na trh, uvedeno číslo typu či série nebo sériové číslo nebo jiný prvek umožňující jejich identifikaci, způsobem stanoveným v příloze č. 3 k tomuto nařízení. V případě vybraných vahvah výrobcevýrobce umístí nápisy uvedené v bodě 1 přílohy č. 3 k tomuto nařízení; v případě ostatních vah s neautomatickou činnostívah s neautomatickou činností umístí nápisy uvedené v bodě 2 přílohy č. 3 k tomuto nařízení. Pokud vybrané váhyváhy obsahují zařízení nebo jsou spojeny se zařízeními, která nejsou používána ani určena pro použití uvedená v § 1 odst. 2 písm. a) až f), umístí výrobcevýrobce na každé takové zařízení symbol omezeného používání v souladu s § 13 odst. 5 a s bodem 3 přílohy č. 3 k tomuto nařízení.
(6)
VýrobceVýrobce uvede na vahách s neautomatickou činnostívahách s neautomatickou činností své jméno nebo obchodní firmu, popřípadě ochrannou známku, a adresu pro doručování, na níž jej lze kontaktovat. Adresa musí uvádět jediné místo, na kterém lze výrobcevýrobce kontaktovat. Kontaktní údaje se uvádějí v jazyce snadno srozumitelném konečným uživatelům a orgánu dozoru.
(7)
VýrobceVýrobce zajistí, aby byly k vybraným vahámvahám, které dodává na trh, přiloženy návody a informace v českém jazyce. Tyto návody, informace a jakákoli označení musí být jasné, srozumitelné a snadno pochopitelné.
§ 6
Zplnomocněný zástupce
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce uchovává EU prohlášení o shodě a technickou dokumentaci pro potřeby orgánu dozoru po dobu 10 let od uvedení vybrané váhyváhy na trh.
§ 7
Dovozce
(1)
Před uvedením vah s neautomatickou činnostívah s neautomatickou činností na trh dovozcedovozce zajistí, aby výrobcevýrobce splnil požadavky stanovené v § 5 odst. 5 a 6. U vybraných vahvah rovněž zajistí, aby výrobcevýrobce provedl příslušný postup posuzování shodyposuzování shody uvedený v § 10, aby výrobcevýrobce vypracoval technickou dokumentaci, aby vybrané váhyváhy nesly označení CEoznačení CE a doplňkové metrologické označení a aby k nim byly přiloženy požadované doklady.
(2)
DovozceDovozce uvede na vahách s neautomatickou činnostívahách s neautomatickou činností své jméno nebo obchodní firmu, popřípadě ochrannou známku, a adresu pro doručování, na níž jej lze kontaktovat. V případech, kdy by za tímto účelem bylo nutné otevřít obal, mohou být údaje uvedeny na obalu a v dokladu přiloženém k vahám s neautomatickou činnostívahám s neautomatickou činností. Kontaktní údaje se uvádějí v jazyce, který je snadno srozumitelný pro konečné uživatele a orgán dozoru.
(3)
DovozceDovozce zajistí, aby byly k vybraným vahámvahám přiloženy návody a informace v českém jazyce.
(4)
DovozceDovozce provádí zkoušky vzorků vybraných vahvah dodaných na trh a šetření, je-li to vhodné vzhledem k rizikům, která představují vybrané váhyváhy. Tyto zkoušky a šetření se provádí v rozsahu potřebném pro potvrzení nebo vyvrácení rizika. V případě potřeby vede dovozcedovozce evidenci stížností, nevyhovujících vybraných vahvah a stažení vybraných vahvah z oběhu a průběžně o těchto činnostech informuje distributorydistributory.
(5)
DovozceDovozce po dobu 10 let od uvedení vybraných vahvah na trh uchovává kopii EU prohlášení o shodě pro potřeby dozoru nad trhem a zajišťuje, že orgánům dozoru může být na požádání předložena technická dokumentace.
§ 8
Distributor
DistributorDistributor před dodáním vah s neautomatickou činnostívah s neautomatickou činností na trh ověří, zda
a)
výrobcevýrobce a dovozcedovozce splnili příslušné požadavky stanovené v § 5 odst. 5 a 6 a § 7 odst. 2,
b)
vybrané váhyváhy nesou označení CEoznačení CE a doplňkové metrologické označení a
c)
jsou k vybraným vahámvahám přiloženy požadované doklady a návody a informace v českém jazyce.
§ 9
Doba identifikace hospodářského subjektu
Hospodářský subjektHospodářský subjekt po dobu 10 let od dodání vybrané váhyváhy na trh uchovává údaje, pomocí kterých lze na žádost orgánu dozoru určit hospodářský subjekthospodářský subjekt, který mu vybranou váhuváhu dodal nebo kterému ji dodal.
§ 10
Postupy posuzování shody
(1)
K posouzení shody vybrané váhyváhy se základními požadavky podle § 3 odst. 1 se použije
a)
EU přezkoušení typu (modul B) stanovené v bodě 1 přílohy č. 2 k tomuto nařízení a současně jeden z těchto postupů:
1.
shoda s typem založená na zabezpečování kvality výrobního procesu (modul D) stanovená v bodě 2 přílohy č. 2 k tomuto nařízení, nebo
2.
shoda s typem založená na ověřování výrobků (modul F) stanovená v bodě 4 přílohy č. 2 k tomuto nařízení, anebo
b)
shoda založená na ověřování každého jednotlivého výrobku (modul G) stanovená v bodě 6 přílohy č. 2 k tomuto nařízení.
(2)
EU přezkoušení typu (modul B) není povinné pro vybrané váhy, u nichž nejsou použita elektronická zařízení a v jejichž měřicí jednotce není použita pružina k vyvážení zátěže. U vybraných vahvah, na které se nevztahuje EU přezkoušení typu (modul B), se použije
a)
zabezpečování kvality výrobního procesu (modul D1) stanovené v bodě 3 přílohy č. 2 k tomuto nařízení, nebo
b)
shoda založená na ověřování výrobků (modul F1) stanovená v bodě 5 přílohy č. 2 k tomuto nařízení.
§ 11
Předpoklad shody
Pokud jsou vybrané váhyváhy ve shodě s harmonizovanými normami, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, nebo jejich částmi, má se za to, že jsou ve shodě se základními požadavky stanovenými v příloze č. 1 k tomuto nařízení.
§ 12
EU prohlášení o shodě
(1)
EU prohlášení o shodě prokazuje splnění základních požadavků stanovených v příloze č. 1 k tomuto nařízení.
(2)
EU prohlášení o shodě se vypracovává podle vzoru uvedeného v příloze č. 4 k tomuto nařízení. Prohlášení obsahuje údaje stanovené v příslušných modulech uvedených v příloze č. 2 k tomuto nařízení a musí být stále aktualizováno. EU prohlášení o shodě se přeloží též do jazyka nebo jazyků požadovaných členským státem Evropské unie, v němž se vybrané váhyváhy uvádějí nebo dodávají na trh.
(3)
Pokud se na vybrané váhyváhy vztahuje více harmonizačních předpisů Evropské unie stanovujících vypracování EU prohlášení o shodě, vypracovává se jediné EU prohlášení o shodě s odkazy na všechny tyto předpisy, podle nichž byla posuzována shoda, včetně odkazů na jejich vyhlášení. Toto jediné EU prohlášení o shodě může mít podobu složky tvořené prohlášeními o shodě vydanými k jednotlivým předpisům.
§ 13
Označení CE a další označení
(1)
Označení CEOznačení CE a doplňkové metrologické označení se umístí na vybrané váhy nebo na jejich výrobní štítek před jejich uvedením na trhuvedením na trh.
(2)
Doplňkové metrologické označení tvoří velké písmeno „M“ a poslední dvě číslice roku, ve kterém bylo umístěno, ohraničené obdélníkem, jehož výška se rovná výšce označení CEoznačení CE. Doplňkové metrologické označení následuje ihned za označením CEoznačením CE. Obecné zásady označení CEoznačení CE platí pro doplňkové metrologické označení obdobně.
(3)
Za označením CEoznačením CE a doplňkovým metrologickým označením následuje identifikační číslo oznámeného subjektu nebo subjektů, které jsou zapojeny do kontrolní fáze výroby v souladu s přílohou č. 2 k tomuto nařízení.
(4)
Za označením CEoznačením CE, doplňkovým metrologickým označením a identifikačním číslem oznámeného subjektu nebo subjektů může následovat jakákoli jiná značka označující zvláštní riziko nebo způsob použití.
(5)
Symbol omezeného používání, uvedený v § 5 odst. 5 větě třetí a blíže určený v bodě 3 přílohy č. 3 k tomuto nařízení, umístěný na vybraných vaháchvahách, musí být jasně viditelný a nesmazatelný.
§ 14
Formální nedostatky
Za formální nedostatek se považuje, pokud
a)
označení CEoznačení CE nebo doplňkové metrologické označení bylo umístěno v rozporu s čl. 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93, nebo s § 13,
b)
označení CEoznačení CE nebo doplňkové metrologické označení nebylo umístěno,
c)
nápisy uvedené v § 5 odst. 5 byly umístěny v rozporu s § 5 odst. 5 nebo nebyly umístěny,
d)
identifikační číslo oznámeného subjektu zapojeného do kontrolní fáze výroby bylo umístěno v rozporu s § 13 odst. 3 nebo nebylo umístěno,
e)
EU prohlášení o shodě nebylo vypracováno,
f)
EU prohlášení o shodě nebylo vypracováno v souladu s tímto nařízením,
g)
technická dokumentace chybí nebo je neúplná,
h)
informace uvedené v § 5 odst. 6 nebo § 7 odst. 2 chybějí, nebo jsou nesprávné nebo neúplné, nebo
i)
nebyl splněn jiný administrativní požadavek uvedený v § 5 nebo § 7 nebo administrativní požadavek uvedený v § 6 odst. 1, 5 nebo 6 nebo § 8 odst. 1, 3, 6 nebo 7 zákona.
§ 15
Přechodná ustanovení
(1)
Váhy s neautomatickou činnostíVáhy s neautomatickou činností splňující požadavky stanovené nařízením vlády č. 326/2002 Sb. mohou být nadále dodávány na trh a uváděny do provozu, pokud byly uvedeny na trh přede dnem 20. dubna 2016.
(2)
Platné certifikáty a jiné dokumenty osvědčující zjištěné skutečnosti vydané notifikovanými osobami podle nařízení vlády č. 326/2002 Sb. zůstávají v platnosti a považují se za certifikáty a jiné dokumenty osvědčující zjištěné skutečnosti podle tohoto nařízení.
§ 16
Zrušovací ustanovení
Nařízení vlády č. 326/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na váhy s neautomatickou činností, se zrušuje.
§ 17
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 20. dubna 2016.
Předseda vlády:
Mgr. Sobotka v. r.
Ministr průmyslu a obchodu:
Ing. Mládek, CSc., v. r.
Příloha č. 1
k nařízení vlády č. 121/2016 Sb.
ZÁKLADNÍ POŽADAVKY
Použitá terminologie je terminologií Mezinárodní organizace pro legální metrologii.
Úvodní ustanovení
Pokud jsou vybrané váhyváhy vybaveny více než jedním indikačním nebo tiskacím zařízením nebo jsou k němu připojeny, nevztahují se na tato zařízení, která opakují výsledky vážící operace a která nemohou ovlivnit správnou funkci vahvah, základní požadavky, jsou-li výsledky vážení tištěny nebo zaznamenávány správně a neodstranitelně některou částí vahvah, která splňuje základní požadavky, a tyto výsledky jsou přístupny oběma stranám se zájmem na výsledku měření. V případě vahvah používaných pro přímý prodej veřejnosti však ukazovací a tiskací zařízení pro prodávajícího a zákazníka musí splňovat základní požadavky.
Metrologické požadavky
1.
Jednotky hmotnosti
Používanými jednotkami hmotnosti jsou měřicí jednotky stanovené jiným právním předpisem2) upravujícím oblast metrologie.
Pro váhyváhy je povoleno používání následujících jednotek:
a)
jednotky SI: kilogram, mikrogram, miligram, gram, tuna,
b)
jiná jednotka mimo SI: metrický karát v případě vážení drahých kamenů.
U vahvah, které jsou určeny pro dodávání na trh členského státu, ve kterém je povoleno používání trojské unce v případě vážení vzácných kovů, se příslušné základní požadavky, stanovené níže, převedou na tuto jednotku pomocí jednoduchého přepočtu.
2.
Třídy přesnosti
2.1
Stanoví se následující třídy přesnosti:
a)
I speciální,
b)
II vysoká,
c)
III střední,
d)
IIII běžná.
Specifikace těchto tříd je uvedena v tabulce 1.
Tabulka 1
Třídy přesnosti
---
Třída| Ověřovací dílek
(e)| Dolní mez váživosti
(Min)| Počet ověřovacích dílků
n = ((Max) / (e))
| | Minimální hodnota| Minimální hodnota| Maximální hodnota
I| 0,001 g ≤ e| 100 e| 50 000| —
II| 0,001 g ≤ e ≤ 0,05 g| 20 e| 100| 100 000
0,1 g ≤ e| 50 e| 5 000| 100 000
III| 0,1 g ≤ e ≤ 2 g| 20 e| 100| 10 000
5 g ≤ e| 20 e| 500| 10 000
IIII| 5 g ≤ e| 10 e| 100| 1 000
Dolní mez váživosti je snížena na 5 e pro váhyváhy ve třídách II a III určující přepravní tarif.
2.2
Dílky stupnice
2.2.1
Skutečný dílek stupnice (d) a ověřovací dílek (e) jsou ve tvaru:
1 × 10k, 2 × 10k, nebo 5 × 10k hmotnostních jednotek,
k je celé číslo nebo nula.
2.2.2
Pro všechny váhy s výjimkou vahvah s pomocným indikačním zařízením:
d = e.
2.2.3
Pro váhyváhy s pomocným indikačním zařízením platí následující podmínky:
e = 1 × 10k g,
d < e ≤ 10 d.
Tyto podmínky neplatí pro váhyváhy třídy přesnosti I s d < 10-4 g, pro které e = 10-3 g.
3.
Klasifikace
3.1
VáhyVáhy s jedním vážicím rozsahem
VáhyVáhy vybavené pomocným indikačním zařízením patří do třídy I nebo třídy II. U těchto vahvah se pro tyto dvě třídy přesnosti určí dolní mez váživosti z 3. sloupce tabulky 1 nahrazením ověřovacího dílku (e) skutečným dílkem stupnice (d).
Jestliže d < 10-4 g, může být horní mez váživosti ve třídě I nižší než 50 000 e.
3.2
VáhyVáhy s více rozsahy
Více vážicích rozsahů je povoleno za předpokladu, že jsou na vaháchvahách jasně vyznačeny. Každý jednotlivý vážicí rozsah musí být klasifikován podle bodu 3.1. Jestliže vážicí rozsahy příslušejí do různých tříd přesnosti, musí váhyváhy splňovat nejpřísnější z požadavků, které platí pro třídy přesnosti, do nichž tyto vážicí rozsahy spadají.
3.3
VáhyVáhy s vícenásobným rozsahem
3.3.1
VáhyVáhy s jedním vážicím rozsahem mohou mít několik dílčích vážicích rozsahů (váhy s vícenásobným rozsahem).
Váhy s vícenásobným rozsahem nesmějí být vybaveny pomocným indikačním zařízením.
3.3.2
Každý dílčí vážicí rozsah i u vahvah s vícenásobným rozsahem je definován:
a)
svým ověřovacím dílkem ei, přičemž e(i \\+ 1) > ei,
b)
svou horní mezí váživosti Maxi, přičemž Maxr = Max a
c)
svou dolní mezí váživosti Mini, přičemž Mini = Max(i – 1) a Min1 = Min
kde:
i = 1, 2, ... r,
i = číslo dílčího vážicího rozsahu,
r = celkový počet dílčích vážicích rozsahů.
Všechny váživosti se vztahují k netto zatížení, bez ohledu na hodnotu použité táry.
3.3.3
Dílčí vážicí rozsahy jsou klasifikovány podle tabulky 2. Všechny dílčí vážicí rozsahy spadají do stejné třídy přesnosti, která je třídou přesnosti vahvah.
Tabulka 2
Váhy s vícenásobným rozsahem
---
i = 1, 2, ... r
i = číslo dílčího vážicího rozsahu
r = celkový počet dílčích vážicích rozsahů
Třída| Ověřovací dílek (e)| Dolní mez váživosti
(Min)| Počet ověřovacích dílků
Minimální hodnota| Minimální hodnota(1)| Maximální hodnota
| | | n = ((Maxi) / (e(i+1)))| n = ((Maxi) / ei))
I| 0,001 g ≤ ei| 100 e1| 50 000| —
II| 0,001 g ≤ ei ≤ 0,05 g| 20 e1| 5 000| 100 000
0,1 g ≤ ei| 50 e1| 5 000| 100 000
III| 0,1 g ≤ ei| 20 e1| 500| 10 000
IIII| 5 g ≤ ei| 10 e1| 50| 1 000
(1)
Pro i = r platí odpovídající sloupec tabulky 1, přičemž e je nahrazeno er.
4.
Přesnost
4.1
Při použití postupů stanovených v § 10 nesmí chyba indikace překročit největší dovolenou chybu indikace uvedenou v tabulce 3. V případě digitální indikace se chyba koriguje na zaokrouhlovací chybu.
Největší dovolené chyby platí pro netto hodnoty a hodnoty táry pro všechna možná zatížení s výjimkou předvolené táry.
Tabulka 3
Největší dovolené chyby
---
Zatížení| Největší dovolená chyba
Třída I| Třída II| Třída III| Třída IIII
0 ≤ m ≤ 50 000 e| 0 ≤ m ≤ 5 000 e| 0 ≤ m ≤ 500 e| 0 ≤ m ≤ 50 e| ± 0,5 e
50 000 e < m ≤ 200 000 e| 5 000 e < m ≤ 20 000 e| 500 e < m ≤ 2 000e| 50 e < m ≤ 200 e| ± 1,0 e
200 000 e < m| 20 000 e < m ≤ 10 0000 e| 2 000 e < m ≤ 10 000 e| 200 e < m ≤ 1 000 e| ± 1,5 e
4.2
Největší dovolené chyby při používání jsou dvojnásobkem největších dovolených chyb uvedených v bodě 4.1.
5.
Výsledky vážení musí být opakovatelné a musí být reprodukovatelné ostatními použitými indikačními zařízeními a ostatními použitými vyvažovacími metodami.
Výsledky vážení musí být dostatečně odolné vůči změnám polohy zátěže na nosiči zatížení.
6.
VáhyVáhy musí reagovat na malé změny zatížení.
7.
Ovlivňující veličiny a čas
7.1
VáhyVáhy tříd přesností II, III a IIII, které by mohly být použity v nakloněné poloze, musí být dostatečně odolné vůči naklonění, ke kterému může dojít při běžném použití.
7.2
VáhyVáhy musí splňovat metrologické požadavky v teplotním rozsahu specifikovaném výrobcemvýrobcem. Hodnota tohoto rozsahu je minimálně rovna
a)
5 °C pro váhyváhy třídy I,
b)
15 °C pro váhyváhy třídy II,
c)
30 °C pro váhyváhy třídy III nebo IIII.
Pokud výrobcevýrobce teplotní rozsah neurčí, platí rozsah od - 10 °C do + 40 °C.
7.3
VáhyVáhy napájené z elektrické sítě musí splňovat metrologické požadavky za podmínek běžného kolísání napětí.
VáhyVáhy napájené baterií musí indikovat snížení napětí pod požadovanou minimální hodnotu a musí za těchto okolností buď nadále správně fungovat, nebo musí být automaticky vyřazeny z činnosti.
7.4
Elektronické váhyváhy s výjimkou vahvah třídy I a II, u nichž je e menší než 1 g, musí splňovat metrologické požadavky za podmínek vysoké relativní vlhkosti při horní mezi svého teplotního rozsahu.
7.5
Zatěžování vahvah třídy II, III nebo IIII po delší dobu musí mít zanedbatelný vliv na indikaci zatížení nebo indikaci nuly bezprostředně po odstranění zátěže.
7.6
Za jiných podmínek musí váhyváhy buď nadále správně fungovat, nebo být automaticky vyřazeny z činnosti.
Návrh a konstrukce
8.
Obecné požadavky
8.1
VáhyVáhy musí být navrženy a zkonstruovány tak, aby si při správné instalaci a používání v prostředí, pro které jsou určeny, udržely své metrologické parametry. Hodnota hmotnosti musí být zobrazena.
8.2
Jsou-li elektronické váhyváhy vystaveny rušivým vlivům, nesmějí vykazovat závažné chyby, nebo tyto závažné chyby musí být automaticky detekovány a signalizovány.
Elektronické váhyváhy musí automatické odhalení závažné chyby signalizovat vizuálně nebo zvukově, a to po dobu, než uživatel poruchu odstraní nebo než porucha pomine.
8.3
Požadavky bodů 8.1 a 8.2 musí být plněny po dobu považovanou za běžnou z pohledu předpokládaného použití vahvah.
Digitální elektronická zařízení musí vždy zajišťovat adekvátní kontrolu správného průběhu měřicího procesu, indikačního zařízení a veškerého uchovávání a přenosu dat.
Elektronické váhyváhy musí automatické odhalení významné trvalé chyby signalizovat vizuálně nebo zvukově, a to po dobu, než uživatel chybu odstraní nebo než chyba pomine.
8.4
Pokud je k elektronickým vahámvahám připojeno prostřednictvím vhodného rozhraní vnější zařízení, nesmějí tím být metrologické parametry vahvah nepříznivě ovlivněny.
8.5
VáhyVáhy nesmějí mít vlastnosti, které by usnadňovaly podvodné použití, přičemž možnosti jejich neúmyslného chybného použití musí být minimální. Součásti, které uživatel nesmí rozebírat nebo justovat, musí být proti takovým činnostem zabezpečeny.
8.6
VáhyVáhy musí být navrženy tak, aby umožňovaly snadné provádění povinných kontrol stanovených tímto nařízením.
9.
Indikace výsledků vážení a ostatních vážicích hodnot
Indikace výsledků vážení a ostatních vážicích hodnot musí být přesná, jednoznačná a nesmí svádět k omylům a indikační zařízení musí při běžných podmínkách použití umožňovat snadné čtení indikace.
Jednotky uvedené v bodě 1 této přílohy musí používat názvy a značky stanovené jiným právním předpisem2) upravujícím oblast metrologie; pro metrický karát se použije značka „ct“.
Nesmí být možno zobrazit údaj přesahující horní mez váživosti (Max) o více než 9 e.
Použití pomocného indikačního zařízení je dovoleno pouze napravo od desetinné značky. Indikační zařízení s proměnným dílkem může být použito pouze dočasně a během jeho funkce musí být znemožněn tisk.
Sekundární indikace může být použita za předpokladu, že nemůže být zaměněna za primární indikaci.
10.
Tisk výsledků vážení a ostatních vážicích hodnot
Tištěné výsledky musí být správné, vhodně označené a jednoznačné. Tisk musí být jasný, čitelný, nesmazatelný a trvalý.
11.
Ustavování
V případě potřeby musí být váhyváhy vybaveny ustavovacím zařízením a indikátorem polohy dostatečně citlivým k tomu, aby umožňoval správnou instalaci.
12.
Nulování
VáhyVáhy mohou být vybaveny nulovacími zařízeními. Činnost těchto zařízení musí umožnit přesné vynulování a nesmí způsobovat nesprávné výsledky měření.
13.
Tárovací zařízení a tárovací zařízení s předvolbou
VáhyVáhy mohou mít jedno nebo více tárovacích zařízení a jedno tárovací zařízení s předvolbou. Činnost tárovacích zařízení musí umožnit přesné vynulování a musí zaručovat správné vážení netto hodnot. Činnost tárovacího zařízení s předvolbou musí zaručovat správné určení vypočtené netto hodnoty.
14.
VáhyVáhy pro přímý prodej veřejnosti s horní mezí váživosti nepřevyšující 100 kg: dodatečné požadavky
VáhyVáhy pro přímý prodej veřejnosti musí zobrazovat všechny základní informace o vážicí operaci a v případě vahvah s indikací ceny musí zákazníkovi jasně ukazovat výpočet ceny nakupovaného výrobku.
Je-li indikována cena k zaplacení, musí být přesná.
VáhyVáhy s výpočtem ceny musí podstatné údaje zobrazovat dostatečně dlouho, aby je zákazník mohl správně přečíst.
VáhyVáhy s výpočtem ceny mohou zajišťovat i jiné funkce než jen vážení po jednom kusu zboží a výpočet ceny za předpokladu, že všechny údaje vztahující se k jednotlivým úkonům jsou vytištěny jasně, jednoznačně a jsou vhodným způsobem uspořádány na lístku nebo cenové etiketě pro zákazníka.
VáhyVáhy se nesmějí vyznačovat žádnými vlastnostmi, které mohou přímo nebo nepřímo vést k indikaci údajů, jejichž interpretace není snadná nebo jednoznačná.
VáhyVáhy musí chránit zákazníky proti nesprávným prodejním transakcím způsobeným jejich chybnou funkcí.
Pomocná indikační zařízení a indikační zařízení s proměnným dílkem nejsou povolena.
Doplňková zařízení jsou povolena pouze v případě, že nemohou vést k podvodnému použití.
VáhyVáhy podobné vahámvahám běžně používaným pro přímý prodej veřejnosti, které ale nesplňují požadavky tohoto bodu, musí být v blízkosti displeje opatřeny neodstranitelným nápisem „Nesmí se používat pro přímý prodej veřejnosti“.
15.
VáhyVáhy pro tisk cenových etiket
VáhyVáhy pro tisk cenových etiket musí splňovat požadavky na váhy s indikací ceny používané pro přímý prodej veřejnosti, pokud se tyto požadavky na příslušné váhy vztahují. Nesmí být možný tisk cenových etiket pod dolní mezí váživosti.
Příloha č. 2
k nařízení vlády č. 121/2016 Sb.
POSTUPY POSUZOVÁNÍ SHODY
1.
EU přezkoušení typu (modul B)
1.1
EU přezkoušení typu je částí postupu posuzování shodyposuzování shody, ve které oznámený subjekt přezkoumá technický návrh vahvah a ověří a potvrdí, že technický návrh vahvah splňuje požadavky tohoto nařízení, které se na váhyváhy vztahují.
1.2
EU přezkoušení typu může být provedeno některým z následujících způsobů:
a)
přezkoušení vzorku úplných vahvah, který je reprezentativní pro plánovanou výrobu (výrobní typ),
b)
posouzení vhodnosti technického návrhu vahvah prostřednictvím přezkoumání technické dokumentace a podpůrných důkazů podle bodu 1.3 a přezkoušení vzorků jedné podstatné části nebo více podstatných částí vahvah reprezentativních pro plánovanou výrobu (kombinace výrobního typu a konstrukčního typu),
c)
posouzení vhodnosti technického návrhu vahvah prostřednictvím přezkoumání technické dokumentace a podpůrných důkazů podle bodu 1.3 bez přezkoušení vzorku (konstrukčního typu).
1.3
VýrobceVýrobce podá u jediného oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o EU přezkoušení typu.
Žádost musí obsahovat:
a)
jméno a adresu výrobcevýrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu;
b)
písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu;
c)
technickou dokumentaci. Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody vahvah s příslušnými požadavky tohoto nařízení a obsahovat odpovídající analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace musí uvádět příslušné požadavky a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat k návrhu, výrobě a fungování vahvah. Technická dokumentace musí obsahovat, je-li to relevantní, alespoň tyto údaje
-
celkový popis vahvah,
-
koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata součástí, podsestav, obvodů,
-
popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení těchto výkresů, schémat a fungování vahvah,
-
seznam harmonizovaných norem, na které byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie a které byly použity v plném rozsahu nebo zčásti, a popis řešení zvolených ke splnění základních požadavků tohoto nařízení, pokud tyto harmonizované normy použity nebyly, včetně seznamu jiných příslušných technických specifikací, které byly použity. V případě částečně použitých harmonizovaných norem se v technické dokumentaci uvedou ty části, jež byly použity,
-
výsledky konstrukčních výpočtů, provedených přezkoušení,
-
protokoly o zkouškách;
d)
vzorky reprezentativní pro plánovanou výrobu. Oznámený subjekt může požadovat další vzorky, jestliže je to potřebné k provedení programu zkoušek;
e)
podpůrné důkazy o přiměřenosti řešení přijatého v technickém návrhu. Tyto podpůrné důkazy musejí odkazovat na všechny příslušné dokumenty, které byly použity, zejména pokud příslušné harmonizované normy nebyly použity v plném rozsahu. Podpůrné důkazy v případě potřeby zahrnují výsledky zkoušek, které provedla v souladu s jinými příslušnými technickými specifikacemi vhodná laboratoř výrobcevýrobce nebo jiná zkušební laboratoř jeho jménem a na jeho odpovědnost.
1.4
Oznámený subjekt:
u vahvah:
1.4.1
přezkoumá technickou dokumentaci a podpůrné důkazy s cílem posoudit přiměřenost technického návrhu vahvah;
u vzorku/vzorků:
1.4.2
ověří, zda byly vzorky vyrobeny ve shodě s technickou dokumentací, a určí prvky, které byly navrženy v souladu s použitelnými ustanoveními příslušných harmonizovaných norem, jakož i údaje, které byly navrženy v souladu s jinými příslušnými technickými specifikacemi;
1.4.3
provede nebo nechá provést vhodná přezkoumání a zkoušky, aby ověřil, zda v případě, kdy výrobcevýrobce zvolil řešení podle příslušných harmonizovaných norem, byly tyto normy použity správně;
1.4.4
provede nebo nechá provést vhodná přezkoumání a zkoušky, aby ověřil, zda v případě, kdy nebyla použita řešení podle příslušných harmonizovaných norem, splňují řešení podle jiných příslušných technických specifikací, která výrobcevýrobce použil, odpovídající základní požadavky tohoto nařízení;
1.4.5
dohodne se s výrobcemvýrobcem, na kterém místě budou přezkoumání a zkoušky provedeny.
1.5
Oznámený subjekt vypracuje hodnotící zprávu, ve které zaznamená činnosti provedené podle bodu 1.4 a jejich výsledky. Aniž jsou dotčeny povinnosti oznámeného subjektu vůči oznamujícímu orgánu, kterým je podle zákona Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictvístátní zkušebnictví (dále jen „Úřad“), oznámený subjekt zveřejní obsah této zprávy, v plném rozsahu nebo částečně, pouze se souhlasem výrobcevýrobce.
1.6
Pokud typ splňuje požadavky tohoto nařízení, které se vztahují na dané váhy, oznámený subjekt vydá výrobcivýrobci certifikát EU přezkoušení typu. Tento certifikát musí obsahovat jméno a adresu výrobcevýrobce, závěry přezkoušení, podmínky platnosti certifikátu (existují-li) a údaje nezbytné k identifikaci schváleného typu. K certifikátu EU přezkoušení typu může být přiložena jedna nebo více příloh.
Certifikát EU přezkoušení typu a jeho přílohy musí obsahovat všechny náležité informace umožňující vyhodnotit, zda jsou vyrobené váhyváhy ve shodě s přezkoušeným typem, a provést kontrolu za provozu.
Certifikát EU přezkoušení typu platí 10 let ode dne vydání a doba platnosti může být prodloužena o dalších 10 let. V případě, že dojde k podstatným změnám v návrhu vahvah, například v důsledku použití nové techniky, může být platnost certifikátu EU přezkoušení typu omezena na 2 roky a prodloužena o 3 roky.
Pokud typ nesplňuje příslušné požadavky tohoto nařízení, oznámený subjekt odmítne vydat certifikát EU přezkoušení typu a uvědomí o tom žadatele, přičemž odmítnutí podrobně odůvodní.
1.7
Oznámený subjekt dbá na to, aby byl informován o všech změnách obecně uznávaného stavu techniky, které by naznačovaly, že schválený typ již nemusí být v souladu s příslušnými požadavky tohoto nařízení, a rozhodne, zda tyto změny vyžadují doplňující šetření. Pokud šetření vyžadují, oznámený subjekt o tom informuje výrobcevýrobce. VýrobceVýrobce informuje oznámený subjekt, který uchovává technickou dokumentaci týkající se certifikátu EU přezkoušení typu, o všech úpravách schváleného typu, které mohou ovlivnit shodu vahvah se základními požadavky tohoto nařízení nebo podmínky platnosti tohoto certifikátu. Tyto úpravy vyžadují dodatečné schválení formou dodatku k původnímu certifikátu EU přezkoušení typu.
1.8
Každý oznámený subjekt informuje Úřad o certifikátech EU přezkoušení typu nebo dodatcích k nim, které vydal nebo odejmul, a pravidelně či na žádost zpřístupní Úřadu seznam těchto certifikátů nebo dodatků k nim, které zamítl, pozastavil či jinak omezil.
Každý oznámený subjekt informuje ostatní oznámené subjekty o certifikátech EU přezkoušení typu nebo dodatcích k nim, které zamítl, odejmul, pozastavil či jinak omezil, a na žádost také o těchto certifikátech nebo dodatcích k nim, které vydal.
Komise, členské státy a jiné oznámené subjekty mohou na žádost obdržet kopii certifikátů EU přezkoušení typu nebo dodatků k nim. Komise a členské státy mohou na žádost obdržet kopii technické dokumentace a výsledků přezkoušení provedených oznámeným subjektem. Do uplynutí doby platnosti certifikátu EU přezkoušení typu uchovává oznámený subjekt kopii tohoto certifikátu, jeho příloh a dodatků, jakož i soubor technické dokumentace včetně dokumentace předložené výrobcemvýrobcem.
1.9
Po dobu 10 let od uvedení vahvah na trh uchovává výrobcevýrobce pro potřebu orgánů dozoru kopii certifikátu EU přezkoušení typu, jeho příloh a dodatků spolu s technickou dokumentací.
1.10
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce výrobcevýrobce může podat žádost uvedenou v bodě 1.3 a plnit povinnosti stanovené v bodech 1.7 a 1.9, pokud jsou uvedeny v pověření.
2.
Shoda s typem založená na zabezpečování kvality výrobního procesu (modul D)
2.1
Shoda s typem založená na zabezpečování kvality výrobního procesu je částí postupu posuzování shodyposuzování shody, kterou výrobcevýrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2.2 a 2.5 a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že dané váhyváhy jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
2.2
Výroba
VýrobceVýrobce používá schválený systém kvality pro výrobu, výstupní kontrolu a zkoušky daných vahvah podle bodu 2.3 a podléhá dohledu podle bodu 2.4.
2.3
Systém kvality
2.3.1
VýrobceVýrobce podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o posouzení svého systému kvality pro dané váhy.
Žádost musí obsahovat:
a)
jméno a adresu výrobcevýrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu;
b)
písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu;
c)
všechny příslušné informace o předpokládané kategorii vahvah;
d)
dokumentaci týkající se systému kvality a
e)
technickou dokumentaci schváleného typu a kopii certifikátu EU přezkoušení typu.
2.3.2
Systém kvality musí zabezpečovat shodu vahvah s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcemvýrobcem musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Dokumentace systému kvality musí umožňovat jednotný výklad programů, plánů, příruček a záznamů týkajících se kvality.
Dokumentace systému kvality musí obsahovat zejména přiměřený popis:
a)
cílů z hlediska kvality a organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o kvalitu vahvah;
b)
odpovídajících metod, postupů a systematických činností, které se použijí při výrobě, kontrole a zabezpečování kvality;
c)
přezkoumání a zkoušek, které budou prováděny před výrobou, během výroby a po výrobě, s uvedením jejich četnosti;
d)
záznamů o kvalitě, například protokolů o kontrolách, záznamů z provedených zkoušek, záznamů z provedených kalibrací, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků;
e)
prostředků umožňujících dohled nad dosahováním požadované kvality vahvah a nad efektivním fungováním systému kvality.
2.3.3
Oznámený subjekt posoudí systém kvality, aby zjistil, zda splňuje požadavky podle bodu 2.3.2.
U prvků systému kvality, které odpovídají příslušným specifikacím příslušné harmonizované normy, shodu s těmito požadavky předpokládá.
Osoby, které jménem oznámeného subjektu provádějí posouzení systému kvality, (dále jen „auditorský tým“) musí mít zkušenosti se systémy řízení kvality a znalosti příslušných požadavků tohoto nařízení a alespoň jeden jeho člen musí mít zkušenosti s hodnocením příslušné oblasti vahvah a příslušné technologie. Audit zahrnuje hodnotící návštěvu v provozních prostorách výrobcevýrobce. Auditorský tým přezkoumá technickou dokumentaci stanovenou v bodě 2.3.1 písm. e), aby ověřil, že je výrobcevýrobce schopen určit příslušné požadavky tohoto nařízení a provádět nezbytná přezkoumání, aby zajistil soulad vahvah s těmito požadavky.
Rozhodnutí se oznámí výrobcivýrobci. Závěry auditu včetně jejich odůvodnění se oznámí výrobcivýrobci.
2.3.4
VýrobceVýrobce se zavazuje, že bude plnit povinnosti vyplývající ze systému kvality, jak byl schválen, a že jej bude udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný.
2.3.5
VýrobceVýrobce informuje oznámený subjekt, který schválil systém kvality, o každé zamýšlené změně systému kvality.
Oznámený subjekt navrhované změny posoudí a rozhodne, zda změněný systém kvality bude i nadále splňovat požadavky podle bodu 2.3.2, nebo zda je třeba nové posouzení.
Oznámený subjekt oznámí své rozhodnutí výrobcivýrobci. Oznámený subjekt oznámí výrobcivýrobci závěry svého přezkoumání včetně jejich odůvodnění.
2.4
Dohled oznámeným subjektem
2.4.1
Účelem dohledu je zajistit, aby výrobcevýrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému kvality.
2.4.2
Za účelem posouzení umožní výrobcevýrobce oznámenému subjektu přístup do prostor určených pro výrobu, kontrolu, zkoušky a skladování a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména:
a)
dokumentaci systému kvality;
b)
záznamy o kvalitě, například protokoly o kontrolách, záznamy z provedených zkoušek, záznamy z provedených kalibrací, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků.
2.4.3
Oznámený subjekt provádí pravidelné audity, aby se ujistil, že výrobcevýrobce udržuje a používá systém kvality, a předkládá výrobcivýrobci zprávu o auditu.
2.4.4
Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit u výrobcevýrobce neohlášené kontrolní návštěvy. Při těchto návštěvách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo dát provést zkoušky vahvah, aby ověřil, zda systém kvality řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne výrobcivýrobci zprávu o návštěvě a protokol o zkouškách, pokud byly zkoušky provedeny.
2.5
Označení shody a EU prohlášení o shodě
2.5.1
VýrobceVýrobce umístí označení CEoznačení CE a doplňkové metrologické označení uvedené v tomto nařízení a identifikační číslo oznámeného subjektu uvedeného v bodě 2.3.1 na každé jednotlivé váhy, které jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují příslušné požadavky tohoto nařízení.
2.5.2
VýrobceVýrobce vypracuje pro každý model vahvah písemné EU prohlášení o shodě a po dobu 10 let od uvedení vahvah na trh je uchovává pro potřebu orgánů dozoru. V EU prohlášení o shodě musí být uveden model vahvah, pro nějž bylo vypracováno.
Kopie EU prohlášení o shodě se na požádání předloží orgánům dozoru.
2.6
VýrobceVýrobce uchovává pro potřebu orgánů dozoru po dobu 10 let od uvedení vahvah na trh:
a)
dokumentaci stanovenou v bodě 2.3.1;
b)
informace o změně uvedené v bodě 2.3.5, jak byla schválena;
c)
závěry, zprávy a protokoly oznámeného subjektu podle bodů 2.3.5, 2.4.3 a 2.4.4.
2.7
Každý oznámený subjekt informuje Úřad o schváleních systému kvality, která vydal nebo odejmul, a pravidelně či na žádost zpřístupní Úřadu seznam schválení systému kvality, která zamítl, pozastavil či jinak omezil.
2.8
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobcevýrobce stanovené v bodech 2.3.1, 2.3.5, 2.5 a 2.6 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.
3.
Zabezpečování kvality výrobního procesu (Modul D1)
3.1
Zabezpečování kvality výrobního procesu je postupem posuzování shodyposuzování shody, kterým výrobcevýrobce plní povinnosti stanovené v bodech 3.2, 3.4 a 3.7 a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že dané váhyváhy splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
3.2
Technická dokumentace
VýrobceVýrobce vypracuje technickou dokumentaci. Dokumentace musí umožňovat posouzení shody vahvah s příslušnými požadavky a obsahovat odpovídající analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace musí uvádět příslušné požadavky a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat k návrhu, výrobě a fungování vahvah. Technická dokumentace musí obsahovat, je-li to relevantní, alespoň tyto údaje
a)
celkový popis vahvah;
b)
koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata součástí, podsestav, obvodů;
c)
popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení těchto výkresů, schémat a fungování vahvah;
d)
seznam harmonizovaných norem, na které byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie a které byly použity v plném rozsahu nebo zčásti, a popis řešení zvolených ke splnění základních požadavků tohoto nařízení, pokud tyto harmonizované normy použity nebyly, včetně seznamu jiných příslušných technických specifikací, které byly použity. V případě částečně použitých harmonizovaných norem se v technické dokumentaci uvedou ty části, jež byly použity;
e)
výsledky konstrukčních výpočtů, provedených přezkoušení;
f)
protokoly o zkouškách.
3.3
VýrobceVýrobce technickou dokumentaci uchovává pro potřebu orgánů dozoru po dobu 10 let od uvedení vahvah na trh.
3.4
Výroba
VýrobceVýrobce používá schválený systém kvality pro výrobu, výstupní kontrolu a zkoušky daných vahvah podle bodu 3.5 a podléhá dohledu podle bodu 3.6.
3.5
Systém kvality
3.5.1
VýrobceVýrobce podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o posouzení svého systému kvality pro dané váhy.
Žádost musí obsahovat:
a)
jméno a adresu výrobcevýrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu,
b)
písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu,
c)
všechny příslušné informace o předpokládané kategorii vahvah,
d)
dokumentaci týkající se systému kvality,
e)
technickou dokumentaci stanovenou v bodě 3.2.
3.5.2
Systém kvality musí zabezpečovat shodu vahvah s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcemvýrobcem musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Dokumentace systému kvality musí umožňovat jednotný výklad programů, plánů, příruček a záznamů týkajících se kvality.
Dokumentace systému kvality musí obsahovat zejména přiměřený popis:
a)
cílů z hlediska kvality a organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o kvalitu vahvah,
b)
odpovídajících metod, postupů a systematických činností, které se použijí při výrobě, kontrole a zabezpečování kvality,
c)
přezkoumání a zkoušek, které budou prováděny před výrobou, během výroby a po výrobě, s uvedením jejich četnosti,
d)
záznamů o kvalitě, například protokolů o kontrolách, záznamů z provedených zkoušek, záznamů z provedených kalibrací, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků,
e)
prostředků umožňujících dohled nad dosahováním požadované kvality vahvah a nad efektivním fungováním systému kvality.
3.5.3
Oznámený subjekt posoudí systém kvality, aby zjistil, zda splňuje požadavky podle bodu 3.5.2.
U prvků systému kvality, které odpovídají příslušným specifikacím příslušné harmonizované normy, shodu s těmito požadavky předpokládá.
Auditorský tým musí mít zkušenosti se systémy řízení kvality a znalosti příslušných požadavků tohoto nařízení a alespoň jeden jeho člen musí mít zkušenosti s hodnocením příslušné oblasti vahvah a příslušné technologie. Audit zahrnuje hodnotící návštěvu v provozních prostorách výrobcevýrobce. Auditorský tým přezkoumá technickou dokumentaci stanovenou v bodě 3.2, aby ověřil, že je výrobcevýrobce schopen určit příslušné požadavky tohoto nařízení a provádět nezbytná přezkoumání, aby zajistil soulad vahvah s těmito požadavky.
Rozhodnutí se oznámí výrobcivýrobci. Závěry auditu včetně jejich odůvodnění se oznámí výrobcivýrobci.
3.5.4
VýrobceVýrobce se zavazuje, že bude plnit povinnosti vyplývající ze systému kvality, jak byl schválen, a že jej bude udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný.
3.5.5
VýrobceVýrobce informuje oznámený subjekt, který schválil systém kvality, o každé zamýšlené změně systému kvality.
Oznámený subjekt navrhované změny posoudí a rozhodne, zda změněný systém kvality bude i nadále splňovat požadavky podle bodu 3.5.2, nebo zda je třeba nové posouzení.
Oznámený subjekt oznámí své rozhodnutí výrobcivýrobci. Oznámený subjekt oznámí výrobcivýrobci závěry svého přezkoumání včetně jejich odůvodnění.
3.6
Dohled oznámeným subjektem
3.6.1
Účelem dohledu je zajistit, aby výrobcevýrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému kvality.
3.6.2
Za účelem posouzení umožní výrobcevýrobce oznámenému subjektu přístup do prostor určených pro výrobu, kontrolu, zkoušky a skladování a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména:
a)
dokumentaci systému kvality,
b)
technickou dokumentaci stanovenou v bodě 3.2,
c)
záznamy o kvalitě, například protokoly o kontrolách, záznamy z provedených zkoušek, záznamy z provedených kalibrací, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků.
3.6.3
Oznámený subjekt provádí pravidelné audity, aby se ujistil, že výrobcevýrobce udržuje a používá systém kvality, a předkládá výrobcivýrobci zprávu o auditu.
3.6.4
Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit u výrobcevýrobce neohlášené kontrolní návštěvy. Při těchto návštěvách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo dát provést zkoušky výrobků, aby ověřil, zda systém kvality řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne výrobcivýrobci zprávu o návštěvě a protokol o zkouškách, pokud byly zkoušky provedeny.
3.7
Označení shody a EU prohlášení o shodě
3.7.1
VýrobceVýrobce umístí označení CEoznačení CE a doplňkové metrologické označení stanovené v tomto nařízení a identifikační číslo oznámeného subjektu uvedeného v bodě 3.5.1 na každé jednotlivé váhy, které splňují příslušné požadavky tohoto nařízení.
3.7.2
VýrobceVýrobce vypracuje pro každý model vahvah písemné EU prohlášení o shodě a po dobu 10 od uvedení vahvah na trh je uchovává pro potřebu orgánů dozoru. V EU prohlášení o shodě musí být uveden model vahvah, pro nějž bylo vypracováno.
Kopie EU prohlášení o shodě se na požádání poskytne orgánům dozoru.
3.8
VýrobceVýrobce uchovává pro potřebu orgánů dozoru po dobu 10 let od uvedení vahvah na trh:
a)
dokumentaci stanovenou v bodě 3.5.1,
b)
informace o změně uvedené v bodě 3.5.5, jak byla schválena,
c)
závěry, zprávy a protokoly oznámeného subjektu podle bodů 3.5.5, 3.6.3 a 3.6.4.
3.9
Každý oznámený subjekt informuje Úřad o schváleních systému kvality, která vydal nebo odejmul, a pravidelně či na žádost zpřístupní Úřadu seznam schválení systému kvality, která zamítl, pozastavil či jinak omezil.
3.10
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobcevýrobce stanovené v bodech 3.3, 3.5.1, 3.5.5, 3.7 a 3.8 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.
4.
Shoda s typem založená na ověřování výrobků (Modul F)
4.1
Shoda s typem založená na ověřování výrobků je částí postupu posuzování shodyposuzování shody, kterou výrobcevýrobce plní povinnosti stanovené v bodech 4.2 a 4.5 a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že dané váhyváhy, jež byly podrobeny postupu podle bodu 4.3, jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
4.2
Výroba
VýrobceVýrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyráběných vahvah se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
4.3
Ověřování
Oznámený subjekt, který si výrobcevýrobce zvolil, provádí vhodná přezkoumání a zkoušky, aby ověřil shodu vahvah se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s příslušnými požadavky tohoto nařízení.
Přezkoumání a zkoušky k ověření shody vahvah s příslušnými požadavky se provádějí přezkoumáním a zkouškami každých vahvah podle bodu 4.4.
4.4
Ověřování shody přezkoumáním a zkouškami každých vahvah
4.4.1
Každé váhyváhy se jednotlivě přezkoumají a provedou se odpovídající zkoušky stanovené v příslušné harmonizované normě (harmonizovaných normách) nebo rovnocenné zkoušky stanovené v jiných příslušných technických specifikacích s cílem ověřit shodu vahvah se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s příslušnými požadavky tohoto nařízení.
Pokud taková harmonizovaná norma neexistuje, rozhodne dotčený oznámený subjekt, jaké vhodné zkoušky se mají provést.
4.4.2
Oznámený subjekt vydá certifikát shody s ohledem na provedená přezkoumání a zkoušky a každé schválené váhy opatří nebo nechá opatřit svým identifikačním číslem.
VýrobceVýrobce uchovává certifikáty shody pro potřeby kontroly prováděné orgány dozoru po dobu 10 let od uvedení vahvah na trh.
4.5
Označení shody a EU prohlášení o shodě
4.5.1
VýrobceVýrobce umístí označení CEoznačení CE a doplňkové metrologické označení stanovené v tomto nařízení a identifikační číslo oznámeného subjektu uvedeného v bodě 4.3 na každé jednotlivé váhy, které jsou ve shodě se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují příslušné požadavky tohoto nařízení.
4.5.2
VýrobceVýrobce vypracuje pro každý model vahvah písemné EU prohlášení o shodě a po dobu 10 let od uvedení vahvah na trh je uchovává pro potřebu orgánů dozoru. V EU prohlášení o shodě musí být uveden model vahvah, pro nějž bylo vypracováno.
Kopie EU prohlášení o shodě se na požádání poskytne orgánům dozoru.
Pokud s tím oznámený subjekt uvedený v bodě 4.3 souhlasí, může výrobcevýrobce opatřit váhyváhy také identifikačním číslem tohoto subjektu.
4.6
Pokud s tím oznámený subjekt souhlasí, může výrobcevýrobce opatřit váhyváhy identifikačním číslem tohoto subjektu během výrobního procesu.
4.7
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobcevýrobce mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření. Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce nemůže plnit povinnosti výrobcevýrobce stanovené v bodě 4.2.
5.
Shoda založená na ověřování výrobků (Modul F1)
5.1
Shoda založená na ověřování výrobků je postupem posuzování shodyposuzování shody, kterým výrobcevýrobce plní povinnosti stanovené v bodech 5.2, 5.3 a 5.6 a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že dané váhyváhy, jež byly podrobeny postupu podle bodu 5.4, jsou ve shodě s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
5.2
Technická dokumentace
5.2.1
VýrobceVýrobce vypracuje technickou dokumentaci. Dokumentace musí umožňovat posouzení shody vahvah s příslušnými požadavky a obsahovat odpovídající analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace musí uvádět příslušné požadavky a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat k návrhu, výrobě a fungování vahvah. Technická dokumentace musí obsahovat, je-li to relevantní, alespoň tyto údaje
a)
celkový popis vahvah;
b)
koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata součástí, podsestav, obvodů;
c)
popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení těchto výkresů, schémat a fungování vahvah;
d)
seznam harmonizovaných norem, na které byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie a které byly použity v plném rozsahu nebo zčásti, a popis řešení zvolených ke splnění základních požadavků tohoto nařízení, pokud tyto harmonizované normy použity nebyly, včetně seznamu jiných příslušných technických specifikací, které byly použity. V případě částečně použitých harmonizovaných norem se v technické dokumentaci uvedou ty části, jež byly použity;
e)
výsledky konstrukčních výpočtů, provedených přezkoušení;
f)
protokoly o zkouškách.
5.2.2
VýrobceVýrobce technickou dokumentaci uchovává pro potřebu orgánů dozoru po dobu 10 let od uvedení vahvah na trh.
5.3
Výroba
VýrobceVýrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyráběných vahvah s příslušnými požadavky tohoto nařízení.
5.4
Ověřování
Oznámený subjekt, který si výrobcevýrobce zvolil, provádí vhodná přezkoumání a zkoušky, aby ověřil shodu vahvah s příslušnými požadavky tohoto nařízení.
Přezkoumání a zkoušky k ověření shody s těmito požadavky se provádějí přezkoumáním a zkouškami každých vahvah podle bodu 5.5.
5.5
Ověřování shody přezkoumáním a zkouškami každých vahvah
5.5.1
Každé váhyváhy se jednotlivě přezkoumají a provedou se odpovídající zkoušky stanovené v příslušné harmonizované normě (harmonizovaných normách) nebo rovnocenné zkoušky stanovené v jiných příslušných technických specifikacích s cílem ověřit shodu vahvah s požadavky, které se na ně vztahují. Pokud taková harmonizovaná norma neexistuje, rozhodne dotčený oznámený subjekt, jaké vhodné zkoušky se mají provést.
5.5.2
Oznámený subjekt vydá certifikát shody s ohledem na provedená přezkoumání a zkoušky a každé schválené váhy opatří nebo nechá opatřit svým identifikačním číslem.
VýrobceVýrobce uchovává certifikáty shody pro potřebu orgánů dozoru po dobu 10 let od uvedení vahvah na trh.
5.6
Označení shody a EU prohlášení o shodě
5.6.1
VýrobceVýrobce umístí označení CEoznačení CE a doplňkové metrologické označení stanovené v tomto nařízení a identifikační číslo oznámeného subjektu uvedeného v bodě 5.4 na každé jednotlivé váhy, které splňují příslušné požadavky tohoto nařízení.
5.6.2
VýrobceVýrobce vypracuje pro každý model vahvah písemné EU prohlášení o shodě a po dobu 10 let od uvedení vahvah na trh je uchovává pro potřebu orgánů dozoru. V EU prohlášení o shodě musí být uveden model vahvah, pro nějž bylo vypracováno.
Kopie EU prohlášení o shodě se na požádání poskytne orgánům dozoru.
Pokud s tím oznámený subjekt uvedený v bodě 5.5 souhlasí, může výrobcevýrobce opatřit váhyváhy také identifikačním číslem tohoto subjektu.
5.7
Pokud s tím oznámený subjekt souhlasí, může výrobcevýrobce opatřit váhyváhy identifikačním číslem tohoto subjektu během výrobního procesu.
5.8
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobcevýrobce mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření. Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce nemůže plnit povinnosti výrobcevýrobce stanovené v bodech 5.2.1 a 5.3.
6.
Shoda založená na ověřování každého jednotlivého výrobku (Modul G)
6.1
Shoda založená na ověřování každého jednotlivého výrobku je postupem posuzování shodyposuzování shody, kterým výrobcevýrobce plní povinnosti stanovené v bodech 6.2, 6.3 a 6.5 a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že dané váhyváhy, jež byly podrobeny postupu podle bodu 6.4, jsou ve shodě s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
6.2
Technická dokumentace
6.2.1
VýrobceVýrobce vypracuje technickou dokumentaci a dá ji k dispozici oznámenému subjektu uvedenému v bodě 6.4. Dokumentace musí umožňovat posouzení shody vahvah s příslušnými požadavky a obsahovat odpovídající analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace musí uvádět příslušné požadavky a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat k návrhu, výrobě a fungování vahvah. Technická dokumentace musí obsahovat, je-li to relevantní, alespoň tyto údaje
a)
celkový popis vahvah;
b)
koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata součástí, podsestav, obvodů;
c)
popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení těchto výkresů, schémat a fungování vahvah;
d)
seznam harmonizovaných norem, na které byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie a které byly použity v plném rozsahu nebo zčásti, a popis řešení zvolených ke splnění základních požadavků tohoto nařízení, pokud tyto harmonizované normy použity nebyly, včetně seznamu jiných příslušných technických specifikací, které byly použity. V případě částečně použitých harmonizovaných norem se v technické dokumentaci uvedou ty části, jež byly použity;
e)
výsledky konstrukčních výpočtů, provedených přezkoušení;
f)
protokoly o zkouškách.
6.2.2
VýrobceVýrobce technickou dokumentaci uchovává pro potřebu příslušných vnitrostátních orgánů po dobu 10 let od uvedení vahvah na trh.
6.3
Výroba
VýrobceVýrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyráběných vahvah s příslušnými požadavky tohoto nařízení.
6.4
Ověřování
Oznámený subjekt, který si výrobcevýrobce zvolil, provede nebo nechá provést odpovídající přezkoumání a zkoušky uvedené v příslušných harmonizovaných normách nebo rovnocenné zkoušky uvedené v jiných příslušných technických specifikacích, aby ověřil shodu vahvah s příslušnými požadavky tohoto nařízení. Pokud taková harmonizovaná norma neexistuje, rozhodne dotčený oznámený subjekt, jaké vhodné zkoušky se mají provést.
Oznámený subjekt vydá certifikát shody s ohledem na provedená přezkoumání a zkoušky a schválené váhyváhy opatří nebo nechá opatřit svým identifikačním číslem.
VýrobceVýrobce uchovává certifikáty shody pro potřebu orgánů dozoru po dobu 10 let od uvedení vahvah na trh.
6.5
Označení shody a EU prohlášení o shodě
6.5.1
VýrobceVýrobce umístí označení CEoznačení CE a doplňkové metrologické označení stanovené v tomto nařízení a identifikační číslo oznámeného subjektu uvedeného v bodě 6.4 na každé váhy, které splňují příslušné požadavky tohoto nařízení.
6.5.2
VýrobceVýrobce vypracuje písemné EU prohlášení o shodě a po dobu 10 let od uvedení vahvah na trh je uchovává pro potřebu orgánů dozoru. V EU prohlášení o shodě jsou uvedeny váhyváhy, pro něž bylo vypracováno.
Kopie EU prohlášení o shodě se na požádání poskytne orgánům dozoru.
6.6
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobcevýrobce stanovené v bodech 6.2.2 a 6.5 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.
7.
Společná ustanovení
7.1
Posouzení shody podle modulů D, D1, F, F1 nebo G může být provedeno u výrobcevýrobce nebo na jakémkoliv jiném místě, pokud přeprava na místo používání nevyžaduje demontáž vahvah, pokud uvedení vahvah do provozu na místě používání nevyžaduje jejich montáž nebo jinou technickou instalační práci, která by mohla ovlivnit jejich provoz, a pokud je vzata v úvahu hodnota tíhového zrychlení v místě uvedení do provozuuvedení do provozu nebo pokud tyto váhyváhy nejsou citlivé na změny tíhového zrychlení. Ve všech ostatních případech musí být toto posouzení provedeno na místě používání vahvah.
7.2
Pokud jsou váhyváhy citlivé na změny tíhového zrychlení, mohou být postupy uvedené v bodě 7.1 provedeny ve dvou stupních, přičemž druhý stupeň zahrnuje všechna přezkoumání a zkoušky, jejichž výsledek je závislý na gravitačním zrychlení, a první stupeň zahrnuje všechna ostatní přezkoumání a zkoušky. Druhý stupeň se provede na místě používání vahvah. Výraz „na místě používání vahvah“ může být chápán ve smyslu „v zóně tíhového zrychlení, ve které jsou váhyváhy používány“.
7.2.1
Jestliže výrobcevýrobce zvolil možnost uskutečňovat jeden z postupů uvedených v bodě 7.1 ve dvou fázích a jestliže tyto dvě fáze provádějí různé subjekty, musí být váhyváhy, které prošly první fází, opatřeny identifikačním číslem oznámeného subjektu, který se této fáze účastnil.
7.2.2
Subjekt, který provedl první fázi postupu, vydá pro každé váhy certifikát obsahující nezbytné údaje pro identifikaci vahvah a specifikaci provedených přezkoumání a zkoušek.
Subjekt, který provádí druhou fázi postupu, uskuteční přezkoumání a zkoušky, které ještě nebyly provedeny.
VýrobceVýrobce nebo jeho zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce musí být schopen na požádání předložit certifikáty shody vydané oznámeným subjektem.
7.2.3
VýrobceVýrobce, který se v prvním stupni rozhodl pro modul D, respektive D1, může ve druhém stupni buď použít stejný postup, nebo se může rozhodnout pro modul F, respektive F1.
7.2.4
Po ukončení druhé fáze se na váhyváhy umístí označení CEoznačení CE a doplňkové metrologické označení spolu s identifikačním číslem oznámeného subjektu, který se druhé fáze účastnil.
Příloha č. 3
k nařízení vlády č. 121/2016 Sb.
OZNAČENÍ
1.
Vybrané váhyváhy
1.1
Tyto váhyváhy musí být opatřeny viditelně, čitelně a nesmazatelně následujícími nápisy:
a)
číslem certifikátu EU přezkoušení typu, pokud existuje,
b)
jménem, obchodní firmou nebo ochrannou známkou výrobcevýrobce,
c)
třídou přesnosti umístěnou v oválu nebo mezi dvěma horizontálními úsečkami spojenými dvěma polokružnicemi,
d)
horní mezí váživosti ve tvaru Max ...,
e)
dolní mezí váživosti ve tvaru Min ...,
f)
ověřovacím dílkem ve tvaru e = ...,
g)
číslem typu či série nebo sériovým číslem,
a tam, kde je to relevantní:
h)
identifikační známkou na každé jednotce, pokud se váhyváhy skládají z oddělených, ale propojených jednotek,
i)
dílkem stupnice, pokud se liší od e, ve tvaru d = ...,
j)
horní mezí přičítacího tárovacího zařízení ve tvaru T = + ...,
k)
horní mezí odčítacího tárovacího zařízení, pokud je různá od Max, ve tvaru T = - ...,
l)
dílkem tárovacího zařízení, pokud se liší od d, ve tvaru dT = ...,
m)
nosností, pokud se liší od Max, ve tvaru Lim ...,
n)
speciálními teplotními mezemi ve tvaru °C/... °C,
o)
poměrem mezi nosičem zatížení a zatížením.
1.2
Tyto váhyváhy musí být příslušně upraveny pro umístění označení shody a nápisů. Nesmí být možné označení shody a nápisy odstranit bez jejich poškození a označení shody a nápisy musí být viditelné v běžné provozní poloze vahvah.
1.3
Tam, kde je použit štítek s údaji, musí být možné tento štítek zaplombovat, pokud jej lze sejmout bez jeho zničení. Pokud je štítek zaplombovatelný, musí být možné na něj umístit kontrolní značku.
1.4
Nápisy Max, Min, e a d musí být také uvedeny v blízkosti místa, kde jsou zobrazeny výsledky, pokud tam již nejsou umístěny.
1.5
Každé zařízení na měření zátěže, které je připojeno nebo může být připojeno k jednomu nebo více nosičům zatížení, musí být opatřeno odpovídajícími nápisy, které se vztahují k těmto nosičům zatížení.
2.
VáhyVáhy neurčené pro použití uvedená v § 1 odst. 2 písm. a) až f) musí být opatřeny viditelně, čitelně a nesmazatelně:
a)
jménem, obchodní firmou nebo ochrannou známkou výrobcevýrobce,
b)
horní mezí váživosti ve tvaru Max ...
Tyto váhyváhy nesmějí být opatřeny označením shody stanoveným v tomto nařízení.
3.
Symbol omezeného používání podle § 13 odst. 5
Symbol omezeného používání sestává z velkého písmene „M“ černě vytištěného na červeném čtvercovém pozadí o délce strany alespoň 25 mm, se dvěma protínajícími se úhlopříčkami tvořícími kříž.
Příloha č. 4
k nařízení vlády č. 121/2016 Sb.
EU PROHLÁŠENÍ O SHODĚ (č. XXXX)3)
1.
Model vahvah / VáhyVáhy (číslo výrobku, typu či série nebo sériové číslo):
2.
Jméno a adresa výrobcevýrobce a případně jeho zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce:
3.
Toto prohlášení o shodě se vydává na výhradní odpovědnost výrobcevýrobce.
4.
Předmět prohlášení (identifikace vahvah umožňující je zpětně vysledovat; je-li to nezbytné pro identifikaci daných vahvah, může zahrnovat vyobrazení):
5.
Výše popsaný předmět prohlášení je ve shodě s příslušnými harmonizačními předpisy Evropské Unie:
6.
Odkazy na příslušné harmonizované normy, které byly použity, nebo na jiné technické specifikace, na jejichž základě se shoda prohlašuje:
7.
Oznámený subjekt ... (název, číslo) provedl ... (popis zásahu) a vydal certifikát:
8.
Další informace:
Podepsáno za a jménem:
(místo a datum vydání):
(jméno, funkce) (podpis):
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/31/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání vah s neautomatickou činností na trh.
2)
§ 2 odst. 1 zákona č. 505/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 264/2000 Sb., o základních měřicích jednotkách a ostatních jednotkách a o jejich označování, ve znění vyhlášky č. 424/2009 Sb.
3)
Výrobce může přidělit prohlášení o shodě číslo. |
Nařízení vlády č. 120/2016 Sb. | Nařízení vlády č. 120/2016 Sb.
Nařízení vlády o posuzování shody měřidel při jejich dodávání na trh
Vyhlášeno 18. 4. 2016, datum účinnosti 20. 4. 2016, částka 46/2016
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Vymezení pojmů
* § 3 - Technické požadavky na měřidla
* § 4 - Dodávání na trh a uvádění do provozu
* § 5 - Výrobce
* § 6 - Zplnomocněný zástupce
* § 7 - Dovozce
* § 8 - Distributor
* § 9 - Doba identifikace hospodářského subjektu
* § 10 - Postupy posuzování shody
* § 11 - Předpoklad shody
* § 12 - Technická dokumentace
* § 13 - EU prohlášení o shodě
* § 14 - Označení CE a další označení
* § 15 - Formální nedostatky
* § 16 - Přechodná ustanovení
* § 17 - Zrušovací ustanovení
* § 18 - Účinnost č. 1 k nařízení vlády č. 120/2016 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 120/2016 Sb. č. 3 k nařízení vlády č. 120/2016 Sb. č. 4 k nařízení vlády č. 120/2016 Sb. č. 5 k nařízení vlády č. 120/2016 Sb. č. 6 k nařízení vlády č. 120/2016 Sb. č. 7 k nařízení vlády č. 120/2016 Sb. č. 8 k nařízení vlády č. 120/2016 Sb. č. 9 k nařízení vlády č. 120/2016 Sb. č. 10 k nařízení vlády č. 120/2016 Sb. č. 11 k nařízení vlády č. 120/2016 Sb. č. 12 k nařízení vlády č. 120/2016 Sb. č. 13 k nařízení vlády č. 120/2016 Sb.
Aktuální znění od 15. 4. 2017 (96/2017 Sb.)
120
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 30. března 2016
o posuzování shody měřidel při jejich dodávání na trh
Vláda nařizuje podle § 4 a § 50 odst. 5 zákona č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, (dále jen „zákon“):
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje technické požadavkytechnické požadavky na měřidlaměřidla, které musí splňovat při uvedení na trhuvedení na trh, podmínky a postupy při jejich dodávání na trh a způsoby posuzování shodyposuzování shody.
(2)
Toto nařízení se vztahuje na následující měřidlaměřidla určená k používání pro měření v závazkových vztazích, při ochraně spotřebitelespotřebitele, při stanovení sankcí, poplatků, tarifů a daní, v souvislosti s ochranou životního prostředí, při zajištění veřejné bezpečnosti a pořádku, v souvislosti s ochranou veřejného zdraví, nebo v souvislosti s ochranou dalších veřejných zájmů chráněných jinými právními předpisy4), která jsou výrobky určenými k posuzování shodyposuzování shody podle § 4 zákona:
a)
vodoměry (MI-001), jejichž definice, zvláštní požadavky a posuzování shodyposuzování shody stanoví příloha č. 3 k tomuto nařízení,
b)
plynoměry a přepočítávače množství plynu (MI-002) a jejich podsestavypodsestavy, jejichž definice, zvláštní požadavky, uvedení do provozuuvedení do provozu a posuzování shodyposuzování shody stanoví příloha č. 4 k tomuto nařízení,
c)
elektroměry k měření činné energie (MI-003), jejichž definice, zvláštní požadavky a posuzování shodyposuzování shody stanoví příloha č. 5 k tomuto nařízení,
d)
měřidlaměřidla tepelné energie (MI-004) a jejich podsestavypodsestavy, jejichž definice, zvláštní požadavky, uvedení do provozuuvedení do provozu a posuzování shodyposuzování shody stanoví příloha č. 6 k tomuto nařízení,
e)
měřicí systémy pro kontinuální a dynamické měření množství kapalin jiných než voda (MI-005), jejichž definice, zvláštní požadavky a posuzování shodyposuzování shody stanoví příloha č. 7 k tomuto nařízení,
f)
váhy s automatickou činností (MI-006), jejichž definice, zvláštní požadavky a posuzování shodyposuzování shody stanoví příloha č. 8 k tomuto nařízení,
g)
taxametry (MI-007), jejichž definice, požadavky na ně a posuzování shodyposuzování shody stanoví příloha č. 9 k tomuto nařízení,
h)
ztělesněné míry (MI-008), jejichž definice, zvláštní požadavky a posuzování shodyposuzování shody stanoví příloha č. 10 k tomuto nařízení,
i)
měřidlaměřidla pro měření rozměrů (MI-009), jejichž definice a posuzování shodyposuzování shody stanoví příloha č. 11 k tomuto nařízení, a
j)
analyzátory výfukových plynů (MI-010), jejichž definice, zvláštní požadavky a posuzování shodyposuzování shody stanoví příloha č. 12 k tomuto nařízení.
(3)
Při posuzování elektromagnetické kompatibility měřidlaměřidla se postupuje podle tohoto nařízení, pokud jde o elektromagnetickou odolnost. Pokud jde o elektromagnetické vyzařování, postupuje se podle nařízení vlády upravujícího posuzování shodyposuzování shody výrobků z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility.
§ 2
Vymezení pojmů
V tomto nařízení se rozumí
a)
měřidlemměřidlem zařízení nebo systém s měřicí funkcí, uvedené v § 1 odst. 2,
b)
podsestavoupodsestavou technické zařízení, které funguje nezávisle a tvoří měřidloměřidlo společně s dalšími podsestavamipodsestavami, se kterými je slučitelné, nebo s měřidlemměřidlem, se kterým je slučitelné,
c)
normativním dokumentemnormativním dokumentem písemnost, která obsahuje technické specifikace přijaté Mezinárodní organizací pro legální metrologii,
d)
metrologickou kontroloumetrologickou kontrolou kontrola fungování měřidlaměřidla pro jeho použití z důvodů veřejného zájmu, ochrany veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti, veřejného pořádku, ochrany životního prostředí, vybíraní daní a poplatků, ochrany spotřebitelůspotřebitelů a poctivého obchodování.
§ 3
Technické požadavky na měřidla
Technickými požadavkyTechnickými požadavky na měřidlaměřidla jsou obecné požadavky stanovené v příloze č. 1 k tomuto nařízení a zvláštní požadavky stanovené pro jednotlivé druhy měřidelměřidel v příslušné příloze k tomuto nařízení pro daný druh měřidlaměřidla (dále jen „základní technické požadavkytechnické požadavky“). Splnění základních technických požadavkůtechnických požadavků se prokazuje posuzováním shodyposuzováním shody.
§ 4
Dodávání na trh a uvádění do provozu
(1)
MěřidlaMěřidla mohou být dodána na trh nebo uváděna do provozu, pouze pokud jsou splněny požadavky tohoto nařízení.
(2)
Na veletrzích, výstavách, předváděcích nebo podobných akcích lze předvádět měřidlaměřidla, která nejsou ve shodě s tímto nařízením, za předpokladu, že je z viditelného označení jasně patrné, že nejsou ve shodě a že nemohou být dodávána na trh ani uváděna do provozu, dokud nebudou uvedena do shody.
(3)
Pokud příslušná příloha k tomuto nařízení definuje pro měřidloměřidlo různé třídy přesnosti a zároveň udává, které třídy se mají používat pro určité aplikace, lze měřidloměřidlo pro danou aplikaci uvést do provozu, pouze pokud odpovídá udané nebo lepší třídě.
§ 5
Výrobce
(1)
Při uvádění měřidelměřidel na trh nebo do provozu výrobcevýrobce zajistí, aby tato měřidlaměřidla byla navržena a vyrobena v souladu s přílohou č. 1 k tomuto nařízení a zvláštními přílohami k tomuto nařízení pro jednotlivé druhy měřidelměřidel, vypracuje technickou dokumentaci stanovenou v § 12 a provede nebo nechá provést postup posuzování shodyposuzování shody stanovený v § 10.
(2)
Pokud byl soulad měřidlaměřidla se stanovenými požadavky postupem posuzování shodyposuzování shody podle příslušné přílohy k tomuto nařízení prokázán, vypracuje výrobcevýrobce EU prohlášení o shodě a umístí na měřidloměřidlo označení CEoznačení CE a doplňkové metrologické označení.
(3)
VýrobceVýrobce uchovává technickou dokumentaci a EU prohlášení o shodě po dobu 10 let od uvedení měřidlaměřidla na trh.
(4)
VýrobceVýrobce provádí zkoušky vzorků měřidelměřidel dodaných na trh a šetření, je-li to potřebné vzhledem k fungování měřidlaměřidla. Tyto zkoušky a šetření se provádí v rozsahu potřebném pro potvrzení nebo vyvrácení existujícího rizika, které představuje měřidloměřidlo vzhledem k výrobcemvýrobcem stanovenému účelu použití. VýrobceVýrobce vede evidenci stížností, nevyhovujících měřidelměřidel a stažení měřidelměřidel z oběhu a průběžně o těchto činnostech informuje distributorydistributory.
(5)
VýrobceVýrobce zajistí, aby bylo na měřidleměřidle, které uvedl na trh, uvedeno číslo typu či série nebo sériové číslo nebo jiný prvek umožňující jeho identifikaci, nebo v případech, kdy to velikost nebo povaha měřidlaměřidla neumožňuje, aby byla požadovaná informace uvedena v dokladu přiloženém k měřidluměřidlu a na obalu, pokud je měřidloměřidlo baleno, v souladu s bodem 9.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
(6)
VýrobceVýrobce uvede na měřidleměřidle, nebo, není-li to možné, v dokladu přiloženém k měřidluměřidlu a na obalu, pokud je měřidloměřidlo baleno, své jméno nebo obchodní firmu, popřípadě ochrannou známku, a adresu pro doručování, na níž jej lze kontaktovat v souladu s bodem 9.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení. Adresa pro doručování musí být adresou místa, na kterém lze výrobcevýrobce skutečně zastihnout. Kontaktní údaje se uvádějí v jazyce snadno srozumitelném konečným uživatelům a orgánům dozoru.
(7)
VýrobceVýrobce zajistí, aby byla k měřidluměřidlu, které dodává na trh, přiložena kopie EU prohlášení o shodě a návody a informace podle bodu 9.3 k tomuto nařízení a aby bylo opatřeno informacemi podle bodů 9.1 nebo 9.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení, jež jsou pro uživatele jasné, srozumitelné a snadno pochopitelné; kopie EU prohlášení o shodě, návody a informace uvedené v bodě 9 přílohy č. 1 k tomuto nařízení nebo v příslušných přílohách k tomuto nařízení musí být uvedeny v českém jazyce.
§ 6
Zplnomocněný zástupce
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce uchovává EU prohlášení o shodě a technickou dokumentaci pro potřeby orgánu dozoru po dobu 10 let od uvedení měřidlaměřidla na trh.
§ 7
Dovozce
(1)
Před uvedením měřidlaměřidla na trh nebo do provozu dovozcedovozce zajistí, aby výrobcevýrobce provedl postup posuzování shodyposuzování shody uvedený v § 10, aby výrobcevýrobce vypracoval technickou dokumentaci, aby měřidloměřidlo bylo opatřeno označením CEoznačením CE a doplňkovým metrologickým označením, aby k němu byla přiložena kopie EU prohlášení o shodě a požadované doklady a aby výrobcevýrobce splnil požadavky stanovené v § 5 odst. 5 a 6.
(2)
DovozceDovozce uvede na měřidleměřidle, nebo, není-li to možné, v dokladu přiloženém k měřidluměřidlu a na jeho obalu, pokud je měřidloměřidlo baleno, své jméno nebo obchodní firmu, popřípadě ochrannou známku, a adresu pro doručování, na níž jej lze kontaktovat v souladu s bodem 9.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení. Kontaktní údaje musí být uvedeny v jazyce snadno srozumitelném konečným uživatelům a orgánům dozoru.
(3)
DovozceDovozce zajistí, aby byly k měřidluměřidlu přiloženy návody a informace podle bodu 9.3 přílohy č. 1 k tomuto nařízení v českém jazyce.
(4)
DovozceDovozce provádí zkoušky vzorků měřidelměřidel dodaných na trh a šetření, je-li to vhodné vzhledem k fungování měřidlaměřidla. Tyto zkoušky a šetření se provádí v rozsahu potřebném pro potvrzení nebo vyvrácení existujícího rizika, které představuje měřidloměřidlo vzhledem k výrobcemvýrobcem stanovenému účelu použití. DovozceDovozce vede evidenci stížností, nevyhovujících měřidelměřidel a stažení měřidelměřidel z oběhu a průběžně o těchto činnostech informuje distributorydistributory.
(5)
DovozceDovozce po dobu 10 let od uvedení měřidlaměřidla na trh uchovává kopii EU prohlášení o shodě pro potřeby dozoru nad trhem a zajišťuje, že orgánům dozoru může být na žádost předložena technická dokumentace.
§ 8
Distributor
DistributorDistributor před dodáním měřidlaměřidla na trh nebo jeho uvedením do provozuuvedením do provozu ověří, zda
a)
měřidloměřidlo bylo opatřeno označením CEoznačením CE a doplňkovým metrologickým označením,
b)
je k měřidluměřidlu přiložena kopie EU prohlášení o shodě a požadované doklady a návody a informace v českém jazyce a
c)
výrobcevýrobce a dovozcedovozce splnili příslušné požadavky stanovené v § 5 odst. 5 a 6 a § 7 odst. 2.
§ 9
Doba identifikace hospodářského subjektu
Hospodářský subjektHospodářský subjekt po dobu 10 let od dodání měřidlaměřidla na trh uchovává údaje, pomocí kterých lze na žádost orgánu dozoru určit hospodářský subjekthospodářský subjekt, který mu měřidloměřidlo dodal nebo kterému měřidloměřidlo dodal.
§ 10
Postupy posuzování shody
(1)
Postupy posuzování shodyposuzování shody jsou stanoveny v příloze č. 2 k tomuto nařízení. K posouzení shody se základními technickými požadavkytechnickými požadavky se použije jeden z postupů posuzování shodyposuzování shody uvedený v příslušné příloze k tomuto nařízení pro daný druh měřidlaměřidla.
(2)
Dokumenty vztahující se k postupům posuzování shodyposuzování shody se vypracují v úředním jazyce nebo jazycích členského státu Evropské unie, ve kterém je oznámený subjekt provádějící postupy posuzování shodyposuzování shody usazen, nebo v jazyce, na kterém se výrobcevýrobce s tímto oznámeným subjektem dohodnou.
(3)
PodsestavyPodsestavy a měřidlaměřidla lze pro účely zjišťování shody posuzovat nezávisle a samostatně.
§ 11
Předpoklad shody
(1)
Pokud je měřidloměřidlo ve shodě s harmonizovanými normami, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, nebo jejich částmi, popřípadě s částmi normativních dokumentůnormativních dokumentů, jejichž seznam byl zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie, má se za to, že je ve shodě se základními technickými požadavkytechnickými požadavky, na které se tyto normy nebo jejich části, popřípadě části normativních dokumentůnormativních dokumentů, vztahují.
(2)
VýrobceVýrobce může zvolit jakékoli technické řešení, které splňuje základní technické požadavkytechnické požadavky. Aby mohl výrobcevýrobce využít předpoklad shody, musí správně použít řešení uvedená v příslušných harmonizovaných normách nebo v normativních dokumentechnormativních dokumentech.
(3)
Pokud byl proveden odpovídající program zkoušek v souladu s příslušnými dokumenty uvedenými v odstavci 1 a jestliže výsledky zkoušek zajišťují shodu se základními technickými požadavkytechnickými požadavky, má se za to, že měřidlaměřidla vyhovují zkouškám uvedeným v § 12 odst. 3 písm. i).
§ 12
Technická dokumentace
(1)
Technická dokumentace musí popisovat návrh, výrobu a fungování měřidlaměřidla a musí umožňovat posouzení jeho shody s příslušnými požadavky tohoto nařízení.
(2)
Technická dokumentace musí být dostatečně podrobná, aby byl zajištěn soulad s těmito požadavky:
a)
určení metrologických vlastností,
b)
reprodukovatelnost metrologických funkcí vyráběných měřidelměřidel, jestliže jsou správně justována pomocí vhodných k tomu určených prostředků, a
c)
neporušenost měřidlaměřidla.
(3)
Technická dokumentace musí obsahovat následující informace, pokud jsou potřebné pro posuzování a identifikaci typu měřidlaměřidla nebo identifikaci měřidlaměřidla:
a)
všeobecný popis měřidlaměřidla,
b)
koncepční návrh, výrobní výkresy a schémata součástí, podsestavpodsestav, obvodů, popřípadě další konstrukční dokumentaci,
c)
výrobní postupy zajišťující jednotnost výroby,
d)
případně popis elektronických zařízení s výkresy, schématy, vývojovými diagramy logických obvodů a obecnými informacemi o vlastnostech a funkci prvků programového vybavení,
e)
popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení skutečností uvedených v písmenech b), c) a d) včetně fungování měřidlaměřidla,
f)
seznam harmonizovaných norem nebo normativních dokumentůnormativních dokumentů podle § 11, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie a které byly použity v plném rozsahu nebo zčásti,
g)
popisy řešení zvolených pro splnění základních technických požadavkůtechnických požadavků, pokud nebyly použity harmonizované normy nebo normativní dokumentynormativní dokumenty podle § 11, včetně seznamu jiných příslušných použitých technických specifikací,
h)
výsledky konstrukčních výpočtů, provedených kontrol a podobných činností,
i)
v případě potřeby výsledky zkoušek prokazující, že typ nebo měřidloměřidlo jsou v souladu:
1.
s požadavky tohoto nařízení za deklarovaných stanovených pracovních podmínek a za stanovených rušení pocházejících z okolního prostředí a
2.
se specifikacemi stálosti pro plynoměry, vodoměry, měřidlaměřidla tepelné energie a pro měřicí systémy pro kapaliny jiné než voda a
j)
certifikát EU přezkoušení typu nebo certifikát EU přezkoumání návrhu u měřidelměřidel, která obsahují části shodné s částmi, které jsou použity v návrhu daného měřidlaměřidla.
(4)
VýrobceVýrobce v technické dokumentaci uvede, kam umístil plomby a označení.
(5)
VýrobceVýrobce uvede v technické dokumentaci případné podmínky, které je třeba dodržet pro slučitelnost s rozhraními a podsestavamipodsestavami.
§ 13
EU prohlášení o shodě
(1)
EU prohlášení o shodě prokazuje splnění základních požadavků stanovených v příloze č. 1 k tomuto nařízení a požadavků stanovených v příslušných přílohách k tomuto nařízení.
(2)
EU prohlášení o shodě se vypracovává podle vzoru uvedeného v příloze č. 13 k tomuto nařízení. Prohlášení obsahuje údaje stanovené v příslušných modulech uvedených v příloze č. 2 k tomuto nařízení a musí být stále aktualizováno. EU prohlášení o shodě se přeloží též do jazyka nebo jazyků požadovaných členským státem Evropské unie, v němž se měřidloměřidlo uvádí nebo dodává na trh.
(3)
Pokud se na měřidloměřidlo vztahuje více harmonizačních předpisů Evropské unie stanovujících vypracování EU prohlášení o shodě, vypracovává se jediné EU prohlášení o shodě s odkazy na všechny tyto předpisy, podle nichž byla posuzována shoda, včetně odkazů na jejich vyhlášení. Toto jediné EU prohlášení o shodě může mít podobu složky tvořené prohlášeními o shodě vydanými k jednotlivým předpisům.
§ 14
Označení CE a další označení
(1)
Označení CEOznačení CE a doplňkové metrologické označení se umístí na měřidloměřidlo nebo na jeho výrobní štítek před jeho uvedením na trhuvedením na trh. Pokud to vzhledem k povaze měřidlaměřidla není možné nebo odůvodněné, umístí se na průvodní dokumenty a na obal, pokud je měřidloměřidlo baleno. Označení CEOznačení CE a doplňkové metrologické označení se mohou, pokud je to odůvodněné, umístit na měřidloměřidlo během výrobního procesu.
(2)
Jestliže se měřidloměřidlo skládá ze souboru zařízení, která nejsou podsestavamipodsestavami, avšak pracují dohromady, umístí se označení CE a doplňkové metrologické označení na hlavní zařízení měřidlaměřidla.
(3)
Doplňkové metrologické označení tvoří velké písmeno „M“ a poslední dvě číslice roku, ve kterém bylo umístěno, ohraničené obdélníkem, jehož výška se rovná výšce označení CEoznačení CE. Doplňkové metrologické označení následuje ihned za označením CEoznačením CE. Způsob označování CE platí pro doplňkové metrologické označení obdobně.
(4)
Za označením CEoznačením CE a doplňkovým metrologickým označením následuje identifikační číslo oznámeného subjektu nebo subjektů, které jsou zapojeny do kontrolní fáze výroby v souladu s přílohou č. 2 k tomuto nařízení. Identifikační číslo dotyčného oznámeného subjektu musí být nesmazatelné nebo umístěno tak, aby je nebylo možno bez poškození odstranit.
(5)
Za označením CEoznačením CE, doplňkovým metrologickým označením a identifikačním číslem oznámeného subjektu může následovat jakákoli jiná značka označující zvláštní riziko nebo způsob použití.
