Split (1)

train · 19.1k rows

law_id stringlengths 11 2.15k	law_text stringlengths 14 1.92M
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 47/2016 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 47/2016 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Íránské islámské republiky o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a Protokolu k ní Vyhlášeno 16. 9. 2016, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 4. 8. 2016, částka 29/2016 * Článek 1 - OSOBY, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE * Článek 2 - DANĚ, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE * Článek 3 - VŠEOBECNÉ DEFINICE * Článek 4 - REZIDENT * Článek 5 - STÁLÁ PROVOZOVNA * Článek 6 - PŘÍJMY Z NEMOVITÉHO MAJETKU * Článek 7 - ZISKY PODNIKŮ * Článek 8 - MEZINÁRODNÍ DOPRAVA * Článek 9 - SDRUŽENÉ PODNIKY * Článek 10 - DIVIDENDY * Článek 11 - ÚROKY * Článek 12 - LICENČNÍ POPLATKY * Článek 13 - ZISKY ZE ZCIZENÍ MAJETKU * Článek 14 - PŘÍJMY ZE ZAMĚSTNÁNÍ * Článek 15 - TANTIÉMY * Článek 16 - UMĚLCI A SPORTOVCI * Článek 17 - PENZE * Článek 18 - VEŘEJNÉ FUNKCE * Článek 19 - STUDENTI * Článek 20 - OSTATNÍ PŘÍJMY * Článek 21 - METODY VYLOUČENÍ DVOJÍHO ZDANĚNÍ * Článek 22 - ZÁKAZ DISKRIMINACE * Článek 23 - ŘEŠENÍ PŘÍPADŮ DOHODOU * Článek 24 - VÝMĚNA INFORMACÍ * Článek 25 - ČLENOVÉ DIPLOMATICKÝCH MISÍ A KONZULÁRNÍCH ÚŘADŮ * Článek 26 - VSTUP V PLATNOST * Článek 27 - UKONČENÍ PLATNOSTI * 1\\. Ustanovení této smlouvy v žádném případě nezabraňují smluvním státům provádět ustanovení jejich vnitrostátních právních předpisů určená k zabraňování situacím vyhýbání se daňové povinnosti nebo daňovým únikům. * 2\\. Pokud jde o článek 24 (Výměna informací), rozumí se, že: - Ustanovení odstavce 3 nebudou v žádném případě vykládána tak, že umožňují smluvnímu státu odmítnout poskytnout informace pouze z toho důvodu, že informacemi disponuje banka, jiná finanční instituce, pověřenec nebo osoba, která jedná v zastoupení nebo jako Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 4. 8. 2016 47 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 30. dubna 2015 byla v Praze podepsána Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Íránské islámské republiky o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a Protokol k ní. Se Smlouvou a Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky je ratifikoval. Smlouva a Protokol vstoupily v platnost na základě článku 26 Smlouvy dne 4. srpna 2016 a jejich ustanovení se budou provádět v souladu se zněním písm. a) a b) téhož článku. České znění Smlouvy a Protokolu a anglické znění, jež je pro jejich výklad rozhodné, se vyhlašují současně. SMLOUVA MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU ÍRÁNSKÉ ISLÁMSKÉ REPUBLIKY O ZAMEZENÍ DVOJÍMU ZDANĚNÍ A ZABRÁNĚNÍ DAŇOVÉMU ÚNIKU V OBORU DANÍ Z PŘÍJMU VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDA ÍRÁNSKÉ ISLÁMSKÉ REPUBLIKY, přejíce si uzavřít smlouvu o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, se dohodly takto: Článek 1 OSOBY, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE Tato smlouva se vztahuje na osoby, které jsou rezidenty jednoho nebo obou smluvních států. Článek 2 DANĚ, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE 1. Tato smlouva se vztahuje na daně z příjmu ukládané jménem každého ze smluvních států nebo jeho nižších správních útvarů nebo místních úřadů, ať je způsob vybírání jakýkoli. 2. Za daně z příjmu se považují všechny daně vybírané z celkového příjmu nebo z částí příjmu, včetně daní ze zisků ze zcizení movitého nebo nemovitého majetku, daní z celkového objemu mezd či platů vyplácených podniky a rovněž daní z přírůstku majetku. 3. Současné daně, na které se Smlouva vztahuje, jsou zejména: a) v případě Íránské islámské republiky: daň z příjmů; b) v případě České republiky: (i) daň z příjmů fyzických osob; a (ii) daň z příjmů právnických osob. 4. Smlouva se bude rovněž vztahovat na jakékoliv daně stejného nebo v zásadě podobného druhu, které budou ukládány po datu podpisu Smlouvy vedle nebo místo současných daní. Příslušné úřady smluvních států si vzájemně sdělí veškeré podstatné změny, které budou provedeny v jejich příslušných daňových zákonech. Článek 3 VŠEOBECNÉ DEFINICE 1. Pro účely této smlouvy, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad: a) (i) výraz „Íránská islámská republika“ označuje území pod svrchovaností a/nebo jurisdikcí Íránské islámské republiky; (ii) výraz „Česká republika“ označuje území České republiky, na kterém jsou, podle českých právních předpisů a v souladu s mezinárodním právem, vykonávána svrchovaná práva České republiky; b) výrazy „jeden smluvní stát“ a „druhý smluvní stát“ označují, podle souvislosti, Českou republiku nebo Íránskou islámskou republiku; c) výraz „osoba“ zahrnuje fyzickou osobu, společnost a všechna jiná sdružení osob; d) výraz „společnost“ označuje jakoukoliv právnickou osobu nebo jakéhokoliv nositele práv považovaného pro účely zdanění za právnickou osobu; e) výraz „podnik“ se vztahuje k vykonávání jakékoliv činnosti; f) výraz „činnost“ zahrnuje rovněž vykonávání svobodného povolání a jiných činností nezávislého charakteru; g) výrazy „podnik jednoho smluvního státu“ a „podnik druhého smluvního státu“ označují, podle souvislosti, podnik provozovaný rezidentem jednoho smluvního státu a podnik provozovaný rezidentem druhého smluvního státu; h) výraz „státní příslušník“ označuje: (i) každou fyzickou osobu, která je státním občanem některého smluvního státu; (ii) každou právnickou osobu, osobní společnost nebo sdružení zřízenou nebo zřízené podle právních předpisů platných v některém smluvním státě; i) výraz „mezinárodní doprava“ označuje jakoukoli dopravu lodí, letadlem nebo silničním nebo železničním vozidlem provozovanou podnikem jednoho smluvního státu, vyjma případů, kdy je loď provozována nebo letadlo nebo silniční nebo železniční vozidlo provozováno pouze mezi místy ve druhém smluvním státě; j) výraz „příslušný úřad“ označuje: (i) v případě Íránské islámské republiky, ministra hospodářství a financí nebo jeho zmocněného zástupce; (ii) v případě České republiky, ministra financí nebo jeho zmocněného zástupce. 2. Pokud jde o provádění Smlouvy v jakémkoliv čase některým ze smluvních států, bude mít každý výraz, který v ní není definován, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad, takový význam, jenž mu náleží v tomto čase podle právních předpisů tohoto státu pro účely daní, na které se Smlouva vztahuje, přičemž jakýkoliv význam podle používaných daňových zákonů tohoto státu bude převažovat nad významem daným výrazu podle jiných právních předpisů tohoto státu. Článek 4 REZIDENT 1. Výraz „rezident smluvního státu“ označuje pro účely této smlouvy každou osobu, která je podle právních předpisů tohoto státu podrobena v tomto státě zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, místa hlavního vedení, místa registrace, místa založení nebo jakéhokoli jiného podobného kritéria, a rovněž zahrnuje tento stát a jakýkoliv nižší správní útvar nebo místní úřad tohoto státu. Tento výraz však nezahrnuje žádnou osobu, která je podrobena zdanění v tomto státě pouze z důvodu příjmu ze zdrojů v tomto státě. 2. Jestliže fyzická osoba je podle ustanovení odstavce 1 rezidentem obou smluvních států, bude její postavení určeno následovně: a) předpokládá se, že tato osoba je rezidentem pouze toho státu, ve kterém má k dispozici stálý byt; jestliže má k dispozici stálý byt v obou státech, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, ke kterému má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů); b) jestliže nemůže být určeno, ve kterém státě má tato osoba středisko svých životních zájmů nebo jestliže nemá k dispozici stálý byt v žádném státě, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, ve kterém se obvykle zdržuje; c) jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou státech nebo v žádném z nich, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, jehož je státním příslušníkem; d) jestliže je tato osoba státním příslušníkem obou států nebo žádného z nich, upraví příslušné úřady smluvních států tuto otázku vzájemnou dohodou. 3. Jestliže osoba, jiná než osoba fyzická, je podle ustanovení odstavce 1 rezidentem obou smluvních států, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, v němž se nachází místo jejího hlavního vedení. Článek 5 STÁLÁ PROVOZOVNA 1. Výraz „stálá provozovna“ označuje pro účely této smlouvy trvalé místo k výkonu činnosti, jehož prostřednictvím je zcela nebo zčásti vykonávána činnost podniku. 2. Výraz „stálá provozovna“ zahrnuje obzvláště: a) místo vedení; b) závod; c) kancelář; d) továrnu; e) dílnu; a f) důl, naleziště ropy nebo plynu, lom nebo jakékoli jiné místo průzkumu nebo těžby přírodních zdrojů. 3. Výraz „stálá provozovna“ rovněž zahrnuje: a) staveniště nebo stavební, montážní nebo instalační projekt nebo dozor s tím spojený, avšak pouze pokud takové staveniště, projekt nebo dozor trvá déle než dvanáct měsíců; b) poskytování služeb, včetně poradenských nebo manažerských služeb, podnikem jednoho smluvního státu nebo prostřednictvím zaměstnanců nebo jiných pracovníků najatých podnikem pro tento účel, avšak pouze pokud činnosti takového charakteru trvají na území druhého smluvního státu po jedno nebo více období přesahující v úhrnu šest měsíců v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období. 4. Bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku se předpokládá, že výraz „stálá provozovna“ nezahrnuje: a) zařízení, které se využívá pouze za účelem uskladnění nebo vystavení zboží patřícího podniku; b) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem uskladnění nebo vystavení; c) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem zpracování jiným podnikem; d) trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze za účelem nákupu zboží nebo shromažďování informací pro podnik; e) trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze za účelem vykonávání jakékoliv jiné činnosti, která má pro podnik přípravný nebo pomocný charakter; f) trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze k vykonávání jakéhokoliv spojení činností uvedených v písmenech a) až e), pokud celková činnost trvalého místa k výkonu činnosti vyplývající z tohoto spojení je přípravného nebo pomocného charakteru. 5. Jestliže, bez ohledu na ustanovení odstavců 1 a 2, osoba (jiná než nezávislý zástupce, na kterého se vztahuje odstavec 6) jedná ve smluvním státě na účet podniku a má a obvykle vykonává oprávnění uzavírat smlouvy jménem podniku, má se za to, že tento podnik má stálou provozovnu v tomto státě ve vztahu ke všem činnostem, které tato osoba provádí pro podnik, pokud činnosti této osoby nejsou omezeny na činnosti uvedené v odstavci 4, které, pokud by byly vykonávány prostřednictvím trvalého místa k výkonu činnosti, by nezakládaly z tohoto trvalého místa k výkonu činnosti stálou provozovnu podle ustanovení tohoto odstavce. 6. Nemá se za to, že podnik jednoho smluvního státu má stálou provozovnu ve druhém smluvním státě jenom proto, že v tomto druhém státě vykonává svoji činnost prostřednictvím makléře, generálního komisionáře nebo jakéhokoliv jiného nezávislého zástupce, pokud tyto osoby jednají v rámci své řádné činnosti. Avšak jestliže jsou činnosti takového zástupce zcela nebo téměř zcela věnovány zájmům tohoto podniku a jestliže jsou tento podnik a zástupce ve svých obchodních a finančních vztazích vázány podmínkami, které sjednaly nebo jim byly uloženy a které se liší od podmínek, které by byly sjednány mezi nezávislými podniky, nebude tento zástupce považován za nezávislého ve smyslu tohoto odstavce. 7. Skutečnost, že společnost, která je rezidentem jednoho smluvního státu, ovládá společnost nebo je ovládána společností, která je rezidentem druhého smluvního státu nebo která v tomto druhém státě vykonává svoji činnost (ať prostřednictvím stálé provozovny nebo jinak), neučiní sama o sobě z kterékoli této společnosti stálou provozovnu druhé společnosti. Článek 6 PŘÍJMY Z NEMOVITÉHO MAJETKU 1. Příjmy, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z nemovitého majetku (včetně příjmů ze zemědělství nebo lesnictví) umístěného ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Výraz „nemovitý majetek“ má takový význam, jenž mu náleží podle právních předpisů smluvního státu, v němž je daný majetek umístěn. Výraz zahrnuje v každém případě příslušenství nemovitého majetku, živý a mrtvý inventář užívaný v zemědělství a lesnictví, práva, pro která platí ustanovení občanského práva vztahující se na pozemky, užívací právo k nemovitému majetku a práva na proměnlivé nebo pevné platby za těžení nebo za přivolení k těžení nerostných ložisek, pramenů a jiných přírodních zdrojů, včetně ropy a plynu. Lodě, čluny a letadla se nepovažují za nemovitý majetek. 3. Ustanovení odstavce 1 platí pro příjmy pobírané z přímého užívání, nájmu nebo každého jiného způsobu užívání nemovitého majetku. 4. Ustanovení odstavců 1 a 3 platí rovněž pro příjmy z nemovitého majetku podniku. Článek 7 ZISKY PODNIKŮ 1. Zisky podniku jednoho smluvního státu podléhají zdanění jen v tomto státě, pokud podnik nevykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna. Jestliže podnik vykonává svoji činnost tímto způsobem, mohou být zisky podniku zdaněny ve druhém státě, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat této stálé provozovně. 2. Jestliže podnik jednoho smluvního státu vykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, přisuzují se, s výhradou ustanovení odstavce 3, v každém smluvním státě této stálé provozovně zisky, které by byla mohla docílit, kdyby byla jako samostatný podnik vykonávala stejné nebo obdobné činnosti za stejných nebo obdobných podmínek a byla zcela nezávislá ve styku s podnikem, jehož je stálou provozovnou. 3. Při stanovení zisků stálé provozovny se povoluje odečíst náklady vynaložené pro účely stálé provozovny, včetně výloh vedení a všeobecných správních výloh takto vynaložených, ať vznikly ve státě, v němž je stálá provozovna umístěna, či jinde. 4. Jestliže je v některém smluvním státě obvyklé stanovit zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, na základě rozdělení celkových zisků podniku jeho různým částem, nic v odstavci 2 nevylučuje, aby tento smluvní stát stanovil zisky, jež mají být zdaněny, tímto obvyklým rozdělením; použitý způsob rozdělení musí být však takový, aby výsledek byl v souladu se zásadami stanovenými v tomto článku. 5. Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na základě skutečnosti, že pouze nakupovala zboží pro podnik. 6. Zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, se pro účely předchozích odstavců stanoví každý rok stejným způsobem, pokud neexistují dostatečné důvody pro jiný postup. 7. Jestliže zisky zahrnují části příjmů, o nichž se pojednává odděleně v jiných článcích této smlouvy, nebudou ustanovení oněch článků dotčena ustanoveními tohoto článku. Článek 8 MEZINÁRODNÍ DOPRAVA 1. Zisky, které pobírá podnik smluvního státu z provozování lodí, letadel nebo silničních nebo železničních vozidel v mezinárodní dopravě podléhají zdanění jen v tomto smluvním státě. 2. Ustanovení odstavce 1 platí rovněž pro zisky z účasti na poolu, společném provozu nebo mezinárodní provozní organizaci, avšak pouze pro takovou část zisků takto pobíraných, která připadá na účastníka v poměru k jeho podílu na společném podnikání. Článek 9 SDRUŽENÉ PODNIKY 1. Jestliže a) se podnik jednoho smluvního státu podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo kapitálu podniku druhého smluvního státu, nebo b) tytéž osoby se podílejí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo kapitálu podniku jednoho smluvního státu i podniku druhého smluvního státu a jestliže v těchto případech jsou oba podniky ve svých obchodních nebo finančních vztazích vázány podmínkami, které sjednaly nebo jim byly uloženy a které se liší od podmínek, které by byly sjednány mezi nezávislými podniky, mohou jakékoliv zisky, které by, nebýt těchto podmínek, byly docíleny jedním z podniků, ale vzhledem k těmto podmínkám docíleny nebyly, být zahrnuty do zisků tohoto podniku a následně zdaněny. 2. Jestliže jeden smluvní stát zahrne do zisků podniku tohoto státu, a následně zdaní, zisky, které podniku druhého smluvního státu byly zdaněny v tomto druhém státě, a zisky takto zahrnuté jsou zisky, které by byly docíleny podnikem prvně zmíněného státu, kdyby podmínky sjednané mezi oběma podniky byly takové, jaké by byly sjednány mezi nezávislými podniky, upraví tento druhý stát přiměřeně částku daně tam uložené z těchto zisků. Při stanovení této úpravy se přihlédne k ostatním ustanovením této smlouvy a, bude-li to nutné, příslušné úřady smluvních států se za tím účelem vzájemně poradí. 3. Ustanovení odstavce 2 se nepoužijí v případě podvodu, hrubé nedbalosti nebo vědomého zanedbání. Článek 10 DIVIDENDY 1. Dividendy vyplácené společností, která je rezidentem jednoho smluvního státu, rezidentu druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Tyto dividendy však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, jehož je společnost, která je vyplácí, rezidentem, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník dividend je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne 5 procent hrubé částky dividend. Příslušné úřady smluvních států upraví vzájemnou dohodou způsob aplikace tohoto omezení. Tento odstavec se nedotýká zdanění zisků společnosti, z nichž jsou dividendy vypláceny. 3. Výraz „dividendy“ použitý v tomto článku označuje příjmy z akcií, požitkových akcií nebo požitkových práv, zakladatelských podílů nebo jiných práv, s výjimkou pohledávek, s podílem na zisku, jakož i jiné příjmy, které jsou podrobeny stejnému daňovému režimu jako příjmy z akcií podle právních předpisů státu, jehož je společnost, která rozdílí zisk nebo provádí platbu, rezidentem. 4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník dividend, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě, jehož je rezidentem společnost vyplácející dividendy, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, a jestliže účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, se skutečně váže k této stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7. 5. Jestliže společnost, která je rezidentem jednoho smluvního státu, dosahuje zisky nebo příjmy z druhého smluvního státu, nemůže tento druhý stát zdanit dividendy vyplácené společností, ledaže jsou tyto dividendy vypláceny rezidentu tohoto druhého státu nebo že účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, se skutečně váže ke stálé provozovně, která je umístěna v tomto druhém státě, ani podrobit nerozdělené zisky společnosti dani z nerozdělených zisků společnosti, i když vyplácené dividendy nebo nerozdělené zisky pozůstávají zcela nebo zčásti ze zisků nebo z příjmů majících zdroj v tomto druhém státě. Článek 11 ÚROKY 1. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Tyto úroky však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, v němž mají zdroj, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník úroků je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne 5 procent hrubé částky úroků. 3. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu, který je jejich skutečným vlastníkem, podléhají bez ohledu na ustanovení odstavce 2 zdanění jen v tomto druhém státě, jestliže jsou tyto úroky vypláceny: a) v souvislosti s prodejem jakéhokoliv zboží nebo zařízení na úvěr; b) z jakékoliv půjčky nebo úvěru jakéhokoliv druhu, kterou nebo který poskytla bankabanka; c) vládě druhého smluvního státu, včetně jakéhokoliv nižšího správního útvaru nebo místního úřadu tohoto státu, centrální bankybanky nebo jakékoli finanční instituce, která je vlastněna nebo ovládána touto vládou; d) rezidentu druhého státu v souvislosti s jakoukoli půjčkou nebo úvěrem, která je zaručena nebo který je zaručen vládou druhého státu, včetně jakéhokoliv nižšího správního útvaru nebo místního úřadu tohoto státu, centrální bankybanky nebo jakékoli finanční instituce, která je vlastněna nebo ovládána touto vládou. Příslušné úřady smluvních států upraví vzájemnou dohodou způsob aplikace omezení uvedených v odstavcích 2 a 3. 4. Výraz „úroky“ použitý v tomto článku označuje příjmy z pohledávek jakéhokoliv druhu, ať zajištěných či nezajištěných zástavním právem na nemovitosti a majících či nemajících právo účasti na zisku dlužníka, a zvláště, příjmy z vládních cenných papírůcenných papírů a příjmy z obligací nebo dluhopisů, včetně prémií a výher, které se vážou k těmto cenným papírůmcenným papírům, obligacím nebo dluhopisům. Penále ukládané za pozdní platbu se nepovažuje za úroky pro účely tohoto článku. Výraz „úroky“ nezahrnuje žádnou část příjmu, která je považována za dividendu podle ustanovení článku 10 odstavce 3. 5. Ustanovení odstavců 1, 2 a 3 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník úroků, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají úroky zdroj, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, a jestliže pohledávka, ze které jsou úroky placeny, se skutečně váže k této stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7. 6. Předpokládá se, že úroky mají zdroj ve smluvním státě, jestliže plátcem je rezident tohoto státu. Jestliže však plátce úroků, ať je nebo není rezidentem některého smluvního státu, má ve smluvním státě stálou provozovnu, ve spojení s níž došlo k zadlužení, z něhož jsou úroky placeny, a tyto úroky jdou k tíži takové stálé provozovny, předpokládá se, že tyto úroky mají zdroj v tom státě, ve kterém je stálá provozovna umístěna. 7. Jestliže částka úroků, které se vztahují k pohledávce, z níž jsou placeny, přesahuje, v důsledku zvláštních vztahů mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo mezi oběma z nich a nějakou další osobou, částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto posledně zmíněnou částku. Částka plateb, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna v souladu s právními předpisy každého smluvního státu, s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy. Článek 12 LICENČNÍ POPLATKY 1. Licenční poplatky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Tyto licenční poplatky však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, v němž mají zdroj, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník licenčních poplatků je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne 8 procent hrubé částky licenčních poplatků. Příslušné úřady smluvních států upraví vzájemnou dohodou způsob aplikace tohoto omezení. 3. Výraz „licenční poplatky“ použitý v tomto článku označuje platby jakéhokoliv druhu obdržené jako náhrada za užití nebo za právo na užití jakéhokoliv autorského práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému, včetně kinematografických filmů a nahrávek pro rozhlasové nebo televizní vysílání, jakéhokoliv patentu, ochranné známky, návrhu nebo modelu, plánu, tajného vzorce nebo postupu, nebo za informace, které se vztahují na zkušenosti nabyté v oblasti průmyslové, obchodní nebo vědecké, nebo za užití nebo za právo na užití průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení. 4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník licenčních poplatků, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají licenční poplatky zdroj, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, a jestliže právo nebo majetek, které dávají vznik licenčním poplatkům, se skutečně vážou k této stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7. 5. Předpokládá se, že licenční poplatky mají zdroj ve smluvním státě, jestliže plátcem je rezident tohoto státu. Jestliže však plátce licenčních poplatků, ať je nebo není rezidentem některého smluvního státu, má ve smluvním státě stálou provozovnu, ve spojení s níž vznikla povinnost platit licenční poplatky, a tyto licenční poplatky jdou k tíži takové stálé provozovny, předpokládá se, že tyto licenční poplatky mají zdroj v tom státě, ve kterém je stálá provozovna umístěna. 6. Jestliže částka licenčních poplatků, které se vztahují k užití, právu nebo informaci, za které jsou placeny, přesahuje, v důsledku zvláštních vztahů mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo mezi oběma z nich a nějakou další osobou, částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto posledně zmíněnou částku. Částka plateb, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna v souladu s právními předpisy každého smluvního státu, s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy. Článek 13 ZISKY ZE ZCIZENÍ MAJETKU 1. Zisky, které pobírá rezident jednoho smluvního státu ze zcizení nemovitého majetku uvedeného v článku 6 a umístěného ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém smluvním státě. 2. Zisky ze zcizení movitého majetku, který je částí provozního majetku stálé provozovny, jež má podnik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, včetně zisků ze zcizení takové stálé provozovny (samotné nebo spolu s celým podnikem), mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 3. Zisky, které pobírá podnik smluvního státu ze zcizení lodí, letadel nebo silničních nebo železničních vozidel provozovaných v mezinárodní dopravě nebo movitého majetku sloužícího k provozování těchto lodí, letadel nebo silničních nebo železničních vozidel, podléhají zdanění jen v tomto státě. 4. Zisky, které pobírá rezident jednoho smluvního státu ze zcizení akcií nebo jiných podílů na společnosti, která je rezidentem druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 5. Zisky ze zcizení jakéhokoliv jiného majetku, než který je uveden v odstavcích 1, 2, 3 a 4, podléhají zdanění jen ve smluvním státě, jehož je zcizitel rezidentem. Článek 14 PŘÍJMY ZE ZAMĚSTNÁNÍ 1. Platy, mzdy a jiné podobné odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z důvodu zaměstnání, podléhají s výhradou ustanovení článků 15, 17 a 18 zdanění jen v tomto státě, pokud zaměstnání není vykonáváno ve druhém smluvním státě. Je-li tam zaměstnání vykonáváno, mohou být odměny z něj pobírané zdaněny v tomto druhém státě. 2. Odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z důvodu zaměstnání vykonávaného ve druhém smluvním státě, podléhají bez ohledu na ustanovení odstavce 1 zdanění jen v prvně zmíněném státě, jestliže všechny následující podmínky jsou splněny: a) příjemce je zaměstnán ve druhém státě po jedno nebo více období nepřesahující v úhrnu 183 dny v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období začínajícím nebo končícím v příslušném daňovém roce, a b) odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo za zaměstnavatele, který není rezidentem druhého státu, a c) odměny nejdou k tíži stálé provozovny, kterou má zaměstnavatel ve druhém státě. 3. Do počítání období zmíněných v odstavci 2 písmenu a) se zahrnují následující dny: a) všechny dny fyzické přítomnosti, včetně dní příjezdů a odjezdů, a b) dny strávené mimo stát činnosti, jako jsou víkendy, státní svátky, dovolené, a služební cesty spojené se zaměstnáním příjemce v tomto státě, po kterých bylo v činnosti na území tohoto státu pokračováno. 4. Výraz „zaměstnavatel“ zmíněný v odstavci 2 písmenu b) označuje osobu, která má právo na vykonanou práci a která nese odpovědnost a riziko spojené s vykonáváním práce. 5. Bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku podléhají odměny pobírané z důvodu zaměstnání vykonávaného na palubě lodi, letadla nebo v silničním nebo železničním vozidle provozované, provozovaného nebo provozovaném podnikem smluvního státu v mezinárodní dopravě zdanění jen v tomto smluvním státě. Článek 15 TANTIÉMY Tantiémy a jiné podobné odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu jako člen správní rady nebo jakéhokoliv jiného obdobného oprávněného orgánu společnosti, která je rezidentem druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém smluvním státě. Článek 16 UMĚLCI A SPORTOVCI 1. Příjmy, které pobírá rezident jednoho smluvního státu jako na veřejnosti vystupující umělec, jako divadelní, filmový, rozhlasový nebo televizní umělec nebo hudebník nebo jako sportovec z takovýchto osobně vykonávaných činností ve druhém smluvním státě, mohou být bez ohledu na ustanovení článků 7 a 14 zdaněny v tomto druhém státě. 2. Jestliže příjmy z činností osobně vykonávaných umělcem nebo sportovcem neplynou umělci nebo sportovci samému, nýbrž jiné osobě, mohou být tyto příjmy bez ohledu na ustanovení článků 7 a 14 zdaněny ve smluvním státě, ve kterém jsou činnosti umělce nebo sportovce vykonávány. Článek 17 PENZE Penze a jiné podobné platy vyplácené rezidentu smluvního státu z důvodu dřívějšího zaměstnání podléhají s výhradou ustanovení článku 18 odstavce 2 zdanění jen v tomto státě. Článek 18 VEŘEJNÉ FUNKCE 1. a) Platy, mzdy a jiné podobné odměny vyplácené jedním smluvním státem nebo nižším správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu fyzické osobě za služby prokazované tomuto státu nebo útvaru nebo úřadu podléhají zdanění jen v tomto státě. b) Takové platy, mzdy a jiné podobné odměny však podléhají zdanění jen ve druhém smluvním státě, jestliže služby jsou prokazovány v tomto státě a fyzická osoba, která je rezidentem tohoto státu: (i) je státním příslušníkem tohoto státu; nebo (ii) se nestala rezidentem tohoto státu jen z důvodu prokazování těchto služeb. 2. a) Penze a jiné podobné platy vyplácené jedním smluvním státem nebo nižším správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu nebo vyplácené z fondů, které zřídily, fyzické osobě za služby prokázané tomuto státu nebo útvaru nebo úřadu, podléhají bez ohledu na ustanovení odstavce 1 zdanění jen v tomto státě. b) Takové penze a jiné podobné platy však podléhají zdanění jen ve druhém smluvním státě, jestliže fyzická osoba je rezidentem a státním příslušníkem tohoto státu. 3. Ustanovení článků 14, 15, 16 a 17 se použijí na platy, mzdy, penze a jiné podobné odměny a platy za služby prokázané v souvislosti s průmyslovou nebo obchodní činností vykonávanou některým smluvním státem nebo nižším správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu. Článek 19 STUDENTI Platby, které dostává za účelem úhrady nákladů své výživy, vzdělávání nebo studia student nebo žák, který je nebo bezprostředně před svým příjezdem do jednoho smluvního státu byl rezidentem druhého smluvního státu a který se zdržuje v prvně zmíněném státě pouze za účelem svého vzdělávání nebo studia, nepodléhají zdanění v tomto státě za předpokladu, že takovéto platby plynou ze zdrojů mimo tento stát. Článek 20 OSTATNÍ PŘÍJMY 1. Části příjmů rezidenta smluvního státu, ať mají zdroj kdekoliv, o kterých se nepojednává v předchozích článcích této smlouvy, podléhají zdanění jen v tomto státě. 2. Ustanovení odstavce 1 se nepoužijí na příjmy jiné než příjmy z nemovitého majetku, který je definován v článku 6 odstavci 2, jestliže příjemce takových příjmů, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, a jestliže právo nebo majetek, pro které se příjmy platí, se skutečně vážou k této stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7. Článek 21 METODY VYLOUČENÍ DVOJÍHO ZDANĚNÍ 1. V případě rezidenta Íránské islámské republiky bude dvojí zdanění vyloučeno následovně: Jestliže rezident Íránské islámské republiky pobírá příjem, který může být v souladu s ustanoveními této smlouvy zdaněn v České republice, Íránská islámská republika povolí snížit daň z příjmů tohoto rezidenta o částku rovnající se dani z příjmů zaplacené v České republice. Částka, o kterou se daň sníží, však nepřesáhne tu část daně vypočtené před jejím snížením, která poměrně připadá na příjem, který může být zdaněn v České republice. 2. S výhradou ustanovení právních předpisů České republiky týkajících se vyloučení dvojího zdanění, bude v případě rezidenta České republiky dvojí zdanění vyloučeno následovně: Česká republika může při ukládání daní svým rezidentům zahrnout do daňového základu, ze kterého se takové daně ukládají, části příjmu, které mohou být v souladu s ustanoveními této smlouvy rovněž zdaněny v Íránské islámské republice, avšak povolí snížit částku daně vypočtenou z takového základu o částku rovnající se dani zaplacené v Íránské islámské republice. Částka, o kterou se daň sníží, však nepřesáhne tu část české daně vypočtené před jejím snížením, která poměrně připadá na příjem, který může být v souladu s ustanoveními této smlouvy zdaněn v Íránské islámské republice. 3. Jestliže je v souladu s jakýmkoliv ustanovením Smlouvy příjem pobíraný rezidentem jednoho smluvního státu osvobozen od zdanění v tomto státě, tento stát může přesto, při výpočtu částky daně ze zbývajících příjmů tohoto rezidenta, vzít v úvahu osvobozený příjem. Článek 22 ZÁKAZ DISKRIMINACE 1. Státní příslušníci jednoho smluvního státu nebudou podrobeni ve druhém smluvním státě žádnému zdanění nebo jakýmkoliv povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeni státní příslušníci tohoto druhého smluvního státu, kteří jsou, zejména s ohledem na rezidenci, ve stejné situaci. Toto ustanovení se bez ohledu na ustanovení článku 1 vztahuje rovněž na osoby, které nejsou rezidenty jednoho nebo obou smluvních států. 2. Zdanění stálé provozovny, jež má podnik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, nebude v tomto druhém státě nepříznivější než zdanění podniků tohoto druhého státu, které vykonávají tytéž činnosti. Toto ustanovení nebude vykládáno jako závazek jednoho smluvního státu, aby přiznal rezidentům druhého smluvního státu jakékoliv osobní úlevy, slevy a snížení daně z důvodu osobního stavu nebo povinností k rodině, které přiznává svým vlastním rezidentům. 3. Pokud se nebudou aplikovat ustanovení článku 9 odstavce 1, článku 11 odstavce 7 nebo článku 12 odstavce 6, budou úroky, licenční poplatky a jiné výlohy placené podnikem jednoho smluvního státu rezidentu druhého smluvního státu odčitatelné pro účely stanovení zdanitelných zisků takového podniku za stejných podmínek, jako kdyby byly placeny rezidentu prvně zmíněného státu. 4. Podniky jednoho smluvního státu, jejichž kapitál je zcela nebo zčásti, přímo nebo nepřímo vlastněn nebo kontrolován jedním nebo více rezidenty druhého smluvního státu, nebudou podrobeny v prvně zmíněném státě žádnému zdanění nebo jakýmkoliv povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeny ostatní podobné podniky prvně zmíněného státu. 5. Ustanovení tohoto článku se bez ohledu na ustanovení článku 2 vztahují na daně všeho druhu a pojmenování. Článek 23 ŘEŠENÍ PŘÍPADŮ DOHODOU 1. Jestliže se osoba domnívá, že opatření jednoho nebo obou smluvních států vedou nebo povedou u ní ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními této smlouvy, může, bez ohledu na opravné prostředky, které poskytují vnitrostátní právní předpisy těchto států, předložit svůj případ příslušnému úřadu smluvního státu, jehož je rezidentem nebo, pokud její případ spadá pod článek 22 odstavec 1, úřadu smluvního státu, jehož je státním příslušníkem. Případ musí být předložen do tří let od prvního oznámení opatření vedoucího ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními Smlouvy. 2. Jestliže bude příslušný úřad považovat námitku za oprávněnou a nebude-li sám schopen najít uspokojivé řešení, bude se snažit případ vyřešit vzájemnou dohodou s příslušným úřadem druhého smluvního státu tak, aby se zamezilo zdanění, které není v souladu se Smlouvou. 3. Příslušné úřady smluvních států se budou snažit vyřešit vzájemnou dohodou jakékoliv obtíže nebo pochybnosti, které mohou vzniknout při výkladu nebo provádění Smlouvy. Mohou rovněž spolu konzultovat za účelem vyloučení dvojího zdanění v případech neupravených ve Smlouvě. 4. Příslušné úřady smluvních států mohou vejít v přímý styk za účelem dosažení dohody ve smyslu předchozích odstavců, a to včetně prostřednictvím společné komise složené z nich samých nebo jejich zástupců. Článek 24 VÝMĚNA INFORMACÍ 1. Příslušné úřady smluvních států si budou vyměňovat takové informace, u nichž lze předpokládat, že jsou relevantní ve vztahu k provádění ustanovení této smlouvy nebo ve vztahu k provádění nebo vymáhání vnitrostátních právních předpisů, které se vztahují na daně všeho druhu a pojmenování ukládané jménem smluvních států nebo jejich nižších správních útvarů nebo místních úřadů, pokud zdanění, které upravují, není v rozporu se Smlouvou. Výměna informací není omezena články 1 a 2. 2. Veškeré informace obdržené smluvním státem podle odstavce 1 budou udržovány v tajnosti stejným způsobem jako informace získané podle vnitrostátních právních předpisů tohoto státu a budou poskytnuty pouze osobám nebo úřadům (včetně soudů a správních úřadů), které se zabývají vyměřováním nebo vybíráním daní, které jsou uvedeny v odstavci 1, vymáháním nebo trestním stíháním ve věci těchto daní, rozhodováním o opravných prostředcích ve vztahu k těmto daním nebo dozorem výše uvedeného. Tyto osoby nebo úřady použijí tyto informace jen k těmto účelům. Mohou sdělit tyto informace při veřejných soudních řízeních nebo v soudních rozhodnutích. 3. Ustanovení odstavců 1 a 2 nebudou v žádném případě vykládána tak, že ukládají smluvnímu státu povinnost: a) provést správní opatření, která by porušovala právní předpisy a správní praxi tohoto nebo druhého smluvního státu; b) poskytnout informace, které nemohou být získány na základě právních předpisů nebo v běžném správním řízení tohoto nebo druhého smluvního státu; c) poskytnout informace, které by odhalily jakékoliv obchodní, hospodářské, průmyslové, komerční nebo profesní tajemství nebo obchodní postup, nebo informace, jejichž sdělení by bylo v rozporu s veřejným pořádkem. 4. Jestliže jsou v souladu s tímto článkem jedním smluvním státem požadovány informace, druhý smluvní stát použije svých opatření zaměřených na získávání informací, aby získal a vyměnil požadované informace, i když tento druhý stát takové informace nepotřebuje pro své vlastní daňové účely. Článek 25 ČLENOVÉ DIPLOMATICKÝCH MISÍ A KONZULÁRNÍCH ÚŘADŮ Nic v této smlouvě se nedotýká daňových výsad členů diplomatických misí nebo konzulárních úřadů, které jim přísluší na základě obecných pravidel mezinárodního práva nebo na základě ustanovení zvláštních dohod. Článek 26 VSTUP V PLATNOST Smluvní státy si vzájemně diplomatickou cestou oznámí splnění postupů požadovaných jejich vnitrostátními právními předpisy pro vstup této smlouvy v platnost. Tato smlouva vstoupí v platnost dnem pozdějšího z těchto oznámení a její ustanovení se budou provádět: a) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na příjmy vyplácené nebo připisované k prvnímu dni kalendářního roku následujícího po roce, v němž Smlouva vstoupí v platnost, nebo později; b) pokud jde o ostatní daně z příjmů, na příjmy za každý daňový rok začínající první den kalendářního roku následujícího po roce, v němž Smlouva vstoupí v platnost, nebo později. Článek 27 UKONČENÍ PLATNOSTI Tato smlouva zůstane v platnosti dokud nebude vypovězena některým smluvním státem. Každý smluvní stát může diplomatickou cestou podáním výpovědi ukončit platnost Smlouvy, a to nejméně šest měsíců před koncem každého kalendářního roku následujícího po období pěti let ode dne vstupu Smlouvy v platnost. V takovém případě se Smlouva přestane provádět: a) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na příjmy vyplácené nebo připisované k prvnímu dni kalendářního roku následujícího po roce, v němž byla dána výpověď, nebo později; b) pokud jde o ostatní daně z příjmů, na příjmy za každý daňový rok začínající první den kalendářního roku následujícího po roce, v němž byla dána výpověď, nebo později. Dáno v Praze dne 30. dubna 2015, což odpovídá 1394/02/10 Solar Hijra, ve dvou původních vyhotoveních, v českém, perském a anglickém jazyce, přičemž všechny texty jsou autentické. V případě jakéhokoliv rozdílu mezi českým a perským textem bude rozhodujícím anglický text. Za vládu České republiky Andrej Babiš 1\\. místopředseda vlády a ministr financí Za vládu Íránské islámské republiky Ali Tayyebnia ministr hospodářství a financí PROTOKOL Při podpisu Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Íránské islámské republiky o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu se níže podepsaní dohodli na následujících ustanoveních, která tvoří nedílnou součást Smlouvy: 1. Ustanovení této smlouvy v žádném případě nezabraňují smluvním státům provádět ustanovení jejich vnitrostátních právních předpisů určená k zabraňování situacím vyhýbání se daňové povinnosti nebo daňovým únikům. 2. Pokud jde o článek 24 (Výměna informací), rozumí se, že: Ustanovení odstavce 3 nebudou v žádném případě vykládána tak, že umožňují smluvnímu státu odmítnout poskytnout informace pouze z toho důvodu, že informacemi disponuje bankabanka, jiná finanční instituce, pověřenec nebo osoba, která jedná v zastoupení nebo jako zmocněnec, nebo proto, že se informace vztahují k vlastnickým podílům na osobě. Provádění výše uvedeného odstavce v obou státech však závisí na legislativních úpravách příslušných vnitrostátních právních předpisů a pravidel, která dosud neumožňují takovou výměnu informací v Íránské islámské republice. Příslušný úřad Íránské islámské republiky oznámí neprodleně příslušnému úřadu České republiky, že podmínky pro provádění tohoto ustanovení byly splněny. Dáno v Praze dne 30. dubna 2015, což odpovídá 1394/02/10 Solar Hijra, ve dvou původních vyhotoveních, v českém, perském a anglickém jazyce, přičemž všechny texty jsou autentické. V případě jakéhokoliv rozdílu mezi českým a perským textem bude rozhodujícím anglický text. Za vládu České republiky Andrej Babiš 1\\. místopředseda vlády a ministr financí Za vládu Íránské islámské republiky Ali Tayyebnia ministr hospodářství a financí
Sdělení Ministerstva vnitra č. 292/2016 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 292/2016 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 12. 9. 2016, částka 112/2016 292 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 6. září 2016 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 4. února 2017 nové volby do zastupitelstva obce: obec\| okres\| kraj ---\|---\|--- Lančov\| Znojmo\| Jihomoravský Ministr: Chovanec v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 291/2016 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 291/2016 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 12. 9. 2016, částka 112/2016 291 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 1. září 2016 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 4. února 2017 nové volby do zastupitelstva obce: obec\| okres\| kraj ---\|---\|--- Závist\| Blansko\| Jihomoravský Ministr: Chovanec v. r.
Sdělení Ministerstva financí č. 290/2016 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 290/2016 Sb. Sdělení Ministerstva financí o vydání výměru MF č. 02/2016, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami vydaný výměrem MF č. 01/2016 Vyhlášeno 12. 9. 2016, částka 112/2016 290 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 5. září 2016 o vydání výměru MF č. 02/2016, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami vydaný výměrem MF č. 01/2016 Ministerstvo financí podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 24. srpna 2016 vydalo výměr MF č. 02/2016, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenamicenami vydaný výměrem MF č. 01/2016. Výměr je publikován v Cenovém věstníku částka 8/2016 ze dne 25. srpna 2016 a nabyl účinnosti dne 1. září 2016. Ministr: Ing. Babiš v. r.
Vyhláška č. 289/2016 Sb.	Vyhláška č. 289/2016 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 141/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobu, skladování a zpracování lihu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 12. 9. 2016, datum účinnosti 1. 1. 2017, částka 112/2016 * Čl. I - Příloha č. 2 vyhlášky č. 141/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobu, skladování a zpracování lihu, ve znění vyhlášky č. 82/2000 Sb., vyhlášky č. 386/2003 Sb., vyhlášky č. 88/2007 Sb. a vyhlášky č. 190/2008 Sb., včetně poznámky pod čarou č. 3 zní: * Čl. II - Technický předpis * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2017 289 VYHLÁŠKA ze dne 6. září 2016, kterou se mění vyhláška č. 141/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobu, skladování a zpracování lihu, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zemědělství v dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu stanoví podle § 21 odst. 1 zákona č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu): Čl. I Příloha č. 2 vyhlášky č. 141/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobu, skladování a zpracování lihu, ve znění vyhlášky č. 82/2000 Sb., vyhlášky č. 386/2003 Sb., vyhlášky č. 88/2007 Sb. a vyhlášky č. 190/2008 Sb., včetně poznámky pod čarou č. 3 zní: „Příloha č. 2 k vyhlášce č. 141/1997 Sb. Druhy a minimální přídavky denaturačních prostředků a účel použití denaturovaného lihu Poř. číslo\| Denaturační prostředek\| Registrační číslo CAS (Chemical Abstracts Service)\| Nejmenší přídavek denaturačního prostředku na 1 l etanolu při 20 °C\| Nejmenší přídavek denaturačního prostředku na 1 hl etanolu při 20 °C\| Účel použití denaturovaného lihu ---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| Benzín lékařský\| 64742-49-0\| 10 ml\| 1 l\| a) k laboratorním účelům, b) k použití ve zdravotnických zařízeních a lékárnách, c) k výdeji v lékárnách v balení do 200 ml, d) k dodávkám distributorům léčiv3), e) k výrobě pektinu, léčiv, dezinfekčních roztoků nebo f) k čištění a dezinfekci výrobního zařízení v potravinářství. 2\| Benzín lékařský\| 64742-49-0\| 20 ml\| 2 l\| K technickému použití všeho druhu mimo prodeje. 3\| Benzín technickýa)\| \| 20 ml\| 2 l\| K technickému použití všeho druhu mimo prodeje. 4\| Toluenb)\| 108-88-3\| 20 ml\| 2 l\| K technickému použití všeho druhu mimo prodeje. 5\| Ajatinc)\| 7281-04-1\| 10 g\| 1 kg\| K maskérským účelům. 6\| Acetond)\| 67-64-1\| 50 ml\| 5 l\| K výrobě čistých chemikálií, kovových katalyzátorů, polovodičů. Při výrobě a údržbě elektropřístrojů. 7\| Hexane)\| 110-54-3\| 10 ml\| 1 l\| K laboratorním účelům. 8\| Metanolf)\| 67-56-1\| 50 ml\| 5 l\| K laboratorním účelům. 9\| Ocet kvasný lihový o koncentraci 10 až 20 %\| 64-19-7\| 100-200 ml\| 10-20 l\| K výrobě kvasného lihového octa o koncentraci 10 až 20 % hm. tak, aby líh po denaturaci obsahoval minimálně 20 ml kyseliny octové na 1 l absolutního alkoholu. 10\| Octan etylnatýg) \| 141-78-6\| 20 g\| 2 kg\| K výrobě barev, ředidel a k ředění barev sloužících k potisku obalových materiálů. Denatonium benzoáth)\| 3734-33-6\| 30 mg\| 3 g 11\| 2-propanolch)\| 67-63-0\| 100 ml\| 10 l\| K výrobě čistých chemikálií, katalyzátorů, kosmetických a dezinfekčních přípravků. K odmašťování desek plošných spojů. Při výrobě měřících a leteckých přístrojů. 12\| Denatonium benzoáth)\| 3734-33-6\| 30 mg\| 3 g\| K výrobě kosmetických přípravků, které nepřichází do styku s dutinou ústní. 13\| Dietylftaláti) Terciální butanolj)\| 84-66-2 75-65-0\| 5 g 789 mg\| 0,5 kg 78,9 g\| K výrobě kosmetických přípravků. 14\| Mentolk)\| 89-78-1\| 8 g\| 0,8 kg\| K výrobě kosmetických přípravků, které přichází do styku s dutinou ústní. 15\| Thymol0\| 89-83-8\| 8 g\| 0,8 kg\| K výrobě kosmetických přípravků, které přichází do styku s dutinou ústní. 16\| 2-propanolch) Denatonium benzoáth)\| 67-63-0 3734-33-6\| 20 ml 10 mg\| 2 l 1 g\| K výrobě parfémů a toaletních vod. 17\| Terciální butanolj) Denatonium benzoáth)\| 75-65-0 3734-33-6\| 780 mg 10 mg\| 78 g 1 g\| K výrobě parfémů a toaletních vod. 18\| 2-propanolch)\| 67-63-0\| 20 ml\| 2 l\| K výrobě ústních vod pro ústní nebo zubní hygienu. 19\| Terciální butanolj)\| 75-65-0\| 780 mg\| 78 g\| K výrobě ústních vod pro ústní nebo zubní hygienu. 20\| Denatonium benzoáth)\| 3734-33-6 \| 10 mg\| 1 g\| K výrobě drogistického zboží a aditiv do motorových paliv. Metyletylketonm)\| 78-93-3 \| 15 ml \| 1,5 l 2-propanolch)\| 67-63-0\| 10 ml\| 1 l 21\| Denatonium benzoáth)\| 3734-33-6\| 20 mg\| 2 g\| K výrobě gelových podpalovačů, lihového paliva do bio krbů a hořlavých past. Metyletylketonm)\| 78-93-3\| 10 ml\| 1 l 2-propanolch)\| 67-63-0\| 10 ml\| 1 l 22\| Motorové palivo vyhovující ČSN EN 228n)\| \| 20 ml\| 2 l\| K výrobě motorového paliva nebo Etyltercbutyletheru. 23\| Etyltercbutylethero)\| 637-92-3\| 20 ml\| 2 l\| K výrobě Etyltercbutyletheru. 24\| Metyltercbutyletherp)\| 1634-04-4\| 20 ml\| 2 l\| K výrobě Etyltercbutyletheru. 25\| Denatonium benzoáth)\| 3734-33-6\| 30 mg\| 3 g\| K výrobě nemrznoucích směsí, autokosmetiky a čisticích přípravků. Metyletylketonm)\| 78-93-3\| 15 ml\| 1,5 l 2-propanolch)\| 67-63-0\| 10 ml\| 1 l 26\| Denatonium benzoáth)\| 3734-33-6\| 30 mg\| 3 g\| K výrobě nemrznoucích směsí, autokosmetiky a čisticích přípravků. 2-propanolch)\| 67-63-0\| 10 ml\| 1 l Terciální butanolj)\| 75-65-0\| 10 mg\| 1 g Druhy denaturačních prostředků pro obecnou denaturaci lihu v České republice, v celé Evropské unii a v jednotlivých členských státech, jsou uvedeny v nařízení Komise (ES) č. 3199/93, ze dne 22. listopadu 1993 o vzájemném uznávání postupů úplné denaturace lihu pro účely osvobození od spotřební daně, v platném znění. Vysvětlivky: Denaturační prostředek\| Alternativní název/názvy ---\|--- a) Benzín technický\| Technický benzín 60/80 Technický benzín 80/110 Technický benzín 50/110\| Technické parametry: bezbarvá kapalina specifického zápachu, vysoce hořlavá, ve vodě nerozpustná; 97 % předestiluje při 50° C až 110° C. b) Toluen\| Methylbenzen Fenylmethan Toluol c) Ajatin\| Dimethyldodecylbenzylamoniumbromid Benzododecinii bromidum 10% roztok d) Aceton\| Propan-2-on Dimethylketon 2-Propanon e) Hexan\| N-hexan f) Metanol\| Methyl alkohol Methylový alkohol dřevní líh g) Octan etylnatý\| Ethylethanoát Ethylacetát (ETA) Ethylester kyseliny octové h) Denatonium benzoát\| Fenylmethyl-[2- [(2,6-dimethylfenyl)amino]- 2-oxoethyl]-diethylammonium benzoát Bitrex (obchodní značka) ch) 2-propanol\| Isopropyl alkohol (IPA) Isopropanol Propan-2-ol i) Dietylftalát\| Diethylester kyseliny ftalové (DEP) j) Terciální butanol\| 2-Methylpropan-2-ol Terc. Butanol TBA 2-Methyl-2-propanol k) Mentol\| 2-isopropyl-5-methylcyklohexan-1-ol Menthomenthol l) Thymol\| 2-isopropyl-5-methylphenol (IPMP) Isopropylmethylfenol Isopropyl-m-kresol m) Metyletylketon (MEK)\| Butan-2-on 2-Butanon Ethylmethylketon n) Motorové palivo vyhovující ČSN EN 228\| Bezolovnatý automobilový benzín o) Etyltercbutylether (ETBE)\| 2-Ethoxy-2-methyl-propan Ethyl t-butyl ether Terc. butyl ethyl ether p) Metyltercbutylether (MTBE)\| 2-Methoxy-2-methylpropan Methyl t-butyl ether Terc. butyl methyl ether “. Čl. II Technický předpis Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017. Ministr: Ing. Jurečka v. r. 3) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 288/2016 Sb.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 288/2016 Sb. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o zveřejnění seznamu států, do nichž lze překročit vnější hranici s občanským průkazem Vyhlášeno 12. 9. 2016, částka 111/2016 288 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí ze dne 25. srpna 2016 o zveřejnění seznamu států, do nichž lze překročit vnější hranici s občanským průkazem Ministerstvo zahraničních věcí podle § 3 odst. 1 zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že v seznamu států, do nichž lze ode dne publikace tohoto sdělení ve Sbírce zákonů překročit vnější hranici s občanským průkazem, jsou zařazeny tyto státy: Albánská republika, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Gruzie, Makedonská republika, Moldavská republika (občanské průkazy ve formátu ID1 a ID2), Srbská republika. Toto sdělení nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 96/2015 Sb., ze dne 24. března 2015. Ministr: PhDr. Zaorálek v. r.
Vyhláška č. 287/2016 Sb.	Vyhláška č. 287/2016 Sb. Vyhláška o rozsahu a způsobu poskytování proviantních a výstrojních náležitostí vojákům v záloze ve službě Vyhlášeno 12. 9. 2016, datum účinnosti 12. 9. 2016, částka 111/2016 * § 1 - Poskytování bezplatného stravování * § 2 - Poskytování náhrady v penězích namísto výdeje teplé stravy * § 3 - Poskytování jiných potravin namísto výdeje teplé stravy * Stravní dávky a přídavky potravin * § 4 - Teplá strava nebo jiné potraviny poskytované vojákovi podle § 3 musí odpovídat stravním dávkám a přídavkům potravin, jejich energetickým normám a výživovým hodnotám stanoveným v příloze č. 1 k této vyhlášce a průměrné skladbě spotřeby potravin stanovené v * § 5 - (1) Stravními dávkami jsou * § 6 - (1) K jednotlivým stravním dávkám se podle náročnosti vykonávaného vojenského zaměstnání a za podmínek stanovených touto vyhláškou poskytují tyto přídavky potravin: * § 7 - (1) Přídavek potravin A se poskytuje vojákovi, pokud * Finanční, energetická a výživová hodnota potravin * § 8 - (1) Finanční hodnota stravních dávek a přídavků potravin se stanoví tak, že průměrná skladba spotřeby jednotlivých potravin v kilogramech na osobu a den podle přílohy č. 2 k této vyhlášce se vynásobí jejich průměrnými obchodními cenami za kilogram. Průměrn * § 9 - (1) Finanční hodnotu stravních dávek a přídavků potravin u součásti ozbrojených sil s počtem stravovaných do 50 osob lze zvýšit o 10 % oproti finanční hodnotě stanovené podle § 8 odst. 1 v závislosti na tom, v jakém rozsahu se nakupují potraviny v maloobch * § 14 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 287/2016 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 287/2016 Sb. Aktuální znění od 1. 9. 2023 (262/2023 Sb.) 287 VYHLÁŠKA ze dne 5. září 2016 o rozsahu a způsobu poskytování proviantních a výstrojních náležitostí vojákům v záloze ve službě Ministerstvo obrany stanoví podle § 22 zákona č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze: § 1 Poskytování bezplatného stravování (1) Bezplatné stravování vojáka v záloze ve službě (dále jen „voják“) se zajišťuje formou výdeje teplé stravy a výdeje materiálních prostředků, není-li dále stanoveno jinak. (2) Teplá strava se vojákovi poskytuje formou snídaně, oběda a večeře. (3) Materiálními prostředky podle odstavce 1 se rozumí jídelní nádobí třídílné, jídelní příbor s obalem a otvírač konzerv, které se vojákovi vydávají při prvním nástupu vojenské činné služby po zařazení do aktivní zálohy nebo při prvním povolání na dobrovolné anebo povinné vojenské cvičení. § 2 Poskytování náhrady v penězích namísto výdeje teplé stravy (1) Poskytuje-li se vojákovi namísto výdeje teplé stravy náhrada v penězích, poskytuje se ve výši finanční hodnoty druhů a množství potravin nevydané teplé stravy, které odpovídají stravní dávce stanovené touto vyhláškou. (2) Je-li namísto výdeje teplé stravy poskytována vojákovi náhrada v penězích, zvyšuje se tato náhrada o příplatek, pokud se voják účastní a) vojenského zaměstnání, které organizuje vojenský útvar nebo vojenské zařízení (dále jen „součást ozbrojených sil“), a voják se nemá možnost stravovat u vojenského útvaru, nebo b) vojenského zaměstnání u součásti ozbrojených sil, u které se teplá strava nepřipravuje, v případě, že není zabezpečena dovozem nebo smluvně. (3) Výše příplatku podle odstavce 2 se u jednotlivých forem poskytování teplé stravy rovná poměrné výši nejnižší výše stravného stanoveného právním předpisem, který upravuje výši náborového příspěvku, výši kvalifikačního příspěvku, výši a postup při přiznávání cestovních náhrad a náhrad při povolání do služebního poměru a při přeložení poskytovaných vojákům1), a to v případě a) snídaně o 20 %, b) oběda o 40 % a c) večeře o 40 %. (5) Náhrada v penězích za neposkytnuté přídavky potravin vojákovi nenáleží. § 3 Poskytování jiných potravin namísto výdeje teplé stravy Poskytují-li se vojákovi namísto výdeje teplé stravy jiné potraviny, poskytují se v množství a druhově tak, aby poskytnuté potraviny odpovídaly stravní dávce nevydané teplé stravy stanovené touto vyhláškou. Stravní dávky a přídavky potravin § 4 Teplá strava nebo jiné potraviny poskytované vojákovi podle § 3 musí odpovídat stravním dávkám a přídavkům potravin, jejich energetickým normám a výživovým hodnotám stanoveným v příloze č. 1 k této vyhlášce a průměrné skladbě spotřeby potravin stanovené v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 5 (1) Stravními dávkami jsou a) základní stravní dávka, b) stravní dávka pro letce a c) stravní dávka pro výsadkáře. (2) Stravní dávka pro výsadkáře se poskytuje vojákovi, který je výkonným výsadkářem, po dobu jeho nepřetržitého praktického výsadkářského výcviku a vojákovi, který se na území České republiky připravuje k výkonu služby v operačním nasazení nebo plní služební úkoly v operačním nasazení. § 6 (1) K jednotlivým stravním dávkám se podle náročnosti vykonávaného vojenského zaměstnání a za podmínek stanovených touto vyhláškou poskytují tyto přídavky potravin: a) přídavek potravin A - zdravotní, b) přídavek potravin B - základní, c) přídavek potravin C - zvláštní, nebo d) přídavek potravin D - pro všechny vojáky. (2) Přídavky potravin se poskytují jen při současném vydávání teplé stravy nebo poskytování potravin podle § 3, a to ve dni výkonu vojenské činné služby, ve kterém vojákovi vznikne nárok na vydání nejméně 2 denních jídel, a to k prvnímu z nich. (3) Přídavek potravin A se vojákovi poskytuje za podmínek stanovených v § 7 odst. 1 vždy, bez ohledu na počet vydávaných jídel v daném dni výkonu vojenské činné služby. (4) Vykonává-li voják, kterému se poskytuje stravní dávka pro výsadkáře, vojenské zaměstnání, při němž se poskytují přídavky potravin podle odstavce 1 písm. b) nebo c), lze mu v případě, že je to pro něho výhodnější, místo stravní dávky pro výsadkáře poskytnout základní stravní dávku a příslušný přídavek potravin. § 7 (1) Přídavek potravin A se poskytuje vojákovi, pokud a) je hospitalizován v polní nemocnici, vojenské nemocnici nebo Ústřední vojenské nemocnici - Vojenské fakultní nemocnici pro nemoc nebo úraz, v jehož důsledku je neschopen ke službě, nebo b) Vojenský zdravotní ústav rozhodne, že v součásti ozbrojených sil, v níž je voják zařazen, byly překročeny hygienické limity v oblasti epidemiologie, hygieny komunální, hygieny výživy, hygieny práce nebo ochrany před neionizujícím zářením v míře ohrožující veřejné zdraví. (2) K základní stravní dávce se poskytuje přídavek potravin D společně s přídavkem potravin B, nebo C. (3) Přídavek potravin B se poskytuje vojákovi při a) vojenském zaměstnání v místě stálé dislokace součásti ozbrojených sil, které trvá alespoň 24 hodin, s výjimkou výkonu dozorčí služby, nebo b) výkonu strážní služby. (4) Přídavek potravin C se poskytuje vojákovi při a) vojenském zaměstnání mimo místo stálé dislokace součásti ozbrojených sil, které trvá alespoň 24 hodin, připravuje-li se nebo vydává-li se teplá strava mimo místo stálé dislokace součásti ozbrojených sil, b) jeho povolání k zabezpečení záchranných prací, odstraňování důsledků živelních pohrom nebo jiných závažných situací ohrožujících životy, zdraví, životní prostředí nebo značné majetkové hodnoty, anebo v případě služby u součásti ozbrojených sil, která byla pohromou postižena, nebo c) přepravě nebo praktickém výcviku v jízdě, pokud trvají alespoň 3 hodiny a jsou uskutečněny v době od 22 hodin do 6 hodin, jedná-li se o řidiče vojenské techniky. (5) Přídavek potravin D se poskytuje vojákovi při plnění úkolů podle odstavce 3 písm. a) a odstavce 4 písm. a) a b) a dále ke stravní dávce pro výsadkáře. Finanční, energetická a výživová hodnota potravin § 8 (1) Finanční hodnota stravních dávek a přídavků potravin se stanoví tak, že průměrná skladba spotřeby jednotlivých potravin v kilogramech na osobu a den podle přílohy č. 2 k této vyhlášce se vynásobí jejich průměrnými obchodními cenamiprůměrnými obchodními cenami za kilogram. Průměrnou obchodní cenouPrůměrnou obchodní cenou se rozumí průměrná cena jednotlivých druhů potravin nakoupených pro zajištění bezplatného stravování za poslední 3 kalendářní měsíce po sobě jdoucí a předcházející měsíci, ve kterém je průměrná obchodní cenaprůměrná obchodní cena určována. (2) Finanční hodnota stravních dávek a přídavků potravin se upravuje v závislosti na vývoji obchodních cen potravin. Služební orgán provede úpravu aktuálně užívané finanční hodnoty stravních dávek, pokud se průměrné obchodní cenyprůměrné obchodní ceny všech druhů nakupovaných potravin za období posledních 3 kalendářních měsíců po sobě jdoucích a předcházejících měsíci, ve kterém je průměrná obchodní cenaprůměrná obchodní cena určována, odchyluje v obou směrech o více než 5 % oproti obchodním cenám období, ve kterém byla úprava provedena naposledy. (3) Finanční hodnota stravní dávky pro vojáka vykonávajícího službu v operačním nasazení v zahraničí se stanoví v závislosti na vývoji obchodních cen potravin v prostoru nasazení. § 9 (1) Finanční hodnotu stravních dávek a přídavků potravin u součásti ozbrojených sil s počtem stravovaných do 50 osob lze zvýšit o 10 % oproti finanční hodnotě stanovené podle § 8 odst. 1 v závislosti na tom, v jakém rozsahu se nakupují potraviny v maloobchodu. (2) Finanční hodnotu stravních dávek a přídavků potravin u součásti ozbrojených sil lze zvýšit o 20 %, pokud a) zabezpečuje záchranné práce, b) zabezpečuje odstraňování důsledků živelních pohrom nebo jiných závažných situací ohrožujících životy, zdraví, životní prostředí nebo značné majetkové hodnoty, nebo c) byla postižena živelní pohromou nebo jinou závažnou situací. (3) Měsíční průměr čerpání energetické a výživové hodnoty stravních dávek, přídavků potravin a jejich finanční hodnoty v jednotlivých dnech, ve kterých je bezplatné stravování vojákovi poskytováno, musí odpovídat uvedeným hodnotám stanoveným pro jednotlivé stravní dávky a přídavky potravin touto vyhláškou, s odchylkou nejvýše 5 % v obou směrech od stanovené hodnoty. Roční průměr čerpání těchto hodnot nesmí překročit odchylku 10 % nad stanovenou hodnotu nebo 3 % pod stanovenou hodnotu. § 14 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: MgA. Stropnický v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 287/2016 Sb. Stravní dávky a přídavky potravin na osobu a den a normy jejich energetických a výživových hodnot Stravní dávky (SD) Přídavky potravin (PP)\| Energ. hodnota\| Bílkoviny\| Tuky\| Kyselina linolová\| Sacharidy\| Minerální látky\| Vitamíny ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- vápník\| fosfor\| železo\| A-ekv. retinolu\| BI\| B2\| P-P- ekv. niacinu\| C kJ\| g\| g\| g\| g\| mg\| μg\| mg SD-základní\| 13474\| 90\| 112\| 9\| 460\| 900\| 800\| 20\| 1000\| 1,2\| 1,4\| 16\| 100 SD - pro výsadkáře\| 15111\| 96\| 126\| 10\| 520\| 1000\| 1000\| 20\| 1200\| 1,4\| 1,6\| 18\| 100 SD - pro letce\| 16019\| 96\| 120\| 10\| 480\| 1 000\| 1 000\| 20\| 1 200\| 1,2\| 1,6\| 18\| 100 PP-A\| 430\| -\| -\| -\| 24\| 3\| -\| -\| \| -\| -\| 2\| 2 PP-B\| 1170\| 9,8\| 14,4\| 0,6\| 28\| 72\| 125\| 1,3\| 24\| 0,12\| 0,12\| 2,3\| - PP-C\| 1520\| 14\| 10\| 0,5\| 54\| 26,4\| 131\| 2,1\| 94\| 0,17\| 0,13\| 3,7\| 2,4 PP-D\| 1596\| 18\| 12\| 0,5\| 50\| 189\| 264\| 2,7\| 146\| 0,12\| 0,28\| 7,4\| 2,1 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 287/2016 Sb. Průměrná skladba spotřeby potravin na osobu a den k dosažení požadovaných energetických a výživových hodnot podle stravních dávek a přídavků potravin k určení výše jejich finanční hodnoty DRUH POTRAVIN\| STRAVNÍ DÁVKA ---\|--- Základní dávka v gramech\| Dávka pro výsadkáře v gramech Vepřové maso\| 69\| 103 Hovězí maso\| 68\| 89 Uzené maso\| 6\| 9 Ostatní maso\| 2\| 2 Vnitřnosti\| 6\| 14 Uzeniny a výrobky z masa\| 45\| 60 Masové konzervy\| 38\| 43 Maso celkem\| 234\| 320 Drůbež a drůbeží výrobky\| 30\| 30 Kosti\| 2\| 2 Ryby\| 10\| 8 Rybí výrobky a konzervy\| 16\| 11 Máslo\| 20\| 25 Sádlo a slanina\| 11\| 15 Jedlé tuky a oleje\| 27\| 35 Čerstvé mléko\| 280\| 295 Mléčné výrobky\| 74\| 72 Sýry\| 30\| 34 Vejce\| 36\| 50 Chléb\| 320\| 340 Běžné pečivo\| 90\| 59 Jemné pečivo\| 33\| 40 Trvanlivé pečivo\| 14\| 20 Těstoviny\| 21\| 20 Mouka, kroupy, vločky\| 70\| 78 Rýže\| 32\| 27 Luštěniny\| 14\| 18 Cukr a cukrářské výrobky\| 60\| 80 Brambory\| 460\| 419 Čerstvá a mražená zelenina\| 185\| 190 Nakládaná a sušená zelenina\| 85\| 70 Kysané a sterilované zelí\| 20\| 20 Zelenina celkem\| 290\| 280 Čerstvé, mražené a sušené ovoce\| 89\| 88 Citrusové plody\| 40\| 40 Kompoty\| 28\| 35 Zahuštěné ovocné výrobky\| 35\| 35 Ovoce celkem\| 192\| 198 Přísady, nápoje, ostatní potraviny\| 357\| 355 DRUH POTRAVIN\| PŘÍDAVEK POTRAVIN ---\|--- A\| B\| C\| D Dávka v gramech Maso celkem\| -\| 50\| 50\| 50 Čerstvé mléko\| -\| -\| -\| - Mléčné výrobky\| -\| -\| -\| - Chléb\| -\| 100\| 100\| 100 Trvanlivé pečivo\| -\| -\| -\| - Cukr a cukrářské výrobky\| 25\| -\| -\| 25 Ovoce celkem\| -\| -\| 100\| 100 Přísady, nápoje, ostatní potraviny\| 300\| 300\| 300\| 350 1) Vyhláška č. 146/2015 Sb., o stanovení výše náborového příspěvku, výše kvalifikačního příspěvku, výše a postupu při přiznávání cestovních náhrad a náhrad při povolání do služebního poměru a při přeložení poskytovaných vojákům.
Vyhláška č. 286/2016 Sb.	Vyhláška č. 286/2016 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 301/2013 Sb., o stanovení způsobu zevního označení Vojenské policie a vojenských policistů, vzoru služebního průkazu a barevného provedení a označení dopravních a speciálních prostředků Vojenské policie Vyhlášeno 12. 9. 2016, datum účinnosti 27. 9. 2016, částka 111/2016 * Čl. I - Vyhláška č. 301/2013 Sb., o stanovení způsobu zevního označení Vojenské policie a vojenských policistů, vzoru služebního průkazu a barevného provedení a označení dopravních a speciálních prostředků Vojenské policie, se mění takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 27. 9. 2016 286 VYHLÁŠKA ze dne 5. září 2016, kterou se mění vyhláška č. 301/2013 Sb., o stanovení způsobu zevního označení Vojenské policie a vojenských policistů, vzoru služebního průkazu a barevného provedení a označení dopravních a speciálních prostředků Vojenské policie Ministerstvo obrany stanoví podle § 55 zákona č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii): Čl. I Vyhláška č. 301/2013 Sb., o stanovení způsobu zevního označení Vojenské policie a vojenských policistů, vzoru služebního průkazu a barevného provedení a označení dopravních a speciálních prostředků Vojenské policie, se mění takto: 1. Na konci textu nadpisu § 2 se doplňují slova „nebo civilního oděvu při výkonu služby“. 2. V § 2 odst. 2 písmeno a) zní: „a) rukávový znak černé barvy ve tvaru obdélníku, na kterém jsou centrálně v celé ploše znaku umístěna stříbřitá písmena „VP“; vzor rukávového znaku je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce a“. 3. V § 2 odst. 3 písmeno a) zní: „a) v operačním nasazení mimo území České republiky jsou na rukávovém znaku černé barvy ve tvaru obdélníku centrálně v celé ploše znaku umístěna stříbřitá písmena „MP“; vzor rukávového znaku při působení Vojenské policie v operačním nasazení mimo území České republiky je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce, nebo“. 4. V § 2 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. 5. V § 2 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Při výkonu služby v civilním oděvu se k zevnímu označení vojenského policisty použije černá rukávová páska, na které jsou v ose pásky umístěna slova „VOJENSKÁ POLICIE“ ve žlutém provedení; vzor rukávové pásky je uveden v příloze č. 13 k této vyhlášce. Rukávová páska se umísťuje na levém nadloktí vojenského policisty.“. 6. Za § 2 se vkládají nové § 2a a 2b, které včetně nadpisů znějí: „§ 2a Další výstrojní součástky (1) Ke služebnímu stejnokroji nebo služebnímu stejnokroji v zeleném nebo béžovém potisku podle § 2 odst. 1 až 3 se mohou používat další výstrojní součástky, kterými jsou zejména a) taktická vesta, b) reflexní vesta, c) oděv s vysokou viditelností vyhovující požadavkům stanoveným českou technickou normou ČSN EN ISO 20471 ze dne 1. října 2013 „Oděvy s vysokou viditelností - Zkušební metody a požadavky“, nebo d) ochranný prostředek. (2) Další výstrojní součástky musí být opatřeny hodnostním označením, identifikačním číslem a na černém podkladě umístěnými a) žlutými nebo stříbřitými písmeny „VP“ nebo „MP“, nebo b) žlutým nebo stříbřitým nápisem „VOJENSKÁ POLICIE“ nebo „MILITARY POLICE“. (3) Reflexní vesta nebo oděv s vysokou viditelností jsou žlutozelené barvy se stříbřitými reflexními pruhy a žlutým nápisem „VOJENSKÁ POLICIE“ na černém podkladu. Reflexní vesta nebo oděv s vysokou viditelností musí být opatřeny identifikačními znaky podle odstavce 2. Pokud se vojenští policisté podílejí na plnění úkolů vojenské policie NATO, užívají reflexní vesty oranžové barvy se stříbřitými reflexními pruhy a stříbřitým nápisem „MILITARY POLICE“ na černém podkladu. Vzor reflexní vesty je uveden v příloze č. 8 a vzor oděvu s vysokou viditelností je uveden v příloze č. 8a k této vyhlášce. § 2b Označování nátělníku jako součásti služebního stejnokroje v černé barvě Pokud je součástí služebního stejnokroje vojenského policisty nátělník s dlouhými nebo krátkými rukávy v černé barvě, musí být opatřen identifikačními znaky podle § 2a odst. 2. Hodnostní označení a identifikační číslo se v takovém případě viditelně umístí na pravé straně hrudi vojenského policisty.“. 7. V § 4 odstavec 5 zní: „(5) Vzor znaku Vojenské policie je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce.“. 8. V § 4 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Barevné provedení a označení vozidel Vojenské policie je vyobrazeno v příloze č. 11 k této vyhlášce. Barevné provedení a označení vozidel Vojenské policie může mít reflexní podobu nebo může být doplněno o reflexní prvky. (7) Při působení Vojenské policie mimo území České republiky mohou být vozidla Vojenské policie podle místních požadavků označena nápisem v cizím jazyce.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 8. 9. V § 4 odst. 8 se číslo „5“ nahrazuje číslem „7“. 10. Příloha č. 4 zní: „Příloha č. 4 k vyhlášce č. 301/2013 Sb. VZOR RUKÁVOVÉHO ZNAKU SE STŘÍBŘITÝMI PÍSMENY VP 39kB “. 11. Příloha č. 6 zní: „Příloha č. 6 k vyhlášce č. 301/2013 Sb. VZOR RUKÁVOVÉHO ZNAKU SE STŘÍBŘITÝMI PÍSMENY MP 55kB “. 12. Příloha č. 8 zní: „Příloha č. 8 k vyhlášce č. 301/2013 Sb. VZOR REFLEXNÍ VESTY 13MB “. 13. Za přílohu č. 8 se vkládá nová příloha č. 8a, která zní: „Příloha č. 8a k vyhlášce č. 301/2013 Sb. VZOR ODĚVU S VYSOKOU VIDITELNOSTÍ 7.9MB “. 14. Příloha č. 10 zní: „Příloha č. 10 k vyhlášce č. 301/2013 Sb. VZOR ZNAKU VOJENSKÉ POLICIE 1.6MB “. 15. Příloha č. 11 zní: „Příloha č. 11 k vyhlášce č. 301/2013 Sb. BAREVNÉ PROVEDENÍ A OZNAČENÍ VOZIDEL VOJENSKÉ POLICIE 10.3MB 10.7MB 3.6MB “. 16. Za přílohu č. 12 se doplňuje příloha č. 13, která zní: „Příloha č. 13 k vyhlášce č. 301/2013 Sb. VZOR RUKÁVOVÉ PÁSKY PRO VÝKON SLUŽBY VOJENSKÉHO POLICISTY V CIVILNÍM ODĚVU 972kB “. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Do 31. prosince 2018 lze k vnějšímu označení vojenského policisty užívat rukávový návlek, jehož vzor je vyobrazen v přílohách č. 4 a 6 k vyhlášce č. 301/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. 2. Barevné provedení a označení dopravních prostředků Vojenské policie, které umožňuje užívat vyhláška č. 301/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, do 31. prosince 2018, lze užívat do 31. prosince 2022. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Ministr: MgA. Stropnický v. r.
Vyhláška č. 285/2016 Sb.	Vyhláška č. 285/2016 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 217/2010 Sb., o stanovení kvalifikačních předpokladů pro služební zařazení vojáků z povolání, ve znění vyhlášky č. 131/2012 Sb. Vyhlášeno 12. 9. 2016, datum účinnosti 27. 9. 2016, částka 111/2016 * Čl. I - Vyhláška č. 217/2010 Sb., o stanovení kvalifikačních předpokladů pro služební zařazení vojáků z povolání, ve znění vyhlášky č. 131/2012 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 27. 9. 2016 285 VYHLÁŠKA ze dne 5. září 2016, kterou se mění vyhláška č. 217/2010 Sb., o stanovení kvalifikačních předpokladů pro služební zařazení vojáků z povolání, ve znění vyhlášky č. 131/2012 Sb. Ministerstvo obrany stanoví podle § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 254/2002 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 217/2010 Sb., o stanovení kvalifikačních předpokladů pro služební zařazení vojáků z povolání, ve znění vyhlášky č. 131/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 2 písm. b) se slova „se stanovenou hodností desátník a četař“ zrušují. 2. V § 1 odst. 2 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena c) až f). 3. V § 1 odst. 3 se slova „písm. e) a f)“ nahrazují slovy „písm. d) a e)“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Ministr: MgA. Stropnický v. r.
Vyhláška č. 284/2016 Sb.	Vyhláška č. 284/2016 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pyrotechnice Vyhlášeno 12. 9. 2016, datum účinnosti 27. 9. 2016, částka 110/2016 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Rejstřík pyrotechnických výrobků * § 3 - Bezpečnostní opatření při vystavování * § 4 - Evidence skladovaných pyrotechnických výrobků * § 5 - Stavebně technické požadavky na sklad * § 6 - Zabezpečení skladu a požadavky na skladování * § 7 - Bezpečnostní vzdálenost * § 8 - Ochrana před vnějšími vlivy * § 9 - Odborné školení pro získání osvědčení o odborné způsobilosti * § 10 - Obsah lékařských prohlídek * § 11 - Náležitosti lékařského posudku * § 12 - Popis a obsah zkoušky detonační charakteristiky * § 13 - Oznámení * § 14 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 284/2016 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 284/2016 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 284/2016 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 284/2016 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 284/2016 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 284/2016 Sb. Aktuální znění od 27. 9. 2016 284 VYHLÁŠKA ze dne 5. září 2016, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pyrotechnice Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 11 odst. 5, § 17 odst. 2, § 26 odst. 3, § 28, § 38 odst. 2 a 4, § 39 odst. 2 a § 52 odst. 3 zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice): § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanoví a) vzor formátu rejstříku pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, kterým oznámený subjektoznámený subjekt udělil certifikátcertifikát, b) požadavky na bezpečnostní opatření k zajištění protipožárních opatření, označení, skladování a používání pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, vymezení a zajištění ohroženého prostoru a podmínky při vystavování pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, c) obsah evidence skladovaných pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, d) požadavky na konstrukci stěn, přepážek, dveří a střešních konstrukcí, povrchovou úpravu vnitřních stěn, stropu a podlah, bezpečnostní vzdálenost a obložnost a požární zabezpečení skladu a ochranu před účinky vnějších vlivů, e) rozsah a délku odborného školení, plán teoretické a praktické části odborného školení a zkušební řád, f) obsah lékařských prohlídek, náležitosti lékařského posudku a podmínky pro posouzení zdravotní způsobilosti k zacházení s pyrotechnickými výrobkyzacházení s pyrotechnickými výrobky kategorie P2, T2 nebo F4, g) nemoci, vady nebo stavy, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k zacházení s pyrotechnickými výrobkyzacházení s pyrotechnickými výrobky kategorie P2, T2 nebo F4, h) popis a obsah zkoušky detonační charakteristiky pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku. § 2 Rejstřík pyrotechnických výrobků Vzor formátu rejstříku pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, kterým oznámený subjektoznámený subjekt udělil certifikátcertifikát, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. § 3 Bezpečnostní opatření při vystavování (1) Při vystavování hospodářský subjekthospodářský subjekt zajistí přijetí bezpečnostních opatření, a to tak, aby pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky byly vystavovány a skladovány a) v nejmenších baleních určených k prodeji nebo v původních obalech výrobcevýrobce, které jsou opatřeny označením, že se jedná o výstavní vzorek, b) takovým způsobem, aby byly dodrženy podmínky stanovené v návodu k použití nebo pokynech výrobcevýrobce, c) odděleně od hořlavých a hoření podporujících látek, d) v suchu a takovým způsobem, aby jejich teplota nepřesáhla 40 °C, pokud není v návodu k použití nebo pokynech výrobcevýrobce stanoveno jinak, e) takovým způsobem, aby bylo zabráněno jejich samovolnému pádu, zamezeno jejich neúmyslné iniciaci nebo zážehu a bylo minimalizováno ohrožení života a zdraví osob nebo majetku, a f) v množství a druhu, které odpovídají požárnímu zabezpečení výstavního prostoru a ohlášení hasičskému záchrannému sboru podle § 31 zákona o pyrotechnice. (2) V prostoru, kde hospodářský subjekthospodářský subjekt vystavuje pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky, musí být umístěn k bezprostřednímu použití alespoň jeden přenosný hasicí přístroj vodní nebo pěnový s hasicí schopností alespoň 13 A nebo přenosný hasicí přístroj práškový s hasicí schopností alespoň 21 A, nad rámec požadavků uvedených ve vyhlášce o požární prevenci1). (3) Ohrožený prostor, ve kterém lze pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky používat při vystavování, se vymezí podle návodu k použití nebo pokynu výrobcevýrobce pro daný pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek. V případě, že návod k použití nebo pokyn výrobcevýrobce ohrožený prostor nevymezuje, vymezí se ohrožený prostor podle návodu pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku, který je funkčně nejblíže srovnatelný s pyrotechnickým výrobkempyrotechnickým výrobkem, který má být použit. § 4 Evidence skladovaných pyrotechnických výrobků (1) Evidence skladovaných pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků obsahuje alespoň název, druh, kategorii, registrační číslo a sérii nebo šarži pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku a údaj o množství pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků ve skladu, příručním skladupříručním skladu a prodejní místnosti. (2) V evidenci skladovaných pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků pro použití ve vozidlech lze údaje uvedené v odstavci 1, s výjimkou údaje o množství pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků ve skladu, příručním skladupříručním skladu a prodejní místnosti, nahradit katalogovými čísly náhradních dílů. (3) U pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, které nejsou označeny registračním číslem, se tento údaj do evidence skladovaných pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků neuvádí. § 5 Stavebně technické požadavky na sklad Stavebně technické požadavky na sklad: a) materiály použité pro výstavbu skladu chránily skladované pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky před nebezpečnými reakcemi na otřesy při kontaktu nebo tření s podlahami, stěnami, stropy nebo konstrukcemi těchto objektů, b) materiály náchylné na rozbití vnitřním nebo vnějším přetlakem tvořící střešní konstrukci, stěny, přepážky a otvorové výplně netvořily při rozbití ostré střepiny, c) vnější dveře se otevíraly vně a jejich otevření bylo zajištěno jednoduchým zatlačením zvnitřku a jednoduchou manipulací zvnějšku, d) podlahy měly pevný, celistvý a rovný povrch a e) zasklení otvorových výplní vystavená slunečnímu záření nevykazovala žádnou vadu nebo nerovnost povrchu, která by způsobila sbíhavost slunečních paprsků, a byla opatřena nátěrem, který omezuje průchod slunečního záření. § 6 Zabezpečení skladu a požadavky na skladování (1) Požární zabezpečení skladu: a) na všech dveřích vedoucích do skladových prostor se umisťují značky zakazující kouření a manipulaci s otevřeným ohněm, b) do skladu mohou vstupovat pouze k tomu oprávněné osoby; neoprávněné osoby mohou vstupovat pouze v doprovodu oprávněných osob a musejí dbát jejich pokynů, c) sklad se uzavírá s výjimkou doby, kdy je prováděno naskladňování nebo vyskladňování skladu; pokud se ve skladu nikdo nenachází, musí být sklad uzamčen, d) při údržbě skladu, která může ohrozit skladované pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky, se musí tyto výrobky po dobu prací spočívajících v údržbě skladu přemístit do jiného skladu, e) k čištění vnitřních stěn, stropů, podlah, dveří, regálů a dalšího vybavení se nepoužívají čisticí prostředky obsahující hořlavé látky, f) ve skladu a jeho okolí lze do vzdálenosti odpovídající bezpečnostní vzdálenosti, nebo do vzdálenosti 30 metrů, pokud je bezpečnostní vzdálenost větší jak 30 metrů, provádět jen práce související s vlastním provozem skladu a jeho údržbou, g) ve skladu lze umístit pouze mechanizaci určenou k manipulaci se skladovanými pyrotechnickými výrobkypyrotechnickými výrobky včetně mechanizace k manipulaci s jinými výrobky, pokud pro ně byl sklad povolen, h) u hlavního vstupu na vnější straně se umisťuje informační tabule na nehořlavém podkladu, která obsahuje alespoň 1. číslo rozhodnutí, kterým bylo umožněno sklad používat, 2. maximální počet osob, které se ve skladu mohou pohybovat, 3. maximální množství čisté hmotnosti výbušných látek, 4. instrukce pro případ nouze. (2) Požadavky na skladování: a) ve skladu lze skladovat pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky zařazené do třídy nebezpečných věcí 1 a příslušných podtříd a skupin snášenlivosti v rozsahu odpovídajícím UN číslům pro pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky v souladu s Evropskou dohodou o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), b) pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky, které nesplňují požadavky písmene a), se skladují jako pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky zařazené do podtřídy 1.1 v souladu s Evropskou dohodou o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), c) společně lze skladovat pouze pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky zařazené do skupin snášenlivosti látek a předmětů v souladu s Evropskou dohodou o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), které jsou navzájem kompatibilní, d) pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky zařazené do různých podtříd v souladu s Evropskou dohodou o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) se skladují odděleně tak, aby nedošlo k jejich záměně, e) teplota a vlhkost se udržuje tak, aby byly dodrženy podmínky stanovené pro skladování pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků v souladu s návodem výrobcevýrobce, f) v případě skladování více typů pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků je rozhodující pyrotechnický výrobekpyrotechnický výrobek s nejpřísnějšími podmínkami s tím, že současně nesmí být negativně ovlivněny skladovací podmínky ostatních pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, g) výrobky se ukládají tak, aby bylo zabráněno jejich samovolnému pádu, přičemž výška skladovaných výrobků se určuje s ohledem na konstrukci a technické parametry udávané výrobcemvýrobcem podle nosnosti spodních vrstev obalů, nosnosti regálu a nosnosti skladu, h) obaly se ukládají tak, aby byl umožněn snadný přístup k údajům na přepravním obalu jednotlivých pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, i) poškozené pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky se skladují odděleně na místě určeném hospodářským subjektemhospodářským subjektem a zřetelně označené. (3) Splněním povinností podle odstavců 1 a 2 nejsou dotčeny povinnosti stanovené v jiném právním předpise2). § 7 Bezpečnostní vzdálenost (1) Umístění skladu s pyrotechnickými výrobkypyrotechnickými výrobky zařazenými do podtřídy 1.1 v souladu s Evropskou dohodou o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) musí být v souladu s bezpečnostními vzdálenostmi. Způsob výpočtu bezpečnostní vzdálenosti je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce. (2) Způsob výpočtu podle přílohy č. 2 k této vyhlášce se nepoužije v případě, že se ve skladu skladuje nejvýše 100 kg čisté hmotnosti výbušných látek obsažených v pyrotechnických výrobcíchpyrotechnických výrobcích zařazených do podtřídy 1.1 v souladu s Evropskou dohodou o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR). (3) Bezpečnostní vzdálenost se nevztahuje na příjezdové komunikace a objekty a stavby sloužící k provozu skladu. § 8 Ochrana před vnějšími vlivy V projektové dokumentaci skladu se stanoví způsob zajištění skladu pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků proti jejich odcizení nebo poškození, a to s ohledem na nebezpečí skladovaných pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, které jejich odcizením nebo poškozením může vzniknout. § 9 Odborné školení pro získání osvědčení o odborné způsobilosti (1) Odborné školení se uskutečňuje v rozsahu 40 výukových hodin k zacházení s pyrotechnickými výrobkyzacházení s pyrotechnickými výrobky kategorie F4 a T2 společně a 40 výukových hodin k zacházení s pyrotechnickými výrobkyzacházení s pyrotechnickými výrobky kategorie P2. Délka výukové hodiny je 45 minut. Plán teoretické a praktické části odborného školení je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce. (2) Zkušební řád je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce. § 10 Obsah lékařských prohlídek (1) Obsahem každé lékařské prohlídky pro posouzení zdravotní způsobilosti je základní vyšetření, které zahrnuje a) rozbor údajů o dosavadním vývoji zdravotního stavu a dosud prodělaných nemocech, stavech nebo vadách (dále jen „nemoc“) s cíleným zaměřením zejména na výskyt nemocí, které mohou omezit nebo vyloučit zdravotní způsobilost k zacházení s pyrotechnickými výrobkyzacházení s pyrotechnickými výrobky kategorie P2, T2 nebo F4, b) komplexní fyzikální vyšetření, včetně orientačního vyšetření sluchu, zraku, kůže a orientačního neurologického vyšetření, s důrazem na zjištění nemocí, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k zacházení s pyrotechnickými výrobkyzacházení s pyrotechnickými výrobky kategorie P2, T2 nebo F4; nemoci, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k zacházení s pyrotechnickými výrobkyzacházení s pyrotechnickými výrobky kategorie P2, T2 nebo F4, jsou uvedeny v příloze č. 5 k této vyhlášce. (2) Základní vyšetření se rozšíří o další odborná vyšetření, jestliže taková vyšetření jsou indikována posuzujícím lékařem, pokud a) je to zapotřebí k vyloučení nemocí uvedených v příloze č. 5 k této vyhlášce nebo jiných nemocí, které omezují nebo vylučují bezpečné zacházení s pyrotechnickými výrobkyzacházení s pyrotechnickými výrobky kategorie P2, T2 nebo F4, nebo b) posuzovaná osoba je v soustavné péči jiného lékaře nebo klinického psychologa pro nemoc uvedenou v příloze č. 5 k této vyhlášce nebo jinou nemoc, která vylučuje nebo omezuje bezpečné zacházení s pyrotechnickými výrobkyzacházení s pyrotechnickými výrobky kategorie P2, T2 nebo F4, jestliže je tato skutečnost posuzujícímu lékaři známa. (3) Další odborná vyšetření lze provést až po provedení základního vyšetření posuzujícím lékařem. (4) V žádance o další odborné vyšetření se kromě náležitostí podle právního předpisu upravujícího náležitosti a obsah zdravotnické dokumentace3) uvede požadavek na zhodnocení zdravotní způsobilosti vyšetřované osoby k zacházení s pyrotechnickými výrobkyzacházení s pyrotechnickými výrobky kategorie P2, T2 nebo F4 v rozsahu odbornosti zdravotnického pracovníka provádějícího odborné vyšetření. (5) Posuzovanou osobu lze za zdravotně způsobilou nebo za zdravotně způsobilou s podmínkou uznat, pokud na základě lékařské prohlídky nebyla u této osoby zjištěna nemoc vylučující zdravotní způsobilost, nebo jiná nemoc, která vylučuje bezpečné zacházení s pyrotechnickými výrobkyzacházení s pyrotechnickými výrobky kategorie P2, T2 nebo F4. (6) Při zjištění nemocí, které podle přílohy č. 5 k této vyhlášce omezují zdravotní způsobilost, nebo podezření na ně, lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou pouze na základě kladného závěru odborného vyšetření. § 11 Náležitosti lékařského posudku Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti vedle náležitostí podle právního předpisu upravujícího náležitosti a obsah zdravotnické dokumentace3) obsahuje informaci, že se jedná o posouzení zdravotní způsobilosti k zacházení s pyrotechnickými výrobkyzacházení s pyrotechnickými výrobky kategorie P2, T2 nebo F4. § 12 Popis a obsah zkoušky detonační charakteristiky Popis a obsah zkoušky je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce. § 13 Oznámení Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2015/1535/EU ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění. § 14 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Ministr: Ing. Mládek, CSc., v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 284/2016 Sb. Vzor formátu rejstříku pyrotechnických výrobků, kterým oznámený subjekt udělil certifikát 280kB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 284/2016 Sb. Bezpečnostní vzdálenosti pro sklady pyrotechnických výrobků zařazených do podtřídy 1.1 v souladu s Evropskou dohodou o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) Bezpečnostní vzdálenost skladu, kterou je nejmenší přípustná vzdálenost mezi skladem a okolní zástavbou, pozemními komunikacemi a železnicemi, se vypočítá - pro okolní zástavbu podle vzorce E=22×NEC1/3 - pro pozemní komunikace a železnice podle vzorce E=15×NEC1/3 kde E je bezpečnostní vzdálenost v metrech, NEC je čistá hmotnost výbušných látek v kilogramech. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 284/2016 Sb. Plán odborného školení Teoretická část 1. Základní pojmy a) pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky, b) zacházení s pyrotechnickými výrobkyzacházení s pyrotechnickými výrobky, c) odborně způsobilá osoba, d) místa použití pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků. 2. Právní předpisy pro používání pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků a) pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky a jejich rozdělení - zábavní pyrotechnikazábavní pyrotechnika, - divadelní pyrotechnikadivadelní pyrotechnika, - ostatní pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky a pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky pro použití ve vozidlech, b) uvádění pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků na trh, c) povinnosti výrobcůvýrobců, dovozcůdovozců a distributorůdistributorů při uvádění pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků na trh, d) odborná způsobilost pro jednotlivé druhy pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, e) povinnosti odborně způsobilé osoby, f) zacházení s pyrotechnickými výrobkyzacházení s pyrotechnickými výrobky \\- výzkum, vývoj, výroba, předvádění, používání, ničení a znehodnocování, skladování, nákup, prodej, dovoz, vývoz a přeprava pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků. 3. Výbušné látky a směsi výbušných látek používané v pyrotechnických výrobcíchpyrotechnických výrobcích a) charakteristika, b) rozdělení, c) složení a použití. 4. Způsoby iniciace pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků a) plamenem, b) elektrický roznět, jeho měření a výpočty, c) bezdrátový roznět, d) prostředky k iniciaci pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků. 5. Pyrotechnické výrobkyPyrotechnické výrobky 5.1 Zábavní pyrotechnikaZábavní pyrotechnika kategorie F4 a) charakteristika, rozdělení, technické požadavky, b) konstrukce, použití, návody a bezpečná likvidace výrobku, c) zacházení se zábavní pyrotechnikouzábavní pyrotechnikou, d) způsoby a prostředky iniciace pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, e) ochrana proti nežádoucím účinkům na elektrický roznět. 5.2 Divadelní pyrotechnikaDivadelní pyrotechnika kategorie T2 a) charakteristika, rozdělení, b) konstrukce, použití na scénách a bezpečná likvidace výrobku, c) zacházení s divadelní pyrotechnikoudivadelní pyrotechnikou, d) způsoby a prostředky iniciace pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků, e) ochrana proti nežádoucím účinkům na elektrický roznět. 5.3 Ostatní pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky kategorie P2 a) charakteristika, rozdělení, b) konstrukce, použití a bezpečná likvidace výrobku, c) zacházení s ostatními pyrotechnickými výrobkypyrotechnickými výrobky, d) způsoby a prostředky iniciace. 5.4 Pyrotechnické výrobkyPyrotechnické výrobky pro použití ve vozidlech a) charakteristika, rozdělení, b) konstrukce, použití ve vozidlech a bezpečná likvidace výrobku, c) zacházení s pyrotechnickými výrobkyzacházení s pyrotechnickými výrobky pro použití ve vozidlech, d) způsoby a prostředky iniciace. 6. Ochrana životního prostředí v souvislosti se zacházením s pyrotechnickými výrobkyzacházením s pyrotechnickými výrobky. Praktická část 1. Použití pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků kategorie P2, T2 nebo F4. 2. Předvedení ničení nebo zneškodňování pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 284/2016 Sb. Zkušební řád Zkušební komise 1. Zkušební komisi sestavuje Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva ve spolupráci s Českým báňským úřadem. Zkušební komise je tříčlenná. 2. Zkušební komise je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů. Každý člen zkušební komise má při hlasování jeden hlas. K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů zkušební komise. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Zkouška 1. Zkouška ověřuje získané odborné znalosti žadatele o získání osvědčení o odborné způsobilosti k zacházení s pyrotechnickými výrobkyzacházení s pyrotechnickými výrobky příslušné kategorie pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků. 2. Zkouška se skládá z 3 částí - z písemné, ústní a praktické. Ústní a praktická zkouška jsou zaměřeny na příslušnou kategorii pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku stanovenou podle žádosti žadatele o získání osvědčení o odborné způsobilosti k zacházení s pyrotechnickými výrobkyzacházení s pyrotechnickými výrobky. 3. Písemná část zkoušky je prováděna formou testu ze znalostí z celé problematiky, která je předmětem odborného školení. Písemnou část zkoušky vyhodnocuje zkušební komise tak, že každou správnou odpověď hodnotí jedním bodem. Pro získání hodnocení stupněm „prospěl“ je třeba dosažení nejméně 80 procent z nejvýše možného počtu bodů. V opačném případě je hodnocení stupněm „neprospěl“ a není možné přistoupit k ústní a praktické části zkoušky. 4. Ústní část zkoušky je zaměřena na a) právní úpravu vztahující se na pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky, b) charakteristiky, kategorie, konstrukce a technické požadavky na pyrotechnické výrobkypyrotechnické výrobky, c) výbušné látky a jejich směsi, které jsou obsaženy v pyrotechnických výrobcíchpyrotechnických výrobcích, d) zacházení s pyrotechnickými výrobkyzacházení s pyrotechnickými výrobky a technologie provedení ohňostrojné práceohňostrojné práce. 5. Praktická část se sestává ze samostatného úkolu, který obsahuje a) popis pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku, b) použití pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku, c) způsoby iniciace pyrotechnického výrobkupyrotechnického výrobku, d) popis bezpečné likvidace výrobku. 6. Výsledky ústní a praktické části zkoušky se hodnotí stupněm „prospěl“ - „neprospěl“. O výsledcích každé z těchto částí zkoušky se usnáší zkušební komise hlasováním. Pokud žadatel neprospěje u ústní části zkoušky, nemůže přistoupit k praktické části zkoušky. 7. Pro úspěšné složení zkoušky je nutné získat hodnocení stupněm „prospěl“ ve všech částech zkoušky. 8. S výsledkem zkoušky seznámí žadatele předseda zkušební komise, případně ho rovněž poučí o postupu při opakování zkoušky. 9. Zkoušku lze opakovat pouze jednou. Termín opravné zkoušky stanoví předseda zkušební komise. 10. Neuspěje-li žadatel ani u opakované zkoušky, musí absolvovat znovu odborné školení a následně pak zkoušku. Protokol 1. O průběhu a výsledku zkoušky vyhotoví zkušební komise protokol (dále jen „protokol“), ve kterém uvede jména členů zkušební komise, datum a místo konání zkoušky. V protokolu se dále uvedou identifikační údaje žadatele odborného školení a výsledky jeho hodnocení. 2. Protokol podepisují všichni členové zkušební komise. 3. Protokol o úspěšném složení zkoušky je podkladem pro vydání osvědčení o odborné způsobilosti pro osobu odborně způsobilou k zacházení s pyrotechnickými výrobkyzacházení s pyrotechnickými výrobky příslušné kategorie pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků. 4. Protokol se vyhotovuje ve třech vyhotoveních s platností originálu s tím, že jedno vyhotovení obdrží žadatel a druhé je určeno pro potřeby Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva a třetí pro Český báňský úřad jako podklad k vydání osvědčení o odborné způsobilost k zacházení s pyrotechnickými výrobkyzacházení s pyrotechnickými výrobky příslušné kategorie pyrotechnických výrobkůpyrotechnických výrobků. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 284/2016 Sb. Nemoci, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k zacházení s pyrotechnickými výrobky kategorie P2, T2 nebo F4 A. Nemoci, které vylučují zdravotní způsobilost k zacházení s pyrotechnickými výrobkyzacházení s pyrotechnickými výrobky kategorie P2, T2 nebo F4 1. klinicky závažné poruchy pozornosti, paměti, intelektu, úsudku a orientace, a to a) demence atroficko-degenerativního původu, sekundární demence, organický amnestický syndrom, chronické či recidivující organicky podmíněné poruchy vědomí, b) organicky podmíněná porucha osobnosti nebo c) klinicky závažné formy specifické poruchy osobnosti, a to paranoidní, schizoidní, disociální nebo emočně nestabilní poruchy osobnosti, 2. neléčené, recidivující nebo chronické psychotické poruchy, a to a) schizofrenie, b) schizoafektivní porucha, c) porucha s bludy nebo d) schizotypní porucha, 3. neléčené, recidivující nebo chronické poruchy nálady, a to a) manická epizoda, b) depresivní epizoda nebo c) bipolární afektivní porucha, 4. poruchy osobnosti nebo poruchy chování vyvolané účinkem zneužívání alkoholu, psychoaktivních látek, léčiv nebo jejich kombinací, a to a) neschopnost vzdát se požívání alkoholu nebo zneužívání psychoaktivních látek, léčiv nebo jejich kombinací ovlivňujících bezprostředně a opakovaně schopnost zacházet s pyrotechnickými výrobkypyrotechnickými výrobky, b) aktivní závislost na alkoholu, psychoaktivních látkách, léčivech nebo na jejich kombinacích, c) reziduální stavy nebo psychotické poruchy s pozdním začátkem vyvolané účinkem alkoholu, psychoaktivních látek, léčiv nebo jejich kombinací, a to poruchy osobnosti nebo chování, psychotické reminiscence, amnestický syndrom, demence, 5. mentální retardace, 6. systémové atrofie postihující primárně centrální nervovou soustavu, 7. extrapyramidové a pohybové poruchy, 8. degenerativní nemoci nervové soustavy nezařazené výše, 9. epilepsie a epileptické syndromy pokud je nasazena antiepileptická léčba, 10. záchvatové stavy s poruchou vědomí nebo hybnosti, například nekompenzovaná narkolepsie nebo kataplexie, 11. snížení zrakové ostrosti pod 6/12 na každém oku zvlášť po korekci, 12. poruchy sluchu znemožňující komunikaci hovorovou řečí na vzdálenost menší než 6 metrů, 13. nemoci vnitřního ucha provázené závažnými poruchami rovnováhy při stoji nebo chůzi, 14. závažná onemocnění srdce a cév významně omezující funkční zdatnost. B. Nemoci, které omezují zdravotní způsobilost k zacházení s pyrotechnickými výrobkyzacházení s pyrotechnickými výrobky kategorie P2, T2 nebo F4 1. symptomatické organické psychické poruchy nebo trvalé organické psychické poruchy klinické závažnosti, včetně postencefalitického nebo postkontuzního syndromu, 2. přechodné psychotické poruchy, a to a) akutní psychotická porucha s příznaky schizofrenie nebo bez příznaků schizofrenie, b) akutní schizoformní psychotická porucha nebo c) indukovaná porucha s bludy, 3. poruchy nálady s uspokojivou remisí, a to a) rekurentní depresivní porucha, b) bipolární afektivní porucha, c) dystymie nebo d) cyklotymie, 4. závažné formy obsedantně-kompulzivní poruchy, fobické úzkostné poruchy nebo přetrvávající změna osobnosti po katastrofické zkušenosti, a) klinicky závažné formy specifických poruch osobnosti, a to histriónská, anankastická nebo anxiózní porucha osobnosti, b) poruchy osobnosti nebo poruchy chování vyvolané účinkem alkoholu, psychoaktivních látek, léčiv nebo jejich kombinací, především závislost na alkoholu nebo psychoaktivních látkách anebo léčivech nebo jejich kombinacích; za zdravotně způsobilého s omezením lze uznat posuzovanou osobu, pokud délka abstinenčního období trvá nepřetržitě nejméně 2 roky; délka abstinenčního období se potvrdí čestným prohlášením posuzované osoby a potvrzením lékaře provádějícího protialkoholní léčbu, 5. snížená úroveň intelektu, 6. nemoci nervové soustavy: a) demyelinizující nemoci centrální nervové soustavy, b) onemocnění, která nesporně vylučují nebo omezují bezpečné zacházení s pyrotechnickými výrobkyzacházení s pyrotechnickými výrobky: i) onemocnění nervů, nervových kořenů a pletení, ii) polyneuropatie a jiné nemoci periferní nervové soustavy, c) epilepsie, epileptické syndromy nebo stav po epileptickém záchvatu, pokud byla nasazena antiepileptická léčba, po 10 letech od vysazení léčby, 7. záchvatovité a kolapsové stavy v anamnéze, 8. závažná onemocnění srdce a cév omezující funkční zdatnost, 9. nemoci oka a očních adnex: a) jiné nemoci oka a očních adnex, které nesporně omezují bezpečné zacházení s pyrotechnickými výrobkyzacházení s pyrotechnickými výrobky, b) snížení zrakové ostrosti vyžadující korekci, přičemž jednookost se připouští, je-li na zbývajícím oku zraková ostrost 6/6 s korekcí, c) závažné poruchy barvocitu, d) změna rozsahu zorného pole, 10. nemoci ucha a bradavkového výběžku: a) poruchy sluchu znemožňující komunikaci hovorovou řečí na vzdálenost větší než 6 m, b) nemoci ucha provázené poruchami rovnováhy, které neomezují stoj nebo chůzi, 11. závažné nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně ovlivňující funkci pohybového aparátu nebo jemnou motoriku horních končetin, 12. nekompenzované a nestabilizované nemoci endokrinní a přeměny látek, jakož i další nemoci, které nesporně vylučují nebo omezují bezpečné zacházení s pyrotechnickými výrobkyzacházení s pyrotechnickými výrobky kategorie P2, T2 nebo F4. Příloha č. 6 k vyhlášce č. 284/2016 Sb. Popis a obsah zkoušky detonační charakteristiky 1. Zkouška je určena ke stanovení, zda definovanou sekundární výbušninu lze iniciovat předmětným výrobkem. Slouží tak k posouzení jeho detonačního nebo nedetonačního charakteru; dojde-li k iniciaci, má charakter detonační, nedojde-li k iniciaci, má charakter nedetonační. 2. Zkouška se provádí za běžných klimatických podmínek na trhací jámě. 3. Ke zkoušce se použije zkušební zařízení: 3.1 deska z ocele sloužící jako materiál pro prokázání detonace, 3.2 zkoušený vzorek výrobku zpravidla v počtu 3 jednotek, 3.3 tři zkušební náložky tvořené 75g - 100 g trhaviny RDX/vosk (95/5), s průměrem 50 ± 1 m a hustotou od 1500 do 1600 ± 50 kg/m3. Detonační rychlost musí být vyšší než 7300 m/s. Konce těchto náložek tvoří rovnou plochu. 4. Zkouška spočívá v umístění vzorku výrobku na jednom konci zkušební náložky kontaktně aktivní část výrobku, přičemž známý nebo předpokládaný účinek zkoušeného výrobku se orientuje do středu zkušební náložky. Nelze-li tyto podmínky dodržet (zejména pro významné opracování nebo seříznutí), tak orientace, obecněji přesná poloha výrobku se zvolí tak, aby se nacházelo v těch a priori nejvýhodnějších podmínkách pro iniciaci zkušební náložky. Zkušební náložka se poté umístí na průkaznou ocelovou desku v předpokládaném směru postupu detonace. 5. Po odpálení zkoušeného vzorku výrobku se posoudí výsledek zkoušky (došlo-li či nedošlo-li k detonaci náložky) podle případných otisků zanechaných na svědečné desce. Zkouška se provede třikrát za stejných podmínek. 6. O průběhu a výsledku zkoušky se provede záznam do protokolu o zkoušce, který obsahuje zejména tyto údaje: 6.1 místo a datum předložení výrobku a místo provedení zkoušek, 6.2 popis a určení výrobku, 6.3 použitá měrná zařízení, 6.4 postup provedení zkoušky výrobku, 6.5 závěr, kde se výsledek zkoušky zaznamená takto: 6.5.1 „detonační charakteristika“ pokud došlo u výrobku v průběhu ověřování alespoň k jedné detonaci náložky s trhavinou, 6.5.2 „nedetonační charakteristika“ pokud nedošlo u výrobku v průběhu ověřování k detonaci náložky s trhavinou. 1) Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. 3) Vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 283/2016 Sb.	Nařízení vlády č. 283/2016 Sb. Nařízení vlády o stanovení prioritních dopravních záměrů Vyhlášeno 12. 9. 2016, datum účinnosti 12. 9. 2016, částka 110/2016 * § 1 - Prioritní dopravní záměry jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení. * § 2 - Prioritní dopravní záměry, u nichž oznamovatel v podkladu obsahujícím popis aktuálního technického řešení záměru a jeho vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví uvede i nástin studovaných hlavních variant a stěžejní důvody pro jeho volbu vzhledem k vliv * § 3 - Účinnost č. 1 k nařízení vlády č. 283/2016 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 283/2016 Sb. Aktuální znění od 12. 9. 2016 283 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 24. srpna 2016 o stanovení prioritních dopravních záměrů Vláda nařizuje podle § 23a odst. 1 písm. d) a § 23a odst. 5 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 256/2016 Sb.: § 1 Prioritní dopravní záměry jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení. § 2 Prioritní dopravní záměry, u nichž oznamovatel v podkladu obsahujícím popis aktuálního technického řešení záměru a jeho vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví uvede i nástin studovaných hlavních variant a stěžejní důvody pro jeho volbu vzhledem k vlivu na životní prostředí, jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto nařízení. § 3 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr životního prostředí: Mgr. Brabec v. r. Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 283/2016 Sb. Prioritní dopravní záměry D3 Obchvat Českých Budějovic (D3 0310/I Úsilné - Hodějovice a D3 0310/II Hodějovice - Třebonín) --- D6 obchvaty obcíobcí Řevničov, Lubenec, Krušovice (D6 Lubenec, obchvat; D6 Řevničov, obchvat; D6 Nové Strašecí - Řevničov) D48 Frýdek-Místek, obchvat D35 Opatovice - Ostrov (D35 Opatovice nad Labem - Časy a D35 Časy - Ostrov) D49 Hulín - Fryšták D55 Otrokovice, obchvat JV část D11 1106 Hradec Králové - Smiřice D1 0136 Říkovice - Přerov Modernizace trati Sudoměřice - Votice Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 283/2016 Sb. Prioritní dopravní záměry, u nichž oznamovatel v podkladu obsahujícím popis aktuálního technického řešení záměru a jeho vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví uvede i nástin studovaných hlavních variant a stěžejní důvody pro jeho volbu vzhledem k vlivu na životní prostředí D3 Obchvat Českých Budějovic (D3 0310/I Úsilné - Hodějovice a D3 0310/II Hodějovice - Třebonín) --- D48 Frýdek-Místek, obchvat
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 46/2016 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 46/2016 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Jamajky o letecké dopravě Vyhlášeno 7. 9. 2016, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 10. 9. 2016, částka 28/2016 * Článek 1 - Definice * Článek 2 - Použitelnost Chicagské úmluvy * Článek 3 - Udělení práv * Článek 4 - Určení a provozní oprávnění * Článek 5 - Odvolání a pozastavení provozního oprávnění * Článek 6 - Uplatňování zákonů, předpisů a postupů * Článek 7 - Ochrana letectví * Článek 8 - Uznávání osvědčení a průkazů * Článek 9 - Bezpečnost letectví * Článek 10 - Celní ustanovení, cla a daně * Článek 11 - Užívání letišť a leteckých zařízení * Článek 12 - Přímý tranzit * Článek 13 - Prodej služeb a převod finančních prostředků * Článek 14 - Tarify * Článek 15 - Kapacita * Článek 16 - Společné označování linek * Článek 17 - Letové řády * Článek 18 - Kombinované dopravní služby * Článek 19 - Zastoupení leteckého podniku * Článek 20 - Pozemní odbavování * Článek 21 - Poskytování údajů * Článek 22 - Konzultace * Článek 23 - Změny * Článek 24 - Řešení sporů * Článek 25 - Registrace * Článek 26 - Ukončení platnosti * Článek 27 - Vstup v platnostSmlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 10. 9. 2016 46 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 19. listopadu 2014 byla v Kutě podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Jamajky o letecké dopravě. S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Dohoda vstupuje v platnost na základě svého článku 27 dne 10. září 2016. České znění Dohody se vyhlašuje současně. DOHODA mezi vládou České republiky a vládou Jamajky O LETECKÉ DOPRAVĚ Vláda České republiky a vláda Jamajky, dále uváděné jako „smluvní strany”, jsouce stranami Úmluvy o mezinárodním civilním letectví, otevřené k podpisu v Chicagu dne sedmého prosince 1944, a vedeny přáním sjednat dohodu za účelem rozvíjení leteckých dopravních služeb mezi a za územími svých států, se dohodly takto: Článek 1 Definice (1) Pro účely této dohody, pokud z textu nevyplývá jinak: (a) výraz “letecké úřady” znamená v případě České republiky Ministerstvo dopravy, a v případě Jamajky ministra odpovědného za civilní letectví nebo Úřad pro civilní letectví Jamajky nebo, v obou případech, kteroukoli jinou osobu nebo orgán právně zmocněný k provádění funkcí vykonávaných uvedenými leteckými úřady; (b) výraz “dohodnuté služby” znamená pravidelné mezinárodní letecké dopravní služby provozované určeným leteckým podnikem na stanovených linkách; (c) výraz “dohoda” znamená tuto dohodu, včetně Přílohy a jakýchkoli jejích změn; (d) výraz “letecké podniky České republiky” je chápán jako odkaz na letecké podniky určené Českou republikou; (e) výraz “letecké podniky Jamajky” je chápán jako odkaz na letecké podniky určené Jamajkou; (f) výraz “Příloha” znamená Přílohu k této dohodě a její změny provedené v souladu s ustanoveními článku 23 (Změny) této dohody. Příloha tvoří nedílnou součást této dohody a všechny odkazy na tuto dohodu, pokud není výslovně stanoveno jinak, zahrnují zmíněnou Přílohu; (g) výraz “kapacita” ve vztahu k dohodnutým službám znamená nabízenou sedadlovou kapacitu letadla používaného při těchto službách, násobenou počtem frekvencí provozovaných tímto letadlem v daném období na lince nebo úseku linky; (h) výraz “Karibské společenství (CARICOM)” znamená společenství států založené na základě článku 2 revidované Chaguaramaské smlouvy o založení Karibského společenství zahrnujícího jednotný trh a hospodářský prostor CARICOM a výraz “členský stát Karibského společenství” znamená členský stát podle definice v článku 1 revidované Chaguaramaské smlouvy; (i) výrazy “Úmluva” a “Chicagská úmluva” znamenají Úmluvu o mezinárodním civilním letectví sjednanou v Chicagu dne sedmého prosince 1944 a zahrnuje jakoukoli přílohu přijatou podle článku 90 této Úmluvy včetně jakékoli změny příloh nebo Úmluvy podle jejích článků 90 a 94, pokud byly tyto přílohy a změny přijaty státy obou smluvních stran; (j) výraz “určený letecký podnik” znamená každý letecký podnik, který jedna smluvní strana písemně určila druhé smluvní straně a který je podle Článku 4 (Určení a provozní oprávnění) této dohody oprávněn provozovat dohodnuté služby na stanovených linkách podle článku 3 (Udělení práv) odstavce (1) této dohody; (k) výraz “EU smlouvy” znamená Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o fungování Evropské unie; (l) výraz “státní příslušníci” je v případě Jamajky chápán jako odkaz na státní příslušníky členského státu Karibského společenství (CARICOM) a v případě České republiky je chápán jako odkaz na státní příslušníky členských států Evropské unie; (m) výraz “stanovené linky” znamená linky uvedené v Příloze k této dohodě; (n) výraz “tarif” znamená ceny nebo poplatky, které mají být zaplaceny za přepravu cestujících, zavazadel a zboží (s výjimkou náhrad a podmínek za přepravu poštovních zásilek) a podmínky, za kterých se tyto ceny nebo poplatky používají, včetně provizí placených při přepravě za zprostředkovatelské služby, poplatky a podmínky za jakékoli vedlejší služby k této přepravě, které jsou nabízeny leteckými podniky a rovněž zahrnuje jakékoli podstatné výhody poskytované v souvislosti s přepravou; (o) výrazy “území”, “letecká dopravní služba”, “mezinárodní letecká dopravní služba”, “letecký podnik” a “přistání pro potřeby nikoli obchodní” mají význam, který je pro ně příslušně stanoven v článcích 2 a 96 Úmluvy; (2) Všechny odkazy na slova v jednotném čísle zahrnují i množné Číslo a všechny odkazy na množné číslo zahrnují i jednotné číslo, pokud to vyplývá ze souvislostí. Článek 2 Použitelnost Chicagské úmluvy Ustanovení této dohody se provádějí v souladu s ustanoveními Chicagské úmluvy v takovém rozsahu, v jakém jsou tato ustanovení použitelná v mezinárodních leteckých dopravních službách. Článek 3 Udělení práv (1) Každá smluvní strana poskytuje druhé smluvní straně práva stanovená v této dohodě za účelem zřízení a provozování dohodnutých služeb určeným leteckým podnikem na stanovených linkách. (2) Podle ustanovení této dohody určený letecký podnik každé smluvní strany požívá při provozování dohodnutých služeb na stanovených linkách následující práva: (a) právo létat bez přistání přes území státu druhé smluvní strany; (b) právo přistávat na území státu druhé smluvní strany pro potřeby nikoli obchodní; (c) právo nakládat a vykládat na území státu druhé smluvní strany v místech stanovených v Příloze cestující, zavazadla a zboží včetně poštovních zásilek, odděleně nebo v kombinaci, určené do nebo pocházející z míst na území státu první smluvní strany; a (d) právo nakládat a vykládat na územích třetích států v místech stanovených v Příloze cestující, zavazadla a zboží včetně poštovních zásilek, odděleně nebo v kombinaci určené do nebo pocházející z míst na území státu druhé smluvní strany, stanovených v Příloze. (3) Letecké podniky smluvních stran, které nejsou určené podle článku 4 (Určení a provozní oprávnění) této dohody, mohou také užívat práva stanovená v odstavci (2) (a) a (b) tohoto článku. (4) V odstavci (2) tohoto článku nemůže být nic považováno za udělení práva určeným leteckým podnikům jedné smluvní strany nakládat na území státu druhé smluvní strany cestující, zavazadla a zboží včetně poštovních zásilek za úplatu nebo nájemné s určením pro jiné místo na území státu této druhé smluvní strany. Článek 4 Určení a provozní oprávnění (1) Každá smluvní strana má právo určit letecký podnik nebo letecké podniky za účelem provozování dohodnutých služeb pro svoji potřebu a odvolat určení kteréhokoli leteckého podniku nebo nahradit dříve určený jiným leteckým podnikem. Toto určení se provádí písemným oznámením diplomatickou cestou. (2) Letecký úřad, který obdržel oznámení o určení, udělí bez prodlení podle ustanovení odstavce (3) a (4) tohoto článku určenému leteckému podniku druhé smluvní strany potřebná provozní oprávnění. (3) Letecký úřad jedné smluvní strany může požadovat, aby letecký podnik určený druhou smluvní stranou prokázal, že je schopen plnit podmínky stanovené zákony a předpisy, které tento úřad uplatňuje na provozování mezinárodních leteckých dopravních služeb v souladu s ustanoveními Úmluvy. (4) Letecký úřad každé smluvní strany má právo odmítnout přijmout určení leteckého podniku a odmítnout udělit provozní oprávnění uvedené v odstavci (2) tohoto článku, nebo uložit takové podmínky, které považuje za nezbytné pro výkon práv stanovených v článku 3 (Udělení práv) této dohody, kdykoli smluvní strana nemá za prokázané, že: (a) v případě leteckého podniku určeného Českou republikou (i) je tento letecký podnik usazen na území České republiky podle EU smluv a má platnou provozní licenci v souladu s právem Evropské unie; a (ii) skutečná regulatorní kontrola tohoto leteckého podniku je vykonávána a udržována členským státem Evropské unie odpovědným za vydání osvědčení leteckého dopravce tomuto leteckému podniku a v určení je zřetelně označen příslušný letecký úřad; (b) v případě leteckého podniku určeného Jamajkou (i) má tento letecký podnik hlavní sídlo podnikání na území Jamajky a Jamajka vykonává a udržuje skutečnou regulatorní kontrolu tohoto leteckého podniku a tento letecký podnik má platné osvědčení leteckého dopravce vydané Jamajkou; nebo (ii) v případě, že se nepoužije odstavec (4) (b) (i) tohoto článku: 1. je usazen na území Jamajky a má platné osvědčení leteckého dopravce vydané členským státem CARICOM; a 2. tento letecký podnik je vlastněn přímo nebo prostřednictvím většinového vlastnictví a skutečná kontrola je vykonává členským státem CARICOM a/nebo státními příslušníky takového členského státu; a 3. skutečná regulatorní kontrola tohoto leteckého podniku je vykonávána členským státem CARICOM odpovědným za vydání osvědčení leteckého dopravce tomuto leteckému podniku a v určení je zřetelně označen příslušný letecký úřad. (5) Jakmile byl letecký podnik určen a oprávněn podle tohoto článku, může v plném nebo částečném rozsahu provozovat dohodnuté služby za předpokladu, že letecký podnik jedná v souladu s příslušnými ustanoveními této dohody. Článek 5 Odvolání a pozastavení provozního oprávnění (1) Letecký úřad každé smluvní strany má právo zrušit provozní oprávnění nebo pozastavit výkon práv stanovených v článku 3 (Udělení práv) této dohody určenému leteckému podniku druhé smluvní strany nebo uložit pro využívání těchto práv dočasně nebo trvale podmínky, které považuje za nezbytné, jestliže: (a) v případě leteckého podniku určeného Českou republikou (i) není tento letecký podnik usazen na území České republiky podle EU smluv nebo nemá platnou provozní licenci v souladu s právem Evropské unie; nebo (ii) skutečná regulatorní kontrola tohoto leteckého podniku není vykonávána nebo udržována členským státem Evropské unie odpovědným za vydání osvědčení leteckého dopravce tomuto leteckému podniku nebo v určení není zřetelně označen příslušný letecký úřad; (b) v případě leteckého podniku určeného Jamajkou (i) nemá tento letecký podnik hlavní místo podnikání na území Jamajky nebo Jamajka nevykonává a neudržuje skutečnou regulatorní kontrolu tohoto leteckého podniku nebo tento letecký podnik nemá platné osvědčení leteckého dopravce vydané Jamajkou; nebo (ii) v případě, že se nepoužije odstavec 1 (b) (i) tohoto článku: 1. není usazen na území Jamajky nebo nemá platné osvědčení leteckého dopravce vydané členským státem CARICOM; nebo 2. není tento letecký podnik vlastněn přímo nebo prostřednictvím většinového vlastnictví nebo není vykonávána skutečná kontrola členským státem CARICOM a/nebo státními příslušníky takového Členského státu; nebo 3. skutečná regulatorní kontrola tohoto leteckého podniku není vykonávána členským státem CARICOM odpovědným za vydání osvědčení leteckého dopravce tomuto leteckému podniku nebo v určení není zřetelně označen příslušný letecký úřad. (c) letecký podnik neprokáže leteckému úřadu smluvní strany, která poskytuje práva, způsobilost plnit podmínky stanovené zákony a předpisy, které v souladu s Úmluvou tento úřad uplatňuje; nebo (d) letecký podnik jiným způsobem neprovozuje dohodnuté služby v souladu s podmínkami stanovenými touto dohodou. (2) Pokud není nutné provést okamžitá opatření k zabránění dalšího porušování výše uvedených zákonů a předpisů, uplatní se práva uvedená v odstavci (1) tohoto článku pouze po konzultaci s leteckým úřadem druhé smluvní strany. Pokud není leteckými úřady dohodnuto jinak, jsou tyto konzultace mezi leteckými úřady obou smluvních stran zahájeny do třiceti (30) dnů od data doručení požadavku učiněného kterýmkoli leteckým úřadem. Článek 6 Uplatňování zákonů, předpisů a postupů (1) Letecké podniky smluvních stran musí při vstupu, pobytu a výstupu z území státu druhé smluvní strany dodržovat zákony, předpisy a postupy platné na území tohoto státu, vztahující se na provoz a navigaci letadel. (2) Zákony, předpisy a postupy platné na území státu jedné smluvní strany, týkající se vstupu, pobytu, tranzitu nebo výstupu cestujících, posádek, zavazadel a zboží včetně poštovních zásilek z území jejího státu, jako jsou zákony, předpisy a postupy týkající se vstupu, výstupu, přistěhovalectví, vystěhovalectví, cestovních dokladů, cel, měnových, karanténních, zdravotních a veterinárních nebo hygienických opatření, se vztahují na cestující, posádky, zavazadla, zboží a poštovní zásilky přepravované letadlem určeného leteckého podniku druhé smluvní strany při vstupu nebo výstupu nebo pobytu na území státu první smluvní strany. (3) Při uplatňování celních, přistěhovaleckých, karanténních a podobných předpisů nedává žádná smluvní strana přednost svým vlastním nebo kterýmkoli jiným leteckým podnikům před leteckým podnikem druhé smluvní strany provozujícím podobné mezinárodní letecké dopravní služby. Článek 7 Ochrana letectví (1) Smluvní strany si znovu potvrzují v souladu se svými právy a povinnostmi podle mezinárodního práva, že jejich vzájemný závazek chránit bezpečnost civilního letectví před nezákonnými činy tvoří nedílnou součást této dohody. (2) Smluvní strany jednají zejména v souladu s ustanoveními Úmluvy o trestných a některých jiných činech spáchaných na palubě letadla, podepsané v Tokiu 14. září 1963, Úmluvy o potlačení protiprávního zmocnění se letadel, podepsané v Haagu 16. prosince 1970, Úmluvy o potlačování protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního letectví, podepsané v Montrealu 23. září 1971, a Protokolu o boji s protiprávními činy násilí na letištích sloužících mezinárodnímu civilnímu letectví, podepsaného v Montrealu 24. února 1988, Úmluvy o značkování plastických trhavin pro účely detekce, podepsané v Montrealu 1. března 1991, a jakékoli jiné mnohostranné smlouvy upravující ochranu letectví, která je závazná pro státy obou smluvních stran. (3) Smluvní strany si na požádání vzájemně poskytnou veškerou nutnou pomoc k zabránění činům nezákonného zmocnění se civilních letadel a jiných nezákonných činů proti bezpečnosti těchto letadel, jejich cestujících a posádek, letišť a leteckých navigačních zařízení a jakémukoli jinému ohrožení bezpečnosti civilního letectví. (4) Smluvní strany jednají ve svých vzájemných vztazích v souladu s ustanoveními o ochraně letectví stanovenými Mezinárodní organizací pro civilní letectví a označovanými jako Přílohy k Úmluvě v rozsahu, ve kterém jsou tato bezpečnostní opatření platná vůči státům smluvních stran; smluvní strany vyžadují, aby provozovatelé letadel, zapsaných v jejich leteckém rejstříku nebo provozovatelé letadel, kteří mají hlavní sídlo podnikání nebo stálé sídlo na územích států smluvních stran, nebo v případě České republiky provozovatelé letadel zřízení na jejím území podle EU smluv a mající platné provozní licence v souladu s právem Evropské unie, a provozovatelé letišť na území jejich států jednali v souladu s takovými ustanoveními o ochraně letectví. (5) Každá smluvní strana souhlasí s tím, že je požadováno, aby její provozovatelé letadel dodržovali pro vstup, výstup a pobyt na území státu druhé smluvní strany ustanovení o ochraně letectví v souladu se zákony a předpisy platnými v tomto státě včetně práva Evropské unie v případě České republiky. (6) Každá smluvní strana zajistí, že se na území jejího státu účinně uplatňují odpovídající opatření k ochraně letadel a kontrole cestujících, posádek, příručních zavazadel, zapsaných zavazadel, poštovních zásilek, zboží a palubních zásob před a v průběhu nastupování nebo nakládání. (7) Každá smluvní strana s porozuměním a bez prodlení posoudí jakýkoli požadavek druhé smluvní strany na přiměřená bezpečnostní opatření za účelem Čelit určité hrozbě. (8) Dojde-li ke spáchání činu nebo hrozbě spáchání činu nezákonného zmocnění se civilního letadla nebo jiného nezákonného činu proti bezpečnosti takového letadla, jeho cestujících a posádky, letišť nebo navigačních zařízení, pomohou si smluvní strany vzájemně usnadňováním předávání zpráv a jinými příslušnými opatřeními, směřujícími k rychlému a bezpečnému ukončení takového činu nebo hrozby. (9) Má-li smluvní strana opodstatněné důvody se domnívat, že se druhá smluvní strana odchýlila od ustanovení tohoto článku na ochranu letectví, může letecký úřad této smluvní strany požádat o neodkladné konzultace s leteckým úřadem druhé smluvní strany. Nedosažení uspokojivé dohody do třiceti (30) dnů od data doručení takové žádosti je důvodem k uplatnění článku 5 (Odvolání a pozastavení provozního oprávnění) této dohody. Vyžaduje-li to vážná nepředvídatelná situace, může kterákoli smluvní strana provést prozatímní opatření před uplynutím této lhůty. Článek 8 Uznávání osvědčení a průkazů (1) Osvědčení o letové způsobilosti, osvědčení o kvalifikaci a průkazy, vydané nebo potvrzené za platné v souladu s pravidly a postupy státu jedné smluvní strany, včetně práva Evropské unie v případě České republiky, a dosud mající platnost, jsou uznány za platné druhou smluvní stranou pro provozování dohodnutých služeb za předpokladu, že tato osvědčení a průkazy alespoň odpovídají nebo jsou přísnější než minimální podmínky, stanovené podle Úmluvy. (2) Každá smluvní strana si však vyhrazuje právo odmítnout uznat jako platné pro účely letů nad územím svého státu osvědčení o kvalifikaci a průkazy vydané jejím vlastním státním příslušníkům druhou smluvní stranou nebo jiným státem. Článek 9 Bezpečnost letectví (1) Každá smluvní strana může kdykoli požádat o konzultace týkající se bezpečnostních norem přijatých druhou smluvní stranou v jakékoli oblasti vztahující se na posádky, letadla a jejich provoz. Takové konzultace se uskuteční do třiceti (30) dnů ode dne doručení takové žádosti. (2) Jestliže po těchto konzultacích jedna smluvní strana shledá, že druhá smluvní strana účinně neudržuje a neuplatňuje bezpečnostní normy v jakékoli oblasti alespoň na minimální úrovni stanovené v daném období Úmluvou, oznámí tato smluvní strana druhé smluvní straně svá zjištění a opatření považovaná za nezbytná k tomu, aby bylo dosaženo souladu s těmito minimálními normami, a druhá smluvní strana učiní příslušná nápravná opatření. Neuskutečnění příslušných nápravných opatření druhou smluvní stranou do patnácti (15) dnů, nebo v delší lhůtě, která může být dohodnuta, je důvodem pro uplatnění článku 5 (Odvolání a pozastavení provozního oprávnění) této dohody. (3) Bez ohledu na povinnosti uvedené v článku 33 Úmluvy je dohodnuto, že jakékoli letadlo provozované leteckým podnikem jedné smluvní strany, nebo jeho jménem na základě smlouvy o leasingu, na dopravních službách na nebo z území státu druhé smluvní strany může být v době, kdy se nachází na území státu druhé smluvní strany, podrobeno inspekci oprávněnými zástupci státu druhé smluvní strany na palubě i zvenku za účelem ověření jak platnosti dokladů letadla a jeho posádky, tak i zjevného stavu letadla a jeho vybavení (dále v tomto článku nazývané „inspekce na stojánce“), za předpokladu, že to nepovede k nepřiměřenému zpoždění. (4) Jestliže jakákoli inspekce na stojánce nebo série inspekcí na stojánce povede: (a) k vážným obavám, že letadlo nebo provozování letadla neodpovídají minimálním normám stanoveným v daném období Úmluvou, nebo (b) k vážným obavám, že nejsou účinně udržovány a uplatňovány bezpečnostní normy stanovené v daném období Úmluvou, má smluvní strana provádějící inspekci pro účely článku 33 Úmluvy právo svobodně prohlásit, že požadavky, na jejichž základě byla vydána nebo uznána za platná osvědčení nebo průkazy týkající se daného letadla nebo jeho posádky, nebo požadavky, za kterých má být letadlo provozováno, nejsou stejné nebo vyšší než minimální normy stanovené Úmluvou. (5) V případě, že přístup k provedení inspekce letadla na stojánce, provozovaného leteckým podnikem jedné smluvní strany nebo jeho jménem v souladu s odstavcem (3) tohoto článku, je odepřen zástupcem tohoto leteckého podniku, má druhá smluvní strana právo svobodně usoudit, že vznikly vážné obavy popsané v odstavci (4) tohoto článku a učinit závěry v něm uvedené. (6) Každá smluvní strana si vyhrazuje právo okamžitě pozastavit nebo upravit provozní oprávnění leteckému podniku druhé smluvní strany v případě, že usoudí, ať již na základě inspekce na stojánce, série inspekcí na stojánce, odepření přístupu k inspekci na stojánce, konzultací nebo jiných zjištění, že pro bezpečný provoz leteckého podniku jsou nezbytná okamžitá opatření. (7) Jakékoli opatření jedné smluvní strany podle odstavců (2) nebo (6) tohoto článku se zruší, jakmile přestanou trvat důvody, pro které bylo zavedeno. (8) V případě, že Česká republika určí letecký podnik, jehož regulatorní kontrola je vykonávána a udržována jiným členským státem Evropské unie, použijí se práva druhé smluvní strany daná tímto článkem stejným způsobem na přijetí, uplatňování a udržování bezpečnostních norem tímto jiným členským státem Evropské unie a na provozní oprávnění tohoto leteckého podniku. (9) V případě, že Jamajka určí letecký podnik, jehož regulatorní kontrola je vykonávána a udržována jiným členským státem CARICOM, použijí se práva druhé smluvní strany daná tímto článkem stejným způsobem na přijetí, uplatňování a udržování bezpečnostních norem tímto jiným členským státem CARICOM a na provozní oprávnění tohoto leteckého podniku. Článek 10 Celní ustanovení, cla a daně (1) Každá smluvní strana osvobozuje určený letecký podnik druhé smluvní strany od dovozních omezení, cla, nepřímých daní, inspekčních poplatků a jiných celostátních a místních dávek a poplatků, pokud jde o letadla, pohonné hmoty, mazadla, spotřebitelný technický materiál, náhradní díly včetně motorů, obvyklé vybavení letadla, zásoby letadla a potraviny (včetně alkoholu, tabáku, nápojů a jiných výrobků určených v omezeném množství k prodeji cestujícím za letu) a jiné věci, které jsou určeny k použití výhradně v souvislosti s provozem nebo obsluhou letadla určeného leteckého podniku druhé smluvní strany, provozujícího dohodnuté služby, stejně tak jako tiskopisy letenek, leteckých nákladních listů, jakýkoli tištěný materiál nesoucí znaky společnosti a obvyklý reklamní materiál bezplatně rozšiřovaný tímto určeným leteckým podnikem. (2) Osvobození udělená podle tohoto článku se vztahují na položky uvedené v odstavci (1) tohoto článku: (a) dovezené na území státu jedné smluvní strany určeným leteckým podnikem druhé smluvní strany, nebo jeho jménem; (b) ponechané na palubě letadla určeného leteckého podniku jedné smluvní strany od příletu až do odletu z území státu druhé smluvní strany; (c) vzaté na palubu letadla určeného leteckého podniku jedné smluvní strany na území státu druhé smluvní strany a určené k použití při provozování dohodnutých služeb; a to bez ohledu na to, zda jsou tyto položky používány nebo spotřebovány zcela nebo zčásti na území státu smluvní strany, která poskytuje výjimku, za předpokladu, že takové položky nebudou zcizovány na území státu této smluvní strany. (3) Obvyklé palubní vybavení letadla, stejně tak jako materiál, dodávky a zásoby obvykle uložené na palubě letadla určeného leteckého podniku kterékoli smluvní strany mohou být vyloženy na území státu druhé smluvní strany pouze se souhlasem celního úřadu na tomto území. V takovém případě mohou být uloženy pod celním dohledem tohoto celního úřadu do doby, než budou znovu vyvezeny, nebo s nimi bude naloženo jinak v souladu s celními předpisy. (4) Osvobození poskytnutá tímto článkem, pokud jde o spotřebitelný technický materiál, náhradní díly včetně motorů a obvyklé palubní vybavení, se vztahují i na situace, kdy určený letecký podnik kterékoli smluvní strany uzavře ujednání s jinými leteckými podniky o výpůjčce nebo přenechání na území státu druhé smluvní strany za předpokladu, že takové jiné letecké podniky požívají stejná osvobození od druhé smluvní strany. Takové výpůjčky a přenechání oznámí letecký podnik příslušným celním úřadům. (5) Nic v této dohodě nebrání České republice, aby nediskriminačním způsobem uložila daně, poplatky, cla, dávky nebo taxy na pohonné hmoty dodané na jejím území pro použití v letadle určeného leteckého podniku Jamajky, které je provozováno mezi místem na území České republiky a jiným místem na území České republiky nebo na území jiného členského státu Evropské unie. (6) Nic v této dohodě nebrání Jamajce, aby nediskriminačním způsobem uložila daně, poplatky, cla, dávky nebo taxy na pohonné hmoty dodané na jejím území pro použití v letadle určeného leteckého podniku České republiky, které je provozováno mezi místem na území Jamajky a jiným místem na území Jamajky nebo na území jiného členského státu CARICOM. Článek 11 Užívání letišť a leteckých zařízení (1) Poplatky uložené příslušnými orgány na území státu jedné smluvní strany určenému leteckému podniku druhé smluvní strany za použití letišť, leteckých navigačních a jiných zařízení nejsou vyšší než poplatky ukládané jakémukoli jinému letadlu téže kategorie vykonávajícímu podobné mezinárodní letecké dopravní služby. (2) Žádná smluvní strana neposkytne výhody svému vlastnímu nebo jinému leteckému podniku před leteckým podnikem druhé smluvní strany, konajícímu podobné mezinárodní letecké dopravní služby, při užívání letišť, letových cest, letových provozních služeb a s nimi souvisejících zařízení nacházejících se pod její kontrolou. (3) Každá smluvní strana podporuje konzultace o uživatelských poplatcích mezi svými orgány oprávněnými k vyměřování poplatků a leteckými podniky používajícími služby a zařízení provozovaná těmito orgány vyměřujícími poplatky, kdykoli to bude praktické, učiní tak prostřednictvím organizací zastupujících tyto letecké podniky. Jakékoli návrhy na změny těchto poplatků by měly být předány leteckým podnikům v přiměřené lhůtě, aby měly možnost vyjádřit své stanovisko dříve, než budou změny uskutečněny. Každá smluvní strana dále podporuje výměnu vhodných informací o uživatelských poplatcích mezi svými orgány oprávněnými k vyměřování poplatků a leteckými podniky. Článek 12 Přímý tranzit Cestující v přímém tranzitu přes území státu smluvní strany, neopouštějící část letiště určenou pro takový účel, jsou podrobeni, s výjimkou ustanovení o ochraně civilního letectví uvedených v článku 7 (Ochrana letectví) této dohody a plnění úkolu zabránit nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami, nanejvýše zjednodušené kontrole. Zavazadla a zboží v tranzitu jsou osvobozena od cla a jiných poplatků. Článek 13 Prodej služeb a převod finančních prostředků (1) Na základě oznámení leteckému úřadu první smluvní strany a po příslušné obchodní registraci v souladu se zákony a předpisy platnými na území státu této první smluvní strany má určený letecký podnik druhé smluvní strany právo volně prodávat své letecké dopravní služby na území státu první smluvní strany, buď přímo, nebo prostřednictvím svých zprostředkovatelů, a kterákoli osoba může svobodně zakoupit tyto dopravní služby v místní měně nebo v jakékoli volně směnitelné měně běžně vykupované bankamibankami na daném území. (2) Určené letecké podniky smluvních stran mají právo přepočítat a převést na území svého státu přebytek příjmů nad místními výdaji získaný na území státu druhé smluvní strany ve volně směnitelné měně. Přepočet a převod se uskuteční bez omezení podle tržního devizového kurzu pro tyto transakce, platného v den převodu. V případě, že tržní devizový kurz neexistuje, uskuteční se přepočet a převod bez omezení podle úředního přepočítacího kurzu, platného v den převodu. Skutečný převod je proveden bez prodlení a nepodléhá jakýmkoli poplatkům, s výjimkou obvyklých poplatků vybíraných bankamibankami za služby při těchto transakcích. (3) V případě, že platby mezi smluvními stranami jsou upraveny zvláštní dohodou, použije se tato zvláštní dohoda. Článek 14 Tarify (1) Tarify pro dohodnuté služby jsou určenými leteckými podniky obou smluvních stran stanovovány v přiměřené výši, přičemž se náležitě přihlíží ke všem významným činitelům, jako jsou zájmy uživatelů, náklady na provoz, povaha dopravních služeb, přiměřený zisk a jiné obchodní úvahy na daném trhu. (2) Nepožaduje se, aby tarify stanovené na základě odstavce (1) tohoto článku byly předkládány určeným leteckým podnikem jedné smluvní strany leteckému úřadu druhé smluvní strany. Bez ohledu na výše uvedené, má každá smluvní strana právo zasáhnout tak, aby: (a) zabránila nepřiměřeně diskriminujícím tarifům a praktikám; (b) ochránila uživatele od tarifů, které jsou nepřiměřeně vysoké nebo omezující přepravu z důvodu zneužití dominantního postavení; a (c) ochránila letecké podniky od tarifů, které jsou uměle nízké vzhledem k přímé nebo nepřímé veřejné dotaci či podpoře nebo, kde existuje důkaz o záměru omezit hospodářskou soutěž. (3) Určený letecký podnik jedné smluvní strany poskytne na požádání leteckému úřadu druhé smluvní strany informace vztahující se ke stanovování tarifů způsobem a ve formě předepsané tímto úřadem. Článek 15 Kapacita (1) Určené letecké podniky smluvních stran mají řádnou a rovnou příležitost k provozování leteckých dopravních služeb na jakékoli lince stanovené v Příloze k této dohodě. (2) Při provozování dohodnutých služeb bere určený letecký podnik každé smluvní strany v úvahu zájmy určeného leteckého podniku druhé smluvní strany, aby nedošlo k nevhodnému ovlivňování dopravních služeb, které tyto podniky zajišťují na zcela nebo zčásti shodných linkách. (3) Dohodnuté služby provozované určenými leteckými podniky smluvních stran jsou v úzkém vztahu k požadavkům veřejnosti na dopravu na stanovených linkách a mají za přednostní cíl poskytnout, při přiměřeném využití prostoru, kapacitu odpovídající současným a rozumně očekávaným požadavkům na přepravu cestujících a zboží včetně poštovních zásilek, pocházejících z nebo určených pro území státu smluvní strany, která určila letecký podnik. Zabezpečení přepravy cestujících a zboží včetně poštovních zásilek, naložených a vyložených v těch místech stanovených linek, která se nacházejí na územích jiných států než toho, který určil letecký podnik, se provádí v souladu s obecnými zásadami, že kapacita je ve vztahu k: (a) dopravním požadavkům na území a z území státu smluvní strany, která určila letecký podnik; (b) dopravním požadavkům oblasti, kterou dohodnuté služby prolétávají, po přihlédnutí k dopravním službám provozovaným leteckými podniky jiných států této oblasti; a (c) požadavkům vyplývajícím z provozu leteckých podniků. Článek 16 Společné označování linek (1) Při provozování nebo nabízení k prodeji leteckých dopravních služeb na stanovených linkách může každý určený letecký podnik jedné smluvní strany vstoupit do ujednání o společném označování linek (code-sharing) a o vyblokování prostoru (blocked-space) s: (a) leteckým podnikem nebo leteckými podniky kterékoli smluvní strany; (b) leteckým podnikem nebo leteckými podniky třetího státu. Pokud by třetí stát neoprávnil nebo nedovolil srovnatelné ujednání mezi leteckými podniky druhé smluvní strany a jinými leteckými podniky na dopravních službách do, z a přes třetí stát, má letecký úřad příslušné smluvní strany právo nepřijmout takové ujednání. (2) Výše uvedená ustanovení však podléhají podmínce, že všechny letecké podniky takových ujednání: (a) mají příslušná přepravní práva a splňují ustanovení této dohody, (b) splňují požadavky uplatňované na taková ujednání leteckými úřady obou smluvních stran, a (c) podnikají zejména nezbytné kroky, zajišťující spotřebitelůmspotřebitelům plnou informovanost a ochranu s ohledem na lety provozované na nebo z území jejich států v rámci těchto ujednání o společném označování linek tak, že cestující jsou alespoň informováni při koupi nebo v každém případě před nástupem do letadla o tom, kteří poskytovatelé dopravy provozují každou část služby. (3) Požaduje se, aby letecké podniky předložily návrh ujednání o společném označování linek a o vyblokování prostoru leteckým úřadům obou smluvních stran nejpozději třicet (30) dnů před navrhovaným datem jejich zavedení. Tato ujednání o společném označování linek a o vyblokování prostoru podléhají schválení leteckých úřadů obou smluvních stran. Článek 17 Letové řády (1) Letecký podnik určený jednou smluvní stranou předloží nejpozději třicet (30) dnů před zahájením dopravních služeb příslušnému úřadu druhé smluvní strany ke schválení svůj zamýšlený letový řád, uvádějící počet frekvencí, typ letadla, časy, cestovní uspořádání a počet míst nabízených veřejnosti a období platnosti letového řádu. Tentýž postup se použije na jakoukoli změnu letového řádu. (2) Pokud určený letecký podnik požaduje provozovat doplňkové lety k letům uvedeným v letových řádech, musí požádat o povolení letecký úřad druhé smluvní strany. Takový požadavek se obvykle předkládá nejpozději dva (2) pracovní dny před provedením takových letů. Článek 18 Kombinované dopravní služby Určený letecký podnik každé smluvní strany má právo využívat ve spojení s leteckou dopravou cestujících a zboží jakoukoli povrchovou dopravu do nebo z jakéhokoli místa na území států smluvních stran nebo třetích států. Určený letecký podnik si může zvolit mezi vykonáváním vlastní povrchové dopravy nebo jejím poskytováním prostřednictvím ujednání, včetně společného označování linek, s jinými povrchovými dopravci za podmínky splnění zákonů a předpisů platných na území státu příslušné smluvní strany. Tyto kombinované dopravní služby mohou být nabízeny při kombinaci letecké a povrchové dopravy jako přímá dopravní služba a za jednu cenu za předpokladu, že jsou cestující a zasilatelé informováni o skutečnostech týkajících se této dopravy. Článek 19 Zastoupení leteckého podniku (1) Určený letecký podnik jedné smluvní strany je oprávněn v souladu se zákony a předpisy platnými na území státu druhé smluvní strany vztahujícími se ke vstupu, pobytu a zaměstnání a na základě reciprocity přivést a udržovat na území státu druhé smluvní strany svého zástupce, obchodní, technický a jiný odborný personál přiměřeně potřebný k provozování dohodnutých služeb. (2) Zástupce a personál podléhají zákonům a předpisům platným na území státu druhé smluvní strany. (3) Určené letecké podniky obou smluvních stran mají podle zákonů a předpisů platných na území příslušného státu právo zřizovat na území státu druhé smluvní strany kancelář nebo kanceláře na podporu letecké dopravy a k prodeji leteckých dopravních služeb. (4) Určený letecký podnik každé smluvní strany má právo využít služeb a personálu jakékoli jiné organizace, společnosti nebo leteckého podniku působícího na území druhé smluvní strany. Článek 20 Pozemní odbavování S výhradou zákonů a předpisů platných na území státu každé smluvní strany, včetně práva Evropské unie v případě České republiky, má každý určený letecký podnik právo zajišťovat si na území státu druhé smluvní strany své vlastní pozemní odbavování (odbavování pro vlastní potřebu), anebo si podle své volby vybrat mezi konkurenčními poskytovateli, kteří zcela nebo zčásti pozemní odbavovací služby zajišťují. V případě, že zákony a předpisy omezují nebo předem vylučují odbavování pro vlastní potřebu, a kde neexistuje skutečné konkurenční prostředí mezi poskytovateli pozemních odbavovacích služeb, musí se s každým určeným leteckým podnikem zacházet nediskriminujícím způsobem, pokud jde o jeho přístup k odbavování pro vlastní potřebu a k pozemním odbavovacím službám zajišťovaným poskytovatelem nebo poskytovateli. Právo leteckého podniku každé smluvní strany na zajišťování odbavování pro vlastní potřebu podléhá, na nediskriminačním základě, fyzickým omezením vyplývajícím z omezení letištního prostoru a opatřením v oblastech bezpečnosti a ochrany letectví. Článek 21 Poskytování údajů Letecký úřad každé smluvní strany poskytne na požádání leteckému úřadu druhé smluvní strany periodické statistické údaje nebo jiné podobné údaje, týkající se přepravy uskutečněné určeným leteckým podnikem na linkách stanovených v této dohodě, v rozsahu, který může být rozumně požadován za účelem posouzení provozování dohodnutých služeb. Článek 22 Konzultace (1) Letecké úřady obou smluvních stran budou ve spojení, které se může uskutečnit jednáním nebo písemně, aby zajistily úzkou spolupráci ve všech záležitostech ovlivňujících provádění této dohody. (2) Každá smluvní strana může kdykoli požádat o konzultace k jakémukoli problému, týkajícímu se této dohody. Tyto konzultace jsou zahájeny ve lhůtě třiceti (30) dnů ode dne doručení žádosti druhé smluvní straně, pokud není smluvními stranami dohodnuto jinak. Článek 23 Změny (1) Jestliže kterákoli ze smluvních stran považuje za žádoucí změnit jakékoli ustanovení této dohody, vstoupí tato změna, jestliže je dohodnuta mezi smluvními stranami, v platnost šedesátý (60) den ode dne doručení pozdější z diplomatických not potvrzujících splnění ústavně předepsaných formalit pro schválení této změny. (2) Jestliže vstoupí v platnost obecná mnohostranná úmluva o mezinárodní letecké dopravě dotýkající se vztahů mezi oběma smluvními stranami, pozmění se tato dohoda tak, aby odpovídala ustanovením takové mnohostranné úmluvy v rozsahu, ve kterém byla tato ustanovení přijata státy obou smluvních stran. Článek 24 Řešení sporů (1) V případě sporu, vyplývajícího z výkladu nebo provádění této dohody, se ho v prvé řadě vynasnaží letecké úřady smluvních stran vyřešit jednáním. (2) Nedosáhnou-li letecké úřady dohody, je spor řešen jednáním smluvních stran. (3) Jestliže se smluvním stranám nepodaří dosáhnout vyřešení sporu jednáními mohou jej postoupit takové osobě nebo orgánu, na kterém se shodnou, k poradnímu posudku nebo k vydání závazného rozhodnutí podle toho, jak se smluvní strany dohodnou, nebo jej, na základě žádosti kterékoli smluvní strany, předloží k rozhodnutí rozhodčímu soudu tří rozhodců. (4) Tento rozhodčí soud se ustavuje následovně: každá smluvní strana jmenuje jednoho člena a tito dva členové se poté dohodnou a jmenují státního příslušníka třetího státu jako předsedu. Členové jsou jmenováni do šedesáti (60) dnů a předseda do devadesáti (90) dnů ode dne, ke kterému kterákoli smluvní strana informovala druhou smluvní stranu o záměru předložit spor rozhodčímu soudu. (5) Nejsou-li lhůty stanovené v odstavci (4) tohoto článku dodrženy, může kterákoli smluvní strana, není-li jakékoli jiné příslušné ujednání, požádat prezidenta Rady Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), aby učinil nezbytná jmenování. Je-li prezident státním příslušníkem státu některé ze smluvních stran, nebo cokoliv mu jinak brání ve vykonání tohoto úkolu, učiní nezbytná jmenování viceprezident, který ho zastupuje. (6) Rozhodčí soud přijímá rozhodnutí většinou hlasů. Jeho rozhodnutí jsou závazná pro smluvní strany. Každá smluvní strana hradí náklady na svého člena stejně tak jako své zastoupení v rozhodčím řízení; náklady na předsedu a jakékoli jiné náklady nesou smluvní strany rovným dílem. Ve všech ostatních záležitostech rozhodčí soud stanoví svůj vlastní postup. Článek 25 Registrace Tato dohoda a jakékoli její následné změny se registrují u Mezinárodní organizace pro civilní letectví Jamajkou. Článek 26 Ukončení platnosti Kterákoli smluvní strana může kdykoli oznámit písemně diplomatickou cestou druhé smluvní straně své rozhodnutí ukončit platnost této dohody. Takové oznámení o ukončení je zároveň zasláno Mezinárodní organizaci pro civilní letectví. Platnost této dohody v takovém případě skončí dvanáct (12) měsíců po dni doručení oznámení o ukončení druhé smluvní straně, není-li před uplynutím tohoto období oznámení o ukončení vzato zpět se souhlasem druhé smluvní strany. V případě, že chybí potvrzení o doručení druhé smluvní straně, je oznámení o ukončení považováno za doručené čtrnáct (14) dnů poté, kdy bylo doručeno Mezinárodní organizaci pro civilní letectví. Článek 27 Vstup v platnost Každá smluvní strana oznámí druhé smluvní straně diplomatickou nótou, že ústavně předepsané formality pro schválení této dohody byly v jejím státě splněny. Tato dohoda vstoupí v platnost šedesátý (60) den ode dne doručení pozdějšího z těchto dvou oznámení. Dáno v Kutě dne 19. listopadu 2014 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazycích českém a anglickém, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Za vládu České republiky PhDr. Tomáš Smetánka v. r. mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky v Indonéské republice Za vládu Jamajky Ricardo Allicock v. r. mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Jamajky v Japonsku Příloha Oddíl I Linky provozované leteckými podniky určenými Českou republikou: počáteční místa v České republice\| mezilehlá místa\| místa určení v Jamajce\| místa za ---\|---\|---\|--- Jakékoli body\| Jakékoli body\| Jakékoli body\| Jakékoli body Oddíl II Linky provozované leteckými podniky určenými Jamajkou: počáteční místa v Jamajce\| mezilehlá místa\| místa určení v České republice\| místa za ---\|---\|---\|--- Jakékoli body\| Jakékoli body\| Jakékoli body\| Jakékoli body Poznámky: 1. Linky mohou být provozovány v obou směrech. 2. Určené letecké podniky smluvních stran mohou na jakémkoli nebo všech letech: (a) vynechat přistání v jakémkoli z výše uvedených míst za předpokladu, že dohodnuté služby na těchto linkách začínají v místě na území státu smluvní strany, která letecký podnik určila; (b) kombinovat různá čísla letů v rámci provozu jednoho letadla; (c) přeložit přepravu z jakéhokoli svého letadla na jakékoli jiné své letadlo v jakémkoli místě; (d) obsluhovat mezilehlá místa, místa za a místa na území států smluvních stran v jakémkoli pořadí; (e) vykonávat přerušení přepravy (stopover) v jakémkoli bodě na nebo mimo území státu každé smluvní strany; a (f) vykonávat tranzitní dopravu přes území druhé smluvní strany, bez směrového nebo geografického omezení a bez ztráty jakýchkoli práv na přepravu jinak povolených touto dohodou; za předpokladu, že služby obsluhují bod nebo body na území státu smluvní strany, která letecké podniky určila. 3. Letecký podnik určený Jamajkou může provozovat letecké dopravní služby určené pouze k přepravě nákladu mezi Českou republikou a jakýmkoli bodem nebo body a letecký podnik určený Českou republikou může provozovat letecké dopravní služby určené pouze k přepravě nákladu mezi Jamajkou a jakýmkoli bodem nebo body.
Vyhláška č. 282/2016 Sb.	Vyhláška č. 282/2016 Sb. Vyhláška o požadavcích na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních Vyhlášeno 5. 9. 2016, datum účinnosti 20. 9. 2016, částka 109/2016 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Požadavky na potraviny * § 3 - Potraviny, které nesplňují požadavky stanovené touto vyhláškou, lze nabízet k prodeji nebo prodávat ve školách a školských zařízeních, jedná-li se o prodej * § 4 - Technický předpis * § 5 - Přechodná ustanovení * § 6 - Účinnost k vyhlášce č. 282/2016 Sb. Aktuální znění od 1. 9. 2018 (160/2018 Sb.) 282 VYHLÁŠKA ze dne 29. srpna 2016 o požadavcích na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 32 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 82/2015 Sb. a zákona č. 178/2016 Sb.: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška upravuje požadavky na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních, a dále stanovuje výjimky, za nichž lze v odůvodněných případech nabízet k prodeji nebo prodávat potraviny, které nesplňují požadavky stanovené touto vyhláškou, pokud se nejedná o nabízení k prodeji nebo prodej žákům do splnění povinné školní docházky. Tato vyhláška se nevztahuje na školní stravování podle jiného právního předpisu1). § 2 Požadavky na potraviny (1) Ve školách a školských zařízeních lze nabízet k prodeji, prodávat potraviny nebo umísťovat reklamu na potraviny, které splňují požadavky stanovené v příloze této vyhlášky a které a) neobsahují sladidla2) vyjma žvýkaček bez cukru, nebo kofein, nejde-li o čaj3) a nealkoholické nápoje s čajovým extraktem, b) neobsahují trans mastné kyseliny4) pocházející z částečně ztužených tuků, c) nejsou energetickým nebo povzbuzujícím nápojem nebo potravinou určenou pro sportovce nebo pro osoby při zvýšeném tělesném výkonu5), nebo d) nejsou upraveny smažením nebo grilováním. (2) Ve školách a školských zařízeních lze dále nabízet k prodeji, prodávat nebo umísťovat reklamu na a) nezpracované ovoce a nezpracovanou zeleninu, kterými se rozumí ovoce a zelenina, které neprošly žádnou úpravou, jejímž důsledkem je podstatná změna původního stavu; za takové úpravy se nepovažuje omytí, loupání, okrajování, dělení, krájení, blanšírování, drcení, mělnění nebo balení, nebo b) ovocné a zeleninové šťávy a nektary6). § 3 Potraviny, které nesplňují požadavky stanovené touto vyhláškou, lze nabízet k prodeji nebo prodávat ve školách a školských zařízeních, jedná-li se o prodej a) v prostorách, ve kterých se uskutečňuje vzdělávání nebo se poskytují školské služby7) výhradně žákům po splnění povinné školní docházky a studentům, b) v prostorách, které jsou určeny výhradně zletilým osobám a do kterých nemají děti nebo žáci do splnění povinné školní docházky stálý přístup, c) v souvislosti s praktickým vyučováním, nebo d) v rámci činnosti, která se koná mimo dobu uskutečňování vzdělávání nebo poskytování školských služeb. § 4 Technický předpis Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. § 5 Přechodná ustanovení 1. Potraviny nesplňující požadavky stanovené touto vyhláškou pořízené prodávajícím přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky lze nabízet k prodeji a prodávat v prostorách školy a školského zařízení do prvního dne čtvrtého měsíce ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. 2. Mléko a mléčné výrobky, na které se poskytuje podpora podle jiného právního předpisu8) a které nesplňují požadavky stanovené touto vyhláškou, lze ve školách a školských zařízeních nabízet k prodeji, prodávat nebo na ně umísťovat reklamu do 31. července 2017. § 6 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy: Mgr. Valachová, Ph.D., v. r. Ministr zdravotnictví: MUDr. Němeček, MBA, v. r. Příloha k vyhlášce č. 282/2016 Sb. Požadavky na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních Kategorie potravin\| Nejvyšší přípustná hodnota (g/100 g nebo g/100 ml) ---\|--- sůl9)\| tuky\| cukry10) zpracované ovoce a zelenina za předpokladu minimálního obsahu 50 g ovoce nebo zeleniny ve 100 g, případně 100 ml hotového výrobku\| 0,5\| \| bez přídavku cukru11) suché skořápkové plody12), olejnatá semena13), luštěniny13) a výrobky z nich\| bez přídavku sodíku / soli11)\| \| bez přídavku cukru11) masné výrobky a výrobky z vajec14) za předpokladu minimálního obsahu 10% hmot. čisté svalové bílkoviny v hotovém masném výrobku nebo 50 g vajec ve 100 g hotového výrobku z vajec\| 2,1\| 15,0\| výrobky z produktů rybolovu a akvakultury15) za předpokladu minimálního obsahu 50 g masa z nich ve 100 g hotového výrobku\| 2,1\| 30,0\| ochucené a neochucené mléčné výrobky16)\| mléko\| 0,5\| 5,0\| 11,0 kysané nebo zakysané mléčné výrobky\| 0,5\| 5,0\| 11,0 tvarohy\| 0,5\| 10,0\| 11,0 sýry\| 2,5\| 30,0\| pekařské výrobky17)\| chléb\| 1,8\| 10,0\| 5,0 běžné pečivo\| 2,0\| 8,2\| 5,0 jemné pečivo\| 1,3\| 15,0\| 20,0 nealkoholické nápoje18)\| \| \| 5,0 balené i nebalené obložené pekařské výrobky\| 2,5\| 20,0\| 10,0 ostatní potraviny\| 1,0\| 5,019)\| 10,0 Použití majonéz20), dresinků21), hořčice21), kečupu12), olejů a tuků22) při přípravě balených i nebalených obložených pekařských výrobků se připouští. Nepřipouští se nabízení majonéz20), dresinků21), hořčice21), kečupu12), olejů a tuků22) pro účel dochucení zakoupených výrobků samotným spotřebitelemspotřebitelem v místě prodeje. 1) Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění pozdějších předpisů. 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách. 3) § 1 písm. a) vyhlášky č. 330/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro čaj, kávu a kávoviny. 4) Bod 4 přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004. 5) Vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití, ve znění pozdějších předpisů. 6) § 1 písm. d), f) a j) vyhlášky č. 335/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí, ve znění pozdějších předpisů. 7) § 7 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. 8) Nařízení vlády č. 205/2004 Sb., kterým se v rámci společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky stanoví bližší podmínky poskytování podpory a národní podpory spotřeby mléka a mléčných výrobků žáky, kteří plní povinnou školní docházku ve školách zařazených do sítě škol, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Komise (ES) č. 657/2008 ze dne 10. července 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o podporu Společenství pro poskytování mléka a některých mléčných výrobků žákům ve školách. 8) Bod 8 přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011. 9) Bod 11 přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011. 10) Bod 8 přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011. 11) Příloha nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin. 12) Vyhláška č. 157/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich, jakož i další způsoby jejich označování, ve znění pozdějších předpisů. 13) Vyhláška č. 329/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), b), e), f), g) a h) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro škrob a výrobky ze škrobu, luštěniny a olejnatá semena, ve znění pozdějších předpisů. 14) Nařízení Komise (ES) č. 589/2008 ze dne 23. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o obchodní normy pro vejce. 15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000, v platném znění. Nařízení Rady (EHS) č. 1536/92 ze dne 9. června 1992, kterým se stanoví společné obchodní normy pro konzervované pravé a nepravé tuňáky. Nařízení Rady (EHS) č. 2136/89 ze dne 21. června 1989 o stanovení společných obchodních norem pro konzervované sardinky a obchodních názvů pro konzervované sardinky a výrobky typu sardinek, v platném znění. 16) Příloha VII Část III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007. Vyhláška č. 397/2016 Sb., o požadavcích na mléko a mléčné výrobky, mražené krémy a jedlé tuky a oleje. 17) Vyhláška č. 333/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), b), g) a h) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta, ve znění pozdějších předpisů. 18) Vyhláška č. 335/1997 Sb. Vyhláška č. 275/2004 Sb., o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy, ve znění vyhlášky č. 404/2006 Sb. 19) Bod 3 přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011. 20) Vyhláška č. 69/2016 Sb., o požadavcích na maso, masné výrobky, produkty rybolovu a akvakultury a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich. 21) Vyhláška č. 398/2016 Sb., o požadavcích na koření, jedlou sůl, dehydratované výrobky, ochucovadla, studené omáčky, dresinky a hořčici. 22) Dodatek II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1308/2013.
Vyhláška č. 281/2016 Sb.	Vyhláška č. 281/2016 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 187/2009 Sb., o minimálních požadavcích na studijní programy všeobecné lékařství, zubní lékařství, farmacie a na vzdělávací program všeobecné praktické lékařství Vyhlášeno 31. 8. 2016, datum účinnosti 12. 9. 2016, částka 108/2016 * Čl. I - Vyhláška č. 187/2009 Sb., o minimálních požadavcích na studijní programy všeobecné lékařství, zubní lékařství, farmacie a na vzdělávací program všeobecné praktické lékařství, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 12. 9. 2016 281 VYHLÁŠKA ze dne 24. srpna 2016, kterou se mění vyhláška č. 187/2009 Sb., o minimálních požadavcích na studijní programy všeobecné lékařství, zubní lékařství, farmacie a na vzdělávací program všeobecné praktické lékařství Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 5 odst. 12 a § 37 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 189/2008 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 187/2009 Sb., o minimálních požadavcích na studijní programy všeobecné lékařství, zubní lékařství, farmacie a na vzdělávací program všeobecné praktické lékařství, se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se slova „Evropských společenství1)“ nahrazují slovy „Evropské unie1)“. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/55/EU ze dne 20. listopadu 2013, kterou se mění směrnice 2005/36/EU o uznání odborných kvalifikací a nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/55/EU ze dne 20. listopadu 2013, kterou se mění směrnice 2005/36/EU o uznání odborných kvalifikací a nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“).“ 2. V § 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „; tento požadavek lze splnit odpovídajícím počtem kreditů kreditního systému ve vysokoškolském vzdělávání používaného v evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání (dále jen „kreditní systém vysokoškolského vzdělávání“)“. 3. V § 2 písm. b) bodě 3 se slova „a základů posudkové činnosti3)“ nahrazují slovy „, včetně léčby chronických chorob a multimorbidity, a dále základů posudkové činnosti3)“. Poznámka pod čarou č. 3 zní: „3) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 2 písm. b) se za bod 4 vkládá nový bod 5, který zní: „5. v základech paliativní péče,“. Dosavadní body 5 a 6 se označují jako body 6 a 7. 5. V § 2 písm. b) se doplňuje bod 8, který zní: „8. v základech řízení kvality poskytované zdravotní péče a v zajištění bezpečí pacientů,“. 6. V § 3 odst. 2 písm. a) se slova „teoretickou a praktickou část“ nahrazují slovy „nejméně 5 000 hodin teoretické a praktické výuky; tento požadavek lze splnit odpovídajícím počtem kreditů kreditního systému vysokoškolského vzdělávání“. 7. V § 3 odst. 2 písm. b) se doplňuje bod 7, který zní: „7. v základech řízení kvality poskytované zdravotní péče a v zajištění bezpečí pacientů,“. 8. § 4 včetně nadpisu zní: „§ 4 Studijní program farmacie (1) Studijní program farmacie zahrnuje alespoň tyto základní předměty a) biologie, b) fyzika a biofyzika, c) všeobecná a anorganická chemie, d) organická chemie, e) analytická chemie, f) farmaceutická chemie, g) farmaceutická analýza, h) všeobecná a aplikovaná lékařská biochemie, i) anatomie a fyziologie, a to včetně lékařské terminologie, j) mikrobiologie, k) farmakologie a farmakoterapie, l) farmaceutická technologie, m) toxikologie, n) farmakognosie, o) právní úprava výkonu povolání farmaceuta a profesní etiky, p) lékárenství, včetně farmaceutické péče, q) klinická farmacie. (2) Minimální požadavky k získání odborné způsobilosti k výkonu povolání farmaceuta jsou a) absolvování nejméně pětiletého prezenčního studia, které obsahuje nejméně 4 roky teoretické a praktické výuky; tento požadavek lze splnit odpovídajícím počtem kreditů kreditního systému vysokoškolského vzdělávání, a nejméně 6 měsíců praxe v lékárně, b) znalosti o 1. léčivech a látkách použitých při výrobě a přípravě léčivých přípravků5), jejich bezpečném a účelném použití, účinnosti a indikacích, kontraindikacích, lékových interakcích, dávkování a způsobu užití, zdravotní prevenci při práci s farmaceutickými přípravky, chemickými, karcinogenními a mutagenními látkami a látkami toxickými pro reprodukci, 2. metabolismu a účincích léčiv5), o farmakokinetice, jakož i o účincích toxických látek a o způsobu užívání léčiv, 3. farmaceutické technologii, o pre-klinickém a klinickém hodnocení léčiv a o klinické farmacii, 4. vědeckých a praktických poznatcích umožňujících poskytovat náležité informace o léčivech a spolupracovat s ošetřujícími lékaři při optimalizaci farmakoterapie u konkrétních pacientů, 5. přípravcích k podpoře zdraví a o zdravotnických prostředcích, 6. základních právních předpisech souvisejících s výkonem povolání farmaceuta, 7. poskytování odborných informací o léčivech, 8. radiační ochraně4), 9. profesní etice kontaktu farmaceuta s pacientem, 10. problematice financování zdravotnictví a základních ekonomických vztahů, znalost základů managementu, 11. základech řízení kvality poskytované zdravotní péče a o zajištění bezpečí pacientů a c) dovednosti při 1. přípravě lékových forem léčivých přípravků, 2. výrobě a kontrole léčiv, 3. skladování a distribuci léčiv u distributora léčiv, 4. přípravě, kontrole, skladování a výdeji léčivých přípravků v lékárnách, 5. praktické komunikaci s pacientem s důrazem na práva pacientů a jejich uplatňování.“. 9. V § 5 odst. 2 písm. a) se slovo „, otorinolaryngologii,“ zrušuje. 10. V § 5 odst. 2 písm. b) se slovo „všeobecného“ zrušuje. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 12. září 2016. Ministr: MUDr. Němeček, MBA, v. r.
Vyhláška č. 280/2016 Sb.	Vyhláška č. 280/2016 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, a některé další vyhlášky Vyhlášeno 31. 8. 2016, datum účinnosti 1. 9. 2016, částka 108/2016 * ČÁST PRVNÍ - Změna vyhlášky o předškolním vzdělávání * ČÁST TŘETÍ - Změna vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další vyhlášky * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 9. 2020 (319/2020 Sb.) 280 VYHLÁŠKA ze dne 29. srpna 2016, kterou se mění vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, a některé další vyhlášky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 7 odst. 3, § 23 odst. 3, § 35 odst. 2 a § 123 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 49/2009 Sb. a zákona č. 178/2016 Sb.: ČÁST PRVNÍ Změna vyhlášky o předškolním vzdělávání Čl. I Vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění vyhlášky č. 43/2006 Sb., vyhlášky č. 214/2012 Sb. a vyhlášky č. 197/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, s výjimkou lesní mateřské školy, kterou lze zřídit pouze s celodenním a polodenním provozem“. 2. V § 1 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Lesní mateřská škola s celodenním provozem poskytuje dětem vzdělávání déle než 6,5 hodiny denně, nejdéle však 9 hodin denně.“. 3. V § 1 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „V lesní mateřské škole s celodenním provozem je možné zřídit třídy s polodenním provozem.“. 4. V § 1 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Lesní mateřská škola je typem mateřské školy.“. 5. V § 1a se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5. 6. V § 1a odst. 2 se slova „z různých ročníků“ nahrazují slovy „různého věku“. 7. V § 1a odst. 4 se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“. 8. V § 1a se odstavec 5 zrušuje. 9. V § 1b se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Lesní mateřská škola nemůže být zřízena jako mateřská škola při zdravotnickém zařízení.“. 10. Za § 1b se vládá nový § 1c, který včetně nadpisu zní: „§ 1c Rozsah povinného předškolního vzdělávání v mateřské škole (1) Povinné předškolní vzdělávání se stanovuje v rozsahu nepřetržitých 4 hodin ve dnech, v nichž je dána povinnost předškolního vzdělávání. (2) Ředitel mateřské školy stanoví začátek doby podle odstavce 1 v časovém rozmezí od 7 hodin do 9 hodin a uvede jej ve školním řádu.“. 13. V § 5 odst. 1 se slova „pedagogický pracovník“ nahrazují slovy „učitel mateřské školy8)“. Poznámka pod čarou č. 8 zní: „8) § 6 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 14. V § 5 odst. 2 se slova „pedagogických pracovníků“ nahrazují slovy „učitelů mateřské školy8)“ a slova „pedagogického pracovníka“ se nahrazují slovy „učitele mateřské školy8)“. 15. V § 5 odst. 2 písm. b) se slova „se zdravotním postižením“ nahrazují slovy „s přiznanými podpůrnými opatřeními druhého až pátého stupně nebo děti mladší 3 let“. 16. V § 5 odstavec 5 zní: „(5) Při zajišťování zotavovacích pobytů, popřípadě výletů pro děti určí ředitel mateřské školy počet učitelů mateřské školy nebo jiných pedagogických pracovníků tak, aby bylo zajištěno vzdělávání dětí, včetně dětí uvedených v § 16 odst. 9 školského zákona, jejich bezpečnost a ochrana zdraví.“. 17. V § 5 se doplňuje odstavec 6, který včetně poznámek pod čarou č. 9 a 10 zní: „(6) Ve třídě lesní mateřské školy, kde je přítomno více než 8 dětí, vykonává pracovní činnost souběžně nepedagogický pracovník s odbornou způsobilostí a) k výkonu povolání všeobecné sestry, dětské sestry, zdravotnického asistenta, porodní asistentky, zdravotnického záchranáře, b) učitele mateřské školy8), vychovatele9), nebo c) chůvy pro děti do zahájení povinné školní docházky10). 9) Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů.“. 20. V § 6 odst. 2 se slova „zdravotně postižených“ nahrazují slovy „uvedených v § 16 odst. 9 školského zákona“. 21. V § 6 odst. 3 se věta druhá zrušuje. 22. V § 6 odst. 4 se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“. 23. V § 6 odst. 7 se slovo „následujícího“ nahrazuje slovem „stávajícího“. Čl. II Přechodné ustanovení Ustanovení § 2 odst. 4 vyhlášky č. 14/2005 Sb., ve znění účinném ode dne 1. září 2016, se v mateřské škole, ve které jsou na školní rok 2016/2017 třídy obsazeny takovým způsobem, že by bylo nutné vytvořit novou třídu, použijí až od 1. září 2017. ČÁST TŘETÍ Změna vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další vyhlášky Čl. IV V části čtvrté vyhlášky č. 197/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další vyhlášky, se za čl. V vkládá nový čl. Va, který zní: „Čl. Va Přechodné ustanovení Ustanovení § 4 odst. 7 věta druhá až pátá a § 5 odst. 6 vyhlášky č. 48/2005 Sb., ve znění účinném ode dne 1. září 2016, se ve škole, ve které jsou na školní rok 2016/2017 třídy nebo skupiny obsazeny takovým způsobem, že by bylo nutné vytvořit novou třídu nebo skupinu, použijí až od 1. září 2017.“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. V 1. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2016, s výjimkou ustanovení části první čl. I bodu 10, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017, ustanovení části první čl. I bodů 5 a 6, která nabývají účinnosti dnem 1. září 2017. 2. Ustanovení části první čl. I bodu 11 pozbývá platnosti dnem 31. srpna 2020. Ministryně: Mgr. Valachová, Ph.D., v. r.
Vyhláška č. 279/2016 Sb.	Vyhláška č. 279/2016 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání, ve znění vyhlášky č. 470/2006 Sb. Vyhlášeno 31. 8. 2016, datum účinnosti 1. 9. 2016, částka 107/2016 * Čl. I - Vyhláška č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání, ve znění vyhlášky č. 470/2006 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 9. 2016 279 VYHLÁŠKA ze dne 22. srpna 2016, kterou se mění vyhláška č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání, ve znění vyhlášky č. 470/2006 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 103 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 344/2013 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání, ve znění vyhlášky č. 470/2006 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odstavec 3 zní: „(3) Termín posledního kola přijímacího řízení vyhlásí ředitel školy tak, aby přijímací řízení bylo ukončeno do posledního pracovního dne měsíce října.“. 2. V § 2 odst. 5 se slova „nejpozději do 30. září“ nahrazují slovy „tak, aby přijímací řízení bylo ukončeno do posledního pracovního dne měsíce října“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2016. Ministryně: Mgr. Valachová, Ph.D., v. r.
Vyhláška č. 278/2016 Sb.	Vyhláška č. 278/2016 Sb. Vyhláška o předávání údajů do registru řízení o žádostech o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace Vyhlášeno 31. 8. 2016, datum účinnosti 1. 1. 2017, částka 107/2016 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Formát a struktura datové zprávy * § 3 - Technické podmínky a lhůty pro předávání údajů * § 4 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2017 278 VYHLÁŠKA ze dne 18. srpna 2016 o předávání údajů do registru řízení o žádostech o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 87 odst. 1 písm. g) bodu 4 a § 90b odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 137/2016 Sb.: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška upravuje a) formát a strukturu datové zprávy, jejímž prostřednictvím veřejné vysoké školy, Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra vkládají do registru řízení o žádostech o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace (dále jen „registr“) údaje týkající se každého jimi vedeného správního řízení o žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace v České republice podle § 89 zákona o vysokých školách (dále jen „řízení“), b) technické podmínky a lhůty předávání údajů uvedených v písmenu a). § 2 Formát a struktura datové zprávy (1) Údaje do registru jsou předávány Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“) elektronickými formuláři. Přípustný formát datové zprávy je XML. (2) Strukturu datové zprávy, kterou se předávají údaje o řízení vedeném v prvním stupni, popřípadě i ve druhém stupni, do registru, tvoří ty níže uvedené údaje, které jsou při předávání známy: a) název orgánu, který o žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace v České republice (dále jen „žádost o uznání“) rozhoduje1) v řízení vedeném v prvním stupni, popřípadě i název orgánu, který rozhoduje v řízení vedeném ve druhém stupni o odvolání nebo rozkladu podaném proti rozhodnutí orgánu prvního stupně o žádosti o uznání, b) údaje identifikující žadatele2), c) údaje identifikující zahraniční vysokoškolské vzdělání a kvalifikaci: 1. název zahraničního dokladu o vzdělání3) (dále jen „kvalifikace“) ve znění uvedeném na originálu nebo úředně ověřené kopii originálu kvalifikace (dále jen „autentické znění“), případně i v českém a anglickém překladu, byl-li k žádosti o uznání připojen úředně ověřený překlad textu kvalifikace do uvedeného jazyka; není-li název v autentickém znění napsán latinkou, uvádí se pouze jeho překlad, přičemž v případě dvoujazyčných nebo vícejazyčných kvalifikací se za autentické znění přednostně považuje znění v jazyce anglickém, popřípadě v jiném užitém jazyce používajícím latinku, 2. číselné nebo jiné znakové označení kvalifikace, je-li na kvalifikaci uvedeno, včetně případných písmenných znaků označujících sérii kvalifikace; není-li kvalifikace vyhotovena v latince, uvedou se písmenné znaky podle překladu do jazyka českého nebo anglického, 3. datum vydání kvalifikace, 4. název studijního programustudijního programu a studijního oboru v autentickém znění, případně i v českém a anglickém překladu, byl-li k žádosti o uznání připojen úředně ověřený překlad textu kvalifikace do uvedeného jazyka; není-li název v autentickém znění napsán latinkou, uvádí se pouze jeho překlad, 5. číselné kódy studijního programustudijního programu a studijního oboru, jsou-li na kvalifikaci uvedeny, 6. název zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy, která kvalifikaci vydala4), v autentickém znění, případně i v českém a anglickém překladu, byl-li k žádosti o uznání připojen úředně ověřený překlad textu kvalifikace do uvedeného jazyka; není-li název v autentickém znění napsán latinkou, uvádí se pouze jeho překlad, 7. adresa sídla zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy, 8. označení státu, podle jehož právního řádu byla kvalifikace vydána, 9. místo poskytování vzdělání, pokud se liší od sídla zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy, d) údaje identifikující řízení a jeho výsledek: 1. spisová značka, pod kterou bylo vedeno řízení v prvním stupni, popřípadě i spisová značka, pod kterou bylo vedeno řízení ve druhém stupni, 2. datum doručení žádosti o uznání orgánu prvního stupně; bylo-li proti rozhodnutí o žádosti podáno odvolání nebo rozklad, též datum doručení uvedeného opravného prostředku orgánu prvního stupně a případně i datum následného doručení spisu orgánu druhého stupně, byl-li mu předán, 3. výsledek řízení, 4. číslo jednací rozhodnutí o žádosti o uznání vydaného v řízení vedeném v prvním stupni, popřípadě i číslo jednací rozhodnutí vydaného v řízení vedeném ve druhém stupni, 5. bylo-li vyhověno žádosti o uznání, typ studijního programustudijního programu, v němž se v České republice dosahuje rovnocenného vysokoškolského vzdělání, 6. datum vyhotovení rozhodnutí o žádosti o uznání vydaného v řízení vedeném v prvním stupni, popřípadě i datum vyhotovení rozhodnutí vydaného ve druhém stupni, 7. datum vydání rozhodnutí o žádosti o uznání vydaného v řízení vedeném v prvním stupni, popřípadě i datum vydání rozhodnutí vydaného ve druhém stupni, 8. datum nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti o uznání vydaného v řízení vedeném v prvním stupni, popřípadě i datum nabytí právní moci rozhodnutí vydaného ve druhém stupni, 9. jména a příjmení, telefonické spojení a adresu pro doručování elektronické pošty zaměstnanců veřejných vysokých škol nebo zaměstnanců České republiky zařazených do příslušného ústředního správního úřadu vkládajícího údaje do registru nebo státních zaměstnanců vykonávajících službu v příslušném ústředním správním úřadu vkládajícím údaje do registru, pověřených vkládat údaje nebo nahlížet do registru, a datum vzniku jejich pověření. § 3 Technické podmínky a lhůty pro předávání údajů (1) Údaje se vkládají do registru ve lhůtách uvedených v odstavci 2, a to v souladu s popisy struktur individuálních údajů zveřejněnými ministerstvem. (2) Údaje se do registru vkládají neprodleně po rozhodné události, nejpozději do deseti pracovních dní. (3) Popisy struktur individuálních údajů jsou ministerstvem zveřejňovány na internetových stránkách ministerstva. § 4 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017. Ministryně: Mgr. Valachová, Ph.D., v. r. 1) § 89 a § 95 odst. 9 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 137/2016 Sb. 2) § 90b odst. 1 písm. a) zákona č. 111/1998 Sb., ve znění zákona č. 137/2016 Sb. 3) § 90 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb. 4) § 93a odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění zákona č. 137/2016 Sb.
Vyhláška č. 277/2016 Sb.	Vyhláška č. 277/2016 Sb. Vyhláška o předávání statistických údajů vysokými školami Vyhlášeno 31. 8. 2016, datum účinnosti 1. 9. 2016, částka 107/2016 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Předávání statistických údajů o uchazečích o přijetí ke studiu * § 3 - Předávání statistických údajů o účastnících a absolventech programů celoživotního vzdělávání nebo vzdělávání v mezinárodně uznávaných kursech * § 4 - Předávání statistických údajů z matrik studentů * § 5 - Předávání agregovaných statistických údajů o zaměstnancích vysokých škol * § 6 - Společné ustanovení * § 7 - Závěrečná ustanovení * § 8 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2017 277 VYHLÁŠKA ze dne 18. srpna 2016 o předávání statistických údajů vysokými školami Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 87 odst. 1 písm. g) bodu 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 137/2016 Sb.: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1) termíny, strukturu a formu, ve které vysoké školy Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“) předávají a) údaje o uchazečích o přijetí ke studiu ve studijních programechstudijních programech a o účastnících a absolventech celoživotního vzdělávání, b) informace z matrik studentů, c) agregované údaje o zaměstnancích vysokých škol a jejich odměňování. § 2 Předávání statistických údajů o uchazečích o přijetí ke studiu (1) O každém uchazeči o přijetí ke studiu v bakalářském nebo nenavazujícím magisterském studijním programustudijním programu předává vysoká škola ministerstvu soubor údajů, který obsahuje: a) resortní identifikátor vysoké školy, popřípadě i fakulty, uskutečňuje-li studijní programstudijní program fakulta, a datum podle odstavce 2, b) identifikační údaje uchazeče, kterými jsou 1. rodné číslo, nebo datum narození a pohlaví, nebylo-li rodné číslo uchazeči přiděleno, 2. státní občanství, 3. obecobec, v níž má trvalý pobyt na území České republiky, s poštovním směrovacím číslem vztahujícím se k místu trvalého pobytu, popřípadě stát, v němž má trvalý pobyt, nejde-li o Českou republiku, c) údaje o předchozím vzdělávání uchazeče, kterými jsou 1. resortní identifikátor školy, v níž uchazeč získal střední vzdělání s maturitní zkouškou, vyšší odborné vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání v konzervatoři, popřípadě stát předchozího vzdělávání, jde-li o zahraniční školu, 2. obor vzdělání nebo akreditovaný vzdělávací program, 3. rok vykonání maturitní zkoušky nebo absolutoria, d) údaje o studijním programustudijním programu, k jehož studiu podal uchazeč přihlášku, včetně jeho kódu, údaje o výsledku přijímacího řízení a případně i údaj o zápisu do studia tohoto studijního programustudijního programu. (2) Údaje vycházejí z obsahu evidence uchazečů k 31. březnu a k 31. říjnu. Údaje k 31. březnu zahrnují pouze informace o podaných přihláškách, údaje k 31. říjnu zahrnují i výsledky přijímacího řízení a zápisu do studia. (3) Údaje se předávají ministerstvu do 15 dnů ode dne uvedeného v odstavci 2, a to v souladu s popisy struktur individuálních údajů a číselníky pro předávání individuálních údajů zveřejněnými ministerstvem. (4) Popisy struktur a číselníky zveřejňuje ministerstvo na svých internetových stránkách nejpozději 3 měsíce před datem uvedeným v odstavci 2. § 3 Předávání statistických údajů o účastnících a absolventech programů celoživotního vzdělávání nebo vzdělávání v mezinárodně uznávaných kursech (1) O každém účastníku a každém absolventu programu celoživotního vzdělávání2) orientovaného na výkon povolání nebo uznatelného pro další studium v akreditovaných studijních programechstudijních programech, jehož celková hodinová dotace činí nejméně 50 hodin, a o každém účastníku a každém absolventu vzdělávání v mezinárodně uznávaném kursu3) předává vysoká škola ministerstvu soubor údajů, který obsahuje: a) resortní identifikátor vysoké školy, popřípadě i fakulty, uskutečňuje-li program celoživotního vzdělávání nebo mezinárodně uznávaný kurs fakulta, a datum podle odstavce 2, b) identifikační údaje účastníka nebo absolventa, kterými jsou 1. rodné číslo, nebo datum narození a pohlaví, nebylo-li rodné číslo účastníkovi přiděleno, 2. státní občanství, 3. obecobec, v níž má trvalý pobyt na území České republiky, popřípadě stát, v němž má trvalý pobyt, nejde-li o Českou republiku, c) údaje o nejvyšším dosaženém vzdělání, d) údaje o studiu v programu celoživotního vzdělávání nebo v mezinárodně uznávaném kursu, kterými jsou 1. interní kód programu, 2. zda se jedná o program celoživotního vzdělávání nebo o mezinárodně uznávaný kurs, 3. kód vyjadřující obsah studia podle aktuální statistické klasifikace oborů vzdělání, jejíž vydání bylo oznámeno podle zákona o státní statistické službě Českým statistickým úřadem4), 4. délka studia v měsících, 5. celková hodinová dotace, 6. požadované vstupní vzdělání, 7. místo výuky, 8. kód zdroje financování, 9. kód způsobu zakončení programu nebo kursu, 10. údaje o účelu vzdělávání v programu nebo kursu z hlediska získání nebo rozšíření kvalifikace, odborné způsobilosti, výkonu povolání a celoživotního učení, e) datum zahájení vzdělávání v programu celoživotního vzdělávání nebo mezinárodně uznávaného kursu a datum absolvování vzdělávání v programu celoživotního vzdělávání nebo v mezinárodně uznávaném kursu nebo údaj o předčasném ukončení tohoto vzdělávání. (2) Údaje vycházejí z obsahu evidence účastníků a absolventů programů celoživotního vzdělávání a mezinárodně uznávaných kursů za uplynulý kalendářní rok podle stavu k 31. prosinci. (3) Údaje se předávají ministerstvu do 15. ledna každého kalendářního roku, a to v souladu s popisy struktur individuálních údajů a číselníky pro předávání individuálních údajů zveřejněnými ministerstvem. (4) Popisy struktur a číselníky zveřejňuje ministerstvo na svých internetových stránkách nejpozději 3 měsíce před datem uvedeným v odstavci 2. § 4 Předávání statistických údajů z matrik studentů (1) Vysoká škola předává obsah matriky studentů ministerstvu. (2) Údaje se předávají podle stavu k 31. březnu, 30. červnu, 31. říjnu a 31. prosinci. Údaje se předávají do desátého dne následujícího kalendářního měsíce, v souladu s popisy struktur individuálních údajů a číselníky pro předávání individuálních údajů zveřejněnými ministerstvem. (3) Vysoká škola vždy podle stavu k 23. dni v měsíci provede aktualizaci převedených údajů a současně předá nové údaje, které nebyly předány v žádném z předchozích sběrů, a to do konce příslušného kalendářního měsíce. (4) Sběry údajů podle odstavce 3 nebudou probíhat v kalendářních měsících, kdy probíhají sběry údajů podle odstavce 2. (5) Popisy struktur a číselníky zveřejňuje ministerstvo na svých internetových stránkách nejpozději 3 měsíce před odpovídajícím datem uvedeným v odstavci 2 větě první. § 5 Předávání agregovaných statistických údajů o zaměstnancích vysokých škol (1) Vysoká škola předává ministerstvu za období od počátku kalendářního roku agregované údaje o evidenčních počtech zaměstnanců a agregované informace o mzdách a ostatních osobních nákladech, a to v kategoriích podle pracovního zařazení, pohlaví, státní příslušnosti a rozpočtové skladby v členění podle jednotlivých součástí vysoké školy. (2) Údaje se předávají ministerstvu podle stavu k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí do třicátého dne následujícího měsíce. (3) Vzory formulářů pro předávání agregovaných údajů podle odstavce 1 zveřejňuje ministerstvo na svých internetových stránkách do konce předchozího kalendářního roku. § 6 Společné ustanovení K předávaným údajům připojí vysoká škola své telefonické spojení a adresu pro doručování elektronické pošty a dále jméno a příjmení fyzické osoby, která údaje připravila k předání. § 7 Závěrečná ustanovení Popisy struktur a číselníky určené pro první předání příslušné kategorie údajů podle této vyhlášky budou zveřejněny, půjde-li o předávání údajů uvedených a) v § 2 nebo 4, nejpozději do 31. prosince 2016, b) v § 3, nejpozději do 30. září 2016. § 8 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2016, s výjimkou ustanovení § 1, § 2 odst. 1 až 3, § 3 odst. 1 až 3, § 4 odst. 1 až 4, § 5 odst. 1 a 2 a § 6, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2017. Ministryně: Mgr. Valachová, Ph.D., v. r. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 452/2008 ze dne 23. dubna 2008 o vypracovávání a rozvoji statistik o vzdělávání a celoživotním učení. Nařízení Komise (EU) č. 912/2013 ze dne 23. září 2013, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 452/2008 o vypracovávání a rozvoji statistik a o vzdělávání a celoživotním učení, pokud jde o statistiky o systémech vzdělávání a odborné přípravy. 2) § 60 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 3) § 60a zákona č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 4) § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě. Sdělení Českého statistického úřadu č. 348/2015 Sb., o zavedení Klasifikace oborů vzdělání (CZ-ISCED-F 2013).
Vyhláška č. 276/2016 Sb.	Vyhláška č. 276/2016 Sb. Vyhláška o předávání údajů do registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol Vyhlášeno 31. 8. 2016, datum účinnosti 1. 1. 2017, částka 107/2016 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Formát a struktura datové zprávy * § 3 - Technické podmínky a lhůty předávání údajů * § 4 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2017 276 VYHLÁŠKA ze dne 18. srpna 2016 o předávání údajů do registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 87 odst. 1 písm. g) bodu 2 a § 87b odst. 4 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 137/2016 Sb.: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška upravuje a) formát a strukturu datové zprávy, jejímž prostřednictvím veřejné, soukromé a státní vysoké školy a poskytovatelé zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky (dále jen „poskytovatel“) uvedení v § 93a zákona o vysokých školách předávají do registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol (dále jen „registr“) změny v údajích týkajících se jejich zaměstnanců, b) technické podmínky a lhůty předávání údajů uvedených v písmenu a). § 2 Formát a struktura datové zprávy (1) Údaje do registru jsou předávány Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“) elektronickými formuláři. Přípustný formát datové zprávy je XML. (2) Strukturu datové zprávy, kterou vysoké školy předávají údaje do registru, tvoří ty níže uvedené údaje, které jsou při předávání známy: a) název vysoké školy a její identifikátor, popřípadě i název součásti vysoké školy, b) jde-li o docenta nebo profesora, 1. jméno a příjmení, popřípadě další jména a rodné příjmení, 2. rok narození, 3. obecobec, kde má trvalý pobyt, 4. u cizinců pohlaví, 5. u cizinců adresu místa hlášeného pobytu v České republice a státní občanství, c) jde-li o vzdělání nebo pedagogickou, vědeckou nebo uměleckou kvalifikaci docenta nebo profesora, 1. datum získání vysokoškolského vzdělání, 2. akademické tituly a vědecké hodnosti, 3. datum jmenování docentem, 4. datum jmenování profesorem, včetně uvedení programů a oborů, ve kterých byly akademické tituly a vědecké hodnosti získány a ve kterých byla habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem ukončena, a uvedení vysoké školy, na které se habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem uskutečnilo, a data jmenování docentem a profesorem, d) jde-li o mimořádného profesora, 1. údaje uvedené v písmenech a) a b), 2. údaje uvedené v písmenu c) bodech 1 a 2, získala-li tato osoba titul „docent“, také údaj uvedený v písmenu c) bodu 3, 3. údaje o postavení srovnatelném s docentem nebo profesorem dosaženém v zahraničí, 4. údaje o délce praxe v příslušné oblasti vzdělávání, ve které bylo zřízeno pracovní místo daného mimořádného profesora, e) jde-li o docenta, profesora nebo mimořádného profesora, též 1. údaje o pracovním zařazení, 2. údaje o vzniku základního pracovněprávního vztahu zaměstnance k vysoké škole nebo v případě státní vysoké školy k České republice, včetně údaje o rozsahu práce, vyjádřeném stanoveným počtem hodin výkonu práce za týden, případně za kalendářní rok nebo za jiné příslušné období, a údaje o době, na kterou je základní pracovněprávní vztah k vysoké škole nebo k České republice sjednán, a obdobné údaje o služebním poměru, je-li místo akademického pracovníkaakademického pracovníka působícího na státní vysoké škole obsazeno vojákem v činné službě nebo příslušníkem Policie České republiky ve služebním poměru, 3. údaje o změně základního pracovněprávního vztahu zaměstnance k vysoké škole nebo v případě státní vysoké školy k České republice, včetně údaje o rozsahu práce, vyjádřeném stanoveným počtem hodin výkonu práce za týden, případně za kalendářní rok nebo za jiné příslušné období, a údaje o době, na kterou je základní pracovněprávní vztah k vysoké škole nebo k České republice sjednán, a obdobné údaje o služebním poměru, je-li místo akademického pracovníkaakademického pracovníka působícího na státní vysoké škole obsazeno vojákem v činné službě nebo příslušníkem Policie České republiky ve služebním poměru, 4. údaje o skončení základního pracovněprávního vztahu zaměstnance k vysoké škole nebo v případě státní vysoké školy k České republice a obdobné údaje o skončení služebního poměru, bylo-li místo akademického pracovníkaakademického pracovníka působícího na státní vysoké škole obsazeno vojákem v činné službě nebo příslušníkem Policie České republiky ve služebním poměru, f) jde-li o garanta studijního programustudijního programu, 1. údaje o garantovi studijního programustudijního programu podle písmen a) až c), 2. kód a název garantovaného studijního programustudijního programu, 3. typ garantovaného studijního programustudijního programu, 4. název vysoké školy a její identifikátor, případně i název příslušné fakulty, na které je nebo má být studijní programstudijní program uskutečňován na základě jeho akreditace anebo schválení v rámci oprávnění vyplývajících z institucionální akreditace. (3) K předávaným údajům připojují vysoké školy a poskytovatelé jméno a příjmení, telefonické spojení a adresu elektronické pošty zaměstnanců pověřených předávat údaje nebo nahlížet do registru a datum vzniku jejich pověření. Vysoké školy a poskytovatelé oznamují změny údajů neprodleně ministerstvu. (4) Ustanovení odstavce 2 se na strukturu datové zprávy, kterou poskytovatel uvedený v § 93a zákona o vysokých školách předává do registru údaje o docentech a profesorech působících na území České republiky u poskytovatele jako pedagogičtí a vědečtí pracovníci, použijí obdobně, přičemž místo údajů o vysoké škole a vztahu zaměstnance k vysoké škole se uvádějí obdobné údaje o příslušném poskytovateli a vztahu zaměstnance k němu. § 3 Technické podmínky a lhůty předávání údajů (1) Popisy struktur individuálních údajů a číselníky pro předávání individuálních údajů ministerstvo zveřejňuje na svých internetových stránkách. (2) Údaje se do registru předávají průběžně, nejpozději však do desátého dne po uplynutí kalendářního měsíce, v němž nastala rozhodná událost, a to v souladu s popisy struktur individuálních údajů a číselníky pro předávání individuálních údajů zveřejněnými ministerstvem. § 4 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017. Ministryně: Mgr. Valachová, Ph.D., v. r.
Nařízení vlády č. 275/2016 Sb.	Nařízení vlády č. 275/2016 Sb. Nařízení vlády o oblastech vzdělávání ve vysokém školství Vyhlášeno 31. 8. 2016, datum účinnosti 1. 9. 2016, částka 107/2016 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Oblasti vzdělávání * § 3 - Účinnost k nařízení vlády č. 275/2016 Sb. Aktuální znění od 1. 9. 2016 275 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 24. srpna 2016 o oblastech vzdělávání ve vysokém školství Vláda nařizuje podle § 44a odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 137/2016 Sb.: § 1 Předmět úpravy Toto nařízení stanoví vymezení jednotlivých oblastí vzdělávání uvedených v příloze č. 3 k zákonu o vysokých školách, obsahující a) základní tematické okruhy, které jsou pro danou oblast vzdělávání charakteristické a určující, b) výčet typických studijních programůstudijních programů spadajících pod danou oblast vzdělávání, c) rámcový profil absolventů v dané oblasti vzdělávání s uvedením hlavních cílů vzdělávání, zahrnujících odborné znalosti, dovednosti a další kompetence a charakteristických profesí, zejména pak profesí regulovaných, které jsou relevantní. § 2 Oblasti vzdělávání Vymezení jednotlivých oblastí vzdělávání je uvedeno v příloze k tomuto nařízení. § 3 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 2016. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy: Mgr. Valachová, Ph.D., v. r. Příloha k nařízení vlády č. 275/2016 Sb. Vymezení oblastí vzdělávání ČÁST PRVNÍ ARCHITEKTURA A URBANISMUS A. Základní tematické okruhy a) Ateliérová a výtvarná tvorba, b) Navrhování, nástroje a metody projektování, c) Urbanismus a územní plánování, d) Krajinářská architektura, e) Stavitelství - stavební materiály, konstrukce a technologie, statika a dynamika, f) Teorie a dějiny architektury a umění, g) Památková péče a ochrana životního prostředí, h) Technické zařízení a technika prostředí staveb, infrastruktura sídel, krajinné plánování, i) Příprava a realizace staveb. B. Výčet typických studijních programůstudijních programů a) Architektura a urbanismus, b) Územní plánování, c) Krajinářská architektura. C. Rámcový profil absolventa a) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi prokazují v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. znalosti architektonických disciplín a konkrétní odborné specializace (architektura, urbanismus, krajinářská architektura), a to včetně širších kulturních a environmentálních souvislostí, 2. znalosti technických a technologických, uměleckých, ekologických, sociologických, demografických a ekonomických disciplín, včetně disciplín seznamujících s psychickými a fyzickými potřebami uživatele architektonického díla, relevantní pro architektonickou praxi, 3. znalosti právních předpisů relevantní pro architektonickou praxi, 4. znalosti o užívání prostředí osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace. b) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi umí v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. analyzovat a syntetizovat problémy v rámci stavební organizace a stavební výroby a v rámci architektonické praxe, 2. vykonávat projektové a plánovací činnosti v souvislosti s poskytováním souvisejících odborných služeb, 3. vypracovávat územně plánovací dokumentaci včetně územně plánovacích podkladů, 4. vypracovávat projektovou dokumentaci staveb, s výjimkou staveb inženýrských, 5. vypracovávat projektovou dokumentaci zahradních a krajinářských úprav včetně územně plánovacích podkladů a příslušných částí územně plánovací dokumentace, 6. provádět stavebně architektonické nebo urbanistické průzkumy, 7. vydávat odborná stanoviska, 8. zpracovávat dokumentaci a posudky pro dílčí hodnocení vlivu staveb na životní prostředí, a to i pro účely řízení před státními orgány, 9. vypracovávat projektovou dokumentaci interiéru staveb, 10. provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby. c) S ohledem na typ studijního programustudijního programu se absolvent uplatní například: 1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, 2. jako autorizovaný architekt po složení zkoušky odborné způsobilosti nebo v kanceláři autorizovaného architekta, 3. na stavebních úřadech, 4. u pořizovatelů, 5. na úřadech památkové péče, 6. v orgánech ochrany přírody a krajiny, 7. ve vedení realizace jednoduché stavby, při provádění geodetického měření pro projektovou činnost, 8. v zastupování stavebníka, popřípadě navrhovatele při územním, stavebním nebo kolaudačním řízení, 9. při výkonu odborné funkce v orgánech veřejné správy na úseku územního plánování nebo stavebního řádu. D. Relevantní charakteristické profese1) autorizovaný architekt. ČÁST DRUHÁ BEZPEČNOSTNÍ OBORY A. Základní tematické okruhy a) Bezpečnostní politika státu, b) Metodologie posuzování rizik, c) Hospodářská opatření pro krizové stavy, d) Bezpečnostní hrozby vojenského a nevojenského charakteru, e) Vedení operací vojenského a nevojenského charakteru, f) Řízení bezpečnosti ve veřejném a soukromém sektoru, g) Krizové řízení, h) Právní systém České republiky v oblasti bezpečnosti, i) Ochrana kritické infrastruktury, j) Ochrana obyvatelstva, k) Kybernetická bezpečnost, l) Aplikovaná informatika pro bezpečnostní sbory, m) Informační a komunikační systémy pro podporu krizového řízení, n) Ochrana ekonomiky, o) Vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek, p) Civilní nouzová připravenost EU a NATO, q) Prevence závažných havárií, r) Integrovaný záchranný systémIntegrovaný záchranný systém, s) Požární ochrana, t) Preventivně výchovná činnost v oblasti obrany a ochrany obyvatelstva, u) Kriminalistika a forenzní disciplíny. B. Výčet typických studijních programůstudijních programů a) Požární ochrana a průmyslová bezpečnost, b) Ochrana obyvatelstva, c) Bezpečnost společnosti, d) Bezpečnostní management, e) Technologie pro obranu a bezpečnost, f) Bezpečnostně právní studia, g) Kriminalistika a forenzní disciplíny, h) Řízení a použití ozbrojených sil a bezpečnostních sborů i) Policejní činnosti, j) Bezpečnostní aspekty ve veřejné správě. C. Rámcový profil absolventa a) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi prokazují v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. znalosti bezpečnostní politiky státu, organizace anebo jiného celku, a jejích principů a konceptů, 2. znalosti metod pro posuzování rizik, 3. znalosti právního systému České republiky v oblasti bezpečnosti, 4. znalosti konkrétní bezpečnostní specializace, včetně hrozeb ekologických, 5. znalosti zásad interpersonální komunikace, psychologických aspektů bezpečnosti a vedení lidí, 6. znalosti globálních bezpečnostních hrozeb, jejich souvislostí a příčin, 7. znalosti vedení operací vojenského a nevojenského charakteru, 8. znalosti metod školení a ověřování znalostí, 9. znalosti specializovaného softwaru pro podporu analýzy rizik a prevence rizik a počítačových systémů řízení. b) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi umí v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. definovat a odpovídajícím způsobem řešit činnosti spojené s oblastí globálních bezpečnostních hrozeb, jejich souvislostí a příčin, 2. definovat a odpovídajícím způsobem řešit činnosti spojené s vedením operací vojenského a nevojenského charakteru, 3. definovat a stanovit prvky preventivního, materiálního, technického, personálního a finančního zabezpečení řešení mimořádných událostí a krizových situací nebo narušení vnitřního pořádku a bezpečnosti, včetně zajištění připravenosti pro toto řešení, 4. navrhnout a koordinovat odpovídající odbornou pomoc při řešení mimořádných událostí a krizových situací vojenského a nevojenského charakteru, 5. navrhnout, realizovat a zhodnotit logistické zdrojové zajištění bezpečnosti, pro případy vojenského i nevojenského ohrožení, 6. navrhnout a realizovat podle potřeb, možností, podmínek a omezení využití počítačových systémů při hodnocení bezpečnostních hrozeb a posuzování rizik, 7. zhodnotit možnosti zneužití zbraní hromadného ničení, 8. definovat personální politiku organizace pro oblast bezpečnosti, vycházející z principů podnikové ekonomiky a managementu, 9. komunikovat v rámci krizového řízení ve své organizaci, 10. organizovat vzdělávání a výchovu v oblasti obrany a ochrany obyvatelstva. c) S ohledem na typ studijního programustudijního programu se absolvent uplatní například: 1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, 2. v orgánech veřejné správy nebo právnických osob, 3. v bezpečnostních sborech a ozbrojených silách České republiky, 4. v povoláních, u kterých je pracovní činnost vázána na znalost a správnou aplikaci právních předpisů České republiky a mezinárodních závazků České republiky ve věcech veřejného pořádku a bezpečnosti. D. Relevantní charakteristické profese2) 1. osoba odborně způsobilá pro hodnocení vlastností zdrojů ionizujícího záření řízením a vykonáváním zkoušek, 2. osoba odborně způsobilá pro nakládání se zdroji ionizujícího záření, 3. osoba odborně způsobilá pro požární ochranu a technicko- organizační činnosti v oblasti požární ochrany, 4. autorizovaný inženýr, 5. autorizovaný technik, 6. osoba odborně způsobilá k zajišťování úkolů v prevenci rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, 7. osoba odborně způsobilá pro zpracovávání hodnocení rizika, 8. osoba odborně způsobilá pro nakládání s vysoce nebezpečnými látkami zneužitelnými k porušování zákazu chemických zbraní, 9. osoba odborně způsobilá pro poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob, 10. osoba odborně způsobilá pro ostrahu majetku a osob, 11. bezpečnostní technik, 12. osoba odborně způsobilá pro nákup a prodej, půjčování, vývoj, výrobu, opravy, úpravy, uschovávání, skladování, přepravu, znehodnocování a ničení bezpečnostního materiálu, 13. osoba odborně způsobilá pro hodnocení rizik ukládání odpadů nebezpečných vlastností, 14. koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništi, 15. profesionální hasič, 16. osoba odborně způsobilá pro zajišťování úkolů v prevenci rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. ČÁST TŘETÍ BIOLOGIE, EKOLOGIE A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A. Základní tematické okruhy a) Fyziologie a anatomie živočichů a rostlin, b) Molekulární biologie a genetika, c) Buněčná biologie, d) Vývojová biologie, e) Evoluční biologie, f) Systémová biologie, g) Botanika, h) Mykologie, i) Zoologie, j) Hydrobiologie, k) Mikrobiologie, l) Parazitologie, m) Protistologie, n) Virologie, o) Imunologie, p) Antropologie, q) Biotechnologie, r) Bioinformatika, s) Biochemie, t) Ekologie a ochrana životního prostředí, u) Environmentální vědy. B. Výčet typických studijních programůstudijních programů a) Biologie, b) Zoologie, c) Botanika, d) Fyziologie živočichů, e) Mikrobiologie, f) Experimentální biologie, g) Teoretická a evoluční biologie, h) Molekulární a buněčná biologie, i) Antropologie, j) Parazitologie, k) Hydrobiologie, l) Ekologie a ochrana prostředí, m) Inženýrská ekologie, n) Environmentální vědy. C. Rámcový profil absolventa a) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi prokazují v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. znalosti základních systematických i experimentálních biologických disciplín, zejména botaniky, zoologie, mikrobiologie, genetiky, 2. znalosti chemie, geologie, fyziky, matematiky a aplikovaných věd, zejména zemědělských, lesnických a vodohospodářských, relevantní pro zkoumání živé přírody, 3. znalosti vztahů a propojenosti živé a neživé přírody a porozumění přírodě jako integrovanému celku, 4. znalosti konkrétní odborné specializace, biologického, nebo ekologického oboru, s přesahem do příbuzných disciplín, 5. znalosti předpisů o bezpečnosti práce v laboratoři i v terénu, 6. znalosti moderních informačních technologií, 7. znalosti etických principů souvisejících s danými obory; zásady pro manipulaci s živými objekty a pro ochranu přírody. b) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi umí v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. navrhnout, zorganizovat a realizovat biologické, ekologické, biotechnologické a další experimenty a diagnostické postupy, případně tyto postupy modifikovat pro konkrétní podmínky a adekvátní formou prezentovat výsledky své práce, 2. formulovat výzkumné hypotézy, navrhnout postup při jejich ověřování s využitím standardních metod a hypotézy ověřovat, 3. aplikovat moderní instrumentální metody a experimentálně biologické, ekologické a biomedicínské techniky, 4. provádět výzkum v terénu i v laboratořích, pracovat s laboratorním vybavením. c) S ohledem na typ studijního programustudijního programu se absolvent uplatní například: 1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, 2. jako technik, laborant nebo jiný pracovník v laboratořích, 3. jako autorizovaná osoba v rámci posuzování vlivů záměrů a koncepcí na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, 4. v procesu biologického hodnocení, 5. při výkonu odborné funkce v orgánech veřejné správy na úseku ochrany životního prostředí, ochrany přírody a krajiny, 6. ve specializovaných laboratořích a průmyslu. D. Relevantní charakteristické profese3) 1. odborný pracovník v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků, 2. osoba odborně způsobilá pro biologické hodnocení, 3. osoba odborně způsobilá pro posouzení vlivů záměrů a koncepcí na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, 4. osoba odpovědná za péči o handicapovaná zvířata, 5. osoba odborně způsobilá pro provádění pokusů na zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat. ČÁST ČTVRTÁ DOPRAVA A. Základní tematické okruhy a) Bezpečnost dopravy, b) Dopravní prostředky, c) Dopravní infrastruktura, d) Elektrotechnické a elektronické systémy v dopravě, e) Ekonomika a management v dopravě, f) Aplikovaná mechanika a materiály, g) Inteligentní dopravní systémy, h) Logistika, i) Modelování dopravy, j) Plánování, projektování a výstavba dopravní infrastruktury, k) Provoz a řízení dopravy, l) Teorie dopravy, m) Analýza dopravních nehod, řízení rizik v dopravě, n) Legislativa a právo v dopravě, o) Udržitelná doprava a mobilita. B. Výčet typických studijních programůstudijních programů a) Dopravní infrastruktura, b) Dopravní inženýrství a spoje, c) Technika a technologie v dopravě a spojích, d) Inteligentní dopravní systémy, e) Logistika a řízení dopravních procesů, f) Provoz a řízení letecké dopravy, g) Dopravní systémy a technika, h) Dopravní prostředky. C. Rámcový profil absolventa a) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi prokazují v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. znalosti plánování, provozu a konstrukce dopravních prostředků a cest různých druhů dopravy, 2. znalosti operativního řízení a optimalizace dopravního a přepravního provozu inteligentních dopravních systémů, řízení a vyhodnocování projektů dopravních systémů, 3. znalosti stochastických systémů a operačního výzkumu, systémové analýzy a rozhodování, strategie dopravy, krizového a rizikového managementu, 4. orientaci v dopravním řešení územního plánování, provozu na pozemních komunikacích nebo inženýrských sítích, 5. znalosti tvorby, funkce a řízení logistických řetězců, 6. znalosti technických i ekonomických aspektů dopravy a možných vlivů dopravy na životní prostředí, 7. znalosti geografických systémů (geografický informační systém), 8. znalosti právních předpisů v oblasti dopravy, 9. porozumění společenským souvislostem dopravy a jejímu dopadu na životní prostředí, 10. znalosti o užívání dopravy osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace. b) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi umí v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. ovládat informační, komunikační a zabezpečovací techniku v dopravě, včetně automatizace dopravních technologií s využitím robotiky a umělé inteligence, 2. měřit parametry přemisťovacích systémů, kontrolovat jejich přínosy různým uživatelům, 3. vzájemně integrovat vozidlové systémy a jejich začlenění do vyšších inteligentních systémů s důrazem na jejich bezpečnost a spolehlivost, 4. navrhovat rozsáhlé inteligentní systémy pro silniční, kolejovou a multimodální dopravu a vyhodnocovat jejich účinnost a bezpečnost, 5. navrhovat a posuzovat systémy dopravního zařízení velkých územních celků, 6. koordinovat a řídit technologické procesy u jednotlivých druhů dopravy. c) S ohledem na typ studijního programustudijního programu se absolvent uplatní například: 1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, 2. jako manažer nebo ekonom ve zhotovitelských firmách realizujících dopravní problematiku, 3. jako odborník v dopravních podnicích organizujících a řídících dopravní systémy, 4. jako projektant v projektových organizacích, 5. v oborech telematiky a dopravní informatiky, 6. jako dispečer městských a tunelových řídicích systémů, 7. jako specialista při návrhu a vývoji vozidlové techniky a inteligentních systémů pro bezpečnost a podporu řízení vozidel, 8. v České republice i v evropských státech v řadě provozních, technických a ekonomických funkcí v oblasti letecké dopravy, 9. jako bezpečnostní manažer nebo jako designér bezpečnostních technologií a procesů, 10. jako manažer logistiky v řízení logistických a dodavatelských řetězců. D. Relevantní charakteristické profese4) 1. autorizovaný inženýr, 2. auditor bezpečnosti pozemních komunikací, 3. provozovatel letiště, 4. provozovatel dráhy, 5. provozovatel drážní dopravy. ČÁST PÁTÁ EKONOMICKÉ OBORY A. Základní tematické okruhy a) Management, b) Účetnictví, c) Ekonometrie, operační výzkum, statistika, datové vědy, d) Finance, e) Mikroekonomie, f) Makroekonomie, g) Veřejná ekonomie, h) Marketing a obchod, i) Odvětvové a průřezové ekonomiky, j) Podniková ekonomika, k) Regionální rozvoj. B. Výčet typických studijních programůstudijních programů a) Ekonomické teorie, b) Ekonomika a management, c) Hospodářská politika a správa, d) Kvantitativní metody v ekonomice, e) Podniková ekonomika, f) Management, g) Marketing, h) Finance a účetnictví, i) Bankovnictví, peněžnictví a pojišťovnictví, j) Finance, k) Veřejné finance, l) Mezinárodní ekonomické vztahy, m) Cestovní ruch a turismus. C. Rámcový profil absolventa a) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi prokazují v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. znalosti klíčových ekonomických pojmů a kategorií a souvislostí mezi nimi v kontextu hlavních ekonomických teorií a ekonomických škol, 2. znalosti finanční a účetní problematiky obecně a v návaznosti na svou užší profilaci, 3. znalosti matematicko-statistických metod využitelných při zpracování ekonomických dat, 4. znalosti světového dění z ekonomického a geopolitického hlediska, se zaměřením na klíčové světové regiony, 5. znalosti legislativního rámce fungování ekonomických právnických osob, včetně daňového rámce a způsobů účetního zachycení dat, 6. znalosti principů investičního a finančního rozhodování ve vazbě na společenskou odpovědnost ekonomických právnických osob, 7. znalosti aktuálních manažerských přístupů, podnikových činností a procesů, včetně metod, nástrojů a technologií (IT) k jejich řízení, 8. znalosti relevantní pro přípravu na vrcholné manažerské funkce; rovněž znalosti širších souvislostí a dopadů ekonomické činnosti a principů udržitelného rozvoje, 9. znalosti v oblasti regionálního rozvoje. b) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi umí v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. kriticky porovnat pohledy standardních ekonomických modelů na klíčové ekonomické kategorie a mechanismy a zhodnotit jejich aplikace na aktuální hospodářsko-politické problémy, 2. identifikovat, třídit a interpretovat ekonomická data včetně jejich explicitních a implicitních předpokladů při použití základních konceptů lineární algebry, matematicko-statistické analýzy a pravděpodobnostní metody, 3. provádět kvantitativní a kvalitativní analýzu ekonomických dat, 4. využívat informační technologie a softwarové podpory pro organizační, prezentační a analytické práce. c) S ohledem na typ studijního programustudijního programu se absolvent uplatní například: 1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, 2. jako ekonom, 3. jako analytik, manažer, konzultant, účetní, poradce, bankéř, auditor, znalec nebo odhadce, 4. v oblasti cestovního ruchu. D. Relevantní charakteristické profese5) 1. statutární auditor, 2. daňový poradce, 3. insolvenční správceinsolvenční správce, 4. investiční zprostředkovatel, 5. osoba odborně způsobilá pro oceňování majetku - věcí movitých, věcí nemovitých, nehmotného majetku, finančního majetku, obchodního závoduobchodního závodu, 6. pojišťovací agent. ČÁST ŠESTÁ ELEKTROTECHNIKA A. Základní tematické okruhy a) Teorie obvodů, b) Analogová technika, c) Materiály a technologie v elektrotechnice, d) Elektrotechnické součástky, e) Elektrické stroje, přístroje a pohony, f) Elektromagnetické pole, g) Telekomunikační technika, h) Radiotechnika, mikrovlnná technika, i) Optická technika, optoelektronika, j) Mikroelektronika, k) Výkonová elektronika, l) Projektování elektrických zařízení. B. Výčet typických studijních programůstudijních programů a) Elektrotechnika a informatika, b) Elektrotechnika, energetika a management, c) Komunikace, multimédia a elektronika, d) Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicí technika, e) Projektování elektrických zařízení, f) Elektrotechnika, g) Aplikovaná elektrotechnika. C. Rámcový profil absolventa a) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi prokazují v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. matematické a fyzikální znalosti elektrických a elektronických obvodů, 2. znalosti komunikačních systémů a systémů automatického řízení, 3. znalosti návrhu i provozu elektrotechnických systémů, 4. znalosti bezpečnostních pravidel elektrotechnické praxe. b) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi umí v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. identifikovat přednosti a nedostatky konkrétního přístroje nebo systému, 2. rozhodnout o vhodnosti konkrétního výrobku k požadované činnosti, 3. navrhnout a sestavit elektrický nebo elektronický systém, 4. navrhnout, realizovat a organizovat opravy elektrotechnických a elektronických zařízení. c) S ohledem na typ studijního programustudijního programu se absolvent uplatní například: 1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, 2. v oblasti odborné činnosti ve výrobních nebo obchodních organizacích, 3. ve vývojových a projekčních týmech, 4. jako testovací technik. D. Relevantní charakteristické profese6) 1. osoba odborně způsobilá provádět montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení, 2. osoba odborně způsobilá provádět výrobu, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení. ČÁST SEDMÁ ENERGETIKA A. Základní tematické okruhy a) Elektrotechnika v energetice, b) Termomechanika, c) Hydromechanika, d) Materiály, e) Energetické stroje a zařízení, f) Jaderná energetika, g) Technika prostředí, h) Technická zařízení budov, i) Obnovitelné zdroje energie, j) Klasická energetika, k) Využívání vedlejších produktů a odpadů. B. Výčet typických studijních programůstudijních programů a) Energetika, b) Elektroenergetika. C. Rámcový profil absolventa a) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi prokazují v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. znalosti z oblasti využívání zdrojů energie, její produkce a transformace, 2. znalosti hydromechaniky, termomechaniky, elektrotechniky a energetických strojů a zařízení, 3. znalosti konkrétní odborné specializace, 4. znalosti ekonomiky energetiky a řízení průmyslových systémů, 5. znalosti ekologie energetiky a porozumění dopadu energetické praxe na životní prostředí, 6. porozumění společenským souvislostem energetické praxe. b) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi umí v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. řídit tepelná nebo elektrická zařízení a sítě, 2. navrhnout, realizovat a hodnotit energetická díla, včetně energetických systémů a posuzovat jejich účinnost, 3. analyzovat potřeby a stanovit požadavky na zařízení vytvářená v oblasti energetiky, 4. provádět energetická měření a prezentovat je formou odborné zprávy. c) S ohledem na typ studijního programustudijního programu se absolvent uplatní například: 1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, 2. jako provozní, projekční a řídicí pracovník v elektrárnách a teplárnách, v útvarech energetiky ve všech typech průmyslových podniků i v nevýrobní sféře, 3. jako výpočtář, konstruktér nebo vývojový pracovník ve výrobních závodech, energetických společnostech a také v projekčních ateliérech, 4. jako projektant energetických rozvodů systémů zásobování teplem, úpraven a čistíren odpadních vod, 5. jako revizní a zkušební technik, 6. jako kvalifikovaný prodejce a odborník v marketingu v oblasti nakládání s energií. D. Relevantní charakteristické profese7) 1. osoba odborně způsobilá pro dohled nad tepelným zpracováním odpadu, 2. energetický specialista. ČÁST OSMÁ FARMACIE A. Základní tematické okruhy a) Botanika a zoologie, b) Všeobecná a anorganická chemie, c) Organická chemie, d) Analytická chemie, e) Farmaceutická chemie (včetně analýzy léčiv), f) Všeobecná a aplikovaná (lékařská) biochemie, g) Anatomie a fyziologie, h) Mikrobiologie, i) Farmakologie a farmakoterapie, j) Farmaceutická technologie, k) Toxikologie, l) Farmakognozie, m) Právní úprava a profesní etika ve farmaceutickém uplatnění, n) Lékárenství (včetně farmaceutické péče), o) Klinická farmacie, p) Farmakovigilance. B. Výčet typických studijních programůstudijních programů Farmacie. C. Rámcový profil absolventa a) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi prokazují v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. znalosti léčiv a léčivých prostředků, 2. znalosti technologických postupů při výrobě léků na základě vlastností použitých látek, 3. znalosti indikací, dávkování, mechanismů účinku a možností interakcí léků současně podávaných, včetně nežádoucích účinků, 4. znalosti ekologické likvidace biologicky aktivních látek, 5. právní a ekonomické znalosti relevantní pro lékárenskou praxi. b) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi umí v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. připravovat léčiva a léčivé prostředky, 2. aplikovat farmakologické a základní farmakoterapeutické znalosti při dispenzační péči a konzultační a informační činnosti v lékárnách i dalších zdravotnických zařízeních, 3. uplatňovat znalosti léků i lékové politiky v komunikaci s pacienty, s lékaři, se spolupracovníky a s dalšími občany, 4. likvidovat biologicky aktivní látky, 5. hodnotit vědecké údaje týkající se léčiv a léků, 6. spolupracovat s dalšími odborníky v oblastech biologických i chemických věd, s psychology i odborníky z potřebných oblastí lékařských věd v lékárenské praxi i ve výzkumu a vývoji léků. c) S ohledem na typ studijního programustudijního programu se absolvent uplatní například: 1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, 2. jako lékárník, 3. jako klinický farmaceut v nemocnici, 4. jako bioanalytik v laboratořích zdravotnického charakteru, 5. v laboratořích pro vývoj, výzkum a kontrolu léčiv, 6. ve farmaceutických výrobních a distribučních společnostech, 7. jako odborník v řídících strukturách zdravotnictví. D. Relevantní charakteristické profese8) farmaceut. ČÁST DEVÁTÁ FILOLOGIE A. Základní tematické okruhy a) Obecná lingvistika, b) Synchronní a diachronní struktura konkrétních jazyků nebo jazykových skupin, c) Aplikovaná lingvistika, d) Literární věda, e) Literární a kulturní historie dané jazykové oblasti, f) Reálie dané jazykové oblasti, g) Překladatelství a tlumočnictví, h) Rozvoj komunikační kompetence. B. Výčet typických studijních programůstudijních programů a) Filologie, b) Překladatelství a tlumočnictví. C. Rámcový profil absolventa a) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi prokazují v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. znalosti předmětného jazyka, 2. společenské, kulturní a historické znalosti prostředí, v němž se příslušný jazyk uplatňuje, 3. znalosti stěžejních disciplín příslušné filologie, zejména fonetiky a fonologie, morfologie, syntaxe, teorie textu a lexikologie a literární historie, 4. znalosti metodologie teoretických lingvistických, mezních lingvistických a literárněvědných disciplín. b) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi umí v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. ústně i písemně komunikovat v předmětném cizím jazyce, 2. provádět jazykovědnou analýzu textu, a to z hlediska všech jazykových plánů a vybraných jazykovědných disciplín, 3. analyzovat literární text, 4. analyzovat složité jazykové struktury, 5. posuzovat jazykové a literární dějiny v základních mezioborových souvislostech a v kulturních a mediálních kontextech. c) S ohledem na typ studijního programustudijního programu se absolvent uplatní například: 1. v oblasti interkulturní komunikace, ve vnitřní a vnější firemní komunikaci, 2. v kulturních a vzdělávacích institucích, 3. jako překladatel nebo redaktor v překladatelských agenturách a překladatelských odděleních národních i mezinárodních institucí firem, jako redaktor v mediální sféře, v nakladatelstvích a vydavatelstvích, 4. jako lektor cizích jazyků a literatur, 5. jako analytik v marketingových firmách, v oblasti reklamy nebo firemního poradenství, 6. jako literární historik. ČÁST DESÁTÁ FILOZOFIE, RELIGIONISTIKA A TEOLOGIE A. Stěžejní tematické okruhy a) Historie filozofie, b) Systematická filozofie, c) Religionistika, d) Biblická věda a historická teologie, e) Systematická a praktická teologie, f) Pramenné jazyky. B. Výčet typických studijních programůstudijních programů a) Filozofie, b) Religionistika, c) Humanitní studia, d) Teologie. C. Rámcový profil absolventa a) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi prokazují v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. znalosti základních primárních textů oboru, 2. znalosti sekundární literatury konkrétního problematického okruhu, 3. znalosti dějinného vývoje oboru a jeho soudobého stavu, 4. znalosti dějin myšlení a tradičních otázek evropské duchovní tradice. b) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi umí v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. pracovat s primárními i sekundárními texty v originálním znění, 2. tvůrčím způsobem interpretovat text, analyzovat a kriticky zhodnotit jeho argumentační strukturu, 3. analyzovat a kriticky zhodnotit komplexní i kontroverzní problémy v jejich kontextech. c) S ohledem na typ studijního programustudijního programu se absolvent uplatní například: 1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, 2. v kulturních institucích, 3. v diplomatické sféře, 4. v případě absolventů teologie v rámci pastorační služby. D. Relevantní charakteristické profese9) učitel náboženství. ČÁST JEDENÁCTÁ FYZIKA A. Základní tematické okruhy a) Mechanika, b) Termodynamika a kinetická teorie, c) Elektřina a magnetismus, d) Optika, e) Akustika, f) Základní struktura látek, g) Základy kvantové teorie, h) Principy fyzikálního měření, i) Experimentální metody, j) Zpracování dat, k) Teoretická mechanika, l) Teorie kontinua, m) Elektrodynamika, n) Teorie relativity, kvantová mechanika, o) Statistická fyzika, p) Matematická analýza, q) Lineární algebra a geometrie, r) Statistika a pravděpodobnost. B. Výčet typických studijních programůstudijních programů a) Fyzika, b) Aplikovaná fyzika. C. Rámcový profil absolventa a) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi prokazují v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. matematické znalosti v rozsahu dostatečném pro chápání teorií klasické i moderní fyziky, 2. znalosti obecné fyziky a experimentálních metod, na kterých je založena, 3. znalosti hlavních fyzikálních teorií založených na klasickém i kvantovém popisu, 4. znalosti konkrétní specifické oblasti oboru, zejména astrofyziky a astronomie, teorie gravitace, fyziky vysokých energií, atomové, částicové a jaderné fyziky, teorie pole, fyziky povrchů, fyziky plazmatu, fyziky kondenzovaných látek a materiálů, nanotechnologie a fyziky nanostruktur, optiky a optoelektroniky, biofyziky, geofyziky, meteorologie a fyziky atmosféry, chemické fyziky, matematické fyziky a modelování, počítačové fyziky, 5. znalosti statistiky, 6. znalosti programování a numerického řešení matematických úloh, 7. porozumění možnostem, podmínkám a omezením různých metod experimentálního měření a omezením, která jsou spojena s jeho přesností, 8. znalosti rizik vyplývajících zejména z nakládání s radioaktivními či jadernými materiály. b) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi umí v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. zpracovávat experimentální data a vytvářet analytické a počítačové modely analyzující tato data, 2. navrhovat a obsluhovat experiment, 3. vyhodnocovat výsledky experimentu nebo počítačových modelací, 4. obsluhovat technicky náročná zařízení. c) S ohledem na typ studijního programustudijního programu se absolvent uplatní například: 1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, 2. v průmyslu a ve specializovaných laboratořích. D. Relevantní charakteristické profese10) 1. osoba odborně způsobilá pro dovoz nebo vývoz jaderných položek nebo průvoz jaderných materiálů a vybraných položek, 2. osoba odborně způsobilá pro hodnocení vlastností zdrojů ionizujícího záření řízením a vykonáváním zkoušek v rozsahu a způsoby stanovenými prováděcím předpisem, 3. kontrolní fyzik, 4. kontrolní fyzik při testování spouštění výzkumného jaderného reaktoru, 5. osoba odborně způsobilá pro mezinárodní přepravu radioaktivních odpadů v rozsahu a způsoby stanovenými zvláštním právním předpisem, 6. osoba odborně způsobilá pro nakládání s jadernými materiály, 7. osoba odborně způsobilá pro nakládání s radioaktivními odpady v rozsahu a způsoby stanovenými prováděcím právním předpisem, 8. osoba odborně způsobilá pro nakládání se zdroji ionizujícího záření v rozsahu a způsoby stanovenými prováděcím právním předpisem, 9. osoba odborně způsobilá pro odbornou přípravu vybraných pracovníků, 10. operátor primární části reaktorového bloku, 11. operátor sekundární části reaktorového bloku, 12. operátor výzkumného reaktoru, 13. osoba odborně způsobilá pro opětovné uvedení jaderného reaktoru do kritického stavu po výměně jaderného paliva, 14. osoba odborně způsobilá pro provádění osobní dozimetrie a dalších činností v oblasti radiační ochrany, 15. osoba odborně způsobilá pro provádění rekonstrukce nebo jiných změn ovlivňujících jadernou bezpečnost jaderné elektrárny, 16. osoba odborně způsobilá pro provoz jaderného zařízení nebo pracoviště III. a IV. kategorie, 17. osoba odborně způsobilá pro přepravu jaderných materiálů a radioaktivních látek stanovených prováděcím právním předpisem, 18. osoba odborně způsobilá pro přidávání radioaktivních látek do spotřebních výrobků při jejich výrobě nebo přípravě nebo k dovozu či vývozu takových výrobků, 19. osoba odborně způsobilá pro přímé řízení provádění jednotlivých kroků testů fyzikálního a energetického spouštění na blokové dozorně reaktorového bloku jaderné elektrárny (provozní fyzik), 20. osoba odborně způsobilá pro řízení služeb měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve stavebních materiálech, ve vodě určené k veřejnému zásobování pitnou vodou a v balené vodě, 21. osoba odborně způsobilá pro řízení služeb měření a hodnocení výskytu radonu a produktů přeměny radonu ve stavbách a stanovení radonového indexu pozemku, 22. osoba odborně způsobilá pro řízení služeb monitorování na pracovištích III. a IV. kategorie podle příslušných předpisů, 23. osoba odborně způsobilá pro řízení služeb osobní dozimetrie, 24. směnový inženýr při řízení a provozu celé jaderné elektrárny, 25. osoba odborně způsobilá pro umístění jaderného zařízení nebo úložiště radioaktivních odpadů, 26. osoba odborně způsobilá pro uvádění jaderného zařízení do provozu, 27. osoba odborně způsobilá pro uvádění radionuklidů do životního prostředí v rozsahu a způsoby stanovenými prováděcím právním předpisem, 28. vědecký vedoucí spouštění výzkumného reaktoru, 29. vedoucí reaktorového bloku, 30. vedoucí směny výzkumného reaktoru, 31. osoba odborně způsobilá pro vykonávání soustavného dohledu na dodržování radiační ochrany na pracovištích III. a IV. kategorie, 32. osoba odborně způsobilá pro vykonávání soustavného dohledu na dodržování radiační ochrany při lékařském ozáření na pracovištích II. a vyšší kategorie, 33. osoba odborně způsobilá pro vykonávání soustavného dohledu s přímou zodpovědností za zajištění radiační ochrany při vykonávání radiačních činností, 34. osoba odborně způsobilá pro vyřazování z provozu jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie v jednotlivých etapách a v rozsahu a způsoby stanovenými zvláštním právním předpisem, 35. osoba odborně způsobilá pro výstavbu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie, 36. osoba odborně způsobilá pro zpětný dovoz radioaktivních odpadů vzniklých při zpracování materiálů vyvezených z České republiky. ČÁST DVANÁCTÁ HISTORICKÉ VĚDY A. Základní tematické okruhy a) Historiografie a filozofie dějin, b) Národní a zemské dějiny v obecném kontextu, c) Dějiny pravěku, starověku, středověku, novověku a soudobé dějiny, d) Hospodářské a sociální dějiny, e) Kulturní dějiny, f) Etnologie a etnografie, g) Pomocné vědy historické a archivnictví, h) Politické dějiny. B. Výčet typických studijních programůstudijních programů a) Historické vědy, b) Archeologie, c) Etnologie. C. Rámcový profil absolventa a) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi prokazují v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. znalosti historických skutečností, jevů a procesů od pravěku až do soudobých dějin, 2. znalosti základních pramenných textů, včetně jejich typologie a způsobů vyhledávání a uchovávání, 3. znalosti umění a kultury v historickém vývoji, 4. znalosti historiografie, filozofie dějin, teorie, směrů a škol historického výzkumu, 5. znalosti institucionálního zajištění historického bádání zahrnující znalosti institucí uchovávajících zdroje informací o dějinách i znalosti základních výzkumných pracovišť. b) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi umí v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. samostatně identifikovat a kriticky interpretovat klíčové historické jevy a reflektovat jejich vzájemné souvislosti, 2. studovat pramenné materiály a odbornou literaturu v originálním znění, 3. vnímat historické skutečnosti, jevy a procesy v kontextu výsledků výzkumu dalších vědních oborů. c) S ohledem na typ studijního programustudijního programu se absolvent uplatní například: 1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, 2. v oblasti památkové péče, 3. v archivnictví, 4. v muzejnictví, 5. v knihovnictví, 6. v oblasti cestovního ruchu, 7. ve školství, orgánech veřejné správy a samosprávy (archiváři). D. Relevantní charakteristické profese11) 1. osoba odborně způsobilá pro provádění archeologických výzkumů, 2. osoba odborně způsobilá pro provádění stavebně-historických výzkumů. ČÁST TŘINÁCTÁ CHEMIE A. Základní tematické okruhy a) Obecná chemie, b) Anorganická chemie, c) Organická chemie, d) Fyzikální chemie, e) Analytická chemie, f) Biochemie, g) Chemické technologie, h) Chemie materiálů, i) Toxikologie a ekotoxikologie, j) Chemické inženýrství, k) Chemická informatika, l) Jaderná chemie. B. Výčet typických studijních programůstudijních programů a) Anorganická chemie, b) Organická chemie, c) Analytická chemie, d) Fyzikální chemie, e) Makromolekulární chemie, f) Biochemie, g) Chemie, h) Jaderná chemie, i) Chemie a chemické technologie, j) Chemie a technická chemie, k) Chemie a technologie ochrany životního prostředí, l) Chemické a procesní inženýrství, m) Chemie a technologie materiálů, n) Chemie a technologie paliv a prostředí, o) Technologie vody, C. Rámcový profil absolventa a) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi prokazují v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. chemické, matematické a fyzikální znalosti molekulárních a makroskopických transformací a dalších komplexních jevů uplatňujících se v různých chemických procesech a výrobách, 2. chemické, matematické a fyzikální znalosti vlastností prvků, jejich sloučenin a struktur, 3. porozumění možnostem, podmínkám a omezením různých metod experimentálního měření a omezením, která jsou spojena s jeho přesností, 4. porozumění souvislostem chemické praxe se zdravím a výživou lidí a zvířat, s riziky pro životní prostředí a s udržitelným rozvojem. b) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi umí v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. řešit problémy související s provozem chemických výrob a technologií, 2. shromažďovat a hodnotit data včetně výsledků svých vlastních experimentálních měření, 3. bezpečně pracovat v laboratoři a zodpovědně posuzovat rizika takové práce. c) S ohledem na typ studijního programustudijního programu se absolvent uplatní například: 1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, 2. v chemickém a v dalších oblastech průmyslu, 3. ve specializovaných laboratořích. D. Relevantní charakteristické profese12) 1. osoba odborně způsobilá pro výrobu nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických směsí a prodej chemických látek a chemických směsí klasifikovaných jako vysoce toxické a toxické, 2. osoba odborně způsobilá pro výrobu chemických látek a chemických směsí nebo předmětů a kosmetických přípravků, 3. osoba odborně způsobilá pro výzkum, vývoj, výrobu, zpracování, zkoušení, ničení a zneškodňování výbušnin, 4. osoba odborně způsobilá pro měření emisí a měření úrovně znečištění, 5. osoba odborně způsobilá k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, 6. poskytovatel odborných vyjádření podle zákona o integrované prevenci. ČÁST ČTRNÁCTÁ INFORMATIKA A. Základní tematické okruhy a) Teorie informace, b) Diskrétní matematika, kombinatorika a teorie grafů, c) Matematická logika d) Programování, e) Algoritmizace, teorie algoritmů, f) Teorie složitosti a teorie vyčíslitelnosti, g) Číslicové a vestavné systémy, h) Počítačové systémy, sítě a komunikační technologie, i) Webové a mobilní technologie, j) Paralelní a distribuované algoritmy a systémy, k) Informační a počítačová bezpečnost, kódy a kryptologie, l) Uživatelská rozhraní, m) Zpracování přirozeného jazyka, textové, obrazové a multimediální informace, n) Zpracování velkých dat a vytěžování znalostí z dat, o) Umělá inteligence a strojové učení, softcomputing, p) Optimalizace a operační výzkum, q) Počítačové modelování a simulace, r) Počítačové architektury, s) Operační systémy, t) Databázové systémy a datové sklady, u) Formální jazyky, gramatiky a automaty, v) Programovací jazyky a paradigmata, w) Překladače a programovací technologie, x) Softwarové inženýrství, y) Informační systémy, z) Počítačová grafika a animace, aa) Inteligentní plánování, rozvrhování, predikce a diagnostika, spolehlivost. B. Výčet typických studijních programůstudijních programů a) Informatika, b) Teoretická informatika, c) Aplikovaná informatika, d) Informační technologie, e) Počítačové inženýrství, f) Výpočetní technika, g) Softwarové inženýrství, h) Informační systémy, i) Počítačová grafika, j) Počítačová lingvistika, k) Informační a komunikační technologie, l) Systémové inženýrství a informatika. C. Rámcový profil absolventa a) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi prokazují v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. znalosti matematiky, teoretické informatiky, počítačových a komunikačních systémů, algoritmů a datových struktur, programování, analýzy a zpracování strukturovaných i nestrukturovaných dat a principů umělé inteligence, 2. znalosti matematických modelů a příslušných informačních a komunikačních technologií, 3. znalosti jednotlivých úrovní architektur počítačových systémů (číslicové obvody, procesory, operační a databázové systémy, úložiště dat a počítačové sítě), 4. znalosti teorie formálních jazyků, automatů a překladačů, 5. znalosti softwarového inženýrství, tvorby informačních systémů, počítačové bezpečnosti, počítačové grafiky a uživatelského rozhraní, 6. znalosti technik návrhu a analýzy algoritmů s ohledem na výpočetní složitost a praktickou řešitelnost úloh. b) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi umí v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. navrhovat, realizovat a hodnotit řešení odpovídající technickým možnostem, cílovým provozním podmínkám a hlubším potřebám uživatelů, 2. používat techniky algoritmizace, modelování počítačových architektur a softwarových technologií, 3. vyvíjet systémové i aplikační programové vybavení, 4. vytvářet výpočetní systémy, 5. efektivně komunikovat s uživateli, 6. koordinovat práci širšího týmu technických a analytických pracovníků, 7. zpracovávat data, provádět analýzy a vizualizovat znalosti. c) S ohledem na typ studijního programustudijního programu se absolvent uplatní například: 1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, 2. při vytváření, správě a provozování výpočetních nebo informačních systémů, 3. jako analytik a návrhář výpočetních a informačních systémů, 4. jako programátor a vývojář aplikací, 5. jako vývojář počítačových her nebo řídících aplikací, 6. v realizačním týmu IT řešení, systémových integrátorů, business analytiků, 7. ve všech oblastech informatiky počínaje vývojovou prací v průmyslu, v provozu, údržbě, prodeji, servisu počítačových a informačních systémů, jako pracovníci informačních a komunikačních technologií oddělení a datových center podniků, organizací, nebo institucí ve veřejné správě. ČÁST PATNÁCTÁ KYBERNETIKA A. Základní tematické okruhy a) Teorie informace, b) Diskrétní matematika, kombinatorika a teorie grafů, c) Matematická logika, d) Programování, e) Algoritmizace, teorie algoritmů, f) Teorie složitosti a teorie vyčíslitelnosti, g) Číslicové a vestavné systémy, h) Počítačové systémy, sítě a komunikační technologie, i) Webové a mobilní technologie, j) Paralelní a distribuované algoritmy a systémy, k) Informační a počítačová bezpečnost, kódy a kryptologie, l) Uživatelská rozhraní, m) Zpracování přirozeného jazyka, textové, obrazové a multimediální informace, n) Zpracování velkých dat a vytěžování znalostí z dat, o) Umělá inteligence a strojové učení, softcomputing, p) Optimalizace a operační výzkum, q) Počítačové modelování a simulace, r) Řídicí systémy, s) Teorie automatického řízení, t) Teorie systémů, systémy systémů, u) Měření a zpracování signálů, v) Kyberneticko-fyzikální systémy, w) Strojové vnímání a inteligentní robotika, x) Inteligentní plánování, rozvrhování, predikce a diagnostika, spolehlivost. B. Výčet typických studijních programůstudijních programů a) Umělá inteligence, b) Kybernetika a robotika, c) Automatické řízení, d) Interakce člověk - stroj, e) Technická kybernetika, f) Řídicí technika. C. Rámcový profil absolventa a) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi prokazují v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. znalosti matematiky, teoretické informatiky, počítačových a komunikačních systémů, algoritmů a datových struktur, programování, analýzy a zpracování strukturovaných i nestrukturovaných dat a principů umělé inteligence, 2. znalosti matematických modelů a příslušných informačních a komunikačních technologií, 3. znalosti z oblasti měření a zpracování signálů, 4. znalosti modelování systémů, 5. znalosti rozhodování a řízení procesů technického i netechnického charakteru, včetně navrhování a realizace řídicích systémů s podporou umělé inteligence, 6. znalosti strojového vnímání a robotiky. b) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi umí v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. navrhovat, realizovat a hodnotit řešení odpovídající aktuálním technickým možnostem, cílovým provozním podmínkám a hlubším potřebám uživatelů, 2. provádět dekompozice technických i netechnických procesů a struktur, a uskutečňovat jejich identifikaci, monitorování, diagnostiku a automatické řízení, 3. navrhovat optimalizaci či náhradu technických i netechnických procesů a struktur, 4. aplikovat techniky strojového vnímání, robotiky a znalostního inženýrství. c) S ohledem na typ studijního programustudijního programu se absolvent uplatní například: 1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, 2. při vytváření, správě a provozování výpočetních nebo řídicích systémů, 3. při analýze a návrhu výpočetních a řídicích systémů, 4. jako programátor a vývojář počítačových nebo řídicích aplikací, 5. v realizačních týmech IT řešení, systémových integrátorů, business analytiků, 6. ve všech oblastech kybernetiky počínaje vývojovou prací v průmyslu, v provozu, údržbě, prodeji, servisu počítačových a řídicích systémů, jako pracovníci informačních a komunikačních technologií oddělení a datových center podniků, organizací, nebo institucí ve veřejné správě. ČÁST ŠESTNÁCTÁ LESNICTVÍ A DŘEVAŘSTVÍ A. Základní tematické okruhy a) Botanika (včetně dendrologie), fytocenologie a lesnická typologie, b) Genetika a fyziologie lesních dřevin, c) Pěstování a ochrana lesa, d) Ekologie lesa, e) Hospodářská úprava lesa a geoinformační technologie, f) Technika a mechanizace v lesním hospodářství, g) Myslivost, lesnická zoologie a konzervace přírodnin, h) Ekonomika, správní služba a řízení lesního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu, i) Podnikání a management v lesním hospodářství, dřevozpracujícím a nábytkářském průmyslu, j) Nauka o dřevě, zpracování dřeva a technologie zpracování dřeva, k) Dřevěné konstrukce a dřevostavby, l) Projektování, tvorba a výroba nábytku, m) Arboristika, n) Krajinářství a hospodaření s vodou v krajině. B. Výčet typických studijních programůstudijních programů a) Lesní inženýrství, b) Lesnictví, c) Dřevařské inženýrství, d) Dřevařství, e) Krajinné inženýrství, f) Krajinářství, g) Stavby na bázi dřeva, a) Nábytek, b) Arboristika, c) Nábytkové inženýrství. C. Rámcový profil absolventa a) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi prokazují v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. přírodovědné a technické znalosti disciplín spojených s dřevinami a lesními ekosystémy, dřevinami mimo lesní prostředí na nelesních půdách a intravilánech obcíobcí, 2. znalosti zpracování dřeva a navazujících výrob, včetně návrhu těchto výrobků, 3. znalosti postupů řízení jakosti, zkušebnictví výrobků a materiálů, 4. znalosti konstrukce, provozu a údržby dřevařských strojů se zaměřením na jejich mechanismy a technologické možnosti, 5. znalosti péče a managementu dřevin, včetně managementu zvěře a konzervace přírodnin, 6. znalosti managementu přírodního a krajinného prostředí s důrazem na trvalou udržitelnost, polyfunkčnost a diferencovanost přístupů, 7. znalosti podnikatelského prostředí odvětvové ekonomiky a obchodu s lesnickými a dřevařskými komoditami, 8. znalosti legislativy relevantní pro lesnickou praxi. b) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi umí v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. realizovat běžné i specializované lesnické, krajinářské a dřevařské činnosti ve výrobní, legislativně-správní, ekonomické, projektově-plánovací a organizačně-řídící oblasti, 2. rozvíjet nové koncepce a strategie vedoucí k optimalizaci dřevní i mimodřevní produkce lesních ekosystémů a zajištění mimoprodukčních funkcí lesa, a to v dlouhodobém (udržitelném) horizontu, 3. vyhledat oborové obecně závazné právní předpisy a předpisy souvisejících oborů a správně je použít, popřípadě navrhovat jejich změny, 4. používat výpočetní techniku pro lesnické plánování, geografický informační systém, plánování dřevařské výroby nebo pro návrhy výrobků ze dřeva. c) S ohledem na typ studijního programustudijního programu se absolvent uplatní například: 1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, 2. jako manažer lesního hospodářství, myslivosti, dřevařského a nábytkářského průmyslu, 3. v administrativě a odborných funkcích ve státní a komunální správě lesů a zeleně, 4. ve veřejně prospěšných organizacích ochrany přírody a krajiny nebo památkové péče, 5. jako odborný lesní hospodář, 6. v odborných funkcích v zemích mírného, tropického a subtropického pásma v oborech lesního hospodářství, ochrany přírody a managementu krajiny, 7. jako technologický pracovník, projektant, provozní, administrativní a obchodní pracovník v oblasti zpracování dřeva, a to zejména v dřevařských nebo nábytkářských výrobních, projekčních a obchodních organizacích, 8. jako konstruktér dřevěných částí a prvků výrobních i obytných objektů ve stavebnictví, 9. jako návrhář nábytku, 10. v soukromých taxačních, arboristických a poradenských právnických osobách, 11. ve vodohospodářských organizacích, projekčních, geodetických i stavebních firmách. D. Relevantní charakteristické profese13) 1. odborný lesní hospodář, 2. autorizovaný inženýr, autorizovaný technik, 3. osoba odborně způsobilá pro zpracování lesního hospodářského plánu a lesních hospodářských osnov. ČÁST SEDMNÁCTÁ MATEMATIKA A. Základní tematické okruhy a) Algebra a teorie čísel, b) Geometrie a topologie, c) Diskrétní matematika a matematická logika, d) Matematická analýza, e) Numerická matematika, f) Matematické modelování, g) Pravděpodobnost a matematická statistika, h) Finanční a pojistná matematika, i) Aplikovaná matematika. B. Výčet typických studijních programůstudijních programů a) Matematika, b) Aplikovaná matematika. C. Rámcový profil absolventů a) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi prokazují v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. znalosti základních matematických disciplín, zejména matematické analýzy a lineární algebry, 2. znalosti konkrétní odborné specializace, 3. znalosti principů matematického uvažování, logického a kritického myšlení, 4. znalosti vztahů a souvislostí mezi jednotlivými odvětvími matematiky, 5. znalosti programování a matematického softwaru. b) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi umí v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. vytvářet matematické modely praktických úloh a podle jejich charakteru vyhledávat a rozpracovávat vhodné matematické nástroje a postupy pro jejich řešení, 2. používat matematický software a osvojené programátorské dovednosti. c) S ohledem na typ studijního programustudijního programu se absolvent uplatní například: 1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, 2. v oblasti informatiky, techniky, zpracování dat, 3. ve finanční sféře, v pojišťovnictví, 4. v oblasti programování. ČÁST OSMNÁCTÁ MEDIÁLNÍ A KOMUNIKAČNÍ STUDIA A. Základní tematické okruhy a) Dějiny médií a komunikace, b) Teorie médií a komunikace, c) Teorie mediální kultury, d) Filozofie médií a kultury, e) Sémiotika médií, f) Metody a techniky výzkumu médií a publika, g) Mediální systémy, legislativy a politiky, h) Mediální výchova, i) Tvorba a distribuce mediálních obsahů, j) Nová média. B. Výčet typických studijních programůstudijních programů a) Mediální studia, b) Komunikační studia, c) Žurnalistika, d) Kulturální studia, e) Marketingová komunikace a public relations. C. Rámcový profil absolventa a) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi prokazují v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. znalosti společenských věd a společenských jevů, 2. znalosti médií a mediální komunikace, 3. znalosti metod analýzy společenských jevů, 4. znalosti metod analýzy médií, 5. porozumění profesně etickým normám upravujícím výkon jednotlivých mediálních profesí, 6. porozumění roli médií v jednotlivých etapách moderních dějin a poslání jednotlivých mediálních profesí v daném sociopolitickém kontextu, 7. znalosti mediální legislativy. b) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi umí v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. kriticky reflektovat a promýšlet společenské jevy, 2. získávat a zpracovávat empirická data, včetně jejich analýzy, interpretace a zasazení do kontextu, 3. vytvářet a distribuovat mediální obsahy. c) S ohledem na typ studijního programustudijního programu se absolvent uplatní například: 1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, 2. ve výzkumu médií, mediálního trhu a užívání médií, 3. jako novinář, manažer, redaktor, nebo dramaturg v médiích, 4. v reklamě, public relations a v mediálním poradenství. ČÁST DEVATENÁCTÁ NEUČITELSKÁ PEDAGOGIKA A. Základní tematické okruhy a) Pedagogika, b) Andragogika, c) Sociální pedagogika, d) Speciální pedagogika. B. Výčet typických studijních programůstudijních programů a) Pedagogika, b) Vychovatelství, c) Speciální pedagogika, d) Andragogika, e) Pedagogika volného času, f) Sociální pedagogika, g) Logopedie. C. Rámcový profil absolventa a) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi prokazují v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. znalosti pojmů, teorií a metodických přístupů v oblasti pedagogiky a příbuzných oborů, zejména psychologie a sociologie, 2. znalosti metodických a koncepčních přístupů k poznávání a pedagogickému ovlivňování procesů a jevů pedagogické reality, 3. znalosti metod poznávání a pedagogické i pedagogicko-psychologické diagnostiky osobnosti, 4. znalosti pojmů, teorií a metodických přístupů v oblasti speciálně pedagogické diagnostiky a metod u jedinců s vrozenými či získanými smyslovými poruchami vývoje řeči a komunikace celé věkové škály, 5. znalosti komunikačních strategií a přístupů, včetně edukačních a komunikačních postupů u jedinců se speciálními vzdělávacími potřebami, 6. znalosti historických i současných širších souvislostí konkrétního pedagogického oboru i pedagogiky jako celku. b) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi umí v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. navrhnout, vést a systematicky hodnotit realizaci způsobů pedagogicky adekvátního řešení pedagogických problémů a situací s ohledem na specifický ráz a potřeby řešení těchto problémů a situací, 2. aplikovat základní diagnostické a komunikační strategie a přístupy, včetně edukačních, poradenských a komunikačních postupů u jedinců se speciálními vzdělávacími potřebami, 3. aplikovat speciálně pedagogické, diagnostické, terapeutické a kompenzační strategie a přístupy včetně edukačních, poradenských a komunikačních postupů u jedinců se smyslovými poruchami, poruchami vývoje řeči a komunikace od raného věku v celé věkové škále, 4. využívat poznatky z jiných oborů v mnohostranné pedagogické činnosti, 5. vést ostatní při řešení mnohostranné pedagogické problematiky. c) S ohledem na typ studijního programustudijního programu se absolvent uplatní například: 1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, 2. v institucích zabývajících se výchovou, vzděláváním, poradenstvím a sociální péčí i ve zdravotnictví, 3. v podnikovém vzdělávání, personalistice a v neziskových organizacích. D. Relevantní charakteristické profese14) 1. pedagogický pracovník - vedoucí pedagogický pracovník, pedagog v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, 2. vychovatel, 3. pedagog volného času, 4. speciální pedagog, asistent pedagoga, 5. jiný odborný pracovník- logoped, 6. jiný odborný pracovník- oftalmoped. ČÁST DVACÁTÁ POLITICKÉ VĚDY A. Základní tematické okruhy a) Politické myšlení, b) Politická teorie, c) Metodologie politických věd, d) Politické systémy, e) Mezinárodní vztahy, f) Evropský integrační proces, g) Mezinárodní a vnitřní bezpečnost, h) Politické chování a politická komunikace, i) Veřejné politiky. B. Výčet typických studijních programůstudijních programů a) Politologie, b) Mezinárodní teritoriální studia, c) Mezinárodní vztahy, d) Evropská studia, e) Bezpečnostní studia, f) Politická filozofie, g) Veřejná politika. C. Rámcový profil absolventa a) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi prokazují v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. znalosti podstaty a významu politiky, 2. znalosti politických systémů, podstaty a rozdělení moci v těchto systémech, jakož i jejich sociálních, ekonomických, historických, prostorových a kulturních kontextů, 3. znalosti dějin politické filozofie. b) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi umí v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. analyzovat politické jevy, instituce, aktéry a ideje, 2. spojovat studium politických teorií s praktickými otázkami fungování politických institucí a jednání politických aktérů na různých úrovních politiky, 3. posoudit a zhodnotit odlišné intepretace politických jevů, 4. vyhodnotit strategie aktérů v politickém procesu. c) S ohledem na typ studijního programustudijního programu se absolvent uplatní například: 1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, 2. v politickém managementu, public relations a poradenství, 3. jako redaktor, komentátor, politický analytik v médiích, 4. v zájmových skupinách, politických stranách a lobbingu, 5. ve strukturách Evropské unie. ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ POTRAVINÁŘSTVÍ A. Základní tematické okruhy a) Chemie potravin, b) Biochemie potravin, c) Mikrobiologie potravin, d) Analýza potravin a počítačové zpracování dat, e) Senzorická analýza a zbožíznalství, f) Výživa člověka, g) Produkce surovin pro potravinářství, h) Technologie potravin rostlinného původu, i) Technologie potravin živočišného původu, j) Hygiena potravin, k) Kontrola a legislativa potravin (systémy jakosti a principy zajištění bezpečnosti potravin), l) Potravinářské inženýrství a procesy. B. Výčet typických studijních programůstudijních programů a) Chemie a technologie potravin, b) Výživa a potraviny. C. Rámcový profil absolventa a) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi prokazují v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. znalosti biologie zemědělských rostlin a hospodářských zvířat potřebné k rozpoznání jejich kvality a bezpečnosti pro potravinářskou výrobu, 2. znalosti složení a struktury surovin a potravin, jejich fyzikálních a koloidních vlastností, 3. znalosti chemických a mikrobiologických procesů probíhajících v potravinách, 4. znalosti kvality, hygieny, zdravotní nezávadnosti, analýzy a kontroly potravin, 5. znalosti získávání, výroby, zpracování, skladování, distribuce a prodeje potravin, 6. znalosti z oblasti výživy člověka, 7. znalosti ekonomiky podniku, managementu a marketingu v potravinářství, 8. znalosti legislativy relevantní pro potravinářskou praxi. b) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi umí v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. řídit či podílet se na řízení technologických procesů získávání, výroby, zpracování, skladování, distribuce a prodeje potravin, 2. aplikovat postupy správné výrobní, hygienické a laboratorní praxe v potravinářských podnicích a kontrolních laboratořích, 3. kontrolovat a posuzovat potraviny z hlediska jejich kvality a zdravotní nezávadnosti, 4. odebírat vzorky z prostředí zacházení s potravinami a z potravin, vyšetřit je a interpretovat výsledky tohoto šetření na úrovni kvalitativních, hygienických a zdravotních parametrů. c) S ohledem na typ studijního programustudijního programu se absolvent uplatní například: 1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, 2. v soukromé sféře zaměřené na zpracování potravinářských surovin, produkci, analýzu a distribuci potravin, 3. v oblasti analýzy a kontroly potravin u orgánů státní správy a dalších orgánů, které mají ve své působnosti analýzu a kontrolu potravinářských surovin a potravin. ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ PRÁVO A. Základní tematické okruhy a) Teorie práva, b) Římské právo, c) Dějiny práva, d) Státověda, e) Občanské právo, f) Ústavní právo, g) Evropské právo, h) Civilní právo procesní, i) Mezinárodní právo soukromé, j) Mezinárodní právo veřejné, k) Obchodní právo, l) Trestní právo, m) Správní právo, n) Pracovní právo, o) Finanční právo, p) Právo životního prostředí, q) Právo sociálního zabezpečení. B. Výčet typických studijních programůstudijních programů a) Teoretické právní vědy, b) Právo a právní věda. C. Rámcový profil absolventa a) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi prokazují v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. znalosti teorie práva, včetně právní metodologie, 2. znalosti historických kořenů, pramenů práva a systému práva včetně pojmů, teorií a metod tvorby, výkladu a používání práva, 3. znalosti právních institutů, principů a pravidel právního odvětví odborného zaměření, a to včetně vybraných meziodvětvových souvislostí a souvislostí s evropským a mezinárodním právem, 4. znalosti metod potřebných pro samostatný výkon odborných právních a jiných profesních činností daného odborného zaměření, a to včetně právně výzkumných metod, 5. porozumění etickým aspektům právní praxe a společenské odpovědnosti při jejím výkonu. b) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi umí v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. v rámci konkrétního odborného zaměření vést právní agendy: připravovat a formulovat právní listiny; činit podání k orgánům veřejné moci a vystupovat v jednáních před těmito orgány; opatřovat, shromažďovat a hodnotit podklady a připravovat formulační návrhy pro rozhodnutí a jiné úkony orgánů veřejné moci, 2. vyhledat, utřídit, analyzovat a interpretovat právní normy, soudní rozhodnutí a další informace potřebné pro řešení právních a jiných problémů spojených s právní praxí, 3. analyzovat, formulovat a prezentovat (ústně i písemně) právní argument a protiargument, 4. přizpůsobit se změně právní úpravy v oblasti odborného zaměření, 5. v rámci konkrétního odborného zaměření identifikovat a analyzovat právní problémy v konkrétních praktických situacích a navrhovat jejich řešení. c) S ohledem na typ studijního programustudijního programu se absolvent uplatní například: 1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, 2. jako právník, 3. v odpovídajících regulovaných profesích. D. Relevantní charakteristické profese15) 1. notář, 2. notářský koncipient, 3. notářský kandidát, 4. exekutor, 5. exekutorský koncipient, 6. exekutorský kandidát, 7. advokátadvokát, 8. advokátní koncipientadvokátní koncipient, 9. soudce, 10. asistent soudce, 11. justiční čekatel, 12. přísedící senátu kárného soudukárného soudu, 13. státní zástupce, 14. právní čekatel, 15. asistent státního zástupce, 16. asistent Veřejného ochránce práv, 17. vyšší soudní úředník, 18. vyšší úředník státního zastupitelství, 19. předseda komise k projednávání přestupkůpřestupků nebo komise rady obceobce, která je pověřena projednáváním přestupkůpřestupků, 20. nucený správce a zástupce nuceného správce pojišťovny nebo zajišťovny, 21. likvidátor pojišťovny nebo zajišťovny, 22. rozhodce. ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ PSYCHOLOGIE A. Základní tematické okruhy a) Obecná psychologie, b) Psychologie osobnosti, c) Vývojová psychologie, d) Sociální psychologie, e) Pedagogická psychologie, f) Psychologická metodologie, g) Psychologie práce a organizace, h) Psychopatologie, i) Psychologická diagnostika a intervence, j) Klinická psychologie, k) Teoretické základy psychoterapie. B. Výčet typických studijních programůstudijních programů Psychologie. C. Rámcový profil absolventa a) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi prokazují v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. znalosti psychologických disciplín, zejména obecné psychologie, neuropsychologie, kognitivní psychologie, vývojové psychologie, patopsychologie, 2. znalosti dějin psychologie, 3. znalosti příbuzných oborů, zejména epistemologie, filozofie, sociologie, antropologie, relevantní pro psychologickou praxi, 4. znalosti psychologické metodologie, zejména kvantitativní i kvalitativní metody a experimentální metody, 5. znalosti výzkumných postupů používaných v psychologii, 6. znalosti psychodiagnostických metod, 7. znalosti intervenčních postupů, 8. porozumění etickému rozměru psychologické praxe. b) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi umí v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. analyzovat, reflektovat a hodnotit efektivitu a kvalitu vlastní profesní činnosti, 2. plánovat, realizovat a hodnotit psychologickou intervenci, 3. plánovat, realizovat a hodnotit empirické výzkumy a intervenovat v laboratorních podmínkách, 4. aplikovat zásady etiky práce s lidmi. c) S ohledem na typ studijního programustudijního programu se absolvent uplatní například: 1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, 2. v oblasti personalistiky a řízení lidských zdrojů, 3. ve školství, 4. ve zdravotnictví, 5. jako asistent psychologa, 6. jako psycholog. D. Relevantní charakteristické profese16) 1. jiný odborný pracovník - psycholog, 2. psycholog ve zdravotnictví, 3. psycholog, 4. osoba odborně způsobilá pro psychologické poradenství a diagnostiku, 5. psycholog provádějící dopravně psychologické vyšetření. ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ SOCIÁLNÍ PRÁCE A. Základní tematické okruhy a) Teorie a metody sociální práce, b) Metody a techniky sociálního výzkumu, c) Filozofie a etika, d) Sociologické teorie, e) Psychologické teorie, f) Právní teorie a praxe, g) Sociální politika, h) Ohrožené skupiny a rizikové chování, i) Menšinové skupiny, j) Zdraví a nemoc, k) Odborné praxe a supervize, l) Pedagogika a speciální pedagogika. B. Výčet typických studijních programůstudijních programů a) Sociální politika a sociální práce, b) Sociální práce. C. Rámcový profil absolventa a) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi prokazují v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. znalosti sociální politiky, teorií a metod sociální práce, metod sociologického výzkumu, práva, psychologie, filozofie, etiky, sociologie, pedagogiky a speciální pedagogiky, teorie etnických a menšinových skupin a teorie zdraví a nemoci relevantní pro výkon sociální práce, 2. porozumění cíli a významu sociální práce z hlediska společnosti, zadavatele a klientů, 3. porozumění odlišnostem sociální práce od jiných pomáhajících oborů, 4. znalosti postupů budování a udržení pomáhajícího vztahu ke klientovi, znalosti rizik tohoto vztahu a jejich prevence, 5. znalosti etických teorií a principů relevantních pro sociální práci, včetně způsobu jejich aplikace při reflexi činnosti sociálních pracovníků, 6. znalosti základních postupů managementu, 7. porozumění možnostem, podmínkám a omezením aplikace teoretických přístupů a metod sociální práce a příbuzných oborů při práci s klienty nebo při zajišťování podmínek sociální práce s klienty. b) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi umí v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. posoudit životní situaci klientů a identifikovat přitom problémové interakce a potřeby klienta, 2. navrhnout, realizovat a zhodnotit pomáhající intervenci, v souladu s etickými požadavky na výkon sociální práce, 3. efektivně využívat mezioborové spolupráce ke zprostředkování komplexní podpory klientovi, 4. reflektovat a vstupovat do interakce s organizačními a jinými kontextuálními vlivy, které ovlivňují výkon sociální práce, 5. využít základní postupy managementu při řízení pracovního týmu v oblasti realizace sociální práce, 6. využít podporu supervizora při tvořivém zvládání etických, odborných, skupinových nebo osobních problémů vynořujících se v procesu řešení úkolů sociální práce, 7. zadávat výzkumy a vyhodnocovat empirická data. c) S ohledem na typ studijního programustudijního programu se absolvent uplatní například: 1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, 2. v oblasti poradenství, individuální sociální práce, skupinové práce, práce s rodinou, 3. při pomoci lidem získávat služby a komunitní zdroje, 4. v oblasti podpory změn v organizaci, koordinaci komplexní pomoci, komunitní práci a zapojování se do sociálních a politických akcí, jejichž cílem je ovlivnit sociální politiku a ekonomický rozvoj společnosti, 5. ve veřejné správě a nevládním neziskovém sektoru v oblastech, kde je potřebná důkladná znalost širších souvislostí (ústřední orgány státní správy, krajské a obecní úřady, Úřad práce České republiky a politika zaměstnanosti, sociální politika, sociální začleňování, prevence). D. Relevantní charakteristické profese17) 1. sociální pracovník, 2. jiný odborný pracovník - sociální pracovník. ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ SOCIOLOGIE A. Základní tematické okruhy a) Obecná sociologie, b) Dějiny sociologie, c) Metody a techniky sociologického výzkumu, d) Statistická analýza dat, e) Analýza kvalitativních dat, f) Demografie, g) Sociální struktura, stratifikace a nerovnost, h) Sociální deviace a sociální patologie, i) Sociologie způsobu života a životního stylu, věkových skupin, j) Sociologie rodiny, k) Ekonomická sociologie, l) Sociologie politiky, sociální politika, m) Sociologie kultury, n) Sociologie veřejného mínění, médií, trhu a reklamy, o) Management a sociologie organizace, sociologie práce, p) Sociální psychologie, q) Kulturní a sociální antropologie. B. Výčet typických studijních programůstudijních programů a) Sociologie, b) Genderová studia. C. Rámcový profil absolventa a) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi prokazují v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. znalosti sociologické a sociálně-antropologické teorie, 2. znalosti dějin sociologie, 3. znalosti metod sociologického výzkumu a sběrů a analýzy dat, 4. porozumění významu sociologických a sociálně-antropologických teorií pro interpretaci procesů sociální praxe. b) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi umí v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. navrhnout výzkumný projekt, 2. získávat a vyhodnocovat empirická data, 3. provádět analýzu konkrétních sociálních nebo kulturních problémů a jevů s přihlédnutím k jejich historii a výzkumné etice, 4. předkládat praktické návrhy a doporučení k řešení sociálních nebo kulturních problémů, 5. vybrat a aplikovat vhodnou teorii pro analýzu problému. c) S ohledem na typ studijního programustudijního programu se absolvent uplatní například 1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, 2. v marketingovém výzkumu, výzkumu veřejného mínění a trhu, v reklamních agenturách, 3. v podnikové sféře na úseku práce s lidskými zdroji nebo v public relations, 4. v institucích tripartity a kolektivního vyjednávání, 5. ve veřejné správě a nevládním neziskovém sektoru v oblastech, kde je potřebná důkladná znalost širších souvislostí (Úřad práce České republiky a politika zaměstnanosti, sociální politika, sociální inkluze), 6. v oblasti sociálního a územního rozvoje, 7. v hromadných sdělovacích prostředcích jako výzkumník či redaktor. ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ STAVEBNICTVÍ A. Základní tematické okruhy a) Pozemní stavby, b) Dopravní stavby, c) Vodní stavby, d) Stavební materiály, mechanika a vlastnosti partikulárních hmot, e) Stavební konstrukce, f) Příprava a realizace staveb, g) Geodézie. B. Výčet typických studijních programůstudijních programů a) Stavební inženýrství, b) Pozemní stavby, c) Konstrukce a pozemní stavby, d) Vodní hospodářství a vodní stavby, e) Realizace staveb, f) Geodézie a kartografie. C. Rámcový profil absolventa a) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi prokazují v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. znalosti technických, uměleckých, geodetických, ekologických, sociologických, demografických a ekonomických disciplín relevantních pro stavební praxi, 2. znalosti právních předpisů v oblasti stavebnictví a souvisejících činností, 3. znalosti souvisejících oborů, stavební fyziky, chemie a materiálového inženýrství, 4. znalosti metod sběru a analýzy dat, 5. porozumění společenským souvislostem stavební praxe, provozu stavebních objektů a jejich dopadům ekonomickým a na životní prostředí, 6. znalosti o užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace, 7. znalosti technologie staveb, 8. znalosti prevence rizik a přijímání opatření k jejich eliminaci nebo snížení jejich důsledků při přípravě stavby, její realizaci a údržbě. b) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi umí v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. analyzovat a syntetizovat problémy v rámci stavební organizace a stavební výroby, 2. využívat technické, geodetické, ekonomické a výtvarné postupy při řešení problémů stavební praxe, 3. navrhnout, realizovat a řídit výkon stavebních činností, 4. vypracovat projektovou dokumentaci staveb, včetně projektové dokumentace pro jejich užívání a údržbu a posudků pro hodnocení vlivu staveb na životní prostředí, 5. provádět statické a dynamické výpočty staveb a jejich diagnostiku, 6. provádět stavebně technické nebo inženýrské průzkumy, 7. provádět analýzu realizace staveb z pohledu bezpečného pracoviště na stavbě, 8. navrhovat stavby, a to i z hlediska bezpečného užívání a údržby staveb. c) S ohledem na typ studijního programustudijního programu se absolvent uplatní například: 1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, 2. jako autorizovaný inženýr po složení profesních zkoušek, 3. jako úředně oprávněný zeměměřický inženýr, 4. jako koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi při přípravě a realizaci staveb a při jejich provozu, včetně údržby staveb, 5. jako stavbyvedoucí, 6. jako projektový manažer, 7. jako osoba odborně způsobilá pro přípravu staveb, D. Relevantní charakteristické profese18) 1. autorizovaný inženýr, 2. koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, 3. úředně oprávněný zeměměřický inženýr. ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ STROJÍRENSTVÍ, TECHNOLOGIE A MATERIÁLY A. Základní tematické okruhy a) Metalurgie a slévárenství, b) Strojírenská technologie, c) Zpracovatelské technologie, d) Materiálové inženýrství, e) Technická diagnostika, f) Konstrukce strojů a zařízení, g) Aplikovaná mechanika a biomechanika, h) Automatické řízení a inženýrská informatika, i) Projektování výrobních systémů, j) Mechatronika, k) Průmyslové inženýrství, l) Řízení průmyslových systémů. B. Výčet typických studijních programůstudijních programů a) Strojírenství, b) Strojírenská technologie, c) Strojní inženýrství, d) Technologická zařízení, e) Konstrukce strojů a zařízení f) Výrobní systémy, g) Konstrukce energetických strojů a zařízení, h) Konstrukce motorů a vozidel, i) Produktové inženýrství, j) Řízení jakosti, k) Management kvality, l) Biomechanika, m) Nanotechnologie, n) Mechatronika, o) Výrobní stroje, systémy a roboty, p) Automatizace výrobních procesů, q) Materiálové inženýrství, r) Textilní inženýrství, s) Sklářské inženýrství, t) Zpracovatelské inženýrství, u) Letecká a raketová technika, v) Řízení průmyslových systémů. C. Rámcový profil absolventa a) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi prokazují v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. znalosti mechaniky pevných těles, mechaniky tekutin a termomechaniky, 2. znalosti konstrukce strojů a mechanismů, 3. znalosti strojírenské technologie, 4. znalosti materiálového inženýrství, 5. znalosti technické kybernetiky, mechatronických systémů, robotů a výpočetní techniky, 6. znalosti modelování, technického měření a experimentálních metod, 7. podle zaměření konkrétního programu znalosti z oblasti konstrukce a vývoje strojního zařízení, energetických, případně hydraulických, strojů a komplexnějších zařízení, 8. podle zaměření konkrétního programu znalosti technologie a technologického vývoje materiálové problematiky a aplikace rozdílných typů materiálů, 9. znalosti podnikatelské ekonomiky, metodologie průmyslového managementu a znalosti průmyslových technologií. b) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi umí v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. navrhovat konstrukce strojů a zařízení, včetně návrhu technologie a materiálu, 2. zajišťovat a organizovat technologickou přípravu výroby, navrhovat uspořádání strojů a přípravků, toku materiálu, návaznosti pracovišť a zajišťovat ostatní technické podmínky, 3. číst technické výkresy a navrhovat nejefektivnější způsoby a postupy výroby, montáže, kompletování a povrchové úpravy, 4. ověřovat nové postupy výroby, stanovovat způsob kontroly jakosti a technických zkoušek a spolupracovat na řízení jakosti produkce, 5. provádět technický dozor na pracovištích, kontrolovat dodržování technologických postupů, 6. aplikovat nástroje z oblasti ekonomického a finančního řízení podniku, uplatňovat metody manažerského rozhodování při hledání optimálního řešení problémů, 7. hodnotit, zlepšovat a projektovat podnikatelské procesy v průmyslových odvětvích (metalurgie, strojírenství, automobilový průmysl). c) S ohledem na typ studijního programustudijního programu se absolvent uplatní například: 1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, 2. jako projekční a řídící pracovník, 3. jako technolog, 4. jako projektant výrobních systémů, projektový manažer, 5. jako provozní technik, 6. jako specialista pro kontrolu a řízení kvality nebo specialista posuzující úroveň technických projektů v obchodní a finanční sféře, 7. jako kvalifikovaný prodejce, 8. jako výpočtář nebo konstruktér. ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ TĚLESNÁ VÝCHOVA A SPORT; KINANTROPOLOGIE A. Základní tematické okruhy a) Teorie, praxe a didaktiky pohybových a sportovních aktivit, b) Pedagogika, andragogika a psychologie, c) Biomedicína, d) Biomechanika, e) Sportovní management, f) Aktivity volného času a rekreologie, g) Zdraví, zdatnost, životní styl, výživa člověka, h) Rehabilitace a regenerace, i) Zdravotní tělesná výchova, j) Aplikované pohybové aktivity. B. Výčet typických studijních programůstudijních programů a) Tělesná výchova a sport, b) Kinantropologie. C. Rámcový profil absolventa a) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi prokazují v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. znalosti tělovýchovných disciplín, zejména kinantropologie, antropomotoriky, didaktiky a pedagogiky sportu, psychologie sportu, fyziologie tělesné zátěže, kineziologie, biomechaniky, biochemie a výživy, 2. znalosti biomedicínských disciplín ve vztahu k tělesné výchově a sportu, 3. teoretické a didaktické znalosti osvojování pohybových dovedností a činností v základních sportech, 4. znalosti principů managementu, ekonomie a marketingu ve sportovním prostředí klubů, organizací, donátorství a sponzoringu, 5. znalosti kvantitativních, kvalitativních a triangulačních metod, včetně metod statistických, 6. porozumění významu tělesné výchovy a sportu pro jedince i společnost, zdraví, tělesnou zdatnost, regeneraci a rekuperaci, sociální inkluzi, rozvoj lidských zdrojů ve sportu v České republice i v zahraničí, a to včetně znalosti environmentálních souvislostí (problematika venkovních sportů a jejich dopadu na životní prostředí). b) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi umí v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. demonstrovat dovednosti a činnosti v základních sportech a pohybových aktivitách, 2. plánovat, realizovat a hodnotit učební, tréninkové a kondiční programy a činnosti, a to s ohledem na možnosti a limity cílových skupin osob, 3. průběžně hodnotit úspěšnost a výkonnost svěřených subjektů ve sportovních a pohybových činnostech, 4. aplikovat principy managementu a marketingu v tvorbě, organizaci a řízení programů, projektů a akcí. c) S ohledem na typ studijního programustudijního programu se absolvent uplatní například: 1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, 2. jako pedagogický asistent, vychovatel, učitel9), 3. jako trenér, instruktor, animátor pohybových aktivit, 4. v kulturních a rekreačních centrech volného času a ve zdravotnických zařízeních, 5. v oblasti fitness, wellness a ve sportovním managementu, 6. v civilních bezpečnostních službách, 7. jako expert ve vojenské tělovýchově, 8. jako specialista pro podporu aplikovaných pohybových aktivit. D. Relevantní charakteristické profese9) 1. učitel, 2. trenér, 3. pedagog volného času. ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ TĚŽBA A ZPRACOVÁNÍ NEROSTNÝCH SUROVIN A. Základní tematické okruhy a) Geologie, b) Hornictví, c) Geodézie, d) Mineralogie, e) Petrografie, f) Metalurgie, g) Mechanika a vlastnosti partikulárních hmot, h) Využívání a úprava surovin, i) Geomechanika. B. Výčet typických studijních programůstudijních programů a) Hornictví, b) Důlní měřictví, c) Nerostné suroviny, d) Metalurgické inženýrství. C. Rámcový profil absolventa a) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi prokazují v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. znalosti přírodovědných, technických, ekonomických a informatických disciplín relevantní pro environmentální, důlněměřickou, stavební, báňskou, trhací (výbušninářskou), těžební, úpravnickou, ekonomickou a obecně průmyslovou praxi, 2. znalosti relevantních právních a bezpečnostních předpisů, 3. porozumění vlivům těžby na životní prostředí a jejím společenským souvislostem. b) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi umí v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. plánovat, realizovat a hodnotit hornické, geologické nebo metalurgické, mechanické, environmentální, důlněměřické, stavební, báňské, trhací (výbušninářské), těžební, úpravnické, ekonomické a obecně průmyslové činnosti. c) S ohledem na typ studijního programustudijního programu se absolvent uplatní například: 1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, 2. v managementu podniků zabývajících se těžbou a zpracováním nerostných surovin. D. Relevantní charakteristické profese19) 1. báňský projektant, 2. hlavní důlní měřič a důlní měřič, 3. technický dozorce pro vedení důlních a podzemních děl, 4. hodnotitel rizik ukládání odpadů, 5. bezpečnostní technik, 6. geomechanik, 7. střelmistr, 8. osoba odborně způsobilá pro nákup, prodej, ničení nebo zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie P2, T2 nebo F4 a provádění ohňostrojných prací, 9. osoba odborně způsobilá projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce (odpovědný řešitel geologických prací), 10. závodní lomu, 11. závodní dolu, 12. závodní, 13. vedoucí odvětrávání, 14. technický vedoucí odstřelů, 15. koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi k výkonu hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, 16. osoba odborně způsobilá k zajišťování úkolů v prevenci rizik k výkonu hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem. ČÁST TŘICÁTÁ UČITELSTVÍ A. Základní tematické okruhy a) Pedagogika, b) Pedagogická psychologie, c) Obecná didaktika, d) Oborová didaktika (didaktika konkrétního oboru podle příslušné aprobace), e) Teorie a praxe učitelské profese, f) Obor (konkrétní obor podle příslušné aprobace)17), včetně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v konkrétních oborech, g) Speciální pedagogika, h) Inkluzivní didaktika. B. Výčet typických studijních programůstudijních programů a) Učitelství pro mateřské školy, b) Učitelství pro základní školy, c) Učitelství pro střední školy, C. Rámcový profil absolventa a) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi prokazují v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. znalosti v oblasti pedagogiky, speciální pedagogiky, evaluace, intervence a pedagogické psychologie, 2. znalosti v oblasti konkrétní oborové specializace, 3. znalosti oborové didaktiky a teorie učení a vyučování, 4. znalosti školské legislativy, 5. porozumění etickému rozměru práce s lidmi. b) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi umí v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. plánovat, realizovat, monitorovat a hodnotit výuku s ohledem na individualitu svých žáků a na vzdělávací a sociální kontext, 2. zvolit vhodné metody hodnocení procesu výuky a výsledků učení, včetně sebehodnocení, 3. vytvářet příznivé psychosociální prostředí pro učení, 4. vhodným způsobem komunikovat se zákonnými zástupci žáka. c) S ohledem na typ studijního programustudijního programu se absolvent uplatní například: 1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, 2. ve školách nebo školských či vzdělávacích zařízeních. D. Relevantní charakteristické profese9) 1. učitel mateřské školy, 2. učitel prvního stupně základní školy, 3. učitel druhého stupně základní školy, 4. učitel střední školy, 5. asistent pedagoga, 6. učitel uměleckých odborných předmětů v základní umělecké škole, střední škole a konzervatoři, 7. učitel vyšší odborné školy, 8. speciální pedagog. ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ UMĚNÍ A. Základní tematické okruhy a) Hudební umění, b) Divadelní umění, c) Taneční umění, d) Filmová tvorba, e) Rozhlasová tvorba, f) Televizní tvorba, g) Multimediální tvorba, h) Volné umění, i) Design a užité umění, j) Architektonická tvorba, k) Grafická tvorba, l) Restaurování, m) Literární tvorba, n) Teorie a historie uměleckého oboru, o) Organizace a řízení umělecké praxe, p) Pedagogika a didaktika uměleckého oboru. B. Výčet typických studijních programůstudijních programů a) Hudební umění, b) Taneční umění, c) Dramatická umění, d) Filmové, rozhlasové, televizní a fotografické umění a nová média, e) Výtvarná umění, f) Design. C. Rámcový profil absolventa a) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi prokazují v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. znalosti v oblasti příslušného uměleckého oboru, umělecko-provozního oboru, umělecko-pedagogického oboru a umělecko-teoretického oboru, 2. znalosti historie daného oboru, včetně znalostí postupů a tradic oboru, 3. vlastní poznání stěžejních uměleckých děl oboru, 4. znalosti teoretických konceptů a metod ve vztahu k různým uměleckým postupům, 5. porozumění výchozím možnostem, podmínkám a metodám využití teorií, konceptů a postupů ve vztahu k umělecké tvorbě, 6. pochopení možností kreativního nebo teoretického přesahu do dalších oborů, 7. znalosti autorského práva, v případě umělecko-provozních oborů i související širší právní znalosti. b) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi umí v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. ve své umělecké tvorbě využívat kreativní postupy, metody a odborné znalosti, 2. analyticky a kriticky reflektovat uměleckou tvorbu a umělecká díla, 3. v uměleckém výkonu na profesionální úrovni ztvárnit určené téma, 4. prezentovat originální umělecký výkon vlastní nebo výkon celého týmu na veřejnosti, 5. vytvořit původní autorské dílo či původní umělecký individuální či kolektivní výkon, 6. s porozuměním ovládat technologie příslušející danému oboru, 7. provádět základní administrativní úkony umožňující úspěšné rozvíjení profesionální činnosti příslušného oboru, 8. ve specializovaných produkčních oborech zabezpečit praktickou činnost v daném oboru po stránce technologické, organizační a autorsko-právní, 9. ve specializovaných umělecko-pedagogických oborech působit v oblasti formálního a neformálního uměleckého vzdělávání, vytvářet vlastní umělecko-pedagogické koncepce vycházející ze závazných školských dokumentů. c) S ohledem na typ studijního programustudijního programu se absolvent uplatní například: 1. jako umělec ve svobodném povolání, 2. v uměleckých tělesech a institucích, 3. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, 4. jako učitel na středních uměleckých školách, konzervatořích a středních odborných učilištích. D. Relevantní charakteristické profese20) 1. autorizovaný architekt, 2. restaurátor kulturních památek, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi. ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ VĚDY O UMĚNÍ A KULTUŘE A. Základní tematické okruhy a) Hudební věda, b) Dějiny umění, c) Divadelní věda, d) Estetika, e) Filmová věda, f) Management a marketing umění. B. Výčet typických studijních programůstudijních programů a) Teorie a dějiny hudebního umění, b) Teorie a dějiny výtvarných umění, c) Teorie a dějiny divadla, d) Teorie a dějiny filmu a audiovizuální kultury, e) Estetika. C. Rámcový profil absolventa a) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi prokazují v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. znalosti světových, evropských a českých dějin umění, 2. znalosti teorií a kriticko-analytických metod interpretace a hodnocení umělecké tvorby, 3. znalosti příbuzných oborů, především filozofického a estetického zaměření. b) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi umí v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. vyhledat, utřídit a interpretovat informace potřebné pro řešení praktického problému v oboru, 2. posoudit kvalitu a typologii uměleckého díla, 3. vypracovávat kvalitní odborné texty. c) S ohledem na typ studijního programustudijního programu se absolvent uplatní například 1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, 2. v galeriích, 3. v muzeích, 4. jako dramaturg uměleckých těles, 5. jako kritik v médiích, 6. jako učitel na středních uměleckých školách, konzervatořích a středních odborných učilištích. ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ VĚDY O ZEMI A. Základní tematické okruhy a) Geologie, b) Hydrogeologie, c) Inženýrská geologie, d) Ložisková geologie, e) Environmentální geologie, f) Paleontologie, g) Fyzická geografie, h) Geomorfologie, i) Geofyzika, j) Geochemie, k) Pedologie, l) Hydrologie, m) Geodézie, n) Geomatika, o) Důlní měřictví, p) Mineralogie, q) Petrologie a strukturní geologie, r) Sociální a ekonomická geografie, s) Regionální a politická geografie, t) Kartografie, u) Geoinformatika, v) Dálkový průzkum Země a fotogrammetrie, w) Geodemografie, x) Meteorologie a klimatologie. B. Výčet typických studijních programůstudijních programů a) Geologie, b) Geografie, c) Kartografie a geoinformatika. C. Rámcový profil absolventa a) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi prokazují v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. znalosti o historii a vlastnostech Země a znalosti procesů, které v ní a v krajinné sféře probíhají, 2. porozumění souvislostem mezi jednotlivými jevy a procesy v konkrétním území, 3. porozumění úloze věd o Zemi ve společnosti, 4. znalosti oborů souvisejících s vědami o Zemi, 5. znalosti širších souvislostí věd o Zemi, zejména problematiky látkových toků a geochemie. b) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi umí v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. pracovat v terénu a v laboratoři, popsat, dokumentovat, analyzovat a prezentovat výsledky takové práce a srozumitelně o nich informovat, 2. vyhotovit kartografické vyjádření jevů a procesů v konkrétním území, 3. pracovat s geografickými informačními systémy. c) S ohledem na typ studijního programustudijního programu se absolvent uplatní například: 1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, 2. v odborech životního prostředí příslušných správních úřadů, 3. v oblasti těžby nerostných surovin, 4. v subjektech zabývajících se rozsáhlými stavebními aktivitami, 5. v oblasti odstraňování ekologických škod rekultivací krajiny, 6. v institucích zabývajících se správou a péčí o všechny sféry Země, 7. jako pracovník katastrálního úřadu, 8. ve správě základních geodat a certifikování jejich kvality, 9. ve všech povoláních, ve kterých je třeba zeměměřických činností. D. Relevantní charakteristické profese21) 1. geolog, 2. osoba odborně způsobilá pro projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací (odpovědný řešitel geologických prací). ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ VETERINÁRNÍ LÉKAŘSTVÍ, VETERINÁRNÍ HYGIENA A. Základní tematické okruhy a) Nemoci psů a koček, b) Nemoci koní, c) Nemoci přežvýkavců a prasat, d) Nemoci ptáků, plazů a malých savců, e) Nemoci ryb, včel, zvěře, volně žijících zvířat a zoozvířat, f) Nákazy zvířat a nemoci přenosné na člověka, g) Ochrana zvířat, welfare a etologie zvířat, h) Zdraví zvířat, výživa, chov a zoohygiena zvířat, i) Léčiva a vakciny, návykové látky, j) Farmakologie, k) Zdravotní nezávadnost krmiv, hygiena a technologie krmiv, l) Zdravotní nezávadnost potravin, hygiena a technologie potravin, m) Bezpečnost, kvalita a produkce potravinových surovin a potravin, n) Veterinární ochrana veřejného zdraví a nezávadnost potravin a pokrmů, o) Veterinární ochrana životního prostředí, p) Odpady živočišného původu a veterinární asanace, q) Veterinární a potravinová legislativa a legislativa ochrany zvířat, certifikace, kontrola, audity, dozor. B. Výčet typických studijních programůstudijních programů a) Veterinární lékařství, b) Veterinární hygiena a ekologie, c) Ochrana zvířat a welfare, d) Bezpečnost a kvalita potravin, e) Zdravotní nezávadnost a kvalita potravin v gastronomii. C. Rámcový profil absolventa a) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi prokazují v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. znalosti morfologie a fyziologie zvířat, 2. znalosti výživy, chovu a hygieny zvířat, šlechtění, plemenitby a genetiky zvířat, 3. znalosti léčiv a vakcín, návykových látek, chemických látek, krmiv a odpadů živočišného původu, 4. znalosti preklinických oborů, 5. znalosti patologie, 6. znalosti klinické, patologické a laboratorní diagnostiky a jiné diagnostické činnosti, 7. znalosti klinických postupů v interním lékařství, chirurgii, porodnictví a gynekologii, 8. znalosti nemocí všech významných druhů zvířat a znalosti nákaz a infekčních nemocí zvířat, 9. znalosti veterinární prevence a profylaxe zvířat, 10. znalosti ochrany, pohody a etologie zvířat, znalosti oblasti ochrany zvířat proti týrání, znalosti odpovídajícího zacházení se zvířaty, 11. znalosti ochrany živočichů, 12. znalosti veterinární ochrany veřejného zdraví, 13. znalosti zdravotní nezávadnosti, hygieny a technologie potravin živočišného původu, 14. znalosti bezpečnosti a kvality potravin při jejich produkci, zpracování, skladování, distribuci a prodeji, 15. znalosti zdravotní a hygienické nezávadnosti, bezpečnosti a kvality pokrmů, 16. znalosti státní, veřejné a společenské kontroly, auditů a dozoru a příslušných právních předpisů se zaměřením na veterinární lékařství, veterinární hygienu a ekologii, ochranu zvířat a welfare, bezpečnost a kvalitu potravin a zdravotní nezávadnost a kvalitu pokrmů. b) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi umí v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. posoudit kondici, výživu, chov a hygienu zvířat a stanovit, zda odpovídá požadavkům zvířat a stanovit opatření k nápravě neodpovídajícího stavu, 2. provádět chovatelské zákroky a úkony na zvířatech a postupy šlechtění, plemenitby, inseminace a embryotransferu u zvířat, 3. s využitím diagnostických postupů a diagnostických nástrojů, přístrojů a zařízení, včetně přístrojů zobrazovací techniky, stanovit diagnózu nemoci zvířete, 4. stanovit léčebný postup pro příslušné onemocnění zvířat, určit léčivou látku, její formu a způsob aplikace s ohledem na všechny související procesy v organismu zvířete, interakce látek a rezistence léčiv, 5. provádět léčebné úkony, zákroky, operace a terapeutické postupy na zvířatech, 6. zacházet s léčivy a vakcinami, návykovými látkami, chemickými látkami, krmivy a odpady živočišného původu, 7. stanovit postupy prevence a profylaxe nemocí zvířat, 8. posoudit zdraví a pohodu zvířat a uplatňovat postupy v oblasti ochrany zvířat proti týrání a v oblasti ochrany živočichů, 9. posoudit zdravotní nezávadnost, hygienu a technologii výroby, zpracování, skladování, přepravy a prodeje živočišných produktů a potravin živočišného původu a uplatňovat postupy zajišťování a kontroly zdravotní nezávadnosti, hygieny a technologie potravin, 10. posoudit bezpečnost a kvalitu potravin a uplatňovat postupy zajišťování a kontroly bezpečnosti a kvality potravin, 11. posoudit zdravotní nezávadnost, bezpečnost a kvalitu pokrmů a uplatňovat postupy zajišťování a kontroly zdravotní nezávadnosti, bezpečnosti a kvality pokrmů. c) S ohledem na typ studijního programustudijního programu se absolvent uplatní například: 1. v oblasti klinické veterinární medicíny se zaměřením na diagnostiku, terapii a prevenci chorob zvířat, 2. ve veterinární patologické činnosti, 3. v laboratorní a jiné veterinární diagnostické činnosti a asanační činnosti, 4. v oblasti zdravotní nezávadnosti, hygieny a technologie potravin, v oblasti bezpečnosti a kvality potravin, 5. v oblasti zdravotní nezávadnosti, bezpečnosti a kvality pokrmů, 6. ve státní veterinární péči a činnostech kompetentní veterinární autority, 7. ve státní správě a činnostech v oblasti pohody zvířat a ochrany zvířat proti týrání a ochrany živočichů, 8. ve státní správě a činnostech v oblasti potravinových surovin, potravin a pokrmů, 9. ve státní správě a činnostech v oblasti léčiv a vakcin, návykových látek, krmiv a odpadů živočišného původu, 10. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi. D. Relevantní charakteristické profese22) 1. veterinární lékař, 2. veterinární inspektor, 3. veterinární asistent. ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ VŠEOBECNÉ LÉKAŘSTVÍ A ZUBNÍ LÉKAŘSTVÍ A. Základní tematické okruhy a) Anatomie, b) Biologie, c) Embryologie, d) Histologie, e) Lékařská biofyzika, f) Fyziologie, g) Patologická fyziologie, h) Lékařská chemie a biochemie, i) Patologická anatomie, j) Farmakologie, k) Mikrobiologie, l) Lékařská imunologie, m) Hygiena, n) Preventivní lékařství a epidemiologie, o) Radiologie, zobrazovací metody, p) Rehabilitační lékařství, q) Všeobecná chirurgie, r) Vnitřní lékařství, s) Dětské lékařství, t) Otorinolaryngologie, u) Dermatovenerologie, v) Oftalmologie, w) Urologie, x) Ortopedie, y) Gynekologie a porodnictví, z) Klinická onkologie, aa) Neurologie, bb) Obecná psychologie, psychopatologie, neuropatologie, cc) Psychiatrie, dd) Anesteziologie, urgentní a intenzivní medicína, ee) Soudní lékařství, ff) Gnatologie gg) Záchovná stomatologie, hh) Parodontologie, ii) Pedostomatologie, jj) Stomatologická protetika, kk) Orální medicína, ll) Ortodoncie, mm) Orální chirurgie, nn) Preventivní stomatologie. B. Výčet typických studijních programůstudijních programů a) Všeobecné lékařství, b) Zubní lékařství. C. Rámcový profil absolventa a) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi prokazují v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. znalosti biofyziky, biologie, mikrobiologie, biochemie, farmakologie, morfologie a fyziologie lidského organismu za normálních i patologických stavů, 2. znalosti principů léčby všech závažnějších poruch zdraví a jejich třídění podle naléhavosti, způsobu a místa léčby, 3. znalosti lékařské psychologie a etiky, 4. znalosti statistického hodnocení klinických dat, 5. znalosti latinské terminologie, 6. znalosti pravidel primární a sekundární prevence a podpory zdraví, 7. porozumění společenským a ekonomickým determinantům zdravotního stavu a důsledkům nemoci, 8. znalosti organizace zdravotnictví v České republice, 9. znalosti právních aspektů lékařské praxe, 10. znalosti ekonomických pravidel fungování zdravotnických zařízení. b) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi umí v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. rozpoznávat stavy ohrožující život a poskytnout kvalifikovanou pomoc, 2. provádět lékařské vyšetření s použitím moderní přístrojové techniky a základních laboratorních metod, včetně diferenciální diagnostiky chorob, které jsou v populaci rozšířeny nebo které jsou významné pro svou závažnost, 3. v rámci vyšetření pacienta odebrat správnou anamnézu, samostatně indikovat potřebná doplňující vyšetření a správně interpretovat jejich výsledky, 4. provádět léčebné a ošetřovatelské výkony, 5. správně komunikovat s pacienty, jejich příbuznými nebo jejich doprovodem a s odborníky dalších medicínských specializací, 6. aplikovat principy lékařské psychologie a etiky v lékařské praxi. c) S ohledem na typ studijního programustudijního programu se absolvent uplatní například: 1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, 2. jako lékař ve zdravotnických zařízeních všech typů, s možností dalšího profesního specializačního vzdělávání v kterémkoliv lékařském oboru, 3. jako lékař se specializovanou způsobilostí, a to po úspěšném dokončení specializačního vzdělávání, 4. mimo zdravotnická zařízení, zejména v teoretických lékařských oborech a výzkumu, 5. jako zubní lékař, 6. v oblasti parodontologie, orální chirurgie, stomatologické chirurgie a dětského zubního lékařství, a to po absolvování specializačního vzdělávání ukončeného atestační zkouškou, 7. jako specialista v oblasti ortodoncie, orální a maxilofaciální chirurgie a klinické stomatologie, a to po absolvování příslušného specializačního vzdělávání, 8. ve farmaceutickém průmyslu a dalších příbuzných oborech. D. Relevantní charakteristické profese23) 1. lékař, 2. zubní lékař. ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ ZDRAVOTNICKÉ OBORY A. Základní tematické okruhy a) Anatomie, fyziologie, patologie, patologická fyziologie, b) Klinická farmakologie, c) Hygiena a epidemiologie, d) Veřejné zdravotnictví a prevence, e) Zdravotnická technika, f) Laboratorní techniky, g) Přednemocniční péče, h) Porodní asistence, i) Fyzioterapie, j) Ergoterapie, k) Zdravotnická psychologie, etika a komunikace, l) Ošetřovatelství, m) Léčebná výživa, n) Lékařská biologie a biochemie, o) Lékařská biofyzika a radiační fyzika. B. Výčet typických studijních programůstudijních programů a) Ošetřovatelství, b) Porodní asistence, c) Specializace ve zdravotnictví, d) Technické obory ve zdravotnictví. C. Rámcový profil absolventa a) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi prokazují v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. znalosti konkrétního zdravotnického oboru podle svého zaměření, 2. znalosti struktury, funkcí a dysfunkcí lidského těla, 3. znalosti diagnostických, terapeutických a prevenčních metod a intervencí, 4. znalosti principu činnosti diagnostické, terapeutické a laboratorní zdravotnické techniky, 5. znalosti etických principů, hodnot a problémů spojených s výkonem zdravotnické praxe, 6. znalosti organizace a řízení zdravotnické praxe, 7. znalosti právních předpisů, profesních a dalších norem a kodexů relevantních pro výkon zdravotnické praxe. b) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi umí v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. poskytovat zdravotní péči v souladu s jinými právními předpisy, 2. dodržovat hygienicko-epidemiologický režim v souladu se zvláštními právními předpisy oboru, 3. v rámci svých kompetencí používat zdravotnickou techniku, 4. vést zdravotnickou dokumentaci a další dokumentaci vyplývající ze zvláštních právních předpisů, 5. pracovat s informačním systémem zdravotnického zařízení, 6. poskytnout pacientovi informace v souladu se svou odbornou způsobilostí, 7. podílet se na praktickém vyučování studentů studijních programůstudijních programů a kvalifikačních vzdělávacích kurzů příslušného odborného zaměření, 8. adekvátně interpretovat pozici svého oboru ve zdravotnictví a v praxi aplikovat konsekvence spojené s pozicí (profesními kompetencemi) svého oboru vůči jiným oborům. c) S ohledem na typ studijního programustudijního programu se absolvent uplatní například 1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, 2. jako zaměstnanec poskytovatele zdravotních služeb nebo jako poskytovatel zdravotních služeb. D. Relevantní charakteristické profese24) 1. adiktolog, 2. asistent ochrany a podpory veřejného zdraví, 3. biomedicínský inženýr, 4. biomedicínský technik, 5. biotechnický asistent, 6. dentální hygienistka, 7. ergoterapeut, 8. fyzioterapeut, 9. nutriční terapeut, 10. odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví, 11. odborný pracovník v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků, 12. optometrista, 13. ortoptista, 14. ortotik-protetik, 15. porodní asistentka, 16. radiologický asistent, 17. radiologický fyzik, 18. radiologický technik, 19. všeobecná sestra, 20. zdravotní laborant, 21. zdravotnický záchranář, 22. zubní technik. ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ ZEMĚDĚLSTVÍ A. Základní tematické okruhy a) Fytotechnika, b) Zootechnika, c) Zahradnictví, d) Krajinářství, e) Péče o přírodní zdroje, f) Rozvoj venkova, g) Zemědělská technika, h) Zemědělská ekonomika. B. Výčet typických studijních programůstudijních programů a) Zemědělské inženýrství, b) Fytotechnika, c) Rostinolékařství, d) Zootechnika, e) Tropické zemědělství, f) Ekologické zemědělství, g) Živočišná produkce, h) Zájmové chovy zvířat, i) Zoorehabilitace a asistenční aktivity se zvířaty, j) Rybářství, biotechnologie a šlechtění, k) Kvalita a zpracování zemědělských produktů, l) Agroekologie, m) Rozvoj venkova, n) Pozemkové úpravy, o) Zahradnické inženýrství. C. Rámcový profil absolventa a) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi prokazují v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. biologické, chemické a fyzikální znalosti živých organismů a biosféry s ohledem na jejich využívání a péči o ně, 2. znalosti technických zařízení využívaných pro pěstování rostlin, chov živočichů a související péči o přírodní zdroje, 3. znalosti technologických postupů pěstování rostlin a chovu živočichů, jejich ošetřování, využívání jejich produkčního i mimoprodukčního potenciálu včetně souvisejícího zpracování odpadů a péče o přírodní zdroje, 4. znalosti ekonomických aspektů pěstování rostlin a chovu živočichů a základních ekonomických principů podstatných pro úspěšné podnikání, 5. znalosti využívání pěstitelských, chovatelských a souvisejících aktivit pro trvale udržitelné využívání a dotváření přírodních zdrojů a životního prostředí lidských sídel a hospodářsky využívané krajiny nebo pro rozvoj venkovského prostoru jako celku. b) S ohledem na typ studijního programustudijního programu absolventi umí v odpovídající šíři a míře podrobnosti: 1. zajistit organizačně, materiálně a technicky chod podniků na úrovni své specializace, 2. posoudit vliv různých opatření na výkon a jakost, ekonomiku provozu, jakož i zdravotní a bezpečnostní rizika provozovaných činností, 3. zhodnotit a analyzovat údaje o dosahovaných hodnotách produkčních a jakostních ukazatelů, 4. vyhledat a zvolit vhodné diagnostické a analytické postupy pro optimalizaci využívaných procesů, 5. navrhnout a uskutečnit ověření modifikací pracovních postupů v provozních podmínkách. 6. nabyté znalosti využívat k odbornému, odpovědnému, ale i ekonomicky efektivnímu výkonu zemědělské činnosti. c) S ohledem na typ studijního programustudijního programu se absolvent uplatní například 1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, 2. v oblasti prvovýroby, 3. v oblasti šlechtění rostlin a živočichů, 4. v oblasti zemědělského poradenství a dalších specializovaných služeb, 5. v zemědělských profesních a zájmových organizacích, 6. v kontrolních a inspekčních institucích, 7. ve výrobě krmiv, krmných směsí, doplňkových látek a premixů. D. Relevantní charakteristické profese25) 1. rybářský hospodář a jeho zástupce, 2. rostlinolékař, 3. poradce v ochraně rostlin, 4. osoba odborně způsobilá pro činnost uznaných chovatelských sdružení a chovatelských podniků prasat, 5. osoba odborně způsobilá provádět kontrolu výrobce biopotravin nebo osoba, která uvádí biopotraviny nebo bioprodukty do oběhu, 6. osoba odborně způsobilá pro provádění kontroly žadatele, ekologického podnikatele, výrobce nebo dodavatele ekologických krmiv nebo dodavatele ekologického rozmnožovacího materiálu, 7. projektant pozemkových úprav, 8. osoba odborně způsobilá pro zkoušení osiva nebo sadby, 9. osoba odborně způsobilá pro navrhování pokusů a projektů pokusů a provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat, 10. odborný poradce oprávněný zpracovávat hodnocení rizika nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, 11. akreditovaný poradce pro oblast zemědělství. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES, o uznávání odborných kvalifikací, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/55/EU. Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších přepisů. Zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších přepisů. Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí), ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů. 8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/55/EU. Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 11) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. 12) Zákon č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 19/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 201/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 13) Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon č. 563/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 15) Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 234/2014 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 256/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 16) Zákon č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 563/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. 17) Zákon č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 18) Zákon č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů. 19) Vhláška č. 298/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 20) Zákon č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 21) Zákon č. 62/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 22) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních lékařů České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů. 23) Zákon č. 95/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 24) Zákon č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 25) Zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 78/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 274/2016 Sb.	Nařízení vlády č. 274/2016 Sb. Nařízení vlády o standardech pro akreditace ve vysokém školství Vyhlášeno 31. 8. 2016, datum účinnosti 1. 9. 2016, částka 107/2016 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Účinnost k nařízení vlády č. 274/2016 Sb. Aktuální znění od 1. 9. 2016 274 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 24. srpna 2016 o standardech pro akreditace ve vysokém školství Vláda nařizuje podle § 82a zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 137/2016 Sb.: § 1 Předmět úpravy Toto nařízení stanoví standardy pro institucionální akreditaci, standardy pro akreditaci studijního programustudijního programu, standardy pro akreditaci habilitačního řízení a standardy pro akreditaci řízení ke jmenování profesorem, které jsou uvedeny v příloze k tomuto nařízení. § 2 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 2016. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy: Mgr. Valachová, Ph.D., v. r. Příloha k nařízení vlády č. 274/2016 Sb. Standardy pro akreditace ve vysokém školství ČÁST PRVNÍ STANDARDY PRO INSTITUCIONÁLNÍ AKREDITACI A. Požadavky na institucionální prostředí I. Působnost orgánů vysoké školy, řízení a hospodaření vysoké školy 1. Vysoká škola má vymezen orgán, který plní působnost statutárního orgánu a další orgány, jejich působnost, pravomoc a odpovědnost. Je vymezena působnost, pravomoci a odpovědnost vedoucích zaměstnanců. 2. Vysoká škola má vymezeny působnosti, pravomoci a odpovědnosti orgánů a vedoucích zaměstnanců součástí vysoké školy, které tvoří funkční celek. 3. Činnost orgánů vysoké školy a součástí vysoké školy odpovídá zákonu o vysokých školách a vymezení podle bodů 1 a 2 a zajišťuje plnění povinností vysoké školy stanovených zákonem o vysokých školách a způsobilost vysoké školy plnit požadavky standardů pro institucionální akreditaci. 4. Ekonomické mechanismy a kontrolní systém v oblasti hospodaření vysoké školy zajišťují udržení odpovídající úrovně vzdělávací činnosti, tvůrčí činnosti a s nimi souvisejících činností. II. Poslání a strategie vysoké školy 1. Vysoká škola má srozumitelně vymezeno své poslání s ohledem na roli, kterou vysoká škola plní v rámci České republiky, jejích regionech a v mezinárodním prostředí. 2. Vysoká škola má vymezeny strategické cíle z hlediska uskutečňované vzdělávací činnosti, tvůrčí činnosti a s nimi souvisejících činností, mezinárodní spolupráce v těchto činnostech, rozvoje vysoké školy a z hlediska podpůrných aktivit potřebných pro tyto činnosti. 3. Vysoká škola má vymezen soubor ukazatelů sledující naplňování cílů vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy odpovídající jejímu poslání, strategii a řízení. Tyto ukazatele zahrnují též mezinárodní spolupráci, rozvoj vysoké školy a podpůrné aktivity potřebné pro vzdělávací, tvůrčí a s nimi související činnosti. 4. Tvorba a schvalování strategického záměru vysoké školy a dalších zásadních strategických dokumentů probíhá podle stanovených funkčních postupů, které podporují zapojení všech členů akademické obceobce i dalších relevantních odborníků. 5. Strategický záměr vysoké školy a další zásadní strategické dokumenty projednané a schválené samosprávnými akademickými orgány vysoké školy jsou přístupné všem členům akademické obceobce dané vysoké školy, dalším odborníkům na vysoké škole a veřejnosti. 6. Vysoká škola má nastaven účinný systém zajišťující rovný přístup ke studiu všem uchazečům o studium a studentům. Vysoká škola poskytuje služby a další podpůrná opatření pro vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole pro studenty se specifickými potřebami. 7. Vysoká škola má etický kodex vztahující se na všechny zaměstnance a studenty vysoké školy. III. Aktivity vysoké školy spojené se vzdělávací činností 1. Mezinárodní spolupráce je promítána do vzdělávací činnosti vysoké školy. 2. Národní a regionální spolupráce je promítána do vzdělávací činnosti vysoké školy. 3. Vysoká škola má dokument upravující její společenskou odpovědnost ve vztahu ke vzdělávací činnosti vysoké školy a tuto odpovědnost naplňuje. IV. Tvůrčí činnost vysoké školy 1. Vysoká škola, pokud neuskutečňuje výlučně studijní programystudijní programy z oblasti umění, uplatňuje metodiku hodnocení výsledků tvůrčí činnosti, jež se opírá o stanovené hlavní ukazatele výkonu v tvůrčí činnosti v souladu s Národní politikou výzkumu, vývoje a inovací České republiky. 2. Vysoká škola předkládá zhodnocení nejvýznamnějších aktivit vysoké školy v tvůrčí činnosti za posledních 5 let v oblasti vzdělávání, pro kterou vysoká škola žádá o institucionální akreditaci. 3. Tvůrčí činnost vysoké školy se promítá do vzdělávací činnosti, mezinárodní činnosti a spolupráce s praxí. V. Vnitřní systém zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřní hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy 1. Vnitřní systém zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřní hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností je upraven ve vnitřním předpisu a případně dalších vnitřních dokumentech a pracovních náplních příslušných osob na vysoké škole. Vysoká škola prokáže, že nastavený systém je funkční. 2. Vysoká škola má zřízenu funkční radu pro vnitřní hodnocení a na všech úrovních řízení má vymezeny odpovědnosti za kvalitu vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností. 3. Na fungování vnitřního systému zajišťování a hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností jsou vyčleněny personální, materiální a finanční prostředky odpovídající velikosti a členění vysoké školy a rozsahu uskutečňované vzdělávací činnosti, tvůrčí činnosti a s nimi souvisejících činností. 4. Zodpovědnost za zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností je zakotvena na všech úrovních řízení vysoké školy a rozdělení zodpovědností v rámci systému zajišťování kvality je jednoznačně stanoveno. 5. Vysoká škola má srozumitelným způsobem popsáno propojení zajišťování a hodnocení kvality mezi vzdělávacími, tvůrčími a souvisejícími činnostmi vysoké školy a toto propojení odpovídajícím způsobem realizuje. 6. Hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností se opírá o procesy zpětné vazby; do těchto procesů jsou zapojováni akademičtí pracovníciakademičtí pracovníci, studenti, absolventi a odborníci dané vysoké školy nebo z jiného pracoviště než z dané vysoké školy. 7. Výsledky hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy jsou dostupné členům akademické obceobce dané vysoké školy a ostatním odborníkům na vysoké škole. 8. Hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností je prováděno pravidelně. 9. Vysoká škola průběžně hodnotí a zdokonaluje systém a procesy zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností. 10. Vnitřní systém zajišťování a hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností se opírá o systematické sledování všech souvisejících procesů vysoké školy. 11. Vysoká škola má zavedeny účinné kontrolní procesy a na ně navazující procesy směřující k nápravě zjištěných nedostatků. 12. Vysoká škola zveřejňuje základní informace o fungování vnitřního systému zajišťování a hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností, včetně pravidelných základních informací o dosažených výsledcích a případně přijatých opatřeních. VI. Procesy schvalování, řízení a pravidelného hodnocení kvality studijních programůstudijních programů 1. Vnitřní předpisy a případně další vnitřní dokumenty vysoké školy vymezují procesy vzniku, schvalování a změn studijních programůstudijních programů. 2. Vnitřním předpisem a případně dalšími vnitřními dokumenty vysoké školy je vymezen soubor vnitřních požadavků na studijní programystudijní programy, které si vysoká škola bude schvalovat na základě udělené institucionální akreditace. Tento soubor požadavků odpovídá standardům pro akreditaci studijního programustudijního programu uvedeným v části druhé hlavě první oddílu A kapitolách II až IV, v části druhé hlavě první oddílu B a v části druhé hlavě druhé přiměřeně. Vysoká škola je schopna dodržování těchto požadavků a těchto standardů pro akreditaci studijního programustudijního programu prokázat na kterémkoli studijním programustudijním programu. 3. Vysoká škola má nastaveny účinné procesy pro sledování plnění schválených vnitřních požadavků na studijní programystudijní programy a v případě jejich neplnění jsou nastaveny mechanismy zajišťující zjednávání nápravy. 4. Vysoká škola má zaveden účinný systém pravidelného hodnocení kvality studijních programůstudijních programů, který je zaměřen na dosahování cílů studia a jim odpovídajících výsledků učení a do nějž jsou zapojeni jak akademičtí pracovníciakademičtí pracovníci a studenti, tak další relevantní odborníci. 5. Systém vnitřního zajišťování a hodnocení kvality se vztahuje na všechny studijní programystudijní programy uskutečňované vysokou školou včetně studijních programůstudijních programů uskutečňovaných ve spolupráci s jinými právnickými osobami. VII. Podpůrné zdroje a administrativa 1. Vysoká škola je schopna zabezpečit dostatečné a provozuschopné výukové prostory. 2. Vysoká škola má vybudován funkční informační systém a komunikační prostředky, které zajišťují přístup k přesným a srozumitelným informacím o studijních programechstudijních programech, pravidlech studia a požadavcích spojených se studiem. 3. Služby knihoven a elektronické zdroje pro výuku jsou dostatečné a dostupné studentům. 4. Vysoká škola disponuje odpovídajícími podpůrnými službami a administrativními zdroji. 5. Uchazeči o studium a studenti mají k dispozici nabídku informačních a poradenských služeb souvisejících se studiem a s možností uplatnění absolventů studijních programůstudijních programů v praxi. B. Požadavky na oblast vzdělávání I. Rozsah a struktura vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání 1. Povaha, rozsah a struktura vzdělávací činnosti uskutečňované vysokou školou v dané oblasti vzdělávání odpovídá popisu této oblasti vzdělávání uvedenému v nařízení vlády o oblastech vzdělávání ve vysokém školství, vydaném podle § 44a odst. 3 zákona o vysokých školách. 2. Cíle, obsah a organizace studia v rámci dané oblasti vzdělávání jsou v souladu s posláním a strategickým záměrem vysoké školy a ostatními strategickými dokumenty vysoké školy. II. Zajištění podmínek pro uskutečňování vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání 1. Tvůrčí činnost související s danou oblastí vzdělávání odpovídá charakteru uskutečňované vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá institucionální akreditaci. Žádá-li vysoká škola o institucionální akreditaci pro oprávnění samostatně vytvářet a uskutečňovat bakalářské studijní programystudijní programy akademického zaměření, magisterské studijní programystudijní programy nebo doktorské studijní programystudijní programy, musí uskutečňovat odpovídající vědeckou nebo uměleckou činnost; na tuto činnost se vztahují požadavky na tvůrčí činnost uváděné v těchto standardech pro institucionální akreditaci. 2. Celková struktura personálního zajištění výuky, tvůrčí činnosti a souvisejících činností akademickými pracovníkyakademickými pracovníky v dané oblasti vzdělávání odpovídá z hlediska kvalifikace, věku, délky týdenní pracovní doby a zkušeností s působením v zahraničí nebo v praxi charakteru uskutečňované vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá o institucionální akreditaci a žádanému typu nebo typům studijních programůstudijních programů a zajišťuje: a) garantování úrovně kvality dané oblasti vzdělávání jako celku a jejího rozvoje, b) garantování studijních programůstudijních programů v této oblasti a c) garantování výuky těchto studijních programůstudijních programů. 3. Případné pracovní nebo služební poměry akademického pracovníkaakademického pracovníka sjednané na dobu nejvýše jednoho roku s rozsahem týdenní pracovní doby nepřesahující 0,2 násobek stanovené týdenní pracovní doby podle § 79 zákoníku práce se při posuzování požadavků na délku týdenní pracovní doby akademického pracovníkaakademického pracovníka nezohledňují. 4. V případě studijních programůstudijních programů zdravotnického zaměření se požadavky na délku týdenní pracovní doby akademických pracovníkůakademických pracovníků považují za splněné i tehdy, jestliže lze těmito požadavky stanovenou délku pracovní doby dosáhnout tím, že se k délce týdenní pracovní doby akademického pracovníkaakademického pracovníka na vysoké škole přičte týdenní pracovní doba této osoby daná jejím pracovním poměrem k fakultní nemocnici nebo k jinému zdravotnickému zařízení, se kterým má vysoká škola uzavřenu smlouvu o spolupráci při zajištění klinické praktické výuky nebo výzkumné a vývojové činnosti. 5. Mezinárodní působení vysoké školy mající vztah k dané oblasti vzdělávání, zejména zahraniční mobility studentů a akademických pracovníkůakademických pracovníků, jejich zapojení do činnosti zahraničních a zvláště mezinárodních odborných organizací a do mezinárodních výzkumných projektů, nebo integrace možnosti zahraničních mobilit do studia ve studijních programechstudijních programech, a předpoklady pro uskutečňování těchto činností odpovídají charakteru uskutečňované vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá institucionální akreditaci. 6. Spolupráce s praxí odpovídá charakteru uskutečňované vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá institucionální akreditaci. 7. Finanční, prostorové, přístrojové, informační a komunikační vybavení a další zabezpečení odpovídá charakteru uskutečňované vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá institucionální akreditaci. ČÁST DRUHÁ STANDARDY PRO AKREDITACI STUDIJNÍHO PROGRAMU Hlava I Obecné požadavky C. Požadavky na institucionální prostředí I. Působnost orgánů vysoké školy 1. Vysoká škola má vymezen orgán vysoké školy, který plní působnost statutárního orgánu, a jsou vymezeny další orgány, jejich působnost, pravomoc a odpovědnost. 2. Vysoká škola má vymezeny působnosti, pravomoci a odpovědnosti orgánů jejích součástí k činnostem a jednáním, která se týkají tvorby a uskutečňování studijních programůstudijních programů a které tvoří funkční celek. II. Vnitřní systém zajišťování a hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy 1. Na všech úrovních řízení vysoké školy jsou vymezeny pravomoci a odpovědnost za kvalitu vzdělávací činnosti, vědecké a výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti (dále jen „tvůrčí činnost“) a s nimi souvisejících činností tak, aby tvořily funkční celek. 2. Vnitřním předpisem vysoké školy jsou podrobněji vymezeny procesy vzniku, schvalování a změn návrhů studijních programůstudijních programů před jejich předložením k akreditaci Národnímu akreditačnímu úřadu pro vysoké školství. 3. Pokud vysoká škola hodlá posuzovat splnění podmínek pro přijetí ke studiu ve studijním programustudijním programu s použitím ustanovení § 48 odst. 4 písm. d) nebo § 48 odst. 5 písm. c) zákona o vysokých školách, jsou vytvořena pravidla, stanoveny principy a popsán proces posuzování splnění podmínky předchozího vzdělání. 4. Vysoká škola má přijata dostatečně účinná opatření zajišťující úroveň kvality kvalifikačních prací a systematicky dbá na kvalitu obhájených kvalifikačních prací a obhájených rigorózních prací. V rámci svých pravidel stanoví požadavky na způsob vedení těchto prací a kvalifikační požadavky na osoby, které vedou kvalifikační práce nebo rigorózní práce, a stanoví nejvyšší počet kvalifikačních prací nebo rigorózních prací, které může vést jedna osoba. 5. Zajištění a hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností se opírá o procesy zpětné vazby, zejména ankety a kvantitativní a kvalitativní průzkumy, přičemž do těchto procesů jsou v reprezentativní míře zapojeni akademičtí pracovníciakademičtí pracovníci, studenti, věcně příslušné profesní komory, oborová sdružení nebo organizace zaměstnavatelů nebo další odborníci z praxe, s přihlédnutím k typům a případným profilům studijních programůstudijních programů. 6. Vysoká škola má v oblasti vzdělávací a tvůrčí činnosti nastaveny ukazatele, jejichž prostřednictvím sleduje míru úspěšnosti v přijímacím řízení, studijní neúspěšnost ve studijním programustudijním programu, míru řádného ukončení studia studijního programustudijního programu a uplatnitelnost absolventů. III. Vzdělávací, tvůrčí a s nimi související činnosti vysoké školy 1. Vzdělávací a tvůrčí činnosti vysoké školy vycházejí ze soudobých poznatků v širším kontextu a mají mezinárodní charakter s přihlédnutím k typu a případnému profilu studijních programůstudijních programů, zejména: a) jsou uskutečňovány zahraniční mobility studentů a akademických pracovníkůakademických pracovníků, b) jsou nabízeny studijní předměty vyučované v cizích jazycích nebo studijní programystudijní programy uskutečňované v cizích jazycích. 2. Vysoká škola rozvíjí spolupráci s praxí s přihlédnutím k typům a případným profilům studijních programůstudijních programů; jde zejména o praktickou výuku, zadávání bakalářských, diplomových nebo disertačních prací (dále jen „kvalifikační práce“), zadávání rigorózních prací, přiznávání stipendií a zapojování odborníků z praxe do vzdělávacího procesu. 3. Vysoká škola komunikuje s profesními komorami, oborovými sdruženími, organizacemi zaměstnavatelů nebo dalšími odborníky z praxe a zjišťuje jejich očekávání a požadavky na absolventy studijních programůstudijních programů. IV. Podpůrné zdroje a administrativa vysoké školy 1. Vysoká škola má vybudován funkční informační systém a komunikační prostředky, které zajišťují přístup k přesným a srozumitelným informacím o studijních programechstudijních programech, pravidlech studia a požadavcích spojených se studiem. 2. Služby knihoven a elektronické zdroje pro výuku jsou s přihlédnutím k typu a případnému profilu studijního programustudijního programu dostatečné a dostupné studentům a akademickým pracovníkůmakademickým pracovníkům. 3. Pro uchazeče o studium, studenty a další osoby je k dispozici nabídka informačních a poradenských služeb souvisejících se studiem a s možností uplatnění absolventů studijních programůstudijních programů v praxi. 4. Vysoká škola zajišťuje dostupné služby, stipendia a další podpůrná opatření pro vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole pro studenty se specifickými potřebami. Vysoká škola zejména: a) v oblasti vyrovnávání podmínek studia studentů se specifickými potřebami vychází z obecně závazných právních předpisů, b) zajišťuje poučený a lidskou důstojnost respektující přístup všech svých zaměstnanců ke studentům a uchazečům se specifickými potřebami, c) zajišťuje, aby poskytované služby a úpravy realizované s cílem dosáhnout přístupnosti akademického života pro studenty se specifickými potřebami nevedly ke snižování studijních nároků. 5. Vysoká škola přijala dostatečně účinná opatření: a) k ochraně duševního vlastnictví, b) proti úmyslnému jednání proti dobrým mravům při studiu; zejména proti plagiátorství a podvodům při studiu. D. Požadavky na studijní programstudijní program I. Soulad studijního programustudijního programu s posláním vysoké školy a jeho cíle 1. Studijní programStudijní program je z hlediska typu, formy a případného profilu v souladu s posláním a strategickým záměrem vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti vysoké školy (dále jen „strategický záměr vysoké školy“) a ostatními strategickými dokumenty vysoké školy. 2. U studijního programustudijního programu vysoká škola prokáže: a) v případě akademicky zaměřeného bakalářského nebo magisterského studijního programustudijního programu souvislost a propojení s tvůrčí činností vysoké školy, b) v případě profesně zaměřeného bakalářského nebo magisterského studijního programustudijního programu spolupráci v daném studijním programustudijním programu s praxí, c) v případě doktorského studijního programustudijního programu souvislost a propojení s vědeckou nebo uměleckou činností vysoké školy. 3. Vysokou školou je zohledněn mezinárodní rozměr studijního programustudijního programu, s přihlédnutím k typu a případnému profilu studijního programustudijního programu. II. Profil absolventa studijního programustudijního programu a obsah studia ve studijním programustudijním programu 1. Odborné znalosti, odborné dovednosti a obecné způsobilosti, které si absolventi studijního programustudijního programu osvojují, jsou v souladu s daným typem a případným profilem studijního programustudijního programu. 2. Studijní programStudijní program je koncipován tak, aby student v průběhu studia při plnění studijních povinností prokázal schopnost používat získané odborné znalosti, odborné dovednosti a obecné způsobilosti alespoň v jednom cizím jazyce. 3. Vysoká škola má nastavena funkční pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů, včetně vymezení případné praktické výuky realizované případně i u jiné fyzické nebo právnické osoby a délky této praktické výuky, přičemž: a) studijní plán akademicky zaměřeného bakalářského nebo magisterského studijního programustudijního programu je sestaven tak, aby umožňoval studentům zejména získání teoretických znalostí potřebných pro výkon povolání včetně uplatnění v tvůrčí činnosti a dále osvojení nezbytných praktických dovedností, b) studijní plán profesně zaměřeného bakalářského nebo magisterského studijního programustudijního programu je sestaven tak, aby umožňoval studentům zejména zvládnutí praktických dovedností potřebných k výkonu povolání podložené získáním nezbytných teoretických znalostí, c) studijní plán doktorského studijního programustudijního programu je sestaven tak, aby umožňoval studentům získání znalostí a dovedností potřebných pro vědeckou nebo uměleckou činnost. 4. Studijní programStudijní program má vymezeno rámcové uplatnění absolventů studijního programustudijního programu a typické pracovní pozice, které může absolvent zastávat. 5. Standardní doba studia odpovídá průměrné studijní zátěži, obsahu a cílům studia a profilu absolventa studijního programustudijního programu. 6. Obsah studia ve studijním programustudijním programu odpovídá cílům studia a umožňuje dosažení stanoveného profilu absolventa studijního programustudijního programu. 7. Studijní programStudijní program má nastavenu a zdůvodněnu strukturu studijních předmětů, jejich rozsah a charakteristiku. 8. Obsah vyučovaných studijních předmětů, metody výuky, zajištění praktické výuky, způsob hodnocení, obsah státních zkoušek, témata a zaměření kvalifikačních prací jsou v souladu s plánovanými výsledky učení a profilem absolventa v daném studijním programustudijním programu a vytvářejí logický celek. Na státní rigorózní zkoušky a témata rigorózních prací absolventů magisterských studijních programůstudijních programů, kteří získali akademický titul „magistr“, se tento požadavek vztahuje přiměřeně. III. Personální zabezpečení studijního programustudijního programu 1. Vysoká škola má v dostatečné míře vymezeny pravomoci a odpovědnost garanta studijního programustudijního programu tak, aby byla zajištěna kvalita studijního programustudijního programu. 2. Je zajištěna garance studijního programustudijního programu akademickým pracovníkemakademickým pracovníkem splňujícím podmínky stanovené v § 44 odst. 6 zákona o vysokých školách, s dostatečnou odbornou kvalifikací v daném studijním programustudijním programu nebo ve studijním programustudijním programu blízkého nebo příbuzného obsahového zaměření. Garant je akademickým pracovníkemakademickým pracovníkem příslušné vysoké školy. 3. Studijní programStudijní program je zabezpečen akademickými pracovníkyakademickými pracovníky, popřípadě i dalšími odborníky s příslušnou kvalifikací pro zajištění jednotlivých studijních předmětů. 4. Celková struktura akademických pracovníkůakademických pracovníků zabezpečujících studijní programstudijní program odpovídá z hlediska kvalifikace, věku, délky týdenní pracovní doby a zkušeností s působením v zahraničí nebo v praxi struktuře studijního plánu, cílům a případnému profilu studijního programustudijního programu, přičemž: a) v případě akademicky zaměřeného bakalářského nebo magisterského studijního programustudijního programu akademičtí pracovníciakademičtí pracovníci vykonávají tvůrčí činnost, jež odpovídá tomuto nebo příbuznému studijnímu programustudijnímu programu, b) v případě profesně zaměřeného bakalářského nebo magisterského studijního programustudijního programu je přiměřeně zajištěno zastoupení odborníků z praxe, kteří se podílejí na výuce, c) v případě doktorského studijního programustudijního programu akademičtí pracovníciakademičtí pracovníci vykonávají tvůrčí činnost, jež odpovídá tomuto nebo příbuznému studijnímu programustudijnímu programu. 5. Počet akademických pracovníkůakademických pracovníků zabezpečujících studijní programstudijní program, o jehož akreditaci je žádáno, odpovídá typu studijního programustudijního programu, oblasti nebo oblastem vzdělávání, v rámci které nebo v rámci kterých má být studijní programstudijní program uskutečňován, formě studia, metodám výuky, předpokládanému počtu studentů a případnému profilu studijního programustudijního programu; žádá-li vysoká škola o rozšíření nebo prodloužení platnosti akreditace studijního programustudijního programu, je počet akademických pracovníkůakademických pracovníků zabezpečujících studijní programstudijní program dále přiměřený i skutečnému počtu studentů. 6. Vysoká škola má vypracovánu účinnou strategii personálního rozvoje akademických pracovníkůakademických pracovníků a existují motivační nástroje k tomuto rozvoji. 7. Výuka, která probíhá mimo sídlo vysoké školy, s výjimkou odborných praxí, je zabezpečena obdobně kvalifikovanými pracovníky jako v sídle vysoké školy. IV. Metody výuky a hodnocení výsledků studia 1. Při uskutečňování studijního programustudijního programu se využívají moderní výukové metody odpovídající výsledkům učení studijního programustudijního programu a přístupy podporující aktivní roli studentů v procesu výuky. 2. Poměr přímé výuky a samostudia odpovídá studijnímu programustudijnímu programu, formě studia, případnému profilu studijního programustudijního programu a metodám výuky. 3. Skladba studijní literatury a dále skladba výukových zdrojů a souborů informací, které nahradí studentovi přímou výuku (dále jen „studijní opora“), které jsou uvedeny v požadavcích studijních předmětů profilujícího základu, odráží aktuální stav poznání. Studentům je zajištěna dostupnost studijní literatury a studijních opor, které jsou uváděny v požadavcích studijních předmětů profilujícího základu. 4. Vysoká škola má zveřejněna kritéria, která odpovídají cílům studia a umožňují objektivní hodnocení a podle kterých jsou studenti hodnoceni. Hodnocení umožňuje studentům zlepšovat se během studia. V. Tvůrčí činnost vztahující se ke studijnímu programustudijnímu programu Vysoká škola uskutečňuje tvůrčí činnost, která odpovídá oblasti nebo oblastem vzdělávání, v rámci které nebo v rámci kterých má být studijní programstudijní program příslušného typu uskutečňován, a hodnotí její výstupy s ohledem na případný profil studijního programustudijního programu. VI. Finanční, materiální a další zabezpečení studijního programustudijního programu 1. Vysoká škola má zhodnoceny předpokládané finanční náklady na uskutečňování studijního programustudijního programu, zejména náklady na přístrojové vybavení a jeho provoz, náklady na materiální a technické vybavení a jeho modernizaci, osobní náklady, náklady dalšího vzdělávání akademických pracovníkůakademických pracovníků a výdaje na inovace, a má zajištěny odpovídající zdroje na pokrytí těchto nákladů. 2. Vysoká škola má zajištěnu infrastrukturu pro výuku ve studijním programustudijním programu, zejména odpovídající materiální a technické zabezpečení, dostatečné a provozuschopné výukové a studijní prostory, vybavení učeben a laboratoří pomůckami a laboratorním a výukovým zařízením, které odpovídá danému typu studijního programustudijního programu a v případě bakalářského nebo magisterského studijního programustudijního programu i profilu studijního programustudijního programu, a počtu studentů. 3. Studenti mají dostatečný přístup k odborné literatuře a dalším informačním zdrojům odpovídajícím danému typu studijního programustudijního programu a v případě bakalářského nebo magisterského studijního programustudijního programu i profilu studijního programustudijního programu. 4. Materiální a technické zabezpečení studijního programustudijního programu uskutečňovaného mimo sídlo vysoké školy musí být srovnatelné se zabezpečením zajištěným při uskutečňování studijního programustudijního programu v sídle vysoké školy. Je-li mimo sídlo vysoké školy uskutečňovaná pouze praktická výuka, musí materiální a technické zabezpečení odpovídat potřebám této výuky. Hlava II Specifikace požadavků pro jednotlivě typy a formy studijních programů A. Obecné požadavky pro všechny typy a formy studijních programůstudijních programů 1. Akademický pracovníkAkademický pracovník může být na vysokých školách: a) garantem nejvýše jednoho studijního programustudijního programu, b) garantem nejvýše jednoho bakalářského studijního programustudijního programu a jednoho magisterského studijního programustudijního programu téhož, blízkého nebo příbuzného obsahového zaměření, c) garantem nejvýše jednoho magisterského studijního programustudijního programu a jednoho doktorského studijního programustudijního programu téhož, blízkého nebo příbuzného obsahového zaměření, nebo d) garantem v oblasti umění nejvýše jednoho bakalářského studijního programustudijního programu, jednoho magisterského studijního programustudijního programu a jednoho doktorského studijního programustudijního programu téhož, blízkého nebo příbuzného obsahového zaměření, uskutečňovaných v českém jazyce a v případě studijního programustudijního programu téhož obsahového zaměření v českém a cizím jazyce. 2. Garant studijního programustudijního programu působí na vysoké škole jako akademický pracovníkakademický pracovník na základě pracovního nebo služebního poměru nebo poměrů s celkovou týdenní pracovní dobou odpovídající stanovené týdenní pracovní době podle § 79 zákoníku práce. V případě, že jde o studijní programstudijní program uskutečňovaný na součásti vysoké školy, platí též, že garant studijního programustudijního programu působí na této součásti jako akademický pracovníkakademický pracovník na základě pracovního nebo služebního poměru podle věty první s týdenní pracovní dobou odpovídající alespoň polovině stanovené týdenní pracovní doby podle § 79 zákoníku práce. 3. Případné další pracovní nebo služební poměry garanta studijního programustudijního programu, na základě kterých působí jako akademický pracovníkakademický pracovník na téže nebo jiných vysokých školách nebo na zahraniční vysoké školezahraniční vysoké škole nebo tuzemské právnické osobě podle § 93a zákona o vysokých školách, nezakládají povinnost výkonu práce nebo přítomnosti na pracovišti v celkovém rozsahu přesahujícím polovinu stanovené týdenní pracovní doby podle § 79 zákoníku práce. 4. Základní teoretické studijní předměty profilujícího základu studijního programustudijního programu mají garanty, kteří se významně podílejí na jejich výuce, například vedením přednášek. Studijní programStudijní program je dostatečně personálně zabezpečen i z hlediska doby platnosti jeho akreditace a perspektivy jeho rozvoje, a to zejména se zřetelem na: a) délku týdenní pracovní doby garantů základních teoretických studijních předmětů profilujícího základu studijního programustudijního programu, b) dobu, na kterou je pracovní poměr těchto zaměstnanců k dané vysoké škole sjednán nebo na kterou je jeho sjednání zajištěno. 5. V případě, že součet týdenní pracovní doby akademického pracovníkaakademického pracovníka ze všech uzavřených pracovních nebo služebních poměrů na činnost akademického pracovníkaakademického pracovníka na téže nebo jiné vysoké škole přesáhne 1,5 násobek stanovené týdenní pracovní doby podle § 79 zákoníku práce, nebude tento akademický pracovníkakademický pracovník brán v úvahu při posuzování personálního zabezpečení studijního programustudijního programu na žádné vysoké škole. 6. Případné pracovní nebo služební poměry akademického pracovníkaakademického pracovníka sjednané na dobu nejvýše jednoho roku s rozsahem týdenní pracovní doby nepřesahující 0,2 násobek stanovené týdenní pracovní doby podle § 79 zákoníku práce se při posuzování požadavků na délku týdenní pracovní doby akademického pracovníkaakademického pracovníka nezohledňují. 7. V případě studijních programůstudijních programů zdravotnického zaměření se požadavky na délku týdenní pracovní doby akademických pracovníkůakademických pracovníků považují za splněné i tehdy, jestliže lze těmito požadavky stanovenou délku pracovní doby dosáhnout tím, že se k délce týdenní pracovní doby akademického pracovníkaakademického pracovníka na vysoké škole přičte týdenní pracovní doba této osoby daná jejím pracovním poměrem k fakultní nemocnici nebo k jinému zdravotnickému zařízení, se kterým má vysoká škola uzavřenu smlouvu o spolupráci při zajištění klinické a praktické výuky nebo výzkumné a vývojové činnosti. 8. U odborníků z praxe je uvedeno jejich působení v oboru za posledních 5 let. 9. Nejde-li o studijní programstudijní program v oblasti umění, mají vyučující zajišťující jeho uskutečňování vysokoškolské vzdělání získané absolvováním alespoň magisterského studijního programustudijního programu nebo jeho ekvivalent získaný na zahraniční vysoké školezahraniční vysoké škole. 10. V případě studijních programůstudijních programů, které mají být uskutečňovány ve spolupráci se zahraniční vysokou školouzahraniční vysokou školou podle § 47a zákona o vysokých školách, je doložena platnost zahraniční akreditace nebo jiné formy uznání obsahově souvisejícího zahraničního vysokoškolského studijního programustudijního programu podle právních předpisů domovského státu zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy, popřípadě je doloženo podání žádosti zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy o tuto zahraniční akreditaci nebo uznání; příslušné právní předpisy domovského státu zahraniční vysoké školy jsou konkrétně určeny. B. Obecné požadavky na bakalářské studijní programystudijní programy I. Obsah studia v bakalářském studijním programustudijním programu 1. Obsah studia v bakalářském studijním programustudijním programu vychází z aplikace soudobých poznatků a metod tvůrčí činnosti v dané oblasti vzdělávání. 2. Součástí obsahu studia v bakalářském studijním programustudijním programu jsou základní teoretické disciplíny. II. Personální zabezpečení bakalářského studijního programustudijního programu 1. Garantem bakalářského studijního programustudijního programu je akademický pracovníkakademický pracovník, který byl jmenován profesorem nebo jmenován docentem anebo má vědeckou hodnost „kandidáta věd“ (ve zkratce „CSc.“) nebo vzdělání získané absolvováním doktorského studijního programustudijního programu (dále jen „vědecká hodnost“). 2. Základní teoretické studijní předměty profilujícího základu bakalářského studijního programustudijního programu jsou garantovány akademickými pracovníkyakademickými pracovníky jmenovanými profesorem nebo docentem anebo akademickými pracovníkyakademickými pracovníky s vědeckou hodností; studijní předměty profilujícího základu studijních programůstudijních programů z oblasti umění mohou být též garantovány akademickými pracovníkyakademickými pracovníky s odpovídající uměleckou erudicí. Garanti těchto studijních předmětů se podílejí na jejich výuce. C. Akademicky zaměřený bakalářský studijní programstudijní program 1. Garant akademicky zaměřeného bakalářského studijního programustudijního programu má odbornou kvalifikaci vztahující se k danému bakalářskému studijnímu programustudijnímu programu nebo studijnímu programustudijnímu programu blízkého nebo příbuzného obsahového zaměření a v posledních pěti letech vykonával vědeckou nebo uměleckou činnost, jež odpovídá oblasti nebo oblastem vzdělávání, v rámci které nebo v rámci kterých má být bakalářský studijní programstudijní program uskutečňován. 2. Vysoká škola uskutečňuje vědeckou nebo uměleckou činnost, která odpovídá oblasti nebo oblastem vzdělávání, v rámci které nebo v rámci kterých má být bakalářský studijní programstudijní program uskutečňován. D. Profesně zaměřený bakalářský studijní programstudijní program 1. Garant profesně zaměřeného bakalářského studijního programustudijního programu má odbornou kvalifikaci vztahující se k danému bakalářskému studijnímu programustudijnímu programu nebo ke studijnímu programustudijnímu programu blízkého nebo příbuzného obsahového zaměření a v posledních pěti letech vykonával tvůrčí činnost, jež odpovídá oblasti nebo oblastem vzdělávání, v rámci které nebo v rámci kterých má být bakalářský studijní programstudijní program uskutečňován, anebo během této doby působil ve věcně odpovídající odborné praxi. 2. Obsah profesně zaměřeného bakalářského studijního programustudijního programu zohledňuje specifika spojená s potřebou spolupráce s praxí. 3. Personální zajištění profesně zaměřeného bakalářského studijního programustudijního programu zahrnuje taktéž dostatečné zapojení odborníků z praxe. 4. Studijní plán profesně zaměřeného bakalářského studijního programustudijního programu je koncipován tak, aby obsahoval praxi studentů v rozsahu alespoň 12 týdnů. E. Obecné požadavky na magisterské studijní programystudijní programy I. Obsah studia v magisterském studijním programustudijním programu Obsah studia v magisterském studijním programustudijním programu vychází ze soudobého stavu vědeckého poznání a tvůrčí činnosti v dané oblasti vzdělávání. II. Personální zabezpečení magisterského studijního programustudijního programu 1. Garantem magisterského studijního programustudijního programu je akademický pracovníkakademický pracovník, který byl jmenován profesorem nebo jmenován docentem v oboru, který odpovídá dané oblasti nebo oblastem vzdělávání v rámci které nebo v rámci kterých má být daný magisterský studijní programstudijní program uskutečňován, a který v daném oboru v posledních pěti letech vykonával vědeckou nebo uměleckou činnost. 2. Studijní předměty profilujícího základu magisterského studijního programustudijního programu jsou garantovány akademickými pracovníkyakademickými pracovníky s vědeckou hodností; studijní předměty profilujícího základu studijních programůstudijních programů z oblasti umění mohou být též garantovány akademickými pracovníkyakademickými pracovníky s odpovídající uměleckou erudicí. Garanti těchto studijních předmětů se dostatečně podílejí na jejich výuce. 3. Základní teoretické studijní předměty profilujícího základu magisterského studijního programustudijního programu jsou garantovány akademickými pracovníkyakademickými pracovníky jmenovanými profesorem nebo jmenovanými docentem v oboru, který odpovídá oblasti nebo oblastem vzdělávání, v rámci které nebo v rámci kterých má být daný magisterský studijní programstudijní program uskutečňován nebo v oboru příbuzném; základní teoretické studijní předměty profilujícího základu studijních programůstudijních programů z oblasti umění mohou být též garantovány akademickými pracovníkyakademickými pracovníky s odpovídající uměleckou erudicí. Garanti těchto studijních předmětů se dostatečně podílejí na jejich výuce. III. Tvůrčí činnost 1. Vysoká škola uskutečňuje vědeckou nebo uměleckou činnost, která odpovídá oblasti nebo oblastem vzdělávání, v rámci které nebo v rámci kterých studijní programstudijní program je nebo má být uskutečňován, a která odpovídá typu studijního programustudijního programu. 2. Vysoká škola umožňuje studentům účastnit se vědecké nebo umělecké činnosti vysoké školy. IV. Oprávnění konat státní rigorózní zkoušky pro absolventy magisterského studijního programustudijního programu, kteří získali akademický titul „magistr“ 1. Obsah státní rigorózní zkoušky a témata rigorózních prací souvisejí s magisterským studijním programemstudijním programem podle § 78 odst. 10 zákona o vysokých školách, který vysoká škola uskutečňuje, nebo o jehož akreditaci žádá, nebo s doktorským studijním programemstudijním programem téhož, blízkého nebo příbuzného obsahového zaměření s příslušným magisterským studijním programemstudijním programem podle § 78 odst. 10 zákona o vysokých školách, který vysoká škola uskutečňuje, a vycházejí ze soudobého stavu vědeckého poznání a tvůrčí činnosti v daném oboru. 2. Vysoká škola má zveřejněna pravidla vymezující požadavky na státní rigorózní zkoušky a na rigorózní práce a upravující organizační postupy při přípravě na státní rigorózní zkoušky a na obhajoby rigorózních prací. F. Akademicky zaměřený magisterský studijní programstudijní program 1. Vysoká škola uskutečňuje vědeckou nebo uměleckou činnost s mezinárodním rozměrem, která odpovídá oblasti nebo oblastem vzdělávání, ve které nebo ve kterých má být studijní programstudijní program uskutečňován. 2. Vysoká škola je řešitelem vědeckých nebo uměleckých projektů v České republice nebo v zahraničí, které se odborně vztahují k oblasti nebo oblastem vzdělávání, v rámci které nebo v rámci kterých studijní programstudijní program je nebo má být uskutečňován. G. Profesně zaměřený magisterský studijní programstudijní program 1. Vysoká škola je nebo v posledních třech letech byla řešitelem vědeckých nebo uměleckých projektů anebo projektů aplikovaného nebo smluvního výzkumu v České republice nebo v zahraničí, které se odborně vztahují k oblasti nebo oblastem vzdělávání, v rámci které nebo v rámci kterých studijní programstudijní program je nebo má být uskutečňován. 2. Studijní plán profesně zaměřeného magisterského studijního programustudijního programu je koncipován tak, aby obsahoval praktickou výuku studentů v rozsahu alespoň 6 týdnů. 3. Studijní plán profesně zaměřeného magisterského studijního programustudijního programu, který podle § 46 odst. 2 věty druhé zákona o vysokých školách nenavazuje na bakalářský studijní programstudijní program, je koncipován tak, aby obsahoval praktickou výuku studentů v rozsahu alespoň 18 týdnů. H. Obecné požadavky na doktorské studijní programystudijní programy I. Obsah studia v doktorském studijním programustudijním programu 1. Obsah studia v doktorském studijním programustudijním programu vychází ze soudobého stavu vědeckého poznání nebo umělecké tvorby v dané oblasti vzdělávání, odpovídá cílům studia a umožňuje dosažení stanoveného profilu absolventa studijního programustudijního programu. 2. Povinné odborné studijní předměty doktorského studijního programustudijního programu nejsou obsahově shodné s povinnými studijními předměty bakalářského nebo magisterského studijního programustudijního programu; v případě povinných odborných studijních předmětů doktorského studijního programustudijního programu z oblasti umění nejsou obsahově shodné s povinnými studijními předměty odpovídajícího bakalářského nebo magisterského studijního programustudijního programu. 3. Součástí studijních povinností v doktorském studijním programustudijním programu je absolvování části studia na zahraniční instituci v délce nejméně jednoho měsíce nebo účast na mezinárodním tvůrčím projektu s výsledky publikovanými nebo prezentovanými v zahraničí nebo jiná forma přímé účasti studenta na mezinárodní spolupráci. 4. Předpokladem pro veřejnou obhajobu disertační práce je předložení odborných výstupů tvůrčí činnosti. 5. Ze zadání disertačních prací vyplývá, že jejich vypracování bude vyžadovat samostatnou tvůrčí činnost studenta. 6. Témata disertačních prací odpovídají vědeckému nebo uměleckému zaměření vysoké školy. 7. Pokud je nebo má být doktorský studijní programstudijní program uskutečňován vysokou školou ve spolupráci s pracovišti Akademie věd České republiky, pak musí být zabezpečení studijního programustudijního programu doloženo dohodou s Akademií věd České republiky a dohodami s pracovišti Akademie věd České republiky s postavením veřejné výzkumné instituce, které se budou na uskutečňování jednotlivých doktorských studijních programůstudijních programů podílet. II. Personální zabezpečení doktorského studijního programustudijního programu 1. Garantem doktorského studijního programuje akademický pracovníkakademický pracovník, který byl jmenován profesorem nebo jmenován docentem v oboru, který odpovídá danému studijním programustudijním programu nebo programu blízkého nebo příbuzného obsahového zaměření, a který v daném oboru v posledních pěti letech vykonával vědeckou nebo uměleckou činnost. 2. Školiteli studentů doktorského studijního programustudijního programu mohou být pouze docenti a profesoři a popřípadě další odborníci svědeckou hodností schválení příslušnou vědeckou nebo uměleckou radou; školiteli studentů doktorských studijních programůstudijních programů z oblasti umění mohou být též odborníci s odpovídající uměleckou erudicí. 3. Členy oborové rady doktorského studijního programustudijního programu mohou být pouze ti, kteří v posledních 5 letech vykonávali tvůrčí činnost, která odpovídá oblasti nebo oblastem vzdělávání, v rámci které nebo v rámci kterých má být uskutečňován doktorský studijní programstudijní program. 4. Oborovou radu doktorského studijního programustudijního programu tvoří jak akademičtí pracovníciakademičtí pracovníci a popřípadě další odborníci, kteří na dané vysoké škole působí na základě pracovního poměru nebo pracovních poměrů nebo služebních poměrů s celkovým součtem týdenní pracovní doby odpovídajícím alespoň polovině stanovené týdenní pracovní doby podle § 79 zákoníku práce, tak i odborníci mimo danou vysokou školu. III. Tvůrčí činnost 1. Vysoká škola uskutečňuje vědeckou nebo uměleckou činnost s mezinárodním rozměrem, která odpovídá oblasti nebo oblastem vzdělávání, v rámci které nebo v rámci kterých je nebo má být doktorský studijní programstudijní program uskutečňován, a která odpovídá typu studijního programustudijního programu. 2. Vysoká škola nebo její součást je dlouhodobě řešitelem vědeckých nebo uměleckých projektů v České republice nebo v zahraničí, které se odborně vztahují k oblasti nebo oblastem vzdělávání, do které nebo do kterých patří studijní programstudijní program, o jehož akreditaci jde. I. Specifické požadavky na distanční a kombinovanou formu studia 1. Vysoká škola prokáže, že navrhovaný způsob uskutečňování studijního programustudijního programu v distanční a kombinované formě studia je funkční. 2. Bakalářské a magisterské studijní programystudijní programy v kombinované formě studia jsou navrženy tak, aby obsahovaly alespoň 80 hodin přímé výuky za semestr, s výjimkou posledního semestru studia, věnovaného především zpracování kvalifikační práce. J. Specifické požadavky na studijní předměty v distanční formě studia 1. Studijní předměty uskutečňované v distanční formě studia jsou zajištěny studijními oporami. Pro každý takový studijní předmět jsou specifikovány studijní opory, výuka s využitím výpočetní techniky a internetu, způsob kontaktu s vyučujícím, včetně systému konzultací a zajištění možnosti komunikace mezi studenty navzájem. 2. Studijní opory pro studium v cizím jazyce jsou zpracovány v příslušném cizím jazyce. K. Specifické požadavky na studijní programystudijní programy uskutečňované v cizím jazyce 1. Pro studium ve studijním programustudijním programu uskutečňovaném v cizím jazyce je k dispozici překlad příslušných vnitřních předpisů do příslušného cizího jazyka. 2. Informace o přijímacím řízení a o průběhu studia ve studijním programustudijním programu uskutečňovaném v cizím jazyce jsou pro uchazeče o studium a studenty dostupné v příslušném cizím jazyce na internetových stránkách vysoké školy. 3. Je-li součástí studia ve studijním programustudijním programu uskutečňovaném v cizím jazyce i odborná praxe, zabezpečuje vysoká škola odborné vedení a další podmínky pro uskutečňování této praxe v příslušném cizím jazyce. 4. Kvalifikační práce ve studijním programustudijním programu uskutečňovaném v cizím jazyce jsou vypracovávány v cizím jazyce, ve kterém je studijní programstudijní program uskutečňován. Oponentské posudky jsou zajištěny v příslušném cizím jazyce a dále v anglickém nebo českém jazyce. 5. Ve studijním programustudijním programu uskutečňovaném v cizím jazyce jsou zajištěny informace a komunikace o rozvrhu studia, o povinnostech vyplývajících ze studia ve studijním programustudijním programu, o dokladech o studiu a o dalších informacích souvisejících se studiem v příslušném cizím jazyce. 6. Akademičtí pracovníciAkademičtí pracovníci a další odborníci, kteří se podílejí na zajištění přednášek, seminářů a dalších forem výuky ve studijním programustudijním programu uskutečňovaném v cizím jazyce, mají dostatečné znalosti daného cizího jazyka. 7. Studenti a akademičtí pracovníciakademičtí pracovníci mají přístup k informačním zdrojům a dalším, zejména poradenským, službám v cizím jazyce, ve kterém je uskutečňován studijní programstudijní program. ČÁST TŘETÍ STANDARDY PRO AKREDITACI HABILITAČNÍHO ŘÍZENÍ A. Požadavky na institucionální prostředí I. Působnost orgánů vysoké školy 1. Vysoká škola má vymezen orgán vysoké školy, který plní působnost statutárního orgánu, a jsou vymezeny další orgány, jejich působnost, pravomoc a odpovědnost. 2. Vysoká škola má vymezeny působnosti, pravomoci a odpovědnosti orgánů jejích součástí k činnostem a jednáním, týkající se habilitačního řízení, které tvoří funkční celek. B. Posouzení zkušeností vysoké školy s vědeckou nebo uměleckou činností a vzdělávací činností, které odpovídají oborům habilitačního řízení. I. Vymezení oboru habilitačního řízení Obor, pro který vysoká škola žádá o akreditaci habilitačního řízení, je jasně vymezen. II. Kvalita, rozsah a intenzita vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy ve vztahu k oboru habilitačního řízení 1. Vysoká škola vykazuje v oboru habilitačního řízení dlouhodobou vědeckou nebo uměleckou činnost s mezinárodním rozsahem v kvalitě, intenzitě a rozsahu, které odpovídají povaze tohoto řízení. 2. Vysoká škola nebo její součást je dlouhodobě řešitelem vědeckých nebo uměleckých projektů v České republice nebo v zahraničí, které se odborně vztahují k oboru habilitačního řízení, o jehož akreditaci jde. 3. Vysoká škola uskutečňuje doktorský studijní programstudijní program, který svým zaměřením odpovídá oboru habilitačního řízení, po dobu nejméně dvojnásobku jeho standardní doby studia. 4. Obor, ve kterém vysoká škola hodlá uskutečňovat habilitační řízení, je zajištěn alespoň dvěma akademickými pracovníkyakademickými pracovníky, kteří byli na základě habilitačního řízení jmenováni docentem v daném nebo příbuzném oboru, kteří: a) mají odpovídající publikační nebo uměleckou činnost za posledních 5 let související s oborem (podle povahy jednotlivých vědních oborů se jedná zejména o publikace ve významných impaktovaných časopisech, recenzovaných odborných časopisech, monografie, zvané plenární přednášky na zahraničních konferencích; v uměleckých oborech odpovídající umělecká díla), b) splňují podmínku, že lze u nich předpokládat jejich vědecké nebo umělecké působení na dané vysoké škole v daném oboru po dobu platnosti akreditace, c) působí na vysoké škole jako akademičtí pracovníciakademičtí pracovníci na základě pracovního nebo služebního poměru s týdenní pracovní dobou odpovídající alespoň 0,6 násobku stanovené týdenní pracovní doby podle § 79 zákoníku práce, v případě, že jde o obor na součásti vysoké školy, vztahuje se tato podmínka na působení na této součásti; součet jejich týdenní pracovní doby ze všech uzavřených pracovních nebo služebních poměrů na činnost akademického pracovníkaakademického pracovníka na téže nebo jiné vysoké škole nebo na zahraniční vysoké školezahraniční vysoké škole nebo tuzemské právnické osobě podle § 93a zákona o vysokých školách nepřesáhne 1,5 násobek stanovené týdenní pracovní doby podle § 79 zákoníkem práce, d) nezajišťují obory habilitačního řízení ani obory řízení ke jmenování profesorem na jiné vysoké škole. 5. Případné pracovní nebo služební poměry akademického pracovníkaakademického pracovníka sjednané na dobu nejvýše jednoho roku s rozsahem týdenní pracovní doby nepřesahující 0,2 násobek stanovené týdenní pracovní doby podle § 79 zákoníku práce se při posuzování požadavků na délku týdenní pracovní doby akademického pracovníkaakademického pracovníka nezohledňují. 6. V případě oboru zdravotnického zaměření se požadavky na délku týdenní pracovní doby akademických pracovníkůakademických pracovníků považují za splněné i tehdy, jestliže lze těmito požadavky stanovenou délku pracovní doby dosáhnout tím, že se k délce týdenní pracovní doby akademického pracovníkaakademického pracovníka na vysoké škole přičte týdenní pracovní doba této osoby daná jejím pracovním poměrem k fakultní nemocnici nebo k jinému zdravotnickému zařízení, se kterým má vysoká škola uzavřenu smlouvu o spolupráci při zajištění klinické a praktické výuky nebo výzkumné a vývojové činnosti. 7. Na vysoké škole působí odborní asistenti s odpovídající vědeckou nebo uměleckou činností a s perspektivou habilitačního řízení v daném nebo příbuzném oboru habilitačního řízení; v případě, že jde o obor na součásti vysoké školy, vztahuje se tato podmínka na působení na této součásti. 8. Alespoň dva členové vědecké rady vysoké školy nebo umělecké rady vysoké školy musejí být významnými odborníky v daném oboru habilitačního řízení nebo v oboru habilitačního řízení, který svým zaměřením odpovídá ve smyslu § 82 odst. 6 písm. b) zákona o vysokých školách stejné oblasti vzdělávání. Jde-li o obor uskutečňovaný na součásti vysoké školy, musejí dále alespoň dva členové vědecké nebo umělecké rady této součásti být významnými odborníky v daném oboru habilitačního řízení nebo v oboru habilitačního řízení, který svým zaměřením odpovídá ve smyslu § 82 odst. 6 písm. b) zákona o vysokých školách stejné oblasti vzdělávání. C. Pravidla a postupy habilitačního řízení 1. Vysoká škola má zveřejněná pravidla konkretizující požadavky a postupy při habilitačním řízení, včetně vymezení pravomocí, odpovědností a úpravy postupu při střetu zájmů jednotlivých orgánů, zejména rektora, prorektorů, děkana, proděkanů, členů habilitačních komisí a oponentů. Tato pravidla tvoří funkční celek. 2. Vysoká škola umožňuje účastnit se habilitačního řízení i uchazečům z jiných institucí. D. Požadavky kladené na uchazeče habilitačního řízení 1. Pravidla habilitačního řízení vymezují v souladu se zákonem o vysokých školách požadavky na uchazeče ve směru jeho dosavadní vzdělávací a tvůrčí činnosti a mezinárodního rozměru v těchto činnostech. 2. Pravidla a postupy habilitačního řízení poskytují záruku, že budou jednoznačně a nestranně ověřeny zákonem o vysokých školách stanovené požadavky na uchazeče. ČÁST ČTVRTÁ STANDARDY PRO AKREDITACI ŘÍZENÍ KE JMENOVÁNÍ PROFESOREM A. Požadavky na institucionální prostředí I. Působnost orgánů vysoké školy 1. Vysoká škola má vymezen orgán vysoké školy, který plní působnost statutárního orgánu, a jsou vymezeny další orgány, jejich působnost, pravomoc a odpovědnost. 2. Vysoká škola má vymezeny působnosti, pravomoci a odpovědnosti orgánů jejích součástí k činnostem a jednáním, týkající se řízení ke jmenování profesorem, které tvoří funkční celek. B. Posouzení zkušeností vysoké školy s vědeckou nebo uměleckou činností a vzdělávací činností, které odpovídají oborům řízení ke jmenování profesorem I. Vymezení oboru řízení ke jmenování profesorem Obor, pro který vysoká škola žádá o akreditaci řízení ke jmenování profesorem, je jasně vymezen. II. Kvalita, rozsah a intenzita vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy ve vztahu k oboru řízení ke jmenování profesorem 1. Vysoká škola vykazuje v oboru řízení ke jmenování profesorem dlouhodobou vědeckou nebo uměleckou činnost v kvalitě, intenzitě a rozsahu, které odpovídají povaze tohoto řízení. 2. Vysoká škola nebo její součást je dlouhodobě řešitelem vědeckých nebo uměleckých projektů v České republice nebo v zahraničí, které se odborně vztahují k oboru řízení ke jmenování profesorem, o jehož akreditaci jde. 3. Vysoká škola uskutečňuje doktorský studijní programstudijní program, který svým zaměřením odpovídá oboru řízení ke jmenování profesorem, po dobu nejméně dvojnásobku jeho standardní doby studia. 4. Obor, ve kterém vysoká škola hodlá uskutečňovat řízení ke jmenování profesorem, je zajištěn alespoň dvěma akademickými pracovníkyakademickými pracovníky, z nichž jeden byl jmenován profesorem v daném nebo příbuzném oboru a jeden byl jmenován profesorem nebo byl na základě habilitačního řízení jmenován docentem v daném nebo příbuzném oboru a kteří splňují podmínky uvedené v části třetí oddílu B kapitole II bodech 4 až 6. 5. Na vysoké škole působí odborní asistenti s odpovídající vědeckou nebo uměleckou činností a s perspektivou habilitačního řízení v daném nebo příbuzném oboru habilitačního řízení; v případě, že jde o obor na součásti vysoké školy, vztahuje se tato podmínka na působení na této součásti. 6. Alespoň dva členové vědecké rady vysoké školy nebo umělecké rady vysoké školy musejí být významnými odborníky v daném oboru řízení ke jmenování profesorem nebo v oboru řízení ke jmenování profesorem, který svým zaměřením odpovídá ve smyslu § 82 odst. 6 písm. b) zákona o vysokých školách stejné oblasti vzdělávání. Jde-li o obor uskutečňovaný na součásti vysoké školy, musejí dále alespoň dva členové vědecké nebo umělecké rady této součásti být významnými odborníky v daném oboru řízení ke jmenování profesorem nebo v oboru řízení ke jmenování profesorem, který svým zaměřením odpovídá ve smyslu § 82 odst. 6 písm. b) zákona o vysokých školách stejné oblasti vzdělávání. C. Pravidla a postupy řízení ke jmenování profesorem 1. Vysoká škola má zveřejněná pravidla konkretizující požadavky a postupy při řízení ke jmenování profesorem, včetně vymezení pravomocí, odpovědností a úpravy postupu při střetu zájmů jednotlivých orgánů, zejména rektora, prorektorů, děkana, proděkanů a členů komisí působících v řízení ke jmenování profesorem. Tato pravidla tvoří funkční celek. 2. Vysoká škola umožňuje účastnit se řízení ke jmenování profesorem i uchazečům z jiných institucí. D. Požadavky kladené na uchazeče řízení ke jmenování profesorem 1. Pravidla řízení ke jmenování profesorem vymezují v souladu se zákonem o vysokých školách požadavky na uchazeče ve směru jeho dosavadní vzdělávací a tvůrčí činnosti a mezinárodního rozměru v těchto činnostech. 2. Pravidla a postupy řízení ke jmenování profesorem poskytují záruku, že budou jednoznačně a nestranně ověřeny zákonem o vysokých školách stanovené požadavky na uchazeče.
Nález Ústavního soudu č. 271/2016 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 271/2016 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 28. června 2016 sp. zn. Pl. ÚS 18/15 ve věci návrhu na zrušení § 4 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 8. 2016, částka 105/2016 * Odůvodnění * I. - Rekapitulace návrhu * II. - Dikce napadaného ustanovení a vývoj právní úpravy * III. - Argumentace navrhovatele * IV. - Posouzení přípustnosti návrhu * V. - Vyjádření účastníků řízení a vedlejšího účastníka řízení * VI. - Replika navrhovatele * VII. - Upuštění od ústního jednání * VIII. - Posouzení ústavní konformity legislativního procesu * IX. - Obecná východiska ústavněprávního přezkumu daňových předpisů * X. - Posouzení projednávané věci Ústavním soudem * XI. - Celkové shrnutí a časová působnost nálezu 271 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 18/15 dne 28. června 2016 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové (soudkyně zpravodajka), Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu skupiny 17 senátorů Senátu Parlamentu České republiky, zastoupených prof. JUDr. Alešem Gerlochem, CSc., advokátem, se sídlem Praha 2, Botičská 4, na zrušení § 4 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a vlády České republiky jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. Odůvodnění I. Rekapitulace návrhu 1. Návrhem ze dne 22. 7. 2015, doručeným Ústavnímu souduÚstavnímu soudu dne 24. 7. 2015, skupina 17 senátorů Senátu Parlamentu České republiky (dále též jen „navrhovatel“) podle ustanovení § 64 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, navrhla, aby Ústavní soudÚstavní soud nálezem zrušil ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „zákon o daních z příjmů“), ke dni vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. II. Dikce napadaného ustanovení a vývoj právní úpravy 2. Ustanovení § 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů má následující znění: „(3) Osvobození pravidelně vyplácených důchodů a penzí uvedených v odstavci 1 písm. h) se nepoužije v případě, kdy součet příjmů podle § 6 a dílčích základů daně podle § 7 a 9 u poplatníka přesáhne ve zdaňovacím období částku 840 000 Kč. Do příjmů podle § 6 se pro účely tohoto ustanovení nezahrnují příjmy od daně osvobozené, ani příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud se nepostupuje podle § 36 odst. 7.“ 3. Napadené ustanovení § 4 odst. 3 bylo do zákona o daních z příjmů vloženo zákonem č. 346/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, s účinností od 1. 1. 2011. 4. Účel sledovaný citovaným ustanovením § 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů plyne z důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona č. 346/2010 Sb. (Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 6. volební období, tisk 158/0), dle níž „z důvodu snížení schodku rozpočtů veřejných financí se navrhuje snížit výši daňových úlev u pracujících důchodců, neboť zákon trvale umožňuje osvobození vyplácených důchodů a penzí do výše 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku. Navrhuje se, aby v případě, že u pracujícího důchodce součet příjmů podle § 6 a dílčích základů daně podle § 7 a 9 přesáhne v kalendářním roce 840 000 Kč, byl zdaněn důchod, který pobírá. V souladu s ustanovením § 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů podléhají již v současnosti zdanění příjmy ve formě pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí, případně jejich úhrnu, které převyšují částku 36násobku minimální mzdy platné k 1. lednu kalendářního roku (do níž se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle zvláštních právních předpisů). V současnosti tato částka činí 288 000 Kč. Nově navrhované ustanovení § 4 odst. 3 vylučuje použití zmíněného § 4 odst. 1 písm. h) v případech, kdy součet příjmů podle § 6 a základů daně podle § 7 a 9 u poplatníka přesáhne ve zdaňovacím období částku 840 000 Kč. To bude znamenat, že zatímco dnes se daní pouze částka důchodu (úhrnu důchodů) překračující uvedenou hranici (288 000 Kč), podle navrhované úpravy se i při minimálním překročení hranice součtu příjmů podle § 6 a základů daně podle § 7 a 9, tj. částky 840 000 Kč, zdaní celý důchod (úhrn důchodů) do částky 288 000 Kč“. 5. Z přílohy citované důvodové zprávy, označené jako „Speciální část D bod 2 - Důvody předložení a cíle“, dále vyplývá, že snížení výše daňových úlev u pracujících důchodců bylo navrhováno na základě koaliční smlouvy s cílem zvýšit příjmy veřejných rozpočtů k částečnému krytí jejich schodku v následujících letech, s tím, že „změna má mírně pozitivní dopad na veřejné rozpočty“. 6. Do konce roku 2010 se ve vztahu k příjmům ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze (dále též jen „důchod“) daňově postupovalo jen podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů tak, že zdanění podléhala pouze částka důchodu převyšující hranici 36násobku minimální mzdy platné k 1. lednu kalendářního roku, přičemž do rozhodné částky se nezahrnovala výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle zvláštních právních předpisů; příjem z důchodu do limitu 36násobku minimální mzdy za zdaňovací období byl od daně osvobozen. 7. Od 1. 1. 2011 tedy bylo - v důsledku výše uvedené novelizace zákona o daních z příjmů přijetím nového ustanovení § 4 odst. 3 - zrušeno osvobození důchodů podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů u kategorie důchodců pobírajících vedle důchodu i další příjmy (tzv. „pracující důchodci“), pokud součet těchto dalších příjmů podle § 6 (příjmy ze závislé činnosti) a dílčích základů daně podle § 7 (příjmy ze samostatné činnosti) a § 9 (příjmy z nájmu) zákona o daních z příjmů přesáhl v kalendářním roce částku 840 000 Kč; v takovém případě byl celý důchod pracujícího důchodce zdaněn dle § 16 zákona o daních z příjmů. 8. V systému zdaňování dalších příjmů pracujících důchodců je nutno přihlédnout i k ustanovení § 35ba odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů, upravujícímu základní slevu na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob, dle jehož znění účinného do 31. 12. 2012 se základní sleva ve výši 24 840 Kč na poplatníka plně vztahovala i na pracující důchodce. 9. S účinností od 1. 1. 2013 bylo zákonem č. 500/2012 Sb., o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů, ustanovení § 35ba odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů na konci textu písmene a) doplněno slovy „daň se nesnižuje u poplatníka, který k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu“. 10. Nálezem Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 31/13 ze dne 10. 7. 2014 (N 138/74 SbNU 141; 162/2014 Sb.) bylo s účinností od 4. 8. 2014 výše v bodě 9 citované doplnění § 35ba odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů zrušeno pro rozpor s ústavním pořádkem. Z citovaného nálezu a navazujícího nálezu Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. I. ÚS 2340/13 ze dne 16. 9. 2014 (N 167/74 SbNU 445) vyplynulo, že pracující důchodci mohli slevu na poplatníka dle § 35ba odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů za zdaňovací období 2013 a 2014 uplatnit. 11. Zákonným opatřením Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů, účinným od 1. 12. 2013, bylo v části první čl. II bodu 8 přechodných ustanovení stanoveno: „Pro zdaňovací období let 2013 až 2015 se nepoužije ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb. v účinném znění.“ Z důvodové zprávy je zřejmé, že důvodem výluky pro roky 2013 až 2015 byla skutečnost, že podle tehdejšího právního stavu pracující důchodci nemohli uplatnit slevu na poplatníka již počínaje rokem 2013; proto bylo navrhováno dočasné omezení použití § 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů i pro rok 2013. 12. Zákonem č. 267/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, účinným od 1. 1. 2015, bylo v části první čl. II bodu 2 stanoveno: „Pro zdaňovací období roku 2015 se nepoužije část první článek II bod 8 zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb.“ Z důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona je zřejmé, že důvodem pro opětovné zavedení zdanění příjmů pracujících důchodců dle § 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů již v roce 2015 byla skutečnost, že pro zdaňovací období roku 2015 byla pracujícím důchodcům opětovně přiznána základní sleva na poplatníka dle § 35ba odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů. Souhrnně řečeno, zákon č. 267/2014 Sb. pro zdaňovací období roku 2015 opět zavedl zdanění celého vyplaceného důchodu v případě, kdy součet dalších příjmů pracujícího důchodce přesáhl hranici 840 000 Kč. 13. Stávající platná a účinná právní úprava je tudíž taková, že podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů jsou od daně osvobozeny mj. důchody do výše 36násobku minimální mzdy (pro rok 2015 jde o částku 331 200 Kč, pro rok 2016 jde o částku 356 400 Kč). Nad tuto hranici pak důchod podléhá zdanění jako tzv. ostatní příjem ve smyslu § 10 odst. 1 písm. e) zákona o daních z příjmů. Zdanění je prováděno obecně platnou sazbou ve výši 15 %. Pokud však součet dalších příjmů (ze zaměstnání, podnikání atd.) důchodce přesáhne částku 840 000 Kč, podléhá na základě ustanovení § 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů zdanění celý důchod, tj. i ta část důchodu, která by byla jinak od daně osvobozena podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů. III. Argumentace navrhovatele 14. Navrhovatel tvrdí, že napadená právní úprava zdanění vyplácených důchodů a penzí pracujícím důchodcům s příjmy přesahujícími v kalendářním roce 840 000 Kč porušuje zásadu rovnosti a nediskriminace zaručenou v článku 1 Listiny základních práv a svobod (dále též jen „Listina“) a v článku 26 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (dále též jen „Pakt“) jednak samostatně, jednak ve spojení se základním právem na ochranu vlastnického práva dle článku 11 odst. 1 a 5 Listiny a ve spojení s článkem 26 odst. 1 Listiny zaručujícím právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost „ve smyslu nerovného postavení jednotlivých adresátů právní regulace ve vztahu k ochraně vlastnického práva a práva na získávání prostředků pro své životní potřeby prací“. 15. Argumentace navrhovatele se odvolává na kritéria formulovaná Ústavním soudemÚstavním soudem v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 31/13 ze dne 10. 7. 2014 (č. 162/2014 Sb.). 16. K tzv. rdousícímu efektu navrhovatel uvádí, že se nedomnívá, že by napadané ustanovení mělo tzv. rdousící efekt. Je toho názoru, že dochází-li ke zdanění celého vypláceného důchodu pouze za podmínky dosažení ostatních příjmů ve výši 840 000 Kč, je zřejmé, že „majetková základna daňového poplatníka, poživatele důchodu, není dotčena způsobem zcela likvidačním“. Podle navrhovatele nelze nevidět, že zdanění důchodu nad rozsah 36násobku minimální mzdy [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů] dopadá zcela shodně na všechny daňové poplatníky v pozici poživatelů důchodu, přičemž předmětem zdanění je právě částka důchodu vyplaceného nad rámec onoho 36násobku. Z vyplaceného důchodu tedy zůstává vždy částka, která zdaněna není vůbec. 17. K principu rovnosti navrhovatel tvrdí, že ustanovení § 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů „koliduje“ jak s principem rovnosti neakcesorické, tak s principem rovnosti akcesorické a vytváří dvě odlišné skupiny daňových poplatníků, kteří jsou poživateli důchodu: První skupinu tvoří ti, jejichž jiné příjmy nepřevýší 840 000 Kč, druhou pak ti, jejichž příjem tuto hranici převýší. Důsledkem tohoto rozlišení je pak zdanění celého vyplaceného důchodu u druhé skupiny. Podle navrhovatele tak postavení daňových poplatníků - poživatelů důchodu - není stejné a princip rovnosti je tím narušen. „Je tudíž nutné zvážit protiústavnost takové právní úpravy, která princip rovnosti porušuje.“ 18. Navrhovatel poukazuje na nezbytnost vyloučit „svévoli při stanovení určitých povinností“ a polemizuje s odůvodněním záměru zákonodárce, obsaženým v důvodové zprávě k vládnímu návrhu zákona č. 346/2010 Sb., argumentujícím potřebou snížit schodek veřejných financí. Takové zdůvodnění podle názoru navrhovatele nemůže obstát pro svou obecnost a bylo by je lze použít ke zdůvodnění jakékoliv daňové povinnosti komukoliv za libovolných okolností. Navrhovatel poukázal na nekoncepčnost celé právní úpravy souběhu výdělečné činnosti s pobíráním důchodu ve smyslu bodu 57 nálezu Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 31/13 a tvrdí, že zákonodárcem zvolené kritérium je arbitrární, což demonstruje výpočty. 19. Navrhovatel dále tvrdí, že porušením požadavku akcesorické rovnosti bylo dotčeno právo vlastnit majetek ve smyslu článku 11 odst. 1 a 5 Listiny. Zároveň však prý bylo porušeno i právo dle článku 26 odst. 1 Listiny ve smyslu možnosti získávat prostředky na živobytí prací. Jak je totiž dle navrhovatele zjevné, výdělečná činnost určitého rozsahu vede k vyššímu zdanění, avšak nikoliv ve vztahu k takto získaným příjmům (což by bylo např. v podobě progresivní daně dle okolností akceptovatelné), ale ve vztahu k příjmům z důchodového systému, což již prý akceptovatelné není. 20. K otázce předvídatelnosti dopadů právní regulace se navrhovatel domnívá, že napadeným ustanovením zákona o daních z příjmů byl dotčen i „požadavek předvídatelnosti dopadů právní regulace“, a to ve dvou ohledech: 21. První spočívá v tom, že dosavadní právní úprava počítala s tím, že minimálně pro rok 2015 takové zdanění ještě nebude aplikováno. Jakkoliv je vývoj právní regulace (a contrario neměnnosti právní úpravy) potřebný, nemůže dle mínění navrhovatele zákonodárce přistupovat k náhlým změnám právní úpravy tam, kde zakotvil určitý právní režim pro určité přesně ohraničené období. 22. Druhý moment se dotýká věcné roviny. Jde o to, že zákonná úprava neumožňuje jednotlivým daňovým poplatníkům přizpůsobit své počínání dopadům právní regulace. Klíčová je právě hranice 840 000 Kč, jejíž dosažení znamená dodatečnou daňovou zátěž až do částky 49 680 Kč. Zejména v případě podnikatelské činnosti lze jen stěží jednotlivé aktivity naplánovat tak, aby bylo dosaženo určitého ročního zisku. Dojde-li k překročení zákonem stanovené hranice výrazně (např. o stovky tisíc korun), pak lze pochopitelně říci, že právě tento výrazně vyšší příjem „kompenzuje“ zvýšené zdanění. Pokud však je hranice překročena jen nepatrně (třeba jen o jedinou korunu), celkový čistý příjem daňového poplatníka poklesne právě o oněch 49 680 Kč. Pro to již navrhovatel neshledává žádné rozumné zdůvodnění. Problém by prý bylo možno řešit např. určitým progresivním zdaněním apod., avšak k tomu se zákonodárce neuchýlil. Nebyla tak zvažována žádná kritéria, která by protiústavnost napadené právní úpravy zmírnila. 23. Navrhovatel shrnul, že napadené ustanovení porušuje princip neakcesorické i akcesorické rovnosti, jakož i princip předvídatelnosti dopadů právní regulace, přičemž koliduje s článkem 11 odst. 1 a 5 Listiny, jakož i článkem 26 odst. 1 Listiny. IV. Posouzení přípustnosti návrhu 24. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že návrh podle § 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) byl podán oprávněným subjektem dle § 64 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Návrh tak splňuje podmínky pro řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem. 25. V rámci posouzení aktivní legitimace navrhovatele nemůže Ústavní soudÚstavní soud neupozornit na skutečnost, že ze 17 senátorů, kteří podali návrh na zrušení zákona, jich 7 pro napadený zákon hlasovalo (srov. usnesení č. 604, hlasování č. 7 na 25. schůzi Senátu konané dne 12. 11. 2010 týkající se senátního tisku č. 366, kde se pro zákon vyslovili mj. též navrhovatelé Přemysl Sobotka, Jiří Oberfalzer, Jaroslav Kubera, Pavel Eybert, Tomáš Grulich, Daniela Filipiová a Jan Horník). Ústavní soudÚstavní soud nijak nezpochybňuje možnost změny názoru členů zákonodárného sboru na ústavnost určité právní úpravy, přesto si neodpustí apelovat na zákonodárce, aby se případnou protiústavností zákonů důsledně zabývali právě již v průběhu legislativního procesu a v rámci parlamentní debaty a nemuseli pak již platnou, účinnou a v právní praxi aplikovanou právní úpravu, kterou sami pomohli prosadit, napadat před Ústavním soudemÚstavním soudem. V. Vyjádření účastníků řízení a vedlejšího účastníka řízení 26. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky jako účastník řízení ve vyjádření podepsaném jejím předsedou Janem Hamáčkem konstatovala argumentaci navrhovatele a dále popsala legislativní proces přijetí napadeného ustanovení zákona o daních z příjmů. 27. Senát Parlamentu České republiky jako účastník řízení ve vyjádření podepsaném předsedou Milanem Štěchem zrekapituloval legislativní proces přijetí napadeného ustanovení, přičemž závěrem svého vyjádření uvedl, že je plně na Ústavním souduÚstavním soudu, aby návrh na zrušení napadeného zákonného ustanovení posoudil a ve věci rozhodl. 28. Vláda České republiky jako vedlejší účastník řízení a 1. místopředseda vlády a ministr financí Ing. Andrej Babiš ve svých shodných vyjádřeních k návrhu ze dne 13. 10. 2015, resp. 4. 11. 2015 poukázali na právní úpravu zdanění důchodů daní z příjmů fyzických osob. 29. K námitce navrhovatele o porušení neakcesorické rovnosti a jeho tvrzení, že nastavení limitu 840 000 Kč je diskriminační a nemá žádné racionální opodstatnění, vláda v II. části vyjádření poukázala na nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 7/03 ze dne 18. 8. 2004 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.), dle něhož z principu neakcesorické rovnosti plyne požadavek na vyloučení svévole při odlišování subjektů a práv a v němž je konstatováno, že pro ústavní konformitu posuzované právní úpravy postačuje, nachází-li se hodnocená klasifikace v nějakém racionálním vztahu k účelu zákona, tj. může-li nějakým způsobem dosažení tohoto účelu ovlivnit. 30. K poukazu navrhovatele na údajnou diskriminační povahu napadeného ustanovení a k jeho tvrzení, že úprava nemá žádné racionální opodstatnění, vláda uvedla, že samotná případná diskriminační povaha napadeného ustanovení nepůsobí protiústavnost, což dle jejího názoru potvrdil Ústavní soudÚstavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 15/02 ze dne 21. 1. 2003 (N 11/29 SbNU 79; 40/2003 Sb.), v němž uvedl, že „určitá zákonná úprava, jež zvýhodňuje jednu skupinu či kategorii osob oproti jiným, nemůže být sama o sobě bez dalšího označena za porušení principu rovnosti“. Stěžejní je tak posouzení napadené právní úpravy z hlediska vyloučení svévole při odlišování subjektů a práv. Stejně tak samotná případná iracionalita napadeného ustanovení podle vlády protiústavnost nezpůsobí, tu působí až absence racionálního vztahu účelu napadeného ustanovení k účelu zákona. Vláda vyjádřila názor, že napadená právní úprava neodlišuje subjekty nebo práva svévolně ani není iracionální ve vztahu k účelu zákona. 31. Vláda poukázala na údaje Generálního finančního ředitelství vztahující se ke zdaňovacímu období roku 2012, z nichž vyplývá, že poplatníků, kteří vykázali příjmy dostatečné k překročení daného limitu 840 000 Kč a současně vykazovali ostatní příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů, v jehož rámci jsou mj. zdaňovány též vyplacené důchody, bylo mezi muži nad 62 let celkem 3 603 a mezi ženami nad 60 let celkem 1 943. Počet poplatníků v této skupině pobírajících starobní důchod je pravděpodobně ještě nižší, neboť z daňového přiznání nelze vždy určit, zda v rámci ostatních příjmů je daněn i důchod. Z výše uvedeného lze důvodně očekávat, že poplatníci, na které ustanovení § 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů může reálně dopadat, tvoří početně velmi úzkou skupinu. Uvedené skutečnosti podle vlády odpovídají také tomu, že volba daného limitu nebyla výsledkem nahodilé a neopodstatněné úvahy, ale byla vedena myšlenkou nastavit odpovídající limit tak, aby na drtivou většinu poplatníků nebylo napadané ustanovení aplikováno a zůstal u nich zachován režim nezdaněné části důchodu ve smyslu § 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů. 32. Podle názoru vlády řešení uzákoněné v § 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů v sobě nepochybně skrývá myšlenku solidarity majetnějších poplatníků s poplatníky s nižšími příjmy, projevenou právě v prostředí poplatníků pobírajících starobní důchod. Poplatníci, kteří mají příjmy, jež lze považovat za nadlimitní, se ve stanovené dodatečné míře podílejí na daňovém odvodu ve prospěch zachování osvobození důchodů těch poplatníků, kteří příjmů nad stanovený limit nedosahují. Původním účelem uvedené normy tak nebylo uvalit daňové břemeno vůči vybrané skupině důchodců, ale stanovit specifický daňový režim, který by zajišťoval dodatečný výběr daňového inkasa u poplatníků vyznačujících se nadlimitními majetkovými poměry. 33. „Vysokopříjmovost“ poplatníků, na něž napadené ustanovení reálně dopadá, vláda demonstrovala propočtem příjmů, které by musel poplatník pobírající starobní důchod dosáhnout, aby překročil stanovený limit 840 000 Kč. 34. Pakliže by u poplatníka existovaly a pro určení překročení limitu byly zohledňovány pouze příjmy ze závislé činnosti (§ 6 zákona o daních z příjmů), musel by poplatník pobírající starobní důchod dosahovat hrubých ročních příjmů překračujících limit 840 000 Kč, tj. 70 000 Kč měsíčně. 35. Pokud by poplatník překročil uvedený limit výkonem pouze jedné ze samostatných činností (§ 7 zákona o daních z příjmů), přičemž by uplatňoval paušální výdaje, pak by u příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z provozování řemeslné živnostiživnosti musel dosahovat ročních příjmů minimálně 2 440 000 Kč, u příjmů z ostatního živnostenského podnikání (volného a koncesovaného) 2 040 000 Kč, u příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku 1 200 000 Kč a u jiných příjmů ze samostatné činnosti minimálně 1 400 000 Kč. 36. Pokud by poplatník překročil uvedený limit pouze obdržením příjmů z nájmu (§ 9 zákona o daních z příjmů), tj. z nájmu „neobchodního“ majetku, přičemž by uplatňoval paušální výdaje, musel by dosahovat ročních příjmů překračujících 1 200 000 Kč ročně. 37. Za jiných okolností by v těchto modelových situacích nemohl poplatník uvedený limit 840 000 Kč překročit a nezdanitelná část důchodu by u něj zůstala zachována bez podrobení výběru daně. 38. Vláda shrnula, že předmětné ustanovení zákona o daních z příjmů dopadá skutečně pouze na „vysokopříjmové“ skupiny poplatníků, přičemž volba limitu jeho uplatnění vůči těmto skupinám nebyla zvolena svévolně, ale naopak takovým způsobem, aby opatření reálně dopadalo pouze na ty poplatníky, kteří se s jistotou mohou reálně podílet na tvorbě zdrojů veřejných rozpočtů. Rovněž napadená právní úprava není iracionální, neboť racionálně zdaňuje pouze výše uvedené „vysokopříjmové“ skupiny poplatníků. 39. Z uvedených důvodů tedy podle vlády úprava obsažená v § 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů není v rozporu s principem neakcesorické rovnosti. 40. K tvrzení navrhovatele o porušení akcesorické rovnosti porušením článku 11 odst. 1 a 5 Listiny vláda uvedla, že k porušení akcesorické rovnosti touto úpravou nedochází. Podle vlády zmocnění k omezení vlastnického práva ukládáním daní je sice zásahem do vlastnického práva, tento zásah je však - na rozdíl od omezení všech ostatních ústavním pořádkem zaručených práv - předpokládán přímo ústavní normou (čl. 11 odst. 5 Listiny). Bez naplnění dalších podmínek nemůže být pouhé stanovení daňové povinnosti zásahem do práva vlastnit majetek, neboť uvedená ingerence je ústavním pořádkem přímo předpokládána. Přezkum, zda daň představuje dotčení v právu vlastnickém (tj. porušení akcesorické rovnosti), se omezuje toliko na případy, v nichž daň nabývá vůči majetkovému substrátu jednotlivce tzv. rdousícího efektu, tj. má konfiskační dopady ve vztahu k majetkové podstatě jednotlivce (viz výše citovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 7/03). Vláda upozorňuje nato, že sami navrhovatelé vylučují, že by v daném případě úprava § 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů rdousící efekt způsobovala. 41. Obdobně se lze podle vlády vyjádřit též k tvrzenému zásahu do článku 26 odst. 1 Listiny, tedy do práva získávat prostředky na své živobytí prací. Zdanění konkrétního příjmu pocházejícího z výkonu práce, ať už uskutečněné formou závislé, nebo samostatné činnosti, nelze bez dalšího považovat za zásah do práva získávat své prostředky na živobytí prací. K naplnění takového zásahu by bylo nutné odhalit určité konkrétní nastavení daňové povinnosti jako opatření, které sleduje či působí potlačení možnosti poplatníka vydělávat si na své potřeby výkonem práce, tedy např. sankcionováním takového výkonu, jež by způsobovalo naprostou demotivaci poplatníka pokračovat ve výkonu výdělečné činnosti. 42. V tomto demotivujícím ohledu lze dle vlády polemizovat nad účinkem napadené normy v situaci, kdy relevantní příjmy poplatníka překročí hranici 840 000 Kč, a dojde tak ke zdanění dosud nezdaněné části důchodu (výše daně v hraničním případě činí bezmála 50 000 Kč), přičemž jeho celkové příjmy nedosahují takové výše, aby částku zdanění jinak nezdaněné části důchodu kompenzovaly. Pro takového poplatníka pak platí, že výše čistých příjmů po zdanění je nižší než u poplatníka, jehož příjmy se pohybují bezprostředně pod stanovenou hranicí 840 000 Kč, a u něhož tak nedochází ke zdanění důchodu. V této souvislosti vláda považuje za nutné uvést, že ačkoliv uplatnění uvedeného daňového režimu může vykazovat jistý demotivující účinek z hlediska výdělečné činnosti nad stanovený limit, poplatníkovi přímou cestou neznemožňuje vykonávat práci vedoucí k získání prostředků dostatečných k uspokojení životních potřeb ve smyslu článku 26 Listiny. Naopak poplatník je motivován k dosažení příjmů ve výši, která uvedenou „ztrátu“ způsobenou zdaněním důchodu přesahuje, a tak tento propad v čistých příjmech kompenzuje. 43. K námitce nepředvídatelnosti dopadů právní regulace vláda poznamenala, že nastavení původní dočasné sistace aplikace ustanovení § 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů pro zdaňovací období let 2013 až 2015, provedené čl. II bodem 8 (přechodná ustanovení) zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., bylo úzce spojeno s nemožností uplatnění základní slevy na dani u poplatníka, který k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu [viz § 35ba odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů, ve znění zákona č. 500/2012 Sb.]. Cílem bylo nevztahovat na poplatníky současně obě z hlediska plnění daňové povinnosti zatěžující ustanovení, přičemž tento záměr byl zákonodárcem výslovně vyjádřen ve zvláštní části důvodové zprávy k pozastavení aplikace napadeného ustanovení: „Navrhuje se pro zdaňovací období roku 2013, 2014 a 2015 vyloučit aplikaci ustanovení § 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů, podle kterého se zdaňuje pravidelně vyplácený důchod na straně důchodce, který má příjem ze závislé činnosti, dílčí základ daně z podnikání a z pronájmu v celkové výši nad 840 000 Kč. Důvodem je skutečnost, že novela zákona o daních z příjmů č. 500/2012 Sb. již počínaje rokem 2013 neumožňuje starobním důchodcům uplatnit slevu na poplatníka [změna § 35ba odst. 1 písm. a) zákona]. Vzhledem ke skutečnosti, že důchodci nemohou uplatnit slevu na poplatníka již počínaje rokem 2013, navrhuje se dočasné omezení použití ustanovení § 4 odst. 3 zákona i pro rok 2013.“ 44. Vláda též konstatovala, že na základě koaliční smlouvy na volební období let 2013 až 2017, ve které si stanovila závazek od roku 2015 obnovit slevu pro pracující důchodce, bylo v rámci návrhu zákona č. 267/2014 Sb. navrženo zrušení uvedeného omezení uplatnění základní slevy na dani od zdaňovacího období roku 2015, přičemž současně s touto změnou byla navržena opětovná aplikace § 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů. K navrženým změnám došlo právě z důvodu propojenosti otázky aplikace § 4 odst. 3 a možnosti uplatnit si základní slevu na dani, jak potvrzuje níže uvedená zvláštní část důvodové zprávy k článku II bodu 2 zákona č. 267/2014 Sb., dle níž „přechodné ustanovení 8 v části první zákonného opatření Senátu, v účinném znění, vylučuje pro zdaňovací období let 2013 až 2015 aplikaci ustanovení § 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů, podle kterého se zdaňuje pravidelně vyplácený důchod na straně důchodce, který má součet příjmů podle § 6 a dílčích základů daně podle § 7 a 9 zákona o daních z příjmů nad limit 840 000 Kč. Toto dočasné omezení použití daného ustanovení reagovalo na nemožnost starobních důchodců uplatnit slevu na poplatníka počínaje rokem 2013. V souvislosti s navrženým opětovným přiznáním základní slevy na poplatníka starobním důchodcům, kteří k 1. lednu daného zdaňovacího období pobírají starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu v § 35ba odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů, se navrhuje obnovit pro zdaňovací období roku 2015 aplikaci ustanovení § 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů“. 45. Vláda dále konstatovala, že dne 10. července 2014 rozhodl Ústavní soudÚstavní soud pod sp. zn. Pl. ÚS 31/13 (viz výše) o zrušení nemožnosti uplatnit si základní slevu na poplatníka pracujícími důchodci. V návaznosti na tento nález byla navržená úprava navrácení základní slevy na poplatníka důchodcům z návrhu zákona č. 267/2014 Sb. vypuštěna pozměňovacím návrhem, přijatým při projednání tohoto návrhu zákona Poslaneckou sněmovnou, ovšem obnova aplikace § 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů musela být v návrhu zákona logicky ponechána. 46. S ohledem na uvedené není možné dle vlády tvrdit, že uvedená změna v aplikaci § 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů byla nepředvídatelná a že zasahovala do právní jistoty poplatníků, neboť ji poplatník mohl na základě výše uvedených skutečností za daných podmínek očekávat. 47. Pokud by však v dané věci bylo možné uvažovat o nepředvídatelnosti, pak pouze ve vztahu ke zdaňovacímu období roku 2015, na které se vztahovala původní sistace napadaného ustanovení, nikoliv k rokům následujícím, na něž se rozsah původní sistace nevztahoval, tj. poplatník od okamžiku přijetí zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. musel předpokládat, že od zdaňovacího období roku 2016 bude ustanovení § 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů opět aplikováno. 48. Pro případ, že by Ústavní soudÚstavní soud nesouhlasil s výše uvedenou argumentací a dospěl k názoru, že návrhu vyhoví, vláda navrhuje, s přihlédnutím k nutnosti zajistit bezproblémovou aplikaci zákona o daních z příjmů a nutnosti zajistit efektivní výběr daní, aby eventuální zrušení napadeného ustanovení bylo provedeno až s účinností k počátku zdaňovacího období, tedy ke dni 1. ledna. 49. Důvodem pro takový požadavek je také skutečnost, že daný limit je koncipován jako roční. V případě zrušení normy v průběhu zdaňovacího období mohou (a pravděpodobně budou) existovat poplatníci, u nichž příjmy stanovené v § 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů přesáhnou ve zdaňovacím období částku 840 000 Kč, zatímco u jiných nikoliv. V této situaci by tak mohly vznikat výkladové problémy z hlediska určení, zda má být na základě existence normy po část zdaňovacího období rozlišováno mezi poplatníky, kteří limitu dosáhli, a těmi, kteří jej nedosáhli (tj. následovat doslovný gramatický výklad normy), nebo zda nemá být norma za část zdaňovacího období, ve kterém působila, aplikována, k čemuž však znění § 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů neposkytuje plnou podporu. 50. Závěrem vláda vyjádřila přesvědčení o nedůvodnosti návrhu. Napadené ustanovení není v rozporu se zájmem na dodržení neakcesorické ani akcesorické rovnosti. Přijatá úprava z hlediska určení časového okamžiku počátku jejího právního působení vyhovovala zájmu na zachování předvídatelnosti zákona. 51. Z uvedených důvodů vláda navrhla, aby Ústavní soudÚstavní soud návrh skupiny 17 senátorů Senátu Parlamentu České republiky na zrušení ustanovení § 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů v plném rozsahu zamítl. 52. Veřejná ochránkyně práv Ústavnímu souduÚstavnímu soudu dopisem ze dne 24. 8. 2015 sdělila, že svého práva vstoupit do řízení jako vedlejší účastník nevyužije. VI. Replika navrhovatele 53. Navrhovatel v replice k vyjádření Senátu Parlamentu České republiky uvedl, že nepovažuje za nutné vyjádření Senátu k návrhu podrobně rozebírat, neboť v něm obsažený popis jednotlivých fází legislativního procesu odpovídá skutečnosti a vyjádření neobsahovalo argumenty vztahující se k protiústavnosti napadeného ustanovení zákona o daních z příjmů. 54. V replice k vyjádření Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky navrhovatel uvedl, že vyjádření pouze rekapitulovalo obsah návrhu a stručně popisovalo průběh přijímání napadeného ustanovení. Žádné argumenty ve prospěch ústavnosti či protiústavnosti napadaného ustanovení vyjádření neobsahovalo, a proto navrhovatel nepovažoval za potřebné na toto vyjádření blíže reagovat. 55. Navrhovatel v replice k vyjádření vlády uvedl, že nesdílí její názor, že diskriminace jednotlivých daňových poplatníků, založená napadeným ustanovením, se opírá o racionální rozlišující kritéria, a není proto svévolná, a že tudíž jde o úpravu ústavně konformní. 56. S argumentem vlády, že při posuzování ústavní konformity právní úpravy je nutno přihlédnout k podmínkám společenské reality, v níž má navržená norma působit, lze podle navrhovatele souhlasit jen v obecné rovině. Dle jeho názoru je samozřejmé, že právní úprava musí reagovat na relevantní společenské problémy, což však neznamená, že může ignorovat existující ústavněprávní rámec, který stanoví objektivní meze přípustných opatření přijímaných zákonodárným sborem. V opačném případě dochází ke svévolnému, neodůvodněnému rozlišování mezi adresáty právní regulace, které je ústavně nepřípustné. Ve svých dalších argumentech prý vláda potvrzuje, že tomu tak v tomto případě je. 57. Navrhovatel vyjádřil přesvědčení, že žádný jiný argument neodhaluje nepřípustně diskriminační povahu napadaného ustanovení více než vládní argument kvantitativně omezeným dopadem určité právní úpravy, jež je z takového důvodu údajně přípustná. Jinak řečeno, vláda prý tvrdí, že čím menší okruh adresátů je určitým opatřením zasažen, tím spíše je taková úprava ústavně konformní a zavedené rozlišování je legitimní. Opak je dle navrhovatele pravda, a to z několika důvodů. 58. Výchozím principem právní regulace je podle navrhovatele princip rovnosti v právech, nikoliv princip nerovnosti v právech. Zavádění rozlišujících podmínek a rozlišování jednotlivých skupin adresátů právní regulace je sice přípustné, ale jde toliko o výjimku z pravidla. Jako všechny výjimky i tato výjimka musí být vykládána restriktivně a bez ohledu na to, jak velký či malý počet adresátů je diskriminační úpravou zasažen. 59. Navrhovatel je přesvědčen, že určitá právní úprava je buď nepřípustně diskriminační, nebo je ústavně konformní, a to bez ohledu na počet osob, které jsou takovou úpravou zasaženy. Jinak řečeno, i kdyby stanovenou diskriminační podmínku splňoval jen jediný adresát, nepůjde o právní úpravu méně nebo více diskriminační, a tedy méně nebo více přípustnou. 60. Vláda dle navrhovatele naprosto opomíjí prvek obecnosti právní úpravy, který způsobuje, že okruh adresátů právní úpravy je neurčitý co do jejich počtu, tj. je v čase proměnlivý. Skutečnost, že v určitém okamžiku je počet osob, na které právní úprava skutečně dopadá, relativně malý, ještě neznamená, že se v dalším období nezvýší. I to dokazuje, že vládou uplatněné kritérium skutečného počtu adresátů právní regulace je při posuzování přípustnosti či nepřípustnosti diskriminace naprosto irelevantní. 61. Navrhovatel je toho názoru, že nepřípustně diskriminační povahu napadeného ustanovení odhaluje i argument, dle nějž v napadeném ustanovení se „nepochybně skrývá“ myšlenka solidarity majetnějších poplatníků s poplatníky s nižšími příjmy, která se projevuje „právě v prostředí poplatníků pobírajících starobní důchod“. 62. Podle navrhovatele v obecné rovině je argument solidaritou osob s vysokými příjmy s osobami s nižšími příjmy sám o sobě ústavně korektní. Podstatou posouzení přípustnosti každé diskriminační úpravy (bez negativní konotace) je však korektní určení rozlišovacího kritéria. Právě v tomto ohledu argument vlády podle navrhovatele zcela selhává. Aby byl korektní, muselo by jít o solidaritu poplatníků s určitou vyšší úrovní příjmů s poplatníky s nižší úrovní příjmů. Není však možno rozlišovat na základě zdroje těchto příjmů. Jinak řečeno, pokud by za základ vyššího zdanění byl použit celkový příjem daňového poplatníka (z podnikání, z pracovního poměru, z důchodů atd.), pak půjde o přípustnou solidaritu bohatých s chudými. Pokud je však zvlášť zdaňován pouze starobní důchod, pak o přípustné rozlišení nejde. 63. Navrhovatel dále poukázal na propočty, v nichž vláda ukazuje, jak vysokého příjmu by museli dosáhnout „ostatní“ poplatníci, aby byli zdaněni stejně jako starobní důchodci (srov. body 34-36 tohoto nálezu). Pokud by takto byli zdaněni všichni poplatníci, tj. byla by stanovena zvýšená sazba daně při určité úrovni příjmů bez ohledu na jejich zdroj, půjde podle navrhovatele o rozlišování přípustné. Není však žádného důvodu, aby byli selektivně fakticky progresivní dani vystaveni pouze starobní důchodci. Navrhovatel tedy zastává názor, že zdroj (původ) příjmů není relevantním rozlišovacím kritériem. Pokud ministerstvo tvrdí, že jsou takto zdaněni poplatníci, „kteří se s jistotou mohou reálně podílet na tvorbě zdrojů veřejných rozpočtů“, pak se stejnou jistotou se na takové tvorbě zdrojů mohou podílet i všichni další poplatníci, jejichž příjmy dosahují stejné výše. Skutečnost, že takového korektního a nediskriminačního zdanění je zákonodárce schopen, dokládá podle navrhovatele zavedení tzv. solidární daně podle § 16a aktuálně účinného znění zákona o daních z příjmů. 64. Samotná věcná povaha příjmů, které jsou podrobeny diskriminačnímu zdanění (tj. skutečnost, že jde o starobní důchod), dle mínění navrhovatele i bez srovnání s ostatními druhy příjmů zcela vylučuje jejich zatížení jakoukoliv daní. Důchodový systém je v České republice vybudován na principu velmi omezené zásluhovosti. Platí sice, že čím větší je příspěvek poplatníka do důchodového systému, tím větší je jeho důchod, ovšem progrese je kvůli nastaveným redukčním hranicím velmi nízká. Dokonce byla tak nízká, že byla podrobena i kritice Ústavního souduÚstavního soudu z hlediska ústavní konformity [nález sp. zn. Pl. ÚS 8/07 ze dne 23. 3. 2010 (N 61/56 SbNU 653; 135/2010 Sb.)]. Vysoký starobní důchod vyplácený daňovým poplatníkům je podmíněn jejich vysokými příspěvky (odvody na důchodové zabezpečení) do důchodového systému. Samotná výše odvodů však zároveň byla podmíněna vysokými příjmy, které byly samy o sobě podrobeny vysokému zdanění. I bez znalosti zcela přesných dat lze bezpečně dovodit, že řada poživatelů starobního důchodu, kteří jsou nyní podrobeni jeho diskriminačnímu zdanění, byla v době své ekonomické aktivity podrobena progresivní dani z příjmů, která v tuzemské úpravě daně z příjmů platila až do roku 2007, a to až do výše 32 % jejich příjmů (oproti základní sazbě 12 %). Nyní jsou zdaňováni opět. Navrhovatel na takové úpravě neshledává nic, co by ji ospravedlňovalo. 65. Navrhovatel dále uvedl, že vláda se rovněž vyjadřovala k tvrzené protiústavnosti z důvodu porušení principu akcesorické rovnosti a tvrdila, že tento princip narušen není, pokud právní úprava nemá rdousící účinky. Takové zdůvodnění je podle navrhovatele nedostatečné. Dle jeho názoru je rovnost dotčena ve vztahu k právu vlastnit majetek, neboť vlastnictví jedné skupiny osob je zasaženo ve větší míře než vlastnictví skupiny druhé. Obdobně to platí ve vztahu k článku 26 odst. 1 a 3 Listiny. Nejde totiž pouze o demotivační účinek ve vztahu k výkonu výdělečné činnosti, nýbrž o právo na získávání prostředků pro uspokojování životních potřeb prací, a to za rovných podmínek. Je prý zjevné, že taková rovnost je napadenou právní úpravou narušována. Vzhledem k tomu, že navrhovatel neshledal jakékoliv legitimní zdůvodnění takové úpravy u principu neakcesorické rovnosti, je logické, že je neshledává ani u principu rovnosti akcesorické. Navrhovatel připomíná, že dopad zásahu do práva vlastnit majetek představuje v maximální výměře částku bezmála 50 000 Kč ročně, což potvrzuje i vláda. To je částka v ekonomické realitě České republiky natolik vysoká, že je hodna ústavní ochrany. 66. Závěrem navrhovatel v replice konstatoval, že vjemu zaslaných vyjádřeních nenalezl nic, co by otřáslo jeho přesvědčením o neústavnosti napadené právní úpravy. Naopak je přesvědčen, že vláda přispěla k objasnění protiústavnosti napadaného ustanovení empirickými argumenty, které sám navrhovatel k dispozici neměl. Proto navrhovatel na svém návrhu trvá. VII. Upuštění od ústního jednání 67. Ústavní soudÚstavní soud neočekával od ústního jednání další objasnění věci, pročež od něj upustil dle ustanovení § 44 věty první zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. 68. Soudcem zpravodajem v projednávané věci byl původně v souladu s platným rozvrhem práce určen soudce Jan Musil. Poté, co nebyl jeho návrh na neveřejném jednání pléna dne 28. 6. 2016 přijat, určil předseda Ústavního souduÚstavního soudu Pavel Rychetský podle § 55 zákona o Ústavním soudu nového soudce zpravodaje. VIII. Posouzení ústavní konformity legislativního procesu 69. V řízení o kontrole norem Ústavní soudÚstavní soud podle ustanovení § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., též zjišťuje, zda napadený zákon byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. 70. V posuzovaném případě Ústavní soudÚstavní soud z vyjádření účastníků řízení a ze sněmovních tisků, veřejně dostupných na http://www.psp.cz, shledal, že napadené ustanovení § 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů bylo přijato v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Ostatně ani sám navrhovatel nevznesl proti legislativní proceduře žádné námitky. Pro úplnost Ústavní soudÚstavní soud dodává, že ústavnost legislativního procesu zákona č. 346/2010 Sb. již byla v minulosti posouzena pod sp. zn. Pl. ÚS 17/11 [nález sp. zn. Pl. ÚS 17/11 ze dne 15. 5. 2012 (N 102/65 SbNU 367; 220/2012 Sb.), srov. body 36-39 citovaného nálezu]. IX. Obecná východiska ústavněprávního přezkumu daňových předpisů 71. Ústavní soudÚstavní soud pokládá za nesporné, že stanovení daňové povinnosti a efektivní výběr daní jsou životně důležité pro řádné fungování státu a společnosti. Na daních je závislá nejen finanční saturace veřejných rozpočtů a chod státního aparátu, ale také realizace hospodářské, kulturní, školské, bezpečnostní, obranné a sociální politiky. 72. Nelze nevidět, že nalezení optimálního modelu daňového zatížení je nesmírně složité a bezpodmínečně vyžaduje zohlednit mnoho dynamických faktorů ekonomických, demografických, matematicko-statistických a dalších. Mnohé z těchto otázek mají odbornou povahu. 73. Záležitosti optimálního daňového zatížení patří typicky mezi tzv. politické otázky (political questions), tj. mezi takové otázky, jejichž řešení vyplývá ze společenského konsensu, preferencí, hodnot obyvatelstva, mentality obyvatelstva, tradicí atd. V případě daňového zatížení hraje zásadní roli např. společenský konsenzus o míře solidarity mezi bohatými a chudými, o populační politice, o podpoře rodin s dětmi, o úlevách pro handicapované skupiny obyvatelstva apod. 74. Stanovení daňového zatížení patří mezi nejkontroverznější otázky při soupeření politických stran a hnutí a hraje zásadní roli v preferencích voličů při volbách. Jde tedy o otázky, na jejichž řešení závisí skladba Parlamentu a jiných zastupitelských sborů všech stupňů a koneckonců též složení vlády. 75. Úkol „přetavit“ tento politický diskurs do podoby daňového zákonodárství spočívá na bedrech politické reprezentace vzešlé z voleb. „Kolbištěm“, v němž se odehrává tento proces, je Parlament a jiné zastupitelské sbory reprezentující široké spektrum společenských zájmů. 76. Ústavní soudÚstavní soud tak nemůže posuzovat optimálnost daňového systému, resp. posuzovat daňové zákony z pohledu naplnění základních funkcí daní, tedy funkce alokační, distribuční a stabilizační. Jak k tomu uvedl Ústavní soudÚstavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 29/08 ze dne 21. 4. 2009 (N 89/53 SbNU 125; 181/2009 Sb.), „posuzování daní z hlediska těchto kritérií náleží do kompetence demokraticky zvoleného zákonodárce. Pokud by k němu Ústavní soudÚstavní soud přistoupil, vstupoval by do pole jednotlivých politik, jejichž racionalitu nelze z hlediska ústavnosti dost dobře hodnotit“ (bod 58). Ústavní soudÚstavní soud nehodlá přezkoumávat souladnost daňové politiky s ostatními politikami státu, neboť by se ocitl na tenkém ledě ne vždy průkazných analýz, jejichž výsledky přísluší posoudit a vyvodit z nich politické konsekvence demokratickému zákonodárci, který musí zvážit, zda je daňová úprava vhodná a nezbytná (sp. zn. Pl. ÚS 29/08, bod 60). 77. Výše uvedená zdrženlivost však neznamená absolutní vyloučení daňových otázek z přezkumných pravomocí Ústavního souduÚstavního soudu, resp. rezignaci Ústavního souduÚstavního soudu na přezkum daňových zákonů z pohledu jejich ústavní konformity, nýbrž pouze zachování nezbytné míry zdrženlivosti, resp. soudního sebeomezení při tomto přezkumu, a to právě v zájmu zachování principu dělby moci. 78. Ustanovení čl. 11 odst. 5 Listiny vytváří prostor pro ústavně akceptovatelné omezení vlastnického práva z důvodu veřejného zájmu, kterým je zájem na shromažďování finančních prostředků na zabezpečování různých typů veřejných statků (sp. zn. Pl. ÚS 29/08, bod 40). Posuzování vhodnosti a nezbytnosti jednotlivých komponent daňové politiky je ponecháno v diskreci demokraticky zvoleného zákonodárce potud, pokud dopad daně na osoby nemá rdousící efekt (není extrémně disproporcionální) a dále neporuší princip akcesorické a neakcesorické rovnosti (sp. zn. Pl. ÚS 29/08, bod 49). Jakékoli veřejnoprávní povinné peněžité plnění (daň, poplatek, peněžní sankce) tak nemůže mít ve svých důsledcích konfiskační dopady ve vztahu k majetkové podstatě jednotlivce (sp. zn. Pl. ÚS 7/03, část VIII). Zákonodárce tedy nesmí zasáhnout do vlastnických práv způsobem, který by vedl ke zmaření samé podstaty majetku, resp. ke zničení majetkové základny poplatníka [srov. též nález sp. zn. Pl. ÚS 3/02 ze dne 13. 8. 2002 (N 105/27 SbNU 177; 405/2002 Sb.), část III, či nález sp. zn. Pl. ÚS 29/08, bod 53]. 79. Zdrženlivost Ústavního souduÚstavního soudu v oblasti daňových zákonů se tak při posuzování míry zásahu do majetkových práv zdaňovaných subjektů projevuje v nižší intenzitě přezkumu daňových zákonů v podobě zkoumání pouze extrémní disproporcionality daňové zátěže (resp. dopadu daně) namísto použití intenzity proporcionality v podobě příkazu k optimalizaci. Omezení vlastnického práva na základě čl. 11 odst. 5 Listiny ve formě zákonem uložené daně tak bude představovat protiústavní zásah do vlastnického práva teprve tehdy, pokud jeho intenzita dosáhne tzv. rdousícího (škrtícího) efektu, tj. pokud bude mít svou extrémně nepřiměřenou výší konfiskační dopady. 80. Zároveň však nesmí být právní úprava zdaňování rozporná s principem rovnosti, ať již v podobě zákazu svévole při stanovení povinností, resp. při odlišování subjektů a práv dle čl. 1 Listiny, či v podobě rovnosti při uplatňování základních práv a svobod dle čl. 3 odst. 1 Listiny. X. Posouzení projednávané věci Ústavním soudem 81. Veden těmito obecnými východisky, Ústavní soudÚstavní soud přezkoumal napadené zákonné ustanovení jednak z pohledu intenzity zásahu do práva na ochranu vlastnictví, resp. majetku (část X/1), jednak z pohledu práva na rovné zacházení (část X/2) a dospěl k těmto závěrům: X/1. K porušení základního práva na ochranu vlastnictví dle čl. 11 odst. 1 a 5 Listiny, resp. dle čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod X/1/1. Posouzení zákonného základu daňové povinnosti 82. Ustanovení čl. 11 odst. 5 Listiny uvádí: „Daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona.“ Stejně tak článek 1 Dodatkového protokolu (dále jen „Protokol č. 1“) k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) formuluje úpravu užívání majetku (tzv. třetí pravidlo) následovně: „Předchozí ustanovení nebrání právu států přijímat zákony, které považují za nezbytné, aby upravily užívání majetku v souladu s obecným zájmem a zajistily placení daní a jiných poplatků nebo pokut.“ 83. V nyní posuzovaném případě není sporu o tom, že daňová povinnost je formálně založena zákonem a tento aspekt není navrhovatelem ani napadán. 84. Zároveň je však nutné, aby zákon splňoval též kritéria materiální. Obecně je v rozhodovací praxi Evropského soudu pro lidská práva vyžadováno, aby právní úprava („law“) zasahující do Úmluvou garantovaných práv byla jasná, dostupná a předvídatelná (srov. např. Špaček, s. r. o., proti České republice, rozsudek ze dne 9. 11. 1999, stížnost č. 26449/95, § 54, dostupný stejně jako ostatní citovaná rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva na http://hudoc.echr.coe.int). 85. K tvrzení navrhovatele, že napadené ustanovení § 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů porušuje „princip předvídatelnosti dopadů právní regulace“, neboť o jeho aplikaci pro rok 2015 bylo rozhodnuto „náhle“, což znemožnilo adresátům právní regulace přizpůsobit své chování důsledkům z něho plynoucím, Ústavní soudÚstavní soud připomíná, že daňový poplatník si musel být již od 1. 1. 2011, kdy citované ustanovení nabylo účinnosti, vědom toho, že ustanovení § 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů je platné a jaké důsledky pro něj z tohoto ustanovení plynou nebo mohou plynout. Navíc podle tohoto ustanovení bylo postupováno již ve zdaňovacích obdobích v letech 2011 a 2012. Bylo tudíž možné očekávat jeho „reaktivaci“ poté, co pracujícím důchodcům byla opětovně přiznána základní sleva na dani z příjmů. 86. Argumentace navrhovatele tak směřuje de facto proti zákonu č. 267/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, účinnému od 1. 1. 2015, kterým bylo v části první čl. II bodu 2 stanoveno, že „pro zdaňovací období roku 2015 se nepoužije část první článek II bod 8 zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb.“. 87. Ústavní soudÚstavní soud má za to, že napadená právní úprava je jasným, přístupným a předvídatelným pravidlem chování, tudíž uzavírá, že k uložení daňové povinnosti došlo „na základě zákona“ ve smyslu čl. 11 odst. 5 Listiny, resp. článku 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě. X/1/2. Posouzení existence legitimního cíle, resp. obecného zájmu sledovaného zakotvenou daňovou povinností 88. Zásahy do práva na ochranu majetku obecně vyžadují existenci určitého legitimního cíle, resp. dle čl. 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě existenci veřejného či obecného zájmu. Z pohledu rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva mají členské státy při vymezení veřejného či obecného zájmu jako důvodu pro zásah do práva na ochranu majetku široký prostor pro uvážení, resp. Evropský soud pro lidská práva je při zkoumání splnění podmínky existence veřejného, resp. obecného zájmu velmi zdrženlivý. Evropský soud pro lidská práva upozorňuje na nezbytnost zkoumání politických, ekonomických či sociálních otázek, přičemž nezpochybňuje, že zákonodárce disponuje volností při rozhodování o ekonomické a sociální politice. Evropský soud pro lidská práva tak respektuje způsob, jakým zákonodárce vymezuje veřejný zájem, kromě případů, kdy rozhodnutí „zjevně postrádá racionální základ“ (srov. např. Pincová a Pinc proti České republice, rozsudek ze dne 5. 11. 2002, stížnost č. 36548/97, § 47 a 48). 89. V případě, že zásah do majetkových práv spočívá právě v uložení daňové povinnosti jako v nyní posuzovaném případě, je s ohledem na důvody vyložené výše (část IX) zájem na zdrženlivosti moci soudní při posuzování existence legitimního cíle právní úpravy o to silnější. 90. Legitimním cílem uložení předmětné daňové povinnosti je dle důvodové zprávy k napadené právní úpravě zvýšení příjmů státního rozpočtu s cílem snížit jeho schodek. Ve svém vyjádření Ústavnímu souduÚstavnímu soudu vláda též argumentuje myšlenkou solidarity majetnějších poplatníků s poplatníky s nižšími příjmy, resp. možností zachování daňového osvobození důchodů těch poplatníků, kteří příjmů nad stanovený limit nedosahují. 91. Navrhovatel tvrdí, že odkaz vlády na potřebu snížit schodek veřejných financí nemohl obstát pro svoji obecnost a že takovéto zdůvodnění lze použít na uložení jakékoliv daňové povinnosti komukoliv za libovolných okolností. Myšlenku solidarity navrhovatel obecně akceptuje, ovšem napadá konkrétní způsob realizace této myšlenky ze strany zákonodárce. 92. Ústavní soudÚstavní soud má za to, že legitimní cíl, resp. obecný zájem sledovaný napadenou právní úpravou je zde prokázán, ať již půjde o zájem na zvýšení příjmů státního rozpočtu obecně, či zájem na solidaritě majetnějších s méně majetnými. Jakkoli jde o cíle poměrně obecné, je nutno vzít v potaz, jak bylo shora uvedeno, že zákonodárce má v tomto ohledu poměrně široké pole volného uvážení v zájmu možnosti realizovat svou hospodářskou a sociální politiku. Ústavní soudÚstavní soud obecně jako legitimní cíl zásahu do majetkové sféry formou daňové povinnosti považuje „zájem na shromažďování finančních prostředků na zabezpečování různých typů veřejných statků“ (sp. zn. Pl. ÚS 29/08, bod 40). 93. Jinou a v nyní posuzovaném případě klíčovou otázkou však je posouzení způsobu, jakým má být onoho legitimního cíle dosaženo. A to jednak z pohledu intenzity daňového zatížení (srov. níže X/1/3), jednak z pohledu rovnoměrnosti rozložení daňového břemene (srov. X/2). X/1/3. Posouzení intenzity zásahu do majetkových práv, resp. intenzity daňové zátěže 94. Z hlediska posouzení intenzity zásahu do majetkových práv v oblasti přezkumu daňové legislativy Ústavní soudÚstavní soud již výše předeslal, že nepřezkoumává vhodnost a nezbytnost jednotlivých komponent daňové politiky, nýbrž pouze její případný rdousící (škrtící) účinek, resp. možné konfiskační dopady ve vztahu k majetkové podstatě poplatníka. Stejně tak Evropský soud pro lidská práva přiznává obecně při zásahu do majetkových práv státům široký prostor pro uvážení při hledání spravedlivé rovnováhy mezi potřebami obecného zájmu společnosti a ochranou majetkových práv, a jeho přezkum se tak omezuje na požadavek rozumného (racionálního) základu zásahu, resp. absenci zjevné nepřiměřenosti (srov. Benet Czech, spol. s r. o., proti České republice, rozsudek ze dne 21. 10. 2010, č. stížnosti 31555/05, § 40). 95. Zde je nutno připomenout, že ke zdanění celého důchodu se přistupuje v situaci, kdy příjem důchodce (konkrétně součet příjmů podle § 6 a dílčích základů daně podle § 7 a 9 zákona o daních z příjmů) přesahuje 840 000 Kč ročně (tj. přesahuje průměrně 70 000 Kč měsíčně). Je tudíž s ohledem na ekonomickou realitu České republiky (např. výši průměrné mzdy) zřejmé, že i po zdanění příjmů, resp. zdanění celého důchodu nejde o daňovou zátěž, která by měla pro poplatníka rdousící či škrtící účinek. Ostatně sám navrhovatel rdousící efekt daňového zatížení plynoucího z napadené právní úpravy taktéž vylučuje. 96. Napadená právní úprava tak nepředstavuje pro daňové poplatníky, jichž se dotýká, nepřiměřené břemeno mající rdousící účinek ve vztahu k jejich majetkové či příjmové základně. X/1/4. Závěr 97. Ústavní soudÚstavní soud tak uzavírá, že napadená právní úprava neporušuje právo vlastnit majetek, resp. právo na ochranu majetku dle čl. 11 Listiny, resp. čl. 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě. 98. Navrhovatel ostatně samotné porušení vlastnického práva, resp. práva na ochranu majetku jakožto samostatného ústavního práva netvrdí, namítá toliko nerovnost při zásahu do tohoto práva, tj. svévoli zákonodárce při stanovení daňové povinnosti, nikoli rdousící, resp. konfiskační účinek této daňové zátěže. Klíčové tak bude posoudit právě zachování principu rovnosti při stanovení daňové povinnosti. X/2. K porušení základního práva na rovné zacházení (zákaz diskriminace) zaručeného čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny, čl. 26 Paktu a čl. 14 Úmluvy X/2/1. Obecná východiska přezkumu 99. Ústavní soudÚstavní soud v návaznosti na tvrzení navrhovatelů a svou dosavadní judikaturu předesílá, že ústavní právo na rovné zacházení, resp. zákaz diskriminace je garantováno jednak v čl. 1 Listiny, resp. čl. 26 Paktu jako samostatné základní právo, jehož se lze domáhat přímo a bez dalšího (rovnost neakcesorická, autonomní), jednak jako základní právo podmíněné, jehož se lze domáhat podle čl. 3 odst. 1 Listiny, resp. podle čl. 14 Úmluvy jen ve spojení s tvrzeným zásahem do jiného základního práva či svobody chráněných Listinou či Úmluvou (rovnost akcesorická, neautonomní). 100. S ohledem na skutečnost, že Ústavní soudÚstavní soud ve své judikatuře postupně připustil vedle ústavní ochrany rovnosti v základních právech dle čl. 3 odst. 1 Listiny též ústavní ochranu rovnosti ve všech právech, resp. obecný zákaz libovůle dle čl. 1 Listiny, nemá samo rozlišování akcesorické či neakcesorické rovnosti v řízení o kontrole právních předpisů před Ústavním soudemÚstavním soudem zásadní význam, neboť všechny možné námitky opřené o čl. 3 odst. 1 Listiny, resp. čl. 14 Úmluvy jsou vždy normativně „pokryty“ ustanoveními čl. 1 Listiny, resp. čl. 26 Paktu, jejichž působnost je z povahy věci širší. 101. Intenzita ústavního přezkumu pak není primárně závislá na skutečnosti, zda k nerovnému zacházení dochází ve vztahu k jinému ústavně zaručenému právu (akcesoricky), či nikoli (neakcesoricky). Klíčovým bude zejména důvod odlišného zacházení, tj. stanovený rozlišovací znak (např. rasa, pohlaví, národnost, původ, věk, vyznání, majetek) a zároveň konkrétní právo či statek, ve vztahu ke kterému je odlišně zacházeno (např. záruky politických práv či povinnost platit daně). Tomu pak musí odpovídat nároky kladené Ústavním soudemÚstavním soudem na zdůvodnění legitimity odlišného zacházení (srov. níže). 102. Při rozlišování z důvodů tzv. podezřelých (suspect classification), resp. důvodů týkajících se osobních charakteristik jednotlivce majících úzký vztah k ochraně důstojnosti člověka, je potřeba klást na zdůvodnění odlišného zacházení velmi přísné nároky, byť by se odlišné zacházení netýkalo jiného základního práva. Naopak bude-li důvodem odlišného zacházení (rozlišujícím znakem) kritérium běžně a nezbytně používané v určité oblasti právní regulace (např. výše příjmu v daňovém zákonodárství), byť by se odlišné zacházení dotýkalo jiného základního práva (ochrany vlastnictví), jako v nyní posuzovaném případě, bude intenzita ústavního přezkumu nízká. Je nutno připomenout, že rozlišující kritérium spočívající ve výši příjmu je v kontextu daňové legislativy kritériem zcela legitimním, z povahy věci nezbytným, morálně neutrálním a nijak a priori podezřelým, na rozdíl např. od stejného kritéria použitého pro účely omezení volebního práva. 103. Lze shrnout, že míře „podezřelosti“ rozlišovacího kritéria, kterou je nutno posuzovat v kontextu regulované právní oblasti, musí odpovídat přísnost nároků kladených na zdůvodnění odlišného zacházení tak, aby bylo prokázáno, že odlišné zacházení zároveň nepředstavuje zacházení diskriminační, tedy protiústavní. X/2/2. Posouzení porušení čl. 3 odst. 1 Listiny, resp. čl. 14 Úmluvy 104. Podle čl. 3 odst. 1 Listiny se „základní práva a svobody (...) zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení“. Podle čl. 14 Úmluvy „užívání práv a svobod přiznaných touto Úmluvou musí být zajištěno bez diskriminace založené na jakémkoli důvodu, jako je pohlaví, rasa, barva pleti, jazyk, náboženství, politické nebo jiné smýšlení, národnostní nebo sociální původ, příslušnost k národnostní menšině, majetek, rod nebo jiné postavení“. 105. V nyní posuzovaném případě se tvrzená nerovnost dotýká jiného ústavně zaručeného práva, konkrétně ochrany práva vlastnického. Akcesorická rovnost je aplikovatelná nejen v případě, že u jiného ústavně (či Úmluvou) zaručeného práva dojde k jeho porušení, nýbrž postačí pouhý zásah do něj, resp. obecně jeho aplikovatelnost na posuzovaný případ. Z pohledu Evropského soudu pro lidská práva tak postačí, pokud věc spadá do působnosti některého z článků Úmluvy, resp. dodatkových protokolů (srov. např. Stummer proti Rakousku, rozsudek velkého senátu ze dne 7. 7. 2011, stížnost č. 37452/02, § 81). 106. V nyní posuzovaném případě tak může jít o tvrzenou nerovnost ve vztahu k ochraně vlastnického práva chráněného čl. 11 Listiny, resp. čl. 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě danou odlišným režimem zdaňování, byť k samotnému porušení práva na ochranu majetku, jak bylo shora rekapitulováno, napadenou právní úpravou nedochází. 107. Zároveň je však pro aplikovatelnost čl. 3 odst. 1 Listiny či čl. 14 Úmluvy nezbytné, aby k rozlišování došlo na základě tam vymezených důvodů, nebo na základě „jiného postavení“. Jakkoli je v rozhodovací praxi Evropského soudu pro lidská práva pojem „jiné postavení“ vykládán poměrně široce a zahrnuje nejen osobní status jednotlivce, ale širší škálu možných důvodů rozlišování (srov. podrobně Kmec, J., Kosař, D., Kratochvíl, J., Bobek, M. Evropská úmluva o lidských právech. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, str. 1218-1222), vždy je nutno při výkladu a aplikaci pojmu „jiné postavení“ brát v potaz účel a smysl výslovně zmíněných typů zakázaných důvodů rozlišování tvořících demonstrativní výčet. 108. Pojem „jiné postavení“ pak má zahrnovat pouze kritéria obdobná či blízká kritériím výslovně v daných ustanoveních zmíněným, nikoli jakoukoli myslitelnou situaci. Mělo by tak jít o důvody spočívající na osobní volbě jednotlivce odrážející jeho osobnostní rysy, jako jsou např. víra, náboženství či politické názory, nebo důvody spočívající na osobních vlastnostech či osobní charakteristice, kterou si jednotlivec nemůžeme zvolit, jako jsou např. pohlaví, rasa, barva pleti, národní nebo sociální původ, rod, věk či zdravotní postižení. 109. Z hlediska tvrzeného porušení čl. 3 odst. 1 Listiny, resp. čl. 14 Úmluvy Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že důvod rozlišování, který je použit zákonodárcem v nyní posuzovaném případě (tedy výše a struktura příjmu), není v kontextu účelu, pro který je tento důvod použit (stanovení daňové zátěže), takovým důvodem rozlišování, který by bylo možno podřadit pod demonstrativní výčet charakteristik vymezených v čl. 3 odst. 1 Listiny, resp. čl. 14 Úmluvy. Kritérium daňového základu je kritériem morálně neutrálním, nijak a priori podezřelým a pro daňovou legislativu běžným a v podstatě nezbytným. 110. Ani sám navrhovatel navzdory odvolání se na čl. 3 odst. 1 Listiny, resp. čl. 14 Úmluvy nijak nespecifikuje, proč by mělo zákonodárcem vymezené kritérium rozlišování (výše příjmů jako daňový základ) spadat pod „jiné postavení“, a být tak zakázaným důvodem rozlišování. K tomu je nutno dodat, že v kontextu ústavního systému České republiky, zejména při paralelním působení čl. 1 Listiny majícím širší působnost než čl. 3 odst. 1 Listiny, není nezbytné vykládat zakázané důvody rozlišování v podobě „jiného postavení“ jakkoli extenzivně. 111. Ústavní soudÚstavní soud tak uzavírá, že tvrzené porušení čl. 3 odst. 1, resp. čl. 14 Úmluvy neshledal, neboť tato ustanovení nejsou na posuzovaný případ aplikovatelná. X/2/3. Posouzení porušení čl. 1 Listiny, resp. čl. 26 Paktu z pohledu zákazu libovůle 112. Podle čl. 1 věty první Listiny „lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech“. Podle čl. 26 věty první Paktu „všichni jsou si před zákonem rovni a mají právo na stejnou ochranu zákona bez jakékoli diskriminace“. 113. Princip rovnosti mj. vylučuje libovůli zákonodárce při rozlišování práv určitých skupin subjektů [srov. např. nálezy sp. zn. Pl. ÚS 33/96 ze dne 4. 6. 1997 (N 67/8 SbNU 163; 185/1997 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 36/01 ze dne 25. 6. 2002 (N 80/26 SbNU 317; 403/2002 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 7/03 (viz výše) nebo sp. zn. Pl. ÚS 17/11 ze dne 15. 5. 2012 (N 102/65 SbNU 367; 220/2012 Sb.)]. 114. Z hlediska aplikovatelnosti rovnosti v právech, resp. obecného zákazu libovůle při jakémkoli rozlišování plynoucího z čl. 1 Listiny, resp. rovnosti před zákonem dle čl. 26 věty první Paktu, není pochyb o tom, že daná ustanovení na posuzovaný případ aplikovatelná jsou, neboť předmětem přezkumu je odlišné zacházení, tj. odlišení subjektů, resp. situací, a to odlišné zacházení mezi dvěma skupinami poživatelů důchodů z důchodového pojištění lišícími se výší příjmu (konkrétně příjmů podle § 6 a dílčích základů daně podle § 7 a 9 zákona o daních z příjmů). 115. V projednávaném případě navrhovatel tvrdí porušení rovnosti mezi dvěma skupinami daňových poplatníků - poživatelů důchodu, přičemž jako rozlišovací hranice byla stanovena částka 840 000 Kč dosahovaných (výše specifikovaných) ročních příjmů. Podle navrhovatele je rozlišování mezi kategoriemi důchodců v závislosti na hranici 840 000 Kč jiných příjmů svévolné a nekoncepční. Navíc je podle navrhovatele „samotný fakt zdanění důchodu jako takového věcně problematický“ a „nezdá se proto nijak racionální, aby byl zdaněn příjem, který stát vyplácí z prostředků důchodového pojištění“. Zároveň však navrhovatel připouští, že „tato úvaha však zjevně nedostačuje k závěru o protiústavnosti takové právní úpravy“. 116. Zde musí Ústavní soudÚstavní soud předeslat, že zdanění důchodů samo o sobě za protiústavní nepovažuje. Jde o otázku hospodářské a sociální politiky, při které má zákonodárce značnou volnost úvahy, co do volby prostředků, kterými bude svou politiku realizovat. Podobně není sama skutečnost zdanění důchodů považována za problematickou např. Spolkovým ústavním soudemústavním soudem (srov. rozhodnutí ze dne 6. 3. 2002, 2 BvL 17/99, ze dne 29. 9. 2015, 2 BvR 2683/11, či ze dne 30. 9. 2015, 2 BvR 1066/10 a 2 BvR 1961/10). Otázku vhodnosti či koncepčnosti důchodové či daňové politiky pak Ústavní soudÚstavní soud, jak již bylo shora naznačeno, posuzovat nemůže, nebude-li mít právní úprava „rdousící“ účinek či neporuší-li právo na rovné zacházení (srov. výše). 117. Pokud jde o ospravedlnění odlišného zacházení, vyžaduje konstantně Ústavní soudÚstavní soud, aby se zákonodárce při jakémkoli rozlišování mezi situacemi či subjekty (bez ohledu na to, zda předmětem právní úpravy jsou záležitosti týkající se základních práv, či nikoli) vyhnul libovůli, tj. nedůvodnému rozlišování. Jak Ústavní soudÚstavní soud již mnohokrát uvedl, stát může rozhodnout, že jedné skupině poskytne méně výhod než jiné, nesmí však postupovat libovolně a z jeho rozhodnutí musí být patrno, že tak činí ve veřejném zájmu [srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 17/99 ze dne 1. 12. 1999 (N 174/16 SbNU 267; 3/2000 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 2/02 ze dne 9. 3. 2004 (N 35/32 SbNU 331; 278/2004 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 31/13 ze dne 10. 7. 2014 (N 138/74 SbNU 141; 162/2014 Sb.)]. 118. Aby došlo k porušení práva na rovné zacházení, musí se s různými subjekty, které se nacházejí ve stejné nebo srovnatelné situaci, zacházet rozdílným způsobem, aniž by existovaly objektivní a rozumné důvody pro uplatněný rozdílný přístup [srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 15/02 ze dne 21. 1. 2003 (N 11/29 SbNU 79; 40/2003 Sb.)]. 119. Přímo ve vztahu k daním již Ústavní soudÚstavní soud České a Slovenské Federativní Republiky uvedl, že „ani svrchovanost státu nezakládá možnost ukládání libovolných daní, třebaže by se tak stalo na základě zákona“, přičemž „v oblasti daňové je třeba požadovat, aby zákonodárný orgán podložil svoje rozhodnutí objektivními a racionálními kritérii. (...) Jestliže se tak stalo, není určení diferencovaných daní pro různé poplatníky stavem, který by bylo možno označit jako protiústavní nerovnost, a naopak“ (nález Ústavního souduÚstavního soudu ČSFR ze dne 8. 10. 1992 sp. zn. Pl. ÚS 22/92, Sbírka usnesení a nálezů ÚS ČSFR, 1992, s. 43-44). 120. Je zřejmé, že napadená právní úprava vytváří v rámci skupiny poživatelů důchodů pobírajících též další příjem dvě skupiny důchodců, přičemž rozlišujícím znakem je výše jiného (dalšího) příjmu (konkrétně součtu příjmů podle § 6 a dílčích základů daně podle § 7 a 9 zákona o daních z příjmů). První skupinu tvoří ti, kteří dosáhnou jiného příjmu maximálně do výše 840 000 Kč ročně, druhou skupinu pak tvoří ti, jejichž příjem hranici 840 000 Kč ročně překročí. 121. Rozdílné zacházení pak spočívá v odlišném daňovém zatížení druhé skupiny, přičemž toto odlišné daňové zatížení jde k tíži této skupiny, neboť je vyšší. Pro závěr o ústavnosti či protiústavnosti uvedeného řešení je rozhodující existence objektivních a rozumných důvodů vysvětlujících jak existenci napadeného odlišného zacházení, tak intenzitu, resp. formu tohoto odlišného zacházení. 122. Pokud jde o samotné stanovení hranice 840 000 Kč, resp. obecně úvahu o možném odlišném daňovém zacházení s „vysokopříjmovými“ důchodci oproti ostatním důchodcům, je nutno uvést, že uvedená hranice představující příjem v průměrné výši 70 000 Kč měsíčně je s ohledem na ekonomickou realitu státu způsobilá racionálně vymezit hranici mezi „vysokopříjmovými“ a ostatními poživateli starobních důchodů, jakkoli si lze představit částky vyšší i nižší plnící stejný účel. Ústavní soudÚstavní soud však nemůže vstupovat na pole politického rozhodování tím, že by vyžadoval optimální, nejvhodnější či nejlepší řešení, které ostatně ani nelze v ústavní rovině vždy přesně specifikovat - postačí, jde-li o řešení rozumné ve vztahu k účelu, který má být dosažen. Zde je nutno opět akceptovat širokou míru volné úvahy zákonodárce, neboť požadavek zcela exaktně odůvodnitelné příjmové hranice je v daňových či sociálních otázkách nemožný. 123. Jakkoli nelze uvedenou hranici považovat samu o sobě za nezdůvodnitelnou, je nutno pro zachování principu rovného zacházení, resp. vyloučení svévole posoudit též konkrétní účel, ke kterému je určena, a zejména pak míru odlišného zacházení mezi dvěma touto hranicí vymezenými skupinami daňových poplatníků - důchodců. Zejména pak posoudit, zda je míra odlišného zacházení úměrná míře odlišnosti uvedených subjektů. 124. V uvedeném aspektu ovšem již shledává Ústavní soudÚstavní soud napadenou právní úpravu za protiústavní. 125. V nyní posuzovaném případě je podstatná nikoli sama skutečnost, že je odlišně zacházeno s „vysokopříjmovými“ důchodci, nýbrž primárně konkrétní forma tohoto zacházení. Princip rovnosti ve vztahu k daňovému zákonodárství vyžaduje, aby daňový zákon zatěžoval daňové poplatníky rovnoměrně (srov. rozhodnutí Spolkového ústavního souduústavního soudu ze dne 9. 3. 2004, 2 BvL 17/02). Jak k tomu uvedl Ústavní soudÚstavní soud ve výše citovaném nálezu sp. zn. Pl. ÚS 29/08, „zásada rovnosti vyžaduje, aby každý tuzemec byl zapojen podle své způsobilosti rovnoměrně do financování státních úkolů“ (bod 45). 126. Rovnoměrnost daňového zatížení neznamená shodnost daňové zátěže pro všechny, ale pouze naplnění postulátu, že s odlišnými je třeba zacházet odlišně, se stejnými stejně, přičemž míře odlišnosti subjektů či situací musí odpovídat právě míra odlišnosti právní regulace. Rovnoměrné daňové zatížení pak znamená, že je třeba daňové poplatníky se stejnou (obdobnou) finanční výkonností rovněž stejně (obdobně) zdanit, resp. že zdanění vyšších příjmů musí být ve srovnání s daňovým zatížením nižších příjmů přiměřené (srov. též rozhodnutí Spolkového ústavního souduústavního soudu ze dne 29. 9. 2015, 2 BvR 2683/11, či ze dne 30. 9. 2015, 2 BvR 1066/10 a 2 BvR 1961/10). 127. Zde Ústavní soudÚstavní soud připomíná i v daňové teorii uznávaný princip tzv. horizontální spravedlnosti: poplatníci, kteří mají relativně stejně vysokou platební schopnost, by měli platit stejnou daň, přičemž by nemělo být rozlišováno, jaký zdroj (původ příjmu) se daní. 128. V nyní posuzovaném případě rozdíl mezi daňovým zatížením v rámci obou popsaných skupin spočívá ve zdanění celého vypláceného důchodu v případě jedné skupiny, na rozdíl od zdanění pouze části důchodu přesahující 36násobek minimální mzdy v případě skupiny jiné. Tento daňový rozdíl je však poměrně zásadní a může činit až 49 680 Kč pro rok 2015 (zdanění částky odpovídající 36násobku minimální mzdy v roce 2015, tedy zdanění 331 200 Kč sazbou 15 %) či pro rok 2016 až 53 460 Kč (zdanění částky odpovídající 36násobku minimální mzdy v roce 2016, tedy zdanění 356 400 Kč sazbou 15 %). 129. V modelovém případě, kdy dva důchodci dosahující shodné roční výše starobního důchodu odpovídající 36násobku minimální mzdy, přičemž výše jejich jiných příjmů předvídaných napadeným ustanovením zákona o daních z příjmů se bude lišit pouze „o korunu“ (např. jeden bude mít příjmy ve výši 840 000 Kč, druhý jen minimálně vyšší), bude se jejich daňová zátěž lišit (v roce 2016) o více než 53 tisíc Kč (abstrahuje se od detailů výpočtu výše daně z příjmů včetně zaokrouhlování apod.). Totožný efekt nastane i v případě, že pracující příjemci důchodu budou mít zcela shodný celkový disponibilní příjem (tvořený jak důchodem, tak jinými příjmy podléhajícími zdanění), přičemž lišit se bude pouze vnitřní rozložení těchto příjmů dle zdrojů příjmu (o částku příjmů přesahující hranici 840 000 Kč u jednoho z poplatníků bude vyšší důchod druhého z poplatníků, který uvedenou hranici příjmů nepřekročí). Rozdíl ve zdanění může opět činit až desítky tisíc korun navzdory tomu, že oba mají celkový disponibilní příjem ve stejné výši. 130. Dochází tak zde ke zcela extrémnímu nepoměru mezi odlišností v daňové zátěži v relaci k odlišnosti ve výši příjmů. Obecně lze akceptovat, že vyšší příjmy daňových poplatníků vedou k odlišnému zacházení např. v podobě vyšších daňových sazeb. V opačném případě by bylo protiústavní jakékoli progresivní zdanění. Avšak i v těchto případech musí odlišnost zacházení odpovídat právě míře odlišnosti posuzovaných subjektů, tj. typicky právě rozdílu ve výši příjmů. U progresivního zdanění (též v podobě např. tzv. solidárního zvýšení daně podle § 16a zákona o daních z příjmů) se tak vyšší sazbou zdaňují pouze ty příjmy, které určitou hranici přesahují, čímž je zajištěna právě rovnost zacházení v rámci určitého daňového pásma (shodné zdanění do určité výše příjmů), a naopak je umožněno odlišné zdanění ve vztahu k těm příjmům, které představují onu rozdílnost posuzovaných subjektů (tj. např. odlišná daňová sazba pro příjmy přesahující určitou hranici). 131. Napadená právní úprava je však s touto logikou v příkrém rozporu, neboť daňově odlišně nezatěžuje tu část příjmu, která je relevantní pro rozlišení uvedených skupin, ale zatěžuje příjem zcela odlišný (ve formě důchodu), a to navíc příjem, který může být u obou skupin naopak zcela shodný, tudíž příjem, který není pro rozlišení mezi oběma skupinami vůbec relevantní. Nadto je tento příjem (důchod) zdaněn skokově, tj. bez možnosti podchytit a zohlednit relevantní příjmové rozdíly mezi oběma skupinami důchodců. Míru odlišného zacházení však může ospravedlnit právě míra odlišnosti skupin, se kterými je odlišně zacházeno. 132. Jakkoli Ústavní soudÚstavní soud předeslal, že při posuzování nerovného zacházení z důvodu, který nepředstavuje a priori podezřelé kritérium rozlišování, je intenzita jeho přezkumu poměrně zdrženlivá, přičemž postačí věcné a racionální zdůvodnění odlišného zacházení, neshledal Ústavní soudÚstavní soud v nyní posuzovaném případě žádný věcný a racionální argument, který by výše popsanou formu odlišného zacházení dokázal zdůvodnit. Iracionalita uvedeného rozlišování je patrná též na skutečnosti, že osoba s nižším „hrubým“ příjmem, u které nedojde ke „skokovému“ zdanění celého důchodu, bude mít po zdanění celkově vyšší „čisté“ příjmy oproti osobě s „hrubým“ příjmem vyšším, u které ke „skokovému“ zdanění celého důchodu dojde. Jakékoli věcné a racionální zdůvodnění uvedeného efektu spočívající v nižším „čistém“ výdělku osoby s vyšším „hrubým“ příjmem opět oproti srovnatelné osobě s „hrubým“ příjmem nižším nelze nalézt. 133. Lze sice akceptovat argumenty pro samotnou skutečnost odlišného daňového zacházení s „vysokopříjmovými“ důchodci, pro formu a intenzitu odlišného zacházení dle napadené právní úpravy však již Ústavní soudÚstavní soud žádné věcné a racionální ospravedlnění neshledává. Nelze totiž jakkoli rozumně zdůvodnit, že rozdíl (v typově shodném) příjmu ve výši několika korun může vést k daňovému rozdílu ve výši až několika desítek tisíc korun. Jde tak o případ svévole při rozlišování situací či subjektů, který je v rozporu s právem na rovné zacházení. 134. K nálezu sp. zn. Pl. ÚS 31/13 ze dne 10. 7. 2014 (N 138/74 SbNU 141; 162/2014 Sb.) týkajícímu se slevy na dani u pracujících důchodců, který zmiňuje navrhovatel, je nutno připomenout, že důležitým argumentem pro závěr o protiústavnosti zrušení slevy na dani pro pracující důchodce byla mj. též nepřiměřená tíživost této daňové úpravy pro důchodce s nejnižšími příjmy. V nyní posuzovaném případě jsou naopak právní úpravou dotčeni důchodci z opačné strany pomyslného příjmového spektra. Přesto však skutečnost, že se právní úprava týká pouze příjemců důchodů s dalšími vyššími příjmy, a zdanění jejich důchodů tudíž nepředstavuje s ohledem na výši jiných příjmů nepřiměřené majetkové břemeno, nemůže ospravedlnit svévolný postup zákonodárce postrádající jakékoli racionální a věcné zdůvodnění při rozložení daňového břemene mezi daňové poplatníky, byť daňové poplatníky s vyššími příjmy. Rozdíl daňové zátěže ve výši až kolem 50 tisíc Kč mezi daňovými poplatníky, jejichž příjmová situace se může lišit zcela minimálně (v řádu korun), je zcela extrémní a ničím nepodložený. 135. Je nutno též odmítnout argument vlády, že se právní úprava týká pouze několika tisíc důchodců, tedy obecně velmi malé skupiny osob. Daný argument nemůže sám o sobě nikdy ospravedlnit svévolné, resp. nerovné zacházení. Diskriminačně formulovaný zákon bude protiústavní, byť by ve skutečnosti znevýhodňoval pouze jediného adresáta. Naopak často mohou být nerovnému zacházení vystaveny právě velmi malé, resp. nepočetné skupiny osob. 136. Argument vlády o nízkém počtu napadenou právní úpravou dotčených daňových poplatníků - důchodců navíc výrazně zpochybňuje tvrzení samotné vlády, že legitimní cíl spočívající ve zvýšení příjmů veřejných rozpočtů, snížení rozpočtového schodku, resp. vyšší solidaritě majetnějších s méně majetnými může být takto zvolenou právní úpravou vůbec naplněn, natož pokud jde o vládou zmíněný cíl „spoluúčasti“ této skupiny důchodců na „financování“ osvobození většiny příjemců důchodů z důchodového pojištění od daně z příjmu. S ohledem na objem prostředků nutných k financování důchodového systému lze prima facie konstatovat, že i naplnění tohoto cíle se nachází mimo realitu. Nízký počet daňových poplatníků, na které právní úprava dopadá, a tomu odpovídající finanční přínos do státního rozpočtu bude totiž vcelku zanedbatelný. I tyto skutečnosti svědčí pro absenci racionálního a věcného zdůvodnění napadenou právní úpravou zakotveného rozlišování mezi dvěma skupinami důchodců. X/2/4. Závěr 137. Ústavní soudÚstavní soud tak dospěl k závěru, že míra odlišného zacházení mezi jednotlivými skupinami důchodců je zcela zjevně nepřiměřená míře odlišností, kterou tyto skupiny vykazují. Napadené ustanovení tak představuje rozlišení svévolné bez jakéhokoli věcného a racionálního zdůvodnění, a tudíž porušující zákaz nerovného zacházení zaručený čl. 1 větou první Listiny základních práv a svobod a čl. 26 větou první Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. X/3. K porušení základního práva získávat prostředky pro životní potřeby prací dle čl. 26 Listiny 138. Navrhovatel konečně namítá, že je napadenou právní úpravou porušeno i právo dle čl. 26 odst. 1 Listiny ve smyslu „možnosti získávat prostředky na živobytí prací“. Podle navrhovatele je „zjevné, že výdělečná činnost určitého rozsahu vede k vyššímu zdanění, avšak nikoliv ve vztahu k takto získaným příjmům (což by bylo např. v podobě progresivní daně dle okolností akceptovatelné), avšak ve vztahu k příjmům z důchodového systému, což již akceptovatelné není“. 139. Namítaný čl. 26 odst. 1 Listiny zakotvuje právo na svobodnou volbu povolání, právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. Naopak tvrzená „možnost získávat prostředky na živobytí prací“ je obsahem čl. 26 odst. 3 Listiny. 140. Ústavní soudÚstavní soud však má za to, že v nyní posuzovaném případě právo na svobodnou volbu povolání, právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost dle čl. 26 odst. 1 Listiny ani právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací dle čl. 26 odst. 3 Listiny napadenou právní úpravou porušeno není, neboť samotné jádro práva (možnost podnikat, svobodně volit povolání, svobodně provozovat jinou hospodářskou činnost, resp. možnost zajistit si prostředky na životní potřeby prací) není nijak dotčeno a ani navrhovatelem namítáno a samotná intenzita posuzovaného zdanění není vůbec způsobilá dané právo porušit. Obdobně jako u přezkumu intenzity zdanění pro účely posouzení porušení majetkových práv je nutno i zde zkoumat „rdousící“ efekt příslušné právní úpravy, který, jak bylo shora rekapitulováno (X/1), není u napadené právní úpravy přítomen. 141. Navrhovatel ostatně nepředkládá, kromě tvrzené nekoncepčnosti dané právní úpravy, jakékoli argumenty hovořící pro porušení čl. 26 odst. 1 či 3 Listiny, přičemž naopak „rdousící“ efekt napadené právní úpravy popírá. XI. Celkové shrnutí a časová působnost nálezu 142. Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že napadené ustanovení je v rozporu s čl. 1 větou první Listiny základních práv a svobod a čl. 26 větou první Mezinárodního paktu o občanských a politických právech garantujícími právo na rovné zacházení a z něj plynoucím zákazem libovůle při činnosti veřejné moci, včetně zákonodárce. Míra odlišného zacházení mezi jednotlivými skupinami důchodců je zcela zjevně nepřiměřená míře odlišností, kterou tyto skupiny vykazují. Napadené ustanovení tak představuje rozlišení svévolné bez věcného a racionálního zdůvodnění, a tudíž porušující zákaz nerovného zacházení, resp. zákaz libovůle. 143. Ústavní soudÚstavní soud tak návrhu na zrušení ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, vyhověl a dané ustanovení zrušil dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. 144. Ústavní soudÚstavní soud naopak neshledal, že by napadená právní úprava představovala porušení práva na ochranu majetku dle čl. 11 Listiny, resp. čl. 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě či práva podnikat, svobodně volit povolání, svobodně provozovat jinou hospodářskou činnost, resp. možnost zajistit si prostředky na životní potřeby prací dle čl. 26 odst. 1 a 3 Listiny, neboť napadená právní úprava nemá v podobě daňové zátěže „rdousící“ účinek, který by představoval pro daňové poplatníky nepřiměřené břemeno. 145. Stejně tak Ústavní soudÚstavní soud neshledal, že by došlo k porušení čl. 3 odst. 1 Listiny, resp. čl. 14 Úmluvy, neboť nepovažuje uvedená ustanovení za aplikovatelná na posuzovaný případ. 146. S ohledem na derogaci napadeného ustanovení v průběhu zdaňovacího období Ústavní soudÚstavní soud zároveň dodává následující: Napadené ustanovení počítá s vyloučením osvobození pravidelně vyplácených důchodů a penzí v rozsahu 36násobku minimální mzdy v případě, kdy součet příjmů podle § 6 a dílčích základů daně podle § 7 a 9 zákona o daních z příjmů u poplatníka přesáhne ve zdaňovacím období částku 840 000 Kč. Zdanění celého důchodu je tedy v rámci příslušného zdaňovacího období vázáno na celkovou výši jiného (výše specifikovaného) příjmu opět v rámci celého zdaňovacího období. Vzhledem k tomu, že na základě tohoto nálezu nebude dané ustanovení účinné po celé zdaňovací období roku 2016, jakož i v zájmu právní jistoty a předvídatelnosti právní úpravy a konečně v zájmu předcházení možným dalším nerovnostem, které by mohly být způsobeny nepředvídatelnou, resp. dílčí aplikací napadeného ustanovení pouze pro část zdaňovacího období, považuje Ústavní soudÚstavní soud dané ustanovení za neaplikovatelné na zdaňovací období roku 2016 jako celek. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišné stanovisko podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujal k rozhodnutí pléna soudce Jan Musil.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 45/2016 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 45/2016 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Státu Izrael o programu pracovní dovolené Vyhlášeno 26. 8. 2016, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 19. 9. 2016, částka 27/2016 * Článek 1 - Každá smluvní strana bude vydávat státním občanům druhé smluvní strany dlouhodobá víza k pracovní dovolené pro opakovaný vstup platná jeden (1) rok, pokud splní všechny následující požadavky: * Článek 2 - Státní občané států obou smluvních stran mohou žádat o víza k pracovní dovolené na velvyslanectví či konzulátech státu druhé smluvní strany nacházejících se na území státu smluvní strany, jehož jsou občany. * Článek 3 - Platnost víza k pracovní dovolené vydaného na základě této dohody není možné prodloužit, přičemž vízum není možné vydat téže osobě opakovaně. * Článek 4 - Smluvní strany stanoví na základě reciprocity výměnou diplomatických nót maximální počet víz vydávaných podle článku 1 na kalendářní rok. Počáteční kvóta činí maximálně dvě stě (200) víz. Smluvní strany mohou tento počet měnit každoročně výměnou diplomatic * Článek 5 - (1) Každá ze smluvních stran může v souladu s právními předpisy svého státu odmítnout jakoukoliv konkrétní žádost o vízum, kterou obdrží v souladu s touto dohodou. * Článek 6 - Každá smluvní strana převezme zpět občana svého státu, který vstoupil na území státu druhé smluvní strany na základě víza k pracovní dovolené a který pozbyl oprávnění pobývat na tomto území. Pokud je to potřebné, smluvní strana vydá občanu svého státu pro * Článek 7 - (1) Každá ze smluvních stran povolí občanům státu druhé smluvní strany, kteří mají platná víza k pracovní dovolené, po dobu platnosti víza pobývat na území svého státu a také pracovat v rámci programu pracovní dovolené bez pracovního povolení po dobu nepře * Článek 8 - Občané státu jedné smluvní strany, kteří vstoupili na území státu druhé smluvní strany na základě víz k pracovní dovolené, musejí během svého pobytu na území státu druhé smluvní strany dodržovat platné právní předpisy státu této smluvní strany. * Článek 9 - Ustanovení této dohody se provádějí v souladu splatnými právními předpisy států obou smluvních stran. * Článek 10 - Touto dohodou nejsou dotčeny závazky smluvních stran vyplývající z jiných mezinárodních smluv. * Článek 11 - Každá smluvní strana může dočasně, zcela nebo zčásti, pozastavit provádění této dohody z důvodů veřejného zájmu, včetně veřejné bezpečnosti, veřejného pořádku a veřejného zdraví. Každé takové pozastavení je třeba okamžitě oznámit druhé smluvní straně písem * Článek 12 - Změny této dohody mohou být činěny vzájemnou písemnou dohodou smluvních stran a vstoupí v platnost podle pravidel zakotvených níže v článku 13. * Článek 13 - (1) Tato dohoda je sjednávána na dobu neurčitou a vstoupí v platnost devadesátým (90.) dnem od data přijetí pozdějšího oznámení smluvních stran učiněného diplomatickou cestou o splnění vnitrostátních právních podmínek pro vstup této dohody v platnost. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 19. 9. 2016 45 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 8. června 2015 byla v Jeruzalémě podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Státu Izrael o programu pracovní dovolené. S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Dohoda vstupuje v platnost na základě svého článku 13 odst. 1 dne 19. září 2016. České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. DOHODA MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU STÁTU IZRAEL O PROGRAMU PRACOVNÍ DOVOLENÉ Vláda České republiky a vláda Státu Izrael (dále jen „smluvní strany“), v duchu prosazování užší spolupráce mezi státy smluvních stran, s přáním poskytovat více příležitostí jejich státním občanům, zejména mládeži, k poznávání kultury a celkového způsobu života v druhém státě, s přáním zavést pro státní občany každého ze států, zejména pro mládež, programy umožňující jim vstupovat na území státu druhé smluvní strany, přednostně za účelem delší dovolené, a k zajištění financování cesty v rámci této dovolené také příležitostně pracovat, se dohodly takto: Článek 1 Každá smluvní strana bude vydávat státním občanům druhé smluvní strany dlouhodobá víza k pracovní dovolené pro opakovaný vstup platná jeden (1) rok, pokud splní všechny následující požadavky: a) hodlají primárně strávit dovolenou na území státu druhé smluvní strany s tím, že případné zaměstnání zde bude pouze vedlejším účelem pobytu; b) jsou v době podání žádosti o vízum k pracovní dovolené ve věku osmnáct (18) až třicet (30) let včetně; c) nejsou doprovázeni na nich závislými osobami; d) mají cestovní pas, jehož platnost přesahuje předpokládanou dobu pobytu nejméně o šest (6) měsíců, a zpáteční jízdenku či dostatečné prostředky k zakoupení takové jízdenky; e) mají dostatečné finanční prostředky ke krytí nákladů spojených s pobytem na území státu druhé smluvní strany; f) splňují veškeré zdravotní požadavky nezbytné pro vstup na území státu druhé smluvní strany; g) předloží doklad o zdravotním pojištění v rozsahu stanoveném právními předpisy státu druhé smluvní strany; h) předloží písemné prohlášení o tom, že nemají záznam v trestním rejstříku, informace týkající se záznamu v trestním rejstříku nesmí být použita pro jiné účely, než pro které byla předána; a i) zaplatí předepsaný poplatek za žádost o vízum k pracovní dovolené. Článek 2 Státní občané států obou smluvních stran mohou žádat o víza k pracovní dovolené na velvyslanectví či konzulátech státu druhé smluvní strany nacházejících se na území státu smluvní strany, jehož jsou občany. Článek 3 Platnost víza k pracovní dovolené vydaného na základě této dohody není možné prodloužit, přičemž vízum není možné vydat téže osobě opakovaně. Článek 4 Smluvní strany stanoví na základě reciprocity výměnou diplomatických nót maximální počet víz vydávaných podle článku 1 na kalendářní rok. Počáteční kvóta činí maximálně dvě stě (200) víz. Smluvní strany mohou tento počet měnit každoročně výměnou diplomatických nót. Úprava počtu víz k pracovní dovolené, vydávaných ročně, nebude považována za formální změnu této Dohody. Článek 5 (1) Každá ze smluvních stran může v souladu s právními předpisy svého státu odmítnout jakoukoliv konkrétní žádost o vízum, kterou obdrží v souladu s touto dohodou. (2) Každá ze smluvních stran může v souladu s právními předpisy svého státu odepřít vstup na území svého státu jakékoliv osobě účastnící se programu podle této dohody, kterou by považovala za nežádoucí, či vyhostit jakoukoliv takovou osobu, které byl povolen vstup na základě této dohody. Článek 6 Každá smluvní strana převezme zpět občana svého státu, který vstoupil na území státu druhé smluvní strany na základě víza k pracovní dovolené a který pozbyl oprávnění pobývat na tomto území. Pokud je to potřebné, smluvní strana vydá občanu svého státu pro účely zpětného převzetí cestovní doklad. V případě pochybností o státním občanství si smluvní strany vzájemně poskytnou pomoc při identifikaci údajného státního občana. Článek 7 (1) Každá ze smluvních stran povolí občanům státu druhé smluvní strany, kteří mají platná víza k pracovní dovolené, po dobu platnosti víza pobývat na území svého státu a také pracovat v rámci programu pracovní dovolené bez pracovního povolení po dobu nepřekračující jeden rok od data vstupu na území. Zaměstnání přitom bude pouze vedlejším, a nikoli hlavním účelem pobytu. (2) Občané účastnící se programu nesmí pracovat pro jednoho zaměstnavatele po dobu delší než tři měsíce. (3) Občané účastnící se programu se mohou během svého pobytu zapsat do vzdělávacích či studijních kurzů, jejichž souhrnná délka nepřekračuje tři měsíce. Článek 8 Občané státu jedné smluvní strany, kteří vstoupili na území státu druhé smluvní strany na základě víz k pracovní dovolené, musejí během svého pobytu na území státu druhé smluvní strany dodržovat platné právní předpisy státu této smluvní strany. Článek 9 Ustanovení této dohody se provádějí v souladu splatnými právními předpisy států obou smluvních stran. Článek 10 Touto dohodou nejsou dotčeny závazky smluvních stran vyplývající z jiných mezinárodních smluv. Článek 11 Každá smluvní strana může dočasně, zcela nebo zčásti, pozastavit provádění této dohody z důvodů veřejného zájmu, včetně veřejné bezpečnosti, veřejného pořádku a veřejného zdraví. Každé takové pozastavení je třeba okamžitě oznámit druhé smluvní straně písemně diplomatickou cestou. Článek 12 Změny této dohody mohou být činěny vzájemnou písemnou dohodou smluvních stran a vstoupí v platnost podle pravidel zakotvených níže v článku 13. Článek 13 (1) Tato dohoda je sjednávána na dobu neurčitou a vstoupí v platnost devadesátým (90.) dnem od data přijetí pozdějšího oznámení smluvních stran učiněného diplomatickou cestou o splnění vnitrostátních právních podmínek pro vstup této dohody v platnost. (2) Každá ze smluvních stran může tuto dohodu kdykoli písemně vypovědět. V takovém případě skončí platnost této dohody tři měsíce ode dne přijetí písemného oznámení o výpovědi druhou stranou. (3) Pokud se smluvní strany písemně nedohodnou jinak, pak i přes ukončení této dohody či pozastavení provádění jakéhokoliv ustanovení této dohody bude každé osobě, která v době takového ukončení či pozastavení již měla platné vízum k pracovní dovolené, povoleno vstoupit do země, pobývat tam a pracovat v souladu s takovým vízem až do vypršení jeho platnosti. Dáno v Jeruzalémě dne 8. června 2015, což odpovídá dni 21. sivan 5775, ve dvou vyhotoveních, každé v českém, hebrejském a anglickém jazyce, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílností ve výkladu je rozhodující anglické znění. Za vládu České republiky PhDr. Lubomír Zaorálek v. r. ministr zahraničních věcí Za vládu Státu Izrael Tzipi Hotovely v. r. náměstkyně ministra zahraničních věcí
Sdělení Českého statistického úřadu č. 270/2016 Sb.	Sdělení Českého statistického úřadu č. 270/2016 Sb. Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) Vyhlášeno 24. 8. 2016, částka 104/2016 270 SDĚLENÍ Českého statistického úřadu ze dne 18. srpna 2016 o aktualizaci Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) Český statistický úřad podle § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, oznamuje s účinností od 1. září 2016 aktualizaci Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO), zavedené sdělením Českého statistického úřadu č. 206/2010 Sb., ze dne 16. června 2010, ve znění sdělení Českého statistického úřadu č. 185/2012 Sb., sdělení Českého statistického úřadu č. 184/2013 Sb., sdělení Českého statistického úřadu č. 172/2014 Sb. a sdělení Českého statistického úřadu č. 140/2015 Sb. Předmětem aktualizace Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) je zavedení nových položek, zrušení jedné položky a změny názvů vybraných položek. Změny jsou uvedeny v příloze tohoto sdělení. Platné znění aktualizované Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) bude k dispozici na internetových stránkách Českého statistického úřadu na adrese www.czso.cz. Předsedkyně: prof. Ing. Ritschelová, CSc., v. r. Příloha Položky Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) aktualizované k 1. září 2016 Tab. č. 1: Nově zavedené položky Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) s účinností od 1. září 2016 Kód položky\| Název položky ---\|--- 51321\| Barmani 51322\| Baristé 51329\| Ostatní pracovníci příbuzní barmanům Tab. č. 2: Zrušená položka Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) k 31. srpnu 2016 Kód položky\| Název položky ---\|--- 51320\| Barmani Tab. č. 3: Změny názvů položek Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) k 1. září 2016 Kód položky\| Nový název položky od 1. září 2016\| Název položky do 31. srpna 2016 ---\|---\|--- 21325\| Specialisté v oblasti lesnictví a myslivosti\| Specialisté v oblasti lesnictví 3143\| Technici v oblasti lesnictví a myslivosti\| Technici v oblasti lesnictví 31430\| Technici v oblasti lesnictví a myslivosti\| Technici v oblasti lesnictví 513\| Číšníci, servírky, barmani a příbuzní pracovníci\| Číšníci, servírky a barmani 5132\| Barmani a příbuzní pracovníci\| Barmani 72334\| Mechanici a opraváři zemědělských a lesnických strojů a zařízení\| Mechanici a opraváři zemědělských strojů a zařízení 81892\| Obsluha zařízení na zpracování a recyklaci odpadů (kromě kovového odpadu)\| Obsluha zařízení na zpracování sběrných surovin (kromě kovového odpadu) 9122\| Pracovníci pro ruční mytí vozidel a pomocní pracovníci autoservisu\| Pracovníci pro ruční mytí vozidel 91220\| Pracovníci pro ruční mytí vozidel a pomocní pracovníci autoservisu\| Pracovníci pro ruční mytí vozidel 9321\| Ruční baliči, plniči a etiketovači\| Ruční baliči 93210\| Ruční baliči, plniči a etiketovači\| Ruční baliči 93294\| Mazači a čističi strojů a zařízení\| Mazači strojů a zařízení
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 44/2016 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 44/2016 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o výpovědi Smlouvy o zdanění příjmů z úspor a jejího prozatímního provádění mezi Českou republikou a Nizozemským královstvím se zřetelem na Nizozemské Antily ve vztazích mezi Českou republikou a Curaçaem Vyhlášeno 19. 8. 2016, částka 26/2016 44 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dopisem ze dne 30. června 2016 bylo České republice oznámeno rozhodnutí vlády Curaçaa o vypovězení Smlouvy o zdanění příjmů z úspor a jejího prozatímního provádění mezi Českou republikou a Nizozemským královstvím se zřetelem na Nizozemské Antily ve vztazích mezi Českou republikou a Curaçaem. Smlouva byla sjednána výměnou dopisů ze dne 8. června 2004 a 27. srpna 2004 a byla vyhlášena pod č. 96/2006 Sb. m. s. Platnost Smlouvy končí podle článku 13 Smlouvy dne 31. prosince 2016.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 43/2016 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 43/2016 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu, který upravuje Smlouvu mezi Českou republikou a Republikou Kazachstán o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku Vyhlášeno 19. 8. 2016, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 28. 6. 2016, částka 26/2016 * ČLÁNEK 1 - Článek 2 odstavec 3 písmeno a) Smlouvy se upravuje následovně: * ČLÁNEK 2 - 1. Článek 3 odstavec 1 písmeno a) Smlouvy se upravuje následovně: * ČLÁNEK 3 - Článek 4 odstavec 1 Smlouvy se upravuje následovně: * ČLÁNEK 4 - 1. Článek 5 odstavec 2 písmeno f) Smlouvy se upravuje následovně: * ČLÁNEK 5 - Do článku 7 odstavce 3 Smlouvy se doplňuje následující věta: * ČLÁNEK 6 - Článek 10 odstavec 3 Smlouvy se upravuje následovně: * ČLÁNEK 7 - 1. Článek 11 odstavec 3 Smlouvy se upravuje následovně: * ČLÁNEK 8 - Článek 13 odstavec 2 Smlouvy se upravuje následovně: * ČLÁNEK 9 - Existující ustanovení článku 20 Smlouvy se označuje jako odstavec 1 tohoto článku a do článku 20 Smlouvy se doplňuje následující odstavec 2: * ČLÁNEK 10 - Článek 21 odstavec 2 Smlouvy se upravuje následovně: * ČLÁNEK 11 - Článek 23 Smlouvy se upravuje následovně: * ČLÁNEK 12 - 1. Článek 24 odstavec 1 Smlouvy se upravuje následovně: * ČLÁNEK 13 - Článek 26 Smlouvy se upravuje následovně: * ČLÁNEK 14 - Pro účely Smlouvy se rozumí, že její ustanovení v žádném případě nezabraňují smluvnímu státu provádět ustanovení jeho vnitrostátních právních předpisů a opatření, která jsou namířena proti vyhýbání se daňové povinnosti nebo daňovým únikům, ať jsou takto oz * ČLÁNEK 15 - Smluvní státy si vzájemně diplomatickou cestou oznámí splnění postupů, které jsou vyžadovány jejich vnitrostátními právními předpisy pro vstup tohoto protokolu v platnost. Protokol, který tvoří nedílnou součást Smlouvy, vstoupí v platnost dnem pozdějšího z Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 28. 6. 2016 43 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 24. listopadu 2014 byl v Astaně podepsán Protokol, který upravuje Smlouvu mezi Českou republikou a Republikou Kazachstán o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku1). S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval. Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 15 dne 28. června 2016 a jeho ustanovení se budou provádět v souladu se zněním písmen a), b) a c) téhož článku. České znění Protokolu a anglické znění, jež je pro jeho výklad rozhodné, se vyhlašují současně. Protokol, který upravuje Smlouvu mezi Českou republikou a Republikou Kazachstán o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku ČESKÁ REPUBLIKA A REPUBLIKA KAZACHSTÁN, přejíce si upravit Smlouvu mezi Českou republikou a Republikou Kazachstán o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, která byla podepsána v Almaty dne 9. dubna 1998 (dále jen „Smlouva“), se dohodly takto: ČLÁNEK 1 Článek 2 odstavec 3 písmeno a) Smlouvy se upravuje následovně: „a) v Republice Kazachstán: (i) daň z příjmů společností; (ii) daň z příjmů fyzických osob; (iii) daň z majetku právnických osob a fyzických osob; (dále nazývané „kazašská daň“);“. ČLÁNEK 2 1. Článek 3 odstavec 1 písmeno a) Smlouvy se upravuje následovně: „a) výraz: (i) „Kazachstán“ označuje Republiku Kazachstán a, pokud je použit v zeměpisném významu, výraz „Kazachstán“ zahrnuje státní území Republiky Kazachstán a oblasti, kde Kazachstán vykonává svá svrchovaná práva a jurisdikci, a to podle jeho vnitrostátních právních předpisů a mezinárodních dohod, jichž je Kazachstán smluvní stranou; (ii) „Česká republika“ označuje území České republiky, na kterém jsou, podle českých právních předpisů a v souladu s mezinárodním právem, vykonávána svrchovaná práva České republiky;“. 2. Článek 3 odstavec 1 písmeno g) Smlouvy se upravuje následovně: „g) výraz „mezinárodní doprava“ označuje jakoukoli dopravu lodí nebo letadlem provozovanou rezidentem jednoho smluvního státu, vyjma případů, kdy je loď provozována nebo letadlo provozováno pouze mezi místy v druhém smluvním státě;“. ČLÁNEK 3 Článek 4 odstavec 1 Smlouvy se upravuje následovně: „1. Výraz „rezident smluvního státu“ označuje pro účely této smlouvy každou osobu, která je podle právních předpisů tohoto smluvního státu podrobena v tomto státě zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, místa registrace nebo založení, místa skutečného vedení nebo jakéhokoli jiného podobného kritéria, a rovněž zahrnuje tento smluvní stát a jakýkoliv nižší správní útvar nebo místní úřad tohoto státu. Tento výraz však nezahrnuje žádnou osobu, která je podrobena zdanění v tomto smluvním státě pouze z důvodu příjmu ze zdrojů v tomto smluvním státě nebo majetku tam umístěného.“. ČLÁNEK 4 1. Článek 5 odstavec 2 písmeno f) Smlouvy se upravuje následovně: „f) jakékoliv místo těžby nebo průzkumu přírodních zdrojů.“. 2. Článek 5 odstavec 3 písmeno a) Smlouvy se upravuje následovně: „a) staveniště nebo stavební, montážní nebo instalační projekt nebo dozor s tím spojený, avšak pouze pokud takové staveniště, projekt nebo dozor trvá déle než dvanáct měsíců;“. 3. Do článku 5 odstavce 3 Smlouvy se doplňuje následující věta: „Pro účely počítání časových lhůt uvedených v tomto odstavci se považují činnosti vykonávané podnikem sdruženým podle článku 9 této smlouvy s druhým podnikem, za činnosti vykonávané podnikem, s nímž je podnik sdružen, jestliže dané činnosti: a) jsou v zásadě stejné jako činnosti tam vykonávané posledně zmíněným podnikem a b) týkají se stejného nebo souvisejícího projektu, pokud tyto činnosti nejsou vykonávány současně.“. 4. Článek 5 odstavec 4 písmeno e) Smlouvy se upravuje následovně: „e) trvalé místo pro podnikání, které se udržuje pouze za účelem vykonávání jakékoliv jiné činnosti, která má pro podnik přípravný nebo pomocný charakter;“. 5. Do článku 5 odstavce 6 Smlouvy se doplňuje následující věta: „Avšak jestliže činnosti takového zástupce jsou zcela nebo téměř zcela věnovány zájmům tohoto podniku a jestliže jsou tento podnik a zástupce ve svých obchodních a finančních vztazích vázány podmínkami, které sjednaly nebo jim byly uloženy a které se liší od podmínek, které by byly sjednány mezi nezávislými podniky, nebude tento zástupce považován za nezávislého ve smyslu tohoto odstavce.“. ČLÁNEK 5 Do článku 7 odstavce 3 Smlouvy se doplňuje následující věta: „Podobně se nezohlední při stanovení zisků stálé provozovny částky účtované (jinak než proti proplacení skutečných výdajů) stálou provozovnou ústředí podniku nebo jakékoli jiné z jeho kanceláří ve formě licenčních poplatků, poplatků nebo jiných podobných plateb jako náhrady za užití patentů nebo jiných práv nebo ve formě provize za zvlášť poskytnuté služby nebo za řídící služby nebo, vyjma případu bankovního podniku, ve formě úroků z peněz půjčených ústředí podniku nebo jakékoli jiné z jeho kanceláří.“. ČLÁNEK 6 Článek 10 odstavec 3 Smlouvy se upravuje následovně: „3. Výraz „dividendy“ použitý v tomto článku označuje příjmy z akcií nebo jiných práv, s výjimkou pohledávek, s podílem na zisku, jakož i jiné příjmy, které jsou podrobeny stejnému daňovému režimu jako příjmy z akcií podle právních předpisů smluvního státu, jehož je společnost, která provádí platbu, rezidentem.“. ČLÁNEK 7 1. Článek 11 odstavec 3 Smlouvy se upravuje následovně: „3. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu, který je jejich skutečným vlastníkem, jsou, bez ohledu na ustanovení odstavce 2 tohoto článku, osvobozeny od zdanění ve smluvním státě, ve kterém mají zdroj, pokud jsou vypláceny: a) vládě druhého smluvního státu, nižšímu správnímu útvaru nebo místnímu úřadu tohoto státu, centrální (národní) bancebance tohoto druhého smluvního státu nebo jakékoli instituci, která je vlastněna vládou druhého smluvního státu, jestliže smyslem existence takové instituce je podpora exportu; nebo b) v souvislosti s půjčkou nebo úvěrem, která je zaručena nebo který je zaručen vládou druhého smluvního státu, nižším správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu, centrální (národní) bankoubankou tohoto druhého smluvního státu nebo jakoukoli institucí, která je vlastněna vládou druhého smluvního státu, jestliže smyslem existence takové instituce je podpora exportu.“. 2. Do článku 11 odstavce 4 Smlouvy se doplňuje následující věta: „Výraz „úroky“ nezahrnuje žádnou část příjmu, která je považována za dividendu podle ustanovení článku 10 odstavce 3 Smlouvy.“. ČLÁNEK 8 Článek 13 odstavec 2 Smlouvy se upravuje následovně: „2. Zisky, které pobírá rezident jednoho smluvního státu ze zcizení akcií nebo jiných podílů nebo práv na společnosti, jejichž hodnota plyne z více než 50 procent z nemovitého majetku umístěného ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém smluvním státě.“. ČLÁNEK 9 Existující ustanovení článku 20 Smlouvy se označuje jako odstavec 1 tohoto článku a do článku 20 Smlouvy se doplňuje následující odstavec 2: „2. Pokud jde o podpory, stipendia a jiné podobné odměny a odměny ze zaměstnání, které nebo která nejsou předmětem odstavce 1 tohoto článku, má osoba uvedená v odstavci 1 tohoto článku, kromě toho, právo v průběhu takového vzdělávání nebo výcviku na stejná daňová osvobození, snížení nebo stejné slevy, která nebo které přísluší rezidentům smluvního státu, v němž se tato osoba zdržuje.“. ČLÁNEK 10 Článek 21 odstavec 2 Smlouvy se upravuje následovně: „2. Jestliže je takový příjem pobírán rezidentem jednoho smluvního státu ze zdrojů na území druhého smluvního státu, může být tento příjem, bez ohledu na ustanovení odstavce 1 tohoto článku, rovněž zdaněn v tomto druhém smluvním státě.“. ČLÁNEK 11 Článek 23 Smlouvy se upravuje následovně: „Článek 23 VYLOUČENÍ DVOJÍHO ZDANĚNÍ 1. V případě rezidenta Kazachstánu bude dvojí zdanění vyloučeno následovně: Jestliže rezident Kazachstánu pobírá příjem nebo vlastní majetek, který může být v souladu s ustanoveními této smlouvy zdaněn v České republice, Kazachstán povolí: a) snížit daň z příjmů tohoto rezidenta o částku rovnající se dani z příjmů zaplacené v České republice; b) snížit daň z majetku tohoto rezidenta o částku rovnající se majetkové dani zaplacené v České republice. Částka, o kterou se daň sníží, však v žádném případě nepřesáhne tu část kazašské daně vypočtené před jejím snížením, která poměrně připadá, podle toho, o jaký případ jde, na příjem nebo majetek, který může být zdaněn v České republice. 2. S výhradou ustanovení právních předpisů České republiky týkajících se vyloučení dvojího zdanění, bude v případě rezidenta České republiky dvojí zdanění vyloučeno následovně: Česká republika může při ukládání daní svým rezidentům zahrnout do daňového základu, ze kterého se takové daně ukládají, části příjmu nebo majetku, které mohou být v souladu s ustanoveními této smlouvy rovněž zdaněny v Kazachstánu, avšak povolí snížit částku daně vypočtenou z takového základu o částku rovnající se dani zaplacené v Kazachstánu. Částka, o kterou se daň sníží, však nepřesáhne tu část české daně vypočtené před jejím snížením, která poměrně připadá na příjem nebo majetek, který může být v souladu s ustanoveními této smlouvy zdaněn v Kazachstánu. 3. Jestliže je v souladu s jakýmkoliv ustanovením Smlouvy příjem pobíraný nebo majetek vlastněný rezidentem smluvního státu osvobozen od zdanění v tomto smluvním státě, tento smluvní stát může přesto, při výpočtu částky daně ze zbývajících příjmů nebo zbývajícího majetku tohoto rezidenta, vzít v úvahu osvobozený příjem nebo majetek.“. ČLÁNEK 12 1. Článek 24 odstavec 1 Smlouvy se upravuje následovně: „1. Státní příslušníci jednoho smluvního státu nebudou podrobeni ve druhém smluvním státě žádnému zdanění nebo jakýmkoliv povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeni státní příslušníci tohoto druhého smluvního státu, kteří jsou, zejména s ohledem na rezidenci, ve stejné situaci. Toto ustanovení se, bez ohledu na ustanovení článku 1 Smlouvy, vztahuje rovněž na osoby, které nejsou rezidenty jednoho nebo obou smluvních států.“. 2. Článek 24 odstavec 2 Smlouvy se upravuje následovně: „2. Zdanění stálé provozovny, kterou má podnik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, nebo stálé základny, kterou má k dispozici rezident jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, nebude v tomto druhém smluvním státě nepříznivější než zdanění podniků nebo rezidentů tohoto druhého smluvního státu, které nebo kteří vykonávají tytéž činnosti. Toto ustanovení nebude vykládáno jako závazek jednoho smluvního státu, aby přiznal rezidentům druhého smluvního státu jakékoliv osobní úlevy, slevy a snížení daně z důvodu osobního stavu nebo povinností k rodině, které přiznává svým vlastním rezidentům.“. ČLÁNEK 13 Článek 26 Smlouvy se upravuje následovně: „Článek 26 VÝMĚNA INFORMACÍ 1. Příslušné úřady smluvních států si budou vyměňovat takové informace, u nichž lze předpokládat, že jsou relevantní ve vztahu k provádění ustanovení této smlouvy nebo ve vztahu k provádění nebo vymáhání vnitrostátních právních předpisů, které se vztahují na daně všeho druhu a pojmenování ukládané jménem smluvních států nebo jejich nižších správních útvarů nebo místních úřadů, pokud zdanění, které upravují, není v rozporu se Smlouvou. Výměna informací není omezena články 1 a 2 této smlouvy. 2. Veškeré informace obdržené smluvním státem podle odstavce 1 tohoto článku budou udržovány v tajnosti stejným způsobem jako informace získané podle vnitrostátních právních předpisů tohoto smluvního státu a budou poskytnuty pouze osobám nebo úřadům (včetně soudů a správních úřadů), které se zabývají vyměřováním nebo vybíráním daní, které jsou uvedeny v odstavci 1 tohoto článku, vymáháním nebo trestním stíháním ve věci těchto daní, rozhodováním o opravných prostředcích ve vztahu k těmto daním nebo dozorem výše uvedeného. Tyto osoby nebo úřady použijí tyto informace jen k těmto účelům. Mohou sdělit tyto informace při veřejných soudních řízeních nebo v soudních rozhodnutích. Informace obdržené smluvním státem mohou být, bez ohledu na výše uvedené, použity pro jiné účely, pokud takové informace mohou být použity pro takové jiné účely podle právních předpisů obou smluvních států a pokud příslušný úřad smluvního státu poskytujícího informace dá souhlas k takovému použití. 3. Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku nebudou v žádném případě vykládána tak, že ukládají smluvnímu státu povinnost: a) provést správní opatření, která by porušovala právní předpisy a správní praxi tohoto nebo druhého smluvního státu; b) poskytnout informace, které nemohou být získány na základě právních předpisů nebo v běžném správním řízení tohoto nebo druhého smluvního státu; c) poskytnout informace, které by odhalily jakékoliv obchodní, hospodářské, průmyslové, komerční nebo profesní tajemství nebo obchodní postup, nebo informace, jejichž sdělení by bylo v rozporu s veřejným pořádkem. 4. Jestliže jsou v souladu s tímto článkem jedním smluvním státem požadovány informace, druhý smluvní stát použije svých opatření zaměřených na získávání informací, aby získal požadované informace, i když tento druhý smluvní stát takové informace nepotřebuje pro své vlastní daňové účely. Povinnost obsažená v předchozí větě podléhá omezením odstavce 3 tohoto článku, ale v žádném případě nebudou tato omezení vykládána tak, že umožňují smluvnímu státu odmítnout poskytnout informace pouze z toho důvodu, že nemá domácí zájem na takových informacích. 5. Ustanovení odstavce 3 tohoto článku nebudou v žádném případě vykládána tak, že umožňují smluvnímu státu odmítnout poskytnout informace pouze z toho důvodu, že informacemi disponuje bankabanka, jiná finanční instituce, pověřenec nebo osoba, která jedná v zastoupení nebo jako zmocněnec, nebo proto, že se informace vztahují k vlastnickým podílům na osobě.“. ČLÁNEK 14 Pro účely Smlouvy se rozumí, že její ustanovení v žádném případě nezabraňují smluvnímu státu provádět ustanovení jeho vnitrostátních právních předpisů a opatření, která jsou namířena proti vyhýbání se daňové povinnosti nebo daňovým únikům, ať jsou takto označena či nikoliv. ČLÁNEK 15 Smluvní státy si vzájemně diplomatickou cestou oznámí splnění postupů, které jsou vyžadovány jejich vnitrostátními právními předpisy pro vstup tohoto protokolu v platnost. Protokol, který tvoří nedílnou součást Smlouvy, vstoupí v platnost dnem pozdějšího z těchto oznámení a jeho ustanovení se budou provádět: a) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na daně vybírané z příjmů vyplácených nebo připisovaných k 1. lednu kalendářního roku následujícího po roce, v němž Protokol vstoupí v platnost, nebo později; b) pokud jde o ostatní daně, na daně vybírané za každé daňové období začínající 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž Protokol vstoupí v platnost, nebo později; c) pokud jde o článek 13 Protokolu, na žádost učiněnou ke dni vstupu Protokolu v platnost nebo později. Na důkaz toho podepsaní, k tomu řádně zmocněni, podepsali tento protokol. Dáno v Astaně dne 24. listopadu 2014 ve dvou původních vyhotoveních, v českém, kazašském, anglickém a ruském jazyce, přičemž všechny texty jsou autentické. V případě jakéhokoliv rozdílu bude rozhodujícím anglický text. Za Českou republiku Eliška Žigová mimořádná a zplnomocněná velvyslankyně České republiky v Republice Kazachstán Za Republiku Kazachstán Bakhyt Sultanov ministr financí 1) Smlouva mezi Českou republikou a Republikou Kazachstán o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsaná v Almaty dne 9. dubna 1998, byla vyhlášena pod č. 3/2000 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 42/2016 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 42/2016 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přístupu České republiky k Prohlášení některých evropských vlád o fázi využívání nosných raket Ariane, Vega a Sojuz z Vesmírného střediska Guayana Vyhlášeno 19. 8. 2016, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 2. 11. 2013, částka 26/2016 * I. ÚČEL A ZÁVAZKY SMLUVNÍCH STRAN - 1. Na základě tohoto Prohlášení souhlasí Smluvní strany tohoto Prohlášení se společným rámcem pro fázi využívání nosných raket vyvinutých ESA a nosných raket Sojuz, vypouštěných z CSG po roce 2008, který nahrazuje plán Prohlášení o výrobní fázi Ariane pops * II. MANDÁT AGENTURY - Smluvní strany tohoto Prohlášení: * III. ZÁVAZKY, KTERÉ MÁ POSKYTOVATEL VYPOUŠTĚCÍCH SLUŽEB PŘEVZÍT - DOHODY MEZI ESA A POSKYTOVATELEM VYPOUŠTĚCÍCH SLUŽEB - 1. Při výkonu mandátu svěřenému Agentuře podle tohoto Prohlášení a v souladu s Usnesením o nosných raketách z r. 2005 uzavírá ESA s poskytovatelem vypouštěcích služeb dohody, které nahrazují Úmluvu mezi ESA a Arianespace zmíněnou v preambuli, včetně jejích * IV. ODPOVĚDNOST ZA ŠKODY ZPŮSOBENÉ VYPUŠTĚNÍM NOSNÉ RAKETY - S výhradou závazků poskytovatele služeb vypouštění, které jsou předpokládány v článku III. výše, Smluvní strany tohoto Prohlášení: * V. VSTUP V PLATNOST, DOBA PLATNOSTI, REVIZE, PLATNOST - 1. Rakouská republika, Belgické království, Dánské království, Finská republika, Francouzská republika, Spolková republika Německo, Řecká republika, Irská republika, Italská republika, Lucemburské velkovévodství, Nizozemské království, Norské království, P * VI. SPORY - Jakýkoliv spor vzniklý mezi dvěma nebo více Smluvními stranami ohledně výkladu nebo provádění tohoto Prohlášení a nevyřešený zásahem Rady Agentury musí být vyřešen v souladu s ustanoveními článku XVII. Úmluvy ESA. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 2. 11. 2013 42 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 30. března 2007 bylo v Paříži přijato Prohlášení některých evropských vlád o fázi využívání nosných raket Ariane, Vega a Sojuz z Vesmírného střediska Guayana. S Prohlášením vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky podepsal dne 21. dubna 2011 listinu o přístupu České republiky k Prohlášení. Prohlášení vstoupilo v platnost na základě svého článku V odst. 1 dne 26. listopadu 2009 a pro Českou republiku vstoupilo v platnost dne 2. listopadu 2013. Anglické znění Prohlášení a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD Závěrečný dokument setkání zástupců vlád o Prohlášení některých evropských vlád o fázi využívání nosných raket Ariane, Vega a Sojuz z Vesmírného střediska Guayana (dokončeno 30. března 2007) Vlády Rakouské republiky, Belgického království, Dánského království, Finské republiky, Francouzské republiky, Spolkové republiky Německo, Řecké republiky, Irské republiky, Italské republiky, Lucemburského velkovévodství, Nizozemského království, Norského království, Portugalské republiky, Španělského království, Švédského království, Švýcarské konfederace, Spojeného království Velké Britanie a Severního Irska, členské státy Evropské kosmické agentury (dále jen „Agentura“ nebo „ESA“) I. PŘIPOMÍNAJÍ plán sestavený v souladu s Prohlášením některých evropských vlád o výrobní fázi nosné rakety Ariane, které vstoupilo v platnost původně dne 14. dubna 1980, bylo obnoveno nebo prodlouženo do konce roku 2008 a týkalo se výroby, marketingu a vypouštění nosných raket Ariane, a to na základě hlavních výrobních podkladů vycházejících z vývojových programů Agentury, a PŘIPOMÍNAJÍ dále, že vlády, které jsou smluvními stranami zmíněného Prohlášení, pověřily prostřednictvím Agentury společnost Arianespace realizovat výrobní fázi nosných raket Ariane. II. UZNÁVAJÍ potřebu vypracovat společný rámec pro využívání nosných raket po roce 2008, který implementuje ucelenou strategii evropských nosných raket, a který nahrazuje plán sestavený výše uvedeným Prohlášením o výrobní fázi nosné rakety Ariane. III. ZAZNAMENÁVAJÍ dokončení své práce, která začala dne 18. ledna 2006, a vítají na základě konsensu vzniklé znění Prohlášení některých evropských vlád o fázi využívání nosných raket Ariane, Vega a Sojuz z Vesmírného střediska Guayana (dále jen „Prohlášení o fázi využívání nosných raket“) ve formě připojené k tomuto dokumentu, které nahradí Prohlášení o výrobní fázi nosné rakety Ariane zmíněné výše se současným zajištěním jeho kontinuity. IV. VYZÝVAJÍ Radu Agentury, aby zmocnila generálního ředitele Agentury k vykonávání povinností depositáře Prohlášení o fázi využívání nosných raket spolu s ostatními povinnostmi popsanými v článku V. Prohlášení. V. VYZÝVAJÍ vlády členských států Agentury, aby generálnímu řediteli předaly co nejdříve písemné oznámení o svém přijetí podmínek Prohlášení o fázi využívání nosných raket. VI. SOUHLASÍ, že Prohlášení o fázi využívání nosných raket nabude účinnosti počínaje 1. lednem 2008 za předpokladu, že podmínky stanovené v článku V. odst. 1 tohoto Prohlášení budou splněny před tímto datem, a SOUHLASÍ DÁLE, že ty vlády, které k tomuto Prohlášení do 1. ledna 2009 nepřistoupily, se ZAVÁŽÍ, že podmínky Prohlášení o fázi využívání nosných raket budou počínaje 1. lednem 2009 dodržovat, a to v maximálním možném souladu se svými vnitrostátními právními předpisy. VII. SOUHLASÍ, že se sejdou v případě, že do 30. června 2008 nebudou splněny podmínky stanovené v článku V. odst. 1 Prohlášení o fázi využívání nosných raket, aby vyhodnotily situaci a přijetí možných opatření. PROHLÁŠENÍ NĚKTERÝCH EVROPSKÝCH VLÁD O FÁZI VYUŽIVÁNÍ NOSNÝCH RAKET ARIANE, VEGA A SOJUZ Z VESMÍRNÉHO STŘEDISKA GUAYANA Vlády států, které jsou smluvními stranami tohoto Prohlášení, dále jen „Smluvní strany“, VZHLEDEM K dohodě podepsané dne 21. září 1973 mezi některými evropskými vládami a Evropskou organizací pro kosmický výzkum a týkající se uskutečnění programu nosné rakety Ariane, a zejména článků I., III. odst. 1 a V. této dohody, která předpokládá novou dohodu určující obsah výrobní fáze programu Ariane, S OHLEDEM NA Úmluvu o založení Evropské kosmické agentury (dále jen „Agentura“ nebo „ESA“), která byla otevřena k podpisu dne 30. května 1975 a vstoupila v platnost dne 30. října 1980 (dále jen „Úmluva ESA“), VZHLEDEM K TOMU, že ESA programy nosných raket jsou v prvé řadě zaměřeny na výzkumné a vývojové činnosti a že systémy vypouštění Ariane a Vega vyvinuté v rámci Agentury (dále jen „nosné rakety vyvinuté ESA“) přispívají k zabezpečení zaručeného přístupu Evropy do kosmu, VZHLEDEM K TOMU, že na základě svého usnesení ESA/C/XXXIII/Res. 3 ze dne 26. července 1979 Rada Agentury souhlasila, aby výroba byla svěřena průmyslovým strukturám, PŘIPOMÍNAJÍCE, že některé evropské vlády souhlasily, aby na základě Prohlášení o výrobní fázi nosné rakety Ariane a její návazné obnově a prodloužení (dále jen „Prohlášení o výrobní fázi Ariane“) a od 14. dubna 1980 až do konce roku 2008 byla výrobní fáze nosné rakety Ariane prováděna průmyslovou strukturou a aby v souladu s článkem V. odst. 2 Úmluvy ESA Agentura vykonávala provozní činnost spojenou s výrobní fází nosné rakety Ariane, VZHLEDEM K TOMU, že na základě schválení několika usnesení Rady Agentura s tímto pověřením souhlasila, PŘIPOMÍNAJÍCE, že za účelem splnění výše uvedeného pověření uzavřela Agentura se společností Arianespace, která je definována v následujícím odstavci, dohodu dále obnovovanou, rozšiřovanou a včetně dodatků, přičemž společnost Arianespace souhlasila zajistit výrobu, marketing a vypouštění nosné rakety Ariane, a to pro mírové účely v souladu s ustanoveními Úmluvy ESA, VZHLEDEM K TOMU, že skupinu Arianespace dnes tvoří společnosti Arianespace Participation S.A. a Arianespace S.A., přičemž obě mají své sídlo ve Francii (dále jen „Arianespace“) a akcie Arianespace jsou drženy evropskými subjekty, včetně průmyslových firem zapojených do výroby nosných raket vyvinutých ESA, jak definováno výše, rovněž VZHLEDEM K TOMU, že za účelem zvýšení pružnosti služeb vypouštění nosných raket, které jsou nabízené společností Arianespace, uzavřela Agentura dohody s Francií a Ruskem o využití systému vypouštění Sojuzu (dále jen „nosných raket Sojuz“) z Vesmírného střediska Guayana (dále jen „CSG“) a navíc uzavřela odpovídající dodatek k dohodě s Arianespace, BEROUCE NA VĚDOMÍ, že Rada Agentury, která se dne 5. a 6. prosince 2005 sešla na ministerské úrovni, schválila Usnesení o vývoji evropského sektoru nosných raket (dále jen „Usnesení o nosných raketách z r. 2005“), ve kterém se uznává potřeba vypracovat společný rámec pro fázi využívání nosných raket po roce 2008, čímž se implementuje ucelená strategie nosných raket, která počínaje 1. lednem 2009 nahrazuje plán obsažený v Prohlášení o výrobní fázi Ariane, BEROUCE NA VĚDOMÍ, že v souladu s Usnesením o nosných raketách z r. 2005 členské státy ESA, které se účastní příslušných programů vývoje nosných raket zajišťovaných Agenturou, v rámci Agentury co nejdříve a ještě před tím, než toto Prohlášení vstoupí v platnost, uzavřou pro každou nosnou raketu vyvinutou ESA příslušnou dohodou o využívání, která určí specifické zásady pro fázi využívání každé z dotčených nosných raket, a to v souladu s ustanoveními tohoto Prohlášení, BEROUCE NA VĚDOMÍ dokument nazvaný „Referenční rámec pro ucelenou implementaci rozhodnutí vztahujících se k restrukturalizaci evropského sektoru nosných raket počínaje rokem 2007“ (ESA/PB-ARIANE (2005) 3, rev. 3) a zmíněný v odst. 16, písm. d) Usnesení o nosných raketách z r. 2005 (dále jen „Referenční rámec“), VZHLEDEM K TOMU, že vlády, které jsou stranami Prohlášení o výrobní fázi Ariane, přispěly k financování kosmodromu CSG v souladu s příslušnými usneseními schválenými Radou ESA, VZHLEDEM K dohodě mezi francouzskou vládou a ESA o Vesmírném středisku Guayana (CSG) (2002-2006), podepsané dne 11. dubna 2002 (dále jen „Dohoda CSG“), k dohodě o kosmodromech Agentury a souvisejících zařízeních u CSG, podepsané dne 11. dubna 2002 (dále jen „Dohoda ELA“), k dohodě o kosmodromu pro Sojuz, podepsané dne 21. března 2005 (dále jen „Dohoda ELS“) a rovněž následujících revizích těchto dohod, VZHLEDEM K ustanovením Smlouvy o zásadách činnosti států při výzkumu a využívání kosmu, včetně Měsíce a jiných nebeských těles, ze dne 27. ledna 1967, (dále jen „Kosmická smlouva“), VZHLEDEM K TOMU, že ESA přijala ustanovení Úmluvy o mezinárodní odpovědnosti za škody způsobené kosmickými objekty, uzavřené dne 29. března 1972, a ustanovení Úmluvy o registraci objektů vypuštěných do kosmického prostoru, uzavřenou dne 14. ledna 1975, VZHLEDEM K Usnesení o právní odpovědnosti Agentury (ESA/C/XXII/Res.3) přijatém Radou ESA dne 13. prosince 1977, SE DOHODLY NA NÁSLEDUJÍCÍM: I. ÚČEL A ZÁVAZKY SMLUVNÍCH STRAN 1. Na základě tohoto Prohlášení souhlasí Smluvní strany tohoto Prohlášení se společným rámcem pro fázi využívání nosných raket vyvinutých ESA a nosných raket Sojuz, vypouštěných z CSG po roce 2008, který nahrazuje plán Prohlášení o výrobní fázi Ariane popsaný v preambuli. Fáze využívání nosných raket, která následuje po kvalifikačním postupu popsaném v Referenčním rámci, zmíněném v preambuli, zahrnuje příslušnou výrobu nosných raket, integraci nosných raket, provoz vypouštění a marketingové činnosti. 2. Záruka dostupného, spolehlivého a nezávislého přístupu Evropy do kosmu za přiměřených podmínek je a zůstane zásadním cílem pro Smluvní strany tohoto Prohlášení. 3. Zaručený přístup do kosmu je zajišťován (i) nosnými raketami vyvíjenými a vyráběnými evropským průmyslem, v prvé řadě určenými k reakci na potřeby evropských institucionálních misí, (ii) provozuschopnou evropskou vypouštěcí základnou a (iii) evropskými průmyslovými kapacitami. 4. Fáze využívání nosných raket je uskutečňována v souladu s Kosmickou smlouvou a v ní uvedenými mírovými účely a v souladu s Úmluvou ESA. 5. Smluvní strany tohoto Prohlášení rozhodují o pověření společnosti Arianespace (dále jen „poskytovatel služeb vypouštění“) prováděním fáze využívání nosných raket vyvinutých ESA a nosných raket Sojuz vypouštěných z CSG, a to v souladu s úlohami a odpovědnostmi definovanými v Referenčním rámci zmíněném v preambuli; za tímto účelem Agentura uzavírá dohody s poskytovatelem služeb vypouštění v souladu se směrnicemi uvedenými v článku III. níže. Tyto dohody nahrazují Úmluvu mezi ESA a Arianespace zmíněnou v preambuli, přičemž zajišťují kontinuitu této Úmluvy. 6. Využívání nosných raket vyvinutých ESA bere v úvahu průmyslové a geografické rozdělení práce, vyplývající z příslušných vývojových programů uskutečňovaných Agenturou, s výhradou specifických ustanovení příslušných dohod o využívání pro každou nosnou raketu vyvinutou ESA, které mají být uzavřeny mezi státy účastnícími se příslušného programu vývoje nosných raket uskutečňovaného Agenturou, tak jak je uvedeno v preambuli, a s výhradou ustanovení obsažených v dohodách mezi ESA a poskytovatelem služeb vypouštění, které jsou předpokládány v článku III. níže. 7. Evropská vypouštěcí základna zůstane udržována v provozních podmínkách tak, aby umožnila Smluvním stranám tohoto Prohlášení pohotový přístup do kosmu. Smluvní strany se ze své strany zavazují přispívat na financování kosmodromu CSG v souladu se specifickými dohodami. 8. Smluvní strany tohoto Prohlášení vezmou v úvahu nosné rakety vyvinuté ESA a nosnou raketu Sojuz, které jsou vypouštěny z CSG, při definování a provádění svých vnitrostátních programů stejně jako evropských a ostatních mezinárodních programů, kterých se zúčastňují, vyjma kdy využívání těchto nosných raket ve srovnání s využíváním ostatních nosných raket či kosmických dopravních prostředků dostupných v předpokládaném čase představuje nepřiměřenou nevýhodu s ohledem na náklady, spolehlivost nebo vhodnost mise. Přednost při jejich využívání dávají Smluvní strany podle tohoto pořadí priorit: - nosné rakety vyvinuté ESA, - nosná raketa Sojuz vypouštěná z CSG ve srovnání s možnostmi zahajovat mise pomocí nosných raket, které ESA nevyvíjí, - ostatní nosné rakety. 9. Smluvní strany tohoto Prohlášení souhlasí společně podporovat vypracování rámce, podle kterého se řídí zadávání veřejných zakázek na služby vypouštění nosných raket pro evropské institucionální programy a zajišťovat pro Evropu rovnou soutěž na celosvětovém trhu služeb vypouštění nosných raket. 10. V případě, kdy jsou služby vypouštění nosných raket zajišťované některým z vypouštěcích systémů, který je předmětem tohoto Prohlášení, prodávány státu, který není členem Agentury, nebo zákazníkovi, který nespadá pod pravomoc členského státu Agentury: a) souhlasí Smluvní strany se zřízením výboru, dále jen „Výbor pro kontrolu prodejů“, který bude nástupcem výboru pro kontrolu prodejů zřízeném podle Prohlášení o výrobě Ariane zmíněném v preambuli, přičemž tento výbor bude odpovídat za určení, zda plánovaný prodej služeb pro vypouštění nepředstavuje využití, jež je v protikladu vůči ustanovením článku I. odst. 4 výše. Výbor pro kontrolu prodejů je složen z jednoho zástupce za každou Smluvní stranu tohoto Prohlášení. Generální ředitel Agentury informuje členy Výboru pro kontrolu prodejů o případech, kdy poskytovatel služeb vypouštění plánuje prodej těchto služeb státům, které nejsou členy Agentury, a zákazníkům, kteří spadají pod pravomoc těchto států. Výbor pro kontrolu prodejů je svoláván takto: jedna třetina členů může požádat o schůzi na základě zjištění, že využití některé nosné rakety by mohlo být v protikladu k ustanovením článku I. odst. 4 výše. Tento požadavek musí být vznesen ne později než čtyři týdny poté, co byli členové Výboru pro kontrolou prodejů informováni o navržené smlouvě. Výbor pro kontrolu prodejů musí být pak svolán do dvou týdnů. V průběhu čtyř týdnů může na základě dvoutřetinové většiny hlasů svých členů rozhodnout, že plánovaný prodej vypouštěcích služeb zakáže z důvodů neslučitelnosti tohoto prodeje s ustanoveními článku I. odst. 4 výše. Toto rozhodnutí je závazné pro poskytovatele vypouštěcích služeb. V rámci výkonu působnosti, kterou je Francie pověřena podle Kosmické smlouvy, se Francie zavazuje podniknout nezbytné kroky k zajištění řádného splnění rozhodnutí o zákazu přijatého Výborem pro kontrolu prodejů. b) Bez ohledu na závazky vyplývající z tohoto Prohlášení pro kteroukoliv její Smluvní stranu si každá Smluvní strana ponechá právo prohlásit, že se z důvodů týkajících se jí samé k určitému vypuštění nepřipojuje. c) Jestliže se Smluvní strana domnívá, že prodej vypuštění není slučitelný s dodržováním Prohlášení z její strany, musí po konzultacích, které považuje za potřebné, informovat generálního ředitele Agentury. Jestliže prodej pokračuje i poté, kdy generální ředitel informoval poskytovatele vypouštěcích služeb, může Smluvní strana s ohledem na dotčený prodej okamžitě pozastavit dodržování tohoto Prohlášení, a to za podmínek, že o tom do jednoho měsíce Agenturu a ostatní Smluvní strany tohoto Prohlášení formálně informuje zároveň s tím, že respektuje závazky, které uzavřela ve vztahu k ostatním prodejům. Pro potřeby využívání nosné rakety tato Smluvní strana nadále dává k dispozici své vlastní-nebo vnitrostátní prostředky a svá práva duševního vlastnictví, jak je definováno v článku I. odst. 11, a nebude odporovat jejich využívání. Kdyby dotčená strana měla námitky proti tomu, aby její zařízení a subsystémy vyrobené jejím vnitrostátním průmyslem byly dány k dispozici pro dotčené vypuštění, bude v rámci svých pravomocí zavázána usnadnit převod výroby příslušných dodávek do průmyslového sektoru ostatních Smluvních stran a za žádných okolností se nesmí stavět proti výrobě dotčených dodávek v průmyslu ostatních stran. d) Výbor pro kontrolu prodejů si vypracuje vlastní jednací řád. 11. Smluvní strany tohoto Prohlášení se zavazují, že poskytovateli vypouštěcích služeb, bude-li to požadováno pro účely využívání nosných raket vyvinutých ESA a nosných raket Sojuz vypouštěných z CSG: - za finančních podmínek omezených na náklady vynaložené na tento účel dají k dispozici prostředky, které jsou vlastněné některými Smluvními stranami tohoto Prohlášení a které jsou používány pro vývojové programy nosných raket vyvíjených ESA a vývojové programy Sojuzu v programu CSG, s výjimkou kosmodromu CSG, pro který platí specifická ustanovení článku I. odst. 7 výše, - poskytnou bezplatně práva duševního vlastnictví, která jim patří a která jsou odvozena z vývojových programů nosných raket vyvíjených ESA a nosných raket Sojuz v programu CSG; poskytovatel vypouštěcích služeb musí mít bezplatný přístup k technickým informacím v jejich vlastnictví, které vyplývají z uvedených programů. 12. Strany učiní vše, co je v jejich silách, aby poskytly ESA a poskytovateli vypouštěcích služeb požadovanou pomoc, která se vztahuje ke sledování průmyslové kvality a k přehledům o cenách. 13. Jestliže se v souvislosti s prodejem do zahraničí prokáže jako žádoucí stanovit specifická ujednání týkající se záruk a financování exportu, určí Smluvní strany na základě společné konzultace, jak lze tomuto požadavku vyhovět při dodržení zásady rovného rozdělení rizika a financování a poměrně spočítané účasti na využívání, jak je definováno v dohodách o využívání zmíněných v preambuli. 14. Smluvní strany souhlasí, že budou společné konzultovat kroky, které mají být činěny v případě hlavních změn charakteru poskytovatele vypouštěcích služeb nebo v případě událostí, které mohou mít významný vliv na jejich obchodování nebo na budoucnost nosných raket vyvíjených ESA a nosných raket Sojuz z CSG. II. MANDÁT AGENTURY Smluvní strany tohoto Prohlášení: 1. vyzývají Agenturu, aby zajistila soulad ustanovení tohoto Prohlášení a jejich uplatňování, aby zabezpečila jejich práva a sledovala, zda činnosti prováděné poskytovatelem vypouštěcích služeb a průmyslem nejsou během fáze využívání zpochybňovány z hlediska způsobilosti vypouštěcích systémů a souvisejících zařízení; 2. vyzývají Agenturu, aby na základě rozhodnutí Rady souhlasila s mandátem, který je jí svěřen podle podmínek tohoto Prohlášení a v souladu s článkem V. odst. 2 Úmluvy ESA; 3. vyzývají Agenturu, aby v souladu se zásadami obsaženými v současném Prohlášení uzavřela s poskytovatelem vypouštěcích služeb zvláštní dohody, které jsou předpokládány v článku III. níže; 4. vyzývají Agenturu, aby souhlasila, že zprávy Smluvním stranám v záležitostech významných pro mandát svěřený jí tímto Prohlášením se podávají při příležitosti schůzí Rady Agentury nebo schůzí jejích podřízených orgánů pověřených záležitostmi vztahujícími se k nosným raketám; tyto informační činnosti se budou uskutečňovat alespoň jednou za rok a budou obsahovat zejména: a) zprávy o finančních potřebách a financování CSG; b) zprávy generálního ředitele Agentury nebo jeho zástupce o světovém trhu poskytovatelů vypouštěcích služeb spolu se související kritickou analýzou; c) podrobné zprávy generálního ředitele Agentury nebo jeho zástupce o celkovém geografickém rozdělení práce spojené s využíváním nosných raket mezi Smluvní strany tohoto Prohlášení; d) zprávy generálního ředitele Agentury o rozdělení průmyslové práce vztahující se k využívání nosných raket; e) podrobné zprávy generálního ředitele Agentury vycházející z údajů získaných ve shodě s ustanoveními článku III. odst. 1 písm. n) níže a zprávy zástupce poskytovatele služeb vypouštění o obchodním plánu a činnosti poskytovatele vypouštěcích služeb. Při této příležitosti Rada nebo její podřízený orgán mohou poskytovateli služeb vypouštění dát jakékoliv doporučení, které považují za užitečné pro dosažení cílů tohoto Prohlášení. Mohou na poskytovateli vypouštěcích služeb požadovat, aby dodal další zprávy; f) zprávy generálního ředitele Agentury o činnostech poskytovatele vypouštěcích služeb, včetně každého vývoje ve struktuře nebo složení držitelů akciíakcií společnosti poskytovatele vypouštěcích služeb a její skupiny; g) zprávy předsedy Výboru pro kontrolu prodejů. 5. vyzývají Agenturu, aby se zprávami a informacemi uvedenými výše, které mohou mít důvěrnou povahu, zacházela jako s takovými; 6. pečují o to, aby pro dosažení dohody o jakýchkoliv záležitostech vztahujících se k plnění tohoto Prohlášení zástupci Smluvních stran tohoto Prohlášení využívali schůzí Rady Agentury nebo schůzí jejích podřízených orgánů, pověřených záležitostmi vztahujícími se k nosných raketám; 7. vyzývají Radu Agentury, aby pověřila generálního ředitele Agentury výkonem povinností depozitáře tohoto Prohlášení a povinností popsaných v článku V. níže; 8. vyzývají Agenturu, aby pomáhala poskytovateli vypouštěcích služeb při prosazování činností spojených s exportem služeb vypouštění nosných raket a zejména při kontaktech s mezinárodními organizacemi; 9. vyzývají Agenturu, aby poskytla poskytovateli vypouštěcích služeb pomoc požadovanou s ohledem na sledování průmyslové kvality a na přehledy o cenách. III. ZÁVAZKY, KTERÉ MÁ POSKYTOVATEL VYPOUŠTĚCÍCH SLUŽEB PŘEVZÍT - DOHODY MEZI ESA A POSKYTOVATELEM VYPOUŠTĚCÍCH SLUŽEB 1. Při výkonu mandátu svěřenému Agentuře podle tohoto Prohlášení a v souladu s Usnesením o nosných raketách z r. 2005 uzavírá ESA s poskytovatelem vypouštěcích služeb dohody, které nahrazují Úmluvu mezi ESA a Arianespace zmíněnou v preambuli, včetně jejích následných doplňujících dodatků, přičemž je zajišťována kontinuita této Úmluvy. Tyto dohody, které zahrnou specifická ustanovení jednotlivě použitelná pro každou nosnou raketu vyvinutou ESA a pro nosnou raketu Sojuz vypouštěnou z CSG, budou obsahovat závazky poskytovatele vypouštěcích služeb s ohledem na úkoly, které jsou mu svěřeny, tj.: a) provádět činnosti, které jsou mu svěřeny v souladu s Úmluvou ESA, s ustanoveními Kosmické smlouvy a s použitelnými vnitrostátními právními předpisy; b) řídit se rozhodnutími, která přijal Výbor pro kontrolu prodejů zřízený podle článku I. odst. 10 výše; c) souhlasit s tím, že: - jeho hlavní úkol jako společnosti spočívá ve využívání nosných raket vyvíjených ESA; - využívání nosných raket Sojuz z CSG je jím prováděno s cílem podporovat hlavní účel jeho společnosti; - využívání ostatních nosných raket z CSG může být jím prováděno na základě dohody mezi Radou ESA a francouzskou vládou s cílem podporovat hlavní účel jeho společnosti; - jakékoliv ostatní činnosti jím mohou být prováděny po konzultaci s Radou ESA a nebudou mít nepříznivý dopad na hlavní účel jeho společnosti; - veškeré výše uvedené činnosti jím budou prováděny v souladu s příslušným rozhodnutím Rady ESA, případně v souladu s dohodou nebo dohodami uzavřenými mezi ESA a Francií; - bude dbát pořadí priorit stanovených v článku I. odst. 8 výše; d) provádět politiku rozdělování užitečného zatížení tak, aby byla pro každou nosnou raketu vyvinutou ESA zabezpečena minimální míra zatížení při vypuštění, která přispěje k udržení evropských průmyslových kapacit nezbytných k tomu, aby byl pro Evropu zaručen přístup do kosmu a s ohledem na rozsah jejich příslušných výkonností; e) vypracovat s ohledem na nosné rakety vyvinuté ESA obchodní plán, včetně zhodnocení rizika, který je definován na základě závazných cílů odsouhlasených Agenturou jako jsou náklady, spolehlivost, schopnost udržet frekvenci vypouštění a harmonogram plnění, a který je společně dohodnutý s hlavními poskytovateli příslušných vypouštěcích systémů; f) brát v souladu s ustanoveními v dohodách o využívání zmíněných v preambuli a pro každou dotčenou nosnou raketu vyvinutou ESA při průmyslovém rozdělování práce, které vyplývá ze všech příslušných programů vývoje nosných raket uskutečňovaných Agenturou v úvahu tato ustanovení: - jestliže poskytovatel vypouštěcích služeb považuje za nemožné dodržet toto rozdělení, protože návrhy průmyslu jsou nepřiměřené, pokud se týče ceny, kvality nebo termínů dodání, musí zadat práci prostřednictvím obchodní soutěže; - před přijetím tohoto opatření oznámí poskytovatel vypouštěcích služeb dotčené straně a generálnímu řediteli Agentury svůj úmysl to učinit, přičemž pro to uvede logické důvody, aby bylo možno společně nalézt řešení v přiměřené lhůtě. Agentura se bude podílet na postupu vedoucím ke každé změně v průmyslovém rozdělení práce, která vyplývá ze všech programů vývoje nosných raket vyvinutých ESA. Tento postup bude stanoven ve zvláštních dohodách uzavřených mezi Agenturou a Arianespace v souladu s ustanoveními v článku II. odst. 3 výše; - předchozí dodavatel může vyrovnat nejlepší finanční nabídku a bude mít přednost ve vztahu ke všem průmyslovým návrhům, které jsou rovnocenné, co se týče cen, termínů dodání a kvality; g) využívat práva a informace, které jsou mu podle článku I. odst. 11 výše a článku III. odst. 2 níže dána k dispozici pouze za účelem využívání nosných raket vyvinutých ESA a nosné rakety Sojuz vypouštěných z CSG a neposkytovat tato práva a informace třetím stranám nebo neposkytovat oprávnění k jejich užívání bez souhlasu jejich vlastníka; dodržovat použitelná vnitrostátní pravidla a právní předpisy kontroly exportu a postupy Agentury související s transferem technologie mimo členské státy Agentury; promítnout výše uvedená omezení do smluv se svými zákazníky a dodavateli; h) nahradit francouzské vládě, s přihlédnutím ke stropu ve výši 60 mil. EUR za vypuštění, všechny škody, jejichž finanční kompenzace může být požadována podle podmínek článku IV. písmena a) a c) tohoto Prohlášení, a to v případě, kdy je příslušné řízení k náhradě škody uplatňováno oběťmioběťmi škody, která je způsobena vypuštěním Ariane nebo vypuštěním Sojuzu z CSG provedeném poskytovatelem vypouštěcích služeb během fáze využívání nosných raket; i) nahradit francouzské vládě a ESA, v poměru k jejich příslušným podílům na odpovědnosti podle definice v článku IV. písm. b) tohoto Prohlášení a v rámci stropu ve výši 60 mil. EUR za vypuštění všechny škody, jejichž finanční kompenzace může být požadována v případě, kdy je příslušné řízení k náhradě škod uplatňováno oběťmioběťmi škody způsobené vypuštěním Vegy z CSG provedené poskytovatelem vypouštěcích služeb během fáze využívání nosných raket; j) zajistit péči a ochranu vztahující se k prostředkům a informacím, které poskytovateli vypouštěcích služeb dávají Smluvní strany tohoto Prohlášení a Agentura k dispozici a odškodnit vlastníka nebo vlastníky za každou škodu, kterou mu poskytovatel vypouštěcích služeb způsobí sám, jeho zaměstnanci nebo jeho obslužný personál nebo třetí strany; k) uzavřít příslušné pojistné krytí nebo rovnocenné ručení za odpovědnosti popsané v článku III. odst. 1, písmena h), i), a j) výše a za ostatní odpovědnosti a rizika související s prováděním svých činností stanovených v dohodách zmíněných v tomto článku III. odst. 1; podmínky tohoto pojistného krytí nebo ručení budou dohodnuty s Agenturou a s francouzskou vládou; l) zajistit, aby činnosti, které jsou během fáze využívání nosných raket prováděny jím a jeho dodavateli, nebyly zpochybňovány z hlediska stavu způsobilosti vypouštěcího systému a stavu příslušných výrobních prostředků, jakož i mít technickou a finanční odpovědnost za udržování dobrého provozního stavu prostředků, které jsou v souladu s dohodami uzavřenými s jejich vlastníky jemu dávána k dispozici podle podmínek článku I. odst. 11 výše a článku III. odst. 2 níže. S výhradou výše uvedeného může poskytovatel vypouštěcích služeb po dohodě s vlastníky provést úpravy těchto prostředků tak, jak považuje pro své činnosti za nezbytné. Pokud taková dohoda není uzavřena, může poskytovatel služeb vypouštění provést takové úpravy, které zaručují, že dotčené prostředky budou obnoveny do původního stavu v době, kdy je bude vracet; m) přispět k financování nákladů spojených s užíváním kosmodromu CSG, a to v souladu s ustanoveními zmíněnými v Usnesení o nosných raketách z r. 2005 zmíněném v preambuli; n) poskytnout generálnímu řediteli Agentury práva pro zjišťování a ověřování, která potřebuje ve svém vztahu k poskytovateli vypouštěcích služeb a jeho dodavatelům, zejména pokud se týká ročních nákladů a ročních výnosů za každou nosnou raketu a rovněž pokud se týká vývoje obchodního plánu, což má generálnímu řediteli umožnit jednak vykonávat mandát, který je mu svěřen tímto Prohlášením a Úmluvou, a jednak poskytovat informace a zprávy tak, jak se předpokládá v článku II. odst. 4 výše; o) při vykonávání svých odpovědností za marketing nosných raket a ve svých vztazích s třetími stranami, se zákazníky a s veřejností zdůrazňovat evropský a multilaterální charakter vývoje a využívání nosných raket vyvinutých ESA tím, že především v písemných a audiovizuálních materiálech uvádí Agenturu jako vykonavatele příslušných vývojových programů a upozorňuje na úlohu, kterou Smluvní strany tohoto Prohlášení hrají v tomto vývoji; p) dodávat Agentuře a Smluvním stranám, které upřednostňuje před třetími stranami, požadované služby vypouštění a požadované časové okno pro start, a to za těchto podmínek: - Agentura a Smluvní strany předávají poskytovateli vypouštěcích služeb své požadavky, jakmile tyto požadavky vzniknou, přičemž využívají bezplatných možností volby; v případě střetu priorit mezi Agenturou a Smluvními stranami má Agentura přednost; v případě střetu priorit mezi jednotlivými Smluvními stranami mají přednost ty Smluvní strany, které se účastní příslušného programu vývoje nosných raket realizovaného Agenturou; - jakmile v případě časového okna pro start rezervovaného bezplatně Agenturu nebo Smluvní stranou zákazník třetí strany požaduje bezplatnou možnost volby, nebo si přeje zadat pevnou objednávku, může Agentura nebo dotčená Smluvní strana převést svou bezplatnou možnost volby na placenou volbu nebo na pevnou objednávku a ponechat si svou prioritu; - dohody mezi Agenturou a Arianespace obsahují modelovou klausuli, která musí být zahrnuta do smluv o prodeji služeb vypouštění a která stanoví postup, jenž musí být uplatňován v případě skluzu časového okna pro start; q) přijmout takové další závazky, které mohou být potřebné pro splnění jemu svěřených úkolů. Žádné ustanovení tohoto Prohlášení nesmí být vykládáno jako požadavek na poskytovatele služeb vypouštění, aby prováděl jakékoliv činnosti, které by měly za následek trvalé finanční ztráty. 2. Strany berou na vědomí, že ESA, jestliže to bude požadováno za účelem využívání nosných raket, poskytne poskytovateli služeb vypouštění: - bezplatně hlavní podklady o výrobě, které vyplývají z vývojového programu relevantního pro každou nosnou raketu vyvinutou ESA a které jsou základem pro provedení příslušné fáze využívání; - bezplatně zařízení, vybavení a nástroje, jejichž vlastníkem je Agentura a které jsou získány v rámci vývojového programu týkajícího se každé nosné rakety vyvinuté ESA a nosné rakety Sojuz vypouštěné z CSG. Po dohodě s poskytovatelem služeb vypouštění mohou být tyto prostředky dány k dispozici dodavatelům tohoto poskytovatele; - bezplatně svá práva duševního vlastnictví odvozovaná od vývojového programu týkajícího se každé nosné rakety vyvinuté ESA a od programu týkajícího se nosné rakety Sojuz vypouštěné z CSG; poskytovatel služeb vypouštění má bezplatný přístup k technickým informacím, které jsou vlastnictvím Agentury a které vyplývají z uvedených programů. 3. Mezi poskytovatelem služeb vypouštění a Agenturou je udržován aktivní dialog, jehož cílem je sledovat, zda cíle programů vývoje nosných raket uskutečňovaných v rámci Agentury berou v úvahu předvídatelné trendy vývoje trhu služeb vypouštění. IV. ODPOVĚDNOST ZA ŠKODY ZPŮSOBENÉ VYPUŠTĚNÍM NOSNÉ RAKETY S výhradou závazků poskytovatele služeb vypouštění, které jsou předpokládány v článku III. výše, Smluvní strany tohoto Prohlášení: a) souhlasí, že v případě soudního řízení zahájeného oběťmioběťmi škody, která je způsobená vypuštěním nosné rakety Ariane provedeným z CSG poskytovatelem služeb vypouštění během fáze využívání, odpovídá francouzská vláda za proplacení veškerých škod, které mohou být přiznány; b) berou na vědomí zásady odpovědnosti definované v Usnesení o nosných raketách z r. 2005 pro všechny nosné rakety vyvinuté Agenturou vyjma Ariane a souhlasí, že v případě soudního řízení zahájeného oběťmioběťmi škody způsobené vypuštěním nosné rakety Vega provedeným z CSG poskytovatelem služeb vypouštění během fáze využívání, odpovídá francouzská vláda za proplacení jedné třetiny veškerých škod, které mohou být přiznány, a Agentura odpovídá za proplacení zbývajících dvou třetin; členské státy Agentury, které jsou účastnickými státy v příslušných vývojových programech Agentury, uzavřou odpovídající dohodu o využívání zmíněnou v preambuli, která upravuje sdílení této odpovědnosti Agentury v souladu s Usnesením o nosných raketách z r. 2005; tím se rozumí, že žádný jiný členský stát Agentury nenese odpovědnost za proplacení jakékoliv části tohoto dvoutřetinového podílu; c) souhlasí, že v případě soudního řízení zahájeného oběťmioběťmi škody způsobené vypuštěním Sojuzu z CSG uskutečněného poskytovatelem vypouštěcích služeb během fáze využívání, má francouzská vláda odpovědnost vůči ESA a Smluvním stranám tohoto Prohlášení za proplacení veškerých škod, které mohou být přiznány, d) berou v úvahu Usnesení o právní odpovědnosti Agentury, které je zmíněno v preambuli, a souhlasí s tím, že článek. IV. písmena a), b) a c) neplatí v případech, kdy je Agentura zákazníkem poskytovatele služeb vypouštění a jestliže je zjištěno, že zdrojem škody je družice Agentury, e) souhlasí, že odpovědnosti převzaté francouzskou vládou podle článku IV. písmena a), b) a c) výše se neuplatňují, jestliže škoda byla způsobena úmyslným činem nebo opomenutím se strany Agentury, osob zaměstnaných Agenturou nebo jejími členskými státy (s výjimkou francouzského státu a veřejných orgánů podléhajících jeho pravomoci) a že odpovědnosti převzaté Agenturou podle článku IV. písm. b) výše se neuplatňují, jestliže je škoda způsobena úmyslným činem nebo opomenutím se strany francouzského státu nebo veřejných orgánů podléhajících jeho pravomoci. V. VSTUP V PLATNOST, DOBA PLATNOSTI, REVIZE, PLATNOST 1. Rakouská republika, Belgické království, Dánské království, Finská republika, Francouzská republika, Spolková republika Německo, Řecká republika, Irská republika, Italská republika, Lucemburské velkovévodství, Nizozemské království, Norské království, Portugalská republika, Španělské království, Švédské království, Švýcarská konfederace, Spojené království Velké Britanie a Severního Irska, které jsou členskými státy Evropské kosmické agentury, se mohou stát Smluvními stranami tohoto Prohlášení počínaje 30. březnem 2007 tím, že písemně oznámí generálnímu řediteli Agentury svůj souhlas stát se Smluvní stranou. Toto Prohlášení vstoupí v platnost, jakmile dvě třetiny členských států Agentury oznámí písemně generálnímu řediteli Agentury svůj souhlas stát se Smluvní stranou. Po vstupu tohoto Prohlášení v platnost se každý z výše uvedených členských států ESA může stát Smluvní stranou tohoto Prohlášení tím, že písemně oznámí generálnímu řediteli Agentury svůj souhlas stát se Smluvní stranou. Pro tyto členské státy vstoupí toto Prohlášení v platnost 30. dnem po dni, ke kterému oznámily generálnímu řediteli Agentury svůj souhlas stát se Smluvní stranou. 2. Po vstupu tohoto Prohlášení v platnost bude Prohlášení otevřeno pro přístup každému státu, který se stane novým členem Evropské kosmické agentury, pokud si to tento stát bude přát. Každá taková žádost o přistoupení musí být adresována generálnímu řediteli Agentury a vyžaduje souhlas všech Smluvních stran tohoto Prohlášení. Pro členský stát, který k Prohlášení přistoupil, vstoupí toto Prohlášení v platnost 30 dnů po dni, ke kterému oznámil generálnímu řediteli Agentury svůj přístup. 3. Pokud jsou podmínky stanovené v článku V. odst. 1 výše splněny, je toto Prohlášení aplikovatelné počínaje 1. lednem 2009 až do konce roku 2020. Ustanovení tohoto Prohlášení zůstávají aplikovatelná i po uplynutí výše uvedeného data, čímž se má, bude-li třeba, umožnit provedení smluv o vypuštění, které byly poskytovatelem služeb vypouštění uzavřeny do roku 2020. Smluvní strany tohoto Prohlášení vyzývají generálního ředitele Agentury, aby v roce 2014 svolal jejich společnou schůzi s cílem vyhodnotit postup provádění tohoto Prohlášení a přijmout vhodná opatření. 4. Smluvní strany tohoto Prohlášení spolu ve vhodný čas konzultují podmínky pro jeho obnovu, ale ne později než dva roky před datem, kdy má platnost Prohlášení skončit. 5. Smluvní strany tohoto Prohlášení se scházejí na žádost alespoň čtyř z nich, a to za účelem revidování ustanovení tohoto Prohlášení a jeho provádění. V rámci těchto revizí může generální ředitel Agentury nebo každá Smluvní strana formulovat návrhy Smluvním stranám tohoto Prohlášení s cílem změnit obsah tohoto Prohlášení. Změny ustanovení tohoto Prohlášení jsou přijímány jednomyslným souhlasem Smluvních stran tohoto Prohlášení. 6. Smyslem ustanovení tohoto Prohlášení je upravovat vztah jen mezi Smluvními stranami tohoto Prohlášení; tato ustanovení nepostihují nebo nepozměňují dohody, které jakákoliv Smluvní strana tohoto Prohlášení mohla uzavřít s třetími stranami přede dnem účinnosti tohoto Prohlášení, jak je předpokládáno v článku V. odst. 1 výše; tato ustanovení nemohou být postihována nebo pozměňována dohodami, které jakákoliv Smluvní strana tohoto Prohlášení může uzavřít s třetími stranami po dni účinnosti tohoto Prohlášení. VI. SPORY Jakýkoliv spor vzniklý mezi dvěma nebo více Smluvními stranami ohledně výkladu nebo provádění tohoto Prohlášení a nevyřešený zásahem Rady Agentury musí být vyřešen v souladu s ustanoveními článku XVII. Úmluvy ESA. Originál tohoto Prohlášení, který byl vyhotoven 30. března 2007 v Paříži, jehož anglická, francouzská a německá verze mají stejnou platnost, je uložen v archivech Evropské kosmické agentury, která předá ověřené kopie všem Smluvním stranám.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 41/2016 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 41/2016 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Českou republikou a Nizozemským královstvím ve vztahu k Arubě o výměně informací v daňových záležitostech Vyhlášeno 19. 8. 2016, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 8. 2016, částka 25/2016 * Článek 1 - Předmět a rozsah Dohody * Článek 2 - Působnost * Článek 3 - Daně, na které se Dohoda vztahuje * Článek 4 - Všeobecné definice * Článek 5 - Výměna informací na základě žádosti * Článek 6 - Spontánní výměna informací * Článek 7 - Daňové šetření v zahraničí * Článek 8 - Možnost odmítnout žádost * Článek 9 - Zachovávání mlčenlivosti * Článek 10 - Náklady * Článek 11 - Opatření k provedení Dohody * Článek 12 - Řešení případů vzájemnou dohodou * Článek 13 - Příloha * Článek 14 - Vstup v platnost * Článek 15 - Ukončení platnosti * PŘÍLOHA Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 8. 2016 41 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 29. června 2015 byla v Haagu podepsána Dohoda mezi Českou republikou a Nizozemským královstvím ve vztahu k Arubě o výměně informací v daňových záležitostech. S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 14 odst. 2 dne 1. srpna 2016. Anglické znění Dohody a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD DOHODA MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A NIZOZEMSKÝM KRÁLOVSTVÍM VE VZTAHU K ARUBĚ O VÝMĚNĚ INFORMACÍ V DAŇOVÝCH ZÁLEŽITOSTECH Česká republika a Nizozemské království ve vztahu k Arubě, s přáním usnadnit výměnu informací v daňových záležitostech, se dohodly takto: Článek 1 Předmět a rozsah Dohody 1. Příslušné orgány smluvních stran poskytnou pomoc prostřednictvím výměny informací, u kterých lze předpokládat, že jsou významné pro provádění a prosazování vnitrostátních právních předpisů smluvních stran týkajících se daní, na něž se vztahuje tato Dohoda. Takové informace zahrnují informace, u kterých lze předpokládat, že jsou významné pro zjištění, stanovení a vybírání těchto daní, pro zabezpečení úhrady daňových pohledávek, nebo pro vyšetřování nebo pro trestní stíhání daňových trestných činůtrestných činů. Informace se vyměňují v souladu s ustanoveními této Dohody a jsou považovány za důvěrné podle článku 9. Práva, vyplývající osobám z právních předpisů nebo správních postupů dožádané strany, se použijí, pokud neoprávněně nezabraňují a nezdržují efektivní výměnu informací. 2. Ve vztahu k Nizozemskému království se tato dohoda uplatní pouze ve vztahu k Arubě. Článek 2 Působnost Dožádaná strana není povinna poskytnout informace, které nemají k dispozici její orgány nebo které nejsou v držení nebo pod kontrolou osob, které patří do její územní působnosti. Článek 3 Daně, na které se Dohoda vztahuje 1. Daně, na které se tato Dohoda vztahuje, jsou v České republice současné daně všeho druhu a pojmenování a v Arubě současné daně všeho druhu a pojmenování, včetně spotřebních daní. 2. Tato Dohoda se vztahuje také na jakékoliv stejné daně zavedené po datu podpisu Dohody vedle nebo namísto stávajících daní. Tato Dohoda se vztahuje také na jakékoliv v zásadě podobné daně zavedené po datu podpisu Dohody vedle nebo namísto stávajících daní, pokud s tím souhlasí příslušné orgány smluvních stran. Kromě toho daně, na které se Dohoda vztahuje, mohou být rozšířeny nebo změněny vzájemnou dohodou smluvních stran formou výměny dopisů. Příslušné orgány smluvních stran oznámí jeden druhému všechny podstatné změny daňového systému a opatření související se získáváním informací, na které se Dohoda vztahuje. Článek 4 Všeobecné definice 1. Pro účely Dohody, pokud není definováno jinak, se výrazem: a) „smluvní strana“ rozumí podle souvislosti Česká republika nebo Nizozemské království ve vztahu k Arubě; b) „Česká republika“ rozumí Česká republika, čímž se myslí v zeměpisném smyslu území, na kterém Česká republika vykonává v souladu s předpisy mezinárodního práva svou svrchovanost a územní působnost; c) „Aruba“ rozumí část Nizozemského království, která se nachází v Karibském moři a tvoří ji území Aruby včetně jejích pobřežních vod, jakož i oblast za těmito pobřežními vodami, která k těmto pobřežním vodám přiléhá a v jejímž rámci vykonává Nizozemské království, v souladu s předpisy mezinárodního práva, svou územní působnost a svrchovanost, avšak s vyloučením části vztahující se ke Curaçao; d) „příslušný orgán“ rozumí: i) v případě České republiky ministr financí nebo jeho zplnomocněný zástupce; ii) v případě Aruby ministr financí nebo jeho zplnomocněný zástupce; e) „osoba“ rozumí fyzická osoba, společnost a jakékoliv jiné sdružení osob; f) „společnost“ rozumí jakákoliv právnická osoba nebo jakákoli entita považovaná pro účely zdanění za právnickou osobu; g) „veřejně obchodovatelná společnost“ rozumí společnost, jejíž základní třída akcií je kótována na uznávané burze za předpokladu, že její kótované akcie může veřejnost okamžitě nakoupit nebo prodat. Akcie mohou být nakupovány nebo prodávány „veřejností“, jestliže nákup nebo prodej akcií není implicitně nebo explicitně omezen na limitovanou skupinu investorů; h) „základní třída akcií“ rozumí třída nebo třídy akcií představující většinu hlasovacích práv a hodnotu společnosti; i) „uznávaná burza“ rozumí jakákoliv burza, na které se dohodnou příslušné orgány smluvních stran; j) „kolektivní investiční fond nebo program“ rozumí jakýkoliv sdružený investiční nástroj bez ohledu na právní formu. Výrazem „veřejný kolektivní investiční fond nebo program“ se rozumí kolektivní investiční fond nebo program za předpokladu, že emise, akcie nebo jiné podíly na fondu nebo programu může veřejnost snadno nakoupit, prodat nebo nabídnout ke zpětnému odkupu. Emise, akcie nebo jiné podíly na fondu nebo programu může „veřejnost“ snadno nakoupit, prodat nebo nabídnout ke zpětnému odkupu, není-li tento nákup, prodej nebo zpětný odkup implicitně nebo explicitně omezen na limitovanou skupinu investorů; k) „daň“ rozumí jakákoliv daň, na kterou se Dohoda vztahuje; l) „dožadující strana“ rozumí smluvní strana dožadující informace; m) „dožádaná strana“ rozumí smluvní strana, která je dožádána o poskytnutí informací; n) „opatření pro získání informací“ rozumí právní předpisy a správní nebo soudní postupy, které umožňují smluvní straně získat nebo poskytnout dožadované informace; o) „informace“ rozumí skutečnost, prohlášení nebo záznam v libovolné formě; p) „daňové trestné činy“ rozumí daňové záležitosti zahrnující úmyslné jednání, které může být předmětem trestního stíhání podle trestního práva dožadující strany; q) „trestní řízenítrestní řízení“ rozumí řízení prováděné orgány činnými v trestním řízeníorgány činnými v trestním řízení, státními zástupci a soudy za účelem prokázání viny za porušení trestněprávních předpisů a uložení náležitých trestů; r) „trestní právo“ rozumí všechny trestně právní předpisy podle vnitrostátního práva bez ohledu na to, zda jsou obsaženy v daňových zákonech, trestním zákoníku nebo jiných právních předpisech. 2. Pokud jde o provádění Dohody v jakémkoliv čase některou ze smluvních stran, bude mít každý výraz, který v ní není definován, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad, takový význam, který má podle v té době platných právních předpisů této smluvní strany pro daňové účely, na které se Dohoda vztahuje, přičemž význam podle účinných daňových právních předpisů této smluvní strany bude mít přednost před významem přisuzovaným výrazu podle jiných právních předpisů této smluvní strany. Článek 5 Výměna informací na základě žádosti 1. Příslušný orgán dožádané strany poskytne na žádost informace pro účely uvedené v článku 1. Tyto informace se vymění bez ohledu na to, zda by jednání, které je vyšetřováno, bylo považováno za trestný čintrestný čin podle právních předpisů dožádané strany, pokud by k němu došlo v dožádané straně. 2. Jestliže informace, které má příslušný orgán dožádané strany k dispozici, nejsou dostatečné k vyhovění žádosti o informace, přijme tato smluvní strana veškerá potřebná opatření pro jejich zjištění tak, aby dožadující straně poskytla požadovanou informaci bez ohledu na to, zda dožádaná strana potřebuje tuto informaci pro své vlastní daňové účely. 3. Na zvláštní žádost příslušného orgánu dožadující strany poskytne příslušný orgán dožádané strany informace podle tohoto článku v rozsahu, který mu umožňují vnitrostátní právní předpisy, ve formě svědeckých výpovědí a ověřených kopií prvopisů. 4. Každá smluvní strana zajistí, aby její příslušné orgány pro účely uvedené v článku 1 Dohody měly oprávnění získat a na žádost poskytnout: a) informace v držení bankbank, jiných finančních institucí a jakékoliv osoby jednající na základě zastoupení nebo zmocnění či pověření včetně svěřenských správců; b) informace týkající se vlastnictví obchodních korporací, spolků, trustů, fundací, „Anstalten“ a jiných osob včetně informací týkajících se vlastnictví jakýchkoliv dalších osob z řetězu vlastnictví v rozsahu ustanovení článku 2, v případě trustů, informace o zakladatelích, správcích a beneficientech; a v případě fundací informace o zakladatelích, členech správní rady a příjemcích. Kromě toho tato Dohoda nevytváří závazek smluvních stran získat nebo poskytnout informace týkající se vlastnictví veřejně obchodovatelných společností nebo veřejných kolektivních investičních fondů nebo programů, pokud tyto informace nelze získat bez nepřiměřených obtíží. 5. Příslušný orgán dožadující strany předloží následující náležitosti příslušnému orgánu dožádané strany, aby prokázal předpokládaný význam informací v žádosti: a) totožnost osoby, u které je prováděno šetření či jiný postup při správě daní; b) druh dožadované informace včetně formy, ve které si dožadující strana přeje informaci od dožádané strany obdržet; c) daňový účel, pro který se informace dožaduje včetně určení, zda se jedná o daňový trestný čintrestný čin; d) důvody, pro které se domnívá, že dožádaná strana má dožadovanou informaci k dispozici nebo je v držení či pod kontrolou osoby podléhající územní působnosti dožádané strany; e) v rozsahu, ve kterém jsou známé, jméno a adresu nebo název a sídlo každé osoby, o níž se domnívá, že má dožadovanou informaci k dispozici; f) prohlášení, že žádost je v souladu s právními předpisy a správními postupy dožadující strany, že pokud by dožadovaná informace byla v působnosti dožadující strany, byl by příslušný orgán dožadující strany schopen ji získat podle právních předpisů dožadující strany nebo obvyklým správním postupem a že žádost je v souladu s touto Dohodou; g) prohlášení, že dožadující strana využila všechny dostupné prostředky na svém území, aby informaci získala, s výjimkou těch, které nelze získat bez nepřiměřených obtíží. 6. Příslušný orgán dožádané strany zašle dožadované informace dožadující straně co nejdříve. Pro zajištění rychlé odpovědi příslušný orgán dožádané strany: a) písemně potvrdí přijetí žádosti příslušnému orgánu dožadující strany a sdělí mu případné nedostatky v žádosti, a to do 60 dnů od přijetí žádosti; b) není-li příslušný orgán dožádané strany schopen získat a poskytnout informaci do 90 dnů od přijetí žádosti, včetně toho, zda se setkal s obtížemi při získávání informace, nebo odmítne-li informaci poskytnout, bezodkladně vyrozumí dožadující stranu, vysvětlí důvod, pro který nebylo možné žádosti vyhovět, povahu obtíží nebo důvody svého odmítnutí. Článek 6 Spontánní výměna informací Smluvní strany si mohou navzájem bez předchozí žádosti poskytnout informace, kterými disponují a u kterých lze předpokládat, že jsou významné v souladu s článkem 1. Článek 7 Daňové šetření v zahraničí 1. Smluvní strana může povolit vstup zástupcům příslušného orgánu smluvní strany na území první jmenované smluvní strany za účelem vyslechnutí daňového subjektu a prověření záznamů s písemným souhlasem dotčených osob v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Příslušný orgán druhé jmenované smluvní strany oznámí příslušnému orgánu první jmenované smluvní strany čas a místo jednání s dotčenými osobami. 2. Na žádost příslušného orgánu smluvní strany může příslušný orgán druhé smluvní strany, v rozsahu povoleném jejími vnitrostátními právními předpisy, v návaznosti na odůvodněnou výzvu dožadující strany, umožnit zástupcům příslušného orgánu první jmenované smluvní strany, aby se účastnili vymezené části daňového šetření u příslušného orgánu druhé jmenované smluvní strany. 3. Vyhoví-li žádosti podle odstavce 2, vyrozumí bezodkladně příslušný orgán smluvní strany provádějící šetření příslušný orgán druhé strany o době a místě šetření, o orgánu nebo úřední osobě pověřené k provádění šetření a o postupech a podmínkách vyžadovaných první jmenovanou smluvní stranou pro provádění šetření. Veškerá rozhodnutí týkající se vedení daňového šetření přijímá strana provádějící šetření. Článek 8 Možnost odmítnout žádost 1. Dožádaná strana není povinna získat nebo poskytnout informaci, kterou by dožadující strana nebyla schopna získat podle svých vnitrostátních právních předpisů pro účely provádění nebo prosazování svých vnitrostátních daňových právních předpisů. Příslušný orgán dožádané strany může odmítnout pomoc tehdy, není-li žádost podána v souladu s touto Dohodou. 2. Ustanovení této Dohody nezavazují smluvní stranu poskytnout informaci, která by porušila jakékoliv obchodní, hospodářské, průmyslové, komerční nebo profesní tajemství nebo obchodní postup. Nicméně informace uvedené v čl. 5 odst. 4 se nepovažují za tajemství nebo obchodní postup pouze proto, že splňují kritéria tohoto odstavce. 3. Ustanovení této Dohody nezavazují smluvní stranu získat nebo poskytnout informace, které by odhalily důvěrnou komunikaci mezi klientem a advokátemadvokátem, právním poradcem nebo jiným uznaným právním zástupcem, pokud se taková komunikace uskutečnila: a) pro účely zjištění nebo poskytnutí právní rady nebo b) pro účely existujícího nebo zamýšleného právního řízení. 4. Dožádaná strana může odmítnout žádost o informaci, jestliže by zveřejnění této informace bylo v rozporu s veřejným pořádkem (ordre public). 5. Žádost o informaci nelze odmítnout na základě toho, že je napadena zákonnost nebo správnost daňové pohledávky, která je předmětem žádosti. 6. Dožádaná strana může odmítnout žádost o informaci, jestliže dožadující strana dožaduje informaci k provádění nebo prosazování ustanovení daňového zákona dožadující strany, nebo jiného požadavku s tím spojeného, který diskriminuje občana dožádané strany ve srovnání s občanem dožadující strany nacházejícího se ve stejné situaci. Článek 9 Zachovávání mlčenlivosti Jakékoliv informace získané smluvními stranami podle této Dohody se považují za důvěrné a mohou být sděleny pouze osobám nebo orgánům smluvní strany (včetně soudů a správních orgánů) odpovědným za zjištění, stanovení nebo zabezpečení úhrady daní, anebo za vymáhání nebo za trestní stíhání nebo rozhodnutí o odvolání, týkající se daní, na které se vztahuje tato Dohoda. Tyto osoby nebo orgány mohou takové informace použít pouze pro tyto účely. Tyto informace lze použít během veřejného soudního řízení nebo v soudních rozhodnutích. Informace nesmí být bez písemného souhlasu příslušného orgánu dožádané strany sděleny žádné jiné osobě, entitě, orgánu nebo jiné jurisdikci. Článek 10 Náklady Pokud se příslušné orgány smluvních stran nedohodnou jinak, běžné správní náklady vzniklé v souvislosti s výměnou informací dle této Dohody uhradí každá smluvní strana na svém území. Smluvní strany se mohou dohodnout na vzniku mimořádných nákladů. Článek 11 Opatření k provedení Dohody Smluvní strany přijmou a vyhlásí právní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto Dohodou. Článek 12 Řešení případů vzájemnou dohodou 1. V případě problémů nebo pochybností mezi smluvními stranami, pokud jde o provádění nebo výklad této Dohody, řeší záležitost příslušné orgány vzájemnou dohodou. 2. Kromě dohody uvedené v odstavci 1 se mohou příslušné orgány smluvních stran dohodnout na používaných postupech podle článků 5 a 7. 3. Příslušné orgány smluvních stran mohou přímo projednávat možné rozpory za účelem dosažení dohody podle tohoto článku. 4. Smluvní strany se mohou dohodnout na jiných formách řešení sporů. Článek 13 Příloha Příloha připojená k této Dohodě je nedílnou součástí této Dohody. Článek 14 Vstup v platnost 1. Smluvní strany si navzájem diplomatickou cestou písemně oznámí splnění postupů požadovaných jejich vnitrostátními ústavními a právními předpisy pro vstup této Dohody v platnost. 2. Dohoda vstoupí v platnost prvním dnem třetího měsíce následujícího po datu obdržení pozdějšího z těchto oznámení. Po vstupu v platnost, se tato Dohoda bude uplatňovat: a) pro daňové trestné činytrestné činy právě tímto datem; a b) pro všechny ostatní záležitosti podle článku 1 právě tímto datem, ale pouze ve vztahu ke zdaňovacím obdobím začínajícím tímto datem nebo později, a tam, kde není zdaňovací období, na všechny případy vzniklé k tomuto datu nebo po něm. Článek 15 Ukončení platnosti 1. Každá smluvní strana může ukončit platnost této Dohody podáním písemné výpovědi o ukončení platnosti diplomatickou cestou druhé smluvní straně. 2. Toto ukončení platnosti se stane účinné k prvnímu dni měsíce následujícího po uplynutí šesti měsíční lhůty od data přijetí oznámení o výpovědi druhou smluvní stranou. 3. V případě ukončení platnosti této Dohody zůstávají smluvní strany vázány ustanoveními článku 9 této Dohody, pokud se týká jakýchkoliv informací získaných na základě této Dohody. NA DŮKAZ ČEHOŽ níže podepsaní, kteří jsou k tomuto řádně zplnomocněni, podepsali tuto Dohodu. DÁNO ve dvou původních vyhotoveních v Haagu dne 29. června 2015 v anglickém jazyce. Za Českou republiku Mgr. Jana Reinišová v. r. mimořádná a zplnomocněná velvyslankyně České republiky v Nizozemském království Za Nizozemské království ve vztahu k Arubě Alfonso Boekhoudt v. r. zmocněnec vlády Nizozemského království pro Arubu PŘÍLOHA TÝKAJÍCÍ SE VÝKLADU A PROVÁDĚNÍ DOHODY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A NIZOZEMSKÝM KRÁLOVSTVÍM VE VZTAHU K ARUBĚ O VÝMĚNĚ INFORMACÍ V DAŇOVÝCH ZÁLEŽITOSTECH Tato příloha stanovuje záměry smluvních stran týkající se záležitostí uvedených v této Dohodě. K článku 10 1. Podle článku 10 této Dohody, běžné náklady vzniklé v průběhu obvyklého uplatňování daňových právních předpisů dožádané strany při posuzování a řešení žádostí o informace předložených dožadující stranou, uhradí dožádaná strana. Běžné náklady zahrnují vnitrostátní správní náklady, méně významné externí náklady a režijní výdaje vynaložené dožádanou stranou v průběhu vypracování odpovědi na žádost o informace podanou dožadující stranou. 2. Přímé mimořádné náklady vzniklé v souvislosti s poskytováním pomoci ponese dožadující strana. Příklady takových nákladů zahrnují, avšak nejsou limitovány, následujícím výčtem: a) přiměřené náklady účtované třetími osobami za pořizování kopií dokumentů pro dožádanou stranu; b) přiměřené náklady vynaložené v případě potřeby na služby expertů, tlumočníků a překladatelů; c) přiměřené náklady za přepravu dokumentů dožadující straně; d) přiměřené náklady dožádané strany na soudní řízení v přímé souvislosti s konkrétní žádostí o výměnu informací, včetně nákladů na služby externího právního zástupce nebo poradce; a e) přiměřené náklady na získání svědeckých výpovědí. 3. Pokud lze předpokládat, že mimořádné náklady vztahující se ke konkrétní žádosti o informace převýší 500 EUR nebo ekvivalent v AWG, příslušný orgán dožádané strany bude kontaktovat příslušný orgán dožadující strany za účelem zjištění, zda chce dožadující strana pokračovat ve výměně informací v tomto konkrétním případě a zda uhradí příslušné náklady.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 40/2016 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 40/2016 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dvouleté smlouvy o spolupráci mezi Ministerstvem zdravotnictví České republiky a Regionální úřadovnou Světové zdravotnické organizace pro Evropu na období 2016/2017 Vyhlášeno 19. 8. 2016, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 31. 5. 2016, částka 25/2016 * 1\\. PRVNÍ ČÁST se zaměřuje na priority a zdravotní dopady, u kterých lze předpokládat, že jich bude dosaženo prostřednictvím dohodnutého programu spolupráce v období 2016 - 2017. Na tomto programu spolupráce budou usilovně kooperovat Ministerstvo zdravotnic - - mezistátní přístup, který je využit k řešení společných potřeb zemí prostřednictvím společného přístupu na úrovni celého regionu. Očekává se, že tímto způsobem bude prováděna stále větší část činností; * 2\\. DRUHÁ ČÁST zahrnuje ustanovení o rozpočtu pro BCA, financování a vzájemných závazcích Regionální úřadovny a Ministerstva zdravotnictví. * 1\\. ČÁST - Stanovení priorit spolupráce na období 2016 - 2017 * 2\\. ČÁST - Rozpočet a závazky na léta 2016 - 2017 Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 31. 5. 2016 40 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 4. května 2016 v Ženevě a dne 31. května 2016 v Praze byla podepsána Dvouletá smlouva o spolupráci mezi Ministerstvem zdravotnictví České republiky a Regionální úřadovnou Světové zdravotnické organizace pro Evropu na období 2016/2017. Smlouva vstoupila v platnost s odvoláním na článek 24 odst. 2 Vídeňské úmluvy o smluvním právu1) dne 31. května 2016. Anglické znění Smlouvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD 10kB Dvouletá smlouva o spolupráci mezi Ministerstvem zdravotnictví České republiky a Regionální úřadovnou Světové zdravotnické organizace pro Evropu na období 2016/2017 23kB Obsah\| ---\|--- ÚVOD\| 2 PODMÍNKY SPOLUPRÁCE\| 4 1\\. ČÁST STANOVENÍ PRIORIT SPOLUPRÁCE NA OBDOBÍ 2016 - 2017\| 6 1.1 Analýza zdravotního stavu\| 6 1.2 Priority spolupráce\| 6 \| 1.2.1 Implementace vize Zdraví 2020 v České republice\| 6 \| 1.2.2 Propojení mezi BCA pro Českou republiku a národními a mezinárodními strategickými rámci\| 9 \| 1.2.3 Programovací priority spolupráce\| 10 \| Kategorie 2. Nepřenosné nemoci\| 10 \| Kategorie 3. Podpora zdraví v průběhu celého života\| 13 \| Kategorie 4. Zdravotnické systémy\| 15 2\\. ČÁST ROZPOČET A ZÁVAZKY NA LÉTA 2016 - 2017\| 17 2.1 Rozpočet a financování\| 17 2.2 Závazky\| 17 \| 2.2.1. Závazky Regionální úřadovny Světové zdravotnické organizace pro Evropu\| 17 \| 2.2.2. Závazky Ministerstva zdravotnictví\| 17 SEZNAM ZKRATEK\| 18 Úvod Tento dokument představuje Dvouletou smlouvu o spolupráci (dále jen „BCA“) mezi Regionální úřadovnou Světové zdravotnické organizace pro Evropu (dále jen „Regionální úřadovna“) a Ministerstvem zdravotnictví České republiky (dále jen „MZ“) na dvouleté období 2016 - 2017. Tato BCA na období 2016 - 2017 je v souladu s Dvanáctým obecným programem práce na období 2014 - 2019 Světové zdravotnické organizace (dále jen „WHO“), který byl formulován s ohledem na zkušenosti získané během platnosti Jedenáctého obecného programu práce. Poskytuje strategickou vizi na vysoké úrovni pro práci WHO, stanovuje priority a určuje celkový směr šestiletého období počínaje lednem 2014. Odráží tři hlavní prvky reformy WHO: programy a priority, správu a řízení. Programový rozpočet WHO na období 2016 - 2017 schválený 68. zasedáním Světového zdravotnického shromáždění v rezoluci WHA68.1 byl výrazně formován členskými státy, které revidovaly a zdokonalily mechanismy určování priorit a pěti technických kategorií a jedné řídící kategorie, do nichž je nyní práce WHO strukturována. BCA odráží novou vizi Regionální úřadovny nazvanou Lepší zdraví pro Evropu, jakož i koncepce, zásady a hodnoty, na kterých stojí rámec evropské politiky pro zdraví a pohodu, Zdraví 2020, přijatý Regionálním výborem pro Evropu na 62. zasedání. Rámec politiky Zdraví 2020 je inovativní plán, který stanoví novou vizi Regionální úřadovny a vychází ze strategických priorit evropského regionu WHO pro nadcházející roky. Program Zdraví 2020 si klade za cíl maximalizovat příležitosti k podpoře zdraví populace a snižování zdravotních nerovností. Doporučuje, aby se evropské země zabývaly zdravím populace na základě celospolečenských a celovládních přístupů. Zdraví 2020 zdůrazňuje potřebu zlepšit celkové řízení v oblasti zdraví a navrhuje cesty a přístupy k spravedlivějšímu, udržitelnému a odpovědnému rozvoji zdraví. Program Zdraví 2020 byl založen na nejnovějších důkazech a rozvíjen během rozsáhlých konzultací s technickými experty, členskými státy, občanskou společností a partnerskými organizacemi. Popis Dvouleté smlouvy o spolupráci Tato BCA představuje praktický rámec pro spolupráci, který byl vypracován během postupných konzultací mezi národními zdravotnickými autoritami a Regionální úřadovnou Světové zdravotnické organizace pro Evropu. Program spolupráce na roky 2016 - 2017 vychází z plánu na období 2016 - 2017, který byl vypracován v součinnosti s Českou republikou. Práce na programu probíhaly v rámci reformy WHO a v celkovém kontextu 12. všeobecného programu práce. Cílem společného plánování bylo stanovit prioritní výsledky (outcomes) v oblasti zdravotnictví pro účely spolupráce mezi WHO a Českou republikou v letech 2016 - 2017. Tento dokument podrobně popisuje program spolupráce včetně navrhovaných výstupů (outputs) a produktů (deliverables). Regionální úřadovna zodpovídá z hlediska správy za výstupy programového rozpočtu (programme budget outputs), zatímco očekávané výsledky (outcomes) vymezují, jakým způsobem Česká republika uchopí výstupy (outputs). Dosažení výstupů programového rozpočtu je společnou odpovědností České republiky a Regionální úřadovny. Na nejvyšší úrovni přispívají výsledky k celkovému vlivu WHO, a to zejména k udržitelným změnám zdraví obyvatel, k čemuž přispívá také Regionální úřadovna a členské státy WHO. Dosažení cílů BCA je odpovědností Regionální úřadovny WHO pro Evropu a Ministerstva zdravotnictví České republiky. Ministerstvo zdravotnictví učiní vše potřebné, aby koordinovalo zapojení ostatních resortů do plnění smlouvy, podle potřeby usnadňovalo celostátní a celospolečenské přístupy v souladu s rámcem evropské politiky pro zdraví a pohodu Zdraví 2020. Dokument je strukturován následovně: 1. PRVNÍ ČÁST se zaměřuje na priority a zdravotní dopady, u kterých lze předpokládat, že jich bude dosaženo prostřednictvím dohodnutého programu spolupráce v období 2016 - 2017. Na tomto programu spolupráce budou usilovně kooperovat Ministerstvo zdravotnictví a Regionální úřadovna. Dále tato část obsahuje shrnutí podle kategorie programového rozpočtu, výsledků, výstupů programového rozpočtu, produktů (deliverables) a způsobu provedení. Předpokládají se dva způsoby realizace: - mezistátní přístup, který je využit k řešení společných potřeb zemí prostřednictvím společného přístupu na úrovni celého regionu. Očekává se, že tímto způsobem bude prováděna stále větší část činností; - vnitrostátní přístup pro výstupy, které jsou vysoce specifické pro potřeby jednotlivých zemí a v rámci daných okolností. Tento způsob bude i nadále důležitý a bude využit v mnoha případech. 2. DRUHÁ ČÁST zahrnuje ustanovení o rozpočtu pro BCA, financování a vzájemných závazcích Regionální úřadovny a Ministerstva zdravotnictví. Podmínky spolupráce Priority (1. část) poskytují rámec pro spolupráci na období 2016 - 2017. Program spolupráce může být upravován v průběhu těchto dvou let na základě vzájemné dohody, vyžadují-li takovou úpravu stávající okolnosti. Výstupy programového rozpočtu a dohodnuté produkty na období 2016 - 2017 mohou být měněny na základě vzájemné písemné dohody mezi Regionální úřadovnou WHO pro Evropu a Ministerstvem zdravotnictví například v důsledku změn zdravotní situace v zemi, změn ve způsobilosti země provádět dohodnuté činnosti, zvláštních potřeb, které vyvstanou v průběhu předmětného dvouletého období, změn ve způsobilosti Regionální úřadovny zajistit dohodnuté výstupy nebo s ohledem na změny ve financování. Podnět k provedení změn může podat kterákoli ze stran. Po podpisu této BCA Ministerstvo zdravotnictví potvrdí národní kontaktní bod a národní technické kontaktní body. Národní kontaktní bod bude odpovídat za celkovou implementaci BCA na straně Ministerstva zdravotnictví a bude pravidelně komunikovat s národními technickými body. Ředitelka národní kanceláře WHO (HWO) bude nést odpovědnost za implementaci BCA v rámci WHO. V souladu s tím bude dohodnut pracovní plán BCA, včetně plánovaných výstupů programového rozpočtu, produktů a časového rozvrhu implementace. Implementace bude zahájena na počátku dvouletého období 2016 - 2017. Regionální úřadovna poskytne České republice nejvyšší možnou úroveň technické pomoci, která bude usnadňována a podporována ze strany národní kanceláře WHO v České republice nebo jinými druhy působení WHO v České republice. Za celkovou koordinaci a řízení pracovního plánu BCA zodpovídá HWO. Rozpočet WHO na předmětné dvouleté období představuje odhadované náklady na realizaci plánovaných výstupů a produktů převážně na národní úrovni. Na základě výsledků WHO Finančního dialogu bude financování pocházet jak z korporátních zdrojů WHO, tak z dalších zdrojů dostupných prostřednictvím WHO. Tyto prostředky by neměly být použity k dotování nebo vyplňování finančních nedostatků ve zdravotnickém sektoru, jako jsou příplatky ke mzdám nebo nákupy. Nákupy a dary v rámci činností reagujících na mimořádné události nebo jako součást ukázkových projektů budou nadále financovány prostřednictvím dalších mechanismů v souladu s pravidly a předpisy WHO. Náklady na technický a vedoucí personál Regionální úřadovny a geograficky rozptýlených kancelářích (GDO) a příspěvek národní kanceláře WHO na realizaci plánovaných výstupů a produktů nejsou v indikovaném rozpočtu zahrnuty, a proto jsou uvedené údaje výrazně nižší než skutečné náklady na podporu, které mají být České republice poskytnuty. Tato podpora přesahuje uvedený rozpočet a zahrnuje technickou pomoc a další příspěvky z ústředí WHO, Regionální úřadovny, GDO a nekryté příspěvky od národních kanceláří. Rozpočet a případné financování zahrnuté do této smlouvy jsou prostředky WHO přidělené na spolupráci Regionální úřadovny v rámci pracovního plánu BCA. Hodnota vstupu Ministerstva zdravotnictví jiná než poskytnutá skrze Regionální úřadovnu není ve smlouvě odhadnuta. Tato BCA je otevřena dalšímu vývoji a příspěvkům z jiných zdrojů s cílem doplnit stávající program spolupráce nebo přidat činnosti, které nebyly v tomto stadiu do smlouvy zahrnuty. Regionální úřadovna WHO pro Evropu bude zejména usnadňovat koordinaci s ústředím WHO s cílem maximalizovat účelnost aktivit v České republice v duchu zásady „jedna WHO“. 1\\. ČÁST Stanovení priorit spolupráce na období 2016 - 2017 1.1 Analýza zdravotního stavu V posledním desetiletí se vzorec onemocnění v České republice změnil a do popředí se dostaly nové výzvy. Hlavní ukazatele zdraví reflektují skutečnost, že Česká republika patří mezi nejzdravější země střední a východní Evropy. Nízká kojenecká úmrtnost ji řadí dokonce mezi nejlepší na světě. Podobně jako v jiných průmyslově vyspělých zemích jsou hlavní příčinou morbidity a mortality nepřenosné nemoci, přičemž mezi tři hlavní příčiny úmrtí patří: onemocnění oběhové soustavy, zhoubné novotvary a externí příčiny. Standardizovaná úmrtnost na onemocnění oběhové soustavy a zhoubné novotvary byla výrazně vyšší nejen v porovnání s EU, ale také s ostatními středoevropskými zeměmi. Převažují rizikové faktory související s životním stylem, zejména kouření, konzumace alkoholu, nezdravá strava a nedostatek pohybové aktivity. Stále větším problémem je zvyšující se prevalence obezity. Určitého pokroku v těchto oblastech bylo dosaženo pomocí iniciativ na komunitní úrovni, jako jsou zdravá města, školy podporující zdraví, bezpečné komunity a síť nemocnic podporujících zdraví. Česká republika udržuje přenosné nemoci pod kontrolou pomocí rozsáhlých očkovacích programů, které jsou realizovány s vysokým pokrytím ve všech relevantních imunizačních kategoriích. Pozornost je věnována připravenosti systému zdravotnictví na možné epidemie/pandemie nemocí a hrozící krizové situace. Český systém zdravotní péče je oproti západní Evropě charakterizován relativně nízkými celkovými náklady na zdravotní péči vyjádřenými jako podíl na hrubém domácím produktu, nízkou spoluúčastí pacientů, širokou škálou plnění a početnými lidskými zdroji i přes určité regionální nerovnosti. Charakteristické pro systém je nadužívání zdravotní péče s vysokým počtem ambulantních návštěv a průměrnou délkou akutních hospitalizacíhospitalizací. Česká republika má značný potenciál pro zlepšení efektivity a výsledků zdravotní péče. Hlavním problémem zdravotnických reforem v nadcházejících desetiletích bude udržet vysokou kvalitu péče dostupnou všem obyvatelům s ohledem na ekonomický vývoj, demografické stárnutí populace a kapacity systému sociálního a zdravotního pojištění. 1.2 Priority spolupráce 1.2.1 Implementace vize Zdraví 2020 v České republice Česká republika přijala vizi Zdraví 2020 pro rozvoj nové politiky národního zdraví. Tento proces byl podpořen implementací balíčku Zdraví 2020 v kontextu České republiky a zejména pomocí celostátních a celospolečenských přístupů a doporučení k nim, jakož i prostřednictvím monitorovacích mechanismů implementace politik.. Dne 8. ledna 2014 přijala vláda usnesení č. 23 k programu Zdraví 2020: Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí a dne 20. března 2014 jej podpořila Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. V roce 2015 byly vypracovány implementační dokumenty - akční plány pro Národní strategii Zdraví 2020, které určují hlavní úkoly v oblasti podpory zdraví, prevence a kontroly nemocí a ochrany zdraví. Očekávané produkty BCA mají podporovat rozvoj zdravotní politiky. Stanovené priority se zaměřují na rozvojový proces s důležitým obsahem, zejména na nepřenosné nemoci, podporu zdravého stárnutí, zdraví dětí a dospívajících v průběhu života a zdravotní systémy v souvislosti s životním prostředím. V centru pozornosti je: Kategorie 2: Nepřenosné nemoci Česká republika čelí rostoucí epidemii nepřenosných chorob, které jsou hlavní příčinou morbidity i mortality. Proto je třeba věnovat pozornost zejména prevenci rizikových faktorů souvisejících s životním stylem. Mezi nejzávažnější rizikové faktory, zejména pak u adolescentní populace, patří hlavně kouření, konzumace alkoholu, nezdravá strava a nedostatek pohybu. Omezení těchto rizik představuje významnou dlouhodobou investici do zdraví a dlouhověkosti a tedy i do snižování budoucích nákladů na zdravotní péči. Česká republika právě zavádí komplexní strategický rámec pro účinné zmírnění škod způsobených kouřením. Stále existuje podpora kouření ovlivňovaná tabákovým průmyslem (působícím v zemi) - a to jak oficiální (reklama), tak i skrytá (média, chování některých politiků, publicita za účelem sponzoringu). Důsledkem je vysoká prevalence kouření, zejména v populaci adolescentů a mladých dospělých, a nízká míra ochrany nekuřáků. Podobně negativní trend byl sledován u ukazatelů konzumace alkoholu. Česká republika vykazuje nejvyšší procento konzumentů alkoholu v Evropě mezi dětmi ve věku 13 - 15 let. Dokumentování této cílové skupiny vyzdvihuje význam Evropského akčního plánu k alkoholu, který by měl být v zemi realizován. V České republice lze postupně sledovat trend směřující k péči v komunitě. Zároveň s vyšší informovaností veřejnosti se projevuje například v oblasti prevence úrazů, informovanosti o duševních chorobách, zdravém a aktivním stárnutí. I když stávající systém nabízí mnoha pacientům uspokojivé služby, je péče poskytovaná pacientům s chronickými duševními poruchami nedostatečná. Aktuální výzvou je vytváření podmínek pro pomoc poskytovanou pacientům v jejich vlastním sociálním prostředí. Vedle toho je třeba zmínit klíčový prvek nyní zpracovávané Národní strategie pro duševní zdraví, která přejímá zásady Evropské strategie pro duševní zdraví. Je třeba rozvíjet rámec kompetencí pracovních sil pro zajištění služeb fungujících v komunitním prostředí, aby byly vytvořeny příslušné kapacity. Dále je třeba věnovat pozornost destigmatizaci problémů v oblasti duševního zdraví a také kvalitě péče a služeb z hlediska lidských práv pacientů. V České republice jsou úrazy nejčastější příčinou úmrtí u dětí a mladých dospělých a třetí nejčastější příčinou úmrtí v rámci celé populace. Ačkoli standardizovaná úmrtnost dětí ve věku 0 až 14 let v důsledku vnějších příčin v České republice v posledních letech značně poklesla, jsou úrazy stále hlavní příčinou úmrtí, hospitalizacehospitalizace a invalidity dětí starších 1 roku a představují závažný zdravotnický, ekonomický a sociální problém. V dlouhodobém měřítku patří mezi nejzávažnější druhy úrazů dopravní nehody. Je třeba rozvíjet národní meziresortní politiky zaměřené na intervence snižující rizikové faktory úrazů se zaměřením na plnění cílů stanovených v Desetiletí opatření OSN pro bezpečnost silničního provozu 2011 - 2020. Jednou z nejčastějších forem porušování lidských práv je domácí násilí a násilí na ženách. Přibližně každá třetí žena a každý pátý muž se stává obětíobětí různých forem domácího násilí nebo gendrově podmíněného násilí. Česká republika přijala komplexní strategický dokument Akční plán prevence domácího a gendrově podmíněného násilí na léta 2015 - 2018, který usnadňuje koordinovaný přístup při formulování, implementaci a hodnocení příslušných opatření pro účinnou prevenci a kontrolu a pro opatření na pomoc obětemobětem tohoto druhu násilí. Rostoucí prevalence obezity (více než 50 % dospělých je obézních nebo má nadváhu) je stále větším problémem pro českou populaci. Aby stravování ovlivňovalo zdraví pozitivněji, je třeba dosáhnout zlepšení ve výrobě, přípravě a spotřebě potravin. Více než polovina Čechů nerespektuje doporučení týkající se míry fyzické aktivity (to platí jak pro dětskou, tak i dospělou populaci). V rámci Národní strategie Zdraví 2020 byly zpracovány komplexní akční plány - Akční plán na podporu pohybové aktivity, Akční plán pro správnou výživu a stravovací návyky populace a Akční plán pro boj s obezitou odrážející zásady Evropské charty pro boj s obezitou. Jejich úspěšná realizace zůstává velkým úkolem pro Českou republiku. Komplexní přístup k prevenci a kontrole nepřenosných onemocnění musí zahrnovat aktivity podporující zdravotní gramotnost Čechů, které dále také napomohou rozhodovat se ve prospěch vlastního zdraví. V této souvislosti je třeba vytvořit udržitelné prostředí, které prospívá zdraví a podporuje ho. Musí v něm být umožněno rozhodování se ve prospěch zdraví, a to s ohledem na dostupnost a cenovou dosažitelnost. Kategorie 3: Podpora zdraví v průběhu celého života Doporučuje se, aby Česká republika byla podpořena v přijímání a implementaci intersektorálních doporučení týkajících se politik pro zdraví dospívajících a strategií na podporu zdraví adolescentů, jakož i strategií zaměřených na omezování rizikového chování dospívajících. Dlouhodobá péče o seniory či postižené se v České republice stále poskytuje v rámci dvou překrývajících se struktur s různými systémy organizace a financování. Důležitým úkolem reforem zdravotní péče je zlepšit kvalitu péče a její dostupnost. V zemi doposud není rozvíjena meziresortní koncepce zdravého stárnutí. Některé aktivity zaměřené na zdravé stárnutí jsou poskytovány na úrovni komunity podle doporučení WHO zaměřených na lepší kvalitu života a bezpečnost a na přátelské prostředí pro starší populaci. Přijímání zdravotních politik a plánů na místní úrovni dosud neprobíhá na rutinní bázi. Podle BCA 2014 - 2015 byla aktualizována metodika pro zpracování regionálních a místních akčních plánů, kterou rozšiřuje a podporuje národní síť zdravých měst. Aby mohla Česká republika adekvátně zhodnotit vztah mezi zdravím a životním prostředím, stanovila potřebu rozvíjet a řídit programy posuzování dopadu na zdraví (HIA). Metodika HIA byla vypracována podle BCA 2014 - 2015 a je třeba ji ještě revidovat ve spolupráci s WHO a rozšiřovat. Důležitým úkolem zůstává další rozvoj spolupráce mezi institucemi veřejného zdraví a místními úřady při zpracování regionálních a místních politických rámců na základě strategie Zdraví 2020. Kategorie 4: Zdravotnické systémy Zdraví 2020 hraje důležitou roli při ovlivňování členských států v průběhu formulování politik. V některých případech byl tento program silným iniciačním faktorem, který uvedl do pohybu formulaci politiky zdraví odrážející meziresortní přístup k podpoře zdraví. Záměrem je usnadnit meziresortní debatu v průběhu procesu formulování politiky zdraví. Lze doporučit obhajování a politický dialog na podporu České republiky při implementaci Národní strategie Zdraví 2020. Koncepce WHO Nemocnice podporující zdraví je velkou příležitostí pro české zdravotníky jak získat přehled a sdílet inspiraci při realizaci opatření na podporu zdraví ve zdravotnickém prostředí. Neuspokojivá incidence nepřenosných nemocí je podstatný argument proč podporovat systematický rozvoj projektu Nemocnice podporující zdraví v České republice. Přestože je v zemi dobře rozvinutý systém sběru a hlášení zdravotnických dat, je třeba budovat kapacity pro sběr, prezentaci a interpretaci těchto údajů. Při implementaci ukazatelů vytvořených pro evropskou i Národní strategii Zdraví 2020 se doporučuje technická pomoc. Podpora rozvoje politiky e-Zdraví je prioritou a nástrojem pro zlepšování/zlepšení poskytování kvalitní zdravotní péče a nákladové efektivity celého zdravotního systému. Evropská strategie Zdraví 2020 je silným iniciačním faktorem, který uvedl do pohybu formulaci národních politik zdraví a akčních plánů odrážejících meziresortní přístup. Podle stanovených ukazatelů pro národní i celoevropskou úroveň bude vypracováno hodnocení rozvoje a efektivity Národní strategie Zdraví 2020. 1.2.2 Propojení mezi BCA pro Českou republiku a národními a mezinárodními strategickými rámci Tato BCA na období 2016 - 2017 podporuje realizaci národní politiky Zdraví 2020 v České republice: Národní Strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí a s ní souvisejících akčních plánů. V BCA již byly stanoveny příslušné klíčové cíle udržitelného rozvoje. 1.2.3 Programovací priority spolupráce Následující program spolupráce 2016 - 2017 byl oboustranně schválen a vybrán v reakci na problémy v oblasti veřejného zdraví a přetrvávající úsilí o zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva České republiky. Výstupy programového rozpočtu a produkty jsou předmětem dalších pozměňovacích návrhů, jak je stanoveno v podmínkách spolupráce této BCA. U každé kategorie je uvedeno propojení s příslušným cílem či cíli udržitelného rozvoje (SDG). Kategorie 2. Nepřenosné nemoci Programová oblast: Nepřenosné nemoci Výsledek: 2.1. Lepší přístup k intervencím pro prevenci a léčbu nepřenosných nemocí a jejich rizikových faktorů SDG spojené s výsledkem: Cíl 3 - Zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoli věku Č.\| Výstup programového rozpočtu\| Produkty\| Způsob realizace ---\|---\|---\|--- vnitrostátní (CS)\| mezistátní (IC) 2.1.2.\| Země mohou implementovat strategie na snížení modifikovatelných rizikových faktorů u nepřenosných nemocí (kouření, výživa, nedostatek pohybu a nadměrná konzumace alkoholu) včetně sociálních determinantů\| 212C2 - Poskytovat technickou pomoc při implementaci nákladově efektivních a dostupných opatření na snížení modifikovatelných rizikových faktorů a vést implementaci Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku a Evropského akčního plánu k snižování škodlivého užívání alkoholu (EAPA) 2012 - 2020\| X\| Programová oblast: Duševní zdraví a zneužívání návykových látek Výsledek: 2.2. Lepší přístup ke službám pro duševní zdraví a poruchy spojené s užíváním návykových látek SDG spojené s výsledkem: Cíl 3 - Zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoli věku Č.\| Výstup programového rozpočtu\| Produkty\| Způsob realizace ---\|---\|---\|--- vnitrostátní (CS)\| mezistátní (IC) 2.2.2.\| Země s technickou kapacitou na rozvoj integrovaných služeb duševního zdraví v celém rozsahu podpory, prevence, léčby a uzdravování\| 222C1 - Podporovat organizace poskytující služby v oblasti duševního zdraví a sociální péče, zaměřit se na rozvoj a implementaci primární, sekundární a terciární prevence.\| X\| Programová oblast: Násilí a úrazy Výsledek: 2.3. Snížené rizikové faktory a větší záběr intervencí pro prevenci a zvládání neúmyslných úrazů a násilí SDG spojené s výsledkem: Cíl 3 - Zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoli věku, Cíl 5 - Dosáhnout genderové rovnosti a posílit postavení všech žen a dívek Č.\| Výstup programového rozpočtu\| Produkty\| Způsob realizace ---\|---\|---\|--- vnitrostátní (CS)\| mezistátní (IC) 2.3.1.\| Rozvoj a implementace meziresortních plánů a programů na prevenci úrazů se zaměřením na plnění cílů stanovených v Desetiletí opatření OSN pro bezpečnost silničního provozu 2011 - 2020\| 231C2 - Zahájit politický dialog na národní úrovni za účelem podpory meziresortní spolupráce při přípravě a implementaci politik a programů pro bezpečnost silničního provozu\| X\| 2.3.3.\| Snazší rozvoj a implementace politik a programů řešení násilí na ženách, mládeži a dětech\| 233C1 - Implementace a hodnocení příslušných opatření pro účinnou prevenci a kontrolu násilí a opatření na pomoc obětemobětem v systému zdravotní péče, se zaměřením na dosažení cílů stanovených v Akčním plánu prevence domácího a gendrově podmíněného násilí na léta 2015 - 2018\| X\| Programová oblast: Výživa Výsledek: 2.5. Snížení nutričních rizikových faktorů SDG spojené s výsledkem: Cíl 2 - Vymýtit hlad, dosáhnout potravinové bezpečnosti a zlepšení výživy a prosazovat udržitelné zemědělství Č.\| Výstup programového rozpočtu\| Produkty\| Způsob realizace ---\|---\|---\|--- vnitrostátní (CS)\| mezistátní (IC) 2.5.1\| Země jsou schopny rozvíjet, implementovat a monitorovat akční plány na základě implementace komplexního plánu pro výživu matek, kojenců a malých dětí, který zohledňuje dvojí zátěž podvýživy\| 251C2 - Podporovat vytváření systémů pro monitorování výsledků souvisejících s výživou a implementaci národních akčních plánů\| X\| 2.5.2\| Normy a standardy a politické možnosti na podporu stravovacích cílů obyvatelstva a nákladově efektivních intervencí na řešení dvojí zátěže podvýživy a jejich přijetí ze strany zemí, které připravují národní doporučení a legislativu podporující účinná stravovací opatření\| 252C1 - Podporovat rozvoj, úpravu a implementaci národních doporučení a legislativy v oblasti výživy na základě aktualizovaných světových norem, standardů a doporučení\| X\| Kategorie 3. Podpora zdraví v průběhu celého života Programová oblast: Reprodukční zdraví, zdraví matek, novorozenců, dětí a adolescentů Výsledek: 3.1. Zlepšení přístupu k intervencím na zlepšení zdraví žen, novorozenců, dětí a adolescentů SDG spojené s výsledkem: Cíl 3 - Zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoli věku Cíl 4 - Zajistit rovný přístup k inkluzívnímu a kvalitnímu vzdělání a podporovat celoživotní vzdělávání pro všechny Cíl 5 - Dosáhnout genderové rovnosti a posílit postavení všech žen a dívek Cíl 8 - Podporovat trvalý, inkluzivní a udržitelný hospodářský růst, plnou a produktivní zaměstnanost a důstojnou práci pro všechny Cíl 16 - Podporovat mírové a inkluzivní společnosti pro udržitelný rozvoj, zajistit všem přístup ke spravedlnosti a vytvořit efektivní, odpovědné a inkluzivní instituce na všech úrovních, Cíl 17 - Oživit globální partnerství pro udržitelný rozvoj a posílit prostředky pro jeho uplatňování Č.\| Výstup programového rozpočtu\| Produkty\| Způsob realizace ---\|---\|---\|--- vnitrostátní (CS)\| mezistátní (IC) 3.1.5.\| Země mohou implementovat a monitorovat integrované politiky a strategie na podporu zdraví dospívajících a snižování rizikového chování dospívajících\| 315C2 - Podporovat země při rozvoji, implementaci a monitorování komplexních (nebo meziresortních) intervencí pro zdraví dospívajících, včetně posilování propojení mezi aktivitami a klíčovými programy, jako jsou programy zaměřené na sexuální a reprodukční zdraví, HIV a sexuálně přenosné infekce, výživu a fyzickou aktivitu, násilí a úrazy, kontrolu tabáku, užívání návykových látek, duševní zdraví, prevenci nepřenosných nemocí a podporu zdravého životního stylu a zdravotní gramotnosti\| X\| Programová oblast: Stárnutí a zdraví Výsledek: 3.2. Zvětšení podílu starších lidí, kteří mohou vést samostatný život SDG spojené s výsledkem: Cíl 3 - Zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoli věku Cíl 4 - Zajistit rovný přístup k inkluzívnímu a kvalitnímu vzdělání a podporovat celoživotní vzdělávání pro všechny Č.\| Výstup programového rozpočtu\| Produkty\| Způsob realizace ---\|---\|---\|--- vnitrostátní (CS)\| mezistátní (IC) 3.2.1.\| Podpora zemí při rozvoji politik a strategií, které podporují zdravé a aktivní stárnutí\| 321C1 - Usnadnit v zemích dialog o rozvoji meziresortních politik a plánů na podporu zdravého a aktivního stárnutí a usnadnit poskytování dlouhodobé a paliativní péče a péče na konci života\| X\| Programová oblast: Zdraví a životní prostředí Výsledek: 3.5. Omezení environmentálních hrozeb pro zdraví SDG spojené s výsledkem: Cíl 11 - Vytvořit inkluzivní, bezpečná, odolná a udržitelná města a obceobce, Cíl 12 - Zajistit udržitelnou spotřebu a výrobu Č.\| Výstup programového rozpočtu\| Produkty\| Způsob realizace ---\|---\|---\|--- vnitrostátní (CS)\| mezistátní (IC) 3.5.1.\| Země mohou posuzovat rizikové faktory a rozvíjet a implementovat politiky, strategie či předpisy pro prevenci, zmírňování a zvládání environmentálních dopadů a pracovních rizik na zdraví\| 351C1 - Posilovat národní kapacity v oblasti posuzování a zvládání environmentálních zdravotních rizik, včetně posuzování dopadů na zdraví, a podporovat rozvoj národních politik a plánů pro zdravé životní a pracovní prostředí\| X\| Kategorie 4. Zdravotnické systémy Programová oblast: Národní zdravotní politiky, strategie a plány Výsledek: 4.1. Všechny země mají komplexní národní zdravotní politiky, strategie a plány zaměřené na posun ke všeobecnému zdravotnímu pokrytí SDG spojené s výsledkem: Cíl 11 - Vytvořit inkluzivní, bezpečná, odolná a udržitelná města a obceobce, Cíl 17 - Oživit globální partnerství pro udržitelný rozvoj a posílit prostředky pro jeho uplatňování Č.\| Výstup programového rozpočtu\| Produkty\| Způsob realizace ---\|---\|---\|--- vnitrostátní (CS)\| mezistátní (IC) 4.1.1.\| Lepší kapacity státní správy v oblasti formulování, implementace a kontroly komplexních národních zdravotních politik, strategií a plánů (včetně meziresortních opatření a „Zdraví ve všech politikách“ a politik rovnosti)\| 411C2 - Podporovat úředníky ve zdravotnictví, aby se společně s ostatními resorty, soukromými a neziskovými organizacemi, zástupci občanské společnosti, univerzitami a dalšími institucemi účastnili politického dialogu za účelem rozvoje a implementace národních politik, strategií a plánů v oblasti zdravotnictví, které zvýší odolnost jejich zdravotnických systémů, v rámci úsilí zaměřeného na podporu a ochranu zdraví a prevence a kontrolu nemocí\| X\| Programová oblast: Integrované zdravotní služby zaměřené na člověka Výsledek: 4.2. Stávající politiky, financování a lidské zdroje na zvýšení přístupu k integrovaným zdravotním službám zaměřeným na člověka SDG spojené s výsledkem: Cíl 10 - Snížit nerovnost uvnitř zemí i mezi nimi, Cíl 16 - Podporovat mírové a inkluzivní společnosti pro udržitelný rozvoj, zajistit všem přístup ke spravedlnosti a vytvořit efektivní, odpovědné a inkluzivní instituce na všech úrovních Č.\| Výstup programového rozpočtu\| Produkty\| Způsob realizace ---\|---\|---\|--- vnitrostátní (CS)\| mezistátní (IC) 4.2.3.\| Země mohou zlepšovat bezpečnost pacientů a kvalitu služeb a pacienti mají silnější postavení v rámci všeobecného zdravotního pokrytí\| 423C1 - Stanovit potřeby posilování národních kapacit a podporovat Českou republiku ve zlepšování kvality a bezpečnosti zdravotních služeb pomocí intervencí projektu „Nemocnice podporující zdraví“\| X\| Programová oblast: Zdravotnické systémy, informace a evidence Výsledek: 4.4. Všechny země mají dobře fungující systémy v oblasti zdravotnických informací, e-Health, výzkumu, etiky a řízení znalostí na podporu národních priorit ve zdravotnictví SDG spojené s výsledkem: Cíl 8 - Podporovat trvalý, inkluzivní a udržitelný hospodářský růst, plnou a produktivní zaměstnanost a důstojnou práci pro všechny Cíl 17 - Oživit globální partnerství pro udržitelný rozvoj a posílit prostředky pro jeho uplatňování Č.\| Výstup programového rozpočtu\| Produkty\| Způsob realizace ---\|---\|---\|--- vnitrostátní (CS)\| mezistátní (IC) 4.4.1.\| Komplexní monitorování zdravotní situace, trendů, nerovností a determinantů na globální, regionální a místní úrovni pomocí globálních standardů, včetně sběru a analýzy dat s cílem vypořádat se s chybějícími údaji a vyhodnotit výkonnost systémů\| 441C2 - Generování a konsolidace informací a odpovídajících celostátních a dílčích národních statistik za použití mezinárodně uznávaných standardů a metod na podporu politického rozhodování na základě důkazů a informací\| X\| 4.4.2.\| Země mohou plánovat, rozvíjet a implementovat strategii e-Health\| 442C1 - Podporovat budování kapacit a partnerství při rozvoji a implementaci národní strategie e-Health\| X\| Výše uvedený program spolupráce je založen na specifických potřebách České republiky a na regionálních a globálních iniciativách a perspektivách WHO. Cílem BCA je zjednodušit strategickou orientaci v rámci spolupráce a posloužit jako základ pro zaměření spolupráce na vybraný počet prioritních výsledků a výstupů programového rozpočtu. Vybrané prioritní výsledky a výstupy programového rozpočtu jsou ty, které jsou pokládány za proveditelné a zásadní pro zlepšení zdravotní situace v České republice, a ty, kde WHO může nabídnout jedinečný přínos. 2\\. ČÁST Rozpočet a závazky na léta 2016 - 2017 2.1 Rozpočet a financování Celkový rozpočet BCA pro Českou republiku činí 160 000 USD. Potenciálně lze využít všechny zdroje finančních prostředků na financování tohoto rozpočtu. V souladu s usnesením Světového zdravotnického shromáždění WHA66.2 a v návaznosti na výsledky Finančního dialogu zveřejní generální ředitelka WHO rozdělení dostupných finančních prostředků. Následně ředitelka Regionální úřadovny rozdělí finanční prostředky Regionální úřadovny na jednotlivé dvouleté smlouvy o spolupráci. Hodnota příspěvku WHO přesahuje finanční údaje zde uvedené, protože zahrnuje i technickou pomoc a jiné příspěvky od ústředí WHO, Regionální úřadovny, GDO a rovněž národních kanceláří. Kromě částek alokovaných v rozpočtu na pracovní plány jednotlivých zemí uvede Regionální úřadovna Světové zdravotnické organizace pro Evropu v rámci své zprávy o plnění ročního a dvouletého programového rozpočtu odhad skutečných nákladů na program včetně úplných informací o podpoře poskytnuté Regionální úřadovnou jednotlivým zemím v kvantitativním vyjádření. 2.2 Závazky Ministerstvo zdravotnictví České republiky a Regionální úřadovna Světové zdravotnické organizace pro Evropu se shodně zavazují spolupracovat na mobilizaci dodatečných zdrojů požadovaných pro dosažení výsledků, výstupů programového rozpočtu a produktů definovaných v této BCA. 2.2.1. Závazky Regionální úřadovny Světové zdravotnické organizace pro Evropu WHO souhlasí s tím, že podle dostupnosti prostředků a na základě svých předpisů a nařízení zajistí výstupy a produkty stanovené v této BCA. Na všechny ostatní místní náklady, dotace nebo přímou finanční spoluúčast během realizace programu budou uzavřeny samostatné dohody. 2.2.2. Závazky Ministerstva zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví se zapojí do formulování politiky a strategie a požadovaných procesů implementace a poskytne dostupný personál, materiál, dodávky, vybavení, pokryje místní náklady nezbytné pro dosažení výsledků a zajištění prioritních výstupů programového rozpočtu stanovených v této BCA. SEZNAM ZKRATEK Obecné zkratky BCA - Dvouletá smlouva o spolupráci CO - Národní kancelář Světové zdravotnické organizace HQ - ústředí Světové zdravotnické organizace HWO - ředitelka Národní kanceláře Světové zdravotnické organizace GDO - geograficky rozptýlené kanceláře PB - programový rozpočet SDG - cíle udržitelného rozvoje WHA - Světové zdravotnické shromáždění WHO - Světová zdravotnické organizace Technické zkratky EAPA - Evropský akční plán k snižování škodlivého užívání alkoholu HIA - posouzení dopadů na zdraví MNH - duševní zdraví NCDs - nepřenosné nemoci 1) Vídeňská úmluva o smluvním právu přijatá ve Vídni dne 23. května 1969 byla vyhlášena pod č. 15/1988 Sb.
Nález Ústavního soudu č. 268/2016 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 268/2016 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 19. července 2016 sp. zn. Pl. ÚS 18/16 ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky obce Všeň č. 2 ze dne 30. 6. 2015 o místní úpravě provozu na veřejně přístupových účelových komunikacích v územním obvodu obce Všeň Vyhlášeno 19. 8. 2016, částka 103/2016 268 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 18/16 dne 19. července 2016 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudkyň a soudců Ludvíka Davida, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové (soudkyně zpravodajky), Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu Ministerstva vnitra na zrušení obecně závazné vyhlášky obce Všeň č. 2 ze dne 30. 6. 2015 o místní úpravě provozu na veřejně přístupových účelových komunikací v územním obvodu obce Všeň, za účasti obce Všeň jako účastníka řízení, takto: Obecně závazná vyhláška obceobce Všeň č. 2 ze dne 30. 6. 2015 o místní úpravě provozu na veřejně přístupových účelových komunikací v územním obvodu obceobce Všeň se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 267/2016 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 267/2016 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 19. 8. 2016, částka 103/2016 267 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 8. srpna 2016 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 4. února 2017 nové volby do zastupitelstva obce: obec\| okres\| kraj ---\|---\|--- Lechovice\| Znojmo\| Jihomoravský Ministr: Chovanec v. r.