§ 15
Formální nedostatky
Za formální nedostatek se považuje, pokud
a)
označení CEoznačení CE nebo doplňkové metrologické označení bylo umístěno v rozporu s čl. 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93, nebo s § 14,
b)
označení CEoznačení CE nebo doplňkové metrologické označení nebylo umístěno,
c)
identifikační číslo oznámeného subjektu zapojeného do kontrolní fáze výroby bylo umístěno v rozporu s § 14 nebo nebylo umístěno,
d)
EU prohlášení o shodě nebylo k měřidluměřidlu přiloženo,
e)
EU prohlášení o shodě nebylo vypracováno v souladu s tímto nařízením,
f)
technická dokumentace chybí nebo je neúplná,
g)
informace uvedené v § 5 odst. 6 nebo § 7 odst. 2 chybějí, nebo jsou nesprávné nebo neúplné, nebo
h)
nebyl splněn jiný administrativní požadavek uvedený v § 5 nebo v § 7 nebo administrativní požadavek uvedený v § 6 odst. 1, 5 nebo 6 nebo § 8 odst. 1, 3, 6 nebo 7 zákona.
§ 16
Přechodná ustanovení
(1)
MěřidlaMěřidla splňující požadavky nařízení vlády č. 464/2005 Sb. mohou být nadále dodávána na trh a uváděna do provozu, pokud byla uvedena na trh v době přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.
(2)
Platné certifikáty a jiné dokumenty osvědčující zjištěné skutečnosti vydané notifikovanými osobami podle nařízení vlády č. 464/2005 Sb. zůstávají v platnosti a považují se za certifikáty a jiné dokumenty osvědčující zjištěné skutečnosti podle tohoto nařízení.
(3)
MěřidlaMěřidla splňující požadavky stanovené právními předpisy platnými přede dnem nabytí účinnosti nařízení vlády č. 464/2005 Sb. mohou být nadále uváděna na trh a do provozu, a to do skončení platnosti schválení typu těchto měřidelměřidel, nejdéle však do 30. října 2016.
§ 17
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
Nařízení vlády č. 464/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na měřidla.
2.
Nařízení vlády č. 246/2010 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 464/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na měřidla.
§ 18
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 20. dubna 2016.
Předseda vlády:
Mgr. Sobotka v. r.
Ministr průmyslu a obchodu:
Ing. Mládek, CSc., v. r.
Příloha č. 1
k nařízení vlády č. 120/2016 Sb.
OBECNÉ POŽADAVKY
MěřidloMěřidlo musí poskytovat vysokou úroveň metrologické ochrany, aby každá dotčená osoba mohla mít důvěru ve výsledek měření, a musí být navrženo a vyrobeno s vysokou kvalitou z hlediska technologie měření a bezpečnosti měřených hodnot.
Základní požadavky, které musí měřidlaměřidla splňovat, jsou uvedeny dále a v případě potřeby jsou doplněny zvláštními požadavky na jednotlivé druhy měřidelměřidel uvedenými v přílohách č. 3 až 12 k tomuto nařízení, které jsou v určitých hlediscích obecných požadavků mnohem podrobnější.
Řešení přijatá, pokud jde o základní požadavky, musí zohledňovat zamýšlené použití měřidlaměřidla a jeho předvídatelné zneužití.
DEFINICE
Měřená veličina
Měřená veličina je blíže určená veličina, která je předmětem měření.
Ovlivňující veličina
Ovlivňující veličina je veličina, která není měřenou veličinou, avšak ovlivňuje výsledek měření.
Stanovené pracovní podmínky
Stanovené pracovní podmínky jsou hodnoty měřené veličiny a ovlivňujících veličin, které tvoří normální pracovní podmínky měřidlaměřidla.
Rušení
Rušení je ovlivňující veličina, jejíž hodnota leží v mezích stanovených určitým požadavkem, ale je mimo stanovené pracovní podmínky měřidlaměřidla. Ovlivňující veličina je rušením, jestliže pro takovou ovlivňující veličinu nejsou určeny stanovené pracovní podmínky.
Hodnota kritické změny
Hodnota kritické změny je hodnota, při níž je změna výsledku měření považována za nežádoucí.
Ztělesněná míra
Ztělesněná míra je zařízení určené k reprodukování nebo poskytování jedné nebo více známých hodnot dané veličiny trvalým způsobem během používání.
Přímý prodej
Obchodní transakce je přímým prodejem tehdy, jestliže
a)
výsledek měření slouží jako základ pro stanovení ceny k zaplacení,
b)
alespoň jednou ze stran této transakce, která je spojena s měřením, je spotřebitelspotřebitel nebo jakákoli jiná osoba vyžadující podobnou úroveň ochrany a
c)
všechny strany transakce přijímají výsledek měření v daném čase a na daném místě.
Klimatické prostředí
Klimatické prostředí představuje podmínky, v nichž lze měřidlaměřidla používat. Aby bylo možné zohlednit klimatické rozdíly mezi jednotlivými členskými státy, byla definována řada teplotních rozmezí.
Distribuční společnost
Za distribuční společnost se považuje dodavateldodavatel elektrické energie, plynu, tepelné energie nebo vody.
ZÁKLADNÍ POŽADAVKY
1.
Dovolené chyby
1.1
Za stanovených pracovních podmínek a bez výskytu rušení nesmí chyba měření překročit hodnotu největší dovolené chyby (MPE) stanovené v příslušných požadavcích na dané měřidloměřidlo.
Pokud není ve zvláštních přílohách k tomuto nařízení pro jednotlivé druhy měřidelměřidel stanoveno jinak, je MPE vyjádřena jako oboustranná hodnota odchylky od konvenčně pravé hodnoty měření.
1.2
Za stanovených pracovních podmínek a v případě výskytu rušení musí požadavek na fungování odpovídat příslušným zvláštním požadavkům pro daný druh měřidlaměřidla.
Pokud je měřidloměřidlo určeno k používání ve stanoveném trvalém spojitém elektromagnetickém poli, musí jeho dovolené měřicí vlastnosti během zkoušky ve vyzařovaném vysokofrekvenčním elektromagnetickém poli s amplitudovou modulací ležet v mezích MPE.
1.3
VýrobceVýrobce musí stanovit klimatické, mechanické a elektromagnetické prostředí, v nichž se má dané měřidloměřidlo používat, napájecí zdroj a další ovlivňující veličiny, které by mohly mít vliv jeho přesnost, přičemž je třeba vzít v úvahu požadavky uvedené v příslušných zvláštních přílohách k tomuto nařízení pro jednotlivé druhy měřidelměřidel.
1.3.1
Klimatické prostředí
Pokud není v přílohách č. 3 až 12 k tomuto nařízení stanoveno jinak, stanoví výrobcevýrobce horní teplotní mez a dolní teplotní mez z hodnot uvedených v tabulce 1 a uvede, zda je měřidloměřidlo navrženo pro vlhkost, při níž dochází ke kondenzaci, nebo pro vlhkost, při níž ke kondenzaci nedochází, a také zamýšlené umístění daného měřidlaměřidla, to znamená v otevřeném, nebo uzavřeném prostoru.
Tabulka 1
| Teplotní meze
---|---
Horní teplotní mez| 30 °C| 40 °C| 55 °C| 70 °C
Dolní teplotní mez| 5 °C| -10 °C| -25 °C| -40 °C
1.3.2
a)
Mechanická prostředí se dělí do tříd M1 až M3, jak je popsáno dále.
M1
Tato třída se vztahuje na měřidlaměřidla, která se používají v prostorách s nevýznamnými vibracemi a rázy, zejména na měřidlaměřidla upevněná k lehčím podpůrným konstrukcím, které jsou vystaveny zanedbatelným vibracím a rázům v důsledku lokálních činností souvisejících s tlakovými vlnami, nárazy, boucháním dveří.
M2
Tato třída se vztahuje na měřidlaměřidla používaná v prostorách s významnou nebo vysokou úrovní vibrací a rázů, zejména přenášených ze strojů a projíždějících vozidel v těsné blízkosti nebo v sousedství těžkých strojů, dopravníkových pásů.
M3
Tato třída se vztahuje na měřidlaměřidla používaná v prostorách, kde je vysoká nebo velmi vysoká úroveň vibrací a rázů, zejména na měřidlaměřidla namontovaná přímo na stroje, dopravníkové pásy.
b)
V souvislosti s mechanickým prostředím je třeba zvažovat následující ovlivňující veličiny:
1.
vibrace,
2.
mechanické rázy.
1.3.3
a)
Pokud není v příslušných zvláštních přílohách k tomuto nařízení pro jednotlivé druhy měřidelměřidel stanoveno jinak, dělí se elektromagnetická prostředí do tříd E1, E2, E3, jak je stanoveno dále.
E1
Tato třída se vztahuje na měřidlaměřidla, která se používají v prostorách s elektromagnetickým rušením odpovídajícím rušení, s nímž se lze setkat v obytných a obchodních budovách a budovách s lehkým průmyslem.
E2
Tato třída se vztahuje na měřidlaměřidla používaná v prostorách s elektromagnetickým rušením odpovídajícím rušení, s nímž se lze setkat v ostatních průmyslových budovách.
E3
Tato třída se vztahuje na měřidlaměřidla, která jsou napájena baterií vozidla. Tato měřidlaměřidla musí splňovat požadavky třídy E2 a následující doplňující požadavky:
1.
poklesy napětí způsobené nabíjením obvodů startéru motorů s vnitřním spalováním,
2.
přechodové jevy související s odpojením zátěže, které se objevují v případě, kdy je za chodu motoru odpojena vybitá baterie.
b)
V souvislosti s elektromagnetickým prostředím je třeba zvažovat následující ovlivňující veličiny:
1.
přerušení napětí,
2.
krátkodobé poklesy napětí,
3.
napěťové přechodové jevy na napájecích vedeních nebo na vedeních signálu,
4.
elektrostatické výboje,
5.
vysokofrekvenční elektromagnetická pole,
6.
vysokofrekvenční elektromagnetická pole vedená po napájecích vedeních nebo na vedeních signálu,
7.
rázové napětí na napájecích vedeních nebo na vedeních signálu.
1.3.4
Další ovlivňující veličiny, které je případně třeba zvážit, jsou
a)
kolísání napětí,
b)
kolísání kmitočtu sítě,
c)
magnetická pole síťového kmitočtu,
d)
veškeré další veličiny, které by mohly významným způsobem ovlivnit přesnost měřidlaměřidla.
1.4
Na provádění zkoušek podle tohoto nařízení se vztahují následující body:
1.4.1
Základní pravidla pro zkoušení a pro určení chyb
Základní požadavky uvedené v bodech 1.1 a 1.2 musí být prověřeny pro každou příslušnou ovlivňující veličinu. Pokud není v příslušné zvláštní příloze k tomuto nařízení pro daný druh měřidlaměřidla stanoveno jinak, používají se tyto základní požadavky tehdy, když je každá ovlivňující veličina použita samostatně a její vliv je vyhodnocován samostatně, přičemž všechny ostatní ovlivňující veličiny zůstávají relativně konstantní na svých referenčních hodnotách.
Metrologické zkoušky musí být prováděny v průběhu nebo po ukončení působení ovlivňující veličiny, podle toho, který stav odpovídá normálnímu provoznímu stavu měřidlaměřidla, kdy se tato ovlivňující veličina pravděpodobně projeví.
1.4.2
Vlhkost okolního prostředí
a)
Podle pracovního klimatického prostředí, ve kterém má být měřidloměřidlo používáno, lze použít buď zkoušku vlhkým teplem při ustálené teplotě (bez kondenzace), nebo vlhkým teplem cyklickým (dochází ke kondenzaci).
b)
Zkouška vlhkým teplem cyklickým je vhodná, pokud je významná kondenzace, nebo když je pronikání vodní páry urychlováno vlivem dýchání. Za podmínek vlhkosti, kdy nedochází ke kondenzaci, je vhodná zkouška vlhkým teplem při ustálené teplotě.
2.
Reprodukovatelnost
Při použití stejné měřené veličiny v jiném umístění nebo jiným uživatelem, přičemž všechny ostatní podmínky zůstávají stejné, musí být výsledky po sobě následujících měření velmi podobné. Rozdíl mezi výsledky měření musí být v porovnání s MPE malý.
3.
Opakovatelnost
Při použití stejné měřené veličiny za stejných podmínek měření musí být výsledky po sobě následujících měření velmi podobné. Rozdíl mezi výsledky měření musí být v porovnání s MPE malý.
4.
Rozlišitelnost a citlivost
MěřidloMěřidlo musí být dostatečně citlivé a musí mít pro zamýšlené měření dostatečně nízký práh rozlišitelnosti.
5.
Stálost
MěřidloMěřidlo musí být navrženo tak, aby si zachovalo odpovídající stálost svých metrologických vlastností po období předem stanovené výrobcemvýrobcem za předpokladu, že je správným způsobem instalováno, udržováno a používáno v souladu s pokyny výrobcevýrobce v podmínkách prostředí, pro které je určeno.
6.
Spolehlivost
MěřidloMěřidlo musí být konstruováno tak, aby co možná nejvíce omezilo vliv závady, která by vedla k nepřesnému výsledku měření, pokud není existence takové závady zcela zřejmá.
7.
Použitelnost
7.1
MěřidloMěřidlo nesmí mít žádné vlastnosti, které by mohly usnadňovat podvodné použití, a možnosti pro neúmyslné nesprávné použití musí být minimální.
7.2
MěřidloMěřidlo musí být vhodné pro své zamýšlené použití, přičemž je třeba vzít v úvahu reálné pracovní podmínky, a nesmí klást na uživatele při jeho snaze získat správný výsledek měření nepřiměřené nároky.
7.3
Chyby měřidlaměřidla spotřeby médií v distribuční síti při průtocích nebo proudech mimo sledovaný rozsah nesmějí být nadměrně jednostranné.
7.4
Jestliže je měřidloměřidlo určeno k měření hodnot měřené veličiny, které jsou v průběhu času konstantní, musí být měřidloměřidlo necitlivé na malé kolísání hodnoty měřené veličiny, nebo musí vhodným způsobem reagovat.
7.5
MěřidloMěřidlo musí být dostatečně robustní a materiály, ze kterých je zkonstruováno, musí odpovídat podmínkám, ve kterých se má používat.
7.6
MěřidloMěřidlo musí být navrženo tak, aby po uvedení na trhuvedení na trh a do provozu umožňovalo kontrolu měřicích funkcí. Pokud je třeba, musí být součástí měřidlaměřidla i zvláštní zařízení nebo programové vybavení pro tuto kontrolu. Postup zkoušky musí být popsán v návodu k obsluze.
Jestliže k měřidluměřidlu patří programové vybavení, které vedle funkce měření plní ještě další funkce, musí být programové vybavení, které je pro metrologické vlastnosti zásadní, identifikovatelné a nesmí být přídavným programovým vybavením nepřípustně ovlivňováno.
8.
Ochrana proti narušení
8.1
Metrologické vlastnosti měřidlaměřidla nesmějí být žádným nepřípustným způsobem ovlivněny připojením jiného zařízení k tomuto měřidluměřidlu, žádnou vlastností připojeného zařízení ani žádným vzdáleným zařízením, které s měřidlemměřidlem komunikuje.
8.2
Součást technického vybavení, která je zásadní pro metrologické vlastnosti, musí být navržena tak, aby ji bylo možné zabezpečit. Navržená zabezpečovací zařízení musí poskytovat důkaz o každém zásahu.
8.3
Programové vybavení, které je pro metrologické vlastnosti zásadní, musí být jako takové identifikovatelné a musí být zabezpečeno.
Identifikaci programového vybavení musí jednoduchým způsobem umožňovat měřidloměřidlo.
Důkaz o každém zásahu musí být k dispozici po přiměřenou dobu.
8.4
Naměřené hodnoty, programové vybavení, které je zásadní pro měřicí vlastnosti, a metrologicky významné parametry, uložené nebo přenášené, musí být odpovídajícím způsobem chráněny před náhodným nebo úmyslným zkreslením.
8.5
U měřidelměřidel spotřeby médií v distribuční síti nesmí být možno během použití vynulovat indikační jednotku celkového dodaného množství ani indikační jednotky, ze kterých lze toto celkové dodané množství, jež zcela, nebo zčásti tvoří základ vyúčtování, odvodit.
9.
Informace umístěné na měřidleměřidle nebo k němu přiložené
9.1
MěřidloMěřidlo musí být opatřeno těmito nápisy:
a)
jméno/název výrobcevýrobce, obchodní firma nebo ochranná známka,
b)
informace o jeho přesnosti a případně:
c)
informace týkající se podmínek použití,
d)
měřicí schopnost,
e)
měřicí rozsah,
f)
identifikační označení,
g)
číslo certifikátu EU přezkoušení typu nebo certifikátu EU přezkoumání návrhu,
h)
informace o tom, zda doplňková zařízení poskytující metrologické výsledky splňují ustanovení tohoto nařízení týkající se metrologické kontrolymetrologické kontroly, či nikoli.
9.2
MěřidloMěřidlo, jehož rozměry jsou příliš malé nebo má příliš jemnou stavbu, aby na něm mohly být umístěny odpovídající informace, musí mít vhodně označený obal, pokud je měřidloměřidlo baleno, a doprovodnou dokumentaci, kterou vyžadují ustanovení tohoto nařízení.
9.3
K měřidluměřidlu musí být přiloženy informace týkající se jeho fungování, pokud není měřidloměřidlo tak jednoduché, že tyto informace nejsou potřebné. Informace musí být snadno pochopitelné a musí v případě potřeby obsahovat
a)
stanovené pracovní podmínky,
b)
třídy mechanického a elektromagnetického prostředí,
c)
horní a dolní teplotní meze, zda může docházet ke kondenzaci, nebo nikoli, umístění v otevřených nebo uzavřených prostorách,
d)
návody k instalaci, údržbě, opravám, přípustným justováním,
e)
pokyny pro správný provoz a veškeré zvláštní podmínky použití a
f)
podmínky pro slučitelnost s rozhraními, podsestavamipodsestavami nebo měřidlyměřidly.
9.4
Skupiny totožných měřidelměřidel používaných na stejném místě nebo pro měření dodávek v distribuční síti nemusí mít nutně samostatné návody k obsluze.
9.5
Pokud není v příslušné příloze k tomuto nařízení pro daný druh měřidlaměřidla stanoveno jinak, dílek stupnice pro měřenou hodnotu musí být ve tvaru 1 × 10n, 2 × 10n nebo 5 × 10n, kde n je libovolné celé číslo nebo nula. Jednotka měření nebo její značka musí být uvedena v blízkosti číselné hodnoty.
9.6
Ztělesněná míra musí být označena jmenovitou hodnotou nebo stupnicí s příslušnou jednotkou měření.
9.7
Použité jednotky měření a jejich značky musí být v souladu s ustanoveními právních předpisů upravujících používání jednotek měření a jejich značek.
9.8
Všechny značky a nápisy vyžadované na základě jakéhokoli požadavku musí být zřetelné, nesmazatelné, jednoznačné a nepřenosné.
10.
Indikace výsledku
10.1
Výsledek měření musí být uveden pomocí indikační jednotky nebo trvalého záznamu.
10.2
Indikace výsledku měření musí být zřetelná a jednoznačná a doplněná takovými značkami a nápisy, které jsou nezbytné pro informování uživatele o významu výsledku. Za normálních podmínek použití musí být výsledek snadno čitelný. Mohou být uvedeny i další indikace za předpokladu, že je není možné zaměnit s metrologicky kontrolovanými indikacemi.
10.3
V případě trvalého záznamu musí být výtisk nebo záznam rovněž snadno čitelný a nesmazatelný.
10.4
MěřidloMěřidlo určené pro obchodní transakce přímého prodeje musí být navrženo tak, aby při zamýšlené instalaci ukazovalo výsledek měření oběma stranám transakce. Pokud je to v případě přímého prodeje zásadní, musí každá stvrzenka poskytovaná zákazníkovi prostřednictvím pomocného zařízení, které nesplňuje požadavky tohoto nařízení, obsahovat informace o příslušném omezení.
10.5
Bez ohledu na to, zda lze měřidloměřidlo určené pro měření dodávek v distribuční síti odečítat na dálku, či nikoli, musí být v každém případě vybaveno metrologicky kontrolovanou indikační jednotkou, která je pro zákazníka přístupná bez pomoci jakéhokoli nástroje. Odečet této indikační jednotky je výsledkem měření, který slouží jako základ pro určení účtované ceny.
11.
Další zpracování dat sloužící k dokončení obchodní transakce
11.1
MěřidloMěřidlo jiné než měřidloměřidlo spotřeby médií v distribuční síti musí trvalým způsobem zaznamenávat výsledek měření doplněný informací, která slouží k identifikaci příslušné transakce, jestliže
a)
je měření neopakovatelné a
b)
měřidloměřidlo je běžně určeno k použití bez přítomnosti jedné ze stran obchodní transakce.
11.2
Kromě toho musí být na žádost v okamžiku dokončení měření k dispozici trvalý důkaz o výsledku měření a informace, která slouží k identifikaci transakce.
12.
Hodnocení shody
MěřidloMěřidlo musí být navrženo tak, aby umožňovalo snadné hodnocení shody s příslušnými požadavky tohoto nařízení.
Příloha č. 2
k nařízení vlády č. 120/2016 Sb.
POSTUPY POSUZOVÁNÍ SHODY
INTERNÍ ŘÍZENÍ VÝROBY (MODUL A)
1.
Interní řízení výroby je postupem posuzování shodyposuzování shody, kterým výrobcevýrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2, 3 a 4 a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že daná měřidlaměřidla splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
2.
Technická dokumentace
VýrobceVýrobce vypracuje technickou dokumentaci popsanou v § 12. Dokumentace musí umožňovat posouzení shody měřidlaměřidla s příslušnými požadavky a obsahovat odpovídající analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace musí uvádět příslušné požadavky a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat k návrhu, výrobě a fungování měřidlaměřidla.
3.
Výroba
VýrobceVýrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyrobených měřidelměřidel s technickou dokumentací podle bodu 2 a s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
4.
Označení shody a EU prohlášení o shodě
4.1
VýrobceVýrobce umístí na každé jednotlivé měřidloměřidlo, které splňuje příslušné požadavky tohoto nařízení, označení CEoznačení CE a doplňkové metrologické označení stanovené v tomto nařízení.
4.2
VýrobceVýrobce vypracuje písemné EU prohlášení o shodě pro každý model měřidlaměřidla a po dobu 10 let od uvedení měřidlaměřidla na trh je společně s technickou dokumentací uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů. V EU prohlášení o shodě musí být uvedeno měřidloměřidlo, pro něž bylo vypracováno.
Kopie EU prohlášení o shodě se na žádost poskytne orgánům dozoru.
Kopie EU prohlášení o shodě se dodává s každým měřidlemměřidlem, které je uvedeno na trh. V případě, že se 1 uživateli dodává větší počet měřidelměřidel, lze dodat kopii EU prohlášení o shodě pro celou sérií nebo zásilku měřidelměřidel.
5.
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobcevýrobce stanovené v bodě 4 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.
INTERNÍ ŘÍZENÍ VÝROBY A KONTROLY MĚŘIDEL POD DOHLEDEM V NÁHODNĚ ZVOLENÝCH INTERVALECH (MODUL A2)
1.
Interní řízení výroby a kontroly měřidelměřidel pod dohledem v náhodně zvolených intervalech jsou postupem posuzování shodyposuzování shody, kterým výrobcevýrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2, 3, 4 a 5 a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že daná měřidlaměřidla splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
2.
Technická dokumentace
VýrobceVýrobce vypracuje technickou dokumentaci popsanou v § 12. Dokumentace musí umožňovat posouzení shody měřidlaměřidla s příslušnými požadavky a obsahovat odpovídající analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace musí uvádět příslušné požadavky a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat k návrhu, výrobě a fungování měřidlaměřidla.
3.
Výroba
VýrobceVýrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyrobených měřidelměřidel s technickou dokumentací podle bodu 2 a s požadavky právních předpisů, které se na ně vztahují.
4.
Kontroly měřidelměřidel
Podle volby výrobcevýrobce buď akreditovaný vnitropodnikový subjekt, nebo oznámený subjekt, provádí kontroly měřidelměřidel nebo nechá takové kontroly provádět v náhodně zvolených intervalech, které sám stanoví, aby se ověřila kvalita interních kontrol měřidlaměřidla, s přihlédnutím mimo jiné k technologické složitosti měřidelměřidel a vyráběnému množství. Před uvedením na trhuvedením na trh odebere subjekt přímo na místě odpovídající vzorek hotových měřidelměřidel, který musí být přezkoumán a podroben odpovídajícím zkouškám stanoveným v příslušných částech harmonizované normy nebo normativního dokumentunormativního dokumentu nebo rovnocenným zkouškám stanoveným v jiných příslušných technických specifikacích s cílem ověřit shodu měřidelměřidel s příslušnými požadavky tohoto nařízení. Pokud taková příslušná harmonizovaná norma nebo normativní dokumentnormativní dokument neexistuje, rozhodne daný akreditovaný vnitropodnikový subjekt nebo oznámený subjekt, jaké vhodné zkoušky se mají provést.
V případech, kdy určitý počet měřidelměřidel ve vzorku nesplňuje přijatelnou úroveň kvality, přijme akreditovaný vnitropodnikový subjekt nebo oznámený subjekt odpovídající opatření.
Provádí-li zkoušky oznámený subjekt, výrobcevýrobce během výrobního procesu opatří měřidlaměřidla identifikačním číslem oznámeného subjektu.
5.
Označení shody a EU prohlášení o shodě
5.1
VýrobceVýrobce umístí na každé jednotlivé měřidloměřidlo, které splňuje příslušné požadavky tohoto nařízení, označení CEoznačení CE a doplňkové metrologické označení stanovené v tomto nařízení.
5.2
VýrobceVýrobce vypracuje písemné EU prohlášení o shodě pro model měřidlaměřidla a po dobu 10 let od uvedení měřidlaměřidla na trh je společně s technickou dokumentací uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů. V EU prohlášení o shodě musí být uveden model měřidlaměřidla, pro něž bylo vypracováno.
Kopie EU prohlášení o shodě se na žádost poskytne orgánům dozoru.
Kopie EU prohlášení o shodě se dodává s každým měřidlemměřidlem, které je uvedeno na trh. V případě, že se 1 uživateli dodává větší počet měřidelměřidel, lze dodat kopii EU prohlášení o shodě pro celou sérií nebo zásilkou měřidelměřidel.
6.
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobcevýrobce stanovené v bodě 5 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.
EU PŘEZKOUŠENÍ TYPU (MODUL B)
1.
EU přezkoušení typu je částí postupu posuzování shodyposuzování shody, ve které oznámený subjekt přezkoumává technický návrh měřidlaměřidla a ověřuje a potvrzuje, že technický návrh měřidlaměřidla splňuje požadavky tohoto nařízení, které se na něj vztahují.
2.
EU přezkoušení typu může být provedeno některým z následujících způsobů:
a)
přezkoušení vzorku úplného měřidlaměřidla, který je reprezentativní pro plánovanou výrobu (výrobní typ),
b)
posouzení vhodnosti technického návrhu měřidlaměřidla prostřednictvím přezkoumání technické dokumentace a podpůrných důkazů podle bodu 3 a přezkoušení jedné podstatné části nebo více podstatných částí měřidlaměřidla reprezentativních pro plánovanou výrobu (kombinace výrobního typu a konstrukčního typu),
c)
posouzení vhodnosti technického návrhu měřidlaměřidla prostřednictvím přezkoumání technické dokumentace a podpůrných důkazů podle bodu 3 bez přezkoušení vzorku (konstrukčního typu).
O vhodném způsobu a o požadovaných vzorcích rozhodne oznámený subjekt.
3.
VýrobceVýrobce podá u jediného oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o EU přezkoušení typu.
Žádost musí obsahovat
a)
jméno a adresu výrobcevýrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu,
b)
písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu,
c)
technickou dokumentaci popsanou v § 12. Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody měřidlaměřidla s příslušnými požadavky tohoto nařízení a obsahovat odpovídající analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace musí uvádět příslušné požadavky a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat k návrhu, výrobě a fungování měřidlaměřidla.
Žádost musí navíc obsahovat, je-li to relevantní:
d)
vzorky reprezentativní pro plánovanou výrobu. Oznámený subjekt může požadovat další vzorky, jestliže je to potřebné k provedení programu zkoušek,
e)
doklady k prokázání vhodnosti technického řešení návrhu. Tyto podpůrné důkazy musí odkazovat na všechny příslušné dokumenty, které byly použity, zejména pokud příslušné harmonizované normy nebo normativní dokumentynormativní dokumenty nebyly použity v plném rozsahu. Podpůrné důkazy v případě potřeby zahrnují výsledky zkoušek, které provedla v souladu s jinými příslušnými technickými specifikacemi vhodná laboratoř výrobcevýrobce nebo jiná zkušební laboratoř jeho jménem a na jeho odpovědnost.
4.
Oznámený subjekt
u měřidlaměřidla
4.1
přezkoumá technickou dokumentaci a podpůrné důkazy s cílem posoudit vhodnost technického návrhu měřidlaměřidla;
u vzorku/vzorků
4.2
ověří, zda byly vzorky vyrobeny ve shodě s technickou dokumentací, a určí prvky, které byly navrženy v souladu s použitelnými ustanoveními příslušných harmonizovaných norem nebo normativních dokumentůnormativních dokumentů, jakož i prvky, které byly navrženy v souladu s jinými příslušnými technickými specifikacemi;
4.3
provede nebo nechá provést vhodná přezkoumání a zkoušky, aby ověřil, zda v případě, kdy výrobcevýrobce zvolil řešení podle příslušných harmonizovaných norem a normativních dokumentůnormativních dokumentů, byly tyto normy a dokumenty použity správně;
4.4
provede nebo nechá provést vhodná přezkoumání a zkoušky, aby ověřil, zda v případě, kdy nebyla použita řešení podle příslušných harmonizovaných norem nebo normativních dokumentůnormativních dokumentů, splňují řešení podle jiných příslušných technických specifikací, která výrobcevýrobce použil, odpovídající základní požadavky tohoto nařízení;
4.5
dohodne se s výrobcemvýrobcem, na kterém místě budou přezkoumání a zkoušky provedeny.
u ostatních částí měřidlaměřidla
4.6
přezkoumá technickou dokumentaci a podpůrné důkazy, aby posoudil vhodnost technického návrhu ostatních částí měřidlaměřidla.
5.
Oznámený subjekt vypracuje hodnotící zprávu, ve které zaznamená činnosti provedené podle bodu 4 a jejich výsledky. Aniž jsou dotčeny povinnosti oznámeného subjektu vůči Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictvístátní zkušebnictví (dále jen „Úřad“) oznámený subjekt může zveřejnit obsah této zprávy, v plném rozsahu nebo částečně, pouze se souhlasem výrobcevýrobce.
6.
Pokud typ splňuje požadavky tohoto nařízení, oznámený subjekt výrobcivýrobci vydá certifikát EU přezkoušení typu. Tento certifikát musí obsahovat jméno a adresu výrobcevýrobce, závěry přezkoušení, podmínky platnosti certifikátu a údaje nezbytné k identifikaci schváleného typu. K certifikátu EU přezkoušení typu může být připojena jedna nebo více příloh.
Certifikát EU přezkoušení typu a jeho přílohy musí obsahovat všechny náležité informace umožňující vyhodnotit, zda jsou vyrobená měřidlaměřidla ve shodě s přezkoušeným typem, a provést kontrolu za provozu. Aby bylo možno vyhodnotit shodu vyrobených měřidelměřidel s přezkoušeným typem z hlediska reprodukovatelnosti jejich metrologických funkcí, jestliže jsou správně justována pomocí vhodných k tomu určených prostředků, musí být obsaženy zejména tyto informace:
a)
metrologické vlastnosti typu měřidlaměřidla,
b)
opatření nezbytná pro zajištění neporušenosti měřidelměřidel (plombování, identifikace programového vybavení atd.),
c)
informace o dalších prvcích nezbytných pro identifikaci měřidelměřidel a pro vnější vizuální kontrolu shody s typem,
d)
v případě potřeby veškeré další zvláštní informace nezbytné k ověření vlastností vyrobených měřidelměřidel,
e)
u podsestavpodsestav všechny nezbytné informace k zajištění slučitelnosti s dalšími podsestavamipodsestavami nebo měřidlyměřidly.
Certifikát EU přezkoušení typu je platný po dobu 10 let ode dne vydání a může být prodlužován vždy na období dalších 10 let.
Pokud typ nesplňuje příslušné požadavky tohoto nařízení, oznámený subjekt odmítne vydat certifikát EU přezkoušení typu a uvědomí o tom žadatele, přičemž odmítnutí podrobně odůvodní.
7.
Oznámený subjekt dbá na to, aby byl informován o všech změnách obecně uznávaného stavu techniky, které by naznačovaly, že schválený typ již nemusí být v souladu s příslušnými požadavky tohoto nařízení, a rozhodne, zda tyto změny vyžadují doplňující šetření. Pokud šetření vyžadují, oznámený subjekt o tom informuje výrobcevýrobce.
8.
VýrobceVýrobce informuje oznámený subjekt, který uchovává technickou dokumentaci týkající se certifikátu EU přezkoušení typu, o všech úpravách schváleného typu, které mohou ovlivnit shodu měřidlaměřidla se základními požadavky tohoto nařízení nebo podmínky platnosti certifikátu. Tyto úpravy vyžadují dodatečné schválení formou dodatku k původnímu certifikátu EU přezkoušení typu.
9.
Každý oznámený subjekt informuje Úřad o certifikátech EU přezkoušení typu nebo dodatcích k nim, které vydal nebo odejmul, a pravidelně, či na žádost zpřístupní Úřadu seznam těchto certifikátů nebo dodatků k nim, které zamítl, pozastavil či jinak omezil.
Komise, členské státy a jiné oznámené subjekty mohou na žádost obdržet kopii certifikátů EU přezkoušení typu a dodatků k nim. Komise a členské státy mohou na žádost obdržet kopii technické dokumentace a výsledků přezkoušení provedených oznámeným subjektem.
Do uplynutí doby platnosti certifikátu EU přezkoušení typu uchovává oznámený subjekt kopii tohoto certifikátu, jeho příloh a dodatků, jakož i soubor technické dokumentace včetně dokumentace předložené výrobcemvýrobcem.
10.
Po dobu 10 let od uvedení měřidlaměřidla na trh uchovává výrobcevýrobce pro potřebu vnitrostátních orgánů kopii certifikátu EU přezkoušení typu, jeho příloh a dodatků spolu s technickou dokumentací.
11.
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce výrobcevýrobce může podat žádost uvedenou v bodě 3 a plnit povinnosti stanovené v bodech 8 a 10, pokud jsou uvedeny v pověření.
SHODA S TYPEM ZALOŽENÁ NA INTERNÍM ŘÍZENÍ VÝROBY (MODUL C)
1.
Shoda s typem založená na interním řízení výroby je částí postupu posuzování shodyposuzování shody, kterou výrobcevýrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2 a 3 a zaručuje a prohlašuje, že daná měřidlaměřidla jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
2.
Výroba
VýrobceVýrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyrobených měřidelměřidel se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
3.
Označení shody a EU prohlášení o shodě
3.1
VýrobceVýrobce umístí označení CEoznačení CE a doplňkové metrologické označení stanovené v tomto nařízení na každé jednotlivé měřidloměřidlo, které je ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňuje příslušné požadavky tohoto nařízení.
3.2
VýrobceVýrobce vypracuje písemné EU prohlášení o shodě pro každý model měřidlaměřidla a po dobu 10 let od uvedení měřidlaměřidla na trh je uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů. V EU prohlášení o shodě musí být uveden model měřidlaměřidla, pro nějž bylo vypracováno.
Kopie EU prohlášení o shodě se na žádost poskytne orgánům dozoru.
Kopie EU prohlášení o shodě se dodává s každým měřidlemměřidlem, které je uvedeno na trh. V případě, že se 1 uživateli dodává větší počet měřidelměřidel, lze dodat kopii EU prohlášení o shodě pro celou sérií nebo zásilkou měřidelměřidel.
4.
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobcevýrobce stanovené v bodě 3 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.
SHODA S TYPEM ZALOŽENÁ NA INTERNÍM ŘÍZENÍ VÝROBY A KONTROLÁCH MĚŘIDEL POD DOHLEDEM V NÁHODNĚ ZVOLENÝCH INTERVALECH (MODUL C2)
1.
Shoda s typem založená na interním řízení výroby a kontrolách měřidelměřidel pod dohledem v náhodně zvolených intervalech je částí postupu posuzování shodyposuzování shody, kterou výrobcevýrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2, 3 a 4 a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že daná měřidlaměřidla jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
2.
Výroba
VýrobceVýrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyrobených měřidelměřidel s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
3.
Kontroly měřidelměřidel
Podle volby výrobcevýrobce buď akreditovaný vnitropodnikový subjekt, nebo oznámený subjekt vybraný výrobcemvýrobcem provádí kontroly měřidelměřidel nebo nechává takové kontroly provádět v náhodně zvolených intervalech, které sám stanoví, aby se ověřila kvalita interních kontrol měřidlaměřidla, s přihlédnutím mimo jiné k technologické složitosti měřidelměřidel a vyráběnému množství. Před uvedením na trhuvedením na trh odebere oznámený subjekt přímo na místě odpovídající vzorek hotových měřidelměřidel, který musí být přezkoumán a podroben odpovídajícím zkouškám stanoveným v příslušných částech harmonizovaných norem nebo normativních dokumentůnormativních dokumentů nebo rovnocenným zkouškám stanoveným v jiných příslušných technických specifikacích s cílem ověřit shodu měřidlaměřidla s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s příslušnými požadavky tohoto nařízení.
Pokud vzorek nesplňuje přijatelnou úroveň kvality, přijme akreditovaný vnitropodnikový subjekt nebo oznámený subjekt odpovídající opatření.
Postupem ke zjištění přijatelné úrovně kvality vzorků, který se má použít, má být určeno, zda výrobní proces daného měřidlaměřidla probíhá v takových mezích, které zajišťují shodu měřidlaměřidla.
Provádí-li zkoušky oznámený subjekt, výrobcevýrobce během výrobního procesu opatří měřidlaměřidla identifikačním číslem oznámeného subjektu.
4.
Označení shody a EU prohlášení o shodě
4.1
VýrobceVýrobce umístí na každé jednotlivé měřidloměřidlo, které je ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňuje příslušné požadavky tohoto nařízení, označení CEoznačení CE a doplňkové metrologické označení stanovené v tomto nařízení.
4.2
VýrobceVýrobce vypracuje písemné EU prohlášení o shodě pro každý model měřidlaměřidla a po dobu 10 let od uvedení měřidlaměřidla na trh je uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů. V EU prohlášení o shodě musí být uveden model měřidlaměřidla, pro nějž bylo vypracováno.
Kopie EU prohlášení o shodě se na žádost poskytne orgánům dozoru.
Kopie EU prohlášení o shodě se dodává s každým měřidlemměřidlem, které je uvedeno na trh. V případě, že se 1 uživateli dodává větší počet měřidelměřidel, lze dodat kopii EU prohlášení o shodě pro celou sérií nebo zásilkou měřidelměřidel.
5.
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobcevýrobce stanovené v bodě 4 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.
SHODA S TYPEM ZALOŽENÁ NA ZABEZPEČOVÁNÍ KVALITY VÝROBNÍHO PROCESU (MODUL D)
1.
Shoda s typem založená na zabezpečování kvality výrobního procesu je částí postupu posuzování shodyposuzování shody, kterou výrobcevýrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2 a 5 a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že daná měřidlaměřidla jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
2.
Výroba
VýrobceVýrobce používá schválený systém kvality pro výrobu, výstupní kontrolu výrobku a zkoušky daných měřidelměřidel podle bodu 3 a podléhá dohledu podle bodu 4.
3.
Systém kvality
3.1
VýrobceVýrobce podá, žádost o posouzení svého systému kvality pro daná měřidlaměřidla.
Žádost musí obsahovat
a)
jméno a adresu výrobcevýrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu,
b)
písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu,
c)
všechny příslušné informace o předpokládané kategorii měřidelměřidel,
d)
dokumentaci týkající se systému kvality,
e)
technickou dokumentaci schváleného typu a kopii certifikátu EU přezkoušení typu.
3.2
Systém kvality musí zabezpečovat shodu měřidelměřidel s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcemvýrobcem musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Dokumentace systému kvality musí umožňovat jednotný výklad programů, plánů, příruček a záznamů týkajících se kvality.
Musí obsahovat zejména přiměřený popis:
a)
cílů z hlediska kvality a organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o kvalitu výrobku,
b)
odpovídajících metod, postupů a systematických činností, které se použijí při výrobě, kontrole a zabezpečování kvality,
c)
přezkoumání a zkoušek, které budou prováděny před výrobou, během výroby a po výrobě, s uvedením jejich četnosti,
d)
záznamů o kvalitě, zejména protokolů o kontrolách, záznamů z provedených zkoušek, záznamů z provedených kalibrací, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků,
e)
prostředků umožňujících dozor nad dosahováním požadované kvality výrobku a nad efektivním fungováním systému kvality.
3.3
Oznámený subjekt posoudí systém kvality, aby zjistil, zda splňuje požadavky podle bodu 3.2.
U prvků systému kvality, které odpovídají příslušným specifikacím příslušné harmonizované normy, shodu s těmito požadavky předpokládá.
Osoby, které jménem oznámeného subjektu provádějící posouzení systému kvality, (dále jen „auditorský tým“) musí mít zkušenosti se systémy řízení kvality a znalosti příslušných požadavků tohoto nařízení a alespoň jeden jeho člen musí mít zkušenosti s hodnocením příslušné oblasti měřidelměřidel a příslušné technologie. Audit zahrnuje hodnotící návštěvu v provozních prostorách výrobcevýrobce.
Auditorský tým přezkoumá technickou dokumentaci uvedenou v bodě 3.1 písm. e), aby ověřil, že je výrobcevýrobce schopen určit příslušné požadavky tohoto nařízení a provádět nezbytná přezkoumání, aby zajistil soulad měřidlaměřidla s těmito požadavky.
Závěry auditu včetně jejich odůvodnění se oznámí výrobcivýrobci.
3.4
VýrobceVýrobce se zavazuje, že bude plnit povinnosti vyplývající ze systému kvality, jak byl schválen, a že jej bude udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný.
3.5
VýrobceVýrobce informuje oznámený subjekt, který schválil systém kvality, o každé zamýšlené změně systému kvality.
Oznámený subjekt navrhované změny zhodnotí a rozhodne, zda změněný systém kvality bude i nadále splňovat požadavky podle bodu 3.2, nebo zda je třeba nové posouzení.
Oznámený subjekt oznámí výrobcivýrobci závěry svého přezkoumání včetně jejich odůvodnění.
4.
Dohled oznámeným subjektem
4.1
Účelem dohledu je zajistit, aby výrobcevýrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému kvality.
4.2
Za účelem posouzení umožní výrobcevýrobce oznámenému subjektu přístup do prostor určených pro výrobu, kontrolu, zkoušky a skladování a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména
a)
dokumentaci systému kvality,
b)
záznamy o kvalitě, zejména protokoly o kontrolách, záznamy z provedených zkoušek, záznamy z provedených kalibrací, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků
4.3
Oznámený subjekt provádí pravidelné audity, aby se ujistil, že výrobcevýrobce udržuje a používá systém kvality, a předkládá výrobcivýrobci zprávu o auditu.
4.4
Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit u výrobcevýrobce neohlášené kontrolní návštěvy. Při těchto návštěvách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo dát provést zkoušky měřidelměřidel, aby ověřil, zda systém kvality řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne výrobcivýrobci zprávu o návštěvě a protokol o zkouškách, pokud byly zkoušky provedeny.
5.
Označení shody a EU prohlášení o shodě
5.1
VýrobceVýrobce umístí na každé jednotlivé měřidloměřidlo, které je ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňuje příslušné požadavky tohoto nařízení, označení CEoznačení CE a doplňkové metrologické označení stanovené v tomto nařízení a identifikační číslo oznámeného subjektu uvedeného v bodě 3.1.
5.2
VýrobceVýrobce vypracuje písemné EU prohlášení o shodě pro každý model měřidlaměřidla a po dobu 10 let od uvedení měřidlaměřidla na trh je uchová pro potřebu vnitrostátních orgánů. V EU prohlášení o shodě musí být uveden model měřidlaměřidla, pro nějž bylo vypracováno.
Kopie EU prohlášení o shodě se na žádost poskytne orgánům dozoru.
Kopie EU prohlášení o shodě se dodává s každým měřidlemměřidlem, které je uvedeno na trh. V případě, že se 1 uživateli dodává větší počet měřidelměřidel, lze dodat kopii EU prohlášení o shodě pro celou sérií nebo zásilkou měřidelměřidel.
6.
VýrobceVýrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu 10 let od uvedení měřidlaměřidla na trh:
a)
dokumentaci uvedenou v bodě 3.1,
b)
informace o změně uvedené v bodě 3.5, jak byla schválena;
c)
závěry, zprávy a protokoly oznámeného subjektu podle bodů 3.5, 4.3 a 4.4.
7.
Každý oznámený subjekt informuje Úřad o schváleních systémů kvality, která vydal nebo odejmul, a pravidelně či na žádost zpřístupní Úřadu seznam schválení systému kvality, která zamítl, pozastavil či jinak omezil.
8.
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobcevýrobce stanovené v bodech 3.1, 3.5, 5 a 6 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.
ZABEZPEČOVÁNÍ KVALITY VÝROBNÍHO PROCESU (MODUL D1)
1.
Zabezpečování kvality výrobního procesu je postupem posuzování shodyposuzování shody, kterým výrobcevýrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2, 4 a 7 a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že daná měřidlaměřidla splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
2.
Technická dokumentace
VýrobceVýrobce vypracuje technickou dokumentaci popsanou v § 12. Dokumentace musí umožňovat posouzení shody měřidlaměřidla s příslušnými požadavky a obsahovat odpovídající analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace musí uvádět příslušné požadavky a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat k návrhu, výrobě a fungování měřidlaměřidla.
3.
VýrobceVýrobce technickou dokumentaci uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu 10 let od uvedení měřidlaměřidla na trh.
4.
Výroba
VýrobceVýrobce používá schválený systém kvality pro výrobu, výstupní kontrolu výrobku a zkoušení daného měřidlaměřidla podle bodu 5 a podléhá dohledu podle bodu 6.
5.
Systém kvality
5.1
VýrobceVýrobce podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o posouzení svého systému kvality pro daná měřidlaměřidla.
Žádost musí obsahovat
a)
jméno a adresu výrobcevýrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu,
b)
písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu,
c)
všechny příslušné informace o předpokládané kategorii měřidelměřidel,
d)
dokumentaci týkající se systému kvality,
e)
technickou dokumentaci uvedenou v bodě 2.
5.2
Systém kvality musí zabezpečovat shodu měřidelměřidel s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcemvýrobcem musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Dokumentace systému kvality musí umožňovat jednotný výklad programů, plánů, příruček a záznamů o týkajících se kvality.
Musí obsahovat zejména přiměřený popis
a)
cílů z hlediska kvality a organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o kvalitu výrobku,
b)
odpovídajících metod, postupů a systematických činností, které se použijí při výrobě, kontrole a zabezpečování kvality,
c)
přezkoumání a zkoušek, které budou prováděny před výrobou, během výroby a po výrobě, s uvedením jejich četnosti,
d)
záznamů o kvalitě, například protokolů o kontrolách, záznamů z provedených zkoušek, záznamů z provedených kalibrací, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků,
e)
prostředků umožňujících dohled nad dosahováním požadované kvality výrobku a nad efektivním fungováním systému kvality.
5.3
Oznámený subjekt posoudí systém kvality, aby zjistil, zda splňuje požadavky podle bodu 5.2.
U prvků systému kvality, které odpovídají příslušným specifikacím příslušné harmonizované normy, shodu s těmito požadavky předpokládá.
Auditorský tým musí mít zkušenosti se systémy řízení kvality a znalosti příslušných požadavků tohoto nařízení a alespoň jeden jeho člen musí mít zkušenosti s hodnocením příslušné oblasti měřidelměřidel a příslušné technologie. Audit zahrnuje hodnotící návštěvu v provozních prostorách výrobcevýrobce.
Auditorský tým přezkoumá technickou dokumentaci uvedenou v bodě 2, aby ověřil, že je výrobcevýrobce schopen určit příslušné požadavky tohoto nařízení a provádět nezbytná přezkoumání, aby zajistil soulad měřidlaměřidla s těmito požadavky.
Závěry auditu včetně jejich odůvodnění se oznámí výrobcivýrobci.
5.4
VýrobceVýrobce se zavazuje, že bude plnit povinnosti vyplývající ze systému kvality, jak byl schválen, a že jej bude udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný.
5.5
VýrobceVýrobce informuje oznámený subjekt, který schválil systém kvality, o každé zamýšlené změně systému kvality.
Oznámený subjekt navrhované změny zhodnotí a rozhodne, zda změněný systém kvality bude i nadále splňovat požadavky podle bodu 5.2, nebo zda je třeba nové posouzení.
Oznámený subjekt oznámí výrobcivýrobci závěry svého přezkoumání včetně jejich odůvodnění.
6.
Dohled oznámeným subjektem
6.1
Účelem dohledu je ujistit se, aby výrobcevýrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému kvality.
6.2
Za účelem posouzení umožní výrobcevýrobce oznámenému subjektu přístup do prostor určených pro výrobu, kontrolu, zkoušky a skladování a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména
a)
dokumentaci systému kvality,
b)
technickou dokumentaci uvedenou v bodě 2,
c)
záznamy o kvalitě, zejména protokoly o kontrolách, záznamy z provedených zkoušek, záznamy z provedených kalibrací, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků.
6.3
Oznámený subjekt provádí pravidelné audity, aby se ujistil, že výrobcevýrobce udržuje a používá systém kvality, a předává výrobcivýrobci zprávu o auditu.
6.4
Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit u výrobcevýrobce neohlášené kontrolní návštěvy. Při těchto návštěvách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo dát provést zkoušky měřidelměřidel, aby ověřil, zda systém kvality řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne výrobcivýrobci zprávu o návštěvě a protokol o zkouškách, pokud byly zkoušky provedeny.
7.
Označení shody a EU prohlášení o shodě
7.1
VýrobceVýrobce umístí na každé jednotlivé měřidloměřidlo, které splňuje příslušné požadavky tohoto nařízení, označení CEoznačení CE a doplňkové metrologické označení stanovené v tomto nařízení a identifikační číslo oznámeného subjektu podle bodu 5.1.
7.2
VýrobceVýrobce vypracuje písemné EU prohlášení o shodě pro každý model měřidlaměřidla a po dobu 10 let od uvedení měřidlaměřidla na trh je uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů. V EU prohlášení o shodě musí být uveden model měřidlaměřidla, pro který bylo vypracováno.
Kopie EU prohlášení o shodě se na žádost poskytne orgánům dozoru.
Kopie EU prohlášení o shodě se dodává s každým měřidlemměřidlem, které je uvedeno na trh. V případě, že se 1 uživateli dodává větší počet měřidelměřidel, lze dodat kopii EU prohlášení o shodě pro celou sérií nebo zásilkou měřidelměřidel.
8.
VýrobceVýrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu 10 let od uvedení měřidlaměřidla na trh
a)
dokumentaci uvedenou v bodě 5.1,
b)
informace o změně uvedené v bodě 5.5, jak byla schválena,
c)
závěry, zprávy a protokoly oznámeného subjektu podle bodů 5.5, 6.3 a 6.4.
9.
Každý oznámený subjekt informuje Úřad o schváleních systému kvality, která vydal nebo odejmul, a pravidelně či na žádost zpřístupní Úřadu seznam schválení systému kvality, která zamítl, pozastavil či jinak omezil.
10.
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobcevýrobce stanovené v bodech 3, 5.1, 5.5, 7 a 8 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.
SHODA S TYPEM ZALOŽENÁ NA ZABEZPEČOVÁNÍ KVALITY MĚŘIDLA (MODUL E)
1.
Shoda s typem založená na zabezpečování kvality měřidelměřidel je částí postupu posuzování shodyposuzování shody, kterou výrobcevýrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2 a 5 a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že daná měřidlaměřidla jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
2.
Výroba
VýrobceVýrobce používá schválený systém kvality pro výstupní kontrolu výrobku zkoušky daných měřidelměřidel podle bodu 3 a podléhá dohledu podle bodu 4.
3.
Systém kvality
3.1
VýrobceVýrobce podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o posouzení svého systému kvality pro daná měřidlaměřidla.
Žádost musí obsahovat
a)
jméno a adresu výrobcevýrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu,
b)
písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu,
c)
všechny příslušné informace o předpokládané kategorii měřidelměřidel,
d)
dokumentaci týkající se systému kvality,
e)
technickou dokumentaci schváleného typu a kopii certifikátu EU přezkoušení typu.
3.2
Systém kvality musí zabezpečovat shodu měřidelměřidel s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s příslušnými požadavky tohoto nařízení.
Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcemvýrobcem musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Dokumentace systému kvality musí umožňovat jednotný výklad programů, plánů, příruček a záznamů týkajících se kvality.
Musí obsahovat zejména přiměřený popis
a)
cílů z hlediska kvality a organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o kvalitu výrobků,
b)
přezkoumání a zkoušek, které budou prováděny po výrobě,
c)
záznamů o kvalitě, zejména protokolů o kontrolách, záznamů z provedených zkoušek, záznamů z provedených kalibrací, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků,
d)
prostředků umožňujících dohled nad efektivním fungováním systému kvality.
3.3
Oznámený subjekt posoudí systém kvality, aby zjistil, zda splňuje požadavky podle bodu 3.2.
U prvků systému kvality, které odpovídají příslušným specifikacím příslušné harmonizované normy, shodu s těmito požadavky předpokládá.
Auditorský tým musí mít zkušenosti se systémy řízení kvality a znalosti příslušných požadavků tohoto nařízení a alespoň jeden jeho člen musí mít zkušenosti s hodnocením příslušné oblasti měřidelměřidel a příslušné technologie. Audit zahrnuje hodnotící návštěvu v provozních prostorách výrobcevýrobce.
Auditorský tým přezkoumá technickou dokumentaci uvedenou v bodě 3.1 písm. e), aby ověřil, že je výrobcevýrobce schopen určit příslušné požadavky tohoto nařízení a provádět nezbytná přezkoumání, aby zajistil soulad měřidlaměřidla s těmito požadavky.
Závěry auditu včetně jejich odůvodnění se oznámí výrobcivýrobci.
3.4
VýrobceVýrobce se zavazuje, že bude plnit povinnosti vyplývající ze systému kvality, jak byl schválen, a že jej bude udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný.
3.5
VýrobceVýrobce informuje oznámený subjekt, který schválil systém kvality, o každé zamýšlené změně systému kvality.
Oznámený subjekt navrhované změny zhodnotí a rozhodne, zda změněný systém kvality bude i nadále splňovat požadavky podle bodu 3.2, nebo zda je třeba nové posouzení.
Oznámený subjekt oznámí výrobcivýrobci závěry svého přezkoumání včetně jejich odůvodnění.
4.
Dohled oznámeným subjektem
4.1
Účelem dohledu je zajistit, aby výrobcevýrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému kvality.
4.2
Za účelem posouzení umožní výrobcevýrobce oznámenému subjektu přístup do prostor určených pro výrobu, kontrolu, zkoušky a skladování a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména:
a)
dokumentaci systému kvality,
b)
záznamy o kvalitě, zejména protokoly o kontrolách, záznamy z provedených zkoušek, záznamy z provedených kalibrací, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků.
4.3
Oznámený subjekt provádí pravidelné audity, aby se ujistil, že výrobcevýrobce udržuje a používá systém kvality, a předkládá výrobcivýrobci zprávu o auditu.
4.4
Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit u výrobcevýrobce neohlášené kontrolní návštěvy. Při těchto návštěvách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo dát provést zkoušky měřidelměřidel, aby ověřil, zda systém kvality řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne výrobcivýrobci zprávu o návštěvě a protokol o zkouškách, pokud byly zkoušky provedeny.
5.
Označení shody a EU prohlášení o shodě
5.1
VýrobceVýrobce umístí na každé jednotlivé měřidloměřidlo, které je ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňuje příslušné požadavky tohoto nařízení, označení CEoznačení CE a doplňkové metrologické označení stanovené v tomto nařízení a identifikační číslo oznámeného subjektu podle bodu 3.1.
5.2
VýrobceVýrobce vypracuje písemné EU prohlášení o shodě pro každý model měřidlaměřidla a po dobu 10 let od uvedení měřidlaměřidla na trh je uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů. V EU prohlášení o shodě musí být uveden model měřidlaměřidla, pro nějž bylo vypracováno.
Kopie EU prohlášení o shodě se na žádost poskytne orgánům dozoru.
Kopie EU prohlášení o shodě se dodává s každým měřidlemměřidlem, které je uvedeno na trh. V případě, že se 1 uživateli dodává větší počet měřidelměřidel, lze dodat kopii EU prohlášení o shodě pro celou sérií nebo zásilkou měřidelměřidel.
6.
VýrobceVýrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu 10 let od uvedení měřidlaměřidla na trh:
a)
dokumentaci uvedenou v bodě 3.1,
b)
informace o změně uvedené v bodě 3.5, jak byla schválena,
c)
závěry, zprávy a protokoly oznámeného subjektu uvedené v bodech 3.5, 4.3 a 4.4.
7.
Každý oznámený subjekt informuje Úřad o schváleních systému kvality, která vydal nebo odejmul, a pravidelně či na žádost zpřístupní Úřadu seznam schválení systému kvality, která zamítl, pozastavil či jinak omezil.
8.
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobcevýrobce stanovené v bodech 3.1, 3.5, 5 a 6 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.
ZABEZPEČOVÁNÍ KVALITY VÝSTUPNÍ KONTROLY A ZKOUŠEK MĚŘIDEL (MODUL E1)
1.
Zabezpečování kvality výstupní kontroly a zkoušek měřidelměřidel je postupem posuzování shodyposuzování shody, kterým výrobcevýrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2, 4 a 7 a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že daná měřidlaměřidla splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
2.
Technická dokumentace
VýrobceVýrobce vypracuje technickou dokumentaci popsanou v § 12. Dokumentace musí umožňovat posouzení shody měřidlaměřidla s příslušnými požadavky a obsahovat odpovídající analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace musí uvádět příslušné požadavky a v míře nezbytné pro posouzení se musí vztahovat k návrhu, výrobě a fungování měřidlaměřidla.
3.
VýrobceVýrobce technickou dokumentaci uchovává pro potřebu příslušných vnitrostátních orgánů po dobu 10 let od uvedení měřidlaměřidla na trh.
4.
Výroba
VýrobceVýrobce používá schválený systém kvality pro výstupní kontrolu výrobku a zkoušky daných měřidelměřidel podle bodu 5 a podléhá dohledu podle bodu 6.
5.
Systém kvality
5.1
VýrobceVýrobce podá u oznámeného subjektu, kterého si zvolil, žádost o posouzení svého systému kvality pro daná měřidlaměřidla.
Žádost musí obsahovat
a)
jméno a adresu výrobcevýrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu,
b)
písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu,
c)
všechny příslušné informace o předpokládané kategorii měřidelměřidel,
d)
dokumentaci týkající se systému kvality,
e)
technickou dokumentaci uvedenou v bodě 2.
5.2
Systém kvality musí zabezpečovat shodu měřidelměřidel s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcemvýrobcem musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Dokumentace systému kvality musí umožňovat jednotný výklad programů, plánů, příruček a záznamů týkajících se kvality.
Musí obsahovat zejména přiměřený popis:
a)
cílů z hlediska kvality a organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o kvalitu výrobku,
b)
přezkoumání a zkoušek, které budou prováděny po výrobě,
c)
záznamů o kvalitě, zejména protokolů o kontrolách, záznamů z provedených zkoušek, záznamů z provedených kalibrací, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků,
d)
prostředků umožňujících dohled nad efektivním fungováním systému kvality.
5.3
Oznámený subjekt posoudí systém kvality, aby zjistil, zda splňuje požadavky podle bodu 5.2.
U prvků systému kvality, které odpovídají příslušným specifikacím příslušné harmonizované normy, shodu s těmito požadavky předpokládá.
Auditorský tým musí mít zkušenosti se systémem řízení kvality a znalosti příslušných požadavků tohoto nařízení a alespoň jeden jeho člen musí mít zkušenosti s hodnocením příslušné oblasti měřidelměřidel a příslušné technologie. Audit zahrnuje hodnotící návštěvu v provozních prostorách výrobcevýrobce.
Auditorský tým přezkoumá technickou dokumentaci uvedenou v bodě 2, aby ověřil, že je výrobcevýrobce schopen určit příslušné požadavky tohoto nařízení a provádět nezbytná přezkoumání, aby zajistil soulad měřidlaměřidla s těmito požadavky.
Závěry auditu včetně jejich odůvodnění se oznámí výrobcivýrobci.
5.4
VýrobceVýrobce se zavazuje, že bude plnit povinnosti vyplývající ze systému kvality, jak byl schválen, a že jej bude udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný.
5.5
VýrobceVýrobce informuje oznámený subjekt, který schválil systém kvality, o každé zamýšlené změně systému kvality.
Oznámený subjekt všechny navrhované změny zhodnotí a rozhodne, zda změněný systém kvality bude i nadále splňovat požadavky podle bodu 5.2, nebo zda je třeba nové posouzení.
Oznámený subjekt oznámí výrobcivýrobci závěry svého přezkoumání včetně jejich odůvodnění.
6.
Dohled oznámeným subjektem
6.1
Účelem dohledu je zajistit, aby výrobcevýrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému kvality.
6.2
Za účelem posouzení umožní výrobcevýrobce oznámenému subjektu přístup do prostor určených pro výrobu, kontrolu, zkoušky a skladování a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména:
a)
dokumentaci systému kvality,
b)
technickou dokumentaci uvedenou v bodě 2,
c)
záznamy o kvalitě, zejména protokoly o kontrolách, záznamy z provedených zkoušek, záznamy z provedených kalibrací, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků.
6.3
Oznámený subjekt provádí pravidelné audity, aby se ujistil, že výrobcevýrobce udržuje a používá systém kvality, a předkládá výrobcivýrobci zprávu o auditu.
6.4
Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit u výrobcevýrobce neohlášené kontrolní návštěvy. Při těchto návštěvách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo dát provést zkoušky měřidelměřidel, aby ověřil, zda systém kvality řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne výrobcivýrobci zprávu o návštěvě a protokol o zkouškách, pokud byly zkoušky provedeny.
7.
Označení shody a EU prohlášení o shodě
7.1
VýrobceVýrobce umístí na každé jednotlivé měřidloměřidlo, které splňuje příslušné požadavky tohoto nařízení, označení CEoznačení CE a doplňkové metrologické označení stanovené v tomto nařízení a identifikační číslo oznámeného subjektu uvedeného v bodě 5.1.
7.2
VýrobceVýrobce vypracuje písemné EU prohlášení o shodě pro každý model měřidlaměřidla a po dobu 10 let od uvedení měřidlaměřidla na trh je uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů. V EU prohlášení o shodě musí být uveden model měřidlaměřidla, pro nějž bylo vypracováno.
Kopie EU prohlášení o shodě se na žádost poskytne orgánům dozoru.
Kopie EU prohlášení o shodě se dodává s každým měřidlemměřidlem, které je uvedeno na trh. V případě, že se 1 uživateli dodává větší počet měřidelměřidel, lze dodat kopii EU prohlášení o shodě pro celou sérií nebo zásilkou měřidelměřidel.
8.
VýrobceVýrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu 10 let od uvedení měřidlaměřidla na trh
a)
dokumentaci uvedenou v bodě 5.1,
b)
informace o změně uvedené v bodě 5.5, jak byla schválena,
c)
závěry, zprávy a protokoly oznámeného subjektu podle bodů 5.5, 6.3 a 6.4.
9.
Každý oznámený subjekt informuje Úřad o schváleních systémů kvality, které vydal nebo odejmul, a pravidelně či na žádost zpřístupní Úřadu seznam schválení systému kvality, která zamítl, pozastavil či jinak omezil.
10.
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobcevýrobce stanovené v bodech 3, 5.1, 5.5, 7 a 8 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.
SHODA S TYPEM ZALOŽENÁ NA OVĚŘOVÁNÍ VÝROBKŮ (MODUL F)
1.
Shoda s typem založená na ověřování výrobků je částí postupu posuzování shodyposuzování shody, kterou výrobcevýrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2, 5.1 a 6 a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že daná měřidlaměřidla, jež byla podrobena postupu podle bodu 3, jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
2.
Výroba
VýrobceVýrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyráběných měřidelměřidel se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
3.
Ověřování
Oznámený subjekt, který si výrobcevýrobce zvolil, provede nebo nechá provést vhodná přezkoumání a zkoušky, aby ověřil shodu měřidelměřidel se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s příslušnými požadavky tohoto nařízení.
Přezkoumání a zkoušky k ověření shody měřidelměřidel s příslušnými požadavky se podle volby výrobcevýrobce provádějí buď přezkoumáním a zkouškami každého měřidlaměřidla podle bodu 4, nebo přezkoumáním a zkouškami měřidelměřidel na statistickém základě podle bodu 5.
4.
Ověřování shody přezkoumáním a zkouškami každého měřidlaměřidla.
4.1
Všechna měřidlaměřidla se jednotlivě přezkoumají a provedou se odpovídající zkoušky stanovené v příslušných harmonizovaných normách nebo normativních dokumentechnormativních dokumentech nebo rovnocenné zkoušky podle jiných příslušných technických specifikacích s cílem ověřit shodu se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s příslušnými požadavky tohoto nařízení.
Pokud harmonizovaná norma ani normativní dokumentnormativní dokument neexistuje, rozhodne daný oznámený subjekt, jaké vhodné zkoušky se mají provést.
4.2
Oznámený subjekt vydá certifikát shody s ohledem na provedená přezkoumání a zkoušky a každé schválené měřidloměřidlo opatří nebo nechá na vlastní odpovědnost opatřit svým identifikačním číslem.
VýrobceVýrobce uchovává certifikáty shody pro potřeby kontroly prováděné vnitrostátními orgány po dobu 10 let od uvedení měřidlaměřidla na trh.
5.
Statistické ověřování shody.
5.1
VýrobceVýrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly stejnorodost každé vyrobené série, a předkládá svá měřidlaměřidla k ověření ve formě stejnorodých dávek.
5.2
Z každé série se náhodným výběrem podle požadavků bodu 5.3 odebere vzorek. Všechna měřidlaměřidla ve vzorku se jednotlivě přezkoumají a provedou se odpovídající zkoušky stanovené v příslušných harmonizovaných normách, normativních dokumentech nebo technických specifikacích nebo rovnocenné zkoušky podle jiných příslušných technických specifikacích s cílem ověřit shodu těchto měřidelměřidel s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s příslušnými požadavky tohoto nařízení a rozhodnout, zda bude série přijata, nebo zamítnuta. Pokud taková harmonizovaná norma ani normativní dokumentnormativní dokument neexistuje, rozhodne daný oznámený subjekt, jaké vhodné zkoušky se mají provést.
5.3
Statistický postup musí splňovat následující požadavky:
Statistická kontrola bude založena na funkčních charakteristikách. Systém výběru vzorků musí zajišťovat:
a)
úroveň kvality odpovídající pravděpodobnosti přijetí 95 % s podílem neshody menším než 1 %,
b)
mezní kvalitu odpovídající pravděpodobnosti přijetí 5 % s podílem neshody menším než 7 %.
5.4
Je-li série přijata, považují se všechna měřidlaměřidla v sérii za schválená kromě těch měřidelměřidel ze vzorku, u nichž byly zaznamenány nevyhovující výsledky zkoušek.
Oznámený subjekt vydá certifikát shody s ohledem na provedená přezkoumání a zkoušky a každé schválené měřidloměřidlo opatří nebo nechá opatřit svým identifikačním číslem.
VýrobceVýrobce uchovává certifikáty shody pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu 10 let od uvedení měřidlaměřidla na trh.
5.5
Je-li série zamítnuta, přijme oznámený subjekt vhodná opatření, aby zabránil uvedení této série na trh. V případě častého zamítnutí sérií může oznámený subjekt statistické ověřování pozastavit a přijmout vhodná opatření.
6.
Označení shody a EU prohlášení o shodě
6.1
VýrobceVýrobce umístí na každé jednotlivé měřidloměřidlo, které je ve shodě se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňuje příslušné požadavky tohoto nařízení, označení CEoznačení CE a doplňkové metrologické označení stanovené v tomto nařízení a identifikační číslo oznámeného subjektu uvedeného v bodě 3.
6.2
VýrobceVýrobce vypracuje písemné EU prohlášení o shodě pro každý model měřidlaměřidla a po dobu 10 let od uvedení měřidlaměřidla na trh je uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů. V EU prohlášení o shodě musí být uveden model měřidlaměřidla, pro nějž bylo vypracováno.
Kopie prohlášení o shodě se na žádost poskytne orgánům dozoru.
Kopie EU prohlášení o shodě se dodává s každým měřidlemměřidlem, které je uvedeno na trh. V případě, že se 1 uživateli dodává větší počet měřidelměřidel, lze dodat kopii EU prohlášení o shodě pro celou sérií nebo zásilkou měřidelměřidel.
Pokud s tím oznámený subjekt uvedený v bodě 3 souhlasí, může výrobcevýrobce opatřit měřidlaměřidla identifikačním číslem oznámeného subjektu.
7.
Pokud s tím oznámený subjekt souhlasí, může výrobcevýrobce opatřit měřidlaměřidla identifikačním číslem oznámeného subjektu během výrobního procesu.
8.
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobcevýrobce mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření. Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce nesmí plnit povinnosti výrobcevýrobce stanovené v bodech 2 a 5.1.
SHODA ZALOŽENÁ NA OVĚŘOVÁNÍ VÝROBKŮ (MODUL F1)
1.
Shoda založená na ověřování výrobků je postupem posuzování shodyposuzování shody, kterým výrobcevýrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2, 3, 6.1 a 7 a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že daná měřidlaměřidla, jež byla podrobena postupu podle bodu 4, jsou ve shodě s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
2.
Technická dokumentace
VýrobceVýrobce vypracuje technickou dokumentaci popsanou v § 12. Dokumentace musí umožňovat posouzení shody měřidlaměřidla s příslušnými požadavky a obsahovat odpovídající analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace musí uvádět příslušné požadavky a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat k návrhu, výrobě a fungování měřidlaměřidla.
VýrobceVýrobce technickou dokumentaci uchovává pro potřebu příslušných vnitrostátních orgánů po dobu 10 let od uvedení měřidlaměřidla na trh.
3.
Výroba
VýrobceVýrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyráběných měřidelměřidel s příslušnými požadavky tohoto nařízení.
4.
Ověřování
Oznámený subjekt, který si výrobcevýrobce zvolil, provede nebo nechá provést vhodná přezkoumání a zkoušky, aby ověřil shodu měřidelměřidel s příslušnými požadavky tohoto nařízení.
Přezkoumání a zkoušky k ověření shody s uvedenými požadavky se podle volby výrobcevýrobce provádějí buď přezkoumáním a zkouškami každého měřidlaměřidla podle bodu 5, nebo přezkoumáním a zkouškami měřidelměřidel na statistickém základě podle bodu 6.
5.
Ověřování shody přezkoumáním a zkouškami každého měřidlaměřidla.
5.1
Každé měřidloměřidlo se jednotlivě přezkoumá a provedou se odpovídající zkoušky stanovené v příslušných harmonizovaných normách nebo normativních dokumentechnormativních dokumentech nebo rovnocenné zkoušky uvedené v jiných příslušných technických specifikacích s cílem ověřit shodu měřidelměřidel s požadavky, které se na ně vztahují. Pokud taková harmonizovaná norma ani normativní dokumentnormativní dokument neexistuje, rozhodne daný oznámený subjekt, jaké vhodné zkoušky se mají provést.
5.2
Oznámený subjekt vydá certifikát shody s ohledem na provedená přezkoumání a zkoušky a každé schválené měřidloměřidlo opatří nebo nechá opatřit svým identifikačním číslem.
VýrobceVýrobce uchovává certifikáty shody pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu 10 let od uvedení měřidlaměřidla na trh.
6.
Statistické ověřování shody.
6.1
VýrobceVýrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces zajišťoval stejnorodost každé vyrobené série, a předkládá svá měřidlaměřidla k ověření ve formě stejnorodých sérií.
6.2
Z každé série se náhodným výběrem podle požadavků bodu 6.4 odebere vzorek.
6.3
Všechna měřidlaměřidla ve vzorku se jednotlivě přezkoumají a provedou se odpovídající zkoušky stanovené v příslušných harmonizovaných normách nebo normativních dokumentechnormativních dokumentech nebo rovnocenné zkoušky podle jiných příslušných technických specifikacích s cílem ověřit shodu těchto měřidelměřidel s požadavky tohoto nařízení, a rozhodnout, zda bude série přijata, nebo zamítnuta. Pokud taková harmonizovaná norma ani normativní dokumentnormativní dokument neexistuje, rozhodne daný oznámený subjekt, jaké vhodné zkoušky se mají provést.
6.4
Statistický postup musí splňovat následující požadavky:
Statistická kontrola bude založena na funkčních charakteristikách. Systém výběru vzorků musí zajišťovat:
a)
úroveň kvality odpovídající pravděpodobnosti přijetí 95 % s podílem neshody menším než 1 %,
b)
mezní kvalitu odpovídající pravděpodobnosti přijetí 5 % s podílem neshody menším než 7 %.
6.5
Je-li série přijata, považují se všechna měřidlaměřidla v sérii za schválená kromě těch měřidelměřidel ze vzorku, u nichž byly zaznamenány nevyhovující výsledky zkoušek.
Oznámený subjekt vydá certifikát shody s ohledem na provedená přezkoumání a zkoušky a každé schválené měřidloměřidlo opatří nebo nechá opatřit svým identifikačním číslem.
VýrobceVýrobce uchovává certifikáty shody pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu 10 let od uvedení měřidlaměřidla na trh.
Je-li série zamítnuta, přijme oznámený subjekt vhodná opatření, aby zabránil uvedení této série na trh. V případě častého zamítnutí sérií může oznámený subjekt statistické ověřování pozastavit a přijmout vhodná opatření.
7.
Označení shody a EU prohlášení o shodě
7.1
VýrobceVýrobce umístí na každé jednotlivé měřidloměřidlo, které splňuje příslušné požadavky tohoto nařízení, označení CEoznačení CE a doplňkové metrologické označení stanovené v tomto nařízení a identifikační číslo oznámeného subjektu uvedeného v bodě 4.
7.2
VýrobceVýrobce vypracuje písemné EU prohlášení o shodě pro každý model měřidlaměřidla a po dobu 10 let od uvedení měřidlaměřidla na trh je uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů. V EU prohlášení o shodě musí být uveden model měřidlaměřidla, pro nějž bylo vypracováno.
Kopie EU prohlášení o shodě se na žádost poskytne orgánům dozoru.
Kopie EU prohlášení o shodě se dodává s každým měřidlemměřidlem, které je uvedeno na trh. V případě, že se 1 uživateli dodává větší počet měřidelměřidel, lze dodat kopii EU prohlášení o shodě pro celou sérií nebo zásilkou měřidelměřidel.
Pokud s tím oznámený subjektu uvedený v bodě 5 souhlasí, může výrobcevýrobce opatřit měřidlaměřidla identifikačním číslem oznámeného subjektu.
8.
Pokud s tím oznámený subjekt souhlasí, může výrobcevýrobce opatřit měřidlaměřidla identifikačním číslem oznámeného subjektu během výrobního procesu.
9.
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobcevýrobce mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření. Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce nesmí plnit povinnosti výrobcevýrobce stanovené v bodě 2 prvním odstavci, bodě 3 a bodě 6.1.
SHODA ZALOŽENÁ NA OVĚŘOVÁNÍ KAŽDÉHO JEDNOTLIVÉHO VÝROBKU (MODUL G)
1.
Shoda založená na ověřování každého jednotlivého výrobku je postupem posuzování shodyposuzování shody, kterým výrobcevýrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2, 3 a 5 a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že dané měřidloměřidlo, jež bylo podrobeno postupu podle bodu 4, je ve shodě s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
2.
Technická dokumentace
VýrobceVýrobce vypracuje technickou dokumentaci popsanou v § 12 a dá ji k dispozici oznámenému subjektu uvedenému v bodě 4. Dokumentace musí umožňovat posouzení shody měřidlaměřidla s příslušnými požadavky a obsahovat odpovídající analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace musí uvádět příslušné požadavky a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat k návrhu, výrobě a fungování měřidlaměřidla.
VýrobceVýrobce technickou dokumentaci uchovává pro potřebu příslušných vnitrostátních orgánů po dobu 10 let od uvedení měřidlaměřidla na trh.
3.
Výroba
VýrobceVýrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyrobeného měřidlaměřidla s příslušnými požadavky tohoto nařízení.
4.
Ověřování
Oznámený subjekt, který si výrobcevýrobce zvolil, provede nebo nechá provést odpovídající přezkoumání a zkoušky stanovené v příslušných harmonizovaných normách nebo normativních dokumentechnormativních dokumentech nebo rovnocenné zkoušky uvedené v jiných příslušných technických specifikacích, aby ověřil shodu měřidlaměřidla s příslušnými požadavky tohoto nařízení. Pokud taková harmonizovaná norma ani normativní dokumentnormativní dokument neexistuje, rozhodne daný oznámený subjekt, jaké vhodné zkoušky se mají provést.
Oznámený subjekt vydá certifikát shody s ohledem na provedená přezkoumání a zkoušky a schválené měřidloměřidlo opatří nebo nechá opatřit svým identifikačním číslem.
VýrobceVýrobce uchovává certifikáty shody pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu 10 let od uvedení měřidlaměřidla na trh.
5.
Označení shody a EU prohlášení o shodě
5.1
VýrobceVýrobce umístí na každé měřidloměřidlo, které splňuje příslušné požadavky tohoto nařízení, označení CEoznačení CE a doplňkové metrologické označení stanovené v tomto nařízení a identifikační číslo oznámeného subjektu uvedeného v bodě 4.
5.2
VýrobceVýrobce vypracuje písemné EU prohlášení o shodě a po dobu 10 let od uvedení měřidlaměřidla na trh je uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů. V EU prohlášení o shodě musí být uvedeno měřidloměřidlo, pro něž bylo vypracováno.
Kopie EU prohlášení o shodě se na žádost poskytne orgánům dozoru.
Kopie EU prohlášení o shodě se dodává s měřidlemměřidlem.
6.
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobcevýrobce stanovené v bodech 2 a 5 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.
SHODA ZALOŽENÁ NA ÚPLNÉM ZABEZPEČOVÁNÍ KVALITY (MODUL H)
1.
Shoda založená na úplném zabezpečování kvality je postupem posuzování shodyposuzování shody, kterým výrobcevýrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2 a 5 a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že daná měřidlaměřidla splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
2.
Výroba
VýrobceVýrobce používá schválený systém kvality pro navrhování, výrobu, výstupní kontrolu a zkoušky daných měřidelměřidel podle bodu 3 a podléhá dohledu podle bodu 4.
3.
Systém kvality
3.1
VýrobceVýrobce podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o posouzení svého systému kvality pro daná měřidlaměřidla.
Žádost musí obsahovat
a)
jméno a adresu výrobcevýrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu,
b)
technickou dokumentaci popsanou v § 12 pro jeden model z každé kategorie měřidelměřidel, která se mají vyrábět. Dokumentace musí umožňovat posouzení shody měřidlaměřidla s příslušnými požadavky a obsahovat odpovídající analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace musí uvádět příslušné požadavky a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat k návrhu, výrobě a fungování měřidlaměřidla,
c)
dokumentaci týkající se systému kvality, a
d)
písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu.
3.2
Systém kvality musí zabezpečovat shodu měřidelměřidel s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcemvýrobcem musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Tato dokumentace systému kvality musí umožňovat jednotný výklad programů, plánů, příruček a záznamů týkajících se kvality.
Musí obsahovat zejména přiměřený popis
a)
cílů z hlediska kvality a organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o kvalitu návrhu a měřidelměřidel,
b)
technických specifikací návrhu včetně norem, které budou použity, a v případě, že se příslušné harmonizované normy nebo normativní dokumentynormativní dokumenty nepoužijí v plném rozsahu, popis prostředků, které se použijí, aby bylo zajištěno splnění základních požadavků tohoto nařízení, které se na měřidlaměřidla vztahují, s použitím jiných příslušných technických specifikací;
c)
metod kontroly a ověřování návrhu, postupů a systematických činností, které se použijí při navrhování měřidelměřidel, které patří do příslušné kategorie měřidelměřidel,
d)
odpovídajících metod, postupů a systematických činností, které se použijí při výrobě, kontrole a zabezpečování kvality,
e)
přezkoumání a zkoušek, které budou prováděny před výrobou, během výroby a po výrobě, s uvedením jejich četnosti,
f)
záznamů o kvalitě, zejména protokolů o kontrolách, záznamů z provedených zkoušek, záznamů z provedených kalibrací, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků,
g)
prostředků umožňujících dohled nad dosahováním požadované kvality návrhu a výrobku a efektivním fungováním systému kvality.
3.3.
Oznámený subjekt posoudí systém kvality, aby zjistil, zda splňuje požadavky podle bodu 3.2.
U prvků systému kvality, které odpovídají příslušným specifikacím příslušné harmonizované normy, shodu s těmito požadavky předpokládá.
Auditorský tým musí mít zkušenosti se systémy řízení kvality a znalosti příslušných požadavků tohoto nařízení a alespoň jeden jeho člen musí mít zkušenosti s hodnocením příslušné oblasti měřidelměřidel a příslušné technologie. Audit zahrnuje hodnotící návštěvu v provozních prostorách výrobcevýrobce.
Auditorský tým přezkoumá technickou dokumentaci uvedenou v bodě 3.1 písm. b), aby ověřil, že je výrobcevýrobce schopen určit příslušné požadavky tohoto nařízení a provádět nezbytná přezkoumání, aby zajistil soulad měřidlaměřidla s těmito požadavky.
Závěry auditu včetně jejich odůvodnění se oznámí výrobcivýrobci nebo jeho zplnomocněnému zástupcizplnomocněnému zástupci.
3.4
VýrobceVýrobce se zavazuje, že bude plnit povinnosti vyplývající ze systému kvality, jak byl schválen, a že jej bude udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný.
3.5
VýrobceVýrobce informuje oznámený subjekt, který schválil systém kvality, o každé zamýšlené změně systému kvality.
Oznámený subjekt navrhované změny zhodnotí a rozhodne, zda změněný systém kvality bude i nadále splňovat požadavky podle bodu 3.2, nebo zda je třeba nové posouzení.
Oznámený subjekt oznámí výrobcivýrobci závěry svého přezkoumání včetně jejich odůvodnění.
4.
Dohled oznámeným subjektem
4.1
Účelem dohledu je ujistit se, že výrobcevýrobce řádně plní povinnosti vyplývající ze schváleného systému kvality.
4.2
Za účelem posouzení umožní výrobcevýrobce oznámenému subjektu přístup do prostor určených pro navrhování, výrobu, kontrolu, zkoušky a skladování a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména:
a)
dokumentaci systému kvality,
b)
záznamy o kvalitě stanovené v části systému kvality týkající se navrhování, zejména výsledky analýz, výpočtů, zkoušek,
c)
záznamy o kvalitě uvedené ve výrobní části systému kvality, zejména protokoly o kontrolách, záznamy z provedených zkoušek, záznamy z provedených kalibrací, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků.
4.3
Oznámený subjekt provádí pravidelné audity, aby se ujistil, že výrobcevýrobce udržuje a používá systém kvality, a předkládá výrobcivýrobci zprávu o auditu.
4.4
Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit u výrobcevýrobce neohlášené kontrolní návštěvy. Při těchto návštěvách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo nechat provést zkoušky měřidelměřidel, aby ověřil, zda systém kvality řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne výrobcivýrobci zprávu o návštěvě a protokol o zkouškách, pokud byly zkoušky provedeny.
5.
Označení shody a EU prohlášení o shodě
5.1
VýrobceVýrobce umístí na každé jednotlivé měřidloměřidlo, které splňuje příslušné požadavky tohoto nařízení, označení CEoznačení CE, doplňkové metrologické označení stanovené v tomto nařízení a identifikační číslo oznámeného subjektu uvedeného v bodě 3.1.
5.2
VýrobceVýrobce vypracuje písemné EU prohlášení o shodě pro každý model měřidlaměřidla a po dobu 10 let od uvedení měřidlaměřidla na trh je uchovává pro potřeby vnitrostátních orgánů. V EU prohlášení o shodě musí být uveden model měřidlaměřidla, pro nějž bylo vypracováno.
Kopie EU prohlášení o shodě se na žádost poskytne orgánům dozoru.
Kopie EU prohlášení o shodě se dodává s každým měřidlemměřidlem, které je uvedeno na trh. V případě, že se 1 uživateli dodává větší počet měřidelměřidel, lze dodat kopii EU prohlášení o shodě pro celou sérií nebo zásilkou měřidelměřidel.
6.
VýrobceVýrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu 10 let od uvedení měřidlaměřidla na trh
a)
technickou dokumentaci uvedenou v bodě 3.1,
b)
dokumentaci týkající se systému kvality uvedenou v bodě 3.1,
c)
informace o změně uvedené v bodě 3.5, jak byla schválena;
d)
závěry, zprávy a protokoly oznámeného subjektu podle bodů 3.5, 4.3 a 4.4.