Vyhláška č. 265/2016 Sb.	Vyhláška č. 265/2016 Sb. Vyhláška o vydání zlaté mince „Hrad Bezděz“ po 5 000 Kč Vyhlášeno 19. 8. 2016, datum účinnosti 25. 10. 2016, částka 103/2016 * § 1 - (1) Dnem 25. října 2016 se v rámci cyklu „Hrady“ vydává zlatá mince „Hrad Bezděz“ po 5 000 Kč (dále jen „mince“). * § 2 - (1) Na lícní straně mince je zobrazen interiér kaple hradu Bezděz. Vnitřní plochy oken vyplňuje kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku. Uprostřed je český lev, vlevo od něj moravská orlice a vpravo od něj slezská orlice. Ve spodní části jso * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 25. října 2016. k vyhlášce č. 265/2016 Sb. Aktuální znění od 25. 10. 2016 265 VYHLÁŠKA ze dne 1. srpna 2016 o vydání zlaté mince „Hrad Bezděz“ po 5 000 Kč Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.: § 1 (1) Dnem 25. října 2016 se v rámci cyklu „Hrady“ vydává zlatá mince „Hrad Bezděz“ po 5 000 Kč (dále jen „mince“). (2) Mince se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Mince v běžném i ve zvláštním provedení se razí ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mince je 15,55 g, její průměr 28 mm a síla 2 mm. Při ražbě mince v běžném provedení i ve zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,062 g a v ryzosti zlata odchylka nahoru 0,01 %. Hrana mince v běžném provedení je vroubkovaná, hrana mince ve zvláštním provedení je hladká. § 2 (1) Na lícní straně mince je zobrazen interiér kaple hradu Bezděz. Vnitřní plochy oken vyplňuje kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku. Uprostřed je český lev, vlevo od něj moravská orlice a vpravo od něj slezská orlice. Ve spodní části jsou ve dvou řádcích umístěny název cyklu „HRADY“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „5 000 Kč“, které jsou na začátku a na konci ohraničené tečkami. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je v opisu při spodním okraji mince. Značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“, je vlevo od názvu státu. (2) Na rubové straně mince je zobrazen hrad Bezděz. Při levém okraji je ročník ražby „2016“, který je na začátku a na konci ohraničen tečkou, a následuje text „HRAD BEZDĚZ“. Při pravém okraji mince je značka autoraautora mince Asamata Baltaeva. (3) Vyobrazení mince je uvedeno v příloze k této vyhlášce. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 25. října 2016. Guvernér: Ing. Rusnok v. r. Příloha k vyhlášce č. 265/2016 Sb. Vyobrazení zlaté mince „Hrad Bezděz“ po 5 000 Kč (lícní a rubová strana) 86kB 84kB
Zákon č. 264/2016 Sb.	Zákon č. 264/2016 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím atomového zákona Vyhlášeno 10. 8. 2016, datum účinnosti 1. 1. 2017, částka 102/2016 * ČÁST PRVNÍ - Změna trestního řádu * ČÁST TŘETÍ - Změna horního zákona * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o metrologii * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o státní pomoci při obnově území * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákoníku práce * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o zdravotních službách * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o specifických zdravotních službách * ČÁST ČTRNÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2024 (283/2021 Sb.) 264 ZÁKON ze dne 14. července 2016, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím atomového zákona Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna trestního řádu Čl. I Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 207/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 43/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 150/2016 Sb. a zákona č. 163/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 81b odst. 1 se slova „nebo radioaktivní materiál“ nahrazují slovy „, jaderný materiál nebo radioaktivní látka“. 2. V § 87a odst. 1 se slova „radioaktivní materiál“ nahrazují slovy „jaderný materiál nebo radioaktivní látky“. ČÁST TŘETÍ Změna horního zákona Čl. III V § 18 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 85/2012 Sb., se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) V chráněném území pro zvláštní zásahy do zemské kůry stanoveném pro ukládání radioaktivních odpadů v podzemních prostorech nelze povolit činnosti, které by mohly vést k narušení izolačních bariér úložných prostor a ke kontaminaci osob nebo složek životního prostředí radioaktivní látkou.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o metrologii Čl. IV Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 137/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 481/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 18/2012 Sb. a zákona č. 85/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 3 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „, v případě měřidel určených nebo používaných pro měření ionizujícího záření a radioaktivních látek v dohodě se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost“. 2. § 14a se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2d zrušuje. 3. V § 23 se odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 2d zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření Čl. V Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 250/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., se mění takto: 1. V části I se hlavy první až čtvrtá a hlava šestá včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 1, 1b, 1c, 2, 2a, 3, 3a, 4b, 5, 6, 6a, 6a, 7, 8, 9, 10, 11, 11a, 11b, 11c, 11d, 11e, 12, 13, 13a, 13b, 13c, 13d, 13e, 13f, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 19a, 20, 21, 22, 24, 25, 41 a 41 zrušují. 2. Nadpis části I se zrušuje. 3. V § 32 odst. 2 se slova „obecných právních předpisů27),28) o odpovědnosti za škodu“ nahrazují slovy „občanského zákoníku“. 4. V § 34 odst. 1 se slova „obecných právních předpisů o odpovědnosti za škodu27)“ nahrazují slovy „občanského zákoníku“. 5. V § 34 odst. 3 se slova „Prováděcí předpis stanoví“ nahrazují slovy „Státní úřad pro jadernou bezpečnost (dále jen „Úřad“) stanoví vyhláškou“. 6. V § 36 odst. 1 a 2 se slova „odpovědnosti za jadernou škodu“ nahrazují slovy „vzniku povinnosti k náhradě jaderné škody“. 7. V § 36 odst. 3 se slova „Pojistná částka“ nahrazují slovy „Limit pojistného plnění“. 8. V § 36 odst. 5 se věta první zrušuje. 9. V § 38 odst. 1 se slova „, popřípadě po uplynutí platnosti pojištění, pokud byla platnost pojištění delší“ nahrazují slovy „; v případě pojištění začínají tyto lhůty běžet uplynutím jednoho roku ode dne vzniku pojistné události“. 10. V § 38 odst. 2 se slova „podle § 3 odst. 3 písm. j), že za jadernou škodu způsobenou touto událostí odpovídá“ nahrazují slovy „, že má povinnost k náhradě jaderné škody způsobené touto událostí“. 11. § 46 až 48 se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 39 až 40 zrušují. 12. Příloha k zákonu se zrušuje. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o rozpočtových pravidlech Čl. VI V § 10 odst. 5 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 25/2015 Sb., se za slovo „dluhu“ vkládají slova „a s výjimkou výdajů financovaných z prostředků jaderného účtu podle atomového zákona“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích Čl. VII V § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, se za slova „s radioaktivními odpady“ vkládají slova „a zdroji ionizujícího záření“. Poznámka pod čarou č. 9 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. ČÁST OSMÁ Změna zákona o státní pomoci při obnově území Čl. VIII Zákon č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státní pomoci při obnově území), ve znění zákona č. 347/2005 Sb. a zákona č. 278/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 2 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 2. V § 4 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) V případě vzniku radiační havárie se Státní úřad pro jadernou bezpečnost podílí na přípravě návrhu strategie obnovy území podle odstavce 2.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. IX Položky 106 a 107 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 249/2011 Sb., včetně poznámky pod čarou č. 65 znějí: „Položka 106 1.\| Přijetí žádosti o povolení65) ---\|--- a)\| k umístění jaderného zařízení\| Kč 5 000 b)\| k výstavbě jaderného zařízení\| Kč 5 000 c)\| k prvnímu fyzikálnímu spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem\| Kč 3 000 d)\| k prvnímu energetickému spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem\| Kč 3 000 e)\| k uvádění do provozu jaderného zařízení bez jaderného reaktoru\| Kč 3 000 f)\| k provozu jaderného zařízení\| Kč 5 000 g)\| k provedení změny ovlivňující jadernou bezpečnost, technickou bezpečnost a fyzickou ochranu jaderného zařízení\| Kč 3 000 h)\| k nakládání s jaderným materiálem\| Kč 1 000 i)\| k dovozu nebo vývozu jaderné položky nebo k průvozu jaderného materiálu a vybrané položky v jaderné oblasti\| Kč 1 000 j)\| k výstavbě pracoviště IV. kategorie; kromě pracoviště s jaderným zařízením\| Kč 5 000 k)\| k provozu pracoviště III. kategorie\| Kč 3 000 l)\| k provozu pracoviště IV. kategorie\| Kč 5 000 m)\| k uvolňování radioaktivní látky z pracoviště\| Kč 1 000 n)\| k nakládání s radioaktivním odpadem s výjimkou shromažďování, třídění a skladování radioaktivního odpadu přímo u původce radioaktivního odpadu, který je oprávněn s ním nakládat jako s otevřeným radionuklidovým zdrojem\| Kč 1 000 o)\| k uzavření úložiště radioaktivního odpadu\| Kč 1 000 p)\| k úplnému vyřazení\| Kč 1 000 q)\| ke zpětnému dovozu radioaktivního odpadu vzniklého při zpracování materiálu vyvezeného z České republiky nebo jeho zpětnému transferu z členského státu Euratomu\| Kč 1 000 r)\| k dovozu radioaktivního odpadu do České republiky nebo jeho transferu z členského státu Euratomu pro účely jeho zpracování nebo opětovného využití\| Kč 1 000 2.\| Přijetí žádosti o povolení65) a)\| k jednotlivým etapám vyřazování z provozu jaderného zařízení\| Kč 1 000 b)\| k jednotlivým etapám vyřazování z provozu pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie\| Kč 1 000 c)\| k nakládání se zdrojem ionizujícího záření\| Kč 1 000 d)\| k přepravě radioaktivní nebo štěpné látky\| Kč 1 000 e)\| k vykonávání služeb významných z hlediska radiační ochrany\| Kč 1 000 f)\| k přidávání radioaktivní látky do spotřebního výrobku při jeho výrobě nebo přípravě nebo k dovozu a vývozu takového spotřebního výrobku\| Kč 1 000 g)\| k poskytování služeb v kontrolovaném pásmu provozovateli pracoviště IV. kategorie\| Kč 1 000 h)\| k dodávání stavebního materiálu na trh\| Kč 1 000 i)\| k odborné přípravě a další odborné přípravě pracovníků vykonávajících činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany\| Kč 1 000 j)\| k přípravě fyzické osoby zajišťující radiační ochranu osoby, jejíž registrace byla provedena podle atomového zákona\| Kč 1 000 3.\| Přijetí žádosti o registraci\| Kč 500 Osvobození Od poplatků uvedených v této položce je osvobozen státní podnik, v jehož předmětu činnosti je dobývání radioaktivních nerostů nebo odstraňování následků po dobývání radioaktivních nerostů. Položka 107 1.\| Vydání rozhodnutí o schválení typu obalových souborů ---\|--- a)\| typů určených pro vyhořelé jaderné palivo z jaderných elektráren\| Kč 100 000 b)\| typů určených pro ozářené jaderné palivo z výzkumných jaderných zařízení\| Kč 100 000 c)\| typů určených pro čerstvé jaderné palivo pro jaderné elektrárny\| Kč 50 000 d)\| typů určených pro čerstvé jaderné palivo pro výzkumná jaderná zařízení\| Kč 10 000 e)\| typů určených pro ostatní radioaktivní nebo štěpné látky\| Kč 5 000 f)\| v případech opakovaného vydání rozhodnutí uvedeného v písmenech a) až e)\| Kč 1 000 2.\| Vydání dokladu zvláštní odborné způsobilosti podle atomového zákona\| Kč 500 3.\| Vydání rozhodnutí o schválení typu a)\| velmi významných zdrojů ionizujícího záření\| Kč 5 000 b)\| ostatních zdrojů ionizujícího záření\| Kč 1 000 4.\| Vydání osobního radiačního průkazu\| Kč 50 65) Zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon.“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákoníku práce Čl. XI Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013, zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb. a zákona č. 47/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 303 odst. 1 písm. b) se doplňuje bod 19, který zní: „19. Správě úložišť radioaktivních odpadů,“. 2. V § 347 odst. 3 se slova „vyhlášky o radiační ochraně“ nahrazují slovy „atomového zákona“. Poznámka pod čarou č. 99a se zrušuje. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o zdravotních službách Čl. XII Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a o podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění zákona č. 167/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 66/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb. a zákona č. 147/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 16 odst. 1 se písmeno i) včetně poznámky pod čarou č. 15 zrušuje. Dosavadní písmena j) až l) se označují jako písmena i) až k). 2. V § 16 odst. 2 písm. a) se slova „a l)“ nahrazují slovy „a k)“. 3. V § 16 odst. 2 písm. c) se slova „až k)“ nahrazují slovy „až j)“. 4. V § 16 odst. 3 písm. c) se slova „až k)“ nahrazují slovy „až j)“. 5. V § 18 odst. 2 písm. a) se bod 7 zrušuje. Dosavadní body 8 až 12 se označují jako body 7 až 11. 6. V § 18 odst. 2 písm. b) bodě 1 se slova „bodech 2, 11 a 12“ nahrazují slovy „bodech 2, 10 a 11“. 7. V § 18 odst. 2 písm. b) bodě 2 se slova „bodech 4 až 9“ nahrazují slovy „bodech 4 až 8“. 8. V § 18 odst. 2 písm. c) bodě 4 se slova „bodech 3 až 11“ nahrazují slovy „bodech 3 až 10“. 9. V § 27 odst. 3 se slova „§ 16 odst. 1 písm. l)“ nahrazují slovy „§ 16 odst. 1 písm. k)“, slova „§ 16 odst. 1 písm. f) až k)“ se nahrazují slovy „§ 16 odst. 1 písm. f) až j)“, slova „nebo povolení uvedené v § 16 odst. 1 písm. h) nebo i)“ se nahrazují slovy „uvedené v § 16 odst. 1 písm. h)“, slova „§ 16 odst. 1 písm. j)“ se nahrazují slovy „§ 16 odst. 1 písm. i)“ a slova „bodě 6, 7 nebo 9“ se nahrazují slovy „bodě 6 nebo 8“. 10. V § 108 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Státní úřad pro jadernou bezpečnost kontroluje dodržování pravidel lékařského ozáření poskytovatelem.“. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o specifických zdravotních službách Čl. XIII Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 47/2013 Sb., zákona č. 82/2015 Sb. a zákona č. 205/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 71 odst. 1 písm. e) se slova „, při ozařování pro lékařsko-právní účely“ zrušují. 2. V § 72 odstavec 1 zní: „(1) Lékařské ozáření pacientů v rámci ověřování nezavedené metody s lékařským ozářením, pro které není vydáváno závazné stanovisko Státního úřadu pro jadernou bezpečnost podle § 36, lze provádět jen ve zvlášť odůvodněných případech a za použití přiměřených technik tak, aby byly používány pouze postupy odpovídající národním radiologickým standardům.“. 3. V § 72 odst. 3 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až h) se označují jako písmena b) až g). ČÁST ČTRNÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XIV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017. v z. Pokorná-Jermanová v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 263/2016 Sb.	Zákon č. 263/2016 Sb. Zákon atomový zákon Vyhlášeno 10. 8. 2016, datum účinnosti 1. 1. 2017, částka 102/2016 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 42) * ČÁST DRUHÁ - MÍROVÉ VYUŽÍVÁNÍ JADERNÉ ENERGIE A IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ (§ 43 — § 174) * ČÁST TŘETÍ - PŘESTUPKY (§ 175 — § 199) * ČÁST ČTVRTÁ - VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY (§ 200 — § 225) * ČÁST PÁTÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 227 — § 238) * § 239 - Účinnost č. 1 k zákonu č. 263/2016 Sb. č. 2 k zákonu č. 263/2016 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2024 (284/2021 Sb., 465/2023 Sb.) 263 ZÁKON ze dne 14. července 2016 atomový zákon Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ Díl 1 Předmět úpravy § 1 (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „Euratom“)1) a Evropské unie2), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Euratomu3) a Evropské unie4) a upravuje a) podmínky mírového využívání jaderné energie, b) podmínky vykonávání činností v rámci expozičních situacíexpozičních situací, c) nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivemvyhořelým jaderným palivem, d) schvalování typu některých výrobků v oblasti mírového využívání jaderné energie a ionizujícího zářeníionizujícího záření a podmínky přepravy radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky, radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného palivavyhořelého jaderného paliva, e) monitorování radiační situace, f) zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události, g) podmínky zabezpečení jaderného zařízeníjaderného zařízení, jaderného materiálujaderného materiálu a zdroje ionizujícího záření (dále jen „zabezpečení“), h) požadavky k zajištění nešíření jaderných zbraní a i) výkon státní správy v oblasti mírového využívání jaderné energie a ionizujícího zářeníionizujícího záření. (2) Tento zákon se nevztahuje na expoziční situaceexpoziční situace v důsledku ozářeníozáření z a) minerální vody, která pochází z přírodního léčivého zdroje nebo zdroje přírodní minerální vody, o nichž bylo vydáno osvědčení o zdroji podle jiného právního předpisu, b) vody určené k lidské spotřebě ze zdroje pro individuální zásobování s denní kapacitou v průměru nižší než 10 m3 nebo zásobující méně než 50 osob, pokud není tato voda dodávána v rámci podnikatelské činnosti nebo služby pro veřejnost, c) přírodního pozadí. Díl 2 Vymezení některých pojmů § 2 (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) výchozím materiálemvýchozím materiálem 1. uran, zahrnující směs izotopů, vyskytující se v přírodě, 2. uran ochuzený o izotop 235U, 3. thorium, 4. položka uvedená v bodech 1 až 3 ve formě kovu, slitiny, chemické sloučeniny nebo koncentrátu, nebo 5. materiál obsahující prvek uvedený v bodech 1 až 3, b) zvláštním štěpným materiálemzvláštním štěpným materiálem 1. izotop 239Pu, 2. izotop 233U, 3. uran obohacený izotopy 235U nebo 233U, nebo 4. materiál obsahující radionuklid uvedený v bodech 1 až 3, není-li výchozím materiálemvýchozím materiálem, c) jaderným materiálemjaderným materiálem výchozí materiálvýchozí materiál, zvláštní štěpný materiálzvláštní štěpný materiál a jiný štěpný materiál, který je významný z hlediska zajištění nešíření jaderných zbraní, d) vybranou položkou v jaderné oblastivybranou položkou v jaderné oblasti materiál, zařízení a technologie, včetně softwaru, navrhované a vyráběné k využití v jaderné oblasti, e) položkou dvojího použitípoložkou dvojího použití v jaderné oblasti materiál, zařízení a technologie, včetně softwaru, které nejsou navrhovány a vyráběny k využití v jaderné oblasti, ale jsou v této oblasti použitelné, f) jadernou položkoujadernou položkou jaderný materiáljaderný materiál, vybraná položka v jaderné oblastivybraná položka v jaderné oblasti, položka dvojího použitípoložka dvojího použití v jaderné oblasti nebo jiná položka v jaderné oblasti, která je významná z hlediska zajištění nešíření jaderných zbraní, g) transferemtransferem přemístění radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu, vyhořelého jaderného palivavyhořelého jaderného paliva nebo jaderné položkyjaderné položky mezi Českou republikou a jiným členským státem Euratomu nebo naopak prováděné v rámci obchodního styku s cílem jejich dodání na trh. (2) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) ionizujícím zářenímionizujícím zářením přenos energie v podobě částic nebo elektromagnetických vln vlnové délky nižší nebo rovnající se 100 nm s frekvencí vyšší nebo rovnající se 3 x 1015 Hz, který je schopen vytvářet ionty, b) radioaktivní látkouradioaktivní látkou jakákoliv látka, která obsahuje radionuklid nebo je jím kontaminovaná v míře, která z hlediska možného ozářeníozáření vyžaduje regulaci podle tohoto zákona, c) zdrojem ionizujícího zářenízdrojem ionizujícího záření 1. radioaktivní látkaradioaktivní látka a předmět nebo zařízení ji obsahující nebo uvolňující, nebo 2. generátor záření, kterým je zařízení způsobilé generovat ionizující zářeníionizující záření, d) radionuklidovým zdrojemradionuklidovým zdrojem zdroj ionizujícího záření obsahující radioaktivní látkuradioaktivní látku, u nějž součet podílů aktivit radionuklidů a zprošťovacích úrovní aktivit pro tyto radionuklidy je větší než 1 a současně součet podílů hmotnostních aktivit radionuklidů a zprošťovacích úrovní hmotnostních aktivit pro tyto radionuklidy je větší než 1, e) expoziční situacíexpoziční situací všechny v úvahu připadající okolnosti vedoucí k vystavení fyzické osoby nebo životního prostředí ionizujícímu zářeníionizujícímu záření; expoziční situacíexpoziční situací je 1. plánovaná expoziční situaceexpoziční situace, která je spojena se záměrným využíváním zdroje ionizujícího zářenízdroje ionizujícího záření, 2. nehodová expoziční situaceexpoziční situace, která může nastat při plánované expoziční situaciexpoziční situaci nebo být vyvolána svévolným činem a vyžaduje přijetí okamžitých opatření k odvrácení nebo omezení důsledků, nebo 3. existující expoziční situaceexpoziční situace, která již existuje v době, kdy se rozhoduje o její regulaci, včetně dlouhodobě trvajícího následku nehodové expoziční situaceexpoziční situace nebo ukončené činnosti v rámci plánované expoziční situaceexpoziční situace, f) radiační činnostíradiační činností 1. činnost s umělým zdrojem ionizujícího zářenízdrojem ionizujícího záření v rámci plánované expoziční situaceexpoziční situace včetně poskytování služeb v kontrolovaném pásmukontrolovaném pásmu pracoviště IV. kategorie, nebo 2. činnost, při které je přírodní radionuklid v rámci plánovaných expozičních situacíexpozičních situací využíván pro své radioaktivní, štěpné nebo množivé charakteristiky včetně činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu, g) radiační ochranouradiační ochranou systém technických a organizačních opatření k omezení ozářeníozáření fyzické osoby a k ochraně životního prostředí před účinky ionizujícího zářeníionizujícího záření, h) spotřebním výrobkem s přidaným radionuklidemspotřebním výrobkem s přidaným radionuklidem výrobek, který lze prodat nebo dát k dispozici veřejnosti bez zvláštní regulace nebo kontroly po prodeji, a který 1. obsahuje radionuklid záměrně do něj přidaný, 2. obsahuje radionuklid záměrně v něm vytvořený aktivací, nebo 3. generuje ionizující zářeníionizující záření. (3) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) ozářenímozářením vystavení fyzické osoby ionizujícímu zářeníionizujícímu záření s výjimkou ozáření z přírodního pozadíozáření z přírodního pozadí, b) profesním ozářenímprofesním ozářením ozářeníozáření v souvislosti s výkonem práce při činnosti v rámci plánované expoziční situaceexpoziční situace, c) lékařským ozářenímlékařským ozářením ozářeníozáření v rámci 1. vyšetření nebo léčby pacienta, 2. pracovnělékařských služeb a preventivní zdravotní péče, 3. dobrovolné účasti zdravých fyzických osob nebo pacientů na lékařském ověřování nezavedené metody spojené s lékařským ozářenímlékařským ozářením, nebo 4. poskytování pomoci fyzické osobě podstupující lékařské ozářenílékařské ozáření podle § 64 odst. 1, d) havarijním ozářenímhavarijním ozářením ozářeníozáření jiné než zasahující osobyzasahující osoby v důsledku nehodové expoziční situaceexpoziční situace a ozářeníozáření zasahující osobyzasahující osoby při nehodové expoziční situaciexpoziční situaci, e) ozářením obyvatelozářením obyvatel všechna ozářeníozáření s výjimkou profesního ozářeníprofesního ozáření, lékařského ozářenílékařského ozáření a havarijního ozářeníhavarijního ozáření při nehodové expoziční situaciexpoziční situaci nebo v jejím důsledku, f) ozářením z přírodního pozadíozářením z přírodního pozadí vystavení fyzické osoby ionizujícímu zářeníionizujícímu záření 1. způsobené radionuklidem obsaženým přirozeně v lidském těle, 2. způsobené kosmickým zářením, které je běžné na zemském povrchu, 3. způsobené radionuklidem přítomným v lidskou činností neporušené zemské kůře, nebo 4. z přírodního zdroje záření, které není modifikováno lidskou činností, g) potenciálním ozářenímpotenciálním ozářením ozářeníozáření, o němž se nepředpokládá, že nastane, ale které může nastat jako důsledek události pravděpodobnostní povahy, h) nelékařským ozářenímnelékařským ozářením záměrné ozářeníozáření fyzické osoby pro účely zobrazování, jehož hlavním cílem není přínos pro zdraví ozářené fyzické osoby; nelékařským ozářenímnelékařským ozářením je 1. nelékařské ozářenínelékařské ozáření lékařským radiologickým vybavením, zejména pro účely přistěhování, pojištění, hodnocení fyzického vývoje dětí a mladistvých ke sportovní a taneční kariéře, vyšetření k určení věku, identifikace věcí skrytých v lidském těle nebo pro účely zaměstnání, kromě pracovnělékařských služeb, nebo 2. nelékařské ozářenínelékařské ozáření jiným zdrojem ionizujícího zářenízdrojem ionizujícího záření, zejména pro zjišťování věcí skrytých na lidském těle nebo na něm upevněných, pro odhalování skrytých osob jako součást detekční kontroly nákladu nebo pro jiné bezpečnostní účely, i) jednotlivcem z obyvatelstvajednotlivcem z obyvatelstva fyzická osoba vystavená ozáření obyvatel, j) reprezentativní osoboureprezentativní osobou jednotlivec z obyvatelstvajednotlivec z obyvatelstva zastupující modelovou skupinu fyzických osob, které jsou z daného zdroje a danou cestou nejvíce ozařovány. § 3 (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) radiačním pracovníkemradiačním pracovníkem každá fyzická osoba vystavená profesnímu ozářeníprofesnímu ozáření, b) zasahující osobouzasahující osobou fyzická osoba, které jsou stanoveny úkoly v rámci nehodové expoziční situaceexpoziční situace a která by mohla být vystavena ozářeníozáření při provádění opatření v rámci odezvy na radiační mimořádnou událostodezvy na radiační mimořádnou událost, c) optimalizací radiační ochranyoptimalizací radiační ochrany iterativní proces k dosažení a udržení takové úrovně radiační ochranyradiační ochrany, aby ozářeníozáření fyzické osoby a životního prostředí bylo tak nízké, jakého lze rozumně dosáhnout při uvážení všech hospodářských a společenských hledisek, d) činností související se získáváním radioaktivního nerostu 1. průzkum ložiska radioaktivního nerostu v etapě podrobného a těžebního průzkumu, 2. dobývání radioaktivních nerostů, 3. přeprava radioaktivních nerostů, 4. úprava a zušlechťování radioaktivních nerostů, 5. nakládání s uranovým koncentrátem, 6. shromažďování těžebních odpadů na odvalech a odkalištích, které vznikly při hornické činnosti během získávání radioaktivního nerostu, 7. provoz dekontaminačních stanic provozovaných důlních děl, 8. čištění průmyslových odpadních vod z pracovišť, která jsou součástí technologie úpravy radioaktivních nerostů, 9. těžba radioaktivního nerostu chemickým loužením, 10. zpracování loužicích roztoků sloužících k dobývání radioaktivního nerostu, 11. čištění důlních vod z uzavřených ložisek radioaktivního nerostu, 12. sanace a rekultivace následků činností souvisejících se získáváním radioaktivního nerostu, e) činností zvláště důležitou z hlediska radiační ochranyčinností zvláště důležitou z hlediska radiační ochrany činnost zajišťující plnění požadavků na radiační ochranuradiační ochranu stanovených tímto zákonem, používání technických a organizačních opatření a postupů bezpečného provozu zdrojů ionizujícího zářenízdrojů ionizujícího záření a pracovišť s nimi nebo spočívající v provádění hodnocení vlastností zdrojů ionizujícího zářenízdrojů ionizujícího záření anebo řízení služeb významných z hlediska radiační ochranyradiační ochrany, f) osobní dozimetriíosobní dozimetrií kalibrace zařízení určeného k osobnímu monitorování, odečet nebo výklad jím zaznamenaných hodnot, měření radioaktivity v lidském těle nebo biologických vzorcích anebo posuzování dávek. (2) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) radioaktivním odpademradioaktivním odpadem věc, která je radioaktivní látkouradioaktivní látkou nebo předmětem nebo zařízením ji obsahujícím nebo jí kontaminovaným, pro kterou se nepředpokládá další využití a která nesplňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro uvolňování radioaktivní látkyradioaktivní látky z pracoviště, b) nakládáním s radioaktivním odpademnakládáním s radioaktivním odpadem všechny činnosti, které souvisí se shromažďováním, tříděním, zpracováním, úpravou, skladováním a ukládáním radioaktivního odpaduukládáním radioaktivního odpadu, s výjimkou přepravy mimo prostor zařízení, ve kterém jsou tyto činnosti vykonávány, c) úložištěm radioaktivního odpaduúložištěm radioaktivního odpadu prostor, objekt nebo zařízení sloužící k ukládání radioaktivního odpaduukládání radioaktivního odpadu, d) vyhořelým jaderným palivemvyhořelým jaderným palivem ozářené jaderné palivo, které bylo trvale vyjmuto z aktivní zóny jaderného reaktoru, e) jaderným zařízenímjaderným zařízením 1. stavba nebo provozní celek, jehož součástí je jaderný reaktor využívající štěpnou řetězovou reakci nebo jinou řetězovou jadernou reakci, 2. sklad vyhořelého jaderného palivavyhořelého jaderného paliva, 3. sklad čerstvého jaderného paliva, pokud není součástí jiného jaderného zařízeníjaderného zařízení, 4. obohacovací závod, závod na výrobu jaderného paliva nebo závod na přepracování vyhořelého jaderného palivapřepracování vyhořelého jaderného paliva, 5. sklad radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu, s výjimkou zařízení pro skladování radioaktivních odpadůskladování radioaktivních odpadů, které je součástí jiného jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo jiného pracoviště, kde se vykonává radiační činnostradiační činnost, 6. úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu, s výjimkou úložiště obsahujícího výlučně přírodní radionuklidy, f) úplným vyřazenímúplným vyřazením uvedení jaderného zařízeníjaderného zařízení, pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie do stavu umožňujícího jeho využití k jinému účelu nebo využití území, v němž se nacházelo, bez omezení, g) vyřazováním z provozuvyřazováním z provozu administrativní a technické činnosti, jejichž cílem je úplné vyřazeníúplné vyřazení nebo vyřazení jaderného zařízeníjaderného zařízení, pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie s omezením k použití k dalším činnostem souvisejícím s využíváním jaderné energiečinnostem souvisejícím s využíváním jaderné energie nebo činnostem v rámci expozičních situacíexpozičních situací, h) uzavřením úložiště radioaktivního odpaduuzavřením úložiště radioaktivního odpadu dokončení všech činností souvisejících s nakládáním s radioaktivním odpademnakládáním s radioaktivním odpadem a jeho uvedení do stavu, který bude dlouhodobě bezpečný. § 4 (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) radiační mimořádnou událostíradiační mimořádnou událostí událost, která vede nebo může vést k překročení limitů ozářeníozáření a která vyžaduje opatření, jež by zabránila jejich překročení nebo zhoršování situace z pohledu zajištění radiační ochranyradiační ochrany, b) radiační mimořádnou událostí prvního stupněradiační mimořádnou událostí prvního stupně radiační mimořádná událostradiační mimořádná událost zvládnutelná silami a prostředky obsluhy nebo pracovníků vykonávajících práci v aktuální směně osoby, při jejíž činnosti radiační mimořádná událostradiační mimořádná událost vznikla, c) radiační nehodouradiační nehodou radiační mimořádná událostradiační mimořádná událost nezvládnutelná silami a prostředky obsluhy nebo pracovníků vykonávajících práci v aktuální směně osoby, při jejíž činnosti radiační mimořádná událostradiační mimořádná událost vznikla, nebo vzniklá v důsledku nálezu, zneužití nebo ztráty radionuklidového zdrojeradionuklidového zdroje, která nevyžaduje zavedení neodkladných ochranných opatření pro obyvatelstvo, d) radiační haváriíradiační havárií radiační mimořádná událostradiační mimořádná událost nezvládnutelná silami a prostředky obsluhy nebo pracovníků vykonávajících práci v aktuální směně osoby, při jejíž činnosti radiační mimořádná událostradiační mimořádná událost vznikla, nebo vzniklá v důsledku nálezu, zneužití nebo ztráty radionuklidového zdrojeradionuklidového zdroje, která vyžaduje zavedení neodkladných ochranných opatření pro obyvatelstvo, e) zvládáním radiační mimořádné událostizvládáním radiační mimořádné události systém postupů a opatření k zajištění 1. analýzy a hodnocení radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události, kterou je analýza v úvahu připadajících radiačních mimořádných událostíradiačních mimořádných událostí a hodnocení jejich dopadů, 2. připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událostpřipravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost, 3. odezvy na radiační mimořádnou událostodezvy na radiační mimořádnou událost a 4. nápravy stavu po radiační haváriiradiační havárii, f) vnitřním prostoremvnitřním prostorem prostor, v němž je umístěn nebo skladován jaderný materiáljaderný materiál I. kategorie, g) životně důležitým prostorem prostor, v němž jsou umístěny systémy a zařízení důležité z hlediska jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, h) chráněným prostoremchráněným prostorem prostor, v němž se nalézá jaderný materiáljaderný materiál II. kategorie, vnitřní prostorvnitřní prostor nebo životně důležitý prostor, i) střeženým prostoremstřeženým prostorem prostor, v němž se nalézá jaderný materiáljaderný materiál III. kategorie, nebo chráněný prostorchráněný prostor, j) areálem jaderného zařízeníareálem jaderného zařízení střežený prostorstřežený prostor jaderného zařízeníjaderného zařízení a prostor k němu přiléhající, který je využíván k zajištění výkonu činností souvisejících s využíváním jaderné energiečinností souvisejících s využíváním jaderné energie, k) zónou havarijního plánovánízónou havarijního plánování oblast v okolí areálu jaderného zařízeníareálu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie, ve které se na základě analýzy a hodnocení radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události uplatňují požadavky na přípravu zavedení neodkladných ochranných opatření podle § 104 odst. 1 písm. a), dalších opatření ochrany obyvatelstva v důsledku předpokládaného překročení referenčních úrovníreferenčních úrovní a jiných opatření ochrany obyvatelstva, l) národním radiačním havarijním plánemnárodním radiačním havarijním plánem plán zpracovávaný pro území České republiky vně areálu jaderného zařízeníareálu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie pro přípravu na řízení a provádění odezvy na radiační nehoduradiační nehodu nebo radiační haváriiradiační havárii s dopadem mimo zónu havarijního plánovánízónu havarijního plánování. (2) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) jadernou bezpečnostíjadernou bezpečností stav a schopnost jaderného zařízeníjaderného zařízení a fyzických osob obsluhujících jaderné zařízeníjaderné zařízení zabránit nekontrolovatelnému rozvoji štěpné řetězové reakce nebo úniku radioaktivních látekradioaktivních látek anebo ionizujícího zářeníionizujícího záření do životního prostředí a omezit následky nehod, b) činností související s využíváním jaderné energiečinností související s využíváním jaderné energie 1. projektování, umísťování, výstavba, uvádění do provozu, provoz, provádění změny nebo vyřazování z provozuvyřazování z provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení, 2. navrhování, výroba, montáž, údržba, opravy a ověřování systémů jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo jejich součástí včetně materiálu k jejich výrobě, 3. navrhování, výroba, údržba, opravy a ověřování obalového souboruobalového souboru pro přepravy, skladování nebo ukládání štěpných látekštěpných látek nebo radioaktivních látekradioaktivních látek, 4. nakládání s jadernou položkoujadernou položkou a provádění výzkumu a vývoje souvisejícího s jadernou položkoujadernou položkou, 5. přeprava radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky, 6. uzavření úložiště radioaktivního odpaduuzavření úložiště radioaktivního odpadu, c) činností zvláště důležitou z hlediska jaderné bezpečnostičinností zvláště důležitou z hlediska jaderné bezpečnosti činnost s přímým vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost vykonávaná v rámci řízení celého jaderného zařízeníjaderného zařízení a jeho jednotlivých částí a při manipulaci s jaderným palivem. (3) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) bezpečnostní funkcíbezpečnostní funkcí činnost systému, konstrukce, komponenty nebo jiné součásti jaderného zařízeníjaderného zařízení, která je významná pro zajišťování jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti jaderného zařízeníjaderného zařízení, b) vybraným zařízenímvybraným zařízením systém, konstrukce, komponenta nebo jiná součást jaderného zařízeníjaderného zařízení, které mají vliv na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost a na plnění bezpečnostních funkcíbezpečnostních funkcí, c) limity a podmínkamilimity a podmínkami soubor požadavků, při jejichž plnění je výkon činnosti považován za bezpečný, d) technickou bezpečnostítechnickou bezpečností stav trvalé shody vybraného zařízenívybraného zařízení s technickými požadavky na něj kladenými, při němž není ohroženo lidské zdraví a majetek, e) životním cyklem jaderného zařízeníživotním cyklem jaderného zařízení období vykonávání činností souvisejících s využíváním jaderné energiečinností souvisejících s využíváním jaderné energie, od umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení za účelem jeho provozu až po vyřazení jaderného zařízeníjaderného zařízení z provozu nebo uzavření úložiště radioaktivního odpaduuzavření úložiště radioaktivního odpadu, jde-li o úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu, f) projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení dokumentovaný návrh jaderného zařízeníjaderného zařízení a postupy a návody pro činnosti související s využíváním jaderné energiečinnosti související s využíváním jaderné energie během životního cyklu tohoto jaderného zařízeníjaderného zařízení. (4) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) fyzickou ochranoufyzickou ochranou systém technických a organizačních opatření zabraňující neoprávněným činnostem s jaderným zařízenímjaderným zařízením nebo jaderným materiálemjaderným materiálem, b) projektovou základní hrozbouprojektovou základní hrozbou soubor vlastností a schopností fyzické osoby, která se nachází uvnitř nebo vně jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo u jaderného materiálujaderného materiálu, které jsou předmětem fyzické ochranyfyzické ochrany, a která je způsobilá s tímto předmětem úmyslně protiprávně naložit, c) fyzikálním spouštěnímfyzikálním spouštěním etapa uvádění jaderného zařízeníjaderného zařízení do provozu tvořená zavezením jaderného paliva do jaderného reaktoru a následným provedením testů fyzikálního spouštěnífyzikálního spouštění jaderného zařízeníjaderného zařízení, která začíná první manipulací s jaderným palivem s cílem jej zavézt do jaderného reaktoru, d) energetickým spouštěním jaderného zařízeníenergetickým spouštěním jaderného zařízení etapa životního cyklu jaderného zařízeníživotního cyklu jaderného zařízení s jaderným reaktorem, jejímž účelem je ověřit projektové charakteristiky jaderného zařízeníjaderného zařízení na různých výkonových hladinách předpokládaných projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení, e) zvláštní odbornou způsobilostízvláštní odbornou způsobilostí schopnost prakticky využít informace a dovednosti získané v rámci požadovaného vzdělání, odborné praxe a odborné přípravy, které jsou předpokladem udělení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti nebo radiační ochranyradiační ochrany. Díl 3 Základní pravidla mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření § 5 Zásady mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření (1) Každý, kdo využívá jadernou energii nebo vykonává činnosti v rámci expozičních situacíexpozičních situací, je povinen a) předcházet radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události, a nastane-li, zajistit dodržení postupů pro zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a omezit její následky, b) zajistit bezpečné vykonávání těchto činností a ochranu fyzické osoby a životního prostředí před účinky ionizujícího zářeníionizujícího záření a c) postupovat tak, aby riziko ohrožení fyzické osoby a životního prostředí bylo tak nízké, jakého lze rozumně dosáhnout při zohlednění současné úrovně vědy a techniky a všech hospodářských a společenských hledisek. (2) Každý, kdo využívá jadernou energii, nakládá s jadernou položkoujadernou položkou nebo vykonává činnosti v rámci expozičních situacíexpozičních situací, je povinen a) přednostně zajišťovat jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, bezpečnost jaderných položekjaderných položek a radiační ochranuradiační ochranu, a to při respektování stávající úrovně vědy a techniky a správné praxe, b) provést vyhodnocení záměru vykonávat činnost a jejích očekávaných výsledků z hlediska přínosu pro společnost a jednotlivce (dále jen „odůvodnění“), c) v rámci odůvodnění vzít v úvahu také postupy nevyužívající jadernou energii a ionizující zářeníionizující záření, kterými lze dosáhnout srovnatelného výsledku, d) vykonávat pouze činnost, jejíž přínos pro společnost a jednotlivce převažuje nad rizikem, které při této činnosti nebo v jejím důsledku vzniká; taková činnost se považuje za odůvodněnou a e) znovu provést odůvodnění svého jednání, pokud jsou k dispozici nové a důležité poznatky o účinnosti nebo možných důsledcích vykonávané činnosti nebo nové a důležité údaje o jiných technických postupech nebo technologiích. (3) Splnění povinnosti podle odstavce 2 písm. d) lze dosáhnout a) v plánované expoziční situaciexpoziční situaci opatřením s přímým vztahem ke zdroji ionizujícího zářenízdroji ionizujícího záření, které zajišťuje přínos pro společnost a ozařovaného jednotlivce převyšující způsobenou nebo možnou újmu a zohledňuje všechna hlediska a stadia činnosti se zdrojem ionizujícího zářenízdrojem ionizujícího záření, nebo b) v existující expoziční situaciexpoziční situaci a nehodové expoziční situaciexpoziční situaci opatřením měnícím způsob ozářeníozáření, které zajišťuje přínos pro společnost a jednotlivce převyšující způsobenou nebo možnou újmu. (4) Povinnost zajistit jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, radiační ochranuradiační ochranu a bezpečnost jaderného materiálujaderného materiálu nebo jiné položky v jaderné oblasti, která je významná z hlediska zajištění nešíření jaderných zbraní, nelze přenést na jinou osobu. (5) Každý, kdo využívá jadernou energii nebo vykonává činnosti v rámci expozičních situacíexpozičních situací, je povinen a) při získání nových významných informací o rizicích a následcích těchto činností zhodnotit úroveň jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení a přijmout opatření ke splnění požadavků tohoto zákona a b) soustavně a komplexně hodnotit naplňování zásad mírového využívání jaderné energie a ionizujícího zářeníionizujícího záření z hlediska stávající úrovně vědy a techniky a zajišťovat uplatnění výsledků hodnocení v praxi. (6) Každý, kdo využívá jadernou energii, vykonává činnosti s jaderným materiálemjaderným materiálem nebo vykonává činnosti v rámci expozičních situacíexpozičních situací, je povinen provést zabezpečení. (7) Každý, kdo využívá jadernou energii, je povinen při zajišťování jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení provádět sběr, třídění, analýzu, dokumentování a využívání zkušeností a bezpečnostně významných informací systémem zpětné vazby a zohlednit význam vzájemného působení pracovníků, zařízení a organizačního uspořádání. (8) Každý, kdo využívá jadernou energii nebo vykonává činnosti v rámci expozičních situacíexpozičních situací, je povinen při zajišťování jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení využívat přístup odstupňovaný podle velikosti možného ozářeníozáření a jeho možných důsledků (dále jen „odstupňovaný přístup“). Odstupňovaný přístup musí odpovídat a) typu jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo kategorii pracoviště se zdroji ionizujícího zářenízdroji ionizujícího záření, b) typu jaderného materiálujaderného materiálu nebo radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu umístěného v jaderném zařízeníjaderném zařízení a c) vykonávaným činnostem. § 6 Obecné povinnosti k zajištění mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření (1) Jaderná energie a jaderná položkajaderná položka mohou být využívány v souladu s mezinárodními závazky České republiky5) pouze pro mírové účely. (2) Každý, kdo nalezne jaderný materiáljaderný materiál nebo jiný zdroj ionizujícího zářenízdroj ionizujícího záření nebo kdo má podezření, že nalezený předmět je zdrojem ionizujícího zářenízdrojem ionizujícího záření, je povinen neprodleně oznámit nález Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost (dále jen „Úřad“) nebo Policii České republiky, která tuto skutečnost neprodleně sdělí Úřadu. (3) Každý, kdo zjistí ztrátu, odcizení nebo závažné poškození jaderného materiálujaderného materiálu nebo jiného zdroje ionizujícího záření anebo jeho obalu, nebo odcizení vybrané položky v jaderné oblastivybrané položky v jaderné oblasti anebo položky dvojího použití v jaderné oblasti, je povinen neprodleně oznámit tuto skutečnost Úřadu nebo Policii České republiky, která ji neprodleně sdělí Úřadu. (4) Každý, kdo zjistí na území České republiky vznik nehodové expoziční situaceexpoziční situace, je povinen neprodleně oznámit tuto skutečnost Úřadu nebo Policii České republiky, která ji neprodleně sdělí Úřadu. (5) Každý, kdo vyrábí obalové souboryobalové soubory pro ozářené jaderné palivo, provádí výstavbu horkých komor, provádí výzkumné a vývojové činnosti vztahující se k jadernému palivovému cyklu nebo vykonává jiné činnosti stanovené přímo použitelným předpisem Euratomu upravujícím uplatňování dozoru nad bezpečností v rámci Euratomu6), je povinen oznámit zahájení a rozsah těchto činností Úřadu. (6) Každý, kdo na území České republiky těží nebo zpracovává uranové nebo thoriové rudy, je povinen uchovávat informace o této činnosti a předávat je Úřadu. (7) Každý, kdo zjistí skutečnost, která by mohla vést nebo vede k ozářeníozáření fyzické osoby způsobujícímu ohrožení jejího zdraví nebo života, je povinen ji oznámit neprodleně Úřadu. (8) Prováděcí právní předpis stanoví a) rozsah, způsob a lhůty pro oznamování zahájení a rozsahu činností podle odstavce 5 Úřadu, b) rozsah, způsob a dobu uchovávání informací o těžbě a zpracování uranové nebo thoriové rudy na území České republiky a jejich předávání Úřadu. Zakázané činnosti § 7 (1) Výroba jaderných zbraní nebo jiných jaderných výbušných zařízení, jejich získávání jakýmkoliv jiným způsobem a poskytování nebo vyhledávání jakékoliv pomoci při vývoji a výrobě jaderných zbraní nebo jiných jaderných výbušných zařízení je zakázána. Získání kontroly nad jadernými zbraněmi nebo jinými jadernými výbušnými zařízeními jakýmkoli způsobem je zakázáno. (2) Provádění zkušebního výbuchu jaderné zbraně nebo jiného jaderného výbuchu a podpora provádění zkušebního výbuchu jaderné zbraně nebo jiného jaderného výbuchu nebo účast na něm jsou zakázány. (3) Dovoz radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného palivavyhořelého jaderného paliva na území České republiky nebo jeho transfertransfer z členského státu Euratomu je zakázán, nejedná-li se o a) zpětný dovoz radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu vzniklého při zpracování materiálu vyvezeného z České republiky nebo jeho zpětný transfertransfer z členského státu Euratomu povolený podle tohoto zákona, nebo b) dovoz nebo transfertransfer z členského státu Euratomu podle odstavce 4. (4) Dovoz radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu nebo jeho transfertransfer z členského státu Euratomu pro účely jeho zpracování nebo opětovného využití na území České republiky je povolen, pouze pokud je zajištěn neprodlený vývoz nebo transfertransfer zpracovaného radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu a radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu, který vznikl při zpracování dovezeného nebo transferovaného radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu, do země původu. (5) Je zakázáno přepravovat radioaktivní odpadradioaktivní odpad do a) místa určení nacházejícího se jižně od 60. stupně jižní šířky, b) státu, který je signatářem Dohody o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé a který není členským státem Euratomu, pokud nejde o vývoz použitého zdroje ionizujícího záření vyrobeného v tomto státě nebo radioaktivní odpadradioaktivní odpad vzniklý z materiálu vyvezeného z tohoto státu za účelem jeho zpracování anebo přepracování v České republice, nebo c) státu, který nemá podle stanoviska příslušného orgánu státu původu radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu právním předpisem upraveno bezpečné nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem nebo nemá zajištěno bezpečné nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem. (6) TransferTransfer jaderné položkyjaderné položky, který je v rozporu s mezinárodními závazky České republiky, je zakázán. § 8 (1) Činnost, která by po uzavření úložiště radioaktivních odpadůuzavření úložiště radioaktivních odpadů mohla vést k narušení izolačních bariér úložných prostor úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu a ke kontaminaci fyzické osoby anebo složky životního prostředí radioaktivní látkouradioaktivní látkou nebo jejich vystavení ionizujícímu zářeníionizujícímu záření, je zakázána. (2) Přidávání radioaktivních látekradioaktivních látek do potravin, krmiv, hraček, osobních předmětů používaných k ozdobným účelům a kosmetických přípravků, jakož i dovoz či vývoz takto upravených výrobků, jsou zakázány. (3) Prodej nebo zpřístupnění spotřebního výrobku s přidaným radionuklidemspotřebního výrobku s přidaným radionuklidem veřejnosti, pokud nesplňuje podmínky pro zproštění povinnosti ohlášení, registrace nebo povolení podle § 67, jsou zakázány. (4) Činnost způsobující aktivaci materiálu vedoucí ke zvýšení aktivity materiálu, které nelze z hlediska radiační ochranyradiační ochrany zanedbat při dodávání výrobku z tohoto materiálu na trh nebo při jeho výrobě, a dovoz nebo vývoz tohoto materiálu nebo výrobku z něj, se považují za neodůvodněné. V případě hraček a osobních předmětů používaných k ozdobným účelům jsou činnosti podle věty první zakázány. (5) Je zakázáno ředit radioaktivní látkuradioaktivní látku uvolňovanou z pracoviště za účelem dosažení koncentrace radionuklidu, která je předpokladem uvolňování radioaktivní látkyradioaktivní látky z pracoviště bez povolení Úřadu. Za ředění podle věty první se nepovažuje mísení, k němuž dochází v běžném provozu pracoviště. (6) Distribuce nebo instalace autonomního ionizačního hlásiče požáru je zakázána. (7) Záměrné ozářeníozáření fyzické osoby nesmí být provedeno, pokud jeho přínos pro společnost a jednotlivce není významně vyšší než riziko z něj plynoucí. HLAVA II SPOLEČNÉ PŘEDPOKLADY VÝKONU ČINNOSTÍ V OBLASTI MÍROVÉHO VYUŽÍVÁNÍ JADERNÉ ENERGIE A IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ Díl 1 Regulace využívání jaderné energie a ionizujícího záření § 9 Povolení (1) Povolení Úřadu je nutné k vykonávání těchto činností souvisejících s využíváním jaderné energiečinností souvisejících s využíváním jaderné energie: a) umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení, b) výstavba jaderného zařízeníjaderného zařízení, c) první fyzikální spouštěnífyzikální spouštění jaderného zařízeníjaderného zařízení s jaderným reaktorem, d) první energetické spouštění jaderného zařízeníenergetické spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem, e) uvádění do provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení bez jaderného reaktoru, f) provoz jaderného zařízeníjaderného zařízení, g) jednotlivé etapy vyřazování z provozuvyřazování z provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení a h) provedení změny ovlivňující jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, technickou bezpečnosttechnickou bezpečnost a fyzickou ochranufyzickou ochranu jaderného zařízeníjaderného zařízení. (2) Povolení Úřadu je nutné k vykonávání těchto činností v rámci expozičních situacíexpozičních situací: a) výstavba pracoviště IV. kategorie kromě pracoviště s jaderným zařízenímjaderným zařízením, b) provoz pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie, c) provedení rekonstrukce nebo jiných změn ovlivňujících radiační ochranuradiační ochranu, monitorování radiační situace a zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie; prováděcí právní předpis stanoví výčet změn ovlivňujících radiační ochranuradiační ochranu, monitorování radiační situace a zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie, d) jednotlivé etapy vyřazování z provozuvyřazování z provozu pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie, e) uvolňování radioaktivní látkyradioaktivní látky z pracoviště, nestanoví-li tento zákon jinak, f) nakládání se zdrojem ionizujícího zářenízdrojem ionizujícího záření, a to 1. výroba zdroje ionizujícího zářenízdroje ionizujícího záření kromě výroby generátoru záření, který je nevýznamným zdrojem ionizujícího zářenízdrojem ionizujícího záření, 2. dovoz zdroje ionizujícího záření kromě dovozu zdroje ionizujícího záření pro vlastní potřebu nebo dovozu generátoru záření, 3. vývoz zdroje ionizujícího záření kromě vývozu zdroje ionizujícího záření pro vlastní potřebu, vývozu nevýznamného a drobného zdroje a vývozu generátoru záření, 4. distribuce zdroje ionizujícího záření kromě distribuce generátoru záření, 5. instalace nebo uvádění do provozu zdroje ionizujícího zářenízdroje ionizujícího záření kromě instalace nebo uvádění do provozu zdroje ionizujícího záření, které provádí osoba oprávněná používat zdroj ionizujícího zářenízdroj ionizujícího záření a které není spojeno s vyšším rizikem ozářeníozáření než běžné používání, 6. provozování uznaného skladuuznaného skladu za účelem skladování radionuklidového zdrojeradionuklidového zdroje, 7. používání zdroje ionizujícího zářenízdroje ionizujícího záření kromě používání spotřebního výrobku s přidaným radionuklidemspotřebního výrobku s přidaným radionuklidem, jehož výroba, dovoz nebo vývoz byly povoleny, zdroje ionizujícího zářenízdroje ionizujícího záření, který je nedílnou součástí technologických celků nebo provozních médií na pracovišti, k jehož provozu je uživatel oprávněn na základě povolení podle písmene b), zdroje ionizujícího zářenízdroje ionizujícího záření používaného pouze v rozsahu, k němuž je uživatel oprávněn na základě jiných povolení, a používání zdroje ionizujícího záření, které je registrováno Úřadem nebo bylo Úřadu ohlášeno, 8. hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření zkouškami zdroje ionizujícího záření ke schválení typu výrobku, posuzováním shody vlastností zdroje ionizujícího záření podle jiného právního předpisu7), přejímací zkouškou zdroje ionizujícího záření s výjimkou otevřených radionuklidových zdrojůotevřených radionuklidových zdrojů a zkouškou dlouhodobé stability zdroje ionizujícího zářenízdroje ionizujícího záření, 9. opravy a servis zdroje ionizujícího záření kromě oprav a servisu generátoru záření, které nemohou být spojeny s ozářenímozářením fyzické osoby, a oprav a servisu prováděných držitelem povolení k používání tohoto zdroje, není-li oprava spojena s vyšším potenciálním ozářenímpotenciálním ozářením než běžný provoz, a 10. nakládání s produkty hornické činnosti vzniklými při činnostech souvisejících se získáváním radioaktivního nerostu a uloženými na odvalech a odkalištích, g) přidávání radioaktivní látkyradioaktivní látky do spotřebního výrobku při jeho výrobě nebo přípravě nebo k dovozu a vývozu takového spotřebního výrobku, h) vykonávání služeb významných z hlediska radiační ochranyradiační ochrany, a to 1. provádění osobní dozimetrieosobní dozimetrie včetně jejího provádění pro vlastní potřebu, 2. stanovování osobních dávek pracovníků na pracovišti s možností zvýšeného ozářeníozáření z přírodního zdroje záření a na pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonuozářením z radonu, 3. monitorování pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie, výpustí z tohoto pracoviště, jeho okolí, okolí úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu po uzavření úložiště radioaktivního odpaduuzavření úložiště radioaktivního odpadu, odvalu, odkaliště nebo jiného zbytku po činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu nebo po jiné hornické činnosti doprovázené výskytem radioaktivního nerostu a monitorování pro účely umisťování nebo výstavby jaderného zařízeníjaderného zařízení, 4. zajištění soustavného dohledu nad radiační ochranouradiační ochranou (dále jen „soustavný dohled“) dohlížející osobou, 5. měření a hodnocení ozářeníozáření z přírodního zdroje záření ve stavbě pro účely prevence pronikání radonu do stavby podle § 98 nebo ochrany před přírodním ozářenímozářením ve stavbě podle § 99 a stanovení radonového indexu pozemkuradonového indexu pozemku podle § 98, 6. měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve vodě podle § 100 odst. 2 písm. a) a ve stavebních výrobcích a surovinách s očekávaným zvýšeným obsahem přírodních radionuklidů, které jsou určeny k zabudování do staveb s obytnými nebo pobytovými místnostmi (dále jen „stavební materiál“), podle § 101 odst. 2 písm. a), a 7. měření a hodnocení obsahu radionuklidů v radioaktivní látceradioaktivní látce uvolňované z pracoviště s možností zvýšeného ozářeníozáření z přírodního zdroje záření podle § 95 odst. 1 písm. b), i) poskytování služeb v kontrolovaném pásmukontrolovaném pásmu provozovateli pracoviště IV. kategorie kromě případů, kdy je činnost vykonávána ojediněle nebo hrozí nebezpečí z prodlení a kdy provozovatel kontrolovaného pásmakontrolovaného pásma zajistí všechny požadavky radiační ochranyradiační ochrany pracovníků, kteří tuto činnost vykonávají, j) dodávání stavebního materiálu na trh, překročí-li efektivní dávka reprezentativní osobyreprezentativní osoby z užívání stavebního materiálu 1 mSv za rok ze zevního ozářeníozáření; prováděcí právní předpis stanoví výčet stavebních materiálů, a k) mísení radioaktivních látekradioaktivních látek uvolňovaných z pracoviště podle § 93 odst. 1 písm. b) za účelem jejich opakovaného použití nebo recyklace. (3) Povolení Úřadu je nutné k těmto činnostem v oblasti nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem: a) nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem, s výjimkou shromažďování, třídění a skladování radioaktivního odpaduskladování radioaktivního odpadu přímo u původce radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu, který je oprávněn s ním nakládat jako s otevřeným radionuklidovým zdrojemotevřeným radionuklidovým zdrojem, b) uzavření úložiště radioaktivního odpaduuzavření úložiště radioaktivního odpadu, c) zpětný dovoz radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu vzniklého při zpracování materiálu vyvezeného z České republiky nebo jeho zpětný transfertransfer z členského státu Euratomu a d) dovoz radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu do České republiky nebo jeho transfertransfer z členského státu Euratomu pro účely jeho zpracování nebo opětovného využití. (4) Povolení Úřadu je nutné k přepravě radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky, a to k a) přepravě štěpné látkyštěpné látky; prováděcí právní předpis stanoví pravidla pro určení štěpných látekštěpných látek, jejichž přeprava podléhá povolení, jejich klasifikaci a požadavky, které musí splňovat, a vymezí technické požadavky pro určení obalového souboruobalového souboru k přepravě štěpných látekštěpných látek a požadavky na něj kladené, b) přepravě radioaktivní látkyradioaktivní látky; prováděcí právní předpis stanoví pravidla pro určení radioaktivních látekradioaktivních látek, jejichž přeprava podléhá povolení, jejich klasifikaci a požadavky, které musí splňovat, a vymezí technické požadavky pro určení obalového souboruobalového souboru k přepravě radioaktivních látekradioaktivních látek a požadavky na něj kladené, c) přepravě radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky za zvláštních podmínek, nelze-li s ohledem na hospodářské a společenské podmínky splnit všechny požadavky stanovené tímto zákonem nebo jiným právním předpisem8) a tyto požadavky jsou nahrazeny zvláštními požadavky, které zajišťují, že úroveň jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, fyzické ochranyfyzické ochrany a zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události při přepravě je stejná nebo vyšší, a d) přeshraniční přepravě radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného palivavyhořelého jaderného paliva, přesahuje-li jejich aktivita a hmotnostní aktivita radionuklidů v nich obsažených zprošťovací úrovně stanovené prováděcím právním předpisem a je-li státem původu, státem určení nebo prvním státem průvozu Euratomu Česká republika, s výjimkou přepravy radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného palivavyhořelého jaderného paliva z členského státu Euratomu do České republiky nebo jeho průvozu přes Českou republiku, není-li Česká republika prvním státem Euratomu, na jehož území radioaktivní odpadradioaktivní odpad nebo vyhořelé jaderné palivovyhořelé jaderné palivo vstupují. (5) Povolení Úřadu je nutné k těmto činnostem v oblasti nešíření jaderných zbraní: a) nakládání s jaderným materiálemjaderným materiálem a b) dovoz nebo vývoz jaderné položkyjaderné položky nebo průvoz jaderného materiálujaderného materiálu a vybrané položky v jaderné oblastivybrané položky v jaderné oblasti. (6) Povolení Úřadu je nutné k a) odborné přípravě a další odborné přípravě pracovníků vykonávajících činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti a radiační ochranyradiační ochrany (dále jen „vybraný pracovník“) a b) přípravě fyzické osoby zajišťující radiační ochranuradiační ochranu osoby, jejíž registrace byla provedena podle tohoto zákona (dále jen „registrant“). (7) Povolení Úřadu je nutné k úplnému vyřazeníúplnému vyřazení. (8) Činnost, k níž je nutné povolení Úřadu s výjimkou činnosti podle odstavce 2 písm. h) a i) a odstavce 6, není službou podle zákona o volném pohybu služeb. Povolení Úřadu je třeba též k činnosti vykonávané osobou, která má sídlo nebo bydliště na území jiného členského státu Evropské unie a je držitelem oprávnění k výkonu této činnosti v tomto státě. § 10 Registrace Používat zubní nebo veterinární rentgenové zařízení, rentgenový kostní denzitometr, který je nejvýše jednoduchým zdrojem ionizujícího zářenízdrojem ionizujícího záření, nebo dovážet, vyvážet nebo distribuovat generátor záření lze jen, pokud Úřad provede registraci této činnosti. § 11 Ohlášení Úřadu musí být předem ohlášeno a) používání schváleného typu drobného zdroje ionizujícího záření s výjimkou používání zdroje ionizujícího záření k nelékařskému ozářenínelékařskému ozáření, nebo b) provádění transferutransferu jaderné položkyjaderné položky. § 12 Obecná výjimka z povolení, registrace a ohlášení Neodkladný zásah směřující ke zmírnění nebo odvrácení radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události nebo k odstranění jejích následků lze provést bez povolení, registrace nebo ohlášení. § 13 Předpoklady povolení a registrace (1) Činnost podléhající povolení nebo registraci lze vykonávat za předpokladu, že a) fyzická osoba je plně svéprávná, bezúhonná a odborně způsobilá, b) fyzické osoby, které jsou členy statutárního orgánu právnické osoby, jsou plně svéprávné, bezúhonné a alespoň jedna z nich je odborně způsobilá, c) právnická osoba a právnická osoba, která je členem statutárního orgánu právnické osoby, je bezúhonná a d) fyzická osoba, která je zástupcem právnické osoby, která je členem statutárního orgánu právnické osoby, je plně svéprávná a bezúhonná. (2) Splnění předpokladu odborné způsobilosti není vyžadováno pro činnost podle § 9 odst. 6. § 14 Bezúhonnost (1) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena a) pro trestný čintrestný čin, pokud souvisí s povolovanou anebo registrovanou činností, nebo b) k trestu odnětí svobody v délce trvání delší 3 let, žádá-li o povolení. (2) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje též osoba, na kterou se hledí, jako by nebyla odsouzena. (3) Bezúhonnost fyzických osob se prokazuje a) výpisem z evidence Rejstříku trestů, b) výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným státem, jehož je osoba státním příslušníkem, nebo čestným prohlášením o bezúhonnosti, nebo c) výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným státem posledního pobytu, trvajícího déle než 3 měsíce ve 2 po sobě následujících letech, nebo čestným prohlášením o bezúhonnosti. (4) Bezúhonnost právnických osob se prokazuje a) výpisem z evidence Rejstříku trestů, b) výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným státem, na jehož území má právnická osoba sídlo, nebo čestným prohlášením o bezúhonnosti, nebo c) výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným státem, na jehož území právnická osoba v posledních 2 po sobě následujících letech podnikala, nebo čestným prohlášením o bezúhonnosti. (5) Doklad o bezúhonnosti podle odstavce 3 písm. b) a c) a odstavce 4 písm. b) a c) nesmí být starší 3 měsíců. (6) Úřad si vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů za účelem zjištění bezúhonnosti podle jiného právního předpisu9). Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předává v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 15 Odborná způsobilost (1) Odborná způsobilost se prokazuje a) pro radiační činnostiradiační činnosti, vykonávání služeb významných z hlediska radiační ochranyradiační ochrany a nakládání s jadernou položkoujadernou položkou dokladem o ukončeném středním vzdělání s maturitní zkouškou nebo dokladem o ukončeném středním vzdělání s výučním listem a praxí v oboru v délce nejméně 3 roky; splnění podmínky 3 let praxe v oboru se nevyžaduje pro radiační činnostiradiační činnosti související s radiodiagnostikou při poskytování zdravotní péče zubními lékaři, b) pro činnosti související s využíváním jaderné energiečinnosti související s využíváním jaderné energie neuvedené v písmenu a) a činnosti v oblasti nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání získaném ve studijních programech v oblasti technických věd, technologií nebo aplikace přírodních věd a praxí v oboru v délce nejméně 3 roky. (2) Při uznávání odborné kvalifikace získané v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci pro výkon činností uvedených v odstavci 1 postupuje Úřad podle zákona o uznávání odborné kvalifikace, pokud uznání odborné kvalifikace nebylo již provedeno jiným správním orgánem podle jiného právního předpisu10). Rozhodnutí Úřadu o uznání odborné kvalifikace je dokladem prokazujícím odbornou způsobilost podle tohoto zákona. (3) Doklady o vzdělání vydané v zahraničí musí být opatřeny nostrifikační doložkou podle jiného právního předpisu, v případě dokladů o vysokoškolském vzdělání osvědčením o uznání rovnocennosti vzdělání podle jiného právního předpisu. (4) Povinnost předkládat doklady opatřené nostrifikační doložkou nebo osvědčením o uznání rovnocennosti vzdělání podle odstavce 3 se nevztahuje na doklady o vzdělání vydané v členském státě Evropské unie, v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci nebo předkládané fyzickou osobou z tohoto státu. § 16 Žádost o povolení (1) Žádost o povolení musí obsahovat a) předmět povolované činnosti, b) rozsah výkonu povolované činnosti, c) místo výkonu povolované činnosti, liší-li se od místa pobytu nebo sídla žadatele, d) dobu výkonu povolované činnosti, má-li být jiná než neurčitá nebo nejvýše možná podle § 21 odst. 2 písm. a) až h), e) předpokládaný způsob ukončení povolované činnosti, f) rodné číslo, bylo-li přiděleno, rodné příjmení, liší-li se od současného, a místo a okres narození fyzické osoby, která je 1. žadatelem, 2. členem statutárního orgánu žadatele, který je právnickou osobou, nebo 3. zástupcem právnické osoby, která je členem statutárního orgánu žadatele, který je právnickou osobou, a g) evidenční číslo držitele povolení přidělované Úřadem (dále jen „evidenční číslo“), pokud již bylo přiděleno. (2) Žádost o povolení musí být doložena, kromě dalších dokladů o splnění podmínek stanovených zákonem, a) dokladem prokazujícím odbornou způsobilost pro povolovanou činnost, jde-li o fyzickou osobu, nebo dokladem prokazujícím odbornou způsobilost pro povolovanou činnost alespoň jednoho ze členů statutárního orgánu, je-li žadatelem právnická osoba, b) je-li ustavována dohlížející osoba, jejím písemným souhlasem, c) je-li vyžadováno pojištění odpovědnosti za jadernou škodu, dokladem prokazujícím sjednání pojištění odpovědnosti za jadernou škodu nebo dokladem o jiném finančním zajištění, d) požadovanou dokumentací pro povolovanou činnost a e) v případě, že při povolované činnosti má vznikat radioaktivní odpadradioaktivní odpad, dokladem o zajištění bezpečného nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem včetně financování tohoto nakládání. (3) Změnu skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a) až d) je držitel povolení povinen Úřadu neprodleně oznámit. § 17 Žádost o registraci (1) Žádost o registraci musí být podána na registračním formuláři. (2) Žádost o registraci musí být doložena, kromě dalších dokladů o splnění podmínek stanovených zákonem, a) dokladem prokazujícím odbornou způsobilost fyzické osoby pro registrovanou činnost nebo dokladem prokazujícím odbornou způsobilost pro registrovanou činnost alespoň jednoho ze členů statutárního orgánu, je-li žadatelem právnická osoba, b) dokladem o ustanovení fyzické osoby zajišťující radiační ochranuradiační ochranu registranta (dále jen „osoba zajišťující radiační ochranuradiační ochranu registranta“) a jejím písemným souhlasem s ustanovením a c) dokumentací pro registrovanou činnost. (3) Prováděcí právní předpis stanoví a) vzory registračních formulářů, b) výčet dokumentace pro registrovanou činnost a požadavky na její obsah. § 18 Ohlášení činností (1) Ohlášení používání schváleného typu drobného zdroje ionizujícího zářenízdroje ionizujícího záření musí obsahovat a) určení používaných zdrojů ionizujícího zářenízdrojů ionizujícího záření a jejich počet, b) adresu pracoviště, kde se nachází používaný zdroj ionizujícího zářenízdroj ionizujícího záření, a c) předpokládaný způsob bezpečného ukončení používání zdroje ionizujícího zářenízdroje ionizujícího záření. (2) Ohlášení transferutransferu jaderné položkyjaderné položky musí obsahovat a) v případě jaderného materiálujaderného materiálu jeho množství a kategorii, b) v případě vybrané položky v jaderné oblastivybrané položky v jaderné oblasti nebo položky dvojího použitípoložky dvojího použití v jaderné oblasti její množství, název a specifikaci podle prováděcího právního předpisu, c) předpokládaný způsob a termín uskutečnění transferutransferu jaderné položkyjaderné položky, d) jméno, popřípadě jména, a příjmení, jde-li o fyzickou osobu, nebo název, jde-li o právnickou osobu, e) adresu dodavatele a osoby, která bude s jadernou položkoujadernou položkou nakládat (dále jen „koncový uživatel“), a f) prohlášení o konečném použití jaderné položkyjaderné položky. (3) Ohlášení transferutransferu jaderné položkyjaderné položky musí být provedeno nejméně 30 dnů před předpokládaným zahájením činnosti. (4) Ohlášení transferutransferu jaderné položkyjaderné položky určené k zajištění provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení, jejíž nedodání by mohlo vést k ohrožení jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti nebo snížení úrovně radiační ochranyradiační ochrany anebo zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události jaderného zařízeníjaderného zařízení, musí být v případě nebezpečí z prodlení provedeno nejméně 5 pracovních dnů před předpokládaným zahájením činnosti s jadernou položkoujadernou položkou. (5) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti prohlášení o konečném použití jaderné položkyjaderné položky. § 19 Postup při vydávání povolení (1) Povolení se vydává na základě žádosti. Žadatel je jediným účastníkem řízení. (2) Od zahájení řízení o vydání povolení Úřad vydá rozhodnutí ve lhůtě a) 12 měsíců pro povolení k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení, b) 18 měsíců pro povolení k výstavbě jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie, kromě pracoviště s jaderným zařízenímjaderným zařízením, c) 12 měsíců pro povolení k prvnímu fyzikálnímu spouštěnífyzikálnímu spouštění jaderného zařízeníjaderného zařízení s jaderným reaktorem, d) 6 měsíců pro povolení 1. prvního energetického spouštění jaderného zařízeníenergetického spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem, 2. uvádění do provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení bez jaderného reaktoru, 3. provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení, 4. provozu pracoviště IV. kategorie, kromě pracoviště s jaderným zařízenímjaderným zařízením, 5. k jednotlivým etapám vyřazování z provozuvyřazování z provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení, 6. k uzavření úložiště radioaktivního odpaduuzavření úložiště radioaktivního odpadu, e) 90 dnů pro ostatní povolení. (3) Povolení k činnostem podle § 9 odst. 2 písm. h) a i) a odst. 6 vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb. § 20 Postup při registraci (1) Pokud žádost o registraci obsahuje náležitosti podle § 17 a jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem pro výkon registrované činnosti, Úřad provede registraci do 30 pracovních dnů ode dne doručení žádosti a potvrdí provedení registrace na registračním formuláři. (2) Nemá-li žádost o registraci náležitosti podle § 17, vyzve Úřad žadatele ve lhůtě podle odstavce 1 k odstranění nedostatků a stanoví mu přiměřenou lhůtu k jejich odstranění, nejméně však 15 dnů. Jsou-li k tomu závažné důvody, může Úřad na žádost žadatele prodloužit lhůtu k odstranění nedostatků žádosti, a to i opakovaně. Po dobu lhůty uvedené ve výzvě neběží lhůta pro provedení registrace a její potvrzení. (3) Odstraní-li žadatel nedostatky ve stanovené lhůtě nebo ve lhůtě prodloužené, považuje se žádost o registraci od počátku za bezvadnou. Neodstraní-li žadatel nedostatky ve stanovené nebo prodloužené lhůtě, Úřad žádost o registraci zamítne. Rozhodnutí o zamítnutí žádosti je prvním úkonem v řízení. Pokud žadatel před vydáním rozhodnutí nedostatky odstraní a Úřad zjistí, že jsou splněny podmínky pro provedení registrace, provede registraci a potvrdí provedení registrace na registračním formuláři. (4) Nesplňuje-li žadatel podmínky stanovené tímto zákonem pro výkon registrované činnosti, Úřad žádost o registraci zamítne. Rozhodnutí o zamítnutí žádosti je prvním úkonem v řízení. § 21 Náležitosti a doba platnosti povolení (1) Úřad v rozhodnutí o vydání povolení uvede a) evidenční číslo, b) předmět a rozsah povolované činnosti, c) podmínky vykonávání a ukončení povolované činnosti a d) dobu, na kterou se povolení vydává, jde-li o povolení na dobu určitou. (2) Povolení je vydáváno na dobu neurčitou s výjimkou a) povolení k prvnímu fyzikálnímu spouštěnífyzikálnímu spouštění jaderného zařízeníjaderného zařízení s jaderným reaktorem, které je vydáváno na dobu nejvýše 2 let, b) povolení k prvnímu energetickému spouštění jaderného zařízeníenergetickému spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem, které je vydáváno na dobu nejvýše 2 let, c) povolení k uvádění do provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení bez jaderného reaktoru, které je vydáváno na dobu nejvýše 5 let, d) povolení k jednotlivým etapám vyřazování z provozuvyřazování z provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení, které je vydáváno na dobu nejvýše 10 let, e) povolení k jednotlivým etapám vyřazování z provozuvyřazování z provozu pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie, které je vydáváno na dobu nejvýše 10 let, f) povolení k uzavření úložiště radioaktivního odpaduuzavření úložiště radioaktivního odpadu, které je vydáváno na dobu nejvýše 20 let, g) povolení k přepravě radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky, které je vydáváno na dobu nejvýše 5 let, h) povolení k přeshraniční přepravě radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného palivavyhořelého jaderného paliva, které je vydáváno na dobu nejvýše 3 let. § 22 Nové rozhodnutí o vydání povolení, zrušení a zánik povolení (1) Úřad zahájí nové řízení a vydá nové rozhodnutí o vydání povolení a) na základě žádosti držitele povolení, b) došlo-li k podstatné změně skutečností, na základě kterých bylo původní povolení vydáno, nebo c) došlo-li ke změně při výkonu původně povolené činnosti, která je podstatná z hlediska jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, nešíření jaderných zbraní, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události nebo zabezpečení. (2) Novým rozhodnutím vydaným podle odstavce 1 se původní rozhodnutí ruší. (3) V řízeních podle odstavce 1 písm. b) a c) je účastník řízení povinen předložit Úřadu na vyžádání doklady potřebné pro vydání nového rozhodnutí, které dokládají změnu skutečností oproti stavu, za nějž bylo vydáno původní rozhodnutí, a splnění podmínek stanovených zákonem. (4) Povolení zaniká a) dnem zániku nebo přeměny právnické osoby nebo u fyzické osoby smrtí, b) v případě povolení podle § 21 odst. 2 uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, nebo c) dnem nabytí právních účinků rozhodnutí Úřadu o zrušení povolení. (5) Pokud držitel povolení nehodlá dále vykonávat povolenou činnost, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu Úřadu a současně požádá o zrušení povolení. (6) Úřad zruší povolení, jestliže a) držitel povolení závažným způsobem porušil povinnosti stanovené tímto zákonem nebo neodstranil závažné nedostatky v činnosti zjištěné Úřadem, b) držitel povolení přestal splňovat podmínky rozhodné pro vydání povolení, nebo c) držitel povolení o jeho zrušení písemně požádal a prokázal, že zajistil jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, radiační ochranuradiační ochranu, technickou bezpečnosttechnickou bezpečnost, bezpečné nakládání s jaderným materiálemjaderným materiálem a zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události. (7) Držitel povolení je před zánikem povolení povinen v souladu s tímto zákonem ukončit povolenou činnost nebo se souhlasem Úřadu zajistit osobu, která hodlá pokračovat v povolené činnosti. (8) Právní nástupce držitele povolení, jehož povolení zaniklo podle odstavce 4 písm. a), a právnická osoba, jejíž povolení zaniklo přeměnou, jsou povinni neprodleně po zániku povolení zajistit bezpečné ukončení povolené činnosti a do doby bezpečného ukončení povolené činnosti jsou povinni zajistit plnění povinností stanovených tímto zákonem. V povolené činnosti jsou tyto osoby oprávněny pokračovat i bez povolení, pokud zajistí plnění povinností stanovených tímto zákonem a podají žádost o povolení k činnosti do 30 dnů od zániku povolení. § 23 Zrušení a zánik registrace (1) Registrace zaniká a) smrtí fyzické osoby, která je registrantem, b) dnem zániku registranta, je-li právnickou osobou, nebo c) dnem nabytí právních účinků rozhodnutí Úřadu o zrušení registrace. (2) Pokud registrant nehodlá dále vykonávat registrovanou činnost, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu Úřadu a současně požádá o zrušení registrace. (3) Úřad zruší registraci, jestliže registrant a) přestal splňovat předpoklady rozhodné pro provedení registrace nebo závažným způsobem porušil povinnosti stanovené tímto zákonem, b) ve stanovené lhůtě neprovedl opatření k nápravě uložená Úřadem, nebo c) požádal o zrušení registrace. (4) Registrant je před zánikem registrace povinen v souladu s tímto zákonem ukončit registrovanou činnost nebo se souhlasem Úřadu zajistit osobu, která hodlá pokračovat v registrované činnosti. (5) Právní nástupce registranta, jehož registrace zanikla smrtí, nebo jeho zánikem, šlo-li o právnickou osobu, je oprávněn pokračovat v registrované činnosti po dobu 30 dnů od zániku registrace, pokud zajistí plnění podmínek pro výkon registrované činnosti stanovených tímto zákonem. § 24 Dokumentace pro povolovanou činnost a její změny (1) Držitel povolení je povinen postupovat v souladu s dokumentací pro povolovanou činnost. (2) Výčet dokumentace pro povolovanou činnost je uveden v příloze č. 1 tohoto zákona. (3) Úřad rozhodnutím schvaluje dokumentaci pro povolovanou činnost, pokud je to tímto zákonem stanoveno. Žadatel je jediným účastníkem řízení. Schválení dokumentace pro povolovanou činnost a vydání povolení provede Úřad ve společném řízení, pokud spolu řízení časově souvisejí. (4) Držitel povolení je povinen dokumentaci pro povolovanou činnost uchovávat po dobu výkonu povolované činnosti, nestanoví-li tento zákon jinak, a udržovat ji v souladu s požadavky tohoto zákona, zásadami správné praxe a skutečným stavem povolené činnosti. (5) Změny dokumentace pro povolovanou činnost, která není schvalována, je držitel povolení povinen oznámit Úřadu 30 dnů nebo, hrozí-li nebezpečí z prodlení, 72 hodin před tím, než hodlá postupovat v souladu s nimi. Nejsou-li změny dokumentace pro povolovanou činnost, která není schvalována, v souladu s požadavky odstavce 4, Úřad vyzve držitele povolení k odstranění nedostatků a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu. Držitel povolení není oprávněn postupovat podle změněné dokumentace pro povolovanou činnost, pokud není v souladu s požadavky odstavce 4. (6) Úřad na základě žádosti rozhodne o schválení změny schvalované dokumentace pro povolovanou činnost. (7) Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na obsah dokumentace pro povolovanou činnost. § 25 Společné povinnosti držitele povolení a registranta (1) Držitel povolení a registrant jsou povinni a) oznamovat Úřadu neprodleně každou změnu nebo událost důležitou z hlediska jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události, zabezpečení a nakládání s jaderným materiálemjaderným materiálem a změnu všech skutečností rozhodných pro vydání povolení nebo provedení registrace, s výjimkou údajů, které jsou zjistitelné z veřejného registru, b) vyšetřit neprodleně každé porušení tohoto zákona a přijmout opatření k nápravě a zabránění opakování takové situace, c) hodnotit jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, radiační ochranuradiační ochranu, technickou bezpečnosttechnickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení v rozsahu platných požadavků, d) zajistit výkon činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnostičinností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochranyradiační ochrany vybranými pracovníky, e) dodržovat technické a organizační podmínky bezpečného provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení a pracoviště se zdrojem ionizujícího zářenízdrojem ionizujícího záření a technické a organizační podmínky bezpečného nakládání se zdrojem ionizujícího zářenízdrojem ionizujícího záření a postupovat v souladu s vnitřními předpisy, f) sledovat, měřit, hodnotit, ověřovat a zaznamenávat veličiny a skutečnosti důležité z hlediska jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení a informace o nich uchovávat a předávat Úřadu, účastnit se porovnávacích měření pořádaných Úřadem a přijmout opatření k nápravě, není-li účast v porovnávacím měření úspěšná, g) zajistit vhodné přístrojové vybavení k měření veličin podle písmene f), h) vést a uchovávat evidenci zdrojů ionizujícího zářenízdrojů ionizujícího záření, radioaktivních odpadůradioaktivních odpadů a jaderných položekjaderných položek a evidované údaje předávat Úřadu, i) předávat Evropské komisi údaje požadované tímto zákonem nebo předpisy Euratomu nebo Evropské unie, včetně identifikačních údajů fyzických osob, a tyto údaje poskytovat Úřadu, j) poskytovat součinnost inspektorům Mezinárodní agentury pro atomovou energii a Evropské komise a zástupcům Evropské komise při výkonu mezinárodní kontroly podle § 205 a k) ověřovat pravidelně u fyzické osoby vykonávající citlivou činnost podle tohoto zákona, zda je oprávněna k výkonu této činnosti. (2) Prováděcí právní předpis stanoví a) výčet veličin a skutečností důležitých z hlediska jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení, b) rozsah, způsob a dobu sledování, měření, hodnocení, ověřování a zaznamenávání veličin a skutečností důležitých z hlediska jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení a dobu uchovávání informací o nich, c) rozsah, způsob a lhůty pro předávání informací Úřadu o veličinách a skutečnostech důležitých z hlediska jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení, d) rozsah, způsob a dobu uchovávání evidovaných údajů o zdrojích ionizujícího zářenízdrojích ionizujícího záření, radioaktivních odpadechradioaktivních odpadech a jaderných položkáchjaderných položkách a lhůty pro jejich předávání Úřadu, e) okruh údajů podle odstavce 1 písm. i) a způsob jejich předávání. Vedení seznamů a rejstříků § 26 (1) Úřad vede seznamy a) jaderných zařízeníjaderných zařízení a zdrojů ionizujícího zářenízdrojů ionizujícího záření, b) jaderných materiálůjaderných materiálů, c) údajů o ozářeníozáření radiačních pracovníkůradiačních pracovníků a zasahujících osobzasahujících osob, d) údajů o lékařském ozářenílékařském ozáření, e) osobních radiačních průkazů, f) schválených typů obalových souborůobalových souborů pro přepravu a skladování štěpných nebo radioaktivních látekradioaktivních látek, zdrojů ionizujícího zářenízdrojů ionizujícího záření a dalších výrobků, g) vyvezených, dovezených a transferovaných vybraných položek v jaderné oblastivybraných položek v jaderné oblasti, h) dat z monitorování radiační situace na území České republiky. (2) Správa úložišť radioaktivních odpadůúložišť radioaktivních odpadů (dále jen „Správa“) vede seznam radioaktivních odpadůradioaktivních odpadů. (3) Účelem seznamů podle odstavců 1 a 2 je shromažďování a správa informací k zajištění jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události, nešíření jaderných zbraní a zabezpečení při mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího zářeníionizujícího záření. (4) Seznamy podle odstavce 1 písm. a), d) až f) a h) jsou veřejné. Seznamy podle odstavce 1 písm. b), c) a g) a odstavce 2 jsou neveřejné. (5) Úřad vydá na požádání úplný nebo částečný výpis ze seznamu podle odstavce 1 písm. b), c) a g) osobě, která prokáže právní zájem. Správa vydá na požádání úplný nebo částečný výpis ze seznamu podle odstavce 2 osobě, která prokáže právní zájem. Vydání výpisu může být nahrazeno poskytnutím informací z informačního systému způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) V seznamech podle odstavce 1, s výjimkou seznamů podle písmen d) a h), a podle odstavce 2 jsou zpracovávány tyto osobní údajeosobní údaje: a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) rodné číslo, bylo-li přiděleno, d) adresa místa pobytu. (7) V seznamech podle odstavců 1 a 2 jsou zpracovávány tyto údaje o právnických osobách: a) název, b) identifikační číslo osoby, c) adresa sídla. (8) Údaje uvedené v seznamech podle odstavců 1 a 2 jsou zpracovávány po dobu vykonávání činnosti, které se týkají, a dále 25 let po jejím ukončení, s výjimkou údajů uvedených v seznamech podle odstavce 1 písm. c) a e), které jsou zpracovávány po dobu, nežli fyzická osoba, které se údaje týkají, dosáhne věku 75 let, nejméně však po dobu 30 let po ukončení pracovní činnosti, během níž byla tato fyzická osoba vystavena profesnímu ozářeníprofesnímu ozáření. § 27 (1) Úřad vede rejstříky a) držitelů povolení, b) registrantů, c) ohlašovatelů, d) držitelů oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti a radiační ochranyradiační ochrany. (2) Správa vede rejstřík původců radioaktivních odpadůradioaktivních odpadů. (3) Účelem rejstříků podle odstavců 1 a 2 je shromažďování a správa informací k zajištění jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení při mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího zářeníionizujícího záření. (4) Rejstříky podle odstavců 1 a 2 jsou veřejné. (5) V rejstřících podle odstavců 1 a 2 jsou zpracovávány tyto osobní údajeosobní údaje: a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) rodné číslo, bylo-li přiděleno, d) adresa místa pobytu. (6) V rejstřících podle odstavců 1 a 2 jsou zpracovávány tyto údaje o právnických osobách: a) název, b) identifikační číslo osoby, c) adresa sídla. (7) Údaje uvedené v rejstřících podle odstavců 1 a 2 jsou zpracovávány po dobu vykonávání činnosti, které se týkají, a dále 25 let po jejím ukončení. § 28 (1) Úřad zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup informace o a) vydaných povoleních, b) udělených oprávněních k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnostičinností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochranyradiační ochrany, c) provedených registracích, d) přijatých ohlášeních, e) datech z monitorování radiační situace na území České republiky. (2) Informace podle odstavce 1 jsou zveřejňovány bez uvedení rodného čísla a údaje o místu pobytu. (3) Informace vztahující se k jadernému zařízeníjadernému zařízení nebo zdroji ionizujícího zářenízdroji ionizujícího záření včetně jaderného materiálujaderného materiálu jsou zveřejňovány souhrnně bez uvedení osobních údajůosobních údajů, obdobných údajů právnických osob a údajů o umístění zdroje ionizujícího zářenízdroje ionizujícího záření. (4) Každý, kdo se seznámil s informacemi týkajícími se zabezpečení a specifikace zdroje ionizujícího záření nebo jaderné položkyjaderné položky, jejichž zveřejnění by mohlo vést k jejich zneužití a ohrožení veřejného pořádku, veřejného zdraví nebo bezpečnosti zdroje ionizujícího záření nebo jaderné položkyjaderné položky, je povinen zachovávat mlčenlivost a neposkytovat je veřejnosti podle zákona upravujícího svobodný přístup k informacím11). Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního nebo jiného obdobného poměru. Díl 2 Systém řízení § 29 (1) K zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení musí být zaveden a udržován systém řízení a) držitelem povolení podle 1. § 9 odst. 1, 2. § 9 odst. 2 písm. a) až d), 3. § 9 odst. 2 písm. f) bodu 7, provozuje-li pracoviště III. kategorie, 4. § 9 odst. 3 a 4, 5. § 9 odst. 6 písm. a), provádí-li odbornou přípravu a další odbornou přípravu vybraných pracovníků vykonávajících činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, b) osobou projektující jaderné zařízeníjaderné zařízení, c) osobou, která navrhuje nebo vyrábí vybrané zařízenívybrané zařízení nebo provádí jeho změnu, d) osobou, která připravuje, řídí a provádí výstavbu staveb a technologických celků, jež jsou součástí jaderného zařízeníjaderného zařízení, e) osobou provádějící hodnocení bezpečnosti podle § 48 a f) osobou provádějící posouzení území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení podle § 47. (2) Odstupňovaný přístup při zavádění a udržování systému řízení musí odpovídat a) složitosti procesů a činností, které ovlivňují jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, radiační ochranuradiační ochranu, technickou bezpečnosttechnickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení (dále jen „procesy a činnosti“), jejich vstupů a výstupů a jejich významu z hlediska jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení, b) možným následkům neshody vykonávaných procesů a činností s dokumentovanými požadavky (dále jen „neshoda“) a jejímu vlivu na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, radiační ochranuradiační ochranu, technickou bezpečnosttechnickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události, zabezpečení a kvalitu výstupu z procesů a činností a c) potřebnosti a přiměřenosti zdrojů pro procesy a činnosti, jejich vstupů a výstupů. (3) Osoba podle odstavce 1 je v rámci systému řízení povinna a) určit procesy a činnosti včetně procesů, u nichž nelze v plném rozsahu ověřit soulad jejich výstupu s požadavky na něj (dále jen „zvláštní procesy“), b) plánovaně řídit a provádět procesy a činnosti tak, aby účinně přispívaly k zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení, c) dokumentovat systém řízení včetně procesů a činností a postupovat podle dokumentace systému řízení, d) určit organizační strukturu a vzájemné vztahy mezi organizačními jednotkami, pracovníky a jinými osobami, e) stanovit vnitřní orgány nebo pracovníky, kteří mají obecnou povinnost zajistit zavedení a udržování systému řízení, f) stanovit práva a povinnosti pracovníků a způsob komunikace mezi nimi tak, aby účinně přispívaly k zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení, g) plánovat zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení a toto plánování dokumentovat, h) provádět změny systému řízení způsobem zajišťujícím integritu všech oblastí systému řízení, i) posuzovat účinnost systému řízení včetně procesů a činností a jejich změn a j) integrovat všechny požadavky, které mohou sloužit k zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení. (4) Osoba podle odstavce 1 je v rámci systému řízení povinna zajistit řízení neshody, kterým je soubor opatření k a) předcházení neshodě, b) odhalování neshody, c) neprodlené nápravě neshody a d) předcházení opakování neshody. (5) Osoba podle odstavce 1 je v rámci systému řízení povinna zajistit a využívat personální, technické, materiálové a finanční zdroje, včetně vhodného pracovního prostředí, které jsou nezbytné k zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení. (6) Osoba podle odstavce 1 je v rámci systému řízení povinna hledat možnosti jeho zlepšování a na základě takto nalezených možností systém řízení změnit opatřením, jehož průběh musí naplánovat, sledovat a dokumentovat a po provedení opatření ověřit jeho účinnost. (7) Prováděcí právní předpis stanoví a) požadavky na zavedení, udržování a zlepšování systému řízení, b) obsah dokumentace systému řízení a způsob jejího vedení, c) pravidla provádění a řízení procesů a činností včetně zvláštních procesů, d) způsob plánování v systému řízení a rozsah a způsob provedení dokumentace tohoto plánování, e) postup provádění změn systému řízení, f) pravidla posuzování účinnosti systému řízení včetně procesů a činností a jejich změn, g) postupy řízení neshody. § 30 (1) Osoba podle § 29 odst. 1 je v rámci systému řízení povinna stanovit požadavky na výběr a kvalifikaci dodavatele výrobku nebo služby a řídit a sledovat dodávky výrobků nebo služeb. (2) Dodavatelem výrobku nebo služby osobě podle § 29 odst. 1 může být jen osoba, která má zaveden a udržován systém řízení v souladu s požadavky tohoto zákona nebo jiným způsobem, který zajišťuje kvalitu procesů a činností a jejich výstupů v míře srovnatelné s požadavky tohoto zákona. (3) Procesy a činnosti dodavatele výrobku nebo služby musí mít úroveň kvality obdobnou procesům a činnostem osoby podle § 29 odst. 1. Výstup z procesu a činnosti dodavatele výrobku nebo služby může být osobou podle § 29 odst. 1 použit jen v případě, pokud je ve shodě s požadavky kladenými na něj technickou specifikací. (4) Osoba podle § 29 odst. 1 je v rámci systému řízení povinna pravidelně hodnotit systém řízení dodavatele, včetně procesů a činností a jejich výstupů, a jeho účinnost z hlediska zajištění jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení. (5) Osoba podle § 29 odst. 1 je v rámci systému řízení povinna s dodavatelem výrobku nebo služby sjednat a) rozsah a způsob komunikace s dodavatelem výrobku nebo služby, b) opatření pro dohled nad dodavatelem výrobku nebo služby, c) požadavky na systém řízení dodavatele, včetně požadavků na procesy a činnosti, a jeho účinnost z hlediska zajištění jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení, d) požadavky na kvalifikaci pracovníků provádějících procesy a činnosti v systému řízení dodavatele, e) požadavky na pravidelné hodnocení systému řízení dodavatele, včetně procesů a činností a jejich výstupů, a jeho účinnosti z hlediska zajištění jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení, f) způsob nakládání s výsledky hodnocení procesů a činností a jejich výstupů v systému řízení dodavatele a g) rozsah a způsob posouzení, zda dodávané výrobky nebo služby splňují ujednané požadavky. (6) Procesy a činnosti musí provádět pracovníci s kvalifikací odpovídající druhu a významu jimi prováděného procesu a činnosti tak, aby byla zajištěna jaderná bezpečnostjaderná bezpečnost, radiační ochranaradiační ochrana, technická bezpečnosttechnická bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení. (7) Osoba podle § 29 odst. 1 je povinna zavést systém řízení tak, aby jeho prostřednictvím byly trvale rozvíjeny a pravidelně hodnoceny vlastnosti a postoje osob vykonávajících činnosti související s využíváním jaderné energiečinnosti související s využíváním jaderné energie a činnosti v rámci expozičních situacíexpozičních situací a vlastnosti a postoje jejich pracovníků zajišťující jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochraněradiační ochraně, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení pozornost odpovídající jejich významu (dále jen „kultura bezpečnosti“). (8) Požadavky podle odstavců 1 až 5 se nevztahují na držitele povolení, který provozuje pracoviště nejvýše III. kategorie, provádí vyřazování z provozuvyřazování z provozu takového pracoviště nebo provádí rekonstrukce nebo jiné změny ovlivňující jeho radiační ochranuradiační ochranu. (9) Prováděcí právní předpis stanoví a) způsob zajištění kvalifikace pracovníků provádějících procesy a činnosti, b) rozsah a způsob zajištění trvalého rozvíjení a pravidelného hodnocení kultury bezpečnosti. Činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany a zvláštní odborná způsobilost § 31 (1) Činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti a radiační ochranyradiační ochrany může vybraný pracovník vykonávat jen na základě oprávnění uděleného Úřadem. (2) Úřad rozhodne o udělení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti nebo radiační ochranyradiační ochrany na základě žádosti vybraného pracovníka, pokud a) má požadované vzdělání, odbornou praxi a absolvoval odbornou přípravu, b) je osobnostně způsobilý v rozsahu odpovídajícím vykonávané činnosti a zdravotně způsobilý podle zákona o specifických zdravotních službách, jde-li o činnost zvláště důležitou z hlediska jaderné bezpečnostičinnost zvláště důležitou z hlediska jaderné bezpečnosti, a c) úspěšně složil zkoušku ověřující zvláštní odbornou způsobilostzvláštní odbornou způsobilost. (3) Za osobnostně způsobilého se pro účely odstavce 2 písm. b) považuje vybraný pracovník, u něhož byly zjištěny výkonové a osobnostní charakteristiky, které jsou předpokladem pro výkon činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti. (4) Úřad uzná odbornou kvalifikaci získanou v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci jako zvláštní odbornou způsobilostzvláštní odbornou způsobilost pro výkon činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnostičinností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochranyradiační ochrany. Při uznávání odborné kvalifikace postupuje Úřad podle zákona o uznávání odborné kvalifikace. (5) Odbornou přípravu podle odstavce 2 písm. a) lze pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochranyradiační ochrany nahradit absolvováním studijního programu k získání způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání radiologického fyzika. (6) Prováděcí právní předpis stanoví a) výčet činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnostičinností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochranyradiační ochrany, b) druh a stupeň požadovaného vzdělání pro jednotlivé činnosti, c) typ a délku odborné praxe pro jednotlivé činnosti, d) náplň a způsob provádění odborné přípravy pro jednotlivé činnosti, e) výkonové a osobnostní charakteristiky, které jsou předpokladem pro výkon činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, a způsob ověřování osobnostní způsobilosti. § 32 (1) Žádost o udělení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnostičinností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochranyradiační ochrany musí být doložena a) dokladem o dosaženém požadovaném vzdělání, absolvování odborné praxe a absolvování odborné přípravy a b) v případě činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti dokladem osobnostní a zdravotní způsobilosti v rozsahu odpovídajícím vykonávané činnosti. (2) Doklady o vzdělání vydané v zahraničí, s výjimkou dokladů o vzdělání vydaných v členském státu Evropské unie nebo předkládaných žadatelem z tohoto státu, musí být opatřeny nostrifikační doložkou podle jiného právního předpisu, v případě dokladů o vysokoškolském vzdělání osvědčením o uznání podle jiného právního předpisu. (3) Zkoušku ověřující zvláštní odbornou způsobilostzvláštní odbornou způsobilost je žadatel povinen složit do 12 měsíců od podání žádosti před zkušební komisí jmenovanou Úřadem. Zkušební komise má nejméně 3 členy a jejím předsedou je státní zaměstnanec zařazený k výkonu služby v Úřadu. (4) Zkoušku ověřující zvláštní odbornou způsobilostzvláštní odbornou způsobilost nebo její část je žadatel oprávněn v rámci období podle odstavce 3 opakovat nejvýše dvakrát. (5) Žadateli, který na základě zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilostzvláštní odbornou způsobilost získal oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti a radiační ochranyradiační ochrany, vydá Úřad doklad zvláštní odborné způsobilostizvláštní odborné způsobilosti. (6) Doklad zvláštní odborné způsobilostizvláštní odborné způsobilosti obsahuje a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu místa pobytu, b) určení rozsahu činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti nebo radiační ochranyradiační ochrany, k jejímuž vykonávání je držitel oprávnění oprávněn. (7) Oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska radiační ochranyčinností zvláště důležitých z hlediska radiační ochrany se uděluje na dobu neurčitou. (8) Oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti se uděluje na dobu nejvýše 8 let, a to v závislosti na počtu předchozích oprávnění k vykonávání téže činnosti, která byla témuž žadateli udělena, a na výsledku zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilostzvláštní odbornou způsobilost. (9) Rozhodnutí Úřadu o uznání odborné kvalifikace získané v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci nahrazuje úspěšné složení zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilostzvláštní odbornou způsobilost před zkušební komisí jmenovanou Úřadem. (10) Prováděcí právní předpis stanoví a) rozsah, obsah a způsob provedení zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilostzvláštní odbornou způsobilost pro jednotlivé činnosti a způsob jejího hodnocení, b) podmínky opakování zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilostzvláštní odbornou způsobilost, c) délku trvání oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnostičinností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti. § 33 (1) Držitel oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnostičinností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochranyradiační ochrany je povinen se účastnit další odborné přípravy. (2) Vznikne-li důvodné podezření, že úroveň zvláštní odborné způsobilostizvláštní odborné způsobilosti držitele oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnostičinností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochranyradiační ochrany není zachována, je Úřad oprávněn nařídit a provést jeho přezkoušení. Úřad postupuje při přezkoušení obdobně jako při udělování oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnostičinností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochranyradiační ochrany. (3) Držitel oprávnění k vykonávání činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti je povinen se podrobit pravidelnému ověřování své osobnostní a zdravotní způsobilosti. (4) Oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti a radiační ochranyradiační ochrany zaniká a) smrtí držitele oprávnění, b) omezením svéprávnosti držitele oprávnění, c) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno, jde-li o činnost zvláště důležitou z hlediska jaderné bezpečnostičinnost zvláště důležitou z hlediska jaderné bezpečnosti, nebo d) nabytím právních účinků rozhodnutí o zrušení oprávnění podle odstavce 5 nebo 6. (5) Úřad zruší oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnostičinností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochranyradiační ochrany, pokud držitel oprávnění a) závažným způsobem nebo opakovaně poruší tento zákon, b) poruší zásady mírového využívání jaderné energie a ionizujícího zářeníionizujícího záření, c) neuspěje při přezkoušení, d) pozbude osobnostní nebo zdravotní způsobilost v rozsahu odpovídajícím vykonávané činnosti, jde-li o činnost zvláště důležitou z hlediska jaderné bezpečnostičinnost zvláště důležitou z hlediska jaderné bezpečnosti, e) dlouhodobě nevykonává činnost, k níž bylo oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnostičinností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochranyradiační ochrany uděleno, nebo f) požádá o jeho zrušení. (6) Úřad zruší oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnostičinností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochranyradiační ochrany, pokud došlo k podstatné změně podmínek, za kterých bylo oprávnění k vykonávání těchto činností uděleno. (7) Odvolání proti rozhodnutí o zrušení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti a radiační ochranyradiační ochrany nemá odkladný účinek. (8) Prováděcí právní předpis stanoví a) náplň další odborné přípravy a způsob a četnost jejího provádění, b) interval pravidelného ověřování osobnostní způsobilosti držitele oprávnění k vykonávání činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, c) doby nevykonávání činností, které jsou předpokladem pro zrušení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnostičinností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochranyradiační ochrany. Díl 3 Poplatky na odbornou činnost Úřadu § 34 Vymezení poplatků Poplatky na odbornou činnost Úřadu jsou a) poplatek za žádost o vydání povolení (dále jen „poplatek za žádost“), b) udržovací poplatek. § 35 Subjekty poplatků (1) Poplatníkem poplatku za žádost je žadatel o vydání povolení. (2) Poplatníkem udržovacího poplatku je držitel povolení. § 36 Předmět poplatků (1) Předmětem poplatku za žádost je činnost Úřadu související s vydáním a) povolení k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení, b) povolení k výstavbě 1. jaderného zařízeníjaderného zařízení, nebo 2. pracoviště IV. kategorie kromě pracoviště s jaderným zařízenímjaderným zařízením, c) prvního povolení k provozu 1. jaderného zařízeníjaderného zařízení, 2. pracoviště III. kategorie pro činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu, nebo 3. pracoviště IV. kategorie kromě pracoviště s jaderným zařízenímjaderným zařízením, d) povolení k jednotlivým etapám vyřazování z provozuvyřazování z provozu 1. jaderného zařízeníjaderného zařízení, 2. pracoviště III. kategorie pro činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu, nebo 3. pracoviště IV. kategorie kromě pracoviště s jaderným zařízenímjaderným zařízením. (2) Předmětem udržovacího poplatku je činnost Úřadu související s výkonem kontroly nad činností držitelů povolení k a) provozu 1. jaderného zařízeníjaderného zařízení, 2. pracoviště III. kategorie pro činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu, nebo 3. pracoviště IV. kategorie kromě pracoviště s jaderným zařízenímjaderným zařízením, b) jednotlivým etapám vyřazování z provozuvyřazování z provozu 1. jaderného zařízeníjaderného zařízení, 2. pracoviště III. kategorie pro činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu, nebo 3. pracoviště IV. kategorie kromě pracoviště s jaderným zařízenímjaderným zařízením. § 37 Poplatková povinnost k udržovacímu poplatku (1) Poplatková povinnost k udržovacímu poplatku vzniká prvním dnem kalendářního měsíce, ve kterém nabylo rozhodnutí o vydání povolení právní moci. (2) Poplatková povinnost k udržovacímu poplatku zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém povolení zaniklo. § 38 Osvobození od poplatků (1) Od poplatků na odbornou činnost Úřadu se osvobozují a) zdravotnická zařízení, která činnosti podle tohoto zákona vykonávají za úhradu z veřejného zdravotního pojištění, b) veřejné vysoké školy a c) osoby, které činnosti podle tohoto zákona vykonávají pouze za úhradu z veřejných prostředkůveřejných prostředků na výzkum a vývoj, včetně prostředků z fondů Evropské unie nebo Euratomu. (2) Skutečnosti rozhodné pro osvobození od poplatků na odbornou činnost Úřadu dokládá poplatník při podání žádosti o vydání povolení nebo na výzvu Úřadu. (3) Dojde-li ke změně skutečností rozhodných pro osvobození od poplatků na odbornou činnost Úřadu, oznámí poplatník tuto skutečnost Úřadu do 15 dnů ode dne, kdy k této změně došlo. § 39 Sazba poplatků (1) Sazba poplatku za žádost činí v případě žádosti o povolení podle a) § 36 odst. 1 písm. a) nejvýše 30 000 000 Kč, b) § 36 odst. 1 písm. b) nejvýše 150 000 000 Kč, c) § 36 odst. 1 písm. c) nejvýše 60 000 000 Kč, d) § 36 odst. 1 písm. d) nejvýše 60 000 000 Kč. (2) Je-li jednou žádostí požadováno vydání více povolení, činí sazba poplatku za žádost součet sazeb příslušných pro jednotlivé žádosti o tato povolení. (3) Sazba udržovacího poplatku činí za každý kalendářní měsíc, ve kterém trvala poplatková povinnost, nejvýše 4 000 000 Kč. (4) Vláda stanoví nařízením sazby poplatků na odbornou činnost Úřadu pro jednotlivé činnosti Úřadu podle § 36. § 40 Splatnost poplatků (1) Poplatek za žádost je splatný do 30 dnů ode dne podání žádosti o povolení. (2) Udržovací poplatek je splatný do 30 dnů ode dne skončení poplatkového období, kterým je kalendářní rok. § 41 Správce poplatků Správu poplatků na odbornou činnost Úřadu vykonává Úřad. § 42 Rozpočtové určení poplatků Poplatky na odbornou činnost Úřadu jsou příjmem státního rozpočtu, kapitoly Státní úřad pro jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost. ČÁST DRUHÁ MÍROVÉ VYUŽÍVÁNÍ JADERNÉ ENERGIE A IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ HLAVA I VYUŽÍVÁNÍ JADERNÉ ENERGIE Díl 1 Obecná pravidla bezpečného využívání jaderné energie § 43 Vymezení některých pojmů v oblasti využívání jaderné energie Pro účely tohoto zákona se rozumí a) zkušebním provozem jaderného zařízenízkušebním provozem jaderného zařízení etapa energetického spouštění jaderného zařízeníenergetického spouštění jaderného zařízení, jejímž účelem je ověřit v průběhu delšího časového intervalu projektové charakteristiky, spolehlivost a stabilitu jaderného zařízeníjaderného zařízení, b) provozní událostíprovozní událostí událost na jaderném zařízeníjaderném zařízení se skutečnými nebo možnými důsledky pro jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, radiační ochranuradiační ochranu, technickou bezpečnosttechnickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení, která nastala během životního cyklu jaderného zařízeníživotního cyklu jaderného zařízení, c) ochranou do hloubkyochranou do hloubky způsob ochrany založený na několika nezávislých úrovních stupňovitě bránících vzniku možnosti ozářeníozáření pracovníků a obyvatelstva, šíření ionizujícího zářeníionizujícího záření a úniku radioaktivních látekradioaktivních látek do životního prostředí, d) výzkumným jaderným zařízenímvýzkumným jaderným zařízením jaderné zařízeníjaderné zařízení s jaderným reaktorem, který je využíván jako zdroj ionizujícího zářenízdroj ionizujícího záření pro účely výzkumu, vzdělávání, výroby radionuklidů, neutronové radiografie, testování materiálů nebo poskytování zdravotních služeb a jehož tepelný výkon nepřesahuje 50 MW, přičemž jeho hlavním účelem není výroba elektrické energie nebo výroba tepla, e) projektovými východiskyprojektovými východisky soubor údajů charakterizujících funkce, které jsou zajišťovány systémy, konstrukcemi a komponentami jaderného zařízeníjaderného zařízení při vnitřních a vnějších hrozbách a událostech, a hodnoty nebo rozsahy hodnot řídících parametrů jaderného zařízeníjaderného zařízení, které jsou užívány při projektování jaderného zařízeníjaderného zařízení, f) kritériem přijatelnostikritériem přijatelnosti bezpečnostní, technická nebo administrativní podmínka nebo mez veličin určující jejich přijatelnost z hlediska jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události nebo zabezpečení, g) jinou změnou při využívání jaderné energiejinou změnou při využívání jaderné energie 1. změna vybraného zařízenívybraného zařízení, která neovlivňuje jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, technickou bezpečnosttechnickou bezpečnost a fyzickou ochranufyzickou ochranu jaderného zařízeníjaderného zařízení, 2. organizační změna držitele povolení k činnostem souvisejícím s využíváním jaderné energiečinnostem souvisejícím s využíváním jaderné energie, 3. změna držitele povolení k činnostem souvisejícím s využíváním jaderné energiečinnostem souvisejícím s využíváním jaderné energie v oblasti zajišťování fyzické ochranyfyzické ochrany, h) změnou při využívání jaderné energiezměnou při využívání jaderné energie 1. změna ovlivňující jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, technickou bezpečnosttechnickou bezpečnost a fyzickou ochranufyzickou ochranu jaderného zařízeníjaderného zařízení, zejména změna vybraného zařízenívybraného zařízení včetně změny části vybraného zařízenívybraného zařízení nebo média v systémech vybraného zařízenívybraného zařízení, při které dochází ke změně způsobu nebo rozsahu plnění bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce vybraného zařízenívybraného zařízení nebo k výměně bezpečnostně významné části vybraného zařízenívybraného zařízení zařazeného do bezpečnostní třídy 1 nebo 2, 2. jiná změna při využívání jaderné energiejiná změna při využívání jaderné energie, i) postupným vyřazovánímpostupným vyřazováním vyřazování z provozu, při němž jsou vyřazovací činnosti rozděleny do několika postupných, věcně a časově ohraničených etap, mezi nimiž může být časová prodleva. § 44 Kategorizace v oblasti využívání jaderné energie (1) Při činnostech souvisejících s využíváním jaderné energiečinnostech souvisejících s využíváním jaderné energie musí být v souladu s principem odstupňovaného přístupu určeny bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce a rozděleny do 3 kategorií. (2) Při činnostech souvisejících s využíváním jaderné energiečinnostech souvisejících s využíváním jaderné energie musí být vybrané zařízenívybrané zařízení pro účely zajištění odstupňovaného přístupu při zajišťování jeho kvality zařazeno do bezpečnostní třídy 1 až 3 podle bezpečnostních funkcíbezpečnostních funkcí, k jejichž plnění přispívá. (3) Pro účely využití systému zpětné vazby při činnostech souvisejících s využíváním jaderné energiečinnostech souvisejících s využíváním jaderné energie se provozní událostprovozní událost podle jejího vlivu na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, radiační ochranuradiační ochranu, technickou bezpečnosttechnickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení zařazuje do kategorie významná nebo méně významná. (4) Prováděcí právní předpis stanoví a) výčet bezpečnostních funkcíbezpečnostních funkcí, které musí jaderné zařízeníjaderné zařízení plnit, a jejich rozdělení do kategorií podle významu pro jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, b) bezpečnostní třídy a kritéria pro zařazení vybraných zařízenívybraných zařízení do těchto tříd, c) kritéria pro zařazení provozní událostiprovozní události do kategorie. § 45 Principy bezpečného využívání jaderné energie (1) Jaderná bezpečnostJaderná bezpečnost, radiační ochranaradiační ochrana, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení jaderného zařízeníjaderného zařízení musí být během životního cyklu jaderného zařízeníživotního cyklu jaderného zařízení zajištěny ochranou do hloubkyochranou do hloubky. (2) Jaderné zařízeníJaderné zařízení s jaderným reaktorem musí od zahájení výstavby až do vyřazení z provozu a) umožňovat v případě potřeby okamžitě a bezpečně odstavit jaderný reaktor a udržovat jej v podkritickém stavu, b) zabránit nekontrolovanému rozvoji štěpné řetězové reakce, c) fyzikálně znemožnit vznik kritického a nadkritického stavu mimo vnitřní prostorvnitřní prostor jaderného reaktoru, d) zajišťovat odvod tepla vytvářeného jaderným palivem a technologickými systémy a e) zajistit stínění a zabránit úniku radioaktivní látkyradioaktivní látky a šíření ionizujícího zářeníionizujícího záření do životního prostředí. (3) Jaderné zařízeníJaderné zařízení bez jaderného reaktoru musí od zahájení výstavby až do vyřazení z provozu nebo do doby stanovené v dokumentaci pro povolovanou činnost v případě úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu a) fyzikálně znemožnit vznik kritického a nadkritického stavu, b) zajišťovat odvod vytvářeného tepla a c) zajistit stínění a zabránit úniku radioaktivní látkyradioaktivní látky a šíření ionizujícího zářeníionizujícího záření do životního prostředí. (4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob zajištění ochrany do hloubkyochrany do hloubky. § 46 Požadavky na projekt jaderného zařízení a projektování jaderného zařízení (1) Jaderné zařízeníJaderné zařízení musí být projektováno tak, aby po celou dobu jeho životního cyklu byla zajištěna jaderná bezpečnostjaderná bezpečnost, radiační ochranaradiační ochrana, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události, zabezpečení a nešíření jaderných zbraní. (2) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí a) zajistit plnění bezpečnostních cílů, b) zajistit plnění principů bezpečného využívání jaderné energie, c) zajistit plnění bezpečnostních funkcíbezpečnostních funkcí v souladu s jejich kategorizací, d) zajistit plnění požadavků na uplatnění ochrany do hloubkyochrany do hloubky, e) zajistit odolnost a ochranu jaderného zařízeníjaderného zařízení proti nebezpečí plynoucímu z vlastností území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení a z vnějších vlivů, f) stanovit požadavky na rozsah a způsob vyhodnocování odolnosti a ochrany podle písmene e), g) zajistit prevenci, odolnost a ochranu jaderného zařízeníjaderného zařízení před vnitřními vlivy, h) stanovit požadavky na rozsah a způsob vyhodnocování prevence, odolnosti a ochrany podle písmene g), i) stanovit požadavky na vybraná zařízenívybraná zařízení z hlediska bezpečnostních funkcíbezpečnostních funkcí, k jejichž plnění přispívají, j) zařadit vybraná zařízenívybraná zařízení do bezpečnostních tříd, k) zajistit plnění požadavků na technické prostředky k zajištění radiační ochranyradiační ochrany, l) zajistit plnění požadavků na zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a m) zajistit plnění požadavků na zabezpečení. (3) Při projektování jaderného zařízeníjaderného zařízení musí být stanovena projektová východiskaprojektová východiska a použity ověřené metody, postupy a technologie. (4) Projekt jaderného zařízeníProjekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na technické postupy a organizační opatření pro výstavbu jaderného zařízeníjaderného zařízení, první fyzikální spouštěnífyzikální spouštění jaderného zařízeníjaderného zařízení s jaderným reaktorem, první energetické spouštění jaderného zařízeníenergetické spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem, uvádění do provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení bez jaderného reaktoru, provoz jaderného zařízeníjaderného zařízení, vyřazování z provozuvyřazování z provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení a pro uzavření úložiště radioaktivního odpaduuzavření úložiště radioaktivního odpadu, jde-li o úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu. (5) Projektování jaderného zařízeníjaderného zařízení musí zahrnovat hodnocení souladu projektu s požadavky podle odstavců 1 až 4. (6) Změna jaderného zařízeníjaderného zařízení, včetně změny stavebních a technologických částí, parametrů médií a technických postupů, musí být před svým provedením projektována v souladu s odstavci 1 až 4 a dokumentována v projektové dokumentaci této změny. Změna jaderného zařízeníjaderného zařízení musí být po svém provedení zapracována do dokumentace skutečného stavu jaderného zařízeníjaderného zařízení. (7) Dokumentace skutečného stavu jaderného zařízeníjaderného zařízení musí být po celou dobu životního cyklu jaderného zařízeníživotního cyklu jaderného zařízení udržována v souladu se skutečným stavem jaderného zařízeníjaderného zařízení. Provádění hodnocení souladu projektu s požadavky podle odstavců 1 až 4 musí být dokumentováno. (8) Prováděcí právní předpis stanoví obsah požadavků na projekt jaderného zařízeníprojekt jaderného zařízení podle odstavce 1, odstavce 2 písm. a), b), e), g), i), k), l) a m) a odstavce 3. § 47 Umístění jaderného zařízení (1) Území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení musí být posouzeno z hlediska a) jeho vlastností způsobilých ovlivnit jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, radiační ochranuradiační ochranu, technickou bezpečnosttechnickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení během životního cyklu jaderného zařízeníživotního cyklu jaderného zařízení a b) dopadu jaderného zařízeníjaderného zařízení na jednotlivce, obyvatelstvo, společnost a životní prostředí. (2) Umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení je zakázáno v území, jehož vlastnosti podle odstavce 1 písm. a) snižují požadovanou úroveň jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení během životního cyklu jaderného zařízeníživotního cyklu jaderného zařízení natolik, že z hlediska stávající úrovně vědy a techniky není možná náprava formou technického nebo administrativního opatření. (3) Před umístěním jaderného zařízeníjaderného zařízení musí být proveden základní průzkum území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení z hlediska monitorování radiační situace měřením a vyhodnocením výchozího obsahu radionuklidů ve složkách životního prostředí a potravního řetězce. Výsledky základního průzkumu musí být uchovány pro potřeby úplného vyřazeníúplného vyřazení. (4) Prováděcí právní předpis stanoví a) výčet vlastností území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení posuzovaných podle odstavce 1, b) charakteristiky vlastností území podle odstavce 1 písm. a), při jejichž dosažení je umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení zakázáno, c) požadavky na rozsah a způsob posuzování území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení. § 48 Hodnocení bezpečnosti (1) Během životního cyklu jaderného zařízeníživotního cyklu jaderného zařízení musí být pravidelně, systematicky, komplexně a ověřitelným způsobem prováděno hodnocení úrovně jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení (dále jen „hodnocení bezpečnosti“) a jeho dokumentování. (2) Hodnocení bezpečnosti musí zahrnovat tyto typy hodnocení: a) deterministické hodnocení bezpečnosti, b) pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti v případě jaderného zařízeníjaderného zařízení, které není výzkumným jaderným zařízenímvýzkumným jaderným zařízením s jaderným reaktorem o tepelném výkonu nižším než 2 MW, skladem radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu, skladem vyhořelého jaderného palivavyhořelého jaderného paliva nebo úložištěm radioaktivního odpaduúložištěm radioaktivního odpadu, c) periodické hodnocení bezpečnosti, d) průběžné hodnocení bezpečnosti a e) zvláštní hodnocení bezpečnosti. (3) Zvláštní hodnocení bezpečnosti musí být provedeno a) před provedením změny při využívání jaderné energiezměny při využívání jaderné energie, b) v případě radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události na jaderném zařízeníjaderném zařízení nebo na jiném jaderném zařízeníjaderném zařízení podobného typu, c) stanoví-li tak Úřad rozhodnutím v souladu s požadavky mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo předpisu Euratomu, nebo d) při podezření na snížení úrovně jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení. (4) Hodnocení bezpečnosti musí být využíváno k hodnocení významných informací o riziku využívání jaderné energie a k přijetí takových opatření, aby se předešlo snížení úrovně jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení. (5) Hodnocením bezpečnosti musí být ověřeno, zda jsou zavedena opatření pro předcházení vzniku havarijních podmínek a ke zmírňování jejich následků včetně ochrany do hloubkyochrany do hloubky. (6) Prováděcí právní předpis stanoví a) pravidla provádění hodnocení bezpečnosti a jednotlivých typů hodnocení a lhůty, v nichž jsou prováděny, b) způsob dokumentování hodnocení bezpečnosti a jednotlivých typů hodnocení a obsah dokumentace hodnocení bezpečnosti a jednotlivých typů hodnocení, c) způsob využití hodnocení bezpečnosti. Díl 2 Povinnosti držitele povolení k činnostem souvisejícím s využíváním jaderné energie § 49 Obecné povinnosti držitele povolení k činnostem souvisejícím s využíváním jaderné energie (1) Držitel povolení k činnostem souvisejícím s využíváním jaderné energiečinnostem souvisejícím s využíváním jaderné energie je povinen a) zajistit a udržovat finanční a lidské zdroje potřebné k plnění povinností souvisejících s jadernou bezpečnostíjadernou bezpečností, radiační ochranouradiační ochranou, technickou bezpečnostítechnickou bezpečností, monitorováním radiační situace, zvládáním radiační mimořádné událostizvládáním radiační mimořádné události a zabezpečením, b) zajistit, aby jaderné zařízeníjaderné zařízení od zahájení výstavby až do vyřazení z provozu 1. plnilo bezpečnostní cíle, bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce a principy bezpečného využívání jaderné energie, 2. odpovídalo vlastnostem území, v němž je umístěno, uvedeným v § 47 odst. 1 a 3. splňovalo požadavky na projekt jaderného zařízeníprojekt jaderného zařízení, c) v případě porušení limitů a podmíneklimitů a podmínek od zahájení výstavby až do vyřazování z provozuvyřazování z provozu zajistit uvedení jaderného zařízeníjaderného zařízení do stavu, při němž je zajištěna jaderná bezpečnostjaderná bezpečnost, d) provádět hodnocení bezpečnosti, e) na základě hodnocení bezpečnosti v rozumně proveditelné míře trvale zvyšovat úroveň jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, f) zajistit, aby bylo ověřeno hodnocení bezpečnosti osobami, které se na hodnocení bezpečnosti přímo nepodílely, týká-li se hodnocení bezpečnosti skutečností významných pro zajišťování jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení jaderného zařízeníjaderného zařízení, g) zpracovat vnitřní předpisy a průběžně je aktualizovat podle skutečného stavu jaderného zařízeníjaderného zařízení tak, aby byly v souladu s projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení a zahrnovaly všechny projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení uvažované stavy jaderného zařízeníjaderného zařízení, h) před zahájením následující etapy životního cyklu jaderného zařízeníživotního cyklu jaderného zařízení zajistit, ověřit a dokumentovat připravenost jaderného zařízeníjaderného zařízení a pracovníků na tuto etapu, i) dokumentovat úkony v rámci systému zpětné vazby a tuto dokumentaci uchovávat během životního cyklu jaderného zařízeníživotního cyklu jaderného zařízení, j) provádět šetření provozní událostiprovozní události, oznamovat provozní událostprovozní událost Úřadu a přijímat opatření k předcházení provozní událostiprovozní události a k nápravě stavu po ní, k) zajistit prevenci vzniku požárů a výbuchů, jejich detekci, likvidaci a vyloučení a omezení jejich vlivu na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, radiační ochranuradiační ochranu, technickou bezpečnosttechnickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení, l) průběžně hodnotit skutečnosti, které byly rozhodné pro posouzení přijatelnosti území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení a jejich vliv na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, radiační ochranuradiační ochranu, technickou bezpečnosttechnickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení, m) provádět odhad vývoje stavu skutečností, které byly rozhodné pro posouzení přijatelnosti území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení s ohledem na předpokládanou délku životního cyklu jaderného zařízeníživotního cyklu jaderného zařízení, n) stanovit kvalifikační požadavky pro činnosti důležité z hlediska jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti a zajistit systém vzdělávání, odborné přípravy a výcviku pracovníků, včetně evidence získané kvalifikace, a jejího ověřování s ohledem na význam jimi vykonávaných činností, o) dokumentovat a oznamovat Úřadu provedení jiné změny při využívání jaderné energiejiné změny při využívání jaderné energie, p) vyhodnotit změnu při využívání jaderné energiezměnu při využívání jaderné energie, která nastala během životního cyklu jaderného zařízeníživotního cyklu jaderného zařízení, s výjimkou umísťování, z hlediska vlivu na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, radiační ochranuradiační ochranu, technickou bezpečnosttechnickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a fyzickou ochranufyzickou ochranu, q) zajistit pro jaderné zařízeníjaderné zařízení, které není výzkumným jaderným zařízenímvýzkumným jaderným zařízením, od zahájení jeho výstavby jednotku hasičského záchranného sboru podniku podle zákona o požární ochraně, r) zajistit, udržovat a procvičovat opatření a postupy zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události stanovené vnitřním havarijním plánem a vnitřními předpisy, s) soustavně sledovat stav jaderného zařízeníjaderného zařízení a systémů, konstrukcí a komponent od zahájení výstavby jaderného zařízeníjaderného zařízení až do jeho vyřazení z provozu z hlediska provádění procesu řízeného stárnutí podle programu řízeného stárnutí, t) zabránit štěpné řetězové reakci a úniku do životního prostředí při manipulaci s jaderným materiálemjaderným materiálem a radioaktivním odpademradioaktivním odpadem a tuto manipulaci dokumentovat a u) zavést procesy a činnosti k zabránění rozvoji havarijních podmínek na jaderném zařízeníjaderném zařízení a ke zmírnění jejich následků, dokumentovat je a průběžně aktualizovat. (2) Prováděcí právní předpis stanoví a) lhůty pro oznamování provozní událostiprovozní události Úřadu, b) postup šetření provozní událostiprovozní události, c) okruh informací využívaných systémem zpětné vazby, d) výčet jiných změn při využívání jaderné energiejiných změn při využívání jaderné energie, e) rozsah a způsob dokumentování jiných změn při využívání jaderné energiejiných změn při využívání jaderné energie a jejich oznamování Úřadu, f) postupy provádění procesu řízeného stárnutí, g) pravidla pro zabránění štěpné řetězové reakci a úniku do životního prostředí při manipulaci s jaderným materiálemjaderným materiálem a radioaktivním odpademradioaktivním odpadem a způsob dokumentování této manipulace, h) postupy zavedení procesů a činností podle odstavce 1 písm. u) a jejich dokumentování a průběžné aktualizace. § 50 Povinnosti držitele povolení k výstavbě jaderného zařízení (1) Držitel povolení k výstavbě jaderného zařízeníjaderného zařízení je povinen a) zajistit, aby nedošlo ke snížení již dosažené úrovně jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení jiného jaderného zařízeníjaderného zařízení nacházejícího se na území, v němž je umístěno jaderné zařízeníjaderné zařízení ve výstavbě, a b) provádět zkoušení jaderného zařízeníjaderného zařízení a jeho částí v průběhu výstavby jaderného zařízeníjaderného zařízení v souladu s programy zkoušek a testů. (2) Držitel povolení k výstavbě jaderného zařízeníjaderného zařízení s jaderným reaktorem je povinen v rámci zajišťování připravenosti jaderného zařízeníjaderného zařízení a pracovníků na první fyzikální spouštěnífyzikální spouštění jaderného zařízeníjaderného zařízení s jaderným reaktorem a) provést neaktivní vyzkoušení jaderného zařízeníjaderného zařízení bez jaderného paliva podle programu neaktivního vyzkoušení, b) zajistit a dokumentovat splnění kritérií úspěšnosti programu neaktivního vyzkoušení a c) ověřit a dokumentovat úplnost a připravenost všech systémů potřebných pro první fyzikální spouštěnífyzikální spouštění jaderného zařízeníjaderného zařízení s jaderným reaktorem. (3) Držitel povolení k výstavbě jaderného zařízeníjaderného zařízení bez jaderného reaktoru je povinen v rámci zajišťování připravenosti jaderného zařízeníjaderného zařízení a pracovníků na aktivní vyzkoušení jaderného zařízeníjaderného zařízení a) provést neaktivní vyzkoušení jaderného zařízeníjaderného zařízení podle programu neaktivního vyzkoušení a b) zajistit a dokumentovat splnění kritérií úspěšnosti programu neaktivního vyzkoušení. (4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob provádění neaktivního vyzkoušení jaderného zařízeníjaderného zařízení. § 51 Povinnosti držitele povolení k prvnímu fyzikálnímu spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem (1) Držitel povolení k prvnímu fyzikálnímu spouštěnífyzikálnímu spouštění jaderného zařízeníjaderného zařízení s jaderným reaktorem je povinen a) po zavezení jaderného paliva do jaderného reaktoru 1. provést kontrolu zavezení jaderného paliva do jaderného reaktoru a 2. ověřit neutronově-fyzikální vlastnosti aktivní zóny jaderného reaktoru a související bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce, b) v rámci zajišťování připravenosti jaderného zařízeníjaderného zařízení a pracovníků na první energetické spouštění jaderného zařízeníenergetické spouštění jaderného zařízení 1. zajistit, ověřit a dokumentovat úspěšné provedení zkoušek prvního fyzikálního spouštěnífyzikálního spouštění jaderného zařízeníjaderného zařízení s jaderným reaktorem, 2. zajistit a dokumentovat splnění kritérií úspěšnosti prvního fyzikálního spouštěnífyzikálního spouštění jaderného zařízeníjaderného zařízení s jaderným reaktorem, 3. ověřit a dokumentovat existenci a správnost dokumentace pro povolovanou činnost a vnitřních předpisů, včetně havarijních provozních předpisů a vnitřních předpisů zpracovaných podle vnitřního havarijního plánu, a 4. ověřit zajištění radiační ochranyradiační ochrany obyvatelstva v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování podle § 156 odst. 2 písm. c) až g). (2) Držitel povolení k prvnímu fyzikálnímu spouštěnífyzikálnímu spouštění jaderného zařízeníjaderného zařízení s jaderným reaktorem je povinen vytvářet rovnoměrně finanční rezervurezervu na jeho vyřazování z provozuvyřazování z provozu podle zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, pokud odhad celkových nákladů na vyřazování z provozuvyřazování z provozu ověřený Správou přesáhne 300 000 Kč, tak, aby peněžní prostředky vedené na vázaném účtu byly k dispozici pro potřeby přípravy a realizace vyřazování z provozuvyřazování z provozu v potřebném čase a výši v souladu s Úřadem schváleným plánem vyřazování z provozu. (3) Držitel povolení k prvnímu fyzikálnímu spouštěnífyzikálnímu spouštění jaderného zařízeníjaderného zařízení s jaderným reaktorem je povinen ukládat peněžní prostředky ve výši rezervyrezervy podle odstavce 2 na vázaný účet u bankybanky se sídlem v České republice nebo pobočky zahraniční bankybanky na území České republiky, která má sídlo na území jiného členského státu Evropské unie; úroky z vázaného účtu se připisují na tento účet. Výnosy prostředků vázaného účtu jsou příjmem tohoto vázaného účtu. RezervaRezerva je výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmu. (4) Povinnost tvorby rezervyrezervy na vyřazování z provozuvyřazování z provozu se nevztahuje na organizační složky státu a státní příspěvkové organizace, veřejné vysoké školy a organizační složky a příspěvkové organizace zřizované územními samosprávnými celky a na státní podnik, u kterého zakladatel vyhlásil útlum. (5) Peněžní prostředky vedené na vázaném účtu podle odstavce 3 lze použít pouze na přípravu a realizaci vyřazování z provozuvyřazování z provozu po schválení Správou. (6) Prováděcí právní předpis stanoví a) způsob provedení prvního fyzikálního spouštěnífyzikálního spouštění jaderného zařízeníjaderného zařízení s jaderným reaktorem, b) rozsah a způsob dokumentování skutečností podle odstavce 1 písm. b) bodů 1 až 3, c) způsob stanovení rezervyrezervy na vyřazování z provozuvyřazování z provozu. § 52 Povinnosti držitele povolení k prvnímu energetickému spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem (1) Držitel povolení k prvnímu energetickému spouštění jaderného zařízeníenergetickému spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem je povinen a) ověřit a dokumentovat na různých výkonových hladinách projektové charakteristiky jaderného zařízeníjaderného zařízení a jeho soulad s projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení, b) ověřit a dokumentovat schopnost stabilního a bezpečného provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení, c) v rámci zajišťování připravenosti jaderného zařízeníjaderného zařízení a pracovníků k provozu 1. zajistit, ověřit a dokumentovat úspěšné provedení zkoušek prvního energetického spouštění jaderného zařízeníenergetického spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem a zkušebního provozu, 2. zajistit a dokumentovat splnění kritérií úspěšnosti prvního energetického spouštění jaderného zařízeníenergetického spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem a zkušebního provozu, 3. ověřit a dokumentovat existenci a správnost dokumentace pro povolovanou činnost a vnitřních předpisů, včetně havarijních provozních předpisů a vnitřních předpisů zpracovaných podle vnitřního havarijního plánu, a 4. ověřit zajištění radiační ochranyradiační ochrany obyvatelstva v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování podle § 156 odst. 2 písm. c) až g) a d) vytvářet rezervurezervu na vyřazování z provozuvyřazování z provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení podle § 51 odst. 2 až 4 a odstavce 6 písm. c) a peněžní prostředky rezervyrezervy použít pouze na přípravu a realizaci vyřazování z provozuvyřazování z provozu a po schválení Správou. (2) Prováděcí právní předpis stanoví a) způsob provedení prvního energetického spouštění jaderného zařízeníenergetického spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem, b) rozsah a způsob dokumentování skutečností podle odstavce 1 písm. a) a b) a písm. c) bodů 1 až 3. § 53 Povinnosti držitele povolení k uvádění do provozu jaderného zařízení bez jaderného reaktoru (1) Držitel povolení k uvádění do provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení bez jaderného reaktoru je povinen a) před zahájením aktivního vyzkoušení 1. provést a dokumentovat kontrolu připravenosti jaderného zařízeníjaderného zařízení k této etapě, 2. ověřit existenci a správnost programu a dílčích programů aktivního vyzkoušení, limitů a podmíneklimitů a podmínek, vnitřních předpisů včetně havarijních provozních předpisů a vnitřních předpisů zpracovaných podle vnitřního havarijního plánu a programu systému řízení a 3. zajistit a ověřit celkovou připravenost jaderného zařízeníjaderného zařízení a jeho pracovníků k aktivnímu vyzkoušení, b) provést aktivní vyzkoušení, c) zkušebním provozem ověřit a prokázat na reálných stavech budoucího provozu projektové charakteristiky jaderného zařízeníjaderného zařízení a jeho soulad s projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení a d) vytvářet rezervurezervu na vyřazování z provozuvyřazování z provozu podle § 51 odst. 2 až 4 a odst. 6 písm. c) a peněžní prostředky rezervyrezervy použít pouze na přípravu a realizaci vyřazování z provozuvyřazování z provozu a po schválení Správou. (2) Prováděcí právní předpis stanoví a) pravidla zajištění jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti při uvádění do provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení bez jaderného reaktoru, b) rozsah a způsob dokumentování kontroly připravenosti jaderného zařízeníjaderného zařízení k zahájení aktivního vyzkoušení. § 54 Povinnosti držitele povolení k provozu jaderného zařízení (1) Držitel povolení k provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení je povinen a) průběžně zajišťovat, ověřovat a dokumentovat schopnost stabilního a bezpečného provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení, b) informovat Úřad o plánovaném ukončení provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení nejméně 2 roky před plánovaným ukončením provozu, c) vytvářet rezervurezervu na vyřazování z provozuvyřazování z provozu podle § 51 odst. 2 až 4 a odst. 6 písm. c) a peněžní prostředky rezervyrezervy použít pouze na přípravu a realizaci vyřazování z provozuvyřazování z provozu a po schválení Správou, d) před přechodem jaderného zařízeníjaderného zařízení do první etapy vyřazování z provozuvyřazování z provozu vyvézt veškeré vyhořelé jaderné palivovyhořelé jaderné palivo, pokud je v jaderném zařízeníjaderném zařízení umístěno, do jiného jaderného zařízeníjaderného zařízení určeného k nakládání s jaderným palivem, e) v případě výzkumného jaderného zařízenívýzkumného jaderného zařízení provést dlouhodobé odstavení jaderného reaktoru, jsou-li dány důvody pro jeho dočasné nevyužívání, a f) zajistit vyřazování z provozuvyřazování z provozu u jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo uzavření úložiště radioaktivního odpaduuzavření úložiště radioaktivního odpadu neprodleně po ukončení jeho provozu. (2) Držitel povolení k provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení je před uvedením jaderného reaktoru do kritického stavu povinen a) zajistit, aby systémy, konstrukce a komponenty nutné pro provoz jaderného zařízeníjaderného zařízení byly v provozuschopném stavu pro zajištění spolehlivého a bezpečného provozu v souladu s projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení, b) v případě odstavení z jiných příčin, nežli je výměna paliva v jaderném reaktoru, 1. analyzovat a odstranit příčiny, které vedly k odstavení, a 2. přijmout nápravná opatření zamezující opakování provozní událostiprovozní události a c) zajistit a ověřit připravenost jaderného zařízeníjaderného zařízení a pracovníků k opětovnému uvedení jaderného reaktoru do kritického stavu a k dalšímu provozu. (3) Držitel povolení k provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení je po výměně paliva v jaderném reaktoru povinen a) splnit kritéria úspěšnosti prací a zkoušek vztahujících se k výměně paliva, b) provést kontrolu zavezení jaderného paliva do jaderného reaktoru, c) provést fyzikální spouštěnífyzikální spouštění podle vnitřních předpisů a doložit Úřadu splnění kritérií fyzikálního spouštěnífyzikálního spouštění, d) při fyzikálním spouštěnífyzikálním spouštění ověřit neutronově-fyzikální vlastnosti aktivní zóny jaderného reaktoru a související bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce, e) zajistit a ověřit připravenost jaderného zařízeníjaderného zařízení k energetickému spouštění jaderného zařízeníenergetickému spouštění jaderného zařízení, f) prokázat Úřadu připravenost jaderného zařízeníjaderného zařízení a pracovníků k opětovnému uvedení jaderného reaktoru do kritického stavu po výměně jaderného paliva těmito dokumenty: 1. informace o neutronově-fyzikálních vlastnostech aktivní zóny jaderného reaktoru, 2. kartogram zavezení, 3. prohlášení o aktualizaci vnitřních předpisů provedené na základě úprav při předchozím provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení, 4. doklady a protokoly o vyzkoušení připravenosti zařízení důležitých z hlediska jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, 5. doklady a protokoly z provozních kontrol, 6. doklady o splnění kritérií přijatelnostikritérií přijatelnosti, 7. souhrnný doklad o výsledcích kontroly připravenosti jaderného zařízeníjaderného zařízení a jeho pracovníků k dalšímu provozu, 8. harmonogram dalšího provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení, včetně programu uvádění jaderného zařízeníjaderného zařízení do opětovného provozu a programů fyzikálního a energetického spouštění jaderného zařízeníenergetického spouštění jaderného zařízení a g) provést energetické spouštění jaderného zařízeníenergetické spouštění jaderného zařízení. (4) Prováděcí právní předpis stanoví a) pravidla pro průběžné zajišťování, ověřování a dokumentování schopnosti stabilního a bezpečného provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení, b) důvody dočasného nevyužívání jaderného reaktoru vedoucí k jeho dlouhodobému odstavení v případě výzkumného jaderného zařízenívýzkumného jaderného zařízení, c) způsob provedení dlouhodobého odstavení jaderného reaktoru v případě výzkumného jaderného zařízenívýzkumného jaderného zařízení, d) lhůty pro předložení dokumentace k opětovnému uvedení jaderného reaktoru do kritického stavu po výměně jaderného paliva Úřadu a požadavky na její obsah. § 55 Povinnosti držitele povolení k vyřazování z provozu jaderného zařízení (1) Držitel povolení k vyřazování z provozuvyřazování z provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení je povinen a) mít zaveden systém 1. nakládání s radioaktivními odpadynakládání s radioaktivními odpady, 2. monitorování, který zohledňuje změny jaderného zařízeníjaderného zařízení v jednotlivých etapách vyřazování z provozuvyřazování z provozu, 3. kontrol, testování a údržby systémů, konstrukcí a komponent vyřazovaného jaderného zařízeníjaderného zařízení, s důrazem na jejich dostupnost, funkčnost a spolehlivost v procesu vyřazování z provozuvyřazování z provozu, a to i v období mezi jednotlivými etapami vyřazování z provozuvyřazování z provozu, a 4. sběru, vyhodnocení a uchovávání všech údajů nutných pro potřeby vyřazování z provozuvyřazování z provozu včetně údajů o množství látek uvolněných do životního prostředí a radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu skladovaného na území, v němž je jaderné zařízeníjaderné zařízení umístěno, b) jednou ročně vypracovat a zaslat Úřadu hodnocení jednotlivých etap vyřazování z provozuvyřazování z provozu včetně plnění časového harmonogramu, c) v případě postupného vyřazovánípostupného vyřazování zajistit využívání prvků pasivní bezpečnosti v období časové prodlevy mezi jednotlivými etapami vyřazování z provozuvyřazování z provozu, d) zpracovat návrh čerpání prostředků rezervyrezervy na vyřazování z provozuvyřazování z provozu v souladu se schváleným plánem vyřazování z provozuvyřazování z provozu, e) peněžní prostředky rezervyrezervy na vyřazování z provozuvyřazování z provozu použít pouze na přípravu a realizaci vyřazování z provozuvyřazování z provozu a po schválení Správou, f) uchovávat údaje podle písmene a) bodu 4 po dobu 20 let od úplného vyřazeníúplného vyřazení nebo vyřazení s omezením k použití k dalším činnostem souvisejícím s využíváním jaderné energiečinnostem souvisejícím s využíváním jaderné energie nebo činnostem v rámci expozičních situacíexpozičních situací (dále jen „ukončení vyřazování z provozuvyřazování z provozu“) a g) zakončit vyřazování z provozuvyřazování z provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení, je-li úložištěm radioaktivního odpaduúložištěm radioaktivního odpadu, uzavřením úložiště radioaktivního odpaduuzavřením úložiště radioaktivního odpadu. (2) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah a způsob vyřazování z provozuvyřazování z provozu a ukončení vyřazování z provozuvyřazování z provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení. Díl 3 Vybraná zařízení a technická bezpečnost § 56 Zajišťování kvality vybraných zařízení (1) Držitel povolení podle § 9 odst. 1 písm. b) až h) je povinen zajišťovat kvalitu vybraného zařízenívybraného zařízení tak, aby bylo jaderné zařízeníjaderné zařízení, jehož je vybrané zařízenívybrané zařízení součástí, schopno plnit bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce, a zajišťování kvality vybraného zařízenívybraného zařízení dokumentovat záznamy. (2) Prováděcí právní předpis stanoví a) rozsah a způsob zajišťování kvality vybraného zařízenívybraného zařízení v procesu jeho navrhování, výroby, montáže, obstarávání, uvádění do provozu a provozu, b) druhy záznamů zajišťování kvality vybraného zařízenívybraného zařízení a způsob jejich vedení. § 57 Technická bezpečnost (1) Každý, kdo navrhuje, vyrábí, montuje, uvádí do provozu nebo opravuje vybrané zařízenívybrané zařízení nebo jeho díl, jehož selhání nebo chybná funkce může ohrozit technickou bezpečnosttechnickou bezpečnost vybraného zařízenívybraného zařízení (dále jen „část vybraného zařízenívybraného zařízení“), nebo provádí jeho údržbu a držitel povolení podle § 9 odst. 1 písm. b) až h) jsou povinni zajišťovat shodu vybraného zařízenívybraného zařízení nebo části vybraného zařízenívybraného zařízení s technickými požadavky a toto zajišťování shody dokumentovat. (2) Technická bezpečnostTechnická bezpečnost vybraného zařízenívybraného zařízení a části vybraného zařízenívybraného zařízení musí být zajištěna po celou dobu jejich předpokládané životnosti, jsou-li používány za rozumně předvídatelných a technicky odůvodnitelných podmínek. (3) Prováděcí právní předpis stanoví a) technické požadavky na vybrané zařízenívybrané zařízení a část vybraného zařízenívybraného zařízení, b) požadavky na způsob zajišťování shody vybraného zařízenívybraného zařízení a části vybraného zařízenívybraného zařízení s technickými požadavky, c) požadavky na dokumentaci zajišťování shody vybraného zařízenívybraného zařízení a části vybraného zařízenívybraného zařízení s technickými požadavky. § 58 Posouzení shody vybraného zařízení s technickými požadavky (1) Každý, kdo navrhuje nebo vyrábí vybrané zařízenívybrané zařízení nebo provádí jeho montáž po výrobě, je povinen zajistit posouzení shody tohoto zařízení s technickými požadavky. (2) Posouzení shody vybraného zařízenívybraného zařízení s technickými požadavky provádí a) autorizovaná osoba podle zákona o technických požadavcích na výrobky, b) akreditovaná osoba podle zákona o technických požadavcích na výrobky, nebo c) výrobce nebo dovozce vybraného zařízenívybraného zařízení. (3) Autorizace pro posouzení shody vybraného zařízenívybraného zařízení s technickými požadavky může být udělena jen na základě souhlasného závazného stanoviska Úřadu. (4) Každý, kdo dováží vybrané zařízenívybrané zařízení za účelem jeho použití v České republice, je povinen zajistit posouzení shody tohoto zařízení s technickými požadavky, s výjimkou případů, kdy vybrané zařízenívybrané zařízení ve státě, v němž bylo vyrobeno, odpovídá a) technickým předpisům pro jaderná zařízeníjaderná zařízení, které jsou pro výrobu tohoto vybraného zařízenívybraného zařízení závazné, b) technickým normám nebo pravidlům správné praxe určeným pro jaderná zařízeníjaderná zařízení, které jsou vydány národním normalizačním orgánem nebo subjektem jemu naroveň postaveným, c) mezinárodním technickým normám pro jaderná zařízeníjaderná zařízení oprávněně používaným v tomto státě, nebo d) výrobním postupům používaným pro jaderná zařízeníjaderná zařízení v souladu s právními předpisy státu, v němž bylo vyrobeno, pro které existuje dostatečně podrobná technická dokumentace zajišťující, že toto vybrané zařízenívybrané zařízení může být pro daný účel použití posouzeno v případě potřeby i na základě doplňujících zkoušek vybraného zařízenívybraného zařízení, pokud tyto technické předpisy, technické normy, pravidla správné praxe nebo postupy zaručují míru ochrany oprávněného zájmu odpovídající míře této ochrany v České republice. (5) Držitel povolení k provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení je oprávněn použít vybrané zařízenívybrané zařízení až po úspěšném posouzení jeho shody, nejde-li o dovážené vybrané zařízenívybrané zařízení splňující podmínky podle odstavce 4. (6) Náklady na posouzení shody vybraného zařízenívybraného zařízení s technickými požadavky nese ten, v jehož prospěch je tato činnost prováděna. (7) Prováděcí právní předpis stanoví a) postupy a rozsah posouzení shody vybraného zařízenívybraného zařízení s technickými požadavky, b) požadavky na dokumentování posouzení shody vybraného zařízenívybraného zařízení s technickými požadavky, c) jednotlivé postupy, které osoby podle odstavce 2 mohou uplatnit k posouzení shody vybraného zařízenívybraného zařízení s technickými požadavky. § 59 Prověřování shody vybraného zařízení s technickými požadavky (1) Držitel povolení k provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení je povinen zajistit pravidelné prověřování shody provozovaného vybraného zařízenívybraného zařízení s technickými požadavky. (2) Každý, kdo opravuje vybrané zařízenívybrané zařízení, provádí jeho údržbu nebo jeho zpětnou montáž po jeho opravě anebo údržbě, je povinen zajistit prověřování shody tohoto zařízení s technickými požadavky před jeho opětovným použitím. (3) Držitel povolení k provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení je povinen zajistit dokumentování prověřování shody vybraného zařízenívybraného zařízení s technickými požadavky. (4) Prováděcí právní předpis stanoví a) rozsah a způsob prověřování shody provozovaného vybraného zařízenívybraného zařízení s technickými požadavky, b) způsob dokumentování a obsah dokumentace prověřování shody provozovaného vybraného zařízenívybraného zařízení s technickými požadavky. HLAVA II RADIAČNÍ OCHRANA Díl 1 Principy a obecná pravidla radiační ochrany § 60 Vymezení některých pojmů v oblasti zajišťování radiační ochrany (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) uzavřeným radionuklidovým zdrojemuzavřeným radionuklidovým zdrojem radionuklidový zdrojradionuklidový zdroj, jehož úprava zapouzdřením nebo ochranným překryvem zajišťuje zkouškami ověřenou těsnost a vylučuje za předvídatelných podmínek použití a opotřebování únik radionuklidu, b) otevřeným radionuklidovým zdrojemotevřeným radionuklidovým zdrojem radionuklidový zdrojradionuklidový zdroj, který není uzavřeným radionuklidovým zdrojemuzavřeným radionuklidovým zdrojem, c) sledovaným pásmemsledovaným pásmem prostor, který podléhá dohledu pro účely radiační ochranyradiační ochrany, d) kontrolovaným pásmemkontrolovaným pásmem prostor s kontrolovaným vstupem, v němž jsou zavedena zvláštní pravidla k zajištění radiační ochranyradiační ochrany a předcházení šíření kontaminace, e) externím pracovníkemexterním pracovníkem radiační pracovníkradiační pracovník, který není zaměstnán provozovatelem sledovaného nebo kontrolovaného pásmakontrolovaného pásma, ale vykonává v tomto pásmu pracovní činnost, včetně žáka nebo studenta. (2) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) dávkovou optimalizační mezídávkovou optimalizační mezí horní mez předpokládaných osobních dávek stanovená pro účely optimalizace radiační ochranyoptimalizace radiační ochrany pro příslušný zdroj ionizujícího zářenízdroj ionizujícího záření v plánované expoziční situaciexpoziční situaci, b) referenční úrovníreferenční úrovní úroveň ozářeníozáření nebo rizika ozářeníozáření v nehodové expoziční situaciexpoziční situaci nebo v existující expoziční situaciexpoziční situaci, kterou je nežádoucí překročit; snížením úrovně ozářeníozáření nebo rizika ozářeníozáření na referenční úroveňreferenční úroveň nelze mít optimalizaci radiační ochranyoptimalizaci radiační ochrany za docílenou, c) intervenční radiologiíintervenční radiologií používání rentgenového zobrazování k snadnějšímu zavedení přístroje nebo pomůcky do lidského těla a jeho navádění v něm pro diagnostické nebo léčebné účely, d) diagnostickou referenční úrovnídiagnostickou referenční úrovní úroveň dávky při radiodiagnostice nebo intervenční radiologiiintervenční radiologii nebo úroveň aktivity v případě radiofarmak pro typická vyšetření skupin standardních pacientů nebo standardních fantomů pro obecně určené typy vybavení, e) radiologickou událostíradiologickou událostí událost při lékařském ozářenílékařském ozáření, která způsobuje chybné ozářeníozáření pacienta, f) zdravotní újmou v důsledku ozářenízdravotní újmou v důsledku ozáření snížení délky a kvality života u části obyvatelstva včetně snížení délky a kvality života způsobeného tkáňovými reakcemi, rakovinou a vážnými genetickými poruchami. (3) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) opuštěným zdrojemopuštěným zdrojem radionuklidový zdrojradionuklidový zdroj, který není pod dozorem stanoveným právními předpisy, zejména pokud pod dozorem stanoveným právními předpisy nikdy nebyl, byl opuštěn nebo ztracen držitelem, byl držiteli odcizen anebo jej držitel nabyl náhodně nebo bez oznámení Úřadu, b) nevyužívaným zdrojemnevyužívaným zdrojem radionuklidový zdrojradionuklidový zdroj, který se již k činnosti, pro niž bylo Úřadem vydáno povolení, nevyužívá a jehož další využití se nepředpokládá, c) uznaným sklademuznaným skladem pracoviště oprávněné ke shromažďování nebo skladování radionuklidových zdrojůradionuklidových zdrojů včetně vysokoaktivních zdrojůvysokoaktivních zdrojů, d) vysokoaktivním zdrojemvysokoaktivním zdrojem uzavřený radionuklidový zdrojuzavřený radionuklidový zdroj, jehož aktivita je rovna nebo vyšší, než pro daný radionuklid stanoví prováděcí právní předpis, e) radonovým indexem pozemkuradonovým indexem pozemku ukazatel míry rizika migrace radonu z geologického podloží; radonový index pozemkuradonový index pozemku je nízký, střední nebo vysoký, f) ozářením z radonuozářením z radonu ozářeníozáření radonem a jeho dceřinými produkty. (4) Prováděcí právní předpis stanoví a) ozářeníozáření pacienta, které je považováno za chybné pro účely vymezení radiologické událostiradiologické události, b) aktivitu radionuklidu, která činí uzavřený radionuklidový zdrojuzavřený radionuklidový zdroj vysokoaktivním zdrojemvysokoaktivním zdrojem. § 61 Kategorizace v oblasti zajišťování radiační ochrany (1) Pro účely odstupňovaného přístupu k regulaci činností se podle míry ohrožení zdraví a životního prostředí ionizujícím zářenímionizujícím zářením zdroje ionizujícího zářenízdroje ionizujícího záření kategorizují jako nevýznamné, drobné, jednoduché, významné a velmi významné. Úřad je v odůvodněných případech oprávněn rozhodnutím změnit kategorii zdroje ionizujícího zářenízdroje ionizujícího záření v rámci kategorií stanovených ve větě první. Při rozhodování o zařazení zdroje ionizujícího zářenízdroje ionizujícího záření do jiné kategorie Úřad zohlední typický způsob nakládání se zdrojem ionizujícího zářenízdrojem ionizujícího záření, související míru možného ozářeníozáření pracovníků a potenciální riziko plynoucí z předvídatelných poruch a odchylek od běžného provozu zdroje ionizujícího záření. (2) Pro účely regulace přeshraničního pohybu radionuklidových zdrojůradionuklidových zdrojů a jejich zabezpečení se radionuklidové zdrojeradionuklidové zdroje podle aktivity zařazují do 1. až 5. kategorie zabezpečení (dále jen „kategorie zabezpečení“). (3) Pracoviště, na němž se vykonává radiační činnostradiační činnost, se zařazuje do I., II., III. nebo IV. kategorie. Úřad je v odůvodněných případech oprávněn rozhodnutím změnit kategorii pracoviště v rámci kategorií stanovených ve větě první. Při rozhodování o zařazení pracoviště do jiné kategorie Úřad zohlední typický způsob provozu pracoviště, související míru možného ozářeníozáření pracovníků a obyvatelstva a potenciální riziko plynoucí z předvídatelných poruch a odchylek od běžného provozu pracoviště. (4) Pro účely monitorování a pracovnělékařských služeb se radiační pracovníciradiační pracovníci podle možné míry zdravotního rizika spojeného s ionizujícím zářenímionizujícím zářením zařazují do kategorie A nebo B. (5) Vystavení ionizujícímu zářeníionizujícímu záření na pracovišti se považuje za rizikový faktor pracovních podmínek na pracovištích. Práce, které smí vykonávat pouze radiační pracovníciradiační pracovníci kategorie A, jsou podle zákona o ochraně veřejného zdraví pracemi kategorie druhé a pracemi rizikovými; ostatní práce zahrnující vystavení ionizujícímu zářeníionizujícímu záření na pracovišti jsou pracemi kategorie první. (6) Prováděcí právní předpis stanoví a) kritéria pro zařazení zdrojů ionizujícího zářenízdrojů ionizujícího záření do kategorií, b) způsob zařazení radionuklidových zdrojůradionuklidových zdrojů do kategorií zabezpečení, c) kritéria pro zařazení pracoviště do příslušné kategorie, d) pravidla zařazení radiačních pracovníkůradiačních pracovníků do kategorie A nebo B. § 62 Omezení ozáření Každý, kdo vykonává činnost v rámci plánované expoziční situaceexpoziční situace, je povinen omezit ozářeníozáření fyzické osoby tak, aby celkové ozářeníozáření způsobené kombinací ozářeníozáření z těchto činností bylo odůvodněné, optimalizované a nepřekračovalo v součtu limity ozářeníozáření. § 63 Limity ozáření (1) Limitem ozářeníozáření je kvantitativní ukazatel pro omezení celkového ozářeníozáření fyzické osoby z činností v rámci plánovaných expozičních situacíexpozičních situací. (2) Limity ozářeníozáření jsou a) obecné limity pro obyvatele, b) limity pro radiační pracovníkyradiační pracovníky, c) limity pro žáky a studenty. (3) Autorizovaný limit je kvantitativní ukazatel, který je výsledkem optimalizace radiační ochranyoptimalizace radiační ochrany pro jednotlivou radiační činnostradiační činnost nebo jednotlivý zdroj ionizujícího zářenízdroj ionizujícího záření a je zpravidla nižší než dávková optimalizační mezdávková optimalizační mez. Autorizované limity stanoví Úřad v povolení k činnostem v rámci expozičních situacíexpozičních situací. Nepřekročení autorizovaných limitů prokazuje nepřekročení limitů ozářeníozáření. (4) Pokud se při optimalizaci radiační ochranyoptimalizaci radiační ochrany zjistí, že nelze pro určitou radiační činnostradiační činnost dodržet limit pro radiační pracovníkyradiační pracovníky stanovený pro určité období, může Úřad na základě posouzení úrovně radiační ochranyradiační ochrany a rizik plynoucích z ozářeníozáření rozhodnutím schválit jiný způsob čerpání tohoto limitu v čase. (5) Limitům ozářeníozáření nepodléhá lékařské ozářenílékařské ozáření. (6) Prováděcí právní předpis stanoví hodnoty limitů ozářeníozáření a způsob nakládání s nimi. § 64 Omezení ozáření ve zvláštním případě (1) Držitel povolení k vykonávání činností v rámci expozičních situacíexpozičních situací, který provádí lékařské ozářenílékařské ozáření, je povinen omezit ozářeníozáření fyzických osob, které a) dobrovolně mimo rámec svých pracovních povinností pečují o pacienty vystavené lékařskému ozářenílékařskému ozáření, tyto pacienty navštěvují nebo žijí ve společné domácnosti s pacienty, kteří byli po aplikaci radionuklidu propuštěni ze zdravotnického zařízení tak, aby v součtu za kalendářní rok nepřesáhlo dávkovou optimalizační mezdávkovou optimalizační mez 1 mSv efektivní dávky u fyzických osob mladších 18 let a 5 mSv efektivní dávky u ostatních fyzických osob, b) dobrovolně pomáhají fyzické osobě podstupující lékařské ozářenílékařské ozáření tak, aby v součtu za kalendářní rok nepřesáhlo dávkovou optimalizační mezdávkovou optimalizační mez 5 mSv efektivní dávky; tyto fyzické osoby musí 1. být starší 18 let, 2. být poučeny o rizicích plynoucích z ozářeníozáření, 3. být vybaveny ochrannými prostředky a 4. písemně potvrdit svůj souhlas s ozářenímozářením. (2) OzářeníOzáření fyzické osoby podle odstavce 1 musí prokazovat dostatečný čistý přínos s přihlédnutím k přímým zdravotním přínosům pro pacienta, k možným přínosům pro fyzickou osobu poskytující péči a podporu a k možné zdravotní újmě v důsledku ozářenízdravotní újmě v důsledku ozáření. (3) Držitel povolení k vykonávání činností v rámci expozičních situacíexpozičních situací, na jehož pracovišti I. až IV. kategorie pracuje těhotná žena, je povinen neprodleně poté, co žena těhotenství oznámí, upravit podmínky její práce k omezení ozářeníozáření plodu tak, aby součet efektivních dávek ze zevního ozářeníozáření a úvazků efektivních dávek z vnitřního ozářeníozáření plodu alespoň po zbývající dobu těhotenství nepřekročil 1 mSv. (4) Držitel povolení k vykonávání činností v rámci expozičních situacíexpozičních situací, na jehož pracovišti I. až IV. kategorie pracuje kojící žena, je povinen neprodleně poté, co žena oznámí, že kojí dítě, upravit podmínky její práce k omezení ozářeníozáření kojence příjmem radionuklidu z kontaminovaného mateřského mléka a přeřadit ji z práce v kontrolovaném pásmukontrolovaném pásmu pracoviště s otevřeným radionuklidovým zdrojemotevřeným radionuklidovým zdrojem. § 65 Výjimečné ozáření (1) Pokud držitel povolení hodlá v rámci plánované expoziční situaceexpoziční situace vykonávat práce, při kterých může předpokládané ozářeníozáření radiačního pracovníkaradiačního pracovníka překročit limity pro radiační pracovníkyradiační pracovníky (dále jen „výjimečné ozářeníozáření“), je povinen předem požádat Úřad o schválení výjimečného ozářeníozáření. Žádost o schválení výjimečného ozářeníozáření musí obsahovat odůvodnění výjimečného ozářeníozáření a postupy optimalizace radiační ochranyoptimalizace radiační ochrany při výjimečném ozářeníozáření. (2) Úřad na základě posouzení úrovně radiační ochranyradiační ochrany a rizik plynoucích z výjimečného ozářeníozáření může rozhodnutím schválit výjimečné ozářeníozáření v případě, že se jedná o jednorázové, krátkodobé nebo jiné výjimečné práce se zdrojem ionizujícího zářenízdrojem ionizujícího záření, které jsou omezeny pouze na malý počet fyzických osob a na vymezené prostory a nejsou vykonávány v rámci nehodové expoziční situaceexpoziční situace. V rozhodnutí o schválení výjimečného ozářeníozáření Úřad stanoví míru schváleného výjimečného ozářeníozáření a období, po které může být radiační pracovníkradiační pracovník výjimečnému ozářeníozáření vystaven. (3) Držitel povolení k vykonávání činností v rámci expozičních situacíexpozičních situací je povinen omezit výjimečné ozářeníozáření tak, aby efektivní dávka z opakovaných výjimečných ozářeníozáření nepřekročila 500 mSv za 5 po sobě jdoucích kalendářních roků. (4) Výjimečnému ozářeníozáření může být vystaven pouze radiační pracovníkradiační pracovník kategorie A, a to se svým souhlasem a po předchozím poučení o rizicích s tím spojených. (5) Držitel povolení k vykonávání činností v rámci expozičních situacíexpozičních situací je povinen práci zahrnující výjimečné ozářeníozáření a její podmínky předem projednat se zástupci zaměstnanců vystavených výjimečnému ozářeníozáření a s poskytovatelem pracovnělékařských služeb. (6) Výjimečné ozářeníozáření není přípustné u fyzických osob mladších 18 let, žáků, studentů a těhotných a kojících žen. § 66 Optimalizace radiační ochrany (1) Každý, kdo vykonává činnosti v rámci expozičních situacíexpozičních situací, je povinen při optimalizaci radiační ochranyoptimalizaci radiační ochrany zohlednit rozsah ozářeníozáření, jeho pravděpodobnost a počet fyzických osob vystavených ozářeníozáření. (2) Každý, kdo vykonává činnosti v rámci expozičních situacíexpozičních situací, je povinen provést optimalizaci radiační ochranyoptimalizaci radiační ochrany a) před zahájením činnosti v rámci plánované expoziční situaceexpoziční situace posouzením variant řešení radiační ochranyradiační ochrany, které přicházejí v úvahu, s ohledem na nutné náklady, kolektivní dávku, dávky reprezentativních osobreprezentativních osob a správnou praxi, b) při vykonávání činnosti v rámci plánované expoziční situaceexpoziční situace pravidelným rozborem vztahu obdržených dávek k prováděným úkonům, s uvážením dalších opatření k zajištění radiační ochranyradiační ochrany a porovnáním s podobnou provozovanou a společensky přijatelnou činností, c) před uskutečněním opatření k zajištění radiační ochranyradiační ochrany v rámci existující a nehodové expoziční situaceexpoziční situace a před zahájením uvolňování radioaktivní látkyradioaktivní látky z pracoviště s možností zvýšeného ozářeníozáření z přírodního zdroje záření posouzením možných variant opatření a volbou takové, která svým způsobem provedení, rozsahem a dobou trvání přinese co největší čistý přínos, d) při uskutečňování opatření k zajištění radiační ochranyradiační ochrany v rámci existující a nehodové expoziční situaceexpoziční situace rozborem obdržených dávek ve vztahu k prováděným opatřením a uvážením změny zvolených opatření a postupů. (3) Každý, kdo vykonává činnosti v rámci plánované expoziční situaceexpoziční situace, je povinen pro optimalizaci ozářeníozáření obyvatelstva používat dávkové optimalizační mezedávkové optimalizační meze podle § 82 odst. 1. (4) Pro optimalizaci ozářeníozáření pracovníků při plánované expoziční situaciexpoziční situaci držitel povolení stanoví příslušné dávkové optimalizační mezedávkové optimalizační meze pro stanovené časové období v programu monitorování. (5) Každý, kdo vykonává činnosti v rámci existující a nehodové expoziční situaceexpoziční situace, je povinen pro optimalizaci radiační ochranyoptimalizaci radiační ochrany obyvatelstva, radiačních pracovníkůradiačních pracovníků a zasahujících osobzasahujících osob používat referenční úrovněreferenční úrovně a optimalizaci přednostně zaměřit na ozářeníozáření přesahující referenční úroveňreferenční úroveň. (6) Prováděcí právní předpis stanoví a) referenční úrovněreferenční úrovně, b) způsob použití referenčních úrovníreferenčních úrovní, c) postupy používané při optimalizaci radiační ochranyoptimalizaci radiační ochrany včetně způsobu stanovení dávkových optimalizačních mezídávkových optimalizačních mezí. Díl 2 Regulace plánovaných expozičních situací § 67 Zproštění (1) Každý může vykonávat radiační činnostradiační činnost bez ohlášení, registrace nebo povolení, pokud je tato činnost odůvodněna a vykonávána se zdrojem ionizujícího zářenízdrojem ionizujícího záření, který a) je radioaktivní látkouradioaktivní látkou, jejíž aktivita je nižší než hodnota zprošťovací úrovně, nebo zařízením takovou látku obsahujícím nebo uvolňujícím, b) je generátorem záření emitujícím ionizující zářeníionizující záření s energií nepřevyšující 5 keV, c) je katodovou trubicí určenou k zobrazování nebo jiným elektrickým zařízením pracujícím při rozdílu elektrických potenciálů nepřevyšujícím 30 kV, u něhož je příkon dávkového ekvivalentu na kterémkoli přístupném místě ve vzdálenosti 0,1 m od povrchu zařízení menší než 0,001 mSv/h, nebo d) byl uvolněn z pracoviště v souladu s tímto zákonem. (2) Každý může vykonávat radiační činnostradiační činnost se zdrojem ionizujícího zářenízdrojem ionizujícího záření bez ohlášení, registrace nebo povolení, pokud je tato činnost odůvodněna a stanoví-li tak Úřad opatřením obecné povahy, je-li zdravotní riziko spojené s ozářenímozářením fyzické osoby způsobené činností tak nízké, že nevzniká potřeba činnost regulovat. (3) Výjimka podle odstavce 1 nebo 2 se nevztahuje na přidávání radioaktivní látkyradioaktivní látky do spotřebního výrobku při jeho výrobě anebo přípravě nebo na dovoz a vývoz takového spotřebního výrobku, které lze provádět pouze na základě povolení podle § 9 odst. 2 písm. g). (4) Prováděcí právní předpis stanoví hodnotu a způsob použití zprošťovací úrovně. Oddíl 1 Povinnosti držitele povolení, registranta a ohlašovatele v oblasti zajišťování radiační ochrany § 68 Společné povinnosti držitele povolení a registranta v oblasti zajišťování radiační ochrany (1) Držitel povolení vykonávající činnost v rámci plánované expoziční situaceexpoziční situace a registrant jsou povinni a) zajistit sledování součtu dávek ze všech pracovních činností svého radiačního pracovníkaradiačního pracovníka a součet dávek porovnávat s limity pro radiačního pracovníkaradiačního pracovníka, b) předávat výsledky osobního monitorování radiačního pracovníkaradiačního pracovníka jinému držiteli povolení nebo registrantovi, pro nějž radiační pracovníkradiační pracovník také vykonává pracovní činnost, a spolupracovat s tímto držitelem povolení nebo registrantem při zjišťování příčin překročení limitů pro radiačního pracovníkaradiačního pracovníka, pokud byly dávky vedoucí k překročení obdrženy u více držitelů povolení nebo registrantů, c) neprodleně oznámit Úřadu překročení limitu ozářeníozáření, d) umožnit nakládání se zdrojem ionizujícího zářenízdrojem ionizujícího záření pouze osobě oprávněné nakládat s ním podle tohoto zákona, e) zařadit používaný zdroj ionizujícího zářenízdroj ionizujícího záření a provozované pracoviště s ním do příslušné kategorie, f) zajistit hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření prostřednictvím 1. přejímací zkoušky, pokud se nejedná o nevýznamný nebo drobný zdroj ionizujícího zářenízdroj ionizujícího záření, který není zdrojem ionizujícího zářenízdrojem ionizujícího záření k nelékařskému ozářenínelékařskému ozáření, kostní denzitometr, uzavřený radionuklidový zdrojuzavřený radionuklidový zdroj, u kterého neuplynula doba delší než 6 měsíců od jeho výroby, nebo zdroj ionizujícího zářenízdroj ionizujícího záření převzatý výhradně ke skladování, přepravě nebo distribuci, zdroj ionizujícího zářenízdroj ionizujícího záření vyrobený jeho uživatelem pro vlastní použití, prototyp nebo unikátní zařízení, a 2. zkoušky dlouhodobé stability, pokud se nejedná o nevýznamný nebo drobný zdroj ionizujícího zářenízdroj ionizujícího záření, kostní denzitometr, otevřený radionuklidový zdrojotevřený radionuklidový zdroj, zdroj ionizujícího zářenízdroj ionizujícího záření vyrobený jeho uživatelem pro vlastní použití, prototyp nebo unikátní zařízení, g) provádět ověřování vlastností zdroje ionizujícího záření prostřednictvím zkoušky provozní stálosti, pokud se nejedná o nevýznamný zdroj ionizujícího záření nebo otevřený radionuklidový zdrojotevřený radionuklidový zdroj, výsledky této zkoušky hodnotit a v případě nevyhovujících výsledků provést nápravná opatření, h) používat zdroj ionizujícího zářenízdroj ionizujícího záření v souladu s návodem k jeho použití, i) nepoužívat zdroj ionizujícího zářenízdroj ionizujícího záření, pokud 1. neprošel úspěšně přejímací zkouškou, nebo 2. neprošel úspěšně zkouškou dlouhodobé stability nebo od poslední úspěšné zkoušky dlouhodobé stability uplynula delší lhůta, než je stanovena pro její periodické provádění, nebo nastaly jiné důvody k provedení této zkoušky, j) na pracovišti, kde se vykonávají radiační činnostiradiační činnosti, zpracovat a trvale zpřístupnit zásahové instrukce a vnitřní předpisy; vnitřní předpisy musí stanovit postupy k bezpečnému nakládání se zdrojem ionizujícího zářenízdrojem ionizujícího záření, včetně postupů, jak zabránit neoprávněnému nakládání se zdrojem ionizujícího zářenízdrojem ionizujícího záření, jeho ztrátě, odcizení nebo poškození, a včetně postupů pro případ odchylky od běžného provozu, k) pokud dovážejí nebo distribuují zdroj ionizujícího zářenízdroj ionizujícího záření, na žádost uživatele jím dovezeného nebo distribuovaného zdroje ionizujícího záření převzít zdroj ionizujícího zářenízdroj ionizujícího záření zpět a zajistit jeho bezpečné předání výrobci nebo jiné osobě oprávněné s ním nakládat, l) při přidávání radioaktivní látkyradioaktivní látky do spotřebního výrobku při jeho výrobě nebo přípravě nebo při jeho dovozu nebo vývozu zajistit, aby součástí dokumentace předávané uživateli spotřebního výrobku s přidaným radionuklidemspotřebního výrobku s přidaným radionuklidem byla informace o 1. přidané radioaktivní látceradioaktivní látce, jejím druhu a aktivitě, 2. dávkovém příkonu za normálních podmínek a při údržbě, 3. možné zdravotní újmě v důsledku ozářenízdravotní újmě v důsledku ozáření, 4. schválení typu výrobku, 5. správném použití, instalaci, údržbě a opravách a 6. doporučeném způsobu jeho zneškodnění, m) pokud dovážejí nebo distribuují zdroj ionizujícího zářenízdroj ionizujícího záření, zajistit, aby součástí dokumentace předávané uživateli dováženého a distribuovaného zdroje ionizujícího záření byly 1. údaj o zařazení zdroje ionizujícího zářenízdroje ionizujícího záření do kategorie, 2. návrh rozsahu provádění přejímacích zkoušek, zkoušek dlouhodobé stability a zkoušek provozní stálosti, 3. osvědčení, jedná-li se o uzavřený radionuklidový zdrojuzavřený radionuklidový zdroj, nebo průvodní list, jedná-li se o otevřený radionuklidový zdrojotevřený radionuklidový zdroj, 4. návod k jeho použití zahrnující pokyny pro bezpečné používání a zneškodnění zdroje ionizujícího záření uživatelem, 5. informace o možných radiačních rizicích spojených s jeho používáním, 6. doklady, že konstrukce vybavení umožňuje omezit ozářeníozáření na nejnižší rozumně dosažitelnou úroveň, a 7. v případě vybavení používaného k lékařskému ozářenílékařskému ozáření informace o riziku pro pacienty a o dostupných výsledcích ověřování nezavedené metody včetně praktického zaškolení, n) informovat radiačního pracovníkaradiačního pracovníka a fyzickou osobu, která se připravuje v kontrolovaném nebo sledovaném pásmusledovaném pásmu na výkon povolání, o skutečnostech důležitých z hlediska radiační ochranyradiační ochrany týkajících se výkonu práce, o) zajistit průběžné vzdělávání radiačního pracovníkaradiačního pracovníka, jeho znalosti ověřovat a toto průběžné vzdělávání dokumentovat, p) vybavit radiačního pracovníkaradiačního pracovníka osobními ochrannými pracovními prostředky s dostatečným stínicím účinkem a odpovídajícími ochrannými pomůckami a q) každý případ přístupu nepovolaného ke zdroji ionizujícího zářenízdroji ionizujícího záření nebo jeho závažného poškození neprodleně oznamovat Úřadu. (2) Prováděcí právní předpis stanoví a) rozsah a četnost provádění zkoušek podle odstavce 1 písm. f), b) rozsah a četnost zkoušky provozní stálosti prováděné registrantem, c) pravidla pro stanovení rozsahu a četnosti zkoušky provozní stálosti prováděné držitelem povolení, d) okruh osob provádějících zkoušku provozní stálosti, e) okruh osob povinných zajistit plnění povinností podle odstavce 1 písm. g), f) postup hodnocení zkoušky provozní stálosti a nakládání s jeho výsledky, včetně způsobu a doby uchovávání jeho výsledků, g) kritéria pro hodnocení zkoušky dlouhodobé stability, pravidla pro odstraňování závad zjištěných touto zkouškou a způsob stanovení lhůt pro odstranění těchto závad, h) rozsah a obsah poskytovaných informací podle odstavce 1 písm. n) a způsob jejich poskytování, i) rozsah a způsob průběžného vzdělávání radiačního pracovníkaradiačního pracovníka, způsob a četnost ověřování jeho znalostí a způsob dokumentování průběžného vzdělávání, j) obsah zásahové instrukce. § 69 Zvláštní povinnosti držitele povolení v oblasti zajišťování radiační ochrany (1) Držitel povolení vykonávající činnost v rámci plánované expoziční situaceexpoziční situace je povinen a) pokud nakládá se zdrojem ionizujícího zářenízdrojem ionizujícího záření nebo poskytuje službu v kontrolovaném pásmukontrolovaném pásmu provozovateli pracoviště IV. kategorie, provádět jednou ročně hodnocení způsobu zajištění radiační ochranyradiační ochrany vykonávané činnosti a hodnocení zaslat Úřadu do 30. dubna následujícího kalendářního roku, b) pokud vyrábí zdroj ionizujícího zářenízdroj ionizujícího záření, na žádost uživatele převzít jím vyrobený zdroj ionizujícího zářenízdroj ionizujícího záření zpět a zajistit jeho bezpečné zneškodnění, nebo další využití, c) provádět inventurní kontrolu zdrojů ionizujícího záření včetně fyzické kontroly jejich přítomnosti a její výsledky oznamovat Úřadu, d) jde-li o nakládání s uzavřeným radionuklidovým zdrojemuzavřeným radionuklidovým zdrojem, nakládat s tímto zdrojem jako s otevřeným, pokud 1. není doložena jeho těsnost, nebo 2. byla zjištěna jeho netěsnost, e) provádí-li vyřazování z provozuvyřazování z provozu pracoviště IV. kategorie s úložištěm radioaktivního odpaduúložištěm radioaktivního odpadu, zakončit toto vyřazování uzavřením úložiště radioaktivního odpaduuzavřením úložiště radioaktivního odpadu a f) dokumentovat a oznamovat Úřadu provedení změny související s radiační ochranouradiační ochranou, monitorováním radiační situace a zvládáním radiační mimořádné událostizvládáním radiační mimořádné události na pracovišti se zdrojem ionizujícího zářenízdrojem ionizujícího záření. (2) Prováděcí právní předpis stanoví a) rozsah a způsob hodnocení způsobu zajištění radiační ochranyradiační ochrany vykonávané činnosti podle odstavce 1 písm. a), b) druhy zdrojů ionizujícího zářenízdrojů ionizujícího záření, u nichž je prováděna inventurní kontrola, rozsah a způsob provádění inventurní kontroly a její četnost a četnost a rozsah předávání jejích výsledků Úřadu, c) způsoby doložení těsnosti uzavřeného radionuklidového zdrojeuzavřeného radionuklidového zdroje, d) výčet změn souvisejících s radiační ochranouradiační ochranou, monitorováním radiační situace a zvládáním radiační mimořádné událostizvládáním radiační mimořádné události na pracovišti se zdrojem ionizujícího zářenízdrojem ionizujícího záření, e) rozsah a způsob dokumentování změny související s radiační ochranouradiační ochranou, monitorováním radiační situace a zvládáním radiační mimořádné událostizvládáním radiační mimořádné události na pracovišti se zdrojem ionizujícího zářenízdrojem ionizujícího záření a způsob a lhůty jejího oznamování Úřadu. § 70 Zvláštní povinnosti registranta v oblasti zajišťování radiační ochrany (1) Registrant je povinen a) ustanovit osobu zajišťující radiační ochranuradiační ochranu registranta a zajistit její přípravu a přítomnost na pracovišti, používá-li zubní nebo veterinární rentgenové zařízení nebo rentgenový kostní denzitometr, b) dodržovat postupy pro zajištění radiační ochranyradiační ochrany registrantem při používání zdroje ionizujícího záření a c) oznamovat neprodleně Úřadu každou změnu skutečnosti důležité z hlediska radiační ochranyradiační ochrany a změnu v údajích v registračním formuláři. (2) Prováděcí právní předpis stanoví a) rozsah, způsob a četnost provádění přípravy osoby zajišťující radiační ochranuradiační ochranu registranta, b) náplň práce osoby zajišťující radiační ochranuradiační ochranu registranta, c) postupy pro zajištění radiační ochranyradiační ochrany registrantem při používání zdroje ionizujícího zářenízdroje ionizujícího záření. § 71 Zvláštní povinnosti ohlašovatele v oblasti zajišťování radiační ochrany (1) Ohlašovatel používající schválený typ drobného zdroje ionizujícího zářenízdroje ionizujícího záření je povinen a) zajistit bezpečné ukončení používání zdroje ionizujícího zářenízdroje ionizujícího záření, b) vést a uchovávat evidenci zdrojů ionizujícího záření a evidované údaje předávat Úřadu, c) informovat radiačního pracovníkaradiačního pracovníka o skutečnostech důležitých z hlediska radiační ochranyradiační ochrany ve vztahu k vykonávané činnosti, d) ověřovat vlastnosti zdroje ionizujícího záření prostřednictvím zkoušky provozní stálosti v souladu s návodem k jeho použití a e) používat zdroj ionizujícího zářenízdroj ionizujícího záření v souladu s návodem k jeho použití. (2) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, způsob a dobu uchovávání evidovaných údajů o zdroji ionizujícího zářenízdroji ionizujícího záření a jejich předávání Úřadu. § 72 Soustavný dohled nad radiační ochranou (1) Držitel povolení k nakládání se zdrojem ionizujícího zářenízdrojem ionizujícího záření, k nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem, k provozu pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie a k jednotlivým etapám vyřazování z provozuvyřazování z provozu pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie je povinen zajistit soustavný dohled nad radiační ochranouradiační ochranou dohlížející osobou a na pracovišti II. a vyšší kategorie také osobou s přímým dohledem nad radiační ochranouradiační ochranou. (2) Držitel povolení k poskytování služeb v kontrolovaném pásmukontrolovaném pásmu provozovateli pracoviště IV. kategorie je povinen zajistit soustavný dohled nad radiační ochranouradiační ochranou dohlížející osobou. Při poskytování služeb v kontrolovaném pásmukontrolovaném pásmu provozovateli pracoviště IV. kategorie je provozovatel kontrolovaného pásmakontrolovaného pásma, ve kterém je činnost vykonávána, povinen zajistit soustavný dohled nad radiační ochranouradiační ochranou fyzických osob provádějících poskytování služeb v kontrolovaném pásmukontrolovaném pásmu osobou s přímým dohledem nad radiační ochranouradiační ochranou. (3) Soustavný dohled nad radiační ochranouradiační ochranou musí být zajištěn v rozsahu odpovídajícím vykonávané činnosti, způsobu nakládání se zdrojem ionizujícího zářenízdrojem ionizujícího záření a míře možného ozářeníozáření včetně potenciálního ozářenípotenciálního ozáření. (4) K vykonávání soustavného dohledu nad radiační ochranouradiační ochranou na energetickém jaderném zařízeníjaderném zařízení musí držitel povolení k provozu pracoviště IV. kategorie zřídit specializovaný útvar radiační ochranyradiační ochrany organizačně nezávislý na provozních a výrobních útvarech držitele povolení. (5) Prováděcí právní předpis stanoví a) rozsah a způsob vykonávání činnosti dohlížející osoby, b) kategorii radiačního pracovníkaradiačního pracovníka v případě dohlížející osoby, c) rozsah a způsob vykonávání činnosti osoby s přímým dohledem nad radiační ochranouradiační ochranou, d) kategorii radiačního pracovníkaradiačního pracovníka v případě osoby s přímým dohledem nad radiační ochranouradiační ochranou, e) rozsah a způsob vykonávání činností specializovaným útvarem radiační ochranyradiační ochrany zajišťujícím soustavný dohled nad radiační ochranouradiační ochranou na energetickém jaderném zařízeníjaderném zařízení. Oddíl 2 Požadavky na bezpečný provoz pracoviště se zdrojem ionizujícího záření § 73 Kontrolované pásmo (1) Na pracovišti se zdrojem ionizujícího zářenízdrojem ionizujícího záření, kde lze předpokládat, že by efektivní dávka mohla být vyšší než 6 mSv ročně nebo že by ekvivalentní dávka mohla být vyšší než tři desetiny limitu pro radiačního pracovníkaradiačního pracovníka pro kůži anebo končetiny nebo 15 mSv pro oční čočku, je držitel povolení podle § 9 odst. 2 písm. b) a f) povinen vymezit kontrolované pásmokontrolované pásmo, dokumentovat jeho provoz a zajistit radiační ochranuradiační ochranu fyzické osoby do něj vstupující. (2) Držitel povolení vymezující kontrolované pásmokontrolované pásmo je povinen neprodleně oznamovat Úřadu a) vymezení kontrolovaného pásmakontrolovaného pásma, b) změnu vymezení kontrolovaného pásmakontrolovaného pásma a c) zrušení kontrolovaného pásmakontrolovaného pásma. (3) Prováděcí právní předpis stanoví a) rozsah a způsob vymezení kontrolovaného pásmakontrolovaného pásma, b) rozsah omezení vstupu do kontrolovaného pásmakontrolovaného pásma, c) podmínky výkonu práce v kontrolovaném pásmukontrolovaném pásmu, d) způsob zajištění radiační ochranyradiační ochrany v kontrolovaném pásmukontrolovaném pásmu, e) požadavky na dokumentaci provozu kontrolovaného pásmakontrolovaného pásma. § 74 Sledované pásmo (1) Na pracovišti se zdrojem ionizujícího zářenízdrojem ionizujícího záření, kde lze předpokládat, že by efektivní dávka mohla být vyšší než 1 mSv ročně nebo by ekvivalentní dávka mohla být vyšší než jedna desetina limitu ozářeníozáření pro radiačního pracovníkaradiačního pracovníka pro oční čočku, kůži a končetiny, je držitel povolení nebo registrant povinen vymezit sledované pásmosledované pásmo, dokumentovat jeho provoz a zajistit radiační ochranuradiační ochranu fyzické osoby do něj vstupující. (2) Sledované pásmoSledované pásmo se nevymezuje, pokud by jeho rozsah nepřesáhl vymezení kontrolovaného pásmakontrolovaného pásma. (3) Držitel povolení nebo registrant vymezující sledované pásmosledované pásmo je povinen neprodleně oznamovat Úřadu a) vymezení sledovaného pásmasledovaného pásma, b) změnu vymezení sledovaného pásmasledovaného pásma a c) zrušení sledovaného pásmasledovaného pásma. (4) Prováděcí právní předpis stanoví a) rozsah a způsob vymezení sledovaného pásmasledovaného pásma, b) způsob zajištění radiační ochranyradiační ochrany ve sledovaném pásmusledovaném pásmu, c) požadavky na dokumentaci provozu sledovaného pásmasledovaného pásma. § 75 Bezpečný provoz pracoviště (1) Držitel povolení vykonávající činnost v rámci plánované expoziční situaceexpoziční situace, registrant nebo ohlašovatel používající schválený typ drobného zdroje ionizujícího záření a) je povinen zajistit, aby pracoviště, kde má být vykonávána radiační činnostradiační činnost, bylo navrženo, postaveno a uvedeno do provozu způsobem, který umožní bezpečné nakládání se zdrojem ionizujícího zářenízdrojem ionizujícího záření při provozu a zajistí dostatečnou radiační ochranuradiační ochranu fyzických osob na pracovišti a fyzických osob pobývajících v jeho okolí, b) je povinen dodržovat podmínky bezpečného provozu pracoviště se zdrojem ionizujícího zářenízdrojem ionizujícího záření a c) smí ukončit provoz pracoviště I. kategorie nebo pracoviště II. kategorie až po odstranění všech zdrojů ionizujícího zářenízdrojů ionizujícího záření nebo po jejich zajištění proti neoprávněnému použití a po očistě pracoviště od radioaktivní látkyradioaktivní látky; po očistě pracoviště nesmí být na pracovišti překročena uvolňovací úroveň. (2) Držitel povolení k provozu pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie je povinen a) informovat Úřad, rozhodne-li se ukončit provoz pracoviště, a před ukončením provozu podat žádost o povolení jednotlivých etap vyřazování z provozuvyřazování z provozu provozovaného pracoviště, b) vytvářet rezervurezervu na vyřazování z provozuvyřazování z provozu provozovaného pracoviště obdobně podle § 51 odst. 2 až 4 a odstavce 6 písm. c) a peněžní prostředky rezervyrezervy použít pouze na přípravu a realizaci vyřazování z provozuvyřazování z provozu a po schválení Správou a c) provést vyřazování z provozuvyřazování z provozu provozovaného pracoviště. (3) Povinnost vytvářet rezervurezervu na vyřazování z provozuvyřazování z provozu pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie se nevztahuje na organizační složky státu a státní příspěvkové organizace, veřejné vysoké školy a organizační složky a příspěvkové organizace zřizované územními samosprávnými celky a na státní podnik, u kterého zakladatel vyhlásil útlum. (4) Držitel povolení k jednotlivým etapám vyřazování z provozuvyřazování z provozu pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie je povinen zpracovat návrh čerpání peněžních prostředků rezervyrezervy na vyřazování z provozuvyřazování z provozu v souladu se schváleným plánem vyřazování z provozuvyřazování z provozu a peněžní prostředky rezervyrezervy použít pouze na přípravu a realizaci vyřazování z provozuvyřazování z provozu a po schválení Správou. (5) Prováděcí právní předpis stanoví a) podmínky bezpečného provozu pracoviště se zdrojem ionizujícího zářenízdrojem ionizujícího záření s ohledem na typ zdroje ionizujícího zářenízdroje ionizujícího záření, b) rozsah a způsob vyřazování z provozuvyřazování z provozu pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie, c) rozsah a způsob ukončení vyřazování z provozuvyřazování z provozu pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie, d) způsob stanovení rezervyrezervy na vyřazování z provozuvyřazování z provozu pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie. § 76 Uvolňování radioaktivní látky z pracoviště, na němž se vykonává radiační činnost (1) Radioaktivní látkuRadioaktivní látku lze uvolňovat z pracoviště, na němž se vykonává radiační činnostradiační činnost, bez povolení Úřadu, nejsou-li překročeny uvolňovací úrovně stanovené prováděcím právním předpisem. (2) Výjimka podle odstavce 1 neplatí pro a) pracoviště s jaderným zařízenímjaderným zařízením, b) pracoviště, kde je prováděna činnost související se získáváním radioaktivního nerostu, nebo c) pracoviště, kde je zpracováváno kamenivo z odvalů pocházejících z činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu. (3) Radioaktivní látkuRadioaktivní látku lze uvolňovat z pracoviště bez povolení Úřadu též v případě, že efektivní dávka každého jednotlivce z obyvatelstvajednotlivce z obyvatelstva způsobená v kalendářním roce uvolněním radioaktivní látkyradioaktivní látky je menší než 0,01 mSv. (4) Výjimka podle odstavce 3 neplatí pro vypouštění radioaktivní látkyradioaktivní látky z pracoviště s jaderným zařízenímjaderným zařízením do ovzduší nebo do vodoteče. (5) Každý, kdo uvolňuje radioaktivní látkuradioaktivní látku z pracoviště podle odstavce 3, je povinen oznámit Úřadu nejméně 60 dní předem a) druh uvolňované radioaktivní látkyradioaktivní látky, b) aktivitu radionuklidů v uvolňované radioaktivní látceradioaktivní látce, c) místo, čas a způsob uvolňování a d) zhodnocení ozářeníozáření jednotlivce z obyvatelstvajednotlivce z obyvatelstva prokazující splnění podmínky uvolňování podle odstavce 3. (6) Prováděcí právní předpis stanoví hodnoty uvolňovacích úrovní pro pracoviště, na němž se vykonává radiační činnostradiační činnost, a podmínky, za nichž se považují za překročené. § 77 Přechodné pracoviště (1) Držitel povolení k používání zdroje ionizujícího zářenízdroje ionizujícího záření je oprávněn vykonávat činnost na předem nespecifikovaném přechodném pracovišti určeném pro používání zdroje ionizujícího zářenízdroje ionizujícího záření (dále jen „přechodné pracoviště“) po dobu nejdéle 30 dnů, zajistí-li radiační ochranuradiační ochranu obyvatelstva, pracovníků a okolí přechodného pracoviště. Výkon činnosti na přechodném pracovišti je držitel povolení k používání zdroje ionizujícího záření povinen předem oznámit Úřadu. (2) Prováděcí právní předpis stanoví a) rozsah a způsob vymezení kontrolovaného pásmakontrolovaného pásma na přechodném pracovišti, b) způsob zajištění radiační ochranyradiační ochrany obyvatelstva, pracovníků a okolí přechodného pracoviště, c) rozsah, způsob a lhůtu oznamování výkonu činnosti na přechodném pracovišti Úřadu. Oddíl 3 Zvláštní požadavky na radiační ochranu pracovníků, obyvatel a pacientů Pododdíl 1 Radiační ochrana pracovníků § 78 Radiační pracovníci (1) Držitel povolení k vykonávání činností v rámci expozičních situacíexpozičních situací a registrant jsou povinni a) zařadit radiačního pracovníkaradiačního pracovníka do kategorie A nebo B, b) vést seznam svých radiačních pracovníkůradiačních pracovníků, c) v případě změny pracovních podmínek, která by mohla vést ke změně ozářeníozáření radiačního pracovníkaradiačního pracovníka, ověřit správnost zařazení radiačního pracovníkaradiačního pracovníka do kategorie A nebo B, d) zajistit osobní monitorování radiačního pracovníkaradiačního pracovníka a monitorování pracoviště v závislosti na rozsahu a způsobu vykonávané činnosti, e) stanovit monitorovací úrovně a postupy při jejich překročení v souladu s obecnými postupy při jejich překročení stanovenými prováděcím právním předpisem, f) vybavit radiačního pracovníkaradiačního pracovníka kategorie A osobními dozimetry v případě vystavení zevnímu ozářeníozáření a zajistit jejich vyhodnocování, g) zajistit žákům a studentům stejnou úroveň radiační ochranyradiační ochrany jako ostatním radiačním pracovníkůmradiačním pracovníkům a h) poskytnout radiačnímu pracovníkoviradiačnímu pracovníkovi výsledky jeho osobního monitorování. (2) Radiačním pracovníkemRadiačním pracovníkem může být pouze pracovník starší 18 let, s výjimkou žáků a studentů ve věku od 16 do 18 let, kteří jsou povinni v průběhu svého studia pracovat se zdrojem ionizujícího zářenízdrojem ionizujícího záření. Žáci a studenti ve věku od 16 do 18 let mohou být zařazeni pouze do kategorie B. Žáci a studenti starší 18 let mohou být zařazeni do kategorie A nebo B podle vykonávané činnosti. (3) Prováděcí právní předpis stanoví a) požadavky na osobní monitorování radiačního pracovníkaradiačního pracovníka, b) požadavky na monitorování pracoviště, c) druhy monitorovacích úrovní pro hodnocení výsledků monitorování a obecné postupy při jejich překročení, d) postupy hodnocení veličin měřených v rámci monitorování, e) pravidla vybavení radiačního pracovníkaradiačního pracovníka kategorie A osobními dozimetry, nakládání s nimi a jejich vyhodnocování, včetně délky období pro jejich vyhodnocování, f) způsob poskytování výsledků osobního monitorování radiačnímu pracovníkoviradiačnímu pracovníkovi. § 79 Externí pracovníci (1) Externí pracovníkExterní pracovník kategorie A, který vykonává radiační činnostradiační činnost v kontrolovaném pásmukontrolovaném pásmu, musí být vybaven osobním radiačním průkazem. (2) Zajistit v plném rozsahu radiační ochranuradiační ochranu externího pracovníkaexterního pracovníka včetně jeho vybavení osobním radiačním průkazem, je-li požadován tímto zákonem, je povinen a) zaměstnavatel externího pracovníkaexterního pracovníka, který je držitelem povolení, b) externí pracovníkexterní pracovník sám, je-li držitelem povolení a vykonává-li práci ve sledovaném nebo v kontrolovaném pásmukontrolovaném pásmu jiného držitele povolení osobně, nebo c) provozovatel sledovaného nebo kontrolovaného pásmakontrolovaného pásma, ve kterém externí pracovníkexterní pracovník vykonává práci, pokud zaměstnavatel externího pracovníkaexterního pracovníka nebo externí pracovníkexterní pracovník sám není držitelem povolení. (3) Nemá-li provozovatel sledovaného nebo kontrolovaného pásmakontrolovaného pásma, ve kterém externí pracovníkexterní pracovník vykonává práci, údaje potřebné k zajištění radiační ochranyradiační ochrany externího pracovníkaexterního pracovníka, zaměstnavatel externího pracovníkaexterního pracovníka je povinen mu tyto údaje poskytnout. Zaměstnavatel externího pracovníkaexterního pracovníka a provozovatel sledovaného nebo kontrolovaného pásmakontrolovaného pásma, ve kterém externí pracovníkexterní pracovník vykonává práci, musí sjednat rozsah údajů, které je zaměstnavatel povinen poskytnout provozovateli. (4) Provozovatel kontrolovaného pásmakontrolovaného pásma, ve kterém externí pracovníkexterní pracovník kategorie A vykonává práci, je povinen a) ověřit, že je externí pracovníkexterní pracovník správně kategorizován jako radiační pracovníkradiační pracovník kategorie A, b) zajistit externímu pracovníkoviexternímu pracovníkovi při výkonu práce v kontrolovaném pásmukontrolovaném pásmu úroveň radiační ochranyradiační ochrany jakoby byl jeho zaměstnancem, c) před započetím práce externího pracovníkaexterního pracovníka v kontrolovaném pásmukontrolovaném pásmu ověřit, zda je zdravotně způsobilý pro práci, kterou bude v kontrolovaném pásmukontrolovaném pásmu vykonávat, d) zajistit vyhodnocení osobní dávky obdržené externím pracovníkemexterním pracovníkem v kontrolovaném pásmukontrolovaném pásmu v souladu s programem monitorování, e) zaznamenat obdrženou dávku do osobního radiačního průkazu externího pracovníkaexterního pracovníka nebo informaci o ní neprodleně po vyhodnocení předat osobě mající povinnost v tomto případě zajistit radiační ochranuradiační ochranu externího pracovníkaexterního pracovníka podle odstavce 2, která je povinna ji do jeho osobního radiačního průkazu zaznamenat, a f) poučit externího pracovníkaexterního pracovníka o specifických podmínkách práce v daném kontrolovaném pásmukontrolovaném pásmu. (5) Provozovatel sledovaného pásmasledovaného pásma, ve kterém externí pracovníkexterní pracovník vykonává práci, je povinen a) zajistit externímu pracovníkoviexternímu pracovníkovi při výkonu práce ve sledovaném pásmusledovaném pásmu úroveň radiační ochranyradiační ochrany jakoby byl jeho zaměstnancem a b) poskytnout externímu pracovníkoviexternímu pracovníkovi pracovní pokyny odpovídající riziku souvisejícímu s činnostmi, které bude externí pracovníkexterní pracovník ve sledovaném pásmusledovaném pásmu vykonávat. (6) Osoba mající povinnost zajistit radiační ochranuradiační ochranu externího pracovníkaexterního pracovníka podle odstavce 2 je povinna a) kontrolovat osobní radiační průkaz a pravidelně aktualizovat údaje v něm uvedené, pokud je jím externí pracovníkexterní pracovník vybaven, b) průběžně sledovat celkovou osobní dávku externího pracovníkaexterního pracovníka a porovnávat ji se stanovenými limity pro radiační pracovníkyradiační pracovníky, c) zajistit odbornou přípravu a informování externího pracovníkaexterního pracovníka, d) zajistit externímu pracovníkoviexternímu pracovníkovi pracovnělékařské služby podle § 80, e) ve spolupráci s provozovatelem kontrolovaného pásmakontrolovaného pásma stanovit dávkové optimalizační mezedávkové optimalizační meze pro externího pracovníkaexterního pracovníka pro dané období, pokud sama není tímto provozovatelem kontrolovaného pásmakontrolovaného pásma, f) neprodleně poté, co žena, která je externím pracovníkemexterním pracovníkem, oznámí těhotenství, upravit podmínky její práce k omezení ozářeníozáření plodu tak, aby součet efektivních dávek ze zevního ozářeníozáření a úvazků efektivních dávek z vnitřního ozářeníozáření plodu po zbývající dobu těhotenství nepřekročil 1 mSv, a g) neprodleně poté, co žena, která je externím pracovníkemexterním pracovníkem, oznámí, že kojí dítě, upravit podmínky její práce k omezení ozářeníozáření kojence příjmem radionuklidu z kontaminovaného mateřského mléka a přeřadit ji z práce v kontrolovaném pásmukontrolovaném pásmu pracoviště s otevřeným radionuklidovým zdrojemotevřeným radionuklidovým zdrojem. (7) Externí pracovníkExterní pracovník, který je vybaven osobním radiačním průkazem, je povinen dbát, aby osobní radiační průkaz nebyl poškozen, ztracen nebo odcizen. (8) Externí pracovníkExterní pracovník je povinen oznámit osobě mající povinnost zajistit radiační ochranuradiační ochranu externího pracovníkaexterního pracovníka podle odstavce 2 písm. a) a c) každou skutečnost, která by mohla snížit úroveň zajištění jeho radiační ochranyradiační ochrany, včetně toho, že je vybaven více než jedním osobním radiačním průkazem nebo obdobným zahraničním dokladem. Osoba mající povinnost zajistit radiační ochranuradiační ochranu externího pracovníkaexterního pracovníka podle odstavce 2 oznámí v takovém případě tuto skutečnost neprodleně Úřadu. (9) Prováděcí právní předpis stanoví a) pravidla vydávání osobního radiačního průkazu, lhůty pro podání žádosti a dobu platnosti osobního radiačního průkazu, b) pravidla nakládání s osobním radiačním průkazem, c) vzor osobního radiačního průkazu včetně identifikačních údajů externího pracovníkaexterního pracovníka, d) rozsah a způsob aktualizace údajů v osobním radiačním průkazu. § 80 Pracovnělékařské služby poskytované radiačním pracovníkům (1) Zaměstnavatel radiačního pracovníkaradiačního pracovníka postupuje při zajišťování pracovnělékařských služeb, pokud dále není stanoveno jinak, podle zákona upravujícího specifické zdravotní služby. (2) Radiační pracovníkRadiační pracovník, který nevykonává práci v mezích základního pracovněprávního vztahu, je povinen zajistit pracovnělékařské služby pro svou osobu u poskytovatele pracovnělékařských služeb, se kterým uzavře smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb. Při zajišťování pracovnělékařských služeb radiačnímu pracovníkoviradiačnímu pracovníkovi, který nevykonává práci v rámci pracovněprávního vztahu, se postupuje, pokud dále není stanoveno jinak, obdobně podle zákona upravujícího specifické zdravotní služby. (3) Zaměstnavatel uvedený v odstavci 1 nebo radiační pracovníkradiační pracovník uvedený v odstavci 2 musí zajistit poskytovateli pracovnělékařských služeb přístup ke všem informacím nutným k ověření zdravotního stavu radiačního pracovníkaradiačního pracovníka z hlediska jeho schopnosti plnit svěřené úkoly, včetně údajů o pracovním prostředí, a k výsledkům osobního monitorování. (4) Pracovnělékařské služby poskytované radiačním pracovníkůmradiačním pracovníkům musí zahrnovat a) lékařskou prohlídku před zařazením radiačního pracovníkaradiačního pracovníka do kategorie A, b) periodickou lékařskou prohlídku nejméně jednou ročně, jde-li o radiačního pracovníkaradiačního pracovníka kategorie A, c) lékařskou prohlídku po skončení rizikové práce, pokud vlivy pracovních rizik působí i po skončení rizikové práce a poskytovatel pracovnělékařských služeb tak stanoví v rámci výstupní lékařské prohlídky, d) mimořádnou lékařskou prohlídku, pokud byl překročen některý z limitů pro radiační pracovníkyradiační pracovníky nebo došlo ke změně zdravotního stavu radiačního pracovníkaradiačního pracovníka; poskytovatel pracovnělékařské služby je oprávněn stanovit podmínky pro další práci se zdrojem ionizujícího zářenízdrojem ionizujícího záření lékařským posudkem o zdravotní způsobilosti a e) výstupní lékařskou prohlídku, jde-li o radiačního pracovníkaradiačního pracovníka kategorie A. Pododdíl 2 Radiační ochrana obyvatel § 81 Výpusti (1) Každý, kdo vykonává činnosti v rámci plánované expoziční situaceexpoziční situace, je povinen zajistit radiační ochranuradiační ochranu obyvatel před ozářenímozářením v důsledku nakládání se zdrojem ionizujícího zářenízdrojem ionizujícího záření na pracovišti nebo vypouštění radioaktivní látkyradioaktivní látky do okolí pracoviště. (2) Držitel povolení k provozu pracoviště IV. kategorie, držitel povolení k jednotlivým etapám vyřazování z provozuvyřazování z provozu pracoviště IV. kategorie, držitel povolení k uvolňování radioaktivní látkyradioaktivní látky z pracoviště III. kategorie, který uvolňuje radioaktivní látkuradioaktivní látku formou výpusti, a držitel povolení k jednotlivým etapám vyřazování z provozuvyřazování z provozu pracoviště III. kategorie, který uvolňuje radioaktivní látkuradioaktivní látku formou výpusti, je povinen a) zajistit monitorování výpustí a okolí pracoviště, b) stanovit monitorovací úrovně a postupy při jejich překročení v souladu s obecnými postupy při jejich překročení stanovenými prováděcím právním předpisem, c) zajistit monitorování všech potenciálních cest úniku, existuje-li možnost úniku radioaktivní látkyradioaktivní látky z pracoviště, a d) hodnotit ozářeníozáření reprezentativní osobyreprezentativní osoby, výsledky hodnocení ozářeníozáření reprezentativní osobyreprezentativní osoby předávat Úřadu a na žádost je poskytnout dotčeným osobám. (3) Prováděcí právní předpis stanoví a) rozsah a způsob monitorování výpustí a okolí pracoviště podle odstavce 2 písm. a), b) druhy monitorovacích úrovní pro hodnocení výsledků monitorování výpustí a okolí pracoviště podle odstavce 2 písm. a), pravidla pro jejich stanovení a obecné postupy pro jejich překročení, c) postupy hodnocení veličin měřených v rámci monitorování výpustí a okolí pracoviště podle odstavce 2 písm. a), d) pravidla pro stanovení reprezentativní osobyreprezentativní osoby a hodnocení jejího ozářeníozáření. § 82 Optimalizace radiační ochrany obyvatel (1) Každý, kdo vykonává radiační činnostradiační činnost, je povinen zajistit, aby v důsledku této činnosti, a to i v případě nahromadění radioaktivní látkyradioaktivní látky uvolňované z pracoviště, byla při optimalizaci radiační ochranyoptimalizaci radiační ochrany použita dávková optimalizační mezdávková optimalizační mez pro reprezentativní osobureprezentativní osobu 0,25 mSv za rok a v případě energetického jaderného zařízeníjaderného zařízení současně 0,2 mSv pro výpusti do ovzduší a 0,05 mSv pro výpusti do povrchových vod. (2) Dávkovou optimalizační mezDávkovou optimalizační mez pro uvolňování radioaktivní látkyradioaktivní látky z pracoviště s možností zvýšeného ozářeníozáření z přírodního zdroje záření stanoví Úřad v podmínkách povolení podle § 9 odst. 1 písm. e). (3) Úřad může za účelem stanovení autorizovaného limitu ozářeníozáření reprezentativní osobyreprezentativní osoby rozhodnutím uložit žadateli o povolení k uvolňování radioaktivní látkyradioaktivní látky z pracoviště, aby zajistil provedení optimalizační studie. (4) Prováděcí právní předpis stanoví obsah optimalizační studie pro stanovení autorizovaného limitu ozářeníozáření reprezentativní osobyreprezentativní osoby. § 83 Nelékařské ozáření (1) Nelékařské ozářeníNelékařské ozáření musí být předem odůvodněno též s ohledem na zvláštní povahu účelu tohoto ozářeníozáření, jímž není diagnostický nebo léčebný přínos. (2) Nelékařské ozářeníNelékařské ozáření lékařským radiologickým vybavením lze provádět, pokud a) je prováděno poskytovatelem zdravotních služeb, jejichž součástí je lékařské ozářenílékařské ozáření, oprávněným podle jiného právního předpisu, b) je prováděno podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality fyzické osoby, která je ozařována, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti, c) jsou použity přiměřené techniky, z nichž jsou přednostně použity techniky spojené s nízkou dávkou fyzické osobě, která ozářeníozáření podstupuje, d) je vzat v úvahu zvláštní účel tohoto ozářeníozáření, e) jsou vzaty v úvahu vlastnosti a zdravotní stav fyzické osoby, která je ozařována, a f) je prováděno v souladu s požadavky tohoto zákona a jiných právních předpisů na lékařské ozářenílékařské ozáření, které jsou splnitelné vzhledem ke zvláštní povaze nelékařského ozářenínelékařského ozáření a jeho odůvodnění. (3) Držitel povolení nebo registrant, který provádí nelékařské ozářenínelékařské ozáření, je povinen vést o něm záznamy. (4) Držitel povolení nebo registrant, který provádí nelékařské ozářenínelékařské ozáření jiným zdrojem ionizujícího zářenízdrojem ionizujícího záření, je povinen dodržovat dávkové optimalizační mezedávkové optimalizační meze. (5) Fyzická osoba vystavená nelékařskému ozářenínelékařskému ozáření musí být informována o riziku ozářeníozáření a o možnostech použití metody bez ionizujícího zářeníionizujícího záření, kterou je možno dosáhnout stejného účelu. (6) Fyzická osoba vystavená nelékařskému ozářenínelékařskému ozáření může podstoupit ozářeníozáření jen se svým souhlasem, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. (7) Prováděcí právní předpis stanoví obsah záznamů podle odstavce 3. Pododdíl 3 Radiační ochrana pacientů § 84 Optimalizace lékařského ozáření (1) Pro posouzení optimalizace lékařského ozářenílékařského ozáření při zdravotních výkonech v radiodiagnostice a intervenční radiologiiintervenční radiologii a při diagnostických zdravotních výkonech v nukleární medicíně musí být používány diagnostické referenční úrovnědiagnostické referenční úrovně. (2) Držitel povolení nebo registrant provádějící lékařské ozářenílékařské ozáření jsou povinni stanovit místní diagnostickou referenční úroveňdiagnostickou referenční úroveň pro každý zdravotní výkon v radiodiagnostice a intervenční radiologiiintervenční radiologii běžně prováděný na jejich pracovišti a pro diagnostický zdravotní výkon v nukleární medicíně běžně prováděný na jejich pracovišti. (3) Místní diagnostická referenční úroveňdiagnostická referenční úroveň může být vyšší než národní diagnostická referenční úroveňdiagnostická referenční úroveň pouze v odůvodněném případě. (4) Soustavné odchylování od místní diagnostické referenční úrovnědiagnostické referenční úrovně v běžné klinické praxi musí držitel povolení nebo registrant prošetřit, výsledek prošetření zaznamenat a bez zbytečného prodlení přijmout opatření k optimalizaci radiační ochranyoptimalizaci radiační ochrany. (5) Pokud dojde k významnému překročení místní diagnostické referenční úrovnědiagnostické referenční úrovně, musí držitel povolení nebo registrant toto překročení prošetřit, zejména zvážit, zda nedošlo k radiologické událostiradiologické události, a výsledek prošetření zaznamenat. (6) Prováděcí právní předpis stanoví a) národní diagnostické referenční úrovnědiagnostické referenční úrovně, b) obsah záznamů podle odstavců 4 a 5. § 85 Sledování dávek z lékařského ozáření (1) Držitel povolení nebo registrant provádějící lékařské ozářenílékařské ozáření jsou povinni zaznamenávat veličiny a parametry umožňující stanovení dávky u každého pacienta pro konkrétní zvolené vyšetření nebo léčbu a předávat je na vyžádání Úřadu. (2) Držitel povolení nebo registrant provádějící lékařské ozářenílékařské ozáření jsou povinni při provádění lékařského ozářenílékařského ozáření dětí, lékařského ozářenílékařského ozáření, které je spojeno s vysokými dávkami pacientům při radioterapii, intervenční radiologiiintervenční radiologii, výpočetní tomografii a nukleární medicíně, a v rámci vyhledávacího vyšetření věnovat zvýšenou pozornost hodnocení ozářeníozáření pacientů a volbě postupů určených pro lékařské ozářenílékařské ozáření. (3) Zdravotní pojišťovna je povinna poskytnout Úřadu na vyžádání údaje o zdravotních službách, při nichž bylo použito ionizující zářeníionizující záření a které byly poskytovatelem zdravotních služeb vykázány a zdravotní pojišťovnou uhrazeny. Údaje podle věty prvé se použijí pro stanovení distribuce dávek u obyvatelstva z lékařského ozářenílékařského ozáření. (4) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, strukturu a způsob předávání údajů o zdravotních službách zdravotní pojišťovnou. § 86 Vybavení pracoviště a domácí péče (1) Držitel povolení nebo registrant provádějící lékařské ozářenílékařské ozáření jsou povinni vybavit pracoviště, na kterém se provádí lékařské ozářenílékařské ozáření, přístroji a pomůckami k zajištění radiační ochranyradiační ochrany pacienta a fyzické osoby, která mu poskytuje pomoc. (2) Pacient po léčebné nebo diagnostické aplikaci radionuklidu může být propuštěn do domácí péče pouze za předpokladu, že a) nebudou překročeny hodnoty stanovené v § 64 odst. 1, b) je poučen o rizicích a bezpečném způsobu chování a c) je vybaven písemnými pokyny k bezpečnému způsobu chování, stanoví-li tak prováděcí právní předpis. (3) Prováděcí právní předpis stanoví a) požadavky na zdroj ionizujícího zářenízdroj ionizujícího záření používaný při lékařském ozářenílékařském ozáření a vybavení pracoviště pro rentgenovou diagnostiku a radioterapii, b) způsob provádění léčebné nebo diagnostické aplikace radionuklidu, c) podmínky propouštění pacienta po léčbě nebo vyšetření radionuklidem, d) případy, kdy je vyžadováno vybavení pacienta písemnými pokyny k bezpečnému způsobu chování po léčebné nebo diagnostické aplikaci radionuklidu. § 87 Radiologické události (1) Držitel povolení nebo registrant musí provádět lékařské ozářenílékařské ozáření tak, aby byla minimalizována pravděpodobnost vzniku radiologické událostiradiologické události. V případě radioterapeutické činnosti musí držitel povolení nebo registrant provádět analýzu rizika vzniku radiologické událostiradiologické události. (2) Dojde-li k radiologické událostiradiologické události, jsou držitel povolení nebo registrant povinni postupovat s ohledem na její závažnost tak, aby byl její následek co nejmírnější. (3) Držitel povolení nebo registrant musí zajistit prošetření radiologické událostiradiologické události a případu, kdy k radiologické událostiradiologické události mohlo dojít, pokud by nebyly příčiny včas zjištěny a odstraněny, a přijmout opatření k předcházení jejich vzniku. Postup držitele povolení nebo registranta musí odpovídat riziku spojenému s radiologickou událostíradiologickou událostí. Držitel povolení nebo registrant musí vést a uchovávat záznamy z prošetření a záznamy o přijatých opatřeních. (4) O závažné radiologické událostiradiologické události musí držitel povolení nebo registrant informovat Úřad, indikujícího lékaře, aplikujícího odborníka a pacienta nebo jeho zákonného zástupce. (5) Prováděcí právní předpis stanoví a) klasifikaci radiologických událostíradiologických událostí podle jejich závažnosti, b) postupy pro případ výskytu radiologické událostiradiologické události nebo případu, kdy k radiologické událostiradiologické události mohlo dojít, pokud by nebyly příčiny včas zjištěny a odstraněny, c) obsah a dobu uchovávání záznamů z prošetření a záznamů o přijatých opatřeních podle odstavce 3, d) rozsah informování o závažné radiologické událostiradiologické události a lhůty k jeho provedení. Oddíl 4 Podmínky nakládání s některými zvláštními druhy zdrojů ionizujícího záření § 88 Činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu (1) Produkt hornické činnosti uložený na odvalu nebo v odkališti jako těžební odpad12) obsahující přírodní radionuklid není radioaktivním odpademradioaktivním odpadem. (2) Pokud je součástí těžebního odpadu po činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu radioaktivní látkaradioaktivní látka, postupuje se při nakládání s ním podle tohoto zákona, co se týče jeho radioaktivní vlastnosti. (3) Práce vykonávaná hornickým způsobem v podzemí z ložiska dobývání radioaktivního nerostu musí být vykonávána za stejných podmínek jako činnost související se získáváním radioaktivního nerostu. (4) Osoba, která má v držbě odval, odkaliště nebo jiný zbytek po činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu nebo po jiné hornické činnosti doprovázené výskytem radioaktivního nerostu, musí zajistit monitorování těchto zbytků podle § 149 a v případě překročení uvolňovacích úrovní zajistit nápravu. (5) Vlastník pozemku, na němž se provádí monitorování nebo zajištění nápravy podle odstavce 4, je povinen strpět úkony spojené s jejich provedením. (6) Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na zajištění radiační ochranyradiační ochrany při činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu. § 89 Vysokoaktivní zdroj (1) Držitel povolení k výrobě nebo dovozu vysokoaktivního zdrojevysokoaktivního zdroje a osoba, která má v držbě vysokoaktivní zdrojvysokoaktivní zdroj, jsou povinni zajistit identifikaci a označení vysokoaktivního zdrojevysokoaktivního zdroje a jeho příslušenství, zejména obalu, přepravního obalu a zařízení, v němž je vysokoaktivní zdrojvysokoaktivní zdroj instalován. (2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob identifikace a označování vysokoaktivního zdrojevysokoaktivního zdroje a jeho příslušenství. § 90 Zvláštní povinnosti při nakládání s radionuklidovým zdrojem (1) Držitel povolení, který má v držbě radionuklidový zdrojradionuklidový zdroj, pro který již nemá další využití, je povinen jej předat neprodleně jeho dodavateli, uznanému skladuuznanému skladu, držiteli povolení k nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem nebo jinému oprávněnému uživateli. (2) Držitel povolení k nakládání s radionuklidovým zdrojemradionuklidovým zdrojem je povinen trvale zajistit peněžní prostředky k bezpečnému ukončení tohoto nakládání. (3) Držitel povolení, který má v držbě jednoduchý nebo významný radionuklidový zdrojradionuklidový zdroj, jehož využití nepředpokládá po dobu delší než 12 měsíců, je povinen jej předat na své náklady ke skladování do uznaného skladuuznaného skladu. (4) Držitel povolení k nakládání s radionuklidovým zdrojemradionuklidovým zdrojem, na kterého bylo vydáno rozhodnutí o úpadku, je povinen neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku předat na své náklady radionuklidový zdrojradionuklidový zdroj, pro nějž nemá využití, ke skladování do uznaného skladuuznaného skladu. Náklady na skladování radionuklidového zdrojeradionuklidového zdroje a na jeho konečné zneškodnění jsou součástí nákladů správy majetkové podstaty. § 91 Opuštěný zdroj (1) Provozovatel zařízení určeného k tavbě, shromažďování a zpracování kovového šrotu je povinen přijmout opatření k vyhledávání opuštěného zdrojeopuštěného zdroje a pracovníka, který může být vystaven ionizujícímu zářeníionizujícímu záření z opuštěného zdrojeopuštěného zdroje, a) informovat o účincích ionizujícího zářeníionizujícího záření na lidský organismus, b) poučit o tom, jak opuštěný zdrojopuštěný zdroj vizuálně rozpoznat, c) poučit o opatřeních při nálezu opuštěného zdrojeopuštěného zdroje nebo vzniku podezření na jeho přítomnost a d) pravidelně školit o skutečnostech podle písmen a) až c). (2) Je-li nalezen opuštěný zdrojopuštěný zdroj a) v zařízení určeném k tavbě, shromažďování a zpracování kovového šrotu, jeho provozovatel 1. musí zajistit radiační ochranuradiační ochranu fyzických osob, které by mohly přijít se zdrojem ionizujícího zářenízdrojem ionizujícího záření do styku, a zabezpečit zdroj ionizujícího zářenízdroj ionizujícího záření před přístupem nepovolaných fyzických osob a 2. se stává vlastníkem zdroje ionizujícího zářenízdroje ionizujícího záření, není-li původní vlastník zjištěn do 60 dnů od nalezení, nebo b) mimo zařízení určené k tavbě, shromažďování a zpracování kovového šrotu, 1. je Správa povinna převzít zdroj ionizujícího zářenízdroj ionizujícího záření a vlastníkem zdroje ionizujícího zářenízdroje ionizujícího záření se stává Česká republika, není-li původní vlastník zjištěn do 60 dnů od nalezení, nebo 2. Úřad rozhodne o vrácení zdroje ionizujícího záření původnímu vlastníkovi, jsou-li zajištěny podmínky pro další bezpečné nakládání s ním, nebo rozhodne o prohlášení zdroje ionizujícího záření za radioaktivní odpadradioaktivní odpad. (3) Náklady spojené s vyhledáním, bezpečným předáním, skladováním, přípravou na další využití nebo zneškodněním opuštěného zdrojeopuštěného zdroje nese původní vlastník, je-li znám, jinak je nese Česká republika nebo provozovatel zařízení určeného k tavbě, shromažďování a zpracování kovového šrotu, stane-li se vlastníkem zdroje ionizujícího záření podle odstavce 2 písm. a) bodu 2. § 92 Dovoz a vývoz radionuklidového zdroje (1) Držitel povolení k dovozu radionuklidového zdrojeradionuklidového zdroje 1\\. nebo 2. kategorie zabezpečení je povinen a) informovat o chystaném dovozu Úřad 30 dní předem; součástí informace musí být 1. údaje o druhu radionuklidu a aktivitě dováženého radionuklidového zdrojeradionuklidového zdroje, 2. identifikační údaje dodavatele radionuklidového zdrojeradionuklidového zdroje, 3. údaje o způsobu přepravy a 4. předpokládané datum dovozu, b) sdělit Úřadu nejméně 3 dny před uskutečněním dovozu jeho skutečné datum a jednoznačnou identifikaci dováženého radionuklidového zdrojeradionuklidového zdroje. (2) Držitel povolení k vývozu radionuklidového zdrojeradionuklidového zdroje 1\\. nebo 2. kategorie zabezpečení je povinen a) vyvézt radionuklidový zdrojradionuklidový zdroj jen do státu, který je schopen trvalého bezpečného nakládání s radionuklidovým zdrojemradionuklidovým zdrojem, b) informovat o chystaném vývozu Úřad 30 dní předem; součástí informace musí být 1. předpokládané datum vývozu, 2. identifikační údaje příjemce v cílové zemi, včetně adresy sídla nebo místa pobytu příjemce a údajů o existenci a platnosti oprávnění příjemce k nakládání s radionuklidovým zdrojemradionuklidovým zdrojem, 3. druh radionuklidu a aktivita vyváženého radionuklidového zdrojeradionuklidového zdroje a 4. počet a celková aktivita vyvážených radionuklidových zdrojůradionuklidových zdrojů, c) sdělit Úřadu nejméně 7 kalendářních dnů před uskutečněním vývozu jeho skutečné datum a jednoznačnou identifikaci vyváženého radionuklidového zdrojeradionuklidového zdroje. (3) Vývoz radionuklidového zdrojeradionuklidového zdroje 1\\. kategorie zabezpečení je zakázán v případě, že nelze prokázat, že příjemce nebo přejímající stát je schopen zajistit bezpečné nakládání s tímto zdrojem. Oddíl 5 Plánované expoziční situace na pracovišti s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření § 93 Pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření (1) Pracovištěm s možností zvýšeného ozářeníozáření z přírodního zdroje záření je a) paluba letadla při letu ve výšce nad 8 km, b) pracoviště s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu. (2) Každý, kdo vykonává činnost, při níž je provozováno pracoviště s možností zvýšeného ozářeníozáření z přírodního zdroje záření, je povinen a) zajistit měření za účelem stanovení osobních dávek pracovníka a evidenci výsledků měření a osobních dávek pracovníka, b) oznamovat Úřadu informace o pracovišti, výsledcích měření a osobních dávkách pracovníka, c) zajistit optimalizaci radiační ochranyoptimalizaci radiační ochrany pracovníka, pokud je překročena stanovená úroveň, d) zajistit ochranu těhotné ženy podle § 64 odst. 3 a e) informovat pracovníka o 1. možném zvýšeném ozářeníozáření z přírodního zdroje záření, 2. výsledcích měření na pracovišti, osobních dávkách stanovených měřením a o související zdravotní újmě v důsledku ozářenízdravotní újmě v důsledku ozáření a 3. provedených opatřeních ke snížení ozářeníozáření. (3) Každý, kdo provozuje pracoviště s možností zvýšeného ozářeníozáření z přírodního zdroje záření, kterým je paluba letadla při letu ve výšce nad 8 km, na němž může být efektivní dávka člena posádky letadla vyšší než 1 mSv za rok, je povinen hodnotit ozářeníozáření člena posádky letadla a na základě výsledků tohoto hodnocení zvážit úpravu rozpisu služeb člena posádky letadla za účelem snížení ozářeníozáření. (4) Prováděcí právní předpis stanoví a) výčet pracovišť s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu, b) způsob, rozsah a četnost měření za účelem stanovení osobních dávek pracovníka, způsob stanovení osobních dávek pracovníka a rozsah, způsob a dobu evidence osobních dávek pracovníka, c) rozsah a obsah informací oznamovaných Úřadu o pracovišti, včetně identifikačních údajů provozovatele pracoviště, a četnost jejich oznamování, d) úroveň, po jejímž překročení musí být na pracovišti s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu zajištěna optimalizace radiační ochranyoptimalizace radiační ochrany. § 94 Pracoviště se zvýšeným ozářením z přírodního zdroje záření (1) Pokud po provedení optimalizace radiační ochranyoptimalizace radiační ochrany podle § 93 odst. 2 písm. c) může na pracovišti s možností zvýšeného ozářeníozáření z přírodního zdroje záření překročit ozářeníozáření pracovníka efektivní dávku 6 mSv za rok, pracoviště se považuje za pracoviště se zvýšeným ozářenímozářením z přírodního zdroje záření. (2) Každý, kdo vykonává činnost, při níž je provozováno pracoviště se zvýšeným ozářenímozářením z přírodního zdroje záření, je povinen a) vymezit pracoviště nebo jeho část, kde může efektivní dávka pracovníka překročit 6 mSv za rok, označit je a zabezpečit proti vstupu nepovolaného, b) zařadit svého pracovníka jako radiačního pracovníkaradiačního pracovníka kategorie A, c) provést každoroční poučení pracovníka o radiačním riziku na pracovišti, d) zajistit pracovníkovi pracovnělékařské služby podle § 80, e) zpracovat pokyny pro práci na pracovišti včetně pokynů pro její bezpečné vykonávání a pro vstup fyzické osoby, která není pracovníkem, na pracoviště, f) zajistit pro pracovníka ochranné pracovní pomůcky, g) zajistit zpracování postupu monitorování pracoviště a pracovníků a h) zajistit vedení dokumentace o rozsahu a způsobu zajištění radiační ochranyradiační ochrany. § 95 Podmínky uvolňování radioaktivní látky z některých pracovišť s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření (1) Každý, kdo uvolňuje radioaktivní látkuradioaktivní látku z pracoviště stanoveného v § 93 odst. 1 písm. b), je povinen a) předcházet neodůvodněnému nahromadění radioaktivní látkyradioaktivní látky uvolňované z pracoviště, b) zajistit měření a hodnocení obsahu radionuklidů v radioaktivní látceradioaktivní látce uvolňované z pracoviště, a to včetně případů, kdy je uvolňovaná radioaktivní látkaradioaktivní látka určena pro opakované použití nebo recyklaci, c) výsledky měření podle písmene b) evidovat a oznamovat Úřadu, d) zpracovat vnitřní předpis pro nakládání s radioaktivní látkouradioaktivní látkou uvolňovanou z pracoviště a postupovat podle něj a e) v případě použití radioaktivní látkyradioaktivní látky uvolňované z pracoviště k výrobě stavebního materiálu informovat výrobce stavebního materiálu o druhu a aktivitě uvolňované radioaktivní látkyradioaktivní látky. (2) Radioaktivní látkuRadioaktivní látku lze uvolňovat z pracoviště stanoveného v § 93 odst. 1 písm. b) bez povolení Úřadu, nejsou-li překročeny uvolňovací úrovně stanovené prováděcím právním předpisem. (3) Radioaktivní látkuRadioaktivní látku lze uvolňovat z pracoviště stanoveného v § 93 odst. 1 písm. b) bez povolení Úřadu též v případě, že efektivní dávka každého jednotlivce z obyvatelstvajednotlivce z obyvatelstva způsobená v kalendářním roce uvolněním radioaktivní látkyradioaktivní látky je menší než 0,3 mSv. (4) Každý, kdo uvolňuje radioaktivní látkuradioaktivní látku z pracoviště podle odstavce 3, je povinen oznámit Úřadu nejméně 60 dní předem a) druh uvolňované radioaktivní látkyradioaktivní látky, b) aktivitu radionuklidů v uvolňované radioaktivní látceradioaktivní látce, c) místo, čas a způsob uvolňování radioaktivní látkyradioaktivní látky a d) zhodnocení ozářeníozáření jednotlivce z obyvatelstvajednotlivce z obyvatelstva prokazující splnění podmínky uvolňování podle odstavce 3. (5) Radioaktivní látkuRadioaktivní látku lze uvolňovat z pracoviště stanoveného v § 93 odst. 1 písm. b) bez povolení Úřadu též v případě použití uvolňované radioaktivní látkyradioaktivní látky k výrobě stavebního materiálu. Při tomto způsobu uvolňování radioaktivní látkyradioaktivní látky z pracoviště nelze postupovat podle odstavce 3. Každý, kdo uvolňuje radioaktivní látkuradioaktivní látku z pracoviště za účelem použití uvolňované radioaktivní látkyradioaktivní látky k výrobě stavebního materiálu, je povinen oznámit Úřadu nejméně 60 dní předem a) druh uvolňované radioaktivní látkyradioaktivní látky, b) aktivitu radionuklidů v uvolňované radioaktivní látceradioaktivní látce, c) dobu a rozsah uvolňování radioaktivní látkyradioaktivní látky a d) identifikační údaje výrobce stavebního materiálu. (6) Prováděcí právní předpis stanoví a) rozsah, způsob a četnost provádění měření a hodnocení obsahu radionuklidů v radioaktivní látceradioaktivní látce uvolňované z pracoviště, b) způsob a dobu vedení evidence výsledků měření obsahu radionuklidů v radioaktivní látceradioaktivní látce uvolňované z pracoviště a četnost jejich oznamování Úřadu, c) obsah vnitřního předpisu pro nakládání s radioaktivní látkouradioaktivní látkou uvolňovanou z pracoviště, d) hodnoty uvolňovacích úrovní pro pracoviště s možností zvýšeného ozářeníozáření z přírodního zdroje záření a podmínky, za nichž se považují za překročené. Díl 3 Existující expoziční situace Oddíl 1 Ozáření z radonu na pracovišti § 96 Pracoviště s možným zvýšeným ozářením z radonu (1) Pracovištěm s možným zvýšeným ozářením z radonuozářením z radonu je a) pracoviště v podzemí, b) pracoviště, na němž je čerpáním, shromažďováním nebo jiným obdobným způsobem nakládáno s vodou z podzemního zdroje, zejména čerpací stanice, lázeňské zařízení, stáčírna, úpravna vody nebo vodojem, c) pracoviště umístěné v podzemním nebo prvním nadzemním podlaží budovy, které splňuje podmínky stanovené prováděcím právním předpisem. (2) Každý, kdo vykonává činnost, při níž je provozováno pracoviště s možným zvýšeným ozářením z radonuozářením z radonu, je povinen a) oznamovat Úřadu informace o pracovišti, b) zajistit měření za účelem stanovení efektivní dávky pracovníka na pracovišti a evidenci výsledků měření a efektivní dávky pracovníka, s výjimkou pracoviště, kde doba pobytu pracovníka na pracovišti nepřekročí 100 hodin za rok, c) zajistit optimalizaci radiační ochranyoptimalizaci radiační ochrany, pokud je měřením podle písmene b) prokázáno překročení referenční úrovněreferenční úrovně stanovené prováděcím právním předpisem, a d) informovat pracovníka o 1. možném zvýšeném ozáření z radonuozáření z radonu, 2. výsledcích měření na pracovišti, efektivních dávkách a o související zdravotní újmě v důsledku ozářenízdravotní újmě v důsledku ozáření a 3. provedených opatřeních ke snížení ozáření z radonuozáření z radonu. (3) Prováděcí právní předpis stanoví a) podmínky pro zařazení pracoviště umístěného v podzemním nebo prvním nadzemním podlaží budovy mezi pracoviště s možným zvýšeným ozářením z radonuozářením z radonu, b) rozsah, způsob a četnost provádění měření za účelem stanovení efektivní dávky pracovníka na pracovišti a pravidla stanovení efektivní dávky pracovníka, c) rozsah, způsob a dobu vedení evidence výsledků měření a efektivní dávky pracovníka, d) rozsah a obsah informací o pracovišti oznamovaných Úřadu, včetně identifikačních údajů provozovatele pracoviště, a četnost jejich oznamování Úřadu. § 97 Pracoviště se zvýšeným ozářením z radonu (1) Pokud může na pracovišti podle § 96 odst. 1 překročit ozářeníozáření pracovníka efektivní dávku 6 mSv za rok, pracoviště se považuje za pracoviště se zvýšeným ozářením z radonuozářením z radonu. (2) Každý, kdo vykonává činnost na pracovišti se zvýšeným ozářením z radonuozářením z radonu, je povinen a) uplatňovat limity pro radiační pracovníkyradiační pracovníky, b) vymezit pracoviště nebo jeho část, kde může efektivní dávka pracovníka překročit 6 mSv za rok, c) provést každoroční poučení pracovníků o radiačním riziku na pracovišti, d) zpracovat pokyny pro práci na pracovišti včetně pokynů pro její bezpečné vykonávání, e) zajistit zpracování postupu monitorování a f) zajistit vedení dokumentace o rozsahu a způsobu zajištění radiační ochranyradiační ochrany. Oddíl 2 Ozáření z přírodního zdroje záření ve stavbě § 98 Prevence pronikání radonu do stavby (1) Každý, kdo žádá o povolení nové stavby nebo přístavby s obytnými nebo pobytovými místnostmi, je povinen zajistit stanovení radonového indexu pozemkuradonového indexu pozemku. (2) Každý, kdo žádá o povolení provedení změny dokončené stavby, která bude nově obsahovat obytné nebo pobytové místnosti, nebo žádá o změnu v užívání stavby, která bude nově obsahovat obytné nebo pobytové místnosti, nebo takovou změnu oznamuje, je povinen zajistit měření úrovně objemové aktivity radonu ve stávající stavbě. (3) Stanovení radonového indexu pozemkuradonového indexu pozemku se nemusí provádět, bude-li stavba umístěna v terénu tak, že všechny její obvodové konstrukce budou od podloží odděleny vzduchovou vrstvou, kterou může volně proudit vzduch, nebo pokud je projektováno preventivní protiradonové opatření založené na odvětrání radonu z podloží mimo objekt. (4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob stanovení radonového indexu pozemkuradonového indexu pozemku. § 99 Ochrana před přírodním ozářením ve stavbě (1) Vlastník budovy s obytnou nebo pobytovou místností, v níž bylo zjištěno překročení referenční úrovněreferenční úrovně, je povinen usilovat o to, aby ozářeníozáření fyzických osob ve stavbě bylo tak nízké, jakého lze rozumně dosáhnout při uvážení všech hospodářských a společenských hledisek. (2) Vlastník budovy sloužící škole nebo školskému zařízení nebo budovy sloužící pro zajištění sociálních anebo zdravotních služeb při dlouhodobém pobytu fyzických osob je povinen zajistit měření objemové aktivity radonu ve vnitřním ovzduší při uvedení do provozu a vždy po provedení změn dokončené stavby, které by mohly objemovou aktivitu radonu ve vnitřním ovzduší ovlivnit, zejména po provedení zásahů do izolace stavby proti pronikání radonu z podloží a úprav, které mohou vést ke snížení účinnosti ventilace ve stavbě. (3) Překročí-li objemová aktivita radonu ve vnitřním ovzduší budovy podle odstavce 2 referenční úroveňreferenční úroveň, vlastník budovy je povinen provést opatření ke snížení ozářeníozáření na úroveň tak nízkou, jaké lze rozumně dosáhnout při zohlednění všech hospodářských a společenských hledisek. (4) Vlastník budovy s obytnými nebo pobytovými místnostmi, ve které bylo zjištěno překročení stanovené hodnoty ročního průměru objemové aktivity radonu ve vzduchu, je povinen provést opatření, která snižují míru ozářeníozáření. (5) Prováděcí právní předpis stanoví a) kritéria pro přípravu a hodnocení plánovaných opatření, která snižují míru ozářeníozáření z přírodního zdroje záření ve stavbě, b) hodnotu ročního průměru objemové aktivity radonu ve vzduchu, při jejímž překročení je vlastník budovy s obytnou nebo pobytovou místností povinen provést opatření, která snižují míru ozářeníozáření. Oddíl 3 Voda a stavební materiál § 100 Voda (1) Pitná voda nesmí být dodávána pro veřejnou potřebu a balená voda nesmí být dodávána na trh v České republice, pokud a) objemová aktivita radonu překročí nejvyšší přípustnou hodnotu, nebo b) obsah přírodních radionuklidů překročí referenční úroveňreferenční úroveň a nebylo provedeno opatření, které snižuje míru ozářeníozáření na úroveň tak nízkou, jaké lze rozumně dosáhnout při zohlednění všech hospodářských a společenských hledisek. (2) Osoba povinná zajistit, aby dodávaná pitná voda měla jakost pitné vody podle zákona o ochraně veřejného zdraví (dále jen „dodavatel vody“) a výrobce a dovozce balené vody jsou povinni a) zajistit systematické měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve vodě, b) vést evidenci výsledků měření obsahu přírodních radionuklidů ve vodě a dalších údajů a oznamovat je Úřadu, c) v případě překročení nejvyšší přípustné hodnoty objemové aktivity radonu provést opatření, která snižují objemovou aktivitu radonu pod tuto hodnotu, d) v případě překročení referenční úrovněreferenční úrovně obsahu přírodních radionuklidů provést opatření, která snižují míru ozářeníozáření na úroveň tak nízkou, jaké lze rozumně dosáhnout při zohlednění všech hospodářských a společenských hledisek, a e) v případě překročení referenční úrovněreferenční úrovně poskytnout veřejnosti informace o výsledcích měření, o efektivní dávce z vody a s ní spojeném riziku a o provedeném opatření, které snižuje míru ozářeníozáření. (3) Prováděcí právní předpis stanoví a) nejvyšší přípustnou hodnotu objemové aktivity radonu v pitné vodě pro veřejnou potřebu a pro dodávání balené vody na trh, b) referenční úrovněreferenční úrovně obsahu přírodních radionuklidů v pitné vodě pro veřejnou potřebu a pro dodávání balené vody na trh, c) rozsah, četnost a způsob systematického měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve vodě, d) rozsah, způsob a dobu vedení evidence výsledků měření a dalších údajů, včetně identifikačních údajů dodavatele vody a výrobce a dovozce balené vody, a četnost jejich oznamování Úřadu. § 101 Stavební materiál (1) Stavební materiál nesmí být dodáván na trh v České republice, pokud by efektivní dávka reprezentativní osobyreprezentativní osoby ze zevního ozářeníozáření zářením gama při užívání budovy s obytnými nebo pobytovými místnostmi mohla překročit referenční úroveňreferenční úroveň a jeho dodávání na trh není povoleno Úřadem podle § 9 odst. 2 písm. j). (2) Výrobce a dovozce stavebního materiálu jsou povinni a) zajistit systematické měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve stavebním materiálu, b) vést evidenci výsledků měření indexu hmotnostní aktivity a dalších údajů a oznamovat je Úřadu a c) při dodávání na trh poskytnout v případě překročení referenční úrovněreferenční úrovně veřejnosti informace o výsledcích systematického měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve stavebním materiálu. (3) Pokud výrobce nebo dovozce stavebního materiálu na základě provedeného měření obsahu přírodních radionuklidů ve stavebním materiálu zjistí, že ve stavebním materiálu není překročena referenční úroveňreferenční úroveň, nemusí provádět systematické měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve stavebním materiálu, dokud nedojde ke změně, která by mohla obsah přírodních radionuklidů ovlivnit. (4) Prováděcí právní předpis stanoví a) referenční úroveňreferenční úroveň pro stavební materiál, b) způsob výpočtu indexu hmotnostní aktivity pro stavební materiál a hodnotu tohoto indexu, c) rozsah, způsob a četnost systematického měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve stavebním materiálu, d) rozsah, způsob a dobu vedení evidence výsledků měření a dalších údajů, včetně identifikačních údajů výrobce a dovozce stavebního materiálu, a četnost jejich oznamování Úřadu. Oddíl 4 Jiné existující expoziční situace a poskytování dotací v některých existujících expozičních situacích § 102 Existující expoziční situace jako následek nehodových expozičních situací nebo jiných okolností (1) Úřad je oprávněn formou opatření obecné povahy stanovit opatření k regulaci ozářeníozáření v existující expoziční situaciexpoziční situaci, která je následkem nehodové expoziční situaceexpoziční situace nebo ukončené činnosti v rámci plánované expoziční situaceexpoziční situace (dále jen „přetrvávající ozářeníozáření“), pokud by beze změny stavu mohlo dojít k významnému zvýšení zdravotní újmy v důsledku ozářenízdravotní újmy v důsledku ozáření jednotlivce z obyvatelstvajednotlivce z obyvatelstva. (2) Přetrvávající ozářeníozáření reguluje Úřad podle odstavce 1 stanovením referenčních úrovníreferenčních úrovní pro průměrnou efektivní dávku reprezentativní osobyreprezentativní osoby za kalendářní rok v rozmezí od 1 do 20 mSv. Radioaktivní kontaminaci potravin, krmiva nebo vody Úřad reguluje též stanovením nejvyšších přípustných úrovní radioaktivní kontaminace pro příslušnou existující expoziční situaciexpoziční situaci. (3) Existující expoziční situaceexpoziční situace neuvedené v § 96 až 101, které jsou významné z hlediska radiační ochranyradiační ochrany, podléhají ohlášení Úřadu podle § 11 a přiměřeně se řídí požadavky tohoto zákona na plánované expoziční situaceexpoziční situace. (4) Správa kontaminované oblasti, jejíž kontaminace je následkem nehodové expoziční situaceexpoziční situace, včetně opatření, které umožní bydlení a obnovu sociálních a hospodářských činností, se řídí strategií optimalizované radiační ochranyradiační ochrany, která je součástí národního radiačního havarijního plánunárodního radiačního havarijního plánu. § 103 Poskytování dotací v některých existujících expozičních situacích (1) Ministerstvo financí může poskytnout dotaci na a) zjištění rizika vyplývajícího z přítomnosti radonu a jeho produktů přeměny ve vnitřním ovzduší staveb pro bydlení a pobyt veřejnosti, b) přijetí odůvodněného opatření, které snižuje míru ozářeníozáření z přítomnosti radonu a jeho produktů přeměny ve vnitřním ovzduší staveb pro bydlení a pobyt veřejnosti, nebo c) přijetí opatření, která snižují obsah přírodních radionuklidů v pitné vodě určené pro veřejnou potřebu. (2) Dotace podle odstavce 1 může být poskytnuta na základě žádosti dokládající skutečnosti uvedené v odstavci 1. (3) Poskytnutí dotace zprostředkovává kraj a jeho orgán v přenesené působnosti. (4) Dotace podle odstavce 1 může být poskytnuta jen po předchozím souhlasu Úřadu, a to po posouzení míry rizika a předpokládané účinnosti navrhovaných opatření, která snižují míru ozářeníozáření po jejich realizaci. (5) Krajský úřad informuje vlastníky staveb o podmínkách získání dotace podle odstavce 1 písm. a) a b), přijímá žádosti o poskytnutí této dotace a spolu se svým stanoviskem a souhlasem Úřadu je předává Ministerstvu financí. (6) Prováděcí právní předpis stanoví a) podmínky poskytnutí dotace podle odstavce 1, b) postup při přijímání žádostí o poskytnutí dotace podle odstavce 1, c) postup při zprostředkování dotace krajem, d) náležitosti žádosti o poskytnutí dotace podle odstavce 1 a lhůty pro její podání. Díl 4 Nehodové expoziční situace § 104 (1) OzářeníOzáření fyzických osob v nehodových expozičních situacíchexpozičních situacích musí být každým, kdo provádí činnosti v rámci nehodové expoziční situaceexpoziční situace, omezeno prováděním individuální ochrany, omezením pohybu a pobytu fyzických osob na zasaženém území a a) zavedením neodkladných ochranných opatření, kterými jsou zejména 1. ukrytí, 2. použití jódové profylaxe, 3. evakuace, a b) zavedením následných ochranných opatření, kterými jsou zejména 1. přesídlení obyvatel, 2. omezení používání radionuklidem kontaminovaných potravin a vody, 3. omezení používání radionuklidem kontaminovaných krmiv. (2) Každý, kdo plánuje a připravuje ochranná opatření, musí posoudit, zda jsou odůvodněna přínosem, který převyšuje náklady na jejich provedení a škody jimi působené. (3) Každý, kdo plánuje a připravuje ochranná opatření, musí postupovat tak, aby přinesla co největší rozumně dosažitelný přínos. Při rozhodování o zavedení nebo odvolání ochranných opatření musí být vzaty v úvahu referenční úrovněreferenční úrovně. (4) Pro omezení havarijního ozářeníhavarijního ozáření zasahující osobyzasahující osoby v nehodové expoziční situaciexpoziční situaci se použijí limity pro radiační pracovníkyradiační pracovníky. V případech, kdy nelze vyloučit překročení limitů ozářeníozáření, optimalizuje se havarijní ozářeníhavarijní ozáření zasahující osoby za použití referenční úrovněreferenční úrovně a) 100 mSv za rok, nebo b) 500 mSv za rok, jedná-li se o případ záchrany lidských životů či zabránění rozvoje nehodové expoziční situaceexpoziční situace s možnými rozsáhlými společenskými a hospodářskými důsledky. (5) Osoba vysílající zasahující osobuzasahující osobu k zásahu je povinna u zasahující osobyzasahující osoby, jejíž vyslání k zásahu se předem předpokládá, zajistit a) pravidelné vzdělávání a procvičování a vedení záznamů o nich, b) informování o riziku spojeném se zásahem a o ochranných opatřeních, c) monitorování a hodnocení velikosti ozářeníozáření při zásahu, uchovávání údajů získaných z těchto činností a jejich předávání Úřadu v případě, že je prováděno osobní monitorování, d) vstupní lékařskou prohlídku, která zohledňuje riziko ionizujícího zářeníionizujícího záření, pokud nebyla obdobná prohlídka provedena podle jiných právních předpisů, e) osobní ochranné prostředky a pomůcky, f) mimořádnou lékařskou prohlídku a g) vedení seznamu zasahujících osobzasahujících osob. (6) Pokud by mohla být překročena referenční úroveňreferenční úroveň podle odstavce 4 písm. a), zasahující osobazasahující osoba se může účastnit zásahu pouze se svým souhlasem. (7) Osoba vysílající zasahující osobuzasahující osobu k zásahu, je povinna u zasahující osobyzasahující osoby, jejíž vyslání k zásahu se předem nepředpokládá, postupovat přiměřeně podle odstavce 5. (8) Zasahující osobaZasahující osoba, jejíž vyslání k zásahu se předem nepředpokládá, se může účastnit zásahu pouze se svým souhlasem. (9) Prováděcí právní předpis stanoví a) podmínky zavádění a odvolávání ochranných opatření a požadavky na ně, b) způsob informování zasahující osobyzasahující osoby o riziku spojeném se zásahem a způsob prokázání souhlasu zasahující osobyzasahující osoby s účastí na zásahu, c) základní charakteristiky osobních ochranných prostředků a pomůcek pro zasahující osobuzasahující osobu, d) dobu uchovávání záznamů a údajů podle odstavce 5 písm. a) až c) a g), e) rozsah a dobu předávání údajů o velikosti ozářeníozáření při zásahu získaných z osobního monitorování Úřadu. HLAVA III ÚPLNÉ VYŘAZENÍ § 105 (1) Držitel povolení k úplnému vyřazeníúplnému vyřazení je povinen uchovávat dokumentaci podle bodu 7 přílohy č. 1 tohoto zákona po dobu 20 let od úplného vyřazeníúplného vyřazení. (2) Není-li úplné vyřazeníúplné vyřazení prováděno, je žadatel o povolení podle § 9 odst. 1 písm. g) nebo odst. 2 písm. d) povinen určit podmínky dalšího využití území a systémů, konstrukcí nebo komponent, včetně rozsahu a způsobu sledování, měření, hodnocení, ověřování a zaznamenávání veličin a skutečností důležitých z hlediska radiační ochranyradiační ochrany a monitorování radiační situace. HLAVA IV NAKLÁDÁNÍ S RADIOAKTIVNÍM ODPADEM A VYHOŘELÝM JADERNÝM PALIVEM § 106 Vymezení některých pojmů v oblasti nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem Pro účely tohoto zákona se rozumí a) skladováním radioaktivního odpaduskladováním radioaktivního odpadu předem časově omezené umístění radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu do prostoru, objektu nebo zařízení s úmyslem jej znovu vyjmout, b) ukládáním radioaktivního odpaduukládáním radioaktivního odpadu trvalé umístění radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu do prostoru, objektu nebo zařízení bez úmyslu jej vyjmout, c) přepracováním vyhořelého jaderného palivapřepracováním vyhořelého jaderného paliva činnost vykonávaná s cílem získat z vyhořelého jaderného palivavyhořelého jaderného paliva materiál pro další použití, d) institucionální kontrolouinstitucionální kontrolou soubor činností, kterými je zajišťována údržba a sledování území a vlastního úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu po uzavření úložiště radioaktivního odpaduuzavření úložiště radioaktivního odpadu, a to po dobu stanovenou v dokumentaci pro povolovanou činnost, e) nakládáním s vyhořelým jaderným palivemnakládáním s vyhořelým jaderným palivem všechny činnosti, které souvisí se shromažďováním, skladováním, přepracováním nebo uložením vyhořelého jaderného palivavyhořelého jaderného paliva, s výjimkou přepravy mimo prostor zařízení, ve kterém jsou tyto činnosti vykonávány. § 107 Základní pravidla nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem (1) Pokud je radioaktivní odpadradioaktivní odpad zasílán z České republiky do jiného členského státu Euratomu nebo do státu, který není členským státem Euratomu, ke zpracování nebo přepracování, je Česká republika nadále povinna zajistit bezpečné a zodpovědné uložení tohoto odpadu, včetně odpadu vzniklého jako vedlejší produkt zpracování nebo přepracování. (2) Radioaktivní odpadRadioaktivní odpad vzniklý v České republice lze ukládat v jiném členském státě Euratomu nebo ve státě, který není členským státem Euratomu, je-li uzavřena dohoda mezi Českou republikou a tímto státem o využívání jeho úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu. Před uskutečněním přepravy do státu, který není členským státem Euratomu, Úřad informuje Evropskou komisi o obsahu dohody. (3) Dohodu podle odstavce 2 mezi Českou republikou a státem, který není členským státem Euratomu, lze uzavřít, pokud tento stát a) uzavřel dohodu s Euratomem týkající se nakládání s vyhořelým jaderným palivemnakládání s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivním odpademradioaktivním odpadem nebo je jednou ze stran Společné úmluvy o bezpečnosti při nakládání s vyhořelým jaderným palivem a o bezpečnosti při nakládání s radioaktivním odpadem a b) má program pro nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem a jeho ukládání, jehož cíl představuje vysokou úroveň bezpečného nakládání a je rovnocenný cíli stanovenému předpisem Euratomu13), a úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu je 1. schváleným zařízením pro radioaktivní odpadradioaktivní odpad, 2. v provozu již před uskutečněním přepravy radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu do něj a 3. řízeno v souladu s požadavky stanovenými programem tohoto státu pro nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem a jeho ukládání. (4) Česká republika je povinna zajistit nakládání s vyhořelým jaderným palivemnakládání s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivním odpademradioaktivním odpadem vzniklými na jejím území, není-li zajištěno podle § 106 až 117, a to včetně monitorování radiační situace okolí úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu a institucionální kontrolyinstitucionální kontroly po uzavření úložiště radioaktivního odpaduuzavření úložiště radioaktivního odpadu. § 108 Koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem (1) Pro nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem, včetně radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu vzniklého při radiační haváriiradiační havárii jako její důsledek, a vyhořelým jaderným palivemvyhořelým jaderným palivem zpracovává Ministerstvo průmyslu a obchodu koncepci nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivemvyhořelým jaderným palivem, kterou pravidelně vyhodnocuje, nejméně jednou za 10 let, a v případě potřeby ji aktualizuje. O koncepci nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivemvyhořelým jaderným palivem, jejím vyhodnocení a aktualizaci informuje Ministerstvo průmyslu a obchodu Evropskou komisi. (2) S radioaktivním odpademradioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivemvyhořelým jaderným palivem lze nakládat pouze tak, aby současným i budoucím generacím nebyla způsobena nepřiměřená technická, ekonomická a společenská zátěž. (3) Prováděcí právní předpis stanoví a) obsah koncepce nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivemvyhořelým jaderným palivem, b) způsob hodnocení a aktualizace koncepce nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivemvyhořelým jaderným palivem, c) způsob informování Evropské komise o vyhodnocení a aktualizaci koncepce nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivemvyhořelým jaderným palivem. (4) Postup při stanovení průzkumného území pro ukládání radioaktivního odpaduukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při stanovení chráněného území pro ukládání radioaktivního odpaduukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při povolování provozování úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu a postup, jak zajistit respektování zájmů obcíobcí, kterým náleží příspěvek z jaderného účtu dle § 117 odst. 1, a jejich občanů v těchto procesech, stanoví zvláštní zákon. § 109 Podmínky nakládání s radioaktivním odpadem (1) Na nakládání se zbytky po těžbě nerostu, který obsahuje přírodní radionuklid, a na odpad obsahující přírodní radionuklid, který nepochází z radiační činnostiradiační činnosti, se požadavky na nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem nevztahují. (2) Při nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem musí být brány v úvahu všechny jeho fyzikální, chemické a biologické vlastnosti, které by mohly bezpečné nakládání s ním ovlivnit. § 110 Podmínky nakládání s vyhořelým jaderným palivem (1) Do doby, než vyhořelé jaderné palivovyhořelé jaderné palivo jeho původce označí záznamem do průvodního listu radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu za radioaktivní odpadradioaktivní odpad nebo než Úřad rozhodne, že vyhořelé jaderné palivovyhořelé jaderné palivo je radioaktivním odpademradioaktivním odpadem, se na nakládání s ním, kromě požadavků vyplývajících z jiných ustanovení tohoto zákona, vztahují také požadavky na radioaktivní odpadradioaktivní odpad. (2) Původce vyhořelého jaderného palivavyhořelého jaderného paliva je povinen nakládat s ním tak, aby nebyla ztížena možnost jeho další přepravy a dalšího nakládání s ním. § 111 Povinnosti původce radioaktivního odpadu a držitele povolení k nakládání s radioaktivním odpadem (1) Držitel povolení k nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem nebo původce radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu, nebyl-li radioaktivní odpadradioaktivní odpad předán držiteli povolení k nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem, je povinen a) vypracovat strategii nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem, která zohlední principy obsažené v koncepci nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivemvyhořelým jaderným palivem, b) omezit množství vznikajícího radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu technickými a organizačními opatřeními, c) nést veškeré náklady spojené s nakládáním s radioaktivním odpademnakládáním s radioaktivním odpadem od jeho vzniku až po uložení; smlouva o převodu práva nakládat s radioaktivním odpademradioaktivním odpadem nebo o převodu vlastnického práva k radioaktivnímu odpaduradioaktivnímu odpadu vyžaduje písemnou formu, d) nést veškeré náklady spojené s nakládáním s radioaktivním odpademnakládáním s radioaktivním odpadem po jeho uložení, včetně monitorování úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu po uzavření úložiště radioaktivního odpaduuzavření úložiště radioaktivního odpadu a s potřebnými výzkumnými a vývojovými pracemi; tyto náklady jsou hrazeny formou poplatků na jaderný účet, který je veden u České národní bankybanky (dále jen „jaderný účet“), e) zohlednit v dostatečné míře vzájemnou souvislost jednotlivých kroků při nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem od jeho vzniku až po uložení a f) vypracovat a vést průvodní list radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu. (2) Držitel povolení k nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem je povinen a) nakládat s radioaktivním odpademradioaktivním odpadem tak, aby množství a aktivita radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu byly udržovány na co nejnižší úrovni při uvážení všech bezpečnostních, hospodářských a společenských hledisek, b) nakládat s radioaktivním odpademradioaktivním odpadem pouze na pracovišti, které splňuje technické požadavky pro bezpečné nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem, c) dodržovat postupy pro bezpečné shromažďování, třídění, zpracování, úpravu, skladování a ukládání radioaktivních odpadůukládání radioaktivních odpadů a d) vést evidenci radioaktivních odpadůradioaktivních odpadů podle druhu odpadu a předávat údaje z evidence Správě. (3) Prováděcí právní předpis stanoví a) technické požadavky na zařízení pro pracoviště, kde se nakládá s radioaktivním odpademradioaktivním odpadem, b) postup pro shromažďování, třídění, zpracování, úpravu, skladování a ukládání radioaktivního odpaduukládání radioaktivního odpadu, c) rozsah a způsob vedení evidence radioaktivních odpadůradioaktivních odpadů a průvodního listu radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu, d) rozsah a způsob monitorování úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu. § 112 Povinnosti držitele povolení k uzavření úložiště radioaktivního odpadu (1) Držitel povolení k uzavření úložiště radioaktivního odpaduuzavření úložiště radioaktivního odpadu je povinen a) provádět institucionální kontroluinstitucionální kontrolu po dobu stanovenou v podmínkách povolení, b) provádět opatření k nápravě stavu, dojde-li k úniku radionuklidu do životního prostředí, a c) uchovávat záznamy o úložných prostorech a o množství, radioaktivitě a formě radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu v nich uloženého po dobu stanovenou v dokumentaci pro povolovanou činnost. (2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob provádění uzavření úložiště radioaktivního odpaduuzavření úložiště radioaktivního odpadu. § 113 Správa, její činnost a hospodaření (1) Správa je organizační složka státu zřízená Ministerstvem průmyslu a obchodu pro zajišťování činností spojených s ukládáním radioaktivního odpaduukládáním radioaktivního odpadu. Správa vykonává činnosti na základě povolení podle tohoto zákona. (2) Činnost Správy je financována prostřednictvím státního rozpočtu z prostředků jaderného účtu. Nevyčerpané prostředky jsou nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku předmětem ročního zúčtování k jadernému účtu. (3) Správa z prostředků jaderného účtu nevytváří nároky z nespotřebovaných výdajů podle rozpočtových pravidel14). (4) Předmětem činnosti Správy je a) příprava, výstavba, uvádění do provozu, provoz a uzavření úložišť radioaktivního odpaduuzavření úložišť radioaktivního odpadu, b) monitorování vlivu úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu na okolí, c) institucionální kontrolainstitucionální kontrola úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu, d) nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem, e) úprava vyhořelého jaderného palivavyhořelého jaderného paliva do formy vhodné pro uložení nebo následné využití po jeho prohlášení za radioaktivní odpadradioaktivní odpad, f) správa poplatků za ukládání radioaktivních odpadůukládání radioaktivních odpadů, g) kontrola rezervyrezervy držitelů povolení na vyřazování z provozuvyřazování z provozu včetně podmínek smlouvy o vedení vázaného účtu a schvalování čerpání peněžních prostředků této rezervyrezervy, h) poskytování služeb v oblasti nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem, i) nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem dopraveným na území České republiky ze zahraničí, který nelze vrátit, j) zajišťování bezpečného nakládání s jaderným materiálemjaderným materiálem nebo jiným zdrojem ionizujícího zářenízdrojem ionizujícího záření, které byly nalezeny nebo zachyceny, v souladu s rozhodnutím Úřadu, k) zajišťování bezpečného vykonávání činností při hospodaření s jaderným materiálemjaderným materiálem nebo jiným zdrojem ionizujícího zářenízdrojem ionizujícího záření, které jsou majetkem státu, l) správa radioaktivních odpadůradioaktivních odpadů a zdrojů ionizujícího záření zajištěných podle trestního řádu, m) poskytování příspěvků obcímobcím podle § 117, n) poskytování dotací na likvidaci staré radiační zátěže podle § 114, o) schvalování čerpání peněžních prostředků rezervyrezervy na vyřazování z provozuvyřazování z provozu, p) ověřování průkazu o finančním krytí. (5) Svou činnost vykonává Správa na základě vládou schváleného statutu a ročního, tříletého a dlouhodobého plánu činnosti. (6) Na financování činností podle odstavce 4 písm. i) až k) a na nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem, který vznikl před 1. červencem 1997 a představuje starou radiační zátěž, nelze použít prostředky jaderného účtu. Správa na tento účel použije prostředky státního rozpočtu. § 114 Likvidace staré radiační zátěže Správa může poskytnout dotaci a) na zneškodnění radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu, který vznikl do doby privatizace původce radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu, b) na likvidaci radioaktivní kontaminace životního prostředí, ke které došlo do doby privatizace jejího původce, c) v rozsahu poměrné části nákladů na zneškodnění radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu vzniklého z látek nebo předmětů, které byly kontaminovány radionuklidem do doby privatizace původce radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu, nebo d) v rozsahu poměrné části nákladů na vyřazování z provozuvyřazování z provozu v případě zařízení uvedeného do provozu před jeho privatizací. § 115 Jaderný účet (1) Ministerstvo financí spravuje jaderný účet. Jaderný účet je součástí účtů státních finančních aktiv. Peněžní prostředky na jaderném účtu lze použít pouze podle tohoto zákona. (2) Příjmy jaderného účtu jsou zejména a) poplatky za ukládání radioaktivních odpadůukládání radioaktivních odpadů, b) výnosy z operací s peněžními prostředky jaderného účtu na finančním trhu podle § 116, c) příjmy Správy, d) dotace, peněžní dary a granty. § 116 Investování peněžních prostředků na jaderném účtu (1) Peněžní prostředky na jaderném účtu je oprávněno investovat Ministerstvo financí. Při investování peněžních prostředků postupuje s odbornou péčí a bezpečným způsobem. (2) Investovat peněžní prostředky lze do a) státních dluhopisů vydaných Českou republikou, b) dluhopisů vydaných Českou národní bankoubankou, nebo c) cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky vydaných 1. členským státem Evropské unie nebo Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, jestliže stát, který je vydal, je hodnocen alespoň investičním stupněm ratingu vydaným ratingovou agenturou podle odstavce 6, 2. centrální bankoubankou státu podle bodu 1, 3. Evropskou unií, Evropskou centrální bankoubankou, Evropskou investiční bankoubankou, Evropskou bankoubankou pro obnovu a rozvoj, Evropským fondem finanční stability nebo Evropským stabilizačním mechanismem, 4. Mezinárodním měnovým fondem nebo Mezinárodní bankoubankou pro obnovu a rozvoj, 5. mezinárodní finanční organizací, jejímž členem je jeden nebo více států podle bodu 1 a tyto státy převzaly záruky za její dluhy, nebo 6. osobou, za niž převzala záruku Česká republika, stát podle bodu 1 nebo osoba podle bodu 3 nebo 4. (3) Cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír podle odstavce 2 může být obchodován pouze na evropském regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu. (4) Nelze investovat více než 15 % peněžních prostředků na jaderném účtu do cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů podle odstavce 2, pokud byly vydány týmž emitentem. To neplatí, pokud je emitentem osoba podle odstavce 2 písm. a) nebo b). (5) S investičními nástroji podle odstavce 2 může Ministerstvo financí obchodovat na vlastní účet, nakupovat je a prodávat je, a to samostatně nebo prostřednictvím osoby, která má dostatečné znalosti s obchodováním na příslušném trhu. (6) Při investování do cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů lze použít pouze rating vydaný ratingovou agenturou registrovanou nebo certifikovanou podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o ratingových agenturách15), pokud je tato ratingová agentura uvedena v seznamu zveřejňovaném na internetových stránkách Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy. § 117 Příspěvky z jaderného účtu (1) Příspěvek z jaderného účtu náleží obciobci, na jejímž katastrálním územíkatastrálním území je a) stanoveno průzkumné území pro ukládání radioaktivního odpaduukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, b) stanoveno chráněné území pro ukládání radioaktivního odpaduukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, c) povoleno provozování úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu. (2) ObciObci, které náleží v kalendářním roce příspěvek podle odstavce 1 písm. a) nebo c), příspěvek podle odstavce 1 písm. b) nenáleží. (3) Každá obecobec obdrží jednorázový příspěvek z jaderného účtu ve výši a) 1 000 000 Kč, pokud Správa podala žádost o stanovení průzkumného území pro ukládání radioaktivního odpaduukládání radioaktivního odpadu v katastrálním územíkatastrálním území obceobce; příspěvek nelze poskytnout opakovaně, b) 60 000 000 Kč, pokud na jejím katastrálním územíkatastrálním území bylo stanoveno chráněné území pro ukládání radioaktivního odpaduukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech; v kalendářním roce, v němž byl obciobci poskytnut tento příspěvek, nelze poskytnout příspěvek podle odstavce 1 písm. b). (4) Vláda stanoví nařízením a) způsob výpočtu příspěvku podle odstavce 1 písm. a) s přihlédnutím k velikosti průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry k ukládání radioaktivního odpaduukládání radioaktivního odpadu v podzemním prostoru, b) pravidla pro poskytování příspěvku a výši příspěvku podle odstavce 1 písm. b) a c), c) pravidla pro poskytování příspěvku podle odstavce 3. HLAVA V POPLATKY ZA UKLÁDÁNÍ RADIOAKTIVNÍCH ODPADŮ Díl 1 Vymezení poplatků § 118 Poplatky za ukládání radioaktivních odpadůukládání radioaktivních odpadů jsou a) pravidelný poplatek a b) jednorázový poplatek. Díl 2 Pravidelný poplatek § 119 Subjekt poplatku Poplatníkem pravidelného poplatku je původce radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu provozující a) energetické jaderné zařízeníjaderné zařízení, b) výzkumné jaderné zařízenívýzkumné jaderné zařízení se jmenovitým tepelným výkonem vyšším než 1 MW. § 120 Předmět poplatku Předmětem pravidelného poplatku je uložení radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu vzniklého z vyhořelého jaderného palivavyhořelého jaderného paliva nebo z jeho přepracování. § 121 Základ poplatku Základem pravidelného poplatku je u původce radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu provozujícího a) energetické jaderné zařízeníjaderné zařízení množství vyrobené elektrické energie v MWh měřené na svorkách generátoru, b) výzkumné jaderné zařízenívýzkumné jaderné zařízení množství vyrobené tepelné energie v MWh. § 122 Sazba poplatku Sazba pravidelného poplatku činí a) 55 Kč u poplatníka provozujícího energetické jaderné zařízeníjaderné zařízení, b) 30 Kč u poplatníka provozujícího výzkumné jaderné zařízenívýzkumné jaderné zařízení. § 123 Výpočet poplatku Pravidelný poplatek se vypočte jako součin základu poplatku zaokrouhleného na celé MWh a sazby poplatku. § 124 Poplatkové období Poplatkovým obdobím pravidelného poplatku je kalendářní rok. § 125 Registrace Poplatník je povinen podat přihlášku k registraci k pravidelnému poplatku do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k prvnímu fyzikálnímu spouštěnífyzikálnímu spouštění jaderného zařízeníjaderného zařízení s jaderným reaktorem. § 126 Poplatkové přiznání (1) Poplatník je povinen podat poplatkové přiznání k pravidelnému poplatku nejpozději do 1 měsíce po uplynutí poplatkového období. (2) Poplatkové přiznání a dodatečné poplatkové přiznání lze podat jen na tiskopise vydaném Správou nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem. § 127 Zálohy na poplatek (1) Pravidelný poplatek se platí prostřednictvím záloh za zálohové období, kterým je kalendářní měsíc. (2) Záloha se neplatí za poslední zálohové období poplatkového období. (3) Záloha se vypočte za zálohové období jako pravidelný poplatek. (4) Záloha je splatná nejpozději do 1 měsíce po uplynutí zálohového období. Díl 3 Jednorázový poplatek § 128 Subjekt poplatku Poplatníkem jednorázového poplatku je původce radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu. Poplatníkem jednorázového poplatku není poplatník pravidelného poplatku. § 129 Předmět poplatku (1) Předmětem jednorázového poplatku je uložení radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu. (2) Poplatková povinnost vzniká převzetím radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu Správou. § 130 Základ poplatku Základem jednorázového poplatku je množství radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu v m3. § 131 Sazba poplatku (1) Sazba jednorázového poplatku činí až a) 200 000 Kč pro radioaktivní odpadradioaktivní odpad ve formě standardní ukládací jednotky splňující limity a podmínkylimity a podmínky pro nakládání s radioaktivním odpademnakládání s radioaktivním odpadem schválené Úřadem, nebo b) 300 000 Kč pro radioaktivní odpadradioaktivní odpad jiný než uvedený v písmenu a). (2) Vláda stanoví nařízením sazby jednorázového poplatku. § 132 Výpočet poplatku Jednorázový poplatek se vypočte jako součin základu poplatku zaokrouhleného na dvě desetinná místa a sazby poplatku. § 133 Splatnost poplatku Jednorázový poplatek je splatný do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru. Díl 4 Společná ustanovení § 134 Rozpočtové určení poplatků (1) Výnos poplatků za ukládání radioaktivních odpadůukládání radioaktivních odpadů je příjmem jaderného účtu. (2) Jaderný účet se pro účely správy poplatků považuje za veřejný rozpočet. § 135 Správce poplatků Správu poplatků za ukládání radioaktivních odpadůukládání radioaktivních odpadů vykonává Správa. HLAVA VI SCHVALOVÁNÍ TYPU NĚKTERÝCH VÝROBKŮ V OBLASTI MÍROVÉHO VYUŽÍVÁNÍ JADERNÉ ENERGIE A IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ A PŘEPRAVA Díl 1 Vymezení některých pojmů v oblasti schvalování typu výrobku a přepravy § 136 Pro účely tohoto zákona se rozumí a) indexem bezpečné podkritičnostiindexem bezpečné podkritičnosti ukazatel, podle něhož se omezuje nahromadění obalových souborůobalových souborů nebo kontejnerů obsahujících štěpnou látkuštěpnou látku tak, aby byl zachován podkritický stav štěpné látkyštěpné látky během přepravy a skladování při přepravě, b) obalovým souboremobalovým souborem soubor konstrukčních dílů nezbytných k úplnému uzavření radioaktivního obsahuradioaktivního obsahu, c) přepravcempřepravcem držitel povolení k přepravě, podléhá-li přeprava povolení podle tohoto zákona, nebo osoba uvedená jako odesílatel v přepravních dokladech, d) přepravním indexempřepravním indexem číslo přidělené přepravcempřepravcem obalovému souboruobalovému souboru, přepravnímu obalu, kontejneru, nebalené látce s nízkou hmotnostní aktivitou nebo nebalenému povrchově kontaminovanému předmětu a používané při přepravě k omezování ozářeníozáření, e) příjemcem radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného palivapříjemcem radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva osoba, ke které je plánována přeprava radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného palivavyhořelého jaderného paliva nebo k níž již přeprava probíhá, f) státem původu radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného palivastátem původu radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva stát, ze kterého má být nebo je přeprava radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného palivavyhořelého jaderného paliva zahájena, g) státem určení radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného palivastátem určení radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva stát, do kterého je přeprava radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného palivavyhořelého jaderného paliva plánována nebo uskutečňována, h) státem průvozu radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného palivastátem průvozu radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva stát, přes jehož území je přeprava radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného palivavyhořelého jaderného paliva plánována nebo uskutečňována a který není státem určení nebo státem původu, i) štěpnou látkouštěpnou látkou izotopy uranu 233U anebo 235U, izotopy plutonia 239Pu anebo 241Pu nebo jakákoliv kombinace těchto radionuklidů kromě neozářeného přírodního uranu anebo ochuzeného uranu a přírodního uranu anebo ochuzeného uranu, které byly ozářeny pouze v tepelných reaktorech, j) povrchovou kontaminacípovrchovou kontaminací výskyt radioaktivní látkyradioaktivní látky na povrchu v množství přesahujícím 0,4 Bq/cm2 pro radionuklidové zdrojeradionuklidové zdroje emitující záření beta nebo gama a pro nízce toxické radionuklidové zdrojeradionuklidové zdroje emitující záření alfa, nebo 0,04 Bq/cm2 pro ostatní radionuklidové zdrojeradionuklidové zdroje emitující záření alfa; povrchovou kontaminacípovrchovou kontaminací je 1. nefixovaná kontaminace, kterou se rozumí povrchová kontaminacepovrchová kontaminace, kterou lze odstranit běžnými prostředky, nebo 2. fixovaná kontaminace, kterou se rozumí jiná povrchová kontaminacepovrchová kontaminace než nefixovaná kontaminace, k) radioaktivní látkou s malou rozptýlitelnostíradioaktivní látkou s malou rozptýlitelností radioaktivní látkaradioaktivní látka v pevném skupenství, která není práškem, a ať již sama, nebo v uzavřeném pouzdru má omezenou schopnost se rozptýlit, l) radioaktivní látkou zvláštní formyradioaktivní látkou zvláštní formy pevná nerozptýlitelná radioaktivní látkaradioaktivní látka nebo těsně uzavřené pouzdro obsahující radioaktivní látkuradioaktivní látku, m) radioaktivním obsahemradioaktivním obsahem radioaktivní látkaradioaktivní látka se všemi kontaminovanými nebo aktivovanými pevnými látkami, kapalnými látkami a plyny uvnitř obalového souboruobalového souboru. Díl 2 Schvalování typu některých výrobků § 137 Výrobek podléhající schválení typu výrobku (1) Výrobek lze používat jen tehdy, jestliže byl jeho typ schválen Úřadem, jde-li o a) obalový souborobalový soubor pro přepravu, skladování nebo ukládání radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky, b) radioaktivní látku zvláštní formyradioaktivní látku zvláštní formy, nebo c) radioaktivní látku s malou rozptýlitelnostíradioaktivní látku s malou rozptýlitelností. (2) Výrobek lze vyrábět, dovážet, distribuovat a používat jen tehdy, jestliže byl jeho typ schválen Úřadem, jde-li o a) generátor záření, který není nevýznamným zdrojem ionizujícího zářenízdrojem ionizujícího záření, b) uzavřený radionuklidový zdrojuzavřený radionuklidový zdroj a zařízení, které uzavřený radionuklidový zdrojuzavřený radionuklidový zdroj obsahuje, c) otevřený radionuklidový zdrojotevřený radionuklidový zdroj 1. určený pro použití při lékařském ozářenílékařském ozáření, který není radiofarmakem registrovaným podle jiného právního předpisu, nebo 2. určený pro použití v průmyslových nebo jiných aplikacích, nebo d) spotřební výrobek s přidaným radionuklidemspotřební výrobek s přidaným radionuklidem. (3) Výrobek podle odstavce 2, který je určen k předvádění nebo testování a zároveň není určen k uvádění na trh, lze vyrábět, dovážet, distribuovat nebo používat bez schválení jeho typu Úřadem. (4) Pokud byl výrobek uvedený v odstavci 1 nebo 2 vyroben nebo uveden na trh v některém z členských států Euratomu, v Turecku nebo v některém ze států Evropského sdružení volného obchodu, který je současně smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, v souladu s právními předpisy tohoto státu, uznávají se výsledky zjištění provedených v tomto státě, pokud zaručují srovnatelnou úroveň, jakou vyžaduje tento zákon, a pokud jsou tato zjištění k dispozici Úřadu. Tento výrobek se považuje za odpovídající schválenému typu výrobku podle tohoto zákona. (5) Obalový souborObalový soubor pro přepravu radioaktivní nebo štěpné látkyštěpné látky a radioaktivní látka s malou rozptýlitelnostíradioaktivní látka s malou rozptýlitelností podléhající vícestrannému schválení podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána16), podléhají schválení typu Úřadem též v případě, že byl jejich typ schválen obdobným způsobem příslušným orgánem některého z členských států Euratomu, Turecka nebo některého ze států Evropského sdružení volného obchodu, který je současně smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, v nichž byly vyrobeny nebo uvedeny na trh. Výsledky zjištění provedené v těchto státech se uznávají, pokud zaručují srovnatelnou úroveň, jakou vyžaduje tento zákon, a pokud jsou tato zjištění k dispozici Úřadu. (6) Prováděcí právní předpis stanoví bližší určení výrobků podle odstavce 1, které podléhají schválení typu výrobku. § 138 Žádost o schválení typu výrobku (1) Řízení o schválení typu výrobku se zahajuje na základě žádosti výrobce, dovozce, distributora nebo jiné osoby, která prokáže právní zájem na schválení typu výrobku. (2) Žádost o schválení typu výrobku podle § 137 odst. 1 obsahuje a) identifikaci výrobce, je-li rozdílný od žadatele, b) identifikaci výrobku, c) popis použití, d) seznam právních předpisů a technických norem, v souladu s nimiž byl výrobek projektován a vyráběn, e) návrh rozsahu a způsobu provádění provozních kontrol, f) návod k použití v českém jazyce zahrnující pravidla bezpečného zacházení s výrobkem a údržby výrobku a g) požadovanou dobu platnosti rozhodnutí schválení typu výrobku. (3) Žádost o schválení typu výrobku podle § 137 odst. 2 obsahuje a) popis určeného použití výrobku, b) údaje o druhu radionuklidu, jeho typu, aktivitě, chemické a fyzikální formě, c) údaje o technických parametrech generátoru záření a jeho příslušenství, d) v případě výrobku obsahujícího radioaktivní látkuradioaktivní látku informace o jeho fixačních prostředcích, e) příkony dávek v příslušných vzdálenostech, z nichž je výrobek používán, včetně příkonů dávek ve vzdálenosti 0,1 m od jakéhokoli dostupného povrchu výrobku, a očekávané osobní dávky pro běžného uživatele výrobku, f) popis způsobu splnění požadavků radiační ochranyradiační ochrany, g) doklad o povolení výroby v zemi výrobce, h) průvodní list vydaný výrobcem, jde-li o otevřený radionuklidový zdrojotevřený radionuklidový zdroj, i) osvědčení, jde-li o uzavřený radionuklidový zdrojuzavřený radionuklidový zdroj, j) údaje o klasifikaci odolnosti, způsobu uzavřenosti, popisu konstrukce, doporučených kontrolách těsnosti a době použitelnosti radionuklidu, k) koncepci vyřazování výrobku a l) protokol z měření zpracovaný výrobcem, zahrnující údaje o skutečných provozních parametrech. (4) K žádosti o schválení typu výrobku podle § 137 odst. 1 musí být přiložena dokumentace stanovená v příloze č. 2 tohoto zákona. Součástí dokumentace žádosti o schválení typu obalového souboruobalového souboru, radioaktivních látek zvláštní formyradioaktivních látek zvláštní formy a radioaktivních látek s malou rozptýlitelnostíradioaktivních látek s malou rozptýlitelností je dokumentace zkoušek nebo výpočtů a analýz s jejich nezávislým ověřením, které provede na svůj náklad žadatel oprávněnými právnickými osobami, a podrobná technická specifikace obalového souboruobalového souboru. (5) Dokumentace podle odstavce 4 nemusí být předkládána, pokud již byla předložena Úřadu při předcházejícím řízení o schválení typu výrobku a pokud v ní nedošlo k žádným změnám. V případě podle věty prvé přiloží žadatel k žádosti prohlášení, že v dokumentaci nedošlo k žádným změnám, a výčet již dříve předložené dokumentace. (6) Prováděcí právní předpis stanoví a) rozsah, náplň a způsob provedení zkoušek nebo výpočtů a analýz k žádosti o schválení typu výrobku, b) obsah dokumentace zkoušek nebo výpočtů a analýz k žádosti o schválení typu výrobku, c) požadavky na oprávněnou právnickou osobu provádějící zkoušky a nezávislé ověření zkoušek nebo výpočtů a analýz k žádosti o schválení typu výrobku, d) rozsah a způsob provedení dokumentace podle odstavce 4. § 139 Náležitosti rozhodnutí o schválení typu výrobku (1) V rozhodnutí o schválení typu výrobku Úřad uvede a) pro schválení typu obalového souboruobalového souboru 1. identifikaci obalového souboruobalového souboru v rozsahu informací uvedených v žádosti, 2. dobu platnosti rozhodnutí, 3. omezení týkající se dopravy obalového souboruobalového souboru, 4. výčet právních předpisů a mezinárodních dokumentů, podle kterých je typ obalového souboruobalového souboru schválen, 5. popis obalového souboruobalového souboru včetně celkové hmotnosti a celkových vnějších rozměrů, s odkazy na technické výkresy, materiálové listy nebo na popis typu výrobku, 6. reprodukovatelné vyobrazení obalového souboruobalového souboru o rozměrech nejvýše 21 cm × 29,7 cm, 7. popis přípustného radioaktivního obsahuradioaktivního obsahu, 8. podrobnou technickou specifikaci obalového souboruobalového souboru v rozsahu informací uvedených v dokumentaci k žádosti, 9. výčet dodatkových opatření při nakládce, přepravě, manipulaci a vykládce obalového souboruobalového souboru, včetně zvláštních podmínek pro odvod tepla během umístění na dopravním prostředku při přepravě, pokud teplo vzniká, 10. odkazy na informace o všech opatřeních nezbytných při manipulaci s obalovým souboremobalovým souborem nebo nezbytných před dopravou, které byly poskytnuty žadatelem, 11. výčet okolních podmínek vzatých v úvahu při projektování obalového souboruobalového souboru, 12. opatření a postupy ke zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a 13. identifikaci výrobce v rozsahu informací uvedených v žádosti, b) pro obalový souborobalový soubor obsahující štěpnou látkuštěpnou látku dále 1. popis povoleného obsahu a formy štěpné látkyštěpné látky, 2. hodnotu indexu bezpečné podkritičnostiindexu bezpečné podkritičnosti, 3. odkazy na dokumentaci prokazující zachování podkritického stavu obsahu, 4. popis zařízení nebo vybavení, které má zabránit pronikání vody do volných prostor obalového souboruobalového souboru při hodnocení kritičnosti, pokud jej obalový souborobalový soubor obsahuje, 5. informace o skutečnostech, které byly použity při hodnocení kritičnosti, pokud se jedná o obalový souborobalový soubor pro ozářené jaderné palivo, a 6. rozsah okolní teploty, pro který je konstrukční typ obalového souboruobalového souboru schválen, c) pro obalové souboryobalové soubory typu B(M)17) dále výčet požadavků podle prováděcího právního předpisu na obalové souboryobalové soubory typu B(U)17), které obalový souborobalový soubor nesplňuje, d) pro radioaktivní látku zvláštní formyradioaktivní látku zvláštní formy a radioaktivní látku s malou rozptýlitelnostíradioaktivní látku s malou rozptýlitelností 1. identifikaci výrobku v rozsahu informací uvedených v žádosti, 2. dobu platnosti rozhodnutí, 3. výčet právních předpisů a mezinárodních dokumentů, podle kterých je konstrukční typ výrobku schválen, 4. popis výrobku s odkazy na technické výkresy, materiálové listy nebo na popisy konstrukčního typu výrobku, 5. popis vzhledu výrobku, včetně hmotnosti a celkových vnějších rozměrů, a reprodukovatelné vyobrazení vzhledu o rozměrech nejvýše 21 cm × 29,7 cm, 6. popis povoleného radioaktivního obsahuradioaktivního obsahu zahrnující jeho fyzikální stav, chemickou formu, aktivitu a množství v gramech, 7. podmínky, za kterých je schválení typu výrobku vydáváno, a 8. identifikaci výrobce v rozsahu informací uvedených v žádosti, e) pro zdroj ionizujícího zářenízdroj ionizujícího záření 1. identifikaci výrobku v rozsahu informací uvedených v žádosti, 2. dobu platnosti rozhodnutí, 3. výčet právních předpisů a mezinárodních dokumentů, podle kterých je konstrukční typ výrobku schválen, 4. popis výrobku s odkazy na technické výkresy, materiálové listy nebo na popisy konstrukčního typu výrobku, 5. podmínky, za kterých je schválení typu výrobku vydáváno, 6. identifikaci výrobce v rozsahu informací uvedených v žádosti, 7. klasifikaci zdroje ionizujícího zářenízdroje ionizujícího záření a
Vyhláška č. 262/2016 Sb.	Vyhláška č. 262/2016 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 102/2012 Sb., o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče Vyhlášeno 8. 8. 2016, datum účinnosti 23. 8. 2016, částka 101/2016 * Čl. I - V příloze č. 2 k vyhlášce č. 102/2012 Sb., o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče, bod 1 včetně poznámky pod čarou č. 1 zní: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 23. 8. 2016 262 VYHLÁŠKA ze dne 27. července 2016, kterou se mění vyhláška č. 102/2012 Sb., o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), k provedení § 98 odst. 7 písm. e) zákona o zdravotních službách: Čl. I V příloze č. 2 k vyhlášce č. 102/2012 Sb., o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče, bod 1 včetně poznámky pod čarou č. 1 zní: „1. Požadavky na personální zabezpečení hodnocení kvality a bezpečí Hodnocení kvality a bezpečí je prováděno prostřednictvím hodnotitelského týmu sestaveného osobou oprávněnou k provádění hodnocení kvality a bezpečí. Hodnotitelský tým vždy tvoří a) lékař nebo zubní lékař, který vykonával po dobu nejméně 5 let povolání lékaře nebo zubního lékaře při poskytování lůžkové zdravotní péče, b) zdravotnický pracovník způsobilý k výkonu nelékařského zdravotnického povolání bez odborného dohledu1), který vykonával po dobu nejméně 5 let nelékařské zdravotnické povolání při poskytování lůžkové zdravotní péče, a c) osoba s vysokoškolským vzděláním technického nebo manažerského zaměření, která vykonávala po dobu nejméně 5 let své povolání v technicko-hospodářském provozu nebo v manažerských činnostech řízení kvality a bezpečí u poskytovatele zdravotních služeb. Všichni členové hodnotitelského týmu musí mít znalosti v oblasti řízení kvality a bezpečí. 1) Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.“. Poznámka pod čarou č. 2 se zrušuje. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Ministr: MUDr. Němeček, MBA, v. r.
Vyhláška č. 261/2016 Sb.	Vyhláška č. 261/2016 Sb. Vyhláška o tabákových výrobcích Vyhlášeno 8. 8. 2016, datum účinnosti 7. 9. 2016, částka 101/2016 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Vymezení pojmů * § 3 - Seznam zakázaných látek * § 4 - Zakázané prvky a rysy * § 5 - Vzhled, vlastnosti a obsah jednotkového balení * § 6 - Maximální úrovně emisí cigaret * § 7 - Způsob označení tabákových výrobků jedinečným identifikátorem * § 8 - Způsob označení tabákových výrobků bezpečnostním prvkem * § 9 - Členění tabákových výrobků * Způsob uvedení obecného varování a informačního sdělení na tabákových výrobcích určených ke kouření * § 10 - (1) Obecné varování na tabákových výrobcích určených ke kouření zní „Kouření zabíjí - přestaňte nyní“. Tento údaj musí pokrývat 50 % plochy, na které je vytištěn. * § 11 - (1) U tabáku určeného k ručnímu balení cigaret ve formě obdélníkového sáčku musí být obecné varování a informační sdělení vytištěna na obou plochách, jež budou viditelné při úplném otevření jednotlivého balení, jak je uvedeno v bodech 1 a 2 přílohy č. 2 k * Způsob uvedení kombinovaného zdravotního varování na tabákových výrobcích určených ke kouření * § 12 - (1) Kombinované zdravotní varování uvedené na tabákovém výrobku určeném ke kouření musí * § 13 - (1) Kombinované zdravotní varování musí být vytištěno v provedení čtyřbarvotisku CMYK. Všechny prvky v černé barvě musí být C0, M0, Y0 a K100 a prvky v teplé žluté barvě musí být C0, M10, Y100 a K0. Kombinované zdravotní varování musí být reprodukováno v m * § 14 - (1) Informace týkající se odvykání kouření musí * § 15 - (1) Odchylně od § 12 odst. 3 věty první a druhé se uvedou kombinovaná zdravotní varování umístěná na přední straně jednotkových balení s odklápěcím víčkem, a to způsobem podle odstavců 2 a 3. * Způsob uvedení obecného varování a textového varování na tabákových výrobcích určených ke kouření jiných než cigaretách, tabáku určeném k ručnímu balení cigaret, tabáku určeném do vodní dýmky a zahřívaných tabákových výrobcích * § 16 - (1) Obecné varování na tabákových výrobcích určených ke kouření jiných než cigaretách, tabáku určeném k ručnímu balení cigaret, tabáku určeném do vodní dýmky a zahřívaných tabákových výrobcích zní „Kouření zabíjí - přestaňte nyní“. * § 17 - (1) Textové varování musí pokrývat 40 % příslušné plochy povrchu jednotkového balení nebo jakéhokoliv vnějšího balení tabákového výrobku určeného ke kouření jiného než cigarety, tabáku určeného k ručnímu balení cigaret, tabáku určeného do vodní dýmky a zah * § 18 - Způsob uvedení zdravotního varování na bezdýmných tabákových výrobcích * § 19 - Další požadavky na způsob uvedení obecného varování, informačního sdělení, textového varování, zdravotního varování a kombinovaného zdravotního varování na tabákovém výrobku * § 20 - Způsob provedení informační povinnosti při uvádění nových tabákových výrobků na trh * Způsob provedení informační povinnosti při uvádění tabákových výrobků na trh * § 21 - (1) Informace podle § 13 odst. 1 zákona se předávají prostřednictvím společné elektronické vstupní brány pro předkládání údajů ve formátu stanoveném v příloze prováděcího rozhodnutí upravujícího formát pro předkládání a zpřístupňování informací o tabákovýc * § 22 - (1) Informace podle § 21 odst. 1 písm. d) se oznamují vždy do 31. května kalendářního roku a vztahují se k předcházejícímu kalendářnímu roku. * § 23 - Komplexní studie pro přísady uvedené v prioritním seznamu a zpráva o výsledku studie * § 24 - Způsob provedení registrace před zahájením uvádění na trh tabákových výrobků formou přeshraničního prodeje na dálku * § 25 - Prioritní seznam přísad * § 26 - Přechodná ustanovení * § 27 - Zrušovací ustanovení * § 28 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 261/2016 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 261/2016 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 261/2016 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 261/2016 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 261/2016 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 261/2016 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 261/2016 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2025 (311/2023 Sb.) 261 VYHLÁŠKA ze dne 28. července 2016 o tabákových výrobcích Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 18 odst. 1 písm. a), b), k) a o) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 180/2016 Sb.: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje a) způsob poskytování informací o tabákových výrobcíchtabákových výrobcích, b) požadavky na vzhled, vlastnosti, obsah, složení a způsob uvádění tabákových výrobkůtabákových výrobků na trh, c) maximální úrovněmaximální úrovně emisíemisí cigaretcigaret, d) umístění a vlastnosti jedinečného identifikátoru a rozsah údajů v něm obsažených, e) umístění a vlastnosti bezpečnostního prvku, f) zakázané prvky a rysy tabákových výrobkůtabákových výrobků a jejich jednotkových a zvláštních balení, g) informace týkající se odvykání kouření a skupiny kombinovaných zdravotních varováníkombinovaných zdravotních varování, h) rozsah, lhůty, způsob informování a způsob nakládání s informacemi při uvádění tabákových výrobkůtabákových výrobků na trh, i) prioritní seznam přísad, rozsah, prvky, způsob zpracování, zaměření a způsob předložení studie pro přísady uvedené v prioritním seznamu a rozsah, lhůtu a způsob předložení zprávy o výsledku studie pro přísady uvedené v prioritním seznamu, j) rozsah údajů požadovaných pro registraci před zahájením uvádění tabákových výrobkůtabákových výrobků na trh formou přeshraničního prodeje na dálku a způsob provedení této registrace, k) seznam zakázaných látek, které nesmí obsahovat tabákové výrobkytabákové výrobky uváděné na trh, l) rozsah, lhůtu a způsob informování o novém tabákovém výrobkunovém tabákovém výrobku, m) druhy tabákových výrobkůtabákových výrobků a jejich členění na skupiny a podskupiny. § 2 Vymezení pojmů Pro účely této vyhlášky se rozumí a) dehtemdehtem surový bezvodý kondenzát kouře neobsahující nikotin, b) emisemiemisemi látky, které se uvolňují při užití tabákového výrobkutabákového výrobku za zamýšleným účelem, jako například látky, které se nacházejí v kouři, nebo látky uvolňované při užití bezdýmných tabákových výrobkůbezdýmných tabákových výrobků, c) sáčkem jednotkové baleníjednotkové balení tabáku určeného k ručnímu balení cigarettabáku určeného k ručnímu balení cigaret, buď ve formě obdélníkového sáčkuobdélníkového sáčku, nebo ve formě stojacího sáčkusáčku, d) obdélníkovým sáčkemsáčkem obdélníková kapsa uzavíratelná přehybem, e) ověřovacím elementemověřovacím elementem element bezpečnostního prvku, f) zjevným ověřovacím elementemzjevným ověřovacím elementem ověřovací elementověřovací element přímo vnímatelný jedním nebo více lidskými smysly bez použití externích zařízení; má se za to, že zjevným ověřovacím elementemzjevným ověřovacím elementem se rozumí kategorie zjevných ověřovacích řešení uvedená v normě ISO 22383:2020, g) poloskrytým ověřovacím elementempoloskrytým ověřovacím elementem ověřovací elementověřovací element přímo nevnímatelný lidskými smysly, ale těmito smysly detekovatelný za použití externích zařízení typu UV svítilen, zvláštního pera nebo fixu, která nevyžadují odborné znalosti ani odbornou přípravu; má se za to, že poloskrytým ověřovacím elementempoloskrytým ověřovacím elementem se rozumí kategorie skrytých ověřovacích řešení, u nichž se k ověření použijí běžně dostupné nástroje, uvedená v normě ISO 22383:2020, h) skrytým ověřovacím elementemskrytým ověřovacím elementem ověřovací elementověřovací element přímo nevnímatelný lidskými smysly a detekovatelný pouze za použití nástrojů k tomuto účelu speciálně vyrobených nebo profesionálního laboratorního zařízení; má se za to, že skrytým ověřovacím elementemskrytým ověřovacím elementem se rozumí kategorie skrytých ověřovacích řešení, jež vyžadují nástroje k tomuto účelu speciálně vyrobené a forenzní analýzu, uvedené v normě ISO 22383:2020. § 3 Seznam zakázaných látek Zakázanými látkami v tabákových výrobcíchtabákových výrobcích uváděných na trh jsou a) vitaminy nebo jiné přísady, které vytváří dojem, že tabákový výrobektabákový výrobek je zdraví prospěšný nebo že představuje snížené zdravotní riziko, b) kofein, taurin nebo další přísady a stimulující složky, které jsou spojovány s energií a vitalitou, c) přísady, jejichž vlastnosti způsobují zbarvení emisíemisí, d) pro tabákové výrobkytabákové výrobky ke kouření přísady usnadňující vdechování nikotinu či příjem nikotinu a e) přísady, jež mají v neshořelé formě vlastnosti karcinogenní, mutagenní či toxické pro reprodukci. § 4 Zakázané prvky a rysy (1) Zakázaným prvkem nebo rysem jednotkového baleníjednotkového balení, jakéhokoliv vnějšího balení tabákového výrobkutabákového výrobku, jakož i samotného tabákového výrobkutabákového výrobku je prvek nebo rys, který a) propaguje tabákový výrobektabákový výrobek nebo podporuje jeho spotřebu vytvářením mylného dojmu, pokud jde o jeho vlastnosti, účinky na zdraví, rizika a emiseemise, b) obsahuje informace o obsahu nikotinu, dehtudehtu nebo oxidu uhelnatého v tabákovém výrobkutabákovém výrobku, c) naznačuje, že tabákový výrobektabákový výrobek je méně škodlivý než jiné tabákové výrobkytabákové výrobky nebo že jeho cílem je snížení účinků některých škodlivých složek kouře nebo že má vitalizační, povzbuzující, léčivé, omlazující nebo přírodní vlastnosti či vlastnosti produktu ekologického zemědělství nebo jiné zdravotní přínosy či přínosy pro životní styl, d) odkazuje na chuť, vůni, aromaaroma nebo jiné přísady nebo na jejich nepřítomnost, e) připomíná potravinový nebo kosmetický výrobek, nebo f) naznačuje, že tabákový výrobektabákový výrobek má zvýšenou biologickou rozložitelnost nebo jiné výhody z hlediska životního prostředí. (2) Zakázaným prvkem nebo rysem jednotkového baleníjednotkového balení a jakéhokoliv vnějšího balení tabákového výrobkutabákového výrobku je dále prvek nebo rys naznačující ekonomické výhody, včetně výhod prostřednictvím tištěných poukázek, nabídek slev, distribuce zdarma, nabídek „dva za cenu jednoho“ a dalších podobných nabídek. (3) Prvkem nebo rysem, který je zakázaný podle odstavce 1 nebo 2, může být text, symbol, jméno, obchodní značka, figurativní nebo jiný znak. § 5 Vzhled, vlastnosti a obsah jednotkového balení (1) Jednotkové baleníJednotkové balení cigaretcigaret musí mít kvádrový tvar. Jednotkové baleníJednotkové balení tabáku určeného k ručnímu balení cigarettabáku určeného k ručnímu balení cigaret musí mít kvádrový nebo válcový tvar, nebo formu sáčkusáčku. (2) Jednotkové baleníJednotkové balení tabákutabáku určeného k ručnímu balení cigaretcigaret musí obsahovat nejméně 30 g tohoto tabákutabáku. (3) Jednotkové baleníJednotkové balení cigaretcigaret musí být vyrobeno z kartónu či měkkého materiálu a nesmí mít jakýkoliv jiný závěr, s výjimkou odklápěcího víčka a krabičky se sklopným víčkem, který by po jeho prvním otevření umožňoval jeho opětovné uzavření nebo zapečetění. U balení s odklápěcím víčkem a uzavíráním pomocí sklopného víčka musí být víčko sklopné pouze v jeho zadním lomu. (4) Jednotkové baleníJednotkové balení cigaretcigaret musí obsahovat alespoň 20 cigaretcigaret. § 6 Maximální úrovně emisí cigaret (1) Maximální úroveňMaximální úroveň emisíemisí dehtudehtu cigaretcigaret vyráběných nebo uváděných na trh je 10 mg na cigaretucigaretu. (2) Maximální úroveňMaximální úroveň emisíemisí nikotinu cigaretcigaret vyráběných nebo uváděných na trh je 1 mg na cigaretucigaretu. (3) Maximální úroveňMaximální úroveň emisíemisí oxidu uhelnatého cigaretcigaret vyráběných nebo uváděných na trh je 10 mg na cigaretucigaretu. § 7 Způsob označení tabákových výrobků jedinečným identifikátorem (1) Jedinečný identifikátor musí být vytištěn nebo upevněn neodstranitelně, musí být nesmazatelný a nesmí být žádným způsobem skryt nebo narušen, a to ani použitím tabákové nálepky nebo cenovky či při otevíraní balení. (2) Jedinečný identifikátor umožňuje určit a) datum a místo výroby, b) výrobní závod, c) stroj používaný při výrobě tabákových výrobkůtabákových výrobků, d) výrobní směnu nebo dobu výroby, e) popis výrobku, a to jeho obchodním názvem, druhem skupiny a podskupiny a způsobem balení, f) zamýšlený trh pro maloobchodní prodej, g) zamýšlenou trasu přepravy, h) jméno, popřípadě jména, a příjmení a sídlo, popřípadě název nebo obchodní firmu a sídlo dovozce v případě dovozu do Evropské unie, i) skutečnou trasu přepravy z výrobního závodu k prvnímu maloobchodnímu prodejci, včetně identifikačních údajů všech použitých skladů, tranzitních zemí, jakož i datum přepravy, adresu místa určení, adresu místa odeslání a adresu příjemce, j) jméno, popřípadě jména, a příjmení a sídlo, popřípadě název nebo obchodní firmu a sídlo všech odběratelů od výrobního závodu po prvního maloobchodního prodejce, a k) fakturu, číslo objednávky a údaje o platbě všech odběratelů od výrobního závodu po prvního maloobchodního prodejce. (3) Údaje uvedené v odstavci 2 písm. a) až h) jsou součástí jedinečného identifikátoru. (4) Údaje uvedené v odstavci 2 písm. i), j) a k) musí být dostupné v elektronické podobě prostřednictvím propojení s jedinečným identifikátorem. § 8 Způsob označení tabákových výrobků bezpečnostním prvkem (1) Bezpečnostní prvek a) tvoří nejméně 5 typů ověřovacích elementůověřovacích elementů uvedených v příloze č. 7 k této vyhlášce, z nichž alespoň jeden je zjevný, alespoň jeden je poloskrytý a alespoň jeden je skrytý, b) musí být vytištěn, neodstranitelně upevněn nebo neodstranitelně umístěn kombinací upevnění a vytištění způsobem zabraňujícím neoprávněnému nakládání, musí být nesmazatelný a nesmí být žádným způsobem skryt nebo narušen, c) se použije způsobem, který umožňuje identifikaci a ověření pravosti jednotlivých balení tabákových výrobkůtabákových výrobků po celou dobu, po kterou je tabákový výrobektabákový výrobek uveden na trh, a který je chrání před tím, aby byly jakkoli nahrazeny, opětovně použity nebo změněny. (2) Alespoň jeden z ověřovacích elementůověřovacích elementů uvedených v odstavci 1 je dodáván od poskytovatele, který je nezávislou třetí stranou splňující následující podmínky nezávislosti: a) nezávislost na tabákovém průmyslu z hlediska právní formy, organizace a rozhodování; posuzuje se zejména, zda podnik nebo skupina podniků nejsou přímo nebo nepřímo ovládány tabákovým průmyslem, včetně menšinového podílu, b) nezávislost na tabákovém průmyslu z finančního hlediska; má se za to, že toto kritérium je splněno, pokud podnik nebo skupina podniků před tím, než převzaly svoji funkci, generovaly v posledních dvou kalendářních letech ze zboží a služeb dodávaných tabákovému průmyslu méně než 10 % svého ročního celosvětového obratu bez DPH a všech dalších nepřímých daní, jak lze určit na základě posledních schválených účetních závěrek, a zároveň za každý následující kalendářní rok roční celosvětový obrat, bez DPH a všech dalších nepřímých daní, ze zboží a služeb dodávaných tabákovému průmyslu nepřekročí 20 %, c) neexistence střetu zájmů s tabákovým průmyslem v případě osob odpovědných za řízení podniku nebo skupiny podniků, včetně členů správní rady nebo jakékoli jiné formy řídicího orgánu; tyto osoby zejména 1. se v posledních 5 letech neúčastní struktur společností tabákového průmyslu, 2. jednají nezávisle na jakémkoli finančním nebo nefinančním zájmu souvisejícím s tabákovým průmyslem, včetně vlastnictví akcií, účasti na soukromých penzijních programech nebo podílu v držení jejich partnery, manželi, předky nebo potomky v přímé linii. (3) Tabáková nálepka použitá na jednotkovém baleníjednotkovém balení tabákového výrobkutabákového výrobku plní funkci bezpečnostního prvku za předpokladu, že splňuje podmínky uvedené v odstavci 1. § 9 Členění tabákových výrobků (1) Druhy tabákových výrobkůtabákových výrobků a jejich členění na skupiny a podskupiny jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce. (2) Tabákový výrobekTabákový výrobek se označí názvem druhu a skupiny. (3) TabákTabák se označí názvem druhu, skupiny a podskupiny. Způsob uvedení obecného varování a informačního sdělení na tabákových výrobcích určených ke kouření § 10 (1) Obecné varování na tabákových výrobcích určených ke kouřenítabákových výrobcích určených ke kouření zní „Kouření zabíjí - přestaňte nyní“. Tento údaj musí pokrývat 50 % plochy, na které je vytištěn. (2) Informační sdělení na tabákových výrobcích určených ke kouřenítabákových výrobcích určených ke kouření zní „Tabákový kouř obsahuje přes 70 látek, které prokazatelně způsobují rakovinu.“. Tento údaj musí pokrývat 50 % plochy, na které je vytištěn. (3) Pokud jde o jednotkové baleníjednotkové balení cigaretcigaret a tabák určený k ručnímu balení cigarettabák určený k ručnímu balení cigaret v balení kvádrového tvaru, umístí se obecné varování ve spodní části jedné z bočních stran jednotkového baleníjednotkového balení a informační sdělení se umístí ve spodní části druhé boční strany. Každý z těchto údajů musí mít šířku nejméně 20 mm. Šířka je měřená ve směru umístění textu. (4) U jednotkového baleníjednotkového balení cigaretcigaret a tabáku určeného k ručnímu balení cigarettabáku určeného k ručnímu balení cigaret ve formě krabičky se sklopným víčkem, u které se boční strany při otevření rozdělí na dvě části, se celé obecné varování a informační sdělení umístí vždy na větší části rozděleného povrchu boční strany. Obecné varování se rovněž umístí na vnitřní stranu horní části povrchu sklopného víčka, která je vidět, když je balení otevřeno. Boční strana tohoto typu balení má výšku nejméně 16 mm. (5) U tabáku určeného k ručnímu balení cigarettabáku určeného k ručnímu balení cigaret prodávaného v sáčkusáčku se obecné varování a informační sdělení umístí na plochy, kde je zajištěna jejich plná viditelnost. U tabáku určeného k ručnímu balení cigarettabáku určeného k ručnímu balení cigaret v obalu válcového tvaru se obecné varování umístí na vnějším povrchu víčka a informační sdělení na vnitřním povrchu víčka. (6) Obecné varování a informační sdělení na tabákových výrobcích určených ke kouřenítabákových výrobcích určených ke kouření musí být a) vytištěna černým tučným písmem Helvetica se zachováním výchozího nastavení proložení znaků, kterým je měřítko 100 % a mezery normální, na bílém podkladu; bodová velikost písma musí být taková, aby příslušný text zabíral co největší část povrchu pro něj vyhrazeného, b) umístěna na střed povrchu pro ně vyhrazeného a c) na balení kvádrového tvaru a jakémkoliv vnějším balení tabákového výrobku určeného ke kouřenítabákového výrobku určeného ke kouření rovnoběžné s postranní hranou jednotkového baleníjednotkového balení nebo vnějšího balení. § 11 (1) U tabáku určeného k ručnímu balení cigarettabáku určeného k ručnímu balení cigaret ve formě obdélníkového sáčkuobdélníkového sáčku musí být obecné varování a informační sdělení vytištěna na obou plochách, jež budou viditelné při úplném otevření jednotlivého balení, jak je uvedeno v bodech 1 a 2 přílohy č. 2 k této vyhlášce. Obecné varování a informační sdělení musí být umístěna na horním okraji obdélníkových sáčkůobdélníkových sáčků a musí pokrývat 50 % ploch, na nichž jsou vytištěna, jak je uvedeno v bodech 1 a 2 přílohy č. 2 k této vyhlášce. Obecné varování musí být vytištěno na horní ploše obdélníkových sáčkůobdélníkových sáčků. (2) U tabáku určeného k ručnímu balení cigarettabáku určeného k ručnímu balení cigaret ve stojacích sáčcíchsáčcích musí být obecné varování a informační sdělení umístěna na plochách na spodní části stojacího sáčkusáčku (dále jen „základna sáčkusáčku“), jež budou viditelné při položení sáčkusáčku na zadní stranu, jak je uvedeno v bodu 4 přílohy č. 2 k této vyhlášce. (3) U tabáku určeného k ručnímu balení cigarettabáku určeného k ručnímu balení cigaret ve stojacích sáčcíchsáčcích musí být obecné varování vytištěno na ploše nad ohybem na základně sáčkusáčku a informační sdělení na ploše pod ohybem. Obecné varování a informační sdělení musí pokrývat 50 % ploch stojacích sáčkůsáčků, na nichž jsou vytištěna. Tyto plochy se vypočítají na základě jejich rozměrů po zatavení okrajů. Způsob uvedení kombinovaného zdravotního varování na tabákových výrobcích určených ke kouření § 12 (1) Kombinované zdravotní varováníKombinované zdravotní varování uvedené na tabákovém výrobku určeném ke kouřenítabákovém výrobku určeném ke kouření musí a) být uvedeno na každém jednotkovém baleníjednotkovém balení a jakémkoliv vnějším balení tabákového výrobku určeného ke kouřenítabákového výrobku určeného ke kouření, b) obsahovat jedno z textových varování uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce a odpovídající barevnou fotografii specifikovanou v seznamu obrazových varování v příloze č. 4 k této vyhlášce, c) obsahovat informace týkající se odvykání kouření, které znějí „Jak přestat kouřit: www.koureni-zabiji.cz“ a „Národní linka pro odvykání: 800 35 00 00“, d) pokrývat 65 % vnějšího povrchu přední i zadní strany jednotkového baleníjednotkového balení a jakýchkoliv vnějších balení; na baleních válcového tvaru se umístí dvě kombinovaná zdravotní varováníkombinovaná zdravotní varování v rovnoměrné vzdálenosti od sebe a každé kombinované zdravotní varováníkombinované zdravotní varování pokrývá 65 % své poloviny zaobleného povrchu, e) zobrazovat stejné textové varování a odpovídající barevnou fotografii na obou stranách jednotkových baleníjednotkových balení a jakémkoliv vnějším balení, f) být umístěno na horním okraji jednotkového baleníjednotkového balení a jakéhokoliv vnějšího balení a být umístěno ve stejném směru jako jakékoliv další informace, které se na povrchu balení objevují, g) být reprodukováno v souladu s formátem, úpravou, designem a proporcemi stanovenými v přílohách č. 4 a 5 k této vyhlášce a h) u jednotkového baleníjednotkového balení cigaretcigaret dodržovat výšku nejméně 44 mm a šířku nejméně 52 mm. (2) Je-li výška kombinovaného zdravotního varováníkombinovaného zdravotního varování větší než 70 % jeho šířky, musí být použita kombinovaná zdravotní varováníkombinovaná zdravotní varování ve svislém formátu, jak je uvedeno v bodu 1 přílohy č. 5 k této vyhlášce. Je-li výška kombinovaného zdravotního varováníkombinovaného zdravotního varování větší než 20 %, avšak menší než 65 % jeho šířky, musí být použita kombinovaná zdravotní varováníkombinovaná zdravotní varování v horizontálním formátu, jak je uvedeno v bodu 2 přílohy č. 5 k této vyhlášce. Je-li výška kombinovaného zdravotního varováníkombinovaného zdravotního varování rovna 65 % jeho šířky nebo větší, nejvýše však 70 % jeho šířky, může být zvoleno použití svislého nebo horizontálního formátu pod podmínkou, že všechny prvky kombinovaného zdravotního varováníkombinovaného zdravotního varování zůstanou plně viditelné a nezkreslené. (3) Jestliže je použit svislý formát, musí být fotografie umístěna v horní části kombinovaného zdravotního varováníkombinovaného zdravotního varování a textové varování a informace týkající se odvykání kouření vytištěny ve spodní části, jak je uvedeno v bodu 1 přílohy č. 5 k této vyhlášce. Fotografie musí zaujímat 50 %, textové varování 38 % a informace týkající se odvykání kouření 12 % plochy kombinovaného zdravotního varováníkombinovaného zdravotního varování uvnitř vnějšího černého rámečku. Jestliže je použit horizontální formát, musí být fotografie umístěna v levé polovině kombinovaného zdravotního varováníkombinovaného zdravotního varování, textové varování v jeho horní pravé části a informace týkající se odvykání kouření v jeho spodní pravé části, jak je uvedeno v bodu 2 přílohy č. 5 k této vyhlášce. Fotografie musí zaujímat 50 %, textové varování 40 % a informace týkající se odvykání kouření 10 % plochy kombinovaného zdravotního varováníkombinovaného zdravotního varování uvnitř vnějšího černého rámečku. (4) V případě, že z důvodu tvaru jednotkového baleníjednotkového balení nebo vnějšího balení je výška kombinovaného zdravotního varováníkombinovaného zdravotního varování menší než 20 % jeho šířky nebo rovna 20 % jeho šířky, musí být kombinované zdravotní varováníkombinované zdravotní varování v horizontálním obzvlášť širokém formátu, jak je uvedeno v bodu 3 přílohy č. 5 k této vyhlášce. Fotografie musí zaujímat 35 %, textové varování 50 % a informace týkající se odvykání kouření 15 % plochy kombinovaného zdravotního varováníkombinovaného zdravotního varování uvnitř vnějšího černého rámečku. (5) Rozdělení kombinovaných zdravotních varováníkombinovaných zdravotních varování do tří skupin je stanoveno v příloze č. 4 k této vyhlášce. § 13 (1) Kombinované zdravotní varováníKombinované zdravotní varování musí být vytištěno v provedení čtyřbarvotisku CMYK. Všechny prvky v černé barvě musí být C0, M0, Y0 a K100 a prvky v teplé žluté barvě musí být C0, M10, Y100 a K0. Kombinované zdravotní varováníKombinované zdravotní varování musí být reprodukováno v minimálním rozlišení 300 dpi při tisku ve skutečné velikosti. (2) Textové varování musí být vytištěno bílým písmem na černém pozadí. (3) Je-li použit horizontální, svislý obrácený nebo horizontální obzvlášť široký formát, musí být v rámci plochy pro informace týkající se odvykání kouření mezi informacemi týkajícími se odvykání kouření a fotografií vytištěn černý okraj široký 1 mm. (4) Fotografie a) musí být reprodukována bez použití zvláštních efektů, úpravy barev, retušování nebo rozšíření pozadí, b) nesmí být oříznuta příliš blízko nebo příliš daleko od ohniska fotografie a c) nesmí být neúměrně široká nebo úzká. (5) Textové varování musí a) být zarovnané doleva a vertikálně vystředěné, b) být vytištěno fontem Neue Frutiger Condensed Bold, c) být vytištěno písmem jednotné velikosti, d) mít velikost písma co největší pro zajištění maximální viditelnosti textu, e) mít minimální velikost písma 6 b, f) mít vzdálenost mezi řádky o 2 b větší, než je velikost písma textového varování, a g) být reprodukováno podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, a to i pokud jde o použití velkých písmen, s výjimkou číslování. (6) Odchylně od odstavce 5 písm. e) a f) mohou výrobci nebo dovozci tabákových výrobkůtabákových výrobků ke kouření jiných než cigaretycigarety, tabáku určeného k ručnímu balení cigarettabáku určeného k ručnímu balení cigaret a tabáku určeného do vodních dýmektabáku určeného do vodních dýmek zmenšit velikost písma nebo vzdálenost mezi řádky textového varování a informací o odvykání, pokud je to nevyhnutelné, za předpokladu, že všechny prvky kombinovaného zdravotního varováníkombinovaného zdravotního varování zůstanou plně viditelné. § 14 (1) Informace týkající se odvykání kouření musí a) být zarovnána doleva a vertikálně vystředěná, b) být vytištěna fontem Neue Frutiger Condensed Bold, c) mít velikost písma co největší pro zajištění maximální viditelnosti textu, d) mít minimální velikost písma 5 b, e) mít vzdálenost mezi řádky o 1 až 2 b větší, než je velikost písma informace týkající se odvykání kouření, a f) být vytištěna černým písmem na teple žlutém pozadí, jak je uvedeno v příloze č. 5 k této vyhlášce. (2) Odchylně od odstavce 1 písm. e) a d) mohou výrobci nebo dovozci tabákových výrobkůtabákových výrobků ke kouření jiných než cigaretycigarety, tabáku určeného k ručnímu balení cigarettabáku určeného k ručnímu balení cigaret a tabáku určeného do vodních dýmektabáku určeného do vodních dýmek zmenšit velikost písma nebo vzdálenost mezi řádky textového varování a informací o odvykání, pokud je to nevyhnutelné, za předpokladu, že všechny prvky kombinovaného zdravotního varováníkombinovaného zdravotního varování zůstanou plně viditelné. § 15 (1) Odchylně od § 12 odst. 3 věty první a druhé se uvedou kombinovaná zdravotní varováníkombinovaná zdravotní varování umístěná na přední straně jednotkových baleníjednotkových balení s odklápěcím víčkem, a to způsobem podle odstavců 2 a 3. (2) V případě, že je víčko jednotkového baleníjednotkového balení s odklápěcím víčkem menší než plocha určená na fotografii podle § 12 odst. 3 a dodržení § 12 odst. 3 by po otevření víčka vedlo k rozdělení fotografie na více částí, musí a) být textové varování umístěno v horní části kombinovaného zdravotního varováníkombinovaného zdravotního varování a informace týkající se odvykání kouření a fotografie ve spodní části, jak je uvedeno v bodu 4 přílohy č. 5 k této vyhlášce, a b) fotografie zaujímat alespoň 50 % plochy kombinovaného zdravotního varováníkombinovaného zdravotního varování, textové varování alespoň 30 % a informace týkající se odvykání kouření alespoň 10 %, nejvýše však 12 % plochy kombinovaného zdravotního varováníkombinovaného zdravotního varování uvnitř vnějšího černého rámečku. (3) V případě, že je víčko větší než plocha určená na fotografii podle § 12 odst. 4 a dodržení § 12 odst. 4 by po otevření víčka vedlo k rozdělení textového varování nebo informace týkající se odvykání kouření, musí a) být fotografie umístěna v horní části kombinovaného zdravotního varováníkombinovaného zdravotního varování a textové varování a informace týkající se odvykání kouření ve spodní části, jak je uvedeno v bodu 1 přílohy č. 5 k této vyhlášce, a b) fotografie zaujímat alespoň 50 % plochy kombinovaného zdravotního varováníkombinovaného zdravotního varování, textové varování alespoň 30 % a informace týkající se odvykání kouření alespoň 10 %, nejvýše však 12 % plochy kombinovaného zdravotního varováníkombinovaného zdravotního varování uvnitř vnějšího černého rámečku. (4) Žádný ze tří prvků kombinovaného zdravotního varováníkombinovaného zdravotního varování na jednotkovém baleníjednotkovém balení s odklápěcím víčkem nesmí být po otevření jednotkového baleníjednotkového balení rozdělen na více částí. Způsob uvedení obecného varování a textového varování na tabákových výrobcích určených ke kouření jiných než cigaretách, tabáku určeném k ručnímu balení cigaret, tabáku určeném do vodní dýmky a zahřívaných tabákových výrobcích § 16 (1) Obecné varování na tabákových výrobcích určených ke kouřenítabákových výrobcích určených ke kouření jiných než cigaretáchcigaretách, tabáku určeném k ručnímu balení cigarettabáku určeném k ručnímu balení cigaret, tabáku určeném do vodní dýmkytabáku určeném do vodní dýmky a zahřívaných tabákových výrobcíchzahřívaných tabákových výrobcích zní „Kouření zabíjí - přestaňte nyní“. (2) Informace týkající se odvykání kouření, které jsou připojeny k obecnému varování, znějí „Jak přestat kouřit: www.koureni-zabiji.cz“ a „Národní linka pro odvykání: 800 35 00 00“. (3) Obecné varování na tabákových výrobcích určených ke kouřenítabákových výrobcích určených ke kouření jiných než cigaretáchcigaretách, tabáku určeném k ručnímu balení cigarettabáku určeném k ručnímu balení cigaret, tabáku určeném do vodní dýmkytabáku určeném do vodní dýmky a zahřívaných tabákových výrobcíchzahřívaných tabákových výrobcích a) se umístí na nejviditelnější plochu povrchu jednotkového baleníjednotkového balení a jakéhokoliv vnějšího balení a b) musí pokrývat 30 % příslušné plochy povrchu jednotkového baleníjednotkového balení nebo jakéhokoliv vnějšího balení. (4) Pro účely označování tabákových výrobků určených ke kouřenítabákových výrobků určených ke kouření jiných než cigaretcigaret, tabáku určeného k ručnímu balení cigarettabáku určeného k ručnímu balení cigaret, tabáku určeného do vodní dýmkytabáku určeného do vodní dýmky a zahřívaných tabákových výrobkůzahřívaných tabákových výrobků podle § 12e zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) se za zdravotní varování považuje textové varování. Seznam textových varování a jejich znění jsou uvedeny v příloze č. 3 k této vyhlášce. (5) U jednotlivých značek tabákových výrobků určených ke kouřenítabákových výrobků určených ke kouření jiných než cigaretcigaret, tabáku určeného k ručnímu balení cigarettabáku určeného k ručnímu balení cigaret, tabáku určeného do vodní dýmkytabáku určeného do vodní dýmky a zahřívaných tabákových výrobkůzahřívaných tabákových výrobků se jednotlivá textová varování zobrazují ve stejném počtu a v míře, v jaké je to možné. Textové varování se musí nacházet na druhé nejviditelnější ploše povrchu jednotkového baleníjednotkového balení a jakéhokoliv vnějšího balení. Pro jednotková baleníjednotková balení se sklopným víčkem je druhou nejviditelnější plochou povrchu plocha, která se stane viditelnou, je-li balení otevřeno. § 17 (1) Textové varování musí pokrývat 40 % příslušné plochy povrchu jednotkového baleníjednotkového balení nebo jakéhokoliv vnějšího balení tabákového výrobku určeného ke kouřenítabákového výrobku určeného ke kouření jiného než cigaretycigarety, tabáku určeného k ručnímu balení cigarettabáku určeného k ručnímu balení cigaret, tabáku určeného do vodní dýmkytabáku určeného do vodní dýmky a zahřívaných tabákových výrobkůzahřívaných tabákových výrobků. (2) Obecné varování a textové varování a) musí být lemována černým okrajem širokým nejméně 3 mm a nejvíce 4 mm; tento okraj se musí nacházet vně povrchu, který je pro tato varování vyhrazen, b) musí pokrývat plochu 45 cm2, pokud se nacházejí na ploše povrchu jednotkového baleníjednotkového balení nebo jakéhokoliv vnějšího balení tabákového výrobku určeného ke kouřenítabákového výrobku určeného ke kouření jiného než cigaretycigarety, tabáku určeného k ručnímu balení cigarettabáku určeného k ručnímu balení cigaret, tabáku určeného do vodní dýmkytabáku určeného do vodní dýmky a zahřívaných tabákových výrobkůzahřívaných tabákových výrobků většího než 150 cm2, a c) musí splňovat požadavky uvedené v § 10 odst. 6 s tím, že text obecného varování a textového varování je rovnoběžný s hlavním textem na ploše vyhrazené pro toto varování. § 18 Způsob uvedení zdravotního varování na bezdýmných tabákových výrobcích (1) Zdravotní varování na bezdýmných tabákových výrobcíchbezdýmných tabákových výrobcích zní „Tento tabákový výrobektabákový výrobek škodí Vašemu zdraví a je návykový.“. (2) Zdravotní varování na bezdýmných tabákových výrobcíchbezdýmných tabákových výrobcích a) musí splňovat požadavky uvedené v § 10 odst. 6 s tím, že text zdravotního varování je rovnoběžný s hlavním textem na ploše vyhrazené pro toto varování, a b) se musí nacházet na dvou největších plochách jednotkového baleníjednotkového balení a jakéhokoliv vnějšího balení a zároveň musí pokrývat 30 % plochy povrchu jednotkového baleníjednotkového balení a jakýchkoliv vnějších balení. § 19 Další požadavky na způsob uvedení obecného varování, informačního sdělení, textového varování, zdravotního varování a kombinovaného zdravotního varování na tabákovém výrobku (1) Obecné varování, informační sdělení, textové varování, zdravotní varování a kombinované zdravotní varováníkombinované zdravotní varování na tabákovém výrobkutabákovém výrobku a) musí být uvedena v českém jazyce, b) musí pokrývat celý povrch jednotkového baleníjednotkového balení nebo vnějšího balení, který je pro ně vyhrazen, a žádným způsobem je nelze komentovat, parafrázovat nebo se na ně odvolávat, c) musí být vytištěna neodstranitelně, musí být nesmazatelná a plně viditelná, d) nesmí být při použití tabákové nálepky, cenovky, bezpečnostních prvků, balení, kapsy, krabice nebo jiného prostředku při uvádění tabákových výrobkůtabákových výrobků na trh částečně nebo úplně zakryta nebo přerušena; na jednotkovém baleníjednotkovém balení tabákových výrobkůtabákových výrobků jiných než cigaretcigaret a tabáku určeného k ručnímu balení cigarettabáku určeného k ručnímu balení cigaret prodávanému v sáčkusáčku lze údaje připevnit pomocí samolepek, které musí být neodstranitelné, e) nesmí být narušena otevřením jednotkového baleníjednotkového balení jiného než u balení s odklápěcím víčkem; u balení s odklápěcím víčkem může být zdravotní varování otevřením balení narušeno, avšak pouze způsobem, který zajistí grafickou integritu a viditelnost textu, fotografií a informací o odvykání kouření, f) nesmí žádným způsobem překrývat nebo narušit sledovací a vyhledávací značky, tabákové nálepky, cenovky nebo bezpečnostní prvky na jednotkových baleníchjednotkových baleních a g) musí být lemována černým okrajem širokým 1 mm uvnitř povrchu vyhrazeného pro daný údaj s výjimkou údajů podle § 15. (2) Rozměry údajů podle § 10 odst. 1, 2 a 3, § 12 odst. 1 písm. d) a h), § 16 odst. 3 písm. b), § 17 odst. 1, § 17 odst. 2 písm. b) a § 18 odst. 2 písm. b) se vypočítají ve vztahu k celému povrchu zavřeného balení. § 20 Způsob provedení informační povinnosti při uvádění nových tabákových výrobků na trh (1) Oznámení nového tabákového výrobkunového tabákového výrobku podle § 12g odst. 1 zákona se podává prostřednictvím společné elektronické vstupní brány pro předkládání údajů ve formátu stanoveném v příloze prováděcího rozhodnutí upravujícího formát pro předkládání a zpřístupňování informací o tabákových výrobcích2) a podle značky a typu nového tabákového výrobkunového tabákového výrobku obsahuje a) dostupné vědecké studie o toxicitě, návykovosti a přitažlivosti nového tabákového výrobkunového tabákového výrobku, zejména pokud jde o složky a emiseemise, b) dostupné studie, jejich shrnutí a průzkum trhu týkající se preferencí různých skupin spotřebitelůspotřebitelů, včetně mladých lidí, a současných kuřáků, c) další dostupné a související informace, včetně analýzy rizika a prospěšnosti výrobku, jeho očekávaný vliv na odvykání užívání tabákutabáku, očekávaný vliv na zahájení užívání tabákutabáku a jeho předpokládané vnímání spotřebitelispotřebiteli, d) podrobný popis nového tabákového výrobkunového tabákového výrobku, e) návod k použití nového tabákového výrobkunového tabákového výrobku, f) seznam všech složek a jejich množství použitých při výrobě nového tabákového výrobkunového tabákového výrobku v sestupném pořadí podle hmotnosti každé složky obsažené v novém tabákovém výrobkunovém tabákovém výrobku, g) informace o emisních úrovních, jsou-li dostupné, včetně použitých metod měření emisíemisí, h) technický dokument, v němž je uveden obecný popis použitých přísad a jejich vlastností, i) dostupné interní a externí studie týkající se průzkumu trhu a preferencí různých spotřebitelských skupin, včetně mladých lidí a kuřáků, ohledně složek a emisíemisí, jakož i shrnutí veškerých průzkumů trhu, které výrobce a dovozce provádí při uvádění nových tabákových výrobkůnových tabákových výrobků na trh, a j) údaje týkající se objemů prodeje nových tabákových výrobkůnových tabákových výrobků podle značky a typu, a to v kusech nebo kilogramech. (2) K seznamu složek podle odstavce 1 písm. f) výrobci a dovozci nových tabákových výrobkůnových tabákových výrobků přiloží odůvodnění použití těchto složek v nových tabákových výrobcíchnových tabákových výrobcích. V seznamu se uvede rovněž informace o tom, zda byly složky registrovány podle nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek3) a zda byla provedena jejich klasifikace podle nařízení o klasifikaci, označování a balení látek a směsí4). (3) K seznamu uvedenému v odstavci 1 písm. f) se musí rovněž přiložit příslušné toxikologické údaje o složkách ve shořelé nebo neshořelé formě, a to zejména s ohledem na jejich vliv na zdraví spotřebitelůspotřebitelů a mimo jiné s ohledem na jakékoli návykové účinky. (4) Před tím, než výrobce nebo dovozce poprvé předloží oznámení podle § 12g odst. 1 zákona, požádá Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci o identifikační číslo předkladatele vytvořené provozovatelem společné vstupní brány. Toto číslo se použije u všech následujících předložení informací a při veškeré další korespondenci. (5) Na základě identifikačního čísla předkladatele přidělí výrobce nebo dovozce každému novému tabákovému výrobku, který má být oznámen, identifikační číslo nového tabákového výrobkunového tabákového výrobku. Při předkládání informací o nových tabákových výrobcíchnových tabákových výrobcích, které mají stejné složení a vzhled, výrobci a dovozci pokud možno použijí stejné identifikační číslo nového tabákového výrobkunového tabákového výrobku, zejména pokud jsou údaje předkládány různými členy skupiny společností. Tento postup se použije bez ohledu na značku, podtyp a počet trhů, na něž jsou nové tabákové výrobkynové tabákové výrobky uváděny. Nelze-li zajistit, aby se u nových tabákových výrobkůnových tabákových výrobků, které mají stejné složení a vzhled, používalo stejné identifikační číslo nového tabákového výrobkunového tabákového výrobku, musí být poskytnuta rozdílná identifikační čísla nového tabákového výrobkunového tabákového výrobku, jež byla těmto výrobkům přidělena. (6) Oznámení podle odstavce 1 písm. a) až i) musí být podáno v elektronické podobě nejpozději 6 měsíců před zamýšleným uvedením nového tabákového výrobkunového tabákového výrobku na trh. Informace podle odstavce 1 písm. j) se oznamují vždy do 31. května kalendářního roku a vztahují se k předcházejícímu kalendářnímu roku. Způsob provedení informační povinnosti při uvádění tabákových výrobků na trh § 21 (1) Informace podle § 13 odst. 1 zákona se předávají prostřednictvím společné elektronické vstupní brány pro předkládání údajů ve formátu stanoveném v příloze prováděcího rozhodnutí upravujícího formát pro předkládání a zpřístupňování informací o tabákových výrobcích a podle značky a typu tabákového výrobkutabákového výrobku obsahují a) seznam všech složek a jejich množství použitých při výrobě tabákových výrobkůtabákových výrobků v sestupném pořadí podle hmotnosti každé složky obsažené v tabákových výrobcíchtabákových výrobcích, b) úrovně emisíemisí dehtudehtu, nikotinu a oxidu uhelnatého cigaretcigaret, c) informace o jiných emisních úrovních, jsou-li dostupné, včetně použitých metod měření emisíemisí, d) údaje týkající se objemů prodeje tabákových výrobkůtabákových výrobků podle značky a typu, a to v kusech nebo kilogramech, e) u cigaretcigaret a tabáku určeného k ručnímu balení cigarettabáku určeného k ručnímu balení cigaret technický dokument, v němž je uveden obecný popis použitých přísad a jejich vlastností, a f) informaci o stažení tabákového výrobkutabákového výrobku z trhu. (2) Před tím, než výrobce nebo dovozce poprvé předloží oznámení podle § 13 odst. 1 zákona, požádá Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci o identifikační číslo předkladatele vytvořené provozovatelem společné vstupní brány. Toto číslo se použije u všech následujících předložení informací a při veškeré další korespondenci. (3) Na základě identifikačního čísla předkladatele přidělí výrobce nebo dovozce každému výrobku, který má být oznámen, identifikační číslo tabákového výrobkutabákového výrobku. Při předkládání informací o výrobcích, které mají stejné složení a vzhled, výrobci a dovozci pokud možno použijí stejné identifikační číslo tabákového výrobkutabákového výrobku, zejména pokud jsou údaje předkládány různými členy skupiny společností. Tento postup se použije bez ohledu na značku, podtyp a počet trhů, na něž jsou výrobky uváděny. Nelze-li zajistit, aby se u výrobků, které mají stejné složení a vzhled, používalo stejné identifikační číslo tabákového výrobkutabákového výrobku, musí být poskytnuta rozdílná identifikační čísla tabákového výrobkutabákového výrobku, jež byla těmto výrobkům přidělena. (4) K seznamu složek podle odstavce 1 písm. a) výrobci a dovozci tabákových výrobkůtabákových výrobků přiloží odůvodnění použití těchto složek v tabákových výrobcíchtabákových výrobcích. V seznamu se uvede rovněž informace o tom, zda byly složky registrovány podle nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek a zda byla provedena jejich klasifikace podle nařízení o klasifikaci, označování a balení látek a směsí. (5) K seznamu uvedenému v odstavci 1 písm. a) se musí rovněž přiložit příslušné toxikologické údaje o složkách ve shořelé nebo neshořelé formě, a to zejména s ohledem na jejich vliv na zdraví spotřebitelůspotřebitelů a mimo jiné s ohledem na jakékoli návykové účinky. (6) Při novém uvádění tabákových výrobkůtabákových výrobků na trh nebo při uvádění na trh pozměněných tabákových výrobkůtabákových výrobků se informace požadované podle odstavce 1 písm. a) až c) a e), odstavců 4 a 5 a § 13 odst. 4 zákona oznámí před tím, než jsou tyto výrobky uvedeny na trh. § 22 (1) Informace podle § 21 odst. 1 písm. d) se oznamují vždy do 31. května kalendářního roku a vztahují se k předcházejícímu kalendářnímu roku. (2) Při předložení informací se označí veškeré informace, které výrobci a dovozci považují za obchodní tajemství nebo za jinak důvěrné, a na požádání Státní zemědělské a potravinářské inspekce se tato tvrzení řádně odůvodní. § 23 Komplexní studie pro přísady uvedené v prioritním seznamu a zpráva o výsledku studie (1) Komplexní studie podle § 13a odst. 1 zákona obsahuje pro každou přísadu uvedenou v prioritním seznamu posouzení, zda a) přispívá k toxicitě nebo návykovosti výrobků, a zda to vede k významnému či měřitelnému zvýšení toxicity nebo návykovosti v některém z výrobků, b) způsobuje charakteristickou chuť, c) usnadňuje vdechování či příjem nikotinu, nebo d) vede k tvorbě látek, jež mají vlastnosti karcinogenní, mutagenní či toxické pro reprodukci, dále posoudí jejich množství a otázku, zda to vede k významnému či měřitelnému zvýšení vlastností karcinogenních, mutagenních či toxických pro reprodukci v některém z výrobků. (2) Studie uvedená v odstavci 1 zohlední zamýšlené použití výrobků a posoudí zejména emiseemise vznikající při spalovacím procesu zahrnujícím dotčené přísady. Studie rovněž posoudí interakci přísady s jinými složkami obsaženými ve výrobcích. Výrobci a dovozci používající stejné přísady ve svých tabákových výrobcíchtabákových výrobcích mohou v případě, že danou přísadu používají ve výrobcích srovnatelného složení, provést společnou studii. (3) Zpráva o výsledku studie podle § 13a odst. 2 zákona obsahuje přehled dostupné vědecké literatury o dané přísadě a interní údaje o jejích účincích. (4) Výrobce a dovozce cigaretcigaret nebo tabáku určeného k ručnímu balení cigarettabáku určeného k ručnímu balení cigaret obsahujících přísadu uvedenou v prioritním seznamu předkládá zprávu podle § 13a odst. 2 zákona Evropské komisi a Státní zemědělské a potravinářské inspekci nejpozději do 18 měsíců poté, co byla přísada zahrnuta na prioritní seznam podle § 13a odst. 1 zákona. Součástí zprávy jsou dodatečné informace, které výrobce nebo dovozce cigaretcigaret nebo tabáku určeného k ručnímu balení cigarettabáku určeného k ručnímu balení cigaret obsahujících přísadu uvedenou v prioritním seznamu předkládá Evropské komisi nebo Státní zemědělské a potravinářské inspekci podle § 13a odst. 3 zákona. (5) Veškeré údaje a informace poskytované podle odstavce 4 jsou předávány v elektronické podobě. § 24 Způsob provedení registrace před zahájením uvádění na trh tabákových výrobků formou přeshraničního prodeje na dálku (1) Oznámení, na jehož základě se provádí registrace maloobchodního prodejce podle § 13c odst. 2 až 5 zákona, obsahuje minimálně a) jméno, popřípadě jména, a příjmení nebo název nebo obchodní firmu maloobchodního prodejce a adresu místa, odkud budou tabákové výrobkytabákové výrobky dodávány, b) datum zahájení činnosti, kterou je nabízení tabákových výrobkůtabákových výrobků spotřebitelůmspotřebitelům v rámci přeshraničního prodeje na dálku prostřednictvím služeb informační společnosti, c) adresu internetové stránky nebo internetových stránek, které se používají pro daný účel, a d) veškeré příslušné informace nezbytné k identifikaci internetových stránek, které se používají pro daný účel. (2) Údaje podle odstavce 1 se oznamují v elektronické podobě dálkovým přenosem dat. § 25 Prioritní seznam přísad Prioritní seznam přísad obsažených v cigaretáchcigaretách a tabáku určeném k ručnímu balení cigarettabáku určeném k ručnímu balení cigaret, jež podléhají zpřísněným oznamovacím povinnostem, je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce. § 26 Přechodná ustanovení (1) Pro výrobky uvedené na trh přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se informace týkající se seznamu všech složek a jejich množství použitých při výrobě tabákových výrobkůtabákových výrobků v sestupném pořadí podle hmotnosti každé složky obsažené v tabákových výrobcíchtabákových výrobcích, úrovně emisíemisí dehtudehtu, nikotinu a oxidu uhelnatého a informace o jiných emisních úrovních, jsou-li dostupné, poskytnou nejpozději do 20. listopadu 2016. (2) Je-li tabáková nálepka připevněna na horním okraji jednotkového baleníjednotkového balení vyrobeného z kartónu, může být do 20. května 2019 kombinované zdravotní varováníkombinované zdravotní varování, které se má nacházet na zadní straně, umístěno přímo pod tabákovou nálepkou. Nad kombinovaným zdravotním varovánímkombinovaným zdravotním varováním nesmí být umístěna značka ani logo. (3) Je-li jednotkové baleníjednotkové balení vyrobeno z měkkého materiálu, je do 20. května 2019 pro tabákovou nálepku vyhrazena obdélníková plocha, jejíž výška nepřesahuje 13 mm mezi horním okrajem balení a horní částí kombinovaných zdravotních varováníkombinovaných zdravotních varování. Nad kombinovaným zdravotním varovánímkombinovaným zdravotním varováním nesmí být umístěna značka ani logo. (4) Do 20. května 2018 u tabáku určeného k ručnímu balení cigarettabáku určeného k ručnímu balení cigaret ve formě obdélníkových sáčkůobdélníkových sáčků s ovinovacím přehybem vyrobených z polyethylenových, polypropylenových nebo laminátových materiálů, uvedených v bodu 3 přílohy č. 2 k této vyhlášce, a) může být informační sdělení umístěno na ploše, jež bude viditelná při částečném rozbalení jednotlivého balení, b) může být obecné varování umístěno na spodní ploše, jež bude viditelná při úplném otevření jednotlivého balení, c) nesmí být vnitřek obdélníkového sáčkuobdélníkového sáčku, který je viditelný při úplném otevření jednotlivého balení, potištěný nebo používaný jakýmkoli jiným způsobem, d) musí být obecné varování a informační sdělení umístěna na horním okraji příslušných ploch, na nichž jsou vytištěna. (5) Tabák určený k ručnímu balení cigaretTabák určený k ručnímu balení cigaret v sáčcíchsáčcích vyrobený či propuštěný do volného oběhu do 20. května 2018 a označený obecným varováním a informačním sdělením podle odstavce 4 může být uváděn na trh do 20. května 2019. (6) První skupina kombinovaných zdravotních varováníkombinovaných zdravotních varování se použije podle § 12d odst. 3 a 4 zákona pro období ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky do 31. prosince 2017. (7) Tabákové výrobkyTabákové výrobky lze do 31. prosince 2017 dělit na druhy, skupiny a podskupiny podle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 344/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. § 27 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Vyhláška č. 344/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky na tabákové výrobky. 2. Vyhláška č. 316/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 344/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky na tabákové výrobky. § 28 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 7. září 2016. Ministr: Ing. Jurečka v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 261/2016 Sb. DRUHY TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ A JEJICH ČLENĚNÍ NA SKUPINY A PODSKUPINY Druh\| Skupina\| Podskupina ---\|---\|--- cigaretycigarety\| doutníkydoutníky doutníčkydoutníčky tabáktabák\| ke kouření\| určený k ručnímu balení cigaretcigaret dýmkový určený do vodní dýmky bezdýmný\| šňupací žvýkací určený k orálnímu užití nový tabákový výrobeknový tabákový výrobek\| ke kouření\| bezdýmný Příloha č. 2 k vyhlášce č. 261/2016 Sb. Grafické znázornění přesného umístění obecného varování a informačního sdělení 1. SÁČEKSÁČEK S PLOCHÝM DNEM 80kB --- 445kB\| 44kB\| Výpočet plochy: plocha přehybu při uzavřeném sáčkusáčku Umístění varování: uvnitř přehybu při otevřeném sáčkusáčku 31kB\| Výpočet plochy: plocha kapsy při uzavřeném sáčkusáčku Umístění varování: plocha kapsy při otevřeném sáčkusáčku 7kB\| Obecné varování 7kB\| Informační sdělení 2. SÁČEKSÁČEK S OVINOVACÍM PŘEHYBEM 103kB --- 507kB\| 44kB\| Výpočet plochy: plocha přehybu při uzavřeném sáčkusáčku Umístění varování: uvnitř přehybu při úplném rozbalení sáčkusáčku (uvnitř plochy vypočítané při uzavřeném sáčkusáčku) 31kB\| Výpočet plochy: plocha kapsy při uzavřeném sáčkusáčku Umístění varování: plocha kapsy při úplném rozbalení sáčkusáčku (uvnitř plochy vypočítané při uzavřeném sáčku) 7kB\| Obecné varování 7kB\| Informační sdělení 3. SÁČEKSÁČEK S OVINOVACÍM PŘEHYBEM (ALTERNATIVNÍ UMÍSTĚNÍ) 86kB --- 482kB\| 34kB\| Výpočet plochy: plocha přehybu při uzavřeném sáčkusáčku Umístění varování: vnější část kapsy při částečném rozbalení sáčkusáčku 33kB\| Výpočet plochy: plocha kapsy při uzavřeném sáčkusáčku Umístění varování: plocha kapsy při úplném rozbalení sáčkusáčku (uvnitř plochy vypočítané při uzavřeném sáčku) 7kB\| Obecné varování 7kB\| Informační sdělení 4. STOJACÍ SÁČEKSÁČEK 114kB --- 651kB\| 44kB\| Výpočet plochy: základna sáčkusáčku, do středního ohybu pří narovnání (bez zatavených okrajů) 31kB\| Výpočet plochy: základna sáčkusáčku, do středního ohybu při narovnání (bez zatavených okrajů) 7kB\| Obecné varování 7kB\| Informační sdělení Příloha č. 3 k vyhlášce č. 261/2016 Sb. SEZNAM TEXTOVÝCH VAROVÁNÍ 1. Kouření je příčinou rakoviny plic v 9 z 10 případů 2. Kouření způsobuje rakovinu úst a krku 3. Kouření poškozuje Vaše plíce 4. Kouření způsobuje infarkt 5. Kouření způsobuje mrtvici a zdravotní postižení 6. Kouření ucpává Vaše tepny 7. Kouření zvyšuje riziko oslepnutí 8. Kouření poškozuje Vaše zuby a dásně 9. Kouření může zabít Vaše nenarozené dítě 10. Svým kouřem škodíte Vašim dětem, rodině a přátelům 11. U dětí kuřáků je vyšší pravděpodobnost, že začnou kouřit 12. Přestaňte kouřit - zůstaňte naživu pro své blízké 13. Kouření snižuje plodnost 14. Kouření zvyšuje riziko impotence Příloha č. 4 k vyhlášce č. 261/2016 Sb. Skupina 1 6.7MB Skupina 2 6.3MB Skupina 3 6.3MB Příloha č. 5 k vyhlášce č. 261/2016 Sb. ZPŮSOB UVEDENÍ KOMBINOVANÉHO ZDRAVOTNÍHO VAROVÁNÍ NA TABÁKOVÝCH VÝROBCÍCH URČENÝCH KE KOUŘENÍ 1. Svislý formát 98kB 1\\. Fotografie --- 2\\. Textové varování 3\\. Informace o odvykání 2. Horizontální formát 194kB 1\\. Fotografie --- 2\\. Textové varování 3\\. Informace o odvykání 3. Horizontální obzvlášť široký formát 105kB 1\\. Fotografie --- 2\\. Textové varování 3\\. Informace o odvykání 4. Svislý obrácený formát 275kB 1\\. Fotografie --- 2\\. Textové varování 3\\. Informace o odvykání 4\\. Odklápěcí víčko Příloha č. 6 k vyhlášce č. 261/2016 Sb. PRIORITNÍ SEZNAM PŘÍSAD OBSAŽENÝCH V CIGARETÁCH A TABÁKU K URČENÉMU K RUČNÍMU BALENÍ CIGARET, JEŽ PODLÉHAJÍ ZPŘÍSNĚNÝM OZNAMOVACÍM POVINNOSTEM Přísada\| Chemický vzorec (v příslušných případech)\| Číslo(a) CAS platné pro danou látku (netaxativní výčet) ---\|---\|--- Rohovník obecný\| \| 9000-40-2, 84961-45-5 Kakao\| \| 84649-99-0, 84649-99-3, 95009-22-6, 8002-31-1 Diacetyl\| C4H6O2\| 431-03-8 Pískavice řecké seno\| \| 68990-15-8, 977018-53-3, 84625-40-1 Fíkovník smokvoň\| \| 90028-74-3 Geraniol\| C10H18O\| 106-24-1,8000-46-2 Glycerol\| C3H8O3\| 56-81-5 Guajakol\| C6H4(OH)(OCH3)\| 90-05-1 Guarová guma\| \| 9000-30-0 Lékořice\| \| 68916-91-6 Maltol\| C6H6O3\| 118-71-8 Mentol\| C10H20O\| 2216-51-5, 15356-60-2, 89-78-1, 1490-04-6, 8006-90-4, 68606-97-3, 84696-51-5, 8008-79-5 Propylenglykol\| C3H8O2\| 57-55-6 Sorbitol\| C6H14O6\| 50-70-4 Oxid titaničitý\| TiO2\| 13463-67-7, 1317-70-0 Příloha č. 7 k vyhlášce č. 261/2016 Sb. Typy ověřovacích elementů Zjevné\| Poloskryté\| Skryté ---\|---\|--- Giloš Ornamentální vzor tvořený dvěma nebo více proplétanými proužky vytištěnými v mnoha nestandardních barvách.\| Laserové obrazce Obrazec je viditelný lidským okem pouze při ozáření světlem určité vlnové délky, například laserovým ukazovátkem.\| Označení pomocí DNA Forenzní značení využívající kombinatorické matematické principy k definování nukleotidových sekvencí. Irisový tisk Kombinace dvou nebo více barev a jemného přechodu jedné barvy do druhé, čímž se vytváří přechodové odstíny (duhové barvy).\| Polarizovaný obrazec Obrazec je viditelný lidským okem pouze po přiložení zvláštního polarizačního filtru.\| Molekulární označení Chemické značení, často formulované v základních materiálech předmětu, k jehož označení je použito, umožňující detekovat poměr ředění a směsi v materiálech. Jedinečně zakódované a použité ve stopovém množství. Skrytý obrazec Hlubotiskem tištěný liniový vzor, který při naklonění předmětu, na němž je vytištěn, odhalí jiný obrazec. Lze kombinovat s barvou měnící zbarvení.\| UV matný papír Zvláštní papír, který neodráží ultrafialové světlo. Vhodný pro tisk ultrafialovými (UV) barvami, které jsou patrné pod speciálními UV lampami.\| Zajišťovací vlákna (skrytý element) Neviditelná fluorescentní vlákna náhodně rozmístěná na vhodném papíru. Nelze je skenovat ani fotokopírovat a jsou viditelná pod zvláštními UV lampami. Inkoust měnící barvu Při pohledu z různých úhlů mění zbarvení.\| Zajišťovací vlákna (poloskrytý element) Viditelná fluorescentní vlákna zcela nebo částečně vložená do náhodného vzoru, jenž je nereprodukovatelný. Mohou se vyskytovat v celé škále barev a tvarů. Pod UV světlem mění barvu.\| Magnetické prvky Systém magnetických prvků, které generují signál nebo sérii signálů, jež lze detekovat na dálku zvláštními identifikačními zařízeními. Taktilní vzory Hlubotiskem vytvářený vystouplý taktilní reliéf, jehož pravost lze ověřit pod šikmým světlem. Lze kombinovat se skrytým obrazcem.\| Mikrotisk Tisk využívající extrémně drobný text, který je čitelný pouhým okem pouze při zvětšení.\| Anti-Stokesovy barvy Barvy, jež mají anti-Stokesovy vlastnosti a lze je zkoumat za pomoci videospektrálního komparátoru (VSC zařízení). Hologram Zobrazení plně trojrozměrného fotografického záznamu světelného pole v závislosti na úhlu pozorování.\| Termochromická barva Barva reagující na teplo citlivá na změny teploty. Je-li barva vystavena změnám teploty, změní zbarvení nebo zmizí.\| Reaktivní barvy (skrytý element) Bezbarvé nebo transparentní barvy viditelné po reakci s určitým rozpouštědlem, které se v laboratorních podmínkách nanese pomocí nástrojů speciálně vyrobených k tomuto účelu. \| Reaktivní barvy (poloskrytý element) Bezbarvé nebo transparentní barvy viditelné po reakci s určitým rozpouštědlem, které se nanese pomocí zvláštního pera nebo fixu.\| 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU ze dne 3. dubna 2014 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků a o zrušení směrnice 2001/37/ES. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/109/EU ze dne 10. října 2014, kterou se mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU vytvořením knihovny obrazových varování pro použití na tabákových výrobcích. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/2100 ze dne 29. června 2022, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU, pokud jde o zrušení některých výjimek týkajících se zahřívaných tabákových výrobků. Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/1735 ze dne 24. září 2015 o přesném umístění obecného varování a informačního sdělení na tabáku k ručnímu balení cigaret prodávaném v sáčku. Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/1842 ze dne 9. října 2015 o technických specifikacích pro úpravu, vzhled a tvar kombinovaných zdravotních varování u tabákových výrobků ke kouření. Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/2186 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se stanoví formát pro předkládání a zpřístupňování informací o tabákových výrobcích. Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/787 ze dne 18. května 2016, kterým se stanoví prioritní seznam přísad obsažených v cigaretách a tabáku k ručnímu balení cigaret, jež podléhají zpřísněným oznamovacím povinnostem. Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/576 ze dne 15. prosince 2017 o technických normách pro bezpečnostní prvky používané na tabákové výrobky. 2) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/2186. 3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES. 4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006.
Vyhláška č. 260/2016 Sb.	Vyhláška č. 260/2016 Sb. Vyhláška o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody Vyhlášeno 8. 8. 2016, datum účinnosti 1. 10. 2016, částka 101/2016 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Vymezení pojmů * § 3 - Podmínky poskytování a přístupu k dokumentům a informacím na profilu zadavatele * § 4 - Podmínky doručování prostřednictvím elektronického nástroje * § 5 - Šifrování a podávání nabídek v elektronické podobě * § 6 - Podmínky pro odšifrování nabídek * § 7 - Pořizování záznamů o elektronických úkonech * § 8 - Zaznamenávání časové informace * § 9 - Certifikát shody * § 10 - Podmínky pro vydání certifikátu shody * § 11 - Náležitosti žádosti o vydání certifikátu shody * § 12 - Platnost certifikátů shody * § 13 - Přechodné ustanovení * § 14 - Účinnost k vyhlášce č. 260/2016 Sb. Aktuální znění od 1. 10. 2016 260 VYHLÁŠKA ze dne 21. července 2016 o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle § 213 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, (dále jen „zákon“): § 1 Předmět úpravy (1) Tato vyhláška upravuje a) podmínky poskytování a přístupu k dokumentům a informacím prostřednictvím elektronického nástroje, b) podmínky doručování prostřednictvím elektronického nástroje, c) podmínky podávání, příjmu a otevírání nabídek, žádostí o účast a návrhů v soutěži o návrh prostřednictvím elektronického nástroje, d) požadavky na provádění elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek, e) požadavky na pořizování záznamů o elektronických úkonech, f) podmínky pro vydání certifikátu shody, g) náležitosti a platnost certifikátu shody, h) požadavky na funkční vlastnosti elektronického nástroje a prostředí, ve kterém má být elektronický nástroj provozován ve vztahu k certifikaci elektronického nástroje, a i) technické náležitosti profilu zadavatele. (2) Tato vyhláška se použije na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti služeb vytvářejících důvěru pro elektronické transakce1). § 2 Vymezení pojmů Pro účely této vyhlášky se rozumí a) certifikačním auditem proces ověřování shody elektronického nástroje prováděný subjektem posuzování shody akreditovaným vnitrostátním akreditačním orgánem na základě jiného právního předpisu nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti akreditace a dozoru2) (dále jen „certifikační orgán“), b) certifikačními pravidly souhrn podmínek a předpokladů, za nichž bude proveden certifikační audit, stanovených certifikačním orgánem, c) certifikátem veřejného klíče datová zpráva, která důvěryhodným způsobem spojuje veřejný klíč zadavatele se zadavatelem, slouží k přenášení veřejného klíče a může sloužit k ověřování identity zadavatele a adresy jeho internetových stránek, d) časovou informací zaznamenání data a času elektronického úkonu s uvedením hodiny, minuty a sekundy, e) elektronickou adresou místo pro příjem zpráv v rámci elektronického nástroje, f) funkcionalitou souhrn funkčních vlastností elektronického nástroje, které slouží k realizaci elektronických úkonů, a které jsou vymezeny v příloze k této vyhlášce, g) prostředím podmínky, za kterých je elektronický nástroj provozován, které jsou stanoveny v příloze k této vyhlášce, h) soukromým klíčem zadavatele jedinečná elektronická data, která jednoznačně odpovídají veřejnému klíči zadavatele a slouží zadavateli k odšifrování obsahu nabídky, i) systémovým stavem stav, ve kterém se v daném okamžiku nachází elektronický nástroj, a který může nabývat hodnot 1. v provozu, 2. mimo provoz, 3. omezení funkcionality neumožňující realizovat elektronické úkony, které jinak prostřednictvím elektronického nástroje realizovat lze, j) veřejným klíčem zadavatele jedinečná elektronická data, která jednoznačně odpovídají soukromému klíči zadavatele a slouží dodavateli k zašifrování obsahu nabídky. § 3 Podmínky poskytování a přístupu k dokumentům a informacím na profilu zadavatele (1) Zadavatel zajistí, aby se každý mohl vhodnou formou ujistit o jeho identitě ve smyslu přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti služeb vytvářejících důvěru pro elektronické transakce3). (2) Uveřejní-li zadavatel informace, zadávací dokumentaci nebo další dokumenty na svém profilu zadavatele, zajistí, aby a) byly chráněny proti neoprávněné změně, b) byly po stanovenou dobu nepřetržitě přístupné na profilu zadavatele a c) byly uveřejněny bez požadavků na registraci či jakoukoliv identifikaci osoby, která k informacím, zadávací dokumentaci nebo dalším dokumentům přistupuje. § 4 Podmínky doručování prostřednictvím elektronického nástroje (1) Doručením prostřednictvím elektronického nástroje je okamžik přijetí datové zprávy na elektronickou adresu adresáta či adresátů datové zprávy v elektronickém nástroji. (2) O doručení prostřednictvím elektronického nástroje musí být pořízen záznam o elektronickém úkonu podle § 7. § 5 Šifrování a podávání nabídek v elektronické podobě (1) Ustanovení této vyhlášky týkající se nabídky se použijí obdobně pro předběžnou nabídku, žádost o účast, žádost o zařazení do systému kvalifikace, žádost o účast nebo návrh v soutěži o návrh a podávání aukčních hodnot. (2) Ve formuláři nebo ve výzvě, jejíž náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 6 k zákonu, zadavatel uveřejní elektronickou adresu pro podávání nabídky. (3) Nabídky musí být v elektronickém nástroji chráněny šifrováním jejich obsahu v souladu s požadavky stanovenými touto vyhláškou. To neplatí v případě podávání aukčních hodnot za podmínky, že je v souladu s touto vyhláškou zajištěno zachování důvěrnosti obsahu nabídky. (4) Zadavatel zajistí, aby a) veřejný klíč zadavatele určený k šifrování obsahu nabídek odpovídal soukromému klíči zadavatele, b) nebylo možné bez vynaložení nepřiměřeného úsilí certifikát veřejného klíče padělat, c) nebylo možné bez vynaložení nepřiměřeného úsilí soukromý klíč zadavatele padělat a d) soukromý klíč zadavatele byl zajištěn proti ztrátě a neoprávněnému přístupu po celou dobu platnosti odpovídajícího certifikátu veřejného klíče. (5) Zadavatel poskytuje dodavatelům za účelem šifrování obsahu nabídky certifikát veřejného klíče prostřednictvím svého profilu zadavatele, případně internetových stránek elektronického nástroje nebo zasláním na základě vyžádání. (6) Je-li stanovena lhůta pro podání nabídky, zadavatel zajistí, aby nabídka podaná na adresu podle odstavce 2 a) před uplynutím stanovené lhůty byla dále zpracována v souladu s touto vyhláškou a uložena v nezměněné podobě do doby jejího otevření; zároveň bude dodavateli na jeho elektronickou adresu odeslána informace o tom, že jeho nabídka byla přijata, a b) po uplynutí stanovené lhůty byla označena jako podaná po lhůtě, a současně bylo dodavateli odesláno na jeho elektronickou adresu oznámení o této skutečnosti. (7) Podání nabídky musí být v elektronickém nástroji opatřeno záznamem časové informace podle § 8. § 6 Podmínky pro odšifrování nabídek (1) Zadavatel nebo osoby oprávněné k otevírání nabídek zajistí před otevřením nabídek odšifrování obsahu nabídek s využitím soukromého klíče zadavatele. (2) Zadavatel zajistí, aby odšifrování i otevření nabídek s využitím soukromého klíče zadavatele prováděly oprávněné osoby tak, aby a) odšifrování a otevření bylo provedeno vždy za účasti dvou nebo více oprávněných osob, b) nebylo možné použít soukromý klíč zadavatele k odšifrování nabídek jiným způsobem, než za účasti oprávněných osob. (3) Zadavatel zajistí, aby elektronický nástroj neumožnil odšifrování a otevření nabídky před lhůtou stanovenou k jejímu otevření. Čas odšifrování a otevření nabídky musí být v elektronickém nástroji v souladu s § 7 zaznamenán. (4) Zadavatel zajistí, že nabídka zůstane po jejím otevření uložena v elektronickém nástroji v zašifrované podobě, v jaké byla zadavateli doručena. Zadavatel zároveň uloží nabídku v nešifrované podobě nebo jiným způsobem, který umožní přístup k obsahu nabídky po celou dobu stanovenou v § 216 odst. 1 zákona nezávisle na platnosti šifrovacího certifikátu. § 7 Pořizování záznamů o elektronických úkonech (1) Zadavatel zajistí pořízení záznamů o provedených elektronických úkonech, veškerých dalších činnostech a systémovém stavu elektronického nástroje. Součástí tohoto záznamu musí být alespoň a) určení elektronického úkonu nebo další činnosti elektronického nástroje, b) čas provedení elektronického úkonu podle § 8, c) jednoznačná identifikace osoby, která elektronický úkon provedla, d) jednoznačná identifikace automatizované činnosti, kterou byl proveden elektronický úkon, e) záznam o případném chybovém výsledku elektronického úkonu, f) záznam o systémovém stavu elektronického nástroje, byl-li elektronický nástroj mimo provoz nebo byla-li omezena funkcionalita, v důsledku čehož nebylo možné realizovat elektronické úkony, které jinak prostřednictvím elektronického nástroje realizovat lze. (2) Záznam uvedený v odstavci 1 písm. e) a f) obsahuje alespoň popis stavu a časovou informaci o začátku a konci stavu podle § 8. (3) Záznamy musí být v elektronickém nástroji chráněny proti neoprávněnému přístupu, změně a zničení. § 8 Zaznamenávání časové informace (1) Časová informace zaznamenávaná v elektronickém nástroji musí být poskytovaná operačním systémem navázaným na zdroj reprodukující světový koordinovaný čas UTC v České republice. (2) Synchronizace času měřeného operačním systémem podle odstavce 1 s koordinovaným světovým časem se provádí alespoň jedenkrát za 24 hodin v průběhu zadávacího řízení. (3) Synchronizace času musí být zajištěna i v případě výskytu přestupné sekundy. § 9 Certifikát shody (1) Certifikační orgán posuzuje shodu elektronického nástroje z hlediska funkcionality elektronického nástroje a z hlediska prostředí, ve kterém je elektronický nástroj provozován. Podrobné požadavky týkající se funkčních vlastností elektronického nástroje a prostředí, ve kterém má být elektronický nástroj provozován, jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce. (2) Elektronické nástroje se pro účely posuzování shody elektronického nástroje z hlediska funkcionality dělí na elektronické nástroje splňující požadavky a) na profil zadavatele, b) pro elektronickou realizaci zadávacích řízení, c) pro elektronickou aukci, d) pro rámcové dohody, e) pro dynamický nákupní systém, f) pro elektronickou realizaci soutěží o návrh, g) pro elektronický katalog. (3) Certifikát shody musí obsahovat alespoň a) identifikační údaje certifikačního orgánu, který certifikát shody vydal, b) identifikační údaje žadatele a identifikační číslo osoby, bylo-li žadateli přiděleno, c) obchodní označení a verzi elektronického nástroje, d) uvedení skupin elektronických nástrojů v členění podle odstavce 2, pro které byl elektronický nástroj certifikován, e) datum vydání certifikátu shody, f) dobu platnosti certifikátu shody a g) podpis osoby oprávněné jednat za certifikační orgán. (4) Certifikát shody vydává certifikační orgán v listinné podobě nebo v elektronické podobě, a to v českém jazyce. Certifikát shody prokazuje, že v rozsahu funkčních vlastností a údajů uvedených v certifikátu shody splňuje elektronický nástroj požadavky stanovené zákonem a touto vyhláškou. § 10 Podmínky pro vydání certifikátu shody (1) Žádost o vydání certifikátu shody podává žadatel certifikačnímu orgánu. Žadatel prokazuje v žádosti a následném certifikačním auditu shodu elektronického nástroje s požadavky stanovenými právními předpisy ve vztahu k funkcionalitě elektronického nástroje a ve vztahu k prostředí, v němž je elektronický nástroj provozován. Shodu elektronického nástroje prokáže žadatel, pokud elektronický nástroj splňuje alespoň požadavky stanovené v příloze k této vyhlášce. (2) Pokud má elektronický nástroj platný certifikát shody ve vztahu k funkcionalitě a ve vztahu k prostředí a je provozován jinou osobou než žadatelem, kterému byl certifikát shody vydán, prokazuje tato jiná osoba jako žadatel certifikačnímu orgánu pouze splnění požadavků ve vztahu k prostředí. (3) Certifikační orgán vydá certifikát shody pro elektronický nástroj, pokud byla zjištěna shoda elektronického nástroje s požadavky uvedenými v příloze k této vyhlášce, a to v rozsahu zjištěné shody. Certifikační orgán není oprávněn vydat certifikát shody pro elektronický nástroj nad rámec podané žádosti o vydání certifikátu shody. § 11 Náležitosti žádosti o vydání certifikátu shody (1) V žádosti o vydání certifikátu shody uvede žadatel své identifikační údaje a identifikační číslo osoby, bylo-li žadateli přiděleno. (2) V případě, že žadatelem o vydání certifikátu shody je osoba, která není výrobcem elektronického nástroje, uvede žadatel v žádosti o vydání certifikátu shody identifikační údaje výrobce v rozsahu podle odstavce 1. (3) V žádosti o vydání certifikátu shody uvede žadatel obchodní označení a verzi elektronického nástroje a uvede v souladu s § 9 odst. 2 rozsah požadované certifikace funkčních vlastností elektronického nástroje. (4) Žadatel v případě žádosti o vydání certifikátu shody ve vztahu k funkcionalitě elektronického nástroje v příloze žádosti předloží a) popis naplnění obecných a specifických požadavků na funkční vlastnosti elektronického nástroje podle přílohy k této vyhlášce, b) uživatelskou příručku popisující postup realizace jednotlivých druhů postupů podle zákona tak, jak jsou uvedeny v části II. přílohy k této vyhlášce ve schématu Certifikace elektronického nástroje ve vazbě na rozsah jeho funkcionality, a c) návrhy testovacích scénářů k ověření funkčních vlastností jednotlivých druhů postupů podle zákona tak, jak jsou uvedeny v části II. přílohy k této vyhlášce ve schématu Certifikace elektronického nástroje ve vazbě na rozsah jeho funkcionality. (5) Žadatel v případě žádosti o vydání certifikátu shody ve vztahu k prostředí, v němž je elektronický nástroj provozován, v příloze žádosti předloží popis naplnění požadavků na prostředí elektronického nástroje podle části XI. přílohy k této vyhlášce. (6) V případě uvedeném v § 10 odst. 2 musí být přílohou žádosti o vydání certifikátu shody kopie platného listinného certifikátu shody nebo stejnopis platného elektronického certifikátu shody, který byl pro elektronický nástroj vydán. § 12 Platnost certifikátů shody (1) Pokud žadatel prokáže certifikačnímu orgánu shodu elektronického nástroje s požadavky kladenými na funkční vlastnosti u elektronického nástroje, má certifikát shody v rozsahu funkčních vlastností elektronického nástroje podle § 9 odst. 2 uvedených v certifikátu shody platnost 6 let ode dne jeho vydání. (2) Pokud žadatel prokáže certifikačnímu orgánu shodu elektronického nástroje s požadavky kladenými na prostředí, v němž je nebo má být elektronický nástroj provozován, má certifikát shody v rozsahu údajů uvedených v certifikátu shody, které se týkají prostředí, platnost 3 roky ode dne jeho vydání. Uplynutím uvedené doby není dotčena platnost certifikátu shody v rozsahu údajů týkajících se funkčních vlastností daného elektronického nástroje. (3) Platnost certifikátu shody osvědčujícího soulad s požadavky kladenými na funkční vlastnosti elektronického nástroje je možné na žádost žadatele prodloužit o dalších 6 let a soulad s požadavky kladenými na prostředí o další 3 roky, a to i opakovaně. (4) Dojde-li ke změně funkčních vlastností či prostředí elektronického nástroje oproti funkčním vlastnostem či prostředí elektronického nástroje, na základě kterých byl certifikát shody vydán, a tato změna by mohla mít za následek neprokázání shody s požadavky stanovenými právními předpisy ve stanoveném rozsahu, žadatel oznámí do 15 dnů ode dne, kdy ke změně došlo, tuto skutečnost certifikačnímu orgánu a současně předloží návrh opatření k nápravě. V opačném případě certifikační orgán odejme certifikát shody, případně změní jeho rozsah, pokud to změna vlastností či podmínek provozu elektronického nástroje umožňuje. (5) Certifikační orgán dále odejme nebo změní certifikát shody v případě, že žadatel a) nesplňuje podmínky pro vydání certifikátu shody, nebo b) použil jako podklady pro vydání certifikátu shody doklady či informace, které se ukázaly jako nepravdivé či neúplné. (6) Certifikační orgán odejme certifikát shody i z jiných důvodů na základě písemné žádosti žadatele. (7) Žadatel je oprávněn podat návrh na změnu rozsahu certifikátu shody. V takovém případě prokáže žadatel certifikačnímu orgánu pouze splnění požadavků, kterých se změna týká. § 13 Přechodné ustanovení Certifikáty shody vydané podle vyhlášky č. 9/2011 Sb., kterou se stanoví podrobnější podmínky týkající se elektronických nástrojů a úkonů učiněných elektronicky při zadávání veřejných zakázek a podrobnosti týkající se certifikátu shody, jsou použitelné pouze pro účely dokončení řízení podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. § 14 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2016. Ministryně: Ing. Šlechtová v. r. Příloha k vyhlášce č. 260/2016 Sb. SPECIFIKACE POŽADAVKŮ PRO PROKAZOVÁNÍ SHODY ELEKTRONICKÝCH NÁSTROJŮ I. Seznam použitých zkratek a pojmů Zákon\| Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek ---\|--- Pracovník\| zaměstnanec žadatele nebo i jiná osoba, která se podílí na provozování elektronického nástrojeelektronického nástroje Automaticky provedený elektronický úkon\| elektronický úkon ve vztahu k zadávacímu řízení provedený elektronickým nástrojemelektronickým nástrojem Otevřený formát\| formát podle § 18 odst. 2 vyhlášky č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele PKI\| Public Key Infrastructure: v kryptografii označení infrastruktury správy a distribuce veřejných klíčů z asymetrické kryptografie Zabezpečený dokument\| dokument s omezeným přístupem podle stanovených přístupových oprávnění Oprávněná osoba\| statutární orgán zadavatele nebo jím pověřená osoba na základě plné moci či vnitřních předpisů II. Úvodní ustanovení Pro získání certifikátu shody musí žadatel o certifikaci elektronického nástrojeelektronického nástroje poskytnout informace o sobě a o elektronickém nástrojielektronickém nástroji podle § 11 této vyhlášky a prokázat splnění 1. obecných požadavků podle části III., a to bez ohledu na to, pro jaké funkcionality elektronických nástrojůelektronických nástrojů žadatel žádá o vydání certifikátu shody, 2. specifických požadavků podle částí IV. až X., a to v rozsahu funkcionalit elektronického nástrojeelektronického nástroje podle § 9 odst. 2 této vyhlášky, pro které žadatel žádá o vydání certifikátu shody, 3. požadavků na prostředí podle části XI., a to bez ohledu na to, pro jaký rozsah funkcionalit elektronického nástrojeelektronického nástroje žadatel žádá o vydání certifikátu shody. Rozsah certifikace shody elektronického nástrojeelektronického nástroje ve vazbě na rozsah funkcionality elektronického nástrojeelektronického nástroje je uveden na schématu Certifikace elektronického nástrojeelektronického nástroje ve vazbě na rozsah jeho funkcionality. Certifikace bude vždy prováděna pro elektronické úkony vymezené funkcionalitami, které žadatel uvede v žádosti o vydání certifikátu. Certifikace elektronického nástrojeelektronického nástroje ve vazbě na rozsah jeho funkcionality Druh postupu podle zákona\| Požadované funkcionality elektronických nástrojů podle § 9 odst. 2 této vyhlášky ---\|--- Uveřejňování informací a dokumentů na profilu zadavateleprofilu zadavatele podle § 214 zákona\| 1 - elektronické nástrojeelektronické nástroje splňující požadavky na profil zadavateleprofil zadavatele Zadávací řízení podle § 3 zákona\| zjednodušené podlimitní řízení\| 1 - elektronické nástrojeelektronické nástroje splňující požadavky na profil zadavateleprofil zadavatele 2 - elektronické nástrojeelektronické nástroje splňující požadavky pro elektronickou realizaci zadávacích řízení otevřené řízení užší řízení jednací řízení s uveřejněním jednací řízení bez uveřejnění řízení se soutěžním dialogem řízení o inovačním partnerství koncesní řízení řízení pro zadání veřejné zakázkyzadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu Zvláštní postupy podle části šesté zákona\| rámcová dohoda\| 1 - elektronické nástrojeelektronické nástroje splňující požadavky na profil zadavateleprofil zadavatele 2 - elektronické nástrojeelektronické nástroje splňující požadavky pro elektronickou realizaci zadávacích řízení 4 - elektronické nástrojeelektronické nástroje splňující požadavky pro rámcové dohody dynamický nákupní systém\| 1 - elektronické nástrojeelektronické nástroje splňující požadavky na profil zadavateleprofil zadavatele 2 - elektronické nástrojeelektronické nástroje splňující požadavky pro elektronickou realizaci zadávacích řízení 5 - elektronické nástrojeelektronické nástroje splňující požadavky pro dynamický nákupní systém soutěž o návrhsoutěž o návrh\| 1 - elektronické nástrojeelektronické nástroje splňující požadavky na profil zadavateleprofil zadavatele 6 - elektronické nástrojeelektronické nástroje splňující požadavky pro elektronickou realizaci soutěží o návrh Hodnocení nabídeknabídek s využitím elektronické aukceelektronické aukce podle § 120 a 121 zákona\| 3 - elektronické nástrojeelektronické nástroje splňující požadavky pro elektronickou aukcielektronickou aukci Předložení nabídkynabídky formou elektronického kataloguelektronického katalogu podle § 215 zákona\| 7 - elektronické nástrojeelektronické nástroje splňující požadavky pro elektronický katalogelektronický katalog Po ověření správnosti předložené dokumentace provede certifikační orgán na místě fyzické ověření shody tvrzení v dokumentaci s reálnou funkcionalitou elektronického nástrojeelektronického nástroje. Certifikační orgán provádějící certifikaci elektronických nástrojůelektronických nástrojů má právo v případě pochybností o dostatečnosti předložených podkladů požadovat jejich doplnění. III. Obecné technické požadavky na funkční vlastnosti pro všechny elektronické nástrojeelektronické nástroje (0) Obecné technické požadavky představují minimální úroveň, kterou musí elektronický nástrojelektronický nástroj splňovat. Elektronický nástrojElektronický nástroj může zajistit naplnění jednotlivých požadavků technicko-technologicky pokročilejším řešením/opatřením. Ověření shody elektronického nástrojeelektronického nástroje bude certifikačním orgánem prováděno vždy v oblasti splnění obecných technických požadavků, a dále v oblasti požadavků pro jednotlivé skupiny elektronických nástrojůelektronických nástrojů, přičemž budou akceptována i pokročilejší řešení/opatření. Zaznamenání času elektronického úkonu (0.A) Elektronický nástrojElektronický nástroj zajistí, aby zaznamenání času elektronického úkonu bylo provedeno připojením elektronického časového razítka k datové zprávě. Pořízení záznamu o elektronickém úkonu (0.B) Elektronický nástrojElektronický nástroj zajistí, aby veškeré záznamy o elektronických úkonech obsahovaly 1. jednoznačné určení daného konkrétního úkonu v rámci organizace zadavatele, 2. identifikaci osoby, která elektronický úkon provedla v případě, že jde o úkon učiněný konkrétní fyzickou osobou a nejedná se o úkon provedený automaticky elektronickým nástrojemelektronickým nástrojem (např. příjem nabídeknabídek), 3. záznam, že provedený elektronický úkon byl učiněn automatizovaně elektronickým nástrojemelektronickým nástrojem, 4. záznam informací o nestandardním výsledku úkonu za účelem shromáždění všech nezbytných podkladů pro dohledání příčiny vzniku a vyhodnocení dopadu chyby, pokud nastala při provedení úkonu chyba a 5. zaznamenání času elektronického úkonu podle oddílu 0.A. Řízení přístupu v rámci zadávacích postupů (0.C) Elektronický nástrojElektronický nástroj zajistí, aby řízení přístupu v rámci zadávacích postupů bylo zaznamenáváno a provedeno v souladu s § 7 odst. 1 písm. c) této vyhlášky jednou z následujících variant: Pro profil zadavateleprofil zadavatele: 1. požadavky na řízení přístupu jsou stanoveny pouze pro zadavatele v rozsahu pořízenípořízení záznamů o elektronickém úkonu podle oddílu 0.B. Pro ostatní zadávací postupy: 1. autentizace a autorizace přistupující osoby je založena na zadání jména a hesla. Zadavatel před vydáním jména a hesla pro přistupující osobu ověří, že o ně žádá oprávněná osoba a tato své oprávnění žadateli jednoznačně prokáže. Zadavatel osobě, která neprokáže, že je oprávněnou osobou, jména a hesla pro přistupující osoby nevydá. Zadavatel musí zajistit, aby distribuce jména a hesla přistupujícím osobám proběhla přiměřeně bezpečným způsobem, 2. autentizace a autorizace přistupující osoby je založena na certifikátu veřejného klíče přistupující osoby nebo 3. autentizace a autorizace přistupující osoby je založena i na jiných technologiích; vždy však musí probíhat prokazatelně, přiměřeně bezpečným způsobem a musí jednoznačně identifikovat osobu, která elektronický úkon provedla. Použití otevřených formátů datových zpráv (0.D) Elektronický nástrojElektronický nástroj zajistí, aby formátem datových zpráv, které jsou vyměňovány během zadávacích postupů, byl otevřený formát datové zprávy. Uchování dokumentace o veřejné zakázce (0.E) Elektronický nástrojElektronický nástroj zajistí, aby dokumentace o veřejné zakázceveřejné zakázce byla uchovávána v datovém úložišti s řízeným přístupem. Řízení přístupu se musí řídit pravidly podle oddílu 0.C. Elektronický nástrojElektronický nástroj musí zajistit, aby při uložení dokumentace do datového úložiště bylo k dokumentaci připojeno elektronické časové razítko. Dokumenty o veřejné zakázceveřejné zakázce, které byly předloženy v šifrované podobě nebo obsahují důvěrné informacedůvěrné informace, musí být uchovávány v datovém úložišti s řízeným přístupem. Řízení přístupu se musí řídit pravidly podle oddílu 0.C. Dokumenty mohou být uchovávány ve své šifrované podobě. Pokud jsou dokumenty uchovávány v šifrované podobě (na bázi technologie PKI), musí zadavatel bezpečně uchovávat soukromý klíč zadavatele, odpovídající veřejnému klíči zadavatele, kterým byl dokument šifrován. Doba uchování soukromého klíče zadavatele musí odpovídat době uchování dokumentů. Současně zadavatel uloží dokument v nešifrované podobě nebo jiným způsobem, který umožní přístup k obsahu dokumentu po celou dobu stanovenou v § 216 odst. 1 zákona nezávisle na platnosti šifrovacího certifikátu. Elektronický nástrojElektronický nástroj musí k ukončené veřejné zakázceveřejné zakázce umožnit kompletní export všech: 1. záznamových souborů, 2. automaticky generovaných dokumentů, 3. ručně vložených dokumentů, 4. datových zpráv, 5. strukturovaných dat podle přílohy č. 8 k vyhlášce č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele a 6. metadat. Exportovaný soubor k ukončené veřejné zakázceveřejné zakázce musí mít formu jednoho souboru ve formátu zip, rar nebo 7z opatřeného kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem a musí obsahovat i popis exportované struktury v rozsahu nezbytném pro další automatizované zpracování elektronickými nástrojielektronickými nástroji či informačními systémy. Zajištění zákazu diskriminace (0.F) Elektronický nástrojElektronický nástroj musí být provozován v takovém prostředí a takovým způsobem, aby užívání elektronického nástrojeelektronického nástroje nebylo podmiňováno používáním běžně nedostupných nebo nákladných technologií, což by způsobilo vyloučení určitého dodavateledodavatele z účasti na zadávacích postupech. Zpřístupnění informací pro využití elektronického nástroje (0.G) Elektronický nástrojElektronický nástroj musí umožnit zadavateli poskytovat dodavatelůmdodavatelům, kteří mají zájem účastnit se zadávacích postupů, aby měli k dispozici veškeré informace technické povahy, včetně případného kódování a šifrování, které jsou nezbytné pro komunikaci elektronickými prostředky, zejména pro elektronické podání nabídeknabídek, a to po celou dobu používání elektronického nástrojeelektronického nástroje. Zadavatel zajistí, aby informace pro využití elektronického nástrojeelektronického nástroje byly aktuální a dostupné z nebo na úvodní straně profilu zadavateleprofilu zadavatele. Zajištění technické podpory a servisu elektronického nástroje (0.H) Pro elektronický nástrojelektronický nástroj musí být zajištěna technická podpora a servis v takové míře, aby bylo možné zajistit řádný provoz elektronického nástrojeelektronického nástroje a splnění ostatních požadavků této vyhlášky. Technická podpora a servis musí být poskytovány v rozsahu přiměřeném složitosti funkcionality elektronického nástrojeelektronického nástroje. Kontrola auditní stopy zakázky v elektronickém nástroji (0.I) Elektronický nástrojElektronický nástroj musí umožnit pro účely kontroly oprávněné osobě zobrazit, případně exportovat či vytisknout všechny údaje pořízené podle oddílu 0.B za určené období, a to jak přes jednotlivé veřejné zakázkyveřejné zakázky, tak i přes všechny veřejné zakázkyveřejné zakázky zadavatele. Důvěryhodné doručování v elektronickém nástroji (0.J) Elektronický nástrojElektronický nástroj musí pro účely důvěryhodného doručování naplňovat požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, a to v rozsahu implementované funkcionality. IV. Požadavky - profil zadavateleprofil zadavatele (1) Zpřístupnění zabezpečeného dokumentu omezeným dálkovým přístupem (1.A) O zpřístupnění zabezpečeného dokumentu zadavatelem omezeným dálkovým přístupem bude pořízen záznam o elektronickém úkonu podle oddílu 0.B. Formát dokumentu musí odpovídat požadavkům podle oddílu 0.D. K dokumentu musí být řízený přístup. Řízení přístupu k dokumentu se musí řídit pravidly podle oddílu 0.C. Zpřístupnění zabezpečeného dokumentu neomezeným dálkovým přístupem (1.B) O zpřístupnění zabezpečeného dokumentu zadavatelem neomezeným dálkovým přístupem bude pořízen záznam o elektronickém úkonu podle oddílu 0.B. Formát dokumentu musí odpovídat požadavkům podle oddílu 0.D. Zpřístupnění dokumentu neomezeným dálkovým přístupem (1.C) O zpřístupnění dokumentu zadavatelem neomezeným dálkovým přístupem bude pořízen záznam o elektronickém úkonu podle oddílu 0.B. Formát dokumentu musí odpovídat požadavkům podle oddílu 0.D. Náležitosti profilu zadavatele (1.D) Profil zadavateleProfil zadavatele musí splňovat požadavky § 17 a následujících vyhlášky č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele. Dále musí profil zadavateleprofil zadavatele splňovat požadavky vyhlášky č. 64/2008 Sb., o formě uveřejňování informací souvisejících s výkonem veřejné správy prostřednictvím webových stránek pro osoby se zdravotním postižením (vyhláška o přístupnosti). Profil zadavateleProfil zadavatele musí neomezeným a přímým dálkovým přístupem zpřístupnit základní informace o veřejné zakázceveřejné zakázce v rozsahu a struktuře podle přílohy č. 8 k vyhlášce č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele. V. Požadavky - elektronická realizace zadávacích řízení (2) Odeslání šifrované datové zprávy (2.A) Přípustné formáty odesílané datové zprávy musí stanovit zadavatel. Formát dokumentu musí odpovídat požadavkům podle oddílu 0.D. Elektronický protokol použitý k přenosu datové zprávy stanoví zadavatel. Příjemce datové zprávy musí odesílateli poskytnout certifikát veřejného klíče. Datová zpráva musí být šifrována veřejným klíčem příjemce. Pokud je zpráva odesílána zadavatelem, musí být pořízen záznam o elektronickém úkonu podle oddílu 0.B. Odeslání otevřené datové zprávy (2.B) Přípustné formáty odesílané datové zprávy stanoví zadavatel. Formát dokumentu musí odpovídat požadavkům podle oddílu 0.D. Elektronický protokol použitý k přenosu datové zprávy stanoví zadavatel. Pokud je zpráva odesílána zadavatelem, musí být pořízen záznam o elektronickém úkonu podle oddílu 0.B. Příjem otevřené datové zprávy (2.C) Při příjmu datové zprávy musí zadavatel respektovat formát a elektronický protokol příchozí zprávy. Pokud je zpráva přijímána zadavatelem, musí být pořízen záznam o elektronickém úkonu podle oddílu 0.B. Odeslání datové zprávy v rámci organizace zadavatele (2.D) Formát datové zprávy odesílané v rámci organizace zadavatele bude zvolen podle potřeb zadavatele. Zadavatel vždy zvolí takový formát, který ochrání dokument proti neoprávněné změně. Elektronický protokol použitý k přenosu datové zprávy bude zvolen podle potřeb zadavatele. Zadavatel určí, zda datová zpráva bude šifrována a určí pravidla, jaký klíč bude používán k šifrování. O odeslání datové zprávy musí být pořízen záznam o elektronickém úkonu podle oddílu 0.B. Příjem datové zprávy v rámci organizace zadavatele (2.E) V případě šifrované datové zprávy zadavatel stanoví pravidla určující, zda bude datová zpráva odšifrována. O příjmu datové zprávy musí být pořízen záznam o elektronickém úkonu podle oddílu 0.B. Příjem šifrované datové zprávy (2.F) Pokud je datová zpráva odšifrována, o odšifrování musí být pořízen záznam o elektronickém úkonu podle oddílu 0.B. Zadavatel uloží datovou zprávu v nešifrované podobě nebo jiným způsobem, který umožní přístup k obsahu datové zprávy po celou dobu stanovenou v § 216 odst. 1 zákona nezávisle na platnosti šifrovacího certifikátu. Příjem a uložení nabídky (2.G) Datová zpráva nabídkynabídky nesmí být do doby otvírání nabídeknabídek odšifrována. Musí být pořízen záznam o elektronickém úkonu podle oddílu 0.B. V průběhu příjmu nabídkynabídky nesmí být pořízeny žádné kopie datové zprávy nabídkynabídky. Elektronický nástrojElektronický nástroj zajistí, aby po příjmu datové zprávy nabídkynabídky neprodleně následovalo bezpečné uložení datové zprávy nabídkynabídky. Bezpečné uložení datové zprávy nabídkynabídky musí být provedeno způsobem, aby přístup zadavatele k šifrované nabídcenabídce, uložené v datovém úložišti, nebyl možný před uplynutím lhůty pro podání nabídeknabídek. Elektronický nástrojElektronický nástroj zajistí, aby datová zpráva nabídkynabídky byla uložena takovým způsobem, aby byl zjistitelný pokus o přístup k uložené nabídcenabídce před termínem otevírání nabídeknabídek. Při jakémkoli takovém pokusu o přístup k nabídcenabídce před termínem otevírání nabídeknabídek musí být pořízen záznam o elektronickém úkonu podle oddílu 0.B. Otevírání nabídek podaných elektronickými prostředky (2.H) Elektronický nástrojElektronický nástroj zajistí, aby otevření nabídeknabídek podaných elektronickými prostředky bylo provedeno jednou z následujících variant: 1. otevření nabídkynabídky podané elektronickými prostředky bude provedeno způsobem navazujícím na příjem nabídkynabídky podle oddílu 2.H. Přístup k šifrované nabídcenabídce uložené v datovém úložišti bude proveden součinností minimálně dvou osob, resp. i většího počtu osob, stanoví-li tak zadavatel, s neúplnými právy přístupu k uložené nabídcenabídce. Kombinací přístupových práv těchto osob bude umožněn přístup k uložené nabídcenabídce. NabídkaNabídka pak bude odšifrována soukromým klíčem zadavatele příslušejícím veřejnému klíči zadavatele, který byl použit k šifrování datové zprávy nabídkynabídky nebo 2. otevření nabídkynabídky podané elektronickými prostředky bude provedeno způsobem, navazujícím na příjem nabídkynabídky podle oddílu 2.H. Šifrovaná datová zpráva nabídkynabídky je odšifrována součinností osob, majících přístup k soukromým klíčům zadavatele příslušejícím veřejným klíčům zadavatele, které byly použity k šifrování datové zprávy nabídkynabídky. Pokud elektronický nástrojelektronický nástroj automaticky po otevření nabídkynabídky uloží odšifrovanou nabídkunabídku k zakázce, provede o tom záznam podle oddílu 0.B. Elektronický nástrojElektronický nástroj uloží nabídkunabídku v nešifrované podobě nebo jiným způsobem, který umožní přístup k obsahu nabídkynabídky po celou dobu stanovenou v § 216 odst. 1 zákona nezávisle na platnosti šifrovacího certifikátu. Jednání komise / zadavatele (2.I) Elektronický nástrojElektronický nástroj umožní, aby jako součást záznamu o jednání komise / zadavatele byl zadavatelem vložen dokument zápisu z jednání. Musí být pořízen záznam o elektronickém úkonu podle oddílu 0.B. VI. Požadavky - elektronická aukceelektronická aukce (3) Identifikace účastníků aukce (3.A) Elektronický nástrojElektronický nástroj nesmí umožnit v průběhu zadávacího řízení až do ukončení elektronické aukceelektronické aukce, aby se mohli její účastníci vzájemně identifikovat. O přidělení anonymního identifikátoru účastníku elektronické aukceelektronické aukce musí být pořízen záznam o elektronickém úkonu podle oddílu 0.B. Výzva k zadání nových aukčních hodnot (3.B) Přípustné formáty odesílané výzvy stanoví zadavatel. Formát dokumentu musí odpovídat požadavkům podle oddílu 0.D. Elektronický protokol použitý k přenosu výzvy stanoví zadavatel. O odeslání výzvy účastníkům musí být pořízen záznam o elektronickém úkonu podle oddílu 0.B. Matematický vzorec pro výpočet pořadí účastníků (3.C) Elektronický nástrojElektronický nástroj musí zadavateli trvale poskytnout informaci o použitém matematickém vzorci, který se při elektronické aukcielektronické aukci použije pro určení automatických změn pořadí na základě podaných nových aukčních hodnot. Tento vzorec musí zahrnovat všechna kritéria stanovená zadavatelem v elektronickém nástrojielektronickém nástroji pro hodnocení nabídeknabídek. Zpřístupnění informací během elektronické aukce (3.D) Elektronický nástrojElektronický nástroj musí po celou dobu elektronické aukceelektronické aukce účastníkovi elektronické aukceelektronické aukce zpřístupnit informaci o jeho aktuálním pořadí. Elektronický nástrojElektronický nástroj musí umožnit poskytovat také další informace o aukčních hodnotách za předpokladu, že si to zadavatel vyhradil v zadávacích podmínkáchzadávacích podmínkách a určil způsob jejich poskytnutí. Elektronický nástrojElektronický nástroj musí umožnit zadavateli zobrazit účastníkům elektronické aukceelektronické aukce kdykoli v průběhu elektronické aukceelektronické aukce počet účastníků elektronické aukceelektronické aukce. VII. Požadavky - rámcové dohody (4) Jednotná evidence (4.A) Elektronický nástrojElektronický nástroj musí vést a zadavateli zobrazit jednotnou evidenci rámcových dohod s vazbou na plnění z těchto rámcových dohod. O každé změně v evidenci musí být pořízen záznam o elektronickém úkonu podle oddílu 0.B. Načítání plnění (4.B) Elektronický nástrojElektronický nástroj musí umožnit jednotlivé načítání dílčí veřejné zakázkyveřejné zakázky po jejím zadání pro každou konkrétní rámcovou dohodu. O každém načítání musí být pořízen záznam o elektronickém úkonu podle oddílu 0.B. Zakázka na základě rámcové dohody (4.C) Elektronický nástrojElektronický nástroj musí pro zvolenou rámcovou dohodu umožnit zadavateli zadávat jednotlivé zakázky. O nabídcenabídce musí být pořízen záznam o elektronickém úkonu podle oddílu 0.B. VIII. Požadavky - dynamický nákupní systém (5) Jednotná evidence (5.A) Elektronický nástrojElektronický nástroj musí vést a zadavateli zobrazit jednotnou evidenci zavedených dynamických nákupních systémů s vazbou na plnění z těchto dynamických nákupních systémů. O každé změně v evidenci musí být pořízen záznam o elektronickém úkonu podle oddílu 0.B. Načítání plnění (5.B) Elektronický nástrojElektronický nástroj musí umožnit jednotlivé načítání dílčí veřejné zakázkyveřejné zakázky po jejím zadání pro každý konkrétní dynamický nákupní systém. O každém načítání musí být pořízen záznam o elektronickém úkonu podle oddílu 0.B. Kategorie (5.C) Elektronický nástrojElektronický nástroj musí umožnit zadavateli rozdělit připravovaný dynamický nákupní systém do kategorií. O definovaných kategoriích a jejich změnách musí být pořízen záznam o elektronickém úkonu podle oddílu 0.B. Zakázka v rámci dynamického nákupního systému (5.D) Elektronický nástrojElektronický nástroj musí pro zvolený dynamický nákupní systém umožnit zadavateli zadávat jednotlivé zakázky. O nabídcenabídce musí být pořízen záznam o elektronickém úkonu podle oddílu 0.B. Evidence dodavatelů v dynamickém nákupním systému (5.E) Elektronický nástrojElektronický nástroj musí v rámci jednotlivých dynamických nákupních systémů umožnit zadavateli vést a zobrazit evidenci dodavatelůdodavatelů, kteří: a) podali žádost o účast, b) byli vyloučeni z účasti v dynamickém nákupním systému, c) byli zařazeni do dynamického nákupního systému. O každé změně v evidenci musí být pořízen záznam o elektronickém úkonu podle oddílu 0.B. IX. Požadavky - elektronická realizace soutěží o návrh (6) Zpřístupnění návrhu v soutěži o návrh soutěžní porotě (6.A) Elektronický nástrojElektronický nástroj musí zadavateli umožnit zpřístupnění návrhu v soutěži o návrhsoutěži o návrh soutěžní porotě tak, aby pro osoby, jež jsou součástí soutěžní poroty, nebylo možné na základě informací poskytnutých elektronickým nástrojemelektronickým nástrojem identifikovat dodavateledodavatele, který návrh podal (dále jen „anonymizace návrhu“). K anonymizaci návrhu musí dojít až po otevření a odšifrování návrhu. Soutěžní porotě zpřístupní zadavatel anonymizovaný návrh v odšifrované podobě. O otevření, odšifrování a anonymizaci návrhu musí být pořízen záznam o elektronickém úkonu podle oddílu 0.B. Elektronický nástrojElektronický nástroj musí i po anonymizaci návrhu poskytnout zadavateli informaci o dodavatelidodavateli, jež návrh podal. O zpřístupnění návrhu v soutěži o návrhsoutěži o návrh soutěžní porotě musí být pořízen záznam o elektronickém úkonu podle oddílu 0.B. X. Požadavky - elektronický katalogelektronický katalog (7) Technické náležitosti elektronického katalogu (7.A) Pro tvorbu elektronického kataloguelektronického katalogu se použije některý z následujících formátů: a) pdf (Portable Document Format), b) PDF/A (Portable Document Format for the Long-term Archiving), c) xml (Extensible Markup Language Document), d) fo/zfo (602XML Filler dokument), e) html/htm (Hypertext Markup Language Document), f) odt (Open Document Text), g) ods (Open Document Spreadsheet), h) rtf (Rich Text Format), i) doc/docx (MS Word Document), j) xls/xlsx (MS Excel Spreadsheet), k) další oborově obvyklé formáty s podporovaným a zdarma dostupným prohlížečem a editorem daného formátu. Formát (včetně použitých technických prostředků), obsah a strukturu elektronického kataloguelektronického katalogu definuje zadavatel v zadávací dokumentacizadávací dokumentaci a stanoví, které údaje jsou určeny k vyplnění na straně dodavateledodavatele. Elektronický katalogElektronický katalog vložený zadavatelem do elektronického nástrojeelektronického nástroje musí umožňovat editaci na straně dodavateledodavatele a jeho odeslání elektronickými prostředky v zašifrované podobě jako nabídkunabídku či součást nabídkynabídky. XI. Obecné požadavky na prostředí, v němž je elektronický nástrojelektronický nástroj provozován 1. Kvalita provozu elektronického nástrojeelektronického nástroje Základním kvalitativním požadavkem na provoz elektronického nástrojeelektronického nástroje je prokázání důvěryhodnosti jeho provozování. Tato důvěryhodnost je měřena přes důvěrnost, dostupnost a integritu informací, které jsou prostřednictvím elektronického nástrojeelektronického nástroje v daném prostředí zpracovávány. Měření kvality probíhá podle níže uvedených požadavků na systém řízení provozu elektronického nástrojeelektronického nástroje, za který odpovídá žadatel. Žadatel pro potřeby certifikace prostředí prokáže plnění požadavků této vyhlášky. 2. Deklarace systému řízení Žadatel musí stanovit politiku provozu elektronického nástrojeelektronického nástroje, která bude obsahovat minimálně: • Vymezení postupu zajišťování dostatečných zdrojů pro provoz elektronického nástrojeelektronického nástroje vedením společnosti žadatele; • Rozsah provozovaných funkčních vlastností elektronického nástrojeelektronického nástroje; • Výčet požadavků stanovených v zákoně, normativních a smluvních požadavků aplikovaných na provoz elektronického nástrojeelektronického nástroje; • Stanovení odpovědných rolí za provoz elektronického nástrojeelektronického nástroje včetně jejich pravomocí a odpovědností; • Vymezení postupu řízení služeb jiných stran, které mají dopad na provoz elektronického nástrojeelektronického nástroje; • Vymezení postupu pravidelného ohodnocování a řízení aktiv a rizik spojených s provozem elektronického nástrojeelektronického nástroje; • Vymezení kontrolních mechanismů k monitorování provozu elektronického systému a způsobu zajištění včasné a efektivní identifikace nových hrozeb a rizik. 3. Požadavky na řízení zdrojů Žadatel musí určovat a zajistit dostatečné zdroje potřebné pro efektivní a účinný provoz elektronického nástrojeelektronického nástroje. Zdroje pro účely tohoto standardu tvoří: 1. prostředí, ve kterém je elektronický nástrojelektronický nástroj provozován a které zahrnuje hardware, operační systémy a další systémové programové vybavení a prostory nezbytné pro zajištění požadovaných parametrů elektronického nástrojeelektronického nástroje a 2. lidské zdroje, které jsou nezbytné pro provozování elektronického nástrojeelektronického nástroje (správu a obsluhu) v zamýšleném rozsahu a pro dodržování stanovených požadavků na elektronický nástrojelektronický nástroj. Žadatel musí specifikovat požadavky na řízení zdrojů (provozního prostředí a lidských zdrojů) a jeho části tak, aby bylo zajištěno, že elektronický nástrojelektronický nástroj plní stanovené požadavky při jeho provozování v provozním prostředí v zamýšleném rozsahu. 3.1. Požadavky na prostředí Žadatel musí dokumentovaným způsobem stanovit požadavky na prostředí, a to zejména hardware, software a prostory nezbytné pro provozování elektronického nástrojeelektronického nástroje v zamýšleném rozsahu. Musí vést záznamy o tom, že jsou tyto požadavky při provozu elektronického nástrojeelektronického nástroje plněny. Rozsah požadavků je závislý na složitosti elektronického nástrojeelektronického nástroje (tj. kompatibilitě funkcionality). 3.2. Požadavky na procesy řízení lidských zdrojů Žadatel musí provést taková opatření v oblasti řízení lidských zdrojů, která minimalizují negativní vliv pracovníků na provoz elektronického nástrojeelektronického nástroje ve stanoveném rozsahu při dodržení všech stanovených požadavků. Způsob naplnění níže uvedených požadavků musí být dokumentován a musí existovat záznamy jako důkazy o plnění požadavků. Žadatel musí minimálně: • Stanovit role, jejich popis, pracovní povinnosti, odpovědnosti a pravomoci; • Stanovit požadavky na odbornou způsobilost pracovníka pro danou roli; • Stanovit způsob ustanovení pracovníka do role a způsob jeho proškolení; • Plánovat v pravidelných intervalech vzdělávací aktivity a následně je podle plánu realizovat; • Stanovit pravidla uplatňování odpovědnosti a udělování sankcí za porušení stanovených povinností při provozu elektronického nástrojeelektronického nástroje; • Stanovit pravidla ukončení práce pracovníka v roli. Před započetím práce s elektronickým nástrojemelektronickým nástrojem nebo v provozním prostředí elektronického nástrojeelektronického nástroje žadatel provádí výběr vhodných pracovníků do rolí podle požadavků na roli, stanovené odborné způsobilosti a dalších vlastností, které žadatel určí pro danou roli. Před započetím práce s elektronickým nástrojemelektronickým nástrojem nebo v provozním prostředí elektronického nástrojeelektronického nástroje žadatel ověří kvalifikaci a proškolení nových pracovníků pro role nutné pro provozování elektronického nástrojeelektronického nástroje, jejich odpovědnosti, pravomoci a požadavky na odbornou způsobilost, a to před ustanovením pracovníka do role. Během práce s elektronickým nástrojemelektronickým nástrojem nebo v provozním prostředí elektronického nástrojeelektronického nástroje žadatel plánuje a zajišťuje vzdělávací aktivity, prostřednictvím nichž zajistí, že pracovníci trvale splňují požadavky na odbornou způsobilost stanovenou pro zastávanou roli. V případě, že jsou činnosti zajištěny smluvní stranou, žadatel vyžaduje naplnění tohoto požadavku po smluvní straně. Žadatel řeší s pracovníkem případy porušení stanovených povinností při provozu elektronického nástrojeelektronického nástroje v souladu se stanovenými pravidly uplatňování odpovědnosti a udělování sankcí. Při ukončení práce s elektronickým nástrojemelektronickým nástrojem nebo v provozním prostředí elektronického nástrojeelektronického nástroje Žadatel stanoví konkrétní časový plán pro řádný průběh ukončení práce pracovníka s elektronickým nástrojemelektronickým nástrojem (včetně ukončení případných smluvních vztahů), které zahrnují zejména odevzdání přidělených aktiv a odejmutí přístupových práv k elektronickému nástrojielektronickému nástroji. 4. Systémové požadavky na elektronický nástrojelektronický nástroj Prostřednictvím systémových požadavků na elektronické nástrojeelektronické nástroje zajišťuje žadatel plnění požadavků stanovených v zákoně již v průběhu návrhu a vývoje elektronického nástrojeelektronického nástroje a po celou dobu provozování elektronického nástrojeelektronického nástroje. 4.1. Požadavky na řízení provozu Žadatel musí dokumentovaným způsobem zabezpečit dostupnost, integritu a důvěrnost, a to aplikováním vybraných postupů mezinárodních norem v oblasti bezpečnosti informací a kvality služeb v IT, které jsou etalonem pro naplnění níže uvedených požadavků. Žadatel musí v pravidelných intervalech, minimálně jednou ročně a při každé větší změně: • Provádět, řídit a hodnotit aktiva a rizika; • Zpracovávat a naplňovat plán zvládání rizik; • Přehodnocovat již přijatá opatření; • Provádět kontrolu a vyhodnocení procesů a činností prováděných jinými stranami, které mají dopad na provoz elektronického nástrojeelektronického nástroje; • Vytvářet, udržovat a řídit dokumenty a záznamy nezbytné pro provoz elektronického nástrojeelektronického nástroje; • Plánovat, realizovat, monitorovat a přezkoumávat postupy pro řízení provozu elektronického nástrojeelektronického nástroje; • Provádět interní audity a přezkoumání vedením včetně přezkoumání shody s požadavky zákona a jeho prováděcích předpisů a dalších normativních a smluvních závazků. Dále musí: • Řídit proces plánování změn provozu elektronického nástrojeelektronického nástroje; • Řídit proces provozu elektronického nástrojeelektronického nástroje a poskytovat zadavateli operativní i pravidelné měsíční informace o stavu provozu včetně všech anomálií, nedostupností a dalších informací, které jsou z pohledu provozu elektronického nástrojeelektronického nástroje pro zadavatele významné; • Mít zpracovány a funkční plány kontinuity a dostupnosti; • Řídit prostředky a kapacity v čase a místě tak, aby nedocházelo k ohrožení provozu elektronického nástrojeelektronického nástroje; • Prokazatelně seznamovat pracovníky zadavatele se změnami v provozu elektronického nástrojeelektronického nástroje; • Řídit vztahy se zadavateli i účastníky zadávacích řízení v rozsahu provozovaného elektronického nástrojeelektronického nástroje; • Řídit incidenty, problémy, konfigurace a změny a vést o nich prokazatelné záznamy. 4.2. Požadavky na kvalitu řešení Pro potřeby certifikace je jako akceptovatelná úroveň provozu elektronického nástrojeelektronického nástroje stanovena: • Celková roční dostupnost elektronického nástrojeelektronického nástroje je nejméně 98 %, přičemž jednotlivý výpadek provozu nesmí překročit 3 hodiny v pracovní dny a 12 hodin ve dnech pracovního volna; • Zálohovací plán musí být nastaven tak, aby při jeho dodržování došlo v případě incidentu ke ztrátě dat v elektronickém nástrojielektronickém nástroji maximálně jeden kalendářní den. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES. 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93. 3) Článek 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES.