7.
Každý oznámený subjekt informuje Úřad o schváleních systému kvality, která vydal nebo odejmul, a pravidelně či na žádost zpřístupní Úřadu seznam schválení systému kvality, která zamítl, pozastavil či jinak omezil.
8.
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobcevýrobce stanovené v bodech 3.1, 3.5, 5 a 6 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.
SHODA ZALOŽENÁ NA ÚPLNÉM ZABEZPEČOVÁNÍ KVALITY A PŘEZKOUMÁNÍ NÁVRHU (MODUL H1)
1.
Shoda založená na úplném zabezpečování kvality a přezkoumání návrhu je postupem posuzování shodyposuzování shody, kterým výrobcevýrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2 a 6 a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že daná měřidlaměřidla splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
2.
Výroba
VýrobceVýrobce používá schválený systém kvality pro navrhování, výrobu, výstupní kontrolu a zkoušení daného měřidlaměřidla podle bodu 3 a podléhá dohledu podle bodu 5. Přiměřenost technického návrhu měřidelměřidel musí být přezkoumána podle bodu 4.
3.
Systém kvality
3.1
VýrobceVýrobce podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o posouzení systému kvality pro daná měřidlaměřidla.
Žádost musí obsahovat
a)
jméno a adresu výrobcevýrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu,
b)
všechny příslušné informace o předpokládané kategorii měřidelměřidel,
c)
dokumentaci týkající se systému kvality,
d)
písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu.
3.2
Systém kvality musí zabezpečovat shodu měřidelměřidel s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcemvýrobcem musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Dokumentace systému kvality musí umožňovat jednotný výklad programů, plánů, příruček a záznamů týkajících se kvality.
Musí obsahovat zejména přiměřený popis
a)
cílů z hlediska kvality a organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o kvalitu návrhu a měřidelměřidel,
b)
technických specifikací návrhu včetně norem, které budou použity, a v případě, že se příslušné harmonizované normy nebo normativní dokumentynormativní dokumenty nepoužijí v plném rozsahu, popis prostředků, které se použijí, aby bylo zajištěno splnění základních požadavků tohoto nařízení, které se na měřidlaměřidla vztahují, s použitím jiných příslušných technických specifikací,
c)
metod kontroly a ověřování návrhu, postupů a systémových činností, které se použijí při navrhování měřidelměřidel, která patří do příslušné kategorie měřidelměřidel,
d)
odpovídajících metod, postupů a systematických činností, které se použijí při výrobě, kontrole a zabezpečování kvality,
e)
přezkoumání a zkoušek, které budou prováděny před výrobou, během výroby a po výrobě, s uvedením jejich četnosti,
f)
záznamů o kvalitě, zejména protokolů o kontrolách, záznamů z provedených zkoušek, záznamů z provedených kalibrací, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků,
g)
prostředků umožňujících dohled nad dosahováním požadované kvality návrhu a měřidelměřidel a nad efektivním fungováním systému kvality.
3.3
Oznámený subjekt posoudí systém kvality, aby zjistil, zda splňuje požadavky podle bodu 3.2. U prvků systému kvality, které odpovídají příslušným specifikacím příslušné harmonizované normy, shodu s těmito požadavky předpokládá.
Auditorský tým musí mít zkušenost se systémem řízení kvality a znalosti příslušných požadavků tohoto nařízení a alespoň jeden jeho člen musí mít zkušenosti s hodnocením příslušné oblasti měřidelměřidel a příslušné technologie. Audit zahrnuje hodnotící návštěvu v provozních prostorách výrobcevýrobce.
Závěry auditu včetně jejich odůvodnění se oznámí výrobcivýrobci nebo jeho zplnomocněnému zástupcizplnomocněnému zástupci.
3.4
VýrobceVýrobce se zavazuje, že bude plnit povinnosti vyplývající ze systému kvality, jak byl schválen, a že jej bude udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný.
3.5
VýrobceVýrobce informuje oznámený subjekt, který schválil systém kvality, o každé zamýšlené změně systému kvality.
Oznámený subjekt navrhované změny zhodnotí a rozhodne, zda změněný systém kvality bude i nadále splňovat požadavky podle bodu 3.2, nebo zda je třeba nové posouzení.
Oznámený subjekt oznámí výrobcivýrobci závěry svého přezkoumání včetně jejich odůvodnění.
3.6
Každý oznámený subjekt informuje Úřad o schváleních systému kvality, která vydal nebo odejmul, a pravidelně či na žádost zpřístupní Úřadu seznam schválení systému kvality, která zamítl, pozastavil či jinak omezil.
4.
Přezkoumání návrhu
4.1
VýrobceVýrobce podá žádost o přezkoumání návrhu oznámenému subjektu uvedenému v bodě 3.1.
4.2
Žádost musí umožňovat pochopení návrhu, výroby a fungování měřidlaměřidla a musí umožňovat posouzení shody s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
Žádost musí obsahovat:
a)
jméno/název a adresu výrobcevýrobce,
b)
písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu,
c)
technickou dokumentaci popsanou v § 12. Dokumentace musí umožňovat posouzení shody měřidlaměřidla s příslušnými požadavky a obsahovat odpovídající analýzu a posouzení rizik. V míře nezbytné pro toto posouzení zahrnuje návrh a fungování měřidlaměřidla,
d)
podpůrné důkazy o přiměřenosti technického návrhu. Tyto podpůrné důkazy musí uvádět všechny dokumenty, které byly použity, zejména pokud příslušné harmonizované normy nebo normativní dokumentynormativní dokumenty nebyly použity v plném rozsahu, a v případě potřeby zahrnují výsledky zkoušek, které provedla vhodná laboratoř výrobcevýrobce nebo jiná zkušební laboratoř jeho jménem a na jeho odpovědnost s použitím jiných příslušných technických specifikací.
4.3
Oznámený subjekt žádost přezkoumá a pokud návrh splňuje požadavky tohoto nařízení, které se na měřidloměřidlo vztahují, vydá výrobcivýrobci certifikát EU přezkoumání návrhu. Certifikát musí obsahovat jméno a adresu výrobcevýrobce, závěry přezkoumání, podmínky platnosti certifikátu a údaje nezbytné pro identifikaci schváleného návrhu. K certifikátu může být připojena jedna nebo více příloh.
Certifikát a jeho přílohy obsahují všechny příslušné informace umožňující vyhodnotit, zda jsou vyrobená měřidlaměřidla ve shodě s přezkoumaným návrhem, a umožňující kontrolu za provozu. Musí umožňovat posouzení shody vyrobených měřidelměřidel s přezkoumaným návrhem z hlediska reprodukovatelnosti jejich metrologických funkcí, jestliže jsou správně justována pomocí vhodných k tomu určených prostředků, a musí obsahovat:
a)
metrologické vlastnosti návrhu měřidlaměřidla,
b)
opatření nezbytná pro zajištění neporušenosti měřidelměřidel (plombování, identifikace programového vybavení atd.),
c)
informace o dalších prvcích nezbytných pro identifikaci měřidelměřidel a pro vnější vizuální kontrolu shody s návrhem,
d)
v případě potřeby veškeré další zvláštní informace nezbytné k ověření vlastností vyrobených měřidelměřidel,
e)
u podsestavpodsestav všechny nezbytné informace k zajištění slučitelnosti s dalšími podsestavamipodsestavami nebo měřidlyměřidly.
Oznámený subjekt o tom vypracuje hodnotící zprávu a uchovává ji pro potřeby orgánů dozoru. Aniž jsou dotčena ustanovení § 23 odst. 1 zákona, může oznámený subjekt zveřejnit obsah této zprávy, v plném rozsahu nebo částečně, pouze se souhlasem výrobcevýrobce.
Certifikát je platný po dobu 10 let ode dne vydání a může být prodlužován vždy na období dalších 10 let.
Pokud návrh nesplňuje příslušné požadavky tohoto nařízení, oznámený subjekt odmítne vydat certifikát EU přezkoumání návrhu a uvědomí o tom žadatele, přičemž odmítnutí podrobně odůvodní.
4.4
Oznámený subjekt dbá na to, aby byl informován o všech změnách obecně uznávaného stavu techniky, které by naznačovaly, že schválený návrh již nemusí být v souladu s příslušnými požadavky tohoto nařízení, a rozhodne, zda tyto změny vyžadují doplňující šetření. Pokud šetření vyžadují, oznámený subjekt o tom informuje výrobcevýrobce.
VýrobceVýrobce informuje oznámený subjekt, který vydal certifikát EU přezkoumání návrhu, o všech úpravách schváleného návrhu, které mohou ovlivnit shodu měřidlaměřidla se základními požadavky tohoto nařízení nebo podmínky platnosti certifikátu. Tyto úpravy musí oznámený subjekt, který vydal certifikát EU přezkoumání návrhu, dodatečně schválit formou dodatku k původnímu certifikátu EU přezkoumání návrhu.
4.5
Každý oznámený subjekt informuje Úřad o certifikátech EU přezkoumání návrhu a jakýchkoli dodatcích k nim, které vydal, nebo odejmul, a pravidelně či na žádost zpřístupní Úřadu seznam certifikátů a dodatků k nim, které zamítl, pozastavil či jinak omezil.
Komise, členské státy a ostatní oznámené subjekty mohou na žádost obdržet kopii certifikátů EU přezkoumání návrhu nebo dodatků k nim. Komise a členské státy mohou na žádost obdržet kopii technické dokumentace a výsledků přezkoumání provedených oznámeným subjektem.
Do uplynutí doby platnosti certifikátu EU přezkoumání návrhu uchovává oznámený subjekt kopii tohoto certifikátu, jeho příloh a dodatků k němu, jakož i soubor technické dokumentace včetně dokumentace předložené výrobcemvýrobcem.
4.6
Po dobu 10 let od uvedení měřidlaměřidla na trh uchovává výrobcevýrobce pro potřebu vnitrostátních orgánů kopii certifikátu EU přezkoumání návrhu, jeho příloh a dodatků k němu spolu s technickou dokumentací.
5.
Dohled oznámeným subjektem
5.1
Účelem dohledu je zajistit, aby výrobcevýrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému kvality.
5.2
Za účelem posouzení umožní výrobcevýrobce oznámenému subjektu přístup do prostor určených pro navrhování, výrobu, kontrolu, zkoušky a skladování a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména
a)
dokumentaci systému kvality,
b)
záznamy o kvalitě uvedené v části systému kvality týkající se navrhování, zejména výsledky analýz, výpočtů, zkoušek,
c)
záznamy o kvalitě uvedené ve výrobní části systému kvality, zejména protokoly o kontrolách, záznamy z provedených zkoušek, záznamy z provedených kalibrací, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků.
5.3
Oznámený subjekt provádí pravidelné audity, aby se ujistil, že výrobcevýrobce udržuje a používá systém kvality, a předkládá výrobcivýrobci zprávu o auditu.
5.4
Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit u výrobcevýrobce neohlášené kontrolní návštěvy. Při těchto návštěvách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo nechat provést zkoušky měřidelměřidel, aby ověřil, zda systém kvality řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne výrobcivýrobci zprávu o návštěvě a protokol o zkouškách, pokud byly zkoušky provedeny.
6.
Označení shody a EU prohlášení o shodě
6.1
VýrobceVýrobce umístí na každé jednotlivé měřidloměřidlo, které splňuje příslušné požadavky tohoto nařízení, označení CEoznačení CE a doplňkové metrologické označení stanovené v tomto nařízení a identifikační číslo oznámeného subjektu uvedeného v bodě 3.1.
6.2
VýrobceVýrobce vypracuje písemné EU prohlášení o shodě pro každý model měřidlaměřidla a po dobu 10 let od uvedení měřidlaměřidla na trh je uchovává pro potřeby vnitrostátních orgánů. V EU prohlášení o shodě musí být uveden model měřidlaměřidla, pro nějž bylo vypracováno, a také číslo certifikátu přezkoumání návrhu.
Kopie EU prohlášení o shodě se na žádost poskytne orgánům dozoru.
Kopie EU prohlášení o shodě se dodává s každým měřidlemměřidlem, které je uvedeno na trh. V případě, že se 1 uživateli dodává větší počet měřidelměřidel, lze dodat kopii EU prohlášení o shodě pro celou sérií nebo zásilkou měřidelměřidel.
7.
VýrobceVýrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu 10 let od uvedení měřidlaměřidla na trh
a)
dokumentaci týkající se systému kvality uvedenou v bodě 3.1,
b)
informace o změně uvedené v bodě 3.5, jak byla schválena;
c)
závěry, zprávy a protokoly oznámeného subjektu podle bodů 3.5, 5.3 a 5.4.
8.
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce výrobcevýrobce může podat žádost uvedenou v bodech 4.1 a 4.2 a jménem výrobcevýrobce a na jeho odpovědnost plnit povinnosti stanovené v bodech 3.1, 3.5, 4.4, 4.6, 6 a 7, pokud jsou uvedeny v pověření.
Příloha č. 3
k nařízení vlády č. 120/2016 Sb.
VODOMĚRY (MI-001)
Na vodoměry určené pro měření objemů čisté studené nebo teplé vody při použití v oblasti bydlení, obchodu a lehkého průmyslu se vztahují požadavky stanovené v příloze č. 1 k tomuto nařízení a zvláštní požadavky a postupy posuzování shodyposuzování shody stanovené v této příloze.
DEFINICE
Vodoměr
MěřidloMěřidlo určené k měření, zaznamenávání a indikaci objemu vody protékající měřicím snímačem za podmínek měření.
Minimální průtok (Q1)
Nejmenší průtok, při němž vodoměr poskytuje údaje, které splňují požadavky na největší dovolené chyby (MPE).
Přechodový průtok (Q2)
Přechodový průtok je hodnota, která leží mezi trvalým a minimálním průtokem a kterou se rozsah průtoku dělí na dvě pásma, „horní pásmo“ a „dolní pásmo“. Pro každé pásmo platí určitá MPE.
Trvalý průtok (Q3)
Největší průtok, při němž vodoměr funguje vyhovujícím způsobem za obvyklých podmínek použití, to znamená za ustálených nebo proměnlivých podmínek proudění.
Přetěžovací průtok (Q4)
Přetěžovací průtok je největší průtok, při kterém vodoměr funguje vyhovujícím způsobem po krátký časový úsek bez poškození.
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY
Stanovené pracovní podmínky
VýrobceVýrobce musí pro měřidloměřidlo určit stanovené pracovní podmínky, zejména:
1.
Rozsah průtoku vody
Hodnoty pro rozsah průtoku musí splňovat následující podmínky:
Q3/Q1 ≥ 40
Q2/Q1 = 1,6
Q4/Q3 = 1,25
2.
Rozsah teploty vody
Hodnoty pro rozsah teploty musí splňovat následující podmínky:
od 0,1 °C do nejméně 30 °C, nebo
od 30 °C do nejméně 90 °C.
Vodoměr může být navržen tak, aby pracoval v obou rozsazích.
3.
Rozsah relativního tlaku vody: tento rozsah je při Q3 od 0,3 barů do nejméně 10 barů.
4.
Pro napájecí zdroj: jmenovitou hodnotu střídavého napájecího napětí nebo mezní hodnoty stejnosměrného napájecího napětí.
Největší dovolená chyba (MPE)
5.
MPE, kladná nebo záporná, u proteklých objemů při průtoku v rozsahu od přechodového průtoku (Q2) (včetně) do přetěžovacího průtoku (Q4) je
2 % pro vodu o teplotě ≤ 30 °C,
3 % pro vodu o teplotě > 30 °C.
U vodoměru nesmí docházet ke zneužívání MPE ani k systematickému zvýhodňování jedné ze stran
6.
MPE, kladná nebo záporná, u proteklých objemů při průtocích v rozsahu od minimálního průtoku (Q1) do přechodového průtoku (Q2) (vyjma) je 5 % pro vodu libovolné teploty.
U vodoměru nesmí docházet ke zneužívání MPE ani k systematickému zvýhodňování jedné ze stran.
Přípustný vliv rušení
7.1
Elektromagnetická odolnost
7.1.1
Elektromagnetické rušení může ovlivnit vodoměr jen do té míry, že
a)
změna výsledku měření není větší než hodnota kritické změny definovaná v bodě 7.1.3, nebo
b)
indikovaný údaj výsledku měření je takový, že jej není možné vykládat jako platný výsledek, ale jako okamžitý výkyv, který nelze vykládat, zaznamenat nebo předat jako výsledek měření.
7.1.2
Po vystavení vlivu elektromagnetického rušení musí vodoměr
a)
obnovit svou činnost v rozmezí MPE,
b)
zajišťovat všechny měřicí funkce, a
c)
umožňovat obnovení všech naměřených hodnot dostupných bezprostředně před výskytem rušení.
7.1.3
Hodnota kritické změny odpovídá menší hodnotě ze dvou následujících hodnot:
a)
objem odpovídající polovině velikosti MPE v horním pásmu měřeného objemu,
b)
objem odpovídající MPE pro objem proteklý za jednu minutu při průtoku Q3.
7.2
Stálost
Po provedení příslušné zkoušky, přičemž je třeba vzít v úvahu dobu trvání zkoušky předpokládanou výrobcemvýrobcem, musí být splněna následující kritéria:
7.2.1
Kolísání výsledku měření po dokončení zkoušky stálosti vzhledem k počátečnímu výsledku měření nesmí být větší než
a)
3 % objemu měřeného v rozsahu od Q1 včetně do Q2 vyjma,
b)
1,5 % objemu měřeného v rozsahu od Q2 včetně do Q4 včetně.
7.2.2
Chyba indikace objemu naměřeného po dokončení zkoušky stálosti nesmí být větší než
a)
±6 % objemu měřeného v rozsahu od Q1 včetně do Q2 vyjma,
b)
±2,5 % objemu měřeného v rozsahu od Q2 včetně do Q4 včetně pro vodoměry určené pro měření vody o teplotě v rozsahu od 0,1 °C do 30 °C,
c)
±3,5 % objemu měřeného v rozsahu od Q2 včetně do Q4 včetně pro vodoměry určené pro měření vody o teplotě v rozsahu od 30 °C do 90 °C.
Použitelnost
8.1
Vodoměr musí být možné instalovat tak, aby pracoval v libovolné poloze, pokud není jasně vyznačeno jinak.
8.2
VýrobceVýrobce stanoví, zda je vodoměr určen pro měření zpětného toku. V takovém případě se musí objem zpětného toku buď odečítat od celkového objemu, nebo musí být zaznamenáván samostatně. Pro přívodní i zpětné proudění musí platit stejné MPE.
Vodoměry, které nejsou navrženy pro měření zpětného toku, musí buď zpětnému toku zabránit, nebo musí vydržet náhodný zpětný tok bez poškození nebo změny metrologických vlastností.
Jednotky měření
9.
Naměřený objem musí být indikován v krychlových metrech.
Uvedení do provozu
10.
Musí být zajištěno, aby požadavky podle bodů 1, 2 a 3 byly distribuční společností nebo osobou pověřenou instalací vodoměru stanoveny tak, aby byl vodoměr vhodný pro přesné měření předpokládané nebo předvídatelné spotřeby.
POSUZOVÁNÍ SHODY
Postupy posuzování shodyposuzování shody uvedené v § 10, které výrobcevýrobce může zvolit, jsou:
modul B + modul F nebo modul B + modul D nebo modul H1.
Příloha č. 4
k nařízení vlády č. 120/2016 Sb.
PLYNOMĚRY A PŘEPOČÍTÁVAČE MNOŽSTVÍ PLYNU (MI-002)
Na plynoměry a přepočítávače množství plynu definované dále a určené pro použití v oblasti bydlení, obchodu a lehkého průmyslu se vztahují požadavky stanovené v příloze č. 1 k tomuto nařízení a zvláštní požadavky a postupy posuzování shodyposuzování shody stanovené v této příloze.
DEFINICE
Plynoměr
MěřidloMěřidlo navržené k měření, zaznamenávání a indikaci množství (objemu nebo hmotnosti) topného plynu, které jím proteklo.
Přepočítávač množství
Zařízení připojené k plynoměru, které automaticky přepočítává množství naměřené za podmínek měření na množství za základních podmínek.
Minimální průtok (Qmin)
Nejmenší průtok, při kterém plynoměr poskytuje údaje, které splňují požadavky na největší dovolenou chybu (MPE).
Maximální průtok (Qmax)
Největší průtok, při němž plynoměr poskytuje údaje, které splňují požadavky na MPE.
Přechodový průtok (Qt)
Přechodový průtok je hodnota, která leží mezi maximálním a minimálním průtokem a kterou se rozsah průtoku dělí na dvě pásma, „horní pásmo“ a „dolní pásmo“. Pro každé pásmo platí určitá MPE.
Přetěžovací průtok (Qr)
Přetěžovací průtok je největší průtok, při kterém plynoměr funguje krátký časový úsek bez poškození.
Základní podmínky
Stanovené podmínky, na které se naměřené množství tekutiny přepočítává.
ČÁST I
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY
PLYNOMĚRY
1.
Stanovené pracovní podmínky
VýrobceVýrobce uvede stanovené pracovní podmínky plynoměru, přičemž musí vzít v úvahu tato hlediska:
1.1.
Rozsah průtoku plynu musí splňovat alespoň tyto podmínky:
Třída| Qmax/Qmin| Qmax/Qt| Qr/Qmax
---|---|---|---
1,5| ≥ 150| ≥ 10| 1,2
1,0| ≥ 20| ≥ 5| 1,2
1.2.
Rozsah teploty plynu: minimální rozsah je 40 °C.
1.3.
Podmínky vztahující se na palivo/plyn
Plynoměr musí být konstruován pro rozsah plynů a vstupních tlaků, které odpovídají zemi určení. VýrobceVýrobce musí uvést zejména
a)
skupinu nebo typ plynu,
b)
maximální provozní tlak.
1.4
Minimální rozsah teploty je 50 °C pro klimatické prostředí.
1.5
Jmenovitou hodnotu střídavého napájecího napětí nebo mezní hodnoty stejnosměrného napájecího napětí.
2.
Největší dovolené chyby (MPE)
2.1
Plynoměr indikující objem za podmínek měření nebo hmotnost
Tabulka 1
Třída| 1,5| 1,0
---|---|---
Qmin ≤ Q < Qt| 3 %| 2 %
Qt ≤ Q ≤ Qmax| 1,5 %| 1 %
U plynoměru nesmí docházet ke zneužívání MPE ani k systematickému zvýhodňování jedné ze stran.
2.2
U plynoměru s teplotním přepočítáváním, který indikuje pouze přepočítaný objem, v rozsahu teploty o velikosti 30 °C rozloženém symetricky kolem teploty stanovené výrobcemvýrobcem, která leží v rozsahu od 15 °C do 25 °C, se MPE zvýší o 0,5 %.
Mimo tento rozsah je v každém dalším rozsahu intervalu o velikosti 10 °C povoleno další zvýšení chyby o 0,5 %.
3.
Přípustný vliv rušení
3.1
Elektromagnetická odolnost
3.1.1
Elektromagnetické rušení může ovlivnit plynoměr nebo přepočítávač množství plynu jen do té míry, že
a)
změna výsledku měření není větší než hodnota kritické změny definovaná v bodě 3.1.3, nebo
b)
indikovaný údaj výsledku měření je takový, že jej není možné vykládat jako platný výsledek, ale jako okamžitý výkyv, který nelze vykládat, zaznamenat nebo předat jako výsledek měření.
3.1.2
Po vystavení vlivu elektromagnetického rušení musí plynoměr
a)
obnovit svou činnost v rozmezí MPE,
b)
zajišťovat všechny měřicí funkce, a
c)
umožňovat obnovení všech hodnot měření přítomných bezprostředně před výskytem rušení.
3.1.3
Hodnota kritické změny odpovídá menší hodnotě ze dvou následujících hodnot:
a)
množství odpovídající polovině velikosti MPE v horním pásmu měřeného objemu,
b)
množství odpovídající MPE pro množství proteklé za jednu minutu při maximálním průtoku.
3.2
Vliv rušení průtoku na vstupu a výstupu
Za podmínek instalace stanovených výrobcemvýrobcem nesmí být vliv rušení průtoku větší než jedna třetina MPE.
4.
Stálost
Po provedení příslušné zkoušky, přičemž je třeba vzít v úvahu dobu trvání zkoušky předpokládanou výrobcemvýrobcem, musí být splněna následující kritéria:
4.1
Plynoměry třídy 1,5
4.1.1
Kolísání výsledku měření po dokončení zkoušky stálosti vzhledem k počátečnímu výsledku měření pro průtoky v rozsahu od Qt do Qmax nesmí překročit výsledek měření o více než 2 %.
4.1.2
Chyba indikace po dokončení zkoušky stálosti nesmí být větší než dvojnásobek MPE uvedené v bodě 2.
4.2
Plynoměry třídy 1,0
4.2.1
Kolísání výsledku měření po dokončení zkoušky stálosti vzhledem k počátečnímu výsledku měření nesmí být větší než jedna třetina MPE uvedené v bodě 2.
4.2.2
Chyba indikace po dokončení zkoušky stálosti nesmí být větší než MPE uvedená v bodě 2.
5.
Použitelnost
5.1
Plynoměr napájený ze sítě (střídavým nebo stejnosměrným napětím) musí být vybaven záložním napájecím zdrojem nebo jinými prostředky, které zajistí, aby během selhání základního zdroje byly všechny měřicí funkce zajištěny.
5.2
Přiřazený zdroj energie musí mít životnost alespoň pět let. Po uplynutí 90 % jeho životnosti se musí objevit příslušné upozornění.
5.3
Indikační zařízení musí mít dostatečný počet míst, aby bylo zajištěno, že množství proteklé za 8 000 hodin při průtoku Qmax nevrátí číslice na jejich počáteční hodnoty.
5.4
Plynoměr musí být možné instalovat tak, aby pracoval v libovolné poloze uvedené výrobcemvýrobcem v návodu k instalaci.
5.5
Plynoměr musí mít kontrolní prvek, který musí umožňovat provádění zkoušek v přiměřeném časovém úseku.
5.6
Plynoměr musí dodržovat MPE v libovolném směru proudění, nebo jen v tom směru proudění, který je jasně vyznačen.
6.
Jednotky
Měřené množství musí být indikováno v krychlových metrech nebo v kilogramech.
ČÁST II
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY
PŘEPOČÍTÁVAČE MNOŽSTVÍ PLYNU
Přepočítávač množství plynu tvoří podsestavupodsestavu, pokud je spolu s měřidlemměřidlem, se kterým je slučitelný.
Pro přepočítávače množství plynu platí základní požadavky pro plynoměry, pokud jsou použitelné. Vedle nich platí následující požadavky:
7.
Základní podmínky pro přepočítávané veličiny
VýrobceVýrobce upřesní základní podmínky pro přepočítávané veličiny.
8.
Největší dovolená chyba (MPE)
a)
0,5 % při teplotě okolí 20 °C ± 3 °C, vlhkosti okolního prostředí 60 % ± 15 %, při jmenovitých hodnotách napájecího zdroje,
b)
0,7 % pro teplotní přepočítávač při stanovených provozních podmínkách,
c)
1 % pro jiné přepočítávače při stanovených provozních podmínkách.
Poznámka:
Chyba plynoměru se nebere v úvahu.
U přepočítávače množství plynu nesmí docházet ke zneužívání MPE ani k systematickému zvýhodňování jedné ze stran.
9.
Použitelnost
9.1
Elektronický přepočítávač musí být schopen zaznamenat, že je mimo provozní rozsah (rozsahy), jehož (jejichž) parametry stanovil výrobcevýrobce jako zásadní pro přesnost měření. V takovém případě musí přepočítávač přestat integrovat přepočítávanou veličinu a po dobu, kdy je mimo pracovní rozsah (rozsahy), ji může sčítat odděleně.
9.2
Elektronický přepočítávač musí být schopen indikovat všechny příslušné hodnoty měření bez doplňkového zařízení.
ČÁST III
UVEDENÍ DO PROVOZU A POSUZOVÁNÍ SHODY
Uvedení do provozu
10.
a) Při měření spotřeby domácností je povoleno, aby tato měření byla prováděna libovolným měřidlemměřidlem třídy 1,5 a měřidlyměřidly třídy 1,0, která mají poměr Qmax /Qmin větší nebo roven 150.
b)
Při měření pro obchodní účely nebo v rámci lehkého průmyslu je povoleno, aby tato měření byla prováděna libovolným měřidlemměřidlem třídy 1,5.
c)
Musí být zajištěno, aby ohledně požadavků podle bodů 1.2 a 1.3 distribuční společnost nebo osoba pověřená instalací měřidlaměřidla určila vlastnosti tak, aby bylo měřidloměřidlo vhodné pro přesné měření předpokládané nebo předvídatelné spotřeby.
POSUZOVÁNÍ SHODY
Postupy posuzování shodyposuzování shody uvedené v § 10, které výrobcevýrobce může zvolit, jsou:
modul B + modul F nebo modul B + modul D nebo modul H1.
Příloha č. 5
k nařízení vlády č. 120/2016 Sb.
ELEKTROMĚRY K MĚŘENÍ ČINNÉ ENERGIE (MI-003)
Na elektroměry k měření činné energie určené pro použití v oblasti bydlení, obchodu a lehkého průmyslu se vztahují požadavky stanovené v příloze č. 1 k tomuto nařízení a zvláštní požadavky a postupy posuzování shodyposuzování shody stanovené v této příloze.
Poznámka:
Elektroměry se mohou v závislosti na použité metodě měření používat v kombinaci s externími měřicími transformátory. Tato příloha se vztahuje pouze na elektroměry a nevztahuje se na měřicí transformátory.
DEFINICE
Elektroměr k měření činné energie je zařízení, které měří činnou elektrickou energii spotřebovanou v elektrickém obvodu.
I = elektrický proud protékající elektroměrem;
In = stanovený referenční proud, pro který byl elektroměr v připojení přes měřicí transformátor navržen;
Ist = nejmenší stanovená hodnota proudu I, při níž elektroměr zaznamenává činnou elektrickou energii při účiníku rovném 1 (u vícefázových elektroměrů se symetrickou zátěží);
Imin = hodnota proudu I, nad kterou leží chyba elektroměru v mezích největších dovolených chyb (MPE) (u vícefázových elektroměrů se symetrickou zátěží);
Itr = hodnota proudu I, nad kterou leží chyba elektroměru v mezích nejmenší MPE odpovídající označení třídy elektroměru;
Imax = maximální hodnota proudu I, pro kterou chyba elektroměru leží v mezích MPE;
U = napětí přiváděné do elektroměru;
Un = stanovené referenční napětí;
f = kmitočet napětí přiváděného do elektroměru;
fn = stanovený referenční kmitočet;
PF = účiník = cosφ = cosinus úhlu fázového posunu φ mezi I a U.
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY
1.
Přesnost
VýrobceVýrobce musí stanovit třídu elektroměru. Třídy jsou označeny jako třída A, B a C.
2.
Stanovené pracovní podmínky
VýrobceVýrobce musí stanovit pro elektroměr stanovené pracovní podmínky, zejména:
hodnoty fn, Un, In, Ist, Imin, Itr a Imax. Pro stanovené proudy musí elektroměr splňovat podmínky uvedené v tabulce 1.
Tabulka 1
| Třída A| Třída B| Třída C
---|---|---|---
Přímo zapojené elektroměry
Ist| ≤ 0,05 ∙ Itr| ≤ 0,04 ∙ Itr| ≤ 0,04 ∙ Itr
Imin| ≤ 0,5 ∙ Itr| ≤ 0,5 ∙ Itr| ≤ 0,3 ∙ Itr
Imax| ≥ 50 ∙ Itr| ≥ 50 ∙ Itr| ≥ 50 ∙ Itr
Elektroměry v připojení přes měřicí transformátor
Ist| ≤ 0,06 ∙ Itr| ≤ 0,04 ∙ Itr| ≤ 0,02 ∙ Itr
Imin| ≤ 0,4 ∙ Itr| ≤ 0,2 ∙ Itr (1)| ≤ 0,2 ∙ Itr
In| = 20 ∙ Itr| = 20 ∙ Itr| = 20 ∙ Itr
Imax| ≥ 1,2 ∙ In| ≥ 1,2 ∙ In| ≥ 1,2 ∙ In
(1)
Pro elektromechanické elektroměry třídy B musí být Imin ≤ 0,4 ∙ Itr.
Elektroměr musí splňovat požadavky na MPE v rozsazích napětí, kmitočtu a účiníku, které jsou uvedeny v tabulce 2. Tyto rozsahy musí respektovat typické parametry elektrické energie dodávané veřejnou distribuční sítí.
Rozsahy napětí a kmitočtu musí být alespoň
0,9 ∙ Un ≤ U ≤ 1,1 ∙ Un
0,98 ∙ fn ≤ f ≤ 1,02 ∙ fn
rozsah účiníku alespoň od cosφ = 0,5 induktivní do cosφ = 0,8 kapacitní.
3.
Největší dovolené chyby (MPE)
Vlivy různých měřených veličin a ovlivňujících veličin (a, b, c, ...) se vyhodnocují samostatně, přičemž všechny ostatní měřené veličiny a ovlivňující veličiny se udržují relativně konstantní na svých referenčních hodnotách. Chyba měření, která nesmí být větší než MPE uvedená v tabulce 2, se vypočítá takto:
Chyba měření = √(a2+b2+c2...)
Pokud elektroměr pracuje při proměnné proudové zátěži, nesmějí chyby v procentech překročit mezní hodnoty uvedené v tabulce 2.
Tabulka 2
MPE v procentech při stanovených pracovních podmínkách a při definovaných úrovních proudové zátěže a pracovní teplotě
---
| Pracovní teploty| Pracovní teploty| Pracovní teploty| Pracovní teploty
| \\+ 5 °C ... + 30 °C| -10 °C ... + 5 °C
nebo
+30 °C ... + 40 °C| \\- 25 °C ... - 10 °C
nebo
\\+ 40 °C ... + 55°C| \\- 40 °C ... - 25 °C
nebo
\\+ 55°C ... + 70 °C
Třída elektroměru| A| B| C| A| B| C| A| B| C| A| B| C
Jednofázový elektroměr; vícefázový elektroměr se symetrickou zátěží
Imin ≤ I < Itr| 3,5| 2| 1| 5| 2,5| 1,3| 7| 3,5| 1,7| 9| 4| 2
Itr ≤ I ≤ Imax| 3,5| 2| 0,7| 4,5| 2,5| 1| 7| 3,5| 1,3| 9| 4| 1,5
Vícefázový elektroměr s jednofázovou zátěží
Itr ≤ I ≤ Imax, viz dále uvedená výjimka| 4| 2,5| 1| 5| 3| 1,3| 7| 4| 1,7| 9| 4,5| 2
Pro elektromechanické vícefázové elektroměry je rozsah proudu pro jednofázovou zátěž omezen na 5Itr ≤ I ≤ Imax
Jestliže elektroměr pracuje v jiných rozsazích teploty, pak se musí používat odpovídající hodnoty MPE.
U elektroměru nesmí docházet ke zneužívání MPE ani k systematickému zvýhodňování jedné ze stran.
4.
Přípustný vliv rušení
4.1
Obecně
Protože jsou elektroměry přímo připojeny k napájecí síti a jednou z měřených veličin je také proud, používá se pro elektroměry speciální elektromagnetické prostředí.
Elektroměr musí vyhovovat elektromagnetickému prostředí třídy E2 a kromě toho musí splňovat dodatečné požadavky uvedené v bodech 4.2 a 4.3.
Elektromagnetické prostředí a přípustné vlivy zohledňují skutečnost, že existují dlouhodobá rušení, která nesmějí ovlivnit přesnost více, než činí hodnoty kritické změny, a přechodná rušení, která mohou způsobit dočasné zhoršení nebo výpadek fungování nebo provozuschopnosti, po nichž však se musí fungování elektroměru obnovit a přesnost nesmí být ovlivněna více, než činí hodnoty kritické změny.
Pokud existuje nebezpečí častého výskytu blesku nebo převládají nadzemní elektrické rozvodné sítě, musí být metrologické vlastnosti elektroměru ochráněny.
4.2
Vliv dlouhodobých rušení
Tabulka 3
Hodnoty kritické změny pro dlouhodobé rušení
---
Rušení| Hodnoty kritické změny v procentech pro třídu elektroměru
A| B| C
Obrácený sled fází| 1,5| 1,5| 0,3
Nesymetrie napětí (platí pouze pro vícefázové elektroměry)| 4| 2| 1
Harmonické v proudových obvodech (1)| 1| 0,8| 0,5
Stejnosměrná složka a harmonické v proudovém obvodu (1)| 6| 3| 1,5
Rychlé přechodné jevy| 6| 4| 2
Magnetická pole; vysokofrekvenční (vyzařované radiofrekvenční) elektromagnetické pole; rušení indukované vysokofrekvenčními poli; a odolnost proti oscilačním vlnám| 3| 2| 1
(1)
U elektromechanických elektroměrů nejsou pro harmonické v proudových obvodech ani pro stejnosměrnou složku a harmonické v proudovém obvodu definovány žádné hodnoty kritické změny.
4.3
Přípustný vliv přechodných elektromagnetických jevů
4.3.1
Účinek elektromagnetického rušení na elektroměr musí být takový, že během něj a bezprostředně po jeho ukončení
a)
nesmí žádný z výstupů určený pro zkoušení přesnosti elektroměru vysílat impulsy nebo signály odpovídající elektrické energii větší, než je hodnota kritické změny,
a v přiměřeném časovém úseku po skončení rušení elektroměr
b)
musí obnovit své fungování v mezích MPE,
c)
musí zajišťovat všechny měřicí funkce,
d)
musí umožnit obnovení všech naměřených hodnot dostupných před výskytem rušení, a
e)
nesmí indikovat změnu zaznamenané elektrické energie větší, než je hodnota kritické změny.
Hodnota kritické změny v kWh je m ∙ Un ∙ Imax ∙ 10-6
(kde m je počet měřicích prvků elektroměru, Un je ve voltech a Imax v ampérech).
4.3.2
Pro proudové přetížení činí hodnota kritické změny 1,5 %.
5.
Použitelnost
5.1
U napětí menších, než je jmenovité pracovní napětí, nesmí být kladná chyba elektroměru větší než 10 %.
5.2
Indikační jednotka celkové elektrické energie musí mít dostatečný počet míst, aby bylo zajištěno, že se indikované údaje nevrátí na svou počáteční hodnotu, jestliže bude elektroměr v provozu po dobu 4 000 hodin při plném zatížení (I = Imax, U = Un a PF = 1) a nesmí být možné indikační jednotku za provozu vynulovat.
5.3
V případě výpadku proudu musí hodnota naměřené elektrické energie zůstat čitelná po dobu alespoň 4 měsíců.
5.4
Chod naprázdno
Jestliže se na elektroměr přivede napětí a proudové obvody jsou bez proudu (proudové obvody musí být otevřené), nesmí elektroměr zaznamenávat elektrickou energii při žádném napětí od 0,8 ∙ Un do 1,1 Un.
5.5
Náběh
Elektroměr musí začít zaznamenávat a pokračovat v zaznamenávání energie při Un, PF = 1 (vícefázový elektroměr se symetrickou zátěží) a proudu, který je roven Ist.
6.
Jednotky
Naměřená elektrická energie musí být zobrazována v kilowatthodinách nebo v megawatthodinách.
7.
Uvedení do provozuUvedení do provozu
a)
Při měření spotřeby domácností je povoleno, aby byla tato měření prováděna libovolným elektroměrem třídy A.
b)
Při měření pro obchodní účely nebo v rámci lehkého průmyslu je povoleno, aby byla tato měření prováděna libovolným elektroměrem třídy B.
c)
Musí být zajištěno, aby distribuční společnost nebo osoba pověřená instalací elektroměru určila rozsah měřeného proudu tak, aby byl elektroměr vhodný pro přesná měření předpokládané nebo předvídatelné spotřeby.
POSUZOVÁNÍ SHODY
Postupy posuzování shodyposuzování shody uvedené v § 10, které výrobcevýrobce může zvolit, jsou:
modul B + modul F nebo modul B + modul D nebo modul H1.
Příloha č. 6
k nařízení vlády č. 120/2016 Sb.
MĚŘIDLA TEPELNÉ ENERGIE (MI-004)
Na měřidlaměřidla tepelné energie definovaná dále a určená pro použití v oblasti bydlení, obchodu a lehkého průmyslu se vztahují požadavky stanovené v příloze č. 1 k tomuto nařízení a zvláštní požadavky a postupy posuzování shodyposuzování shody stanovené v této příloze.
DEFINICE
MěřidloMěřidlo tepelné energie je měřidloměřidlo navržené pro měření tepelné energie, která se ve výměníku tepelné energie předává kapalině nazývané teplonosná kapalina.
MěřidloMěřidlo tepelné energie je buď kompaktní měřidloměřidlo, nebo kombinované měřidloměřidlo skládající se z podsestavpodsestav, jak jsou uvedeny v § 2 písm. b), to znamená snímač průtoku, dvojice snímačů teploty a kalorimetrické počitadlo, nebo kombinace kompaktního a kombinovaného měřidlaměřidla.
ϴ =teplota teplonosné kapaliny;
ϴin =hodnota ϴ na přívodu k výměníku;
ϴout =hodnota ϴ na výstupu výměníku;
Δϴ =teplotní rozdíl ϴin \\- ϴout, přičemž platí Δϴ ≥ 0;
ϴmax =horní mez ϴ, při níž měřidloměřidlo tepelné energie pracuje správně v mezích MPE;
ϴmin =dolní mez ϴ, při níž měřidloměřidlo tepelné energie pracuje správně v mezích MPE;
Δϴmax=horní mez Δϴ, při níž měřidloměřidlo tepelné energie pracuje správně v mezích MPE;
Δϴmin =dolní mez Δϴ, při níž měřidloměřidlo tepelné energie pracuje správně v mezích MPE;
q =průtok teplonosné kapaliny;
qs =nejvyšší hodnota q přípustná po krátké časové intervaly, při níž bude měřidloměřidlo tepelné energie pracovat správně;
qp =nejvyšší hodnota q trvale přípustná, při níž bude měřidloměřidlo tepelné energie pracovat správně;
qi =nejnižší přípustná hodnota q, při níž bude měřidloměřidlo tepelné energie pracovat správně;
P =tepelný výkon výměny tepelné energie;
Ps =horní přípustná mez P, při níž bude měřidloměřidlo tepelné energie pracovat správně.
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY
1.
Stanovené pracovní podmínky
Hodnoty stanovených pracovních podmínek musí být upřesněny výrobcemvýrobcem takto:
1.1
a) pro teplotu kapaliny: ϴmax, ϴmin,
b)
pro teplotní rozdíly: Δϴmax, Δϴmin,
při těchto omezeních: Δϴmax/Δϴmin ≥ 10; Δϴmin = 3 K nebo 5 K nebo 10 K.
1.2
pro tlak kapaliny: maximální kladný vnitřní tlak, kterému může měřidloměřidlo tepelné energie dlouhodobě odolávat při horní mezní teplotě.
1.3
pro průtoky kapaliny: qs, qp, qi, přičemž hodnoty qp a qi podléhají následujícímu omezení: qp/qi ≥ 10.
1.4
pro tepelný výkon: Ps.
2.
Třídy přesnosti
Pro měřidlaměřidla tepelné energie jsou definovány následující třídy přesnosti: 1, 2, 3.
3.
Největší dovolené chyby (MPE) použitelné pro kompaktní měřidlaměřidla tepelné energie
Největší dovolené chyby použitelné pro kompaktní měřidloměřidlo tepelné energie pro jednotlivé třídy přesnosti vyjádřené v procentech konvenčně pravé hodnoty jsou
a)
Pro třídu 1: E = Ef \\+ Et \\+ Ec, hodnoty Ef, Et, Ec se stanoví podle bodů 7.1 až 7.3.
b)
Pro třídu 2: E = Ef \\+ Et \\+ Ec, hodnoty Ef, Et, Ec se stanoví podle bodů 7.1 až 7.3.
c)
Pro třídu 3: E = Ef \\+ Et \\+ Ec, hodnoty Ef, Et, Ec se stanoví podle bodů 7.1 až 7.3.
U kompaktního měřidlaměřidla tepelné energie nesmí docházet ke zneužívání MPE ani k systematickému zvýhodňování jedné ze stran.
4.
Přípustné vlivy elektromagnetického rušení
4.1
MěřidloMěřidlo nesmí být ovlivněno statickými magnetickými poli ani elektromagnetickými poli o síťovém kmitočtu.
4.2
Vliv elektromagnetického rušení musí být pouze takový, aby změna výsledku měření nebyla větší než hodnota kritické změny stanovená podle požadavku v bodě 4.3 nebo aby indikace výsledku měření byla taková, že ji nelze vykládat jako platný výsledek měření.
4.3
Hodnota kritické změny pro kompaktní měřidloměřidlo tepelné energie je rovna absolutní hodnotě MPE použitelné pro měřidloměřidlo tepelné energie (viz bod 3).
5.
Stálost
Po provedení příslušné zkoušky, přičemž je třeba vzít v úvahu dobu trvání zkoušky předpokládanou výrobcemvýrobcem, musí být splněna následující kritéria:
5.1
Snímače průtoku: změna výsledku měření po dokončení zkoušky stálosti vzhledem k počátečnímu výsledku měření nesmí být větší než hodnota kritické změny.
5.2
Snímače teploty: změna výsledku měření po dokončení zkoušky stálosti vzhledem k počátečnímu výsledku měření nesmí být větší než 0,1 °C.
6.
Nápisy na měřidleměřidle tepelné energie
a)
třída přesnosti,
b)
mezní hodnoty průtoku,
c)
mezní hodnoty teploty,
d)
mezní hodnoty teplotního rozdílu,
e)
místo instalace snímače průtoku: v přívodní nebo vratné větvi, a
f)
znázornění směru průtoku.
7.
PodsestavyPodsestavy
Ustanovení pro podsestavypodsestavy se mohou používat pro podsestavypodsestavy vyrobené stejným výrobcemvýrobcem nebo různými výrobcivýrobci. Jestliže se měřidloměřidlo tepelné energie skládá z podsestavpodsestav, vztahují se základní požadavky pro měřidlaměřidla tepelné energie odpovídajícím způsobem na jednotlivé podsestavypodsestavy. Navíc platí následující požadavky:
7.1
Relativní MPE snímače průtoku vyjádřená v % pro jednotlivé třídy přesnosti
a)
třída 1: Ef = (1 + 0,01 qp/q), ale ne větší než 5 %,
b)
třída 2: Ef = (2 + 0,02 qp/q), ale ne větší než 5 %,
c)
třída 3: Ef = (3 + 0,05 qp/q), ale ne větší než 5 %,
přičemž chyba Ef vyjadřuje vztah mezi indikovanou a konvenčně pravou hodnotou, který vyplývá ze vztahu mezi výstupním signálem snímače průtoku a hmotností nebo objemem.
7.2
Relativní MPE páru snímačů teploty vyjádřená v %
Et = (0,5 + 3 ∙ Δϴmin/Δϴ),
přičemž chyba Et vyjadřuje vztah mezi indikovanou a konvenčně pravou hodnotou, který vyplývá ze vztahu mezi výstupem snímače teploty a rozdílem teplot.
7.3
Relativní MPE kalorimetrického počitadla vyjádřená v %
Ec = (0,5 + Δϴmin/Δϴ),
přičemž chyba Ec vyjadřuje vztah mezi indikovanou a konvenčně pravou hodnotou tepelné energie.
7.4
Hodnota kritické změny pro podsestavupodsestavu měřidlaměřidla tepelné energie je rovna příslušné absolutní hodnotě MPE použitelné pro danou podsestavupodsestavu (viz body 7.1, 7.2 nebo 7.3).
7.5
Nápisy na jednotlivých podsestaváchpodsestavách
7.5.1
Snímač průtoku:
a)
třída přesnosti
b)
mezní hodnoty průtoku
c)
mezní hodnoty teploty
d)
konstanta měřidlaměřidla (zejména litry/impulsy) nebo odpovídající výstupní signál
e)
znázornění směru průtoku
7.5.2
Snímač teploty:
a)
identifikace typu (zejména Pt 100)
b)
mezní hodnoty teploty
c)
mezní hodnoty teplotního rozdílu
7.5.3
Kalorimetrické počitadlo:
a)
typ snímačů teploty
b)
mezní hodnoty teploty
c)
mezní hodnoty teplotního rozdílu
d)
Požadovaná konstanta měřidlaměřidla (zejména litry/impulsy) nebo odpovídající vstupní signál ze snímače průtoku
e)
místo instalace snímače průtoku: v přívodní nebo vratné větvi
UVEDENÍ DO PROVOZU
8.
a) Při měření spotřeby domácností je povoleno, aby byla tato měření prováděna jakýmkoli měřidlemměřidlem třídy 3.
b)
Při měření pro obchodní účely nebo v rámci lehkého průmyslu je požadováno použití měřidlaměřidla třídy 2.
c)
Ohledně požadavků podle bodů 1.1 až 1.4 distribuční společnost nebo osoba pověřená instalací měřidlaměřidla určí vlastnosti tak, aby bylo měřidloměřidlo vhodné pro přesné měření předpokládané nebo předvídatelné spotřeby.
POSUZOVÁNÍ SHODY
Postupy posuzování shodyposuzování shody uvedené v § 10, které výrobcevýrobce může zvolit, jsou:
modul B + modul F nebo modul B + modul D nebo modul H1.
Příloha č. 7
k nařízení vlády č. 120/2016 Sb.
MĚŘICÍ SYSTÉMY PRO KONTINUÁLNÍ A DYNAMICKÉ MĚŘENÍ MNOŽSTVÍ KAPALIN JINÝCH NEŽ VODA (MI-005)
Na měřicí systémy určené pro kontinuální a dynamické měření množství (objemu nebo hmotnosti) kapalin jiných než voda se vztahují základní požadavky stanovené v příloze č. 1 k tomuto nařízení a zvláštní požadavky a postupy posuzování shodyposuzování shody stanovené v této příloze. Pokud je to vhodné, lze pojem „objem“ a symbol „L“ v této příloze číst jako „hmotnost“ a „kg“.
DEFINICE
MěřidloMěřidlo
MěřidloMěřidlo navržené pro kontinuální měření, zaznamenávání a indikaci množství kapaliny protékající měřicím převodníkem v uzavřeném a zcela zaplněném potrubí za podmínek měření.
Počitadlo
Část měřidlaměřidla, která přijímá výstupní signály z jednoho nebo více měřicích převodníků a případně z připojených měřidelměřidel a indikuje výsledky měření.
Připojené měřidloměřidlo
MěřidloMěřidlo připojené k počitadlu pro měření určitých veličin, které jsou charakteristické pro danou kapalinu, s cílem provést korekci nebo přepočítání.
Přepočítávací zařízení
Část počitadla, která bere v úvahu vlastnosti kapaliny (teplota, hustota atd.) naměřené pomocí připojených měřidelměřidel nebo uložené v paměti a automaticky přepočítává
a)
objem kapaliny naměřené za podmínek měření na objem při základních podmínkách nebo na hmotnost, nebo
b)
hmotnost kapaliny naměřené za podmínek měření na objem za podmínek měření nebo na objem při základních podmínkách. Poznámka: Přepočítávací zařízení zahrnuje příslušná připojená měřidlaměřidla.
Základní podmínky
Stanovené podmínky, na které se převádí množství kapaliny naměřené za podmínek měření.
Měřicí systém
Systém, který obsahuje měřidloměřidlo samotné a všechna zařízení nezbytná k zajištění správného měření nebo určená ke zjednodušení měřicích činností.
Výdejní stojan
Měřicí systém určený pro doplňování paliva do motorových vozidel, malých lodí a malých letadel.
Samoobslužné uspořádání
Uspořádání, které umožňuje zákazníkovi používat měřicí systém k získávání kapaliny určené pro jeho vlastní použití.
Samoobslužné zařízení
Zvláštní zařízení, které je součástí samoobslužného uspořádání a které umožňuje činnost jednoho nebo více měřicích systémů v samoobslužném uspořádání.
Nejmenší odměr (MMQ)
Nejmenší množství kapaliny, pro které je měření v daném měřicím systému metrologicky přijatelné.
Přímá indikace
Indikace objemu nebo hmotnosti odpovídající měřené veličině, kterou je měřidloměřidlo schopno fyzikálně měřit. Poznámka: Přímou indikaci lze pomocí přepočítávacího zařízení převést na indikaci jiné veličiny.
Přerušitelný/nepřerušitelný
Měřicí systém lze považovat za přerušitelný/nepřerušitelný, jestliže proudění kapaliny lze/nelze snadno a rychle zastavit.
Rozsah průtoku
Rozsah mezi minimálním průtokem (Qmin) a maximálním průtokem (Qmax).
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY
1.
Stanovené pracovní podmínky
VýrobceVýrobce musí pro měřidloměřidlo určit stanovené pracovní podmínky, zejména:
1.1
Rozsah průtoku
Rozsah průtoku musí splňovat následující podmínky:
a)
rozsah průtoku měřicího systému musí být v mezích rozsahu průtoku každého jeho prvku, zejména pak měřidlaměřidla,
b)
měřidloměřidlo a měřicí systém:
Tabulka 1
Druh měřícího systému| Druh kapaliny| Minimální poměr
Qmax: Qmin
---|---|---
Výdejní stojany| Nezkapalněné plyny| 10: 1
Zkapalněné plyny| 5: 1
Měřicí systém| Kryogenní kapaliny| 5: 1
Měřicí systémy na potrubí a systémy pro nakládku lodí| Všechny kapaliny| Podle podmínek použití
Všechny ostatní měřicí systémy| Všechny kapaliny| 4: 1
1.2
Vlastnosti kapaliny, která se má měřit měřidlemměřidlem, uvedením názvu nebo druhu kapaliny nebo příslušných jejích vlastností, například
a)
rozsah teploty,
b)
rozsah tlaku,
c)
rozsah hustoty,
d)
rozsah viskozity.
1.3
Jmenovitou hodnotu střídavého napájecího napětí nebo mezní hodnoty stejnosměrného napájecího napětí.
1.4
Základní podmínky pro přepočítávané hodnoty.
Poznámka:
Bod 1.4 platí, aniž je dotčeno ustanovení § 47 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.
2.
Klasifikace přesnosti a největší dovolené chyby (MPE)
2.1
U množství rovnajících se dvěma litrům nebo větších jsou MPE pro indikované hodnoty tyto:
Tabulka 2
| Třída přesnosti
---|---
| 0,3| 0,5| 1,0| 1,5| 2,5
Měřicí systémy (A)| 0,3 %| 0,5 %| 1,0 %| 1,5 %| 2,5 %
MěřidlaMěřidla (B)| 0,2 %| 0,3 %| 0,6 %| 1,0 %| 1,5 %
2.2
U množství menších než 2 litry jsou MPE pro indikované hodnoty tyto:
Tabulka 3
Měřený objem V| Největší dovolená chyba (MPE)
---|---
V < 0,1 L| 4 x hodnota v tabulce 2 použitá na 0,1 L
0,1 L ≤ V < 0,2 L| 4 x hodnota v tabulce 2
0,2 L ≤ V < 0,4 L| 2 x hodnota v tabulce 2 použitá na 0,4 L
0,4 L ≤ V < 1 L| 2 x hodnota v tabulce 2
1 L ≤ V < 2 L| hodnota v tabulce 2 použitá na 2 L
2.3
Bez ohledu na měřené množství je však velikost MPE dána větší z následujících dvou hodnot:
a)
absolutní hodnota MPE uvedené v tabulce 2 nebo v tabulce 3,
b)
absolutní hodnota MPE pro nejmenší odměr (E min).
2.4.1
Pro nejmenší odměry rovné dvěma litrům nebo větší platí následující podmínky:
Podmínka 1
Emin musí splňovat podmínku: Emin ≥ 2R, kde R je nejmenší dílek stupnice indikačního zařízení.
Podmínka 2
Emin je dáno vzorcem: Emin = (2MMQ) × (A/100), kde
a)
MMQ je nejmenší odměr,
b)
A je číselná hodnota uvedená v řádku A tabulky 2.
2.4.2
Pro nejmenší odměry menší než 2 litry platí výše uvedená podmínka 1 a E min je rovno dvojnásobku hodnoty uvedené v tabulce 3 a vztahuje se k řádku A tabulky 2.
2.5
Přepočítávaný indikovaný údaj
V případě přepočítávaného indikovaného údaje platí MPE z řádku A tabulky 2.
2.6
Přepočítávací zařízení
MPE přepočítávaných indikovaných údajů získaných přepočítávacím zařízením jsou rovny ± (A - B), kde A a B jsou hodnoty uvedené v tabulce 2.
Části přepočítávacího zařízení, které lze zkoušet odděleně
a)
Počitadlo
MPE indikovaných hodnot množství kapaliny platná pro výpočet, kladná nebo záporná, se rovná jedné desetině MPE uvedené v řádku A tabulky 2.
b)
Připojená měřidlaměřidla
Připojená měřidlaměřidla musí mít přesnost alespoň takovou, jakou udávají hodnoty v tabulce 4:
Tabulka 4
MPE pro měření| Třídy přesnosti měřícího systému
---|---
0,3| 0,5| 1,0| 1,5| 2,5
Teplota| ± 0,3 °C| ± 0,5 °C| ± 1,0 °C
Tlak| Menší než 1 MPa: ± 50 kPa
Od 1 do 4 MPa: ± 5 %
Větší než 4 MPa: ± 200 kPa
Hustota| ± 1 kg/m3| ± 2 kg/m3| ± 5 kg/m3
Tyto hodnoty se vztahují na údaje charakteristických veličin kapaliny indikovaných přepočítávacím zařízením.
c)
Přesnost výpočtové funkce
MPE výpočtu každého charakteristického množství kapaliny, kladná nebo záporná, je rovna dvěma pětinám hodnoty uvedené v písmeni b).
2.7
Požadavek v bodě 2.6 písm. a) se vztahuje na jakýkoli výpočet, nejen na přepočet.
2.8
U měřicího systému nesmí docházet ke zneužívání MPE ani k systematickému zvýhodňování jedné ze stran.
3.
Největší přípustný vliv rušení
3.1
Elektromagnetické rušení může ovlivnit měřicí systém jen do té míry, že
a)
změna výsledku měření není větší než hodnota kritické změny definovaná v bodě 3.2,
b)
indikovaný údaj výsledku měření vykazuje okamžitou odchylku, kterou nelze vykládat, zaznamenat nebo odeslat jako výsledek měření. Vedle toho v případě přerušitelných systémů může tato situace také znamenat, že nebude možné provádět měření, nebo
c)
změna výsledku měření je větší než hodnota kritické změny, přičemž v tomto případě měřicí systém musí umožnit obnovení výsledku měření provedeného bezprostředně před výskytem hodnoty kritické změny a musí přerušit průtok.
3.2
Hodnota kritické změny odpovídá větší z následujících hodnot: jedné pětině MPE pro určitou měřenou veličinu nebo Emin.
4.
Stálost
Po provedení příslušné zkoušky, přičemž je třeba vzít v úvahu dobu trvání zkoušky předpokládanou výrobcemvýrobcem, musí být splněno následující kritérium:
Změna výsledku měření po dokončení zkoušky stálosti vzhledem k počátečnímu výsledku měření nesmí být větší než hodnota pro měřidlaměřidla uvedená v řádku B tabulky 2.
5.
Použitelnost
5.1
Pro každou měřenou veličinu vztahující se ke stejnému měření musí platit, že indikované údaje poskytované různými zařízeními se nesmějí navzájem lišit o více než o jeden dílek stupnice, jestliže tato zařízení mají stejný dílek stupnice. V případě, že tato zařízení mají různé dílky stupnice, nesmí být tento rozdíl větší, než je největší z dílků stupnice.
V případě samoobslužného uspořádání však musí být dílky stupnice hlavního indikačního zařízení měřicího systému a dílky stupnice samoobslužného zařízení stejné a výsledky měření se od sebe nesmí navzájem lišit.
5.2
Měřené množství za obvyklých podmínek použití nesmí být možné odvést jinam, aniž by to bylo okamžitě zřejmé.
5.3
Jakékoli procentuální množství vzduchu nebo plynu, které není v kapalině snadno zjistitelné, nesmí způsobit změnu chyby větší než
a)
0,5 % pro kapaliny s výjimkou pitných kapalin a pro kapaliny, jejichž viskozita není větší než 1 mPa.s, nebo
b)
1 % pro pitné kapaliny a pro kapaliny o viskozitě větší než 1 mPa.s.
Povolená změna však nesmí být nikdy menší než 1 % nejmenšího odměru (MMQ). Tato hodnota platí v případě existence vzduchových nebo plynových kapes.
5.4
MěřidlaMěřidla určená pro přímý prodej
5.4.1
Měřicí systém pro přímý prodej musí být vybaven prostředky pro vynulování indikační jednotky.
Měřené množství nesmí být možné odvést jinam.
5.4.2
Indikace množství, na němž je založena transakce, musí být trvalá až do okamžiku, než všechny strany transakce přijmou výsledek měření.
5.4.3
Měřicí systémy pro přímý prodej musí být přerušitelné.
5.4.4
Jakýkoli procentuální obsah vzduchu nebo plynu v kapalině nesmí způsobit změnu chyby, která je větší než hodnoty uvedené v bodě 5.3.
5.5
Výdejní stojany
5.5.1
Indikační jednotky výdejních stojanů nesmí být možné v průběhu měření vynulovat.
5.5.2
Zahájení nového měření musí být znemožněno, dokud indikační jednotka není vynulována.
5.5.3
Jestliže je měřicí systém vybaven indikační jednotkou ukazující cenu, nesmí být rozdíl mezi zobrazenou cenou a cenou vypočtenou z ceny za jednotku a indikovaného množství větší než cena odpovídající E min. Tento rozdíl však nemusí být menší, než je nejmenší jednotka měny.
6.
Selhání napájecího zdroje
Měřicí systém musí být buď vybaven záložním zdrojem, který zajistí provedení všech měřicích funkcí během selhání hlavního napájecího zdroje, nebo musí být vybaven prostředky k zachování a indikaci údajů tak, aby bylo umožněno ukončení probíhající transakce, a dále prostředky pro zastavení proudění v okamžiku selhání hlavního napájecího zdroje.
7.
Uvedení do provozuUvedení do provozu
Tabulka 5
Třída přesnosti| Druhy měřicích systémů
---|---
0,3| Měřicí systémy na potrubí
0,5| Všechny měřicí systémy, pokud není jinde v této tabulce stanoveno jinak, zejména:
a) výdejní stojany (s výjimkou stojanů pro zkapalněné plyny)
b) měřicí systémy na silničních cisternách pro kapaliny s nízkou viskozitou (< 20 mPa.s)
c) měřicí systémy pro nakládku (vykládku) lodí a železničních a silničních cisteren (1)
d) měřicí systémy na mléko
e) měřicí systémy pro doplňování paliva letadel
1,0| Měřicí systémy pro zkapalněné plyny pod tlakem měřené při teplotě -10 °C nebo vyšší
Měřicí systémy běžně třídy 0,3 nebo 0,5, ale používané pro kapaliny,
a) jejichž teplota je nižší než -10 °C nebo vyšší než 50 °C
b) jejichž dynamická viskozita je vyšší než 1 000 mPa.s
c) jejichž maximální objemový průtok nepřekročí 20 L/h
1,5| Měřicí systémy pro zkapalněný oxid uhličitý
Měřicí systémy pro zkapalněné plyny pod tlakem měřené při teplotě nižší než -10 °C (s výjimkou kryogenních kapalin)
2,5| Měřicí systémy pro kryogenní kapaliny (o teplotě nižší než -153 °C)
(1)
Pro účely vybírání daní na minerální oleje při nakládce (vykládce) lodí a železničních a silničních cisteren mohou být vyžadovány měřicí systémy třídy přesnosti 0,3 nebo 0,5.
Poznámka: VýrobceVýrobce však může pro určitý druh měřicího systému stanovit vyšší přesnost.
8.
Jednotky měření
Měřené množství musí být indikováno v mililitrech, krychlových centimetrech, litrech, krychlových metrech, gramech, kilogramech nebo tunách.
POSUZOVÁNÍ SHODY
Postupy posuzování shodyposuzování shody uvedené v § 10, které výrobcevýrobce může zvolit, jsou:
modul B + modul F nebo modul B + modul D nebo modul H1 nebo modul G.
Příloha č. 8
k nařízení vlády č. 120/2016 Sb.
VÁHY S AUTOMATICKOU ČINNOSTÍ (MI-006)
Na váhy s automatickou činností definované dále a určené pro stanovení hmotnosti tělesa využitím působení gravitace na toto těleso se vztahují základní požadavky stanovené v příloze č. 1 k tomuto nařízení a zvláštní požadavky stanovené v této příloze a postupy posuzování shodyposuzování shody stanovené v kapitole I této přílohy.
DEFINICE
Váhy s automatickou činností
Zařízení, které určuje hmotnost produktu bez zásahu operátora a postupuje přitom podle předem stanoveného programu automatických postupů charakteristických pro toto měřidloměřidlo.
Dávkovací váhy s automatickou činností
Váhy s automatickou činností, které určují hmotnost předem seskupených samostatných zátěží (zejména hotově baleného zboží) nebo jednotlivých množství volně loženého materiálu.
Kontrolní váhy s automatickou činností
Dávkovací váhy s automatickou činností, které třídí zboží rozdílné hmotnosti do dvou nebo více podskupin podle hodnoty rozdílu mezi jejich hmotností a jmenovitým bodem nastavení.
Etiketovací váhy
Dávkovací váhy s automatickou činností, které opatřují jednotlivé kusy zboží štítkem s hodnotou hmotnosti.
Váhy s tiskem cenových etiket
Dávkovací váhy s automatickou činností, které opatřují jednotlivé kusy zboží štítkem s hodnotou hmotnosti a informací o ceně.
Gravimetrické plnicí váhy s automatickou činností
Váhy s automatickou činností, které plní kontejnery předem stanovenou a prakticky konstantní hmotností sypkého produktu.
Diskontinuální součtové váhy (součtové zásobníkové váhy)
Váhy s automatickou činností, které určují hmotnost velkého množství sypkého produktu tak, že toto množství rozdělí do samostatných dávek. Určuje se hmotnost každé samostatné dávky a postupně se přičítá. Každá samostatná dávka se pak přidá k již odváženému celkovému množství.
Kontinuální součtové váhy
Váhy s automatickou činností, které určují hmotnost určitého množství produktu na dopravním pásu bez systematického dělení produktu a bez přerušení pohybu dopravního pásu.
Kolejové váhy
Váhy s automatickou činností s nosičem zatížení, který má koleje pro pohyb železničních kolejových vozidel.
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY
KAPITOLA I
Požadavky společné pro všechny druhy vah s automatickou činností
1.
Stanovené pracovní podmínky
VýrobceVýrobce musí pro příslušné váhy určit stanovené pracovní podmínky takto
1.1
Pro měřenou veličinu
Rozsah měření vyjádřený maximální a minimální váživostí.
1.2
Pro ovlivňující veličiny elektrického zdroje
Pro zdroj střídavého napětí: jmenovité střídavé napájecí napětí nebo mezní hodnoty střídavého napětí.
Pro zdroj stejnosměrného napětí: jmenovité a minimální stejnosměrné napájecí napětí nebo mezní hodnoty stejnosměrného napájecího napětí.
1.3
Pro mechanické a klimatické ovlivňující veličiny
Pokud není v následujících kapitolách této přílohy k tomuto nařízení stanoveno jinak, je minimální rozsah teploty 30 °C.
Třídy mechanického prostředí podle bodu 1.3.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení se nepoužijí. Pro váhy, které se používají pod vlivem zvláštního mechanického namáhání, zejména váhy zabudované do vozidel, musí výrobcevýrobce definovat mechanické podmínky používání.
1.4
Pro ostatní ovlivňující veličiny (pokud je to použitelné)
Rychlost (rychlosti) provozu.
Vlastnosti váženého produktu (produktů).
2.
Přípustný vliv rušení - Elektromagnetické prostředí
Pro každý druh vah je v příslušné kapitole této přílohy k tomuto nařízení uvedeno požadované fungování a hodnota kritické změny.
3.
Použitelnost
3.1
K omezení vlivu naklonění, zatěžování a rychlosti provozu musí být poskytnuty takové prostředky, které zajistí, aby za normálních podmínek provozu nebyly MPE překročeny.
3.2
Musí být zajištěno vhodné zařízení pro manipulaci s materiálem, aby bylo umožněno, že váhy budou za normálních podmínek provozu pracovat v mezích MPE.
3.3
Každé řídicí rozhraní pro operátora musí být jasné a účinné.
3.4
Neporušenost indikační jednotky (pokud existuje) musí být ověřitelná operátorem.
3.5
K dispozici musí být vhodné prostředky pro nastavení indikace na nulu, které umožní, že váhy budou za normálních podmínek provozu pracovat v mezích MPE.
3.6
Každý výsledek mimo rozsah měření musí být jako takový označen, pokud existuje možnost tisku.
4.
Posuzování shodyPosuzování shody
Postupy posuzování shodyposuzování shody uvedené v § 10, které výrobcevýrobce může zvolit, jsou
Pro mechanické systémy
modul B + modul D nebo modul B + modul E nebo modul B + modul F nebo modul D1 nebo modul F1 nebo modul G nebo modul H1.
Pro elektromechanické váhy
modul B + modul D nebo modul B + modul E nebo modul B + modul F nebo modul G nebo modul H1.
Pro elektronické systémy nebo systémy obsahující programové vybavení:
modul B + modul D nebo modul B + modul F nebo modul G nebo modul H1.
KAPITOLA II
Dávkovací váhy s automatickou činností
1.
Třídy přesnosti
1.1
Váhy se dělí do primárních kategorií označených jako
X nebo Y, podle toho, jak uvede výrobcevýrobce.
1.2
Tyto primární kategorie se dále dělí do čtyř tříd přesnosti
XI, XII, XIII a XIIII a Y(I), Y(II), Y(a) a Y(b), které stanoví výrobcevýrobce.
2.
Váhy kategorie X
2.1
Do kategorie X patří váhy používané pro kontrolu hotově baleného zboží vyrobeného podle jiného právního předpisu upravujícího způsob zhotovení některých druhů hotově baleného zboží, jehož množství se vyjadřuje v jednotkách hmotnosti nebo objemu2).
2.2
Třídy přesnosti jsou doplněny faktorem (x), kterým se určuje největší dovolená směrodatná odchylka podle bodu 4.2.
VýrobceVýrobce musí specifikovat faktor (x), kde (x) musí být ≤ 2 a vyjádřeno ve tvaru 1 × 10k, 2 × 10k nebo 5 × 10k, kde k je záporné celé číslo nebo nula.
3.
Váhy kategorie Y
Do kategorie Y patří všechny ostatní dávkovací váhy s automatickou činností.
4.
Největší dovolená chyba (MPE)
4.1
Střední chyba pro váhy kategorie X/největší dovolená chyba (MPE) pro váhy kategorie Y
Tabulka 1
Netto zatížení (m) vyjádřené pomocí ověřovacích dílků (e)| Největší dovolená střední chyba| MPE
---|---|---
XI| Y(l)| XII| Y(II)| XIII| Y(a)| XIIII| Y(b)| X| Y
0 < m ≤ 50 000| 0 < m ≤ 5 000| 0 < m ≤ 500| 0 < m ≤ 50| ± 0,5 e| ± 1 e
50 000 < m ≤ 200 000| 5 000 < m ≤ 20 000| 500 < m ≤ 2 000| 50 < m ≤ 200| ± 1,0 e| ± 1,5 e
200 000 < m| 20 000 < m ≤ 100 000| 2 000 < m ≤ 10 000| 200 < m ≤ 1 000| ± 1,5 e| ± 2 e
4.2
Směrodatná odchylka
Největší dovolená hodnota směrodatné odchylky pro váhy třídy X (x) je výsledkem vynásobení koeficientu (x) hodnotou uvedenou v tabulce 2 dále
Tabulka 2
Netto zatížení (m)| Největší dovolená směrodatná odchylka pro třídu X(1)
---|---
m ≤ 50 g| 0,48 %
50 g < m ≤ 100 g| 0,24 g
100 g < m ≤ 200 g| 0,24 %
200 g < m ≤ 300 g| 0,48 g
300 g < m ≤ 500 g| 0,16 %
500 g < m ≤ 1 000 g| 0,8 g
1 000 g < m ≤ 10 000 g| 0,08 %
10 000 g < m ≤ 15 000 g| 8 g
15 000 g < m| 0,053 %
Pro třídy XI a XII musí být (x) menší než 1.
Pro třídu XIII nesmí být (x) větší než 1.
Pro třídu XIIII musí být (x) větší než 1.
4.3
Ověřovací dílek - jednorozsahové váhy
Tabulka 3
Třídy přesnosti| Ověřovací dílek| Počet ověřovacích dílků
n = Max / e
---|---|---
| | | Minimum| Maximum
XI| Y(l)| 0,001 g ≤ e| 50 000| -
XII| Y(II)| 0,001 g ≤ e ≤ 0,05 g| 100| 100 000
0,1 g ≤ e| 5 000| 100 000
XIII| Y(a)| 0,1 g ≤ e ≤ 2 g| 100| 10 000
5 g ≤ e| 500| 10 000
XIIII| Y(b)| 5 q ≤ e| 100| 1 000
4.4
Ověřovací dílek - vícerozsahové váhy
Tabulka 4
Třídy přesnosti| Ověřovací dílek| Počet ověřovacích dílků
n = Max / e
---|---|---
| | | Nejmenší hodnota (1)
n = Maxi / e(i+1)| Největší hodnota
n = Maxi / ei
XI| Y(l)| 0,001 g ≤ ei| 50 000| -
XII| Y(II)| 0,001 g ≤ ei ≤ 0,05 g| 5 000| 100 000
0,1 g ≤ ei| 5 000| 100 000
XIII| Y(a)| 0,1 g ≤ ei| 500| 10 000
XIIII| Y(b)| 5 g ≤ ei| 50| 1 000
(1)
Pro i = r se příslušný sloupec tabulky 3 použije s e nahrazeným er.
Platí, že:
i = 1, 2, ... r
i = dílčí vážicí rozsah
r = celkový počet dílčích rozsahů
5.
Vážicí rozsah
Při stanovení vážicího rozsahu pro váhy třídy Y musí vzít výrobcevýrobce v úvahu, že minimální váživost nesmí být menší než:
a)
třída Y(I): 100 e
b)
třída Y(II): 20 e pro 0,001 g ≤ e ≤ 0,05 g, a 50 e pro 0,1 g ≤ e
c)
třída Y(a): 20 e
d)
třída Y(b): 10 e
e)
Třídicí váhy, zejména poštovní váhy a váhy pro vážení odpadu: 5 e
6.
Dynamické nastavení
6.1
Zařízení pro dynamické nastavení musí pracovat v rozsahu zatížení stanoveném výrobcemvýrobcem.
6.2
Po namontování nesmí být zařízení pro dynamické nastavení, které kompenzuje dynamické vlivy zatížení za pohybu, v činnosti mimo rozsah zatížení a musí být možné ho zajistit.
7.
Fungování při působení ovlivňujících veličin a elektromagnetických rušení
7.1
MPE způsobené ovlivňujícími veličinami
7.1.1
U vah kategorie X
a)
pro automatickou činnost platí hodnoty podle tabulek 1 a 2,
b)
pro statické vážení v neautomatickém režimu platí hodnoty podle tabulky 1.
7.1.2
U vah kategorie Y
a)
pro každé zatížení v automatickém režimu platí hodnoty podle tabulky 1,
b)
pro statické vážení v neautomatickém režimu platí hodnoty uvedené v tabulce 1 pro kategorii X.
7.2
Hodnota kritické změny v důsledku rušení je jeden ověřovací dílek.
7.3
Rozsah teploty
a)
Pro třídu XI a Y(I) je minimální rozsah 5 °C,
b)
Pro třídu XII a Y(II) je minimální rozsah 15 °C.
KAPITOLA III
Gravimetrické plnicí váhy s automatickou činností
1.
Třídy přesnosti
1.1
VýrobceVýrobce musí stanovit referenční třídu přesnosti Ref(x) a pracovní třídu (třídy) přesnosti X(x).
1.2
Určitému typu váhy je přiřazena referenční třída přesnosti, Ref(x), která odpovídá nejlepší možné přesnosti pro váhy daného typu. Po instalaci jsou příslušné váhy přiděleny do jedné nebo více pracovních tříd přesnosti, X(x), přičemž se vezmou v úvahu konkrétní produkty, které se na nich budou vážit. Faktor (x) pro označení třídy musí být ≤ 2 a musí být ve tvaru 1 × 10k, 2 × 10k nebo 5 × 10k, kde k je záporné celé číslo nebo nula.
1.3
Referenční třída přesnosti Ref(x) se používá pro statická zatížení.
1.4
Pro pracovní třídu přesnosti X(x) představuje X režim, který vztahuje přesnost k hmotnosti zátěže, a (x) je násobitel pro meze chyby, jak jsou stanoveny pro třídu X(1) v bodě 2.2.
2.
Největší dovolená chyba (MPE)
2.1
Chyba statického vážení
2.1.1
Pro statická zatížení za stanovených pracovních podmínek je největší dovolená chyba pro referenční třídu přesnosti Ref(x) 0,312 největší dovolené odchylky každé náplně od průměru uvedeného v tabulce 5, vynásobeného faktorem označujícím třídu (x).
2.1.2
U vah, u kterých může být náplň tvořena více než jedním zatížením (zejména kumulativní nebo selektivní kombinované váhy), musí být MPE pro statická zatížení rovna přesnosti požadované pro náplň podle bodu 2.2 (to znamená nikoli součtu největších dovolených odchylek pro jednotlivá zatížení).
2.2
Odchylka od průměrné náplně
Tabulka 5
Hodnota hmotnosti m (g) náplní| Největší dovolená odchylka každé náplně od průměru pro třídu X(1)
---|---
m ≤ 50| 7,2 %
50 < m ≤ 100| 3,6 g
100 < m ≤ 200| 3,6 %
200 < m ≤ 300| 7,2 g
300 < m ≤ 500| 2,4 %
500 < m ≤ 1 000| 12 g
1 000 < m ≤ 10 000| 1,2 %
10 000 < m ≤ 15 000| 120 g
15 000 < m| 0,8 %
Poznámka:
Vypočtenou odchylku každé náplně od průměru je možné nastavit tak, aby se zahrnul vliv velikosti částic materiálu.
2.3
Chyba vzhledem k předem nastavené hodnotě (chyba nastavení)
U vah, u nichž je možné předem nastavit hmotnost náplně, nesmí být maximální rozdíl mezi přednastavenou hodnotou a průměrnou hmotností náplní větší než 0,312 krát největší dovolená odchylka každé náplně od průměru, jak je uvedeno v tabulce 5.
3.
Fungování při působení ovlivňujících veličin a elektromagnetických rušení
3.1
MPE způsobená ovlivňující veličinou musí být podle bodu 2.1.
3.2
Hodnota kritické změny způsobená rušením je změna indikace statického zatížení rovnající se MPE uvedené v bodě 2.1 a vypočtené pro jmenovitou minimální náplň nebo změna, která by měla na náplň u vah, u nichž se náplň skládá z několika zátěží, rovnocenný vliv. Vypočtená hodnota kritické změny se zaokrouhluje na nejbližší vyšší dílek stupnice (d).
3.3
VýrobceVýrobce musí stanovit hodnotu minimální jmenovité náplně.
KAPITOLA IV
Diskontinuální součtové váhy
1.
Třídy přesnosti
Váhy se dělí do těchto čtyř tříd přesnosti: 0,2; 0,5; 1; 2.
2.
Největší dovolené chyby (MPE)
Tabulka 6
Třída přesnosti| MPE sečtené zátěže
---|---
0,2| ± 0,10 %
0,5| ± 0,25 %
1| ± 0,50 %
2| ± 1,00 %
3.
Dílek sčítací stupnice
Dílek sčítací stupnice (dt) musí být v rozsahu
0,01 % Max ≤ dt ≤ 0,2 % Max
4.
Minimální sčítané zatížení (∑min)
Minimální sčítané zatížení (∑min) nesmí být menší než zatížení, při němž je největší dovolená chyba rovna dílku sčítací stupnice (dt), a nesmí být menší než minimální zatížení stanovené výrobcemvýrobcem.
5.
Nastavení nuly
Váhy, které po každém vyprázdnění neprovádějí tárování, musí mít zařízení pro nastavení nuly. Automatická činnost musí být zakázána, pokud se indikace nuly liší o
a)
1 dt u vah s automatickým zařízením pro nastavení nuly,
b)
0,5 dt u vah s poloautomatickým nebo neautomatickým zařízením pro nastavení nuly.
6.
Rozhraní operátora
Během automatické činnosti nesmí být možné, aby operátor prováděl funkce seřizování a nulování.
7.
Výtisk
U vah vybavených tiskacím zařízením nesmí být možné součet vynulovat, dokud tento součet není vytisknutý. K výtisku celkového součtu musí dojít také tehdy, když je automatický provoz přerušen.
8.
Fungování při působení ovlivňujících veličin a elektromagnetického rušení
8.1
MPE způsobené ovlivňujícími veličinami musí být podle tabulky 7.
Tabulka 7
Zatížení (m) vyjádřené pomocí dílků sčítací stupnice (dt)| MPE
---|---
0 < m ≤ 500| ± 0,5 dt
500 < m ≤ 2 000| ± 1,0 dt
2 000 < m ≤ 10 000| ± 1,5 dt
8.2.
Hodnota kritické změny způsobená rušením je jeden dílek sčítací stupnice pro libovolnou indikaci hmotnosti a pro jakýkoli uložený součet.
KAPITOLA V
Kontinuální součtové váhy
1.
Třídy přesnosti
Váhy se dělí do těchto tří tříd přesnosti: 0,5, 1, 2.
2.
Vážicí rozsah
2.1
VýrobceVýrobce musí stanovit vážicí rozsah, poměr mezi minimálním zatížením netto na vážicí jednotce a maximální váživostí a minimální sčítané zatížení.
2.2
Minimální sčítané zatížení ∑min nesmí být menší než
a)
800 d pro třídu 0,5,
b)
400 d pro třídu 1,
c)
200 d pro třídu 2,
kde d je dílek sčítací stupnice zařízení pro celkový součet.
3.
Největší dovolená chyba (MPE)
Tabulka 8
Třída přesnosti| MPE pro sečtené zatížení
---|---
0,5| ± 0,25 %
1| ± 0,5 %
2| ± 1,0 %
4.
Rychlost pásu
Rychlost pásu musí být stanovena výrobcemvýrobcem. U pásových vah s jednou rychlostí a u pásových vah s proměnnou rychlostí, které mají ruční ovládání rychlosti, se rychlost nesmí od jmenovité hodnoty lišit o více než o 5 %. Produkt nesmí mít jinou rychlost, než je rychlost pásu.
5.
Zařízení pro celkový součet
Zařízení pro celkový součet nesmí být možné vynulovat.
6.
Fungování při působení ovlivňujících veličin a elektromagnetického rušení
6.1
MPE způsobená ovlivňující veličinou pro zatížení ne menší než ∑min musí být rovna 0,7 násobku odpovídající hodnoty uvedené v tabulce 8 zaokrouhlenému na nejbližší dílek sčítací stupnice (d).
6.2
Hodnota kritické změny způsobené rušením musí být pro zatížení rovné ∑min a pro stanovenou třídu pásové váhy rovna 0,7 násobku odpovídající hodnoty uvedené v tabulce 8, zaokrouhlenému na nejbližší vyšší dílek sčítací stupnice (d).
KAPITOLA VI
Kolejové váhy s automatickou činností
1.
Třídy přesnosti
Váhy se dělí do těchto čtyř tříd přesnosti: 0,2, 0,5, 1, 2.
2.
Největší dovolená chyba (MPE)
2.1
MPE pro vážení za pohybu jednotlivého železničního kolejového vozidla nebo celého vlaku jsou uvedeny v tabulce 9.
Tabulka 9
Třída přesnosti| MPE
---|---
0,2| ± 0,1 %
0,5| ± 0,25 %
1| ± 0,5 %
2| ± 1,0 %
2.2
MPE pro hmotnost spojených nebo rozpojených železničních kolejových vozidel vážených za pohybu musí být rovny větší z následujících hodnot:
a)
hodnota vypočtená podle tabulky 9 zaokrouhlená na nejbližší dílek stupnice,
b)
hodnota vypočtená podle tabulky 9 zaokrouhlená na nejbližší dílek stupnice pro hmotnost rovnající se 35 % maximální hmotnosti železničního kolejového vozidla (podle údaje uvedeného na popisném označení),
c)
jeden dílek stupnice (d).
2.3
MPE pro hmotnost vlaku váženého za pohybu musí být rovny větší z následujících hodnot:
a)
hodnota vypočtená podle tabulky 9 zaokrouhlená na nejbližší dílek stupnice,
b)
hodnota vypočtená podle tabulky 9 pro hmotnost jednoho železničního kolejového vozidla rovnající se 35 % maximální hmotnosti železničního kolejového vozidla (podle údaje uvedeného na popisném označení), vynásobená počtem referenčních železničních kolejových vozidel ve vlaku (ne větším než 10) a zaokrouhlená na nejbližší dílek stupnice,
c)
jeden dílek stupnice (d) pro každé železniční kolejové vozidlo zařazené do vlaku, nejvýše však 10 d.
2.4
Při vážení spojených železničních kolejových vozidel mohou chyby maximálně 10 % výsledků vážení získaných z jednoho nebo více průjezdů vlaku překročit MPE uvedenou v bodě 2.2, ale nesmí překročit dvojnásobek této MPE.
3.
Dílek stupnice (d)
Vztah mezi třídou přesnosti a dílkem stupnice musí být podle tabulky 10.
Tabulka 10
Třída přesnosti| Dílek stupnice (d)
---|---
0,2| d ≤ 50 kg
0,5| d ≤ 100 kg
1| d ≤ 200 kg
2| d ≤ 500 kg
4.
Vážicí rozsah
4.1
Nejmenší váživost nesmí být menší než 1 t a větší než hodnota výsledku získaného vydělením minimální hmotnosti železničního kolejového vozidla počtem dílčích vážení.
4.2
Minimální hmotnost železničního kolejového vozidla nesmí být menší než 50 d.
5.
Fungování při působení ovlivňující veličiny a elektromagnetického rušení
5.1
MPE způsobená ovlivňující veličinou musí být podle tabulky 11.
Tabulka 11
Zatížení (m) vyjádřené pomocí ověřovacích dílků (d)| MPE
---|---
0 < m ≤ 500| ± 0,5 d
500 < m ≤ 2 000| ± 1,0 d
2 000 < m ≤ 10 000| ± 1,5 d
5.2
Hodnota kritické změny způsobená rušením je rovna jednomu dílku stupnice.
Příloha č. 9
k nařízení vlády č. 120/2016 Sb.
TAXAMETRY (MI-007)
Na taxametry se vztahují základní požadavky stanovené v příloze č. 1 k tomuto nařízení a zvláštní požadavky a postupy posuzování shodyposuzování shody stanovené v této příloze.
DEFINICE
Taxametr
Zařízení, které pracuje společně s generátorem signálu a tvoří s ním měřidloměřidlo (generátor signálu ujeté vzdálenosti je mimo oblast působnosti tohoto nařízení).
Toto zařízení měří dobu trvání jízdy a na základě signálu přijatého z generátoru signálu vzdálenosti vypočítává vzdálenost. Vedle toho na základě vypočtené vzdálenosti nebo doby trvání jízdy nebo obou těchto hodnot vypočítává a ukazuje jízdné k zaplacení.
Jízdné
Celková finanční částka účtovaná za jízdu, založená na pevném počátečním poplatku z pronájmu, na vzdálenosti, na době trvání jízdy nebo na kombinaci těchto hodnot. Jízdné nezahrnuje příplatky účtované za mimořádné služby.
Přepínací rychlost
Hodnota rychlosti zjištěná jako podíl hodnoty sazby za čas a hodnoty sazby za vzdálenost.
Systém běžného výpočtu S (použití jedné sazby)
Výpočet jízdného založený na využití sazby za čas pro rychlosti nižší než přepínací rychlost a na využití sazby za vzdálenost pro rychlosti vyšší než přepínací rychlost.
Systém běžného výpočtu D (použití dvou sazeb)
Výpočet jízdného založený na současném využití sazby za čas a sazby za vzdálenost v průběhu celé jízdy.
Pracovní poloha
Rozdílné režimy, v nichž taxametr vykonává různé funkce. Pracovní polohy jsou rozlišeny následovně:
a)
„Volný“: Pracovní poloha, v níž není výpočet jízdného v provozu.
b)
„Obsazeno“: Pracovní poloha, v níž probíhá výpočet jízdného na základě možného počátečního poplatku a sazby za ujetou vzdálenost nebo dobu trvání jízdy nebo obě tyto hodnoty.
c)
„Jízdné“: Pracovní poloha, v níž je ukazováno jízdné účtované za jízdu a alespoň výpočet jízdného založený na čase není aktivní.
POŽADAVKY NA NÁVRH
1.
Taxametr musí být navržen tak, aby počítal vzdálenost a měřil dobu trvání jízdy.
2.
Taxametr musí být navržen tak, aby při pracovní poloze „Obsazeno“ počítal a ukazoval jízdné po určitých přírůstcích. Taxametr musí být rovněž navržen tak, aby v pracovní poloze „Jízdné“ ukazoval konečnou částku za jízdu.
3.
Taxametr musí být schopen využívat běžně režimy výpočtu S a D. Mezi těmito režimy výpočtu musí existovat možnost volby prostřednictvím zabezpečeného nastavení.
4.
Taxametr musí být schopen prostřednictvím vhodně zabezpečeného (zabezpečených) rozhraní poskytovat tyto údaje:
a)
údaj o pracovní poloze: „Volný“, „Obsazeno“ nebo „Jízdné“,
b)
součtové údaje podle bodu 15.1,
c)
všeobecné informace: konstantu generátoru signálu vzdálenosti, datum zabezpečení, identifikaci vozidla, reálný čas, identifikaci sazby,
d)
informace o jízdném za cestu: celkovou účtovanou cenu, jízdné, výpočet jízdného, příplatek, datum, počáteční čas jízdy, konečný čas jízdy, ujetou vzdálenost,
e)
informace o sazbě (sazbách): parametry sazby (sazeb).
Vnitrostátní právní předpisy mohou vyžadovat, aby byla k rozhraní (rozhraním) taxametru připojena určitá zařízení. Jestliže je takové zařízení vyžadováno, pak musí být prostřednictvím zabezpečeného nastavení možné vyřadit automaticky taxametr z provozu z důvodů nepřipojení nebo nesprávného fungování tohoto požadovaného zařízení.
5.
V příslušných případech musí být možné taxametr nastavit na konstantu generátoru signálu vzdálenosti, k němuž má být připojen, a toto nastavení zabezpečit.
STANOVENÉ PRACOVNÍ PODMÍNKY
6.1
Platí třída mechanického prostředí M3.
6.2
VýrobceVýrobce musí pro měřidloměřidlo určit stanovené pracovní podmínky, zejména
a)
minimální rozsah teploty 80 °C pro klimatické prostředí,
b)
mezní hodnoty stejnosměrného napájecího napětí, pro které bylo měřidloměřidlo zkonstruováno.
NEJVĚTŠÍ DOVOLENÉ CHYBY (MPE)
7.
MPE, do kterých se nezahrnují chyby způsobené použitím taxametru ve vozidle, jsou:
a)
Pro uplynulou dobu: ± 0,1 %
minimální hodnota MPE: 0,2 s;
b)
Pro ujetou vzdálenost: ± 0,2 %
minimální hodnota MPE: 4 m;
c)
Pro výpočet jízdného: ± 0,1 %
minimální hodnota včetně zaokrouhlení: odpovídá poslední platné číslici indikace jízdného.
PŘÍPUSTNÝ VLIV RUŠENÍ
8.
Elektromagnetická odolnost
8.1
Platí třída elektromagnetického prostředí E3.
8.2
MPE stanovené v bodě 7 musí platit i v případě výskytu elektromagnetického rušení.
SELHÁNÍ NAPÁJECÍHO ZDROJE
9.
V případě poklesu napájecího napětí na hodnotu menší, než je dolní pracovní mez stanovená výrobcemvýrobcem, musí taxametr
a)
pokračovat ve správné funkci nebo obnovit svou správnou funkci bez ztráty dat dostupných před poklesem napětí, pokud je tento pokles pouze dočasný, to znamená v důsledku opětovného spuštění motoru,
b)
zrušit prováděné měření a vrátit se do polohy „Volný“, trvá-li pokles napětí delší dobu.
DALŠÍ POŽADAVKY
10.
VýrobceVýrobce taxametru musí stanovit podmínky slučitelnosti taxametru s generátorem signálu vzdálenosti.
11.
Pokud se účtuje příplatek za mimořádné služby zadávaný ručně řidičem vozidla, nesmí být tento příplatek zahrnut do ukazovaného jízdného. V tomto případě však může taxametr dočasně ukázat hodnotu jízdného včetně příplatku.
12.
Jestliže se jízdné vypočítává podle režimu výpočtu D, může mít taxametr doplňkový indikační režim, při kterém ukazuje v reálném čase pouze celkovou vzdálenost a dobu trvání jízdy.
13.
Všechny hodnoty ukazované zákazníkovi musí být vhodným způsobem identifikovatelné. Tyto hodnoty i jejich identifikace musí být ve dne i v noci snadno čitelné.
14.1
Jestliže jízdné k zaplacení nebo opatření přijatá proti podvodnému zneužití mohou být ovlivněna volbou funkce z naprogramovaného nastavení nebo volným nastavením dat, musí existovat možnost zabezpečit nastavení měřidlaměřidla a vložená data.
14.2
Možnosti zabezpečení, které jsou v taxametru k dispozici, musí umožňovat oddělené zabezpečení nastavení.
14.3
Ustanovení bodu 8.3 přílohy č. 1 k tomuto nařízení se vztahují také na sazby.
15.1
Taxametr musí být vybaven nevynulovatelnými součtovými funkcemi pro všechny následující hodnoty:
a)
celková vzdálenost ujetá vozidlem,
b)
celková vzdálenost ujetá během pronájmu,
c)
celkový počet pronájmů,
d)
celková finanční částka účtovaná jako příplatky,
e)
celková finanční částka účtovaná jako jízdné.
V součtových hodnotách musí být v případě výpadku napájecího zdroje obsaženy uložené hodnoty v souladu s bodem 9.
15.2
Pokud je taxametr odpojen od napájecího zdroje, musí existovat možnost, aby byly součtové hodnoty uloženy po dobu jednoho roku a mohly být přeneseny z taxametru na jiné médium.
15.3
Je třeba učinit vhodná opatření, aby se zabránilo použití indikačního zařízení se součtovými hodnotami k oklamání zákazníka.
16.
Automatická změna sazeb je povolena na základě
a)
vzdálenosti jízdy,
b)
doby trvání jízdy,
c)
denní doby,
d)
data,
e)
dne v týdnu.
17.
Jestliže jsou vlastnosti vozidla podstatné pro správnou funkci taxametru, musí taxametr obsahovat prostředky pro zabezpečení připojení taxametru k vozidlu, ve kterém je instalován.
18.
Pro účely zkoušení po instalaci musí taxametr umožňovat samostatná zkoušení přesnosti měření času a vzdálenosti a přesnosti výpočtu.
19.
Taxametr a pokyny k jeho instalaci stanovené výrobcemvýrobcem musí být takové, aby v případě instalace taxametru podle pokynů výrobcevýrobce bylo dostatečně znemožněno provádění neoprávněných změn měřicího signálu ujeté vzdálenost.
20.
Obecný základní požadavek týkající se ochrany proti podvodnému zneužití musí být splněn takovým způsobem, aby byly chráněny zájmy zákazníka, řidiče vozidla, zaměstnavatele řidiče vozidla a orgánů finanční správy.
21.
Taxametr musí být zkonstruován tak, aby byl v mezích MPE bez justování po dobu jednoho roku běžného používání.
22.
Taxametr musí být vybaven hodinami s reálným časem, pomocí nichž se uchovává denní čas a datum, přičemž jednu z těchto hodnot nebo obě lze používat pro automatickou změnu sazeb. Požadavky na hodiny se skutečným časem jsou:
a)
Měření času musí mít přesnost 0,02 %.
b)
Možnost korekce hodin nesmí být větší než 2 minuty za týden. Korekce letního a zimního času se musí provádět automaticky.
c)
V průběhu jízdy nesmí být možné provést automatickou ani ruční korekci.
23.
Hodnoty ujeté vzdálenosti a uplynulé doby ukazované nebo vytištěné v souladu s tímto nařízení musí používat následující jednotky:
a)
Ujetá dráha: kilometry,
b)
Uplynulá doba: sekundy, minuty nebo hodiny podle potřeby; je však třeba vzít v úvahu nezbytné rozlišení a nutnost vyhnout se nedorozumění.
POSUZOVÁNÍ SHODY
Postupy posuzování shodyposuzování shody uvedené v § 10, které výrobcevýrobce může zvolit, jsou:
modul B + modul F nebo modul B + modul D nebo modul H1.
Příloha č. 10
k nařízení vlády č. 120/2016 Sb.
ZTĚLESNĚNÉ MÍRY (MI-008)
KAPITOLA I
Hmotné délkové měrky
Na hmotné délkové měrky dále definované se vztahují základní požadavky stanovené v příloze č. 1 k tomuto nařízení a zvláštní požadavky a postupy posuzování shodyposuzování shody stanovené v této příloze. V případě, že je stanoven požadavek na předložení kopie prohlášení o shodě, lze dodat kopii EU prohlášení o shodě pro celou sérii nebo zásilku měřidelměřidel.
DEFINICE
Hmotná délková měrka
Zařízení obsahující značky stupnice, jejichž vzdálenost je uvedena v zákonných jednotkách délky.
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY
Referenční podmínky
1.1
Pásmové měrky o délce pět metrů nebo delší musí vyhovovat požadavku na největší dovolené chyby (MPE), jestliže je aplikována tažná síla o velikosti 50 N nebo jiné hodnoty síly stanovené výrobcemvýrobcem a odpovídajícím způsobem vyznačené na pásmové měrce; v případě neohebných nebo poloohebných měrek není třeba žádná tažná síla.
1.2
Pokud není výrobcemvýrobcem stanoveno jinak a není to odpovídajícím způsobem na měrce vyznačeno, je referenční teplota 20 °C.
Největší dovolené chyby (MPE)
2.
MPE, kladná nebo záporná, vyjádřená v mm, mezi dvěma nesousedícími značkami stupnice je (a + bL), kde:
a)
L je hodnota délky zaokrouhlená na nejbližší celý metr, a
b)
a, b jsou uvedeny v tabulce 1 dále.
Jestliže je konec stupnice omezen plochou, zvětší se MPE pro libovolnou vzdálenost počínající tímto bodem o hodnotu c uvedenou v tabulce 1.
Tabulka 1
Třída přesnosti| a (mm)| b (mm)| c (mm)
---|---|---|---
I| 0,1| 0,1| 0,1
II| 0,3| 0,2| 0,2
III| 0,6| 0,4| 0,3
D - zvláštní třída pro ponorné pásmové měrky (1)
Až do 30 m (včetně) (2)| 1,5| nula| nula
S - zvláštní třída pro vytyčovací pásmové měrky pro nádrže
Pro každých 30 m délky, je-li pásmová měrka opřena o rovnou plochu| 1,5| nula| nula
(1)
Vztahuje se na kombinace pásmová měrka/napínací závaží.
(2)
Pokud je jmenovitá délka pásmové měrky větší než 30 m, je pro každých 30 m délky pásmové měrky povolen další přírůstek MPE o 0,75 mm.
Ponorné pásmové měrky mohou být také třídy I nebo II, přičemž v tomto případě je MPE pro každou délku mezi dvěma značkami stupnice, z nichž jedna je na napínacím závaží a druhá na pásmové měrce, rovna ± 0,6 mm, jestliže je podle vzorce vypočtena hodnota menší než 0,6 mm.
MPE pro délku mezi dvěma po sobě jdoucími značkami stupnice a největší dovolený rozdíl mezi dvěma po sobě jdoucími dílky jsou uvedeny v tabulce 2 dále.
Tabulka 2
Délka dílku i| MPE nebo rozdíl v milimetrech podle jednotlivých tříd přesnosti
---|---
I| II| III
i ≤ 1 mm| 0,1| 0,2| 0,3
1 mm < i ≤ 1 cm| 0,2| 0,4| 0,6
Je-li měrka skládací, musí být spoje takové, aby kromě výše uvedených chyb nezpůsobovaly žádné další chyby, které by byly větší než 0,3 mm pro třídu II a 0,5 mm pro třídu III.
Materiály
3.1
Materiály použité pro hmotné měrky musí být takové, aby změny délky způsobené výchylkami teploty do ± 8 °C od referenční teploty nebyly větší než MPE. Tento požadavek se nevztahuje na měrky třídy S a třídy D, u nichž výrobcevýrobce předpokládá, že se v případě potřeby k zjištěným údajům připočtou korekce na tepelnou roztažnost.
3.2
Měrky vyrobené z materiálu, jehož rozměry se mohou při vystavení vlivu širokého rozsahu relativní vlhkosti podstatně změnit, mohou být zahrnuty pouze do tříd II nebo III.
Označení
4.
Jmenovitá hodnota musí být vyznačena na měrce. Milimetrové stupnice musí být označeny číslem na každém centimetru a měrky s dílkem stupnice větším než 2 cm musí mít označeny čísly všechny značky stupnice.
POSUZOVÁNÍ SHODY
Postupy posuzování shodyposuzování shody uvedené v § 10, které výrobcevýrobce může zvolit, jsou:
modul F1 nebo modul D1 nebo modul B + modul D nebo modul H nebo modul G.
KAPITOLA II
Odměrné nádoby
Na odměrné nádoby dále definované se vztahují základní požadavky stanovené v příloze č. 1 k tomuto nařízení a zvláštní požadavky a postupy posuzování shodyposuzování shody stanovené v této příloze. V případě, že je stanoven požadavek na předložení kopie prohlášení o shodě, lze dodat kopii EU prohlášení o shodě pro celou sérii nebo zásilku měřidelměřidel. Požadavek, aby byly na měřidleměřidle uvedeny informace o jeho přesnosti, pro odměrné nádoby neplatí.
DEFINICE
Odměrná nádoba
Odměrná nádoba (zejména výčepní sklo, džbán nebo odlivka) navržená pro určování stanoveného objemu kapaliny (s výjimkou lékárenských produktů) prodávané pro okamžitou spotřebu.
Odměrná nádoba s ryskou
Odměrná nádoba označená ryskou udávající jmenovitý objem.
Koncová odměrná nádoba
Odměrná nádoba, jejíž vnitřní objem se rovná jmenovitému objemu.
Odměrná nádoba sloužící k přelévání
Odměrná nádoba, z níž se kapalina před spotřebou přelije.
Objem
Objem představuje vnitřní objem u koncové odměrné nádoby nebo vnitřní objem k plnicí značce u odměrných nádob s ryskou.
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY
1.
Referenční podmínky
1.1
Teplota: referenční teplota pro měření objemu je 20 °C.
1.2
Poloha pro zjištění správných údajů: volně stojící na rovné ploše.
2.
Největší dovolené chyby (MPE)
Tabulka 1
| S ryskou| Koncové
---|---|---
Odměrné nádoby sloužící k přelévání| |
< 100 ml| ± 2 ml| -0
\\+ 4 ml
≥ 100 ml| ± 3 %| -0
\\+ 6 %
Odměrné nádoby| |
< 200 ml| ± 5 %| -0
\\+ 10 %
≥ 200 ml| ± (5 ml + 2,5 %)| -0
\\+ 10 ml + 5 %
3.
Materiály
Odměrné nádoby musí být vyrobeny z materiálu, který je dostatečně pevný a rozměrově stálý, aby si uchoval objem v mezích MPE.
4.
Tvar
4.1
Odměrné nádoby sloužící k přelévání musí být provedeny tak, aby změna objemu rovnající se MPE vyvolala změnu úrovně hladiny alespoň o 2 mm na okraji odměrné nádoby nebo u plnicí značky.
4.2
Odměrné nádoby sloužící k přelévání musí být provedeny tak, aby nebránily úplnému vylití měřené kapaliny.
5.
Označení
5.1
Deklarovaný jmenovitý objem musí být na odměrné nádobě jasně a nesmazatelně vyznačen.
5.2
Odměrné nádoby mohou být rovněž označeny až třemi jednoznačně odlišitelnými objemy, z nichž žádný nesmí být možné zaměnit s ostatními.
5.3
Všechny plnicí značky musí být dostatečně jasné a odolné, aby se zajistilo, že MPE nebudou při používání překročeny.
POSUZOVÁNÍ SHODY
Postupy posuzování shodyposuzování shody uvedené v § 10, které výrobcevýrobce může zvolit, jsou:
modul A2 nebo modul F1 nebo modul D1 nebo modul E1 nebo modul B + modul E nebo modul B + modul D nebo modul H.
Příloha č. 11
k nařízení vlády č. 120/2016 Sb.
MĚŘIDLA PRO MĚŘENÍ ROZMĚRŮ (MI-009)
Na dále definované druhy měřidelměřidel pro měření rozměrů se vztahují základní požadavky stanovené v příloze č. 1 k tomuto nařízení a zvláštní požadavky a postupy posuzování shodyposuzování shody stanovené v této příloze.
DEFINICE
MěřidlaMěřidla pro měření délky
MěřidlaMěřidla pro měření délky slouží pro určení délky navinutelných materiálů (zejména textilie, pásy, kabely) během navíjení měřeného předmětu.
MěřidlaMěřidla pro měření plochy
MěřidlaMěřidla pro měření plochy slouží k určení plochy objektů nepravidelných tvarů, zejména usní.
MěřidlaMěřidla pro vícerozměrová měření
MěřidlaMěřidla pro vícerozměrová měření slouží k určení obvodového rozměru (délky, výšky, šířky) nejmenšího pravoúhlého rovnoběžnostěnu obsahujícího měřený předmět.
KAPITOLA I
Požadavky společné pro všechna měřidla pro měření rozměrů
Elektromagnetická odolnost
1.
Elektromagnetické rušení může ovlivnit měřidloměřidlo pro měření rozměrů jen do té míry, že
a)
změna výsledku měření není větší než hodnota kritické změny definovaná v bodě 2, nebo
b)
není možné provádět žádné měření, nebo
c)
výsledek měření vykazuje okamžitou odchylku, kterou nelze vyložit, zaznamenat nebo odeslat jako výsledek měření, nebo
d)
výsledek měření vykazuje dostatečně výrazné změny, aby je zaznamenali všichni, kdo mají na výsledku měření zájem.
2.
Hodnota kritické změny je rovna jednomu dílku stupnice.
POSUZOVÁNÍ SHODY
Postupy posuzování shodyposuzování shody uvedené v § 10, které výrobcevýrobce může zvolit, jsou:
Pro mechanická nebo elektromechanická měřidlaměřidla:
modul F1 nebo modul E1 nebo modul D1 nebo modul B + modul F nebo modul B + modul E nebo modul B + modul D nebo modul H nebo modul H1 nebo modul G.
Pro elektronická měřidlaměřidla nebo měřidlaměřidla obsahující programové vybavení:
modul B + modul F nebo modul B + modul D nebo modul H1 nebo modul G.
KAPITOLA II
Měřidla pro měření délky
Vlastnosti měřeného produktu
1.
Textilie jsou charakterizovány koeficientem K. Tento koeficient představuje roztažnost a sílu na jednotku plochy měřeného předmětu a je definován následujícím vztahem:
K = ε ∙ (GA \\+ 2,2 N/m2), kde
ε je relativní prodloužení vzorku látky 1 m široké při tažné síle 10 N,
GA je tíha vyvolaná jednotkou plochy vzorku látky v N/m2.
Pracovní podmínky
2.1
Rozsah
Rozměry a popřípadě koeficient K, v rozsahu stanoveném pro dané měřidloměřidlo výrobcemvýrobcem. Rozsahy koeficientu K jsou uvedeny v tabulce 1
Tabulka 1
Skupina| Rozsah K| Produkt
---|---|---
I| 0 < K < 2 × 10-2 N/m2| nízká roztažnost
II| 2 × 10-2 N/m2 < K < 8 × 10-2 N/m2| střední roztažnost
III| 8 × 10-2 N/m2 < K < 24 × 10-2 N/m2| vysoká roztažnost
IV| 24 × 10-2 N/m2 < K| velmi vysoká roztažnost
2.2
Jestliže měřený předmět není posouván měřidlemměřidlem, musí být jeho rychlost v rozsahu stanoveném pro dané měřidloměřidlo výrobcemvýrobcem.
2.3
Jestliže výsledek měření závisí na tloušťce, kvalitě povrchu a způsobu podávání (zejména z velké role nebo hromady), výrobcevýrobce stanoví příslušná omezení.
Největší dovolené chyby (MPE)
3.
MěřidloMěřidlo
Tabulka 2
Třída přesnosti| Největší dovolená chyba (MPE)
---|---
I| 0,125 %, ale ne méně než 0,005 Lm
II| 0,25 %, ale ne méně než 0,01 Lm
III| 0,5 %, ale ne méně než 0,02 Lm
Lm je minimální měřitelná délka, tedy nejmenší délka stanovená výrobcemvýrobcem, k jejímuž měření je měřidloměřidlo určeno.
Konvenčně pravá hodnota délky různých druhů materiálů se měří pomocí vhodných měřidelměřidel (zejména měřických pásem). Materiál, který se má měřit, se rozloží na vhodnou podložku (zejména vhodný stůl) rovný a nenapnutý.
Další požadavky
4.
MěřidlaMěřidla musí zajišťovat, aby byl produkt měřen nenapnutý, v souladu s předpokládanou roztažností, pro kterou je měřidloměřidlo navrženo.
KAPITOLA III
Měřidla pro měření plochy
Pracovní podmínky
1.1
Rozsah
Rozměry v rozsahu stanoveném pro dané měřidloměřidlo výrobcemvýrobcem.
1.2
Stav produktu
VýrobceVýrobce musí popřípadě stanovit omezení měřidelměřidel z hlediska rychlosti, tloušťky a případně stavu povrchu měřeného předmětu.
Největší dovolené chyby (MPE)
2.
MěřidloMěřidlo
MPE je 1,0 %, ale nesmí být menší než 1 dm2.
Další požadavky
3.
Podávání produktu
V případě, že se měřený produkt posune zpět nebo zastaví, nesmí se to projevit jako chyba měření, anebo se musí indikační jednotka vynulovat.
4.
Dílek stupnice
MěřidlaMěřidla musí mít dílek stupnice o velikosti 1,0 dm2. Vedle toho pro účely zkoušení musí být k dispozici dílek stupnice o velikosti 0,1 dm2.
KAPITOLA IV
Měřidla pro vícerozměrová měření
Pracovní podmínky
1.1
Rozsah
Rozměry v rozsahu stanoveném pro dané měřidloměřidlo výrobcemvýrobcem.
1.2
Nejmenší rozměr
Dolní mez nejmenšího rozměru pro všechny hodnoty dílku stupnice je uvedena v tabulce 1.
Tabulka 1
Dílek stupnice (d)| Nejmenší rozměr (min) (dolní mez)
---|---
d ≤ 2 cm| 10 d
2 cm < d ≤ 10 cm| 20 d
10 cm < d| 50 d
1.3
Rychlost produktu
Rychlost musí být v rozsahu stanoveném pro dané měřidloměřidlo výrobcemvýrobcem.
Největší dovolená chyba (MPE)
2.
MěřidloMěřidlo
MPE je ± 1,0 d.
Příloha č. 12
k nařízení vlády č. 120/2016 Sb.
ANALYZÁTORY VÝFUKOVÝCH PLYNŮ (MI-010)
Na analyzátory výfukových plynů dále definované a určené pro kontrolu a profesionální údržbu používaných motorových vozidel se vztahují požadavky stanovené v příloze č. 1 k tomuto nařízení a zvláštní požadavky a postupy posuzování shodyposuzování shody stanovené v této příloze.
DEFINICE
Analyzátor výfukových plynů
Analyzátor výfukových plynů je měřidloměřidlo, které slouží k určení objemových podílů stanovených složek výfukového plynu motorového vozidla se zážehovým motorem při určité úrovni vlhkosti analyzovaného vzorku.
Složky plynu jsou oxid uhelnatý (CO), oxid uhličitý (CO2), kyslík (O2) a uhlovodíky (HC).
Obsah uhlovodíků musí být vyjádřen koncentrací n-hexanu (C6H14) měřeného pomocí metod absorpce v blízké infračervené oblasti.
Objemové podíly složek plynu jsou vyjádřeny v procentech objemu (% obj.) pro CO, CO2 a O2 a v miliontinách objemu (ppm obj.) pro HC.
Analyzátor výfukových plynů kromě toho vypočítává z objemových podílů složek výfukového plynu hodnotu veličiny lambda.
Lambda
Lambda je bezrozměrná veličina vyjadřující účinnost spalování motoru jako poměr vzduch/palivo ve výfukových plynech. Určuje se pomocí referenčního normalizovaného vzorce.
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY
Třídy měřidelměřidel
1.
Pro analyzátory výfukových plynů jsou definovány dvě třídy (0 a I). Odpovídající minimální rozsahy měření pro tyto třídy jsou uvedeny v tabulce 1.
Tabulka 1
Třídy a měřicí rozsahy
---
Parametr| Třídy 0 a I
podíl CO| od 0 % obj. do 5 % obj.
podíl CO2| od 0 % obj. do 16 % obj.
podíl HC| od 0 ppm obj. do 2 000 ppm obj.
podíl O2| od 0 % obj. do 21 % obj.
λ| od 0,8 do 1,2
Stanovené pracovní podmínky
2.
Hodnoty pracovních podmínek musí být stanoveny výrobcemvýrobcem takto
2.1
Pro ovlivňující veličiny klimatického a mechanického prostředí
a)
minimální rozsah teploty 35 °C pro klimatické prostředí,
b)
platí třída mechanického prostředí M1.
2.2
Pro ovlivňující veličiny elektrického zdroje:
a)
rozsah napětí a kmitočtu pro střídavý zdroj napětí,
b)
mezní hodnoty stejnosměrného napájecího napětí.
2.3
Pro tlak okolního prostředí:
minimální a maximální hodnoty tlaku okolního prostředí pro obě třídy jsou
pmin ≤ 860 hPa, pmax ≥ 1 060 hPa.
Největší dovolené chyby (MPE)
3.
MPE jsou definovány takto:
3.1
Pro každý z měřených podílů odpovídá největší dovolená chyba přípustná za stanovených pracovních podmínek podle bodu 1.1 přílohy č. 1 k tomuto nařízení větší ze dvou hodnot uvedených v tabulce 2. Absolutní hodnoty jsou vyjádřeny v % obj. nebo ppm obj., hodnoty v procentech představují procenta z konvenčně pravé hodnoty.
Tabulka 2
Největší dovolené chyby (MPE)
---
Parametr| Třída 0| Třída I
podíl CO| ± 0,03 % obj.
± 5 %| ± 0,06 % obj.
± 5 %
podíl CO2| ± 0,5 % obj.
± 5 %| ± 0,5 % obj.
± 5 %
podíl HC| ± 10 ppm obj.
± 5 %| ± 12 ppm obj.
± 5 %
podíl O2| ± 0,1 % obj.
± 5 %| ± 0,1 % obj.
± 5 %
3.2
MPE pro výpočet hodnoty veličiny lambda je 0,3 %. Konvenční pravá hodnota se vypočítá podle vztahu definovaného v bodě 5.3.7.3 předpisu č. 83 Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN).
Z tohoto důvodu se pro výpočet používají hodnoty indikované měřidlemměřidlem.
Přípustný vliv rušení
4.
Pro každý z objemových podílů měřených měřidlemměřidlem je hodnota kritické změny rovna MPE pro příslušný parametr.
5.
Elektromagnetické rušení může mít vliv jen do té míry, že
a)
změna výsledku měření není větší než hodnota kritické změny definovaná v bodě 4,
b)
nebo výsledek měření je indikován takovým způsobem, že jej není možné považovat za platný výsledek.
Další požadavky
6.
Rozlišení musí být rovno hodnotám uvedeným v tabulce 3 nebo může být o jeden řád vyšší než tyto hodnoty.
Tabulka 3
Rozlišení
---
| CO| CO2| O2| HC
Třída 0 a třída 1| 0,01 % obj.| 0,1 % obj.| (1)| 1 ppm obj.
(1)
0,01 % obj. pro hodnoty měřené veličiny nižší nebo rovné 4 % obj., jinak 0,1 % obj.
Hodnota veličiny lambda musí být indikována s rozlišením 0,001.
7.
Směrodatná odchylka 20 měření nesmí být větší než jedna třetina absolutní hodnoty MPE pro každý objemový podíl příslušného plynu.
8.
Při měření CO, CO2 a HC musí měřidloměřidlo včetně přívodu plynu indikovat 95 % konečné hodnoty stanovené pomocí kalibračních plynů do 15 sekund po přechodu od plynu s nulovým obsahem, zejména čerstvého vzduchu. Při měření O2 musí měřidloměřidlo za podobných podmínek indikovat hodnotu, která se liší od nuly o hodnotu menší než 0,1 % obj., do 60 sekund po změně z čerstvého vzduchu na plyn bez obsahu kyslíku.
9.
Složky výfukového plynu, které nejsou předmětem měření, nesmí ovlivnit výsledky měření o více než polovinu absolutní hodnoty MPE, jestliže jsou tyto složky přítomny v následujících maximálních objemových podílech:
6 % obj. CO,
16 % obj. CO2,
10 % obj. O2,
5 % obj. H2,
0,3 % obj. NO,
2 000 ppm obj. HC (jako n-hexan),
vodní pára až do nasycení.
10.
Analyzátor výfukových plynů musí mít justovací zařízení, které umožňuje provádět nastavení nuly, kalibraci plynem a vnitřní justování. Nastavení nuly a vnitřní justování musí být automatické.
11.
V případě automatických nebo poloautomatických justovacích zařízení nesmí být měřidloměřidlo schopno provádět měření, dokud nejsou justování provedena.
12.
Analyzátor výfukových plynů musí být schopen zjistit zbytky uhlovodíku v systému pro manipulaci s plynem. Jestliže zbytky uhlovodíku přítomné před provedením jakéhokoli měření přesahují 20 ppm obj., nesmí být možné provést žádné měření.
13.
Analyzátor výfukových plynů musí mít zařízení pro automatické zjišťování jakékoli nesprávné funkce kyslíkové sondy v důsledku opotřebování nebo přerušení přívodního potrubí.
14.
Jestliže je analyzátor výfukových plynů schopný pracovat s různými palivy (zejména benzín nebo zkapalněný plyn), musí existovat možnost výběru vhodných parametrů pro výpočet hodnoty veličiny lambda, aby nedocházelo k nejednoznačnostem ve vztahu k příslušnému vzorci.
POSUZOVÁNÍ SHODY
Postupy posuzování shodyposuzování shody uvedené v § 10, které výrobcevýrobce může zvolit, jsou:
modul B + modul F nebo modul B + modul D nebo modul H1.
Příloha č. 13
k nařízení vlády č. 120/2016 Sb.
EU PROHLÁŠENÍ O SHODĚ (č. XXXX)3)
1.
Model měřidlaměřidla/měřidloměřidlo (číslo výrobku, série či typu nebo sériové číslo):
2.
Jméno/název a adresa výrobcevýrobce a případně jeho zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce:
3.
Toto prohlášení o shodě se vydává na výhradní odpovědnost výrobcevýrobce.
4.
Předmět prohlášení (identifikace měřidlaměřidla umožňující je zpětně vysledovat); je-li to nezbytné pro identifikaci měřidlaměřidla, může obsahovat vyobrazení):
5.
Výše popsaný předmět prohlášení je ve shodě s příslušnými harmonizačními právními předpisy Evropské Unie:
6.
Odkazy na příslušné harmonizované normy nebo normativní dokumentynormativní dokumenty, které byly použity, nebo na jiné technické specifikace, ve vztahu k nimž se shoda prohlašuje:
7.
Případně oznámený subjekt ... (název, číslo) provedl ... (popis zásahu) a vydal certifikát:
8.
Další informace:
Podepsáno za a jménem:
(místo a datum vydání):
(jméno, funkce) (podpis):
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/32/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání měřidel na trh.
Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/13 ze dne 31. října 2014, kterou se mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/32/EU, pokud jde o rozsah průtoku vodoměrů.
2)
Vyhláška č. 328/2000 Sb., o způsobu zhotovení některých druhů hotově baleného zboží, jehož množství se vyjadřuje v jednotkách hmotnosti nebo objemu, ve znění pozdějších předpisů.
3)
Výrobce může přidělit prohlášení o shodě číslo.
4)
Například zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. |
Nařízení vlády č. 119/2016 Sb. | Nařízení vlády č. 119/2016 Sb.
Nařízení vlády o posuzování shody jednoduchých tlakových nádob při jejich dodávání na trh
Vyhlášeno 18. 4. 2016, datum účinnosti 20. 4. 2016, částka 45/2016
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Technické požadavky na nádoby
* § 3 - Dodávání na trh a uvádění do provozu
* § 4 - Výrobce
* § 5 - Zplnomocněný zástupce
* § 6 - Dovozce
* § 7 - Distributor
* § 8 - Doba pro identifikaci hospodářského subjektu
* § 9 - Postupy posuzování shody
* § 10 - Předpoklad shody
* § 11 - EU prohlášení o shodě
* § 12 - Umisťování označení CE, nápisů a identifikačních čísel oznámených subjektů
* § 13 - Formální nedostatky
* § 14 - Přechodná ustanovení
* § 15 - Zrušovací ustanovení
* § 16 - Účinnost č. 1 k nařízení vlády č. 119/2016 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 119/2016 Sb. č. 3 k nařízení vlády č. 119/2016 Sb. č. 4 k nařízení vlády č. 119/2016 Sb.
Aktuální znění od 20. 4. 2016
119
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 30. března 2016
o posuzování shody jednoduchých tlakových nádob při jejich dodávání na trh
Vláda nařizuje podle § 4 a § 50 odst. 5 zákona č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, (dále jen „zákon“):
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Toto nařízení zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a upravuje technické požadavkytechnické požadavky na jednoduché tlakové nádoby (dále jen „nádoby“), které musí splňovat při uvedení na trhuvedení na trh nebo do provozu, podmínky a postupy při jejich dodávání na trh a způsoby posuzování shodyposuzování shody.
(2)
Toto nařízení se vztahuje na nádoby vyráběné sériově, které mají tyto vlastnosti:
a)
jsou svařované, uzpůsobené pro vystavení vnitřnímu přetlaku většímu než 0,5 bar, určené k jímání vzduchu nebo dusíku a nejsou vystavovány působení plamene,
b)
části a celky mající vliv na pevnost nádoby pod tlakem jsou vyrobeny z nelegované ušlechtilé oceli, z nelegovaného hliníku nebo z nevytvrzených slitin hliníku,
c)
skládají se
1.
z válcové části kruhového průřezu uzavřené vně klenutými nebo plochými dny souosými s válcovou částí, nebo
2.
ze dvou souosých klenutých den,
d)
nejvyšší dovolený tlak nádoby není větší než 30 bar a součin tohoto tlaku a objemu nádoby (dále jen „součin PS.V“) není větší než 10 000 bar.L a
e)
nejnižší dovolená teplota není nižší než -50 °C a nejvyšší dovolená teplota není vyšší než 300 °C u nádob z oceli nebo 100 °C u nádob z hliníku nebo ze slitin hliníku.
(3)
Toto nařízení se nevztahuje na
a)
nádoby navržené pro jaderné účely, jejichž porucha může způsobit únik radioaktivity,
b)
nádoby určené k instalaci na plavidlech a letadlech nebo k jejich pohonu a
c)
hasicí přístrojepřístroje.
§ 2
Technické požadavky na nádoby
(1)
Základními technickými požadavkytechnickými požadavky na nádoby, u nichž je součin PS.V větší než 50 bar.L, které musí nádoby splňovat, jsou základní bezpečnostní požadavky stanovené v příloze č. 1 k tomuto nařízení. Splnění základních technických požadavkůtechnických požadavků se prokazuje posuzováním shodyposuzováním shody.
(2)
Nádoby, u nichž je součin PS.V 50 bar.L nebo menší, musí být navrženy a vyrobeny v souladu se správnou technickou praxí používanou v některém z členských států Evropské unie.
§ 3
Dodávání na trh a uvádění do provozu
Nádoby mohou být dodávány na trh a uváděny do provozu, pokud, jsou-li správně instalovány, udržovány a používány k určenému účelu, splňují požadavky tohoto nařízení.
§ 4
Výrobce
(1)
VýrobceVýrobce při uvádění nádob, u nichž je součin PS.V větší než 50 bar.L, na trh zajistí, aby tyto nádoby byly navrženy a vyrobeny v souladu s § 2 odst. 1, vypracuje technickou dokumentaci stanovenou v příloze č. 2 k tomuto nařízení a provede nebo nechá provést postup posuzování shodyposuzování shody stanovený v § 9.
(2)
Pokud byl soulad nádoby, u níž je součin PS.V větší než 50 bar.L, se základními technickými požadavkytechnickými požadavky prokázán postupem posuzování shodyposuzování shody, vypracuje výrobcevýrobce EU prohlášení o shodě a umístí označení CEoznačení CE a nápisy stanovené v bodě 1 přílohy č. 3 k tomuto nařízení.
(3)
VýrobceVýrobce při uvádění nádob, u nichž je součin PS.V 50 bar.L nebo menší, na trh zajistí, aby tyto nádoby byly navrženy a vyrobeny v souladu s § 2 odst. 2 a opatřeny nápisy stanovenými v bodě 1 přílohy č. 3 k tomuto nařízení.
(4)
VýrobceVýrobce uchovává technickou dokumentaci a EU prohlášení o shodě po dobu 10 let od uvedení nádoby na trh.
(5)
VýrobceVýrobce zajistí, aby byl na nádobách, jež uvedl na trh, uveden typ a sériové číslo nebo označení dávky umožňující jejich identifikaci. VýrobceVýrobce dále zajistí, aby byly k nádobám přiloženy jasné a srozumitelné návody k použití a bezpečnostní informace stanovené v bodě 2 přílohy č. 3 k tomuto nařízení v českém jazyce.
(6)
VýrobceVýrobce uvede na nádobě v jazyce srozumitelném konečným uživatelům a orgánu dozoru své jméno nebo obchodní firmu, popřípadě ochrannou známku, a adresu pro doručování. Adresa pro doručování musí být adresou místa, na kterém lze výrobcevýrobce skutečně zastihnout.
(7)
VýrobceVýrobce provádí za účelem ochrany zdraví a bezpečnosti konečných uživatelů zkoušky vzorků nádob dodaných na trh a jiná potřebná šetření, je-li to potřebné vzhledem k rizikům, která nádoba představuje. Tyto zkoušky a šetření se provádí v rozsahu potřebném pro potvrzení nebo vyvrácení existujícího rizika, které představuje nádoba vzhledem k výrobcemvýrobcem stanovenému účelu použití. VýrobceVýrobce vede evidenci stížností, nevyhovujících nádob a nádob, které stáhl z oběhu, a průběžně o těchto činnostech informuje distributorydistributory.
§ 5
Zplnomocněný zástupce
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce uchovává EU prohlášení o shodě a technickou dokumentaci pro potřeby orgánu dozoru po dobu 10 let od uvedení nádoby na trh.
§ 6
Dovozce
(1)
DovozceDovozce před uvedením nádoby, u níž je součin PS.V větší než 50 bar.L, na trh zajistí, aby výrobcevýrobce provedl postup posuzování shodyposuzování shody uvedený v § 9, aby výrobcevýrobce vypracoval technickou dokumentaci, aby nádoba nesla označení CEoznačení CE a nápisy stanovené v bodě 1 přílohy č. 3 k tomuto nařízení a aby výrobcevýrobce splnil požadavky stanovené v § 4 odst. 5 a 6.
(2)
DovozceDovozce před uvedením nádoby, u níž je součin PS.V 50 bar.L nebo menší, na trh zajistí, aby byla navržena a vyrobena v souladu s § 2 odst. 2, aby byla opatřena nápisy stanovenými v bodě 1 přílohy č. 3 k tomuto nařízení a aby výrobcevýrobce splnil požadavky stanovené v § 4 odst. 5 a 6.
(3)
DovozceDovozce zajistí, aby byly k nádobám přiloženy návod k použití a bezpečnostní informace stanovené v bodě 2 přílohy č. 3 k tomuto nařízení v českém jazyce.
(4)
U nádob, u nichž je součin PS.V větší než 50 bar.L, dovozcedovozce po dobu 10 let od uvedení nádoby na trh uchovává kopii EU prohlášení o shodě pro potřeby orgánu dozoru a zajišťuje, aby orgánu dozoru byla na jeho žádost předložena technická dokumentace.
(5)
DovozceDovozce uvede na nádobě, nebo, není-li to možné, v dokladu přiloženém k nádobě v jazyce srozumitelném konečným uživatelům a orgánu dozoru své jméno nebo obchodní firmu, popřípadě ochrannou známku, a adresu pro doručování.
(6)
DovozceDovozce provádí za účelem ochrany zdraví a bezpečnosti konečných uživatelů zkoušky vzorků nádob dodaných na trh a jiná potřebná šetření, je-li to potřebné vzhledem k rizikům, která nádoba představuje. Tyto zkoušky a šetření se provádí v rozsahu potřebném pro potvrzení nebo vyvrácení existujícího rizika, které představuje nádoba vzhledem k výrobcemvýrobcem stanovenému účelu použití. DovozceDovozce vede evidenci stížností, nevyhovujících nádob a nádob, které stáhl z oběhu, a průběžně o těchto činnostech informuje distributorydistributory.
§ 7
Distributor
(1)
DistributorDistributor před dodáním nádoby, u níž je součin PS.V větší než 50 bar.L, na trh ověří, zda
a)
nádoba nese označení CEoznačení CE a nápisy stanovené v bodě 1 přílohy č. 3 k tomuto nařízení,
b)
jsou k nádobě přiloženy požadované doklady a návod k použití a bezpečnostní informace stanovené v bodě 2 přílohy č. 3 k tomuto nařízení v českém jazyce a
c)
výrobcevýrobce a dovozcedovozce splnili požadavky stanovené v § 4 odst. 5 a 6 a v § 6 odst. 5.
(2)
Před dodáním na trhdodáním na trh nádoby, u níž je součin PS.V 50 bar.L nebo menší, distributordistributor ověří, zda
a)
nádoba byla opatřena nápisy stanovenými v bodě 1.2 přílohy č. 3 k tomuto nařízení,
b)
jsou k nádobě přiloženy návod k použití a bezpečnostní informace stanovené v bodě 2 přílohy č. 3 k tomuto nařízení v českém jazyce a
c)
výrobcevýrobce a dovozcedovozce splnili požadavky stanovené v § 4 odst. 5 a 6 a v § 6 odst. 5.
§ 8
Doba pro identifikaci hospodářského subjektu
Hospodářský subjektHospodářský subjekt po dobu 10 let od dodání nádoby na trh uchovává údaje, pomocí kterých lze na žádost orgánu dozoru určit hospodářský subjekthospodářský subjekt, který mu nádobu dodal nebo kterému nádobu dodal.
§ 9
Postupy posuzování shody
(1)
Před výrobou musí být nádoby, u nichž je součin PS.V větší než 50 bar.L, podrobeny EU přezkoušení typu (modul B) stanovenému v bodě 1 přílohy č. 2 k tomuto nařízení, a to tímto způsobem:
a)
u nádob vyrobených v souladu s harmonizovanými normami, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, jedním ze dvou následujících způsobů podle volby výrobcevýrobce:
1.
posouzením vhodnosti technického návrhu nádoby prostřednictvím přezkoumání technické dokumentace a podpůrných důkazů bez přezkoušení vzorku (modul B - typ návrhu) stanoveným v bodě 1.2 písm. b) přílohy č. 2 k tomuto nařízení, nebo
2.
posouzením vhodnosti technického návrhu nádoby prostřednictvím přezkoumání technické dokumentace a podpůrných důkazů a přezkoušením vzoru úplné nádoby, který je reprezentativní pro plánovanou výrobu (modul B - výrobní typ) stanoveným v bodě 1.2 písm. a) přílohy č. 2 k tomuto nařízení,
b)
u nádob, které se nevyrábějí nebo se vyrábějí jen částečně v souladu s harmonizovanými normami, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, výrobcevýrobce předloží k přezkoušení prototyp úplné nádoby, který je reprezentativní pro plánovanou výrobu, a technickou dokumentaci a další doklady pro přezkoumání a posouzení vhodnosti technického návrhu nádoby (modul B - výrobní typ) stanovené v bodě 1.2 písm. a) přílohy č. 2 k tomuto nařízení.
(2)
Před uvedením na trhuvedením na trh musí být nádoby podrobeny těmto postupům:
a)
pokud je součin PS.V větší než 3 000 bar.L, použije se postup shoda s typem založená na interním řízení výroby a zkoušení nádob pod dohledem (modul C1) stanovený v bodě 2 přílohy č. 2 k tomuto nařízení,
b)
pokud je součin PS.V 3 000 bar.L nebo menší, ale je větší než 200 bar.L, použije se podle volby výrobcevýrobce některý z následujících postupů:
1.
shoda s typem založená na interním řízení výroby a zkoušení nádob pod dohledem (modul C1) stanovená v bodě 2 přílohy č. 2 k tomuto nařízení, nebo
2.
shoda s typem založená na interním řízení výroby a kontrolách nádob pod dohledem v náhodně zvolených intervalech (modul C2) podle bodu 3 přílohy č. 2 k tomuto nařízení,
c)
pokud je součin PS.V 200 bar.L nebo menší, ale je větší než 50 bar.L, použije se podle volby výrobcevýrobce některý z následujících postupů:
1.
shoda s typem založená na interním řízení výroby a zkoušení nádob pod dohledem (modul C1) stanovená v bodě 2 přílohy č. 2 k tomuto nařízení, nebo
2.
shoda s typem založená na interním řízení výroby (modul C) stanovená v bodě 4 přílohy č. 2 k tomuto nařízení.
(3)
Záznamy a korespondence vztahující se k postupům posuzování shodyposuzování shody uvedeným v odstavcích 1 a 2 se vypracují v úředním jazyce členského státu Evropské unie, v němž je oznámený subjekt usazen, nebo v jazyce, na kterém se výrobcevýrobce s tímto oznámeným subjektem dohodne.
§ 10
Předpoklad shody
Pokud je nádoba ve shodě s harmonizovanými normami nebo jejich částmi, které se nádob týkají a na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, má se za to, že je ve shodě se základními technickými požadavkytechnickými požadavky, na které se tyto normy nebo jejich části vztahují.
§ 11
EU prohlášení o shodě
(1)
EU prohlášení o shodě potvrzuje, že bylo prokázáno splnění základních technických požadavkůtechnických požadavků.
(2)
EU prohlášení o shodě se vypracuje podle vzoru stanoveného v příloze č. 4 k tomuto nařízení, obsahuje prvky stanovené v příslušných modulech stanovených v příloze č. 2 k tomuto nařízení a musí být stále aktualizováno. EU prohlášení o shodě se přeloží do jazyka nebo jazyků požadovaných členským státem Evropské unie, v němž se nádoba uvádí nebo dodává na trh.
(3)
Pokud se na nádobu vztahuje více harmonizačních předpisů Evropské unie stanovících vypracování EU prohlášení o shodě, vypracovává se jediné EU prohlášení o shodě odkazující na všechny tyto předpisy, včetně odkazů na jejich vyhlášení. Toto jediné EU prohlášení o shodě může mít podobu složky tvořené prohlášeními o shodě vydanými k jednotlivým předpisům.
§ 12
Umisťování označení CE, nápisů a identifikačních čísel oznámených subjektů
(1)
Označení CEOznačení CE, které se umísťuje před uvedením nádoby na trh, a nápisy stanovené v bodě 1 přílohy č. 3 k tomuto nařízení se umístí na nádobu nebo její výrobní štítek.
(2)
Identifikační číslo oznámeného subjektu, který se účastnil posuzování shodyposuzování shody s typem založené na interním řízení výroby a zkoušení nádob pod dohledem (modul C1) stanovené v bodě 2 přílohy č. 2 k tomuto nařízení nebo posuzování shodyposuzování shody s typem založené na interním řízení výroby a kontrolách nádob pod dohledem v náhodně zvolených intervalech (modul C2) stanovené v bodě 3 přílohy č. 2 k tomuto nařízení, připojuje za označení CE oznámený subjekt nebo podle jeho pokynů výrobcevýrobce nebo jeho zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce.
(3)
Za označením CEoznačením CE a identifikačním číslem oznámeného subjektu může být umístěna jakákoli jiná značka označující zvláštní riziko nebo použití.
§ 13
Formální nedostatky
Za formální nedostatek se považuje, pokud
a)
označení CEoznačení CE bylo umístěno v rozporu s čl. 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93, nebo s § 12 odst. 1,
b)
označení CEoznačení CE nebylo umístěno,
c)
identifikační číslo oznámeného subjektu bylo umístěno v rozporu s § 12 nebo nebylo umístěno,
d)
nápisy stanovené v bodě 1 přílohy č. 3 k tomuto nařízení nebyly umístěny nebo byly umístěny v rozporu s § 12 nebo bodem 1 přílohy č. 3 k tomuto nařízení,
e)
EU prohlášení o shodě nebylo vypracováno,
f)
EU prohlášení o shodě nebylo vypracováno v souladu s tímto nařízením,
g)
technická dokumentace chybí nebo je neúplná,
h)
informace uvedené v § 4 odst. 6 nebo v § 6 odst. 5 chybějí nebo jsou nesprávné nebo neúplné, nebo
i)
nebyl splněn jiný administrativní požadavek uvedený v § 4 nebo v § 6 nebo v § 6 odst. 1, 5 nebo 6 nebo v § 8 odst. 1, 3, 6 nebo 7 zákona.
§ 14
Přechodná ustanovení
(1)
Nádoby splňující požadavky nařízení vlády č. 20/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na jednoduché tlakové nádoby, mohou být dodávány na trh a uváděny do provozu nadále, pokud byly uvedeny na trh přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.
(2)
Platné certifikáty a jiné dokumenty, které osvědčují zjištěné skutečnosti a které byly vydány notifikovanými osobami podle nařízení vlády č. 20/2003 Sb., zůstávají v platnosti a považují se za certifikáty a jiné dokumenty podle tohoto nařízení.
§ 15
Zrušovací ustanovení
Nařízení vlády č. 20/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na jednoduché tlakové nádoby, se zrušuje.
§ 16
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 20. dubna 2016.
Předseda vlády:
Mgr. Sobotka v. r.
Ministr průmyslu a obchodu:
Ing. Mládek, CSc., v. r.
Příloha č. 1
k nařízení vlády č. 119/2016 Sb.
ZÁKLADNÍ BEZPEČNOSTNÍ POŽADAVKY
1.
Materiály
Materiály musí být zvoleny podle předpokládaného účelu použití nádob a v souladu s body 1.1 až 1.4.
1.1
Části vystavené tlaku
Materiály používané pro výrobu částí vystavených tlaku musí být:
a)
svařitelné,
b)
tvárné a houževnaté tak, aby porušení materiálu při nejnižší dovolené teplotě nevedlo k roztříštění nebo ke vzniku křehkého lomu a
c)
odolné proti stárnutí.
U ocelových nádob musí materiály navíc splňovat požadavky stanovené v bodě 1.1.1 a u nádob z hliníku nebo ze slitin hliníku požadavky stanovené v bodě 1.1.2.
K materiálu musí být přiložen dokument kontroly stanovený v bodě 3.1 písm. i) přílohy č. 3 k tomuto nařízení.
1.1.1
Ocelové nádoby
Nelegované ušlechtilé oceli musí splňovat tyto požadavky:
a)
musí být uklidněné a dodávané ve stavu normalizačně žíhaném nebo ve srovnatelném stavu,
b)
obsah uhlíku ve výrobku musí být menší než 0,25 % a obsah síry a fosforu musí být u každého z těchto prvků menší než 0,05 % a
c)
každý výrobek musí mít tyto mechanické vlastnosti:
i)
nejvyšší pevnost v tahu Rm,max musí být menší než 580 N/mm2,
ii)
tažnost po přetržení musí být:
jsou-li zkušební vzorky odebírány rovnoběžně se směrem válcování:
při tloušťce ≥ 3 mm:| A| ≥ 22 %,
---|---|---
při tloušťce < 3 mm:| A80 mm| ≥ 17 %,
jsou-li zkušební vzorky odebírány kolmo ke směru válcování:
při tloušťce ≥ 3 mm:| A| ≥ 20 %,
---|---|---
při tloušťce < 3 mm:| A80 mm| ≥ 15 %,
iii)
průměrná nárazová práce při zkoušce rázem v ohybu KCV pro tři podélné zkušební vzorky při nejnižší dovolené teplotě nesmí být menší než 35 J/cm2. Nejvýše jedna ze tří hodnot může být menší než 35 J/cm2 s dovoleným minimem 25 J/cm2. U ocelí, které mají být použity pro výrobu nádob, jejichž nejnižší dovolená teplota je nižší než -10 °C a jejichž tloušťka stěny přesahuje 5 mm, se tato vlastnost musí překontrolovat.
1.1.2
Hliníkové nádoby
Nelegovaný hliník musí mít obsah hliníku nejméně 99,5 % a slitiny hliníku uvedené v § 1 odst. 2 písm. b) musí vykazovat dostatečnou odolnost proti mezikrystalové korozi při nejvyšší dovolené teplotě.
Uvedené materiály musí dále splňovat tyto požadavky:
a)
musí být dodávány v žíhaném stavu a
b)
každý výrobek musí mít tyto mechanické vlastnosti:
i)
nejvyšší pevnost v tahu Rm,max nesmí být větší než 350 N/mm2 a
ii)
tažnost po přetržení musí být:
1.
A ≥ 16 %, je-li zkušební vzorek odebírán rovnoběžně se směrem válcování, nebo
2.
A ≥ 14 %, je-li zkušební vzorek odebírán kolmo ke směru válcování.
1.2
Svařovací materiály
Materiály používané pro svary nádob nebo pro jejich výrobu musí být vhodné a slučitelné se svařovanými materiály.
1.3
Příslušenství ovlivňující pevnost nádoby
Příslušenství nádob (například šrouby nebo matice) musí být vyrobeno z materiálu stanoveného v bodě 1.1 nebo z jiných druhů oceli, hliníku nebo slitin hliníku, které jsou slučitelné s materiály použitými pro výrobu částí vystavených tlaku.
Tyto materiály musí mít při nejnižší dovolené teplotě přiměřenou tažnost po přetržení a nárazovou práci při zkoušce rázem v ohybu.
1.4
Části nevystavené tlaku
Všechny části nádob nevystavené tlaku, které se připojují svařováním, musí být vyrobeny z materiálů slučitelných s materiály, ke kterým jsou přivařovány.
2.
Navrhování nádob
a)
Při navrhování nádob výrobcevýrobce určuje, k jakému účelu budou používány, a zvolí:
i)
nejnižší dovolenou teplotu Tmin,
ii)
nejvyšší dovolenou teplotu Tmax, nebo
iii)
nejvyšší dovolený tlak PS.
Je-li však nejnižší dovolená teplota vyšší než -10 °C, musí být požadované vlastnosti materiálů zaručeny při -10 °C.
b)
Dále výrobcevýrobce bere v úvahu tyto požadavky:
i)
musí být možné provádět kontrolu nádob zevnitř,
ii)
musí být možné nádoby vyprazdňovat,
iii)
mechanické vlastnosti musí být zachovány po celou dobu používání nádob pro daný účel a
iv)
nádoby musí být s ohledem na jejich předepsané používání dostatečně chráněny proti korozi.
c)
VýrobceVýrobce bere v úvahu skutečnost, že za podmínek předpokládaného používání:
i)
nádoby nesmí být vystaveny napětím, která by mohla narušit jejich bezpečnost při používání, a
ii)
vnitřní tlak nesmí trvale přesahovat nejvyšší dovolený tlak PS. Přechodně však může být překročen až o 10 %.
d)
Obvodové a podélné svarové spoje musí být provedeny plně provařenými svary nebo svary s rovnocennými účinky. Vně klenutá dna, s výjimkou den polokulových, musí mít válcový lem.
2.1
Tloušťka stěny
Není-li součin PS.V větší než 3 000 bar.L, musí výrobcevýrobce pro stanovení tloušťky stěny nádoby zvolit jednu z metod stanovených v bodech 2.1.1 a 2.1.2. Je-li součin PS.V větší než 3 000 bar.L nebo je-li nejvyšší dovolená teplota vyšší než 100 °C, musí být tato tloušťka určena metodou stanovenou v bodě 2.1.1.
Skutečná tloušťka stěn válcové části a den však nesmí být menší než 2 mm u ocelových nádob a než 3 mm u nádob z hliníku nebo slitin hliníku.
2.1.1
Výpočtová metoda
Nejmenší tloušťka částí vystavených tlaku se musí vypočítat s ohledem na intenzitu namáhání a na tato ustanovení:
a)
uvažovaný výpočtový tlak nesmí být menší než zvolený nejvyšší dovolený tlak PS a
b)
dovolené celkové membránové napětí smí být nejvýše rovno nižší z hodnot 0,6 ReT nebo 0,3 Rm; pro určení dovoleného napětí musí výrobcevýrobce použít nejnižší hodnoty ReT a Rm zaručované výrobcemvýrobcem materiálu.
Má-li však válcová část nádoby jeden nebo více podélných svarů provedených jinak než strojně, musí se tloušťka vypočtená způsobem uvedeným v prvním odstavci vynásobit koeficientem 1,15.
2.1.2
Experimentální metoda
Tloušťka stěny musí být stanovena tak, aby nádoby při teplotě okolí vydržely působení tlaku rovnajícího se nejméně pětinásobku nejvyššího dovoleného tlaku, přičemž trvalá obvodová deformace nesmí v takovém případě přesáhnout 1 %.
3.
Výrobní postupy
Nádoby musí být vyrobeny a zkontrolovány v souladu s požadavky stanovenými v bodech 2, 3 nebo 4 přílohy č. 2 k tomuto nařízení.
3.1
Výroba konstrukčních částí
Při výrobě konstrukčních částí (například při tváření nebo srážení hran) nesmějí vznikat povrchové vady, trhliny nebo změny mechanických vlastností, které by mohly ohrozit bezpečnost nádob.
3.2
Svarové spoje částí vystavených tlaku
Svary a přilehlé oblasti musí mít podobné vlastnosti jako svařované materiály a musí být bez povrchových nebo vnitřních vad, které by mohly ohrozit bezpečnost nádob.
Svary musí být provedeny kvalifikovanými svářeči nebo pracovníky s odpovídající úrovní způsobilosti v souladu se schválenými postupy svařování. Schvalovací a kvalifikační zkoušky musí být prováděny oznámenými subjekty.
VýrobceVýrobce během výroby zajišťuje stálou jakost svarů prováděním vhodných zkoušek za použití přiměřených postupů. O těchto zkouškách musí být vypracován protokol.
4.
Uvádění nádob do provozu
K nádobám musí být přiložen návod k použití vypracovaný výrobcemvýrobcem stanovený v bodě 2 přílohy č. 3 k tomuto nařízení.
Příloha č. 2
k nařízení vlády č. 119/2016 Sb.
POSTUPY POSUZOVÁNÍ SHODY
1.
EU přezkoušení typu (Modul B)
1.1
EU přezkoušení typu je částí postupu posuzování shodyposuzování shody, ve které oznámený subjekt přezkoumá technický návrh nádoby a ověří a potvrdí, že technický návrh nádoby splňuje požadavky tohoto nařízení, které se na nádobu vztahují.
1.2
EU přezkoušení typu musí být provedeno některým z následujících způsobů:
a)
posouzení vhodnosti technického návrhu nádoby prostřednictvím přezkoumání technické dokumentace a podpůrných důkazů stanovených v bodě 1.3 a přezkoušení vzoru úplné nádoby, který je reprezentativní pro plánovanou výrobu (výrobní typ), nebo
b)
posouzení vhodnosti technického návrhu nádoby prostřednictvím přezkoumání technické dokumentace a podpůrných důkazů stanovených v bodě 1.3 bez přezkoušení vzoru nádoby (typ návrhu).
1.3
VýrobceVýrobce podá u jediného oznámeného subjektu, kterého si zvolil, žádost o EU přezkoušení typu.
Žádost musí obsahovat:
a)
jméno a adresu výrobcevýrobce a pokud žádost podává zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu,
b)
písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu, a
c)
technickou dokumentaci. Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody nádoby s příslušnými požadavky tohoto nařízení a obsahuje odpovídající analýzu a posouzení rizik.
Technická dokumentace musí uvádět příslušné požadavky a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat k návrhu, výrobě a fungování nádoby. Technická dokumentace musí obsahovat, je-li to relevantní, alespoň tyto prvky:
i)
celkový popis nádoby,
ii)
koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata součástí, popřípadě další konstrukční dokumentaci,
iii)
popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení těchto výkresů, schémat a fungování nádoby,
iv)
seznam harmonizovaných norem, na které byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie a které byly použity v plném rozsahu nebo zčásti, a popis řešení zvolených ke splnění základních bezpečnostních požadavků tohoto nařízení, pokud tyto harmonizované normy použity nebyly, včetně seznamu jiných dokumentů, které předepisují technické požadavkytechnické požadavky, které má nádoba splňovat (dále jen „technická specifikace“), které byly použity. V případě částečně použitých harmonizovaných norem se v technické dokumentaci uvedou ty části, jež byly použity,
v)
výsledky konstrukčních výpočtů, provedených přezkoušení a kontrol,
vi)
protokoly o zkouškách,
vii)
návod k použití a bezpečnostní informace stanovené v bodě 2 přílohy č. 3 k tomuto nařízení a
viii)
dokument popisující:
1.
zvolené materiály,
2.
zvolené svařovací postupy,
3.
zvolené kontroly a
4.
veškeré případné podrobnosti týkající se konstrukce nádoby,
d)
v příslušných případech prototypy nádob reprezentativní pro plánovanou výrobu. Oznámený subjekt může požadovat další vzory nádob, jestliže je to potřebné k provedení programu zkoušek,
e)
další doklady o přiměřenosti řešení přijatého v technickém návrhu. Tyto podpůrné důkazy musejí odkazovat na všechny příslušné dokumenty, které byly použity, zejména pokud příslušné harmonizované normy nebyly použity v plném rozsahu. Podpůrné důkazy v případě potřeby zahrnují výsledky zkoušek, které provedla v souladu s jinými příslušnými technickými specifikacemi vhodná laboratoř výrobcevýrobce nebo jiná zkušební laboratoř jeho jménem a na jeho odpovědnost.
Pokud se přezkoumává prototyp nádoby, musí technická dokumentace rovněž obsahovat:
i)
osvědčení týkající se vhodnosti kvalifikace svařovacích postupů a svářečů nebo operátorů svářecích automatů,
ii)
dokument kontroly pro materiály použité pro výrobu částí a součástí přispívajících k pevnosti nádoby a
iii)
protokol o provedených kontrolách a zkouškách nebo popis navrhovaných kontrol.
1.4
Oznámený subjekt:
U nádoby:
1.4.1
přezkoumá technickou dokumentaci a podpůrné důkazy s cílem posoudit přiměřenost technického návrhu nádoby.
U prototypu nádoby/prototypů nádob:
1.4.2
ověří, zda byly prototypy nádob vyrobeny v souladu s technickou dokumentací, zda mohou být bezpečně používány za předpokládaných pracovních podmínek, a určí prvky, které byly navrženy v souladu s použitelnými ustanoveními příslušných harmonizovaných norem, jakož i prvky, které byly navrženy v souladu s jinými příslušnými technickými specifikacemi,
1.4.3
provede nebo nechá provést vhodné kontroly a zkoušky, aby ověřil, zda v případě, kdy výrobcevýrobce zvolil řešení podle příslušných harmonizovaných norem, byly tyto normy použity správně,
1.4.4
provede nebo nechá provést vhodné kontroly a zkoušky, aby ověřil, zda v případě, kdy nebyla použita řešení podle příslušných harmonizovaných norem, splňují řešení podle jiných příslušných technických specifikací, která výrobcevýrobce použil, odpovídající základní bezpečnostní požadavky tohoto nařízení a
1.4.5
dohodne se s výrobcemvýrobcem, na kterém místě budou kontroly a zkoušky provedeny.
1.5
Oznámený subjekt vypracuje hodnotící zprávu, ve které zaznamená činnosti provedené podle požadavků stanovených v bodě 1.4 a jejich výsledky. Aniž jsou dotčeny povinnosti oznámeného subjektu vůči Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictvístátní zkušebnictví (dále jen „Úřad“), oznámený subjekt zveřejní obsah této zprávy, v plném rozsahu nebo částečně, pouze se souhlasem výrobcevýrobce.
1.6
Pokud typ splňuje požadavky tohoto nařízení, oznámený subjekt vydá výrobcivýrobci certifikát EU přezkoušení typu. Tento certifikát musí obsahovat jméno a adresu výrobcevýrobce, závěry přezkoušení, podmínky platnosti certifikátu a údaje nezbytné k identifikaci schváleného typu. K certifikátu EU přezkoušení typu může být přiložena 1 nebo více příloh.
Certifikát EU přezkoušení typu a jeho přílohy musí obsahovat všechny náležité informace umožňující vyhodnotit, zda jsou vyrobené nádoby ve shodě s přezkoušeným typem, a provést kontrolu za provozu. Certifikát musí dále obsahovat podmínky platnosti a musí k němu být připojeny popisy a výkresy nezbytné k identifikaci schváleného typu.
Pokud typ nesplňuje příslušné požadavky tohoto nařízení, oznámený subjekt odmítne vydat certifikát EU přezkoušení typu a uvědomí o tom žadatele s tím, že odmítnutí podrobně odůvodní.
1.7
Oznámený subjekt dbá na to, aby byl informován o všech změnách obecně uznávaného stavu techniky, které by naznačovaly, že schválený typ již nemusí být v souladu s příslušnými požadavky tohoto nařízení, a rozhodne, zda tyto změny vyžadují doplňující šetření. Pokud šetření vyžadují, oznámený subjekt o tom informuje výrobcevýrobce.
VýrobceVýrobce informuje oznámený subjekt, který uchovává technickou dokumentaci týkající se certifikátu EU přezkoušení typu, o všech úpravách schváleného typu, které mohou ovlivnit shodu nádoby se základními bezpečnostními požadavky tohoto nařízení nebo podmínky platnosti tohoto certifikátu. Tyto úpravy vyžadují dodatečné schválení formou dodatku k původnímu certifikátu EU přezkoušení typu.
1.8
Každý oznámený subjekt informuje Úřad o certifikátech EU přezkoušení typu nebo dodatcích k nim, které vydal nebo odejmul, a pravidelně nebo na žádost zpřístupní Úřadu seznam takových certifikátů nebo dodatků k nim, které zamítl, pozastavil nebo jinak omezil.
Každý oznámený subjekt informuje ostatní oznámené subjekty o certifikátech EU přezkoušení typu nebo dodatcích k nim, které zamítl, odejmul, pozastavil nebo jinak omezil, a na žádost také o těchto certifikátech nebo dodatcích k nim, které vydal.
Evropská komise, členské státy Evropské unie a jiné oznámené subjekty mohou na žádost obdržet kopii certifikátů EU přezkoušení typu nebo dodatků k nim. Evropská komise a členské státy Evropské unie mohou na žádost obdržet kopii technické dokumentace a výsledků přezkoušení provedených oznámeným subjektem. Do uplynutí doby platnosti certifikátu EU přezkoušení typu uchovává oznámený subjekt kopii tohoto certifikátu, jeho příloh a dodatků, jakož i soubor technické dokumentace včetně dokumentace předložené výrobcemvýrobcem.
1.9
Po dobu 10 let od uvedení nádoby na trh uchovává výrobcevýrobce pro potřebu orgánu dozoru kopii certifikátu EU přezkoušení typu, jeho příloh a dodatků spolu s technickou dokumentací.
1.10
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce výrobcevýrobce může podat žádost stanovenou v bodě 1.3 a vykonávat úkoly stanovené v bodech 1.7 a 1.9, pokud jsou uvedeny v pověření.
2.
Shoda s typem založená na interním řízení výroby a zkoušení nádob pod dohledem (Modul C1)
2.1
Shoda s typem založená na interním řízení výroby a zkoušení nádob pod dohledem je částí postupu posuzování shodyposuzování shody, kterou výrobcevýrobce provádí činnosti stanovené v bodech 2.2, 2.3 a 2.4 a zaručuje a prohlašuje, že dané nádoby jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
2.2
Výroba
VýrobceVýrobce přijme opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyráběných nádob s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
Před zahájením výroby poskytne výrobcevýrobce oznámenému subjektu, kterého si zvolil, všechny potřebné informace, zejména:
a)
technickou dokumentaci, která musí obsahovat rovněž:
i)
osvědčení týkající se vhodnosti kvalifikace svařovacích postupů a svářečů nebo operátorů svářecích automatů,
ii)
dokument kontroly pro materiály použité pro výrobu částí a součástí přispívajících k pevnosti nádoby a
iii)
protokol o provedených kontrolách a zkouškách,
b)
inspekční podklady popisující vhodné kontroly a zkoušky, které budou prováděny během výroby, spolu se způsobem a četností jejich provádění a
c)
certifikát EU přezkoušení typu.
2.3
Kontroly nádob
2.3.1
U každé jednotlivé vyrobené nádoby provede oznámený subjekt odpovídající kontrolu a zkoušky, aby se ověřila shoda nádoby s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s požadavky tohoto nařízení, a to v souladu s následujícími body:
a)
VýrobceVýrobce předkládá nádoby v podobě stejnorodých dávek a přijme opatření, aby výrobní proces zajišťoval stejnorodost každé vyrobené dávky.
b)
Při kontrole dávky oznámený subjekt zjišťuje, zda byly nádoby vyrobeny a zkontrolovány podle technické dokumentace, a na každé nádobě z dávky provede hydraulickou zkoušku nebo pneumatickou zkoušku shodného účinku při tlaku Ph rovném 1,5 násobku výpočtového tlaku nádoby k ověření její pevnosti. Použití pneumatické zkoušky je podmíněno schválením bezpečnostních postupů při zkoušce.
c)
K ověření kvality svarů dále oznámený subjekt provede zkoušky na zkušebních vzorcích odebraných podle volby výrobcevýrobce z reprezentativního zkušebního vzorku z výroby nebo z nádoby. Zkoušky se provádí na podélných svarech. Pokud se však pro podélné a obvodové svary používají odlišné metody sváření, musí se zkoušky opakovat i na obvodových svarech.
d)
U nádob, u nichž se použije experimentální metoda stanovená v bodě 2.1.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení, se tyto zkoušky na zkušebních vzorcích nahrazují hydraulickou zkouškou na pěti nádobách náhodně vybraných z každé dávky k ověření shody se základními bezpečnostními požadavky stanovenými v bodě 2.1.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
e)
U přijatých dávek oznámený subjekt opatří nebo nechá opatřit každou nádobu svým identifikačním číslem a vydá písemný certifikát shody týkající se provedených zkoušek. Všechny nádoby z dávky mohou být uvedeny na trh s výjimkou těch, které nevyhověly při hydraulické nebo pneumatické zkoušce.
f)
Je-li dávka zamítnuta, oznámený subjekt přijme vhodná opatření, aby zabránil uvedení této dávky na trh. V případě častého zamítnutí dávek může oznámený subjekt statistické ověřování pozastavit.
g)
VýrobceVýrobce na požádání předkládá orgánu dozoru certifikáty shody vydané oznámeným subjektem podle písmene e).
2.3.2
Oznámený subjekt zašle kopii své zprávy o inspekci členskému státu Evropské unie, který jej oznámil, a na požádání i ostatním oznámeným subjektům, ostatním členským státům Evropské unie a Evropské komisi.
2.3.3
VýrobceVýrobce během výrobního procesu opatří výrobky na odpovědnost oznámeného subjektu identifikačním číslem tohoto subjektu.
2.4
Označení CEOznačení CE a EU prohlášení o shodě
2.4.1
VýrobceVýrobce umístí označení CEoznačení CE na každou jednotlivou nádobu, která je ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňuje požadavky tohoto nařízení.
2.4.2
VýrobceVýrobce vypracuje písemné EU prohlášení o shodě pro každý typ nádoby a po dobu 10 let od uvedení nádoby na trh je uchovává pro potřebu orgánu dozoru. V EU prohlášení o shodě musí být uveden typ nádoby, pro nějž bylo vypracováno.
2.4.3
Kopie EU prohlášení o shodě se na žádost poskytne orgánu dozoru.
2.5
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce
Činnosti výrobcevýrobce stanovené v bodě 2.4 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.
3.
Shoda s typem založená na interním řízení výroby a kontrolách nádob pod dohledem v náhodně zvolených intervalech (Modul C2)
3.1
Shoda s typem založená na interním řízení výroby a kontrolách nádob pod dohledem v náhodně zvolených intervalech je částí postupu posuzování shodyposuzování shody, kterou výrobcevýrobce provádí činnosti stanovené v bodech 3.2, 3.3 a 3.4 a zaručuje a prohlašuje, že dané nádoby jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
3.2
Výroba
3.2.1
VýrobceVýrobce přijme opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyráběných nádob s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
3.2.2
Před zahájením výroby poskytne výrobcevýrobce oznámenému subjektu, kterého si zvolil, všechny potřebné informace, zejména:
a)
technickou dokumentaci, která musí obsahovat rovněž:
i)
osvědčení týkající se vhodnosti kvalifikace svařovacích postupů a svářečů nebo operátorů svářecích automatů,
ii)
dokument kontroly pro materiály použité pro výrobu částí a součástí přispívajících k pevnosti nádoby a
iii)
protokol o provedených kontrolách a zkouškách,
b)
certifikát EU přezkoušení typu a
c)
dokument obsahující popis výrobních postupů a předem stanovená systémová opatření přijatá k zajištění shody nádob s certifikátem EU přezkoušení typu.
Oznámený subjekt před datem zahájení výroby tyto dokumenty zkontroluje, aby osvědčil jejich shodu s certifikátem EU přezkoušení typu.
3.2.3
Dokument stanovený v bodě 3.2.2 písm. c) musí obsahovat:
a)
popis výrobních a kontrolních prostředků vhodných ke zhotovení nádob,
b)
inspekční podklady popisující vhodné kontroly a zkoušky, které budou prováděny během výroby, spolu se způsobem a četností jejich provádění,
c)
závazek provádět kontroly a zkoušky v souladu s inspekčními podklady a nechat provést hydraulickou zkoušku nebo pneumatickou zkoušku při zkušebním tlaku rovném 1,5 násobku výpočtového tlaku na každé vyrobené nádobě; tyto kontroly a zkoušky se provádějí na odpovědnost kvalifikovaných pracovníků, kteří jsou organizačně nezávislí na pracovnících ve výrobě, a je o nich vypracována zpráva a
d)
adresy výrobních a skladovacích míst a datum zahájení výroby.
3.3
Kontroly nádob
Oznámený subjekt provádí kontroly nádob nebo nechá takové kontroly provádět na náhodně vybraných vzorcích v náhodně zvolených intervalech, které sám stanoví, aby se ověřila kvalita interních kontrol nádoby, s přihlédnutím mimo jiné k technologické složitosti nádob a vyráběnému množství. Před uvedením na trhuvedením na trh odebere oznámený subjekt přímo na místě odpovídajícím vzorek konečných nádob, který musí být zkontrolován a podroben odpovídajícím zkouškám stanoveným v příslušných částech harmonizovaných norem nebo rovnocenným zkouškám uvedeným v jiných příslušných technických specifikacích s cílem ověřit shodu nádoby s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s požadavky tohoto nařízení.
Oznámený subjekt se rovněž ujistí, že výrobcevýrobce kontroluje sériově vyráběné nádoby podle požadavků stanovených v bodě 3.2.3 písm. c).
Pokud vzorek nedosahuje přijatelné úrovně kvality, přijme oznámený subjekt vhodná opatření.
Postupem ke zjištění přijatelné úrovně kvality vzorků, který se má použít, má být určeno, zda výrobní proces dané nádoby probíhá v takových mezích, které zajišťují její shodu.
Oznámený subjekt zašle kopii své zprávy o inspekci členskému státu, který jej oznámil, a na požádání i ostatním oznámeným subjektům, ostatním členským státům Evropské unie a Evropské komisi.
VýrobceVýrobce během výrobního procesu opatří výrobky na odpovědnost oznámeného subjektu identifikačním číslem tohoto subjektu.
3.4
Označení CEOznačení CE a EU prohlášení o shodě
3.4.1
VýrobceVýrobce umístí označení CEoznačení CE na každou jednotlivou nádobu, která je ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňuje požadavky tohoto nařízení.
3.4.2
VýrobceVýrobce vypracuje pro každý typ nádoby písemné EU prohlášení o shodě a po dobu 10 let od uvedení nádoby trh je uchovává pro potřebu orgánu dozoru. V EU prohlášení o shodě musí být uveden typ nádoby, pro nějž bylo vypracováno.
3.4.3
Kopie EU prohlášení o shodě se na žádost poskytne orgánu dozoru.
3.5
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce
Činnosti výrobcevýrobce stanovené v bodě 3.4 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.
4.
Shoda s typem založená na interním řízení výroby (Modul C)
4.1
Shoda s typem založená na interním řízení výroby je částí postupu posuzování shodyposuzování shody, kterou výrobcevýrobce provádí činnosti stanovené v bodech 4.2 a 4.3 a zaručuje a prohlašuje, že dané nádoby jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
4.2
Výroba
VýrobceVýrobce přijme opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyráběných nádob se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
Před zahájením výroby poskytne výrobcevýrobce oznámenému subjektu, který vydal certifikát EU přezkoušení typu, všechny potřebné informace, zejména:
a)
osvědčení týkající se vhodnosti kvalifikace svařovacích postupů a svářečů nebo operátorů svářecích automatů,
b)
dokument kontroly pro materiály použité pro výrobu částí a součástí přispívajících k pevnosti nádoby,
c)
protokol o provedených kontrolách a zkouškách a
d)
dokument obsahující popis výrobních postupů a předem stanovená systémová opatření přijatá k zajištění shody nádob s typem uvedeným v certifikátu EU přezkoušení typu.
Tento dokument musí obsahovat:
i)
popis výrobních a kontrolních prostředků vhodných ke zhotovení nádob,
ii)
inspekční podklady popisující vhodné kontroly a zkoušky, které budou prováděny během výroby, spolu se způsobem a četností jejich provádění,
iii)
závazek provádět kontroly a zkoušky v souladu s inspekčními podklady a nechat provést hydraulickou zkoušku nebo pneumatickou zkoušku při zkušebním tlaku rovném 1,5násobku výpočtového tlaku na každé vyrobené nádobě; tyto kontroly a zkoušky se provádějí na odpovědnost kvalifikovaných pracovníků, kteří jsou nezávislí na pracovnících ve výrobě, a je o nich vypracována zpráva a
iv)
adresy výrobních a skladovacích míst a datum zahájení výroby.
Oznámený subjekt přede dnem zahájení výroby tyto dokumenty zkontroluje, aby osvědčil jejich shodu s certifikátem EU přezkoušení typu.
4.3
Označení CEOznačení CE a EU prohlášení o shodě
4.3.1
VýrobceVýrobce umístí označení CEoznačení CE na každou jednotlivou nádobu, která je ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňuje požadavky tohoto nařízení.
4.3.2
VýrobceVýrobce vypracuje písemné EU prohlášení o shodě pro každý typ nádoby a po dobu 10 let od uvedení nádoby na trh je uchovává pro potřebu orgánu dozoru. V EU prohlášení o shodě musí být uveden typ nádoby, pro nějž bylo vypracováno.
4.3.3
Kopie EU prohlášení o shodě se na žádost poskytne orgánu dozoru.
4.4
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce
Činnosti výrobcevýrobce stanovené v bodě 4.3 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.
Příloha č. 3
k nařízení vlády č. 119/2016 Sb.
NÁPISY, NÁVOD K POUŽITÍ, DEFINICE A ZNAČKY
1.
Označení CEOznačení CE a nápisy
1.1
Nádoby, u nichž je součin PS.V větší než 50 bar.L, musí být opatřeny označením CEoznačením CE stanoveným v příloze II nařízení (ES) č. 765/2008 a posledním dvojčíslím roku, v němž byl výrobek opatřen označením CE.
1.2
Na nádobách nebo na jejich štítcích musí být uvedeny alespoň tyto informace:
a)
nejvyšší dovolený tlak (PS v barech),
b)
nejvyšší dovolená teplota (Tmax ve °C),
c)
nejnižší dovolená teplota (Tmin ve °C),
d)
objem nádoby (V v L),
e)
jméno, obchodní firma nebo ochranná známka a adresa výrobcevýrobce a
f)
typ a sériové číslo nebo označení dávky nádoby.
1.3
Používá-li se štítek, musí být navržen tak, aby ho nebylo možno znovu použít, a musí obsahovat volné místo pro další údaje.
2.
Návod k použití a bezpečnostní informace
Návod k použití musí obsahovat tyto údaje:
a)
informace stanovené v bodě 1.2 s výjimkou sériového označení nádoby nebo označení dávky,
b)
předpokládaný způsob použití nádoby a
c)
požadavky na údržbu a montáž z hlediska bezpečnosti nádob.
3.
Definice a značky
3.1
Definice
a)
Výpočtovým tlakem „P“ se rozumí přetlak zvolený výrobcemvýrobcem a používaný pro stanovení tloušťky částí nádoby vystavených působení tlaku.
b)
Nejvyšším dovoleným tlakem „PS“ se rozumí nejvyšší přetlak, který může být vyvinut za normálních provozních podmínek nádoby.
c)
Nejnižší dovolenou teplotou Tmin se rozumí nejnižší ustálená teplota stěny nádoby za normálních provozních podmínek.
d)
Nejvyšší dovolenou teplotou Tmax se rozumí nejvyšší ustálená teplota stěny nádoby za normálních provozních podmínek.
e)
Mezí kluzu „ReT“ se rozumí hodnota při nejvyšší dovolené teplotě Tmax u:
i)
horní meze kluzu ReH v případě materiálu, který vykazuje horní a dolní mez kluzu,
ii)
0,2 % smluvní meze kluzu Rp0,2, nebo
iii)
1,0 % smluvní meze kluzu Rp1,0 v případě nelegovaného hliníku.
f)
Typová řada nádob:
Určité nádoby tvoří stejnou typovou řadu, jestliže se od vzoru liší pouze průměrem a za předpokladu, že jsou splněny požadavky stanovené v bodech 2.1.1 a 2.1.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení, nebo délkou válcové části nádoby s těmito omezeními:
i)
má-li vzor kromě den 1 nebo více prstenců, musí mít varianty v rámci typové řady alespoň jeden prstenec, nebo
ii)
má-li vzor pouze 2 klenutá dna, nesmí mít varianty v rámci typové řady žádné prstence.