Vyhláška č. 259/2016 Sb.	Vyhláška č. 259/2016 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 8. 8. 2016, datum účinnosti 1. 9. 2016, částka 101/2016 * Čl. I - Vyhláška č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 9. 2016 259 VYHLÁŠKA ze dne 22. července 2016, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo dopravy stanoví podle § 52 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 118/2004 Sb., zákona č. 309/2008 Sb. a zákona č. 187/2014 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: 1. V § 8 odstavec 1 zní: „(1) Nejmenší podjezdná výška nově stavěných nebo rekonstruovaných mostů, u nichž dochází k výměně nebo zásadní stavební úpravě nosné konstrukce, na vodní cestě dopravně významné je 7,0 m nad nejvyšší plavební hladinou, stanovenou plavebním úřadem (dále jen „nejvyšší plavební hladina“). U nově stavěných obloukových mostů musí být tato výška dodržena v šířce nejméně dvou třetin plavební dráhy podle § 5.“. 2. V § 8 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které znějí: „(2) Nelze-li z důvodů, které nejsou na straně stavebníka, dodržet u nově stavěného nebo rekonstruovaného mostu nejmenší podjezdnou výšku podle odstavce 1, může být podjezdná výška u takového mostu menší, je-li konstrukce mostu zřízena jako pohyblivá. U rekonstruovaného mostu nemusí být jeho konstrukce zřízena jako pohyblivá, je-li podjezdná výška u takového mostu stejná jako před rekonstrukcí, nejméně však 5,25 m nad nejvyšší plavební hladinou. Současně musí stavebně technické řešení spodní stavby a mostovky umožňovat bez demoličních prací dodatečné dosažení nejmenší podjezdné výšky rekonstruovaného mostu podle odstavce 1 po odpadnutí důvodu, pro který to nebylo možné. Splnění podmínek podle věty první až třetí musí být obsaženo v dokumentaci stavby předávané plavebnímu úřadu pro účely vydání závazného stanoviska podle zákona. (3) Při rekonstrukci mostních objektů, při nichž nedochází k výměně nebo zásadní stavební úpravě nosné konstrukce, musí být zachována podjezdná výška před rekonstrukcí. (4) Mostní objekty musí být řešeny tak, aby nezpůsobovaly odrazy, které jsou nebezpečné pro radarovou navigaci na vodní cestě.“. Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 5 až 9. 3. V § 8 se na konci odstavce 6 doplňují věty „Nejmenší podjezdná výška nově stavěných mostů na vodní cestě dopravně významné klasifikační třídy 0. v říčním úseku je 4,0 m nad nejvyšší plavební hladinou. V případech rekonstrukce stávajících mostů na vodní cestě dopravně významné klasifikační třídy 0. v říčním úseku musí být nejméně zachována stávající podjezdná výška před rekonstrukcí.“. Čl. II Přechodné ustanovení U staveb, pro které bylo stavební povolení podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, uděleno přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se postupuje podle dosavadních právních předpisů. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2016. Ministr: Ing. Ťok v. r.
Zákon č. 258/2016 Sb.	Zákon č. 258/2016 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o spotřebitelském úvěru Vyhlášeno 5. 8. 2016, datum účinnosti 1. 12. 2016, částka 100/2016 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o České obchodní inspekci * ČÁST DRUHÁ - Změna živnostenského zákona * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o soudních poplatcích * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o bankách * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o České národní bance * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o stavebním spoření * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o finančním zajištění * ČÁST TŘINÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 13. 1. 2018 (370/2017 Sb.) 258 ZÁKON ze dne 14. července 2016, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o spotřebitelském úvěru Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o České obchodní inspekci Čl. I Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona č. 240/1992 Sb., zákona č. 22/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 321/2001 Sb., zákona č. 205/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 439/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 490/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 219/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb. a zákona č. 378/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 se slova „, poskytující spotřebitelský úvěr“ zrušují. 2. V § 2 odst. 2 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmeno f) se včetně poznámky pod čarou č. 1f zrušuje. ČÁST DRUHÁ Změna živnostenského zákona Čl. II Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 151/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 351/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 201/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 234/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 309/2013 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 140/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 91/2016 Sb. a zákona č. 126/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 3 se na konci textu písmene a) doplňují slova „poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a činnost akreditovaných osob podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr,“. 2. V příloze č. 2 ŽIVNOSTI VÁZANÉ se předmět podnikání „Poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru“ zrušuje. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o soudních poplatcích Čl. III V příloze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb. zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 255/2000 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 72/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 167/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 335/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb. a zákona č. 161/2016 Sb., položka 17a zní: „Položka 17a Za návrh na zrušení rozhodčího nálezu\| 3 000 Kč“. ---\|--- ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o bankách Čl. IV Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 287/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 219/2015 Sb., zákona č. 220/2015 Sb. a zákona č. 375/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 3 se na konci textu písmene i) doplňují slova „; spočívá-li finanční makléřství ve zprostředkování spotřebitelského úvěru, může banka tuto činnost vykonávat pouze tehdy, je-li některou z osob oprávněných zprostředkovávat spotřebitelský úvěr podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr“. 2. V § 1 odst. 4 se doplňuje věta „Banka může vykonávat činnost akreditované osoby podle zákona upravujícího činnost akreditovaných osob na finančním trhu, je-li akreditovanou osobou podle takového zákona.“. 3. V § 25a odst. 3 se na konci písmene d) tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) poskytnutí informací Evropskému parlamentu pro účely výkonu vyšetřovacích pravomocí podle čl. 226 Smlouvy o fungování Evropské unie.“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů Čl. V Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb., zákona č. 211/1997 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 176/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb. a zákona č. 221/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 5a odst. 2 písmeno a) zní: „a) jsou osobami oprávněnými poskytovat spotřebitelský úvěr podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr a“. Poznámka pod čarou č. 6f se zrušuje. 2. V § 5a odst. 2 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 3. V § 5a odst. 4 písm. c) se slova „ostatních finančních institucí, u nichž výše základního kapitálu k poslednímu dni zdaňovacího období činí alespoň 2 000 000 Kč“ nahrazují slovy „zbývajících ostatních finančních institucí“. Čl. VI Přechodné ustanovení Ustanovení § 5a zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uplatní od prvního dne zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých ostatní finanční instituci zanikne živnostenské oprávnění pro poskytování úvěrů. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o České národní bance Čl. VII Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 442/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 278/2001 Sb., zákona č. 482/2001 Sb., zákona č. 127/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona 285/2009 Sb., zákona č. 295/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 92/2011 Sb., zákona č. 136/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb. a zákona č. 377/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 44 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) nebankovními poskytovateli spotřebitelského úvěru, samostatnými zprostředkovateli, zprostředkovateli vázaného spotřebitelského úvěru, vázanými zástupci a zahraničními zprostředkovateli podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr, a“. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f). 2. V § 44a odst. 1 větě první se slovo „sjednávání“ nahrazuje slovy „poskytování nebo zprostředkování“. 3. Poznámka pod čarou č. 9m zní: „9m) Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.“. 4. V § 44a odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „nebo obdobného oprávnění k působení na území České republiky uděleného zahraničním orgánem“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů Čl. VIII Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 91/2012 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 se za slova „s výjimkou“ vkládají slova „sporů ze smluv, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel,“. 2. V § 3 se odstavce 3 až 6 zrušují. 3. V § 4 se odstavec 3 zrušuje. 4. V § 8 se odstavec 3 zrušuje. 5. V § 15 odst. 2 se věta poslední zrušuje. 6. V § 25 odst. 2 se věta poslední zrušuje. 7. V § 25 odst. 3 se věta poslední zrušuje. 8. V § 31 se písmena g) a h) zrušují. Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno g). 9. V § 32 odst. 1 se věta poslední zrušuje. 10. V § 32 se odstavec 3 zrušuje. 11. V § 33 se věta poslední zrušuje. 12. V § 34 se slova „a), b),“ nahrazují slovy „a) nebo b),“ a slova „g) nebo h),“ se zrušují 13. V § 34 odst. 2 se slova „v § 31 písm. c) až f) nebo i)“ nahrazují slovy „v § 31 písm. c) až g)“. 14. V § 34 se odstavec 3 zrušuje. 15. V § 35 odst. 1 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c). 16. Část šestá se včetně nadpisu zrušuje. Čl. IX Přechodná ustanovení 1. Platnost rozhodčí smlouvy se posuzuje podle zákona č. 216/1994 Sb., ve znění účinném v době uzavření rozhodčí smlouvy. 2. Rozhodčí řízení zahájená na základě rozhodčích smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. 3. Ustanovení § 40a až § 40d zákona č. 216/1994 Sb. se ve vztahu k rozhodcům zapsaným do seznamu rozhodců ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona použijí ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST OSMÁ Změna zákona o stavebním spoření Čl. X Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 423/2003 Sb., zákona č. 292/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 135/2014 Sb. a zákona č. 104/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 9 odst. 1 se na konci textu písmene j) doplňují slova „; spočívá-li finanční makléřství ve zprostředkování spotřebitelského úvěru, může stavební spořitelna tuto činnost vykonávat pouze tehdy, je-li některou z osob oprávněných zprostředkovávat spotřebitelský úvěr podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr“. 2. V § 9 odst. 1 se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) vykonávat činnost akreditované osoby podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr.“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech Čl. XI V § 25a odst. 3 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 41/2011 Sb. a zákona č. 135/2014 Sb., se na konci písmene c) tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) poskytnutí informací Evropskému parlamentu pro účely výkonu vyšetřovacích pravomocí podle čl. 226 Smlouvy o fungování Evropské unie.“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. XII Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb. a zákona č. 148/2016 Sb., se mění takto: 1. V příloze položce 10 se písmeno g) včetně poznámky pod čarou č. 9b zrušuje. Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno g). 2. V příloze položce 65 v bodě 9 se doplňují písmena n) až q), která znějí: „n) udělení oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru\| Kč 50 000 ---\|--- o) udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr\| Kč 10 000 p) akreditaci podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr \| Kč 50 000 q) prodloužení akreditace podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr\| Kč 25 000“. 3. V příloze položce 65 se doplňují body 11 a 12, které znějí: „11. Zápis a) oprávnění k činnosti vázaného zástupce do registru podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr\| Kč 2 000 ---\|--- b) oprávnění k činnosti zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru pro daného zastoupeného\| Kč 2 000 12. Prodloužení oprávnění a) k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru \| Kč 25 000 ---\|--- b) k činnosti samostatného zprostředkovatele podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr \| Kč 5 000 c) k činnosti vázaného zástupce podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr \| Kč 1 000 d) k činnosti zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru pro daného zastoupeného \| Kč 1 000“. 4. V příloze položce 65 poznámka na konci položky 65 zní: „Poznámka Poplatníkem správního poplatku za prodloužení oprávnění podle bodu 12 písm. a) nebo b) této položky je nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru nebo samostatný zprostředkovatel a podle bodu 12 písm. c) nebo d) zastoupený. Poplatek je splatný vždy nejdříve ve lhůtě 3 měsíců přede dnem skončení oprávnění a nejpozději ve lhůtě 30 dnů přede dnem skončení oprávnění.“. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o finančním zajištění Čl. XV V § 7 odst. 1 písm. c) bodě 1 zákona č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění, ve znění zákona č. 303/2013 Sb., se slovo „hypotečních,“ zrušuje. ČÁST TŘINÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XVI Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. v z. Pokorná-Jermanová v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 257/2016 Sb.	Zákon č. 257/2016 Sb. Zákon o spotřebitelském úvěru Vyhlášeno 5. 8. 2016, datum účinnosti 1. 12. 2016, částka 100/2016 * ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 6) * ČÁST DRUHÁ - OSOBY OPRÁVNĚNÉ POSKYTOVAT SPOTŘEBITELSKÝ ÚVĚR (§ 7 — § 15) * ČÁST TŘETÍ - OSOBY OPRÁVNĚNÉ ZPROSTŘEDKOVÁVAT SPOTŘEBITELSKÝ ÚVĚR (§ 16 — § 52) * ČÁST ČTVRTÁ - REGISTR (§ 53 — § 59) * ČÁST PÁTÁ - PERSONÁLNÍ PŘEDPOKLADY K PROVOZOVÁNÍ ČINNOSTI (§ 60 — § 74) * ČÁST ŠESTÁ - PRAVIDLA JEDNÁNÍ (§ 75 — § 103) * ČÁST SEDMÁ - SMLOUVA O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU (§ 104 — § 124) * ČÁST OSMÁ - SMLOUVA O ZPROSTŘEDKOVÁNÍ SPOTŘEBITELSKÉHO ÚVĚRU (§ 125 — § 132) * ČÁST DEVÁTÁ - ROČNÍ PROCENTNÍ SAZBA NÁKLADŮ (§ 133 — § 134) * ČÁST DESÁTÁ - DOHLED (§ 135 — § 146) * ČÁST JEDENÁCTÁ - PŘESTUPKY (§ 147 — § 159) * ČÁST DVANÁCTÁ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (§ 160 — § 163) * ČÁST TŘINÁCTÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ (§ 164 — § 177) * ČÁST ČTRNÁCTÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 178 — § 178) * § 179 - Účinnost č. 1 k zákonu č. 257/2016 Sb. č. 2 k zákonu č. 257/2016 Sb. č. 3 k zákonu č. 257/2016 Sb. č. 4 k zákonu č. 257/2016 Sb. č. 5 k zákonu č. 257/2016 Sb. Aktuální znění od 1. 9. 2024 (462/2023 Sb.) 257 ZÁKON ze dne 14. července 2016 o spotřebitelském úvěru Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie2) a upravuje a) činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, b) práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru a c) působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru. § 2 Spotřebitelský úvěr (1) Spotřebitelským úvěremSpotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebitelispotřebiteli. (2) Spotřebitelským úvěremSpotřebitelským úvěrem na bydlení je spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr a) zajištěný nemovitou věcí nebo věcným právem k nemovité věci, b) účelově určený k 1. nabytí, vypořádání nebo zachování práv k nemovité věci nebo součásti nemovité věci, 2. výstavbě nemovité věci nebo součásti nemovité věci, 3. úhradě za převod družstevního podílu v bytovém družstvu nebo nabytí účasti v jiné právnické osobě za účelem získání práva užívání bytu nebo rodinného domu, 4. změně stavby podle stavebního zákona nebo jejímu připojení k veřejným sítím, 5. úhradě nákladů spojených se získáním peněžité zápůjčky, úvěru nebo jiné obdobné finanční služby s účelem uvedeným v bodech 1 až 4, nebo 6. splacení úvěru, peněžité zápůjčky nebo jiné obdobné finanční služby poskytnuté k účelům uvedeným v bodech 1 až 6, nebo c) poskytnutý stavební spořitelnou podle zákona upravujícího stavební spoření. (3) Vázaným spotřebitelským úvěremVázaným spotřebitelským úvěrem je spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr, který je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, s výjimkou spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení. Platí, že spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, pokud je určen výhradně k financování koupě určitého zboží nebo poskytnutí určité služby a a) prodávající nebo osoba poskytující službu je zároveň poskytovatelemposkytovatelem, b) poskytovatelposkytovatel využije služeb prodávajícího nebo osoby poskytující službu v souvislosti s uzavřením nebo přípravou smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr (dále jen „smlouva o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru“), nebo c) konkrétní zboží nebo služba jsou výslovně uvedeny ve smlouvě o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru. (4) Jde-li částečně o spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení podle odstavce 2 písm. b) a částečně o spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, rozhoduje o tom, zda se na daný spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr použije právní úprava spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení nebo jiného než na bydlení, převažující účel spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru. Nelze-li převažující účel určit, použije se na takový spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr úprava spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru jiného než na bydlení. (5) Jde-li částečně o spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení podle odstavce 2 písm. b) a částečně o spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení podle odstavce 2 písm. a), který není účelově určený podle odstavce 2 písm. b), rozhoduje o tom, zda se daný spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení pro účely náhrady účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s předčasným splacením považuje za spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení podle odstavce 2 písm. b) nebo za spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení podle odstavce 2 písm. a), který není účelově určený podle odstavce 2 písm. b), převažující účel spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru. Nelze-li převažující účel určit, použije se na takový spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr úprava spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení podle odstavce 2 písm. a), který není účelově určený podle odstavce 2 písm. b). § 3 Vymezení pojmů (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) poskytováním spotřebitelského úvěruposkytováním spotřebitelského úvěru 1. nabízení možnosti sjednat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr vlastním jménem a na vlastní účet, 2. předkládání návrhu na sjednání spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru vlastním jménem a na vlastní účet, 3. provádění přípravných prací směřujících vlastním jménem a na vlastní účet ke sjednání spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, včetně poskytování doporučení vedoucího ke sjednání spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, 4. sjednávání spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru vlastním jménem a na vlastní účet, nebo 5. výkon práv a plnění povinností ze smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru osobou, která spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr se spotřebitelemspotřebitelem sjednala, b) zprostředkováním spotřebitelského úvěruzprostředkováním spotřebitelského úvěru 1. nabízení možnosti sjednat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr jménem a na účet poskytovateleposkytovatele, nebo jménem a na účet spotřebitelespotřebitele, 2. předkládání návrhů na sjednání spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru jménem a na účet poskytovateleposkytovatele, nebo jménem a na účet spotřebitelespotřebitele, 3. provádění přípravných prací směřujících ke sjednání spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru jménem a na účet poskytovateleposkytovatele nebo jménem a na účet spotřebitelespotřebitele, včetně poskytování doporučení vedoucího ke sjednání spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, 4. sjednávání spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru jménem a na účet poskytovateleposkytovatele, nebo jménem a na účet spotřebitelespotřebitele, nebo 5. výkon práv a plnění povinností ze smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru osobou, která smlouvu o zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru se spotřebitelemspotřebitelem uzavřela, c) posouzením úvěruschopnosti spotřebiteleposouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr, d) poskytovatelemposkytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr, e) zprostředkovatelemzprostředkovatelem ten, kdo jako podnikatel zprostředkovává spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr, f) zastoupeným v případě 1. vázaného zástupcevázaného zástupce ten, s nímž má vázaný zástupcevázaný zástupce uzavřenou smlouvu, na jejímž základě zprostředkovává spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr, a kdo je osobou oprávněnou poskytovat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr nebo samostatným zprostředkovatelemsamostatným zprostředkovatelem, nebo 2. zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru ten, s nímž má zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru uzavřenou smlouvu, na jejímž základě zprostředkovává vázaný spotřebitelský úvěrvázaný spotřebitelský úvěr, a kdo je poskytovatelemposkytovatelem vázaného spotřebitelského úvěruvázaného spotřebitelského úvěru, g) identifikačními údajiidentifikačními údaji 1. u fyzické osoby jméno, popřípadě obchodní firma, adresa bydliště, datum narození a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li jí přiděleno; u fyzické osoby usazené v jiném než členském státě, není-li podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky občanem členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „členský stát“) nebo jeho rodinným příslušníkem, též místo trvalého nebo dlouhodobého pobytu v České republice, 2. u právnické osoby obchodní firma nebo název, její sídlo, identifikační číslo, bylo-li jí přiděleno; u právnické osoby se sídlem v třetím státě též adresa pobočky obchodního závoduobchodního závodu umístěné v České republice, h) pracovníkempracovníkem osoba, která je s poskytovatelemposkytovatelem nebo zprostředkovatelemzprostředkovatelem spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru v pracovněprávním vztahu, anebo člen statutárního orgánu nebo správní rady poskytovateleposkytovatele nebo zprostředkovatelezprostředkovatele spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, nebo prokurista, pokud se přímo podílejí na poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru, nebo jsou za poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru zodpovědní, i) skupinou odbornostiskupinou odbornosti poskytování nebo zprostředkování 1. spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru jiného než na bydlení, 2. vázaného spotřebitelského úvěruvázaného spotřebitelského úvěru, nebo 3. spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení, j) kapitálem nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěrukapitálem nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru vlastní kapitál snížený o pohledávky z nesplaceného základního kapitálu, o pohledávky z nesplaceného emisního ážia a o pohledávky z nesplacených příplatků do fondů, k) počátečním kapitálempočátečním kapitálem součet 1. splaceného základního kapitálu, 2. splaceného emisního ážia, 3. povinných rezervních fondů, 4. ostatních fondů vytvořených z rozdělení zisku, které lze použít výhradně k úhradě ztráty uvedené v účetní závěrce, a 5. rozdílu nerozděleného zisku z předchozích období, uvedeného v účetní závěrce ověřené auditorem a schválené příslušným orgánem právnické osoby, o jehož rozdělení příslušný orgán právnické osoby nerozhodl, a neuhrazené ztráty z předchozích období včetně ztráty za minulá účetní období, l) zahraničním zprostředkovatelemzahraničním zprostředkovatelem zprostředkovatelzprostředkovatel s domovským členským státemdomovským členským státem jiným než Česká republika, který je oprávněn zprostředkovávat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení, m) domovským členským státemdomovským členským státem členský stát, ve kterém má zprostředkovatelzprostředkovatel, který je oprávněn zprostředkovávat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení, své sídlo nebo skutečné sídlo, n) hostitelským členským státemhostitelským členským státem členský stát odlišný od domovského členského státudomovského členského státu, ve kterém zprostředkovatelzprostředkovatel spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení má pobočku, nebo ve kterém dočasně jinak zprostředkovává spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení, o) příslušným orgánem dohledupříslušným orgánem dohledu orgán jiného členského státu, který je oprávněn vykonávat dohled nad zprostředkováním spotřebitelského úvěruzprostředkováním spotřebitelského úvěru na bydlení a který byl jako příslušný orgán oznámen Evropské komisi. (2) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) věřitelemvěřitelem poskytovatelposkytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelemspotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru, b) roční procentní sazbou nákladůroční procentní sazbou nákladů celkové náklady spotřebitelského úvěrucelkové náklady spotřebitelského úvěru vyjádřené jako roční procento z celkové výše spotřebitelského úvěrucelkové výše spotřebitelského úvěru, které se počítá podle vzorce uvedeného v příloze č. 1 k tomuto zákonu, c) celkovou částkoucelkovou částkou, kterou má spotřebitelspotřebitel zaplatit, součet celkové výše spotřebitelského úvěrucelkové výše spotřebitelského úvěru a celkových nákladů spotřebitelského úvěrucelkových nákladů spotřebitelského úvěru, d) celkovými náklady spotřebitelského úvěrucelkovými náklady spotřebitelského úvěru veškeré náklady včetně úroků, provizí, daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých dalších plateb, které spotřebitelspotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěremspotřebitelským úvěrem a které jsou poskytovateliposkytovateli známy, s výjimkou nákladů na notáře, e) celkovou výší spotřebitelského úvěrucelkovou výší spotřebitelského úvěru souhrn všech částek, jež jsou dány spotřebitelispotřebiteli k dispozici, f) zápůjční úrokovou sazbouzápůjční úrokovou sazbou úroková sazba vyjádřená jako pevná nebo pohyblivá procentní sazba uplatňovaná ročně na čerpanou výši spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, g) pevnou zápůjční úrokovou sazboupevnou zápůjční úrokovou sazbou jediná zápůjční úroková sazbazápůjční úroková sazba sjednaná mezi poskytovatelemposkytovatelem a spotřebitelemspotřebitelem na celou dobu trvání spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru nebo více zápůjčních úrokových sazebzápůjčních úrokových sazeb stanovených pro dílčí období výhradně neměnnou konkrétní procentní hodnotou; nejsou-li ve smlouvě o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru jiném než na bydlení stanoveny všechny zápůjční úrokové sazbyzápůjční úrokové sazby, považuje se pro účely spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru jiného než na bydlení zápůjční úroková sazbazápůjční úroková sazba za pevně stanovenou pouze pro dílčí období, pro která jsou zápůjční úrokové sazbyzápůjční úrokové sazby stanoveny výhradně neměnnou konkrétní procentní hodnotou sjednanou při uzavření této smlouvy, h) možností přečerpání výslovné ujednání smluvních stran o zpřístupnění peněžních prostředků, které přesahují aktuální zůstatek na platebním účtu spotřebitelespotřebitele, i) překročením faktické zpřístupnění více peněžních prostředků, než je zůstatek na platebním účtu nebo než je smluvená možnost přečerpání, j) referenční úrokovou sazboureferenční úrokovou sazbou úroková sazba, která se použije jako základ pro výpočet jakéhokoli úroku, jenž má být uplatněn, a která pochází z veřejně přístupného zdroje a kterou mohou strany smlouvy ověřit, avšak nemohou ji jakkoliv přímo ovlivnit, k) trvalým nosičem dat jakýkoli nástroj, který umožňuje spotřebitelispotřebiteli uchování informací určených jemu osobně tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou účelu těchto informací, a který umožňuje reprodukci těchto informací v nezměněné podobě, l) spotřebitelským úvěrem v cizí měněspotřebitelským úvěrem v cizí měně spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení, který je v okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru na bydlení vyjádřen v jiné měně, než 1. ve které má spotřebitelspotřebitel příjem, z něhož má být spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr splácen, 2. ve které spotřebitelspotřebitel drží aktiva, z nichž má být spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr splácen, nebo 3. v měně členského státu, v němž má spotřebitelspotřebitel bydliště, m) překlenovacím úvěrempřeklenovacím úvěrem spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení, jehož účelem je dočasné finanční řešení situace spotřebitelespotřebitele při přechodu k jinému spotřebitelskému úvěruspotřebitelskému úvěru na bydlení a který 1. nemá pevně stanovenou dobu trvání, nebo 2. má být splacen během 12 měsíců, n) podmíněným závazkem nebo zárukoupodmíněným závazkem nebo zárukou spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. a), který 1. zajišťuje jiný závazek a 2. umožňuje čerpání jistiny pouze při splnění podmínky stanovené ve smlouvě, o) spotřebitelským úvěremspotřebitelským úvěrem na bydlení s podílem na hodnotě nemovitosti spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr, u něhož je jistina, která má být splacena, určena na základě smluvně stanoveného procentního podílu z hodnoty nemovitosti v okamžiku splácení jistiny. § 4 Výjimky z působnosti (1) Tento zákon se nepoužije na spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr a) jiný než na bydlení, který byl sjednán s obchodníkem s cennými papíry, bankoubankou, zahraniční bankoubankou nebo zahraniční osobou, která je oprávněna poskytovat investiční služby, jehož účelem je provedení operace s investičním nástrojem3), s tím, že obchodník s cennými papíry, bankabanka, zahraniční bankabanka nebo zahraniční osoba, která je oprávněna poskytovat investiční služby, jsou do této operace zapojeni, b) jiný než na bydlení, sjednaný v podobě průběžného poskytování služby nebo dodávání zboží stejného druhu, za které spotřebitelspotřebitel může platit v průběhu jejich poskytování nebo dodávání formou splátek, c) který byl sjednán s poskytovatelemposkytovatelem provozujícím zastavárenský závod, při jehož poskytnutí je poskytovateliposkytovateli přenechána movitá věc a poskytovateliposkytovateli nevzniká právo na vrácení peněz. (2) Tento zákon se nepoužije na poskytování informací a doporučení v rámci činnosti osoby oprávněné k výkonu advokacie podle zákona upravujícího výkon advokacie nebo notáře podle zákona upravujícího činnost notářů. (3) Tento zákon se nepoužije na poskytování informací a doporučení v rámci řízení stávajícího dluhu při provozování a) činnosti insolvenčního správceinsolvenčního správce, b) činnosti bezplatného dluhového poradenství v rámci dobrovolnické služby podle zákona upravujícího dobrovolnickou službu, nebo c) sociální služby podle zákona upravujícího sociální služby. (4) Tento zákon se nepoužije na a) příležitostné poskytování informací o produktech spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru v rámci jiné profesní činnosti, nebo b) pouhé poskytování obecných informací o produktech spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, nebo obdobných informacích o poskytovatelíchposkytovatelích nebo zprostředkovatelíchzprostředkovatelích za předpokladu, že účelem takové činnosti není napomáhat uzavření nebo plnění ze smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru. Omezení působnosti § 5 (1) Pouze § 1 až 4, § 122 až 124 a § 168 se použijí na spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr a) jiný než na bydlení, sjednaný v podobě nájmu věci nebo leasingu s výjimkou závazků, u nichž je sjednáno právo nebo povinnost koupě předmětu smlouvy nebo jiná možnost nabytí vlastnického práva po uplynutí určité doby, b) poskytovaný zaměstnavatelem jeho zaměstnancům jako vedlejší činnost s roční procentní sazbou nákladůroční procentní sazbou nákladů nižší, než je roční procentní sazba nákladůroční procentní sazba nákladů spotřebitelských úvěrůspotřebitelských úvěrů obvykle nabízených na trhu, a který není obecně nabízen veřejnosti, c) s výjimkou spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. a), v podobě bezplatného odložení platby stávajícího dluhu, d) jiný než na bydlení, poskytovaný omezenému okruhu osob ve veřejném zájmu na základě jiného právního předpisu bezúročně nebo se zápůjční úrokovou sazbouzápůjční úrokovou sazbou nižší, než je na trhu obvyklé, nebo e) obsažený ve smíru uzavřeném před soudem nebo jiným příslušným orgánem. (2) Na spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení poskytovaný omezenému okruhu osob ve veřejném zájmu na základě jiného právního předpisu bezúročně nebo se zápůjční úrokovou sazbouzápůjční úrokovou sazbou nižší, než je na trhu obvyklé, nebo za podmínek, které jsou celkově výhodnější než podmínky na trhu obvyklé, pokud není zápůjční úroková sazbazápůjční úroková sazba vyšší, než je na trhu obvyklé, se použije pouze § 1 až 4, § 90, 91, § 94 až 100, § 122 až 124 a § 168. (3) Na spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr poskytnutý bez úroku a jakékoli úplaty jiné než úhrady účelně vynaložených nákladů přímo spojených se zajištěním spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru se použijí pouze § 1 až 4, § 122 až 124 a § 168. (4) Na dohodu, kterou se za účelem odvrácení řízení o nárocích věřitelevěřitele odkládá v důsledku prodlení spotřebitelespotřebitele platba nebo mění způsob splácení, přičemž smluvní ujednání jsou ve svém souhrnu pro spotřebitelespotřebitele alespoň stejně výhodná jako v původní smlouvě, se použijí pouze § 1 až 4, § 84, § 88 až 91, § 94, 97, § 99 odst. 3, 4 a 6, § 100 odst. 1 písm. b), odst. 2 až 4, § 101 odst. 2, § 102 odst. 1 a 4, § 104, 105, 108, 109, § 112 až 117a a § 120 až 177. § 6 (1) Na spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr ve formě možnosti přečerpání splatný do 1 měsíce ode dne poskytnutí se použijí pouze § 1 až 84, § 86 až 89, § 96, § 98 odst. 2, § 99 odst. 3, 4 a 6, § 100, § 101 odst. 1, § 102 odst. 2, 4 a 5, § 104, 105, 107, § 112 až 115 a § 120 až 177. (2) Na spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr jiný než na bydlení ve formě možnosti přečerpání splatný na požádání nebo do 3 měsíců ode dne poskytnutí se použijí pouze § 1 až 84, § 86 až 94, § 96, § 98 odst. 2, § 99 odst. 3, 4 a 6, § 100, § 101 odst. 1, § 102 odst. 2, 4 a 5, § 104, 105, 107, § 112 až 115 a § 119 až 177. (3) Na spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr ve formě překročení se použijí pouze § 1 až 83, § 108, § 112 až 114 a § 121 až 177. (4) Na spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. a) se nepoužije povinnost uvádět roční procentní sazbu nákladůroční procentní sazbu nákladů, jestliže a) odměnou poskytovateleposkytovatele za poskytnutí spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru je určitá částka plynoucí z výnosu z budoucího prodeje práva k této nemovité věci a b) úplné splacení spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru je podmíněno určitou právní skutečností. ČÁST DRUHÁ OSOBY OPRÁVNĚNÉ POSKYTOVAT SPOTŘEBITELSKÝ ÚVĚR HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 7 Oprávnění poskytovat spotřebitelský úvěr Poskytovat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr jako podnikatel je oprávněna pouze a) bankabanka, zahraniční bankabanka a zahraniční finanční instituce za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank, b) spořitelní a úvěrní družstvo za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost spořitelních a úvěrních družstev, c) platební instituce a zahraniční platební instituce za podmínek stanovených zákonem upravujícím platební styk, d) poskytovatelposkytovatel platebních služeb malého rozsahu za podmínek stanovených zákonem upravujícím platební styk, e) instituce elektronických peněz a zahraniční instituce elektronických peněz za podmínek stanovených zákonem upravujícím platební styk, f) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu za podmínek stanovených zákonem upravujícím platební styk a g) nebankovní poskytovatelposkytovatel spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru (§ 9) za podmínek stanovených tímto zákonem. § 8 Některé podmínky činnosti osoby oprávněné poskytovat spotřebitelský úvěr (1) Ten, kdo je oprávněn poskytovat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr, může být při provozování činností uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) bodech 1 až 4 zastoupen pracovníkempracovníkem, samostatným zprostředkovatelemsamostatným zprostředkovatelem, vázaným zástupcemvázaným zástupcem nebo zprostředkovatelem vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatelem vázaného spotřebitelského úvěru. (2) Ten, kdo je oprávněn poskytovat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr, může poskytovat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr pouze tak, že jeho pracovníkpracovník, vázaný zástupcevázaný zástupce a jeho pracovníkpracovník, zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru a jeho pracovníkpracovník splňují podmínky odborné způsobilostiodborné způsobilosti podle § 60 a důvěryhodnosti podle § 72 nebo § 73, a zajistí, že tyto osoby si odborné znalosti a dovednosti udržují. (3) Ten, kdo je oprávněn poskytovat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr, není-li nebankovním poskytovatelemposkytovatelem spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, musí splňovat požadavky podle § 15 odst. 2 písm. b), c), d), h) a l) a § 15 odst. 3 a 4 obdobně. HLAVA II NEBANKOVNÍ POSKYTOVATEL SPOTŘEBITELSKÉHO ÚVĚRU § 9 Základní ustanovení Nebankovní poskytovatelposkytovatel spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovateleposkytovatele spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní bankabanka. § 9a Další činnost nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru Nebankovní poskytovatelposkytovatel spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru může na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovateleposkytovatele spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru vykonávat také správu nevýkonného úvěru podle zákona upravujícího trh s nevýkonnými úvěry. § 10 Podmínky udělení oprávnění k činnosti (1) Česká národní bankabanka udělí oprávnění k činnosti nebankovního poskytovateleposkytovatele spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru žadateli, pokud a) je akciovou společnostíakciovou společností, evropskou společností, nebo společností s ručením omezeným, b) má sídlo i skutečné sídlo na území České republiky, c) je důvěryhodný; podmínku důvěryhodnosti musí splňovat i ovládající osoba žadatele, d) je odborně způsobilý, e) má zřízenu dozorčí radu s takovými pravomocemi, jako jsou pravomoci dozorčí rady akciové společnostiakciové společnosti podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev, je-li společností s ručením omezeným, f) má počáteční kapitálpočáteční kapitál alespoň ve výši stanovené tímto zákonem, g) splňuje požadavky na výkon činnosti podle § 15, h) je jeho plán obchodní činnosti v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrůposkytování spotřebitelských úvěrů podložený reálnými ekonomickými propočty, i) návrh pravidel jednání se zájemci o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru splňuje požadavky stanovené tímto zákonem, j) má průhledný a nezávadný původ finančních zdrojů; podmínku průhledného a nezávadného původu finančních zdrojů musí splňovat i ovládající osoba žadatele a k) údaje uvedené v žádosti umožňují identifikaci žadatele v příslušném základním registru. (2) Odstavec 1 písm. b) se nepoužije, jestliže z mezinárodní smlouvy, která je součástí českého právního řádu, vyplývá povinnost umožnit žadateli poskytovat v České republice spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v České republice. § 11 Řízení o žádosti o udělení oprávnění k činnosti (1) Žádost o udělení oprávnění k činnosti nebankovního poskytovateleposkytovatele spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro činnost nebankovního poskytovateleposkytovatele spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru stanovených tímto zákonem. K žádosti se připojí doklady prokazující splnění těchto podmínek. (2) Rozhodnutí o žádosti podle odstavce 1 Česká národní bankabanka vydá do 4 měsíců ode dne zahájení řízení. (3) Vyhoví-li Česká národní bankabanka žádosti podle odstavce 1 v plném rozsahu, zapíše nebankovního poskytovateleposkytovatele spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru do registru osob oprávněných v oblasti spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru k činnostem podle tohoto zákona (dále jen „registr“). Rozhodnutí se v takovém případě písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu nebankovního poskytovateleposkytovatele spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru do registru. O zápisu nebankovního poskytovateleposkytovatele spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru do registru Česká národní bankabanka neprodleně elektronicky informuje žadatele. (4) Pokud Česká národní bankabanka žádosti o udělení oprávnění k činnosti nebankovního poskytovateleposkytovatele spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru nevyhoví, žádost zamítne. (5) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro činnost nebankovního poskytovateleposkytovatele spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru stanovených tímto zákonem, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 12 Trvání oprávnění k činnosti (1) Oprávnění k činnosti nebankovního poskytovateleposkytovatele spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru trvá do konce pátého kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byl nebankovní poskytovatelposkytovatel spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru zapsán do registru. (2) Oprávnění k činnosti nebankovního poskytovateleposkytovatele spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru se prodlužuje vždy o dalších 60 měsíců zaplacením správního poplatku. Česká národní bankabanka potvrdí nebankovnímu poskytovateliposkytovateli spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru zaplacení správního poplatku bez zbytečného odkladu. (3) Způsob zaplacení správního poplatku stanoví prováděcí právní předpis. § 13 Zánik oprávnění k činnosti (1) Oprávnění k činnosti nebankovního poskytovateleposkytovatele spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru zaniká a) zánikem právnické osoby, b) oznámením o ukončení činnosti, c) uplynutím doby trvání oprávnění, nebo d) odnětím (§ 146). (2) Oznámení podle odstavce 1 písm. b) se podává elektronicky. (3) Náležitosti oznámení, jeho formáty a další technické náležitostí stanoví prováděcí právní předpis. § 14 Kapitál (1) Počáteční kapitál nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěrukapitál nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru musí činit alespoň 20 000 000 Kč. Nebankovní poskytovatelposkytovatel spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru průběžně udržuje kapitál alespoň ve výši odpovídající 5 % objemu poskytnutých a dosud nesplacených úvěrů vykázaných ke konci kalendářního roku podle odstavce 2. Kapitál nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěruKapitál nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru zároveň nesmí klesnout pod minimální výši počátečního kapitálupočátečního kapitálu. (2) Nebankovní poskytovatelposkytovatel spotřebitelských úvěrůspotřebitelských úvěrů je povinen ve lhůtě do 31. března každého roku předkládat České národní bancebance výkaz činnosti zahrnující rozvahu, výkaz zisků a ztrát, objem spotřebitelských úvěrůspotřebitelských úvěrů poskytnutých za uplynulý kalendářní rok a objem pohledávek po splatnosti delších než 3 měsíce vyplývajících z poskytnutých spotřebitelských úvěrůspotřebitelských úvěrů. (3) Prováděcí právní předpis stanoví pravidla, formu a způsob předkládání ročního výkazu činnosti podle odstavce 2. § 15 Některé požadavky na výkon činnosti (1) Nebankovní poskytovatelposkytovatel spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru zavede a udržuje postupy a pravidla, která jsou vhodná z hlediska řádného poskytování spotřebitelského úvěruposkytování spotřebitelského úvěru a z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Postupy a pravidla musí být přiměřená povaze, rozsahu a složitosti činností nebankovního poskytovateleposkytovatele spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru a musí zajišťovat řádné a plynulé poskytování spotřebitelského úvěruposkytování spotřebitelského úvěru. (2) Postupy a pravidla podle odstavce 1 zahrnují a) řádné administrativní a účetní postupy, b) pravidla odměňování svých pracovníkůpracovníků, samostatných zprostředkovatelůsamostatných zprostředkovatelů, vázaných zástupcůvázaných zástupců a jejich pracovníkůpracovníků, zprostředkovatelů vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatelů vázaného spotřebitelského úvěru a jejich pracovníkůpracovníků; tato pravidla nesmí motivovat k neplnění povinností podle tohoto zákona, zejména v oblasti pravidel jednání, přičemž odměňování osob přímo se podílejících na posuzování úvěruschopnosti spotřebitelespotřebitele nesmí být závislé na počtu nebo podílu schválených žádostí o spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr a odměňování osob přímo se podílejících na poskytování rady podle § 85 odst. 1 nesmí být na újmu jejich schopnosti jednat v nejlepším zájmu spotřebitelespotřebitele, zejména nesmí být závislé na splnění prodejního cíle, c) pravidla a postupy pro posuzování úvěruschopnosti spotřebitelespotřebitele, d) pravidla a postupy pro přijetí a ocenění předmětu zajištění spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení, e) pravidla dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, f) průběžnou kontrolu dodržování povinností nebankovního poskytovateleposkytovatele spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru plynoucích z tohoto zákona a jiných právních předpisů, g) pravidla pro vyřizování stížností a reklamací spotřebitelůspotřebitelů, h) pravidla pro jednání se spotřebitelispotřebiteli, kteří jsou v prodlení, včetně postupů k tomu, aby nebankovní poskytovatelposkytovatel spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru vyvinul snahu před zahájením řízení o nárocích věřitelevěřitele v důsledku prodlení spotřebitelespotřebitele ve vhodných případech uplatňovat přiměřená opatření, i) pravidla pro vymáhání pohledávek, j) pravidla vnitřní a vnější komunikace, k) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací, l) pravidla kontroly činnosti osob, jejichž prostřednictvím nebankovní poskytovatelposkytovatel spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru poskytuje spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr, zejména se zaměřením na kontrolu řádného dodržování pravidel jednání stanovených tímto zákonem, která zajišťují řádné plnění podmínek stanovených tímto zákonem těmito osobami a řádný výkon jejich činnosti. (3) Opatření podle odstavce 2 písm. h) zohledňují mimo jiné situaci spotřebitelespotřebitele a mohou spočívat například v a) částečném nebo úplném refinancování spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, nebo b) změně závazku ze smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru, jako je například 1. prodloužení doby trvání spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, 2. odložení jedné nebo více splátek spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, 3. snížení zápůjční úrokové sazbyzápůjční úrokové sazby, 4. změna měny, v níž je spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr vyjádřen, nebo 5. jiná změna splácení spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru. (4) Nebankovní poskytovatelposkytovatel spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru je povinen průběžně ověřovat a pravidelně hodnotit přiměřenost a účinnost zavedených postupů a pravidel. ČÁST TŘETÍ OSOBY OPRÁVNĚNÉ ZPROSTŘEDKOVÁVAT SPOTŘEBITELSKÝ ÚVĚR HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 16 Oprávnění zprostředkovávat spotřebitelský úvěr Zprostředkovávat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr jako podnikatel je oprávněn za podmínek stanovených tímto zákonem pouze a) samostatný zprostředkovatelsamostatný zprostředkovatel (§ 17), b) vázaný zástupcevázaný zástupce (§ 27), c) zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru (§ 37), nebo d) zahraniční zprostředkovatelzahraniční zprostředkovatel. HLAVA II SAMOSTATNÝ ZPROSTŘEDKOVATEL A JEHO OPRÁVNĚNÍ § 17 Samostatný zprostředkovatel (1) Samostatným zprostředkovatelemSamostatným zprostředkovatelem se pro účely tohoto zákona rozumí ten, kdo je oprávněn zprostředkovávat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele uděleného Českou národní bankoubankou. (2) Samostatný zprostředkovatelSamostatný zprostředkovatel zprostředkovává spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na základě a) smlouvy uzavřené v písemné formě s jednou nebo více osobami oprávněnými poskytovat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr (§ 7), nebo b) smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru uzavřené se spotřebitelemspotřebitelem. § 18 Podmínky udělení oprávnění k činnosti (1) Česká národní bankabanka udělí oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele žadateli, pokud a) má sídlo i skutečné sídlo na území České republiky, b) je důvěryhodný; podmínku důvěryhodnosti musí splňovat i ovládající osoba žadatele, který je právnickou osobou, c) je odborně způsobilý, d) není podle tohoto zákona samostatným zprostředkovatelemsamostatným zprostředkovatelem, vázaným zástupcemvázaným zástupcem nebo zprostředkovatelem vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatelem vázaného spotřebitelského úvěru, e) údaje uvedené v žádosti umožňují identifikaci žadatele v příslušném základním registru. (2) Odstavec 1 písm. a) se nepoužije, jestliže z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, vyplývá povinnost umožnit žadateli zprostředkovávat v České republice spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v České republice. (3) Česká národní bankabanka udělí oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele žadateli také tehdy, pokud je bankoubankou a v bankovní licenci má povolenu činnost finanční makléřství. § 19 Řízení o žádosti o udělení oprávnění k činnosti (1) Žádost o udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro činnost samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele stanovených tímto zákonem. K žádosti se připojí doklady prokazující splnění těchto podmínek. (2) Vyhoví-li Česká národní bankabanka žádosti podle odstavce 1 v plném rozsahu, zapíše samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele do registru. Rozhodnutí se v takovém případě písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele do registru. O zápisu samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele do registru Česká národní bankabanka neprodleně elektronicky informuje žadatele. (3) Pokud Česká národní bankabanka žádosti o udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele nevyhoví, žádost zamítne. (4) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro činnost samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele stanovených tímto zákonem, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 20 Trvání oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele (1) Oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele trvá do konce kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byl samostatný zprostředkovatelsamostatný zprostředkovatel zapsán do registru. (2) Oprávnění se prodlužuje vždy o dalších 12 měsíců zaplacením správního poplatku. Česká národní bankabanka potvrdí samostatnému zprostředkovatelisamostatnému zprostředkovateli zaplacení správního poplatku bez zbytečného odkladu. (3) Způsob zaplacení správního poplatku stanoví prováděcí právní předpis. § 21 Povinné pojištění samostatného zprostředkovatele (1) Samostatný zprostředkovatelSamostatný zprostředkovatel musí být po celou dobu své činnosti pojištěn pro případ povinnosti nahradit spotřebitelispotřebiteli škodu způsobenou porušením některé z povinností samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele stanovených tímto zákonem s limitem pojistného plnění nejméně ve výši stanovené nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1125/2014. (2) Pojištění podle odstavce 1 musí být sjednáno tak, aby spoluúčast, byla-li sjednána, nepřekročila vyšší z limitů 5 000 Kč nebo 1 % sjednaného limitu pojistného plnění. § 22 Zánik oprávnění k činnosti (1) Oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele zaniká a) smrtí fyzické osoby, b) zánikem právnické osoby, c) oznámením o ukončení činnosti, d) uplynutím doby trvání oprávnění, nedojde-li k prodloužení oprávnění podle § 20 odst. 2, nebo e) odnětím (§ 146). (2) Oznámení podle odstavce 1 písm. c) se podává elektronicky. (3) Náležitosti oznámení, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 23 Zastoupení samostatného zprostředkovatele (1) Samostatný zprostředkovatelSamostatný zprostředkovatel může být při provozování činností uvedených v § 3 odst. 1 písm. b) bodech 1 až 4 zastoupen pouze pracovníkempracovníkem nebo vázaným zástupcemvázaným zástupcem. (2) Samostatný zprostředkovatelSamostatný zprostředkovatel je povinen zprostředkovávat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr pouze tak, že on sám, je-li fyzickou osobou, jeho pracovníkpracovník, jeho vázaný zástupcevázaný zástupce a jeho pracovníkpracovník, trvale splňují podmínky odborné způsobilostiodborné způsobilosti podle § 60 a důvěryhodnosti podle § 72, a je povinen zajistit, že tyto osoby si odborné znalosti a dovednosti udržují. (3) Samostatný zprostředkovatelSamostatný zprostředkovatel zavede, udržuje a uplatňuje pravidla kontroly činnosti svých pracovníkůpracovníků, zejména se zaměřením na kontrolu řádného dodržování pravidel jednání stanovených tímto zákonem, která zajišťují řádné plnění podmínek stanovených tímto zákonem pro činnost samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele a řádné provozování této jeho činnosti. Stejnou povinnost má samostatný zprostředkovatelsamostatný zprostředkovatel u svých vázaných zástupcůvázaných zástupců a jejich pracovníkůpracovníků. (4) Pravidla odměňování pracovníkůpracovníků, vázaného zástupcevázaného zástupce samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele a jeho pracovníkůpracovníků nesmí motivovat k neplnění povinností podle tohoto zákona, zejména v oblasti pravidel jednání. Odměňování osob přímo se podílejících na poskytování rady podle § 85 odst. 1 nesmí být na újmu jejich schopnosti jednat v nejlepším zájmu spotřebitelespotřebitele, zejména nesmí být závislé na splnění prodejního cíle. § 24 Střet zájmů Samostatný zprostředkovatelSamostatný zprostředkovatel zavede, udržuje a uplatňuje přiměřeně povaze, rozsahu a složitosti své činnosti postupy pro zjišťování a řízení střetu zájmů. § 25 Systém vyřizování stížností Samostatný zprostředkovatelSamostatný zprostředkovatel zavede, udržuje a uplatňuje přiměřeně povaze, rozsahu a složitosti své činnosti systém vyřizování stížností, který zahrnuje i obecná pravidla pro informování o postupu vyřizování stížností. § 26 Přičitatelnost protiprávního činu samostatného zprostředkovatele Protiprávní čin, kterého se samostatný zprostředkovatelsamostatný zprostředkovatel dopustil vůči třetí osobě při své činnosti, zavazuje samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele, i když jednal jménem poskytovateleposkytovatele; pokud však poskytovatelposkytovatel samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele nepečlivě vybral nebo na něho nedostatečně dohlížel, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody. Ustanovení § 2914 občanského zákoníku se nepoužije. HLAVA III VÁZANÝ ZÁSTUPCE A JEHO OPRÁVNĚNÍ § 27 Vázaný zástupce (1) Vázaným zástupcemVázaným zástupcem se pro účely tohoto zákona rozumí ten, kdo je oprávněn zprostředkovávat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na základě zápisu vázaného zástupcevázaného zástupce do registru. (2) Vázaný zástupceVázaný zástupce zprostředkovává spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr výhradně pro jednoho zastoupeného na základě smlouvy uzavřené v písemné formě. § 28 Ukončení zastoupení (1) Zastoupený je povinen okamžitě ukončit závazek ze smlouvy podle § 27 odst. 2, zjistí-li, že vázaný zástupcevázaný zástupce nesplňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro činnost vázaného zástupcevázaného zástupce; doručením právního jednání směřujícího k ukončení závazku vázanému zástupcivázanému zástupci tento závazek zaniká. (2) Vázaný zástupceVázaný zástupce je povinen okamžitě ukončit závazek ze smlouvy podle § 27 odst. 2, přestane-li splňovat podmínky stanovené tímto zákonem pro činnost vázaného zástupcevázaného zástupce; doručením právního jednání směřujícího k ukončení závazku zastoupenému tento závazek zaniká. (3) Zastoupený je povinen oznámit bez zbytečného odkladu České národní bancebance, že závazek ze smlouvy podle § 27 odst. 2 zanikl. § 29 Zápis do registru (1) Česká národní bankabanka na základě oznámení podle § 30 podaného zastoupeným zapíše do registru vázaného zástupcevázaného zástupce, pokud a) ten, kdo hodlá provozovat činnost vázaného zástupcevázaného zástupce, není podle tohoto zákona samostatným zprostředkovatelemsamostatným zprostředkovatelem, vázaným zástupcemvázaným zástupcem nebo zprostředkovatelem vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatelem vázaného spotřebitelského úvěru a b) údaje uvedené v oznámení umožňují identifikaci osob uvedených v oznámení v příslušném základním registru. (2) Česká národní bankabanka zapíše vázaného zástupcevázaného zástupce do registru neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení. (3) O zápisu vázaného zástupcevázaného zástupce do registru nebo neprovedení zápisu a důvodu takového neprovedení zápisu Česká národní bankabanka neprodleně elektronicky informuje zastoupeného; části druhá a třetí správního řádu se nepoužijí. § 30 Oznámení vázaného zástupce (1) Zastoupený může oznámit pouze takového vázaného zástupcevázaného zástupce, který má sídlo i skutečné sídlo na území České republiky. To neplatí, jestliže z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, vyplývá povinnost umožnit tomu, kdo hodlá provozovat činnost vázaného zástupcevázaného zástupce, zprostředkovávat v České republice spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v České republice. (2) Oznámení vázaného zástupcevázaného zástupce může zastoupený podat pouze prostřednictvím elektronické aplikace České národní bankybanky pro registraci subjektů. (3) Oznámení obsahuje, vedle náležitostí podání stanovených správním řádem, též identifikační údajeidentifikační údaje toho, kdo hodlá provozovat činnost vázaného zástupcevázaného zástupce, a údaje o splnění podmínek činnosti vázaného zástupcevázaného zástupce podle tohoto zákona. (4) Podrobnosti náležitostí oznámení, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 31 Uchovávání dokumentů Dokumenty prokazující splnění podmínek stanovených tímto zákonem pro činnost vázaného zástupcevázaného zástupce uchovává zastoupený po dobu trvání zápisu v registru a nejméně po dobu 5 let ode dne jeho zrušení. § 32 Vznik a trvání oprávnění k činnosti vázaného zástupce (1) Oprávnění k činnosti vázaného zástupcevázaného zástupce vzniká zápisem vázaného zástupcevázaného zástupce do registru. (2) V případě, že bude osoba oznámená jako vázaný zástupcevázaný zástupce více zastoupenými, bude Českou národní bankoubankou zapsána do registru pro prvního zastoupeného, který ji oznámil. (3) Oprávnění k činnosti vázaného zástupcevázaného zástupce trvá do konce kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byl proveden zápis do registru. (4) Oprávnění se prodlužuje vždy o dalších 12 měsíců zaplacením správního poplatku. Česká národní bankabanka potvrdí zastoupenému zaplacení správního poplatku bez zbytečného odkladu. (5) Zastoupený současně se zaplacením správního poplatku oznámí České národní bancebance elektronicky, kterým osobám se má oprávnění na základě zaplaceného správního poplatku prodloužit. (6) Způsob zaplacení správního poplatku a podrobnosti náležitostí oznámení, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 33 Zánik oprávnění k činnosti (1) Oprávnění k činnosti vázaného zástupcevázaného zástupce zaniká a) smrtí fyzické osoby, b) zánikem právnické osoby, c) oznámením o ukončení činnosti vázaného zástupcevázaného zástupce, d) zánikem závazku podle § 27 odst. 2 mezi vázaným zástupcemvázaným zástupcem a zastoupeným, e) zánikem oprávnění k činnosti zastoupeného podle tohoto zákona, f) uplynutím doby trvání oprávnění, nedojde-li k prodloužení oprávnění podle § 32 odst. 4, nebo g) odnětím (§ 146). (2) Vázaný zástupceVázaný zástupce podává oznámení podle odstavce 1 písm. c) prostřednictvím zastoupeného. Neposkytne-li mu zastoupený potřebnou součinnost, může vázaný zástupcevázaný zástupce podat oznámení samostatně. (3) Oznámení podle odstavce 1 písm. c) se podává pouze prostřednictvím elektronické aplikace České národní bankybanky pro registraci subjektů. (4) Podrobnosti náležitostí oznámení, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 34 Zastoupení vázaného zástupce Vázaný zástupceVázaný zástupce může být při provozování činností uvedených v § 3 odst. 1 písm. b) bodech 1 až 4 zastoupen pouze pracovníkempracovníkem. § 35 Odpovědnost zastoupeného za přestupek vázaného zástupce Za přestupek spáchaný při výkonu činnosti vázaného zástupcevázaného zástupce, s výjimkou přestupků podle § 150, odpovídá zastoupený, jestliže k naplnění znaků přestupku došlo jednáním vázaného zástupcevázaného zástupce, které se za účelem posuzování odpovědnosti zastoupeného za přestupek přičítá zastoupenému. § 36 Přičitatelnost protiprávního činu vázaného zástupce Protiprávní čin, kterého se vázaný zástupcevázaný zástupce samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele dopustil vůči třetí osobě při své činnosti, zavazuje samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele, i když vázaný zástupcevázaný zástupce jednal jménem poskytovateleposkytovatele; pokud však poskytovatelposkytovatel samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele nepečlivě vybral nebo na něho nedostatečně dohlížel, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody. Ustanovení § 2914 občanského zákoníku se nepoužije. HLAVA IV ZPROSTŘEDKOVATEL VÁZANÉHO SPOTŘEBITELSKÉHO ÚVĚRU A JEHO OPRÁVNĚNÍ § 37 Zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru (1) Zprostředkovatelem vázaného spotřebitelského úvěruZprostředkovatelem vázaného spotřebitelského úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí ten, kdo je oprávněn zprostředkovávat vázaný spotřebitelský úvěrvázaný spotřebitelský úvěr určený k financování jím prodávaného zboží nebo jím poskytované služby na základě zápisu zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru pro daného zastoupeného do registru. (2) Zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěruZprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru zprostředkovává spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr výhradně na základě smlouvy uzavřené v písemné formě se zastoupeným. § 38 Ukončení zastoupení (1) Zastoupený je povinen okamžitě ukončit závazek ze smlouvy podle § 37, zjistí-li, že zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru nesplňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro činnost zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru. Doručením právního jednání směřujícího k ukončení závazku zprostředkovateli vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovateli vázaného spotřebitelského úvěru tento závazek zaniká. (2) Zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěruZprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru je povinen okamžitě ukončit závazek ze smlouvy podle § 37, přestane-li splňovat podmínky stanovené tímto zákonem pro činnost zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru; doručením právního jednání směřujícího k ukončení závazku zastoupenému tento závazek zaniká. (3) Zastoupený je povinen oznámit bez zbytečného odkladu České národní bancebance, že závazek ze smlouvy podle § 37 zanikl. § 39 Zápis do registru (1) Česká národní bankabanka na základě oznámení podle § 40 podaného zastoupeným zapíše do registru zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru pro daného zastoupeného, pokud a) ten, kdo hodlá provozovat činnost zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru, není podle tohoto zákona osobou oprávněnou poskytovat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr, samostatným zprostředkovatelemsamostatným zprostředkovatelem nebo vázaným zástupcemvázaným zástupcem a b) údaje uvedené v oznámení umožňují identifikaci osob uvedených v oznámení v příslušném základním registru. (2) Česká národní bankabanka zapíše zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru pro daného zastoupeného do registru neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení. (3) O zápisu zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru pro daného zastoupeného do registru nebo neprovedení zápisu a důvodu takového neprovedení zápisu Česká národní bankabanka neprodleně elektronicky informuje zastoupeného; části druhá a třetí správního řádu se nepoužijí. § 40 Oznámení (1) Zastoupený může oznámit pouze takového zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru, který má sídlo i skutečné sídlo na území České republiky. To neplatí, jestliže z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, vyplývá povinnost umožnit tomu, kdo hodlá provozovat činnost zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru, zprostředkovávat v České republice vázaný spotřebitelský úvěrvázaný spotřebitelský úvěr za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v České republice. (2) Oznámení zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru může zastoupený podat pouze prostřednictvím elektronické aplikace České národní bankybanky pro registraci subjektů. (3) Oznámení obsahuje, vedle náležitostí podání stanovených správním řádem, též identifikační údajeidentifikační údaje osoby, která hodlá provozovat činnost zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru, a v případě oznámení podle § 39 odst. 1 také údaje o splnění podmínek činnosti zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru podle tohoto zákona. (4) Podrobnosti náležitostí oznámení, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 41 Uchovávání dokumentů Dokumenty prokazující splnění podmínek stanovených tímto zákonem pro činnost zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru uchovává zastoupený po dobu trvání zápisu v registru a nejméně po dobu 5 let ode dne jeho zrušení. § 42 Vznik a trvání oprávnění k činnosti zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru (1) Oprávnění zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru k činnosti pro daného zastoupeného vzniká zápisem zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru pro daného zastoupeného do registru. (2) Oprávnění zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru k činnosti pro daného zastoupeného trvá do konce kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byl proveden zápis zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru pro daného zastoupeného do registru. (3) Oprávnění zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru k činnosti pro daného zastoupeného se prodlužuje vždy o dalších 12 měsíců zaplacením správního poplatku. Česká národní bankabanka potvrdí zaplacení správního poplatku danému zastoupenému bez zbytečného odkladu. (4) Zastoupený současně se zaplacením správního poplatku oznámí České národní bancebance elektronicky, kterým osobám se má oprávnění na základě zaplaceného správního poplatku prodloužit. (5) Způsob zaplacení správního poplatku a podrobnosti náležitostí oznámení, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 43 Zánik oprávnění k činnosti (1) Oprávnění zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru k činnosti pro daného zastoupeného zaniká a) smrtí fyzické osoby, b) zánikem právnické osoby, c) oznámením o ukončení činnosti zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru, d) zánikem závazku mezi zprostředkovatelem vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatelem vázaného spotřebitelského úvěru a zastoupeným podle § 37, e) zánikem oprávnění k činnosti zastoupeného podle tohoto zákona, f) uplynutím doby trvání oprávnění, nedojde-li k prodloužení oprávnění podle § 42 odst. 3, nebo g) odnětím (§ 146). (2) Zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěruZprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru podává oznámení podle odstavce 1 písm. c) prostřednictvím zastoupeného. Neposkytne-li mu zastoupený potřebnou součinnost, může zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru podat oznámení samostatně. (3) Oznámení podle odstavce 1 písm. c) se podává pouze prostřednictvím elektronické aplikace České národní bankybanky pro registraci subjektů. (4) Podrobnosti náležitostí oznámení, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 44 Zastoupení zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru Zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěruZprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru může být při provozování činností vedených v § 3 odst. 1 písm. b) bodech 1 až 4 zastoupen pouze pracovníkempracovníkem. § 45 Odpovědnost zastoupeného za přestupek zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru Za přestupek spáchaný při výkonu činnosti zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru, s výjimkou přestupků podle § 151, odpovídá zastoupený, jehož vázaný spotřebitelský úvěrvázaný spotřebitelský úvěr je zprostředkováván, jestliže k naplnění znaků přestupku došlo jednáním zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru, které se za účelem posuzování odpovědnosti zastoupeného za přestupek přičítá zastoupenému. HLAVA V ČINNOST ZPROSTŘEDKOVATELE NA ÚZEMÍ HOSTITELSKÉHO ČLENSKÉHO STÁTU Díl 1 Činnost zahraničního zprostředkovatele z jiného členského státu v České republice § 46 Oprávnění k činnosti zahraničního zprostředkovatele z jiného členského státu Zahraniční zprostředkovatelZahraniční zprostředkovatel může na území České republiky zprostředkovávat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení v rozsahu, v jakém je tuto činnost oprávněn provozovat v domovském členském státědomovském členském státě, a to a) prostřednictvím pobočky, nebo b) jinak než prostřednictvím pobočky. § 47 Zahájení činnosti zahraničního zprostředkovatele z jiného členského státu v České republice (1) Česká národní bankabanka sdělí zahraničnímu zprostředkovatelizahraničnímu zprostředkovateli podmínky jeho činnosti v České republice a zapíše ho do registru ve lhůtě do 1 měsíce ode dne obdržení identifikačních údajůidentifikačních údajů a potvrzení příslušného orgánu dohledupříslušného orgánu dohledu o jeho zápisu do registru vedeného v jeho domovském členském státědomovském členském státě. (2) Zahraniční zprostředkovatelZahraniční zprostředkovatel je oprávněn zahájit svoji činnost na území České republiky po uplynutí 1 měsíce ode dne, kdy byl informován příslušným orgánem dohledupříslušným orgánem dohledu svého domovského členského státudomovského členského státu o splnění informační povinnosti vůči České národní bancebance. § 48 Podmínky činnosti zahraničního zprostředkovatele z jiného členského státu (1) Zahraniční zprostředkovatelZahraniční zprostředkovatel provozující činnost v České republice prostřednictvím pobočky je povinen zprostředkovávat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení pouze tak, že jeho pracovnícipracovníci splňují podmínky odborné způsobilostiodborné způsobilosti podle § 60 týkající se spotřebitelských úvěrůspotřebitelských úvěrů na bydlení a důvěryhodnosti podle § 72. (2) Zahraniční zprostředkovatelZahraniční zprostředkovatel provozující činnost v České republice jinak než prostřednictvím pobočky je povinen zprostředkovávat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení pouze tak, že jeho pracovnícipracovníci splňují podmínky odborné způsobilostiodborné způsobilosti podle § 60 odst. 3 a odst. 4 písm. c) bodů 2, 3, 5, 9 a 11 a důvěryhodnosti podle § 72. (3) Zahraniční zprostředkovatelZahraniční zprostředkovatel může v České republice zprostředkovávat pouze spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr nabízený osobami, které jsou na území České republiky tento spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr oprávněny poskytovat. § 49 Zánik oprávnění k činnosti zahraničního zprostředkovatele z jiného členského státu Oprávnění k činnosti zahraničního zprostředkovatelezahraničního zprostředkovatele v České republice zaniká, a) jestliže byla České národní bancebance doručena informace o ukončení činnosti tohoto zprostředkovatelezprostředkovatele v České republice, nebo b) jestliže takový zprostředkovatelzprostředkovatel pozbyl oprávnění k činnosti ve svém domovském členském státědomovském členském státě. Díl 2 Činnost zprostředkovatele spotřebitelského úvěru na bydlení na území hostitelského členského státu § 50 Oprávnění k činnosti zprostředkovatele spotřebitelského úvěru na bydlení na území hostitelského členského státu (1) Samostatný zprostředkovatelSamostatný zprostředkovatel a vázaný zástupcevázaný zástupce poskytovateleposkytovatele, kteří jsou oprávněni zprostředkovávat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení, zapsaní do registru v České republice, mohou na území jiného členského státu zprostředkovávat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení v rozsahu, v jakém jsou tuto činnost oprávněni provozovat v České republice, po splnění podmínek stanovených v § 51, a to a) prostřednictvím pobočky, nebo b) jinak než prostřednictvím pobočky. (2) ZprostředkovatelZprostředkovatel podle odstavce 1 může zahájit svoji činnost na území jiného členského státu uplynutím 1 měsíce ode dne, kdy byl informován Českou národní bankoubankou o splnění informační povinnosti podle § 51 odst. 3. § 51 Oznámení záměru provozovat činnost zprostředkovatele spotřebitelského úvěru na bydlení na území hostitelského členského státu (1) ZprostředkovatelZprostředkovatel podle § 50 odst. 1, který hodlá zahájit svoji činnost na území jiného členského státu, oznámí tento úmysl České národní bancebance; v případě vázaného zástupcevázaného zástupce poskytovateleposkytovatele tak činí zastoupený. (2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. (3) Česká národní bankabanka do 1 měsíce ode dne, kdy obdržela informaci podle odstavce 1, sdělí tuto informaci příslušnému orgánu dohledupříslušnému orgánu dohledu hostitelského členského státuhostitelského členského státu včetně identifikačních údajůidentifikačních údajů zprostředkovatelezprostředkovatele podle § 49 odst. 1. Součástí této informace je v případě vázaného zástupcevázaného zástupce poskytovateleposkytovatele též údaj o osobě zastoupeného a údaj o tom, že zastoupený nese odpovědnost za činnost svého vázaného zástupcevázaného zástupce. Česká národní bankabanka současně informuje o tomto sdělení zprostředkovatelezprostředkovatele podle § 49 odst. 1; v případě vázaného zástupcevázaného zástupce poskytovateleposkytovatele tak činí prostřednictvím zastoupeného. Zastoupený předá tuto informaci bez zbytečného odkladu svému vázanému zástupcivázanému zástupci. § 52 Oznámení ukončení činnosti zprostředkovatele spotřebitelského úvěru na bydlení Pokud zaniklo oprávnění k činnosti zprostředkovatelezprostředkovatele podle § 50 odst. 1, jehož územní rozsah činnosti přesahoval hranice České republiky, informuje Česká národní bankabanka o tomto zániku a jeho důvodech do 14 dnů příslušné orgány dohledupříslušné orgány dohledu ostatních členských států, kde byla činnost zprostředkovatelezprostředkovatele podle § 50 odst. 1 provozována. ČÁST ČTVRTÁ REGISTR § 53 Vedení registru Registr spravuje a provozuje Česká národní bankabanka. Registr je veden v elektronické podobě. § 54 Osoby zapisované do registru Česká národní bankabanka za podmínek stanovených tímto zákonem do registru zapisuje a) nebankovního poskytovateleposkytovatele spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, b) samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele, c) vázaného zástupcevázaného zástupce, d) zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru a e) zahraničního zprostředkovatelezahraničního zprostředkovatele. § 55 Údaje zapisované do registru (1) Do registru se u nebankovního poskytovateleposkytovatele spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele, vázaného zástupcevázaného zástupce a zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru zapisují tyto údaje včetně jejich změn: a) identifikační údajeidentifikační údaje, b) předmět činnosti podle § 3 odst. 1 písm. a) nebo b) v rozsahu podle skupin odbornostiskupin odbornosti; u nebankovního poskytovateleposkytovatele spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru také předmět činnosti podle § 9a, c) osoba oprávněná poskytovat nebo zprostředkovávat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr, pro kterou je samostatný zprostředkovatelsamostatný zprostředkovatel, vázaný zástupcevázaný zástupce nebo zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru činný, d) datum vzniku oprávnění k činnosti a doba trvání oprávnění, e) člen statutárního orgánu, ředitel, prokurista nebo jiná osoba, kteří jsou odpovědni za zprostředkování nebo zprostředkování skutečně řídí, f) u zprostředkovatelezprostředkovatele spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení se sídlem na území České republiky 1. územní rozsah jeho činnosti, 2. údaj o tom, zda je jeho činnost provozována v hostitelském členském státěhostitelském členském státě; pokud ano, údaj o tom, zda je provozována prostřednictvím pobočky nebo jinak než prostřednictvím pobočky, a 3. adresa pobočky, je-li jeho činnost provozována v hostitelském členském státěhostitelském členském státě prostřednictvím pobočky, g) datum zániku oprávnění k činnosti a jeho důvod, h) přehled o pravomocně uložených pokutách a vykonatelných opatřeních k nápravě uložených Českou národní bankoubankou, i) datum nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku a j) datum vstupu právnické osoby do likvidace. (2) U zahraničního zprostředkovatelezahraničního zprostředkovatele se do registru zapisují následující údaje včetně jejich změn a) identifikační údajeidentifikační údaje, b) údaje o charakteru provozované činnosti a osoby, pro které je činný, c) údaje o tom, zda je jeho činnost provozována prostřednictvím pobočky nebo jiným způsobem; je-li jeho činnost provozována prostřednictvím pobočky, zapisuje se adresa umístění pobočky v České republice, d) datum nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku, e) datum vstupu do likvidace a f) údaje o ukončení činnosti. (3) Zápis údajů podle odstavce 2 do registru provede Česká národní bankabanka na základě informací předaných jí příslušným orgánem dohledupříslušným orgánem dohledu domovského členského státudomovského členského státu zahraničního zprostředkovatelezahraničního zprostředkovatele. Do registru mohou být zapsány i jiné údaje, pokud byly příslušným orgánem dohledupříslušným orgánem dohledu domovského členského státudomovského členského státu zahraničního zprostředkovatelezahraničního zprostředkovatele poskytnuty. § 56 Veřejnost registru a přístup k němu Česká národní bankabanka zpřístupňuje údaje uvedené v § 55 odst. 1 a 2 způsobem umožňujícím dálkový přístup. V případě změn zůstávají trvale uveřejněny i předchozí údaje. § 57 Presumpce správnosti údajů uvedených v registru Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do registru, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti, s výjimkou údajů uvedených v § 55 odst. 1 písm. h) a i) a v § 55 odst. 2. § 58 Výpis z registru (1) Na žádost vydá Česká národní bankabanka elektronický výpis z registru prokazující stav evidovaný k okamžiku, který je v tomto výpise uveden. (2) Výpis z registru obsahuje alespoň a) označení registru, b) identifikační údajeidentifikační údaje registrované osoby, c) předmět činnosti registrované osoby, d) uvedení internetové adresy, kde lze ověřit její zápis do registru, e) u zahraničního zprostředkovatelezahraničního zprostředkovatele též údaj o registru, ve kterém je zapsán ve svém domovském členském státědomovském členském státě, a f) datum vystavení výpisu. § 59 Změna údajů zapsaných v registru (1) Nebankovní poskytovatelposkytovatel spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, samostatný zprostředkovatelsamostatný zprostředkovatel, zastoupený ohledně údajů týkajících se jeho vázaného zástupcevázaného zástupce nebo zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru oznámí bez zbytečného odkladu České národní bancebance změnu údajů, které jsou o nich zapsány v registru, a dále změnu údajů o a) splnění podmínek stanovených tímto zákonem pro činnost, b) rozhodnutí o úpadku, nebo c) vstupu do likvidace. (2) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na změny údajů, které jsou vedeny v základních registrech jako referenční údaje. (3) Oznámení podle odstavce 1 se podává elektronicky s výjimkou oznámení změny údajů podle § 55 odst. 1 písm. c), které se podává prostřednictvím internetové aplikace České národní bankybanky pro registraci subjektů. K oznámení se připojí doklady prokazující skutečnosti v něm obsažené. (4) Změny údajů vedených v registru je Česká národní bankabanka povinna provést do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděla, pokud změna není důvodem k odnětí oprávnění k činnosti. (5) Další náležitosti oznámení, včetně příloh obsahujících doklady prokazující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. ČÁST PÁTÁ PERSONÁLNÍ PŘEDPOKLADY K PROVOZOVÁNÍ ČINNOSTI HLAVA I ODBORNÁ ZPŮSOBILOST § 60 Odborná způsobilost (1) Odbornou způsobilostíOdbornou způsobilostí se pro účely tohoto zákona rozumí získání všeobecných znalostí a odborných znalostí a dovedností nezbytných pro poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru. (2) Všeobecné znalosti se prokazují vysvědčením o maturitní zkoušce nebo dokladem o dosažení vyššího vzdělání. (3) Odborné znalosti a dovednosti pro poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěruOdborné znalosti a dovednosti pro poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru se prokazují osvědčením o úspěšném vykonání odborné zkoušky podle tohoto zákona. Odborná zkouška musí být vykonána prokazatelným způsobem. Odborná zkouška může být také jen písemná. (4) Odbornými znalostmi a dovednostmi pro poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěruOdbornými znalostmi a dovednostmi pro poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí pro skupinu odbornostiskupinu odbornosti a) poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení 1. znalosti v rozsahu odborného minima o finančním trhu, 2. základní znalosti o struktuře, subjektech a fungování trhu spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru jiného než na bydlení, 3. znalosti regulace trhu spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru jiného než na bydlení, 4. znalosti etických standardů trhu spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru jiného než na bydlení, pokud existují, 5. znalosti úvěrování a produktů spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru jiného než na bydlení, 6. znalosti doplňkových služeb souvisejících se spotřebitelským úvěremspotřebitelským úvěrem jiným než na bydlení, 7. základní znalosti zásad procesu posuzování úvěruschopnosti spotřebitelespotřebitele a 8. schopnosti řádně produkty spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru spotřebitelispotřebiteli vysvětlit, provést základní analýzu produktů spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru a nabídnout spotřebitelispotřebiteli produkt, který vyhovuje jeho potřebám, b) poskytování nebo zprostředkování vázaného spotřebitelského úvěruvázaného spotřebitelského úvěru 1. znalosti v rozsahu odborného minima o finančním trhu, 2. základní znalosti o struktuře, subjektech a fungování trhu vázaného spotřebitelského úvěruvázaného spotřebitelského úvěru, 3. znalosti regulace trhu vázaného spotřebitelského úvěruvázaného spotřebitelského úvěru, 4. znalosti etických standardů trhu vázaného spotřebitelského úvěruvázaného spotřebitelského úvěru, pokud existují, 5. znalosti úvěrování a produktů vázaného spotřebitelského úvěruvázaného spotřebitelského úvěru, 6. znalosti doplňkových služeb souvisejících s vázaným spotřebitelským úvěremvázaným spotřebitelským úvěrem, 7. základní znalosti zásad procesu posuzování úvěruschopnosti spotřebitelespotřebitele a 8. schopnosti řádně produkty spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru spotřebitelispotřebiteli vysvětlit, provést základní analýzu produktů spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru a nabídnout spotřebitelispotřebiteli produkt, který vyhovuje jeho potřebám, c) poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru na bydlení 1. znalosti v rozsahu odborného minima o finančním trhu, 2. základní znalosti o struktuře, subjektech a fungování trhu spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení, 3. znalosti regulace trhu spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení, 4. znalosti etických standardů trhu spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení, pokud existují, 5. znalosti úvěrování a produktů spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení, 6. znalosti doplňkových služeb souvisejících se spotřebitelským úvěremspotřebitelským úvěrem na bydlení, 7. základní znalosti zásad procesu posuzování úvěruschopnosti spotřebitelespotřebitele, 8. základní znalosti zásad postupu a způsobu oceňování věcí, práv a jiných majetkových hodnot poskytnutých jako zajištění spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení, 9. znalosti trhu nemovitých věcí, 10. znalosti postupu při koupi nemovité věci, 11. základní znalosti uspořádání a fungování katastrukatastru nemovitostí a 12. schopnosti řádně produkty spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru spotřebitelispotřebiteli vysvětlit, provést základní analýzu produktů spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru a nabídnout spotřebitelispotřebiteli produkt, který vyhovuje jeho potřebám. (5) Skupina odbornostiSkupina odbornosti uvedená v odstavci 4 písm. a) zahrnuje také skupinu odbornostiskupinu odbornosti uvedenou v odstavci 4 písm. b). (6) Rozsah odborných znalostí a dovedností podle skupin odbornostiskupin odbornosti pro poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru a další požadavky na formu odborné zkoušky k jejich ověření stanoví prováděcí právní předpis. § 61 Oprávnění pořádat odborné zkoušky Pořádat odborné zkoušky zaměřené na prokázání odborných znalostí a dovedností podle tohoto zákona může pouze akreditovaná osobaakreditovaná osoba. § 62 Akreditovaná osoba (1) Akreditovanou osobouAkreditovanou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí ten, komu byla Českou národní bankoubankou udělena akreditace. (2) Česká národní bankabanka zveřejní seznam akreditovaných osobakreditovaných osob způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 63 Podmínky udělení nebo prodloužení akreditace (1) Akreditace se uděluje v rozsahu skupin odbornostiskupin odbornosti. (2) Česká národní bankabanka udělí nebo prodlouží akreditaci žadateli, pokud a) je důvěryhodný; podmínku důvěryhodnosti musí splňovat i ovládající osoba žadatele, b) má věcné, kvalifikační, organizační a personální předpoklady pro činnost akreditované osobyakreditované osoby, zejména splňuje organizačně-technické požadavky na pořádání odborných zkoušek, c) předloží zkouškový řád podle § 69 odst. 2 a d) údaje uvedené v žádosti umožňují identifikaci žadatele v příslušném základním registru. (3) Minimální rozsah požadavků na věcné, kvalifikační, organizační a personální předpoklady žadatele o udělení akreditace stanoví prováděcí právní předpis. § 64 Žádost o udělení akreditace a o změnu udělené akreditace (1) Žádost o udělení akreditace nebo o změnu udělené akreditace lze podat pouze elektronicky. (2) Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení akreditace stanovených v § 63 odst. 2. K žádosti se připojí doklady prokazující splnění těchto podmínek. (3) Česká národní bankabanka žádosti vyhoví, pokud jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem, a to ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy byla žádost doručena České národní bancebance. (4) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení akreditace stanovených v § 63 odst. 2, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 65 Trvání a prodloužení akreditace (1) Akreditace se uděluje na dobu 5 let. (2) Akreditaci je možné opakovaně prodloužit vždy o dalších 5 let, a to na základě žádosti podané elektronicky. (3) Česká národní bankabanka žádosti o prodloužení akreditace vyhoví, pokud jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem, a to ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy byla žádost doručena České národní bancebance. Nevydá-li Česká národní bankabanka v této lhůtě rozhodnutí, platí, že akreditace byla prodloužena. (4) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh prokazujících splnění podmínek pro prodloužení akreditace stanovených v § 63 odst. 2, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 66 Změna údajů o akreditované osobě (1) Akreditovaná osobaAkreditovaná osoba je povinna bez zbytečného odkladu oznámit České národní bancebance změnu podmínek uvedených v § 63 odst. 2, jakmile se o ní dozví. Oznámení se podává elektronicky. (2) Náležitosti oznámení, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 67 Zánik akreditace Akreditace zaniká a) smrtí fyzické osoby, b) zánikem právnické osoby, c) uplynutím doby, na kterou byla akreditace udělena, nebyla-li akreditace prodloužena podle § 65 odst. 3, nebo d) odnětím. § 68 Odnětí akreditace (1) Česká národní bankabanka akreditaci odejme, jestliže o to akreditovaná osobaakreditovaná osoba požádá. (2) Česká národní bankabanka akreditaci může odejmout, jestliže a) údaje, na jejichž základě byla akreditace udělena, byly nepravdivé nebo zavádějící, b) akreditovaná osobaakreditovaná osoba přestala splňovat podmínky pro udělení akreditace, c) akreditovaná osobaakreditovaná osoba závažným způsobem nebo opakovaně porušila povinnosti stanovené tímto zákonem. (3) Žádost podle odstavce 1 se podává elektronicky. (4) Formáty žádosti a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 69 Odborná zkouška (1) Akreditovaná osobaAkreditovaná osoba provádí zkoušky na základě souboru zkouškových otázek, který připraví Česká národní bankabanka ve spolupráci s Ministerstvem financí. (2) Při provádění odborné zkoušky postupuje akreditovaná osobaakreditovaná osoba podle zkouškového řádu. Řádný průběh odborné zkoušky zajišťuje akreditovaná osobaakreditovaná osoba prostřednictvím komise. (3) Akreditovaná osobaAkreditovaná osoba zveřejní s dostatečným předstihem způsobem umožňujícím dálkový přístup termín konání zkoušky, kolik osob může v daném termínu zkoušku skládat, výši poplatku za vykonání zkoušky a zkouškový řád. (4) Akreditovaná osobaAkreditovaná osoba bez zbytečného odkladu informuje zkoušeného o výsledku odborné zkoušky. (5) Minimální standard odborné zkoušky, pravidla pro poskytování souboru vypracovaných zkouškových otázek akreditovaným osobámakreditovaným osobám, nakládání s nimi a jejich aktualizaci, způsob jednání a složení komise, požadavky na zkouškový řád a na průběh, formu, rozsah a způsob hodnocení odborné zkoušky stanoví prováděcí právní předpis. § 70 Osvědčení o vykonání odborné zkoušky Akreditovaná osobaAkreditovaná osoba vydá bez zbytečného odkladu osobě, která úspěšně vykonala odbornou zkoušku, osvědčení o úspěšném vykonání odborné zkoušky, které obsahuje vždy a) identifikační údajeidentifikační údaje osoby, která zkoušku vykonala, b) identifikační údajeidentifikační údaje akreditované osobyakreditované osoby, c) údaj o rozsahu odborné zkoušky podle skupin odbornostiskupin odbornosti, d) datum konání zkoušky, e) seznam členů komise a f) podpis osoby oprávněné jednat za akreditovanou osobuakreditovanou osobu. § 71 Uchovávání dokumentů o provádění odborných zkoušek (1) Akreditovaná osobaAkreditovaná osoba uchovává dokumenty týkající se provádění odborných zkoušek, zejména záznamy o průběhu a výsledcích odborných zkoušek a záznamy o vydaných osvědčeních o absolvování odborné zkoušky. (2) Akreditovaná osobaAkreditovaná osoba uchovává dokumenty podle odstavce 1 nejméně po dobu 10 let ode dne konání odborné zkoušky, jíž se dokumenty týkají; to platí i pro právního nástupce akreditované osobyakreditované osoby a pro osobu, jejíž akreditace zanikla. HLAVA II DŮVĚRYHODNOST § 72 Důvěryhodnost fyzických osob (1) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou považuje fyzická osoba, která je plně svéprávná a dává předpoklad řádného provozování činnosti podle tohoto zákona. (2) Důvěryhodnou pro účely tohoto zákona není fyzická osoba, a) která byla pravomocně odsouzena pro trestný čintrestný čin proti majetku, pro trestný čintrestný čin hospodářský nebo pro jiný trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, b) ohledně jejíhož majetku bylo v posledních 5 letech před rozhodným dnemrozhodným dnem, nebo kdykoliv poté vydáno rozhodnutí o úpadku, c) která byla v posledních 5 letech před rozhodným dnemrozhodným dnem, nebo kdykoliv poté členem statutárního nebo dozorčího orgánu nebo správní rady nebo jiného obdobného orgánu právnické osoby, 1. ohledně jejíhož majetku bylo vydáno rozhodnutí o úpadku, 2. na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, 3. byl-li insolvenční návrh na majetek takové právnické osoby zamítnut proto, že majetek této právnické osoby nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, nebo 4. byl-li konkurs na její majetek zrušen proto, že majetek právnické osoby je zcela nepostačující, nebo d) které bylo v posledních 5 letech před rozhodným dnemrozhodným dnem odňato oprávnění k činnosti pro porušení podmínek stanovených tímto zákonem. (3) Odstavec 2 písm. b) nebo c) se nepoužije, jestliže fyzická osoba splňuje podmínky uvedené v odstavci 1, a a) v odstavci 2 písm. b) nebo c) a zároveň insolvenční soudinsolvenční soud zrušil konkurs jinak než usnesením o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo jinak než proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, nebo soud zamítl insolvenční návrh jinak než proto, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, b) v odstavci 2 písm. c) a zároveň jde o osobu, která byla zvolena do funkce již za úpadku právnické osoby, nebo c) v odstavci 2 písm. c) a zároveň jde o osobu, která se domůže v řízení podle zákona upravujícího zvláštní řízení soudní určení, že dosavadní funkci vykonávala s péčí řádného hospodáře. § 73 Důvěryhodnost právnických osob (1) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou považuje právnická osoba, jejíž dosavadní činnost dává předpoklad řádného provozování činnosti podle tohoto zákona. (2) Důvěryhodnou pro účely tohoto zákona není právnická osoba, a) která byla pravomocně odsouzena pro trestný čintrestný čin proti majetku, pro trestný čintrestný čin hospodářský nebo pro jiný trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, b) nesplňuje-li podmínku důvěryhodnosti podle § 72 některý z členů jejího statutárního nebo dozorčího orgánu nebo správní rady nebo jiného obdobného orgánu, c) které bylo odňato oprávnění k činnosti pro porušení podmínek stanovených tímto zákonem, d) ohledně jejíhož majetku bylo v posledních 5 letech před rozhodným dnemrozhodným dnem, nebo kdykoli poté, vydáno rozhodnutí o úpadku. (3) Odstavec 2 se nepoužije, jestliže právnická osoba splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 a v odstavci 2 písm. d), pokud insolvenční soudinsolvenční soud zrušil konkurs jinak než usnesením o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení, nebo jinak než proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, nebo soud zamítl insolvenční návrh jinak než proto, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. (4) Jde-li o právnickou osobu se sídlem na území jiného státu než České republiky, je dokladem o splnění podmínek důvěryhodnosti potvrzení příslušného orgánu dohledupříslušného orgánu dohledu státu sídla právnické osoby. § 74 Rozhodný den Rozhodným dnemRozhodným dnem se pro účely tohoto zákona rozumí den podání žádosti nebo oznámení podle tohoto zákona a v případě pracovníkapracovníka nebo člena dozorčího nebo jiného obdobného orgánu den zahájení jeho činnosti nebo vzniku funkce. ČÁST ŠESTÁ PRAVIDLA JEDNÁNÍ HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 75 Odborná péče PoskytovatelPoskytovatel a zprostředkovatelzprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. § 76 Jednání se spotřebiteli (1) PoskytovatelPoskytovatel a zprostředkovatelzprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitelespotřebitele. (2) PoskytovatelPoskytovatel a zprostředkovatelzprostředkovatel jedná tak, aby bylo spotřebitelispotřebiteli zřejmé, zda jde o poskytovateleposkytovatele, samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele, vázaného zástupcevázaného zástupce nebo zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru; u vázaného zástupcevázaného zástupce a zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru musí být z jeho jednání zřejmá osoba zastoupeného. § 77 Obecná pravidla komunikace se spotřebiteli (1) PoskytovatelPoskytovatel a zprostředkovatelzprostředkovatel při komunikaci se spotřebitelemspotřebitelem, včetně propagačního sdělení, nesmí používat nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé informace. (2) PoskytovatelPoskytovatel a zprostředkovatelzprostředkovatel zajistí, aby obsah komunikace byl a) podán jasným, výstižným a zřetelným způsobem a b) dostačující a přesný a nezastíral, nezlehčoval nebo nezamlčoval důležité skutečnosti, informace nebo upozornění, zejména nepoužíval formulace, které mohou u spotřebitelespotřebitele vyvolávat klamné očekávání týkající se dostupnosti spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru a výše jeho nákladů. § 78 Uchovávání dokumentů a záznamů (1) PoskytovatelPoskytovatel a zprostředkovatelzprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) PoskytovatelPoskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitelespotřebitele, včetně údajů o spotřebitelispotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1, c) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se poskytování, změny nebo zániku spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, včetně záznamu o poskytnuté radě podle § 85 odst. 3, záznamu o indexu použitém podle § 102 odst. 5, popřípadě obchodní podmínky, byly-li součástí smluvního vztahu, d) záznamy z jiné komunikace mezi poskytovatelemposkytovatelem a spotřebitelemspotřebitelem dokládající vznik, změnu nebo zánik spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, a je-li z této komunikace zřejmá totožnost spotřebitelespotřebitele, a e) dokumenty nebo jiné záznamy uvedené v písmenech c) a d), pokud jeho jménem jednal jeho vázaný zástupcevázaný zástupce nebo zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru. (3) V případě, že tak nečiní poskytovatelposkytovatel podle odstavce 2, uchovává zprostředkovatelzprostředkovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 zejména a) smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru, b) dokumenty a jiné záznamy týkající se zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, včetně záznamu o poskytnuté radě podle § 85 odst. 3, popřípadě obchodní podmínky, byly-li součástí smluvního vztahu, c) záznamy z jiné komunikace mezi zprostředkovatelemzprostředkovatelem a spotřebitelemspotřebitelem dokládající vznik, změnu nebo zánik spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny a je-li z této komunikace zřejmá totožnost spotřebitelespotřebitele, a d) dokumenty a jiné záznamy uvedené v písmenech b) a c), pokud jeho jménem jednal jeho vázaný zástupcevázaný zástupce. (4) PoskytovatelPoskytovatel a zprostředkovatelzprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitelespotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru zamítnuta. Povinnost uchovávat tyto dokumenty a záznamy podle jiných právních předpisů tím není dotčena. (5) Povinnost uvedenou v odstavci 1 má i právní nástupce poskytovateleposkytovatele nebo zprostředkovatelezprostředkovatele a ten, jehož oprávnění k činnosti zaniklo nebo bylo zrušeno. (6) Záznam komunikace se spotřebitelemspotřebitelem se pořizuje písemně nebo jiným průkazným způsobem a obsahuje datum komunikace, dostatečnou identifikaci stran komunikace a obsah komunikace. § 79 Zákaz pobídek PoskytovatelPoskytovatel a zprostředkovatelzprostředkovatel nesmí v souvislosti se svou činností přijmout, nabídnout nebo poskytnout platbu, odměnu nebo jinou peněžitou nebo nepeněžitou výhodu (dále jen „pobídka“), která může vést k porušení povinnosti stanovené v této části. Pobídkou se pro účely tohoto zákona rozumí i neobvyklá úplata za poskytovanou službu nebo jakékoli poskytnutí neopodstatněné výhody finanční, materiální nebo nemateriální povahy. § 80 Zákaz současného pobírání odměny od spotřebitele i poskytovatele Jedná-li samostatný zprostředkovatelsamostatný zprostředkovatel jménem a na účet spotřebitelespotřebitele na základě smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru a pobírá-li od spotřebitelespotřebitele za tuto činnost odměnu, nesmí současně ohledně spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, který je předmětem této smlouvy, jednat jménem a na účet poskytovateleposkytovatele a pobírat od něj odměnu. § 81 Použití pojmu nezávislý Použít pojem nezávislý, jeho odvozeniny, významová synonyma nebo překlady do jiného jazyka je při poskytování či zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru oprávněn pouze poskytovatelposkytovatel nebo zprostředkovatelzprostředkovatel, kteří zvažují produkty spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru od většiny poskytovatelůposkytovatelů na trhu, a kteří zajistí, aby struktura odměňování jejich pracovníkůpracovníků a zprostředkovatelůzprostředkovatelů a jejich pracovníkůpracovníků nebyla na újmu jejich schopnosti jednat v nejlepším zájmu spotřebitelespotřebitele, zejména aby nebyla závislá na prodejních cílech. § 82 Vstupní platba a odměna (1) PoskytovatelPoskytovatel a zprostředkovatelzprostředkovatel nesmí vyžadovat od osoby, která se podílí nebo má podílet na poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru, složení vstupní nebo jiné obdobné platby jako podmínky výplaty příštích odměn za tuto činnost. (2) PoskytovatelPoskytovatel a zprostředkovatelzprostředkovatel nesmí odměny za poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru odvozovat od získání dalších osob pro tuto činnost odměňovanou osobou. § 83 Omezení plateb před poskytnutím spotřebitelského úvěru (1) Před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru nevzniká poskytovateliposkytovateli nebo zprostředkovatelizprostředkovateli právo na odměnu nebo jinou platbu s výjimkou práva na náhradu daní, správních poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a účelně vynaložených nákladů na ocenění předmětu zajištění spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru. Povinnost splnit podmínky pro poskytnutí spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru ze stavebního spoření podle zákona upravujícího stavební spoření tím není dotčena. (2) V případě, že poskytovatelposkytovatel nebo zprostředkovatelzprostředkovatel vyžaduje po spotřebitelispotřebiteli náhradu nákladů na ocenění nemovité věci poskytnuté jako zajištění spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, je povinen vydat výsledek tohoto ocenění a jeho odůvodnění spotřebitelispotřebiteli bez zbytečného odkladu po jeho vyhotovení. HLAVA II POSOUZENÍ ÚVĚRUSCHOPNOSTI A POSKYTOVÁNÍ RADY § 84 Informace poskytované spotřebitelem (1) PoskytovatelPoskytovatel a zprostředkovatelzprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebiteleposouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebitelispotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitelspotřebitel poskytovateliposkytovateli nebo zprostředkovatelizprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitelespotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatelposkytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatelezprostředkovatele, zprostředkovatelzprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateliposkytovateli. (2) SpotřebitelSpotřebitel poskytne poskytovateliposkytovateli nebo zprostředkovatelizprostředkovateli na základě požadavků poskytovateleposkytovatele nebo zprostředkovatelezprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebiteleposouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitelspotřebitel povinen poskytovateliposkytovateli nebo zprostředkovatelizprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebiteleposouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatelposkytovatel a zprostředkovatelzprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, včetně možnosti využití automatizovaných modelů, a je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů. (3) Sdělené nebo zveřejněné informace podle odstavce 1 obsahují upozornění, že pokud spotřebitelspotřebitel nesplní povinnost podle odstavce 2 a poskytovatelposkytovatel proto nebude schopen posoudit jeho úvěruschopnost, poskytovatelposkytovatel spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr neposkytne. (4) Závazek ze smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru na bydlení nemůže být zrušen pouze proto, že informace poskytnuté spotřebitelemspotřebitelem podle odstavce 2 před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru byly neúplné. To neplatí, pokud spotřebitelspotřebitel vědomě poskytl neúplné informace nebo vědomě poskytl informace nepravdivé. § 85 Pravidla poskytování rady (1) Poskytuje-li poskytovatelposkytovatel nebo zprostředkovatelzprostředkovatel radu, činí tak na základě a) analýzy 1. finanční situace spotřebitelespotřebitele, jeho požadavků, cílů a potřeb, která vychází z aktuálních informací, a 2. rizik, kterým může být spotřebitelspotřebitel vystaven po celou dobu trvání spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, a b) výběru z dostatečného počtu vhodných produktů spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru v případě 1. samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele a jeho vázaného zástupcevázaného zástupce dostupných na trhu, 2. poskytovateleposkytovatele a jeho vázaného zástupcevázaného zástupce dostupných alespoň z vlastní nabídky poskytovateleposkytovatele, nebo 3. zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru dostupných alespoň z nabídky všech poskytovatelůposkytovatelů, které zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru zastupuje. (2) PoskytovatelPoskytovatel nebo zprostředkovatelzprostředkovatel je povinen sdělit spotřebitelispotřebiteli, z kterých produktů kterých poskytovatelůposkytovatelů výběr podle odstavce 1 vychází. (3) SpotřebitelSpotřebitel obdrží v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat záznam o poskytnuté radě podle odstavce 1, který obsahuje a) požadavky, cíle a potřeby spotřebitelespotřebitele související s daným spotřebitelským úvěremspotřebitelským úvěrem, b) důvody, na kterých poskytovatelposkytovatel nebo zprostředkovatelzprostředkovatel zakládá svou radu podle odstavce 1 týkající se uzavření vhodné smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru nebo podstatné změny závazku z takové smlouvy, c) vysvětlení dopadu uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru nebo podstatné změny závazku z takové smlouvy na spotřebitelespotřebitele, včetně souvisejících rizik, a d) analýzu podle odstavce 1 písm. a). (4) Právo poskytovateleposkytovatele poskytovat spotřebitelispotřebiteli doporučení podle § 3 odst. 1 písm. a) bodu 3 nebo právo zprostředkovatelezprostředkovatele poskytovat spotřebitelispotřebiteli doporučení podle § 3 odst. 1 písm. b) bodu 3 není dotčeno. V případě poskytování doporučení podle věty první poskytovatelposkytovatel nebo zprostředkovatelzprostředkovatel informuje spotřebitelespotřebitele, že mu neposkytuje radu podle pravidel stanovených tímto zákonem. § 86 Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (1) PoskytovatelPoskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěrucelkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitelespotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitelespotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitelespotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebiteleposouzení úvěruschopnosti spotřebitele. PoskytovatelPoskytovatel poskytne spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebiteleposouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitelespotřebitele spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr splácet. (2) PoskytovatelPoskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebiteleposouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitelespotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitelespotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitelespotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitelespotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. § 87 Důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele (1) Poskytne-li poskytovatelposkytovatel spotřebitelispotřebiteli spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. SpotřebitelSpotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitelespotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitelespotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitelespotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitelespotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. § 88 Získávání informací z databází (1) Osoby oprávněné poskytovat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr se mohou vzájemně informovat o údajích o dluzích, které vypovídají o úvěruschopnosti spotřebitelespotřebitele, prostřednictvím databáze spravované právnickou osobou, která a) zpracovává údaje o spotřebitelíchspotřebitelích za účelem posuzování jejich úvěruschopnosti, b) poskytuje přístup k těmto údajům osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr, c) umožňuje osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr se sídlem nebo skutečným sídlem v jiném členském státě Evropské unie přístup k těmto údajům za stejných podmínek jako osobám se sídlem nebo skutečným sídlem v České republice, d) nepodmiňuje přístup osob oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr k těmto údajům oprávněním takové osoby k činnosti bankybanky, zahraniční bankybanky nebo spořitelního a úvěrního družstva, e) zachovává ohledně získaných údajů mlčenlivost a chrání je před zneužitím a f) uveřejní podmínky přístupu osob oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr k těmto údajům způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) PoskytovatelPoskytovatel je povinen k údajům získaným o spotřebitelispotřebiteli z databáze podle odstavce 1 přistupovat tak, jako by šlo o údaje, které získal od spotřebitelespotřebitele sám. PoskytovatelPoskytovatel může údaje o spotřebitelispotřebiteli získané prostřednictvím databáze podle odstavce 1 využít výhradně pro vyhodnocení předpokladů řádného splácení jeho dluhů, zejména ke splnění povinností podle § 85 a 86. (3) PoskytovatelPoskytovatel informuje spotřebitelespotřebitele v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních údajů o svém záměru vyhledávat o spotřebitelispotřebiteli údaje v databázi podle odstavce 1. § 89 Informace v případě odmítnutí poskytnout spotřebitelský úvěr Odmítne-li poskytovatelposkytovatel poskytnout spotřebitelispotřebiteli spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr v důsledku posouzení jeho úvěruschopnosti, poskytovatelposkytovatel informuje spotřebitelespotřebitele bez zbytečného odkladu o tomto odmítnutí, a pokud je důvodem neposkytnutí výsledek automatizovaného zpracování údajů, nebo vyhledávání v databázi podle § 88 odst. 1, poskytovatelposkytovatel spotřebitelespotřebitele vyrozumí o tomto výsledku a o použité databázi. HLAVA III INFORMAČNÍ POVINNOSTI VŮČI SPOTŘEBITELI Díl 1 Obecná ustanovení § 90 Obecná ustanovení o poskytování informací spotřebiteli (1) PoskytovatelPoskytovatel a zprostředkovatelzprostředkovatel poskytují informace požadované tímto zákonem spotřebitelispotřebiteli bezplatně. (2) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, informace poskytované spotřebitelispotřebiteli podle tohoto zákona se poskytují v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. § 91 Povinné informace uváděné v reklamě (1) Jestliže je nabízen spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr nebo jeho zprostředkování reklamou, jejíž součástí je jakýkoliv číselný údaj o jeho nákladech, musí reklama obsahovat a) v případě spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení jméno poskytovateleposkytovatele nebo tam, kde je to relevantní, zprostředkovatelezprostředkovatele, b) v případě požadavku na zajištění spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení informaci o tomto požadavku, c) roční procentní sazbu nákladůroční procentní sazbu nákladů, která musí být uvedena alespoň stejně zřetelně jako jakákoli informace o zápůjční úrokové sazbězápůjční úrokové sazbě, d) zápůjční úrokovou sazbuzápůjční úrokovou sazbu s rozlišením, zda jde o pevnou nebo pohyblivou zápůjční úrokovou sazbuzápůjční úrokovou sazbu nebo kombinaci obou, a to spolu s údaji o veškerých poplatcích spojených se spotřebitelským úvěremspotřebitelským úvěrem, které jsou součástí celkových nákladů spotřebitelského úvěrucelkových nákladů spotřebitelského úvěru, e) celkovou výši spotřebitelského úvěrucelkovou výši spotřebitelského úvěru, f) výši jednotlivých splátek, v případě spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení i jejich počet, g) celkovou částkucelkovou částku splatnou spotřebitelemspotřebitelem, h) dobu trvání spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, i) v případě spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru ve formě odložené platby za konkrétní zboží nebo službu jejich cenu a výši případné zálohy, j) informaci o povinnosti uzavřít smlouvu o doplňkové službě související se spotřebitelským úvěremspotřebitelským úvěrem, zejména pojištění, je-li uzavření takové smlouvy podmínkou pro získání spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru za nabízených podmínek a náklady na tuto službu nelze určit předem, a k) v případě, že je nabízen spotřebitelský úvěr v cizí měněspotřebitelský úvěr v cizí měně, upozornění, že změna směnného kurzu může ovlivnit výši splátek a celkovou částkucelkovou částku splatnou spotřebitelemspotřebitelem. (2) Informace uvedené v odstavci 1 písm. c) až j) se uvádějí formou reprezentativního příkladu. (3) V případě spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru jiného než na bydlení ve formě možnosti přečerpání splatného na požádání nebo do 3 měsíců ode dne poskytnutí spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru musí reklama obsahovat pouze informace uvedené v odstavci 1 písm. a), b), d), e) a k). § 92 Informace trvale přístupné spotřebiteli (1) PoskytovatelPoskytovatel trvale zpřístupní v listinné podobě, na jiném trvalém nosiči dat, nebo na svých internetových stránkách a) své kontaktní údaje, zejména poštovní adresu pro doručování, telefonní číslo, popřípadě adresu pro doručování elektronické pošty, b) údaje o registru nebo seznamu, kde je možno ověřit jeho oprávnění k činnosti, c) údaje o interním mechanismu vyřizování stížností, d) údaje o možnosti mimosoudního řešení spotřebitelských sporů prostřednictvím finančního arbitra, e) údaje o orgánu dohledu, f) obecné informace o procesu poskytování spotřebitelského úvěruposkytování spotřebitelského úvěru, včetně informací vyžadovaných od spotřebitelespotřebitele podle § 84 odst. 1 za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti, g) informace o tom, zda je poskytována rada podle § 85 odst. 1, h) účel použití spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, včetně případné informace o tom, že účel čerpání spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru není omezen, i) formy a podmínky zajištění spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, pokud je vyžadováno, j) příklady možné doby trvání spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, k) typy dostupné zápůjční úrokové sazbyzápůjční úrokové sazby spolu se stručným popisem vlastností pevné a pohyblivé sazby a případně název referenční hodnoty5), na níž má být výše zápůjční úrokové sazbyzápůjční úrokové sazby závislá, a jméno jejího administrátora, včetně souvisejících důsledků pro spotřebitelespotřebitele, l) je-li nabízen spotřebitelský úvěr v cizí měněspotřebitelský úvěr v cizí měně, uvedení této měny včetně vysvětlení důsledků, které pro spotřebitelespotřebitele vyplývají z uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v cizí měněspotřebitelském úvěru v cizí měně, m) reprezentativní příklad celkové výše spotřebitelského úvěrucelkové výše spotřebitelského úvěru, celkových nákladů spotřebitelského úvěrucelkových nákladů spotřebitelského úvěru, celkové částkycelkové částky splatné spotřebitelemspotřebitelem a roční procentní sazby nákladůroční procentní sazby nákladů, n) případné další náklady, které nejsou do celkových nákladů spotřebitelského úvěrucelkových nákladů spotřebitelského úvěru zahrnuty a které spotřebitelspotřebitel musí v souvislosti se smlouvou o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru zaplatit, o) možnosti splácení spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru poskytovateliposkytovateli včetně počtu, četnosti a výše pravidelných splátek, p) je-li to relevantní, jasné a výstižné upozornění, že splácení spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru podle uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru nezaručuje splacení celkové výše spotřebitelského úvěrucelkové výše spotřebitelského úvěru, q) podmínky předčasného splacení spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, r) případný požadavek na ocenění nemovité věci, nákladů vyplývajících z tohoto ocenění pro spotřebitelespotřebitele a informace o tom, zda je ocenění povinen provést spotřebitelspotřebitel, s) informace o povinnosti uzavřít smlouvu o doplňkové službě související se spotřebitelským úvěremspotřebitelským úvěrem, je-li uzavření takové smlouvy podmínkou pro získání spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru za nabízených podmínek, včetně informace, zda je spotřebitelspotřebitel při uzavírání takové smlouvy omezen na nabídku daného poskytovateleposkytovatele nebo zprostředkovatelezprostředkovatele, a t) upozornění na možné důsledky nedodržení závazků souvisejících se smlouvou o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru. (2) Informace podle odstavce 1 se týkají produktů spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru v aktuální nabídce poskytovateleposkytovatele. § 93 Informace týkající se zprostředkovatele (1) ZprostředkovatelZprostředkovatel s dostatečným předstihem před zprostředkováním spotřebitelského úvěruzprostředkováním spotřebitelského úvěru poskytne spotřebitelispotřebiteli informace o a) tom, zda je samostatným zprostředkovatelemsamostatným zprostředkovatelem, vázaným zástupcemvázaným zástupcem nebo zprostředkovatelem vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatelem vázaného spotřebitelského úvěru, b) kontaktních údajích zprostředkovatelezprostředkovatele a zastoupeného, zejména poštovní adresu pro doručování, telefonní číslo, popřípadě adresu pro doručování elektronické pošty; uvede přitom, zda zastupuje poskytovateleposkytovatele nebo zprostředkovatelezprostředkovatele, c) registru, kde je možno ověřit oprávnění k činnosti zprostředkovatelezprostředkovatele, registrační číslo a postup ověření registrace zprostředkovatelezprostředkovatele v registru, d) poskytování rady podle § 85 odst. 1 a informace o tom, z nabídky kterých poskytovatelůposkytovatelů tato rada vychází, e) zákazu svázat uzavření smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru s jakoukoli doplňkovou službou, f) výši odměny nebo pobídky, kterou má poskytovatelposkytovatel nebo třetí osoba zprostředkovatelizprostředkovateli zaplatit za služby v souvislosti se smlouvou o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru na bydlení; není-li tato výše dosud známa, informuje zprostředkovatelzprostředkovatel spotřebitelespotřebitele o tom, že bude skutečná částka později uvedena v předsmluvních informacích poskytnutých podle § 94, g) výši odměny placené spotřebitelemspotřebitelem zprostředkovatelizprostředkovateli, není-li to možné, způsob jejího výpočtu; zprostředkovatelzprostředkovatel sdělí spotřebitelispotřebiteli, že nesmí současně pobírat odměnu nebo pobídku od spotřebitelespotřebitele i od poskytovateleposkytovatele nebo třetí osoby, h) oprávnění spotřebitelespotřebitele vyžádat si údaje o výši provize, kterou v souvislosti se zprostředkováním spotřebitelského úvěruzprostředkováním spotřebitelského úvěru na bydlení poskytují zprostředkovatelizprostředkovateli jednotliví poskytovateléposkytovatelé, jejichž spotřebitelské úvěryspotřebitelské úvěry zprostředkovatelzprostředkovatel zprostředkovává, i) interním mechanismu vyřizování stížností, j) možnosti mimosoudního řešení spotřebitelských sporů prostřednictvím finančního arbitra a k) orgánu dohledu. (2) Výši odměny podle odstavce 1 písm. g) je zprostředkovatelzprostředkovatel pro účely výpočtu roční procentní sazby nákladůroční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr povinen sdělit také poskytovateliposkytovateli. (3) Při prvním navázání kontaktu se spotřebitelemspotřebitelem sdělí zprostředkovatelzprostředkovatel spotřebitelispotřebiteli alespoň informaci podle odstavce 1 písm. a), a je-li vázaným zástupcemvázaným zástupcem nebo zprostředkovatelem vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatelem vázaného spotřebitelského úvěru, též informaci o tom, kterého zastoupeného zastupuje. Díl 2 Předsmluvní informace § 94 Poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací (1) Informace podle § 95 až 98 poskytuje spotřebitelispotřebiteli poskytovatelposkytovatel. (2) PoskytovatelPoskytovatel poskytnuté informace spotřebitelispotřebiteli náležitě vysvětlí, aby byl spotřebitelspotřebitel schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Náležité vysvětlení zahrnuje především vysvětlení předsmluvních informací poskytnutých podle odstavce 1, včetně důsledků prodlení s plněním povinností spotřebitelespotřebitele z uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru, a základních informací o jednotlivých nabízených produktech a jejich dopadech na spotřebitelespotřebitele, v případě doplňkových služeb s nimi svázaných též vysvětlení následků pro spotřebitelespotřebitele spojených se samostatným ukončením jejich čerpání. (3) Je-li spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr zprostředkováván zprostředkovatelemzprostředkovatelem, je zprostředkovatelzprostředkovatel povinen poskytnout spotřebitelispotřebiteli informace a náležité vysvětlení stejně, jako je k tomu povinen poskytovatelposkytovatel. Tím nejsou dotčeny povinnosti poskytovateleposkytovatele. (4) Splní-li povinnost poskytnout informace a náležité vysvětlení zprostředkovatelzprostředkovatel, platí, že tuto povinnost splnil i poskytovatelposkytovatel. Splní-li povinnost poskytnout informace a náležité vysvětlení poskytovatelposkytovatel, platí, že tuto povinnost splnil i zprostředkovatelzprostředkovatel. (5) Povinnost poskytnout informace a vysvětlení podle odstavce 3 se nevztahuje na zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru. Tím není dotčena povinnost poskytovateleposkytovatele tyto informace a toto vysvětlení poskytnout. § 95 Informace poskytované před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (1) Před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru jiném než na bydlení, musí být spotřebitelispotřebiteli poskytnuty informace o a) druhu spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, b) kontaktních údajích poskytovateleposkytovatele, popřípadě zprostředkovatelezprostředkovatele, zejména poštovní adrese pro doručování, telefonním čísle, popřípadě adrese pro doručování elektronické pošty, c) celkové výši spotřebitelského úvěrucelkové výši spotřebitelského úvěru a podmínkách jeho čerpání, d) době trvání spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, e) zboží nebo službě a o jejich ceně, která by byla placena bez využití spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, v případě spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru ve formě odložené platby za zboží nebo službu a smlouvy o vázaném spotřebitelském úvěruvázaném spotřebitelském úvěru, f) zápůjční úrokové sazbězápůjční úrokové sazbě, podmínkách upravujících použití této sazby a popřípadě o jakémkoliv indexu nebo referenční úrokové sazběreferenční úrokové sazbě použitelné pro počáteční úrokovou sazbu, jakož i o době, podmínkách a postupu pro změnu zápůjční úrokové sazbyzápůjční úrokové sazby; uplatňují-li se za různých okolností různé úrokové sazby, uvádějí se výše uvedené informace o všech zápůjčních úrokových sazbáchzápůjčních úrokových sazbách, g) celkové částcecelkové částce, kterou má spotřebitelspotřebitel zaplatit, a roční procentní sazbě nákladůroční procentní sazbě nákladů na spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr, která musí být dále vysvětlena prostřednictvím reprezentativního příkladu s uvedením veškerých předpokladů použitých pro její výpočet, u které je poskytovatelposkytovatel povinen zohlednit požadavky na spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr, které mu spotřebitelspotřebitel sdělil; stanoví-li smlouva o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru různé způsoby čerpání s různými poplatky nebo zápůjčními úrokovými sazbamizápůjčními úrokovými sazbami a použije-li poskytovatelposkytovatel předpoklad uvedený v části 2 bodě 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, uvede, že jiné mechanismy čerpání uplatňované na tento typ spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru mohou vést k vyšším ročním procentním sazbám nákladůročním procentním sazbám nákladů na spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr, h) výši, počtu a četnosti plateb, jež má spotřebitelspotřebitel provést, popřípadě o způsobu přiřazování plateb k jednotlivým dlužným částkám s různými zápůjčními úrokovými sazbamizápůjčními úrokovými sazbami pro účely splácení, i) platbách za vedení jednoho nebo více účtů zaznamenávajících platební transakce a čerpání, ledaže je otevření účtu nepovinné, dále o platbách za používání platebních prostředků pro platební transakce i čerpání a o veškerých ostatních platbách vyplývajících ze smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru a o podmínkách, za nichž lze tyto platby změnit, j) případné povinnosti spotřebitelespotřebitele hradit notáři náklady spojené s uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru, k) případné povinnosti uzavřít smlouvu o doplňkové službě související se smlouvou o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru, je-li uzavření smlouvy o doplňkové službě povinné pro získání spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru nebo pro jeho získání za nabízených podmínek, l) stanovené úrokové sazbě použitelné v případě opožděných plateb nebo smluvní pokutě v případě prodlení spotřebitelespotřebitele a o veškerých dalších důsledcích vyplývajících z prodlení spotřebitelespotřebitele, m) případném požadovaném zajištění, n) právu na odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru, o) právu na předčasné splacení spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, o případném právu poskytovateleposkytovatele na náhradu vzniklých nákladů a o způsobu jejich stanovení, p) právu spotřebitelespotřebitele na okamžité a bezplatné vyrozumění o výsledku vyhledávání v databázi umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebiteleposouzení úvěruschopnosti spotřebitele, je-li žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru zamítnuta na základě vyhledávání v databázi a o údajích o použité databázi, q) právu spotřebitelespotřebitele na bezplatné obdržení návrhu textu smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru, r) době, po kterou je poskytovatelposkytovatel vázán informacemi poskytnutými před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru nebo návrhem na uzavření této smlouvy, a s) skutečnosti, zda případné použití kapitálu, vytvořeného platbami spotřebitelespotřebitele namísto splácení spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, povede k úplnému splacení spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru. (2) Před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru na bydlení musí být spotřebitelispotřebiteli poskytnuty informace uvedené v příloze č. 4 k tomuto zákonu. (3) Má-li být výše zápůjční úrokové sazbyzápůjční úrokové sazby spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru jiného než na bydlení závislá na referenční hodnotě5), musí být spotřebitelispotřebiteli poskytnuty též informace o jejím názvu a jménu jejího administrátora a o souvisejících důsledcích pro spotřebitelespotřebitele. § 96 Informace poskytované před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru ve formě možnosti přečerpání V případě spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru ve formě možnosti přečerpání splatného na požádání nebo do 3 měsíců ode dne poskytnutí musí být spotřebitelispotřebiteli poskytnuty informace uvedené v § 95 odst. 1 písm. a) až d), f), l), p) a r) a dále informace o a) podmínkách a postupu směřujícím k ukončení spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, b) povinnosti spotřebitelespotřebitele zaplatit spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na žádost poskytovateleposkytovatele v plné výši, je-li taková povinnost vyžadována, a c) dalších nákladech spjatých se spotřebitelským úvěremspotřebitelským úvěrem od okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru a podmínkách, za nichž lze tyto náklady změnit. § 97 Informace poskytované před uzavřením dohody za účelem odvrácení řízení o nárocích poskytovatele Sjednává-li se dohoda podle § 5 odst. 4, musí být spotřebitelispotřebiteli poskytnuty informace uvedené v § 96 a dále informace uvedené v § 95 odst. 1 písm. g), h) a o). § 98 Informace poskytované při sjednávání smlouvy o spotřebitelském úvěru formou hlasové telefonní komunikace (1) Probíhá-li předtím, než spotřebitelspotřebitel obdrží návrh smluvních podmínek, které mají být obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru podle § 105 odst. 2, jednání o smlouvě o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru výlučně formou hlasové telefonní komunikace, musí být spotřebitelispotřebiteli poskytnuty alespoň informace uvedené v § 95 odst. 1 písm. c) až f). Dále musí být spotřebitelispotřebiteli poskytnuty informace o celkové částcecelkové částce, kterou má spotřebitelspotřebitel zaplatit, a roční procentní sazbě nákladůroční procentní sazbě nákladů na spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr a výši, počtu a četnosti plateb, jež má spotřebitelspotřebitel provést, popřípadě o způsobu přiřazování plateb k jednotlivým dlužným částkám s různými zápůjčními úrokovými sazbamizápůjčními úrokovými sazbami pro účely splácení. To neplatí v případě spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru podle § 96 a 97 a spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení. V případě spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení musí být spotřebitelispotřebiteli poskytnuty informace uvedené v části A oddílech 3 až 6 přílohy č. 4 k tomuto zákonu. (2) Žádá-li spotřebitelspotřebitel prostřednictvím hlasové telefonní komunikace o okamžité zpřístupnění možnosti přečerpání, musí mu být poskytnuty a) v případě spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru podle § 96 informace uvedené v § 95 odst. 1 písm. c), f) a g) a § 96 písm. b), b) v případě spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru podle § 97 informace podle písmene a) a informace podle § 95 odst. 1 písm. d), c) v případě spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru ve formě možnosti přečerpání splatného do 1 měsíce ode dne poskytnutí spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru informace podle písmene a). § 99 Forma poskytnutí informací (1) Informace podle § 95 odst. 1 se poskytují prostřednictvím formuláře uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu. (2) Informace podle § 95 odst. 2 se poskytují prostřednictvím formuláře Evropský standardizovaný informační přehled, uvedeného v příloze č. 4 k tomuto zákonu. (3) Informace podle § 96 a 97 se poskytují prostřednictvím formuláře uvedeného v případě a) spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru jiného než na bydlení v příloze č. 3 k tomuto zákonu, b) spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení v příloze č. 4 k tomuto zákonu. (4) Nestanoví-li zákon jinak, všechny informace musí být stejně výrazné. Jiné informace než uvedené v § 93 odst. 1, § 95 odst. 1 a 2, § 96 a 97 se poskytují v samostatném dokumentu. (5) Informace podle § 98 se poskytují prostřednictvím hlasové telefonní komunikace. (6) Poskytnutím informací způsobem uvedeným v odstavcích 1 až 4 poskytovatelposkytovatel splní informační povinnosti podle občanského zákoníku týkající se smluv uzavíraných se spotřebitelemspotřebitelem. § 100 Doba pro poskytnutí předsmluvních informací (1) Povinnost podle § 94 týkající se informací podle § 95 až 98 musí být splněna a) bez zbytečného odkladu poté, co poskytovatelposkytovatel posoudil úvěruschopnost spotřebitelespotřebitele na základě informací poskytnutých spotřebitelemspotřebitelem podle § 84, a b) s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru nebo předtím, než spotřebitelspotřebitel učiní závazný návrh na uzavření takové smlouvy. (2) Povinnost podle § 94 musí být dále splněna vždy, když poskytovatelposkytovatel předkládá spotřebitelispotřebiteli návrh na uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru a informace podle § 95 až 98 dosud nebyly poskytnuty, nebo se takový návrh od dříve poskytnutých informací liší. (3) Je-li spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr sjednáván na žádost spotřebitelespotřebitele prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, které neumožňují poskytnutí předsmluvních informací v souladu s odstavcem 1, musí být informace podle § 95 až 97 poskytnuty v souladu s § 99 při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru, a není-li to možné, bez zbytečného odkladu po uzavření této smlouvy. (4) Je-li spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr jiný než na bydlení v podobě dohody podle § 5 odst. 4 sjednáván mimo prostor obvyklý pro podnikání poskytovateleposkytovatele nebo zprostředkovatelezprostředkovatele, musí být informace o roční procentní sazbě nákladůroční procentní sazbě nákladů poskytnuta spotřebitelispotřebiteli v souladu s § 99 bez zbytečného odkladu po uzavření této dohody. Díl 3 Informace poskytované během trvání závazku § 101 Informace poskytované během trvání spotřebitelského úvěru (1) PoskytovatelPoskytovatel je povinen po dobu trvání spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru uzavřeného na dobu neurčitou a spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru ve formě možnosti přečerpání poskytovat spotřebitelispotřebiteli pravidelně v přiměřeném intervalu výpis obsahující informace o a) období, ke kterému se informace podle písmen b) až h) vztahují, b) částce a datu čerpání spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, c) zůstatku z předchozího období a jeho datu, d) novém zůstatku, e) datu a výši úhrad provedených spotřebitelemspotřebitelem, f) použité zápůjční úrokové sazbězápůjční úrokové sazbě, g) veškerých platbách se spotřebitelským úvěremspotřebitelským úvěrem souvisejících, zaplacených v daném období a h) minimální částce, která má být spotřebitelemspotřebitelem zaplacena. (2) Vyplývá-li ze smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru s pevně stanovenou dobou trvání umoření jistiny spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, poskytne poskytovatelposkytovatel spotřebitelispotřebiteli na požádání kdykoliv za trvání tohoto smluvního vztahu tabulku umoření uvedenou v příloze č. 5 k tomuto zákonu. § 101a Informace o změně obsahu závazku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru Před změnou obsahu závazku ze smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru je poskytovatelposkytovatel povinen spotřebitelispotřebiteli poskytnout a) popis navrhovaných změn a, je-li to relevantní, informaci, zda je změna podmíněna souhlasem spotřebitelespotřebitele nebo vyplývá ze zákona, b) předpokládané datum účinnosti navrhovaných změn a c) informaci o možnosti spotřebitelespotřebitele podat kdykoli stížnost týkající se navrhovaných změn orgánu dohledu, včetně příslušných kontaktních údajů. § 102 Informace o změně zápůjční úrokové sazby (1) Je-li ve smlouvě o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru jiném než ve formě možnosti přečerpání sjednána možnost a způsob změny zápůjční úrokové sazbyzápůjční úrokové sazby, poskytovatelposkytovatel je povinen po dobu trvání spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru informovat spotřebitelespotřebitele o každé změně zápůjční úrokové sazbyzápůjční úrokové sazby v přiměřeném předstihu před nabytím její účinnosti, jinak není tato změna vůči spotřebitelispotřebiteli účinná. Informace zahrnují a) novou výši zápůjční úrokové sazbyzápůjční úrokové sazby, b) novou výši splátek po úpravě zápůjční úrokové sazbyzápůjční úrokové sazby a c) je-li to relevantní, nový počet a četnost splátek podle písmene b). (2) Je-li ve smlouvě o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru ve formě možnosti přečerpání sjednána možnost a způsob zvýšení zápůjční úrokové sazbyzápůjční úrokové sazby nebo plateb, poskytovatelposkytovatel informuje po dobu trvání spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru o každém zvýšení zápůjční úrokové sazbyzápůjční úrokové sazby nebo plateb, a to v přiměřeném předstihu před nabytím jejich účinnosti, jinak není toto zvýšení vůči spotřebitelispotřebiteli účinné. (3) V případě spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení s pevnou zápůjční úrokovou sazboupevnou zápůjční úrokovou sazbou na určité období o délce nejméně 1 roku, po němž následuje další období s pevnou zápůjční úrokovou sazboupevnou zápůjční úrokovou sazbou o délce nejméně 1 roku, poskytne poskytovatelposkytovatel spotřebitelispotřebiteli informace podle odstavce 1 nejpozději 3 měsíce před koncem období se stanovenou pevnou zápůjční úrokovou sazboupevnou zápůjční úrokovou sazbou. (4) Smluvní strany se mohou dohodnout, že informace o změně zápůjční úrokové sazbyzápůjční úrokové sazby uvedené v odstavcích 1 a 2 mohou být poskytovány spotřebitelispotřebiteli pravidelně a v přiměřeném intervalu a informace uvedené v odstavci 2 mohou být součástí informací podle § 101 odst. 1, je-li změna zápůjční úrokové sazbyzápůjční úrokové sazby závislá na změně referenční sazby a je-li taková změna referenční sazby vhodným způsobem zveřejněna, zpřístupněna v provozovnách poskytovateleposkytovatele a v případě spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení sdělena přímo spotřebitelispotřebiteli. (5) Je-li změna zápůjční úrokové sazbyzápůjční úrokové sazby spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru závislá na změně referenční sazby nebo indexu, informace o použité referenční sazbě nebo indexu musí být jasné, dostupné, objektivní a ověřitelné. (6) Nemůže-li poskytovatelposkytovatel informovat spotřebitelespotřebitele o změně zápůjční úrokové sazbyzápůjční úrokové sazby předem, protože změna zápůjční úrokové sazbyzápůjční úrokové sazby je stanovena prostřednictvím obchodu s investičním nástrojem podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, poskytovatelposkytovatel informuje spotřebitelespotřebitele o tomto obchodu v dostatečném předstihu před jeho konáním a o tom, jaký dopad na zápůjční úrokovou sazbuzápůjční úrokovou sazbu poskytovatelposkytovatel očekává. § 103 Informace o spotřebitelském úvěru v cizí měně V případě smlouvy o spotřebitelském úvěru v cizí měněspotřebitelském úvěru v cizí měně informuje poskytovatelposkytovatel spotřebitelespotřebitele bez zbytečného odkladu poté, co výše zbývající celkové částkycelkové částky, kterou má spotřebitelspotřebitel zaplatit, nebo výše jednotlivých splátek dosáhne hodnot navýšených o 20 % oproti hodnotám vypočteným v korunách českých za použití směnného kurzu platného k okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru, a poté pravidelně, nejméně však jednou ročně, o a) zbývající celkové částcecelkové částce, kterou má spotřebitelspotřebitel zaplatit, b) výši jednotlivých splátek, c) podmínkách uplatnění případného práva na změnu měny, v níž je spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr vyjádřen, a d) dalších opatřeních na omezení rizika vyplývajícího ze změny směnného kurzu, která poskytovatelposkytovatel přijal v souladu s § 116 odst. 2. ČÁST SEDMÁ SMLOUVA O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU HLAVA I SMLOUVA O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU § 104 Forma smlouvy Smlouva o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. § 105 Poskytnutí smlouvy spotřebiteli (1) PoskytovatelPoskytovatel nebo zprostředkovatelzprostředkovatel poskytne spotřebitelispotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy. (2) V dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru předloží poskytovatelposkytovatel nebo zprostředkovatelzprostředkovatel spotřebitelispotřebiteli návrh smluvních podmínek, které mají být obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru, v podobě návrhu textu této smlouvy. § 106 Informace ve smlouvě o spotřebitelském úvěru (1) Smlouva o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru musí vždy obsahovat tyto informace: a) druh spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, b) kontaktní údaje smluvních stran, a je-li spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr zprostředkován, též kontaktní údaje zprostředkovatelezprostředkovatele, zejména poštovní adresu pro doručování, telefonní číslo, popřípadě adresu pro doručování elektronické pošty, c) celkovou výši spotřebitelského úvěrucelkovou výši spotřebitelského úvěru a podmínky jeho čerpání, d) dobu trvání spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, není-li to možné, způsob jejího určení, e) určení zboží nebo služby a jejich cenu, která by byla placena bez využití spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, jde-li o spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr ve formě odložené platby za zboží nebo službu nebo vázaný spotřebitelský úvěrvázaný spotřebitelský úvěr, f) zápůjční úrokovou sazbuzápůjční úrokovou sazbu, podmínky upravující použití této sazby a popřípadě údaj o jakémkoliv indexu nebo referenční úrokové sazběreferenční úrokové sazbě použitelné pro počáteční zápůjční úrokovou sazbuzápůjční úrokovou sazbu, jakož i o době, podmínkách a postupu pro změnu zápůjční úrokové sazbyzápůjční úrokové sazby; uplatňují-li se za různých okolností různé zápůjční úrokové sazbyzápůjční úrokové sazby, uvádějí se tyto informace o všech zápůjčních úrokových sazbáchzápůjčních úrokových sazbách, g) roční procentní sazbu nákladůroční procentní sazbu nákladů na spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr, veškeré předpoklady použité pro výpočet této sazby a celkovou částkucelkovou částku, kterou má spotřebitelspotřebitel zaplatit, vyjádřenou číselným údajem a vypočtenou k okamžiku předpokládaného uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru, h) výši, počet a četnost plateb, jež má spotřebitelspotřebitel provést, a popřípadě způsob přiřazování plateb k jednotlivým dlužným částkám s různými úrokovými sazbami pro účely splácení; pokud u spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení není možné k okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru na bydlení určit výši, počet a četnost plateb, jež má spotřebitelspotřebitel provést, uvede poskytovatelposkytovatel podmínky, na nichž výše, počet a četnost plateb, jež má spotřebitelspotřebitel provést, závisí, i) vyplývá-li ze smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru s pevně stanovenou dobou jeho trvání umoření jistiny spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, informaci o právu obdržet bezplatně výpis z účtu v podobě tabulky umoření uvedené v příloze č. 5 k tomuto zákonu kdykoliv během trvání závazku z takové smlouvy, j) soupis uvádějící doby a podmínky pro splacení úroku a veškeré související opakující se či jednorázové platby, mají-li být tyto platby a úroky splaceny bez umoření jistiny, k) případnou povinnost spotřebitelespotřebitele hradit platby za vedení jednoho nebo více účtů zaznamenávajících platební transakce a čerpání, jejich výši, je-li poskytovateliposkytovateli známa, a podmínky, za nichž lze tyto platby změnit, ledaže je otevření účtu nepovinné, povinnost spotřebitelespotřebitele hradit platby za používání platebních prostředků pro platební transakce i čerpání, jejich výši, je-li poskytovateliposkytovateli známa, a veškeré další platby vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru, l) úrokovou sazbu použitelnou v případě opožděných plateb platnou v okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru a podmínky pro její úpravu a další důsledky vyplývající z prodlení spotřebitelespotřebitele, m) informaci o případných nákladech na služby notáře či jiných obdobných nákladech a jejich výši, je-li poskytovateliposkytovateli známa, n) požadavek na případné zajištění nebo pojištění, o) informaci o právu na odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru jiném než na bydlení a lhůtě, během níž může být toto právo vykonáno, a dalších podmínkách pro výkon tohoto práva, včetně informace o povinnosti spotřebitelespotřebitele zaplatit čerpanou jistinu a příslušný úrok podle § 118 odst. 4, jakož i o částce úroku splatné za den, p) informaci o právech vyplývajících z § 119 odst. 1 a 3 a podmínkách jejich uplatnění, q) informaci o právu na předčasné splacení spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, o případném právu poskytovateleposkytovatele na náhradu vzniklých nákladů a u spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru jiného než na bydlení informaci o způsobu jejich stanovení, r) informaci o způsobu ukončení smluvního vztahu, s) informaci o možnosti mimosoudního řešení spotřebitelských sporů prostřednictvím finančního arbitra, t) označení příslušného orgánu dohledupříslušného orgánu dohledu a u) informaci o tom, zda případné použití kapitálu vytvořeného platbami spotřebitelespotřebitele namísto splácení spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru povede k úplnému splacení spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru. (2) Smlouva o spotřebitelském úvěru v cizí měněspotřebitelském úvěru v cizí měně obsahuje též informaci o opatření, které poskytovatelposkytovatel přijal v souladu s § 116 odst. 1. Neomezuje-li toto opatření kurzové riziko, jemuž je spotřebitelspotřebitel vystaven, na změnu směnného kurzu nižší než 20 %, obsahuje smlouva též ilustrativní příklad, jaký vliv bude mít 20% změna směnného kurzu na závazek spotřebitelespotřebitele ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v cizí měněspotřebitelském úvěru v cizí měně. § 107 Informace ve smlouvě o spotřebitelském úvěru ve formě možnosti přečerpání V případě spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru ve formě možnosti přečerpání, kde spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr musí být splacen na požádání nebo do 3 měsíců ode dne poskytnutí spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, musí smlouva o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru obsahovat tyto informace: a) informace stanovené v § 106 odst. 1 písm. a) až d), f) a o), b) upozornění, že spotřebitelspotřebitel může být kdykoliv vyzván ke splacení plné výše spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, vyplývá-li tato možnost ze smlouvy, c) informace o platbách platných od okamžiku uzavření smlouvy a o podmínkách, za nichž lze tyto platby změnit, a d) celkové náklady spotřebitelského úvěrucelkové náklady spotřebitelského úvěru, vypočtené k okamžiku předpokládaného uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru. § 108 Informace ve smlouvě o spotřebitelském úvěru ve formě možnosti překročení (1) Je-li ve smlouvě o platebních službách spotřebitelispotřebiteli umožněno překročení, musí tato smlouva obsahovat informace o a) zápůjční úrokové sazbězápůjční úrokové sazbě a podmínkách použití této sazby, b) referenční úrokové sazběreferenční úrokové sazbě použitelné pro počáteční zápůjční úrokovou sazbuzápůjční úrokovou sazbu a c) možných sankcích, úrocích z prodlení za toto překročení a jiných platbách. (2) Informace uvedené v odstavci 1 je poskytovatelposkytovatel zároveň povinen poskytovat spotřebitelispotřebiteli pravidelně a v přiměřeném intervalu v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. (3) Jestliže dojde k výraznému překročení, které trvá déle než 1 měsíc, poskytovatelposkytovatel bezodkladně spotřebitelespotřebitele v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat informuje o a) tomto překročení, b) jeho výši, c) zápůjční úrokové sazbězápůjční úrokové sazbě a d) možných sankcích, úrocích z prodlení za toto překročení a jiných platbách. § 109 Informace v dohodě za účelem odvrácení řízení o nárocích poskytovatele (1) Dohoda, kterou se za účelem odvrácení řízení o nárocích poskytovateleposkytovatele ze spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru jiného než na bydlení odkládá v důsledku prodlení spotřebitelespotřebitele platba nebo mění způsob splácení, přičemž smluvní ujednání jsou ve svém souhrnu pro spotřebitelespotřebitele alespoň stejně výhodná jako v původní smlouvě o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru, musí obsahovat informace stanovené v § 106 odst. 1 písm. a) až i), l) a q). Tato dohoda, pokud je uzavírána mimo prostor obvyklý pro podnikání poskytovateleposkytovatele nebo zprostředkovatelezprostředkovatele, nemusí obsahovat informaci o roční procentní sazbě nákladůroční procentní sazbě nákladů, je-li tato informace poskytnuta spotřebitelispotřebiteli bez zbytečného odkladu po jejím uzavření. (2) Dohoda, kterou se za účelem odvrácení řízení o nárocích poskytovateleposkytovatele ze spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení odkládá v důsledku prodlení spotřebitelespotřebitele platba nebo mění způsob splácení, přičemž smluvní ujednání jsou ve svém souhrnu pro spotřebitelespotřebitele alespoň stejně výhodná jako v původní smlouvě o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru, musí obsahovat informace stanovené v § 106 odst. 1 písm. b) až f), h), i), l) a q). § 110 Důsledky porušení požadavků na formu a obsah smlouvy o spotřebitelském úvěru (1) Neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbězápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladůroční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částcecelkové částce, kterou má spotřebitelspotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebitelispotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbouzápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankoubankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazbazápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru se nepřihlíží. (2) Obsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbězápůjční úrokové sazbě, která je nižší, než odpovídá informaci o celkové částcecelkové částce, kterou má spotřebitelspotřebitel zaplatit, snižuje se celková částkacelková částka, kterou má spotřebitelspotřebitel zaplatit, tak, aby odpovídala zápůjční úrokové sazbězápůjční úrokové sazbě uvedené ve smlouvě o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru. Obsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru informaci o celkové částcecelkové částce, kterou má spotřebitelspotřebitel zaplatit, která je nižší, než odpovídá informaci o zápůjční úrokové sazbězápůjční úrokové sazbě, snižuje se zápůjční úroková sazbazápůjční úroková sazba tak, aby odpovídala celkové částcecelkové částce, kterou má spotřebitelspotřebitel zaplatit, uvedené ve smlouvě o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru. (3) Obsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru informaci o roční procentní sazbě nákladůroční procentní sazbě nákladů, která je nižší, než odpovídá skutečnosti, snižuje se zápůjční úroková sazbazápůjční úroková sazba a celková částkacelková částka, kterou má spotřebitelspotřebitel zaplatit, tak, aby odpovídaly roční procentní sazbě nákladůroční procentní sazbě nákladů uvedené ve smlouvě o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru. (4) Bylo-li sjednáno, že spotřebitelspotřebitel bude plnit ve splátkách, zohlední se změny vyplývající z odstavců 1 až 3 poměrně v jednotlivých splátkách. VěřitelVěřitel na žádost spotřebitelespotřebitele vypočte novou výši splátek a sdělí ji spotřebitelispotřebiteli. (5) Neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru v rozporu se zákonem písemnou informaci o a) některém právu věřitelevěřitele vůči spotřebitelispotřebiteli nebo o podmínkách, za kterých může věřitelvěřitel toto právo uplatnit, platí, že věřitelvěřitel toto právo nemá, b) některé povinnosti spotřebitelespotřebitele vůči věřitelivěřiteli nebo o podmínkách, za kterých je spotřebitelspotřebitel povinen tuto povinnost splnit, platí, že spotřebitelspotřebitel tuto povinnost nemá, c) podmínkách, za kterých může spotřebitelspotřebitel uplatnit některé právo vůči věřitelivěřiteli, platí, že spotřebitelspotřebitel může toto právo vykonat, i když tyto podmínky nejsou splněny. (6) Odstavec 5 se použije obdobně, jestliže smlouva o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru v rozporu se zákonem obsahuje informaci o právu nebo povinnosti nebo o podmínkách jejich uplatnění nebo splnění, která neodpovídá donucujícímu ustanovení zákona. § 111 Doba na rozmyšlenou Předkládá-li poskytovatelposkytovatel spotřebitelispotřebiteli návrh smluvních podmínek, které mají být obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru na bydlení, nesmí poskytovatelposkytovatel tento návrh během 14 dní změnit ani odvolat, ledaže během této doby vyšly najevo okolnosti týkající se úvěruschopnosti spotřebitelespotřebitele, na jejichž základě je poskytovatelposkytovatel povinen úvěr v souladu s § 86 odst. 1 za nabídnutých podmínek neposkytnout. Sdělí-li spotřebitelspotřebitel poskytovateliposkytovateli nebo zprostředkovatelizprostředkovateli do 14 dní ode dne, kdy mu byl návrh smluvních podmínek předložen, že tento návrh přijímá, je poskytovatelposkytovatel povinen bez zbytečného odkladu uzavřít se spotřebitelemspotřebitelem smlouvu o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru na bydlení na základě předloženého návrhu smluvních podmínek. Ustanovení § 1787 občanského zákoníku se použije obdobně. HLAVA II NĚKTERÉ SMLUVNÍ PODMÍNKY § 112 Vyloučení použití směnky nebo šeku (1) Ke splacení nebo zajištění spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru nelze použít směnku nebo šek. (2) Odstavec 1 se nepoužije pro spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. b), který po přechodnou dobu nelze dostatečně zajistit zástavním právem podle § 113 odst. 2. Takový spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení je možné zajistit směnkou nikoli na řad, kterou je věřitelvěřitel povinen vrátit spotřebitelispotřebiteli neprodleně po zajištění spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení zástavním právem podle § 113 odst. 2. (3) PoskytovatelPoskytovatel a zprostředkovatelzprostředkovatel společně a nerozdílně nahradí spotřebitelispotřebiteli škodu způsobenou porušením zákazu stanoveného v odstavci 1. § 113 Zajištění spotřebitelského úvěru (1) Zajištění spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru nesmí být k okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru ve zcela zjevném nepoměru k hodnotě zajišťované pohledávky. To neplatí v případě spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. b) nebo c) a v případě, že koupě nebo zachování vlastnictví předmětu zajištění je financováno spotřebitelským úvěremspotřebitelským úvěrem jiným než na bydlení zajištěným tímto předmětem. (2) Je-li k zajištění spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru užita nemovitá věc nebo věcné právo k nemovité věci, může mít toto zajištění pouze formu zástavního práva; k jiným ujednáním, jejichž účelem je zajištění spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, se nepřihlíží. (3) Při oceňování předmětu zajištění spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení se předmět zajištění ocení cenou obvyklou nebo tržní hodnotou podle zákona upravujícího oceňování majetku. Ocenění předmětu zajištění musí být nestranné a objektivní a musí být zaznamenáno v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Osoby provádějící ocenění předmětu zajištění musí být důvěryhodné, odborně způsobilé a dostatečně nezávislé na procesu poskytování spotřebitelského úvěruposkytování spotřebitelského úvěru. § 114 Použití telefonního čísla s vyšší než běžnou cenou Při poskytování spotřebitelského úvěruposkytování spotřebitelského úvěru prostřednictvím hlasové telefonní komunikace, textové nebo multimediální zprávy nelze pro přístup ke službám použít telefonní číslo s vyšší než běžnou cenou, zejména telefonní číslo pro přístup ke službám s vyjádřenou cenou, telefonní číslo pro přístup ke službám univerzálního přístupového čísla nebo telefonní číslo pro přístup ke službám se sdílenými náklady podle jiného právního předpisu4). § 115 Omezení vázaného poskytování spotřebitelského úvěru (1) Zakazuje se vázat uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru na uzavření smlouvy, ve které se sjednává doplňková služba, pokud není možno uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru bez uzavření smlouvy o doplňkové službě. (2) Je-li uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru podmíněno uzavřením pojistné smlouvy, nesmí poskytovatelposkytovatel spotřebitelespotřebitele omezovat při výběru pojistitele. (3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na a) bezplatný platební nebo spořicí účet, jehož účelem je shromažďovat peněžní prostředky pro splácení nebo obsluhu spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, b) stavební spoření podle zákona upravujícího stavební spoření, nebo c) pojištění vozidla, které je spotřebitelským úvěremspotřebitelským úvěrem financováno. § 116 Omezení rizik vyplývajících ze sjednání spotřebitelského úvěru v cizí měně (1) Je-li uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v cizí měněspotřebitelském úvěru v cizí měně, poskytovatelposkytovatel umožní spotřebitelispotřebiteli za podmínek, které určí smlouva o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru, změnu měny, v níž je spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr vyjádřen, na měnu a) ve které měl spotřebitelspotřebitel hlavní příjem v době, kdy bylo provedeno poslední posouzení jeho úvěruschopnosti ve vztahu k danému spotřebitelskému úvěruspotřebitelskému úvěru, b) ve které spotřebitelspotřebitel držel aktiva, z nichž má být spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr splácen, v době, kdy bylo provedeno poslední posouzení jeho úvěruschopnosti ve vztahu k danému spotřebitelskému úvěruspotřebitelskému úvěru, c) členského státu, v němž měl spotřebitelspotřebitel bydliště v okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru, nebo d) členského státu, v němž má spotřebitelspotřebitel bydliště v okamžiku, kdy žádá o změnu měny, v níž je vyjádřen spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr. (2) Neumožní-li poskytovatelposkytovatel spotřebitelispotřebiteli změnu měny, v níž je spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr vyjádřen, zajistí jiné mechanismy k omezení rizika vyplývajícího ze změny směnného kurzu mezi měnou, v níž je spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr vyjádřen a korunou českou; je-li spotřebitelský úvěr v cizí měněspotřebitelský úvěr v cizí měně vyjádřen v korunách českých, mezi korunou českou a měnou podle odstavce 1 odlišnou od koruny české. (3) Ke změně měny, v níž je vyjádřen spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr, podle odstavce 1, se použije kurz vyhlášený Českou národní bankoubankou pro den, kdy spotřebitelspotřebitel o změnu měny požádal, není-li ve smlouvě o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru na bydlení stanoveno jinak. HLAVA III NĚKTERÉ PODMÍNKY ZÁNIKU ZÁVAZKU ZE SMLOUVY O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU § 117 Předčasné splacení spotřebitelského úvěru (1) SpotřebitelSpotřebitel je oprávněn spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr zcela nebo zčásti splatit kdykoliv po dobu trvání spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru. V takovém případě má spotřebitelspotřebitel právo na snížení celkových nákladů spotřebitelského úvěrucelkových nákladů spotřebitelského úvěru o výši úroku a dalších nákladů, které by byl spotřebitelspotřebitel povinen platit v případě, kdy by nedošlo k předčasnému splacení spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru. (2) Pro případ předčasného splacení spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru má věřitelvěřitel právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vzniknou v souvislosti s předčasným splacením. (3) VěřitelVěřitel nesmí požadovat náhradu nákladů za předčasné splacení podle odstavce 2, pokud předčasné splacení bylo provedeno a) v rámci plnění z pojištění určeného k zajištění splacení spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, b) u spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru poskytnutého formou možnosti přečerpání, c) v období, pro které není stanovena pevná zápůjční úroková sazbapevná zápůjční úroková sazba, d) u spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení do 3 měsíců poté, co poskytovatelposkytovatel spotřebitelispotřebiteli sdělil novou výši zápůjční úrokové sazbyzápůjční úrokové sazby podle § 102 odst. 3, e) u spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení, pokud od uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru uplynulo nejméně 24 měsíců, došlo-li k převodu vlastnického práva k nemovité věci, převodu věcného práva k nemovité věci, převodu družstevního podílu v bytovém družstvu nebo převodu účasti v jiné právnické osobě zakládající právo užívání bytu nebo rodinného domu, byl-li spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení zajištěn touto nemovitou věcí nebo týkal-li se účel spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení uvedený v § 2 odst. 2 písm. b) této nemovité věci nebo její součásti, družstevního podílu v bytovém družstvu nebo účasti v jiné právnické osobě zakládající právo užívání bytu nebo rodinného domu, f) u spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení, pokud od uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru uplynulo nejméně 24 měsíců, v souvislosti s vypořádáním společného jmění manželů, jehož předmětem byla nemovitá věc, věcné právo k nemovité věci, družstevní podíl v bytovém družstvu nebo účast v jiné právnické osobě zakládající právo užívání bytu nebo rodinného domu, byl-li spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení zajištěn touto nemovitou věcí nebo týkal-li se účel spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení uvedený v § 2 odst. 2 písm. b) této nemovité věci nebo její součásti, družstevního podílu v bytovém družstvu nebo účasti v jiné právnické osobě zakládající právo užívání bytu nebo rodinného domu, g) u spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení v důsledku úmrtí, dlouhodobé nemoci nebo invalidity spotřebitelespotřebitele v postavení dlužníka ze smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru na bydlení, nebo jeho manžela nebo partnera, pokud tato skutečnost vede k výraznému snížení schopnosti spotřebitelespotřebitele splácet spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení, nebo h) u spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení do 25 % celkové výše spotřebitelského úvěrucelkové výše spotřebitelského úvěru během 1 měsíce přede dnem výročí uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru na bydlení; přesahuje-li předčasně splacená část spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru 25 % celkové výše spotřebitelského úvěrucelkové výše spotřebitelského úvěru, nesmí věřitelvěřitel požadovat náhradu nákladů za předčasné splacení podle odstavce 2 z té části předčasně splacené části spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, která nepřesahuje 25 % celkové výše spotřebitelského úvěrucelkové výše spotřebitelského úvěru. (4) Výše náhrady nákladů podle odstavce 2 nesmí u spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru jiného než na bydlení a u spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. a), který není účelově určený podle § 2 odst. 2 písm. b) nebo není spotřebitelským úvěremspotřebitelským úvěrem na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. c), přesáhnout 1 % z předčasně splacené části celkové výše spotřebitelského úvěrucelkové výše spotřebitelského úvěru, přesahuje-li doba mezi předčasným splacením a sjednaným koncem spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru 1 rok. Není-li tato doba delší než jeden rok, nesmí výše náhrady nákladů přesáhnout 0,5 % z předčasně splacené části celkové výše spotřebitelského úvěrucelkové výše spotřebitelského úvěru. U spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. b) nebo c) nesmí výše náhrady nákladů podle odstavce 2 přesáhnout 0,25 % z předčasně splacené části celkové výše spotřebitelského úvěrucelkové výše spotřebitelského úvěru za každý započatý rok zbývající do konce období, pro které je sjednána pevná zápůjční úroková sazbapevná zápůjční úroková sazba, nejvýše však 1 % z předčasně splacené části celkové výše spotřebitelského úvěrucelkové výše spotřebitelského úvěru. (5) Výše náhrady nákladů nesmí dále přesáhnout částku úroku, kterou by spotřebitelspotřebitel zaplatil za dobu od předčasného splacení do skončení spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, a v případě spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení za dobu od předčasného splacení do konce období, pro které je stanovena pevná zápůjční úroková sazbapevná zápůjční úroková sazba. U spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. b) nebo c) nesmí výše náhrady nákladů podle odstavce 2 dále přesáhnout výši účelně vynaložených nákladů určených podle § 117a. (6) SpotřebiteliSpotřebiteli, který sdělí poskytovateliposkytovateli svůj úmysl spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení předčasně splatit, poskytovatelposkytovatel bez zbytečného odkladu poskytne za účelem zvážení důsledků předčasného splacení a) vyčíslení dlužné částky, kterou bude muset spotřebitelspotřebitel v případě předčasného splacení zaplatit, s rozdělením na jistinu, úrok a další náklady spojené s předčasným splacením, b) údaje o předpokládané výši náhrady nákladů poskytovateleposkytovatele podle odstavce 2 s uvedením veškerých předpokladů pro její výpočet a c) informaci o dalších důsledcích předčasného splacení pro spotřebitelespotřebitele, včetně informace o tom, za jakých podmínek nesmí věřitelvěřitel požadovat náhradu nákladů za předčasné splacení podle odstavce 3. (7) Má-li dojít k předčasnému splacení v jiném kalendářním měsíci, než ve kterém došlo věřitelivěřiteli sdělení spotřebitelespotřebitele o jeho úmyslu spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení předčasně splatit, pro účely poskytnutí údaje o výši náhrady nákladů podle odstavce 6 písm. b) u spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. b) nebo c) se použije průměr zápůjčních úrokových sazebzápůjčních úrokových sazeb uveřejněný Českou národní bankoubankou v kalendářním měsíci předcházejícím dni, v němž věřitelivěřiteli došlo sdělení spotřebitelespotřebitele o jeho úmyslu spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení předčasně splatit, pro skupinu srovnatelných spotřebitelských úvěrůspotřebitelských úvěrů na bydlení. Určení výše účelně vynaložených nákladů vzniklých věřitelivěřiteli v souvislosti s předčasným splacením pro účely náhrady nákladů podle odstavce 2 způsobem podle § 117a tím není dotčeno. § 117a Určení výše účelně vynaložených nákladů za předčasné splacení (1) Pro účely náhrady nákladů za předčasné splacení podle § 117 odst. 2 u spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. b) nebo c) věřitelivěřiteli, který je oprávněn poskytovat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení, se rozumí a) účelně vynaloženými náklady vzniklými věřitelivěřiteli v souvislosti s předčasným splacením částka odpovídající kladnému součtu nezbytných administrativních nákladů na předčasné splacení, jejichž výše nesmí přesáhnout částku 1 000 Kč, a úrokového rozdílu, b) úrokovým rozdílem rozdíl mezi smluvním úrokem a referenčním úrokem, c) smluvním úrokem částka úroku, kterou by spotřebitelspotřebitel podle smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru zaplatil za dobu ode dne předčasného splacení do konce období, pro které je sjednána pevná zápůjční úroková sazbapevná zápůjční úroková sazba, d) referenčním úrokem částka úroku, kterou by spotřebitelspotřebitel při použití výše splátky sjednané ve smlouvě o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru zaplatil za dobu ode dne předčasného splacení do konce období, pro které je sjednána pevná zápůjční úroková sazbapevná zápůjční úroková sazba, pokud by nesplacená část celkové výše spotřebitelského úvěrucelkové výše spotřebitelského úvěru byla ode dne předčasného splacení úročena průměrem zápůjčních úrokových sazebzápůjčních úrokových sazeb uveřejněným Českou národní bankoubankou v kalendářním měsíci předcházejícím dni předčasného splacení pro skupinu srovnatelných spotřebitelských úvěrůspotřebitelských úvěrů na bydlení, e) nesplacenou částí celkové výše spotřebitelského úvěrucelkové výše spotřebitelského úvěru část celkové výše spotřebitelského úvěrucelkové výše spotřebitelského úvěru, kterou by byl spotřebitelspotřebitel povinen splatit v případě, kdy by k předčasnému splacení nedošlo, f) skupinou srovnatelných spotřebitelských úvěrůspotřebitelských úvěrů na bydlení skupina spotřebitelských úvěrůspotřebitelských úvěrů na bydlení, jejichž období, pro které je sjednána pevná zápůjční úroková sazbapevná zápůjční úroková sazba, je srovnatelné s dobou ode dne předčasného splacení do konce období, pro které je u předčasně spláceného spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení sjednána pevná zápůjční úroková sazbapevná zápůjční úroková sazba, a které jsou s předčasně spláceným spotřebitelským úvěremspotřebitelským úvěrem na bydlení srovnatelné podle toho, zda jde o spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. b) zajištěný zástavním právem k nemovité věci nebo tímto zástavním právem nezajištěný nebo o spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. c) zajištěný zástavním právem k nemovité věci nebo tímto zástavním právem nezajištěný, g) průměrem zápůjčních úrokových sazebzápůjčních úrokových sazeb průměr zápůjčních úrokových sazebzápůjčních úrokových sazeb u spotřebitelských úvěrůspotřebitelských úvěrů na bydlení sjednaných v období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, který Česká národní bankabanka vypočítá za každé 3 po sobě jdoucí kalendářní měsíce pro spotřebitelské úvěryspotřebitelské úvěry na bydlení členěné do skupin podle srovnatelné délky období, pro které je sjednána pevná zápůjční úroková sazbapevná zápůjční úroková sazba, a podle toho, zda jde o spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. b) zajištěný zástavním právem k nemovité věci nebo tímto zástavním právem nezajištěný nebo o spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. c) zajištěný zástavním právem k nemovité věci nebo tímto zástavním právem nezajištěný. (2) Pro případ částečného předčasného splacení spotřebitelského úvěru na bydlení podle odstavce 1 se pro určení úrokového rozdílu použije poměrná část smluvního a referenčního úroku. Poměrná část smluvního úroku se určí jako násobek smluvního úroku a podílu předčasně splacené části celkové výše spotřebitelského úvěrucelkové výše spotřebitelského úvěru a nesplacené části celkové výše spotřebitelského úvěrucelkové výše spotřebitelského úvěru. Poměrná část referenčního úroku se určí jako násobek referenčního úroku a podílu předčasně splacené části celkové výše spotřebitelského úvěrucelkové výše spotřebitelského úvěru a nesplacené části celkové výše spotřebitelského úvěrucelkové výše spotřebitelského úvěru. (3) Česká národní bankabanka uveřejňuje průměry zápůjčních úrokových sazebzápůjčních úrokových sazeb na svých internetových stránkách měsíčně v druhém kalendářním měsíci následujícím po období, za které se průměry zápůjčních úrokových sazebzápůjčních úrokových sazeb vypočítají, a to do desátého dne tohoto měsíce na dobu 10 let od kalendářního měsíce následujícího po dni jejich uveřejnění. (4) Podrobnosti určení srovnatelné délky období, pro které je sjednána pevná zápůjční úroková sazbapevná zápůjční úroková sazba, a členění spotřebitelských úvěrůspotřebitelských úvěrů na bydlení do skupin podle srovnatelné délky období, pro které je sjednána pevná zápůjční úroková sazbapevná zápůjční úroková sazba, a podle toho, zda jde o spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. b) zajištěný zástavním právem k nemovité věci nebo tímto zástavním právem nezajištěný nebo o spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. c) zajištěný zástavním právem k nemovité věci nebo tímto zástavním právem nezajištěný, stanoví prováděcí právní předpis. § 118 Odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení (1) SpotřebitelSpotřebitel může od smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru jiném než na bydlení odstoupit bez uvedení důvodů a bez jakékoli sankce ve lhůtě 14 dnů ode dne uzavření této smlouvy. V případě, že tato smlouva neobsahuje informace podle § 106 až 108 nebo § 109 odst. 1, lhůta pro odstoupení neskončí dříve než 14 dnů poté, co poskytovatelposkytovatel spotřebitelispotřebiteli chybějící informace poskytne v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. (2) Od smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru jiném než na bydlení lze odstoupit podle odstavce 1 v písemné formě, a to v souladu s informací uvedenou v této smlouvě o právu na odstoupení. Lhůta pro odstoupení je považována za zachovanou, je-li odstoupení odesláno poskytovateliposkytovateli v listinné podobě prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo na jiném trvalém nosiči dat nejpozději v poslední den lhůty. (3) Odstoupením od smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru jiném než na bydlení se spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr jiný než na bydlení od počátku ruší. PoskytovatelPoskytovatel nemá právo požadovat po spotřebitelispotřebiteli žádné plnění s výjimkou plnění uvedeného v odstavci 4. (4) Došlo-li k odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru, je spotřebitelspotřebitel povinen poskytovateliposkytovateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne odeslání odstoupení, zaplatit a) jistinu poskytnutého spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, b) úrok ve výši, na kterou by poskytovateliposkytovateli vznikl nárok, pokud by k odstoupení od smlouvy nedošlo, a to za období ode dne, kdy byl spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr čerpán, do dne, kdy je jistina splacena, a c) případné nevratné poplatky zaplacené poskytovatelemposkytovatelem orgánům veřejné správy nebo jiným osobám pověřeným výkonem veřejné správy. (5) Pokud poskytovatelposkytovatel nebo třetí osoba na základě smlouvy mezi třetí osobou a poskytovatelemposkytovatelem poskytuje doplňkovou službu související se smlouvou o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru, odstoupením od této smlouvy zaniká i závazek ze smlouvy o doplňkové službě. PoskytovatelPoskytovatel je povinen bez zbytečného odkladu informovat třetí osobu o tom, kdy k odstoupení od smlouvy došlo. (6) Má-li spotřebitelspotřebitel právo na odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru podle tohoto zákona, ustanovení občanského zákoníku upravující odstoupení od smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku nebo smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory se nepoužijí. § 119 Zánik vázaného spotřebitelského úvěru (1) Jestliže spotřebitelspotřebitel odstoupí od smlouvy o koupi zboží nebo poskytnutí služby, kde cena zboží nebo služby je plně nebo částečně hrazena vázaným spotřebitelským úvěremvázaným spotřebitelským úvěrem, vázaný spotřebitelský úvěrvázaný spotřebitelský úvěr zaniká. O této skutečnosti je spotřebitelspotřebitel povinen poskytovateleposkytovatele informovat. Zánik vázaného spotřebitelského úvěruvázaného spotřebitelského úvěru nesmí být spojován s uplatněním jakýchkoliv sankcí ze strany poskytovateleposkytovatele nebo třetí osoby. (2) Jestliže byla smlouva o koupi zboží uzavřena mimo prostory obvyklé k podnikání nebo při použití prostředků komunikace na dálku a spotřebitelspotřebitel zboží vrátil prodávajícímu, není spotřebitelspotřebitel povinen vrátit poskytovateliposkytovateli poskytnuté peněžní prostředky dříve, než mu bude prodávajícím vrácena kupní cena. (3) PoskytovatelPoskytovatel ručí za peněžitý dluh prodávajícího nebo poskytovateleposkytovatele služby vůči spotřebitelispotřebiteli, jestliže prodávající nebo poskytovatelposkytovatel služby tento dluh uznal v písemné formě co do důvodu a výše, nebo jestliže pohledávka odpovídající tomuto dluhu byla přiznána rozhodnutím orgánu veřejné moci. § 120 Výpověď spotřebitelského úvěru (1) SpotřebitelSpotřebitel je oprávněn kdykoliv vypovědět spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr sjednaný na dobu neurčitou. Výpovědní doba běží pouze tehdy, byla-li sjednána, a nesmí být delší než 1 měsíc. Za podání výpovědi nesmí být poskytovatelemposkytovatelem požadována úplata. (2) PoskytovatelPoskytovatel je oprávněn, je-li to sjednáno ve smlouvě o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru, vypovědět v písemné formě spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr sjednaný na dobu neurčitou, a to v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Výpovědní doba nesmí být kratší než 2 měsíce. § 121 Ukončení čerpání spotřebitelského úvěru Je-li to dohodnuto ve smlouvě o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru uzavřené na dobu neurčitou, může poskytovatelposkytovatel spotřebitelispotřebiteli z objektivních důvodů ukončit oprávnění čerpat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr. O této skutečnosti a důvodech, které ho k tomu vedou, musí poskytovatelposkytovatel spotřebitelespotřebitele informovat předem; není-li to možné, pak bez zbytečného odkladu po této skutečnosti. Informaci poskytne v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Ustanovení věty druhé se nepoužije v případě, brání-li poskytnutí takové informace jiný právní předpis. HLAVA IV POSTUP VĚŘITELE PŘI PRODLENÍ SPOTŘEBITELE § 122 Omezení plateb souvisejících s prodlením spotřebitele (1) VěřitelVěřitel může pro případ prodlení spotřebitelespotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitelespotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. (2) Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitelspotřebitel v prodlení, je-li spotřebitelspotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitelespotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitelspotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. (3) Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěrucelkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. (4) U dluhu ze spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitelspotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřitelivěřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbouzápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankoubankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. (5) Odstavce 1, 2 a 4 se použijí obdobně i na odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelemspotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut v takovém případě nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše odložené platby, peněžité zápůjčky, úvěru nebo obdobné finanční služby. § 123 Výkon zástavního práva u spotřebitelského úvěru na bydlení (1) Zástavní věřitelvěřitel může zástavu zajišťující spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení zpeněžit nejdříve po uplynutí 6 měsíců poté, co započetí výkonu zástavního práva zástavnímu dlužníkovi oznámil. Ustanovení § 1364 občanského zákoníku se nepoužije. Zástavní věřitelvěřitel v této době nemůže zástavnímu dlužníku bránit při prodeji zástavy za účelem splacení dluhu. (2) Bylo-li započetí výkonu zástavního práva zapsáno do veřejného seznamu nebo do rejstříku zástav až poté, co zástavní věřitelvěřitel započetí výkonu zástavního práva zástavnímu dlužníku oznámil, běží doba 6 měsíců až ode dne zápisu do veřejného seznamu nebo do rejstříku zástav. (3) Byla-li před oznámením ujednána doba kratší, nepřihlíží se k tomu. § 124 Změna splatnosti spotřebitelského úvěru v důsledku prodlení Stane-li se spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitelespotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru. VěřitelVěřitel spotřebitelespotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitelespotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. ČÁST OSMÁ SMLOUVA O ZPROSTŘEDKOVÁNÍ SPOTŘEBITELSKÉHO ÚVĚRU HLAVA I SMLOUVA O ZPROSTŘEDKOVÁNÍ SPOTŘEBITELSKÉHO ÚVĚRU § 125 Forma smlouvy Vyplývá-li ze smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru pro spotřebitelespotřebitele určitá povinnost, vyžaduje taková smlouva písemnou formu a musí obsahovat informace stanovené v § 127 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem, jinak je neplatná. § 126 Poskytnutí smlouvy spotřebiteli ZprostředkovatelZprostředkovatel poskytne spotřebitelispotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy. § 127 Informace ve smlouvě o zprostředkování spotřebitelského úvěru Smlouva o zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru musí vždy obsahovat tyto informace: a) kontaktní údaje smluvních stran, zejména poštovní adresu pro doručování, telefonní číslo, popřípadě adresu pro doručování elektronické pošty, b) informaci o výši odměny placené spotřebitelemspotřebitelem; pokud není výše odměny zprostředkovatelizprostředkovateli v okamžiku uzavření smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru známa, uvede zprostředkovatelzprostředkovatel způsob výpočtu své odměny, c) informaci o splatnosti odměny placené spotřebitelemspotřebitelem zprostředkovatelizprostředkovateli, d) informace o úvěru, o jehož uzavření prostřednictvím zprostředkovatelezprostředkovatele má spotřebitelspotřebitel zájem, zejména 1. druh spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, 2. dobu trvání spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, 3. celkovou výši spotřebitelského úvěrucelkovou výši spotřebitelského úvěru, 4. podmínky čerpání spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, 5. počet, četnost a nejvyšší výši měsíčních splátek, 6. nejvyšší celkové náklady spotřebitelského úvěrucelkové náklady spotřebitelského úvěru, které je spotřebitelspotřebitel ochoten nést s uvedením nejvyšší zápůjční úrokové sazbyzápůjční úrokové sazby, údaje, o kolik procent je spotřebitelspotřebitel ochoten přeplatit jistinu poskytnutého spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru za dobu jeho trvání a následně vypočtenou roční procentní sazbou nákladůroční procentní sazbou nákladů, e) informaci o právu spotřebitelespotřebitele odstoupit od smlouvy podle § 131 a f) veškeré důsledky vyplývající z prodlení spotřebitelespotřebitele při plnění závazku ze smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru. HLAVA II NĚKTERÉ SMLUVNÍ PODMÍNKY § 128 Vyloučení použití směnky nebo šeku (1) Ke splnění nebo zajištění splnění povinnosti vyplývající ze smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru nelze použít směnku nebo šek. (2) ZprostředkovatelZprostředkovatel nahradí spotřebitelispotřebiteli škodu způsobenou porušením zákazu stanoveného v odstavci 1. § 129 Použití telefonního čísla s vyšší než běžnou cenou Při zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru prostřednictvím hlasové telefonní komunikace, textové nebo multimediální zprávy nelze pro přístup ke službám použít telefonní číslo s vyšší než běžnou cenou, zejména telefonní číslo pro přístup ke službám s vyjádřenou cenou, telefonní číslo pro přístup ke službám univerzálního přístupového čísla a telefonní číslo pro přístup ke službám se sdílenými náklady4). § 130 Zákaz vázaného prodeje při zprostředkování spotřebitelského úvěru Uzavření smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru nelze vázat na uzavření jiné smlouvy. HLAVA III NĚKTERÉ PODMÍNKY ZÁNIKU ZÁVAZKU ZE SMLOUVY O ZPROSTŘEDKOVÁNÍ SPOTŘEBITELSKÉHO ÚVĚRU § 131 Odstoupení od smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru (1) SpotřebitelSpotřebitel může od smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru odstoupit bez uvedení důvodů a bez sankce ve lhůtě 14 dnů ode dne uzavření této smlouvy, pokud do té doby nedošlo na jejím základě k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru. V případě, že smlouva o zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru neobsahuje informace podle § 127, lhůta pro odstoupení neskončí dříve než 14 dnů poté, kdy zprostředkovatelzprostředkovatel poskytl spotřebitelispotřebiteli chybějící informace v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. (2) Od smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru lze odstoupit podle odstavce 1 v písemné formě, a to v souladu s informací uvedenou v této smlouvě o právu na odstoupení. Lhůta pro odstoupení je považována za zachovanou, je-li odstoupení odesláno zprostředkovatelizprostředkovateli nejpozději v poslední den lhůty. (3) Odstoupením od smlouvy se závazek ze smlouvy od počátku ruší. (4) Má-li spotřebitelspotřebitel právo na odstoupení od smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru podle tohoto zákona, nepoužijí se ustanovení občanského zákoníku o právu na odstoupení od smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku nebo od smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory. HLAVA IV POSTUP ZPROSTŘEDKOVATELE PŘI PRODLENÍ SPOTŘEBITELE § 132 Omezení plateb souvisejících s prodlením spotřebitele (1) ZprostředkovatelZprostředkovatel může pro případ prodlení spotřebitelespotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru sjednat a) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, b) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitelespotřebitele, nebo c) smluvní pokutu. (2) Souhrn výše všech smluvních pokut uplatněných podle odstavce 1 písm. c) nesmí přesáhnout a) 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitelspotřebitel v prodlení, a b) výši provize, kterou měl zprostředkovatelzprostředkovatel za zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru od spotřebitelespotřebitele nebo poskytovateleposkytovatele obdržet. ČÁST DEVÁTÁ ROČNÍ PROCENTNÍ SAZBA NÁKLADŮ § 133 Náklady zahrnuté do celkových nákladů spotřebitelského úvěru (1) Pro účely výpočtu roční procentní sazby nákladůroční procentní sazby nákladů se použijí celkové náklady spotřebitelského úvěrucelkové náklady spotřebitelského úvěru s výjimkou nákladů splatných spotřebitelemspotřebitelem v důsledku neplnění některé z povinností stanovených ve smlouvě o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru a jiných nákladů než kupní ceny, které je spotřebitelspotřebitel povinen při koupi zboží nebo poskytnutí služeb zaplatit bez ohledu na to, zda je transakce uskutečněna s využitím spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru nebo bez jeho využití, jako jsou zejména správní poplatky spojené se zápisem vlastnického práva do katastrukatastru nemovitostí. (2) Do celkových nákladů spotřebitelského úvěrucelkových nákladů spotřebitelského úvěru se dále započítávají náklady na ocenění nemovité věci, je-li pro získání spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru nezbytné, a náklady na doplňkové služby, je-li uzavření smlouvy o doplňkové službě povinné pro získání spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru nebo pro jeho získání za nabízených podmínek. (3) Náklady na doplňkové služby, jako je zejména pojistné, se zahrnují do celkových nákladů spotřebitelského úvěrucelkových nákladů spotřebitelského úvěru, s výjimkou případů, kdy a) je uzavření smlouvy o doplňkové službě nepovinné a b) v případě nákladů na zřízení nebo vedení účtu zaznamenávajícího platební transakce a čerpání, nákladů na používání platebních prostředků pro platební transakce a čerpání a dalších nákladů spojených s platebními transakcemi, byly náklady na tyto služby samostatně uvedeny ve smlouvě o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru nebo v jiné smlouvě uzavřené se spotřebitelemspotřebitelem. § 134 Předpoklady výpočtu roční procentní sazby nákladů (1) Výpočet roční procentní sazby nákladůroční procentní sazby nákladů úvěru je založen na předpokladu, že spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr bude trvat po dohodnutou dobu a že poskytovatelposkytovatel a spotřebitelspotřebitel splní řádně a včas své povinnosti. (2) Jestliže smlouva o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru umožňuje změnu zápůjční úrokové sazbyzápůjční úrokové sazby nebo změnu výše plateb se spotřebitelským úvěremspotřebitelským úvěrem souvisejících, které jsou zahrnuté do roční procentní sazby nákladůroční procentní sazby nákladů, avšak nelze je číselně vyjádřit v době výpočtu, má se pro účely výpočtu za to, že zápůjční úroková sazbazápůjční úroková sazba a ostatní platby zůstávají neměnné a budou platit do konce účinnosti této smlouvy. (3) Jestliže smlouva o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru na bydlení umožňuje po počátečním období alespoň pěti let, během něhož je dohodnuta pevná zápůjční úroková sazbapevná zápůjční úroková sazba, sjednání nové pevné zápůjční úrokové sazbypevné zápůjční úrokové sazby na další významně dlouhé období, zahrnuje výpočet doplňkové ilustrativní roční procentní sazby nákladůroční procentní sazby nákladů uváděné ve formuláři Evropský standardizovaný informační přehled podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu pouze počáteční období s pevnou zápůjční úrokovou sazboupevnou zápůjční úrokovou sazbou a má se pro účely výpočtu za to, že na konci období s pevnou zápůjční úrokovou sazboupevnou zápůjční úrokovou sazbou je zbývající jistina splacena. (4) V případě potřeby se při výpočtu roční procentní sazby nákladůroční procentní sazby nákladů použijí dodatečné předpoklady uvedené v části 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu. ČÁST DESÁTÁ DOHLED HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 135 Osoby podléhající dohledu (1) Dohled nad dodržováním povinností poskytovateleposkytovatele, zprostředkovatelezprostředkovatele nebo osoby pořádající odborné zkoušky zaměřené na prokázání odborných znalostí a dovedností podle tohoto zákona, stanovených tímto zákonem a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1125/2014, vykonává Česká národní bankabanka. (2) Osoby podléhající dohledu jsou povinny poskytnout České národní bancebance při výkonu dohledu potřebnou součinnost, zejména jsou povinny jí na vyžádání předložit informace, podklady, objasnění skutečností, záznamy, zprávy nebo s nimi spojené údaje, a to bez zbytečného odkladu nebo ve lhůtě stanovené Českou národní bankoubankou. To platí obdobně pro toho, kdo je důvodně podezřelý, že neoprávněně provozuje činnost podle tohoto zákona. § 136 Kontrola na místě (1) Česká národní bankabanka může v hostitelském členském státěhostitelském členském státě provést kontrolu na místě týkající se zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru na bydlení u samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele a vázaného zástupcevázaného zástupce poskytovateleposkytovatele, jestliže to oznámí příslušnému orgánu dohledupříslušnému orgánu dohledu hostitelského členského státuhostitelského členského státu. Na žádost České národní bankybanky může tuto kontrolu na místě provést rovněž příslušný orgán dohledupříslušný orgán dohledu hostitelského členského státuhostitelského členského státu. (2) Orgán domovského členského státudomovského členského státu zahraničního zprostředkovatelezahraničního zprostředkovatele, který provozuje v České republice svoji činnost prostřednictvím pobočky, je oprávněn provést kontrolu na místě v pobočce tohoto zahraničního zprostředkovatelezahraničního zprostředkovatele, jestliže to tento příslušný orgán oznámí České národní bancebance. (3) U toho, kdo je důvodně podezřelý, že neoprávněně poskytuje nebo zprostředkovává spotřebitelské úvěryspotřebitelské úvěry, může Česká národní bankabanka provést kontrolu na místě v rozsahu, který je nezbytný ke zjištění skutkového stavu týkajícího se činnosti, která zakládá toto podezření. § 137 Povinnost mlčenlivosti Pro povinnost mlčenlivosti při výkonu dohledu podle tohoto zákona se použijí ustanovení zákona upravujícího činnost bank o povinnosti mlčenlivosti při výkonu dohledu obdobně. HLAVA II DOHLED NAD ČINNOSTÍ ZPROSTŘEDKOVATELE SPOTŘEBITELSKÉHO ÚVĚRU NA BYDLENÍ NA ÚZEMÍ HOSTITELSKÉHO ČLENSKÉHO STÁTU § 138 Dohled nad zahraničním zprostředkovatelem zprostředkovávajícím spotřebitelský úvěr na bydlení v České republice (1) Dohled nad dodržováním povinností podle § 3 odst. 2 písm. b), § 48 odst. 1 a 3, § 75 až 85, § 90 až 94, § 95 odst. 2 a § 133 a 134 zahraničním zprostředkovatelemzahraničním zprostředkovatelem, který zprostředkovává spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení v České republice prostřednictvím pobočky, vykonává Česká národní bankabanka. (2) V případě, že zahraniční zprostředkovatelzahraniční zprostředkovatel podle odstavce 1 neplní své povinnosti uvedené v odstavci 1, Česká národní bankabanka jej na tuto skutečnost upozorní a požádá jej o zjednání nápravy. Nezjedná-li tento zahraniční zprostředkovatelzahraniční zprostředkovatel nápravu, může mu Česká národní bankabanka uložit opatření k nápravě. O uloženém opatření informuje Česká národní bankabanka příslušný orgán dohledupříslušný orgán dohledu zahraničního zprostředkovatelezahraničního zprostředkovatele. (3) Jestliže opatření přijatá podle odstavce 2 nevedla k nápravě, Česká národní bankabanka po informování příslušného orgánu dohledupříslušného orgánu dohledu zahraničního zprostředkovatelezahraničního zprostředkovatele může uložit další opatření k nápravě nebo pokutu za přestupek podle § 152 odst. 1, § 153 odst. 1 nebo § 155 odst. 1. Přijatá opatření oznámí Česká národní bankabanka bez zbytečného odkladu Evropské komisi. (4) V případě, že Česká národní bankabanka zjistí, že zahraniční zprostředkovatelzahraniční zprostředkovatel, který zprostředkovává spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení v České republice jinak než prostřednictvím pobočky, porušil povinnost uloženou tímto zákonem na základě práva Evropské unie takovému zprostředkovatelizprostředkovateli, nebo v případě, že Česká národní bankabanka zjistí, že zahraniční zprostředkovatelzahraniční zprostředkovatel, který zprostředkovává spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení v České republice prostřednictvím pobočky, porušil povinnost stanovenou takovému zprostředkovatelizprostředkovateli na základě práva Evropské unie jinou než uvedenou v odstavci 1, Česká národní bankabanka tuto skutečnost oznámí orgánu dohledu domovského státu. (5) V případě, že příslušný orgán domovského členského státudomovského členského státu zahraničního zprostředkovatelezahraničního zprostředkovatele nepřijme do jednoho měsíce od obdržení upozornění podle odstavce 4 žádná opatření, nebo v případě, že zahraniční zprostředkovatelzahraniční zprostředkovatel podle odstavce 4 přes opatření přijatá příslušným orgánem domovského členského státudomovského členského státu poškozuje nebo ohrožuje svým jednáním zájmy spotřebitelůspotřebitelů v České republice, Česká národní bankabanka a) oznámí tuto skutečnost příslušnému orgánu dohledupříslušnému orgánu dohledu domovského členského státudomovského členského státu a poté uloží opatření k nápravě nebo pokutu za přestupek podle § 152 odst. 1, § 153 odst. 1 nebo § 155 odst. 1 a informuje o přijatých opatřeních bez zbytečného odkladu Evropskou Komisi a Evropský orgán pro bankovnictví, nebo b) požádá Evropský orgán pro bankovnictví o pomoc v souladu s nařízením (EU) č. 1093/2010. § 139 Dohled nad zprostředkovatelem spotřebitelského úvěru na bydlení provozujícím svoji činnost na území hostitelského členského státu Dohled nad dodržováním povinností podle tohoto zákona při zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru na bydlení samostatným zprostředkovatelemsamostatným zprostředkovatelem a vázaným zástupcemvázaným zástupcem poskytovateleposkytovatele v hostitelském členském státuhostitelském členském státu vykonává Česká národní bankabanka, s výjimkou dohledu nad plněním povinností podle § 138 odst. 1 při činnosti těchto osob v hostitelském členském státuhostitelském členském státu prostřednictvím pobočky. HLAVA III MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE PŘI VÝKONU DOHLEDU NAD ZPROSTŘEDKOVATELI SPOTŘEBITELSKÉHO ÚVĚRU NA BYDLENÍ § 140 Spolupráce příslušných orgánů dohledu (1) Pokud je to nezbytné pro výkon dohledu podle tohoto zákona, může Česká národní bankabanka požádat příslušný orgán dohledupříslušný orgán dohledu jiného členského státu o spolupráci při výkonu dohledu nad zprostředkováním spotřebitelského úvěruzprostředkováním spotřebitelského úvěru na bydlení u samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele nebo vázaného zástupcevázaného zástupce poskytovateleposkytovatele. (2) Česká národní bankabanka na základě žádosti příslušného orgánu dohledupříslušného orgánu dohledu o spolupráci při výkonu dohledu poskytne součinnost při jejím provedení tomuto orgánu dohledu. § 141 Kontaktní místo (1) Kontaktním místem pro účely spolupráce příslušných orgánů dohledupříslušných orgánů dohledu a výměny informací mezi nimi je v České republice Česká národní bankabanka. (2) Česká národní bankabanka je povinna na vyžádání sdělit každému informace o tom, který orgán jiného členského státu je příslušným orgánem dohledupříslušným orgánem dohledu a který orgán jiného členského státu je kontaktním místem. Za tímto účelem takové údaje shromažďuje a pravidelně aktualizuje. § 142 Výměna informací (1) Česká národní bankabanka může vyžadovat informace o zahraničním zprostředkovatelizahraničním zprostředkovateli od kontaktního místa jiného členského státu. (2) Česká národní bankabanka bez zbytečného odkladu poskytne na žádost kontaktního místa jiného členského státu tomuto kontaktnímu místu veškeré požadované informace související s výkonem dohledu nad zprostředkovatelizprostředkovateli spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení. Česká národní bankabanka může podmínit poskytnutí této informace tím, že poskytnutá informace nesmí být dále poskytnuta bez jejího předchozího souhlasu. (3) Poskytne-li kontaktní místo jiného členského státu České národní bancebance informaci za podmínky, že informace nesmí být dále poskytnuta bez jeho předchozího souhlasu, může Česká národní bankabanka tuto informaci předat jinému příslušnému orgánu výhradně pro účely, k nimž byla informace poskytnuta. Jiným orgánům nebo osobám předá Česká národní bankabanka poskytnutou informaci pouze s výslovným souhlasem kontaktního místa, jež informaci poskytlo, a výhradně za účelem stanoveným tímto kontaktním místem. § 143 Odmítnutí spolupráce nebo výměny informací (1) Česká národní bankabanka může odmítnout žádost o poskytnutí spolupráce při výkonu dohledu podle § 140 odst. 2 nebo poskytnutí informace podle § 142 odst. 2, pokud a) by takové poskytnutí mohlo nepříznivě ovlivnit suverenitu nebo bezpečnost České republiky nebo veřejný pořádek v České republice, nebo b) se žádost týká stejné věci a stejné osoby, ohledně nichž bylo v České republice zahájeno soudní řízení nebo nabylo právní moci rozhodnutí. (2) Při odmítnutí žádosti podle odstavce 1 je Česká národní bankabanka povinna podrobně informovat žádající příslušný orgán dohledupříslušný orgán dohledu o důvodech odmítnutí jeho žádosti. § 144 Urovnávání sporů mezi příslušnými orgány různých členských států Česká národní bankabanka se může obrátit na Evropský orgán pro bankovnictví v případě, že byla žádost o poskytnutí spolupráce podle § 140 odst. 1 nebo o výměnu informací podle § 142 odst. 1 odmítnuta nebo jí nebylo vyhověno v přiměřené lhůtě, a požádat jej o pomoc v souladu s nařízením (EU) č. 1093/2010. V takovém případě jsou dotčené příslušné orgány dohledu vázány jakýmkoli jeho závazným rozhodnutím přijatým v souladu s uvedeným článkem bez ohledu na to, zda jsou jeho členy. HLAVA IV OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ A ODNĚTÍ OPRÁVNĚNÍ K ČINNOSTI § 145 Opatření k nápravě (1) Jestliže činnost osoby oprávněné poskytovat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr, činnost samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele nebo akreditované osobyakreditované osoby není v souladu s tímto zákonem, může Česká národní bankabanka uložit takové osobě opatření uvést ve stanovené lhůtě její činnost do souladu se zákonem. (2) Jestliže činnost vázaného zástupcevázaného zástupce nebo zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru není v souladu s tímto zákonem, může Česká národní bankabanka uložit zastoupenému opatření uvést ve stanovené lhůtě činnost jeho vázaného zástupcevázaného zástupce nebo zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru do souladu se zákonem. (3) Je-li toho třeba k ochraně spotřebitelespotřebitele, může Česká národní bankabanka spolu s opatřením podle odstavců 1 a 2 zakázat nebo omezit osobě podléhající jejímu dohledu provozování činnosti, dokud nesplní uložené opatření podle odstavců 1 a 2. § 146 Odnětí oprávnění k činnosti (1) Česká národní bankabanka může odejmout oprávnění k činnosti nebankovního poskytovateleposkytovatele spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele, vázaného zástupcevázaného zástupce nebo oprávnění k činnosti zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru pro daného zastoupeného, jestliže a) nebankovní poskytovatelposkytovatel spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, samostatný zprostředkovatelsamostatný zprostředkovatel, vázaný zástupcevázaný zástupce nebo zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru přestane splňovat podmínky stanovené tímto zákonem pro provozování činnosti, b) uložené opatření k nápravě nevedlo k nápravě, c) nebankovní poskytovatelposkytovatel spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, samostatný zprostředkovatelsamostatný zprostředkovatel, vázaný zástupcevázaný zástupce nebo zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru opakovaně nebo závažně poruší povinnost stanovenou tímto zákonem, nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru, d) nebankovní poskytovatelposkytovatel spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, samostatný zprostředkovatelsamostatný zprostředkovatel, vázaný zástupcevázaný zástupce nebo zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru poruší podmínku nebo povinnost stanovenou ve vykonatelném rozhodnutí vydaném podle tohoto zákona, nebo e) oprávnění k činnosti nebankovního poskytovateleposkytovatele spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru nebo samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele bylo uděleno, nebo vznik oprávnění k činnosti vázaného zástupcevázaného zástupce nebo oprávnění k činnosti zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru pro daného zastoupeného byl zapsán do registru na základě nepravdivých nebo zavádějících údajů. (2) Účastníkem řízení o odnětí oprávnění k činnosti vázaného zástupcevázaného zástupce je vázaný zástupcevázaný zástupce a zastoupený. Účastníkem řízení o odnětí oprávnění k činnosti zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru pro daného zastoupeného je zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru a zastoupený. (3) Pravomocné rozhodnutí o odnětí oprávnění k činnosti zveřejní Česká národní banka způsobem umožňujícím dálkový přístup. O odnětí oprávnění k činnosti může Česká národní banka vhodným způsobem informovat veřejnost, a to po nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo oprávnění k činnosti odňato. ČÁST JEDENÁCTÁ PŘESTUPKY § 147 Přestupky fyzických osob (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že uvede nepravdivý, zavádějící nebo neúplný údaj nebo zatají některou skutečnost v žádosti o udělení oprávnění k činnosti podle tohoto zákona. (2) Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč. § 148 Přestupky nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru (1) Nebankovní poskytovatelposkytovatel spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru se dopustí přestupku tím, že a) nesplní některý z požadavků na kapitál podle § 14 odst. 1, b) nesplní některý z požadavků na výkon činnosti podle § 15, nebo c) neoznámí bez zbytečného odkladu České národní bancebance změnu některého z údajů podle § 59 odst. 1, nebo k oznámení změny svých údajů přiloží doklady s nepravdivými, zavádějícími nebo neúplnými údaji. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) a c), b) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b). § 149 Přestupky samostatného zprostředkovatele (1) Samostatný zprostředkovatelSamostatný zprostředkovatel se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 23 odst. 1 je při své činnosti podle tohoto zákona zastoupen jinou osobou, b) v rozporu s § 23 odst. 2 provozuje svoji činnost prostřednictvím osob, které nesplňují podmínku odborné způsobilostiodborné způsobilosti nebo důvěryhodnosti, c) v rozporu s § 23 odst. 3 nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje pravidla kontroly činnosti osob, prostřednictvím nichž provozuje svou činnost, d) upraví pravidla odměňování osob, prostřednictvím nichž provozuje svou činnost, v rozporu s § 23 odst. 4, e) v rozporu s § 24 nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje postupy pro zjišťování a řízení střetu zájmů, f) nesplní některou z povinností týkajících se systému vyřizování stížností podle § 25, g) jako zastoupený 1. neukončí okamžitě závazek ze smlouvy o zastoupení podle § 28 odst. 1, 2. neoznámí České národní bancebance bez zbytečného odkladu zánik závazku ze smlouvy o zastoupení podle § 28 odst. 3, 3. v rozporu s § 30 odst. 1 oznámí České národní bancebance vázaného zástupcevázaného zástupce, který nemá sídlo a skutečné sídlo na území České republiky, 4. uvede nepravdivý, zavádějící nebo neúplný údaj nebo zatají některou skutečnost v oznámení vázaného zástupcevázaného zástupce nebo k takovému oznámení přiloží doklady s nepravdivými, zavádějícími nebo neúplnými údaji, nebo 5. neuchovává dokumenty podle § 31, h) neoznámí bez zbytečného odkladu České národní bancebance změnu některého z údajů podle § 59 odst. 1 nebo k oznámení změny údajů přiloží doklady s nepravdivými, zavádějícími nebo neúplnými údaji, nebo i) sjedná pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou činností samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele v rozporu s § 21. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), písm. g) bodů 3 až 5 a písm. h), b) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), f) a písm. g) bodů 1 a 2, c) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) až d), i). § 150 Přestupky vázaného zástupce (1) Vázaný zástupceVázaný zástupce se dopustí přestupku tím, že a) neukončí okamžitě závazek ze smlouvy o zastoupení podle § 28 odst. 2, nebo b) v rozporu s § 34 provozuje svoji činnost prostřednictvím jiné osoby. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč. § 151 Přestupky zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru (1) Zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěruZprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru se dopustí přestupku tím, že a) neukončí okamžitě závazek ze smlouvy o zastoupení podle § 38 odst. 2, nebo b) v rozporu s § 44 provozuje svoji činnost prostřednictvím jiné osoby. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč. § 152 Přestupky zahraničního zprostředkovatele (1) Zahraniční zprostředkovatelZahraniční zprostředkovatel se dopustí přestupku tím, že a) zahájí svou činnost na území České republiky v rozporu s § 47 odst. 2 dříve než po uplynutí 1 měsíce ode dne, kdy byl informován příslušným orgánem dohledupříslušným orgánem dohledu svého domovského členského státudomovského členského státu o splnění informační povinnosti vůči České národní bancebance, b) v rozporu s § 48 odst. 1 nebo 2 provozuje svoji činnost v České republice prostřednictvím osob, které nesplňují podmínky odborné způsobilostiodborné způsobilosti, nebo c) v rozporu s § 48 odst. 3 zprostředkovává v České republice spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr nabízený osobami, které nejsou na území České republice tento spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr oprávněny poskytovat. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c). § 153 Přestupky osoby oprávněné poskytovat nebo zprostředkovávat spotřebitelský úvěr (1) Ten, kdo je oprávněn poskytovat nebo zprostředkovávat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr, se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 75 neprovozuje svoji činnost s odbornou péčí, b) v rozporu s § 76 odst. 1 nejedná čestně, transparentně nebo nezohledňuje práva a zájmy spotřebitelespotřebitele, c) v rozporu s § 76 odst. 2 nejedná tak, aby bylo spotřebitelispotřebiteli zřejmé, zda jde o poskytovateleposkytovatele, samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele, vázaného zástupcevázaného zástupce nebo zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru nebo v případě vázaného zástupcevázaného zástupce nebo zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru tak, aby byla zřejmá osoba zastoupeného, d) komunikuje se spotřebitelemspotřebitelem způsobem, který je v rozporu s § 77, e) neuchovává dokumenty a záznamy podle § 78, f) přijme, nabídne nebo poskytne pobídku v rozporu s § 79, g) používá pojem nezávislý, jeho odvozeniny, významová synonyma, nebo překlady do jiného jazyka v rozporu s § 81, h) v rozporu s § 82 odst. 1 vyžaduje od osoby, která se podílí nebo má podílet na poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru, složení vstupní nebo jiné obdobné platby jako podmínky výplaty příštích odměn za tuto činnost, i) v rozporu s § 82 odst. 2 odvozuje odměny osoby, která se podílí nebo má podílet na poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru, od získání dalších osob pro tuto činnost touto osobou, j) v rozporu s § 83 odst. 1 žádá úhradu odměny nebo jiné platby, na které mu nevzniklo právo, před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru, k) nevydá spotřebitelispotřebiteli ocenění předmětu zajištění spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru podle § 83 odst. 2, l) v rozporu s § 84 odst. 1 1. nezveřejní nebo spotřebitelispotřebiteli nesdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitelspotřebitel poskytovateliposkytovateli nebo zprostředkovatelizprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti nebo poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitelespotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí, nebo 2. žádá po spotřebitelispotřebiteli informace, které nejsou přiměřené a nezbytné, m) v rozporu s § 84 odst. 3 neupozorní spotřebitelespotřebitele na to, že mu spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr neposkytne, pokud mu spotřebitelspotřebitel nesdělí úplné a pravdivé informace, n) poskytne radu v rozporu s § 85 odst. 1, o) v rozporu s § 85 odst. 2 nesdělí spotřebitelispotřebiteli počet produktů spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, které jsou předmětem výběru, p) neposkytne spotřebitelispotřebiteli záznam o radě podle § 85 odst. 3, q) v rozporu s § 90 odst. 1 požaduje po spotřebitelispotřebiteli úplatu za poskytnutí informací, r) v rozporu s § 90 odst. 2 neposkytne spotřebitelispotřebiteli informace v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, s) nezajistí, aby jeho reklama obsahovala údaje podle § 91, nebo t) nesplní některou z povinností týkajících se poskytnutí nebo vysvětlení předsmluvních informací podle § 94 až 100. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), e), l), m), o), p), b) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), f), g), h), i), j), k), n), s), t), c) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), q), r). § 154 Přestupky osoby oprávněné poskytovat spotřebitelský úvěr (1) Ten, kdo je oprávněn poskytovat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr, se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 8 odst. 1 je při své činnosti podle tohoto zákona zastoupen jinou osobou, b) v rozporu s § 8 odst. 2 provozuje svoji činnost prostřednictvím osob, které nesplňují podmínky odborné způsobilostiodborné způsobilosti a důvěryhodnosti, c) pokud není nebankovním poskytovatelemposkytovatelem spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, v rozporu s § 8 odst. 3 nezavede nebo neuplatňuje 1. pravidla odměňování nebo pravidla kontroly osob, prostřednictvím nichž provozuje svou činnost, 2. pravidla a postupy pro posuzování úvěruschopnosti spotřebitelespotřebitele, nebo 3. pravidla pro jednání se spotřebitelispotřebiteli, kteří jsou v prodlení, d) jako zastoupený 1. neukončí okamžitě závazek ze smlouvy o zastoupení podle § 28 odst. 1, 2. neoznámí České národní bancebance bez zbytečného odkladu zánik závazku ze smlouvy o zastoupení podle § 28 odst. 3, 3. v rozporu s § 30 odst. 1 oznámí České národní bancebance vázaného zástupcevázaného zástupce, který nemá sídlo a skutečné sídlo na území České republiky, 4. uvede nepravdivý, zavádějící nebo neúplný údaj nebo zatají některou skutečnost v oznámení vázaného zástupcevázaného zástupce podle § 30, nebo k takovému oznámení přiloží doklady s nepravdivými, zavádějícími nebo neúplnými údaji, 5. neuchovává dokumenty podle § 31, 6. neukončí okamžitě závazek ze smlouvy o zastoupení podle § 38 odst. 1, 7. neoznámí České národní bancebance bez zbytečného odkladu zánik závazku ze smlouvy o zastoupení podle § 38 odst. 3, 8. v rozporu s § 40 odst. 1 oznámí České národní bancebance zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru, která nemá sídlo a skutečné sídlo na území České republiky, 9. uvede nepravdivý, zavádějící nebo neúplný údaj nebo zatají některou skutečnost v oznámení zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru podle § 40, nebo k takovému oznámení přiloží doklady s nepravdivými, zavádějícími nebo neúplnými údaji, 10. neuchovává dokumenty podle § 41, nebo 11. neoznámí bez zbytečného odkladu České národní bancebance změnu údajů podle § 59 odst. 1 nebo k oznámení změny údajů přiloží doklady s nepravdivými, zavádějícími nebo neúplnými údaji, e) poskytne spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1, f) použije údaje získané z databáze v rozporu s § 88 odst. 2, g) neinformuje spotřebitelespotřebitele o svém záměru vyhledávat v databázi podle § 88 odst. 3, h) neinformuje spotřebitelespotřebitele o důvodech odmítnutí poskytnout spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr podle § 89, i) nezpřístupní informace podle § 92, j) nesplní některou z průběžných informačních povinností podle § 101 až 103, k) uzavře smlouvu o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru v rozporu s § 104, l) v rozporu s § 105 odst. 1 neposkytne spotřebitelispotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat alespoň jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru neprodleně po uzavření této smlouvy, m) v rozporu s § 105 odst. 2 nepředloží spotřebitelispotřebiteli závazný návrh smluvních podmínek, které mají být obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru, v podobě návrhu textu této smlouvy, n) nezajistí, aby smlouva o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru obsahovala informace podle § 106 až 109, o) neuzavře se spotřebitelemspotřebitelem smlouvu o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru na bydlení podle § 111, p) v rozporu s § 112 odst. 1 použije směnku nebo šek ke splacení nebo zajištění spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, q) zajistí spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení v rozporu s § 112 odst. 2 nebo nevrátí spotřebitelispotřebiteli směnku podle § 112 odst. 2, r) zajistí spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr v rozporu s § 113, s) použije telefonní číslo pro přístup ke službám s vyjádřenou cenou v rozporu s § 114, t) váže uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru na uzavření smlouvy, ve které se sjednává doplňková služba, nebo omezuje spotřebitelespotřebitele při výběru doplňkové služby v rozporu s § 115, u) neumožní spotřebitelispotřebiteli změnu měny podle § 116 odst. 1 nebo nezajistí jiné mechanismy k omezení rizika vyplývajícího ze změny směnného kurzu podle § 116 odst. 2, v) neumožní spotřebitelispotřebiteli předčasné splacení spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru podle § 117 odst. 1, w) požaduje náhradu nákladů za předčasné splacení spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru v rozporu s § 117 odst. 3 až 5, nebo x) neposkytne spotřebitelispotřebiteli informace podle § 117 odst. 6. (2) Ten, kdo je oprávněn poskytovat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr, se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 118 odst. 1 a 2 neumožní nebo ztíží spotřebitelispotřebiteli odstoupení od smlouvy, b) požaduje po spotřebitelispotřebiteli plnění v rozporu s § 118 odst. 3, c) neinformuje třetí osobu o odstoupení spotřebitelespotřebitele od smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru podle § 118 odst. 5, d) uplatní vůči spotřebitelispotřebiteli sankce za odstoupení od smlouvy o vázaném spotřebitelském úvěruvázaném spotřebitelském úvěru v rozporu s § 119 odst. 1, e) neumožní spotřebitelispotřebiteli vypovědět spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr sjednaný na dobu neurčitou podle § 120 odst. 1, f) vypoví spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr sjednaný na dobu neurčitou v rozporu s § 120 odst. 2, g) požaduje po spotřebitelispotřebiteli platbu v rozporu s § 122, h) vymáhá po spotřebitelispotřebiteli dluh v rozporu s § 123, nebo i) zesplatní spotřebitelispotřebiteli spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr v rozporu s § 124. (3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) bodů 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9,10 a 11, písm. h) a odstavce 2 písm. c), b) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c) bodů 1 a 3, písm. f), g), i), j), m), u), c) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) bodu 2, písm. e), k), l), n), o), p), q), r), s), t), v), w), x) a odstavce 2 písm. a), b), d), e), f), g), h), i). § 155 Přestupky osoby oprávněné zprostředkovávat spotřebitelský úvěr (1) Ten, kdo je oprávněn zprostředkovávat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr, se dopustí přestupku tím, že a) přijme odměnu od poskytovateleposkytovatele v rozporu s § 80, b) neposkytne spotřebitelispotřebiteli některou z informací podle § 93 odst. 1 nebo 3, c) nesdělí poskytovateliposkytovateli výši své odměny podle § 93 odst. 2, d) v rozporu s § 105 odst. 1 neposkytne spotřebitelispotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat alespoň jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru neprodleně po uzavření této smlouvy, e) v rozporu s § 105 odst. 2 nepředloží spotřebitelispotřebiteli závazný návrh smluvních podmínek, které mají být obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru, v podobě návrhu textu této smlouvy, f) uzavře smlouvu o zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru v rozporu s § 125, g) v rozporu s § 126 neposkytne spotřebitelispotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat alespoň jedno vyhotovení smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru neprodleně po uzavření této smlouvy, h) požaduje po spotřebitelispotřebiteli zaplacení odměny před datem její splatnosti, které je uvedeno ve smlouvě o zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru, i) nezajistí, aby smlouva o zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru obsahovala informace podle § 127, j) v rozporu s § 128 odst. 1 použije směnku nebo šek ke splnění nebo zajištění splnění povinnosti vyplývající ze smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru, k) použije telefonní číslo pro přístup ke službám s vyjádřenou cenou v rozporu s § 129, l) v rozporu s § 130 podmiňuje zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru uzavřením jiné smlouvy, m) neumožní nebo ztíží spotřebitelispotřebiteli odstoupení od smlouvy podle § 131, n) požaduje po spotřebitelispotřebiteli platbu v rozporu s § 132, nebo o) přijme splátku dluhu nebo zprostředkuje výplatu sjednaného spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru v rozporu s § 162. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), b) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), c) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), d), f), g), h), i), j), k), l), m), n), o). § 156 Přestupky akreditované osoby (1) Akreditovaná osobaAkreditovaná osoba se dopustí přestupku tím, že a) uspořádá odbornou zkoušku v rozporu s rozsahem udělené akreditace, b) uvede nepravdivé, zavádějící nebo neúplné údaje v žádosti o prodloužení akreditace, nebo k ní přiloží doklady s nepravdivými, zavádějícími nebo neúplnými údaji, c) neinformuje Českou národní bankubanku o změně údajů podle § 66, d) postupuje při provádění odborných zkoušek v rozporu s § 69 odst. 1 až 3, e) neinformuje zkoušeného bez zbytečného odkladu o výsledku odborné zkoušky podle § 69 odst. 4, f) nevydá osvědčení o úspěšném vykonání odborné zkoušky podle § 70, nebo g) neuchovává dokumenty týkající se provádění odborných zkoušek podle § 71. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), e), f), b) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), g), c) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a). § 157 Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) jako žadatel o udělení oprávnění k činnosti nebankovního poskytovateleposkytovatele spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru uvede v žádosti nepravdivý, zavádějící nebo neúplný údaj nebo v ní neuvede některou skutečnost, b) jako žadatel o udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele uvede v žádosti nepravdivý, zavádějící nebo neúplný údaj nebo v ní neuvede některou skutečnost, c) jako žadatel o akreditaci uvede v žádosti nepravdivý, zavádějící nebo neúplný údaj nebo v ní neuvede některou skutečnost, d) v rozporu s § 7 neoprávněně poskytuje spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr, e) v rozporu s § 16 neoprávněně zprostředkovává spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr, nebo f) neposkytne České národní bancebance při výkonu dohledu potřebnou součinnost podle § 135 odst. 2. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba podléhající dohledu České národní bankybanky se dopustí přestupku tím, že nesplní ve stanovené lhůtě některou z povinností uloženou rozhodnutím o opatření k nápravě vydaným podle § 145 odst. 1, 2, 3. (3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) a odstavce 2, b) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c), c) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) a e). SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 158 Přestupky podle tohoto zákona projednává Česká národní bankabanka. § 159 (1) Česká národní bankabanka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o udělené pokutě způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Česká národní bankabanka uveřejní rozhodnutí bez uvedení identifikačních údajůidentifikačních údajů o pokutované osobě, pokud by uveřejnění a) bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení shledáno jako zjevně nepřiměřené, b) ohrozilo stabilitu finančního trhu, c) ohrozilo probíhající trestní řízenítrestní řízení, nebo d) způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu. (3) Rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 musí být uveřejněno nejméně po dobu 5 let. Osobní údajeOsobní údaje dotčené fyzické osoby se uveřejní jen na dobu nezbytně nutnou v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních údajů. ČÁST DVANÁCTÁ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 160 Zmocnění Česká národní bankabanka vydá vyhlášku podle § 11 odst. 5, § 12 odst. 3, § 13 odst. 3, § 14 odst. 3, § 19 odst. 4, § 20 odst. 3, § 22 odst. 3, § 30 odst. 4, § 32 odst. 6, § 33 odst. 4, § 40 odst. 4, § 42 odst. 5, § 43 odst. 4, § 59 odst. 5, § 60 odst. 6, § 63 odst. 3, § 64 odst. 4, § 65 odst. 4, § 66 odst. 2, § 68 odst. 4, § 69 odst. 5 a § 117a odst. 4. § 161 Neoprávněné poskytování spotřebitelského úvěru Je-li spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr poskytnut osobou, která není oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr, platí, že spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr není úročen a k jiným ujednáním o platbách na spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr se nepřihlíží. § 162 Výběr splátek dluhu a vyplácení spotřebitelského úvěru (1) Vybírá-li splátky dluhu nebo zprostředkovává-li výplatu sjednaného spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru vázaný zástupcevázaný zástupce poskytovateleposkytovatele nebo zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru, může tak činit pouze v hotovosti a bylo-li tak ujednáno v písemné formě s poskytovatelemposkytovatelem a je-li takové ujednání součástí smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru. (2) Vybírá-li vázaný zástupcevázaný zástupce poskytovateleposkytovatele nebo zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru od spotřebitelespotřebitele splátky dluhu, je povinen a) vydat spotřebitelispotřebiteli potvrzení a b) přijatou splátku dluhu bez zbytečného odkladu vložit na účet poskytovateleposkytovatele nebo ji předat poskytovateliposkytovateli v hotovosti. (3) Splátka dluhu uhrazená spotřebitelemspotřebitelem poskytovateliposkytovateli prostřednictvím jeho vázaného zástupcevázaného zástupce nebo zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru podle odstavce 1 se považuje za splátku dluhu uhrazenou poskytovateliposkytovateli. Spotřebitelský úvěrSpotřebitelský úvěr vyplacený poskytovatelemposkytovatelem prostřednictvím jeho vázaného zástupcevázaného zástupce nebo zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru spotřebitelispotřebiteli podle odstavce 1 se považuje za vyplacený okamžikem, kdy jej spotřebitelspotřebitel skutečně obdrží. (4) Odstavec 3 se použije, i když vázaný zástupcevázaný zástupce poskytovateleposkytovatele nebo zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru pozbyl oprávnění k činnosti, nebo zanikl-li závazek mezi vázaným zástupcemvázaným zástupcem nebo zprostředkovatelem vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatelem vázaného spotřebitelského úvěru a poskytovatelemposkytovatelem, ledaže spotřebitelspotřebitel věděl, že vázaný zástupcevázaný zástupce poskytovateleposkytovatele nebo zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru není oprávněn plnění poskytnout nebo přijmout. § 163 Prokazování bezúhonnosti zahraničních osob (1) Dokladem bezúhonnosti fyzické osoby, která není státním občanem České republiky, je doklad odpovídající výpisu z Rejstříku trestů vydaný státem, jehož je občanem, jakož i státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce. To platí obdobně i v případě státního občana České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce v zahraničí. (2) Jestliže stát, jehož je zahraniční fyzická osoba občanem, nebo stát, ve kterém se v posledních 3 letech osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců, nevydává doklad obdobný výpisu z Rejstříku trestů, považuje se za rovnocenný doklad o bezúhonnosti této fyzické osoby doklad vydaný příslušným soudem nebo správním úřadem státu, jehož je fyzická osoba občanem, nebo státu, ve kterém se v posledních 3 letech osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. (3) Nevydává-li stát doklad podle odstavce 2, považuje se za rovnocenný doklad místopřísežné prohlášení nebo čestné prohlášení, ne starší 3 měsíců, učiněné fyzickou osobou před příslušným soudem nebo správním úřadem anebo před notářem státu, jehož je fyzická osoba občanem, nebo státu, ve kterém se v posledních 3 letech osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. Pravost místopřísežného nebo čestného prohlášení musí být potvrzena soudem, správním úřadem nebo notářem. (4) Dokladem bezúhonnosti právnické osoby se sídlem mimo území České republiky je doklad obdobný výpisu z Rejstříku trestů vydaný státem, ve kterém tato osoba působila tak, že zde měla sídlo anebo alespoň provozovala svoji činnost nebo zde měla svůj majetek, jakož i státy, ve kterých v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. To platí obdobně i v případě tuzemské právnické osoby, která v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu 3 měsíců působila v zahraničí. (5) Jestliže stát, ve kterém právnická osoba působí, nebo stát, ve kterém právnická osoba v posledních 3 letech působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců, nevydává doklad obdobný výpisu z Rejstříku trestů, považuje se za rovnocenný doklad o bezúhonnosti této právnické osoby doklad vydaný příslušným soudem nebo správním úřadem státu, ve kterém právnická osoba působí, nebo státu, ve kterém v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. (6) Nevydává-li stát doklad podle odstavce 5, považuje se za rovnocenný doklad místopřísežné prohlášení nebo čestné prohlášení, ne starší 3 měsíců, učiněné právnickou osobou před příslušným soudem nebo správním úřadem anebo před notářem státu, ve kterém právnická osoba působí, nebo státu, ve kterém v posledních 3 letech taková právnická osoba působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. Pravost místopřísežného nebo čestného prohlášení musí být potvrzena soudem, správním úřadem nebo notářem. ČÁST TŘINÁCTÁ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ § 164 Všeobecná ustanovení Není-li dále stanoveno jinak, řídí se práva a povinnosti ze smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. § 165 Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele Ustanovení § 86 se použije, dojde-li ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona k významnému navýšení celkové výše spotřebitelského úvěrucelkové výše spotřebitelského úvěru sjednaného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. § 166 Informační povinnosti Ustanovení § 101 a 102 se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použijí i na závazek ze smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona s výjimkou a) § 102 odst. 3, který se nepoužije na spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení s pevnou zápůjční úrokovou sazboupevnou zápůjční úrokovou sazbou na určité období o délce nejméně 1 roku, po němž následuje další období s pevnou zápůjční úrokovou sazboupevnou zápůjční úrokovou sazbou o délce nejméně 1 roku, u něhož končí období se stanovenou pevnou zápůjční úrokovou sazboupevnou zápůjční úrokovou sazbou do konce třetího měsíce po nabytí účinnosti tohoto zákona, a b) § 102 odst. 4, který se nepoužije na spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení s variabilní úrokovou sazbou; pro spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení s variabilní úrokovou sazbou mohou být informace podle § 102 odst. 1 nebo 2 poskytovány spotřebitelispotřebiteli pravidelně a v přiměřeném intervalu a informace uvedené v § 102 odst. 2 mohou být součástí informací podle § 101 odst. 1, je-li změna zápůjční úrokové sazbyzápůjční úrokové sazby závislá na změně referenční sazby a je-li taková změna referenční sazby vhodným způsobem zveřejněna, zpřístupněna v provozovnách poskytovateleposkytovatele a v případě spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení sdělena přímo spotřebitelispotřebiteli. § 167 Předčasné splacení Ustanovení tohoto zákona upravující předčasné splacení spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení se použijí i na smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru na bydlení uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona s a) pevnou zápůjční úrokovou sazboupevnou zápůjční úrokovou sazbou ode dne, kdy po dni nabytí účinnosti tohoto zákona započalo běžet nové období, pro které byla stanovena pevná zápůjční úroková sazbapevná zápůjční úroková sazba, nebo b) variabilní zápůjční úrokovou sazbouzápůjční úrokovou sazbou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. § 168 Prodlení spotřebitele (1) Dostal-li se spotřebitelspotřebitel do prodlení s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru nebo ze smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, použijí se namísto příslušných ustanovení smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru nebo smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru, pokud jsou s tímto zákonem v rozporu, ustanovení § 122 až 124 a § 132, i když byla smlouva uzavřena přede dnem nabytí jeho účinnosti. (2) Byl-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona sjednán úrok z prodlení, který převyšuje úrok z prodlení nejvýše přípustný podle tohoto zákona, považuje se rozdíl mezi uplatněným a nejvýše přípustným úrokem z prodlení pro účely § 122 odst. 1 písm. a) za náklady, které věřitelivěřiteli vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitelespotřebitele; v rozsahu, v němž tento rozdíl převyšuje účelně vynaložené náklady, se tento rozdíl pro účely § 122 odst. 2 a 3 považuje za smluvní pokutu. (3) Byla-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona sjednána smluvní pokuta, která převyšuje smluvní pokutu nejvýše přípustnou podle tohoto zákona, považuje se rozdíl mezi uplatněnou a nejvýše přípustnou smluvní pokutou pro účely § 122 odst. 1 písm. a) za náklady, které věřitelivěřiteli vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitelespotřebitele; v rozsahu, v němž tento rozdíl převyšuje účelně vynaložené náklady, se tento rozdíl pro účely § 122 odst. 1 písm. b) považuje za úrok z prodlení. (4) Platby související s prodlením spotřebitelespotřebitele, na které vzniklo věřitelivěřiteli právo do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nezapočítávají do souhrnu výše všech uplatněných smluvních pokut podle § 122 odst. 3. § 169 Oprávnění poskytovatele (1) Ten, kdo byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn poskytovat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na základě živnostenského oprávnění, může provozovat tuto činnost na základě živnostenského oprávnění do doby, než Česká národní bankabanka rozhodne o žádosti o udělení oprávnění k činnosti některé z osob uvedených v § 7, nejdéle však do 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud tuto žádost podal do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Marným uplynutím této lhůty jeho oprávnění k poskytování spotřebitelského úvěruposkytování spotřebitelského úvěru zaniká. (2) O udělení oprávnění k činnosti na základě přijaté žádosti Česká národní bankabanka rozhodne ve lhůtě 15 měsíců. (3) Ten, kdo byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn poskytovat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, uvede své poměry do souladu s § 8 do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak. (4) Ten, kdo byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn poskytovat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení, uvede své poměry do souladu s § 8 s výjimkou požadavku na plnění podmínek odborné způsobilostiodborné způsobilosti do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (5) Ten, kdo byl oprávněn poskytovat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení před 20. březnem 2014, splní požadavek na plnění podmínek odborné způsobilostiodborné způsobilosti uvedený v § 8 do 21. března 2017, není-li dále stanoveno jinak. § 170 Oprávnění zprostředkovatele spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení (1) Ten, kdo byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn zprostředkovávat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, může provozovat tuto činnost do doby, než Česká národní bankabanka rozhodne o žádosti o udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele nebo zapíše vázaného zástupcevázaného zástupce nebo zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru do registru nebo informuje zastoupeného o neprovedení zápisu, pokud do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podal žádost o oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele nebo byl zastoupeným oznámen jako vázaný zástupcevázaný zástupce nebo zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru. Marným uplynutím této lhůty jeho oprávnění ke zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení zaniká. (2) O udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele na základě přijaté žádosti Česká národní bankabanka rozhodne nebo vázaného zástupcevázaného zástupce nebo zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru zapíše do registru nebo informuje zastoupeného o neprovedení zápisu ve lhůtě 15 měsíců; části druhá a třetí správního řádu se nepoužijí. (3) Ten, kdo byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn zprostředkovávat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, uvede své poměry do souladu s § 23 do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. § 171 Oprávnění zprostředkovatele spotřebitelského úvěru na bydlení (1) Ten, kdo byl oprávněn zprostředkovávat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, může provozovat tuto činnost do doby, než Česká národní bankabanka rozhodne o žádosti o udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele nebo zapíše vázaného zástupcevázaného zástupce do registru podle tohoto zákona nebo informuje zastoupeného o neprovedení zápisu, pokud do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podal žádost o oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele, nebo byl zastoupeným oznámen jako vázaný zástupcevázaný zástupce. Marným uplynutím této lhůty jeho oprávnění ke zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru na bydlení zaniká. (2) O udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele na základě přijaté žádosti Česká národní bankabanka rozhodne nebo vázaného zástupcevázaného zástupce zapíše do registru nebo informuje zastoupeného o neprovedení zápisu do 21. března 2017; části druhá a třetí správního řádu se nepoužijí. (3) Po dobu, po kterou ten, kdo byl oprávněn zprostředkovávat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zprostředkovává spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení podle odstavce 1, není oprávněn zprostředkovávat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení v jiném členském státě bez příslušného oprávnění vydaného tímto jiným členským státem. (4) Ten, kdo byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn zprostředkovávat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení na základě jiného zákona, uvede své poměry do souladu s § 23 s výjimkou požadavku na plnění podmínek odborné způsobilostiodborné způsobilosti do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (5) Ten, kdo byl před 20. březnem 2014 oprávněn zprostředkovávat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na bydlení na základě jiného zákona, splní požadavek na plnění podmínek odborné způsobilostiodborné způsobilosti uvedený v § 23 odst. 2 do 21. března 2017. § 172 Oznamování vázaných zástupců a zprostředkovatelů vázaného spotřebitelského úvěru (1) Česká národní bankabanka zapíše při splnění podmínek podle § 29 odst. 1 nebo § 39 odst. 1 do registru i vázaného zástupcevázaného zástupce nebo zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru oznámeného osobou, která byla oprávněna poskytovat nebo zprostředkovávat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na základě živnostenského oprávnění, pokud požádala o udělení oprávnění k činnosti některé z osob uvedených v § 7 ve lhůtě podle § 169 odst. 1, nebo samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele ve lhůtě podle § 170 odst. 1 nebo § 171 odst. 1. (2) Česká národní bankabanka zapíše při splnění podmínek podle § 29 odst. 1 nebo § 39 odst. 1 do registru i vázaného zástupce oznámeného bankoubankou oprávněnou zprostředkovávat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr, pokud bankabanka zažádala o udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele. § 173 Výkon kontroly Českou obchodní inspekcí Kontrolu nad osobami oprávněnými poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr na základě živnostenského oprávnění získaného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vykonává Česká obchodní inspekce do doby, než Česká národní bankabanka rozhodne o udělení oprávnění k činnosti podle tohoto zákona, nejdéle však po dobu 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. § 174 Zánik živnostenského oprávnění poskytovat nebo zprostředkovávat spotřebitelský úvěr (1) Živnostenské oprávnění k poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru zaniká vedle marného uplynutí lhůty podle § 169 odst. 1, § 170 odst. 1 nebo § 171 odst. 1 také rozhodnutím České národní bankybanky o žádosti o udělení oprávnění k činnosti některé z osob uvedených v § 7 nebo samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele nebo zápisem oprávnění k činnosti vázaného zástupcevázaného zástupce nebo zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru do registru nebo oznámením o neprovedení zápisu zastoupenému. (2) Česká národní bankabanka do 4 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona živnostenskému úřadu oznámí, a) kteří držitelé živnostenského oprávnění k poskytování nebo zprostředkování úvěrů do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona požádali o udělení oprávnění k činnosti 1. některé z osob uvedených v § 7, nebo 2. samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele a b) které osoby byly zastoupeným do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona České národní bancebance oznámeny jako vázaní zástupcivázaní zástupci nebo zprostředkovatelé vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatelé vázaného spotřebitelského úvěru. (3) Česká národní bankabanka živnostenskému úřadu oznámí, jak o přijaté žádosti podle odstavce 2 písm. a) rozhodla, nebo zda vázaného zástupcevázaného zástupce nebo zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru na základě přijatého oznámení podle odstavce 2 písm. b) zapsala anebo zastoupenému oznámila, že zápis nebyl proveden. (4) Příslušný živnostenský úřad vyznačí v živnostenském rejstříkuživnostenském rejstříku zánik příslušného živnostenského oprávnění do 5 pracovních dnů od obdržení oznámení České národní bankybanky podle odstavce 2 nebo 3. § 175 Dokončení zahájených řízení (1) Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla pravomocně skončena, se dokončí podle dosavadních právních předpisů, není-li dále stanoveno jinak. (2) Řízení zahájené Českou obchodní inspekcí v souvislosti s výkonem kontroly po dni nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí Česká obchodní inspekce. (3) Řízení zahájené živnostenským úřadem v souvislosti s výkonem živnostenské kontroly po dni nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí živnostenský úřad. (4) Žádost bankybanky o oprávnění k činnosti umožňující zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru podaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o které nebylo pravomocně rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatelesamostatného zprostředkovatele podle tohoto zákona a v řízení se postupuje podle tohoto zákona. § 176 Prokazování odborné způsobilosti (1) Do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona lze odborné znalosti a dovednosti pro poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěruodborné znalosti a dovednosti pro poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru prokázat též čestným prohlášením osoby oprávněné poskytovat nebo zprostředkovávat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr. Čestné prohlášení se může týkat pouze pracovníkůpracovníků osoby oprávněné poskytovat nebo zprostředkovávat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr, jejích vázaných zástupcůvázaných zástupců nebo zprostředkovatelů vázaného spotřebitelského úvěruzprostředkovatelů vázaného spotřebitelského úvěru pro ni činných. Osoba oprávněná poskytovat nebo zprostředkovávat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr, která je fyzickou osobou, může učinit čestné prohlášení sama o sobě. (2) PoskytovatelPoskytovatel a zprostředkovatelzprostředkovatel a jejich pracovnícipracovníci jsou povinni získat všeobecné znalosti potvrzené odpovídajícím dokladem podle § 60 odst. 2 nejpozději do 42 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (3) Fyzické osoby, které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nepřetržitě alespoň po dobu 3 let poskytovaly nebo zprostředkovávaly spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr, nebo se jako pracovnícipracovníci osoby oprávněné poskytovat nebo zprostředkovávat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr přímo podílely na poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru nebo byly za poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěruzprostředkování spotřebitelského úvěru zodpovědné, nejsou povinny získat všeobecné znalosti potvrzené odpovídajícím dokladem podle § 60 odst. 2. § 177 Rozhodný den Zahájil-li pracovníkpracovník nebo člen dozorčího orgánu poskytovateleposkytovatele nebo zprostředkovatelezprostředkovatele činnost přede dnem nabytí účinnosti podle tohoto zákona, je rozhodným dnemrozhodným dnem podle § 74 den nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTRNÁCTÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 178 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. 2. Zákon č. 43/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. § 179 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. v z. Pokorná-Jermanová v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 257/2016 Sb. Roční procentní sazba nákladů ČÁST 1 Vzorec pro výpočet roční procentní sazby nákladů Roční procentní sazba nákladůRoční procentní sazba nákladů se vypočte podle tohoto vzorce: ∑k=1mCk(1+X)-tk=∑i=1m'Dl(1+X)-sl kde: X je roční procentní sazba nákladůroční procentní sazba nákladů, m je číslo posledního čerpání, k je číslo čerpání, proto 1 ≤ k ≤ m, Ck je částka čerpání k, tk je interval vyjádřený v letech a zlomcích roku mezi datem prvního čerpání a datem každého následného čerpání, proto t1 = 0, m′ je číslo poslední splátky jistiny nebo nákladů, 1 je číslo splátky jistiny nebo nákladů, Dl je výše splátky jistiny nebo nákladů, sl je interval vyjádřený v letech a zlomcích roku mezi datem prvního čerpání a datem každé splátky jistiny nebo nákladů. Vysvětlivky: a) Částky placené oběma stranami v různých okamžicích nemusí být nutně stejné a nemusí být nutně placeny ve stejných intervalech. b) Počátečním datem je datum prvního čerpání. c) Časové intervaly použité ve výpočtech se vyjadřují v letech nebo ve zlomcích roku. Má se za to, že rok má 365 dní (nebo 366 dní u přestupných roků), 52 týdnů nebo 12 stejně dlouhých měsíců. Má se za to, že takový měsíc má 30,41666 dní (tzn. 365/12), a to bez ohledu na to, zda se jedná o přestupný rok. d) Nelze-li časové intervaly použité ve výpočtech vyjádřit celým číslem počtu týdnů, měsíců nebo let, vyjádří se celým číslem počtu jednoho z uvedených časových úseků v kombinaci s počtem dní. Při použití dní se 1. počítá každý den včetně víkendů a svátků, 2. stejné časové úseky a poté dny odpočítávají směrem nazpět ke dni prvního čerpání, 3. délka období ve dnech určí bez prvního dne a včetně posledního dne a vyjádří se v letech tak, že se toto období vydělí počtem dní (365 nebo 366) úplného roku počítaného nazpět od posledního dne do téhož dne předchozího roku. e) Výsledek výpočtu se vyjadřuje s přesností na nejméně jedno desetinné místo. Je-li hodnota číslice na následujícím desetinném místě větší nebo rovna 5, hodnota číslice na příslušném desetinném místě se zvyšuje o jednu. f) Rovnice může být přepsána pomocí jediné sumy toků (Ak), které budou kladné nebo záporné, neboli poskytnuté nebo přijaté v obdobích 1 až n, vyjádřených v letech, tj. S=∑k=1nAk(1+X)-tk kde S je celková současná hodnota toků, přičemž X se stanoví tak, aby hodnota S byla nulová. ČÁST 2 Dodatečné předpoklady pro výpočet roční procentní sazby nákladů 1. Dává-li smlouva o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru spotřebitelispotřebiteli volnost v čerpání, považuje se celková výše spotřebitelského úvěrucelková výše spotřebitelského úvěru za vyčerpanou okamžitě a v plné výši. 2. Stanoví-li smlouva o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru různé způsoby čerpání s různými poplatky nebo zápůjčními úrokovými sazbamizápůjčními úrokovými sazbami, považuje se celková výše spotřebitelského úvěrucelková výše spotřebitelského úvěru za vyčerpanou při nejvyšším poplatku a nejvyšší zápůjční úrokové sazbězápůjční úrokové sazbě uplatňovaných na nejpoužívanější mechanismus čerpání u tohoto druhu smlouvy o úvěru. 3. Dává-li smlouva o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru spotřebitelispotřebiteli obecně volnost v čerpání, avšak u různých způsobů čerpání stanoví omezení výše spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru nebo období čerpání, považuje se celková výše spotřebitelského úvěrucelková výše spotřebitelského úvěru za vyčerpanou k nejbližšímu datu stanovenému ve smlouvě o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru a v souladu s těmito omezeními čerpání. 4. Jsou-li po omezenou dobu nebo pro omezenou výši nabízeny různé zápůjční úrokové sazbyzápůjční úrokové sazby a poplatky, považují se ty nejvyšší z nich za zápůjční úrokovou sazbuzápůjční úrokovou sazbu a poplatky za celou dobu trvání smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru. 5. U smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru, u které je sjednána pevná zápůjční úroková sazbapevná zápůjční úroková sazba pro počáteční období, na jehož konci je stanovena nová zápůjční úroková sazbazápůjční úroková sazba, a ta je následně pravidelně upravována podle dohodnutého indexu nebo vnitřní referenční sazby, vychází výpočet roční procentní sazby nákladůroční procentní sazby nákladů z předpokladu, že na konci období s pevnou zápůjční úrokovou sazboupevnou zápůjční úrokovou sazbou je zápůjční úroková sazbazápůjční úroková sazba stejná jako v okamžiku výpočtu roční procentní sazby nákladůroční procentní sazby nákladů, na základě hodnoty dohodnutého indexu nebo vnitřní referenční sazby v tomto okamžiku, ale není nižší než pevná zápůjční úroková sazbapevná zápůjční úroková sazba. 6. Pokud ještě nebyla dohodnuta horní hranice spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, platí, že je 170 000 euro. V případě smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru, jejímž účelem není nabytí nebo zachování práv k nemovitosti nebo pozemku a nejde-li o podmíněné závazky nebo zárukypodmíněné závazky nebo záruky, dále v případě přečerpání, debetních karet s odloženou splatností a kreditních karet, platí, že tato horní hranice je 1 500 euro. 7. V případě smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru jiné, než je přečerpání, překlenovací úvěrpřeklenovací úvěr, smlouva o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru s podílem na hodnotě nemovitosti, podmíněný závazek nebo zárukapodmíněný závazek nebo záruka či smlouva o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru na dobu neurčitou, jak jsou uvedeny u předpokladů stanovených v bodech 9, 10, 11, 12 a 13, a) jestliže nelze zjistit datum nebo výši splátky jistiny, kterou má spotřebitelspotřebitel provést, předpokládá se, že se splátka provede k nejbližšímu datu stanovenému ve smlouvě o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru a v nejnižší výši, kterou smlouva o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru stanoví, b) jestliže nelze zjistit časový interval mezi dnem prvního čerpání a dnem první platby, kterou má spotřebitelspotřebitel provést, předpokládá se, že jde o nejkratší časový interval. 8. Jestliže den nebo výši platby, kterou má spotřebitelspotřebitel provést, nelze zjistit na základě smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru nebo předpokladů stanovených v bodech 7, 9, 10, 11, 12 a 13, předpokládá se, že se platba provede v souladu s daty a podmínkami požadovanými věřitelemvěřitelem, a nejsou-li známy, že a) úroky se platí společně se splátkou jistiny, b) další náklady odlišné od úroků vyjádřené jako jediná částka se platí v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru, c) další náklady odlišné od úroků vyjádřené jako několik plateb se platí v pravidelných intervalech počínaje dnem první splátky jistiny, a jestliže výše těchto plateb není známa, předpokládá se, že je stále stejná, d) s poslední platbou jsou zůstatek jistiny, úroky a případné další náklady vyrovnány. 9. V případě možnosti přečerpání se celková výše spotřebitelského úvěrucelková výše spotřebitelského úvěru považuje za vyčerpanou v plné výši a na celou dobu trvání smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru. Není-li doba trvání možnosti přečerpání známa, vypočítá se roční procentní sazba nákladůroční procentní sazba nákladů za předpokladu, že doba trvání úvěru je tři měsíce. 10. V případě překlenovacího úvěrupřeklenovacího úvěru se celková výše spotřebitelského úvěrucelková výše spotřebitelského úvěru považuje za vyčerpanou v plné výši a na celou dobu trvání smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru. Není-li doba trvání smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru známa, vypočítá se roční procentní sazba nákladůroční procentní sazba nákladů za předpokladu, že doba trvání spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru je dvanáct měsíců. 11. V případě smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru na dobu neurčitou, nejde-li o možnost přečerpání nebo překlenovací úvěrpřeklenovací úvěr, se předpokládá, že a) u smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru, jejímž účelem je nabytí nebo zachování práv k nemovitosti, se spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr poskytuje na dobu 20 let počínaje dnem prvního čerpání, a že s poslední platbou, kterou spotřebitelspotřebitel provede, jsou zůstatek jistiny, úroky a případné další náklady vyrovnány; u smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru, jejímž účelem není nabytí nebo zachování práv k nemovitosti nebo která je čerpána prostřednictvím debetní karty s odloženou splatností nebo kreditní karty, je tato doba jeden rok, b) spotřebitelspotřebitel jistinu splácí ve stejných měsíčních platbách počínaje jeden měsíc po dni prvního čerpání. Nicméně v případech, kdy musí být jistina splacena v rámci každého platebního období pouze v plné výši a v jediné platbě, se předpokládá, že následná čerpání a splácení celé jistiny spotřebitelemspotřebitelem probíhají po dobu jednoho roku. Úroky a další náklady jsou uplatňovány v souladu s uvedeným čerpáním a splácením jistiny a v souladu s tím, jak stanoví smlouva o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru. Vysvětlivka: Pro účely tohoto bodu se smlouvou o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru na dobu neurčitou rozumí smlouva o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru bez pevně stanovené doby trvání a zahrnuje spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr, který musí být plně splacen v rámci určitého období nebo po něm, ale jakmile je splacen, může být čerpán znovu. 12. V případě podmíněného závazku nebo zárukypodmíněného závazku nebo záruky se celková výše spotřebitelského úvěrucelková výše spotřebitelského úvěru považuje za vyčerpanou v plné výši jako jediná částka v tom z následujících okamžiků, který nastane dříve: a) nejzazší datum čerpání podle smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru, která je potenciálním zdrojem podmíněného závazku nebo zárukypodmíněného závazku nebo záruky, nebo b) v případě revolvingové smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru na konci výchozího období, před obnovením smlouvy. 13. V případě smlouvy o spotřebitelském úvěru na bydlení s podílem na hodnotě nemovitostispotřebitelském úvěru na bydlení s podílem na hodnotě nemovitosti se má za to, že a) spotřebitelspotřebitel provádí platby k poslednímu dni nebo posledním dnům povoleným smlouvou o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru, b) procentní zvýšení hodnoty nemovitosti, kterou je tato smlouva zajištěna, a hodnota jakéhokoli referenčního indexu inflace uvedeného ve smlouvě je procentní hodnota, která se rovná inflačnímu cíli centrální bankybanky platnému v době uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru nebo výši inflace v této době v členském státě, kde se nemovitost nachází, podle toho, která hodnota je vyšší, nebo 0 %, jsou-li tyto hodnoty záporné. Příloha č. 2 k zákonu č. 257/2016 Sb. FORMULÁŘ PRO STANDARDNÍ INFORMACE O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU 2.2MB Příloha č. 3 k zákonu č. 257/2016 Sb. FORMULÁŘ PRO INFORMACE O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU POSKYTOVANÉM VE FORMĚ MOŽNOSTI PŘEČERPÁNÍ A ZA ÚČELEM SJEDNÁNÍ NOVÉ SMLOUVY, KTEROU SE ODKLÁDÁ PLATBA NEBO MĚNÍ ZPŮSOB SPLÁCENÍ 1.8MB Příloha č. 4 k zákonu č. 257/2016 Sb. Evropský standardizovaný informační přehled ČÁST A Znění uvedené v tomto vzoru se reprodukuje jako takové v ESIP. Údaje v hranatých závorkách se nahradí odpovídajícími informacemi. Pokyny pro věřitelevěřitele nebo popřípadě pro zprostředkovatelezprostředkovatele úvěru k vyplnění ESIP jsou uvedeny v části B. Všude, kde je uvedeno „připadá-li v úvahu“, uvede věřitelvěřitel požadované informace, jestliže jsou pro danou smlouvu o úvěru relevantní. Nejsou-li pro danou smlouvu o úvěru relevantní, věřitelvěřitel tyto informace nebo celý oddíl vypustí (například pokud se daný oddíl příslušné smlouvy o úvěru netýká). V případě vypuštění celého oddílu se číslování oddílů ESIP patřičně upraví. Informace uvedené níže se poskytují v jediném dokumentu. Použitý druh písma musí být jasně čitelný. Ke zvýraznění informací se použijí tučné písmo, stínování nebo větší velikost písma. Všechna relevantní upozornění na rizika musí být zvýrazněna. Vzor ESIP (Úvodní text) Tento dokument byl vypracován dne [aktuální datum] a je určen [jméno spotřebitelespotřebitele]. Byl vytvořen na základě informací, které jste nám dosud předložil/a, a na základě aktuálních podmínek na finančním trhu. Níže uvedené informace - (připadá-li v úvahu) kromě úrokové sazby a dalších nákladů - jsou platné do [datum konce doby platnosti]. Po tomto datu se mohou změnit v souladu s podmínkami na trhu. (Připadá-li v úvahu) Tento dokument nezavazuje [jméno nebo název věřitelevěřitele], aby Vám poskytl/a úvěr. 1. VěřitelVěřitel [Jméno nebo název] [Telefonní číslo] [Poštovní adresa] (Nepovinné) [E-mailová adresa] (Nepovinné) [Číslo faxu] (Nepovinné) [Adresa internetových stránek] (Nepovinné) [Kontaktní osoba/místo] (Připadá-li v úvahu, informace o tom, zda jsou poskytovány poradenské služby:) [(„Po posouzení Vašich potřeb a situace radíme, abyste si vzal/a tento hypoteční úvěr.“ / „Nedoporučujeme Vám žádný konkrétní hypoteční úvěr. Na základě Vašich odpovědí na několik otázek Vám však o tomto hypotečním úvěru poskytujeme informace, abyste se mohl/a sám/sama rozhodnout.“)] 2. (Připadá-li v úvahu) ZprostředkovatelZprostředkovatel úvěru [Jméno nebo název] [Telefonní číslo] [Poštovní adresa] (Nepovinné) [E-mailová adresa] (Nepovinné) [Číslo faxu] (Nepovinné) [Adresa internetových stránek] (Nepovinné) [Kontaktní osoba/místo] (Připadá-li v úvahu, [informace o tom, zda jsou poskytovány poradenské služby]) [(„Po posouzení Vašich potřeb a situace radíme, abyste si vzal/a tento hypoteční úvěr.“ / „Nedoporučujeme Vám žádný konkrétní hypoteční úvěr. Na základě Vašich odpovědí na několik otázek Vám však o tomto hypotečním úvěru poskytujeme informace, abyste se mohl/a sám/sama rozhodnout.“)] [Odměna] 3. Hlavní znaky úvěru Výše a měna úvěru, který má být poskytnut: [hodnota] [měna] (Připadá-li v úvahu) „Tento úvěr není poskytnut v [národní měna dlužníka].“ (Připadá-li v úvahu) „Hodnota Vašeho úvěru v [národní měna dlužníka] by se mohla změnit. (Připadá-li v úvahu) Pokud by například hodnota [národní měna dlužníka] v poměru k [měna úvěru] poklesla o 20 %, hodnota Vašeho úvěru by se zvýšila na [uveďte výši v národní měně dlužníka]. Mohlo by to však být více, pokud by hodnota [národní měna dlužníka] poklesla o více než 20 %.“ (Připadá-li v úvahu) Maximální hodnota Vašeho úvěru bude [uveďte výši v národní měně dlužníka]. (Připadá-li v úvahu) Pokud výše úvěru dosáhne [uveďte výši v národní měně dlužníka], budete na tuto skutečnost upozorněn/a. (Připadá-li v úvahu) Budete mít možnost [uveďte právo sjednat nové podmínky úvěru v cizí měně nebo právo změnit měnu úvěru na [příslušná měna] a podmínky]. Doba trvání úvěru: [trvání] [Druh úvěru] [Druh použité úrokové sazby] Celková částkaCelková částka ke splacení: To znamená, že za každý/ou/é vypůjčený/ou/é [měnová jednotka] zaplatíte zpět [částka]. (Připadá-li v úvahu) „Tento úvěr / Část tohoto úvěru je úvěrem, u něhož se průběžně platí pouze úroky. Na konci doby splatnosti hypotečního úvěru budete stále dlužit [uveďte částku pro případ úvěru, u něhož se průběžně platí pouze úroky].“ (Připadá-li v úvahu) Hodnota nemovitosti předpokládaná při přípravě tohoto informačního přehledu: [uveďte výši] (Připadá-li v úvahu) Maximální výše dostupného úvěru v poměru k hodnotě nemovitosti [uveďte poměr] nebo Minimální vyžadovaná hodnota nemovitosti pro získání úvěru ve výši zvolené jakožto ilustrativní příklad [uveďte výši] (Připadá-li v úvahu) [Zajištění] 4. Úroková sazba a jiné náklady Roční procentní sazba nákladůRoční procentní sazba nákladů (RPSN) vyjadřuje celkové náklady úvěru jako roční procento. RPSN Vám má pomoci porovnat různé nabídky. RPSN použitá na Váš úvěr je [RPSN]. Zahrnuje: úrokovou sazbu [hodnota v procentech nebo, připadá-li v úvahu, uvedení referenční sazby a procentní hodnoty úrokového rozpětí věřitelevěřitele] [další složky RPSN] náklady placené jednorázově (Připadá-li v úvahu) Budete muset zaplatit poplatek za vklad (zápis i výmaz) zástavního práva do katastrukatastru nemovitostí. [Uveďte výši poplatku, pokud je známa, nebo základ pro jeho výpočet.] náklady placené opakovaně (Připadá-li v úvahu) Tato RPSN je vypočítána s využitím předpokladů týkajících se úrokové sazby. (Připadá-li v úvahu) Vzhledem k tomu, že Váš úvěr [část Vašeho úvěru] je úvěrem s pohyblivou úrokovou sazbou, skutečná RPSN by se od této RPSN mohla lišit, pokud se úroková sazba k Vašemu úvěru změní. Pokud by se například úroková sazba zvýšila na [scénář popsaný v části B], RPSN by se mohla zvýšit na [uveďte ilustrativní RPSN odpovídající danému scénáři]. (Připadá-li v úvahu) Upozorňujeme, že výpočet této RPSN vychází z předpokladu, že úroková sazba zůstane po celou dobu trvání smlouvy na úrovni stanovené pro počáteční období. (Připadá-li v úvahu) Následující náklady nejsou věřitelivěřiteli známy, a tudíž nejsou do RPSN zahrnuty: [Náklady] (Připadá-li v úvahu) Budete muset zaplatit poplatek za zápis hypotéky do katastrukatastru nemovitostí. Ujistěte se prosím, že víte o veškerých dalších daních a nákladech spojených s Vaším úvěrem. 5. Četnost a počet plateb Četnost splácení: [četnost] Počet plateb: [počet] 6. Výše každé splátky: [výše] [měna] Váš příjem se může změnit. Zvažte prosím, zda si budete stále moci dovolit Vaše [četnost] splátky, pokud se Váš příjem sníží. (Připadá-li v úvahu) Vzhledem k tomu, že tento úvěr / část tohoto úvěru je úvěrem, u něhož se průběžně platí pouze úroky, budete muset přijmout zvláštní opatření za účelem splacení částky [uveďte částku pro případ úvěru, u něhož se průběžně platí pouze úroky], kterou budete dlužit na konci doby splatnosti hypotečního úvěru. Nezapomeňte přičíst ke splátce, která je zde uvedena, jakékoli další platby, jež budete muset provést. (Připadá-li v úvahu) Úroková sazba k tomuto/části tohoto úvěru se může změnit. To znamená, že Vaše splátky by se mohly zvýšit nebo snížit. Pokud by se například úroková sazba zvýšila na [scénář popsaný v části B], Vaše splátky by se mohly zvýšit na [uveďte výši splátky odpovídající danému scénáři]. (Připadá-li v úvahu) Hodnota částky, kterou máte splácet v [národní měna dlužníka] každý [četnost splácení] by se mohla změnit. (Připadá-li v úvahu) Vaše splátky by se mohly zvýšit na [uveďte maximální výši v národní měně dlužníka] každý [uveďte období]. (Připadá-li v úvahu) Pokud by například hodnota [národní měna dlužníka] v poměru k [měna úvěru] poklesla o 20 %, musel/a byste splácet další/ch [uveďte výši v národní měně dlužníka] každý [uveďte období]. Vaše splátky by se mohly zvýšit ještě více. (Připadá-li v úvahu) Pro přepočet splátky v [měna úvěru] na [národní měna dlužníka] bude použit směnný kurz zveřejněný [název instituce zveřejňující směnný kurz] dne [datum] nebo vypočtený ke dni [datum] za použití [uveďte název referenční hodnoty nebo metodu výpočtu]. (Připadá-li v úvahu) [Podrobné údaje o vázaných spořících produktech, úvěry s odloženým úrokem] 7. (Připadá-li v úvahu) Ilustrativní splátkový kalendář Tato tabulka ukazuje částku, která má být zaplacena každý [četnost]. Jednotlivé splátky (sloupec [příslušné č.]) jsou součtem příslušného úroku (sloupec [příslušné č.]), příslušné splátky jistiny (sloupec [příslušné č.]) a případných ostatních nákladů, které mají být uhrazeny (sloupec [příslušné č.]). (Připadá-li v úvahu) Náklady ve sloupci ostatních nákladů se týkají [seznam nákladů]. Zbývající nesplacená jistina (sloupec [příslušné č.]) je výše úvěru, kterou po každé splátce ještě zbývá splatit. [Tabulka] 8. Další povinnosti Dlužník musí splnit tyto povinnosti, aby se na něho vztahovaly podmínky úvěru uvedené v tomto dokumentu. [Povinnosti] (Připadá-li v úvahu) Upozorňujeme, že podmínky úvěru popsané v tomto dokumentu (včetně úrokové sazby) se mohou změnit, pokud nejsou tyto povinnosti splněny. (Připadá-li v úvahu) Upozorňujeme, že pokud některou z doplňkových služeb souvisejících s úvěrem později zrušíte, může to mít tyto důsledky: [Důsledky] 9. Předčasné splacení Máte možnost tento úvěr předčasně splatit, a to buď zcela, nebo zčásti. (Připadá-li v úvahu) [Podmínky] (Připadá-li v úvahu) Poplatek za předčasné splacení: [uveďte výši poplatku, nebo pokud to není možné, metodu výpočtu] (Připadá-li v úvahu) Pokud se rozhodnete splatit tento úvěr předčasně, kontaktujte nás prosím, abychom stanovili přesnou výši poplatku za předčasné splacení v daném okamžiku. 10. Flexibilní prvky (Připadá-li v úvahu) [Informace o možnosti převedení úvěru/subrogaci] Máte možnost převést tento úvěr na [jiného věřitelevěřitele] [nebo] [jinou nemovitost]. [Uveďte podmínky] (Připadá-li v úvahu) Nemáte možnost převést tento úvěr na [jiného věřitelevěřitele] [nebo] [jinou nemovitost]. (Připadá-li v úvahu) Další prvky: [uveďte vysvětlení dalších prvků uvedených v části B a popřípadě jakýchkoli dalších prvků nabízených věřitelemvěřitelem v rámci smlouvy o úvěru, které nejsou uvedeny v předchozích oddílech]. 11. Další práva dlužníka (Připadá-li v úvahu) Počínaje [začátek lhůty na rozmyšlenou] máte [délka lhůty na rozmyšlenou] na rozmyšlení toho, zda se zavážete vzít si tento úvěr. (Připadá-li v úvahu) Tuto smlouvu nesmíte přijmout dříve než po uplynutí [délka lhůty na rozmyšlenou] od obdržení smlouvy o úvěru od věřitelevěřitele. (Připadá-li v úvahu) Ve lhůtě [délka lhůty na odstoupení] od [začátek lhůty na odstoupení] můžete uplatnit své právo na odstoupení od smlouvy. [Podmínky] [Uveďte postup] (Připadá-li v úvahu) O právo odstoupit od smlouvy můžete přijít, pokud v průběhu této lhůty koupíte nebo prodáte nemovitost spojenou s touto smlouvou o úvěru. (Připadá-li v úvahu) Rozhodnete-li se právo na odstoupení [od smlouvy o úvěru] uplatnit, zkontrolujte prosím, zda budou nadále platit Vaše další povinnosti spojené s úvěrem [včetně doplňkových služeb souvisejících s úvěrem] [, uvedené v oddíle 8]. 12. Stížnosti Máte-li stížnost, kontaktujte prosím [uveďte interní kontaktní místo a zdroj informací o postupu]. (Připadá-li v úvahu) Maximální lhůta pro vyřízení stížnosti [lhůta] (Připadá-li v úvahu) [Pokud stížnost interně nevyřešíme k Vaší spokojenosti,] můžete kontaktovat [uveďte název vnějšího subjektu pro mimosoudní vyřizování stížností a zjednávání nápravy] (připadá-li v úvahu) nebo se můžete obrátit na síť FIN-NET pro informace o takovém subjektu ve Vaší zemi. 13. Nedodržení závazků vyplývajících z úvěru: důsledky pro dlužníka [Druhy nedodržení] [Finanční nebo právní důsledky] Pokud byste měl/a potíže s dodržením [četnost] plateb, neprodleně nás prosím kontaktujte, abychom našli možná řešení. (Připadá-li v úvahu) Jestliže nebudete splácet, může být v krajním případě Vaše nemovitost zabavena. (Připadá-li v úvahu) 14. Další informace (Připadá-li v úvahu) [Určení práva rozhodného pro smlouvu o úvěru]. (Hodlá-li věřitelvěřitel použít jazyk, který se liší od jazyka ESIP) Informace a smluvní podmínky budou poskytnuty v [jazyk]. Pokud souhlasíte, máme v úmyslu s Vámi po dobu trvání smlouvy o úvěru komunikovat v [jazyk/y]. [Uveďte prohlášení o právu na poskytnutí nebo popřípadě nabídnutí návrhu smlouvy o úvěru] 15. Orgán dohledu Dohled nad věřitelemvěřitelem vykonává [název/názvy a adresa/y internetových stránek orgánu/ů dohledu]. (Připadá-li v úvahu) Dohled nad tímto zprostředkovatelemzprostředkovatelem úvěru vykonává [název a adresa internetových stránek orgánu dohledu]. ČÁST B Pokyny k vyplnění ESIP Při vyplňování ESIP musí být dodrženy alespoň tyto pokyny: Oddíl „Úvodní text“ 1) Doba platnosti musí být řádně zvýrazněna. Pro účely tohoto oddílu se „dobou platnosti“ rozumí časový úsek, po který informace obsažené v ESIP, například zápůjční úroková sazbazápůjční úroková sazba, zůstanou nezměněny a použijí se, rozhodne-li se věřitelvěřitel v tomto časovém úseku poskytnout úvěr. Jestliže určení použitelné zápůjční úrokové sazbyzápůjční úrokové sazby a dalších nákladů závisí na výsledcích prodeje podkladových dluhopisů, mohou se konečná zápůjční úroková sazbazápůjční úroková sazba a další náklady od uvedených hodnot lišit. Pouze v těchto případech je třeba poukázat na to, že doba platnosti se nevztahuje na zápůjční úrokovou sazbuzápůjční úrokovou sazbu a další náklady tím, že se vloží slova „kromě úrokové sazby a dalších nákladů“. Oddíl „1. Věřitel“ 1) Jméno nebo název, telefonní číslo a poštovní adresa věřitelevěřitele odkazují na kontaktní údaje, které může spotřebitelspotřebitel využít v budoucí korespondenci. 2) Informace o e-mailové adrese, čísle faxu, adrese internetových stránek a kontaktní osobě/kontaktním místu nejsou povinné. 3) V souladu s článkem 3 směrnice 2002/65/ES, pokud je transakce nabízena na dálku, věřitelvěřitel musí uvést, připadá-li to v úvahu, jméno nebo název a poštovní adresu svého zástupce v členském státě bydliště spotřebitelespotřebitele. Uvedení telefonního čísla, e-mailové adresy a adresy internetových stránek zástupce poskytovateleposkytovatele úvěru není povinné. 4) Nepřipadá-li v úvahu oddíl 2, věřitelvěřitel informuje spotřebitelespotřebitele pomocí formulace uvedené v části A o tom, zda a na jakém základě jsou poskytovány poradenské služby. (Připadá-li v úvahu) Oddíl „2. Zprostředkovatel úvěru“ Pokud informace o produktu poskytuje spotřebitelispotřebiteli zprostředkovatelzprostředkovatel úvěru, uvede zprostředkovatelzprostředkovatel tyto údaje: 1) Jméno nebo název, telefonní číslo a poštovní adresa zprostředkovatelezprostředkovatele úvěru odkazují na kontaktní údaje, které může spotřebitelspotřebitel využít v budoucí korespondenci. 2) Informace o e-mailové adrese, čísle faxu, adrese internetových stránek a kontaktní osobě/kontaktním místu nejsou povinné. 3) ZprostředkovatelZprostředkovatel úvěru informuje spotřebitelespotřebitele pomocí formulace uvedené v části A o tom, zda a na jakém základě jsou poskytovány poradenské služby. 4) Vysvětlení toho, jakým způsobem je zprostředkovatelzprostředkovatel úvěru odměňován. Dostává-li provizi od věřitelevěřitele, musí být uvedena její výše a jméno nebo název věřitelevěřitele, pokud se liší od jména nebo názvu uvedeného v oddíle 1. Oddíl „3. Hlavní znaky úvěru“ 1) V tomto oddíle musí být jasně vysvětleny hlavní znaky úvěru, včetně jeho hodnoty, měny a možných rizik souvisejících se zápůjční úrokovou sazbouzápůjční úrokovou sazbou, včetně rizik uvedených v bodě 8, a se způsobem umořování. 2) V případech, kdy se měna úvěru liší od koruny české, uvede věřitelvěřitel, že spotřebitelspotřebitel bude upozorněn přinejmenším vždy, když se úroková sazba změní o více než 20 %, a připadá-li to v úvahu, uvede rovněž informace o právu změnit měnu, v níž je podle smlouvy o úvěru poskytnut nebo vyjádřen úvěr, na jinou měnu či o možnosti sjednat nové podmínky úvěru, nebo o jiných mechanismech, které jsou spotřebitelispotřebiteli dostupné za účelem omezení jeho expozice vůči kurzovému riziku. Je-li ve smlouvě o úvěru stanoveno omezení kurzovního rizika, věřitelvěřitel uvede maximální částku, kterou bude spotřebitelspotřebitel muset splatit. Není-li ve smlouvě o úvěru stanoveno omezení kurzového rizika, jemuž je spotřebitelspotřebitel vystaven, na fluktuaci směnného kurzu nižší než 20 %, věřitelvěřitel uvede ilustrativní příklad toho, jaký dopad na hodnotu úvěru by měl 20% pokles hodnoty koruny české, v němž měl spotřebitelspotřebitel bydliště v době uzavření smlouvy o úvěru v poměru k měně úvěru. 3) Doba trvání úvěru musí být vyjádřena v letech nebo měsících podle toho, co je nejvhodnější. Pokud se doba trvání úvěru může v průběhu doby trvání smlouvy změnit, věřitelvěřitel musí vysvětlit, kdy a za jakých podmínek se tak může stát. Jde-li o úvěr na dobu neurčitou, například ve formě zajištěné kreditní karty, věřitelvěřitel tuto skutečnost zřetelně uvede. 4) Musí být jasně uveden druh úvěru (například hypoteční úvěr, úvěr na bydlení, zajištěná kreditní karta). Popis druhu úvěru musí jasně uvádět, jak budou jistina a úrok po dobu trvání úvěru spláceny (tj. způsob umořování), a zřetelně upřesnit, zda je daná smlouva o úvěru založena na průběžném splácení jistiny nebo pouze na průběžných platbách úroků, nebo na spojení obou způsobů. 5) Pokud je úvěr zcela nebo zčásti úvěrem, u něhož se průběžně platí pouze úroky, musí tato skutečnost být zřetelně uvedena na konci tohoto oddílu pomocí formulace uvedené v části A. 6) V tomto oddíle musí být uvedeno, zda je zápůjční úroková sazbazápůjční úroková sazba pevná nebo pohyblivá, a tam, kde je to relevantní, doba, po kterou zápůjční úroková sazbazápůjční úroková sazba zůstává pevně stanovena, četnost následných přezkoumání a existence horních a dolních hranic variability zápůjční úrokové sazbyzápůjční úrokové sazby. Musí být vysvětlen vzorec použitý pro přezkoumání zápůjční úrokové sazbyzápůjční úrokové sazby a jeho jednotlivé složky (například referenční sazba, úrokové rozpětí). VěřitelVěřitel uvede, například prostřednictvím adresy internetových stránek, kde lze o indexech či sazbách použitých ve vzorci zjistit další informace (například o sazbě Euribor nebo referenční sazbě centrální bankybanky). 7) Uplatňují-li se za různých okolností různé zápůjční úrokové sazbyzápůjční úrokové sazby, musí být uvedeny informace o všech použitelných sazbách. 8) „Celková částkaCelková částka ke splacení“ odpovídá celkové částcecelkové částce, kterou má spotřebitelspotřebitel zaplatit. Je vyjádřena jako součet celkové výše spotřebitelského úvěrucelkové výše spotřebitelského úvěru a celkových nákladů spotřebitelského úvěrucelkových nákladů spotřebitelského úvěru. Není-li zápůjční úroková sazbazápůjční úroková sazba stanovena pevně na celou dobu trvání smlouvy, musí být zvýrazněno, že je tato částka pouze ilustrativní a může se změnit, zejména v závislosti na změnách v zápůjční úrokové sazbězápůjční úrokové sazbě. 9) Pokud bude úvěr zajištěn zástavním právem k nemovitosti či jiným srovnatelným zajištěním nebo právem souvisejícím s nemovitostí, musí na to věřitelvěřitel spotřebitelespotřebitele upozornit. Připadá-li to v úvahu, musí věřitelvěřitel uvést předpokládanou hodnotu nemovitosti nebo jiného zajištění, která byla použita při přípravě tohoto informačního přehledu. 10) Připadá-li to v úvahu, věřitelvěřitel uvede a) buď „maximální výši dostupného úvěru v poměru k hodnotě nemovitosti“, což označuje poměr mezi úvěrem a hodnotou. Tento poměr by měl být doplněn příkladem maximální částky v absolutním vyjádření, kterou si lze vypůjčit za danou hodnotu nemovitosti, nebo b) „minimální hodnotu nemovitosti požadovanou věřitelemvěřitelem pro účely poskytnutí úvěru ve výši zvolené jakožto ilustrativní příklad“. 11) Pokud jsou úvěry vícedílnými úvěry (například částečně pevná sazba, částečně pohyblivá sazba), promítne se to do informací o druhu úvěru a požadované informace se poskytují pro každou jednotlivou část úvěru. Oddíl „4. Úroková sazba a jiné náklady“ 1) „Úrokovou sazbou“ se rozumí zápůjční úroková sazbazápůjční úroková sazba nebo úrokové sazby. 2) zápůjční úroková sazbazápůjční úroková sazba musí být uvedena v procentech. Je-li zápůjční úroková sazbazápůjční úroková sazba pohyblivá a je-li založena na referenční sazbě, může věřitelvěřitel zápůjční úrokovou sazbuzápůjční úrokovou sazbu vymezit prostřednictvím uvedení referenční sazby a procentní hodnoty úrokového rozpětí věřitelevěřitele. VěřitelVěřitel však musí uvést výši referenční sazby platnou ke dni vydání ESIP. Je-li zápůjční úroková sazbazápůjční úroková sazba pohyblivá, uvedené informace musí zahrnovat: a) předpoklady použité pro výpočet RPSN, b) použitelné horní a dolní hranice, připadá-li to v úvahu, a c) upozornění, že variabilita úrokové sazby by mohla mít vliv na skutečnou výši RPSN. Toto upozornění musí být napsáno větším písmem a uvedeno na dobře viditelném místě v hlavní části ESIP, aby si jej spotřebitelspotřebitel všiml. Upozornění by mělo být doplněno ilustrativním příkladem RPSN. Je-li stanovena horní hranice zápůjční úrokové sazbyzápůjční úrokové sazby, měl by být tento příklad založen na předpokladu, že zápůjční úroková sazbazápůjční úroková sazba se zvýší při nejbližší možné příležitosti na nejvyšší úroveň, kterou smlouva o úvěru umožňuje. Není-li horní hranice stanovena, musí být jako ilustrativní příklad uvedena RPSN při nejvyšší zápůjční úrokové sazbězápůjční úrokové sazbě, která se vyskytla za období nejméně posledních 20 let nebo za nejdelší období, pro něž jsou k dispozici údaje, z nichž výpočet zápůjční úrokové sazbyzápůjční úrokové sazby vychází, pokud je takové období kratší než 20 let, přičemž daný příklad musí vycházet z nejvyšší hodnoty jakékoli vnější referenční sazby použité pro výpočet zápůjční úrokové sazbyzápůjční úrokové sazby, připadá-li to v úvahu, nebo z nejvyšší hodnoty referenční sazby stanovené příslušným orgánem nebo Evropským orgánem pro bankovnictví, pokud věřitelvěřitel vnější referenční sazbu nepoužívá. Tento požadavek se nepoužije na smlouvy o úvěru, u nichž je dohodnuta pevná zápůjční úroková sazbapevná zápůjční úroková sazba na počáteční významně dlouhé období několika let, na jehož konci mohou věřitelvěřitel a spotřebitelspotřebitel sjednat novou pevnou sazbu na další období. V případě smluv o úvěru, u nichž je dohodnuta pevná zápůjční úroková sazbapevná zápůjční úroková sazba na počáteční významně dlouhé období několika let, na jehož konci mohou věřitelvěřitel a spotřebitelspotřebitel sjednat novou pevnou sazbu na další období, musí uvedené informace zahrnovat upozornění, že RPSN je vypočítána na základě zápůjční úrokové sazbyzápůjční úrokové sazby pro počáteční období. Toto upozornění musí být doplněno dalším, ilustrativním příkladem RPSN vypočítaným v souladu s § 134 odst. 2. Pokud jsou úvěry vícedílnými úvěry (například částečně pevná sazba, částečně pohyblivá sazba), informace se poskytují pro každou jednotlivou část úvěru. 3) V části věnované „dalším složkám RPSN“ musí být uvedeny veškeré další náklady obsažené v RPSN, jako jsou například jednorázové náklady typu správních poplatků a pravidelné náklady typu ročních poplatků za vedení úvěru. VěřitelVěřitel zařadí všechny náklady do příslušné kategorie (náklady placené jednorázově, náklady placené opakovaně a zahrnuté ve splátkách, náklady placené opakovaně, ale nezahrnuté ve splátkách) a uvede, v jaké výši, komu a kdy mají být hrazeny. Neuvádí se zde náklady vzniklé porušením smluvních závazků. Není-li příslušná částka známa, uvede věřitelvěřitel, pokud je to možné, její orientační výši, a pokud to možné není, popíše, jak bude částka vypočítána; v obou případech uvede, že jde pouze o orientační údaj. Pokud určité náklady nejsou do RPSN zahrnuty, protože nejsou věřitelivěřiteli známy, musí být tato skutečnost zvýrazněna. Pokud spotřebitelspotřebitel informoval věřitelevěřitele o jednom nebo více aspektech jím preferovaného úvěru, jako například o době trvání smlouvy o úvěru a celkové výši úvěru, musí věřitelvěřitel tyto aspekty pokud možno použít; stanoví-li smlouva o úvěru různé způsoby čerpání s různými poplatky nebo zápůjčními úrokovými sazbamizápůjčními úrokovými sazbami a použije-li věřitelvěřitel předpoklady uvedené v části II přílohy I, uvede, že jiné mechanismy čerpání uplatňované na tento typ smlouvy o úvěru mohou vést k vyšší RPSN. Jsou-li při výpočtu RPSN použity podmínky čerpání, musí věřitelvěřitel zvýraznit poplatky spojené s jinými mechanismy čerpání, jež nejsou nutně totožné s těmi, které byly použity při výpočtu RPSN. 4) Pokud je třeba zaplatit poplatek za zápis hypotéky či srovnatelného zajištění do evidence, musí tato skutečnost být uvedena v tomto oddíle spolu s výší daného poplatku, je-li známa, nebo pokud to není možné, musí zde být uveden základ pro stanovení výše tohoto poplatku. Jsou-li tyto poplatky známy a zahrnuty do RPSN, musí být tato skutečnost a výše poplatků uvedeny jako „náklady placené jednorázově“. Pokud tyto poplatky nejsou věřitelivěřiteli známy, a nejsou tudíž zahrnuty do RPSN, musí být existence takového poplatku jasně zmíněna v přehledu nákladů, které nejsou věřitelivěřiteli známy. V obou případech se v rámci příslušné položky použije standardní formulace uvedená v části A. Oddíl „5. Četnost a počet plateb“ 1) Pokud se platby mají pravidelně opakovat, uvede se četnost plateb (například měsíčně). Pokud bude četnost plateb nepravidelná, spotřebitelispotřebiteli to musí být jasně vysvětleno. 2) Počet uvedených plateb musí pokrýt celou dobu trvání úvěru. Oddíl „6. Výše každé splátky“ 1) Musí být zřetelně uvedena měna úvěru a měna splátek. 2) Pokud se výše splátek může v průběhu doby trvání úvěru měnit, musí věřitelvěřitel stanovit období, během kterého zůstane počáteční výše splátky nezměněna, a kdy a jak často se poté bude měnit. 3) Pokud je úvěr zcela nebo zčásti úvěrem, u nějž se průběžně platí pouze úroky, musí tato skutečnost být zřetelně uvedena na konci tohoto oddílu pomocí formulace uvedené v části A. Podléhá-li poskytnutí úvěru, u nějž se platí pouze úroky a který je zajištěn zástavním právem k nemovitosti nebo jiným srovnatelným zajištěním, podmínce, že si spotřebitelspotřebitel pořídí vázaný spořící produkt, musí být rovněž uvedena výše a četnost jakýchkoli splátek pro tento produkt. 4) Pokud je zápůjční úroková sazbazápůjční úroková sazba pohyblivá, musí zmíněné informace zahrnovat také prohlášení v tomto smyslu, a to ve znění formulace uvedené v části A, a ilustrativní maximální výši splátky. Je-li stanovena horní hranice zápůjční úrokové sazbyzápůjční úrokové sazby, musí být jako ilustrativní příklad uvedena výše splátky v případě nárůstu úrokové sazby na tuto horní hranici. Není-li horní hranice stanovena, musí být jako ilustrativní příklad uveden nejhorší scénář odpovídající výši splátek při nejvyšší zápůjční úrokové sazbězápůjční úrokové sazbě za posledních 20 let nebo za nejdelší období, pro něž jsou k dispozici údaje, z nichž výpočet zápůjční úrokové sazbyzápůjční úrokové sazby vychází, pokud je takové období kratší než 20 let, přičemž daný příklad musí vycházet z nejvyšší hodnoty jakékoli vnější referenční sazby použité pro výpočet zápůjční úrokové sazbyzápůjční úrokové sazby, připadá-li to v úvahu, nebo z nejvyšší hodnoty referenční sazby stanovené příslušným orgánem nebo Evropským orgánem pro bankovnictví, pokud věřitelvěřitel vnější referenční sazbu nepoužívá. Poskytnutí ilustrativního příkladu není vyžadováno pro smlouvy o úvěru, u nichž je dohodnuta pevná zápůjční úroková sazbapevná zápůjční úroková sazba na počáteční významně dlouhé období několika let, na jehož konci mohou věřitelvěřitel a spotřebitelspotřebitel sjednat novou pevnou sazbu na další období. Pokud jsou úvěry vícedílnými úvěry (například částečně pevná sazba, částečně pohyblivá sazba), informace se poskytují pro každou jednotlivou část úvěru i za celý úvěr. 5) (Připadá-li v úvahu) Pokud se měna úvěru liší od národní měny spotřebitelespotřebitele nebo pokud je úvěr navázán na měnu odlišnou od národní měny spotřebitelespotřebitele, musí věřitelvěřitel uvést číselný příklad, ze kterého je zřejmé, jaký vliv mohou mít změny příslušného směnného kurzu na výši splátek, prostřednictvím formulace uvedené v části A. Tento příklad musí vycházet z případu 20 % poklesu hodnoty národní měny spotřebitelespotřebitele a musí zahrnovat zvýrazněné prohlášení, že by se splátky mohly zvýšit ještě více, než se v daném příkladu předpokládá. Je-li stanovena hranice, jež se zvyšuje na méně než 20 %, musí být místo toho uvedena maximální hodnota plateb v měně spotřebitelespotřebitele a prohlášení o možnosti dalšího zvýšení splátek se neuvede. 6) Je-li úvěr zcela nebo zčásti úvěrem s pohyblivou úrokovou sazbou a zároveň platí bod 3, musí se ilustrativní příklad podle bodu 5 zakládat na výši splátky uvedené v bodě 1. 7) Používá-li se pro úhradu splátek jiná měna, než je měna úvěru, nebo závisí-li výše každé splátky vyjádřená v národní měně spotřebitelespotřebitele na odpovídající částce v jiné měně, musí být v tomto oddíle uvedeno datum, k němuž se použitelný směnný kurz určí, a buď směnný kurz nebo základ, který se použije pro jeho určení, jakož i četnost jejich úprav. Připadá-li to v úvahu, zahrnují tyto informace název instituce, která směnný kurz zveřejňuje. 8) Pokud je úvěr úvěrem s odloženým úrokem, u něhož nejsou nesplacené úroky plně hrazeny v rámci splátek a přičítají se k celkové výši nesplaceného úvěru, musí být poskytnuto vysvětlení toho, jak a kdy se odložené úroky přičítají k úvěru jako částka v hotovosti a jaké důsledky z toho plynou pro spotřebitelespotřebitele, pokud jde o jeho zbývající dluh. Oddíl „7. Ilustrativní splátkový kalendář“ 1) Tento oddíl se do informačního přehledu zahrne v případech, kdy je úvěr úvěrem s odloženým úrokem, u něhož nejsou nesplacené úroky plně hrazeny v rámci splátek a přičítají se k výši nesplaceného úvěru, nebo kdy je zápůjční úroková sazbazápůjční úroková sazba stanovena pevně na celou dobu trvání smlouvy o úvěru. Má-li spotřebitelspotřebitel právo obdržet revidovaný splátkový kalendář, musí být tato skutečnost uvedena spolu s podmínkami, za nichž spotřebitelspotřebitel toto právo má. 2) Pokud se zápůjční úroková sazbazápůjční úroková sazba může v průběhu doby trvání úvěru měnit, věřitelvěřitel musí uvést období, během kterého zůstane počáteční zápůjční úroková sazbazápůjční úroková sazba nezměněna. 3) Tabulka uvedená v této části musí obsahovat následující sloupce: „harmonogram splácení“ (například měsíc 1, měsíc 2, měsíc 3), „výše splátky“, „úrok placený v každé splátce“, „ostatní náklady zahrnuté ve splátce“ (připadá-li v úvahu), „jistina splacená ve splátce“ a „zbývající nesplacená jistina po každé splátce“. 4) V prvním roce splácení musí být informace poskytnuty pro každou jednotlivou splátku a na konci prvního roku musí být pro každý sloupec vyznačen mezisoučet. Pro následující roky lze údaje poskytnout na ročním základě. Na konci tabulky se musí doplnit řádek „celkem“, který uvádí celkové částkycelkové částky pro každý sloupec. Celkové náklady úvěru placené spotřebitelemspotřebitelem (tj. celkový součet sloupce „výše splátky“) musí být jasně vyznačeny a jako takové uváděny. 5) Pokud zápůjční úroková sazbazápůjční úroková sazba podléhá přezkoumání a výše splátky po každém přezkoumání není známa, může věřitelvěřitel ve splátkovém kalendáři uvést stejnou výši splátky po celou dobu trvání úvěru. V tomto případě na to musí věřitelvěřitel spotřebitelespotřebitele upozornit viditelným odlišením částek, které jsou známy, od těch, které jsou hypotetické (například použitím jiného písma, ohraničení nebo stínování). Kromě toho musí být jasně čitelným textem vysvětleno, ve kterých obdobích se mohou částky uvedené v tabulce lišit a proč. Oddíl „8. Další povinnosti“ 1) V tomto oddíle věřitelvěřitel uvede povinnosti, jako je povinnost nemovitost pojistit, sjednat životní pojištění, posílat mzdu na účet u věřitelevěřitele nebo zakoupit jakýkoli jiný produkt nebo službu. U každé povinnosti musí věřitelvěřitel uvést, vůči komu a dokdy musí být splněna. 2) VěřitelVěřitel musí uvést dobu trvání povinnosti, například po celou dobu platnosti smlouvy o úvěru. V souvislosti s každou povinností musí věřitelvěřitel uvést jakékoli náklady, které má hradit spotřebitelspotřebitel a jež nejsou zahrnuty v RPSN. 3) VěřitelVěřitel uvede, zda má spotřebitelspotřebitel za účelem získání úvěru na základě uvedených podmínek povinnost využít některé doplňkové služby, a pokud ano, zda je spotřebitelspotřebitel povinen pořídit tyto služby od věřitelemvěřitelem vybraného poskytovateleposkytovatele nebo je může pořídit od poskytovateleposkytovatele, kterého si sám zvolí. Jestliže je tato možnost podmíněna tím, že doplňkové služby musí mít určité minimální vlastnosti, musí být tyto vlastnosti v tomto oddíle popsány. Jsou-li se smlouvou o úvěru spojeny další produkty, uvede věřitelvěřitel klíčové vlastnosti těchto dalších produktů a jasně stanoví, zda má spotřebitelspotřebitel právo smluvní vztah ze smlouvy o úvěru nebo s ní spojených produktů ukončit zvlášť, za jakých podmínek a s jakými důsledky, a připadá-li to v úvahu, možné důsledky ukončení doplňkových služeb vyžadovaných v souvislosti se smlouvou o úvěru. Oddíl „9. Předčasné splacení“ 1) VěřitelVěřitel musí uvést, za jakých podmínek může spotřebitelspotřebitel úvěr předčasně zcela či z části splatit. 2) V oddíle týkajícím se poplatků za předčasné splacení musí věřitelvěřitel upozornit spotřebitelespotřebitele na jakékoli poplatky za předčasné splacení nebo jiné náklady, které je třeba uhradit v případě předčasného splacení za účelem odškodnění věřitelevěřitele, a pokud možno musí uvést jejich výši. V případech, kdy by výše odškodnění závisela na různých faktorech, jako je splacená částka nebo úroková sazba převažující v okamžiku předčasného splacení, musí věřitelvěřitel specifikovat, jak se toto odškodnění vypočítá, a uvést maximální možnou výši tohoto poplatku, nebo pokud to není možné, ilustrativní příklad, na němž spotřebitelspotřebitel uvidí výši odškodnění při různých možných scénářích. Oddíl „10. Flexibilní prvky“ 1) Připadá-li to v úvahu, věřitelvěřitel vysvětlí možnost a podmínky převedení úvěru na jiného věřitelevěřitele nebo nemovitost. 2) (Připadá-li v úvahu) Další prvky: Pokud produkt obsahuje kterýkoli z prvků uvedených v bodě 5, musí být v tomto oddíle uveden seznam těchto prvků, včetně stručného vysvětlení: okolností, za jakých může spotřebitelspotřebitel prvek použít; veškerých podmínek spjatých s prvkem; skutečnosti, že pokud prvek tvoří součást úvěru zajištěného zástavním právem k nemovitosti nebo jiným srovnatelným zajištěním, znamená to, že spotřebitelspotřebitel ztrácí jakoukoli zákonnou nebo jinou ochranu, která je s tímto prvkem obvykle spojena; a podniku, který prvek poskytuje (pokud jím není věřitelvěřitel). 3) Jestliže daný prvek zahrnuje jakýkoli dodatečný úvěr, musí se v tomto oddíle spotřebitelispotřebiteli vysvětlit: celková výše úvěru (včetně úvěru zajištěného zástavním právem k nemovitosti nebo jiným srovnatelným zajištěním); zda je daný dodatečný úvěr zajištěn, či nikoli; příslušné zápůjční úrokové sazbyzápůjční úrokové sazby; a zda je úvěr regulovaný, či nikoli. Výše takového dodatečného úvěru musí buď být zahrnuta do původního posouzení úvěruschopnosti spotřebiteleposouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo pokud není, musí být v tomto oddíle jasně uvedeno, že dostupnost této dodatečné částky závisí na dalším posouzení schopnosti spotřebitelespotřebitele úvěr splatit. 4) Jestliže prvek zahrnuje spořící nástroj, musí být vysvětlena příslušná úroková sazba. 5) Možné dodatečné prvky jsou: „přeplatky/nedoplatky“ [zaplacení vyšší nebo nižší částky, než je splátka běžně vyžadovaná v rámci struktury umořování]; „platební prázdniny“ [období, během nichž se od spotřebitelespotřebitele nevyžaduje odvádění plateb]; „zpětná půjčka“ [možnost, aby si spotřebitelspotřebitel opětovně půjčil prostředky, které již čerpal a splatil]; „dodatečná půjčka dostupná bez dalšího schvalování“; „dodatečná zajištěná nebo nezajištěná půjčka“ [v souladu s výše uvedeným bodem 3]; „kreditní karta“; „provázaný běžný účet“ a „provázaný spořicí účet“. 6) VěřitelVěřitel může do tohoto oddílu zahrnout další prvky, které nabízí v rámci smlouvy o úvěru a které nejsou uvedeny v předchozích oddílech. Oddíl „11. Další práva dlužníka“ 1) VěřitelVěřitel objasní dostupné/á právo/a, jako například právo na odstoupení od smlouvy, lhůtu na rozmyšlenou nebo popřípadě jiná práva, jako je možnost převedení úvěru (včetně subrogace), upřesní podmínky, s nimiž je/jsou toto/tato právo/a spojeno/a, postup, jakým jej/je spotřebitelspotřebitel má uplatnit, mimo jiné adresu, na niž musí být zasláno oznámení o odstoupení od smlouvy, a odpovídající poplatky (připadá-li v úvahu). 2) Má-li se spotřebitelspotřebitel lhůtu na rozmyšlenou nebo právo na odstoupení od smlouvy, musí to být jasně uvedeno. 3) V souladu s článkem 3 směrnice 2002/65/ES, pokud je transakce nabízena na dálku, musí být spotřebitelspotřebitel informován o existenci či neexistenci práva na odstoupení. Oddíl „12. Stížnosti“ 1) V tomto oddíle je uvedeno interní kontaktní místo [název příslušného oddělení] a způsob, jak je kontaktovat za účelem podání stížnosti [poštovní adresa] nebo [telefonní číslo], nebo [kontaktní osoba:] [kontaktní údaje] a odkaz na postup podávání stížností na příslušné internetové stránce nebo podobném informačním zdroji. 2) Musí zde být uveden název příslušného vnějšího subjektu pro mimosoudní vyřizování stížností a zjednávání nápravy, a pokud je využití vnitřního postupu podávání stížností podmínkou pro přístup k takovému subjektu, musí zde tato skutečnost být uvedena prostřednictvím formulace v části A. 3) V případě smluv o úvěru se spotřebitelemspotřebitelem, který má bydliště v jiném členském státě, odkáže věřitelvěřitel na existenci sítě FIN-NET (http://ec.europa.eu/internal_market/fin-net/). Oddíl „13. Nedodržení závazků vyplývajících z úvěru: důsledky pro dlužníka“ 1) Může-li mít nedodržení jakékoli povinnosti spotřebitelespotřebitele ve vztahu k úvěru pro něho finanční nebo právní důsledky, musí věřitelvěřitel v tomto oddíle popsat jednotlivé hlavní případy (například pozdní platby / prodlení, nesplnění povinností stanovených v oddíle 8 „Další povinnosti“) a uvést, kde lze získat další informace. 2) Pro každý z těchto případů musí věřitelvěřitel uvést jasnou, snadno srozumitelnou formou možné sankce nebo důsledky. Odkaz na vážné důsledky musí být zvýrazněn. 3) Pokud může být nemovitost, kterou je úvěr zajištěn, vrácena věřitelivěřiteli nebo převedena na věřitelevěřitele v případě, že spotřebitelspotřebitel nedodrží své závazky, musí být tato skutečnost v tomto oddíle uvedena pomocí prohlášení ve znění formulace uvedené v části A. Oddíl „14. Další informace“ 1) V případě uvádění na trh na dálku bude tento oddíl obsahovat jakoukoli doložku o právu rozhodném pro smlouvu o úvěru nebo příslušném soudu. 2) Hodlá-li věřitelvěřitel komunikovat se spotřebitelemspotřebitelem v průběhu doby trvání smlouvy v jiném jazyce než v jazyce ESIP, musí být tato skutečnost uvedena, včetně jazyka, který má být pro komunikaci používán. Tímto ustanovením není dotčen čl. 3 odst. 1 bod 3 písm. g) směrnice 2002/65/ES. 3) VěřitelVěřitel nebo zprostředkovatelzprostředkovatel úvěru uvede prohlášení o právu spotřebitelespotřebitele na poskytnutí nebo popřípadě nabídnutí návrhu smlouvy o úvěru přinejmenším poté, co byla učiněna nabídka závazná pro věřitelevěřitele. Oddíl „15. Orgán dohledu“ 1) Musí být uveden orgán nebo orgány příslušné k dohledu v předsmluvní fázi úvěru. Příloha č. 5 k zákonu č. 257/2016 Sb. Vzor tabulky umoření (1) Tabulka umoření obsahuje dlužné platby, lhůty a podmínky vztahující se ke splacení těchto částek, rozčlenění každé splátky ukazující umořování jistiny, úrok vypočítaný na základě úrokové sazby a veškeré dodatečné náklady. (2) Tabulka umoření se vyhotoví tak, že a) ve svých řádcích zachytí každé jednotlivé období, ve kterém dochází k čerpání nebo splácení spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, a na posledním řádku také součet těchto položek a b) ve svých sloupcích zachytí předpokládané čerpání úvěru, veškeré náklady na spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr, k jejichž úhradě se spotřebitelspotřebitel zaváže ve smlouvě o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru a zůstatek jistiny. (3) Pokud není úroková sazba pevně stanovena nebo je možné dodatečně náklady změnit, musí tabulka umoření obsahovat jasnou a stručnou informaci, že uvedené údaje platí pouze do změny úrokové sazby nebo dodatečných nákladů provedené v souladu se smlouvou o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru. (4) Způsob grafického zpracování tabulky umoření, zejména její struktura a označení sloupců, se nesmí významně odchýlit od této vzorové podoby: 24kB 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS. Směrnice Komise 2011/90/EU ze dne 14. listopadu 2011, kterou se mění část II přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES, kterou se stanoví dodatečné předpoklady pro výpočet roční procentní sazby nákladů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010. 2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1125/2014 ze dne 19. září 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se minimální peněžní částky pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání nebo srovnatelné záruky pro zprostředkovatele úvěru. 3) § 3 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. 4) Vyhláška č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů. 5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014.