Odchylky v délce, které jsou spojené s úpravou otvorů nebo nátrubků, musí být pro každou variantu uvedeny na výkrese.
g)
Výrobní dávku nádob může tvořit nejvýše 3 000 nádob stejného typu.
h)
Sériovou výrobou ve smyslu tohoto nařízení se rozumí výroba, při níž se vyrobí nepřetržitým výrobním procesem během stanovené doby více než 1 nádoba stejného typu, podle stejného návrhu a za použití stejných výrobních postupů.
i)
Dokumentem kontroly se rozumí dokument, kterým výrobcevýrobce materiálu osvědčuje, že dodané výrobky splňují požadavky objednávky, a ve kterém uvádí výsledky v závodě prováděných běžných kontrolních zkoušek, zejména chemického složení a mechanických vlastností, provedených na výrobcích zhotovených stejným výrobním postupem jako dodané výrobky, přičemž zkoušky nemusí být prováděny přímo na dodaných výrobcích.
3.2
Značky
A| tažnost (Lo = 5,65√So)| %
---|---|---
A80 mm| tažnost (Lo = 80 mm)| %
KCV| nárazová práce při zkoušce rázem v ohybu| J/cm2
P| výpočtový tlak| bar
PS| nejvyšší dovolený tlak| bar
Ph| hydraulický nebo pneumatický zkušební tlak| bar
Rp0,2| 0,2 % smluvní mez kluzu| N/mm2
ReT| mez kluzu při nejvyšší dovolené teplotě| N/mm2
ReH| horní mez kluzu| N/mm2
Rm| pevnost v tahu při pokojové teplotě| N/mm2
Rm, max| nejvyšší pevnost v tahu| N/mm2
Rp1,0| 1,0 % smluvní mez kluzu| N/mm2
Tmax| nejvyšší dovolená teplota| °C
Tmin| nejnižší dovolená teplota| °C
V| objem nádoby| L
Příloha č. 4
k nařízení vlády č. 119/2016 Sb.
EU PROHLÁŠENÍ O SHODĚ (č. XXXX)2)
1.
Nádoba / typ nádoby (číslo výrobku, typu či dávky nebo sériové číslo):
2.
Jméno a adresa výrobcevýrobce a případně jeho zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce:
3.
Toto prohlášení o shodě se vydává na výhradní odpovědnost výrobcevýrobce.
4.
Předmět prohlášení (identifikace nádoby umožňující ji zpětně vysledovat; je-li to nezbytné pro identifikaci dané nádoby, může zahrnovat vyobrazení):
5.
Výše popsaný předmět prohlášení je ve shodě s příslušnými harmonizačními předpisy Evropské unie:
6.
Odkazy na příslušné harmonizované normy, které byly použity, nebo na jiné technické specifikace, na jejichž základě se shoda prohlašuje:
7.
Oznámený subjekt ... (název, číslo) provedl ... (popis zásahu) a vydal certifikát:
8.
Další informace:
Podepsáno za ... a jménem:
(místo a datum vydání):
(jméno, funkce), (podpis):
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/29/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání jednoduchých tlakových nádob na trh.
2)
Výrobce může přidělit prohlášení o shodě číslo. |
Nařízení vlády č. 118/2016 Sb. | Nařízení vlády č. 118/2016 Sb.
Nařízení vlády o posuzování shody elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí při jejich dodávání na trh
Vyhlášeno 18. 4. 2016, datum účinnosti 20. 4. 2016, částka 45/2016
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Technické požadavky na elektrická zařízení
* § 3 - Dodávání na trh
* § 4 - Výrobce
* § 5 - Zplnomocněný zástupce
* § 6 - Dovozce
* § 7 - Distributor
* § 8 - Doba pro identifikaci hospodářského subjektu
* § 9 - Postup posuzování shody
* § 10 - Předpoklad shody
* § 11 - EU prohlášení o shodě
* § 12 - Umisťování označení CE
* § 13 - Formální nedostatky
* § 14 - Přechodné ustanovení
* § 15 - Zrušovací ustanovení
* § 16 - Účinnost č. 1 k nařízení vlády č. 118/2016 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 118/2016 Sb. č. 3 k nařízení vlády č. 118/2016 Sb. č. 4 k nařízení vlády č. 118/2016 Sb.
Aktuální znění od 20. 4. 2016
118
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 30. března 2016
o posuzování shody elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí při jejich dodávání na trh
Vláda nařizuje podle § 4 a § 50 odst. 5 zákona č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, (dále jen „zákon“):
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Toto nařízení zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a upravuje technické požadavkytechnické požadavky na elektrická zařízení určená pro používání v určitých mezích napětí, které musí splňovat při uvedení na trhuvedení na trh, podmínky a postupy při jejich dodávání na trh a způsob posuzování shodyposuzování shody.
(2)
Toto nařízení se vztahuje na elektrická zařízení určená pro použití v rozsahu jmenovitých napětí pro střídavý proud od 50 do 1 000 V a pro stejnosměrný proud od 75 do 1 500 V (dále jen „elektrická zařízení“).
(3)
Toto nařízení se nevztahuje na zařízení a rádiové a elektrické rušení uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení.
§ 2
Technické požadavky na elektrická zařízení
Základními technickými požadavkytechnickými požadavky na elektrická zařízení jsou základní požadavky bezpečnostních zásad pro elektrická zařízení určená pro používání v určitých mezích napětí stanovené v příloze č. 1 k tomuto nařízení. Splnění základních technických požadavkůtechnických požadavků se prokazuje posuzováním shodyposuzováním shody.
§ 3
Dodávání na trh
Na trh lze dodávat jen elektrická zařízení, která jsou vyrobena v souladu se správnou praxí z hlediska technické bezpečnosti a která, za předpokladu, že jsou správně instalována, udržována a užívána k účelu, pro který byla vyrobena, neohrožují zdraví a bezpečnost osob, domácí zvířata nebo majetek.
§ 4
Výrobce
(1)
VýrobceVýrobce před uvedením elektrických zařízení na trh zajistí, aby tato zařízení byla navržena a vyrobena v souladu se základními technickými požadavkytechnickými požadavky stanovenými v příloze č. 1 k tomuto nařízení, vypracuje technickou dokumentaci uvedenou v příloze č. 3 k tomuto nařízení a provede nebo nechá provést postup posuzování shodyposuzování shody stanovený v příloze č. 3 k tomuto nařízení.
(2)
Pokud byl soulad elektrického zařízení se základními technickými požadavkytechnickými požadavky stanovenými v příloze č. 1 k tomuto nařízení prokázán postupem posuzování shodyposuzování shody, vypracuje výrobcevýrobce EU prohlášení o shodě a podle § 12 umístí označení CEoznačení CE.
(3)
VýrobceVýrobce uchovává technickou dokumentaci a EU prohlášení o shodě po dobu 10 let od uvedení elektrického zařízení na trh.
(4)
VýrobceVýrobce zajistí, aby byly zavedeny takové postupy, prostřednictvím kterých sériově vyráběné výrobky budou ve shodě s požadavky stanovenými tímto nařízením, a to i v případech kdy dojde ke změnám návrhu nebo parametrů elektrického zařízení nebo ke změnám harmonizovaných norem uvedených v § 10 odst. 1 písm. a), mezinárodních norem uvedených v § 10 odst. 1 písm. b), českých technických norem uvedených v § 10 odst. 1 písm. c) nebo jiných dokumentů, které předepisují technické požadavkytechnické požadavky, které má elektrické zařízení splňovat (dále jen „technická specifikace“), na jejichž základě se shoda elektrického zařízení prohlašuje.
(5)
VýrobceVýrobce provádí za účelem ochrany zdraví a bezpečnosti konečných uživatelů zkoušky vzorků elektrických zařízení dodaných na trh a jiná potřebná šetření, je-li to potřebné vzhledem k rizikům, která elektrické zařízení představuje, vzhledem k výrobcemvýrobcem stanovenému účelu použití. VýrobceVýrobce provádí tyto zkoušky a šetření v rozsahu potřebném pro potvrzení nebo vyvrácení existujícího rizika. VýrobceVýrobce vede evidenci stížností, nevyhovujících elektrických zařízení a zařízení, která stáhl z oběhu, a průběžně o těchto činnostech informuje distributorydistributory.
(6)
VýrobceVýrobce zajistí, aby bylo na elektrických zařízeních, která uvedl na trh, uvedeno číslo typu či dávky nebo sériové číslo nebo jiný prvek umožňující jejich identifikaci, nebo v případech, kdy to velikost nebo povaha elektrického zařízení neumožňuje, aby byla požadovaná informace uvedena na jeho obalu nebo v dokladu přiloženém k elektrickému zařízení.
(7)
VýrobceVýrobce dále uvede na elektrickém zařízení, nebo, není-li to možné, na obalu nebo v dokladu přiloženém k elektrickému zařízení své jméno nebo obchodní firmu, popřípadě ochrannou známku, a adresu pro doručování, na níž jej lze kontaktovat. Adresa pro doručování musí být adresou místa, na kterém lze výrobcevýrobce skutečně zastihnout. Kontaktní údaje se uvádějí v jazyce snadno srozumitelném konečným uživatelům a orgánu dozoru.
(8)
VýrobceVýrobce zajistí, aby byly k elektrickému zařízení přiloženy návody a bezpečnostní informace v českém jazyce. Tyto návody, bezpečnostní informace a jakákoli označení musí být jasné, srozumitelné a snadno pochopitelné.
§ 5
Zplnomocněný zástupce
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce uchovává EU prohlášení o shodě a technickou dokumentaci pro potřeby orgánu dozoru po dobu 10 let od uvedení elektrického zařízení na trh.
§ 6
Dovozce
(1)
DovozceDovozce před uvedením elektrického zařízení na trh zajistí, aby výrobcevýrobce provedl postup posuzování shodyposuzování shody, vypracoval technickou dokumentaci, umístil na elektrické zařízení označení CEoznačení CE, přiložil k němu požadované doklady a splnil požadavky stanovené v § 4 odst. 6 a 7.
(2)
DovozceDovozce uvede na elektrickém zařízení, nebo, není-li to možné, na obalu nebo v dokladu přiloženém k elektrickému zařízení své jméno nebo obchodní firmu, popřípadě ochrannou známku, a adresu pro doručování, na níž jej lze kontaktovat. Kontaktní údaje se uvádějí v jazyce snadno srozumitelném konečným uživatelům a orgánu dozoru.
(3)
DovozceDovozce zajistí, aby byly k elektrickému zařízení přiloženy návody a bezpečnostní informace v českém jazyce.
(4)
DovozceDovozce provádí za účelem ochrany zdraví a bezpečnosti konečných uživatelů zkoušky vzorků elektrických zařízení dodávaných na trh a jiná potřebná šetření, je-li to vhodné vzhledem k rizikům, která elektrické zařízení představuje. DovozceDovozce provádí tyto zkoušky a šetření v rozsahu potřebném pro potvrzení nebo vyvrácení existujícího rizika. DovozceDovozce vede evidenci stížností, nevyhovujících elektrických zařízení a elektrických zařízení, která stáhl z oběhu, a průběžně o těchto činnostech informuje distributorydistributory.
(5)
DovozceDovozce po dobu 10 let od uvedení elektrického zařízení na trh uchovává kopii EU prohlášení o shodě pro potřeby orgánu dozoru a zajišťuje, že orgánu dozoru může být na požádání předložena technická dokumentace.
§ 7
Distributor
DistributorDistributor před dodáním elektrického zařízení na trh ověří, zda
a)
elektrické zařízení nese označení CEoznačení CE,
b)
jsou k elektrickému zařízení přiloženy požadované doklady a návody a bezpečnostní informace v českém jazyce a
c)
výrobcevýrobce a dovozcedovozce splnili příslušné požadavky stanovené v § 4 odst. 6 a 7 a § 6 odst. 2.
§ 8
Doba pro identifikaci hospodářského subjektu
Hospodářský subjektHospodářský subjekt po dobu 10 let od dodání elektrického zařízení na trh uchovává údaje, pomocí kterých lze na žádost orgánu dozoru určit hospodářský subjekthospodářský subjekt, který mu elektrické zařízení dodal nebo kterému jej dodal.
§ 9
Postup posuzování shody
Postupem posuzování shodyposuzování shody elektrického zařízení je interní řízení výroby (modul A) stanovené v příloze č. 3 k tomuto nařízení.
§ 10
Předpoklad shody
(1)
Pokud je elektrické zařízení ve shodě s
a)
harmonizovanými normami2) nebo jejich částmi, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie,
b)
bezpečnostními ustanoveními mezinárodních norem stanovených Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC), pokud normy podle písmene a) nebyly dosud vytvořeny a zveřejněny a pokud byla tato bezpečnostní ustanovení Evropskou komisí zveřejněna, nebo
c)
bezpečnostními ustanoveními českých technických norem, pokud neexistují technické normy podle písmene a) nebo b),
má se za to, že je ve shodě se základními technickými požadavkytechnickými požadavky stanovenými v příloze č. 1 k tomuto nařízení, na které se tyto normy nebo jejich části vztahují.
(2)
Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictvístátní zkušebnictví zveřejní ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictvístátní zkušebnictví informaci o normách podle odstavce 1 písm. b) a c).
§ 11
EU prohlášení o shodě
(1)
EU prohlášení o shodě prokazuje splnění základních požadavků stanovených v příloze č. 1 k tomuto nařízení.
(2)
EU prohlášení o shodě se vypracuje podle vzoru uvedeného v příloze č. 4 k tomuto nařízení. Prohlášení obsahuje údaje stanovené v modulu A uvedeném v příloze č. 3 k tomuto nařízení a musí být stále aktualizováno. EU prohlášení o shodě se přeloží též do jazyka nebo jazyků požadovaných členským státem Evropské unie, v němž se elektrické zařízení uvádí nebo dodává na trh.
(3)
Pokud se na elektrické zařízení vztahuje více harmonizačních předpisů Evropské unie stanovujících vypracování EU prohlášení o shodě, vypracovává se jediné EU prohlášení o shodě s odkazy na všechny tyto předpisy, podle nichž byla posuzována shoda, včetně odkazů na jejich vyhlášení. Toto jediné EU prohlášení o shodě může mít podobu složky tvořené prohlášeními o shodě vydanými k jednotlivým předpisům.
§ 12
Umisťování označení CE
Označení CEOznačení CE, které se umisťuje před uvedením elektrického zařízení na trh, se umístí na elektrické zařízení nebo jeho výrobní štítek. Pokud to vzhledem k povaze elektrického zařízení není možné nebo odůvodněné, umístí se na obal a průvodní dokumenty.
§ 13
Formální nedostatky
Za formální nedostatek se považuje, pokud
a)
označení CEoznačení CE bylo umístěno v rozporu s čl. 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 nebo s § 12,
b)
označení CEoznačení CE nebylo umístěno,
c)
EU prohlášení o shodě nebylo vypracováno,
d)
EU prohlášení o shodě nebylo vypracováno v souladu s tímto nařízením,
e)
technická dokumentace chybí nebo je neúplná,
f)
informace stanovené v § 4 odst. 7 nebo v § 6 odst. 2 chybějí nebo jsou nesprávné nebo neúplné, nebo
g)
nebyl splněn jiný administrativní požadavek uvedený v § 4 nebo v § 6.
§ 14
Přechodné ustanovení
Elektrická zařízení splňující požadavky stanovené nařízením vlády č. 17/2003 Sb. mohou být nadále dodávána na trh, pokud byla uvedena na trh před 20. dubnem 2016.
§ 15
Zrušovací ustanovení
Nařízení vlády č. 17/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí, se zrušuje.
§ 16
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 20. dubna 2016.
Předseda vlády:
Mgr. Sobotka v. r.
Ministr průmyslu a obchodu:
Ing. Mládek, CSc., v. r.
Příloha č. 1
k nařízení vlády č. 118/2016 Sb.
ZÁKLADNÍ POŽADAVKY BEZPEČNOSTNÍCH ZÁSAD PRO ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ URČENÁ PRO POUŽÍVÁNÍ V URČITÝCH MEZÍCH NAPĚTÍ
1.
Obecné podmínky
a)
na elektrickém zařízení nebo, pokud to není možné, v přiloženém dokladu musí být uvedeny základní údaje a pokyny, jejichž znalost a dodržování zajistí, aby elektrické zařízení bylo užíváno bezpečně a k účelu, pro který bylo vyrobeno,
b)
elektrické zařízení a jeho součásti musí být provedeny tak, aby mohly být bezpečně a správně smontovány a připojeny,
c)
elektrické zařízení musí být navrženo a vyrobeno tak, aby byla zajištěna ochrana před nebezpečími uvedenými v bodech 2 a 3, pokud bude používáno pro účely, ke kterým je určeno, a řádně udržováno.
2.
Ochrana před nebezpečími, která mohou být způsobena elektrickým zařízením
V souladu s bodem 1 musí být technická opatření stanovena tak, aby
a)
osoby a domácí zvířata byly přiměřeně chráněny před nebezpečím fyzického poranění nebo jiného poškození, které by mohlo být způsobeno přímým dotykem nebo nepřímo,
b)
nevznikaly teploty, elektrické oblouky nebo záření, které by mohly být nebezpečné,
c)
osoby, domácí zvířata a majetek byly přiměřeně chráněny před nebezpečími neelektrického charakteru, která by podle zkušenosti mohla být elektrickým zařízením způsobena, a
d)
izolace odpovídala předvídatelným podmínkám.
3.
Ochrana před nebezpečími, která mohou vznikat působením vnějších vlivů na elektrické zařízení
V souladu s bodem 1 musí být stanovena opatření technické povahy, která zajistí, aby elektrické zařízení
a)
odpovídalo předpokládaným podmínkám mechanického namáhání tak, aby nedošlo k ohrožení osob, domácích zvířat a majetku,
b)
bylo za předpokládaných podmínek okolního prostředí odolné vůči působení jiných než mechanických vlivů tak, aby nedošlo k ohrožení osob, domácích zvířat a majetku, a
c)
za předvídatelných podmínek přetížení neohrožovalo osoby, domácí zvířata a majetek.
Příloha č. 2
k nařízení vlády č. 118/2016 Sb.
ZAŘÍZENÍ A JEVY, KTERÉ NESPADAJÍ DO OBLASTI PŮSOBNOSTI TOHOTO NAŘÍZENÍ
Toto nařízení se nevztahuje na
1.
elektrická zařízení určená pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu,
2.
elektrická zařízení určená pro radiologii a lékařské účely,
3.
elektrické součásti pro nákladní a osobní výtahyvýtahy,
4.
elektroměry,
5.
zásuvky a vidlice pro domácnost,
6.
zařízení pro napájení elektrických ohradníků,
7.
rádiové a elektrické rušení,
8.
specializovaná elektrická zařízení pro použití na lodích, v letadlech a na železnicích, která vyhovují bezpečnostním předpisům vypracovaným mezinárodními orgány, v nichž jsou členské státy Evropské unie zastoupeny,
9.
hodnotící soupravy vyrobené na míru pro profesionály výlučně pro účely použití ve výzkumných a vývojových zařízeních určených pro tyto účely.
Příloha č. 3
k nařízení vlády č. 118/2016 Sb.
Interní řízení výroby (Modul A)
1.
Interní řízení výroby
Interní řízení výroby je postupem posuzování shodyposuzování shody, kterým výrobcevýrobce provádí činnosti stanovené v bodech 2, 3 a 4 a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že daná elektrická zařízení splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
2.
Technická dokumentace
VýrobceVýrobce vypracuje technickou dokumentaci. Dokumentace musí umožňovat posouzení shody elektrického zařízení s příslušnými požadavky a obsahuje odpovídající analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace musí uvádět příslušné požadavky a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat k návrhu, výrobě a fungování elektrického zařízení. Technická dokumentace musí obsahovat, je-li to relevantní, alespoň tyto náležitosti
a)
celkový popis elektrického zařízení,
b)
koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata součástí, podsestav, obvodů, popřípadě další konstrukční dokumentaci,
c)
popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení uvedených výkresů, schémat a fungování elektrického zařízení,
d)
seznam harmonizovaných norem, na které byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie a které byly použity v plném rozsahu nebo zčásti, nebo mezinárodních norem uvedených v § 10 odst. 1 písm. b) nebo českých technických norem uvedených v § 10 odst. 1 písm. c) a popis řešení zvolených ke splnění základních technických požadavkůtechnických požadavků tohoto nařízení, pokud tyto harmonizované, mezinárodní nebo vnitrostátní normy použity nebyly, včetně seznamu jiných příslušných technických specifikací, které byly použity. V případě částečně použitých harmonizovaných norem nebo mezinárodních norem uvedených v § 10 odst. 1 písm. b) nebo vnitrostátních norem uvedených v § 10 odst. 1 písm. c) se v technické dokumentaci uvedou ty části, jež byly použity,
e)
výsledky konstrukčních výpočtů, provedených přezkoušení, popřípadě další výsledky výpočtů nebo kontrol,
f)
protokoly o zkouškách.
3.
Výroba
VýrobceVýrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyráběných elektrických zařízení s technickou dokumentací podle bodu 2 a s požadavky stanovenými tímto nařízením, které se na ně vztahují.
4.
Označení CEOznačení CE a EU prohlášení o shodě
4.1
VýrobceVýrobce umístí označení CEoznačení CE na každé jednotlivé elektrické zařízení, které splňuje požadavky stanovené tímto nařízením.
4.2
VýrobceVýrobce vypracuje písemné EU prohlášení o shodě pro model výrobku a po dobu 10 let od uvedení elektrického zařízení na trh je společně s technickou dokumentací uchovává pro potřebu orgánu dozoru. V EU prohlášení o shodě musí být uvedeno elektrické zařízení, pro něž bylo vypracováno.
Kopie EU prohlášení o shodě se na požádání poskytne orgánu dozoru.
5.
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce
Činnosti výrobcevýrobce stanovené v bodě 4 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud to výrobcevýrobce v pověření zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce stanovil.
Příloha č. 4
k nařízení vlády č. 118/2016 Sb.
EU PROHLÁŠENÍ O SHODĚ (č. XXXX)3)
1.
Model výrobku/výrobek (číslo dávky, výrobku či typu nebo sériové číslo):
2.
Jméno a adresa výrobcevýrobce nebo jeho zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce:
3.
Toto prohlášení o shodě se vydává na výhradní odpovědnost výrobcevýrobce.
4.
Předmět prohlášení (identifikace elektrického zařízení umožňující je zpětně vysledovat; může zahrnovat dostatečně zřetelné barevné vyobrazení, je-li to pro identifikaci daného elektrického zařízení nezbytné):
5.
Výše popsaný předmět prohlášení je ve shodě s příslušnými harmonizačními právními předpisy Evropské unie:
6.
Odkazy na příslušné harmonizované normy, které byly použity, nebo na jiné technické specifikace, na jejichž základě se shoda prohlašuje:
7.
Další informace:
Podepsáno za a jménem:
(místo a datum vydání):
(jméno, funkce) (podpis):
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/35/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí na trh.
2)
Článek 2 bod 1. písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES.
3)
Výrobce může přidělit prohlášení o shodě číslo. |
Nařízení vlády č. 117/2016 Sb. | Nařízení vlády č. 117/2016 Sb.
Nařízení vlády o posuzování shody výrobků z hlediska elektromagnetické kompatibility při jejich dodávání na trh
Vyhlášeno 18. 4. 2016, datum účinnosti 20. 4. 2016, částka 45/2016
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Vymezení pojmů
* § 3 - Technické požadavky
* § 4 - Dodávání zařízení na trh a uvádění do provozu
* § 5 - Výrobce
* § 6 - Zplnomocněný zástupce
* § 7 - Dovozce
* § 8 - Distributor
* § 9 - Doba pro identifikaci hospodářského subjektu
* § 10 - Postupy posuzování shody
* § 11 - Předpoklad shody
* § 12 - EU prohlášení o shodě
* § 13 - Označení CE a jiné označování a informace
* § 14 - Pevné instalace
* § 15 - Formální nedostatky
* § 16 - Přechodná ustanovení
* § 17 - Zrušovací ustanovení
* § 18 - Účinnost č. 1 k nařízení vlády č. 117/2016 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 117/2016 Sb. č. 3 k nařízení vlády č. 117/2016 Sb. č. 4 k nařízení vlády č. 117/2016 Sb.
Aktuální znění od 1. 12. 2022 (350/2022 Sb.)
117
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 30. března 2016
o posuzování shody výrobků z hlediska elektromagnetické kompatibility při jejich dodávání na trh
Vláda nařizuje podle § 4 a § 50 odst. 5 zákona č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, (dále jen „zákon“):
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Toto nařízení zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a upravuje technické požadavkytechnické požadavky na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibilityelektromagnetické kompatibility, které musí splňovat při uvedení na trhuvedení na trh nebo do provozu, podmínky a postupy při jejich dodávání na trh a způsoby posuzování shodyposuzování shody.
(2)
Toto nařízení se nevztahuje na
a)
rádiová a telekomunikační koncová zařízenízařízení, na něž se vztahuje jiný právní předpis2),
b)
letecké vybavení, pokud toto vybavení spadá do oblasti působnosti přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla v oblasti civilního letectví3) a je určeno výlučně pro použití ve vzduchu, a to:
1.
letadla, kromě bezpilotních letadel, a jejich motory, vrtule, letadlové části a nezastavěné vybavení a
2.
bezpilotní letadla a jejich motory, vrtule, letadlové části a nezastavěné vybavení, jejichž návrh byl certifikován v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím společná pravidla v oblasti civilního letectví3) a které jsou určeny k provozu pouze na frekvencích přidělených na základě Radiokomunikačního řádu Mezinárodní telekomunikační unie pro chráněné letecké použití,
c)
rádiová zařízenírádiová zařízení používaná radioamatéry ve smyslu Radiokomunikačního řádu přijatého v rámci ústavy a úmluvy Mezinárodní telekomunikační unie4), pokud zařízenízařízení nejsou dodávána na trh; za dodávané na trh se nepovažují stavebnice se součástkami určené k sestavení radioamatéry a na trh dodávaná zařízenízařízení upravená radioamatéry pro vlastní potřebu a
d)
zařízenízařízení, jež mají svou podstatou takové fyzikální vlastnosti, že
1.
nemohou způsobit elektromagnetické vyzařování překračující úroveň umožňující rádiovým, telekomunikačním a ostatním zařízenímzařízením fungovat v souladu s určeným použitím, ani k takovému vyzařování přispívat a
2.
fungují bez nepřijatelného zhoršení v přítomnosti elektromagnetického rušeníelektromagnetického rušení, jež je běžné při jejich provozu v souladu s určeným použitím,
e)
hodnotící soupravy vyrobené na míru pro profesionály určené výlučně k použití ve výzkumných a vývojových zařízeníchzařízeních pro takové účely.
§ 2
Vymezení pojmů
(1)
Pro účely tohoto nařízení se rozumí
a)
zařízenímzařízením přístrojpřístroj nebo pevná instalacepevná instalace,
b)
přístrojempřístrojem hotový přístrojpřístroj nebo sestava přístrojůpřístrojů dodávaná na trh jako samostatný funkční celek určený pro konečného uživatele, který může být zdrojem elektromagnetického rušeníelektromagnetického rušení nebo na jehož provoz může mít elektromagnetické rušeníelektromagnetické rušení vliv,
c)
pevnou instalacípevnou instalací určitá sestava několika druhů přístrojůpřístrojů, případně prostředků, jež jsou zkompletovány, instalovány a určeny k trvalému používání na předem daném místě,
d)
elektromagnetickou kompatibilitouelektromagnetickou kompatibilitou schopnost zařízenízařízení uspokojivě fungovat v elektromagnetickém prostředíelektromagnetickém prostředí, aniž by samo způsobovalo nepřípustné elektromagnetické rušeníelektromagnetické rušení jiného zařízenízařízení v tomto prostředí,
e)
elektromagnetickým rušenímelektromagnetickým rušením elektromagnetický jev, který může zhoršit funkci zařízenízařízení; elektromagnetickým rušenímelektromagnetickým rušením může být elektromagnetický šum, nežádoucí signál nebo změna v samotném prostředí šíření,
f)
odolnostíodolností schopnost zařízenízařízení správně fungovat bez zhoršení kvality funkce za přítomnosti elektromagnetického rušeníelektromagnetického rušení,
g)
účely bezpečnosti zajištění ochrany lidského zdraví, života nebo majetku,
h)
elektromagnetickým prostředímelektromagnetickým prostředím veškeré elektromagnetické jevy pozorovatelné v daném místě.
(2)
PřístrojemPřístrojem ve smyslu odstavce 1 písm. b) se rozumí rovněž
a)
komponenty nebo podsestavy určené pro zabudování do přístrojepřístroje konečným uživatelem, jež mohou být zdrojem elektromagnetického rušeníelektromagnetického rušení nebo na jejichž fungování může mít elektromagnetické rušeníelektromagnetické rušení vliv,
b)
mobilní instalace definované jako sestava přístrojůpřístrojů, případně prostředků, určená k přesunu a provozu na různých místech.
§ 3
Technické požadavky
(1)
ZařízeníZařízení musí splňovat základní technické požadavkytechnické požadavky, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení.
(2)
Pokud jsou pro zařízenízařízení základní technické požadavkytechnické požadavky podle přílohy č. 1 stanovené v jiném právním předpisu5), základní požadavky uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení se nepoužijí.
(3)
Splnění základních technických požadavkůtechnických požadavků se prokazuje posuzováním shodyposuzováním shody.
§ 4
Dodávání zařízení na trh a uvádění do provozu
(1)
ZařízeníZařízení může být dodáno na trh nebo uvedeno do provozu, pouze je-li provedeno tak, aby za předpokladu, že je řádně instalováno, udržováno a používáno pro účely, pro které je určeno, splňovalo požadavky tohoto nařízení.
(2)
Dojde-li u zařízenízařízení, které splňuje požadavky uvedené v odstavci 1, k omezení uvedení do provozuuvedení do provozu nebo používání podle jiného právního předpisu za účelem
a)
překonání stávajícího nebo předpokládaného problému s elektromagnetickou kompatibilitouelektromagnetickou kompatibilitou v konkrétním místě, nebo
b)
ochrany veřejných telekomunikačních sítí nebo přijímačů a vysílačů, které jsou používány pro účely bezpečnosti v přesně vymezených situacích ve spektru,
musí být toto omezení bez zbytečného odkladu oznámeno Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictvístátní zkušebnictví (dále jen „Úřad“), který o něm informuje Evropskou komisi a ostatní členské státy Evropské unie. Tímto nejsou dotčeny postupy podle jiného právního předpisu6).
(3)
ZařízeníZařízení, která nesplňují požadavky tohoto nařízení, mohou být vystavována nebo předváděna na veletrzích, výstavách a při podobných akcích za předpokladu, že je z viditelného označení zřejmé, že nesmějí být dodávána na trh nebo uváděna do provozu, dokud nebude zajištěna jejich shoda s požadavky tohoto nařízení. Předvádění se může konat za předpokladu, že jsou přijata odpovídající opatření zabraňující elektromagnetickému rušeníelektromagnetickému rušení.
§ 5
Výrobce
(1)
VýrobceVýrobce při uvádění přístrojůpřístrojů na trh zajistí, aby tyto přístrojepřístroje byly navrženy a vyrobeny v souladu s § 3 odst. 1, vypracuje technickou dokumentaci uvedenou v příloze č. 2 nebo 3 k tomuto nařízení a provede nebo nechá provést příslušný postup posuzování shodyposuzování shody uvedený v § 10.
(2)
Pokud byl soulad přístrojepřístroje se základními technickými požadavkytechnickými požadavky daným postupem posuzování shodyposuzování shody prokázán, vypracuje výrobcevýrobce EU prohlášení o shodě a umístí označení CEoznačení CE.
(3)
VýrobceVýrobce uchovává technickou dokumentaci a EU prohlášení o shodě po dobu 10 let od uvedení přístrojepřístroje na trh.
(4)
VýrobceVýrobce zajistí, aby byly zavedeny takové postupy, prostřednictvím kterých sériově vyráběné výrobky zůstanou ve shodě s požadavky stanovenými tímto nařízením i v případech, kdy dojde ke změnám návrhu nebo parametrů přístrojepřístroje nebo ke změnám harmonizovaných norem nebo jiných technických specifikací, na jejichž základě se shoda přístrojepřístroje prohlašuje.
(5)
VýrobceVýrobce zajistí, aby bylo na přístrojíchpřístrojích, které uvedl na trh, uvedeno číslo typu či série nebo sériové číslo nebo jiný prvek umožňující jejich identifikaci, nebo v případech, kdy to velikost nebo povaha přístrojepřístroje neumožňuje, aby byla požadovaná informace uvedena na obalu nebo v dokladu přiloženém k přístrojipřístroji. Dále zajistí, aby byly k přístrojipřístroji přiloženy návody a informace uvedené v § 13 odst. 2 až 4 v českém jazyce. Tyto návody, informace a jakákoli označení musí být jasné, srozumitelné a snadno pochopitelné.
(6)
VýrobceVýrobce uvede na přístrojipřístroji, nebo, není-li to možné, na obalu nebo v dokladu přiloženém k přístrojipřístroji své jméno nebo obchodní firmu, popřípadě ochrannou známku, a adresu pro doručování, na níž jej lze kontaktovat. Adresa pro doručování musí být adresou místa, na kterém lze výrobcevýrobce skutečně zastihnout. Kontaktní údaje se uvádějí v jazyce snadno srozumitelném konečným uživatelům a orgánu dozoru.
§ 6
Zplnomocněný zástupce
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce uchovává EU prohlášení o shodě a technickou dokumentaci pro potřeby orgánu dozoru po dobu 10 let od uvedení přístrojepřístroje na trh.
§ 7
Dovozce
(1)
DovozceDovozce před uvedením přístrojepřístroje na trh zajistí, aby výrobcevýrobce provedl jeden z postupů posuzování shodyposuzování shody uvedený v § 10, vypracoval technickou dokumentaci, umístil na přístrojpřístroj označení CEoznačení CE, přiložil k němu stanovené doklady a splnil požadavky stanovené v § 5 odst. 5 a 6.
(2)
DovozceDovozce uvede na přístrojipřístroji, nebo, není-li to možné, na obalu nebo v dokladu přiloženém k přístrojipřístroji své jméno nebo obchodní firmu, popřípadě ochrannou známku, a adresu pro doručování, na níž jej lze kontaktovat. Kontaktní údaje se uvádějí v jazyce, který je snadno srozumitelný pro konečné uživatele a orgán dozoru.
(3)
DovozceDovozce zajistí, aby byly k přístrojipřístroji přiloženy návody a informace uvedené v § 13 odst. 2 až 4 v českém jazyce.
(4)
DovozceDovozce po dobu 10 let od uvedení přístrojepřístroje na trh uchovává kopii EU prohlášení o shodě pro potřeby dozoru nad trhem a zajišťuje, že orgánům dozoru může být na žádost předložena technická dokumentace.
§ 8
Distributor
DistributorDistributor před dodáním přístrojepřístroje na trh ověří, zda přístrojpřístroj nese označení CEoznačení CE, zda jsou k němu přiloženy požadované doklady a návody a informace uvedené v § 13 odst. 2 až 4 v českém jazyce a zda výrobcevýrobce a dovozcedovozce splnili příslušné požadavky stanovené v § 5 odst. 5 a 6 a § 7 odst. 2.
§ 9
Doba pro identifikaci hospodářského subjektu
Hospodářský subjektHospodářský subjekt po dobu 10 let od dodání přístrojepřístroje na trh uchovává údaje, pomocí kterých lze na žádost orgánu dozoru určit hospodářský subjekthospodářský subjekt, který mu přístrojpřístroj dodal nebo kterému jej dodal.
§ 10
Postupy posuzování shody
(1)
Posuzování shodyPosuzování shody se základními požadavky podle § 3 odst. 1 se provede
a)
interním řízením výroby (modul A) stanoveným v příloze č. 2 k tomuto nařízení, nebo
b)
EU přezkoušením typu (modul B), po kterém se provede shoda s typem založená na interním řízení výroby (modul C) stanovená v příloze č. 3 k tomuto nařízení.
(2)
VýrobceVýrobce se může rozhodnout, že použije postup uvedený v odstavci 1 písm. b) pouze na některé aspekty základních požadavků, jestliže se na ostatní aspekty základních požadavků použije postup uvedený v odstavci 1 písm. a).
§ 11
Předpoklad shody
Pokud je přístrojpřístroj ve shodě s harmonizovanými normami, které se přístrojepřístroje týkají a na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie nebo jejich částmi, má se za to, že je ve shodě se základními požadavky stanovenými v příloze č. 1 k tomuto nařízení, na které se tyto normy nebo jejich části vztahují.
§ 12
EU prohlášení o shodě
(1)
EU prohlášení o shodě prokazuje splnění základních požadavků stanovených v příloze č. 1 k tomuto nařízení.
(2)
EU prohlášení o shodě se vypracuje podle vzoru uvedeného v příloze č. 4 k tomuto nařízení. Prohlášení obsahuje údaje stanovené v příslušných modulech uvedených v přílohách č. 2 a 3 k tomuto nařízení a musí být stále aktualizováno. EU prohlášení o shodě se přeloží též do jazyka nebo jazyků požadovaných členským státem Evropské unie, v němž se přístrojpřístroj uvádí do provozu nebo dodává na trh.
(3)
Pokud se na přístrojpřístroj vztahuje více harmonizačních předpisů Evropské unie stanovujících vypracování EU prohlášení o shodě, vypracovává se jediné EU prohlášení o shodě s odkazy na všechny tyto předpisy, podle nichž byla posuzována shoda, včetně odkazů na jejich vyhlášení. Toto jediné EU prohlášení o shodě může mít podobu složky tvořené prohlášeními o shodě vydanými k jednotlivým předpisům.
§ 13
Označení CE a jiné označování a informace
(1)
Označení CEOznačení CE se viditelně, čitelně a nesmazatelně umisťuje na přístrojpřístroj nebo štítek s údaji. Pokud to není možné nebo to nelze s ohledem na charakter přístrojepřístroje provést, musí být označení umístěno na obalu, pokud je v něm přístrojpřístroj dodáván, a na přiložených dokladech.
(2)
K přístrojipřístroji se přiloží upozornění na zvláštní opatření, jež musí být přijata při montáži, instalaci, údržbě nebo používání přístrojepřístroje, aby bylo zajištěno, že po uvedení do provozuuvedení do provozu bude přístrojpřístroj splňovat základní požadavky stanovené v bodě 1 přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
(3)
U přístrojepřístroje, u něhož není při jeho použití v obytných oblastech zaručeno splnění základních požadavků stanovených v bodě 1 přílohy č. 1 k tomuto nařízení, musí být takové omezení používání zřetelně vyznačeno na přístrojipřístroji, případně i na jeho obalu.
(4)
Informace potřebné pro používání přístrojepřístroje v souladu s účelem, k němuž je určen, musí být uvedeny v návodu přiloženém k přístrojipřístroji.
§ 14
Pevné instalace
(1)
PřístrojPřístroj, který je určen výhradně k zabudování do určité pevné instalacepevné instalace a jinak není samostatně dodáván na trh, nemusí splňovat základní požadavky podle § 3 odst. 1, náležitosti podle § 6 až 12 a § 14 a 15 zákona, včetně náležitostí podle § 5 až 13, pokud se v průvodní dokumentaci k přístrojipřístroji uvedou
a)
údaje identifikující pevnou instalacipevnou instalaci, pro kterou je přístrojpřístroj určen, charakteristiky její elektromagnetické kompatibilityelektromagnetické kompatibility a opatření, jež je třeba přijmout s ohledem na zabudování přístrojepřístroje do pevné instalacepevné instalace, aby nebyla ohrožena shoda dané instalace, a
b)
údaje podle § 5 odst. 5 věty první, § 5 odst. 6 a § 7 odst. 2.
(2)
Posouzení shody pevné instalacepevné instalace provede provozovatel instalace nebo jím pověřená osoba v případě, že
a)
se u pevné instalacepevné instalace projeví známky nesouladu, zejména při poukazování na rušení, a
b)
Český telekomunikační úřad při postupu podle jiného právního předpisu7) neshledá, že dokumenty předložené provozovatelem instalace nebo jím pověřenou osobou, jimiž jsou zejména průvodní dokumentace, dokumentace stanovená v bodu 2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení, popřípadě jiné dokumenty, shodu se stanovenými požadavky dostatečně prokazují.
§ 15
Formální nedostatky
Za formální nedostatek se považuje, pokud
a)
označení CEoznačení CE bylo umístěno v rozporu s čl. 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 nebo s § 13 odst. 1,
b)
označení CEoznačení CE nebylo umístěno,
c)
EU prohlášení o shodě nebylo vypracováno,
d)
EU prohlášení o shodě nebylo vypracováno v souladu s tímto nařízením,
e)
technická dokumentace chybí nebo je neúplná,
f)
informace stanovené v § 5 odst. 6 nebo v § 7 odst. 2 chybějí nebo jsou nesprávné nebo neúplné, nebo
g)
nebyl splněn jiný administrativní požadavek uvedený v § 6 odst. 5 a 6 nebo v § 8 odst. 3, 6 a 7 zákona a v § 5 nebo v § 7.
§ 16
Přechodná ustanovení
(1)
ZařízeníZařízení splňující požadavky stanovené nařízením vlády č. 616/2006 Sb. mohou být nadále dodávána na trh a uváděna do provozu, pokud byla uvedena na trh přede dnem 20. dubna 2016.
(2)
Platné certifikáty a jiné dokumenty osvědčující zjištěné skutečnosti vydané notifikovanými osobami podle nařízení vlády č. 616/2006 Sb. zůstávají v platnosti a považují se za certifikáty a jiné dokumenty osvědčující zjištěné skutečnosti podle tohoto nařízení.
§ 17
Zrušovací ustanovení
Nařízení vlády č. 616/2006 Sb., o technických požadavcích na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility, se zrušuje.
§ 18
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 20. dubna 2016.
Předseda vlády:
Mgr. Sobotka v. r.
Ministr průmyslu a obchodu:
Ing. Mládek, CSc., v. r.
Příloha č. 1
k nařízení vlády č. 117/2016 Sb.
ZÁKLADNÍ TECHNICKÉ POŽADAVKY
1.
Obecné požadavky
ZařízeníZařízení musí být navržena a vyrobena tak, aby se s přihlédnutím k dosaženému stavu techniky zajistilo, že
a)
elektromagnetické rušeníelektromagnetické rušení, které způsobují, nepřesáhne úroveň, za níž rádiová a telekomunikační zařízenízařízení nebo jiná zařízenízařízení nejsou schopna fungovat v souladu s určeným použitím, a
b)
dosahují úrovně odolnostiodolnosti vůči elektromagnetickému rušeníelektromagnetickému rušení očekávanému při jejich provozu v souladu s určeným použitím, která jim umožňuje fungovat bez nepřijatelného zhoršení provozu v souladu s určeným použitím.
2.
Zvláštní požadavky na pevné instalacepevné instalace
Instalace a určené použití komponentů
Pevná instalacePevná instalace musí být instalována s použitím pravidel správné praxe a s ohledem na údaje o určeném použití komponentů, aby byly splněny základní požadavky stanovené v bodě 1. Pravidla správné praxe musí být zdokumentována a dokumentaci musí provozovatel instalace nebo jím pověřená osoba po dobu provozování instalace uchovávat pro potřeby orgánů dozoru.
Příloha č. 2
k nařízení vlády č. 117/2016 Sb.
INTERNÍ ŘÍZENÍ VÝROBY (MODUL A)
1.
Interní řízení výroby
Interní řízení výroby je postupem posuzování shodyposuzování shody, kterým výrobcevýrobce provádí činnosti stanovené v bodech 2, 3, 4 a 5 této přílohy a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že dané přístrojepřístroje splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
2.
Posouzení elektromagnetické kompatibilityelektromagnetické kompatibility
VýrobceVýrobce provede posouzení elektromagnetické kompatibilityelektromagnetické kompatibility přístrojepřístroje na základě příslušných jevů s cílem splnit základní požadavky stanovené v bodě 1 přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
Při posuzování elektromagnetické kompatibilityelektromagnetické kompatibility se vezmou v úvahu všechny běžné provozní podmínky. Pokud může mít přístrojpřístroj různé konfigurace, musí posouzení elektromagnetické kompatibilityelektromagnetické kompatibility potvrdit, zda přístrojpřístroj splňuje základní požadavky podle bodu 1 přílohy č. 1 ve všech možných konfiguracích, které výrobcevýrobce označí za reprezentativní pro určené použití přístrojepřístroje.
3.
Technická dokumentace
VýrobceVýrobce vypracuje technickou dokumentaci. Dokumentace musí umožňovat posouzení shody přístrojepřístroje s příslušnými požadavky a obsahovat odpovídající analýzu a posouzení rizik.
Technická dokumentace musí uvádět příslušné požadavky a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat k návrhu, výrobě a fungování přístrojepřístroje. Technická dokumentace musí obsahovat, je-li to relevantní, alespoň tyto náležitosti:
a)
celkový popis přístrojepřístroje;
b)
koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata součástí, podsestav, obvodů, popřípadě další konstrukční dokumentaci;
c)
popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení těchto výkresů, schémat a fungování přístrojepřístroje;
d)
seznam harmonizovaných norem, na které byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie a které byly použity v plném rozsahu nebo zčásti, a popis řešení zvolených ke splnění základních požadavků tohoto nařízení, pokud tyto harmonizované normy použity nebyly, včetně seznamu jiných příslušných technických specifikací, které byly použity. V případě částečně použitých harmonizovaných norem se v technické dokumentaci uvedou ty části, jež byly použity;
e)
výsledky konstrukčních výpočtů, provedených přezkoušení, popřípadě další výsledky výpočtů a kontrol;
f)
protokoly o zkouškách.
4.
Výroba
VýrobceVýrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyráběných přístrojůpřístrojů s technickou dokumentací stanovenou v bodě 3 a se základními požadavky stanovenými v bodě 1 přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
5.
Označení CEOznačení CE a EU prohlášení o shodě
5.1
VýrobceVýrobce umístí označení CEoznačení CE na každý jednotlivý přístrojpřístroj, který splňuje příslušné požadavky tohoto nařízení.
5.2
VýrobceVýrobce vypracuje písemné EU prohlášení o shodě pro model přístrojepřístroje a po dobu 10 let od uvedení přístrojepřístroje na trh je společně s technickou dokumentací uchovává pro potřebu orgánu dozoru. V EU prohlášení o shodě musí být uveden přístrojpřístroj, pro nějž bylo vypracováno.
Kopie EU prohlášení o shodě se na požádání poskytne orgánu dozoru.
6.
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce
Činnosti výrobcevýrobce stanovené v bodě 5 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud to výrobcevýrobce v pověření zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce stanovil.
Příloha č. 3
k nařízení vlády č. 117/2016 Sb.
ČÁST A
EU přezkoušení typu (modul B)
1.
EU přezkoušení typu je částí postupu posuzování shodyposuzování shody, ve které oznámený subjekt přezkoumá technický návrh přístrojepřístroje a ověří a potvrdí, že technický návrh přístrojepřístroje splňuje základní požadavky stanovené v bodě 1 přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
2.
EU přezkoušení typu se provede posouzením vhodnosti technického návrhu přístrojepřístroje prostřednictvím přezkoumání technické dokumentace podle bodu 3 bez přezkoušení vzorku (typ návrhu). Může být omezeno na některé aspekty základních požadavků, jak stanoví výrobcevýrobce nebo jeho zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce.
3.
VýrobceVýrobce podá u jediného oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o EU přezkoušení typu.
V žádosti musí být uvedeny aspekty základních požadavků, jejichž přezkoumání je požadováno. Žádost dále musí obsahovat:
a)
jméno a adresu výrobcevýrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu;
b)
písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu;
c)
technickou dokumentaci. Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody přístrojepřístroje s příslušnými požadavky tohoto nařízení a obsahovat odpovídající analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace musí uvádět příslušné požadavky a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat k návrhu, výrobě a fungování přístrojepřístroje. Technická dokumentace musí obsahovat, je-li to relevantní, alespoň tyto údaje:
i)
celkový popis přístrojepřístroje,
ii)
koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata součástí, podsestav, obvodů atp.,
iii)
popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení těchto výkresů, schémat a fungování přístrojepřístroje,
iv)
seznam harmonizovaných norem, na které byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie a které byly použity v plném rozsahu nebo zčásti, a popis řešení zvolených ke splnění základních požadavků stanovených tímto nařízením, pokud tyto harmonizované normy použity nebyly, včetně seznamu jiných příslušných technických specifikací, které byly použity. V případě částečně použitých harmonizovaných norem se v technické dokumentaci uvedou jen ty části, jež byly použity,
v)
výsledky konstrukčních výpočtů, provedených přezkoušení, popřípadě další výsledky výpočtů nebo kontrol a
vi)
protokoly o zkouškách.
4.
Oznámený subjekt přezkoumá technickou dokumentaci s cílem posoudit přiměřenost technického návrhu přístrojepřístroje v souvislosti s aspekty základních požadavků, jejichž přezkoumání je požadováno.
5.
Oznámený subjekt vypracuje hodnotící zprávu, ve které zaznamená činnosti provedené podle bodu 4 a jejich výsledky. Aniž jsou dotčeny povinnosti oznámeného subjektu vůči Úřadu, oznámený subjekt zveřejní obsah této zprávy, v plném rozsahu nebo částečně, pouze se souhlasem výrobcevýrobce.
6.
Pokud typ splňuje požadavky tohoto nařízení, které se vztahují na daný přístrojpřístroj, vydá oznámený subjekt výrobcivýrobci certifikát EU přezkoušení typu. Tento certifikát musí obsahovat jméno a adresu výrobcevýrobce, závěry přezkoumání, informace o aspektech základních požadavků, na něž se přezkoumání vztahovalo, podmínky platnosti certifikátu a údaje nezbytné k identifikaci schváleného typu. K certifikátu EU přezkoušení typu může být přiložena 1 nebo více příloh.
Certifikát EU přezkoušení typu a jeho přílohy musí obsahovat všechny informace umožňující vyhodnotit, zda jsou vyrobené přístrojepřístroje ve shodě s přezkoumaným typem, a provést kontrolu za provozu.
Pokud typ nesplňuje požadavky stanovené tímto nařízením, odmítne oznámený subjekt vydat certifikát EU přezkoušení typu a uvědomí o tom žadatele, přičemž odmítnutí podrobně odůvodní.
7.
Oznámený subjekt dbá na to, aby byl informován o všech změnách obecně uznávaného stavu techniky, které by naznačovaly, že schválený typ již nemusí být v souladu s požadavky stanovenými tímto nařízením; pokud taková situace nastane, rozhodne, zda tyto změny vyžadují doplňující šetření a informuje o tom výrobcevýrobce.
VýrobceVýrobce informuje oznámený subjekt, který uchovává technickou dokumentaci týkající se certifikátu EU přezkoušení typu, o všech úpravách schváleného typu, které mohou ovlivnit shodu přístrojepřístroje se základními požadavky tohoto nařízení nebo podmínky platnosti tohoto certifikátu. Tyto úpravy oznámený subjekt schvaluje formou dodatku k původnímu certifikátu EU přezkoušení typu.
8.
Každý oznámený subjekt informuje Úřad o certifikátech EU přezkoušení typu nebo dodatcích k nim, které vydal nebo odejmul, a pravidelně či na žádost zpřístupní Úřadu seznam těchto certifikátů nebo dodatků k nim, které zamítl, pozastavil či jinak omezil.
Každý oznámený subjekt informuje ostatní oznámené subjekty o certifikátech EU přezkoušení typu nebo dodatcích k nim, které zamítl, odejmul, pozastavil či jinak omezil, a na žádost ostatních oznámených subjektů také o certifikátech nebo dodatcích k nim, které vydal.
Evropská komise, členské státy Evropské unie a jiné oznámené subjekty mohou požádat oznámený subjekt o kopii certifikátů EU přezkoušení typu nebo o dodatky k nim. Evropská komise a členské státy Evropské unie mohou požádat oznámený subjekt o kopii technické dokumentace a výsledků přezkoumání jím provedených. Do uplynutí doby platnosti certifikátu EU přezkoušení typu uchovává oznámený subjekt kopii tohoto certifikátu, jeho příloh a dodatků, jakož i soubor technické dokumentace včetně dokumentace předložené výrobcemvýrobcem.
9.
Po dobu 10 let od uvedení přístrojepřístroje na trh uchovává výrobcevýrobce pro potřebu orgánu dozoru kopii certifikátu EU přezkoušení typu, jeho příloh a dodatků spolu s technickou dokumentací.
10.
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce výrobcevýrobce může podat žádost uvedenou v bodě 3 a provádět činnosti stanovené v bodech 7 a 9, pokud to výrobcevýrobce v pověření zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce stanovil.
ČÁST B
Shoda s typem založená na interním řízení výroby (modul C)
1.
Shoda s typem založená na interním řízení výroby je částí postupu posuzování shodyposuzování shody, kterou výrobcevýrobce provádí činnosti stanovené v bodech 2 a 3 a zaručuje a prohlašuje, že dané přístrojepřístroje jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují požadavky stanovené tímto nařízením, které se na ně vztahují.
2.
Výroba
VýrobceVýrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyráběných přístrojůpřístrojů se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
3.
Označení CEOznačení CE a EU prohlášení o shodě
3.1
VýrobceVýrobce umístí označení CEoznačení CE na každý jednotlivý přístrojpřístroj, který je ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňuje příslušné požadavky stanovené tímto nařízením.
3.2
VýrobceVýrobce vypracuje pro každý model přístrojepřístroje písemné EU prohlášení o shodě a po dobu 10 let od uvedení přístrojepřístroje na trh je uchovává pro potřebu orgánu dozoru. VýrobceVýrobce na žádost poskytne kopii EU prohlášení o shodě orgánu dozoru.
4.
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce
Činnosti výrobcevýrobce stanovené v bodě 3 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost provedeny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud to výrobcevýrobce v pověření zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce stanovil.
Příloha č. 4
k nařízení vlády č. 117/2016 Sb.
EU PROHLÁŠENÍ O SHODĚ (č. XXXX)8)
1.
Model přístrojepřístroje/výrobek (číslo výrobku, typu či série nebo sériové číslo):
2.
Jméno a adresa výrobcevýrobce nebo jeho zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce:
3.
Toto prohlášení o shodě se vydává na výhradní odpovědnost výrobcevýrobce.
4.
Předmět prohlášení (identifikace přístrojepřístroje umožňující jej zpětně vysledovat; je-li to nezbytné pro identifikaci daného přístrojepřístroje, může zahrnovat dostatečně zřetelné barevné vyobrazení):
5.
Výše popsaný předmět prohlášení je ve shodě s příslušnými harmonizačními předpisy Evropské unie:
6.
Odkazy na příslušné harmonizované normy, které byly použity, včetně data normy, nebo na jiné technické specifikace, včetně data specifikací, na jejichž základě se shoda prohlašuje:
7.
Případně: oznámený subjekt ... (název, číslo) provedl ... (popis zásahu) a vydal certifikát:
8.
Další informace:
Podepsáno za a jménem:
(místo a datum vydání):
(jméno, funkce) (podpis):
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility.
2)
Nařízení vlády č. 426/2000 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na rádiová a na telekomunikační koncová zařízení, ve znění pozdějších předpisů.
3)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91, v platném znění.
4)
Ústava a úmluva Mezinárodní telekomunikační unie přijaté na dodatečné konferenci zplnomocněných zástupců (Ženeva, 1992), pozměněné konferencí vládních zmocněnců (Kjóto, 1994).
5)
Například nařízení vlády č. 120/2016 Sb., o posuzování shody měřidel při jejich dodávání na trh, nařízení vlády č. 54/2015 Sb., o technických požadavcích na zdravotnické prostředky.
6)
Nařízení vlády č. 339/2002 Sb., o postupech při poskytování informací v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem, ve znění pozdějších předpisů.
7)
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.
8)
Výrobce může přidělit prohlášení o shodě číslo. |
Nařízení vlády č. 116/2016 Sb. | Nařízení vlády č. 116/2016 Sb.
Nařízení vlády o posuzování shody zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu při jejich dodávání na trh
Vyhlášeno 18. 4. 2016, datum účinnosti 20. 4. 2016, částka 45/2016
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Vymezení pojmů
* § 3 - Technické požadavky na výrobky
* § 4 - Dodávání na trh a uvádění do provozu
* § 5 - Výrobce
* § 6 - Zplnomocněný zástupce
* § 7 - Dovozce
* § 8 - Distributor
* § 9 - Doba pro identifikaci hospodářského subjektu
* § 10 - Postupy posuzování shody
* § 11 - Předpoklad shody
* § 12 - EU prohlášení o shodě
* § 13 - Umisťování označení CE, identifikačních čísel oznámených subjektů a jiných označení
* § 14 - Formální nedostatky
* § 15 - Přechodná ustanovení
* § 16 - Zrušovací ustanovení
* § 17 - Účinnost č. 1 k nařízení vlády č. 116/2016 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 116/2016 Sb. č. 3 k nařízení vlády č. 116/2016 Sb. č. 4 k nařízení vlády č. 116/2016 Sb. č. 5 k nařízení vlády č. 116/2016 Sb. č. 6 k nařízení vlády č. 116/2016 Sb. č. 7 k nařízení vlády č. 116/2016 Sb. č. 8 k nařízení vlády č. 116/2016 Sb. č. 9 k nařízení vlády č. 116/2016 Sb. č. 10 k nařízení vlády č. 116/2016 Sb.
Aktuální znění od 20. 4. 2016
116
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 30. března 2016
o posuzování shody zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu při jejich dodávání na trh
Vláda nařizuje podle § 4 a § 50 odst. 5 zákona č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, (dále jen „zákon“):
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Toto nařízení zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a upravuje technické požadavkytechnické požadavky na zařízenízařízení a ochranné systémyochranné systémy určené k použití v prostředí s nebezpečím výbuchuprostředí s nebezpečím výbuchu, které musí splňovat při uvedení na trhuvedení na trh, podmínky a postupy při jejich dodávání na trh nebo uvádění do provozu a způsoby posuzování shodyposuzování shody.
(2)
Toto nařízení se vztahuje na tyto výrobky určené k posuzování shodyposuzování shody podle § 4 zákona (dále jen „výrobky“):
a)
zařízenízařízení a ochranné systémyochranné systémy určené k použití v prostředí s nebezpečím výbuchuprostředí s nebezpečím výbuchu,
b)
bezpečnostní, ovládací a regulační přístrojepřístroje, které jsou určeny k použití mimo prostředí s nebezpečím výbuchuprostředí s nebezpečím výbuchu, ale jsou nutné pro bezpečné fungování výrobků nebo k jejich fungování přispívají, a
c)
součástisoučásti určené k zabudování do výrobků.
(3)
Toto nařízení se nevztahuje na:
a)
zdravotnické prostředky určené k použití v lékařském prostředí,
b)
zařízenízařízení a ochranné systémyochranné systémy, u nichž nebezpečí výbuchu vyplývá pouze z přítomnosti výbušnin nebo chemicky nestabilních látek,
c)
zařízenízařízení určená k použití v domácnostech a prostředí, které není určené k podnikání, kde se může prostředí s nebezpečím výbuchuprostředí s nebezpečím výbuchu vytvořit jen výjimečně pouze jako výsledek náhodného úniku topného plynu,
d)
osobní ochranné prostředky, jejichž shoda se posuzuje podle jiného právního předpisu2),
e)
námořní plavidla a mobilní pobřežní objekty, včetně zařízenízařízení na palubě těchto plavidel nebo objektů,
f)
dopravní prostředky, které jsou určeny výhradně pro přepravu cestujících letecky, po silnici nebo železnici nebo po vodních cestách, jakož i dopravní prostředky určené k přepravě zboží letecky, po veřejné silnici nebo železnici nebo po vodních cestách, s výjimkou vozidel určených k použití v prostředích s nebezpečím výbuchuprostředích s nebezpečím výbuchu a
g)
zařízenízařízení sloužící k výrobě zbraní, střeliva nebo vojenského materiálu.
§ 2
Vymezení pojmů
V tomto nařízení se rozumí
a)
výrobcemvýrobcem rovněž osoba, která vyrábí výrobek nebo si nechává výrobek navrhnout nebo vyrobit a tento výrobek používá pro vlastní potřebu,
b)
zařízenímzařízením stroje, přístrojepřístroje, pevná nebo mobilní zařízenízařízení, ovládací součástisoučásti a jejich přístrojové vybavení a detekční nebo preventivní ochranné systémyochranné systémy, které jsou určeny pro výrobu, přenos, akumulaci, měření, regulaci a přeměnu energie nebo zpracovávání materiálu a které jsou schopny způsobit výbuch v důsledku svých vlastních potenciálních zdrojů vznícení,
c)
ochrannými systémyochrannými systémy přístrojepřístroje jiné než součástisoučásti zařízenízařízení, které jsou určeny k bezprostřednímu potlačení počátečního stadia výbuchu nebo k omezení rozsahu účinků výbuchu a které jsou dodávány na trh samostatně a používány jako nezávislé systémy,
d)
součástmisoučástmi prvky, které jsou důležité pro bezpečné fungování zařízenízařízení a ochranných systémůochranných systémů, avšak nemají nezávislou funkci,
e)
výbušným prostředímvýbušným prostředím směs hořlavých látek v podobě plynů, par, mlhy nebo prachu se vzduchem při atmosférických podmínkách, ve které se po vznícení rozšíří hoření do celé nespálené směsi,
f)
prostředím s nebezpečím výbuchuprostředím s nebezpečím výbuchu prostředí, které se může stát výbušným v důsledku místních a provozních podmínek,
g)
skupinou zařízenízařízení I zařízenízařízení určená k použití v podzemních částech dolů a v těch částech povrchových zařízenízařízení těchto dolů, které mohou být ohroženy důlním plynem nebo hořlavým prachem, zahrnující kategorie zařízeníkategorie zařízení M 1 a M 2, stanovené v příloze č. 1 k tomuto nařízení,
h)
skupinou zařízení IIskupinou zařízení II zařízenízařízení určená k použití v ostatních místech, která mohou být ohrožena výbušným prostředímvýbušným prostředím, zahrnující kategorie zařízeníkategorie zařízení 1, 2 a 3, stanovené v příloze č. 1 k tomuto nařízení,
i)
kategorií zařízeníkategorií zařízení klasifikace zařízenízařízení v rámci každé skupiny zařízenízařízení stanovená v příloze č. 1 k tomuto nařízení a vymezující požadovanou úroveň ochrany, která musí být zaručena,
j)
určeným použitímurčeným použitím použití výrobku předepsané výrobcemvýrobcem začleněním příslušného zařízenízařízení do konkrétní skupiny a kategorie zařízeníkategorie zařízení nebo poskytnutím veškerých informací, které jsou nezbytné pro bezpečné fungování ochranného systémuochranného systému, přístrojepřístroje nebo součástisoučásti.
§ 3
Technické požadavky na výrobky
Základními technickými požadavkytechnickými požadavky na výrobky jsou základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost stanovené v příloze č. 2 k tomuto nařízení. Splnění základních technických požadavkůtechnických požadavků se prokazuje posuzováním shodyposuzováním shody.
§ 4
Dodávání na trh a uvádění do provozu
(1)
Výrobky mohou být dodávány na trh a uváděny do provozu pouze tehdy, pokud za předpokladu správné instalace, údržby a užívání k určenému účelu jsou splněny požadavky tohoto nařízení.
(2)
Na veletrzích, výstavách a při obdobném předvádění lze předvádět výrobky, které nejsou ve shodě s tímto nařízením, pokud je z viditelného označení jasné, že tyto výrobky nejsou ve shodě s tímto nařízením a že nemohou být dodávány na trh a uváděny do provozu, dokud je výrobcevýrobce neuvede do shody. Při předvádění musí být přijata bezpečnostní opatření pro zajištění ochrany osob.
§ 5
Výrobce
(1)
Při uvádění výrobků na trh nebo jejich využívání pro vlastní potřebu výrobcevýrobce zajistí, aby tyto výrobky byly navrženy a vyrobeny v souladu se základními technickými požadavkytechnickými požadavky, vypracuje technickou dokumentaci stanovenou v přílohách č. 3 až 9 k tomuto nařízení a provede nebo nechá provést postup posuzování shodyposuzování shody podle § 10.
(2)
Pokud byl soulad se základními technickými požadavkytechnickými požadavky postupem posuzování shodyposuzování shody prokázán, vypracuje výrobcevýrobce
a)
k výrobku, který není součástísoučástí, EU prohlášení o shodě a umístí na výrobek označení CEoznačení CE a
b)
k součástisoučásti písemné osvědčení o shodě podle § 10 odst. 3.
(3)
VýrobceVýrobce uchovává technickou dokumentaci a EU prohlášení o shodě nebo osvědčení o shodě po dobu 10 let od uvedení výrobku na trh.
(4)
VýrobceVýrobce zajistí, aby bylo na výrobcích, které uvedl na trh, uvedeno číslo typu nebo dávky, sériové číslo anebo jiný prvek umožňující jejich identifikaci nebo v případech, kdy to velikost nebo povaha výrobku neumožňuje, aby byla požadovaná informace uvedena na obalu nebo v dokladu přiloženém k výrobku. U výrobků, které výrobcevýrobce uvedl na trh a které nejsou součástísoučástí, výrobcevýrobce zajistí, aby nesly zvláštní označení ochrany proti výbuchu a případně další označení a údaje stanovené v bodě 1.0.5 přílohy č. 2 k tomuto nařízení.
(5)
VýrobceVýrobce uvede na výrobku v jazyce srozumitelném konečným uživatelům a orgánu dozoru, nebo, není-li to možné, na obalu nebo v dokladu přiloženém k výrobku své jméno nebo obchodní firmu, popřípadě ochrannou známku, a adresu pro doručování. Adresa pro doručování musí být adresou místa, na kterém lze výrobcevýrobce skutečně zastihnout.
(6)
VýrobceVýrobce zajistí, aby byla ke každému výrobku přiložena kopie EU prohlášení o shodě nebo osvědčení o shodě. V případech, kdy se jednomu konečnému uživateli dodává větší množství výrobků najednou, může být celá dávka nebo zásilka opatřena jedinou kopií tohoto dokumentu. VýrobceVýrobce dále zajistí, aby byly k výrobku přiloženy jasné a srozumitelné návody a bezpečnostní informace v českém jazyce.
(7)
VýrobceVýrobce provádí za účelem ochrany zdraví a bezpečnosti konečných uživatelů zkoušky vzorků výrobků dodávaných na trh a jiná potřebná šetření, je-li to potřebné vzhledem k rizikům, která výrobek představuje. Tyto zkoušky a šetření se provádí v rozsahu potřebném pro potvrzení nebo vyvrácení rizika, které představuje výrobek vzhledem k výrobcemvýrobcem stanovenému účelu použití. VýrobceVýrobce vede evidenci stížností, nevyhovujících výrobků a výrobků, které stáhl z oběhu, a průběžně o tom informuje distributorydistributory.
§ 6
Zplnomocněný zástupce
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce uchovává EU prohlášení o shodě nebo osvědčení o shodě a technickou dokumentaci pro potřeby orgánu dozoru po dobu 10 let od uvedení výrobku na trh.
§ 7
Dovozce
(1)
Před uvedením výrobku na trh dovozcedovozce zajistí, aby výrobcevýrobce provedl postup posuzování shodyposuzování shody uvedený v § 10, vypracoval technickou dokumentaci, aby výrobek případně nesl označení CEoznačení CE, aby k němu bylo přiloženo EU prohlášení o shodě nebo osvědčení o shodě a požadované doklady a aby výrobcevýrobce splnil požadavky stanovené v § 5 odst. 4 a 5.
(2)
DovozceDovozce zajistí, aby byly k výrobku přiloženy návody a bezpečnostní informace v českém jazyce.
(3)
DovozceDovozce po dobu 10 let od uvedení výrobku na trh uchovává kopii EU prohlášení o shodě nebo osvědčení o shodě pro potřeby orgánu dozoru a zajišťuje, aby orgánu dozoru byla na jeho žádost předložena technická dokumentace.
(4)
DovozceDovozce uvede na výrobku v jazyce srozumitelném konečným uživatelům a orgánu dozoru, nebo, není-li to možné, na obalu nebo v dokladu přiloženém k výrobku své jméno nebo obchodní firmu, popřípadě ochrannou známku, a adresu pro doručování.
(5)
DovozceDovozce provádí za účelem ochrany zdraví a bezpečnosti konečných uživatelů zkoušky vzorků výrobků dodávaných na trh a jiná potřebná šetření, je-li to potřebné vzhledem k rizikům, která výrobek představuje. Tyto zkoušky a šetření se provádí v rozsahu potřebném pro potvrzení nebo vyvrácení rizika, které představuje výrobek vzhledem k výrobcemvýrobcem stanovenému účelu použití. DovozceDovozce vede evidenci stížností, nevyhovujících výrobků a výrobků, které stáhl z oběhu, a průběžně o tom informuje distributorydistributory.
§ 8
Distributor
DistributorDistributor před dodáním výrobku na trh ověří, zda
a)
výrobek nese označení CEoznačení CE, je-li požadováno,
b)
je k výrobku přiloženo EU prohlášení o shodě nebo osvědčení o shodě a požadované doklady a návody a bezpečnostní informace v českém jazyce a
c)
výrobcevýrobce a dovozcedovozce splnili požadavky stanovené v § 5 odst. 4 a 5 a v § 7 odst. 4.
§ 9
Doba pro identifikaci hospodářského subjektu
Hospodářský subjektHospodářský subjekt po dobu 10 let od dodání výrobku na trh uchovává údaje, pomocí kterých lze na žádost orgánu dozoru určit hospodářský subjekthospodářský subjekt, který mu výrobek dodal nebo kterému výrobek dodal.
§ 10
Postupy posuzování shody
(1)
K posouzení shody zařízenízařízení a, je-li to nezbytné, přístrojůpřístrojů uvedených v § 1 odst. 2 písm. b), se použijí tyto postupy:
a)
pro skupiny zařízenízařízení I a II, kategorie zařízeníkategorie zařízení M 1 a 1, postup EU přezkoušení typu (modul B) stanovený v příloze č. 3 k tomuto nařízení ve spojení s některým z těchto postupů:
1.
shoda s typem založená na zabezpečování kvality výrobního procesu (modul D) stanovená v příloze č. 4 k tomuto nařízení, nebo
2.
shoda s typem založená na ověřování výrobků (modul F) stanovená v příloze č. 5 k tomuto nařízení,
b)
pro skupiny zařízenízařízení I a II, kategorie zařízeníkategorie zařízení M 2 a 2:
1.
u spalovacích motorů a elektrických zařízenízařízení těchto skupin a kategorií postup EU přezkoušení typu (modul B) stanovená v příloze č. 3 k tomuto nařízení ve spojení s některým z těchto postupů:
1.1.
shoda s typem založená na interním řízení výroby a zkoušení výrobků pod dohledem (modul C1) stanovená v příloze č. 6 k tomuto nařízení, nebo
1.2.
shoda s typem založená na zabezpečování kvality výrobků (modul E) stanovená v příloze č. 7 k tomuto nařízení,
2.
u ostatních zařízenízařízení těchto skupin a kategorií interní řízení výroby (modul A) stanovené v příloze č. 8 k tomuto nařízení a předání technické dokumentace stanovené v bodě 2 přílohy č. 8 k tomuto nařízení oznámenému subjektu, který bez zbytečného odkladu potvrdí její příjem a dokumentaci si ponechá,
c)
pro skupinu zařízení IIskupinu zařízení II, kategorii zařízeníkategorii zařízení 3, interní řízení výroby (modul A) stanovené v příloze č. 8 k tomuto nařízení,
d)
pro skupiny zařízení Iskupiny zařízení I a II lze kromě postupů podle písmen a), b) nebo c) rovněž použít shodu založenou na ověřování každého jednotlivého výrobku (modul G) stanovenou v příloze č. 9 k tomuto nařízení.
(2)
U ochranných systémůochranných systémů se pro posuzování shodyposuzování shody použije postup podle odstavce 1 písm. a) nebo d).
(3)
Postupy podle odstavce 1 se použijí i pro součástisoučásti, s výjimkou umístění označení CEoznačení CE a vypracování EU prohlášení o shodě. VýrobceVýrobce vydá písemné osvědčení o shodě, které prohlašuje shodu součástísoučástí s požadavky stanovenými tímto nařízením a které udává jejich charakteristiky a způsob, jak musí být zabudovány do zařízenízařízení nebo ochranných systémůochranných systémů, aby byly splněny základní technické požadavkytechnické požadavky, které platí pro dokončená zařízenízařízení nebo ochranné systémyochranné systémy.
(4)
Pokud jde o bezpečnostní hlediska stanovená v bodě 1.2.7 přílohy č. 2 k tomuto nařízení, je vedle postupů posuzování shodyposuzování shody uvedených v odstavcích 1 a 2 možné použít také postup stanovený v příloze č. 8 k tomuto nařízení.
(5)
Dokumenty a korespondence vztahující se k postupům posuzování shodyposuzování shody uvedeným v odstavcích 1 až 4 se vypracují v českém jazyce.
§ 11
Předpoklad shody
(1)
Pokud je výrobek ve shodě s harmonizovanými normami nebo jejich částmi, které se výrobku týkají a na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, má se za to, že je ve shodě se základními technickými požadavkytechnickými požadavky, na které se tyto normy nebo jejich části vztahují.
(2)
Pokud neexistují harmonizované normy, zveřejní Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictvístátní zkušebnictví (dále jen „Úřad“) ve Věstníku Úřadu informaci o existujících českých technických normách a jiných dokumentech, které předepisují technické požadavkytechnické požadavky, které má výrobek splňovat (dále jen „technická specifikace“), které jsou pokládány za vhodné pro správné provedení základních technických požadavkůtechnických požadavků.
§ 12
EU prohlášení o shodě
(1)
EU prohlášení o shodě potvrzuje, že bylo prokázáno splnění základních technických požadavkůtechnických požadavků.
(2)
EU prohlášení o shodě se vypracuje podle vzoru stanoveného v příloze č. 10 k tomuto nařízení, obsahuje prvky stanovené v postupech posuzování shodyposuzování shody stanovených v přílohách č. 3 až 9 k tomuto nařízení a musí být stále aktualizováno. EU prohlášení o shodě se přeloží do jazyka nebo jazyků požadovaných členským státem Evropské unie, v němž se výrobek uvádí nebo dodává na trh.
(3)
Pokud se na výrobek vztahuje více harmonizačních předpisů Evropské unie stanovících vypracování EU prohlášení o shodě, vypracovává se jediné EU prohlášení o shodě s odkazy na všechny tyto předpisy, včetně odkazů na jejich vyhlášení. Toto jediné EU prohlášení o shodě může mít podobu složky tvořené prohlášeními o shodě vydanými k jednotlivým předpisům.
§ 13
Umisťování označení CE, identifikačních čísel oznámených subjektů a jiných označení
(1)
Označení CEOznačení CE, které se umísťuje před uvedením výrobku na trh, se umístí na výrobek nebo jeho výrobní štítek. Pokud to vzhledem k povaze výrobku není možné nebo odůvodněné, označení CEoznačení CE se umístí na obal a průvodní dokumenty.
(2)
Identifikační číslo oznámeného subjektu, který se účastnil posuzování shodyposuzování shody s typem založené na zabezpečování kvality výrobního procesu stanovené v příloze č. 4 k tomuto nařízení (modul D), posuzování shodyposuzování shody s typem založené na ověřování výrobků stanovené v příloze č. 5 k tomuto nařízení (modul F), posuzování shodyposuzování shody s typem založené na zabezpečování kvality výrobků stanovené v příloze č. 7 k tomuto nařízení (modul E) nebo posuzování shodyposuzování shody založené na ověřování každého jednotlivého výrobku stanovené v příloze č. 9 k tomuto nařízení (modul G), připojuje za označení CE oznámený subjekt nebo podle jeho pokynů výrobcevýrobce nebo jeho zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce.
(3)
Za označením CEoznačením CE a případně identifikačním číslem oznámeného subjektu následují zvláštní označení ochrany proti výbuchu
2kB
, značky skupiny a kategorie zařízeníkategorie zařízení a případně i další označení a údaje stanovené v bodě 1.0.5 přílohy č. 2 k tomuto nařízení.
(4)
Za označením CEoznačením CE a označeními, značkami a údaji uvedenými v odstavci 3, případně za identifikačním číslem oznámeného subjektu, může být umístěna jakákoli jiná značka označující zvláštní riziko nebo použití.
(5)
Výrobky, které jsou navrženy pro určité výbušné prostředívýbušné prostředí, musí být označeny tomu odpovídajícím způsobem.
§ 14
Formální nedostatky
Za formální nedostatek se považuje, pokud
a)
označení CEoznačení CE bylo umístěno v rozporu s čl. 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93, s § 15 zákona nebo s § 13 odst. 1,
b)
označení CEoznačení CE, je-li požadováno, nebylo umístěno,
c)
zvláštní označení ochrany proti výbuchu
2kB
, značky skupiny a kategorie zařízeníkategorie zařízení a další označení a údaje byly umístěny v rozporu s bodem 1.0.5 přílohy č. 2 k tomuto nařízení nebo nebyly umístěny,
d)
identifikační číslo oznámeného subjektu bylo umístěno v rozporu s § 13 nebo nebylo umístěno,
e)
výrobek není provázen EU prohlášením o shodě nebo případně osvědčením o shodě,
f)
EU prohlášení o shodě nebo případně osvědčení o shodě nebylo vypracováno v souladu s tímto nařízením,
g)
technická dokumentace chybí nebo je neúplná,
h)
informace uvedené v § 5 odst. 5 nebo v § 7 odst. 4 chybějí nebo jsou nesprávné nebo neúplné, nebo
i)
nebyl splněn jiný administrativní požadavek uvedený v § 6 zákona nebo v § 8 zákona nebo v § 5 nebo v § 7.
§ 15
Přechodná ustanovení
(1)
Výrobky splňující požadavky stanovené nařízením vlády č. 23/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu, mohou být nadále dodávány na trh a uváděny do provozu, pokud byly uvedeny na trh přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.
(2)
Platné certifikáty a jiné dokumenty, které osvědčují zjištěné skutečnosti a které byly vydané notifikovanými osobami podle nařízení vlády č. 23/2003 Sb., zůstávají v platnosti a považují se za certifikáty a jiné dokumenty podle tohoto nařízení.
§ 16
Zrušovací ustanovení
Nařízení vlády č. 23/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu, se zrušuje.
§ 17
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 20. dubna 2016.
Předseda vlády:
Mgr. Sobotka v. r.
Ministr průmyslu a obchodu:
Ing. Mládek, CSc., v. r.
Příloha č. 1
k nařízení vlády č. 116/2016 Sb.
KRITÉRIA PRO ZAŘAZENÍ SKUPIN ZAŘÍZENÍ DO KATEGORIÍ
1.
Skupina zařízenízařízení I
a)
Kategorie zařízeníKategorie zařízení M 1 zahrnuje zařízenízařízení, která jsou navržena a v případě potřeby doplňkově vybavena zvláštními prostředky ochrany tak, aby byla schopna provozu ve shodě s provozními parametry stanovenými výrobcemvýrobcem a zajišťovala velmi vysokou úroveň ochrany.
ZařízeníZařízení této kategorie jsou určena k použití v podzemních částech dolů a v těch částech povrchových instalací těchto dolů, které jsou ohroženy důlním plynem nebo hořlavým prachem.
ZařízeníZařízení této kategorie musí zůstat funkční ve výbušném prostředívýbušném prostředí i v případě výjimečných událostí týkajících se zařízenízařízení, zejména musí být vybaveno takovými prostředky ochrany, aby
1.
v případě poruchy jednoho z prostředků ochrany zajistil požadovanou úroveň ochrany nejméně 1 další nezávislý prostředek ochrany, nebo
2.
požadovaná úroveň ochrany byla zajištěna i v případě vzniku dvou vzájemně nezávislých poruch.
ZařízeníZařízení této kategorie musí splňovat doplňkové požadavky stanovené v bodě 2.0.1 přílohy č. 2 k tomuto nařízení.
b)
Kategorie zařízeníKategorie zařízení M 2 zahrnuje zařízenízařízení, která jsou navržena tak, aby byla schopna provozu ve shodě s provozními parametry stanovenými výrobcemvýrobcem a zajišťovala vysokou úroveň ochrany.
ZařízeníZařízení této kategorie jsou určena k použití v podzemních částech dolů a v těch částech povrchových instalací těchto dolů, které mohou být ohroženy důlním plynem nebo hořlavým prachem.
Tato zařízenízařízení musí být v případě vzniku výbušného prostředívýbušného prostředí vypnuta ze sítě.
Prostředky ochrany vztahující se k zařízenímzařízením této kategorie zajišťují požadovanou úroveň ochrany při běžném provozu i v případě těžších provozních podmínek vznikajících zejména nešetrným zacházením a změnami okolního prostředí.
ZařízeníZařízení této kategorie musí splňovat doplňkové požadavky stanovené v bodě 2.0.2 přílohy č. 2.
2.
Skupina zařízení IISkupina zařízení II
a)
Kategorie zařízeníKategorie zařízení 1 zahrnuje zařízenízařízení, která jsou navržena tak, aby byla schopna provozu ve shodě s provozními parametry stanovenými výrobcemvýrobcem a zajišťovala velmi vysokou úroveň ochrany.
ZařízeníZařízení této kategorie jsou určena k použití v prostorech, ve kterých je trvale, po dlouhá období nebo často výbušné prostředívýbušné prostředí vytvářené plyny, parami nebo mlhami nebo prachovzdušnou směsí.
ZařízeníZařízení této kategorie musí zajišťovat požadovanou úroveň ochrany i v případě výjimečných událostí týkajících se zařízenízařízení, zejména musí být vybaveno takovými prostředky ochrany, aby
1.
v případě poruchy jednoho z prostředků ochrany zajistil požadovanou úroveň ochrany nejméně 1 další nezávislý prostředek ochrany, nebo
2.
požadovaná úroveň ochrany byla zajištěna i v případě vzniku dvou vzájemně nezávislých poruch.
ZařízeníZařízení této kategorie musí splňovat doplňkové požadavky stanovené v bodě 2.1 přílohy č. 2 k tomuto nařízení.
b)
Kategorie zařízeníKategorie zařízení 2 zahrnuje zařízenízařízení, která jsou navržena tak, aby byla schopna provozu ve shodě s provozními parametry stanovenými výrobcemvýrobcem a zajišťovala vysokou úroveň ochrany.
ZařízeníZařízení této kategorie jsou určena k použití v prostorech, ve kterých je pravděpodobný občasný vznik výbušného prostředívýbušného prostředí vytvářeného plyny, parami, mlhami nebo prachovzdušnou směsí.
Prostředky ochrany vztahující se k zařízenímzařízením této kategorie zajišťují požadovanou úroveň ochrany i v případě často vznikajících poruch nebo selhání zařízenízařízení, se kterými je nutno běžně počítat.
ZařízeníZařízení této kategorie musí splňovat doplňkové požadavky stanovené v bodě 2.2 přílohy č. 2 k tomuto nařízení.
c)
Kategorie zařízeníKategorie zařízení 3 zahrnuje zařízenízařízení, která jsou navržena tak, aby byla schopna provozu ve shodě s provozními parametry stanovenými výrobcemvýrobcem a zajišťovala běžnou úroveň ochrany.
ZařízeníZařízení této kategorie jsou určena k použití v prostorech, ve kterých není pravděpodobný vznik výbušného prostředívýbušného prostředí vytvářeného plyny, parami, mlhami nebo prachovzdušnou směsí, a pokud výbušné prostředívýbušné prostředí vznikne, stane se tak pravděpodobně jen zřídka a pouze na krátkou dobu.
ZařízeníZařízení této kategorie zajišťují požadovanou úroveň bezpečnosti při běžném provozu.
ZařízeníZařízení této kategorie musí splňovat doplňkové požadavky stanovené v bodě 2.3 přílohy č. 2 k tomuto nařízení.
Příloha č. 2
k nařízení vlády č. 116/2016 Sb.
ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA OCHRANU ZDRAVÍ A BEZPEČNOST TÝKAJÍCÍ SE NÁVRHU A KONSTRUKCE ZAŘÍZENÍ A OCHRANNÝCH SYSTÉMŮ URČENÝCH K POUŽITÍ V PROSTŘEDÍ S NEBEZPEČÍM VÝBUCHU
Úvodní poznámky
A.
Je třeba přihlížet k technologickým poznatkům, a neprodleně je využívat.
B.
Na přístrojepřístroje uvedené v § 1 odst. 2 písm. b) se základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost vztahují pouze do té míry, v jaké jsou nezbytné pro jejich bezpečné a spolehlivé fungování a provoz s ohledem na nebezpečí výbuchu.
1.
Společné požadavky pro zařízenízařízení a ochranné systémyochranné systémy
1.0
Obecné požadavky
1.0.1
Principy komplexní bezpečnosti z hlediska výbuchu
ZařízeníZařízení a ochranné systémyochranné systémy určené k použití v prostředí s nebezpečím výbuchuprostředí s nebezpečím výbuchu musí být navrhovány s ohledem na komplexní bezpečnost z hlediska výbuchu.
VýrobceVýrobce proto přijme opatření, aby
a)
zabránil, pokud je to možné, vytváření výbušného prostředívýbušného prostředí, které by mohlo vznikat v samotných zařízeníchzařízeních nebo ochranných systémechochranných systémech nebo se z nich šířit,
b)
zabránil vznícení výbušného prostředívýbušného prostředí se zřetelem k vlastnostem všech elektrických a neelektrických zdrojů vznícení,
c)
byl výbuch okamžitě potlačen nebo aby byly rozsah účinku výbuchových plamenů a výbuchový tlak omezeny na dostatečnou úroveň bezpečnosti, pokud přesto může dojít k výbuchu, který by mohl přímo nebo nepřímo ohrozit osoby a případně domácí zvířata nebo majetek.