Zákon č. 256/2016 Sb.	Zákon č. 256/2016 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 5. 8. 2016, datum účinnosti 5. 8. 2016, částka 99/2016 * Čl. I - V zákoně č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 163/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 216/2007 S * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 5. 8. 2016 256 ZÁKON ze dne 14. července 2016, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V zákoně č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 163/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 216/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 436/2009 Sb., zákona č. 38/2012 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 39/2015 Sb. a zákona č. 268/2015 Sb., se za § 23 vkládá nový § 23a, který včetně poznámky pod čarou č. 14 zní: „§ 23a (1) Pro účely tohoto zákona se prioritním dopravním záměrem rozumí záměr, a) který se nachází na transevropské dopravní síti14), b) pro který bylo vydáno územní rozhodnutí nejpozději 31. března 2015, c) pro který bylo vydáno souhlasné stanovisko o hodnocení vlivů podle zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, (dále jen „zákon č. 244/1992 Sb.“) a d) který stanoví vláda nařízením. (2) Příslušným úřadem je v případě prioritního dopravního záměru vždy ministerstvo. (3) Příslušný úřad vydá k prioritnímu dopravnímu záměru závazné stanovisko k vlivům prioritního dopravního záměru na životní prostředí, které je podkladem pro vydání rozhodnutí v navazujících řízeních. Závazné stanovisko podle věty první obsahuje opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí. Platnost závazného stanoviska podle věty první je 5 let. (4) Při vydávání závazného stanoviska k vlivům prioritního dopravního záměru na životní prostředí příslušný úřad vezme v úvahu účinné právní předpisy v oblasti životního prostředí a veřejného zdraví. (5) Závazné stanovisko k vlivům prioritního dopravního záměru na životní prostředí se vydává na základě žádosti oznamovatele, jejíž součástí je podklad obsahující popis aktuálního technického řešení záměru a jeho vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví; žádost lze podat nejpozději 31. ledna 2017. U prioritního dopravního záměru, který stanoví vláda nařízením, oznamovatel v podkladu podle věty první uvede i nástin studovaných hlavních variant a stěžejní důvody pro jeho volbu vzhledem k vlivu na životní prostředí. Při vydávání závazného stanoviska k vlivům prioritního dopravního záměru na životní prostředí se § 6 až 9 nepoužijí. Bylo-li vydáno souhlasné závazné stanovisko k vlivům prioritního dopravního záměru na životní prostředí, stanovisko dle § 9a odst. 1 se v navazujících řízeních nevyžaduje. (6) Závazné stanovisko k vlivům prioritního dopravního záměru na životní prostředí a podklady k jeho vydání zveřejní příslušný úřad na internetu. (7) Řízení, ve kterém se vydává rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů1a), které povoluje umístění nebo provedení prioritního dopravního záměru, pro který bylo vydáno závazné stanovisko k vlivům prioritního dopravního záměru na životní prostředí, je navazujícím řízením. (8) V navazujícím řízení příslušný úřad ověří, zda nedošlo ke změnám prioritního dopravního záměru, které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí. Při ověření podle věty první se použije obdobně § 9a odst. 4 a 5; změny se posuzují oproti záměru popsanému v podkladu podle odstavce 5. Jestliže bylo na základě ověření podle věty první vydáno nesouhlasné závazné stanovisko, správní orgán vedoucí navazující řízení žádost zamítne. (9) Správní orgán vedoucí navazující řízení do svého rozhodnutí zahrne opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí uvedené v závazných stanoviscích podle odstavců 3 a 8. (10) Na stanovisko o hodnocení vlivů vydané podle zákona č. 244/1992 Sb. pro prioritní dopravní záměr podle odstavce 1 se čl. II bod 1 zákona č. 39/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nepoužije. 14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU.“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. v z. Pokorná-Jermanová v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 255/2016 Sb.	Zákon č. 255/2016 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 5. 8. 2016, datum účinnosti 1. 9. 2016, částka 99/2016 * Čl. I - Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 9. 2016 255 ZÁKON ze dne 14. července 2016, kterým se mění zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., zákona č. 201/2012 Sb. a zákona č. 169/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se slova „, který vede“ nahrazují slovy „. Správcem integrovaného registru znečišťování je“. 2. V § 3 odstavec 2 zní: „(2) Provozovatel, kterým je podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba provozující provozovnu, kterou tvoří jedna nebo více stacionárních technických jednotek provozovaných v jedné lokalitě, v níž je prováděna činnost se stanovenou prahovou hodnotou pro kapacitu uvedená v příloze k tomuto zákonu, ohlašuje ministerstvu úniky a přenosy znečišťujících látek a přenosy odpadů podle odstavce 1.“. 3. V § 3 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Provozovatel vede evidenci údajů pro ohlašování v souladu s požadavky čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/20061) pro úniky a přenosy znečišťujících látek a přenosy odpadů podle odstavce 1 písm. a) až c).“. 4. V § 4 odst. 1 se věta poslední nahrazuje větou „Správcem integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí je ministerstvo.“. 5. V § 4 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Podání učiněné prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí povinným subjektem, který splnil podmínku předchozí registrace podle odstavce 6, má stejné účinky jako podání podepsané uznávaným elektronickým podpisem nebo podání učiněné prostřednictvím datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.“. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 8 a 9. 6. V § 4 odst. 8 se slova „nebo prostřednictvím datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí“ zrušují. 7. V § 5 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a § 3 odst. 6“. 8. V § 5 odst. 2 písm. c) se číslo „2“ nahrazuje číslem „6“. 9. Doplňuje se příloha k zákonu, která zní: „Příloha k zákonu č. 25/2008 Sb. Činnosti podle § 3 odst. 2 Činnost\| Prahová hodnota pro kapacitu ---\|--- 1\\. Odvětví energetiky Výroba elektřiny\| o tepelném příkonu od 15 MW do 50 MW Výroba plynu s výjimkou zplyňování\| není stanovena Výroba tepla\| o tepelném příkonu od 15 MW do 50 MW Výroba chladicí vody\| o výrobní kapacitě větší než 2000 m3 denně Výroba ledu\| o výrobní kapacitě větší než 20 tun denně Výroba rafinovaných ropných produktů, kromě minerálních olejů a plynu\| není stanovena 2\\. Výroba a zpracování kovů Výroba surového železa nebo oceli, včetně kontinuálního lití\| o výrobní kapacitě od 0,5 tuny za hodinu do 2,5 tun za hodinu Výroba feroslitin\| o výrobní kapacitě od 5 tun denně do 20 tun denně Výroba plochých výrobků za studena, s výjimkou pásky\| o kapacitě větší než 10 tun denně Tváření železných kovů válcováním za tepla\| o kapacitě od 5 tun surové oceli za hodinu do 20 tun surové oceli za hodinu Tváření železných kovů kováním\| o energii od 20 kJ do 50 kJ na jeden buchar, kde je tepelný výkon od 10 MW do 20 MW Tváření železných kovů protlačováním\| o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně Výroba ocelových trub, trubek, dutých profilů a souvisejících potrubních tvarovek\| o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně Tažení tyčí za studena\| o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně Válcování ocelových úzkých pásů za studena\| o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně Tváření ocelových profilů za studena\| o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně Tažení ocelového drátu za studena\| o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně Hutní zpracování neželezných kovů, s výjimkou olova a kadmia\| o kapacitě tavení od 5 tun denně do 20 tun denně Hutní zpracování olova nebo kadmia\| o kapacitě tavení od 1 tuny denně do 4 tun denně Zpracování jaderného paliva\| není stanovena Zpracování železných kovů ve slévárně\| o výrobní kapacitě od 5 tun denně do 20 tun denně Výroba odlitků z neželezných kovů, s výjimkou olova a kadmia\| o kapacitě tavení od 5 tun denně do 20 tun denně Výroba odlitků z olova nebo kadmia\| o kapacitě tavení od 1 tuny denně do 4 tun denně Výroba kovových konstrukcí a jejich dílů\| o výrobní kapacitě větší než 10 tun denně Výroba kovových dveří a oken\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba radiátorů a kotlů k ústřednímu topení\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba kovových nádrží a zásobníků\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba parních kotlů, kromě kotlů pro ústřední topení\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba zbraní\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba střeliva\| o výrobní kapacitě střeliva větší než 5 tun denně Kování, lisování, ražení, válcování nebo protlačování neželezných kovů; prášková metalurgie\| o výrobní kapacitě větší než 5 tun nebo je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3 Povrchová úprava a zušlechťování kovů\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Obrábění kovů a plastů\| o celkovém elektrickém příkonu větším než 100 kilowattů Výroba nožířských výrobků\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba zámků a kování\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba nástrojů a nářadí\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba ocelových sudů a podobných nádob\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba drobných kovových obalů\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba drátěných výrobků, řetězů a pružin\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba spojovacích materiálů a spojovacích výrobků se závity\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba ostatních kovodělných výrobků jinde v této příloze neuvedených\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok 3\\. Zpracování nerostů Povrchová těžba hnědého uhlí, včetně lignitu\| je-li rozsah oblasti, v níž těžební práce skutečně probíhají, do 25 hektarů Úprava hnědého uhlí, včetně lignitu\| není stanovena Dobývání kamene pro výtvarné nebo stavební účely, vápence, sádrovce, křídy a břidlice\| je-li rozsah oblasti, v níž těžební práce skutečně probíhají, od 15 hektarů do 25 hektarů Těžba písku a štěrkopísku\| je-li rozsah oblasti, v níž těžební práce skutečně probíhají, od 15 hektarů do 25 hektarů Těžba jílů a kaolinu\| je-li rozsah oblasti, v níž těžební práce skutečně probíhají, od 15 hektarů do 25 hektarů Těžba chemických minerálů a minerálů pro výrobu hnojiv\| je-li rozsah oblasti, v níž těžební práce skutečně probíhají, od 15 hektarů do 25 hektarů Těžba rašeliny\| je-li rozsah oblasti, v níž těžební práce skutečně probíhají, od 15 hektarů do 25 hektarů Povrchová těžba a těžba v lomech jinde v této příloze neuvedená\| je-li rozsah oblasti, v níž těžební práce skutečně probíhají, od 15 hektarů do 25 hektarů Výroba plochého skla\| o kapacitě tavení od 5 tun denně do 20 tun denně Tvarování a zpracování plochého skla\| o kapacitě zpracování větší než 5 tun denně Výroba dutého skla\| o kapacitě tavení od 5 tun denně do 20 tun denně Výroba skleněných vláken\| o kapacitě tavení od 5 tun denně do 20 tun denně Výroba ostatního skla, včetně technického\| o kapacitě tavení od 5 tun denně do 20 tun denně Zpracování ostatního skla, včetně technického\| o kapacitě zpracování větší než 5 tun denně Výroba žáruvzdorných výrobků\| o výrobní kapacitě od 30 tun denně do 75 tun denně, anebo o kapacitě pecí od 2 m3 do 4 m3 a hustotě vsázky na pec od 150 kg/m3 do 300 kg/m3 Výroba keramických obkládaček a dlaždic\| o výrobní kapacitě od 30 tun denně do 75 tun denně, anebo o kapacitě pecí od 2 m3 do 4 m3 a hustotě vsázky na pec od 150 kg/m3 do 300 kg/m3 Výroba pálených zdicích materiálů, tašek, dlaždic a podobných výrobků\| o výrobní kapacitě od 30 tun denně do 75 tun denně, anebo o kapacitě pecí od 2 m3 do 4 m3 a hustotě vsázky na pec od 150 kg/m3 do 300 kg/m3 Výroba keramických a porcelánových výrobků převážně pro domácnost a ozdobných předmětů\| o výrobní kapacitě od 30 tun denně do 75 tun denně, anebo o kapacitě pecí od 2 m3 do 4 m3 a hustotě vsázky na pec od 150 kg/m3 do 300 kg/m3 Výroba keramických sanitárních výrobků\| o výrobní kapacitě od 30 tun denně do 75 tun denně, anebo o kapacitě pecí od 2 m3 do 4 m3 a hustotě vsázky na pec od 150 kg/m3 do 300 kg/m3 Výroba keramických izolátorů a izolačního příslušenství\| o výrobní kapacitě od 30 tun denně do 75 tun denně, anebo o kapacitě pecí od 2 m3 do 4 m3 a hustotě vsázky na pec od 150 kg/m3 do 300 kg/m3 Výroba ostatních technických keramických výrobků\| o výrobní kapacitě od 30 tun denně do 75 tun denně, anebo o kapacitě pecí od 2 m3 do 4 m3 a hustotě vsázky na pec od 150 kg/m3 do 300 kg/m3 Výroba ostatních keramických výrobků\| o výrobní kapacitě od 30 tun denně do 75 tun denně, anebo o kapacitě pecí od 2 m3 do 4 m3 a hustotě vsázky na pec od 150 kg/m3 do 300 kg/m3 Výroba cementu\| u rotačních pecí o výrobní kapacitě od 250 tun denně do 500 tun denně, u ostatních pecí od 25 tun denně do 50 tun denně Výroba vápna\| o výrobní kapacitě od 25 tun denně do 50 tun denně Výroba sádry\| o výrobní kapacitě větší než 25 tun denně Výroba betonových výrobků pro stavební účely\| o výrobní kapacitě větší než 100 tun denně Výroba sádrových výrobků pro stavební účely\| o kapacitě zpracování větší než 50 tun sádry denně Výroba betonu připraveného k lití\| o výrobní kapacitě větší než 25 m3 za hodinu Výroba vláknitých cementů\| o výrobní kapacitě větší než 10 tun denně Výroba ostatních betonových, cementových a sádrových výrobků\| o výrobní kapacitě větší než 100 tun denně pro betonové výrobky, větší než 50 tun denně pro sádrové výrobky a větší než 25 tun denně pro cementové výrobky Výroba brusiv\| o výrobní kapacitě větší než 1 tuna denně Tavení minerálních materiálů, včetně výroby minerálních vláken\| o kapacitě tavení od 10 tun denně do 20 tun denně Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků jinde v této příloze neuvedených\| o výrobní kapacitě větší než 10 tun denně 4\\. Chemický průmysl Výroba nátěrových barev, laků a jiných nátěrových materiálů, tiskařských barev a tmelů\| o spotřebě rozpouštědel větší než 30 kg za hodinu nebo větší než 50 tun za rok Výroba mýdel a detergentů, čisticích a lešticích prostředků\| není stanovena Výroba parfémů a toaletních přípravků\| o spotřebě rozpouštědel větší než 30 kg za hodinu nebo větší než 50 tun za rok Výroba klihů\| o výrobní kapacitě větší než 10 tun denně Výroba farmaceutických přípravků, kromě výroby základních farmaceutických výrobků využívající chemické nebo biologické procesy\| není stanovena Výroba pryžových plášťů a duší\| o kapacitě zpracování větší než 5 tun denně Výroba ostatních pryžových výrobků\| o kapacitě zpracování větší než 5 tun denně Výroba plastových desek, fólií, hadic, trubek a profilů\| o kapacitě zpracování větší než 1 tuna denně Výroba plastových obalů\| o kapacitě zpracování větší než 1 tuna denně Výroba plastových výrobků pro stavebnictví\| o kapacitě zpracování větší než 1 tuna denně Výroba ostatních plastových výrobků\| o kapacitě zpracování větší než 1 tuna denně 5\\. Činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi Čištění městských odpadních vod\| o kapacitě od 50000 ekvivalentních obyvatel do 100000 ekvivalentních obyvatel Samostatné čištění průmyslových odpadních vod, které slouží pro činnosti neuvedené v příloze I nařízení č. 166/2006/ES\| o kapacitě větší než 5000 m3 denně Samostatné čištění průmyslových odpadních vod, které slouží pro jednu nebo více činností uvedených v příloze I nařízení č. 166/2006/ES\| o kapacitě od 5000 do 10000 m3 denně Sběr nebezpečných odpadů\| s příjmem větším než 5 tun denně Odstraňování ostatních odpadů\| o kapacitě od 30 tun denně do 50 tun denně Odstraňování nebo využívání nebezpečných odpadů\| s příjmem od 5 tun denně do 10 tun denně Úprava nebezpečných odpadů k dalšímu využití nebo odstranění\| s příjmem od 5 tun denně do 10 tun denně Úprava ostatních odpadů k dalšímu využití nebo odstranění\| s příjmem větším než 30 tun denně Sanace\| s příjmem větším než 5 tun denně nebo s projektovaným výkonem větším než 1 tuna těkavých organických látek za rok 6\\. Výroba a zpracování papíru a dřeva Pilařská výroba a impregnace dřeva\| o výrobní kapacitě větší než 50 m3 denně Výroba dýh a desek na bázi dřeva\| o výrobní kapacitě od 5 tun denně do 20 tun denně nebo větší než 100 m3 denně Výroba sestavených parketových podlah\| o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba ostatních výrobků stavebního truhlářství a tesařství\| o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně Výroba dřevěných obalů\| o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně nebo větší než 100 m3 denně Výroba ostatních dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku\| o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně Výroba papíru a lepenky, včetně vlnitého papíru a lepenky\| o výrobní kapacitě od 10 tun denně do 20 tun denně Výroba papírových a lepenkových obalů\| o výrobní kapacitě větší než 10 tun denně Výroba domácích potřeb, hygienických a toaletních výrobků z papíru\| o výrobní kapacitě větší než 10 tun denně Výroba kancelářských potřeb z papíru\| o výrobní kapacitě větší než 10 tun denně Výroba tapet\| o výrobní kapacitě větší než 10 tun denně Výroba ostatních výrobků z papíru a lepenky\| o výrobní kapacitě větší než 10 tun denně 7\\. Intenzivní živočišná výroba Intenzivní chov dojnic\| s prostorem pro více než 500 kusů dojnic Intenzivní chov prasat na porážku (jako jsou prasata na výkrm nad 30 kg, vyřazené prasnice a kanci)\| s prostorem od 1500 do 2000 ks prasat na porážku nebo s prostorem od 500 do 750 ks prasnic (včetně prasniček). 8\\. Živočišné a rostlinné produkty z odvětví potravin a nápojů Zpracování a konzervování masa, včetně drůbežího\| o výrobní kapacitě do 75 tun hotových produktů denně Výroba masných výrobků a výrobků z drůbežího masa\| o výrobní kapacitě do 75 tun hotových produktů denně Zpracování a konzervování ryb, korýšů a měkkýšů\| o výrobní kapacitě do 75 tun hotových produktů denně Zpracování a konzervování brambor\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba ovocných a zeleninových šťáv\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Ostatní zpracování a konzervování ovoce a zeleniny\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba olejů a tuků ze surovin živočišného původu\| o výrobní kapacitě do 75 tun hotových produktů denně Výroba olejů a tuků ze surovin rostlinného původu\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba margarínu\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Úprava a zpracování mléka, výroba mléčných výrobků a sýrů\| s množstvím odebíraného mléka do 200 t denně (v průměru za rok) Výroba zmrzliny\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně v průměru za čtvrtletí) nebo s množstvím odebíraného mléka do 200 t denně (v průměru za rok) Výroba mlýnských výrobků\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba škrobárenských výrobků\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba pekařských a cukrářských výrobků, kromě trvanlivých\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba sucharů a sušenek; výroba trvanlivých cukrářských výrobků\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba makaronů, nudlí, kuskusu a podobných moučných výrobků\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba cukru\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba kakaa, čokolády a cukrovinek\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Zpracování čaje a kávy\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba koření a aromatických výtažků\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba hotových pokrmů ze surovin živočišného původu\| o výrobní kapacitě do 75 tun hotových produktů denně Výroba hotových pokrmů ze surovin rostlinného původu\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba homogenizovaných potravinářských přípravků a dietních potravin ze surovin živočišného původu\| o výrobní kapacitě do 75 tun hotových produktů denně Výroba homogenizovaných potravinářských přípravků a dietních potravin ze surovin rostlinného původu\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba ostatních potravinářských výrobků jinde v této příloze neuvedených ze surovin živočišného původu\| o výrobní kapacitě do 75 tun hotových produktů denně Výroba ostatních potravinářských výrobků jinde v této příloze neuvedených ze surovin rostlinného původu\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba průmyslových krmiv ze surovin živočišného původu\| o výrobní kapacitě do 75 tun hotových produktů denně Výroba průmyslových krmiv ze surovin rostlinného původu\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Destilace, rektifikace a míchání lihovin\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba vína z vinných hroznů\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba jablečného vína a jiných ovocných vín\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba ostatních nedestilovaných kvašených nápojů\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba piva\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba sladu\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba nealkoholických nápojů; stáčení minerálních a ostatních vod do lahví\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba tabákových výrobků\| není stanovena 9\\. Ostatní činnosti 9.a Ostatní činnosti - výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Výroba elektronických součástek\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba osazených elektronických desek\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba počítačů a periferních zařízení\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba komunikačních zařízení\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba spotřební elektroniky\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba časoměrných přístrojů\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba ozařovacích, elektroléčebných a elektroterapeutických přístrojů\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba optických a fotografických přístrojů a zařízení\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba magnetických a optických médií\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok 9.b Ostatní činnosti - výroba, praní textilií, oděvů, usní a souvisejících výrobků Úprava a spřádání textilních vláken a příze\| o kapacitě zpracování od 5 do 10 tun denně Tkaní textilií\| o kapacitě zpracování větší než 5 tun denně Konečná úprava textilií\| o kapacitě zpracování od 5 do 10 tun denně Výroba konfekčních textilních výrobků, kromě oděvů\| o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně Výroba koberců a kobercových předložek\| o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně Výroba lan, provazů a síťovaných výrobků\| o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně Výroba netkaných textilií a výrobků z nich, kromě oděvů\| o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně Výroba ostatních technických a průmyslových textilií\| o kapacitě zpracování větší než 5 tun denně Výroba textilií jinde v této příloze neuvedených\| o kapacitě zpracování větší než 5 tun denně Výroba kožených oděvů\| o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně Výroba pracovních oděvů\| o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně Výroba ostatních svrchních oděvů\| o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně Výroba osobního prádla\| o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně Výroba ostatních oděvů a oděvních doplňků\| o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně Výroba kožešinových výrobků\| o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně Vydělávání kůží a kožešin\| o kapacitě zpracování od 5 tun do 12 tun hotových výrobků denně Barvení kůží a kožešin\| o kapacitě zpracování větší než 5 tun hotových výrobků denně Výroba obuvi s usňovým svrškem\| o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně Výroba obuvi z ostatních materiálů\| o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně Praní a chemické čištění textilních a kožešinových výrobků\| s příjmem větším než 3 tuny denně 9.c Ostatní činnosti - tisk a činnosti související s tiskem Tisk novin\| o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Tisk ostatní, kromě novin\| o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok 9.d Ostatní činnosti - výroba elektrických zařízení Výroba elektrických motorů, generátorů a transformátorů\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba elektrických rozvodných a kontrolních zařízení\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba baterií a akumulátorů\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě olova nebo kadmia 500 kg za rok nebo u ostatních kovů 1 tuna za rok Výroba optických kabelů\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba elektrických vodičů a kabelů jinde v této příloze neuvedených\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba elektroinstalačních zařízení\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba elektrických osvětlovacích zařízení\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba elektrických spotřebičů převážně pro domácnost\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba neelektrických spotřebičů převážně pro domácnost\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba ostatních elektrických zařízení\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok 9.e Ostatní činnosti - výroba strojů a zařízení jinde nezařazených Výroba motorů a turbín, kromě motorů pro letadla, automobily a motocykly\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba hydraulických a pneumatických zařízení\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba ostatních čerpadel a kompresorů\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba ostatních potrubních armatur\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba ložisek, ozubených kol, převodů a hnacích prvků\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba pecí a hořáků pro topeniště\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba zdvihacích a manipulačních zařízení\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba kancelářských strojů a zařízení, kromě počítačů a periferních zařízení\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba ručních mechanizovaných nástrojů\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba průmyslových chladicích a klimatizačních zařízení\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba ostatních strojů a zařízení pro všeobecné účely jinde v této příloze neuvedených\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba zemědělských a lesnických strojů\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba kovoobráběcích strojů\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba ostatních obráběcích strojů\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba strojů pro metalurgii\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba strojů pro těžbu, dobývání a stavebnictví\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba strojů na výrobu potravin, nápojů a zpracování tabáku\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba strojů na výrobu textilu, oděvních výrobků a výrobků z usní\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba strojů a přístrojů na výrobu papíru a lepenky\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba strojů na výrobu plastů a pryže\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba ostatních strojů pro speciální účely jinde v této příloze neuvedených\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok 9.f Ostatní činnosti - výroba dopravních prostředků Výroba motorových vozidel a jejich motorů\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba karoserií motorových vozidel; výroba přívěsů a návěsů\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba elektrického a elektronického zařízení pro motorová vozidla\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Stavba a nátěr lodí nebo odstraňování nátěru z lodí\| o kapacitě pro lodě délky od 30 metrů do 100 metrů Stavba a nátěr plavidel nebo odstraňování nátěru z plavidel\| o kapacitě pro plavidla délky větší než 30 metrů Stavba rekreačních a sportovních člunů\| o kapacitě pro čluny délky větší než 4 metry Výroba železničních lokomotiv a vozového parku\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba letadel a jejich motorů, kosmických lodí a souvisejících zařízení\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba vojenských bojových vozidel\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba motocyklů\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba jízdních kol a vozíků pro invalidy\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení jinde v této příloze neuvedených\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok 9.g Ostatní činnosti - výroba nábytku Výroba kancelářského nábytku a zařízení obchodů\| o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba kuchyňského nábytku\| o spotřebě rozpouštědel 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba matrací\| o výrobní kapacitě větší než 500 kusů denně Výroba ostatního nábytku\| o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok 9.h Ostatní činnosti - ostatní zpracovatelský průmysl Ražení mincí\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba bižuterie a příbuzných výrobků\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok / o projektované kapacitě větší než 5 tun zpracované skleněné suroviny ročně Výroba hudebních nástrojů\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba sportovních potřeb\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba her a hraček\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba košťat a kartáčnických výrobků\| o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba v ostatním zpracovatelském průmyslu v této příloze neuvedená\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok “. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. v z. Pokorná-Jermanová v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 253/2016 Sb.	Zákon č. 253/2016 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 5. 8. 2016, datum účinnosti 1. 1. 2017, částka 99/2016 * Čl. I - Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 103/2001 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 480/2003 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 213/20 * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2017 253 ZÁKON ze dne 14. července 2016, kterým se mění zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 103/2001 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 480/2003 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 213/2013 Sb. a zákona č. 319/2015 Sb., se mění takto: 1. § 2 včetně nadpisu zní: „§ 2 Základní ustanovení (1) Podnik je státní organizací a právnickou osobou, jejímž prostřednictvím vykonává stát svá vlastnická práva. Podnik provozuje svým jménem a na vlastní odpovědnost podnikatelskou činnost za účelem plnění významných strategických, hospodářských, společenských, bezpečnostních nebo dalších zájmů státu. (2) Podnik má právo hospodařit s majetkem státu a nemá vlastní majetek. (3) Kmenovým jměním podniku je souhrn peněžitého vyjádření hodnoty nemovitých a movitých věcí stanovený v zakládací listině, k nimž má podnik právo hospodařit při svém vzniku. Kmenové jmění a jeho minimální výše se zapisují do obchodního rejstříku. (4) Zakladatel může zvýšit kmenové jmění podniku o majetek, který podnik v průběhu provozování své podnikatelské činnosti nabyl. (5) V průběhu činnosti podniku může zakladatel snížit kmenové jmění podniku za účelem krytí ztrát podniku, vyplývá-li potřeba snížení kmenového jmění podniku ze zvláštního zákona nebo z rozhodnutí příslušného orgánu veřejné moci. Snížením kmenového jmění podniku nesmí být dotčena minimální výše kmenového jmění podniku stanovená v zakládací listině při založení podniku. (6) Zakladatel zveřejní rozhodnutí o snížení kmenového jmění podniku do 15 dnů ode dne jeho přijetí dvakrát po sobě s časovým odstupem 30 dnů. Zakladatel zároveň písemně vyzve známé věřitele podniku, jejichž pohledávky vůči podniku vznikly před okamžikem přijetí rozhodnutí o snížení kmenového jmění, aby přihlásili své pohledávky vůči podniku ve lhůtě do 90 dnů po zveřejnění posledního oznámení, ledaže jde o snížení kmenového jmění za účelem úhrady ztráty. (7) Podnik poskytne věřiteli, který včas přihlásí svou pohledávku vůči podniku, přiměřené zajištění této pohledávky nebo ji uspokojí, ledaže se s věřitelem dohodne jinak. To neplatí, nezhorší-li se snížením kmenového jmění dobytnost pohledávek za podnikem. (8) Majetkem podniku se rozumí majetek státu, s nímž má podnik právo hospodařit. Jměním podniku se rozumí majetek podniku a dluhy podniku. (9) Určeným majetkem se rozumí majetek státu, který je vymezen jako určený majetek podniku v zakládací listině. Určený majetek podniku se zapisuje do obchodního rejstříku.“. Poznámka pod čarou č. 1 se zrušuje. 2. V § 3 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5. 3. V § 3 odst. 2 se slovo „závazky“ nahrazuje slovem „dluhy“. 4. V § 3 se odstavec 5 zrušuje. 5. V nadpisu části druhé se za slovo „ZRUŠENÍ“ vkládá slovo „, PŘEMĚNA“. 6. V § 4 odstavec 2 zní: „(2) Pravost podpisu osoby jednající za zakladatele musí být na zakládací listině úředně ověřena.“. 7. V § 4 odst. 3 písmeno b) zní: „b) název a sídlo podniku; součástí názvu je označení „státní podnik“, které může být nahrazeno zkratkou „s.p.“,“. 8. V § 4 odst. 3 písmeno c) zní: „c) předmět podnikání a účel, pro který je podnik založen,“. 9. V § 4 odst. 3 se na konci písmene d) doplňují slova „určený majetek a jeho položkovou specifikaci,“. 10. V § 4 odst. 3 písm. e) se slova „státu,2) s nímž má podnik právo hospodařit“ nahrazují slovy „podniku; ocenění majetku navazuje na výši ocenění v účetnictví účetní jednotky, která o tomto majetku naposledy účtovala2),“. Poznámka pod čarou č. 2 zní: „2) § 25 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.“. 11. V § 4 odst. 3 písmena f) a g) znějí: „f) jméno prvního ředitele, g) počet členů dozorčí rady a jména prvních členů dozorčí rady,“. 12. V § 4 odst. 3 písm. i) se slova „a její úředně ověřený podpis“ zrušují. 13. V § 4 odst. 4 se slovo „státu“ nahrazuje slovem „podniku“. 14. Poznámka pod čarou č. 3 zní: „3) § 126 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.“. 15. V § 5 odst. 2 se písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 4 zrušuje. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c). 16. V § 6 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Podnik se zrušuje rozhodnutím zakladatele o zrušení podniku s právním nástupcem nebo bez právního nástupce. (2) Zakladatel rozhodne o zrušení podniku podle odstavce 1 pouze po předchozím souhlasu vlády.“. Poznámka pod čarou č. 6 se zrušuje. 17. V § 6 odst. 3 se na konci písmene a) doplňuje slovo „nebo“ a v písmenu b) se za slovo „vyžadované“ vkládají slova „pro činnost podniku“. 18. V § 6 odst. 3 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d). 19. V § 6 odst. 3 písm. c) se slova „[§ 4 odst. 3 písm. g)]“ zrušují a slovo „, nebo“ se nahrazuje tečkou. 20. V § 6 odst. 3 se písmeno c) zrušuje. 21. V § 6 odst. 3 se písmeno d) zrušuje. 22. V § 6 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Zakladatel podnik může zrušit zejména, jestliže a) založením nebo přeměnou podniku byl porušen zákon, b) podnik porušuje ustanovení zakládací listiny týkající se předmětu podnikání, minimální výše kmenového jmění nebo nakládá s majetkem podniku v rozporu s právními předpisy, nebo c) z jiných důvodů na návrh osoby, která osvědčí právní zájem.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 23. V § 6 odst. 5 se za číslo „3“ vkládají slova „a 4“, za slovo „rozhodnout“ se vkládá slovo „také“ a slova „důvodu, pro který“ se nahrazují slovy „důvodů, pro které“. 24. V § 6 se odstavec 6 zrušuje. 25. Skupinový nadpis nad označením § 7 zní: „Přeměna podniku“. 26. § 7 zní: „§ 7 (1) K fúzi nebo rozdělení podniku dochází na základě rozhodnutí zakladatele. (2) V případech rozdělení podniku rozhodne zakladatel podniku, kteří zaměstnanci zanikajícího podniku se stanou zaměstnanci jednotlivých nástupnických podniků. (3) Ve věcech neupravených tímto zákonem se při fúzi a rozdělení podniku postupuje obdobně podle ustanovení občanského zákoníku, která upravují přeměnu právnické osoby.“. 27. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně poznámky pod čarou č. 24 zní: „§ 7a (1) Určený majetek zúčastněných podniků musí být vymezen a zapsán jako určený majetek nástupnických podniků. O případném rozdělení určeného majetku mezi nástupnické podniky rozhodne zakladatel. (2) Rozhodnutím zakladatele o fúzi podniků není dotčena povinnost podniků požádat o udělení povolení ke spojení podle zákona upravujícího ochranu hospodářské soutěže24). Rozhodnutí o povolení spojení nebo zamítnutí žádosti o vydání takového rozhodnutí je pro podniky a jejich zakladatele závazné. (3) O fúzi nebo rozdělení podniku zakladatel informuje příslušný odborový orgán nejpozději tři měsíce před fúzí nebo rozdělením podniku. V případě, že v podniku nepůsobí odborová organizace, jsou zaměstnanci o těchto organizačních změnách informováni vhodným a prokazatelným způsobem. (4) V souvislosti s rozdělením podniku zakladatel vydá zakládací listiny pro nově vzniklé podniky a upraví zakládací listiny podniků, které byly rozdělením dotčeny. 24) Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů.“. 28. § 8 zní: „§ 8 (1) Jmění zaniklého podniku přechází na nástupnické podniky v rozsahu stanoveném v rozhodnutí zakladatele o rozdělení. (2) Není-li z rozhodnutí zakladatele o rozdělení podniku zřejmé, který podnik má právo hospodařit s některou částí jmění zúčastněného podniku, má k této části právo hospodařit společně a nerozdílně každý nástupnický podnik; to neplatí, jde-li o nemovitou věc evidovanou v katastru nemovitostí.“. 29. § 9 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 25 zní: „§ 9 Likvidace podniku (1) Při likvidaci podniku zpeněží likvidátor majetek podniku veřejnou dražbou. Jiným způsobem může likvidátor s majetkem podniku naložit pouze po předchozím souhlasu zakladatele. (2) Likvidátor může uzavřít smlouvu o převodu nemovité věci do práva hospodařit jiného podniku, nebo do příslušnosti hospodařit organizační složky státu nebo jiné státní organizace pouze po předchozím souhlasu zakladatele. Likvidátor může po předchozím souhlasu zakladatele uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu nemovité věci do práva hospodařit jiného podniku, nebo do příslušnosti hospodařit organizační složky státu nebo jiné státní organizace jen v případech, kdy takový převod nemovité věci přispěje k urychlenému dokončení likvidace převádějícího podniku a nebude tím ohroženo plnění jeho dluhů, je-li bezúplatný převod hospodárnější než jiný způsob naložení s nemovitou věcí nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis. (3) Likvidátor může bezúplatně převést nemovitou věc po předchozím souhlasu zakladatele do vlastnictví územního samosprávného celku nebo sdružení územních samosprávných celků25) pouze v případech, kdy je takový převod nemovité věci ve veřejném zájmu nebo kdy přispěje k urychlenému dokončení likvidace převádějícího podniku, aniž by tím bylo ohroženo plnění jeho dluhů. (4) Likvidátor nesmí nemovitou věc zatížit zástavním právem nebo předkupním právem a nesmí ohledně nemovité věci uzavřít smlouvu o budoucí kupní smlouvě; výjimku z tohoto zákazu může v odůvodněných případech povolit zakladatel. (5) Likvidátor nabídne zbylý majetek podniku, se kterým se nepodařilo naložit jinak, k bezúplatnému převodu Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Likvidátor může takovou nabídku učinit pouze v případě, že jsou vypořádány odvody do státního rozpočtu, daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění a dluhy podniku v likvidaci. Přijme-li Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nabídku likvidátora, uzavře s ním likvidátor po předchozím souhlasu zakladatele smlouvu o bezúplatném převodu zbylého majetku do jeho příslušnosti hospodařit. (6) Zakladatel je při svém jednání, jímž ovlivňuje činnost likvidátora, povinen sledovat účel likvidace. 25) § 46 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. § 24 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.“. Poznámka pod čarou č. 7 se zrušuje. 30. Nad označení § 12 se vkládá skupinový nadpis, který zní: „Ředitel“ a nadpis § 12 se zrušuje. 31. Poznámka pod čarou č. 8 zní: „8) § 33 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.“. 32. V § 12 se na konci textu odstavce 3 doplňuje odkaz na poznámku pod čarou č. 26. Poznámka pod čarou č. 26 zní: „26) § 42 písm. c) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.“. Poznámka pod čarou č. 9 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 33. V § 12 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „a organizaci vnitřního řízení“ a na konci odstavce 4 se doplňuje věta „Ředitel může po předchozím souhlasu zakladatele stanovit, které vnitřní organizační jednotky se zapíší do obchodního rejstříku jako odštěpné závody.“. 34. V § 12 odst. 5 se slova „§ 13 odst. 1“ nahrazují slovy „tohoto zákona“. 35. Za § 12 se vkládá nový § 12a, který včetně poznámky pod čarou č. 27 zní: „§ 12a (1) Ředitel je povinen počínat si s péčí řádného hospodáře a zajistit, aby plnění významných strategických, hospodářských, společenských, bezpečnostních a dalších zájmů státu bylo realizováno účelně, hospodárně a efektivně. Poruší-li povinnost péče řádného hospodáře a v důsledku toho získá prospěch, je povinen takto získaný prospěch podniku vydat. Není-li vydání prospěchu možné, nahradí ho ředitel podniku v penězích. Při posouzení, zda ředitel jednal s péčí řádného hospodáře, se vždy přihlédne k péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba, byla-li by v obdobném postavení nebo funkci. Pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu podniku; to neplatí, pokud takové rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou. (2) Vznikne-li v souvislosti s jednáním ředitele podniku újma, nahradí ředitel újmu způsobenou podniku v rozsahu podle zákoníku práce27). (3) Je-li v řízení před soudem posuzováno, zda ředitel podniku jednal s péčí řádného hospodáře, nese důkazní břemeno ředitel, ledaže soud rozhodne, že to po něm nelze spravedlivě požadovat. (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se použijí obdobně i pro zástupce ředitele. 27) § 257 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.“. 36. Nad označení § 13 se vkládá skupinový nadpis, který zní: „Dozorčí rada“ a nadpis § 13 se zrušuje. 37. V § 13 odst. 1 písm. a) se slova „státu svěřeným podniku k podnikatelské činnosti“ nahrazují slovem „podniku“. 38. V § 13 odst. 1 písm. e) se slova „, sloučení, splynutí či rozdělení“ nahrazují slovy „nebo přeměnu“. 39. V § 13 odst. 1 se na konci písmene k) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní: „l) vykonává další činnosti, které jí určí zakladatel ve statutu podniku.“. 40. V § 13 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Dozorčí rada volí ze svých členů předsedu, který svolává jednání dozorčí rady a řídí její činnost. Při volbě předsedy má každý člen dozorčí rady jeden hlas a ke zvolení předsedy je třeba nadpoloviční většiny hlasů všech členů dozorčí rady.“. 41. V § 13 odstavec 3 zní: „(3) Členové dozorčí rady jsou jmenováni a voleni z řad odborníků a zástupců zaměstnanců podniku. Výkon funkce člena dozorčí rady je nezastupitelný.“. 42. Poznámka pod čarou č. 10 zní: „10) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.“. 43. V § 13 odst. 7 se slovo „náležitou“ zrušuje, za slovo „péčí“ se vkládají slova „řádného hospodáře“ a slovo „škoda“ se nahrazuje slovem „újma“. 44. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který zní: „§ 13a (1) Vyplývá-li ze zákona nebo statutu, že jednání ředitele vyžaduje souhlas dozorčí rady a dozorčí rada takový souhlas řediteli nedá, nahradí újmu způsobenou podniku ti členové dozorčí rady, kteří nejednali s péčí řádného hospodáře. (2) Je-li členem dozorčí rady zaměstnanec podniku nebo zaměstnanec zakladatele podniku, nahradí újmu způsobenou podniku v rozsahu podle § 12a odst. 2. Pro účely určení výše náhrady újmy u členů dozorčí rady, kteří jsou zaměstnanci podniku, se vychází z výše jejich výdělku pobíraného v podniku, u členů dozorčí rady, kteří jsou zaměstnanci zakladatele, se vychází z výše jejich výdělku pobíraného u zakladatele; obdobně se určí výše náhrady újmy, kterou nahradí ostatní členové dozorčí rady, a to v závislosti na výši odměny, která jim byla stanovena v souvislosti s výkonem dané funkce. (3) Jestliže dozorčí rada dá souhlas k jednání podle odstavce 1, avšak podnik v důsledku takového jednání utrpí újmu, nahradí újmu způsobenou podniku ředitel a členové dozorčí rady, kteří nejednali s péčí řádného hospodáře, společně a nerozdílně, a to v rozsahu podle odstavce 2. (4) Při posuzování, zda členové dozorčí rady jednají s péčí řádného hospodáře, se obdobně použijí ustanovení § 12a odst. 1 a 3.“. 45. § 14 zní: „§ 14 (1) Ředitel podniku, jeho zástupci a členové dozorčí rady nesmějí a) podnikat nebo vykonávat jinou výdělečnou činnost v předmětu podnikání podniku, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody podniku pro jiného, b) být členem statutárního nebo kontrolního orgánu právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání, c) účastnit se na podnikání obchodní korporace se stejným nebo obdobným předmětem podnikání nebo vykonávat ve prospěch této právnické osoby jinou výdělečnou činnost, s výjimkou vlastnictví akcií nabytých v kuponové privatizaci. (2) Se souhlasem zakladatele mohou ředitel podniku, jeho zástupci a členové dozorčí rady být členem statutárního nebo kontrolního orgánu a) právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání, jedná-li se o právnickou osobu, ve které má podnik majetkovou účast, b) jiné právnické osoby, než je obchodní společnost se stejným nebo obdobným předmětem podnikání, nebo c) podniku se stejným nebo obdobným předmětem podnikání, jedná-li se o podnik založený podle tohoto zákona. (3) Zjistí-li zakladatel nebo dozví-li se o porušení zákazu konkurence podle odstavce 1 nebo 2, odvolá ředitele nebo člena dozorčí rady z funkce; zjistí-li zakladatel nebo dozví-li se, že zákaz konkurence podle odstavce 1 nebo 2 porušil zástupce ředitele, uloží řediteli, aby zástupce ředitele odvolal z funkce. Získají-li v důsledku nedodržení zákazu konkurence uvedené osoby prospěch, vydají takto získaný prospěch podniku; není-li vydání získaného prospěchu možné, nahradí jej v penězích. Tím není dotčeno právo na náhradu újmy.“. 46. V § 15 písm. a) se slova „včetně sloučení, splynutí či rozdělení“ nahrazují slovy „a vydává rozhodnutí o přeměně podniku“. 47. V § 15 se na konci textu písmene d) doplňují slova „včetně jeho položkové specifikace“. 48. V § 15 písmeno f) zní: „f) do 3 měsíců ode dne zápisu podniku do obchodního rejstříku vydá statut podniku, v němž určí, ve kterých dalších případech vyžaduje jednání ředitele předchozí souhlas dozorčí rady; statut dále obsahuje pravidla usměrňování hospodářské činnosti podniku, pravidla kontrolní činnosti zakladatele a zásady nakládání s majetkem podniku,“. 49. Poznámka pod čarou č. 11 zní: „11) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).“. 50. V § 15 písm. j) se za slova „je povinen“ vkládají slova „bez zbytečného odkladu“. 51. Na konci § 15 se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) až m), která znějí: „l) dohlíží na řádný výkon práva hospodařit s majetkem státu, zejména na hospodárné, účelné a efektivní využívání tohoto majetku při provozování podnikatelské činnosti, a kontroluje, jak podnik s tímto majetkem nakládá, m) napomáhá podnikům zapojit se do programů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací podporovaných ze státního rozpočtu nebo z jiných veřejných zdrojů financování.“. 52. V § 15 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Zakladatel při výkonu činností uvedených v odstavci 1, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat hospodaření podniku, jedná s péčí řádného hospodáře.“. 53. V § 16 odstavec 1 zní: „(1) Majetek podniku může zakladatel podniku odejmout pouze v případech a za podmínek stanovených zákonem.“. 54. V § 16 odst. 2 se slovo „státu“ za slovem „majetkem“ a za slovem „majetku“ nahrazuje slovem „podniku“, slova „podle zvláštních právních předpisů“ se zrušují a slova „vlastnické nebo jiné obdobné právo státu je, či není“ se nahrazují slovy „je nebo není vlastnické právo státu k majetku podniku“. 55. V § 16 odstavec 3 zní: „(3) Právní jednání vztahující se k majetku podniku učiněná podnikem bez předchozího schválení zakladatele předepsaného tímto zákonem nebo statutem jsou neplatná; této neplatnosti se lze dovolat do šesti měsíců ode dne, kdy se o neplatnosti oprávněná osoba dozvěděla nebo dozvědět měla a mohla, nejdéle však do deseti let od dne, kdy k takovému jednání došlo.“. 56. V § 16 odstavec 5 zní: „(5) Za dluhy odpovídá podnik majetkem podniku.“. 57. V § 16 odst. 6 se slovo „obchodního“ zrušuje a za slovo „majetku“ se vkládá slovo „podniku“. 58. V § 16 odst. 7 se slovo „se“ nahrazuje slovy „s předchozím“. 59. V § 16 se odstavec 8 zrušuje. Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 8. 60. V § 16 odstavec 8 zní: „(8) Pozemek, s nímž má podnik právo hospodařit, na kterém se nachází pozemní komunikace II. nebo III. třídy či místní komunikace ve vlastnictví územního samosprávného celku25), převede podnik na žádost územního samosprávného celku bezúplatně v nezbytně nutném rozsahu po předchozím souhlasu zakladatele do vlastnictví tohoto územního samosprávného celku. Jinou nemovitou věc, s níž má podnik právo hospodařit, lze bezúplatně darovací smlouvou převést do vlastnictví územního samosprávného celku nebo sdružení územních samosprávných celků25) na návrh zakladatele po předchozím souhlasu vlády. Tento majetek, o jehož převodu vláda rozhodla, se považuje za majetek pro stát trvale nepotřebný.“. Poznámky pod čarou č. 12a až 12c se zrušují. 61. Nad označení § 17 se vkládá skupinový nadpis, který zní: „Nabývání majetku a nakládání s majetkem podniku“. 62. § 17 zní: „§ 17 (1) Zakladatel může v průběhu podnikatelské činnosti podniku rozhodnout o zvýšení nebo snížení rozsahu určeného majetku, vyžadují-li to naléhavé strategické, hospodářské, společenské, bezpečnostní nebo jiné zájmy státu. (2) S určeným majetkem může podnik nakládat pouze s předchozím schválením zakladatele. (3) Určený majetek se v účetnictví podniku sleduje odděleně na samostatných analytických účtech. (4) Podnik je povinen nakládat s majetkem podniku v souladu s pravidly veřejné podpory.“. 63. Za § 17 se vkládají nové § 17a až 17e, které včetně poznámek pod čarou č. 28 a 29 znějí: „§ 17a (1) Podnik může nabývat od právnických nebo fyzických osob, od jiných podniků, organizačních složek státu nebo jiných státních organizací pouze věci, které potřebuje k provozování činnosti v předmětu jeho podnikání. (2) Zakladatel ve statutu podniku stanoví, ve kterých případech vyžaduje smlouva, kterou podnik nabývá nemovitou věc, jeho předchozí schválení. Při úplatném nabývání nemovité věci lze cenu sjednat podle zákona upravujícího ceny28) pouze do výše rovnající se ocenění této nemovité věci podle zákona upravujícího oceňování majetku29). Zakladatel ve statutu podniku určí cenové limity a další podmínky pro nabývání movitých věcí, a to s přihlédnutím k jejich významu a hodnotě. Vyšší cenu nemovité nebo movité věci může podnik sjednat jen po předchozím schválení zakladatele. Podnik je povinen doložit zakladateli před schválením důvody pro sjednání vyšší ceny spolu s doložením zajištění souladu ceny s pravidly veřejné podpory. (3) Podnik může nabýt majetkovou účast v jiných právnických osobách pouze po předchozím schválení zakladatele. § 17b (1) Podnik je povinen využívat majetek podniku účelně, hospodárně a efektivně k jeho podnikání. Podnik s majetkem hospodaří a nakládá tak, aby svým jednáním majetek nepoškozoval a neodůvodněně nesnižoval jeho rozsah a hodnotu anebo výnos z tohoto majetku. (2) Podnik pečuje o zachování majetku a jeho údržbu, a pokud to připouští jeho povaha, i o jeho zlepšení nebo rozmnožení. Chrání jej před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím. (3) Podnik důsledně využívá všechny právní prostředky při uplatňování a hájení svých práv a práv státu jako vlastníka a při ochraně majetku podniku před neoprávněnými zásahy a včas uplatňuje zejména právo na náhradu škody, právo na vydání bezdůvodného obohacení a další práva k zajištění, zachování a ochraně majetku. (4) Podnik průběžně sleduje, zda dlužníci včas a řádně plní své dluhy, a zejména včasným uplatněním a vymáháním svých práv zajišťuje, aby nedošlo k promlčení nebo zániku těchto práv. Podnik od dlužníků požaduje úroky z prodlení a sjednané smluvní pokuty. Podnik není povinen takto postupovat, pokud by byl takový postup v rozporu s péčí řádného hospodáře. (5) Účetní závěrka podniku musí být ověřena auditorem. Ředitel podniku sdělí písemně zakladateli a dozorčí radě do 1 měsíce od doručení zprávy auditora o ověření účetní závěrky, jaká byla přijata opatření k odstranění nedostatků v této zprávě auditora uvedených. § 17c (1) Má-li podnik ve svém majetku nepotřebnou nemovitou věc, zveřejní tuto skutečnost na internetovém „Portálu veřejné správy“ za účelem informovanosti organizačních složek státu a jiných státních organizací o možnosti převzít takovou nemovitou věc do jejich příslušnosti hospodařit. Projeví-li organizační složka státu nebo jiná státní organizace o převzetí nemovité věci zájem, uskuteční podnik převod nemovité věci do příslušnosti hospodařit této organizační složky státu nebo jiné státní organizace za cenu obvyklou. Bezúplatně převede podnik nemovitou věc do příslušnosti hospodařit organizační složky státu nebo jiné státní organizace po předchozím souhlasu vlády vydaném na návrh zakladatele nebo jiného ministerstva. (2) Neprojeví-li žádná organizační složka státu nebo jiná státní organizace ve lhůtě 1 měsíce od zveřejnění informace podniku podle odstavce 1 o převzetí nemovité věci zájem, naloží s ní podnik podle dalších ustanovení tohoto zákona. § 17d (1) Při úplatném převodu nemovité věci přímým prodejem předem určenému nabyvateli sjedná podnik cenu nejméně ve výši ceny obvyklé. Nižší cenu může podnik sjednat jen po předchozím schválení zakladatele. Podnik je povinen doložit zakladateli před schválením důvody pro sjednání nižší ceny spolu s doložením zajištění souladu s pravidly veřejné podpory. (2) V případě určeného nemovitého majetku, s nímž má podnik právo hospodařit, a který slouží k zajištění důležitých bezpečnostních nebo obranných zájmů státu, je zakladatel před udělením souhlasu podle ustanovení § 17 odst. 2 v případě zamýšleného převodu povinen prokazatelně zjistit, zda o takový majetek nemají z důvodu zajištění důležitých bezpečnostních nebo obranných zájmů státu v rámci své působnosti nebo předmětu činnosti zájem jiné organizační složky státu, státní organizace nebo státní podniky. (3) Zakladatel ve statutu podniku stanoví, ve kterých případech vyžaduje jeho předchozí schválení nakládání s nemovitými věcmi, které nejsou součástí určeného majetku. § 17e (1) Podnik může převést právo hospodařit s věcí z majetku podniku na jiný podnik, potřebuje-li přejímající podnik takovou věc k provozování podnikatelské činnosti. Do příslušnosti hospodařit organizační složky státu nebo jiné státní organizace může podnik převést věc z majetku podniku, pokud organizační složka státu nebo jiná státní organizace potřebují takovou věc k plnění svých úkolů. (2) Je-li předmětem převodu podle odstavce 1 nemovitá věc, která se převádí do práva hospodařit jiného podniku nebo do příslušnosti hospodařit organizační složky státu či jiné státní organizace bezúplatně, je třeba k takovému převodu předchozí schválení zakladatele převádějícího podniku. (3) Vláda může ve veřejném zájmu na návrh zakladatele nebo jiného ministerstva rozhodnout, že zakladatel odejme z majetku podniku nemovitou věc podle § 16 odst. 1 a převede ji bezúplatně do příslušnosti hospodařit organizační složky státu nebo jiné státní organizace, která takovou věc nezbytně potřebuje k plnění svých úkolů. (4) Podnik je povinen nakládat s majetkem podniku podle odstavců 1 a 2 v souladu s pravidly veřejné podpory. V případě nakládání s majetkem podniku podle odstavce 2 je podnik povinen doložit soulad s pravidly veřejné podpory zakladateli. 28) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. 29) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.“. 64. § 18 se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 12d a 13 zrušuje. 65. V § 19 odst. 4 se za slova „potřeb podniku;“ vkládají slova „zakladatel při nakládání s prostředky v tomto fondu zohledňuje dokumenty schválené vládou nebo zakladatelem podniku, které se vztahují k činnosti podniku;“. 66. V § 24 odst. 1 se slova „§ 45,“ zrušují. Poznámka pod čarou č. 22 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Zakladatelé ve spolupráci se státními podniky jsou povinni do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona přizpůsobit tomuto zákonu zakládací listiny a statuty státních podniků a podat návrh na zápis provedených změn do obchodního rejstříku. 2. Pokud je v katastrukatastru nemovitostí ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zapsáno právo hospodařit s nemovitou věcí ve vlastnictví České republiky pro státní podnik nebo státní podnik v likvidaci, na které se vztahuje zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, z důvodu převzetí této nemovité věci po dříve zaniklém státním podniku, pak platí, že uvedený státní podnik nebo státní podnik v likvidaci má právo hospodařit k této nemovité věci. To se nevztahuje na nemovité věci, u kterých je existence práva hospodařit ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona předmětem soudního řízení anebo které byly dotčeny přechodem vlastnického práva na Českou republiku podle § 8 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění zákona č. 173/2012 Sb. 3. Pokud je u nemovité věci ve vlastnictví České republiky ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona v katastrukatastru nemovitostí zapsáno právo hospodaření pro dříve zaniklý státní podnik, postupuje se podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017. v z. Pokorná-Jermanová v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 39/2016 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 39/2016 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Ministerstvem vnitra Republiky Kazachstán o provádění Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Republiky Kazachstán o zpětném přebírání osob s neoprávněným pobytem Vyhlášeno 3. 8. 2016, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 7. 2016, částka 24/2016 * Článek 1 - Definice * Článek 2 - Readmise vlastních občanů * Článek 3 - Readmise občanů třetích států a osob bez státní příslušnosti * Článek 4 - Žádost o readmisi * Článek 5 - Předání s doprovodem * Článek 6 - Žádost o průvoz * Článek 7 - Příslušné orgány * Článek 8 - Hraniční přechody * Článek 9 - Hrazení nákladů * Článek 10 - Jazyky * Článek 11 - Řešení sporů * Článek 12 - Změny Protokolu * Článek 13 - Závěrečná ustanovení 1 2 3 4 5 6 7 Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 7. 2016 39 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 23. února 2011 byl v Praze podepsán Protokol mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Ministerstvem vnitra Republiky Kazachstán o provádění Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Republiky Kazachstán o zpětném přebírání osob s neoprávněným pobytem1). Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 13 odst. 1 dne 1. července 2016. České znění Protokolu a anglické znění, jež je pro jeho výklad rozhodné, se vyhlašují současně. PROTOKOL MEZI MINISTERSTVEM VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY A MINISTERSTVEM VNITRA REPUBLIKY KAZACHSTÁN O PROVÁDĚNÍ SMLOUVY MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU REPUBLIKY KAZACHSTÁN O ZPĚTNÉM PŘEBÍRÁNÍ OSOB S NEOPRÁVNĚNÝM POBYTEM MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY a MINISTERSTVO VNITRA REPUBLIKY KAZACHSTÁN, dále jen smluvní strany, za účelem provádění Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Republiky Kazachstán o zpětném přebírání osob s neoprávněným pobytem, dále jen Smlouva, a v souladu s jejím článkem 13, SE DOHODLY TAKTO: Článek 1 Definice Pro účely tohoto protokolu se rozumí: 1) „žádajícím státem“ stát, jehož příslušný orgán podává žádost o readmisi nebo průvoz v souladu se Smlouvou; 2) „žádaným státem“ stát, jehož příslušnému orgánu je podána žádost o readmisi nebo průvoz v souladu se Smlouvou; 3) „občanem třetího státu“ osoba, která má jiné státní občanství než občanství států smluvních stran; 4) „osobou bez státní příslušnosti“ osoba, která nemá žádné státní občanství. Článek 2 Readmise vlastních občanů Občanství žádaného státu v souladu s článkem 2 odst. 1 Smlouvy může být: 1) prokázáno kterýmkoliv z dokumentů uvedených v Příloze 1 tohoto protokolu, a to i v případě, že jeho doba platnosti uplynula. Pokud jsou takové dokumenty předloženy, žádaný stát uzná občanství, aniž by požadoval další šetření. Občanství nelze prokázat padělanými nebo pozměněnými doklady; 2) zjištěno na základě kteréhokoliv z dokumentů uvedených v Příloze 2 tohoto protokolu, a to i v případě, že doba jeho platnosti uplynula. Pokud jsou takové dokumenty předloženy, žádaný stát bude občanství považovat za zjištěné, pokud nemůže prokázat opak. Občanství nelze zjistit na základě padělaných nebo pozměněných dokladů. Článek 3 Readmise občanů třetích států a osob bez státní příslušnosti 1. Existence podmínek pro readmisi občanů třetích států a osob bez státní příslušnosti v souladu s článkem 3 odst. 1 bod 1 Smlouvy může být: 1) prokázána kterýmkoliv z dokumentů nebo dalších důkazních prostředků uvedených v Příloze 3 části A tohoto protokolu. Pokud jsou takové důkazní prostředky předloženy, žádaný stát uzná existenci podmínek pro readmisi dotčené osoby, aniž by požadoval další šetření; 2) zjištěna na základě kteréhokoliv z dokumentů nebo dalších důkazních prostředků uvedených v Příloze 3 části B tohoto protokolu. Pokud jsou takové důkazní prostředky předloženy, žádaný stát bude existenci podmínek pro readmisi dotčené osoby považovat za zjištěnou, pokud nemůže prokázat opak. 2. Existence podmínek pro readmisi občanů třetích států a osob bez státní příslušnosti v souladu s článkem 3 odst. 1 body 2 a 3 Smlouvy může být: 1) prokázána kterýmkoliv z dokumentů nebo dalších důkazních prostředků uvedených v Příloze 4 části A tohoto protokolu. Pokud jsou takové důkazní prostředky předloženy, žádaný stát uzná existenci podmínek pro readmisi dotčené osoby, aniž by požadoval další šetření; 2) zjištěna na základě kteréhokoliv z dokumentů nebo dalších důkazních prostředků uvedených v Příloze 4 části B tohoto protokolu. Pokud jsou takové důkazní prostředky předloženy, žádaný stát bude existenci podmínek pro readmisi dotčené osoby považovat za zjištěnou, pokud nemůže prokázat opak. 3. Existenci podmínek pro readmisi občanů třetích států a osob bez státní příslušnosti nelze prokázat padělanými nebo pozměněnými doklady. Článek 4 Žádost o readmisi 1. Žádost o readmisi podle článku 5 Smlouvy se podává na formuláři, jehož vzor tvoří Přílohu 5 tohoto protokolu. Žádost o readmisi a odpověď na ni se podává přednostně faxem. 2. V případě potřeby pohovoru v souladu s článkem 6 odst. 2 Smlouvy se žádost o pohovor uvede v oddílu F žádosti o readmisi. 3. K žádosti se přiloží kopie dokumentů, jimiž se prokazuje nebo na jejichž základě se zjišťuje občanství žádaného státu nebo existence podmínek pro readmisi občanů třetích států nebo osob bez státní příslušnosti. 4. Smluvní strany si nejpozději do 14 dnů po vstupu v platnost Smlouvy a tohoto protokolu vymění vzory dokumentů, jimiž se prokazuje občanství České republiky a Republiky Kazachstán, a rovněž cestovních dokladů vydávaných v souladu s článkem 3 odst. 3 Smlouvy. Pokud dojde ke změnám ve výše uvedených vzorech dokumentů nebo budou vydány nové vzory, smluvní strany se o tom bez zbytečného odkladu informují a poskytnou druhé smluvní straně tyto změněné nebo nové vzory dokumentů. Článek 5 Předání s doprovodem 1. Pokud osoba, která má být předána, potřebuje pomoc či zdravotní péči vzhledem ke svému zdraví nebo věku nebo pokud jsou třeba jiná ochranná nebo bezpečnostní opatření, předání se uskuteční s doprovodem. 2. O předání s doprovodem se ve dvou kopiích vyhotoví písemný záznam za využití formuláře, jehož vzor tvoří Přílohu 6 tohoto protokolu. Článek 6 Žádost o průvoz 1. Žádost o průvoz podle článku 10 Smlouvy se podává na formuláři, jehož vzor tvoří Přílohu 7 tohoto protokolu. 2. Žádost o průvoz se podává nejpozději 14 kalendářních dnů před plánovaným zahájením průvozu. Žádost o průvoz a odpověď na ni se podává přednostně faxem. Článek 7 Příslušné orgány 1. Orgány příslušné k vyřizování žádostí o readmisi a průvoz, jakož i k provádění readmise a průvozu v souladu se Smlouvou jsou: na české straně: - Policie České republiky Ředitelství služby cizinecké policie; na kazašské straně: - Ministerstvo vnitra Republiky Kazachstán. 2. Smluvní strany si vymění adresy, telefonní a faxová čísla příslušných orgánů uvedených v odstavci 1 tohoto článku před vstupem v platnost tohoto protokolu. Příslušné orgány si bez zbytečného odkladu oznámí jakékoli změny svých názvů, adres a telefonních a faxových čísel. Článek 8 Hraniční přechody Pro readmisi a průvoz osob v souladu se Smlouvou budou používána následující letiště, pokud se příslušné orgány uvedené v článku 7 tohoto protokolu nedohodnou jinak: na české straně: - letiště Praha Ruzyně; na kazašské straně: - mezinárodní letiště Astana, - mezinárodní letiště Almaty. Článek 9 Hrazení nákladů 1. Žádající stát poskytne žádanému státu náhradu všech nákladů, které vznikly podle článku 11 Smlouvy, bankovním převodem na účet žádaného státu do 30 kalendářních dnů ode dne doručení faktury. Tyto náklady se týkají: 1) dopravy, 2) stravy, 3) ubytování, 4) neodkladné lékařské péče, 5) tlumočnických služeb, v případě jejich potřeby, 6) dalších nezbytných výdajů dohodnutých předem příslušnými orgány podle článku 7 tohoto protokolu. 2. Výše náhrad poskytovaných podle odstavce 1 tohoto článku se řídí právními předpisy žádaného státu na základě dokladů prokazujících skutečnou výši nákladů. 3. Náklady na dopravuNáklady na dopravu se rozumí náklady na použití služebního motorového vozidla nebo prostředků hromadné přepravy osob, s výjimkou vozidel taxislužby. Do dalších nezbytných výdajů se zahrnují pouze účelně vynaložené náklady při dodržení zásady maximální hospodárnosti. 4. Žádaný stát provede vyúčtování náhrady nákladů podle odstavce 1 tohoto článku vždy za uplynulý kalendářní měsíc. 5. Součástí vyúčtování náhrad nákladů jsou doklady prokazující skutečnou výši nákladů. 6. Náhrady nákladů podle odstavce 1 tohoto článku se hradí za přebírané osoby i za členy doprovodu. Článek 10 Jazyky Při provádění Smlouvy a tohoto protokolu komunikují příslušné orgány v anglickém nebo v ruském jazyce. Článek 11 Řešení sporů Jakékoliv spory týkající se výkladu nebo provádění ustanovení tohoto protokolu budou řešeny jednáním a konzultacemi mezi smluvními stranami. Článek 12 Změny Protokolu Tento protokol může být měněn a doplňován na základě vzájemného souhlasu smluvních stran. Změny a doplnění budou vypracovány ve formě protokolů, které budou tvořit nedílnou součást tohoto protokolu. Článek 13 Závěrečná ustanovení 1. Tento protokol vstupuje v platnost současně se Smlouvou. 2. Platnost tohoto protokolu skončí dnem skončení platnosti Smlouvy. 3. Ustanovení tohoto protokolu nebudou prováděna v období pozastavení provádění Smlouvy. Dáno v Praze dne 23. února 2011 ve dvou vyhotoveních v českém, kazašském, ruském a anglickém jazyce, přičemž všechny texty jsou stejně autentické. V případě rozdílností ve výkladu ustanovení tohoto protokolu bude rozhodující anglický text. Za Ministerstvo vnitra České republiky Mgr. Radek John v. r. ministr vnitra Za Ministerstvo vnitra Republiky Kazachstán Rapil Zhoshybaev v. r. výkonný tajemník Ministerstva zahraničních věcí Příloha 1 k Protokolu mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Ministerstvem vnitra Republiky Kazachstán o provádění Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Republiky Kazachstán o zpětném přebírání osob s neoprávněným pobytem SEZNAM DŮKAZŮ O STÁTNÍM OBČANSTVÍ (článek 2 bod 1 tohoto protokolu) Pro Českou republiku - cestovní doklad jakéhokoli druhu (cestovní pas, diplomatický pas, služební pas, cestovní průkaz); - občanský průkaz České republiky; - osvědčení o státním občanství; pro Republiku Kazachstán - národní pas Republiky Kazachstán; - národní průkazy totožnosti; - oprávnění k pobytu; - průkazy totožnosti osob bez státního občanství; - diplomatický pas Republiky Kazachstán; - služební pas Republiky Kazachstán; - rodné listy (pokud jsou zapsány v pase jednoho z rodičů); - oprávnění k návratu. Příloha 2 k Protokolu mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Ministerstvem vnitra Republiky Kazachstán o provádění Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Republiky Kazachstán o zpětném přebírání osob s neoprávněným pobytem SPOLEČNÝ SEZNAM DŮKAZŮ O STÁTNÍM OBČANSTVÍ (článek 2 bod 2 tohoto protokolu) - kopie jakéhokoli z dokladů vyjmenovaných v Příloze 1 tohoto protokolu; - jakýkoli úřední dokument, který zmiňuje nebo naznačuje státní občanství, nebo jeho kopie; - průkazy brance a vojenské knížky nebo jejich kopie; - námořnické knížky nebo jejich kopie; - řidičské průkazy nebo jejich kopie; - rodné listy nebo jejich kopie; - zaměstnanecké průkazy nebo jejich kopie; - výpovědi svědků; - výpovědi dotčené osoby; - v případě občanů České republiky občanský průkaz Československé republiky, Československé socialistické republiky nebo České a Slovenské Federativní Republiky s vyznačeným státním občanstvím České republiky; - jakýkoliv jiný doklad, který může napomoci zjištění státního občanství dotčené osoby. Příloha 3 k Protokolu mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Ministerstvem vnitra Republiky Kazachstán o provádění Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Republiky Kazachstán o zpětném přebírání osob s neoprávněným pobytem SPOLEČNÝ SEZNAM DOKUMENTŮ TÝKAJÍCÍCH SE OBČANŮ TŘETÍCH STÁTŮ A OSOB BEZ STÁTNÍ PŘÍSLUŠNOSTI (článek 3 odst. 1 tohoto protokolu) ČÁST A - úřední výpověď učiněná pro účely zrychleného řízení především pracovníkem orgánu ochrany hranic žádajícího státu dosvědčující, že dotčená osoba vstoupila na území žádajícího státu přímo z území žádaného státu; - letenky a jízdenky na vlak a autobus vydané na jméno, které dosvědčují trasu cesty dotčené osoby z území žádaného státu přímo na území žádajícího státu; - seznamy cestujících z letadla, vlaku nebo autobusu, které dosvědčují trasu cesty dotčené osoby z území žádaného státu přímo na území žádajícího státu. ČÁST B - úřední výpověď učiněná především pracovníkem orgánu ochrany hranic žádajícího státu nebo jinými svědky dosvědčující, že dotčená osoba vstoupila na území žádajícího státu přímo z území žádaného státu; - dokumenty, potvrzení a účty jakéhokoli druhu (např. hotelové účty, objednací průkazy k lékaři/zubaři, průkazy opravňující ke vstupu do veřejných/soukromých institucí, smlouvy o nájmu vozu, stvrzenky z kreditní karty atd.), které jasně ukazují, že dotčená osoba pobývala na území žádaného státu; - informace ukazující na to, že dotčená osoba využila služeb přepravní nebo cestovní agentury; - úřední výpověď dotčené osoby v soudním nebo správním řízení. Příloha 4 k Protokolu mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Ministerstvem vnitra Republiky Kazachstán o provádění Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Republiky Kazachstán o zpětném přebírání osob s neoprávněným pobytem SPOLEČNÝ SEZNAM DOKUMENTŮ TÝKAJÍCÍCH SE OBČANŮ TŘETÍCH STÁTŮ A OSOB BEZ STÁTNÍ PŘÍSLUŠNOSTI (článek 3 odst. 2 tohoto protokolu) ČÁST A - platné vízum nebo povolení k pobytu vydané žádaným státem; - vstupní/výstupní razítka nebo podobné potvrzení v cestovním dokladu dotčené osoby nebo jiný důkaz vstupu/výstupu. ČÁST B - kopie jakéhokoli dokumentu uvedeného v části A; - úřední výpověď dotčené osoby v soudním nebo správním řízení. Příloha 5 k Protokolu mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Ministerstvem vnitra Republiky Kazachstán o provádění Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Republiky Kazachstán o zpětném přebírání osob s neoprávněným pobytem ŽÁDOST O READMISI podle článku 5 Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Republiky Kazachstán o zpětném přebírání osob s neoprávněným pobytem 62kB 90kB 55kB Příloha 6 k Protokolu mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Ministerstvem vnitra Republiky Kazachstán o provádění Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Republiky Kazachstán o zpětném přebírání osob s neoprávněným pobytem ZÁZNAM O PŘEDÁNÍ PŘEDÁVANÉ OSOBY v souladu s článkem 5 odst. 2 Protokolu mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Ministerstvem vnitra Republiky Kazachstán o provádění Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Republiky Kazachstán o zpětném přebírání osob s neoprávněným pobytem 89kB 23kB Příloha 7 k Protokolu mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Ministerstvem vnitra Republiky Kazachstán o provádění Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Republiky Kazachstán o zpětném přebírání osob s neoprávněným pobytem ŽÁDOST O PRŮVOZ v souladu s článkem 10 Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Republiky Kazachstán o zpětném přebírání osob s neoprávněným pobytem 71kB 48kB 1) Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Republiky Kazachstán o zpětném přebírání osob s neoprávněným pobytem, podepsaná v Praze dne 23. února 2011, byla vyhlášena pod č. 38/2016 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 38/2016 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 38/2016 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Republiky Kazachstán o zpětném přebírání osob s neoprávněným pobytem Vyhlášeno 3. 8. 2016, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 7. 2016, částka 24/2016 * Článek 1 - Definice * ČÁST I - READMISNÍ ZÁVAZKY * ČÁST II - POSTUP PŘI READMISI * ČÁST III - PRŮVOZ * ČÁST IV - NÁKLADY * ČÁST V - OCHRANA ÚDAJŮ * ČÁST VI - PROVÁDĚNÍ A POUŽITÍ * ČÁST VII - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 7. 2016 38 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 23. února 2011 byla v Praze podepsána Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Republiky Kazachstán o zpětném přebírání osob s neoprávněným pobytem. Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 17 odst. 1 dne 1. července 2016. České znění Smlouvy a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. SMLOUVA MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU REPUBLIKY KAZACHSTÁN O ZPĚTNÉM PŘEBÍRÁNÍ OSOB S NEOPRÁVNĚNÝM POBYTEM VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY a VLÁDA REPUBLIKY KAZACHSTÁN, dále jen SMLUVNÍ STRANY, odhodlány posilovat svou spolupráci za účelem účinnějšího boje proti nelegálnímu přistěhovalectví, znepokojeny významným nárůstem aktivit organizovaných zločineckých skupin v oblasti pašování migrantů, přejíce si zavést prostřednictvím této smlouvy a na základě vzájemnosti rychlé a účinné postupy pro identifikaci a bezpečné a řádné navrácení osob, které nesplňují nebo přestaly splňovat podmínky pro vstup nebo pobyt na území států smluvních stran, a usnadnit průvoz těchto osob v duchu spolupráce, respektujíce vnitrostátní právní předpisy a přijaté mezinárodní závazky států smluvních stran, SE DOHODLY TAKTO: Článek 1 Definice Pro účely této smlouvy se rozumí: 1) „readmisí“ navracení občanů státu žádané strany, občanů třetích států a osob bez státní příslušnosti, u nichž byl zjištěn nelegální vstup nebo pobyt na území státu žádající strany, příslušným orgánem žádající strany a jejich přijetí příslušným orgánem žádané strany v souladu s ustanoveními této smlouvy; 2) „občanem Republiky Kazachstán“ osoba, která je v souladu s vnitrostátními právními předpisy Republiky Kazachstán jejím občanem; 3) „občanem České republiky“ osoba, která je v souladu s vnitrostátními právními předpisy České republiky jejím občanem; 4) „občanem třetího státu“ osoba, která má jiné státní občanství než občanství států smluvních stran; 5) „osobou bez státní příslušnosti“ osoba, která nemá žádné státní občanství; 6) „povolením k pobytu“ povolení jakéhokoliv druhu vydané příslušným orgánem jedné ze smluvních stran, které opravňuje osobu k pobytu na území jejího státu. Nezahrnuje povolení k dočasnému pobytu na území státu smluvní strany v souvislosti s vyřizováním žádosti o udělení azylu nebo žádosti o povolení k pobytu; 7) „vízem“ povolení vydané příslušným orgánem jedné ze smluvních stran, které se vyžaduje pro vstup na území jejího státu nebo průjezd přes ně. Nezahrnuje letištní průjezdní víza; 8) „průvozem“ průjezd občana třetího státu nebo osoby bez státní příslušnosti přes území státu žádané strany na cestě ze státu žádající strany do státu určení; 9) „žádající stranou“ smluvní strana, která podává žádost o readmisi podle článku 5 nebo žádost o průvoz podle článku 10 této smlouvy; 10) „žádanou stranou“ smluvní strana, které je podána žádost o readmisi podle článku 5 nebo žádost o průvoz podle článku 10 této smlouvy; 11) „příslušným orgánem“ orgán smluvní strany, uvedený v protokolu k provádění této smlouvy, který je pověřen prováděním této smlouvy; 12) „příhraniční oblastí“ mezinárodní letiště států smluvních stran. ČÁST I READMISNÍ ZÁVAZKY Článek 2 Readmise občanů států smluvních stran 1. Žádaná strana převezme na žádost žádající strany a v rámci této smlouvy zpět na území svého státu všechny osoby, jež nesplňují nebo přestaly splňovat platné podmínky pro vstup nebo pobyt na území státu žádající strany, pokud jsou poskytnuty důkazy, že jsou občany státu žádané strany. Totéž platí pro osoby, které po vstupu na území státu žádající strany byly zbaveny nebo se vzdaly občanství státu žádané strany, aniž by nabyly občanství státu žádající strany. 2. Žádaná strana rovněž převezme: - nezletilé svobodné děti osob uvedených v odstavci 1 tohoto článku, bez ohledu na místo jejich narození nebo jejich občanství, pokud nemají nezávislé právo pobytu na území státu žádající strany; - manžely nebo manželky osob uvedených v odstavci 1 tohoto článku, kteří mají odlišné občanství, za předpokladu, že mají právo na vstup a pobyt na území státu žádané strany nebo že toto právo získají, pokud nemají nezávislé právo pobytu na území státu žádající strany. 3. Žádaná strana v případě potřeby vydá osobě, jejíž readmise byla schválena, bez ohledu na její vůli cestovní doklad s minimální dobou platnosti šesti měsíců, a to do tří pracovních dnů ode dne schválení převzetí této osoby. Pokud z právních nebo věcných důvodů nelze dotčenou osobu předat v době platnosti původně vydaného cestovního dokladu, žádaná strana do 14 kalendářních dnů prodlouží platnost cestovního dokladu nebo v případě potřeby vydá nový cestovní doklad se stejnou dobou platnosti. Pokud žádaná strana do 14 kalendářních dnů nevydá nový cestovní doklad, neprodlouží jeho platnost nebo ho neobnoví, má se za to, že žádaná strana souhlasí s použitím dokladu, jehož platnost skončila. Článek 3 Readmise občanů třetích států a osob bez státní příslušnosti 1. Žádaná strana převezme na žádost žádající strany a v rámci této smlouvy zpět na území svého státu občany třetích států nebo osoby bez státní příslušnosti, kteří nesplňují nebo přestali splňovat platné podmínky pro vstup nebo pobyt na území státu žádající strany, pokud jsou poskytnuty důkazy, že tyto osoby 1) nelegálně vstoupily na území státu jedné smluvní strany přímo z území státu druhé smluvní strany, nebo 2) byly v době vstupu držiteli platného povolení k pobytu vydaného žádanou stranou, nebo 3) byly v době vstupu držiteli platného víza vydaného žádanou stranou a vstoupily na území státu žádající strany přímo z území státu žádané strany. 2. Readmisní závazek podle odstavce 1 tohoto článku se neuplatní, jestliže 1) se občan třetího státu nebo osoba bez státní příslušnosti nacházeli pouze v tranzitním prostoru mezinárodního letiště státu žádané strany, nebo 2) žádající strana vydala občanu třetího státu nebo osobě bez státní příslušnosti vízum či povolení k pobytu před vstupem nebo po vstupu na území svého státu, ledaže - tato osoba je držitelem víza nebo povolení k pobytu vydaného žádanou stranou s delší dobou platnosti, nebo - vízum nebo povolení k pobytu vydané žádající stranou bylo získáno na základě padělaných či pozměněných dokladů, 3) občan třetího státu nebo osoba bez státní příslušnosti nepotřebuje vízum pro vstup na území státu žádající strany. 3. Po obdržení kladné odpovědi žádané strany na žádost o readmisi vydá žádající strana osobě, jejíž readmise byla schválena, cestovní doklad uznávaný žádanou stranou. Článek 4 Readmise, k níž došlo omylem Žádající strana přijme zpět každou osobu převzatou žádanou stranou, je-li do tří měsíců po jejím předání zjištěno, že podmínky stanovené v článcích 2 nebo 3 této smlouvy nebyly splněny. V těchto případech se použijí obdobně procesní ustanovení této smlouvy a žádaná strana předá všechny dostupné informace týkající se totožnosti a občanství osoby, která má být přijata zpět. ČÁST II POSTUP PŘI READMISI Článek 5 Žádost o readmisi 1. S výhradou odstavce 2 tohoto článku vyžaduje každé předání osoby, která má být převzata zpět na základě některého ze závazků uvedených v článcích 2 a 3 této smlouvy, podání žádosti o readmisi příslušnému orgánu žádané strany. 2. Pokud je osoba, která má být převzata zpět, držitelem platného cestovního dokladu nebo dokladu totožnosti a v případě občanů třetích států nebo osob bez státní příslušnosti rovněž držitelem platného víza vydaného žádanou stranou, předání této osoby může proběhnout, aniž by žádající strana musela podat žádost o readmisi nebo písemné oznámení příslušnému orgánu žádané strany. 3. Aniž by byl dotčen odstavec 2 tohoto článku, byla-li osoba zadržena v příhraniční oblasti státu žádající strany do 48 hodin od okamžiku nelegálního překročení státních hranic přímo z území státu žádané strany, může žádající strana podat žádost o readmisi ve lhůtě dvou dnů od zadržení této osoby (zrychlené řízení). 4. Žádost o readmisi obsahuje zejména tyto informace: 1) veškeré dostupné údaje o osobě, která má být převzata zpět, v souladu s protokolem k provádění této smlouvy, a 2) důkazní prostředky podle článku 6 této smlouvy. 5. Žádost o readmisi by měla v případě potřeby také obsahovat: 1) za předpokladu, že dotčená osoba s tím výslovně souhlasí, konstatování, že osoba, která má být předána, může potřebovat pomoc či zdravotní péči; 2) jakákoliv jiná ochranná a bezpečnostní opatření, která mohou být v konkrétním případě předání nezbytná. Článek 6 Důkazní prostředky 1. Prostředky prokazující občanství podle článku 2 této smlouvy a důkazní prostředky týkající se občanů třetích států a osob bez státní příslušnosti podle článku 3 této smlouvy jsou uvedeny v protokolu k provádění této smlouvy. 2. Není-li možné předložit prostředky prokazující občanství podle článku 2 této smlouvy, provede diplomatické zastoupení nebo konzulární úřad žádané strany s osobou, která má být převzata zpět, nejdéle do 10 kalendářních dnů ode dne přijetí žádosti o readmisi pohovor za účelem zjištění jejího občanství. Článek 7 Lhůty 1. Žádost o readmisi se podává příslušnému orgánu žádané strany do jednoho roku ode dne, kdy se příslušný orgán žádající strany dozvěděl, že občan třetího státu nebo osoba bez státní příslušnosti nesplňují nebo přestali splňovat platné podmínky pro vstup nebo pobyt. Readmisní závazek nevznikne, pokud je žádost o readmisi těchto osob podána po uplynutí uvedené lhůty. Pokud existují překážky pro podání žádosti ve stanovené lhůtě, lhůta se na žádost prodlouží na dobu, než tyto překážky odpadnou. 2. Žádaná strana odpoví na žádost o readmisi bez zbytečného odkladu, v každém případě do 14 kalendářních dnů ode dne doručení této žádosti. Pokud existují překážky pro zodpovězení žádosti ve stanovené lhůtě, lhůta se na řádně odůvodněnou žádost prodlouží v každém případě až na 30 kalendářních dnů. 3. V případě žádosti o readmisi ve zrychleném řízení v souladu s článkem 5 odstavcem 3 této smlouvy musí být odpověď zaslána do 3 pracovních dnů ode dne doručení této žádosti. 4. Pokud není ve lhůtách uvedených v odstavci 2 a 3 tohoto článku zaslána žádná odpověď, považuje se to za souhlas s předáním. 5. Důvody pro odmítnutí žádosti o readmisi je třeba sdělit žádající straně. 6. Po obdržení kladné odpovědi nebo případně po uplynutí lhůt stanovených v odstavci 2 tohoto článku je dotčená osoba předána do 90 kalendářních dnů. V případě zrychleného řízení v souladu s článkem 5 odstavcem 3 této smlouvy je dotčená osoba předána do pěti pracovních dnů. Na žádost žádající strany se tato lhůta prodlouží o dobu potřebnou k odstranění právních nebo faktických překážek předání. Článek 8 Způsoby předání a přepravy 1. S výjimkou readmise podle článku 5 odstavce 2 této smlouvy se příslušné orgány smluvních stran před předáním osoby písemně předem dohodnou na dni předání, místě vstupu, případném doprovodu a ostatních otázkách důležitých pro předání. 2. Všechny způsoby dopravy, leteckou či pozemní cestou, jsou připuštěny. Předání leteckou cestou není omezeno na použití národních dopravců států smluvních stran a může se uskutečnit prostřednictvím pravidelných i charterových letů. V případě potřeby doprovodu se tento doprovod omezuje pouze na pověřené osoby jedné ze smluvních stran. ČÁST III PRŮVOZ Článek 9 Zásady 1. Smluvní strany by měly omezit průvoz občanů třetích států nebo osob bez státní příslušnosti na případy, kdy tyto osoby není možné vrátit do státu určení přímo. 2. Žádaná strana povolí průvoz občanů třetích států nebo osob bez státní příslušnosti, je-li zajištěna další cesta těchto osob přes území všech dalších průvozních států a převzetí ve státě určení. 3. Průvoz občanů třetích států nebo osob bez státní příslušnosti se uskuteční s doprovodem, pokud o to žádaná strana požádá. 4. Žádaná strana může průvoz odmítnout, 1) pokud občanu třetího státu nebo osobě bez státní příslušnosti hrozí ve státě určení nebo jiném průvozním státě skutečné nebezpečí mučení, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestu, trest smrti nebo pronásledování na základě rasy, náboženského vyznání, státní příslušnosti, příslušnosti k určité sociální skupině či politického přesvědčení nebo 2) pokud může být občan třetího státu nebo osoba bez státní příslušnosti ve státě žádané strany nebo jiném průvozním státě předmětem trestního stíhání nebo postihu nebo 3) z důvodů ochrany veřejného zdraví, vnitřní bezpečnosti, veřejného pořádku nebo jiných národních zájmů státu žádané strany. 5. Žádaná strana může odvolat jakékoli udělené povolení, nastanou-li nebo vyjdou-li následně najevo okolnosti uvedené v odstavci 4 tohoto článku, které brání uskutečnění průvozu, nebo není-li již zajištěna další cesta přes území jiných průvozních států či převzetí státem určení. V tomto případě přijme žádající strana neodkladně státního příslušníka třetího státu nebo osobu bez státní příslušnosti zpět. Článek 10 Postup při průvozu 1. Žádost o průvoz se podává písemně příslušnému orgánu žádané strany a má obsahovat následující: 1) způsob průvozu, trasu průvozu, případné další průvozní státy a stát určení; 2) veškeré dostupné údaje o dotčené osobě v souladu s protokolem k provádění této smlouvy; 3) předpokládané místo vstupu, čas předání a případné použití doprovodu; 4) prohlášení, že z hlediska žádající strany jsou splněny podmínky podle článku 9 odstavce 2 této smlouvy a že nejsou známy žádné důvody pro odmítnutí průvozu podle článku 9 odstavce 4 této smlouvy. 2. Příslušné orgány žádané strany do 10 kalendářních dnů po obdržení žádosti písemně vyrozumí příslušné orgány žádající strany o souhlasu s průvozem, potvrdí místo vstupu a předpokládaný čas předání, nebo je vyrozumí o tom, že průvoz odmítají, a o důvodech tohoto odmítnutí. 3. Probíhá-li průvoz letecky, jsou dotčená osoba a členové případného doprovodu osvobozeni od povinnosti získat letištní průjezdní víza. 4. Příslušné orgány žádané strany poskytují při průvozech asistenci, a to zejména dohledem nad dotčenými osobami a poskytnutím přiměřeného vybavení. 5. Členové doprovodu žádající strany mají u sebe kopii dokumentu potvrzujícího souhlas žádané strany s průvozem. Nevykonávají žádné pravomoci na území státu žádané strany a nejsou ozbrojeni. ČÁST IV NÁKLADY Článek 11 Náklady Veškeré náklady vzniklé v souvislosti s readmisí a průvozem podle této smlouvy až na hranice státu určení, stejně tak jako náklady žádané strany související s návratem osob v souladu s článkem 4 této smlouvy nese žádající strana. Tímto není dotčeno právo příslušných orgánů žádající strany vymáhat náhradu těchto nákladů od dotčené osoby nebo od třetích stran. ČÁST V OCHRANA ÚDAJŮ Článek 12 Ochrana údajů Osobní údajeOsobní údaje jsou předávány pouze v případě, kdy je to nezbytné k provádění této smlouvy příslušnými orgány smluvních stran. Příslušné orgány smluvních stran se při předávání, zpracovávání a využívání osobních údajůosobních údajů řídí příslušnými vnitrostátními právními předpisy. Zároveň se použijí tyto zásady: 1) osobní údajeosobní údaje musí být zpracovávány řádně a zákonným způsobem; 2) osobní údajeosobní údaje musí být shromažďovány ke konkrétnímu, vymezenému a oprávněnému účelu provádění této smlouvy a předávající ani přijímající orgán je nesmí dále zpracovávat způsobem, který je s tímto účelem neslučitelný; 3) osobní údajeosobní údaje musí být přiměřené a podstatné vzhledem k účelu, pro který jsou shromažďovány nebo dále zpracovávány, a nesmí přesahovat rámec tohoto účelu; především mohou předávané osobní údajeosobní údaje zahrnovat pouze následující: - údaje o osobě, která má být předána (jména, příjmení, jiná používaná jména nebo jména, pod nimiž je osoba známa, anebo přezdívky, pohlaví, stav, datum a místo narození, současná a všechna předcházející státní občanství), - údaje o cestovním pasu, průkazu totožnosti nebo řidičském průkazu a dalších cestovních dokladech nebo dokladech totožnosti (číslo, doba platnosti, datum vydání, vydávající orgán, místo vydání), - zastávky a trasu cesty, - jiné informace potřebné k identifikaci přebírané nebo provážené osoby, nebo k prověření splnění požadavků pro readmisi podle této dohody, a dále k zajištění readmise a průvozu dotčené osoby, včetně informací o zdravotním stavu přebírané a provážené osoby, jestliže je to v jejím zájmu nebo v zájmu ochrany veřejného zdraví; 4) osobní údajeosobní údaje musí být přesné a musí být podle potřeby aktualizovány; 5) osobní údajeosobní údaje nesmí být uchovávány v podobě, která umožňuje identifikaci osob na základě těchto údajů, dále než je nezbytné pro účel, pro který byly shromážděny nebo pro který jsou dále zpracovávány; 6) předávající i přijímající orgán učiní všechna potřebná opatření k zajištění případných oprav, výmazů nebo blokování osobních údajůosobních údajů, pokud jejich zpracování není v souladu s ustanoveními tohoto článku, zejména pokud údaje nejsou přiměřené, podstatné nebo přesné vzhledem k účelu jejich zpracování nebo přesahují rámec tohoto účelu. To zahrnuje oznámení jakékoli opravy, výmazu nebo blokování údajů druhé smluvní straně; 7) přijímající orgán bude na požádání informovat předávající orgán o použití předaných údajů a výsledcích tím dosažených; 8) osobní údajeosobní údaje je možné předávat pouze příslušným orgánům. Další předávání jiným orgánům vyžaduje předchozí písemný souhlas předávajícího orgánu; 9) předávající a přijímající orgány jsou povinny pořídit písemný záznam o předání a převzetí osobních údajůosobních údajů; 10) osoba, jejíž údaje se předávají, má právo požádat a obdržet informace o předaných údajích v souladu s vnitrostátními právními předpisy státu smluvní strany, která byla o poskytnutí takové informace požádána. ČÁST VI PROVÁDĚNÍ A POUŽITÍ Článek 13 Prováděcí ustanovení Ministerstvo vnitra České republiky a Ministerstvo vnitra Republiky Kazachstán uzavřou protokol k provádění této smlouvy, v němž zejména stanoví: 1) seznam dokumentů a jiných důkazních prostředků ve smyslu článku 6 této smlouvy, 2) formuláře žádostí o readmisi a průvoz podle článku 5 a 10 této smlouvy, 3) příslušné orgány, které budou tuto smlouvu provádět, včetně způsobu jejich vzájemné komunikace, 4) letiště a jiné hraniční přechody států smluvních stran, které budou používány k provádění této smlouvy, 5) podrobný rozpis nákladů podle článku 11 této smlouvy a způsoby jejich hrazení. ČÁST VII ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 14 Vztah k jiným mezinárodním smlouvám Touto smlouvou nejsou dotčena práva a závazky států smluvních stran vyplývající z jiných mezinárodních smluv, jimiž jsou státy smluvních stran vázány. Článek 15 Řešení sporů Jakékoliv spory týkající se výkladu nebo provádění ustanovení této smlouvy budou řešeny jednáním a konzultacemi mezi smluvními stranami. Článek 16 Změny smlouvy Tato smlouva může být měněna a doplňována na základě vzájemného souhlasu smluvních stran. Změny a doplnění budou vypracovány ve formě protokolů k této smlouvě, které budou tvořit její nedílnou součást a vstoupí v platnost v souladu s postupem stanoveným v článku 17 této smlouvy. Článek 17 Vstup v platnost, doba trvání a ukončení platnosti 1. Tato smlouva vstoupí v platnost první den druhého měsíce následujícího po obdržení pozdějšího písemného oznámení zaslaného diplomatickou cestou, kterým se smluvní strany vzájemně informují o splnění vnitrostátních právních postupů požadovaných pro vstup této smlouvy v platnost. 2. Provádění ustanovení článku 3 této smlouvy bude zahájeno 18 měsíců po datu uvedeném v odstavci 1 tohoto článku. Během tohoto 18 měsíčního období budou tato ustanovení prováděna pouze ve vztahu k osobám bez státní příslušnosti a občanům třetích států, kteří mají platné povolení k pobytu ve státě smluvní strany, nebo občanům třetích států ze států, se kterými mají smluvní strany uzavřenu smlouvu o readmisi. 3. Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. 4. Tato smlouva zůstane vplatnosti, dokud jedna ze smluvních stran neoznámí písemně diplomatickou cestou druhé smluvní straně úmysl ukončit její platnost. Platnost smlouvy skončí šest měsíců po doručení takového oznámení. Dáno v Praze dne 23. února 2011 ve dvou vyhotoveních v českém, kazašském, ruském a anglickém jazyce, přičemž všechny texty jsou stejně autentické. V případě rozdílností ve výkladu ustanovení této smlouvy bude rozhodující anglický text. Za vládu České republiky Mgr. Radek John v. r. ministr vnitra Za vládu Republiky Kazachstán Rapil Zhoshybaev v. r. výkonný tajemník Ministerstva zahraničních věcí
Zákon č. 252/2016 Sb.	Zákon č. 252/2016 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 3. 8. 2016, datum účinnosti 1. 11. 2016, částka 98/2016 * Čl. I - Změna zákona o právu shromažďovacím * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 11. 2016 252 ZÁKON ze dne 12. července 2016, kterým se mění zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Změna zákona o právu shromažďovacím Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění zákona č. 175/1990 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 294/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se slova „Občané mají“ nahrazují slovy „Každý má“. 2. V § 1 odst. 2 se slovo „občanům“ zrušuje. 3. V § 1 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Za shromáždění ve smyslu tohoto zákona se považují též průvody, slouží-li k účelu uvedenému ve větě první.“. 4. V § 1 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 5. V § 1 odst. 3 se slova „státního orgánu“ nahrazují slovy „orgánu veřejné moci“. 6. V § 1 odst. 4 se slova „okruhu 100 m od budov zákonodárných sborů nebo od míst, kde tyto sbory jednají“ nahrazují slovy „blízkosti budov Parlamentu České republiky, a to v místech vymezených v příloze tohoto zákona“. 7. V § 2 písm. a) se slova „státních orgánů“ nahrazují slovy „orgánu veřejné moci“. 8. V § 4 odst. 1 písm. b) se za slovo „společnostmi“ vkládá poznámka pod čarou č. 2, která zní: „2) Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech).“. 9. V § 4 odst. 1 písm. c) se slovo „občanů“ zrušuje. 10. V § 4 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 11. V § 5 odstavec 1 zní: „(1) Svolavatel je povinen shromáždění oznámit úřadu tak, aby úřad oznámení obdržel alespoň 5 dnů předem. Úřad může v odůvodněných případech přijmout oznámení i v kratší lhůtě. Za právnickou osobu podá oznámení ten, kdo ji v této věci zastupuje.“. 12. V § 5 odst. 3 písm. d) se slovo „pouliční“ zrušuje. 13. V § 5 odst. 3 písmena e) a f) znějí: „e) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, dále adresu místa trvalého pobytu nebo adresu místa hlášeného pobytu, jde-li o cizince (dále jen „adresa místa pobytu“), a adresu pro doručování, neshoduje-li se s adresou místa pobytu svolavatele, a rovněž adresu pro zasílání informací elektronickou poštou, telefonní číslo nebo jiný dostupný kontaktní údaj; u právnické osoby její název a sídlo a jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresu místa pobytu a adresu pro doručování, neshoduje-li se s adresou místa pobytu, a rovněž adresu pro zasílání informací elektronickou poštou, telefonní číslo nebo jiný dostupný kontaktní údaj toho, kdo ji v této věci zastupuje; f) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresu místa pobytu a adresu pro zasílání informací elektronickou poštou, telefonní číslo nebo jiný dostupný kontaktní údaj toho, kdo je zmocněn jednat v zastoupení svolavatele, je-li zastoupen nebo jde-li o skupinu osob.“. 14. V § 5 odst. 4 se za slovo „přiložit“ vkládá slovo „písemný“. 15. V § 5 odstavce 5 a 6 znějí: „(5) Neuvede-li svolavatel údaje podle odstavce 3 nebo jsou-li uvedené údaje neúplné, nepřesné nebo nepravdivé anebo nepředloží-li svolavatel k oznámení souhlas podle odstavce 4, úřad svolavatele na vady oznámení neprodleně upozorní. (6) Neodstraní-li svolavatel vady oznámení v úřadem stanovené lhůtě nebo se nejedná o shromáždění podle tohoto zákona, úřad oznámení usnesením bez zbytečného odkladu odloží. Rozhodnutí o odvolání musí být vydáno nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne podání odvolání.“. 16. V § 6 odst. 1 se věta třetí zrušuje. 17. V § 6 odst. 3 a 6 se slova „příslušný útvar Policie České republiky“ nahrazují slovy „Policii České republiky“. 18. V § 6 odst. 5 písm. a) se za slovo „shromáždění“ vkládají slova „, zejména plnit pokyny úřadu a Policie České republiky“. 19. V § 6 odst. 5 se na začátek písmene c) vkládají slova „být přítomen na jím oznámeném shromáždění a“. 20. V § 7 odst. 3 větě první se slova „střelné zbraně nebo výbušniny“ nahrazují slovy „střelné zbraně, výbušniny nebo pyrotechnické výrobky“. 21. V § 8 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 6, které znějí: „(2) Úřad může v nezbytných případech pro účely ochrany veřejného pořádku nebo práv a svobod jiných rozhodnutím stanovit podmínky konání shromáždění. Úřad může stanovit podmínky pro konání shromáždění zejména tehdy, má-li se na stejném místě a ve stejnou dobu konat jiné shromáždění nebo veřejnosti přístupný kulturní, sportovní nebo jiný společenský podnik (dále jen „veřejnosti přístupný podnik“) a mezi svolavateli nebo mezi svolavatelem a osobou pořádající veřejnosti přístupný podnik nedošlo k dohodě o úpravě doby nebo místa konání shromáždění nebo veřejnosti přístupného podniku. (3) Úřad může vyslat na shromáždění svého zástupce, jemuž je svolavatel povinen vytvořit podmínky pro řádné plnění jeho úkolů, zejména mu umožnit sledování průběhu shromáždění a provedení úkonů nezbytných k případnému rozpuštění shromáždění. (4) Zástupce úřadu může v místě shromáždění udílet pokyny sloužící k zajištění účelu shromáždění, k odstranění rozporů při střetu práv více svolavatelů, včetně pokynu k úpravě místa konání shromáždění, nebo při střetu různých práv a k ochraně veřejného pořádku, zdraví a majetku. (5) Zástupce úřadu při výkonu svého oprávnění postupuje tak, aby případný zásah do práva na svobodu shromažďování nebo jiného práva šetřil jeho podstatu a nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného zákonem. (6) Není-li zástupce úřadu přítomen nebo vyžadují-li to okolnosti na místě, zejména rozsah či povaha shromáždění, může podle odstavců 3 až 5 obdobně postupovat příslušník Policie České republiky (dále jen „policista“).“. 22. V § 10 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „oznámený“ zrušuje. 23. V § 10 odst. 1 písm. a) se slovo „občanů“ nahrazuje slovem „osob“. 24. V § 10 odst. 2 písm. b) se slova „a mezi svolavateli nedošlo k dohodě o úpravě doby jeho konání“ nahrazují slovy „, mezi svolavateli nedošlo k dohodě o úpravě doby nebo místa jeho konání a stanovení podmínek podle § 8 odst. 2 by bylo zjevně neúčelné“. 25. V § 10 odst. 4 se slova „národního výboru podle § 8“ nahrazují slovy „úřadu podle § 8 odst. 1“. 26. § 11 až 14 včetně nadpisu znějí: „§ 11 (1) O zákazu shromáždění rozhodne úřad bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 pracovních dnů od okamžiku, kdy oznámení, které obdržel, splňuje náležitosti požadované tímto zákonem. O stanovení podmínek pro konání shromáždění rozhodne úřad do 3 pracovních dnů od okamžiku, kdy mu bylo způsobem podle věty první oznámeno jiné shromáždění na daném místě nebo kdy se dozvěděl o jiných okolnostech odůvodňujících stanovení podmínek konání shromáždění, nejpozději však 2 pracovní dny před konáním kteréhokoliv z dotčených shromáždění. Stanovení podmínek konání shromáždění nesmí bránit v konání nebo splnění účelu dříve oznámeného shromáždění nebo dříve připraveného veřejnosti přístupného podniku. Proti rozhodnutí podle vět první a druhé se nelze odvolat. (2) Úřad rozhodnutí podle odstavce 1 doručí veřejnou vyhláškou. Úřad zašle svolavateli písemné vyhotovení rozhodnutí bez zbytečného odkladu na vědomí. Rozhodnutí je doručeno vyvěšením. (3) Žalobu proti rozhodnutí úřadu podle odstavce 1 může svolavatel podat do 15 dnů od jeho doručení. Soud rozhodne do 3 pracovních dnů od podání žaloby, a pokud nejsou splněny podmínky řízení, pak od odstranění vad podání, k jejichž odstranění je soud povinen vyzvat bez zbytečného odkladu. Soud v řízení doručuje účastníkům a osobám zúčastněným na řízení vyvěšením na úřední desce soudu. Soud zároveň s vyvěšením zašle písemnost na vědomí způsobem, kterým by ji jinak podle soudního řádu správního doručoval, a podle okolností může použít i další způsoby vyrozumění účastníků a osob zúčastněných na řízení tak, aby byla co nejvíce šetřena jejich práva. Svolavatel je po zrušení rozhodnutí úřadu soudem oprávněn shromáždění uspořádat v souladu s oznámením. Pokud soud zruší rozhodnutí úřadu po dni oznámeného shromáždění, lze je konat později tak, aby bylo uskutečněno do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu; v takovém případě svolavatel vyrozumí úřad o dni konání shromáždění nejpozději 1 pracovní den před jeho konáním. § 12 (1) Jestliže se shromáždění koná, ačkoliv je zakázáno, vyzve zástupce úřadu svolavatele způsobem uvedeným v odstavci 5, aby shromáždění neprodleně ukončil. (2) Shromáždění, které se koná, aniž bylo oznámeno podle § 5, může zástupce úřadu rozpustit, jestliže nastaly okolnosti, které by odůvodnily jeho zákaz podle § 10 odst. 1 až 3, nebo je-li zakázáno ze zákona. To platí i pro shromáždění, která se neoznamují. (3) Shromáždění, které bylo oznámeno a nebylo zakázáno, může být způsobem uvedeným v odstavci 5 rozpuštěno, jestliže se podstatně odchýlilo od oznámeného účelu takovým způsobem, že v průběhu shromáždění nastaly okolnosti, které by odůvodnily jeho zákaz podle § 10 odst. 1, nebo pokud nastaly mimořádné okolnosti, které by odůvodnily jeho zákaz podle § 10 odst. 2 nebo 3. (4) Shromáždění může být rozpuštěno způsobem stanoveným v odstavci 5, jestliže se lze důvodně domnívat, že jeho účastníci při něm páchají trestné činy, pokud se účastníci neřídí rozhodnutím úřadu nebo nebyly splněny povinnosti účastníků shromáždění podle § 7 odst. 3 a 4 a nápravu se nepodařilo zjednat jiným způsobem, zejména zákrokem proti jednotlivým účastníkům shromáždění. (5) Rozpuštění je zásahem na místě. Shromáždění rozpouští zástupce úřadu výzvou svolavateli, aby shromáždění ukončil. Pokud svolavatel neučiní účinná opatření, aby se účastníci pokojně rozešli, zejména je nevyzve k rozchodu, sdělí zástupce úřadu účastníkům, že shromáždění je rozpuštěno, a vyzve je, aby se pokojně rozešli. Sdělení musí obsahovat důvody k rozpuštění a upozornění na následky neuposlechnutí této výzvy a musí být učiněno takovým způsobem, aby bylo účastníkům srozumitelné a aby se s ním všichni účastníci shromáždění mohli seznámit. (6) Nekoná-li zástupce úřadu nebo je-li zástupce úřadu nepřítomný, může shromáždění rozpustit i policista a dále zástupce krajského úřadu, v jehož správním obvodu se shromáždění koná, nebo Ministerstva vnitra; ustanovení odstavce 5 se použije obdobně. Jestliže byl úkon směřující k rozpuštění shromáždění proveden bez přítomnosti zástupce úřadu, policista nebo zástupce správního orgánu podle věty první vyrozumí do 15 dnů úřad o provedeném zákroku. § 13 Žalobu proti rozpuštění shromáždění může svolavatel nebo účastník shromáždění podat do 15 dnů. § 14 Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) neuposlechne pokyn svolavatele anebo určených pořadatelů shromáždění nebo těmto osobám brání v plnění jejich povinnosti, b) v rozporu s § 7 odst. 2 brání účastníkům shromáždění, aby se pokojně rozešli, c) neoprávněně ztěžuje účastníkům shromáždění přístup na shromáždění nebo jim v něm brání, d) nesplní pokyn zástupce úřadu nebo policisty udělený na základě § 8 odst. 4, e) brání účastníkům shromáždění ve splnění účelu shromáždění nepřístojným chováním, nebo f) neoprávněně úmyslně brání jinému v podstatném rozsahu ve výkonu práva shromažďovacího. (2) Fyzická osoba se jako účastník shromáždění dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 7 odst. 3 má u sebe střelnou zbraň, výbušninu nebo pyrotechnický výrobek anebo jiné předměty, jimiž lze ublížit na zdraví, b) v rozporu s § 7 odst. 4 má zakrytý obličej způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jeho identifikaci, nebo c) v rozporu s § 12 odst. 5 neuposlechne výzvy svolavatele k pokojnému rozchodu z ukončeného shromáždění anebo neuposlechne výzvy zástupce úřadu nebo policisty k pokojnému rozchodu z rozpuštěného shromáždění. (3) Fyzická osoba se jako svolavatel shromáždění dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 5 odst. 1 svolá nebo pořádá shromáždění bez oznámení, b) pořádá shromáždění, které je na základě zákona nebo rozhodnutí úřadu zakázáno, nebo takové zakázané shromáždění svolává, c) bez vážného důvodu nesplní některou z povinností podle § 6 odst. 4 až 6, d) nesplní některou z podmínek pro konání shromáždění stanovenou úřadem na základě § 8 odst. 2, nebo e) v rozporu s § 12 odst. 5 neučiní účinná opatření, aby se účastníci shromáždění pokojně rozešli. (4) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do 15 000 Kč.“. Poznámky pod čarou č. 2 a 3 se zrušují. 27. Za § 14 se vkládají nové § 14a a 14b, které včetně nadpisů znějí: „§ 14a Správní delikty právnických osob (1) Právnická osoba se jako svolavatel shromáždění dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 5 odst. 1 svolá nebo pořádá shromáždění bez oznámení, b) pořádá shromáždění, které je na základě zákona nebo rozhodnutí úřadu zakázáno, nebo takové zakázané shromáždění svolává, c) nesplní některou z povinností podle § 6 odst. 4 až 6, d) nesplní některou z podmínek pro konání shromáždění stanovenou úřadem na základě § 8 odst. 2, nebo e) v rozporu s § 12 odst. 5 neučiní účinná opatření, aby se účastníci shromáždění pokojně rozešli. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 30 000 Kč. § 14b Společná ustanovení ke správním deliktům (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže o něm příslušný orgán nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává v přenesené působnosti obec. (5) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil.“. 28. § 15 se zrušuje. 29. § 16 zní: „§ 16 Rozhodnutí vydané podle § 8 odst. 2 a § 10 je prvním úkonem v řízení.“. Poznámky pod čarou č. 4, 4a a 4b se zrušují. 30. V § 19 se slova „přenosných nemocí“ nahrazují slovy „infekčních onemocnění3)“. Poznámka pod čarou č. 3 zní: „3) Hlava III zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 31. Doplňuje se příloha k zákonu, která zní: „Příloha k zákonu č. 84/1990 Sb. Místa, kde jsou shromáždění zakázána 1. Sněmovní, Praha 1, 2. U Zlaté studně, Praha 1, 3. Tomášská, Praha 1, 4. Thunovská, Praha 1, 5. Valdštejnské náměstí, Praha 1, 6. Valdštejnská, Praha 1, 7. Zámecká, Praha 1, 8. chodník přiléhající k severní hraně Malostranského náměstí, Praha 1, mezi křižovatkami s ulicí Zámecká, Praha 1, a Tomášská, Praha 1, a 9. Letenská, Praha 1, a to v úseku mezi Malostranským náměstím, Praha 1, a křižovatkou s ulicí Josefská, Praha 1.“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 251/2016 Sb.	Zákon č. 251/2016 Sb. Zákon o některých přestupcích Vyhlášeno 3. 8. 2016, datum účinnosti 1. 7. 2017, částka 98/2016 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Přestupky proti pořádku ve státní správě vyskytující se na více úsecích státní správy * § 3 - Přestupky na úseku všeobecné vnitřní správy * § 4 - Přestupky proti pořádku ve státní správě a přestupky proti pořádku v územní samosprávě * § 5 - Přestupky proti veřejnému pořádku * § 5a - Přestupek porušení povinnosti mlčenlivosti v souvislosti s trestním řízením * § 6 - Přestupek křivého vysvětlení * § 7 - Přestupky proti občanskému soužití * § 8 - Přestupky proti majetku * § 9 - Přestupky na úseku podnikání * § 10 - Přestupky na úseku porušování práv k obchodní firmě * § 11 - Přestupek na úseku zdravotnictví * § 12 - Evidence přestupků * § 13 - Opakované spáchání přestupku * § 14 - Účinnost Aktuální znění od 1. 2. 2022 (417/2021 Sb.) 251 ZÁKON ze dne 15. června 2016 o některých přestupcích Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje některé přestupky vyskytující se na různých úsecích veřejné správy, včetně druhu a výše správních trestů, které lze za jejich spáchání uložit. § 2 Přestupky proti pořádku ve státní správě vyskytující se na více úsecích státní správy (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neoprávněně zhotoví reprodukci ceniny nebo neoprávněně zhotoví anebo uvede do oběhu předmět, který by mohl být zaměněn s ceninou, nebo si takový předmět neoprávněně nechá zhotovit anebo jej neoprávněně užije. (2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že úmyslně a) uvede nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatají nebo uvede nesprávný anebo neúplný údaj v čestném prohlášení u správního orgánu, b) uvede nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatají za účelem získání neoprávněné výhody, c) zničí, poškodí nebo neoprávněně odstraní anebo poruší úřední uzávěru nebo úřední značku, d) zničí, poškodí nebo neoprávněně odstraní veřejnou vyhlášku anebo pozmění její obsah, e) podá nepravdivou nebo neúplnou svědeckou výpověď ve správním řízení, f) jako osoba podávající před správním orgánem vysvětlení o přestupku spáchaném jiným uvede nepravdu o okolnosti, která má podstatný význam pro rozhodnutí, nebo takovou okolnost zamlčí, g) neoprávněně vystupuje jako úřední osoba, nebo h) nedodrží omezující opatření uložené v řízení o přestupku. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) uvede nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatají nebo uvede nesprávný anebo neúplný údaj v čestném prohlášení u správního orgánu, b) uvede nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatají za účelem získání neoprávněné výhody, c) zničí, poškodí nebo neoprávněně odstraní anebo poruší úřední uzávěru nebo úřední značku, d) zničí, poškodí nebo neoprávněně odstraní veřejnou vyhlášku anebo pozmění její obsah, e) podá nepravdivou nebo neúplnou svědeckou výpověď ve správním řízení, nebo f) jako osoba podávající před správním orgánem vysvětlení o přestupku spáchaném jiným uvede nepravdu o okolnosti, která má podstatný význam pro rozhodnutí, nebo takovou okolnost zamlčí. (4) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm. c) nebo d) anebo odstavce 3 písm. c) nebo d), b) 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), e), f), g) nebo h) anebo odstavce 3 písm. a), e) nebo f), nebo c) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 3 písm. b). § 3 Přestupky na úseku všeobecné vnitřní správy (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že úmyslně poškodí, zneužije nebo hrubě zneváží jiný zákonem chráněný symbol než státní symbol České republiky. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poškodí, zneužije nebo hrubě zneváží jiný zákonem chráněný symbol než státní symbol České republiky. (3) Fyzická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že si přisvojí vyznamenání, čestný titul nebo jiné obdobné ocenění udělované orgánem veřejné moci a vykazuje se jím. (4) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do 3 000 Kč. § 4 Přestupky proti pořádku ve státní správě a přestupky proti pořádku v územní samosprávě (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost stanovenou v nařízení obceobce nebo kraje. (2) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost stanovenou v obecně závazné vyhlášce obceobce nebo kraje. (3) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 100 000 Kč. (4) Dopustí-li se přestupku podle odstavce 1 nebo 2 fyzická osoba, lze jí uložit omezující opatření. § 5 Přestupky proti veřejnému pořádku (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) neuposlechne výzvy úřední osoby při výkonu její pravomoci, b) zneváží postavení úřední osoby při výkonu její pravomoci, c) maří vykázání ze společného obydlí provedené podle zákona o Policii České republiky nebo rozhodnutí soudu o předběžném opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí podle zákona o zvláštních řízeních soudních, d) poruší noční klid, e) vzbudí veřejné pohoršení, f) znečistí veřejné prostranstvíveřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně prospěšné zařízení anebo zanedbá povinnost úklidu veřejného prostranstvíveřejného prostranství, g) poškodí nebo neoprávněně zabere veřejné prostranstvíveřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně prospěšné zařízení, jde-li o případy, které nelze postihnout podle jiných zákonů, h) úmyslně zničí, poškodí, znečistí nebo neoprávněně odstraní, zamění, pozmění, zakryje nebo přemístí turistickou značku nebo jiné orientační označení, i) poruší podmínky uložené na ochranu veřejného pořádku při konání sportovních, kulturních, pietních a jiných společenských akcí anebo v místech určených k rekreaci, turistice nebo pohřbívání, j) cestou na organizované sportovní utkání, v místě takového utkání nebo cestou zpět z takového utkání má obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím její identifikaci, nebo k) vnese na organizované sportovní utkání pyrotechnický výrobek nebo v místě takového utkání, cestou na takové utkání anebo cestou zpět z takového utkání pyrotechnický výrobek použije. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) poruší noční klid, b) znečistí veřejné prostranstvíveřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně prospěšné zařízení anebo zanedbá povinnost úklidu veřejného prostranstvíveřejného prostranství, c) poškodí nebo neoprávněně zabere veřejné prostranstvíveřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně prospěšné zařízení, jde-li o případy, které nelze postihnout podle jiných zákonů, d) zničí, poškodí, znečistí nebo neoprávněně odstraní, zamění, pozmění, zakryje nebo přemístí turistickou značku nebo jiné orientační označení, nebo e) poruší podmínky uložené na ochranu veřejného pořádku při konání sportovních, kulturních, pietních a jiných společenských akcí anebo v místech určených k rekreaci, turistice nebo pohřbívání. (3) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h) nebo odstavce 2 písm. d), b) do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d), e), i) nebo j) anebo odstavce 2 písm. a) nebo e), c) do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo f) anebo odstavce 2 písm. b), d) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g) nebo odstavce 2 písm. c), nebo e) od 10 000 Kč do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. k). (4) Je-li přestupek podle odstavce 1 nebo 2, s výjimkou přestupků podle odstavce 1 písm. h) a odstavce 2 písm. d), spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku podle stejného odstavce, uloží se pokuta a) do 15 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d), e), i) nebo j) anebo odstavce 2 písm. a) nebo e), b) do 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo f) anebo odstavce 2 písm. b), c) do 75 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g) nebo odstavce 2 písm. c), nebo d) od 10 000 Kč do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. k). (5) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit omezující opatření. (6) Pokus přestupku podle odstavce 1 písm. k) je trestný. (7) Dobou nočního kliduDobou nočního klidu se rozumí doba od dvacáté druhé do šesté hodiny. ObecObec může obecně závaznou vyhláškou stanovit výjimečné případy, zejména slavnosti nebo obdobné společenské nebo rodinné akce, při nichž je doba nočního klidudoba nočního klidu vymezena dobou kratší nebo při nichž nemusí být doba nočního klidudoba nočního klidu dodržována. § 5a Přestupek porušení povinnosti mlčenlivosti v souvislosti s trestním řízením (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která poskytuje součinnost orgánům činným v trestním řízenítrestním řízení, se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti podle § 8 odst. 7 trestního řádu. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 500 000 Kč. § 6 Přestupek křivého vysvětlení (1) Fyzická osoba se jako osoba podávající před orgánem činným v trestním řízeníorgánem činným v trestním řízení vysvětlení o trestném činutrestném činu spáchaném jiným dopustí přestupku tím, že úmyslně uvede nepravdu o okolnosti, která má podstatný význam pro rozhodnutí, nebo takovou okolnost zamlčí. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba podávající před orgánem činným v trestním řízeníorgánem činným v trestním řízení vysvětlení o trestném činutrestném činu spáchaném jiným dopustí přestupku tím, že uvede nepravdu o okolnosti, která má podstatný význam pro rozhodnutí, nebo takovou okolnost zamlčí. (3) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 50 000 Kč. § 7 Přestupky proti občanskému soužití (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) jinému ublíží na cti tím, že ho zesměšní nebo ho jiným způsobem hrubě urazí, b) jinému ublíží na zdraví, nebo c) úmyslně naruší občanské soužití tak, že 1. jinému vyhrožuje újmou na zdraví, 2. jiného nepravdivě obviní z přestupku, 3. se vůči jinému dopustí schválnosti, nebo 4. se vůči jinému dopustí jiného hrubého jednání. (2) Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že a) jinému ublíží na cti tím, že ho zesměšní nebo ho jiným způsobem hrubě urazí, b) naruší občanské soužití tak, že 1. jiného nepravdivě obviní z přestupku, 2. se vůči jinému dopustí schválnosti, nebo 3. se vůči jinému dopustí jiného hrubého jednání. (3) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) omezuje nebo znemožňuje příslušníku národnostní menšiny výkon práv příslušníků národnostních menšin, nebo b) způsobí jinému újmu pro jeho příslušnost k národnostní menšině nebo pro jeho etnický původ, pro jeho rasu, barvu pleti, pohlaví, sexuální orientaci, jazyk, víru nebo náboženství, věk, zdravotní postižení, pro jeho politické nebo jiné smýšlení, členství nebo činnost v politických stranách nebo politických hnutích, odborových organizacích nebo jiných sdruženích, pro jeho sociální původ, majetek, rod, zdravotní stav anebo pro jeho rodinný stav. (4) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 písm. a), nebo b) 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c), odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 3. (5) Je-li přestupek podle odstavců 1 až 3 spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku podle stejného odstavce, uloží se pokuta do a) 15 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 písm. a), nebo b) 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c), odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 3. (6) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit omezující opatření. Dopustí-li se přestupku podle odstavce 3 fyzická osoba, lze jí uložit omezující opatření. (7) Řízení o přestupku podle odstavce 1 písm. b) nebo c) spáchaném mezi osobami blízkými anebo o přestupku podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 písm. a) lze zahájit a v již zahájeném řízení pokračovat pouze se souhlasem osoby přímo postižené spácháním přestupku. (8) Při projednávání přestupku podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 písm. a) se správní orgán pokusí obviněného a osobu, jíž bylo ublíženo na cti, usmířit. Dojde-li k usmíření, správní orgán řízení zastaví usnesením, proti kterému se nelze odvolat. § 8 Přestupky proti majetku (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že úmyslně a) způsobí škodu na cizím majetku 1. krádeží, 2. zpronevěrou, 3. podvodem, nebo 4. zničením nebo poškozením věci z takového majetku; pokus tohoto přestupku je trestný, b) neoprávněně užívá cizí majetek, c) přisvojí si cizí věc nálezem nebo jinak bez přivolení oprávněné osoby, nebo d) ukryje, užívá nebo na sebe anebo na jiného převede věc, která byla získána přestupkem spáchaným jinou osobou, nebo to, co za takovou věc bylo opatřeno. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) způsobí škodu na cizím majetku 1. krádeží, 2. zpronevěrou, 3. podvodem, nebo 4. zničením nebo poškozením věci z takového majetku; pokus tohoto přestupku je trestný, b) neoprávněně užívá cizí majetek, c) přisvojí si cizí věc nálezem nebo jinak bez přivolení oprávněné osoby, nebo d) ukryje, užívá nebo na sebe anebo na jiného převede věc, která byla získána přestupkem spáchaným jinou osobou, nebo to, co za takovou věc bylo opatřeno. (3) Přestupku podle odstavce 1 písm. a) se dopustí též organizátor, návodce nebo pomocník. (4) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do 50 000 Kč. (5) Je-li přestupek podle odstavců 1 až 3 spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku podle stejného odstavce, uloží se pokuta do 70 000 Kč. (6) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 3 lze uložit omezující opatření. (7) Řízení o přestupku podle odstavce 1 nebo 3 spáchaném mezi osobami blízkými lze zahájit a v již zahájeném řízení pokračovat pouze se souhlasem osoby přímo postižené spácháním přestupku. § 9 Přestupky na úseku podnikání (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že provozuje obchodní, výrobní či jinou výdělečnou činnost bez veřejnoprávního oprávnění, je-li požadováno. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) nesplní povinnost 1. uvádět na obchodních listinách a v rámci informací zveřejňovaných způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje o své obchodní firmě, a nemá-li ji, o svém jménu, sídle, zápisu do obchodního rejstříku, včetně oddílu a vložky, nebo do jiného veřejného rejstříku, popřípadě do jiné evidence, pokud jde o osobu nezapsanou ve veřejném rejstříku, a identifikační číslo osoby, bylo-li jí přiděleno, 2. podat návrh na zápis, změnu nebo výmaz zápisu v obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku, popřípadě v jiné evidenci nebo uložit listinu do sbírky listin, nebo 3. používat při podnikání svou obchodní firmu, a nemá-li ji, své jméno, b) uvede na obchodní listině údaje, které jsou způsobilé vyvolat klamavý dojem. (3) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. a), nebo b) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b). (4) Za přestupek podle odstavce 2 písm. b) lze spolu s pokutou uložit zákaz činnosti do 1 roku. § 10 Přestupky na úseku porušování práv k obchodní firmě (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neoprávněně užívá obchodní firmu nebo jakékoliv označení zaměnitelné s obchodní firmou nebo označením příznačným pro jiného podnikatele. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč. § 11 Přestupek na úseku zdravotnictví (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že úmyslně zmaří, ztíží nebo ohrozí poskytnutí zdravotní služby. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že zmaří, ztíží nebo ohrozí poskytnutí zdravotní služby. (3) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 100 000 Kč. § 12 Evidence přestupků Do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů se zapisují pravomocná rozhodnutí o přestupku podle a) § 5, 7 a 8, s výjimkou rozhodnutí o přestupku podle § 5 odst. 1 písm. h) a § 5 odst. 2 písm. d), b) § 4 odst. 2 spočívajícího v porušení povinnosti stanovené obecně závaznou vyhláškou obceobce pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku1). § 13 Opakované spáchání přestupku Přestupek podle § 5, 7 a 8, s výjimkou přestupku podle § 5 odst. 1 písm. h) a § 5 odst. 2 písm. d), je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 12 měsíců. § 14 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2017. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r. 1) § 10 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 313/2002 Sb.
Zákon č. 250/2016 Sb.	Zákon č. 250/2016 Sb. Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich Vyhlášeno 3. 8. 2016, datum účinnosti 1. 7. 2017, částka 98/2016 * ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 4) * ČÁST DRUHÁ - ZÁKLADY ODPOVĚDNOSTI ZA PŘESTUPEK (§ 5 — § 59) * ČÁST TŘETÍ - ŘÍZENÍ O PŘESTUPCÍCH (§ 60 — § 102) * ČÁST ČTVRTÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 103 — § 112) * § 113 - Zrušovací ustanovení * § 114 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2025 (349/2023 Sb., 427/2023 Sb.) 250 ZÁKON ze dne 12. července 2016 o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje podmínky odpovědnosti za přestupek, druhy správních trestů a ochranných opatření a zásady pro jejich ukládání, postup před zahájením řízení o přestupku a postup v řízení o přestupku. § 2 Časová působnost (1) Odpovědnost za přestupek se posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku (dále jen „pachatel“) příznivější. (2) Přestupek je spáchán v době, kdy pachatel konal nebo v případě opomenutí byl povinen konat. Není rozhodující, kdy následek nastane nebo kdy měl nastat. (3) Jestliže se zákon změní během páchání přestupku, použije se zákon, který je účinný při dokončení jednání, kterým je přestupek spáchán. (4) Jestliže se zákon změní během páchání a) pokračujícího přestupku, použije se zákon účinný v době, kdy došlo k poslednímu dílčímu útoku, b) hromadného přestupku, použije se zákon účinný v době, kdy došlo k poslednímu útoku, nebo c) trvajícího přestupku, použije se zákon účinný v době, kdy došlo k odstranění protiprávního stavu. (5) Při pozdějších změnách zákona, který je účinný při dokončení jednání, kterým je přestupek spáchán, se použije zákona nejmírnějšího. (6) Pachateli lze uložit vždy jen takový druh správního trestu, který dovoluje uložit zákon účinný v době, kdy se o přestupku rozhoduje. (7) O ochranném opatření se rozhodne vždy podle zákona účinného v době, kdy se o ochranném opatření rozhoduje. § 3 Územní působnost (1) Podle právního řádu České republiky se posuzuje odpovědnost za přestupek, který byl spáchán na území České republiky. (2) Přestupek se považuje za spáchaný na území České republiky, jednal-li pachatel a) zcela nebo zčásti na území České republiky, i když porušení nebo ohrožení zájmu chráněného zákonem nastalo nebo mělo nastat zcela nebo zčásti v cizině, nebo b) v cizině, pokud porušení nebo ohrožení zájmu chráněného zákonem nastalo nebo mělo nastat zcela nebo zčásti na území České republiky. (3) Podle právního řádu České republiky se posuzuje odpovědnost za přestupek spáchaný v cizině státním občanem České republiky nebo osobou bez státní příslušnosti, která má na území České republiky povolen trvalý pobyt, anebo právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, která má na území České republiky své sídlo nebo zde alespoň vykonává svoji činnost anebo zde má svůj nemovitý majetek, jestliže a) pachatel svým jednáním porušil povinnost, kterou má podle právního řádu České republiky i mimo území České republiky, b) pachatel spáchal přestupek proti majetku nebo proti občanskému soužití, pokud takové jednání nebylo projednáno v cizině, nebo c) tak stanoví mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu České republiky. § 4 Osobní působnost (1) Jednání, které má znaky přestupku, jehož se dopustila osoba požívající výsad a imunit podle jiného zákona, nelze jako přestupek projednat. (2) Jednání, které má znaky přestupku, jehož se dopustila osoba požívající výsad a imunit podle mezinárodního práva, nelze jako přestupek projednat. (3) Správní trest uložený za přestupek nelze vykonat nebo v jeho výkonu pokračovat, jestliže osoba, jíž byl správní trest uložen, se stala později osobou uvedenou v odstavci 1 nebo 2, s výjimkou osoby, která se stala poslancem, senátorem nebo soudcem Ústavního souduÚstavního soudu. (4) Podle tohoto zákona se projednávají přestupky, kterých se dopustili poslanci a senátoři, pokud nepožádají orgán příslušný k projednání přestupku o projednání přestupku v disciplinárním řízení podle jiných zákonů. Podle tohoto zákona se dále projednávají přestupky, kterých se dopustili soudci Ústavního souduÚstavního soudu, pokud nepožádají orgán příslušný k projednání přestupku o projednání přestupku v kárném řízení podle jiného zákona. (5) Podle jiných zákonů se projedná jednání, které má znaky přestupku, dopustí-li se jej a) příslušník bezpečnostního sboru, b) osoba podléhající vojenské kázeňské pravomoci, nebo c) osoba během výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence. (6) Není-li správnímu orgánu do vydání rozhodnutí o přestupku v prvním stupni známa skutečnost, že obviněný je osobou uvedenou v odstavci 5 písm. a) nebo b), jeho jednání se projedná jako přestupek podle tohoto zákona. Jestliže správní orgán po vydání rozhodnutí o přestupku v prvním stupni zjistí, že obviněný je osobou uvedenou v odstavci 5 písm. a) nebo b), vyrozumí o této skutečnosti bezodkladně příslušného služebního funkcionáře nebo příslušný služební orgán. (7) Jednání, které má znaky přestupku, se projedná jako přestupek podle tohoto zákona, pokud jeho pachatel přestal být osobou uvedenou v odstavci 5 před vydáním rozhodnutí ve věci v prvním stupni. ČÁST DRUHÁ ZÁKLADY ODPOVĚDNOSTI ZA PŘESTUPEK HLAVA I SPOLEČNÁ USTANOVENÍ PRO FYZICKOU OSOBU, PRÁVNICKOU OSOBU A PODNIKAJÍCÍ FYZICKOU OSOBU § 5 Přestupek Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čintrestný čin. § 6 Pokus přestupku (1) Pokus přestupku je jednání fyzické osoby, které bezprostředně směřuje k dokonání přestupku a kterého se fyzická osoba dopustila v úmyslu přestupek spáchat, jestliže k dokonání přestupku nedošlo. (2) Pokus přestupku je též jednání právnické nebo podnikající fyzické osoby, které bezprostředně směřuje k dokonání přestupku, jestliže k dokonání přestupku nedošlo. (3) Pokus přestupku je trestný, pokud tak stanoví zákon, a to stejně jako dokonaný přestupek. (4) Odpovědnost za pokus přestupku zanikne, jestliže pachatel od dokonání přestupku dobrovolně upustil a odstranil nebezpečí, které jeho jednáním vzniklo zájmu chráněnému zákonem; tím není dotčena odpovědnost pachatele za jiný dokonaný přestupek, který již jednáním uvedeným v odstavci 1 nebo 2 spáchal. § 7 Pokračování v přestupku Pokračováním v přestupkuPokračováním v přestupku se rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku. § 8 Trvající přestupek Trvající přestupek je takový přestupek, jehož znakem je jednání pachatele spočívající ve vyvolání a následném udržování protiprávního stavu nebo jednání pachatele spočívající v udržování protiprávního stavu, který nebyl pachatelem vyvolán. § 9 Hromadný přestupek Hromadný přestupek je takový přestupek, u kterého zákon vyžaduje pro vznik odpovědnosti za přestupek více útoků spojených společným záměrem. § 10 Opomenutí Jednáním se pro účely tohoto zákona rozumí i opomenutí takového konání, k němuž byl pachatel povinen podle jiného právního předpisu nebo úředního rozhodnutí, v důsledku dobrovolného převzetí povinnosti konat nebo vyplývala-li jeho zvláštní povinnost z jeho předchozího ohrožujícího jednání nebo k němuž byl z jiného důvodu podle okolností a svých poměrů povinen. § 11 Spolupachatel (1) Byl-li přestupek nebo jeho pokus spáchán úmyslným společným jednáním dvou nebo více fyzických osob, odpovídá každá z nich, jako by přestupek spáchala sama. (2) Byl-li přestupek spáchán společným jednáním dvou nebo více osob, z nichž alespoň jedna je právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, odpovídá každá z nich, jako by přestupek spáchala sama. § 12 Zvláštní subjekt přestupku Jestliže ke spáchání přestupku zákon vyžaduje zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení pachatele, může být a) pachatelem pouze ten, kdo požadovanou vlastnost, způsobilost nebo postavení má, b) spolupachatelem ten, kdo požadovanou vlastnost, způsobilost nebo postavení má, a stanoví-li tak zákon také ten, kdo požadovanou vlastnost, způsobilost nebo postavení nemá, pokud má požadovanou vlastnost, způsobilost nebo postavení alespoň jeden ze spolupachatelů. HLAVA II ODPOVĚDNOST FYZICKÉ OSOBY ZA PŘESTUPEK § 13 Fyzická osoba jako pachatel (1) Fyzická osoba je pachatelem, jestliže svým zaviněným jednáním naplnila znaky přestupku nebo jeho pokusu, je-li trestný. (2) Pachatelem je též fyzická osoba, která ke spáchání přestupku užila jiné fyzické osoby, jež není odpovědná za přestupek pro nedostatek věku nebo nepříčetnost anebo proto, že svým jednáním naplnila podmínky nutné obrany nebo krajní nouze nebo jiné okolnosti vylučující protiprávnost. (3) Pachatelem je též fyzická osoba, která ke spáchání přestupku užila právnické osoby, která není za přestupek odpovědná. (4) Stanoví-li tak zákon, je pachatelem rovněž fyzická osoba, která úmyslně a) zosnovala nebo řídila spáchání přestupku (organizátor), b) vzbudila v jiném rozhodnutí spáchat přestupek (návodce), nebo c) umožnila nebo usnadnila jinému spáchání přestupku (pomocník), jde-li o dokonaný přestupek nebo jeho pokus, je-li trestný. § 14 Odpovědnost zákonného zástupce nebo opatrovníka fyzické osoby Jestliže zákon stanoví, že pachatelem může být jen fyzická osoba, která má zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení, a jednal-li nebo měl-li jednat za tuto osobu její zákonný zástupce nebo opatrovník, odpovídá za přestupek zákonný zástupce nebo opatrovník, i když on sám tuto zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení nemá. § 15 Zavinění (1) K odpovědnosti fyzické osoby za přestupek se vyžaduje zavinění. Postačí zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon výslovně, že je třeba úmyslného zavinění. (2) Přestupek je spáchán úmyslně, jestliže pachatel a) chtěl svým jednáním porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, nebo b) věděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, a pro případ, že jej poruší nebo ohrozí, s tím byl srozuměn. (3) Přestupek je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel a) věděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že tento zájem neporuší nebo neohrozí, nebo b) nevěděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ač to vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl. § 16 Omyl skutkový (1) Kdo při spáchání činu nezná ani nepředpokládá jako možnou skutkovou okolnost, která je znakem přestupku, nejedná úmyslně; tím není dotčena odpovědnost za přestupek spáchaný z nedbalosti. (2) Kdo při spáchání činu mylně předpokládá skutkové okolnosti, které by naplňovaly znaky mírnějšího úmyslného přestupku, bude potrestán jen za tento mírnější přestupek, nejde-li o přestupek spáchaný z nedbalosti. (3) Kdo při spáchání činu mylně předpokládá skutkové okolnosti, které by naplňovaly znaky přísnějšího úmyslného přestupku, bude potrestán za pokus tohoto přísnějšího přestupku, je-li trestný. (4) Kdo při spáchání činu mylně předpokládá skutkovou okolnost, která vylučuje jeho protiprávnost, nejedná úmyslně; tím není dotčena odpovědnost za přestupek spáchaný z nedbalosti. § 17 Omyl právní (1) Kdo při spáchání přestupku neví, že jeho čin je protiprávní, nejedná zaviněně, nemohl-li se omylu vyvarovat. (2) Omylu bylo možno se vyvarovat, pokud povinnost seznámit se s příslušnou právní úpravou vyplývala pro pachatele ze zákona nebo jiného právního předpisu, úředního rozhodnutí nebo smlouvy, z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce, anebo mohl-li pachatel protiprávnost činu rozpoznat bez zřejmých obtíží. § 18 Věk Za přestupek není odpovědný ten, kdo v době jeho spáchání nedovršil patnáctý rok svého věku. § 19 Nepříčetnost Za přestupek není odpovědný ten, kdo pro duševní poruchu v době jeho spáchání nemohl rozpoznat protiprávnost svého jednání nebo své jednání ovládat; odpovědnosti se však nezbavuje ten, kdo se do stavu nepříčetnosti přivedl, byť i z nedbalosti, užitím návykové látkynávykové látky; návykovou látkounávykovou látkou se rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování. HLAVA III ODPOVĚDNOST PRÁVNICKÉ OSOBY ZA PŘESTUPEK § 20 Právnická osoba jako pachatel (1) Právnická osoba je pachatelem, jestliže k naplnění znaků přestupku došlo jednáním fyzické osoby, která se za účelem posuzování odpovědnosti právnické osoby za přestupek považuje za osobu, jejíž jednání je přičitatelné právnické osobě a která porušila právní povinnost uloženou právnické osobě, a to při činnosti právnické osoby, v přímé souvislosti s činností právnické osoby nebo ku prospěchu právnické osoby nebo v jejím zájmu; za porušení právní povinnosti uložené právnické osobě se považuje též porušení právní povinnosti uložené organizační složce nebo jinému útvaru, který je součástí právnické osoby. (2) Za osobu, jejíž jednání je přičitatelné právnické osobě, se za účelem posuzování odpovědnosti právnické osoby za přestupek považuje a) statutární orgán nebo člen statutárního orgánu, b) jiný orgán právnické osoby nebo jeho člen, c) zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení při plnění úkolů vyplývajících z tohoto postavení, d) fyzická osoba, která plní úkoly právnické osoby, e) fyzická osoba, kterou právnická osoba používá při své činnosti, nebo f) fyzická osoba, která za právnickou osobu jednala, jestliže právnická osoba výsledku takového jednání využila. (3) Jestliže ke spáchání přestupku zákon vyžaduje zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení pachatele, který je právnickou osobou, zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení nemusí být dány u fyzické osoby, která se za účelem posuzování odpovědnosti právnické osoby za přestupek považuje za osobu, jejíž jednání je přičitatelné právnické osobě. (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se použijí i tehdy, a) jestliže k jednání fyzické osoby, která se za účelem posuzování odpovědnosti právnické osoby za přestupek považuje za osobu, jejíž jednání je přičitatelné právnické osobě, došlo před vznikem právnické osoby, b) jestliže právnická osoba vznikla, ale soud rozhodl o neplatnosti právnické osoby, nebo c) je-li právní jednání, které mělo založit oprávnění k jednání za právnickou osobu, neplatné nebo neúčinné. (5) Pachatelem je též právnická osoba, která ke spáchání přestupku užila jiné právnické osoby nebo fyzické osoby odlišné od fyzické osoby, která se za účelem posuzování odpovědnosti právnické osoby za přestupek považuje za osobu, jejíž jednání je přičitatelné právnické osobě, jestliže tyto osoby nejsou za přestupek odpovědné. (6) Odpovědnost právnické osoby za přestupek není podmíněna zjištěním konkrétní fyzické osoby, která se považuje za osobu, jejíž jednání je přičitatelné právnické osobě. Správní orgán není povinen zjišťovat konkrétní fyzickou osobu, která se za účelem posuzování odpovědnosti právnické osoby za přestupek považuje za osobu, jejíž jednání je přičitatelné právnické osobě, zejména tehdy, je-li ze zjištěných skutečností zřejmé, že k jednání zakládajícímu odpovědnost právnické osoby za přestupek došlo při činnosti právnické osoby. (7) Odpovědností právnické osoby za přestupek není dotčena odpovědnost za přestupek fyzických osob uvedených v odstavcích 1 a 2 a odpovědností za přestupek těchto fyzických osob není dotčena odpovědnost právnické osoby za přestupek. § 21 Zproštění odpovědnosti právnické osoby za přestupek (1) Právnická osoba za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila. (2) Právnická osoba se nemůže odpovědnosti za přestupek zprostit, jestliže z její strany nebyla vykonávána povinná nebo potřebná kontrola nad fyzickou osobou, která se za účelem posuzování odpovědnosti právnické osoby za přestupek považuje za osobu, jejíž jednání je přičitatelné právnické osobě, nebo nebyla učiněna nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení přestupku. HLAVA IV ODPOVĚDNOST PODNIKAJÍCÍ FYZICKÉ OSOBY ZA PŘESTUPEK § 22 Podnikající fyzická osoba jako pachatel (1) Podnikající fyzická osoba je pachatelem, jestliže k naplnění znaků přestupku došlo při jejím podnikání nebo v přímé souvislosti s ním a podnikající fyzická osoba svým jednáním porušila právní povinnost, která je uložena podnikající fyzické osobě nebo fyzické osobě. (2) Podnikající fyzická osoba je pachatelem též v případě, jestliže k naplnění znaků přestupku došlo jednáním fyzické osoby, která se za účelem posuzování odpovědnosti podnikající fyzické osoby za přestupek považuje za osobu, jejíž jednání je přičitatelné podnikající fyzické osobě, a která při podnikání osoby, ve vztahu ke které se považuje za osobu, jejíž jednání je přičitatelné podnikající fyzické osobě, nebo v přímé souvislosti s ním anebo ku prospěchu této podnikající fyzické osoby nebo v jejím zájmu porušila právní povinnost, která je uložena podnikající fyzické osobě nebo fyzické osobě. (3) Za osobu, jejíž jednání je přičitatelné podnikající fyzické osobě, se za účelem posuzování odpovědnosti podnikající fyzické osoby za přestupek považuje a) zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení při plnění úkolů vyplývajících z tohoto postavení, b) fyzická osoba, která plní úkoly podnikající fyzické osoby, c) fyzická osoba, kterou podnikající fyzická osoba používá při své činnosti, nebo d) fyzická osoba, která za podnikající fyzickou osobu jednala, jestliže podnikající fyzická osoba výsledku takového jednání využila. § 23 Posuzování odpovědnosti podnikající fyzické osoby za přestupek (1) Na odpovědnost podnikající fyzické osoby za přestupek se použijí obdobně ustanovení § 20 a 21, s výjimkou § 20 odst. 1 a 2 a odst. 4 písm. a) a b). (2) Přestane-li podnikající fyzická osoba, která je pachatelem, být podnikatelem, její odpovědnost za přestupek nezaniká. HLAVA V OKOLNOSTI VYLUČUJÍCÍ PROTIPRÁVNOST § 24 Krajní nouze (1) Čin jinak trestný jako přestupek není přestupkem, jestliže jím někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému zákonem. (2) Nejde o krajní nouzi, jestliže toto nebezpečí bylo možno za daných okolností odvrátit jinak nebo následek tímto odvracením způsobený je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil, anebo byl-li ten, komu nebezpečí hrozilo, povinen je snášet. § 25 Nutná obrana (1) Čin jinak trestný jako přestupek není přestupkem, jestliže jím někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný zákonem. (2) Nejde o nutnou obranu, byla-li tato obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku. § 26 Svolení poškozeného (1) Čin jinak trestný jako přestupek není přestupkem, jestliže někdo jedná na základě svolení osoby, jejíž zájmy, o nichž tato osoba může bez omezení oprávněně rozhodovat, jsou činem dotčeny. (2) Svolení podle odstavce 1 musí být dáno předem nebo současně s jednáním osoby páchající čin jinak trestný jako přestupek dobrovolně, určitě, vážně a srozumitelně; je-li takové svolení dáno až po spáchání činu, o přestupek nejde, mohl-li jednající důvodně předpokládat, že osoba, jejíž zájmy jsou dotčeny, by tento souhlas jinak udělila vzhledem k okolnostem případu a svým poměrům. (3) S výjimkou případů svolení k lékařským zákrokům, které jsou v době činu v souladu s právním řádem a poznatky lékařské vědy a praxe, nelze za svolení považovat souhlas k ublížení na zdraví. § 27 Přípustné riziko (1) Čin jinak trestný jako přestupek není přestupkem, jestliže někdo v souladu s dosaženým stavem poznání a informacemi, které měl k dispozici v době svého rozhodování o dalším postupu, vykonává v rámci svého zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo v rámci svého předmětu činnosti společensky prospěšnou činnost, jíž ohrozí nebo poruší zájem chráněný zákonem, nelze-li společensky prospěšného výsledku dosáhnout jinak. (2) O přípustné riziko nejde, jestliže a) činnost podle odstavce 1 ohrozí život nebo zdraví člověka, aniž by k ní dal v souladu s jiným právním předpisem souhlas, b) výsledek, k němuž činnost podle odstavce 1 směřuje, zcela zřejmě neodpovídá míře rizika, nebo c) provádění činnosti podle odstavce 1 zřejmě odporuje požadavkům jiného právního předpisu, veřejnému zájmu nebo zásadám lidskosti nebo se příčí dobrým mravům. § 28 Oprávněné použití zbraně Přestupek nespáchá, kdo použije zbraně v mezích stanovených jiným právním předpisem. HLAVA VI ZÁNIK ODPOVĚDNOSTI ZA PŘESTUPEK A ODPOVĚDNOST PRÁVNÍHO NÁSTUPCE Díl 1 Zánik odpovědnosti za přestupek § 29 Důvody zániku odpovědnosti za přestupek Odpovědnost za přestupek zaniká a) uplynutím promlčecí doby, b) smrtí fyzické osoby, c) zánikem právnické osoby, nemá-li právního nástupce, nebo d) vyhlášením amnestie. § 30 Délka promlčecí doby Promlčecí doba činí a) 1 rok, nebo b) 3 roky, jde-li o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč. § 31 Běh promlčecí doby (1) Promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupkudni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupkudnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal. (2) Promlčecí doba počíná běžet a) u pokračujícího přestupku dnem následujícím po dni, kdy došlo k poslednímu dílčímu útoku, b) u hromadného přestupku dnem následujícím po dni, kdy došlo k poslednímu útoku, a c) u trvajícího přestupku dnem následujícím po dni, kdy došlo k odstranění protiprávního stavu. (3) Dopustil-li se pachatel více přestupků, běží pro každý z nich promlčecí doba zvlášť. § 32 Stavení a přerušení promlčecí doby (1) Do promlčecí doby se nezapočítává doba, a) po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízenítrestní řízení, b) po kterou bylo řízení o přestupku přerušeno proto, že bylo možné očekávat uložení trestu obviněnému z přestupku za jiný skutek v trestním řízenítrestním řízení, přičemž správní trest, který lze uložit v řízení o přestupku, je bezvýznamný vedle trestu, který by bylo možné uložit v trestním řízenítrestním řízení, c) po kterou se o věci vedlo soudní řízení správní, d) po kterou trvalo podmíněné upuštění od uložení správního trestu. (2) Promlčecí doba se přerušuje a) oznámením o zahájení řízení o přestupku, b) vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným; je-li prvním úkonem v řízení vydání příkazu, přerušuje se běh promlčecí doby jeho doručením, c) vydáním rozhodnutí o schválení dohody o narovnání; přerušením promlčecí doby počíná promlčecí doba nová. (3) Odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 3 roky od jeho spáchání; jde-li o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 5 let od jeho spáchání. Do této doby se nezapočítává doba, po kterou trvala některá ze skutečností podle odstavce 1. Díl 2 Odpovědnost právního nástupce za přestupek § 33 Přechod odpovědnosti právnické osoby za přestupek (1) Odpovědnost právnické osoby za přestupek přechází na jejího právního nástupce. (2) Má-li právnická osoba více právních nástupců, odpovídá za přestupek každý z nich, jako by přestupek spáchal sám. § 34 Přechod odpovědnosti podnikající fyzické osoby za přestupek (1) Odpovědnost podnikající fyzické osoby za přestupek přechází v případě její smrti na osobu, která pokračuje v její podnikatelské činnosti. (2) Pokračuje-li v podnikatelské činnosti více osob, odpovídá za přestupek každá z nich, jako by přestupek spáchala sama. HLAVA VII SPRÁVNÍ TRESTY A JEJICH UKLÁDÁNÍ Díl 1 Druhy správních trestů a obecné zásady pro jejich ukládání § 35 Druhy správních trestů Za přestupek lze uložit správní trest a) napomenutí, b) pokuty, c) zákazu činnosti, d) propadnutí věci nebo náhradní hodnoty, e) zveřejnění rozhodnutí o přestupku. § 36 Ukládání správních trestů Správní trest lze uložit samostatně nebo spolu s jinými správními tresty; napomenutí nelze uložit spolu s pokutou. § 37 Určení druhu a výměry správního trestu Při určení druhu správního trestu a jeho výměry se přihlédne zejména a) k povaze a závažnosti přestupku, b) k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení, c) k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem, d) u pokusu přestupku k tomu, do jaké míry se jednání pachatele přiblížilo k dokonání přestupku, jakož i k okolnostem a důvodům, pro které k jeho dokonání nedošlo, e) u spolupachatelů k tomu, jakou měrou jednání každého z nich přispělo ke spáchání přestupku, f) u fyzické osoby k jejím osobním poměrům a k tomu, zda a jakým způsobem byla pro totéž protiprávní jednání potrestána v jiném řízení před správním orgánem než v řízení o přestupku, g) u právnické nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti, h) u právního nástupce k tomu, v jakém rozsahu na něj přešly výnosy, užitky a jiné výhody ze spáchaného přestupku, a v případě více právních nástupců k tomu, zda některý z nich pokračuje v činnosti, při které byl přestupek spáchán, i) u pokračujícího, trvajícího a hromadného přestupku k tomu, zda k části jednání, jímž byl přestupek spáchán, došlo za účinnosti zákona, který za přestupek stanovil správní trest mírnější než zákon, který byl účinný při dokončení tohoto jednání. § 38 Povaha a závažnost přestupku Povaha a závažnost přestupku je dána zejména a) významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, b) významem a rozsahem následku přestupku, c) způsobem spáchání přestupku, d) okolnostmi spáchání přestupku, e) u fyzické osoby též druhem a mírou jejího zavinění, popřípadě pohnutkou, f) délkou doby, po kterou trvalo protiprávní jednání pachatele nebo po kterou trval protiprávní stav udržovaný protiprávním jednáním pachatele, g) počtem jednotlivých dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupkupokračování v přestupku. § 39 Polehčující okolnosti Jako k polehčující okolnosti se přihlédne zejména k tomu, že pachatel a) spáchal přestupek ve věku blízkém věku mladistvých, b) spáchal přestupek, aby odvrátil útok nebo jiné nebezpečí, aniž byly zcela naplněny podmínky nutné obrany nebo krajní nouze, nebo překročil meze jiné okolnosti vylučující protiprávnost, c) napomáhal k odstranění škodlivého následku přestupku nebo dobrovolně nahradil způsobenou škodu, d) oznámil přestupek správnímu orgánu a při jeho objasňování účinně napomáhal, nebo e) spáchal přestupek pod vlivem hrozby nebo nátlaku anebo pod tlakem podřízenosti nebo závislosti na jiném. § 40 Přitěžující okolnosti Jako k přitěžující okolnosti se přihlédne zejména k tomu, že pachatel a) spáchal přestupek tak, že využil něčí bezbrannosti, podřízenosti nebo závislosti na jiné osobě, b) spáchal více přestupků, c) spáchal přestupek opakovaně, d) zneužil ke spáchání přestupku svého zaměstnání, postavení nebo funkce, e) spáchal přestupek jako člen organizované skupiny, nebo f) spáchal přestupek na dítěti, osobě těhotné, nemocné, zdravotně postižené, vysokého věku nebo nemohoucí. § 41 Ukládání správních trestů za více přestupků (1) Za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení se uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější. (2) Jsou-li společně projednávány dva nebo více přestupků, správní orgán může uložit pokutu ve vyšší sazbě, a to tak, že horní hranice sazby pokuty za přestupek nejpřísněji trestný se zvyšuje až o polovinu, nejvýše však do částky, která je součtem horních hranic sazeb pokut za jednotlivé společně projednávané přestupky. (3) Spolu se správním trestem uloženým podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit i jiný druh správního trestu, jestliže by jej bylo možno uložit za některý ze společně projednávaných přestupků. § 42 Podmíněné upuštění od uložení správního trestu (1) Od uložení správního trestu lze podmíněně upustit, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přestupku, kterým byla způsobena majetková újma (dále jen „škoda“), anebo jehož spácháním se pachatel bezdůvodně obohatil, a osobě pachatele lze důvodně očekávat, že již samotné projednání věci před správním orgánem postačí k jeho nápravě. (2) Při podmíněném upuštění od uložení správního trestu se pachateli uloží, aby ve lhůtě stanovené správním orgánem nahradil škodu, kterou přestupkem způsobil, nebo aby vydal bezdůvodné obohacení získané přestupkem, a zároveň se stanoví způsob, jakým tak pachatel má učinit; jestliže pachatel ve stanovené lhůtě škodu způsobenou přestupkem neuhradí nebo nevydá bezdůvodné obohacení získané přestupkem anebo tak neučiní stanoveným způsobem, správní trest se mu uloží. § 43 Upuštění od uložení správního trestu (1) Od uložení správního trestu lze upustit, jestliže o dvou nebo více přestupcích téhož pachatele nebylo konáno společné řízení a správní trest uložený za některý z těchto přestupků v samostatném řízení lze považovat za odpovídající správnímu trestu, který by byl jinak uložen ve společném řízení. (2) Od uložení správního trestu lze též upustit, jestliže vzhledem k závažnosti přestupku, okolnostem jeho spáchání a osobě pachatele lze důvodně očekávat, že již samotné projednání věci před správním orgánem postačí k jeho nápravě. § 44 Mimořádné snížení výměry pokuty (1) Pokutu lze uložit v částce nižší, než je zákonem stanovená dolní hranice sazby pokuty, jestliže a) vzhledem k okolnostem případu a osobě pachatele lze důvodně očekávat, že i tak lze jeho nápravy dosáhnout, b) je pokuta ukládána za pokus přestupku, c) pokuta uložená v rámci zákonem stanovené dolní hranice sazby by byla vzhledem k poměrům pachatele nepřiměřeně přísná, nebo d) pachatel spáchal přestupek, aby odvrátil útok nebo jiné nebezpečí, aniž byly zcela naplněny podmínky nutné obrany nebo krajní nouze, nebo překročil meze jiné okolnosti vylučující protiprávnost. (2) Je-li výměra pokuty mimořádně snižována, musí být uložena pokuta alespoň ve výši jedné pětiny dolní hranice sazby pokuty stanovené zákonem. Díl 2 Jednotlivé správní tresty a jejich výkon § 45 Napomenutí Při ukládání napomenutí správní orgán upozorní pachatele na důsledky protiprávního jednání, jež mu podle zákona hrozí, pokud by se i v budoucnu dopouštěl podobného jednání. § 46 Pokuta (1) Pokutu lze uložit ve výši stanovené zákonem. Není-li výše pokuty zákonem stanovena, pokutu lze uložit ve výši nepřesahující částku 1 000 Kč. (2) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o přestupku nabylo právní moci, pokud správní orgán nestanoví lhůtu jinou. § 47 Zákaz činnosti (1) Zakázat lze činnost, ke které je třeba veřejnoprávního oprávnění nebo kterou pachatel vykonává v pracovním nebo jiném obdobném poměru, došlo-li k přestupku při výkonu této činnosti nebo v přímé souvislosti s ní. (2) Zákaz činnosti lze uložit jen tehdy, je-li to stanoveno zákonem, a nejvýše na dobu tam stanovenou. Není-li doba zákazu činnosti stanovena, lze zákaz činnosti uložit nejdéle na 3 roky. (3) Do doby zákazu činnosti se započítává doba, po kterou pachatel na základě úředního opatření učiněného v souvislosti s projednávaným přestupkem již nesměl tuto činnost vykonávat. (4) Po uplynutí poloviny doby, na niž byl uložen zákaz činnosti, může správní orgán, který zákaz činnosti uložil, od výkonu zbytku tohoto správního trestu upustit, jestliže pachatel prokáže způsobem svého života nebo provedením účinných opatření, že jeho další výkon není potřebný. (5) Byla-li spolu se zákazem činnosti uložena též pokuta, která nebyla dosud uhrazena, popřípadě byla uhrazena pouze zčásti, nelze od výkonu zbytku zákazu činnosti upustit, dokud pachatel neprokáže, že pokutu nebo její zbylou část uhradil, anebo dokud nebylo rozhodnuto o rozložení úhrady pokuty na splátky nebo o odložení splatnosti pokuty. (6) Zakázat nelze takovou činnost, jejíž výkon zákon ukládá. § 48 Propadnutí věci (1) Propadnutí věci lze uložit jen, jde-li o věc, a) která byla ke spáchání přestupku užita nebo určena, b) kterou pachatel získal přestupkem nebo jako odměnu za něj, nebo c) kterou pachatel, byť i jen zčásti, nabyl za věc uvedenou pod písmenem b), pokud hodnota věci uvedené pod písmenem b) není ve vztahu k hodnotě nabyté věci zanedbatelná. (2) Propadnutí věci lze uložit pouze tehdy, jde-li o věc náležející pachateli. (3) Propadnutí věci nelze uložit, je-li hodnota věci v nápadném nepoměru k povaze přestupku. Vyžaduje-li to bezpečnost osob nebo majetku nebo jiný obdobný obecný zájem, k hodnotě věci se nepřihlíží. (4) Vlastníkem propadlé věci se stává stát. § 49 Propadnutí náhradní hodnoty (1) Jestliže pachatel věc, která by mohla být prohlášena za propadlou, před uložením propadnutí věci zničí, poškodí, zcizí, zatají, učiní neupotřebitelnou nebo zužitkuje, nebo jestliže jinak propadnutí takové věci zmaří, může mu být uloženo propadnutí náhradní hodnoty až do výše, která odpovídá hodnotě takové věci. (2) Vlastníkem propadlé náhradní hodnoty se stává stát. § 50 Zveřejnění rozhodnutí o přestupku (1) Zveřejnění rozhodnutí o přestupku lze uložit právnické nebo podnikající fyzické osobě, stanoví-li tak zákon. Při ukládání tohoto správního trestu dbá správní orgán na to, aby zásah do soukromí pachatele byl přiměřený povaze a závažnosti přestupku. (2) Rozhodnutí o přestupku lze zveřejnit až po nabytí právní moci. Zveřejňuje se výroková část rozhodnutí o přestupku. Výroková část rozhodnutí, kterým se ukládá tento správní trest, obsahuje lhůtu, během níž se rozhodnutí zveřejní. Tato lhůta nesmí být kratší než 2 měsíce a delší než 6 měsíců a počíná běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí. (3) Zveřejnění rozhodnutí o přestupku se provádí zveřejněním ve veřejném sdělovacím prostředku a vyvěšením na úřední desce správního orgánu. (4) Zveřejnění rozhodnutí o přestupku vyvěšením na úřední desce správního orgánu provede na vlastní náklady správní orgán, který rozhodnutí vydal v prvním stupni, a to nejméně po dobu 15 dnů a nejdéle po dobu 2 měsíců. (5) Zveřejnění rozhodnutí o přestupku ve veřejném sdělovacím prostředku, který určí správní orgán, zajistí správní orgán na náklady pachatele. (6) Je-li pravomocné rozhodnutí, jímž byl uložen správní trest zveřejnění rozhodnutí o přestupku (dále jen „původní rozhodnutí“), zrušeno v přezkumném nebo novém řízení o přestupku anebo v soudním řízení správním, správní orgán nebo soud, který původní rozhodnutí zrušil, informuje do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým se původní rozhodnutí ruší, o takovém rozhodnutí správní orgán, který původní rozhodnutí vydal; správní orgán, který původní rozhodnutí vydal, zveřejní každé pravomocné rozhodnutí, kterým se původní rozhodnutí ruší, a to na vlastní náklady a obdobným způsobem, jakým bylo zveřejněno původní rozhodnutí. (7) Obsahem zveřejněného rozhodnutí o přestupku nesmějí být údaje umožňující identifikaci jiné osoby než pachatele. HLAVA VIII OCHRANNÁ OPATŘENÍ § 51 Druhy ochranných opatření Ochranná opatření jsou a) omezující opatření a b) zabrání věci nebo náhradní hodnoty. § 52 Omezující opatření (1) Omezující opatření spočívá v zákazu navštěvovat určená veřejně přístupná místa nebo místa, kde se konají sportovní, kulturní a jiné společenské akce, popřípadě v povinnosti zdržet se styku s určitou osobou nebo vymezeným okruhem osob nebo v povinnosti podrobit se vhodnému programu pro zvládání agrese nebo násilného chování. (2) Omezující opatření lze uložit fyzické osobě, stanoví-li tak zákon, a to za předpokladu, že existuje přímá souvislost mezi spáchaným přestupkem a omezujícím opatřením, které má být uloženo. (3) Omezující opatření musí být přiměřené povaze a závažnosti spáchaného přestupku a osobním poměrům pachatele; lze je uložit pouze spolu se správním trestem, a to nejdéle na dobu 1 roku. Omezující opatření lze uložit s účinky též mimo správní obvod správního orgánu, který je ukládá. (4) Dodržování uloženého omezujícího opatření kontroluje správní orgán, který je uložil, má-li omezující opatření účinky pouze v jeho správním obvodu. Má-li omezující opatření účinky též mimo správní obvod správního orgánu, který je uložil, dodržování omezujícího opatření kontroluje ve svém správním obvodu správní orgán, který je uložil, a dále správní orgán stejného druhu jako ten, který omezující opatření uložil a v jehož správním obvodu má omezující opatření účinky. (5) Správní orgán, který omezující opatření uložil s účinky mimo svůj správní obvod, o této skutečnosti do 5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení omezujícího opatření informuje správní orgán stejného druhu, v jehož správním obvodu má omezující opatření účinky. (6) Je-li to s ohledem na povahu uloženého omezujícího opatření možné, jeho dodržování kontrolují též orgán Policie České republiky, v jehož územním obvodu má omezující opatření účinky, a obecní policie, která vykonává působnost ve správním obvodu obceobce, v němž má omezující opatření účinky. Správní orgán, který omezující opatření uložil, a správní orgán stejného druhu, v jehož správním obvodu má omezující opatření účinky, informují o uloženém omezujícím opatření orgán Policie České republiky a obecní policii. (7) Omezující opatření spočívající v povinnosti podrobit se vhodnému programu pro zvládání agrese nebo násilného chování může být uloženo fyzické osobě, která se dopustila přestupku vykazujícího zejména znaky užití násilí v rodině nebo partnerském vztahu. Při ukládání omezujícího opatření podle věty první správní orgán po konzultaci s pachatelem stanoví konkrétní typ vhodného programu, včetně obsahu, rozsahu a způsobu jeho provádění tak, aby zohledňoval výchovné a preventivní působení na pachatele a zároveň odpovídal jeho individuálním potřebám. Za účelem kontroly dodržování tohoto omezujícího opatření si správní orgán vyžádá od poskytovatele vhodného programu pro zvládání agrese nebo násilného chování písemnou zprávu obsahující informace o dodržování podmínek uloženého omezujícího opatření ze strany pachatele. Náklady spojené s účastí pachatele v programu pro zvládání agrese nebo násilného chování je pachatel povinen uhradit poskytovateli tohoto programu, není-li tento program poskytován bezplatně. § 53 Zabrání věci (1) Nebylo-li uloženo propadnutí věci uvedené v § 48 odst. 1, lze rozhodnout, že se taková věc zabírá, jestliže a) do 60 dnů ode dne, kdy přestupek vyšel najevo, se nezjistí skutečnosti odůvodňující zahájení řízení o přestupku proti určité osobě, b) náleží pachateli, proti němuž nelze vést řízení o přestupku nebo jemuž za přestupek nelze uložit správní trest, c) náleží pachateli, u něhož bylo od uložení správního trestu za přestupek upuštěno nebo podmíněně upuštěno, d) nenáleží pachateli nebo mu nenáleží zcela, nebo e) vlastník věci není znám, a jestliže to vyžaduje bezpečnost osob nebo majetku anebo jiný obdobný obecný zájem. (2) Bez splnění podmínek podle odstavce 1 lze rozhodnout o zabrání věci pouze v případě, že je výnosem přestupku, byť nikoli bezprostředním. (3) Vlastníkem zabrané věci se stává stát. (4) O zabrání věci nelze rozhodnout, uplynulo-li od jednání majícího znaky přestupku 5 let. § 54 Zabrání náhradní hodnoty (1) Jestliže ten, komu náleží věc, která by mohla být zabrána, ji před zabráním zničí, poškodí, zcizí, zatají, učiní neupotřebitelnou nebo zužitkuje, nebo jestliže jinak zabrání takové věci zmaří, může mu být uloženo zabrání náhradní hodnoty až do výše, která odpovídá hodnotě takové věci. (2) Vlastníkem zabrané náhradní hodnoty se stává stát. HLAVA IX ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O MLADISTVÝCH § 55 Mladistvý Mladistvým je ten, kdo v době spáchání přestupku dovršil patnáctý rok a nepřekročil osmnáctý rok svého věku. § 56 Ukládání správního trestu mladistvému Při ukládání správního trestu mladistvému se přihlíží k jeho osobnosti včetně jeho věku a rozumové a mravní vyspělosti, jakož i k jeho osobním poměrům tak, aby jeho další vývoj byl co nejméně ohrožen. § 57 Pokuta Horní hranice sazby pokuty se u mladistvého snižuje na polovinu, přičemž však nesmí přesahovat částku 5 000 Kč; to neplatí, je-li mladistvý podnikající fyzickou osobou. § 58 Zákaz činnosti (1) Zákaz činnosti nelze mladistvému uložit, jestliže by výkon tohoto správního trestu bránil přípravě na jeho povolání. (2) Zákaz činnosti lze mladistvému uložit nejdéle na dobu 1 roku. § 59 Upuštění od uložení správního trestu Od uložení správního trestu mladistvému lze též upustit, jestliže vzhledem k povaze spáchaného přestupku a k dosavadnímu způsobu života mladistvého lze důvodně očekávat, že uložení omezujícího opatření zajistí jeho nápravu lépe než správní trest. ČÁST TŘETÍ ŘÍZENÍ O PŘESTUPCÍCH HLAVA I PŘÍSLUŠNOST SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ A ZMĚNY PŘÍSLUŠNOSTI § 60 Věcná příslušnost (1) Nestanoví-li zákon jinak, je správním orgánem příslušným k řízení obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. (2) Obecní úřad je příslušný k řízení o přestupcích a) proti pořádku ve státní správě spáchaných porušením povinnosti stanovené v nařízení obceobce nebo kraje, b) proti pořádku v územní samosprávě, c) proti veřejnému pořádku, d) proti občanskému soužití a e) proti majetku. § 61 Komise pro projednávání přestupků (1) Starosta může zřizovat jako zvláštní orgány obceobce komise pro projednávání přestupků (dále jen „komise“). Komise může projednávat přestupky proti pořádku ve státní správě spáchané porušením povinnosti stanovené v nařízení obceobce nebo kraje, přestupky proti pořádku v územní samosprávě, přestupky proti veřejnému pořádku, přestupky proti občanskému soužití, přestupky proti majetku a přestupky, o kterých to stanoví jiný zákon. Při zřízení komise starosta určí, které přestupky komise projednává namísto obecního úřadu. (2) Starosta jmenuje a odvolává předsedu komise a další její členy. Předseda komise musí splňovat požadavky podle § 111. (3) Komise má lichý počet členů. § 62 Místní příslušnost (1) K řízení je místně příslušný správní orgán, v jehož správním obvodu byl přestupek spáchán. (2) Nelze-li místní příslušnost správního orgánu určit podle odstavce 1 nebo byl-li přestupek spáchán v cizině a podezřelý z přestupku je státním občanem České republiky nebo osobou bez státní příslušnosti, která má na území České republiky povolen trvalý pobyt, je k řízení místně příslušný správní orgán, v jehož správním obvodu podezřelý z přestupku má nebo naposledy měl trvalý pobyt. (3) Nelze-li místní příslušnost správního orgánu určit podle odstavce 1 nebo byl-li přestupek spáchán v cizině a podezřelý z přestupku je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, která má na území České republiky své sídlo, nebo zde vykonává svoji činnost, nebo zde má svůj nemovitý majetek, je k řízení místně příslušný správní orgán, v jehož správním obvodu podezřelý z přestupku má nebo naposledy měl sídlo, vykonává nebo vykonával svoji činnost, nebo má nebo měl svůj nemovitý majetek. (4) Nelze-li místní příslušnost správního orgánu určit podle předchozích odstavců nebo je-li místně příslušných více správních orgánů, provede řízení správní orgán, v jehož správním obvodu vyšel přestupek nejdříve najevo. § 63 Vyloučení z projednávání a rozhodování věci (1) Je-li podezřelým z přestupku územní samosprávný celek, jehož orgán je příslušným správním orgánem k řízení o tomto přestupku, nadřízený správní orgán usnesením pověří řízením o tomto přestupku jiný věcně příslušný podřízený správní orgán ve svém správním obvodu. Obdobně se postupuje, je-li podezřelým z přestupku člen zastupitelstva územního samosprávného celku, jehož orgán je příslušným správním orgánem k řízení o tomto přestupku. (2) Je-li podezřelým z přestupku územní samosprávný celek, jehož orgán je odvolacím správním orgánem vůči správnímu orgánu příslušnému k řízení o tomto přestupku, nadřízený správní orgán odvolacího správního orgánu usnesením pověří řízením o tomto přestupku jiný věcně příslušný správní orgán ve správním obvodu jiného odvolacího správního orgánu. Obdobně se postupuje, je-li podezřelým z přestupku člen zastupitelstva územního samosprávného celku, jehož orgán je odvolacím správním orgánem vůči správnímu orgánu příslušnému k řízení o tomto přestupku. § 64 Předání věci (1) Správní orgán věc bezodkladně i v průběhu řízení předá a) orgánu činnému v trestním řízenítrestním řízení, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že byl spáchán trestný čintrestný čin, nebo b) orgánu příslušnému podle jiného zákona k projednání skutku, který má znaky přestupku osoby uvedené v § 4 odst. 4 nebo § 4 odst. 5 písm. c), anebo osoby uvedené v § 4 odst. 5 písm. a) a b), pokud o skutku nebylo rozhodnuto v prvním stupni. (2) Správní orgán věc bezodkladně předá věcně a místně příslušnému správnímu orgánu, pokud není věcně nebo místně příslušný. Příslušný správní orgán může využít předané podklady, není-li to na újmu práv účastníků řízení. (3) O předání věci správní orgán vydá usnesení, které se pouze poznamená do spisu. HLAVA II PRÁVNÍ STYK S CIZINOU § 65 Uskutečňování právního styku s cizinou (1) Při dožádání cizozemského správního orgánu o poskytnutí právní pomoci, při poskytování právní pomoci cizozemskému správnímu orgánu, při doručování písemnosti ve styku s cizinou a při uznávání a výkonu cizozemského rozhodnutí správního orgánu, kterým byl uložen správní trest, se ve věcech týkajících se přestupků postupuje podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu České republiky, nebo podle zákona. (2) Není-li v mezinárodní smlouvě stanovena vnitrostátní příslušnost k a) vyřizování dožádání cizozemského správního orgánu o poskytnutí právní pomoci, b) poskytování právní pomoci cizozemskému správnímu orgánu, c) doručování písemnosti ve styku s cizinou, nebo d) uznávání a výkonu cizozemského rozhodnutí, kterým byl uložen správní trest, je příslušným orgánem věcně a místně příslušný správní orgán, který se s cizozemským správním orgánem stýká prostřednictvím svého ústředního správního úřadu, do jehož působnosti rozhodovaná věc náleží. HLAVA III DORUČOVÁNÍ § 66 Doručování veřejnou vyhláškou Doručuje-li se veřejnou vyhláškou, postupuje správní orgán tak, že na úřední desku vyvěsí pouze oznámení o možnosti převzít doručovanou písemnost. § 67 Doručování zmocněnci Jestliže se nedaří doručovat zmocněnci účastníka řízení, doručuje správní orgán pouze účastníkovi řízení. HLAVA IV ÚČASTNÍCI ŘÍZENÍ, DALŠÍ OSOBY VYSTUPUJÍCÍ V ŘÍZENÍ A ORGÁN SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ § 68 Účastníci řízení Účastníkem řízení je a) obviněný, b) poškozený v části řízení, která se týká jím uplatněného nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení, a c) vlastník věci, která může být nebo byla zabrána, v části řízení, která se týká zabrání věci nebo náhradní hodnoty. § 69 Obviněný (1) Podezřelý z přestupku se stává obviněným, jakmile vůči němu správní orgán učiní první úkon v řízení. (2) Dokud není pravomocným rozhodnutím o přestupku vyslovena vina obviněného, hledí se na něj jako na nevinného. V pochybnostech správní orgán rozhodne ve prospěch obviněného. § 70 Poškozený (1) Správní orgán bezodkladně vyrozumí o možnosti uplatnit nárok na náhradu škody nebo uplatnit nárok na vydání bezdůvodného obohacení a o nařízeném ústním jednání osobu, které byla spácháním přestupku způsobena škoda nebo na jejíž úkor se obviněný spácháním přestupku obohatil, pokud je mu tato osoba známa. Současně tuto osobu poučí, že nárok na náhradu škody nebo na vydání bezdůvodného obohacení může uplatnit nejpozději při prvním ústním jednání nebo v jiné lhůtě, kterou jí určí. Pokud by vyrozumění osoby podle věty první bylo spojeno s neúměrnými obtížemi nebo náklady, doručí je správní orgán veřejnou vyhláškou; ustanovení § 66 se nepoužije. (2) Osoba, které byla spácháním přestupku způsobena škoda nebo na jejíž úkor se obviněný spácháním přestupku bezdůvodně obohatil, se stává poškozeným uplatněním nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Nárok na náhradu škody nebo nárok na vydání bezdůvodného obohacení může uplatnit u správního orgánu nejpozději při prvním ústním jednání nebo ve lhůtě určené správním orgánem, nekoná-li se ústní jednání, nebylo-li již o tomto nároku rozhodnuto v občanskoprávním nebo jiném řízení, nebo pokud takové řízení neprobíhá. Jestliže osoba, které byla spácháním přestupku způsobena škoda nebo na jejíž úkor se obviněný spácháním přestupku bezdůvodně obohatil, uplatnila nárok na náhradu této škody nebo nárok na vydání takového bezdůvodného obohacení v předcházejícím trestním řízenítrestním řízení o totožném skutku, stává se poškozeným zahájením řízení. (3) Pokud osoba uplatní nárok na náhradu škody způsobené spácháním přestupku nebo nárok na vydání bezdůvodného obohacení, kterým se obviněný spácháním přestupku obohatil na její úkor, a o takovém nároku již bylo rozhodnuto v občanskoprávním nebo jiném řízení nebo pokud takové řízení probíhá, správní orgán ji vyrozumí o nemožnosti rozhodovat o náhradě této škody nebo o vydání takového bezdůvodného obohacení; pokud občanskoprávní nebo jiné řízení o náhradě škody způsobené přestupkem nebo o vydání bezdůvodného obohacení probíhá, vyrozumí osobu také o výsledku řízení o přestupku. § 71 Osoba přímo postižená spácháním přestupku Osoba přímo postižená spácháním přestupku má v řízení, k jehož zahájení nebo pokračování dala souhlas, jakož i v řízení, které lze zahájit nebo v již zahájeném řízení pokračovat bez takového souhlasu, právo na vyrozumění o zahájení řízení, právo navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení, právo na poskytnutí informací o řízení, právo vyjádřit v řízení své stanovisko, právo nahlížet do spisu, právo účastnit se ústního jednání a být přítomna při všech úkonech v řízení, právo vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k jeho podkladům a právo na oznámení rozhodnutí. § 72 Zákonný zástupce a opatrovník mladistvého obviněného a orgán sociálně-právní ochrany dětí (1) Zákonný zástupce a opatrovník mladistvého obviněného a orgán sociálně-právní ochrany dětí má právo na vyrozumění o zahájení řízení, právo navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení, právo na poskytnutí informací o řízení potřebných k hájení práv a oprávněných zájmů mladistvého obviněného, právo vyjádřit v řízení své stanovisko, právo nahlížet do spisu, právo účastnit se ústního jednání a být přítomen při všech úkonech v řízení, právo vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k jeho podkladům, právo na oznámení rozhodnutí, právo podat odvolání ve prospěch mladistvého obviněného proti rozhodnutí o přestupku nebo proti rozhodnutí o schválení dohody o narovnání a právo podat žádost o obnovu řízení nebo o vydání nového rozhodnutí. Zákonný zástupce a opatrovník mladistvého obviněného má právo zvolit mladistvému obviněnému zmocněnce. (2) Je-li za tentýž skutek obviněn také zákonný zástupce nebo opatrovník mladistvého obviněného a nemá-li mladistvý obviněný jiného zákonného zástupce nebo opatrovníka, vykonává práva podle odstavce 1 pouze orgán sociálně-právní ochrany dětí. Správní orgán o tom rozhodne usnesením, které se oznamuje pouze mladistvému obviněnému, jeho zákonnému zástupci, opatrovníkovi a orgánu sociálně-právní ochrany dětí. (3) Je-li důvodná obava, že zákonný zástupce nebo opatrovník mladistvého obviněného nebude řádně hájit zájmy mladistvého obviněného, vykonává práva podle odstavce 1 pouze orgán sociálně-právní ochrany dětí. Správní orgán o tom rozhodne usnesením, které se oznamuje pouze mladistvému obviněnému, jeho zákonnému zástupci, opatrovníkovi a orgánu sociálně-právní ochrany dětí. § 72a Ochrana osob vystupujících v řízení o přestupku (1) Správní orgán vyloučí z nahlížení do spisu údaje o místě trvalého pobytu, popřípadě bydlišti, doručovací adrese, místě výkonu zaměstnání, povolání nebo podnikání osob vystupujících v řízení o přestupku na jejich žádost, vyžaduje-li to ochrana jejich soukromí nebo bezpečnosti. O žádosti podle věty první rozhodne správní orgán usnesením. (2) Údaje podle odstavce 1 jsou vyloučeny z nahlížení do spisu, pokud byl přístup k těmto údajům omezen v předcházejícím trestním řízenítrestním řízení o totožném skutku, je-li tato skutečnost správnímu orgánu známa. O vyloučení z nahlížení do spisu se učiní záznam do spisu. § 72b Nepřípustné zastoupení Správní orgán usnesením rozhodne o tom, že nepřipustí zastoupení na základě plné moci, pokud zmocněnec vystupuje v řízení o přestupcích v různých věcech opětovně, nejde-li o advokátaadvokáta nebo jinou osobu poskytující právní služby soustavně a za úplatu podle jiného zákona. HLAVA V POSTUP PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ § 73 Oznamování přestupku Má-li orgán Policie České republiky nebo Vojenské policie (dále jen „orgán policie“) nebo jiný správní orgán důvodné podezření, že byl spáchán přestupek, a není-li sám příslušný k jeho projednání, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu příslušnému správnímu orgánu. V oznámení uvede zejména, kdo je podezřelým z přestupku, pokud je mu znám, popis skutku, ve kterém je přestupek spatřován, místo a čas, kdy měl být přestupek spáchán, zákonné ustanovení obsahující skutkovou podstatu předmětného přestupku a důkazní prostředky, které jsou mu známy. § 74 Oznamování přestupku orgánem policie ve zvláštních případech (1) Orgán policie učiní nezbytná šetření ke zjištění osoby podezřelé ze spáchání přestupku a k zajištění důkazních prostředků nezbytných pro pozdější dokazování před správním orgánem, nasvědčují-li okolnosti tomu, že byl spáchán přestupek a) proti veřejnému pořádku, b) proti občanskému soužití, v jehož důsledku došlo k ublížení na zdraví, c) proti majetku, d) proti pořádku ve státní správě spáchaný porušením povinnosti stanovené v nařízení obceobce nebo kraje, e) proti pořádku v územní samosprávě, f) podle zákona o silničním provozu, nejde-li o přestupek provozovatele vozidlaprovozovatele vozidla podle § 125f, g) na úseku požární ochrany, nebo h) o němž to stanoví jiný zákon. (2) O zjištěných skutečnostech sepíše orgán policie úřední záznam, který přiloží k oznámení. Orgán policie učiní oznámení příslušnému správnímu orgánu nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy se o přestupku dozví. (3) Orgán policie a) věc předá příslušnému orgánu, jde-li o jednání, které má znaky přestupku, nebo nasvědčují-li zjištěné skutečnosti, že jde o trestný čintrestný čin, nebo b) věc odloží, není-li dáno podezření z přestupku nebo nelze-li přestupek projednat, anebo nezjistí-li do 30 dnů ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl, skutečnosti odůvodňující podezření, že jej spáchala určitá osoba; pominou-li důvody odložení, věc oznámí, není-li na místě věc vyřídit jinak. (4) Orgán policie na požádání vyrozumí do 30 dnů oznamovatele přestupku o provedených opatřeních. § 75 Součinnost (1) Orgán veřejné moci provede bez zbytečného odkladu na žádost příslušného správního orgánu úkony potřebné k prověřování oznámení o přestupku, k projednání přestupku a k výkonu rozhodnutí. Pokud orgán veřejné moci není k provedení požadovaných úkonů příslušný, neprovede je a vyrozumí o tom příslušný správní orgán. (2) Na žádost příslušného správního orgánu mu orgán veřejné moci bez zbytečného odkladu poskytne informace potřebné k prověřování oznámení o přestupku, k projednání přestupku a k výkonu rozhodnutí. (3) Byl-li přestupek vykazující znaky užití násilí v rodině nebo partnerském vztahu spáchán na osobě mladší 18 let, nebo byla-li osoba mladší 18 let svědkem přestupku vykazujícího znaky užití násilí v rodině nebo partnerském vztahu, příslušný správní orgán o tom vyrozumí bez zbytečného odkladu orgán sociálně-právní ochrany dětí a zároveň jej informuje o všech podstatných skutečnostech, které zjistil. § 76 Odložení věci (1) Správní orgán, aniž řízení zahájí, věc usnesením odloží, jestliže a) došlé oznámení neodůvodňuje zahájení řízení o přestupku nebo předání věci, b) podezřelý z přestupku požívá výsad a imunit podle mezinárodního práva, c) podezřelý z přestupku požívá výsad a imunit podle jiného zákona, d) podezřelý z přestupku v době spáchání skutku nedovršil patnáctý rok svého věku, e) podezřelý z přestupku nebyl v době spáchání skutku pro nepříčetnost za přestupek odpovědný, f) odpovědnost za přestupek zanikla, g) o totožném přestupku dříve zahájil řízení podle tohoto zákona proti téže osobě jiný správní orgán, h) fyzická osoba nebo podnikající fyzická osoba podezřelá ze spáchání přestupku zemřela, pokud odpovědnost podnikající fyzické osoby za přestupek nepřešla na osobu, která pokračuje v její podnikatelské činnosti, i) právnická osoba zanikla, pokud odpovědnost za přestupek nepřešla na jejího právního nástupce, j) o skutku již bylo pravomocně rozhodnuto správním orgánem nebo orgánem činným v trestním řízeníorgánem činným v trestním řízení způsobem uvedeným v § 77 odst. 2, k) o skutku již bylo rozhodnuto jako o disciplinárním deliktu a uložené opatření lze považovat za postačující, nebo l) nezjistí do 60 dnů od přijetí oznámení nebo ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl, skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě. (2) Správní orgán, aniž řízení zahájí, věc usnesením odloží, jestliže se o totožném skutku vede trestní řízenítrestní řízení. (3) Usnesení o odložení věci podle odstavců 1 a 2 se pouze poznamená do spisu. Správní orgán o odložení věci vyrozumí osobu dotčenou jednáním podezřelého z přestupku, je-li mu známa. Pokud by vyrozumění osoby podle věty druhé bylo spojeno s neúměrnými obtížemi nebo náklady, doručí je správní orgán veřejnou vyhláškou; ustanovení § 66 se nepoužije. (4) Správní orgán, aniž řízení zahájí, věc usnesením odloží, jestliže osoba přímo postižená spácháním přestupku nedala souhlas k zahájení řízení nebo tento souhlas vzala zpět, nejedná-li se o přestupek, který lze projednat i bez takového souhlasu; usnesení se pouze poznamená do spisu a osoba přímo postižená spácháním přestupku se o něm vhodným způsobem vyrozumí. (5) Správní orgán, aniž řízení zahájí, může věc usnesením dále odložit, jestliže a) podezřelý z přestupku spáchal jedním skutkem více přestupků, které nebyly projednány ve společném řízení, a správní trest uložený za některý z nich lze považovat za postačující, nebo b) správní trest, který lze za přestupek uložit, je bezvýznamný vedle trestu, který byl podezřelému z přestupku uložen v trestním řízenítrestním řízení za jiný skutek; usnesení se oznamuje podezřelému z přestupku; správní orgán o odložení věci vyrozumí osobu dotčenou jednáním podezřelého z přestupku, je-li mu známa. Pokud by vyrozumění osoby dotčené jednáním podezřelého z přestupku bylo spojeno s neúměrnými obtížemi nebo náklady, doručí je správní orgán veřejnou vyhláškou; ustanovení § 66 se nepoužije. (6) Pokud správní orgán věc odloží podle odstavce 1 písm. d), oznámí tuto skutečnost orgánu sociálně-právní ochrany dětí a zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi dítěte. Informuje je přitom o všech podstatných okolnostech, které v souvislosti s tímto skutkem zjistil. HLAVA VI POSTUP V ŘÍZENÍ Díl 1 Zahájení řízení § 77 Překážky řízení (1) Nikdo nemůže být obviněn z totožného přestupku za skutek, o němž již bylo proti téže osobě zahájeno řízení podle tohoto zákona nebo trestní řízenítrestní řízení. (2) Nikdo nemůže být obviněn z přestupku za skutek, o němž již bylo v jiném řízení proti téže osobě pravomocně rozhodnuto. Rozhodnutím podle věty první se rozumí rozhodnutí o tom, že se skutek nestal, nespáchal jej obviněný, spáchání skutku se nepodařilo obviněnému prokázat nebo že skutek je trestným činemtrestným činem nebo totožným přestupkem nebo není přestupkem, trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno, trestní stíhání bylo zastaveno na základě schválení narovnání, bylo podmíněně odloženo podání návrhu na potrestání nebo bylo odstoupeno od trestního stíhání mladistvého. § 78 Zahájení řízení z moci úřední (1) Správní orgán zahájí řízení o každém přestupku, který zjistí, a postupuje v řízení z moci úřední. (2) Řízení je zahájeno doručením oznámení o zahájení řízení podezřelému z přestupku nebo ústním vyhlášením takového oznámení. O ústním vyhlášení oznámení o zahájení řízení vydá správní orgán účastníkům řízení na požádání potvrzení. Společné řízení je zahájeno doručením oznámení o zahájení řízení všem podezřelým z přestupku. (3) Oznámení o zahájení řízení o přestupku obsahuje popis skutku, o kterém má být v řízení rozhodováno, a jeho předběžnou právní kvalifikaci. (4) Má-li být v řízení rozhodováno také o jiném skutku, než pro který bylo oznámeno zahájení řízení, postupuje správní orgán obdobně podle odstavců 2 a 3. Pokud v průběhu řízení správní orgán změní právní kvalifikaci skutku, vyrozumí o tom obviněného. § 79 Zahájení řízení se souhlasem osoby přímo postižené spácháním přestupku (1) Řízení o přestupku, o němž tak stanoví jiný zákon, lze zahájit a v již zahájeném řízení pokračovat pouze se souhlasem osoby přímo postižené spácháním přestupku. Je-li osob přímo postižených spácháním přestupku více, postačí souhlas pouze jedné z nich. (2) Správní orgán poučí osobu přímo postiženou spácháním přestupku, je-li mu známa, o právu podle odstavce 1 a určí jí lhůtu k podání souhlasu. Lhůta nesmí být kratší než 30 dnů. (3) Osoba přímo postižená spácháním přestupku může vzít souhlas podle odstavce 1 kdykoliv zpět, a to až do doby vydání rozhodnutí o odvolání. (4) Osoba přímo postižená spácháním přestupku nemůže dát souhlas podle odstavce 1, jestliže jej nedala ve lhůtě podle odstavce 2 nebo již daný souhlas vzala zpět. (5) Byla-li spácháním přestupku postižena osoba mladší 18 let nebo byl-li přestupek důvodem vykázání ze společného obydlí, zahájí správní orgán řízení nebo v již zahájeném řízení pokračuje bez souhlasu osoby přímo postižené spácháním přestupku. Díl 2 Průběh řízení § 80 Ústní jednání (1) Správní orgán může nařídit ústní jednání. (2) Správní orgán nařídí ústní jednání na požádání obviněného, je-li to nezbytné k uplatnění jeho práv; jinak návrh zamítne usnesením, které se oznamuje pouze obviněnému. O právu žádat nařízení ústního jednání musí být obviněný poučen. Správní orgán nařídí ústní jednání i bez požádání obviněného, je-li to nezbytné pro zjištění stavu věci. Správní orgán prvního stupně nařídí ústní jednání i bez požádání obviněného, je-li obviněným mladistvý. (3) Správní orgán může nařídit ústní jednání na požádání poškozeného, je-li to třeba k rozhodnutí o nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení. O právu žádat nařízení ústního jednání musí být poškozený poučen. O zamítnutí návrhu poškozeného na nařízení ústního jednání se rozhodne usnesením, které se oznamuje pouze poškozenému. (4) K ústnímu jednání správní orgán předvolá účastníky řízení. Ústní jednání lze konat bez přítomnosti obviněného jen tehdy, jestliže byl řádně předvolán a souhlasí s konáním ústního jednání bez vlastní přítomnosti nebo pokud se na předvolání nedostaví bez náležité omluvy nebo bez dostatečného důvodu. § 81 Řízení navazující na kontrolu V řízení navazujícím na výkon kontroly mohou být skutečnosti zjištěné při kontrole jediným podkladem rozhodnutí o přestupku. § 82 Dokazování (1) Správní orgán může provést výslech obviněného; je-li to nezbytné k uplatnění práv obviněného, správní orgán výslech provede. Výslech obviněného nesmí být proveden za stejných podmínek, za jakých nesmí být vyslýchán svědek. (2) Obviněný má právo nevypovídat. Správní orgán nesmí obviněného nutit k výpovědi nebo doznání. Správní orgán obviněného před výslechem poučí o právu nevypovídat a o zákazu provádět výslech. (3) Účastníci řízení mají právo klást otázky sobě navzájem, svědkům a znalcům. Zákonný zástupce a opatrovník mladistvého obviněného, osoba přímo postižená spácháním přestupku, která má v řízení práva podle § 71, a orgán sociálně-právní ochrany dětí mají právo klást otázky účastníkům řízení, svědkům a znalcům. Dotazovaná osoba má právo odmítnout odpovědět a nesmí být tázána za stejných podmínek jako svědek. Správní orgán tuto osobu poučí o právu nevypovídat a o zákazu provádět výslech. (4) Výslech svědka, který je osobou mladší 15 let, správní orgán provádí pouze v nezbytných případech; správní orgán při výslechu postupuje zvlášť šetrně a současně tak, aby nebylo nutné výslech znovu opakovat. Výslechu mohou být přítomni zákonný zástupce nebo opatrovník vyslýchané osoby, nebude-li jejich přítomnost na újmu práv vyslýchané osoby. K výslechu správní orgán přibere orgán sociálně-právní ochrany dětí nebo jinou osobu mající zkušenosti s výchovou mládeže, pokud by se zřetelem na předmět výslechu a stupeň duševního vývoje vyslýchané osoby přispěla k správnému vedení výslechu. Svědkovi, který je osobou mladší 15 let, lze klást otázky jen prostřednictvím oprávněné úřední osoby. § 83 Záruka za splnění povinnosti (1) Správní orgán může k zajištění účelu řízení uložit obviněnému záruku za splnění povinnosti, která by mohla být uložena v řízení o přestupku, pokud má důvodné podezření, že se obviněný bude vyhýbat potrestání za přestupek nebo výkonu správního trestu nebo bude mařit či ztěžovat řízení o přestupku, výkon správního trestu nebo náhradu škody anebo vydání bezdůvodného obohacení poškozenému. Záruku za splnění povinnosti podle věty první lze uložit osobě podezřelé ze spáchání přestupku i před zahájením řízení o přestupku. (2) Pokud pominou důvody pro uložení záruky, správní orgán rozhodnutí o uložení záruky zruší a vrátí ji obviněnému. (3) Záruku za splnění povinnosti lze uložit též příkazem, popřípadě příkazovým blokem, jde-li o peněžitou záruku za splnění povinnosti. § 84 Zrušení, zánik a přeměna právnické osoby (1) Správní orgán zakáže zrušení, zánik nebo přeměnupřeměnu obviněné právnické osoby, pokud má důvodné podezření, že by se právnická osoba mohla svým zánikem vyhnout potrestání za přestupek nebo výkonu správního trestu nebo že by mohla zmařit uspokojení nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení, není-li takový postup zjevně nepřiměřený vzhledem k povaze a závažnosti přestupku, ze kterého je obviněna. Byla-li právnická osoba založena nebo zřízena na dobu určitou nebo k dosažení určitého účelu a po zahájení řízení o přestupku uplynula doba, na niž byla založena nebo zřízena, nebo se naplnil účel, pro který byla založena nebo zřízena, hledí se na ni od tohoto okamžiku do pravomocného ukončení řízení, jako by byla založena nebo zřízena na dobu neurčitou. (2) Rozhodnutí o zákazu zrušení, zániku nebo přeměnypřeměny se oznamuje pouze obviněné právnické osobě; odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Správní orgán zruší zákaz, pominou-li důvody pro jeho vydání. (3) Rozhodnutí o zákazu zrušení, zániku nebo přeměnypřeměny právnické osoby správní orgán zruší, pokud byly splněny veškeré povinnosti uložené právnické osobě jako pachateli přestupku pravomocným rozhodnutím o přestupku nebo nabylo právní moci usnesení o zastavení řízení o přestupku. Rozhodnutí podle věty první může být prvním úkonem v řízení. (4) Správní orgán o zákazu podle odstavce 1 a o jeho zrušení uvědomí orgán veřejné moci nebo osobu, které vedou veřejný rejstřík nebo jiný zákonem určený rejstřík, registr nebo evidenci právnických osob. Orgán veřejné moci nebo osoba, které vedou veřejný rejstřík nebo jiný zákonem určený rejstřík, registr nebo evidenci právnických osob, po oznámení zákazu podle odstavce 1 nezapíší zrušení nebo přeměnupřeměnu právnické osoby do takového rejstříku, registru nebo evidence, ani neprovedou její výmaz, ledaže je správní orgán uvědomil o zrušení tohoto zákazu. (5) Pokud správní orgán vydá zákaz podle odstavce 1, obviněná právnická osoba nebude zrušena, nezanikne nebo nedojde k její přeměněpřeměně. (6) PřeměnouPřeměnou se pro účely tohoto zákona rozumí sloučení, splynutí nebo rozdělení právnické osoby, převod jmění na společníka, změna právní formy právnické osoby nebo přemístění sídla právnické osoby do zahraničí. § 85 Přerušení řízení (1) Správní orgán usnesením přeruší řízení také tehdy, byla-li v téže věci podána kasační stížnostkasační stížnost podle soudního řádu správního. (2) Správní orgán může usnesením přerušit řízení, jestliže obviněný není schopen chápat smysl řízení pro přechodnou duševní poruchu, která nastala až po spáchání skutku, který je předmětem řízení. (3) Správní orgán může usnesením přerušit řízení, pokud lze očekávat uložení trestu obviněnému za jiný skutek v trestním řízenítrestním řízení, přičemž správní trest, který lze uložit v řízení o přestupku, je bezvýznamný vedle trestu, jehož uložení lze očekávat v trestním řízenítrestním řízení. § 86 Zastavení řízení (1) Správní orgán usnesením zastaví řízení, jestliže a) skutek, o němž se vede řízení, se nestal nebo není přestupkem, b) skutek nespáchal obviněný, c) spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo obviněnému prokázáno, d) obviněný požívá výsad a imunit podle mezinárodního práva, e) obviněný požívá výsad a imunit podle jiného zákona, f) obviněný v době spáchání skutku nedovršil patnáctý rok svého věku, g) obviněný nebyl v době spáchání skutku pro nepříčetnost za přestupek odpovědný, h) odpovědnost za přestupek zanikla, i) o totožném přestupku dříve zahájil řízení podle tohoto zákona proti téže osobě jiný správní orgán, j) o skutku již bylo pravomocně rozhodnuto správním orgánem nebo orgánem činným v trestním řízeníorgánem činným v trestním řízení způsobem uvedeným v § 77 odst. 2, k) obviněný zemřel nebo zanikl, l) o skutku již bylo rozhodnuto jako o disciplinárním deliktu a uložené opatření lze považovat za postačující, m) správní orgán v průběhu řízení zjistí, že se jedná o přestupek, který lze projednat pouze se souhlasem osoby přímo postižené spácháním přestupku a tento souhlas nebyl dán, nebo n) osoba přímo postižená spácháním přestupku vzala zpět souhlas se zahájením řízení nebo pokračováním v řízení, nejedná-li se o přestupek, který lze projednat i bez takového souhlasu. (2) Usnesení o zastavení řízení podle odstavce 1 písm. d), e), f), i), j), k), m) a n) se pouze poznamená do spisu. (3) Pokud bylo řízení zastaveno podle odstavce 1 písm. d) nebo e), obviněný přestal být osobou požívající výsad a imunit podle jiného zákona nebo mezinárodního práva a nejsou-li dány jiné důvody zastavení řízení podle odstavce 1, 4 nebo 5, správní orgán zahájí řízení. (4) Správní orgán řízení o přestupku usnesením zastaví, jestliže se o totožném skutku vede trestní řízenítrestní řízení. Řízení lze po ukončení trestního řízenítrestního řízení o tomto skutku znovu zahájit, ledaže bylo o skutku rozhodnuto, že se nestal, nespáchal jej obviněný, spáchání skutku se nepodařilo obviněnému prokázat nebo že skutek je trestným činemtrestným činem, trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno, trestní stíhání bylo zastaveno na základě schválení narovnání, bylo podmíněně odloženo podání návrhu na potrestání nebo bylo odstoupeno od trestního stíhání mladistvého. (5) Správní orgán může usnesením zastavitzastavit řízení, jestliže správní trest, který lze za přestupek uložit, je bezvýznamný vedle trestu, který byl obviněnému uložen za jiný skutek v trestním řízenítrestním řízení. (6) Pokud správní orgán zastaví řízení podle odstavce 1 písm. f), oznámí tuto skutečnost orgánu sociálně-právní ochrany dětí a zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi dítěte. Informuje je přitom o všech podstatných okolnostech, které v souvislosti s tímto skutkem zjistil. § 87 Narovnání (1) Správní orgán rozhodnutím schválí dohodu o narovnání, kterou uzavře obviněný a poškozený, jestliže a) takový způsob vyřízení věci není v rozporu s veřejným zájmem a je dostačující vzhledem k povaze a závažnosti přestupku, k míře, jakou byl přestupkem dotčen veřejný zájem a osobě obviněného a jeho osobním poměrům, b) obviněný prohlásí, že spáchal skutek, pro který je stíhán, nejsou-li důvodné pochybnosti o tom, že jeho prohlášení bylo učiněno svobodně, vážně a určitě, c) obviněný uhradil poškozenému škodu nebo mu vydal bezdůvodné obohacení a d) obviněný složil na účet správního orgánu peněžní částku určenou k veřejně prospěšným účelům. (2) Příjemce, výši peněžité částky podle odstavce 1 písm. d) a lhůtu k jejímu uhrazení určí správní orgán na požádání obviněného. Výše této částky nesmí být zjevně nepřiměřená povaze a závažnosti přestupku a výši pokuty, kterou lze za tento přestupek uložit. (3) Správní orgán před vydáním rozhodnutí podle odstavce 1 vyslechne obviněného a poškozeného o způsobu a okolnostech uzavření dohody o narovnání, zda dohoda o narovnání mezi nimi byla uzavřena dobrovolně a zda souhlasí s jejím schválením. Obviněného současně poučí o právních důsledcích schválení dohody o narovnání. (4) Příjemcem částky podle odstavce 1 písm. d) může být pouze stát, kraj, obecobec, státní fond, státní příspěvková organizace, příspěvková organizace územního samosprávného celku, registrovaná církev nebo náboženská společnost nebo jimi zřízená právnická osoba, spolek, veřejně prospěšná právnická osoba, fundace, veřejná vysoká škola nebo dobrovolný svazek obcíobcí. (5) Právní mocí rozhodnutí podle odstavce 1 končí řízení. Díl 3 Zvláštní druhy řízení § 88 Společné řízení (1) Pokud se podezřelý dopustil více přestupků, jejichž skutková podstata se týká porušení právních povinností vyskytujících se ve stejné oblasti veřejné správy, a k jejich projednání je příslušný týž správní orgán, projednají se ve společném řízení. (2) Ve společném řízení se projednají rovněž přestupky více podezřelých, jestliže spolu souvisejí, jejichž skutková podstata se týká porušení právních povinností vyskytujících se ve stejné oblasti veřejné správy a k jejich projednání je příslušný týž správní orgán. (3) Ve společném řízení se neprojedná přestupek, který byl spáchán po zahájení řízení o jiném přestupku. (4) Pokud se více mladistvých podezřelých dopustilo více přestupků, které spolu souvisejí, jejichž skutková podstata se týká porušení právních povinností vyskytujících se ve stejné oblasti veřejné správy a k rozhodnutí o těchto přestupcích je příslušný týž správní orgán, projednají se ve společném řízení, jestliže je to vhodné z hlediska zjištění stavu věci, hospodárnosti a rychlosti řízení a s přihlédnutím k osobám mladistvých podezřelých. Pokud se mladistvý podezřelý a jiný podezřelý dopustili více přestupků, které spolu souvisejí, jejichž skutková podstata se týká porušení právních povinností vyskytujících se ve stejné oblasti veřejné správy a k rozhodnutí o těchto přestupcích je příslušný týž správní orgán, projednají se ve společném řízení, jestliže je to nezbytné z hlediska zjištění stavu věci a není to na újmu mladistvého podezřelého. (5) K urychlení řízení nebo z jiného důležitého důvodu lze jednotlivý skutek ze společného řízení usnesením vyloučit a vést o něm samostatné řízení. § 89 Řízení o náhradě škody a o vydání bezdůvodného obohacení (1) Správní orgán působí na obviněného, aby dobrovolně nahradil škodu způsobenou spácháním přestupku nebo vydal bezdůvodné obohacení získané na úkor poškozeného spácháním přestupku, pokud takový nárok poškozený uplatnil v řízení o přestupku nebo v předcházejícím trestním řízenítrestním řízení. (2) Správní orgán uloží obviněnému povinnost nahradit poškozenému škodu, jestliže byla tato škoda způsobena spácháním přestupku, nebyla obviněným dobrovolně nahrazena a její výše byla spolehlivě zjištěna; jinak poškozenému nárok na náhradu škody nepřizná a odkáže ho s jeho nárokem na soud nebo jiný orgán veřejné moci. Obdobně postupuje rovněž v případě, kdy by zjišťování škody vedlo ke značným průtahům v řízení. (3) Náhradu škody lze přiznat též pouze v části uplatněného nároku; ve zbytku správní orgán nárok na náhradu škody poškozenému nepřizná a odkáže ho na soud nebo jiný orgán veřejné moci. (4) Pokud byla škoda nahrazena, správní orgán vyrozumí poškozeného o nemožnosti rozhodovat o jím uplatněném nároku. (5) Pokud poškozený uplatní nárok na náhradu škody opožděně, správní orgán jej usnesením odkáže na soud nebo jiný orgán veřejné moci a vyrozumí o výsledku řízení o přestupku. (6) Při rozhodování o nároku na vydání bezdůvodného obohacení získaného spácháním přestupku na úkor poškozeného se obdobně použijí odstavce 2 až 5. § 90 Příkaz (1) Správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. (2) Příkazem nelze rozhodnout a) v řízení zahájeném se souhlasem osoby přímo postižené spácháním přestupku, b) o nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení, nebo c) má-li být uložen správní trest mladistvému, vyjma správního trestu pokuty ukládaného příkazem na místě, nebo osobě s omezenou svéprávností. (3) Pokud byl proti příkazu podán odpor, nelze obviněnému v řízení uložit jiný druh správního trestu s výjimkou napomenutí nebo vyšší výměru správního trestu, než mu byly uloženy příkazem; to neplatí, pokud správní orgán v řízení změní právní kvalifikaci skutku. § 91 Ukládání pokuty příkazem na místě (1) Správní orgán může příkazem na místě uložit pouze pokutu, pokud nestačí domluva a obviněný nebo osoba jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, souhlasí se zjištěným stavem věci, s právní kvalifikací skutku, s uložením pokuty a její výší a s vydáním příkazového bloku. Příkazem na místě lze uložit pokutu nejvýše 10 000 Kč. Mladistvému obviněnému lze příkazem na místě uložit pokutu nejvýše 2 500 Kč; to neplatí, je-li mladistvý podnikající fyzickou osobou. (2) Pokutu příkazem na místě může kromě příslušného správního orgánu uložit a) orgán Policie České republiky za přestupek proti pořádku ve státní správě spáchaný porušením povinnosti stanovené v nařízení obceobce nebo kraje, za přestupek proti pořádku v územní samosprávě, za přestupek proti veřejnému pořádku, přestupek proti občanskému soužití a přestupek proti majetku, b) orgán Vojenské policie za přestupek proti pořádku ve státní správě nebo za přestupek na úseku všeobecné vnitřní správy, pokud k němu došlo na úseku státní správy v působnosti Vojenské policie, za přestupek proti veřejnému pořádku, proti občanskému soužití a přestupek proti majetku, jde-li o přestupek osoby podle § 3 písm. b) nebo c) zákona o Vojenské policii, c) orgán státní báňské správy za přestupek proti pořádku ve státní správě, pokud jím byly porušeny povinnosti vyplývající z ustanovení horních předpisů v působnosti orgánů státní báňské správy, d) orgán inspekce práce za přestupek proti pořádku ve státní správě, pokud jím byly porušeny právní předpisy o bezpečnosti práce, dopustil-li se tohoto přestupku zaměstnanec na svém pracovišti nebo podnikatel ve svých prostorách, a e) strážník obecní policie za přestupek, jehož projednání je v působnosti obceobce, za přestupek proti občanskému soužití, pokud nebyl spáchán porušením zákona o silničním provozu, a za přestupek proti pořádku ve státní správě spáchaný neoprávněným stáním vozidlavozidla na místní komunikaci nebo jejím úseku, které lze podle nařízení obceobce použít ke stání jen za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy a při splnění podmínek stanovených tímto nařízením. § 92 Příkaz na místě a příkazový blok (1) Je-li příkazem na místě ukládána pokuta nebo peněžitá záruka za splnění povinnosti, vydá se příkazový blok. Příkazový blok se vydává v listinné podobě nebo v elektronické podobě. (2) Příkaz na místě se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím vlastnoručním podpisem příkazového bloku v listinné podobě nebo digitalizovaným podpisem příkazového bloku v elektronické podobě obviněným nebo osobou jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou; digitalizovaným podpisem se pro účely tohoto zákona rozumí vlastní rukou provedené písemné vyjádření vlastního jména, popřípadě jmen, a příjmení, popřípadě pouze příjmení, na podpisovém zařízení. (3) Po splnění peněžité povinnosti na místě obviněný obdrží listinný stejnopis příkazového bloku. Nemůže-li obviněný peněžitou povinnost na místě splnit, obdrží listinný stejnopis příkazového bloku na peněžitou povinnost na místě nezaplacenou spolu s poučením o způsobu zaplacení, o lhůtě splatnosti a o následcích nezaplacení. (4) V příkazovém bloku se uvede a) jméno, popřípadě jména, a příjmení obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, a název právnické osoby, b) datum narození obviněného nebo identifikační číslo osoby, pokud je obviněným právnická nebo podnikající fyzická osoba, bylo-li jim přiděleno, c) adresa místa trvalého pobytu obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, popřípadě adresa místa hlášeného pobytu cizince, má-li hlášený pobyt na území České republiky, nebo adresa sídla obviněného, je-li právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, nebo adresa místa, kde se nachází jeho nemovitý majetek, nebo adresa místa, kde vykonává svoji činnost v případě, že na území České republiky nemá sídlo nebo je nelze zjistit a má na území České republiky nemovitý majetek nebo zde vykonává svoji činnost, d) v případě příkazového bloku v listinné podobě vlastnoruční podpis a v případě příkazového bloku v elektronické podobě digitalizovaný podpis obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, e) popis skutku s označením místa, času a způsobu jeho spáchání nebo v případě záruky za splnění povinnosti popis skutkových zjištění, f) právní kvalifikace skutku včetně formy zavinění a ustanovení právního předpisu, na jehož základě je povinnost ukládána, g) výše uložené pokuty nebo záruky za splnění povinnosti, h) označení správního orgánu, i) jméno, příjmení a funkce oprávněné úřední osoby, nebo služební číslo anebo identifikační číslo oprávněné úřední osoby, j) v případě příkazového bloku v listinné podobě vlastnoruční podpis oprávněné úřední osoby a v případě příkazového bloku v elektronické podobě kvalifikovaný elektronický podpis oprávněné úřední osoby nebo kvalifikovaná elektronická pečeť správního orgánu, k) datum a místo vydání příkazového bloku a l) poučení, že podpisem obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, se příkazový blok stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. (5) Správní orgány odebírají tiskopisy příkazových bloků v listinné podobě od příslušného celního úřadu, plyne-li výnos do státního rozpočtu nebo jiného veřejného rozpočtu, s výjimkou rozpočtu kraje nebo rozpočtu obceobce, a od krajského úřadu, plyne-li výnos do rozpočtu kraje nebo do rozpočtu obceobce. Tiskopisy příkazových bloků v listinné podobě vydává Ministerstvo financí. (6) Správní orgán, který vydal příkazový blok v elektronické podobě na pokutu na místě nezaplacenou a který není příslušný k jejímu vymožení, předá příkazový blok a další údaje nezbytné k vymožení pokuty správci daně příslušnému k jejímu vymožení elektronicky ve formátu a struktuře zveřejněné tímto správcem daně. HLAVA VII ROZHODNUTÍ O PŘESTUPKU § 93 Výroková část rozhodnutí o přestupku (1) Ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, se kromě náležitostí podle správního řádu uvede a) popis skutku s označením místa, času a způsobu jeho spáchání, b) právní kvalifikace skutku, c) vyslovení viny, d) forma zavinění u obviněného, který je fyzickou osobou, e) druh a výměra správního trestu, popřípadě výrok o podmíněném upuštění od uložení správního trestu, o upuštění od uložení správního trestu nebo o mimořádném snížení výměry pokuty, f) výrok o započtení doby, po kterou obviněný na základě úředního opatření učiněného v souvislosti s projednávaným přestupkem již nesměl činnost vykonávat, do doby zákazu činnosti, g) výrok o uložení ochranného opatření, h) výrok o nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení a i) výrok o náhradě nákladů řízení. (2) Ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným jako právní nástupce, se kromě náležitostí podle odstavce 1 uvedou a) identifikační údaje osoby, která skutek spáchala, a b) údaj o tom, že osoba, které je rozhodnutím ukládán správní trest, je právním nástupcem právnické osoby, která se dopustila přestupku, popřípadě osobou, která pokračuje v podnikatelské činnosti zemřelé podnikající fyzické osoby, která se dopustila přestupku. (3) Ve výrokové části rozhodnutí o schválení dohody o narovnání se kromě náležitostí podle správního řádu uvede a) popis skutku s označením místa, času a způsobu jeho spáchání, b) právní kvalifikace skutku, c) forma zavinění u obviněného, který je fyzickou osobou, d) výrok o schválení dohody o narovnání, e) obsah dohody o narovnání zahrnující výši nahrazené škody nebo výši vydaného bezdůvodného obohacení, popřípadě způsob jiného odčinění škody nebo bezdůvodného obohacení vzniklých přestupkem, f) výše částky určené k veřejně prospěšným účelům s uvedením jejího příjemce, g) výrok o zastavení řízení, h) výrok o náhradě nákladů řízení a i) údaj o tom, že osoba, která uzavřela dohodu o narovnání, je právním nástupcem právnické osoby, která se dopustila přestupku, popřípadě osobou, která pokračuje v podnikatelské činnosti zemřelé podnikající fyzické osoby, která se dopustila přestupku. § 94 Lhůta pro vydání rozhodnutí Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, vydá je správní orgán nejpozději do 60 dnů ode dne zahájení řízení. HLAVA VIII NÁKLADY ŘÍZENÍ § 95 Náhrada nákladů řízení (1) Správní orgán uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí. (2) Povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou správní orgán neuloží, bylo-li o přestupku rozhodnuto příkazem na místě. (3) Správní orgán přizná poškozenému na jeho návrh náhradu v řízení účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení vůči obviněnému, pokud byl poškozený ve věci nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení úspěšný a prokázal jejich vznik a výši; pokud byl poškozený úspěšný alespoň v části svého nároku, správní orgán mu přizná vůči obviněnému náhradu poměrné části těchto nákladů. HLAVA IX ŘÍZENÍ O ODVOLÁNÍ § 96 Osoby oprávněné podat odvolání (1) Proti rozhodnutí o přestupku, kterým byla vyslovena vina, se může odvolat a) obviněný v plném rozsahu, b) poškozený pouze proti výroku o nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení a výroku o nákladech spojených s uplatněním nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení, nebo c) zákonný zástupce a opatrovník mladistvého obviněného a orgán sociálně-právní ochrany dětí ve prospěch mladistvého obviněného pouze proti výroku o vině, o správním trestu, o ochranném opatření, o nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení a o náhradě nákladů řízení. (2) Vlastník věci se může odvolat pouze proti výroku o zabrání věci nebo náhradní hodnoty. (3) Proti rozhodnutí o schválení dohody o narovnání se může odvolat ten, kdo schválenou dohodu o narovnání uzavřel, zákonný zástupce a opatrovník mladistvého obviněného a orgán sociálně-právní ochrany dětí. § 97 Odvolání a postup správního orgánu prvního stupně (1) Obviněný může v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení uvádět nové skutečnosti nebo důkazy. Ostatní účastníci, orgán sociálně-právní ochrany dětí a zákonný zástupce a opatrovník mladistvého obviněného a osoba přímo postižená spácháním přestupku, která má v řízení práva podle § 71, mohou uvádět nové skutečnosti nebo důkazy ve svých vyjádřeních vztahujících se k novým skutečnostem nebo důkazům, které obviněný uvede v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení. (2) Včasné a přípustné odvolání proti rozhodnutí o přestupku má vždy odkladný účinek, který nelze vyloučit. (3) Pokud před předáním spisu odvolacímu správnímu orgánu nastal některý z důvodů pro zastavení řízení podle § 86 odst. 1 písm. f), h), i), j), k), m) nebo n), správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, zastaví řízení a zruší napadené rozhodnutí, ledaže by rozhodnutí o odvolání mohlo mít význam pro náhradu škody nebo vydání bezdůvodného obohacení. § 98 Řízení u odvolacího správního orgánu (1) Odvolací správní orgán přezkoumává napadené rozhodnutí v plném rozsahu. (2) Odvolací správní orgán nemůže změnit výrok napadeného rozhodnutí o správním trestu nebo výrok o náhradě škody anebo výrok o vydání bezdůvodného obohacení v neprospěch obviněného. (3) Pokud důvod, pro který odvolací správní orgán rozhodl ve prospěch některého z účastníků řízení, prospívá též jinému účastníkovi řízení, rozhodne odvolací správní orgán též v jeho prospěch. HLAVA X ZVLÁŠTNÍ POSTUPY PO PRÁVNÍ MOCI ROZHODNUTÍ O PŘESTUPKU § 99 Nové rozhodnutí (1) Správní orgán může novým rozhodnutím rozhodnout o upuštění od výkonu zbytku správního trestu zákazu činnosti na návrh pachatele, jeho zákonného zástupce, opatrovníka nebo orgánu sociálně-právní ochrany dětí. (2) Správní orgán novým rozhodnutím zruší výrok o podmíněném upuštění od uložení správního trestu a uloží pachateli správní trest, jestliže pachatel ve lhůtě stanovené správním orgánem neuhradí škodu způsobenou přestupkem nebo nevydá bezdůvodné obohacení získané přestupkem. (3) Správní orgán novým rozhodnutím rozhodne o účasti pachatele na amnestii tak, že zruší uložený správní trest nebo jeho dosud nevykonanou část nebo uloží správní trest v jiné výměře anebo nařídí vyřazení přestupku z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů (dále jen „evidence přestupků“). § 100 Přezkumné řízení (1) Vyjdou-li najevo skutečnosti, které odůvodňují posouzení skutku, o kterém již bylo pravomocně rozhodnuto jako o přestupku, jako trestného činutrestného činu, zruší příslušný správní orgán rozhodnutí o přestupku v přezkumném řízení. Rozhodnutí o přestupku správní orgán zruší v přezkumném řízení též tehdy, pokud bylo vydáno přesto, že o totožném skutku již pravomocně rozhodl orgán činný v trestním řízeníorgán činný v trestním řízení tak, že se nestal, nespáchal jej obviněný, spáchání skutku se nepodařilo obviněnému prokázat nebo že skutek je trestným činemtrestným činem, trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno, trestní stíhání bylo zastaveno na základě schválení narovnání, bylo podmíněně odloženo podání návrhu na potrestání nebo bylo odstoupeno od trestního stíhání mladistvého. (2) Přezkumné řízení podle odstavce 1 se zahájí a) do 3 měsíců ode dne, kdy se správní orgán dozvěděl o důvodu pro zahájení přezkumného řízení, a b) nejpozději do 3 let od zahájení trestního stíhání nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení o tom, že se skutek nestal, skutek nespáchal obviněný, že spáchání skutku se nepodařilo obviněnému prokázat nebo že skutek je trestným činemtrestným činem, trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno, trestní stíhání bylo zastaveno na základě schválení narovnání, bylo podmíněně odloženo podání návrhu na potrestání nebo bylo odstoupeno od trestního stíhání mladistvého. (3) Přezkumné řízení podle odstavce 1 nelze zahájit po uplynutí 3 let od právní moci rozhodnutí o přestupku. § 101 Přezkum příkazu na místě (1) Přezkumné řízení, v němž bude přezkoumáván příkaz na místě, lze zahájit nejpozději do 6 měsíců od právní moci tohoto příkazu. (2) Podnět k provedení přezkumného řízení podaný po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 vyřizuje správní orgán, který vydal příkaz na místě. Skutečnost, že přezkumné řízení nelze zahájit, sdělí správní orgán účastníkovi řízení jen v případě, že o vyrozumění požádal, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy podnět obdržel. § 102 Přechod úhrady pokuty na právního nástupce Pokud po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, kterým byla pachateli, jenž je právnickou osobou, uložena pokuta, došlo k zániku pachatele před uplynutím lhůty pro nařízení exekuceexekuce, aniž byla pokuta uhrazena, a pachatel má právního nástupce, pak povinnost uhradit pokutu přechází na tohoto právního nástupce. Má-li pachatel více právních nástupců, za uhrazení pokuty odpovídají právní nástupci společně a nerozdílně. ČÁST ČTVRTÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 103 Výkon působnosti (1) Působnost stanovená orgánům obceobce a kraje podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti. (2) Projednáváním přestupků nelze pověřit komisi rady obceobce. (3) Ústředním správním úřadem ve věci přestupků je ten ústřední správní úřad, do jehož působnosti náleží úsek státní správy, na němž došlo k porušení právní povinnosti zakládající odpovědnost za přestupek. (4) Ministerstvo vnitra je ústředním správním úřadem ve věci přestupků v případech, kdy nelze ústřední správní úřad určit podle odstavce 3 a k projednání přestupku jsou příslušné orgány obceobce nebo kraje. § 104 Amnestie (1) Amnestii ve věcech přestupků uděluje prezident republiky. (2) Prezident republiky může a) nařídit, aby se řízení o přestupku nezahajovalo nebo, bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo, b) odpustit nebo zmírnit uložený správní trest nebo jeho zbytek, nebo c) nařídit vyřazení přestupku z evidence přestupků. (3) Amnestie nabývá účinnosti dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. § 105 Přenos příslušnosti na základě veřejnoprávní smlouvy ObecObec může uzavřít veřejnoprávní smlouvu o přenosu příslušnosti k projednávání přestupků pouze s obcíobcí s rozšířenou působností nebo s obcíobcí s pověřeným obecobecním úřadem, v jejímž správním obvodu se obecobec nachází. Obec může veřejnoprávní smlouvou přenášet pouze veškerou příslušnost k projednávání přestupků. § 106 Evidence přestupků (1) Stanoví-li tak zákon, pravomocná rozhodnutí o přestupku a pravomocná rozhodnutí o účasti na amnestii se zapisují do evidence přestupků. (2) Správní orgán příslušný k projednání přestupku zapisovaného do evidence přestupků si po zahájení řízení o takovém přestupku nebo před vydáním příkazu, je-li prvním úkonem v řízení, opatří opis z evidence přestupků týkající se obviněného nebo podezřelého z přestupku. § 107 Postup při zápisu do evidence přestupků (1) Údaje do evidence přestupků zapisuje správní orgán, který o přestupku rozhodoval v posledním stupni, prostřednictvím elektronického formuláře, jehož podobu zveřejní Ministerstvo spravedlnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup, nebo prostřednictvím elektronické aplikace přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup, kterou spravuje Ministerstvo spravedlnosti. (2) V případě, kdy o uložení pokuty příkazem na místě rozhodovala obecní policie, provádí zápis obecní úřad; v hlavním městě Praze a ve statutárních městech provádí zápis městská policie. Obecní policie sdělí obecnímu úřadu údaje potřebné pro provedení zápisu do pěti pracovních dnů ode dne uložení pokuty příkazem na místě. (3) Zápis údajů do evidence přestupků se provede nejpozději do pěti pracovních dnů ode dne, kdy rozhodnutí nabylo právní moci, nebo ode dne, kdy příslušný správní orgán obdržel podklad pro provedení zápisu. Záznam se provede ke dni nabytí právní moci rozhodnutí nebo uložení pokuty příkazem na místě. § 108 Námitkové řízení (1) Domnívá-li se osoba, že údaje vedené o ní v evidenci přestupků nejsou v souladu s provedeným řízením o přestupku, rozhodnutím o účasti na amnestii anebo s rozhodnutím soudu, který rozhodl o žalobě proti rozhodnutí o přestupku, může podat u správního orgánu, který zápis provedl, námitku. (2) Zjistí-li správní orgán, který zápis do evidence přestupků provedl, že námitka je oprávněná, údaje v evidenci přestupků bezodkladně opraví a osobu, která námitku podala, o tom vyrozumí; jinak rozhodne o neoprávněnosti námitky. § 111 Požadavky na oprávněnou úřední osobu (1) Úřední osoba oprávněná na základě vnitřního předpisu správního orgánu nebo pověření vedoucím správního orgánu k provádění úkonů správního orgánu v řízení o přestupku (dále jen „oprávněná úřední osoba“) musí prokázat odbornou způsobilost zkouškou složenou u Ministerstva vnitra, pokud nemá vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu právo a právní věda, právo nebo bezpečnostně právní studiastudia na vysoké škole v České republice; zajištěním zkoušky může Ministerstvo vnitra pověřit jím zřízenou státní příspěvkovou organizaci. (2) Oprávněná úřední osoba musí splnit požadavky podle odstavce 1 nejpozději do 18 měsíců ode dne, kdy začala provádět úkony správního orgánu v řízení o přestupku. (3) Požadavky podle odstavce 1 musí splňovat předseda rozkladové komise. Požadavky podle odstavce 1 nemusí splňovat osoba projednávající přestupek příkazem na místě, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu. (4) Odbornou způsobilost podle odstavce 1 prokazuje oprávněná úřední osoba osvědčením o vykonání zkoušky vydaným Ministerstvem vnitra. Obsahem zkoušky je ověření znalostí organizace a činnosti veřejné správy a právních předpisů v oblasti odpovědnosti za přestupek. (5) Nevyhoví-li uchazeč u zkoušky, může zkoušku dvakrát opakovat. Opakovanou zkoušku je možné vykonat nejdříve za 60 dnů a nejpozději do 120 dnů ode dne konání zkoušky, při níž uchazeč nevyhověl. (6) Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou podrobnosti obsahu a provádění zkoušky a náležitosti osvědčení o vykonání zkoušky. § 112 Přechodná ustanovení (1) Na přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona hledí jako na přestupky podle tohoto zákona. Odpovědnost za přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, se posoudí podle dosavadních zákonů, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; podle tohoto zákona se posoudí jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější. (3) Na určení druhu a výměry sankce za dosavadní přestupky a jiné správní delikty se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použijí ustanovení o určení druhu a výměry správního trestu, je-li to pro pachatele výhodnější. (4) Zahájená řízení o přestupku a dosavadním jiném správním deliktu, s výjimkou řízení o disciplinárním deliktu, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních zákonů. (5) Bylo-li řízení o přestupku a řízení o dosavadním jiném správním deliktu, s výjimkou řízení o disciplinárním deliktu, pravomocně skončeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se při přezkumném řízení nebo novém řízení podle tohoto zákona. (6) Na blokové řízení upravené v dosavadních zákonech se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona hledí jako na příkazní řízení, při němž je příkaz vydáván na místě. (7) Na komise k projednávání přestupků zřízené podle dosavadní právní úpravy se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona hledí jako na komise zřízené podle tohoto zákona. (8) Nabytím účinnosti tohoto zákona není dotčena platnost veřejnoprávních smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. (9) Do 31. prosince 2023 může činnost oprávněné úřední osoby vykonávat také osoba, která nesplňuje podmínky podle § 111; předseda komise musí mít vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu právo a právní věda, právo nebo bezpečnostně právní studiastudia anebo zvláštní odbornou způsobilost. Po této době může činnost oprávněné úřední osoby vykonávat také úřední osoba, která nejméně 5 let projednávala přestupky a rozhodovala o nich. § 113 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích. 2. Zákon č. 165/1990 Sb., o udělování amnestie ve věcech přestupků, jejichž projednávání patří do působnosti orgánů České a Slovenské Federativní Republiky. 3. Čl. I zákona č. 67/1993 Sb., kterým se mění a doplňují zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích, zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, a zákon České národní rady č. 553/1991 Sb., o obecní policii. 4. Čl. II zákona č. 290/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon a zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích. 5. Čl. I zákona č. 82/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 528/1990 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů. 6. Část pátá zákona č. 237/1995 Sb., o hromadné správě autorských práv a práv autorskému právu příbuzných a o změně a doplnění některých zákonů. 7. Zákon č. 279/1995 Sb., kterým se mění zákon České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 8. Část pátá zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). 9. Zákon č. 112/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 10. Část čtvrtá zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). 11. Část šestá zákona č. 360/1999 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálně-právní ochraně dětí. 12. Část druhá zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách). 13. Část čtvrtá zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). 14. Část sedmnáctá zákona č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze. 15. Část pátá zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. 16. Část pátá zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). 17. Část čtvrtá zákona č. 370/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. 18. Část třetí zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon). 19. Část třetí zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). 20. Část sedmá zákona č. 265/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 21. Část druhá zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů. 22. Část třetí zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích). 23. Část druhá zákona č. 312/2001 Sb., o státních hranicích a o změně zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státních hranicích). 24. Část pátá zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích). 25. Část první zákona č. 62/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 26. Část první zákona č. 78/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu. 27. Část třetí zákona č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic). 28. Část čtvrtá zákona č. 259/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění zákona č. 175/1990 Sb., a některé další zákony. 29. Část třetí zákona č. 311/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých dalších zákonů. 30. Část čtyřicátá osmá zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů. 31. Část čtvrtá zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže). 32. Část dvanáctá zákona č. 274/2003 Sb., kterým se mění některé zákony na úseku ochrany veřejného zdraví. 33. Část pátá zákona č. 362/2003 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. 34. Část třetí zákona č. 47/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 35. Část devátá zákona č. 436/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zaměstnanosti. 36. Část patnáctá zákona č. 501/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím správního řádu. 37. Část třetí zákona č. 559/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 38. Část první zákona č. 586/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon). 39. Část šestá zákona č. 95/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 40. Část čtvrtá zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů. 41. Část třetí zákona č. 392/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 42. Část druhá zákona č. 411/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 43. Část třináctá zákona č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem. 44. Část třetí zákona č. 76/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 45. Část třetí zákona č. 80/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 46. Část devátá zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů. 47. Část pátá zákona č. 134/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 48. Část druhá zákona č. 181/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 49. Část druhá zákona č. 213/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 50. Část druhá zákona č. 216/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 51. Část pátá zákona č. 225/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 52. Část pátá zákona č. 226/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 53. Část druhá zákona č. 215/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 54. Zákon č. 344/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 55. Část druhá zákona č. 376/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 56. Část osmnáctá zákona č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů. 57. Část druhá zákona č. 274/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky. 58. Část druhá zákona č. 309/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 59. Část šestá zákona č. 314/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. 60. Část druhá zákona č. 484/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 61. Část pátá zákona č. 41/2009 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku. 62. Část druhá zákona č. 52/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 63. Část pátá zákona č. 306/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, a některé další zákony. 64. Část třetí zákona č. 346/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 65. Část druhá zákona č. 150/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 66. Část šestá zákona č. 199/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 67. Část druhá zákona č. 133/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 68. Část desátá zákona č. 366/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 69. Část třetí zákona č. 142/2012 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti se zavedením základních registrů. 70. Část druhá zákona č. 237/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 71. Část čtvrtá zákona č. 390/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 72. Část první zákona č. 494/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., a některé další zákony. 73. Část druhá zákona č. 102/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 74. Část druhá zákona č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii). 75. Část osmá zákona č. 306/2013 Sb., o zrušení karty sociálních systémů. 76. Část druhá zákona č. 308/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o povinném značení lihu. 77. Část první zákona č. 204/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 78. Vyhláška č. 231/1996 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přestupcích. 79. Vyhláška č. 340/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 231/1996 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přestupcích. § 114 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2017. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 249/2016 Sb.	Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 249/2016 Sb. Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o vyhlášení aktualizovaného seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí Vyhlášeno 3. 8. 2016, částka 97/2016 249 SDĚLENÍ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 20. července 2016 o vyhlášení aktualizovaného seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašuje podle § 30b odst. 5 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů, aktualizovaný seznam výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, uvedený v příloze k tomuto sdělení. V seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí je uváděno pořadové číslo, název, identifikační číslo a sídlo veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce nebo jiné výzkumné organizace, datum nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla daná výzkumná organizace schválena pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, a doba platnosti tohoto schválení. Ministryně: Mgr. Valachová, Ph.D., v. r. Příloha Seznam výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí Poř. číslo\| Název výzkumné organizace\| IČO výzkumné organizace\| Sídlo výzkumné organizace\| Datum nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla výzkumná organizace schválena pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí\| Doba platnosti schválení výzkumné organizace pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, počítaná ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o schválení ---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| Agrotest fyto, s.r.o.\| 25328859\| Havlíčkova 2787/121, 767 01 Kroměříž\| 6\\. května 2012\| 5 let 2\| Agrovýzkum Rapotín, s. r. o.\| 26788462\| Výzkumníků 267, 788 13 Rapotín\| 30\\. května 2012\| 5 let 3\| Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.\| 67985815\| Fričova 298/1, 251 65 Ondřejov\| 13\\. února 2013\| 5 let 4\| Biofyzikální ústav AV ČR, v. v. i.\| 68081707\| Královopolská 135, 612 65 Brno\| 6\\. února 2013\| 5 let 5\| Biologické centrum AV ČR, v. v. i.\| 60077344\| Branišovská 31, 370 05 České Budějovice\| 6\\. února 2013\| 5 let 6\| Biotechnologický ústav AV ČR, v. v. i.\| 86652036\| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4\| 6\\. února 2013\| 5 let 7\| Botanický ústav AV ČR, v. v. i\| 67985939\| Zámek 1, 252 43 Průhonice\| 6\\. února 2013\| 5 let 8\| Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.\| 44994575\| Líšeňská 33a, 636 00 Brno\| 28\\. dubna 2013\| 5 let 9\| Centrum výzkumu Řež, s.r.o.\| 26722445\| 250 68 Husinec - Řež 130\| 1\\. prosince 2013\| 5 let 10\| COMTES FHT a.s.\| 26316919\| Průmyslová 995, 334 41 Dobřany\| 4\\. ledna 2014\| 5 let 11\| Česká geologická služba\| 25798\| Klárov 131/3, 118 12 Praha 1\| 24\\. ledna 2016\| 5 let 12\| Česká zemědělská univerzita v Praze\| 60460709\| Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 - Suchdol\| 28\\. dubna 2013\| 5 let 13\| České vysoké učení technické v Praze\| 68407700\| Zikova 4, 166 36 Praha 6\| 13\\. února 2013\| 5 let 14\| Ekologické služby, s. r. o.\| 26733544\| Areál ČOV, 268 01 Hořovice\| 18\\. dubna 2015\| 5 let 15\| ENKI o. p. s.\| 25173154\| Dukelská 145, 379 01 Třeboň\| 28\\. března 2013\| 5 let 16\| Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.\| 68378076\| Na Florenci 3/1420\| 11\\. května 2013\| 5 let 17\| Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.\| 67985955\| Jilská 361/1, 110 01 Praha 1\| 24\\. března 2013\| 5 let 18\| Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.\| 68378271\| Na Slovance 1999/2, 182 21 Praha 8\| 13\\. února 2013\| 5 let 19\| Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i.\| 67985823\| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4\| 13\\. února 2013\| 5 let 20\| Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i.\| 67985530\| Boční II 1401/1a, 141 31 Praha 4\| 11\\. května 2013\| 5 let 21\| Geologický ústav AV ČR, v. v. i.\| 67985831\| Rozvojová 269, 165 00 Praha 6 - Lysolaje\| 31\\. května 2014\| 5 let 22\| Janáčkova akademie múzických umění v Brně\| 62156462\| Beethovenova 650/2, 662 15 Brno\| 1\\. března 2012\| 5 let 23\| Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích\| 60076658\| Branišovská 31, 370 05 České Budějovice\| 6\\. února 2013\| 5 let 24\| Masarykova univerzita\| 00216224\| Žerotínovo náměstí 9, 601 77 Brno\| 13\\. února 2013\| 5 let 25\| Masarykův onkologický ústav\| 00209805\| Žlutý kopec 7, 656 53 Brno\| 15\\. října 2011\| 5 let 26\| Matematický ústav AV ČR, v. v. i.\| 67985840\| Žitná 25, 115 67 Praha 1\| 13\\. února 2013\| 5 let 27\| Mendelova univerzita v Brně\| 62156489\| Zemědělská 1/1665, 613 00 Brno\| 6\\. února 2013\| 5 let 28\| Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i.\| 61388971\| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4\| 24\\. března 2013\| 5 let 29\| Národohospodářský ústav AV ČR, v. v. i.\| 67985998\| Politických vězňů 7, 111 21 Praha 1\| 24\\. března 2013\| 5 let 30\| Orientální ústav AV ČR, v. v. i.\| 68378009\| Pod Vodárenskou věží 4, 182 08 Praha 8\| 5\\. ledna 2016\| 5 let 31\| Ostravská univerzita v Ostravě\| 61988987\| Dvořákova 7, 701 03 Ostrava\| 2\\. června 2012\| 5 let 32\| Psychiatrické centrum Praha\| 00023752\| Ústavní 91, 181 03 Praha 8 - Bohnice\| 28\\. dubna 2013\| 5 let 33\| Slezská univerzita v Opavě\| 47813059\| Na Rybníčku 1, 746 01 Opava\| 28\\. dubna 2013\| 5 let 34\| Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.\| 68378017\| Valentinská 1, 110 00 Praha 1\| 24\\. března 2013\| 5 let 35\| Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.\| 68378025\| Jilská 1, 110 00 Praha 1\| 15\\. února 2013\| 5 let 36\| Technická univerzita v Liberci\| 46747885\| Studentská 2, 461 17 Liberec\| 15\\. února 2013\| 5 let 37\| Univerzita Hradec Králové\| 62690094\| Rokitanského 62, 200 03 Hradec Králové\| 24\\. března 2013\| 5 let 38\| Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem\| 44555601\| Hoření 13, 400 96 Ústí nad Labem\| 28\\. dubna 2013\| 5 let 39\| Univerzita Karlova v Praze\| 00216208\| Ovocný trh 3-5, 116 36 Praha 1\| 15\\. února 2013\| 5 let 40\| Univerzita Palackého v Olomouci\| 61989592\| Křížkovského 8, 771 47 Olomouc\| 24\\. března 2013\| 5 let 41\| Univerzita Pardubice\| 00216275\| Studentská 95, 532 10 Pardubice\| 15\\. února 2013\| 5 let 42\| Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně\| 70883521\| Mostní 5139, 760 01 Zlín\| 15\\. února 2013\| 5 let 43\| Ústav analytické chemie AV ČR, v. v. i.\| 68081715\| Veveří 97, 602 00 Brno\| 28\\. dubna 2013\| 5 let 44\| Ústav anorganické chemie AV ČR, v. v. i.\| 61388980\| Husinec-Řež č.p. 1001, 250 68 Husinec Řež\| 24\\. března 2013\| 5 let 45\| Ústav biologie obratlovců AV ČR, v. v. i.\| 68081766\| Květná 8, Brno\| 15\\. února 2013\| 5 let 46\| Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.\| 68378033\| Husova 4, 110 00 Praha 1\| 10\\. května 2014\| 5 let 47\| Ústav eperimentální botaniky AV ČR, v. v. i.\| 61389030\| Rozvojová 263, 165 02 Praha 6 - Lysolaje\| 22\\. června 2013\| 5 let 48\| Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i.\| 68378041\| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4\| 15\\. února 2013\| 5 let 49\| Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR, v. v. i.\| 67985882\| Chaberská 1014/57, 182 51 Praha 8 - Kobylisy\| 15\\. února 2013\| 5 let 50\| Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i.\| 61388955\| Dolejškova 3, 182 23 Praha 8\| 15\\. února 2013\| 5 let 51\| Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i.\| 68378289\| Boční II 1401/1a, 141 31 Praha 4\| 8\\. března 2013\| 5 let 52\| Ústav fyziky materiálů AV ČR, v. v. i.\| 68081723\| Žižkova 22, 616 62 Brno\| 8\\. března 2013\| 5 let 53\| Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i.\| 61389021\| Za Slovankou 1782/3, 182 00 Praha 8\| 8\\. března 2013\| 5 let 54\| Ústav geoniky AV ČR, v. v. i.\| 68145535\| Studenstská 1768, 708 00 Ostrava - Poruba\| 7\\. prosince 2013\| 5 let 55\| Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i.\| 67985858\| Rozvojová 135, 165 02 Praha 6\| 15\\. února 2013\| 5 let 56\| Ústav informatiky AV ČR, v. v. i.\| 67985807\| Pod Vodárenskou Věží 2, 182 07 Praha 8\| 11\\. května 2013\| 5 let 57\| Ústav jaderné fyziky AV ČR, v. v. i.\| 61389005\| Husinec-Řež č.p. 130, 250 68 Husinec Řež\| 8\\. března 2013\| 5 let 58\| Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v. v. i.\| 61389013\| Heyrovského náměstí 2, 162 06 Praha 6 - Břevnov\| 8\\. března 2013\| 5 let 59\| Ústav mezinárodních vztahů, v. v. i.\| 48546054\| Nerudova 3, 118 50 Praha 1\| 5\\. září 2015\| 5 let 60\| Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.\| 68378050\| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4\| 8\\. března 2013\| 5 let 61\| Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i.\| 61388963\| Flemingovo náměstí 2, 166 10 Praha 6\| 15\\. února 2013\| 5 let 62\| Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.\| 68378068\| Na Florenci 1420/3, 110 00 Praha 1\| 15\\. března 2013\| 5 let 63\| Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i.\| 67985874\| Pod Paťankou 30, 166 12 Praha 6\| 8\\. března 2013\| 5 let 64\| Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.\| 68378092\| Letenská 4, 118 51 Praha 1\| 24\\. března 2013\| 5 let 65\| Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i.\| 68081731\| Královopolská 147, 612 64 Brno\| 24\\. března 2013\| 5 let 66\| Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v. v. i.\| 67985891\| V Holešovičkách 41, 182 09 Praha 8\| 28\\. dubna 2013\| 5 let 67\| Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i.\| 68378297\| Prosecká 809/76, 190 00 Praha 9\| 29\\. května 2016\| 5 let 68\| Ústav teorie informace a automatizace AV ČR, v. v. i.\| 67985556\| Pod Vodárenskou věží 4, 182 08 Praha 8\| 8\\. března 2013\| 5 let 69\| Ústav termomechaniky AV ČR, v. v. i.\| 61388998\| Dolejškova 1402/5, 182 00 Praha 8\| 24\\. března 2013\| 5 let 70\| Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.\| 86652079\| Bělidla 986/4a, 603 00 Brno\| 13\\. února 2016\| 5 let 71\| Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.\| 67985904\| Rumburská 89, 277 21 Liběchov\| 11\\. května 2013\| 5 let 72\| Veterinární a farmaceutická univerzita Brno\| 62157124\| Palackého třída 1/3, 612 42 Brno\| 17\\. června 2012\| 5 let 73\| Vysoká škola báňská -Technická univerzita Ostrava\| 61989100\| tř. 17. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava-Poruba\| 24\\. března 2013\| 5 let 74\| Vysoká škola ekonomická v Praze\| 61384399\| nám. Winstona Churchilla 4, 130 67 Praha 3\| 2\\. srpna 2013\| 5 let 75\| Vysoká škola chemicko-technologická v Praze\| 60461373\| Technická 5, 166 28 Praha 6\| 8\\. března 2013\| 5 let 76\| Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích\| 75081431\| Okružní 517/10, 370 01 České Budějovice\| 5\\. září 2015\| 5 let 77\| Vysoké učení technické v Brně\| 00216305\| Antonínská 548/1, 601 90 Brno\| 28\\. dubna 2013\| 5 let 78\| Výzkumný ústav anorganické chemie, a.s.\| 62243136\| Revoluční 84, 400 01 Ústí nad Labem\| 26\\. října 2013\| 5 let 79\| Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v. v. i.\| 00025615\| Ústecká 98, 250 66 Zdiby\| 4\\. září 2013\| 5 let 80\| Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i.\| 00027162\| Hudcova 296/70, 621 00 Brno-Medlánky\| 24\\. června 2012\| 5 let 81\| Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i.\| 00027014\| Přátelství 815, 104 00 Praha Uhříněves\| 28\\. dubna 2013\| 5 let 82\| Západočeská univerzita v Plzni\| 49777513\| Univerzitní 8, 306 14 Plzeň\| 24\\. března 2013\| 5 let
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 37/2016 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 37/2016 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Ministerstvem zemědělství České republiky a Ministerstvem životního prostředí, vodního a lesního hospodářství Rumunska o spolupráci v oblasti lesního hospodářství Vyhlášeno 29. 7. 2016, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 3. 6. 2016, částka 23/2016 * Článek 1 - Strany budou spolupracovat v oblasti lesního hospodářství na základě rovnoprávnosti a vzájemného prospěchu v souladu s jejich platnou legislativou. * Článek 2 - Vzájemná spolupráce mezi Stranami bude probíhat v následujících oblastech: * Článek 3 - 1. Spolupráce mezi Stranami bude v rámci této Dohody probíhat v následujících formách: * Článek 4 - Strany budou napomáhat navázání a rozvíjení přímých styků v oblasti lesního hospodářství mezi právnickými osobami České republiky a Rumunska. * Článek 5 - Výměna vědecko-technických informací, dokumentace a výsledků vědeckých výzkumů, uskutečnění společných programů a projektů a jiných forem spolupráce, uvedených ve článcích 3 a 4 této Dohody, se bude uskutečňovat v souladu s platnou národní legislativou a p * Článek 6 - Za účelem koordinace činnosti při realizaci této Dohody mohou Strany, v rámci platné národní legislativy a předpisů, vytvořit společnou pracovní skupinu. * Článek 7 - 1. Tato Dohoda vstupuje v platnost druhý den po převzetí posledního písemného oznámení, jímž se Strany vzájemně informují o splnění interních zákonných postupů potřebných pro vstoupení v platnost této Dohody. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 3. 6. 2016 37 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 9. června 2015 byla v Bukurešti podepsána Dohoda mezi Ministerstvem zemědělství České republiky a Ministerstvem životního prostředí, vodního a lesního hospodářství Rumunska o spolupráci v oblasti lesního hospodářství. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 7 odst. 1 dne 3. června 2016. České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. DOHODA mezi Ministerstvem zemědělství České republiky a Ministerstvem životního prostředí, vodního a lesního hospodářství Rumunska o spolupráci v oblasti lesního hospodářství Ministerstvo zemědělství České republiky a Ministerstvo životního prostředí, vodního a lesního hospodářství Rumunska, dále jen „Strany“, odkazujíce na to, že jejích vlády jsou účastníky Protokolu o trvale udržitelném hospodaření v lesích k Rámcové úmluvě o ochraně a trvale udržitelném rozvoji Karpat, přesvědčena o nutnosti na dlouhodobém základě rozvíjet oboustrannou spolupráci v oblasti lesního hospodářství, se dohodly na následujícím: Článek 1 Strany budou spolupracovat v oblasti lesního hospodářství na základě rovnoprávnosti a vzájemného prospěchu v souladu s jejich platnou legislativou. Článek 2 Vzájemná spolupráce mezi Stranami bude probíhat v následujících oblastech: a) udržitelné hospodaření v lesích, včetně rozšiřování lesních ploch, úloha produkce lesů a jejich úloha v rozvoji venkova, udržitelné využívání dřeva a dalších lesnických produktů a zlepšování životnosti a zdraví lesů; b) identifikace a ochrana přírodních a zejména panenských lesů, s cílem udržet genetickou rozmanitost lesů; c) monitorování lesů; d) myslivost; e) lesní hospodářské plánování, databáze a Geografický informační systém využívaný pro lesní hospodářství; f) ochranné funkce lesů, jako prevence proti povodním a sesuvům půdy; g) prevence lesních požárů; h) vypracování legislativy týkající se lesního hospodářství a kontrola jejího využívání, se zvláštním důrazem na nepovolené kácení lesních porostů a obchod s ním spojený; i) implementace Strategie EU v oblasti lesního hospodářství; j) výzkum v oblasti lesního hospodářství; k) další oblasti společného zájmu. Článek 3 1. Spolupráce mezi Stranami bude v rámci této Dohody probíhat v následujících formách: a) výměna zkušeností, know-how, příkladů dobré praxe, informací, vědeckých a technických údajů b) pořádání výchovných a školících programů, včetně workshopů a odborných seminářů pro experty obou Stran podle dostupných finančních zdrojů; c) výměna expertů a výzkumných pracovníků; d) společné programy, studie a projekty, včetně společných žádostí o národní a mezinárodní financování; e) kontakty a spolupráce v rámci Evropské unie a v mezinárodním kontextu; 2. Další formy spolupráce mohou být zahrnuty do této Dohody na základě vzájemného souhlasu Stran. Článek 4 Strany budou napomáhat navázání a rozvíjení přímých styků v oblasti lesního hospodářství mezi právnickými osobami České republiky a Rumunska. Článek 5 Výměna vědecko-technických informací, dokumentace a výsledků vědeckých výzkumů, uskutečnění společných programů a projektů a jiných forem spolupráce, uvedených ve článcích 3 a 4 této Dohody, se bude uskutečňovat v souladu s platnou národní legislativou a předpisy na základě vzájemného prospěchu a rovnoprávnosti. Článek 6 Za účelem koordinace činnosti při realizaci této Dohody mohou Strany, v rámci platné národní legislativy a předpisů, vytvořit společnou pracovní skupinu. Článek 7 1. Tato Dohoda vstupuje v platnost druhý den po převzetí posledního písemného oznámení, jímž se Strany vzájemně informují o splnění interních zákonných postupů potřebných pro vstoupení v platnost této Dohody. 2. Tato Dohoda se sjednává na dobu neurčitou. Každá ze Stran však může tuto Dohodu písemně vypovědět se 3 (tří) měsíční výpovědní lhůtou. Platnost Dohody skončí 90 dní ode dne doručení oznámení o výpovědi druhé Straně. 3. Tato Dohoda může být po vzájemné dohodě Stran změněna nebo doplněna. Změny a dodatky musí být učiněny v písemné podobě. 4. Ukončení platnosti této Dohody se nedotkne akcí spolupráce, které se již realizují. Podepsáno v Bukurešti dne 9. 6. 2015 ve dvou originálech, v českém, rumunském a anglickém jazyce, přičemž všechna znění mají stejnou platnost. V případě neshod ve výkladu je rozhodující verze v jazyce anglickém. Za Ministerstvo zemědělství České republiky Mgr. Patrik Mlynář náměstek ministra pro Sekci lesního hospodářství Za Ministerstvo životního prostředí vodního a lesního hospodářství Rumunska Graţiela Leocadia Gavrilescu ministryně
Sdělení Českého statistického úřadu č. 247/2016 Sb.	Sdělení Českého statistického úřadu č. 247/2016 Sb. Sdělení Českého statistického úřadu o stanovení Seznamu vybraného zboží a doplňkových statistických znaků Vyhlášeno 29. 7. 2016, částka 96/2016 247 SDĚLENÍ Českého statistického úřadu ze dne 25. července 2016 o stanovení Seznamu vybraného zboží a doplňkových statistických znaků Český statistický úřad podle § 70 odst. 2 zákona č. 242/2016 Sb., celní zákon, a nařízení vlády č. 244/2016 Sb., k provedení některých ustanovení celního zákona v oblasti statistiky, oznamuje, že s účinností od 1. srpna 2016 byl stanoven Seznam vybraného zboží a doplňkových statistických znaků. Seznam vybraného zboží a doplňkových statistických znaků, který obsahuje doplňkové dvoumístné číselné statistické znaky vybraného zboží, navazuje na Seznam sledovaných druhů zboží, uvedený v příloze č. 2 vyhlášky č. 201/2005 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství, ve znění pozdějších předpisů, a plně jej nahrazuje. Znění Seznamu vybraného zboží a doplňkových statistických znaků je uvedeno v příloze tohoto sdělení. Platné znění Seznamu vybraného zboží a doplňkových statistických znaků v elektronické podobě bude zveřejněno na internetových stránkách Českého statistického úřadu na adrese https://www.czso.cz/csu/czso/intrastat_aktualni_informace. Předsedkyně: prof. Ing. Ritschelová, CSc., v. r. Příloha SEZNAM VYBRANÉHO ZBOŽÍ A DOPLŇKOVÝCH STATISTICKÝCH ZNAKŮ Kód a název položky kombinované nomenklatury1)\| Doplňkový dvoumístný číselný statistický znak a název vybraného zboží ---\|--- Kapitola 22 22071000\| \| Ethylalkohol nedenaturovaný s obsahem alkoholu 80 % obj. nebo více\| 10\| Ethylalkohol nedenaturovaný s obsahem alkoholu 80 % objemových nebo více pro výrobu směsí paliv pro pohon motorů 90\| Ethylalkohol nedenaturovaný s obsahem alkoholu 80 % objemových nebo více pro jiné použití než pro výrobu směsí paliv pro pohon motorů 22072000\| \| Ethylalkohol a ostatní destiláty, denaturované, s jakýmkoliv obsahem alkoholu\| 10\| Ethylalkohol a destiláty, denaturované, s jakýmkoliv obsahem alkoholu pro výrobu směsí paliv pro pohon motorů 20\| Směs 70 - 85 % objemových kvasného lihu bezvodého zvláště nebo obecně denaturovaného a automobilového benzinu, bez aditiv, pro pohon motorů (např. ethanol E85) 90\| Ethylalkohol a destiláty, denaturované, s jakýmkoliv obsahem alkoholu pro jiné použití než pro výrobu směsí paliv pro pohon motorů Kapitola 27 27101221\| \| Lakový benzin (White spirit)\| 10\| Benzin speciální - lakový jako komponenta pro výrobu motorových benzinů 20\| Benzin speciální - lakový jako komponenta pro výrobu motorové nafty 90\| Benzin speciální - lakový pro jiné použití než jako komponenta pro výrobu motorových paliv 27101225\| \| Speciální druhy benzinu, ostatní\| 10\| Benzin speciální - ostatní jako komponenta pro výrobu motorových benzinů 20\| Benzin speciální - ostatní jako komponenta pro výrobu motorové nafty 90\| Benzin speciální - ostatní pro jiné použití než jako komponenta pro výrobu motorových paliv 27101241\| \| Motorový benzin, ostatní o obsahu olova nepřesahujícím 0,013 g/l, s oktanovým číslem (OČ VM) nižším než 95\| 10\| Motorový benzin ostatní s obsahem olova do 0,013 g/l, s oktanovým číslem do 95 bez přísad proti zatloukání ventilů 20\| Motorový benzin ostatní s obsahem olova do 0,013 g/l, s oktanovým číslem do 95 s přísadami proti zatloukání ventilů 27101290\| \| Ostatní lehké oleje\| 10\| Ostatní lehké oleje - benzin ostatní - jako komponenta pro výrobu motorových benzinů (např. FCC krakovací benzin, reformát, izomerát, alkylát) 20\| Ostatní lehké oleje - benzin ostatní -jako komponenta pro výrobu motorové nafty 90\| Ostatní lehké oleje - benzin ostatní -pro jiné použití než jako komponenta pro výrobu motorových paliv 27101929\| \| Střední oleje pro jiné účely, ostatní\| 10\| Střední oleje pro pohon nebo výrobu směsí paliv pro pohon motorů, neobsahující bionaftu 20\| Střední oleje pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla, neobsahující bionaftu 91\| Střední oleje s funkčními přísadami2), neobsahující bionaftu 99\| Střední oleje pro jiné použití než pro pohon, výrobu motorových paliv nebo výrobu tepla, neobsahující bionaftu 27101943\| \| Těžké oleje plynové, pro jiné účely, obsah síry do 0,001 % hmotnostních\| 30\| Těžké oleje plynové pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla, obsah síry do 0,001 % hmotnostních, neobsahující bionaftu 51\| Těžké oleje plynové pro pohon nebo výrobu směsí paliv pro pohon motorů, obsah síry do 0,001 % hmotnostních, neobsahující bionaftu 91\| Těžké oleje plynové s funkčními přísadami2), obsah síry do 0,001 % hmotnostních, neobsahující bionaftu 99\| Těžké oleje plynové s funkčními přísadami2), obsah síry do 0,001 % hmotnostních, neobsahující bionaftu 27101946\| \| Těžké oleje plynové, pro jiné účely, obsah síry nad 0,001 % hmotnostních, avšak nepřesahující 0,002 % hmotnostních\| 30\| Těžké oleje plynové pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla, obsah síry nad 0,001 % hmotnostních, ale nepřesahující 0,002 % hmotnostních, neobsahující bionaftu 51\| Těžké oleje plynové pro pohon nebo výrobu směsí paliv pro pohon motorů obsah síry nad 0,001 % hmotnostních, ale nepřesahující 0,002 % hmotnostních, neobsahující bionaftu 91\| Těžké oleje plynové s funkčními přísadami2), obsah síry nad 0,001 % hmotnostních, ale nepřesahující 0,002 % hmotnostních, neobsahující bionaftu 99\| Těžké oleje plynové pro jiné použití než pro pohon, výrobu motorových paliv nebo výrobu tepla, obsah síry nad 0,001 % hmotnostních, ale nepřesahující 0,002 % hmotnostních, neobsahující bionaftu 27101947\| \| Těžké oleje plynové, pro jiné účely, obsah síry nad 0,002 % hmotnostních, avšak nepřesahující 0,1 % hmotnostních\| 30\| Těžké oleje plynové pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla, obsah síry nad 0,002 % hmotnostních, ale nepřesahující 0,1 % hmotnostních, neobsahující bionaftu 51\| Těžké oleje plynové pro pohon nebo výrobu směsí paliv pro pohon motorů obsah síry nad 0,002 % hmotnostních, ale nepřesahující 0,1 % hmotnostních, neobsahující bionaftu 91\| Těžké oleje plynové s funkčními přísadami2), obsah síry nad 0,002 % hmotnostních, ale nepřesahující 0,1 % hmotnostních, neobsahující bionaftu 99\| Těžké oleje plynové pro jiné použití než pro pohon, výrobu motorových paliv nebo výrobu tepla, obsah síry nad 0,002 % hmotnostních, ale nepřesahující 0,1 % hmotnostních, neobsahující bionaftu 27101948\| \| Těžké oleje plynové, pro jiné účely, obsah síry nad 0,1 % hmotnostních\| 30\| Těžké oleje plynové pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla, obsah síry nad 0,1 % hmotnostních, neobsahující bionaftu 51\| Těžké oleje plynové pro pohon nebo výrobu směsí paliv pro pohon motorů obsah síry nad 0,1 % hmotnostních, neobsahující bionaftu 91\| Těžké oleje plynové s funkčními přísadami2), obsah síry nad 0,1 % hmotnostních, neobsahující bionaftu 99\| Těžké oleje plynové pro jiné použití než pro pohon, výrobu motorových paliv nebo výrobu tepla, obsah síry nad 0,1 %, neobsahující bionaftu 27101962\| \| Těžké oleje topné, pro jiné účely, obsah síry do 0,1 % hmotnostních\| 10\| Těžké oleje topné pro výrobu tepla, obsah síry do 0,1 % hmotnostních, neobsahující bionaftu 90\| Těžké oleje topné pro jiné použití než pro výrobu tepla, obsah síry do 0,1 % hmotnostních, neobsahující bionaftu 27101964\| \| Těžké oleje topné, pro jiné účely, obsah síry nad 0,1 %, avšak nepřesahující 1 % hmotnostních\| 10\| Těžké oleje topné pro výrobu tepla, obsah síry nad 0,1 % hmotnostních, ale nepřesahující 1 % hmotnostních, neobsahující bionaftu 90\| Těžké oleje topné pro jiné použití než pro výrobu tepla, obsah síry nad 0,1 % hmotnostních, ale nepřesahující 1 % hmotnostních, neobsahující bionaftu 27101968\| \| Těžké oleje topné, pro jiné účely, obsah síry nad 1 % hmotnostních\| 10\| Těžké oleje topné pro výrobu tepla, obsah síry nad 1 % hmotnostních, neobsahující bionaftu 90\| Těžké oleje topné pro jiné použití než pro výrobu tepla, obsah síry nad 1 % hmotnostních, neobsahující bionaftu 27101981\| \| Motorové oleje, mazací oleje pro kompresory, mazací oleje pro turbiny\| 11\| Motorové oleje automobilové 12\| Motorové oleje letecké 20\| Motorové oleje ostatní; ne automobilové, letecké 30\| Mazací oleje pro chladící kompresory 40\| Mazací oleje pro plynové a vzduchové kompresory 50\| Mazací oleje turbínové 90\| Oleje kompresorové, turbínové, ostatní 27101983\| \| Kapaliny pro hydraulické účely\| 10\| Oleje hydraulické 90\| Kapaliny pro hydraulické účely, ostatní 27101985\| \| Bílé oleje, kapalný parafin\| 10\| Oleje bílé technické 20\| Oleje medicinální (paraffinum liquidum) 27101987\| \| Převodové oleje a oleje pro reduktory\| 11\| Oleje převodové automobilové 12\| Oleje převodové letecké 20\| Oleje převodové průmyslové 90\| Oleje převodové pro reduktory 27101991\| \| Oleje používané při obrábění kovů, při uvolňování odlitků z forem, antikorozní oleje\| 10\| Oleje pro obrábění kovů 20\| Oleje pro uvolňování odlitků 30\| Oleje antikorozní 27101993\| \| Elektroizolační oleje\| 10\| Oleje transformátorové 20\| Oleje elektroizolační, ostatní 27101999\| \| Ostatní mazací oleje a ostatní oleje\| 10\| Oleje ložiskové 20\| Oleje mazací ostatní pro technologické účely 30\| Oleje pro přenos tepla, kalení 41\| Maziva plastická automobilová, obsahující nad 70 % minerálních olejů 42\| Maziva plastická ostatní, obsahující nad 70 % minerálních olejů 50\| Oleje textilní 60\| Oleje postřikové 70\| Oleje formové 90\| Oleje ostatní 27102011\| \| Plynové oleje, jinde neuvedené, obsah síry do 0,001 % hmotnostních\| 30\| Plynové oleje, jinde neuvedené, pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla, obsah síry do 0,001 % hmotnostních, obsahující bionaftu 51\| Plynové oleje, jinde neuvedené, pro pohon nebo výrobu směsí paliv pro pohon motorů, obsah síry do 0,001 % hmotnostních, obsahující bionaftu 91\| Plynové oleje, jinde neuvedené, s funkčními přísadami2), obsah síry do 0,001 % hmotnostních, obsahující bionaftu 99\| Plynové oleje, jinde neuvedené, pro jiné použití než pro pohon, výrobu motorových paliv nebo výrobu tepla, obsah síry do 0,001 % hmotnostních, obsahující bionaftu 27102015\| \| Plynové oleje, jinde neuvedené, obsah síry nad 0,001 % hmotnostních, avšak nepřesahujícím 0,002 % hmotnostních\| 30\| Plynové oleje, jinde neuvedené, pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla, obsah síry nad 0,001 % hmotnostních, ale nepřesahující 0,002 % hmotnostních, obsahující bionaftu 51\| Plynové oleje, jinde neuvedené, pro pohon nebo výrobu směsí paliv pro pohon motorů, obsah síry nad 0,001 % hmotnostních, ale nepřesahující 0,002 % hmotnostních, obsahující bionaftu 91\| Plynové oleje, jinde neuvedené, s funkčními přísadami2), obsah síry nad 0,001 % hmotnostních, ale nepřesahující 0,002 % hmotnostních, obsahující bionaftu 99\| Plynové oleje, jinde neuvedené, pro jiné použití než pro pohon, výrobu motorových paliv nebo výrobu tepla, obsah síry nad 0,001 % hmotnostních, ale nepřesahující 0,002 % hmotnostních, obsahující bionaftu 27102017\| \| Plynové oleje, jinde neuvedené, obsah síry nad 0,002 % hmotnostních, avšak nepřesahujícím 0,1 % hmotnostních\| 30\| Plynové oleje, jinde neuvedené, pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla, obsah síry nad 0,002 % hmotnostních, ale nepřesahující 0,1 % hmotnostních, obsahující bionaftu 51\| Plynové oleje, jinde neuvedené, pro pohon nebo výrobu směsí paliv pro pohon motorů, obsah síry nad 0,002 % hmotnostních, ale nepřesahující 0,1 % hmotnostních, obsahující bionaftu 91\| Plynové oleje, jinde neuvedené, s funkčními přísadami2), obsah síry nad 0,002 % hmotnostních, ale nepřesahující 0,1 % hmotnostních, obsahující bionaftu 99\| Plynové oleje, jinde neuvedené, pro jiné použití než pro pohon, výrobu motorových paliv nebo výrobu tepla, obsah síry nad 0,002 % hmotnostních, ale nepřesahující 0,1 % hmotnostních, obsahující bionaftu 27102019\| \| Plynové oleje, jinde neuvedené, obsah síry nad 0,1 % hmotnostních\| 30\| Plynové oleje, jinde neuvedené, pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla, obsah síry nad 0,1 % hmotnostních, obsahující bionaftu 51\| Plynové oleje, jinde neuvedené, pro pohon nebo výrobu směsí paliv pro pohon motorů, obsah síry nad 0,1 % hmotnostních, obsahující bionaftu 91\| Plynové oleje, jinde neuvedené, s funkčními přísadami2), obsah síry nad 0,1 % hmotnostních, obsahující bionaftu 99\| Plynové oleje, jinde neuvedené, pro jiné použití než pro pohon, výrobu motorových paliv nebo výrobu tepla, obsah síry nad 0,1 % hmotnostních, obsahující bionaftu 27102031\| \| Topné oleje, jinde neuvedené, obsah síry do 0,1 % hmotnostních\| 10\| Topné oleje, jinde neuvedené, pro výrobu tepla, obsah síry do 0,1 % hmotnostních, obsahující bionaftu 90\| Topné oleje, jinde neuvedené, pro jiné použití než pro výrobu tepla, obsah síry do 0,1 % hmotnostních, obsahující bionaftu 27102035\| \| Topné oleje, jinde neuvedené, obsah síry nad 0,1% hmotnostních, avšak nepřesahujícím 1 % hmotnostních\| 10\| Topné oleje, jinde neuvedené, pro výrobu tepla, obsah síry nad 0,1 % hmotnostních, ale nepřesahující 1 % hmotnostních, obsahující bionaftu 90\| Topné oleje, jinde neuvedené, pro jiné použití než pro výrobu tepla, obsah síry nad 0,1 % hmotnostních, ale nepřesahující 1 % hmotnostních, obsahující bionaftu 27102039\| \| Topné oleje, jinde neuvedené, obsah síry nad 1 % hmotnostních\| 10\| Topné oleje, jinde neuvedené, pro výrobu tepla, o obsahu síry převyšujícím 1 % hmotnostních, obsahující bionaftu 90\| Topné oleje, jinde neuvedené, pro jiné použití než pro výrobu tepla, o obsahu síry převyšujícím 1 % hmotnostních, obsahující bionaftu 27102090\| \| Ostatní minerální oleje, a oleje ze živičných nerostů, jinde neuvedené\| 20\| Ostatní minerální oleje a oleje ze živičných nerostů, jinde neuvedené, jako komponenta pro výrobu motorové nafty, obsahující bionaftu 30\| Ostatní minerální oleje a oleje ze živičných nerostů, jinde neuvedené, pro výrobu tepla, obsahující bionaftu 40\| Ostatní minerální oleje a oleje ze živičných nerostů, jinde neuvedené, jako komponenta pro výrobu mazacích látek, obsahující bionaftu 90\| Ostatní minerální oleje a oleje ze živičných nerostů, jinde neuvedené, kromě odpadních olejů, pro jiné použití než jako komponenta pro výrobu motorových paliv, tepla a mazacích látek, obsahující bionaftu 27132000\| \| Ropné živice\| 10\| Asfalty ropné silniční (pro stavbu silnic a úpravy vozovek) 20\| Asfalty ropné stavebně izolační (zálivky, nátěry apod.) 30\| Asfalty ropné průmyslové (pro výrobu lepenek, krytin apod.) 40\| Asfalty ropné modifikované (speciální, s polymery a kopolymery) 90\| Živice petrolejové ostatní 27150000\| \| Živičné směsi na bázi přírodního asfaltu, přírodní živice, ropné živice, minerálního dehtu nebo minerální dehtové smoly (například živičné tmely, ředěné produkty)\| 10\| Asfaltové emulze (asfalt s vodou a emulgátory) 20\| Asfaltové výrobky s rozpustidlem (ředěné asfalty) 90\| Směsi živičné na bázi přírodní ropné živice, dehtu, smoly apod., ostatní Kapitola 29 29091990\| \| Acyklické ethery a jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty, ostatní\| 40\| Methyltercbutylether (MTBE) jako komponenta pro výrobu motorových benzinů 90\| Ostatní acyklické ethery a jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty, pro jiné použití než jako komponenta pro výrobu motorových paliv Kapitola 38 38249092\| \| Ostatní chemické výrobky a přípravky chemického průmyslu nebo příbuzných průmyslových odvětví (včetně sestávajících ze směsí přírodních výrobků), jinde neuvedené ani nezahrnuté, ostatní, v kapalném stavu při 20 °C\| 10\| Směs 70 - 85 % objemových kvasného lihu bezvodého zvláště nebo obecně denaturovaného a automobilového benzinu, s aditivy, pro pohon motorů nebo pro výrobu směsí paliv pro pohon motorů (např. palivo ethanol E85) 20\| Směs bioethanolu obsahujícího min. 92,2 % hmotnostních ethanolu vyrobeného z biomasy a vyšších nasycených alkoholů s aditivy (např. palivo E95 pro vznětové motory) pro pohon motorů nebo pro výrobu směsí paliv pro pohon motorů 99\| Ostatní chemické výrobky a přípravky, sestávající převážně z organických sloučenin, jinde neuvedené, kromě směsí bioethanolu pro pohon motorů nebo pro výrobu směsí paliv pro pohon motorů 38260010\| \| Bionafta a její směsi, též obsahující méně než 70 % hmotnostních minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, monoalkylestery mastných kyselin obsahující 96,5 % obj. nebo více esterů (FAMAE)\| 70\| Mono-alkylestery mastných kyselin, obsahující 96,5 % obj. nebo více esterů (např. MEŘO), pro pohon motorů nebo pro výrobu směsí paliv pro pohon motorů 99\| Mono-alkylestery mastných kyselin, obsahující 96,5 % obj. nebo více esterů, pro jiné použití než pro pohon motorů nebo pro výrobu směsí pro pohon motorů 38260090\| \| Bionafta a její směsi, též obsahující méně než 70 % hmotnostních minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, ostatní\| 80\| Bionafta a její směsi, též obsahující méně než 70 % hmotnostních minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, ostatní, pro pohon motorů nebo pro výrobu směsí paliv pro pohon motorů 90\| Bionafta a její směsi, též obsahující méně než 70 % hmotnostních minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, ostatní, pro jiné použití než pro pohon motorů nebo pro výrobu směsí paliv pro pohon motorů 1) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění. 2) Vyhláška č. 61/2007 Sb., kterou se stanoví podrobnosti značkování a barvení vybraných minerálních olejů a značkování některých dalších minerálních olejů, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 246/2016 Sb.	Vyhláška č. 246/2016 Sb. Vyhláška o způsobu provádění osobní prohlídky celníkem Vyhlášeno 29. 7. 2016, datum účinnosti 29. 7. 2016, částka 96/2016 * § 1 - Způsob provádění osobní prohlídky celníkem * § 2 - Účinnost Aktuální znění od 29. 7. 2016 246 VYHLÁŠKA ze dne 13. července 2016 o způsobu provádění osobní prohlídky celníkem Ministerstvo financí stanoví podle § 35a odst. 6 zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění zákona č. 243/2016 Sb.: § 1 Způsob provádění osobní prohlídky celníkem (1) Osobní prohlídka se provádí v místnostech nebo vyhrazených prostorách, které jsou osvětleny, mají dostatečnou teplotu, jsou při zajištění potřebného soukromí vybaveny na bezpečné odkládání oděvů a věcí kontrolované osoby a dosažitelným příslušenstvím umožňujícím umytí a osušení po provedené osobní prohlídce, a které jsou zajištěny proti vstupu nepovolaných osob. (2) Pokud má být osobní prohlídka na žádost kontrolované osoby provedena za přítomnosti další osoby, určí tuto osobu celník; tato osoba musí být stejného pohlaví jako kontrolovaná osoba a celník. (3) Osobní prohlídka se provádí nejdříve prohlídkou pokrývky hlavy, obuvi, částí svrchního ošacení a dutiny ústní. Poté pokračuje celník prohlídkou dalších částí oděvu včetně prádla a dalších částí těla. (4) Má-li celník důvodné podezření, že se ukrývané zboží nachází v konkrétní části oděvu, obuvi nebo těla, provede nejdříve prohlídku této části oděvu, obuvi nebo těla. § 2 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Babiš v. r.
Vyhláška č. 245/2016 Sb.	Vyhláška č. 245/2016 Sb. Vyhláška k provedení některých ustanovení celního zákona Vyhlášeno 29. 7. 2016, datum účinnosti 29. 7. 2016, částka 96/2016 * § 1 - Doplňující náležitosti celního prohlášení pro celní, daňové a statistické účely * § 1a - Náležitosti a vzor zvláštního doplňkového celního prohlášení podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty * § 2 - Náležitosti a vzor celního prohlášení pro osoby požívající výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy * § 3 - Náležitosti a vzor záruční listiny a záručního dokladu pro zajištění cla mimo celní režim tranzitu * § 4 - Vzor záruční listiny pro účely zajištění cla jinou osobou * § 5 - Náležitosti a vzor osvědčení uživatele souborné jistoty * § 6 - Náležitosti a vzor osvědčení dlužníka zproštěného povinnosti poskytnout jistotu * § 7 - Paušální náklady řízení ve věci závazné informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie * § 7a - Vzory formulářových podání * § 7b - Formulářové podání podané elektronicky * § 7c - Formát formulářového podání * § 7d - Společná ustanovení pro formulářová podání * § 8 - Podmínky provádění celního řízení mimo prostor správce cla nebo celní prostor anebo mimo úřední hodiny správce cla pro veřejnost a způsob určení výše nákladů za toto provedení * § 9 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 245/2016 Sb. č. 1a k vyhlášce č. 245/2016 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 245/2016 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 245/2016 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 245/2016 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 245/2016 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 245/2016 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 245/2016 Sb. č. 8 k vyhlášce č. 245/2016 Sb. č. 9 k vyhlášce č. 245/2016 Sb. č. 10 k vyhlášce č. 245/2016 Sb. č. 11 k vyhlášce č. 245/2016 Sb. č. 12 k vyhlášce č. 245/2016 Sb. Aktuální znění od 6. 3. 2024 (51/2024 Sb.) 245 VYHLÁŠKA ze dne 13. července 2016 k provedení některých ustanovení celního zákona Ministerstvo financí stanoví podle § 70 odst. 1 zákona č. 242/2016 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 609/2020 Sb. a zákona č. 355/2021 Sb., a podle § 72 odst. 4 a 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 283/2020 Sb.: § 1 Doplňující náležitosti celního prohlášení pro celní, daňové a statistické účely Doplňující náležitosti celního prohlášení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) pro celní, daňové a statistické účely jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce. § 1a Náležitosti a vzor zvláštního doplňkového celního prohlášení podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty Náležitosti a vzor zvláštního doplňkového celního prohlášení podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty jsou uvedeny v příloze č. 1a k této vyhlášce. § 2 Náležitosti a vzor celního prohlášení pro osoby požívající výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy Náležitosti a vzor celního prohlášení pro osoby požívající výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 3 Náležitosti a vzor záruční listiny a záručního dokladu pro zajištění cla mimo celní režim tranzitu (1) Náležitosti a vzor záruční listiny pro účely zajištění cla jednotlivou jistotou s použitím záručního dokladu mimo celní režim tranzitu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce. (2) Náležitosti a vzor záručního dokladu pro účely zajištění cla jednotlivou jistotou s použitím záručního dokladu mimo celní režim tranzitu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce. (3) Záruční doklad má rozměry 148 x 105 mm a je opatřen gravírovaným podtiskem v barvě žluté, znesnadňujícím padělání. Pro výrobu záručního dokladu se používá bílý bezdřevý papír o plošné hmotnosti nejméně 55 gr/m2. Záruční doklad obsahuje název nebo značku tiskárny, označení záručního dokladu a jedinečné evidenční číslo. § 4 Vzor záruční listiny pro účely zajištění cla jinou osobou (1) Vzor záruční listiny pro účely zajištění cla jednotlivou jistotou s použitím záruční listiny jinou osobou je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce. (2) Vzor záruční listiny pro účely zajištění cla soubornou jistotou jinou osobou je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce. § 5 Náležitosti a vzor osvědčení uživatele souborné jistoty (1) Vzor osvědčení uživatele souborné jistoty mimo celní režim tranzitu (dále jen „osvědčení uživatele souborné jistoty“) je uveden v příloze č. 7 k této vyhlášce. (2) Osvědčení uživatele jistoty má rozměry 297 x 210 mm a je opatřeno gravírovaným podtiskem v barvě zelené, znesnadňujícím padělání. Pro výrobu osvědčení se používá bílý bezdřevý papír o plošné hmotnosti nejméně 55 gr/m2. Osvědčení obsahuje název nebo značku tiskárny, označení osvědčení a jedinečné evidenční číslo. § 6 Náležitosti a vzor osvědčení dlužníka zproštěného povinnosti poskytnout jistotu (1) Vzor osvědčení dlužníka zproštěného povinnosti poskytnout jistotu mimo celní režim tranzit (dále jen „osvědčení dlužníka zproštěného povinnosti poskytnout jistotu“) je uveden v příloze č. 8 k této vyhlášce. (2) Osvědčení dlužníka zproštěného povinnosti poskytnout jistotu má rozměry 297 x 210 mm a je opatřeno gravírovaným podtiskem v barvě modré, znesnadňujícím padělání. Pro výrobu osvědčení se používá bílý bezdřevý papír o plošné hmotnosti nejméně 55 gr/m2. Osvědčení obsahuje název nebo značku tiskárny, označení osvědčení a jedinečné evidenční číslo. § 7 Paušální náklady řízení ve věci závazné informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie Výše nákladů, které vzniknou správci cla v souvislosti s rozhodnutím týkajícím se závazné informace o sazebním zařazení nebo s rozhodnutím týkajícím se závazné informace o původu zboží podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1), se stanoví součtem paušálních nákladů za jednotlivé standardní operační postupy a ostatní laboratorní výkony, které správce daně v souvislosti s těmito rozhodnutími provedl. Tyto paušální náklady jsou uvedeny v příloze č. 9 k této vyhlášce. § 7a Vzory formulářových podání (1) Vzor přihlášky k registraci zpravodajské jednotkyzpravodajské jednotky k vykazování statistických údajů o obchodu se zbožím se zeměmi uvnitř Evropské unie je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce. (2) Vzor zjednodušené varianty přihlášky k registraci zpravodajské jednotkyzpravodajské jednotky k vykazování statistických údajů o obchodu se zbožím se zeměmi uvnitř Evropské unie je uveden v příloze č. 11 k této vyhlášce. (3) Vzor oznámení o změně registračních údajů zpravodajské jednotkyzpravodajské jednotky k vykazování statistických údajů o obchodu se zbožím se zeměmi uvnitř Evropské unie je uveden v příloze č. 12 k této vyhlášce. (4) Vzory podle odstavců 1 až 3 jsou uvedeny včetně případných pokynů k jejich vyplnění. § 7b Formulářové podání podané elektronicky Podrobnosti obecných náležitostí podánípodání a údajů požadovaných ve formulářovém podánípodání, které jsou uvedeny ve vzoru podle § 7a, se použijí také v rámci struktury formulářového podánípodání zveřejněné správcem daně v případě, že je toto podánípodání učiněno elektronicky. § 7c Formát formulářového podání Formulářové podánípodání podle § 7a lze elektronicky podat pouze ve formátu XML. § 7d Společná ustanovení pro formulářová podání Tiskopis formulářového podánípodání vydaný Ministerstvem financí, popřípadě struktura formulářového podánípodání zveřejněná správcem daně, se považuje za odpovídající vzoru podle § 7a, popřípadě za odpovídající podrobnostem obecných náležitostí podánípodání a údajů podle § 7b také v případě, že a) textová část je v jiném než českém jazyce, b) obsahuje odlišný údaj o časovém období, c) obsahuje odchylky v části textu, jejímž předmětem není požadavek na uvedení povinně sdělovaných údajů, d) se od tohoto vzoru v minimálním rozsahu odchyluje v důsledku obvyklých technologických postupů výroby tiskopisu. § 8 Podmínky provádění celního řízení mimo prostor správce cla nebo celní prostor anebo mimo úřední hodiny správce cla pro veřejnost a způsob určení výše nákladů za toto provedení (1) Celní řízení se provede mimo prostor správce cla nebo mimo celní prostorcelní prostor za podmínky, že a) v době navržené žadatelem jsou potřebné podklady, zboží a případně dopravní prostředek, v němž se zboží dopravuje, připraveny tak, aby bylo možno celní řízení a kontrolu zboží bezodkladně zahájit a bez průtahů ukončit, b) provedení celního řízení mimo prostor správce cla nebo mimo celní prostorcelní prostor je odůvodněno hospodárností, zejména usnadní-li dopravu a kontrolu zboží, nebo je-li to jinak naléhavé, nebo c) provedení celního řízení mimo prostor správce cla nebo mimo celní prostorcelní prostor nebrání provozní podmínky správce cla. (2) Za celní řízení provedené na žádost mimo prostor správce cla nebo mimo celní prostorcelní prostor se stanoví náklady správce cla za každých započatých 15 minut celního řízení a cesty nutné k dostavení se na místo provádění celního řízení a zpět a) v úředních hodinách správce cla ve výši 100 Kč, b) v pracovních dnech mimo úřední hodiny správce cla ve výši 150 Kč, nebo c) ve dnech pracovního volna nebo pracovního klidu ve výši 200 Kč. (3) Náklady správce cla za celní řízení provedené na žádost mimo prostor správce cla nebo mimo celní prostorcelní prostor jsou také a) náklady správcem cla prokázaných jízdních výdajů, nebo b) náhrada za používání silničních motorových vozidel správce cla při pracovních cestách. (4) Náklady správce cla za celní řízení provedené mimo prostor správce cla nebo mimo celní prostorcelní prostor se nestanoví, pokud toto provedení spočívá v provedení kontroly zboží a) na místě předem schváleném jako místo pro předložení zboží nebo pro dočasné uskladnění podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1), nebo b) v případě, kdy správce cla stanovil upuštění od povinnosti předložit zboží podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1). (5) Za celní řízení provedené na žádost v prostorách správce cla nebo v celním prostorucelním prostoru mimo úřední hodiny správce cla se stanoví náklady správce cla za každých započatých 15 minut celního řízení a) v pracovních dnech ve výši 150 Kč, nebo b) ve dnech pracovního volna nebo pracovního klidu ve výši 200 Kč. § 9 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Babiš v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 245/2016 Sb. Doplňující náležitosti celního prohlášení pro celní, daňové a statistické účely ČÁST I OBECNÁ USTANOVENÍ 1. Doplňující náležitosti se uvádějí v celním prohlášení označeném „Jednotný správní doklad“ (dále jen „tiskopis“) a rovněž v doplňkovém listu k tiskopisu (dále jen „doplňkový list“). 2. Je-li zásilka složena z více položek zboží, k tiskopisu se přikládá jeden nebo více doplňkových listů. Je-li na posledním přiloženém doplňkovém listu deklarována pouze jedna nebo dvě položky zboží, nevyužité místo pro uvedení případných dalších položek se proškrtává. Maximální počet položek jednoho celního prohlášení je 999. 3. Tiskopis a doplňkový list se vyplňují strojopisem nebo mechanografickým či podobným postupem. Vyplnění ručně je povoleno pouze tehdy, pokud celní prohlášení podává cestující a vztahuje se na zboží, které přepravuje v osobních zavazadlech. V takovém případě musí být celní prohlášení vyplněno pouze hůlkovým písmem, modrou nebo černou barvou a nesmazatelně. ČÁST II ÚDAJE VYPLŇOVANÉ V JEDNOTLIVÝCH KOLONKÁCH TISKOPISU A V DOPLŇKOVÉM LISTU A. CELNÍ REŽIM VÝVOZ, ZPĚTNÝ VÝVOZ, CELNÍ REŽIM USKLADŇOVÁNÍ V CELNÍM SKLADU NEBO VÝROBY POD CELNÍM DOHLEDEM A CELNÍ KONTROLOU PŘEDFINANCOVANÉHO ZBOŽÍ PRO VÝVOZ, CELNÍ REŽIM PASIVNÍHO ZUŠLECHŤOVACÍHO STYKU, TRANZITNÍ REŽIM UNIE NEBO PROKÁZÁNÍ CELNÍHO STATUSU ZBOŽÍ UNIE. Kolonka 2: Odesílatel/Vývozce Sestává-li zásilka ze zboží od několika vývozců anebo odesílatelů, uvede se do této kolonky text „různí“ a kód „00200“. Ke každému z listů tiskopisu se přikládá seznam obsahující jejich číslo EORI, název nebo příjmení a jméno, popřípadě další jména, sídlo nebo adresu bydliště. Kolonka 3: Tiskopisy Tato kolonka se nevyplňuje, pokud celní prohlášení obsahuje pouze jednu položku zboží. Kolonka 4: Ložné listy Do této kolonky se může uvést počet přiložených ložných listů. Kolonka 8: Příjemce Je-li zásilka určena pro více příjemců, uvede se do této kolonky text „různí“ a kód „00200“. Ke každému z listů tiskopisu se přikládá seznam obsahující jejich název nebo příjmení a jméno, popřípadě další jména, sídlo nebo adresu bydliště. Volitelně může být uvedeno číslo EORI příjemce v této kolonce na tiskopisu nebo čísla EORI příjemců na přiloženém seznamu. Kolonka 24: Druh obchodu V levé straně tučně vyznačeného okénka této kolonky se uvádí jednomístný číselný kód povahy transakce ze sloupce A seznamu kódů stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie1). Kolonka 30: Umístění zboží 1. Uvede se místo, kde může být zboží kontrolováno, následujícím způsobem: a) je-li celní řízení prováděno v prostoru správce cla nebo v celním prostorucelním prostoru, uvede se kód tohoto správce cla, b) je-li celní řízení prováděno mimo prostor správce cla nebo mimo celní prostorcelní prostor v prostoru vývozce nebo odesílatele, nebo na jiném individuálně určeném nebo schváleném místě, uvede se číslo EORI tohoto vývozce nebo odesílatele, c) je-li na základě povolení zjednodušeného postupu „Zápis do záznamů deklaranta“ nebo „Místní celní řízení“ v rámci přechodného období podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) zboží předloženo na schváleném místě, uvede se přidělený kód tohoto schváleného místa, d) je-li zboží na základě povolení „Centralizované celní řízení“ podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) předloženo v prostoru jiného správce cla, než u kterého bylo podáno celní prohlášení, uvede se kód správce cla, kterému je zboží předloženo. 2. Bylo-li na základě povolení „Zápis do záznamů deklaranta“ podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) upuštěno od povinnosti předložit zboží, tato kolonka se nevyplňuje. Kolonka 31: Nákladové kusy a popis zboží; značky a čísla; číslo (čísla) kontejneru; počet a druh 1. Popis zboží musí být dostatečně přesný pro zajištění totožnosti a zařazení do odpovídající podpoložky společného celního sazebníku1). Může být doplněn o cizojazyčný název, chemickou značku, obchodní označení, ochrannou známku a podobně. 2. Je-li zboží odpadem podle zákona o odpadech, označení zboží se doplní kódem odpadu uvedeným v průvodních dokladech pro přepravu odpadů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů2) a příslušným kódem způsobu využití nebo odstranění odpadů („R1“ až „R13“ nebo „D1“ až „D15“). Dále se uvede kód druhu odpadu: „WZE“ - je-li zboží uvedeno v zeleném seznamu odpadů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů2), „WZL“ - je-li zboží uvedeno ve žlutém seznamu odpadů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů2), „WAX“ - není-li zboží, které je odpadem podle zákona o odpadech, zařazeno v žádném z uvedených seznamů. 3. Zakládá-li vývoz zboží nárok na poskytnutí vývozních náhrad podle příslušného přímo použitelného předpisu Evropské unie4), uvede se do této kolonky kód „IN“, lomítko a čistá hmotnost základního produktu, na který bude požadována náhrada. U složených výrobků nebo směsí se uvede čistá hmotnost pouze té ingredience, které přísluší náhrada, a nomenklatura této ingredience, je-li odlišná od údaje v kolonce 33 tiskopisu nebo doplňkového listu. Pokud je požadována náhrada pro více ingrediencí, uvádějí se tyto údaje na samostatném listě, připojeném ke každému listu tiskopisu, popřípadě doplňkového listu. Dále se uvede evidenční číslo prohlášení výrobce o složení výrobku. Výše uvedené údaje nemusí být v případě vývozu složených výrobků nebo směsí uvedeny, pokud jsou množství a povaha ingrediencí vzatých v úvahu pro výpočet náhrady určeny z analýzy vyváženého zboží. 4. Je-li to nutné, uvede se do této kolonky zkratka „DPK:“ a za dvojtečku čtyřmístné přídavné kódy oddělené čárkou, uvedené v části III. této přílohy. Kolonka 32: Pořadové číslo položky Tato kolonka se nevyplňuje, pokud celní prohlášení obsahuje pouze jednu položku zboží. Kolonka 33: Zbožový kód Do pátého pododdílu této kolonky se uvede přídavný kód stanovený v části III. této přílohy vztahující se na zboží označené tímto kódem. Pokud je zboží označeno dvěma a více kódy, které jsou stanoveny v části III. této přílohy, uvede se jeden z těchto kódů do pátého pododdílu této kolonky a další z těchto kódů do kolonky 31 tiskopisu popřípadě doplňkového listu. Kolonka 35: Hrubá hmotnost (kg) Při vývozu elektrické energie se do této kolonky uvede údaj „0,001“. Kolonka 37: Režim Do pravé části této kolonky se uvede kód upřesňující celní režim nebo vyjadřující požadavek na celní a/nebo daňovou úlevu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) nebo části V. této přílohy. Není-li uváděn žádný kód upřesňující celní režim nebo vyjadřující požadavek na celní a/nebo daňovou úlevu, uvede se číselný kód „000“. Kolonka 38: Čistá hmotnost (kg) 1. Údaj do této kolonky musí být uveden na 3 desetinná místa. 2. Při vývozu elektrické energie se do této kolonky uvede údaj „0,001“. Kolonka 41: Doplňkové měrné jednotky Údaj do této kolonky musí být uveden na 3 desetinná místa. Kolonka 44: Zvláštní záznamy/Předložené doklady/Osvědčení a povolení 1. Do levého horního rohu, popřípadě do střední části, se uvádějí kódy národních dokladů, osvědčení, licencí, povolení a ostatních certifikátů z databáze TARIC CZ, spolu s jejich případným označením, případně odpisové měrné jednotky, odpisované množství z licencí a povolení, včetně jejich položky popř. doplňujícího záznamu. U zboží dvojího užití se uvede jeho kód podle přímo použitelného předpisu Evropské unie3). Do levého dolního rohu se uvádějí kódy zajištění cla a jiného peněžitého plnění nebo kódy nepožadování poskytnutí jistoty uvedené v části IV. této přílohy. 2. Do této kolonky, za kód stanovený v části IV. této přílohy, se uvede a) číslo osvědčení o povolení užívat zajištění cla a jiných peněžitých plnění, která jsou spravována společně se clem, nebo zproštění povinnosti jistotu poskytnout, b) evidenční číslo povolení užívat zajištění cla a jiných peněžitých plnění, která jsou spravována společně se clem, nebo zproštění povinnosti jistotu poskytnout, není-li vydáno osvědčení o tomto povolení, c) částka převedená na účet správce cla v celých korunách českých, je-li jistota poskytnuta ve formě složení částky, a to v rozsahu nejvýše desetimístného čísla; byl-li pro složení částky přidělen správcem cla variabilní symbol, uvede se za částkou lomítko a za lomítkem příslušný desetimístný variabilní symbol. Má-li být částka jistoty opakovaně použita k zajištění cla a jiných peněžitých plnění, která jsou spravována společně se clem, uvede se za variabilní symbol lomítko a evidenční číslo povolení k opakovanému použití, d) číslo popřípadě čísla záručního dokladu, které se přikládají k tiskopisu. Kolonka 46: Statistická hodnota 1. Uvádí se statistická hodnota zboží v celých korunách českých zaokrouhleně vždy směrem nahoru. Pro přepočet hodnoty vyjádřené v zahraniční měně na koruny české se používá směnný kurz používaný k výpočtu celní hodnoty určený podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1). 2. U zboží, za které není jeho dodavatelem požadována úhrada, ale naopak je za ně odběrateli placeno (například při vývozu odpadů), se namísto statistické hodnoty uvádí do kolonky 46 číslo „0“. 3. Při zpětném vývozu zboží, včetně toho, které se nacházelo v České republice za účelem finančního leasingu, se uvádí statistická hodnota shodná s tou, která byla vykázána při dovozu tohoto zboží. Statistická hodnota zboží zpět vyváženého po ukončení celního režimu aktivního zušlechťovacího styku, pokud toto zboží neprošlo žádnou zušlechťovací operací, odpovídá statistické hodnotě tohoto zboží při jeho dovozu. 4. Statistická hodnota zboží vyváženého náhradou za zboží stejného druhu a provedení se rovná statistické hodnotě vykázané při vývozu nahrazovaného zboží. 5. Pro vyvážené zboží dodávané s montáží se za statistickou hodnotu považuje pouze samotná hodnota zboží bez ceny za montáž a nákladů s ní spojených. 6. Statistická hodnota vyváženého zboží, které obsahuje informace a je jejich nosičem, například disketa, magnetický pásek, film, plán, videokazeta, CD-ROM, DVD, Blu-ray disk, paměťová karta, paměťový disk nebo přenosný pevný disk, se stanoví na základě celkových nákladů na zboží, tj. nákladů za nosič i informace, které přenáší. B. PROPUŠTĚNÍ DO CELNÍHO REŽIMU VOLNÉHO OBĚHU, KONEČNÉHO UŽITÍ, AKTIVNÍHO ZUŠLECHŤOVACÍHO STYKU, DOČASNÉHO POUŽITÍ, USKLADŇOVÁNÍ V CELNÍM SKLADU A SVOBODNÉHO PÁSMA Kolonka 2: Odesílatel/Vývozce Sestává-li zásilka ze zboží od několika vývozců anebo odesílatelů, uvede se do této kolonky text „různí“ a kód „00200“. Ke každému z listů tiskopisu se přikládá seznam obsahující jejich název nebo příjmení a jméno, popřípadě jména, sídlo nebo adresu bydliště. Volitelně může být uvedeno číslo EORI odesílatele v této kolonce na tiskopisu nebo čísla EORI odesílatelů na přiloženém seznamu. Kolonka 3: Tiskopisy Tato kolonka se nevyplňuje, pokud celní prohlášení obsahuje pouze jednu položku zboží. Kolonka 4: Ložné listy Do této kolonky se volitelně uvede počet přiložených ložných listů. Kolonka 8: Příjemce Je-li v této kolonce a) uvedena osoba se sídlem nebo bydlištěm mimo Evropskou unii, nebo b) uvedeno sídlo nebo adresu bydliště osoby odlišné od místa dodání zboží, uvede se do této kolonky jméno osoby a její sídlo nebo adresa bydliště, kam bude zboží skutečně dodáno. Je-li zásilka určena pro několik příjemců, uvede se do této kolonky text „různí“ a kód „00200“. Ke každému z listů tiskopisu se přikládá seznam obsahující jejich číslo EORI, název nebo příjmení a jméno, popřípadě další jména, sídlo nebo adresa bydliště. Seznam případně obsahuje také údaje podle předchozího odstavce. Kolonka 24: Druh obchodu V levé straně tučně vyznačeného okénka této kolonky se uvádí jednomístný číselný kód povahy transakce ze sloupce A seznamu kódů stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie1). Kolonka 30: Umístění zboží 1. Uvede se místo, kde může být zboží kontrolováno, následujícím způsobem: a) je-li celní řízení prováděno v prostoru správce cla nebo v celním prostorucelním prostoru, uvede se kód tohoto správce cla, b) je-li celní řízení prováděno mimo prostor správce cla nebo mimo celní prostorcelní prostor v prostoru dovozce nebo příjemce, nebo na jiném individuálně určeném nebo schváleném místě, uvede se číslo EORI tohoto dovozce nebo příjemce, c) je-li na základě povolení zjednodušeného postupu „Zápis do záznamů deklaranta“ nebo „Místní celní řízení“ v rámci přechodného období podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) zboží předloženo na schváleném místě, uvede se přidělený kód tohoto schváleného místa, d) je-li zboží na základě povolení „Centralizované celní řízení“ podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) předloženo v prostoru jiného správce cla, než u kterého bylo podáno celní prohlášení, uvede se kód správce cla, kterému je zboží předloženo. 2. Bylo-li na základě povolení „Zápis do záznamů deklaranta“ podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) upuštěno od povinnosti předložit zboží, tato kolonka se nevyplňuje. Kolonka 31: Nákladové kusy a popis zboží; značky a čísla; číslo (čísla) kontejneru; počet a druh 1. Popis zboží musí být dostatečně přesný pro zajištění totožnosti a zařazení do odpovídající podpoložky společného celního sazebníku. Může být doplněn o cizojazyčný název, chemickou značku, obchodní označení, ochrannou známku a podobně. 2. Je-li zboží odpadem podle zákona o odpadech, označení zboží se doplní kódem odpadu uvedeným v průvodních dokladech pro přepravu odpadů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů2) a příslušným kódem způsobu využití nebo odstranění odpadů („R1“ až „R13“ nebo „D1“ až „D15“). Dále se uvede kód druhu odpadu: „WZE“ - je-li zboží uvedeno v zeleném seznamu odpadů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů2), „WZL“ - je-li zboží uvedeno ve žlutém seznamu odpadů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů2), „WAX“ - není-li zboží, které je odpadem podle zákona o odpadech, zařazeno v žádném z uvedených seznamů. 3. Podléhá-li zboží celním kvótám řízených systémem „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“ a je-li požádáno příslušným kódem v kolonce 39 o její přiznání, uvede se do této kolonky kód měrné jednotky pro příslušnou kvótu a množství zboží v této měrné jednotce. 4. Je-li to nutné, uvede se do této kolonky zkratka „DPK:“ a za dvojtečku čtyřmístné přídavné kódy oddělené čárkou, uvedené v části III. této přílohy. 5. Pokud je žádáno o propuštění zboží do celního režimu volného oběhu podle sazebního zařazení zboží s nejvyšší celní sazbou dovozního cla, uvede se do této kolonky údaj: „Sazební zařazení zboží s nejvyšší celní sazbou dovozního cla“. Kolonka 32: Pořadové číslo položky Tato kolonka se nevyplňuje, pokud celní prohlášení obsahuje pouze jednu položku zboží. Kolonka 33: Zbožový kód 1. Do pátého pododdílu této kolonky se uvede přídavný kód stanovený v části III. této přílohy vztahující se na zboží označené tímto kódem. Pokud je zboží označeno dvěma a více kódy, které jsou stanoveny v části III. této přílohy, uvede se jeden z těchto kódů do pátého pododdílu této kolonky a další z těchto kódů do kolonky 31 tiskopisu, popřípadě doplňkového listu. 2. Přídavný kód daně z přidané hodnoty stanovený v části III. této přílohy se uvede pouze v případě, kdy propuštěním zboží do celního režimu vzniká povinnost zaplatit daň podle zákona o dani z přidané hodnoty. Kolonka 35: Hrubá hmotnost (kg) Při dovozu elektrické energie se do této kolonky uvede údaj „0,001“. Kolonka 37: Režim Do pravé části této kolonky se uvede kód upřesňující celní režim nebo vyjadřující požadavek na celní a/nebo daňovou úlevu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) nebo části V. této přílohy. Není-li uváděn žádný kód upřesňující celní režim nebo vyjadřující požadavek na celní a/nebo daňovou úlevu, uvede se číselný kód „000“. Kolonka 38: Čistá hmotnost (kg) 1. Údaj do této kolonky musí být uveden na 3 desetinná místa. 2. Při dovozu elektrické energie se do této kolonky uvede údaj „0,001“. Kolonka 39: Kvóta V případech, že zboží podléhá celní kvótě, uvede se do této kolonky číselné označení celní kvóty. Kolonka 41: Doplňkové měrné jednotky Údaj do této kolonky musí být uveden na 3 desetinná místa. Kolonka 43: Způsob hodnocení Za použití odpovídajícího kódu stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie1) se uvede navrhovaný způsob hodnocení. Kolonka 44: Zvláštní záznamy/Předložené doklady/Osvědčení a povolení 1. Do levého horního rohu, popřípadě do střední části, se uvádějí kódy národních dokladů, osvědčení, licencí, povolení a ostatních certifikátů z databáze TARIC CZ, spolu s jejich případným označením, odpisové měrné jednotky, případně odpisované množství z licencí a povolení, včetně jejich položky popř. doplňujícího záznamu. Do levého dolního rohu se uvádějí kódy zajištění cla a jiného peněžitého plnění, které je spravováno společně se clem, nebo kódy nepožadování poskytnutí jistoty uvedené v části IV. této přílohy. 2. Do této kolonky, za kód stanovený v části IV. této přílohy, se uvede a) číslo osvědčení o povolení užívat zajištění cla a jiných peněžitých plnění, která jsou spravována společně se clem, nebo zproštění povinnosti jistotu poskytnout, b) evidenční číslo povolení užívat zajištění cla a jiných peněžitých plnění, která jsou spravována společně se clem, nebo zproštění povinnosti jistotu poskytnout, není-li vydáno osvědčení o tomto povolení, c) částka převedená na účet správce cla v celých korunách českých, je-li jistota poskytnuta ve formě složení částky, a to v rozsahu nejvýše desetimístného čísla; byl-li pro složení částky přidělen správcem cla variabilní symbol, uvede se za částkou lomítko a za lomítkem příslušný desetimístný variabilní symbol. Má-li být částka jistoty opakovaně použita k zajištění cla a jiných peněžitých plnění, která jsou spravována společně se clem, uvede se za variabilní symbol lomítko a evidenční číslo povolení k opakovanému použití, d) číslo, popřípadě čísla záručního dokladu, které se přikládají k tiskopisu. 3. Nad tečkovaně vyznačené okénko se v případě, kdy propuštěním zboží do celního režimu vzniká povinnost zaplatit daň podle zákona o dani z přidané hodnoty, uvede kód „DPH“, pomlčka a částka vedlejších výdajů podle zákona o dani z přidané hodnoty v celých korunách českých. Kolonka 46: Statistická hodnota 1. Uvádí se statistická hodnota zboží v celých korunách českých zaokrouhleně vždy směrem nahoru. Pro přepočet hodnoty vyjádřené v zahraniční měně na koruny české se používá směnný kurz používaný k výpočtu celní hodnoty určený podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1). 2. U zboží, za které není jeho dodavatelem požadována úhrada, ale naopak je za ně odběrateli placeno (například při dovozu odpadů), se namísto statistické hodnoty uvádí do kolonky 46 číslo „0“. 3. Při zpětném dovozu zboží, včetně toho, které se nacházelo v zahraničí za účelem finančního leasingu, se uvádí statistická hodnota shodná s tou, která byla vykázána při vývozu tohoto zboží. Statistická hodnota zboží zpět dováženého z celního režimu pasivního zušlechťovacího styku, pokud toto zboží neprošlo žádnou zušlechťovací operací, odpovídá statistické hodnotě tohoto zboží při jeho vývozu. 4. Statistická hodnota zboží dováženého náhradou za zboží stejného druhu a provedení se rovná statistické hodnotě vykázané při dovozu nahrazovaného zboží. 5. Pro dovážené zboží dodávané s montáží se za statistickou hodnotu považuje pouze samotná hodnota zboží bez ceny za montáž a nákladů s ní spojených. 6. Statistická hodnota dováženého zboží, které obsahuje informace a je jejich nosičem, jako je například disketa, magnetický pásek, film, plán, videokazeta, CD-ROM, DVD, Blu-ray disk, paměťová karta, paměťový disk nebo přenosný pevný disk, se stanoví na základě celkových nákladů na zboží, tj. nákladů za nosič i informace, které přenáší. Kolonka 47: Výpočet poplatků 1. Vznikne-li propuštěním zboží do celního režimu volného oběhu, včetně propuštění podle ustanovení o konečném užití, nebo do celního režimu dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla celní dluh nebo povinnost k jiným peněžitým plněním spravovaným společně se clem, v souvislosti s dovozem zboží, uvede se a) do sloupce „Druh“ kód příslušné platby stanovený přímo použitelným předpisem Evropské unie1), popřípadě bodem 3, b) do sloupce „Zákl. pro vyměř. popl.“ - prohlašovaná celní hodnota v celých korunách českých, zaokrouhlená směrem nahoru, - základ spotřební daně, jsou-li dováženy tabákové výrobky, u nichž je předepsána dvousložková sazba daně, uvede se nejprve základ pro pevnou část daně a pod něj základ pro procentní část daně, a to i v případech dovozu tabákových výrobků značených tabákovými nálepkami; základ spotřební daně lze uvést do dvou nebo více řádků i v případech, má-li být ze zboží vyměřena spotřební daň podle dvou nebo více rozdílných sazeb, c) do sloupce „Sazba“ sazba spotřební daně pro příslušný vybraný výrobek; jsou-li dováženy tabákové výrobky, uvede se nejprve sazba pro pevnou část spotřební daně a pod ni sazba pro procentní část spotřební daně, a to i v případech dovozu tabákových výrobků značených tabákovými nálepkami; sazbu spotřební daně lze uvést do dvou nebo více řádků i v případech, má-li být ze zboží vyměřena spotřební daň podle dvou nebo více rozdílných sazeb, d) do sloupce „ZP“ kód způsobu placení, a to A - Platba v hotovosti, B - Platba platební kartou, C - Platba šekem, jehož proplacení je zaručeno poskytovatelem platebních služeb, E - Odklad platby, H - Elektronický převod, K - Úhrada cla nebo jiného peněžitého plnění spravovaného společně se clem započtením přeplatku na jiném clu nebo jiném peněžitém plnění spravovaném společně se clem, R - Úhrada převodem z jistoty poskytnuté ve formě složení částky. 2. Při dovozu, v případech jiných než uvedených v bodě 1, se uvede pouze prohlašovaná celní hodnota. Celní hodnota se uvede do prvního řádku ve sloupci „Zákl. pro vyměř. popl.“. 3. Pro případ platby spotřební daně vyměřované a vybírané správcem cla v souvislosti s dovozem zboží se stanoví kód „1SD“. Tento kód se ve sloupci „Druh“ uvede za poslední uváděný kód začínající písmenem „A“ a/nebo před první uváděný kód začínající písmenem „B“ stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie1). 4. Základ pro vyměření příslušné platby se uvede do stejného řádku jako její kód ve sloupci „Druh“; jsou-li deklarovaným zbožím tabákové výrobky, uvede se základ pro pevnou část daně do stejného řádku jako její kód ve sloupci „Druh“ a základ pro procentní část daně pod něj. Základ pro vyměření příslušné platby, vyjma základu spotřebních daní, se uvede v celých jednotkách a v rozsahu maximálně desetimístného čísla. Základ spotřební daně se uvede podle skutečného množství dováženého zboží až na tři desetinná místa, k dalším případným místům za desetinnou čárkou se nepřihlíží. 5. Kód způsobu placení cla a jiných peněžitých plnění, která jsou spravována společně se clem, se uvede do prvního řádku ve sloupci označeném „ZP“ v případech vyměření cla a jiných peněžitých plnění, která jsou spravována společně se clem. ČÁST III SEZNAM PŘÍDAVNÝCH KÓDŮ (kolonka 33 tiskopisu, doplňkového listu - pátý pododdíl) A. Seznam přídavných kódů daně z přidané hodnoty Přídavný kód\| Význam podle zákona o dani z přidané hodnoty ---\|--- R021\| Snížená sazba daně se uplatňuje u zboží kódu nomenklatury celního sazebníku 01-05, 07-23, 25: Potraviny; krmiva pro zvířata; živá zvířata, semena, rostliny a přísady, obvykle určené k přípravě potravin; výrobky obvykle používané jako doplněk nebo náhražka potravin. Mimo nápojů a vody; to neplatí pro vybrané nápoje. R023\| Snížená sazba daně se uplatňuje u zboží kódu nomenklatury celního sazebníku 0601, 0602: Živé dřeviny a jiné rostliny; cibule, kořeny a podobné. R024\| Snížená sazba daně se uplatňuje u zboží kódu nomenklatury celního sazebníku 07-12: Rostliny a semena. R025\| Snížená sazba daně se uplatňuje u zboží kódu nomenklatury celního sazebníku 28-30: Sorbit pro diabetiky, aspartam, sacharin a jeho soli, antibiotika, farmaceutické výrobky – jen určené pro zdravotní služby, prevenci nemocí a léčbu pro humánní lékařské účely; radiofarmaka, očkovací látky, léky, kontrastní prostředky pro rentgenová vyšetření, diagnostické reagencie určené k podávání pacientům, chemické antikoncepční přípravky na hormonálním základě – určené pro zdravotní a veterinární služby, prevenci nemocí a léčbu pro humánní a veterinární lékařské účely. R026\| Snížená sazba daně se uplatňuje u zboží kódu nomenklatury celního sazebníku 4902, 8523: Noviny, časopisy a periodika, včetně zvukového záznamu přednesu jejich obsahu, pokud nejde o zboží, u kterého reklama podle zákona upravujícího regulaci reklamy představuje více než 50 % obsahu, nebo které výlučně nebo převážně sestává z hudebního zvukového nebo audiovizuálního obsahu. R027\| Snížená sazba daně se uplatňuje u zboží kódu nomenklatury celního sazebníku 01-96: Zdravotnické prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích a jejich příslušenství podle tohoto nařízení a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a jejich příslušenství podle tohoto nařízení, které lze zařadit do -\| úhradové skupiny v tabulce č. 1 oddílu C přílohy č. 3 k zákonu o veřejném zdravotním pojištění, pokud se nejedná o zdravotnické prostředky, které lze zařadit do úhradové skupiny „Nekategorizované zdravotnické prostředky“, vatu buničitou nebo náplast s výjimkou hypoalergenní náplasti, -\| přílohy č. 4 k zákonu o veřejném zdravotním pojištění. R028\| Snížená sazba daně se uplatňuje u zboží kódu nomenklatury celního sazebníku 01-96: Zdravotnické prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích a jejich příslušenství podle tohoto nařízení, pokud jsou zhotovené podle předpisu kvalifikovaného zdravotnického pracovníka, kterým tento pracovník vydává individuální návrh charakteristik zdravotnického prostředku určeného k použití pouze pro jednoho konkrétního pacienta. R029\| Snížená sazba daně se uplatňuje u zboží kódu nomenklatury celního sazebníku 01-96: Zdravotnické prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích a jejich příslušenství podle tohoto nařízení a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, které jsou určené pro jedno použití. R030\| Snížená sazba daně se uplatňuje u zboží kódu nomenklatury celního sazebníku 9001 30: Kontaktní čočky, které jsou zdravotnickými prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích. R031\| Snížená sazba daně se uplatňuje u zboží kódu nomenklatury celního sazebníku 9001 40: Brýlové čočky ze skla, které jsou zdravotnickými prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích. R032\| Snížená sazba daně se uplatňuje u zboží kódu nomenklatury celního sazebníku 9001 50: Brýlové čočky z ostatních materiálů, které jsou zdravotnickými prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích. R033\| Snížená sazba daně se uplatňuje u zboží kódu nomenklatury celního sazebníku 9003: Obruby a obroučky pro brýle, pro ochranné brýle nebo pro podobné výrobky, a jejich části a součásti, které jsou zdravotnickými prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích, a jejich příslušenství podle tohoto nařízení. R034\| Snížená sazba daně se uplatňuje u zboží kódu nomenklatury celního sazebníku 9004: Brýle korekční, ochranné nebo jiné a podobné výrobky, které jsou zdravotnickými prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích. R035\| Snížená sazba daně se uplatňuje u zboží kódu nomenklatury celního sazebníku 9018 31, 9018 32, 9018 39 00: Injekční stříkačky, jehly, katétry (cévky), kanyly a podobné výrobky, které jsou zdravotnickými prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích. R036\| Snížená sazba daně se uplatňuje u zboží kódu nomenklatury celního sazebníku 9019: Přístroje pro mechanoterapii; masážní přístroje; psychotechnické přístroje; přístroje pro léčbu ozonem, kyslíkem, aerosolem, dýchací oživovací přístroje nebo jiné léčebné dýchací přístroje. Pouze pokud se jedná o zdravotnické prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích. Příslušenství těchto zdravotnických prostředků podle tohoto nařízení. R037\| Snížená sazba daně se uplatňuje u zboží kódu nomenklatury celního sazebníku 9020 00 00: Ostatní dýchací přístroje a plynové masky, kromě ochranných masek bez mechanických částí a vyměnitelných filtrů, které jsou zdravotnickými prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích, a jejich příslušenství podle tohoto nařízení. R038\| Snížená sazba daně se uplatňuje u zboží kódu nomenklatury celního sazebníku 9021: Ortopedické pomůcky a přístroje, včetně berlí, chirurgických pásů a kýlních pásů; dlahy a jiné prostředky k léčbě zlomenin; umělé části těla; pomůcky pro nedoslýchavé a jiné prostředky nošené v ruce nebo na těle anebo implantované v organismu ke kompenzování následků nějaké vady nebo neschopnosti. Pouze pokud se jedná o zdravotnické prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích. Příslušenství těchto zdravotnických prostředků podle tohoto nařízení. R039\| Snížená sazba daně se uplatňuje u zboží kódu nomenklatury celního sazebníku 9025: Teploměry, které jsou zdravotnickými prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích. R040\| Snížená sazba daně se uplatňuje u zboží kódu nomenklatury celního sazebníku 9026: Přístroje a zařízení na měření hladiny, tlaku nebo jiných proměnných charakteristik kapalin nebo plynů, které jsou zdravotnickými prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích, a jejich příslušenství podle tohoto nařízení. R041\| Snížená sazba daně se uplatňuje u zboží kódu nomenklatury celního sazebníku 48, 64, 66, 84, 85, 87, 90, 91: Zboží pro osobní používání nemocnými nebo zdravotně postiženými k léčení nemoci nebo zdravotního postižení nebo ke zmírnění jejich důsledků, jež není zdravotnickým prostředkem nebo příslušenstvím zdravotnických prostředků podle právního předpisu upravujícího zdravotnické prostředky, a to: -\| Braille papír -\| Osobní a kuchyňské váhy s hlasovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby -\| Psací stroje a stroje na zpracování textu (slovní procesory) upravené k používání nevidomými a částečně vidícími osobami nebo osobami s amputovanou nebo ochrnutou horní končetinou -\| Elektronické kalkulačky s hlasovým nebo hmatovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby a elektronické počítací stroje s hlasovým nebo hmatovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby -\| Počítače speciálně upravené pro nevidomé a částečně vidící osoby s hlasovým nebo hmatovým výstupem nebo hardwarovým adaptérem pro zvětšování písma a obrazu, a jejich jednotky a přídavná zařízení s hlasovým nebo hmatovým výstupem nebo hardwarovým adaptérem pro zvětšování písma a obrazu -\| Braillská počítačová tiskárna pro nevidomé a částečně vidící osoby, klávesnice pro nevidomé a částečně vidící osoby a jiné výstupní a vstupní jednotky počítače pro zpracování hmatového písma -\| Jednotky počítačů a přídavná zařízení k počítačům umožňující jejich ovládání osobami se sníženou jemnou motorikou nebo amputovanými končetinami -\| Telefony a videotelefony konstruované pro použití neslyšícími osobami -\| Zvětšovače televizního obrazu pro nevidomé a částečně vidící osoby -\| Speciální akustické nebo vizuální přístroje pro neslyšící, nevidomé a částečně vidící osoby -\| Ruční ovládání nožních pedálů, ruční páky, včetně řadicí páky, pro tělesně postižené osoby -\| Hodinky pro nevidomé a částečně vidící osoby s hmatovým nebo hlasovým výstupem s pouzdrem jiným než z drahých kovů a vibrační a světelné hodinky pro neslyšící osoby -\| Vibrační a světelné budíky pro neslyšící osoby a budíky s hlasovým nebo hmatovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby -\| Části a součásti těchto výrobků, u kterých je čestným prohlášením doloženo, že zboží náleží k určitému výše uvedenému druhu zboží. R042\| Snížená sazba daně se uplatňuje u zboží kódu nomenklatury celního sazebníku 94: Dětské sedačky do automobilů. R999\| Zboží zahrnuté v tomto kódu není podle zákona o dani z přidané hodnoty považováno za zboží. B. Seznam přídavných kódů spotřebních daní Přídavný kód\| Význam podle zákona o spotřebních daních ---\|--- S101\| Motorové a ostatní benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu podle § 45 odst. 1 písm. a) zákona s obsahem olova do 0,013 g/l včetně S102\| Motorové a ostatní benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu podle § 45 odst. 1 písm. a) zákona s obsahem olova nad 0,013 g/l S103\| Střední oleje a těžké plynové oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) zákona S104\| Těžké topné oleje podle § 45 odst. 1 písm. c) zákona S105\| Odpadní oleje podle § 45 odst. 1 písm. d) zákona S106\| Zkapalněné ropné plyny a zkapalněný bioplyn podle § 45 odst. 1 písm. e) zákona S107\| Zkapalněné ropné plyny a zkapalněný bioplyn podle § 45 odst. 1 písm. f) zákona S108\| Zkapalněné ropné plyny a zkapalněný bioplyn podle § 45 odst. 1 písm. g) zákona S112\| Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. b) zákona, které obsahují benzín s obsahem olova do 0,013 g/l včetně S113\| Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. b) zákona, které obsahují benzín s obsahem olova nad 0,013 g/l S114\| Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. c) zákona S115\| Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. d) a e) zákona, které obsahují benzín s obsahem olova do 0,013 g/l včetně S116\| Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. d) a e) zákona, které obsahují benzín s obsahem olova nad 0,013 g/l S121\| Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. a) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S101 S122\| Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. a) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S102 S123\| Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. a) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S103 S124\| Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. a) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S104 S125\| Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. a) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S105 S126\| Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. a) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S106 S127\| Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. a) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S107 S128\| Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. a) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S108 S141\| Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. f) a g) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S101 S142\| Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. f) a g) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S102 S143\| Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. f) a g) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S103 S144\| Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. f) a g) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S104 S145\| Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. f) a g) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S105 S146\| Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. f) a g) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S106 S147\| Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. f) a g) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S107 S148\| Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. f) a g) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S108 S161\| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 3 a výrobky uvedené v § 45 odst. 5 a 6 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S101 S162\| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 3 a výrobky uvedené v § 45 odst. 5 a 6 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S102 S163\| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 3 a výrobky uvedené v § 45 odst. 5 a 6 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S103 S164\| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 3 a výrobky uvedené v § 45 odst. 5 a 6 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S104 S165\| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 3 a výrobky uvedené v § 45 odst. 5 a 6 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S105 S166\| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 3 a výrobky uvedené v § 45 odst. 5 a 6 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S106 S167\| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 3 a výrobky uvedené v § 45 odst. 5 a 6 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S107 S168\| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 3 a výrobky uvedené v § 45 odst. 5 a 6 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S108 S172\| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 3 písm. a) a k) zákona splňující kritéria udržitelnosti biopaliv, které jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů S173\| Metylestery mastných kyselin uvedené v § 45 odst. 3 písm. k) zákona splňující kritéria udržitelnosti biopaliv, které jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů S181\| Výrobky uvedené v § 45 odst. 7 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S101 S182\| Výrobky uvedené v § 45 odst. 7 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S102 S183\| Výrobky uvedené v § 45 odst. 7 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S103 S184\| Výrobky uvedené v § 45 odst. 7 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S104 S185\| Výrobky uvedené v § 45 odst. 7 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S105 S186\| Výrobky uvedené v § 45 odst. 7 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S106 S187\| Výrobky uvedené v § 45 odst. 7 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S107 S188\| Výrobky uvedené v § 45 odst. 7 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S108 S601\| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písm. h) a i) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S101 S602\| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písm. h) a i) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S102 S603\| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písm. h) a i) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S103 S604\| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písm. h) a i) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S104 S605\| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písni, h) a i) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S105 S606\| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písm. h) a i) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S106 S607\| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písm. h) a i) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S107 S608\| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písm. h) a i) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S108 S621\| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písm. j) a k) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S101 S622\| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písm. j) a k) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S102 S623\| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písm. j) a k) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S103 S624\| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písm. j) a k) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S104 S625\| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písm. j) a k) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S105 S626\| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písm. j) a k) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S106 S627\| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písm. j) a k) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S107 S628\| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písm. j) a k) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S108 S631\| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písm. l) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S101 S632\| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písm. l) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S102 S633\| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písm. m) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S103 S634\| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písm. n) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S103 S635\| Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písni, o) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným pod přídavným kódem S103 S201\| Líh obsažený ve výrobcích uvedených pod kódem nomenklatury 2207 S202\| Líh obsažený ve výrobcích uvedených pod kódem nomenklatury 2208 s výjimkou ovocných destilátů z pěstitelského pálení v množství do 30 l etanolu pro jednoho pěstitele zajedno výrobní období podle zákona o lihu S204\| Líh obsažený ve výrobcích uvedených pod ostatními kódy nomenklatury S301\| Základní sazba daně z piva S302\| Snížená sazba pro malé nezávislé pivovary do 10000 hl výroby ročně S303\| Snížená sazba pro malé nezávislé pivovary nad 10000 do 50000 hl výroby ročně S304\| Snížená sazba pro malé nezávislé pivovary nad 50000 do 100000 hl výroby ročně S305\| Snížená sazba pro malé nezávislé pivovary nad 100000 do 150000 hl výroby ročně S306\| Snížená sazba pro malé nezávislé pivovary nad 150000 do 200000 hl výroby ročně S411\| Šumivá vína podle § 93 odst. 2 zákona S412\| Tichá vína podle § 93 odst. 3 zákona S413\| Meziprodukty podle § 93 odst. 4 zákona S501\| Cigarety S504\| Doutníky, cigarillos S505\| Zahřívané tabákové výrobky S514\| Tabák ke kouření S515\| Tabák do vodní dýmky S516\| Ostatní tabákové výrobky S517\| Náplně do elektronické cigarety S518\| Nikotinové sáčky S519\| Ostatní nikotinové výrobky ČÁST IV SEZNAM KÓDŮ ZAJIŠTĚNÍ CLA A JINÉHO PENĚŽITÉHO PLNĚNÍ A KÓDŮ NEPOŽADOVÁNÍ POSKYTNUTÍ JISTOTY (kolonka 44 tiskopisu nebo doplňkového listu) Kód\| Popis ---\|--- 9110\| Souborná jistota včetně souborné jistoty se sníženou částkou záruky a zproštění povinnosti poskytnout jistotu 92ZL\| Jednotlivá jistota s použitím záruční listiny 93CJ\| Jednotlivá jistota složením částky na účet správce cla 9ZD1\| Jednotlivá jistota s použitím záručního dokladu pro jiné operace než celní režim tranzitu 9NCK\| Nepožadování jistoty podle čl. 89 odst. 7 až 9 celního kodexu Unie 9NPH\| Nepožadování jistoty při placení v hotovosti nebo platební kartou u správce cla 9NJZ\| Nepožadování jistoty z jiného důvodu ČÁST V KÓDY CELNÍCH A DAŇOVÝCH ÚLEV (kolonka 37 pravá část tiskopisu nebo doplňkového listu) Kód\| Význam podle: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (dále jen „celní kodex Unie“), nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (dále jen „NK2446“), nařízení Rady (ES) č. 1186/2009 (dále jen „NR1186“), zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“), zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních (dále jen „zákon o SPD“) a celního zákona\| SUB ---\|---\|--- 08B\| Vyjadřuje nárok na částečné osvobození od cla zpět dovážených zušlechtěných výrobků nebo náhradních produktů formou zvláštního dovozního cla dle článku 75 NK2446\| 1 01C\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla osobního majetku fyzických osob při přenosu obvyklého místa pobytu na celní území Evropské unieúzemí Evropské unie dle článku 3 NR1186; současně vyjadřuje nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 2 písm. b) bod 1 zákona o DPH.\| 0 02C\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla zboží dováženého při příležitosti sňatku (výbava a vybavení domácnosti) dle článku 12 odst. 1 NR1186; současně vyjadřuje nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 2 písm. b) bod 2 zákona o DPH.\| 0 03C\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla zboží dováženého při příležitosti sňatku (dary obvykle darované při příležitosti sňatku) dle článku 12 odst. 2 NR1186; současně vyjadřuje nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 2 písm. b) bod 2 zákona o DPH.\| 0 04C\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla osobního majetku nabytého děděním dle článku 17 NR1186; současně vyjadřuje nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 2 písm. b) bod 3 zákona o DPH.\| 0 06C\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla výbavy, studijních potřeb a vybavení domácnosti žáků nebo studentů dle článku 21 NR1186; současně vyjadřuje nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 2 písm. c) zákona o DPH.\| 0 08C\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla zásilky odesílané soukromou osobou jiné soukromé osobě dle článků 25 až 27 NR1186; současně vyjadřuje nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 2 písm. a) zákona o DPH.\| 0 09C\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla dle článku 28 NR1186 (přemístění podniku ze třetí země do Evropské unie); současně vyjadřuje nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 2 písm. d) zákona o DPH.\| 0 10C\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla obchodního majetku a ostatního zařízení, které patří osobám vykonávajícím nezávislá povolání a právnickým osobám, které nevykonávají svou činnost za účelem zisku dle článku 34 NR1186; současně vyjadřuje nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 2 písm. d) zákona o DPH.\| 0 11C\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla sbírkových a uměleckých předmětů vzdělávací, vědecké nebo kulturní povahy; vědecké nástroje a přístroje uvedené v příloze I dle článku 42 NR1186; současně vyjadřuje nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 3 písm. b) zákona o DPH.\| 0 12C\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla sbírkových a uměleckých předmětů vzdělávací, vědecké nebo kulturní povahy; vědecké nástroje a přístroje uvedené v příloze II dle článku 43 NR1186; současně vyjadřuje nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 3 písm. b) zákona o DPH.\| 0 15C\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla laboratorních zvířat a biologických nebo chemických látek určených k výzkumu dle článku 53 NR1186; současně vyjadřuje nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 2 písm. e) bod 1 zákona o DPH.\| 0 16C\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla léčebných látek lidského původu a činidel k určování krevní skupiny a tkání dle článku 54 NR1186; současně vyjadřuje nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 2 písm. e) bod 2 zákona o DPH.\| 0 18C\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla referenčních látek pro kontrolu jakosti léčivých přípravků dle článku 59 NR1186; současně vyjadřuje nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 2 písm. e) bod 3 zákona o DPH.\| 0 19C\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla farmaceutických výrobků užívaných při mezinárodních sportovních událostech dle článku 60 NR1186; současně vyjadřuje nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 2 písm. e) bod 4 zákona o DPH.\| 0 20C\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla zboží pro charitativní a dobročinné organizace dle článku 61 NR1186; současně vyjadřuje nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 2 písm. f) bod 1 zákona o DPH.\| 0 23C\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla předmětů určených pro nevidomé dle článku 67 odst. 1 písm. b) NR1186 uvedených v příloze IV, dovážené určitými institucemi nebo organizacemi; současně vyjadřuje nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 2 písm. f) bod 2 zákona o DPH.\| 0 25C\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla předmětů určených pro ostatní zdravotně postižené osoby (jiné než nevidomé) dle článku 68 odst. 1 písm. b) NR1186, dovážené určitými institucemi nebo organizacemi; současně vyjadřuje nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 2 písm. f) bod 2 zákona o DPH.\| 0 26C\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla zboží dováženého ve prospěch obětíobětí katastrof dle článku 74 NR1186; současně vyjadřuje nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 2 písm. f) bod 3 zákona o DPH.\| 0 27C\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla čestných vyznamenání a cen dle článku 81 NR1186; současně vyjadřuje nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 2 písm. g) bod 1 zákona o DPH.\| 0 28C\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla darů obdržených v rámci mezinárodních vztahů dle článku 82 NR1186; současně vyjadřuje nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 2 písm. g) bod 2 zákona o DPH.\| 0 29C\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla zboží určeného k užívání panovníky a hlavami států dle článku 85 NR1186; současně vyjadřuje nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 2 písm. g) bod 3 zákona o DPH.\| 0 30C\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla vzorků zboží nepatrné hodnoty dováženého k podpoře obchodní činnosti dle článku 86 NR1186; současně vyjadřuje nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 2 písm. h) bod 1 zákona o DPH.\| 0 31C\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla tiskovin a reklamního materiálu dováženého k podpoře obchodní činnosti dle článku 87 NR1186; současně vyjadřuje nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 2 písm. h) bod 2 zákona o DPH.\| 0 32C\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla zboží používaného nebo spotřebovaného v průběhu výstavy nebo podobné události dle článku 90 NR1186; současně vyjadřuje nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 2 písm. h) bod 3 zákona o DPH.\| 0 33C\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla zboží dováženého ke zkouškám, analýzám nebo pokusům dle článku 95 NR1186; současně vyjadřuje nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 2 písm. i) zákona o DPH.\| 0 34C\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla zásilek určených subjektům příslušným ve věcech ochrany autorských práv nebo průmyslového nebo obchodního vlastnictví dle článku 102 NR1186; současně vyjadřuje nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 2 písm. j) bod 1 zákona o DPH.\| 0 35C\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla turistického propagačního materiálu dle článku 103 NR1186; současně vyjadřuje nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 2 písm. j) bod 2 zákona o DPH.\| 0 36C\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla různých dokumentů a zboží dle článku 104 NR1186; současně vyjadřuje nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 2 písm. j) bod 3 zákona o DPH.\| 0 37C\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla materiálu k upevnění a ochraně zboží při přepravě dle článku 105 NR1186; současně vyjadřuje nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona o DPH.\| 0 38C\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla steliva, píce a krmiva určeného pro zvířata během jejich dopravy dle článku 106 NR1186; současně vyjadřuje nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 2 písm. j) bod 5 zákona o DPH.\| 0 39C\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla pohonných hmot a maziva nacházejících se v silničních motorových vozidlech dle článku 107 NR1186; současně vyjadřuje nárok na osvobození od SPD dle § 11 odst. 1 písm. a) zákona o SPD a od DPH dle § 71 odst. 2 písm. j) bod 6 zákona o DPH.\| 0 40C\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla zboží určeného pro památníky nebo hřbitovy válečných obětíobětí dle článku 112 NR1186; současně vyjadřuje nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 2 písm. j) bod 7 zákona o DPH.\| 0 41C\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla rakví, uren a smutečních ozdob dle článku 113 NR1186; současně vyjadřuje nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 2 písm. j) bod 8 zákona o DPH.\| 0 01F\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla pro vrácené zboží (článek 203 celního kodexu Unie); současně vyjadřuje nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 6 zákona o DPH.\| 0 02F\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla pro vrácené zboží (zvláštní okolnosti stanovené v článku 159 NK2446: zemědělské zboží); současně vyjadřuje nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 6 zákona o DPH.\| 0 03F\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla pro vrácené zboží (zvláštní okolnosti stanovené v článku 158 odst. 3 NK2446: oprava nebo uvedení do původního stavu); současně vyjadřuje nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 6 zákona o DPH.\| 0 21F\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla pro produkty rybolovu a jiné produkty získané z pobřežních vod třetí země loděmi registrovanými nebo přihlášenými v některém členském státě a plujícími pod vlajkou tohoto státu; současně vyjadřuje nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 3 písm. e) zákona o DPH.\| 0 22F\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla pro produkty rybolovu a jiné produkty získané z pobřežních vod třetí země na palubě výrobních plavidel registrovaných nebo přihlášených v některém členském státě a plujících pod vlajkou tohoto státu; současně vyjadřuje nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 3 písm. e) zákona o DPH.\| 0 010\| Vyjadřuje nárok na osvobození od SPD dle § 97 zákona o SPD.\| 1 020\| Vyjadřuje nárok na osvobození od SPD dle § 97 odst. 3 zákona o SPD a současně i nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 2 písm. i) zákona o DPH.\| 0 030\| Vyjadřuje nárok na osvobození od SPD dle § 105 zákona o SPD.\| 1 040\| Vyjadřuje nárok na osvobození od SPD dle § 105 zákona o SPD a současně i nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 2 písm. i) zákona o DPH.\| 0 050\| Vyjadřuje nárok na podmíněné osvobození od SPD (§ 3 písm. d) zákona o SPD), jestliže je zboží bezprostředně po propuštění do volného oběhu uvedeno do režimu podmíněného osvobození od SPD (§ 19 zákona o SPD).\| 1 070\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla pro vrácené zboží (článek 203 celního kodexu Unie), současně na podmíněné osvobození od SPD (§ 3 písm. d) zákona o SPD), je-li zboží po propuštění do volného oběhu uvedeno do režimu podmíněného osvobození od SPD (§ 19 zákona o SPD) i osvobození od DPH dle § 71 odst. 6 zákona o DPH.\| 0 071\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla pro vrácené zboží (článek 203 celního kodexu Unie), současně na podmíněné osvobození od SPD (§ 3 písm. d) zákona o SPD), je-li zboží po propuštění do volného oběhu uvedeno do režimu podmíněného osvobození od SPD (§ 19 zákona o SPD).\| 1 080\| Vyjadřuje nárok na osvobození od DPH při dovozu investičního zlata dle § 92 odst. 2 zákona o DPH.\| 0 0D0\| Vyjadřuje nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 1 zákona o DPH.\| 0 0M0\| Vyjadřuje nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 7 zákona o DPH (dovoz zlata ČNB).\| 0 0N0\| Vyjadřuje nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 3 písm. f) zákona o DPH (dovoz plynu, elektřiny, tepla nebo chladu).\| 0 0V0\| Vyjadřuje nárok na osvobození od SPD dle § 49 zákona o SPD a současně i nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 2 písm. i) zákona o DPH.\| 0 0W0\| Vyjadřuje nárok na osvobození od SPD dle § 71 zákona o SPD.\| 1 0X0\| Vyjadřuje nárok na osvobození od SPD dle § 71 odst. 1 písm. i) zákona o SPD a současně i nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 2 písm. i) zákona o DPH.\| 0 0Y0\| Vyjadřuje nárok na osvobození od SPD dle § 86 zákona o SPD.\| 1 0Z0\| Vyjadřuje nárok na osvobození od SPD dle § 86 odst. 5 zákona o SPD a současně i nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 2 písm. i) zákona o DPH.\| 0 3C1\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla zboží dováženého ke zkouškám, analýzám nebo pokusům dle článku 95 NR1186; současně vyjadřuje nárok na osvobození od SPD dle § 11 odst. 1 písm. a) zákona o SPD.\| 1 3C3\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla zboží dováženého ke zkouškám, analýzám nebo pokusům dle článku 95 NR1186; současně vyjadřuje nárok na osvobození od SPD dle § 11 odst. 1 písm. a) zákona o SPD a od DPH dle § 71 odst. 2 písm. i) zákona o DPH.\| 0 3F3\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla při propuštění zboží do volného oběhu podle § 38 celního zákona (osvobození vybraného zboží); současně vyjadřuje nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 4 písm. a) zákona o DPH.\| 0 3F4\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla při propuštění zboží do volného oběhu podle § 38 celního zákona (osvobození vybraného zboží); současně vyjadřuje nárok na osvobození od SPD dle § 11 odst. 1 písm. f) zákona o SPD a od DPH dle § 71 odst. 4 písm. a) zákona o DPH.\| 0 3G3\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla při propuštění zboží do volného oběhu podle § 38 celního zákona (osvobození vybraného zboží); současně vyjadřuje nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 4 písm. c) zákona o DPH.\| 0 3G4\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla při propuštění zboží do volného oběhu podle § 38 celního zákona (osvobození vybraného zboží); současně vyjadřuje nárok na osvobození od SPD dle § 11 odst. 1 písm. g) zákona o SPD a od DPH dle § 71 odst. 4 písm. c) zákona o DPH.\| 0 3H4\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla při propuštění zboží do volného oběhu podle § 38 celního zákona (osvobození vybraného zboží); současně vyjadřuje nárok na osvobození od DPH dle § 71 odst. 4 písm. d) zákona o DPH.\| 0 3J4\| Vyjadřuje nárok na osvobození od cla při propuštění zboží do volného oběhu podle § 38 celního zákona (osvobození vybraného zboží); současně vyjadřuje nárok na osvobození od SPD dle § 11 odst. 1 písm. d) zákona o SPD a od DPH dle § 71 odst. 4 písm. d) zákona o DPH.\| 0 999\| Vyjadřuje požadavek na celní výhodu v jiných než uvedených případech.\| 1 Použité zkratky: SUB: vymezuje, zda o příslušnou úlevu může žádat neplátce nebo plátce daně z přidané hodnoty, takto: 0: o úlevu může žádat pouze osoba, která není plátcem daně z přidané hodnoty 1: o úlevu může žádat plátce daně z přidané hodnoty i osoba, která není plátcem daně z přidané hodnoty DPH: daň z přidané hodnoty SPD: spotřební daně Příloha č. 1a k vyhlášce č. 245/2016 Sb. Náležitosti a vzor zvláštního doplňkového celního prohlášení podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty ČÁST I OBECNÁ USTANOVENÍ 1. Veškeré datové prvky jsou vyžadovány pouze na úrovni záhlaví prohlášení. 2. Formáty a kardinalita datových prvků, definovaných v části II této přílohy, se použijí na podánípodání prostřednictvím systému automatizovaného zpracování dat, jakož i na podánípodání, učiněné v listinné podobě prostřednictvím vzoru, definovaného v části III této přílohy. 3. Údaje, které se nevejdou do předepsaných kolonek vzoru v listinné podobě, lze uvést ve stejné struktuře na samostatném očíslovaném a označeném listu. 4. Výrazem „Formát (typ/délka)“ ve vysvětlivce u každého datového prvku se rozumí a označují požadavky na typ dat a jejich délku. Kódy pro tyto typy dat jsou a alfabetický n numerický an alfanumerický Číslo uvedené za kódem udává přípustnou délku údaje. Platí toto: Dvě tečky uvedené případně před indikátorem délky udávají, že údaj nemá pevně stanovenou délku, avšak že maximálně může obsahovat počet číslic stanovený indikátorem. Desetinná čárka v označení délky dat znamená, že atribut může obsahovat desetinná čísla, přičemž číslice před desetinnou čárkou udává celkovou délku atributu a číslice za čárkou celkový počet desetinných míst. Příklady délky a formátu polí: a1 1 alfabetický znak, pevná délka an4 4 alfanumerické znaky, pevná délka n..16 až 16 numerických znaků an..22 až 22 alfanumerických znaků n..16,2 až 16 numerických znaků včetně nejvýše 2 desetinných míst; oddělovací znak je pohyblivý. 5. Kardinalita ve vysvětlivce u každého datového prvku označuje, kolikrát může být datový prvek v prohlášení použit. ČÁST II ÚDAJE VYPLŇOVANÉ V JEDNOTLIVÝCH DATOVÝCH PRVCÍCH ELEKTRONICKÉ DATOVÉ ZPRÁVY A KOLONKÁCH VZORU Datový prvek: Zdaňovací období Formát (typ/délka): n6 (rrrrmm) Kardinalita: 1 x Uvede se zdaňovací období, za které se dané prohlášení podává, ve tvaru kalendářní rok a kalendářní měsíc. Datový prvek: Identifikační číslo držitele povolení k použití zvláštního režimu při dovozu zboží nízké hodnoty Formát (typ/délka): an..17 Kardinalita: 1 x Uvede se číslo EORI osoby, která používá zvláštní režim při dovozu zboží nízké hodnoty, podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1). Při podánípodání učiněném v listinné podobě se může doplnit uvedením názvu, případně jména a adresy dotyčné osoby. Datový prvek: Druh a označení jistoty Formát (typ/délka): an4 (druh); an..24 (označení) Kardinalita: 1 x (druh); 99 x (označení) Způsobem, stanoveným v příloze č. 1 k této vyhlášce, se uvede kód zajištění cla a jiného peněžitého plnění nebo kód nepožadování poskytnutí jistoty a evidenční číslo povolení užívat zajištění cla a jiných peněžitých plnění, která jsou spravována společně se clem, nebo evidenční číslo povolení zproštění povinnosti jistotu poskytnout. Datový prvek: Základ daně pro základní sazbu Formát (typ/délka): n..16,2 Kardinalita: 1 x Uvede se základ daně u zboží, podléhajícího základní sazbě daně podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty, a to souhrnně za všechny případy za dané zdaňovací období, u nichž byl na celních prohlášeních deklarován výběr daně z přidané hodnoty prostřednictvím zvláštního režimu při dovozu zboží nízké hodnoty a které byly doručeny příjemci zásilky. Datový prvek: Daň pro základní sazbu Formát (typ/délka): n..16,2 Kardinalita: 1 x Uvede se částka daně u zboží, podléhajícího základní sazbě daně podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty, a to souhrnně za všechny případy, u nichž byl na celních prohlášeních deklarován výběr daně z přidané hodnoty prostřednictvím zvláštního režimu při dovozu zboží nízké hodnoty a které byly doručeny příjemci zásilky. Datový prvek: Základ daně pro první sníženou sazbu Formát (typ/délka): n..16,2 Kardinalita: 1 x Uvede se základ daně u zboží, podléhajícího první snížené sazbě daně podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty, a to souhrnně za všechny případy za dané zdaňovací období, u nichž byl na celních prohlášeních deklarován výběr daně z přidané hodnoty prostřednictvím zvláštního režimu při dovozu zboží nízké hodnoty a které byly doručeny příjemci zásilky. Datový prvek: Daň pro první sníženou sazbu Formát (typ/délka): n..16,2 Kardinalita: 1 x Uvede se částka daně u zboží, podléhajícího první snížené sazbě daně podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty, a to souhrnně za všechny případy, u nichž byl na celních prohlášeních deklarován výběr daně z přidané hodnoty prostřednictvím zvláštního režimu při dovozu zboží nízké hodnoty a které byly doručeny příjemci zásilky. Datový prvek: Základ daně pro druhou sníženou sazbu Formát (typ/délka): n..16,2 Kardinalita: 1 x Uvede se základ daně u zboží, podléhajícího druhé snížené sazbě daně podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty, a to souhrnně za všechny případy za dané zdaňovací období, u nichž byl na celních prohlášeních deklarován výběr daně z přidané hodnoty prostřednictvím zvláštního režimu při dovozu zboží nízké hodnoty a které byly doručeny příjemci zásilky. Datový prvek: Daň pro druhou sníženou sazbu Formát (typ/délka): n..16,2 Kardinalita: 1 x Uvede se částka daně u zboží, podléhajícího druhé snížené sazbě daně podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty, a to souhrnně za všechny případy, u nichž byl na celních prohlášeních deklarován výběr daně z přidané hodnoty prostřednictvím zvláštního režimu při dovozu zboží nízké hodnoty a které byly doručeny příjemci zásilky. Datový prvek: Celková daň Formát (typ/délka): n..16 Kardinalita: 1 x Uvede se celková částka splatné daně za všechny případy za dané zdaňovací období, u nichž byl na celních prohlášeních deklarován výběr daně z přidané hodnoty prostřednictvím zvláštního režimu při dovozu zboží nízké hodnoty a které byly doručeny příjemci zásilky. Datový prvek: Nedoručené zboží - žádost o zrušení platnosti celního prohlášení Rozhodnutí v celním řízení Formát (typ/délka): an..35 Kardinalita: 9999999 x Uvede se evidenční číslo rozhodnutí v celním řízení ve věci propuštění zboží, u kterého zboží není možné doručit příjemci a takovéto zboží bylo či má být vyvezeno za účelem jeho vrácení nebo s ním má být naloženo jiným způsobem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1). Referenční číslo zásilky Formát (typ/délka): an..35 Kardinalita: 9999999 x Uvede se jedinečné obchodní referenční číslo, které dané zásilce přidělila osoba používající zvláštní režim při dovozu zboží nízké hodnoty. Datový prvek: Podpis/ověření Formát (typ/délka): an..35 Kardinalita: 1 x Použijí se zásady, platné pro veškerá ostatní podánípodání, činěná elektronicky datovou zprávou prostřednictvím příslušného systému automatizovaného zpracování dat podle prováděcího rozhodnutí Evropské komise2). ČÁST III VZOR ZVLÁŠTNÍ DOPLŇKOVÉ CELNÍ PROHLÁŠENÍ 62kB VZOR PŘÍLOHA ZVLÁŠTNÍHO DOPLŇKOVÉHO CELNÍHO PROHLÁŠENÍ 55kB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 245/2016 Sb. Celní prohlášení pro osoby požívající výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy 490kB Příloha č. 3 k vyhlášce č. 245/2016 Sb. Vzor záruční listiny pro zajištění cla jednotlivou jistotou s použitím záručního dokladu mimo celní režim tranzitu 830kB Příloha č. 4 k vyhlášce č. 245/2016 Sb. Vzor záručního dokladu pro účely zajištění cla jednotlivou jistotou s použitím záručního dokladu mimo celního režimu tranzitu 390kB Příloha č. 5 k vyhlášce č. 245/2016 Sb. Vzor záruční listiny pro účely zajištění cla jednotlivou jistotou s použitím záruční listiny jinou osobou 155kB Příloha č. 6 k vyhlášce č. 245/2016 Sb. Vzor záruční listiny pro účely zajištění cla soubornou jistotou jinou osobou 164kB Příloha č. 7 k vyhlášce č. 245/2016 Sb. Vzor Osvědčení uživatele souborné jistoty pro jiné operace než celní režim tranzitu (Přední strana) 806kB Příloha č. 8 k vyhlášce č. 245/2016 Sb. Vzor Osvědčení dlužníka zproštěného povinnosti poskytnout jistotu pro jiné operace než celní režim tranzitu 759kB Příloha č. 9 k vyhlášce č. 245/2016 Sb. Paušální náklady řízení ve věci závazné informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) Zkouška Kód SOP\| Název SOP (Standardní operační postup)\| Cena / Náklady\| Měna ---\|---\|---\|--- D01001\| Stanovení obsahu vybraných esterů, aldehydů a alkoholů v destilátech pomocí GC/FID\| 1378\| CZK D01002\| Stanovení poměrného zastoupení mastných kyselin v živočišných a rostlinných tucích a olejích pomocí GC/FID\| 1895\| CZK D01003\| Stanovení obsahu ethanolu pomocí GC/FID\| 976\| CZK D01004\| Stanovení obsahu mléčného tuku v potravinách pomocí GC/FID\| 1895\| CZK D01005\| Stanovení obsahu vybraných omamných a psychotropních látek pomocí plynové chromatografie\| 1050\| CZK D01006\| Stanovení obsahu C, H, N a S pomocí elementárního analyzátoru\| 741\| CZK D01007\| Stanovení organických kyslíkatých sloučenin a celkového obsahu organicky vázaného kyslíku v bezolovnatém benzínu plynovou chromatografií s přepínáním kolon\| 1837\| CZK D01008\| Stanovení obsahu ethanolu v automobilovém benzínu pomocí GC/FID\| 718\| CZK D01009\| Stanovení obsahu vybraných těkavých denaturačních prostředků lihu pomocí GC/FID\| 976\| CZK D01010\| Stanovení obsahu vybraných denaturačních prostředků lihu na bázi uhlovodíků pomocí GC/FID\| 976\| CZK D01013\| Stanovení obsahu methylesterů mastných kyselin (FAME) pomocí GC/FID\| 730\| CZK D01014\| Stanovení obsahu chemické látky (čistoty) pomocí GC/FID\| 1100\| CZK D01015\| Stanovení chromatografického profilu ropných látek pomocí GC/FID\| 685\| CZK D02001\| Stanovení obsahu vybraných alkoholů pomocí HPLC/RID\| 1378\| CZK D02002\| Důkaz přítomnosti kyseliny askorbové pomocí HPLC\| 379\| CZK D02003\| Stanovení kofeinu a theobrominu ve výrobcích neobsahujících mléko a cereálie pomocí HPLC/DAD\| 1091\| CZK D02004\| Stanovení kofeinu a theobrominu ve výrobcích obsahujících mléko a cereálie pomocí HPLC\| 1160\| CZK D02005\| Stanovení sacharidů pomocí HPLC/RID\| 1091\| CZK D02006\| Stanovení benzoátu v ethanolu a lihovinách pomocí HPLC\| 655\| CZK D02007\| Stanovení obsahu škrobu v krmivech enzymaticky\| 1795\| CZK D02008\| Stanovení aniontů organických kyselin pomocí HPLC\| 1292\| CZK D02009\| Stanovení obsahu benzoátu denatonia (Bitrexu) pomocí HPLC/DAD\| 655\| CZK D02010\| Stanovení alkoholických cukrů pomocí HPLC\| 1091\| CZK D02011\| Stanovení umělých sladidel pomocí HPLC\| 1194\| CZK D02012\| Důkaz přítomnosti lipofilních vitaminů pomocí HPLC\| 1114\| CZK D02013\| Stanovení konzervačních kyselin pomocí HPLC\| 1022\| CZK D02014\| Důkaz přítomnosti vitaminů rozpustných ve vodě pomocí HPLC\| 747\| CZK D02015\| Důkaz přítomnosti degradačních produktů benzoátu denatonia v ethanolu a lihovinách pomocí HPLC/DAD\| 1068\| CZK D02016\| Stanovení parametrů (sacharóza, invertní cukr, isoglukóza) a (škrob a glukóza) pomocí HPLC/RID a dopočtem\| 2182\| CZK D02017\| Stanovení obsahu vybraných aldehydů a ketonů pomocí HPLC/DAD\| 1378\| CZK D02018\| Stanovení obsahu značkovací látky (SY124) v palivech a mazivech pomocí HPLC/DAD\| 414\| CZK D02019\| Stanovení obsahu vybraných omamných a psychotropních látek a prekurzorů pomocí HPLC/DAD\| 1722\| CZK D02020\| Stanovení obsahu vybraných denaturačních prostředků v lihu pomocí HPLC\| 1378\| CZK D02022\| Stanovení obsahu aminokyselin pomocí iontové chromatografie\| 2300\| CZK D02023\| Stanovení obsahu chemické látky (čistoty) pomocí HPLC\| 1100\| CZK D03001\| Důkaz přítomnosti cukrů v potravinách pomocí TLC\| 104\| CZK D03002\| Důkaz přítomnosti omamných a psychotropních látek (OPL) pomocí TLC\| 287\| CZK D04001\| Stanovení organických kyselin pomocí CITP a CZE\| 976\| CZK D05001\| Identifikace bílkovin v potravinách a potravinových přípravcích metodou denaturační gelové elektroforézy\| 707\| CZK D06001\| Identifikace těkavých látek pomocí GC/MS metodou headspace\| 833\| CZK D06002\| Důkaz přítomnosti degradačních produktů benzoátu denatonia v ethanolu a lihovinách pomocí GC/MS\| 1263\| CZK D06003\| Identifikace neznámé látky pomocí GC/MS\| 1631\| CZK D06004\| Stanovení obsahu polychlorovaných bifenylů (PCB) ve vzorcích pomocí GC/MS\| 1500\| CZK D06005\| Identifikace omamných a psychotropních látek (OPL) pomocí IMS\| 1631\| CZK D06006\| Identifikace 3-methoxypropan-1,2-diolu a cyklických diglycerolů ve víně pomocí GC/MS\| 1263\| CZK D06007\| Stanovení obsahu polybromovaných difenyletherů (PBDE) a bifenylů (PBB) ve vzorcích pomocí GC/MS\| 3100\| CZK D07001\| Identifikace benzoátu denatonia (Bitrexu) pomocí LC/MS\| 919\| CZK D07002\| Identifikace neznámé látky pomocí LC/MS\| 1631\| CZK D09001\| Stanovení skupinového složení ropných látek pomocí sloupcové chromatografie\| 3272\| CZK F01001\| Stanovení plošné hmotnosti papíru a lepenky\| 356\| CZK F01002\| Stanovení granulometrického složení vzorku sítovým rozborem\| 701\| CZK F01003\| Stanovení délkové hmotnosti nití\| 356\| CZK F01004\| Stanovení plošné hmotnosti textilií\| 356\| CZK F01005\| Stanovení rozměru, distribuce podle délky a hmotnostního podílu zrn rýže\| 1223\| CZK F01006\| Stanovení šířky řezu tabákového vlákna\| 400\| CZK F01007\| Stanovení rozměru a hmotnosti tabákových výrobků\| 400\| CZK F01008\| Stanovení hmotnosti vzorku a hmotnostního podílu složek vzorku\| 150\| CZK F01009\| Stanovení rozměru vzorku\| 200\| CZK F01010\| Stanovení délkové hmotnosti skelných, uhlíkových, aramidových a jiných zpevněných vláken\| 356\| CZK F01011\| Stanovení látek, které nejsou ze základních obilovin nesnížené jakosti\| 701\| CZK F02001\| Stanovení obsahu alkoholu ve vodně alkoholických roztocích denzitometricky\| 569\| CZK F02002\| Stanovení obsahu konvenčního extraktu v původní mladině u piva denzitometricky a dopočtem\| 953\| CZK F02003\| Stanovení hustoty kapalin metodou oscilační U-trubice\| 184\| CZK F02004\| Stanovení hustoty vnitřní podešve obuvi\| 184\| CZK F02005\| Stanovení celkového extraktu ve víně\| 184\| CZK F02006\| Stanovení hustoty vzorku pyknometrickou metodou\| 184\| CZK F02007\| Stanovení hustoty vzorku hydrostatickou metodou\| 184\| CZK F02008\| Stanovení obsahu sušiny denzitometricky dle Nařízení Komise č. 951/2006\| 184\| CZK F03001\| Stanovení obsahu sušiny ve vybraných potravinách refraktometricky\| 64\| CZK F03002\| Stanovení indexu lomu\| 64\| CZK F04001\| Stanovení celkového škrobu polarimetricky dle Ewerse\| 684\| CZK F04002\| Stanovení polarizace cukru\| 299\| CZK F05001\| Stanovení povrchového napětí Du Noüyho metodou odtrhávání kroužků\| 299\| CZK F06001\| Stanovení kinematické viskozity pomocí kapilárního vizkozimetru a dopočet viskozitního indexu\| 546\| CZK F06002\| Stanovení viskozity pomocí Stabingerova viskozimetru a dopočet viskozitního indexu\| 546\| CZK F06004\| Stanovení viskozity polymerů kapilárním viskozimetrem\| 4500\| CZK F07001\| Stanovení pevnosti v tahu papíru a lepenky\| 884\| CZK F07002\| Stanovení pevnosti nití při přetrhu\| 884\| CZK F07003\| Stanovení pevnosti v tahu kovových materiálů\| 884\| CZK F08001\| Destilační zkouška ropných látek a dopočet cetanového indexu\| 1200\| CZK F08002\| Destilační zkouška ropných látek mikrodestilační metodou\| 750\| CZK F09001\| Stanovení hustoty ropných látek metodou oscilační U-trubice\| 150\| CZK F09002\| Stanovení oktanového čísla benzínu výzkumnou metodou\| 2583\| CZK F09003\| Stanovení filtrovatelnosti CFPP\| 1091\| CZK F09004\| Stanovení rozpustné barvy C ropných látek pomocí kolorimetru\| 138\| CZK F09005\| Stanovení hustoty ropných látek skleněným hustoměrem\| 184\| CZK F10001\| Stanovení bodu vzplanutí v otevřeném kelímku dle Clevelanda\| 408\| CZK F10002\| Stanovení bodu vzplanutí v uzavřeném kelímku dle Penskyho a Martense\| 689\| CZK F10003\| Stanovení bodu vzplanutí v uzavřeném kelímku dle Abela-Penskyho\| 517\| CZK F11001\| Stanovení bodu skápnutí (dropping point) plastických maziv\| 299\| CZK F11003\| Stanovení bodu tuhnutí (pour point) a bodu zákalu (cloud point) ropných látek\| 1530\| CZK F12001\| Stanovení přetlaku v lahvi\| 144\| CZK F12002\| Stanovení čísla poklesu (Hagbergova čísla)\| 442\| CZK F12003\| Stanovení sedimentačního indexu (Zeleny index)\| 465\| CZK F12004\| Stanovení objemové hmotnosti zvané „hektolitrová váha“\| 138\| CZK F12005\| Stanovení nasákavosti keramických předmětů\| 287\| CZK F12006\| Stanovení objemu kapalin\| 115\| CZK F12007\| Stanovení spalného tepla tuhých paliv kalorimetrickou metodou v tlakové nádobě\| 661\| CZK G01001\| Stanovení obsahu sušiny (netěkavého podílu) a obsahu vody (vlhkosti)\| 230\| CZK G01002\| Stanovení obsahu sušiny v roztocích obsahujících alkohol\| 178\| CZK G01004\| Stanovení obsahu sušiny v mléce, smetaně a zahuštěném neslazeném mléce\| 287\| CZK G01005\| Stanovení obsahu vody v sušeném mléce a sušené šlehačce\| 150\| CZK G01006\| Stanovení celkového obsahu sušiny v sýrech a tavených sýrech\| 178\| CZK G01007\| Stanovení obsahu vlhkosti v mase a masných výrobcích: referenční metoda\| 184\| CZK G01008\| Stanovení vlhkosti v obilovinách a výrobcích z obilovin\| 356\| CZK G01009\| Stanovení celkového suchého extraktu v lihovinách gravimetricky\| 178\| CZK G02001\| Stanovení obsahu popela\| 299\| CZK G02002\| Stanovení obsahu popela v papíru a lepence\| 454\| CZK G02003\| Stanovení obsahu popele v mase a masných výrobcích\| 454\| CZK G02004\| Stanovení obsahu sulfátového popela v ropných výrobcích\| 650\| CZK G02005\| Stanovení obsahu popela v ropných výrobcích\| 333\| CZK G02006\| Stanovení obsahu popela v ovocných a zeleninových šťávách\| 355\| CZK G02007\| Stanovení prchavé hořlaviny v černém uhlí a koksu\| 390\| CZK G03001\| Stanovení obsahu řezaného expandovaného tabáku gravimetricky\| 425\| CZK G04001\| Stanovení obsahu celulózových vláken ve dvousložkové směsi s polyesterovými vlákny na základě rozpustnosti\| 707\| CZK G04002\| Stanovení obsahu bavlněných a viskózových, měďnatých nebo stanovených typů modalových vláken ve dvousložkové směsi na základě rozpustnosti\| 707\| CZK G04003\| Stanovení obsahu proteinových vláken ve dvousložkové směsi na základě rozpustnosti\| 707\| CZK G04004\| Stanovení obsahu polyesterových (PES) vláken ve dvousložkové směsi na základě rozpustnosti\| 707\| CZK G04005\| Stanovení obsahu vody, tukuprosté sušiny a tuku v másle, emulzích jedlých olejů a roztíratelných tucích\| 425\| CZK G04006\| Stanovení obsahu tuku v potravinách po extrakci gravimetricky\| 465\| CZK G04007\| Stanovení celkového obsahu tuku v mase a masných výrobcích\| 546\| CZK G04008\| Stanovení obsahu tuku v sýrech a výrobcích z nich\| 448\| CZK G04009\| Stanovení obsahu tuku v mléku a mléčných výrobcích: metoda dle Rose-Gottlieba\| 345\| CZK G04010\| Stanovení obsahu vody a tukuprosté sušiny v másle a výpočet obsahu tuku\| 425\| SKK G04011\| Stanovení obsahu vláken ve třísložkové směsi na základě rozpustnosti\| 1007\| CZK G04012\| Stanovení obsahu vody v tabáku a tabákových výrobcích\| 207\| CZK G04013\| Stanovení celkové migrace plastů a elastomerů podle Vyhlášky 84/2001 Sb.\| 597\| CZK G04014\| Stanovení obsahu tuku v másle, emulzích jedlých olejů a roztíratelných tucích referenční metodou\| 425\| CZK M01001\| Stanovení celkového počtu mikroorganismů v mléce a mléčných výrobcích\| 377\| CZK M01002\| Stanovení počtu koliformních bakterií v mléce a mléčných výrobcích\| 377\| CZK M02001\| Zjištění přítomnosti antimikrobiálních látek v mléce a mléčných výrobcích pomocí testu DELVOTEST SP\| 178\| CZK M02002\| Stanovení množství sojové bílkoviny pomocí techniky ELISA\| 3444\| CZK M02003\| Stanovení DNA sex faktoru\| 919\| CZK O01001\| Stanovení vlákninového složení papíru\| 884\| CZK O01002\| Stanovení pravosti kontrolních pásek na výrobcích z lihu a celní závěry\| 1458\| CZK O01003\| Stanovení názvu nití\| 638\| CZK O02001\| Makroskopické a mikroskopické posouzení vzorku\| 581\| CZK O02002\| Makroskopické a mikroskopické posouzení tabáku a tabákových výrobků\| 581\| CZK O02003\| Makroskopické a mikroskopické posouzení obuvi\| 581\| CZK O02004\| Makroskopické a mikroskopické posouzení keramických předmětů\| 581\| CZK S01001\| Stanovení obsahu methylesterů mastných kyselin ve směsi s minerálními oleji pomocí IČ spektrometrie\| 919\| CZK S01002\| Identifikace vzorku pomocí infračervené spektrometrie\| 511\| CZK S01003\| Stanovení obsahu methylesterů mastných kyselin ve směsi s minerálními oleji pomocí automatické IČ spektrometrie\| 919\| CZK S01004\| Stanovení oktanového čísla v bezolovnatém benzínu infračervenou spektrometrií\| 900\| CZK S01005\| Stanovení organických kyslíkatých sloučenin a celkového obsahu organicky vázaného kyslíku v bezolovnatém benzínu infračervenou spektrometrií\| 350\| CZK S01006\| Stanovení obsahu ethanolu pomocí infračervené spektrometrie v blízké oblasti (NIR)\| 450\| CZK S01007\| Identifikace vzorku pomocí Ramanovy spektrometrie\| 350\| CZK S02001\| Stanovení obsahu olova v automobilových benzínech pomocí rentgenfluorescenční spektrometrie\| 574\| CZK S02002\| Identifikace prvků pomocí retgenfluorescenční spektrometrie\| 1516\| CZK S02003\| Stanovení obsahu síry v ropných produktech pomocí retgenfluorescenční spektrometrie\| 1091\| CZK S03001\| Identifikace vzorku pomocí rentgendifrakční analýzy\| 2383\| CZK S04001\| Stanovení prvků kovových materiálů metodou optické emisní spektrometrie\| 1292\| CZK S05001\| Identifikace prvků ve vzorku pomocí ICP-AES\| 1378\| CZK S05002\| Stanovení obsahu prvků ve vzorku pomocí ICP-AES\| 1608\| CZK S05003\| Stanovení obsahu prvků ve vodě metodou ICP-AES\| 1263\| CZK S05005\| Stanovení obsahu prvků po migraci metodou ICP-OES podle Vyhlášky 84/2001 Sb.\| 1972\| CZK S06001\| Identifikace neznámé látky pomocí MALDI/MS\| 3500\| CZK S07001\| Strukturní analýza metodou NMR spektroskopie\| 2756\| CZK S07002\| Identifikace obsahu methylesterů mastných kyselin (FAME) pomocí 1H NMR spektrometrie\| 2756\| CZK S08001\| Stanovení izotopového poměru D/H v organických látkách pomocí 2H NMR spektrometrie\| 12571\| CZK S08002\| Stanovení původu ethanolu\| 563\| CZK S08003\| Stanovení izotopového poměru 13C/12C metodou EA-IRMS\| 11767\| CZK S08004\| Stanovení izotopového poměru 2H/1H a 180/160 pomocí TC/EA-IRMS\| 12244\| CZK S08005\| Stanovení izotopového poměru 13C/12C metodou GC-C-IRMS\| 11767\| CZK S08006\| Stanovení izotopového poměru 2H/1H a 180/160 pomocí IRMS rovnovážnou metodou\| 12244\| CZK S09001\| Stanovení obsahu hydroxyprolinu v mase a masných výrobcích pomocí UV-VIS\| 942\| CZK S09002\| Stanovení vybraných látek pomocí přístroje ReflectoQuant (Merck)\| 574\| CZK S09003\| Stanovení obsahu prolinu v ovocných a zeleninových šťávách pomocí UV-VIS\| 942\| CZK S09004\| Stanovení obsahu síry v ropných produktech pomocí ultrafialové fluorescence\| 976\| CZK S09005\| Stanovení obsahu celkových polyfenolů spektrofotometricky\| 942\| CZK S09006\| Stanovení obsahu volného a hydrolyzovatelného formaldehydu kolorimetricky\| 942\| CZK V01001\| Stanovení obsahu vody titrací dle Karl Fischera volumetricky\| 391\| CZK V01002\| Stanovení obsahu vody v tabáku a tabákových výrobcích titrací dle Karl Fischera\| 546\| CZK V01003\| Stanovení obsahu vody v ropných výrobcích titrací dle Karl Fischera coulometricky\| 460\| CZK V01004\| Stanovení obsahu vody v etanolu titrací dle Karl Fischera coulometricky\| 460\| CZK V01005\| Stanovení obsahu vody titrací dle Karl Fischera coulometricky\| 460\| CZK V02001\| Stanovení čísla kyselosti a kyselosti titračně\| 207\| CZK V02002\| Stanovení čísla zmýdelnění titračně\| 684\| CZK V02003\| Stanovení hydroxylového čísla\| 397\| CZK V02004\| Stanovení těkavých kyselin ve víně titračně\| 431\| CZK V02005\| Stanovení celkových kyselin ve víně titračně\| 362\| CZK V02006\| Stanovení volných kyselin v lihu titračně\| 224\| CZK V02007\| Stanovení celkových esterů v lihu\| 287\| CZK V02008\| Stanovení dusíkatých zásad v lihu\| 287\| CZK V02009\| Stanovení celkového dusíku v zemědělských a potravinářských výrobcích podle Kjeldahla\| 684\| CZK V02010\| Stanovení titrační kyselosti v sušeném mléce\| 287\| CZK V02011\| Stanovení formolového indexu v ovocných a zeleninových šťávách\| 477\| CZK V02013\| Stanovení obsahu acetylových skupin v modifikovaných škrobech\| 437\| CZK V02014\| Stanovení obsahu oxidu uhličitého v šumivých vínech titračně\| 1700\| CZK V03001\| Stanovení celkového dusíku coulometrickou titrací bromnanem\| 374\| CZK V03002\| Manganometrické stanovení peroxidu\| 437\| CZK V03003\| Stanovení volného a celkového oxidu siřičitého ve vínech a vinných destilátech jodometricky\| 925\| CZK V03004\| Stanovení dextrosového ekvivalentu metodou podle Lanea a Eynona s konstantním titrem\| 684\| CZK V03005\| Stanovení redukujících cukrů vyjádřených jako invertní cukr nebo dextrosový ekvivalent podle Luffa-Schorla\| 747\| CZK V03006\| Stanovení peroxidového čísla v živočišných a rostlinných tucích a olejích\| 437\| CZK V03007\| Stanovení jodového čísla v živočišných a rostlinných tucích a olejích\| 408\| CZK V04001\| Stanovení obsahu chloridů titračně\| 299\| CZK V04002\| Stanovení obsahu chloridů potenciometrickou titrací v sýrech a výrobcích z nich\| 299\| CZK V05001\| Stanovení hodnoty pH vodných roztoků a disperzí\| 127\| CZK V05002\| Měření elektrické vodivosti vodných roztoků a disperzí\| 121\| CZK V05003\| Stanovení hodnoty pH výluhu podle Vyhlášky 84/2001 Sb.\| 364\| CZK V05004\| Stanovení hodnoty pH v ovocných a zeleninových šťávách\| 127\| CZK X01001\| Důkaz přítomnosti dichlorbenzenu pomocí GC/FID\| 379\| CZK X01002\| Stanovení chromatografického profilu GC/FID\| 329\| CZK X01003\| Identifikace těkavých organických látek v lihu a lihovinách pomocí GC/FID\| 1378\| CZK X01004\| Stanovení obsahu methanolu pomocí GC/FID\| 380\| CZK X01005\| Stanovení obsahu nikotinu pomocí HPLC/DAD\| 1722\| CZK X01006\| Stanovení obsahu benzenu a toluenu pomocí GC/FID\| 1564\| CZK Z01001\| Zjištění přítomnosti uhličitanů\| 75\| CZK Z01002\| Zjištění přítomnosti kyslíkatých látek v automobilových benzínech\| 69\| CZK Z01003\| Zjištění přítomnosti cukrů - Molischova reakce\| 92\| CZK Z01004\| Zjištění přítomnosti škrobu jodovou zkouškou\| 104\| CZK Z01005\| Zjištění přítomnosti tříslovin\| 155\| CZK Z01006\| Zjištění přítomnosti chloridů\| 104\| CZK Z01007\| Důkaz organicky vázaného dusíku a síry\| 98\| CZK Z01008\| Zjištění přítomnosti bóru ve vzorku\| 138\| CZK Z01009\| Zjištění přítomnosti kyseliny askorbové pomocí Merck-testu\| 138\| CZK Z01010\| Důkaz přítomnosti fosforečnanů\| 140\| CZK Z01011\| Zjištění přítomnosti bílkovin ve vzorku reakcí s ninhydrinem\| 104\| CZK Z01012\| Zjištění přítomnosti kationtů a aniontů ve vzorku pomocí důkazových reakcí\| 180\| CZK Z01013\| Zjištění přítomnosti peroxidázy v potravinách\| 110\| CZK Z01014\| Zjištění přítomnosti polyfenoloxidázy v potravinách\| 110\| CZK Z02001\| Zjištění přítomnosti značkovací látky v ropných produktech\| 184\| CZK Z02002\| Zkoušení vzorků tabáku a tabákových výrobků - nakuřovací zkouška\| 173\| CZK Z02003\| Zjištění mísitelnosti s vodou\| 64\| CZK Z02005\| Zjištění hustoty primární formy PE\| 110\| CZK Z03001\| Senzorické posuzování potravin\| 365\| CZK Z03002\| Senzorické posuzování tabáku a tabákových výrobků\| 365\| CZK Z03003\| Senzorické posuzování krup, rýže, jáhel, pohanky a luštěnin\| 365\| CZK Z03004\| Senzorické posuzování nevařeného ochuceného drůbežího masa\| 365\| CZK Cena za ostatní laboratorní výkony: Název položky\| Cena / Náklady\| Měna ---\|---\|--- 01\\. Cena za paušální operace se vzorkem\| 175\| CZK 02\\. Cena za interpretace v POZ\| 730\| CZK 03\\. Cena za podklady pro stanovisko k sazebnímu zařazení\| 730\| CZK 04\\. Cena za 1 hod. práce / nespecifikované úkony\| 730\| CZK 05\\. Cena za 2 hod. práce / nespecifikované úkony\| 1460\| CZK 06\\. Cena za 3 hod. práce / nespecifikované úkony\| 2190\| CZK 07\\. Cena za 4 hod. práce / nespecifikované úkony\| 2920\| CZK 08\\. Cena za 5 hod. práce / nespecifikované úkony\| 3650\| CZK 09\\. Cena za 6 hod. práce / nespecifikované úkony\| 4380\| CZK 10\\. Cena za 7 hod. práce / nespecifikované úkony\| 5110\| CZK 11\\. Cena za 7 až 10 hod. práce / nespecifikované úkony\| 10000\| CZK 12\\. Cena za 11 až 30 hod. práce / nespecifikované úkony\| 20000\| CZK 13\\. Cena za více než 30 hod. práce / nespecifikované úkony\| 30000\| CZK Příloha č. 10 k vyhlášce č. 245/2016 Sb. 794kB Příloha č. 11 k vyhlášce č. 245/2016 Sb. 426kB Příloha č. 12 k vyhlášce č. 245/2016 Sb. OZNÁMENÍ O ZMĚNĚ REGISTRAČNÍCH ÚDAJŮ zpravodajské jednotky k vykazování statistických údajů o obchodu se zbožím se zeměmi uvnitř Unie Ve formuláři v části I. identifikujte zpravodajskou jednotku a vyplňte pouze údaje, které chcete změnit 770kB 1) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (přepracované znění). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2152 ze dne 27. listopadu 2019 o evropských podnikových statistikách a zrušení deseti právních aktů v oblasti podnikových statistik. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1197 ze dne 30. července 2020, kterým se stanoví technické specifikace a úprava podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2152 o evropských podnikových statistikách a zrušení deseti právních aktů v oblasti podnikových statistik. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 515/97 ze dne 13. března 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů. Nařízení Rady (ES) č. 1186/2009 ze dne 16. listopadu 2009 o systému Společenství pro osvobození od cla. Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 ze dne 26. května 2014 o metodách a postupu pro poskytování tradičních vlastních zdrojů a vlastních zdrojů z DPH a HND a o opatřeních ke krytí hotovostních nároků (přepracované znění). Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (přepracované znění). Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (přepracované znění). Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (přepracované znění). 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, o přepravě odpadů. 2) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/2151 ze dne 13. prosince 2019, kterým se zavádí pracovní program pro vývoj elektronických systémů stanovených v celním kodexu Unie a jejich uvedení do provozu. 3) Nařízení Rady (ES) č. 428/2009 kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití. 4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007.
Zákon č. 243/2016 Sb.	Zákon č. 243/2016 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím celního zákona Vyhlášeno 29. 7. 2016, datum účinnosti 29. 7. 2016, částka 95/2016 * ČÁST PRVNÍ - Změna trestního řádu * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě * ČÁST TŘETÍ - Změna notářského řádu * ČÁST ČTVRTÁ - Změna puncovního zákona * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o státní statistické službě * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o pozemních komunikacích * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o lihu * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o návykových látkách * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna veterinárního zákona * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o zákazu dodávek pro jadernou elektrárnu Búšehr * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o ochraně sbírek muzejní povahy * ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví * ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích * ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o myslivosti * ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o obalech * ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o státní zemědělské a potravinářské inspekci * ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o vývozu některých kulturních statků z celního území Evropských společenství * ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní * ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin * ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o oběhu osiva a sadby * ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o spotřebních daních * ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu * ČÁST TŘICÁTÁ - Změna zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty * ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o rybářství * ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o obchodování s ohroženými druhy * ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty * ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o omezení plateb v hotovosti * ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o rostlinolékařské péči * ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ - Změna správního řádu * ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona, jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití * ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů * ČÁST ČTYŘICÁTÁ - Změna zákona o léčivech * ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu * ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o Finanční správě České republiky * ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o Celní správě České republiky * ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o povinném značení lihu * ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh * ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 13. 12. 2024 (387/2024 Sb.) 243 ZÁKON ze dne 14. července 2016, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím celního zákona Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna trestního řádu Čl. I V § 12 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., č. 272/2009 Sb. a zákona č. 341/2011 Sb., písmeno d) zní: „d) pověřené celní orgány v řízení o trestných činech spáchaných porušením 1. celních předpisů a předpisů o dovozu, vývozu nebo průvozu zboží, a to i v případech, kdy se jedná o trestné činy příslušníků ozbrojených sil nebo bezpečnostních sborů, 2. právních předpisů při umístění a pořízení zboží v členských státech Evropské unie, je-li toto zboží dopravováno přes státní hranice České republiky, 3. daňových předpisů upravujících daň z přidané hodnoty, 4. daňových předpisů v případech, kdy jsou celní orgány správcem daně podle jiných právních předpisů,“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě Čl. II Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 206/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 386/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 313/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 376/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 184/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 320/2015 Sb. a zákona č. 91/2016 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 13b zní: „13b) Například Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie.“. 2. V § 25j odst. 1 se slova „jako deklarant, a to sama nebo prostřednictvím přímého zástupce13f)“ nahrazují slovy „v rámci celního řízení jako deklarant13f)“. Poznámka pod čarou č. 13f zní: „13f) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie.“. ČÁST TŘETÍ Změna notářského řádu Čl. III Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 344/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 35a odst. 9 se na konci textu věty druhé doplňují slova „, jednorázová náhrada hotových výdajů za zřízení dálkového a nepřetržitého přístupu k údajům z Rejstříku zástav a paušální roční náhrada hotových výdajů za poskytování údajů prostřednictvím tohoto přístupu orgánům veřejné moci“. 2. V § 35a odst. 9 se věta poslední zrušuje. 3. V § 35a se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Ministerstvo stanoví vyhláškou výši odměn, jednorázové náhrady hotových výdajů za zřízení dálkového a nepřetržitého přístupu k údajům z Rejstříku zástav a paušální roční náhrady hotových výdajů za poskytování údajů z Rejstříku zástav orgánům veřejné moci náležející Komoře.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna puncovního zákona Čl. IV Zákon č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon), ve znění zákona č. 19/1993 Sb., zákona č. 127/2003 Sb., zákona č. 157/2006 Sb., zákona č. 130/2008 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 11 odst. 1 se před slova „volného oběhu“ vkládají slova „celního režimu“. Poznámka pod čarou č. 4 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 2. V § 27 odst. 1 písm. b) se slova „režimu tranzitu5) nebo do režimu s ekonomickým účinkem,5a)“ nahrazují slovy „celního režimu tranzitu,“. Poznámky pod čarou č. 5 a 5a se zrušují. 3. V § 27 odst. 1 písm. c) se před slova „režimu vývozu“ vkládá slovo „celního“. Poznámka pod čarou č. 5b se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů Čl. V Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb., zákona č. 211/1997 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 176/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb. a zákona č. 221/2015 Sb., se mění takto: 1. V nadpisu § 8b se slova „celní dluh“ nahrazují slovem „clo“. 2. V § 8b odst. 1 se slova „celní dluh“ nahrazují slovem „clo“ a slova „celního dluhu“ se nahrazují slovem „cla“. 3. V § 8b odst. 2 se slova „celního dluhu“ nahrazují slovem „cla“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem Čl. VI Zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 357/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 220/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 248/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 písmena a) a b) znějí: „a) vývoz vojenského materiálu z území České republiky do jiného než členského státu, kterým je 1. propuštění zboží do celního režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku a 2. zpětný vývoz na základě celního prohlášení, výstupního souhrnného celního prohlášení nebo prohlášení o zpětném vývozu, b) dovoz vojenského materiálu na území České republiky z jiného než členského státu, kterým je propuštění zboží do celního režimu volného oběhu včetně zpětného dovozu, aktivního zušlechťovacího styku, konečného užití, dočasného použití, uskladnění v celním skladu nebo svobodného pásma.“. 2. Poznámky pod čarou č. 3b a 4 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty Čl. VII Zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 80/2004 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 142/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 2 se za slova „propuštěny do“ vkládá slovo „celního“. 2. V § 7 odst. 1 se slova „režimu vývozu nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku, a v případě, že tímto celním úřadem bude vnitrozemský celní úřad, i pohraničnímu celnímu úřadu, u kterého předmět kulturní hodnoty vystupuje do zahraničí a který výstup do osvědčení vyznačí“ nahrazují slovy „celního režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku“. 3. V § 7 odst. 2 se slova „režimu vývozu nebo do režimu“ nahrazují slovy „celního režimu vývozu nebo“ a slova „Pohraniční celní úřad“ se nahrazují slovy „Celní úřad výstupu“. 4. V § 7a odst. 1 se slova „režimu vývozu nebo do režimu“ nahrazují slovy „celního režimu vývozu nebo“. 5. V § 7b se věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 6a zrušuje. ČÁST OSMÁ Změna zákona o státní statistické službě Čl. VIII Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 81/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 154/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 4a se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 2. V § 9 odst. 2 písm. a) se slova „finančními orgány“ nahrazují slovy „orgány Finanční správy České republiky nebo orgány Celní správy České republiky“. 3. Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 4. V § 9 odst. 2 písm. b) se slova „přidělení celně schváleného určení“ nahrazují slovy „propuštění zboží do navrženého celního režimu“. 5. Poznámky pod čarou č. 5a až 5c se zrušují. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o pozemních komunikacích Čl. IX V § 23 odst. 1 písm. b) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., se slova „zajištění celního odbavení“ nahrazují slovy „provedení celního řízení“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o lihu Čl. X Zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu), ve znění zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 22/2000 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 75/2006 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 95/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 331/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 písm. f) se za slovo „do“ vkládají slova „celního režimu“. 2. Poznámky pod čarou č. 1 a 5 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o návykových látkách Čl. XI Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 354/1999 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 57/2001 Sb., zákona č. 185/2001 Sb., zákona č. 407/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 223/2003 Sb., zákona č. 362/2004 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 106/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb. a zákona č. 135/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 15 písm. a) se slova „, svobodných celních pásmech a svobodných celních skladech,7)“ nahrazují slovy „a ve svobodných pásmech,“. Poznámka pod čarou č. 7 se zrušuje. 2. V § 22 odst. 4 se slovo „zajištění9)“ nahrazuje slovy „zadržení podle celního zákona“. Poznámka pod čarou č. 9 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 3. V § 22 odst. 5 se za slovo „do“ vkládá slovo „celního“. 4. V § 22 odst. 6 se slova „režimu volného oběhu nebo do režimu s ekonomickými účinky“ nahrazují slovy „celního režimu volného oběhu nebo zvláštního celního režimu“. 5. V § 23 odst. 1 se slovo „zajištění“ nahrazuje slovy „zadržení podle celního zákona“. 6. V § 36 odst. 1 písm. r) se slova „, svobodných celních pásmech nebo svobodných celních skladech“ nahrazují slovy „nebo ve svobodných pásmech“. ČÁST DVANÁCTÁ Změna veterinárního zákona Čl. XII Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 298/2009 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 139/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb. a zákona č. 126/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 písm. bb) se slova „ve volném“ nahrazují slovy „v celním režimu volného“. 2. V § 32 odst. 6 se slova „volného oběhu18)“ nahrazují slovy „celního režimu volného oběhu“. Poznámka pod čarou č. 18 se zrušuje. 3. V § 34 odst. 4 se za slovo „do“ vkládají slova „celního režimu“. 4. V § 37 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Živočišné produkty dovážené z třetí země a navržené k propuštění do celního režimu uskladnění v celním skladu nebo svobodného pásma se z hlediska pohraniční veterinární kontroly považují za zboží navržené k propuštění do celního režimu volného oběhu na území České republiky nebo jiného členského státu, pokud nejsou navržené k propuštění do celního režimu konečného užití.“. Poznámky pod čarou č. 19 a 20 se zrušují. 5. V § 37 odst. 4 se za slovo „do“ vkládají slova „celního režimu“. 6. V § 37 odst. 5 písm. a) se slova „svobodné celní pásmo, svobodný celní sklad nebo celní sklad“ nahrazují slovy „propuštění do celního režimu uskladnění v celním skladu nebo svobodného pásma“. 7. V § 38d se slova „zvláštního právního předpisu23) osvobozeno od kontroly prováděné celními orgány“ nahrazují slovy „celního zákona vyňato z celní kontroly“. Poznámka pod čarou č. 23 se zrušuje. 8. V § 48 odst. 1 písm. j) bodě 7 se slova „svobodných celních pásem, svobodných celních skladů“ nahrazují slovy „svobodných pásem“. 9. V § 49 odst. 1 písm. h) bodě 6 se slova „svobodná celní pásma, svobodné celní sklady“ nahrazují slovy „svobodná pásma“. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky Čl. XIII V § 5 zákona č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků Čl. XIV Zákon č. 63/2000 Sb., o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 18/2012 Sb., se mění takto: 1. V názvu zákona se slova „, a zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů“ zrušují. 2. Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 3. V § 19 odst. 2 se slova „deklaranty,7) kteří navrhují k propuštění do“ nahrazují slovy „deklaranty, kteří v celním řízení navrhují k propuštění do celního režimu“. Poznámka pod čarou č. 7 se zrušuje. 4. V § 19 odst. 4 písm. e) a v § 19 odst. 6 se za slovo „do“ vkládají slova „celního režimu“. 5. V § 19 se odstavec 10 zrušuje. 6. Část třetí se včetně nadpisu zrušuje. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o zákazu dodávek pro jadernou elektrárnu Búšehr Čl. XV Zákon č. 99/2000 Sb., o zákazu dodávek pro jadernou elektrárnu Búšehr, se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 2. V § 1 odst. 2 se slova „a do celně schváleného určení zpětného vývozu zboží podle zvláštních předpisů.2)“ nahrazují slovy „anebo zpětný vývoz zboží.“. Poznámka pod čarou č. 2 se zrušuje. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o ochraně sbírek muzejní povahy Čl. XVI Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 483/2004 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 142/2012 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 11 odst. 6 větě první se slova „režimu vývozu nebo do režimu“ nahrazují slovy „celního režimu vývozu nebo“. 2. V § 11 odst. 6 větě druhé se za slova „propustil do“ vkládá slovo „celního“. 3. Poznámka pod čarou č. 4 zní: „4) Například zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona o ochraně veřejného zdraví Čl. XVII V § 84 odst. 6 úvodní části ustanovení zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 223/2013 Sb., se slova „režimu volného oběhu nebo do režimu“ nahrazují slovy „celního režimu volného oběhu nebo“. ČÁST OSMNÁCTÁ Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích Čl. XVIII Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 193/2003 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 383/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 297/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 169/2013 Sb. a zákona č. 239/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 34 odst. 4 písm. c) se slova „celním odbavení vozidla8a)“ nahrazují slovy „propuštění vozidla do celního režimu volného oběhu“. Poznámka pod čarou č. 8a se zrušuje. 2. V § 35 odst. 2 písm. b) se slova „vystavení jednotné celní deklarace“ nahrazují slovy „podání celního prohlášení“. ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o myslivosti Čl. XXI V § 6 odst. 3 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 18/2012 Sb., se za slovo „úřadu“ vkládají slova „při propuštění do celního režimu“. ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o obalech Čl. XXII Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 66/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 62/2014 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písm. d) se za slova „propuštění do“ vkládá slovo „celního“ a slova „do režimu dočasného použití7)“ se nahrazují slovy „dočasného použití“. Poznámka pod čarou č. 7 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 2. V § 2 písm. f) se slova „do režimu aktivního zušlechťovacího styku, do režimu dočasného použití nebo do režimu přepracování pod celním dohledem“ nahrazují slovy „aktivního zušlechťovacího styku nebo dočasného použití“. 3. V § 41 se slova „a manipulaci“ zrušují. ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o státní zemědělské a potravinářské inspekci Čl. XXIII Zákon č. 146/2002 Sb., o státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 321/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 120/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 138/2014 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 14c se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 2. V § 7 se za slova „jejichž propuštění“ vkládají slova „do celního režimu“. ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o vývozu některých kulturních statků z celního území Evropských společenství Čl. XXIV Zákon č. 214/2002 Sb., o vývozu některých kulturních statků z celního území Evropských společenství, ve znění zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto: 1. V názvu zákona se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“. 2. V § 1 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“. 3. V § 6 odst. 1 se za slovo „do“ vkládá slovo „celního“. ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní Čl. XXV Zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 14 odst. 4 se slova „svobodného celního skladu, svobodného celního“ nahrazují slovem „svobodného“. 2. V § 14 odst. 5 úvodní části ustanovení se slovo „dohledu6a)“ nahrazuje slovy „celního dohledu“. Poznámka pod čarou č. 6a se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin Čl. XXVI Zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), ve znění zákona č. 387/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 18/2012 Sb. a zákona č. 232/2013 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 14 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 2. V § 31 odst. 2 se věta druhá zrušuje. ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o oběhu osiva a sadby Čl. XXVII Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 219/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 178/2006 Sb., zákona č. 299/2007 Sb., zákona č. 96/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 300/2009 Sb., zákona č. 331/2010 Sb., zákona č. 54/2012 Sb. a zákona č. 279/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 18 odst. 5 písm. c) bodě 4 se za slovo „orgánem“ vkládají slova „do celního režimu“. 2. V § 18 odst. 6 úvodní části ustanovení se za slovo „do“ vkládá slovo „celního“. 3. Poznámky pod čarou č. 9 a 9a se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 4. V § 18 odst. 9 se za slova „propuštění do“ vkládá slovo „celního“. ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ Změna zákona o spotřebních daních Čl. XXVIII Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 59/2010 Sb., zákona č. 95/2011 Sb., zákona č. 221/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 201/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 157/2015 Sb., zákona č. 315/2015 Sb. a zákona č. 382/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 3 se na konci textu písmene a) doplňují slova „; správu spotřebních daní při dovozu vykonávají podle právních předpisů upravujících správu cla“. 2. V § 3 písmeno b) zní: „b) dovozem 1. vstup vybraných výrobků na daňové území Evropské unie, pokud tyto vybrané výrobky nejsou při vstupu na daňové území Evropské unie dočasně uskladněny nebo propuštěny do zvláštního celního režimu s výjimkou celního režimu konečného užití, 2. propuštění vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu, 3. propuštění vybraných výrobků ze zvláštních celních režimů s výjimkou celního režimu konečného užití, pokud nejde o opětovné propuštění do těchto režimů,“. 3. V § 3 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až u) se označují jako písmena c) až t). 4. Poznámky pod čarou č. 3b a 3c se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 5. V § 3 písm. c) se slova „režimu vývozu4) nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku5)“ nahrazují slovy „celního režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku“. Poznámky pod čarou č. 4 a 5 se zrušují. 6. V § 3 písm. d) se slova „režim s podmíněným osvobozením od cla“ nahrazují slovy „zvláštní celní režim nebo dočasné uskladnění“. 7. V § 3 písm. j) se slovo „h)“ nahrazuje slovem „g)“. 8. V § 5 odst. 5 a v § 6 odst. 3 se slova „režimu volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení“ nahrazují slovy „celního režimu volného oběhu“. 9. V § 9 odst. 2 větě první se za slovo „výrobků“ vkládají slova „na daňové území České republiky“. 10. V § 9 odst. 2 se slova „zvláštní právní předpis.13)“ nahrazují slovy „celní předpisy.“. Poznámka pod čarou č. 13 se zrušuje. 11. V § 11 odst. 1 písm. a) se za slovo „do“ vkládají slova „celního režimu“. 12. V § 12 odst. 2 se slova „při podání celního“ nahrazují slovy „v celním“ a slova „režimu volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení“ se nahrazují slovy „celního režimu volného oběhu“. 13. V § 12 odst. 2 se věta druhá zrušuje. 14. V § 14 odst. 1 písm. a) se za slova „propuštění do“ vkládá slovo „celního“ a slova „nebo do režimu“ se nahrazují slovem „nebo“. 15. V § 18 odst. 5 se věta druhá zrušuje. 16. V § 19 odst. 1 písm. a) a v § 19 odst. 5 se slovo „g)“ nahrazuje slovem „f)“. 17. V § 19 odst. 6 se slova „režim s podmíněným osvobozením od cla“ nahrazují slovy „zvláštní celní režim nebo dočasné uskladnění“. 18. V § 24 odst. 5, § 25 odst. 5 a v § 26 odst. 3 písm. b) se za slovo „do“ vkládá slovo „celního“. 19. V § 27 odst. 3 písm. a) se slova „vývozní celní prohlášení podle nařízení Rady, kterým se vydává celní kodex Společenství28a)“ nahrazují slovy „celní prohlášení, kterým bylo zboží propuštěno do celního režimu vývozu“. Poznámka pod čarou č. 28a se zrušuje. 20. V § 27 odst. 3 písm. b), § 27 odst. 4 a v § 27b odst. 1 se za slovo „do“ vkládá slovo „celního“. 21. V § 27b odst. 3 se za slova „výrobky do“ vkládá slovo „celního“. 22. V § 27e odst. 1 a v § 28 odst. 7 úvodní části ustanovení se za slovo „do“ vkládá slovo „celního“. 23. V § 28 odst. 7 závěrečné části ustanovení, § 28 odst. 8 závěrečné části ustanovení a v § 28 odst. 9 se za slova „výrobků do“ vkládá slovo „celního“. 24. § 34 se zrušuje. 25. Poznámka pod čarou č. 32 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 26. V § 37 odst. 2 písm. b) a e) se za slovo „do“ vkládá slovo „celního“ 27. V § 39a odst. 1 a v § 43 se slovo „k)“ nahrazuje slovem „j)“. 28. V § 49 odst. 10 a 16 se slovo „r)“ nahrazuje slovem „q)“. 29. V § 59 odst. 7 a 10 se slovo „g)“ nahrazuje slovem „f)“. 30. V § 60 odst. 8 se za slova „propuštění do“ vkládá slovo „celního“ 31. V § 72 odst. 1 se slova „nebo u celního úřadu při podání písemného celního prohlášení, je-li dovážený líh navržen k propuštění do režimu volného oběhu nebo aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení“ zrušují. 32. V § 78 odst. 3 se slovo „g)“ nahrazuje slovem „f)“. 33. V § 134d větě první se slova „režimu vývozu nebo do tranzitního režimu Evropských společenství“ nahrazují slovy „celního režimu vývozu nebo tranzitu“. 34. V § 134d větě druhé se slova „neuskutečnění vývozu nebo zrušení tranzitního režimu Evropských společenství“ nahrazují slovy „zrušení rozhodnutí o propuštění vybraných minerálních olejů do celního režimu vývozu nebo tranzitu“. 35. V § 134o větě první se slova „režimu vývozu nebo do tranzitního režimu Evropských společenství“ nahrazují slovy „celního režimu vývozu nebo tranzitu“. 36. V § 134o větě druhé se slova „neuskutečnění vývozu nebo zrušení tranzitního režimu Evropských společenství“ nahrazují slovy „zrušení rozhodnutí o propuštění některých dalších minerálních olejů do celního režimu vývozu nebo tranzitu“. 37. V § 135w odst. 3 písm. b) se za slova „propuštění do“ vkládá slovo „celního“. 38. Poznámky pod čarou č. 2 a 3 se zrušují. ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu Čl. XXIX Zákon č. 440/2003 Sb., o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 60/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 187/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb. a zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písm. d) bodě 1 se slova „Evropských společenství (dále jen „Společenství“)“ nahrazují slovy „Evropské unie“. 2. V § 2 písm. d) bodě 2, § 4 odst. 1, § 5 písm. b) a v § 6 odst. 8 se slovo „Společenství“ nahrazuje slovy „Evropské unie“. 3. Poznámky pod čarou č. 6 až 10b se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 4. V § 7 se slova „písemně nebo prostřednictvím zařízení pro zpracování dat“ zrušují. 5. V § 9 odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 9 odst. 1 písm. a) se slovo „Společenství“ nahrazuje slovy „Evropské unie“. 6. V § 9 odst. 4 se za slovo „do“ vkládá slovo „celního“. 7. V § 9 odst. 7 se slovo „Společenství“ nahrazuje slovy „Evropské unie“. 8. V § 12 se slova „zvláštním právním předpisem“ nahrazují slovy „přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se stanoví celní kodex Unie“. 9. V § 13 odst. 2, § 14 odst. 1, 2 a 4 a v § 15 odst. 1 se slovo „Společenství“ nahrazuje slovy „Evropské unie“. 10. V § 16 odst. 1 se slova „zvláštním právním předpisem“ nahrazují slovy „přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se stanoví celní kodex Unie,“ a za slovo „do“ se vkládá slovo „celního“. 11. V § 16 odst. 2 se za slovo „do“ vkládají slova „celního režimu“ a slovo „Společenství“ se nahrazuje slovy „Evropské unie“. 12. V § 16 odst. 3 se slovo „ve“ nahrazuje slovy „do celního režimu“ a slovo „Společenství“ se nahrazuje slovy „Evropské unie“. 13. V § 20 odst. 2 se za slova „dopraveny v“ vkládá slovo „celním“. 14. Nadpis § 26 zní: „Celní režim tranzitu“. 15. V § 26 odst. 1 větě první se slova „zvláštním právním předpisem“ nahrazují slovy „přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se stanoví celní kodex Unie,“ a slovo „společného“ se zrušuje. 16. V § 26 odst. 1 větě druhé se slova „režimu společného“ nahrazují slovy „celním režimu“. 17. V § 26 odst. 2 se slova „režimu společného tranzitu“ nahrazují slovy „celního režimu tranzitu“ a slova „zvláštním právním předpisem“ se nahrazují slovy „přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se stanoví celní kodex Unie“. 18. V § 26 odst. 3 se za slovo „navrženého“ vkládá slovo „celního“. 19. V § 26 odst. 4 se za slovo „do“ vkládá slovo „celního“. 20. V § 26 odst. 5 se slova „ze Společenství“ nahrazují slovy „z Evropské unie“ a slova „zvláštního právního předpisu“ nahrazují slovy „přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví celní kodex Unie“. 21. V § 26 odst. 7 se slova „režimu společného“ nahrazují slovy „celním režimu“. 22. V § 26 odst. 8 se slova „režimu společného“ nahrazují slovy „celním režimu“, slova „zvláštním právním předpisem“ se nahrazují slovy „přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se stanoví celní kodex Unie“ a za slovo „pokračování“ se vkládá slovo „celního“. 23. V § 26 odst. 10 se slova „režimu společného“ nahrazují slovy „celním režimu“. 24. V § 27 odst. 2 písm. c), § 27 odst. 3 písm. c) a v § 28 odst. 2 se slovo „Společenství“ nahrazuje slovy „Evropské unie“. 25. V § 34 odst. 1 písm. a) a v § 35 odst. 1 písm. a) se za slova „dopraví v“ vkládá slovo „celním“. ČÁST TŘICÁTÁ Změna zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty Čl. XXX Zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění zákona č. 78/2004 Sb., zákona č. 346/2005 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 18/2012 Sb. a zákona č. 279/2013 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 12 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 2. V § 25 odst. 9 se slova „, vyvážejí nebo provážejí“ nahrazují slovy „nebo vyvážejí“. 3. V § 26 odst. 2 se slovo „tranzit“ nahrazuje slovem „tranzitu“. ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o rybářství Čl. XXXI Zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 104/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 237/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb. a zákona č. 204/2015 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 27 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 2. V § 29 se odstavec 3 zrušuje. Poznámka pod čarou č. 20 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o obchodování s ohroženými druhy Čl. XXXII Zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 467/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb. a zákona č. 86/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písm. f), g) a i) se za slovo „vyjma“ vkládá slovo „celního“. 2. V § 3a odst. 2 se slova „nebo přidělení příslušného celně schváleného určení“ zrušují. 3. Poznámky pod čarou č. 36, 40 a 41 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 4. V § 26 odst. 8 větě druhé a v § 26 odst. 9 se za slovo „navrženého“ vkládá slovo „celního“. 5. V § 30 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 6. V § 30 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5. 7. V § 34c odst. 2 písm. k) a v § 34d odst. 2 písm. k) se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“. 8. Poznámka pod čarou č. 43b se zrušuje. ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o dani z přidané hodnoty Čl. XXXIII Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 196/2014 Sb., zákona č. 262/2014 Sb., zákona č. 360/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb. a zákona č. 113/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 písm. e) se slova „3 až 5“ nahrazují slovy „2 až 4“. 2. V § 12 odstavec 2 zní: „(2) Místem plnění při dovozu zboží je členský stát, ve kterém se na toto zboží přestanou vztahovat příslušná celní opatření, pokud je toto zboží při vstupu na území Evropské unie a) dočasně uskladněno, nebo b) propuštěno do celního režimu 1. vnějšího tranzitu, 2. uskladnění v celním skladu nebo svobodného pásma, 3. dočasné použití s úplným osvobozením od cla, nebo 4. aktivního zušlechťovacího styku.“. 3. V § 13 odst. 3 písm. c) se za slovo „do“ vkládají slova „celního režimu“. 4. V § 13 odst. 7 písm. e) se za slova „propuštěno do“ vkládá slovo „celního“. 5. V § 13 odst. 7 písm. h) se za slovo „vztahoval“ vkládá slovo „celní“. 6. V § 20 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 7. V § 23 odstavec 1 zní: „(1) Zdanitelné plnění je uskutečněno a povinnost přiznat nebo zaplatit daň při dovozu zboží vzniká a) propuštěním zboží do celního režimu 1. volného oběhu, 2. dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla, nebo 3. konečného užití, b) nesplněním některé z povinností stanovených v celních předpisech pro 1. vstup zboží, které není zbožím Evropské unie, na území Evropské unie, 2. dočasné uskladnění, 3. celní režim tranzitu, 4. celní režim uskladnění, 5. celní režim dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla, 6. celní režim zušlechtění, nebo 7. nakládání se zbožím, které není zbožím Evropské unie, c) nesplněním podmínky, na jejímž základě může být zboží, které není zbožím Evropské unie, propuštěno do celního režimu, s výjimkou celního režimu konečného užití, d) odnětím zboží, které není zbožím Evropské unie, celnímu dohledu, nebo e) porušením podmínek stanovených v povolení k použití zvláštního celního režimu.“. Poznámka pod čarou č. 19a se zrušuje. 8. V § 23 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 2 až 6. 9. V § 23 odst. 2 se slova „, b) nebo c)“ zrušují a za slovo „příslušného“ se vkládá slovo „celního“. 10. V § 23 odst. 3 se slovo „c)“ nahrazuje slovy „a) bod 2“ a za slovo „do“ se vkládají slova „celního režimu“. 11. V § 23 odst. 4 se za slovo „do“ vkládá slovo „celního“. 12. V § 23 odst. 5 se slovo „c)“ nahrazuje slovy „a) bod 2“ a za slovo „do“ se vkládají slova „celního režimu“. 13. V nadpisu § 24 se za slovo „při“ vkládají slova „dodání zboží a“. 14. V § 24 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Povinnost přiznat daň při dodání zboží s místem plnění v tuzemsku osobou neusazenou v tuzemsku vzniká plátci, kterému je zboží dodáno, ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni poskytnutí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve.“. 15. § 33a včetně nadpisu zní: „§ 33a Daňový doklad při vývozu Za daňový doklad při vývozu zboží se považuje daňový doklad vystavený podle § 28 odst. 1 písm. a).“. 16. V § 38 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 17. V § 38 odst. 3 se za slova „zboží do“ vkládá slovo „celního“ slova „aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení,“ se zrušují a slova „volného oběhu z“ se nahrazují slovy „celního režimu volného oběhu z celního“. 18. V § 41 odst. 1 se slova „volný oběh“ nahrazují slovy „volného oběhu“. 19. V § 44 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „nejpozději“ nahrazuje slovy „v období končícím“. 20. V § 44 odstavec 4 zní: „(4) Věřitel, který provedl opravu výše daně podle odstavce 1, je povinen předložit jako přílohu k daňovému přiznání kopie všech vystavených daňových dokladů, u kterých provedl opravu výše daně v tomto daňovém přiznání.“. 21. V § 66 odst. 1 se slova „vývoz, pasivní zušlechťovací styk nebo vnější tranzit, nebo bylo propuštěno do celně schváleného určení zpětný vývoz zboží z celního území Evropského společenství48b)“ nahrazují slovy „vývozu, pasivního zušlechťovacího styku nebo vnějšího tranzitu, nebo bylo zpětně vyvezeno“ a věta druhá se zrušuje. Poznámka pod čarou č. 48b se zrušuje. 22. V § 66 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5. 23. V § 66 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Výstup zboží z území Evropské unie je plátce povinen prokázat rozhodnutím celního úřadu o vývozu zboží do třetí země, kterým je celním úřadem potvrzen výstup zboží z území Evropské unie.“. 24. V § 66 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. 25. V § 66 odst. 4 se slova „na daňovém dokladu“ zrušují. 26. V § 68 se odstavec 15 zrušuje. 27. V § 69 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4. 28. V § 69 odst. 4 se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“. 29. V § 71g odst. 2 úvodní části ustanovení a v § 71g odst. 2 písm. b) se za slova „propuštění zboží do“ vkládají slova „celního režimu“. 30. V § 71g odst. 3 se za slovo „tohoto“ vkládá slovo „celního“. 31. V § 73 odst. 1 písm. c) a d) se slova „3 až 5“ nahrazují slovy „2 až 4“. 32. V § 92a odst. 3 se za slovo „poskytnul“ vkládají slova „nebo přijal“. 33. V § 93a odst. 2 se slova „hlavní město Prahu“ nahrazují slovy „Moravskoslezský kraj“. 34. V § 101 odst. 1 písm. d) se slovo „j)“ nahrazuje slovem „k)“. 35. V § 101g odst. 3 se za číslo „5“ vkládá slovo „pracovních“. 36. Za § 101i se vkládají nové § 101j a 101k, které včetně nadpisů znějí: „§ 101j Vyloučení vzniku pokuty za nepodání kontrolního hlášení Povinnost uhradit pokutu podle § 101h odst. 1 písm. a) nevzniká, pokud v daném kalendářním roce nedošlo u plátce k jinému prodlení při podání kontrolního hlášení. § 101k Prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení (1) Plátce je oprávněn požádat správce daně o prominutí pokuty podle § 101h odst. 1 písm. b) až d). (2) Správce daně může zcela nebo zčásti prominout pokutu podle odstavce 1, pokud k nepodání kontrolního hlášení došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit. Při tom není vázán návrhem plátce. (3) Žádost o prominutí pokuty podle odstavce 1 lze podat nejpozději do 3 měsíců ode dne právní moci platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit tuto pokutu. (4) Podání žádosti o prominutí pokuty podle odstavce 1 má odkladný účinek pro vykonatelnost platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit tuto pokutu.“. 37. V § 108 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) plátce, kterému je osobou neusazenou v tuzemsku, která není registrovaná jako plátce, dodáno zboží s místem plnění v tuzemsku; toto ustanovení se nepoužije v případě, že plátce, kterému je dodáno zboží, nesplnil svou registrační povinnost ve stanovené lhůtě, a to do dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým je registrován jako plátce,“. Dosavadní písmena d) až j) se označují jako písmena e) až k). 38. V § 108 odst. 1 písm. f) se slova „až c)“ zrušují a číslo „5“ se nahrazuje číslem „4“. 39. V § 108 odst. 2 písm. a) se slova „až c)“ zrušují a číslo „6“ se nahrazuje číslem „5“. 40. V § 108 odst. 2 písm. b) se slova „d) až h)“ nahrazují slovy „b) až e)“. 41. V § 108 odst. 2 písm. b) se čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 42. V § 110f se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) V případě správy daně ve zvláštním režimu v tuzemsku jako státě spotřeby počíná lhůta pro vrácení vratitelného přeplatku běžet ode dne, kdy správce daně ve zvláštním režimu jednoho správního místa obdrží informace potřebné pro přiřazení jednotlivých plateb příslušným daňovým přiznáním.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. Čl. XXXIV Přechodná ustanovení 1. Pokud osobě povinné k dani, která se stala plátcem podle § 6c odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona a která ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona dodala zboží s místem plnění v tuzemsku plátci, vypočte osoba povinná k dani, které vznikla povinnost přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, daň ze základu daně stanoveného podle § 37a odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Správce daně zruší registraci osoby povinné k dani, která nemá sídlo v tuzemsku a která se stala plátcem podle § 6c odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud tato osoba požádala do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona o zrušení registrace plátce a pokud ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uskutečňuje pouze dodání zboží plátci s místem plnění v tuzemsku. 3. Správce daně místně příslušný podle § 93a odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, u osoby povinné k dani, která nemá v tuzemsku sídlo ani provozovnu a která byla registrována přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, rozhodne do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona o dni, k němuž přechází místní příslušnost u této osoby na správce daně místně příslušného podle § 93a odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Při posouzení splnění podmínky podle § 101j zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepřihlíží k prodlení při podání kontrolního hlášení, ke kterému došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Povinnost uhradit pokutu podle § 101h odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, která vznikla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a o které nebylo rozhodnuto platebním výměrem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zaniká dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Ustanovení § 101k zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i v případě pokut podle § 101h odst. 1 písm. b) až d) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vzniklých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. V případě, kdy běh lhůty pro podání žádosti o prominutí pokuty započal přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, neskončí běh této lhůty dříve než 3 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o omezení plateb v hotovosti Čl. XXXV Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 303/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb. a zákona č. 261/2014 Sb., se mění takto: 1. V názvu zákona se slova „a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů“ zrušují. 2. V § 3 odst. 2 písm. a) se slova „, cla, záloh na tyto platby, odvodů za porušení rozpočtové kázně a na jiné druhy plateb uskutečňované“ nahrazují slovy „a jiných obdobných peněžitých plnění uskutečňovaných“. ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o rostlinolékařské péči Čl. XXXVI Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 249/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 490/2009 Sb., zákona č. 102/2010 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb. a zákona č. 279/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 2 písm. b) se za slova „potřebný k“ vkládá slovo „celnímu“. 2. Poznámka pod čarou č. 2 zní: „2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie. Úmluva o společném tranzitním režimu mezi zeměmi Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) a Evropským hospodářským společenstvím, v platném znění, vyhlášená pod č. 179/1996 Sb.“. 3. V § 2 odst. 2 písm. d) se slovo „přímého“ nahrazuje slovy „celního režimu vnitřního“. 4. V § 2 odst. 2 písm. m) se slova „úřad vstupního místa definovaného pod písmenem s)“ nahrazují slovy „celní úřad, v jehož územní působnosti se nachází vstupní místo“. 5. V § 2 odst. 2 písmeno n) zní: „n) celním úřadem určení celní úřad, který rozhodl o propuštění do celního režimu,“. Poznámka pod čarou č. 4a se zrušuje. 6. V § 2 odst. 2 se písmeno o) včetně poznámky pod čarou č. 4b zrušuje. Dosavadní písmena p) až w) se označují jako písmena o) až v). 7. V § 2 odst. 2 písm. o) se slova „dohledu celních orgánů, z jednoho místa na druhé v celním území Evropské unie, jak je uvedeno v předpisu Evropské unie4c)“ nahrazují slovy „celnímu dohledu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie4c)“. Poznámka pod čarou č. 4c zní: „4c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie.“. 8. V § 21 odst. 1 závěrečné části ustanovení se slova „aktivního a pasivního zušlechťovacího styku, přepracování pod celním dohledem a“ nahrazují slovem „zušlechtění,“ a za slovo „ukončením“ se vkládá slovo „celního“. Poznámka pod čarou č. 13 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 9. V § 21 odst. 2 se slova „přepracování pod celním dohledem,“ zrušují a za slovo „ukončením“ se vkládá slovo „celního“. 10. V § 21 odst. 4 se slova „při řízení o přidělení celně schváleného určení“ nahrazují slovy „v celním řízení“ a slova „Orgán odpovědný za celní projednání zásilky“ se nahrazují slovy „Celní úřad propouštějící zásilku do celního režimu“. 11. V § 21 odst. 5 se slova „pásma nebo svobodného skladu.15)“ nahrazují slovem „pásma.“. Poznámka pod čarou č. 15 se zrušuje. 12. V § 21 odst. 7 se slova „umístěny do svobodného pásma nebo svobodného celního skladu15a),“ nahrazují slovy „podle přímo použitelného předpisu Evropské unie4c)“ a slova „v celním skladu“ se zrušují. Poznámka pod čarou č. 15a se zrušuje. 13. V § 22 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „předpisu Evropské unie“ nahrazují slovy „přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví celní kodex Unie,“. 14. Poznámky pod čarou č. 15b až 15e se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 15. V § 26 odst. 1 písm. f) se slova „; tím nejsou dotčena ustanovení předpisu Evropské unie19)“ zrušují. Poznámka pod čarou č. 19 se zrušuje. ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ Změna správního řádu Čl. XXXVII V § 126 odst. 6 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, se slova „zvláštního právního předpisu.36)“ nahrazují slovy „právního předpisu upravujícího oprávnění celníka.“. Poznámka pod čarou č. 36 se zrušuje. ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ Změna zákona, jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití Čl. XXXVIII Zákon č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití, ve znění zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 343/2010 Sb., se mění takto: 1. V § 10 odst. 4 se slova „nebo mu bylo přiděleno celně schválené určení zpětný vývoz a nebo“ nahrazují slovy „nebo bylo celním orgánem přijato oznámení o zpětném vývozu anebo“. 2. V § 13 odst. 1 písm. c) se slova „ve smyslu článku 24 celního kodexu Společenství“ nahrazují slovy „podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví celní kodex Unie“. 3. V § 13a odst. 1 větě druhé se za slova „dopravované v“ vkládá slovo „celním“. 4. V § 13b odst. 4 se slova „přidělení celně schváleného určení přípustného pro zboží, které není zbožím Společenství“ nahrazují slovy „propuštění zboží, které není zbožím Unie“. 5. V § 13b odst. 4 se věta druhá nahrazuje větou „Zboží, které není zbožím Unie a jehož tranzit byl zakázán, může být propuštěno do jiného celního režimu, než je celní režim vnějšího tranzitu a svobodného pásma.“. 6. Poznámka pod čarou č. 28 se zrušuje. 7. V § 21 se slova „jako deklarant, a to sama nebo prostřednictvím přímého zástupce.38)“ nahrazují slovy „v rámci celního řízení jako deklarant.“. Poznámka pod čarou č. 38 se zrušuje. ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. XXXIX Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb. a zákona č. 148/2016 Sb., se mění takto: 1. V položce 1 se za slovo „domicilu“ vkládá na samostatný řádek nový text: „Osvobození Od poplatku podle bodu 1 písm. n) jsou osvobozeny žádosti o závazné informace o sazebním zařazení zboží nebo žádosti týkající se závazné informace o původu zboží podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie.“. 2. V položce 1 poznámce 1 se slova „zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 1/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb., nebo podle zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb.“ nahrazují slovy „celního zákona, zákona o spotřebních daních nebo zákona o dani z přidané hodnoty“. 3. V položce 123 se za slovo „orgánem“ vkládá na samostatný řádek nový text: „Osvobození Od poplatku je osvobozeno dodatečné vydání osvědčení o původu zboží (EUR. 1 nebo EUR-MED) a osvědčení o celním statusu zboží (A.TR) podle přímo použitelného předpisu Evropské unie a přímo použitelné mezinárodní smlouvy uzavřené Evropskou unií v oblasti výkonu dohledu nad mezinárodním obchodem Evropské unie a nad zbožím, které vstupuje na území Evropské unie nebo jej opouští.“. ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů Čl. XL Zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 378/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 18/2012 Sb. a zákona č. 281/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 4 se slovo „charakter5)“ nahrazuje slovy „charakter podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí celní kodex Unie5)“. Poznámka pod čarou č. 5 zní: „5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie.“. 2. V § 5 odstavec 1 zní: „(1) Povolení, které je jinak potřebné k propuštění stanovených výrobků do celního režimu nebo ke zpětnému vývozu, se nevyžaduje k propuštění do celního režimu a) tranzitu, b) uskladnění v celním skladu.“. 3. V § 5 odst. 2 se slova „umístění stanovených výrobků do svobodného pásma a svobodného skladu“ nahrazují slovy „propuštění stanovených výrobků do celního režimu svobodného pásma“. 4. V § 6 se slova „, a to sama nebo prostřednictvím zástupce9)“ zrušují. Poznámka pod čarou č. 9 se zrušuje. ČÁST ČTYŘICÁTÁ Změna zákona o léčivech Čl. XLI Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 75/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 70/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb. a zákona č. 80/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 13 odst. 3 písm. e) se za slovo „do“ vkládají slova „celního režimu“. 2. V § 24 odst. 4 se slovo „tranzit37)“ nahrazuje slovy „celní režim tranzitu“. Poznámka pod čarou č. 37 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 3. V § 24 odst. 10 se za slovo „výjimkou“ vkládají slova „celního režimu“, za slova „tento souhlas“ se vkládají slova „v rámci celního řízení“ a slova „, a to sám nebo prostřednictvím přímého zástupce39)“ se zrušují. Poznámka pod čarou č. 39 se zrušuje. 4. Poznámka pod čarou č. 38 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 5. V § 77 odst. 8 se za slovo „do“ vkládá slovo „celního“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu Čl. XLII V § 52 odst. 9 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, se slova „; postupuje přitom podle ustanovení o celním zástavním právu podle celního zákona“ zrušují. ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o Finanční správě České republiky Čl. XLIII Zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 164/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb. a zákona č. 377/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Pro účely zákona o státní službě je Generální finanční ředitelství bezprostředně nadřízeným služebním úřadem Odvolacího finančního ředitelství a finančních úřadů.“. 2. V § 8 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Finanční úřad vykonává vybranou působnost na celém území České republiky.“. 3. V § 10 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Vybranou působností se pro účely tohoto zákona rozumí provádění a) vyhledávací činnosti při správě daní, nebo b) postupu k odstranění pochybností, daňové kontroly nebo jiných kontrolních postupů při správě daní.“. 4. V § 12 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Kontrolní postup při správě daní provede finanční úřad, který jej zahájil nejdříve.“. 5. V § 13 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Daňový subjekt má právo se seznámit s obsahem písemnosti zakládané do spisu v souvislosti s výkonem vybrané působnosti, pokud není součástí vyhledávací části spisu, také u finančního úřadu příslušného k vydání rozhodnutí ve věci, o které se vede řízení, kterého se vybraná působnost týká, jde-li o a) podání učiněné elektronicky, b) úřední záznam, c) protokol, d) zprávu o daňové kontrole, e) rozhodnutí, f) další písemnosti, pokud byly finančním úřadem doručeny elektronicky.“. 6. Za § 13a se vkládá nový § 13b, který včetně nadpisu zní: „§ 13b Zvláštní ustanovení o plné moci při správě daní Plná moc vztahující se k vybrané působnosti uplatněná u finančního úřadu příslušného k vydání rozhodnutí ve věci, o které se vede řízení, kterého se vybraná působnost týká, je účinná i vůči jinému finančnímu úřadu, který vykonává tuto vybranou působnost.“. 7. V § 14 odst. 2 se slova „a v pracovněprávních vztazích ostatních zaměstnanců v orgánech finanční správy“ zrušují. 8. Za § 16 se vkládá nový § 16a, který včetně nadpisu zní: „§ 16a Zvláštní ustanovení o náhradě nákladů na právní zastoupení Státnímu zaměstnanci v orgánu finanční správy náleží náhrada obvyklých nákladů na právní zastoupení, pokud tyto náklady vznikly pro plnění jeho služebních úkolů a nebyly státnímu zaměstnanci nahrazeny třetí osobou z důvodu odpovědnosti za náhradu těchto nákladů.“. 9. V § 18 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena o) a p), která znějí: „o) z centrálního registru zbraní, p) z Rejstříku zástav.“. 10. V § 18 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Orgány finanční správy mohou žádat od Rejstříku trestů poskytnutí údajů z jím vedených evidencí v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu při výkonu působnosti orgánů finanční správy, pokud je to nezbytné pro posouzení a) možnosti stanovit daň v návaznosti na běh lhůty pro stanovení daně, b) důvodů pro zajištění daně, nebo c) důvodů pro registraci k dani z přidané hodnoty.“. Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7. 11. V § 18 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „s výjimkou poskytnutí údajů z Rejstříku zástav“. 12. V § 18 odst. 6 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. Čl. XLIV Přechodné ustanovení Údaje z Rejstříku zástav podle § 18 odst. 1 písm. p) zákona č. 456/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poskytují způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup od prvního dne sedmého kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy byla Notářské komoře České republiky poskytnuta jednorázová náhrada hotových výdajů za zřízení tohoto dálkového a nepřetržitého přístupu. ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o Celní správě České republiky Čl. XLV Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 164/2013 Sb., zákona č. 308/2013 Sb. a zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 písm. d) se slova „jde-li o případy celostátního nebo mezinárodního významu,“ zrušují. 2. V § 4 odst. 4 písm. d) bodě 1 se slova „kterému bylo přiděleno celně schválené určení“ nahrazují slovy „které bylo propuštěno do celního režimu“. 3. V § 6 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Celní úřad vykonává vybranou působnost na celém území České republiky.“. 4. V § 8 odst. 2 se na konci písmene a) čárka nahrazuje tečkou, písmeno b) se zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmene a). 5. V § 8 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) zabezpečuje sběr a zpracování informací do centrálního informačního systému orgánů celní správy.“. 6. V § 8 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Vybranou působností se pro účely tohoto zákona rozumí provádění a) vyhledávací činnosti při správě daní nebo správě cel, nebo b) postupu k odstranění pochybností, daňové kontroly nebo jiných kontrolních postupů při správě daní nebo správě cel.“. 7. V § 9 odst. 1 se slova „závazné informace o sazebním zařazení zboží a tyto závazné informace zrušuje“ nahrazují slovy „rozhodnutí týkající se závazné informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie a tato rozhodnutí zrušuje nebo prohlašuje za neplatné“. 8. V § 9 odst. 2 písmeno a) zní: „a) prohlašuje část území České republiky za svobodné pásmo,“. 9. V § 9 odst. 2 písm. b) se slovo „budov“ zrušuje. 10. V § 9 odst. 3 písm. a) úvodní části ustanovení se za slovo „pozastavuje“ vkládá slovo „, mění“. 11. V § 9 odst. 3 písm. a) bodě 1 se slovo „osvědčení“ nahrazuje slovem „povolení“. 12. Poznámka pod čarou č. 6 zní: „6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie.“. 13. V § 9 odst. 3 písm. b) se za slovo „vydání“ vkládají slova „povolení nebo“. 14. V § 9 odst. 3 písmena c) a d) znějí: „c) rozhoduje o povolení zprostit povinnosti poskytnout jistotu a o pozastavení, změně nebo zrušení tohoto povolení, d) rozhoduje o povolení ručitele, povolení uživatele souborné jistoty a povolení uživatele souborné jistoty se sníženou částkou jistoty, a o pozastavení, změně nebo zrušení tohoto povolení.“. Poznámka pod čarou č. 8 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 15. V § 9 odst. 4 se slovo „schválení“ nahrazuje slovem „povolení“. 16. V § 10 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Kontrolní postup při správě daní nebo správě cel provede celní úřad, který jej zahájil nejdříve.“. 17. V § 11 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Daňový subjekt má právo se seznámit s obsahem písemnosti zakládané do spisu v souvislosti s výkonem vybrané působnosti, pokud není součástí vyhledávací části spisu, také u celního úřadu příslušného k vydání rozhodnutí ve věci, o které se vede řízení, kterého se vybraná působnost týká, jde-li o a) podání učiněné elektronicky, b) úřední záznam, c) protokol, d) zprávu o daňové kontrole, e) rozhodnutí, f) další písemnosti, pokud byly celním úřadem doručeny elektronicky.“. 18. V § 11a se slova „určený generálním ředitelem“ zrušují. 19. Za § 11a se vkládá nový § 11b, který včetně nadpisu zní: „§ 11b Zvláštní ustanovení o plné moci při správě daní Plná moc vztahující se k vybrané působnosti uplatněná u celního úřadu příslušného k vydání rozhodnutí ve věci, o které se vede řízení, kterého se vybraná působnost týká, je účinná i vůči jinému celnímu úřadu, který vykonává tuto vybranou působnost.“. 20. V § 20 odst. 3 se za slovo „průkazem“ vkládají slova „nebo služebním odznakem“ a za slovo „průkazu“ se vkládají slova „a služebního odznaku“. 21. V § 20 odst. 4 se slova „nebo služebním průkazem“ nahrazují slovy „, služebním průkazem nebo služebním odznakem“ a za slova „prokáže služebním průkazem“ se vkládají slova „nebo služebním odznakem“. 22. V § 35 odst. 2 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). 23. Za § 35 se vkládá nový § 35a, který včetně nadpisu zní: „§ 35a Oprávnění k osobní prohlídce (1) Při kontrole osob a dopravních prostředků a jejich nákladů je celník oprávněn provádět osobní prohlídku. (2) Osobní prohlídka může být provedena teprve tehdy, je-li důvodný předpoklad, že kontrolovaná osoba má u sebe věc, kterou je povinna celníkovi vydat, a výzva celníka, aby kontrolovaná osoba věc vydala, je bezvýsledná. (3) Osobní prohlídku vykoná u osoby, u které má být tato prohlídka provedena, celník stejného pohlaví. (4) Osobní prohlídka může být na žádost kontrolované osoby provedena pouze za přítomnosti osoby, jejíž vztah je k osobě celníka a kontrolované osoby nestranný. (5) Ustanovení odstavců 2, 3 a 4 se nepoužijí, pokud jde o nutný zákrok pro hledání zbraně. (6) Způsob provádění osobní prohlídky stanoví ministerstvo vyhláškou.“. 24. V § 58 odst. 1 se za písmeno q) vkládají nová písmena r) až x), která znějí: „r) z centrálního registru zbraní, s) z evidence údajů o mýtném, t) z registru pojištěnců veřejného zdravotního pojištění, u) z registru pojištěnců důchodového pojištění, v) z registrů pojištěnců nemocenského pojištění, w) z registrů zaměstnavatelů, x) z Rejstříku zástav,“. Dosavadní písmeno r) se označuje jako písmeno y). 25. V § 58 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Orgány celní správy mohou žádat od Rejstříku trestů poskytnutí údajů z evidence přestupků v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu při výkonu působnosti orgánů celní správy, pokud je to nezbytné pro posouzení důvodů pro a) zajištění daně, b) registraci, nebo c) povolení podle zákona upravujícího spotřební daně nebo daň z přidané hodnoty.“. Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7. 26. V § 58 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „s výjimkou poskytnutí údajů z Rejstříku zástav“. 27. V § 67 odst. 2 se slova „zahájení trestního stíhání“ nahrazují slovy „přípravnému řízení nebo v jeho rámci“. 28. V části šesté se za hlavu IV vkládá nová hlava V, která včetně nadpisu zní: „HLAVA V ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O VÝMĚNĚ INFORMACÍ A O ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ V RÁMCI POLICEJNÍ SPOLUPRÁCE S JINÝMI NEŽ ČLENSKÝMI STÁTY § 73a Zvláštní ustanovení o výměně operativních informací Ustanovení hlav III a IV se přiměřeně použijí při výměně operativních informací s jinými než členskými státy v rámci policejní spolupráce na základě mezinárodní smlouvy nebo jiného mezinárodního ujednání, nestanoví-li toto ujednání jinak.“. Dosavadní hlava V se označuje jako hlava VI. Čl. XLVI Přechodné ustanovení Údaje z Rejstříku zástav podle § 58 odst. 1 písm. x) zákona č. 17/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poskytují způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup od prvního dne sedmého kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy byla Notářské komoře České republiky poskytnuta jednorázová náhrada hotových výdajů za zřízení tohoto dálkového a nepřetržitého přístupu. ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o povinném značení lihu Čl. XLVII Zákon č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu, ve znění zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 331/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 9 odst. 1 písm. b) se slovo „ze“ nahrazuje slovy „z celního režimu“ a slova „nebo svobodného skladu“ se zrušují. 2. V § 9 odst. 2 písm. b) se slovo „umístění“ nahrazuje slovem „propuštění“, za slova „lihu do“ se vkládají slova „celního režimu“ a slova „nebo svobodného skladu“ se zrušují. 3. V § 11 písm. c) a v § 15 odst. 2 písm. c) bodě 3 se slova „umístěn v celním skladu, ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu“ nahrazují slovy „propuštěn do celního režimu uskladnění“. 4. V § 15 odst. 3 písm. b) se slovo „, nebo“ nahrazuje čárkou. 5. V § 15 odst. 3 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) který 1. se nachází v počtu nejvýše 1 spotřebitelského balení v prostoru, ve kterém v souladu s právními předpisy probíhá konečný prodej lihu, a 2. je vzhledem ke všem okolnostem určen k bezúplatnému převodu fyzické osobě pro její přímou osobní spotřebu výlučně za reklamním nebo propagačním účelem, nebo“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d). 6. V § 34 odst. 1 písm. a) se za slovo „do“ vkládá slovo „celního“. 7. V § 39 odst. 2 se číslo „9“ nahrazuje číslem „24“. 8. V § 42 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slova „písm. c)“ se vkládají slova „a správní orgán nebo organizační složka státu při prodeji lihu podle tohoto nebo jiného zákona“. 9. V § 42 odst. 2 písm. b) se slovo „nebo“ zrušuje. 10. V § 42 odst. 2 se na konci písmene c) tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) správního orgánu nebo organizační složky státu při prodeji lihu podle tohoto nebo jiného zákona.“. 11. V § 42 odst. 3 se slova „lihu nebo“ nahrazují slovem „lihu,“ a za slova „písm. c)“ se vkládají slova „nebo správní orgán nebo organizační složka státu při prodeji lihu podle tohoto nebo jiného zákona“. 12. V § 42 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Jde-li o líh prodávaný v rámci daňové exekuce, může osoba povinná značit líh, distributor lihu a konečný prodejce lihu nabývat líh ve spotřebitelském balení od neregistrované osoby povinné značit líh, neregistrovaného distributora lihu, nebo konečného prodejce lihu. (5) Ustanovení o oznamovací povinnosti distributora lihu se použijí obdobně také v případě prodeje lihu ve spotřebitelském balení a) správním orgánem nebo organizační složkou státu podle tohoto nebo jiného zákona, b) v rámci daňové exekuce; oznamovací povinnost přitom plní orgán veřejné moci, který daňovou exekuci provádí.“. 13. V § 62 odst. 1 písm. k) se slovo „nebo“ zrušuje. 14. V § 62 odst. 1 písm. l) se číslo „, 2“ zrušuje. 15. V § 62 odst. 1 se na konci písmene l) tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno m), které zní: „m) v rozporu s § 39 odst. 2 nevrátí kontrolní pásky.“. 16. V § 62 odst. 2 písm. b) se slovo „nebo“ zrušuje. 17. V § 62 odst. 2 písm. c) bodě 2 se číslo „, 2“ zrušuje. 18. V § 62 odst. 2 písm. c) se na konci bodu 2 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) do desetinásobku částky odpovídající spotřební dani z lihu, kterou by byla právnická nebo podnikající fyzická osoba povinna uhradit, pokud by uvedla do volného daňového oběhu líh označený kontrolní páskou, kterou v rozporu s § 39 odst. 2 nevrátila, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. m).“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh Čl. XLVIII Zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 136/2010 Sb., zákona č. 342/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 18/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 9 se slova „nebo aktivního zušlechťovacího styku v systému navrácení“ zrušují. 2. V § 30 odst. 1 písm. c) se za slovo „do“ vkládají slova „celního režimu“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. XLIX Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, s výjimkou a) ustanovení čl. I a čl. XLV bodů 1, 4 a 18, která nabývají účinnosti dnem 1. srpna 2016, a b) ustanovení čl. XXXIII bodu 33 a čl. XXXIV bodu 3, která nabývají účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení tohoto zákona. v z. Pokorná-Jermanová v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 242/2016 Sb.	Zákon č. 242/2016 Sb. Zákon celní zákon Vyhlášeno 29. 7. 2016, datum účinnosti 29. 7. 2016, částka 95/2016 * ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 4) * ČÁST DRUHÁ - CELNÍ KONTROLA (§ 5 — § 11) * ČÁST TŘETÍ - CELNÍ ŘÍZENÍ (§ 12 — § 19) * ČÁST ČTVRTÁ - SPRÁVA CLA (§ 20 — § 36a) * ČÁST PÁTÁ - USTANOVENÍ O POVOLENÍ (§ 37 — § 37) * ČÁST ŠESTÁ - OSVOBOZENÍ OD CLA (§ 38 — § 38) * ČÁST SEDMÁ - ZADRŽENÍ, PŘENECHÁNÍ, PRODEJ A ZNIČENÍ VĚCI (§ 39 — § 46) * ČÁST OSMÁ - PŘESTUPKY (§ 47 — § 51) * ČÁST DEVÁTÁ - ÚDAJE PRO STATISTICKÉ ÚČELY (§ 56 — § 61) * ČÁST DESÁTÁ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (§ 61a — § 69a) * ČÁST JEDENÁCTÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 70 — § 71) * § 72 - Zrušovací ustanovení * ČÁST DVANÁCTÁ - ÚČINNOST (§ 73 — § 73) Aktuální znění od 1. 1. 2024 (284/2021 Sb.) 242 ZÁKON ze dne 14. července 2016 celní zákon Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje a) v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1) a přímo použitelné mezinárodní smlouvy (dále jen „přímo použitelný předpis Evropské unie“) 1. výkon dohledu nad mezinárodním obchodem Evropské unie a nad zbožím, které vstupuje na celní území Evropské unieúzemí Evropské unie nebo jej opouští, 2. sběr, zpracování a kontrolu statistických údajů o obchodu Evropské unie, 3. správu cel a 4. povolení související se správou cel a b) správu daní, stanoví-li zákon upravující daň z přidané hodnoty nebo zákon upravující spotřební daně, že se pro jejich správu použijí ustanovení o správě cel. § 2 Výkon působnosti Působnost podle tohoto zákona vykonává správní orgán, který vykonává správu cel (dále jen „správce cla“). § 3 Použití jiných právních předpisů (1) Při výkonu působnosti podle tohoto zákona se postupuje podle daňového řádu, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie1) nebo tento zákon jinak. (2) Podle správního řádu se postupuje v případě a) řízení o přestupcích, b) stanovení celního prostorucelního prostoru, c) prohlášení části území České republiky za svobodné pásmo, stanovení podmínek výkonu činnosti ve svobodném pásmu a řízení ve věci vyjádření k žádosti o povolení záměru týkajícího se nemovité věci, která je ve svobodném pásmu, d) řízení ve věci povolení podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie1) s výjimkou povolení ručitele a povolení vztahujícího se k užívání jistoty, e) řízení ve věci osvědčení schváleného hospodářského subjektu a osvědčení o úlovku při dovozu nebo zpětném vývozu produktů mořského rybolovu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1), f) schválení osoby k používání přepravy na podkladě karnetu TIR nebo vyloučení osoby z tohoto používání. (3) Stanoví-li zákon upravující daň z přidané hodnoty nebo zákon upravující spotřební daně, že pro správu daní se použijí ustanovení o správě cel, použijí se v souvislosti se správou těchto daní také ustanovení přímo použitelného předpisu Evropské unie1) a tohoto zákona o povoleních souvisejících se správou cel. § 4 Místní příslušnost správce cla (1) Správce cla, který je příslušný k vedení celního řízení, je místně příslušný ke správě cla, pokud je nebo mělo být clo v tomto řízení vyměřováno. (2) Správce cla, který jako první zjistil skutečnosti, na jejichž základě vznikl celní dluh, je místně příslušný k a) vyměření cla mimo celní řízení, b) doměření cla a c) zajištění cla vyměřovaného mimo celní řízení nebo doměřovaného cla zajišťovacím příkazem. (3) K celnímu řízení ve věci a) vyřízení celního režimu je místně příslušný správce cla, který je místně příslušný k propuštění zboží do tohoto režimu, b) propuštění zboží do zvláštního režimu nebo vyřízení tohoto režimu je místně příslušný správce cla, který je jako takový označen v povolení k použití zvláštního režimu, c) vývozu zboží dopravovaného potrubím nebo vedením je místně příslušný správce cla, v jehož územním obvodu má vývozce zboží místo pobytu nebo sídlo, d) zpětného vývozu nebo dočasného uskladnění je místně příslušný správce cla, u kterého bylo podáno příslušné prohlášení nebo oznámení a bylo předloženo zboží, e) přenechání zboží je místně příslušný správce cla, u kterého byla podána příslušná žádost a bylo předloženo zboží. (4) K řízení ve věci povolení ručitele pro poskytnutí jednotlivé jistoty s použitím záruční listiny je místně příslušný správce cla, u něhož bude jistota použita. (5) Ve věci prodeje nebo zničení zboží pod celním dohledem je místně příslušný správce cla, který zboží zadržel. ČÁST DRUHÁ CELNÍ KONTROLA § 5 Zvláštní ustanovení o provádění kontroly po propuštění zboží a kontroly zboží vyjmutého z celního dohledu (1) V případě daňové kontroly, jejímž předmětem jsou povinnosti podle celních předpisů, prováděné v případě kontroly po propuštění zboží nebo kontroly zboží vyjmutého z celního dohledu, lze předmět daňové kontroly v jejím průběhu rozšířit nebo zúžit doručením oznámení o změně předmětu daňové kontroly. (2) Kontrolu po propuštění zboží a kontrolu zboží vyjmutého z celního dohledu lze provádět společně pro více řízení týkajících se jednoho subjektu. § 6 Vnitřní kontrola zásilek (1) V případě důvodného podezření, že poštovní nebo jiná zásilka obsahuje zboží, které podléhá celnímu dohledu, může být provedena její vnitřní kontrola i v případě, že se na obsah zásilky vztahuje listovní tajemství. (2) Provedení vnitřní kontroly potvrdí správce cla na obalu zásilky a sepíše o něm úřední záznam. § 7 Celní závěra (1) Správce cla může při místním šetření zajistit celní závěrou zboží podléhající celnímu dohledu také za účelem zabránění jeho neoprávněné změně či záměně za jiné zboží. (2) Při zajištění zboží podléhajícího celnímu dohledu může správce cla zajistit celní závěrou prostor, dopravní prostředek, kontejner nebo obal, v nichž se zboží nachází. § 8 Vynětí z celní kontroly (1) Celní kontrole nepodléhá a) zavazadlo osoby požívající výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy a b) konzulární zavazadlo a diplomatická a jiná pošta požívající ochrany podle mezinárodního práva. (2) Celní kontrole nepodléhá zásilka obsahující úřední dokument určený pro potřebu ozbrojených sil nebo civilní složky smluvních stran Severoatlantické smlouvy, je-li opatřena úředním razítkem a je-li předloženo potvrzení osvědčující, že zásilka obsahuje pouze úřední dokument. (3) Celní kontrole nepodléhá zásilka s dokumentem obsahující utajovanou informaciutajovanou informaci podle jiného zákona, pokud splňuje podmínky a náležitosti pro manipulaci a přepravu těchto dokumentů. § 9 Součinnost osob při provádění celní kontroly Vyžaduje-li to provádění celní kontroly, a) je kontrolovaná osoba povinna na vlastní náklady umožnit kontrolu zboží přepravovaného silničním dopravním prostředkem na místě určeném správcem cla, nebo b) správce cla na náklady kontrolované osoby umístí po dobu provádění celní kontroly zboží na místo, které je pod přímým dohledem správce cla. § 10 Doba pro uchování informací Doba pro uchování informací pro účely celní kontroly podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) činí 10 let. § 11 Zvláštní ustanovení o stížnosti Stížnost proti nevhodnému chování úřední osoby při celní kontrole nebo postupu správce cla při celní kontrole nemusí být vyřízena do ukončení celní kontroly. ČÁST TŘETÍ CELNÍ ŘÍZENÍ § 12 Celní řízení (1) Celní řízení se vede za účelem rozhodnutí o tom, zda bude zboží propuštěno do navrženého celního režimu, nebo o vyřízení celního režimu, do něhož bylo zboží propuštěno, popřípadě také za účelem stanovení cla. (2) Celní řízení se vede za účelem rozhodnutí ve věci zpětného vývozu, dočasného uskladnění nebo přenechání zboží. § 13 Celní prostor (1) Celním prostoremCelním prostorem se rozumí stanovené území mezinárodních letišť a jiných prostor určené k provádění celního řízení. (2) Celní prostorCelní prostor stanoví správce cla opatřením obecné povahy. Má-li být součástí celního prostorucelního prostoru území mezinárodního letiště, stanoví se celní prostorcelní prostor na základě rozhodnutí Úřadu pro civilní letectví o stanovení druhu letiště, kterým se letiště určí jako mezinárodní. § 14 Zvláštní způsoby provádění celního řízení (1) Správce cla na žádost provede celní řízení přednostně, a to i mimo úřední hodiny pro veřejnost, v případě a) zboží podléhajícího rychlé zkáze, b) živých zvířat, c) zboží určeného k odstranění následků mimořádných událostí nebo krizových situací, d) zboží, které je dováženo nebo vyváženo pravidelnými jednotkami nebo formacemi ozbrojených sil smluvních stran Severoatlantické smlouvy, e) zboží dováženého osobami požívajícími výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy, konzulárního zavazadla a diplomatické a jiné pošty požívající ochrany podle mezinárodního práva. (2) Pokud je celní řízení na žádost prováděno mimo prostor správce cla nebo celní prostorcelní prostor anebo mimo úřední hodiny správce cla pro veřejnost, nese náklady spojené s takto provedeným řízením ten, kdo o něj požádal. § 15 Plná moc v celním řízení v případě přímého zastoupení Zvolí-li si zmocnitel v celním řízení nového zmocněnce, platí, že nová plná moc nebyla udělena pro věc, v níž dosavadní zmocněnec začal jednat vůči správci cla, ledaže zmocnitel v nové plné moci výslovně vypověděl plnou moc dosavadnímu zmocněnci. § 16 Rozhodnutí v celním řízení (1) Rozhodnutí v celním řízení obsahuje také a) datum přijetí příslušného prohlášení nebo oznámení, pokud bylo podáno, b) evidenční číslo rozhodnutí, které nahrazuje číslo jednací, c) množství a popis, popřípadě název zboží, d) celní hodnotu zboží nebo jiný základ cla a e) celní sazbu zboží podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1). (2) Je-li rozhodnutí v celním řízení vydáno na tiskopise podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) nebo na tiskopise celního prohlášení pro osoby požívající výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy, neobsahuje odůvodnění a poučení o opravném prostředku, pokud je tímto rozhodnutím zboží propuštěno do navrženého režimu. § 17 Oprava rozhodnutí v celním řízení (1) Zjistí-li správce cla nesprávnost v rozhodnutí vydaném v celním řízení, provede opravu této nesprávnosti pouze ve svém informačním systému, pokud tato oprava nemá vliv na výši stanoveného cla. (2) O provedení opravy správce cla sepíše úřední záznam a vhodným způsobem o něm vyrozumí deklaranta. (3) Opravu lze provést nejpozději do 3 let od konce kalendářního roku, ve kterém bylo rozhodnutí v celním řízení vydáno. § 18 Služební razítko (1) Otisk úředního razítka na rozhodnutí v celním řízení může být nahrazen otiskem služebního razítka, které je přiděleno úřední osobě k plnění jejích úkolů. (2) Služební razítko musí obsahovat a) označení správce cla, který vykonává svoji pravomoc prostřednictvím úřední osoby, které bylo služební razítko přiděleno, a b) číslo určené k identifikaci úřední osoby, které bylo služební razítko přiděleno. § 19 Skladné (1) Za dočasné uskladnění zboží v dočasných skladech správce cla v souvislosti s vedením celního řízení je osoba, která zboží správci cla předložila, povinna uhradit skladné z hodnoty uskladněného zboží ve výši a) 0,5 %, nepřesáhne-li doba uskladnění 5 dnů, nejméně však ve výši 200 Kč, b) 5 %, přesáhne-li doba uskladnění 5 dnů a nepřesáhne-li 90 dnů, nejméně však ve výši 500 Kč, nebo c) 20 %, přesáhne-li doba uskladnění 90 dnů, nejméně však ve výši 1 000 Kč. (2) Do doby podle odstavce 1 se započítává den uskladnění. (3) Skladné je nákladem řízení. ČÁST ČTVRTÁ SPRÁVA CLA HLAVA I STANOVENÍ CLA § 20 Další náležitosti rozhodnutí o stanovení cla Rozhodnutí, kterým je stanoveno clo, obsahuje také variabilní symbol pro účely označení úhrady cla. § 21 Doměření cla (1) Clo lze doměřit na základě žádosti o doměření cla nebo z moci úřední. (2) Žádost o doměření cla není přípustná, pokud a) probíhá doměřovací řízení; údaje uvedené v takto podané žádosti o doměření cla se využijí při doměření cla, nebo b) je o tomto cle zahájeno řízení o 1. mimořádném opravném prostředku, 2. dozorčím prostředku, nebo 3. žalobě proti rozhodnutí správce cla. (3) Pokud se doměřené clo neodchyluje od cla uvedeného v žádosti o doměření cla, nemusí být rozhodnutí o doměření cla odůvodněno. § 22 Vyloučení vzniku penále Z částky doměřeného cla nevzniká penále. § 23 Lhůta pro stanovení cla (1) Pro účely určení, zda došlo ke stanovení cla ve lhůtě pro stanovení cla, se za stanovení cla považuje oznámení rozhodnutí o jeho stanovení. (2) Clo lze stanovit do 10 let ode dne vzniku celního dluhu, pokud přímo použitelný předpis Evropské unie1) stanoví, že lhůtu pro stanovení cla lze prodloužit. § 24 Solidární odpovědnost za celní dluh (1) Clo lze doměřit všem osobám, které odpovídají za clo společně a nerozdílně. (2) Správce cla může doměřit clo na základě celní kontroly, která byla provedena vůči jedné z osob, které odpovídají za celní dluh společně a nerozdílně. (3) Ustanovení daňového řádu o povinném společném zastupování se nepoužijí. § 25 Vznik daňové povinnosti při dovozu zboží nepodléhajícího clu nebo osvobozeného od cla Spojuje-li zákon upravující daň z přidané hodnoty nebo zákon upravující spotřební daně vznik daňové povinnosti se vznikem celního dluhu, platí pro účely vzniku této daňové povinnosti v případě dovozu zboží, které nepodléhá clu nebo je od cla osvobozeno, že celní dluh vzniká, jsou-li splněny ostatní podmínky pro jeho vznik podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1). HLAVA II PLACENÍ CLA Díl 1 Zajištění cla § 26 Formy zajištění cla (1) Clo se zajišťuje poskytnutím jistoty podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) ve formě a) složení částky, b) ručení, nebo c) finanční záruky, která je bankovní zárukou nebo byla poskytnuta pojišťovnou. (2) Poskytnutím jistoty podle odstavce 1 se zajišťují také jiná peněžitá plnění, která jsou spravována společně se clem. (3) Poskytnutím jistoty podle odstavce 1 se nezajišťuje daň z přidané hodnoty, která je spravovaná společně se clem, v případě dočasného uskladnění zboží a zvláštních celních režimů s výjimkou celního režimu tranzit. To neplatí v případě osob, které jsou nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty. § 27 Zajištění cla složením částky (1) Částka, kterou je zajišťováno clo, se skládá na zvláštní účet správce cla bezhotovostním převodem nebo převodem přeplatku. (2) Není-li clo ke dni jeho splatnosti uhrazeno, použije se složená částka na jeho úhradu k tomuto dni. (3) V případě uvolnění poskytnuté jistoty se složená částka stává přeplatkem osoby, která jistotu poskytla. (4) Na žádost osoby, která jistotu poskytla, se částka jistoty namísto jejího uvolnění opakovaně použije k zajištění cla. § 28 Zajištění cla ručením (1) Ručitelem může být pouze osoba odlišná od dlužníka. (2) Osobou odlišnou od dlužníka pro účely tohoto zákona není osoba, která je a) členem statutárního nebo kontrolního orgánu dlužníka, nebo tím, kdo dlužníka ovládá jako jeho člen nebo na základě dohody či jiné skutečnosti, b) zaměstnavatelem nebo zaměstnancem dlužníka, c) osobou blízkou dlužníka, nebo d) členem skupiny podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty, jejímž členem je dlužník. § 29 Povolení ručitele (1) Žádost o vydání povolení ručitele a) pro jednotlivou jistotu s použitím záručního dokladu podává osoba, která se stane ručitelem, b) pro jednotlivou jistotu s použitím záruční listiny podává osoba zajišťující clo, nebo c) souborné jistoty podává osoba, která je uživatelem souborné jistoty. (2) Žadateli o vydání povolení ručitele může být vydáno toto povolení, pokud a) je jeho finanční situace taková, že může splnit ručitelský závazek do výše uvedené v žádosti o vydání povolení ručitele nebo splnění tohoto ručitelského závazku do této výše zajistil a b) nemá evidován nedoplatek s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky, 1. u orgánů Finanční správy České republiky, 2. u orgánů Celní správy České republiky, 3. na pojistném a na penále na všeobecné zdravotní pojištění a 4. na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. (3) Skutečnosti podle odstavce 2 písm. b) bodů 3 a 4 se prokazují potvrzeními, která nejsou ke dni podání žádosti o vydání povolení ručitele starší než 60 dnů. (4) Pokud byla žádost o vydání povolení ručitele zamítnuta, lze novou žádost podat nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne oznámení zamítavého rozhodnutí. (5) Povolení ručitele může být vydáno také na dobu určitou. Podmínky pro vydání povolení ručitele musí být splňovány po celou dobu trvání povolení. (6) Ode dne zrušení nebo zániku povolení ručitele nelze pro účely zajištění cla přijmout záruční listinu, záruční doklad ani osvědčení o poskytnutí souborné jistoty, které byly vydány na základě tohoto povolení. § 30 Zajištění cla finanční zárukou Ustanovení o ručení se použijí obdobně pro finanční záruku s výjimkou ustanovení o povolení ručitele. § 31 Zajištění cla jinou osobou (1) Zajištuje-li clo jiná osoba namísto dlužníka, odpovídá tato osoba za dluh s dlužníkem společně a nerozdílně. (2) Zajišťuje-li clo jiná osoba namísto dlužníka, musí být doklad prokazující tuto skutečnost připojen k a) záruční listině pro jednotlivou operaci, pokud jiná osoba namísto dlužníka zajišťuje clo ve formě ručení s použitím této listiny, nebo b) celnímu prohlášení, pokud jiná osoba namísto dlužníka zajišťuje clo jinak než podle písmene a). § 32 Souborná jistota a povolení uživatele souborné jistoty (1) Soubornou jistotou se rozumí také souborná jistota se sníženou částkou záruky. (2) Existenci povolení uživatele souborné jistoty prokazuje uživatel osvědčením, vydaným správcem cla, který užití souborné jistoty povolil, nelze-li existenci povolení uživatele souborné jistoty zjistit z informačního systému správce cla. (3) Osvědčení se vydává nejvýše na 2 roky s možností jednoho prodloužení nejdéle o další 2 roky. (4) V případě zrušení povolení uživatele souborné jistoty je uživatel povinen neprodleně vrátit všechna osvědčení, v jejichž případě neuplynula doba, na kterou se osvědčení vydává, správci cla, který tato osvědčení vydal. (5) Ustanovení o povolení uživatele souborné jistoty se přiměřeně použijí také na povolení, kterým je dlužník zproštěn povinnosti poskytnout jistotu. § 32a Zvláštní ustanovení o řízení ve věci povolení ručitele a povolení vztahujícího se k užívání jistoty V odvolacím řízení ve věci povolení ručitele a povolení vztahujícího se k užívání jistoty může odvolací orgán také napadené rozhodnutí zrušit a vrátit věc k novému projednání správci cla prvního stupně s odůvodněním obsahujícím právní názor, kterým je správce cla prvního stupně vázán. Díl 2 Vybírání cla § 33 Způsob úhrady cla (1) Úhrada cla musí být označena variabilním symbolem uvedeným v rozhodnutí, kterým bylo clo stanoveno. (2) Na žádost osoby, která zajistila clo složením částky, lze dosud nesplatné clo uhradit převodem z této částky; dnem úhrady je den, v němž správce cla obdržel žádost o tento způsob úhrady. (3) Výzvu ručiteli k uhrazení cla lze vydat i bez předchozího vymáhání cla na dlužníkovi. § 34 Úhrada společného celního dluhu (1) Úhrada společného celního dluhu se eviduje u každého dlužníka samostatně. (2) Dojde-li k úhradě společného celního dluhu jedním z dlužníků, považuje se společný celní dluh za uhrazený také ostatními dlužníky. § 35 Další zaúčtování cla Za další zaúčtování cla podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) se považuje také zaúčtování cla provedené na základě změny výše cla před nabytím právní moci rozhodnutí, kterým je clo vyměřováno. § 36 Lhůta pro placení cla Lhůta pro placení cla neskončí dříve než lhůta podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1), po jejímž uplynutí se clo považuje za částku, kterou nelze vybrat. Díl 3 Vymáhání cla § 36a Zvláštní ustanovení o pořadí úhrady cla Ustanovení daňového řádu o přednostním uspokojení exekučních nákladů a úhradě hotových výdajů se při placení cla nepoužijí. ČÁST PÁTÁ USTANOVENÍ O POVOLENÍ § 37 Změna povolení (1) Správce cla změní povolení na žádost držitele tohoto povolení, pokud jsou splněny podmínky pro jeho vydání. (2) Správce cla změní povolení z moci úřední, pokud a) došlo ke změně údajů uvedených v tomto povolení, nebo b) tím v odůvodněných případech změní nebo doplní podmínky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) stanovené v tomto povolení. (3) Ustanovení o změně povolení se obdobně použijí pro změnu osvědčení schváleného hospodářského subjektu a osvědčení o úlovku při dovozu nebo zpětném vývozu produktů mořského rybolovu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1). ČÁST ŠESTÁ OSVOBOZENÍ OD CLA § 38 Osvobození vybraného zboží (1) Od dovozního cla je osvobozena diplomatická pošta, konzulární zavazadlo a jiná pošta požívající ochrany podle mezinárodního práva. (2) Od dovozního cla je osvobozeno zboží dovážené osobami požívajícími výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy v rozsahu odpovídajícím principu vzájemnosti. (3) Podmínkou osvobození podle odstavce 2 je také a) potvrzení celního prohlášení příslušnou diplomatickou misí, konzulárním úřadem, zvláštní misí nebo zastoupením mezinárodní organizace, a to podpisem vedoucího nebo jeho zástupce a otiskem úředního razítka, b) připojení dokladu k celnímu prohlášení, který prokazuje, že osoba, pro kterou je zboží dováženo, je osobou podle odstavce 2, není-li celní prohlášení potvrzeno podle písmene a), c) připojení dokladu Ministerstva zahraničních věcí k celnímu prohlášení, který potvrzuje splnění principu vzájemnosti a jeho rozsah v případě dovozu dopravních prostředků, a d) skutečnost, že zboží nebude půjčeno, vypůjčeno, zastaveno, pronajato nebo postoupeno ve lhůtě vyplývající z principu vzájemnosti, a není-li této lhůty, do 12 měsíců, a v případě dopravních prostředků do 24 měsíců, ode dne přijetí celního prohlášení na propuštění tohoto zboží do volného oběhu. (4) Od cla je osvobozen vojenský materiál a přiměřené množství zboží určeného pro výhradní potřebu vojenského a civilního personálu ozbrojených sil vysílajícího státu nebo závislých osob podle zákona upravujícího pobyt ozbrojených sil jiných států na území České republiky. (5) Ministerstvo obrany vydává osvědčení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1), na jehož základě je pozastaveno dovozní clo v případě vojenského materiálu určeného pro výhradní potřeby Ministerstva obrany nebo ozbrojených sil České republiky. (6) Ministerstvo obrany plní informační povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) ve vztahu k osvědčením a k dovozům vojenského materiálu podle odstavce 5. Generální ředitelství cel poskytuje Ministerstvu obrany informace o dovozech vojenského materiálu podle odstavce 5, a to v rozsahu nezbytném pro plnění informační povinnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1). Poskytnutí těchto informací není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu. ČÁST SEDMÁ ZADRŽENÍ, PŘENECHÁNÍ, PRODEJ A ZNIČENÍ VĚCI HLAVA I ZADRŽENÍ ZBOŽÍ A DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU § 39 Důvody zadržení zboží a dopravního prostředku (1) Správce cla může kromě případů stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie1) zadržet zboží nebo dopravní prostředek, který je dopravuje, a to pro účely a) řízení o přestupcích podle tohoto zákona, b) úhrady nedoplatku evidovaného u orgánu Celní správy České republiky nebo orgánu Finanční správy České republiky. (2) Správce cla zadrží zboží nebo dopravní prostředek podle odstavce 1 bez ohledu na práva třetích osob. § 40 Postup při zadržení zboží a dopravního prostředku (1) O provedení zadržení zboží nebo dopravního prostředku pořídí správce cla úřední záznam. Stejnopis úředního záznamu správce cla předá osobě, která má zboží nebo dopravní prostředek v době zadržení u sebe, poskytne-li nezbytnou součinnost k tomuto předání. (2) Správce cla může zadržené zboží nebo dopravní prostředek ponechat osobě, které byly zadrženy, s tím, že je osoba nesmí zničit ani s nimi jinak nakládat s výjimkou jejich držení nebo skladování. § 41 Námitka proti zadržení zboží a dopravního prostředku Nesouhlasí-li dotčená osoba se zadržením zboží nebo dopravního prostředku, může proti tomu uplatnit námitku ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne provedení tohoto úkonu. Tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav. § 42 Vrácení zadrženého zboží a dopravního prostředku (1) Správce cla vrátí zadržené zboží nebo dopravní prostředek jejich vlastníkovi, a není-li znám, osobě, které byly tyto věci zadrženy, pokud a) zboží nebylo prodáno nebo zničeno správcem cla podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1), b) nebylo rozhodnuto o propadnutí nebo zabrání zboží nebo dopravního prostředku a c) do dne následujícího po dni jejich zadržení pro účely úhrady nedoplatku evidovaného u orgánu Celní správy České republiky nebo orgánu Finanční správy České republiky nebyl příslušným orgánem vydán exekuční příkazexekuční příkaz ohledně tohoto zboží nebo dopravního prostředku. (2) Správce cla vrátí dopravní prostředek, je-li jeho hodnota v nápadném nepoměru k povaze přestupku. § 43 Náhrada nákladů V případě, že bylo rozhodnuto o propadnutí nebo zabrání zadrženého zboží nebo dopravního prostředku, je povinen uhradit náklady na jejich skladování po dobu jejich zadržení a) pachatel přestupku, a není-li znám, b) vlastník zboží nebo dopravního prostředku, pokud o přestupku v době jeho spáchání věděl nebo vědět měl a mohl, a není-li znám, c) ten, komu byly zboží nebo dopravní prostředek zadrženy. HLAVA II PRODEJ A ZNIČENÍ ZBOŽÍ § 44 Postup při prodeji zboží (1) Správce cla při prodeji zadrženého zboží v případě, kdy lze zboží prodat podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1), postupuje podle ustanovení daňového řádu o daňové exekuciexekuci prodejem movitých věcí. (2) Zbytek výtěžku se považuje za přeplatek vlastníka zboží podle daňového řádu. (3) O prodeji zboží správce cla vhodným způsobem vyrozumí vlastníka zboží a osobu, které bylo zboží zadrženo, je-li odlišná od vlastníka. § 45 Postup při zničení zboží (1) Správce cla při zničení zadrženého zboží v případě, kdy lze zboží zničit podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1), postupuje obdobně jako v případě zničení propadlé nebo zabrané věci. (2) O zničení zboží správce cla vhodným způsobem vyrozumí vlastníka zboží a osobu, které bylo zboží zadrženo, je-li odlišná od vlastníka. HLAVA III PŘENECHÁNÍ ZBOŽÍ § 46 Přenechání zboží ve prospěch České republiky (1) Správce cla povolí přenechání zboží ve prospěch České republiky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1), pokud a) tím České republice nevzniknou náklady, s výjimkou nákladů souvisejících s držením, skladováním a prodejem zboží, a b) jde o zboží, se kterým lze podle jiných právních předpisů volně nakládat. (2) Vlastníkem přenechaného zboží se stává stát. ČÁST OSMÁ PŘESTUPKY § 47 Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) doveze, vyveze nebo přepraví zboží v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie1), b) odejme zboží celnímu dohledu v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie1), c) poruší celní závěru v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie1), d) přechovává zboží, jehož dovozem nebo tranzitem byl spáchán přestupek, e) v rozporu s § 10 neuchovává informace po dobu nejméně 10 let, nebo f) nesplní některou z povinností souvisejících se zadržením zboží nebo dopravního prostředku podle § 40 odst. 2. (2) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) a) pro propuštění zboží do celního režimu nebo pro nakládání se zbožím, 1. propuštěným do zvláštního celního režimu, 2. propuštěným do celního režimu vývozu, 3. dočasně uskladněným, 4. pro které bylo zřízeno zástavní právo, nebo 5. vstupujícím na celní území Evropské unieúzemí Evropské unie, vystupujícím z celního území Evropské unieúzemí Evropské unie nebo předkládaným k celnímu řízení, nebo b) pro propuštění zboží do navrhovaného celního režimu za použití zjednodušeného celního prohlášení a jiných zjednodušení. (3) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie1) a) předloží správci cla pozměněný nebo padělaný doklad, b) poskytne správci cla nesprávný údaj nebo doklad, nebo c) uvede nesprávné údaje v žádosti o vydání osvědčení o původu zboží nebo sama osvědčí původ zboží v rozporu s mezinárodní smlouvou v oblasti sazebních opatření. (4) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do 4 000 000 Kč. (5) Dopustí-li se přestupku podle odstavce 1 nebo 2 právnická nebo podnikající fyzická osoba, lze uložit zákaz činnosti. § 48 Propadnutí a zabrání věci (1) Správce cla může propadlou nebo zabranou věc podle povahy věci zničit. Na zničení dohlíží tříčlenná komise složená z úředních osob správce cla. (2) Náklady spojené se správou a zničením propadlé nebo zabrané věci hradí pachatel přestupku, a není-li znám, vlastník věci, a není-li znám, osoba, které byla věc zadržena. § 49 Zánik odpovědnosti za přestupek (1) Odpovědnost za přestupek také zaniká, jestliže jde o přestupek podle § 47 odst. 3 písm. b) a pachatel oznámil správci cla nesprávnost v jím podaném prohlášení nebo oznámení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) a poskytl veškerou součinnost k opravě tohoto prohlášení nebo oznámení; to neplatí v případě, že nesprávnost měla vliv na výši stanoveného cla a nebyla oznámena správci cla do 60 dnů po právní moci rozhodnutí, kterým je ukončeno celní řízení. (2) Nedojde-li k zániku odpovědnosti za přestupek podle odstavce 1 pouze pro překročení lhůty pro oznámení nesprávnosti v prohlášení nebo oznámení správci cla, lze za tento přestupek uložit pokutu do 400 000 Kč. (3) Odpovědnost za přestupek podle odstavce 1 zaniká i v případě, že oznámení nesprávnosti a součinnost poskytla osoba, která odpovídá za celní dluh společně a nerozdílně společně s pachatelem. § 50 Promlčecí doba (1) Promlčecí doba činí 6 let. (2) Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 10 let od jeho spáchání. § 51 Příslušnost (1) K řízení o přestupcích podle tohoto zákona je příslušný správce cla. K řízení o přestupku právnické nebo podnikající fyzické osoby je místně příslušný ten správce cla, v jehož územním obvodu má právnická nebo podnikající fyzická osoba podezřelá ze spáchání přestupku sídlo. (2) Nenachází-li se sídlo právnické nebo podnikající fyzické osoby na území České republiky, je k řízení o přestupku právnické nebo podnikající fyzické osoby místně příslušný ten správce cla, v jehož územním obvodu byl přestupek spáchán. ČÁST DEVÁTÁ ÚDAJE PRO STATISTICKÉ ÚČELY HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ O ÚDAJÍCH PRO STATISTICKÉ ÚČELY § 56 Sběr, zpracování a kontrola údajů pro statistické účely (1) Správce cla zabezpečuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) a) sběr, zpracování a poskytování údajů pro statistické účely a b) prověřování plnění povinností souvisejících se sběrem, zpracováním a poskytováním údajů pro statistické účely. (2) Údaji podle odstavce 1 jsou údaje o a) zboží, které bylo propuštěno do celního režimu, b) obchodu se zbožím mezi Českou republikou a jinými členskými státy Evropské unie včetně údajů o obchodu s energetickými produkty a jejich agregáty podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) a c) pohybu a stavu kontejnerů užívaných námořními přepravci. (3) Správce cla může v případě prověřování plnění povinností souvisejících se sběrem, zpracováním a poskytováním údajů pro statistické účely podle odstavce 2 obdobně použít ustanovení o daňové kontrole prováděné v případě kontroly po propuštění zboží. (4) Pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy za porušení povinnosti podle této části může správce cla uložit až do 1 000 000 Kč. HLAVA II VYKAZOVÁNÍ ÚDAJŮ O OBCHODU SE ZBOŽÍM MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A JINÝMI ČLENSKÝMI STÁTY EVROPSKÉ UNIE § 57 Zpravodajská jednotka (1) Zpravodajská jednotka podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) je povinna po dosažení prahu pro vykazování vykazovat údaje o obchodu se zbožím mezi Českou republikou a jinými členskými státy Evropské unie. (2) Zpravodajská jednotkaZpravodajská jednotka je povinna se registrovat s výjimkou zpravodajské jednotkyzpravodajské jednotky, v jejímž případě došlo pouze k jednorázovému dosažení prahu pro vykazování. (3) Identifikačním číslem registrované zpravodajské jednotkyzpravodajské jednotky je daňové identifikační číslo, které jí bylo přiděleno. (4) Změnu registračních údajů provede správce cla pouze ve svém informačním systému. § 58 Vykazování údajů zpravodajskou jednotkou (1) Zpravodajská jednotkaZpravodajská jednotka vykazuje údaje za referenční období. (2) Referenčním obdobím je kalendářní měsíc. (3) Zpravodajská jednotkaZpravodajská jednotka vykazuje údaje počínaje referenčním obdobím, a) ve kterém dosáhla prahu pro vykazování údajů, nebo b) které následuje po měsíci vývozu zboží do jiného členského státu Evropské unie nebo dovozu zboží z jiného členského státu Evropské unie, pokud je shodný s měsícem, ve kterém vznikla zpravodajské jednotce povinnost přiznat uskutečnění dodání zboží do jiného členského státu Evropské unie nebo přiznat daň z přidané hodnoty při pořízení zboží z takového státu. (4) Zpravodajská jednotkaZpravodajská jednotka vykazuje údaje do konce kalendářního roku, ve kterém dosáhla prahu pro vykazování údajů, a celý kalendářní rok následující, nebo do dne zrušení registrace zpravodajské jednotkyzpravodajské jednotky k dani z přidané hodnoty, pokud k němu došlo dříve. (5) Zpravodajská jednotkaZpravodajská jednotka vykazuje údaje nejpozději dvanáctý pracovní den měsíce následujícího po skončení referenčního období, a to elektronicky ve formátu a struktuře zveřejněné správcem cla. § 59 Vykazování údajů v případě jednorázového dosažení prahu pro vykazování (1) V případě jednorázového dosažení prahu pro vykazování vykazuje zpravodajská jednotkazpravodajská jednotka údaje pouze za referenční období, v němž došlo k tomuto dosažení. (2) Za jednorázové dosažení prahu pro vykazování se považuje také vývoz do jiného členského státu Evropské unie nebo dovoz z jiného členského státu Evropské unie několika zbožových zásilek v průběhu nejvýše dvou referenčních období, pokud zboží v nich tvoří jednu ucelenou dodávku, nebo se jedná o součásti jednorázově dodávaného zboží, anebo rozloženou zásilku zboží. (3) V případě jednorázového dosažení prahu pro vykazování zpravodajská jednotkazpravodajská jednotka a) může vykazovat údaje v listinné podobě, pokud nejsou současně poskytovány žádné jiné údaje o vývozu zboží do jiného členského státu Evropské unie nebo dovozu zboží z jiného členského státu Evropské unie, a b) je povinna vykazovat údaje nejpozději desátý pracovní den měsíce následujícího po skončení referenčního období, pokud jsou tyto údaje vykazovány v listinné podobě. § 60 Další povinnosti zpravodajské jednotky Zpravodajská jednotkaZpravodajská jednotka je povinna a) vykázat správci cla opravené údaje nebo chybějící údaje nejpozději třicátý den následující po dni, kdy se o nesprávnosti údajů nebo o tom, že údaje chybějí, dozvěděla, a b) uchovávat datové soubory a kopie písemností obsahující vykázané údaje po dobu 2 let ode dne skončení příslušné lhůty pro jejich vykázání. § 61 Lhůta pro prověřování plnění povinností Správce cla může prověřovat plnění povinností souvisejících se sběrem, zpracováním a poskytováním údajů o obchodu se zbožím mezi Českou republikou a jinými členskými státy Evropské unie nejpozději do 2 let ode dne skončení příslušné lhůty pro jejich vykázání. ČÁST DESÁTÁ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 61a Zvláštní ustanovení o náležitostech rozhodnutí (1) Pokud je rozhodnutí správce cla vydáno elektronicky pomocí systému automatizovaného zpracování dat, nemusí obsahovat podpis úřední osoby s uvedením jména a pracovního zařazení a otisk úředního razítka; v takovém případě musí rozhodnutí obsahovat kvalifikovanou elektronickou pečeť. (2) Pokud je rozhodnutí správce cla vydáno a oznámeno elektronicky pomocí systému automatizovaného zpracování dat podle prováděcího rozhodnutí Evropské komise2), neobsahuje odůvodnění, poučení o opravném prostředku nebo jinou náležitost, pokud to na základě tohoto prováděcího rozhodnutí není možné. § 62 Nepřímé zastoupení (1) Písemnost správce cla doručená celnímu zástupci, který jedná na základě nepřímého zastoupení, se považuje za doručenou též osobě, na jejíž účet celní zástupce jedná. (2) Pokud se celní zástupce, který jedná na základě nepřímého zastoupení, stal deklarantem, nelze pro danou věc nepřímé zastoupení ukončit. (3) Ten, kdo se stal deklarantem, si nemůže pro danou věc ujednat nepřímé zastoupení. § 63 Úhrada v zahraniční měně (1) Nemůže-li být úhrada správci cla podle tohoto zákona provedena v české měně, může správce cla přijmout úhradu i v zahraniční měně, nejedná-li se o poskytnutí jistoty složením částky. Celková výše úhrady se navyšuje o náklady na směnu. (2) K přepočtu zahraniční měny na české koruny se použije kurz vyhlášený Českou národní bankoubankou pro den, který předchází dni, kdy je úhrada prováděna. § 64 Řízení ve věci závazné informace (1) Držitel rozhodnutí týkajícího se závazné informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) je povinen uhradit paušální náklady řízení ve věci závazné informace za poskytnutí zvláštních služeb podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1). (2) Proti rozhodnutí o závazné informaci podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) lze uplatnit opravné prostředky. V odvolacím řízení může odvolací orgán také napadené rozhodnutí zrušit a vrátit věc k novému projednání správci cla prvního stupně s odůvodněním obsahujícím právní názor, kterým je správce cla prvního stupně vázán. § 65 Náhrada nákladů (1) Vznikne-li osobě povinnost uhradit náklady, které vznikly správci cla při zadržení, prodeji, zničení, přenechání, propadnutí nebo zabrání věci podle tohoto zákona nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1), správce cla stanoví výši těchto nákladů, dosahuje-li tato výše alespoň 100 Kč. (2) Náhrada nákladů podle odstavce 1 je splatná do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o její výši povinné osobě. (3) Náhradu nákladů podle odstavce 1 lze stanovit nejdéle do 1 roku od konce kalendářního roku, ve kterém se o nich správce cla dozvěděl, nejpozději však do 3 let od konce kalendářního roku, ve kterém tyto náklady vznikly. § 66 Vyloučení úroku z nesprávně stanoveného cla Při správě cla se neuplatní ustanovení daňového řádu o úroku z nesprávně stanoveného cla. § 67 Ponechání věci pro vlastní vnitřní potřebu správce cla Namísto zničení nebo prodeje propadlé, zabrané nebo přenechané věci může příslušná organizační složka státu tuto věc držet, skladovat a používat pro potřeby výuky, výcviku, zkoušek a expertizní činnosti nebo pro výkon jiné činnosti v rámci působnosti správce cla. § 68 Výkon jiné působnosti při celním dohledu Ustanovení o provádění celního dohledu se obdobně použijí také v případě, že jiný zákon stanoví, že správce cla vykonává jinou působnost, neupravuje-li tento jiný zákon výkon této působnosti jinak. § 69 Svobodné pásmo (1) Správce cla může opatřením obecné povahy prohlásit část území České republiky za svobodné pásmo, a to na podnět osoby, která bude provozovatelem tohoto svobodného pásma. (2) Správce cla, v jehož obvodu územní působnosti se nachází svobodné pásmo, stanoví provozovateli svobodného pásma technické, provozní, skladovací, evidenční a další podmínky výkonu činnosti ve svobodném pásmu zajišťující dodržování celních předpisů a řádný výkon celního dohledu. (3) Stavební úřad v řízení o povolení záměru týkajícího se pozemku nebo stavby, které jsou ve svobodném pásmu, vydá povolení po předchozím vyjádření správce cla vydaném na základě posouzení rizik pro provádění celního dohledu a souladu s opatřením obecné povahy podle odstavce 1 a rozhodnutím podle odstavce 2. Správce cla může ve vyjádření uvést podmínky k ochraně zájmů stanovených v odstavci 2. § 69a Povolení pro přístup k systému TIR (1) Správce cla povolí osobě s místem pobytu nebo sídlem v České republice v souladu s mezinárodní smlouvou upravující mezinárodní přepravu zboží na podkladě karnetů TIR (dále jen „Úmluva TIR“)3) používat karnety TIR, pokud a) je způsobilá provozovat silniční nákladní dopravu v souladu s živnostenským zákonem, b) nemá evidován nedoplatek s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky, 1. u orgánů Finanční správy České republiky, 2. u orgánů Celní správy České republiky, 3. na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění a 4. na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, c) v posledních 3 letech neporušila závažným způsobem celní nebo daňové právní předpisy, d) prokáže znalost provádění Úmluvy TIR a e) prokáže, že předložila prohlášení podle Úmluvy TIR sdružení, kterému je správcem cla v souladu s Úmluvou TIR povoleno vydávat karnety TIR a být ručitelem. (2) Splnění podmínek podle odstavce 1 písm. b) bodů 3 a 4 se prokazuje potvrzeními, která nejsou ke dni podání žádosti o povolení pro přístup k systému TIR starší než 60 dnů. (3) Splnění podmínek podle odstavce 1 písm. d) a e) se prokazuje potvrzením vydaným sdružením, kterému je správcem cla povoleno v souladu s Úmluvou TIR vydávat karnety TIR a být ručitelem, které není ke dni podání žádosti o povolení pro přístup k systému TIR starší než jeden rok. (4) Podmínky pro vydání povolení pro přístup k systému TIR musí osoba podle odstavce 1 splňovat po celou dobu trvání povolení. (5) Pro povolení pro přístup k systému TIR se použijí ustanovení přímo použitelného předpisu Evropské unie1) upravující řízení ve věci povolení. ČÁST JEDENÁCTÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 70 Zmocňovací ustanovení (1) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou a) doplňující náležitosti celního prohlášení pro celní, daňové a statistické účely, b) náležitosti a vzor zvláštního doplňkového celního prohlášení podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty, c) náležitosti a vzor celního prohlášení pro osoby požívající výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy, d) náležitosti a vzor záruční listiny a záručního dokladu pro zajištění cla mimo celní režim tranzitu, e) náležitosti a vzor záruční listiny pro účely zajištění cla jinou osobou, f) náležitosti a vzor osvědčení uživatele souborné jistoty a náležitosti a vzor osvědčení dlužníka zproštěného povinnosti poskytnout jistotu, g) paušální náklady řízení ve věci závazné informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) a h) podmínky, za kterých se celní řízení provádí mimo prostor správce cla nebo celní prostorcelní prostor anebo mimo úřední hodiny správce cla pro veřejnost, a způsob určení výše nákladů za toto provedení. (2) Vláda stanoví nařízením a) okruh vykazovaných údajů a náležitosti dokladu pro statistické účely podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1), b) vzor dokladu pro statistické účely podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) v případě vykazování údajů o obchodu se zbožím mezi Českou republikou a jinými členskými státy Evropské unie, pokud jsou tyto údaje vykazovány v listinné podobě, a c) postup a prahy pro vykazování údajů a způsob vykazování opravených nebo chybějících údajů o obchodu se zbožím mezi Českou republikou a jinými členskými státy Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1). § 71 Přechodná ustanovení (1) Řízení o správních deliktech podle zákona č. 13/1993 Sb., která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a která nebyla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně ukončena, se dokončí podle zákona č. 13/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Řízení o stanovení náhrady nákladů a skladného podle zákona č. 13/1993 Sb., zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a která nebyla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně ukončena, se dokončí podle zákona č. 13/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. § 72 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon. 2. Článek IV zákona č. 35/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, zákon České národní rady č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, a zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. 3. Článek I zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 4. Část šestá zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu). 5. Část čtvrtá zákona č. 265/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 6. Zákon č. 1/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 7. Zákon č. 322/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 8. Část sedmá zákona č. 354/2003 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o spotřebních daních. 9. Zákon č. 187/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 10. Část devatenáctá zákona č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. 11. Část sedmá zákona č. 79/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 12. Část šestnáctá zákona č. 267/2006 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců. 13. Část sedmá zákona č. 342/2006 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel a některé další zákony. 14. Část desátá zákona č. 170/2007 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti se vstupem České republiky do schengenského prostoru. 15. Část třicátá zákona č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím. 16. Zákon č. 136/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 17. Část šestnáctá zákona č. 41/2009 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku. 18. Část šestá zákona č. 218/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 19. Část čtyřicátá třetí zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech. 20. Část dvacátá třetí zákona č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu. 21. Část první zákona č. 104/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů. 22. Část osmá zákona č. 457/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Finanční správě České republiky. 23. Část sedmá zákona č. 18/2012 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky. 24. Část osmá zákona č. 308/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o povinném značení lihu. 25. Část desátá zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů. 26. Část třetí zákona č. 360/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 27. Nařízení vlády č. 274/1997 Sb., kterým se stanoví sazba cla pro dovoz výrobků, jejichž preferenční celní sazba je zvláštním předpisem definována výrazem „max.“. 28. Nařízení vlády č. 115/1998 Sb., kterým se zrušuje nařízení vlády č. 18/1998 Sb., kterým se stanoví sazba cla a celní kvóta pro dovoz jablek pocházejících z Evropské unie. 29. Nařízení vlády č. 133/2001 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 297/1999 Sb., kterým se stanoví sazby cla pro dovoz silničních návěsových tahačů pocházejících z Evropské unie. 30. Vyhláška č. 248/2002 Sb., kterou se zrušuje vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 361/1991 Sb., o zdravotní způsobilosti žadatelů o přijetí pro výkon práce příslušníka celní správy a organizaci a výkonu zdravotnických služeb v celní správě. 31. Nařízení vlády č. 450/2002 Sb., kterým se zrušuje nařízení vlády č. 182/2002 Sb., kterým se stanoví preferenční celní sazby pro dovoz ryb a výrobků z ryb pocházejících z Evropské unie. 32. Nařízení vlády č. 117/2003 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 266/2002 Sb., kterým se stanoví preferenční sazby cla pro dovoz některých zemědělských a potravinářských výrobků pocházejících z Evropské unie. 33. Nařízení vlády č. 410/2003 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 196/2003 Sb., o stanovení preferenčních sazeb cla a preferenčních celních kvót pro dovoz některých zpracovaných zemědělských výrobků pocházejících z Evropské unie. 34. Nařízení vlády č. 56/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 462/2003 Sb., o vydání celního sazebníku a o stanovení sazeb dovozního cla pro zboží pocházející z rozvojových a nejméně rozvinutých zemí a podmínek pro jejich uplatnění (celní sazebník) a o změně některých souvisejících předpisů. 35. Sdělení Ministerstva financí č. 251/2004 Sb., kterým se sděluje rozhodnutí Ministerstva financí o zrušení poboček celních úřadů k výkonu jejich působností. 36. Vyhláška č. 201/2005 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství. 37. Vyhláška č. 563/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 201/2005 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství. 38. Vyhláška č. 599/2006 Sb., kterou se zrušují vyhlášky upravující požadavky na zdravotní způsobilost příslušníků Celní správy České republiky a některé podrobnosti služebního poměru celníků. 39. Vyhláška č. 200/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 199/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona a kterou se zrušují některé vyhlášky upravující osvobození od dovozního cla a nepreferenční původ zboží, ve znění vyhlášky č. 200/2005 Sb. a vyhlášky č. 411/2006 Sb. 40. Vyhláška č. 393/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 201/2005 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství, ve znění vyhlášky č. 563/2006 Sb. 41. Vyhláška č. 317/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 201/2005 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství, ve znění pozdějších předpisů. 42. Vyhláška č. 421/2012 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona. 43. Vyhláška č. 35/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 421/2012 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona. ČÁST DVANÁCTÁ ÚČINNOST § 73 Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení s výjimkou ustanovení § 56 odst. 2 písm. d), které nabývá účinnosti dnem 1. září 2016. v z. Pokorná-Jermanová v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r. 1) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (přepracované znění). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/2152 ze dne 27. listopadu 2019 o evropských podnikových statistikách a zrušení deseti právních aktů v oblasti podnikových statistik. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 ze dne 22. října 2008 o energetické statistice. Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 515/97 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů. Nařízení Rady (ES) č. 1186/2009 ze dne 16. listopadu 2009 o systému Společenství pro osvobození od cla. Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 ze dne 26. května 2014 o metodách a postupu pro poskytování tradičních vlastních zdrojů a vlastních zdrojů z DPH a HND a o opatřeních ke krytí hotovostních nároků (přepracované znění). Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění. 2) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/2151 ze dne 13. prosince 2019, kterým se zavádí pracovní program pro vývoj elektronických systémů stanovených v celním kodexu Unie a jejich uvedení do provozu. 3) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 61/2008 Sb. m. s., kterým se nahrazuje vyhláška ministra zahraničních věcí č. 144/1982 Sb., o Celní úmluvě o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetů TIR (Úmluva TIR).
Sdělení Ministerstva vnitra č. 241/2016 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 241/2016 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 29. 7. 2016, částka 94/2016 241 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 21. července 2016 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 5. listopadu 2016 nové volby do zastupitelstva obce: obec\| okres\| kraj ---\|---\|--- Čichalov\| Karlovy Vary\| Karlovarský Ministr: Chovanec v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 240/2016 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 240/2016 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 29. 7. 2016, částka 94/2016 240 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 21. července 2016 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 5. listopadu 2016 nové volby do zastupitelstva obce: obec\| okres\| kraj ---\|---\|--- Bradáčov\| Tábor\| Jihočeský Ministr: Chovanec v. r.
Nález Ústavního soudu č. 239/2016 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 239/2016 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 15. března 2016 sp. zn. Pl. ÚS 30/15 ve věci návrhu na zrušení části ustanovení § 11a odst. 1 písm. b) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 41/2015 Sb. Vyhlášeno 27. 7. 2016, částka 93/2016 * Odůvodnění * I. - Návrh na zrušení ustanovení zákona * II. - Vyjádření účastníků a vedlejšího účastníka řízení * III. - Dikce a obsah napadeného ustanovení * IV. - Aktivní legitimace navrhovatele a podmínky řízení * V. - Legislativní proces přijetí napadeného ustanovení * VI. - Meritorní přezkum návrhu * VII. - Závěr 239 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 30/15 dne 15. března 2016 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy (soudce zpravodaj), Tomáše Lichovníka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu skupiny 38 senátorů Senátu Parlamentu České republiky, zastoupené JUDr. Hanou Marvanovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Maltézské náměstí 12, na zrušení ustanovení § 11a odst. 1 písm. b) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 41/2015 Sb., ve slovech „ve vlastnictví státu“, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a vlády České republiky jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Návrh na zrušení ustanovení § 11a odst. 1 písm. b) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 41/2015 Sb., ve slovech „ve vlastnictví státu“, se zamítá. Odůvodnění I. Návrh na zrušení ustanovení zákona 1. Návrhem ze dne 31. 10. 2015, který byl Ústavnímu souduÚstavnímu soudu doručen dne 2. 11. 2015, se skupina 38 senátorů Senátu Parlamentu České republiky podle § 64 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky (ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, dále jen „Ústava“) domáhá, aby Ústavní soudÚstavní soud zrušil ustanovení § 11a odst. 1 písm. b) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, ve slovech „ve vlastnictví státu“, a to prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. 2. Podle § 11 odst. 1 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 41/2015 Sb., (dále jen „zákon o ochraně zemědělského půdního fondu“) platí, že osoba, které svědčí oprávnění k záměru, pro který byl vydán souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, je povinna za odňatou zemědělskou půdu zaplatit odvod ve výši stanovené podle přílohy k tomuto zákonu. 3. Navrhovatel je přesvědčen o rozporu napadeného ustanovení s principem rovnosti a zákazem diskriminace podle čl. 1, čl. 3 odst. 1 a čl. 4 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (vyhlášena pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb., dále jen „Listina“); představuje podle něj rovněž zásah do ochrany vlastnictví podle čl. 11 odst. 1 Listiny, přičemž v případě pozemních komunikací jde o majetek ve smyslu odstavce 2 téhož článku, jehož vlastnictví je vyhrazeno zákonem. Navrhovatel zdůrazňuje, že neusiluje o obecné osvobození od placení odvodů pro veškeré stavby pozemních komunikací - konkrétně účelové komunikace pravidelně neslouží veřejnému, nýbrž soukromému zájmu; navrhuje proto odklad vykonatelnosti zrušujícího nálezu tak, aby měl zákonodárce prostor k přijetí úpravy souladné s ústavním pořádkem. 4. Napadené ustanovení bylo do zákona začleněno novelou - zákonem č. 41/2015 Sb. s účinností od 1. 4. 2015. Jeho protiústavnost spatřuje navrhovatel v tom, že zakládá výjimku z povinnosti platit odvod za trvalé odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro stavby pozemních komunikací, která se ovšem vztahuje výhradně na komunikace ve vlastnictví státu. Zachovává naopak povinnost platit odvody pro komunikace ve vlastnictví krajů a obcíobcí, byť podléhají totožné úpravě, slouží stejnému účelu a z pohledu veřejného zájmu se těší témuž postavení. 5. Navrhovatel nezpochybňuje ústavnost legislativního procesu - již v jeho rámci bylo nicméně poukazováno na deficity napadeného ustanovení. Vládní návrh zákona č. 41/2015 Sb. byl Senátem vrácen s pozměňovacím návrhem na sjednocení režimu krajských a obecních komunikací s komunikacemi státními, avšak Poslanecká sněmovna setrvala na původním znění. II. Vyjádření účastníků a vedlejšího účastníka řízení 6. Veřejná ochránkyně práv podáním ze dne 12. 11. 2015 sděluje Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, že ve smyslu § 69 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, nevstupuje do řízení. 7. Senát Parlamentu České republiky ve vyjádření k návrhu ze dne 3. 12. 2015 sděluje, že rozhodnutí o ústavnosti předmětné části ustanovení ponechává na Ústavním souduÚstavním soudu. Obsahově se zaměřuje na legislativní proces přijetí zákona č. 41/2015 Sb.; uvádí, že návrh novely byl Senátu postoupen Poslaneckou sněmovnou dne 17. 12. 2014. Organizační výbor jej jako senátní tisk č. 17 (10. funkční období 2014-2016) přikázal k projednání výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí jako garančnímu výboru a dále výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Garanční výbor návrh zákona projednal na schůzi konané dne 8. 1. 2015 a přijal usnesení č. 13 (tisk č. 17/1), kterým doporučil vrátit jej Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, mj. na rozšíření výjimek podle § 11a odst. 1 písm. b) zákona o ochraně zemědělského půdního fondu i na stavby pozemních komunikací ve vlastnictví krajů a obcíobcí. Totožný postup navrhl i výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu na jednání konaném dne 13. 1. 2015 usnesením č. 37 (tisk č. 17/2). 8. Senát na 5. schůzi v 10. funkčním období konané dne 14. 1. 2015 přijal v hlasování č. 32, při kterém se z 59 přítomných senátorek a senátorů vyslovilo 52 pro a nikdo nebyl proti, usnesení č. 79, jímž návrh vrátil dolní komoře s pozměňovacími návrhy, mj. na úpravu napadeného ustanovení; Poslanecká sněmovna nicméně setrvala na původním znění. Následně byl zákon postoupen prezidentu republiky, který jej dne 24. 2. 2015 podepsal, poté byl vyhlášen ve Sbírce zákonů. Ohledně návrhu zákona byla na jednání výborů vedena poměrně rozsáhlá debata, při které bylo zmiňováno, že úprava navrhovaná Poslaneckou sněmovnou zakládá nerovný přístup k vlastníkům pozemních komunikací, neboť preferuje stát oproti jiným vlastníkům. Na jednání pléna Senátu k tomuto tématu vystoupil zejména senátor Radko Martínek jako garanční zpravodaj, který vyjádřil obavy, zda navržená úprava nebude znamenat ztížení či dokonce znemožnění realizace staveb pozemních komunikací ve vlastnictví krajů a obcíobcí, zejména obchvatů sídelních útvarů. 9. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky ve vyjádření k návrhu ze dne 4. 12. 2015 uvádí, že zákon byl přijat ústavně předepsaným postupem; konstatuje, že je věcí Ústavního souduÚstavního soudu, aby posoudil otázku namítané protiústavnosti napadeného ustanovení. Obsahově se i Poslanecká sněmovna zaměřuje na průběh legislativního procesu. Vládní návrh zákona byl poslancům rozeslán dne 8. 10. 2014 jako sněmovní tisk č. 339 (7. volební období od r. 2013). První čtení se uskutečnilo dne 21. 10. 2014, přičemž byl návrh přikázán k projednání celkem čtyřem výborům, konkrétně výboru pro životní prostředí, zemědělskému výboru, výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a hospodářskému výboru. Zemědělský výbor projednal návrh ve dnech 30. 10. 2014 a 12. 11. 2014 a přijal k němu usnesení tisk č. 339/2, hospodářský výbor jej projednal dne 20. 11. 2014 a přijal k němu usnesení tisk č. 339/3, výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj projednal návrh dne 11. 11. 2014 (usnesení tisk č. 339/4) a výbor pro životní prostředí jej projednal dne 26. 11. 2014 a přijal k němu usnesení tisk č. 339/5. 10. Poslanecká sněmovna dále uvádí, že druhé čtení návrhu zákona proběhlo dne 5. 12. 2014 a pozměňovací návrhy byly zpracovány jako tisk č. 339/6. Napadené ustanovení vychází z vládního návrhu zákona, přičemž k němu při jednání výborů ani v rámci rozpravy nebyly předloženy pozměňovací návrhy; zdůrazňuje, že vláda v důvodové zprávě konstatovala soulad navrhované úpravy s ústavním pořádkem. Třetí čtení proběhlo dne 12. 12. 2014, návrh byl Poslaneckou sněmovnou schválen ve znění přijatých pozměňovacích návrhů a následně byl postoupen Senátu. Usnesení, jímž byl návrh vrácen Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, bylo rozesláno poslancům dne 16. 1. 2015 jako sněmovní tisk č. 339/8. Sněmovna jej opětovně projednala na své 25. schůzi konané dne 10. 2. 2015 a vyjádřila souhlas s návrhem zákona v původním znění. 11. Podáním ze dne 9. 12. 2015 sděluje vláda Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, že usnesením ze dne 7. 12. 2015 č. 1013 rozhodla, že vstupuje do řízení podle § 69 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Ve vyjádření k návrhu doručeném soudu dne 10. 12. 2015 vláda navrhuje zamítnutí návrhu. Nesdílí přesvědčení navrhovatele, že napadené ustanovení diskriminuje kraje a obceobce oproti státu; poukazuje na význam ochrany zemědělského půdního fondu, přičemž důvodem odnětí půdy z něj může být mj. veřejný zájem na rozvoji dopravní infrastruktury státu. Výjimky z odvodové povinnosti považuje za ústavně konformní - včetně napadené výjimky podle § 11a odst. 1 písm. b) zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Je přesvědčena, že citované ustanovení obstojí i z pohledu principu rovnosti a zákazu diskriminace, neboť pro něj existují objektivní a rozumné důvody spočívající ve veřejném zájmu na urychlení výstavby strategických páteřních komunikací. Zrušení napadené části ustanovení by znamenalo osvobození všech pozemních komunikací od povinnosti platit odvod, včetně účelových komunikací i veřejně nepřístupných, např. odstavných a parkovacích ploch. III. Dikce a obsah napadeného ustanovení 12. Ustanovení § 11a odst. 1 písm. b) zákona o ochraně zemědělského půdního fondu (pozn. red.: ve znění účinném do 27. 6. 2016) zní: „§ 11a (1) Odvody za trvale odňatou půdu se nestanoví, jde-li o odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro b) stavby pozemních komunikací ve vlastnictví státu35), včetně jejich součástí a příslušenství, 35) § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.“ 13. Navrhovatel se domáhá zrušení ustanovení ve slovech „ve vlastnictví státu“. 14. Napadené ustanovení stanoví výjimku z povinnosti platit odvod za trvalé odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro stavby pozemních komunikací, která se vztahuje výhradně na komunikace ve vlastnictví státu, tedy pojmově na dálnice a silnice I. třídy ve smyslu § 9 odst. 1 věty první zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 132/2000 Sb., (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“). Naproti tomu zakotvuje a contrario povinnost platit odvody pro stavby pozemních komunikací II. a III. třídy, které jsou podle věty druhé téhož ustanovení ve vlastnictví krajů, a stavby místních komunikací ve vlastnictví obcíobcí. 15. Vlastníkem účelových komunikací je podle § 9 odst. 1 věty třetí zákona o pozemních komunikacích právnická nebo fyzická osoba. Navrhovatel zdůrazňuje, že ohledně účelových komunikací se nedomáhá vynětí z povinnosti platit odvod, ba naopak je přesvědčen, že ohledně nich by měla být povinnost platit odvod zachována; na tento aspekt věci poukazuje i vláda. IV. Aktivní legitimace navrhovatele a podmínky řízení 16. Podle § 64 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu je návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy oprávněna podat skupina nejméně 17 senátorů. Podmínka aktivní procesní legitimace byla splněna, neboť návrh podala skupina 38 senátorů, přičemž k němu ve smyslu § 64 odst. 5 zákona o Ústavním soudu byla připojena podpisová listina, na které jednotlivě každý ze senátorů potvrdil, že se k návrhu připojuje. 17. Návrh obsahuje veškeré zákonem požadované náležitosti, není nepřípustný ve smyslu § 66 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., a nejsou dány ani důvody pro zastavení řízení podle § 67 téhož zákona. V. Legislativní proces přijetí napadeného ustanovení 18. Ústavní soudÚstavní soud předně v intencích § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., přezkoumal, zda byl § 11 odst. 1 písm. b), resp. zákon č. 41/2015 Sb. jako novela, kterou došlo k jeho zařazení do zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Dospěl k závěru, že v tomto směru nelze napadenému ustanovení nic vytknout, přičemž navrhovatel, další účastníci řízení ani vedlejší účastník řízení žádné deficity legislativního procesu neuvádějí; navrhovatel naopak výslovně uvádí, že nezpochybňuje ústavnost legislativního procesu. Ústavní soudÚstavní soud pro stručnost poukazuje na průběh legislativního procesu, jak byl popsán ve výše rekapitulovaných vyjádřeních Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky. VI. Meritorní přezkum návrhu 19. Ústavní soudÚstavní soud dospěl ve smyslu § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu k závěru, že nejsou dány důvody ke zrušení napadeného ustanovení zákona; rozhodl o návrhu bez nařízení ústního jednání, neboť neprováděl dokazování a v intencích § 44 věty první zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, nelze od jednání očekávat další objasnění věci. VI./a K povaze a účelu právní úpravy 20. Ústavní soudÚstavní soud obecně k povaze a účelu dotčené právní úpravy předesílá, že úprava odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu je specifickou problematikou, která představuje esenciální opatření k ochraně zemědělského půdního fondu jako základního přírodního bohatství naší země, nenahraditelného výrobního prostředku umožňujícího zemědělskou výrobu a jedné z hlavních složek životního prostředí (§ 1 odst. 1 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, § 2 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí). 21. Právní úprava ochrany zemědělského půdního fondu je stěžejním prostředkem k realizaci ústavním pořádkem reglementované ochrany přírodního bohatství; podle čl. 7 Ústavy je stát povinen dbát o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství. Na úrovni ústavního pořádku na citované ustanovení navazuje čl. 11 odst. 3 věty druhá a třetí Listiny, podle něhož výkon vlastnického práva nesmí poškozovat přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem, a dále čl. 35 Listiny - podle jeho prvního odstavce má každý právo na příznivé životní prostředí a podle třetího odstavce nesmí nikdo při výkonu svých práv ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje či druhové bohatství přírody nad míru stanovenou zákonem. 22. V případě odvodů podle § 11 a násl. zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, se sice pojmově nejedná o peněžité plnění s charakterem daně (§ 2 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád), nýbrž o specifickou formu úhrady, jejímž účelem je regulovat rozsah (plochu) půdy odnímané ze zemědělského půdního fondu. Převážná část výnosu z odvodů ve výši 55 % je nicméně příjmem státního rozpočtu - v tomto rozsahu je na napadenou úpravu třeba pohlížet jako na součást rozpočtových výsad (privilegia fisci), a navíc jako na prostředky, které by byl stát v podstatné části v konečném důsledku povinen hradit sám sobě. Podle právního stavu před přijetím předmětné novely činil podíl státního rozpočtu na odvodech podle § 11 odst. 2 věty čtvrté zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 402/2010 Sb., dokonce 75 %. Zbývající část odvodů je investována zpět do životního prostředí; 15 % je příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí a 30 % rozpočtu obceobce, na jejímž území se odňatá zemědělská půda nachází. Odvody, které jsou příjmem rozpočtu obceobce, pak mohou být použity jen pro zlepšení životního prostředí v obciobci a pro ochranu a obnovu přírody a krajiny (§ 11b odst. 5 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu). 23. Na řízení o odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu se subsidiárně použije zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a konkrétní výše odvodu se stanoví podle sazebníku odvodů - přílohy zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. O odnětí, jakož i o stanovení odvodu rozhoduje orgán ochrany zemědělského půdního fondu, kterým je v prvním stupni místně příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, krajský úřad či Ministerstvo životního prostředí, popř. správa národního parku, a to v závislosti na rozloze dotčené půdy (do 1 ha, do 10 ha, resp. nad 10 ha, § 15, 17 a 17a zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů). 24. Obecným argumentem proti osvobození od placení odvodu může být za určité konstelace okolnost, že o odnětí a stanovení odvodu rozhoduje orgán subjektu, v jehož správním obvodu se nachází největší část zemědělské půdy, která má být ze zemědělského půdního fondu odňata, a současně, v jehož prospěch je odnětí prováděno. Tento argument však nevedl Ústavní soudÚstavní soud k zamítnutí návrhu, neboť se může vztahovat pouze na omezený rozsah případů, v nichž orgán ochrany zemědělského půdního fondu působí u obceobce s rozšířenou působností či kraje jako vlastníka pozemku, jehož odnětí je požadováno, resp. případů příslušnosti ministerstva pro řízení o odnětí pozemku ve vlastnictví státu. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu je mimoto podroben působnosti odvolacího správního orgánu a působnost orgánů ochrany zemědělského půdního fondu je vykonávána v přenesené působnosti (§ 18a zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů), zatímco nakládání s dotčenou půdou se zpravidla děje v působnosti samostatné. VI./b Rovnost a zákaz diskriminace vs. ochrana přírodního bohatství 25. Při posouzení věci Ústavní soudÚstavní soud vyšel ze své četné judikatury týkající se principu rovnosti a podmínek nerovného zacházení s různými skupinami nebo kategoriemi osob. V nálezu ze dne 21. 1. 2003 sp. zn. Pl. ÚS 15/02 (N 11/29 SbNU 79; 40/2003 Sb.; všechna zde uváděná rozhodnutí jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz) vyložil, že rovnost je kategorií relativní, pojmově vyžadující odstranění neodůvodněných rozdílů. K porušení principu rovnosti je třeba, aby se s různými subjekty, které se nacházejí ve stejné nebo srovnatelné situaci, zacházelo rozdílným způsobem, aniž by však pro takový přístup existovaly objektivní a rozumné důvody. Zpravidla je navázáno na porušení i jiného základního práva, např. práva vlastnit majetek podle čl. 11 Listiny [nálezy Ústavního soudu ze dne 7. 6. 1995 sp. zn. Pl. ÚS 4/95 (N 29/3 SbNU 209; 168/1995 Sb.) a ze dne 8. 11. 1995 sp. zn. Pl. ÚS 5/95 (N 74/4 SbNU 205; 6/1996 Sb.)]. Z aktuální judikatury srov. např. nálezy ze dne 8. 10. 2015 sp. zn. III. ÚS 880/15, ze dne 10. 7. 2014 sp. zn. Pl. ÚS 31/13 (N 138/74 SbNU 141; 162/2014 Sb.) nebo ze dne 15. 5. 2012 sp. zn. Pl. ÚS 17/11 (N 102/65 SbNU 367; 220/2012 Sb.). 26. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že kraje a obceobce se mohou dovolávat výhradně zásahu do akcesorické rovnosti podle čl. 3 odst. 1 Listiny, tj. rovnosti ve vztahu k realizaci jiného základního práva nebo svobody. Naopak jim nesvědčí rovnost neakcesorická ve smyslu všeobecné rovnosti před zákonem; podle čl. 1 Listiny se jí výslovně těší pouze lidé, tj. jednotlivci jako důstojné lidské bytosti. K rozlišení akcesorické a neakcesorické rovnosti se Ústavní soudÚstavní soud vyjádřil např. v nálezu ze dne 28. 3. 2006 sp. zn. Pl. ÚS 42/03 (N 72/40 SbNU 703; 280/2006 Sb.) nebo v usnesení ze dne 15. 1. 2014 sp. zn. I. ÚS 2006/12; k přezkumu nerovnosti mezi obcemiobcemi (v daném případě mezi malými obcemiobcemi a velkými městy v důsledku rozpočtového určení daní) v nálezu ze dne 20. 11. 2007 sp. zn. Pl. ÚS 50/06 (N 196/47 SbNU 557; 18/2008 Sb.). 27. Vedle navrhovatelem poukazovaného principu rovnosti a zákazu diskriminace ovšem hraje hlavní roli při posouzení věci závazek státu dbát o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství, jak je zakotven v čl. 7 Ústavy. Interpretací tohoto ustanovení se Ústavní soudÚstavní soud zabýval např. v nálezu ze dne 21. 11. 2007 sp. zn. IV. ÚS 652/06 (N 202/47 SbNU 613), v němž dospěl k závěru, že omezení vlastnického práva podle § 60 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 150/2010 Sb., spočívající v povinnosti vlastníků pozemků umožnit v nezbytném rozsahu vstup a vjezd na své pozemky, obstojí při poměřování kolidujících základních práv či veřejných statků. Vyložil, že ochrana životního prostředí, jejímž nedílným komponentem je provoz a údržba vodních děl, je veřejným statkem, pro jehož zájem je možno zákonem ústavně chráněné základní právo na vlastnictví omezit ve smyslu čl. 11 odst. 4 Listiny. 28. V nálezu ze dne 13. 12. 2006 sp. zn. Pl. ÚS 34/03 (N 226/43 SbNU 541; 49/2007 Sb.) Ústavní soudÚstavní soud zdůraznil, že stát si vytkl za cíl chránit přírodní bohatství, přičemž závažnost této ochrany je podtržena tím, že ochrana přírodních hodnot se stala předmětem regulace přímo v Ústavě. V nálezu ze dne 10. 7. 1997 sp. zn. III. ÚS 70/97 (N 96/8 SbNU 375) se Ústavní soud, vycházeje z premisy, že životní prostředí je veřejným statkem (hodnotou) ve smyslu preambule Ústavy a Listiny a čl. 7 Ústavy, a v návaznosti na závěry nálezu ze dne 9. 10. 1996 sp. zn. Pl. ÚS 15/96 (N 99/6 SbNU 213; 280/1996 Sb.), zabýval rozlišením pojmů základních práv a svobod a veřejných statků. Konstatoval, že veřejným statkem se určitý aspekt lidské existence stává za podmínky, kdy jej není možné pojmově, věcně i právně rozložit na části a ty přiřadit jednotlivcům jako podíly; nevykazuje prvek distributivnosti. VI./c Vlastní přezkum napadeného ustanovení 29. Předmětem přezkumu je ustanovení § 11a odst. 1 písm. b) zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, které zvýhodňuje stát oproti osobám jiným, neboť zakotvuje výjimku z placení odvodu za trvalé odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu výhradně pro stavby pozemních komunikací ve vlastnictví státu, na rozdíl od krajů a obcíobcí, popř. soukromých osob, tedy subjektů, které jsou ohledně pozemních komunikací ve svém vlastnictví povinny odvod platit. 30. Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že konkrétnímu zkoumání, zda v důsledku napadeného ustanovení dochází k porušení principu rovnosti a zákazu diskriminace podle čl. 3 odst. 1 Listiny, resp. ochrany vlastnického práva a míry jeho omezení ve smyslu čl. 11 odst. 1 a 2 ve spojení s čl. 4 odst. 3 Listiny, brání jiný závažný zájem, a sice závazek státu dbát o šetrné využívání přírodních zdrojů a chránit přírodní bohatství podle čl. 7 Ústavy. Pokud by totiž Ústavní soudÚstavní soud napadené ustanovení zrušil, fakticky by podstatným způsobem rozšířil okruh výjimek z placení odvodů z pozemních komunikací ve vlastnictví státu na veškeré pozemní komunikace, tj. jak ve vlastnictví státu, krajů či obcíobcí, tak i ve vlastnictví soukromých osob. Navrhovatel totiž požaduje zrušení § 11a odst. 1 písm. b) zákona o ochraně zemědělského půdního fondu výhradně ve slovech „ve vlastnictví státu“, a rozhodnutí podle petitu by tak znamenalo stanovení výjimky z placení odvodu pro veškeré stavby pozemních komunikací bez rozdílu. 31. Vyhovění návrhu by představovalo významný zásah do základního poslání zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, stavícího na tom, že zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a jednou z hlavních složek životního prostředí (§ 1 odst. 1 věta první zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu). Podle věty druhé téhož ustanovení jsou jeho ochrana, zvelebování a racionální využívání činnostmi, kterými je zajišťována ochrana a zlepšování životního prostředí, čímž zákon významně přispívá k plnění závazku státu na úseku ochrany přírodního bohatství podle čl. 7 Ústavy. Pokud by Ústavní soudÚstavní soud návrhu vyhověl, ve svém důsledku by jednal v rozporu s požadavkem čl. 7 Ústavy a rovněž se svým základním úkolem a postavením soudního orgánu ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy). 32. Ústavní soudÚstavní soud je vázán petitem návrhu, jímž navrhovatel požaduje toliko zrušení napadeného ustanovení ve slovech „ve vlastnictví státu“, nikoli zrušení celého písmene b), tedy komplexní vypuštění výjimky z placení odvodů pro pozemní komunikace, což by bylo možné považovat za řešení podstatně příznivější z pohledu ochrany zemědělského půdního fondu, resp. ochrany přírodního bohatství (tak tomu ostatně bylo i podle právního stavu před přijetím novelizace provedené zákonem č. 41/2015 Sb., tedy úpravy účinné do 31. 3. 2015). Navrhovatel nicméně směřuje petitem k řešení opačnému, tedy k rozšíření výjimky z placení odvodů vedle státu i na územní samosprávné celky - a v případě derogačního zásahu Ústavního souduÚstavního soudu nejen na ně. 33. Přestože si je Ústavní soudÚstavní soud vědom i toho, že v současné době je v legislativním procesu další novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, zahrnující i změnu přezkoumávaného ustanovení § 11a, nepovažuje za vhodné vyčkávat na výsledek tohoto procesu. Stěžejním důvodem pro rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu je totiž ochrana zemědělského půdního fondu, na němž by nic nezměnila ani projednávaná novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která by navrhovatelem tvrzenou diskriminaci fakticky odstranila. 34. Na výše uvedeném hodnocení nemůže nic změnit, ba naopak k němu přispívá argumentace samotného navrhovatele - že jeho cílem není dosáhnout obecného osvobození od placení odvodů ohledně veškerých staveb pozemních komunikací. Navrhovatel zdůrazňuje, že konkrétně účelové komunikace, které jsou podle § 9 odst. 1 věty třetí zákona o pozemních komunikacích ve vlastnictví právnických nebo fyzických osob, pravidelně neslouží veřejnému zájmu, nýbrž primárně zájmu soukromému. Jak na tento aspekt věci poukazuje rovněž vláda ve vyjádření k návrhu, zrušení ustanovení v napadené části by znamenalo mj. osvobození od placení odvodů pro účelové komunikace ve smyslu § 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které slouží potřebám vlastníků přilehlých nemovitostí, např. kancelářských budov, obchodních center a jiných objektů sloužících k podnikání či obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Vztahovalo by se dokonce i na veřejně nepřístupné účelové komunikace, např. odstavné či parkovací plochy nacházející se v uzavřených areálech a podléhající využití podle rozhodnutí vlastníka. 35. Tento důsledek případného vyhovění návrhu by nebylo možné napravit prostým odkladem vykonatelnosti zrušujícího nálezu ve smyslu § 70 odst. 1 ve spojení s § 58 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., tak, aby měl zákonodárce prostor k přijetí nové ústavně konformní úpravy. Byť by totiž Ústavní soudÚstavní soud mohl vykonatelnost nálezu odložit a potřebný časový prostor zákonodárci vytvořit, nemohl by předjímat a ovlivnit, že by zákonodárce tuto možnost skutečně využil a v mezidobí přijal úpravu novou - takovou, která by byla souladná s ústavním pořádkem, včetně čl. 7 Ústavy a tam zakotveného závazku státu při ochraně přírodního bohatství. Ústavní soud ze své pozice (výhradně) negativního zákonodárce nemá jakékoli prostředky k zajištění, že dojde k přijetí odpovídající nové právní úpravy, přičemž případné nepřijetí by vyústilo v právní stav, který by se ostře příčil ochraně životního prostředí a přírodního bohatství. 36. K hodnocení věci přispívá i výše uvedená okolnost, že odvody za trvalé odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu sice pojmově nepředstavují peněžité plnění s charakterem daně, převážná část výnosu z nich ve výši 55 % je nicméně příjmem státního rozpočtu. V tomto ohledu je na odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu třeba nahlížet jako na fiskální příjem a napadenou právní úpravu jako na součást privilegia fisci (rozpočtových výsad), tedy prostoru vyznačujícího se zvýšenou diskrecí státu při utváření vlastního hospodaření, ohledně kterého je Ústavní soudÚstavní soud povolán postupovat velmi zdrženlivě a zasahovat do něj pouze při závažných důvodech k takovému postupu. Mimoto se jedná o prostředky, které by byl stát v podstatné části v konečném důsledku povinen hradit sám sobě. 37. Pro úplnost lze v tomto směru metodologicky poukázat na modifikovaný test proporcionality ve smyslu vyloučení extrémní disproporcionality, který se stal součástí konstantní judikatury Ústavního souduÚstavního soudu na úseku přezkumu ústavnosti zákonné úpravy daně, poplatku, příp. jiné obdobné zákonem stanovené povinné dávky, jakož i peněžitých sankcí [např. nálezy ze dne 30. 6. 2015 sp. zn. Pl. ÚS 24/14 (187/2015 Sb.), ze dne 21. 4. 2009 sp. zn. Pl. ÚS 29/08 (N 89/53 SbNU 125; 181/2009 Sb.), ze dne 18. 8. 2004 sp. zn. Pl. ÚS 7/03 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.)]. Vzhledem k výše vyslovenému nicméně nebyly dány podmínky pro jeho aplikaci na projednávanou věc. VII. Závěr 38. Na základě výše uvedených důvodů dospěl Ústavní soudÚstavní soud k závěru, že nejsou dány důvody ke zrušení napadeného ustanovení § 11a odst. 1 písm. b) zákona o ochraně zemědělského půdního fondu ve slovech „ve vlastnictví státu“ a návrh podle § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu zamítl. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišné stanovisko podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujal k rozhodnutí pléna soudce David Uhlíř.
Vyhláška č. 238/2016 Sb.	Vyhláška č. 238/2016 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví seznam činností zakázaných těhotným příslušnicím, příslušnicím do konce devátého měsíce po porodu a příslušnicím, které kojí Vyhlášeno 27. 7. 2016, datum účinnosti 27. 7. 2016, částka 93/2016 * § 1 - Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie2) upravuje činnosti a místa výkonu služby, které jsou zakázány těhotným příslušnicím, příslušnicím-matkám do konce devátého měsíce po poro * § 2 - (1) Těhotným příslušnicím jsou zakázány činnosti * § 3 - Příslušnicím-matkám do konce devátého měsíce po porodu jsou zakázány činnosti a místa výkonu služby uvedené * § 4 - (1) Kojícím příslušnicím jsou zakázány činnosti a místa výkonu služby * § 5 - Zrušují se: * § 6 - Účinnost Aktuální znění od 27. 7. 2016 238 VYHLÁŠKA ze dne 20. července 2016, kterou se stanoví seznam činností zakázaných těhotným příslušnicím, příslušnicím do konce devátého měsíce po porodu a příslušnicím, které kojí Ministerstvo vnitra v dohodě s Ministerstvem financí, Ministerstvem spravedlnosti, zpravodajskými službami a Ministerstvem zdravotnictví stanoví podle § 85 odst. 4 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů: § 1 Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie2) upravuje činnosti a místa výkonu služby, které jsou zakázány těhotným příslušnicím, příslušnicím-matkám do konce devátého měsíce po porodu a příslušnicím, které kojí. § 2 (1) Těhotným příslušnicím jsou zakázány činnosti a) rizikové3), s výjimkou 1. činností zařazených podle jiného právního předpisu upravujícího zařazování prací do kategorií4) jako rizikové pro faktor psychická zátěž podle kritéria výkon služby v noci, 2. činností uvedených v písmenu l), pokud lze u těhotné příslušnice prokázat imunitu proti biologickému činiteli, který přichází při dané činnosti v úvahu, a 3. činností, pro které podmínky jejich výkonu stanoví právní předpisy upravující využívání jaderné energie a ionizující záření, b) vyžadující používání izolačních dýchacích přístrojů, c) vykonávané velkými svalovými skupinami s převažující dynamickou složkou svalové práce podle jiného právního předpisu upravujícího podmínky ochrany zdraví při práci5), 1. při nichž minutový přípustný energetický výdej překračuje 14,5 kJ/minutu a průměrný směnový energetický výdej překračuje 3,4 MJ, 2. spojené s ruční manipulací s břemenem, jehož hmotnost při občasné manipulaci překračuje 10 kg nebo při časté manipulaci 5 kg, 3. při nichž směnová kumulativní hmotnost ručně manipulovaného břemene překračuje 2000 kg za průměrnou směnu, 4. vykonávané vsedě, spojené s častým zvedáním nebo přenášením břemene o hmotnosti vyšší než 2 kg, 5. spojené se zaujímáním pracovní polohy v hlubokém předklonu, vkleče, v dřepu, vleže, ve stoji na špičkách, s rukama nad výškou ramen, s rotací trupu nebo úklony trupu o více než 10 stupňů, jde-li o opakující se pracovní úkony, 6. spojené s tlakem na břicho, 7. při nichž nelze upravit parametry pracovního místa s ohledem na antropometrické změny těla, 8. vykonávané v pracovní poloze vstoje nebo vsedě s převahou statické složky práce bez možnosti její změny, 9. spojené s přepravou břemene pomocí jednoduchého bezmotorového prostředku, při nichž je vynakládaná tažná síla 115 N nebo tlačná síla vyšší než 160 N, d) vykonávané ve vnuceném tempu5), e) při nichž by mohly být vystaveny těhotné příslušnice rázům6), f) spojené s expozicí celkovým horizontálním nebo vertikálním vibracím6), překračujícím přípustný expoziční limit snížený o 10 dB, g) spojené s expozicí chemickým látkám nebo chemickým směsím označovaným standardními větami označujícími specifickou rizikovost podle jiného právního předpisu upravujícího chemické látky nebo chemické směsi7) nebo standardními větami o nebezpečnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie2) 1. způsobujícím akutní nebo chronické otravy s těžkými anebo nevratnými účinky pro zdraví s větami R 23, R 24, R 25, R 26, R 27, R 28 nebo R 39 nebo jejich kombinacemi nebo s větou R 68 v kombinaci s větami R 20, R 21 nebo R 22 nebo s větou R 48 v kombinaci s větami R 23, R 24 nebo R 25 anebo s větami H300, H301, H310, H311, H330 nebo H331 nebo jejich kombinacemi nebo s větami H370, H371 nebo H372, 2. klasifikovaným jako karcinogen kategorie 1, 2 nebo 3 s větami R 45, R 49 nebo R 40 anebo karcinogen kategorie 1A, 1B nebo 2 s větami H350, H350i nebo H351, 3. klasifikovaným jako mutagen kategorie 1, 2 nebo 3 s větami R 46 nebo R 68 anebo mutagen v zárodečných buňkách kategorie 1A, 1B nebo 2 s větami H340 nebo H341, 4. toxickým pro reprodukci s účinkem na plod v těle matky kategorie 1, 2 nebo 3 s větami R 61 nebo R 63 anebo kategorie 1A, 1B nebo 2 s větami H360, H360D, H360FD, H360Fd, H360Df, H361, H361d nebo H361fd, 5. senzibilizujícím dýchací cesty nebo kůži s větami R 42 nebo R 43 nebo jejich kombinacemi anebo s větami H334 nebo H317, h) spojené s expozicí jiným chemickým látkám nebo chemickým směsím neuvedeným v písmenu g), pokud nelze na podkladě vyhodnocení zdravotních rizik vyloučit, že nedojde k poškození zdraví těhotné příslušnice nebo plodu, i) při výrobě léčiv nebo veterinárních přípravků, obsahujících hormony, antibiotika nebo jiné biologicky vysoce účinné látky, pokud nelze na podkladě vyhodnocení zdravotních rizik vyloučit, že nedojde k poškození zdraví těhotné příslušnice nebo plodu, j) při výrobě cytostatik nebo antimitotických léků, jejich přípravě k injekční aplikaci, při jejím provádění nebo při ošetřování pacientů léčených cytostatiky nebo antimitotickými léky, k) spojené s expozicí prachu tvrdých dřev s karcinogenními účinky5), l) spojené s expozicí viru zarděnek, jiným biologickým činitelům skupin 2 až 45) zařazených jako rizikových3) nebo původci toxoplasmosy, pokud nelze u těhotné příslušnice prokázat imunitu proti biologickým činitelům, které přicházejí při dané práci v úvahu. (2) Těhotným příslušnicím jsou dále zakázány činnosti a) při výrobě a zpracování výbušnin nebo výbušných předmětů a při zacházení s nimi8), b) při nichž hrozí zhroucení konstrukce, staveb nebo pád předmětů, c) ve výškách nad 1,5 m, nad volnou hloubkou přesahující 1,5 m nebo na souvislé ploše, jejíž sklon od vodorovné roviny je 10 stupňů a větší, d) na zařízeních vysokého elektrického napětí, e) při ošetřování zvířat vyžadujících zvláštní péči podle jiného právního předpisu upravujícího stanovení druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči9), f) související s chovem zvířat podle jiného právního předpisu upravujícího způsob organizace práce a pracovních postupů při práci související s chovem zvířat10), g) při porážení zvířat na jatkách, h) vykonávané v prostoru uzavřených nádob nebo nádrží, i) při ošetřování pacientů umístěných v uzavřených psychiatrických odděleních, j) těžební v podzemí. (3) Těhotným příslušnicím je zakázáno vykonávat službu na místech, kde a) je tlak vzduchu vyšší než okolní atmosférický tlak o více než 20 kPa, b) je koncentrace kyslíku v ovzduší nižší než 20 % objemových, c) jsou překračovány nejvyšší přípustné hodnoty neionizujícího záření stanovené pro obyvatelstvo jiným právním předpisem upravujícím ochranu zdraví před účinky neionizujícího záření11), d) podle hodnocení zdravotních rizik ředitelem bezpečnostního sborubezpečnostního sboru expozice chemickým látkám nebo směsím nebo biologickým činitelům skupin 2 až 4 může ohrozit jejich zdraví nebo zdraví plodu. § 3 Příslušnicím-matkám do konce devátého měsíce po porodu jsou zakázány činnosti a místa výkonu služby uvedené a) v § 2 odst. 1 písm. a), jde-li o rizikové práce s vibracemi nebo rizikové práce v zátěži teplem nebo chladem, b) v § 2 odst. 1 písm. b), c) bodech 1 až 6 a bodě 8, písm. d) a e), c) v § 2 odst. 2, d) v § 2 odst. 3 písm. a) a b). § 4 (1) Kojícím příslušnicím jsou zakázány činnosti a místa výkonu služby a) uvedené v § 2 odst. 1 písm. g), j) a k) a odst. 2 písm. j), b) s chemickými látkami nebo chemickými směsmi poškozujícími zdraví kojence prostřednictvím mateřského mléka označovanými větami R 64 nebo H362, c) s chemickými látkami nebo chemickými směsmi toxickými pro reprodukci s účinkem na fertilitu označovanými větami R 60 nebo R 62 nebo jejich kombinacemi anebo s větami H360, H360F, H360FD, H360Fd, H360Df, H361, H361f nebo H361fd. (2) Kojícím příslušnicím jsou dále zakázány činnosti a místa výkonu služby, kde podle hodnocení zdravotních rizik ředitelem bezpečnostního sborubezpečnostního sboru expozice chemickým látkám nebo chemickým směsím může ohrozit jejich zdraví nebo zdraví kojence. § 5 Zrušují se: 1. Vyhláška č. 432/2004 Sb., kterou se stanoví seznam činností zakázaných těhotným příslušnicím, příslušnicím do konce devátého měsíce po porodu a příslušnicím, které kojí. 2. Vyhláška č. 658/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 432/2004 Sb., kterou se stanoví seznam činností zakázaných těhotným příslušnicím, příslušnicím do konce devátého měsíce po porodu a příslušnicím, které kojí. § 6 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: Chovanec v. r. 1) Směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (desátá směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/30/ES ze dne 20. června 2007 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/27/EU ze dne 26. února 2014. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání. 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 v platném znění. 3) § 39 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 13/2002 Sb. 4) Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů. 5) Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. 6) Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. 7) Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 8) Například zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 83/2013 Sb., o označování a sledovatelnosti výbušnin pro civilní použití, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008. 9) Vyhláška č. 411/2008 Sb., o stanovení druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči, ve znění vyhlášky č. 205/2011 Sb. 10) Nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat. 11) Nařízení vlády č. 291/2015 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením.
Nařízení vlády č. 236/2016 Sb.	Nařízení vlády č. 236/2016 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění některá nařízení vlády v souvislosti s přijetím nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 27. 7. 2016, datum účinnosti 1. 8. 2016, částka 92/2016 * ČÁST PRVNÍ - Změna nařízení vlády o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření * ČÁST TŘETÍ - Změna nařízení vlády o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům * ČÁST ČTVRTÁ - Změna nařízení vlády o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření * ČÁST PÁTÁ - Změna nařízení vlády o podmínkách provádění opatření ekologické zemědělství * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 3. 2017 (48/2017 Sb.) 236 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 11. července 2016, kterým se mění některá nařízení vlády v souvislosti s přijetím nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 2b odst. 2 a § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb.: ČÁST PRVNÍ Změna nařízení vlády o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření Čl. I Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění nařízení vlády č. 114/2008 Sb., nařízení vlády č. 45/2009 Sb., nařízení vlády č. 263/2012 Sb., nařízení vlády č. 448/2012 Sb., nařízení vlády č. 298/2013 Sb. a nařízení vlády č. 308/2014 Sb., se mění takto: 1. V části A. bodě I. 2. se text „§ 11 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 11 odst. 1“. 2. V části A. bodě I. 3. se text „§ 7 odst. 6“ nahrazuje textem „§ 7 odst. 12“. 3. V části A. bodě I. 4. se text „§ 7 odst. 8“ nahrazuje textem „§ 7 odst. 14“. 4. V části A. bod 5 zní: „5. podmínka stanovená v § 11 odst. 2 nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu: „Byl dodržen zákaz použití dusíkatých hnojivých látek na zemědělských pozemcích s ornou půdou se sklonitostí převyšující 10° nebo na zemědělských pozemcích s trvalým travním porostem se sklonitostí převyšující 12°, s výjimkou tuhých statkových hnojiv a tuhých organických hnojiv, v případě orné půdy bez porostu zapravených do 24 hodin po jejich použití?“,“. ČÁST TŘETÍ Změna nařízení vlády o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům Čl. IV V § 10 nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády, se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) O porušení ochrany trvalých travních porostů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie25) se nejedná, jestliže u žadatele v souvislosti s ukončením pozemkové úpravy podle zákona o pozemkových úpravách došlo po vydání rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv k zemědělským pozemkům na dílu půdního bloku a) ke změně evidence druhu zemědělské kultury trvalý travní porost na jiný druh zemědělské kultury stanovený v nařízení vlády č. 307/2014 Sb., nebo b) k rozorání nebo přeměně trvalého travního porostu na jiný druh zemědělské kultury stanovený v nařízení vlády č. 307/2014 Sb.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna nařízení vlády o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření Čl. V Nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů, ve znění nařízení vlády č. 113/2015 Sb. a nařízení vlády č. 63/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 23 odst. 4 se text „§ 7 odst. 5“ nahrazuje textem „§ 7 odst. 11“. 2. V § 23 odst. 13 se text „§ 7 odst. 5“ nahrazuje textem „§ 7 odst. 11“. 3. V příloze č. 1 části A. bodě I. 2. se text „§ 11 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 11 odst. 1“. 4. V příloze č. 1 části A. bodě I. 3. se text „§ 7 odst. 6“ nahrazuje textem „§ 7 odst. 12“. 5. V příloze č. 1 části A. bodě I. 4. se text „§ 7 odst. 8“ nahrazuje textem „§ 7 odst. 14“. 6. V příloze č. 1 části A. bod 5 zní: „5. podmínka stanovená v § 11 odst. 2 nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu: „Byl dodržen zákaz použití dusíkatých hnojivých látek na zemědělských pozemcích s ornou půdou se sklonitostí převyšující 10° nebo na zemědělských pozemcích s trvalým travním porostem se sklonitostí převyšující 12°, s výjimkou tuhých statkových hnojiv a tuhých organických hnojiv, v případě orné půdy bez porostu zapravených do 24 hodin po jejich použití?“,“. ČÁST PÁTÁ Změna nařízení vlády o podmínkách provádění opatření ekologické zemědělství Čl. VI Nařízení vlády č. 76/2015 Sb., o podmínkách provádění opatření ekologické zemědělství, ve znění nařízení vlády č. 64/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 18 odst. 3 se text „§ 7 odst. 5“ nahrazuje textem „§ 7 odst. 11“. 2. V příloze č. 1 části A. bodě I. 2. se text „§ 11 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 11 odst. 1“. 3. V příloze č. 1 části A. bodě I. 3. se text „§ 7 odst. 6“ nahrazuje textem „§ 7 odst. 12“. 4. V příloze č. 1 části A. bodě I. 4. se text „§ 7 odst. 8“ nahrazuje textem „§ 7 odst. 14“. 5. V příloze č. 1 části A. bod 5 zní: „5. podmínka stanovená v § 11 odst. 2 nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu: „Byl dodržen zákaz použití dusíkatých hnojivých látek na zemědělských pozemcích s ornou půdou se sklonitostí převyšující 10° nebo na zemědělských pozemcích s trvalým travním porostem se sklonitostí převyšující 12°, s výjimkou tuhých statkových hnojiv a tuhých organických hnojiv, v případě orné půdy bez porostu zapravených do 24 hodin po jejich použití?“,“. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. VII Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2016, s výjimkou ustanovení části druhé čl. II bodů 4 a 5, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2017. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr zemědělství: Ing. Jurečka v. r.
Nařízení vlády č. 235/2016 Sb.	Nařízení vlády č. 235/2016 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 27. 7. 2016, datum účinnosti 1. 8. 2016, částka 92/2016 * Čl. I - Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění nařízení vlády č. 448/2012 Sb., nařízení vlády č. 400/2013 Sb. a nařízení vlády č. 117/2014 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 8. 2016 235 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 11. července 2016, kterým se mění nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 33 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění nařízení vlády č. 448/2012 Sb., nařízení vlády č. 400/2013 Sb. a nařízení vlády č. 117/2014 Sb., se mění takto: 1. § 4 včetně nadpisu zní: „§ 4 Akční program (1) Akční program se vztahuje na fyzické nebo právnické osoby, které provozují zemědělskou výrobu ve zranitelných oblastech, používají a skladují hnojiva a jsou zapsány do evidence podle zákona o zemědělství4) (dále jen „zemědělský podnikatel“). (2) Pokud se obchodní závod zemědělského podnikatele nachází ve zranitelné oblasti částečně, vztahuje se akční program a) na zemědělské pozemky podle § 5 ve zranitelných oblastech, s výjimkou požadavku podle § 8 odst. 1, nebo b) na všechny skladovací prostory statkových hnojiv, pokud jde o požadavek podle § 9 odst. 1. (3) Akční program se nevztahuje na pěstování plodin ani na používání a skladování hnojiv pro účely výzkumu, vývoje a pokusnictví.“. 2. V § 5 odst. 1 písmeno b) zní: „b) díl půdního bloku nebo jeho část s jednou plodinou nebo směsí plodin, je-li zemědělský podnikatel zařazen v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů podle zákona o zemědělství.“. 3. V § 5 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, jako je digestát“. 4. V § 6 odst. 1 se slova „zemědělském pozemku“ nahrazují slovy „orné půdě a trvalých travních porostech“. 5. V § 6 odst. 2 se slova „na hnojení zakrytých ploch, například skleníky a fóliovníky“ nahrazují slovy „na hnojení ploch ve sklenících, fóliovnících nebo pařeništích“. 6. V § 6 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Jestliže dojde v obchodním závodě k havarijní situaci, postupuje se podle vyhlášky č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, ve znění pozdějších předpisů, a zákaz hnojení podle odstavce 1 se nepoužije.“. 7. § 7 včetně nadpisu zní: „§ 7 Užití dusíkatých hnojivých látek podle půdně klimatických podmínek stanoviště (1) Způsob užití dusíkatých hnojivých látek určí zemědělský podnikatel podle potřeb jednotlivých plodin na konkrétních stanovištích a podle pěstitelských podmínek. Pro hnojení jednotlivých plodin jsou stanoveny limity v tabulkách č. 4 až 6 v příloze č. 3 k tomuto nařízení, tyto limity je nutné dodržet na jednotlivých zemědělských pozemcích. V případě zapravení porostu z důvodů jeho poškození se přívod dusíku z předchozího hnojení k zapravené plodině nezapočítá do limitu náhradní plodiny. (2) Limity přívodu dusíku k jednotlivým plodinám, s výjimkou plodin uvedených v tabulkách č. 5 a 6 v příloze č. 3 k tomuto nařízení, závisí na začlenění zemědělského pozemku do jedné ze tří výnosových hladin uvedených v tabulkách č. 1 až 3 v příloze č. 3 k tomuto nařízení, a to s využitím systému bonitovaných půdně ekologických jednotek stanoveným vyhláškou č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, ve znění pozdějších předpisů. (3) Na zemědělském pozemku lze hnojit podle limitů pro vyšší výnosovou hladinu, než do jaké je pozemek zařazen podle odstavce 2, pokud zemědělský podnikatel na základě jím vedené evidence pro účely kontroly doloží Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému údaje o maximálních výnosech všech plodin na zemědělském pozemku nejméně za posledních 5 kalendářních let. Výnosů odpovídajících vyšší výnosové hladině dosáhne v těchto letech nejméně třikrát. (4) Plodiny a kultury neuvedené v tabulkách č. 4 až 6 v příloze č. 3 k tomuto nařízení nemají stanovený limit přívodu dusíku a hnojí se podle jejich potřeby na konkrétních stanovištích a podle pěstitelských podmínek. Limity přívodu dusíku pro zeleninu se použijí pouze v případě jejího pěstování na orné půdě a stanoví se na základě výnosů dosahovaných na zemědělském pozemku doložených pro účely kontroly na základě evidence vedené zemědělským podnikatelem. Při prvním pěstování zeleniny v obchodním závodě se použijí limity pro střední výnos. (5) Za účelem dodržení limitu přívodu dusíku se postupuje takto: a) dusík z minerálních hnojiv a hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem použitých k podpoře rozkladu slámy nebo k meziplodině se nezapočítává do přívodu dusíku pro následně pěstovanou plodinu, b) při pěstování plodin ve směsích je limit určen nejvyšším limitem plodiny ve směsi, c) do přívodu dusíku je započítán celkový dusík z minerálních hnojiv a dusík využitelný pěstovanou plodinou v prvním roce, a to 1. 30 % z celkového dusíku hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem a upravených kalů, 2. 60 % z celkového dusíku hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem, s výjimkou kejdy prasat, nebo 3. 70 % z celkového dusíku kejdy prasat, d) pro určení přívodu dusíku do půdy ve statkových hnojivech živočišného původu se použijí údaje zjištěné vlastními rozbory nebo údaje uvedené v příloze č. 3 k vyhlášce č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv. (6) Požadavky na hnojení zeleniny pěstované na celkové ploše větší než 20 ha jsou tyto: a) rozbor vzorku půdy odebraného z každé plochy zemědělského pozemku se zeleninou, a to z půdního profilu minimálně do hloubky 30 cm pro zjištění obsahu minerálního dusíku, se provede před každým výsevem nebo výsadbou zeleniny v příslušném kalendářním roce, b) obsah minerálního dusíku v půdě přesahující 30 kg N/ha zjištěný rozborem podle písmene a) se započte do limitu uvedeného v tabulce č. 6 v příloze č. 3 k tomuto nařízení, c) odběry a rozbory vzorků půdy provede akreditovaná laboratoř a d) záznamy o výsledcích rozborů jsou uchovány nejméně po dobu 7 kalendářních let následujících po roce, ve kterém byl rozbor proveden. (7) Omezení dávek dusíku na orné půdě v období po sklizni hlavní plodiny, které je stanoveno v tabulce č. 6 v příloze č. 2 k tomuto nařízení, a) se vztahuje k období od 15. června příslušného kalendářního roku do začátku období zákazu hnojení uvedeného v tabulce č. 1 v příloze č. 2 k tomuto nařízení, b) závisí na začlenění zemědělského pozemku do jednoho ze tří aplikačních pásem podle rizika vyplavení dusičnanů z půdního profilu vymezených v tabulkách č. 2 až 5 v příloze č. 2 k tomuto nařízení, s využitím systému bonitovaných půdně ekologických jednotek stanovených vyhláškou č. 327/1998 Sb., c) se týká hnojení k následným ozimým plodinám, meziplodinám, podpoře rozkladu slámy nebo k následným jarním plodinám a d) se vztahuje pouze na minerální dusíkatá hnojiva a hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem. (8) Pro stanovení dávek dusíku podle tabulky č. 6 v příloze č. 2 k tomuto nařízení v období po sklizni hlavní plodiny se postupuje takto: a) jednotlivé dávky různých způsobů hnojení a různých hnojiv nelze sčítat, b) v případě použití hnojiv k podpoře rozkladu slámy je navíc možné použít nejvýše 20 kg N/ha ve hnojivech podle písmene A nebo B ke hnojení ozimých plodin následujících po obilnině, c) v rámci jednoho způsobu hnojení je možné dělení celkové dávky na dílčí dávky a d) kombinování dílčích dávek při dodržení maximální celkové dávky dusíku je možné 1. mezi způsoby hnojení č. 1 a 3, 2. mezi hnojivy podle písmen A a B, při přepočtu dusíku v poměru 1 : 2, nebo 3. kombinací podle bodů 1 a 2. (9) Za hnojení na podporu rozkladu slámy se považuje přímé nebo následné hnojení do doby předseťové přípravy pro následující ozimou plodinu nebo do začátku období zákazu hnojení a za meziplodinu je považován i výdrol řepky použitý pro zelené hnojení. Strniště po sklizni kukuřice na siláž o výšce nejméně 40 cm se považuje za slámu. (10) Pokud je v rámci zemědělského pozemku více bonitovaných půdně ekologických jednotek patřících do různých výnosových hladin, aplikačních pásem nebo do jiných skupin bonitovaných půdně ekologických jednotek, začlení se takový zemědělský pozemek s přihlédnutím k převažujícímu zařazení. Při stejném poměrném zastoupení různých skupin bonitovaných půdně ekologických jednotek se použije vždy opatření hodnocené jako přísnější. (11) Na trvalých travních porostech na zemědělských pozemcích se zamokřenými půdami vymezenými hlavními půdními jednotkami 65 až 769), pokud nebyly meliorovány odvodněním, nelze používat dusíkaté hnojivé látky. V případě, že uvedené zemědělské pozemky byly odvodněny, je při používání hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem omezena jednorázová dávka na 80 kg celkového dusíku na 1 ha a při používání minerálních dusíkatých hnojiv omezena jednorázová dávka na 40 kg celkového dusíku na 1 ha. Na trvalých travních porostech na zemědělských pozemcích s mělkými půdami nebo půdami s nevyvinutým půdním profilem vymezenými hlavními půdními jednotkami 37 až 399) je při používání hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem omezena jednorázová dávka na 80 kg celkového dusíku na 1 ha a při používání minerálních dusíkatých hnojiv omezena jednorázová dávka na 40 kg celkového dusíku na 1 ha. (12) Pokud je půda na zemědělském pozemku zaplavená, přesycená vodou, promrzlá nebo pokrytá sněhem, nelze na ní používat dusíkaté hnojivé látky, s výjimkou skliditelných rostlinných zbytků. (13) Odstavce 7, 8, 11 a 12 se nevztahují na výkaly a moč zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku. (14) Na zemědělském pozemku nelze používat dusíkaté hnojivé látky, pokud způsob jejich užití nevede k rovnoměrnému pokrytí pozemku.“. 8. V § 8 odst. 1 a 5 se slova „zemědělského podniku“ nahrazují slovy „obchodního závodu“. 9. V § 8 odstavec 2 zní: „(2) Zemědělskými pozemky vhodnými ke hnojení hnojivy podle odstavce 1 se rozumí veškeré užívané zemědělské pozemky obchodního závodu, s výjimkou úhorů nebo zemědělských pozemků, které nelze na žádné jejich části hnojit, zejména v zastavěném území obce nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů.“. 10. V § 8 odst. 3 písm. a) se slova „zemědělské půdě“ nahrazují slovy „zemědělském pozemku“. 11. § 9 včetně nadpisu zní: „§ 9 Skladování dusíkatých hnojivých látek ve zranitelných oblastech (1) Zemědělský podnikatel zajistí skladovací prostory pro statková hnojiva6) s minimální kapacitou odpovídající jejich šestiměsíční produkci; to neplatí pro a) hnojůvku, u které musí být kapacita skladovacích prostor nejméně pro pětiměsíční produkci, nebo b) tuhá statková hnojiva, při možnosti uložení na zemědělském pozemku před jejich použitím. (2) Snížení potřeby kapacit skladovacích prostor je možné jen při splnění podmínek podle jiného právního předpisu7) a technický stav skladovacích zařízení musí splňovat kvalitativní požadavky z hlediska ochrany vod14). (3) Tuhá statková hnojiva vznikající při ustájení hospodářských zvířat a kompost lze uložit na zemědělském pozemku pouze způsobem, který neohrozí životní prostředí. Doba uložení statkových hnojiv bez meziskladování nesmí přesáhnout 12 měsíců, při jejich meziskladování podle odstavce 4 pak 9 měsíců. Kompost lze uložit nejdéle po dobu 12 měsíců. Na stejném místě zemědělského pozemku lze uložit tato hnojiva opakovaně nejdříve po 4 letech, po provedení kultivace půdy a každoročním pěstování plodin na tomto zemědělském pozemku. Uložení hnojiva je možné pouze na místech uvedených ve schváleném havarijním plánu11), pokud je a) zajištěna bezpečnost jakosti povrchových a podzemních vod, b) složiště vzdáleno minimálně 50 m od útvaru povrchových vod, na zemědělských pozemcích se sklonitostí vyšší než 5 stupňů minimálně 100 m od útvaru povrchových vod, c) složiště umístěno na půdě zemědělského pozemku, která 1. nebyla meliorována odvodněním, 2. není zamokřenou půdou vymezenou hlavními půdními jednotkami 65 až 769), 3. není lehkou písčitou půdou nebo půdou na velmi propustném podloží vymezenou v bodech 1 a 2 v tabulce č. 4 v příloze č. 2 k tomuto nařízení a 4. není ornou půdou vymezenou v bodech 11 a 12 v tabulce č. 4 v příloze č. 2 k tomuto nařízení, d) zabráněno odtoku hnojůvky a přítoku povrchové vody a e) tuhé statkové hnojivo urovnáno ve vrstvě o minimální výšce 1,7 m, při orientaci složiště delší stranou po spádnici. (4) Tuhá statková hnojiva vznikající při ustájení skotu, prasat a drůbeže mohou být uložena na zemědělském pozemku až po jejich tříměsíčním skladování nebo po jednorázovém vyskladnění ze stáje s hlubokou podestýlkou, kde se nacházela nejméně 3 týdny. Pokud je průměrná denní spotřeba steliva při ustájení skotu větší než 6 kg/DJ, lze takto vyrobenou chlévskou mrvu, a to i po jejím následném doplnění na potřebný podíl steliva, uložit na zemědělském pozemku bez meziskladování.“. 12. V § 10 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Při pěstování meziplodin, pokud nenásleduje ozimá plodina, se ponechá porost na zemědělském pozemku alespoň do 31. října příslušného kalendářního roku.“. 13. V § 10 odst. 2 se slova „co nejpozději na podzim“ nahrazují slovy „po 31. říjnu příslušného kalendářního roku“. 14. V § 11 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4. 15. V § 11 odst. 1 se za slovo „ochrany“ vkládají slova „půdy před erozí a“. 16. V § 11 odstavec 2 zní: „(2) Na zemědělských pozemcích s ornou půdou se sklonitostí převyšující 10 stupňů a na zemědělských pozemcích s trvalým travním porostem se sklonitostí převyšující 12 stupňů se nesmí používat dusíkaté hnojivé látky, s výjimkou tuhých statkových hnojiv a tuhých organických hnojiv, v případě orné půdy bez porostu zapravených do 24 hodin po jejich použití a přívodu dusíku ve výkalech a moči při pastvě hospodářských zvířat nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku. Požadavek na zapravení se nevztahuje na ponechané skliditelné rostlinné zbytky.“. 17. V § 11 odst. 3 se slova „na trvalých travních porostech“ nahrazují slovy „na zemědělském pozemku“. 18. V § 11 odst. 4 se slova „Odstavce 1 až 4“ nahrazují slovy „Odstavce 1 až 3“. 19. V § 12 odst. 1 se text „§ 7 odst. 8“ nahrazuje textem „§ 7 odst. 14“. 20. V § 12 odstavec 2 zní: „(2) Odstavec 1 se nevztahuje na ponechané skliditelné rostlinné zbytky ani na výkaly a moč zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku a je třeba zabránit samovolnému přístupu zvířat do útvarů povrchových vod, poškození koryt a údolních niv, zničení břehových porostů nebo znečištění vod.“. 21. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 262/2012 Sb. Seznam zranitelných oblastí vymezených dusičnany podle hranic katastrálních území k 30. dubnu 2016 Název katastrálního území / kód katastrálního území A\| ---\|--- Alberovice\| 702919 Albrechtice nad Orlicí\| 600172 Albrechtičky\| 600300 Alojzov u Prostějova\| 774707 Antonínův Důl\| 757900 Archlebov\| 600407 Arneštovice\| 600415 Arnolec\| 600423 B\| Babčice\| 630551 Babice u Lesonic\| 600636 Babice u Netolic\| 655244 Babice u Okrouhlice\| 709620 Babice u Řehenic\| 744930 Babín u Horažďovic\| 641871 Babina\| 721506 Bácovice\| 600725 Bačetín\| 600741 Bačice\| 600768 Bačkov\| 600784 Bačkovice\| 600814 Bačov\| 600822 Bahno\| 620254 Bakov nad Jizerou\| 600831 Baliny\| 600849 Balkova Lhota\| 737925 Balkovy\| 628336 Banín\| 600857 Báňovice\| 600873 Bantice\| 600881 Barchovice\| 600911 Barovice\| 651389 Bartošovice\| 600971 Bartoušov\| 695734 Bařice\| 601047 Bašť\| 601128 Batelov\| 601144 Batouchovice\| 606812 Bavorov\| 601179 Bavory\| 601209 Bavoryně\| 601217 Bečice nad Lužnicí\| 691267 Bečváry\| 601292 Bedihošť\| 601331 Bednáreček\| 601357 Bedřichov u Jihlavy\| 659878 Bedřichov u Zhořce\| 792934 Bedřichovice\| 601381 Bedřichovice u Hříškova\| 649082 Běhařovice\| 601420 Běchary\| 601462 Bechlín\| 601471 Běchovice\| 601527 Bělá\| 601594 Bělá nad Svitavou\| 601683 Bělá u Horní Cerekve\| 601586 Bělá u Liberka\| 682501 Bělčovice\| 655074 Běleč nad Orlicí\| 601934 Běleč u Litně\| 685232 Běleč u Mladé Vožice\| 601896 Bělečko\| 601942 Bělešovice\| 750468 Bělidla\| 710881 Běloky\| 601993 Bělušice\| 602027 Benátecká Vrutice\| 602060 Benátky u Houserovky\| 646300 Benátky u Litomyšle\| 602094 Bendovo Záhoří\| 604976 Benešov u Prahy\| 602191 Benešovice u Přelouče\| 609871 Benešovice u Všelibic\| 735728 Benetice\| 602566 Benice\| 602582 Benkov u Střelic\| 757454 Beňov\| 602604 Beranova Lhota\| 658049 Beranovec\| 758990 Bernardov\| 602647 Bernartice nad Odrou\| 602850 Bernartice u Dolních Kralovic\| 602655 Bernartice u Javorníka\| 602825 Bernartice u Milevska\| 602663 Běrunice\| 603104 Běruničky\| 603112 Běstovice\| 603236 Běstviny\| 627577 Běšiny\| 603317 Běštín\| 603368 Bezděčín\| 795810 Bezděčín na Moravě\| 603431 Bezděčín u Mladé Boleslavi\| 696579 Bezděčín u Obrataně\| 708691 Bezdědice u Hostomic\| 645877 Bezděkov u Damnova\| 624705 Bezděkov u Dolních Kralovic\| 786993 Bezděkov u Klatov\| 603481 Bezděkov u Krásné Hory\| 603554 Bezděkov u Libice nad Doubravou\| 603635 Bezděkov u Třešti\| 718408 Bezděkov u Úsova\| 725293 Bezkov\| 603791 Bezměrov\| 603805 Bezno\| 603821 Bezpravovice\| 654604 Bezvěrov II\| 798401 Bílá Lhota\| 603953 Bílá Třemešná\| 604003 Bílá u Českého Dubu\| 603881 Bílany\| 604038 Bílé Podolí\| 604062 Bílé Poličany\| 604135 Bílé Vchynice\| 604143 Bílenice\| 604186 Bilina\| 780821 Bílina-Újezd\| 604283 Bilinka\| 602671 Bílkov\| 604372 Bílov\| 604402 Bílovec-Dolní Předměstí\| 604445 Bílovec-Horní Předměstí\| 604470 Bílovec-město\| 604429 Bílovice\| 604534 Bílsko\| 604585 Bílsko u Vodňan\| 604569 Bíluky\| 692417 Bílý Kámen\| 604615 Bílý Újezd u Dobrušky\| 604712 Biřkov\| 675822 Biskoupky\| 746347 Biskupice na Hané\| 604801 Biskupice u Hrotovic\| 604810 Bitětice\| 684040 Bítov\| 604861 Bítov u Bílovce\| 604879 Bítov u Koněprus\| 669024 Bítov u Radenína\| 737500 Bítovánky\| 795976 Bítovany\| 604895 Blahoňov\| 604941 Blahutovice\| 604968 Blanice\| 636657 Blanice u Mladé Vožice\| 604984 Blanička\| 724718 Blanné\| 605000 Blansko u Hrochova Týnce\| 648281 Blatec\| 605204 Blatnice\| 605328 Blatnice pod Svatým Antonínkem\| 605310 Blatnička\| 605344 Blatno u Podbořan\| 605433 Blato\| 694363 Bláto\| 773191 Blažejovice\| 605514 Blažim u Bezdružic\| 716022 Blažovice\| 605573 Blehov\| 792837 Blešno\| 605581 Blevice\| 605590 Blízkov\| 605603 Blížejov\| 605620 Blíževedly\| 605662 Blížňovice\| 618322 Blovice\| 605735 Blšany u Loun\| 651745 Blučina\| 605808 Bludov v Čechách\| 620840 Bobnice\| 605841 Boháňka\| 605930 Bohdalice\| 606031 Bohdalov\| 606081 Bohnice\| 730556 Bohostice\| 606260 Bohouňovice I\| 606294 Bohouňovice II\| 643190 Bohumileč\| 606359 Bohumilice\| 606383 Bohunice u Tvrzic\| 772054 Bohuňovice u Litomyšle\| 606421 Bohuslavice\| 606481 Bohuslavice nad Metují\| 606464 Bohuslavice nad Moravou\| 606537 Bohuslavice u Konice\| 606499 Bohuslávky\| 606596 Bohušice\| 606600 Bohušov\| 606618 Bohušovice nad Ohří\| 606669 Bohutice\| 606677 Bochovice\| 606821 Bojanovice pod Rabím\| 737097 Bojanovice u Znojma\| 606880 Bojenice\| 602680 Boješice\| 606898 Bojiště\| 606936 Bojmany\| 795747 Bolehošť\| 607045 Bolechov\| 607061 Boleradice\| 607118 Bolešiny\| 607126 Bolíkovice\| 600644 Bolina\| 607207 Bolkov u Roupova\| 741884 Boňkov\| 638285 Boňov\| 607231 Bor u Božejova\| 757993 Bor u Březnice\| 607240 Bor u Chroustovic\| 761761 Borčice\| 633186 Boreč u Lovosic\| 607495 Borek\| 607584 Borek nad Labem\| 607517 Borek u Dačic\| 607533 Borkovany\| 607592 Borkovice\| 607606 Borohrádek\| 607614 Borotice nad Jevišovkou\| 607657 Borovany u Milevska\| 607789 Borovice\| 661279 Borovice u Horšovského Týna\| 747327 Borovnice\| 607801 Borovnice u Českých Budějovic\| 702056 Borovník\| 607894 Borovsko\| 607932 Borovy\| 607941 Boršice u Blatnice\| 607975 Boršov\| 608009 Boršov nad Vltavou\| 608025 Boršov u Kyjova\| 678520 Boršov u Moravské Třebové\| 607991 Borušov\| 608041 Bořanovice\| 608076 Bořenovice\| 608131 Bořetice\| 608149 Bořetice u Hustopečí\| 608157 Bořetice u Kolína\| 606308 Bořetín\| 608173 Bořetín u Strmilova\| 608165 Bořice u Domažlic\| 608181 Bořice u Hrochova Týnce\| 608190 Bořice u Mirotic\| 756822 Bořitov\| 608262 Borkovice\| 683434 Boskovice\| 608327 Boskovštejn\| 608491 Bosonohy\| 608505 Bošilec\| 608572 Bošín\| 676284 Bošín u Chocně\| 748510 Bošovice\| 608599 Bošovice u Čížové\| 624161 Boubín\| 780332 Boudy\| 695483 Bousov\| 608661 Bouzov\| 608696 Bozdíš\| 770060 Božanov\| 608769 Božec\| 672343 Božejov\| 608777 Božejov u Nových Hradů\| 794503 Božice\| 608882 Božkov u Mnichovic\| 697532 Bradáčov\| 608963 Bradlo\| 779466 Brambory\| 604071 Braňany\| 609005 Brandlín u Tučap\| 771180 Brandýs nad Labem\| 609048 Brandýs nad Orlicí\| 609277 Brandýsek\| 609285 Branice\| 609307 Branišov nad Pernštejnem\| 794066 Branišov pod Křemešníkem\| 609358 Branišov u Jihlavy\| 609366 Branišovice\| 609374 Branišovice u Římova\| 745642 Bransouze\| 609471 Braškov\| 609536 Bratčice\| 609561 Bratronice u Luštěnic\| 609625 Bratroňov\| 673447 Bratřice\| 609692 Bravantice\| 609731 Bravinné\| 609749 Brázdim\| 609773 Bražná\| 760129 Brčekoly\| 761770 Brdo u Manětína\| 691453 Brloh\| 617814 Brloh u Drhovle\| 632406 Brloh u Přelouče\| 609889 Brná\| 609897 Brňany\| 609919 Brníčko\| 774596 Brník\| 710148 Brníkov\| 723339 Brnířov\| 609951 Brnky\| 792390 Brocná\| 612600 Brocno\| 650781 Brod nad Labem\| 638498 Brod u Příbramě\| 612634 Brodce\| 666998 Brodce nad Jizerou\| 612685 Brodec\| 612693 Brodek u Prostějova\| 612731 Brodek u Přerova\| 612758 Broučkova Lhota\| 658278 Broumova Lhota\| 612839 Broumovice\| 612847 Brozánky\| 645320 Brozany nad Labem\| 754340 Brozany nad Ohří\| 612898 Brteč\| 612936 Brtná\| 612944 Brtnice\| 612952 Brtnický Číchov\| 623750 Brtnička\| 612979 Brťov u Černé Hory\| 613002 Brůdek\| 613045 Brumovice\| 613096 Brusnice\| 636720 Brusy\| 613371 Brušperk\| 613380 Brzánky\| 678732 Brzice\| 613436 Brzkov\| 613487 Brzotice\| 613495 Břeclav\| 613584 Břehoryje\| 631671 Břehov\| 794147 Břehy\| 613771 Břekova Lhota\| 633569 Břest\| 613797 Břevnice\| 613843 Březce\| 763411 Březejc\| 613860 Březhrad\| 613878 Březí nad Oslavou\| 613932 Březí u Kovářova\| 671398 Březí u Meclova\| 692352 Březí u Mikulova\| 613908 Březí u Šebestěnic\| 762148 Březina\| 688665 Březina u Deštné\| 614050 Březina u Hořepníku\| 645061 Březiněves\| 614131 Březinka u Havlíčkova Brodu\| 723410 Březinka u Hošťalovic\| 646130 Březnice\| 614271 Březno\| 777684 Březno u Loun\| 614572 Březno u Mladé Boleslavi\| 614467 Březová u Broumova\| 614670 Březová u Úmonína\| 774227 Březová u Vítkova\| 614718 Březová u Všelibic\| 787116 Březová u Zvole\| 794023 Březové Hory\| 735515 Březsko\| 614815 Břežany\| 614891 Břežany II\| 614955 Břežany nad Ohří\| 614971 Břežany u Rakovníka\| 614874 Břežany u Znojma\| 614921 Břínkov\| 740233 Bříství\| 615056 Bříza\| 615081 Bříza u Všestar\| 787400 Břuchotín\| 675628 Břvany\| 615111 Bubovice\| 615137 Bubovice u Březnice\| 784800 Buček\| 632961 Bučina\| 615153 Budčeves\| 615188 Budeč\| 615218 Budeč nad Želivkou\| 640077 Budeč u Číhané\| 623628 Budeč u Žďáru nad Sázavou\| 615226 Budenín\| 615234 Budětice\| 615307 Budětsko\| 615323 Budíkov\| 615358 Budíkovice\| 615382 Budiměřice\| 615404 Budislav\| 615421 Budíškovice\| 615455 Budišov\| 615463 Budkov\| 615587 Budkov u Střížovic\| 758094 Budkovice\| 615595 Budňany\| 663719 Budyně\| 615609 Budyně nad Ohří\| 615617 Buk\| 615731 Buk u Jindřichova Hradce\| 660647 Bukol\| 615749 Buková u Klatov\| 626325 Buková u Merklína\| 693162 Buková u Nížkova\| 704717 Buková u Semněvic\| 615781 Buková u Třešti\| 615790 Bukovany u Kozárovic\| 615838 Bukovany u Kyjova\| 615919 Bukovany u Olomouce\| 615927 Bukovany u Týnce nad Sázavou\| 615820 Bukovec u Horšovského Týna\| 615935 Bukovice u Rohozce\| 616010 Bukovina nad Labem\| 616052 Bukovina u Hradce Králové\| 616044 Bukovina u Mladotic\| 616036 Bukovina u Přelouče\| 616061 Bukovka\| 616125 Bukovník\| 616133 Bukvice u Trhových Svinů\| 768201 Bulhary\| 616168 Bumbalka\| 771571 Buršice\| 668401 Buřenice\| 616214 Buš\| 616257 Bušanovice\| 616273 Buštěhrad\| 616397 Butovice\| 758442 Býčkovice\| 616427 Býchory\| 616443 Bykáň\| 676004 Býkev\| 616460 Bykoš\| 616494 Býkovice\| 616524 Býkovice u Louňovic\| 687367 Bylany u Kutné Hory\| 695963 Bystrá\| 616621 Bystré u Klatov\| 667609 Bystročice\| 616672 Bystrovany\| 616699 Bystřice u Benešova\| 616770 Byšice\| 617172 Byškovice\| 703656 Býšť\| 617237 Byzhradec\| 617261 Bzí\| 617300 C\| Cakov\| 604593 Cejle\| 617407 Cerekvice nad Bystřicí\| 617474 Cerekvice nad Loučnou\| 617491 Cerekvička\| 617521 Cerhenice\| 617547 Cerhonice\| 617571 Cerhýnky\| 617555 Cetenov\| 617636 Cetoraz\| 617679 Cetyně\| 617687 Cibotín\| 621234 Cidlina na Moravě\| 617733 Církvice u Kolína\| 749184 Církvice u Kutné Hory\| 617750 Císařov\| 617784 Cítoliby\| 617822 Citonice\| 617831 Citov\| 617857 Cítov\| 617849 Cizkrajov\| 617865 Crhov u Olešnice\| 617920 Ctiboř u Častrova\| 618691 Ctidružice\| 618047 Ctiměřice\| 618055 Ctiněves\| 618063 Cvrčovice\| 618128 Cvrčovice u Pohořelic\| 618152 Č\| Čachotín\| 618187 Čachovice\| 618195 Čakov\| 618276 Čakovice\| 731561 Čakovice u Pelhřimova\| 618314 Čakovice u Radouně\| 738646 Čakovičky\| 705403 Čánka\| 711934 Čankovice\| 618331 Čáslavice\| 618501 Čáslavky\| 628409 Čáslavsko\| 618527 Částkovice\| 618616 Častohostice\| 780448 Častolovice\| 618624 Častonín\| 618675 Častotice\| 790214 Častrov\| 618705 Časy\| 653004 Čavisov\| 618756 Čečelice\| 618772 Čečelovice\| 618781 Čečkov\| 708933 Čečkovice u Jeřišna\| 658537 Čečovice\| 618799 Čečovice u Bukovce\| 615943 Čehovice\| 618829 Čechočovice\| 618837 Čechovice\| 618845 Čechovice u Prostějova\| 618853 Čechovice-Záhoří\| 618870 Čechtice\| 618888 Čechtín\| 618918 Čechůvky\| 785229 Čechy\| 630837 Čechy pod Kosířem\| 618926 Čejč\| 618942 Čejkov\| 618985 Čejkovice\| 619001 Čejkovice u Zbýšova\| 792012 Čejkovice u Znojma\| 619019 Čejkovy\| 619027 Čejov\| 619043 Čekanice u Tábora\| 619086 Čekanov\| 775801 Čekánov\| 673455 Čekyně\| 619108 Čelákovice\| 619159 Čelčice\| 619311 Čelechovice na Hané\| 619345 Čelechovice u Přerova\| 619337 Čelina\| 619370 Čelistná\| 619388 Čelivo\| 619400 Čelkovice\| 619418 Čenětice\| 676543 Čenkov\| 708976 Čenkov u Malšic\| 619485 Čenkov u Třešti\| 619469 Čenovice\| 623385 Čeňovice\| 619531 Čeperka\| 619558 Čepice\| 737101 Čepřovice\| 619612 Čeradice nad Loučnou\| 619655 Čerčany\| 619663 Čermákovice\| 619698 Čermná u Staňkova\| 619701 Černá\| 619809 Černá Hať\| 697133 Černá Hora\| 619825 Černá Hora u Dymokur\| 634239 Černá u Bohdanče\| 743844 Černá za Bory\| 619965 Černčice\| 620068 Černčice u Loun\| 620041 Černětice\| 704628 Černěves\| 620092 Černice u Defurových Lažan\| 625345 Černíč\| 620131 Černíč u Hradešic\| 647411 Černičí\| 620165 Černíkov\| 620190 Černíkov u Strakonic\| 632562 Černíkovice\| 620203 Černíky\| 620220 Černilov\| 620238 Černín\| 620246 Černín u Zdic\| 792420 Černíny\| 620262 Černiv\| 620335 Černochov\| 620343 Černošice\| 620386 Černouček\| 618071 Černov\| 620521 Černovice u Tábora\| 620530 Černovír\| 710571 Černožice nad Labem\| 620629 Červená Lhota\| 620700 Červená Lhota u Řimic\| 745596 Červená Řečice\| 620718 Červené Janovice\| 620858 Červené Pečky\| 620947 Červené Poříčí\| 620980 Červené Záhoří\| 653403 Červeněves\| 750913 Červenka\| 621030 Červený Hrádek u Bečvár\| 601306 Červený Hrádek u Dačic\| 621064 Červený Újezd\| 621200 Červený Újezd u Miličína\| 621153 Červený Újezd u Mukova\| 700380 Česká Bělá\| 621242 Česká Dlouhá\| 614734 Česká Doubravice\| 691461 Česká Jablonná\| 621277 Česká Kamenná Horka\| 662798 Česká Mez\| 746231 Česká Olešná\| 621650 Česká Rybná\| 621668 Česká Skalice\| 621684 České Budějovice 7\| 622486 České Heřmanice\| 622567 České Kopisty\| 622583 České Křídlovice\| 608904 České Meziříčí\| 622656 České Zlatníky\| 708739 Český Brod\| 622737 Český Dub\| 622842 Český Dvůr\| 667196 Český Krumlov\| 622931 Čestice\| 623296 Čestice u Častolovic\| 623351 Čestín\| 623393 Čestín u Jankova\| 623377 Čestlice\| 623440 Češnovice\| 721093 Číbuz\| 747921 Číčenice\| 623482 Číčová\| 623539 Číhalín\| 623563 Číhovice\| 623717 Čichořice\| 655511 Čichtice\| 623776 Čilec\| 623792 Čím\| 623806 Čimelice\| 623822 Číměř nad Jihlavou\| 623890 Čimice\| 730394 Čímice u Sušice\| 623911 Činěves\| 623920 Čisovice\| 623946 Čistá u Litomyšle\| 624004 Čistá u Rakovníka\| 623962 Čížkov\| 624063 Čížkov u Blovic\| 624071 Čížkovice\| 624101 Čížov\| 642606 Čížov u Jihlavy\| 781835 Čkyně\| 624217 Čtveřín\| 761648 Čtyřicet Lánů\| 761001 Čtyřkoly\| 624331 Čunín\| 624381 D\| Ďáblice\| 730629 Dačice\| 624403 Dálčice\| 672165 Dalešice\| 624527 Daliměřice\| 771627 Dalovy\| 624624 Dambořice\| 624632 Daměnice\| 624641 Damětice\| 795941 Damíč\| 624659 Daminěves\| 616478 Damírov\| 792021 Damnice\| 624675 Damnov\| 624713 Dančovice\| 625680 Darmyšl\| 754731 Dašice\| 624799 Davle\| 624811 Deblín\| 624853 Děbolín\| 624861 Debrno\| 628310 Děčany\| 624896 Dědice\| 625329 Dědice u Nemyšle\| 703290 Dědice u Zbýšova\| 792039 Dědinka\| 768642 Dědkov\| 605611 Dědová\| 625337 Defurovy Lažany\| 625353 Dehtáry\| 658481 Dehtáře\| 625370 Dehtáře u Českých Budějovic\| 794155 Dehtín\| 767646 Děkanovice\| 625426 Děkovka\| 632805 Derflice\| 625540 Děrné\| 625558 Desná u Litomyšle\| 625639 Dešná\| 612715 Dešná u Dačic\| 625698 Deštná u Jindřichova Hradce\| 625744 Dětkovice u Prostějova\| 625949 Dětřichov\| 740136 Dětřichov u Frýdlantu\| 625990 Dětřichov u Moravské Třebové\| 626074 Dětřichov u Svitav\| 626031 Diváky\| 626139 Divec\| 626252 Divice\| 782301 Divišov\| 742201 Dlažkovice\| 626317 Dlažov\| 626333 Dlouhá\| 704024 Dlouhá Brtnice\| 626376 Dlouhá Lhota\| 626414 Dlouhá Lhota u Mladé Boleslavi\| 626384 Dlouhá Lhota u Tábora\| 626406 Dlouhá Loučka\| 626431 Dlouhá Louka u Lužan\| 689173 Dlouhá Ves u Havlíčkova Brodu\| 626571 Dlouhá Ves u Rychnova nad Kněžnou\| 626589 Dlouhé Dvory\| 626627 Dlouhé na Moravě\| 626619 Dlouhopolsko\| 626651 Dluhonice\| 626708 Dmýštice\| 626732 Dobelice\| 626821 Dobešov u Černovic\| 626830 Dobkov\| 723045 Dobrá\| 626961 Dobrá Voda u Kovářova\| 671363 Dobrá Voda u Křižanova\| 627062 Dobrá Voda u Orlického Podhůří\| 712108 Dobrá Voda u Pacova\| 627119 Dobrá Voda u Pelhřimova\| 626996 Dobrčice\| 627186 Dobrčice u Skršína\| 748684 Dobré Pole\| 627259 Dobré Pole u Vitic\| 782785 Dobrkov\| 627267 Dobrnice\| 680532 Dobrohostov\| 627321 Dobrohošť\| 604381 Dobrochov\| 627348 Dobroměřice\| 627356 Dobromilice\| 627364 Dobronice\| 765236 Dobronice u Bechyně\| 627372 Dobronice u Chýnova\| 627399 Dobronín\| 627402 Dobroše\| 709026 Dobrošov u Hrazan\| 647918 Dobrotice\| 627453 Dobrotice u Chanovic\| 650617 Dobroutov\| 627461 Dobrovice\| 627470 Dobrovítov\| 792047 Dobrovíz\| 627488 Dobrš\| 632261 Dobruška\| 627496 Dobřany\| 627615 Dobřejice\| 619493 Dobřejovice\| 627640 Dobřeň u Kutné Hory\| 759058 Dobřenice\| 627747 Dobříč u Prahy\| 627763 Dobřichov\| 627801 Dobřichovice\| 627810 Dobříkov\| 627861 Dobříň\| 627887 Dobřínsko\| 627917 Dobšice u Znojma\| 628123 Dobšice u Žehuně\| 628042 Doksany\| 628182 Dolánky nad Ohří\| 628247 Dolany u Červených Peček\| 620963 Dolany u Čkyně\| 624225 Dolany u Jaroměře\| 628417 Dolany u Kladna\| 628301 Dolany u Klatov\| 628344 Dolany u Pardubic\| 628450 Dolany u Prahy\| 628328 Dolany u Stříbra\| 722812 Dolejší Kunčice\| 784125 Dolenice\| 628492 Dolínek\| 708984 Dolní Beřkovice\| 628654 Dolní Bezděkov\| 628697 Dolní Bítovčice\| 604917 Dolní Bojanovice\| 628701 Dolní Bolíkov\| 617873 Dolní Bolíkov-Nová Ves\| 623113 Dolní Bolíkov-Rubašov\| 798827 Dolní Borek\| 660949 Dolní Bory\| 628719 Dolní Brusnice\| 628751 Dolní Bukovsko\| 628824 Dolní Bušínov\| 674486 Dolní Cerekev\| 628875 Dolní Dlouhá Loučka\| 626449 Dolní Dlužiny\| 626716 Dolní Dubňany\| 628956 Dolní Dunajovice\| 628964 Dolní Dvorce u Telče\| 634182 Dolní Hbity\| 629057 Dolní Heřmanice\| 629081 Dolní Holetín\| 641120 Dolní Hořice\| 629103 Dolní Chabry\| 730599 Dolní Chobolice\| 651931 Dolní Chrášťany\| 642959 Dolní Jablonná\| 629197 Dolní Jamné\| 629219 Dolní Jelení\| 642975 Dolní Kamenice u Staňkova\| 643068 Dolní Kounice\| 629286 Dolní Kralovice\| 629332 Dolní Krupá u Havlíčkova Brodu\| 629405 Dolní Kruty\| 643203 Dolní Lažany\| 629430 Dolní Lhota\| 629529 Dolní Lhota u Klatov\| 629481 Dolní Lhota u Ostravy\| 629545 Dolní Líšnice\| 752371 Dolní Lomnice u Kunic\| 677213 Dolní Loučky\| 629669 Dolní Město\| 629740 Dolní Metelsko\| 644935 Dolní Nakvasovice\| 616281 Dolní Neděliště\| 702226 Dolní Němčí\| 629839 Dolní Němčice\| 629847 Dolní Nerestce\| 703699 Dolní Ostrovec\| 716138 Dolní Pěna\| 643653 Dolní Pochlovice\| 678589 Dolní Poříčí\| 725994 Dolní Povelice\| 630021 Dolní Přím\| 630039 Dolní Radouň\| 630071 Dolní Radslavice\| 681482 Dolní Rápotice\| 762415 Dolní Ročov\| 740241 Dolní Roveň\| 630080 Dolní Řasnice\| 630128 Dolní Ředice\| 630136 Dolní Skrýchov\| 630144 Dolní Sloupnice\| 630179 Dolní Smrčné\| 630187 Dolní Stropnice\| 745651 Dolní Sukolom\| 630225 Dolní Svince\| 630241 Dolní Třebonín\| 630250 Dolní Týnec\| 770558 Dolní Újezd u Lipníka nad Bečvou\| 630322 Dolní Újezd u Litomyšle\| 630292 Dolní Vestec\| 750123 Dolní Věžnice\| 781398 Dolní Vilémovice\| 630349 Dolní Vilímeč\| 630357 Dolní Vlčkovice\| 783862 Dolní Žďár u Lásenice\| 630438 Doloplazy\| 630489 Doloplazy u Olomouce\| 630501 Dolsko\| 701190 Doly\| 630527 Domamil\| 630543 Domamyslice\| 618861 Domamyšl\| 630560 Domanice\| 738204 Dománovice\| 709191 Domašín u Černíkovic\| 620211 Domašín u Dobrušky\| 630748 Domašín u Zbraslavi\| 791776 Domašov u Brna\| 630799 Domažlice\| 630853 Domažličky\| 700720 Domčice\| 642851 Domkov\| 733911 Domoradice\| 630942 Domoraz\| 630977 Domoušice\| 631019 Donín\| 767891 Doňov\| 631027 Doubí nad Lužnicí\| 670804 Doubrava u Kostomlat nad Labem\| 670618 Doubrava u Milhostova\| 694835 Doubrava u Plzně\| 631141 Doubrava u Puclic\| 736678 Doubravany\| 670821 Doubravčany\| 791067 Doubravčice\| 631205 Doubravice nad Moravou\| 631302 Doubravice nad Svitavou\| 631329 Doubravice u České Skalice\| 744379 Doubravice u Dvora Králové\| 631272 Doubravice u Leštiny\| 680486 Doubravice u Nečtin\| 701963 Doubravice u Nedabyle\| 702064 Doubravice u Volyně\| 631345 Doudleby\| 631400 Doudleby nad Orlicí\| 631426 Dožice\| 631469 Drahanovice\| 631477 Drahelčice\| 631531 Drahelice\| 708381 Drahenice\| 631540 Drahkov\| 631582 Drahobudice\| 631647 Drahobuz\| 631680 Drahotěšice\| 631833 Drahotice\| 631876 Drahotín\| 631884 Drahouš\| 631965 Drachkov u Strakonic\| 726923 Drásov\| 632104 Drasty\| 666017 Dražejov u Strakonic\| 755940 Dražetice II\| 632121 Dražice\| 632147 Dražice u Tábora\| 632163 Dražíč\| 632198 Dražičky\| 632236 Drážkov\| 760145 Dražkov nad Labem\| 632244 Dražkovice\| 632252 Drážov\| 632279 Dražůvky\| 632368 Drevníky\| 632376 Drhovice\| 632171 Drhovle\| 632414 Droužetice\| 632571 Drozdice\| 619973 Droždín\| 632635 Drslavice u Tupadel\| 771503 Drsník\| 632651 Druhanov\| 632660 Drunče\| 632686 Drvalovice\| 776823 Drysice\| 632724 Držkrajov\| 735213 Držovice na Moravě\| 632783 Dřemčice\| 632813 Dřešín\| 632864 Dřešínek\| 632872 Dřetovice\| 632929 Dřevce\| 754072 Dřevčice u Brandýsa nad Labem\| 632937 Dřevíkov\| 787868 Dřínov\| 633089 Dřísy\| 633119 Dříteč\| 633127 Dub nad Moravou\| 633275 Dub u Kondrace\| 668966 Dub u Nového Jičína\| 633267 Dub u Prachatic\| 633194 Dub u Ratibořských Hor\| 633259 Dubany\| 633321 Dubany na Hané\| 785806 Dubčany u Choliny\| 652342 Dubeč\| 633330 Dubějovice\| 633348 Dubenec\| 633372 Dubí\| 792586 Dubí u Kladna\| 665169 Dubicko\| 633526 Dublovice\| 633577 Dubňany\| 633585 Dubovice\| 633691 Dubská Lhota\| 633208 Dudín\| 633704 Důl\| 726290 Dunice\| 633836 Dušejov\| 633852 Dušníky\| 633861 Dušníky nad Vltavou\| 787442 Dušníky u Rudné\| 743313 Dvakačovice\| 777617 Dvorce u Jihlavy\| 617415 Dvorce u Stráže nad Nežárkou\| 629464 Dvorce u Tučap\| 771198 Dvorec u Dubu\| 633216 Dvorska\| 633895 Dvory u Nymburka\| 633909 Dvořisko\| 633933 Dvůr Králové nad Labem\| 633968 Dyjákovice\| 634140 Dyjákovičky\| 634166 Dyje\| 634174 Dyjice\| 634191 Dyjička\| 634212 Dymokury\| 634247 Dynín\| 634255 Džbánice\| 634310 Džbánov u Litomyšle\| 634328 Džbánov u Vysokého Mýta\| 634336 E\| Encovany\| 634379 Eš\| 634433 Evaň\| 634441 F\| Filipov u Zábřeha\| 703133 Filipovice\| 630969 Fojtova Kraš\| 778451 Frankův Zhořec\| 756075 Frantoly\| 693928 Fryčovice\| 634808 Frýdlant\| 635090 Frýdnava\| 635197 Frýdštejn\| 635201 Frymburk u Sušice\| 795950 Fulnek\| 635448 G\| Geršov\| 716529 Grešlové Mýto\| 636215 Gručovice\| 636223 Grunta\| 681971 Grygov\| 636266 H\| Hablov\| 711101 Habrkovice\| 789321 Habrovčice\| 640085 Habry\| 636479 Habřina\| 636487 Hačky\| 606502 Hajany\| 636541 Háje u Příbramě\| 636550 Hájek u Bavorova\| 636665 Hájek u Tišnova\| 636711 Hájek u Uhříněvsi\| 773395 Hájek u Všerub\| 636673 Hajnice\| 636738 Hajská\| 697753 Hamry nad Sázavou\| 637106 Hanov\| 791393 Haňovice\| 637131 Harcov\| 613479 Hartmanice u Žimutic\| 797031 Hartoušov\| 701726 Hartvíkov\| 708585 Hartvíkovice\| 637459 Harty\| 720518 Haškovcova Lhota\| 739588 Hašov\| 763837 Hatě\| 631655 Hatín\| 637513 Havlíčkova Borová\| 637963 Havlíčkův Brod\| 637823 Havlovice u Domažlic\| 637980 Havraníky\| 638056 Hedčany\| 632996 Hejčín\| 710644 Hejná\| 638161 Hejtmánkovice\| 638226 Helenín\| 659827 Hemže\| 638269 Henčlov\| 638277 Henčov\| 648680 Herálec\| 638293 Heraltice\| 638366 Herink\| 627666 Heroltice u Jihlavy\| 638421 Heřmaň u Českých Budějovic\| 702072 Heřmaneč u Počátek\| 722979 Heřmanice nad Labem\| 638501 Heřmanice u Frýdlantu\| 626007 Heřmanice u Polomi\| 638561 Heřmanice u Rouchovan\| 638536 Heřmanice u Vilémova\| 781924 Heřmaničky\| 638587 Hetlín\| 620271 Hevlín\| 638781 Hladké Životice\| 638790 Hladov\| 638811 Hlasivo\| 638838 Hláska\| 682519 Hlásná Třebaň\| 638901 Hlavečník\| 638951 Hlavenec\| 638960 Hlavice\| 638978 Hlávkov\| 639028 Hlavňov u Budislavi\| 639044 Hlína u Ivančic\| 639184 Hliněný Újezd\| 639206 Hlinice\| 639231 Hlinné\| 639290 Hlivice\| 672564 Hlízov\| 706051 Hlohová\| 639427 Hlohovčice\| 752908 Hlohovice\| 639443 Hlohovičky\| 639451 Hlubočany\| 639486 Hlubočec\| 639508 Hluboká u Borovan\| 607754 Hluboká u Dačic\| 639532 Hluboká u Kdyně\| 664669 Hluboká u Skutče\| 639559 Hluboké Dvory\| 639656 Hluboké Mašůvky\| 639664 Hlubyně\| 639702 Hluchov\| 639893 Hluk\| 639907 Hlupín\| 639915 Hlušice\| 639923 Hlušičky\| 639931 Hlušovice\| 639940 Hnanice\| 640000 Hněvětice\| 640034 Hněvice\| 737321 Hněvín\| 701734 Hněvkovice u Humpolce\| 640069 Hněvkovice u Ledče nad Sázavou\| 640093 Hněvotín\| 640158 Hněvšín\| 653284 Hnidousy\| 764558 Hnojice\| 640166 Hnojná Lhotka\| 737879 Hnojnice\| 640174 Hoděčín\| 710377 Hodějov\| 645541 Hodějovice\| 640247 Hoděšovice\| 640255 Hodíškov\| 640280 Hodolany\| 710873 Hodonice\| 640395 Hodonice u Malont\| 691151 Hodonín\| 640417 Hodov\| 640611 Hodyně u Skuhrova\| 748994 Hojanovice\| 640638 Hojkov\| 640697 Hojovice\| 640719 Hojšín\| 760153 Holasice\| 640778 Holašovice\| 656763 Hole u Svrkyně\| 761591 Holešice u Cizkrajova\| 617881 Holešín\| 640964 Holešov\| 640972 Holešovice u Chroustovic\| 641111 Holetín\| 641138 Holice u Olomouce\| 641227 Holice v Čechách\| 641146 Holkovice\| 650625 Holohlavy\| 641294 Hološiny\| 720194 Holotín\| 755575 Holštejn\| 641367 Holubeč\| 641383 Holubice\| 777871 Holubice v Čechách\| 641456 Holušice\| 641537 Holušice u Kozárovic\| 615846 Holušice u Mužetic\| 700495 Homole\| 641588 Honbice\| 641723 Hora Svatého Václava\| 631892 Horákov\| 641847 Horažďovice\| 641855 Horažďovická Lhota\| 770213 Horčápsko\| 641944 Horka nad Moravou\| 642061 Horka nad Sázavou\| 642037 Horka u Chrudimi\| 641987 Horka u Libochovic\| 634450 Horka u Žehušic\| 795763 Horky\| 642118 Horky nad Jizerou\| 642126 Horky u Tábora\| 642096 Horky u Želetavy\| 795984 Horní Beřkovice\| 642363 Horní Bítovčice\| 604909 Horní Bobrová\| 605867 Horní Borek\| 621161 Horní Bory\| 642479 Horní Brusnice\| 642592 Horní Břečkov\| 642614 Horní Bříza\| 642631 Horní Bučice\| 786225 Horní Bukovina\| 642665 Horní Bukovsko\| 642673 Horní Cerekev\| 642681 Horní Dehtov\| 642754 Horní Dlouhá Loučka\| 626457 Horní Dlužiny\| 626724 Horní Dolce\| 790664 Horní Dubňany\| 642843 Horní Dunajovice\| 642860 Horní Hbity\| 656178 Horní Heřmanice\| 642932 Horní Heřmanice u Bernartic\| 602841 Horní Hradiště\| 642941 Horní Hrachovice\| 724696 Horní Chobolice\| 651940 Horní Chrášťany\| 642967 Horní Jelčany\| 631663 Horní Jelení\| 642983 Horní Jirčany\| 658600 Horní Kamenice u Lukova\| 688932 Horní Kamenice u Staňkova\| 643076 Horní Kosov\| 643084 Horní Kounice\| 643106 Horní Krupá u Havlíčkova Brodu\| 643157 Horní Kruty\| 643211 Horní Lažany u Lesonic\| 680222 Horní Lhota\| 643262 Horní Lhota u Blanska\| 643271 Horní Lhota u Klatov\| 772275 Horní Lhota u Lásenice\| 630446 Horní Lhota u Ostravy\| 643297 Horní Loučky\| 643416 Horní Metelsko\| 644927 Horní Moštěnice\| 643572 Horní Nakvasovice\| 616290 Horní Němčí\| 643599 Horní Nerestce\| 703702 Horní Nezly\| 751634 Horní Olešná\| 643629 Horní Ostrovec\| 716146 Horní Paseka\| 790192 Horní Pěna\| 643661 Horní Počaply\| 643751 Horní Pohleď\| 736236 Horní Pochlovice\| 661597 Horní Poříčí\| 726001 Horní Přím\| 643866 Horní Radouň\| 643912 Horní Radslavice\| 643955 Horní Rápotice\| 643963 Horní Ročov\| 740250 Horní Roveň\| 643971 Horní Řasnice\| 643998 Horní Ředice\| 644013 Horní Řepčice\| 644021 Horní Skrýchov\| 740322 Horní Slatina\| 644030 Horní Slivno\| 644111 Horní Sloupnice\| 644129 Horní Smrčné\| 738506 Horní Sokolovec\| 682713 Horní Střítež\| 705900 Horní Studenec\| 644358 Horní Sukolom\| 644412 Horní Světlá u Bradáčova\| 608971 Horní Týnec\| 770566 Horní Újezd u Litomyšle\| 644501 Horní Újezd u Třebíče\| 644528 Horní Ves\| 644552 Horní Věžnice\| 781401 Horní Vilémovice\| 644587 Horní Vilímeč\| 722987 Horní Vlčkovice\| 783871 Horní Záhoří u Písku\| 789992 Horní Žďár u Jindřichova Hradce\| 660701 Hornice\| 644757 Horoměřice\| 644773 Horosedly\| 644781 Horosedly u Čkyně\| 624241 Horoušany\| 644803 Horoušany u Hostouně\| 645931 Horšov\| 644960 Horšovský Týn\| 644871 Horusice\| 644978 Horušice\| 795771 Hory u Předína\| 734250 Hory u Votic\| 615242 Hořákov\| 603325 Hořany u Kutné Hory\| 695971 Hořany u Poříčan\| 645001 Hořany u Zbrašína\| 791903 Hořátev\| 645028 Hořejany\| 767701 Hořelice\| 743321 Hořenec\| 681741 Hořenice\| 638510 Hořepník\| 645079 Hořesedly\| 645109 Hořešovičky\| 645125 Hořice u Humpolce\| 645150 Hořičky\| 645281 Hoříkovice\| 769339 Hořín\| 645338 Hořovičky\| 645494 Hoslovice\| 645559 Hosov\| 643092 Hostákov\| 783226 Hostěnice u Brozan\| 612901 Hostěradice na Moravě\| 645672 Hostěrádky\| 645702 Hostim\| 645745 Hostim u Berouna\| 645737 Hostín u Vojkovic\| 645761 Hostišov\| 615251 Hostivice\| 645834 Hostkovice\| 759252 Hostkovice u Dolních Němčic\| 629855 Hostokryje\| 645869 Hostomice pod Brdy\| 645885 Hostouň u Horšovského Týna\| 645940 Hostouň u Prahy\| 645923 Hostovice u Pardubic\| 645991 Hostovlice\| 781932 Hošťalovice\| 646148 Hoštice u Mochtína\| 698075 Hoštice u Nemyšle\| 646199 Hoštice u Vodochod\| 784354 Hoštice u Volyně\| 646164 Hoštka\| 646261 Houdkovice\| 768332 Houserovka\| 646318 Hovorany\| 646377 Hovorčovice\| 646385 Hraběšín\| 646423 Hrabětice\| 646431 Hrabětice nad Odrou\| 658944 Hrabí\| 603961 Hrabová u Dubicka\| 646547 Hrabří\| 646563 Hrabství\| 646580 Hradčany u Českého Dubu\| 646644 Hradčany u Prostějova\| 646709 Hradčany u Tišnova\| 646687 Hradčany u Žehuně\| 646628 Hradec Králové\| 646873 Hradec nad Svitavou\| 647233 Hradecko\| 647241 Hradečná u Bílé Lhoty\| 603970 Hradečno\| 647250 Hrádek nad Želivkou\| 642045 Hrádek u Loun\| 739235 Hrádek u Manětína\| 691470 Hrádek u Nechanic\| 647322 Hrádek u Pardubic\| 647331 Hrádek u Znojma\| 647349 Hradešice\| 647420 Hradešín\| 736287 Hradiště\| 703788 Hradiště u Boříkov\| 608238 Hradiště u Domažlic\| 647454 Hradišťko I\| 647560 Hradišťko II\| 797430 Hradišťko u Dačic\| 651770 Hradištko u Sadské\| 647519 Hradové Střimelice\| 757675 Hracholusky u Prachatic\| 647608 Hrachov\| 760161 Hrachoviště u Býště\| 617245 Hranice u Malče\| 690635 Hrazánky\| 647926 Hrazany\| 647934 Hrazená Lhota\| 630659 Hrbov\| 647951 Hrbov u Velkého Meziříčí\| 647969 Hrdibořice\| 648027 Hrdlív\| 648035 Hrdly\| 648086 Hrejkovice\| 648094 Hrobce\| 648159 Hrobice\| 648230 Hrobičany\| 746312 Hrobská Zahrádka\| 708704 Hroby\| 648256 Hrochov\| 684597 Hrochův Týnec\| 648299 Hronětice\| 648353 Hroška\| 604721 Hrotovice\| 648469 Hroubovice\| 648477 Hroznatín\| 743259 Hroznětice\| 648493 Hroznětín u Číhoště\| 623687 Hroznová Lhota\| 648540 Hrubá Vrbka\| 648604 Hrubčice\| 648612 Hrubý Jeseník\| 648647 Hrubý Lesnov\| 638986 Hrusice\| 648655 Hruška\| 648671 Hruškové Dvory\| 648698 Hrušky\| 648701 Hrušky u Brna\| 648728 Hrušov nad Jizerou\| 648736 Hrušová\| 648752 Hrušovany\| 725188 Hrušovany nad Jevišovkou\| 648809 Hrušovany u Brna\| 648833 Hrutov\| 648876 Hryzely\| 600920 Hrzín\| 778061 Hřebeč\| 648884 Hředle\| 648949 Hříběcí\| 648981 Hřibiny\| 618632 Hřibojedy\| 648990 Hřibsko\| 649023 Hříchovice\| 649031 Hřiměždice\| 649058 Hříšice\| 649074 Hříškov\| 649091 Hřiště\| 649121 Hřivčice\| 649139 Hřivice\| 649147 Hubenice\| 649198 Hubenov\| 649210 Hubenov u Borotic\| 607649 Hubenov u Třebohostic\| 770167 Hubíles\| 751251 Hudčice\| 649236 Hudeč\| 644366 Hukovice\| 649279 Hukovice u Velké Kraše\| 778460 Hulice\| 649287 Hulín\| 649309 Humburky\| 649317 Humpolec\| 649325 Hůrka\| 649562 Hurtova Lhota\| 723444 Husinec u Řeže\| 649678 Hustířany\| 649856 Hutě\| 617423 Hvězda\| 649007 Hvězdoňovice\| 650188 Hvozd u Konice\| 650242 Hvozdec u Lišova\| 793914 Hvozdečko\| 608718 Hvozdnice u Hradce Králové\| 681717 Hvožďany u Bechyně\| 650358 Hvožďany u Poběžovic\| 697451 Hybrálec\| 650366 Hynčice u Vražného\| 785792 Hynkov\| 735990 Hyršov\| 650421 CH\| Chabičovice\| 695297 Chabrovice\| 650552 Chacholice\| 650561 Chalupy\| 650439 Charvatce u Jabkenic\| 650641 Charvatce u Loun\| 650668 Charvatce u Martiněvsi\| 692018 Charvátská Nová Ves\| 650684 Charváty\| 650714 Chářovice\| 723631 Chcebuz\| 650790 Chedrbí\| 674435 Cheznovice\| 651133 Chlebov\| 751804 Chleby\| 651184 Chlistov\| 651320 Chlístov u Benešova\| 651273 Chlístov u Dobrušky\| 776149 Chlístov u Hořiček\| 645290 Chlístov u Okrouhlice\| 709638 Chlístov u Rokytnice nad Rokytnou\| 651338 Chlístovice\| 651346 Chloumek\| 651397 Chloumek u Mladé Boleslavi\| 651371 Chlovy\| 711349 Chlum nad Jihlavou\| 651591 Chlum nad Malší\| 760218 Chlum u Blovic\| 651516 Chlum u Novosedel\| 706922 Chlum u Vlašimi\| 651427 Chlum u Zbýšova\| 792055 Chlumčany u Loun\| 651753 Chlumčany u Přeštic\| 651737 Chlumec\| 790796 Chlumec nad Cidlinou\| 651800 Chlumec u Dačic\| 651788 Chlumek\| 651826 Chlumín\| 651842 Chlumská\| 659517 Chlumy\| 651851 Chlupice\| 645681 Chlustina\| 651869 Chmelík\| 651877 Chmeliště\| 777200 Chmelná u Pelhřimova\| 651893 Chmelná u Vlašimi\| 651885 Chmelovice\| 672491 Choceň\| 651974 Chocenice\| 651982 Chocenická Lhota\| 652008 Chocenický Újezd\| 652016 Chocerady\| 652024 Chocnějovice\| 652083 Chocomyšl\| 652105 Chodeč\| 777838 Chodeč-Zvíkov\| 704067 Chodouň\| 652113 Chodouny\| 652121 Chodovlice\| 652245 Cholenice\| 652334 Cholina\| 652351 Choltice\| 652369 Cholunná\| 797146 Chomoutov\| 652415 Chomutovice u Dobřejovic\| 627674 Chořelice\| 652784 Choťánky\| 652792 Chotčiny\| 652814 Chotěboř\| 652831 Chotěbudice\| 652946 Choteč u Holic\| 653012 Choteč u Prahy\| 652989 Chotělice\| 653021 Chotěměřice\| 640107 Chotěnov\| 653047 Chotěšiny\| 653101 Chotěšov\| 653161 Chotěšov u Vrbičan\| 653225 Chotětov\| 653233 Chotíkov\| 653276 Chotíkov u Kynšperka nad Ohří\| 678601 Chotilsko\| 653292 Chotiměř u Blížejova\| 605646 Chotiněves\| 653365 Chotouchov\| 669717 Chotouň\| 653993 Chotovice\| 653390 Choťovice\| 795721 Chotoviny\| 653411 Chotusice\| 653489 Chotutice\| 653497 Chotýš\| 782807 Chouč\| 648175 Choustník\| 653594 Chouzovy\| 654949 Chožov\| 653659 Chraberce\| 701891 Chrámce\| 748692 Chramiště\| 632139 Chramostek\| 689289 Chramosty\| 653667 Chrast\| 653799 Chrást u Křesetic\| 676021 Chrást u Poříčan\| 653748 Chrást u Tišic\| 767344 Chrást u Tochovic\| 653756 Chrást u Zahořan\| 789852 Chrastavice\| 653900 Chrástov u Horní Cerekve\| 653942 Chrášťany u Benešova\| 653969 Chrášťany u Českého Brodu\| 654001 Chrášťany u Dřemčic\| 632821 Chrášťany u Prahy\| 654019 Chrášťany u Rakovníka\| 654027 Chraštice\| 654078 Chrášťovice\| 654108 Chrášťovice u Mladotic\| 697141 Chrbonín\| 654124 Chrlice\| 654132 Chropyně\| 654230 Chroustkov\| 651354 Chroustov u Bohdalova\| 606090 Chroustov u Třebenic\| 769614 Chroustovice\| 654264 Chrtníč\| 654272 Chrtníky\| 652377 Chrudim\| 654299 Chrustenice\| 654400 Chřebřany\| 781622 Chudenice\| 654612 Chudeřice\| 654787 Chudíř\| 654795 Chudobín\| 637157 Chudonice\| 707198 Chudoslavice\| 654817 Chvalatice\| 654884 Chválenice\| 654957 Chvalešovice\| 654981 Chvaletice\| 655015 Chvaletín\| 655023 Chvalín\| 706124 Chválkov\| 627330 Chválkov u Kamenice nad Lipou\| 655066 Chvalkovice\| 655171 Chválkovice\| 710911 Chvalkovice na Hané\| 655180 Chvalkovice u Dešné\| 655082 Chvalkovice v Čechách\| 655104 Chvalnov\| 655198 Chvalov u Červených Janovic\| 620866 Chválov u Pelhřimova\| 710211 Chvalovice\| 655287 Chvalovice u Netolic\| 655252 Chvalovice u Nymburka\| 671339 Chvalšovice\| 632899 Chvatěruby\| 655368 Chvojenec\| 655384 Chvojnov\| 655392 Chylice\| 716189 Chyňava\| 655449 Chýně\| 655465 Chýnice\| 652997 Chýnov\| 681814 Chýnov u Tábora\| 655473 Chýstovice\| 655490 Chyše\| 655538 Chyška\| 655627 Chyšná\| 692131 Chýšť\| 655686 I\| Ivaň\| 655708 Ivaň na Hané\| 655716 Ivančice\| 655724 J\| Jabkenice\| 655864 Jablonec u Libčevsi\| 681750 Jablonná\| 656186 Jabloňov u Velkého Meziříčí\| 656259 Jackov\| 656429 Jahodov\| 742031 Jakub\| 617768 Jakubín\| 618713 Jakubov u Moravských Budějovic\| 656551 Jáma\| 693936 Jamné u Jihlavy\| 656615 Jamné u Tišnova\| 656607 Jamnice\| 656631 Jamolice\| 656674 Jámy\| 656682 Jámy u Rychnova nad Kněžnou\| 626597 Jančí\| 656691 Jankov\| 656704 Jankov u Pelhřimova\| 656798 Jankovice u Přelouče\| 656801 Janoslavice\| 656852 Janov\| 656879 Janov u Litomyšle\| 656950 Janov u Mladé Vožice\| 656909 Janovice u Houserovky\| 646326 Janovice u Polné\| 657069 Janovice u Vinar\| 782157 Janovická Lhota\| 773204 Janovičky u Zámrsku\| 790931 Jaroměř\| 657336 Jaroměřice nad Rokytnou\| 657506 Jaronín\| 705471 Jaroslav\| 657522 Jaroslavice\| 657531 Jarotice\| 756831 Jarov u Blovic\| 657603 Jarpice\| 657646 Jasenná\| 657671 Jasinov\| 657697 Javor\| 772283 Javornice\| 657816 Javornice u Dubu\| 633224 Javorníček\| 681849 Javorník u Svitav\| 657867 Javorník u Vlašimi\| 657832 Javorník u Vysokého Mýta\| 657883 Javoří u Podolí\| 724220 Javoříčko\| 688673 Javůrek\| 657972 Jazovice\| 755109 Jažlovice\| 745537 Jeclov\| 779474 Ječmeniště\| 798835 Ječovice\| 723347 Jedlany\| 658057 Jedouchov\| 658111 Jedousov\| 658120 Jedovnice\| 658154 Jehnědí\| 658197 Jelcovy Lhotky\| 756920 Jelemek\| 701688 Jelence\| 658219 Jelenice\| 781134 Jelenice u Mělníka\| 691429 Jemnice\| 658227 Jemnice u Oseka\| 712892 Jemnice u Tisové\| 767204 Jemníky\| 658243 Jenčice\| 658251 Jeneč\| 613011 Jeneč u Prahy\| 658260 Jeníčkova Lhota\| 658286 Jeníkov u Vlašimi\| 658316 Jeníkovec\| 690643 Jeníkovice u Horšovského Týna\| 770078 Jeníkovice u Hradce Králové\| 658367 Jenišovice u Chrudimi\| 658448 Jenišovice u Jablonce nad Nisou\| 658413 Jenišovice u Mělníka\| 616486 Jenštejn\| 658499 Jerlochovice\| 635456 Jersice\| 621072 Jersín\| 658502 Jeřice\| 658511 Jeřičky\| 658529 Jeřišno\| 658553 Jesenec\| 658596 Jesenice u Rakovníka\| 658693 Jeseník nad Odrou\| 658952 Jestřabí Lhota\| 659011 Jestřabí u Fulneku\| 659002 Jestřebí\| 738891 Jestřebí u Brtnice\| 612961 Jestřebí u Zábřeha\| 659118 Jestřebice\| 791407 Jestřebíčko\| 659126 Ješetice\| 659134 Ješov\| 750000 Ješovice\| 681911 Ještětice\| 752410 Jetenovice\| 779521 Jetětice\| 659185 Jetišov\| 774111 Jetonice\| 693871 Jetřichov\| 659193 Jetřichovec\| 659207 Jeviněves\| 659347 Jevišovice\| 659355 Jevišovka\| 659363 Jezbiny\| 657441 Jezdovice\| 659398 Jezero\| 608106 Jezeřany\| 659428 Ježená\| 659461 Ježkovice\| 659479 Ježov nad Želivkou\| 659495 Ježovice\| 716901 Ježovy\| 659525 Jickovice\| 676900 Jihlava\| 659673 Jíkev\| 659932 Jilem u Sedletína\| 746843 Jilemník\| 660019 Jílovec\| 660132 Jílovice u Českého Meziříčí\| 660167 Jílovice u Trhových Svinů\| 660141 Jimlín\| 660191 Jindice\| 660299 Jindřichovice na Moravě\| 660493 Jindřichův Hradec\| 660523 Jinín\| 660710 Jíno\| 620998 Jiratice\| 725277 Jírovice\| 616826 Jiřetice u Čepřovic\| 660973 Jiřetice u Neustupova\| 660965 Jiřice\| 602078 Jiřice u Humpolce\| 661040 Jiřice u Kostelce nad Labem\| 661031 Jiřice u Miroslavi\| 661058 Jiřice u Moravských Budějovic\| 645753 Jiřičky\| 675644 Jiříkov u Kamene\| 662372 Jiříkovice\| 661091 Jiříkovice u Nového Města na Moravě\| 661104 Jiřín\| 661112 Jistebník\| 661236 Jištěrpy\| 653373 Jitkov\| 717061 Jivina\| 661287 Jizbice u Nymburka\| 661422 Jizerní Vtelno\| 661457 Josefov u Hodonína\| 661490 Josefov u Jaroměře\| 657425 K\| Káciň\| 661619 Kácov\| 661635 Kačerov\| 702927 Kadeřín\| 672025 Kadov\| 661961 Kajetín\| 653608 Kakovice\| 696170 Kakovice u Volyně\| 734454 Kal u Klatov\| 665983 Kalenice\| 662151 Kaletice\| 738239 Kalhov\| 662160 Kaliště\| 662241 Kaliště u Červeného Poříčí\| 621005 Kaliště u Českých Budějovic\| 662208 Kaliště u Sebranic\| 746363 Kaly\| 662321 Kamberk\| 793124 Kámen u Habrů\| 662381 Kámen u Křenic\| 675831 Kámen u Pacova\| 662348 Kamenec\| 640794 Kamení\| 719161 Kamenice u Herálce\| 662542 Kamenice u Jihlavy\| 662551 Kamenička\| 662658 Kamenná\| 662780 Kamenná Lhota\| 662810 Kamenná nad Oslavou\| 662763 Kamenná u Bohostic\| 606278 Kamenná u Jihlavy\| 662747 Kamenná u Příbramě\| 662691 Kamenná u Trhových Svinů\| 662712 Kamenné Zboží\| 662828 Kamenný Dvůr\| 678619 Kamenný Most\| 704181 Kamenný Újezd\| 662925 Kamilov\| 750689 Kamýk nad Vltavou\| 662984 Kamýk u Švihova\| 764574 Kamýk u Velkých Přílep\| 779351 Kanice u Domažlic\| 662992 Kanice u Petrovic\| 720119 Kaničky\| 663018 Kanín\| 711977 Kaňk\| 678015 Kaňkov\| 609013 Kanovsko\| 784044 Kaplice\| 663069 Kapsova Lhota\| 738581 Káranice\| 663182 Káraný\| 708020 Karle\| 663247 Karlík\| 627828 Karlín na Moravě\| 663263 Karlov\| 663271 Karlov u Bohušova\| 606626 Karlov u Paseky\| 718149 Karolín\| 663751 Karolín u Sulimova\| 759473 Kasalice\| 664260 Kasaličky\| 664278 Kasanice\| 623407 Kašina Hora\| 656658 Kašnice\| 664359 Kašov\| 677001 Kateřinice\| 664481 Katov\| 676519 Katov u Budislavi\| 615439 Katovice\| 664529 Kbel\| 664561 Kbel u Přeštic\| 664588 Kbel u Ratboře\| 739685 Kbelnice\| 664626 Kbelnice u Letin\| 680583 Kbely\| 731641 Kdousov\| 664651 Kdyně\| 664677 Keblice\| 664693 Keblov\| 664707 Kejnice\| 664723 Kejšovice\| 675105 Kejžlice\| 664731 Kelčany\| 664774 Kelčice\| 785521 Kladina\| 664910 Kladky\| 664928 Kladné-Dobrkovice\| 623075 Kladno\| 665061 Kladno u Hlinska\| 665266 Kladrubce\| 665291 Kladruby\| 629120 Kladruby nad Labem\| 665410 Kladruby u Kohoutova\| 667692 Kladruby u Libice\| 603643 Kladruby u Strakonic\| 665321 Klamoš\| 665428 Klanečná\| 723452 Klapý\| 665452 Klášter Hradiště nad Jizerou\| 665517 Klášter nad Dědinou\| 679658 Klášter u Vilémova\| 781959 Klášterní Hradisko\| 710555 Klatovy\| 665797 Klec\| 666009 Klecany\| 666033 Klečaty\| 790702 Klečetné\| 712060 Klementice\| 662771 Kleneč\| 666084 Klenovice na Hané\| 666122 Klenovice u Mičovic\| 693944 Klenovice u Soběslavi\| 666106 Klentnice\| 666149 Kleny\| 733873 Kletečná u Humpolce\| 666181 Kletice\| 761311 Kletné\| 666190 Klevetov\| 680702 Klíčany\| 666203 Klíčov u Mrákova\| 666238 Klimkovice\| 666319 Klínec\| 666343 Klínovice\| 654116 Klipec\| 722774 Klisinec\| 647942 Klobouky u Brna\| 666408 Klobuky\| 666424 Klokočná\| 666467 Klokočov u Příbora\| 735370 Klokoty\| 666513 Klopina\| 666548 Klopotovice\| 666564 Kloušov\| 693171 Klouzovy u Chotěboře\| 702684 Kloužovice\| 666572 Klucké Chvalovice\| 792063 Klučenice\| 666602 Klučov\| 666661 Kluk\| 666670 Kluky\| 647225 Kluky u Čáslavi\| 666688 Klužínek\| 650251 Kly\| 666777 Kněž\| 767042 Kněž u Čestína\| 623415 Kněždub\| 666840 Kněževes nad Oslavou\| 666904 Kněževes u Prahy\| 666858 Kněževes u Rakovníka\| 666866 Kněževísko\| 789224 Kněžice u Městce Králové\| 666921 Kněžice u Ronova\| 666971 Kněžice u Třebíče\| 667005 Kněžičky\| 603121 Kněžívka\| 771350 Kněžská\| 762806 Kníje\| 774197 Knínice\| 667137 Knínice u Boskovic\| 667145 Knížkovice\| 792438 Kňovice\| 667153 Knovíz\| 667188 Knyk\| 667200 Koberovice\| 667242 Kobeřice\| 646717 Kobeřice u Brna\| 667331 Kobylí na Moravě\| 667455 Kobylice\| 732869 Kobylnice\| 667463 Kobylnice nad Doubravou\| 789330 Kobylnice u Brna\| 667471 Kobyly\| 667498 Koclířov\| 667595 Koclov\| 706892 Kocourov\| 667617 Kocourov u Horšovského Týna\| 644943 Kocourov u Slavíkova\| 750140 Kočí\| 667633 Kočín\| 613967 Kohoutov\| 667706 Kochánky\| 667731 Kochánov\| 667749 Kochánov u Mitrova\| 696234 Kochánov u Stránecké Zhoře\| 756083 Kochovice\| 646270 Kojatice\| 667803 Kojatín\| 751219 Kojčice\| 667838 Koječín\| 638315 Koječín u Čepřovic\| 660981 Kojetice na Moravě\| 667862 Kojetice u Prahy\| 667854 Kojetín\| 667897 Kojetín u Havlíčkova Brodu\| 667871 Kojetín u Petrovic\| 719854 Kojice\| 667901 Kojkovice\| 673463 Kojkovičky\| 673471 Kokory\| 667978 Kokovice\| 666441 Kokšín\| 764582 Kolaje\| 668010 Koldín\| 668036 Koleč\| 668044 Kolence\| 706981 Kolesa\| 668079 Kolešovice\| 668125 Količín\| 668141 Kolín\| 668150 Kolišov\| 791415 Kolný\| 668478 Koloděje\| 668508 Kololeč\| 769584 Koloměřice\| 654060 Koloveč\| 668575 Kolovraty\| 668591 Kolšov\| 668613 Komárov u Dvora Králové\| 782769 Komárov u Holic\| 668699 Komárov u Přelouče\| 668702 Komárovice u Jihlavy\| 668729 Komárovice u Moravských Budějovic\| 668737 Komorno\| 668842 Komorovice\| 668851 Komušín\| 668923 Konárovice\| 668958 Končice\| 797448 Kondrac\| 668974 Koněprusy\| 669032 Koněšín\| 669041 Konětopy\| 669059 Konětopy u Pnětluk\| 722758 Konětopy u Příbramě\| 669083 Konice\| 669091 Konice u Znojma\| 669113 Kopeč\| 703991 Kordula\| 740152 Korkyně\| 669512 Kornice\| 669521 Korno\| 693006 Korolupy\| 669539 Korotice\| 774243 Korozluky\| 669610 Korycany\| 669644 Koryta u Bezděkova\| 603490 Koryta u Mnichova Hradiště\| 669679 Korýtka\| 721417 Kořenice\| 669725 Kosice\| 669831 Kosičky\| 669849 Kosmáčov\| 665967 Kosobody\| 658707 Kosobudy\| 669954 Kosoř\| 669971 Kosořice\| 669989 Kosořín\| 790737 Kosov u Jihlavy\| 691372 Kosov u Opalic\| 711381 Kostelec na Hané\| 670154 Kostelec nad Černými Lesy\| 670162 Kostelec nad Labem\| 670171 Kostelec nad Ohří\| 741795 Kostelec nad Orlicí\| 670197 Kostelec nad Vltavou\| 670201 Kostelec u Heřmanova Městce\| 670260 Kostelec u Holešova\| 670294 Kostelec u Jihlavy\| 670120 Kostelecká Lhota\| 670332 Kostelecké Horky\| 670359 Kostelecký Dvůr\| 617431 Kostelní Hlavno\| 670511 Kostelní Lhota\| 670529 Kostelní Myslová\| 670537 Kostelní Radouň\| 670545 Kostelní Střimelice\| 757683 Kostelní Vydří\| 670553 Kostěnice\| 670570 Kostice\| 670588 Kostníky\| 670596 Kostomlátky\| 670600 Kostomlaty nad Labem\| 670626 Kostomlaty pod Řípem\| 670677 Košatka nad Odrou\| 670723 Košetice\| 670758 Košice u Nepoměřic\| 703419 Košice u Soběslavi\| 670812 Košík\| 670839 Košín\| 670910 Koštice\| 670987 Kotel\| 712761 Kotelice\| 770574 Kotlasy\| 671061 Kotouň\| 713023 Kotousov\| 651991 Kotvrdovice\| 671126 Koubalova Lhota\| 671134 Kounice\| 671142 Kounické Předměstí\| 655741 Kounov u Rakovníka\| 671151 Kouřim\| 671215 Kout na Šumavě\| 671231 Kouty u Bojiště\| 606944 Kouty u Poděbrad\| 671266 Kouty u Třebíče\| 671274 Kovalovice\| 671282 Kovanice\| 671347 Kovansko\| 671355 Kováry\| 790443 Kovářov\| 671380 Kovářov u Bouzova\| 671487 Kovářovice\| 737038 Kovčín\| 671541 Kozárov\| 671517 Kozárovice\| 671525 Kozašice\| 656810 Kozí\| 603333 Kozinec\| 641464 Kozlany\| 671592 Kozlany u Vyškova\| 671606 Kozlov nad Otavou\| 671614 Kozlov u Jihlavy\| 671711 Kozlov u Křižanova\| 671738 Kozly u Tišic\| 767352 Kozmice u Benešova\| 671851 Kozmice u Chýnova\| 648264 Kozmice u Jiviny\| 661295 Kozojedy\| 671894 Kozojedy u Kostelce nad Černými Lesy\| 671886 Kozojedy u Žlunic\| 797677 Kozojídky\| 671959 Kozojídky u Vinar\| 782165 Kozolupy\| 671967 Kozolupy u Plzně\| 671983 Kozomín\| 672009 Kozovazy\| 788490 Kožichovice\| 672050 Kožlany\| 672068 Kožlí\| 672084 Kožlí u Čížové\| 724408 Kožlí u Myštic\| 700835 Kožlí u Orlíka\| 712230 Kožušany\| 672106 Kožušice\| 672122 Krabčice\| 628425 Krabčice u Roudnice nad Labem\| 672131 Kraborovice\| 672181 Kracovice\| 755257 Krahulov\| 672220 Krajníčko\| 672319 Krakovany\| 672351 Krakovec na Moravě\| 679194 Kralice\| 672386 Kralice na Hané\| 672441 Králíky u Nového Bydžova\| 672505 Králová\| 672572 Králova Lhota\| 672581 Králova Lhota u Českého Meziříčí\| 672611 Kralovice\| 672637 Královice\| 672629 Kralovice u Rakovníka\| 672645 Kralupy nad Vltavou\| 672718 Kramolín u Křešína\| 676136 Kramolna\| 768910 Krámy\| 706086 Krasejovka\| 673111 Kraselov\| 673145 Krasice\| 733695 Krasíkovice\| 673218 Krásná Hora\| 673480 Krásná Hora nad Vltavou\| 673528 Krásné Pole\| 673722 Krásněves\| 673773 Krásnice\| 746916 Krásný Les u Frýdlantu\| 673960 Krasonice\| 674010 Krasoňov\| 674028 Krasová\| 674044 Krašovice\| 674087 Krašovice u Čížové\| 624187 Krátká Ves\| 674125 Kratochvilka\| 674133 Kratonohy\| 674141 Krátošice\| 674176 Kravsko\| 674257 Krč u Protivína\| 674303 Krčín\| 706434 Krčmaň\| 674338 Krejnice\| 674346 Krhov u Hrotovic\| 674397 Krhovice\| 674419 Krchlebská Lhota\| 792071 Krchleby na Moravě\| 674494 Krchleby u Čáslavi\| 674443 Krchleby u Kostelce nad Orlicí\| 651222 Krchleby u Nymburka\| 674478 Krchleby u Staňkova\| 753556 Krchova Lomná\| 604992 Kristiánov\| 626015 Krnčice\| 706779 Krnov\| 683264 Krňovice\| 769410 Kročehlavy\| 665126 Kroměždice\| 700738 Kroučová\| 675067 Krouna\| 675075 Krsice\| 623831 Krsov\| 716031 Krsy\| 675113 Krtov\| 675156 Krty\| 675164 Krty u Strakonic\| 675181 Krumsín\| 675202 Krumvíř\| 675211 Krupá\| 675253 Krupá u Kostelce nad Černýni Lesy\| 675229 Krupá u Křesetic\| 676039 Krusičany\| 675407 Krušlov\| 701165 Krušovice\| 675415 Krutěnice\| 774804 Krymlov\| 710172 Křakov\| 747335 Křeč\| 675491 Křečkov\| 675539 Křečov\| 763748 Křečovice u Neveklova\| 675547 Křečovice u Onomyšle\| 711306 Křekovice\| 792349 Křekovice u Vyšetic\| 675580 Křelov\| 675636 Křelovice u Pelhřimova\| 675652 Křemačov\| 675725 Křemenec\| 624390 Křemže\| 675768 Křenek\| 675806 Křenice\| 675849 Křenice u Prahy\| 675814 Křenov\| 675873 Křenovice\| 724343 Křenovice u Slavkova\| 675881 Křenovy\| 675903 Křenůvky\| 700525 Křepenice\| 675938 Křepice\| 675954 Křepice u Hustopečí\| 675946 Křepice u Vodňan\| 755729 Křepiny\| 744867 Křesetice\| 676047 Křesín\| 676055 Křešice u Čížové\| 724416 Křešice u Divišova\| 679593 Křešice u Litoměřic\| 676080 Křešín u Pacova\| 676144 Křešov\| 751341 Křičeň\| 676187 Křičov\| 750921 Křída u Stádlce\| 753203 Křídla\| 705951 Křídlůvky\| 776734 Křimice\| 676195 Křinec\| 676292 Křinice\| 676314 Křištín\| 757594 Křivá\| 626465 Křivenice\| 643769 Křivice\| 676365 Křivousy\| 784516 Křivsoudov\| 676411 Křižanov u Branic\| 609315 Křižanovice\| 683141 Křížov\| 676616 Křížov pod Blaníkem\| 676594 Křovice\| 627542 Křtěnov u Olešnice\| 676691 Křtěnovice\| 705918 Kubšice\| 676888 Kučerov\| 676896 Kučeř\| 676918 Kuchař\| 676942 Kuchařovice\| 676951 Kujavy\| 676969 Kukle\| 694169 Kukleny\| 647209 Kuks\| 677019 Kunčí\| 749788 Kunčina\| 677141 Kunčina Ves\| 677159 Kundratice u Rozsoch\| 742422 Kundratice u Svinů\| 760897 Kundratice u Žiželic nad Cidlinou\| 797456 Kunemil\| 746274 Kunětice\| 737178 Kuní\| 677205 Kunice u Říčan\| 677230 Kuničky\| 677272 Kunín\| 677281 Kunkovice u Litenčic\| 677329 Kuňovice\| 677337 Kunratice u Frýdlantu\| 677418 Kunžak\| 677531 Kupařovice\| 677582 Kuří u Říčan\| 677647 Kuřimská Nová Ves\| 677680 Kuřimské Jestřabí\| 677698 Kúsky\| 681491 Kutná Hora\| 677710 Kvačice\| 773115 Kvasetice u Květinova\| 678252 Kvasice\| 678180 Kvasiny\| 678198 Kváskovice u Drážova\| 632287 Kvášňovice\| 678228 Květín\| 678244 Květinov\| 678261 Květná\| 678279 Květná u Lukové\| 689017 Květnov\| 758949 Květov\| 678317 Kvíc\| 749532 Kvíčovice\| 678333 Kydliny\| 678392 Kyje u Hajnice\| 636746 Kyjov\| 678431 Kyjov u Buřenic\| 616231 Kyjov u Černé\| 678546 Kyjov u Havlíčkova Brodu\| 678422 Kyjovice\| 678554 Kyjovice ve Slezsku\| 678562 Kynice\| 678571 Kynšperk nad Ohří\| 678627 Kyselovice\| 678708 Kystra\| 749982 Kyšice\| 678716 Kyškovice\| 678741 L\| Labětín\| 744778 Labské Chrčice\| 678821 Labuť u Bílovce\| 905038 Labutice\| 759112 Laby\| 683442 Lačnov u Lysic\| 763233 Ladín\| 614823 Ladná\| 678872 Lahovice\| 729248 Lahovice u Libčevsi\| 681768 Lančov\| 678899 Lány na Důlku\| 679071 Lány u Dašic\| 679101 Lány u Kostomlat nad Labem\| 670634 Lány u Libice nad Doubravou\| 682721 Lány u Litomyšle\| 685682 Lanžhot\| 679119 Lanžov\| 679127 Lásenice\| 679160 Laškov\| 679208 Lavičky\| 679232 Lavičné\| 679259 Láz u Nových Syrovic\| 706787 Láz u Radomyšle\| 740586 Lazce\| 710598 Lazce u Troubelic\| 768651 Laziště\| 672599 Lázně Bohdaneč\| 606171 Lázně Toušeň\| 767859 Lazníčky\| 679399 Lazníky\| 679411 Lazsko\| 679429 Lažánky u Blanska\| 679453 Lažany\| 679496 Lažany u Chýnova\| 648272 Lažany u Litomyšle\| 698393 Lažany u Mezna\| 693821 Lažany u Skutče\| 679488 Lažany u Sychrova\| 761672 Lažínky\| 780456 Lažíšťka\| 701696 Lážovice\| 679577 Lbosín\| 679607 Lčovice\| 624250 Ledce\| 679666 Ledce u Kladna\| 679615 Ledce u Mladé Boleslavi\| 679623 Ledce u Plzně\| 679631 Ledce u Židlochovic\| 679682 Ledčice\| 679691 Ledec\| 679704 Ledenice\| 679798 Lednice na Moravě\| 679828 Lechovice\| 679861 Lejčkov\| 629138 Lejšovka\| 679887 Lenešice\| 679925 Leská\| 754081 Léskovec\| 722995 Leskovec u Vítkova\| 679992 Leskovice\| 680036 Leskovice u Radomyšle\| 738212 Lesná u Velké Chyšky\| 778362 Lesná u Znojma\| 680176 Lesná u Želetavy\| 680168 Lesnice\| 680214 Lesonice\| 680231 Lesonice u Moravského Krumlova\| 680249 Lesůňky\| 680362 Lešany\| 680419 Lešany u Nelahozevsi\| 702781 Lešany u Prostějova\| 680427 Lešetice\| 680435 Leškovice\| 680443 Lešov\| 680460 Lešovice\| 702005 Leština\| 680508 Leština u Herálce\| 680478 Leština u Světlé\| 680541 Leština u Zábřeha\| 680524 Leštinka\| 680575 Letiny\| 680605 Letky\| 681822 Letňany\| 731439 Letovy\| 695815 Lety\| 680770 Lety u Dobřichovic\| 680761 Levín nad Cidlinou\| 710342 Levín u Berouna\| 680796 Levousy\| 676063 Lezník\| 680826 Lhota nad Moravou\| 701386 Lhota pod Džbánem\| 700410 Lhota pod Hořičkami\| 681059 Lhota pod Kosířem\| 631493 Lhota pod Kůstrým\| 782505 Lhota pod Libčany\| 681105 Lhota pod Přeloučí\| 681113 Lhota u Dobrušky\| 723380 Lhota u Dobřan\| 680940 Lhota u Dolních Břežan\| 628808 Lhota u Dřís\| 680931 Lhota u Dynína\| 634271 Lhota u Chroustovic\| 681164 Lhota u Konice\| 612723 Lhota u Letovic\| 680729 Lhota u Lysic\| 681199 Lhota u Medvědic\| 692689 Lhota u Nahořan\| 701211 Lhota u Rakovníka\| 705438 Lhota u Skutče\| 791695 Lhota u Tachova\| 715964 Lhotice\| 681270 Lhotice u Jemnice\| 681296 Lhotka nad Labem\| 681431 Lhotka u Berouna\| 796034 Lhotka u Humpolce\| 681342 Lhotka u Přerova\| 681415 Lhotka u Třebče\| 769380 Lhotka u Velkého Meziříčí\| 743186 Lhotka u Vítkova\| 706809 Lhotka u Žďáru nad Sázavou\| 681393 Lhotky\| 768928 Lhotky u Malotic\| 691178 Lhotky u Mladé Boleslavi\| 681466 Lhotky u Velkého Meziříčí\| 681504 Lhovice\| 764591 Lhůta\| 682730 Lhůta u Klatov\| 667625 Lhůta u Vysokého Mýta\| 681580 Lhůty\| 791342 Libanice\| 641731 Libčany\| 681725 Libčeves\| 681776 Libčice\| 681806 Libčice nad Vltavou\| 681831 Libčice u Dolních Kralovic\| 629341 Libecina\| 681857 Libečov\| 681881 Libějice\| 737887 Libel\| 769665 Libenice\| 681989 Liběšice u Litoměřic\| 682578 Liběšice u Želenic\| 795925 Libětice\| 752495 Líbeznice\| 682667 Libhošť\| 682683 Libice nad Cidlinou\| 682691 Libice nad Doubravou\| 682748 Libická Lhotka\| 682756 Libíč\| 682781 Libichov\| 682799 Libínky\| 682861 Libiš\| 703621 Libišany\| 682918 Libivá\| 682926 Libkova Voda\| 682951 Libkovice pod Řípem\| 682977 Liblice\| 617199 Libníkovice\| 683078 Liboc u Kynšperka nad Ohří\| 678643 Libochovice\| 683124 Libochovičky\| 683132 Liboměřice\| 683159 Libomyšl\| 683205 Libosváry\| 781631 Liboš\| 683272 Libotenice\| 683370 Libotov\| 683388 Libouň\| 683451 Librantice\| 683485 Libřice\| 683493 Libušín\| 683582 Licibořice\| 683167 Licomělice\| 701033 Licoměřice\| 684678 Lično\| 683591 Liderovice\| 653420 Lidéřovice\| 718718 Lidice\| 683701 Lidmaň\| 683728 Lidmaňka\| 683736 Lichoceves\| 683795 Líchovy\| 683825 Limuzy\| 767158 Lípa nad Orlicí\| 683949 Lípa u Havlíčkova Brodu\| 683906 Lipanovice\| 789275 Lipany\| 668605 Lipec\| 738760 Lipec u Slepotic\| 750476 Lipence\| 683973 Lipenec\| 683981 Lipice\| 684058 Lipinka\| 684104 Lipiny\| 701912 Lipňany\| 684121 Lipňany u Skryjí\| 748846 Lipnice nad Sázavou\| 684198 Lipnice u Dvora Králové\| 684171 Lipnice u Spáleného Poříčí\| 684139 Lipník\| 684244 Lipník u Hrotovic\| 684252 Lipno\| 684295 Lipolec\| 684325 Lipoltice\| 684333 Lipov\| 684368 Lipová Lhota\| 615315 Lipovec\| 684686 Lipovec u Blanska\| 684694 Lipovka\| 684716 Lipovka u Rychnova nad Kněžnou\| 684724 Lipůvka\| 684830 Lípy\| 684848 Lískovice\| 782840 Lísky\| 655201 Lísky u Holušic\| 641545 Lišany u Rakovníka\| 684929 Líšeň\| 612405 Lišice\| 684970 Lišice u Sulovic\| 759546 Liškov\| 618802 Líšnice u Mohelnice\| 685119 Líšnice u Prahy\| 685054 Líšnice u Sepekova\| 747599 Líšno\| 616834 Líšťany u Cítolib\| 685224 Liteň\| 685267 Litenčice\| 685275 Litětiny\| 685283 Litice nad Orlicí\| 685305 Litice u Plzně\| 722740 Litíč\| 685313 Litobratřice\| 685356 Litohlavy\| 685364 Litohoř\| 685372 Litohošť\| 775584 Litohrady\| 684732 Litochovice nad Labem\| 685411 Litochovice u Volyně\| 685381 Litol\| 689556 Litomyšl\| 685674 Litošice\| 685852 Litovany\| 685895 Litovel\| 685909 Litovice\| 645842 Litvínovice\| 686204 Lkáň\| 686239 Lobeč\| 672912 Lobeček\| 672866 Lobkovice\| 703664 Lobodice\| 686298 Ločenice\| 686301 Loděnice\| 640808 Loděnice u Berouna\| 686328 Loděnice u Moravského Krumlova\| 686344 Lodín\| 686387 Lohenice\| 686395 Lohenice u Přelouče\| 686409 Lochkov\| 686425 Lojovice\| 779318 Loket u Dolních Kralovic\| 686492 Lom\| 737895 Lom u Blatné\| 686549 Lomec\| 756571 Lomec u Klatov\| 629499 Lomec u Úmonína\| 774251 Lomnička u Plas\| 721514 Lomy u Jemnice\| 686816 Losina\| 653179 Losiny\| 720267 Loštice\| 686883 Loucká\| 620645 Loučany\| 772305 Loučany na Hané\| 686921 Loučeň\| 686930 Loučka\| 687014 Loučka u Bílska\| 604607 Loučky\| 687031 Loučky u Jihlavy\| 781843 Loučná Hora\| 750930 Louka\| 687189 Louka u Jemnice\| 687197 Louka u Ostrohu\| 687201 Loukonosy\| 797464 Loukov u Mnichova Hradiště\| 687235 Loukovec\| 687278 Loukovice\| 687286 Loukovičky\| 622877 Lounín\| 767611 Lounky\| 687332 Louňovice pod Blaníkem\| 687375 Louny\| 687391 Loužná\| 700657 Lovčice\| 604097 Lovčice u Nového Bydžova\| 687634 Lovčičky\| 687651 Lovčovice\| 693031 Lovětín u Třešti\| 687693 Lovosice\| 687707 Lozice\| 687847 Lštění\| 624357 Lštění nad Zubřinou\| 687855 Lubě\| 687871 Luběnice\| 687952 Lubná u Poličky\| 688011 Lubná u Rakovníka\| 688002 Lubné\| 688037 Lubnice\| 688045 Lubno u Bačkova\| 600792 Lubno u Nechanic\| 702463 Lubojaty\| 688096 Luby\| 665975 Lučice\| 688282 Lučice na Moravě\| 688304 Lučice u Chlumce nad Cidlinou\| 688291 Lučice u Chudenic\| 654621 Lučkovice\| 695491 Ludéřov\| 631507 Ludmírov\| 688461 Luhy\| 688606 Luká\| 688681 Luka nad Jihlavou\| 688703 Lukavec u Bílovce\| 688801 Lukavec u Lovosic\| 688797 Lukavec u Pacova\| 688771 Lukavice\| 688908 Lukavice na Moravě\| 688878 Lukavice u Strážova\| 756768 Lukohořany\| 624900 Lukov\| 688941 Lukov nad Dyjí\| 688991 Lukov u Moravských Budějovic\| 688983 Luková nad Cidlinou\| 689009 Luková u Manětína\| 693570 Luková u Přerova\| 689033 Lukovna\| 689076 Lupěné\| 703117 Lupenice\| 689092 Luštěnice\| 689106 Lutín\| 689122 Lutotín\| 604542 Lužany nad Trotinou\| 689220 Lužany u Přeštic\| 689181 Lužce\| 689246 Luže\| 689254 Lužec nad Cidlinou\| 689271 Lužec nad Vltavou\| 689297 Luženice\| 689301 Luženičky\| 689319 Lužice u Hodonína\| 689343 Lužice u Mostu\| 689327 Lužice u Šternberka\| 689351 Lysá nad Labem\| 689505 Lysice\| 689661 Lysolaje\| 729931 Lysovice\| 689670 Lžovice\| 772330 M\| Mackovice\| 689718 Macourov\| 797570 Mačice\| 616141 Majetín\| 689921 Makarov\| 726931 Makolusky\| 791539 Makotřasy\| 689947 Makov u Jistebnice\| 689963 Makov u Litomyšle\| 690007 Makov u Předslavi\| 734411 Malá Bukovina u Chvalkovic\| 655121 Malá Čermná nad Orlicí\| 619787 Malá Lhota\| 690112 Malá Losenice\| 690147 Malá Turná\| 712906 Malá Víska u Klatov\| 786250 Malá Vrbka\| 690422 Malče\| 603228 Malčice\| 695301 Malčice u Mirotic\| 724424 Malčice u Všelibic\| 787132 Malčín\| 690431 Malé Číčovice\| 623547 Malé Hydčice\| 639214 Malé Přílepy\| 690538 Malé Přítočno\| 690554 Malé Výkleky\| 655694 Malé Žernoseky\| 690589 Maleč\| 690597 Maleč u Chotěboře\| 690651 Malechov\| 628352 Malenice\| 690724 Malenovice u Kutné Hory\| 759066 Maleny\| 756539 Malesice\| 690821 Malešín\| 744972 Malešín u Vodice\| 784265 Malešov\| 690830 Malešov u Hoštky\| 646288 Malešovice\| 690872 Malhostovice\| 690911 Malíkov nad Nežárkou\| 643670 Malín\| 678023 Malinec\| 664596 Malínky\| 690970 Málkov u Suchomast\| 690996 Malochyně\| 603651 Malonice nad Zubřinou\| 687863 Malotice\| 691186 Malovice u Miličína\| 694843 Malšice\| 691275 Malšova Lhota\| 691305 Malšovice\| 691348 Malšovice u Hradce Králové\| 646997 Malý Beranov\| 691381 Malý Bor\| 691399 Malý Dešov\| 625736 Malý Ježov\| 779610 Malý Malahov\| 736686 Malý Pěčín\| 691411 Malý Rohozec\| 628280 Malý Újezd\| 691437 Mančice u Rašovic\| 739529 Manešovice\| 769681 Manětín\| 691496 Mankovice\| 691534 Maňovice u Pačejova\| 717282 Mantov\| 653187 Marčovice\| 734462 Marketa\| 691704 Markvarec u Hřivic\| 649155 Markvarec u Nové Cerekve\| 691771 Markvartice\| 691879 Markvartice u Třebíče\| 691887 Maršov u Tábora\| 691917 Maršovice\| 659436 Maršovice u Nového Města na Moravě\| 706400 Martiněves u Libochovic\| 692026 Martinice u Březnice\| 692085 Martinice u Dolních Kralovic\| 692123 Martinice u Onšova\| 692140 Martinice u Velkého Meziříčí\| 692115 Martínkov\| 656569 Martínkovice\| 692166 Martinov\| 791008 Máslovice\| 692221 Masojedy\| 631213 Mastířovice\| 785920 Mastník\| 692239 Masty\| 604739 Maškovice\| 724823 Mašov\| 719871 Mašovice\| 652822 Mašovice u Hořepníku\| 775568 Mašovice u Meclova\| 692361 Mašovice u Znojma\| 692247 Matějov\| 692298 Matějovec nad Nežárkou\| 657581 Matná\| 624870 Mazelov\| 762440 Mažice\| 790711 Mcely\| 692344 Meclov\| 692379 Mečeříž\| 692395 Mečichov\| 692409 Měčín\| 692441 Mečíř\| 692514 Medlešice\| 692573 Medlice\| 692581 Medlov\| 692590 Medlov u Uničova\| 692611 Medná\| 753009 Medvědice\| 692697 Měchenice\| 692719 Měcholupy u Předslavi\| 734420 Měkynec\| 604577 Melč\| 692778 Mělčany u Dobrušky\| 627551 Mělčany u Ivančic\| 692786 Mělice\| 692794 Mělnice\| 641391 Mělník nad Sázavou\| 775827 Měňany\| 693014 Menhartice\| 693049 Měník\| 745600 Měník u Nového Bydžova\| 693073 Měnín\| 693090 Mentour\| 693103 Měrčín\| 618811 Merklovice\| 693201 Měrotín\| 696846 Měrovice nad Hanou\| 693219 Měrunice\| 693227 Měřín\| 693243 Městec\| 693278 Městec Králové\| 693286 Městec nad Dědinou\| 708895 Městec u Nahořan\| 701220 Město Žďár\| 795232 Městys Blížkovice\| 605697 Měšice u Prahy\| 693448 Měšice u Tábora\| 693456 Měšín\| 693481 Mešno\| 693529 Mešovice\| 785571 Metánov\| 618721 Mezholezy u Černíkova\| 693553 Mezholezy u Horšovského Týna\| 693561 Mezholezy u Kutné Hory\| 695980 Mezí\| 693588 Mezice\| 701394 Mezihoří u Švihova\| 764604 Mezihoří u Týnčan\| 772232 Mezilečí\| 693634 Mezilesí\| 693669 Mezilesí u Trhových Svinů\| 624144 Meziříčí\| 632180 Meziříčko u Jihlavy\| 693758 Meziříčko u Moravských Budějovic\| 693766 Mezná u Pelhřimova\| 693774 Mezouň\| 693863 Micmanice\| 755877 Mičovice\| 693952 Michalovice\| 720208 Michalovice u Havlíčkova Brodu\| 693979 Michnovka\| 674150 Míchov u Boskovic\| 694045 Mikovice u Kralup nad Vltavou\| 672742 Mikulášov\| 694118 Mikulčice\| 694142 Mikuleč\| 694177 Mikulov na Moravě\| 694193 Mikulovice\| 694380 Mikulovice u Pardubic\| 694371 Mikulovice u Znojma\| 694398 Milá\| 601241 Milatice\| 762237 Milavče\| 694509 Milčice\| 671550 Milčice u Peček\| 694533 Milešín\| 638676 Milešov nad Vltavou\| 694622 Milešovice\| 694657 Miletice u Nepoměřic\| 703427 Miletín u Humpolce\| 681288 Miletín u Onomyšle\| 711314 Milevsko\| 694673 Milhostov\| 694819 Miličín\| 694851 Milíčov\| 762601 Milíčov u Jihlavy\| 694894 Milíčovice\| 694908 Milíkov\| 619817 Milíkovice\| 759937 Milín\| 694975 Milkov na Moravě\| 688479 Milokošť\| 780791 Milonice u Lipůvky\| 695076 Miloňovice\| 695092 Milostín\| 695122 Milotice\| 625388 Milotice u Kyjova\| 695157 Milotičky\| 600733 Milovice nad Labem\| 695190 Minice u Kralup nad Vltavou\| 672751 Minice u Mišovic\| 696188 Míreč\| 686557 Mirkovice\| 695319 Mírkovice\| 645958 Miroslav\| 695378 Miroslavské Knínice\| 695394 Mirošov u Jihlavy\| 695459 Mirošovice\| 648191 Mirošovice u Rataj nad Sázavou\| 739669 Mirošovice u Říčan\| 695475 Mirotice\| 695505 Mirotín\| 697419 Mirovice\| 695726 Mírovka\| 695769 Miřátky\| 780031 Miřenice\| 695823 Miřetice\| 695858 Miřetín\| 695947 Mířkov\| 695955 Miskolezy\| 655139 Miskovice\| 695998 Mistřín\| 760081 Miškovice\| 731552 Mišovice\| 696196 Míšovice\| 645699 Mitrov u Uhlířských Janovic\| 696251 Mitrovice\| 693847 Mladá Vožice\| 696722 Mladé\| 651966 Mladé Bříště\| 696765 Mladeč\| 696854 Mladějov na Moravě\| 696927 Mladoňovice na Moravě\| 697117 Mladotice\| 697150 Mladotice u Drhovle\| 632457 Mladotice u Kraselova\| 673170 Mlečice\| 697290 Mlékojedy u Neratovic\| 703672 Mlékosrby\| 697311 Mlékovice u Neveklova\| 697346 Mlýnec\| 725137 Mlýny u Choustníku\| 697389 Mnetěš\| 697397 Mnětice\| 619981 Mnich\| 697427 Mnich u Kardašovy Řečice\| 663212 Mnichov\| 697443 Mnichov u Loun\| 650676 Mnichov u Poběžovic\| 697460 Mnichovice\| 697524 Mnichovice u Říčan\| 697541 Mnichovský Týnec\| 771155 Močerady\| 697672 Močidlec\| 706931 Močovice\| 674451 Modlešovice\| 697761 Modletice\| 691712 Modletice u Dobřejovic\| 627682 Modlíkov u Přibyslavi\| 697826 Modřice\| 697931 Modřovice\| 697966 Mohelnice\| 698032 Mohelnice nad Jizerou\| 661309 Mochov\| 698067 Mochtín\| 698091 Mojné\| 698148 Mojné-Skřidla\| 777846 Mokošín\| 698181 Mokrá Lhota\| 706299 Mokrá u Brna\| 698199 Mokrá u Soběslavi\| 780413 Mokré\| 698211 Mokrý Lom\| 745707 Mokřany u Velkých Popovic\| 779326 Mokřice\| 674095 Morašice\| 698466 Morašice u Litomyšle\| 698407 Morašice v Železných horách\| 792233 Moravanský\| 698474 Moravany nad Loučnou\| 698482 Moravany u Brna\| 698504 Moravany u Ronova\| 666980 Moraveč\| 698580 Moraveč u Mladé Vožice\| 749567 Moravice\| 698601 Moravičany\| 698610 Moravská Dlouhá\| 614742 Moravská Huzová\| 698750 Moravská Kamenná Horka\| 662801 Moravská Loděnice\| 606448 Moravská Nová Ves\| 698792 Moravská Třebová\| 698806 Moravské Bránice\| 698890 Moravské Budějovice\| 698903 Moravské Vlkovice\| 784133 Moravský Krumlov\| 699128 Moravský Lačnov\| 760994 Moravský Písek\| 699233 Moravský Žižkov\| 699250 Morkůvky\| 699284 Mořice\| 699292 Mořina\| 699306 Mořinka\| 699322 Mostek nad Orlicí\| 699837 Mostek u Ratibořských Hor\| 724726 Mostiště u Velkého Meziříčí\| 699853 Mostkovice\| 699870 Mostky\| 663166 Mostov\| 709042 Mošnov\| 699934 Motyčín\| 764540 Moudrov\| 782386 Moutnice\| 699985 Mozolov u Krásné Hory\| 673498 Možděnice\| 787876 Mrač\| 700002 Mračnice\| 692387 Mrákotín u Skutče\| 700029 Mrákov\| 700070 Mramotice\| 700100 Mratín\| 700118 Mravín\| 763322 Mrchojedy\| 770086 Mrsklesy\| 692701 Mrzky\| 767166 Mrzlice\| 648205 Mstětice\| 792764 Mstislavice\| 606952 Mšené-lázně\| 700258 Mukařov u Jiviny\| 661317 Mutějovice\| 700428 Mutěnice\| 700444 Mutěnice u Strakonic\| 700436 Mutěnín\| 700461 Mutice\| 705926 Mutišov\| 750352 Mutná\| 617890 Muzlov\| 614751 Mužetice\| 700509 Myslechovice\| 637165 Mysletice\| 700541 Mysletín\| 700576 Mysliboř\| 700584 Myslibořice\| 700592 Myslíč\| 757055 Myslín\| 700631 Myslinka\| 671991 Myslív\| 700665 Myslív u Všerub\| 787353 Myslkovice\| 700690 Myslotín\| 700711 Myslov\| 651907 Myslovice\| 700746 Myslůvka\| 620149 Myšlín\| 697559 Mýšlovice\| 785270 Myštěves\| 700801 Mýto v Čechách\| 700932 N\| Na Pouštích\| 693260 Nabočany\| 700983 Načeradec\| 700991 Načeratice\| 701025 Načešice\| 701041 Načetín u Drahotína\| 631906 Nadějov\| 701106 Náhlov\| 918440 Nahořánky\| 756253 Nahořany nad Metují\| 701238 Nahořany u Čkyně\| 701173 Nahořany u Mladé Vožice\| 740284 Nahošice\| 694517 Nahošín\| 631264 Náchod u Tábora\| 701254 Najdek na Moravě\| 637114 Najdek u Lodhéřova\| 686361 Náklo\| 701408 Nakvasovice\| 701432 Nalžovice\| 701491 Nalžovické Podhájí\| 701505 Nalžovské Hory\| 701521 Náměšť na Hané\| 701548 Nárameč\| 701599 Narysov\| 701629 Nasavrky u Golčova Jeníkova\| 635502 Nasavrky u Chocně\| 701645 Nasavrky u Miličína\| 719820 Nasavrky u Tábora\| 761516 Násedlovice\| 701653 Nasobůrky\| 637173 Našiměřice\| 701661 Nebahovy\| 701700 Nebanice\| 701742 Nebílovy\| 704075 Nebovidy\| 701823 Nebovidy u Brna\| 701831 Nebřehovice\| 701840 Nebřeziny\| 721522 Nebušice\| 729876 Nečas\| 615196 Nečice\| 747548 Nečichy\| 701904 Nečín\| 701921 Nečtiny\| 702013 Nedabyle\| 702102 Nedakonice\| 702145 Nedanice\| 692450 Nedaničky\| 692468 Nedomice\| 717100 Nedošín\| 685747 Nedvědice u Soběslavi\| 780421 Nedvězí u Olomouce\| 702358 Nedvězí u Říčan\| 702323 Nehvizdy\| 702404 Nechvalín\| 702595 Nejdek u Lednice\| 679836 Nejepín\| 702692 Nekvasovy\| 702757 Nelahozeves\| 702790 Nelešovice\| 702838 Němčí\| 723894 Němčice\| 703028 Němčice nad Hanou\| 703044 Němčice nad Labem\| 737186 Němčice u České Třebové\| 703001 Němčice u Dolních Kralovic\| 702935 Němčice u Holešova\| 703036 Němčice u Ivančic\| 655813 Němčice u Kdyně\| 702960 Němčice u Klatov\| 702986 Němčice u Kolína\| 616451 Němčice u Luštěnic\| 702943 Němčice u Netolic\| 689777 Němčice u Sedlice\| 746886 Němčice u Třebnic\| 770094 Němčice u Volyně\| 702951 Němčičky\| 703052 Němčičky nad Jevišovkou\| 703079 Němčičky u Hustopečí\| 703061 Němětice\| 704521 Nemilany\| 703109 Nemile\| 703125 Nemněnice\| 615960 Nemochovice\| 703176 Nemojov\| 703192 Nemošice\| 703249 Nemyšl\| 703311 Nenačovice\| 703354 Nenkovice\| 703362 Nepasice\| 703371 Neplachov\| 703389 Neplachovice\| 640816 Nepodřice\| 626911 Nepolisy\| 703397 Nepoměřice\| 703435 Nepomuky na Moravě\| 753882 Neprochovy\| 703524 Nepřejov\| 703541 Nepřevázka\| 703559 Nerad\| 797308 Neratov\| 797316 Neratovice\| 703567 Neředín\| 710687 Neslovice\| 703729 Nesměň u Zásmuk\| 791075 Nesměřice\| 793647 Nespeky\| 703770 Nesperská Lhota\| 703800 Nespery\| 778079 Nestrašovice\| 761320 Nesuchyně\| 703826 Nesvačilka\| 703834 Nesvačily u Berouna\| 703842 Nesvačily u Všelibic\| 735744 Nesytá\| 636762 Neškaredice\| 677922 Netín\| 703915 Netonice\| 703974 Netovice\| 749524 Netřeba\| 704008 Netřebice\| 704041 Netřebice u Nymburka\| 704016 Neuměřice\| 704199 Neumětely\| 704202 Neuslužice\| 685399 Neustupov\| 704245 Nevcehle\| 704261 Nevděk\| 750191 Neveklov\| 704288 Neveklovice\| 661325 Nevězice\| 704318 Nevolice\| 704342 Nevřeň\| 704351 Nezamyslice u Horažďovic\| 704385 Nezdice nad Úhlavou\| 607959 Neznášov\| 742911 Neznašovy\| 786268 Něžovice\| 626759 Nihošovice\| 704539 Nihov\| 704547 Nikolčice\| 704555 Níkovice\| 704571 Nimpšov\| 704610 Nišovice\| 704636 Nítkovice\| 704652 Nízká Lhota\| 662356 Nížebohy\| 704709 Nížkov\| 704725 Nížkovice\| 704768 Nořín\| 633941 Nosákov\| 708941 Nosislav\| 704865 Noskov\| 704881 Noutonice\| 683809 Nouzov u Senomat\| 747513 Nová Brtnice\| 791172 Nová Buková\| 704954 Nová Cerekev\| 705012 Nová Dědina\| 705039 Nová Dědina u Konice\| 705047 Nová Dědina u Uničova\| 644421 Nová Horka\| 600318 Nová Lhota\| 705071 Nová Olešná\| 756954 Nová Říše\| 705268 Nová Sídla\| 698415 Nová Telib\| 705276 Nová Ulice\| 710717 Nová Ves II\| 741434 Nová Ves u Albrechtic\| 600199 Nová Ves u Bohušova\| 606651 Nová Ves u Brloha\| 705497 Nová Ves u Českých Budějovic\| 702111 Nová Ves u Čížové\| 624195 Nová Ves u Hříškova\| 649112 Nová Ves u Chotěboře\| 705845 Nová Ves u Chýnova\| 705870 Nová Ves u Kdyně\| 705543 Nová Ves u Leštiny\| 705896 Nová Ves u Litomyšle\| 724742 Nová Ves u Litovle\| 637181 Nová Ves u Mladé Vožice\| 705934 Nová Ves u Moravské Třebové\| 705641 Nová Ves u Nového Města na Moravě\| 705969 Nová Ves u Pohořelic\| 705667 Nová Ves u Prahy\| 705411 Nová Ves u Protivína\| 795097 Nová Ves u Rakovníka\| 705446 Nová Ves u Skutče\| 749141 Nová Ves u Strakonic\| 705535 Nová Ves u Světlé nad Sázavou\| 705985 Nová Ves u Třebíče\| 705683 Nová Ves u Třešti\| 705675 Nová Ves u Voděrad\| 705624 Nová Zhoř\| 756091 Novákovice\| 629502 Nové Benátky\| 602108 Nové Bránice\| 706043 Nové Dvory\| 706116 Nové Dvory u Doksan\| 706132 Nové Dvory u Kamenné\| 662755 Nové Dvory u Kutné Hory\| 706078 Nové Dvory u Močerad\| 697681 Nové Dvory u Opařan\| 748757 Nové Dvory u Pořína\| 726079 Nové Dvory u Velké Losenice\| 778559 Nové Hobzí\| 754315 Nové Hrady u Skutče\| 706302 Nové Hvězdlice\| 650145 Nové Jesenčany\| 718084 Nové Kopisty\| 706337 Nové Lesy\| 706353 Nové Město na Moravě\| 706418 Nové Město nad Cidlinou\| 706396 Nové Mlýny\| 736325 Nové Ouholice\| 706582 Nové Petrovice\| 798762 Nové Sady u Olomouce\| 710814 Nové Sady u Písečného\| 720712 Nové Strakonice\| 755923 Nové Syrovice\| 706795 Nové Veselí\| 706833 Nové Vrbno\| 781142 Novosedly na Moravě\| 706973 Novosedly nad Nežárkou\| 707007 Novosedly u Strakonic\| 706906 Novosedly u Žlutic\| 706949 Nový Bydžov\| 707163 Nový Dvůr u Myslíva\| 700681 Nový Dvůr u Oskořínka\| 707287 Nový Dvůr u Písku\| 747220 Nový Hradec Králové\| 647187 Nový Jičín-Dolní Předměstí\| 707465 Nový Nemojov\| 703222 Nový Petřín\| 755117 Nový Ples\| 707848 Nový Poddvorov\| 707856 Nový Přerov\| 707864 Nový Rychnov\| 707881 Nový Studenec\| 644374 Nový Svět u Olomouce\| 710920 Nový Šaldorf\| 707988 Nový Telečkov\| 708003 Nový Vestec\| 708038 Nučice\| 708101 Nučice u Rudné\| 708062 Nučnice\| 676098 Nučničky\| 768031 Nupaky\| 623458 Nuzice\| 708143 Nuzín\| 623318 Nuzířov\| 690929 Nymburk\| 708232 Nýrov\| 708411 O\| Obectov\| 724289 Obědkovice\| 708577 Obědovice\| 674168 Oblajovice\| 708607 Oblekovice\| 708615 Obodř\| 602116 Obora u Kaznějova\| 708623 Obora u Loun\| 620050 Obora u Maršova\| 691925 Obory\| 708658 Obrataň\| 708712 Obrubce\| 708798 Obruby\| 708801 Obřice\| 724483 Obříství\| 708828 Obyčtov\| 708844 Obytce\| 708861 Očelice\| 708909 Odlochovice\| 708950 Odolena Voda\| 708992 Odolenovice u Jenišovic\| 658430 Odolice\| 602051 Odrava\| 709069 Odrlice\| 747467 Odrovice\| 709077 Odřepsy\| 709174 Odunec\| 709182 Ohař\| 606901 Ohaře\| 709204 Ohnišov\| 709263 Ohnišťovice\| 707767 Ohrazení\| 791628 Ohrazenice na Moravě\| 605336 Ohrazenice u Tažovic\| 765261 Ohrazenice u Turnova\| 709336 Ohrobec\| 709352 Ohrozim\| 709361 Ohučov\| 753564 Ochoz u Konice\| 709417 Okarec\| 709450 Okna u Polep\| 725196 Okoř\| 683817 Okrašovice\| 750093 Okrouhlá Radouň\| 643939 Okrouhlá u Branic\| 609323 Okrouhlice\| 709654 Okrouhlička\| 709697 Okrouhlo\| 709719 Okřešice u Třebíče\| 615391 Okřínek\| 709751 Okříšky\| 709778 Olbramice\| 709808 Olbramice u Vilémova\| 781991 Olbramkostel\| 709816 Olbramovice u Moravského Krumlova\| 709930 Oldřetice\| 709948 Oldřichov u Mladé Vožice\| 709956 Oldřichov u Písku\| 626902 Oldřiš u Blažejova\| 605506 Oldřiš u Hlinska\| 710075 Oleksovice\| 710121 Oleksovičky\| 750778 Olešenka\| 710130 Olešínky\| 794074 Oleška\| 710181 Oleško u Rohatců\| 740365 Olešky\| 737470 Olešná na Moravě\| 710326 Olešná nad Vltavou\| 724351 Olešná u Havlíčkova Brodu\| 710296 Olešná u Hořovic\| 710199 Olešná u Načeradce\| 701009 Olešná u Nezvěstic\| 704482 Olešná u Pelhřimova\| 710229 Olešná u Rakovníka\| 710202 Olešnice na Moravě\| 710415 Olešnice nad Cidlinou\| 710351 Olešnice u Okrouhlice\| 709662 Olešnice u Rychnova nad Kněžnou\| 710385 Olešnice u Trhových Svinů\| 710334 Olešovice\| 775614 Olomouc-město\| 710504 Olomučany\| 710954 Olovnice\| 711039 Olšany u Čáslavi\| 711047 Olšany u Chotěnova\| 653055 Olšany u Kvášňovic\| 678236 Olšany u Prostějova\| 711110 Olšany u Telče\| 711080 Olší nad Oslavou\| 711161 Oltyně\| 745154 Omice\| 711195 Ondratice\| 711268 Ondřejov nad Střelou\| 721425 Ondřejov u Pelhřimova\| 711292 Ondřejov u Prahy\| 711276 Ondříkovice\| 635227 Onomyšl\| 711322 Onšov\| 711357 Onšov na Moravě\| 711373 Onšovice u Čkyně\| 624268 Onšovice u Dehtářů\| 625396 Opalice\| 711390 Oparno\| 711411 Opařany\| 711438 Opatov na Moravě\| 711471 Opatov u Jihlavy\| 711462 Opatov v Čechách\| 711454 Opatovec\| 711501 Opatovice\| 606316 Opatovice I\| 620882 Opatovice II\| 696269 Opatovice nad Labem\| 711551 Opatovice u Rajhradu\| 711527 Opatovice u Zbýšova\| 792080 Oplocany\| 711918 Oplotec\| 781649 Opočínek\| 679089 Opočnice\| 711926 Opočno nad Loučnou\| 768995 Opočno pod Orlickými horami\| 711951 Opočno u Loun\| 660205 Opolánky\| 711985 Opolany\| 711993 Oponešice\| 712019 Oprechtice na Šumavě\| 712027 Oráčov\| 712078 Orasice\| 723096 Orel\| 712086 Orlické Zlákovice\| 694614 Orlík nad Vltavou\| 712248 Orlovice\| 712591 Ořech\| 712604 Ořechov\| 712612 Ořechov u Letovic\| 657701 Ořechov u Telče\| 712647 Oříkov\| 646571 Osečany\| 712701 Osek nad Bečvou\| 713015 Osek u Milevska\| 712884 Osek u Radomyšle\| 712914 Oselce\| 713040 Osice\| 713058 Osičky\| 713091 Osík\| 713104 Oskořínek\| 713163 Oslava\| 629090 Oslavice\| 713198 Oslavička\| 708011 Osletín\| 792845 Oslí\| 653772 Oslnovice\| 713201 Oslov\| 713228 Osnice\| 713279 Osov\| 713325 Osové\| 713368 Ostašov na Moravě\| 713376 Ostašovice\| 683604 Ostojkovice\| 713384 Ostopovice\| 713392 Ostrá\| 713406 Ostromeč\| 779652 Ostrov\| 715981 Ostrov nad Oslavou\| 716006 Ostrov u Brandýsa nad Labem\| 609234 Ostrov u Macochy\| 716065 Ostrov u Poděbrad\| 774286 Ostrov u Tachova\| 715972 Ostrov u Tochovic\| 715743 Ostrov u Veliše\| 778087 Ostrovačice\| 716103 Ostrovánky\| 716111 Ostrovec u Houserovky\| 646334 Ostrožská Lhota\| 716171 Ostrožská Nová Ves\| 716201 Ostrožské Předměstí\| 773123 Ostrý Kámen\| 663255 Ostředek\| 716294 Ostřešany\| 716324 Ostřetice\| 607134 Ostřetín\| 716332 Osvračín\| 716391 Oškobrh\| 712001 Otěšice\| 716472 Otěšín\| 695840 Otěvěky\| 795062 Otice u Svojšovic\| 761460 Otín nad Jihlavou\| 688711 Otín u Měřína\| 716537 Otín u Stonařova\| 716511 Otín u Točníku\| 767654 Otmanka\| 673137 Otmarov\| 738948 Otmíče\| 716561 Otnice\| 716570 Otov u Nového Kramolína\| 707775 Otradov\| 716626 Otradovice\| 748366 Otročice\| 716634 Otvovice\| 716987 Oucmanice\| 717053 Oudoleň\| 717070 Ovčáry u Dřís\| 717118 Ovčáry u Kolína\| 717096 Ovesná Lhota\| 717126 P\| Paběnice\| 720216 Paceřice\| 761681 Pacetluky\| 717193 Pacov\| 717215 Pacov u Říčan\| 717207 Pačejov\| 717304 Páleč u Zlonic\| 717398 Palonín\| 717479 Pálovice\| 717487 Palupín\| 717509 Pamětice na Moravě\| 717525 Pamětice u Drhovle\| 632473 Pamětník\| 717533 Pančava\| 659835 Panenská\| 717495 Panenská Rozsíčka\| 717541 Panenské Břežany\| 717550 Panenský Týnec\| 717568 Panská Lhota\| 717614 Pardubice\| 717657 Pardubičky\| 717835 Paseka u Šternberka\| 718165 Paseky u Písku\| 765007 Pašinka\| 739707 Pašinovice\| 668761 Pátek u Loun\| 718271 Pátek u Poděbrad\| 718262 Pateřín\| 603988 Patokryje\| 718301 Patřín\| 686948 Pavlice\| 718319 Pavlínov\| 718335 Pavlov\| 718432 Pavlov u Herálce\| 718491 Pavlov u Rynárce\| 718360 Pavlov u Stonařova\| 718416 Pavlov u Unhoště\| 718351 Pavlovice\| 606057 Pavlovice u Vlašimi\| 718505 Pavlovičky\| 710938 Pávov\| 659916 Pazucha\| 718611 Pecerady\| 718661 Peč\| 718726 Pečetín\| 700754 Pečice\| 718769 Pěčice\| 718742 Pečičky\| 718785 Pěčín u Trhových Svinů\| 768235 Pečky\| 718823 Pechova Lhota\| 718831 Pejškov\| 684066 Pekla\| 617504 Peklo nad Zdobnicí\| 718874 Pelejovice\| 628841 Pelhřimov\| 718912 Penčice\| 719056 Penčičky\| 719064 Pěnčín\| 719170 Pěnčín na Moravě\| 719200 Perálec\| 719226 Perknov\| 637955 Perná\| 719242 Peršíkov\| 637971 Perštejnec\| 677906 Peruc\| 719528 Pěšice\| 745219 Pětihosty\| 747491 Petkovy\| 719609 Petráveč\| 719668 Petrkov\| 683914 Petroupim\| 719706 Petrovice I\| 720224 Petrovice nad Orlicí\| 720135 Petrovice u Blanska\| 720151 Petrovice u Domažlic\| 719951 Petrovice u Humpolce\| 719943 Petrovice u Jihlavy\| 736759 Petrovice u Měčína\| 692484 Petrovice u Miličína\| 719846 Petrovice u Moravského Krumlova\| 720178 Petrovice u Nového Bydžova\| 720127 Petrovice u Nového Města na Moravě\| 720186 Petrovice u Oseka\| 712922 Petrovice u Rakovníka\| 719927 Petrovice u Sedlčan\| 719889 Petrovice u Štoků\| 720101 Petrovice u Třebíče\| 720160 Petrovice u Uhelné Příbramě\| 772747 Petrovičky u Předslavi\| 734438 Petrůvky\| 720402 Petříkov u Velkých Popovic\| 720411 Petříkovice u Mladoňovic\| 697079 Petřvald u Nového Jičína\| 720500 Petřvaldík\| 720526 Pchery\| 720542 Pičín u Jankova\| 656739 Pikov\| 607690 Piletice\| 726541 Písečné u Slavonic\| 720721 Písek u Chlumce nad Cidlinou\| 720917 Pískov\| 720950 Písková Lhota\| 720968 Písková Lhota u Poděbrad\| 720976 Pístov u Jihlavy\| 721000 Písty\| 721042 Písty u Nymburka\| 721026 Píšť u Humpolce\| 721051 Pištín\| 721115 Pitkovice\| 773417 Pivín\| 721166 Pivoň\| 697478 Plácky\| 721204 Plačice\| 721212 Plačkov\| 721221 Plačovice\| 625701 Pláň\| 716057 Planá nad Lužnicí\| 721336 Planá u Českých Budějovic\| 641618 Planá u Klučenic\| 666629 Plandry\| 721409 Pláně na Šumavě\| 650447 Plasy\| 721531 Platěnice\| 698491 Plav\| 721549 Plaveč\| 721557 Plavsko\| 721565 Plenkovice\| 674265 Plešice\| 769622 Plešiště\| 673536 Plešnice\| 721735 Plešovec\| 721743 Pletený Újezd\| 721751 Plevnice\| 710237 Plch\| 721808 Plchovice\| 721824 Plchůvky\| 721859 Plinkout\| 626473 Plíškovice\| 721875 Ploskovice\| 721905 Plotiště nad Labem\| 721930 Plumlov\| 721964 Pnětluky\| 722766 Pnětluky u Podsedic\| 724491 Pňovany\| 722804 Pňovice\| 722855 Pňovice pod Třemšínem\| 722839 Poběžovice u Domažlic\| 722863 Poběžovice u Holic\| 722898 Poběžovice u Přelouče\| 722901 Pobistrýce\| 673226 Pobučí\| 722910 Pocinovice u Semněvic\| 615978 Pocoucov\| 722944 Počaply nad Loučnou\| 747661 Počaply u Březnice\| 722952 Počaply u Terezína\| 622591 Počátky\| 723002 Počátky u Chotěboře\| 723053 Počátky u Volyně\| 631353 Počedělice\| 723100 Počeplice\| 763675 Počítky\| 723193 Podboří\| 711446 Podbradec\| 723355 Podbrdy\| 723363 Podbřezí\| 723398 Poděbaby\| 723479 Poděbrady\| 723495 Poděčely\| 723622 Podělusy\| 723649 Poděšín\| 723657 Poděvousy\| 619710 Podhora u Pěnčína\| 735752 Podhořany\| 702803 Podhořany u Nových Hradů\| 680516 Podhořany u Ronova\| 723703 Podhradí nad Dyjí\| 723789 Podhůří u Nepomuka\| 723801 Podivice\| 723819 Podivín\| 723835 Podklášteří\| 769916 Podlažice\| 723860 Podlešín\| 723983 Podlešín u Stebna\| 755401 Podlusky\| 741779 Podmoklany\| 644382 Podmoky\| 724092 Podmoky u Městce Králové\| 724084 Podmolí\| 724114 Podmyče\| 724122 Podolanka\| 724149 Podolí I\| 724360 Podolí II\| 724432 Podolí nad Bobrůvkou\| 724271 Podolí u Brna\| 724254 Podolí u Klatov\| 724238 Podolí u Míchova\| 694053 Podolí u Mohelnice\| 724327 Podolí u Přerova\| 724319 Podolí u Ratibořských Hor\| 724211 Podolí u Strakonic\| 632589 Podoliby\| 672513 Poďousy\| 601314 Podražnice\| 644951 Podsedice\| 724505 Podskalí\| 798436 Podštěly\| 655571 Podůlšany\| 724513 Podveky\| 716928 Podzámčí\| 609960 Pohled\| 724645 Pohledec\| 706426 Pohnánec\| 724700 Pohnání\| 724734 Pohodlí\| 724751 Pohora\| 746371 Pohoř\| 724815 Pohořany\| 724831 Pohořelice nad Jihlavou\| 724866 Pohoří u Dobrušky\| 724939 Pohoří u Mirovic\| 696200 Pohořílky u Kujav\| 676977 Pohořílky u Otína\| 716545 Pohránov\| 753068 Pohřebačka\| 724947 Pochvalov\| 724955 Pojbuky\| 724980 Pojedy\| 797278 Pokojov\| 725013 Pokojovice\| 638382 Pokřikov\| 725021 Polabec\| 723541 Polanka nad Odrou\| 725081 Polánka u Malešova\| 690856 Polánky nad Dědinou\| 769436 Poleň\| 725145 Poleňka\| 725153 Polepy\| 725200 Polepy u Kolína\| 725170 Polerady u Prahy\| 725218 Polesí u Počátek\| 725242 Polešovice\| 725251 Police\| 725307 Police u Jemnice\| 725285 Poličany\| 677850 Poličky\| 630497 Políkno u Jindřichova Hradce\| 660698 Polínka\| 675121 Polipsy\| 623431 Polizy\| 725471 Polkovice\| 725480 Polná\| 725498 Polní Chrčice\| 709212 Polnička\| 725501 Polom u Hranic\| 725536 Polomí\| 606511 Polouvsí\| 725544 Polště\| 637530 Polžice u Horšovského Týna\| 753017 Pomezí\| 725552 Pomezí na Šumavě\| 650455 Ponětovice\| 725641 Ponikev\| 725650 Popelín\| 725722 Popelištná\| 725731 Popice u Jihlavy\| 725765 Popice u Znojma\| 669121 Poplze\| 725773 Popovec u Řepníků\| 745227 Popovec u Zběšiček\| 791423 Popovice nad Rokytnou\| 657514 Popovice u Brandýsa nad Labem\| 609251 Popovice u Králova Dvora\| 672963 Popovice u Rajhradu\| 725854 Popovičky\| 627704 Popůvky u Brna\| 725871 Poruba\| 715174 Pořešín\| 725943 Pořežín\| 778567 Poříčany\| 725986 Poříčí nad Sázavou\| 726036 Poříčí u Bolechova\| 607070 Poříčí u Přibyslavi\| 726010 Pořín\| 726087 Posadov\| 693642 Postřelmov\| 726176 Postřižín\| 726206 Pošná\| 726320 Poštorná\| 726346 Pořešice\| 725927 Potštejn\| 726508 Poučník\| 663743 Pouchov\| 726559 Povel\| 710784 Pozďatín\| 726842 Pozďátky\| 750107 Pozořice\| 726907 Pozov\| 705381 Pozovice\| 750999 Prace\| 726915 Pracejovice\| 726940 Prackovice nad Labem\| 726958 Práče\| 726966 Prachovice u Dašic\| 624802 Prapořiště\| 732851 Prasek\| 732885 Prasetín\| 732907 Praskačka\| 732915 Praskolesy\| 732940 Prašný Újezd\| 732958 Pravčice\| 732974 Pravětice\| 732982 Pravice\| 732991 Pravlov\| 733016 Pravonín\| 733032 Pravy\| 664286 Pražské Předměstí\| 647101 Prchalov\| 733067 Prklišov\| 608050 Probluz\| 733091 Probulov\| 672602 Prokopov\| 733148 Proruby\| 613452 Prosatín\| 604950 Proseč pod Křemešníkem\| 733253 Proseč u Humpolce\| 733156 Proseč u Kamene\| 662399 Proseč u Pošné\| 726338 Proseč-Obořiště\| 733202 Prosetín u Bystřice nad Pernštejnem\| 733423 Prosetín u Hlinska\| 733393 Prosiměřice\| 733466 Proskovice\| 733474 Prosmyky\| 733482 Prostějov\| 733491 Prostějovičky\| 733709 Prostředkovice\| 759007 Prostřední Lhota\| 733784 Prostřední Svince\| 630284 Prostřední Svince-Holkov\| 777820 Prostřední Vydří\| 670561 Prostý\| 723011 Protivec\| 757110 Protivec u Žlutic\| 733831 Proudkovice\| 724106 Provodov\| 733881 Provoz\| 776157 Prštice\| 733954 Prudice\| 703320 Prusice\| 708127 Prusy\| 602612 Prušánky\| 734021 Přáslavice\| 734098 Přáslavice u Olomouce\| 734110 Přeborov\| 734128 Přebudov\| 665304 Přeckov\| 734161 Přečín\| 734179 Předboj\| 734209 Předboř nad Jihlavou\| 688720 Předboř u Choustníku\| 653616 Předboř u Malče\| 690660 Předboř u Prahy\| 734225 Předbořice\| 620297 Předbořice u Zahořan\| 789895 Předenice u Čkyně\| 624276 Předhradí u Skutče\| 734241 Předín\| 734268 Předměřice nad Jizerou\| 734284 Předměřice nad Labem\| 734292 Přední Chlum\| 694631 Přední Kopanina\| 734373 Přední Lhota u Poděbrad\| 734381 Přední Poříčí\| 614319 Přední Ptákovice\| 755931 Přední Zborovice\| 757161 Předonín\| 601497 Předslav\| 734446 Předslavice\| 734471 Přehořov u Soběslavi\| 734519 Přehvozdí\| 771376 Přechovice\| 646181 Přelíc\| 734551 Přelovice\| 734641 Přemyslovice\| 734659 Přemyšlení\| 792403 Přepeře u Turnova\| 734683 Přepychy\| 734691 Přepychy u Opočna\| 734705 Přerov nad Labem\| 735035 Přes\| 641405 Přeskače\| 765244 Přestavlky\| 759261 Přestavlky u Chrudimi\| 735159 Přestavlky u Přerova\| 735167 Přestavlky u Roudnice nad Labem\| 735141 Přestavlky u Slap\| 749605 Přešovice\| 735205 Přešťovice\| 735264 Přetín\| 675857 Převýšov\| 735299 Přezletice\| 735302 Přibice\| 735311 Příbor\| 735329 Příbram\| 735426 Přibyslav\| 735698 Přibyslavice\| 735761 Přibyslavice nad Jihlavou\| 735809 Příčina\| 735825 Příčovy\| 735833 Příkazy\| 736007 Příkosice\| 736015 Přílepov\| 670227 Přílepy\| 736040 Přílepy u Holešova\| 736058 Příložany\| 736066 Příluka\| 736074 Přímělkov\| 758060 Přímětice\| 736121 Přísečná\| 736147 Přísečná-Domoradice\| 623083 Příseka\| 736228 Příseka u Světlé nad Sázavou\| 736244 Přísnotice\| 736261 Přistoupim\| 736279 Přišimasy\| 736295 Příšov\| 679640 Příšovice\| 736309 Příštpo\| 736317 Přítluky\| 736333 Přítoky\| 696005 Přívory\| 736376 Přívozec\| 605654 Přízřenice\| 612146 Psárov\| 736392 Pšovlky\| 736554 Ptáčov\| 736562 Ptení\| 736589 Ptenín\| 736601 Ptice\| 736635 Ptýrov\| 736651 Puclice\| 736694 Pučery\| 669733 Pucheř\| 711055 Puklice\| 736767 Pukšice\| 772755 Pulice\| 627534 Pulkov\| 604828 Pustá Polom\| 736830 Pustějov\| 736902 Pustina\| 736937 Pustina u Měřína\| 693251 Pušperk\| 725129 Putimov\| 736996 Pyšel\| 737003 Pyšely\| 737054 R\| Rabí\| 737119 Ráby\| 737194 Rácov\| 737291 Rácovice\| 769479 Račerovice\| 737305 Račí u Nišovic\| 704644 Račice u Dlouhého\| 737356 Račice u Hrotovic\| 737348 Račice u Štětí\| 737330 Račín u Polničky\| 725510 Račiněves\| 737399 Radčice u Plzně\| 737411 Radčice u Skutče\| 737437 Radějov u Buřenic\| 616249 Radějovice\| 737488 Radenín\| 737518 Radešín\| 737534 Radešínská Svratka\| 737569 Radešov u Čestic\| 623326 Radětice\| 737585 Radětice u Bechyně\| 737593 Radětín\| 673234 Radhošť\| 737640 Radíč\| 737674 Radíkovice\| 737763 Radim\| 737798 Radim u Kolína\| 737780 Radiměř\| 737852 Radimovice u Tábora\| 737950 Radimovice u Velkých Popovic\| 720429 Radimovice u Želče\| 737909 Radinovy\| 786276 Radišov\| 754471 Radkov u Tábora\| 737968 Radkov u Telče\| 737984 Radkov u Vítkova\| 738018 Radkovice\| 774120 Radkovice u Budče\| 738034 Radkovice u Hrotovic\| 738042 Radlice u Barchovic\| 600938 Radňov u Květinova\| 738166 Radňov u Rynárce\| 738158 Radňovice\| 738182 Radobytce\| 617601 Radomyšl\| 738221 Radonice nad Ohří\| 718289 Radonice u Drahotěšic\| 631841 Radonice u Milavčí\| 738255 Radonice u Prahy\| 738247 Radonín\| 738301 Radostice u Brna\| 738310 Radostice u Vchynice\| 781436 Radostín nad Oslavou\| 738387 Radostín u Havlíčkova Brodu\| 738361 Radostín u Vojnova Městce\| 738379 Radostov\| 738450 Radostovice u Lična\| 683612 Radostovice u Smilových Hor\| 738484 Radošov\| 738514 Radošovice u Českých Budějovic\| 738557 Radošovice u Strakonic\| 738590 Radotice\| 738603 Radotín\| 738620 Radotín u Bílovce\| 604453 Radotín u Chyší\| 655597 Radouň u Štětí\| 738654 Radouňka\| 738689 Radouš\| 738697 Radovesice u Libochovic\| 738701 Radovesnice II\| 738778 Radslavice u Přerova\| 738816 Radvanice nad Sázavou\| 775843 Radvanice u Lipníka nad Bečvou\| 738859 Radvánov\| 671401 Radvanov u Mladé Vožice\| 738875 Rájec nad Svitavou\| 738905 Rájec u Zábřeha\| 738883 Ráječko\| 738913 Rajhrad\| 738921 Rajhradice\| 738956 Rájov\| 793035 Rájov-Černice\| 698130 Rajské\| 603341 Raková u Konice\| 739073 Rakovice\| 623849 Rakovník\| 739081 Rakůvka\| 739197 Rakvice\| 739201 Raná u Hlinska\| 739260 Raná u Loun\| 739243 Rancířov\| 739278 Rančířov\| 739286 Rankov u Chotěboře\| 739294 Rantířov\| 739316 Rasochy\| 773174 Rasošky\| 739413 Raškovice u Přelouče\| 760820 Rašovice u Hlasiva\| 638854 Rašovice u Nymburka\| 739545 Rašovice u Týniště nad Orlicí\| 739553 Rašovice u Uhlířských Janovic\| 739537 Rašovy\| 771589 Rataje nad Sázavou\| 739677 Rataje u Bechyně\| 739600 Rataje u Olomouce\| 739642 Rataje u Vlašimi\| 739570 Ratboř\| 739715 Ratenice\| 739740 Ratiborova Lhota\| 693961 Ratiboř u Jindřichova Hradce\| 739758 Ratibořice na Moravě\| 739871 Ratibořice u Tábora\| 739863 Ratibořské Hory\| 739880 Ratíškovice\| 739901 Ratišovice\| 601438 Ratměřice\| 739910 Razice\| 648213 Ráztely\| 721883 Rebešovice\| 740004 Rejšice\| 740055 Renoty\| 740144 Rešice\| 740161 Roblín\| 740195 Rodná\| 740292 Rodvínov\| 740349 Rohatce\| 740373 Rohatec\| 740381 Rohenice\| 622699 Rohle\| 740420 Rohovka\| 627011 Rohovládova Bělá\| 740446 Rohozec u Tišnova\| 740454 Rohozec u Žehušic\| 694100 Rohozná u Jihlavy\| 740497 Rohozná u Rovné\| 742104 Rohoznice\| 740527 Rohoznice u Hořic\| 740501 Rohozno\| 657166 Rohy\| 740535 Rochov\| 740560 Rochov u Tetčiněvsi\| 766879 Rojice\| 740594 Rokytná\| 699225 Rokytnice nad Rokytnou\| 740993 Rokytnice u Přerova\| 740896 Rokytno\| 741078 Ronov nad Sázavou\| 735701 Roseč\| 741183 Rosice u Brna\| 741221 Rosice u Cerekvičky\| 617539 Rosice u Chrasti\| 741191 Rosička\| 746258 Rosička u Deštné\| 741353 Rosnice u Všestar\| 787418 Rostěnice\| 741396 Rostkov\| 741426 Rostoklaty\| 741442 Roštění\| 741485 Roučkovice\| 741574 Roudná nad Lužnicí\| 741591 Roudná u Horšovského Týna\| 753025 Roudné\| 741612 Roudnice\| 741639 Roudnice nad Labem\| 741647 Roudníček\| 741809 Roudnička\| 741825 Rouchovany\| 741868 Rounek\| 787761 Rousměrov\| 741973 Roveň u Rychnova nad Kněžnou\| 742040 Rovensko\| 742058 Rovná u Hořepníku\| 645087 Rovná u Strakonic\| 742112 Rovné pod Řípem\| 672149 Rovný\| 750158 Rozběřice\| 742228 Rozehnaly\| 738786 Rozkoš u Humpolce\| 649406 Rozkoš u Jevišovic\| 742287 Rozkoš u Onomyšle\| 711331 Rozseč\| 742309 Rozseč u Třešti\| 742295 Rozsíčka\| 742368 Rozsíčky u Telče\| 634204 Rozsochatec\| 742392 Rozsochy\| 742431 Rozstání pod Kojálem\| 742490 Roztěž\| 781592 Roztoky nad Metují\| 762393 Roztoky u Prahy\| 742503 Rozvadovice\| 774332 Rožnov\| 742929 Rtišovice\| 743071 Rtyně\| 790672 Ruda u Velkého Meziříčí\| 743194 Rudeč\| 670189 Rudice u Blanska\| 743232 Rudíkov\| 743267 Rudlice\| 743305 Rudolec\| 743453 Rudoltice u Černíkova\| 743496 Rudov\| 693898 Rukáveč\| 694762 Runářov\| 743615 Rusek\| 743674 Ruzyně\| 729710 Růžená\| 743755 Růžov na Moravě\| 756547 Rvenice\| 747190 Rviště\| 712141 Rybí\| 743828 Rybitví\| 743852 Rybná nad Zdobnicí\| 743879 Rybné\| 743887 Rybníček u Habrů\| 743909 Rybníky na Moravě\| 744026 Rybova Lhota\| 747882 Rýdeč\| 744051 Rychlov u Kněžic\| 667013 Rychnov na Moravě\| 744093 Rychnov nad Kněžnou\| 744107 Rychnovek\| 744387 Rymaně\| 697630 Rymice\| 744638 Rynárec\| 744646 Rytířsko\| 671720 Rzy\| 627879 Ř\| Řakom\| 628361 Řečany nad Labem\| 744786 Řečice nad Bobrůvkou\| 744883 Řečice u Humpolce\| 744859 Ředhošť\| 744905 Řehořov\| 745049 Řemenov\| 710245 Řemešín\| 768502 Řemíčov\| 745073 Řendějov\| 745120 Řepčice\| 770582 Řepčín\| 710946 Řepeč\| 745162 Řepice\| 742121 Řepníky\| 745235 Řepová\| 745294 Řepy\| 729701 Řeřichy\| 745316 Řesanice\| 664324 Řestoky\| 745324 Řešetova Lhota\| 758531 Řevnice\| 745375 Řevnov\| 745413 Řeženčice\| 745430 Říčany u Brna\| 745545 Říčany u Prahy\| 745456 Říčany-Radošovice\| 745511 Říčky u Brna\| 630802 Řídký\| 617512 Řikonín\| 745570 Říkov\| 621714 Řikovice u Litomyšle\| 698423 Říkovice u Přerova\| 745588 Řimice\| 745626 Římov\| 745723 Římov na Moravě\| 745731 Řimovice\| 745758 Řípec\| 745766 Řípov\| 769886 Řísnice\| 749940 Řisuty u Libčevsi\| 681784 S\| Sádek u Dívčího Hradu\| 626155 Sádek u Opavy\| 745863 Sadská\| 745928 Saky\| 769991 Salačova Lhota\| 745936 Salavice\| 745979 Samotíšky\| 746037 Samšín\| 746045 Sány\| 746126 Sasina\| 760935 Sasov\| 659843 Satalice\| 746134 Savín\| 746142 Sázava pod Křemešníkem\| 746215 Sázava u Petrova\| 719749 Sázava u Žďáru nad Sázavou\| 746266 Sázavka\| 746282 Sazomín\| 777153 Sběř\| 746321 Sebranice u Boskovic\| 746401 Sebranice u Litomyšle\| 746380 Seč u Blovic\| 746436 Seč u Brandýsa nad Orlicí\| 746487 Sedlatice\| 746517 Sedlce\| 760226 Sedlčánky\| 619213 Sedlec\| 730041 Sedlec u Benátek nad Jizerou\| 746665 Sedlec u Kutné Hory\| 677973 Sedlec u Lanžova\| 679151 Sedlec u Líbeznic\| 746673 Sedlec u Libochovic\| 746771 Sedlec u Litoměřic\| 789933 Sedlec u Obrnic\| 669628 Sedlec u Poběžovic\| 722871 Sedlec u Temelína\| 765791 Sedlec u Vraclavi\| 785148 Sedlec u Žebráku\| 795691 Sedlečko u Chotovin\| 653462 Sedlečko u Jiřetic\| 798231 Sedlečko u Soběslavě\| 793817 Sedlečko u Veliše\| 778095 Sedlejov\| 746835 Sedlešovice\| 707996 Sedletín\| 746851 Sedlice u Blatné\| 746894 Sedlice u Domažlic\| 746908 Sedlice u Hradce Králové\| 746924 Sedlice u Želivi\| 746878 Sedlíkovice\| 697770 Sedlíkovice u Dolního Bukovska\| 628867 Sedliště nad Úslavou\| 786179 Sedliště u Častonína\| 618683 Sedliště u Litomyšle\| 746941 Sedlíšťka\| 737658 Sedlnice\| 747009 Sedlo u Horažďovic\| 747041 Sedlov\| 739723 Sedlovice\| 689793 Sedmpány\| 747092 Sejcká Lhota\| 653314 Sekeřice\| 797685 Seletice\| 670855 Selmice\| 747149 Seloutky\| 774715 Semčice\| 747165 Semeč\| 624918 Semechnice\| 747181 Semice nad Labem\| 747211 Semín\| 747319 Semněvice\| 747343 Semonice\| 747360 Semošice\| 675911 Semtěš u Bílého Podolí\| 604101 Semtín\| 747386 Sendražice u Kolína\| 747394 Senetářov\| 747432 Senetín\| 720232 Senice\| 747441 Senice na Hané\| 747459 Senička\| 747475 Seník\| 656828 Senkov\| 791911 Senohraby\| 747505 Senomaty\| 747521 Senožaty\| 747564 Senožaty u Bechyně\| 601560 Sepekov\| 747602 Sezemice\| 747645 Sezemice nad Loučnou\| 747670 Sezemín\| 631914 Sezimovo Ústí\| 747688 Schořov\| 771481 Sibřina\| 747769 Silůvky\| 747815 Simtany\| 724653 Sinutec\| 671835 Sirákov\| 747823 Sirákovice\| 748811 Siřejovice\| 747831 Sivice\| 747840 Skála u Havlíčkova Brodu\| 747858 Skála u Chrasti\| 747866 Skalice nad Lužnicí\| 747891 Skalice u Benešova\| 757063 Skalice u Dobříše\| 747874 Skalice u Lovosic\| 754099 Skalice u Smiřic\| 747939 Skalice u Znojma\| 747947 Skalička nad Labem\| 748013 Skalička u Tišnova\| 787060 Skalka u Prostějova\| 748056 Skařez\| 641413 Skaštice\| 748226 Skláře u Mnichova\| 697494 Sklené nad Oslavou\| 748269 Sklené u Svitav\| 748242 Sklené u Žďáru nad Sázavou\| 748251 Skočice u Přeštic\| 748323 Skochovice\| 748331 Skopytce\| 748358 Skoranovice\| 692158 Skorkov\| 748382 Skorkov u Herálce\| 748391 Skoronice\| 748404 Skořenice\| 748528 Skotnice\| 748561 Skoupý\| 772241 Skramníky\| 748587 Skrbeň\| 748617 Skršice\| 748668 Skrýchov u Malšic\| 748731 Skrýchov u Opařan\| 748773 Skrýšov u Pelhřimova\| 748862 Skrýšov u Polné\| 657077 Skrýšov u Svatého Jana\| 760188 Skřeněř\| 754927 Skřipel\| 748919 Skřipov\| 748943 Skřivany\| 748960 Skuhrov pod Brdy\| 749010 Skuhrov u Havlíčkova Brodu\| 749036 Skuteč\| 749168 Skutíčko\| 749176 Skvrňov\| 749192 Slaník\| 735272 Slapsko\| 749575 Slapy nad Vltavou\| 749613 Slapy u Tábora\| 737917 Slatina\| 612286 Slatina nad Zdobnicí\| 749770 Slatina pod Hazmburkem\| 749648 Slatina u Bílovce\| 749729 Slatina u Horažďovic\| 749630 Slatina u Hostouně\| 645966 Slatina u Hradce Králové\| 749656 Slatina u Chříče\| 654574 Slatina u Chudenic\| 654639 Slatina u Jevišovic\| 749699 Slatina u Velvar\| 749621 Slatina u Vysokého Mýta\| 749681 Slatiňany\| 749796 Slatinice na Hané\| 749818 Slatinky\| 749826 Slavětice\| 749931 Slavětín nad Metují\| 750026 Slavětín nad Ohří\| 749991 Slavětín u Litovle\| 750018 Slavětín u Načeradce\| 749958 Slavětín u Slavonic\| 749974 Slaviboř\| 620157 Slavice\| 750034 Slavičky\| 750115 Slavíkov u Chotěboře\| 750166 Slavíkovice\| 750204 Slavíkovice u Jemnice\| 750212 Slavkov u Brna\| 750301 Slavkov u Města Libavá\| 990205 Slavkov u Uherského Brodu\| 750271 Slavkovice\| 750310 Slavníč\| 750328 Slavňovice\| 753211 Slavonín\| 750387 Slavoňov u Lukavice\| 688886 Slavošovice u Klatov\| 607142 Slavošovice u Lišova\| 750441 Slemeno u Rychnova nad Kněžnou\| 761800 Slepotice\| 750492 Slezské Předměstí\| 646971 Slezské Vlkovice\| 784141 Slibovice\| 603155 Slivínko\| 630161 Slivonice\| 668931 Slotov\| 638528 Sloučín\| 706914 Sloupno nad Cidlinou\| 750671 Sloupno u Chotěboře\| 603660 Slovanská Lhota\| 632384 Sloveč\| 750697 Sluhy\| 750751 Slup\| 750786 Služátky\| 736252 Služátky u Pelhřimova\| 667846 Služín\| 755273 Smečno\| 750841 Smetanova Lhota\| 750867 Smidarská Lhota\| 782173 Smidary\| 750948 Smilov u Štoků\| 751006 Smilovice\| 751022 Smilovice u Luštěnic\| 751014 Smilovice u Staňkovic\| 753602 Smilovy Hory\| 751065 Smiradice\| 752509 Smiřice\| 751081 Smolín\| 751090 Smolnice u Loun\| 751111 Smolotely\| 751138 Smolov u Domažlic\| 700088 Smrčná na Moravě\| 751197 Smrk na Moravě\| 751227 Smrk u Úžic\| 775851 Smrkovec u Hradešic\| 647438 Smržice\| 751243 Smržov u Českého Dubu\| 622893 Smržov u Smiřic\| 751260 Snědovice\| 751359 Sněhotice\| 612740 Snět\| 751375 Sobáčov\| 696862 Sobědraž\| 670235 Soběhrdy\| 751537 Soběnice\| 751642 Soběnov\| 751677 Soběslav\| 751707 Soběslavice\| 751839 Soběšice u Předotic\| 724441 Soběšice u Sušice\| 751901 Soběšín\| 716936 Sobětice u Klatov\| 665959 Sobín\| 793256 Sobíšky\| 752029 Sobočice\| 791083 Sobotovice\| 752142 Sobůlky\| 752151 Sojovice\| 752169 Sokoleč\| 752177 Sokolí\| 752185 Sokolíčko\| 755591 Sokolnice\| 752193 Solany\| 752321 Solenice\| 752398 Solnice\| 752428 Solopysky u Kutné Hory\| 759074 Solopysky u Loun\| 752436 Solopysky u Třebnic\| 770043 Sopřeč\| 752452 Soseň\| 658715 Souňov\| 752487 Sousedovice\| 752517 Soustov\| 626368 Soutice\| 752576 Sovenice\| 752614 Sovenice u Mnichova Hradiště\| 752606 Sovinec\| 752665 Sovoluská Lhota\| 684350 Sovolusky u Košíku\| 670863 Sovolusky u Přelouče\| 752681 Spáleniště\| 630781 Spáňov\| 752771 Spělov\| 752801 Speřice\| 752819 Spešov\| 752827 Spojil\| 717851 Spolí-Nové Spolí\| 623091 Spomyšl\| 752843 Spůle u Čkyně\| 624284 Spy\| 706485 Spyta\| 621722 Spytice\| 793884 Spytovice\| 792241 Srbce u Luže\| 752878 Srbce u Okřínka\| 709760 Srbice u Kolovče\| 752916 Srbice u Mochtína\| 698105 Srbsko u Karlštejna\| 752983 Srby u Horšovského Týna\| 753033 Srby u Tuchlovic\| 752991 Srch\| 753076 Srlín\| 791431 Srubec\| 753131 Sruby\| 753165 Sruby na Šumavě\| 650463 Stádlec\| 753220 Stachovice\| 753246 Stáj\| 753441 Stajiště\| 718424 Stajka\| 637548 Stálky\| 753475 Staměřice\| 753491 Stanětice\| 753505 Staňkovice\| 724840 Staňkovice u Uhlířských Janovic\| 753611 Staňkov-město\| 753572 Staňkov-ves\| 798711 Stanovice u Kuksu\| 677035 Stanovice u Nové Cerekve\| 705021 Stará Bělá\| 753661 Stará Bohyně\| 691364 Stará Boleslav\| 609170 Stará Dobev\| 626881 Stará Lysá\| 753807 Stará Říše\| 753891 Stará Ves nad Ondřejnicí\| 753947 Stará Ves u Bílovce\| 753963 Stará Ves u Přerova\| 753939 Stará Voda\| 754056 Stará Vožice\| 754064 Staré\| 754102 Staré Benátky\| 602124 Staré Bříště\| 754129 Staré Hobzí\| 754323 Staré Hodějovice\| 754331 Staré Hory\| 659860 Staré Hvězdlice\| 650153 Staré Jesenčany\| 754412 Staré Město u Moravské Třebové\| 754480 Staré Nespeřice\| 720305 Staré Sedlo u Stádlce\| 753238 Staré Ždánice\| 754781 Starec\| 754790 Starkoč u Bílého Podolí\| 604119 Starkoč u Vysokova\| 788384 Staročernsko\| 619990 Starojická Lhota\| 754854 Starosedlský Hrádek\| 754862 Starov\| 784940 Starovice\| 754871 Starý Bydžov\| 754943 Starý Kolín\| 755052 Starý Kramolín\| 700487 Starý Lískovec\| 612014 Starý Pelhřimov\| 755095 Starý Petřín\| 755125 Starý Ples\| 755133 Starý Poddvorov\| 755168 Starý Telečkov\| 718441 Starý Vestec\| 755231 Stařeč\| 755265 Stařechovice\| 755281 Staříč\| 755290 Stašov\| 755320 Stašov u Zdic\| 755311 Statenice\| 755346 Stavenice\| 755354 Stavěšice\| 755362 Stéblová\| 755371 Stebno u Dubic\| 755419 Stehelčeves\| 755443 Stehlovice\| 609331 Stěžery\| 755451 Stěžírky\| 755478 Stěžov\| 755486 Stíčany\| 648311 Stichovice\| 699888 Stojčín\| 723029 Stojice\| 755583 Stojslavice\| 751073 Stoklasná Lhota\| 619094 Stonařov\| 755605 Stošíkovice na Louce\| 755648 Stožice\| 755745 Strabenice\| 755753 Stračí\| 763683 Stradonice u Pátku\| 718297 Stradouň\| 755800 Strachoňovice\| 755869 Strachotice\| 755885 Strachovice\| 623971 Strakonice\| 755915 Strakov\| 756041 Straky\| 756059 Strančice\| 756067 Stránecká Zhoř\| 756105 Stránka u Brandýsa nad Labem\| 609269 Stranná u Telče\| 634221 Strašice v Pošumaví\| 756211 Straškov\| 756288 Strašnov\| 756300 Strašov\| 756318 Stratov\| 756326 Stráž u Domažlic\| 756342 Stráž u Mirotic\| 756849 Stražisko\| 756555 Stražiště\| 722961 Strážiště u Drahobuze\| 631701 Strážiště u Jiviny\| 661333 Strážiště u Mladotic\| 697168 Strážkovice\| 756598 Strážnice na Moravě\| 756652 Strážovice\| 756865 Strážovice u Mirotic\| 756857 Strážovice u Pačejova\| 717312 Strměchy\| 756938 Strmilov\| 756962 Strojetice\| 756971 Stropčice\| 621013 Stropešín\| 624535 Struhadlo\| 603503 Struhařov u Benešova\| 757071 Struhy\| 757098 Strukov\| 796611 Strunkovice nad Blanicí\| 757128 Strunkovice nad Volyňkou\| 757179 Strýčkovice\| 757349 Stržanov\| 725528 Středokluky\| 757381 Střela\| 755958 Střelecká\| 627429 Střelice u Brna\| 757438 Střelice u Jevišovic\| 757446 Střelice u Litovle\| 757462 Střelské Hoštice\| 757489 Střelskohoštická Lhota\| 747050 Střemeníčko\| 757501 Střemchoví\| 629677 Střemošice\| 757527 Střeň\| 701416 Střezetice\| 757586 Střeziměř\| 757608 Střeziměřice\| 655147 Střezimíř\| 757624 Stříbrné Hory u Přibyslavi\| 757705 Stříbrnice nad Hanou\| 757748 Střídka\| 631361 Stříhanov\| 789658 Střihov\| 750701 Střílky\| 757861 Střítež pod Křemešníkem\| 757985 Střítež u Božejova\| 758019 Střítež u Černovic\| 758027 Střítež u Jihlavy\| 757918 Střítež u Poličky\| 757870 Střítež u Skutče\| 639575 Střítež u Třebíče\| 757926 Střítež u Volyně\| 685402 Střížkov u Bořeňovic\| 608114 Střížov\| 758078 Střížov nad Malší\| 758035 Střížov u Chotěboře\| 758051 Střížov u Třebíče\| 623903 Střížovice u Kvasic\| 758132 Střížovice u Pěnčína\| 751847 Střížovice u Plzně\| 758124 Střížovice u Snědovic\| 751367 Studánka\| 717843 Studánky u Všerub\| 787337 Studce\| 686956 Studenec\| 619361 Studenec u Třebíče\| 758299 Studénka nad Odrou\| 758396 Studénka u Štoků\| 764043 Studénky\| 736775 Studený\| 758469 Studnice\| 758582 Studnice u Lodhéřova\| 758477 Studnice u Náchoda\| 758540 Stupčice\| 693855 Stupešice\| 601446 Stupice\| 747785 Stvolny\| 758671 Sudice u Boskovic\| 758736 Sudislav nad Orlicí\| 758761 Sudkův Důl\| 758787 Sudovo Hlavno\| 758892 Sudslava\| 758906 Suchá Lhota\| 759023 Suchá u Havlíčkova Brodu\| 758965 Suchá u Jihlavy\| 759015 Suchdol\| 729981 Suchdol nad Odrou\| 759163 Suchdol u Konice\| 759121 Suchdol u Kutné Hory\| 759082 Suchdol v Moravském krasu\| 777251 Suchohrdly u Miroslavi\| 759210 Suchohrdly u Znojma\| 759228 Suchomasty\| 759244 Suchonice\| 759279 Suchov\| 759287 Sukorady u Mladé Boleslavi\| 759350 Suky\| 716014 Sulejovice\| 759414 Sulíkov\| 759457 Sulimov\| 759481 Sulovice\| 759554 Sušice\| 693901 Sutom\| 783471 Svárkov\| 680613 Svárov u Unhoště\| 759899 Svaryšov\| 759945 Svařeň\| 759953 Svařenice\| 786641 Svařenov\| 647977 Svatá Kateřina u Svatého Mikuláše\| 694088 Svatava u Černovic\| 620564 Svatbín\| 675237 Svaté Pole u Horažďovic\| 641910 Svatkovice\| 760072 Svatobořice\| 760099 Svatoslav nad Jihlavou\| 688738 Svatoslav u Třebíče\| 760111 Svatý Jan nad Malší\| 760234 Svatý Jan pod Skalou\| 760269 Svatý Jiří\| 707601 Svatý Kopeček\| 669288 Svatý Mikuláš\| 694096 Svébohy\| 644293 Svémyslice\| 792772 Svépravice\| 760293 Svéradice\| 760307 Svésedlice\| 760315 Světce\| 760323 Světec u Dolního Jamného\| 629235 Světí\| 787426 Světice u Říčan\| 760391 Světlá pod Blaníkem\| 687383 Světlice\| 760587 Světnov\| 760668 Svídnice u Kostelce nad Orlicí\| 651249 Svídnice u Slatiňan\| 760706 Svijanský Újezd\| 760731 Svijany\| 760749 Svinary\| 760765 Svinaře\| 760790 Svinařov u Kladna\| 760803 Svinčany\| 760854 Svinčice\| 689335 Svinětice\| 760862 Svinišťany\| 628441 Svinná u České Třebové\| 671703 Svinná u Štítar\| 763845 Svinný\| 760871 Svinov\| 715506 Sviny\| 760901 Svitávka\| 760943 Svitavy-město\| 760951 Svitavy-předměstí\| 760960 Svobodné Dvory\| 761125 Svojkovice na Moravě\| 761231 Svojnice\| 757136 Svojšice\| 761338 Svojšice u Choltic\| 761401 Svojšovice\| 761478 Svrabov\| 761524 Svrčov\| 679402 Svrčovec\| 628379 Svrkyně\| 761605 Svržno\| 645974 Svučice\| 761621 Sýčina\| 761630 Sylvárov\| 634123 Synčany\| 761788 Synkov\| 761818 Syrov\| 747572 Syrovátka\| 761826 Syrovice\| 761834 Š\| Šafov\| 761907 Šachotín\| 762814 Šachov u Borohrádku\| 607622 Šamonice\| 724459 Šanov nad Jevišovkou\| 762016 Šanov u Rakovníka\| 761958 Šaplava\| 762032 Šaratice\| 762041 Šardice\| 762059 Šašovice\| 795992 Šatov\| 762075 Šebestěnice\| 762156 Šebetov\| 762181 Šebířov\| 762211 Šebkovice\| 762245 Šeborov\| 773433 Šemíkovice\| 741876 Šenov u Nového Jičína\| 707546 Šepetely\| 754111 Šerkov\| 680788 Šeřeč\| 733890 Šestajovice u Jaroměře\| 762407 Šetějovice\| 762423 Ševětín\| 762458 Šibanov\| 631922 Šidlákov\| 631931 Šimanov na Moravě\| 762482 Šimpach\| 708721 Šipoun\| 757144 Široký Důl\| 762661 Šitboř\| 707783 Šitbořice\| 762687 Škrdlovice\| 762709 Škrobočov\| 645567 Škrovád\| 749800 Škudly\| 681121 Škůdra\| 762717 Škvorec\| 762733 Škvořetice\| 762768 Šlapanice u Brna\| 762792 Šlapanice v Čechách\| 762784 Šlapanov\| 762822 Šlotava\| 615412 Šlovice u Bukovce\| 615986 Šlovice u Plzně\| 762831 Šmolovy u Havlíčkova Brodu\| 693987 Šonov u Nového Města nad Metují\| 762920 Šošůvka\| 762938 Špinov\| 704733 Štarnov u Přemyslovic\| 734667 Štědrá u Kynšperka nad Ohří\| 678651 Štědrovice\| 618551 Štěchov\| 763241 Štěchovice\| 763276 Štěměchy\| 763314 Štemplovec\| 640824 Štěnec\| 763331 Štěnkov\| 769444 Štěnovický Borek\| 624055 Štěpánov u Leštiny\| 680559 Štěpánov u Olomouce\| 763438 Štěpánov u Přelouče\| 763403 Štěpánov u Skutče\| 791709 Štěpánovice u Českých Budějovic\| 763489 Štěpánovice u Jaroměřic nad Rokytnou\| 787515 Štěpánovice u Klatov\| 767662 Štěpánovsko\| 600202 Štěpkov\| 763519 Štětí I\| 763691 Štětí II\| 798843 Štětovice\| 785814 Štíhlice\| 631221 Štichov\| 678341 Štichovice\| 763756 Štipoklasy u Černín\| 620301 Štít\| 665436 Štítary na Moravě\| 763870 Štítary nad Radbuzou\| 763853 Štítov\| 736023 Štítov u Blovic\| 763985 Štoky\| 764051 Štolmíř\| 622818 Štramberk\| 764116 Šumice\| 764248 Šumná\| 764256 Švábov\| 764531 Švastalova Lhota\| 673544 Švejcarova Lhota\| 774138 Švihov u Klatov\| 764621 Švihov u Rakovníka\| 764566 T\| Tábor\| 764701 Tachlovice\| 764825 Tajanov u Tupadel\| 771511 Tálín\| 765015 Talmberk\| 746011 Tasnovice\| 763861 Tasov\| 765104 Tasov nad Veličkou\| 765091 Tasovice nad Dyjí\| 765121 Tatce\| 765171 Tatiná\| 796964 Tatouňovice\| 618284 Tavíkovice\| 765252 Tážaly\| 672114 Tažovice\| 765279 Tedražice\| 647284 Tehov u Říčan\| 765309 Těchařovice\| 785288 Těchlovice u Hradce Králové\| 765431 Těchnice\| 603627 Těchobuz\| 765449 Těchobuz II\| 779636 Těchobuzice\| 721913 Těchonice\| 765457 Těchoraz\| 765503 Těchov\| 765520 Telce\| 765538 Telč\| 765546 Telčice\| 765694 Telnice u Brna\| 765767 Temelinec\| 765813 Temešvár\| 656666 Těně\| 765899 Teplá u Třebenic\| 769592 Teplýšovice\| 766429 Terešov\| 766453 Terezín\| 766470 Terezín u Čejče\| 766542 Termesivy\| 766631 Těšany\| 766674 Těšenov\| 766682 Těšetice u Olomouce\| 766704 Těšetice u Znojma\| 766691 Těšetiny\| 698113 Těšínov u Protivína\| 674311 Těškov\| 641324 Těškovice\| 766780 Těškovice u Onšova\| 711365 Těšnovice\| 766798 Těšovice u Kolovče\| 752924 Tetčice\| 766861 Tetětice u Bezděkova\| 603511 Tetín u Berouna\| 766917 Tetov\| 766968 Tis u Habrů\| 767051 Tisek\| 733041 Tísek\| 767131 Tismice\| 767174 Tisová u Tachova\| 767221 Tisová u Vysokého Mýta\| 767263 Tisovec\| 767310 Tisovnice\| 673552 Tišice\| 767361 Tlestky\| 631981 Tlustovousy\| 771414 Tmaň\| 767620 Tobolka\| 693022 Točník u Klatov\| 767671 Tochovice\| 767719 Tomice u Dolních Kralovic\| 767727 Topol\| 667641 Topolany u Olomouce\| 767760 Tošovice\| 767786 Touchovice\| 767841 Tourov\| 601195 Toušice\| 767875 Touškov\| 767883 Toužetín\| 767913 Tovačov\| 768014 Tovéř\| 628484 Travčice\| 768049 Trávník\| 766810 Trávník u Osic\| 713066 Trboušany\| 768057 Trhové Sviny\| 768154 Trhový Štěpánov\| 768251 Trnava u Třebíče\| 768286 Trnávka\| 744794 Trnávka u Lipníka nad Bečvou\| 768316 Trnávka u Nového Jičína\| 768308 Trnčí\| 659533 Trněný Újezd\| 768324 Trněný Újezd u Zákolan\| 790451 Trnov\| 768359 Trnová u Jíloviště\| 660183 Trnová u Plzně\| 768391 Trnová u Polep\| 682870 Trnovany u Litoměřic\| 768413 Trnové Pole\| 768421 Trojany u Mladotic\| 768511 Trojovice\| 768529 Trokavec\| 768537 Troskotovice\| 768553 Trotina\| 768618 Troubelice\| 768669 Troubky nad Bečvou\| 768685 Troubsko\| 768715 Trpín\| 768740 Trpišov\| 760714 Trstěnice u Litomyšle\| 768855 Trstěnice u Moravského Krumlova\| 768863 Tršice\| 768871 Trusnov\| 769002 Tržek\| 724246 Tržek u Litomyšle\| 698440 Třebařov\| 769355 Třebčín\| 769363 Třebeč\| 769398 Třebechovice pod Orebem\| 769452 Třebelovice\| 769487 Třebenice\| 769606 Třebenice na Moravě\| 769631 Třebestovice\| 769649 Třebeš\| 647047 Třebešice\| 617776 Třebešov\| 769673 Třebětice\| 769703 Třebětice u Dačic\| 769690 Třebíč\| 769738 Třebíčský Číchov\| 623768 Třebichovice\| 770001 Třebíšov\| 702994 Třebiště\| 770019 Třebívlice\| 770027 Třebkov\| 724467 Třebnice\| 770116 Třebnice u Domažlic\| 770108 Třeboc\| 770159 Třebohostice\| 770175 Třebomyslice u Horažďovic\| 770221 Třebonín\| 770361 Třeboradice\| 731528 Třebosice\| 755087 Třebotov\| 770396 Třebotovice\| 662216 Třeboutice\| 770442 Třebovětice\| 770451 Třebovice\| 770469 Třebsko\| 770523 Třebusice\| 770531 Třebušín\| 770591 Třebutičky\| 634387 Třebýcina\| 692506 Třebýcinka\| 621021 Třemblat\| 770612 Třemošná\| 770698 Třemošnice\| 770710 Třesov\| 637467 Třešť\| 770761 Třeština\| 770795 Tři Dvory\| 770809 Tři Dvory u Litovle\| 621056 Tříklasovice\| 736406 Třtěno\| 771163 Třtí\| 688614 Třtice nad Olešnicí\| 758558 Tučapy u Holešova\| 771210 Tučapy u Soběslavi\| 771201 Tučín\| 771244 Tuhaň\| 771261 Tuchoměřice\| 771341 Tuchoraz\| 771384 Tuchotice\| 781606 Tuklaty\| 771422 Tukleky\| 771431 Tulešice\| 771449 Tuněchody\| 771465 Tupadly u Klatov\| 771520 Tupesy\| 738573 Tupesy u Přelouče\| 771546 Turkovice u Ondřejova\| 711284 Turkovice u Přelouče\| 771597 Turov\| 723908 Turov nad Loučnou\| 771732 Turovec\| 705888 Turovka\| 771741 Tursko\| 771759 Tuřany\| 612171 Tuřice\| 771856 Tušovice\| 761346 Tutleky\| 771961 Tužice\| 791326 Tvarožná\| 771970 Tvarožná Lhota\| 771988 Tvorovice\| 771996 Tvořihráz\| 772003 Tvrdín\| 648221 Tvrdonice\| 772020 Tvrzice\| 772062 Týmova Ves\| 688789 Týn u Třebíče\| 769941 Týnčany\| 772259 Týnec na Moravě\| 772321 Týnec nad Labem\| 772356 Týnec nad Sázavou\| 772399 Týnec u Dobrovice\| 772267 Týnec u Hliněného Újezdu\| 639222 Týnec u Janovic nad Úhlavou\| 772313 Týneček\| 772411 Týnice\| 735248 Týniště nad Orlicí\| 772429 Týniště u Malešova\| 690864 Týnišťko\| 772437 Týřovice u Pačejova\| 717321 U\| Úboč\| 772551 Udeřice\| 600776 Uhelná Příbram\| 772763 Úherce\| 772780 Úherce u Panenského Týnce\| 717576 Uherčice u Hustopečí\| 772810 Uherčice u Znojma\| 772836 Uhersko\| 772976 Uherský Ostroh\| 773131 Uhlířská Lhota\| 773182 Uhlířské Janovice\| 773212 Úholičky\| 773239 Úhonice\| 773247 Úhořilka\| 667757 Úhrov\| 672190 Úhřetice\| 773298 Úhřetická Lhota\| 773301 Uhřice u Kyjova\| 773379 Uhřičice\| 773387 Uhříněves\| 773425 Uhřínov u Velkého Meziříčí\| 773441 Uhřínovice u Jihlavy\| 773492 Uhřínovice u Voděrad\| 784214 Újezd nad Lesy\| 773778 Újezd nad Rokytnou\| 773719 Újezd u Brna\| 773905 Újezd u Černé Hory\| 773913 Újezd u Hořovic\| 773573 Újezd u Hradce Králové\| 773654 Újezd u Chanovic\| 625361 Újezd u Chocně\| 773948 Újezd u Kunštátu\| 677451 Újezd u Luštěnic\| 773581 Újezd u Manětína\| 773646 Újezd u Mohelnice\| 773760 Újezd u Přelouče\| 773689 Újezd u Sezemic\| 773662 Újezd u Uničova\| 773751 Újezd u Žďáru nad Sázavou\| 773727 Újezdec\| 720241 Újezdec u Horních Krut\| 643238 Újezdec u Hořiček\| 681075 Újezdec u Kardašovy Řečice\| 721701 Újezdec u Litomyšle\| 774049 Újezdec u Luštěnic\| 773590 Újezdec u Měcholup\| 700762 Újezdec u Mělníka\| 774014 Újezdec u Mochtína\| 698121 Újezdec u Tvrzic\| 772071 Ujkovice\| 774103 Úlehle\| 774146 Úlehle u Předslavic\| 734489 Úlice\| 774219 Úlíkov\| 772569 Úloh\| 603350 Úlovice\| 740268 Úmonín\| 774278 Úmyslovice\| 774294 Únanov\| 774308 Unčovice\| 774341 Únějovice\| 774359 Únětice u Blovic\| 774421 Únětice u Prahy\| 774413 Unhošť\| 774499 Únice\| 770183 Uničov\| 774502 Unín\| 774634 Unkovice\| 774642 Úpohlavy\| 774669 Úpor\| 708836 Urbaneč\| 718734 Urbanice\| 774685 Urbanice u Praskačky\| 732923 Urbanov\| 774693 Určice\| 774723 Úročnice\| 651290 Úsilov\| 774740 Úsobí\| 774766 Úsov-město\| 774782 Úsov-Židovská obec\| 774791 Ústaleč\| 774812 Ústí u Humpolce\| 774821 Ústín\| 775428 Ústrašice\| 775436 Ústrašín\| 775444 Ústup\| 742376 Útěchov u Moravské Třebové\| 775541 Útěchovice pod Stražištěm\| 778371 Útěchovice u Hořepníku\| 775576 Útěchovičky\| 775592 Úterý\| 775622 Útěšov\| 672327 Utín\| 775649 Úvaly u Prahy\| 775738 Uzenice\| 775771 Úžice u Kralup nad Vltavou\| 775886 Úžice u Kutné Hory\| 775860 V\| Vacanovice\| 775924 Vacenovice\| 644536 Vacenovice u Kyjova\| 775932 Vackovec\| 694827 Václavice u Benešova\| 775959 Václavov u Chvaletína\| 655031 Václavy\| 776050 Vacov\| 776092 Vacovice\| 701181 Vacovy\| 629511 Vadčice\| 625400 Vadín\| 709671 Val u Dobrušky\| 776165 Valdíkov\| 701602 Valeč u Hrotovic\| 776599 Valtrovice\| 776742 Vamberk\| 776785 Vanice\| 776793 Vanovice\| 776831 Vápno\| 639010 Vápno u Přelouče\| 776955 Vápovice\| 776963 Varvažov\| 750883 Vatín\| 777161 Vavřinec\| 777218 Vavřinec na Moravě\| 777269 Vážany nad Litavou\| 777331 Vážany u Boskovic\| 777285 Včelná\| 777382 Věckovice u Janovic nad Úhlavou\| 771538 Veclov u Svojetína\| 761192 Vědlice\| 777501 Vědomice\| 777510 Vedrovice\| 777536 Vejvanov\| 777609 Vejvanovice\| 777625 Věkoše\| 726583 Velatice\| 777633 Velběhy\| 712728 Veleboř\| 666556 Velečín\| 777668 Veleň\| 777757 Velenice\| 777765 Velenka\| 777781 Velenovy\| 777803 Velešice\| 746339 Velešice u Hoštky\| 646296 Velešice u Pačejova\| 717339 Velešín\| 777854 Velešov\| 781100 Velešovice\| 777897 Veletov\| 777927 Velichovky\| 777951 Veliká\| 606961 Veliká Ves u Prahy\| 777960 Velim\| 778036 Veliny\| 778052 Veliš\| 778109 Velká Bukovina u Chvalkovic\| 655155 Velká Bystřice\| 778281 Velká Čermná nad Orlicí\| 619795 Velká Chmelištná\| 778354 Velká Chyška\| 778389 Velká Jesenice\| 778419 Velká Kraš\| 778486 Velká Lečice\| 778494 Velká Ledská\| 618667 Velká Losenice\| 778575 Velká nad Veličkou\| 778583 Velká nad Vltavou\| 778150 Velká Polom\| 778591 Velká Rovná\| 792942 Velká Turná\| 712931 Velká u Milevska\| 778168 Velká Ves\| 778656 Velké Albrechtice\| 778664 Velké Bílovice\| 778672 Velké Číčovice\| 623555 Velké Heraltice\| 778770 Velké Hostěrádky\| 778800 Velké Hydčice\| 778834 Velké Chvalovice\| 778842 Velké Koloděje\| 779041 Velké Meziříčí\| 779091 Velké Němčice\| 779229 Velké Pavlovice\| 779245 Velké Popovice\| 779342 Velké Přílepy\| 779369 Velké Přítočno\| 779377 Velké Výkleky\| 603163 Velké Zboží\| 723550 Velký Beranov\| 779491 Velký Bor u Horažďovic\| 779539 Velký Dešov\| 625728 Velký Chlumec\| 779598 Velký Ježov\| 779628 Velký Karlov\| 634158 Velký Osek\| 779687 Velký Pěčín\| 779695 Velký Rybník u Humpolce\| 779717 Velký Třebešov\| 779776 Velký Týnec\| 779784 Velký Újezd\| 779792 Velký Újezd u Kojatic\| 667811 Velký Újezd u Litoměřic\| 616435 Velký Vřešťov\| 779831 Velmovice\| 666581 Veltěže\| 779857 Veltruby\| 779865 Veltrusy\| 779873 Vémyslice\| 779971 Vendolí\| 779989 Vepice\| 671428 Vepříkov\| 780049 Vepřová\| 780057 Verdek\| 780073 Vernéřovice\| 614688 Věrovany\| 780260 Veřechov\| 780341 Ves Blížkovice\| 605689 Vesce pod Řípem\| 672157 Vesce u Dačic\| 780391 Vesce u Moravských Budějovic\| 780464 Vesce u Počátek\| 723037 Vesec\| 670243 Veselá u Častrova\| 780511 Veselá u Sedletína\| 746860 Veselí nad Moravou\| 780723 Veselice na Moravě\| 777277 Veselice nad Metují\| 778427 Veselice u Havlíčkova Brodu\| 723487 Veselíčko\| 688690 Veselíčko u Milevska\| 780839 Veselíčko u Žďáru nad Sázavou\| 780847 Veselí-Předměstí\| 780731 Veselý Žďár\| 780961 Veská\| 780979 Véska u Oder\| 638552 Vestec nad Mrlinou\| 781011 Vestec u Hořiček\| 681083 Vestec u Hřiměždic\| 649066 Vestec u Chrudimi\| 654361 Vestec u Jaroměře\| 790681 Vestec u Mezna\| 798428 Vestecká Lhotka\| 658570 Věstoňovice\| 602574 Věteřov\| 781096 Vetlá\| 785938 Větrný Jeníkov\| 781118 Větrov u Solenic\| 752401 Větrušice u Klecan\| 781126 Větřkovice u Vítkova\| 781151 Vevčice\| 781282 Veverská Bítýška\| 781304 Věvrov\| 747351 Věž\| 781321 Věžky u Přerova\| 606740 Věžná\| 781355 Věžnice\| 781410 Věžnička\| 781428 Vchynice\| 781444 Víceměřice\| 781452 Vícenice u Dolních Lažan\| 629448 Vícenice u Klatov\| 767689 Vícenice u Náměště nad Oslavou\| 781487 Víckovice\| 620891 Vicmanov\| 661341 Vícov\| 781495 Vídeň\| 781541 Vidice\| 781657 Vidice u Kutné Hory\| 781614 Vidlatá Seč\| 781690 Vidov\| 741621 Vidovle\| 604933 Vílanec\| 781851 Vilantice\| 781878 Vilémov u Golčova Jeníkova\| 781975 Vilémov u Humpolce\| 649414 Vilémov u Litovle\| 782009 Vilémovice u Červených Janovic\| 620904 Vilémovice u Macochy\| 782033 Vilice\| 782050 Vílov\| 782076 Vinary u Smidar\| 782181 Vinary u Vysokého Mýta\| 782190 Vinařice u Dobrovice\| 782297 Vinařice u Kladna\| 782271 Vinařice u Loun\| 782319 Vinařice u Suchomast\| 782246 Vinařice u Týnce nad Labem\| 772364 Vincencov\| 716464 Vinice u Městce Králové\| 693308 Viničné Šumice\| 782360 Vinné\| 721921 Vinoř\| 782378 Vintířov\| 782394 Víska\| 698008 Víska u Frýdlantu\| 782581 Víska u Chotěboře\| 705861 Víska u Kněžic\| 667030 Víska u Litovle\| 637190 Víska u Strakonic\| 782513 Vísky\| 768545 Vísky u Letovic\| 782530 Višňové\| 782602 Vítání\| 753041 Vitčice na Moravě\| 782637 Vitějovice\| 782670 Vitice\| 782831 Vitice u Humpolce\| 782858 Vitice u Vodňan\| 674079 Vítkov\| 782998 Vitonice na Hané\| 672467 Vítonice u Blažejovic\| 605522 Vítonice u Znojma\| 783145 Vítovice u Pavlovic\| 718530 Vižina\| 783200 Vlačice\| 783218 Vladislav\| 783234 Vladyčín\| 671436 Vlachov\| 688894 Vlasatice\| 783307 Vlásenice u Makova\| 689998 Vlásenice u Pelhřimova\| 783323 Vlásenice-Drbohlavy\| 619396 Vlastec\| 713252 Vlastibořice\| 783463 Vlastislav\| 783480 Vlastkovec\| 750379 Vlašim\| 783544 Vlčatín\| 783617 Vlčetín\| 783625 Vlčeves\| 783641 Vlčí\| 783650 Vlčí Habřina\| 783692 Vlčí u Chlumčan\| 651761 Vlčkov\| 783838 Vlčkovice u Praskačky\| 732931 Vlčnov\| 783897 Vlčnov u Chrudimi\| 712094 Vlčnov u Starého Jičína\| 755044 Vlčtejn\| 783919 Vletice\| 673561 Vliněves\| 628671 Vlkančice\| 783943 Vlkanov u Nového Kramolína\| 707791 Vlkava\| 784010 Vlkonice\| 784028 Vlkosovice\| 626864 Vlkoš u Kyjova\| 784036 Vlkoš u Přerova\| 784052 Vlkov nad Lesy\| 603171 Vlkov pod Oškobrhem\| 784095 Vlkov u Čakova\| 618292 Vlkov u Jaroměře\| 784079 Vlková\| 791547 Vlkovice\| 793922 Vnorovice\| 784184 Voděrádky\| 745529 Voděrady u Českých Heřmanic\| 784231 Voděrady u Luštěnic\| 689114 Voděrady u Rychnova nad Kněžnou\| 784222 Vodice u Tábora\| 784273 Vodňany\| 784281 Vodní Újezd\| 627623 Vodochody\| 756296 Vodochody u Prahy\| 784362 Vodranty\| 674460 Vochov\| 784427 Vojenice\| 705632 Vojkovice u Kralup nad Vltavou\| 784524 Vojkovice u Židlochovic\| 784567 Vojnice\| 674354 Vojnice u Koštic\| 670995 Vojnice u Olomouce\| 784583 Vojničky\| 671002 Vojslavice nad Želivkou\| 784621 Vojtěchov u Hlinska\| 784656 Vojtěchov u Konice\| 650277 Vokov u Rynárce\| 744654 Volárna\| 784672 Voleč\| 784796 Volenice\| 784834 Volenice u Počedělic\| 723118 Voletice\| 784851 Volichov\| 673501 Volovka\| 778443 Voltýřov\| 666637 Volyně\| 784958 Vonoklasy\| 784982 Vosí\| 764647 Votice\| 785041 Votuz\| 605964 Vraclav\| 785164 Vracov\| 785172 Vracovice\| 785199 Vracovice u Horního Břečkova\| 642622 Vračkovice\| 701017 Vračovice\| 785211 Vrahovice\| 785237 Vraňany\| 785253 Vrančice\| 785296 Vrané nad Vltavou\| 785318 Vranice\| 791555 Vranice u Humpolce\| 721069 Vranín\| 785326 Vránov\| 675920 Vranov nad Dyjí\| 785415 Vranová u Letovic\| 785431 Vranovice\| 785539 Vranovice nad Svratkou\| 785512 Vranovská Ves\| 785555 Vraný\| 785563 Vrapice\| 665177 Vratěnín\| 785580 Vratišov u Mezné\| 693782 Vrátkov\| 767182 Vráž u Berouna\| 785717 Vráž u Písku\| 785733 Vraždovy Lhotice\| 629375 Vražkov\| 785741 Vrážná\| 653471 Vrážné nad Střelou\| 721441 Vražné u Oder\| 785768 Vrbátky\| 785822 Vrbatův Kostelec\| 785865 Vrbice u Kostelce nad Orlicí\| 651257 Vrbice u Leštiny\| 680567 Vrbice u Mšeného-lázní\| 700266 Vrbice u Poděbrad\| 785881 Vrbice u Roudnice nad Labem\| 785946 Vrbice u Vacova\| 776114 Vrbice u Velkých Pavlovic\| 785962 Vrbičany\| 785989 Vrbičany u Lovosic\| 785997 Vrbka u Roudníčku\| 741817 Vrbno nad Lesy\| 786039 Vrbno u Mělníka\| 645346 Vrbová\| 701751 Vrbová Lhota\| 786101 Vrbovec\| 786128 Vrhaveč u Klatov\| 786284 Vrchoslavice\| 786381 Vrchoviny\| 786527 Vrchy\| 786535 Vršce\| 786608 Vršice\| 791091 Vršovice u Loun\| 786616 Vršovka\| 786632 Vrtěšice\| 635553 Vrutice\| 786659 Vržanov\| 662569 Vřesce\| 786667 Vřesice\| 759465 Vřesina u Bílovce\| 786683 Vřeskovice\| 607967 Vřesník\| 782866 Vřesovice u Prostějova\| 786756 Vsisko\| 786977 Vstiš\| 786985 Všebořice u Dolních Kralovic\| 787019 Všechlapy u Libčevsi\| 681792 Všechlapy u Nymburka\| 787051 Všechlapy u Volyně\| 734497 Všechovice u Tišnova\| 787078 Všechromy\| 787094 Všejany\| 787108 Všelibice\| 787159 Všeliby\| 796581 Všenory\| 787272 Všepadly\| 787281 Všeradice\| 787299 Všeruby u Kdyně\| 787345 Všesoky\| 672424 Všestary\| 787434 Všestary u Říčan\| 787396 Všestudy u Veltrus\| 787451 Všešímy\| 677256 Všetaty\| 787485 Všetice\| 704148 Všetuly\| 641057 Vtelno\| 787507 Vůsí\| 678325 Výčapy\| 787523 Vydří\| 787531 Vyhnanice u Voděrad\| 787540 Vyhnánov\| 631442 Vykáň\| 787558 Vyklantice\| 787591 Výkleky\| 787604 Výrava\| 787671 Výrov u Kralovic\| 787698 Výrov u Milavčí\| 694525 Výrovice\| 787701 Vyskytná\| 787752 Vyskytná nad Jihlavou\| 787779 Vysočany u Manětína\| 691526 Vysočany u Nového Bydžova\| 790320 Vysočany u Znojma\| 787850 Vysoká Lhota\| 788040 Vysoká Libyně\| 788074 Vysoká nad Labem\| 788082 Vysoká u Havlíčkova Brodu\| 695785 Vysoká u Holic\| 716341 Vysoká u Jihlavy\| 721018 Vysoká u Příbramě\| 788201 Vysoké\| 723207 Vysoké Chvojno\| 788210 Vysoké Mýto\| 788228 Vysoké Studnice\| 788333 Vysokov\| 788392 Vysoký Chlumec\| 788414 Vysoký Újezd nad Dědinou\| 788457 Vysoký Újezd u Berouna\| 788449 Výsonín\| 688924 Vystrčenovice\| 788465 Vystrkov\| 671533 Vystrkov u Humpolce\| 668869 Vyšehněvice\| 788473 Vyšehorky\| 685127 Vyšehořovice\| 788503 Vyšetice\| 788546 Výšice\| 700908 Výškov u Počerad\| 788554 Výškovice u Slatiny\| 749737 Výšovice\| 788937 Výžerky\| 708135 Vyžice\| 789038 Z\| Zábědov\| 707210 Zábeštní Lhota\| 789054 Záblatí u Osové Bítýšky\| 789208 Záblatí u Ponědraže\| 725633 Zábludov\| 789232 Záborná\| 789241 Záborná Lhota\| 789259 Záboří nad Labem\| 789348 Záboří u Českých Budějovic\| 789283 Záboří u Kel\| 666785 Záboří u Protivína\| 674320 Zábrdí u Osečné\| 712795 Zábrdovice u Křince\| 676306 Zábrdovice u Vedrovic\| 798754 Zábřeh na Moravě\| 789429 Zábřezí\| 768626 Zadní Hrádek\| 601322 Zadní Chlum\| 669962 Zadní Kopanina\| 745278 Zadní Lomná\| 724998 Zadní Ptákovice\| 701858 Zadní Střítež\| 725005 Zadní Třebaň\| 789593 Zadní Újezd\| 692620 Zadní Vydří\| 700568 Zadní Zborovice\| 770191 Zadní Zhořec\| 789607 Zádolí u Trnova\| 768367 Zádolí u Vysokého Mýta\| 789666 Zadražany\| 789674 Zahorčice u Volyně\| 789798 Zahorčice u Vrábče\| 785121 Záhorkovice\| 698156 Záhornice\| 768375 Záhornice u Městce Králové\| 789828 Zahořany\| 789909 Zahořany u Domažlic\| 789925 Zahořany u Litoměřic\| 789941 Zahořany u Mníšku pod Brdy\| 697656 Záhoří\| 721727 Záhoří u Humpolce\| 789950 Záhoří u Miličína\| 694878 Záhořice\| 706965 Záhostice\| 655481 Záhraď\| 685704 Zahrádčice\| 629383 Zahradiště\| 738395 Zahrádka u Čížkova\| 624098 Zahrádka u Kovářova\| 670251 Zahrádka u Mirkovic\| 695335 Zahrádka u Petrovic\| 719919 Zahrádka u Pošné\| 775606 Zahrádky\| 790249 Záchlumí\| 790303 Zachotín\| 790311 Zachrašťany\| 790338 Zaječí\| 790346 Zaječice\| 737071 Zaječice u Chrudimi\| 790362 Zájezd u Buštěhradu\| 790401 Zájezdec\| 790419 Zajíčkov\| 790435 Zákřov\| 790486 Zalažany\| 658464 Zálesí u Bítova\| 790575 Zálesí u Drážova\| 632295 Zálesí u Dvora Králové\| 631299 Zálezlice\| 790630 Zaliny\| 662224 Zaloňov\| 790699 Zálší\| 790729 Zálší u Chocně\| 790745 Zálší u Sepekova\| 747611 Zalužany\| 790761 Záluží u Budislavě\| 790851 Záluží u Čelákovic\| 619230 Záluží u Hořovic\| 790770 Záluží u Roudnice nad Labem\| 627909 Záluží u Třemošné\| 770701 Záluží u Vodňan\| 790834 Zámek Žďár\| 795453 Záměl\| 790915 Zámělíč\| 722880 Zámrsk\| 790958 Zápy\| 609226 Zárubice\| 790982 Zárybničná Lhota\| 790991 Záryby\| 791016 Zářecká Lhota\| 791024 Zářečí u Horažďovic\| 641928 Zaříčany\| 604127 Záříčí u Mladé Vožice\| 762229 Záseka\| 703923 Zástřizly\| 791148 Zašovice\| 791181 Zavidov\| 791245 Závist\| 695084 Závist u Velkého Meziříčí\| 679241 Závišice\| 791261 Zavlekov\| 791334 Závraty\| 641626 Zavržice\| 662704 Zbelítov\| 791385 Zbenice\| 654094 Zbenické Zlákovice\| 606286 Zběšice\| 602698 Zběšičky\| 791440 Zbilidy\| 791458 Zbinohy\| 791466 Zbizuby\| 791563 Zblovice\| 791571 Zboněk\| 680753 Zbonín\| 791601 Zborná\| 791610 Zborov\| 791644 Zborovy\| 721484 Zboží\| 600806 Zbožice\| 667234 Zbožíčko\| 791687 Zbožnov\| 791717 Zbraslav\| 791733 Zbrašín\| 791920 Zbudovice\| 762164 Zbuzany\| 791962 Zbynice\| 619035 Zbyslav\| 786241 Zbyslavec\| 693910 Zbyslavice\| 792004 Zbýšov\| 792128 Zbýšov v Čechách\| 792098 Zdaboř\| 735566 Zdechovice\| 792250 Zdelov\| 792268 Zdemyslice\| 792276 Zdenice\| 792284 Zdeňkov\| 792292 Zderadinky\| 661627 Zderadiny\| 661651 Zderaz\| 719234 Zderaz u Kolešovic\| 668133 Zdeslav\| 725161 Zdeslav u Rakovníka\| 792357 Zdeslavice u Černín\| 620327 Zdeslavice u Chlístovic\| 651362 Zdešov\| 792365 Zdětín na Moravě\| 792381 Zdětín u Benátek nad Jizerou\| 792373 Zdiby\| 792411 Zdice\| 792446 Zdiměřice u Načeradce\| 749966 Zdislav\| 689262 Zdislavice u Herálce\| 792608 Zdislavice u Vlašimi\| 792578 Zdobín\| 768634 Zduchovice\| 792705 Zechovice\| 784966 Zelčín\| 645354 Zelené\| 689203 Zeleneč\| 792781 Zeměchy u Kralup nad Vltavou\| 792799 Zeměchy u Loun\| 660213 Zhoř nad Vltavou\| 673579 Zhoř u Červených Janovic\| 620912 Zhoř u České Třebové\| 792900 Zhoř u Jihlavy\| 792926 Zhoř u Mladé Vožice\| 709981 Zhoř u Pacova\| 792951 Zhoř u Rohozce\| 792918 Zhoř u Tábora\| 691933 Zhoř u Vilémova\| 781941 Zhořec u Manětína\| 693596 Zhořec u Pacova\| 792969 Zhůř\| 657611 Zibohlavy\| 738751 Zichov\| 668583 Zichovec\| 792985 Zlatá Koruna\| 793043 Zlátenka\| 793205 Zlíč\| 621749 Zličín\| 793264 Zlivice\| 624209 Zlončice\| 655376 Zlonín\| 793345 Zlosyň\| 793353 Zminný\| 793388 Zmišovice\| 725749 Znětínek\| 793400 Znojmo-Hradiště\| 793426 Znojmo-Louka\| 793574 Znojmo-město\| 793418 Znosim\| 630675 Zorkovice\| 660736 Zubčice\| 793698 Zubří u Nového Města na Moravě\| 793736 Zvěrkovice u Moravských Budějovic\| 793809 Zvěrotice\| 793825 Zvěřetice\| 655279 Zvěřínek\| 793833 Zvěstov\| 793876 Zvěstovice\| 793892 Zvíkov u Lišova\| 793931 Zvíkovské Podhradí\| 793981 Zvírotice\| 793990 Zvole\| 744395 Zvole nad Pernštejnem\| 794082 Zvole u Prahy\| 794058 Zvole u Zábřeha\| 794091 Zvoleněves\| 794104 Zvolenovice\| 794112 Zvonovice\| 741400 Zvotoky\| 762725 Ž\| Žabčice\| 794121 Žabovřesky nad Ohří\| 794171 Žabovřesky u Českých Budějovic\| 794163 Žádlovice\| 686891 Žákava\| 704504 Žáky\| 794295 Žalkovice\| 794350 Žalov\| 742511 Žaltice\| 695343 Žandov\| 672432 Žár u Čkyně\| 794589 Žár u Nových Hradů\| 794546 Žáravice\| 794597 Žarošice\| 794627 Žatčany\| 794724 Žatec na Moravě\| 794945 Ždánice u Kouřimi\| 794953 Ždánice u Vilémova\| 781983 Žďár nad Orlicí\| 795224 Žďár u Blanska\| 795194 Žďár u Kaplice\| 739979 Žďár u Nalžovských Hor\| 765465 Žďár u Protivína\| 795101 Žďár u Rakovníka\| 795089 Žďárec u Skutče\| 795500 Ždírec na Moravě\| 795607 Ždírec u Pohledu\| 660027 Žebnice\| 795682 Žebrák u Nečína\| 701939 Žebrákov u Zahořan\| 789917 Žehuň\| 795739 Žehušice\| 795798 Želatovice\| 795801 Želčany\| 654965 Želeč na Hané\| 795844 Želeč u Tábora\| 795828 Želechovice\| 774677 Želechovice u Uničova\| 795852 Želenice\| 795917 Želenice u Mostu\| 795933 Želešice\| 795968 Želetava\| 796000 Želetice u Kyjova\| 796018 Želetice u Znojma\| 796026 Želevice\| 671011 Železná\| 796042 Železné\| 796107 Železné Horky\| 796115 Želí\| 681733 Želiv\| 796271 Želkovice u Libomyšle\| 683213 Želkovice u Loun\| 796361 Ženklava\| 796409 Žeravice\| 796441 Žeraviny\| 796450 Žerčice\| 796468 Žernovice\| 701718 Žernovník u Černé Hory\| 796557 Žerotice\| 796603 Žerotín\| 796620 Žerotín u Panenského Týnce\| 717584 Žerůtky\| 796654 Žerůtky u Znojma\| 796662 Žerůvky\| 616681 Žešov\| 796671 Žežice\| 796689 Žibřidovice\| 762431 Židlochovice\| 796701 Židovice nad Labem\| 796794 Židovice u Hnojnic\| 640182 Žihobce\| 796905 Žichov\| 693235 Žichovice\| 796930 Žilov\| 796972 Žíňany\| 751553 Žirecká Podstráň\| 634093 Žireč Městys\| 634085 Žireč Ves\| 634131 Žirov\| 797138 Žirovnice\| 797154 Žíšov\| 777226 Žitenice\| 797197 Žitovlice\| 797286 Živanice\| 797332 Životice u Kasejovic\| 797367 Žiželice nad Cidlinou\| 797481 Žižkovo Pole\| 797596 Žlebské Chvalovice\| 797618 Žlunice\| 797707 Žopy\| 797782 Žumberk u Nových Hradů\| 794554 Županovice\| 632392 Županovice u Dešné\| 655091 “. 22. V příloze č. 2 se v nadpisu doplňují slova „na orné půdě v období po sklizni hlavní plodiny“. 23. V příloze č. 2 tabulka č. 1 zní: „Tabulka č. 1 Období zákazu používání dusíkatých hnojivých látek na orné půdě a trvalých travních porostech Klimatický region\| Minerální dusíkatá hnojiva\| Hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem\| Hnojiva s pomalu uvolnitelným dusíkem ---\|---\|---\|--- 0 - 5\| 1\\. 11. - 15. 2. (1. 11. - 31. 1.)\| 15\\. 11. - 15. 2. (15. 11. - 31. 1.)\| 15\\. 12. - 15. 2. 6 - 9\| 15\\. 10. - 28. 2. (15. 10. - 15. 2.)\| 5\\. 11. - 28. 2. (5. 11. - 15. 2.*)\| 15\\. 12. - 28. 2. Vysvětlivky: první číslice kódu bonitované půdně ekologické jednotky. platí na zemědělských pozemcích s průměrnou sklonitostí nepřevyšující 5 stupňů a s porostem pšenice ozimé nebo řepky. * platí i pro upravené kaly; pokud nedojde k následnému pěstování ozimých plodin je zakázáno hnojení také v období od 1. června do 31. července.“. 24. V příloze č. 2 tabulka č. 6 zní: „Tabulka č. 6 Maximální celková dávka dusíku v období po sklizni hlavních plodin Způsob hnojení\| I. aplikační pásmo\| II. aplikační pásmo\| III. aplikační pásmo ---\|---\|---\|--- a) půdy se středním rizikem infiltrace\| b) půdy s vysokým rizikem infiltrace A\| B\| A\| B\| A\| B\| A\| B 1\\. K ozimé plodině následující po obilnině\| 60\| 120\| 50\| 100\| 40\| 80\| 20\| 0 2\\. K ozimé plodině následující po jiné předplodině než je obilnina\| 40\| 80\| 30\| 60\| 15\| 0\| 15\| 0 3\\. K meziplodinám, s výjimkou čistých porostů jetelovin a luskovin nebo k podpoře rozkladu slámy, s výjimkou slámy luskovin, olejnin a jetelovin pěstovaných na semeno\| 60\| 120\| 50\| 100\| 40\| 80\| 40\| 80 4\\. Pro následné jarní plodiny**\| 0\| 100\| 0\| 80\| 0\| 80\| 0\| 0 Vysvětlivky: A. maximální celková dávka dusíku v minerálních dusíkatých hnojivech, v kg N/ha. B. maximální celková dávka celkového dusíku ve hnojivech s rychle uvolnitelným dusíkem, v kg N/ha. v případě hnojení pro cibuli ozimou a česnek ozimý je maximální dávka 40 kg N/ha. * použití minerálních dusíkatých hnojiv je možné pouze v případě, že bude následovat ozimá plodina nebo bude meziplodina ponechána na zemědělském pozemku minimálně do 15. února následujícího kalendářního roku. **** použití hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem je možné až v období od 1. října do začátku období zákazu hnojení podle tabulky č. 1 této přílohy, pouze s inhibitorem nitrifikace, a to způsobem a v dávce uvedené v příbalovém letáku nebo schválené etiketě.“. 25. Příloha č. 3 zní: „Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 262/2012 Sb. Výnosové hladiny a limity hnojení jednotlivých plodin Tabulka č. 1 Výnosová hladina 1 Klimatický region\| Hlavní půdní jednotka* ---\|--- 8, 9\| 18, 20, 22, 34 - 38, 48 - 58, 64 0 - 9\| 39 - 41, 65 - 78 Vysvětlivky: * 1\\. číslice kódu bonitované půdně ekologické jednotky. ** 2\\. a 3. číslice kódu bonitované půdně ekologické jednotky. Tabulka č. 2 Výnosová hladina 2 Klimatický region\| Hlavní půdní jednotka* ---\|--- Všechny ostatní bonitované půdně ekologické jednotky, které nepatří do výnosové hladiny 1 ani 3 Vysvětlivky: * 1\\. číslice kódu bonitované půdně ekologické jednotky ** 2\\. a 3. číslice kódu bonitované půdně ekologické jednotky. Tabulka č. 3 Výnosová hladina 3 Klimatický region\| Hlavní půdní jednotka* ---\|--- 0 - 5\| 01 - 03, 06 - 15 2, 3\| 19, 24, 25, 42, 43 0 - 3\| 56, 57, 60 - 61 3\| 58 - 59 Vysvětlivky: * 1\\. číslice kódu bonitované půdně ekologické jednotky ** 2\\. a 3. číslice kódu bonitované půdně ekologické jednotky. Tabulka č. 4 Výnosy plodin a limity přívodu dusíku pro jednotlivé výnosové hladiny Plodina\| Výnosové hladiny ---\|--- 1\| 2\| 3 t/ha\| kg N/ha\| t/ha\| kg N/ha\| t/ha\| kg N/ha Pšenice ozimá potravinářská\| do 6,0\| 170\| 6,0 - 8,0\| 200\| nad 8,0\| 230 Pšenice ozimá krmná\| do 6,0\| 160\| 6,0 - 8,0\| 180\| nad 8,0\| 200 Pšenice jarní\| do 4,0\| 100\| 4,0 - 6,0\| 130\| nad 6,0\| 145 Žito\| do 4,5\| 100\| 4,5 - 6,0\| 120\| nad 6,0\| 140 Ječmen ozimý\| do 5,0\| 130\| 5,0 - 7,0\| 150\| nad 7,0\| 170 Ječmen jarní sladovnický\| do 5,0\| 90\| 5,0 - 6,5\| 110\| nad 6,5\| 130 Ječmen jarní krmný\| do 5,0\| 110\| 5,0 - 6,5\| 130\| nad 6,5\| 150 Oves\| do 3,5\| 100\| 3,5 - 4,5\| 110\| nad 4,5\| 130 Tritikale\| do 4,5\| 120\| 4,5 - 6,0\| 140\| nad 6,0\| 160 Kukuřice na zrno\| do 8,0\| 190\| 8,0 - 10,5\| 220\| nad 10,5\| 240 Kukuřice na siláž\| do 40\| 190\| 40 - 55\| 220\| nad 55\| 240 Brambory rané\| do 20\| 100\| 20 - 25\| 130\| nad 25\| 160 Brambory sadbové\| do 20\| 100\| 20 - 30\| 125\| nad 30\| 150 Brambory ostatní\| do 30\| 140\| 30 - 40\| 170\| nad 40\| 190 Cukrovka\| do 65\| 170\| 65 - 80\| 190\| nad 80\| 210 Krmná řepa\| do 35\| 100\| 35 - 50\| 130\| nad 50\| 150 Slunečnice\| do 2,0\| 100\| 2,0 - 3,0\| 110\| nad 3,0\| 130 Mák\| do 0,7\| 80\| 0,7 - 1,1\| 100\| nad 1,1\| 120 Hořčice\| do 0,9\| 70\| 0,9 - 1,3\| 80\| nad 1,3\| 90 Len\| do 1,4\| 70\| 1,4 - 1,8\| 80\| nad 1,8\| 90 Tabulka č. 5 Limity přívodu dusíku k jednotlivým plodinám nebo kulturám bez ohledu na výnosové hladiny Plodina/kultura\| Limit přívodu dusíku (kg N/ha) ---\|--- Řepka\| 230 Luskoviny\| 40 Jetel, vojtěška\| 40 Trávy na orné půdě\| 200 Trvalé travní porosty\| 160 Jahody\| 100 Vysvětlivky: Limit se vztahuje k celkovému přívodu dusíku za všechny roky pěstování. Do uvedeného limitu se nezapočítává případné hnojení krycí plodiny do doby její sklizně. Tabulka č. 6 Limity přívodu dusíku k zelenině podle dosahovaných výnosů Plodina\| Nízký výnos\| Střední výnos\| Vysoký výnos ---\|---\|---\|--- t/ha\| kg N/ha\| t/ha\| kg N/ha\| t/ha\| kg N/ha Brokolice\| do 12\| 180\| 12 - 18\| 260\| nad 18\| 320 Celer bulvový\| do 36\| 145\| 36 - 54\| 220\| nad 54\| 260 Celer naťový\| do 29\| 100\| 29 - 43\| 145\| nad 43\| 175 Celer řapíkatý\| do 30\| 135\| 30 - 45\| 200\| nad 45\| 245 Cibule\| do 42\| 110\| 42 - 62\| 160\| nad 62\| 195 Šalotka\| do 28\| 90\| 28 - 42\| 130\| nad 42\| 155 Čekanka salátová\| do 22\| 110\| 22 - 34\| 170\| nad 34\| 200 Česnek\| do 6\| 140\| 6 - 8\| 150\| nad 8\| 160 Fazol zahradní\| do 8\| 75\| 8 - 12\| 110\| nad 12\| 130 Hrách zahradní (zelené zrno)\| do 6\| 45\| 6 - 8\| 70\| nad 8\| 80 Hrách zahradní (lusky)\| do 17\| 45\| 17 - 25\| 70\| nad 25\| 80 Chřest\| do 3\| 60\| 3 - 5\| 100\| nad 5\| 180 Kapusta hlávková\| do 26\| 130\| 26 - 38\| 190\| nad 38\| 230 Kapusta růžičková\| do 5\| 145\| 5 - 7\| 215\| nad 7\| 260 Kapusta kadeřavá - kadeřávek\| do 18\| 130\| 18 - 28\| 195\| nad 28\| 235 Kedluben\| do 24\| 120\| 24 - 36\| 180\| nad 36\| 215 Kopr vonný\| do 12\| 60\| 12 - 18\| 95\| nad 18\| 110 Křen selský\| do 10\| 80\| 10 - 14\| 120\| nad 14\| 145 Kukuřice cukrová\| do 15\| 130\| 15 - 25\| 190\| nad 25\| 230 Květák\| do 28\| 170\| 28 - 42\| 250\| nad 42\| 300 Lilek vejcoplodý\| do 35\| 100\| 35 - 55\| 160\| nad 55\| 190 Meloun vodní\| do 45\| 145\| 45 - 70\| 220\| nad 70\| 260 Mrkev\| do 40\| 130\| 40 - 60\| 200\| nad 60\| 240 Okurka nakládačka\| do 80\| 145\| 80 - 120\| 220\| nad 120\| 260 Okurka salátová\| do 95\| 160\| 95 - 145\| 245\| nad 145\| 295 Paprika\| do 55\| 150\| 55 - 85\| 225\| nad 85\| 270 Pastinák\| do 32\| 110\| 32 - 48\| 170\| nad 48\| 200 Pažitka\| do 25\| 100\| 25 - 35\| 145\| nad 35\| 170 Petržel kořenová\| do 32\| 70\| 32 - 48\| 105\| nad 48\| 125 Petržel naťová\| do 20\| 145\| 20 - 30\| 220\| nad 30\| 260 Pór\| do 40\| 160\| 40 - 60\| 240\| nad 60\| 280 Rajče\| do 40\| 110\| 40 - 60\| 160\| nad 60\| 195 Reveň\| do 35\| 150\| 35 - 55\| 225\| nad 55\| 270 Ředkev\| do 32\| 100\| 32 - 48\| 155\| nad 48\| 185 Ředkvička\| do 26\| 70\| 26 - 38\| 110\| nad 38\| 130 Řepa salátová\| do 28\| 90\| 28 - 42\| 135\| nad 42\| 160 Salát ledový\| do 55\| 125\| 55 - 80\| 185\| nad 80\| 220 Salát ostatní\| do 45\| 100\| 45 - 65\| 150\| nad 65\| 180 Špenát\| do 18\| 125\| 18 - 28\| 190\| nad 28\| 225 Tykev\| do 80\| 100\| 80 - 120\| 150\| nad 120\| 180 Zelí hlávkové bílé krouhárenské\| do 65\| 210\| 65 - 95\| 300\| nad 95\| 360 Zelí hlávkové bílé ostatní\| do 40\| 150\| 40 - 60\| 220\| nad 60\| 265 Zelí hlávkové červené\| do 40\| 170\| 40 - 60\| 260\| nad 60\| 310 Zelí pekingské\| do 48\| 130\| 48 - 72\| 195\| nad 72\| 230 “. Čl. II Přechodné ustanovení Na právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se použije nařízení vlády č. 262/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. Čl. III Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2016. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr zemědělství: Ing. Jurečka v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 36/2016 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 36/2016 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Nagojského protokolu o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání k Úmluvě o biologické rozmanitosti Vyhlášeno 22. 7. 2016, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 4. 8. 2016, částka 22/2016 * Článek 1 - Cíl * Článek 2 - Definice * Článek 3 - Oblast působnosti * Článek 4 - Vztah k mezinárodním dohodám a nástrojům * Článek 5 - Spravedlivé a rovnocenné sdílení přínosů * Článek 6 - Přístup ke genetickým zdrojům * Článek 7 - Přístup k tradičním znalostem souvisejícím s genetickými zdroji * Článek 8 - Zvláštní ohledy * Článek 9 - Příspěvek k ochraně a trvale udržitelnému využívání * Článek 10 - Globální mnohostranný mechanismus sdílení přínosů * Článek 11 - Přeshraniční spolupráce * Článek 12 - Tradiční znalosti související s genetickými zdroji * Článek 13 - Národní kontaktní místa a příslušné orgány * Článek 14 - Informační systém pro přístup a sdílení přínosů a sdílení informací * Článek 15 - Soulad s vnitrostátními právními předpisy a regulačními požadavky týkajícími se přístupu a sdílení přínosů * Článek 16 - Soulad s vnitrostátními právními předpisy a regulačními požadavky týkajícími se přístupu a sdílení přínosů v případě tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji * Článek 17 - Monitorování využívání genetických zdrojů * Článek 18 - Dodržování vzájemně dohodnutých podmínek * Článek 19 - Vzorová smluvní ustanovení * Článek 20 - Zásady chování, pravidla a osvědčené postupy nebo normy * Článek 21 - Zvyšování povědomí * Článek 22 - Kapacity * Článek 23 - Převod technologií a spolupráce * Článek 24 - Státy, které nejsou smluvními stranami * Článek 25 - Mechanismus a zdroje financování * Článek 26 - Konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu * Článek 27 - Pomocné orgány * Článek 28 - Sekretariát * Článek 29 - Monitorování plnění a podávání zpráv * Článek 30 - Postupy a mechanismy na podporu dodržování tohoto protokolu * Článek 31 - Hodnocení a přezkoumání * Článek 32 - Podpis * Článek 33 - Vstup v platnost * Článek 34 - Výhrady * Článek 35 - Odstoupení * Článek 36 - Platná znění * PŘÍLOHA Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 4. 8. 2016 36 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 29. října 2010 byl v Nagoji přijat Nagojský protokol o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání k Úmluvě o biologické rozmanitosti1). Jménem České republiky byl Protokol podepsán v New Yorku dne 23. června 2011. S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Protokolu, dne 6. května 2016. Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 33 odst. 1 dne 12. října 2014. Pro Českou republiku vstupuje v platnost podle odstavce 2 téhož článku dne 4. srpna 2016. Anglické znění Protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD NAGOJSKÝ PROTOKOL o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání k Úmluvě o biologické rozmanitosti SMLUVNÍ STRANY TOHOTO PROTOKOLU, JAKO smluvní strany Úmluvy o biologické rozmanitosti (dále jen „Úmluva“), S ODVOLÁNÍM na skutečnost, že spravedlivé a rovnocenné sdílení přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů je jedním ze tří základních cílů Úmluvy, a UZNÁVAJÍCE, že protokol usiluje o naplňování tohoto cíle v rámci Úmluvy, ZNOVU STVRZUJÍCE svrchovaná práva států na jejich přírodní zdroje a v souladu s ustanoveními Úmluvy, ODVOLÁVAJÍCE se dále na článek 15 Úmluvy, UZNÁVAJÍCE, že k trvale udržitelnému rozvoji významně přispívá převod technologií a spolupráce za účelem vytváření výzkumných a inovativních kapacit s cílem zvýšit hodnotu genetických zdrojů v rozvojových zemích, v souladu s články 16 a 19 Úmluvy, UZNÁVAJÍCE, že veřejné povědomí o ekonomické hodnotě ekosystémů a biologické rozmanitosti a spravedlivé a rovnocenné sdílení této ekonomické hodnoty se strážci biologické rozmanitosti jsou klíčovou motivací k ochraně biologické rozmanitosti a trvale udržitelnému využívání jejích složek, UZNÁVAJÍCE potenciál přístupu a sdílení přínosů přispět k ochraně a trvale udržitelnému využívání biologické rozmanitosti, odstranění chudoby a trvalé udržitelnosti životního prostředí, přispívajíce tak k dosažení rozvojových cílů tisíciletí, UZNÁVAJÍCE spojitost mezi přístupem ke genetickým zdrojům a spravedlivým a rovnocenným sdílenímm přínosů plynoucích z využívání těchto zdrojů, UZNÁVAJÍCE důležitost zajištění právní jistoty, pokud jde o přístup ke genetickým zdrojům a spravedlivé a rovnocenné sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání, DÁLE UZNÁVAJÍCE důležitost prosazování rovnosti a spravedlnosti ve vyjednávání vzájemně dohodnutých podmínek mezi poskytovateli a uživateli genetických zdrojů, UZNÁVAJÍCE také zásadní úlohu, kterou hrají ženy v přístupu a sdílení přínosů, a potvrzujíce potřebu plné účasti žen na všech úrovních politického rozhodování a provádění opatření na ochranu biologické rozmanitosti, ODHODLÁNY dále podporovat účinné rovádění ustanovení Úmluvy týkající se přístupu a sdílení přínosů, UZNÁVAJÍCE, že je zapotřebí inovativní řešení pro spravedlivé a rovnocenné sdílení přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů a tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji, které vznikají v přes hraničních situacích nebo pro které není možné udělit či získat předchozí informovaný souhlas, UZNÁVAJÍCE důležitost genetických zdrojů pro potravinovou bezpečnost, veřejné zdraví, ochranu biologické rozmanitosti a pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, UZNÁVAJÍCE zvláštní povahu zemědělské biologické rozmanitosti, jejích charakteristických vlastností a problémů, které vyžadují speciální řešení, UZNÁVAJÍCE vzájemnou závislost všech zemí, pokud jde o genetické zdroje pro výživu a zemědělství, jakož i jejich zvláštní povahu a význam pro celosvětovou potravinovou bezpečnost a pro trvale udržitelný rozvoj zemědělství v souvislosti se zmírňováním chudoby a změnou klimatu, a v této souvislosti uznávajíce zásadní roli Mezinárodní smlouvy o genetických zdrojích rostlin pro výživu a zemědělství a Komise pro genetické zdroje pro výživu a zemědělství Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství, MAJÍCE NA PAMĚTI Mezinárodní zdravotní předpisy (2005) Světové zdravotnické organizace a důležitost zajištění přístupu k lidským patogenům pro účely připravenosti veřejného zdravotnictví, UZNÁVAJÍCE práce probíhající na jiných mezinárodních fórech, vztahující se k přístupu a sdílení přínosů, ODVOLÁVAJÍCE SE na mnohostranný systém přístupu a sdílení přínosů zřízený na základě Mezinárodní smlouvy o genetických zdrojích rostlin pro výživu a zemědělství, která byla vytvořena v souladu s Úmluvou, UZNÁVAJÍCE, že mezinárodní nástroje týkající se přístupu a sdílení přínosů by se měly navzájem podporovat za účelem dosažení cílů Úmluvy, ODVOLÁVAJÍCE SE na význam čl. 8 písm. j) Úmluvy, týkajícího se tradičních znalostí spojených s genetickými zdroji a spravedlivého a rovnocenného sdílení přínosů plynoucích z využívání takových znalostí, BEROUCE NA VĚDOMÍ vzájemný vztah mezi genetickými zdroji a tradičními znalostmi, jejich neoddělitelný charakter pro domorodá a místní společenství, význam tradičních znalostí pro ochranu biologické rozmanitosti a trvale udržitelného využívání jejích složek a pro trvale udržitelné zdroje obživy těchto společenství, UZNÁVAJÍCE různost podmínek, v nichž jsou tradiční znalosti související s genetickými zdroji drženy nebo vlastněny domorodými a místními společenstvími MAJÍCE NA PAMĚTI, že je právem domorodých a místních společenství určit oprávněné nositele svých tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji v rámci svých společenství, DÁLE UZNÁVAJÍCE jedinečné okolnosti, za nichž jsou v zemích uchovávány tradiční znalosti související s genetickými zdroji, které mohou mít ústní, zdokumentovanou či jinou formu a které odrážejí bohaté kulturní dědictví mající význam pro ochranu a trvale udržitelné využívání biologické rozmanitosti, BEROUCE NA VĚDOMÍ Deklaraci o právech původního obyvatelstva Organizace spojených národů a POTVRZUJÍCE, že nic v tomto protokolu nesmí být vykládáno způsobem oslabujícím nebo potlačujícím stávající práva domorodých a místních společenství, SE DOHODLY TAKTO: Článek 1 Cíl Cílem tohoto protokolu je spravedlivé a rovnocenné sdílení přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů, včetně odpovídajícího přístupu ke genetickým zdrojům a odpovídajícího převáděníříslušných technologií, při zohlednění všech práv na tyto zdroje a technologie, a včetně odpovídajících způsobů financování, přispívajíc tak k k ochraně biologické rozmanitosti a trvale udržitelnému způsobu využívání jejích složek. Článek 2 Definice Pro tento protokol se použijí termíny definované v článku 2 Úmluvy. Pro účely tohoto protokolu se dále: a) „konferencí smluvních stran“ rozumí konference smluvních stran Úmluvy; b) „Úmluvou“ rozumí Úmluva o biologické rozmanitosti; c) „využíváním genetických zdrojů“ rozumí provádění výzkumu a vývoje v oblasti genetického nebo biochemického složení genetických zdrojů, a to i pomocí biotechnologií, jak jsou definovány v článku 2 Úmluvy; d) „biotechnologií“, jak ji definuje článku 2 Úmluvy, rozumí jakákoli technologie, která využívá biologických systémů, živých organismů nebo jejich derivátů k produkci nebo modifikaci výrobků či procesů pro specifické použití; e) „derivátem“ rozumí přirozeně se vyskytující biochemická sloučenina, která je výsledkem genové exprese nebo metabolismu biologických či genetických zdrojů, a to i pokud neobsahuje funkční jednotky dědičnosti. Článek 3 Oblast působnosti Tento protokol se vztahuje na genetické zdroje v rámci působnosti článku 15 Úmluvy a na přínosy plynoucí z využívání těchto zdrojů. Tento protokol se rovněž vztahuje na tradiční znalosti související s genetickými zdroji v rámci působnosti Úmluvy a na přínosy plynoucí z využívání takových znalostí. Článek 4 Vztah k mezinárodním dohodám a nástrojům 1. Ustanovení tohoto protokolu se nedotýkají práv a povinností kterékoli ze smluvních stran vyplývajících z jakékoli stávající mezinárodní dohody, kromě případu, kdy by výkon takových práv a povinností způsobil vážné poškození nebo ohrožení biologické rozmanitosti. Účelem tohoto odstavce není vytvořit hierarchii mezi tímto protokolem a dalšími mezinárodními nástroji. 2. Nic v tomto protokolu nebrání smluvním stranám ve vytváření a prováděnídalších mezinárodních dohod, včetně dalších specializovaných dohod o přístupu a sdílení přínosů, a to za předpokladu, že podporují cíle Úmluvy a tohoto protokolu a nejsou s nimi v rozporu. 3. Tento protokol bude prováděn způsobem založeným na vzájemné podpoře s jinými mezinárodními nástroji souvisejícími s tímto protokolem. Patřičnou pozornost je třeba věnovat užitečným a souvisejícím probíhajícím pracím a postupům na základě takových mezinárodních nástrojů a příslušných mezinárodních organizací, a to za předpokladu, že podporují cíle Úmluvy a tohoto protokolu a nejsou s nimi v rozporu. 4. Tento protokol je nástrojem pro prováděníustanovení Úmluvy týkajících se přístupu a sdílení přínosů. V případech, kdy se použije některý zvláštní mezinárodní nástroj upravující přístup a sdílení přínosů, který je v souladu s cíli Úmluvy a tohoto protokolu a není s nimi v rozporu, tento protokol se nepoužije na smluvní stranu nebo strany tohoto zvláštního nástroje, pokud jde o konkrétní genetické zdroje, upravené tímto zvláštním nástrojem či pro jeho účely. Článek 5 Spravedlivé a rovnocenné sdílení přínosů 1. V souladu s čl. 15 odst. 3 a 7 Úmluvy platí, že přínosy plynoucí z využívání genetických zdrojů, jakož i následné aplikace a uvedení na trh, musí být spravedlivým a rovnocenným způsobem sdíleny se smluvní stranou poskytující tyto zdroje, která je zemí původu těchto zdrojů, nebo smluvní stranou, která tyto genetické zdroje získala v souladu s Úmluvou. Takové sdílení musí probíhat na základě vzájemně dohodnutých podmínek. 2. Každá smluvní strana přijme podle potřeby právní, správní a politická opatření s cílem zajistit, aby přínosy plynoucí z využívání genetických zdrojů, které jsou v držení domorodých a místních společenství, v souladu s vnitrostátními právními předpisy stanovujícími práva těchto domorodých a místních společenství k těmto genetickým zdrojům, byly s dotčenými společenstvími sdíleny spravedlivým a rovnocenným způsobem a na základě vzájemně dohodnutých podmínek. 3. Jednotlivé smluvní strany přijmou podle potřeby právní, správní a politická opatření s cílem zajistit provádění odstavce 1. 4. Přínosy mohou zahrnovat peněžní a nepeněžní přínosy, zejména ty, které jsou uvedeny v příloze. 5. Jednotlivé smluvní strany přijmou podle potřeby právní, správní a politická opatření s cílem zajistit, aby přínosy plynoucí z využívání tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji byly spravedlivým a rovnocenným způsobem sdíleny s domorodými a místními společenstvími, která mají tyto znalosti v držení. Takové sdílení se musí dít na základě vzájemně dohodnutých podmínek. Článek 6 Přístup ke genetickým zdrojům 1. Při výkonu svrchovaných práv nad přírodními zdroji, a za podmínky respektování vnitrostátního práva a regulačních požadavků týkajících se přístupu a sdílení přínosů, přístup ke genetickým zdrojům za účelem jejich využívání podléhá předchozímu souhlasu smluvní strany poskytující takové zdroje, která je zemí původu těchto zdrojů nebo smluvní stranou, která tyto genetické zdroje získala v souladu s Úmluvou, a to nestanoví-li tato strana jinak. 2. V souladu s vnitrostátními právními předpisy přijme každá smluvní strana vhodná opatření s cílem zajistit získání předchozího informovaného souhlasu nebo schválení a zapojení domorodých a místních společenství pro přístup ke genetickým zdrojům, pokud mají stanoveno právo udělit k takovým zdrojům přístup. 3. Na základě výše uvedeného odstavce 1 přijme každá smluvní strana, která vyžaduje předchozí informovaný souhlas, vhodná a nezbytná právní, správní a politická opatření za následujícím účelem: a) zajistit právní jistotu, přehlednost a transparentnost svého vnitrostátního práva a regulačních požadavků týkajících se přístupu a sdílení přínosů; b) zajistit spravedlivá a objektivní pravidla a postupy upravující přístup ke genetickým zdrojům; c) poskytovat informace o tom, jak požádat o předchozí informovaný souhlas; d) zajistit přehledné a transparentní písemné rozhodnutí příslušného orgánu, a to za přiměřených nákladů a v přiměřené lhůtě; e) zajistit v době přístupu vydání povolení nebo obdobného dokumentu, dokládajícího rozhodnutí o udělení předchozího informovaného souhlasu a sjednání vzájemně dohodnutých podmínek, a v tomto smyslu uvědomit Informační systém pro přístup a sdílení přínosů; f) je-li to vhodné, a za podmínky respektování vnitrostátního práva, stanovit kritéria nebo postupy pro získání předchozího informovaného souhlasu nebo schválení a pro zapojení domorodých a místních společenství k přístupu ke genetickým zdrojům a g) stanovit jasná pravidla a postupy pro vyžadování a sjednávánívzájemně dohodnutých podmínek. Tyto podmínky musí být stanoveny písemně a mohou zahrnovat zejména: i) ustanovení o řešení sporů; ii) podmínky upravující sdílení prospěchu, včetně podmínek týkajících se práv duševního vlastnictví; iii) podmínky upravující případné následné použití třetími stranami a iv) podmínky upravující změny záměru,je-li to vhodné. Článek 7 Přístup k tradičním znalostem souvisejícím s genetickými zdroji Vpřípadě potřeby a v souladu s vnitrostátními právními předpisy každá smluvní strana přijme opatření s cílem zajistit, aby přístup k tradičním znalostem souvisejícím s genetickými zdroji, které jsou v držení domorodých a místních společenství, byl uplatňován s předchozím informovaným souhlasem nebo schválením a zapojením těchto domorodých a místních společenství a aby byly sjednány vzájemně dohodnuté podmínky. Článek 8 Zvláštní ohledy Při vytváření a provádění svých právních a regulačních požadavků upravujících přístup a sdílení přínosů je každá smluvní strana povinna: a) vytvořit podmínky podporující a povzbuzující výzkum přispívající k ochraně a trvale udržitelnému využívání biologické rozmanitosti, zejména v rozvojových zemích, a to i prostřednictvím zjednodušených opatření pro přístup pro účely nekomerčního výzkumu, a se zvážením potřeby řešit změnu záměru pro takový výzkum; b) věnovat náležitou pozornost existujícím nebo bezprostředně hrozícím mimořádným událostem, které ohrožují nebo poškozují zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, jak jsou stanoveny na vnitrostátní nebo mezinárodní úrovni. Smluvní strany mohou vzít v úvahu potřebu urychleného přístupu ke genetickým zdrojům a urychleného spravedlivého a rovnocenného sdílení přínosů plynoucích z využívání těchto genetických zdrojů, včetně přístupu k dostupné léčbě těmi, kdo ji potřebují, a to zejména v rozvojových zemích; c) zvážit význam genetických zdrojů pro výživu a zemědělství a jejich zvláštní úlohu v rámci potravinové bezpečnosti. Článek 9 Příspěvek k ochraně a trvale udržitelnému využívání Smluvní strany vybídnou uživatele a poskytovatele, aby směrovali přínosy plynoucí z využívání genetických zdrojů na ochranu biologické rozmanitosti a trvale udržitelného způsobu využívání jejích složek. Článek 10 Globální mnohostranný mechanismus sdílení přínosů Smluvní strany zváží potřebu a možné formy globálního mnohostranného mechanismu sdílení přínosů za účelem spravedlivého a rovnocenného sdílení přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů a tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji, které vznikají v přeshraničních situacích nebo pro které není možné udělit či získat předchozí informovaný souhlas. Přínosy sdílené uživateli genetických zdrojů a tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji prostřednictvím tohoto mechanismu budou použity na podporu ochrany biologické rozmanitosti a trvale udržitelného využívání jejích složek po celém světě. Článek 11 Přeshraniční spolupráce 1. V případech, kdy se tytéž genetické zdroje nacházejí in-situ na území více než jedné smluvní strany, tyto strany vhodným způsobem usilují o spolupráci, případně se zapojením domorodých a místních společenství, a to s cílem provádět tento protokol. 2. V případech, kdy jsou tytéž tradiční znalosti související s genetickými zdroji sdíleny jedním nebo více domorodými či místními společenstvími v několika smluvních stranách, tyto smluvní strany vhodným způsobem usilují o spolupráci, a to se zapojením příslušných domorodých a místních společenství a se záměrem naplňovat cíl tohoto protokolu. Článek 12 Tradiční znalosti související s genetickými zdroji 1. Smluvní strany při provádění svých závazků vyplývajících z tohoto protokolu a v souladu s vnitrostátními právními předpisy zohlednítam, kde je to vhodné, obyčejové právo, protokoly a postupy domorodých a místních společenství týkající se tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji. 2. Smluvní strany vytvoří, a to se skutečnou účastí příslušných domorodých a místních společenství, mechanismy sloužící k informování možných uživatelů tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji o jejich povinnostech, včetně opatření dostupných prostřednictvím Informačního systému pro přístup a sdílení přínosů, který umožňuje přístup k přínosům plynoucím z využívání takových znalostí a spravedlivé a rovnocenné sdílení těchto přínosů. 3. Smluvní strany vhodným způsobem usilují o podporu domorodých a místních společenství, včetně žen v těchto společenství, při vytváření: a) pravidel společenství, pokud jde o přístup k tradičním znalostem souvisejícím s genetickými zdroji a spravedlivé a rovnocenné sdílení přínosů plynoucích z využívání těchto znalostí; b) minimálních požadavků na vzájemně dohodnuté podmínky k zajištění spravedlivého a rovnocenného sdílení přínosů plynoucích z využívání tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji a c) vzorových smluvních ustanovení upravujících sdílení přínosů plynoucích z využívání tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji. 4. Smluvní strany se zavazují při provádění tohoto protokolu v co nejmenší možné míře omezovat obvyklé využívání a výměnu genetických zdrojů a souvisejících tradičních znalostí v rámci domorodých a místních společenství a mezi nimi, a to v souladu s cíli Úmluvy. Článek 13 Národní kontaktní místa a příslušné orgány 1. Každá smluvní strana určí své kontaktní místo pro přístup a sdílení přínosů. Národní kontaktní místo zpřístupňuje informace takto: a) žadatelům usilujícím o přístup ke genetickým zdrojům poskytne informace o postupech pro získání předchozího informovaného souhlasu a sjednání vzájemně dohodnutých podmínek, včetně sdílení přínosů; b) žadatelům usilujícím o přístup k tradičním znalostem souvisejícím s genetickými zdroji poskytne, je-li to možné, informace o postupech pro získání předchozího informovaného souhlasu nebo, dle situace, schválení a zapojení domorodých a místních společenství a sjednání vzájemně dohodnutých podmínek, včetně sdílení přínosů, a c) informace o příslušných orgánech, dotyčných domorodých a místních společenstvích a souvisejících zúčastněných stranách. Národní kontaktní místo je odpovědné za kontakt se sekretariátem. 2. Každá smluvní strana určí jeden nebo několik příslušných orgánů pro otázky přístupu a sdílení přínosů. Příslušné orgány odpovídajív souladu s platným vnitrostátním právem a správními a politickými opatřeními za umožňování přístupu, nebo podle potřeby vydávání písemných dokladů osvědčujících splnění požadavků na přístup, a dále odpovídají za poskytování poradenství v oblasti příslušných postupů a požadavků pro získání předchozího informovaného souhlasu a sjednání vzájemně dohodnutých podmínek. 3. Smluvní strana může určit k výkonu obou funkcí, kontaktního místa i příslušného orgánu, jediný subjekt. 4. Každá smluvní strana oznámí sekretariátu nejpozději ke dni, kdy pro ni vstoupí tento protokol v platnost, kontaktní údaje svého národního kontaktního místa a příslušného orgánu či orgánů. Pokud se smluvní strana rozhodne určit více než jeden příslušný orgán, oznámí tuto skutečnost sekretariátu spolu s příslušnými informacemi o odpovědnostech těchto orgánů. Ve vhodných případech tse v těchto informacích alespoň uvede,který příslušný orgán je odpovědnýza žádané genetické zdroje. Každá smluvní strana bezodkladně oznámí sekretariátu všechny změny týkající se určení jejího národního kontaktního místa nebo kontaktních údajů či povinností jejího příslušného orgánu nebo orgánů. 5. Sekretariát zpřístupní informace obdržené podle odstavce 4 prostřednictvím Informačního systému pro přístup a sdílení přínosů. Článek 14 Informační systém pro přístup a sdílení přínosů a sdílení informací 1. Jako součást mechanismu informačního systému stanoveného v čl. 18 odst. 3 Úmluvy se tímto zřizuje Informační systém pro přístup a sdílení přínosů. Tento systém slouží jako prostředek pro sdílení informací týkajících se přístupu a sdílení přínosů. Především zajistí přístup k informacím, které poskytly jednotlivé smluvní strany a jež jsou důležité proprovádění tohoto protokolu. 2. Aniž je dotčena ochrana důvěrných informacídůvěrných informací, každá smluvní strana poskytne Informačnímu systému pro přístup a sdílení přínosů veškeré informace vyžadované na základě tohoto protokolu a dále informace vyžadované na základě rozhodnutí konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu. Tyto informace obsahují: a) právní, správní a politická opatření týkající se přístupu a sdílení přínosů; b) informace o národním kontaktním místě a příslušném orgánu či orgánech a c) povolení neboobdobný dokument vydaný v okamžiku přístupu, dokládající rozhodnutí o udělení předchozího informovaného souhlasu a sjednání vzájemně dohodnutých podmínek. 3. Další informace, jsou-li dostupné, mohou podle potřeby zahrnovat: a) odpovědné orgány domorodých a místních společenství a informace, tak jak o nich bylo rozhodnuto; b) vzorová smluvní ustanovení; c) metody a nástroje vytvořené k monitorovánígenetických zdrojů a d) zásady chování a osvědčené postupy. 4. Konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu na svém prvním zasedání posoudí a stanoví způsoby provozování Informačního systému pro přístup a sdílení přínosů, včetně zpráv o jeho činnosti, a bude je nadále sledovat. Článek 15 Soulad s vnitrostátními právními předpisy a regulačními požadavky týkajícími se přístupu a sdílení přínosů 1. Každá smluvní strana přijme vhodná, účinná a přiměřená právní, správní či politická opatření s cílem zajistit, aby přístup ke genetickým zdrojům využívaným v rámci její jurisdikce byl uplatněn v souladu s předchozím informovaným souhlasem a aby byly sjednány vzájemně dohodnuté podmínky, a to způsobem vyžadovaným vnitrostátním právem a regulačními požadavky druhé smluvní strany týkajícími se přístupu a sdílení přínosů. 2. Smluvní strany přijmou vhodná, účinná a přiměřená opatření k řešení případů neplnění opatření přijatých v souladu s odstavcem 1 uvedeným výše. 3. V případech domnělého porušení vnitrostátního práva a regulačních požadavků týkajících se přístupu a sdílení přínosů uvedených v odstavci 1 uvedeným výše smluvní strany, pokud je to možné a vhodné, spolupracují. Článek 16 Soulad s vnitrostátními právními předpisy a regulačními požadavky týkajícími se přístupu a sdílení přínosů v případě tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji 1. Každá smluvní strana přijme dle potřeby vhodná, účinná a přiměřená právní, správní či politická opatření s cílem zajistit, aby přístup k tradičním znalostem souvisejícím s genetickými zdroji využívaným v rámci její jurisdikce byl uplatněn v souladu s předchozím informovaným souhlasem nebo schválením a zapojením domorodých a místních společenství a aby byly sjednány vzájemně dohodnuté podmínky, a to způsobem vyžadovaným vnitrostátním právem nebo regulačními požadavky druhé smluvní strany, v níž se tato domorodá a místní společenství nacházejí. 2. Každá smluvní strana přijme vhodná, účinná a přiměřená opatření k řešení případů neplnění opatření přijatých v souladu s odstavcem 1 uvedeným výše.. 3. V případech domnělého porušení vnitrostátního práva a regulačních požadavků týkajících se přístupu a sdílení přínosů uvedených v odstavci 1 uvedeným výše smluvní strany, pokud je to možné a vhodné, spolupracují. Článek 17 Monitorování využívání genetických zdrojů 1. Každá smluvní stranapřijme dle potřeby opatření na podporu dodržování pravidel, jejichž cílem je sledovat a zvýšit transparentnost využívání genetických zdrojů. Tato opatření zahrnují: a) určení jednoho nebo několika kontrolních bodů, a to následujícím způsobem: i) určené kontrolní body budou dle potřeby shromažďovat nebo přijímat příslušné informace týkající se předchozího informovaného souhlasu, zdroje genetických zdrojů, sjednání vzájemně dohodnutých podmínek nebo využívání genetických zdrojů, kde je to účelné; ii) každá smluvní strana vyžaduje od uživatelů genetických zdrojů dle potřeby a v závislosti na konkrétních charakteristikách určeného kontrolního bodu, aby určenému kontrolnímu bodu poskytli informace stanovené v předchozím bodě. Každásmluvní strana přijme vhodná, účinná a přiměřená opatřená k řešení případů neplnění; iii) aniž je tím dotčena ochrana důvěrných informacídůvěrných informací, tyto informace, včetně informací z mezinárodně uznávaných certifikátů o shodě, pokud jsou k dispozici, budou dle potřeby poskytovány příslušným orgánům, smluvní straně poskytující předchozí informovaný souhlas a Informačnímu systému pro přístup a sdílení přínosů; iv) kontrolní body musí být účinné a měly by mít funkce, které mají význam pro provádění tohoto písmene a). Měly by mít význam pro využívání genetických zdrojů, nebo pro sběr příslušných informací, a to mimo jiné v jakékoli fázi výzkumu, vývoje, inovací, před uvedením na trh a uvedení na trh; b) doporučení uživatelům a poskytovatelům genetických zdrojů, aby do vzájemně dohodnutých podmínek zahrnuli ustanovení upravující sdílení informací o provádění těchto podmínek, a to i prostřednictvím požadavků na podávání zpráv, a c) podporu využité nákladově efektivních komunikačních nástrojů a systémů. 2. Povolení nebo obdobný dokument, který byl vydán v souladu s čl. 6 odst. 3 písm. e) a poskytnut Informačnímu systému pro přístup a sdílení přínosů, představuje mezinárodně uznávaný certifikáto shodě. 3. Mezinárodně uznávaný certifikát o shodě slouží jako doklad skutečnosti, že přístup ke genetickým zdrojům, na které se vztahuje, byl uplatněn v souladu s předchozím informovaným souhlasem a že byly sjednány vzájemně dohodnuté podmínky, a to způsobem vyžadovaným vnitrostátním právem a regulačními požadavky smluvní strany poskytující předchozí informovaný souhlas. 4. Mezinárodně uznávaný certifikát o shodě musí obsahovat alespoň následující údaje, nejsou-li tyto údaje důvěrné: a) vydávající orgán; b) datum vydání; c) poskytovatel; d) jedinečný identifikátor certifikátu; e) fyzická nebo právnická osoba, pro kterou byl předchozí informovaný souhlas udělen; f) předmět nebo genetické zdroje, na které se certifikát vztahuje; g) potvrzení skutečnosti, že byly sjednány vzájemně dohodnuté podmínky; (h) potvrzení, že byl získán předchozí informovaný souhlas, a i) komerční nebo nekomerční využití. Článek 18 Dodržování vzájemně dohodnutých podmínek 1. Při provádění čl. 6 odst. 3 písm. g) bodu i) a článku 7 jednotlivé smluvní strany vybídnou poskytovatele a uživatele genetických zdrojů nebo tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji, aby do vzájemně dohodnutých podmínek zahrnuli ustanovení upravující řešení sporů, je-li to vhodné, zejména: a) jurisdikci, které podřídí řízení o řešení sporů; b) rozhodné právo nebo c) možnosti alternativního řešení sporů, jako je zprostředkování nebo rozhodčí řízení. 2. Každá smluvní strana zajistí, aby v případě sporů vyplývajících ze vzájemně dohodnutých podmínek byla v rámci jejího právního řádu k dispozici možnost použití právního prostředku, a to v souladu s platnými požadavky na jurisdikci. 3. Každá smluvní strana přijme podle potřeby účinná opatření, pokud jde o: a) přístup ke spravedlnosti a b) využívání mechanismů pro vzájemné uznávání a výkonu cizích soudních rozhodnutí a rozhodčích nálezů. 4. Konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu přezkoumá účinnost tohoto článku v souladu s článkem 31 tohoto protokolu. Článek 19 Vzorová smluvní ustanovení 1. Smluvní strany dle potřeby podporují vytváření, aktualizaci a využívání odvětvových a průřezových vzorových smluvních ustanovení vzájemně dohodnutých podmínek. 2. Konferencí smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu pravidelně posuzuje využívání odvětvových a průřezových vzorových smluvních ustanovení.. Článek 20 Zásady chování, pravidla a osvědčené postupy nebo normy 1. Smluvní strany dle potřeby podporují vytvoření, aktualizaci a využívání dobrovolných zásad chování, pravidel a osvědčených postupů nebo norem pro přístup a sdílení přínosů. 2. Využívání dobrovolných zásad chování, pravidel a osvědčených postupů nebo norem bude pravidelně hodnoceno konferencí smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu, která zváží přijetí konkrétních zásad chování, pravidel a osvědčených postupů nebo norem. Článek 21 Zvyšování povědomí Každá smluvní strany přijme opatření ke zvýšení povědomí o významu genetických zdrojů a tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji a o příslušných otázkách přístupu a sdílení přínosů. Mezi tato opatření může patřit například: a) podpora tohoto protokolu, včetně jeho cíle; b) organizace jednání domorodých a místních společenství a příslušných zúčastněných stran; c) zřízení a vedení pracoviště podpory pro domorodá a místní společenství a příslušné zúčastněné strany; d) šíření informací prostřednictvím vnitrostátního informačního systému; e) podpora dobrovolných zásad chování, pravidel a osvědčených postupů nebo norem a jejich konzultace s domorodými a místními společenstvími a příslušnými zúčastněnými stranami; f) dle potřeby podpora domácí, regionální a mezinárodní výměny zkušeností; g) vzdělávání a školení uživatelů a poskytovatelů genetických zdrojů a tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji ohledně jejich povinností týkajících se přístupu a sdílení přínosů; h) zapojení domorodých a místních společenství a příslušných zúčastněných stran do provádění tohoto protokolu a i) zvyšování povědomí o pravidlech a postupech domorodých a místních společenství. Článek 22 Kapacity 1. Smluvní strany spolupracují při vytváření kapacit, rozvoji kapacit a posilování kapacit lidských zdrojů a institucí za účelem účinného provádění tohoto protokolu ve smluvních stranách patřících k rozvojovým zemím, zvláště zemím nejméně rozvinutým a malým ostrovním rozvojovým státům, a ve smluvních stranách s transformující se ekonomikou, a to mimo jiné prostřednictvím stávajících globálních, regionálních, subregionálních a státních institucí a organizací. V této souvislosti je třeba, aby smluvní strany usnadnily zapojení domorodých a místních společenství a zúčastněných stran, včetně nevládních organizací a soukromého sektoru. 2. Potřeba finančních zdrojů ze strany smluvních stran patřících k rozvojovým zemím, zvláště zemí nejméně rozvinutým zemím a malým ostrovním rozvojovým států, a smluvních stran s transformující se ekonomikou, v souladu s příslušnými ustanoveními Úmluvy musí být plně zohledněna pro účely vytváření a rozvoje kapacit k provádění tohoto protokolu. 3. Jako základ pro vhodná opatření v souvislosti s prováděním tohoto protokolu by smluvní strany patřící k rozvojovým zemím, zvláště nejméně rozvinuté země a malé ostrovní rozvojové státy, a smluvní strany s transformující se ekonomikou měly prostřednictvím vlastních hodnocení vnitrostátních kapacit vymezit své vlastnípotřeby kapacit a priority. Tyto smluvní strany by při tom měly podporovat potřeby kapacit a priority domorodých a místních společenství a příslušných zúčastněných stran tak, jak je tyto strany vymezily, a to s důrazem na kapacitní potřeby a priority žen. 4. Na podporu provádění tohoto protokolu může vytváření a rozvíjení kapacit řešit mimo jiné následující hlavní oblasti: a) schopnost provádět tento protokol a dodržovat povinnosti z něj vyplývající; b) schopnost vyjednat vzájemně dohodnuté podmínky; c) schopnost vytvářet, provádět a prosazovat vnitrostátní právní, správní a politická opatření týkající se přístupu a sdílení přínosů a d) schopnost zemí rozvíjet kapacity svéhovlastního výzkumu pro zvyšování hodnoty svých genetických zdrojů. 5. K opatřením podle výše uvedených odstavců 1 až 4 může mimo jiné patřit: a) právní a institucionální rozvoj; b) podpora rovnosti a spravedlnosti při vyjednávání, například školení zaměřené na vyjednávání vzájemně dohodnutých podmínek; c) monitorování a prosazování dodržování pravidel; d) využití nejlepších dostupných komunikačních nástrojů a systémů založených na internetu pro činnosti v oblasti přístupu a sdílení přínosů; e) vytváření a využívání metod oceňování; f) biologický průzkum, související výzkumné a taxonomické studie; g) převod technologií a infrastrukturnícha technických kapacity, jimiž lze zajistit trvalou udržitelnost tohoto převodu technologií; h) posílení příspěvku činností v oblasti přístupu a sdílení přínosů k ochraně biologické rozmanitosti a trvale udržitelnému způsobu využívání jejích složek; i) zvláštní opatření na zvýšení kapacit příslušných zúčastněných stran, pokud jde o přístup a sdílení přínosů, a j) zvláštní opatření na zvýšení kapacit domorodých a místních společenství, s důrazem na posílení kapacit žen v těchto společenství, pokud jde o přístup ke genetickým zdrojům nebo tradičním znalostem souvisejícím s genetickými zdroji. 6. Informace o iniciativách vytváření a rozvoje kapacit na státní, regionální a mezinárodní úrovni, které byly podniknuty v souladu s výše uvedenými odstavci 1 až 5, by měly být poskytnuty Informačnímu systému pro přístup a sdílení přínosů s cílem podpořit synergii a koordinaci v oblasti vytváření a rozvoje kapacit pro přístup a sdílení přínosů. Článek 23 Převod technologií a spolupráce V souladu s články 15, 16, 18 a 19 Úmluvysmluvní strany spolupracují na programech vědeckého a technického výzkumu a vývoje, včetně biotechnologických výzkumných činností, v zájmu dosažení cíle tohoto protokolu. Smluvní strany se zavazují podporovat smluvní strany patřící k rozvojovým zemím, zvláště nejméně rozvinuté země a malé ostrovní rozvojové státy, a smluvní strany s transformující se ekonomikou, při přístupu k technologiím a převod technologií těmto smluvním stranám, a to s cílem umožnit vytvoření a posilování stabilní a životaschopné technologické a vědecké základny pro dosažení cílů Úmluvy a tohoto protokolu. Je-li to možné a vhodné, tato spolupráce se uskuteční se smluvní stranou nebosmluvními stranami a ve smluvní straně nebosmluvních stranách, které jsou zeměmi původu takových zdrojů nebo které si opatřily genetické zdroje v souladu s Úmluvou. Článek 24 Státy, které nejsou smluvními stranami Smluvní strany vyzvou státy, které nejsou smluvními stranami, aby dodržovaly tento protokol a přispívaly příslušnými informacemi do Informačního systému pro přístup a sdílení přínosů. Článek 25 Mechanismus a zdroje financování 1. Při posuzování finančních zdrojů na provádění tohoto protokolu přihlédnou smluvní strany k ustanovením článku 20 Úmluvy. 2. Mechanismus financování Úmluvy je mechanismem financování tohoto protokolu. 3. Pokud jde o vytváření a rozvíjení kapacit podle článku 22 tohoto protokolu, vezme konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu při poskytování doporučení týkající se mechanismu financování uvedeného výše v odstavci 2 a předkládaného k posouzení konferencí smluvních stran v úvahu potřebu finančních zdrojů ve smluvních stranách patřících k rozvojovým zemím, zvláště nejméně rozvinutým zemím a malým ostrovním rozvojovým státům, a smluvních stranách s transformující se ekonomikou, a dále vezme v úvahu potřebu kapacit v domorodých a místních společenstvích, včetně žen v těchto společenstvích. 4. V kontextu výše uvedeného odstavce 1 smluvní strany rovněž přihlédnou k potřebám smluvních stran patřících k rozvojovým zemím, zvláště nejméně rozvinutým zemímh a malým ostrovním rozvojových státům, a smluvních stran s transformující se ekonomikou při jejich úsilí o vymezení a plnění požadavků na vytváření a rozvoj kapacipro účely provádění tohoto protokolu. 5. Pokyny týkající se mechanismu financování Úmluvy obsažené v příslušných rozhodnutích konference smluvních stran, včetně těch, které byly odsouhlaseny před přijetím tohoto protokolu, se obdobně použijí i na ustanovení tohoto článku. 6. Smluvní strany patřící k vyspělým zemím mohou rovněž poskytnout finanční a jiné prostředky k uplatnění ustanovení tohoto protokolu prostřednictvím dvoustranných, regionálních a mnohostranných mechanismů, přičemž smluvní strany patřící k rozvojovým zemím a smluvní strany s transformující se ekonomikou je mohou využít. Článek 26 Konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu 1. Konference smluvních stran slouží jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu. 2. Smluvní strany Úmluvy, které nejsou smluvními stranami tohoto protokolu, se mohou účastnit jako pozorovatelé jednání v rámci kteréhokoli zasedání konference smluvních stran sloužícího jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu. Slouží-li konference smluvních stran jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu, jsou rozhodnutí schvalovaná na základě tohoto protokolu přijímána pouze jeho smluvními stranami. 3. Slouží-li konference smluvních stran jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu, je každý člen byra konference smluvních stran zastupující stranu Úmluvy, která však v dané době není smluvní stranou tohoto protokolu, nahrazen členem, kterého ze svého středu zvolí smluvní strany protokolu. 4. Konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu pravidelně přezkoumává provádění tohoto protokolu a v rámci svého mandátu přijímá rozhodnutí nezbytná k prosazení toho, aby jehoprovádění byla účinná. Vykonává funkce, které jsou jí tímto protokolem svěřeny, a dále: a) vydává doporučení ve všech otázkách nezbytných z hlediska provádění tohoto protokolu; b) zřizuje pomocné orgány, které pokládá za nezbytné pro provádění tohoto protokolu; c) vyhledává a popřípadě využívá služby, spolupráci a informace, které poskytují příslušné mezinárodní organizace a mezivládní a nevládní orgány; d) stanoví formu a lhůty pro předávání informací, které mají být v souladu s článkem 29 tohoto protokolu předloženy, posuzuje uvedené informace a zprávy předložené kterýmkoli pomocným orgánem; e) dle potřeby přezkoumává a přijímá změny tohoto protokolu a jeho přílohy, stejně jako dodatečné přílohy protokolu, které jsou pokládány za nezbytné pro jeho provádění, a f) vykonává další funkce, které mohou být pro provádění tohoto protokolu vyžadovány. 5. Jednací řád konference smluvních stran a finanční pravidla stanovená v Úmluvě se použijí přiměřeně i v rámci tohoto protokolu, není-li na základě konsensu vyjádřeného konferencí smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu rozhodnuto jinak. 6. První zasedání konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu svolává sekretariát tak, aby se konalo současně s prvním zasedáním konference smluvních stran naplánovaným po dni vstupu tohoto protokolu v platnost. Následná řádná zasedání konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu se konají současně s řádnými zasedáními konference smluvních stran Úmluvy, pokud konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu nerozhodne jinak. 7. Mimořádná zasedání konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu se konají v jiném termínu, pokud to konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu považuje za nezbytné, nebo na základě písemné žádosti kterékoli smluvní strany za předpokladu, že do šesti měsíců od chvíle, kdy sekretariát uvedenou žádost oznámí smluvním stranám, získá tato žádost podporu nejméně jedné třetiny smluvních stran. 8. Organizace spojených národů, její specializované agentury a Mezinárodní agentura pro atomovou energii a rovněž tak každý stát, jenž je členem uvedených organizací, nebo pozorovatelé v uvedených organizacích, kteří nejsou smluvní stranou Úmluvy, mohou být na zasedáních konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu zastoupeni jako pozorovatelé. Každému subjektu, státnímu či mezinárodnímu, vládnímu či nevládnímu, který je způsobilý ve věcech, jimiž se tento protokol zabývá, a který sdělil sekretariátu přání, že chce být na zasedání konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu zastoupen jako pozorovatel, může být povolen vstup, pokud nejméně jedna třetina smluvních stran nevyjádří námitku. Nestanoví-li tento článek jinak, podléhá povolení vstupu a účast pozorovatelů jednacímu řádu, na který odkazuje výše uvedený odstavec 5. Článek 27 Pomocné orgány 1. Kterýkoli pomocný orgán zřízený Úmluvou nebo v jejím rámci může sloužit pro účely tohoto protokolu, a to i na základě rozhodnutí konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu. Každé takové rozhodnutí stanoví úkoly, které mají být provedeny. 2. Strany Úmluvy, které nejsou smluvními stranami tohoto protokolu, se mohou účastnit jednání kteréhokoli zasedání uvedených pomocných orgánů jako pozorovatelé. Slouží-li pomocný orgán Úmluvy jako pomocný orgán tohoto protokolu, jsou rozhodnutí na základě tohoto protokolu přijímána výhradně smluvními stranami protokolu. 3. Vykonává-li pomocný orgán Úmluvy své funkce se zřetelem na záležitosti týkající se tohoto protokolu, je každý člen předsednictva uvedeného pomocného orgánu, jenž představuje smluvní stranu Úmluvy, která ale v dané době není smluvní stranou protokolu, nahrazen členem, kterého ze svého středu smluvní strany protokolu zvolí. Článek 28 Sekretariát 1. Sekretariát zřízený článkem 24 Úmluvy plní funkci sekretariátu tohoto protokolu. 2. Ustanovení čl. 24 odst. 1 Úmluvy o funkcích sekretariátu se přiměřenýmzpůsobem použije i pro tento protokol. 3. Náklady na služby sekretariátu pro účely tohoto protokolu v rozsahu, v jakém se budou lišit od ostatních služeb, hradí smluvní strany protokolu. Konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu rozhodne na svém prvním zasedání o nezbytných rozpočtových opatřeních v tomto směru. Článek 29 Monitorování plnění a podávání zpráv Každá smluvní strana dohlíží na plnění svých závazků stanovených tímto protokolem a ve lhůtách a formátu, které stanoví konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu, podává konferenci smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu zprávy o opatřeních, která k provádění protokolu přijala. Článek 30 Postupy a mechanismy na podporu dodržování tohoto protokolu Konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu na svém prvním zasedání posoudí a schválí postupy spolupráce a institucionální mechanismy na podporu dodržování ustanovení tohoto protokolu a řešení případů nedodržování. Tyto postupy a mechanismy zahrnují vhodná ustanovení o poskytování poradenství nebo asistenci. Uvedené postupy a mechanismy jsou odděleny od postupů a mechanismů týkajících se urovnávání sporů podle článku 27 Úmluvy, aniž by tím byly tyto mechanismy a postupy dotčeny. Článek 31 Hodnocení a přezkoumání Konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu provede po 4 letech po vstupu tohoto protokolu v platnost a poté velhůtách určených konferencí smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu hodnocení účinnosti tohoto protokolu. Článek 32 Podpis Tento protokol je otevřen k podpisu pro smluvní strany Úmluvy v sídle Organizace spojených národů v New Yorku ve dnech 2. února 2011 až 1. února 2012. Článek 33 Vstup v platnost 1. Tento protokol vstupuje v platnost devadesátým dnem po dni uložení padesáté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení států nebo organizací pro regionální hospodářskou integraci, které jsou smluvními stranami Úmluvy. 2. Pro každý stát nebo organizaci pro regionální hospodářskou integraci, která ratifikuje, přijme nebo schválí tento protokol nebo k němu přistoupí po uložení padesáté listiny podle výše uvedeného odstavce 1, vstoupí tento protokol v platnost devadesátým dnem po dni uložení listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení daného státu nebo organizace pro regionální hospodářskou integraci, případně ke dni, k němuž pro daný stát nebo organizaci pro regionální hospodářskou integraci vstupuje v platnost Úmluva, nastane-li toto datum později. 3. Pro účely výše uvedených odstavců 1 a 2 nebude jakákoli listina uložená organizací regionální ekonomické integrace počítána za dodatečnou k těm, které uloží členské státy takové organizace. Článek 34 Výhrady K tomuto protokolu se nepovolují žádné výhrady. Článek 35 Odstoupení 1. Kdykoli po uplynutí dvou let ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost pro smluvní stranu může tato smluvní strana od protokolu odstoupit na základě písemného oznámení depozitáři. 2. Jakékoli takové odstoupení nastane po uplynutí jednoho roku po datu obdržení písemného oznámení depozitářem nebo k takovému pozdějšímu datu, které může být uvedeno v oznámení o odstoupení. Článek 36 Platná znění Tento protokol, sepsaný v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, arabském, čínském, francouzském, ruském a španělském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost, bude uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů. NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k tomuto protokolu své podpisy, a to k uvedeným datům. PŘIJATO v Nagoji dne dvacátého devátého října dva tisíce deset. PŘÍLOHA PENĚŽNÍ A NEPENĚŽNÍ PŘÍNOSY 1. Peněžní přínosy mohou zahrnovat zejména, ale nemají být omezeny na: a) poplatky za přístup / poplatek za odebraný či jinak získaný vzorek; b) platby předem; c) platby v průběhu využívání zdrojů; d) platby licenčních poplatků; e) licenční poplatky v případě uvedení na trh; f) zvláštní poplatky hrazené ve prospěch svěřeneckých fondů podporujících ochranu a trvale udržitelné využívání biologické rozmanitosti; g) platy a preferenční podmínky na základě vzájemné dohody; h) financování výzkumu; i) společné podniky; j) společné vlastnictví příslušných práv duševního vlastnictví. 2. Nepeněžní přínosy mohou zahrnovat zejména, ale nemají být omezeny na: a) sdílení výsledků výzkumu a vývoje; b) spolupráci a účast ve vědeckém výzkumu a rozvojových programech, především v činnostech biotechnologického výzkumu, a je-li to možné ve smluvní straně poskytující genetické zdroje; c) účast na vývoji produktů; d) spolupráci a účast v oblasti vzdělávání a školení; e) umožnění přístupu do ex situ objektů genetických zdrojů a do databází; f) převod znalostí a technologií poskytovateli genetických zdrojů za spravedlivých a maximálně výhodných podmínek, včetně koncesí a preferenčních podmínek na základě vzájemné dohody, a to zejména znalostí a technologií, které využívají genetické zdroje, včetně biotechnologií, nebo které souvisejí s ochranou a trvale udržitelným využíváním biologické rozmanitosti; g) posílení kapacit pro převod technologií; h) vytváření institucionálních kapacit; i) lidské a materiální zdroje k posílení kapacit pro správu a prosazování předpisů upravujících přístup; j) školení týkající se genetických zdrojů za plné účasti zemí poskytujících genetické zdroje, a pokud je to možné, v těchto zemích; k) přístup k vědeckým informacím souvisejícím s ochranou a trvale udržitelným využíváním biologické rozmanitosti, včetně biologických inventarizací a taxonomických studií; l) přínosy pro lokální ekonomiku; m) výzkum zaměřený směrem k prioritním potřebám, jako je zdraví či potravinová bezpečnost, se zohledněním domácího využití genetických zdrojů ve smluvní straně, která genetické zdroje poskytuje; n) institucionální a profesionální vztahy, které mohou vzniknout ze smlouvy o přístupu a sdílení přínosů a následných činností v rámci spolupráce; o) přínosy v oblasti potravinové bezpečnosti a možností obživy; p) společenské uznání; q) společné vlastnictví příslušných práv duševního vlastnictví. 1) Úmluva o biologické rozmanitosti, přijatá v Rio de Janeiro dne 5. června 1992, byla vyhlášena pod č. 134/1999 Sb.