1.0.2
ZařízeníZařízení a ochranné systémyochranné systémy musí být navrhovány a vyráběny po náležité analýze možných provozních poruch tak, aby byly pokud možno vyloučeny nebezpečné situace.
Je nutno brát v úvahu jakékoli důvodně předvídatelné nesprávné použití.
1.0.3
Zvláštní podmínky kontroly a údržby
ZařízeníZařízení a ochranné systémyochranné systémy, které podléhají zvláštním podmínkám kontroly a údržby, musí být navrženy a zkonstruovány s ohledem na tyto podmínky.
1.0.4
Podmínky okolního prostředí
ZařízeníZařízení a ochranné systémyochranné systémy musí být navrženy a zkonstruovány tak, aby byly schopny odolávat skutečným nebo předvídatelným podmínkám okolního prostředí.
1.0.5
Označení
Na zařízeníchzařízeních a ochranných systémechochranných systémech musí být čitelným a nesmazatelným způsobem vyznačeny přinejmenším tyto údaje:
a)
jméno, obchodní firma nebo ochranná známka a adresa výrobcevýrobce,
b)
označení CEoznačení CE (viz příloha II nařízení (ES) č. 765/2008),
c)
označení série nebo typu,
d)
číslo dávky nebo sériové číslo, pokud existuje,
e)
rok výroby,
f)
zvláštní označení ochrany proti výbuchu
2kB
následované značkou skupiny a kategorie zařízeníkategorie zařízení,
g)
pro skupinu zařízení IIskupinu zařízení II písmeno „G“ (pro výbušné prostředívýbušné prostředí vytvářené plyny, parami nebo mlhami), nebo
h)
písmeno „D“ (pro výbušné prostředívýbušné prostředí vytvářené prachem).
Na zařízeníchzařízeních a ochranných systémechochranných systémech musí být dále v případě potřeby vyznačeny veškeré informace důležité pro bezpečné používání zařízenízařízení a ochranných systémůochranných systémů.
1.0.6
Návod k použití
a)
Ke každému zařízenízařízení a ochrannému systémuochrannému systému musí být přiložen návod k použití obsahující alespoň tyto údaje:
1.
shrnutí údajů vyznačených na zařízenízařízení nebo ochranném systémuochranném systému s výjimkou čísla dávky nebo sériového čísla, spolu s veškerými informacemi pro usnadnění údržby (například adresou opravny),
2.
návod pro
2.1
bezpečné uvedení do provozuuvedení do provozu,
2.2
bezpečné používání,
2.3
bezpečnou montáž a demontáž,
2.4
bezpečnou údržbu (preventivní údržbu a odstraňování poruch),
2.5
bezpečnou instalaci,
2.6
bezpečné seřizování,
3.
v případě potřeby vyznačení ohrožených prostorů před zařízenímizařízeními pro uvolnění tlaku,
4.
v případě potřeby návod pro zaškolení,
5.
podrobnosti, které umožní jednoznačně rozhodnout, zda zařízenízařízení určité kategorie nebo určitý ochranný systémochranný systém lze za očekávaných provozních podmínek v uvažovaném prostoru bezpečně použít,
6.
elektrické a tlakové parametry, nejvyšší povrchová teplota a další mezní hodnoty,
7.
v případě potřeby zvláštní podmínky použití, včetně podrobností o případném nesprávném použití, ke kterému podle zkušeností může dojít,
8.
v případě potřeby základní charakteristiky nástrojů, které lze k zařízenízařízení nebo ochrannému systémuochrannému systému připojit.
b)
Návod musí obsahovat výkresy a schémata nezbytné pro uvedení do provozuuvedení do provozu, údržbu, inspekci, kontrolu správného chodu a případně pro opravy zařízenízařízení nebo ochranného systémuochranného systému a pokyny týkající se bezpečnosti.
c)
Literatura popisující zařízenízařízení nebo ochranný systémochranný systém nesmí, pokud se týká bezpečnostních hledisek, být s návodem v rozporu.
1.1
Výběr materiálů
1.1.1
Materiály použité k výrobě zařízenízařízení a ochranných systémůochranných systémů nesmějí způsobit výbuch při předvídatelném provozním zatížení.
1.1.2
V rozsahu provozních podmínek stanovených výrobcemvýrobcem nesmí mezi použitým materiálem a složkami prostředí s nebezpečím výbuchuprostředí s nebezpečím výbuchu vznikat reakce, která by mohla narušit ochranu proti výbuchu.
1.1.3
Materiály musí být voleny tak, aby předvídatelné změny jejich vlastností a jejich kompatibility s jinými materiály nevedly ke snížení poskytované ochrany, zejména musí být věnována náležitá pozornost korozním vlastnostem materiálů, odolnosti proti opotřebení, elektrické vodivosti, mechanické odolnosti, odolnosti proti stárnutí a účinkům změn teploty.
1.2
Návrh a konstrukce
1.2.1
ZařízeníZařízení a ochranné systémyochranné systémy musí být navrženy a zkonstruovány s patřičným zřetelem k technologickým poznatkům v oblasti ochrany proti výbuchu tak, aby mohly být bezpečně provozovány po celou dobu své předpokládané životnosti.
1.2.2
SoučástiSoučásti určené k zabudování do zařízenízařízení a ochranných systémůochranných systémů nebo k použití jako náhradní díly pro zařízenízařízení a ochranné systémyochranné systémy musí být navrženy a zkonstruovány tak, aby po instalaci podle návodu výrobcevýrobce bezpečně plnily svou stanovenou funkci ochrany proti výbuchu.
1.2.3
Uzavřené konstrukce a zabránění únikům
U zařízenízařízení, ze kterého se mohou uvolňovat hořlavé plyny nebo prach, se musí používat pokud možno pouze uzavřené konstrukce.
Pokud má zařízenízařízení otvory nebo netěsné spoje, musí být pokud možno navrženy takovým způsobem, aby uvolňující se plyny nebo prach nemohly vytvořit vně zařízenízařízení výbušné prostředívýbušné prostředí.
Místa, do kterých se přivádějí materiály nebo z nichž se materiály odebírají, musí být pokud možno navržena a vybavena tak, aby byl při plnění nebo vyprazdňování omezen únik hořlavých materiálů.
1.2.4
Usazování prachu
ZařízeníZařízení a ochranné systémyochranné systémy, které jsou určeny k použití v prašném prostředí, musí být navrženy tak, aby se prach usazený na jejich povrchu nemohl vznítit.
Obecně je třeba omezit usazování prachu, kde to je možné. ZařízeníZařízení a ochranné systémyochranné systémy se musí dát snadno čistit.
Povrchová teplota částí zařízenízařízení musí být udržována dostatečně nízko pod teplotou doutnání usazeného prachu.
Je třeba brát v úvahu tloušťku vrstvy usazeného prachu a v případě potřeby přijmout opatření pro omezení teploty, aby se zabránilo ohřevu této vrstvy.
1.2.5
Doplňkové prostředky ochrany
ZařízeníZařízení a ochranné systémyochranné systémy, které mohou být vystaveny určitým druhům vnějšího namáhání, musí být v případě potřeby vybaveny doplňkovými prostředky ochrany.
ZařízeníZařízení musí odolávat příslušnému namáhání bez nepříznivého vlivu na ochranu proti výbuchu.
1.2.6
Bezpečné otevírání
Jsou-li zařízenízařízení a ochranné systémyochranné systémy uloženy v ochranném krytu nebo v uzavřeném pouzdře tvořícím součástsoučást vlastní ochrany proti výbuchu, musí být možné otevřít tento kryt nebo pouzdro pouze nástrojem k tomu určeným nebo s užitím vhodných ochranných opatření.
1.2.7
Ochrana proti ostatním nebezpečím
ZařízeníZařízení a ochranné systémyochranné systémy musí být navrženy a vyrobeny tak, aby
a)
bylo vyloučeno fyzické poranění nebo jiná újma, které by mohly být způsobeny přímým nebo nepřímým stykem,
b)
bylo zajištěno, že na přístupných částech nedojde ke vzniku povrchových teplot nebo k sálání, které by mohly být zdrojem nebezpečí,
c)
byla vyloučena neelektrická nebezpečí, která podle zkušeností mohou vzniknout,
d)
bylo zajištěno, že za předvídatelných podmínek přetížení nevznikne jiné nebezpečí.
Jestliže se u zařízenízařízení a ochranných systémůochranných systémů na nebezpečí uvedená v tomto bodě zcela nebo zčásti vztahují jiné předpisy Evropské unie, toto nařízení se nepoužije nebo přestane používat na ta zařízenízařízení a ochranné systémyochranné systémy a ta nebezpečí, na něž se použijí tyto jiné předpisy Evropské unie.
1.2.8
Přetížení zařízenízařízení
Nebezpečnému přetížení zařízenízařízení je nutno zabránit ve fázi návrhu pomocí zabudovaných měřicích, regulačních a ovládacích přístrojůpřístrojů, jako jsou nadproudové vypínače, omezovače teploty, diferenciální tlakové spínače, průtokoměry, zpožďovací relé, kontrolní otáčkoměry a podobné druhy kontrolních přístrojůpřístrojů.
1.2.9
Systémy pevného závěru
Jsou-li části, které mohou vznítit výbušné prostředívýbušné prostředí, uzavřeny v pevném závěru, musí být přijata opatření, která zajistí, aby závěr odolal tlaku vznikajícímu při výbuchu výbušné směsi uvnitř závěru, a zabrání přenesení výbuchu do výbušného prostředívýbušného prostředí, které závěr obklopuje.
1.3
Potenciální zdroje vznícení
1.3.1
Nebezpečí způsobená různými zdroji vznícení
Musí být vyloučeny potencionální zdroje vznícení, jako jsou jiskry, plameny, elektrické oblouky, vysoké povrchové teploty, akustická energie, záření ve viditelném spektru, elektromagnetické vlny a jiné zdroje vznícení.
1.3.2
Nebezpečí způsobená statickou elektřinou
Je nutno vhodnými prostředky zabránit vzniku elektrostatických nábojů schopných vytvářet nebezpečné výboje.
1.3.3
Nebezpečí způsobená rozptylovými a svodovými elektrickými proudy
V elektricky vodivých částech zařízenízařízení je nutno zabránit vzniku rozptylových a svodových proudů, které by mohly vést například ke vzniku nebezpečné koroze, přehřátí povrchu nebo jisker schopných vyvolat vznícení.
1.3.4
Nebezpečí způsobená přehřátím
Ve fázi návrhu je nutno v rámci možností zabránit přehřátí způsobenému třením nebo nárazy, například mezi materiály a částmi, které se dostávají do styku při rotaci, nebo vniknutím cizích těles.
1.3.5
Nebezpečí způsobená vyrovnáváním tlaku
ZařízeníZařízení a ochranné systémyochranné systémy musí být navrženy nebo vybaveny zabudovanými měřicími, ovládacími a regulačními přístrojipřístroji tak, aby při jimi způsobovaném vyrovnávání tlaku nevznikaly tlakové vlny ani komprese, které by mohly vyvolat vznícení.
1.4
Nebezpečí způsobená vnějšími vlivy
1.4.1
ZařízeníZařízení a ochranné systémyochranné systémy musí být navrženy a provedeny tak, aby byly schopny vykonávat svou funkci při plné bezpečnosti i v měnících se okolních podmínkách a v prostředí rušivého napětí, vlhkosti, vibrací, znečištění a jiných vnějších vlivů v rozsahu provozních podmínek stanovených výrobcemvýrobcem.
1.4.2
Použité součástisoučásti zařízenízařízení musí být vhodné pro předpokládané mechanické a tepelné namáhání a musí být schopné odolávat účinkům agresivních látek.
1.5
Požadavky na bezpečnostní přístrojepřístroje
1.5.1
Bezpečnostní přístrojepřístroje musí fungovat nezávisle na měřicích a ovládacích přístrojíchpřístrojích potřebných pro provoz.
Porucha bezpečnostního přístrojepřístroje musí být zaznamenána vhodnými technickými prostředky pokud možno dostatečně rychle, aby bylo zajištěno, že bude jen velmi malá pravděpodobnost vzniku nebezpečných situací.
Bezpečnostní vypínání a zapínání musí přímo působit na příslušné ovládací přístrojepřístroje bez prostřednictví softwarových povelů.
1.5.2
V případě poruchy bezpečnostního přístrojepřístroje musí být zařízenízařízení nebo ochranný systémochranný systém pokud možno uvedeny do bezpečného stavu.
1.5.3
Nouzové vypínače bezpečnostních přístrojůpřístrojů musí být pokud možno vybaveny blokováním opětného spuštění. Nový povel ke spuštění může vést k zahájení běžného provozu pouze tehdy, jestliže bylo blokování opětného spuštění záměrně uvedeno do původního stavu.
1.5.4
Ovládací a zobrazovací jednotky
Používají-li se ovládací a zobrazovací jednotky, musí být navrženy v souladu s ergonomickými principy, aby se dosáhlo nejvyšší možné úrovně provozní bezpečnosti z hlediska nebezpečí výbuchu.
1.5.5
Požadavky na přístrojepřístroje s měřicí funkcí pro ochranu proti výbuchu
PřístrojePřístroje s měřicí funkcí, které mají vliv na zařízenízařízení používaná ve výbušném prostředívýbušném prostředí, musí být navrženy a zkonstruovány v souladu se všemi provozními požadavky a zvláštními podmínkami použití.
1.5.6
V případě potřeby musí být možné ověřit přesnost údajů a provozuschopnost přístrojůpřístrojů s měřicí funkcí.
1.5.7
Návrh přístrojůpřístrojů s měřicí funkcí musí počítat s bezpečnostním koeficientem, který zajistí, aby výstražný práh ležel mimo meze výbušnosti a iniciační meze prostředí, které přístrojpřístroj registruje, především s ohledem na provozní podmínky instalace a možnosti odchylek měřicího systému.
1.5.8
Nebezpečí způsobená softwarem
Při návrhu zařízenízařízení, ochranných systémůochranných systémů nebo bezpečnostních přístrojůpřístrojů řízených softwarem musí být věnována zvláštní pozornost analýze nebezpečí způsobených chybami v programu.
1.6
Integrace bezpečnostních požadavků vzhledem k systému
1.6.1
Pro odstavení zařízenízařízení nebo ochranných systémůochranných systémů zapojených do automatických procesů musí při odchylkách od předpokládaných provozních podmínek existovat možnost ručního převzetí řízení, pokud to neohrozí bezpečnost.
1.6.2
Je-li uveden v činnost nouzový vypínací systém, musí se akumulovaná energie co nejrychleji a nejbezpečněji rozptýlit nebo izolovat tak, aby již nepředstavovala nebezpečí.
Tento požadavek se nevztahuje na elektrochemicky akumulovanou energii.
1.6.3
Nebezpečí způsobená poruchou napájení
V případě zařízenízařízení a ochranných systémůochranných systémů, u kterých může mít porucha napájení za následek vznik dalšího nebezpečí, musí být možno udržet jejich bezpečný provozní stav nezávisle na zbytku celého zařízenízařízení.
1.6.4
Nebezpečí způsobená spoji
ZařízeníZařízení a ochranné systémyochranné systémy musí být vybaveny vhodnými kabelovými vývodkami a vstupy pro trubková vedení.
Jsou-li zařízenízařízení a ochranné systémyochranné systémy určeny k použití v kombinaci s jinými zařízenímizařízeními a ochrannými systémyochrannými systémy, musí být jejich propojení provedeno bezpečným způsobem.
1.6.5
Umístění výstražných přístrojůpřístrojů jako součástísoučástí zařízenízařízení
Jsou-li zařízenízařízení nebo ochranné systémyochranné systémy vybaveny detekčními nebo výstražnými přístrojipřístroji pro kontrolu výskytu výbušného prostředívýbušného prostředí, musí být přiloženy potřebné návody pro umístění těchto přístrojůpřístrojů na vhodných místech.
2.
Doplňkové požadavky na zařízenízařízení
2.0
Požadavky na zařízenízařízení skupiny zařízenízařízení I
2.0.1
Požadavky na kategorii zařízeníkategorii zařízení M1 skupiny zařízenízařízení I
2.0.1.1
ZařízeníZařízení musí být navrženo a zkonstruováno tak, aby se zdroje vznícení nemohly aktivovat ani v případě výjimečných událostí týkajících se zařízenízařízení.
ZařízeníZařízení musí být vybaveno prostředky ochrany tak, že:
a)
v případě poruchy jednoho z prostředků ochrany zajišťuje požadovanou úroveň ochrany nejméně jeden další nezávislý prostředek ochrany, nebo
b)
je požadovaná úroveň ochrany zajištěna i v případě vzniku dvou vzájemně nezávislých poruch.
V případě potřeby musí být zařízenízařízení vybaveno doplňkovým zvláštním prostředkem ochrany.
ZařízeníZařízení musí zůstat funkční i ve výbušném prostředívýbušném prostředí.
2.0.1.2
V případě potřeby musí být zařízenízařízení zkonstruováno tak, aby do něj nemohl proniknout prach.
2.0.1.3
Teplota povrchových částí zařízenízařízení musí být udržována dostatečně nízko pod teplotou vznícení předpokládané prachovzdušné směsi, aby se zabránilo vznícení rozvířeného prachu.
2.0.1.4
ZařízeníZařízení musí být navrženo tak, aby části zařízenízařízení, které mohou být zdrojem vznícení, bylo možné otevřít pouze ve stavu bez napětí nebo za jiskrově bezpečných podmínek. Pokud není možné uvést zařízenízařízení do stavu bez napětí, musí být otevíraná část zařízenízařízení opatřena výstražným štítkem.
V případě potřeby musí být zařízenízařízení vybavena vhodnými doplňkovými blokovacími systémy.
2.0.2
Požadavky na kategorii zařízeníkategorii zařízení M2 skupiny zařízenízařízení I
2.0.2.1
ZařízeníZařízení musí být vybaveno prostředky ochrany zajišťujícími, aby se zdroje vznícení nemohly aktivovat při běžném provozu ani při nepříznivých provozních podmínkách, které vznikají zejména při nešetrném zacházení a při změnách okolních podmínek.
ZařízeníZařízení musí být v případě výskytu výbušného prostředívýbušného prostředí vypnuto ze sítě.
2.0.2.2
ZařízeníZařízení musí být navrženo tak, aby části zařízenízařízení, které mohou být zdrojem vznícení, bylo možné otevřít pouze ve stavu bez napětí nebo s použitím vhodných blokovacích systémů. Pokud není možné uvést zařízenízařízení do stavu bez napětí, musí být otevíraná část zařízenízařízení opatřena výstražným štítkem.
2.0.2.3
Požadavky týkající se nebezpečí výbuchu prachu stanovené pro kategorii zařízeníkategorii zařízení M1 platí pro kategorii zařízeníkategorii zařízení M2 obdobně.
2.1
Požadavky na kategorii zařízeníkategorii zařízení 1 skupiny zařízení IIskupiny zařízení II
2.1.1
Výbušné prostředíVýbušné prostředí vytvořené plyny, parami nebo mlhami
2.1.1.1
ZařízeníZařízení musí být navrženo a zkonstruováno tak, aby se zdroje vznícení nemohly aktivovat ani v případě výjimečných událostí týkajících se zařízenízařízení.
ZařízeníZařízení musí být vybaveno prostředky ochrany tak, že:
a)
v případě poruchy jednoho z prostředků ochrany zajišťuje požadovanou úroveň ochrany nejméně jeden další nezávislý prostředek ochrany, nebo
b)
je požadovaná úroveň ochrany zajištěna i v případě vzniku dvou vzájemně nezávislých poruch.
2.1.1.2
U zařízenízařízení s povrchy, které se mohou ohřívat, musí být přijata opatření zajišťující, aby stanovené nejvyšší povrchové teploty nebyly překročeny ani za nejméně příznivých podmínek.
Je nutno brát v úvahu rovněž růst teploty způsobený ohřevem a chemickými reakcemi.
2.1.1.3
ZařízeníZařízení musí být navrženo tak, aby části zařízenízařízení, které mohou být zdrojem vznícení, bylo možné otevřít pouze ve stavu bez napětí nebo za jiskrově bezpečných podmínek. Pokud není možné uvést zařízenízařízení do stavu bez napětí, musí být otevíraná část zařízenízařízení opatřena výstražným štítkem.
V případě potřeby musí být zařízenízařízení vybavena vhodnými doplňkovými blokovacími systémy.
2.1.2
Výbušné prostředíVýbušné prostředí vytvořené prachovzdušnou směsí
2.1.2.1
ZařízeníZařízení musí být navrženo a zkonstruováno tak, aby ke vznícení přítomné prachovzdušné směsi nedošlo ani v případě výjimečných událostí týkajících se zařízenízařízení.
ZařízeníZařízení musí být vybaveno prostředky ochrany tak, že:
a)
v případě poruchy jednoho z prostředků ochrany zajišťuje požadovanou úroveň ochrany nejméně jeden další nezávislý prostředek ochrany, nebo
b)
je požadovaná úroveň ochrany zajištěna i v případě vzniku dvou vzájemně nezávislých poruch.
2.1.2.2
V případě potřeby musí být zařízenízařízení navrženo tak, aby prach mohl do zařízenízařízení vnikat nebo z něj unikat pouze v místech zvlášť k tomu určených.
Tento požadavek musí splňovat rovněž kabelové vývodky a spojovací díly.
2.1.2.3
Povrchová teplota částí zařízenízařízení musí být udržována dostatečně nízko pod teplotou vznícení předpokládané prachovzdušné směsi, aby se zabránilo vznícení rozvířeného prachu.
2.1.2.4
Pro bezpečné otevírání části zařízenízařízení platí požadavek bodu 2.1.1.3.
2.2
Požadavky na kategorii zařízeníkategorii zařízení 2 skupiny zařízení IIskupiny zařízení II
2.2.1
Výbušné prostředíVýbušné prostředí vytvořené plyny, parami nebo mlhami
2.2.1.1
ZařízeníZařízení musí být navrženo a zkonstruováno tak, aby se zabránilo vzniku zdrojů vznícení i v případě často vznikajících poruch nebo provozních chyb zařízenízařízení, se kterými je nutno běžně počítat.
2.2.1.2
Části zařízenízařízení musí být navrženy a zkonstruovány tak, aby jejich stanovené maximální povrchové teploty nebyly překročeny ani v případě nebezpečí vznikajícího za mimořádných situací předpokládaných výrobcemvýrobcem.
2.2.1.3
ZařízeníZařízení musí být navrženo tak, aby části zařízenízařízení, které mohou být zdrojem vznícení, bylo možné otevřít pouze ve stavu bez napětí nebo s použitím vhodných blokovacích systémů. Pokud není možné uvést zařízenízařízení do stavu bez napětí, musí být otevíraná část zařízenízařízení opatřena výstražným štítkem.
2.2.2
Výbušné prostředíVýbušné prostředí vytvořené prachovzdušnou směsí
2.2.2.1
ZařízeníZařízení musí být navrženo a zkonstruováno tak, aby ke vznícení prachovzdušné směsi nedošlo ani v případě často vznikajících poruch nebo provozních chyb zařízenízařízení, se kterými je nutno běžně počítat.
2.2.2.2
Pro povrchové teploty platí požadavek bodu 2.1.2.3.
2.2.2.3
Pro ochranu proti prachu platí požadavek bodu 2.1.2.2.
2.2.2.4
Pro bezpečné otevírání částí zařízenízařízení platí požadavek bodu 2.2.1.3.
2.3
Požadavky na kategorii zařízeníkategorii zařízení 3 skupiny zařízení IIskupiny zařízení II
2.3.1
Výbušné prostředíVýbušné prostředí vytvořené plyny parami nebo mlhami
2.3.1.1
ZařízeníZařízení musí být navrženo a zkonstruováno tak, aby se zabránilo vzniku zdrojů vznícení, který je možný při běžném provozu.
2.3.1.2
Při předpokládaných provozních podmínkách nesmějí povrchové teploty překročit stanovenou nejvyšší povrchovou teplotu. Vyšší teploty jsou ve výjimečných případech přípustné pouze za předpokladu, že výrobcevýrobce použil zvláštní doplňkové ochranné prostředky.
2.3.2
Výbušné prostředíVýbušné prostředí vytvořené prachovzdušnou směsí
2.3.2.1
ZařízeníZařízení musí být navrženo a zkonstruováno tak, aby nemohlo dojít ke vznícení prachovzdušné směsi předvídatelnými zdroji vznícení, jejichž výskyt je pravděpodobný za běžných provozních podmínek.
2.3.2.2
Pro povrchové teploty platí požadavek bodu 2.1.2.3.
2.3.2.3
ZařízeníZařízení včetně kabelových vývodek a spojovacích dílů musí být zkonstruováno tak, aby prach s ohledem na velikost svých částic nemohl uvnitř zařízenízařízení vytvářet výbušnou prachovzdušnou směs ani nebezpečné vrstvy usazeného prachu.
3.
Doplňkové požadavky na ochranné systémyochranné systémy
3.0
Obecné požadavky
3.0.1
Ochranné systémyOchranné systémy musí být dimenzovány tak, aby omezily účinky výbuchu na dostatečnou úroveň bezpečnosti.
3.0.2
Ochranné systémyOchranné systémy musí být navrženy a schopny umístění tak, aby bylo možné zabránit rozvinutí výbuchů do nebezpečných řetězových reakcí nebo rozšíření plamene a potlačit přechod z počátečního stadia výbuchu do detonace.
3.0.3
V případě poruchy napájení si musí ochranné systémyochranné systémy zachovat po dostatečně dlouhou dobu svou funkční schopnost, aby se zabránilo nebezpečným situacím.
3.0.4
Ochranné systémyOchranné systémy nesmějí selhat vlivem vnějších rušivých vlivů.
3.1
Plánování a navrhování
3.1.1
Vlastnosti materiálů
Nejvyšší tlak a teplota, s nimiž je třeba počítat ve fázi plánování z hlediska vlastností materiálů, odpovídají předpokládanému výbuchovému tlaku za extrémních provozních podmínek a předpokládanému tepelnému účinku plamene.
3.1.2
Ochranné systémyOchranné systémy, které jsou navrženy tak, aby vydržely nebo zachytily výbuchy, musí být schopny odolat předpokládané tlakové vlně bez ztráty celistvosti systému.
3.1.3
Příslušenství připojená k ochranným systémůmochranným systémům musí být schopna vydržet předpokládaný maximální výbuchový tlak bez ztráty své funkční schopnosti.
3.1.4
Při plánování a navrhování ochranných systémůochranných systémů je třeba brát v úvahu reakce způsobené tlaky v periferních zařízeníchzařízeních a připojených potrubích.
3.1.5
Systémy pro uvolnění tlaku
Je-li pravděpodobné, že namáhání ochranných systémůochranných systémů překročí jejich konstrukční pevnost, musí být v návrhu použita vhodná zařízenízařízení pro uvolnění tlaku, která neohrozí osoby v nejbližším okolí.
3.1.6
Systémy pro potlačení výbuchu
Systémy pro potlačení výbuchu musí být plánovány a navrženy tak, aby při mimořádné události reagovaly na vznikající výbuch v co nejranějším stadiu a co nejlépe potlačily výbuch z hlediska maximální rychlosti nárůstu tlaku a maximálního výbuchového tlaku.
3.1.7
Systémy pro oddělení výbuchu
Systémy pro oddělení výbuchu, které co nejrychleji oddělí určené zařízenízařízení v počátečním stadiu výbuchu pomocí vhodných přístrojůpřístrojů, musí být plánovány a navrženy tak, aby v provozních podmínkách zůstaly odolné proti přenesení vnitřního výbuchu a uchovaly si svou mechanickou pevnost.
3.1.8
Ochranné systémyOchranné systémy musí být schopny zapojení do obvodu s vhodným výstražným prahem tak, aby v případě potřeby došlo k přerušení dodávky a výstupu produktu a k okamžitému odstavení těch částí zařízenízařízení, které již nemohou dále bezpečně fungovat.
Příloha č. 3
k nařízení vlády č. 116/2016 Sb.
EU PŘEZKOUŠENÍ TYPU (MODUL B)
1.
EU přezkoušení typu je částí postupu posuzování shodyposuzování shody, ve které oznámený subjekt přezkoumá technický návrh výrobku a ověří a potvrdí, že technický návrh výrobku splňuje požadavky tohoto nařízení, které se na výrobek vztahují.
2.
EU přezkoušení typu se provádí jako přezkoušení vzorku úplného výrobku, který je reprezentativní pro plánovanou výrobu (výrobní typ).
3.
VýrobceVýrobce podá u jediného oznámeného subjektu, kterého si zvolil, žádost o EU přezkoušení typu.
Žádost musí obsahovat:
a)
jméno a adresu výrobcevýrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu,
b)
písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu,
c)
technickou dokumentaci. Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody výrobku s příslušnými požadavky tohoto nařízení a obsahovat odpovídající analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace musí uvádět příslušné požadavky a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat k návrhu, výrobě a fungování výrobku. Technická dokumentace musí obsahovat alespoň tyto prvky:
i)
celkový popis výrobku,
ii)
koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata součástísoučástí, podsestav, obvodů,
iii)
popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení těchto výkresů, schémat a fungování výrobku,
iv)
seznam harmonizovaných norem, na které byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie a které byly použity v plném rozsahu nebo zčásti, a popis řešení zvolených ke splnění základních technických požadavkůtechnických požadavků tohoto nařízení, pokud tyto harmonizované normy použity nebyly, včetně seznamu jiných příslušných technických specifikací, které byly použity. V případě částečně použitých harmonizovaných norem se v technické dokumentaci uvedou ty části, jež byly použity,
v)
výsledky konstrukčních výpočtů, provedených přezkoušení,
vi)
protokoly o zkouškách,
d)
vzorky reprezentativní pro plánovanou výrobu. Oznámený subjekt může požadovat další vzorky, jestliže je to potřebné k provedení programu zkoušek.
4.
Oznámený subjekt:
4.1
přezkoumá technickou dokumentaci, ověří, zda byly vzorky vyrobeny ve shodě s technickou dokumentací, a určí prvky, které byly navrženy v souladu s použitelnými ustanoveními příslušných harmonizovaných norem, jakož i prvky, které byly navrženy v souladu s jinými příslušnými technickými specifikacemi,
4.2
provede nebo nechá provést vhodná přezkoumání a zkoušky, aby ověřil, zda v případě, kdy výrobcevýrobce zvolil řešení podle příslušných harmonizovaných norem, byly tyto normy použity správně,
4.3
provede nebo nechá provést vhodná přezkoumání a zkoušky, aby ověřil, zda v případě, kdy nebyla použita řešení podle příslušných harmonizovaných norem, splňují řešení podle jiných příslušných technických specifikací, která výrobcevýrobce použil, odpovídající základní bezpečnostní požadavky tohoto nařízení,
4.4
se dohodne s výrobcemvýrobcem, na kterém místě budou přezkoumání a zkoušky provedeny.
5.
Oznámený subjekt vypracuje hodnotící zprávu, ve které zaznamená činnosti provedené podle požadavků stanovených v bodě 4 a jejich výsledky. Aniž jsou dotčeny povinnosti oznámeného subjektu vůči Úřadu, zveřejní oznámený subjekt obsah této zprávy, v plném rozsahu nebo částečně, pouze se souhlasem výrobcevýrobce.
6.
Pokud typ splňuje požadavky tohoto nařízení, které se vztahují na daný výrobek, vydá oznámený subjekt výrobcivýrobci certifikát EU přezkoušení typu. Tento certifikát musí obsahovat jméno a adresu výrobcevýrobce, závěry přezkoušení, podmínky platnosti certifikátu a údaje nezbytné k identifikaci schváleného typu. K certifikátu EU přezkoušení typu může být přiložena 1 nebo více příloh.
Certifikát EU přezkoušení typu a jeho přílohy musí obsahovat všechny náležité informace umožňující vyhodnotit, zda jsou vyrobené výrobky ve shodě s přezkoušeným typem, a provést kontrolu za provozu.
Pokud typ nesplňuje příslušné požadavky tohoto nařízení, odmítne oznámený subjekt vydat certifikát EU přezkoušení typu a uvědomí o tom žadatele s tím, že odmítnutí podrobně odůvodní.
7.
Oznámený subjekt dbá na to, aby byl informován o všech změnách obecně uznávaného stavu techniky, které by naznačovaly, že schválený typ již nemusí být v souladu s příslušnými požadavky tohoto nařízení, a rozhodne, zda tyto změny vyžadují doplňující šetření. Pokud šetření vyžadují, informuje o tom oznámený subjekt výrobcevýrobce.
VýrobceVýrobce informuje oznámený subjekt, který uchovává technickou dokumentaci týkající se certifikátu EU přezkoušení typu, o všech úpravách schváleného typu, které mohou ovlivnit shodu výrobku se základními technickými požadavkytechnickými požadavky tohoto nařízení nebo podmínky platnosti tohoto certifikátu. Tyto úpravy vyžadují dodatečné schválení formou dodatku k původnímu certifikátu EU přezkoušení typu.
8.
Každý oznámený subjekt informuje Úřad o certifikátech EU přezkoušení typu nebo dodatcích k nim, které vydal nebo odejmul, a pravidelně nebo na žádost zpřístupní Úřadu seznam těchto certifikátů nebo dodatků k nim, které zamítl, pozastavil nebo jinak omezil.
Každý oznámený subjekt informuje ostatní oznámené subjekty o certifikátech EU přezkoušení typu nebo dodatcích k nim, které zamítl, odejmul, pozastavil nebo jinak omezil, a na žádost také o těchto certifikátech nebo dodatcích k nim, které vydal.
Evropská komise, členské státy Evropské unie a ostatní oznámené subjekty mohou na žádost obdržet kopii certifikátů EU přezkoušení typu nebo dodatků k nim. Evropská komise a členské státy Evropské unie mohou na žádost obdržet kopii technické dokumentace a výsledků přezkoušení provedených oznámeným subjektem. Do uplynutí doby platnosti certifikátu EU přezkoušení typu uchovává oznámený subjekt kopii tohoto certifikátu, jeho příloh a dodatků, jakož i soubor technické dokumentace včetně dokumentace předložené výrobcemvýrobcem.
9.
Po dobu 10 let od uvedení výrobku na trh uchovává výrobcevýrobce pro potřebu orgánu dozoru kopii certifikátu EU přezkoušení typu, jeho příloh a dodatků spolu s technickou dokumentací.
10.
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce výrobcevýrobce může podat žádost stanovenou v bodě 3 a vykonávat úkoly stanovené v bodech 7 a 9, pokud jsou uvedeny v pověření.
Příloha č. 4
k nařízení vlády č. 116/2016 Sb.
SHODA S TYPEM ZALOŽENÁ NA ZABEZPEČOVÁNÍ KVALITY VÝROBNÍHO PROCESU (MODUL D)
1.
Shoda s typem založená na zabezpečování kvality výrobního procesu je částí postupu posuzování shodyposuzování shody, kterou výrobcevýrobce provádí činnosti stanovené v bodech 2 a 5 a zaručuje a prohlašuje, že dané výrobky jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
2.
Výroba
VýrobceVýrobce používá schválený systém kvality pro výrobu, výstupní kontrolu a zkoušky daných výrobků stanovené v bodě 3 a podléhá dohledu stanovenému v bodě 4.
3.
Systém kvality
3.1
VýrobceVýrobce podá u oznámeného subjektu, kterého si zvolil, žádost o posouzení svého systému kvality pro dané výrobky.
Žádost musí obsahovat:
a)
jméno a adresu výrobcevýrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu,
b)
písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu,
c)
všechny příslušné informace o předpokládané kategorii výrobků,
d)
dokumentaci týkající se systému kvality,
e)
technickou dokumentaci schváleného typu a kopii certifikátu EU přezkoušení typu.
3.2
Systém kvality musí zabezpečovat shodu výrobků s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcemvýrobcem musí být systematicky dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Dokumentace systému kvality musí umožňovat jednotný výklad programů, plánů, příruček a záznamů týkajících se kvality.
Dokumentace systému kvality musí obsahovat zejména přiměřený popis:
a)
cílů z hlediska kvality a organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o kvalitu výrobků,
b)
metod, postupů a činností, které se použijí při výrobě, kontrole a zabezpečování kvality,
c)
přezkoumání a zkoušek, které budou prováděny před výrobou, během výroby a po výrobě, s uvedením jejich četnosti,
d)
záznamů o kvalitě, například protokolů o kontrolách, záznamů z provedených zkoušek, záznamů z provedených kalibrací, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků, a
e)
prostředků umožňujících dohled nad dosahováním požadované kvality výrobků a nad efektivním fungováním systému kvality.
3.3
Oznámený subjekt posoudí systém kvality, aby zjistil, zda splňuje požadavky stanovené v bodě 3.2.
U prvků systému kvality, které odpovídají příslušným specifikacím příslušné harmonizované normy, shodu s těmito požadavky předpokládá.
Osoby, které jménem oznámeného subjektu provádějící posouzení systému jakosti, (dále jen „auditorský tým“) musí mít zkušenosti se systémy řízení kvality a znalosti příslušných požadavků tohoto nařízení a alespoň 1 jeho člen musí mít zkušenosti s hodnocením příslušné oblasti výrobků a příslušné technologie. Audit zahrnuje hodnotící návštěvu v provozních prostorách výrobcevýrobce. Auditorský tým přezkoumá technickou dokumentaci stanovenou v bodě 3.1 písm. e), aby ověřil, že je výrobcevýrobce schopen určit požadavky tohoto nařízení a provádět přezkoumání, aby zajistil soulad výrobku s těmito požadavky.
Závěry auditu včetně jejich odůvodnění se oznámí výrobcivýrobci.
3.4
VýrobceVýrobce je povinen plnit povinnosti vyplývající ze systému kvality, jak byl schválen, a že jej bude udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný.
3.5
VýrobceVýrobce informuje oznámený subjekt, který schválil systém kvality, o každé zamýšlené změně systému kvality.
Oznámený subjekt navrhované změny posoudí a rozhodne, zda změněný systém kvality bude i nadále splňovat požadavky stanovené v bodě 3.2, nebo zda je třeba nové posouzení.
Oznámený subjekt oznámí výrobcivýrobci závěry svého přezkoumání včetně jejich odůvodnění.
4.
Dohled oznámeným subjektem
4.1
Účelem dohledu je zajistit, aby výrobcevýrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému kvality.
4.2
Za účelem posouzení umožní výrobcevýrobce oznámenému subjektu přístup do prostor určených pro výrobu, kontrolu, zkoušky a skladování a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména:
a)
dokumentaci systému kvality,
b)
záznamy o kvalitě, například protokoly o kontrolách, záznamy z provedených zkoušek, záznamy z provedených kalibrací, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků atd.
4.3
Oznámený subjekt provádí pravidelné audity, aby se ujistil, že výrobcevýrobce udržuje a používá systém kvality, a předkládá výrobcivýrobci zprávu o auditu.
4.4
Oznámený subjekt dále může uskutečnit u výrobcevýrobce neohlášené kontrolní návštěvy. Při těchto návštěvách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo dát provést zkoušky výrobků, aby ověřil, zda systém kvality řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne výrobcivýrobci zprávu o návštěvě a protokol o zkouškách, pokud byly zkoušky provedeny.
5.
Označení CEOznačení CE, EU prohlášení o shodě a osvědčení o shodě
5.1
VýrobceVýrobce umístí označení CEoznačení CE a identifikační číslo oznámeného subjektu, kterého si zvolil, na každý jednotlivý výrobek, který není součástísoučástí a který je ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňuje požadavky tohoto nařízení.
5.2
VýrobceVýrobce vypracuje pro každý model výrobku, který není součástísoučástí, písemné EU prohlášení o shodě a po dobu 10 let od uvedení výrobku, který není součástísoučástí, na trh je uchovává pro potřebu orgánu dozoru. V EU prohlášení o shodě musí být uveden takový model výrobku, pro nějž bylo vypracováno.
Kopie EU prohlášení o shodě musí být přiložena ke každému výrobku, který není součástísoučástí.
5.3
VýrobceVýrobce vypracuje pro každý model součástisoučásti písemné osvědčení o shodě a po dobu 10 let od uvedení součástisoučásti na trh je uchovává pro potřebu orgánu dozoru. V osvědčení o shodě musí být uveden model součástisoučásti, pro nějž bylo vypracováno. Kopie osvědčení o shodě musí být přiložena ke každé součástisoučásti.
6.
VýrobceVýrobce uchovává pro potřebu orgánu dozoru po dobu 10 let od uvedení výrobku na trh:
a)
dokumentaci stanovenou v bodě 3.1,
b)
informace o změně stanovené v bodě 3.5, jak byla schválena,
c)
závěry, zprávy a protokoly oznámeného subjektu stanovené v bodech 3.5, 4.3 a 4.4.
7.
Každý oznámený subjekt informuje Úřad o schváleních systému kvality, která vydal nebo odejmul, a pravidelně nebo na žádost zpřístupní Úřadu seznam schválení systému kvality, která zamítl, pozastavil nebo jinak omezil.
Každý oznámený subjekt informuje ostatní oznámené subjekty o schváleních systému kvality, která zamítl, pozastavil, odejmul nebo jinak omezil, a na žádost o schváleních systému kvality, která vydal.
8.
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce
Činnosti výrobcevýrobce stanovené v bodech 3.1, 3.5, 5 a 6 mohou být jeho jménem a splněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.
Příloha č. 5
k nařízení vlády č. 116/2016 Sb.
SHODA S TYPEM ZALOŽENÁ NA OVĚŘOVÁNÍ VÝROBKŮ (MODUL F)
1.
Shoda s typem založená na ověřování výrobků je částí postupu posuzování shodyposuzování shody, kterou výrobcevýrobce provádí činnosti stanovené v bodech 2 a 5 zaručuje a prohlašuje, že dané výrobky, jež byly podrobeny ustanovením bodu 3, jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
2.
Výroba
VýrobceVýrobce přijme opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyráběných výrobků se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
3.
Ověřování
Oznámený subjekt, kterého si výrobcevýrobce zvolil, provádí přezkoumání a zkoušky, aby ověřil shodu výrobků se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s požadavky tohoto nařízení.
Přezkoumání a zkoušky k ověření shody výrobků s požadavky se provádějí přezkoumáním a zkouškami každého výrobku stanovenými v bodě 4.
4.
Ověřování shody přezkoumáním a zkouškami každého výrobku
4.1
Každý výrobek se jednotlivě přezkoumá a provedou se odpovídající zkoušky stanovené v příslušné harmonizované normě (harmonizovaných normách) nebo rovnocenné zkoušky uvedené v jiných příslušných technických specifikacích s cílem ověřit shodu výrobků se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s příslušnými požadavky tohoto nařízení.
Pokud taková harmonizovaná norma neexistuje, rozhodne dotčený oznámený subjekt, jaké zkoušky se mají provést.
4.2
Oznámený subjekt vydá certifikát shody s ohledem na provedená přezkoumání a zkoušky a každý schválený výrobek opatří nebo nechá na vlastní odpovědnost opatřit svým identifikačním číslem.
VýrobceVýrobce uchovává certifikáty shody pro potřeby kontroly prováděné orgánem dozoru po dobu 10 let od uvedení výrobku na trh.
5.
Označení CEOznačení CE, EU prohlášení o shodě a osvědčení o shodě
5.1
VýrobceVýrobce umístí označení CEoznačení CE a identifikační číslo oznámeného subjektu, kterého si zvolil, na každý jednotlivý výrobek, který není součástísoučástí a který je ve shodě se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňuje požadavky tohoto nařízení.
5.2
VýrobceVýrobce vypracuje pro každý model výrobku, který není součástísoučástí, písemné EU prohlášení o shodě a po dobu 10 let od uvedení výrobku, který není součástísoučástí, na trh je uchovává pro potřebu orgánu dozoru. V EU prohlášení o shodě musí být uveden takový model výrobku, pro nějž bylo vypracováno.
Kopie EU prohlášení o shodě musí být přiložena ke každému výrobku, který není součástísoučástí.
Pokud s tím oznámený subjekt uvedený v bodě 3 souhlasí, může výrobcevýrobce opatřit výrobky jiné než součástisoučásti na odpovědnost oznámeného subjektu také identifikačním číslem tohoto subjektu.
5.3
VýrobceVýrobce vypracuje pro každý model součástisoučásti písemné osvědčení o shodě a po dobu 10 let od uvedení součástisoučásti na trh je uchovává pro potřebu orgánu dozoru. V osvědčení o shodě musí být uveden model součástisoučásti, pro nějž bylo vypracováno. Kopie osvědčení o shodě musí být přiložena ke každé součástisoučásti.
6.
Pokud s tím oznámený subjekt souhlasí, může výrobcevýrobce opatřit výrobky identifikační číslo oznámeného subjektu během výrobního procesu.
7.
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce
Činnosti výrobcevýrobce mohou být jeho jménem splněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření. Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce nemůže plnit činnosti výrobcevýrobce stanovené v bodě 2.
Příloha č. 6
k nařízení vlády č. 116/2016 Sb.
SHODA S TYPEM ZALOŽENÁ NA INTERNÍM ŘÍZENÍ VÝROBY A ZKOUŠENÍ VÝROBKŮ POD DOHLEDEM (MODUL C1)
1.
Shoda s typem založená na interním řízení výroby a zkoušení výrobků pod dohledem je částí postupu posuzování shodyposuzování shody, kterou výrobcevýrobce provádí činnosti stanovené v bodech 2, 3 a 4 a zaručuje a prohlašuje, že dané výrobky jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
2.
Výroba
VýrobceVýrobce přijme opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyráběných výrobků s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
3.
Kontroly výrobků
U každého jednotlivého vyrobeného výrobku je výrobcemvýrobcem nebo jeho jménem provedena jedna nebo více zkoušek 1 nebo více specifických vlastností výrobku, aby se ověřila shoda s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s požadavky tohoto nařízení. Zkoušky se provádějí na odpovědnost oznámeného subjektu vybraného výrobcemvýrobcem.
VýrobceVýrobce opatří výrobek identifikačním číslem oznámeného subjektu již během výrobního procesu.
4.
Označení CEOznačení CE, EU prohlášení o shodě a osvědčení o shodě
4.1
VýrobceVýrobce umístí označení CEoznačení CE na každý jednotlivý výrobek, který není součástísoučástí a který je ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňuje požadavky tohoto nařízení.
4.2
VýrobceVýrobce vypracuje písemné EU prohlášení o shodě pro model výrobku, který není součástísoučástí, a po dobu 10 let od uvedení výrobku, který není součástísoučástí, na trh je uchovává pro potřebu orgánu dozoru. V EU prohlášení o shodě musí být uveden takový model výrobku, pro nějž bylo vypracováno.
Kopie EU prohlášení o shodě musí být přiložena ke každému výrobku, který není součástísoučástí.
4.3
VýrobceVýrobce vypracuje pro každý model součástisoučásti písemné osvědčení o shodě a po dobu 10 let od uvedení součástisoučásti na trh je uchovává pro potřebu orgánu dozoru. V osvědčení o shodě musí být uveden model součástisoučásti, pro nějž bylo vypracováno. Kopie osvědčení o shodě musí být přiložena ke každé součástisoučásti.
5.
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce
Činnosti výrobcevýrobce stanovené v bodě 4 mohou být jeho jménem a splněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.
Příloha č. 7
k nařízení vlády č. 116/2016 Sb.
SHODA S TYPEM ZALOŽENÁ NA ZABEZPEČENÍ KVALITY VÝROBKŮ (MODUL E)
1.
Shoda s typem založená na zabezpečování kvality výrobků je částí postupu posuzování shodyposuzování shody, kterou výrobcevýrobce provádí činnosti stanovené v bodech 2 a 5 a zaručuje a prohlašuje, že dané výrobky jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
2.
Výroba
VýrobceVýrobce používá schválený systém kvality pro výstupní kontrolu a zkoušky daných výrobků stanovené v bodě 3 a podléhá dohledu stanovenému v bodě 4.
3.
Systém kvality
3.1
VýrobceVýrobce podá u oznámeného subjektu, kterého si zvolil, žádost o posouzení svého systému kvality pro dané výrobky.
Žádost musí obsahovat:
a)
jméno a adresu výrobcevýrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu,
b)
písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu,
c)
všechny příslušné informace o předpokládané kategorii výrobků,
d)
dokumentaci týkající se systému kvality,
e)
technickou dokumentaci schváleného typu a kopii certifikátu EU přezkoušení typu.
3.2
Systém kvality musí zabezpečovat shodu výrobků s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s příslušnými požadavky tohoto nařízení.
Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcemvýrobcem musí být systematicky dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Dokumentace systému kvality musí umožňovat jednotný výklad programů, plánů, příruček a záznamů týkajících se kvality.
Dokumentace systému kvality musí obsahovat zejména přiměřený popis:
a)
cílů z hlediska kvality a organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o kvalitu výrobků,
b)
přezkoumání a zkoušek, které budou prováděny po výrobě,
c)
záznamů o kvalitě, například protokolů o kontrolách, záznamů z provedených zkoušek, záznamů z provedených kalibrací, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků,
d)
prostředků umožňujících dohled nad efektivním fungováním systému kvality.
3.3
Oznámený subjekt posoudí systém kvality, aby zjistil, zda splňuje požadavky stanovené v bodě 3.2.
U prvků systému kvality, které odpovídají příslušným specifikacím příslušné harmonizované normy, shodu s těmito požadavky předpokládá.
Auditorský tým musí mít zkušenosti se systémy řízení kvality a znalosti příslušných požadavků tohoto nařízení a alespoň 1 jeho člen musí mít zkušenosti s hodnocením příslušné oblasti výrobků a příslušné technologie. Audit zahrnuje hodnotící návštěvu v provozních prostorách výrobcevýrobce. Auditorský tým přezkoumá technickou dokumentaci stanovenou v bodě 3.1 písm. e), aby ověřil, že je výrobcevýrobce schopen určit požadavky tohoto nařízení a provádět přezkoumání, aby zajistil soulad výrobku s těmito požadavky.
Závěry auditu včetně jejich odůvodnění se oznámí výrobcivýrobci.
3.4
VýrobceVýrobce je povinen plnit povinnosti vyplývající ze systému kvality, jak byl schválen, a že jej bude udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný.
3.5
VýrobceVýrobce informuje oznámený subjekt, který schválil systém kvality, o každé zamýšlené změně systému kvality.
Oznámený subjekt navrhované změny posoudí a rozhodne, zda změněný systém kvality bude i nadále splňovat požadavky stanovené v bodě 3.2, nebo zda je třeba nové posouzení.
Oznámený subjekt oznámí výrobcivýrobci závěry svého přezkoumání včetně jejich odůvodnění.
4.
Dohled oznámeným subjektem
4.1
Účelem dohledu je zajistit, aby výrobcevýrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému kvality.
4.2
Za účelem posouzení umožní výrobcevýrobce oznámenému subjektu přístup do prostor určených pro výrobu, kontrolu, zkoušky a skladování a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména:
a)
dokumentaci systému kvality,
b)
záznamy o kvalitě, například protokoly o kontrolách, záznamy z provedených zkoušek, záznamy z provedených kalibrací, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků atd.
4.3
Oznámený subjekt provádí pravidelné audity, aby se ujistil, že výrobcevýrobce udržuje a používá systém kvality, a předkládá výrobcivýrobci zprávu o auditu.
4.4
Oznámený subjekt dále může uskutečnit u výrobcevýrobce neohlášené kontrolní návštěvy. Při těchto návštěvách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo dát provést zkoušky výrobků, aby ověřil, zda systém kvality řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne výrobcivýrobci zprávu o návštěvě a protokol o zkouškách, pokud byly zkoušky provedeny.
5.
Označení CEOznačení CE, EU prohlášení o shodě a osvědčení o shodě
5.1
VýrobceVýrobce umístí požadované označení CE stanovené v § 13 a identifikační číslo oznámeného subjektu, kterého si zvolil, na každý jednotlivý výrobek, který není součástísoučástí a který je ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňuje požadavky tohoto nařízení.
5.2
VýrobceVýrobce vypracuje pro každý model výrobku, který není součástísoučástí, písemné EU prohlášení o shodě a po dobu 10 let od uvedení výrobku, který není součástísoučástí, na trh je uchovává pro potřebu orgánu dozoru. V EU prohlášení o shodě musí být uveden takový model výrobku, pro nějž bylo vypracováno.
Kopie EU prohlášení o shodě musí být přiložena ke každému výrobku, který není součástísoučástí.
5.3
VýrobceVýrobce vypracuje pro každý model součástisoučásti písemné osvědčení o shodě a po dobu 10 let od uvedení součástisoučásti na trh je uchovává pro potřebu orgánu dozoru. V osvědčení o shodě musí být uveden model součástisoučásti, pro nějž bylo vypracováno. Kopie osvědčení o shodě musí být přiložena ke každé součástisoučásti.
6.
VýrobceVýrobce uchovává pro potřebu orgánu dozoru po dobu 10 let od uvedení výrobku na trh:
a)
dokumentaci stanovenou v bodě 3.1,
b)
informace o změně stanovené v bodě 3.5, jak byla schválena,
c)
závěry, zprávy a protokoly oznámeného subjektu stanovené v bodech 3.5, 4.3 a 4.4.
7.
Každý oznámený subjekt informuje Úřad o schváleních systému kvality, která vydal nebo odejmul, a pravidelně nebo na žádost zpřístupní Úřadu seznam schválení systému kvality, která zamítl, pozastavil nebo jinak omezil.
Každý oznámený subjekt informuje ostatní oznámené subjekty o schváleních systému kvality, která zamítl, pozastavil nebo odejmul, a na žádost o schváleních systému kvality, která vydal.
8.
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce
Činnosti výrobcevýrobce stanovené v bodech 3.1, 3.5, 5 a 6 mohou být jeho jménem a splněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.
Příloha č. 8
k nařízení vlády č. 116/2016 Sb.
INTERNÍ ŘÍZENÍ VÝROBY (MODUL A)
1.
Interní řízení výroby je postupem posuzování shodyposuzování shody, kterým výrobcevýrobce provádí činnosti stanovené v bodech 2, 3 a 4 a zaručuje a prohlašuje, že dané výrobky splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
2.
Technická dokumentace
VýrobceVýrobce vypracuje technickou dokumentaci. Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody výrobku s požadavky tohoto nařízení a obsahovat odpovídající analýzu a posouzení rizik.
Technická dokumentace musí uvádět požadavky tohoto nařízení a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat k návrhu, výrobě a fungování výrobku. Technická dokumentace musí obsahovat alespoň tyto prvky:
a)
celkový popis výrobku,
b)
koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata součástísoučástí, podsestav, obvodů,
c)
popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení těchto výkresů, schémat a fungování výrobku,
d)
seznam harmonizovaných norem, na které byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie a které byly použity v plném rozsahu nebo zčásti, a popis řešení zvolených ke splnění základních technických požadavkůtechnických požadavků tohoto nařízení, pokud tyto harmonizované normy použity nebyly, včetně seznamu jiných příslušných technických specifikací, které byly použity. V případě částečně použitých harmonizovaných norem se v technické dokumentaci uvedou ty části, jež byly použity,
e)
výsledky konstrukčních výpočtů, provedených přezkoušení,
f)
protokoly o zkouškách.
3.
Výroba
VýrobceVýrobce přijme opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyráběných výrobků s technickou dokumentací stanovenou v bodě 2 a s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
4.
Označení CEOznačení CE, EU prohlášení o shodě a osvědčení o shodě
4.1
VýrobceVýrobce umístí označení CEoznačení CE na každý jednotlivý výrobek, který není součástísoučástí a který splňuje požadavky tohoto nařízení.
4.2
VýrobceVýrobce vypracuje písemné EU prohlášení o shodě pro model výrobku, který není součástísoučástí, a po dobu 10 let od uvedení výrobku, který není součástísoučástí, na trh je společně s technickou dokumentací uchovává pro potřebu orgánu dozoru. V EU prohlášení o shodě musí být uveden takový model výrobku, pro nějž bylo vypracováno.
Kopie EU prohlášení o shodě musí být přiložena ke každému výrobku, který není součástísoučástí.
4.3
VýrobceVýrobce vypracuje pro každý model součástisoučásti písemné osvědčení o shodě a po dobu 10 let od uvedení součástisoučásti na trh je společně s technickou dokumentací uchovává pro potřebu orgánu dozoru. V osvědčení o shodě musí být uvedena součástsoučást, pro niž bylo vypracováno. Kopie osvědčení o shodě musí být přiložena ke každé součástisoučásti.
5.
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce
Činnosti výrobcevýrobce stanovené v bodě 4 mohou být jeho jménem a splněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.
Příloha č. 9
k nařízení vlády č. 116/2016 Sb.
SHODA S TYPEM ZALOŽENÁ NA OVĚŘOVÁNÍ KAŽDÉHO JEDNOTLIVÉHO VÝROBKU (MODUL G)
1.
Shoda založená na ověřování každého jednotlivého výrobku je postupem posuzování shodyposuzování shody, kterým výrobcevýrobce provádí činnosti stanovené v bodech 2, 3 a 5 a zaručuje a prohlašuje, že daný výrobek, jenž byl podroben ustanovením bodu 4, je ve shodě s požadavky tohoto nařízení, které se na něj vztahují.
2.
Technická dokumentace
2.1
VýrobceVýrobce vypracuje technickou dokumentaci a dá ji k dispozici oznámenému subjektu, kterého si zvolil. Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody výrobku s požadavky tohoto nařízení a obsahovat odpovídající analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace musí uvádět požadavky tohoto nařízení a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat k návrhu, výrobě a fungování výrobku. Technická dokumentace musí obsahovat alespoň tyto prvky:
a)
celkový popis výrobku,
b)
koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata součástísoučástí, podsestav, obvodů,
c)
popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení těchto výkresů, schémat a fungování výrobku,
d)
seznam harmonizovaných norem, na které byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie a které byly použity v plném rozsahu nebo zčásti, a popis řešení zvolených ke splnění základních technických požadavkůtechnických požadavků tohoto nařízení, pokud tyto harmonizované normy použity nebyly, včetně seznamu jiných příslušných technických specifikací, které byly použity. V případě částečně použitých harmonizovaných norem se v technické dokumentaci uvedou ty části, jež byly použity,
e)
výsledky konstrukčních výpočtů, provedených přezkoušení,
f)
protokoly o zkouškách.
2.2
VýrobceVýrobce technickou dokumentaci uchovává pro potřebu příslušných orgánu dozoru po dobu 10 let od uvedení výrobku na trh.
3.
Výroba
VýrobceVýrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyrobeného výrobku s požadavky tohoto nařízení.
4.
Ověřování
Oznámený subjekt, který si výrobcevýrobce zvolil, provede nebo nechá provést přezkoumání a zkoušky uvedené v příslušných harmonizovaných normách nebo rovnocenné zkoušky uvedené v jiných příslušných technických specifikacích, aby ověřil shodu výrobku s požadavky tohoto nařízení. Pokud taková harmonizovaná norma neexistuje, rozhodne dotčený oznámený subjekt, jaké zkoušky se mají provést.
Oznámený subjekt vydá certifikát shody s ohledem na provedená přezkoumání a zkoušky a schválený výrobek opatří nebo nechá na vlastní odpovědnost opatřit svým identifikačním číslem.
VýrobceVýrobce uchovává certifikáty shody pro potřebu orgánu dozoru po dobu 10 let od uvedení výrobku na trh.
5.
Označení CEOznačení CE, EU prohlášení o shodě a osvědčení o shodě
5.1
VýrobceVýrobce umístí označení CEoznačení CE a identifikační číslo oznámeného subjektu, kterého si zvolil, na každý výrobek, který není součástísoučástí a který splňuje požadavky tohoto nařízení.
5.2
VýrobceVýrobce vypracuje písemné EU prohlášení o shodě a po dobu 10 let od uvedení výrobku, který není součástísoučástí, na trh je uchovává pro potřebu orgánu dozoru. V EU prohlášení o shodě musí být uveden takový výrobek, pro nějž bylo vypracováno.
Kopie EU prohlášení o shodě musí být přiložena ke každému výrobku, který není součástísoučástí.
5.3
VýrobceVýrobce vypracuje písemné osvědčení o shodě a po dobu 10 let od uvedení součástisoučásti na trh je uchovává pro potřebu orgánu dozoru. V osvědčení o shodě musí být uvedena součástsoučást, pro niž bylo vypracováno. Kopie osvědčení o shodě musí být přiložena ke každé součástisoučásti.
6.
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce
Činnosti výrobcevýrobce stanovené v bodech 2.2 a 5 mohou být jeho jménem splněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.
Příloha č. 10
k nařízení vlády č. 116/2016 Sb.
EU PROHLÁŠENÍ O SHODĚ (č. XXXX)3)
1.
Model výrobku/výrobek (číslo výrobku, typu či dávky nebo sériové číslo):
2.
Jméno a adresa výrobcevýrobce a případně jeho zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce:
3.
Toto prohlášení o shodě se vydává na výhradní odpovědnost výrobcevýrobce.
4.
Předmět prohlášení (identifikace výrobku umožňující jej zpětně vysledovat; je-li to nezbytné pro identifikaci daného výrobku, může zahrnovat vyobrazení):
5.
Výše popsaný předmět prohlášení je ve shodě s příslušnými harmonizačními předpisy Evropské unie:
6.
Odkazy na příslušné harmonizované normy, které byly použity, nebo na jiné technické specifikace, na jejichž základě se shoda prohlašuje:
7.
Případně: oznámený subjekt ... (název, číslo) provedl ... (popis zásahu) a vydal certifikát:
8.
Další informace:
Podepsáno za ... a jménem:
(místo a datum vydání):
(jméno, funkce) (podpis):
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/34/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu.
2)
Nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/425, kterým se stanoví harmonizační podmínky pro uvádění osobních ochranných prostředků na trh.
3)
Výrobce může přidělit prohlášení o shodě číslo. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 16/2016 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 16/2016 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Českou republikou změny čl. 8 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu
Vyhlášeno 13. 4. 2016, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 12. 3. 2016, částka 8/2016
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 12. 3. 2016
16
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 10. června 2010 byla v Kampale přijata změna čl. 8 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu1).
Se změnou vyslovil souhlas Parlament České republiky.
Listina o přijetí změny Českou republikou, podepsaná prezidentem republiky dne 9. února 2015, byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Statutu, dne 12. března 2015.
Při uložení listiny o přijetí bylo učiněno následující prohlášení:
„Česká republika interpretuje změnu čl. 8 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu (Kampala, 10. června 2010) následovně:
(i)
zákaz použití plynů a všech obdobných kapalin, materiálů a zařízení v čl. 8 odst. 2 písm. e) bodu xiv) se vykládá ve smyslu závazků plynoucích z Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení z roku 1993;
(ii)
zákaz používání střel, které se v lidském těle snadno rozpínají či zplošťují, například střel s tvrdým pláštěm, který zcela nezakrývá jádro nebo je perforován zářezy, se netýká použití těchto střel při činnostech policejního charakteru v rámci vynucování práva a zajišťování veřejné bezpečnosti, které nezakládají přímou účast v ozbrojeném konfliktu, jako je například záchrana rukojmích a zneškodnění únosců civilních letadel.“
Změna vstoupila v platnost na základě článku 121 odst. 5 Statutu dne 26. září 2012. Pro Českou republiku vstoupila v platnost dne 12. března 2016.
Anglické znění změny a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
Římský statut Mezinárodního trestního soudu
Řím 17. července 1998
Změna Římského statutu Mezinárodního trestního soudu
Kampala, 10. června 2010
přijetí změny článku 8
Čl. 8 odst. 2 písm. e) se doplňuje následovně:
„(xiii)
používání jedů nebo otravných zbraní;
(xiv)
používání dusivých, jedovatých nebo jiných plynů a všech obdobných tekutin, materiálů nebo prostředků;
(xv)
používání střel, které se v lidském těle snadno rozpínají či zplošťují, například střel s tvrdým pláštěm, který zcela nezakrývá jádro nebo je perforován zářezy.“
1)
Římský statut Mezinárodního trestního soudu, přijatý v Římě dne 17. července 1998, byl vyhlášen pod č. 84/2009 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 115/2016 Sb. | Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 115/2016 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely životního a existenčního minima a částka 50 % a 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely státní sociální podpory
Vyhlášeno 13. 4. 2016, částka 44/2016
115
SDĚLENÍ
Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 1. dubna 2016,
kterým se vyhlašuje částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely životního a existenčního minima a částka 50 % a 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely státní sociální podpory
Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlašuje, že od 1. července 2016 je podle
a)
§ 8 odst. 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, částkou odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za rok 2015 částka 13 200 Kč,
b)
§ 5 odst. 6 a 7 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 364/2011 Sb. a zákona č. 252/2014 Sb., částkou odpovídající
1.
50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za rok 2015 částka 13 200 Kč,
2.
25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za rok 2015 částka 6 600 Kč.
Ministryně:
Mgr. Marksová v. r. |
Zákon č. 114/2016 Sb. | Zákon č. 114/2016 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a ostatní volební zákony
Vyhlášeno 13. 4. 2016, datum účinnosti 13. 4. 2016, částka 44/2016
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o volbách do Parlamentu České republiky
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o volbách do zastupitelstev krajů
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o volbách do zastupitelstev obcí
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o volbách do Evropského parlamentu
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o volbě prezidenta republiky
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 13. 4. 2016
114
ZÁKON
ze dne 22. března 2016,
kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a ostatní volební zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o volbách do Parlamentu České republiky
Čl. I
V příloze č. 3 k zákonu č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 171/2002 Sb., zákona č. 418/2004 Sb., zákona č. 323/2006 Sb., zákona č. 261/2008 Sb., zákona č. 195/2010 Sb., zákona č. 222/2012 Sb. a zákona č. 59/2014 Sb., volební obvody č. 6, 13, 16, 18, 28, 30, 36, 37, 41, 42, 61, 64 a 68 znějí:
„Volební obvod č. 6 Sídlo: Louny
celý okres Louny, celý okres Rakovník a část okresu Kladno, tvořená obcemi Drnek, Malíkovice, Jedomělice, Řisuty, Ledce, Smečno, Přelíc, Hrdlív, Hradečno
Volební obvod č. 13 Sídlo: Tábor
celý okres Tábor, východní část okresu Písek, ohraničená na západě obcemi Žďár, Tálín, Paseky, Kluky, Dolní Novosedly, Záhoří, Vrcovice, Vojníkov, Vráž, Ostrovec, Smetanova Lhota, Čimelice, Nerestce, Mirovice, a jižní část okresu Benešov, tvořená obcemi Votice, Neustupov, Miličín, Mezno, Střezimíř, Jankov, Ratměřice, Zvěstov
Volební obvod č. 16 Sídlo: Beroun
část okresu Beroun, ohraničená na západě obcemi Hudlice, Svatá, Hředle, Točník, Žebrák, Tlustice, Hořovice, Podluhy, část okresu Praha-západ, ohraničená na severu obcemi Číčovice, Tuchoměřice, na jihu obcemi Řevnice, Dobřichovice, Černolice, Jíloviště, Klínec, Měchenice, Březová-Oleško, Okrouhlo, a na východě obcemi Zvole, Ohrobec, Dolní Břežany, Zlatníky-Hodkovice, Vestec
Volební obvod č. 18 Sídlo: Příbram
celý okres Příbram, jihozápadní část okresu Benešov, ohraničená na severu obcemi Vrchotovy Janovice, Olbramovice, Vojkov, Heřmaničky, Smilkov, Červený Újezd a jižní část okresu Praha-západ, ohraničená na severu obcemi Mníšek pod Brdy, Řitka, Líšnice, Davle, Petrov, Libeř, Psáry
Volební obvod č. 28 Sídlo: Mělník
část okresu Mělník, ohraničená na severu obcemi Čečelice, Liblice, Malý Újezd, Velký Borek, Mělník, Obříství, Zálezlice, Vojkovice, Vraňany, Jeviněves, severní část okresu Praha-východ, ohraničená na jihu obcemi Káraný, Lázně Toušeň, Nový Vestec, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, Dřevčice, Jenštejn, Radonice
Volební obvod č. 30 Sídlo: Kladno
jižní část okresu Kladno, ohraničená na severu obcemi Stochov, Kačice, Libušín, Svinařov, Třebichovice, Jemníky, Knovíz, Podlešín, Zvoleněves, Kamenný Most, Neuměřice, severní část okresu Praha-západ, ohraničená na jihu obcemi Okoř, Lichoceves, Statenice
Volební obvod č. 36 Sídlo: Česká Lípa
celý okres Česká Lípa, část okresu Mělník, tvořená obcemi Mšeno, Chorušice, Kadlín, Kanina, Lobeč, Nosálov, Stránka, Dobřeň, Vidim, Medonosy, Cítov, Dolní Beřkovice, Horní Počaply, Liběchov, Želízy, Tupadly, Dolní Zimoř, Kokořín, Vysoká, Lhotka, Střemy, Nebužely, Hostín, Řepín, Byšice, Mělnické Vtelno, Hořín, Býkev, Spomyšl, Lužec nad Vltavou, západní část okresu Liberec, ohraničená na východě obcemi Chrastava, Nová Ves, Kryštofovo Údolí, Světlá pod Ještědem, Janův Důl, Osečná, Všelibice
Volební obvod č. 37 Sídlo: Jičín
celý okres Jičín, severní část okresu Nymburk, ohraničená na jihu obcemi Lysá nad Labem, Stratov, Kostomlaty nad Labem, Kostomlátky, Písty, Nymburk, Budiměřice, Křečkov, Pátek, Choťánky, Libice nad Cidlinou, Oseček
Volební obvod č. 41 Sídlo: Benešov
část okresu Benešov, ohraničená na jihu obcemi Křečovice, Maršovice, Bystřice, Popovice, Postupice, Chotýšany, Struhařov, Třebešice, Litichovice, Divišov, Český Šternberk a obcí Divišov, tvořenou částí obce Zdebuzeves, na východě obcemi Chocerady, Vodslivy, Choratice, Xaverov, Drahňovice, část okresu Praha-západ, tvořená obcemi Průhonice a Jesenice, část okresu Praha-východ, ohraničená na severu obcemi Šestajovice, Jirny, Horoušany
Volební obvod č. 42 Sídlo: Kolín
celý okres Kolín, jižní část okresu Nymburk, ohraničená na severu obcemi Přerov nad Labem, Semice, Ostrá, Hradištko, Sadská, Zvěřínek, Hořátev, Kovanice, Poděbrady, Sokoleč, a část okresu Praha-východ, tvořená obcemi Čelákovice, Mochov, Zápy, Svémyslice, Zeleneč, Nehvizdy, Vyšehořovice
Volební obvod č. 61 Sídlo: Olomouc
zahrnuje východní část okresu Olomouc, ohraničenou na západě obcemi Město Libavá, Domašov nad Bystřicí, Jívová, Dolany, Hlušovice, Olomouc, Křelov-Břuchotín, Kožušany-Tážaly, Blatec
Volební obvod č. 64 Sídlo: Bruntál
celý okres Bruntál, západní část okresu Opava, ohraničená na východě obcemi Holasovice, Neplachovice, Stěbořice, Dolní Životice, Lhotka u Litultovic, Moravice, Nové Lublice, Kružberk, Staré Těchanovice, Čermná ve Slezsku
Volební obvod č. 68 Sídlo: Opava
část okresu Opava, ohraničená na západě obcemi Opava, Slavkov, Štáblovice, Mikolajice, Melč, Moravice, Radkov, Vítkov, na východě obcemi Píšť, Závada, Bohuslavice, Dolní Benešov, Háj ve Slezsku“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o volbách do zastupitelstev krajů
Čl. II
V § 4 odst. 1 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 37/2002 Sb. a zákona č. 222/2012 Sb., se slova „nebo na území vojenského újezdu v územním obvodu kraje“ zrušují.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o volbách do zastupitelstev obcí
Čl. III
V § 26 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 222/2012 Sb. a zákona č. 275/2012 Sb., se odstavec 5 zrušuje.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o volbách do Evropského parlamentu
Čl. IV
V § 2 odst. 4 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, se slova „a v samostatných volebních okrscích“ zrušují.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o volbě prezidenta republiky
Čl. V
Zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky), ve znění zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 58/2014 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 1 se slova „a v samostatných volebních okrscích“ zrušují.
2.
V § 6 odst. 1 písm. g) se slova „a pro vojenské újezdy újezdní úřad“ zrušují.
3.
V § 6 odst. 1 písm. h) se slova „, a přednosta vojenského újezdu“ zrušují.
4.
V § 11 odst. 1 písm. b) se slova „a vojenského újezdu“ zrušují.
5.
V § 71 odst. 3 větě třetí se slova „a okrskové volební komise ve vojenských újezdech“ zrušují.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
v z. Jermanová v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 113/2016 Sb. | Zákon č. 113/2016 Sb.
Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb
Vyhlášeno 13. 4. 2016, datum účinnosti 1. 12. 2016, částka 43/2016
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o daních z příjmů
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o správních poplatcích
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 12. 2016
113
ZÁKON
ze dne 16. března 2016,
kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o daních z příjmů
Čl. I
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb. a zákona č. 47/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odst. 1 písm. f) se doplňuje bod 4, který zní:
„4.
ceny z účtenkové loterie podle zákona upravujícího evidenci tržeb,“.
2.
V § 19 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zq), které zní:
„zq)
ceny z účtenkové loterie podle zákona upravujícího evidenci tržeb.“.
3.
V § 35ba se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h)
slevu na evidenci tržeb.“.
4.
Za § 35bb se vkládá nový § 35bc, který včetně nadpisu zní:
㤠35bc
Sleva na evidenci tržeb
(1)
Výše slevy na evidenci tržeb činí 5 000 Kč. Sleva na dani činí nejvýše částku ve výši kladného rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevy na poplatníka.
(2)
Slevu na evidenci tržeb lze uplatnit pouze ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník poprvé zaevidoval tržbu, kterou má podle zákona o evidenci tržeb povinnost evidovat.“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o dani z přidané hodnoty
Čl. II
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 196/2014 Sb., zákona č. 262/2014 Sb., zákona č. 360/2014 Sb. a zákona č. 377/2015 Sb., se mění takto:
1.
§ 101a včetně nadpisu zní:
㤠101a
Elektronická forma podání
(1)
Plátce je povinen podat elektronicky
a)
daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání,
b)
kontrolní hlášení nebo jiné hlášení, s výjimkou hlášení podle § 19,
c)
přílohy k daňovému přiznání, dodatečnému daňovému přiznání nebo hlášení.
(2)
Pouze elektronicky lze podat
a)
souhrnné hlášení nebo následné souhrnné hlášení,
b)
přihlášku k registraci nebo oznámení o změně registračních údajů; to neplatí pro identifikované osoby.
(3)
Podání uvedená v odstavcích 1 a 2 lze učinit elektronicky pouze datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně
a)
podepsanou uznávaným elektronickým podpisem,
b)
odeslanou prostřednictvím datové schránky,
c)
s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, nebo
d)
dodatečně potvrzenou za podmínek uvedených v daňovém řádu.
(4)
Podání uvedené v odstavci 1 nebo 2, u kterého je povinnost učinit jej elektronicky a které není učiněno datovou zprávou ve formátu nebo struktuře zveřejněné správcem daně, je neúčinné.“.
2.
V § 101d se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
3.
V § 102 odst. 3 se věta první zrušuje.
4.
V příloze č. 2 se za větu „55 Ubytovací služby.“ vkládá na samostatný řádek věta „56 Stravovací služby, podávání nápojů, pokud nejsou jako stravovací služby osvobozeny od daně podle § 57 až 59 nebo pokud se nejedná o podání alkoholických nápojů uvedených pod kódy nomenklatury celního sazebníku 2203 až 2208 nebo tabákových výrobků uvedených pod kódy nomenklatury celního sazebníku kapitoly 24.“.
5.
V příloze č. 2 se za větu „První snížené sazbě daně podléhají služby, které odpovídají současně číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA platné od 1. ledna 2008 a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části této přílohy.“ vkládá na samostatný řádek věta „Kódem nomenklatury celního sazebníku se rozumí kód popisu vybraných výrobků uvedený v celním sazebníku v platném znění72).“.
Čl. III
Přechodná ustanovení
1.
Pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti čl. II bodů 1 až 3, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. II bodů 1 až 3.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. IV
V položce 1 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb. a zákona č. 331/2014 Sb., se na konci bodu 1 doplňuje písmeno o), které zní:
„o)
o vydání rozhodnutí o závazném posouzení o určení evidované tržby Kč 1 000“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem osmého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou čl. II bodů 1 až 3 a čl. III bodu 2, které nabývají účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, a části třetí, která nabývá účinnosti prvním dnem pátého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
v z. Jermanová v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Nařízení vlády č. 97/2016 Sb. | Nařízení vlády č. 97/2016 Sb.
Nařízení vlády o technických požadavcích na výbušniny
Vyhlášeno 6. 4. 2016, datum účinnosti 20. 4. 2016, částka 40/2016
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Vymezení pojmů
* § 3 - Základní technické požadavky
* § 4 - Výbušniny používané pro vlastní potřebu
* § 5 - Postupy posuzování shody
* § 6 - Technická dokumentace
* § 7 - EU prohlášení o shodě
* § 8 - Pravidla pro umisťování označení CE
* § 9 - Distributoři
* § 10 - Informační a identifikační údaje výbušniny a průvodní dokumenty
* § 11 - Zvláštní požadavky na oznámené subjekty
* § 12 - Formální nedostatky odůvodňující přijetí ochranných opatření
* § 13 - Přechodná ustanovení
* § 14 - Zrušovací ustanovení
* § 15 - Účinnost č. 1 k nařízení vlády č. 97/2016 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 97/2016 Sb. č. 3 k nařízení vlády č. 97/2016 Sb. č. 4 k nařízení vlády č. 97/2016 Sb.
Aktuální znění od 21. 4. 2016
97
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 16. března 2016
o technických požadavcích na výbušniny
Vláda nařizuje podle § 4 zákona č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh (dále jen „zákon“), k provedení § 3 písm. d), § 4, § 5 odst. 2, § 6 odst. 2 a 3, § 7, § 8 odst. 2 a 4, § 9 odst. 2, § 12 odst. 1, § 14 odst. 2 a 3, § 15 odst. 2, § 23 odst. 1 písm. a) a § 50 odst. 5 zákona:
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje
a)
technické požadavkytechnické požadavky na výbušniny2),
b)
způsob posuzování shodyposuzování shody výbušnin,
c)
podmínky a pravidla pro vypracování EU prohlášení o shodě a pro umisťování označení CEoznačení CE,
d)
postupy při dodávání výbušnin na trh,
e)
podrobnosti k činnostem hospodářských subjektůhospodářských subjektů a oznámených subjektů při posuzování shodyposuzování shody.
(2)
Výbušniny jsou výrobky určené k posuzování shodyposuzování shody podle § 4 zákona.
(3)
Toto nařízení se nevztahuje na výbušniny, které jsou nabývány od výrobcevýrobce s vyloučením distributoradistributora nebo drženy
a)
ozbrojenými silami České republiky, Vojenskou policií, bezpečnostními sbory České republiky, Českým úřadem pro zkoušení zbraní a střeliva a policejními školami zřízenými Ministerstvem vnitra, nebo
b)
ozbrojenými silami nebo bezpečnostními sbory jiných států při jejich pobytu na území České republiky, při průjezdu přes území České republiky nebo při přeletu nad územím České republiky, vyplývá-li tak z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu.
§ 2
Vymezení pojmů
VýrobcemVýrobcem je též osoba, která používá výbušninu pro vlastní potřebu; použitím výbušniny pro vlastní potřebu je použití výbušniny výrobcemvýrobcem při trhacích pracích.
§ 3
Základní technické požadavky
(1)
Základní technické požadavkytechnické požadavky, které musí výbušnina splňovat před jejím uvedením na trhuvedením na trh, jsou stanoveny v příloze č. 1 k tomuto nařízení. Výbušnina musí splňovat základní technické požadavkytechnické požadavky po celou dobu, po kterou se s ní má nakládat.
(2)
Splnění základních technických požadavkůtechnických požadavků podle odstavce 1 se prokazuje posuzováním shodyposuzováním shody.
(3)
Pro výbušninu, která splňuje základní technické požadavkytechnické požadavky podle odstavce 1 a byla u ní posouzena shoda, vypracovává výrobcevýrobce EU prohlášení o shodě a umísťuje na výbušninu označení CEoznačení CE.
§ 4
Výbušniny používané pro vlastní potřebu
Povinnosti stanovené zákonem a tímto nařízením výrobcivýrobci před uvedením výbušniny na trh nebo v souvislosti s ním, popřípadě jeho zplnomocněnému zástupcizplnomocněnému zástupci, byl-li jmenován, se uplatní též pro použití výbušniny výrobcemvýrobcem pro vlastní potřebu. Pokud toto nařízení stanoví dobu pro uchovávání dokumentace od uvedení výbušniny na trh, uplatní se tato doba i od okamžiku použití výbušniny pro vlastní potřebu.
§ 5
Postupy posuzování shody
K posuzování shodyposuzování shody výbušniny se základními technickými požadavkytechnickými požadavky podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení použije výrobcevýrobce jeden z těchto postupů:
a)
EU přezkoušení typu (modul B) podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení a současně jeden z těchto postupů
1.
shoda s typem založená na interním řízení výroby spolu s kontrolami výrobků pod dohledem v náhodně zvolených intervalech (modul C2) podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení,
2.
shoda s typem založená na zabezpečování kvality výrobního procesu (modul D) podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení,
3.
shoda s typem založená na zabezpečování kvality výrobků (modul E) podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení, nebo
4.
shoda s typem založená na ověřování výrobků (modul F) podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení, anebo
b)
shodu založenou na ověřování každého jednotlivého výrobku (modul G) podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení.
§ 6
Technická dokumentace
(1)
Technická dokumentace k výbušnině musí
a)
upřesňovat základní technické požadavkytechnické požadavky podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, které se na výbušninu vztahují, a umožňovat zhodnocení souladu výbušniny s těmito požadavky,
b)
obsahovat analýzu a posouzení rizik s výbušninou spojených a
c)
zahrnovat popis návrhu, výroby a fungování výbušniny v míře nutné pro zhodnocení jejího souladu se základními technickými požadavkytechnickými požadavky podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
(2)
Technická dokumentace musí obsahovat alespoň
a)
celkový popis výbušniny,
b)
koncepční návrh, výrobní výkresy a schémata součástí,
c)
popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení těchto výkresů, schémat a fungování výbušniny,
d)
seznam harmonizovaných norem, které byly použity v plném rozsahu nebo zčásti, a popis řešení zvolených ke splnění základních technických požadavkůtechnických požadavků podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, pokud tyto harmonizované normy použity nebyly, včetně seznamu jiných příslušných technických specifikací, jež byly použity. V případě částečně použitých harmonizovaných norem se v technické dokumentaci uvedou ty části, jež byly použity,
e)
výsledky konstrukčních výpočtů, provedených přezkoušení, a
f)
protokoly o zkouškách.
(3)
Technickou dokumentaci, stejně jako další dokumenty, o kterých to stanoví příloha č. 2 k tomuto nařízení, je povinen výrobcevýrobce uchovávat po dobu stanovenou v této příloze, a to i v případě, že k posuzování shodyposuzování shody již nedochází. Pokud výrobcevýrobce jmenoval zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce k vykonávání některých jeho úkolů podle zákona a tohoto nařízení, uplatní se pro něj doba pro uchovávání této dokumentace a těchto dokumentů obdobně jako pro výrobcevýrobce.
§ 7
EU prohlášení o shodě
(1)
EU prohlášení o shodě vypracovává výrobcevýrobce před uvedením výbušniny na trh a obsahuje náležitosti podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení.
(2)
Pokud se na výbušninu vztahují rovněž jiné právní předpisy upravující vypracování EU prohlášení o shodě, vypracovává se jediné EU prohlášení o shodě.
(3)
EU prohlášení o shodě uchovává výrobcevýrobce po dobu stanovenou v příloze č. 2 k tomuto nařízení, a to i v případě, že k posuzování shodyposuzování shody již nedochází. DovozceDovozce uchovává kopii EU prohlášení o shodě alespoň po dobu 10 let od uvedení výbušnin na trh. Pokud výrobcevýrobce jmenoval zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce k vykonávání některých jeho úkolů podle zákona a tohoto nařízení, uplatní se pro něj doba pro uchovávání EU prohlášení o shodě obdobně jako pro výrobcevýrobce.
§ 8
Pravidla pro umisťování označení CE
(1)
Označení CEOznačení CE podle přímo použitelného předpisu Evropské unie3) musí být na výbušnině umístěno před uvedením na trhuvedením na trh, přímo na výbušnině samé. Pokud velikost, tvar nebo povaha výbušniny neumožňuje umístění označení CEoznačení CE přímo na výbušnině, je umístění označení CEoznačení CE na jejím obale a na průvodní dokumentaci současně dostatečné.
(2)
V případě výbušniny vyrobené pro použití pro vlastní potřebu, výbušniny přepravované a dodávané bez obalu, výbušniny vyrobené mobilní jednotkou připravující výbušniny v místě spotřeby pro její přímé nabití do vývrtu nebo vyrobené v místě odstřelu, která je nabita do vývrtu bezprostředně po jejím vyrobení, je umístění označení CEoznačení CE na průvodní dokumentaci dostatečné.
§ 9
Distributoři
Před dodáním výbušniny na trh distributordistributor podle § 9 odst. 2 zákona ověřuje zejména, zda
a)
výbušnina je opatřena označením CEoznačením CE,
b)
výbušnina je opatřena informačním a identifikačním údajem podle § 6 odst. 3 zákona a § 10 odst. 1 tohoto nařízení,
c)
výbušnina je opatřena identifikačním a kontaktním údajem dovozcedovozce podle § 8 odst. 4 zákona a § 10 odst. 2 tohoto nařízení,
d)
k výbušnině jsou přiloženy návod k jejímu používání a doklad o jejích vlastnostech podle § 6 odst. 3 nebo § 8 odst. 2 písm. a) bodu 4 zákona a § 10 odst. 3 tohoto nařízení.
§ 10
Informační a identifikační údaje výbušniny a průvodní dokumenty
(1)
Informačním a identifikačním údajem o výbušnině a identifikačním a kontaktním údajem výrobcevýrobce podle § 6 odst. 3 zákona je
a)
označení pro účely sledovatelnosti podle požadavků uvedených v části II. přílohy č. 3 k tomuto nařízení, pokud se jedná o výbušninu podléhající sledovatelnosti podle části I. přílohy č. 3 k tomuto nařízení; tímto označením se opatřuje výbušnina i každé její nejmenší balení, pokud část II. přílohy č. 3 k tomuto nařízení nestanoví jinak,
b)
číslo šarže nebo série, případně obdobný údaj umožňující identifikaci výbušniny, název nebo obchodní firma nebo zapsaná ochranná známka výrobcevýrobce a jeho adresa pro doručování, a to v českém jazyce, pokud se nejedná o výbušninu podléhající sledovatelnosti podle části I. přílohy č. 3 k tomuto nařízení; těmito údaji se opatřuje přímo výbušnina, pokud velikost, tvar nebo způsob provedení výbušniny neumožňuje uvedení těchto údajů přímo na výbušnině, uvedou se tyto údaje na jejím obale nebo průvodní dokumentaci.
(2)
Identifikačními a kontaktními údaji, které je dovozcedovozce podle § 8 odst. 4 zákona povinen uvést na výbušnině, jsou název, obchodní firma nebo zapsaná ochranná známka dovozcedovozce a jeho adresa pro doručování, a to v českém jazyce. Pokud velikost, tvar nebo způsob provedení výbušniny neumožňuje uvedení těchto údajů přímo na výbušnině, uvedou se tyto údaje na jejím obale nebo průvodní dokumentaci.
(3)
Kde zákon upravuje povinnost zajistit, aby k výrobku byly přiloženy instrukce a bezpečnostní informace, rozumí se jimi pro účely tohoto nařízení návod k používání výbušniny a doklad o jejích vlastnostech.
§ 11
Zvláštní požadavky na oznámené subjekty
Oznámeným subjektem nemůže být subjekt patřící k hospodářskému sdružení nebo profesnímu svazu sdružujícímu subjekty, jež se podílejí na výrobě, dodávání na trh nebo používání výbušnin.
§ 12
Formální nedostatky odůvodňující přijetí ochranných opatření
Formálními nedostatky, které mohou být podle § 50 odst. 5 zákona důvodem pro rozhodnutí o zákazu uvádění, dodávání výbušniny na trh nebo používání výrobcemvýrobcem pro vlastní potřebu, případně pro rozhodnutí o stažení výbušniny z trhu nebo z oběhu, jsou následující:
a)
výbušnina byla opatřena označením CEoznačením CE v rozporu se zákonem, s tímto nařízením nebo s přímo použitelným předpisem Evropské unie, nebo jím výbušnina nebyla opatřena vůbec,
b)
identifikační číslo oznámeného subjektu bylo připojeno k označení CEoznačení CE v rozporu se zákonem nebo s tímto nařízením, nebo nebylo připojeno vůbec,
c)
EU prohlášení o shodě bylo vypracováno v rozporu se zákonem nebo s tímto nařízením, nebo nebylo vypracováno vůbec,
d)
k výbušnině chybí technická dokumentace podle tohoto nařízení, nebo je tato dokumentace neúplná,
e)
výbušnina není opatřena údaji podle § 10 odst. 1 nebo 2 tohoto nařízení, nebo
f)
k výbušnině není přiložen návod k jejímu používání nebo doklad o jejích vlastnostech podle § 10 odst. 3 tohoto nařízení.
§ 13
Přechodná ustanovení
(1)
Výbušnina uvedená na trh přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, která splňuje požadavky nařízení vlády č. 358/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výbušniny pro civilní použití při jejich uvádění na trh, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se považuje za výbušninu uvedenou na trh podle tohoto nařízení.
(2)
Certifikát ES o přezkoušení typu, certifikát o shodě a rozhodnutí, vydané autorizovanou nebo notifikovanou osobou podle přílohy č. 2 k nařízení vlády č. 358/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se považuje za certifikát EU přezkoušení typu, certifikát shody nebo rozhodnutí podle tohoto nařízení.
(3)
Výbušnina splňující požadavky stanovené nařízením vlády č. 84/2013 Sb., o požadavcích na jednoznačné označování výbušnin pro civilní použití, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se považuje za výbušninu splňující požadavky § 10 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení.
§ 14
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
Nařízení vlády č. 358/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výbušniny pro civilní použití při jejich uvádění na trh.
2.
Nařízení vlády č. 416/2003 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 358/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výbušniny pro civilní použití při jejich uvádění na trh.
§ 15
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 20. dubna 2016 s výjimkou § 11, který nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
Předseda vlády:
Mgr. Sobotka v. r.
Ministr průmyslu a obchodu:
Ing. Mládek, CSc., v. r.
Příloha č. 1
k nařízení vlády č. 97/2016 Sb.
Základní technické požadavky
I.
Obecné požadavky
1.
Každá výbušnina musí být navržena, vyrobena a dodávána tak, aby až do doby svého použití představovala minimální ohrožení života a zdraví člověka a aby se za obvyklých předvídatelných podmínek zabránilo škodám na majetku a životním prostředí, zejména s ohledem na bezpečnostní pravidla a pracovní předpisy.
2.
Každá výbušnina musí dosahovat funkčních vlastností uvedených výrobcemvýrobcem, aby byla zabezpečena maximální bezpečnost a spolehlivost.
3.
Každá výbušnina musí být navržena a vyrobena tak, aby bylo možné ji při použití vhodné techniky zneškodnit způsobem, který minimalizuje vlivy na životní prostředí.
II.
Zvláštní požadavky
1.
U výbušniny musí být posouzeny nebo podrobeny zkouškám zejména tyto informace a vlastnosti
a)
návrh a charakteristické vlastnosti, včetně chemického složení, stupně homogenizace, případně také rozměry a granulometrické složení,
b)
fyzikální a chemická stabilita výbušniny za všech podmínek okolního prostředí, kterým může být vystavena,
c)
citlivost k nárazu a tření,
d)
slučitelnost všech složek s ohledem na jejich fyzikální a chemickou stabilitu,
e)
chemická čistota výbušniny,
f)
odolnost výbušniny proti vlhkosti, je-li výbušnina určena pro použití ve vlhku nebo mokru a může-li být její bezpečnost nebo spolehlivost nepříznivě ovlivněna vlhkostí,
g)
odolnost vůči nízkým a vysokým teplotám, je-li výbušnina určena ke skladování nebo používání při těchto teplotách a může-li být její bezpečnost nebo spolehlivost nepříznivě ovlivněna ochlazením nebo zahřátím některé její složky nebo výbušniny jako celku,
h)
vhodnost výbušniny pro použití v nebezpečném prostředí (například výbušné důlní plyny, horké předměty), pokud je výbušnina určena pro použití v takových podmínkách,
i)
bezpečnostní prvky proti předčasné nebo neúmyslné iniciaci nebo zážehu,
j)
správné nabíjení a funkce výbušniny při použití ke stanovenému účelu,
k)
vhodné pokyny, a je-li to zapotřebí, i označení, pokud jde o bezpečné zacházení, skladování, používání a zneškodňování,
l)
schopnost výbušniny, jejího obalu a ostatních složek odolávat rozkladu při skladování až do výrobcemvýrobcem uvedeného data spotřeby, a
m)
specifikace všech zařízení a pomůcek potřebných pro spolehlivou a bezpečnou funkci výbušniny.
2.
Každá výbušnina musí být vyzkoušena za reálných podmínek. Pokud to není možné provést laboratorně, je nutno provádět zkoušky za podmínek, při kterých má být výbušnina používána.
3.
Jednotlivé skupiny výbušnin musí rovněž splňovat tyto požadavky
3.1
Trhaviny
a)
navržený způsob iniciace musí zajišťovat bezpečnou, spolehlivou a úplnou detonaci výbušniny, případně jinou výbušnou přeměnu, kde je to potřebné. V případě černého prachu je třeba kontrolovat schopnost deflagrace,
b)
trhaviny ve formě náložek musí přenášet detonaci bezpečně a spolehlivě z jednoho konce nálože těchto náložek na druhý,
c)
zplodiny vznikající během výbuchu důlních trhavin smějí obsahovat oxid uhelnatý, oxidy dusíku, další plyny, páry nebo polétavé tuhé zbytky pouze v množstvích, která za běžných pracovních podmínek nepoškozují zdraví.
3.2
Bleskovice, bezpečnostní zápalnice a rázové trubice
a)
obal bleskovic, bezpečnostních zápalnic a rázových trubic musí mít potřebnou mechanickou pevnost a zajišťovat odpovídající ochranu výbušné náplně při běžném mechanickém namáhání,
b)
doby hoření bezpečnostní zápalnice musí být vyznačeny a musí být spolehlivě dodrženy,
c)
bleskovice musí být schopny spolehlivé iniciace, musí mít dostatečnou iniciační mohutnost a musí splňovat požadavky na skladování i ve zvláštních klimatických podmínkách.
3.3
Rozbušky (včetně časovaných), bleskovicové zpožďovače
a)
rozbušky musí spolehlivě iniciovat detonaci trhavin, pro které jsou určeny, za všech předvídatelných podmínek použití,
b)
bleskovicové zpožďovače musí zajišťovat spolehlivý přenos detonace,
c)
iniciační mohutnost nesmí být nepříznivě ovlivněna vlhkostí,
d)
doby zpoždění časovaných rozbušek musí mít takový rozptyl, aby pravděpodobnost překrývky mezi sousedními časovými stupni byla zanedbatelná,
e)
elektrické charakteristiky elektrických rozbušek musí být uvedeny na jejich obalu (bezpečný proud, bezpečný impuls, zážehový proud, odpor, zážehový impuls),
f)
přívodní vodiče elektrických rozbušek musí být spolehlivě izolovány a jejich mechanická pevnost včetně uchycení v samotné rozbušce musí odpovídat určenému použití.
3.4
Střeliviny a tuhé pohonné hmoty
a)
tyto látky nesmějí při předepsaném způsobu použití detonovat,
b)
bezdýmné prachy (například na bázi nitrocelulózy) musí být, pokud je to nutné vzhledem k jejich fyzikální a chemické povaze, stabilizovány proti rozkladu,
c)
tuhé pohonné hmoty v lisované nebo lité formě nesmějí obsahovat žádné nežádoucí trhliny nebo jiné vady, které nepříznivě ovlivňují jejich funkci.
Příloha č. 2
k nařízení vlády č. 97/2016 Sb.
Postupy posuzování shody
Modul B
EU přezkoušení typu
1.
EU přezkoušení typu je tou částí postupu posuzování shodyposuzování shody, ve které oznámený subjekt přezkoumá technický návrh výbušniny a ověří a potvrdí, že technický návrh výbušniny splňuje základní technické požadavkytechnické požadavky, které se na ni vztahují.
2.
EU přezkoušení typu se provádí formou
a)
posouzení vhodnosti technického návrhu výbušniny prostřednictvím přezkoumání technické dokumentace a podpůrných důkazů podle bodu 3 a
b)
přezkoušení vzorku úplného výrobku, který je reprezentativní pro plánovanou výrobu (kombinace výrobního typu a typu návrhu).
3.
VýrobceVýrobce podá u jediného oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o EU přezkoušení typu.
Žádost obsahuje
a)
název nebo obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo výrobcevýrobce, bylo-li mu přiděleno, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce, pak i tytéž jeho údaje,
b)
prohlášení, že totožná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu,
c)
technickou dokumentaci podle § 6,
d)
vzorky reprezentativní pro plánovanou výrobu; oznámený subjekt může požadovat další vzorky, jestliže je to potřebné k provedení programu zkoušek, a
e)
podpůrné důkazy o přiměřenosti řešení přijatého v technickém návrhu. Tyto podpůrné důkazy musejí odkazovat na všechny příslušné dokumenty, které byly použity, zejména pokud příslušné harmonizované normy nebyly použity v plném rozsahu. Podpůrné důkazy v případě potřeby zahrnují výsledky zkoušek, které provedla v souladu s jinými příslušnými technickými specifikacemi vhodná laboratoř výrobcevýrobce nebo jiná zkušební laboratoř jeho jménem a na jeho odpovědnost.
4.
Oznámený subjekt
a)
u výbušniny přezkoumá technickou dokumentaci a podpůrné důkazy s cílem posoudit přiměřenost jejího technického návrhu,
b)
u vzorků výbušniny ověří, zda byly vyrobeny ve shodě s technickou dokumentací, a určí prvky, které byly navrženy v souladu s ustanoveními příslušných harmonizovaných norem, jakož i prvky, které byly navrženy v souladu s jinými příslušnými technickými specifikacemi,
c)
u vzorků výbušniny provede nebo nechá provést vhodná přezkoumání a zkoušky za účelem ověření, zda byly příslušné harmonizované normy použity správně, pokud výrobcevýrobce zvolil řešení podle těchto norem,
d)
u vzorků výbušniny provede nebo nechá provést vhodná přezkoumání a zkoušky za účelem ověření, zda řešení podle jiných příslušných technických specifikací splňují odpovídající základní technické požadavkytechnické požadavky, pokud výrobcevýrobce nepoužil řešení podle příslušných harmonizovaných norem, a
e)
dohodne se s výrobcemvýrobcem, na kterém místě budou přezkoumání a zkoušky provedeny.
5.
Oznámený subjekt vypracuje hodnotící zprávu, ve které zaznamená činnosti provedené podle bodu 4 a jejich výsledky. Aniž jsou dotčeny jeho informační povinnosti vůči oznamujícímu orgánu, oznámený subjekt zveřejní obsah této zprávy, v plném rozsahu nebo částečně, pouze se souhlasem výrobcevýrobce.
6.
Pokud typ splňuje požadavky tohoto nařízení, které se vztahují na danou výbušninu, oznámený subjekt vydá výrobcivýrobci certifikát EU přezkoušení typu. Tento certifikát musí obsahovat
a)
identifikační údaje výrobcevýrobce výbušniny,
b)
údaje nezbytné k identifikaci schváleného typu,
c)
závěry přezkoušení, a
d)
podmínky platnosti certifikátu, pokud je to nezbytné.
K certifikátu EU přezkoušení typu může být přiložena jedna nebo více příloh. Certifikát EU přezkoušení typu a jeho přílohy musí obsahovat všechny náležité informace umožňující vyhodnotit, zda je vyrobená výbušnina ve shodě s přezkoušeným typem, a provést odpovídající kontrolu ve všech fázích životního cyklu výbušniny. Pokud typ nesplňuje příslušné požadavky tohoto nařízení, oznámený subjekt nevydá certifikát EU přezkoušení typu a uvědomí o tom žadatele, přičemž odmítnutí podrobně odůvodní.
7.
Oznámený subjekt dbá, aby měl povědomí o všech změnách obecně uznávaného stavu techniky, které by naznačovaly, že schválený typ již nemusí být v souladu s příslušnými základními technickými požadavkytechnickými požadavky, a rozhodne, zda tyto změny vyžadují doplňující šetření. Pokud šetření vyžadují, oznámený subjekt o tom informuje výrobcevýrobce. VýrobceVýrobce informuje oznámený subjekt, který uchovává technickou dokumentaci týkající se certifikátu EU přezkoušení typu, o všech úpravách schváleného typu, které mohou ovlivnit shodu výbušniny se základními technickými požadavkytechnickými požadavky nebo podmínky platnosti tohoto certifikátu. Tyto úpravy vyžadují dodatečné schválení formou dodatku k původnímu certifikátu EU přezkoušení typu.
8.
Evropská komise, členské státy Evropské unie a jiné oznámené subjekty mohou na žádost obdržet kopii certifikátu EU přezkoušení typu a dodatků k němu. Evropská komise a členské státy Evropské unie mohou na žádost obdržet kopii technické dokumentace a výsledků přezkoušení provedených oznámeným subjektem. Oznámený subjekt uchovává kopii certifikátu EU přezkoušení typu do uplynutí doby jeho platnosti, jakož i jeho přílohy, dodatky a soubor technické dokumentace včetně další dokumentace předložené výrobcemvýrobcem.
9.
VýrobceVýrobce uchovává technickou dokumentaci, kopii certifikátu EU přezkoušení typu, jeho přílohy a dodatky po dobu alespoň 10 let od uvedení výbušniny na trh nebo jejího použití pro vlastní potřebu.
Modul C2
Shoda s typem založená na interním řízení výroby spolu s kontrolami výrobků pod dohledem v náhodně zvolených intervalech
1.
Shoda s typem založená na interním řízení výroby spolu s kontrolami výrobků pod dohledem v náhodně zvolených intervalech je částí postupu posuzování shodyposuzování shody, při které výrobcevýrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2 až 4 a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že daná výbušnina je ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňuje základní technické požadavkytechnické požadavky, které se na ni vztahují.
2.
Výroba
VýrobceVýrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyráběné výbušniny s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s požadavky tohoto nařízení, které se na ni vztahují.
3.
Kontroly výrobků
Oznámený subjekt vybraný výrobcemvýrobcem provádí kontroly výbušniny nebo nechá takové kontroly provádět v náhodně zvolených intervalech, které sám stanoví, za účelem ověření kvality interních kontrol výbušniny s přihlédnutím mimo jiné k technologické složitosti výbušnin a vyráběnému množství. Před jejím uvedením na trhuvedením na trh nebo použitím výrobcemvýrobcem pro vlastní potřebu odebere oznámený subjekt u výrobcevýrobce potřebný vzorek dokončené výbušniny, který musí být přezkoumán a podroben odpovídajícím zkouškám stanoveným v příslušných částech harmonizovaných norem nebo rovnocenným zkouškám stanoveným v jiných příslušných technických specifikacích s cílem ověřit shodu výbušniny s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s příslušnými požadavky tohoto nařízení. Pokud vzorek nedosahuje přijatelné úrovně kvality, přijme oznámený subjekt vhodná opatření. Použitým postupem vzorkování má být určeno, zda výrobní proces dané výbušniny probíhá v přijatelných mezích, aby byla zajištěna shoda s typem. VýrobceVýrobce během výrobního procesu umístí na výbušninu na odpovědnost příslušného oznámeného subjektu identifikační číslo tohoto oznámeného subjektu.
4.
Označení CEOznačení CE a EU prohlášení o shodě
4.1
VýrobceVýrobce umístí označení CEoznačení CE na každou jednotlivou výbušninu, která je ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňuje odpovídající požadavky tohoto nařízení.
4.2
VýrobceVýrobce vypracuje pro každý typ výbušniny písemné EU prohlášení o shodě a uchovává jej po dobu alespoň 10 let od uvedení výbušniny na trh nebo jejího použití pro vlastní potřebu.
Modul D
Shoda s typem založená na zabezpečování kvality výrobního procesu
1.
Shoda s typem založená na zabezpečování kvality výrobního procesu je částí postupu posuzování shodyposuzování shody, při které výrobcevýrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2 až 5 a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že daná výbušnina je ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňuje požadavky tohoto nařízení, které se na ni vztahují.
2.
Výroba
VýrobceVýrobce používá schválený systém kvality pro výrobu, výstupní kontrolu a zkoušky daných výbušnin podle bodu 3 a podléhá dohledu podle bodu 4.
3.
Systém kvality
3.1
VýrobceVýrobce podá u jediného oznámeného subjektu, kterého si zvolí, žádost o posouzení svého systému kvality pro danou výbušninu. Žádost obsahuje
a)
název nebo obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo výrobcevýrobce, bylo-li mu přiděleno, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce, pak i tytéž jeho údaje;
b)
prohlášení výrobcevýrobce, že žádost o posouzení jeho systému kvality pro danou výbušninu nebyla podána u jiného oznámeného subjektu,
c)
příslušné informace k výbušnině,
d)
dokumentaci týkající se systému kvality, a
e)
technickou dokumentaci schváleného typu výbušniny včetně certifikátu EU přezkoušení typu.
3.2
Systém kvality musí zabezpečovat shodu výbušnin s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s příslušnými požadavky tohoto nařízení. Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcemvýrobcem musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Dokumentace systému kvality musí umožňovat jednotný výklad programů, plánů, příruček a záznamů týkajících se kvality. Dokumentace systému kvality musí obsahovat zejména přiměřený popis
a)
cílů z hlediska kvality, organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o kvalitu výbušnin,
b)
odpovídajících metod, postupů a systematických činností, které se použijí při výrobě, kontrole a zabezpečování kvality,
c)
přezkoumání a zkoušek, které budou prováděny před výrobou, během výroby a po výrobě, s uvedením jejich četnosti,
d)
záznamů o kvalitě, např. protokolů o kontrolách, záznamů z provedených zkoušek, záznamů z provedených kalibrací, zpráv o kvalifikaci osob odpovědných za jejich provádění, a
e)
prostředků umožňujících dohled nad dosahováním požadované kvality výrobků a nad efektivním fungováním systému kvality.
3.3
Oznámený subjekt posoudí, zda systém kvality splňuje požadavky podle bodu 3.2; u prvků systému kvality, které odpovídají specifikacím příslušné harmonizované normy, shodu s těmito požadavky předpokládá. Osoby, které jménem oznámeného subjektu provádějící posouzení systému jakosti (dále jen „auditorský tým“) musí mít zkušenosti se systémy řízení kvality a znalosti příslušných požadavků tohoto nařízení a alespoň jeden jeho člen musí mít zkušenosti s hodnocením příslušné skupiny výbušnin a příslušné technologie. Audit zahrnuje hodnotící návštěvu v provozních prostorách výrobcevýrobce. Auditorský tým přezkoumá technickou dokumentaci uvedenou v bodě 3.1 písm. e), aby ověřil, že je výrobcevýrobce schopen určit příslušné základní technické požadavkytechnické požadavky tohoto nařízení a provádět nezbytná přezkoumání, aby zajistil soulad výbušniny s těmito požadavky. Oznámený subjekt oznámí své rozhodnutí o schválení systému kvality výrobcivýrobci. Rozhodnutí musí obsahovat závěry auditu a odůvodnění.
3.4
VýrobceVýrobce je povinen plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému kvality a udržovat jej, aby byl i nadále přiměřený a účinný.
3.5
VýrobceVýrobce informuje oznámený subjekt, který schválil systém kvality, o každé zamýšlené změně systému kvality. Oznámený subjekt posoudí navrhované změny a rozhodne, zda změněný systém i nadále splňuje požadavky podle bodu 3.2 nebo je třeba nové posouzení. Oznámený subjekt oznámí své rozhodnutí o schválení systému kvality výrobcivýrobci. Rozhodnutí musí obsahovat závěry přezkoumání a odůvodnění.
4.
Dohled oznámeným subjektem
4.1
Účelem dohledu je zajistit, aby výrobcevýrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému kvality.
4.2
Za účelem posouzení umožní výrobcevýrobce oznámenému subjektu přístup do prostor určených pro výrobu, kontrolu, zkoušky a skladování a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména
a)
dokumentaci systému kvality, a
b)
záznamy o kvalitě, např. protokoly o kontrolách, záznamy z provedených zkoušek, záznamy z provedených kalibrací, zprávy o kvalifikaci osob odpovědných za jejich provádění.
4.3
Oznámený subjekt provádí pravidelné audity, aby ověřil, že výrobcevýrobce udržuje a používá systém kvality, a předkládá výrobcivýrobci zprávu o auditu.
4.4
Oznámený subjekt je dále oprávněn provést u výrobcevýrobce kontrolu i bez předchozího ohlášení. V rámci kontroly může v případě potřeby provést nebo dát provést zkoušky výbušnin, aby ověřil, zda systém kvality řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne výrobcivýrobci zprávu o kontrole a protokol o zkouškách, pokud byly zkoušky provedeny.
5.
Označení CEOznačení CE a EU prohlášení o shodě
5.1
VýrobceVýrobce umístí označení CEoznačení CE a na odpovědnost oznámeného subjektu uvedeného v bodě 3.1 jeho identifikační číslo na každou jednotlivou výbušninu, která je ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňuje příslušné požadavky tohoto nařízení.
5.2
VýrobceVýrobce vypracuje pro každý typ výbušniny písemné EU prohlášení o shodě a uchovává jej po dobu alespoň 10 let od uvedení výbušniny na trh nebo jejího použití pro vlastní potřebu.
6.
VýrobceVýrobce uchovává po dobu alespoň 10 let od uvedení výbušniny na trh nebo použití pro vlastní potřebu
a)
dokumentaci uvedenou v bodě 3.1,
b)
informace o změně uvedené v bodě 3.5, jak byla schválena, a
c)
rozhodnutí, zprávy a protokoly oznámeného subjektu podle bodů 3.5, 4.3 a 4.4.
Modul E
Shoda s typem založená na zabezpečování kvality výrobků
1.
Shoda s typem založená na zabezpečování kvality výrobků je částí postupu posuzování shodyposuzování shody, při které výrobcevýrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2 až 5 a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že daná výbušnina je ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňuje požadavky tohoto nařízení, které se na ni vztahují.
2.
Výroba
VýrobceVýrobce používá schválený systém kvality pro výstupní kontrolu a zkoušky daných výbušnin podle bodu 3 a podléhá dohledu podle bodu 4.
3.
Systém kvality
3.1
VýrobceVýrobce podá u jediného oznámeného subjektu, kterého si zvolí, žádost o posouzení svého systému kvality pro dané výbušniny. Žádost obsahuje
a)
název nebo obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo výrobcevýrobce, bylo-li mu přiděleno, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce, pak i tytéž jeho údaje,
b)
prohlášení výrobcevýrobce, že žádost o posouzení jeho systému kvality pro danou výbušninu nebyla podána u jiného oznámeného subjektu,
c)
příslušné informace k výbušnině,
d)
dokumentaci týkající se systému kvality, a
e)
technickou dokumentaci schváleného typu výbušniny včetně certifikátu EU přezkoušení typu.
3.2
Systém kvality musí zabezpečovat shodu výbušnin s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s příslušnými požadavky tohoto nařízení. Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcemvýrobcem musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Dokumentace systému kvality musí umožňovat jednotný výklad programů, plánů, příruček a záznamů týkajících se kvality. Dokumentace systému kvality musí obsahovat zejména přiměřený popis
a)
cílů z hlediska kvality a organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o kvalitu výrobků,
b)
přezkoumání a zkoušek, které budou prováděny po výrobě,
c)
záznamů o kvalitě, tj. protokolů o kontrolách, záznamů z provedených zkoušek, záznamů z provedených kalibrací, zpráv o kvalifikaci osob odpovědných za jejich provádění, a
d)
prostředků umožňujících dohled nad efektivním fungováním systému kvality.
3.3
Oznámený subjekt posoudí, zda systém kvality splňuje požadavky podle bodu 3.2; u prvků systému kvality, které odpovídají specifikacím příslušné harmonizované normy, shodu s těmito požadavky předpokládá. Auditorský tým oznámeného subjektu musí mít zkušenosti se systémy řízení kvality a znalosti příslušných požadavků tohoto nařízení a alespoň jeden jeho člen musí mít zkušenosti s hodnocením příslušné skupiny výbušnin a příslušné technologie. Audit zahrnuje hodnotící návštěvu v provozních prostorách výrobcevýrobce. Auditorský tým přezkoumá technickou dokumentaci uvedenou v bodě 3.1 písm. e), aby ověřil, že je výrobcevýrobce schopen určit příslušné požadavky tohoto nařízení a provádět nezbytná přezkoumání, aby zajistil soulad výbušniny s těmito požadavky. Oznámený subjekt oznámí své rozhodnutí o schválení systému kvality výrobcivýrobci. Rozhodnutí musí obsahovat závěry auditu a odůvodnění.
3.4
VýrobceVýrobce je povinen plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému kvality a udržovat jej, aby byl i nadále přiměřený a účinný.
3.5
VýrobceVýrobce informuje oznámený subjekt, který schválil systém kvality, o každé zamýšlené změně systému kvality. Oznámený subjekt posoudí navrhované změny a rozhodne, zda změněný systém i nadále splňuje požadavky podle bodu 3.2 nebo je třeba nové posouzení. Oznámený subjekt oznámí své rozhodnutí o schválení systému kvality výrobcivýrobci. Rozhodnutí musí obsahovat závěry přezkoumání a odůvodnění.
4.
Dohled oznámeným subjektem
4.1
Účelem dohledu je zajistit, aby výrobcevýrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému kvality.
4.2
Za účelem posouzení umožní výrobcevýrobce oznámenému subjektu přístup do prostor určených pro výrobu, kontrolu, zkoušky a skladování a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména
a)
dokumentaci systému kvality,
b)
záznamy o kvalitě, např. protokoly o kontrolách, záznamy z provedených zkoušek, záznamy z provedených kalibrací, zprávy o kvalifikaci osob odpovědných za jejich provádění.
4.3
Oznámený subjekt provádí pravidelné audity, aby ověřil, že výrobcevýrobce udržuje a používá systém kvality, a předkládá výrobcivýrobci zprávu o auditu.
4.4
Oznámený subjekt je dále oprávněn provést u výrobcevýrobce kontrolu i bez předchozího ohlášení. V rámci kontroly může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo dát provést zkoušky výrobků, aby ověřil, zda systém kvality řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne výrobcivýrobci zprávu o kontrole a protokol o zkouškách, pokud byly zkoušky provedeny.
5.
Označení CEOznačení CE a EU prohlášení o shodě
5.1
VýrobceVýrobce umístí označení CEoznačení CE a na odpovědnost oznámeného subjektu uvedeného v bodě 3.1 jeho identifikační číslo na každou jednotlivou výbušninu, která je ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňuje příslušné požadavky tohoto nařízení.
5.2
VýrobceVýrobce vypracuje pro každý typ výbušniny písemné EU prohlášení o shodě a uchovává jej po dobu alespoň 10 let od uvedení výbušniny na trh nebo jejího použití pro vlastní potřebu.
6.
VýrobceVýrobce uchovává po dobu alespoň 10 let od uvedení výbušniny na trh nebo použití pro vlastní potřebu
a)
dokumentaci uvedenou v bodě 3.1,
b)
informace o změně uvedené v bodě 3.5, jak byla schválena, a
c)
rozhodnutí, zprávy a protokoly oznámeného subjektu dle bodů 3.5, 4.3 a 4.4.
Modul F
Shoda s typem založená na ověřování výrobků
1.
Shoda s typem založená na ověřování výrobků je částí postupu posuzování shodyposuzování shody, při které výrobcevýrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2, 5.1 a 6 a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že daná výbušnina je ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňuje požadavky tohoto nařízení, které se na ni vztahují.
2.
VýrobceVýrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyráběné výbušniny s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s požadavky tohoto nařízení, které se na ni vztahují.
3.
Ověřování
Oznámený subjekt zvolený výrobcemvýrobcem provádí vhodná přezkoumání a zkoušky, aby ověřil shodu výbušnin se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s příslušnými požadavky tohoto nařízení. Přezkoumání a zkoušky k ověření shody výbušnin s příslušnými požadavky se podle volby výrobcevýrobce provádějí buď přezkoumáním a zkouškami každé výbušniny podle bodu 4, nebo přezkoumáním a zkouškami výbušnin na statistickém základě podle bodu 5.
4.
Ověřování shody přezkoumáním a zkouškami každé výbušniny
4.1
Každá výbušnina se jednotlivě přezkoumá a provedou se odpovídající zkoušky stanovené v příslušných harmonizovaných normách nebo rovnocenné zkoušky stanovené v jiných příslušných technických specifikacích s cílem ověřit shodu výbušnin se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s příslušnými požadavky tohoto nařízení. Pokud taková harmonizovaná norma neexistuje, rozhodne oznámený subjekt, jaké vhodné zkoušky se mají provést.
4.2
Oznámený subjekt s ohledem na provedená přezkoumání a zkoušky vydá certifikát shody a na každou schválenou výbušninu umístí nebo nechá na vlastní odpovědnost umístit své identifikační číslo. VýrobceVýrobce uchovává certifikát shody po dobu alespoň 10 let od uvedení výbušniny na trh nebo jejího použití pro vlastní potřebu.
5.
Statistické ověřování shody
5.1
VýrobceVýrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly stejnorodost každé vyrobené série, a předkládá své výbušniny k ověření v podobě stejnorodých sérií.
5.2
Z každé série se náhodným výběrem odebere vzorek. Všechny výbušniny ve vzorku se jednotlivě přezkoumají a provedou se odpovídající zkoušky stanovené v příslušných harmonizovaných normách nebo rovnocenné zkoušky stanovené v jiných příslušných technických specifikacích s cílem ověřit shodu výbušniny se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s příslušnými požadavky tohoto nařízení a rozhodnout, zda bude série přijata nebo zamítnuta. Pokud taková harmonizovaná norma neexistuje, rozhodne oznámený subjekt, jaké vhodné zkoušky se mají provést.
5.3
Je-li série přijata, považují se všechny výbušniny v sérii za schválené, kromě těch výbušnin ze vzorku, u nichž byly zaznamenány neuspokojivé výsledky zkoušek. Oznámený subjekt s ohledem na provedená přezkoumání a zkoušky vydá certifikát shody a na každou schválenou výbušninu umístí nebo nechá na vlastní odpovědnost umístit své identifikační číslo. VýrobceVýrobce uchovává certifikáty shody po dobu alespoň 10 let od uvedení výbušniny na trh nebo jejího použití pro vlastní potřebu.
5.4
Je-li série zamítnuta, oznámený subjekt přijme vhodná opatření k zabránění uvedení této série na trh. V případě častého zamítnutí sérií může oznámený subjekt statistické ověřování pozastavit a přijmout vhodná opatření.
6.
Označení CEOznačení CE a EU prohlášení o shodě
6.1
VýrobceVýrobce umístí na každou jednotlivou výbušninu, která je ve shodě se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňuje příslušné požadavky tohoto nařízení, označení CEoznačení CE a na odpovědnost oznámeného subjektu uvedeného v bodě 3 a s jeho souhlasem též jeho identifikační číslo; s jeho souhlasem tak může činit i během výrobního procesu.
6.2
VýrobceVýrobce vypracuje pro každý typ výbušniny písemné EU prohlášení o shodě a uchovává jej po dobu alespoň 10 let od uvedení výbušniny na trh nebo jejího použití pro vlastní potřebu.
Modul G
Shoda založená na ověřování každého jednotlivého výrobku
1.
Shoda založená na ověřování každého jednotlivého výrobku je postup posuzování shodyposuzování shody, při kterém výrobcevýrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2, 3 a 5 a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že daná výbušnina, jež byla podrobena ověřování dle bodu 4, je ve shodě s požadavky tohoto nařízení, které se na ni vztahují.
2.
Technická dokumentace
2.1
VýrobceVýrobce vypracuje technickou dokumentaci a poskytne ji oznámenému subjektu.
2.2
VýrobceVýrobce uchovává technickou dokumentaci po dobu alespoň 10 let od uvedení výbušniny na trh nebo jejího použití pro vlastní potřebu.
3.
Výroba
VýrobceVýrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyrobené výbušniny s příslušnými požadavky tohoto nařízení.
4.
Ověřování
Oznámený subjekt zvolený výrobcemvýrobcem provede nebo nechá provést odpovídající přezkoumání a zkoušky stanovené v příslušných harmonizovaných normách nebo rovnocenné zkoušky stanovené v jiných příslušných technických specifikacích, aby ověřil shodu výbušniny s příslušnými požadavky tohoto nařízení. Pokud taková harmonizovaná norma neexistuje, rozhodne oznámený subjekt, jaké vhodné zkoušky se mají provést. Oznámený subjekt s ohledem na provedená přezkoumání vydá certifikát shody a na schválenou výbušninu umístí nebo nechá na vlastní odpovědnost umístit své identifikační číslo. VýrobceVýrobce uchovává certifikát shody po dobu alespoň 10 let od uvedení výbušniny na trh nebo jejího použití pro vlastní potřebu.
5.
Označení CEOznačení CE a EU prohlášení o shodě
5.1
VýrobceVýrobce umístí na výbušninu, která splňuje požadavky podle tohoto nařízení, označení CEoznačení CE, a na odpovědnost oznámeného subjektu dle bodu 4 jeho identifikační číslo.
5.2
VýrobceVýrobce vypracuje písemné EU prohlášení o shodě a uchovává jej po dobu alespoň 10 let od uvedení výbušniny na trh nebo jejího použití pro vlastní potřebu.
Příloha č. 3
k nařízení vlády č. 97/2016 Sb.
Označení pro účely sledovatelnosti
I.
Výbušniny podléhající sledovatelnosti
Výbušninou, která podléhá sledovatelnosti, je každá výbušnina, s výjimkou
1.
výbušniny vyrobené na vývoz do státu, který není členským státem Evropské unie za podmínky, že je opatřena označením v souladu s požadavky dovážejícího státu umožňujícími tyto výbušniny sledovat,
2.
výbušniny přepravované a dodávané bez obalu nebo vyrobené mobilní jednotkou připravující výbušniny v místě spotřeby pro její přímé nabití do vývrtu a výbušniny vyrobené v místě odstřelu, která je nabita do vývrtu bezprostředně po jejím vyrobení,
3.
bezpečnostní zápalnice, kterou je výrobek sestávající z duše z jemnozrnného černého prachu omotané ohebným textilním vláknem, mající jeden nebo více vnějších ochranných obalů, která po iniciaci hoří předem stanovenou stálou rychlostí bez jakéhokoliv vnějšího výbušného efektu, nebo
4.
kalíškové zápalky, kterou je výrobek sestávající z kovového nebo plastového kalíšku obsahujícího malé množství třaskaviny anebo třaskavé slože, jenž je snadno iniciován nárazem, která slouží jako zážehový prostředek v nábojích pro ruční střelné zbraně a v nárazových zápalkách hnacích náplní.
II.
Požadavky na označení výbušnin pro účely sledovatelnosti
1.
Označení pro účely sledovatelnosti musí být jedinečné pro každou výbušninu a nezaměnitelné. Musí být čitelné a nesmazatelné, provedené přímo na výbušnině nebo k ní trvalým způsobem připevněné. Pokud je výbušnina opatřena kromě označení pro účely sledovatelnosti také pasivním elektronickým identifikátorem, každé její nejmenší balení musí nést odpovídající pasivní elektronický identifikátor. Pokud je označení pro účely sledovatelnosti tvořeno také samolepicí odnímatelnou nálepkou, která je kopií originálního označení pro účely sledovatelnosti a kterou může zákazník použít, je nutné, aby byla samolepicí odnímatelná nálepka viditelně označena jako kopie.
2.
V případě, že výbušnina podléhá dalším výrobním a montážním procesům, není nutné znovu takovou výbušninu opatřit označením pro účely sledovatelnosti za podmínky, že původní takové označení stále splňuje požadavky stanovené tímto nařízením.
3.
Označení pro účely sledovatelnosti se provede tak, že
a)
výbušnina ve formě náložek se označí nálepkou nebo přímým tiskem na náložce; odpovídajícím označením se opatří každé nejmenší balení obsahující náložky,
b)
výbušnina v pytlích se označí nálepkou nebo přímým tiskem na pytli,
c)
balená dvousložková a vícesložková výbušnina se označí nálepkou nebo přímým tiskem na každém nejmenším balení obsahujícím dané složky,
d)
zážehová rozbuška se označí nálepkou nebo přímým tiskem nebo se označení vyrazí přímo na dutince rozbušky; odpovídajícím označením musí být opatřeno každé nejmenší balení obsahující zážehové rozbušky,
e)
elektrická a neelektrická rozbuška se označí nálepkou na přívodních vodičích nebo na rázové trubici, nebo nálepkou, přímým tiskem nebo ražbou přímo na dutince rozbušky; odpovídajícím označením musí být opatřeno každé nejmenší balení obsahující rozbušky,
f)
počinová nálož se označí nálepkou nebo přímým tiskem na počinové náloži; odpovídajícím označením musí být opatřeno každé nejmenší balení obsahující počinové nálože,
g)
bleskovice se označí nálepkou nebo přímým tiskem na cívce, přičemž jedinečné označení se vyznačí na každých 5 metrech bleskovice, a to buď na jejím vnějším obalu, nebo na vnitřní plastové vrstvě bezprostředně pod vnějším obalem bleskovice; odpovídajícím označením musí být opatřeno každé nejmenší balení obsahující bleskovice,
h)
výbušnina balená v nádobách se označí nálepkou nebo přímým tiskem přímo na nádobě obsahující výbušninu.
4.
Označení pro účely sledovatelnosti tvoří
a)
vizuálně čitelná část obsahující
1.
název, obchodní firma nebo zapsaná ochranná známka výrobcevýrobce, a
2.
abecedně-číselný kód obsahující
2.1
dvoupísmenný kód označující členský stát Evropské unie podle místa výroby výbušniny nebo dovozu na trh Evropské unie; daný požadavek se považuje za splněný, pokud se v případě České republiky postupuje podle technické normy upravující kódy pro názvy zemí a jejich částí4),
2.2
trojciferný kód označující místo výroby výbušniny, přidělený podle zákona upravujícího sledovatelnost výbušnin5), a
2.3
kód výrobku přidělený výrobcemvýrobcem a logistické informace výrobcevýrobce, a
b)
elektronicky čitelné informace ve formě čárového nebo maticového kódu, který přímo odpovídá abecedně-číselnému kódu podle písmene a) bodu 2.
5.
U předmětů, které jsou příliš malé na to, aby byly opatřeny údaji uvedenými v odstavci 4 písm. a) bodu 2 podbodu 2.3, se údaje uvedené v odstavci 4 písm. a) bodu 2 podbodech 2.1 a 2.2 a písm. b) považují za dostatečné.
6.
U předmětů, které jsou příliš malé i pro připojení údajů v omezeném rozsahu podle odstavce 5, anebo u nichž to není technicky možné z důvodu jejich tvaru nebo provedení, se označení pro účely sledovatelnosti připojí na příslušném nejmenším balení; nejmenší balení se uzavře s použitím bezpečnostní přelepky nebo se obdobným způsobem zapečetí, aby bylo zřejmé, že se jedná o originální balení, přičemž však
a)
každá taková zážehová rozbuška včetně rozbušky laborované a taková počinová nálož musí být trvalým způsobem opatřena údaji uvedenými v odstavci 4 písm. a) bodu 2 podbodech 2.1 a 2.2; počet zážehových rozbušek a počinových náloží musí být vyznačen na příslušném nejmenším balení,
b)
každá taková bleskovice musí být opatřena označením pro účely sledovatelnosti na příslušné cívce a současně, kde je to možné, i na příslušném nejmenším balení.
7.
Příklady grafického znázornění označení pro účely sledovatelnosti podle odstavce 4 s použitím maticového nebo čárového kódu:
112kB
*)
na místech označených „0“ se uvede trojciferný kód označující místo výroby výbušniny
**)
na místech označených „x“ se uvede kombinace čísel a písmen o vhodném počtu
Příloha č. 4
k nařízení vlády č. 97/2016 Sb.
Náležitosti EU prohlášení o shodě
EU prohlášení o shodě obsahuje:
1.
údaje o výbušnině, zejména obchodní název a druh nebo skupinu výbušniny,
2.
název nebo obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo výrobcevýrobce, bylo-li mu přiděleno, a případně tytéž údaje o zplnomocněném zástupcizplnomocněném zástupci, pokud je ustaven,
3.
prohlášení, že dané EU prohlášení o shodě se vydává na výhradní odpovědnost výrobcevýrobce výbušniny,
4.
údaje umožňující sledovatelnost výbušniny, zejména pokud je předmětem prohlášení jednotlivá výbušnina nebo omezená část typu,
5.
přehled právních předpisů včetně předpisů Evropské unie, jejichž technické požadavkytechnické požadavky daná výbušnina splňuje,
6.
seznam harmonizovaných technických norem nebo technických předpisů, které byly použity pro ověření splnění základních technických požadavkůtechnických požadavků,
7.
identifikace oznámeného subjektu podílejícího se na posuzování shodyposuzování shody včetně vymezení postupu posuzování shodyposuzování shody podle § 5, kterého se účastní, a seznamu jím vydaných dokumentů podle těchto činností,
8.
případné doplňující údaje vztahující se k dané výbušnině, dále datum a místo vypracování EU prohlášení o shodě, jméno, příjmení, funkce a podpis osoby, která jej vypracovala.
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/28/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání výbušnin pro civilní použití na trh a dozoru nad nimi (přepracované znění).
Směrnice Komise 2008/43/ES ze dne 4. dubna 2008, kterou se podle směrnice Rady 93/15/EHS zřizuje systém pro identifikaci a sledovatelnost výbušnin pro civilní použití.
Směrnice Komise 2012/4/EU ze dne 22. února 2012, kterou se mění směrnice 2008/43/ES, kterou se podle směrnice Rady 93/15/EHS zřizuje systém pro identifikaci a sledovatelnost výbušnin pro civilní použití.
2)
§ 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
3)
Čl. 30 odst. 2 až 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci subjektů posuzování shody a obecné zásady označení CE a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93.
4)
ČSN ISO 3166-1 Kódy pro názvy zemí a jejich částí - Část 1: Kódy zemí.
5)
§ 3 zákona č. 83/2013 Sb., o evidenci a sledovatelnosti výbušnin pro civilní použití, ve znění pozdějších předpisů. |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 111/2016 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 111/2016 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Vyhlášeno 6. 4. 2016, částka 42/2016
111
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 23. března 2016
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcíobcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 16. července 2016 nové volby do zastupitelstev obcí:
obec| okres| kraj
---|---|---
Ražice| Písek| Jihočeský
Drahelčice| Praha-západ| Středočeský
Ministr:
Chovanec v. r. |
Vyhláška č. 110/2016 Sb. | Vyhláška č. 110/2016 Sb.
Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 125. výročí Zemské jubilejní výstavy
Vyhlášeno 6. 4. 2016, datum účinnosti 11. 5. 2016, částka 42/2016
* § 1 - (1) Dnem 11. května 2016 se ke 125. výročí Zemské jubilejní výstavy vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“).
* § 2 - (1) Na lícní straně dvousetkoruny je při spodním okraji vyobrazena lanová dráha na Petřín a její schéma včetně části strojovny. Uprostřed mincovního pole vlevo je zobrazena první elektrická tramvaj a vpravo až k hornímu okraji rozestavěná Petřínská rozhled
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 11. května 2016. k vyhlášce č. 110/2016 Sb.
Aktuální znění od 11. 5. 2016
110
VYHLÁŠKA
ze dne 7. března 2016
o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 125. výročí Zemské jubilejní výstavy
Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.:
§ 1
(1)
Dnem 11. května 2016 se ke 125. výročí Zemské jubilejní výstavy vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“).
(2)
Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“).
(3)
Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,25 mm. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 13 g *“.
§ 2
(1)
Na lícní straně dvousetkoruny je při spodním okraji vyobrazena lanová dráha na Petřín a její schéma včetně části strojovny. Uprostřed mincovního pole vlevo je zobrazena první elektrická tramvaj a vpravo až k hornímu okraji rozestavěná Petřínská rozhledna. Při levém horním okraji dvousetkoruny je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ je pod názvem státu. Značka České mincovny tvořená kompozicí písmen „Č“ a „M“ je při pravém okraji dvousetkoruny nad vyobrazením strojovny.
(2)
Na rubové straně dvousetkoruny je v pozadí Průmyslový palác, před kterým je vyobrazena vstupní brána na Zemskou jubilejní výstavu. Při horním okraji dvousetkoruny jsou letopočty „1891–2016“. Při spodním okraji dvousetkoruny je text „ZEMSKÁ JUBILEJNÍ VÝSTAVA“. Uvnitř vstupní brány u paty pravého pilíře je umístěna značka autoraautora mince Asamata Baltaeva.
(3)
Vyobrazení dvousetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 11. května 2016.
Guvernér:
Ing. Singer, Ph.D., v. r.
Příloha k vyhlášce č. 110/2016 Sb.
Vyobrazení pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 125. výročí Zemské jubilejní výstavy
(lícní a rubová strana)
90kB
74kB |
Vyhláška č. 109/2016 Sb. | Vyhláška č. 109/2016 Sb.
Vyhláška o vydání zlaté mince „Hrad Kost“ po 5 000 Kč
Vyhlášeno 6. 4. 2016, datum účinnosti 31. 5. 2016, částka 42/2016
* § 1 - (1) Dnem 31. května 2016 se v rámci cyklu „Hrady“ vydává zlatá mince „Hrad Kost“ po 5 000 Kč (dále jen „mince“).
* § 2 - (1) Na lícní straně mince je v horní polovině mincovního pole kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku ve štítech. Uprostřed je český lev, vlevo od něj je moravská orlice a vpravo od něj je slezská orlice. Pod kompozicí heraldických zvířat je
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 31. května 2016. k vyhlášce č. 109/2016 Sb.
Aktuální znění od 31. 5. 2016
109
VYHLÁŠKA
ze dne 7. března 2016
o vydání zlaté mince „Hrad Kost“ po 5 000 Kč
Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.:
§ 1
(1)
Dnem 31. května 2016 se v rámci cyklu „Hrady“ vydává zlatá mince „Hrad Kost“ po 5 000 Kč (dále jen „mince“).
(2)
Mince se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“).
(3)
Mince v běžném i ve zvláštním provedení se razí ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mince je 15,55 g, její průměr 28 mm a síla 1,9 mm. Při ražbě mince v běžném provedení i ve zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,062 g a v ryzosti zlata odchylka nahoru 0,01 %. Hrana mince v běžném provedení je vroubkovaná, hrana mince ve zvláštním provedení je hladká.
§ 2
(1)
Na lícní straně mince je v horní polovině mincovního pole kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku ve štítech. Uprostřed je český lev, vlevo od něj je moravská orlice a vpravo od něj je slezská orlice. Pod kompozicí heraldických zvířat je vyobrazen portál dveří do hradní kaple. Uvnitř portálu ve spodní polovině mincovního pole je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“, název cyklu „HRADY“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „5000 Kč“. Značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“, je při spodním okraji mince.
(2)
Na rubové straně mince je zobrazen hrad Kost. Při horním okraji mince jsou iniciály autoraautora mince, akademického sochaře Zbyňka Fojtů, které jsou tvořeny kompozicí písmen „F“ a „Z“, následuje text „HRAD“ „KOST“ a ročník ražby „2016“, které jsou odděleny tečkami.
(3)
Vyobrazení mince je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 31. května 2016.
Guvernér:
Ing. Singer, Ph.D., v. r.
Příloha k vyhlášce č. 109/2016 Sb.
Vyobrazení zlaté mince „Hrad Kost“ po 5 000 Kč
(lícní a rubová strana)
75kB
79kB |
Zákon č. 107/2016 Sb. | Zákon č. 107/2016 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 6. 4. 2016, datum účinnosti 6. 4. 2016, částka 41/2016
* Čl. I - Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb., zákona č. 90/2014 Sb. a zákona č. 131/2015 Sb., se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 6. 4. 2016
107
ZÁKON
ze dne 16. března 2016,
kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb., zákona č. 90/2014 Sb. a zákona č. 131/2015 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odstavec 12 zní:
„(12)
Ustanovení odstavce 6 písm. c) se nevztahuje na výrobce, který vyrábí elektřinu z obnovitelných zdrojů a jehož hlavním předmětem činnosti je zemědělská výroba. Způsob určení hlavního předmětu činnosti zemědělská výroba a způsob vedení seznamu výrobců s hlavním předmětem činnosti zemědělská výroba stanoví prováděcí právní předpis.“.
2.
V § 6 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8)
Ustanovení odstavce 5 se nepoužije pro výrobce, který vyrábí elektřinu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, jehož hlavním předmětem činnosti je zemědělská výroba. Způsob určení hlavního předmětu činnosti zemědělská výroba a způsob vedení seznamu výrobců s hlavním předmětem činnosti zemědělská výroba stanoví prováděcí právní předpis.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
v z. Jermanová v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 106/2016 Sb. | Zákon č. 106/2016 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
Vyhlášeno 6. 4. 2016, datum účinnosti 1. 7. 2016, částka 41/2016
* ČÁST PRVNÍ - Změna obecního zřízení
* ČÁST DRUHÁ - Změna krajského zřízení
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o hlavním městě Praze
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna katastrálního zákona
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 7. 2016
106
ZÁKON
ze dne 16. března 2016,
kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna obecního zřízení
Čl. I
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 313/2002 Sb., zákona č. 59/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 72/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 24/2015 Sb., se mění takto:
1.
V § 26 se za slovo „financí,“ vkládají slova „Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu,“.
2.
Za § 26 se vkládá nový § 26a, který zní:
㤠26a
(1)
Je-li území obce nebo jeho část součástí katastrálního území jiné obce, vyzve Ministerstvo vnitra dotčené obce, aby ve lhůtě 1 roku uzavřely dohodu podle § 26.
(2)
Nedojde-li k uzavření dohody podle odstavce 1 ve stanovené lhůtě, rozhodne o změně hranic obcí po projednání s příslušným katastrálním úřadem Ministerstvo vnitra z moci úřední.
(3)
Ministerstvo vnitra při rozhodování podle odstavce 2 přihlédne zejména k historickým hranicím a současným územním vazbám dotčených obcí, k vlastnictví pozemků a staveb, k výsledkům místních referend, pokud se v této věci konala, a k průběhu dosavadních jednání dotčených obcí.
(4)
Pravomocné rozhodnutí je podkladem pro změny údajů o katastrálních územích a hranicích obcí v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, popřípadě v dalších veřejných rejstřících. Ministerstvo vnitra zašle opis pravomocného rozhodnutí Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu, příslušnému katastrálnímu úřadu a Českému statistickému úřadu.
(5)
Řízení o změně hranic obcí ukončené pravomocným rozhodnutím nelze obnovit a pravomocné rozhodnutí o změně hranic obcí nelze přezkoumat ve správním řízení.“.
3.
V § 28 odst. 2 se slova „, Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu a příslušnému katastrálnímu úřadu“ zrušují.
4.
V § 29 odst. 2 se slova „podle posledního sčítání“ nahrazují slovy „v posledních dvou sčítáních“ a před slovo „alespoň“ se vkládá slovo „vždy“.
5.
V § 29 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, anebo pokud o to písemně požádá spolek, který podle stanov zastupuje zájmy příslušné národnostní menšiny48) a který ke dni podání žádosti působí alespoň 5 let na území obce“.
Poznámka pod čarou č. 48 zní:
„48)
§ 5 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů.
§ 214 občanského zákoníku.“.
6.
V § 31 odst. 4 se za slovo „čísla“ vkládají slova „nebo evidenčního čísla“.
7.
Za § 36 se vkládá nový § 36a, který zní:
㤠36a
Obec může ocenit významné životní události svých občanů.“.
8.
V § 39 odst. 1 větě první se slova „prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej nebo poskytnout jako výpůjčku“ nahrazují slovy „prodat, směnit, darovat, pronajmout, propachtovat nebo vypůjčit hmotnou nemovitou věc nebo právo stavby anebo je přenechat jako výprosu a záměr obce smluvně zřídit právo stavby k pozemku ve vlastnictví obce“.
9.
Poznámka pod čarou č. 15a zní:
„15a)
§ 8 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).“.
10.
V § 39 odst. 1 větě čtvrté se slovo „Nemovitost“ nahrazuje slovy „Nemovitá věc“ a slovo „platného“ se nahrazuje slovem „platnými“.
11.
V § 39 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, jde-li o cenu nižší než obvyklou. Není-li odchylka od ceny obvyklé zdůvodněna, je právní jednání neplatné“.
12.
V § 39 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 49 zní:
„(3)
Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů nebo hrobových míst anebo o pronájem, pacht nebo výpůjčku majetku obce na dobu kratší než 30 dnů nebo jde-li o pronájem, pacht, výprosu nebo výpůjčku právnické osobě zřízené nebo založené obcí nebo právnické osobě, kterou obec ovládá49).
49)
§ 74 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).“.
13.
§ 40 zní:
㤠40
Usnesení, jímž zastupitelstvo obce nebo rada obce rozhodly o nabytí věci v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo o jejím nabytí jiným obdobným způsobem, se až do ukončení dražby, veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku nebo jiného obdobného postupu nezpřístupňují podle tohoto zákona ani neposkytují podle jiného právního předpisu34).“.
14.
V § 41 odst. 3 se za slova „§ 39 odst. 1“ vkládají slova „a 2“.
15.
V § 85 písm. a) se za slova „nabytí a převod“ vkládá slovo „hmotných“ a za slovo „zákonů“ se vkládají slova „, s výjimkou inženýrských sítí a pozemních komunikací“.
16.
V § 85 se na konci písmene l) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena m) a n), která znějí:
„m)
nabytí a převod práva stavby a smluvní zřízení práva stavby k pozemku ve vlastnictví obce,
n)
zpeněžení hmotné nemovité věci ve vlastnictví obce nebo práva stavby ve veřejné dražbě a nabytí hmotné nemovité věci nebo práva stavby obcí v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným obdobným způsobem; tuto pravomoc může zastupitelstvo obce zcela nebo zčásti svěřit radě obce nebo starostovi.“.
17.
V § 102 odst. 2 písm. k) se slova „příslušnému odboru obecního úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu nebo starostovi“.
18.
V § 102 odst. 2 se písmeno m) zrušuje.
Dosavadní písmena n) až q) se označují jako písmena m) až p).
19.
V § 102 odst. 3 se na konci textu věty první doplňují slova „; rada obce může tyto pravomoci zcela nebo zčásti svěřit starostovi nebo obecnímu úřadu; rada obce může svěřit obecní policii zcela nebo zčásti rozhodování o právních jednáních souvisejících s činností obecní policie“.
20.
V § 102 odst. 3 se věta druhá zrušuje.
21.
V § 102 odst. 4 se slovo „q)“ nahrazuje slovem „p)“.
22.
V § 117 odstavec 3 zní:
„(3)
Obec, v jejímž územním obvodu žije podle posledního sčítání lidu alespoň 10 % občanů obce hlásících se k národnosti jiné než české, zřizuje výbor pro národnostní menšiny, pokud o to písemně požádá spolek zastupující zájmy národnostní menšiny48). Nejméně polovinu členů výboru musí tvořit příslušníci národnostních menšin, ledaže tuto podmínku nelze splnit pro nedostatek kandidátů z řad národnostních menšin.“.
23.
V § 137 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Slib člena zastupitelstva městského obvodu nebo městské části zní: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu městského obvodu (městské části) a jeho (jejích) občanů a řídit se Ústavou a zákony České republiky.““.
24.
§ 143 zní:
㤠143
Městské části a městské obvody mohou ocenit významné životní události svých občanů.“.
25.
V § 149a odst. 2 se za písmeno j) vkládají nová písmena k) až m), která znějí:
„k)
rodinný stav, datum, místo a okres uzavření manželství, došlo-li k uzavření manželství mimo území České republiky, místo a stát, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který manžel prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství,
l)
datum a místo vzniku registrovaného partnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci registrovaného partnerství, datum zániku registrovaného partnerství smrtí jednoho z registrovaných partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z registrovaných partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který registrovaný partner prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení registrovaného partnerství,
m)
jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo manžela nebo registrovaného partnera; je-li manželem nebo registrovaným partnerem fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo registrovaného partnera a datum jeho narození,“.
Dosavadní písmena k) a l) se označují jako písmena n) a o).
Čl. II
Přechodné ustanovení
Pokud orgán obce rozhodl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona o majetkoprávním jednání, posoudí se splnění podmínek pro toto jednání, které jsou stanoveny obecním zřízením, podle obecního zřízení ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna krajského zřízení
Čl. III
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 231/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 404/2002 Sb., zákona č. 229/2003 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 118/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 24/2015 Sb. a zákona č. 298/2015 Sb., se mění takto:
1.
Za § 13 se vkládá nový § 13a, který zní:
㤠13a
Kraj může ocenit významné životní události svých občanů.“.
2.
V § 18 odst. 1 větě první se slova „prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej anebo poskytnout jako výpůjčku“ nahrazují slovy „prodat, směnit, darovat, pronajmout, propachtovat nebo vypůjčit hmotnou nemovitou věc nebo právo stavby anebo je přenechat jako výprosu a záměr kraje smluvně zřídit právo stavby k pozemku ve vlastnictví kraje“.
3.
V § 18 odst. 1 větě druhé se slovo „Nemovitost“ nahrazuje slovy „Nemovitá věc“.
4.
Poznámka pod čarou č. 9a zní:
„9a)
§ 8 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).“.
5.
V § 18 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, jde-li o cenu nižší než obvyklou. Není-li odchylka od ceny obvyklé zdůvodněna, je právní jednání neplatné“.
6.
V § 18 odstavec 3 včetně poznámek pod čarou č. 9b a 30 zní:
„(3)
Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů, dále jde-li o pronájem, pacht anebo výpůjčku majetku kraje na dobu kratší než 90 dnů nebo jde-li o pronájem, pacht, výprosu nebo výpůjčku právnické osobě, jejímž zřizovatelem nebo zakladatelem je kraj anebo kterou kraj ovládá30), nebo jde-li o pronájem silničního nebo silničního pomocného pozemku v souvislosti se zvláštním užíváním silnic podle zvláštního zákona9b).
9b)
§ 25 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
30)
§ 74 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).“.
7.
V § 18 odst. 4 se slovo „výpůjčky“ nahrazuje slovy „výpůjčku, výprosu, pacht“.
8.
§ 19 zní:
㤠19
Usnesení, jímž zastupitelstvo nebo rada rozhodly o nabytí věci v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo o jejím nabytí jiným obdobným způsobem, se až do ukončení dražby, veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku nebo jiného obdobného postupu nezpřístupňují podle tohoto zákona ani neposkytují podle jiného právního předpisu22).“.
9.
V § 23 odst. 3 se za slova „§ 18 odst. 1“ vkládají slova „a 2“.
10.
V § 36 písmeno a) zní:
„a)
nabytí a převod hmotných nemovitých věcí, s výjimkou inženýrských sítí a pozemních komunikací,“.
11.
V § 36 se na konci textu písmene d) doplňují slova „, s výjimkou poskytování dotací v době vyhlášení krizového stavu podle jiného právního předpisu28), je-li dotace poskytována v souvislosti s vyhlášeným krizovým stavem“.
12.
V § 36 se na konci písmene m) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena n) a o), která znějí:
„n)
nabytí a převod práva stavby a smluvní zřízení práva stavby k pozemku ve vlastnictví kraje,
o)
zpeněžení hmotné nemovité věci ve vlastnictví kraje nebo práva stavby ve veřejné dražbě a nabytí hmotné nemovité věci nebo práva stavby krajem v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným obdobným způsobem; tuto pravomoc může zastupitelstvo zcela nebo zčásti svěřit radě nebo hejtmanovi.“.
13.
V § 59 odst. 1 se písmeno l) zrušuje.
Dosavadní písmena m) až o) se označují jako písmena l) až n).
14.
V § 59 odst. 4 větě první se slova „odstavce 1 písm. l) a podle“ zrušují a ve větě druhé se za slovo „hejtmanovi“ vkládají slova „nebo krajskému úřadu zcela nebo zčásti“.
15.
V § 78 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 31 zní:
„(2)
Kraj, v jehož územním obvodu žije podle posledního sčítání lidu alespoň 5 % občanů kraje hlásících se k národnosti jiné než české, zřizuje výbor pro národnostní menšiny, pokud o to písemně požádá spolek zastupující zájmy národnostní menšiny31). Nejméně polovinu členů výboru musí tvořit příslušníci národnostních menšin, ledaže tuto podmínku nelze splnit pro nedostatek kandidátů z řad národnostních menšin.
31)
§ 5 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů.
§ 214 občanského zákoníku.“.
Čl. IV
Přechodné ustanovení
Pokud orgán kraje rozhodl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona o majetkoprávním jednání, posoudí se splnění podmínek pro toto jednání, které jsou stanoveny krajským zřízením, podle krajského zřízení ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o hlavním městě Praze
Čl. V
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 66/2008 Sb., zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 24/2015 Sb. a zákona č. 298/2015 Sb., se mění takto:
1.
Za § 10 se vkládá nový § 10a, který zní:
㤠10a
Hlavní město Praha a městské části mohou ocenit významné životní události svých občanů.“.
2.
V § 12 odst. 1 se za slovo „financí“ vkládají slova „, Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu“.
3.
V § 36 odst. 1 větě první se slova „prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej nebo poskytnout jako výpůjčku“ nahrazují slovy „prodat, směnit, darovat, pronajmout, propachtovat nebo vypůjčit hmotnou nemovitou věc nebo právo stavby anebo je přenechat jako výprosu a záměry hlavního města Prahy nebo městských částí smluvně zřídit právo stavby k pozemku ve vlastnictví hlavního města Prahy“.
4.
V § 36 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Nemovitá věc se v záměru označí údaji podle zvláštního zákona30) platnými ke dni zveřejnění záměru.“.
Poznámka pod čarou č. 30 zní:
„30)
§ 8 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).“.
5.
V § 36 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, jde-li o cenu nižší než obvyklou. Není-li odchylka od ceny obvyklé zdůvodněna, je právní jednání neplatné“.
6.
V § 36 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 31 zní:
„(3)
Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů nebo hrobových míst anebo o pronájem, pacht nebo výpůjčku majetku hlavního města Prahy na dobu kratší než 30 dnů nebo jde-li o pronájem, pacht, výprosu nebo výpůjčku právnické osobě, jejímž zřizovatelem nebo zakladatelem je hlavní město Praha nebo městská část anebo kterou hlavní město Praha nebo městská část ovládá31).
31)
§ 74 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).“.
7.
§ 42 včetně poznámky pod čarou č. 32 zní:
㤠42
Usnesení, jímž zastupitelstvo hlavního města Prahy, rada hlavního města Prahy, zastupitelstvo městské části nebo rada městské části rozhodly o nabytí věci v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo o jejím nabytí jiným obdobným způsobem, se až do ukončení dražby, veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku nebo jiného obdobného postupu nezpřístupňují podle tohoto zákona ani neposkytují podle jiného právního předpisu32).
32)
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.“.
8.
V § 43 odst. 2 se za slova „§ 36 odst. 1“ vkládají slova „a 2“.
9.
V § 59 odst. 3 se na konci textu písmene g) doplňují slova „a s výjimkou poskytování dotací v době vyhlášení krizového stavu podle jiného právního předpisu25), je-li dotace poskytována v souvislosti s vyhlášeným krizovým stavem“.
10.
V § 59 odst. 3 písmeno k) zní:
„k)
o nabytí a převodu hmotných nemovitých věcí, s výjimkou inženýrských sítí a pozemních komunikací,“.
11.
V § 59 odst. 3 písmeno m) zní:
„m)
o darování movitých věcí včetně peněz v celkové hodnotě vyšší než 2 000 000 Kč ročně jedné a téže osobě, s výjimkou poskytování jednorázových sociálních výpomocí občanům a s výjimkou darování ztracených a opuštěných zvířat fyzickým a právnickým osobám,“.
12.
V § 59 odst. 3 se na konci písmene p) čárka nahrazuje tečkou a písmeno q) se zrušuje.
13.
V § 59 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena q) a r), která znějí:
„q)
nabytí a převod práva stavby a smluvní zřízení práva stavby k pozemku ve vlastnictví hlavního města Prahy,
r)
zpeněžení hmotné nemovité věci ve vlastnictví hlavního města Prahy nebo práva stavby ve veřejné dražbě a nabytí hmotné nemovité věci nebo práva stavby hlavním městem Prahou v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným obdobným způsobem; tuto pravomoc může zastupitelstvo hlavního města Prahy zcela nebo zčásti svěřit radě hlavního města Prahy nebo primátorovi hlavního města Prahy.“.
14.
V § 68 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „; rada hlavního města Prahy může tyto pravomoci zcela nebo zčásti svěřit primátorovi hlavního města Prahy nebo Magistrátu hlavního města Prahy; rada hlavního města Prahy může svěřit městské policii hlavního města Prahy zcela nebo zčásti rozhodování o právních jednáních souvisejících s činností městské policie hlavního města Prahy“.
15.
V § 72 odst. 3 písm. h) se slova „nebo pokud tak stanoví zákon“ zrušují.
16.
V § 72 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) a j), která znějí:
„i)
plní další úkoly stanovené tímto nebo zvláštním zákonem,
j)
plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči uvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy a řediteli Magistrátu hlavního města Prahy.“.
17.
V § 78 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 33 zní:
„(2)
Pokud v územním obvodu hlavního města Prahy žije podle posledního sčítání lidu alespoň 5 % občanů hlavního města Prahy hlásících se k národnosti jiné než české, zřizuje zastupitelstvo hlavního města Prahy výbor pro národnostní menšiny, pokud o to písemně požádá spolek zastupující zájmy národnostní menšiny33). Nejméně polovinu členů výboru musí tvořit příslušníci národnostních menšin, ledaže tuto podmínku nelze splnit pro nedostatek kandidátů z řad národnostních menšin.
33)
§ 5 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů.
§ 214 občanského zákoníku.“.
18.
V § 87 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Slib člena zastupitelstva městské části zní: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu městské části a jejích občanů, řídit se Ústavou a zákony České republiky.““.
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.
19.
V § 89 odst. 2 písm. b) se za slova „finančních výpomocí“ vkládají slova „nad 50 000 Kč v jednotlivém případě“.
20.
V § 89 odst. 2 písm. e) se za slovo „převodu“ vkládá slovo „hmotných“.
21.
V § 89 odst. 2 písmeno f) zní:
„f)
o darování movitých věcí včetně peněz v celkové hodnotě vyšší než 50 000 Kč ročně jedné a téže osobě, s výjimkou poskytování jednorázových sociálních výpomocí občanům a s výjimkou darování ztracených a opuštěných zvířat fyzickým a právnickým osobám,“.
22.
V § 89 odst. 2 se na konci písmene k) čárka nahrazuje tečkou a písmeno l) se zrušuje.
23.
V § 89 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) a m), která znějí:
„l)
nabytí a převod práva stavby a smluvní zřízení práva stavby k pozemku ve vlastnictví hlavního města Prahy,
m)
zpeněžení hmotné nemovité věci ve vlastnictví hlavního města Prahy nebo práva stavby ve veřejné dražbě a nabytí hmotné nemovité věci nebo práva stavby hlavním městem Prahou v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným obdobným způsobem; tuto pravomoc může zastupitelstvo městské části zcela nebo zčásti svěřit radě městské části nebo starostovi městské části.“.
24.
V § 94 odst. 2 písmeno c) zní:
„c)
na návrh tajemníka úřadu městské části jmenovat a odvolávat vedoucí odborů úřadu městské části; jmenování nebo odvolání vedoucího odboru bez návrhu tajemníka úřadu městské části je neplatné,“.
25.
V § 94 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „; rada městské části může tyto pravomoci zcela nebo zčásti svěřit starostovi městské části nebo úřadu městské části“.
26.
V § 104 odst. 2 se věta třetí zrušuje.
27.
V § 119b odst. 2 se za písmeno j) vkládají nová písmena k) až m), která znějí:
„k)
rodinný stav, datum, místo a okres uzavření manželství, došlo-li k uzavření manželství mimo území České republiky, místo a stát, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který manžel prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství,
l)
datum a místo vzniku registrovaného partnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci registrovaného partnerství, datum zániku registrovaného partnerství smrtí jednoho z registrovaných partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z registrovaných partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který registrovaný partner prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení registrovaného partnerství,
m)
jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo manžela nebo registrovaného partnera; je-li manželem nebo registrovaným partnerem fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo registrovaného partnera a datum jeho narození,“.
Dosavadní písmena k) a l) se označují jako písmena n) a o).
28.
V příloze se v bodu 18 slovo „Hájek“ nahrazuje slovy „Hájek u Uhříněvsi“.
29.
V příloze se v bodu 66 slovo „Nedvězí“ nahrazuje slovy „Nedvězí u Říčan“.
30.
V příloze se v bodu 98 slovo „Újezd“ nahrazuje slovy „Újezd u Průhonic“.
Čl. VI
Přechodné ustanovení
Pokud orgán hlavního města Prahy nebo orgán městské části rozhodl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona o majetkoprávním jednání, posoudí se splnění podmínek pro toto jednání, které jsou stanoveny zákonem o hlavním městě Praze, podle zákona o hlavním městě Praze ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna katastrálního zákona
Čl. VII
V § 29 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „nebo pravomocné rozhodnutí o změně hranic obcí“.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. VIII
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
v z. Jermanová v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 105/2016 Sb. | Zákon č. 105/2016 Sb.
Zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti mezinárodní spolupráce při správě daní a zrušuje se zákon č. 330/2014 Sb., o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní
Vyhlášeno 6. 4. 2016, datum účinnosti 6. 4. 2016, částka 41/2016
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o daních z příjmů
* ČÁST TŘETÍ - Zrušení zákona o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 4. 2017 (92/2017 Sb.)
105
ZÁKON
ze dne 16. března 2016,
kterým se mění některé zákony v oblasti mezinárodní spolupráce při správě daní a zrušuje se zákon č. 330/2014 Sb., o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní
Čl. I
Zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., se mění takto:
1.
V poznámce pod čarou č. 1 se na konci textu doplňují slova „, ve znění směrnice Rady 2014/107/EU“.
2.
V § 8 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Správcem daně při automatické výměně informací oznamovaných finančními institucemi je Specializovaný finanční úřad.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
3.
V části první hlavě III dílu 2 se nad § 13 vkládá označení oddílu 1, které včetně nadpisu zní:
„Oddíl 1
Automatická výměna informací podle druhů příjmu a majetku“.
4.
V § 13 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „podle druhů příjmu nebo majetku“ zrušují.
5.
V § 13 odst. 1 se na začátek písmene a) vkládají slova „podle druhů příjmu nebo majetku“.
6.
V poznámce pod čarou č. 2 se na konci textu doplňují slova „, ve znění směrnice Rady 2014/107/EU“.
7.
V § 13 odst. 6 se slova „anebo příjmu nebo majetku nepřesahujícího určitou částku“ zrušují.
8.
V části první hlavě III dílu 2 se za oddíl 1 vkládají nové oddíly 2 a 3, které včetně nadpisů znějí:
„Oddíl 2
Automatická výměna informací oznamovaných finančními institucemi
Pododdíl 1
Obecná ustanovení
§ 13a
Úvodní ustanovení
Ústřední kontaktní orgán pravidelně poskytuje kontaktnímu místu jiného státu informace týkající se osob, na které se v jiném státě vztahují daňové povinnosti a o nichž jsou informace oznamovány finančními institucemi.
§ 13b
Pojmy
(1)
Pokud je pojem použitý v tomto oddíle vymezen v případě automatické výměny informací
a)
s jiným členským státem v příloze č. 1 k tomuto zákonu, má vždy význam daný touto přílohou,
b)
se smluvním státem Úmluvy o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech v příloze č. 1 k tomuto zákonu, má význam daný touto přílohou, pokud mezi tímto smluvním státem a Českou republikou není použitelná dvoustranná mezinárodní smlouva upravující automatickou výměnu informací oznamovaných finančními institucemi,
c)
se smluvním státem v mezinárodní smlouvě, má význam daný touto mezinárodní smlouvou, i když je vymezen v tomto oddíle; pokud smlouva pojmy nevymezuje, má význam daný přílohou č. 1 k tomuto zákonu.
(2)
Seznam smluvních států podle odstavce 1 písm. b) a c) zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 13c
Oznamující česká finanční instituce
(1)
Oznamující českou finanční institucí se rozumí finanční instituce v České republice neuvedená v odstavci 2.
(2)
Neoznamující českou finanční institucí se rozumí
a)
finanční instituce v České republice, která je neoznamující finanční institucí podle článku B přílohy č. 1 k tomuto zákonu, nebo
b)
právnická osoba nebo jednotka bez právní osobnosti, u níž je nízké riziko, že jejím prostřednictvím bude ohroženo správné zjištění a stanovení daně nebo zabezpečení její úhrady.
(3)
Finanční institucí ve státě nebo jurisdikci se rozumí finanční instituce, která je
a)
rezidentem tohoto státu nebo jurisdikce, kromě jakékoliv její pobočky, která se nachází mimo území tohoto státu nebo jurisdikce, nebo
b)
pobočkou finanční instituce, která není rezidentem tohoto státu nebo jurisdikce, pokud se tato pobočka nachází v tomto státě nebo jurisdikci.
(4)
Seznam neoznamujících českých finančních institucí podle odstavce 2 písm. b) stanoví ministerstvo vyhláškou a oznámí ho Evropské komisi. Ministerstvo Evropskou komisi uvědomí o změnách, k nimž v seznamu dojde.
§ 13d
Oznamovaný účet
(1)
Oznamovaným účtem se rozumí finanční účet vedený oznamující českou finanční institucí držený oznamovanou osobou nebo pasivní nefinanční entitou, jejíž ovládající osoba je oznamovanou osobou, vyhledaný podle postupů náležité péče nebo jiných srovnatelných postupů stanovených v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
(2)
Ovládající osobou se rozumí v případě
a)
právnické osoby skutečný majitel podle zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
b)
svěřenského fondu zakladatel, svěřenský správce, osoba vykonávající dohled nad správou fondu, obmyšlený nebo jiná fyzická osoba mající nejvyšší faktickou kontrolu nad svěřenským fondem,
c)
jiné jednotky bez právní osobnosti než svěřenského fondu osoba v rovnocenném nebo obdobném postavení jako ovládající osoba svěřenského fondu.
(3)
Pasivní nefinanční entitou se rozumí
a)
nefinanční entita, která není aktivní nefinanční entitou podle článku D přílohy č. 1 k tomuto zákonu, nebo
b)
investiční entita podle článku A bodu 4 písm. b) přílohy č. 1 k tomuto zákonu, která není finanční institucí v zúčastněném státě,
c)
nefinanční entitou se rozumí právnická osoba nebo jednotka bez právní osobnosti, která není finanční institucí.
(4)
Pro účely automatické výměny informací s jiným státem se vyňatým účtem rozumí také účet, u něhož je nízké riziko, že jeho prostřednictvím bude ohroženo správné zjištění a stanovení daně nebo zabezpečení její úhrady a má velmi podobné znaky jako kterýkoliv z vyňatých účtů, uvedených v článku C bodu 17 písm. a) až f) přílohy č. 1 k tomuto zákonu.
(5)
Seznam vyňatých účtů podle odstavce 5 stanoví ministerstvo vyhláškou a oznámí ho Evropské komisi. Ministerstvo Evropskou komisi uvědomí o změnách, k nimž v seznamu dojde.
§ 13e
Oznamovaná osoba
(1)
Oznamovanou osobou se rozumí osoba ze zúčastněného státu, která není
a)
akciovou společností, jejíž akcie jsou pravidelně obchodovány na regulovaném trhu s cennými papíry,
b)
obchodní korporací, která je propojenou entitou akciové společnosti podle písmene a),
c)
vládní entitou,
d)
mezinárodní organizací,
e)
centrální bankou, nebo
f)
finanční institucí.
(2)
Osobou ze zúčastněného státu se rozumí
a)
fyzická osoba, právnická osoba nebo jednotka bez právní osobnosti, která je rezidentem tohoto zúčastněného státu,
b)
jednotka bez právní osobnosti jiná než svěřenský fond, která není rezidentem žádného státu nebo jurisdikce, pokud v tomto zúčastněném státě má místo svého vedení, nebo
c)
pozůstalost po zůstaviteli, který byl rezidentem tohoto zúčastněného státu.
(3)
Zúčastněným státem se rozumí
a)
jiný členský stát,
b)
smluvní stát, se kterým Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu, na jejímž základě lze s tímto státem automaticky vyměňovat informace oznamované finančními institucemi, nebo
c)
smluvní stát, se kterým Evropská unie uzavřela mezinárodní smlouvu, na jejímž základě lze vyměňovat informace oznamované finančními institucemi, a který je uveden na seznamu zveřejněném Evropskou komisí.
(4)
Rezidentem státu nebo jurisdikce se rozumí osoba nebo jednotka bez právní osobnosti, která podle právních předpisů tohoto státu nebo jurisdikce podléhá v tomto státě nebo jurisdikci zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, sídla nebo místa vedení.
(5)
Pro účely automatické výměny informací se Spojenými státy americkými se rozumí
a)
oznamovanou osobou specifikovaná americká osoba,
b)
rezidentem státu nebo jurisdikce rezident podle smlouvy mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů a majetku.
(6)
Seznam smluvních států podle odstavce 3 písm. b) oznámí ministerstvo Evropské komisi.
§ 13f
Procesní postavení finanční instituce
Oznamující česká finanční instituce a neoznamující česká finanční instituce mají pro účely tohoto zákona procesní postavení daňového subjektu.
§ 13g
Prověřování
(1)
Oznamující česká finanční instituce prověřuje, zda v kalendářním roce vede oznamovaný účet.
(2)
Oznamující česká finanční instituce používá při prověřování v případě
a)
jiného členského státu vždy postupy náležité péče uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu nebo přísnější postupy, jejichž použití tato příloha umožňuje,
b)
smluvního státu Úmluvy o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech postupy náležité péče uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu nebo přísnější postupy, jejichž použití tato příloha umožňuje, pokud mezi tímto smluvním státem a Českou republikou není použitelná mezinárodní smlouva upravující automatickou výměnu informací oznamovaných finančními institucemi,
c)
smluvního státu postupy náležité péče podle mezinárodní smlouvy nebo jiné srovnatelné postupy, jejichž použití mezinárodní smlouva umožňuje; pokud smlouva postupy náležité péče neobsahuje, použijí se postupy náležité péče uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu nebo přísnější postupy, jejichž použití tato příloha umožňuje.
(3)
Oznamující česká finanční instituce oznámí použití jiných srovnatelných nebo přísnějších postupů podle odstavce 2 správci daně.
(4)
Pro účely prověřování podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu se vůči státu nebo jurisdikci, které byly zúčastněným státem ke dni 31. prosince 2015, rozhodným dnem rozumí 31. prosinec 2015; v ostatních případech se rozhodným dnem rozumí 31. prosinec roku, ve kterém se tento stát stane zúčastněným státem.
(5)
Seznam rozhodných dnů podle odstavce 4 zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 13h
Zjišťování
(1)
Oznamující česká finanční instituce zjišťuje údaje o oznamovaném účtu za kalendářní rok.
(2)
Oznamující česká finanční instituce postupuje při zjišťování obdobně jako při prověřování za použití postupů náležité péče, jiných srovnatelných postupů nebo přísnějších postupů.
(3)
Údaje se zjišťují o oznamovaném účtu, jehož majitelem je
a)
oznamovaná osoba,
b)
právnická osoba nebo jednotka bez právní osobnosti, jejichž ovládající osoba je oznamovanou osobou.
(4)
Zjišťovanými údaji o oznamovaném účtu jsou
a)
jméno nebo označení majitele účtu,
b)
datum a místo narození majitele účtu,
c)
adresa místa trvalého nebo jiného pobytu nebo adresa sídla majitele účtu a
d)
daňové identifikační číslo nebo jiné obdobné číslo majitele účtu používané pro daňové účely ve státě, kde je daňovým rezidentem, a kód tohoto státu.
(5)
Údaje podle odstavce 4 se zjišťují i u ovládající osoby podle odstavce 3 písm. b).
§ 13i
Součinnost
(1)
Majitel účtu poskytne oznamující české finanční instituci nebo neoznamující české finanční instituci potřebnou součinnost při prověřování a zjišťování.
(2)
Součinnost podle odstavce 1 poskytne i ovládající osoba majitele účtu.
§ 13j
Uchovávání dokladů
Oznamující česká finanční instituce je povinna uchovávat doklady týkající se prověřování a zjišťování po dobu 10 let od konce kalendářního roku, za který jsou oznamované účty prověřovány a údaje o nich zjišťovány.
§ 13k
Oznámení
(1)
Oznamující česká finanční instituce, která v kalendářním roce vede oznamovaný účet, podá správci daně oznámení, ve kterém uvede
a)
identifikační číslo, pokud jí bylo přiděleno v souladu s mezinárodní smlouvou,
b)
svůj název nebo označení, identifikační číslo osoby podle zákona upravujícího státní statistickou službu,
c)
údaje zjištěné o oznamovaném účtu,
d)
jednoznačný identifikátor oznamovaného účtu,
e)
zůstatek na oznamovaném účtu nebo hodnotu tohoto účtu ke konci kalendářního roku, nebo pokud byl v tomto období tento účet zrušen, informace o jeho zrušení; v případě pojistné smlouvy s kapitálovou hodnotou nebo smlouvy o pojištění důchodu také kapitálovou hodnotu nebo hodnotu odkupného,
f)
u schovatelského účtu
1.
celkovou hrubou výši úroku, celkovou hrubou výši dividend a celkovou hrubou výši jiných příjmů plynoucích z prostředků na tomto účtu vyplacených nebo připsaných na tento účet v průběhu kalendářního roku,
2.
celkové hrubé výnosy z prodeje nebo zpětného odkupu finančního majetku vyplacené nebo připsané na tento účet v průběhu kalendářního roku, kdy oznamující česká finanční instituce působila jako schovatelský správce, makléř, zmocněnec nebo jiný zástupce majitele tohoto účtu,
g)
u depozitního účtu celkovou hrubou výši úroku vyplaceného nebo připsaného na tento účet v průběhu kalendářního roku,
h)
u účtu neuvedeného v písmeni f) nebo g) celkovou hrubou částku vyplacenou nebo připsanou jeho majiteli v souvislosti s tímto účtem v průběhu kalendářního roku, kdy je oznamující česká finanční instituce zavázanou stranou nebo dlužníkem, včetně úhrnné částky zaplacené majiteli tohoto účtu za jakýkoli zpětný odkup v průběhu kalendářního roku,
i)
další údaje podle mezinárodní smlouvy nebo příloh k tomuto zákonu,
j)
prohlášení, že při prověřování řádně použila postupy náležité péče, jiné srovnatelné nebo přísnější postupy.