Nález Ústavního soudu č. 234/2016 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 234/2016 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 14. června 2016 sp. zn. Pl. ÚS 7/15 ve věci návrhu na zrušení § 13 odst. 2 zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů Vyhlášeno 22. 7. 2016, částka 91/2016 * Odůvodnění * I. - Rekapitulace předchozího řízení a podaného návrhu * II. - Splnění podmínek řízení * III. - Průběh řízení před Ústavním soudem a vyjádření účastníků a vedlejšího účastníka řízení * IV. - Posouzení kompetence a ústavní konformity legislativního procesu * V. - Základní východiska při přezkumu napadeného zákonného ustanovení * VI. - Vlastní argumentace Ústavního soudu * VII. - Závěr 234 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 7/15 dne 14. června 2016 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj), Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu Městského soudu v Praze na zrušení § 13 odst. 2 zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a veřejné ochránkyně práv jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Ustanovení § 13 odst. 2 zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. Odůvodnění I. Rekapitulace předchozího řízení a podaného návrhu 1. Návrhem doručeným Ústavnímu souduÚstavnímu soudu dne 5. 3. 2015 podaným na základě čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a ustanovení § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) se Městský soud v Praze (dále též jen „navrhovatel“ anebo „městský soud“) domáhá zrušení ustanovení § 13 odst. 2 zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, (dále též jen „zákon o registrovaném partnerství“). 2. Navrhovatel uvádí, že usnesením Úřadu městské části Praha 13, odboru sociální péče a zdravotnictví, ze dne 25. 3. 2014 č. j. P 13-12735/2014 bylo zastaveno řízení o žádosti Ing. Petra Laně (dále jen „žalobce“) o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli, protože žadatel nesplňuje požadavky ustanovení § 800 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Odvolání žalobce následně zamítl Magistrát hl. m. Prahy, odbor správních činností ve zdravotnictví a sociální péči, rozhodnutím ze dne 30. 4. 2014 sp. zn. SOC: 608555/2014. Podstata tohoto rozhodnutí spočívala v tom, že správní orgán prvního stupně sice rozhodl v souladu s právními předpisy, nicméně opomněl uvést, že zákaz osvojení osobou žijící v registrovaném partnerství plyne z ustanovení § 13 odst. 2 zákona o registrovaném partnerství. Toto rozhodnutí napadl žalobce správní žalobou podanou k městskému soudu. 3. Městský soud v odůvodnění návrhu uvádí, že důvod zákazu osvojení v těchto případech plyne přímo ze zákonné úpravy, podle níž samotná existence registrovaného partnerství brání tomu, aby se jeden z partnerů mohl stát osvojitelem dítěte, a jiné skutečnosti se za této situace nezjišťují. Navrhovatel poukazuje na čl. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a na čl. 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), které zakazují jakoukoliv formu diskriminace. Poukázat lze rovněž na čl. 21 Listiny základních práv Evropské unie, výslovně zakazující diskriminaci z důvodu sexuální orientace. Navrhovatel rekapituluje obecnou úpravu osvojení obsaženou v ustanovení § 800 občanského zákoníku a konstatuje, že pokud by žadatel o osvojení nežil v manželství a ani v registrovaném partnerství, mohl by se za určitých podmínek stát osvojitelem. Pokud však žije v registrovaném partnerství, platí zákaz osvojení již z tohoto titulu, aniž by byly posuzovány okolnosti, zda takový žadatel je schopen vytvořit odpovídající zázemí pro řádnou výchovu dítěte. Tyto skutečnosti představují rozdíly, které jsou neodůvodněné, a ani neexistují rozumné důvody pro uplatněný rozdílný přístup. 4. Proto městský soud navrhuje napadené zákonné ustanovení zrušit. II. Splnění podmínek řízení 5. Ústavní soudÚstavní soud se nejprve zabýval splněním podmínek řízení a konstatuje, že návrh byl podán podle čl. 95 odst. 2 Ústavy. Podle tohoto ustanovení platí, že „[d]ojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu souduÚstavnímu soudu.“ 6. K tomu Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že se v daném případě jedná o případ tzv. konkrétní (ještě přesněji: incidenční), a nikoliv abstraktní kontroly norem. S ohledem na shora uvedené je navrhovatel zcela nesporně aktivně legitimován k podání tohoto návrhu, neboť napadené zákonné ustanovení se bezprostředně týká věci řešené městským soudem, a pokud by se Ústavní soudÚstavní soud k jeho ústavnosti nevyjádřil, nastala by v podmínkách právního státu krajně nežádoucí situace, kdy by soud musel rozhodovat podle ustanovení zákona, které je podle jeho pevného přesvědčení v rozporu s ústavním pořádkem. 7. Protože Ústavní soudÚstavní soud nemá žádné pochybnosti ani ohledně splnění dalších podmínek řízení, přistoupil k věcnému projednání návrhu. III. Průběh řízení před Ústavním soudem a vyjádření účastníků a vedlejšího účastníka řízení 8. Ústavní soudÚstavní soud podle ustanovení § 69 zákona o Ústavním soudu zaslal návrh Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky (dále jen „Poslanecká sněmovna“ a „Senát“) jako účastníkům řízení a vládě a veřejné ochránkyni práv (dále též jen „Ochránkyně“), jež jsou oprávněny vstoupit do řízení jako vedlejší účastníci řízení. 9. Poslanecká sněmovna ve vyjádření k návrhu uvedla, že zákon č. 115/2006 Sb. byl v Poslanecké sněmovně projednán jako poslanecký návrh zákona (tisk č. 969) a byl schválen ve znění pozměňovacích návrhů dne 16. 12. 2005. Znění ustanovení § 13 odst. 2 tohoto zákona od roku 2005 nebylo novelizováno. S návrhem zákona vyslovily souhlas obě komory Parlamentu, zákon byl podepsán příslušnými ústavními činiteli a byl též řádně vyhlášen. 10. Senát ve vyjádření k návrhu uvedl, že projednal a schválil návrh zákona o registrovaném partnerství ve znění postoupeném mu Poslaneckou sněmovnou na své 9. schůzi dne 26. 1. 2006, když pro jeho schválení hlasovalo z 65 přítomných senátorů 45 a proti 14. V rozpravě se někteří senátoři vyslovili i k napadenému zákonnému ustanovení. Návrh zákona byl tedy schválen ústavně předepsaným způsobem. 11. Vláda Ústavní soudÚstavní soud informovala o tom, že svého práva vyplývajícího z ustanovení § 69 odst. 2 zákona o Ústavním soudu nevyužije a do řízení nevstoupí. 12. Veřejná ochránkyně práv sdělila, že ve smyslu ustanovení § 69 odst. 3 zákona o Ústavním soudu vstupuje do řízení jako vedlejší účastník, a uvedla, že odkazuje na zprávu o šetření, kterou ve věci žalobce zpracovala (sp. zn. 2977/2014/VOP). Právní věty, obsažené v této zprávě, jsou následující: „I. Ustanovení § 800 občanského zákoníku z roku 2012 nevylučuje osvojení registrovanými partnery. Je však vyloučeno ustanovením § 13 odst. 2 zákona o registrovaném partnerství. II. Jakékoliv ustanovení nebo postup orgánu veřejné moci, které vedou ke znemožnění osvojení pouze z důvodu sexuální orientace potenciálního osvojitele, odporují ústavnímu pořádku a Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.“ Tento názor Ochránkyně odůvodnila tím, že nenachází žádný objektivní a racionální důvod, pro který by mělo být registrovaným partnerům znemožněno osvojení, a to ani mezi tvrzeními odpůrců osvojení registrovanými partnery. Absurdnost celé situace je dokreslena skutečností, že zákonodárce se snaží zákonem zabránit něčemu, co není normativně regulovatelné, a sice aby byly děti vychovávány registrovanými partnery. Tato situace totiž reálně existuje. Vyjma možnosti biologického rodičovství mohou totiž výchovy dítěte registrovaní partneři dosáhnout i jinými způsoby. Nejčastěji půjde o případy, kdy se jeden z partnerů stal rodičem ještě před vznikem partnerství a o dítě nadále pečuje. Rozpolcenost zákonodárce lze ilustrovat zněním ustanovení § 13 odst. 3 zákona o registrovaném partnerství, které v takovém případě stanoví druhému partnerovi povinnost o dítě pečovat. Další variantou je osvojení dítěte pouze jednou osobou, aniž by faktičtí životní partneři uzavřeli registrované partnerství, neboť osvojení samostatně žijící osobou zákon připouští. Ochránkyně odkázala rovněž na rozsudky Evropského soudu pro lidská práva (dále též jen „ESLP“) Fretté proti Francii (ze dne 26. 2. 2002, č. stížnosti 36515/97) nebo E. B. proti Francii (ze dne 22. 1. 2008, č. stížnosti 43546/02), kde tento soud dospěl k závěru, že adopce dítěte homosexuálně orientovanou osobou může být zamítnuta pouze v případě, že pro takové rozhodnutí existují i jiné důvody než pouhá sexuální orientace zájemce. Jinými slovy, ESLP samotnou sexuální orientaci uchazeče o adopci nepovažuje za legitimní důvod pro omezení jeho práva rozvíjet vztah s dítětem vhodným k adopci. Jelikož ustanovení § 13 odst. 2 zákona o registrovaném partnerství vylučuje registrované partnery z možnosti osvojit dítě pouze z důvodu jejich sexuální orientace, má Ochránkyně za to, že toto ustanovení odporuje právu na rovné zacházení deklarovanému článkem 14 Úmluvy. 13. Ochránkyně poukazuje i na zahraniční srovnání, z něhož plyne, že z 28 států Evropské unie mohou osoby stejného pohlaví uzavřít manželství v 11 zemích a v dalších 6 státech mohou uzavřít registrované partnerství. Z těchto 17 států připouští společné osvojení i osvojení dítěte partnera 13 států a pouze osvojení dítěte partnera 2 státy. Jen Maďarsko a Česká republika zcela zapovídají registrovaným partnerům osvojení. Ochránkyně konstatuje, že předmětná otázka není jen otázkou politickou, nýbrž též otázkou lidskoprávní. V tomto směru se domnívá, že napadené zákonné ustanovení odporuje právu na ochranu soukromého a rodinného života podle čl. 8 Úmluvy a čl. 10 odst. 2 Listiny a zákazu diskriminace podle čl. 14 Úmluvy. Závěrem Ochránkyně vyslovuje názor, že napadené zákonné ustanovení zakládá přímou diskriminacipřímou diskriminaci na základě sexuální orientace, a navrhuje proto, aby bylo zrušeno jako protiústavní. 14. Ve smyslu ustanovení § 44 zákona o Ústavním soudu rozhodl Ústavní soud ve věci bez konání ústního jednání, neboť od něj nebylo lze očekávat další objasnění věci. IV. Posouzení kompetence a ústavní konformity legislativního procesu 15. Protože podaný návrh splňuje všechny zákonem stanovené náležitosti, mohl Ústavní soudÚstavní soud přistoupit k věcnému přezkumu napadeného zákonného ustanovení, přičemž se v souladu s ustanovením § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., nejdříve zabýval otázkou, zda bylo přijato a vydáno ústavně konformním způsobem a v mezích Ústavou stanovené kompetence. V tomto směru však neshledal žádnou relevantní okolnost, která by byla schopna zpochybnit ústavnost způsobu projednávání a schvalování předmětného zákona obsahujícího napadené ustanovení. 16. Podle ustanovení § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., sestává posouzení ústavnosti zákona s ústavním pořádkem ze zodpovězení tří otázek: zda byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence, zda byl přijat ústavně předepsaným způsobem a zda jeho obsah je v souladu s ústavními zákony a v případě jiného právního předpisu i se zákony. V případě napadeného ustanovení je mimo jakoukoliv pochybnost, že Parlament měl ve smyslu čl. 15 odst. 1 Ústavy kompetenci k jeho přijetí. Pokud jde o způsob přijetí zákona o registrovaném partnerství, Ústavní soudÚstavní soud zjistil z vyjádření účastníků řízení, jakož i z dalších veřejně přístupných dokumentů vztahujících se k legislativnímu procesu, že zákon, navržený skupinou poslanců (Anna Čurdová, Jitka Kupčová, Taťána Fischerová, Kateřina Dostálová, Lucie Talmanová, Kateřina Konečná, Zdeněk Jičínský, Vladimír Doležal, Pavel Svoboda, Vlastimil Ostrý a Vladimír Koníček, Poslanecká sněmovna, 2005, IV. volební období, tisk č. 969, in: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=4&ct=969&ctl=0), byl přijat ústavně předepsaným způsobem. 17. Nic proto Ústavnímu souduÚstavnímu soudu nebrání, aby mohl přistoupit k věcnému posouzení ústavnosti napadeného ustanovení. V. Základní východiska při přezkumu napadeného zákonného ustanovení V.1 Citace napadeného ustanovení a dalších relevantních ustanovení 18. Podle ustanovení § 799 občanského zákoníku platí: „(1) Osvojitelem se může stát pouze zletilá a svéprávná osoba, zaručuje-li svými osobními vlastnostmi a způsobem života, jakož i důvody a pohnutkami, které jí vedou k osvojení, že bude pro osvojované dítě dobrým rodičem. (2) Zdravotní stav osvojitele nebo obou osvojitelů nesmí omezovat péči o osvojené dítě ve značné míře.“ 19. Podle ustanovení § 800 občanského zákoníku platí: „(1) Osvojiteli se mohou stát manželé nebo jeden z manželů. Výjimečně může osvojit i jiná osoba; v tom případě soud též rozhodne o tom, že se z matriky vypouští zápis o druhém rodiči. (2) Osvojují-li manželé, podávají návrh na osvojení společně jako společní osvojitelé.“ 20. Ustanovení § 13 zákona o registrovaném partnerství: (1) Existence partnerství není překážkou výkonu rodičovské zodpovědnosti partnera vůči jeho dítěti ani překážkou svěření jeho dítěte do jeho výchovy. Partner, který je rodičem, je povinen zajistit vývoj dítěte a důsledně chránit jeho zájmy při použití přiměřených výchovných prostředků, tak aby nebyla dotčena důstojnost dítěte a ohroženo jeho zdraví a tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj. (2) Trvající partnerství brání tomu, aby se některý z partnerů stal osvojitelem dítěte. (3) Pokud jeden z partnerů pečuje o dítě a oba partneři žijí ve společné domácnosti, podílí se na výchově dítěte i druhý partner; povinnosti týkající se ochrany vývoje a výchovy dítěte se vztahují i na tohoto partnera. 21. Ústavní soudÚstavní soud nejprve konstatuje, že „nový“ občanský zákoník v tomto směru oproti úpravě zakotvené v ustanoveních § 63-66 v současnosti již zrušeného zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, učinil spíše toliko formulační, a nikoliv systémovou obsahovou změnu. Již tento zákon totiž stanovil, že osvojiteli se mohou stát pouze fyzické osoby (§ 64 odst. 1), přičemž jako společné dítě mohou někoho osvojit jen manželé (§ 66 odst. 1). Zákon tedy umožňoval jak osvojení individuální (tzn. jednou osobou), tak také osvojení společné, přičemž v tomto druhém případě se osvojiteli mohli stát výhradně manželé. 22. Z citované platné zákonné úpravy plyne několik závěrů. Předně, zákonodárce upřednostňuje osvojení manželi, resp. jedním z manželů, a to z toho důvodu, že je v primárním zájmu dětí, aby jim byla poskytnuta možnost žít v „úplné“ rodině ve standardním pojetí. Možnost osvojení „jinou“ osobou, tedy zjevně i osobou osaměle žijící, představuje výjimku z tohoto pravidla. V tomto případě však musí být dány jednoznačné záruky toho, že tato osoba je schopna dítěti nabídnout odpovídající záruky pro jeho rozvoj a uspokojování potřeb, a to nejen materiálních. Prostě řečeno, každé dítě by mělo vyrůstat v prostředí, kde se bude cítit dobře, kde bude vnímat zájem a lásku svých nejbližších a v neposlední řadě bude mít pocit jistoty, tak důležitý pro to, aby mohlo vyrůst ve všestranně rozvinutou a přiměřeně sebevědomou osobnost. 23. Z předestřené zákonné regulace rovněž plyne, že úprava obsažená v občanském zákoníku a priori nevylučuje, aby se osvojitelem mohla stát rovněž osoba žijící v registrovaném partnerství (která by byla tzv. jinou osobou, kterou zákon zmiňuje), byť by se nemělo jednat o situaci pravidelnou, nýbrž spíše výjimečnou (viz také ustanovení § 3020 občanského zákoníku, podle něhož ustanovení částí první, třetí a čtvrté o manželství a o právech a povinnostech manželů platí obdobně pro registrované partnerství a práva a povinnosti partnerů). Tuto možnost proto skutečně jednoznačně zakazuje teprve napadené ustanovení zákona o registrovaném partnerství. Ostatně, rovněž z důvodové zprávy k „novému“ občanskému zákoníku k ustanovení § 800 plyne kusé konstatování, že „[u]vádí se výslovný výčet v úvahu přicházejících ,druhů‘ osvojitelů, který z dosavadní právní úpravy lze toliko dovodit. (Naopak ze zdejšího ustanovení lze dovodit, že jde o výčet.) ,Jinou‘ se rozumí osoba, která ač třeba nežije sama, nežije v žádném zákonem uznaném svazku. Nemůže se však jednat o registrované partnery, a to zejména s ohledem na jiný právní předpis, v němž jsou vztahy registrovaných partnerů upraveny.“ 24. Z průběhu legislativního procesu při přijímání zákona o registrovaném partnerství přitom není vůbec zřejmé, jaký byl v tomto směru skutečný úmysl zákonodárce, čím byl motivován a jakou argumentací podložen tak, aby i v tomto případě platil předpoklad racionálního zákonodárce. Z důvodové zprávy k tomuto ustanovení totiž pouze plyne, že „osvojení dítěte registrovanými partnery, resp. kterýmkoliv z partnerů, v době trvání partnerství bude zakázáno. Důvodem je preference náhradní výchovy dítěte heterosexuálním párem.“ Přitom již na tomto místě Ústavní soudÚstavní soud poznamenává, že ani takto stroze pojaté vysvětlení není přiléhavé, jelikož argument preference náhradní výchovy dítěte heterosexuálním párem by měl relevanci pouze tehdy, pakliže by osvojení jedincem zákonodárce zcela vyloučil, což však s ohledem na výše uvedené není pravda. Nehledě i na další nelogičnosti, kdy např. Ochránkyně přiléhavě poukazuje na odstavec 3 napadeného ustanovení určující povinnost druhého partnera podílet se na výchově dítěte, o něž pečuje registrovaný partner (k tomu viz i níže). V.2 Relevantní judikatura Evropského soudu pro lidská práva 25. Otázkou adopce dětí se opakovaně zabývala i judikatura ESLP, na což ostatně výslovně poukazuje Ochránkyně. Ústavní soudÚstavní soud považuje pro nyní rozhodovaný případ za nejvýznamnější zejména následující rozhodnutí ESLP. 26. Ve shora citovaném rozsudku Fretté proti Francii požádal stěžovatel v roce 1991 o předběžný souhlas s adopcí dítěte, přičemž se během šetření před správními orgány netajil svou homosexuální orientací. Jeho žádost byla zamítnuta a nevyhověly mu ani správní soudy. Argumentace vnitrostátních orgánů odkazovala na jeho životní styl a nedostatek odpovídajících záruk z perspektivy výchovy dětí, rodiny a psychologie, navzdory jeho nezpochybňovaným osobním kvalitám a předpokladům vychovávat děti. Stěžovatel před ESLP namítal, že jeho žádost byla odmítnuta výhradně z důvodu předsudků o jeho sexuální orientaci. ESLP mu vyhověl pouze ohledně práva na spravedlivý proces. Konstatoval totiž (z hlediska případné aplikace čl. 8 a 14 Úmluvy), že právo na adopci Úmluva nezaručuje a právo na rodinný život předpokládá existenci rodiny, takže nestačí pouze touha ji založit. ESLP nicméně vyšel z toho, že francouzský občanský zákoník umožňuje v čl. 343 adopce i nesezdané osobě a že důvody předložené vnitrostátními orgány pro odmítnutí implicitně naznačovaly, že stěžovatelova sexuální orientace byla rozhodujícím faktorem. Proto posoudil námitku stěžovatele jako spadající do rozsahu článku 8 Úmluvy, aniž by se však vyjádřil k tomu, zda se jedná o život rodinný či soukromý. Stěžovatel ale především tvrdil, že došlo k porušení jeho soukromého života (§ 28). Soud v dalším kroku uznal, že zamítnutí sledovalo legitimní cíl - ochranu zdraví a práv dítěte. Stejně tak posoudil zamítnutí jako přiměřené sledovanému cíli, neboť státy mají na poli adopcí stejnopohlavními páry širokou míru uvážení, neexistoval mezinárodní konsenzus k těmto otázkám a vnitrostátní orgány legitimně a rozumně uzavřely, že právo na adopci bylo limitováno zájmy dítěte. 27. V rovněž již citovaném rozsudku velkého senátu E. B. proti Francii shledal ESLP porušení Úmluvy tím, že stěžovatelce homosexuální orientace nebyla umožněna adopce, byť nesezdaná osoba mohla dle občanského zákoníku děti osvojit. Stěžovatelka byla tedy diskriminována na základě své sexuální orientace. Je proto poněkud diskutabilní, nakolik rozsudek E. B. proti Francii případně překonává rozsudek Fretté proti Francii. Z pohledu právní stránky má totiž věc E. B. proti Francii jako rozsudek velkého senátu větší váhu a týká se stejné situace, kdy právní úprava homosexuálně orientované osobě adopci nezakazuje (nesleduje se sexuální orientace osvojitele), ale v praxi byla adopce na základě sexuální orientace upřena. Ve věci Fretté proti Francii nicméně tento postup ESLP akceptoval na základě zájmů dítěte a absence mezinárodního konsenzu, ve věci E. B. to však již ESLP označil za rozporné s Úmluvou, neboť neshledal skutečnosti odůvodňující diskriminaci na základě sexuální orientace. Z pohledu skutkového se však obě situace poněkud liší, na což poukazuje i rozsudek E. B. (§ 70-71). Ve věci Fretté šlo totiž o homosexuálního muže bez partnera, vnitrostátní orgány spatřovaly problém v jeho životním stylu a všimly si, že nemusí být schopen dohlédnout praktické problémy spojené s příchodem dítěte. Naopak v E. B. se jednalo o dlouhodobě spolu žijící stejnopohlavní pár. Tyto skutečnosti mohou napovídat o určitém odlišení pozdějšího rozsudku E. B. od dřívějšího Fretté, byť tyto skutkové okolnosti nejsou akcentovány. 28. V rozsudku ve věci Schalk a Kopf proti Rakousku (rozsudek ze dne 24. 6. 2010, stížnost č. 30141/04) ESLP shledal, že z Úmluvy nevyplývá povinnost, aby stát umožnil uzavření svatby mezi stejnopohlavními páry, nedošlo proto k porušení Úmluvy. Z článku 12 Úmluvy totiž nevyplývá povinnost zpřístupnit sňatky i stejnopohlavním párům. Soud však konstatoval, že vztah mezi stěžovateli (tj. stejnopohlavním párem žijícím ve stabilním de facto partnerství) spadá nejen pod pojem soukromý život, ale představuje i rodinný život ve smyslu čl. 8 Úmluvy (§ 90-95). 29. V rozsudku ve věci X. a ostatní proti Rakousku (rozsudek velkého senátu ze dne 19. 2. 2013, stížnost č. 19010/07) ESLP dospěl k závěru, že upřením partnerce možnosti osvojit si biologické dítě své stejnopohlavní družky ve srovnání se situací heterosexuálního nesezdaného páru porušuje Rakousko Úmluvu. V obdobném případě Gas a Dubois proti Francii (ze dne 15. 3. 2012, č. stížnosti 25951/07) ESLP prohlásil, že pokud nemůže adoptovat partner dítě svého stejnopohlavního partnera v civilním svazku, stejně jak by tomu bylo u heterosexuálního páru v civilním svazku, nedochází k diskriminaci na základě sexuální orientace. Jejich postavení je odlišné od postavení sezdaných párů. Ve věci X. a ostatní proti Rakousku se však jedná o nesezdané homosexuální partnerky, zatímco nesezdané heterosexuální partnerky měly dle občanského zákoníku plnou možnost adoptovat dítě druhého biologického rodiče. ESLP vyšel z toho, že Úmluva nevyžaduje umožnit nesezdaným partnerům adoptovat biologické dítě druhého partnera. Nesezdaní stejnopohlavní partneři se nenacházejí v relevantně podobné situaci jako sezdaný pár, z tohoto pohledu tedy Úmluva porušena nebyla. Pokud však rakouské právo umožňuje nesezdaným heterosexuálním párům adopci biologického dítěte druhého partnera, je potřeba vyhodnotit, zda upření tohoto práva nesezdaným homosexuálním párům slouží legitimnímu cíli a je mu přiměřené. Stěžovatelky spolu dlouhodobě žily ve společné domácnosti a jejich vztah spadal pod pojem rodinného života ve smyslu čl. 8 Úmluvy. Rakouská vláda přitom připustila, že by stejnopohlavní páry mohly být v zásadě stejně vhodné k adopci jako heterosexuální páry. Soud uznal, že ochrana tradiční rodiny může být v zásadě legitimním cílem ospravedlňujícím rozdílné zacházení, stejně jako ochrana zájmů dětí. V případě rozdílného zacházení na základě sexuální orientace měla vláda prokázat nezbytnost rozdílného přístupu k dosažení takovýchto cílů. Rakouská vláda však nepředložila důkazy, že by dítěti škodila výchova stejnopohlavním párem, navíc adopce byla otevřená i homosexuálně orientované osobě, ať už uzavřela registrované partnerství, nebo žila sama. Soud zdůraznil, že se nezabývá obecnou otázkou přístupu stejnopohlavního partnera k biologickému dítěti druhého partnera, ale rozdílným zacházením mezi nesezdaným heterosexuálním a neregistrovaným homosexuálním párem v přístupu k adopci. Pokud nejsou k dispozici důvody pro zákaz u neregistrovaných homosexuálních párů, bylo by spíše očekávatelné, aby v nejlepším zájmu dítěte soudy vyhodnocovaly individuální okolnosti konkrétních případů. Tímto se ale soudy nemohly smysluplně zabývat, neboť to nebylo právně možné. Došlo tedy k porušení čl. 14 a 8 Úmluvy. V.3 Další relevantní judikatura 30. Rakouský Ústavní soudní dvůr rozsudkem sp. zn. G 119-120/2004 zrušil ke dni 31. 12. 2015 jako protiústavní ustanovení občanského zákoníku a zákona o registrovaném partnerství, jež zakazovala společné osvojení registrovaným partnerům. Již ve svých dřívějších rozhodnutích zaujal Ústavní soudní dvůr stejný přístup jako ESLP v případě Schalk a Kopf, když konstatoval, že vztahy osob stejného pohlaví nespadají pouze pod pojem „soukromý život“, ale rovněž pod pojem „rodinný život“ dle čl. 8 odst. 1 Úmluvy, a to v případě, kdy páry stejného pohlaví spolu žijí ve stabilním de facto partnerství. Tak tomu bylo např. v usnesení sp. zn. B1405/10 ze dne 22. 9. 2011 či usnesení sp. zn. G14/10 ze dne 2. 10. 2012. Rovněž v nálezu sp. zn. G16/2013 ze dne 10. 12. 2013, v němž Ústavní soudní dvůr shledal napadená ustanovení zákona o reproduktivní medicíně (Fortpflanzungsmedizingesetz) protiústavními, neboť dospěl k závěru, že omezení přístupu k reproduktivní medicíně pouze pro manžele a páry různého pohlaví je v rozporu s čl. 8 ve spojení s čl. 14 Úmluvy. Dále i v nálezu sp. zn. G 18, 19/2013 ze dne 19. 6. 2013, v němž shledal diskriminačním ustanovení spolkového zákona o osobním stavu (Personenstandsgesetz), které umožňovalo (omezovalo) uzavřít registrované partnerství pouze v úřední místnosti. 31. V případě z roku 2015 byly navrhovatelkami dlouhodobě spolu žijící registrované partnerky, které vychovávaly biologické dítě jedné z nich a měly zájem o společnou adopci dalšího „cizího“ dítěte. Namítaly, že zde není ospravedlnění pro to, aby registrovaní partneři byli obecně vyloučeni z možnosti společného osvojení a aby tím byl soudní přezkum jejich vhodnosti s ohledem na nejlepší zájem dítěte předem vyloučen, zatímco manželé jsou zásadně považováni za vhodné adoptivní rodiče. Rakouský právní řád akceptuje, že dítě vyrůstá v rodině osob stejného pohlaví (v daném případě jsou registrované partnerky z hlediska právního rodiči vlastní dcery druhé stěžovatelky), a vychází z toho, že to není pro dítě nevhodné. Není věcně odůvodněno, proč osoba žijící v registrovaném partnerství může jako jednotlivec dítě osvojit, ať už partnerovo vlastní dítě či „cizí“ dítě, které pak v takové rodině osob stejného pohlaví, tj. rovněž s partnerem či partnerkou adoptivního partnera, vyrůstá, a registrovaní partneři společně osvojit nemohou. Napadená právní úprava tak byla dle jejich názoru v rozporu se zásadou rovného zacházení a rovněž s čl. 8 ve spojení s čl. 14 Úmluvy. 32. Ústavní soudní dvůr dospěl k závěru, že napadenou právní úpravou, jež umožňuje společné osvojení pouze manželům a registrované partnery ze společného osvojení předem vylučuje, zákonodárce v možnosti společného osvojení rozlišuje na základě sexuální orientace. Zákonodárce tím nerovně zachází s registrovanými partnery jako smluvní stranou dohody o osvojení a registrovanými nebo stálými partnery stejného či rozdílného pohlaví v případě osvojení biologického dítěte druhého partnera. Zatímco společné osvojení registrovanými partnery je vyloučeno i v případě, kdy oba mají dítě v péči nebo partner již dítě osvojil, umožňuje zákon při osvojení nevlastního dítěte souběžné (právní) rodičovství vlastních a adoptivních rodičů. Takové nerovné zacházení není věcně odůvodněno - obzvláště s ohledem na hledisko nejlepšího zájmu dítěte, jež vyplývá z čl. 1 Spolkového zákona o právech dítěte (BGB1. I 4/2011). Nevyplývá to ani z čl. 8 ve spojení s čl. 14 Úmluvy a ani čl. 7 odst. 1 ústavy. Nejlepší zájem dítěte nemůže ospravedlnit zásadní vyloučení registrovaných partnerů z možnosti osvojení dítěte, naopak v určitém ohledu stojí s tímto vyloučením v napětí. Argumenty, jež zdůvodňují zákaz tím, že v souladu se zájmem dítěte není, aby vyrůstalo s partnery stejného pohlaví, označil soud za „předem nevhodné“. Rovněž ochrana manželství nebo tradiční rodiny proto nejsou vhodným argumentem. Společensky nazíráno nestojí registrovaná partnerství v žádném vztahu substituce k manželství a společné osvojení vhodnými partnery v jednotlivém případě nemůže manželství ohrozit. V.4 Závěry plynoucí z citované judikatury 33. Z uvedených rozsudků lze především shrnout, že Úmluva nezakotvuje právo na adopci. Pokud se však státy rozhodnou umožnit adopce i některým skupinám osob (např. nesezdaným osobám), nesmí postupovat diskriminačním způsobem (E. B., X. a ostatní, § 152). Pro vyhodnocení, zda došlo k diskriminaci, ESLP při hledání vhodného komparátoru srovnával individuální adopci heterosexuálem a homosexuálem (Fretté, E. B.), registrované stejnopohlavní partnerství s civilním heterosexuálním partnerstvím (Gas a Dubois), neregistrovaný stejnopohlavní pár s nesezdaným heterosexuálním párem (X. a ostatní). Nepovažoval naopak za srovnatelnou právní situaci registrovaného a sezdaného páru a nekonstatoval porušení Úmluvy, pokud např. rakouský právní řád umožnil osvojení heterosexuálním manželům, kdežto stejnopohlavní partnerce osvojení biologického dítěte své družky nikoliv (X. a ostatní). Nejlepší zájem dítěte měl vést k tomu, aby byly vyhodnocovány individuální okolnosti konkrétních případů (X. a ostatní). V případech, kdy je rozdíl v zacházení založen na pohlaví nebo sexuální orientaci, musí stát prokázat, že tato rozdílnost v zacházení byla odůvodněna legitimním cílem a prostředky k jeho dosažení byly přiměřené a nezbytné. VI. Vlastní argumentace Ústavního soudu 34. Podstata institutu osvojení dítěte spočívá v přijetí cizího dítěte za vlastní, a to se všemi s tím spojenými právními důsledky. Tento institut má svůj původ již v římském právu a jeho základní myšlenkou je, že se osvojením napodobuje přirozený poměr rodičů a dětí (adoptione naturam imitatur - osvojením se napodobuje příroda, viz např. J. Sedláček in: Fr. Rouček, J. Sedláček. Komentář k československému obecnému zákoníku občanskému. Sv. 1. Praha: V. Linhart, 1935, str. 894). Osvojení a další formy tzv. náhradní rodinné výchovy by však měly být vnímány vždy jen jako náhradní řešení v případě krize přirozené rodiny, jehož cílem je co nejlepší služba dítěti. Lze přitom odlišit tři hlavní typy osvojení: 1. individuální, 2. společné a 3. osvojení biologického dítěte partnera či manžela (tzv. „second parent adoption“, „l'adoption coparentale“, „Stiefkindadoption“). 35. Ústavní soudÚstavní soud vychází především ze skutečnosti, že neexistuje základní právo na osvojení dítěte, a to na ústavní úrovni a ani na úrovni mezinárodních závazků České republiky. Současně zdejší soud akceptuje značnou volnost, kterou má zákonodárce při úpravě vztahů mezi stejnopohlavními partnery. Není totiž dáno ani základní právo na uzavření sňatku (resp. registrovaného partnerství) mezi osobami stejného pohlaví, a je proto věcí politického rozhodnutí zákonodárce, zda vůbec a jakým způsobem tento vztah upraví. Zvláštní ochrana je totiž zaručena toliko rodičovství a rodině (čl. 32 odst. 1 Listiny). Povinnost zasáhnout proto shledává Ústavní soudÚstavní soud pouze v případě, pokud by shledal, že konkrétní zvolené řešení zasahuje základní práva některé skupiny osob. 36. Ústavní soudÚstavní soud dále konstatuje, že se nehodlá pokoušet o formulaci obecně platné a výstižné definice pojmu „rodina“. To je totiž primárně úkolem jiných společenských disciplín (např. sociologie), kde se odlišuje např. tzv. úplná a neúplná rodina, rodina základní (nukleární), dvou a vícegenerační, harmonická či patologická apod. Z hlediska práva je klíčové vytvořit takové prostředí, aby byla rodina dostatečně chráněna a aby byly zajištěny všechny podmínky pro to, aby dokázala plnit svoje základní funkce. Postačuje proto konstatovat, že pojem „rodina“ chápe Ústavní soudÚstavní soud primárně nikoliv jako jakýsi umělý sociální konstrukt, nýbrž především jako konstrukt biologický, založený na pokrevním příbuzenství osob, které spolu žijí, případně jako vztah nepříbuzenský, který vztah biologický napodobuje (osvojení, pěstounství, blíže viz např. S. Radvanová in: S. Radvanová a kol. Rodina a dítě v novém občanském zákoníku. Praha: C. H. Beck, 2015, str. 3 a násl.). Jak upravoval již obecný zákoník občanský, „rodinou rozumějí se prarodiče se všemi svými potomky. Poměr mezi těmito osobami nazývá se příbuzenství, poměr však, který vzniká mezi jedním manželem a příbuznými druhého manžela, švagrovstvím“ (§ 40). V současnosti však občanský zákoník pojem rodina legálně nedefinuje, což je vysvětlováno třeba tím, že panuje značná „nejednotnost, jak je vlastně rodina v pojetí jednotlivých společenských věd vymezována, jednak tím, že rodina sama o sobě není v naší právní úpravě subjektem právních vztahů, ale subjekty jsou pouze její jednotliví členové“ (M. Hrušáková in: M. Hrušáková, Z. Králíčková. České rodinné právo. 3. vyd. Brno: Masarykova univerzita a Doplněk, 2006, str. 12). 37. Ústavní soudÚstavní soud samozřejmě nemůže přehlížet, že v současnosti dochází k zásadním změnám ve způsobu soužití osob, že na rozdíl od tradičnějšího pojetí rodin, předpokládajícího zpravidla společný život více generací, žije stále více osob samostatně (tzv. singles), počet nesezdaných párů (soužití druha a družky nebo jiné podoby kohabitace) se přibližuje počtu párů sezdaných a rozvod manželství je vnímán jako něco téměř přirozeného (bližší statistické údaje viz např. I. Kohoutová: Sociodemografická homogamie sezdaných a nesezdaných párů. ČSÚ, 2014). Před těmito jevy Ústavní soudÚstavní soud nemůže „zavírat oči“. Jak ostatně Ústavní soudÚstavní soud nedávno uvedl v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 10/15 ze dne 19. 11. 2015 (44/2016 Sb.), „je dalek toho, aby jakkoli určoval lidem, v jakém svazku spolu mají žít. To je jistě právem každého jednotlivce.“ Na straně druhé však Ústavní soud zdůrazňuje, že nespatřuje sebemenší rozumný důvod, pro který by i on sám měl k erozi tradičního pojetí rodiny a její funkce jakkoliv aktivně přispívat. Jak totiž píše sociolog I. Možný, „rodina se mění, ale vždy je stabilizujícím prvkem společnosti“ (I. Možný. Rodina a společnost. Praha: SLON, 2006, str. 14), jelikož „rodina je základ rodu čili pokračování života v dalších generacích“ (S. Radvanová, c. d., str. 3). Rodina proto vzniká na základě manželství anebo společným soužitím nesezdaných rodičů a dítěte, resp. soužitím jen jednoho rodiče s dítětem (M. Hrušáková, c. d., str. 13). 38. V nyní projednávané věci Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že je i přímo z relevantní zákonné úpravy patrno, že zákonodárce preferuje manželský vztah, když stanoví, že osvojiteli se mohou stát manželé, resp. jeden z manželů. Tato preference plyne ostatně i z čl. 6 Evropské úmluvy o osvojení dětí (č. 132/2000 Sb. m. s., dále jen „Úmluva o osvojení dětí“), podle níž „[z]ákon bude povolovat osvojení dítěte pouze v případech, že se jedná buď o dvě osoby, žijící v manželském svazku, bez ohledu na to, zda osvojují současně anebo následně, anebo o osobu jedinou.“ 39. Upřednostnění právě této formy vzájemného soužití považuje rovněž Ústavní soudÚstavní soud za plně ústavně konformní, neboť odpovídá podstatě institutu manželství coby nejtěsnější formy soužití dvou osob různého pohlaví, k níž dochází na základě jejich svobodného rozhodnutí a s nímž je spojena nejen řada práv, nýbrž také povinností, a rozhodnutí uzavřít manželství je proto zcela zásadní. Tím se manželství zcela jednoznačně odlišuje od jiných forem vzájemného soužití, a proto také právě institut manželství dává a priori největší předpoklad pro naplnění účelu osvojení, kterým je a musí být především nejlepší zájem dítěte. K tomu ostatně zavazuje Českou republiku i Úmluva o osvojení dětí, podle jejíhož čl. 8 odst. 1, 2 „[p]říslušný orgán osvojení nepovolí, pokud nebude přesvědčen, že osvojení je v zájmu dítěte. Ve všech případech bude příslušný orgán věnovat zvláštní pozornost významu osvojení jako prostředku k zajištění stálého a harmonického domova dítěte.“ Poukázat je třeba rovněž na čl. 3 a 21 Úmluvy o právech dítěte, z nichž se podává, že při osvojení (stejně jako při jakékoli jiné činnosti týkající se dětí) je třeba v první řadě brát do úvahy zájem dítěte. 40. V daném případě spočívá podstata problému v tom, že občanský zákoník na straně jedné umožňuje, aby dítě výjimečně osvojila i jiná osoba (nežli manžel), přičemž však zákon o registrovaném partnerství současně výslovně vylučuje, aby touto osobou byl někdo, kdo žije v registrovaném partnerství. Dochází tak k situaci, kdy zákonodárce připustil osvojení dítěte i jedincem, který nežije v manželském svazku, a nestanovil ani žádné omezení v tom, zda se jedná o osobu heterosexuální či homosexuální orientace. Na straně druhé však zakazuje, aby tento jedinec žil v registrovaném partnerství. Výsledkem je proto stav, kdy např. osoba, která společně žije s jedincem stejného pohlaví, bez dalšího může požádat o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli a této žádosti bude po splnění všech podmínek vyhověno, nicméně pokud v jiném - avšak fakticky zcela obdobném - případě tyto osoby uzavřou registrované partnerství, je jim tato možnost zákonem zakázána. Může tak dojít i k takovým značně nelogickým případům, kdy stejná osoba podá žádost, o níž bude zahájeno správní řízení, a teprve po jejím podání „zlegalizuje“ svůj delší dobu trvající faktický vztah tím, že uzavře registrované partnerství, v důsledku čehož však přestane splňovat základní podmínku pro zařazení do příslušné evidence žadatelů o osvojení dítěte. 41. Jinak řečeno, napadená zákonná úprava jednoznačně povyšuje formální právní stav (registrované partnerství) nad stav faktický. Přitom však z této samotné úpravy a ani z důvodové zprávy není vůbec seznatelné, jaký racionální důvod zákonodárce ve skutečnosti vedl právě k tomuto řešení, které se ze shora popsaných důvodů jeví jako nelogické, iracionální a ve svém důsledku i diskriminační ve vztahu k osobám, které registrované partnerství uzavřely. 42. Zmíněná nelogičnost stávající zákonné úpravy se velmi výrazně projevuje rovněž v tom, že napadené zákonné ustanovení sice zapovídá, aby se některý z registrovaných partnerů stal osvojitelem dítěte, nicméně na straně druhé z odstavce 3 stejného ustanovení výslovně plyne, že zákonodárce s faktickou péčí registrovaných partnerů o dítě přímo počítá, a dokonce v tomto směru druhého partnera zavazuje povinnostmi týkajícími se ochrany vývoje a výchovy dítěte. Vzniká tak situace, kdy na straně jedné zákonodárce ze zcela nesrozumitelného důvodu zakazuje registrovanému partnerovi osvojení dítěte (případ tzv. second parent) a současně jej zavazuje se o ně starat. Rovněž odborná literatura v tomto případě velmi kriticky uvádí, že „nemožnost adopce biologického dítěte svého partnera se s ohledem na jinak legálně vznikající homoparentální výchovná prostředí jeví být absurdní překážkou plnohodnotné výchovy dítěte v harmonickém rodinném prostředí“ (D. Elischer, in: S. Radvanová, c. d.,str. 181). 43. Nad rámec argumentace ohledně porušení práva na rovné zacházení podle čl. 14 Úmluvy (a tomu korespondující úpravy obsažené v Listině), kterou v tomto směru nabídla ve svém vyjádření veřejná ochránkyně práv, spatřuje Ústavní soudÚstavní soud základní ústavněprávní deficit napadeného zákonného ustanovení v jeho rozporu s čl. 1 větou první a čl. 10 odst. 1 Listiny. Podle těchto ustanovení totiž platí, že „[l]idé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech“ a „[k]aždý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno.“ Právě lidskou důstojnost totiž považuje Ústavní soud za základ celé úpravy základních práv a svobod. 44. Ostatně, podobný přístup je typický i pro jiné státy založené na vládě práva. V tomto směru postačuje odkázat např. na skutečnost, že podle čl. 79 odst. 3 německého Základního zákona je do tzv. materiálního ohniska výslovně (kromě principu federalismu, demokracie, sociálního státu, suverenity lidu a dělby moci) z oblasti základních práv zařazen právě i čl. 1 odst. 1, podle něhož je důstojnost člověka nedotknutelná a respektovat a chránit ji je povinností veškeré státní moci. Jak přesvědčivě uvádí Jiří Baroš (Wagnerová/Šimíček/Langášek/Pospíšil a kol. Listina základních práv a svobod - komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2012, str. 55 a násl.), koncept lidské důstojnosti se jako základní stavební prvek společenského řádu mohl prosadit až se zhroucením společenských hierarchií. Její právní koncept byl vypracován především v reakci na hrůzy holokaustu a v současné podobě je založen na vnímání člověka jako jedinečné osobnosti, který je však současně sociální bytostí. Lidská důstojnost představuje nedotknutelnou hodnotu a je součástí nadpozitivního práva [viz nález sp. zn. II. ÚS 2268/07 ze dne 29. 2. 2008 (N 45/48 SbNU 527)]. 45. Rovněž judikatura Ústavního souduÚstavního soudu staví lidskou důstojnost do samotného centra právního řádu a vymezuje ji jako součást samotného „lidství“ člověka. K porušení lidské důstojnosti proto dochází „v případě, kdy je konkrétní jednotlivec postaven státní mocí do role objektu, kdy se stává pouhým prostředkem a je umenšen do podoby druhově zaměnitelné veličiny“ [nález sp. zn. I. ÚS 557/09 ze dne 18. 8. 2009 (N 188/54 SbNU 325)]. Listina proto také uznává specifickou kvalitu člověka jako subjektu a zakazuje, aby byl člověk vystaven jednání, které by zpochybňovalo jeho příslušnost k lidské rodině. Rovnost lidí v důstojnosti a právech je základem uznání hodnoty každého člověka, a to bez ohledu na jeho další charakteristiky a užitečnost či prospěšnost pro celek [nález sp. zn. Pl. ÚS 83/06 ze dne 12. 3. 2008 (N 55/48 SbNU 629; 116/2008 Sb.)]. 46. Právě prizmatem lidské důstojnosti jako základní objektivní hodnoty lidství a ohniska ostatních základních práv přitom napadené zákonné ustanovení neobstojí. Pokud je totiž založeno na tom, že z určitého práva (byť plynoucího nikoliv přímo z ústavního pořádku, nýbrž z práva podústavního) vylučuje určitou skupinu osob jen proto, že se rozhodly uzavřít registrované partnerství, činí z nich de facto jakési osoby „druhého řádu“ a dává jim bezdůvodně určité stigma, které evokuje představu o jejich méněcennosti, zásadní odlišnosti od ostatních (zřejmě „normálních“) a zřejmě i o neschopnosti se - oproti osobám jiným - náležitě postarat o děti. 47. Tento důsledek přitom dovozuje nikoliv na základě toho, že by se snad dané osoby dopouštěly nějakého závadného, neetického, či dokonce protiprávního jednání, nýbrž jen ze skutečnosti, že dané osoby uzavřou registrované partnerství - tedy chovají se způsobem, který právo umožňuje a předpokládá, činí tak zcela transparentně a předvídatelně a přebírají na sebe i všechny povinnosti, z tohoto registrovaného partnerství plynoucí. Jak ostatně plyne z odborných zkoumání, „konsenzus spočívá v uznání homosexuality jako vrozené nezměnitelné sexuální orientace, která vzniká v důsledku plurality faktorů. Problematiku společenské reflexe homosexuality je možno uzavřít tvrzením, že v každém případě je stavem dobrovolně nezvoleným a vůlí neovlivnitelným, a jako taková by se tedy v občanské společnosti neměla stávat záminkou jakékoli diskriminace“ (viz D. Elischer, in: S. Radvanová, c. d., str. 173). Navíc, jak uvedl Ústavní soudÚstavní soud již výše, k této zcela bezdůvodné diskriminaci registrovaných partnerů zákonodárce přistoupil za situace, kdy jim současně uložil výchovné povinnosti týkající se dítěte, o které již pečuje druhý partner (viz opakovaně citovaný § 13 odst. 3 zákona o registrovaném partnerství). 48. Porušení lidské důstojnosti (jakožto základního práva, interpretačního vodítka i objektivní hodnoty) přitom Ústavní soudÚstavní soud spatřuje i ve spojení s ustanoveními čl. 10 odst. 1 a 2 Listiny, podle nichž má každý právo na zachování své lidské důstojnosti a právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého života, a obdobně s čl. 8 odst. 1 Úmluvy, zaručujícím právo na respektování soukromého života. Právo na ochranu rodinného života, které citované články rovněž zaručují, nicméně napadené zákonné ustanovení porušit nemohlo, protože neexistuje-li základní právo na osvojení dítěte, nemůže být negativním rozhodnutím ve věci osvojení pochopitelně porušeno ani právo na rodinný život. 49. Platí, že osoby žijící v registrovaném partnerství mají nesporné právo na ochranu soukromí, a to v jeho vnitřním i vnějším pojetí. Tato ochrana a respektování ze strany státu však nemůže být zcela naplněna, pokud bude i nadále docházet ke stigmatizaci těchto osob tím, že zákon zcela vylučuje, aby se některá z nich vůbec ucházela o osvojení dítěte. Obsahem práva na soukromí je totiž i zajištění prostoru pro rozvoj a realizaci osobnosti, a zahrnuje proto i „garanci sebeurčení ve smyslu zásadního rozhodování o sobě samém, včetně rozhodování o uspořádání vlastního života“ (E. Wagnerová in: Wagnerová/Šimíček/Langášek/Pospíšil a kol. Listina základních práv a svobod - komentář. C. d., str. 281-282). Ústavní soudÚstavní soud je proto přesvědčen o tom, že napadeným zákonným ustanovením, kterým byla jedna skupina osob (registrovaní partneři) zcela nedůvodně vyloučena z možnosti osvojení dětí, dochází ve svých důsledcích k zásahu do jejich lidské důstojnosti a k porušení jejich práva na ochranu soukromého života. VII. Závěr 50. Vzhledem k tomu, že napadené zákonné ustanovení Ústavní soudÚstavní soud shledal rozporným s právem na lidskou důstojnost, s právem na soukromý život a se zákazem diskriminace zakotvenými v čl. 1, čl. 3 odst. 1, čl. 10 odst. 1, 2 Listiny a v čl. 8 odst. 1 a čl. 14 Úmluvy, vyhověl podle ustanovení § 70 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., návrhu Městského soudu v Praze a rozhodl, že se toto ustanovení ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudce Vladimír Sládeček a k jeho odůvodnění soudci Ludvík David, Jaromír Jirsa a Jiří Zemánek.
Nález Ústavního soudu č. 233/2016 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 233/2016 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 31. května 2016 sp. zn. Pl. ÚS 29/15 ve věci návrhu na zrušení nařízení obce Štěpánovice č. 1/2015, tržní řád Vyhlášeno 22. 7. 2016, částka 91/2016 233 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 29/15 dne 31. května 2016 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka (soudce zpravodaj), Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu ředitelky Krajského úřadu Jihomoravského kraje, se sídlem Brno, Žerotínovo náměstí 3/5, na zrušení nařízení obce Štěpánovice č. 1/2015, tržní řád, za účasti obce Štěpánovice jako účastníka řízení, takto: I. Ustanovení čl. 8 nařízení obceobce Štěpánovice č. 1/2015, tržní řád, se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. II. Ve zbývajícím rozsahu se návrh zamítá. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r.
Vyhláška č. 232/2016 Sb.	Vyhláška č. 232/2016 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 46/2015 Sb., o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě Vyhlášeno 22. 7. 2016, datum účinnosti 6. 8. 2016, částka 91/2016 * Čl. I - Vyhláška č. 46/2015 Sb., o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 6. 8. 2016 232 VYHLÁŠKA ze dne 8. července 2016, kterou se mění vyhláška č. 46/2015 Sb., o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě Ministerstvo dopravy stanoví podle § 7 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 46/2015 Sb., o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě, se mění takto: 1. V § 2 odst. 5 se slova „v době od východu do západu slunce“ nahrazují slovy „po dobu nejvýše 48 hodin“. 2. V § 2 se odstavec 6 zrušuje. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Ministr: Ing. Ťok v. r.
Vyhláška č. 231/2016 Sb.	Vyhláška č. 231/2016 Sb. Vyhláška o odběru, přípravě a metodách zkoušení kontrolních vzorků potravin a tabákových výrobků Vyhlášeno 22. 7. 2016, datum účinnosti 1. 8. 2016, částka 90/2016 * § 1 - Obecná ustanovení * § 2 - Základní pojmy * § 3 - Požadavky na odbornou kvalifikaci * § 4 - Odběr vzorku * § 5 - (1) Při odběru vzorku ke kontrole emisí dehtu, nikotinu a oxidu uhelnatého z cigaret se postupuje v souladu s postupy uvedenými v české technické normě ČSN ISO 8243 Cigarety - Odběr vzorků. * § 6 - Záznam o odběru vzorků * § 7 - Balení, označování, přeprava a uchování vzorku * § 8 - Příprava laboratorního vzorku * Metody zkoušení * § 9 - Při senzorickém hodnocení vzorku v laboratoři postupuje hodnotící komise složená z osob uvedených v § 3 odst. 2 v souladu s metodami vhodnými pro zamýšlený účel za podmínek uvedených v české technické normě upravující senzorické analýzy ČSN ISO EN 8589 Sen * § 10 - (1) Při kontrole emisí dehtu, nikotinu a oxidu uhelnatého z cigaret se postupuje v souladu s postupy uvedenými v českých technických normách * § 11 - Protokol o zkoušce * § 12 - Pokud je na žádost kontrolované osoby poskytnut vzorek pro druhé odborné stanovisko, zajistí kontrolovaná osoba dodržení požadavků stanovených touto vyhláškou na uchování vzorku, metody zkoušení, náležitosti protokolu o zkoušce a dále, aby laboratoř, která * § 12a - Způsob posouzení výsledku zkoušky vzorku pro druhé odborné stanovisko podle § 16 odst. 7 písm. c) zákona * § 13 - Ministerstvo zemědělství umožní každému v úředních hodinách bezplatně nahlížet do textu českých technických norem uvedených v této vyhlášce. * § 14 - Závěrečná ustanovení * § 15 - Zrušovací ustanovení * § 16 - Účinnost k vyhlášce č. 231/2016 Sb. Aktuální znění od 1. 4. 2022 (56/2022 Sb.) 231 VYHLÁŠKA ze dne 14. července 2016 o odběru, přípravě a metodách zkoušení kontrolních vzorků potravin a tabákových výrobků Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 18 odst. 1 písm. m) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů: § 1 Obecná ustanovení (1) Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie o úředních kontrolách2),3) a upravuje a) požadavky na odběr, přípravu a zkoušení kontrolního vzorku (dále jen „vzorek“) za účelem zjišťování souladu potravin a podmínek jejich výroby nebo uvádění na trh s právními předpisy v rámci státního dozoru, b) požadavky na odběr, přípravu a zkoušení vzorku za účelem zjišťování souladu tabákových výrobkůtabákových výrobků a podmínek jejich výroby, distribuce nebo uvádění na trh s právními předpisy v rámci státního dozoru, c) požadavky na balení, přepravu, uchování a další nakládání se vzorkem, na označování vzorku, na záznam o odběru vzorku a náležitosti protokolu o zkoušce, d) způsob posouzení výsledků zkoušekvýsledků zkoušek vzorků pro druhé odborné stanovisko podle § 16 odst. 7 písm. c) zákona. (2) Při odběru vzorku, nakládání se vzorkem, označování, přípravě a zkoušení vzorku za účelem zjišťování souladu potravin a podmínek jejich výroby nebo uvádění na trh s právními předpisy se postupuje podle pravidel stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/6252). V oblasti společné organizace trhů se zemědělskými produkty se při odběru vzorku, nakládání se vzorkem, označování, přípravě a zkoušení vzorku za účelem zjišťování souladu potravin a podmínek jejich výroby nebo uvádění na trh s právními předpisy postupuje podle pravidel stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/6252). Neobsahují-li dotčenou úpravu pravidla určená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/6252), postupuje se podle zákona, jiného právního předpisu nebo této vyhlášky. (3) Při odběru vzorku, nakládání se vzorkem, označování, přípravě a zkoušení vzorku za účelem zjišťování souladu tabákových výrobkůtabákových výrobků a podmínek jejich výroby, distribuce nebo uvádění na trh s právními předpisy se postupuje podle pravidel stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/6252). Neobsahují-li dotčenou úpravu pravidla určená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/6252), postupuje se podle zákona, jiného právního předpisu nebo této vyhlášky. § 2 Základní pojmy Pro účely této vyhlášky se rozumí a) částí šaržečástí šarže4) část šaržečást šarže vymezená za účelem aplikace určité metody odběru vzorku, přičemž každá tato část šaržečást šarže je fyzicky oddělená a samostatně identifikovatelná, pokud není stanoveno jinak, b) dílčím vzorkemdílčím vzorkem množství materiálu odebrané z jednoho místa šaržešarže, případně dávky nebo zásilky, nebo jejich části; dílčím vzorkemdílčím vzorkem se rovněž rozumí prvotní vzorek ve smyslu pravidel Evropské unie3), c) laboratorním vzorkemlaboratorním vzorkem vzorek určený k laboratorním zkouškám, d) přípravou laboratorního vzorkupřípravou laboratorního vzorku souhrn operací s potravinou nebo tabákovým výrobkemtabákovým výrobkem nutných k přeměně vzorku na laboratorní vzoreklaboratorní vzorek, jako je například redukce velikosti, mísení, homogenizace, dělení, e) náhodným (namátkovým) odběrem odběr dílčích vzorkůdílčích vzorků takovým způsobem, kdy libovolný dílčí vzorekdílčí vzorek z kontrolované šaržešarže, dávky nebo zásilky bude vybrán se stejnou úrovní pravděpodobnosti, f) systematickým odběremsystematickým odběrem odběr dílčích vzorkůdílčích vzorků, při kterém se jednotlivé dílčí vzorkydílčí vzorky odeberou v předem stanovených vzdálenostech nebo časových intervalech od náhodně zvoleného začátku, g) lokálním odběremlokálním odběrem odběr dílčích vzorkůdílčích vzorků provedený takovým způsobem, že dílčí vzorkydílčí vzorky jsou pokud možno odebrány z různých vrstev nebo míst šaržešarže, dávky nebo zásilky nebo jejich části a z každé zvolené vrstvy nebo místa je odebrán alespoň jeden dílčí vzorekdílčí vzorek, h) cíleným odběremcíleným odběrem odběr dílčích vzorkůdílčích vzorků, při kterém se jednotlivé dílčí vzorkydílčí vzorky odeberou ze zvolených míst s podezřením na porušení bezpečnosti nebo jakostijakosti; vzorek získaný cíleným odběremcíleným odběrem nereprezentuje celou šaržišarži, dávku nebo zásilku, i) kontrolním nákupemkontrolním nákupem odběr vzorku poskytnutého kontrolovanou osobou orgánu dozoru bez jeho předchozí identifikace provedený převzetím vzorku orgánem dozoru, j) výsledkem zkouškyvýsledkem zkoušky hodnota znaku získaná provedením metody zkoušení, k) stěremstěrem odběr vzorku z míst nebo zařízení používaných při výrobě potravinvýrobě potravin nebo jejich uvádění na trh. § 3 Požadavky na odbornou kvalifikaci (1) Odběr, přípravu a zkoušení vzorku provádí osoba splňující požadavky podle čl. 5 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/6252). (2) Senzorické zkoušení vzorku v laboratoři nebo na místě provádí osoby k této činnosti řádně proškolené v souladu s požadavky vybraných českých technických norem upravujících postup a výcvik posuzovatelů a) ČSN ISO 5496 Senzorická analýza - Metodologie - Zasvěcení do problematiky a výcvik posuzovatelů při zjišťování a rozeznávání pachů, b) ČSN EN ISO 8586 Senzorická analýza - Obecná směrnice pro výběr, výcvik a sledování vybraných posuzovatelů a odborných senzorických posuzovatelů, c) ČSN ISO 8587 Senzorická analýza - Metodologie - Pořadová zkouška, d) ČSN ISO 11036 Senzorická analýza - Metodologie - Profil textury, e) ČSN ISO 3972 Senzorická analýza - Metodologie - Metoda zkoumání citlivosti chuti, f) ČSN EN ISO 4120 Senzorická analýza - Metodologie - Trojúhelníková zkouška, g) ČSN EN ISO 5495 Senzorická analýza - Metodologie - Párová porovnávací zkouška, nebo h) ČSN EN ISO 10399 Senzorická analýza - Metodologie - Zkouška duo-trio. § 4 Odběr vzorku (1) Odběr vzorku se provádí a) náhodným (namátkovým) odběrem, b) systematickým odběremsystematickým odběrem, c) lokálním odběremlokálním odběrem, d) cíleným odběremcíleným odběrem, e) kontrolním nákupemkontrolním nákupem, nebo f) stěremstěrem. (2) Dílčí vzorkyDílčí vzorky se z balených potravin nebo z potravin zabalených bez přítomnosti spotřebitelespotřebitele pro účely bezprostředního prodeje anebo z potravin zabalených v místě prodeje na žádost spotřebitelespotřebitele odeberou bez porušení obalu určeného pro spotřebitelespotřebitele; z nebalených potravin umístěných ve vnějších obalech se odeberou dílčí vzorkydílčí vzorky s porušením vnějšího obalu, pokud je to pro odebrání vzorku nutné. (3) Při odběru vzorku musí být provedena taková předběžná opatření, aby se zabránilo jeho znehodnocení a jakýmkoliv změnám, které by ovlivnily metody zkoušení nebo měly vliv na výsledky zkoušekvýsledky zkoušek. (4) Zmrazené potraviny se nesmí při odběru vzorku rozmrazit. (5) Nejsou-li pro odběr vzorku stanovena pravidla předpisy Evropské unie, zákonem, jiným právním předpisem nebo touto vyhláškou, lze použít metodu nebo její část vhodnou pro zamýšlený účel. § 5 (1) Při odběru vzorku ke kontrole emisí dehtu, nikotinu a oxidu uhelnatého z cigaret se postupuje v souladu s postupy uvedenými v české technické normě ČSN ISO 8243 Cigarety - Odběr vzorků. (2) Při odběru vzorku pro stanovení obsahu pesticidů v potravinách a na jejich povrchu a vzorku pro kontrolu teploty zmrazených potravin se postupuje v souladu s postupy uvedenými v českých technických normách o způsobu odběru vzorku a) ČSN 56 0253 Odběr vzorků pro stanovení pesticidů v potravinách a surovinách rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu, nebo b) ČSN 56 0290-2 Metody zkoušení zmrazených výrobků - Část 2: Odběr vzorků. (3) Při odběru vzorku kaseinu nebo kaseinátů se postupuje v souladu s postupy uvedenými v českých technických normách upravujících metody zkoušení mléčných výrobků, kaseinů a kaseinátů a) ČSN 57 0111-1 Metody zkoušení kaseinu a kaseinátů - Část 1: Všeobecná ustanovení, nebo b) ČSN 57 0111-2 Metody zkoušení kaseinu a kaseinátů - Část 2: Odběr vzorků k chemickým analýzám. (4) Při odběru vzorku ovoce a zeleniny a výrobků z ovoce a zeleniny v místě maloobchodního prodeje konečnému spotřebitelispotřebiteli5) za účelem kontroly dodržování obchodních norem se postupuje přiměřeně podle pravidel stanovených v příloze V přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro odvětví ovoce a zeleniny3). § 6 Záznam o odběru vzorků (1) Ke každému odebranému vzorku musí být vypracován záznam o odběru vzorku. (2) Záznam o odběru vzorku obsahuje alespoň a) číslo záznamu a datum jeho vyhotovení, b) označení kontrolované osoby a osoby, od níž byl vzorek odebrán, je-li odlišná od kontrolované osoby, pokud jsou tyto osoby známy, c) název potraviny, pod nímž je uváděna na trh, nebo tabákového výrobkutabákového výrobku, pod nímž je distribuován nebo uváděn na trh, pokud není uveden, jiné označení vzorku nahrazující název, které je stanoveno při odběru, d) jméno nebo obchodní firmu a adresu provozovatele potravinářského podniku nebo podnikatele, pod jehož jménem nebo obchodní firmou je potravina nebo tabákový výrobektabákový výrobek uváděn na trh, jsou-li uvedeny, e) údaj o šaržišarži; není-li uveden, uvede se přiměřeně podle tohoto písmene údaj o dávce nebo zásilce 1. označení šaržešarže, 2. velikost kontrolované šaržešarže nebo kontrolované části šaržečásti šarže, 3. datum výroby, je-li uvedeno, 4. datum použitelnosti nebo datum minimální trvanlivosti, je-li uvedeno, f) údaje o odběru vzorku 1. odkaz na pravidla, podle kterých je odběr vzorku prováděn, 2. místo odběru vzorku, případně grafy, nákresy nebo fotografie, 3. způsob odběru vzorku, 4. datum a čas odběru vzorku, 5. účel odběru vzorku, 6. množství odebraného vzorku, 7. jméno a podpis osoby, která provedla odběr vzorku, g) označení místa nebo zařízení, ze kterého byl odebrán vzorek při kontrole podmínek výroby nebo uvádění na trh potravin nebo výroby, distribuce nebo uvádění na trh tabákových výrobkůtabákových výrobků; při takovém odběru vzorku se písmena c), d), e) a f) bod 6 neuplatní, h) informace pro laboratoř, které mohou ovlivnit jakostjakost a bezpečnost, zejména o době přepravy vzorku, podmínkách, za kterých byl proveden odběr vzorku, a případné podezření na porušení jakostijakosti nebo bezpečnosti, i) další údaje obsahující zejména druh obalu vzorku, způsob zajištění nedotčenosti vzorku, případně další okolnosti při odběru vzorku, které by mohly mít vliv na posuzování a právní, vědeckou a technickou platnost odebraného vzorku podle čl. 34 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, j) informaci o tom, zda byl odebrán vzorek pro druhé odborné stanovisko pro potřeby kontrolované osoby. (3) Nesprávnosti v záznamu o odběru vzorku opraví kontrolní orgán formou dodatku k záznamu o odběru vzorku. Dodatkem k záznamu o odběru vzorku lze také změnit účel odběru vzorku uvedený v záznamu, je-li to nezbytné pro ochranu spotřebitelespotřebitele a nedojde-li změnou k překročení předmětu kontroly. § 7 Balení, označování, přeprava a uchování vzorku (1) Každý vzorek se uloží do čistého a inertního obalu, který chrání vzorek před kontaminací a poškozením během jeho přepravy. (2) K balení vzorku nebalené potraviny se použijí obaly odpovídající požadavkům předpisu Evropské unie o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami6), které neovlivňují výsledky laboratorních zkoušek. (3) Vzorek se označí, uzavře a zapečetí tak, aby nemohlo dojít k záměně vzorku a k otevření obalu bez porušení obalu nebo pečeti. (4) Vzorek se označí číslem záznamu o odběru vzorku a případně dalšími údaji nutnými k jeho identifikaci. (5) Vzorek musí být doručen do laboratoře bez zbytečného prodlení. (6) StěryStěry nebo vzorky chlazených potravin, mrazených potravin nebo hluboce zmrazených potravin musí být do laboratoře doručovány za stanovených teplot. Jsou však povoleny krátkodobé odchylky mimo prostředí se stanovenou teplotou, je-li nezbytné přizpůsobit se praktickým podmínkám při manipulaci během odběru, přepravy, skladování nebo předání vzorku laboratoři. (7) Ustanovení odstavců 1 až 6 se nepoužijí v případě vzorku pro hodnocení na místě, probíhá-li jeho hodnocení bezprostředně po odběru. § 8 Příprava laboratorního vzorku (1) Pokud je třeba provést přípravu laboratorního vzorkupřípravu laboratorního vzorku, použije se podle povahy odebrané potraviny nebo tabákového výrobkutabákového výrobku a) homogenizace vzorku, například mísení, míchání, drcení, mletí, b) dělení vzorku, například zmenšování vzorku na děliči, řezání, separace, krájení nebo kvartacekvartace; přičemž kvartacíkvartací se rozumí vyřazení dvou protilehlých čtvrtí, smíchání a znovu čtvrcení zůstatku, dokud není dosaženo požadované velikosti, nebo c) kombinace homogenizace a dělení vzorku. (2) Pokud je na žádost kontrolované osoby poskytován vzorek pro druhé odborné stanovisko, a lze předpokládat nehomogenitu hodnoceného znaku v rámci šaržešarže, části šaržečásti šarže, dávky nebo zásilky, připraví se v laboratoři postupem podle odstavce 1 písm. a) laboratorní vzoreklaboratorní vzorek, který se rozdělí na laboratorní vzoreklaboratorní vzorek nebo vzorky pro úřední kontrolu a laboratorní vzoreklaboratorní vzorek pro druhé odborné stanovisko. (3) Laboratorní vzorekLaboratorní vzorek se označí číslem záznamu o odběru vzorku a případně jiným způsobem umožňujícím jeho jednoznačnou identifikaci. (4) Laboratorní vzorkyLaboratorní vzorky lze připravit přímo v místě odběru vzorku postupem podle odstavců 1 až 3 pouze pokud nebude ovlivněno složení vzorku a nedojde k jeho znehodnocení. Metody zkoušení § 9 Při senzorickém hodnocení vzorku v laboratoři postupuje hodnotící komise složená z osob uvedených v § 3 odst. 2 v souladu s metodami vhodnými pro zamýšlený účel za podmínek uvedených v české technické normě upravující senzorické analýzy ČSN ISO EN 8589 Senzorická analýza - Obecné pokyny pro uspořádání senzorického pracoviště. § 10 (1) Při kontrole emisí dehtu, nikotinu a oxidu uhelnatého z cigaret se postupuje v souladu s postupy uvedenými v českých technických normách a) ČSN ISO 4387 Cigarety - Stanovení surového a beznikotinového kondenzátu kouře za použití rutinního analytického nakuřovacího přístroje, v případě dehtu, b) ČSN ISO 10315 Cigarety - Stanovení obsahu nikotinu v kouřových kondenzátech - Metoda plynové chromatografie, v případě nikotinu, nebo c) ČSN ISO 8454 Cigarety - Stanovení oxidu uhelnatého v kouřových kondenzátech - Metoda NDIR, v případě oxidu uhelnatého. Přesnost měření dehtu, nikotinu a oxidu uhelnatého se určuje podle české technické normy ČSN ISO 8243 Cigarety - Odběr vzorků. (2) Při kontrole fyzikálních a chemických vlastností kaseinu a kaseinátů se postupuje v souladu s postupy uvedenými v českých technických normách upravujících metody zkoušení kaseinu a kaseinátů a) ČSN 57 0111-1 Metody zkoušení kaseinů a kaseinátů - Část 1: Všeobecná ustanovení, b) ČSN 57 0111-3 Metody zkoušení kaseinu a kaseinátů - Část 3: Stanovení vlhkosti, c) ČSN 57 0111-5 Metody zkoušení kaseinu a kaseinátů - Část 5: Stanovení obsahu bílkovin, d) ČSN 57 0111-7 Metody zkoušení kaseinu a kaseinátů - Část 7: Stanovení obsahu popela, e) ČSN 57 0111-8 Metody zkoušení kaseinu a kaseinátů - Část 8: Stanovení titrační kyselosti, nebo f) ČSN 57 0111-12 Metody zkoušení kaseinu a kaseinátů - Část 12: Stanovení pH. (3) Při kontrole sušených mléčných výrobků a zahuštěných mléčných výrobků se postupuje v souladu s postupy uvedenými v českých technických normách upravujících metody zkoušení mléčných výrobků a) ČSN 57 0105-3 Metody zkoušení mléčných výrobků sušených a zahuštěných - Část 3: Stanovení obsahu sušiny v zahuštěném slazeném a neslazeném mléce, b) ČSN 57 0105-11 Metody zkoušení mléčných výrobků sušených a zahuštěných - Část 11: Stanovení fosfatásové aktivity v sušeném mléce, nebo c) ČSN 57 0105-13 Metody zkoušení mléčných výrobků sušených a zahuštěných - Část 13: Stanovení obsahu vody v sušeném mléce. (4) Při kontrole teploty zmrazených potravin se postupuje v souladu s postupy uvedenými v českých technických normách upravujících metody zkoušení zmrazených výrobků: ČSN 56 0290-7 Metody zkoušení zmrazených výrobků - Část 7: Měření teplot. (5) Při kontrole fyzikálních a chemických znaků některých cukrů se postupuje v souladu s postupy uvedenými v českých technických normách a) ČSN 56 0160 Metody zkoušení cukrovarských výrobků, b) ČSN 56 0160-3 Metody zkoušení cukrovarských výrobků - Stanovení ztráty sušením a sušiny, c) ČSN 56 0160-5 Metody zkoušení cukrovarských výrobků - Stanovení sacharózy polarizací, d) ČSN 56 0160-6 Metody zkoušení cukrovarských výrobků - Část 6: Stanovení popela, e) ČSN 56 0160-7 Metody zkoušení cukrovarských výrobků - Stanovení obsahu redukujících látek, f) ČSN 56 0160-17 Metody zkoušení cukrovarských výrobků - Část 17: Stanovení obsahu sušiny (A. Metoda sušení za sníženého tlaku, B. Refraktometrická metoda), nebo g) ČSN 56 0160-18 Metody zkoušení cukrovarských výrobků - Část 18: Stanovení glukózového ekvivalentu (Metoda podle Lanea a Eynona s konstantním titrem). § 11 Protokol o zkoušce (1) Výsledek laboratorní zkoušky se uvede v protokolu o zkoušce. (2) Protokol o zkoušce musí obsahovat údaje požadované českou technickou normou upravující požadavky na zkušební laboratoře ČSN EN ISO/IEC 17 025 Všeobecné požadavky na kompetenci zkušebních a kalibračních laboratoří. § 12 Pokud je na žádost kontrolované osoby poskytnut vzorek pro druhé odborné stanovisko, zajistí kontrolovaná osoba dodržení požadavků stanovených touto vyhláškou na uchování vzorku, metody zkoušení, náležitosti protokolu o zkoušce a dále, aby laboratoř, která provede rozbor tohoto vzorku, a) při jeho přijetí pořídila podrobnou fotodokumentaci obalu zapečetěného vzorku včetně všech bezpečnostních prvků použitých při jeho zapečetění a fotodokumentaci předložila v případě vyžádání ze strany příslušného dozorového orgánu a b) do protokolu o zkoušce podle § 11 uvedla 1. číslo záznamu odběru vzorku, že se jednalo o vzorek pro druhé odborné stanovisko a zda byly jeho obal a bezpečnostní prvky neporušené včetně uvedení čísla bezpečnostního obalu nebo plomby, je-li na obalu nebo plombě uvedeno, a 2. rozšířenou nejistotu měření pro jednotlivé výsledky zkouškyvýsledky zkoušky, je-li tato stanovena, včetně uvedení, zda se jedná o nejistotu relativní nebo absolutní, v případech, kdy tato skutečnost není zřejmá. § 12a Způsob posouzení výsledku zkoušky vzorku pro druhé odborné stanovisko podle § 16 odst. 7 písm. c) zákona (1) Kontrolní orgán posoudí výsledek a způsob vyhodnocení zkoušky vzorku pro druhé odborné stanovisko jako nevyhovující, pokud zjistí, že výsledek zkouškyvýsledek zkoušky vzorku pro druhé odborné stanovisko neodpovídá požadavkům na sledovaný znak, nebo že došlo k chybnému vyhodnocení výsledku zkouškyvýsledku zkoušky. (2) Je-li zkouškou laboratorního vzorkulaboratorního vzorku pro úřední kontrolu zjištěn výsledek nevyhovující požadavkům na sledovaný znak, přičemž pro tento výsledek není stanovena rozšířená nejistota měření, a kontrolovaná osoba předloží výsledek zkouškyvýsledek zkoušky vzorku pro druhé odborné stanovisko deklarující vyhovění požadavkům na sledovaný znak, kontrolní orgán posoudí výsledek zkouškyvýsledek zkoušky vzorku pro druhé odborné stanovisko jako vyhovující podle § 16 odst. 7 písm. c) zákona. (3) Je-li zkouškou laboratorního vzorkulaboratorního vzorku pro úřední kontrolu zjištěn výsledek nevyhovující požadavkům na sledovaný znak, přičemž pro tento výsledek je stanovena rozšířená nejistota měření, a kontrolovaná osoba předloží výsledek zkouškyvýsledek zkoušky vzorku pro druhé odborné stanovisko deklarující vyhovění požadavkům na sledovaný znak, kontrolní orgán posoudí výsledek zkouškyvýsledek zkoušky vzorku pro druhé odborné stanovisko postupem uvedeným v příloze k této vyhlášce. (4) Je-li výsledek posouzení podle odstavce 3 a přílohy k této vyhlášce takový, že rozdíl výsledků R je menší než kritický rozdíl Delta, je výsledek zkouškyvýsledek zkoušky vzorku pro druhé odborné stanovisko posouzen jako nevyhovující. (5) Je-li při kontrole požadavků nařízení Komise (ES) č. 1881/20067) výsledek posouzení podle odstavce 3 a přílohy k této vyhlášce takový, že rozdíl výsledků R je roven nebo větší než kritický rozdíl Delta, zajistí kontrolní orgán provedení zkoušky rozhodčího vzorku. Výsledné posouzení vzorku je provedeno na základě výsledku zkouškyvýsledku zkoušky rozhodčího vzorku. K výsledku zkouškyvýsledku zkoušky vzorku pro úřední kontrolu a vzorku pro druhé odborné stanovisko se nepřihlíží, je-li výsledek zkouškyvýsledek zkoušky rozhodčího vzorku hodnocen jako nevyhovující. (6) Je-li v jiném případě než podle odstavce 5 výsledek posouzení podle odstavce 3 a přílohy k této vyhlášce takový, že rozdíl výsledků R je roven nebo větší než kritický rozdíl Delta, je výsledek zkouškyvýsledek zkoušky vzorku pro druhé odborné stanovisko posouzen jako vyhovující podle § 16 odst. 7 písm. c) zákona. § 13 Ministerstvo zemědělství umožní každému v úředních hodinách bezplatně nahlížet do textu českých technických norem uvedených v této vyhlášce. § 14 Závěrečná ustanovení Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. § 15 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Vyhláška č. 211/2004 Sb., o metodách zkoušení a způsobu odběru a přípravy kontrolních vzorků. 2. Vyhláška č. 611/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 211/2004 Sb., o metodách zkoušení a způsobu odběru a přípravy kontrolních vzorků. 3. Vyhláška č. 238/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 211/2004 Sb., o metodách zkoušení a způsobu odběru a přípravy kontrolních vzorků, ve znění vyhlášky č. 611/2004 Sb. 4. Vyhláška č. 459/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 211/2004 Sb., o metodách zkoušení a způsobu odběru a přípravy kontrolních vzorků, ve znění pozdějších předpisů. § 16 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2016. Ministr: Ing. Jurečka v. r. Příloha k vyhlášce č. 231/2016 Sb. Postup posouzení výsledku zkoušky vzorku pro druhé odborné stanovisko Vzorek pro úřední kontrolu: XK číselná hodnota výsledku zkouškyvýsledku zkoušky vzorku pro úřední kontrolu UK číselná hodnota absolutní rozšířené nejistoty měření výsledku zkouškyvýsledku zkoušky vzorku pro úřední kontrolu Vzorek pro druhé odborné stanovisko: XD číselná hodnota výsledku zkouškyvýsledku zkoušky vzorku pro druhé odborné stanovisko UD číselná hodnota absolutní rozšířené nejistoty měření výsledku zkouškyvýsledku zkoušky vzorku pro druhé odborné stanovisko Rozdíl výsledků R: R = \|XK \\- XD\| Kritický rozdíl Delta: Delta=UK2+UD2 1) První směrnice Komise 79/1067/EHS ze dne 13. listopadu 1979, kterou se stanoví analytické metody Společenství pro zkoušení určitých druhů zahuštěného a sušeného mléka určeného k lidské spotřebě. První směrnice Komise 79/796/EHS ze dne 26. července 1979, kterou se stanoví analytické metody Společenství pro zkoušení některých cukrů určených k lidské spotřebě. První směrnice Komise 85/503/EHS ze dne 25. října 1985 o metodách pro analýzu potravinářských kaseinů a kaseinátů. První směrnice Komise 86/424/EHS ze dne 15. července 1986, kterou se stanoví metody odběru vzorků k chemickým analýzám potravinářských kaseinů a kaseinátů. První směrnice Komise 87/524/EHS ze dne 6. října 1987, kterou se stanoví metody Společenství pro odběr vzorků určených k chemické analýze sledovaných mléčných výrobků. Směrnice Komise 92/2/EHS ze dne 13. ledna 1992, kterou se stanoví postup odběru vzorků a metody analýzy Společenství při úředním dozoru nad teplotami zmrazených potravin určených k lidské spotřebě. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/37/ES ze dne 5. června 2001 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových výrobků. Směrnice Komise 2002/63/ES ze dne 11. července 2002, kterou se stanoví metody Společenství pro odběr vzorků pro úřední kontrolu reziduí pesticidů v produktech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a kterou se zrušuje směrnice 79/700/EHS. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU ze dne 3. dubna 2014 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků a o zrušení směrnice 2001/37/ES. 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách), v platném znění. 3) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny. 4) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 5) Čl. 17 odst. 1 druhý pododstavec prováděcího nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny. 6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami. 7) Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách, v platném znění.
Zákon č. 230/2016 Sb.	Zákon č. 230/2016 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 22. 7. 2016, datum účinnosti 1. 1. 2017, částka 90/2016 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o podpoře sportu * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o rozhodčím řízení * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o vysokých školách * ČÁST ČTVRTÁ - Změna školského zákona * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2017 230 ZÁKON ze dne 28. června 2016, kterým se mění zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o podpoře sportu Čl. I Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění zákona č. 219/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 183/2010 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb., se mění takto: 1. Za § 1 se vkládá nový § 1a, který včetně nadpisu zní: „§ 1a Priority v oblasti sportu Základními prioritami v oblasti sportu je podpora sportu dětí a mládeže a jejich trenérů a podpora sportovních reprezentantů České republiky.“. 2. V § 2 odstavec 1 zní: „(1) Sportem je pro účely tohoto zákona každá forma tělesné činnosti, která si prostřednictvím organizované i neorganizované účasti klade za cíl harmonický rozvoj tělesné i psychické kondice, rozvoj společenských vztahů, upevňování zdraví a dosahování sportovních výkonů rekreačně nebo v soutěžích všech úrovní, a to individuálně nebo společně.“. 3. V § 2 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Sportovní organizací je pro účely tohoto zákona právnická osoba založená za jiným účelem než dosažení zisku, zahrnuje-li předmět činnosti této právnické osoby činnost v oblasti sportu. (3) Sportovcem je pro účely tohoto zákona každá fyzická osoba, která v daném kalendářním roce skutečně vykonává sportovní činnost, pro kterou je u sportovní organizace evidována.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5. 4. V § 2 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Významnou sportovní akcí je pro účely tohoto zákona akce mezinárodního významu odehrávající se na území České republiky, zejména olympijské hry, mistrovství světa, mistrovství Evropy nebo světový pohár. (7) Významnou sportovní akcí mimořádné důležitosti je pro účely tohoto zákona akce podle odstavce 6, jejíž pořádání podmiňuje organizace přidělující její pořádání na mezinárodní úrovni prohlášením státu, na jehož území se má akce uskutečnit, že zajistí vytvoření podmínek pro konání této akce.“. 5. V § 3 odst. 1 písm. a) se slova „návrh koncepce“ nahrazují slovy „návrh plánu“ a slova „dále jen „koncepce““ se nahrazují slovy „dále jen „plán““. 6. V § 3 odst. 1 písm. b) se slova „schválené koncepce“ nahrazují slovy „schváleného plánu“. 7. V § 3 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) kontroluje použití podpory sportu ze státního rozpočtu u příjemců podpory a u osob, kterým příjemce tuto podporu v souladu s podmínkami pro použití podpory dále poskytnul,“. Dosavadní písmena d) až h) se označují jako písmena e) až i). 8. V § 3 odst. 1 písmeno e) zní: „e) vytváří podmínky pro sport dětí a mládeže a jejich trenéry, pro rozvoj sportu pro všechny, pro sport zdravotně postižených občanů a pro sportovní reprezentanty České republiky a jejich účast na sportovních akcích v České republice a zahraničí,“. 9. V § 3 odst. 1 se na konci textu písmene f) doplňují slova „a vydává program prevence ovlivňování výsledků sportovních soutěží“. 10. V § 3 odst. 1 písmeno g) včetně poznámky pod čarou č. 4 zní: „g) zřizuje příspěvkovou organizaci za účelem plnění závazků plynoucích z Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu4), 4) Mezinárodní úmluva proti dopingu ve sportu vyhlášená sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. 58/2007 Sb. m. s.“. Poznámka pod čarou č. 1 se zrušuje. 11. V § 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) vede v elektronické podobě rejstřík sportovních organizací žádajících o podporu ze státního rozpočtu podle § 6b nebo 6c a sportovců, trenérů a sportovních zařízení, na jejichž činnost se žádá o poskytnutí této podpory (dále jen „rejstřík“).“. 12. V § 3 odst. 2 se slova „písm. g)“ nahrazují slovy „písm. h)“. 13. V § 3 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Pravidla činnosti, financování a vzájemné spolupráce rezortních sportovních center podle odstavce 1 písm. h) a i) stanoví vláda. Návrh pravidel zpracovává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v součinnosti s Ministerstvem vnitra a Ministerstvem obrany a předkládá jej vládě ke schválení.“. 14. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 5 zní: „§ 3a Rejstřík (1) Rejstřík je informačním systémem veřejné správy, který slouží k vedení údajů o sportovních organizacích, sportovcích a sportovních zařízeních. Správcem rejstříku je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Rejstřík je neveřejný; údaj o počtu sportovců a trenérů sdružených ve sportovní organizaci a seznam sportovních zařízení zapsaných v rejstříku je veřejně přístupný, a to rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Sportovní organizace žádající o podporu ze státního rozpočtu podle § 6b nebo 6c se zapíše do rejstříku. (3) Sportovní organizace uvedená v odstavci 2 je povinna bez zbytečného odkladu zapsat do rejstříku tyto údaje a jejich změny: a) název, sídlo a identifikační číslo sportovní organizace, předmět její hlavní činnosti a předmět činnosti v oblasti sportu, případně členství v jiné sportovní organizaci, b) ukončení činnosti sportovní organizace v oblasti sportu a jeho datum, c) údaje o sportovní organizaci, která je v ní sdružena, v rozsahu písmen a) a b), d) jméno a příjmení, datum narození a adresu místa pobytu5) sportovce a trenéra evidovaného u sportovní organizace, která je v ní sdružena; nemá-li sportovec nebo trenér místo pobytu na území České republiky, adresu místa na území České republiky, kde se převážně zdržuje; v případě sportovce rovněž druh sportu, který sportovec vykonává; v případě cizinců rovněž státní občanství, e) údaje v rozsahu písmene d) o sportovci nebo trenérovi u ní evidovaném, pokud tyto údaje nezapsala sportovní organizace, ve které je sdružena, f) datum, od kdy sportovec nebo trenér začal vykonávat činnost, pro kterou byl u sportovní organizace v daném kalendářním roce evidován, g) datum, od kdy sportovec nebo trenér přestal vykonávat činnost uvedenou v písmenu f), h) sportovní zařízení, které užívá pro činnost v oblasti sportu; do rejstříku zapíše adresu sportovního zařízení, údaje o druhu sportovního zařízení a údaje o výši a účelu podpory ze státního rozpočtu podle § 6b nebo 6c, byla-li poskytnuta na pořízení nebo technické zhodnocení sportovního zařízení. (4) Žadatel o podporu ze státního rozpočtu podle § 6b nebo 6c určenou na pořízení nebo technické zhodnocení sportovního zařízení je povinen bez zbytečného odkladu zapsat do rejstříku údaje podle odstavce 3 písm. h). (5) Sportovní organizace má v rejstříku přístup k údajům o sportovcích a trenérech u ní evidovaných a sportovních organizacích v ní sdružených. (6) Údaje podle odstavce 3 písm. d) až g) jsou v rejstříku zapsány nejdéle po dobu 10 let ode dne, kdy sportovec nebo trenér přestal vykonávat činnost uvedenou v odstavci 3 písm. f). (7) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ověřuje pravdivost, úplnost a správnost údajů v rejstříku. (8) Ministerstvo vnitra poskytuje Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy pro účely zpracování údajů v rejstříku referenční údaje ze základního registru obyvatel. Ze základního registru obyvatel se poskytuje jméno, popřípadě jména, příjmení, adresa místa pobytu, datum a místo narození, datum úmrtí, státní občanství a čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů fyzické osoby. (9) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví vyhláškou formát a strukturu datové zprávy, jejímž prostřednictvím sportovní organizace a žadatelé o podporu zapisují údaje podle odstavců 3 a 4. 5) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 15. V § 4 odst. 2 se slova „talentům a“ nahrazují slovem „talentům,“ a slova „, zřizuje laboratoř dopingové kontroly a zabezpečuje její činnost v rozsahu stanoveném Mezinárodním olympijským výborem; laboratoř dopingové kontroly je organizační složkou státu“ se nahrazují slovy „a v zájmu podpory zdravého způsobu života vytváří podmínky pro podporu preventivní, dispenzární a posudkové zdravotní péče v oblasti sportu“. 16. V § 5 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) zpracovávají plán rozvoje sportu v kraji a zajišťují jeho provádění.“. 17. V § 6 písm. a) se slova „a přípravu sportovních talentů, včetně zdravotně postižených občanů“ nahrazují slovy „, zejména pro mládež“. 18. V § 6 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) zabezpečují přípravu sportovních talentů, včetně zdravotně postižených občanů,“. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena c) až e). 19. V § 6 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Obec zpracovává v samostatné působnosti pro své území plán rozvoje sportu v obci a zajišťuje jeho provádění.“. 20. Za § 6 se vkládají nové § 6a až 6d, které včetně nadpisů znějí: „§ 6a Plány v oblasti sportu (1) Plán určuje cíle státní politiky v oblasti sportu, prostředky, které jsou nezbytné k dosahování těchto cílů, a vymezuje priority a kritéria podpory sportu ze státního rozpočtu. Součástí plánu jsou také opatření proti nezákonnému ovlivňování sportovních výsledků a opatření pro podporu vzdělávání a dalšího profesního uplatnění sportovních reprezentantů v průběhu sportovní kariéry a po jejím skončení. (2) Plán rozvoje sportu v obci nebo kraji obsahuje zejména vymezení oblastí podpory sportu, stanovení priorit v jednotlivých oblastech podpory sportu a opatření k zajištění dostupnosti sportovních zařízení pro občany obce nebo kraje. Součástí plánu je také určení prostředků z rozpočtu obce nebo kraje, které jsou nezbytné k naplnění plánu. § 6b Podpora sportu ve formě dotace ze státního rozpočtu (1) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy poskytuje ze státního rozpočtu podporu sportu ve formě dotace v programech vyhlašovaných na kalendářní rok zaměřených zejména na podporu sportu dětí a mládeže, sportu pro všechny, sportu zdravotně postižených osob a na podporu úspěšných sportovních reprezentantů České republiky. (2) Podporu sportu podle odstavce 1 lze poskytovat pouze sportovním organizacím zapsaným v rejstříku. (3) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy poskytuje ze státního rozpočtu podporu sportu ve formě dotace v programu podpory na pořízení nebo technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku. Okruh oprávněných příjemců a časové období, na něž je program podle věty první vyhlášen, stanoví dokumentace tohoto programu. (4) Podporu sportu nelze poskytnout osobě, která v uplynulých třech letech opakovaně nebo závažným způsobem porušila pravidla boje proti dopingu nebo závažným způsobem ohrozila naplňování programu prevence ovlivňování výsledků sportovních soutěží, anebo která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s činností v oblasti sportu, nebo pro trestný čin dotačního podvodu, nedošlo-li k zániku účinků odsouzení pro tento trestný čin. § 6c Podpora významných sportovních akcí (1) Ústřední orgány státní správy vytvářejí na základě souhlasu vlády podmínky pro konání významných sportovních akcí mimořádné důležitosti. Žádost o souhlas vlády podává osoba, která se hodlá o pořádání akce ucházet, prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. (2) K žádosti podle odstavce 1 se přikládá předpokládaný rozpočet akce a studie proveditelnosti zohledňující finanční, materiální, personální a právní zajištění akce. Ze studie proveditelnosti musí být zřejmé, jaká opatření ze strany orgánů veřejné moci, zejména v oblasti bezpečnosti, ochrany života a zdraví, pobytu cizinců na území České republiky a dopravní dostupnosti, budou pro pořádání akce nezbytná. Studie proveditelnosti dále obsahuje informace, zda a v jakém rozsahu je pro pořádání akce poskytnutí podpory ze státního rozpočtu nezbytné při dodržení zásad hospodárného, účelného a efektivního nakládání s veřejnými prostředky, a informace o udržitelnosti provozu sportovních a jiných zařízení, na něž má být podpora poskytnuta, po skončení akce. (3) Podporu významných sportovních akcí mimořádné důležitosti ze státního rozpočtu, k nimž dala vláda souhlas podle odstavce 1, poskytuje zejména Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (4) Podpora ze státního rozpočtu na významné sportovní akce neuvedené v odstavci 1 je poskytována na základě programu podle § 6b. § 6d Koordinace poskytování podpory (1) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy koordinuje poskytování podpory na základě tohoto zákona s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. (2) Podpora se neposkytne, pokud by její poskytnutí bylo v rozporu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropské unie nebo rozhodnutími Evropské komise vydanými na jejich základě.“. 21. V § 7e se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Sportovní organizace se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 3a odst. 2 nesplní povinnost zapsat se do rejstříku anebo nesplní povinnost zapsat bez zbytečného odkladu do rejstříku údaje a jejich změny v rozsahu stanoveném v § 3a odst. 3. Žadatel o podporu ze státního rozpočtu podle § 6b nebo 6c určenou na pořízení nebo technické zhodnocení sportovního zařízení se dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost zapsat bez zbytečného odkladu do rejstříku údaje v rozsahu stanoveném v § 3a odst. 4.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 22. V § 7e odst. 3 se za slova „odstavce 1 písm. a)“ vkládají slova „nebo odstavce 2“. 23. V § 7f odst. 4 se za slovo „zákona“ vkládají slova „, s výjimkou správních deliktů uvedených v § 7e odst. 2,“. 24. V § 7f se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Správní delikty podle § 7e odst. 2 v prvním stupni projednává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy; ministerstvo pokutu za správní delikt neuloží, jsou-li pro to důvody hodné zvláštního zřetele.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7. 25. V § 7f odstavec 7 zní: „(7) Pokuty, s výjimkou pokut za správní delikty uvedené v § 7e odst. 2, vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut, s výjimkou pokut za správní delikty uvedené v § 7e odst. 2, je příjmem obce. Pokuty za správní delikty uvedené v § 7e odst. 2 vybírá a vymáhá místně příslušný celní úřad. Příjem z pokut za správní delikty uvedené v § 7e odst. 2 je příjmem státního rozpočtu.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zprovozní rejstřík nejpozději do 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Sportovní organizace, v níž jsou sdruženy jiné sportovní organizace, je povinna splnit povinnosti stanovené v § 3a odst. 2 a 3 zákona č. 115/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Ostatní sportovní organizace, které nebyly zapsány podle věty první, jsou povinny tyto povinnosti splnit do 30 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Žadatel o podporu je povinen splnit povinnosti stanovené v § 3a odst. 4 zákona č. 115/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Podporu sportu ve formě dotace ze státního rozpočtu lze poskytnout sportovní organizaci bez ohledu na její zápis v rejstříku do uplynutí doby stanovené v bodu 2, ve které měla sportovní organizace splnit povinnosti stanovené v § 3a odst. 2 a 3 zákona č. 115/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Plán podle § 6a odst. 1 zákona č. 115/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, předloží Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vládě poprvé do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Plán rozvoje sportu v kraji podle § 5 písm. d) zákona č. 115/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zpracuje kraj poprvé do 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Plán rozvoje sportu v obci podle § 6 odst. 2 zákona č. 115/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zpracuje obec poprvé do 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o rozhodčím řízení Čl. III V § 40g zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění zákona č. 303/2013 Sb., se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Člení-li se komise v souladu se stanovami na senáty a rozhoduje-li senát komise, platí odstavce 1 a 2 obdobně pro tento senát.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o vysokých školách Čl. IV V § 54a zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 48/2013 Sb., se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Student, který předloží vysoké škole nebo fakultě potvrzení o tom, že je sportovním reprezentantem České republiky ve sportovním odvětví, vydané sportovní organizací zastupující toto sportovní odvětví v České republice, má v souvislosti s touto skutečností právo na úpravy průběhu studia, které studentovi umožní účast na reprezentaci a nezbytnou přípravu.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna školského zákona Čl. V Na konci § 18 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), se doplňuje věta „Ve středním vzdělávání nebo vyšším odborném vzdělávání povolí ředitel školy individuální vzdělávací plán žákovi nebo studentovi na základě potvrzení, že žák nebo student je sportovním reprezentantem České republiky ve sportovním odvětví, vydaného sportovní organizací zastupující toto sportovní odvětví v České republice, a to v souvislosti s touto skutečností.“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 229/2016 Sb.	Zákon č. 229/2016 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 22. 7. 2016, datum účinnosti 1. 8. 2017, částka 89/2016 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o zbraních * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o požární ochraně * ČÁST TŘETÍ - Změna živnostenského zákona * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o nakládání s bezpečnostním materiálem * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o pyrotechnice * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 8. 2017 229 ZÁKON ze dne 15. června 2016, kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o zbraních Čl. I Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 537/2004 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 484/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb. a zákona č. 206/2015 Sb., se mění takto: 1. Nadpis části první zní: „ZBRANĚ, STŘELIVO A MUNICE“. 2. V § 1 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 32 zní: „(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie32) a upravuje nakládání se střelnými zbraněmi (dále jen „zbraň“) a střelivem, podmínky pro provozování střelnic, nakládání s municí a provádění pyrotechnického průzkumu. 32) Směrnice Rady 91/477/EHS ze dne 18. června 1991 o kontrole nabývání a držení zbraní, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/51/ES ze dne 21. května 2008, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní.“. 3. V § 1 odst. 2 písm. a), b) a e) se za slova „ozbrojenými silami České republiky1),“ vkládají slova „Vojenskou policií33),“. Poznámka pod čarou č. 33 zní: „33) Zákon č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii), ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 1 odst. 2 písmeno f) zní: „f) provádění pyrotechnického průzkumu ozbrojenými silami České republiky1), Vojenskou policií33), bezpečnostními sbory1a), Vojenským zpravodajstvím1b) nebo ozbrojenými silami nebo sbory jiných států při jejich pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu2) nebo mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu.“. Poznámka pod čarou č. 3a se zrušuje. 5. V § 1 odst. 3 se za slova „ozbrojené síly České republiky1),“ vkládají slova „Vojenská policie33),“. 6. V § 1 odst. 4 se slova „a střeliva“ nahrazují slovy „, střeliva a munice“. 7. Za § 1 se vkládá nový § 1a, který včetně nadpisu zní: „§ 1a Vztah k právním předpisům upravujícím nakládání s výbušninami (1) Tento zákon se nevztahuje, není-li dále stanoveno jinak, na výbušniny vymezené zákonem upravujícím nakládání s výbušninami29) (dále jen „výbušnina“). (2) Výroba nebo zpracování výbušnin, při nichž dochází k vývoji, výrobě, zpracování, znehodnocování a ničení střeliva nebo munice včetně delaborace munice, se považuje také za nakládání se střelivem nebo municí podle tohoto zákona.“. 8. V § 2 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „č. 1 k tomuto zákonu“. 9. V § 2 odst. 2 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmeno f) se zrušuje. 10. V části první nadpis hlavy II zní: „ZBRANĚ A STŘELIVO“. 11. V části první hlavě II se nad § 3 vkládá označení dílu 1, které včetně nadpisu zní: „Díl 1 Kategorie zbraní a střeliva“. 12. V § 4 písm. a) bodě 7 se slova „nebo s pevně vestavěnými laserovými zaměřovači“ zrušují. 13. V § 4 písm. b) se na konci bodu 2 čárka nahrazuje slovem „a“, na konci bodu 3 se slovo „a“ zrušuje a bod 4 se zrušuje. 14. V § 4 písm. c) se na konci bodu 1 čárka nahrazuje slovem „a“, na konci bodu 2 se slovo „a“ zrušuje a bod 3 se zrušuje. 15. V části první se označení hlav III až IX a XI včetně nadpisů zrušují a dosavadní hlavy X a XII až XIV se označují jako hlavy III až VI. 16. V části první hlavě II se nad § 8 vkládá označení dílu 2, které včetně nadpisu zní: „Díl 2 Nabývání vlastnictví, držení a nošení zbraně a střeliva“. 17. V § 15 odst. 5 se na konci písmene b) doplňuje slovo „a“ a písmeno c) se zrušuje. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c). 18. V části první hlavě II se nad § 16 vkládá označení dílu 3, které včetně nadpisu zní: „Díl 3 Zbrojní průkaz“. 19. V § 16 odst. 1 větě první se slova „nebo k provádění pyrotechnického průzkumu podle oprávnění stanoveného pro skupinu F zbrojního průkazu“ zrušují. 20. V § 16 odst. 2 se na konci písmene d) doplňuje slovo „nebo“, na konci písmene e) se slovo „, nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno f) se zrušuje. 21. V § 17 odstavec 2 zní: „(2) K žádosti o vydání zbrojního průkazu je žadatel povinen připojit a) posudek o zdravotní způsobilosti vykonávat činnosti podle tohoto zákona, a to podle povahy těchto činností (dále jen „zdravotní způsobilost“), nejde-li o podání žádosti o vydání zbrojního průkazu podle § 21a, b) doklad o odborné způsobilosti vykonávat činnosti podle tohoto zákona, a to podle povahy těchto činností (dále jen „odborná způsobilost“), a c) fotografii žadatele, která splňuje požadavky technického provedení stanoveného prováděcím právním předpisem (dále jen „fotografie“).“. 22. V § 18 odst. 1 písm. d) se za číslo „20“ vkládají slova „a 20a“. 23. V § 18 odst. 1 písm. e) se slova „a 21a“ zrušují. 24. V § 19 odst. 1 se slova „D, E nebo F“ nahrazují slovy „D nebo E“. 25. Nad § 20 se vkládá nadpis „Zdravotní způsobilost“. 26. § 20 zní: „§ 20 (1) Zdravotní způsobilost žadatele o vydání zbrojního průkazu nebo držitele zbrojního průkazu posuzuje podle zákona upravujícího poskytování specifických zdravotnických služeb a) registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství, b) poskytovatel pracovnělékařských služeb, jde-li o žadatele o vydání zbrojního průkazu skupiny D a držitele zbrojního průkazu skupiny D, který je zaměstnancem držitele zbrojní licence; žádá-li tento žadatel také o vydání zbrojního průkazu jiných skupin, je poskytovatel pracovnělékařských služeb oprávněn posoudit zdravotní způsobilost žadatele také v rozsahu jiných skupin zbrojního průkazu, nebo c) registrující poskytovatel se specializací v oboru praktické lékařství pro děti a dorost nebo v oboru všeobecné praktické lékařství, jde-li o žadatele o vydání zbrojního průkazu skupiny B nebo C, který je mladší než 19 let. (2) Posuzujícím lékařem poskytovatele příslušného k vydání lékařského posudku je lékař se specializovanou způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství, v oboru praktické lékařství pro děti a dorost nebo v oboru pracovní lékařství. (3) Není-li držitel zbrojního průkazu v České republice registrován u konkrétního poskytovatele zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo nesdělí-li na výzvu příslušného útvaru policie držitel zbrojního průkazu, u kterého poskytovatele zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství je v České republice registrován, může příslušný útvar policie v případě mimořádné prohlídky podle § 20a odst. 3 nebo 4 rozhodnout, že zdravotní způsobilost držitele zbrojního průkazu posoudí poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství, kterého příslušný útvar policie určí s ohledem na včasné provedení lékařské prohlídky. Odvolání držitele zbrojního průkazu proti rozhodnutí příslušného útvaru policie podle věty první nemá odkladný účinek. (4) Posudek o zdravotní způsobilosti vydává, jde-li o zaměstnance, poskytovatel pracovnělékařských služeb, v ostatních případech poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost na základě výsledku lékařské prohlídky a dalších potřebných odborných vyšetření. Další potřebná odborná vyšetření je posuzující lékař oprávněn vyžádat, pokud je to potřebné pro posouzení zdravotního stavu žadatele o vydání zbrojního průkazu nebo držitele zbrojního průkazu; přitom se přihlédne také k rozsahu skupin zbrojního průkazu, pro které má být posudek vydán, a k povaze činnosti, kterou bude posuzovaná osoba jako držitel zbrojního průkazu vykonávat. (5) Prováděcí právní předpis stanoví a) požadavky na zdravotní způsobilost, b) nemoci, vady a stavy, kdy nelze vydat kladný posudek nebo kdy jej lze vydat pouze za předpokladu provedení odborného vyšetření, c) druhy prohlídek a jejich obsah a d) náležitosti lékařského posudku.“. 27. Za § 20 se vkládá nový § 20a, který zní: „§ 20a (1) Každý lékař, který v rámci poskytování zdravotních služeb zjistí nebo nabude důvodné podezření, že pacient trpí nemocí, vadou nebo stavem, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost podle tohoto zákona, je oprávněn u příslušného útvaru policie ověřit, zda je taková osoba držitelem zbrojního průkazu; příslušný útvar policie tyto údaje lékaři sdělí bez zbytečného odkladu. V případě zjištění, že taková osoba je držitelem zbrojního průkazu, lékař podle věty první oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu poskytovateli zdravotních služeb příslušnému k vydání posudku o zdravotní způsobilosti, pokud je mu znám. (2) V případě, že lékař podle odstavce 1 zjistí u pacienta, který je držitelem zbrojního průkazu, pokud je mu tato skutečnost známa, změnu zdravotního stavu, která může představovat v souvislosti s nakládáním se zbraní přímé ohrožení života nebo zdraví, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu poskytovateli zdravotních služeb příslušnému k vydání posudku o zdravotní způsobilosti, pokud je mu znám, a uvědomí policii. Příslušný útvar policie po oznámení skutečností podle věty první postupuje podle odstavce 3. (3) Existuje-li důvodné podezření, že u držitele zbrojního průkazu došlo ke změně zdravotního stavu, která by mohla mít za následek ztrátu jeho zdravotní způsobilosti, může příslušný útvar policie vyzvat držitele zbrojního průkazu, aby se dostavil ke svému posuzujícímu lékaři a podrobil se lékařské prohlídce. O výzvě podle věty první příslušný útvar policie bez zbytečného odkladu informuje posuzujícího lékaře a sdělí mu důvody důvodného podezření. Držitel zbrojního průkazu je povinen se nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne oznámení výzvy podle věty první podrobit lékařské prohlídce u posuzujícího lékaře a předložit příslušnému útvaru policie nový posudek o zdravotní způsobilosti bez zbytečného odkladu po jeho převzetí. Posuzující lékař a lékař se specializací v příslušném oboru zajišťující další potřebná odborná vyšetření jsou povinni lékařskou prohlídku provést a zajistit odborná vyšetření u určeného poskytovatele bez zbytečného odkladu poté, kdy se držitel zbrojního průkazu k posuzujícímu lékaři poprvé dostavil. Pokud se držitel zbrojního průkazu k lékařské prohlídce nedostaví nebo se jí odmítne podrobit, posuzující lékař tuto skutečnost oznámí bez zbytečného odkladu příslušnému útvaru policie. (4) Posuzující lékař, který u držitele zbrojního průkazu zjistí změnu zdravotního stavu, která vylučuje nebo omezuje zdravotní způsobilost podle tohoto zákona, je povinen nový posudek o zdravotní způsobilosti zaslat bez zbytečného odkladu příslušnému útvaru policie; u držitele zbrojního průkazu skupiny D je poskytovatel pracovnělékařských služeb povinen také informovat bez zbytečného odkladu zaměstnavatele držitele zbrojního průkazu skupiny D. V případě, že si posuzující lékař před vydáním nového posudku o zdravotní způsobilosti vyžádá provedení dalších potřebných odborných vyšetření, uvědomí o této skutečnosti příslušný útvar policie a uvede, zda u držitele zbrojního průkazu existuje podezření na změnu zdravotního stavu, která může představovat v souvislosti s nakládáním se zbraní přímé ohrožení života nebo zdraví.“. 28. § 21a včetně nadpisu zní: „§ 21a Podání přihlášky ke zkoušce odborné způsobilosti žadatelem, který není držitelem zbrojního průkazu nebo muničního průkazu (1) Žadatel o vydání zbrojního průkazu, který není ke dni podání přihlášky ke zkoušce odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu držitelem zbrojního průkazu nebo muničního průkazu, je povinen k přihlášce ke zkoušce odborné způsobilosti připojit posudek o zdravotní způsobilosti. (2) Nesplňuje-li žadatel o vydání zbrojního průkazu podmínku zdravotní způsobilosti, příslušný útvar policie jej vyrozumí, že nebude ke zkoušce odborné způsobilosti připuštěn. (3) Posudek o zdravotní způsobilosti nesmí být ke dni podání přihlášky ke zkoušce odborné způsobilosti starší než 3 měsíce. Je-li žádost o vydání zbrojního průkazu podána do 3 měsíců ode dne podání přihlášky ke zkoušce odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu, není žadatel povinen připojit posudek o zdravotní způsobilosti.“. 29. V § 22 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 30. V § 23 odst. 1 písm. c) bod 1 zní: „1. na úseku zbraní a střeliva nebo na úseku munice,“. 31. V § 23 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 32. V § 27 odst. 1 se na konci písmene c) doplňuje slovo „nebo“, na konci písmene d) se slovo „, nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje. 33. V § 27 odst. 3 se slova „a držitel zbrojního průkazu je povinen tento průkaz neprodleně odevzdat příslušnému útvaru policie“ zrušují. 34. § 27a se zrušuje. 35. V § 28 odst. 2 se na konci písmene a) doplňuje slovo „a“ a písmeno b) se zrušuje. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). 36. V § 28 odst. 2 se závěrečná část ustanovení zrušuje. 37. V § 28 odst. 4 písmeno b) zní: „b) nabývat do vlastnictví střelivo pouze do zbraně, kterou je oprávněn držet, a to po předložení průkazu zbraně; toto střelivo je oprávněn také držet nebo nosit a“. 38. V § 28 se odstavec 6 zrušuje. 39. V § 29 odst. 1 písm. d) se slova „střelného prachu a zápalek,“ zrušují. 40. V § 29 odst. 1 písm. e) se slova „ke kontrole“ zrušují a slova „provedení kontroly“ se nahrazují slovy „jejich předložení“. 41. V § 29 odst. 1 písm. f) se slova „kontrole zbraně příslušným útvarem“ nahrazují slovy „předložení příslušnému útvaru“. 42. V § 29 odst. 1 písmeno j) zní: „j) odevzdat příslušnému útvaru policie zbrojní průkaz, průkaz zbraně, zbraň, střelivo a zakázaný doplněk zbraně 1. do 10 pracovních dnů ode dne zániku platnosti zbrojního průkazu, nebo 2. neprodleně v případě, že byl držiteli zbrojní průkaz odňat podle § 27 odst. 1 písm. a), b) nebo c),“. 43. V § 29 odstavec 2 zní: „(2) Držitel zbrojního průkazu skupiny D nebo F je povinen podrobit se lékařské prohlídce u posuzujícího lékaře ve lhůtě 2 měsíců přede dnem uplynutí 60 měsíců ode dne vydání zbrojního průkazu a odevzdat příslušnému útvaru policie tento posudek o zdravotní způsobilosti nejpozději ke dni uplynutí 60 měsíců ode dne vydání zbrojního průkazu. Den uplynutí 60 měsíců ode dne vydání zbrojního průkazu se vyznačuje ve zbrojním průkazu.“. 44. V § 29 odst. 2 větě první se slova „nebo F“ zrušují. 45. V § 29 se odstavce 4, 5, 7 a 8 zrušují. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 4. 46. V části první hlavě II se nad § 31 vkládá označení dílu 4, které včetně nadpisu zní: „Díl 4 Zbrojní licence“. 47. V § 31 úvodní části ustanovení se slova „nebo k provozování pyrotechnického průzkumu podle oprávnění stanoveného pro zbrojní licenci skupiny K“ zrušují. 48. V § 31 se na konci písmene i) čárka nahrazuje slovem „a“, na konci písmene j) se slovo „a“ nahrazuje tečkou a písmeno k) se zrušuje. 49. V § 32 odst. 1 písm. c) se slova „místa výroby, přechovávání, skladování, používání nebo ničení zbraně nebo střeliva, způsob jejich zabezpečení“ nahrazují slovy „každé provozovny nebo místa, kde je žadatel oprávněn vykonávat jinou než podnikatelskou činnost podle tohoto zákona, (dále jen „provozovna“), právní důvod užívání provozovny, způsob zabezpečení zbraní a střeliva v provozovně“. 50. V § 32 odst. 1 písm. d) se slova „, jedná-li se o vydání zbrojní licence skupiny A až J“ zrušují. 51. V § 32 odstavec 3 zní: „(3) K žádosti o vydání zbrojní licence je žadatel povinen připojit a) návrh vnitřního předpisu podle § 39 odst. 1 písm. d) a b) doklad o povolení vzdělávání na školách v oboru, ve kterém je nutné nakládat se zbraněmi a střelivem, je-li důvodem žádosti o zbrojní licenci taková činnost.“. 52. V § 33 odst. 1 písm. a) se slova „nebo v oboru pyrotechnického průzkumu, žádá-li o vydání zbrojní licence skupiny K“ zrušují. 53. V § 33 odst. 2 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce 2 se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) fyzická osoba nebo její odpovědný zástupce, je-li ustanoven, nebo odpovědný zástupce nebo člen statutárního orgánu právnické osoby v posledních 5 letech vykonával funkci odpovědného zástupce držitele zbrojní licence nebo držitele muniční licence, jemuž byla zbrojní licence nebo muniční licence odňata z důvodu uvedeného v § 36 odst. 1 písm. b) nebo v § 36 odst. 2, nebo byl členem statutárního orgánu takového držitele zbrojní licence nebo držitele muniční licence.“. 54. V § 36 odst. 4 se číslo „3“ nahrazuje číslem „5“. 55. V § 38 se odstavec 9 zrušuje. 56. V § 39 odst. 1 písm. a) se slova „nebo místo uložení zbraně, zakázaného doplňku zbraně nebo střeliva“ zrušují. 57. V § 39 odst. 1 písmeno d) zní: „d) vydat vnitřní předpis a zaslat jej a každou jeho změnu do 10 pracovních dní ode dne jejich vydání příslušnému útvaru policie; ve vnitřním předpisu držitel zbrojní licence stanoví 1. pravidla pro používání zbraní a střeliva, 2. způsob evidence, uložení, výdej a příjem zbraní a střeliva a 3. způsob bezpečného zacházení se zbraněmi a střelivem včetně postupu při nabíjení a vybíjení zbraně,“. 58. V § 39 odst. 1 písm. e) se za slovo „podle“ vkládají slova „§ 50b a“. 59. V § 39 odst. 1 písm. f) se slovo „, munice“ zrušuje. 60. V § 39 odst. 1 písmeno g) zní: „g) na výzvu Ministerstvu obrany nebo zahraničnímu inspekčnímu týmu v doprovodu zaměstnance Ministerstva obrany předložit zbraň kategorie A, na kterou se vztahuje mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, včetně příslušných dokladů, v případech hodných zvláštního zřetele lze dohodnout místo pro jejich předložení,“. 61. V § 39 odst. 1 písm. h) se slova „příslušnému útvaru“ a slova „ke kontrole“ zrušují a slova „provedení kontroly“ se nahrazují slovy „jejich předložení“. 62. V § 39 odst. 1 písm. i) se slova „kontrole zbraně příslušným útvarem“ nahrazují slovy „předložení zbraně příslušnému útvaru“. 63. V § 39 odst. 1 písm. k) se slova „, místa uložení zbraně“ zrušují. 64. V § 39 se odstavce 6 a 7 zrušují. 65. V části první hlavě II se nad § 41 vkládá označení dílu 5, které včetně nadpisu zní: „Díl 5 Registrace a průkaz zbraně“. 66. V § 41 odst. 4 větě první se slovo „kontrole“ nahrazuje slovy „při jejím předložení policii“. 67. V § 42 odst. 2 se věta druhá zrušuje. 68. Za § 42 se vkládá nový § 42a, který zní: „§ 42a V případě, že ministerstvo, Ministerstvo obrany, ozbrojené síly České republiky1), Vojenská policie33), bezpečnostní sbor1a), Vojenské zpravodajství1b), Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva, kraj, obec nebo ozbrojené síly nebo sbory jiných států při jejich pobytu na území České republiky a překračování státních hranic České republiky podle zvláštního právního předpisu2) nebo mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, převede vlastnictví ke zbrani, střelivu nebo munici uvedeným v § 1 odst. 2 písm. a) až d) na osobu, která je oprávněna se zbraní, střelivem nebo municí nakládat podle tohoto zákona, jsou povinny oznámit tuto skutečnost do 10 pracovních dnů Policejnímu prezidiu České republiky (dále jen „Policejní prezidium“). Ustanovení § 42 se použije přiměřeně.“. 69. V části první hlavě II se nad § 44 vkládá označení dílu 6, které včetně nadpisu zní: „Díl 6 Vývoz, dovoz a tranzit zbraní a střeliva“. 70. V § 46 odst. 3 se slova „České republiky (dále jen „Policejní prezidium“)“ zrušují. 71. V § 49 odst. 9 se za slova „držiteli zadrží“ vkládá slovo „, zajistí“. 72. V § 50 odst. 7 větě první se slova „24 hodin před zahájením přepravy, nejpozději však do dvanácté hodiny posledního pracovního dne před zahájením přepravy,“ nahrazují slovy „1 hodinu před zahájením přepravy“. 73. V § 50 odst. 7 větě druhé se slova „na předepsaném tiskopise, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis,“ nahrazují slovy „s využitím elektronické aplikace centrálního registru zbraní a jeho vytištěná listinná kopie“. 74. V § 50a odst. 1 větě první se slova „24 hodin před zahájením přepravy, nejpozději však do dvanácté hodiny posledního pracovního dne“ nahrazují slovy „1 hodinu“. 75. V § 50a odst. 1 větě třetí se slova „na předepsaném tiskopise,“ nahrazují slovy „s využitím elektronické aplikace centrálního registru zbraní a jeho vytištěná listinná kopie“. 76. V § 50 odst. 8 větě první a v § 50a odst. 1 větě první se slova „, více než 200 000 kusů střeliva nebo jakékoliv množství munice“ nahrazují slovy „nebo více než 200 000 kusů střeliva“. 77. V § 50 se odstavec 9 zrušuje. Dosavadní odstavce 10 až 13 se označují jako odstavce 9 až 12. 78. V § 50a se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5. 79. Za § 50a se vkládá nový § 50b, který včetně nadpisu zní: „§ 50b Zabezpečení zbraní a střeliva v průběhu přepravy Podnikatel se zbraněmi kategorie A, B nebo C nebo se střelivem do těchto zbraní a podnikatel se sídlem nebo místem podnikání mimo území České republiky je v průběhu jejich přepravy povinen zabezpečit zbraně kategorie A, B nebo C nebo střelivo do těchto zbraní proti zneužití, ztrátě nebo odcizení. Požadavky na zabezpečení zbraní kategorie A, B nebo C nebo střeliva do těchto zbraní v průběhu přepravy stanoví prováděcí právní předpis; tím nejsou dotčeny právní předpisy upravující přepravu zbraní nebo střeliva jako nebezpečného nákladu18).“. 80. V části první hlavě II se nad § 52 vkládá označení dílu 7, které včetně nadpisu zní: „Díl 7 Střelnice“. 81. V § 52 odst. 4 písmeno a) zní: „a) listinu prokazující oprávnění užívat nemovitost jako střelnici,“. Poznámka pod čarou č. 19 se zrušuje. 82. V části první hlavě II se nad § 56 vkládá označení dílu 8, které včetně nadpisu zní: „Díl 8 Zvláštní ustanovení o nakládání se zbraněmi a střelivem“. 83. § 56 a 57 včetně nadpisů znějí: „§ 56 Zadržení zbraně, střeliva nebo dokladu (1) Příslušník policie je oprávněn zadržet zbraň kategorie A, B, C nebo D, střelivo, černý lovecký prach, bezdýmný prach, zápalky, zbrojní průkaz, zbrojní licenci, průkaz zbraně, zbrojní průvodní list pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva, povolení k vývozu podle zákona o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, evropský zbrojní pas, povolení k přepravě nebo hlášení přepravy zbraní a střeliva podle § 50 nebo 50a, aby jejich držiteli zabránil v jednání, kterým porušuje povinnost nebo nedodržuje zákaz stanovený tímto zákonem. (2) Příslušník policie je oprávněn zadržet zbraň kategorie A, B nebo C, střelivo do této zbraně, zbrojní průkaz, zbrojní licenci, průkaz zbraně nebo zbrojní průvodní list pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva, povolení k vývozu podle zákona o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, evropský zbrojní pas, v němž jsou zapsány zbraně kategorie A, B nebo C, povolení k přepravě nebo hlášení přepravy zbraní a střeliva podle § 50 nebo 50a, pokud a) existuje důvodné podezření, že u držitele zbrojního průkazu došlo k takové změně zdravotního stavu, která může v souvislosti s nakládáním se zbraní představovat ohrožení jeho života nebo zdraví anebo života nebo zdraví jiných osob, b) byl odňat zbrojní průkaz podle § 27 odst. 1 písm. a), b) nebo c) nebo zbrojní licence podle § 36 odst. 1 písm. b) nebo § 36 odst. 2 a dosavadní držitel zbrojního průkazu nebo zbrojní licence neodevzdal průkaz zbraně, zbraň, střelivo a zakázaný doplněk zbraně příslušnému útvaru policie, nebo c) je dán důvod pro zajištění podle § 57 odst. 1 a existuje důvodné podezření, že další nakládání se zbraní nebo střelivem držitelem zbrojního průkazu nebo zbrojní licence může představovat ohrožení jeho života nebo zdraví anebo života nebo zdraví jiných osob. (3) Pokud držitel zbrojního průkazu nebo držitel zbrojní licence na výzvu příslušníka policie neprodleně neodevzdá věci, které mají být zadrženy podle odstavce 2, nebo nesdělí místo jejich uložení a neumožní jejich převzetí policií, je příslušník policie oprávněn vstoupit do obydlí, jiných prostor nebo na pozemek, lze-li důvodně předpokládat, že se zde tyto věci nalézají, a zadržet je. (4) Příslušník policie může zadržet zbraň, zakázaný doplněk zbraně nebo střelivo podle odstavce 1 v místě jejich dosavadního uložení a současně zabránit přístupu k nim osobě, které byly zbraň, zakázaný doplněk zbraně nebo střelivo zadrženy, nebo jiné neoprávněné osobě, je-li to odůvodněno jejich množstvím nebo velikostí. (5) Příslušník policie, který zadržel věc uvedenou v odstavcích 1 a 2, vydá jejímu držiteli na místě potvrzení o převzetí zadržené věci a neprodleně ji odevzdá s uvedením důvodu zadržení příslušnému útvaru policie. (6) Pominou-li důvody, které vedly k zadržení zbraně, střeliva, zakázaného doplňku zbraně nebo dokladu, musí být tyto věci útvarem policie, u něhož jsou v úschově, bez zbytečného odkladu vráceny po předložení vydaného potvrzení tomu, komu byly zadrženy. Pokud není ten, komu byly věci zadrženy, totožný s jejich vlastníkem, musí být věci vráceny jejich vlastníkovi. § 57 Zajištění zbraně, střeliva nebo dokladu (1) Příslušný útvar policie může rozhodnout o zajištění zbraně kategorie A, B nebo C, střeliva do těchto zbraní, zbrojního průkazu, zbrojní licence, průkazu zbraně nebo zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva, povolení k vývozu podle zákona o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, evropský zbrojní pas, v němž jsou zapsány zbraně kategorie A, B nebo C, povolení k přepravě nebo hlášení přepravy zbraní a střeliva podle § 50 nebo 50a, jestliže proti jejich držiteli bylo zahájeno a) v případě fyzické osoby trestní stíhání pro trestný čin uvedený v § 22 odst. 1, b) v případě právnické osoby trestní stíhání pro úmyslný trestný čin, c) v případě fyzické osoby správní řízení pro přestupek spáchaný tím, že 1. vlastní, drží nebo nosí zbraň v rozporu s § 8, 2. v rozporu s § 20a odst. 3 se nepodrobí lékařské prohlídce nebo nepředloží posudek o zdravotní způsobilosti příslušnému útvaru policie, 3. střílí ze zbraně v rozporu s § 28 odst. 5, 4. v rozporu s § 29 odst. 1 písm. l) se nepodrobí vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou nebo v rozporu s § 29 odst. 3 písm. b) nosí zbraň nebo manipuluje se zbraní na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném, přestože je jeho schopnost k této činnosti snížena požitím alkoholických nápojů, užitím jiné návykové látky, léků nebo v důsledku nemoci, 5. nepostupuje podle § 41 odst. 5, nebo 6. neoznámí nabytí vlastnictví ke zbrani kategorie A, B nebo C podle § 42 odst. 1, nebo d) v případě právnické nebo podnikající fyzické osoby správní řízení pro správní delikt spáchaný tím, že vlastní nebo drží zbraň nebo střelivo v rozporu s § 8. (2) Příslušný útvar policie může rozhodnout o zajištění zbraně kategorie A, B, C nebo D, střeliva, černého loveckého prachu, bezdýmného prachu, zápalek, zbrojního průkazu, zbrojní licence, průkazu zbraně, zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva, povolení k vývozu podle zákona o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, evropského zbrojního pasu, povolení k přepravě nebo hlášení přepravy zbraní a střeliva podle § 50 nebo 50a, které byly zadrženy podle § 56 a ve věci má být vedeno řízení podle tohoto nebo zvláštního zákona. Pokud není do 1 měsíce od jejich zadržení zahájeno řízení podle tohoto zákona nebo věc není postoupena orgánu oprávněnému vést řízení podle zvláštního zákona, příslušný útvar policie postupuje podle odstavce 8. (3) Účastníkem řízení o zajištění je osoba, která přechovává věci podle odstavce 1 nebo 2 a dále jejich vlastník nebo osoba, která je uvedena v dokladu. Osoba, která věci zajištěné podle odstavce 1 nebo 2 přechovává, je povinna tyto věci odevzdat bez zbytečného odkladu do úschovy útvaru policie, který o jejich zajištění rozhodl, nebo sdělit místo jejich uložení a umožnit jejich převzetí policií. Policie o převzetí zajištěných věcí vydá potvrzení. (4) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 nemá odkladný účinek. (5) Pokud držitel zbraně, střeliva, zakázaného doplňku zbraně nebo dokladu, o jejichž zajištění bylo rozhodnuto podle odstavce 1, je na výzvu příslušného útvaru policie neprodleně neodevzdá nebo nesdělí místo jejich uložení a neumožní jejich převzetí, je příslušný útvar policie oprávněn za účelem zajištění zbraň, střelivo, zakázaný doplněk zbraně nebo doklad odebrat, přitom je oprávněn vstoupit do obydlí, jiných prostor nebo na pozemek, lze-li důvodně předpokládat, že se zde tyto věci nalézají. Ustanovení správního řádu o exekuci na nepeněžitá plnění se nepoužijí. (6) Příslušný útvar policie může v odůvodněných případech rozhodnout o zajištění zbraně, zakázaného doplňku zbraně nebo střeliva v místě jejich dosavadního uložení. Osoba, u níž jsou zbraň, zakázaný doplněk zbraně nebo střelivo podle odstavce 1 nebo 2 zajištěny, je povinna zajištění strpět a nesmí se zbraní, zakázaným doplňkem zbraně nebo střelivem zajištěnými podle odstavce 1 nebo 2 nakládat nebo umožnit takové nakládání jiné osobě. (7) Příslušný útvar policie může tomu, komu byly věci podle odstavce 1 nebo 2 zajištěny, uložit povinnost uhradit náklady na provedení jejich zajištění. (8) Pominou-li důvody, které vedly k zajištění zbraně, střeliva, zakázaného doplňku zbraně nebo dokladu, rozhodne příslušný útvar policie bez zbytečného odkladu o vrácení zajištěných věcí tomu, komu byly zajištěny. Pokud není ten, komu byly věci zajištěny, totožný s jejich vlastníkem, musí být věci vráceny jejich vlastníkovi.“. 84. Za § 57 se vkládá nový § 57a, který včetně nadpisu zní: „§ 57a Odstranění střeliva (1) Kontrolní orgán podle § 75a rozhodne o odstranění střeliva, které je ve špatném technickém stavu, a určí k tomu jeho držiteli přiměřenou lhůtu. (2) Policie zajistí odstranění střeliva podle odstavce 1, je-li bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo majetek nebo prohlásí-li vlastník střeliva, že v určené lhůtě není schopen odstranění střeliva zajistit, nebo jej v určené lhůtě neodstraní. (3) Příslušný útvar policie může držiteli střeliva, které bylo odstraněno podle odstavce 2, uložit povinnost uhradit náklady spojené s odstraněním střeliva.“. 85. V § 58 odst. 7 větě druhé se slova „skupiny A“ zrušují. 86. V § 63 odstavec 4 zní: „(4) Příslušný útvar policie ověří původ a stav zbraně nebo zakázaného doplňku zbraně a může je předat k provedení kriminalistické expertizy. Příslušný útvar policie žádost podle odstavce 2 zamítne, pokud bylo zjištěno důvodné podezření, že se zbraní nebo zakázaným doplňkem zbraně byl spáchán trestný čin nebo přestupek.“. 87. § 68 a 69 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 34 znějí: „§ 68 Nálezy dokladů nebo zbraní (1) Každý, kdo nalezne zbrojní průkaz, průkaz zkušebního komisaře, zbrojní licenci, zbrojní průvodní list pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva, povolení k vývozu podle zákona o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, evropský zbrojní pas nebo průkaz zbraně, je povinen odevzdat neprodleně tyto doklady příslušníkovi policie nebo kterémukoliv útvaru policie nebo obecnímu úřadu, který je předá nejbližšímu útvaru policie. O převzetí dokladů vydá ten, kdo je převzal, potvrzení. (2) Každý, kdo nalezne zbraň nebo zakázaný doplněk zbraně, je povinen neprodleně oznámit jejich nález nejbližšímu příslušníkovi policie nebo útvaru policie nebo obecnímu úřadu, který toto oznámení předá nejbližšímu útvaru policie. O oznámení vydá ten, kdo jej přijal, potvrzení. (3) Útvar policie, jemuž byl podle odstavce 2 oznámen nález zbraně nebo zakázaného doplňku zbraně, uloží nalezenou zbraň nebo zakázaný doplněk zbraně a zabezpečí jejich úschovu po dobu 6 měsíců od jejich uložení. Nepřihlásí-li se jejich vlastník v této lhůtě, připadají nalezené zbraně nebo zakázaný doplněk zbraně do vlastnictví státu. (4) Zbraň nebo zakázaný doplněk zbraně, které jejich vlastník opustil34), připadají do vlastnictví státu. § 69 Nakládání s černým loveckým prachem, bezdýmným prachem a zápalkami a přebíjení nábojů (1) Černý lovecký prach, bezdýmný prach a zápalky pro účely přebíjení nábojů nebo použití ve zbrani je oprávněna nabývat do vlastnictví a držet fyzická osoba starší 18 let, jejíž svéprávnost nebyla omezena, nebo právnická osoba. Osoba uvedená ve větě první je oprávněna nabývat do vlastnictví, přechovávat a nosit nejvýše celkem 3 kilogramy černého loveckého prachu a bezdýmného prachu a 10 000 zápalek. Zákon upravující nakládání s výbušninami29) se na nakládání s černým loveckým prachem, bezdýmným prachem a zápalkami nejvýše v množství uvedeném ve větě druhé nepoužije. (2) Podnikatel v oboru zbraní a střeliva může za účelem prodeje přechovávat černý lovecký prach, bezdýmný prach a zápalky nejvýše v množství, které s ohledem na způsob skladování stanoví prováděcí právní předpis. (3) Každý musí dbát zvýšené opatrnosti při zacházení s černým loveckým prachem, bezdýmným prachem a zápalkami, přitom nesmí ohrozit život, zdraví a majetek jiných osob. (4) Každý, kdo nabývá do vlastnictví nebo drží černý lovecký prach, bezdýmný prach nebo zápalky, je musí zabezpečit proti zneužití, ztrátě nebo odcizení a musí zajistit podmínky pro skladování, přechovávání a zacházení s černým loveckým prachem, bezdýmným prachem a zápalkami. Prováděcí právní předpis stanoví technické požadavky na zabezpečení a podmínky pro skladování, přechovávání a zacházení s černým loveckým prachem, bezdýmným prachem a zápalkami a stanoví prostory, ve kterých černý lovecký prach, bezdýmný prach a zápalky skladovány být nesmí. (5) Přebíjet náboje nebo nabývat do vlastnictví jednotlivé díly nábojů pro účely přebíjení nábojů nebo použití ve zbrani kategorie A, B nebo C smí pouze držitel zbrojního průkazu, který je oprávněn nabývat do vlastnictví náboje pro zbraň kategorie A, B nebo C, nebo držitel zbrojní licence. Přebíjet náboje nebo nabývat do vlastnictví jednotlivé díly nábojů pro účely přebíjení nábojů nebo použití ve zbrani kategorie D smí osoba starší 18 let, jejíž svéprávnost nebyla omezena, nebo právnická osoba. Přebíjet náboje je osoba podle věty první a druhé oprávněna jen pro vlastní potřebu, přitom musí dodržovat technologické postupy, které udávají výrobci jednotlivých dílů nábojů; to neplatí pro držitele zbrojní licence skupiny A a B. 34) § 1045 odst. 1 občanského zákoníku.“. 88. § 70 se zrušuje. 89. V části první se za hlavu II vkládá nová hlava III, která včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 35 až 38 zní: „HLAVA III MUNICE A PYROTECHNICKÝ PRŮZKUM Díl 1 Obecná ustanovení o munici § 70 (1) Nestanoví-li tato hlava jinak, použijí se pro nakládání s municí ustanovení tohoto zákona o nakládání se zakázaným střelivem. (2) Munice znehodnocená postupem podle prováděcího právního předpisu, řez munice provedený postupem podle prováděcího právního předpisu a makety munice se považují za zbraně kategorie D. § 70a (1) Municí je úplně i neúplně zkompletovaný výrobek obsahující výbušninu nebo nukleární, biologický nebo chemický materiál, speciálně konstruovaný pro použití ozbrojenými silami a bezpečnostními sbory. Druhy a skupiny munice jsou vymezeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu. (2) Munice, jejíž použití, vývoj, výroba, skladování, převod nebo hromadění je zakázáno mezinárodní smlouvou35), která je součástí právního řádu, je zakázanou municí. Zakázanou munici a její součásti lze nabývat do vlastnictví a držet, pouze stanoví-li tak zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu. (3) V pochybnostech, zda je výrobek určitého typu municí, rozhoduje ministerstvo na žádost držitele obecné muniční licence nebo z moci úřední na základě vyjádření Ministerstva obrany, Českého báňského úřadu, Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva a policie. V pochybnostech, zda se výrobek určitého typu považuje za zakázanou munici podle odstavce 2, rozhoduje na žádost držitele obecné muniční licence nebo z moci úřední ústřední správní úřad, který podle zvláštního zákona vykonává státní správu nebo kontrolu na úseku zakázané munice podle příslušné mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu. Informace o rozhodnutí podle věty první a druhé se zveřejní na internetových stránkách ústředního správního úřadu, který rozhodnutí vydal. (4) Na klasifikaci munice z hlediska nebezpečnosti a snášenlivosti se použije obdobně klasifikace podle Přílohy A Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR). Díl 2 Muniční průkaz § 70b (1) Muniční průkaz je veřejná listina, která fyzickou osobu v rozsahu podle druhu muničního průkazu opravňuje k provádění činností při nakládání s municí a k provádění pyrotechnického průzkumu, a to pouze v rámci pracovního, členského nebo obdobného poměru k držiteli muniční licence. Doba platnosti muničního průkazu je 10 let. (2) Muniční průkaz se rozlišuje podle rozsahu oprávnění na a) základní muniční průkaz, b) vyšší muniční průkaz a c) průkaz pro provádění pyrotechnického průzkumu. (3) Držitel základního muničního průkazu je za podmínek stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem29) při nakládání s municí oprávněn zajišťovat manipulaci s municí a provádět činnosti při skladování munice. (4) Držitel vyššího muničního průkazu je oprávněn a) provádět činnosti při nakládání s municí jako držitel základního muničního průkazu, b) odpalovat a střílet munici a c) vykonávat činnost muničáře; muničářem je fyzická osoba, která je k držiteli obecné muniční licence v pracovním, členském nebo obdobném poměru a ve stanoveném rozsahu zabezpečuje plnění povinností při nakládání s municí. (5) Držitel průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu je za podmínek stanovených tímto zákonem oprávněn a) provádět činnosti při nakládání s municí jako držitel vyššího muničního průkazu a b) provádět pyrotechnický průzkum. § 70c Řízení ve věcech muničního průkazu Nestanoví-li tato hlava jinak, použijí se na řízení ve věcech muničního průkazu ustanovení o řízení ve věcech zbrojního průkazu skupiny D obdobně. § 70d Vydání muničního průkazu (1) Muniční průkaz vydává příslušný útvar policie na základě žádosti podané fyzickou osobou na předepsaném tiskopise, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis. Obsahem žádosti o vydání muničního průkazu musí být a) osobní údaje žadatele a b) uvedení druhu muničního průkazu, o jehož vydání žadatel žádá. (2) Příslušný útvar policie vydá muniční průkaz fyzické osobě, která splňuje podmínky pro vydání zbrojního průkazu skupiny D, nestanoví-li tato hlava jinak. (3) Podmínkou pro získání základního muničního průkazu není odborná způsobilost žadatele. (4) Podmínkou pro získání vyššího muničního průkazu nebo průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu je odborná způsobilost žadatele podle § 70f. Žadatel o vydání vyššího muničního průkazu nebo průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu je k žádosti o vydání muničního průkazu povinen připojit také osvědčení o odborné způsobilosti, které nesmí být starší než 1 rok. (5) Podmínkou pro získání vyššího muničního průkazu není odborná způsobilost podle § 70f v případě žadatele, který doloží, že je držitelem platného oprávnění pyrotechnika podle zvláštního právního předpisu36). (6) V případě vydání a) vyššího muničního průkazu držiteli základního muničního průkazu vydá příslušný útvar policie vyšší muniční průkaz výměnou za základní muniční průkaz, b) průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu držiteli základního muničního průkazu nebo vyššího muničního průkazu vydá příslušný útvar policie muniční průkaz pro provádění pyrotechnického průzkumu výměnou za základní muniční průkaz nebo vyšší muniční průkaz, s dobou platnosti původního muničního průkazu. (7) O vydání muničního průkazu lze opětovně požádat po uplynutí 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jeho odnětí. § 70e (1) Ustanovení § 20 a 20a o posuzování zdravotní způsobilosti a postupu v případě zjištění změny zdravotního stavu žadatele o vydání zbrojního průkazu nebo držitele zbrojního průkazu se obdobně použijí na posuzování zdravotní způsobilosti a postup v případě zjištění změny zdravotního stavu žadatele o vydání muničního průkazu a držitele muničního průkazu. (2) Příslušný útvar policie rozhodne o odnětí muničního průkazu z důvodů uvedených v § 27 odst. 1 nebo jestliže držitel muničního průkazu vážným způsobem nebo opakovaně porušil povinnost nebo zákaz stanovené v § 70h. § 70f Odborná způsobilost žadatele o vydání vyššího muničního průkazu a žadatele o vydání průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu (1) Žadatel o vydání vyššího muničního průkazu nebo průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu prokazuje odbornou způsobilost před komisí jmenovanou ministrem vnitra složenou ze zástupců navržených ministerstvem, policií, Ministerstvem obrany, Ministerstvem průmyslu a obchodu a Českým báňským úřadem. (2) Zkouška odborné způsobilosti žadatele o vydání vyššího muničního průkazu zahrnuje písemný test a ústní pohovor. Žadatel při zkoušce osvědčuje znalost a) tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení, b) dalších právních předpisů upravujících nakládání s municí, c) právních předpisů upravujících nakládání s výbušninami, d) nauky o munici, střelivu a výbušninách a e) zdravotnického minima. (3) Zkouška odborné způsobilosti žadatele o vydání průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu se skládá z teoretické části, která zahrnuje písemný test a ústní pohovor a při které žadatel osvědčuje znalosti v rozsahu podle odstavce 2, a z praktické části, v níž se posuzují teoretické znalosti žadatele vztahující se k prakticky předváděným činnostem a která zahrnuje a) identifikaci a stanovení možné míry nebezpečnosti munice, střeliva a výbušniny a jejich detekci, b) zajišťování místa nálezu munice, střeliva a výbušniny, c) bezpečnou manipulaci s municí, střelivem a výbušninou a d) likvidaci munice, střeliva a výbušnin. (4) Ke zkoušce odborné způsobilosti se žadatel o vydání vyššího muničního průkazu nebo průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu přihlašuje na předepsaném tiskopise, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis. Přihláška se podává ministerstvu, které podané přihlášky eviduje podle data doručení a žadateli oznámí termín a místo konání zkoušky. Termín a místo konání zkoušky musí být žadateli oznámeny nejpozději 10 dnů přede dnem konání zkoušky. Nedostaví-li se žadatel k vykonání zkoušky bez náležité omluvy, ministerstvo jeho přihlášku odloží; o odložení provede pouze záznam do spisu. (5) Žadateli, který u zkoušky odborné způsobilosti uspěl, vydá ministerstvo osvědčení o odborné způsobilosti žadatele o vydání vyššího muničního průkazu nebo osvědčení o odborné způsobilosti žadatele o vydání průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu. Pokud žadatel při zkoušce odborné způsobilosti neuspěl nebo se bez náležité omluvy ke zkoušce nedostavil, může se ke zkoušce znovu přihlásit za podmínek uvedených v odstavci 4, nejdříve však po uplynutí 3 měsíců ode dne neúspěšného vykonání zkoušky. (6) Náklady spojené s provedením zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání vyššího muničního průkazu nebo průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu hradí žadatel; může je hradit i držitel muniční licence. (7) Obsahovou náplň teoretické a praktické části zkoušky, způsob provedení a celkové vyhodnocení zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání vyššího muničního průkazu nebo průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu a zkušební řád stanoví prováděcí právní předpis. § 70g Další požadavky na bezúhonnost a spolehlivost žadatele o muniční průkaz (1) Za bezúhonného podle tohoto zákona se v případě žádosti o vydání muničního průkazu nepovažuje také ten, kdo byl pravomocně uznán vinným trestným činem porušení předpisů o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití, porušení povinností při vývozu zboží a technologií dvojího užití, zkreslení údajů a nevedení podkladů ohledně vývozu zboží a technologií dvojího užití, provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence, porušení povinnosti v souvislosti s vydáním povolení a licence pro zahraniční obchod s vojenským materiálem, zkreslení údajů a nevedení podkladů ohledně zahraničního obchodu s vojenským materiálem, nedovoleného ozbrojování, vývoje, výroby a držení zakázaných bojových prostředků, nedovolené výroby a držení radioaktivní látky a vysoce nebezpečné látky a nedovolené výroby a držení jaderného materiálu a zvláštního štěpného materiálu, jestliže ode dne nabytí právní moci rozsudku nebo ukončení výkonu trestu odnětí svobody v případě, že byl uložen, neuplynulo alespoň 10 let, není-li podle § 22 třeba, aby ode dne nabytí právní moci rozsudku nebo ukončení výkonu trestu odnětí svobody v případě, že byl uložen, uplynula delší doba. (2) Za spolehlivého podle tohoto zákona se v případě žádosti o vydání muničního průkazu nepovažuje také ten, kdo pro vnitřní pořádek a bezpečnost představuje vážné nebezpečí svým jednáním, za které byl v posledních 5 letech pravomocně uznán vinným ze spáchání více než jednoho přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku podle tohoto zákona nebo na úseku používání výbušnin. (3) Při posouzení dodatečných podmínek bezúhonnosti a spolehlivosti žadatele o vydání muničního průkazu podle odstavců 1 a 2 se použije § 22 odst. 2 a 3 a § 23 odst. 2 obdobně. § 70h Povinnosti držitele muničního průkazu (1) Držitel muničního průkazu je povinen a) dbát zvýšené opatrnosti při manipulaci s municí, přitom nesmí ohrozit život, zdraví a majetek jiných osob, b) zabezpečit svůj muniční průkaz proti zneužití, ztrátě nebo odcizení, c) na výzvu policie předložit muniční průkaz, d) neprodleně oznámit policii ztrátu nebo odcizení muničního průkazu, e) provést u příslušného útvaru policie výměnu muničního průkazu za nový a zároveň odevzdat původní doklad do 10 pracovních dnů ode dne, kdy došlo ke změně jména nebo příjmení jeho držitele, f) mít u sebe při provádění činnosti při nakládání s municí a při provádění pyrotechnického průzkumu muniční průkaz, g) podrobit se na výzvu příslušníka policie vyšetření podle zvláštního právního předpisu ke zjištění, zda není při provádění činnosti při nakládání s municí nebo při provádění pyrotechnického průzkumu ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou, h) podrobit se lékařské prohlídce u posuzujícího lékaře ve lhůtě 2 měsíců přede dnem uplynutí 60 měsíců ode dne vydání muničního průkazu a odevzdat příslušnému útvaru policie posudek o zdravotní způsobilosti nejpozději ke dni uplynutí 60 měsíců ode dne vydání muničního průkazu; den uplynutí 60 měsíců ode dne vydání muničního průkazu se vyznačuje v muničním průkazu a i) dostavit se na základě výzvy příslušného útvaru policie k posuzujícímu lékaři, podrobit se lékařské prohlídce a bez zbytečného odkladu předložit příslušnému útvaru policie nový posudek o zdravotní způsobilosti; ustanovení § 20a odst. 3 se použije obdobně. (2) Držitel vyššího muničního průkazu a držitel průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu je při zabezpečování činnosti muničáře dále povinen a) umožnit manipulaci s municí pouze fyzické osobě uvedené v § 70m odst. 2 písm. b), b) dohlížet na manipulaci s municí prováděnou držitelem muničního průkazu, který pro držitele obecné muniční licence nezajišťuje plnění povinností muničáře, c) neprodleně oznámit policii ztrátu nebo odcizení munice nebo výbušniny, d) neprodleně oznámit policii zjištění rizikového technického stavu munice, e) zabezpečit obecnou muniční licenci a další doklady vydané podle tohoto zákona nebo vztahující se k munici proti zneužití, ztrátě nebo odcizení, f) zabezpečit munici proti zneužití, ztrátě nebo odcizení a zajistit bezpečnost muničního skladiště a g) zajistit dodržování pravidel pro manipulaci, skladování munice, jakož i pro provádění jiné činnosti při nakládání s municí stanovených vnitřním předpisem držitele obecné muniční licence a provozním řádem střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice. (3) Držitel muničního průkazu nesmí provádět činnost při nakládání s municí, pokud je jeho schopnost k této činnosti snížena požitím alkoholických nápojů, užitím jiné návykové látky nebo léků anebo v důsledku nemoci nebo úrazu. (4) Držitel průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu je při provádění pyrotechnického průzkumu dále povinen a) vyzvat k zastavení zemních prací v případě bezprostředního ohrožení života a zdraví nebo majetku nalezenou municí, střelivem nebo výbušninou, b) označit místo nálezu munice, střeliva nebo výbušniny, c) zajistit místo nálezu munice, střeliva nebo výbušniny před nepovolanými osobami, d) upozornit osoby zdržující se na místě nálezu munice, střeliva nebo výbušniny nebo v jeho blízkém okolí na možné hrozící nebezpečí a vyzvat je k opuštění nebezpečného prostoru, e) neprodleně ohlásit policii nález munice, střeliva nebo výbušniny, f) dodržovat podmínky pro zacházení s municí, střelivem nebo výbušninou, g) zabezpečit nalezenou munici, střelivo nebo výbušninu před zneužitím, ztrátou nebo odcizením a h) bez zbytečného odkladu zapisovat nálezy munice, střeliva nebo výbušniny do evidenční knihy o nálezech munice, střeliva a výbušnin (dále jen „kniha nálezů“). (5) Držitel průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu při provádění pyrotechnického průzkumu dále nesmí a) manipulovat s municí, střelivem nebo výbušninou v rozporu s tímto zákonem a b) zneškodňovat nebo likvidovat munici, střelivo nebo výbušninu. Díl 3 Muniční licence § 70i (1) Muniční licence je veřejná listina, která právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu v rozsahu podle druhu muniční licence opravňuje k nakládání s municí nebo k zajišťování provádění pyrotechnického průzkumu. (2) Nabývat do vlastnictví, držet, přechovávat, skladovat munici a jinak nakládat s municí je oprávněn pouze držitel obecné muniční licence. (3) Provádění pyrotechnického průzkumu je oprávněn zajišťovat pouze držitel muniční licence pro provádění pyrotechnického průzkumu. § 70j Vydání muniční licence (1) Muniční licenci vydává příslušný útvar policie na základě žádosti podané podnikající fyzickou osobou nebo právnickou osobou na předepsaném tiskopise, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis. Obsahem žádosti musí být a) osobní údaje nebo údaje identifikující právnickou osobu, b) údaj, zda žadatel žádá o vydání obecné muniční licence nebo muniční licence pro provádění pyrotechnického průzkumu, c) způsob a účel nakládání s municí, pro které podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba žádá o vydání obecné muniční licence, a d) osobní údaje odpovědného zástupce nebo člena statutárního orgánu právnické osoby nebo osobní údaje odpovědného zástupce podnikající fyzické osoby, pokud byl ustanoven. (2) Žadatel o vydání obecné muniční licence v žádosti o vydání muniční licence dále uvede a) osobní údaje osoby, která je pro něj v rámci svého pracovního zařazení oprávněna zabezpečovat činnost muničáře při manipulaci, skladování a jiném nakládání s municí, včetně čísla jejího muničního průkazu, b) adresu každé provozovny, právní důvod užívání provozovny a způsob jejího zabezpečení a c) údaj o tom, zda se na kteroukoliv provozovnu žadatele vzhledem k množství skladované, umisťované, zpracovávané nebo jakkoliv jinak používané munice nebo výbušnin vztahuje nebo bude vztahovat zákon o prevenci závažných havárií37), současně uvede údaj o zařazení objektu do příslušné skupiny nebo nezařazení podle zákona o prevenci závažných havárií. (3) Příslušný útvar policie vydá muniční licenci podnikající fyzické osobě nebo právnické osobě se sídlem na území České republiky, která a) je držitelem živnostenského oprávnění v oboru 1. nakládání s municí, žádá-li o vydání obecné muniční licence, nebo 2. pyrotechnického průzkumu, žádá-li o vydání licence pro provádění pyrotechnického průzkumu; příslušný útvar policie si za účelem ověření této skutečnosti opatří výpis z živnostenského rejstříku, nebo b) prokáže, že je oprávněna k zajišťování vzdělávání na školách v oboru, ve kterém je nutné nakládat s municí; v takovém případě je žadatel povinen k žádosti připojit ověřenou kopii dokladu o povolení této činnosti. (4) K žádosti o vydání muniční licence je žadatel povinen připojit a) listinu prokazující oprávnění užívat provozovnu pro účely nakládání s municí, jde-li o žádost o vydání obecné muniční licence, b) návrh vnitřního předpisu podle § 70m odst. 2 písm. c) a c) doklad o povolení vzdělávání na školách v oboru, ve kterém je nutné nakládat s municí, je-li důvodem žádosti o muniční licenci taková činnost. (5) Příslušný útvar policie žádost o vydání muniční licence zamítne, jestliže a) podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 3, b) právnická osoba není bezúhonná, byla-li odsouzena pro úmyslný trestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena, nebo trestný čin uvedený v § 70g odst. 1; v případě trestného činu uvedeného v § 70g odst. 1 se nepřihlíží k zahlazení odsouzení ani k jiným případům, v nichž nastává účinek, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen, jestliže ode dne nabytí právní moci rozsudku neuplynulo alespoň 10 let, c) podnikající fyzická osoba nebo její odpovědný zástupce, je-li ustanoven, nebo odpovědný zástupce nebo člen statutárního orgánu právnické osoby nesplňují podmínky bezúhonnosti a spolehlivosti pro vydání muničního průkazu, nebo d) podnikající fyzická osoba nebo její odpovědný zástupce, je-li ustanoven, nebo odpovědný zástupce nebo člen statutárního orgánu právnické osoby v posledních 5 letech vykonával funkci odpovědného zástupce držitele zbrojní licence nebo držitele muniční licence, jemuž byla zbrojní licence nebo muniční licence odňata z důvodu uvedeného v § 36 odst. 1 písm. b) nebo v § 36 odst. 2, nebo byl členem statutárního orgánu takového držitele zbrojní licence nebo držitele muniční licence. (6) Příslušný útvar policie požádá za účelem posouzení bezúhonnosti osob uvedených v odstavci 5 o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů12). Žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Příslušný útvar policie je oprávněn vyžádat si za účelem posouzení spolehlivosti fyzické osoby nebo jejího odpovědného zástupce nebo odpovědného zástupce nebo člena statutárního orgánu právnické osoby opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů. (7) Příslušný útvar policie přeruší řízení o vydání muniční licence, je-li zahájeno trestní stíhání osoby pro trestný čin, jehož spáchání vylučuje bezúhonnost právnické osoby podle odstavce 5 písm. b) nebo fyzické osoby podle odstavce 5 písm. c). (8) Adresa provozovny se uvede v obecné muniční licenci. Příslušný útvar policie zašle bez zbytečného odkladu kopii obecné muniční licence nebo nové obecné muniční licence živnostenskému úřadu příslušnému podle sídla držitele muniční licence. Živnostenský úřad zapíše do živnostenského rejstříku pouze provozovnu uvedenou v obecné muniční licenci. § 70k Prověřování bezúhonnosti a spolehlivosti Příslušný útvar policie prověří bezúhonnost a spolehlivost osob uvedených v § 70j odst. 5 alespoň jednou během 5 let od vydání muniční licence a následně vždy alespoň během každých 5 let nebo při změně v těchto osobách. § 70l Řízení ve věcech muniční licence (1) Na odnětí muniční licence a zánik platnosti muniční licence se obdobně použijí ustanovení o odnětí zbrojní licence a zániku platnosti zbrojní licence, nestanoví-li tato hlava jinak. (2) Příslušný útvar policie rozhodne o odnětí muniční licence také tehdy, jestliže držitel muniční licence přestal splňovat některou z podmínek pro vydání muniční licence uvedených v § 70j odst. 3 nebo nastala některá ze skutečností odůvodňující zamítnutí žádosti o vydání muniční licence podle § 70j odst. 5. (3) O vydání muniční licence lze opětovně požádat po uplynutí 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jejím odnětí. § 70m Povinnosti držitele muniční licence (1) Držitel muniční licence je povinen a) neprodleně ohlásit policii ztrátu nebo odcizení muniční licence, b) na výzvu policie předložit muniční licenci, včetně příslušných dokladů vztahujících se k munici, c) požádat příslušný útvar policie o vydání nové muniční licence, jestliže došlo ke změně názvu nebo sídla právnické osoby nebo jména, příjmení nebo místa pobytu podnikající fyzické osoby; žádost musí být podána do 10 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala, a původní doklad musí být připojen, a d) oznámit příslušnému útvaru policie změnu odpovědného zástupce nebo člena statutárního orgánu právnické osoby a jejich osobní údaje nebo změnu odpovědného zástupce fyzické osoby, pokud byl ustanoven, nebo pokud bude ustanoven nový odpovědný zástupce, a jeho osobní údaje; oznámení musí podat do 10 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala. (2) Držitel obecné muniční licence je dále povinen a) ustanovit muničáře, a to pro každou provozovnu, zajistit přítomnost muničáře v provozovně vždy, dochází-li zde k manipulaci s municí, a ustanovit muničáře do 30 dnů od ukončení činnosti stávajícího muničáře a oznámit tuto změnu do 10 pracovních dnů příslušnému útvaru policie, b) zajistit, aby činnosti při nakládání s municí prováděla pouze fyzická osoba, která je k němu v pracovním, členském nebo obdobném poměru a je držitelem příslušného muničního průkazu; tuto povinnost nemá držitel obecné muniční licence u fyzické osoby, 1. na jejíž činnost dohlíží držitel muničního průkazu, který je k držiteli obecné muniční licence v pracovním, členském nebo obdobném poměru, 2. která manipuluje s komponenty munice neobsahujícími žádné aktivní muniční náplně, 3. která je k držiteli obecné muniční licence v pracovním, členském nebo obdobném poměru, 4. která provádí činnost vymezenou ve vnitřním předpisu držitele obecné muniční licence a 5. která je prokazatelně poučena o způsobu bezpečné manipulace s municí, c) vydat vnitřní předpis a zaslat jej a každou jeho změnu do 10 pracovních dní ode dne jejich vydání příslušnému útvaru policie; ve vnitřním předpisu držitel muniční licence stanoví 1. pravidla pro bezpečnou manipulaci, skladování a jiné nakládání s municí, 2. způsob evidence munice a 3. dokumentaci muničního skladiště podle § 70r odst. 5, d) zajistit podmínky pro zabezpečení munice proti zneužití, ztrátě nebo odcizení a podmínky pro zajištění bezpečnosti muničního skladiště a splňovat stavební a technické požadavky na muniční skladiště a požadavky na způsob uložení munice podle § 70r, e) při zjištění špatného technického stavu munice učinit nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti osob a majetku a učiněná opatření neprodleně oznámit policii, f) neprodleně ohlásit policii ztrátu nebo odcizení munice, g) na výzvu Ministerstvu obrany nebo zahraničnímu inspekčnímu týmu v doprovodu zaměstnance Ministerstva obrany předložit na určeném místě zakázanou munici, na kterou se vztahuje mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, včetně příslušných dokladů, v případech hodných zvláštního zřetele lze dohodnout místo pro jejich předložení, h) na výzvu policie předložit na určeném místě munici včetně příslušných dokladů, v případech hodných zvláštního zřetele lze dohodnout místo pro jejich předložení, i) požádat příslušný útvar policie o vydání nové muniční licence, pokud má dojít ke změně místa provozovny; žádost musí být podána nejméně 1 měsíc přede dnem, kdy má ke změně dojít, příslušný útvar policie vydá novou muniční licenci výměnou za doklad původní, j) zapisovat do evidenční knihy munice v centrálním registru zbraní údaje o druhu, typu a výrobním provedení munice, původu munice, datu výroby a datu expirace munice, množství zalaborované výbušniny a třídě nebezpečnosti a třídě snášenlivosti munice (dále jen „údaje o munici“), k) zajistit u držitelů muničního průkazu, kteří v rámci jeho činnosti manipulují, zajišťují uskladnění nebo jinak nakládají s municí, nejméně jednou ročně školení bezpečnosti při nakládání s municí; o provedených školeních je držitel obecné muniční licence povinen vést evidenci, l) umožnit příslušnému útvaru policie do 10 pracovních dnů ode dne zániku platnosti obecné muniční licence převzetí munice do úschovy nebo její zajištění v místě dosavadního uložení, m) před delaborací, znehodnocováním nebo ničením munice nebo výrobou řezů munice zpracovat dokumentaci technologického postupu, při delaboraci, znehodnocování nebo ničení munice nebo výrobě řezů munice technologický postup uvedený v dokumentaci dodržovat a tuto dokumentaci uchovávat alespoň po dobu 10 let od posledního provedení delaborace, znehodnocení nebo ničení munice příslušného typu nebo výrobě řezů munice příslušného typu, n) označit znehodnocenou munici kontrolní znehodnocovací značkou přidělenou za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem Českým úřadem pro zkoušení zbraní a střeliva, přičemž musí zůstat zachováno původní značení munice, o) vydat vlastníku munice potvrzení o delaboraci, znehodnocení nebo zničení munice nebo o provedení řezu munice a p) ohlásit do 10 pracovních dnů Policejnímu prezidiu změnu v zařazení objektu do příslušné skupiny nebo jeho vyřazení podle zákona o prevenci závažných havárií. (3) Držitel licence pro provádění pyrotechnického průzkumu je dále povinen a) zpracovat před zahájením pyrotechnického průzkumu technologický postup prací při vyhledávání a manipulaci s municí, střelivem a výbušninami a předat jej příslušnému útvaru policie ke schválení, b) zajistit, aby nalezení munice, střeliva nebo výbušniny v rámci pyrotechnického průzkumu, jehož provádění zajišťuje, bylo neprodleně nahlášeno policii, c) kontrolovat, zda je nalezení munice, střeliva nebo výbušniny v rámci jím prováděného pyrotechnického průzkumu, jehož provádění zajišťuje, nahlášeno policii a zda nalezená munice, střelivo nebo výbušnina není používána k jiným účelům, než je uvedeno v licenci pro provádění pyrotechnického průzkumu, a zda s ní není nakládáno způsobem neodpovídajícím bezpečnému provádění pyrotechnického průzkumu, d) zajistit provádění pyrotechnického průzkumu pouze prostřednictvím fyzické osoby, která je k němu v pracovním, členském nebo obdobném poměru a je držitelem muničního průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu, e) vést a po dobu 5 let uchovávat dokumentaci obsahující přehled o nálezech munice, střeliva a výbušnin, která zahrnuje zejména knihu nálezů, závěrečnou zprávu o provedeném pyrotechnickém průzkumu a průběžnou zprávu o provedeném pyrotechnickém průzkumu, f) při nálezu munice, střeliva nebo výbušniny učinit nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti osob a majetku a g) bez zbytečného odkladu po provedení pyrotechnického průzkumu zpracovat o jeho výsledku závěrečnou zprávu a předložit ji neprodleně příslušnému útvaru policie; na žádost stavebníka provede záznam o provedeném pyrotechnickém průzkumu do stavebního deníku nebo zpracuje průběžnou zprávu o provedeném pyrotechnickém průzkumu. (4) Držitel obecné muniční licence nesmí převést vlastnictví k munici na osobu, která k nabytí vlastnictví k munici není oprávněna. To neplatí, jde-li o technické zpracování delaborované munice osobou oprávněnou v rámci své podnikatelské činnosti takové zpracování provádět. (5) Pokud držitel muniční licence provádí činnost samostatně, musí být držitelem muničního průkazu příslušného druhu. Přitom držitel obecné muniční licence neplní povinnosti uvedené v odstavci 2 písm. a), b) a k), je však povinen zabezpečovat činnost muničáře podle § 70h odst. 2 písm. c) až g). (6) V době, kdy muničář nemůže vykonávat svou funkci, zabezpečuje jeho činnost odpovědný zástupce fyzické osoby, byl-li ustanoven, nebo odpovědný zástupce nebo člen statutárního orgánu právnické osoby. (7) Minimální technické požadavky na delaboraci, znehodnocování nebo ničení munice nebo výrobu řezů munice, minimální obsah dokumentace technologického postupu a podrobnosti o vedení knihy nálezů stanoví prováděcí právní předpis. Díl 4 Některá ustanovení o nakládání s municí § 70n Přeprava munice (1) Munici může držitel obecné muniční licence nebo podnikatel se sídlem nebo místem podnikání mimo území České republiky přepravovat za účelem vývozu z území České republiky, dovozu na toto území nebo tranzitu přes toto území pouze na základě povolení; tím nejsou dotčeny postupy podle zvláštních právních předpisů9). (2) V případě vývozu z území České republiky, dovozu na toto území nebo tranzitu přes toto území se pro žádost o povolení, posouzení této žádosti, vydání povolení, vydání dlouhodobého povolení, hlášení přepravy, hlášení změn v přepravě, sledování přepravy a oprávnění policie v souvislosti s přepravou munice použije § 50 obdobně; stanoví-li § 50 minimální množství přepravovaných zbraní nebo střeliva, pro které je třeba splnit povinnost, platí, že takovou povinnost je třeba splnit při přepravě jakéhokoli množství munice. (3) Přepravovat jakékoliv množství munice po území České republiky může držitel obecné muniční licence, který provedl hlášení přepravy. Pro hlášení přepravy podle věty první, hlášení změn v přepravě, sledování přepravy a oprávnění policie v souvislosti s přepravou munice po území České republiky se použije § 50a obdobně. (4) Jedná-li se o silniční přepravu, musí být každý dopravní prostředek určený k přepravě munice vybaven zařízením, které umožňuje nepřetržité sledování jeho pohybu. Po celou dobu přepravy musí být zařízení přihlášeno do systému sledování pohybu a jím zaregistrováno. (5) Držitel obecné muniční licence nebo podnikatel se sídlem nebo místem podnikání mimo území České republiky je v průběhu přepravy povinen zabezpečit munici proti zneužití, ztrátě nebo odcizení. Požadavky na zabezpečení munice v průběhu přepravy stanoví prováděcí právní předpis; tím nejsou dotčeny právní předpisy upravující přepravu munice jako nebezpečného nákladu18). (6) Prováděcí právní předpis stanoví vzor a) žádosti o povolení přepravy munice, b) hlášení přepravy munice držitelem obecné muniční licence nebo podnikatelem se sídlem nebo místem podnikání mimo území České republiky a c) hlášení přepravy munice po území České republiky držitelem obecné muniční licence. § 70o Odpalování, střelba a ničení munice (1) Odpalovat nebo střílet munici je dovoleno na střelnici pro munici nebo v k tomu určeném zvláštním zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice. Ničit munici výbuchem nebo spalováním je dovoleno v trhací jámě pro ničení munice nebo v k tomu určeném zvláštním zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice. (2) Provozovat střelnici pro munici, trhací jámu pro ničení munice nebo zvláštní zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice může držitel obecné muniční licence pouze na základě povolení. (3) Pro žádost o povolení k provozování střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice, povolení k provozování střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení, pozastavení provozu střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice a zrušení povolení k provozování střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice se obdobně použijí ustanovení upravující žádost o povolení k provozování střelnice, povolení k provozování střelnice, pozastavení provozování střelnice a zrušení povolení k provozování střelnice. (4) K žádosti o povolení provozování střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice držitel obecné muniční licence přiloží provozní řád střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice. (5) Příslušný útvar policie si před vydáním povolení k provozování střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice vyžádá vyjádření obvodního báňského úřadu. Obvodní báňský úřad se vyjádří k žádosti z hlediska bezpečnosti provozu střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice. (6) Příslušný útvar policie vydá povolení k provozování střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice, je-li zajištěn bezpečný provoz střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice a pokud střelnice pro munici, trhací jáma pro ničení munice nebo zvláštní zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice splňuje minimální technické požadavky podle tohoto zákona. (7) Držitel obecné muniční licence jako provozovatel střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice je povinen a) oznámit do 10 pracovních dnů příslušnému útvaru policie, který vydal povolení k provozování střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice, 1. změnu provozního řádu střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice, 2. změny, které mohou mít vliv na bezpečnost provozu střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice, nebo 3. ukončení provozování nebo zrušení střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice, b) zajistit při odpalování, provádění střelby nebo ničení munice přítomnost muničáře a c) zajistit dostupnost lékárničky první pomoci, jejíž obsah stanoví prováděcí právní předpis. (8) Minimální technické požadavky na střelnici pro munici, trhací jámu pro ničení munice a zvláštní zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice a povinné náležitosti provozního řádu střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice stanoví prováděcí právní předpis. § 70p Zadržení a zajištění munice nebo dokladu (1) Příslušník policie je oprávněn zadržet munici, doklady vztahující se k munici, muniční průkaz, muniční licenci, povolení k přepravě munice nebo hlášení přepravy munice nebo výbušninu nalezenou při pyrotechnickém průzkumu, aby jejich držiteli zabránil v jednání, kterým porušuje povinnost nebo nedodržuje zákaz stanovený tímto zákonem. O převzetí zadržené munice nebo dokladu vydá příslušník policie jejich dosavadnímu držiteli na místě potvrzení. Příslušník policie je oprávněn zadržet munici, doklady vztahující se k munici, muniční průkaz, muniční licenci, povolení k přepravě munice nebo hlášení přepravy munice také tehdy, pokud je dán důvod pro zajištění podle odstavce 2 a existuje důvodné podezření, že další nakládání s municí jejím držitelem může představovat ohrožení jeho života, zdraví nebo majetku anebo života, zdraví nebo majetku jiných osob. (2) Příslušný útvar policie může rozhodnout o zajištění munice, dokladů vztahujících se k munici, muničního průkazu, muniční licence, povolení k přepravě munice nebo hlášení přepravy munice, jestliže a) proti držiteli obecné muniční licence bylo zahájeno trestní stíhání pro trestný čin, jehož spáchání vylučuje bezúhonnost držitele muniční licence, b) proti držiteli obecné muniční licence bylo zahájeno správní řízení pro správní delikt uvedený v § 76f, nebo c) byly zadrženy a ve věci má být vedeno řízení podle tohoto nebo zvláštního zákona; pokud není do 1 měsíce od jejich zadržení zahájeno řízení podle tohoto zákona nebo věc není postoupena orgánu oprávněnému vést řízení podle zvláštního zákona, příslušný útvar postupuje podle odstavce 7. (3) Účastníkem řízení o zajištění je osoba, která přechovává věci podle odstavce 2, a dále jejich vlastník nebo osoba, která je uvedena v dokladu. Osoba, která věci zajištěné podle odstavce 2 přechovává, je povinna tyto věci odevzdat bez zbytečného odkladu do úschovy útvaru policie, který o jejich zajištění rozhodl, nebo sdělit místo jejich uložení a umožnit jejich převzetí policií. Policie o převzetí zajištěných věcí vydá potvrzení. Pokud držitel věcí podle odstavce 2, které byly zajištěny, na výzvu neprodleně neodevzdá nebo nesdělí místo jejich uložení a neumožní jejich převzetí policií, je příslušník policie oprávněn za účelem zajištění věci podle odstavce 2 odebrat, přitom je oprávněn vstoupit do obydlí, jiných prostor nebo na pozemek, lze-li důvodně předpokládat, že se zde tyto věci nalézají. Ustanovení správního řádu o exekuci na nepeněžitá plnění se nepoužijí. (4) Odvolání proti rozhodnutí o zajištění věcí podle odstavce 2 nemá odkladný účinek. (5) Příslušník policie může v odůvodněných případech zadržet munici v místě jejího dosavadního uložení a současně zabránit přístupu k ní osobě, které byla munice zadržena, nebo jiné neoprávněné osobě, je-li to odůvodněno jejím množstvím, velikostí, povahou nebo stavem. Příslušný útvar policie může v odůvodněných případech rozhodnout o zajištění munice v místě jejího dosavadního uložení. Osoba, u níž je munice zajištěna, je povinna zajištění strpět a nesmí s municí nakládat nebo umožnit takové nakládání jiné osobě. (6) Příslušný útvar policie může tomu, komu byla munice zajištěna, uložit povinnost uhradit náklady na provedení jejího zajištění. (7) Pominou-li důvody, které vedly k zadržení munice nebo dokladu, musí být tyto věci útvarem policie, u něhož jsou v úschově, bez zbytečného odkladu vráceny po předložení vydaného potvrzení tomu, komu byly zadrženy. Pominou-li důvody, které vedly k zajištění munice nebo dokladu, rozhodne příslušný útvar policie bez zbytečného odkladu o vrácení zajištěných věcí tomu, komu byly zajištěny. Pokud není ten, komu byly věci zadrženy nebo zajištěny, totožný s jejich vlastníkem, musí být věci vráceny jejich vlastníkovi. § 70q Odstranění munice (1) Kontrolní orgán podle § 75a rozhodne o odstranění munice, která je ve špatném technickém stavu, a určí k tomu držiteli obecné muniční licence přiměřenou lhůtu. (2) Policie zajistí odstranění munice podle odstavce 1, je-li bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo majetek nebo prohlásí-li držitel obecné muniční licence, že v určené lhůtě není schopen odstranění munice zajistit, nebo ji v určené lhůtě neodstraní. (3) Příslušný útvar policie může držiteli munice, která byla odstraněna podle odstavce 2, uložit povinnost uhradit náklady spojené s jejím odstraněním. § 70r Muniční skladiště (1) Držitel obecné muniční licence je povinen munici zabezpečit proti zneužití, ztrátě nebo odcizení a) uložením v muničním skladišti, kterým je samostatná uzamykatelná stavba, splňující požadavky prováděcího právního předpisu, b) zajištěním ochrany muničního skladiště elektronickým zabezpečovacím zařízením a c) přijetím alespoň jednoho dalšího opatření k zabezpečení muničního skladiště; další opatření může spočívat v zajištění fyzické ostrahy, zajištění vnější ochrany, například ochranou perimetru, nebo v přijetí jiných srovnatelných režimových opatření. (2) Držitel obecné muniční licence je povinen zajistit bezpečnost muničního skladiště. Zajištěním bezpečnosti muničního skladiště se rozumí přijetí opatření k prevenci rizika vzniku nebo rozšíření požáru nebo výbuchu uložené munice, k minimalizaci jejich následků a splnění dalších požadavků na uložení munice. Způsob zajištění bezpečnosti muničního skladiště musí splňovat stavební a technické požadavky na muniční skladiště a požadavky na způsob skladování uložené munice. Způsob zajištění bezpečnosti muničního skladiště stanoví s ohledem na klasifikaci munice podle nebezpečnosti a snášenlivosti prováděcí právní předpis. (3) Pokud povaha munice nebo zvláštní provozní potřeba držitele obecné muniční licence neumožňuje zabezpečení munice nebo zajištění bezpečnosti muničního skladiště podle odstavců 1 a 2, může příslušný útvar policie na základě písemné žádosti držitele obecné muniční licence rozhodnout o povolení jiného způsobu zabezpečení munice nebo jiného způsobu zajištění bezpečnosti uložené munice. K žádosti podle věty první žadatel přiloží návrh jiného způsobu zabezpečení munice nebo jiného způsobu zajištění bezpečnosti uložené munice, včetně popisu konkrétních technických a organizačních opatření, odůvodnění žádosti a technickou dokumentaci munice; není-li technická dokumentace munice vyhotovena v jazyce českém, slovenském nebo anglickém, přiloží žadatel také překlad technické dokumentace munice do jazyka českého, vyhotovený tlumočníkem zapsaným v seznamu tlumočníků. Pokud se mají v muničním skladišti nacházet také výbušniny, vyžádá si příslušný útvar policie před vydáním rozhodnutí podle věty první vyjádření obvodního báňského úřadu k zabezpečení výbušnin a k bezpečnosti nakládání s výbušninami. (4) Ustanoveními tohoto zákona o zabezpečení munice nejsou dotčeny požadavky zvláštního právního předpisu upravujícího ochranu utajovaných informací38) a zákona upravujícího požární ochranu. Při ukládání munice podle požadavků ochrany utajovaných informací musí být také zajištěna bezpečnost muničního skladiště nebo proveden jiný způsob zajištění bezpečnosti uložené munice podle odstavce 3. (5) Držitel obecné muniční licence zpracuje pro každé muniční skladiště, které provozuje, dokumentaci muničního skladiště obsahující popis zabezpečení munice a způsobu zajištění bezpečnosti muničního skladiště. Dokumentace muničního skladiště je součástí vnitřního předpisu držitele obecné muniční licence podle § 70m odst. 2 písm. c) a musí být zaslána příslušnému útvaru policie v elektronické podobě nejméně 10 dní před prvním uložením druhu munice, kterého se dokumentace muničního skladiště týká, v muničním skladišti. (6) Příslušný útvar policie předá bez zbytečného odkladu dokumentaci muničního skladiště krajskému úřadu. Díl 5 Pyrotechnický průzkum § 70s Pyrotechnický průzkum představuje soubor odborných činností při a) vyhledávání munice, střeliva nebo výbušnin, jejich identifikaci stanoveným postupem a zajištění, popřípadě jejich vyzvednutí, nebo b) dohledu při zemních pracích, při nichž se očekává nález munice, střeliva nebo výbušnin, a identifikaci nalezené munice, střeliva nebo výbušnin. Díl 6 Nález dokladu, munice, střeliva nebo výbušniny § 70t (1) Každý, kdo nalezne muniční průkaz nebo muniční licenci, je povinen odevzdat neprodleně tento doklad příslušníkovi policie nebo kterémukoliv útvaru policie nebo obecnímu úřadu, který jej předá nejbližšímu útvaru policie. O převzetí dokladu vydá ten, kdo jej převzal, potvrzení. (2) Každý, kdo nalezne munici, střelivo nebo výbušninu, je povinen neprodleně oznámit jejich nález nejbližšímu příslušníkovi policie nebo útvaru policie nebo obecnímu úřadu, který toto oznámení předá nejbližšímu útvaru policie. O oznámení vydá ten, kdo jej přijal, potvrzení. (3) Nalezená munice, střelivo nebo výbušnina, jakož i munice, střelivo nebo výbušnina, které jejich vlastník opustil34), připadá do vlastnictví státu. Představuje-li nalezená munice, střelivo nebo výbušnina bezprostřední nebezpečí pro život, zdraví nebo majetek osob, zajistí policie neprodleně jejich zničení. 35) Například Úmluva o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení, vyhlášená pod č. 29/2000 Sb. m. s., Úmluva o kazetové munici, vyhlášená pod č. 18/2012 Sb. m. s., Úmluva o zákazu vývoje, výroby a hromadění zásob bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o jejich zničení, vyhlášená pod č. 96/1975 Sb., Úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení, vyhlášená pod č. 14/2009 Sb. m. s., a Smlouva o nešíření jaderných zbraní, vyhlášená pod č. 61/1974 Sb. 36) § 36 zákona č. 61/1988 Sb. Vyhláška č. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 327/1992 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při výrobě a zpracování výbušnin a o odborné způsobilosti pracovníků pro tuto činnost, ve znění pozdějších předpisů. 37) Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií). 38) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 528/2005 Sb., o fyzické bezpečnosti a certifikaci technických prostředků, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní hlavy III až VI se označují jako hlavy IV až VII. 90. V části první nadpis hlavy IV zní: „INFORMAČNÍ SYSTÉMY A STÁTNÍ SPRÁVA“. 91. V části první hlavě IV se nad § 71 vkládá označení dílu 1, které včetně nadpisu zní: „Díl 1 Vedení a využívání informačních systémů“. 92. V § 71 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „podle tohoto zákona“ nahrazují slovy „v oblasti zbraní a střeliva“. 93. V § 71 odst. 2 se na konci písmene i) čárka nahrazuje slovem „a“, na konci písmene j) se slovo „a“ nahrazuje tečkou a písmeno k) se zrušuje. 94. V § 71 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Policie při plnění úkolů státní správy na úseku munice vede informační systémy obsahující údaje o a) vydaných muničních průkazech a jejich držitelích, b) vydaných muničních licencích a jejich držitelích, c) munici v držení držitelů muničních licencí, d) vyvezené nebo provezené munici, e) jednorázových dokladech o povolení přepravy a povoleních přepravovat munici, f) ztracené nebo odcizené munici, muničních průkazech a muničních licencích, g) zajištěné, zadržené, odebrané, odevzdané, propadlé nebo zabrané munici, h) střelnicích pro munici, trhacích jámách pro ničení munice a zvláštních zařízeních pro odpalování, střelbu nebo ničení munice a i) nalezené munici, střelivu nebo výbušninách.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6. 95. V § 71 odst. 5 se slova „odstavce 2“ nahrazují slovy „odstavců 2 a 3“ a slovo „řízení“ se nahrazuje slovy „rámci činnosti“. 96. V § 71 odst. 6 se slova „odstavce 2“ nahrazují slovy „odstavců 2 a 3“ a slova „a střeliva“ se nahrazují slovy „, střeliva a munice“. 97. V § 73 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Držitelům muniční licence je policie oprávněna poskytovat čísla ztracených nebo odcizených muničních průkazů nebo muničních licencí.“. 98. V § 73 odst. 4 písm. a) se slova „nebo střeliva“ nahrazují slovy „, střeliva nebo munice“. 99. V § 73a odst. 1 se slova „registr zbraní27)“ nahrazují slovy „registr zbraní“ a slova „a střeliva“ se nahrazují slovy „, střeliva a munice“. Poznámka pod čarou č. 27 se zrušuje. 100. V § 73a se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a v § 71 odst. 3 písm. a) až g)“. 101. V § 73a odst. 4 se za slovo „licence“ vkládají slova „nebo držitel obecné muniční licence“. 102. V § 73a odst. 5 se za slova „písm. d),“ vkládají slova „nebo držiteli obecné muniční licence,“ a za slova „vydání zbrojní licence“ se vkládají slova „nebo obecné muniční licence“. 103. V § 73a odstavce 6 až 9 znějí: „(6) Držitel zbrojní licence nebo držitel obecné muniční licence se do centrálního registru zbraní přihlašuje prostřednictvím individualizovaných přístupových údajů. Držitel zbrojní licence nebo držitel obecné muniční licence může požádat správce centrálního registru zbraní o zřízení nebo zrušení přístupu do centrálního registru zbraní pro jím pověřené osoby. Správce centrálního registru zbraní doručí individualizované přístupové údaje držiteli zbrojní licence nebo držiteli obecné muniční licence a jím pověřené osobě do vlastních rukou bez zbytečného odkladu po zřízení přístupu do centrálního registru zbraní. Držitel zbrojní licence nebo držitel obecné muniční licence a jím pověřená osoba jsou povinni chránit přístupové údaje proti zneužití. (7) Držitel zbrojní licence je povinen zaznamenat v centrálním registru zbraní na předepsaném elektronickém formuláři každou změnu stavu zbraně, střeliva, černého loveckého prachu, bezdýmného prachu a zápalek. Držitel obecné muniční licence je povinen zaznamenat v centrálním registru zbraní na předepsaném elektronickém formuláři každou změnu stavu munice. Změnu stavu je držitel zbrojní licence nebo držitel obecné muniční licence povinen zaznamenat bez zbytečného odkladu po fyzickém převzetí zbraně, střeliva, černého loveckého prachu, bezdýmného prachu, zápalek nebo munice nebo po jiné skutečnosti zakládající změnu stavu, nejpozději však do 2 dnů. (8) Do centrálního registru zbraní zapisuje údaje a) držitel zbrojní licence, pokud jde o údaje týkající se zbraní kategorie A, B nebo C a střeliva do těchto zbraní, na které nemá vydán průkaz zbraně, a černého loveckého prachu, bezdýmného prachu a zápalek v rozsahu 1. datum nabytí, převedení, přenechání nebo převzetí zbraně, střeliva, černého loveckého prachu, bezdýmného prachu a zápalek, 2. důvod nabytí, převedení, přenechání nebo převzetí zbraně, střeliva, černého loveckého prachu, bezdýmného prachu a zápalek, 3. údaje o zbrani, střelivu, černém loveckém prachu, bezdýmném prachu a zápalkách, včetně kategorie zbraně a uvedení místa jejich uložení včetně údajů identifikujících konkrétní objekt, ve kterém jsou zbraň, střelivo, černý lovecký prach, bezdýmný prach nebo zápalky uloženy, nepostačuje-li k jeho jednoznačnému určení uvedení adresy provozovny, 4. osobní údaje fyzické osoby nebo údaje identifikující právnickou osobu, od které byly zbraň, střelivo, černý lovecký prach, bezdýmný prach a zápalky nabyty, a 5. osobní údaje fyzické osoby nebo údaje identifikující právnickou osobu, na kterou bylo vlastnictví ke zbrani, střelivu, černému loveckému prachu, bezdýmnému prachu a zápalkám převedeno nebo jíž byly zbraň, střelivo, černý lovecký prach, bezdýmný prach a zápalky přenechány, včetně oprávnění, b) držitel obecné muniční licence v rozsahu 1. datum nabytí, převedení, přenechání nebo převzetí munice, 2. důvod nabytí, převedení, přenechání nebo převzetí munice, 3. údaje o munici, včetně způsobu uložení munice a uvedení místa jejího uložení, včetně údajů identifikujících konkrétní objekt, ve kterém je munice uložena, nepostačuje-li k jeho jednoznačnému určení uvedení adresy provozovny, 4. osobní údaje fyzické osoby nebo údaje identifikující právnickou osobu, od které byla munice nabyta, a 5. osobní údaje fyzické osoby nebo údaje identifikující právnickou osobu, na kterou bylo vlastnictví k munici převedeno nebo jíž byla munice přenechána, včetně oprávnění, c) policie a d) Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva. (9) Policie umožní v rozsahu nezbytném pro výkon jejich působnosti, zejména pro vedení řízení a plnění dalších úkolů podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu, nepřetržitý dálkový přístup k informacím z centrálního registru zbraní a) ministerstvu, b) Ministerstvu obrany, c) Českému úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva, d) zastupitelskému úřadu České republiky, e) obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a f) Českému báňskému úřadu a obvodnímu báňskému úřadu.“. 104. V § 73a odst. 10 se na konci písmene c) tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) náležitosti vedení evidence munice v centrálním registru zbraní.“. 105. V části první hlavě IV se nad § 74 vkládá označení dílu 2, které včetně nadpisu zní: „Díl 2 Výkon státní správy“. 106. V § 74 odst. 1 se za slova „věcech zbraní, střeliva“ vkládá slovo „, munice“ a za slovo „ministerstvo“ se vkládají slova „, Ministerstvo obrany“. 107. V § 74 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „střeliva“ vkládá slovo „, munice“. 108. V § 74 odstavec 3 zní: „(3) Ministerstvo a) ve správním řízení plní úkoly nadřízeného správního orgánu vůči Policejnímu prezidiu, b) je oprávněno kontrolovat kontrolní činnost vykonávanou Policejním prezidiem nebo příslušným útvarem policie, c) vydává soubory písemných testů ke zkouškám odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu, žadatele o vydání vyššího muničního průkazu nebo průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu a žadatele o jmenování zkušebním komisařem, d) vede informační systém zkušebních komisařů a poskytuje z něj policii údaje nezbytné pro určování zkušebních komisařů k provádění zkoušky odborné způsobilosti, e) poskytuje údaje z informačních systémů vedených podle tohoto zákona, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, f) rozhoduje v pochybnostech, zda je výrobek určitého typu municí, a g) ve spolupráci s policií zabezpečuje podmínky pro činnost komise pro zkoušku odborné způsobilosti žadatele o vydání vyššího muničního průkazu a komise pro zkoušku odborné způsobilosti žadatele o vydání průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu.“. 109. V § 74 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 39 zní: „(4) Ministerstvo obrany je v místě jejich uložení oprávněno kontrolovat fyzický a evidenční stav zbraně kategorie A, munice nebo zakázané munice, na které se vztahuje mezinárodní smlouva39), která je součástí právního řádu. Kontrolu podle věty první je Ministerstvo obrany oprávněno vykonávat rovněž v případě provádění znehodnocování, výroby řezů, provádění delaborace a ničení zbraní kategorie A, munice nebo zakázané munice, na které se vztahuje mezinárodní smlouva39), která je součástí právního řádu. Oprávnění podle věty první a druhé mají v rozsahu závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy39), která je součástí právního řádu, i zahraniční inspekční týmy v doprovodu zaměstnance Ministerstva obrany. 39) Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě, vyhlášená pod č. 94/2003 Sb. m. s.“. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 5 až 8. 110. V § 74 odst. 5 se na konci textu písmene e) doplňují slova „a přepravu munice podle § 70n odst. 3, stanoví-li tak zákon“. 111. V § 74 se na konci textu odstavce 7 doplňují slova „a na žádost držitele zbrojní licence a obecné muniční licence přiděluje kontrolní znehodnocovací značku podle vzoru stanoveného prováděcím právním předpisem“. 112. Nad § 75 se vkládá nadpis „Kontrola vykonávaná policií“. 113. § 75 zní: „§ 75 (1) Policie vydá příslušníkovi nebo zaměstnanci policie zařazenému v Policejním prezidiu nebo příslušném útvaru policie kontrolní průkaz, který je dokladem o pověření ke kontrole. Příslušník policie nebo zaměstnanec policie podle věty první je povinen prokázat se současně také služebním průkazem příslušníka policie nebo průkazem zaměstnance policie. (2) Policejní prezidium spolupracuje při kontrole nakládání s municí zejména s orgány státní báňské správy a příslušnými orgány státního požárního dozoru nebo zvláštního požárního dozoru. Policejní prezidium projedná nejpozději do konce měsíce září plán kontrolní činnosti nakládání s municí na nadcházející kalendářní rok s Českým báňským úřadem a Českou inspekcí životního prostředí za účelem koordinace kontrolní činnosti vykonávané podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů upravujících nakládání s municí. (3) Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se výkon kontrolní činnosti kontrolním řádem31).“. 114. Za § 75 se vkládají nové § 75a až 75c, které včetně nadpisů znějí: „§ 75a (1) Policejní prezidium kontroluje dodržování povinností držitelem a) zbrojní licence skupiny C, pokud provádí zahraniční obchod se zbraněmi nebo střelivem nebo má provozovny na území, které přesahuje působnost krajského ředitelství policie, b) zbrojní licence, pokud má provozovny na území, které přesahuje působnost krajského ředitelství policie, a c) muniční licence. (2) Příslušný útvar policie kontroluje dodržování povinností a) držitelem zbrojní licence, který nepodléhá výkonu kontroly podle odstavce 1, b) provozovatelem střelnice a c) zkušebním komisařem v rámci provádění zkoušek odborné způsobilosti žadatelů o vydání zbrojního průkazu. (3) Při výkonu kontroly podle odstavců 1 a 2 je kontrolní orgán oprávněn a) požadovat předložení zbraně kategorie A, B, C nebo D, střeliva do těchto zbraní, munice a příslušných dokladů, b) provádět kontrolu bezpečného používání zbraně nebo střeliva a dodržování dalších povinností osob při nakládání se zbraněmi nebo střelivem, c) provádět kontrolu dodržování povinností při nakládání s municí a při zajišťování pyrotechnického průzkumu, d) v odůvodněných případech zajistit zbraň kategorie A, B, C nebo D, střelivo do této zbraně, munici nebo výbušninu nalezenou v rámci pyrotechnického průzkumu; o převzetí vydá kontrolované osobě potvrzení a e) zajistit u držitele muniční licence pro provádění pyrotechnického průzkumu nalezenou munici, střelivo nebo výbušninu, jestliže je neodevzdal policii. (4) Je-li to k dosažení účelu kontroly potřebné, je kontrolní orgán oprávněn kontrolovat dodržování povinností podle tohoto zákona i jinými osobami, k jejichž kontrole je podle odstavce 1 nebo 2 příslušný jiný kontrolní orgán, souvisí-li jejich činnost s činností kontrolované osoby. Je-li to k dosažení účelu kontroly potřebné, může kontrolní orgán také kontrolovat činnosti prováděné kontrolovanou osobou na základě jiných skupin zbrojní licence nebo na základě muniční licence. § 75b Opatření k nápravě Kontrolní orgán může uložit držiteli zbrojní licence nebo držiteli muniční licence povinnost odstranit protiprávní stav, pokud byly kontrolou zjištěny skutečnosti nasvědčující tomu, že nebyla dodržena povinnost nebo byl porušen zákaz podle tohoto zákona a protiprávní stav trvá; k tomu stanoví přiměřenou lhůtu. § 75c Oprávnění příslušníka policie Příslušník policie je oprávněn a) vyzvat k předložení zbraně, střeliva nebo munice, dokladu nebo jiného oprávnění k držení nebo nošení zbraně nebo střeliva nebo muničního průkazu, b) zjišťovat způsob nabytí vlastnictví nebo převodu vlastnictví ke zbrani kategorie D a zjišťovat, zda kontrolovaná osoba neumožnila držení nebo nošení zbraně nebo střeliva osobě, která není k držení zbraně kategorie D oprávněna, c) zastavovat vozidla převážející zbraně, střelivo nebo munici a kontrolovat zabezpečení přepravovaných zbraní, střeliva nebo munice a doklady k přepravovaným zbraním, střelivu nebo munici, d) zakázat řidiči jízdu na nezbytně nutnou dobu nebo mu přikázat směr jízdy, vyžaduje-li to bezpečnost přepravy zbraní, střeliva nebo munice nebo jiný veřejný zájem, e) požadovat po provozovateli střelnice předložení dokladů potřebných k provozu střelnice, f) požadovat předložení dokladů nebo jiný způsob prokázání plnění povinností zbrojíře, muničáře nebo správce střelnice a g) vyzvat každého, kdo nosí zbraň nebo se zbraní nebo střelivem na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném jakkoliv manipuluje nebo manipuluje s municí, k vyšetření podle zvláštního právního předpisu30) ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou.“. 115. V části první hlavě V se nad nadpis nad § 76 vkládá označení dílu 1, které včetně nadpisu zní: „Díl 1 Přestupky a správní delikty na úseku zbraní a střeliva“. 116. V § 76 odst. 1 písmeno e) zní: „e) v rozporu s § 57 odst. 3 neodevzdá zbraň, střelivo, zakázaný doplněk zbraně nebo doklad, o jejichž zajištění bylo rozhodnuto, nesdělí místo jejich uložení nebo neumožní jejich převzetí,“. 117. V § 76 odst. 1 se za písmeno e) vkládají nová písmena f) a g), která znějí: „f) znemožní zajištění zbraně, zakázaného doplňku zbraně nebo střeliva provedeného na základě § 57 odst. 6 v místě jejich dosavadního uložení, g) neoprávněně nakládá se zbraní, zakázaným doplňkem zbraně nebo střelivem, které byly zajištěny v místě jejich dosavadního uložení podle § 57 odst. 6, nebo nakládání s nimi umožní jiné osobě,“. Dosavadní písmena f) až k) se označují jako písmena h) až m). 118. V § 76 odst. 1 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní: „h) v rozporu s § 57a neodstraní v určené lhůtě střelivo,“. Dosavadní písmena h) až m) se označují jako písmena i) až n). 119. V § 76 odst. 1 písm. n) se slova „zbraně, střeliva, výbušniny nebo munice“ nahrazují slovy „zbraně nebo zakázaného doplňku zbraně“. 120. V § 76 odst. 1 se na konci písmene m) slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene n) se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena o) až r), která znějí: „o) přechovává černý lovecký prach, bezdýmný prach nebo zápalky pro účely přebíjení nábojů nebo použití ve zbrani v rozporu s § 69 odst. 1, p) v rozporu s § 69 odst. 3 nedbá zvýšené opatrnosti při zacházení s černým loveckým prachem, bezdýmným prachem nebo zápalkami, čímž ohrozí život, zdraví nebo majetek jiných osob, q) v rozporu s § 69 odst. 4 nezabezpečí černý lovecký prach, bezdýmný prach nebo zápalky proti zneužití, ztrátě nebo odcizení nebo nezajistí podmínky pro jejich skladování, přechovávání a zacházení s nimi, nebo r) přebíjí náboje v rozporu s § 69 odst. 5.“. 121. V § 76 odstavec 3 zní: „(3) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), d) nebo j), b) 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), e), f), g) nebo k), c) 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h) nebo i), d) 15 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), l) nebo m) nebo odstavce 2.“. 122. V § 76 odstavec 3 zní: „(3) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), d) nebo k), b) 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), e), f), g), h), l), p), q) nebo r), c) 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. i) nebo j), d) 15 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), m), n) nebo o) nebo odstavce 2.“. 123. V § 76a odst. 1 se na konci písmene d) doplňuje slovo „nebo“ a písmeno e) se zrušuje. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e). 124. V § 76a odstavec 2 zní: „(2) Držitel zbrojního průkazu se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 20a odst. 3 se nepodrobí lékařské prohlídce u posuzujícího lékaře nebo bez zbytečného odkladu po provedené lékařské prohlídce nepředloží příslušnému útvaru policie nový posudek o zdravotní způsobilosti, nebo b) v rozporu s § 29 odst. 2 se nepodrobí lékařské prohlídce nebo neodevzdá posudek o zdravotní způsobilosti.“. 125. V § 76a odst. 7 se číslo „6“ nahrazuje číslem „4“. 126. V § 76a odst. 8 písm. a) se slova „ke kontrole“ nahrazují slovy „podle § 29 odst. 1 písm. e)“. 127. V § 76a odst. 14 písm. a) se slova „odstavce 2 písm. a) nebo b)“ nahrazují slovy „odstavce 2“. 128. V § 76a odst. 14 písm. b) se slova „, e) nebo f)“ nahrazují slovy „nebo e)“. 129. V § 76a odst. 14 písm. c) se slova „odstavce 2 písm. c),“ zrušují. 130. V § 76b odstavce 4 a 5 znějí: „(4) Posuzující lékař se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 20a odst. 4 nevydá nový posudek o zdravotní způsobilosti, nezašle jej příslušnému útvaru policie nebo neinformuje příslušného zaměstnavatele. (5) Lékař se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 20a odst. 2 neučiní oznámení poskytovateli zdravotních služeb příslušnému k vydání posudku o zdravotní způsobilosti nebo neuvědomí policii, nebo b) nezajistí ve stanovené nebo určené lhůtě provedení lékařské prohlídky nebo odborného vyšetření podle § 20a odst. 3.“. 131. Nadpis nad § 76c zní: „Správní delikty“. 132. V § 76c odst. 2 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje a za písmeno c) se vkládají nová písmena d) až f), která znějí: „d) v rozporu s § 57 odst. 3 neodevzdá zbraň, střelivo, zakázaný doplněk zbraně nebo doklad, o jejichž zajištění bylo rozhodnuto, nesdělí místo jejich uložení nebo neumožní jejich převzetí, e) znemožní zajištění zbraně, zakázaného doplňku zbraně nebo střeliva provedeného na základě § 57 odst. 6 v místě jejich dosavadního uložení, f) v rozporu s § 57 odst. 6 neoprávněně nakládá se zbraní, zakázaným doplňkem zbraně nebo střelivem, které byly zajištěny v místě jejich dosavadního uložení, nebo nakládání s nimi umožní jiné osobě, nebo“. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno g). 133. V § 76c odst. 2 se na konci písmene f) slovo „nebo“ zrušuje a za písmeno f) se vkládá nové písmeno g), které zní: „g) v rozporu s § 57a neodstraní v určené lhůtě střelivo,“. Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno h). 134. V § 76c se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) až k), která znějí: „i) přechovává černý lovecký prach, bezdýmný prach nebo zápalky pro účely přebíjení nábojů nebo použití ve zbrani v rozporu s § 69 odst. 1, j) v rozporu s § 69 odst. 4 nezabezpečí černý lovecký prach, bezdýmný prach nebo zápalky proti zneužití, ztrátě nebo odcizení nebo nezajistí podmínky pro jejich skladování, přechovávání a zacházení s nimi, nebo k) přebíjí náboje v rozporu s § 69 odst. 5.“. 135. V § 76c se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Podnikatel v oboru zbraní a střeliva se dopustí správního deliktu tím, že přechovává černý lovecký prach, bezdýmný prach nebo zápalky za účelem jejich prodeje v rozporu s § 69 odst. 2.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 136. V § 76c odst. 6 písm. a) se slova „nebo 4“ nahrazují slovy „, 4 nebo 5“. 137. V § 76d odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo nezašle jeho změnu ve stanovené lhůtě příslušnému útvaru policie“. 138. V § 76d odst. 1 písm. d) se za slova „uvedeným v“ vkládají slova „§ 50b a“. 139. V § 76d odst. 1 písmeno f) zní: „f) nepředloží zbraň kategorie A, na kterou se vztahuje mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, včetně příslušných dokladů podle § 39 odst. 1 písm. g),“. 140. V § 76d odst. 1 písm. g) se slova „ke kontrole“ zrušují. 141. V § 76d odst. 1 se na konci písmene t) slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene u) se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno v), které zní: „v) nesplní povinnost uloženou rozhodnutím o opatření k nápravě vydaným na základě § 75b.“. 142. V § 76d odst. 8 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje. 143. V § 76d odst. 8 písmeno d) zní: „d) v rozporu s § 50 odst. 10 neprodleně neohlásí příslušnému útvaru policie nebo Policejnímu prezidiu jakékoliv změny v přepravě zbraní kategorie A, B anebo C nebo střeliva do těchto zbraní, nebo“. 144. V § 76d se na konci odstavce 8 doplňuje písmeno e), které zní: „e) v rozporu s § 50b nezabezpečí přepravované zbraně kategorie A, B anebo C nebo střelivo do těchto zbraní proti zneužití, ztrátě nebo odcizení nebo je zabezpečí v rozporu s prováděcím právním předpisem.“. 145. V § 76d odst. 9 písmeno c) zní: „c) v rozporu s § 50a odst. 3 neprodleně neohlásí příslušnému útvaru policie nebo Policejnímu prezidiu jakékoliv změny v přepravě zbraní kategorie A, B anebo C nebo střeliva do těchto zbraní.“. 146. V § 76d odst. 10 písm. a) se slova „nebo u)“ nahrazují slovy „, u) nebo v)“. 147. V části první hlavě V se nad § 76e vkládá označení dílu 2, které včetně nadpisu zní: „Díl 2 Přestupky a správní delikty na úseku munice“. 148. § 76e a 76f včetně nadpisů znějí: „§ 76e Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 70i odst. 2 nabude do vlastnictví, drží, přechovává nebo skladuje munici, b) provádí činnost při nakládání s municí nebo provádí pyrotechnický průzkum, aniž by byla držitelem příslušného druhu muničního průkazu, c) vykonává činnost muničáře, aniž by byla držitelem vyššího muničního průkazu nebo muničního průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu, d) odpaluje nebo střílí munici, aniž by byla držitelem vyššího muničního průkazu nebo muničního průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu, e) v rozporu s § 70p odst. 3 přechovávanou munici nebo doklad, o jejichž zajištění bylo rozhodnuto podle § 70p odst. 2, neodevzdá, nesdělí místo jejich uložení nebo neumožní jejich převzetí policií, f) v rozporu s § 70p odst. 5 neumožní zajištění munice v místě jejího dosavadního uložení nebo s municí, která byla zajištěna v místě jejího dosavadního uložení, jakkoli neoprávněně nakládá nebo nakládání s ní umožní jiné osobě, nebo g) v rozporu s § 70t odst. 2 neoznámí nález munice, střeliva nebo výbušniny. (2) Držitel muničního průkazu se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 70b odst. 1 provádí činnost při nakládání s municí nebo provádí pyrotechnický průzkum mimo rámec pracovního, členského nebo obdobného poměru k držiteli příslušného druhu muniční licence, b) v rozporu s § 70h odst. 1 písm. a) nedbá zvýšené opatrnosti při manipulaci s municí, čímž ohrozí život, zdraví nebo majetek jiných osob, c) na výzvu policie nepředloží muniční průkaz podle § 70h odst. 1 písm. c), d) neprodleně neoznámí policii ztrátu nebo odcizení muničního průkazu podle § 70h odst. 1 písm. d), e) v rozporu s § 70h odst. 1 písm. e) ve stanovené lhůtě neprovede u příslušného útvaru policie výměnu muničního průkazu za nový nebo neodevzdá původní doklad, f) při provádění činnosti při nakládání s municí nebo při provádění pyrotechnického průzkumu u sebe nemá muniční průkaz podle § 70h odst. 1 písm. f), g) se nepodrobí vyšetření podle § 70h odst. 1 písm. g), h) v rozporu s § 70h odst. 1 písm. h) se nepodrobí lékařské prohlídce nebo neodevzdá doklad o zdravotní způsobilosti, i) v rozporu s § 70h odst. 1 písm. i) se nedostaví na základě výzvy příslušného útvaru policie k posuzujícímu lékaři, nepodrobí se lékařské prohlídce nebo bez zbytečného odkladu nepředloží příslušnému útvaru policie nový posudek o zdravotní způsobilosti, nebo j) v rozporu s § 70h odst. 3 provádí činnost při nakládání s municí nebo provádí pyrotechnický průzkum, pokud je jeho schopnost k této činnosti snížena požitím alkoholických nápojů, užitím jiné návykové látky, léků nebo v důsledku nemoci. (3) Muničář se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 70h odst. 2 písm. a) umožní manipulaci s municí neoprávněné fyzické osobě, b) neprodleně neoznámí policii ztrátu nebo odcizení munice nebo výbušniny podle § 70h odst. 2 písm. c), c) neprodleně neoznámí policii zjištění rizikového technického stavu munice podle § 70h odst. 2 písm. d), d) nezabezpečí munici proti zneužití, ztrátě nebo odcizení nebo nezajistí bezpečnost muničního skladiště podle § 70h odst. 2 písm. f), nebo e) opakovaně nebo hrubým způsobem nezajistí dodržování pravidel stanovených pro manipulaci, skladování munice, jakož i pro jiné nakládání s municí podle § 70h odst. 2 písm. g). (4) Držitel průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu se dopustí přestupku tím, že a) nevyzve k zastavení zemních prací v případě bezprostředního ohrožení života a zdraví nebo majetku nalezenou municí, střelivem nebo výbušninou podle § 70h odst. 4 písm. a), b) neoznačí místo nálezu munice, střeliva nebo výbušniny podle § 70h odst. 4 písm. b), c) nezajistí místo nálezu munice, střeliva nebo výbušniny před nepovolanými osobami podle § 70h odst. 4 písm. c), d) v rozporu s § 70h odst. 4 písm. d) neupozorní osoby zdržující se na místě nálezu munice, střeliva nebo výbušniny nebo v jeho blízkém okolí na možné hrozící nebezpečí nebo je nevyzve k opuštění nebezpečného prostoru, e) neprodleně neohlásí policii nález munice, střeliva nebo výbušniny podle § 70h odst. 4 písm. e), f) nedodržuje podmínky pro zacházení s municí, střelivem nebo výbušninou podle § 70h odst. 4 písm. f), g) nezabezpečí nalezenou munici, střelivo nebo výbušninu před zneužitím, ztrátou nebo odcizením podle § 70h odst. 4 písm. g), h) bez zbytečného odkladu nezapíše nález munice, střeliva nebo výbušniny do knihy nálezů podle § 70h odst. 4 písm. h), i) v rozporu s § 70h odst. 5 písm. a) manipuluje s municí, střelivem nebo výbušninou v rozporu s tímto zákonem, nebo j) v rozporu s § 70h odst. 5 písm. b) zneškodňuje munici, střelivo nebo výbušninu. (5) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), e) nebo f), odstavce 2 písm. b) nebo j) nebo odstavce 3 písm. d) nebo e), b) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d) nebo g) nebo odstavce 2 písm. a), c), d), e), f), g), h) nebo i), odstavce 3 písm. a), b) nebo c) nebo odstavce 4. § 76f Správní delikty (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 70i odst. 2 nabývá do vlastnictví, drží, přechovává, skladuje munici nebo jinak nakládá s municí, b) v rozporu s § 70i odst. 3 zajišťuje provádění pyrotechnického průzkumu, nebo c) neoznámí nález munice, střeliva nebo výbušniny podle § 70t odst. 2. (2) Držitel muniční licence se dopustí správního deliktu tím, že a) neprodleně neohlásí policii ztrátu nebo odcizení muniční licence podle § 70m odst. 1 písm. a), b) na výzvu policie nepředloží muniční licenci, včetně příslušných dokladů vztahujících se k munici podle § 70m odst. 1 písm. b), c) nepožádá ve stanovené lhůtě příslušný útvar policie o vydání nové muniční licence podle § 70m odst. 1 písm. c), d) neoznámí ve stanovené lhůtě příslušnému útvaru policie změnu odpovědného zástupce nebo člena statutárního orgánu právnické osoby anebo změnu odpovědného zástupce fyzické osoby podle § 70m odst. 1 písm. d), nebo e) nesplní povinnost uloženou rozhodnutím o opatření k nápravě vydaným na základě § 75b. (3) Držitel obecné muniční licence se dopustí správního deliktu tím, že a) nesplní některou z povinností uvedených v § 70m odst. 2 písm. a), b) nezajistí manipulaci s municí podle § 70m odst. 2 písm. b), c) v rozporu s § 70m odst. 2 písm. c) nevydá vnitřní předpis nebo jeho změnu nezašle ve stanovené lhůtě příslušnému útvaru policie, d) v rozporu s § 70m odst. 2 písm. d) a § 70r 1. nezajistí podmínky pro zabezpečení munice proti zneužití, ztrátě nebo odcizení nebo munici proti zneužití, ztrátě nebo odcizení nezabezpečí, 2. nezajistí podmínky pro zajištění bezpečnosti muničního skladiště nebo nezajistí bezpečnost muničního skladiště, nebo 3. nesplní stavební a technické požadavky na muniční skladiště a požadavky na způsob uložení munice, e) v rozporu s § 70m odst. 2 písm. e) 1. neučiní nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti osob a majetku, nebo 2. učiněná opatření neprodleně neoznámí policii, f) neprodleně neohlásí policii ztrátu nebo odcizení munice podle § 70m odst. 2 písm. f), g) nepředloží na určeném místě zakázanou munici, na kterou se vztahuje mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, včetně příslušných dokladů podle § 70m odst. 2 písm. g), h) na výzvu policie nepředloží na určeném místě munici včetně příslušných dokladů podle § 70m odst. 2 písm. h), i) nepožádá ve stanovené lhůtě příslušný útvar policie o vydání nové muniční licence podle § 70m odst. 2 písm. i), j) v rozporu s § 70m odst. 2 písm. j) nezapisuje do evidenční knihy munice v centrálním registru zbraní údaje o munici nebo je zapisuje v rozporu s § 73a, k) v rozporu s § 70m odst. 2 písm. k) 1. nezajistí nejméně jednou ročně školení, nebo 2. nevede evidenci o provedených školeních, l) v rozporu s § 70m odst. 2 písm. l) neumožní příslušnému útvaru policie po zániku platnosti obecné muniční licence ve stanovené lhůtě převzetí munice do úschovy nebo její zajištění v místě dosavadního uložení, m) nesplní některou z povinností uvedených v § 70m odst. 2 písm. m), n) v rozporu s § 70m odst. 2 písm. n) 1. neoznačí znehodnocenou munici kontrolní znehodnocovací značkou, nebo 2. při znehodnocování nezachová původní značení munice, o) nevydá vlastníku munice potvrzení podle § 70m odst. 2 písm. o) nebo jej vydá v rozporu s prováděcím právním předpisem, p) neprovede hlášení podle § 70m odst. 2 písm. p), q) v rozporu s § 70m odst. 4 převede vlastnictví k munici na osobu, která k nabytí vlastnictví k munici není oprávněna, r) v rozporu s § 70n odst. 3 a § 50a odst. 1 neohlásí příslušnému útvaru policie přepravu munice nebo ji neohlásí ve stanovené lhůtě nebo rozsahu, s) odpaluje, střílí nebo ničí munici v rozporu s § 70o odst. 1, t) v rozporu s § 70o odst. 2 provozuje střelnici pro munici, trhací jámu pro ničení munice nebo zvláštní zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice bez povolení nebo je provozuje po zániku platnosti povolení, u) jako provozovatel střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice nesplní některou z povinností uvedených v § 70o odst. 7, v) v rozporu s § 70p odst. 3 přechovávanou munici nebo doklad, které byly zajištěny, neodevzdá, nesdělí místo jejich uložení nebo neumožní jejich převzetí policií, w) v rozporu s § 70p odst. 5 neumožní zajištění munice v místě jejího dosavadního uložení, nebo s municí, která byla zajištěna v místě jejího dosavadního uložení, jakkoli neoprávněně nakládá nebo nakládání s ní umožní jiné osobě, x) neodstraní v určené lhůtě munici podle § 70q, nebo y) v rozporu s § 70r odst. 5 1. nezpracuje dokumentaci muničního skladiště, nebo 2. nezašle ve stanovené lhůtě dokumentaci muničního skladiště příslušnému útvaru policie. (4) Držitel obecné muniční licence nebo podnikatel se sídlem nebo místem podnikání mimo území České republiky se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 70n odst. 1 přepravuje munici bez povolení, b) v rozporu s § 70n odst. 2 a § 50 odst. 7 neohlásí příslušnému útvaru policie nebo Policejnímu prezidiu ve stanovené lhůtě nebo rozsahu údaje týkající se přepravy, c) v rozporu s § 70n odst. 4 nevybaví dopravní prostředek zařízením umožňujícím nepřetržité sledování jeho pohybu, nebo d) v rozporu s § 70n odst. 5 nezabezpečí přepravovanou munici proti zneužití, ztrátě nebo odcizení nebo je zabezpečí v rozporu s prováděcím právním předpisem. (5) Držitel muniční licence pro provádění pyrotechnického průzkumu se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 70m odst. 3 písm. a) nezpracuje technologický postup prací při vyhledávání a manipulaci s municí, střelivem a výbušninami nebo jej nepředá ke schválení, b) nezajistí, aby nalezení munice, střeliva nebo výbušniny v rámci pyrotechnického průzkumu, jehož provádění zajišťuje, bylo neprodleně nahlášeno policii podle § 70m odst. 3 písm. b), c) nesplní některou z povinností uvedených v § 70m odst. 3 písm. c), d) nezajistí provádění pyrotechnického průzkumu podle § 70m odst. 3 písm. d), e) v rozporu s § 70m odst. 3 písm. e) 1. nevede dokumentaci obsahující přehled o nálezech munice, střeliva a výbušnin, nebo 2. dokumentaci obsahující přehled o nálezech munice, střeliva a výbušnin neuchovává po dobu 5 let od provedení pyrotechnického průzkumu, f) neučiní při nálezu munice, střeliva nebo výbušniny nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti osob a majetku podle § 70m odst. 3 písm. f), nebo g) nesplní některou z povinností uvedených v § 70m odst. 3 písm. g). (6) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 3 písm. d), l), q), v) nebo w), b) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) nebo c), odstavce 2 písm. e), odstavce 3 písm. a), b), c), e), f), g), h), j), k), m), n), o), r), s), t), u), x), y), odstavce 4 nebo odstavce 5 písm. d) nebo f), c) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a), b), c) nebo d), odstavce 3 písm. i) nebo p) nebo odstavce 5 písm. a), b), c), e) nebo g).“. 149. V části první hlavě V se nadpis nad § 77 zrušuje. 150. V části první hlavě V se nad § 77 vkládá označení dílu 3, které včetně nadpisu zní: „Díl 3 Společná ustanovení k přestupkům“. 151. § 77 a 77a včetně nadpisů znějí: „§ 77 Příslušnost Přestupky podle tohoto zákona v prvním stupni projednávají obecní úřady obcí s rozšířenou působností. § 77a Blokové řízení Policie může přestupek podle tohoto zákona projednat v blokovém řízení. Za přestupek lze v blokovém řízení uložit pokutu do a) 5 000 Kč, jde-li o přestupek na úseku zbraní nebo střeliva, b) 10 000 Kč, jde-li o přestupek na úseku munice.“. 152. Za § 77a se vkládá nový § 77b, který včetně nadpisu zní: „§ 77b Evidence přestupků Přestupky podle tohoto zákona se zapisují do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.“. 153. V části první hlavě V se doplňuje díl 4, který včetně nadpisu zní: „Díl 4 Společná ustanovení ke správním deliktům právnických a podnikajících fyzických osob § 77c (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty právnických nebo podnikajících fyzických osob podle tohoto zákona v prvním stupni projednávají kontrolní orgány podle své příslušnosti k výkonu kontroly stanovené v § 75a odst. 1 a 2. (5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (6) Pokuty za správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob vybírá orgán, který je uložil. Příjem z těchto pokut je příjmem státního rozpočtu. § 77d (1) Za správní delikt podle § 76d nebo 76f lze uložit propadnutí zbraně kategorie A, B, C anebo D, střeliva nebo munice, jestliže zbraň kategorie A, B, C anebo D, střelivo nebo munice náleží pachateli správního deliktu a a) byly ke spáchání správního deliktu užity nebo určeny, nebo b) byly správním deliktem získány nebo byly nabyty za věc správním deliktem získanou. (2) Propadnutí zbraně kategorie A, B, C anebo D, střeliva nebo munice nelze uložit, je-li jejich hodnota v nápadném nepoměru k povaze správního deliktu. (3) Vlastníkem propadlé zbraně kategorie A, B, C anebo D, střeliva nebo munice se stává stát. § 77e (1) Nebylo-li uloženo propadnutí zbraně kategorie A, B, C anebo D, střeliva nebo munice podle § 77d odst. 1, lze rozhodnout, že se taková zbraň, střelivo nebo munice zabírá, jestliže to vyžaduje bezpečnost osob nebo majetku nebo jiný obecný zájem a pokud a) náleží pachateli, kterého nelze za správní delikt stíhat, nebo b) nenáleží pachateli správního deliktu nebo mu nenáleží zcela. (2) Vlastníkem zabrané zbraně kategorie A, B, C anebo D, střeliva nebo munice se stává stát.“. 154. § 79 včetně nadpisu zní: „§ 79 Zmocňovací ustanovení (1) Vláda stanoví nařízením a) technické požadavky pro zabezpečení přechovávaných zbraní nebo střeliva k provedení § 58 odst. 2 až 5, b) množství černého loveckého prachu, bezdýmného prachu a zápalek, které je podle § 69 odst. 2 podnikatel v oboru zbraní a střeliva oprávněn přechovávat za účelem prodeje, c) technické požadavky na zabezpečení a podmínky skladování, přechovávání a zacházení s černým loveckým prachem, bezdýmným prachem a zápalkami a prostory, ve kterých černý lovecký prach, bezdýmný prach a zápalky skladovány být nesmí, k provedení § 69 odst. 4, d) postup a technické požadavky na znehodnocování zbraní a střeliva, postup a technické požadavky na zhotovování řezů zbraní a střeliva, postup a technické požadavky na ničení zbraní a střeliva, minimální obsah dokumentace technologického postupu delaborace, znehodnocení nebo ničení munice příslušného typu nebo výroby řezů munice, vzor potvrzení o delaboraci munice, o znehodnocení zbraně, střeliva nebo munice, o zničení zbraně, střeliva nebo munice nebo o provedení řezu zbraně, střeliva nebo munice a vzor kontrolní znehodnocovací značky, e) minimální technické požadavky na střelnici pro munici, trhací jámu pro ničení munice a zvláštní zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice a povinné náležitosti provozního řádu střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice, a f) k provedení § 70r 1. technické požadavky na zabezpečení muničního skladiště, 2. technické požadavky na elektronické zabezpečovací zařízení pro zajištění ochrany muničního skladiště, 3. minimální technické a organizační požadavky na další opatření k zabezpečení muničního skladiště a 4. stavební a technické požadavky na muniční skladiště a požadavky na způsob uložení munice. (2) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 17 odst. 2 písm. c), § 21 odst. 9, § 30 odst. 13, § 39a odst. 4, § 50b, § 52 odst. 7, § 70f odst. 7, § 70n odst. 5 a § 73a odst. 10. (3) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) vzor zbrojního průkazu, zbrojní licence, zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva, průkazu zbraně, průkazu zkušebního komisaře, evropského zbrojního pasu, muničního průkazu a muniční licence, b) vzor žádosti o udělení výjimky, o povolení, o vydání zbrojního průkazu, o rozšíření skupin zbrojního průkazu, o vydání zbrojní licence, o rozšíření skupin zbrojní licence, o vydání zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva, o povolení přepravy, o vydání evropského zbrojního pasu, o jmenování zkušebním komisařem, o povolení k provozování střelnice, o znehodnocení, zničení nebo o výrobu řezu zbraně nebo zakázaného doplňku zbraně, o vydání muničního průkazu, o vydání muniční licence, o povolení přepravy munice a o povolení k provozování střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice, c) vzor přihlášky ke zkoušce odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu, žadatele o jmenování zkušebním komisařem a žadatele o vydání vyššího muničního průkazu nebo průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu, d) vzor oznámení o nabytí vlastnictví nebo převodu vlastnictví zbraně, e) vzor hlášení přepravy zbraní a střeliva podnikatelem v oboru zbraní a střeliva, hlášení přepravy zbraní a střeliva po území České republiky podnikatelem v oboru zbraní a střeliva, hlášení přepravy munice držitelem obecné muniční licence nebo podnikatelem se sídlem nebo místem podnikání mimo území České republiky a hlášení přepravy munice po území České republiky držitelem obecné muniční licence a f) vzor kontrolního průkazu. (4) Ministerstvo průmyslu a obchodu vydá vyhlášku k provedení § 3 odst. 3 a stanoví dovolené výrobní provedení plynové zbraně, expanzní zbraně a střeliva a požadavky na úpravu zbraně pro filmovou nebo divadelní činnost podle § 9 odst. 2 písm. e). (5) Ministerstvo zdravotnictví vydá vyhlášku k provedení § 20 odst. 5, § 54 odst. 2 písm. b) a § 70o odst. 7 písm. c).“. 155. Dosavadní příloha se označuje jako příloha č. 1 k zákonu č. 119/2002 Sb. 156. V příloze č. 1 části druhé se na konci textu bodu 1 doplňují slova „, nejedná-li se o munici“. 157. V příloze č. 1 části druhé se body 4, 5, 17 a 19 zrušují. Dosavadní body 6 až 16, 18 a 20 se označují jako body 4 až 16. 158. V příloze č. 1 části druhé body 13 až 15 znějí: „13. Znehodnocené střelivo - střelivo, na kterém byly provedeny úpravy znemožňující jeho původní funkci. Znehodnocené střelivo neobsahuje žádné aktivní náplně, jakými jsou například výmetné náplně, zápalkové, výbušné, zápalné, svítící nebo dýmotvorné slože. 14. Řez střeliva - střelivo, na kterém byly provedeny úpravy odkrývající alespoň částečně vnitřní konstrukci včetně náhradních (inertních) náplní a které neobsahuje žádné aktivní náplně. 15. Maketa střeliva - střelivo nebo předmět tvarově a rozměrově shodný s originální předlohou, které neobsahují žádné aktivní náplně, přičemž mohou obsahovat náplně vyrobené z inertního materiálu. Zahrnuje civilní nebo vojenské školní střelivo určené pro výuku nebo výcvik.“. 159. Doplňuje se příloha č. 2 k zákonu, která včetně nadpisu zní: „Příloha č. 2 k zákonu č. 119/2002 Sb. Druhy a skupiny munice 1. Skupiny munice a) středorážová munice - kulové náboje a střely ráže větší než 12,7 mm a nejvýše 20 mm, pokud jejich střela obsahuje výbušné látky nebo jiné aktivní muniční náplně, ostatní náboje ráže větší než 20 mm, s výjimkou nábojů dovoleného výrobního provedení, b) dělostřelecká munice - dělostřelecké jednotné nebo dělené náboje od ráže 20 mm včetně podkaliberní munice, c) miny do minometů všech ráží, d) granáty ruční, puškové, granátometné a speciální, e) jednorázové protitankové střely a střely do pancéřovek a tarasnic, f) iniciátory - zapalovače, zápalkové šrouby včetně zápalky, elektrické pilule, roznětky, rozbušky, pokud jsou konstrukčně určeny pro použití v munici, g) letecké pumy - všechny druhy leteckých pum, včetně jejich submunice, h) neřízené rakety a řízené raketové střely - rakety a jejich komponenty, protitankové řízené střely, letecké řízené i neřízené střely, protiletadlové střely, raketové náboje, i) miny pozemní, podvodní a speciální, j) ženijní munice - výbušné odminovací a minovací systémy a ženijní náloživo, konstruované pro vedení námořní, letecké nebo pozemní války, k) torpéda, l) hlubinné a demoliční nálože, m) výbušné předměty výcvikového a speciálního určení obsahující zejména pyrotechnické slože nebo výbušniny, n) pyropatrony a speciální pyroprostředky letectva, raketové a ostatní vojenské techniky, o) ostatní munice nezařazená do výše uvedených skupin. 2. Delaborovaná munice - munice zbavená výbušnin a jiných aktivních muničních náplní, neoznačená podle zvláštního právního předpisu23). Delaborovaná munice je určena ke zničení, znehodnocení, výrobě řezu munice nebo k dalšímu technickému zpracování nebo využití materiálu. 3. Znehodnocená munice - delaborovaná munice, která je označena kontrolní znehodnocovací značkou podle zvláštního právního předpisu23). 4. Řez munice - řez munice vyrobený postupem a označený podle zvláštního právního předpisu23). Řez munice je určen pro školní a výcvikové účely, zbavený výbušnin a jiných aktivních muničních náplní, a byly na něm provedeny úpravy odkrývající alespoň částečně vnitřní konstrukci munice včetně náhradních (inertních) náplní. 5. Maketa munice - munice nebo předmět tvarově a rozměrově shodný s originální předlohou, které neobsahují výbušniny nebo jiné aktivní muniční náplně, přičemž mohou být vyrobeny z jiného (nestandardního) materiálu než munice a mohou obsahovat náplně vyrobené z náhradního (inertního) materiálu. Zahrnuje například munici určenou pro výuku nebo výcvik. 6. Nalezená munice - souhrnné označení pro munici, která byla připravena k použití, byla použita (například vystřelena, shozena, odpálena, vržena anebo vymetena), rozhozena nebo se jinými vnějšími vlivy dostala mimo kontrolu svého držitele a zůstala nevybuchlou například také v důsledku selhání iniciačního mechanismu nebo byla konstruována tak, aby vybuchla z jiných příčin.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Platný zbrojní průkaz skupiny F se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za průkaz pro provádění pyrotechnického průzkumu podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se stejnou dobou platnosti. 2. Platnost zbrojního průkazu vydaného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona skončí dnem, který je v něm uveden. Držitel zbrojního průkazu skupiny D nebo zbrojního průkazu skupiny F, který je dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považován za průkaz pro provádění pyrotechnického průzkumu podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona je povinen podrobit se lékařské prohlídce u posuzujícího lékaře a odevzdat posudek o zdravotní způsobilosti příslušnému útvaru policie do 2 měsíců po uplynutí 5 let od vydání tohoto zbrojního průkazu. 3. Střelná zbraň, zakázaný doplněk zbraně, střelivo nebo munice, které jejich vlastník přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona opustil a které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona v držení státu, připadají do vlastnictví státu. 4. Držitel zbrojního průkazu skupiny D, který není držitelem základního muničního průkazu nebo vyššího muničního průkazu, je oprávněn pro držitele zbrojní licence, který provádí ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona činnosti při nakládání s municí, nabývá do vlastnictví, drží, přechovává, skladuje munici nebo s municí jinak nakládá a který není držitelem obecné muniční licence, nebo pro držitele obecné muniční licence provádět činnosti při nakládání s municí nejdéle po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přitom je povinen plnit povinnosti také jako držitel příslušného druhu muničního průkazu. 5. Ministerstvo vydá na žádost osobě, která byla ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona držitelem zbrojního průkazu skupiny F a která je ke dni podání žádosti držitelem průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu, doklad rovnocenný osvědčení o odborné způsobilosti žadatele o vydání průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu. 6. Platná zbrojní licence skupiny K se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za muniční licenci k provádění pyrotechnického průzkumu podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Držitel zbrojní licence skupiny K, která se podle věty první považuje za muniční licenci k provádění pyrotechnického průzkumu, je povinen provést výměnu dokladu za muniční licenci k provádění pyrotechnického průzkumu u příslušného útvaru policie nejpozději do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Držitel zbrojní licence, který ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nakládá s municí a který není držitelem obecné muniční licence, je oprávněn nadále nakládat s municí nejdéle po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do doby vydání obecné muniční licence nebo do doby uplynutí 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se na držitele zbrojní licence podle věty první při nakládání s municí pohlíží jako na držitele obecné muniční licence, taková osoba je přitom povinna plnit povinnosti také jako držitel obecné muniční licence. 8. Provozovatel střelnice schválené pro střelbu munice, trhací jámy pro ničení výbušnin využívané také pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice provozovaných ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona je povinen požádat o povolení jejich provozování podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Žádost podle věty první lze podat současně s žádostí o vydání obecné muniční licence. 9. Munici lze zabezpečovat proti zneužití, ztrátě nebo odcizení jako zbraň kategorie A nejdéle po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Držitel zbrojní licence podle bodu 10 nebo držitel obecné muniční licence je povinen zajistit bezpečnost muničního skladiště a poprvé zpracovat dokumentaci muničního skladiště nejpozději do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 10. Na řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a věci zadržené nebo zajištěné podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí dosavadní právní předpisy. Přihláška ke zkoušce odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu skupiny F a žádost o vydání zbrojního průkazu skupiny F podané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za přihlášku ke zkoušce odborné způsobilosti žadatele o vydání průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu a žádost o vydání průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu. Žádost o vydání zbrojní licence skupiny K podaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za žádost o vydání muniční licence pro provádění pyrotechnického průzkumu. 11. Držitel zbrojní licence zašle do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona příslušnému útvaru policie vnitřní předpis vydaný podle § 39 odst. 1 písm. d) zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 12. Držitel zbrojní licence zapíše u zbraní, střeliva, černého loveckého prachu, bezdýmného prachu a zápalek, které drží a jejichž držitelem byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, do evidenční knihy v centrálním registru zbraní údaj o místu jejich uložení, včetně údajů identifikujících konkrétní objekt, ve kterém jsou zbraň, střelivo, černý lovecký prach, bezdýmný prach nebo zápalky uloženy, nepostačuje-li k jeho jednoznačnému určení uvedení adresy provozovny, a to nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 13. Držitel zbrojní licence nebo obecné muniční licence zapíše údaje vedené podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, o munici v centrálním registru zbraní u munice, kterou drží a jejímž držitelem byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, do evidenční knihy v centrálním registru zbraní nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 14. Platnost výjimky, na jejímž základě držitel zbrojního průkazu skupiny A nebo držitel zbrojní licence ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona drží munici, zaniká uplynutím 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 15. Údaje o přestupcích na úseku zbraní a střeliva projednaných v blokovém řízení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zapíše policie do evidence vedené podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Údaje v evidenci přestupků na úseku zbraní a střeliva projednaných v blokovém řízení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uchová policie po dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o požární ochraně Čl. III Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 237/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 320/2015 Sb., se mění takto: 1. § 6a a 6b včetně nadpisů znějí: „§ 6a Posouzení požárního nebezpečí (1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby mohou provozovat činnost s vysokým požárním nebezpečím za podmínky, že orgán státního požárního dozoru schválí posouzení požárního nebezpečí. (2) Posouzení požárního nebezpečí obsahuje a) popis a posouzení rizik z hlediska možnosti vzniku a šíření požáru a ohrožení osob, zvířat a majetku, b) zhodnocení možnosti provedení záchranných prací a účinné likvidace požáru, včetně popisu jeho možných následků, c) systém řízení požární ochrany a d) návrhy na opatření ke snížení rizika možnosti vzniku a šíření požáru a ohrožení osob, zvířat a majetku, návrhy na provedení záchranných prací a návrhy opatření k účinné likvidaci požáru, včetně stanovení lhůt k jejich plnění. (3) Právnická osoba a podnikající fyzická osoba předloží posouzení požárního nebezpečí zpracované osobou uvedenou v § 11 odst. 1 ve 2 vyhotoveních ke schválení orgánu státního požárního dozoru. (4) Neshledá-li orgán státního požárního dozoru v posouzení požárního nebezpečí nedostatky, posouzení požárního nebezpečí schválí. (5) Zjistí-li orgán státního požárního dozoru, že předložené posouzení požárního nebezpečí vykazuje obsahové nedostatky, pro které je nelze schválit, vrátí je zpět předkladateli s uvedením zjištěných nedostatků a současně stanoví přiměřenou lhůtu pro opětovné předložení vráceného posouzení po odstranění zjištěných nedostatků. Řízení lze přerušit na dobu stanovenou pro odstranění nedostatků a opětovné předložení. (6) Neodstraní-li předkladatel nedostatky ve lhůtě stanovené podle odstavce 5, orgán státního požárního dozoru vydá rozhodnutí o neschválení posouzení požárního nebezpečí. (7) Před změnou v provozované činnosti, která má vliv na obsah schváleného posouzení požárního nebezpečí, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba předloží orgánu státního požárního dozoru ke schválení doplněné nebo je-li to vzhledem k rozsahu změny potřebné nové posouzení požárního nebezpečí. Do doby schválení předloženého materiálu nelze změny v provozované činnosti provést. (8) Změny v objemu roční produkce nejsou důvodem pro předložení nového posouzení požárního nebezpečí, je-li toto schváleno výhradně pro činnost uvedenou v § 4 odst. 3 písm. b). § 6b Dokumentace zdolávání požárů (1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby mohou provozovat činnost s vysokým požárním nebezpečím nebo činnost se zvýšeným požárním nebezpečím, u které nejsou běžné podmínky pro zásah, za podmínky, že orgán státního požárního dozoru schválí dokumentaci zdolávání požárů. (2) Dokumentace zdolávání požárů obsahuje operativní plán zdolávání požárů a operativní kartu zdolávání požárů upravující zásady rychlého a účinného zdolávání požáru a záchrany osob, zvířat a majetku. (3) Právnická osoba a podnikající fyzická osoba předloží dokumentaci zdolávání požárů zpracovanou osobou uvedenou v § 11 odst. 1 nebo 2 ve 2 vyhotoveních ke schválení orgánu státního požárního dozoru. (4) Neshledá-li orgán státního požárního dozoru v dokumentaci zdolávání požárů nedostatky, dokumentaci zdolávání požárů schválí. (5) Zjistí-li orgán státního požárního dozoru, že předložená dokumentace zdolávání požárů vykazuje obsahové nedostatky, pro které ji nelze schválit, vrátí ji zpět předkladateli s uvedením zjištěných nedostatků a současně stanoví přiměřenou lhůtu pro opětovné předložení po odstranění zjištěných nedostatků. Řízení lze přerušit na dobu stanovenou pro odstranění nedostatků a opětovné předložení. (6) Neodstraní-li předkladatel nedostatky ve lhůtě stanovené podle odstavce 5, orgán státního požárního dozoru vydá rozhodnutí o neschválení dokumentace zdolávání požárů. (7) Před změnou v provozované činnosti, která má vliv na obsah schválené dokumentace zdolávání požárů, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba předloží orgánu státního požárního dozoru ke schválení novou dokumentaci zdolávání požárů. Do doby schválení předložené dokumentace nelze změny v provozované činnosti provést. (8) Podle odstavců 1 až 7 se postupuje i v případě, kdy zpracování dokumentace zdolávání požárů stanoví dokumentace požární ochrany.“. 2. Za § 6b se vkládá nový § 6c, který zní: „§ 6c Prováděcí právní předpis stanoví a) hodnoty nahodilého požárního zatížení pro účely členění činností podle požárního nebezpečí, b) vymezení složitých podmínek pro zásah, c) množství, druhy a způsob vybavení prostor právnických osob a podnikajících fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními, jakož i požadavky na jejich projektování, montáž, provoz, kontrolu, údržbu a opravy, d) druhy vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, e) způsob vytváření podmínek pro hašení požáru a pro záchranné práce, f) lhůty a způsob provádění kontrol dodržování předpisů o požární ochraně, g) postup při poskytování výrobků a vzorků orgánu státního požárního dozoru k provedení požárně technické expertizy za účelem zjišťování příčin vzniku požáru, h) způsob určení podmínek požární bezpečnosti při činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím a vysokým požárním nebezpečím a i) způsob posuzování požárního nebezpečí.“. 3. V § 11 odst. 1 větě první se slova „§ 6a odst. 1,“ zrušují. 4. V § 31 odst. 1 písmeno e) zní: „e) schválením posouzení požárního nebezpečí a schválením dokumentace zdolávání požárů,“. 5. V § 76 odst. 2 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až s) se označují jako písmena a) až q). 6. V § 76 odst. 2 písm. f) se slovo „stanovená“ nahrazuje slovy „nebo lhůty stanovené“. 7. § 76c zní: „§ 76c (1) Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která provozuje činnost s vysokým požárním nebezpečím bez odsouhlaseného posouzení požárního nebezpečí nebo provede v rozporu s § 6a odst. 7 změnu, která má vliv na obsah schváleného posouzení požárního nebezpečí, se uloží pokuta až do výše 10 000 000 Kč. (2) Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která provozuje činnost s vysokým požárním nebezpečím nebo činnost se zvýšeným požárním nebezpečím, u které nejsou běžné podmínky pro zásah, bez odsouhlasení dokumentace zdolávání požárů nebo provede v rozporu s § 6b odst. 7 změnu, která má vliv na obsah schválené dokumentace zdolávání požárů, se uloží pokuta až do výše 10 000 000 Kč.“. 8. Za § 76c se vkládá nový § 76d, který zní: „§ 76d Pokutu podle § 76a až 76c ukládá hasičský záchranný sbor kraje. Pro stanovení výše pokuty přihlíží zejména k závažnosti a době trvání protiprávního jednání.“. 9. V § 77 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Do této doby se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení.“. 10. V § 77 se odstavec 2 zrušuje. Současně se zrušuje označení odstavce 1. 11. V § 79 odst. 2 se slova „a vybírá“ zrušují. 12. § 85 zní: „§ 85 (1) Zvláštní požární dozor vykonává v případě a) útvaru nebo zařízení bezpečnostního sboru příslušný bezpečnostní sbor, b) vojenského objektu, vojenského útvaru, vojenského zařízení, vojenského záchranného útvaru nebo právnické osoby založené nebo zřízené Ministerstvem obrany Ministerstvo obrany, c) objektu, zařízení, pracoviště nebo činnosti v podzemí náležející do působnosti orgánu státní báňské správy Český báňský úřad, d) námořní lodě a civilního letadla Ministerstvo dopravy, e) drážního vozidla nebo říčního plavidla Ministerstvo dopravy, s výjimkou zjišťování příčin vzniku požárů, nebo f) objektu Ministerstva zahraničních věcí nacházejícího se mimo území České republiky Ministerstvo zahraničních věcí. (2) Zvláštní požární dozor se vykonává v rozsahu stanoveném v § 31, s výjimkou odstavce 1 písm. d). Při zvláštním požárním dozoru se postupuje obdobně jako u státního požárního dozoru. (3) Orgán vykonávající zvláštní požární dozor rozhoduje o správních deliktech podle § 76 a 76c zjištěných při výkonu tohoto dozoru u právnické nebo podnikající fyzické osoby, s výjimkou § 76 odst. 4. (4) Před změnou vlastnictví nebo převodem práva hospodařit, kterými se přenese odpovědnost za výkon dozoru na státní požární dozor, oznámí orgán vykonávající zvláštní požární dozor tuto skutečnost příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje a následně mu bez zbytečného odkladu oznámí datum, kdy tato skutečnost nastala. V případě změny vlastnictví nebo převodu práva hospodařit, kterými se přenese odpovědnost za výkon zvláštního požárního dozoru na jiný orgán, oznámí orgán, který zvláštní požární dozor vykonává, tuto skutečnost hasičskému záchrannému sboru kraje a následně mu bez zbytečného odkladu oznámí datum, kdy tato skutečnost nastala a kdo zvláštní požární dozor od tohoto data vykonává. (5) Vykonávat zvláštní požární dozor mohou osoby s odbornou způsobilostí podle § 11 odst. 1.“. 13. § 85a se zrušuje. 14. V § 101 písm. a) se slova „§ 6b“ nahrazují slovy „§ 6c“. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Posouzení požárního nebezpečí schválené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za schválené podle § 6a zákona č. 133/1985 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Dokumentace zdolávání požárů schválená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za schválenou podle § 6b zákona č. 133/1985 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Při správě placení pokut uložených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se postupuje podle dosavadních právních předpisů. ČÁST TŘETÍ Změna živnostenského zákona Čl. V Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 351/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 201/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 234/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 309/2013 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 140/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 91/2016 Sb. a zákona č. 126/2016 Sb., se mění takto: 1. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI u předmětu podnikání „Výzkum, vývoj, výroba, ničení, zneškodňování, zpracování, nákup a prodej výbušnin a provádění trhacích prací“ v prvním sloupci text zní: „Výzkum, vývoj, výroba, ničení, nákup, prodej a skladování výbušnin a munice, zpracování a zneškodňování výbušnin, znehodnocování a delaborace munice a provádění trhacích prací“. 2. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI u předmětu podnikání „Výzkum, vývoj, výroba, ničení, nákup, prodej a skladování výbušnin a munice, zpracování a zneškodňování výbušnin, znehodnocování a delaborace munice a provádění trhacích prací“ ve druhém sloupci text zní: „pro výzkum, vývoj, výrobu a zpracování výbušnin a výzkum, vývoj a výrobu munice: vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na technické vědy nebo technologie; pro ničení a zneškodňování výbušnin: oprávnění pyrotechnika); pro nákup, prodej a skladování výbušnin: a) oprávnění pyrotechnika nebo střelmistra), nebo b) oprávnění technického vedoucího odstřelů); pro znehodnocování, ničení a delaboraci munice: a) minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání s technickým zaměřením a oprávnění pyrotechnika), b) osvědčení o odborné způsobilosti žadatele o vydání průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu) a 3 roky praxe v oboru, nebo c) osvědčení o odborné způsobilosti žadatele o vydání vyššího muničního průkazu) a 5 let praxe v oboru; pro nákup, prodej a skladování munice: a) minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání s technickým, ekonomickým, vojenským nebo policejním zaměřením, b) osvědčení o odborné způsobilosti žadatele o vydání průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu) a 3 roky praxe v oboru, nebo c) osvědčení o odborné způsobilosti žadatele o vydání vyššího muničního průkazu) a 5 let praxe v oboru; pro provádění trhacích prací: a) oprávnění střelmistra), nebo b) oprávnění technického vedoucího odstřelů)“. 3. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI u předmětu podnikání „Výzkum, vývoj, výroba, ničení, nákup, prodej a skladování výbušnin a munice, zpracování a zneškodňování výbušnin, znehodnocování a delaborace munice a provádění trhacích prací“ ve třetím sloupci text zní: „spolehlivost podnikatele nebo statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu*); výzkum, vývoj, výroba, znehodnocování, ničení, delaborace, nákup, prodej a skladování munice mohou být provozovány pouze v provozovně uvedené v muniční licenci)“. 4. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI u předmětu podnikání „Výzkum, vývoj, výroba, ničení, nákup, prodej a skladování výbušnin a munice, zpracování a zneškodňování výbušnin, znehodnocování a delaborace munice a provádění trhacích prací“ ve čtvrtém sloupci text zní: „pro výzkum, vývoj, výrobu, zpracování, ničení, zneškodňování, nákup, prodej a skladování výbušnin Český báňský úřad**)“. 5. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI u předmětu podnikání „Výzkum, vývoj, výroba, ničení, nákup, prodej a skladování výbušnin a munice, zpracování a zneškodňování výbušnin, znehodnocování a delaborace munice a provádění trhacích prací“ v pátém sloupci text zní: „) § 35 a 36 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů ) § 70f zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 229/2016 Sb. ) § 1 odst. 5 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky *) § 70i zákona č. 119/2002 Sb., ve znění zákona č. 229/2016 Sb. **) § 23 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů“. 6. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI u předmětu podnikání „Provádění pyrotechnického průzkumu“ ve druhém sloupci text zní: „a) oprávnění pyrotechnika) vydané obvodním báňským úřadem, nebo b) osvědčení o odborné způsobilosti žadatele o vydání průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu*)“. 7. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI u předmětu podnikání „Provádění pyrotechnického průzkumu“ se ve třetím sloupci slovo „orgánu)“ nahrazuje slovem „orgánu**)“. 8. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI u předmětu podnikání „Provádění pyrotechnického průzkumu“ v pátém sloupci text zní: „) § 35 a 36 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů ) § 70f zákona č. 119/2002 Sb., ve znění zákona č. 229/2016 Sb. *) § 1 odst. 5 zákona č. 451/1991 Sb.“. Čl. VI Přechodná ustanovení 1. Podnikatel, který je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn k provádění výzkumu, vývoje, výroby, znehodnocování, ničení, delaborace, skladování, nákupu, prodeje a skladování munice, může v uvedené činnosti pokračovat po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud hodlá v provozování uvedených činností pokračovat i po uplynutí doby uvedené ve větě první, je povinen požádat o koncesi nebo o změnu rozhodnutí o udělení koncese a doložit doklady požadované podle zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud je nemá živnostenský úřad k dispozici z předchozích řízení. Podá-li žádost do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, může v provozování živnosti pokračovat až do dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese nebo o změně rozhodnutí o udělení koncese nebo o zamítnutí žádosti o její udělení. Neučiní-li tak ve stanovené lhůtě, živnostenské oprávnění k provozování uvedené činnosti mu zanikne uplynutím posledního dne této lhůty. 2. Řízení zahájená podle zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Přijetí žádosti o koncesi nebo o změnu rozhodnutí o udělení koncese podle bodu 1 nepodléhá správnímu poplatku. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. VII Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb. a zákona č. 137/2016 Sb., se mění takto: 1. V položce 30 se doplňují písmena f) a g), která znějí: „f) Přijetí žádosti o vydání muničního průkazu za každý druh muničního průkazu\| Kč\| 700 ---\|---\|--- g) Přijetí žádosti o vydání muniční licence za každý druh muniční licence\| Kč\| 1 500“. 2. V položce 30 v části Zmocnění v bodě 1 se slova „nebo c)“ nahrazují slovy „, c) nebo f)“. 3. V položce 30 v části Zmocnění v bodě 2 se slova „nebo c)“ nahrazují slovy „, c) nebo g)“. 4. V položce 30 v části Zmocnění v bodě 3 se za slova „nového zbrojního průkazu“ vkládají slova „nebo muničního průkazu“ a na konci textu bodu se doplňují slova „nebo muničního průkazu“. 5. V položce 30 v části Zmocnění v bodě 4 se slovo „sdružení“ nahrazuje slovem „spolků“. 6. V položce 30 v části Poznámky v bodě 1 se za slovo „c)“ vkládají slova „, f) a g)“. 7. V položce 30 v části Poznámky v bodě 2 se za slovo „průkazu“ vkládají slova „nebo muničního průkazu“. 8. V položce 31 písmena b) až d) znějí: „b) Přijetí žádosti o vydání povolení k provozování střelnice na dobu neurčitou, střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice\| Kč\| 1 500 ---\|---\|--- c) Přijetí žádosti o vydání povolení ke znehodnocení, zničení nebo výrobě řezu zbraně za každou zbraň nebo za všechny hlavní části jedné zbraně, je-li o povolení znehodnocení, zničení nebo výrobu řezu těchto hlavních částí zbraně podána žádost současně\| Kč\| 1 000 d) Přijetí přihlášky ke zkoušce odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu nebo muničního průkazu\| Kč\| 100“. 9. V položce 31 se doplňuje část „Zmocnění“, která zní: „Zmocnění Správní úřad může snížit poplatek podle písmene c) této položky až na 300 Kč za každou zbraň, jde-li o zbraně fyzické osoby, která žádá o povolení znehodnocení, zničení nebo výrobu řezu zbraně, jejímž je držitelem, po zániku platnosti svého zbrojního průkazu nebo zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz zbraně nebo střeliva nebo jiných případech, kdy je fyzická osoba povinna postupovat podle § 64 zákona o zbraních, nebo podává-li žádost z důvodu špatného technického stavu zbraně. Správní úřad může snížit poplatek podle písmene c) této položky držiteli zbrojní licence až na 300 Kč za hlavní části jedné zbraně, je-li důvodem žádosti znehodnocení, zničení nebo výroba řezu těchto hlavních částí zbraně v souvislosti s opravou nebo úpravou zbraně kategorie A, B nebo C.“. 10. V položce 33 písm. b) se za slovo „střeliva“ vkládají slova „nebo žádosti o vydání jednorázového dokladu o povolení přepravy munice“. 11. V položce 33 písm. c) se za slovo „střelivo“ vkládají slova „nebo žádosti o vydání povolení přepravovat munici“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o nakládání s bezpečnostním materiálem Čl. VIII V § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 229/2013 Sb., o nakládání s některými věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům na území České republiky (zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem), se slova „nebo vojenskou munici včetně munice pro zbraně“ zrušují. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o pyrotechnice Čl. IX Zákon č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), se mění takto: 1. V § 2 odst. 2 písm. g) se slova „včetně munice“ nahrazují slovy „a munici“. 2. V § 38 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Náklady spojené se zajištěním odborného školení ve výši 10 000 Kč hradí žadatel o získání osvědčení o odborné způsobilosti k zacházení s pyrotechnickými výrobky Úřadu. Doklad o zaplacení nákladů předloží žadatel při zahájení odborného školení. Předložení dokladu o zaplacení nákladů je předpokladem k absolvování odborného školení.“. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST Čl. X Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třináctého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 22, 25 až 27, 33, 40 až 43, 61, 62, 66, 71, 83, 103, pokud jde o § 73a odst. 9, 116, 117, 121, 124, 126, 127, 129, 130, 132 a 140 a čl. IX, která nabývají účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Vyhláška č. 228/2016 Sb.	Vyhláška č. 228/2016 Sb. Vyhláška o stanovení podmínek provozu mezinárodních letišť z hlediska ochrany hranic Vyhlášeno 21. 7. 2016, datum účinnosti 1. 8. 2016, částka 88/2016 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Neschengenská zóna letiště * § 3 - Oddělení cestujících na vnějších letech * § 4 - Odbavovací pracoviště pro provádění hraniční kontroly * § 5 - Pracoviště pro provádění dalších úkonů souvisejících s hraniční kontrolou * § 6 - Místnost pro cizince, kterým byl odepřen vstup na území České republiky * § 7 - Účinnost Aktuální znění od 1. 2. 2017 228 VYHLÁŠKA ze dne 13. července 2016 o stanovení podmínek provozu mezinárodních letišť z hlediska ochrany hranic Ministerstvo vnitra stanoví podle § 5 odst. 7 zákona č. 191/2016 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně souvisejících zákonů (zákon o ochraně státních hranic): § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie1) podmínky, které v souvislosti s ochranou hranic musí splňovat mezinárodní letiště, na němž se na vnějších letech odbaví alespoň 5 000 osob v kalendářním roce. § 2 Neschengenská zóna letiště Pro účely této vyhlášky se neschengenskou zónou letiště rozumí prostor na mezinárodním letišti určený pro pohyb cestujících na vnějších letech před provedením vstupní hraniční kontroly a po provedení výstupní hraniční kontroly, s výjimkou pohybové plochy. § 3 Oddělení cestujících na vnějších letech (1) Neschengenská zóna letiště je oddělena od ostatních prostor letiště stavební nebo konstrukční překážkou, která brání neoprávněnému proniknutí osob nebo předání předmětů. (2) Na mezinárodním letišti jsou přijata provozní opatření, která zajišťují oddělení cestujících na vnějších letech od ostatních cestujících na pohybové ploše. § 4 Odbavovací pracoviště pro provádění hraniční kontroly (1) Mezinárodní letiště je vybaveno odbavovacími pracovišti pro provádění hraniční kontroly (dále jen „odbavovací pracoviště“), a to nejméně a) jedním pro provádění vstupní hraniční kontroly osob požívajících právo na volný pohyb podle práva Unie, b) jedním pro provádění vstupní hraniční kontroly všech osob, c) jedním pro provádění výstupní hraniční kontroly osob požívajících právo na volný pohyb podle práva Unie a d) jedním pro provádění výstupní hraniční kontroly všech osob. (2) Odbavovací pracoviště jsou označena tabulemi odpovídajícími vzorům stanoveným v Schengenském hraničním kodexu. (3) Odbavovací pracoviště musí splňovat následující technické podmínky: a) čelní část odbavovacího pracoviště je směřována kolmo k proudu přicházejících cestujících, b) podlahová část odbavovacího pracoviště je vyvýšena nejméně o 20 cm nad úroveň podlahy prostoru určeného pro cestující, c) do vnitřních prostor odbavovacího pracoviště není možné nahlížet z vnějšku, vyjma jeho čelní části, d) vnitřní uspořádání odbavovacího pracoviště umožňuje umístění výpočetní techniky a techniky pro kontrolu dokladů, e) odbavovací pracoviště je napojeno na strukturovanou datovou kabeláž, f) v čelní části odbavovacího pracoviště je umožněno instalovat čtečku otisků prstů a zařízení ke snímání zobrazení obličeje, g) odbavovací pracoviště je uzamykatelné. (4) Vně odbavovacího pracoviště je umístěna a) zábrana, která umožňuje usměrňování průchodu cestujících kolem odbavovacího pracoviště a která je ovládána zevnitř odbavovacího pracoviště, a b) zrcadlo, které umožňuje sledování průchodu cestujících kolem odbavovacího pracoviště. (5) Odbavovací pracoviště pro provádění vstupní hraniční kontroly osob nesmí být od nejbližšího pracoviště podle § 5 odst. 1 písm. a) vzdáleno více než 100 metrů. Odbavovací pracoviště pro provádění výstupní hraniční kontroly osob nesmí být od nejbližšího pracoviště podle § 5 odst. 1 písm. b) vzdáleno více než 100 metrů. § 5 Pracoviště pro provádění dalších úkonů souvisejících s hraniční kontrolou (1) Mezinárodní letiště je vybaveno pracovišti pro provádění dalších úkonů souvisejících s hraniční kontrolou, a to nejméně a) jedním pro provádění dalších úkonů souvisejících se vstupní hraniční kontrolou a b) jedním pro provádění dalších úkonů souvisejících s výstupní hraniční kontrolou. (2) Pracoviště pro provádění dalších úkonů souvisejících s hraniční kontrolou musí splňovat následující technické podmínky: a) z pracoviště je možné sledovat toky cestujících před odbavovacími pracovišti, b) do vnitřních prostor pracoviště není možné nahlížet z vnějšku, c) vnitřní prostory pracoviště umožňují umístění výpočetní techniky, techniky pro kontrolu dokladů a dalšího potřebného vybavení, d) pracoviště je napojeno na strukturovanou datovou kabeláž, e) pracoviště zahrnuje oddělený prostor určený pro provádění pohovorů, prohlídek osob a pro vydávání víz na hranicích, g) pracoviště je uzamykatelné. § 6 Místnost pro cizince, kterým byl odepřen vstup na území České republiky (1) Mezinárodní letiště je vybaveno místností v neschengenské zóně letiště, v níž mohou být umístěni cizinci, kterým byl odepřen vstup na území a kteří budou dopraveni do zahraničí podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. (2) Místnost má oddělenou část pro muže a oddělenou část pro ženy. (3) Každá oddělená část je vybavena nejméně dvěma lůžky, stolem a dvěma židlemi. (4) Z místnosti je přístup k tekoucí pitné a teplé vodě, sprše a toaletě. (5) V případě potřeby je k dispozici dětská postýlka. (6) Místnost splňuje technické požadavky kladené na pobytové místnosti stanovené právním předpisem upravujícím technické požadavky na stavby2). § 7 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2016, s výjimkou ustanovení § 6, které nabývá účinnosti dnem 1. února 2017. Ministr: Chovanec v. r. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex). 2) Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 226/2016 Sb.	Vyhláška č. 226/2016 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 21. 7. 2016, datum účinnosti 1. 8. 2016, částka 88/2016 * Čl. I - Změna jednacího řádu státního zastupitelství * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 8. 2016 226 VYHLÁŠKA ze dne 12. července 2016, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 40 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb. a zákona č. 79/2006 Sb.: Čl. I Změna jednacího řádu státního zastupitelství Vyhláška č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění vyhlášky č. 265/1997 Sb., vyhlášky č. 218/1998 Sb., vyhlášky č. 311/2000 Sb., vyhlášky č. 183/2001 Sb., vyhlášky č. 468/2001 Sb., vyhlášky č. 88/2005 Sb., vyhlášky č. 252/2007 Sb., vyhlášky č. 7/2010 Sb., vyhlášky č. 462/2011 Sb., vyhlášky č. 4/2014 Sb. a vyhlášky č. 263/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 15 odst. 1 se za písmeno g) vkládají nová písmena h) až j), která znějí: „h) podle hlavy sedmé dílu 2 zvláštní části trestního zákoníku a trestných činů styků ohrožujících mír podle § 409 trestního zákoníku a porušení mezinárodních sankcí podle § 410 trestního zákoníku, i) pokud je znakem skutkové podstaty úmysl umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady podle § 309 trestního zákoníku, teroristického útoku podle § 311 trestního zákoníku nebo teroru podle § 312 trestního zákoníku, j) účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 trestního zákoníku nebo spáchaných ve prospěch organizované zločinecké skupiny, pokud z okolností případu vyplývá souvislost s některým trestným činem podle písmene h) nebo i),“. 2. V § 15 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) K výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení ve věcech trestných činů podle hlavy deváté dílů 1 a 2 zvláštní části trestního zákoníku je příslušný státní zástupce vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu je nižší státní zastupitelství, které by bylo jinak ve věci příslušné.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 3. V § 15 odst. 3 se slova „odstavci 1“ nahrazují slovy „odstavcích 1 a 2“. 4. V § 15 odst. 4 se slova „1 a 2“ nahrazují slovy „1 až 3“ a slova „1 nebo 2“ se nahrazují slovy „1, 2 nebo 3“. 5. V § 15 odst. 5 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 6. V § 15 odst. 6 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje. 7. V § 15 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) trestných činů neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 trestního zákoníku, opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných takových dat podle § 231 trestního zákoníku, poškození záznamu v počítačovém systému a na nosiči informací a zásah do vybavení počítače z nedbalosti podle § 232 trestního zákoníku, obecného ohrožení podle § 272 trestního zákoníku, nedovoleného ozbrojování podle § 279 trestního zákoníku, vývoje, výroby a držení zakázaných bojových prostředků podle § 280 trestního zákoníku, nedovolené výroby a držení radioaktivní látky a vysoce nebezpečné látky podle § 281 trestního zákoníku, nedovolené výroby a držení jaderného materiálu a zvláštního štěpného materiálu podle § 282 trestního zákoníku, nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 trestního zákoníku, pokud z okolností případu vyplývá souvislost s některým trestným činem uvedeným v odstavci 1 písm. h) nebo i) nebo v odstavci 2.“. Čl. II Přechodné ustanovení Ve věcech uvedených v § 15 odst. 1 písm. h) až j) a v § 15 odst. 2 vyhlášky č. 23/1994 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti této vyhlášky, ve kterých bylo zahájeno trestní řízenítrestní řízení přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se příslušnost státního zástupce určí podle dosavadních právních předpisů. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti prvním dnem prvého kalendářního měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení. Ministr: JUDr. Pelikán, Ph.D., v. r.