(2)
Pokud z prověřování vyplyne, že oznamující česká finanční instituce v kalendářním roce nevede žádný oznamovaný účet, oznámí tuto skutečnost správci daně.
(3)
Vykonává-li neoznamující česká finanční instituce, která je vládní entitou, mezinárodní organizací nebo Českou národní bankou, jako podnikatel činnost stejného druhu, jakou vykonávají finanční instituce, podává, pokud jde o toto podnikání, oznámení podle odstavce 1.
§ 13l
Lhůta pro podání oznámení
Oznámení se podává do 30. června kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který je podáváno.
§ 13m
Způsob podání oznámení
(1)
Oznámení se činí datovou zprávou
a)
podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, nebo
b)
s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.
(2)
Formát a strukturu datové zprávy zveřejní správce daně způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 13n
Pokuty
(1)
Správce daně může oznamující české finanční instituci nebo neoznamující české finanční instituci uložit pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy také, pokud poruší povinnost
a)
při prověřování,
b)
při zjišťování,
c)
uchovávat doklady týkající se prověřování a zjišťování,
d)
získat identifikační číslo,
e)
při informování nebo zveřejňování.
(2)
Správce daně může oznamující české finanční instituci nebo neoznamující české finanční instituci uložit pořádkovou pokutu do 500 000 Kč, pokud poruší povinnost při oznamování.
§ 13o
Postup správce daně při předávání informací
Správce daně informace získané na základě podaného oznámení předá ústřednímu kontaktnímu orgánu.
§ 13p
Postup ústředního kontaktního orgánu při předávání informací
(1)
Ústřední kontaktní orgán předá informace získané od správce daně kontaktnímu místu členského státu nebo kontaktnímu místu smluvního státu, s nímž je uzavřená mezinárodní smlouva použitelná pro automatickou výměnu informací oznamovaných finančními institucemi, do 30. září kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který byly oznámeny.
(2)
Seznam smluvních států podle odstavce 1 zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Pododdíl 2
Zvláštní ustanovení o automatické výměně informací oznamovaných finančními institucemi se Spojenými státy americkými
§ 13q
Identifikační číslo
(1)
Oznamující česká finanční instituce požádá kontaktní místo Spojených států amerických o přidělení identifikačního čísla.
(2)
Neoznamující česká finanční instituce, která vede oznamovaný účet, požádá kontaktní místo Spojených států amerických o přidělení identifikačního čísla, pokud jí má být přiděleno podle mezinárodní smlouvy.
(3)
Finanční instituce požádá o identifikační číslo tak, aby ho získala nejpozději do dne předcházejícího dni, ve kterém má podat správci daně oznámení.
(4)
Finanční instituce oznámí identifikační číslo správci daně do 15 dnů ode dne jeho přidělení.
§ 13r
Neúčastnící se finanční instituce
(1)
Oznamující česká finanční instituce dále prověřuje, zda v kalendářním roce vede účet, jehož majitelem je neúčastnící se finanční instituce.
(2)
Oznamující česká finanční instituce, která v daném kalendářním roce vede účet, jehož majitelem je neúčastnící se finanční instituce, oznámí tuto skutečnost správci daně.
(3)
Oznamující česká finanční instituce, která neúčastnící se finanční instituci poukáže nebo zprostředkuje platbu ze zdrojů na území Spojených států amerických,
a)
poskytne tomu, od koho tuto platbu obdržela, údaje nutné pro oznamování související s touto platbou a sražení daně Spojených států amerických podle mezinárodní smlouvy, nebo
b)
srazí částku odpovídající dani Spojených států amerických podle mezinárodní smlouvy, pokud je k tomu vůči tomuto státu zavázána, a zašle ji tomuto státu.
Oddíl 3
Společná ustanovení pro automatickou výměnu informací
§ 13s
Informování a zveřejňování
(1)
Oznamující česká finanční instituce informuje oznamovanou osobu, která je fyzickou osobou, o tom, že o ní budou shromažďovány a předávány údaje, a to před učiněním prvního oznámení správci daně obsahující údaje o této osobě, tak, aby tato osoba mohla uplatnit svá práva na ochranu osobních údajů.
(2)
V případě narušení bezpečnosti týkající se údajů o oznamované osobě, které zřejmě bude mít dopad na ochranu osobních údajů nebo na soukromí oznamované osoby, ji o této skutečnosti informuje
a)
oznamující česká finanční instituce, pokud k narušení bezpečnosti došlo při zpracování údajů nebo jejich předání správci daně, nebo
b)
ústřední kontaktní orgán v ostatních případech.
(3)
Oznamující česká finanční instituce oznámí narušení bezpečnosti podle odstavce 2 také ústřednímu kontaktnímu orgánu.
(4)
Oznamující česká finanční instituce zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo jiným vhodným způsobem, že uplatňuje
a)
postupy náležité péče pro nové účty také na dříve existující účty,
b)
postupy náležité péče pro účty s vysokou hodnotou také na účty s nižší hodnotou,
c)
postupy náležité péče také pro dříve existující účty entit, jejichž hodnota k rozhodnému dni nepřevyšuje částku odpovídající 250 000 USD, nebo
d)
jiné srovnatelné nebo přísnější postupy podle mezinárodní smlouvy.
§ 13t
Postup ústředního kontaktního orgánu při přijímání informací
Ústřední kontaktní orgán přijímá a používá informace od kontaktního místa jiného státu.“.
9.
V § 25 odst. 6 se slova „na základě vzájemné dohody mezi orgány“ nahrazují slovy „formát stanovený vzájemnou dohodou orgánů“ a za slovo „států“ se vkládá slovo „, zejména“.
10.
V § 29 odst. 1 se slova „Ústřední kontaktní orgán“ nahrazují slovem „Ministerstvo“, slova „kontaktním místem jiného státu“ se nahrazují slovy „jiným státem“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Způsob provádění širší mezinárodní spolupráce dojedná ústřední kontaktní orgán s kontaktním místem jiného státu.“.
11.
Doplňují se přílohy č. 1 a 2 k zákonu, které znějí:
„Příloha č. 1 k zákonu č. 164/2013 Sb.
Definice
A.
Finanční instituce
1.
Pojmem „finanční instituce“ se rozumí schovatelská instituce, depozitní instituce, investiční entita nebo specifikovaná pojišťovna.
2.
Pojmem „schovatelská instituce“ se rozumí jakákoli entita, jejíž podstatnou část podnikání představuje držení finančního majetku na účet jiného. Entita drží finanční majetek na účet jiného jako podstatnou část svého podnikání tehdy, jestliže hrubý příjem této entity přičitatelný držení finančního majetku a poskytování souvisejících finančních služeb činí alespoň 20 % hrubého příjmu dané entity za kratší z těchto období: i) období 3 let končící 31. prosincem, nebo posledním dnem účetního období, které není kalendářním rokem, před rokem, v němž je proveden výpočet; nebo ii) období existence entity.
3.
Pojmem „depozitní instituce“ se rozumí jakákoli entita, která přijímá vklady v rámci běžných bankovních služeb nebo podobného podnikání.
4.
Pojmem „investiční entita“ se rozumí jakákoli entita,
a)
která v rámci svého podnikání provádí primárně jednu nebo několik z níže uvedených činností nebo operací pro zákazníka nebo v jeho zastoupení:
i)
obchodování s nástroji peněžního trhu (šeky, směnkami, vkladovými certifikáty, deriváty atd.), měnami, měnovými, úrokovými a indexovými nástroji, s převoditelnými cennými papíry nebo s komoditními futures,
ii)
individuální nebo kolektivní správu portfolia, nebo
iii)
jiné investování, správu nebo obhospodařování finančního majetku nebo peněžních prostředků v zastoupení jiných osob,
nebo
b)
jejíž hrubý příjem pochází primárně z investic, reinvestic nebo obchodování s finančním majetkem, pokud je entita řízena jinou entitou, jež je depozitní institucí, schovatelskou institucí, specifikovanou pojišťovnou nebo investiční entitou podle písmene a).
S entitou se nakládá jako s tou, která v rámci svého podnikání provádí primárně jednu nebo několik činností či operací uvedených v písmenu a), nebo jejíž hrubý příjem pochází primárně z investic, reinvestic nebo obchodování s finančním majetkem za účelem uvedeným v písmenu b), jestliže hrubý příjem entity pocházející z příslušné činnosti činí alespoň 50 % hrubého příjmu entity za kratší z těchto období: i) období 3 let končící 31. prosincem před rokem, v němž je proveden výpočet; nebo ii) období existence entity. Pojem „investiční entita“ se nevztahuje na entitu, která je aktivní nefinanční entitou, protože uvedená entita splňuje kterékoli z kritérií uvedených v článku D bodě 1 písm. d) až g).
Tento bod je třeba vykládat způsobem, který je v souladu s obdobným zněním uvedeným v definici „finanční instituce“ v doporučeních Finančního akčního výboru (Financial Action Task Force).
5.
Pojem „finanční majetek“ zahrnuje cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry, podíl společníka, komoditu, swap, pojistné smlouvy nebo smlouvy o pojištění důchodu nebo jakýkoli jiný podíl, včetně futures, forwardů či opcí, na cenných papírech nebo zaknihovaných cenných papírech, podílu společníka, komoditě, swapu, pojistné smlouvě nebo smlouvě o pojištění důchodu. Pojem „finanční majetek“ nezahrnuje přímý podíl na nemovitém majetku, který není vázán na dluh.
6.
Pojmem „specifikovaná pojišťovna“ se rozumí jakákoli entita, která je pojišťovnou nebo holdingovou společností pojišťovny, jež uzavírá pojistnou smlouvu s kapitálovou hodnotou nebo smlouvu o pojištění důchodu nebo je povinna provádět platby týkající se takových smluv.
7.
Pojmem „rezidentství finanční instituce“ se s ohledem na každou jurisdikci rozumí vztah finanční instituce k jurisdikci, kdy tato finanční instituce podléhá jejímu právu (tj. tato jurisdikce je oznamování ze strany finanční instituce schopna vynutit). Obecně platí, že je-li finanční instituce rezidentem pro daňové účely této jurisdikce, podléhá jejímu právu, a je tudíž finanční institucí této jurisdikce. V případě svěřenského fondu, který je finanční institucí, bez ohledu na to, zda je rezidentem pro daňové účely v dané jurisdikci, se má za to, že podléhá pravomoci dané jurisdikce, jsou-li jeden nebo několik jeho svěřenských správců rezidenty v této jurisdikci, s výjimkou případů, kdy svěřenský fond oznámí veškeré informace, které mají být podle tohoto zákona oznamovány ohledně oznamovaných účtů, jež vede, jinému členskému státu, protože je rezidentem pro daňové účely v tomto jiném členském státě. Jestliže však finanční instituce jiná než svěřenský fond není rezidentem pro daňové účely (například proto, že je považována za daňově transparentní entitu nebo se nachází v jurisdikci, kde není uplatňována daň z příjmů), má se za to, že podléhá pravomoci dané jurisdikce, a je tudíž finanční institucí této jurisdikce, pokud:
a)
je založena podle právních přepisů této jurisdikce,
b)
má vedení (včetně skutečného vedení) v této jurisdikci, nebo
c)
podléhá finančnímu dohledu v této jurisdikci.
Je-li finanční instituce jiná než svěřenský fond vedle dané jurisdikce rezidentem jiného členského státu, podléhá povinnostem oznamování a náležité péče v dané jurisdikci nebo v jiném členském státu, v němž finanční účet nebo účty vede.
B.
Neoznamující finanční instituce
1.
Pojmem „neoznamující finanční instituce“ se rozumí jakákoli finanční instituce, která je:
a)
vládní entitou, mezinárodní organizací nebo centrální bankou, a to s výjimkou případů, kdy se jedná o platby, které jsou odvozeny z pohledávky držené v souvislosti s podnikatelskou finanční činností stejného typu, jakou vykonávají specifikovaná pojišťovna, schovatelská instituce nebo depozitní instituce,
b)
důchodovým fondem se širokou účastí, důchodovým fondem s úzkou účastí, penzijním fondem vládní entity, mezinárodní organizace nebo centrální banky, nebo kvalifikovaným vydavatelem kreditních karet,
c)
jakoukoli jinou entitou, která je stanovena vyhláškou ministerstva, u níž je nízké riziko, že jejím prostřednictvím bude ohroženo správné zjištění a stanovení daně nebo zabezpečení její úhrady,
d)
vyňatým nástrojem kolektivního investování, nebo
e)
svěřenským fondem v rozsahu, v jakém je svěřenský správce svěřenského fondu oznamující českou finanční institucí a oznamuje všechny požadované informace o všech oznamovaných účtech svěřenského fondu.
2.
Pojmem „vládní entita“ se rozumí vláda státu nebo jiné jurisdikce, jakýkoli dílčí územní celek státu nebo jiné jurisdikce, který pro vyloučení pochybností zahrnuje stát, kraj, okres nebo obec, nebo jakákoli agentura či zařízení zcela vlastněné státem nebo jinou jurisdikcí nebo kterákoli jedna či více výše uvedených možností (dále jen „vládní entita“). Tato kategorie se skládá z nedílných součástí, ovládaných entit a dílčích územních celků státu nebo jiné jurisdikce.
a)
„Nedílnou součástí“ státu nebo jiné jurisdikce se rozumí jakákoli osoba, organizace, agentura, úřad, fond, zařízení nebo jiný orgán bez ohledu na jeho označení, který představuje vládní orgán státu nebo jiné jurisdikce. Čisté příjmy vládního orgánu musí být připisovány na jeho vlastní účet nebo na jiné účty státu nebo jiné jurisdikce, přičemž žádná jejich část neplyne ve prospěch jakékoli soukromé osoby. Nedílnou součástí není žádná fyzická osoba, která je panovníkem, státním úředníkem nebo administrativním pracovníkem jednajícím jako soukromá osoba nebo ve svém osobním zájmu.
b)
„Ovládanou entitou“ se rozumí entita, která je formálně oddělena od státu nebo jiné jurisdikce nebo jinak představuje samostatnou právní entitu, a to za předpokladu, že:
i)
entita je přímo nebo prostřednictvím jedné nebo několika ovládaných entit zcela vlastněna a ovládána jednou nebo několika vládními entitami,
ii)
čisté příjmy entity jsou připisovány na její vlastní účet nebo na účty jedné nebo více vládních entit, přičemž žádná jejich část neplyne ve prospěch jakékoli soukromé osoby a
iii)
majetek entity po jejím zrušení přejde na jednu nebo více vládních entit.
c)
Příjem neplyne ve prospěch soukromých osob, jestliže jsou tyto osoby zamýšlenými příjemci v rámci vládního programu a činnosti programu jsou prováděny pro širokou veřejnost s ohledem na obecné blaho nebo souvisejí se správou určité fáze vlády. Bez ohledu na výše uvedené se však příjem považuje za příjem plynoucí ve prospěch soukromých osob, plyne-li z využívání vládní entity k provozování obchodního podnikání, například podnikání v oblasti obchodního bankovnictví, jsou-li v rámci tohoto podnikání poskytovány finanční služby soukromým osobám.
3.
Pojmem „mezinárodní organizace“ se rozumí jakákoli mezinárodní organizace nebo jí zcela vlastněná agentura či zařízení. Tato kategorie zahrnuje jakoukoli mezivládní organizaci včetně nadnárodní organizace, i) která se skládá především z vlád, ii) která má se státem nebo jinou jurisdikcí uzavřenu platnou dohodu o svém sídle nebo obdobnou dohodu a iii) jejíž příjem neplyne ve prospěch soukromých osob.
4.
Pojmem „centrální banka“ se rozumí instituce, která je ze zákona nebo z rozhodnutí vlády nejvyšším orgánem - jiným než samotnou vládou státu nebo jiné jurisdikce - vydávajícím nástroje určené pro oběh jako měna. Tato instituce může zahrnovat zařízení, které je od vlády příslušného státu odděleno, bez ohledu na to, zda je zcela nebo zčásti vlastněno daným státem.
5.
Pojmem „důchodový fond se širokou účastí“ se rozumí fond zřízený pro poskytování důchodových dávek, dávek v případě pracovní neschopnosti a invalidity nebo plnění v případě smrti nebo jakékoli jejich kombinace oprávněným osobám, které jsou současnými nebo bývalými zaměstnanci, nebo osobami, které tito zaměstnanci určili, jednoho nebo více zaměstnavatelů náhradou za poskytované služby, a to za předpokladu, že fond:
a)
nemá ani jednu oprávněnou osobou s právem na více než 5 procent z majetku fondu,
b)
podléhá regulaci ze strany vlády a správci daně poskytuje výkazy s informacemi a
c)
splňuje alespoň jeden z těchto požadavků:
i)
fond je vzhledem ke svému postavení důchodového nebo penzijního plánu obecně osvobozen od daně z příjmů z investování nebo podléhá odložené dani z příjmů či snížené dani,
ii)
fond získává alespoň 50 % svých celkových příspěvků, s výjimkou převodů majetku z jiných plánů podle bodů 5 až 7 tohoto článku nebo z důchodových a penzijních účtů podle článku C bodu 17 písm. a), od přispívajících zaměstnavatelů,
iii)
rozdělování nebo čerpání prostředků z fondu je povoleno jen při vzniku specifikovaných událostí souvisejících s odchodem do důchodu, vznikem pracovní neschopnosti či invalidity nebo úmrtím (kromě převodu přídělů do jiných důchodových fondů podle bodů 5 až 7 tohoto článku nebo do důchodových a penzijních účtů podle článku C bodu 17 písm. a), nebo se na rozdělování nebo čerpání před těmito specifikovanými událostmi vztahují sankce, nebo
iv)
příspěvky, jiné než určité povolené vyrovnávací příspěvky, od zaměstnanců do fondu jsou omezeny odkazem na příjem z výdělečné činnosti zaměstnance, nebo nesmějí ročně přesáhnout částku odpovídající 50 000 USD, při použití pravidel pro slučování účtů a převod měny podle oddílu VII článku C přílohy č. 2 k tomuto zákonu.
6.
Pojmem „důchodový fond s úzkou účastí“ se rozumí fond zřízený pro poskytování důchodových dávek, dávek v případě pracovní neschopnosti a invalidity nebo plnění v případě smrti oprávněným osobám, které jsou současnými nebo bývalými zaměstnanci, nebo osobami, které tito zaměstnanci určili, jednoho nebo více zaměstnavatelů náhradou za poskytované služby, a to za předpokladu, že:
a)
fond má méně než 50 účastníků,
b)
do fondu hradí příspěvky jeden nebo více zaměstnavatelů, kteří nejsou investičními entitami ani pasivními nefinančními entitami,
c)
příspěvky zaměstnanců a zaměstnavatelů do fondu, jiné než převody majetku z důchodových a penzijních účtů podle článku C bodu 17 písm. a), jsou omezeny odkazem na příjem z výdělečné činnosti, respektive kompenzaci zaměstnance,
d)
účastníci, kteří nejsou rezidenty státu nebo jiné jurisdikce, v němž je fond zřízen, nemají nárok na více než 20 % z majetku fondu a
e)
fond podléhá regulaci ze strany vlády a příslušným orgánům finanční správy poskytuje výkazy s informacemi.
7.
Pojmem „penzijní fond vládní entity, mezinárodní organizace nebo centrální banky“ se rozumí fond zřízený vládní entitou, mezinárodní organizací nebo centrální bankou pro poskytování důchodových dávek, dávek v případě pracovní neschopnosti a invalidity nebo plnění v případě smrti oprávněným osobám či účastníkům, kteří jsou současnými nebo bývalými zaměstnanci, nebo osobami, které tito zaměstnanci určili, nebo kteří nejsou současnými nebo bývalými zaměstnanci, jestliže dávky poskytované těmto oprávněným osobám či účastníkům jsou poskytovány náhradou za osobní služby vykonávané pro vládní entitu, mezinárodní organizaci nebo centrální banku.
8.
Pojmem „kvalifikovaný vydavatel kreditních karet“ se rozumí finanční instituce splňující tyto požadavky:
a)
finanční instituce je finanční institucí výhradně proto, že je vydavatelem kreditních karet, který přijímá vklady jen tehdy, když zákazník provede úhradu převyšující splatný zůstatek na kartě a přeplatek mu není okamžitě vrácen a
b)
nejpozději od rozhodného dne finanční instituce zavede zásady a postupy buď k zamezení vzniku přeplatku zákazníka převyšujícího částku odpovídající 50 000 USD, nebo k zajištění toho, aby byl jakýkoli přeplatek zákazníka převyšující uvedenou částku zákazníkovi do 60 dnů vrácen, v obou případech při použití pravidel pro slučování účtů a převod měny uvedených v oddílu VII článku C přílohy č. 2 k tomuto zákonu. Pro tyto účely se přeplatkem zákazníka nerozumí aktivní zůstatky v rozsahu sporných poplatků, přeplatek však zahrnuje aktivní zůstatky vzniklé na základě vráceného zboží.
9.
Pojmem „vyňatý nástroj kolektivního investování“ se rozumí investiční entita, která je regulována jako nástroj kolektivního investování, za předpokladu, že veškeré podíly v tomto nástroji kolektivního investování jsou v držení fyzických osob či entit, které nejsou oznamovanými osobami, s výjimkou pasivní nefinanční entity s ovládajícími osobami, které jsou oznamovanými osobami, nebo jejich prostřednictvím.
Investiční entita, která je regulována jako nástroj kolektivního investování, se kvalifikuje podle tohoto bodu jako vyňatý nástroj kolektivního investování i v případě, že tento nástroj kolektivního investování vydal listinné akcie na majitele, a to za předpokladu, že:
a)
nástroj kolektivního investování nevydal ani nevydá žádné listinné akcie na majitele po rozhodném dni,
b)
nástroj kolektivního investování všechny tyto akcie po jejich odevzdání stáhne,
c)
nástroj kolektivního investování provádí postupy náležité péče uvedené v oddílech II až VII přílohy č. 2 k tomuto zákonu a oznamuje všechny požadované informace o všech těchto akciích, když jsou tyto akcie předloženy k zpětnému odkupu nebo jinému proplacení a
d)
nástroj kolektivního investování má zavedeny zásady a postupy k zajištění, aby tyto akcie byly co nejdříve a v každém případě do 1. ledna 2018 odkoupeny nebo imobilizovány.
C.
Finanční účet
1.
Pojmem „finanční účet“ se rozumí účet vedený finanční institucí a zahrnuje depozitní účet, schovatelský účet a:
a)
v případě investiční entity jakoukoli majetkovou nebo dluhovou účast v této finanční instituci. Bez ohledu na výše uvedený pojem „finanční účet“ nezahrnuje majetkovou nebo dluhovou účast v entitě, která je investiční entitou pouze proto, že: i) poskytuje investiční poradenství zákazníkovi a jedná v jeho zastoupení nebo ii) obhospodařuje majetek pro zákazníka a jedná v jeho zastoupení za účelem investování, obhospodařování nebo administrace finančního majetku uloženého jménem tohoto zákazníka u finanční instituce jiné, než je tato entita,
b)
v případě finanční instituce, která není uvedena v písmenu a), jakoukoli majetkovou nebo dluhovou účast v této finanční instituci, pokud byla tato třída účastí vytvořena s cílem vyhnout se oznamování a
c)
jakékoli pojistné smlouvy s kapitálovou hodnotou a jakékoli smlouvy o pojištění důchodu, uzavřené nebo vedené finanční institucí, mimo smlouvy se sjednaným pojistným plněním ve formě neinvestičního nepřevoditelného doživotního důchodu, který je vyplácen fyzické osobě ve formě penze nebo dávek pro případ pracovní neschopnosti a invalidity poskytovaných na základě vyňatého účtu.
Pojem „finanční účet“ nezahrnuje žádný účet, který je vyňatým účtem.
2.
Pojem „depozitní účet“ zahrnuje jakýkoli podnikatelský, běžný, spořicí, termínový účet nebo penzijní (thrift) účet či účet, který je doložen vkladovým certifikátem, penzijním (thrift) certifikátem, investičním certifikátem, dluhovým certifikátem nebo jiným podobným nástrojem, vedený finanční institucí v rámci běžného poskytování bankovních služeb nebo podobného podnikání. Depozitní účet rovněž zahrnuje částku drženou pojišťovnou na základě smlouvy s garantovanou investicí nebo podobného ujednání, podle nichž se vyplácí nebo připisuje výnos z této částky.
3.
Pojmem „schovatelský účet“ se rozumí účet, mimo pojistných smluv a smluv o pojištění důchodu, na němž je držen finanční majetek ve prospěch jiné osoby.
4.
Pojmem „majetková účast“ se v případě osobní společnosti (partnership), která je finanční institucí, rozumí kapitálová účast nebo účast na výnosech z účasti v této osobní společnosti. V případě svěřenského fondu, který je finanční institucí, se majetkovou účastí rozumí účast držená jakoukoli osobou pokládanou za zakladatele nebo obmyšleného všech nebo části prostředků ve svěřenském fondu, nebo jakoukoli jinou fyzickou osobou mající nejvyšší faktickou kontrolu nad svěřenským fondem. Oznamovaná osoba je pokládána za obmyšleného svěřenského fondu, jestliže má tato oznamovaná osoba právo přímo nebo nepřímo (např. prostřednictvím zmocněnce) pobírat stanovený výnos nebo může přímo nebo nepřímo pobírat výnos ze svěřenského fondu podle volného uvážení.
5.
Pojmem „pojistná smlouva“ se rozumí smlouva, jiná než smlouva o pojištění důchodu, kterou se pojistitel zavazuje vyplatit částku v případě vzniku specifikované pojistné události zahrnující smrt, nemoc, úraz, odpovědnost nebo škodu na majetku.
6.
Pojmem „smlouva o pojištění důchodu“ se rozumí smlouva, kterou se pojistitel zavazuje vyplácet určitou částku po určité období, které je zcela nebo zčásti určeno podle předpokládané délky života jedné nebo více osob. Tento pojem rovněž zahrnuje smlouvu, která se považuje za smlouvu o pojištění důchodu podle právního předpisu nebo praxe státu nebo jiné jurisdikce, kde byla smlouva uzavřena, a kterou se pojistitel zavazuje vyplácet určitou částku po dobu několika let.
7.
Pojmem „pojistná smlouva s kapitálovou hodnotou“ se rozumí pojistná smlouva, jiná než zajišťovací smlouva uzavřená mezi dvěma pojišťovnami, která má kapitálovou hodnotu.
8.
Pojmem „kapitálová hodnota“ se rozumí vyšší z těchto částek: i) částka, na kterou má nárok pojistník v případě odkupu nebo ukončení smlouvy, bez odečtení jakýchkoli poplatků za odkup nebo půjčky z kapitálové hodnoty, a ii) částka, kterou si pojistník může vypůjčit podle smlouvy. Bez ohledu na výše uvedené pojem „kapitálová hodnota“ nezahrnuje částku splatnou podle pojistné smlouvy:
a)
výhradně v důsledku smrti fyzické osoby kryté smlouvou o životním pojištění,
b)
jako plnění v případě újmy na zdraví nebo nemoci nebo jiné plnění, které kompenzuje ekonomickou ztrátu vyvolanou pojistnou událostí,
c)
jako zpětnou úhradu dříve zaplaceného pojistného (minus náklady na pojištění bez ohledu na jejich skutečné uplatnění) pojistníkovi podle pojistné smlouvy, jiné než smlouvy o investičním životním pojištění nebo smlouvy o pojištění důchodu, z důvodu zrušení nebo ukončení smlouvy, snížení pojistného rizika v době účinnosti pojistné smlouvy nebo vyplývající z nového stanovení pojistného z důvodu opravy účetní nebo jiné podobné chyby,
d)
jako dividendu pojistníka, mimo dividendu při ukončení pojištění, za předpokladu, že se dividenda vztahuje k pojistné smlouvě, ze které lze vyplatit pouze plnění podle písmene b), nebo
e)
jako vrácení zálohy pojistného nebo splátky pojistného na pojistnou smlouvu, za kterou je pojistné hrazeno alespoň ročně, jestliže částka zálohy pojistného nebo splátky pojistného nepřevyšují následující roční pojistné splatné na základě této smlouvy.
9.
Pojmem „dříve existující účet“ se rozumí:
a)
finanční účet vedený oznamující českou finanční institucí k rozhodnému dni,
b)
jakýkoli finanční účet majitele účtu bez ohledu na to, kdy byl tento finanční účet založen, jestliže:
i)
daný majitel účtu má u oznamující české finanční instituce, nebo u propojené entity v České republice, jiný finanční účet, který je dříve existujícím účtem ve smyslu písmene a),
ii)
pro účely splnění standardů požadavků znalosti podle oddílu VII článku A přílohy č. 2 k tomuto zákonu i pro účely zjišťování zůstatku či hodnoty kteréhokoli z finančních účtů při uplatňování jakékoli prahové hodnoty zachází oznamující česká finanční instituce, a případně propojená entita v České republice, s oběma uvedenými finančními účty i s jakýmikoli dalšími finančními účty daného majitele účtu, které jsou podle písmene b) považovány za dříve existující účty, jako s jediným finančním účtem,
iii)
v souvislosti s finančním účtem, na nějž se vztahují postupy AML/KYC, je oznamující české finanční instituci povoleno tyto postupy u tohoto účtu vykonat spolehnutím se na postupy AML/KYC provedené pro dříve existující účet podle písmene a) a
iv)
založení finančního účtu nevyžaduje, aby majitel účtu o sobě jako o zákazníkovi poskytl nové, doplňující nebo pozměněné informace jiné než pro účely tohoto zákona.
10.
Pojmem „nový účet“ se rozumí finanční účet vedený oznamující českou finanční institucí a založený po rozhodném dni, není-li považován za dříve existující účet podle bodu 9 písm. b).
11.
Pojmem „dříve existující účet fyzické osoby“ se rozumí dříve existující účet držený jednou nebo více fyzickými osobami.
12.
Pojmem „nový účet fyzické osoby“ se rozumí nový účet držený jednou nebo více fyzickými osobami.
13.
Pojmem „dříve existující účet entity“ se rozumí dříve existující účet držený jednou nebo více entitami.
14.
Pojmem „účet s nižší hodnotou“ se rozumí dříve existující účet fyzické osoby s úhrnným zůstatkem nebo hodnotou, která k rozhodnému dni nepřevyšuje částku odpovídající 1 000 000 USD.
15.
Pojmem „účet s vysokou hodnotou“ se rozumí dříve existující účet fyzické osoby s úhrnným zůstatkem nebo hodnotou, která k rozhodnému dni nebo k 31. prosinci jakéhokoli následujícího roku převyšuje částku odpovídající 1 000 000 USD.
16.
Pojmem „nový účet entity“ se rozumí nový účet držený jednou nebo více entitami.
17.
Pojmem „vyňatý účet“ se rozumí kterýkoli z následujících účtů:
a)
důchodový nebo penzijní účet, který splňuje následující požadavky:
i)
účet podléhá regulaci jako osobní důchodový účet nebo je součástí registrovaného nebo regulovaného důchodového či penzijního plánu, jehož cílem je vyplacení důchodových nebo penzijních dávek,včetně dávek v případě pracovní neschopnosti a invalidity nebo plnění v případě smrti,
ii)
účet je daňově zvýhodněn (tj. příspěvky na účet, které by jinak podléhaly zdanění, jsou odečitatelné nebo vyňaté z hrubého příjmu majitele účtu nebo zdaněny nižší sazbou, nebo je zdanění investičního příjmu z účtu odloženo či tento je zdaněn nižší sazbou),
iii)
je vyžadováno, aby správci daně byly oznamovány informace týkající se tohoto účtu,
iv)
výběry prostředků jsou podmíněny dosažením konkrétního důchodového věku, zdravotní nezpůsobilostí či smrtí, nebo se na výběry provedené před vznikem těchto událostí vztahují sankce a
v)
buď: i) roční příspěvky jsou omezeny maximální částkou odpovídající 50 000 USD, nebo ii) je stanoven maximální celoživotní příspěvek na účet ve výši částky odpovídající 1 000 000 USD, v obou případech s uplatněním pravidel pro slučování účtů a převod měny podle oddílu VII článku C přílohy č. 2 k tomuto zákonu.
Finanční účet, který jinak splňuje požadavek odrážky v), splňuje tento požadavek i v případě, že na něj mohou být převedena aktiva nebo prostředky z jednoho nebo více finančních účtů, které splňují požadavky uvedené v písmenech a) nebo b), nebo z jednoho nebo více důchodových či penzijních fondů, které splňují požadavky uvedené v článku B v některém z bodů 5 až 7,
b)
účet, který splňuje následující požadavky:
i)
účet podléhá regulaci jako investiční nástroj určený pro jiné účely než pro důchodové spoření a je pravidelně obchodován na zavedeném trhu s cennými papíry nebo podléhá regulaci jako spořicí nástroj určený pro jiné účely než pro důchodové spoření,
ii)
účet je daňově zvýhodněn (tj. příspěvky na účet, které by jinak podléhaly zdanění, jsou odečitatelné nebo vyňaté z hrubého příjmu majitele účtu nebo zdaněny nižší sazbou, nebo je zdanění investičního příjmu z účtu odloženo či je tento účet zdaněn nižší sazbou),
iii)
výběry prostředků jsou podmíněny splněním určitých kritérií týkajících se účelu investičního nebo spořícího účtu (například poskytnutí prostředků na vzdělání nebo na zdravotní péči), nebo se na výběry provedené v případě nesplnění těchto kritérií vztahují sankce a
iv)
roční příspěvky jsou omezeny maximální částkou odpovídající 50 000 USD, s uplatněním pravidel pro slučování účtů a převod měny podle oddílu VII článku C přílohy č. 2 k tomuto zákonu.
Finanční účet, který jinak splňuje požadavek odrážky iv), splňuje tento požadavek i v případě, že na něj mohou být převedena aktiva nebo prostředky z jednoho nebo více finančních účtů, které splňují požadavky uvedené v písmenech a) nebo b), nebo z jednoho nebo více důchodových či penzijních fondů, které splňují požadavky uvedené v článku B v některém z bodů 5 až 7,
c)
smlouva o životním pojištění s pojistnou dobou, která uplyne předtím, než pojištěný dosáhne věku 90 let, a to za předpokladu, že smlouva splňuje tyto požadavky:
i)
běžné pojistné, které se v průběhu pojistné doby nesnižuje, je splatné minimálně jednou ročně během pojistné doby nebo do té doby, než pojištěný dosáhne věku 90 let, podle toho, která doba je kratší,
ii)
smlouva nemá žádnou kapitálovou hodnotu, kterou by mohla jakákoli osoba čerpat (výběrem, zápůjčkou či jinak) bez ukončení smlouvy,
iii)
částka, jiná než dávka v případě smrti, splatná po zrušení nebo ukončení smlouvy nemůže překročit úhrn zaplaceného pojistného s odečtením nákladů na krytí rizika úmrtí, nemoci a jiných nákladů, bez ohledu na jejich skutečný vznik, za dobu existence smlouvy a jakýchkoli částek vyplacených před zrušením nebo ukončením smlouvy a
iv)
smlouva není držena nabyvatelem za úplatu,
d)
účet, který je držen výhradně v pozůstalosti, jestliže dokumentace k tomuto účtu obsahuje kopii závěti zesnulého nebo úmrtního listu,
e)
účet zřízený v souvislosti s kteroukoli z níže uvedených skutečností:
i)
se soudním příkazem nebo rozsudkem,
ii)
s prodejem, výměnou nebo pronájmem nemovitého či osobního majetku za předpokladu, že účet splňuje tyto požadavky:
-
účet je financován výhradně platbou v hotovosti, peněžní zálohou, vkladem ve výši vhodné k zajištění povinnosti přímo související s transakcí nebo obdobnou platbou, nebo je financován z finančního majetku, který je uložen na účtu v souvislosti s prodejem, výměnou nebo pronájmem majetku,
-
účet je zřízen a využíván výhradně k zajištění povinnosti kupujícího uhradit kupní cenu za majetek, povinnosti prodávajícího uhradit jakýkoli podmíněný závazek nebo povinnosti pronajímatele či nájemce uhradit jakékoli škody v souvislosti s pronajatým majetkem podle nájemní smlouvy,
-
aktiva na účtu včetně příjmů z nich plynoucích budou vyplacena či jinak rozdělena ve prospěch kupujícího, prodávajícího, pronajímatele či nájemce (mimo jiné ke splnění povinnosti takové osoby) při prodeji, výměně nebo odevzdání majetku nebo při zrušení nájemní smlouvy,
-
účet není maržovým ani obdobným účtem zřízeným v souvislosti s prodejem nebo výměnou finančního majetku a
-
účet nesouvisí s účtem podle písmene f),
iii)
s povinností finanční instituce poskytující zápůjčku zajištěnou nemovitým majetkem, aby odložila stranou část platby výhradně k pozdějšímu usnadnění úhrady daní nebo pojištění souvisejícího s nemovitým majetkem,
iv)
s povinností finanční instituce výhradně usnadnit pozdější úhradu daní.
f)
depozitní účet, který splňuje následující požadavky:
i)
účet existuje výhradně proto, že zákazník provede úhradu převyšující splatný zůstatek na kreditní kartě nebo na jiném revolvingovém úvěrovém účtu a přeplatek mu není okamžitě vrácen a
ii)
nejpozději od rozhodného dne finanční instituce zavede zásady a postupy buď k zamezení vzniku přeplatku zákazníka převyšujícího částku odpovídající 50 000 USD, nebo k zajištění toho, aby byl jakýkoli přeplatek zákazníka převyšující uvedenou částku zákazníkovi do 60 dnů vrácen, v obou případech při použití pravidel pro převod měny stanovených v oddílu VII článku C přílohy č. 2 k tomuto zákonu. Pro tyto účely se přeplatkem zákazníka nerozumí aktivní zůstatky v rozsahu sporných poplatků, přeplatek však zahrnuje aktivní zůstatky vzniklé na základě vráceného zboží.
18.
Finanční účet je „veden finanční institucí“,
a)
které jsou aktiva na účtu svěřena do úschovy, a to i finanční institucí, která pro majitele účtu v této instituci drží aktiva na makléřském účtu, pokud jde o schovatelský účet,
b)
která má povinnost provádět platby týkající se tohoto účtu, s výjimkou zástupce finanční instituce bez ohledu na to, zda tento je finanční institucí, pokud jde o depozitní účet,
c)
ve které finanční účet představuje jakoukoliv majetkovou nebo dluhovou účast, pokud jde o majetkovou nebo dluhovou účast,
d)
která má povinnost provádět platby týkající se dané smlouvy, pokud jde o pojistnou smlouvu s kapitálovou hodnotou nebo o smlouvu o pojištění důchodu.
D.
Aktivní nefinanční entita
1.
Pojmem „aktivní nefinanční entita“ se rozumí jakákoli nefinanční entita, která splňuje některé z těchto kritérií:
a)
méně než 50 % hrubého příjmu nefinanční entity za předchozí kalendářní rok je pasivním příjmem a méně než 50 % aktiv držených nefinanční entitou během předchozího kalendářního roku jsou aktiva, která vytvářejí pasivní příjmy nebo jsou za účelem jejich vytváření držena,
b)
akcie nefinanční entity jsou pravidelně obchodovány na zavedeném trhu cenných papírů nebo je nefinanční entita propojenou entitou s entitou, jejíž akcie jsou pravidelně obchodovány na zavedeném trhu cenných papírů,
c)
nefinanční entita je vládní entitou, mezinárodní organizací, centrální bankou nebo entitou zcela vlastněnou jednou nebo několika výše uvedenými entitami,
d)
všechny podstatné činnosti nefinanční entity spočívají v držení, všech nebo části, vlastnických akcií jedné nebo několika dceřiných společností, které se zabývají obchodem nebo podnikáním, které je jiné než podnikání finanční instituce, nebo v poskytování financování a služeb takovým dceřiným společnostem, s tou výjimkou, že entita toto postavení nezíská, jestliže funguje, nebo se prezentuje, jako investiční fond, například jako soukromý akciový fond, rizikový kapitálový fond, fond zadlužených akvizičních struktur nebo některý investiční nástroj, jehož účelem je akvizice nebo financování společností a poté držení účastí v těchto společnostech ve formě kapitálových aktiv pro investiční účely,
e)
nefinanční entita ještě neprovozuje podnikání a nemá žádnou předcházející provozní historii, ale investuje kapitál do aktiv s úmyslem provozovat jinou činnost, než je činnost finanční instituce, za předpokladu, že není způsobilá pro tuto výjimku po datu, které je 24 měsíců po datu vzniku nefinanční entity,
f)
nefinanční entita v uplynulých pěti letech nebyla finanční institucí a probíhá likvidace jejího majetku nebo jeho reorganizace s cílem dále provádět nebo znovu začít činnost v podnikání, jiném než je podnikání finanční instituce,
g)
nefinanční entita se primárně zabývá finančními a zajišťovacími transakcemi s propojenými entitami, které nejsou finančními institucemi, nebo pro tyto entity a neposkytuje financování nebo zajišťovací služby jakékoli entitě, která není propojenou entitou, za předpokladu, že skupina jakýchkoli takových propojených entit se primárně zabývá jiným podnikáním, než je podnikání finanční instituce, nebo
h)
nefinanční entita splňuje všechny níže uvedené požadavky:
i)
je zřízena a provozována ve svém státě nebo jiné jurisdikci, kde je rezidentem, výhradně pro náboženské, charitativní, vědecké, umělecké, kulturní, sportovní nebo vzdělávací účely; nebo je zřízena a provozována ve státě nebo jiné jurisdikci, kde je rezidentem, a je profesní organizací, obchodním spolkem, obchodní komorou, odborovou organizací, zemědělskou nebo zahradnickou organizací, občanským spolkem nebo organizací provozovanou výhradně za účelem podpory sociální péče,
ii)
ve státě nebo jiné jurisdikci, kde je rezidentem, je osvobozena od daně z příjmů,
iii)
nemá žádné akcionáře ani členy s vlastnickými nebo majetkovými účastmi na jeho příjmech nebo majetku,
iv)
příslušné právní předpisy státu nebo jiné jurisdikce, kde je rezidentem, nefinanční entity nebo dokumenty o zřízení nefinanční entity nepovolují, aby jakékoli příjmy nebo majetek nefinanční entity byly rozděleny nebo využity ve prospěch soukromé osoby nebo necharitativní entity, s výjimkou provádění charitativních činností nefinanční entity nebo plateb přiměřené kompenzace za poskytnuté služby nebo plateb představujících přiměřenou tržní hodnotu majetku, který nefinanční entita zakoupila a
v)
příslušné právní předpisy státu nebo jiné jurisdikce, kde je nefinanční entita rezidentem, nebo dokumenty o zřízení nefinanční entity vyžadují, aby po likvidaci nebo zániku nefinanční entity byl všechen její majetek distribuován vládní entitě nebo jiné neziskové organizaci, nebo aby připadl vládě státu nebo jiné jurisdikce, kde je nefinanční entita rezidentem, nebo jakémukoli dílčímu územnímu celku takového státu.
E.
Různé
1.
Pojmem „majitel účtu“ se rozumí osoba, kterou finanční instituce, jež vede finanční účet, zaznamenává nebo označuje jako majitele finančního účtu. Osoba, která není finanční institucí a která drží finanční účet pro jinou osobu nebo v její prospěch jakožto zástupce, schovatelský správce, zmocněnec, osoba s podpisovým právem, investiční poradce nebo zprostředkovatel, není pro účely tohoto zákona považována za majitele účtu a za majitele účtu je považována daná jiná osoba. V případě pojistné smlouvy s kapitálovou hodnotou nebo smlouvy o pojištění důchodu je majitelem účtu jakákoli osoba, která je oprávněna nakládat s kapitálovou hodnotou nebo změnit osobu oprávněnou ze smlouvy. Jestliže není nikdo, kdo by mohl nakládat s kapitálovou hodnotou nebo změnit oprávněnou osobu, je majitelem účtu jakákoli osoba označená jako majitel ve smlouvě a jakákoli osoba s nárokem na výplatu plnění podle podmínek smlouvy. Po uplynutí pojistné doby podle pojistné smlouvy s kapitálovou hodnotou nebo smlouvy o pojištění důchodu se za majitele účtu pokládá každá osoba s nárokem na výplatu plnění podle smlouvy.
2.
„Postupy AML/KYC“ se rozumí postupy náležité péče a kontroly zákazníka, které oznamující česká finanční instituce uplatňuje podle požadavků na opatření proti praní peněz nebo obdobných požadavků, které se na tuto oznamující českou finanční instituci vztahují.
3.
Pojmem „entita“ se rozumí právnická osoba nebo jednotka bez právní osobnosti, například obchodní společnost, osobní společnost, svěřenský fond nebo nadace.
4.
Entita je „propojenou entitou“ s jinou entitou, jestliže: i) jedna z těchto entit je ovládána druhou; ii) obě entity jsou ovládány společně; nebo iii) obě entity jsou investičními entitami podle článku A bodu 4 písm. b), mají společné vedení a toto vedení plní povinnosti náležité péče v těchto investičních entitách. Pojem „ovládání“ pro tyto účely zahrnuje přímé nebo nepřímé vlastnictví více než 50 % hlasů a podílu na entitě.
5.
Zkratkou „DIČ“ se rozumí daňové identifikační číslo daňového poplatníka (nebo funkční ekvivalent tohoto daňového identifikačního čísla).
6.
Pojem „listinné důkazy“ zahrnuje kterýkoli z těchto dokumentů:
a)
potvrzení o rezidentství vydané oprávněným státním orgánem (např. vláda nebo její úřad nebo obec) státu nebo jiné jurisdikce, o němž příjemce platby prohlašuje, že je jeho rezidentem,
b)
v případě fyzické osoby jakýkoli platný doklad totožnosti vydaný oprávněným státním orgánem (např. vláda nebo její úřad nebo obec), ve kterém je uvedeno jméno fyzické osoby a který se běžně používá pro účely zjišťování totožnosti,
c)
v případě entity jakýkoli úřední dokument vydaný oprávněným státním orgánem (např. vláda nebo její úřad nebo obec), ve kterém je uvedeno jméno entity a buď adresa jejího hlavního sídla ve státě nebo jiné jurisdikci, o němž entita prohlašuje, že je jeho rezidentem, nebo stát nebo jiná jurisdikce, ve kterém byla entita založena nebo zřízena,
d)
jakýkoli zauditovaný finanční výkaz, úvěrovou zprávu třetí osoby, insolvenční návrh nebo zprávu regulatorního orgánu pro cenné papíry.
V souvislosti s dříve existujícím účtem entity mohou oznamující české finanční instituce použít jako listinný důkaz jakoukoli klasifikaci ve svých záznamech ohledně majitele účtu, která byla stanovena na základě standardizovaného odvětvového systému kódů, kterou oznamující česká finanční instituce zaznamenala v souladu se svou obvyklou podnikatelskou praxí pro účely postupů AML/KYC či jiné regulatorní účely, jiné než daňové, a kterou zavedla přede dnem určení finančního účtu jako dříve existujícího účtu, jestliže jí není známo nebo nemá důvod předpokládat, že je taková klasifikace nesprávná či nespolehlivá.
7.
Pojmem „standardizovaný odvětvový systém kódů“ se rozumí systém kódů pro klasifikaci provozoven podle druhu podnikání, používaný pro jiné účely než daňové.
Pojmem „adresa hlavního sídla entity“ se rozumí místo, kde sídlí její skutečné vedení. Adresou hlavního sídla entity není adresa finanční instituce, u které má entita vedený účet, poštovní přihrádka ani adresa používaná pouze pro účely doručování, ledaže je taková adresa jedinou adresou, kterou entita používá, a je uvedena jako sídlo entity v jejích zřizovacích dokumentech. Adresou hlavního sídla entity rovněž není poskytnutá adresa, na které má být uschovávána veškerá pošta.
8.
Pojmem „změna okolností“ se rozumí jakákoliv změna, jež vede k doplnění informací týkajících se toho, zda je určitá osoba oznamovanou osobou nebo je jinak s tímto postavením této osoby v rozporu. Kromě toho změna okolností zahrnuje jakoukoli změnu či doplnění informací ohledně majitele účtu, včetně doplnění, nahrazení nebo jiné změny majitele účtu, nebo jakoukoli změnu či doplnění informací ohledně jakéhokoli účtu souvisejícího s takovým účtem, při použití pravidel pro slučování účtů podle oddílu VII článku C bodu 1 až 3 přílohy č. 2 k tomuto zákonu, jestliže má daná změna nebo doplnění informací vliv na postavení majitele účtu.
Pokud oznamující česká finanční instituce vychází z adresy bydliště podle oddílu III článku B bodu 1 přílohy č. 2 k tomuto zákonu a nastane změna okolností, na jejímž základě se oznamující finanční instituce dozví nebo má důvod předpokládat, že původní listinné důkazy, či jiné rovnocenné dokumenty, jsou nesprávné nebo nespolehlivé, musí do posledního dne příslušného kalendářního roku, nebo do 90 kalendářních dní od oznámení či zjištění dané změny okolností, podle toho, co nastane později, získat čestné prohlášení a nové listinné důkazy k určení toho, kde je majitel účtu rezidentem pro daňové účely. Nemůže-li oznamující finanční instituce čestné prohlášení a nové listinné důkazy v uvedené lhůtě získat, musí provést vyhledávání v elektronických záznamech podle oddílu III článku B bodu 2 až 6 přílohy č. 2 k tomuto zákonu.
Příloha č. 2
k zákonu č. 164/2013 Sb.
Pravidla oznamování a náležité péče pro informování o finančních účtech
Oddíl I
Další požadavky na oznamování
A.
V oznamovaných informacích musí být uvedena měna jednotlivých relevantních částek.
B.
Bez ohledu na ustanovení o oznamování platí ve vztahu ke každému oznamovanému účtu, který je dříve existujícím účtem, že DIČ a datum narození nemusí být oznamovány, pokud takové DIČ nebo datum narození není v záznamech oznamující české finanční instituce. Nicméně oznamující česká finanční instituce je povinna vyvinout přiměřené úsilí, aby DIČ a datum narození týkající se dříve existujících účtů získala do konce druhého kalendářního roku následujícího po roce, v němž byly tyto dříve existující účty identifikovány jako oznamované účty.
C.
Bez ohledu na ustanovení o oznamování nepodléhá DIČ oznamovací povinnosti, pokud ho zúčastněný stát, kde je rezidentem, nevydal.
D.
Oznámení se nepodává za kalendářní rok, ve kterém nastal rozhodný den.
Oddíl II
Obecné požadavky na náležitou péči
A.
S účtem se zachází jako s oznamovaným účtem počínaje dnem, kdy je jako oznamovaný účet identifikován na základě postupů náležité péče v oddílech II až VII, a není-li uvedeno jinak, údaje o oznamovaném účtu musí být každoročně oznámeny v kalendářním roce následujícím po roce, k němuž se vztahují.
B.
Zůstatek na účtu nebo hodnota účtu se stanoví k poslednímu dni kalendářního roku.
C.
Oznamující česká finanční instituce může uplatnit postupy náležité péče pro nové účty také na dříve existující účty a postupy náležité péče pro účty s vysokou hodnotou na účty s nižší hodnotou.
Oddíl III
Náležitá péče v případě dříve existujících účtů fyzických osob
A.
Úvod. Následující postupy se uplatňují za účelem vyhledání oznamovaných účtů mezi dříve existujícími účty fyzických osob.
B.
Účty s nižší hodnotou. V případě účtů s nižší hodnotou se uplatňují následující postupy.
1.
Adresa bydliště. Jestliže má oznamující česká finanční instituce záznamy o aktuální adrese bydliště majitele účtu - fyzické osoby založené na listinných důkazech, může při určování, zda má daného majitele účtu - fyzickou osobu považovat za oznamovanou osobu, s tímto majitelem účtu - fyzickou osobou nakládat jako s rezidentem pro daňové účely státu nebo jiné jurisdikce, k níž se adresa vztahuje.
2.
Vyhledávání v elektronických záznamech. Jestliže oznamující česká finanční instituce nevychází z informace o aktuální adrese bydliště majitele účtu - fyzické osoby založené na listinných důkazech, jak je uvedeno v bodu 1, je oznamující česká finanční instituce povinna prověřit, zda data s možností elektronického vyhledávání uchovávaná oznamující českou finanční institucí obsahují jakékoli níže uvedené indicie, a musí použít ustanovení bodů 3 až 6:
a)
identifikaci majitele účtu jako rezidenta zúčastněného státu,
b)
aktuální adresu pro doručování nebo adresu bydliště, včetně poštovní přihrádky, v zúčastněném státě,
c)
jedno nebo více telefonních čísel v zúčastněném státě a žádné telefonní číslo v České republice,
d)
trvalé příkazy, jiné než k depozitnímu účtu, pro převod finančních prostředků na účet vedený v zúčastněném státě,
e)
aktuálně platnou plnou moc nebo podpisové právo udělené osobě s adresou v zúčastněném státě nebo
f)
instrukce pro úschovu pošty nebo adresa osoby přebírající poštu v zúčastněném státě, jestliže oznamující česká finanční instituce neeviduje jinou adresu majitele účtu.
3.
Jestliže při elektronickém vyhledávání nejsou nalezeny žádné z indicií uvedených v bodu 2, nejsou nutná žádná další opatření, dokud nedojde ke změně okolností, která povede k jedné nebo několika indiciím souvisejícím s tímto účtem, nebo se účet nestane účtem s vysokou hodnotou.
4.
Jestliže při elektronickém vyhledávání jsou nalezeny jakékoli z indicií uvedených v bodu 2 písm. a) až e) nebo nastane změna okolností, která povede k jedné nebo několika indiciím souvisejícím s tímto účtem, oznamující česká finanční instituce musí s majitelem účtu nakládat jako s rezidentem pro daňové účely každého zúčastněného státu, ve vztahu k němuž je indicie identifikována, pokud se nerozhodne pro použití bodu 6 a pro tento účet neplatí některá z výjimek stanovených v uvedeném bodě.
5.
Jestliže je při elektronickém vyhledávání nalezena instrukce pro úschovu pošty nebo adresa osoby přebírající poštu a jestliže ve vztahu k majiteli účtu není nalezena žádná další adresa ani žádná další indicie uvedená v bodu 2 písm. a) až e), oznamující česká finanční instituce musí využít vyhledávání v listinných záznamech podle článku C bodu 2 nebo od majitele účtu získat čestné prohlášení či listinné důkazy ke zjištění toho, kde je majitel účtu rezidentem pro daňové účely, a to v pořadí nejvhodnějším k daným okolnostem. Pokud nebude při vyhledávání v listinných záznamech nalezena patřičná indicie a ani pokus o získání čestného prohlášení nebo listinného důkazu nebude úspěšný, oznamující česká finanční instituce musí účet oznámit jako nezdokumentovaný.
6.
Bez ohledu na nalezení indicií uvedených v bodu 2 není oznamující česká finanční instituce povinna nakládat s majitelem účtu jako s rezidentem zúčastněného státu v těchto případech:
a)
v případě, že informace o majiteli účtu obsahují aktuální adresu pro doručování nebo adresu bydliště v zúčastněném státě, jedno nebo více telefonních čísel v zúčastněném státě, a žádné telefonní číslo v České republice, nebo trvalé příkazy k finančním účtům jiným než depozitním, pro převod finančních prostředků na účet vedený v zúčastněném státě oznamující česká finanční instituce získá nebo dříve prověřila a vede záznam o:
i)
čestném prohlášení majitele účtu o rezidenství v jiném než zúčastněném státě a
ii)
listinných důkazech prokazujících, že majitel účtu není oznamovanou osobou,
b)
v případě, že informace o majiteli účtu obsahují aktuálně platnou plnou moc nebo podpisové právo udělené osobě s adresou v zúčastněném státě a oznamující česká finanční instituce získá nebo dříve prověřila a vede záznam o:
i)
čestném prohlášení majitele účtu o rezidentství v jiném než zúčastněném státě nebo
ii)
listinných důkazech prokazujících, že majitel účtu není oznamovanou osobou.
C.
Rozšířené postupy v případě účtů s vysokou hodnotou. V případě účtů s vysokou hodnotou se uplatňují následující postupy.
1.
Vyhledávání v elektronických záznamech. Pokud jde o účty s vysokou hodnotou, oznamující česká finanční instituce musí prověřit, zda data s možností elektronického vyhledávání uchovávaná oznamující finanční institucí obsahují jakékoli indicie uvedené v článku B bodu 2.
2.
Vyhledávání v listinných záznamech. Jestliže databáze s možností elektronického vyhledávání u oznamující české finanční instituce obsahují pole pro všechny informace uvedené v bodu 3 a tyto informace jsou v nich uvedeny, pak další prohledávání listinných záznamů není nutné. Pokud elektronické databáze všechny tyto informace neobsahují, oznamující česká finanční instituce musí u účtů s vysokou hodnotou rovněž prověřit, zda aktuální hlavní složka s daty o zákazníkovi obsahuje jakékoli indicie uvedené v článku B bodu 2, a pokud se tyto v aktuální hlavní složce s daty o zákazníkovi nenacházejí, musí je vyhledat v níže uvedených dokumentech souvisejících s účtem, které oznamující česká finanční instituce získala za posledních 5 let:
a)
v nejnovějších listinných důkazech shromážděných k účtu,
b)
v nejnovější smlouvě o založení účtu nebo dokumentaci k účtu,
c)
v nejnovější dokumentaci, kterou oznamující česká finanční instituce získala podle postupů AML/KYC nebo pro jiné regulatorní účely,
d)
v jakýchkoli aktuálně platných plných mocích nebo formulářích pro podpisová práva a
e)
v jakýchkoli aktuálně platných trvalých příkazech, jiných než k depozitnímu účtu, pro převod finančních prostředků.
3.
Výjimka v případě, že databáze obsahují dostatečné informace. Oznamující česká finanční instituce není povinna vyhledávat v listinných záznamech podle bodu 2, jestliže informace s možností elektronického vyhledávání u oznamující české finanční instituce obsahují tyto údaje:
a)
zemi, v níž je majitel účtu rezidentem,
b)
adresu bydliště majitele účtu a jeho adresu pro doručování aktuálně vedenou u oznamující české finanční instituce,
c)
telefonní číslo nebo čísla majitele účtu, aktuálně vedená u oznamující české finanční instituce,
d)
v případě jiných finančních účtů než depozitních účtů také skutečnost, zda existují trvalé příkazy pro převod finančních prostředků z účtu na jiný účet (včetně účtu u jiné pobočky oznamující české finanční instituce nebo u jiné finanční instituce),
e)
skutečnost, zda existuje aktuální adresa osoby přebírající poštu nebo instrukce pro úschovu pošty pro majitele účtu a
f)
skutečnost, zda k účtu existuje jakákoli plná moc nebo podpisové právo.
4.
Dotaz k získání aktuální znalosti od manažera pro styk se zákazníky. Kromě vyhledávání v elektronických a listinných záznamech podle bodu 1 a 2 musí oznamující česká finanční instituce nakládat jako s oznamovaným účtem s jakýmkoli účtem s vysokou hodnotou, kterému je přidělen manažer pro styk se zákazníky, včetně jakýchkoli finančních účtů sloučených s tímto účtem s vysokou hodnotou, jestliže manažer pro styk se zákazníky má aktuální znalost toho, že majitel účtu je oznamovanou osobou.
5.
Účinek nalezení indicií.
a)
Jestliže při rozšířeném prověření účtů s vysokou hodnotou podle tohoto článku nejsou nalezeny žádné z indicií uvedených v článku B bodu 2 a není určeno, že účet drží oznamovaná osoba podle bodu 4 tohoto článku, nejsou nutná další opatření, dokud nedojde ke změně okolností, která povede k jedné nebo více indiciím souvisejícím s tímto účtem.
b)
Jestliže při rozšířeném prověření účtů s vysokou hodnotou podle tohoto článku jsou nalezeny jakékoli z indicií uvedených v článku B bodu 2 písm. a) až e) nebo jestliže dojde k následné změně okolností, která povede k jedné nebo několika indiciím souvisejícím s tímto účtem, oznamující česká finanční instituce musí s účtem nakládat jako s oznamovaným účtem vůči každému zúčastněnému státu, ve vztahu k němuž je indicie identifikována, pokud se nerozhodne pro použití článku B bodu 6 a pro tento účet neplatí některá z výjimek stanovených v uvedeném bodě.
c)
Jestliže je při rozšířeném prověření účtů s vysokou hodnotou podle tohoto článku nalezena instrukce pro úschovu pošty nebo adresa osoby přebírající poštu a jestliže ve vztahu k majiteli účtu není nalezena žádná další adresa a žádná další indicie uvedená v článku B bodu 2 písm. a) až e), oznamující česká finanční instituce musí od majitele účtu získat čestné prohlášení či listinné důkazy ke zjištění toho, kde je majitel účtu rezidentem pro daňové účely. Jestliže oznamující česká finanční instituce nemůže takové čestné prohlášení nebo listinný důkaz získat, musí účet oznámit jako nezdokumentovaný.
6.
Jestliže dříve existující účet fyzické osoby není k rozhodnému dni účtem s vysokou hodnotou, ale stane se jím k poslednímu dni některého následujícího kalendářního roku, oznamující česká finanční instituce musí u takového účtu provést rozšířené postupy prověřování podle tohoto článku do konce kalendářního roku následujícího po roce, v němž se účet stal účtem s vysokou hodnotou. Jestliže je takový účet na základě tohoto prověření určen jako oznamovaný účet, oznamující česká finanční instituce musí požadované informace o tomto účtu ve vztahu k roku, v němž byl určen jako oznamovaný účet, a k následujícím rokům oznamovat každoročně, dokud majitel účtu nepřestane být oznamovanou osobou.
7.
Poté, co oznamující česká finanční instituce na účet s vysokou hodnotou použije rozšířené postupy prověřování podle tohoto článku, oznamující česká finanční instituce nebude povinna tyto postupy znovu použít s výjimkou dotázání se manažera pro styk se zákazníky podle článku C bodu 4 ve vztahu k témuž účtu s vysokou hodnotou v jakémkoli následujícím roce, pokud se nebude jednat o nezdokumentovaný účet, přičemž v takovém případě oznamující česká finanční instituce tyto postupy opakovaně použije každý rok, dokud se účet nestane zdokumentovaným.
8.
Jestliže u účtu s vysokou hodnotou dojde ke změně okolností, která povede k jedné nebo několika indiciím uvedeným v článku B bodu 2 a souvisejícím s účtem, musí oznamující česká finanční instituce s tímto účtem nakládat jako s oznamovaným účtem vůči každému zúčastněnému státu, ve vztahu k němuž je indicie identifikována, pokud se nerozhodne pro použití článku B bodu 6 a pro tento účet neplatí některá z výjimek stanovených v uvedeném bodě.
9.
Oznamující česká finanční instituce musí zavést postupy k zajištění toho, aby manažer pro styk se zákazníky mohl u účtu identifikovat jakoukoli změnu okolností. Bude-li například manažeru pro styk se zákazníky oznámeno, že majitel účtu má v zúčastněném státě novou adresu pro doručování, je oznamující česká finanční instituce povinna novou adresu považovat za změnu okolností, a pokud si zvolí použití článku B bodu 6, je povinna od majitele účtu získat příslušnou dokumentaci.
D.
Prověření dříve existujících účtů fyzických osob s vysokou hodnotou musí být dokončeno do 1 roku od rozhodného dne. Prověření dříve existujících účtů fyzických osob s nižší hodnotou musí být dokončeno do 2 let od rozhodného dne.
E.
S jakýmkoli dříve existujícím účtem fyzické osoby, který byl identifikován jako oznamovaný účet v souladu s tímto oddílem, musí být nakládáno jako s oznamovaným účtem ve všech následujících letech, pokud majitel účtu nepřestane být oznamovanou osobou.
Oddíl IV
Náležitá péče v případě nových účtů fyzických osob
Následující postupy se uplatňují za účelem vyhledání oznamovaných účtů mezi novými účty fyzických osob.
A.
U nových účtů fyzických osob je oznamující česká finanční instituce povinna při založení účtu získat čestné prohlášení, které může být součástí dokumentace k založení účtu a které oznamující české finanční instituci umožní stanovit, kde je majitel účtu rezidentem pro daňové účely, a potvrdit dostatečnost tohoto čestného prohlášení na základě informací získaných oznamující českou finanční institucí v souvislosti se založením účtu, a to včetně jakékoli dokumentace shromážděné podle postupů AML/KYC.
B.
Je-li v čestném prohlášení uvedeno, že majitel účtu je rezidentem pro daňové účely v zúčastněném státě, oznamující česká finanční instituce musí s účtem nakládat jako s oznamovaným účtem a čestné prohlášení musí také zahrnovat DIČ majitele účtu ve vztahu k takovému zúčastněnému státu, s výhradou oddílu I článku C, a jeho datum narození.
C.
Jestliže u nového účtu fyzické osoby dojde ke změně okolností, ze kterých se oznamující česká finanční instituce dozví nebo má důvod předpokládat, že původní čestné prohlášení je nesprávné nebo nespolehlivé, oznamující česká finanční instituce nesmí spoléhat na původní čestné prohlášení a získá platné čestné prohlášení, ve kterém je uvedeno, kde je majitel účtu rezidentem pro daňové účely.
Oddíl V
Náležitá péče v případě dříve existujících účtů entit
Následující postupy se uplatňují za účelem vyhledání oznamovaných účtů mezi dříve existujícími účty entit.
A.
Účty entit, které není nutné prověřovat, zjišťovat ani oznamovat. Pokud si oznamující česká finanční instituce nezvolí jinak buď s ohledem na všechny dříve existující účty entit, nebo samostatně s ohledem na jakoukoli jasně zjištěnou skupinu takových účtů, dříve existující účet entity s úhrnným zůstatkem nebo hodnotou, která k rozhodnému dni nepřevyšuje částku odpovídající 250 000 USD, není nutné prověřovat, zjišťovat ani oznamovat jako oznamovaný účet, dokud úhrnný zůstatek nebo hodnota účtu nepřesáhne uvedenou částku k poslednímu dni jakéhokoli následujícího kalendářního roku.
B.
Účty entit, které je nutné prověřovat. Dříve existující účet entity, který má k rozhodnému dni zůstatek na účtu nebo hodnotu účtu přesahující částku odpovídající 250 000 USD, a dříve existující účet entity, který k rozhodnému dni nepřesahuje uvedenou částku, ale jeho úhrnný zůstatek nebo hodnota účtu tuto částku přesáhne k poslednímu dni jakéhokoli následujícího kalendářního roku, musí být prověřeny v souladu s postupy stanovenými v článku D.
C.
Účty entit, které je nutné oznamovat. U dříve existujících účtů entit podle článku B platí, že jen s účty drženými jedním nebo několika entitami, jež jsou oznamovanými osobami, nebo drženými pasivními nefinančními entitami s jednou nebo několika ovládajícími osobami, která nebo které jsou oznamovanou osobou nebo oznamovanými osobami, se nakládá jako s oznamovanými účty.
D.
Postupy prověřování k vyhledání účtů entit, které je nutné oznamovat. U dříve existujících účtů entit podle článku B musí oznamující česká finanční instituce uplatňovat níže uvedené postupy prověřování k určení, zda je účet držen jednou nebo několika oznamovanými osobami či pasivními nefinančními entitami s jednou nebo několika ovládajícími osobami, které jsou oznamovanými osobami:
1.
Určení, zda je entita oznamovanou osobou.
a)
Prověřování informací uchovávaných pro regulatorní účely nebo pro účely vztahů se zákazníky (včetně informací shromážděných podle postupů AML/KYC) k určení, zda z informací vyplývá, že majitel účtu je rezidentem zúčastněného státu. Informace, z nichž vyplývá, že majitel účtu je rezidentem zúčastněného státu, zahrnují pro tento účel místo založení nebo zřízení entity nebo adresu v zúčastněném státě.
b)
Jestliže z informací vyplývá, že majitel účtu je rezidentem zúčastněného státu, oznamující česká finanční instituce musí s tímto účtem nakládat jako s oznamovaným účtem, pokud od majitele účtu nezíská čestné prohlášení nebo na základě informací, které má k dispozici, nebo na základě veřejně dostupných informací odůvodněně neurčí, že majitel účtu není oznamovanou osobou.
2.
Určení, zda je entita pasivní nefinanční entitou s jednou nebo několika ovládajícími osobami, která nebo které jsou oznamovanou osobou nebo oznamovanými osobami. U majitele dříve existujícího účtu entity (včetně entity, která je oznamovanou osobou) musí oznamující česká finanční instituce určit, zda je majitel účtu pasivní nefinanční entitou s jednou nebo několika ovládajícími osobami, která nebo které jsou oznamovanou osobou nebo oznamovanými osobami. Jestliže je kterákoli z ovládajících osob pasivní nefinanční entity osobou oznamovanou, s účtem musí být nakládáno jako s oznamovaným účtem. Při tomto určování musí oznamující česká finanční instituce postupovat podle pokynů uvedených v písmenech a) až c) v pořadí, které je za daných okolností nejvhodnější.
a)
Určení, zda je majitel účtu pasivní nefinanční entitou. Pro účely určení, zda je majitel účtu pasivní nefinanční entitou, musí oznamující česká finanční instituce od majitele účtu získat čestné prohlášení, pokud na základě informací, které má k dispozici, nebo na základě veřejně dostupných informací nemůže odůvodněně určit, že majitel účtu je aktivní nefinanční entitou nebo finanční institucí jinou než investiční entitou podle článku A bodu 4 písm. b) přílohy č. 1 k tomuto zákonu, která není finanční institucí zúčastněného státu.
b)
Určení ovládajících osob majitele účtu. Pro účely určení ovládajících osob majitele účtu může oznamující česká finanční instituce využít informace shromážděné a uchovávané podle postupů AML/KYC.
c)
Určení, zda je ovládající osoba pasivní nefinanční entity oznamovanou osobou. Pro účely určení, zda je ovládající osoba pasivní nefinanční entity oznamovanou osobou, může oznamující česká finanční instituce využít:
i)
informace shromážděné a uchovávané podle postupů AML/KYC v případě dříve existujícího účtu entity drženého jednou nebo několika nefinančními entitami s úhrnným zůstatkem nebo hodnotou účtu, které nepřesahují částku odpovídající 1 000 000 USD nebo
ii)
čestné prohlášení majitele účtu nebo této ovládající osoby o jiné jurisdikci, v nichž je ovládající osoba rezidentem pro daňové účely.
E.
Doba prověřování a další postupy platné pro dříve existující účty entit
1.
Prověřování dříve existujících účtů entit s úhrnným zůstatkem nebo hodnotou účtu, které k rozhodnému dni převyšují částku odpovídající 250 000 USD, musí být dokončeno do 2 let od rozhodného dne.
2.
Prověřování dříve existujících účtů entit s úhrnným zůstatkem nebo hodnotou účtu, které k rozhodnému dni nepřevyšují částku odpovídající 250 000 USD, ale tuto částku přesáhnou ke dni 31. prosince jakéhokoli následujícího roku, musí být dokončeno do konce kalendářního roku následujícího po roce, v němž úhrnný zůstatek nebo hodnota účtu uvedenou částku přesáhly.
3.
Jestliže u dříve existujícího účtu entity dojde ke změně okolností, z nichž se oznamující česká finanční instituce dozví nebo má důvod předpokládat, že čestné prohlášení nebo jiná dokumentace související s účtem jsou nesprávné nebo nespolehlivé, oznamující česká finanční instituce musí znovu podle postupů uvedených v článku D určit, zda jde o oznamovaný účet.
Oddíl VI
Náležitá péče v případě nových účtů entit
Následující postupy se uplatňují za účelem vyhledání oznamovaných účtů mezi novými účty entit.
Postupy prověřování k vyhledání/identifikování účtů entit, které je nutné oznamovat. U nových účtů entit musí oznamující česká finanční instituce uplatňovat níže uvedené postupy prověřování k určení, zda je účet držen jednou nebo několika oznamovanými osobami či pasivními nefinančními entitami s jednou nebo několika ovládajícími osobami, která nebo které jsou oznamovanou osobou nebo oznamovanými osobami:
1.
Určení, zda je entita oznamovanou osobou.
a)
V tomto případě je třeba získat čestné prohlášení, které může být součástí dokumentace k založení účtu a které oznamující české finanční instituci umožní určit, kde je majitel účtu rezidentem pro daňové účely, a potvrdit dostatečnost tohoto čestného prohlášení na základě informací získaných oznamující českou finanční institucí v souvislosti se založením účtu, a to včetně jakékoli dokumentace shromážděné podle postupů AML/KYC. Jestliže entita v čestném prohlášení uvede, že není rezidentem pro daňové účely, může vzít oznamující česká finanční instituce v potaz adresu hlavního sídla entity a podle ní určit, kde je majitel účtu rezidentem.
b)
Jestliže z čestného prohlášení vyplývá, že majitel účtu je rezidentem zúčastněného státu, oznamující česká finanční instituce musí s tímto účtem nakládat jako s oznamovaným účtem, pokud na základě informací, které má k dispozici, nebo na základě veřejně dostupných informací odůvodněně neurčí, že majitel účtu není ve vztahu k danému zúčastněnému státu oznamovanou osobou.
2.
Určení, zda je entita pasivní nefinanční entitou s jednou nebo několika ovládajícími osobami, která nebo které jsou oznamovanou osobou nebo oznamovanými osobami. U majitele nového účtu entity, včetně entity, která je oznamovanou osobou, musí oznamující česká finanční instituce určit, zda je majitel účtu pasivní nefinanční entitou s jednou nebo několika ovládajícími osobami, která nebo které jsou oznamovanou osobou nebo oznamovanými osobami. Jestliže je kterákoli z ovládajících osob pasivní nefinanční entity osobou oznamovanou, s účtem musí být nakládáno jako s oznamovaným účtem. Při tomto určování musí oznamující česká finanční instituce postupovat podle pokynů uvedených v písmenech a) až c) v pořadí, které je za daných okolností nejvhodnější.
a)
Určení, zda je majitel účtu pasivní nefinanční entitou. Pro účely určení, zda je majitel účtu pasivní nefinanční entitou, musí oznamující česká finanční instituce využít čestné prohlášení od majitele účtu, aby určila zda se jedná o pasivní nefinanční entitu, pokud na základě informací, které má k dispozici, nebo na základě veřejně dostupných informací nemůže odůvodněně určit, že majitel účtu je aktivní nefinanční entitou nebo finanční institucí jinou než investiční entitou podle článku A bodu 4 písm. b) přílohy č. 1 k tomuto zákonu, která není finanční institucí zúčastněného státu.
b)
Určení ovládajících osob majitele účtu. Pro účely určení ovládajících osob majitele účtu může oznamující česká finanční instituce využít informace shromážděné a uchovávané podle postupů AML/KYC.
c)
Určení, zda je ovládající osoba pasivní nefinanční entity oznamovanou osobou. Pro účely určení, zda je ovládající osoba pasivní nefinanční entity oznamovanou osobou, může oznamující česká finanční instituce využít pouze čestné prohlášení majitele účtu nebo této ovládající osoby.
Oddíl VII
Zvláštní pravidla náležité péče
Při uplatňování postupů náležité péče uvedených výše platí následující doplňující pravidla:
A.
Spoléhání se na čestné prohlášení a listinné důkazy. Oznamující česká finanční instituce nesmí spoléhat na čestné prohlášení nebo listinné důkazy, jestliže je jí známo nebo má důvod předpokládat, že čestné prohlášení nebo listinné důkazy jsou nesprávné nebo nespolehlivé.
B.
Alternativní postupy pro finanční účty oprávněných fyzických osob v případě pojistné smlouvy s kapitálovou hodnotou nebo smlouvy o pojištění důchodu a pro skupinovou pojistnou smlouvu s kapitálovou hodnotou nebo skupinovou smlouvu o pojištění důchodu. Oznamující česká finanční instituce se může domnívat, že oprávněná fyzická osoba, jiná než vlastník, k pojistné smlouvě s kapitálovou hodnotou nebo smlouvě o pojištění důchodu, která obdrží pojistné plnění v případě smrti pojištěného, není oznamovanou osobou a může nakládat s takovým finančním účtem jako s účtem jiným než oznamovaným účtem, pokud nemá oznamující česká finanční instituce aktuální znalost nebo důvod předpokládat, že oprávněná osoba je oznamovanou osobou. Oznamující česká finanční instituce má důvod předpokládat, že oprávněná osoba k pojistné smlouvě s kapitálovou hodnotou nebo smlouvě o pojištění důchodu je oznamovanou osobou, jestliže informace shromážděné oznamující českou finanční institucí a spojené s touto oprávněnou osobou obsahují indicie uvedené v oddílu III článku B. Jestliže oznamující česká finanční instituce má aktuální znalost nebo důvod předpokládat, že oprávněná osoba je oznamovanou osobou, oznamující česká finanční instituce se musí držet postupů uvedených v oddílu III článku B.
S finančním účtem, který je členským podílem na skupinové pojistné smlouvě s kapitálovou hodnotou nebo skupinové smlouvě o pojištění důchodu, může oznamující česká finanční instituce nakládat jako s finančním účtem, který není oznamovaným účtem, až do dne splatnosti částky zaměstnanci/držiteli certifikátu nebo oprávněné osobě, jestliže finanční účet, který je členským podílem na skupinové pojistné smlouvě s kapitálovou hodnotou nebo skupinové smlouvě o pojištění důchodu, splňuje tyto požadavky:
i)
skupinová pojistná smlouva s kapitálovou hodnotou nebo skupinová smlouva o pojištění důchodu je uzavřena se zaměstnavatelem a vztahuje se na nejméně 25 zaměstnanců/držitelů certifikátu,
ii)
zaměstnanci/držitelé certifikátu mají nárok obdržet jakoukoli hodnotu smlouvy související s jejich podíly a určit oprávněné osoby, kterým má být v případě smrti zaměstnance vyplaceno příslušné plnění a
iii)
úhrnná částka splatná kterémukoli zaměstnanci/držiteli certifikátu nebo oprávněné osobě nepřevyšuje částku odpovídající 1 000 000 USD.
Pojmem „skupinová pojistná smlouva s kapitálovou hodnotou“ se rozumí pojistná smlouva s kapitálovou hodnotou, která: i) poskytuje pojistné krytí fyzickým osobám, jež jsou účastníky prostřednictvím zaměstnavatele, odvětvové asociace, odborové organizace nebo jiného sdružení či skupiny, a ii) ukládá pojistné za každého člena skupiny, nebo člena určité podskupiny v rámci skupiny, jež se stanovuje bez ohledu na jednotlivé charakteristiky zdravotního stavu člena, nebo podskupiny členů, skupiny jiné než věk, pohlaví a kuřácké návyky.
Pojmem „skupinová smlouva o pojištění důchodu“ se rozumí smlouva o pojištění důchodu, podle níž jsou oprávněnými osobami fyzické osoby, které jsou účastníky prostřednictvím zaměstnavatele, odvětvové asociace, odborové organizace nebo jiného sdružení či skupiny.
C.
Pravidla pro slučování zůstatků na účtu a převod měny
1.
Slučování účtů fyzických osob. Pro účely stanovení úhrnného zůstatku nebo hodnoty finančních účtů držených fyzickou osobou je oznamující česká finanční instituce povinna sloučit všechny finanční účty vedené u oznamující české finanční instituce nebo u propojené entity, avšak jen v míře, v jaké informační systémy oznamující české finanční instituce tyto finanční účty propojují odkazem na datovou položku, např. číslo zákazníka nebo DIČ, a umožňují sloučení zůstatků nebo hodnot na účtech. Za účelem splnění požadavků na sloučení finančních účtů, uvedených v tomto bodě, je každému majiteli společně drženého finančního účtu přiřazen celý zůstatek nebo hodnota společně drženého finančního účtu.
2.
Slučování účtů entit. Pro účely stanovení úhrnného zůstatku nebo hodnoty finančních účtů držených entitou je oznamující česká finanční instituce povinna vzít v úvahu všechny finanční účty vedené u oznamující české finanční instituce nebo u propojené entity, avšak jen v míře, v jaké informační systémy oznamující české finanční instituce tyto finanční účty propojují odkazem na datovou položku, např. číslo zákazníka nebo DIČ, a umožňují sloučení zůstatků nebo hodnot na účtech. Za účelem splnění požadavků na sloučení finančních účtů, uvedených v tomto bodě, je každému majiteli společně drženého finančního účtu přiřazen celý zůstatek nebo hodnota společně drženého finančního účtu.
3.
Zvláštní pravidlo pro slučování platné pro manažery pro styk se zákazníky. Pro účely stanovení úhrnného zůstatku nebo hodnoty finančních účtů držených osobou k určení toho, zda je finanční účet účtem s vysokou hodnotou, platí, že v případě jakéhokoli finančního účtu, o němž manažer pro styk se zákazníky ví nebo má důvod předpokládat, že je přímo nebo nepřímo vlastněn, ovládán nebo zřízen toutéž osobou, nikoli ve funkci zmocněnce, je oznamující česká finanční instituce rovněž povinna všechny tyto účty sloučit.
4.
Převod uvedených částek do jiné měny. Všechny částky denominované v amerických dolarech je třeba chápat i jako ekvivalentní částky v jiných měnách přepočtené kurzem vyhlášeným Českou národní bankou pro příslušný den.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Oznámení podle § 13k zákona č. 164/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepodává za kalendářní rok 2015.
2.
Pro účely informování o shromažďování a předávání údajů podle § 13s odst. 1 zákona č. 164/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se za první oznámení správci daně považuje oznámení podané nejdříve za rok 2016.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o daních z příjmů
Čl. III
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb. a zákona č. 47/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 38f odst. 12 se slova „(§ 38fa)“ zrušují.
2.
§ 38fa se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 105 zrušuje.
3.
V § 38j odst. 2 se na konci textu písmene e) doplňují slova „a u poplatníka, který je daňovým nerezidentem, den ukončení zaměstnání v České republice“.
4.
V § 38j odst. 2 se na konci textu písmene f) doplňují slova „a odděleně se uvedou údaje o odměně člena orgánu právnické osoby a sražené dani z této odměny, jedná-li se o poplatníka, který je daňovým nerezidentem“.
Čl. IV
Přechodné ustanovení
1.
Pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a za zdaňovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Oznámení podle § 38fa zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem 6. dubna 2016, se nepodává za zdaňovací období započatá po 31. prosinci 2015.
ČÁST TŘETÍ
Zrušení zákona o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní
Čl. V
Zákon č. 330/2014 Sb., o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní, se zrušuje.
Čl. VI
Přechodná ustanovení
1.
Pro výměnu informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní, jakož i pro práva a povinnosti s ní související, za kalendářní roky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 330/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
U finančního účtu, který oznamující česká finanční instituce vedla ke dni uvedenému v mezinárodní smlouvě podle § 1 odst. 3 zákona č. 330/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, není povinna do dne uvedeného v této mezinárodní smlouvě zjišťovat a oznamovat federální daňové identifikační číslo používané pro daňové účely; je-li jí známo, oznámí je.
3.
Není-li oznamující české finanční instituci známo federální daňové identifikační číslo používané pro daňové účely podle bodu 2, oznámí místo něj datum narození, je-li jí známo.
4.
U finančního účtu, který oznamující česká finanční instituce vedla ke dni uvedenému v mezinárodní smlouvě podle § 1 odst. 3 zákona č. 330/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, prověří oznamující česká finanční instituce oznamované účty nejpozději do dne uvedeného v této mezinárodní smlouvě.
5.
Oznamující česká finanční instituce oznámí za kalendářní roky 2015 a 2016 v souladu s mezinárodní smlouvou podle § 1 odst. 3 zákona č. 330/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, název neúčastnící se finanční instituce a úhrnnou výši plateb, které jí v daném kalendářním roce poukázala nebo zprostředkovala.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. VII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
v z. Jermanová v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 104/2016 Sb. | Zákon č. 104/2016 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 6. 4. 2016, datum účinnosti 6. 4. 2016, částka 41/2016
* Čl. I - Změna zákona o stavebním spoření
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 6. 4. 2016
104
ZÁKON
ze dne 16. března 2016,
kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Změna zákona o stavebním spoření
V § 5 zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 423/2003 Sb., zákona č. 292/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 135/2014 Sb., se doplňuje odstavec 13, který zní:
„(13)
Ukončení smlouvy pro nezletilého účastníka se považuje za běžnou záležitost při správě jmění dítěte, dojde-li k němu po uplynutí doby stanovené v § 12 odst. 2 písm. a); nesouhlasí-li s ukončením smlouvy pro nezletilého účastníka všichni jeho zákonní zástupci, vyžaduje se souhlas soudu.“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
v z. Jermanová v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 103/2016 Sb. | Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 103/2016 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozhodné částce pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů
Vyhlášeno 6. 4. 2016, částka 40/2016
103
SDĚLENÍ
Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 25. března 2016
o rozhodné částce pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů
Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 5 odst. 2 zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že rozhodnou částkou pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci je pro období od 1. května 2016 do 30. dubna 2017 částka 26 467 Kč.
Ministryně:
Mgr. Marksová v. r. |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.