Vyhláška č. 225/2016 Sb.	Vyhláška č. 225/2016 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 277/2015 Sb., o postupu při určování výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění příslušníků bezpečnostních sborů Vyhlášeno 21. 7. 2016, datum účinnosti 21. 7. 2016, částka 88/2016 * Čl. I - Vyhláška č. 277/2015 Sb., o postupu při určování výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění příslušníků bezpečnostních sborů, se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 21. 7. 2016 225 VYHLÁŠKA ze dne 7. července 2016, kterou se mění vyhláška č. 277/2015 Sb., o postupu při určování výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění příslušníků bezpečnostních sborů Ministerstvo vnitra v dohodě s Ministerstvem financí, Ministerstvem spravedlnosti a zpravodajskými službami stanoví podle § 104 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů: Čl. I Vyhláška č. 277/2015 Sb., o postupu při určování výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění příslušníků bezpečnostních sborů, se mění takto: 1. V příloze č. 1 se v položce 1.3 za slovo „hluboká“ vkládá text „á 1 cm“. 2. V příloze č. 1 položka 1.8 zní: „ 1.8\| Poranění sliznic do 10 cm2\| 4 za každých dalších 10 cm2 připočítat 2 body ---\|---\|--- “. 3. V příloze č. 1 položky 1.10 a 1.11 znějí: „ 1.10\| Pohmoždění (kontuze) kůže, podkoží a svalu obličeje, v okolí kloubů nebo okolí genitálu (poškození kůže s podkožím a svalem) podle rozsahu a lokalizace postižené části\| za jedno pohmožděné místo 10 – 20 bodů ---\|---\|--- 1.11\| Pohmoždění (kontuze) kůže, podkoží a svalu různých jiných částí těla podle rozsahu a lokalizace postižené části\| za jedno pohmožděné místo 5 – 20 bodů “. 4. V příloze č. 1 položka 1.15 zní: „ 1.15\| Oděrky povrchní i hluboké (do ztráty kůže) do 100 cm2\| 2 – 4 za každých dalších 100 cm2 připočítat 2 body u oděrek povrchových a 4 body u oděrek hlubokých ---\|---\|--- “. 5. V příloze č. 1 položka 7.41 zní: „ 7.41\| Mnohočetné zlomeniny obratlů krční páteře\| součet bodů příslušných položek z položek 7.25 až 7.40, nejvýše však 500 bodů ---\|---\|--- “. 6. Na konci přílohy č. 4 se doplňuje položka 6.1.2, která zní: „ 6.1.2\| Nedomykavost, dysfonie, fonastenie\| 2000 ---\|---\|--- “. Čl. II Přechodné ustanovení Pokud byly bolest nebo ztížení společenského uplatnění způsobeny přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, stanoví se náhrada za bolest nebo náhrada za ztížení společenského uplatnění podle vyhlášky č. 277/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Chovanec v. r.
Nařízení vlády č. 224/2016 Sb.	Nařízení vlády č. 224/2016 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání Vyhlášeno 21. 7. 2016, datum účinnosti 21. 7. 2016, částka 88/2016 * Čl. I - Nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 21. 7. 2016 224 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 27. června 2016, kterým se mění nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání Vláda nařizuje podle § 271c odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 205/2015 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, se mění takto: 1. V příloze č. 1 se v položce 1.3 za slovo „hluboká“ vkládají slova „á 1 cm“. 2. V příloze č. 1 položka 1.8 zní: „ 1.8\| Poranění sliznic do 10 cm2\| 4 za každých dalších 10 cm2 připočítat 2 body ---\|---\|--- “. 3. V příloze č. 1 položka 1.10 a 1.11 zní: „ 1.10\| Pohmoždění (kontuze) kůže, podkoží a svalu obličeje, v okolí kloubů nebo okolí genitálu (poškození kůže s podkožím a svalem) podle rozsahu a lokalizace postižené části\| za jedno pohmožděné místo 10 – 20 bodů ---\|---\|--- 1.11\| Pohmoždění (kontuze) kůže, podkoží a svalu různých jiných částí těla podle rozsahu a lokalizace postižené části\| za jedno pohmožděné místo 5 – 20 bodů “. 4. V příloze č. 1 položka 1.15 zní: „ 1.15\| Oděrky povrchní i hluboké (do ztráty kůže) do 100 cm2\| 2 – 4 za každých dalších 100 cm2 připočítat 2 body u oděrek povrchových a 4 body u oděrek hlubokých ---\|---\|--- “. 5. V příloze č. 1 položka 7.41 zní: „ 7.41\| Mnohočetné zlomeniny obratlů krční páteře\| součet bodů příslušných položek z položek 7.25 až 7.40, nejvýše však 500 bodů ---\|---\|--- “. 6. V příloze č. 4 se na konci kapitoly VI. doplňuje položka 6.1.2, která zní: „ 6.1.2\| Nedomykavost, dysfonie, fonastenie\| 2000 ---\|---\|--- “. Čl. II Přechodné ustanovení Pokud byly bolest nebo ztížení společenského uplatnění způsobeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, stanoví se náhrada za bolest nebo náhrada za ztížení společenského uplatnění podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. Čl. III Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr zdravotnictví: MUDr. Němeček, MBA, v. r.
Zákon č. 223/2016 Sb.	Zákon č. 223/2016 Sb. Zákon o prodejní době v maloobchodě Vyhlášeno 20. 7. 2016, datum účinnosti 1. 10. 2016, částka 87/2016 * § 1 - Prodejní doba v maloobchodě * § 2 - Omezení stanovené v § 1 odst. 1 a 2 se vztahuje obdobně i na prodejní a výkupní dobu zastaváren, provozoven určených k obchodování s použitým zbožím a zařízení určených ke sběru a výkupu odpadů, a to bez ohledu na velikost prodejní nebo výkupní plochy. * § 3 - Přestupky * § 4 - Účinnost Aktuální znění od 21. 11. 2019 (276/2019 Sb.) 223 ZÁKON ze dne 28. června 2016 o prodejní době v maloobchodě Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Prodejní doba v maloobchodě (1) V maloobchodě1) je zakázán prodej o těchto státních svátcích a ostatních svátcích2) a) 1\\. leden - Den obnovy samostatného českého státu a Nový rok, b) Velikonoční pondělí, c) 8\\. květen - Den vítězství, d) 28\\. září - Den české státnosti, e) 28\\. říjen - Den vzniku samostatného československého státu, f) 25\\. prosinec - 1. svátek vánoční a g) 26\\. prosinec - 2. svátek vánoční. (2) V maloobchodě1) je zakázán prodej v den 24. prosince - Štědrý den od 12.00 do 24.00 hodin. (3) Omezení prodejní doby uvedené v odstavcích 1 a 2 se nepoužije na provozování a) prodejen, jejichž prodejní plocha nepřesahuje 200 m2, b) čerpacích stanic s palivy a mazivy, c) lékáren, d) prodejen v místech zvýšené koncentrace cestujících na letištích, železničních stanicích a autobusových nádražích, e) prodejen ve zdravotnických zařízeních, f) maloobchodu v době, kdy je vyhlášen stav nebezpečí3), nouzový stav4), stav ohrožení státu4) nebo válečný stav4). § 2 Omezení stanovené v § 1 odst. 1 a 2 se vztahuje obdobně i na prodejní a výkupní dobu zastaváren, provozoven určených k obchodování s použitým zbožím a zařízení určených ke sběru a výkupu odpadů, a to bez ohledu na velikost prodejní nebo výkupní plochy. § 3 Přestupky (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že provozuje prodej v maloobchodě nebo prodej nebo výkup v provozovně uvedené v § 2 v době, kdy je jejich provozování zakázáno podle § 1 a 2. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do výše 1 000 000 Kč. Dopustí-li se právnická nebo podnikající fyzická osoba přestupku uvedeného v odstavci 1 opakovaně, lze uložit pokutu až do výše 5 000 000 Kč. (3) Dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem provádí Česká obchodní inspekce5). § 4 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r. 1) Příloha č. 4 bod 48 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. 4) Čl. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb. 5) Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 222/2016 Sb.	Zákon č. 222/2016 Sb. Zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv) Vyhlášeno 20. 7. 2016, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 87/2016 * ČÁST PRVNÍ - SBÍRKA ZÁKONŮ A MEZINÁRODNÍCH SMLUV (§ 1 — § 15) * ČÁST DRUHÁ - NĚKTERÁ PRAVIDLA LEGISLATIVNÍHO POSTUPU U PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ VYHLAŠOVANÝCH VE SBÍRCE ZÁKONŮ A MEZINÁRODNÍCH SMLUV (§ 16 — § 22) * ČÁST TŘETÍ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 23 — § 27) * § 28 - Zrušuje se: * § 29 - Účinnost k zákonu č. 222/2016 Sb. Aktuální znění od 1. 7. 2024 (196/2024 Sb.) 222 ZÁKON ze dne 15. června 2016 o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ SBÍRKA ZÁKONŮ A MEZINÁRODNÍCH SMLUV § 1 (1) Sbírka zákonů a mezinárodních smluv je úředním listem, ve kterém se vyhlašuje závazné znění právního předpisu, mezinárodní smlouvy nebo jiného aktu stanoveného tímto nebo jiným zákonem. (2) Sbírka zákonů a mezinárodních smluv se vede v elektronické podobě. (3) Vydavatelem Sbírky zákonů a mezinárodních smluv (dále jen „vydavatel“) je Ministerstvo vnitra. Právní předpisy, mezinárodní smlouvy a jiné akty vyhlašované ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv § 2 (1) Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv se vyhlašují a) ústavní zákon, b) zákon, c) zákonné opatření Senátu, d) nařízení vlády, e) prováděcí právní předpis vydaný ministerstvem, jiným ústředním správním úřadem nebo Českou národní bankoubankou, pokud jiný právní předpis nestanoví jiný postup jeho vyhlášení. (2) Prováděcí právní předpis vydaný ministerstvem, jiným ústředním správním úřadem nebo Českou národní bankoubankou, který se vyhlašuje ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, se označuje názvem „vyhláška“. § 3 (1) Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv se sdělením Ministerstva zahraničních věcí vyhlašují a) platná mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána, nebo mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána a jež má být zcela nebo zčásti prozatímně prováděna před jejím vstupem v platnost, a to ve znění, které je pro Českou republiku závazné, včetně výhrad učiněných Českou republikou; mezinárodní smlouva, která je současně sjednána Evropskou unií a Českou republikou se vyhlašuje odkazem na částku Úředního věstníku Evropské unie, ve které byla vyhlášena, b) oznámení o ukončení platnosti mezinárodní smlouvy podle písmene a) a o jiné skutečnosti důležité pro provádění mezinárodní smlouvy podle písmene a), c) oprava českého překladu mezinárodní smlouvy podle písmene a). (2) Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv se nevyhlašuje mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána, která je sjednána Evropskou unií a jejíž smluvní stranou není Česká republika. § 4 Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv se dále vyhlašují a) nález Ústavního souduÚstavního soudu, pokud tak stanoví jiný zákon, b) sdělení Ústavního souduÚstavního soudu, jestliže o jeho vyhlášení Ústavní soudÚstavní soud rozhodne, c) usnesení Poslanecké sněmovny o tom, že setrvává na zákonu vráceném prezidentem republiky, d) usnesení Poslanecké sněmovny o zákonném opatření Senátu, nebo sdělení předsedy Poslanecké sněmovny, že se Poslanecká sněmovna na své první schůzi o zákonném opatření Senátu neusnesla, e) rozhodnutí předsedy Senátu, a není-li funkce předsedy Senátu obsazena, předsedy Poslanecké sněmovny, o vyhlášení volby prezidenta republiky, f) rozhodnutí prezidenta republiky, usnesení komory Parlamentu a usnesení vlády, pokud tak stanoví jiný zákon nebo jestliže o jeho vyhlášení státní orgán, který jej učinil, rozhodne, g) rozhodnutí předsedy vlády o vyhlášení nouzového stavu, h) sdělení ministerstva, jiného ústředního správního úřadu, České národní bankybanky, Státní volební komise nebo Národní rozpočtové rady o skutečnosti nebo přijatém rozhodnutí, pokud tak stanoví jiný zákon, i) sdělení Ministerstva vnitra o opravě chyby (dále jen „sdělení o opravě chyby“). § 5 Ochrana názvu a citace (1) Název „Sbírka zákonů a mezinárodních smluv“ je dovoleno užívat pouze pro Sbírku zákonů a mezinárodních smluv a elektronický systém Sbírky zákonů a mezinárodních smluv podle tohoto zákona. (2) Při citaci aktů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv se užívá zkratky „Sb.“. § 6 Elektronický systém Sbírky zákonů a mezinárodních smluv (1) Elektronický systém Sbírky zákonů a mezinárodních smluv je informačním systémem veřejné správy. Správcem elektronického systému Sbírky zákonů a mezinárodních smluv je Ministerstvo vnitra. (2) Prostřednictvím elektronického systému Sbírky zákonů a mezinárodních smluv se vede a) Sbírka zákonů a mezinárodních smluv v elektronické podobě a zpřístupňuje se veřejnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup, b) databáze informací o aktech a zpřístupňuje se veřejnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Sbírka zákonů a mezinárodních smluv a databáze informací o aktech se zpřístupňují rovněž jako otevřená data ve smyslu zvláštního zákona2). (4) Databáze informací o aktech obsahuje vydavatelem ověřené texty zejména a) platných právních předpisů a aktů mezinárodního práva vyhlášených ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv anebo v předcházející obdobné sbírce, právních předpisů, které novelizovaly platné právní předpisy, a právních předpisů novelizovaných platnými právními předpisy, b) právních předpisů, které pozbyly platnosti a byly vyhlášeny po 4. dubnu 1945 ve Sbírce zákonů nebo v předcházející obdobné sbírce, c) jiných aktů vyhlášených po 4. dubnu 1945 ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv anebo v předcházející obdobné sbírce, d) právních předpisů podle písmen a) a b) ve všech jejich časových verzích, e) stejnopisů Sbírky zákonů nebo předcházející obdobné sbírky vydávané po 4. dubnu 1945 a Sbírky mezinárodních smluv. § 7 Vedení Sbírky zákonů a mezinárodních smluv (1) Sbírka zákonů a mezinárodních smluv se vede v částkách. Každá částka obsahuje jeden vyhlašovaný akt. Je-li vyhlašovaným aktem novela právního předpisu, uvede se text právního předpisu ve znění novely v příloze částky; text právního předpisu ve znění novely je také závazným zněním. Existuje-li vzhledem ke změnám, které doposud nenabyly účinnosti, více platných znění ustanovení právního předpisu, uvedou se v textu právního předpisu ve znění novely všechna tato platná znění spolu s údajem o účinnosti každého z nich. (2) Akty se označují od počátku kalendářního roku arabskými čísly v souvislé řadě, která se uzavírá koncem každého kalendářního roku. (3) Strany každé částky se číslují samostatně. Obsahuje-li částka přílohu, strany přílohy se číslují samostatně. (4) Záhlaví částky obsahuje text „Sbírka zákonů a mezinárodních smluv“, velký státní znak a označení aktu podle odstavce 2. Záhlaví částky dále obsahuje a) datum, kdy je částka zpřístupněna v elektronickém systému Sbírky zákonů a mezinárodních smluv, nebo b) datum, kdy je částka rozeslána v listinné podobě, a sdělení, že částka je vydána podle § 11. (5) Podpis osoby, která akt podepsala, se v částce nahrazuje zkratkou „v. r.“ za jménem této osoby. (6) Vydavatel uchová jeden výtisk částky v listinné podobě po dobu 25 let ode dne vyhlášení aktu v ní obsaženého; po uplynutí této doby se výtisk vybere za archiválii. (7) Neumožňuje-li ve výjimečných případech technická povaha aktu nebo jeho části jeho uveřejnění v částce v listinné podobě podle § 11 v plném znění, v podobě částky vydávané ve zkráceném znění se uvede, v jaké podobě se lze s aktem v plném znění seznámit. § 8 Jazyk aktů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (1) Akty podle § 2 a 4 se vyhlašují v českém jazyce. (2) Akt podle § 3 se v částce uvede ve znění rozhodném podle mezinárodního práva pro jeho výklad. Není-li znění rozhodné podle mezinárodního práva pro jeho výklad v českém jazyce, akt podle § 3 se v částce současně uvede v překladu do českého jazyka. (3) Má-li akt podle § 3 více znění v jazycích rozhodných pro jeho výklad, uvede se v částce pouze v jednom z nich; patří-li k nim znění v českém jazyce, uvede se akt mezinárodního práva v tomto znění, nepatří-li k nim znění v českém jazyce a patří-li k nim znění v anglickém jazyce, uvede se akt podle § 3 ve znění v anglickém jazyce. S přihlédnutím k povaze aktu podle § 3 jej lze uvést také ve znění jiného jazyka rozhodného pro jeho výklad. (4) Akt podle § 3 se do českého jazyka překládá ze znění, které je podle mezinárodního práva rozhodné pro jeho výklad. (5) V případě rozdílu mezi překladem do českého jazyka a zněním, které je rozhodné podle mezinárodního práva pro výklad aktu podle § 3, má přednost znění aktu podle § 3 rozhodné podle mezinárodního práva pro jeho výklad. § 9 Platnost a účinnost právního předpisu vyhlašovaného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (1) Právní předpis vyhlašovaný ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nabývá platnosti jeho vyhlášením podle § 10. (2) Není-li dále stanoveno jinak, nabývá právní předpis vyhlašovaný ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv účinnosti k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku. (3) Vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, lze ve zvlášť výjimečných případech stanovit dřívější den nabytí účinnosti než stanovený v odstavci 2, nejdříve však počátkem dne následujícího po dni vyhlášení právního předpisu. Vyhlašuje-li se nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav nebo vydává-li se právní předpis v souvislosti s ním anebo jedná-li se o zákonodárný proces ve stavu legislativní nouze3), lze stanovit, že právní předpis nabude účinnosti vyhlášením. Není-li účinnost v právním předpisu vyhlášeném ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv stanovena, nabude právní předpis účinnosti k nejbližšímu 1. lednu nebo k nejbližšímu 1. červenci kalendářního roku. (4) Je-li stanoven den nabytí účinnosti, který předchází dni vyhlášení právního předpisu vyhlašovaného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, právní předpis vyhlašovaný ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nabývá účinnosti k nejbližšímu 1. lednu nebo k nejbližšímu 1. červenci kalendářního roku; to neplatí pro zákon o státním rozpočtu a pro zákon, kterým se mění zákon o státním rozpočtu, jež nabývají účinnosti prvním dnem následujícím po dni jejich vyhlášení. (5) Právní předpis podle § 2 odst. 1 písm. d) nebo e) nebo jiný akt podle § 4 může být vyhlášen nejdříve současně s vyhlášením zákona, k jehož provedení nebo na jehož základě je vydán, a může nabýt účinnosti nejdříve současně s nabytím účinnosti tohoto zákona. Vyhlášení aktu ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv § 10 (1) Vyhlášením aktu ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv se rozumí zpřístupnění částky, v níž je akt obsažen, s využitím elektronického systému Sbírky zákonů a mezinárodních smluv. (2) Vyhlášením aktu ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv podle § 11 se rozumí rozeslání částky, v níž je akt obsažen, v listinné podobě. (3) Datum a čas vyhlášení aktu ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv s přesností na sekundy se uvede spolu s příslušnou zpřístupněnou částkou v elektronickém systému Sbírky zákonů a mezinárodních smluv; není-li akt vyhlašován podle § 11, uvede se v částce v listinné podobě datum vyhlášení aktu ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv v záhlaví částky. Je-li akt vyhlašován podle § 11, uvede se v částce v listinné podobě datum jejího rozeslání. § 11 (1) Nastane-li překážka bránící vyhlášení aktu podle § 10 odst. 1 a je-li potřeba neprodleně vyhlásit ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv akt, vydavatel uveřejní oznámení o existenci překážky bránící vyhlášení aktu podle § 10 odst. 1 na své úřední desce, a oznámí tuto skutečnost v hromadných sdělovacích prostředcích. (2) Po dobu trvání překážky bránící vyhlášení aktu podle § 10 odst. 1 se částky vydávají v listinné podobě; po tuto dobu mají tyto částky v listinné podobě účinky podoby elektronické. Vydavatel zajistí rozeslání částek ministerstvům, jiným ústředním správním úřadům, Kanceláři Poslanecké sněmovny, Kanceláři Senátu, Kanceláři prezidenta republiky, České národní bancebance, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy. (3) Pomine-li překážka bránící vyhlášení aktu podle § 10 odst. 1, vydavatel uveřejní oznámení o této skutečnosti na své úřední desce a oznámí tuto skutečnost v hromadných sdělovacích prostředcích. (4) Vydavatel zajistí neprodleně poté, co pominula překážka bránící vyhlášení aktu podle § 10 odst. 1, zpřístupnění částek, které byly vydány v listinné podobě, v elektronickém systému Sbírky zákonů a mezinárodních smluv; okamžikem zpřístupnění těchto částek v elektronickém systému Sbírky zákonů a mezinárodních smluv se právně závazným zněním právního aktu stává jeho elektronická podoba. Postup při vyhlašování aktů ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv § 12 (1) Akt ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv vyhlásí vydavatel na základě požadavku učiněného oprávněnou osobou prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů (dále jen „požadavek na vyhlášení aktu“). (2) Oprávněnou osobou podle odstavce 1 je v případě a) ústavního zákona a zákona předseda Poslanecké sněmovny; není-li funkce předsedy Poslanecké sněmovny obsazena z důvodu ukončení zasedání Poslanecké sněmovny, je do zvolení předsedy Poslanecké sněmovny na ustavující schůzi následujícího zasedání Poslanecké sněmovny oprávněnou osobou předseda Senátu, a není-li funkce předsedy Senátu obsazena, ten, kdo je oprávněn vykonávat pravomoci předsedy Senátu, b) zákonného opatření Senátu předseda Senátu; není-li funkce předsedy Senátu obsazena, je oprávněnou osobou ten, kdo je oprávněn vykonávat pravomoci předsedy Senátu, c) nařízení vlády předseda vlády, d) aktu podle § 3 ministr zahraničních věcí, e) dalších aktů osoba určená podle § 22 k jejich podepsání. (3) O vyhlášení aktu podle odstavce 2 písm. d) požádá státní orgán, jehož působnosti se akt převážně dotýká, Ministerstvo zahraničních věcí, a to prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů. (4) Osoba podle odstavců 1 a 2 může pověřit prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů jinou osobu k učinění požadavku na vyhlášení aktu. (5) V požadavku na vyhlášení aktu se uvede jméno osoby určené k provedení korektury vyhlašovaného aktu a ke změnám jeho textu učiněným v rámci korektury; korekturu provádí vydavatel v součinnosti s určenou osobou. (6) Požadavek na vyhlášení aktu ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv obsahuje a) text vyhlašovaného aktu, b) text vyhlašovaného aktu ve znění novely, je-li vyhlašovaným aktem novela právního předpisu, c) popis skutečností důležitých pro vyhlášení aktu, je-li to nezbytné s ohledem na datum nabytí účinnosti, datum vyhlášení aktu nebo postup při vyhlášení aktu; to neplatí, obsahuje-li důvodová zpráva odůvodnění podle § 20 odst. 1 písm. h) nebo § 20 odst. 2 písm. e). (7) Správnost textu aktu předaného k vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv zajišťuje státní orgán, který jej vydavateli předal. Správnost textu aktu podle § 3 předaného k vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, jakož i správnost jeho překladu do českého jazyka, zajišťuje státní orgán, který jej předal Ministerstvu zahraničních věcí. Ministerstvo zahraničních věcí zajišťuje správnost sdělení, kterým je akt podle § 3 vyhlašován. (8) Požadavek na vyhlášení aktu ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv se činí alespoň 30 dnů přede dnem, kdy má právní předpis nabýt účinnosti, nebo kdy má být akt podle § 3 nebo 4 vyhlášen; to neplatí, je-li v požadavku na vyhlášení aktu odůvodněn naléhavý obecný zájem na dřívějším vyhlášení aktu nebo obsahuje-li důvodová zpráva odůvodnění podle § 20 odst. 1 písm. h) nebo § 20 odst. 2 písm. e). (9) Vydavatel vyhlásí akt ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv neprodleně po učinění požadavku na vyhlášení aktu, a to s ohledem na stanovené datum nabytí jeho účinnosti nebo datum jeho vyhlášení, nejpozději však do 30 dnů od učinění požadavku na vyhlášení aktu. § 13 (1) Vydavatel zabezpečí legislativně technickou úpravu textu právního předpisu a textu právního předpisu ve znění novely předaného k vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, která vyplývá z právních předpisů a nálezů Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášených ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a která věcně nemění obsah právního předpisu nebo obsah právního předpisu ve znění novely. (2) Text právního předpisu a text právního předpisu ve znění novely upravený vydavatelem podle odstavce 1 se předloží k ověření osobě, která je oprávněna učinit požadavek na vyhlášení aktu. Tato osoba může prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů pověřit ověřením jinou osobu. § 14 Oprava chyby (1) V případě, že vydavatel zjistí rozdíl mezi textem aktu ve znění úprav provedených v rámci korektury a vyhlášeným textem aktu, vyhlásí bezodkladně po tomto zjištění opravu chyby sdělením o opravě chyby. Text aktu ve znění úprav provedených v rámci korektury se vyhlásí v příloze sdělení o opravě chyby. Je-li vyhlášeným aktem novela právního předpisu, uvede se v příloze sdělení o opravě chyby text právního předpisu ve znění novely a ve znění úprav provedených v rámci korektury. (2) Vydavatel postupuje obdobně podle odstavce 1, a) zjistí-li, že v částce je chybně uvedeno datum, kdy je částka zpřístupněna v elektronickém systému Sbírky zákonů a mezinárodních smluv, b) není-li v případě vydání částky podle § 11 uvedeno, že částka byla vydána podle § 11, nebo c) je-li v případě vydání částky podle § 11 chybně uvedeno datum, kdy je částka rozeslána v listinné podobě. (3) Vydavatel postupuje obdobně podle odstavce 1, zjistí-li, že text právního předpisu ve znění novely, který byl vyhlášen ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, neodpovídá přijaté změně právního předpisu nebo předchozímu platnému znění právního předpisu; v případě, že text právního předpisu ve znění novely neodpovídá textu přijaté změny právního předpisu, má přednost text přijaté změny právního předpisu. (4) Sdělení o opravě chyby se předloží k ověření osobě, která byla oprávněna učinit požadavek na vyhlášení aktu. Tato osoba může prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů pověřit ověřením jinou osobu. § 15 Povinnosti úřadů územních samosprávných celků na úseku Sbírky zákonů a mezinárodních smluv a Úředního věstníku Evropské unie (1) Obecní úřad, úřad městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města, úřad městské části hlavního města Prahy, krajský úřad a Magistrát hlavního města Prahy umožní v úředních hodinách bezplatně nahlížet do Sbírky zákonů a mezinárodních smluv v elektronické podobě. (2) Krajský úřad a Magistrát hlavního města Prahy umožní po dobu trvání překážky bránící vyhlašování aktů podle § 11 v úředních hodinách bezplatně nahlížet do částek v listinné podobě, které byly v době trvání této překážky vydány. (3) Ustanovení odstavce 1 se použije obdobně pro nahlížení do Úředního věstníku Evropské unie, pokud přímo použitelný předpis Evropské unie upravující vydávání Úředního věstníku Evropské unie1) nestanoví, že závazné je pouze tištěné vydání Úředního věstníku Evropské unie. ČÁST DRUHÁ NĚKTERÁ PRAVIDLA LEGISLATIVNÍHO POSTUPU U PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ VYHLAŠOVANÝCH VE SBÍRCE ZÁKONŮ A MEZINÁRODNÍCH SMLUV § 16 Využití elektronického systému tvorby právních předpisů (1) Tvorba návrhu právního předpisu vyhlašovaného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, jeho předložení k projednávání, podepsání právního předpisu vyhlašovaného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, jeho předložení k vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, úprava textu právního předpisu podle § 13 odst. 1, úprava podle § 21 odst. 2 a předložení upraveného textu právního předpisu k jeho ověření podle § 13 odst. 2 a § 14 odst. 4 probíhá prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů. Je-li k části projednávání návrhu právního předpisu vyhlašovaného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv využíván jiný informační systém, je právní předpis vyhlašovaný ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv předložen okamžikem přijetí tohoto návrhu v jiném informačním systému. (2) Ustanovení odstavce 1 se použije obdobně pro tvorbu stanoviska, připomínky nebo pozměňovacího návrhu k návrhu právního předpisu vyhlašovaného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a jejich předložení k projednávání. (3) Elektronický systém tvorby právních předpisů je informačním systémem veřejné správy. Správcem elektronického systému tvorby právních předpisů je Ministerstvo vnitra. (4) Správce elektronického systému tvorby právních předpisů odpovídá za úplnost a správnost textu právního předpisu a textu právního předpisu ve znění novely, z nichž se při tvorbě právního předpisu vyhlašovaného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv vychází, a za poskytování průběžných informací o jejich změnách vyplývajících z právních předpisů a nálezů Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášených ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. (5) Informace zveřejňované v elektronickém systému tvorby právních předpisů se poskytují jako otevřená data ve smyslu zvláštního zákona2). (6) Správce elektronického systému tvorby právních předpisů zpřístupní elektronický systém tvorby právních předpisů způsobem umožňujícím dálkový přístup tak, aby jej veřejnost mohla využívat k tvorbě návrhů právních předpisů, stanovisek, připomínek nebo pozměňovacích návrhů. Nástroje systému používané k tvorbě návrhů právních předpisů, stanovisek, připomínek nebo pozměňovacích návrhů musí být bezplatně veřejně dostupné pro plnohodnotnou práci bez připojení k počítačové síti. (7) Správce elektronického systému tvorby právních předpisů dbá na ochranu soukromí uživatelů systému. Elektronický systém tvorby právních předpisů musí při tvorbě návrhů právních předpisů, stanovisek, připomínek nebo pozměňovacích návrhů umožnit uživatelům plnohodnotně pracovat s nástroji systému i bez připojení k počítačové síti, a to až do předložení návrhu, stanoviska nebo připomínky k projednání, a takovým způsobem, aby informace o použití nástrojů systému nebyly dále postupovány, zaznamenávány nebo jinak zpracovávány a nebyly tak zjistitelné ani správcem tohoto systému. § 17 (1) Tvorba návrhu právního předpisu vyhlašovaného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, který je novelou právního předpisu, probíhá vyznačením změn do platného znění právního předpisu, který je novelizován; ustanovení § 21 odst. 1 písm. b) se použije obdobně. Elektronický systém tvorby právních předpisů převede po volbě způsobu promítnutí vyznačených změn vyznačené změny v text návrhu novely právního předpisu. (2) V případě rozdílu mezi textem návrhu novely právního předpisu a vyznačením změn do platného znění právního předpisu, který je novelizován, má přednost text návrhu novely právního předpisu. § 18 (1) Nastane-li překážka bránící využití elektronického systému tvorby právních předpisů, ustanovení § 16 odst. 1 a 2 se nepoužijí a postup podle § 16 odst. 1 a 2 probíhá elektronicky bez využití elektronického systému tvorby právních předpisů, a není-li to možné, v listinné podobě. (2) Pomine-li překážka bránící využití elektronického systému tvorby právních předpisů, správce elektronického systému tvorby právních přepisů vloží právní předpis nebo jeho návrh včetně dokumentů souvisejících s projednáváním návrhu právního předpisu do elektronického systému tvorby právních předpisů v součinnosti s osobou uvedenou v odstavci 3. (3) Správci elektronického systému tvorby právních předpisů poskytne při vkládání právního předpisu nebo jeho návrhu a dokumentů souvisejících s projednáváním návrhu právního předpisu do elektronického systému tvorby právních předpisů podle odstavce 2 součinnost a) v případě ústavního zákona nebo jeho návrhu 1. příslušný člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu do předložení návrhu ústavního zákona vládě, 2. předseda vlády od předložení návrhu ústavního zákona vládě do jeho předložení Poslanecké sněmovně, 3. předseda Poslanecké sněmovny od předložení návrhu ústavního zákona Poslanecké sněmovně jeho předkladatelem do jeho postoupení Senátu, od jeho vrácení s pozměňovacími návrhy Senátem nebo od jeho postoupení Senátem ve znění odlišném od znění schváleného Poslaneckou sněmovnou do postoupení ústavního zákona prezidentu republiky nebo Senátu a od postoupení ústavního zákona prezidentem republiky do předložení ústavního zákona k jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, 4. předseda Senátu od předložení návrhu ústavního zákona Senátu senátorem, výborem Senátu nebo komisí Senátu do jeho předložení Poslanecké sněmovně a od postoupení návrhu ústavního zákona Senátu Poslaneckou sněmovnou do skončení jednání Senátu o návrhu ústavního zákona, 5. prezident republiky od postoupení ústavního zákona prezidentu republiky do jeho podepsání prezidentem republiky, b) v případě zákona nebo jeho návrhu 1. příslušný člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu do předložení návrhu zákona vládě, 2. předseda vlády od předložení návrhu zákona vládě do jeho předložení Poslanecké sněmovně, 3. předseda Poslanecké sněmovny od předložení návrhu zákona Poslanecké sněmovně jeho předkladatelem do jeho postoupení Senátu, od zamítnutí návrhu Senátem, od jeho vrácení s pozměňovacími návrhy Senátem nebo, jde-li o návrh zákona vyžadujícího souhlas obou komor, od jeho postoupení Senátem ve znění odlišném od znění schváleného Poslaneckou sněmovnou do postoupení zákona prezidentu republiky nebo Senátu a od vrácení zákona prezidentem republiky do předložení zákona k jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, 4. předseda Senátu od předložení návrhu zákona Senátu senátorem, výborem Senátu nebo komisí Senátu do jeho předložení Poslanecké sněmovně a od postoupení návrhu zákona Senátu Poslaneckou sněmovnou do skončení jednání Senátu o návrhu zákona, 5. prezident republiky od postoupení zákona prezidentu republiky do jeho podepsání prezidentem republiky nebo jeho vrácení Poslanecké sněmovně, c) v případě zákonného opatření Senátu nebo jeho návrhu 1. příslušný člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu do předložení návrhu zákonného opatření Senátu vládě, 2. předseda vlády od předložení návrhu zákonného opatření Senátu vládě do jeho předložení Senátu, 3. předseda Senátu od předložení návrhu zákonného opatření Senátu vládou Senátu do předložení zákonného opatření Senátu prezidentu republiky a od postoupení zákonného opatření Senátu prezidentem republiky do předložení zákonného opatření Senátu k vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, 4. předseda Poslanecké sněmovny od předložení zákonného opatření Senátu Poslanecké sněmovně do jeho projednání Poslaneckou sněmovnou, 5. prezident republiky od postoupení zákonného opatření Senátu prezidentu republiky do jeho podepsání prezidentem republiky, d) v případě nařízení vlády nebo jeho návrhu 1. příslušný člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu do předložení návrhu nařízení vlády vládě, 2. předseda vlády od předložení návrhu nařízení vlády vládě do předložení nařízení vlády k vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, e) v případě vyhlášky nebo jejího návrhu 1. příslušný člen vlády, vedoucí jiného ústředního správního úřadu nebo guvernér České národní bankybanky do předložení návrhu vyhlášky k projednání orgánem Legislativní rady vlády nebo Legislativní radou vlády a od projednání návrhu vyhlášky orgánem Legislativní rady vlády nebo Legislativní radou vlády do předložení vyhlášky k vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, 2. předseda Legislativní rady vlády od předložení návrhu vyhlášky k projednání orgánem Legislativní rady vlády nebo Legislativní radou vlády do jeho projednání orgánem Legislativní rady vlády nebo Legislativní radou vlády. § 19 Součásti návrhu právního předpisu a dokumenty související s návrhem právního předpisu vyhlašovaného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (1) Součástí návrhu právního předpisu vyhlašovaného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, který se předkládá vládě, Legislativní radě vlády nebo jejímu orgánu, Poslanecké sněmovně, a je-li navrhovaným právním předpisem zákonné opatření Senátu, Senátu, je text právního předpisu ve znění návrhu novely, jde-li o návrh novely právního předpisu. K návrhu právního předpisu se pro informaci přikládá alespoň a) důvodová zpráva, b) stručný popis obsahu návrhu právního předpisu a c) informativní přehled veřejnoprávních povinností vyplývajících z návrhu právního předpisu; struktura přehledu veřejnoprávních povinností vyplývajících z návrhu právního předpisu je uvedena v příloze k tomuto zákonu. (2) K návrhu právního předpisu vyhlašovaného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv se přikládá rovněž návrh prováděcího právního předpisu, vyžaduje-li návrh právního předpisu vydání prováděcího právního předpisu a má-li prováděcí právní předpis nabýt účinnosti současně s návrhem právního předpisu. § 20 Důvodová zpráva návrhu právního předpisu (1) Důvodová zpráva obsahuje alespoň a) popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí, b) zhodnocení platného právního stavu, c) zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky, d) zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii, e) zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, f) předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty, g) odůvodnění případného návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem právního předpisu souhlas již v prvém čtení, h) odůvodnění případného návrhu, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti k jinému dni než k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku, i) odůvodnění jednotlivých ustanovení návrhu právního předpisu; odůvodnění obsahuje vysvětlení jejich účelu a nezbytnosti, popis právních norem v nich obsažených a z nich vyplývajících práv a povinností. (2) Důvodová zpráva v případě, že je předkladatelem návrhu právního předpisu vláda, ministerstvo, jiný ústřední správní úřad nebo Česká národní bankabanka, dále obsahuje alespoň a) zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky, a informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu, b) informaci o konzultaci návrhu právního předpisu s Evropskou centrální bankoubankou a výsledku konzultace, podléhá-li návrh právního předpisu takové konzultaci, c) předpokládaný dopad návrhu právního předpisu, zejména 1. dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob, 2. dopad na podnikatelské prostředí České republiky, 3. zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora, 4. sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, 5. dopad na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká, 6. dopad na životní prostředí, 7. dopad na ochranu práv dětí, 8. dopad na bezpečnost nebo obranu státu a 9. dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, d) zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu, e) odůvodnění případné navrhované odchylky v postupu projednání návrhu právního předpisu. § 21 Text právního předpisu ve znění návrhu novely a úprava návrhu právního předpisu (1) Text právního předpisu ve znění návrhu novely tvoří a) výčet právních předpisů a nálezů Ústavního souduÚstavního soudu obsahujících změny novelizovaného právního předpisu zapracovaných do textu platného znění tohoto předpisu, b) text novelizovaného právního předpisu ve znění předchozích změn tohoto předpisu a navrhovaných změn; navrhované změny mohou zahrnovat rovněž návrhy změn tohoto předpisu dříve předložené Poslanecké sněmovně k projednání a dosud Poslaneckou sněmovnou neodmítnuté, nebo jde-li o zákonné opatření Senátu, ústavní zákon nebo zákon vyžadující souhlas obou komor, dříve předložené Senátu k projednání a dosud Senátem neodmítnuté, které se týkají jednotlivých měněných ustanovení a ze kterých návrh právního předpisu vychází. Existuje-li vzhledem ke změnám, které doposud nenabyly účinnosti, více platných znění ustanovení právního předpisu, uvedou se všechna tato platná znění ustanovení spolu s údajem o nabytí účinnosti každého z nich. (2) Úpravu textu návrhu právního předpisu a textu právního předpisu ve znění návrhu novely, soulad textu návrhu právního předpisu s textem právního předpisu ve znění návrhu novely a úpravu stručného popisu obsahu návrhu právního předpisu a informativního přehledu veřejnoprávních povinností vyplývajících z návrhu právního předpisu zabezpečí a) před předložením návrhu právního předpisu vládě, orgánu Legislativní rady vlády nebo Legislativní radě vlády příslušný člen vlády, vedoucí jiného ústředního správního úřadu nebo guvernér České národní bankybanky, b) před předložením návrhu právního předpisu vládou Poslanecké sněmovně příslušný člen vlády, c) před předložením návrhu právního předpisu Senátem Poslanecké sněmovně předseda Senátu, d) před předložením právního předpisu nebo jeho návrhu Senátu nebo prezidentu republiky předseda Poslanecké sněmovny, e) před předložením návrhu právního předpisu vládou Senátu, jde-li o zákonné opatření Senátu, příslušný člen vlády, f) před předložením právního předpisu Senátem prezidentu republiky, jde-li o zákonné opatření Senátu, předseda Senátu, g) před vrácením návrhu zákona Senátem Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy předseda Senátu. (3) Ustanovení odstavce 2 písm. c), d) a g) se použije obdobně i pro úpravu textu návrhu právního předpisu a textu právního předpisu ve znění návrhu novely v případě schválení ústavního zákona nebo návrhu jiného zákona vyžadujícího souhlas obou komor ve znění odlišném od znění schváleného Poslaneckou sněmovnou nebo Senátem před postoupením Poslanecké sněmovně nebo Senátu k dalšímu projednání. § 22 Podepisování právních předpisů a jiných aktů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (1) Akt vyhlašovaný ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv podepisuje a) předseda Poslanecké sněmovny, prezident republiky a předseda vlády, jde-li o ústavní zákon nebo zákon, b) předseda Senátu, prezident republiky a předseda vlády, jde-li o zákonné opatření Senátu, c) předseda vlády a příslušný člen vlády, jde-li o nařízení vlády, d) člen vlády, vedoucí jiného ústředního správního úřadu, guvernér České národní bankybanky, předseda Státní volební komise nebo předseda Národní rozpočtové rady, jde-li o vyhlášku nebo sdělení podle § 4 písm. h), e) ministr zahraničních věcí, jde-li o sdělení podle § 3 odst. 1, f) předseda Ústavního souduÚstavního soudu, jde-li o nález Ústavního souduÚstavního soudu nebo sdělení Ústavního souduÚstavního soudu, g) předseda Poslanecké sněmovny, jde-li o usnesení Poslanecké sněmovny, sdělení předsedy Poslanecké sněmovny nebo rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny, h) předseda Senátu, jde-li o usnesení Senátu nebo rozhodnutí předsedy Senátu, i) prezident republiky, jde-li o rozhodnutí prezidenta republiky; vyžaduje-li rozhodnutí prezidenta republiky ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, podepisuje rozhodnutí prezidenta republiky také předseda vlády nebo jím pověřený člen vlády, j) předseda vlády, jde-li o usnesení vlády nebo rozhodnutí předsedy vlády o vyhlášení nouzového stavu. (2) Podepsáním aktu podle odstavce 1 může pověřit a) člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu svého náměstka nebo vrchního ředitele sekce, jde-li o sdělení podle § 4 písm. h), b) guvernér České národní bankybanky viceguvernéra České národní bankybanky, c) předseda Státní volební komise člena Státní volební komise, d) předseda Národní rozpočtové rady člena Národní rozpočtové rady, e) předseda Ústavního souduÚstavního soudu místopředsedu Ústavního souduÚstavního soudu, f) předseda Poslanecké sněmovny místopředsedu Poslanecké sněmovny, g) předseda Senátu místopředsedu Senátu, h) předseda vlády jiného člena vlády, i) člen vlády jiného člena vlády, jde-li o nařízení vlády, j) ministr zahraničních věcí svého náměstka nebo vrchního ředitele sekce, jde-li o sdělení podle § 3 odst. 1. (3) Osoba oprávněná tímto zákonem nebo jiným právním předpisem k podepsání aktu podepíše akt elektronicky. Není-li možné z důvodů uvedených v § 18 odst. 1 podepsat akt elektronicky, podepíše se vlastnoručně. Vlastnoručně může akt podepsat také prezident republiky; Kancelář prezidenta republiky zaznamená údaj o podepsání aktu tímto způsobem do elektronického systému tvorby právních předpisů. ČÁST TŘETÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 23 Povinnosti stanovené obecnímu úřadu, úřadu městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města, úřadu městské části hlavního města Prahy, krajskému úřadu nebo Magistrátu hlavního města Prahy podle tohoto zákona jsou výkonem státní správy. § 24 Státním orgánem se pro účely tohoto zákona rozumí rovněž Česká národní bankabanka. § 25 Právní předpisy a další akty státních orgánů vyhlášené ve Sbírce zákonů a mezinárodní smlouvy a oznámení o výpovědi mezinárodních smluv a o jiných skutečnostech důležitých pro provádění jednotlivých mezinárodních smluv a rozhodnutí přijatá mezinárodními orgány a orgány mezinárodních organizací, jimiž je Česká republika vázána, vyhlášené ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv anebo v předcházející obdobné sbírce podle dosavadních právních předpisů a platné ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za právní předpisy, mezinárodní smlouvy a jiné akty vyhlášené podle tohoto zákona. § 26 Přechodná ustanovení (1) Ustanovení § 16 až 21 se nepoužijí pro a) návrh právního předpisu v období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do jeho předložení k projednání prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů podle odstavců 2 až 5, b) návrh ústavního zákona nebo zákona, který byl předložen k projednání Poslanecké sněmovně přede dnem 15. ledna 2026, a c) návrh zákonného opatření Senátu, který byl předložen k projednání Senátu přede dnem 15. ledna 2026. (2) Návrh ústavního zákona nebo zákona, jehož předkladatelem je vláda a jehož tvorba nebo projednávání byly zahájeny před 15. lednem 2026, se od 15. ledna 2026 předloží k projednání prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů; předložením k projednání se rozumí předložení návrhu a) do meziresortního připomínkového řízení, b) vládě, nebo c) Poslanecké sněmovně. (3) Návrh zákonného opatření Senátu, jehož tvorba nebo projednávání byly zahájeny před 15. lednem 2026, se od 15. ledna 2026 předloží k projednání prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů; předložením k projednání se rozumí předložení návrhu a) do meziresortního připomínkového řízení, b) vládě, nebo c) Senátu. (4) Návrh ústavního zákona nebo zákona, jehož předkladatelem není vláda a jehož tvorba nebo projednávání byly zahájeny před 15. lednem 2026, se od 15. ledna 2026 předloží k projednání v Poslanecké sněmovně prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů. (5) Návrh nařízení vlády nebo vyhlášky, jehož tvorba nebo projednávání byly zahájeny před 15. lednem 2025, se od 15. ledna 2025 předloží k projednání nebo k vyhlášení prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů; předložením k projednání se rozumí v případě a) návrhu nařízení vlády jeho předložení do meziresortního připomínkového řízení nebo předložení vládě, nebo b) návrhu vyhlášky jeho předložení do meziresortního připomínkového řízení nebo předložení orgánu Legislativní rady vlády nebo Legislativní radě vlády. (6) Postupy pro vyhlašování a opravování aktu prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů, postupy pro vyhlašování právního předpisu ve znění novely a ustanovení § 22 odst. 3 se nepoužijí pro a) akt, který byl předložen k vyhlášení ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebyl vyhlášen, b) akt podle § 3, jenž bude předložen k vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 30. června 2024, c) akt podle § 4, s výjimkou nálezu Ústavního souduÚstavního soudu, jenž bude předložen k vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 14. ledna 2025, d) vyhlášku nebo nařízení vlády, jež budou předloženy k vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 14. ledna 2025, e) ústavní zákon, zákon, zákonné opatření Senátu nebo nález Ústavního souduÚstavního soudu, jež budou předloženy k vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 14. ledna 2026, f) ústavní zákon a zákon, jež budou předloženy k vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv od 15. ledna 2026, avšak jejichž návrhy byly předloženy k projednání Poslanecké sněmovně do 14. ledna 2026, a g) zákonné opatření Senátu, jež bude předloženo k vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv od 15. ledna 2026, avšak jehož návrh byl předložen k projednání Senátu do 14. ledna 2026. (7) Současně s předložením aktu podle odstavce 6 k vyhlášení se předkládá text vyhlašovaného aktu v elektronické podobě v otevřeném a strojově čitelném formátu. (8) Vydavatel zajistí vložení aktu, který byl vyhlášen ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv v posledních 3 kalendářních měsících přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, do elektronického systému Sbírky zákonů a mezinárodních smluv do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (9) Vydavatel zajistí vložení aktu podle § 6 odst. 4 písm. a), jenž byl vyhlášen do dne 4. dubna 1945, do databáze informací o aktech do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (10) K návrhu první novely právního předpisu vyhlašovaného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, který je předložen k projednání po nabytí účinnosti tohoto zákona, předkladatel přiloží informativní přehled veřejnoprávních povinností vyplývajících z novelizovaného právního předpisu ve znění návrhu novely; to neplatí, je-li již informativní přehled veřejnoprávních povinností vyplývajících z novelizovaného právního předpisu k tomuto právnímu předpisu přiložen, nebo jde-li o návrh novely zákona, který Poslanecké sněmovně nepředkládá vláda. § 27 Obecní úřad, úřad městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města, úřad městské části hlavního města Prahy, krajský úřad a Magistrát hlavního města Prahy umožní v úředních hodinách bezplatný přístup k částkám Sbírky zákonů a částkám Sbírky mezinárodních smluv vyhlášeným podle dosavadních právních předpisů nebo k jejich stejnopisu zveřejněnému v elektronickém systému Sbírky zákonů a mezinárodních smluv a k Úřednímu věstníku Evropské unie nebo k jeho stejnopisu zveřejněnému způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 28 Zrušuje se: 1. Zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv. 2. Část padesátá šestá zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů. 3. Část třetí zákona č. 114/2003 Sb., o provádění referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii a o změně některých zákonů (zákon o provádění referenda). 4. Část devatenáctá zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích). 5. Zákon č. 380/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů. 6. Část desátá zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky). 7. Část sedmá zákona č. 131/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. § 29 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r. Příloha k zákonu č. 222/2016 Sb. Informativní přehled veřejnoprávních povinností vyplývajících z návrhu právního předpisu 378kB 1) Nařízení Rady (EU) č. 216/2013 ze dne 7. března 2013 o elektronickém vydávání Úředního věstníku Evropské unie. 2) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 99 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů.
Sdělení Státní volební komise č. 221/2016 Sb.	Sdělení Státní volební komise č. 221/2016 Sb. Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 16. července 2016 Vyhlášeno 19. 7. 2016, částka 86/2016 221 SDĚLENÍ Státní volební komise ze dne 18. července 2016 o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 16. července 2016 Státní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje podle § 51 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, celkové výsledky nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 16. července 2016. Na základě sdělení Ministerstva vnitra č. 7/2016 Sb., č. 35/2016 Sb., č. 55/2016 Sb., č. 67/2016 Sb., č. 68/2016 Sb., č. 79/2016 Sb., č. 80/2016 Sb., č. 85/2016 Sb. a č. 111/2016 Sb. se dne 16. července 2016 konaly v souladu se zákonem č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nové volby do zastupitelstev obcíobcí. Český statistický úřad ze zápisů o průběhu a výsledku hlasování, předaných okrskovými volebními komisemi, zjistil následující výsledky voleb: a)\| celkový počet obcíobcí, ve kterých bylo zvoleno zastupitelstvo:\| 12 ---\|---\|--- b)\| celkový počet osob, zapsaných ve výpisech ze seznamů:\| 2 995 c)\| celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky:\| 1 640 d)\| celkový počet zvolených členů zastupitelstev obcíobcí:\| 83 v tom podle volebních stran: 1 Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová\| 6 80 Nezávislí kandidáti\| 1 90 Sdružení nezávislých kandidátů – místní sdružení celkem\| 73 166 STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ\| 3 e)\| seznam obcíobcí, ve kterých volby neproběhly (§ 23 odst. 8), a obcíobcí, v nichž bude vyhlášeno opakované hlasování (§ 43 odst. 2): \| Seznam obcíobcí, kde se volby nekonaly (§ 23 odst. 8): \| nevyskytlo se \| Seznam obcíobcí, kde okrsková volební komise neodevzdala zápis ve stanovené lhůtě (§ 43 odst. 2): \| nevyskytlo se. Předseda Státní volební komise: v z. JUDr. Henych v. r.
Nařízení vlády č. 219/2016 Sb.	Nařízení vlády č. 219/2016 Sb. Nařízení vlády o posuzování shody tlakových zařízení při jejich dodávání na trh Vyhlášeno 18. 7. 2016, datum účinnosti 19. 7. 2016, částka 85/2016 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Vymezení pojmů * § 3 - Technické požadavky na tlaková zařízení * § 4 - Klasifikace tlakových zařízení * § 5 - Dodávání na trh a uvádění do provozu * § 6 - Výrobce * § 7 - Zplnomocněný zástupce * § 8 - Dovozce * § 9 - Distributor * § 10 - Doba identifikace hospodářského subjektu * § 11 - Postupy posuzování shody * § 12 - Evropské schválení pro materiály * § 13 - Předpoklad shody * § 14 - EU prohlášení o shodě * § 15 - Označení CE a další označení * § 16 - Formální nedostatky * § 17 - Přechodná ustanovení * § 18 - Zrušovací ustanovení * § 19 - Účinnost č. 1 k nařízení vlády č. 219/2016 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 219/2016 Sb. č. 3 k nařízení vlády č. 219/2016 Sb. č. 4 k nařízení vlády č. 219/2016 Sb. Aktuální znění od 19. 7. 2016 219 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 7. července 2016 o posuzování shody tlakových zařízení při jejich dodávání na trh Vláda nařizuje podle § 4 a § 50 odst. 5 zákona č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, (dále jen „zákon“): § 1 Předmět úpravy (1) Toto nařízení zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a upravuje technické požadavkytechnické požadavky na tlaková zařízenítlaková zařízení, které musí splňovat při uvedení na trhuvedení na trh, podmínky a postupy při jejich dodávání na trh a způsoby posuzování shodyposuzování shody. (2) Toto nařízení se vztahuje na návrh, výrobu a posuzování shodyposuzování shody tlakových zařízenítlakových zařízení a sestav s nejvyšším dovoleným tlakemnejvyšším dovoleným tlakem PS větším než 0,5 bar. (3) Toto nařízení se nevztahuje na a) dálková potrubní vedení tvořená potrubímpotrubím nebo potrubním systémem, určená k přepravě tekutinytekutiny nebo látky do nebo z tlakového zařízenítlakového zařízení umístěného na pevnině nebo na moři; součástí dálkového potrubního vedení jsou krajní uzavírací zařízení, umístěná v obvodu tlakového zařízenítlakového zařízení, všechna připojená zařízení určená zvlášť pro dané potrubní vedení; výjimka podle tohoto písmene se nevztahuje na standardní tlaková zařízenítlaková zařízení, která se mohou nalézat v objektech redukčních nebo kompresorových stanic, b) sítě pro dodávku, rozvod a vypouštění vody a s nimi spojená zařízení a přívodní kanály, jako jsou přívodní tlaková potrubípotrubí, tlakové štoly, tlakové šachty pro vodní elektrárny a s nimi spojená zvláštní příslušenství, c) jednoduché tlakové nádobynádoby2), d) aerosolové rozprašovače3), e) zařízení určená pro provoz vozidel podle jiných právních předpisů4) nebo přímo použitelných předpisů Evropské unie5) upravujících schvalování vozidel, f) zařízení, která se podle § 4 zařazují nejvýše do kategorie I a patří mezi výrobky podle jiných právních předpisů6), g) zařízení určená k použití jako zbraně, střelivo nebo válečný materiál, h) zařízení zvláště určená pro použití v jaderných zařízeních, jejichž porucha může způsobit únik radioaktivity, i) zařízení na ovládání vrtů používaná v průmyslu průzkumu a dobývání ropy, zemního plynu nebo geotermických zdrojů a u podzemních zásobníků, která jsou určena k udržení nebo řízení tlakutlaku ve vrtu; zařízeními na ovládání vrtu jsou zejména zařízení ústí vrtu, kterým je erupční kříž, protierupční zařízení, rozdělovací potrubípotrubí a všechna zařízení, která jsou jim předřazena, j) zařízení obsahující tělesa nebo součásti, jejichž dimenzování, volba materiálu a výrobní předpisy vycházejí především z požadavků dostatečné pevnosti, tuhosti a stability s ohledem na statické a dynamické provozní namáhání nebo jiné provozní charakteristiky a pro která není tlaktlak významným konstrukčním činitelem; těmito zařízeními jsou zejména 1. motory, včetně turbín a spalovacích motorů, nebo 2. parní stroje, plynové nebo parní turbíny, turbogenerátory, kompresory, čerpadla a jejich ovládací zařízení, k) vysoké pece, včetně jejich chladicího systému, ohřívačů větru, odlučovačů prachu a čističů vysokopecního plynu, šachtové pece s přímou redukcí, včetně chladicího zařízení pece, plynových konvertorů a pánví k tavení, přetavování, odplyňování a odlévání oceli, železa a neželezných kovů, l) skříně pro vysokonapěťová elektrická zařízení, jako jsou spínací zařízení, řídicí a regulační přístrojepřístroje, transformátory a točivé stroje, m) tlakové trubky sloužící k uložení přenosových systémů, například elektrických silových kabelů a telefonních kabelů, n) lodě, rakety, letadla a mobilní zařízení na moři, jakož i zařízení zvlášť určená k instalaci na jejich palubě nebo k jejich pohonu, o) tlaková zařízenítlaková zařízení tvořená ohebným pláštěm, těmito zařízeními jsou zejména pneumatiky, vzduchové polštáře, míče, nafukovací čluny a další podobná tlaková zařízenítlaková zařízení, p) tlumiče výfuku a sání, q) láhve nebo plechovky pro nápoje sycené oxidem uhličitým, určené ke konečné spotřebě, r) nádobynádoby určené k přepravě a distribuci nápojů, jejichž součin PS∙V není větší než 500 bar∙L a jejichž nejvyšší dovolený tlaknejvyšší dovolený tlak nepřekračuje 7 bar, s) zařízení, na která se vztahují jiné právní předpisy7), a zařízení, na která se vztahuje předpis Mezinárodní námořní organizace pro přepravu nebezpečného zboží po moři, t) otopná tělesa a potrubípotrubí teplovodních otopných systémů a u) nádobynádoby určené k jímání kapalin, u nichž tlaktlak plynu nad kapalinou není větší než 0,5 bar. § 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto nařízení se rozumí a) tlakovým zařízenímtlakovým zařízením nádobynádoby, potrubípotrubí, bezpečnostní výstrojbezpečnostní výstroj a tlaková výstrojtlaková výstroj, a to včetně prvků připojených k součástem vystaveným tlakutlaku, jako jsou příruby, hrdla, spojky, podpory, závěsná oka, b) nádobounádobou těleso navržené a zhotovené tak, aby mohlo být naplněno tekutinoutekutinou pod tlakemtlakem, včetně součástí, které jsou k němu přímo připevněny a zasahují až k místu spojení s jiným zařízením; nádobanádoba se může skládat z více než jednoho tlakového prostoru, c) potrubímpotrubím potrubní části určené k přepravě tekutintekutin, pokud jsou navzájem spojeny tak, že tvoří jeden tlakový systém; potrubípotrubí zahrnuje zejména trubky nebo soustavu trub nebo trubek, tvarovky, dilatační spoje, hadice nebo případně jiné části vystavené tlakutlaku; za potrubípotrubí se považují také výměníky tepla skládající se z trubek a určené k chlazení nebo ohřívání vzduchu, d) bezpečnostní výstrojíbezpečnostní výstrojí zařízení určená k ochraně tlakového zařízenítlakového zařízení před překročením nejvyšších dovolených mezí, včetně zařízení pro přímé omezení tlakutlaku, jako jsou pojistné ventily, membránová pojistná zařízení, vzpěrné tyče, řízené pojistné systémy, a omezujících zařízení, která buď uvádějí v činnost korekční zařízení, nebo zabezpečují odstavení nebo odstavení a blokování, jako jsou tlakové spínače, teplotní spínače nebo hladinové spínače a měřicí, řídicí a regulační zařízení související s bezpečností, e) tlakovou výstrojítlakovou výstrojí zařízení, která mají provozní funkci a jejichž těleso je vystaveno tlakutlaku, f) tlakemtlakem takový tlaktlak, který je vztažen k atmosférickému tlakutlaku, v důsledku čehož se podtlak vyjadřuje zápornou hodnotou, g) nejvyšším dovoleným tlakemnejvyšším dovoleným tlakem výrobcemvýrobcem udaný nejvyšší tlaktlak, pro který je tlakové zařízenítlakové zařízení navrženo a který je definován v určitém jím udaném místě, kde jsou připojena ochranná nebo omezující zařízení, nebo v nejvyšším místě tlakového zařízenítlakového zařízení, případně v kterémkoli jiném stanoveném místě, přičemž nejvyšší dovolený tlaknejvyšší dovolený tlak se označuje písmeny PS, h) nejvyšší, popřípadě nejnižší dovolenou teplotou výrobcemvýrobcem udaná nejvyšší, popřípadě nejnižší teplota, pro kterou je tlakové zařízenítlakové zařízení navrženo, přičemž nejvyšší a nejnižší dovolená teplota se označuje písmeny TS, i) objememobjemem vnitřní objemobjem každého tlakového prostoru, včetně objemuobjemu hrdel až k prvnímu spoji nebo svaru, po odečtení objemuobjemu trvalých vnitřních součástí, přičemž objemobjem se označuje písmenem V, j) jmenovitou světlostíjmenovitou světlostí číselné označení velikosti společné pro všechny části potrubního systému, pokud nejsou označeny vnějším průměrem nebo rozměrem závitu, přičemž z referenčních důvodů je to zaokrouhlené číslo, které jen přibližně souvisí s výrobními rozměry; jmenovitá světlostjmenovitá světlost se označuje písmeny DN, za kterými následuje číslo, k) tekutinoutekutinou plyny, kapaliny a páry jak v podobě čisté fáze, tak ve směsi, přičemž tekutinatekutina může obsahovat suspenzi pevných látek, l) nerozebíratelnými spojinerozebíratelnými spoji spoje, které nelze rozpojit jinak než destruktivním způsobem, m) evropským schválenímevropským schválením pro materiály technický dokument, v němž jsou definovány vlastnosti materiálů určených k opakovanému použití při výrobě tlakových zařízenítlakových zařízení, na které se nevztahuje žádná harmonizovaná norma, n) výrobcemvýrobcem rovněž osoba, která vyrábí tlakové zařízenítlakové zařízení nebo sestavu nebo si nechává tlakové zařízenítlakové zařízení nebo sestavu navrhnout nebo vyrobit a toto tlakové zařízenítlakové zařízení nebo sestavu používá pro vlastní potřebu, o) technickou specifikacítechnickou specifikací dokument, který předepisuje technické požadavkytechnické požadavky, které má tlakové zařízenítlakové zařízení nebo sestava splňovat. § 3 Technické požadavky na tlaková zařízení (1) Technickými požadavkyTechnickými požadavky na tlaková zařízenítlaková zařízení jsou základní bezpečnostní požadavky stanovené v příloze č. 1 k tomuto nařízení, jejichž splnění se prokazuje posuzováním shodyposuzováním shody. (2) Technické požadavkyTechnické požadavky musí být splněny u a) nádobnádob, s výjimkou nádobnádob podle písmene b), určených pro 1. plyny, zkapalněné plyny, plyny rozpuštěné pod tlakemtlakem, páry, a rovněž ty kapaliny, jejichž tlaktlak par při nejvyšší dovolené teplotě je o více než 0,5 bar vyšší než obvyklý atmosférický tlaktlak 1 013 mbar, v těchto mezích: 1.1 pro tekutinytekutiny skupiny 1, je-li objemobjem větší než 1 L a součin PS∙V větší než 25 bar∙L nebo tlaktlak PS větší než 200 bar podle grafu 1 přílohy č. 2 k tomuto nařízení, nebo 1.2 pro tekutinytekutiny skupiny 2, je-li objemobjem větší než 1 L a součin PS∙V větší než 50 bar∙L nebo tlaktlak PS větší než 1 000 bar, a všechny přenosné hasicí přístrojepřístroje a láhve pro dýchací přístrojepřístroje podle grafu 2 přílohy č. 2 k tomuto nařízení a 2. kapaliny, jejichž tlaktlak par při nejvyšší dovolené teplotě nepřekračuje obvyklý atmosférický tlaktlak 1 013 mbar o více než 0,5 bar, v těchto mezích: 2.1 pro tekutinytekutiny skupiny 1, je-li objemobjem větší než 1 L a součin PS∙V větší než 200 bar∙L nebo tlaktlak PS větší než 500 bar podle grafu 3 přílohy č. 2 k tomuto nařízení, nebo 2.2 pro tekutinytekutiny skupiny 2, je-li tlaktlak PS větší než 10 bar a součin PS∙V větší než 10 000 bar∙L nebo tlaktlak PS větší než 1 000 bar podle grafu 4 přílohy č. 2 k tomuto nařízení, b) tlakových zařízenítlakových zařízení vystavených působení plamene nebo jinak ohřívaných s nebezpečím přehřátí, určených pro výrobu páry nebo horké vody při teplotách vyšších než 110 °C, jejichž objemobjem je větší než 2 L, a u všech tlakových hrnců podle grafu 5 přílohy č. 2 k tomuto nařízení, c) potrubípotrubí určených pro 1. plyny, zkapalněné plyny, plyny rozpuštěné pod tlakemtlakem, páry a kapaliny, jejichž tlaktlak par při nejvyšší dovolené teplotě je o více než 0,5 bar vyšší než obvyklý atmosférický tlaktlak 1 013 mbar, v těchto mezích: 1.1 pro tekutinytekutiny skupiny 1, je-li DN větší než 25 (graf 6 přílohy č. 2 k tomuto nařízení), nebo 1.2 pro tekutinytekutiny skupiny 2, je-li DN větší než 32 a součin PS∙DN větší než 1 000 bar podle grafu 7 přílohy č. 2 k tomuto nařízení a 2. kapaliny, jejichž tlaktlak par při nejvyšší dovolené teplotě nepřekračuje obvyklý atmosférický tlaktlak 1 013 mbar o více než 0,5 bar, v těchto mezích: 2.1 pro tekutinytekutiny skupiny 1, je-li DN větší než 25 a součin PS∙DN větší než 2 000 bar podle grafu 8 přílohy č. 2 k tomuto nařízení, nebo 2.2 pro tekutinytekutiny skupiny 2, je-li PS větší než 10 bar, DN větší než 200 a součin PS∙DN větší než 5 000 bar podle grafu 9 přílohy č. 2 k tomuto nařízení a d) bezpečnostních a tlakových výstrojítlakových výstrojí určených pro tlaková zařízenítlaková zařízení, na něž se vztahují písmena a), b) nebo c), včetně tlakových zařízenítlakových zařízení zabudovaných do sestavy. (3) Technické požadavkyTechnické požadavky musí být dále splněny u sestav, které obsahují alespoň jedno tlakové zařízenítlakové zařízení, na které se vztahuje odstavec 2, pokud jde o a) sestavy určené pro výrobu páry nebo horké vody při teplotě vyšší než 110 °C, které obsahují alespoň jedno tlakové zařízenítlakové zařízení vystavené působení plamene nebo jinak ohřívané, u něhož existuje nebezpečí přehřátí, nebo b) jiné sestavy než ty, které jsou uvedeny v písmenu a), jsou-li výrobcemvýrobcem určeny k dodání na trhdodání na trh a k uvedení do provozuuvedení do provozu jako sestavy. (4) Odchylně od odstavce 3 písm. a) musí sestavy určené pro výrobu teplé vody při teplotách nepřesahujících 110 °C, do kterých se ručně přikládá pevné palivo a jejichž součin PS∙V je větší než 50 bar L, splňovat základní bezpečnostní požadavky stanovené v bodech 2.10, 2.11 a 3.4 a v bodě 5 písm. a) a d) přílohy č. 1 k tomuto nařízení. (5) Tlaková zařízeníTlaková zařízení a sestavy s hodnotami nižšími nebo rovnými mezním hodnotám stanoveným v odstavci 2 písm. a), b) nebo c) a v odstavci 3 musí být navrženy a vyrobeny v souladu se správnou technickou praxí používanou v některém z členských států Evropské unie, aby bylo zajištěno jejich bezpečné používání. K těmto tlakovým zařízenímtlakovým zařízením a sestavám musí být přiložen návod k použití. Aniž jsou dotčena nařízení vlády a harmonizační právní předpisy Evropské unie, upravující umisťování označení CEoznačení CE, tato zařízení a sestavy se neopatřují označením CEoznačením CE. § 4 Klasifikace tlakových zařízení (1) Tlaková zařízeníTlaková zařízení stanovená v § 3 odst. 2 se zařazují do kategorií v souladu s přílohou č. 2 k tomuto nařízení v závislosti na nebezpečnosti. Pro účely této klasifikace se tekutinytekutiny dělí na a) skupinu 1, která zahrnuje látky a směsi obsažené v tlakových zařízeníchtlakových zařízeních s nejvyšší dovolenou teplotou, která přesahuje bod vzplanutí tekutinytekutiny; tato skupina sestává z látek a směsí, jejichž definice jsou stanoveny v čl. 2 bodech 7 a 8 nařízení (ES) č. 1272/2008, a které jsou klasifikovány jako nebezpečné podle následujících tříd fyzikální nebezpečnosti nebo nebezpečnosti pro zdraví stanovenými v částech 2 a 3 přílohy I nařízení (ES) č. 1272/2008: 1. nestabilní výbušniny nebo výbušniny podtřídy 1.1, 1.2, 1.3, 1.4 a 1.5, 2. hořlavé plyny kategorie 1 a 2, 3. oxidující plyny kategorie 1, 4. hořlavé kapaliny kategorie 1 a 2, 5. hořlavé kapaliny kategorie 3, je-li nejvyšší dovolená teplota vyšší než bod vzplanutí, 6. hořlavé tuhé látky kategorie 1 a 2, 7. samovolně reagující látky a směsi typů A až F, 8. samozápalné kapaliny kategorie 1, 9. samozápalné tuhé látky kategorie 1, 10. látky a směsi, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny, kategorie 1, 2 a 3, 11. oxidující kapaliny kategorie 1, 2 a 3, 12. oxidující tuhé látky kategorie 1, 2 a 3, 13. organické peroxidy typů A až F, 14. akutní orální toxicita kategorie 1 a 2, 15. akutní dermální toxicita kategorie 1 a 2, 16. akutní inhalační toxicita kategorie 1, 2 a 3 a 17. toxicita pro specifické cílové orgány - jednorázová expozice kategorie 1 a b) skupinu 2 sestávající z látek a směsí, které nejsou uvedeny v písmenu a). (2) Jestliže se nádobanádoba skládá z několika tlakových prostorů, je klasifikována podle nejvyšší kategorie příslušné pro jednotlivé tlakové prostory. Obsahuje-li tlakový prostor několik tekutintekutin, klasifikace se provede podle tekutinytekutiny, která vyžaduje nejvyšší kategorii. § 5 Dodávání na trh a uvádění do provozu (1) Tlaková zařízeníTlaková zařízení a sestavy mohou být dodávány na trh a za podmínek specifikovaných výrobcemvýrobcem uváděny do provozu pouze tehdy, jestliže splňují požadavky stanovené tímto nařízením a jsou správně nainstalovány, udržovány a používány k určenému účelu. (2) Na veletrzích, výstavách a jiných podobných akcích nebo při předvádění lze předvádět tlaková zařízenítlaková zařízení nebo sestavy, které nejsou ve shodě s tímto nařízením, pokud je z viditelného označení jasné, že tato tlaková zařízenítlaková zařízení nebo sestavy nejsou ve shodě a nesmí být dodávány na trh ani uváděny do provozu, dokud nebudou uvedeny do shody. Při předvádění musí být přijata bezpečnostní opatření pro zajištění bezpečnosti osob. § 6 Výrobce (1) Při uvádění tlakových zařízenítlakových zařízení nebo sestav na trh nebo při jejich používání pro vlastní potřebu zajistí výrobcevýrobce a) u tlakových zařízenítlakových zařízení nebo sestav stanovených v § 3 odst. 2 a 3, aby tato zařízení nebo sestavy byly navrženy a vyrobeny v souladu s technickými požadavkytechnickými požadavky, a b) u tlakových zařízenítlakových zařízení nebo sestav stanovených v § 3 odst. 5, aby tato zařízení nebo sestavy byly navrženy a vyrobeny v souladu se správnou technickou praxí. (2) V případě tlakových zařízenítlakových zařízení nebo sestav stanovených v § 3 odst. 2 a 3 výrobcevýrobce vypracuje technickou dokumentaci stanovenou v příloze č. 3 k tomuto nařízení a provede nebo nechá provést postup posuzování shodyposuzování shody stanovený v § 11. Pokud byl soulad těchto tlakových zařízenítlakových zařízení nebo sestav s příslušnými požadavky příslušným postupem posuzování shodyposuzování shody prokázán, vypracuje výrobcevýrobce EU prohlášení o shodě a umístí na tlakové zařízenítlakové zařízení nebo sestavu označení CEoznačení CE. (3) VýrobceVýrobce uchovává technickou dokumentaci a EU prohlášení o shodě po dobu 10 let od uvedení tlakového zařízenítlakového zařízení nebo sestavy na trh. (4) VýrobceVýrobce zajistí, aby bylo na tlakových zařízeníchtlakových zařízeních nebo sestavách uvedeno číslo typu nebo výrobní dávky nebo sériové číslo nebo jiný prvek umožňující jejich identifikaci, nebo v případech, kdy to velikost nebo povaha zařízení nebo sestavy neumožňuje, aby byla požadovaná informace uvedena na obalu nebo v dokladu přiloženém k zařízení. (5) VýrobceVýrobce uvede na tlakovém zařízenítlakovém zařízení nebo sestavě, nebo, není-li to možné, na obalu nebo v dokladu přiloženém k zařízení nebo sestavě své jméno nebo obchodní firmu, popřípadě ochrannou známku, a adresu pro doručování, na níž jej lze kontaktovat. Adresa pro doručování musí být adresou místa, na kterém lze výrobcevýrobce skutečně zastihnout. Kontaktní údaje se uvádějí v jazyce snadno srozumitelném konečným uživatelům a orgánu dozoru. (6) VýrobceVýrobce zajistí, aby byly k tlakovému zařízenítlakovému zařízení nebo sestavě, které jsou stanoveny v § 3 odst. 2 a 3, přiloženy jasné a srozumitelné návody a bezpečnostní informace podle bodů 3.3 a 3.4 přílohy č. 1 k tomuto nařízení, a k tlakovému zařízenítlakovému zařízení nebo sestavě, které jsou stanoveny v § 3 odst. 5 přiloženy jasné a srozumitelné návody a bezpečnostní informace podle § 3 odst. 5. Návody a informace podle bodů 3.3 a 3.4 přílohy č. 1 k tomuto nařízení musí být uvedeny v českém jazyce. (7) VýrobceVýrobce provádí za účelem ochrany zdraví a bezpečnosti konečných uživatelů zkoušky vzorků tlakových zařízenítlakových zařízení nebo sestav dodaných na trh a potřebná šetření, je-li to potřebné vzhledem k rizikům, která tlaková zařízenítlaková zařízení nebo sestavy představují. Tyto zkoušky a šetření se provádí v rozsahu potřebném pro potvrzení nebo vyvrácení existujícího rizika, které představuje tlakové zařízenítlakové zařízení nebo sestava vzhledem k výrobcemvýrobcem stanovenému účelu použití. VýrobceVýrobce vede evidenci stížností, nevyhovujících tlakových zařízenítlakových zařízení nebo sestav a stažení těchto zařízení nebo sestav z oběhu, a o těchto činnostech informuje distributorydistributory. § 7 Zplnomocněný zástupce Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce uchovává EU prohlášení o shodě a technickou dokumentaci pro potřeby orgánu dozoru po dobu 10 let od uvedení tlakového zařízenítlakového zařízení nebo sestavy na trh. § 8 Dovozce (1) DovozceDovozce před uvedením tlakového zařízenítlakového zařízení nebo sestavy stanovených v § 3 odst. 2 a 3 na trh zajistí, aby výrobcevýrobce provedl postup posuzování shodyposuzování shody v souladu s § 11, aby výrobcevýrobce vypracoval technickou dokumentaci, aby tlakové zařízenítlakové zařízení nebo sestava nesly označení CEoznačení CE, aby k nim byl přiložen návod a bezpečnostní informace v souladu s body 3.3 a 3.4 přílohy č. 1 k tomuto nařízení a aby výrobcevýrobce splnil požadavky stanovené v § 6 odst. 4 a 5. (2) DovozceDovozce před uvedením tlakového zařízenítlakového zařízení nebo sestavy stanovených v § 3 odst. 5 na trh zajistí, aby výrobcevýrobce vypracoval technickou dokumentaci, aby byl k tlakovému zařízenítlakovému zařízení nebo sestavě přiložen návod k použití a aby výrobcevýrobce splnil požadavky stanovené v § 6 odst. 4 a 5. (3) DovozceDovozce uvede na tlakovém zařízenítlakovém zařízení nebo sestavě, nebo, není-li to možné, na obalu nebo v dokladu přiloženém k zařízení nebo sestavě své jméno nebo obchodní firmu, popřípadě ochrannou známku a adresu pro doručování, na níž jej lze kontaktovat. Kontaktní údaje se uvádějí v jazyce snadno srozumitelném konečným uživatelům, ostatním uživatelům a orgánu dozoru. (4) DovozceDovozce zajistí, aby byl k tlakovým zařízenímtlakovým zařízením nebo sestavám stanoveným v § 3 odst. 2 a 3 přiložen návod a bezpečnostní informace v souladu s body 3.3 a 3.4 přílohy č. 1 k tomuto nařízení v českém jazyce a k tlakovým zařízenímtlakovým zařízením nebo sestavám uvedeným v § 3 odst. 5 přiložen návod a bezpečnostní informace v českém jazyce. (5) DovozceDovozce provádí za účelem ochrany zdraví a bezpečnosti konečných uživatelů zkoušky vzorků tlakových zařízenítlakových zařízení nebo sestav dodaných na trh a potřebná šetření, je-li to potřebné vzhledem k rizikům, která tlaková zařízenítlaková zařízení nebo sestavy představují. Tyto zkoušky a šetření se provádí v rozsahu potřebném pro potvrzení nebo vyvrácení existujícího rizika, které představuje tlakové zařízenítlakové zařízení nebo sestava vzhledem k výrobcemvýrobcem stanovenému účelu použití. DovozceDovozce vede evidenci stížností, nevyhovujících tlakových zařízenítlakových zařízení nebo sestav a stažení těchto zařízení nebo sestav z oběhu, a průběžně o těchto činnostech informuje distributorydistributory. (6) DovozceDovozce po dobu 10 let od uvedení tlakového zařízenítlakového zařízení nebo sestavy na trh uchovává kopii EU prohlášení o shodě pro potřeby orgánu dozoru a zajišťuje, že orgánu dozoru může být na požádání předložena technická dokumentace. § 9 Distributor (1) DistributorDistributor před dodáním tlakového zařízenítlakového zařízení nebo sestavy stanovených v § 3 odst. 2 a 3 na trh ověří, zda a) tlakové zařízenítlakové zařízení nebo sestava nese označení CEoznačení CE, b) jsou k tlakovému zařízenítlakovému zařízení nebo sestavě přiloženy požadované doklady a návody a bezpečnostní informace v souladu s body 3.3 a 3.4 přílohy č. 1 k tomuto nařízení v českém jazyce a c) výrobcevýrobce a dovozcedovozce splnili požadavky stanovené v § 6 odst. 4 a 5 a v § 8 odst. 3. (2) DistributorDistributor před dodáním tlakového zařízenítlakového zařízení nebo sestavy uvedené v § 3 odst. 5 na trh ověří, zda a) je k tlakovému zařízenítlakovému zařízení nebo sestavě přiložen návod k použití v českém jazyce a b) výrobcevýrobce a dovozcedovozce splnili požadavky stanovené v § 6 odst. 4 a 5 a v § 8 odst. 3. § 10 Doba identifikace hospodářského subjektu Hospodářský subjektHospodářský subjekt po dobu 10 let od dodání tlakového zařízenítlakového zařízení nebo sestavy na trh uchovává údaje, pomocí kterých lze na žádost orgánu dozoru určit hospodářský subjekthospodářský subjekt, který mu tlakové zařízenítlakové zařízení nebo sestavu dodal nebo kterému tlakové zařízenítlakové zařízení nebo sestavu dodal. § 11 Postupy posuzování shody (1) Postupy posuzování shodyposuzování shody pro tlaková zařízenítlaková zařízení jsou stanoveny v příloze č. 3 k tomuto nařízení. Tyto postupy jsou stanoveny v závislosti na kategorii, do které je dané zařízení zařazeno v souladu s § 4. Pro jednotlivé kategorie se použijí tyto postupy: a) kategorie I interní řízení výroby (modul A) stanovené v části 1 přílohy č. 3 k tomuto nařízení, b) kategorie II 1. interní řízení výroby s kontrolami tlakových zařízenítlakových zařízení pod dohledem v náhodně zvolených intervalech (modul A2) stanovené v části 2 přílohy č. 3 k tomuto nařízení, 2. zabezpečování kvality výrobního procesu (modul D1) stanovené v části 6 přílohy č. 3 k tomuto nařízení, nebo 3. zabezpečování kvality výstupní kontroly a zkoušek tlakových zařízenítlakových zařízení (modul E1) stanovené v části 8 přílohy č. 3 k tomuto nařízení, c) kategorie III 1. EU přezkoušení typu (modul B) - EU přezkoušení výrobního typu stanovené v části 3 bodě 3.1 přílohy č. 3 k tomuto nařízení a současně jeden z těchto postupů: 1.1 shoda s typem založená na zabezpečování kvality tlakových zařízenítlakových zařízení (modul E) stanovená v části 7 přílohy č. 3 k tomuto nařízení, nebo 1.2 shoda s typem založená na interním řízení výroby s kontrolami tlakových zařízenítlakových zařízení pod dohledem v náhodně zvolených intervalech (modul C2) stanovená v části 4 přílohy č. 3 k tomuto nařízení, 2. EU přezkoušení typu (modul B) - EU přezkoušení konstrukčního typu stanovené v části 3 bodě 3.2 přílohy č. 3 k tomuto nařízení a současně jeden z těchto postupů: 2.1 shoda s typem založená na zabezpečování kvality výrobního procesu (modul D) stanovená v části 5 přílohy č. 3 k tomuto nařízení, nebo 2.2 shoda s typem založená na ověřování tlakových zařízenítlakových zařízení (modul F) stanovená v části 9 přílohy č. 3 k tomuto nařízení, nebo 3. shoda založená na úplném zabezpečování kvality (modul H) stanovená v části 11 přílohy č. 3 k tomuto nařízení, d) kategorie IV 1. EU přezkoušení typu (modul B) - EU přezkoušení výrobního typu stanovené v části 3 bodě 3.1 přílohy č. 3 k tomuto nařízení a současně jeden z těchto postupů: 1.1 shoda s typem založená na zabezpečování kvality výrobního procesu (modul D) stanovená v části 5 přílohy č. 3 k tomuto nařízení, nebo 1.2 shoda s typem založená na ověřování tlakových zařízenítlakových zařízení (modul F) stanovená v části 9 přílohy č. 3 k tomuto nařízení, 2. shoda založená na ověřování každého jednotlivého výrobku (modul G) stanovená v části 10 přílohy č. 3 k tomuto nařízení, nebo 3. shoda založená na úplném zabezpečování kvality s přezkoumáním návrhu (modul H1) stanovená v části 12 přílohy č. 3 k tomuto nařízení. (2) VýrobceVýrobce si může zvolit některý z postupů stanovených pro kategorii, do které je tlakové zařízenítlakové zařízení zařazeno. VýrobceVýrobce může rovněž použít některý z postupů, které se vztahují na vyšší kategorii. (3) V rámci postupů zabezpečování kvality pro tlaková zařízenítlaková zařízení kategorií III a IV stanovená v § 3 odst. 2 písm. a) bodu 1, § 3 odst. 2 písm. a) bodu 2.1 a § 3 odst. 2 písm. b) oznámený subjekt během neohlášené kontrolní návštěvy výrobcevýrobce odebere ve výrobních nebo skladovacích prostorách vzorek zařízení, aby provedl nebo dal provést konečné posouzení podle bodu 3.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení. Za tímto účelem oznámí výrobcevýrobce oznámenému subjektu zamýšlený časový plán výroby. Během prvního roku výroby oznámený subjekt uskuteční nejméně 2 návštěvy výrobcevýrobce. Četnost pozdějších návštěv výrobcevýrobce stanoví oznámený subjekt na základě kritérií stanovených v bodě 4.4 modulů D, E a H a v bodě 5.4 modulu H1 přílohy č. 3 k tomuto nařízení. (4) V případě kusové výroby nádobnádob a tlakových zařízenítlakových zařízení kategorie III stanovených v § 3 odst. 2 písm. b) oznámený subjekt v rámci postupu podle modulu H provede nebo dá provést konečné posouzení podle bodu 3.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení pro každé jednotlivé zařízení. Za tímto účelem oznámí výrobcevýrobce oznámenému subjektu zamýšlený časový plán výroby. (5) Sestavy podle § 3 odst. 3 jsou podrobovány postupu celkového posouzení shody, který zahrnuje tato posouzení: a) posouzení každého z tlakových zařízenítlakových zařízení stanovených v § 3 odst. 2, z nichž je sestava tvořena a jež předtím nebyla podrobena postupu posuzování shodyposuzování shody a samostatnému označení CEoznačení CE; postup posuzování je dán kategorií každého jednotlivého zařízení, b) posouzení začlenění různých konstrukčních částí do sestavy podle bodů 2.3, 2.8 a 2.9 přílohy č. 1 k tomuto nařízení; toto posouzení se provádí z hlediska nejvyšší kategorie vztahující se na dotčená zařízení, přičemž se nepřihlíží k bezpečnostní výstrojibezpečnostní výstroji, nebo c) posouzení ochrany sestavy proti překročení přípustných provozních mezí podle bodů 2.10 a 3.2.3 přílohy č. 1 k tomuto nařízení; toto posouzení se provádí z hlediska nejvyšší kategorie vztahující se na tlaková zařízenítlaková zařízení, která mají být chráněna. (6) Dokumenty vztahující se k postupům posuzování shodyposuzování shody se vypracují v úředním jazyce nebo jazycích členského státu Evropské unie, ve kterém je oznámený subjekt provádějící postupy posuzování shodyposuzování shody usazen, nebo v jazyce, na kterém se výrobcevýrobce s tímto oznámeným subjektem dohodne. § 12 Evropské schválení pro materiály (1) Evropské schváleníEvropské schválení pro materiály vydá jeden z oznámených subjektů, zvláště určený pro tento úkol, na základě žádosti jednoho nebo několika výrobcůvýrobců materiálů nebo tlakových zařízenítlakových zařízení. Oznámený subjekt stanoví a provede nebo dá provést příslušné inspekce a zkoušky typů materiálu za účelem certifikace jejich shody s odpovídajícími požadavky tohoto nařízení. V případě materiálů, jejichž bezpečné použití bylo uznáno před 29. listopadem 1999, vezme oznámený subjekt při této certifikaci shody v úvahu existující údaje. (2) Před vydáním evropského schváleníevropského schválení pro materiály oznámený subjekt uvědomí členské státy a Evropskou komisi tak, že jim zašle doklady prokazující splnění povinností podle odstavce 1. V průběhu 3 měsíců od odeslání těchto dokladů se členský stát Evropské unie nebo Evropská komise mohou k záležitosti vyjádřit s uvedením důvodů svého stanoviska. Oznámený subjekt vydá evropské schváleníevropské schválení pro materiály s přihlédnutím k předloženým připomínkám. (3) Kopie evropského schváleníevropského schválení pro materiály musí být zaslána členským státům Evropské unie, oznámeným subjektům a Evropské komisi, která zveřejňuje a aktualizuje odkazy na uvedená schválení v Úředním věstníku Evropské unie. (4) Jestliže oznámený subjekt, který vydal evropské schváleníevropské schválení pro materiály, zjistí, že nemělo být vydáno, nebo jestliže se na daný typ materiálů vztahuje harmonizovaná norma, postupuje podle § 24 odst. 4 zákona a evropské schváleníevropské schválení pro materiály odejme. O každém odnětí schválení neprodleně informuje ostatní členské státy Evropské unie, oznámené subjekty a Evropskou komisi. § 13 Předpoklad shody (1) Pokud je tlakové zařízenítlakové zařízení nebo sestava stanovené v § 3 odst. 2 a 3 ve shodě s harmonizovanými normami nebo jejich částmi, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, má se za to, že je ve shodě se základními technickými požadavkytechnickými požadavky, na které se tyto normy nebo jejich části vztahují. (2) Pokud jsou materiály používané pro výrobu tlakových zařízenítlakových zařízení nebo sestav ve shodě s evropskými schválenímievropskými schváleními pro materiály, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie v souladu s § 12 odst. 3, má se za to, že jsou ve shodě s příslušnými základními technickými požadavkytechnickými požadavky. § 14 EU prohlášení o shodě (1) EU prohlášení o shodě prokazuje splnění technických požadavkůtechnických požadavků stanovených v příloze č. 1 k tomuto nařízení. (2) EU prohlášení o shodě se vypracovává podle vzoru stanoveného v příloze č. 4 k tomuto nařízení. Prohlášení obsahuje údaje stanovené v modulech uvedených v příloze č. 3 k tomuto nařízení a musí být stále aktualizováno. EU prohlášení o shodě se přeloží též do jazyka nebo jazyků požadovaných členským státem Evropské unie, v němž se tlakové zařízenítlakové zařízení nebo sestava uvádí nebo dodává na trh. (3) Pokud se na tlakové zařízenítlakové zařízení nebo sestavu vztahuje více harmonizačních předpisů Evropské unie, stanovících vypracování EU prohlášení o shodě, vypracovává se jediné EU prohlášení o shodě s odkazy na všechny tyto předpisy, podle nichž byla posuzována shoda, včetně odkazů na jejich vyhlášení. Toto jediné EU prohlášení o shodě může mít podobu složky tvořené prohlášeními o shodě vydanými k jednotlivým předpisům. § 15 Označení CE a další označení (1) Označení CEOznačení CE, které se umísťuje před uvedením tlakového zařízenítlakového zařízení nebo sestavy na trh, se umístí viditelně, čitelně a nesmazatelně a) na každé tlakové zařízenítlakové zařízení podle § 3 odst. 2, nebo jeho výrobní štítek, nebo b) na každou sestavu podle § 3 odst. 3, nebo její výrobní štítek. (2) Pokud umístění podle odstavce 1 vzhledem k povaze tlakového zařízenítlakového zařízení nebo sestavy není možné nebo odůvodněné, umístí se označení CEoznačení CE na obal a průvodní dokumenty. (3) Tlakové zařízeníTlakové zařízení nebo sestava uvedené v odstavci 1 musí být úplné nebo ve stavu, jenž umožňuje konečné posouzení stanovené v bodě 3.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení. (4) Označení CEOznačení CE nemusí být umístěno na každé jednotlivé tlakové zařízenítlakové zařízení, které tvoří sestavu. Jednotlivá tlaková zařízenítlaková zařízení, která již jsou opatřena označením CEoznačením CE při svém zabudování do sestavy, ponesou toto označení i nadále. (5) Identifikační číslo oznámeného subjektu, který se účastnil posuzování shodyposuzování shody podle částí 2 a 4 až 12 přílohy č. 3 k tomuto nařízení, připojuje za označení CE oznámený subjekt, nebo podle jeho pokynů výrobcevýrobce nebo jeho zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce. (6) Za označením CEoznačením CE a případně za identifikačním číslem uvedeným v odstavci 5 může následovat jakákoli jiná značka označující zvláštní riziko nebo použití. § 16 Formální nedostatky Za formální nedostatek se považuje, pokud a) označení CEoznačení CE bylo umístěno v rozporu s čl. 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93, nebo s § 15, b) označení CEoznačení CE nebylo umístěno, c) identifikační číslo oznámeného subjektu bylo umístěno v rozporu s § 15 nebo nebylo umístěno, d) označení a údaje na štítku stanovené v bodě 3.3 přílohy č. 1 k tomuto nařízení nebyly umístěny nebo byly umístěny v rozporu s § 15 nebo bodem 3.3 přílohy č. 1 k tomuto nařízení, e) EU prohlášení o shodě nebylo vypracováno, f) EU prohlášení o shodě nebylo vypracováno v souladu s tímto nařízením, g) technická dokumentace chybí nebo je neúplná, h) informace uvedené v § 6 odst. 5 nebo v § 8 odst. 3 chybějí nebo jsou nesprávné nebo neúplné, nebo i) nebyl splněn jiný administrativní požadavek stanovený v § 6 nebo v § 8 nebo administrativní požadavek stanovený v § 6 odst. 1, 5 nebo 6 nebo v § 8 odst. 1, 3, 6 nebo 7 zákona. § 17 Přechodná ustanovení (1) Tlaková zařízeníTlaková zařízení a sestavy mohou být nadále uváděny do provozu, pokud jsou v souladu s právními předpisy platnými před 29. květnem 2002 a byly před tímto datem uvedeny na trh. (2) Tlaková zařízeníTlaková zařízení nebo sestavy splňující požadavky nařízení vlády č. 26/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení, ve znění pozdějších předpisů, mohou být nadále dodávány na trh nebo uváděny do provozu, pokud byly uvedeny na trh před 1. červencem 2015. (3) Platné certifikáty a jiné dokumenty osvědčující zjištěné skutečnosti vydané notifikovanými osobami podle nařízení vlády č. 26/2003 Sb. zůstávají v platnosti a považují se za certifikáty a jiné dokumenty osvědčující zjištěné skutečnosti podle tohoto nařízení. § 18 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Nařízení vlády č. 26/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení. 2. Nařízení vlády č. 621/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 26/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení. 3. Nařízení vlády č. 93/2015 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 26/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení, ve znění nařízení vlády č. 621/2004 Sb. § 19 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 19. července 2016. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr průmyslu a obchodu: Ing. Mládek, CSc., v. r. Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 219/2016 Sb. ZÁKLADNÍ BEZPEČNOSTNÍ POŽADAVKY ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1. Základní bezpečnostní požadavky stanovené tímto nařízením se vztahují na určité tlakové zařízenítlakové zařízení pouze tehdy, pokud se příslušné nebezpečí vyskytuje při používání tlakového zařízenítlakového zařízení za podmínek, které může výrobcevýrobce rozumně předvídat. Základní bezpečnostní požadavky na tlaková zařízenítlaková zařízení stanovené v této příloze se vztahují rovněž na sestavy, existuje-li u nich obdobné nebezpečí. 2. VýrobceVýrobce analyzuje nebezpečí a rizika s cílem rozpoznat ta, která z důvodu působení tlakutlaku přicházejí u jeho zařízení v úvahu; zařízení navrhuje a vyrábí se zřetelem k této analýze. 3. Základní bezpečnostní požadavky se interpretují a uplatňují způsobem, který bere v úvahu stav techniky a obvyklou praxi v době návrhu a výroby zařízení, jakož i technická a ekonomická hlediska, která odpovídají vysokému stupni ochrany zdraví a bezpečnosti. 1. VŠEOBECNÉ POŽADAVKY 1.1 Tlakové zařízeníTlakové zařízení musí být navrženo, vyrobeno a zkontrolováno, případně vybaveno a instalováno takovým způsobem, aby byla po jeho uvedení do provozuuvedení do provozu v souladu s návodem výrobcevýrobce nebo za rozumně předvídatelných podmínek zajištěna jeho bezpečnost. 1.2 Při výběru nejvhodnějších řešení výrobcevýrobce uplatňuje níže uvedené zásady v tomto pořadí: a) v přiměřeně dosažitelné míře vyloučit nebo omezit nebezpečí, b) použít vhodná ochranná opatření proti nebezpečí, které nelze vyloučit, nebo c) informovat uživatele o případném zbytkovém nebezpečí a upozornit je na nutnost přijetí opatření ke snížení rizika během instalace nebo užívání. 1.3 Je-li známa možnost nesprávného použití nebo ji lze jednoznačně předvídat, musí být tlakové zařízenítlakové zařízení navrženo tak, aby bylo zabráněno rizikům, která z tohoto nesprávného použití plynou, anebo pokud to není možné, musí být uživatel před takovým způsobem použití tlakového zařízenítlakového zařízení přiměřeně varován. 2. NÁVRH 2.1 Všeobecně Tlakové zařízeníTlakové zařízení musí být správně navrženo s ohledem na všechny příslušné činitele, aby byla zajištěna bezpečnost zařízení po celou dobu jeho předpokládané životnosti. V návrhu tlakového zařízenítlakového zařízení je nutné použít vhodné součinitele bezpečnosti s užitím komplexních metod, o kterých je známo, že vhodným způsobem počítají s přiměřenou mírou bezpečnosti vůči všem druhům poruch, které přicházejí v úvahu. 2.2 Návrh zabezpečující náležitou pevnost 2.2.1 Tlakové zařízeníTlakové zařízení musí být navrženo pro zatížení, které odpovídá jeho určenému použití a dalším rozumně předvídatelným provozním podmínkám. Zejména je nutno vzít v úvahu následující činitele: a) vnitřní a vnější tlaktlak, b) teplotu okolí a pracovní teplotu, c) statický tlaktlak a hmotnost obsahu za provozních a zkušebních podmínek, d) zatížení dopravou, větrem, zemětřesením, e) reakční síly a momenty vyvozované zejména podporami, upevněním a potrubímpotrubím, f) korozi, erozi a únavu a g) rozklad nestabilních tekutintekutin. Je nutné brát v úvahu různá zatížení, která mohou působit zároveň, se zřetelem k pravděpodobnosti jejich současného výskytu. 2.2.2 Návrh zabezpečující náležitou pevnost musí být založen na jedné z těchto metod: a) na výpočtové metodě stanovené v bodě 2.2.3, v případě potřeby doplněné o experimentální metodu navrhování stanovenou v bodě 2.2.4, nebo b) na experimentální metodě navrhování bez výpočtu pevnosti stanovenou v bodě 2.2.4, je-li součin PS∙V menší než 6 000 bar∙L nebo je-li součin PS∙DN menší než 3 000 bar. 2.2.3 Výpočtová metoda a) Odolnost vůči vnitřnímu tlakutlaku a další hlediska zatížení Dovolené namáhání u tlakových zařízenítlakových zařízení musí být omezeno s ohledem na druhy poruch, jejichž výskyt za provozních podmínek je možné rozumně předvídat. Proto je nutné použít takové součinitele bezpečnosti, které umožňují zcela vyloučit jakékoli nejistoty vyplývající z výroby, skutečných provozních podmínek, namáhání, výpočtových modelů, jakož i vlastností a chování materiálu. Tyto výpočtové metody musí poskytovat dostatečnou míru bezpečnosti odpovídající v příslušných případech požadavkům stanoveným v bodě 7. Výše uvedené požadavky lze splnit použitím některé z následujících metod podle vhodnosti, případně jako doplňku k jiné metodě nebo v kombinaci s ní 1) návrh na základě vzorců, 2) návrh na základě analýzy, nebo 3) návrh na základě lomové mechaniky. b) Pevnost K zajištění pevnosti příslušného tlakového zařízenítlakového zařízení musí být použity vhodné konstrukční výpočty, zejména 1) výpočtový tlaktlak nesmí být menší než nejvyšší dovolený tlaknejvyšší dovolený tlak a musí brát v úvahu vliv hydrostatického a dynamického tlakutlaku tekutinytekutiny a rozklad nestabilních tekutintekutin. Je-li nádobanádoba rozdělena na jednotlivé tlaktlakové prostory, musí být přepážky mezi nimi navrženy s ohledem na nejvyšší možný tlak v určitém tlakovém prostoru v poměru k nejnižšímu možnému tlakutlaku v sousedním tlakovém prostoru, 2) výpočtová teplota musí poskytovat vhodnou míru bezpečnosti, 3) návrh musí brát vhodným způsobem v úvahu všechny možné kombinace teploty a tlakutlaku, které by se mohly vyskytnout za rozumně předvídatelných provozních podmínek zařízení, 4) maximální hodnoty namáhání a koncentrace napětí musí být udrženy v bezpečných mezích, 5) při výpočtu odolnosti vůči vnitřnímu tlakutlaku musí být použity hodnoty, které odpovídají vlastnostem materiálu podle doložených údajů, s přihlédnutím k ustanovením stanoveným v bodě 4 a k příslušným součinitelům bezpečnosti. K materiálovým vlastnostem, které je v příslušných případech třeba brát v úvahu, patří 6) mez kluzu, případně smluvní mez kluzu při 0,2 %, resp. 1,0 %, při výpočtové teplotě, 7) pevnost v tahu, 8) časově závislá pevnost, to znamená pevnost při tečení, 9) únavové hodnoty, 10) Youngův modul (modul pružnosti), 11) vhodný rozsah plastické deformace, 12) hodnota tažnosti, 13) lomová houževnatost, 14) v případě svarových spojů je nutné aplikovat na materiálové vlastnosti vhodné součinitele hodnoty spoje, závislé například na druhu nedestruktivních zkoušek, na druhu spojovaných materiálů a na předpokládaných provozních podmínkách, 15) návrh musí brát přiměřeným způsobem v úvahu všechny rozumně předvídatelné degradační mechanismy, například korozi, tečení nebo únavu, odpovídající určenému použití zařízení. V návodu podle bodu 3.4 je třeba upozornit na zvláštní hlediska návrhu, která mají význam pro životnost zařízení, jako je například i) v případě tečení: projektový počet hodin provozu při stanovené teplotě, ii) v případě únavy: projektový počet cyklů při stanovené úrovni namáhání a iii) v případě koroze: konstrukční přídavek na korozi. c) Hlediska stability Neumožňuje-li vypočtená tloušťka zajistit dostatečnou stabilitu konstrukce, je nutné učinit nezbytná nápravná opatření, kterými se zohlední rizika spojená s přepravou a manipulací. 2.2.4 Experimentální metoda navrhování Správnost návrhu zařízení jako celku nebo jeho částí může být ověřena vhodným programem zkoušek uskutečněným na reprezentativním vzorku zařízení nebo kategorie zařízení. Program zkoušek musí být ještě před zahájením zkoušek jasně definován a schválen oznámeným subjektem odpovědným za modul posuzování shodyposuzování shody návrhu, pokud takový existuje. V programu musí být definovány zkušební podmínky a kritéria přijetí nebo odmítnutí. Před zkoušením musí být změřeny skutečné hodnoty základních rozměrů a vlastností materiálů, z nichž se zkoušené zařízení skládá. Tam, kde to připadá v úvahu, musí být možnost sledovat během zkoušek kritické části tlakového zařízenítlakového zařízení pomocí vhodných přístrojůpřístrojů schopných zaznamenávat s dostatečnou přesností deformace a napětí. Program zkoušek musí zahrnovat a) tlakovou zkoušku, jejímž účelem je zkontrolovat, zda při tlakutlaku s mírou bezpečnosti definovanou ve vztahu k nejvyššímu dovolenému tlakunejvyššímu dovolenému tlaku zařízení nevykazuje významné netěsnosti nebo deformace, které překračují stanovenou mez. Zkušební tlaktlak musí být stanoven na základě rozdílů mezi hodnotami geometrických a materiálových vlastností měřených za zkušebních podmínek a hodnotami použitými v návrhu zařízení; rovněž je nutno brát v úvahu rozdíly mezi zkušební a výpočtovou teplotou. b) pokud existuje riziko tečení nebo únavy, vhodné zkoušky vycházející z provozních podmínek předepsaných pro zařízení, jako je například doba provozu při předepsané teplotě, počet cyklů při předepsaných úrovních napětí a c) v případě potřeby doplňkové zkoušky pro další činitele stanovené v bodě 2.2.1., jako jsou koroze nebo vnější škodlivé účinky. 2.3 Ustanovení k zajištění bezpečné manipulace a provozu Předepsaný způsob provozu tlakového zařízenítlakového zařízení musí vylučovat jakákoli rozumně předvídatelná rizika při provozu zařízení. Tam, kde to připadá v úvahu, musí být zvláštní pozornost věnována: a) uzávěrům a otvorům, b) nebezpečným výpustím z pojistných armatur, c) zařízením, která brání fyzickému přístupu, pokud je v zařízení přetlak nebo vakuum, d) povrchové teplotě s ohledem na určené použití a e) rozkladu nestabilních tekutintekutin. Zejména tlaková zařízenítlaková zařízení vybavená vstupním otvorem musí být opatřena automatickým nebo ručně ovládaným zařízením, pomocí něhož uživatel snadno zjistí, zda je možné otvor bez rizika otevřít. V případě rychlouzávěru musí být tlakové zařízenítlakové zařízení navíc opatřeno zařízením, které zabrání jeho otevření, pokud tlaktlak nebo teplota tekutinytekutiny představují riziko. 2.4 Prostředky kontroly a) Tlakové zařízeníTlakové zařízení musí být navrženo a vyrobeno tak, aby bylo možné provádět veškeré nezbytné kontroly k zajištění bezpečnosti. b) Tam, kde to je nezbytné pro zajištění trvalé bezpečnosti zařízení, musí být k dispozici prostředky umožňující zjistit vnitřní stav zařízení, jako jsou vstupní otvory umožňující fyzický přístup do vnitřku tlakového zařízenítlakového zařízení, aby bylo možné provádět příslušné kontroly bezpečně a ergonomicky. c) Jiné prostředky k zajištění bezpečných podmínek provozu tlakového zařízenítlakového zařízení lze použít v těchto situacích: i) je-li tlakové zařízenítlakové zařízení příliš malé pro fyzický přístup do jeho vnitřku, ii) jestliže by otevření tlakového zařízenítlakového zařízení nepříznivě ovlivnilo jeho vnitřek, nebo iii) je-li prokázáno, že obsažená látka nepůsobí škodlivě na materiál, z něhož je tlakové zařízenítlakové zařízení vyrobeno, a nelze-li rozumně předvídat žádné jiné vnitřní degradační mechanismy. 2.5 Prostředky odvodnění a odvzdušnění Tam, kde je to nutné, musí být k dispozici vhodné prostředky umožňující odvodnění a odvzdušnění tlakového zařízenítlakového zařízení: a) aby se zabránilo nepříznivým účinkům, jako je vodní ráz, zborcení vlivem vakua, koroze a nekontrolované chemické reakce. Je nutné vzít v úvahu všechny fáze provozu a zkoušení, zejména tlakových zkoušek a b) aby bylo možné bezpečným způsobem provádět čištění, kontrolu a údržbu. 2.6 Koroze a jiné chemické účinky Tam, kde je to nutné, musí být zajištěny přídavky nebo ochrana proti korozi nebo jiným chemickým účinkům, s patřičným zřetelem k určenému a rozumně předvídatelnému použití. 2.7 Opotřebení Pokud může dojít ke značné erozi nebo otěru, musí být přijata opatření, která a) sníží tyto účinky na co nejmenší míru vhodným řešením návrhu, například zvětšením tloušťky materiálu nebo použitím výstelky či přeplátováním, b) umožní výměnu součástí, které jsou nejvíce postiženy a c) v návodu stanoveném v bodě 3.4 upozorní na opatření nezbytná pro zajištění trvale bezpečného používání. 2.8 Sestavy Sestavy musí být navrženy tak, aby: a) sestavované konstrukční části byly pro daný účel vhodné a spolehlivé a b) všechny konstrukční části byly správně začleněny a vhodným způsobem smontovány. 2.9 Plnění a vypouštění Tam, kde to připadá v úvahu, musí být tlakové zařízenítlakové zařízení navrženo a vybaveno příslušenstvím nebo musí být přijata opatření pro jeho instalaci, aby bylo zajištěno bezpečné plnění a vypouštění tlakového zařízenítlakového zařízení, zejména se zřetelem k rizikům, jakými jsou a) při plnění i) přeplnění nebo překročení tlakutlaku, zejména s ohledem na stupeň naplnění a tlaktlak par při referenční teplotě a ii) nestabilita tlakového zařízenítlakového zařízení, b) při vypouštění: nekontrolovaný únik tekutinytekutiny pod tlakemtlakem a c) při plnění nebo vypouštění: nebezpečná spojení a porušení spojení. 2.10 Ochrana proti překročení dovolených mezí tlakových zařízenítlakových zařízení Jestliže by za rozumně předvídatelných podmínek mohlo dojít k překročení dovolených mezí, musí být tlakové zařízenítlakové zařízení vybaveno vhodnými ochrannými zařízeními nebo musí být přijata opatření pro jejich instalaci, pokud se nepředpokládá ochrana jinými ochrannými zařízeními v rámci sestavy. Vhodné ochranné zařízení nebo kombinaci těchto zařízení je nutné navrhnout na základě konkrétních vlastností daného tlakového zařízenítlakového zařízení nebo sestavy. Za vhodná ochranná zařízení a jejich kombinace se považují a) bezpečnostní výstrojbezpečnostní výstroj, nebo b) vhodná kontrolní zařízení, jako jsou indikátory nebo výstražná zařízení, která umožňují, aby byl automaticky nebo manuálně proveden vhodný zásah, pomocí něhož se tlakové zařízenítlakové zařízení udrží v dovolených mezích. 2.11 Bezpečnostní výstrojBezpečnostní výstroj 2.11.1 Bezpečnostní výstrojBezpečnostní výstroj musí a) být navržena a vyrobena tak, aby byla spolehlivá a vhodná pro svou určenou funkci, a zohledňovat případné požadavky na údržbu a zkoušení těchto zařízení, b) být oproštěna od jiných funkcí, ledaže těmito dalšími funkcemi nemůže být ovlivněna její bezpečnostní funkce a c) vyhovovat příslušným zásadám navrhování, aby byla zajištěna vhodná a spolehlivá ochrana. K těmto zásadám patří zejména zásada režimu bezpečného při poruše, zálohování, rozmanitost a automatická diagnóza. 2.11.2 Zařízení omezující tlaktlak Tato zařízení musí být navržena tak, aby nedocházelo k trvalému překračování nejvyššího dovoleného tlakunejvyššího dovoleného tlaku PS; případné krátkodobé zvýšení tlakutlaku je však přípustné, pokud k němu dojde za podmínek stanovených v bodě 7.3. 2.11.3 Zařízení pro kontrolu teploty Tato zařízení musí mít z bezpečnostních důvodů vhodnou dobu odezvy, která je v souladu s měřicí funkcí. 2.12 Vnější požár Tam, kde je to nutné, musí být tlakové zařízenítlakové zařízení navrženo a případně vybaveno vhodným příslušenstvím nebo musí být přijata opatření pro jeho instalaci, aby splňovalo požadavky na omezení škod v případě vnějšího požáru, s patřičným zřetelem k určenému použití tlakového zařízenítlakového zařízení. 3. VÝROBA 3.1 Výrobní postupy VýrobceVýrobce zajistí kvalifikované provedení opatření, která byla přijata ve fázi návrhu, s použitím vhodných metod a odpovídajících postupů, zejména se zřetelem k níže uvedeným prvkům. 3.1.1 Výroba konstrukčních částí Při výrobě konstrukčních částí, například při tváření a srážení hran, nesmí docházet ke vzniku vad nebo trhlin nebo ke změnám mechanických vlastností, které by mohly ohrozit bezpečnost tlakového zařízenítlakového zařízení. 3.1.2 Nerozebíratelné spojeNerozebíratelné spoje Nerozebíratelné spojeNerozebíratelné spoje a přilehlé oblasti musí být bez jakýchkoli povrchových nebo vnitřních vad, které by mohly ohrozit bezpečnost zařízení. Vlastnosti nerozebíratelných spojůnerozebíratelných spojů musí odpovídat minimálním vlastnostem předepsaným pro materiály, které jsou spojovány, pokud nebyly při konstrukčních výpočtech úmyslně vzaty v úvahu hodnoty jiných relevantních vlastností. U tlakového zařízenítlakového zařízení musí být nerozebíratelné spojenerozebíratelné spoje konstrukčních částí, které přispívají k odolnosti zařízení vůči tlakutlaku, i konstrukčních částí, jež jsou k nim přímo připojeny, provedeny pracovníky s příslušnou kvalifikací s použitím vhodných pracovních postupů. U tlakových zařízenítlakových zařízení kategorií II, III a IV musí být pracovní postupy a příslušní pracovníci schváleni způsobilou nezávislou organizací, kterou podle volby výrobcevýrobce může být a) oznámený subjekt, nebo b) uznaná nezávislá organizace. Pro účely tohoto schválení nezávislá organizace provede nebo dá provést přezkoumání a zkoušky uvedené v příslušných harmonizovaných normách nebo rovnocenná přezkoumání a zkoušky. 3.1.3 Nedestruktivní zkoušky Nedestruktivní zkoušky nerozebíratelných spojůnerozebíratelných spojů tlakových zařízenítlakových zařízení provádějí pracovníci s příslušnou kvalifikací. U tlakových zařízenítlakových zařízení kategorií III a IV musí být tito pracovníci schváleni uznanou nezávislou organizací. 3.1.4 Tepelné zpracování Tam, kde existuje riziko, že výrobní postup změní vlastnosti materiálu v míře, která by mohla ohrozit bezpečnost tlakového zařízenítlakového zařízení, musí být ve vhodné fázi výroby provedeno přiměřené tepelné zpracování. 3.1.5 Zpětná vysledovatelnost Je nutné zavést a dodržovat vhodné postupy umožňující identifikaci materiálů konstrukčních částí tlakového zařízenítlakového zařízení, které přispívají k jeho odolnosti proti tlakutlaku, s použitím vhodných prostředků, od přejímání materiálů přes výrobu až po závěrečnou zkoušku vyrobeného tlakového zařízenítlakového zařízení. 3.2 Konečné posouzení Tlakové zařízeníTlakové zařízení musí být podrobeno níže popsanému konečnému posouzení. 3.2.1 Konečná kontrola Tlakové zařízeníTlakové zařízení musí být podrobeno konečné kontrole, při níž se na základě vizuální kontroly a kontroly průvodních dokladů zhodnotí dodržení požadavků tohoto nařízení. Přitom lze přihlédnout i ke zkouškám provedeným během výroby. Pokud je to z bezpečnostních důvodů nezbytné, musí být konečná kontrola provedena zevnitř i zvnějšku každé části zařízení, v případě potřeby ještě v průběhu výroby, například tam, kde již není možná prohlídka během konečné kontroly. 3.2.2 Tlaková zkouška Součástí konečného posouzení tlakového zařízenítlakového zařízení musí být zkouška odolnosti vůči tlakutlaku, která má za běžných okolností podobu zkoušky hydrostatickým tlakemtlakem při tlakutlaku alespoň rovném, pokud to připadá v úvahu, hodnotě stanovené v bodě 7.4. U sériově vyráběných tlakových zařízenítlakových zařízení kategorie I může být tato zkouška provedena na statistickém základě. Tam, kde je zkouška hydrostatickým tlakemtlakem nevhodná nebo neproveditelná, mohou být provedeny jiné rovnocenné zkoušky. V případě jiných zkoušek, než je zkouška hydrostatickým tlakemtlakem, je nutné před jejich provedením uskutečnit doplňková opatření, jako jsou nedestruktivní zkoušky nebo jiné rovnocenné metody. 3.2.3 Kontrola bezpečnostních zařízení U sestav musí konečné posouzení zahrnovat rovněž kontrolu bezpečnostních zařízení k ověření plné shody s požadavky stanovenými v bodě 2.10. 3.3 Označování a opatřování štítkem Kromě označení CEoznačení CE podle § 15 a uvedení informací v souladu s § 6 odst. 5 a § 8 odst. 3 musí být uvedeny tyto informace: a) u všech tlakových zařízenítlakových zařízení i) rok výroby, ii) identifikace tlakového zařízenítlakového zařízení podle jeho povahy, například identifikace typu, série nebo výrobní dávky a výrobní číslo a iii) základní nejvyšší/nejnižší dovolené meze, b) v závislosti na typu tlakového zařízenítlakového zařízení další informace nezbytné pro bezpečnou instalaci, provoz či použití, případně pro údržbu a pravidelné prohlídky, jako například i) objemobjem V tlakového zařízenítlakového zařízení v litrech, ii) jmenovitá světlostjmenovitá světlost potrubípotrubí DN, iii) použitý zkušební tlaktlak PT v barech s uvedením data zkoušky, iv) nastavený tlaktlak bezpečnostního zařízení v barech, v) výkon tlakového zařízenítlakového zařízení v kW, vi) napájecí napětí ve V (voltech), vii) určené použití, viii) stupeň naplnění kg/L, ix) největší hmotnost obsahu v kg, x) hmotnost prázdného zařízení v kg a xi) skupina tekutintekutin, c) tam, kde je to nutné, výstrahy připevněné k tlakovému zařízenítlakovému zařízení upozorňující na nesprávné použití, ke kterému by podle zkušeností mohlo dojít. Informace uvedené v písmenech a), b) a c) musí být uvedeny na tlakovém zařízenítlakovém zařízení nebo na štítku pevně k němu připojeném, až na následující výjimky: i) kde to přichází v úvahu, může být použita vhodná dokumentace, aby se předešlo opakovanému označování jednotlivých konstrukčních částí, například potrubních částí, určených pro tutéž sestavu, ii) je-li tlakové zařízenítlakové zařízení příliš malé, například v případě výstroje, mohou být tyto informace uvedeny na štítku připevněném k tlakovému zařízenítlakovému zařízení a iii) údaje o plnicí hmotě a výstrahy podle písmene c) mohou být uvedeny na štítku nebo jiným vhodným způsobem za předpokladu, že zůstanou čitelné po dostatečně dlouhou dobu. 3.4 Návod k použití a) Je-li tlakové zařízenítlakové zařízení dodáváno na trh, musí být k němu, pokud to je zapotřebí, přiložen návod pro uživatele obsahující všechny nezbytné informace vztahující se k bezpečnosti a týkající se: i) instalace, včetně montáže jednotlivých částí tlakového zařízenítlakového zařízení, ii) uvedení do provozuuvedení do provozu, iii) používání a iv) údržby, včetně kontrol prováděných uživatelem. b) Návod musí obsahovat informace umístěné na tlakovém zařízenítlakovém zařízení v souladu s bodem 3.3, s výjimkou identifikace série, a musí být případně doprovázen technickou dokumentací, výkresy a schématy, nezbytnými k plnému pochopení tohoto návodu. c) Návod musí v případě potřeby též upozorňovat na rizika vyplývající z nesprávného použití stanoveného v bodě 1.3 a na zvláštní hlediska návrhu podle bodu 2.2.3. 4. MATERIÁLY Materiály použité k výrobě tlakového zařízenítlakového zařízení musí být vhodné pro toto použití po celou dobu plánované životnosti, pokud se nepředpokládá jejich výměna. Přídavné materiály pro svařování a jiné spojovací materiály musí náležitým způsobem vyhovovat pouze relevantním požadavkům stanoveným v bodě 4.1, bodě 4.2 písm. a) a prvním odstavci bodu 4.3, a to jak samostatně, tak ve spojené konstrukci. 4.1 Materiály součástí vystavených tlakutlaku a) musí mít vhodné vlastnosti za všech provozních podmínek, které lze rozumně předvídat, a za všech zkušebních podmínek, zejména mají být dostatečně tažné a houževnaté. Pokud to připadá v úvahu, musí vlastnosti materiálů vyhovovat požadavkům stanoveným v bodě 7.5. Kromě toho je třeba věnovat náležitou pozornost zejména výběru materiálů, aby se předešlo vzniku křehkého lomu, je-li to nezbytné; pokud je ze zvláštních důvodů třeba použít křehký materiál, musí být přijata vhodná opatření, b) musí být dostatečně chemicky odolné v prostředí tekutinytekutiny obsažené v tlakovém zařízenítlakovém zařízení; během plánované životnosti zařízení nesmějí být významně ovlivněny chemické a fyzikální vlastnosti nezbytné pro bezpečnost provozu, c) nesmějí být významně ovlivněny stárnutím, d) musí být vhodné pro zamýšlené technologické postupy a e) musí být voleny tak, aby se při vzájemném spojování různých materiálů zabránilo významným nežádoucím účinkům. 4.2 VýrobceVýrobce tlakového zařízenítlakového zařízení a) vhodným způsobem definuje hodnoty potřebné pro konstrukční výpočty stanovené v bodě 2.2.3, jakož i základní vlastnosti materiálů a jejich zpracování stanovené v bodě 4.1, b) poskytne v technické dokumentaci údaje týkající se shody se specifikacemi materiálů podle tohoto nařízení jedním z následujících způsobů: i) použitím materiálů, které jsou ve shodě s harmonizovanými normami, ii) použitím materiálů, na které se vztahuje evropské schváleníevropské schválení pro materiály pro tlaková zařízenítlaková zařízení podle § 12, nebo iii) zvláštním posouzením materiálů a c) u tlakových zařízenítlakových zařízení kategorií III a IV musí zvláštní posouzení materiálů provádět oznámený subjekt odpovědný za postupy posuzování shodyposuzování shody tlakového zařízenítlakového zařízení. 4.3 VýrobceVýrobce zařízení přijme vhodná opatření, aby použitý materiál byl v souladu se specifikovanými požadavky. Zejména musí být pro všechny materiály k dispozici dokumentace připravená jejich výrobcemvýrobcem, která potvrzuje shodu se specifikací. U hlavních součástí vystavených tlakutlaku v zařízeních kategorií II, III a IV musí mít tato dokumentace formu certifikátu o zvláštní kontrole výrobku. Má-li výrobcevýrobce materiálů zaveden vhodný systém zabezpečování kvality, certifikovaný příslušným subjektem usazeným v Evropské unii a podrobený zvláštnímu hodnocení pro oblast materiálů, považují se certifikáty vydané tímto výrobcemvýrobcem za potvrzení shody s příslušnými požadavky tohoto bodu. SPECIFICKÉ POŽADAVKY NA TLAKOVÁ ZAŘÍZENÍ Kromě příslušných požadavků stanovených v bodech 1 až 4 se na tlaková zařízenítlaková zařízení uvedená v bodech 5 a 6 vztahují následující požadavky. 5. TLAKOVÁ ZAŘÍZENÍTLAKOVÁ ZAŘÍZENÍ VYSTAVENÁ PŮSOBENÍ PLAMENE NEBO JINAK OHŘÍVANÁ S NEBEZPEČÍM PŘEHŘÁTÍ PODLE § 3 odst. 2 Tato tlaková zařízenítlaková zařízení zahrnují 1) parní a horkovodní generátory podle § 3 odst. 2 písm. b), jako jsou plamenem vytápěné parní a horkovodní kotle, přehřívače a mezipřihřívače, kotle na odpadní teplo, kotle spaloven odpadů, elektrické kotle vytápěné elektrodami nebo s ponorným topením, tlakové hrnce, společně s jejich výstrojí, případně s jejich systémy pro úpravu napájecí vody a pro dodávku paliva a 2) zařízení pro technologické ohřevy jiná než zařízení na výrobu páry a horké vody, spadající pod § 3 odst. 2 písm. a), jako jsou ohříváky pro chemické a jiné podobné procesy a tlaková zařízenítlaková zařízení na zpracování potravin. Tato tlaková zařízenítlaková zařízení musí být vypočtena, navržena a vyrobena tak, aby se vyloučilo nebo na co nejmenší míru snížilo riziko podstatné ztráty odolnosti vůči tlakutlaku v důsledku přehřátí. Zejména musí být tam, kde to připadá v úvahu, zajištěno, aby: a) byly k dispozici vhodné prostředky ochrany pro omezení provozních parametrů, například omezení přívodu či odvodu tepla, případně hladiny tekutinytekutiny, aby bylo vyloučeno jakékoli riziko místního i celkového přehřátí, b) tam, kde je to zapotřebí, byla k dispozici místa odběru vzorků umožňující vyhodnotit vlastnosti tekutinytekutiny, aby byla vyloučena rizika spojená se vznikem usazenin nebo koroze, c) byla přijata vhodná opatření k vyloučení rizika poškození vlivem usazenin, d) byla k dispozici vhodná zařízení umožňující bezpečný odvod zbytkového tepla po odstavení a e) byla přijata opatření zabraňující hromadění zápalných směsí hořlavin a vzduchu nebo zpětnému prošlehnutí plamene. 6. POTRUBÍPOTRUBÍ PODLE § 3 odst. 2 písm. c) Návrh a provedení musí zabezpečovat, aby a) riziko přetížení v důsledku nepřípustné vůle nebo nadměrných sil vznikajících například na přírubách, spojích, vlnovcích nebo hadicích bylo vhodným způsobem regulováno, například pomocí podpor, výztuh, ukotvení, vyrovnání polohy a předpětí, b) tam, kde existuje možnost, že uvnitř potrubípotrubí pro plynné tekutinytekutiny dojde ke kondenzaci, byly k dispozici prostředky pro odvodnění a odstranění usazenin z níže položených oblastí zařízení, aby se zabránilo poškození vlivem vodních rázů nebo koroze, c) byla patřičně vzata v úvahu možnost poškození vlivem turbulence a vzniku vírů; zároveň platí ustanovení příslušných částí bodu 2.7, d) byla patřičně zohledněna možnost rizika únavy vlivem vibrací v potrubípotrubí, e) tam, kde potrubípotrubí obsahuje tekutinytekutiny skupiny 1, byly k dispozici vhodné prostředky a zařízení k zajištění odběrových potrubípotrubí, jejichž velikost představuje značné riziko, f) bylo na co nejmenší míru sníženo riziko náhodného úniku; místa odběru musí být na straně zařízení zřetelně označena údajem o obsažené tekutinětekutině a g) poloha a trasa podzemního potrubípotrubí byla vyznačena přinejmenším v technické dokumentaci k usnadnění bezpečného provádění údržby, kontroly a oprav. 7. ZVLÁŠTNÍ KVANTITATIVNÍ POŽADAVKY NA NĚKTERÁ TLAKOVÁ ZAŘÍZENÍTLAKOVÁ ZAŘÍZENÍ Zpravidla se použijí níže uvedená ustanovení. Avšak pokud se nepoužijí, včetně případů, kdy materiály nejsou zvlášť uvedeny a nejsou použity harmonizované normy, výrobcevýrobce prokazuje, že byla přijata vhodná opatření k dosažení rovnocenné celkové úrovně bezpečnosti. Ustanovení uvedená v tomto oddíle doplňují základní bezpečnostní požadavky stanovené v oddílech 1 až 6 pro tlaková zařízenítlaková zařízení, na něž se vztahují. 7.1 Dovolené namáhání 7.1.1 Značky R e/t, mez kluzu, označuje hodnotu při výpočtové teplotě: a) horní meze kluzu materiálu, který vykazuje horní a dolní mez kluzu, b) smluvní meze kluzu při 1,0 % u austenitických ocelí a nelegovaného hliníku a c) smluvní meze kluzu při 0,2 % v ostatních případech. R m/20 označuje nejnižší hodnotu meze pevnosti v tahu při 20 °C. R m/t označuje mez pevnosti v tahu při výpočtové teplotě. 7.1.2 Dovolené celkové membránové napětí při převážně statickém zatížení a při teplotách mimo rozsah, v němž dochází k významnému tečení, nesmí překročit menší z níže uvedených hodnot, v závislosti na druhu použitého materiálu: a) v případě feritické oceli, včetně normalizované (normalizované válcované) oceli, s výjimkou jemnozrnné oceli a zvláště zušlechtěné oceli: 2 / 3 R e/t a 5 / 12 R m/20, b) v případě austenitické oceli: i) buď je-li její tažnost větší než 30 %: 2 / 3 R e/t, ii) nebo alternativně, je-li její tažnost větší než 35 %: 5 / 6 R e/t a 1 / 3 R m/t, c) v případě nelegované nebo nízkolegované oceli na odlitky: 10 / 19 R e/t a 1 / 3 R m/20, d) v případě hliníku: 2 / 3 R e/t a e) v případě nevytvrzovatelných slitin hliníku: 2 / 3 R e/t a 5 / 12 R m/20. 7.2 Součinitel hodnoty spoje U svarových spojů nesmí součinitel hodnoty spoje překročit následující hodnoty: a) u zařízení podrobených destruktivním a nedestruktivním zkouškám, které potvrzují, že celá skupina svarů nevykazuje žádné významné vady: 1, b) u zařízení podrobovaných namátkovým nedestruktivním zkouškám: 0,85 a c) u zařízení, která nejsou podrobována nedestruktivním zkouškám jiným než vizuální kontrole: 0,7. V případě potřeby je nutné vzít v úvahu též druh napětí a mechanické a technologické vlastnosti spoje. 7.3 Zařízení omezující tlaktlak, zejména u tlakových nádobnádob Krátkodobé zvýšení tlakutlaku stanovené v bodě 2.11.2 nesmí přesáhnout 10 % hodnoty nejvyššího dovoleného tlakunejvyššího dovoleného tlaku. 7.4 Hydrostatický zkušební tlaktlak U tlakových nádobnádob nesmí být hydrostatický zkušební tlaktlak stanovený v bodě 3.2.2 menší než některá z níže uvedených hodnot: a) tlaktlak odpovídající maximálnímu zatížení, kterému smí být tlakové zařízenítlakové zařízení vystaveno za provozu se zřetelem k nejvyššímu dovolenému tlakunejvyššímu dovolenému tlaku a nejvyšší dovolené teplotě tlakového zařízenítlakového zařízení, vynásobený koeficientem 1,25 a b) nejvyšší dovolený tlaknejvyšší dovolený tlak vynásobený koeficientem 1,43. 7.5 Materiálové vlastnosti Pokud podle jiných kritérií nejsou požadovány jiné hodnoty, které je nutné brát v úvahu, považuje se ocel za dostatečně tažnou, aby vyhověla požadavkům stanoveným v bodě 4.1 písm. a), jestliže při tahové zkoušce prováděné normalizovaným postupem není její hodnota tažnosti menší než 14 % a její nárazová práce při zkoušce rázem v ohybu měřená na zkušební tyči s V vrubem podle ISO není menší než 27 J při teplotě, která nepřekračuje 20 °C, avšak není vyšší než nejnižší předpokládaná pracovní teplota. Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 219/2016 Sb. GRAFY POSUZOVÁNÍ SHODY 1. Ke kategoriím uvedeným v grafech přísluší následující moduly: Pro kategorii I: modul A Pro kategorii II: moduly A2, D1, E1 Pro kategorii III: modul B (konstrukční typ) + D, modul B (konstrukční typ) + F, modul B (výrobní typ) + E, modul B (výrobní typ) + C2, modul H Pro kategorii IV: modul B (výrobní typ) + D, modul B (výrobní typ) + F, modul G, modul H1 2. Bezpečnostní výstrojBezpečnostní výstroj uvedená v § 3 odst. 2 písm. d) je zařazena do kategorie IV. Na základě výjimky však může být bezpečnostní výstrojbezpečnostní výstroj vyrobená pro zvláštní zařízení zařazena do stejné kategorie jako zařízení, které chrání. 3. Tlaková výstrojTlaková výstroj uvedená v § 3 odst. 2 písm. d) se zařazuje do klasifikace podle: a) svého nejvyššího dovoleného tlakunejvyššího dovoleného tlaku PS, b) svého objemuobjemu V, případně jmenovité světlostijmenovité světlosti DN a c) skupiny tekutintekutin, pro které je určena. Pro stanovení kategorie posuzování shodyposuzování shody se použije příslušný graf pro nádobynádoby nebo potrubípotrubí. Jestliže podle písmene b) přichází v úvahu jak objemobjem, tak jmenovitá světlostjmenovitá světlost, musí být tlaková výstrojtlaková výstroj zařazena do kategorie, která je vyšší. 4. V následujících grafech pro posuzování shodyposuzování shody vyznačují oddělovací čáry horní mez pro každou kategorii. Graf 1 NádobyNádoby podle § 3 odst. 2 písm. a) bodu 1.1 Výjimkou jsou nádobynádoby určené pro nestabilní plyny a náležející podle grafu 1 do kategorie I nebo II, které musí být zařazeny do kategorie III. 152kB Graf 2 NádobyNádoby podle § 3 odst. 2 písm. a) bodu 1.2 Výjimkou jsou přenosné hasicí přístrojepřístroje a láhve k dýchacím přístrojůmpřístrojům, které musí být zařazeny přinejmenším do kategorie III. 188kB Graf 3 NádobyNádoby podle § 3 odst. 2 písm. a) bodu 2.1 122kB Graf 4 NádobyNádoby podle § 3 odst. 2 písm. a) bodu 2.2 Výjimkou jsou sestavy určené pro výrobu teplé vody podle § 3 odst. 3 písm. b), které musí být podrobeny buď EU přezkoušení typu (modul B - konstrukční typ), pokud se týká jejich shody se základními požadavky stanovenými v bodech 2.10, 2.11 a 3.4 a v bodě 5 písm. a) a d) přílohy č. 1 k tomuto nařízení, nebo úplnému zabezpečování kvality (modul H). 93kB Graf 5 Tlaková zařízeníTlaková zařízení podle § 3 odst. 2 písm. b) Výjimkou jsou tlakové hrnce, jejichž návrh musí být podroben postupu posuzování shodyposuzování shody rovnocennému přinejmenším jednomu z modulů kategorie III. 111kB Graf 6 PotrubíPotrubí podle § 3 odst. 2 písm. c) bodu 1.1 Výjimkou je potrubípotrubí určené pro nestabilní plyny a náležející podle grafu 6 do kategorie I nebo II, které musí být zařazeno do kategorie III. 106kB Graf 7 PotrubíPotrubí podle § 3 odst. 2 písm. c) bodu 1.2 Výjimkou je potrubípotrubí obsahující tekutinytekutiny o teplotách vyšších než 350 °C a náležející podle grafu 7 do kategorie II, které musí být zařazeno do kategorie III. 148kB Graf 8 PotrubíPotrubí podle § 3 odst. 2 písm. c) bodu 2.1 116kB Graf 9 PotrubíPotrubí podle § 3 odst. 2 písm. c) bodu 2.2 109kB Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 219/2016 Sb. POSTUPY POSUZOVÁNÍ SHODY Ustanovení pro tlaková zařízení podle této přílohy platí rovněž pro sestavy. 1. INTERNÍ ŘÍZENÍ VÝROBY (MODUL A) 1. Interní řízení výroby je postupem posuzování shodyposuzování shody, kterým výrobcevýrobce provádí činnosti stanovené v bodech 2, 3 a 4 a zabezpečuje a vydává prohlášení, že dané tlakové zařízenítlakové zařízení splňuje požadavky tohoto nařízení. 2. Technická dokumentace VýrobceVýrobce vypracuje technickou dokumentaci. Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody tlakového zařízenítlakového zařízení s příslušnými požadavky a obsahuje odpovídající analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace musí uvádět příslušné požadavky a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat na návrh, výrobu a fungování tlakového zařízenítlakového zařízení. Technická dokumentace musí obsahovat, je-li to relevantní, alespoň tyto údaje: a) všeobecný popis tlakového zařízenítlakového zařízení, b) koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata součástí, podsestav, obvodů, c) popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení těchto výkresů a schémat a fungování tlakového zařízenítlakového zařízení, d) seznam harmonizovaných norem, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie a které byly použity v celém rozsahu nebo zčásti, a popis řešení zvolených ke splnění základních bezpečnostních požadavků tohoto nařízení, pokud tyto harmonizované normy použity nebyly; v případě částečně použitých harmonizovaných norem se v technické dokumentaci uvedou ty části, jež byly použity, e) výsledky provedených konstrukčních výpočtů, provedených přezkoušení a f) protokoly o zkouškách. 3. Výroba VýrobceVýrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyráběného tlakového zařízenítlakového zařízení s technickou dokumentací podle bodu 2 a s požadavky tohoto nařízení. 4. Označení CEOznačení CE a EU prohlášení o shodě 4.1 VýrobceVýrobce umístí označení CEoznačení CE na každé jednotlivé tlakové zařízenítlakové zařízení, které splňuje příslušné požadavky tohoto nařízení. 4.2 VýrobceVýrobce vypracuje pro daný model tlakového zařízenítlakového zařízení písemné EU prohlášení o shodě a po dobu 10 let od uvedení tlakového zařízenítlakového zařízení na trh je společně s technickou dokumentací uchovává pro potřebu orgánu dozoru. V EU prohlášení o shodě je uvedeno tlakové zařízenítlakové zařízení, pro nějž bylo vypracováno. Kopii EU prohlášení o shodě na požádání poskytne orgánu dozoru. 5. Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce Činnosti výrobcevýrobce stanovené v bodě 4 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření. 2. INTERNÍ ŘÍZENÍ VÝROBY S KONTROLAMI TLAKOVÝCH ZAŘÍZENÍTLAKOVÝCH ZAŘÍZENÍ POD DOHLEDEM V NÁHODNĚ ZVOLENÝCH INTERVALECH (MODUL A2) 1. Interní řízení výroby s kontrolami tlakových zařízenítlakových zařízení pod dohledem v náhodně zvolených intervalech je postupem posuzování shodyposuzování shody, kterým výrobcevýrobce provádí činnosti stanovené v bodech 2, 3, 4 a 5 a zabezpečuje a vydává prohlášení, že dané tlakové zařízenítlakové zařízení splňuje požadavky tohoto nařízení. 2. Technická dokumentace VýrobceVýrobce vypracuje technickou dokumentaci. Dokumentace musí umožňovat posouzení shody tlakového zařízenítlakového zařízení s příslušnými požadavky a obsahuje odpovídající analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace musí uvádět příslušné požadavky a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat na návrh, výrobu a fungování tlakového zařízenítlakového zařízení. Technická dokumentace musí obsahovat, je-li to relevantní, alespoň tyto údaje: a) všeobecný popis tlakového zařízenítlakového zařízení, b) koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata součástí, podsestav, obvodů, c) popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení těchto výkresů a schémat a fungování tlakového zařízenítlakového zařízení, d) seznam harmonizovaných norem, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie a které byly použity v celém rozsahu nebo zčásti, a popis řešení zvolených ke splnění základních bezpečnostních požadavků tohoto nařízení, pokud tyto harmonizované normy použity nebyly; v případě částečně použitých harmonizovaných norem se v technické dokumentaci uvedou ty části, jež byly použity, e) výsledky provedených konstrukčních výpočtů, provedených přezkoušení, a f) protokoly o zkouškách. 3. Výroba VýrobceVýrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyráběných tlakových zařízenítlakových zařízení s technickou dokumentací podle bodu 2 a s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují. 4. Konečné posouzení a kontroly tlakových zařízenítlakových zařízení VýrobceVýrobce provádí konečné posouzení tlakových zařízenítlakových zařízení, které formou neohlášených návštěv kontroluje oznámený subjekt zvolený výrobcemvýrobcem. Oznámený subjekt provádí nebo dá provádět kontroly výrobků v náhodně zvolených intervalech, které sám stanoví, aby se ověřila kvalita interních kontrol tlakových zařízenítlakových zařízení, s přihlédnutím mimo jiné k technologické složitosti tlakových zařízenítlakových zařízení a vyráběnému množství. Během neohlášených návštěv oznámený subjekt a) ověří, zda výrobcevýrobce skutečně provádí konečné posouzení v souladu s bodem 3.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení a b) odebere vzorky tlakových zařízenítlakových zařízení ve výrobních nebo skladových prostorách za účelem provedení zkoušek. Oznámený subjekt určí počet kusů tlakových zařízenítlakových zařízení k odběru vzorků a to, zda u těchto vzorků je nezbytné provést nebo dát provést celé konečné posouzení nebo jeho část. Postupem ke zjištění přijatelnosti vzorků, který se má použít, má být určeno, zda výrobní proces tlakových zařízenítlakových zařízení probíhá v přijatelných mezích, aby byla zajištěna jejich shoda. V případě, že jedno nebo více tlakových zařízenítlakových zařízení nebo sestav není ve shodě, oznámený subjekt přijme příslušná opatření. VýrobceVýrobce na odpovědnost oznámeného subjektu umístí během výrobního procesu identifikační číslo tohoto subjektu. 5. Označení CEOznačení CE a EU prohlášení o shodě 5.1 VýrobceVýrobce umístí označení CEoznačení CE na každé jednotlivé tlakové zařízenítlakové zařízení, které splňuje příslušné požadavky tohoto nařízení. 5.2 VýrobceVýrobce vypracuje pro daný model tlakového zařízenítlakového zařízení písemné EU prohlášení o shodě a po dobu 10 let od uvedení tlakového zařízenítlakového zařízení na trh je společně s technickou dokumentací uchovává pro potřebu orgánu dozoru. V EU prohlášení o shodě je uvedeno tlakové zařízenítlakové zařízení, pro nějž bylo vypracováno. Kopii EU prohlášení o shodě na požádání poskytne orgánu dozoru. 6. Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce Činnosti výrobcevýrobce stanovené v bodě 5 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření. 3. EU PŘEZKOUŠENÍ TYPU (MODUL B) 3.1 EU přezkoušení výrobního typu 1. EU přezkoušení výrobního typu je částí postupu posuzování shodyposuzování shody, ve které oznámený subjekt přezkoumá technický návrh tlakového zařízenítlakového zařízení a ověří a potvrdí, že technický návrh tlakového zařízenítlakového zařízení splňuje požadavky tohoto nařízení. 2. EU přezkoušení výrobního typu spočívá v posouzení vhodnosti technického návrhu tlakového zařízenítlakového zařízení prostřednictvím přezkoumání technické dokumentace a podpůrných důkazů podle bodu 3 a přezkoušení vzorku úplného tlakového zařízenítlakového zařízení reprezentativního pro plánovanou výrobu. 3. VýrobceVýrobce podá u jediného oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o EU přezkoušení typu. Žádost musí obsahovat a) jméno a adresu výrobcevýrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu, b) písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu a c) technickou dokumentaci. Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody tlakového zařízenítlakového zařízení s příslušnými požadavky tohoto nařízení a obsahuje odpovídající analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace musí uvádět příslušné požadavky a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat na návrh, výrobu a fungování tlakového zařízenítlakového zařízení. Technická dokumentace musí obsahovat, je-li to relevantní, alespoň tyto údaje: i) všeobecný popis tlakového zařízenítlakového zařízení, ii) koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata součástí, podsestav, obvodů, iii) popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení těchto výkresů a schémat a fungování tlakového zařízenítlakového zařízení, iv) seznam harmonizovaných norem, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie a které byly použity v celém rozsahu nebo zčásti, a popis řešení zvolených ke splnění základních bezpečnostních požadavků tohoto nařízení, pokud tyto harmonizované normy použity nebyly; v případě částečně použitých harmonizovaných norem se v technické dokumentaci uvedou ty části, jež byly použity, v) výsledky provedených konstrukčních výpočtů, provedených přezkoušení, vi) protokoly o zkouškách, vii) informace o zkouškách připravených ve výrobě, viii) informace o kvalifikaci nebo schválení pracovníků podle požadavků stanovených v bodech 3.1.2 a 3.1.3 přílohy č. 1 k tomuto nařízení, ix) vzorky reprezentativní pro plánovanou výrobu. Vzorek může zahrnovat několik verzí tlakového zařízenítlakového zařízení, za podmínky, že rozdíly mezi verzemi nemají vliv na úroveň bezpečnosti. Oznámený subjekt může požadovat další vzorky, jestliže je to potřebné k provedení programu zkoušek a x) podpůrné důkazy o vhodnosti řešení přijatého v technickém návrhu. Tyto podpůrné důkazy musejí odkazovat na veškeré dokumenty, které byly použity, zejména pokud příslušné harmonizované normy nebyly použity v celém rozsahu. Podpůrné důkazy v případě potřeby zahrnují výsledky zkoušek, které provedla vhodná laboratoř výrobcevýrobce uplatňující jiné příslušné technické specifikacetechnické specifikace nebo jiná zkušební laboratoř jeho jménem a na jeho odpovědnost. 4. Oznámený subjekt 4.1 přezkoumá technickou dokumentaci a podpůrné důkazy s cílem posoudit vhodnost technického návrhu tlakového zařízenítlakového zařízení a výrobních postupů. Oznámený subjekt zejména a) posoudí materiály v případech, kdy nejsou ve shodě s příslušnými harmonizovanými normami nebo s evropským schválenímevropským schválením pro materiály pro tlaková zařízenítlaková zařízení, a zkontroluje certifikát vydaný výrobcemvýrobcem materiálu v souladu s bodem 4.3 přílohy č. 1 k tomuto nařízení, b) schválí pracovní postupy pro nerozebíratelné spojenerozebíratelné spoje součástí tlakového zařízenítlakového zařízení nebo zkontroluje, zda byly předem schváleny v souladu s bodem 3.1.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení a c) ověří, zda pracovníci provádějící nerozebíratelné spojenerozebíratelné spoje součástí tlakového zařízenítlakového zařízení a nedestruktivní zkoušky jsou kvalifikováni nebo schváleni v souladu s body 3.1.2 a 3.1.3 přílohy č. 1 k tomuto nařízení, 4.2 ověří, zda byly vzorky vyrobeny ve shodě s technickou dokumentací, a určí prvky, které byly navrženy v souladu s použitelnými ustanoveními příslušných harmonizovaných norem, jakož i prvky, které byly navrženy za použití jiných příslušných technických specifikacítechnických specifikací, aniž byla použita příslušná ustanovení uvedených norem, 4.3 provede vhodná přezkoumání a nezbytné zkoušky, aby ověřil, zda v případě, kdy výrobcevýrobce zvolil řešení podle příslušných harmonizovaných norem, byly tyto normy použity správně, 4.4 provede vhodná přezkoumání a nezbytné zkoušky, aby ověřil, zda v případě, kdy nebyla použita řešení podle příslušných harmonizovaných norem, splňují řešení, která výrobcevýrobce uplatňující jiné příslušné technické specifikacetechnické specifikace použil, odpovídající základní bezpečnostní požadavky tohoto nařízení a 4.5 dohodne se s výrobcemvýrobcem, na kterém místě budou přezkoumání a zkoušky provedeny. 5. Oznámený subjekt vypracuje hodnotící zprávu, ve které zaznamená činnosti provedené podle bodu 4 a jejich výsledky. Aniž jsou dotčeny povinnosti oznámeného subjektu vůči oznamujícímu orgánu, oznámený subjekt zveřejní obsah této zprávy, v celém rozsahu nebo částečně, pouze se souhlasem výrobcevýrobce. 6. Pokud typ splňuje požadavky tohoto nařízení, oznámený subjekt vydá výrobcivýrobci certifikát EU přezkoušení výrobního typu. Aniž je dotčen bod 7, certifikát je platný po dobu 10 let s možností obnovy a obsahuje jméno a adresu výrobcevýrobce, závěry přezkoušení, podmínky platnosti certifikátu, jsou-li uvedeny, a údaje nezbytné k identifikaci schváleného typu. K certifikátu musí být přiložen seznam důležitých částí technické dokumentace, jehož jednu kopii uchovává oznámený subjekt. Certifikát a jeho přílohy obsahují všechny náležité informace umožňující vyhodnotit, zda jsou vyrobená tlaková zařízenítlaková zařízení ve shodě s přezkoušeným typem, a provést kontrolu za provozu. Pokud typ nesplňuje příslušné požadavky tohoto nařízení, oznámený subjekt odmítne vydat certifikát EU přezkoušení výrobního typu a uvědomí o tom žadatele, přičemž odmítnutí podrobně odůvodní. Musí být stanoven postup pro odvolací řízení. 7. Oznámený subjekt dbá na to, aby byl informován o všech změnách obecně uznávaného stavu techniky, které by naznačovaly, že schválený typ již nemusí být v souladu s příslušnými požadavky tohoto nařízení, a rozhodne, zda tyto změny vyžadují doplňující šetření. Pokud šetření vyžadují, oznámený subjekt o tom informuje výrobcevýrobce. VýrobceVýrobce informuje oznámený subjekt, který uchovává technickou dokumentaci týkající se certifikátu EU přezkoušení výrobního typu, o všech úpravách schváleného typu, které mohou ovlivnit shodu tlakového zařízenítlakového zařízení se základními bezpečnostními požadavky tohoto nařízení nebo podmínky platnosti certifikátu. Tyto úpravy vyžadují dodatečné schválení formou dodatku k původnímu certifikátu EU přezkoušení výrobního typu. 8. Každý oznámený subjekt informuje Úřad o certifikátech EU přezkoušení výrobního typu nebo dodatcích k nim, které vydal nebo odejmul, a pravidelně nebo na žádost zpřístupní Úřadu seznam certifikátů nebo dodatků k nim, které zamítl, pozastavil nebo jinak omezil. Každý oznámený subjekt informuje ostatní oznámené subjekty o certifikátech EU přezkoušení výrobního typu nebo dodatcích k nim, které zamítl, odejmul, pozastavil nebo jinak omezil, a na žádost také o certifikátech nebo dodatcích k nim, které vydal. Evropská komise, členské státy Evropské unie a jiné oznámené subjekty mohou požádat oznámený subjekt o kopii certifikátů EU přezkoušení výrobního typu nebo dodatků k nim. Evropská komise a členské státy Evropské unie mohou požádat oznámený subjekt o kopii technické dokumentace a výsledků přezkoušení jím provedených. Do uplynutí doby platnosti certifikátu EU přezkoušení výrobního typu uchovává oznámený subjekt kopii tohoto certifikátu, jeho příloh a dodatků, jakož i soubor technické dokumentace včetně dokumentace předložené výrobcemvýrobcem. 9. VýrobceVýrobce uchovává pro potřebu orgánu dozoru kopii certifikátu EU přezkoušení výrobního typu, jeho příloh a dodatků spolu s technickou dokumentací po dobu 10 let od uvedení tlakového zařízenítlakového zařízení na trh. 10. Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce výrobcevýrobce může podat žádost uvedenou v bodě 3 a vykonávat úkoly stanovené v bodech 7 a 9, pokud to výrobcevýrobce v pověření zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce stanovil. 3.2 EU přezkoušení konstrukčního typu 1. EU přezkoušení konstrukčního typu je částí postupu posuzování shodyposuzování shody, ve které oznámený subjekt přezkoumá technický návrh tlakového zařízenítlakového zařízení a ověří a potvrdí, že technický návrh tlakového zařízenítlakového zařízení splňuje požadavky tohoto nařízení. 2. EU přezkoušení konstrukčního typu spočívá v posouzení vhodnosti technického návrhu tlakového zařízenítlakového zařízení prostřednictvím přezkoumání technické dokumentace a podpůrných důkazů podle bodu 3 bez přezkoušení vzorku. V souvislosti s tímto modulem nelze použít experimentální metodu navrhování stanovenou v bodě 2.2.4 přílohy č. 1 k tomuto nařízení. 3. VýrobceVýrobce podá žádost o EU přezkoušení konstrukčního typu u jediného oznámeného subjektu, který si zvolil. Žádost musí obsahovat a) jméno a adresu výrobcevýrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu, b) písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu a c) technickou dokumentaci. Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody tlakového zařízenítlakového zařízení s příslušnými požadavky tohoto nařízení a obsahuje odpovídající analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace musí uvádět příslušné požadavky a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat na návrh, výrobu a fungování tlakového zařízenítlakového zařízení. Technická dokumentace musí obsahovat, je-li to relevantní, alespoň tyto údaje: i) všeobecný popis tlakového zařízenítlakového zařízení, ii) koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata součástí, podsestav, obvodů, iii) popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení těchto výkresů, schémat a fungování tlakového zařízenítlakového zařízení, iv) seznam harmonizovaných norem, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie a které byly použity v celém rozsahu nebo zčásti, a popis řešení zvolených ke splnění základních bezpečnostních požadavků tohoto nařízení, pokud tyto harmonizované normy použity nebyly; v případě částečně použitých harmonizovaných norem se v technické dokumentaci uvedou ty části, jež byly použity, v) výsledky provedených konstrukčních výpočtů, provedených přezkoušení, vi) informace o kvalifikaci nebo schválení pracovníků podle požadavků stanovených v bodech 3.1.2 a 3.1.3 přílohy č. 1 k tomuto nařízení a vii) podpůrné důkazy o vhodnosti řešení přijatého v technickém návrhu. Tyto podpůrné důkazy musejí odkazovat na veškeré dokumenty, které byly použity, zejména pokud příslušné harmonizované normy nebyly použity v celém rozsahu. Podpůrné důkazy v případě potřeby zahrnují výsledky zkoušek, které provedla vhodná laboratoř výrobcevýrobce nebo jiná zkušební laboratoř jeho jménem a na jeho odpovědnost. Žádost může zahrnovat několik verzí tlakového zařízenítlakového zařízení, za podmínky, že rozdíly mezi verzemi nemají vliv na úroveň bezpečnosti. 4. Oznámený subjekt 4.1 přezkoumá technickou dokumentaci a podpůrné důkazy s cílem posoudit vhodnost technického návrhu výrobku. Oznámený subjekt zejména a) posoudí materiály v případech, kdy nejsou ve shodě s příslušnými harmonizovanými normami nebo s evropským schválenímevropským schválením pro materiály pro tlaková zařízenítlaková zařízení a b) schválí pracovní postupy pro nerozebíratelné spojenerozebíratelné spoje součástí tlakového zařízenítlakového zařízení nebo zkontroluje, zda byly předem schváleny v souladu s bodem 3.1.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení; 4.2 provede vhodná přezkoumání, aby ověřil, zda v případě, kdy výrobcevýrobce zvolil řešení podle příslušných harmonizovaných norem, byly tyto normy použity správně; 4.3 provede vhodná přezkoumání, aby ověřil, zda v případě, kdy nebyla použita řešení podle příslušných harmonizovaných norem, splňují řešení, která výrobcevýrobce použil, odpovídající základní bezpečnostní požadavky tohoto nařízení. 5. Oznámený subjekt vypracuje hodnotící zprávu, ve které zaznamená činnosti provedené podle bodu 4 a jejich výsledky. Aniž jsou dotčeny povinnosti oznámeného subjektu vůči oznamujícím orgánům, oznámený subjekt zveřejní obsah této zprávy, v celém rozsahu nebo částečně, pouze se souhlasem výrobcevýrobce. 6. Pokud návrh splňuje požadavky tohoto nařízení, oznámený subjekt vydá výrobcivýrobci certifikát EU přezkoušení konstrukčního typu. Aniž je dotčen bod 7, certifikát je platný po dobu 10 let s možností obnovy a obsahuje jméno a adresu výrobcevýrobce, závěry přezkoumání, podmínky platnosti certifikátu, jsou-li uvedeny, a údaje nezbytné k identifikaci schváleného návrhu. K certifikátu musí být přiložen seznam důležitých částí technické dokumentace, jehož jednu kopii uchovává oznámený subjekt. Certifikát a jeho přílohy obsahují všechny náležité informace umožňující vyhodnotit, zda jsou vyrobená tlaková zařízenítlaková zařízení ve shodě s přezkoumaným návrhem, a provést kontrolu za provozu. Pokud návrh nesplňuje příslušné požadavky tohoto nařízení, oznámený subjekt odmítne vydat certifikát EU přezkoušení konstrukčního typu a uvědomí o tom žadatele, přičemž odmítnutí podrobně odůvodní. 7. Oznámený subjekt dbá na to, aby byl informován o všech změnách obecně uznávaného stavu techniky, které by naznačovaly, že schválený návrh již nemusí být v souladu s příslušnými požadavky tohoto nařízení, a rozhodne, zda tyto změny vyžadují doplňující šetření. Pokud šetření vyžadují, oznámený subjekt o tom informuje výrobcevýrobce. VýrobceVýrobce informuje oznámený subjekt, který uchovává technickou dokumentaci týkající se certifikátu EU přezkoušení konstrukčního typu, o všech úpravách schváleného typu, které mohou ovlivnit shodu tlakového zařízenítlakového zařízení se základními bezpečnostními požadavky tohoto nařízení nebo podmínky platnosti certifikátu. Tyto úpravy vyžadují dodatečné schválení formou dodatku k původnímu certifikátu EU přezkoušení konstrukčního typu. 8. Každý oznámený subjekt informuje Úřad o certifikátech EU přezkoušení konstrukčního typu nebo dodatcích k nim, které vydal nebo odejmul, a pravidelně nebo na žádost zpřístupní Úřadu seznam certifikátů nebo dodatků k nim, které zamítl, pozastavil nebo jinak omezil. Každý oznámený subjekt informuje ostatní oznámené subjekty o certifikátech EU přezkoušení konstrukčního typu nebo dodatcích k nim, které zamítl, odejmul, pozastavil nebo jinak omezil, a na žádost rovněž o certifikátech nebo dodatcích k nim, které vydal. Evropská komise, členské státy Evropské unie a jiné oznámené subjekty mohou požádat oznámený subjekt o kopii certifikátů EU přezkoušení konstrukčního typu nebo dodatků k nim. Evropská komise a členské státy Evropské unie mohou požádat oznámený subjekt o kopii technické dokumentace a výsledků přezkoumání jím provedených. Do uplynutí doby platnosti certifikátu EU přezkoušení konstrukčního typu uchovává oznámený subjekt kopii tohoto certifikátu, jeho příloh a dodatků, jakož i soubor technické dokumentace včetně dokumentace předložené výrobcemvýrobcem. 9. VýrobceVýrobce uchovává pro potřebu orgánu dozoru kopii certifikátu EU přezkoušení konstrukčního typu, jeho příloh a dodatků spolu s technickou dokumentací po dobu 10 let od uvedení tlakového zařízenítlakového zařízení na trh. 10. Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce výrobcevýrobce může podat žádost uvedenou v bodě 3 a vykonávat úkoly stanovené v bodech 7 a 9, pokud to výrobcevýrobce v pověření zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce stanovil. 4. SHODA S TYPEM ZALOŽENÁ NA INTERNÍM ŘÍZENÍ VÝROBY S KONTROLAMI TLAKOVÝCH ZAŘÍZENÍTLAKOVÝCH ZAŘÍZENÍ POD DOHLEDEM V NÁHODNĚ ZVOLENÝCH INTERVALECH (MODUL C2) 1. Shoda s typem založená na interním řízení výroby s kontrolami tlakových zařízenítlakových zařízení pod dohledem v náhodně zvolených intervalech je částí postupu posuzování shodyposuzování shody, kterou výrobcevýrobce provádí činnosti stanovené v bodech 2, 3 a 4 a zaručuje a prohlašuje, že daná tlaková zařízenítlaková zařízení jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují. 2. Výroba VýrobceVýrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyráběných tlakových zařízenítlakových zařízení s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují. 3. Konečné posouzení a kontroly tlakových zařízenítlakových zařízení Oznámený subjekt zvolený výrobcemvýrobcem provádí nebo dá provádět kontroly v náhodně zvolených intervalech, které sám stanoví, aby se ověřila kvalita konečného posouzení a interních kontrol tlakových zařízenítlakových zařízení, s přihlédnutím mimo jiné k technologické složitosti tlakových zařízenítlakových zařízení a vyráběnému množství. Oznámený subjekt ověří, zda výrobcevýrobce skutečně provádí konečné posouzení v souladu s bodem 3.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení. Před uvedením na trhuvedením na trh odebere oznámený subjekt přímo na místě odpovídající vzorek konečných tlakových zařízenítlakových zařízení, který musí být přezkoumán a podroben odpovídajícím zkouškám stanoveným v příslušných částech harmonizovaných norem nebo rovnocenným zkouškám za použití jiných technických specifikacítechnických specifikací s cílem ověřit shodu tlakového zařízenítlakového zařízení s příslušnými požadavky tohoto nařízení. Oznámený subjekt určí počet kusů tlakových zařízenítlakových zařízení k odběru vzorků a to, zda na těchto vzorcích tlakového zařízenítlakového zařízení je nutno provést nebo dát provést celé konečné posouzení nebo jeho část. Pokud vzorek nedosahuje přijatelné úrovně kvality, přijme subjekt vhodná opatření. Postupem ke zjištění přijatelnosti vzorků, který se má použít, má být určeno, zda výrobní proces tlakových zařízenítlakových zařízení probíhá v přijatelných mezích, aby byla zajištěna jejich shoda. Provádí-li zkoušky oznámený subjekt, výrobcevýrobce během výrobního procesu opatří výrobky na odpovědnost oznámeného subjektu identifikačním číslem tohoto subjektu. 4. Označení CEOznačení CE a EU prohlášení o shodě 4.1 VýrobceVýrobce umístí označení CEoznačení CE na každé jednotlivé tlakové zařízenítlakové zařízení nebo sestavu, které jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují příslušné požadavky tohoto nařízení. 4.2 VýrobceVýrobce vypracuje pro daný model tlakového zařízenítlakového zařízení písemné EU prohlášení o shodě a po dobu 10 let od uvedení tlakového zařízenítlakového zařízení na trh je uchovává pro potřebu orgánu dozoru. V EU prohlášení o shodě je uveden model tlakového zařízenítlakového zařízení, pro nějž bylo vypracováno. Kopii EU prohlášení o shodě na požádání poskytne orgánu dozoru. 5. Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce Činnosti výrobcevýrobce stanovené v bodě 4 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud to výrobcevýrobce v pověření zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce stanovil. 5. SHODA S TYPEM ZALOŽENÁ NA ZABEZPEČOVÁNÍ KVALITY VÝROBNÍHO PROCESU (MODUL D) 1. Shoda s typem založená na zabezpečování kvality výrobního procesu je částí postupu posuzování shodyposuzování shody, kterou výrobcevýrobce provádí činnosti stanovené v bodech 2 a 5 a zabezpečuje a vydává prohlášení, že dané tlakové zařízenítlakové zařízení nebo sestava jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují. 2. Výroba VýrobceVýrobce používá schválený systém kvality pro výrobu, výstupní kontrolu a zkoušky daných tlakových zařízenítlakových zařízení stanoveným v bodě 3 a podléhá dohledu stanovenému v bodě 4. 3. Systém kvality 3.1 VýrobceVýrobce podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o posouzení svého systému kvality pro daná tlaková zařízenítlaková zařízení. Žádost musí obsahovat a) jméno a adresu výrobcevýrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu, b) písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu, c) všechny příslušné informace o předpokládaném typu tlakových zařízenítlakových zařízení, d) dokumentaci týkající se systému kvality a e) technickou dokumentaci schváleného typu a kopii certifikátu EU přezkoušení typu. 3.2 Systém kvality musí zabezpečovat shodu tlakových zařízenítlakových zařízení s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují. Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcemvýrobcem musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Dokumentace systému kvality musí umožňovat jednotný výklad programů, plánů, příruček a záznamů týkajících se kvality. Dokumentace systému kvality musí obsahovat zejména přiměřený popis: a) cílů z hlediska kvality a organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o kvalitu tlakových zařízenítlakových zařízení, b) odpovídajících metod, postupů a systematických činností, které se použijí při výrobě, kontrole a zabezpečování kvality, zejména pracovních postupů používaných pro nerozebíratelné spojenerozebíratelné spoje součástí, schválených v souladu s bodem 3.1.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení, c) přezkoumání a zkoušek, které budou prováděny před výrobou, během výroby a po výrobě, s uvedením jejich četnosti, d) záznamů o kvalitě, například protokolů o kontrolách, záznamů z provedených zkoušek, záznamů z provedených kalibrací, zpráv o kvalifikaci nebo schválení příslušných pracovníků, zejména pracovníků, kteří provádějí nerozebíratelné spojenerozebíratelné spoje součástí a nedestruktivní zkoušky stanovené v bodech 3.1.2. a 3.1.3. přílohy č. 1 k tomuto nařízení a e) prostředků umožňujících dohled nad dosahováním požadované kvality a nad efektivním fungováním systému kvality. 3.3 Oznámený subjekt posoudí systém kvality s cílem určit, zda splňuje požadavky stanovené v bodě 3.2. U prvků systému kvality, které odpovídají příslušným specifikacím příslušné harmonizované normy, shodu s těmito požadavky předpokládá. Osoby, které jménem oznámeného subjektu provádějí posouzení shody (dále jen „auditorský tým“) musí mít zkušenosti se systémy řízení kvality a alespoň jeden jeho člen musí mít zkušenosti s hodnocením v příslušné oblasti tlakových zařízenítlakových zařízení a hodnocením technologie daných tlakových zařízenítlakových zařízení a znalosti příslušných požadavků tohoto nařízení. Audit zahrnuje hodnotící návštěvu v provozních prostorách výrobcevýrobce. Auditorský tým přezkoumá technickou dokumentaci stanovenou v bodě 3.1 písm. e), aby ověřil, že je výrobcevýrobce schopen určit příslušné požadavky tohoto nařízení a provádět nezbytná přezkoumání, aby zajistil soulad tlakového zařízenítlakového zařízení s těmito požadavky. Závěry auditu včetně jejich odůvodnění se oznámí výrobcivýrobci. 3.4 VýrobceVýrobce se zavazuje, že bude plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému kvality a bude jej udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný. 3.5 VýrobceVýrobce informuje oznámený subjekt, který schválil systém kvality, o každé zamýšlené změně systému kvality. Oznámený subjekt navrhované změny posoudí a rozhodne, zda změněný systém kvality bude i nadále splňovat požadavky stanovené v bodě 3.2, nebo zda je třeba nové posouzení. Oznámený subjekt oznámí své rozhodnutí výrobcivýrobci. Oznámení musí obsahovat závěry přezkoumání a odůvodněné rozhodnutí o posouzení. 4. Dohled oznámeným subjektem 4.1 Účelem dohledu je zajistit, aby výrobcevýrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému kvality. 4.2 Za účelem posouzení umožní výrobcevýrobce oznámenému subjektu přístup do prostor určených pro výrobu, kontrolu, zkoušky a skladování a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména a) dokumentaci systému kvality a b) záznamy o kvalitě, například protokoly o kontrolách, záznamy z provedených zkoušek, záznamy z provedených kalibrací, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků. 4.3 Oznámený subjekt pravidelně provádí audity, aby se ujistil, že výrobcevýrobce udržuje a používá systém kvality, a předkládá výrobcivýrobci zprávu o auditu. Četnost pravidelných auditů musí být taková, aby každé tři roky bylo provedeno celkové nové posouzení. 4.4 Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit u výrobcevýrobce neohlášené kontrolní návštěvy. Potřeba a četnost těchto dodatečných návštěv bude určena na základě systému řízení kontrolních návštěv používaného oznámeným subjektem. Tento systém musí brát v úvahu zejména následující faktory: a) kategorii tlakového zařízenítlakového zařízení, b) výsledky předchozích návštěv, c) potřebu sledovat nápravná opatření, d) případně zvláštní podmínky spojené se schválením systému a e) podstatné změny v organizaci výroby, opatřeních nebo metodách. Při těchto návštěvách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo dát provést zkoušky výrobků, aby ověřil, zda systém kvality řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne výrobcivýrobci zprávu o návštěvě a protokol o zkouškách, pokud byly zkoušky provedeny. 5. Označení CEOznačení CE a EU prohlášení o shodě 5.1 VýrobceVýrobce umístí označení CEoznačení CE a identifikační číslo oznámeného subjektu stanovené v bodě 3. 1 na každé jednotlivé tlakové zařízenítlakové zařízení, které je ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňuje příslušné požadavky tohoto nařízení. 5.2 VýrobceVýrobce vypracuje pro každý model tlakového zařízenítlakového zařízení písemné EU prohlášení o shodě a po dobu 10 let od uvedení tlakového zařízenítlakového zařízení na trh je uchovává pro potřebu orgánu dozoru. V EU prohlášení o shodě je uveden model tlakového zařízenítlakového zařízení, pro nějž bylo vypracováno. Kopii EU prohlášení o shodě na požádání poskytne orgánu dozoru. 6. VýrobceVýrobce uchovává pro potřebu orgánu dozoru po dobu 10 let od uvedení tlakového zařízenítlakového zařízení na trh a) dokumentaci stanovenou v bodě 3.1, b) informace o změně uvedené v bodě 3.5, jak byla schválena a c) rozhodnutí, zprávy a protokoly oznámeného subjektu stanovené v bodech 3.3, 3.5, 4.3 a 4.4. 7. Každý oznámený subjekt informuje Úřad o schváleních systému kvality, která vydal nebo odejmul, a pravidelně nebo na žádost zpřístupní Úřadu seznam schválení systému kvality, která zamítl, pozastavil nebo jinak omezil. Každý oznámený subjekt informuje ostatní oznámené subjekty o schváleních systému kvality, která zamítl, pozastavil, odejmul nebo jinak omezil, a na žádost o schváleních systému kvality, která vydal. 8. Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce Činnosti výrobcevýrobce stanovené v bodech 3.1, 3.5, 5 a 6 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud to výrobcevýrobce v pověření zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce stanovil. 6. ZABEZPEČOVÁNÍ KVALITY VÝROBNÍHO PROCESU (MODUL D1) 1. Zabezpečování kvality výrobního procesu je postupem posuzování shodyposuzování shody, kterým výrobcevýrobce provádí činnosti stanovené v bodech 2, 4 a 7 a zabezpečuje a vydává prohlášení, že daná tlaková zařízenítlaková zařízení splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují. 2. Technická dokumentace VýrobceVýrobce vypracuje technickou dokumentaci. Dokumentace musí umožňovat posouzení shody tlakového zařízenítlakového zařízení s příslušnými požadavky a obsahuje odpovídající analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace musí uvádět příslušné požadavky a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat na návrh, výrobu a fungování tlakového zařízenítlakového zařízení. Technická dokumentace musí obsahovat, je-li to relevantní, alespoň tyto údaje: a) všeobecný popis tlakového zařízenítlakového zařízení, b) koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata součástí, podsestav, obvodů, c) popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení těchto výkresů a schémat a fungování tlakového zařízenítlakového zařízení, d) seznam harmonizovaných norem, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie a které byly použity v celém rozsahu nebo zčásti, a popis řešení zvolených ke splnění základních bezpečnostních požadavků tohoto nařízení, pokud tyto harmonizované normy použity nebyly; v případě částečně použitých harmonizovaných norem se v technické dokumentaci uvedou ty části, jež byly použity, e) výsledky provedených konstrukčních výpočtů, provedených přezkoušení a f) protokoly o zkouškách. 3. VýrobceVýrobce technickou dokumentaci uchovává pro potřebu orgánu dozoru po dobu 10 let od uvedení tlakového zařízenítlakového zařízení na trh. 4. Výroba VýrobceVýrobce používá schválený systém kvality pro výrobu, výstupní kontrolu a zkoušky daných tlakových zařízenítlakových zařízení podle bodu 5 a podléhá dohledu podle bodu 6. 5. Systém kvality 5.1 VýrobceVýrobce podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o posouzení svého systému kvality pro daná tlaková zařízenítlaková zařízení. Žádost musí obsahovat a) jméno a adresu výrobcevýrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu, b) písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu, c) všechny příslušné informace o předpokládaném typu tlakových zařízenítlakových zařízení, d) dokumentaci týkající se systému kvality a e) technickou dokumentaci stanovenou v bodě 2. 5.2 Systém kvality musí zabezpečovat shodu tlakových zařízenítlakových zařízení s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují. Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcemvýrobcem musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Dokumentace systému kvality musí umožňovat jednotný výklad programů, plánů, příruček a záznamů týkajících se kvality. Dokumentace systému kvality musí obsahovat zejména přiměřený popis a) cílů z hlediska kvality a organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o kvalitu tlakových zařízenítlakových zařízení, b) odpovídajících metod, postupů a systematických činností, které se použijí při výrobě, kontrole a zabezpečování kvality, zejména pracovních postupů používaných pro nerozebíratelné spojenerozebíratelné spoje součástí, schválených v souladu s bodem 3.1.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení, c) přezkoumání a zkoušek, které budou prováděny před výrobou, během výroby a po výrobě, s uvedením jejich četnosti, d) záznamů o kvalitě, například protokolů o kontrolách, záznamů z provedených zkoušek, záznamů z provedených kalibrací, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků, zejména pracovníků, kteří provádějí nerozebíratelné spojenerozebíratelné spoje součástí podle bodu 3.1.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení a e) prostředků umožňujících dohled nad dosahováním požadované kvality výrobků a nad efektivním fungováním systému kvality. 5.3 Oznámený subjekt posoudí systém kvality s cílem určit, zda splňuje požadavky stanovené v bodě 5.2. U prvků systému kvality, které odpovídají příslušné harmonizované normě, se shoda s příslušnými požadavky stanovenými v bodě 5.2 předpokládá. Auditorský tým musí mít zkušenosti se systémy řízení kvality a alespoň jeden jeho člen musí mít zkušenosti s hodnocením technologie daných tlakových zařízenítlakových zařízení a znalosti příslušných požadavků tohoto nařízení. Audit zahrnuje hodnotící návštěvu v provozních prostorách výrobcevýrobce. Auditorský tým přezkoumá technickou dokumentaci stanovenou v bodě 2, aby ověřil, že je výrobcevýrobce schopen určit příslušné požadavky tohoto nařízení a provádět nezbytná přezkoumání, aby zajistil soulad tlakového zařízenítlakového zařízení s těmito požadavky. Závěry auditu včetně jejich odůvodnění se oznámí výrobcivýrobci. 5.4 VýrobceVýrobce se zavazuje, že bude plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému kvality a bude jej udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný. 5.5 VýrobceVýrobce informuje oznámený subjekt, který schválil systém kvality, o každé zamýšlené změně systému kvality. Oznámený subjekt navrhované změny posoudí a rozhodne, zda změněný systém kvality bude i nadále splňovat požadavky stanovené v bodě 5.2, nebo zda je třeba nové posouzení. Oznámený subjekt oznámí své rozhodnutí výrobcivýrobci. Oznámení musí obsahovat závěry přezkoumání a odůvodněné rozhodnutí o posouzení. 6. Dohled oznámeným subjektem 6.1 Účelem dohledu je zajistit, aby výrobcevýrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému kvality. 6.2 Za účelem posouzení umožní výrobcevýrobce oznámenému subjektu přístup do prostor určených pro výrobu, kontrolu, zkoušky a skladování a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména: a) dokumentaci systému kvality, b) technickou dokumentaci stanovenou v bodě 2 a c) záznamy o kvalitě, například protokoly o kontrolách, záznamy z provedených zkoušek, záznamy z provedených kalibrací, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků. 6.3 Oznámený subjekt pravidelně provádí audity, aby se ujistil, že výrobcevýrobce udržuje a používá systém kvality, a předkládá výrobcivýrobci zprávu o auditu. Četnost pravidelných auditů musí být taková, aby každé tři roky bylo provedeno celkové nové posouzení. 6.4 Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit u výrobcevýrobce neohlášené kontrolní návštěvy. Potřeba a četnost těchto dodatečných návštěv bude určena na základě systému řízení kontrolních návštěv používaného oznámeným subjektem. Tento systém musí brát v úvahu zejména následující faktory: a) kategorii tlakového zařízenítlakového zařízení, b) výsledky předchozích návštěv, c) potřebu sledovat nápravná opatření, d) případně zvláštní podmínky spojené se schválením systému a e) podstatné změny v organizaci výroby, opatřeních nebo metodách. Při těchto návštěvách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo dát provést zkoušky výrobků, aby ověřil, zda systém kvality řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne výrobcivýrobci zprávu o návštěvě a protokol o zkouškách, pokud byly zkoušky provedeny. 7. Označení CEOznačení CE a EU prohlášení o shodě 7.1 VýrobceVýrobce umístí označení CEoznačení CE a identifikační číslo oznámeného subjektu stanovené v bodě 5.1 na každé jednotlivé tlakové zařízenítlakové zařízení, které je ve shodě s příslušnými požadavky tohoto nařízení. 7.2 VýrobceVýrobce vypracuje pro každý model tlakového zařízenítlakového zařízení písemné EU prohlášení o shodě a po dobu 10 let od uvedení tlakového zařízenítlakového zařízení na trh je uchovává pro potřebu orgánu dozoru. V EU prohlášení o shodě je uveden model výrobku, pro nějž bylo vypracováno. Kopii EU prohlášení o shodě na požádání poskytne orgánu dozoru. 8. VýrobceVýrobce uchovává pro potřebu orgánu dozoru po dobu 10 let od uvedení tlakového zařízenítlakového zařízení na trh a) dokumentaci stanovenou v bodě 5.1, b) informace o změně uvedené v bodě 5.5 a c) rozhodnutí, zprávy a protokoly oznámeného subjektu stanovené v bodech 5.5, 6.3 a 6.4. 9. Každý oznámený subjekt informuje Úřad o schváleních systému kvality, která vydal nebo odejmul, a pravidelně nebo na žádost zpřístupní Úřadu seznam schválení systému kvality, která zamítl, pozastavil nebo jinak omezil. Každý oznámený subjekt informuje ostatní oznámené subjekty o schváleních systému kvality, která zamítl, pozastavil nebo odejmul, a na žádost o schváleních systému kvality, která vydal. 10. Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce Činnosti výrobcevýrobce stanovené v bodech 3, 5.1, 5.5, 7 a 8 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud to výrobcevýrobce v pověření zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce stanovil. 7. SHODA S TYPEM ZALOŽENÁ NA ZABEZPEČOVÁNÍ KVALITY TLAKOVÝCH ZAŘÍZENÍTLAKOVÝCH ZAŘÍZENÍ (MODUL E) 1. Shoda s typem založená na zabezpečování kvality tlakových zařízenítlakových zařízení je částí postupu posuzování shodyposuzování shody, kterou výrobcevýrobce provádí činnosti stanovené v bodech 2 a 5 a zabezpečuje a vydává prohlášení, že daná tlaková zařízenítlaková zařízení jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují. 2. Výroba VýrobceVýrobce používá schválený systém kvality pro výstupní kontrolu a zkoušky daných tlakových zařízenítlakových zařízení podle bodu 3 a podléhá dohledu podle bodu 4. 3. Systém kvality 3.1 VýrobceVýrobce podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o posouzení svého systému kvality pro daná tlaková zařízenítlaková zařízení. Žádost musí obsahovat a) jméno a adresu výrobcevýrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu, b) písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu, c) všechny příslušné informace o předpokládaném typu tlakových zařízenítlakových zařízení, d) dokumentaci týkající se systému kvality a e) technickou dokumentaci schváleného typu a kopii certifikátu EU přezkoušení typu. 3.2 Systém kvality musí zabezpečovat shodu výrobků s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s příslušnými požadavky tohoto nařízení. Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcemvýrobcem musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Dokumentace systému kvality musí umožňovat jednotný výklad programů, plánů, příruček a záznamů týkajících se kvality. Dokumentace systému kvality musí obsahovat zejména přiměřený popis a) cílů z hlediska kvality a organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o kvalitu výrobků, b) přezkoumání a zkoušek, které budou prováděny po výrobě, c) záznamů o kvalitě, například protokolů o kontrolách, záznamů z provedených zkoušek, záznamů z provedených kalibrací, zpráv o kvalifikaci nebo schválení příslušných pracovníků, zejména pracovníků, kteří provádějí nerozebíratelné spojenerozebíratelné spoje součástí a nedestruktivní zkoušky stanovené v bodech 3.1.2 a 3.1.3 přílohy č. 1 k tomuto nařízení a d) prostředků umožňujících dohled nad efektivním fungováním systému kvality. 3.3 Oznámený subjekt posoudí systém kvality s cílem určit, zda splňuje požadavky stanovené v bodě 3.2. U prvků systému kvality, které odpovídají příslušným specifikacím příslušné harmonizované normy, shodu s těmito požadavky předpokládá. Auditorský tým musí mít zkušenosti se systémy řízení kvality a alespoň jeden jeho člen musí mít zkušenosti s hodnocením v příslušné oblasti tlakových zařízenítlakových zařízení a hodnocením technologie daných tlakových zařízenítlakových zařízení a znalosti příslušných požadavků tohoto nařízení. Audit zahrnuje hodnotící návštěvu v provozních prostorách výrobcevýrobce. Auditorský tým přezkoumá technickou dokumentaci stanovenou v bodě 3.1 písm. e), aby ověřil, že je výrobcevýrobce schopen určit příslušné požadavky tohoto nařízení a provádět nezbytná přezkoumání, aby zajistil soulad tlakového zařízenítlakového zařízení s těmito požadavky. Závěry auditu včetně jejich odůvodnění oznámí výrobcivýrobci. 3.4. VýrobceVýrobce se zavazuje, že bude plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému kvality a bude jej udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný. 3.5 VýrobceVýrobce informuje oznámený subjekt, který schválil systém kvality, o každé zamýšlené změně systému kvality. Oznámený subjekt navrhované změny posoudí a rozhodne, zda změněný systém kvality bude i nadále splňovat požadavky stanovené v bodě 3.2, nebo zda je třeba nové posouzení. Oznámený subjekt oznámí své rozhodnutí výrobcivýrobci. Oznámení musí obsahovat závěry přezkoumání a odůvodněné rozhodnutí o posouzení. 4. Dohled oznámeným subjektem 4.1 Účelem dohledu je zajistit, aby výrobcevýrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému kvality. 4.2 Za účelem posouzení umožní výrobcevýrobce oznámenému subjektu přístup do prostor určených pro výrobu, kontrolu, zkoušky a skladování a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména a) dokumentaci systému kvality, b) technickou dokumentaci a c) záznamy o kvalitě, například protokoly o kontrolách, záznamy z provedených zkoušek, záznamy z provedených kalibrací, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků. 4.3 Oznámený subjekt pravidelně provádí audity, aby se ujistil, že výrobcevýrobce udržuje a používá systém kvality, a předkládá výrobcivýrobci zprávu o auditu. Četnost pravidelných auditů musí být taková, aby každé tři roky bylo provedeno celkové nové posouzení. 4.4 Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit u výrobcevýrobce neohlášené kontrolní návštěvy. Potřeba a četnost těchto dodatečných návštěv bude určena na základě systému řízení kontrolních návštěv používaného oznámeným subjektem. Tento systém musí brát v úvahu zejména následující faktory: a) kategorii tlakového zařízenítlakového zařízení, b) výsledky předchozích návštěv, c) potřebu sledovat nápravná opatření, d) případně zvláštní podmínky spojené se schválením systému a e) podstatné změny v organizaci výroby, opatřeních nebo metodách. Při těchto návštěvách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo dát provést zkoušky výrobků, aby ověřil, zda systém kvality řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne výrobcivýrobci zprávu o návštěvě a protokol o zkouškách, pokud byly zkoušky provedeny. 5. Označení CEOznačení CE a EU prohlášení o shodě 5.1 VýrobceVýrobce umístí označení CEoznačení CE a identifikační číslo oznámeného subjektu stanovené v bodě 3.1 na každé jednotlivé tlakové zařízenítlakové zařízení, které je ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňuje příslušné požadavky tohoto nařízení. 5.2 VýrobceVýrobce vypracuje pro každý model tlakového zařízenítlakového zařízení písemné EU prohlášení o shodě a po dobu 10 let od uvedení tlakového zařízenítlakového zařízení na trh je uchovává pro potřebu orgánu dozoru. V EU prohlášení o shodě je uveden model výrobku, pro nějž bylo vypracováno. Kopii EU prohlášení o shodě na požádání poskytne orgánu dozoru. 6. VýrobceVýrobce uchovává pro potřebu orgánu dozoru po dobu 10 let od uvedení tlakového zařízenítlakového zařízení na trh a) dokumentaci stanovenou v bodě 3.1, b) informace o změně uvedené v bodě 3.5, jak byla schválena a c) rozhodnutí, zprávy a protokoly oznámeného subjektu stanovené v bodech 3.3, 3.5, 4.3 a 4.4. 7. Každý oznámený subjekt informuje Úřad o schváleních systému kvality, která vydal nebo odejmul, a pravidelně nebo na žádost zpřístupní Úřadu seznam schválení systému kvality, která zamítl, pozastavil nebo jinak omezil. Každý oznámený subjekt informuje ostatní oznámené subjekty o schváleních systému kvality, která zamítl, pozastavil nebo odejmul, a na žádost o schváleních systému kvality, která vydal. 8. Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce Činnosti výrobcevýrobce stanovené v bodech 3.1, 3.5, 5 a 6 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud to výrobcevýrobce v pověření zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce stanovil. 8. ZABEZPEČOVÁNÍ KVALITY VÝSTUPNÍ KONTROLY A ZKOUŠEK TLAKOVÝCH ZAŘÍZENÍTLAKOVÝCH ZAŘÍZENÍ (MODUL E1) 1. Zabezpečování kvality výstupní kontroly a zkoušek tlakových zařízenítlakových zařízení je postupem posuzování shodyposuzování shody, kterým výrobcevýrobce provádí činnosti stanovené v bodech 2, 4 a 7 a zabezpečuje a vydává prohlášení, že daná tlaková zařízenítlaková zařízení splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují. 2. Technická dokumentace VýrobceVýrobce vypracuje technickou dokumentaci. Dokumentace musí umožňovat posouzení shody tlakového zařízenítlakového zařízení s příslušnými požadavky a obsahuje odpovídající analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace musí uvádět příslušné požadavky a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat na návrh, výrobu a fungování tlakového zařízenítlakového zařízení. Technická dokumentace musí obsahovat, je-li to relevantní, alespoň tyto údaje: a) všeobecný popis tlakového zařízenítlakového zařízení, b) koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata součástí, podsestav, obvodů, c) popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení těchto výkresů a schémat a fungování tlakového zařízenítlakového zařízení, d) seznam harmonizovaných norem, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie a které byly použity v celém rozsahu nebo zčásti, a popis řešení zvolených ke splnění základních bezpečnostních požadavků tohoto nařízení, pokud tyto harmonizované normy použity nebyly; v případě částečně použitých harmonizovaných norem se v technické dokumentaci uvedou ty části, jež byly použity, e) výsledky provedených konstrukčních výpočtů, provedených přezkoušení a f) protokoly o zkouškách. 3. VýrobceVýrobce uchovává technickou dokumentaci pro potřebu orgánu dozoru po dobu 10 let od uvedení tlakového zařízenítlakového zařízení na trh. 4. Výroba VýrobceVýrobce používá schválený systém kvality pro výstupní kontrolu a zkoušky daných tlakových zařízenítlakových zařízení podle bodu 5 a podléhá dohledu podle bodu 6. 5. Systém kvality 5.1 VýrobceVýrobce podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o posouzení svého systému kvality pro daná tlaková zařízenítlaková zařízení. Žádost musí obsahovat a) jméno a adresu výrobcevýrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu, b) písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu, c) všechny příslušné informace o předpokládaném typu tlakových zařízenítlakových zařízení, d) dokumentaci týkající se systému kvality a e) technickou dokumentaci stanovenou v bodě 2. 5.2 Systém kvality musí zabezpečovat shodu tlakových zařízenítlakových zařízení s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují. V rámci systému kvality musí být každé tlakové zařízenítlakové zařízení zkontrolováno a musí být provedeny odpovídající zkoušky stanovené v příslušné normě nebo normách podle § 13 nebo rovnocenné zkoušky, a zejména konečné posouzení stanovené v bodě 3.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení, s cílem ověřit jeho shodu s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují. Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcemvýrobcem musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Dokumentace systému kvality musí umožňovat jednotný výklad programů, plánů, příruček a záznamů týkajících se kvality. Dokumentace systému kvality musí obsahovat zejména přiměřený popis: a) cílů z hlediska kvality a organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o kvalitu tlakových zařízenítlakových zařízení, b) pracovních postupů používaných pro nerozebíratelné spojenerozebíratelné spoje součástí, schválených v souladu s bodem 3.1.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení, c) přezkoumání a zkoušek, které budou prováděny po výrobě, d) záznamů o kvalitě, například protokolů o kontrolách, záznamů z provedených zkoušek, záznamů z provedených kalibrací, zpráv o kvalifikaci nebo schválení příslušných pracovníků, zejména pracovníků, kteří provádějí nerozebíratelné spojenerozebíratelné spoje součástí stanovené v bodě 3.1.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení a e) prostředků umožňujících dohled nad efektivním fungováním systému kvality. 5.3 Oznámený subjekt posoudí systém kvality s cílem určit, zda splňuje požadavky stanovené v bodě 5.2. U prvků systému kvality, které odpovídají příslušným specifikacím příslušné harmonizované normy, shodu s těmito požadavky předpokládá. Auditorský tým musí mít zkušenosti se systémy řízení kvality a alespoň jeden jeho člen musí mít zkušenosti s hodnocením v příslušné oblasti tlakových zařízenítlakových zařízení a hodnocením technologie daných tlakových zařízenítlakových zařízení a znalosti příslušných požadavků tohoto nařízení. Audit zahrnuje hodnotící návštěvu v provozních prostorách výrobcevýrobce. Auditorský tým přezkoumá technickou dokumentaci stanovenou v bodě 2, aby ověřil, že je výrobcevýrobce schopen určit příslušné požadavky tohoto nařízení a provádět nezbytná přezkoumání, aby zajistil soulad tlakového zařízenítlakového zařízení s těmito požadavky. Závěry auditu včetně jejich odůvodnění oznámí výrobcivýrobci. 5.4 VýrobceVýrobce se zavazuje, že bude plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému kvality a bude jej udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný. 5.5 VýrobceVýrobce informuje oznámený subjekt, který schválil systém kvality, o každé zamýšlené změně systému kvality. Oznámený subjekt navrhované změny posoudí a rozhodne, zda změněný systém kvality bude i nadále splňovat požadavky stanovené v bodě 5.2, nebo zda je třeba nové posouzení. Oznámený subjekt oznámí své rozhodnutí výrobcivýrobci. Oznámení musí obsahovat závěry přezkoumání a odůvodněné rozhodnutí o posouzení. 6. Dohled oznámeným subjektem 6.1 Účelem dohledu je zajistit, aby výrobcevýrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému kvality. 6.2 Za účelem posouzení umožní výrobcevýrobce oznámenému subjektu přístup do prostor určených pro výrobu, kontrolu, zkoušky a skladování a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména a) dokumentaci systému kvality, b) technickou dokumentaci stanovenou v bodě 2 a c) záznamy o kvalitě, například protokoly o kontrolách, záznamy z provedených zkoušek, záznamy z provedených kalibrací, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků. 6.3 Oznámený subjekt pravidelně provádí audity, aby se ujistil, že výrobcevýrobce udržuje a používá systém kvality, a předkládá výrobcivýrobci zprávu o auditu. Četnost pravidelných auditů musí být taková, aby každé tři roky bylo provedeno celkové nové posouzení. 6.4 Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit u výrobcevýrobce neohlášené kontrolní návštěvy. Potřeba a četnost těchto dodatečných návštěv bude určena na základě systému řízení kontrolních návštěv používaného oznámeným subjektem. Tento systém musí brát v úvahu zejména následující faktory: a) kategorii zařízení, b) výsledky předchozích návštěv, c) potřebu sledovat nápravná opatření, d) případně zvláštní podmínky spojené se schválením systému a e) podstatné změny v organizaci výroby, opatřeních nebo metodách. Při těchto návštěvách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo dát provést zkoušky výrobků, aby ověřil, zda systém kvality řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne výrobcivýrobci zprávu o návštěvě a protokol o zkouškách, pokud byly zkoušky provedeny. 7. Označení CEOznačení CE a EU prohlášení o shodě 7.1 VýrobceVýrobce umístí označení CEoznačení CE a identifikační číslo oznámeného subjektu stanovené v bodě 5.1 na každé jednotlivé tlakové zařízenítlakové zařízení, které splňuje příslušné požadavky tohoto nařízení. 7.2 VýrobceVýrobce vypracuje pro každý model tlakového zařízenítlakového zařízení písemné EU prohlášení o shodě a po dobu 10 let od uvedení tlakového zařízenítlakového zařízení na trh je uchovává pro potřebu orgánu dozoru. V EU prohlášení o shodě je uveden model tlakového zařízenítlakového zařízení, pro nějž bylo vypracováno. Kopii EU prohlášení o shodě na požádání poskytne orgánu dozoru. 8. VýrobceVýrobce uchovává pro potřebu orgánu dozoru po dobu 10 let od uvedení tlakového zařízenítlakového zařízení na trh a) dokumentaci stanovenou v bodě 5.1, b) informace o změně uvedené v bodě 5.5, jak byla schválena a c) rozhodnutí, zprávy a protokoly oznámeného subjektu stanovené v bodech 5.3, 5.5, 6.3 a 6.4. 9. Každý oznámený subjekt informuje Úřad o schváleních systému kvality, která vydal nebo odejmul, a pravidelně nebo na žádost zpřístupní Úřadu seznam schválení systému kvality, která zamítl, pozastavil nebo jinak omezil. Každý oznámený subjekt informuje ostatní oznámené subjekty o schváleních systému kvality, která zamítl, pozastavil nebo odejmul, a na žádost o schváleních systému kvality, která vydal. 10. Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce Činnosti výrobcevýrobce stanovené v bodech 3, 5.1, 5.5, 7 a 8 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud to výrobcevýrobce v pověření zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce stanovil. 9. SHODA S TYPEM ZALOŽENÁ NA OVĚŘOVÁNÍ TLAKOVÝCH ZAŘÍZENÍTLAKOVÝCH ZAŘÍZENÍ (MODUL F) 1. Shoda s typem založená na ověřování tlakových zařízenítlakových zařízení je částí postupu posuzování shodyposuzování shody, kterou výrobcevýrobce provádí činnosti stanovené v bodech 2 a 5 a zabezpečuje a vydává prohlášení, že daná tlaková zařízenítlaková zařízení, jež byla podrobena ustanovením bodu 3, jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují. 2. Výroba VýrobceVýrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyráběných tlakových zařízenítlakových zařízení se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují. 3. Ověřování Oznámený subjekt, který si výrobcevýrobce zvolil, provádí příslušná přezkoumání a zkoušky, aby ověřil shodu tlakových zařízenítlakových zařízení se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s příslušnými požadavky tohoto nařízení. Přezkoumání a zkoušky k ověření shody tlakových zařízenítlakových zařízení s příslušnými požadavky se provádějí přezkoumáním a zkouškami každého výrobku stanovenými v bodě 4. 4. Ověřování shody přezkoumáním a zkouškami každého jednotlivého tlakového zařízenítlakového zařízení 4.1 Všechna tlaková zařízenítlaková zařízení se jednotlivě přezkoumají a provedou se odpovídající zkoušky stanovené v příslušné harmonizované normě (harmonizovaných normách) nebo rovnocenné zkoušky s cílem ověřit shodu tlakových zařízenítlakových zařízení se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s příslušnými požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují. Pokud tato harmonizovaná norma neexistuje, rozhodne dotčený oznámený subjekt, jaké vhodné zkoušky se mají provést. Oznámený subjekt zejména: a) ověří, zda pracovníci provádějící nerozebíratelné spojenerozebíratelné spoje součástí tlakového zařízenítlakového zařízení a nedestruktivní zkoušky jsou kvalifikováni nebo schváleni v souladu s body 3.1.2 a 3.1.3 přílohy č. 1 k tomuto nařízení, b) zkontroluje certifikát vydaný výrobcemvýrobcem materiálu v souladu s bodem 4.3 přílohy č. 1 k tomuto nařízení a c) provede nebo dá provést konečnou kontrolu a tlakovou zkoušku stanovené v bodě 3.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení a případně přezkoumá bezpečnostní zařízení. 4.2. Oznámený subjekt vydá certifikát shody s ohledem na provedená přezkoumání a zkoušky a každé jednotlivé schválené tlakové zařízenítlakové zařízení opatří nebo nechá na vlastní odpovědnost opatřit svým identifikačním číslem. VýrobceVýrobce uchovává certifikáty shody pro potřeby orgánu dozoru po dobu 10 let od uvedení tlakového zařízenítlakového zařízení na trh. 5. Označení CEOznačení CE a EU prohlášení o shodě 5.1 VýrobceVýrobce umístí označení CEoznačení CE a identifikační číslo oznámeného subjektu stanovené v bodě 3 na každé jednotlivé tlakové zařízenítlakové zařízení, které je ve shodě se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňuje příslušné požadavky tohoto nařízení. 5.2 VýrobceVýrobce vypracuje pro každý model tlakového zařízenítlakového zařízení písemné EU prohlášení o shodě a po dobu 10 let od uvedení tlakového zařízenítlakového zařízení na trh je uchovává pro potřebu orgánu dozoru. V EU prohlášení o shodě je uveden model tlakového zařízenítlakového zařízení, pro nějž bylo vypracováno. Kopii EU prohlášení o shodě na požádání poskytne orgánu dozoru. Pokud s tím oznámený subjekt uvedený v bodě 3 souhlasí, může výrobcevýrobce opatřit tlaková zařízenítlaková zařízení na odpovědnost oznámeného subjektu také identifikačním číslem tohoto subjektu. 6. Pokud s tím oznámený subjekt souhlasí, může výrobcevýrobce na odpovědnost oznámeného subjektu opatřit tlaková zařízenítlaková zařízení identifikačním číslem tohoto subjektu během výrobního procesu. 7. Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce Činnosti výrobcevýrobce mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud to výrobcevýrobce v pověření zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce stanovil. Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce nemůže vykonávat úkoly stanovené v bodě 2. 10. SHODA ZALOŽENÁ NA OVĚŘOVÁNÍ KAŽDÉHO JEDNOTLIVÉHO VÝROBKU (MODUL G) 1. Shoda založená na ověřování každého jednotlivého výrobku je postupem posuzování shodyposuzování shody, kterým výrobcevýrobce provádí činnosti stanovené v bodech 2, 3 a 5 a zabezpečuje a vydává prohlášení, že dané tlakové zařízenítlakové zařízení, jež bylo podrobeno ustanovením bodu 4, je ve shodě s požadavky tohoto nařízení, které se na něj vztahují. 2. Technická dokumentace VýrobceVýrobce vypracuje technickou dokumentaci a dá ji k dispozici oznámenému subjektu stanovenému v bodě 4. Dokumentace musí umožňovat posouzení shody tlakového zařízenítlakového zařízení s příslušnými požadavky a obsahuje odpovídající analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace musí uvádět příslušné požadavky a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat na návrh, výrobu a fungování tlakového zařízenítlakového zařízení. Technická dokumentace musí obsahovat, je-li to relevantní, alespoň tyto údaje: a) všeobecný popis tlakového zařízenítlakového zařízení, b) koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata součástí, podsestav, obvodů, c) popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení těchto výkresů a schémat a fungování tlakového zařízenítlakového zařízení, d) seznam harmonizovaných norem, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie a které byly použity v celém rozsahu nebo zčásti, a popis řešení zvolených ke splnění základních bezpečnostních požadavků tohoto nařízení, pokud tyto harmonizované normy použity nebyly; v případě částečně použitých harmonizovaných norem se v technické dokumentaci uvedou ty části, jež byly použity, e) výsledky provedených konstrukčních výpočtů, provedených přezkoušení, f) protokoly o zkouškách a g) příslušné údaje týkající se schválení výrobních a zkušebních postupů a kvalifikace nebo schválení pracovníků podle požadavků stanovených v bodech 3.1.2 a 3.1.3 přílohy č. 1 k tomuto nařízení. VýrobceVýrobce uchovává technickou dokumentaci pro potřebu orgánu dozoru po dobu 10 let od uvedení tlakového zařízenítlakového zařízení na trh. 3. Výroba VýrobceVýrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyrobeného tlakového zařízenítlakového zařízení s příslušnými požadavky tohoto nařízení. 4. Ověřování Oznámený subjekt, který si výrobcevýrobce zvolil, provede nebo nechá provést odpovídající přezkoumání a zkoušky uvedené v příslušné harmonizované normě (harmonizovaných normách) nebo rovnocenné zkoušky, aby ověřil shodu tlakového zařízenítlakového zařízení s příslušnými požadavky tohoto nařízení. Pokud taková harmonizovaná norma neexistuje, rozhodne dotčený oznámený subjekt, jaké vhodné zkoušky se mají provést za použití jiných technických specifikacítechnických specifikací. Oznámený subjekt zejména a) přezkoumá technickou dokumentaci z hlediska návrhu a výrobních postupů, b) posoudí použité materiály v případech, kdy nejsou ve shodě s příslušnými harmonizovanými normami nebo s evropským schválenímevropským schválením pro materiály pro tlaková zařízenítlaková zařízení, a zkontroluje certifikát vydaný výrobcemvýrobcem materiálu v souladu s bodem 4.3 přílohy č. 1 k tomuto nařízení, c) schválí pracovní postupy pro nerozebíratelné spojenerozebíratelné spoje součástí tlakového zařízenítlakového zařízení nebo zkontroluje, zda byly předem schváleny v souladu s bodem 3.1.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení, d) ověří kvalifikace nebo schválení vyžadovaná podle požadavků stanovených v bodech 3.1.2 a 3.1.3 přílohy č. 1 k tomuto nařízení a e) provede konečnou kontrolu stanovenou v bodě 3.2.1 přílohy č. 1 k tomuto nařízení, provede nebo dá provést tlakovou zkoušku stanovenou v bodě 3.2.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení a případně přezkoumá bezpečnostní zařízení. Oznámený subjekt vydá certifikát shody s ohledem na provedená přezkoumání a zkoušky a schválené tlakové zařízenítlakové zařízení opatří nebo nechá na vlastní odpovědnost opatřit svým identifikačním číslem. VýrobceVýrobce uchovává certifikáty shody pro potřebu orgánu dozoru po dobu 10 let od uvedení tlakového zařízenítlakového zařízení na trh. 5. Označení CEOznačení CE a EU prohlášení o shodě 5.1 VýrobceVýrobce umístí označení CEoznačení CE a identifikační číslo oznámeného subjektu stanovené v bodě 4 na každé jednotlivé tlakové zařízenítlakové zařízení, které splňuje příslušné požadavky tohoto nařízení. 5.2 VýrobceVýrobce vypracuje písemné EU prohlášení o shodě a po dobu 10 let od uvedení tlakového zařízenítlakového zařízení na trh je uchovává pro potřebu orgánu dozoru. V EU prohlášení o shodě je uvedeno tlakové zařízenítlakové zařízení, pro nějž bylo vypracováno. Kopii EU prohlášení o shodě na požádání poskytne orgánu dozoru. 6. Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce Činnosti výrobcevýrobce stanovené v bodech 2 a 5 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud to výrobcevýrobce v pověření zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce stanovil. 11. SHODA ZALOŽENÁ NA ÚPLNÉM ZABEZPEČOVÁNÍ KVALITY (MODUL H) 1. Shoda založená na úplném zabezpečování kvality je postupem posuzování shodyposuzování shody, kterým výrobcevýrobce provádí činnosti stanovené v bodech 2 a 5 a zabezpečuje a vydává prohlášení, že daná tlaková zařízenítlaková zařízení splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují. 2. Výroba VýrobceVýrobce používá schválený systém kvality pro navrhování, výrobu, výstupní kontrolu a zkoušky daných tlakových zařízenítlakových zařízení podle bodu 3 a podléhá dohledu podle bodu 4. 3. Systém kvality 3.1 VýrobceVýrobce podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o posouzení svého systému kvality pro daná tlaková zařízenítlaková zařízení. Žádost musí obsahovat: a) jméno a adresu výrobcevýrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu, b) technickou dokumentaci pro jeden model od každého typu tlakového zařízenítlakového zařízení, který se má vyrábět; technická dokumentace musí obsahovat, je-li to relevantní, alespoň tyto údaje: i) všeobecný popis tlakového zařízenítlakového zařízení, ii) koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata součástí, podsestav, obvodů, iii) popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení těchto výkresů a schémat a fungování tlakového zařízenítlakového zařízení, iv) seznam harmonizovaných norem, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie a které byly použity v celém rozsahu nebo zčásti, a popis řešení zvolených ke splnění základních bezpečnostních požadavků tohoto nařízení, pokud tyto harmonizované normy použity nebyly; v případě částečně použitých harmonizovaných norem se v technické dokumentaci uvedou ty části, jež byly použity, v) výsledky provedených konstrukčních výpočtů, provedených přezkoušení, vi) protokoly o zkouškách, vii) dokumentaci týkající se systému kvality a viii) písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu. 3.2 Systém kvality musí zabezpečovat shodu tlakových zařízenítlakových zařízení s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují. Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcemvýrobcem musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Dokumentace systému kvality musí umožňovat jednotný výklad programů, plánů, příruček a záznamů týkajících se kvality. Dokumentace systému kvality musí obsahovat zejména přiměřený popis a) cílů z hlediska kvality a organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o kvalitu návrhu a výrobku, b) technických specifikacítechnických specifikací návrhu, včetně norem, které budou použity, a v případě, že se příslušné harmonizované normy nepoužijí v celém rozsahu, popis prostředků, které budou použity, aby bylo zajištěno splnění základních požadavků tohoto nařízení, které se na daná tlaková zařízenítlaková zařízení vztahují, c) metod kontroly a ověřování návrhu, postupů a systematických činností, které se použijí při navrhování tlakových zařízenítlakových zařízení náležejících k příslušnému typu tlakových zařízenítlakových zařízení, zejména s ohledem na materiály v souladu s bodem 4 přílohy č. 1 k tomuto nařízení, d) odpovídajících metod, postupů a systematických činností, které se použijí při výrobě, kontrole a zabezpečování kvality, zejména pracovních postupů používaných pro nerozebíratelné spojenerozebíratelné spoje součástí, schválených v souladu s bodem 3.1.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení, e) přezkoumání a zkoušek, které budou prováděny před výrobou, během výroby a po výrobě, s uvedením jejich četnosti, f) záznamů o kvalitě, například protokolů o kontrolách, záznamů z provedených zkoušek, záznamů z provedených kalibrací, zpráv o kvalifikaci nebo schválení příslušných pracovníků, zejména pracovníků, kteří provádějí nerozebíratelné spojenerozebíratelné spoje součástí a nedestruktivní zkoušky stanovené v bodech 3.1.2 a 3.1.3 přílohy č. 1 k tomuto nařízení a g) prostředků umožňujících dohled nad dosahováním požadované kvality návrhu a tlakového zařízenítlakového zařízení a nad efektivním fungováním systému kvality. 3.3 Oznámený subjekt posoudí systém kvality s cílem určit, zda splňuje požadavky stanovené v bodě 3.2. U prvků systému kvality, které odpovídají příslušným specifikacím příslušné harmonizované normy, shodu s těmito požadavky předpokládá. Auditorský tým musí mít zkušenosti se systémy řízení kvality a alespoň jeden jeho člen musí mít zkušenosti s hodnocením technologie daných tlakových zařízenítlakových zařízení a znalosti příslušných požadavků tohoto nařízení. Audit zahrnuje hodnotící návštěvu v provozních prostorách výrobcevýrobce. Auditorský tým přezkoumá technickou dokumentaci stanovenou v bodě 3.1 písm. b), aby ověřil, že je výrobcevýrobce schopen určit příslušné požadavky tohoto nařízení a provádět nezbytná přezkoumání, aby zajistil soulad tlakového zařízenítlakového zařízení s těmito požadavky. Oznámený subjekt oznámí výrobcivýrobci, popřípadě jeho zplnomocněnému zástupcizplnomocněnému zástupci závěry auditu včetně jejich odůvodnění. 3.4 VýrobceVýrobce se zavazuje, že bude plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému kvality a bude jej udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný. 3.5 VýrobceVýrobce informuje oznámený subjekt, který schválil systém kvality, o každé zamýšlené změně systému kvality. Oznámený subjekt navrhované změny posoudí a rozhodne, zda změněný systém kvality bude i nadále splňovat požadavky stanovené v bodě 3.2, nebo zda je třeba nové posouzení. Oznámený subjekt oznámí své rozhodnutí výrobcivýrobci. Oznámení musí obsahovat závěry přezkoumání a odůvodněné rozhodnutí o posouzení. 4. Dohled oznámeným subjektem 4.1 Účelem dohledu je zajistit, aby výrobcevýrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému kvality. 4.2 Za účelem posouzení umožní výrobcevýrobce oznámenému subjektu přístup do prostor určených pro navrhování, výrobu, kontrolu, zkoušky a skladování a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména: a) dokumentaci systému kvality, b) záznamy o kvalitě požadované v části systému kvality týkající se navrhování, například výsledky analýz, výpočtů, zkoušek a c) záznamy o kvalitě požadované ve výrobní části systému kvality, například protokoly o kontrolách, záznamy z provedených zkoušek, záznamy z provedených kalibrací, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků. 4.3 Oznámený subjekt pravidelně provádí audity, aby se ujistil, že výrobcevýrobce udržuje a používá systém kvality, a předkládá výrobcivýrobci zprávu o auditu. Četnost pravidelných auditů musí být taková, aby každé tři roky bylo provedeno celkové nové posouzení. 4.4 Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit u výrobcevýrobce neohlášené kontrolní návštěvy. Potřeba a četnost těchto dodatečných návštěv bude určena na základě systému řízení kontrolních návštěv používaného oznámeným subjektem. Tento systém musí brát v úvahu zejména následující faktory: a) kategorii zařízení, b) výsledky předchozích návštěv, c) potřebu sledovat nápravná opatření, d) případně zvláštní podmínky spojené se schválením systému a e) podstatné změny v organizaci výroby, opatřeních nebo metodách. Při těchto návštěvách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo dát provést zkoušky výrobků, aby ověřil, zda systém kvality řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne výrobcivýrobci zprávu o návštěvě a protokol o zkouškách, pokud byly zkoušky provedeny. 5. Označení CEOznačení CE a EU prohlášení o shodě 5.1 VýrobceVýrobce umístí označení CEoznačení CE a identifikační číslo oznámeného subjektu stanovené v bodě 3.1 na každé jednotlivé tlakové zařízenítlakové zařízení, které splňuje příslušné požadavky tohoto nařízení. 5.2 VýrobceVýrobce vypracuje pro každý model tlakového zařízenítlakového zařízení písemné EU prohlášení o shodě a po dobu 10 od uvedení tlakového zařízenítlakového zařízení na trh je uchovává pro potřebu orgánu dozoru. V EU prohlášení o shodě je uveden model tlakového zařízenítlakového zařízení, pro nějž bylo vypracováno. Kopii EU prohlášení o shodě na požádání poskytne orgánu dozoru. 6. VýrobceVýrobce uchovává pro potřebu orgánu dozoru po dobu 10 let od uvedení tlakového zařízenítlakového zařízení na trh a) technickou dokumentaci stanovenou v bodě 3.1, b) dokumentaci týkající se sytému kvality stanovenou v bodě 3.1, c) informace o změně stanovené v bodě 3.4, jak byla schválena a d) rozhodnutí, zprávy a protokoly oznámeného subjektu stanovené v bodech 3.3, 3.4, 4.3 a 4.4. 7. Každý oznámený subjekt informuje Úřad o schváleních systému kvality, která vydal nebo odejmul, a pravidelně nebo na žádost zpřístupní Úřadu seznam schválení systému kvality, která zamítl, pozastavil nebo jinak omezil. Každý oznámený subjekt informuje ostatní oznámené subjekty o schváleních systému kvality, která zamítl, pozastavil nebo odejmul, a na žádost o schváleních systému kvality, která vydal. 8. Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce Činnosti výrobcevýrobce stanovené v bodech 3.1, 3.5, 5 a 6 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud to výrobcevýrobce v pověření zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce stanovil. 12. SHODA ZALOŽENÁ NA ÚPLNÉM ZABEZPEČOVÁNÍ KVALITY S PŘEZKOUMÁNÍM NÁVRHU (MODUL H1) 1. Shoda založená na úplném zabezpečování kvality s přezkoumáním návrhu a zvláštním dohledem nad konečným posouzením je postupem posuzování shodyposuzování shody, kterým výrobcevýrobce provádí činnosti stanovené v bodech 2 a 6 a zabezpečuje a vydává prohlášení, že daná tlaková zařízenítlaková zařízení splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují. 2. Výroba VýrobceVýrobce používá schválený systém kvality pro navrhování, výrobu, výstupní kontrolu a zkoušky daných tlakových zařízenítlakových zařízení stanovený v bodě 3 a podléhá dohledu stanovenému v bodě 5. Vhodnost technického návrhu tlakových zařízenítlakových zařízení musí být přezkoumána podle bodu 4. 3. Systém kvality 3.1 VýrobceVýrobce podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o posouzení svého systému kvality pro daná tlaková zařízenítlaková zařízení. Žádost musí obsahovat: a) jméno a adresu výrobcevýrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu, b) technickou dokumentaci pro jeden model od každého typu tlakového zařízenítlakového zařízení, který se má vyrábět; technická dokumentace musí obsahovat, je-li to relevantní, alespoň tyto údaje: i) všeobecný popis tlakového zařízenítlakového zařízení, ii) koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata součástí, podsestav, obvodů, iii) popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení těchto výkresů a schémat a fungování tlakového zařízenítlakového zařízení, iv) seznam harmonizovaných norem, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie a které byly použity v celém rozsahu nebo zčásti, a popis řešení zvolených ke splnění základních bezpečnostních požadavků tohoto nařízení, pokud tyto harmonizované normy použity nebyly; v případě částečně použitých harmonizovaných norem se v technické dokumentaci uvedou ty části, jež byly použity, v) výsledky provedených konstrukčních výpočtů, provedených přezkoušení, vi) protokoly o zkouškách, vii) dokumentaci týkající se systému kvality a viii) písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu. 3.2 Systém kvality musí zabezpečovat shodu tlakových zařízenítlakových zařízení s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují. Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcemvýrobcem musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Dokumentace systému kvality musí umožňovat jednotný výklad programů, plánů, příruček a záznamů týkajících se kvality. Dokumentace systému kvality musí obsahovat zejména přiměřený popis: a) cílů z hlediska kvality a organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o kvalitu návrhu a výrobku, b) technických specifikacítechnických specifikací návrhu, včetně norem, které budou použity, a v případě, že se příslušné harmonizované normy nepoužijí v celém rozsahu, popis prostředků, které budou použity, aby bylo zajištěno splnění základních bezpečnostních požadavků uvedených v tomto nařízení, které se na tlakové zařízenítlakové zařízení vztahují, c) metod kontroly a ověřování návrhu, postupů a systematických činností, které se použijí při navrhování tlakových zařízenítlakových zařízení náležejících k příslušnému typu tlakových zařízenítlakových zařízení, zejména s ohledem na materiály v souladu s bodem 4 přílohy č. 1 k tomuto nařízení, d) odpovídajících metod, postupů a systematických činností, které se použijí při výrobě, kontrole a zabezpečování kvality, zejména pracovních postupů používaných pro nerozebíratelné spojenerozebíratelné spoje součástí, schválených v souladu s bodem 3.1.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení, e) přezkoumání a zkoušek, které budou prováděny před výrobou, během výroby a po výrobě, s uvedením jejich četnosti, f) záznamů o kvalitě, například protokolů o kontrolách, záznamů z provedených zkoušek, záznamů z provedených kalibrací, zpráv o kvalifikaci nebo schválení příslušných pracovníků, zejména těch pracovníků, kteří provádějí nerozebíratelné spojenerozebíratelné spoje součástí a nedestruktivní zkoušky stanovené v bodech 3.1.2 a 3.1.3 přílohy č. 1 k tomuto nařízení a g) prostředků umožňujících dohled nad dosahováním požadované kvality návrhu a tlakového zařízenítlakového zařízení a nad efektivním fungováním systému kvality. 3.3 Oznámený subjekt posoudí systém kvality s cílem určit, zda splňuje požadavky stanovené v bodě 3.2. U prvků systému kvality, které odpovídají příslušným specifikacím příslušné harmonizované normy, shodu s těmito požadavky předpokládá. Auditorský tým musí mít zkušenosti se systémy řízení kvality a alespoň jeden jeho člen musí mít zkušenosti s hodnocením v příslušné oblasti tlakových zařízenítlakových zařízení a hodnocením technologie daných tlakových zařízenítlakových zařízení a znalosti příslušných požadavků tohoto nařízení. Audit zahrnuje hodnotící návštěvu v provozních prostorách výrobcevýrobce. Auditorský tým přezkoumá technickou dokumentaci stanovenou v bodě 3.1 písm. b), aby ověřil, že je výrobcevýrobce schopen určit příslušné požadavky tohoto nařízení a provádět nezbytná přezkoumání, aby zajistil soulad tlakového zařízenítlakového zařízení s těmito požadavky. Oznámený subjekt oznámí výrobcivýrobci, popřípadě jeho zplnomocněnému zástupcizplnomocněnému zástupci závěry auditu včetně jejich odůvodnění. 3.4 VýrobceVýrobce se zavazuje, že bude plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému kvality a bude jej udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný. 3.5 VýrobceVýrobce informuje oznámený subjekt, který schválil systém kvality, o každé zamýšlené změně systému kvality. Oznámený subjekt navrhované změny posoudí a rozhodne, zda změněný systém kvality bude i nadále splňovat požadavky stanovené v bodě 3.2, nebo zda je třeba nové posouzení. Oznámený subjekt oznámí své rozhodnutí výrobcivýrobci. Oznámení musí obsahovat závěry přezkoumání a odůvodněné rozhodnutí o posouzení. 3.6 Každý oznámený subjekt informuje Úřad o schváleních systému kvality, která vydal nebo odejmul, a pravidelně nebo na žádost zpřístupní Úřadu seznam schválení systému kvality, která zamítl, pozastavil nebo jinak omezil. Každý oznámený subjekt informuje ostatní oznámené subjekty o schváleních systému kvality, která zamítl, pozastavil nebo odejmul, a na žádost o schváleních systému kvality, která vydal. 4. Přezkoumání návrhu 4.1 VýrobceVýrobce podá žádost o přezkoumání návrhu každého tlakového zařízenítlakového zařízení, u kterého oznámený subjekt stanovený v bodě 3.1 neprovedl přezkoumání návrhu již dříve. 4.2 Žádost musí umožňovat pochopení návrhu, výroby a fungování tlakového zařízenítlakového zařízení a musí umožňovat posouzení shody s požadavky tohoto nařízení, které se na něj vztahují. Žádost musí obsahovat: a) jméno a adresu výrobcevýrobce, b) písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu, c) technickou dokumentaci. Dokumentace musí umožňovat posouzení shody tlakového zařízenítlakového zařízení s příslušnými požadavky a obsahuje odpovídající analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace musí uvádět příslušné požadavky a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat na návrh a fungování tlakového zařízenítlakového zařízení. Technická dokumentace musí obsahovat, je-li to relevantní, alespoň tyto údaje: i) všeobecný popis tlakového zařízenítlakového zařízení, ii) koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata součástí, podsestav, obvodů, iii) popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení těchto výkresů a schémat a fungování tlakového zařízenítlakového zařízení, iv) seznam harmonizovaných norem, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie a které byly použity v celém rozsahu nebo zčásti, a popis řešení zvolených ke splnění základních bezpečnostních požadavků tohoto nařízení, pokud tyto harmonizované normy použity nebyly; v případě částečně použitých harmonizovaných norem se v technické dokumentaci uvedou ty části, jež byly použity, v) výsledky provedených konstrukčních výpočtů, provedených přezkoušení, vi) protokoly o zkouškách a vii) podpůrné důkazy o vhodnosti technického návrhu. Tyto podpůrné důkazy musí odkazovat na veškeré dokumenty, které byly použity, zejména pokud příslušné harmonizované normy nebyly použity v celém rozsahu, a v případě nutnosti zahrnují výsledky zkoušek, které provedla vhodná laboratoř výrobcevýrobce nebo jiná zkušební laboratoř jeho jménem a na jeho odpovědnost. 4.3 Oznámený subjekt žádost přezkoumá a v případě, že návrh splňuje požadavky tohoto nařízení, které se na tlakové zařízenítlakové zařízení vztahují, vydá výrobcivýrobci certifikát EU přezkoumání návrhu. Certifikát musí obsahovat jméno a adresu výrobcevýrobce, závěry přezkoumání, podmínky platnosti certifikátu a údaje nezbytné k identifikaci schváleného návrhu. K certifikátu může být přiložena jedna nebo více příloh. Certifikát a jeho přílohy obsahují všechny náležité informace umožňující vyhodnotit, zda jsou vyrobené výrobky ve shodě s přezkoumaným návrhem, a případně provést kontrolu za provozu. Pokud návrh nesplňuje příslušné požadavky tohoto nařízení, oznámený subjekt odmítne vydat certifikát přezkoumání návrhu a uvědomí o tom žadatele, přičemž odmítnutí podrobně odůvodní. 4.4 Oznámený subjekt dbá na to, aby byl informován o všech změnách obecně uznávaného stavu techniky, které by naznačovaly, že schválený návrh již nemusí být v souladu s příslušnými požadavky tohoto nařízení, a rozhodne, zda tyto změny vyžadují doplňující šetření. Pokud šetření vyžadují, oznámený subjekt o tom informuje výrobcevýrobce. VýrobceVýrobce informuje oznámený subjekt, který vydal certifikát EU přezkoumání návrhu, o všech změnách schváleného návrhu, které mohou mít vliv na shodu se základními bezpečnostními požadavky tohoto nařízení nebo na podmínky platnosti certifikátu. Tyto změny musí oznámený subjekt, který vydal certifikát EU přezkoumání návrhu, dodatečně schválit formou dodatku k původnímu certifikátu EU přezkoumání návrhu. 4.5 Každý oznámený subjekt informuje Úřad o certifikátech EU přezkoumání návrhu nebo dodatcích k nim, které vydal nebo odejmul, a pravidelně nebo na žádost zpřístupní Úřadu seznam certifikátů nebo dodatků k nim, které zamítl, pozastavil nebo jinak omezil. Každý oznámený subjekt informuje ostatní oznámené subjekty o certifikátech EU přezkoumání návrhu nebo dodatcích k nim, které zamítl, pozastavil nebo jinak omezil, a na žádost rovněž o certifikátech nebo dodatcích k nim, které vydal. Evropská komise, členské státy Evropské unie a jiné oznámené subjekty mohou požádat oznámený subjekt o kopii certifikátů EU přezkoumání návrhu nebo dodatků k nim. Evropská komise a členské státy Evropské unie mohou požádat oznámený subjekt o kopii technické dokumentace a výsledků přezkoumání jím provedených. Do uplynutí doby platnosti certifikátu EU přezkoumání návrhu uchovává oznámený subjekt kopii tohoto certifikátu, jeho příloh a dodatků, jakož i soubor technické dokumentace včetně dokumentace předložené výrobcemvýrobcem. 4.6 VýrobceVýrobce uchovává pro potřebu orgánu dozoru kopii certifikátu EU přezkoumání návrhu, jeho příloh a dodatků spolu s technickou dokumentací po dobu 10 let od uvedení tlakového zařízenítlakového zařízení na trh. 5. Dohled oznámeným subjektem 5.1 Účelem dohledu je zajistit, aby výrobcevýrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému kvality. 5.2 Za účelem posouzení umožní výrobcevýrobce oznámenému subjektu přístup do prostor určených pro navrhování, výrobu, kontrolu, zkoušky a skladování a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména a) dokumentaci systému kvality, b) záznamy o kvalitě požadované v části systému kvality týkající se navrhování, například výsledky analýz, výpočtů, zkoušek a c) záznamy o kvalitě požadované ve výrobní části systému kvality, například protokoly o kontrolách, záznamy z provedených zkoušek, záznamy z provedených kalibrací, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků. 5.3 Oznámený subjekt pravidelně provádí audity, aby se ujistil, že výrobcevýrobce udržuje a používá systém kvality, a předkládá výrobcivýrobci zprávu o auditu. Četnost pravidelných auditů musí být taková, aby každé tři roky bylo provedeno celkové nové posouzení. 5.4 Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit u výrobcevýrobce neohlášené kontrolní návštěvy. Potřeba a četnost těchto dodatečných návštěv bude určena na základě systému řízení kontrolních návštěv používaného oznámeným subjektem. Tento systém musí brát v úvahu zejména následující faktory: a) kategorii zařízení, b) výsledky předchozích návštěv, c) potřebu sledovat nápravná opatření, d) případně zvláštní podmínky spojené se schválením systému a e) podstatné změny v organizaci výroby, opatřeních nebo metodách. Při těchto návštěvách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo dát provést zkoušky výrobků, aby ověřil, zda systém kvality řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne výrobcivýrobci zprávu o návštěvě a protokol o zkouškách, pokud byly zkoušky provedeny. 5.5 Zvláštní dohled nad konečným posouzením Konečné posouzení stanovené v bodě 3.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení podléhá zvýšenému dohledu formou neohlášených kontrolních návštěv ze strany oznámeného subjektu. V průběhu těchto návštěv oznámený subjekt provádí přezkoumání tlakových zařízenítlakových zařízení. Oznámený subjekt poskytne výrobcivýrobci zprávu o návštěvě a protokol o zkouškách, pokud byly zkoušky provedeny. 6. Označení CEOznačení CE a EU prohlášení o shodě 6.1 VýrobceVýrobce umístí označení CEoznačení CE a identifikační číslo oznámeného subjektu stanovené v bodě 3.1 na každé jednotlivé tlakové zařízenítlakové zařízení, které splňuje požadavky tohoto nařízení. 6.2 VýrobceVýrobce vypracuje pro každý model tlakového zařízenítlakového zařízení písemné EU prohlášení o shodě a po dobu 10 let od uvedení tlakového zařízenítlakového zařízení na trh je uchovává pro potřebu orgánu dozoru. V EU prohlášení o shodě je uveden model tlakového zařízenítlakového zařízení, pro nějž bylo vypracováno, a rovněž číslo certifikátu přezkoumání návrhu. Kopii EU prohlášení o shodě na požádání poskytne orgánu dozoru. 7. VýrobceVýrobce uchovává pro potřebu orgánu dozoru po dobu 10 let od uvedení tlakového zařízenítlakového zařízení na trh a) dokumentaci týkající se sytému kvality stanovenou v bodě 3.1, b) informace o změně uvedené v bodě 3.5, jak byla schválena a c) rozhodnutí, zprávy a protokoly oznámeného subjektu stanovené v bodech 3.5, 5.3 a 5.4. 8. Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce výrobcevýrobce může jménem výrobcevýrobce a na jeho odpovědnost podat žádost stanovenou v bodech 4.1 a 4.2 a vykonávat úkoly stanovené v bodech 3.1, 3.5, 4.4, 4.6, 6 a 7, pokud to výrobcevýrobce v pověření zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce stanovil. Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 219/2016 Sb. EU PROHLÁŠENÍ O SHODĚ (č. XXXX)8) 1. Tlakové zařízeníTlakové zařízení nebo sestava (číslo výrobku, typu nebo výrobní dávky, nebo sériové číslo): 2. Jméno a adresa výrobcevýrobce a případně jeho zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce: 3. Toto prohlášení o shodě se vydává na výhradní odpovědnost výrobcevýrobce. 4. Předmět prohlášení (identifikace tlakového zařízenítlakového zařízení nebo sestavy umožňující je zpětně vysledovat; je-li to pro účely identifikace tlakového zařízenítlakového zařízení nebo sestavy nezbytné, může zahrnovat vyobrazení): a) popis tlakového zařízenítlakového zařízení nebo sestavy, b) použitý postup posuzování shodyposuzování shody nebo c) v případě sestav popis tlakových zařízenítlakových zařízení tvořících sestavu a použité postupy posuzování shodyposuzování shody. 5. Výše popsaný předmět prohlášení je ve shodě s příslušnými harmonizačními právními předpisy Evropské unie: 6. Odkazy na příslušné harmonizované normy, které byly použity, nebo na jiné technické specifikacetechnické specifikace, na jejichž základě se shoda prohlašuje: 7. Případně název, adresa a číslo oznámeného subjektu, který provedl posouzení shody, a číslo vydaného certifikátu a odkaz na certifikát EU přezkoušení výrobního typu, certifikát EU přezkoušení konstrukčního typu, certifikát EU přezkoumání návrhu nebo certifikát shody. 8. Další informace: Podepsáno za a jménem: (místo a datum vydání) (jméno, funkce) (podpis) (případně identifikace osoby, která je oprávněna podepsat právně závazné prohlášení za výrobcevýrobce nebo jeho zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce) 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/68/EU ze dne 15. května 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání tlakových zařízení na trh. 2) Nařízení vlády č. 119/2016 Sb., o posuzování shody jednoduchých tlakových nádob při jejich dodávání na trh. 3) Nařízení vlády č. 194/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na aerosolové rozprašovače, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. 5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013 ze dne 5. února 2013 o schvalování zemědělských a lesnických vozidel a dozoru nad trhem s těmito vozidly. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ze dne 15. ledna 2013 o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly. 6) Nařízení vlády č. 22/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na spotřebiče plynných paliv. Nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 54/2015 Sb., o technických požadavcích na zdravotnické prostředky. Nařízení vlády č. 122/2016 Sb., o posuzování shody výtahů a jejich bezpečnostních komponent. Nařízení vlády č. 116/2016 Sb., o posuzování shody zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu při jejich dodávání na trh. Nařízení vlády č. 118/2016 Sb., o posuzování shody elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí při jejich dodávání na trh. 7) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 208/2011 Sb., o technických požadavcích na přepravitelná tlaková zařízení. Příloha č. I k vyhlášce č. 8/1985 Sb., o Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění pozdějších předpisů. Úmluva č. 147/1947 Sb., o mezinárodním civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů. 8) Výrobce může přidělit prohlášení o shodě číslo.
Vyhláška č. 218/2016 Sb.	Vyhláška č. 218/2016 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 15. 7. 2016, datum účinnosti 1. 9. 2016, částka 84/2016 * Čl. I - Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění vyhlášky č. 166/2007 Sb., vyhlášky č. 340/2007 Sb., vyhlášky č. 239/2009 Sb., vyhlášky č. 162/2010 Sb., vyhlášky č. 391/2011 Sb. a vyhlášky č. 389/2013 * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 9. 2016 218 VYHLÁŠKA ze dne 7. července 2016, kterou se mění vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 366/2011 Sb. a zákona č. 313/2013 Sb., k provedení § 9 odst. 6 tohoto zákona: Čl. I Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění vyhlášky č. 166/2007 Sb., vyhlášky č. 340/2007 Sb., vyhlášky č. 239/2009 Sb., vyhlášky č. 162/2010 Sb., vyhlášky č. 391/2011 Sb. a vyhlášky č. 389/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Přijatelným standardem se rozumí zvládání základní životní potřeby v kvalitě a způsobem, který je běžný a obvyklý, a který umožňuje, aby tato potřeba byla zvládnuta bez každodenní pomoci jiné osoby.“. 2. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 505/2006 Sb. Vymezení schopností zvládat základní životní potřeby a) Mobilita Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna zvládat 1. vstávání a usedání, 2. stoj, 3. zaujímat a měnit polohy, 4. pohybovat se chůzí krok za krokem, popřípadě i s přerušováním zastávkami, v bytě a běžném terénu v dosahu alespoň 200 m, a to i po nerovném povrchu, 5. otevírat a zavírat dveře, 6. chůzi po schodech v rozsahu jednoho patra směrem nahoru i dolů, 7. nastupovat a vystupovat z dopravních prostředků včetně bariérových, a používat je. b) Orientace Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna 1. poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem, 2. mít přiměřené duševní kompetence, 3. orientovat se osobou, časem a místem, 4. orientovat se v přirozeném sociálním prostředí, 5. orientovat se v obvyklých situacích a přiměřeně v nich reagovat. c) Komunikace Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna 1. vyjadřovat se srozumitelně mluvenou řečí a dorozumět se jejím prostřednictvím s jinými osobami v rozsahu běžné slovní zásoby odpovídající věku a sociálnímu postavení, 2. chápat obsah přijímaných a sdělovaných zpráv, 3. vytvářet rukou psanou krátkou zprávu, 4. porozumět všeobecně používaným základním obrazovým symbolům a zvukovým signálům, 5. používat běžné komunikační prostředky. d) Stravování Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna 1. vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny, 2. nalít nápoj, 3. rozdělit stravu na menší kousky a naservírovat ji, 4. najíst se a napít, 5. dodržovat stanovený dietní režim, 6. konzumovat stravu v obvyklém denním režimu, 7. přemístit nápoj a stravu na místo konzumace. e) Oblékání a obouvání Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna 1. vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem, 2. rozeznat rub a líc oblečení a správně je vrstvit, 3. oblékat se a obouvat se, 4. svlékat se a zouvat se, 5. manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem. f) Tělesná hygiena Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna 1. použít hygienické zařízení, 2. dodržovat tělesnou hygienu, mýt si a osušovat si jednotlivé části těla, 3. provádět celkovou hygienu, 4. česat se, provádět ústní hygienu, holit se. g) Výkon fyziologické potřeby Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna 1. včas používat WC, 2. zaujmout vhodnou polohu, 3. vyprázdnit se, 4. provést očistu, 5. používat hygienické pomůcky. h) Péče o zdraví Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna 1. dodržovat stanovený léčebný režim, 2. provádět stanovené preventivní, léčebné a léčebně rehabilitační a ošetřovatelské postupy a opatření a používat k tomu potřebné léky nebo pomůcky, 3. rozpoznat zdravotní problém a v případě potřeby vyhledat nebo přivolat pomoc. i) Osobní aktivity Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna 1. navazovat kontakty a vztahy s jinými osobami, 2. plánovat a uspořádat osobní aktivity, 3. styku se společenským prostředím, 4. stanovit si a dodržet denní program, 5. vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí, například vzdělávání, zaměstnání, volnočasové aktivity, vyřizovat své záležitosti. j) Péče o domácnost Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna 1. nakládat s penězi v rámci osobních příjmů a domácnosti, 2. manipulovat s předměty denní potřeby, 3. obstarat si běžný nákup, 4. ovládat běžné domácí spotřebiče, 5. uvařit si jednoduché teplé jídlo a nápoj, 6. vykonávat běžné domácí práce, nakládat s prádlem, mýt nádobí, 7. obsluhovat topení, 8. udržovat pořádek.“. Čl. II Přechodné ustanovení V řízeních o příspěvku na péčipéči, která byla zahájena a nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se schopnost zvládat základní životní potřeby posuzuje podle vyhlášky č. 505/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2016. Ministryně: Mgr. Marksová v. r.
Nařízení vlády č. 217/2016 Sb.	Nařízení vlády č. 217/2016 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací Vyhlášeno 15. 7. 2016, datum účinnosti 30. 7. 2016, částka 84/2016 * Čl. I - Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 30. 7. 2016 217 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. června 2016, kterým se mění nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací Vláda nařizuje podle § 108 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 392/2005 Sb. a zákona č. 267/2015 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 30 odst. 3, § 34 odst. 1 a § 77 odst. 5 zákona, a podle § 21 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění zákona č. 362/2007 Sb. a zákona č. 189/2008 Sb., k provedení § 7 odst. 7 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci: Čl. I Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, se mění takto: 1. V § 1 se odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 2. § 2 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 4 zní: „§ 2 Základní pojmy Pro účely tohoto nařízení se rozumí a) určujícím ukazatelem fyzikální veličina, která charakterizuje hluk, infrazvuk, ultrazvuk nebo vibrace a používá se k hodnocení nepříznivých účinků hluku, infrazvuku, ultrazvuku a vibrací z hlediska ochrany veřejného zdraví, b) hlukem s tónovými složkami hluk, v jehož kmitočtovém spektru je hladina akustického tlaku v třetinooktávovém pásmu, případně i ve dvou bezprostředně sousedících třetinooktávových pásmech, o více než 5 dB vyšší než hladiny akustického tlaku v obou sousedních třetinooktávových pásmech a v pásmu kmitočtu 10 Hz až 160 Hz je ekvivalentní hladina akustického tlaku v tomto třetinooktávovém pásmu vyšší než hladina prahu slyšení stanovená pro toto kmitočtové pásmo v příloze č. 1 k tomuto nařízení; hlukem s tónovými složkami je vždy hudba nebo zpěv; pokud nelze hluk s tónovými složkami identifikovat na základě uvedené definice, lze použít definici vycházející z úzkopásmové analýzy, c) vysokoenergetickým impulsním hlukem hluk tvořený zvukovými impulsy ve venkovním prostoru, jejichž zdrojem jsou výbuchy v lomech a dolech, sonické třesky, demoliční a průmyslové procesy s pomocí výbušnin, střelba z těžkých zbraní, zkoušky výbušnin, další zdroje výbuchů, jejichž ekvivalentní hmotnost trinitrotoluenu překračuje 25 g, a podobné zdroje, a které v místě posouzení splňují kritéria stanovená v příloze č. 4 k tomuto nařízení, d) vysoce impulsním hlukem hluk tvořený zvukovými impulsy ve venkovním prostoru, vznikajícími při střelbě z lehkých zbraní, explozí výbušnin s hmotností pod 25 g ekvivalentní hmotnosti trinitrotoluenu a při vzájemném nárazu pevných těles, a které v místě posouzení splňují kritéria stanovená v příloze č. 4 k tomuto nařízení, e) proměnným hlukem hluk, jehož hladina akustického tlaku se v daném místě mění v závislosti na čase o více než 5 dB, f) ustáleným hlukem hluk, jehož hladina akustického tlaku se v daném místě nemění v závislosti na čase o více než 5 dB, g) hladinou špičkového akustického tlaku Lpeak nejvyšší okamžitá hladina akustického tlaku v daném časovém intervalu, h) maximální hladinou akustického tlaku Lmax nejvyšší hladina akustického tlaku v daném časovém intervalu, i) přípustným expozičním limitem limit vyjadřující expozici zaměstnance hluku nebo vibracím přepočtenou na osmihodinovou směnu, j) hygienickým limitem limit expozice hluku nebo vibracím při práci pro směnu kratší nebo delší než osmihodinová směna nebo jako požadavek na pracoviště, k) sledovaným obdobím pro hodnocení průměrné expozice hluku týdenní, měsíční i delší doba ve smyslu určené normy podle ČSN ISO 1999, kterou se odhaduje ztráta sluchu vlivem hluku, l) sledovaným obdobím pro hodnocení průměrné expozice vibracím týdenní, měsíční i delší doba ve smyslu určené normy podle ČSN EN ISO 5349-1, kterou se měří a hodnotí expozice vibracím přenášeným na ruce, m) charakteristickým letovým dnem průměrné provozní podmínky na letišti odvozené pro posouzení dlouhodobé expozice hluku, které se určí jako průměrný 24 hodinový počet vzletů a přistání letadel na daném letišti, vypočtený z celkového počtu vzletů a přistání všech letadel na daném letišti od 1. května do 31. října kalendářního roku; přitom se oddělí počet pohybů pro dobu denní a dobu noční, n) starou hlukovou zátěží hluk v chráněném venkovním prostoru a chráněných venkovních prostorech staveb působený dopravou na pozemních komunikacích nebo drahách, který existoval již před 1. lednem 2001 a překračoval hodnoty hygienických limitů stanovené k tomuto datu pro chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor stavby, o) uceleným úsekem pozemní komunikace nebo dráhy úsek vymezený podle jiných právních předpisů staničením4), a není-li takto ucelený úsek vymezen, považuje se za něj úsek homogenní z hlediska hodnocení hluku, p) stacionárními zdroji hluku zejména stavby, objekty, provozovny a areály sloužící průmyslové a zemědělské výrobě, obchodní a administrativní činnosti a službám, včetně dopravy v těchto areálech, nepohybující se stroje a zařízení pevně fixované na své místo nebo ty, jejichž akční rádius je při pracovním nasazení omezen, dále přenosné a převozné stroje a zařízení, které se při svém použití jako celek nepohybují; za stacionární zdroje hluku se pro účely tohoto nařízení nepovažují zdroje související s činnostmi spojenými s běžným užíváním bytu, bytového domu, rodinného domu, stavby pro rodinnou rekreaci a pozemků k nim náležejících, s výjimkou zařízení pro větrání a vytápění, q) prolukou nezastavěný prostor ve stávající souvislé zástavbě včetně nezastavěného nároží, který je určen k zastavění, r) údržbou a rekonstrukcí železničních drah činnosti související s výměnou nebo obnovou železničního svršku, spodku a souvisejících zařízení, podbíjení a broušení kolejí, případně přidání koleje, předelektrizační úpravy, elektrizace dráhy a jiné související úpravy, při kterých nedochází ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb, s) prostorem významným z hlediska pronikání hluku prostor před výplní otvoru obvodového pláště stavby zajišťující přímé přirozené větrání, za níž se nachází chráněný vnitřní prostor stavby, pokud tento chráněný prostor nelze přímo větrat jinak. 4) Vyhláška č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 3 odstavec 5 zní: „(5) Při stanovení průměrné expozice hluku na pracovišti za sledované období se vychází z celkového počtu směn v daném období a počtu směn, při kterých je zaměstnanec exponován hluku.“. 4. V § 3 se doplňují odstavce 6 až 9, které znějí: „(6) Postup podle odstavce 5 se použije také v případě pravidelných nebo nepravidelných směn s odlišnou dobou trvání než 8 hodin, při proměnlivém počtu hodin za sledované období, avšak jednotlivé denní expozice hluku je třeba nejprve přepočítat na pracovní dobu 8 hodin. (7) Průměrná týdenní expozice hluku LAeq,w se vypočítá podle vztahu: LAeq,w=10·lg15∑k=1n100,1·LAeq,8h,k,dB, kde n je počet směn během týdenní pracovní doby, při kterých je zaměstnanec exponován hluku. (8) Průměrná měsíční expozice hluku LAeq,s se vypočítá podle vztahu: LAeq,s=10·lg1s∑k=1n100,1·LAeq,8h,k,dB, kde n je počet směn během měsíční pracovní doby, při kterých je zaměstnanec exponován hluku, a s je celkový počet pracovních dnů v daném měsíci. (9) Podle vztahu uvedeného v odstavci 8 se postupuje obdobně při výpočtu průměrné expozice zaměstnance hluku za sledované období delší než jeden měsíc.“. 5. V § 8 se odstavec 5 označuje jako odstavec 2. 6. V § 8 odst. 2 se slova „T je osmihodinová směna“ nahrazují slovy „T je jiná než osmihodinová směna v minutách“. 7. V § 9 odst. 3 písm. i) se slova „zařízením závodní preventivní péče“ nahrazují slovy „poskytovatelem pracovnělékařských služeb“. 8. V nadpisu části třetí se za slova „HLUK V CHRÁNĚNÝCH VNITŘNÍCH PROSTORECH“ vkládá slovo „STAVEB“. 9. V § 11 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Určujícími ukazateli hluku jsou ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T a maximální hladina akustického tlaku A LAmax, případně odpovídající hladiny v kmitočtových pásmech.“ a ve větě třetí se slova „, s výjimkou účelových komunikací,“ zrušují. 10. V § 11 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „V případě hluku s tónovými složkami, s výjimkou hluku z dopravy na pozemních komunikacích, dráhách a z leteckého provozu, se přičte další korekce -5 dB.“. 11. V § 11 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „V případě hluku s tónovými složkami, s výjimkou hluku z dopravy na pozemních komunikacích, dráhách a z leteckého provozu, se přičte další korekce -5 dB.“. 12. V § 11 odst. 4 a 5 se slova „v ekvivalentní hladině“ nahrazují slovy „ekvivalentní hladiny“. 13. V § 12 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Určujícím ukazatelem hluku, s výjimkou vysokoenergetického impulsního hluku, je ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T a odpovídající hladiny v kmitočtových pásmech.“ a ve větě třetí se slova „, s výjimkou účelových komunikací,“ zrušují. 14. V § 12 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Určujícím ukazatelem vysokoenergetického impulsního hluku je ekvivalentní hladina akustického tlaku C LCeq,T a současně průměrná hladina expozice zvuku C LCE jednotlivých impulsů.“. 15. V § 12 odst. 3 větě první se slova „se rovná“ zrušují, slovo „podle“ se nahrazuje slovy „, které jsou uvedeny v tabulce č. 1 části A“ a věta třetí se nahrazuje větou „V případě hluku s tónovými složkami, s výjimkou hluku z dopravy na pozemních komunikacích, dráhách a z leteckého provozu, se přičte další korekce -5 dB.“. 16. V § 12 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 6, které znějí: „(4) Stará hluková zátěž LAeq,16h pro denní dobu a LAeq,8h pro noční dobu se zjišťuje měřením nebo výpočtem z údajů o roční průměrné denní intenzitě a skladbě dopravy v roce 2000 poskytnutých správcem popřípadě vlastníkem pozemní komunikace nebo dráhy. Hygienický limit stanovený pro starou hlukovou zátěž se vztahuje na ucelené úseky pozemní komunikace nebo dráhy. (5) Hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku A staré hlukové zátěže stanovený součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T 50 dB a korekce pro starou hlukovou zátěž uvedené v tabulce č. 1 části A přílohy č. 3 k tomuto nařízení zůstává zachován i a) po položení nového povrchu vozovky, prováděné údržbě a rekonstrukci železničních drah nebo rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy a b) pro krátkodobé objízdné trasy. (6) Hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku A staré hlukové zátěže stanovený součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T 50 dB a korekce pro starou hlukovou zátěž uvedené v tabulce č. 1 části A přílohy č. 3 k tomuto nařízení nelze uplatnit v případě, že se hluk působený dopravou na pozemních komunikacích a dráhách po 1. lednu 2001 v předmětném úseku pozemní komunikace nebo dráhy zvýšil o více než 2 dB. V tomto případě se hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,T stanoví postupem podle odstavce 3. Jestliže ale byla hodnota hluku působeného dopravou na pozemních komunikacích a dráhách před jejím zvýšením o více než 2 dB podle věty první vyšší než hodnoty uvedené v tabulce č. 2 části A přílohy č. 3 k tomuto nařízení, pak se k hygienickým limitům ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,T stanoveným podle odstavce 3 přičte další korekce +5 dB.“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 7 až 9. 17. V § 12 odst. 8 se věta poslední zrušuje. 18. V § 15 odstavec 2 zní: „(2) Při stanovení průměrné expozice vibracím na pracovišti za sledované období se vychází z celkového počtu směn v daném období a počtu směn, při kterých je zaměstnanec exponován vibracím.“. 19. V § 15 se doplňují odstavce 3 až 8, které znějí: „(3) Postup podle odstavce 2 se použije také v případě pravidelných nebo nepravidelných směn s odlišnou dobou trvání než 8 hodin, při proměnlivém počtu hodin za sledované období, avšak jednotlivé denní expozice vibracím je třeba nejprve přepočítat na pracovní dobu 8 hodin. (4) Průměrná týdenní expozice vibracím vyjádřená průměrnou souhrnnou váženou hladinou zrychlení vibrací Law,w se vypočítá podle vztahu: Law,w=10·lg15∑k=1n100,1·Law,8h,k,dB, kde n je počet směn během týdenní pracovní doby, při kterých je zaměstnanec exponován vibracím. (5) Průměrná týdenní expozice vibracím vyjádřená průměrnou souhrnnou váženou efektivní hodnotou zrychlení vibrací aew,w se vypočítá podle vztahu: aew,w=15∑i=1naew,8h,i2,m.s-2, kde n je počet směn během týdenní pracovní doby, při kterých je zaměstnanec exponován vibracím. (6) Průměrná měsíční expozice vibracím vyjádřená průměrnou souhrnnou váženou hladinou zrychlení vibrací Law,s se určí podle vztahu: Law,s=10·lg1s∑k=1n100,1·Law,8h,k,dB, kde n je počet směn během měsíční pracovní doby, při kterých je zaměstnanec exponován vibracím, a s je celkový počet pracovních dnů v daném měsíci. (7) Průměrná měsíční expozice vibracím vyjádřená průměrnou souhrnnou váženou efektivní hodnotou zrychlení vibrací aew,s se určí podle vztahu: aew,s=1s∑i=1naew,8h,i2,m.s-2, kde n je počet směn během měsíční pracovní doby, při kterých je zaměstnanec exponován vibracím, a s je celkový počet pracovních dnů v daném měsíci. (8) Podle vztahu uvedeného v odstavci 7 se postupuje obdobně při výpočtu průměrné expozice zaměstnance vibracím za sledované období delší než jeden měsíc.“. 20. V § 20 odst. 2 se slovo „musejí“ nahrazuje slovem „musí“. 21. V § 20 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) V chráněném venkovním prostoru staveb se hladiny akustického tlaku stanovují pro dopadající zvukovou vlnu.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 22. V § 20 odstavec 4 zní: „(4) Při měření hluku v chráněných venkovních prostorech staveb, chráněném venkovním prostoru a v chráněných vnitřních prostorech staveb se uvádí nejistota, kterou se rozumí rozšířená kombinovaná standardní nejistota měření. Nejistota musí být uplatněna při hodnocení naměřených hodnot. Výsledná hodnota hladiny akustického tlaku nepřekračuje hygienický limit, jestliže výsledná ekvivalentní hladina akustického tlaku po odečtení hodnoty nejistoty je rovna nebo je nižší než hygienický limit nebo výsledná maximální hladina akustického tlaku je rovna nebo je nižší než hygienický limit.“. 23. V § 20 odst. 5 se slovo „hodnocení“ nahrazuje slovem „posuzování“, slovo „hlukového“ se nahrazuje slovem „určujícího“, za slova „v chráněných vnitřních prostorech staveb“ se vkládají slova „, zjištěných výpočtem nebo měřením,“ a doplňuje se věta „Věta první se nepoužije v případě hodnocení naměřené hodnoty určujícího ukazatele hluku vzhledem k hygienickému limitu.“. 24. V § 20 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Za prokazatelné navýšení hluku ve smyslu § 77 odst. 5 zákona se považuje navýšení větší než 2 dB ke dni posouzení prokazatelného navýšení hluku oproti naměřeným hodnotám hluku nebo oproti hodnotám hluku vypočteným v akustickém posouzení zdroje hluku předloženém příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví v rámci žádosti o vydání stanoviska podle § 77 odst. 2 a 4 zákona. Akustickým posouzením zdroje hluku podle věty první se rozumí takové posouzení, které je zpracováno na základě údajů o zdroji hluku ne starších 9 měsíců přede dnem podání žádosti uvedené ve větě první.“. 25. § 21 zní: „§ 21 Při hodnocení hluku a vibrací na pracovišti a vibrací v chráněných vnitřních prostorech staveb se uplatňuje nejistota, kterou se rozumí rozšířená kombinovaná standardní nejistota měření. Nejistota musí být uplatněna při hodnocení naměřených hodnot. Výsledná hodnota určující veličiny hluku a vibrací na pracovišti a vibrací v chráněných vnitřních prostorech staveb prokazatelně splňuje hygienický limit, jestliže je po přičtení hodnoty nejistoty nižší než hygienický limit.“. 26. Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb. Korekce pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněném vnitřním prostoru staveb Druh chráněného vnitřního prostoru\| Doba pobytu\| Korekce v dB ---\|---\|--- Nemocniční pokoje\| doba mezi 6.00 a 22.00 hodinou\| 0 doba mezi 22.00 a 6.00 hodinou\| -15 Lékařské vyšetřovny, ordinace\| po dobu používání\| -5 Obytné místnosti\| doba mezi 6.00 a 22.00 hodinou\| 0+) doba mezi 22.00 a 6.00 hodinou\| -10+) Přednáškové síně, učebny a pobytové místnosti škol, jeslí a staveb pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání\| po dobu používání\| +5 Pro ostatní druhy chráněného vnitřního prostoru v tabulce jmenovitě neuvedené se použijí hodnoty pro prostory funkčně obdobné. Účel užívání stavby je u staveb povolených před 1. lednem 2007 dán kolaudačním rozhodnutím, u později povolených staveb oznámením stavebního úřadu nebo kolaudačním souhlasem. Uvedené hygienické limity se nevztahují na hluk způsobený používáním chráněné místnosti. +) Pro hluk z dopravy v okolí dálnic, silnic I. a II. třídy a místních komunikací I. a II. třídy, kde je hluk z dopravy na těchto komunikacích převažující, a v ochranném pásmu drah se přičítá další korekce + 5 dB. Tato korekce se nepoužije ve vztahu ke chráněnému vnitřnímu prostoru staveb povolených k užívání k určenému účelu po dni 31. prosince 2005.“. 27. Nadpis přílohy č. 3 zní: „Stanovení hygienických limitů hluku v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru“. 28. V příloze č. 3 části A se tabulka označuje jako „Tabulka č. 1“. 29. V příloze č. 3 části A se pod označení tabulky č. 1 vkládá nadpis, který zní: „Korekce pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru“. 30. V příloze č. 3 části A text pod tabulkou č. 1 zní: „Korekce uvedené v tabulce se nesčítají. Pro noční dobu se pro chráněný venkovní prostor staveb přičítá další korekce -10 dB, s výjimkou hluku z dopravy na železničních dráhách, kde se použije korekce -5 dB. Pravidla použití korekce uvedené v tabulce č. 1: 1) Použije se pro hluk z provozu stacionárních zdrojů a hluk ze železničních stanic zajišťujících vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů. Pro hluk ze železničních stanic zajišťujících vlakotvorné práce, které byly uvedeny do provozu přede dnem 1. listopadu 2011, se přičítá pro noční dobu další korekce +5 dB. 2) Použije se pro hluk z dopravy na dráhách, silnicích III. třídy, místních komunikacích III. třídy a účelových komunikacích ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 3) Použije se pro hluk z dopravy na dálnicích, silnicích I. a II. třídy a místních komunikacích I. a II. třídy v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy. 4) Použije se pro stanovení hodnoty hygienického limitu staré hlukové zátěže.“. 31. V příloze č. 3 části A se doplňuje tabulka č. 2, která včetně nadpisu zní: „Tabulka č. 2 Hodnoty hluku působeného dopravou na pozemních komunikacích a dráhách pro použití další korekce + 5 dB podle § 12 odst. 6 věty třetí Pozemní komunikace a železniční dráhy\| Doba dne\| LAeq,T [dB] ---\|---\|--- Dálnice, silnice I. a II.tř., místní komunikace I. a II.tř.\| Denní\| 65 Noční\| 55 Silnice III. tř, komunikace III.tř. a účelové komunikace\| Denní\| 60 Noční\| 50 Železniční dráhy v ochranném pásmu dráhy\| Denní\| 65 Noční\| 60 Železniční dráhy mimo ochranné pásmo dráhy\| Denní\| 60 Noční\| 55 “. 32. Příloha č. 5 zní: „Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb. Korekce na využití prostoru ve stavbách a chráněném vnitřním prostoru staveb, denní dobu a povahu vibrací Druh chráněného vnitřního prostoru\| Doba dne\| Povaha vibrací ---\|---\|--- Přerušované a nepřerušované vibrace\| Opakující se otřesy Korekce [dB]\| [-]\| [dB]\| [-] 1\\. Operační sály\| Denní doba\| 0\| 1\| 0\| 1 Noční doba\| 0\| 1\| 0\| 1 2\\. Obytné místnosti\| Denní doba\| 6\| 2\| 24\| 16 Noční doba\| 3\| 1,41\| 3\| 1,41 3\\. Nemocniční pokoje\| Denní doba\| 6\| 2\| 24\| 16 Noční doba\| 3\| 1,41\| 3\| 1,41 4\\. Přednáškové síně, učebny a pobytové místnosti škol, jeslí a staveb pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání Denní doba\| 6\| 2\| 24\| 16 Noční doba\| 3\| 1,41\| 3\| 1,41 5\\. Ostatní chráněné vnitřní prostory staveb\| Nepřetržitě\| 12\| 4\| 42\| 128 Maximálně jsou přípustné 3 výskyty otřesů za den.“. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr zdravotnictví: MUDr. Němeček, MBA, v. r.
Vyhláška č. 216/2016 Sb.	Vyhláška č. 216/2016 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 278/1998 Sb., k provedení zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 13. 7. 2016, datum účinnosti 15. 7. 2016, částka 83/2016 * Čl. I - Vyhláška č. 278/1998 Sb., k provedení zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb., ve znění vyh * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 15. 7. 2016 216 VYHLÁŠKA ze dne 8. července 2016, kterou se mění vyhláška č. 278/1998 Sb., k provedení zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo financí stanoví podle § 1 odst. 4, § 4 odst. 5 a 7, § 6 odst. 4 a § 7b odst. 7 zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 60/1998 Sb., zákona č. 293/2009 Sb. a zákona č. 230/2013 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 278/1998 Sb., k provedení zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 88/2000 Sb., vyhlášky č. 355/2001 Sb., vyhlášky č. 29/2003 Sb., vyhlášky č. 407/2006 Sb., vyhlášky č. 62/2010 Sb. a vyhlášky č. 116/2015 Sb., se mění takto: 1. § 2 včetně nadpisu zní: „§ 2 Způsob výpočtu pojistné kapacity exportní pojišťovny (K § 4 odst. 5 zákona) Výpočet požadované pojistné kapacity exportní pojišťovna provede jako součet úhrnných hodnot vývozních úvěrových rizik a) krytých platnými pojistnými smlouvami snížených o hodnoty předpokládaných splátek pojištěných úvěrů, b) obsažených ve smlouvách z aktivní zajišťovací činnosti, c) obsažených ve smlouvách o příslibu pojištění a d) navržených v rozpracovaných pojistných smlouvách, jejichž uzavření lze kvalifikovaně předpokládat v kalendářním roce, na který je státní rozpočet sestavován.“. 2. V § 3 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Tento požadavek exportní pojišťovna zdůvodní rozborem a) stavu fondů a rezerv pro pojištění vývozních úvěrových rizik ve vazbě na aktuální a předpokládaný vývoj pojistné angažovanosti4) a b) hodnoty aktuální a předpokládané výše primárního kapitálu ve vazbě na aktuální a předpokládaný vývoj solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku podle § 4a odst. 3 a § 8 odst. 7 zákona a podle zákona upravujícího pojišťovnictví.“. 3. V § 3 odst. 3 se ve větě první za slova „pojistných fondů“ vkládají slova „podle odstavce 2 písm. a)“, za slova „ze stavu technických rezerv“ se vkládají slova „vypočítaných podle zákona upravujícího pojišťovnictví“ a slova „změny stavu technických rezerv,“ se zrušují. 4. V § 3 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Při zpracování návrhu výše dotace ze zdrojů státního rozpočtu pro doplnění pojistných fondů podle odstavce 2 písm. b) vychází exportní pojišťovna z aktuálních hodnot primárního kapitálu, solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku a z předpokladu hodnot těchto veličin na konci jednotlivých čtvrtletí roku, na který je státní rozpočet sestavován, to vše v závislosti na aktuálním a předpokládaném vývoji pojistné angažovanosti v tomto období.“. 5. V § 3 odstavec 4 zní: „(4) Uvolňování schválených dotací ze státního rozpočtu probíhá podle rozhodnutí ministerstva na základě žádosti exportní pojišťovny o doplnění fondů podle odstavce 1 v návaznosti na požadavek podle odstavce 2, ve které exportní pojišťovna uvede aktuální stav pojistné angažovanosti, stav technických rezerv vypočítaných podle zákona upravujícího pojišťovnictví a pojistných fondů a předpoklad vývoje hodnot těchto veličin na nadcházející období minimálně 90 dnů, při zohlednění předpokládaných peněžních toků z přijatého pojistného, zaplaceného zajistného, vyplacených pojistných plnění a vymožených pohledávek v tomto období. Dále exportní pojišťovna uvede v žádosti aktuální hodnoty primárního kapitálu, solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku a předpoklad hodnot těchto veličin na konci jednotlivých čtvrtletí běžného účetního období. Tyto předpoklady jsou kvalifikovaným odhadem exportní pojišťovny.“. 6. V § 3 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) V případě poklesu hodnoty primárního kapitálu exportní pojišťovny pod výši podle § 4a odst. 3 zákona nebo pod výši minimálního kapitálového požadavku v průběhu roku nebo nařídí-li Česká národní banka exportní pojišťovně předložit jí ke schválení ozdravný plán nebo plán krátkodobého financování, požádá bez zbytečného odkladu exportní pojišťovna v souladu s § 8 odst. 7 zákona ministerstvo o doplnění fondů podle odstavce 1 v návaznosti na požadavek podle odstavce 2. V žádosti exportní pojišťovna uvede zdůvodnění nedostatečnosti jejího primárního kapitálu k plnění solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku včetně předpokladu budoucího vývoje primárního kapitálu, solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku na konci každého kalendářního roku v nejbližších třech letech, to vše v závislosti na aktuálním a předpokládaném vývoji pojistné angažovanosti v tomto období, a návrh opatření vedoucích ke snížení jejího rizikového profilu. Tyto předpoklady jsou kvalifikovaným odhadem exportní pojišťovny.“. Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 6 až 9. 7. V § 3 odst. 8 se v úvodní části ustanovení číslo „6“ nahrazuje číslem „7“. 8. V § 3 odst. 8 písm. c) se slova „1 písm. b)“ nahrazují číslem „2“. 9. V § 3 odstavec 9 zní: „(9) Po posouzení oprávněnosti požadavků podle odstavců 4, 5 a 8 písm. c) je požadovaná částka uvolněna jako dotace ze státního rozpočtu s určením na tvorbu fondů pro pojišťování vývozních úvěrových rizik.“. 10. § 7 včetně nadpisu zní: „§ 7 Způsob předkládání žádosti o dotování ztrát a způsob úhrady dotací (K § 6 odst. 4 zákona) (1) Žádost o poskytnutí dotace na úhradu ztrát vyplývajících exportní bance z provozování podpořeného financování ze státního rozpočtu (dále jen „dotace na úhradu ztrát“) exportní banka předkládá a) při sestavování státního rozpočtu na příslušný rozpočtový rok, a to k poslednímu dni měsíce února každého roku na základě kvalifikovaného odhadu výše dotace na úhradu ztrát, b) před poskytnutím dotace na úhradu ztrát v daném roce způsobem stanoveným v odstavci 2. (2) Dotace na úhradu ztrát podle odstavce 1 písm. b) se poskytuje v průběhu daného roku čtvrtletně formou zálohy na základě skutečnosti vykázané v účetnictví na konci každého čtvrtletí. Zálohové vyčíslení dotace na úhradu ztrát předkládá exportní banka ministerstvu do dvacátého dne měsíce bezprostředně následujícího po skončení čtvrtletí. Zálohové vyčíslení dotace na úhradu ztrát za čtvrté čtvrtletí předkládá exportní banka ministerstvu podle předběžné skutečnosti vykázané v účetnictví exportní banky k 31. prosinci daného roku nejpozději do 10. ledna následujícího roku. Dotace na úhradu ztrát za příslušné čtvrtletí se poskytne do 30 dnů ode dne zahájení kontroly správnosti vyčíslení výše dotace na úhradu ztrát ministerstvem. Kontrolu správnosti vyčíslení výše dotace na úhradu ztrát ministerstvo zahájí následující pracovní den po doručení žádosti; o tomto zahájení ministerstvo exportní banku bez zbytečného odkladu informuje. V případě, že ministerstvo zjistí ve vyčíslení dotace na úhradu ztrát nesprávnosti, informuje o nich exportní banku do 3 pracovních dnů a stanoví lhůtu pro jejich odstranění. Lhůta pro úhradu ztrát za příslušné čtvrtletí se přerušuje do doby odstranění nesprávností exportní bankou. Exportní banka finančně vypořádá poskytnuté dotace na úhradu ztrát za daný kalendářní rok podle zásad a ve lhůtách stanovených vyhláškou ministerstva upravující finanční vypořádání se státním rozpočtem. (3) Žádost o dotaci podle odstavce 1 písm. a) obsahuje předpokládanou výši dotace na úhradu ztrát na příslušný rozpočtový rok. K žádosti se přikládá analýza předpokládané potřeby výše dotace na úhradu ztrát, přehled o stavu závazků, vyplývajících ze smluv o získávání dlouhodobých finančních zdrojů uzavřených ke dni podání žádosti, přehled o předpokládaném objemu dlouhodobých finančních zdrojů v rozpočtovém roce splatných, předpokládanou potřebu získání nových finančních zdrojů ve vazbě na jejich užití k 31. prosinci příslušného rozpočtového roku, podklady a dokumenty, na jejichž základě byla analýza zpracována. (4) Žádost o dotaci podle odstavce 1 písm. b) obsahuje alespoň a) informaci o stavu státní záruky, b) informaci o sjednaných obchodních případech; číslo smlouvy nebo obchodního případu, kompletní identifikaci smluvních stran pro každý obchodní případ, kterou je název, sídlo a identifikační číslo společnosti, bylo-li přiděleno, a dále údaj, zda se jedná například o exportéra, výrobce, dovozce, garanta, ručitele, typ obchodu (například přímý úvěr, refinanční úvěr, záruka, operace s deriváty), výši uzavřeného obchodu vyjádřenou v měně, ve které byl obchod uzavřen, a v českých korunách, výši úvěrového rámce a příslibu, způsob čerpání smluvního plnění, způsob a hodnotu zajištění, výši pohledávky bez opravné položky a vytvořenou výši opravné položky k dané pohledávce; přehled obchodních případů je uspořádán podle typu obchodu, úvěrové obchody v členění podle pravidel pro posuzování aktiv, která vydává Česká národní banka na základě zákona o bankách, a c) informaci o činnostech v rámci programů pro vydávání cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů v daném období. (5) K žádosti podle odstavce 1 písm. b) se v elektronické podobě na elektronickém nosiči dat vždy přikládají a) hlavní účetní kniha v rozsahu dat/informací k podpořenému financování s nárokem na dotaci v podrobném členění uzavřená k poslednímu dni období, ke kterému se žádost vztahuje, b) všechna data a informace, na jejichž základě byl exportní bankou proveden výpočet dotace na úhradu ztrát z podpořeného financování s nárokem na dotaci, a to ve strukturované podobě.“. 11. § 8 včetně nadpisu zní: „§ 8 Dorovnávání úrokových rozdílů (K § 7b odst. 7 zákona) (1) Úrokový rozdíl se vypočítává podle vzorce: ÚÚÚÚR=JÚ×Rfix100×Ds365-JÚ×Rt+Mb100×Ds365, kde: ÚR je úrokový rozdíl, JÚ je jistina úvěru, Rfix je sjednaná pevná úroková sazba v procentech ročně, Ds je počet dní úročeného salda jistiny úvěru v zúčtovacím období, Rt je pohyblivá úroková sazba v procentech ročně, Mb je systémová marže banky vývozce. (2) Pro účely stanovení pohyblivé úrokové sazby se použije šestiměsíční úroková sazba IBOR pro měnu, ve které je poskytnut vývozní úvěr, uveřejněná agenturou Reuters dva pracovní dny před začátkem období, za které se provádí dorovnání. (3) Úrokovou sazbou IBOR pro měnu, ve které je poskytnut vývozní úvěr, se rozumí: a) EURIBOR pro EUR, b) LIBOR pro ostatní měny, pro které je stanovován a uveřejňován, c) národní - IBOR pro měny, pro které není LIBOR stanovován a uveřejňován. (4) Pro účely přepočtu úrokového rozdílu na české koruny se použije kurz české koruny k měně, ve které je poskytnut vývozní úvěr, vyhlášený Českou národní bankou pro poslední den úrokového období, ze kterého se úrokový rozdíl počítá. Výsledná částka se zaokrouhluje dolů na celé koruny.“. 12. § 8a včetně nadpisu zní: „§ 8a Výše systémové marže banky vývozce (K § 1 odst. 4 zákona) Systémová marže banky vývozce se stanoví přirážkou ve výši 0,5 % ročně k pohyblivé úrokové sazbě IBOR podle § 8 odst. 2.“. 13. Příloha č. 2 se zrušuje. 14. Poznámka pod čarou č. 5a se zrušuje. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. července 2016. Ministr: Ing. Babiš v. r.
Nařízení vlády č. 215/2016 Sb.	Nařízení vlády č. 215/2016 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Sb. Vyhlášeno 13. 7. 2016, datum účinnosti 1. 9. 2016, částka 83/2016 * Čl. I - Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Závěrečné ustanovení * Čl. IV - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2017 215 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 22. června 2016, kterým se mění nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Sb. Vláda nařizuje podle § 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 205/2002 Sb. a zákona č. 34/2011 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 11a odst. 2, § 12 a 13 zákona: Čl. I Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 se slova „nařízení vlády č. 127/2004 Sb.“ nahrazují slovy „pozdějších předpisů.“. 2. V § 1 odst. 1 písm. a) se slova „určený výrobcem nebo dovozcem“ nahrazují slovy „nebo sestava určené“ a slovo „jeho“ se nahrazuje slovem „jejich“. 3. V § 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) sestavou výrobek uvedený na trh jedním výrobcem, sestávající alespoň ze dvou samostatných součástí, které je třeba sestavit pro zabudování do stavby.“. 4. V § 1 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 1a zní: „(3) Toto nařízení se nevztahuje na výrobky, jejichž posuzování a ověřování stálosti vlastností stanovuje přímo použitelný předpis Evropské unie upravující stavební výrobky1a). 1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS, v platném znění.“. 5. Poznámka pod čarou č. 2 zní: „2) Například § 156 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb., vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, vyhláška č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů.“. 6. V § 5 odst. 2 písm. c) se za slovo „provede“ vkládají slova „počáteční prověrku v místě výroby a“. 7. V § 5 odst. 4 se za slovy „u výrobce“ slova „v místě výroby“ zrušují. 8. § 5a včetně nadpisu zní: „§ 5a Certifikace bez zkoušek při dohledu (1) Při certifikaci bez zkoušek při dohledu platí § 5 odst. 1 až 3 obdobně. (2) Autorizovaná osoba provádí nejméně jedenkrát za 12 měsíců dohled nad řádným fungováním systému řízení výroby u výrobce. O vyhodnocení dohledu vydá autorizovaná osoba zprávu, kterou předá výrobci. Pokud autorizovaná osoba zjistí nedostatky fungování požadovaného systému řízení výroby u výrobce nebo nedostatky požadovaných vlastností výrobku, je oprávněna zrušit nebo změnit jí vydaný certifikát. (3) Autorizovaná osoba provádí nejméně jedenkrát za 12 měsíců dohled nad řádným fungováním kontroly výrobků u dovozce. O vyhodnocení dohledu vydá autorizovaná osoba zprávu, kterou předá dovozci. Pokud autorizovaná osoba zjistí nedostatky, je oprávněna zrušit nebo změnit jí vydaný certifikát.“. 9. V § 6 odst. 2 písm. a) se za slovo „provede“ vkládají slova „počáteční prověrku v místě výroby a“, text „§ 6 odst. 1 písm. d)“ se nahrazuje textem „odstavce 1 písm. d)“ a text „§ 6 odst. 1 písm. a)“ se nahrazuje textem „odstavce 1 písm. a)“. 10. V § 6 odst. 2 písm. c) se slova „v místě výroby“ zrušují. 11. V § 6 odst. 3 se za slova „osobě možnost“ vkládají slova „provedení počáteční prověrky v místě výroby nebo“. 12. V § 10 se text „§ 6“ nahrazuje textem „§ 5a“. 13. V § 13 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „českém jazyce a“ vkládají slova „poskytuje jej uživatelům stavebních výrobků v tištěné podobě nebo na internetových stránkách. Prohlášení o shodě musí být označeno jedinečným nezaměnitelným identifikačním údajem ve smyslu písmene b), který umožňuje jednoznačnou identifikaci výrobku. Prohlášení o shodě dále“. 14. Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 15. Poznámka pod čarou č. 4 zní: „4) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 16. V § 13a se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „; v takovém případě smí úkoly dovozce podle § 2 až 8 a § 10 plnit též distributor anebo zplnomocněný zástupce“. 17. V § 13a se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Postupují-li distributor nebo zplnomocněný zástupce podle odstavce 2, vztahují se na ně povinnosti dovozce.“. 18. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 163/2002 Sb. ZÁKLADNÍ POŽADAVKY Výrobky musí být vhodné pro stavby, aby tyto byly (jako celek i jednotlivé části) při respektování hospodárnosti vhodné k určenému využití staveb a zároveň plnily základní požadavky na stavby stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie1) upravujícím podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh. Tyto základní požadavky musí být při běžné údržbě plněny po dobu ekonomicky přiměřené životnosti za předpokladu působení běžně předvídatelných vlivů na stavby. Výrobek musí udržet technické vlastnosti po dobu jeho ekonomicky přiměřené životnosti, to je po dobu, kdy budou ukazatele vlastností stavby udržovány na úrovni slučitelné s plněním uvedených požadavků na stavby. POZNÁMKA: 1) Příloha I k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 z 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS.“. 19. V příloze č. 2 skupině „1. Stavební výrobky pro betonové a železobetonové části staveb“ položka 2 zní: „ 2\| Betonářská a předpínací výztuž\| § 5 ---\|---\|--- a) výrobky z betonářské/předpínací oceli/ocelí (například hladká anebo žebírková ocel v tyčích a svitcích, 7 a 3 drátové pramence, předpínací dráty, svařované výztužné sítě, příhradové nosníky, profilované pásy a jejich stykování; na trh nesmí být uvedena nebo do stavby nesmí být zabudována žebírková ocel pro výztuž do betonu, která není označena identifikační značkou udávající výrobce - výrobní závod a zemi původu), b) výztužná vlákna (například ocelová, kompozitní, skleněná), c) nekovová tyčová výztuž pro použití odpovídající aplikacím, které nejsou v případě selhání považovány za příčinu zřícení stavby nebo její části, d) výrobky z betonářské výztuže (například ručně svařované plošné a prostorové prvky), spoje betonářské výztuže (např. svařováním, lisováním, apod.) “. 20. V příloze č. 2 skupině „1. Stavební výrobky pro betonové a železobetonové části staveb“ položce 3 se za slovo „betonu“ doplňují slova „pórobetonu a malt“. 21. V příloze č. 2 skupině „1. Stavební výrobky pro betonové a železobetonové části staveb“ položce 4 se za slovo „Přísady“ vkládají slova „a příměsi“. 22. V příloze č. 2 skupině „1. Stavební výrobky pro betonové a železobetonové části staveb“ položce 12 písm. a) se za slovo „stěn“ vkládají slova „a stropů“. 23. V příloze č. 2 skupině „2. Stavební výrobky pro zděné stavby“ položka 2 zní: „ 2\| Zdicí prvky\| ---\|---\|--- a) zdicí prvky, u nichž pravděpodobnost, že se nedosáhne deklarovaná pevnost v tlaku, je menší než 5%,\| § 6 b) zdicí prvky, u nichž pravděpodobnost, že se nedosáhne deklarovaná pevnost v tlaku, je rovna nebo větší než 5%,\| § 8 c) zdicí prvky ostatní, např. zdicí prvky hliněné apod.\| § 5a “. 24. V příloze č. 2 skupině „2. Stavební výrobky pro zděné stavby“ položce 4 se slova „, který může být vystaven“ nahrazují slovy „a uvnitř, které mohou být vystaveny“. 25. V příloze č. 2 skupině „3. Stavební výrobky ze dřeva a dřevěné konstrukce“ se na konci doplňuje položka 8, která zní: „ 8\| Prvky pro spřažené dřevobetonové konstrukce\| § 6 ---\|---\|--- “. 26. V příloze č. 2 skupině „5. Ochranné, tepelně izolační materiály a výrobky, hydroizolační materiály, střešní krytiny a lepidla“ se na konci položky 4 doplňují slova „, výrobky pro těsnění spár a prostupů železobetonových vodonepropustných konstrukcí“. 27. V příloze č. 2 skupině „5. Ochranné, tepelně izolační materiály a výrobky, hydroizolační materiály, střešní krytiny a lepidla“ položce 5 písm. a) třetím sloupci se text „§ 7“ nahrazuje textem „§ 5a“. 28. V příloze č. 2 skupině „5. Ochranné, tepelně izolační materiály a výrobky, hydroizolační materiály, střešní krytiny a lepidla“ položce 6 písm. a) třetím sloupci se text „§ 7“ nahrazuje textem „§ 5a“. 29. V příloze č. 2 skupině „5. Ochranné, tepelně izolační materiály a výrobky, hydroizolační materiály, střešní krytiny a lepidla“ položka 10 zní: „ 10\| Vnější tepelně izolační systémy včetně montovaných s nebo bez vzduchové mezery a meziokenní vložky\| ---\|---\|--- a) pro vnější stěny, na které se vztahují požadavky reakce na oheň s předepsanou úrovní\| A11, A21, B1, C1\| § 5a A12, A22, B2, C2, D, E (A1 až E)3, F\| § 5a b) pro vnější stěny, bez požadavku reakce na oheň\| § 5a “. 30. V příloze č. 2 skupině „5. Ochranné, tepelně izolační materiály a výrobky, hydroizolační materiály, střešní krytiny a lepidla“ položce 11 se slova „a lepidla“ nahrazují slovy „, lepidla a těsnicí pásky“. 31. V příloze č. 2 skupině „5. Ochranné, tepelně izolační materiály a výrobky, hydroizolační materiály, střešní krytiny a lepidla“ položce 12 se slova „výrobky pro požární ochranu“ nahrazují slovy „výrobky pro ochranu proti požáru“. 32. V příloze č. 2 skupině „5. Ochranné, tepelně izolační materiály a výrobky, hydroizolační materiály, střešní krytiny a lepidla“ se doplňují položky 18 až 22, které znějí: „ 18\| Obrácené střešní izolační sestavy (bez hydroizolační vrstvy)\| § 6 ---\|---\|--- 19\| Průmyslově vyráběné zvukově izolační materiály:\| a) pro všechna použití kromě těch, na která se vztahují požadavky reakce na oheň\| § 7 b) pro použití, na která se vztahují požadavky reakce na oheň s předepsanou úrovní\| A11, A21, B1, C1\| § 5a A12, A22, B2, C2, D, E\| § 7 (A1 až E)3, F\| § 8 20\| Výztužné síťoviny pro tepelně izolační systémy\| § 6 21\| Sestavy pro hydroizolaci mostovek\| § 6 22\| Sestavy vnitřně vodotěsných desek, včetně spojovacích pásů pro použití, na která se vztahují požadavky reakce na oheň s předepsanou úrovní\| A11, A21, B1,C1\| § 5a A12, A22, B2, C2, D, E\| § 7 (A1 až E)3, F\| § 8 “. 33. V příloze č. 2 skupině „6. Stavební výrobky ze skla“ položce 1 písm. b) třetím sloupci se text „§ 7“ nahrazuje textem „§ 5a“. 34. V příloze č. 2 skupině „6. Stavební výrobky ze skla“ položce 3 písm. a) a b) třetím sloupci se text „§ 5“ nahrazuje textem „§ 7“. 35. V příloze č. 2 skupině „6. Stavební výrobky ze skla“ položce 5 písm. b) třetím sloupci se text „§ 7“ nahrazuje textem „§ 5a“. 36. V příloze č. 2 skupině „7. Stavební výrobky pro kanalizační systémy a rozvody kapalin a plynů“ položce 4 písm. a) se slova „pro použití ve vozovkách, parkovacích plochách, krajnicích“ zrušují. 37. V příloze č. 2 skupině „8. Stavební výrobky pro otvorové výplně“ položce 1 třetím sloupci se text „§ 5a“ nahrazuje textem „§ 5“. 38. V příloze č. 2 skupině „8. Stavební výrobky pro otvorové výplně“ položce 2 se doplňují slova „, pro ochranu proti tlakové vodě“. 39. V příloze č. 2 skupině „9. Zvláštní materiály, výrobky, konstrukce a zařízení“ položce 2 se doplňují slova „a zdiva“. 40. V příloze č. 2 skupině „9. Zvláštní materiály, výrobky, konstrukce a zařízení“ položce 4 se za slovo „spár“ vkládají slova „a čepy pro konstrukční spoje“. 41. V příloze č. 2 skupině „9. Zvláštní materiály, výrobky, konstrukce a zařízení“ položka 5 zní: „ 5\| Vybavení komunikací\| ---\|---\|--- a) výrobky pro vodorovné dopravní značení:\| Retroreflexní dopravní knoflíky\| § 5a Materiály na dodatečný posyp (balotina, protismykové přísady a jejich směsi)\| § 5a Folie pro stálé dopravní značení a předem připravené materiály\| § 5a Barvy, termoplastické materiály, za studena pokládané plasty (s nebo bez protismykových přísad) včetně premixové balotiny\| § 5 Barvy, termoplastické materiály, za studena pokládané plasty uváděné na trh s údaji o typech a podílech balotiny na dodatečný posyp a/nebo protismykových přísad\| § 5 b) svislé dopravní značky:\| Stálé svislé dopravní značky - retroreflexní, neretroreflexní, osvětlené, prosvětlené, proměnné\| § 5a c) stálá zařízení na řízení provozu vozidel a chodců:\| Dopravní zařízení (zábrany pro označení uzavírky, odrazová zrcadla, krátké příčné prahy) a parkovací sloupky\| § 5a Dopravní majáčky\| § 5a Stálá výstražná zařízení a směrové sloupky\| § 5a Světelná signalizační zařízení a pevná výstražná návěstidla\| § 5a Varovná bezpečnostní světla\| § 5a d) Silniční záchytné systémy - např. svodidla, mostní zábradlí, tlumiče nárazů\| § 5a e) Protihluková zařízení a stěny, clony proti oslnění\| § 7 “. 42. V příloze č. 2 skupině „9. Zvláštní materiály, výrobky, konstrukce a zařízení“ položce 7 písm. b) se text „§ 7“ nahrazuje textem „§ 5a“. 43. V příloze č. 2 skupině „9. Zvláštní materiály, výrobky, konstrukce a zařízení“ se doplňují položky 23 až 27, které znějí: „ 23\| Tažené kompozitní profily\| ---\|---\|--- a) pro použití s požadovanou reakcí na oheň\| § 5a b) pro použití s požadovanou požární odolností\| § 5a c) pro použití s požadavky na mechanické vlastnosti nebo hygienu a ochranu zdraví nebo bezpečnost při užívání nebo tepelně technické vlastnosti\| § 7 d) pro použití jiná\| § 8 24\| Protihluková zařízení a stěny pro použití jiná než je uvedeno v bodu 9.5.e) (například k železnicím a u jiných hlučných zařízení)\| § 7 25\| Protipovodňové zábrany s trvale instalovaným základovým systémem\| § 7 26\| Prefabrikované stavební jednotky\| § 6 27\| Sestavy pro chladírenské sklady\| § 6 “. 44. V příloze č. 2 skupině „10. Technická zařízení staveb“ položka 3 zní: „ 3\| Stabilní požární systémy (výrobky pro požární poplach/detekci, stabilní hašení požárů, řízení požáru a kouře a pro potlačování výbuchu)\| § 5a ---\|---\|--- “. 45. V příloze č. 2 skupině „10. Technická zařízení staveb“ položce 4 třetím sloupci se text „§ 5a“ nahrazuje textem „§ 5“. 46. V příloze č. 2 skupině „10. Technická zařízení staveb“ položce 13 se slova „Elektrické kabely, domovní“ nahrazují slovem „Domovní“. 47. V příloze č. 2 skupině „10. Technická zařízení staveb“ se doplňují položky 14 až 17, které znějí: „ 14\| Nástěnné rozvaděče pro montáž na povrch a nástěnné zapuštěné rozvaděče:\| ---\|---\|--- a) na které se nevztahují požadavky na požární odolnost nebo kouřotěsnost\| § 7 b) na které se vztahují požadavky na požární odolnost nebo kouřotěsnost\| § 5a 15\| Elektrické a optické kabely:\| a) s třídou reakce na oheň Aca, B1ca, B2ca nebo Cca\| § 5 b) s třídou reakce na oheň Dca, Eca, nebo Fca\| § 7 16\| Systémy pro ochranu kabelových tras proti požáru\| § 5a 17\| Kabelové trasy se zachováním funkčnosti v podmínkách požáru\| § 5a “. 48. V příloze č. 2 skupině „11. Stavební výrobky pro vnitřní a vnější povrchové úpravy stěn, stropů, podlah“ položce 1 se za slova „prvky, dlaždice,“ vkládá slovo „profily,“. 49. V příloze č. 2 skupině „11. Stavební výrobky pro vnitřní a vnější povrchové úpravy stěn, stropů, podlah“ položce 6 písm. b) třetím sloupci se text „§ 7“ nahrazuje textem „§ 5a“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení a do tohoto dne neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle nařízení vlády č. 163/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. 2. Dokumenty vydané nebo pořízené při posuzování shody přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení lze využít jako doklady o posouzení shody nebo jako podklady pro vyhotovení dokladů o posouzení shody podle nařízení vlády č. 163/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. Čl. III Závěrečné ustanovení Toto nařízení bylo oznámeno v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. Čl. IV Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 2016, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 18 až 49, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2017. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr průmyslu a obchodu: Ing. Mládek, CSc., v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 35/2016 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 35/2016 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Charty Mezinárodního energetického fóra Vyhlášeno 11. 7. 2016, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 24. 3. 2011, částka 21/2016 * Článek I: - Fórum * Článek II: - Cíle * Článek III: - Členství * Článek IV: - Orgány * Článek V: - Ministerské aktivity * Článek VI: - Výkonná rada * Článek VII: - Sekretariát * Článek VIII: - Mezinárodní podpůrná skupina * Článek IX: - Průmyslový poradní výbor * Článek X: - Rozpočet a výdaje * Článek XI: - Pracovní jazyk Fóra * Článek XII: - Vztahy s relevantními organizacemi * Článek XIII: - Pozastavení práva hlasovat a členství ve Výkonné radě * Článek XIV: - Sídlo * Článek XV: - Změny Charty a její Přílohy * Článek XVI: - Schválení a datum vstupu v platnost Charty * Článek XVII: - Vystoupení * Článek XVIII: - NotifikaceSmlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 24. 3. 2011 35 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 22. února 2011 byla v Rijádu podepsána Charta Mezinárodního energetického fóra. S Chartou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji dne 11. listopadu 2011 ratifikoval. Charta vstoupila v platnost na základě svého článku XVI odst. 2 dne 24. března 2011 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění Charty a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD Charta Mezinárodního energetického fóra (IEF) Obsah Článek I: Fórum Článek II: Cíle Článek III: Členství Článek IV: Orgány Článek V: Ministerské aktivity Článek VI: Výkonná rada Článek VII: Sekretariát Článek VIII: Mezinárodní podpůrná skupina Článek IX: Průmyslový poradní výbor Článek X: Rozpočet a výdaje Článek XI: Pracovní jazyk Fóra Článek XII: Vztahy s relevantními organizacemi Článek XIII: Pozastavení práva hlasovat a členství ve Výkonné radě Článek XIV: Sídlo Článek XV: Změny Charty a její Přílohy Článek XVI: Schválení a datum vstupu v platnost Charty Článek XVII: Vystoupení Článek XVIII: Notifikace Příloha Podpisová strana Článek I: Fórum 1. Mezinárodní energetické fórum (dále jen „Fórum“) se zakládá v souladu s následujícími ustanoveními. 2. Fórum představuje mezivládní ujednání, jež slouží jako neutrální facilitátor neformálního, otevřeného, informovaného a trvalého celosvětového dialogu o energetice mezi Členy Fóra, kterými jsou Státy produkující a spotřebovávající energii, včetně tranzitních Států. 3. Charta nezakládá žádná právně závazná práva nebo závazky mezi jednotlivými Členy Fóra. 4. Každý Členský stát se zavazuje k celosvětovému dialogu o energetice a - v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a mezinárodními závazky - k účasti ve Fóru a k úsilí, v dobré víře, jež povede k implementaci podmínek Charty a k realizaci jejích cílů. Článek II: Cíle Základní cíle Fóra zahrnují: a. Podpora většího vzájemného pochopení a povědomí o společných zájmech v oblasti energetiky mezi Členy Fóra. b. Podpora lepšího pochopení výhod stabilních a transparentních energetických trhů s cílem dosáhnout zdravější světové ekonomiky, zajistit poptávku a nabídku energie a rozšířit celosvětový obchod a investice do energetických prostředků a technologií. c. Identifikace a podpora principů a směrnic, jež povedou ke zvýšení transparentnosti, stability a udržitelnosti energetického trhu. d. Stírání rozdílů mezi Členskými státy produkujícími energii, spotřebovávajícími energii a tranzitními státy v otázkách celosvětové energetiky a podpora komplexního pochopení nezávislosti Členských států a výhod, jichž mohou Členské státy dosáhnout spoluprací prostřednictvím dialogu mezi jednotlivými Členskými státy a rovněž prostřednictvím dialogu mezi Členskými státy a odvětvími souvisejícími s energetikou. e. Podpora studií a výměny názorů na souvislosti a vztahy mezi otázkami energetiky, technologie, životního prostředí, ekonomického růstu a rozvoje. f. Vybudování přesvědčení a důvěry prostřednictvím zdokonaleného sdílení informací mezi Státy. g. Usnadnění shromažďování, kompilace a distribuce dat, informací a analýz, jež přispívají k větší transparentnosti, stabilitě a udržitelnosti. Článek III: Členství 1. Členy Fóra jsou ty Členské státy OSN, jež se zúčastnily Ministerské konference konané 22. února 2011 v Rijádu a které v tentýž den schválily a podepsaly Chartu jako Členové Fóra. 2. Členem Fóra se může stát také jakýkoli jiný Členský stát OSN za předpokladu, že jsou splněny následující podmínky: a. daný Členský stát předloží Generálnímu tajemníkovi Fóra oficiální písemné prohlášení vyjadřující jeho souhlas s Chartou a přání stát se Členem Fóra; a b. Výkonná rada schválí jeho členství konsensem nebo - v případě, že není dosaženo konsensu, čtyř pětinovou většinou hlasů přítomných a hlasujících členů. 3. Každý Člen Fóra odvádí své roční příspěvky do ročního rozpočtu Sekretariátu, a to v souladu se sazebníkem příspěvků do rozpočtu, jak je uveden v Příloze k Chartě. U Členů Fóra z méně rozvinutých Států, jež stanoví UN-OHRLLS (Kancelář Vysokého představitele OSN pro nejméně rozvinuté státy, vnitrozemské rozvojové státy a malé ostrovní rozvojové státy), se roční příspěvky do rozpočtu neočekávají. Článek IV: Orgány 1. Základními orgány Fóra jsou: a. Ministerské aktivity b. Výkonná rada c. Sekretariát d. Mezinárodní podpůrná skupina e. Průmyslový poradní výbor 2. Orgány fóra budou usilovat o dosažení rozhodnutí prostřednictvím konsensu. V případě, že nebude možné dosáhnout konsensu, je (není-li uvedeno jinak) k rozhodnutí nezbytný souhlas dvoutřetinové většiny přítomných a hlasujících Členů. Pro účely Charty znamená slovní spojení „přítomní a hlasující Členové“ členy, kteří jsou přítomni a hlasují pro nebo proti. Členové, kteří se zdrží hlasování, se za hlasující Členy nepovažují. Není-li uvedeno jinak, vyžaduje každé rozhodnutí přítomnost většiny Členů. Článek V: Ministerské aktivity 1. Řádná ministerská zasedání a. Ministerské zasedání je základním orgánem Fóra a slouží jako neutrální místo pro neformální, otevřený, informovaný a trvalý celosvětový dialog na vysoké úrovni o energetice mezi Členy Fóra. b. Výkonná rada a Sekretariát ve spolupráci s Hostitelským státem a Spoluhostitelským(i) státem(y) připraví, zorganizují a uspořádají Ministerské zasedání, které povede k soustředěnému dialogu orientovanému na výsledky, jehož záměrem je dosáhnout cílů, které si Fórum stanovilo. c. Řádné Ministerské zasedání se koná přinejmenším jednou za dva roky. d. Ministr Hostitelského státu vystupuje jako předseda Ministerského zasedání a Ministři Spoluhostitelského(ých) státu(ů) vystupují jako místopředsedové Ministerského zasedání. 2. Mimořádné Ministerské zasedání a. Mimořádné Ministerské zasedání se může konat v případě, že o jeho uspořádání požádá přinejmenším pět (5) Členů Fóra a že konání mimořádného Ministerského zasedání schválí Výkonná rada. b. Jakákoli žádost o Mimořádné ministerské zasedání musí mít písemnou formu a musí být prostřednictvím Generálního tajemníka předložena předsedovi nadcházejícího Ministerského zasedání. Předseda předá danou žádost Výkonné radě prostřednictvím Generálního tajemníka. c. Výkonná rada rozhodne o takové žádosti během jedenadvaceti (21) dní od data přijetí žádosti. 3. Pracovní skupiny a. Ministerské zasedání může s ohledem na specifický úkol ustanovit Pracovní skupiny na ministerské úrovni nebo na jiných úrovních. Pracovní skupiny informují Ministerské zasedání o výsledcích své práce. b. Kterýkoli Člen Fóra nebo Generální tajemník smí požádat o ustanovení Pracovní skupiny. Taková žádost musí mít písemnou formu a musí být prostřednictvím Generálního tajemníka předložena předsedovi Výkonné rady, společně s odůvodněním požadavku na vytvoření Pracovní skupiny. Výkonná rada rozhodne o takové žádosti během 60 dní od data přijetí žádosti. c. Každá Pracovní skupina ustanovená v souladu s bodem 3(b) je povinna informovat Výkonnou radu o výsledcích své práce. d. Každý Člen Fóra, který se chce angažovat v Pracovní skupině ustanovené v souladu s bodem 3(b), je povinen informovat Výkonnou radu ještě před prvním plánovaným zasedáním dané Pracovní skupiny. 4. Závěrečná komuniké Ministerského zasedání a. Na závěr Ministerského zasedání Hostitelský stát a Spoluhostitelský(é) stát(y) (s podporou Sekretariátu) na svou vlastní odpovědnost připraví a vydají Závěrečné komuniké. b. Ministerské zasedání je oprávněno vydat dodatečné a jiné formy sdělení s ohledem na výsledek svého jednání. Článek VI: Výkonná rada 1. Funkce Výkonné rady a. Výkonná rada slouží jako řídicí orgán Fóra. b. Funkce Výkonné rady zahrnují: (i) schvalování nových Členů Fóra v souladu s článkem III(2); (ii) schvalování mimořádných Ministerských zasedání; (iii) schvalování tématu a programu řádných Ministerských zasedání (konaných jednou za dva roky), přičemž je nutno mít na mysli potřebu soustředěného a na výsledky orientovaného dialogu; (iv) schvalování a monitorování dvouletého Plánu práce pro Sekretariát, přičemž je nutno vzít v úvahu připomínky, jež mohou mít Členové Fóra; (v) kontrola a schvalování ročního rozpočtu Sekretariátu, přičemž je nutno vzít v úvahu připomínky, které mohou mít Členové Fóra; (vi) kontrola a schvalování výpisů z účtu Sekretariátu; (vii) schvalování personálních a finančních předpisů Sekretariátu; (viii) jmenování auditora, který provede roční audit účtů Sekretariátu; (ix) jmenování Generálního tajemníka z řad občanů Členů Fóra; (x) Výběr Hostitelského státu a Spoluhostitelského(ých) státu(ů) pro řádné Ministerské zasedání a - v případě potřeby - pro Mimořádné Ministerské zasedání. V zásadě se pro každé Ministerské zasedání počítá s jedním Spoluhostitelským státem. Je-li to však vhodné, může Výkonná rada vybrat dva (2) Spoluhostitelské státy; (xi) Ustanovení pracovních skupin nebo výborů společně s funkcemi, jež mohou být nezbytné pro rychlé vyřešení záležitostí přednesených Výkonné radě; (xii) Schvalování zřízení v případě potřeby jednoho nebo více satelitních úřadů Sekretariátu v lokalitě(ách) mimo sídlo Sekretariátu. 2. Ustanovení Výkonné rady a členství ve Výkonné radě a. Výkonná rada musí být ustanovena během jednoho měsíce od skončení řádného Ministerského zasedání. Výkonná rada je činná až do skončení následující řádného Ministerského zasedání. b. Výkonná rada se skládá ze jmenovaných zástupců ministrů odpovědných za otázky energetiky z jedenatřiceti (31) Členů Fóra. Zástupci Mezinárodní energetické agentury (IEA) a zástupci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) jsou nehlasujícími členy Výkonné rady. Výkonná rada je oprávněna přizvat také jiné mezivládní orgány k účasti na ad-hoc bázi na zasedáních Výkonné rady; takové orgány budou mít funkci pozorovatelů. c. Z jedenatřiceti (31) členů Výkonné rady jsou dvacet tři (23) členové trvalými členy Výkonné rady a osm (8) členů je rotujícími členy Výkonné rady. d. Trvalými členy Výkonné rady jsou Hostitelská země Sekretariátu, jedenáct (11) největších producentů ropy a zemního plynu a jedenáct (11) největších spotřebitelůspotřebitelů ropy a zemního plynu, jak jsou uvedeny na seznamu aktuálních údajů, které shromáždil Sekretariát k 1. lednu roku konání Ministerského zasedání a schválila Výkonná rada1. Křeslo každého Člena Fóra, který nechce být trvalým členem Výkonné rady, bude obsazeno následujícím Členem ze seznamu. e. Trvalé členství ve Výkonné radě musí být každé dva roky revidováno a upraveno v souladu s posledními údaji, které shromáždil Sekretariát k 1. lednu roku konání řádného Ministerského zasedání. f. Rotující členy zvolí trvalí členové během jednoho měsíce od ustanovení Výkonné rady s trvalými členy. g. Rotující členové mohou být jmenováni pro následná období. Avšak je nutno vynaložit úsilí, aby Členům Fóra, kteří nejsou trvalými členy, byla poskytnuta příležitost být rotujícími členy Výkonné rady. h. Při výběru rotujících členů musí být věnována pozornost dosažení vyváženého zastoupení mezi producenty ropy a zemního plynu, státy, které jsou spotřebitelispotřebiteli, a tranzitními státy, mezi vyspělými a rozvojovými státy. Kromě toho je nutno vzít v úvahu geografické rozložení. Dvě (2) nebo tři (3) rotující křesla jsou však vyhrazena pro Hostitelský stát a Spoluhostitelský(é) stát(y) pro nadcházející řádné Ministerské zasedání, ledaže by tyto státy byly trvalými členy Výkonné rady. i. Výkonné radě předsedá Hostitelský stát nadcházejícího řádného Ministerského zasedání. Toto předsednictví začíná v závěru předchozího řádného Ministerského zasedání a končí v závěru řádného Ministerského zasedání pořádaného daným Státem. j. Povinnosti předsedy Výkonné rady zahrnují: (i) kontrola programu jednání a příprava na každé zasedání Výkonné rady; (ii) předsedání zasedání Výkonné rady; a (iii) reprezentace Výkonné rady na každém Ministerském zasedání Fóra. k. Spoluhostitelství s sebou nese místopředsednictví ve Výkonné radě. V případě dvou Spoluhostitelských států musí Výkonná rada rozhodnout, který z daných dvou států bude vykonávat funkci místopředsedy. 3. Zasedání a činnost Výkonné rady a. Výkonná rada se schází minimálně dvakrát ročně. Přinejmenším jedno takové zasedání Výkonné rady se koná v sídle Fóra. b. Pokud to Předseda Výkonné rady a Generální tajemník shledají vhodným nebo na žádost přinejmenším tří čtvrtin členů Výkonné rady, mohou být uspořádána rovněž dodatečná zasedání Výkonné rady. c. Kvórum pro účely zasedání a rozhodování tvoří přinejmenším přítomnost dvou třetin členů Výkonné rady. d. Výkonná rada je oprávněna zřídit pracovní skupiny nebo výbory, které jí budou pomáhat při výkonu funkcí, kterými je pověřena. Článek VII: Sekretariát 1. Sekretariát je administrativním orgánem Fóra. 2. Sekretariát plánuje, organizuje a provádí činnosti, které mu byly přiděleny prostřednictvím dvouletého Plánu práce, účastní se přípravy Ministerských zasedání a provádí veškeré další činnosti, jimiž ho pověřila Výkonná rada. 3. Povinnost Sekretariátu dále zahrnují: a. zajištění nestranné platformy pro dialog a výměnu názorů na otázky týkající se cílů Fóra mezi Členy Fóra navzájem a rovněž mezi Členy fóra a odvětvími souvisejícími s energetikou; b. výměna údajů a informací týkajících se energetiky mezi Státy produkujícími energii, spotřebovávajícími energii, tranzitními státy, organizacemi a odvětvími souvisejícími s energetikou; c. organizování seminářů, sympozií, konferencí, workshopů, školicích programů, výstav a diskusí u kulatého stolu o celosvětových nebo regionálních otázkách a o záležitostech týkajících se energetiky; d. vytvoření dialogu, vedení dialogu a spolupráce s jinými subjekty zabývajícími se energetikou při provádění výzkumu a analýz; e. rozšíření dosahu na energetické subjekty ve veřejném a privátním sektoru a na mezinárodní organizace a nevládní organizace za účelem podpory studií a výměny názorů o vzájemných vztazích mezi otázkami energetiky, technologie, životního prostředí a ekonomického růstu a rozvoje; f. příprava a distribuce bulletinů, faktických a analytických zpráv, prohlášení a tiskových zpráv o aktivitách Fóra; g. poskytování podpory Členům Fóra za účelem zajištění, aby dialog mezi nimi byl více cílený a orientovaný na výsledky; h. poskytování poradenských, provozních a logistických služeb státu, který je Hostitelským státem Ministerské konference; i. příprava zaměřeného programu jednání, shromáždění a analýza příslušných faktických informací, jež jsou relevantní pro program Ministerských zasedání, za účelem usnadnění a podpory diskuse o konkrétních otázkách a záležitostech; j. pomoc Hostitelskému státu a Spoluhostitelskému(ým) státu(ům) při přípravě a vydávání Závěrečného komuniké; k. příprava programů jednání, nezbytných analýz a zpráv a rovněž podpora Výkonné radě, Mezinárodní podpůrné skupině a Průmyslovému poradnímu výboru; l. distribuce návrhu dvouletého Plánu práce Členům Fóra, distribuce návrhu ročního rozpočtu Členům Fóra a předání komentářů, které mohou mít Členové fóra k distribuovaným návrhům, Výkonné radě; m. distribuce dvouletého Plánu práce schváleného Výkonnou radou Členům Fóra a distribuce ročního rozpočtu schváleného Výkonnou radou Členům fóra. 4. Sekretariát je povinen - na základě konzultací s Výkonnou radou - úzce spolupracovat s Mezinárodní energetickou agenturou (IEA), s Organizací zemí vyvážejících ropu (OPEC), s Fórem zemí vyvážejících zemní plyn (GECF), s Mezinárodní plynárenskou unií (IGU) a s dalšími relevantními organizacemi. Je povinen spolupracovat s těmito organizacemi na záležitostech vzájemného zájmu, přičemž je povinen dbát na to, aby nedošlo k možné duplikaci prací. V případech, kdy je to vhodné, může být taková spolupráce řešena prostřednictvím Memoranda o porozumění se souhlasem Výkonné rady. 5. Každý Člen Fóra je povinen usnadnit Sekretariátu práci týkající se organizování a realizace seminářů, konferencí, pracovních skupin, vzdělávacích programů a dalších aktivit Fóra v teritoriu daného Člena. 6. Při výkonu svých funkcí se nesmí Generální tajemník ani zaměstnanci Sekretariátu řídit pokyny ani nesmí přijímat pokyny z žádného zdroje, který je vůči Fóru externí. 7. Sekretariát vede a řídí Generální tajemník. 8. Generální tajemník jedná jako předseda Fóra, je nezávislý a má oprávnění nezbytná k řešení záležitostí Fóra při prosazování jeho cílů a funkcí, jak stanoví Charta. 9. Generální tajemník se, pokud jde o výkon svých povinností, zodpovídá Výkonné radě. 10. Generální tajemník jmenuje zaměstnance Sekretariátu z řad občanů Členů Fóra a v souladu s personálními předpisy, přičemž musí mít na paměti geografické vyvážení. Generální tajemník je povinen vyžádat si ještě před jmenováním jednotlivých ředitelů odborů Sekretariátu poradu a konzultovat takové jmenování s Výkonnou radou. 11. Generální tajemník je jmenován Výkonnou radou na dobu čtyř (4) let. Jmenování Generálního tajemníka smí být jednou prodlouženo na dodatečné období dvou (2) let. Sídlo Generálního tajemníka je v sídle Sekretariátu. 12. Povinnosti Generálního tajemníka zahrnují následující činnosti: a. příprava dvouletého Plánu práce Sekretariátu za účelem podpory a implementace cílů Charty a takových politik a priorit, které mohou stanovit Ministerská zasedání; b. řízení práce Sekretariátu a zajištění, aby byl dvouletý Plán práce připraven a distribuován včasným a efektivním způsobem; c. výkon funkce tajemníka zasedání Výkonné rady; d. pomoc Výkonné radě a poskytování informací týkajících se průběžných aktivit Sekretariátu a rovněž jakýchkoli jiných informací, jež jsou relevantní pro práci Výkonné rady, nebo informací, které bude Výkonná rada požadovat; e. udržování spojení s Členy Fóra, s organizacemi a s odvětvími souvisejícími s energetikou ohledně záležitostí týkajících se mezinárodních energetických trhů; f. vyžadování a přijímání návrhů ohledně aktivit Fóra od zástupců Členů Fóra, organizací a odvětvových organizací účastnících se Fóra,; g. zajištění efektivního řízení personálních a finančních zdrojů; h. v případě potřeby najmutí konzultantů ohledně speciálních záležitostí týkajících se práce Fóra nebo zadání provedení odborných studií, pokud takové práce nemůže provést Sekretariát; i. informování Členů fóra o výši jejich příspěvku do ročního rozpočtu Sekretariátu v souladu se sazebníkem příspěvků do rozpočtu, jež je uveden v Příloze k Chartě, a pravidelné podávání zpráv ohledně příspěvků Výkonné radě; j. příprava návrhu rozpočtu a dalších finančních zpráv Sekretariátu, jež mají být předloženy k úvaze a schválení Výkonné radě. Článek VIII: Mezinárodní podpůrná skupina 1. Mezinárodní podpůrná skupina sestává ze zástupců členů Výkonné rady, ze zástupců Mezinárodní energetické agentury (IEA) a sekretariátů Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a z tolika Členů Fóra, kolik jich má o účast v Mezinárodní podpůrné skupině zájem. Předseda Výkonné rady a Generální tajemník jsou oprávněni přizvat k účasti v Mezinárodní podpůrné skupině další mezinárodní organizace. 2. Mezinárodní podpůrná skupina: a. poskytuje Výkonné radě a Sekretariátu poradenství ohledně struktury a témat nadcházejícího řádného Ministerského zasedání, otázek týkajících se politiky v oblasti energetiky a možných způsobů zdokonalování dialogu mezi Členskými státy, jež jsou producentem energie, a Členskými státy, jež jsou spotřebitelemspotřebitelem energie, včetně tranzitních Členských států; b. radí a pomáhá Výkonné radě a Sekretariátu při implementaci dvouletého Plánu práce. 3. Mezinárodní podpůrná skupina je ustanovena vždy jednou za dva roky po skončení řádného Ministerského zasedání a po ustanovení nové Výkonné rady 4. Mezinárodní podpůrné skupině předsedá Předseda Výkonné rady. 5. Mezinárodní podpůrná skupina se schází přinejmenším jednou ročně. Článek IX: Průmyslový poradní výbor 1. Průmyslový poradní výbor poskytuje Výkonné radě a generálnímu tajemníkovi odbornou pomoc ohledně aktivit Fóra. Průmyslový poradní výbor se schází přinejmenším jednou ročně. 2. Průmyslový poradní výbor sdružuje zástupce podniků a odvětvových subjektů, jež přispívají k Fóru a jež byli - po konzultaci s Výkonnou radou - přizváni Generálním tajemníkem, aby se připojili k Výboru. Zástupci členů Mezinárodní podpůrné skupiny se mohou účastnit jako pozorovatelé. 3. Průmyslový poradní výbor je ustanoven vždy jednou za dva roky po skončení řádného Ministerského zasedání. 4. Průmyslový poradní výbor volí prostou většinou předsedu a místopředsedu z řad svých členů na prvním zasedání, jež se koná po řádném Ministerském zasedání. Výbor může ustanovit dílčí skupiny, jež budou pověřeny plněním jeho úkolů. Článek X: Rozpočet a výdaje 1. Členské státy jsou povinny zajistit poskytnutí adekvátních a předvídatelných finančních prostředků jak pro udržení ročního rozpočtu Sekretariátu schváleného Výkonnou radou, tak pro umožnění dlouhodobého plánování a plnění víceletých programů. Aby bylo možno těchto cílů dosáhnout, musí být aktivity Sekretariátu financovány prostřednictvím následujících forem příspěvků: a. roční příspěvky Členských států, v souladu se sazebníkem příspěvků do rozpočtu, jak je uveden v Příloze k Chartě; tyto příspěvky jsou splatné vždy nejpozději do 1. června každého roku; b. dodatečné příspěvky a doplňkové příspěvky Členských států pro specifické dodatečné aktivity; a c. příspěvky od průmyslových a obchodních partnerů účastnících se Fóra a z jiných zdrojů. 2. Rozpočtový rok Fóra začíná 1. ledna a končí 31. prosince každého roku. 3. Rozpočet Sekretariátu na každý rozpočtový rok navrhuje Generální tajemník a kontroluje a schvaluje Výkonná rada nejpozději třicet (30) dní před koncem předchozího rozpočtového roku. 4. Výkonná rada je povinna vynaložit úsilí na to, aby rozhodnutí ohledně ročního rozpočtu a výdajů dosáhla prostřednictvím konsensu. Nelze-li dosáhnout konsensu, je k takovému rozhodnutí nezbytná čtyřpětinová většina přítomných a hlasujících členů. 5. Roční rozpočet spravuje Generální tajemník. 6. Účty Sekretariátu musí být vedeny v amerických dolarech (USD). 7. Auditor jmenovaný v souladu s článkem VI(1)(b) (viii) je povinen zkontrolovat roční finanční zprávy Sekretariátu v souladu s mezinárodními účetními standardy a je povinen předložit své připomínky a doporučení Výkonné radě. 8. Generální tajemník je povinen předložit Výkonné radě během čtyř (4) měsíců od konce každého rozpočtového roku ke zvážení a schválení auditorsky ověřenou výroční zprávu, jež bude obsahovat vyúčtování aktivit a finanční stav Sekretariátu, včetně rozvahy, výkazu peněžního toku a vysvětlujících poznámek. 9. Generální tajemník distribuuje auditorsky ověřenou výroční zprávu, kterou schválila Výkonná rada, Členům Fóra. 10. Sekretariát je povinen archivovat všechny rozpočtové doklady a zprávy v elektronické formě po dobu deseti let nebo po takové delší období, o němž může rozhodnout Výkonná rada. Článek XI: Pracovní jazyk Fóra Pracovním jazykem Fóra je anglický jazyk. Článek XII: Vztahy s relevantními organizacemi Výkonná rada je oprávněna vytvořit příslušný vztah mezi Fórem a relevantními organizacemi prostřednictvím Memoranda o porozumění. Článek XIII: Pozastavení práva hlasovat a členství ve Výkonné radě 1. Hlas Člena Fóra, který neuhradí svůj roční příspěvek do rozpočtu Sekretariátu, se pozastavuje, jestliže se neuhrazená částka rovná nebo přesahuje částku jeho ročního příspěvku (stanoveného v souladu se sazebníkem příspěvků do rozpočtu, jak je uveden v Příloze k Chartě) za předchozí rok. 2. Člen Fóra, který je ve Výkonné radě a který neuhradil částku uvedenou v bodu 1, je zbaven členství ve Výkonné radě. Jeho členství bude obnoveno, jakmile daný Člen Fóra uhradí dlužnou částku. Článek XIV: Sídlo 1. Sídlem Fóra je Rijád, Království Saúdské Arábie. 2. Sekretariát působí v sídle Fóra a požívá imunit a privilegií nezbytných k výkonu jeho funkcí v souladu s dokumentem Protokol o sídle, imunitách a privilegiích (Protocol on Headquarters, Immunities and Privileges) uzavřeným mezi vládou Království Saúdské Arábie a Sekretariátem Mezinárodního energetického Fóra, který byl podepsán 30. června 2004, a v souladu s jakýmikoli dodatky k tomuto dokumentu. Článek XV: Změny Charty a její Přílohy 1. Kterýkoli Člen Fóra je oprávněn navrhnout změny Charty a její Přílohy. 2. Veškeré navržené změny Charty a její Přílohy musí být v písemné formě předloženy prostřednictvím Generálního tajemníka Výkonné radě. 3. Jakékoli změny Charty a její Přílohy musí schválit Výkonná rada prostřednictvím konsensu a - v případě, že není dosaženo konsensu - prostřednictvím čtyřpětinové většiny přítomných a hlasujících členů. Taková změna musí být předložena Členům Fóra přinejmenším třicet (30) dní před nadcházejícím Ministerským zasedáním. 4. Přijetí jakýchkoli změn Charty nebo její Přílohy Ministerským zasedáním musí být prostřednictvím konsensu a - v případě, že nebylo dosaženo konsensu - prostřednictvím čtyřpětinové většiny přítomných a hlasujících členů. 5. Jakákoli změna Charty nebo její Přílohy je platná pro všechny Členy Fóra, jakmile čtyři pětiny Členů písemně oznámí Generálnímu tajemníkovi svůj souhlas s takovou změnou. 6. Generální tajemník je povinen informovat všechny Členy Fóra o datu účinnosti dané změny. Článek XVI: Schválení a datum vstupu v platnost Charty 1. Charta byla schválena na Ministerském zasedání dne 22. února 2011 v Rijádu, Království Saúdské Arábie. 2. Charta vstupuje v platnost třicet (30) dní ode dne, kdy se padesát (50) států stalo Členy Fóra v souladu s článkem III. Generální tajemník je povinen bezodkladně informovat všechny Členské státy o datu vstupu v platnost Charty. 3. K datu vstupu v platnost Charty nahrazuje Charta dokument nazvaný Statut Sekretariátu Mezinárodního energetického fóra, který byl v září 2003 schválen v Isfahánu, Íránské islámské republice, a veškeré jeho následné změny. Sekretariát, který byl vytvořen na základě Stanov, se stává Sekretariátem Fóra a je nadále povinen pracovat v souladu s podmínkami Charty. Článek XVII: Vystoupení 1. Kterýkoli Člen Fóra je oprávněn vystoupit z Fóra. Chce-li některý Člen Fóra vystoupit, je povinen podat Výkonné radě prostřednictvím Generálního tajemníka písemné oznámení v tomto smyslu. 2. Kterýkoli Člen Fóra, který neuhradil své roční příspěvky Sekretariátu, se považuje za člena, jenž vystoupil z Fóra, jestliže se neuhrazená částka rovná nebo překračuje částku jeho ročního příspěvku (v souladu se sazebníkem příspěvků do rozpočtu, jak je uveden v Příloze k Chartě) za předchozí dva roky. Opětovné nabytí členství se pak řídí podmínkami článku III (2). Článek XVIII: Notifikace Vláda Království Saúdské Arábie, které je Hostitelským státem, se žádá o to, aby doručila Generálnímu tajemníkovi OSN jménem Členů Fóra text Charty, s ohledem na její distribuci Členům Organizace, jako oficiální dokument Spojených národů. Příloha Sazebník příspěvků do rozpočtu Výše příspěvku Členů do ročního rozpočtu Sekretariátu je v souladu s níže uvedeným sazebníkem: a. Minimální výše příspěvku se rovná 0,5 % Ročního rozpočtu sekretariátu. b. Maximální výše příspěvku se rovná 6 % Ročního rozpočtu Sekretariátu. c. V rámci dolních a horních limitů Členové Fóra odvádí roční příspěvek rovnající se výsledku níže uvedeného výpočtu: Členské státy, jež jsou spotřebitelemspotřebitelem ropy a zemního plynu2: Roční rozpočet Sekretariátu krát celková spotřeba ropy a zemního plynu každého Členského státu děleno sumou celkové spotřeby ropy a zemního plynu ve Členských státech, jež jsou spotřebitelispotřebiteli ropy a zemního plynu, a celkovou produkcí ropy a zemního plynu Členských států, jež jsou producenty ropy a zemního plynu. Členské státy, jež jsou producentem ropy a zemního plynu3: Roční rozpočet Sekretariátu krát celková produkce ropy a zemního plynu každého Členského státu děleno sumou celkové spotřeby ropy a zemního plynu v Členských státech, jež jsou spotřebitelispotřebiteli ropy a zemního plynu, a celkovou produkcí ropy a zemního plynu Členských států, jež jsou producenty ropy a zemního plynu. Aniž by tím byla dotčena ustanovení výše uvedeného bodu (a) a (b) platí, že jakýkoli zbývající zůstatek rozpočtu bude poměrným dílem alokován Členským státům. d. V případě méně rozvinutých zemí, jak je stanoví UN-OHRLLS (Kancelář Vysokého představitele OSN pro nejméně rozvinuté státy, vnitrozemské rozvojové státy a malé ostrovní rozvojové státy) se s ročními příspěvky do rozpočtu nepočítá. Podpisová strana Níže uvedené Státy se zúčastnily Ministerského zasedání dne 22. února 2011 v Rijádu, schválily Chartu Mezinárodního energetického fóra a staly se Členy Mezinárodního energetického fóra v souladu s bodem III (1) Charty. 1 Členové se objeví na seznamu Členských států produkujících ropu a zemní plyn, jestliže jejich objem produkce (měřeno v miliónech tun ekvivalentu ropy) překročí jejich objem spotřeby (měřeno v miliónech tun ekvivalentu ropy), a na seznamu Členských států, jež jsou spotřebiteli ropy a zemního plynu, je-li jejich objem spotřeby vyšší než jejich objem produkce. Přední výrobci ropy a zemního plynu jsou na seznamu řazeni podle objemu produkce, spotřebitelé ropy a zemního plynu jsou řazeni podle objemu spotřeby. 2 Členské státy, jež jsou spotřebitelem ropy a zemního plynu, jsou definovány jako ty Členské státy, jejichž spotřeba ropy a zemního plynu (měřeno v miliónech tun ekvivalentu ropy) překračuje jejich produkci ropy a zemního plynu (měřeno v miliónech tun ekvivalentu ropy). 3 Členské státy, jež jsou producentem ropy a zemního plynu, jsou definovány jako ty Členské státy, jejichž produkce ropy a zemního plynu (měřeno v miliónech tun ekvivalentu ropy) překračuje jejich spotřebu ropy a zemního plynu (měřeno v miliónech tun ekvivalentu ropy).
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 34/2016 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 34/2016 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Českou republikou a Cookovými ostrovy o výměně informací v daňových záležitostech Vyhlášeno 11. 7. 2016, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 10. 5. 2016, částka 20/2016 * Článek 1 - Předmět a rozsah Dohody * Článek 2 - Působnost * Článek 3 - Daně, na které se Dohoda vztahuje * Článek 4 - Všeobecné definice * Článek 5 - Výměna informací na základě žádosti * Článek 6 - Daňové šetření v zahraničí * Článek 7 - Možnost odmítnout žádost * Článek 8 - Zachování povinnosti mlčenlivosti * Článek 9 - Náklady * Článek 10 - Opatření k provedení Dohody * Článek 11 - Jazyk * Článek 12 - Další mezinárodní dohody nebo ujednání * Článek 13 - Řešení případů vzájemnou dohodou * Článek 14 - Protokol * Článek 15 - Vstup v platnost * Článek 16 - Ukončení platnosti * PŘÍLOHA Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 10. 5. 2016 34 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 4. února 2015 byla v Aucklandu podepsána Dohoda mezi Českou republikou a Cookovými ostrovy o výměně informací v daňových záležitostech. S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 15 dne 10. května 2016. České znění Dohody se vyhlašuje současně. DOHODA MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A COOKOVÝMI OSTROVY O VÝMĚNĚ INFORMACÍ V DAŇOVÝCH ZÁLEŽITOSTECH Česká republika a Cookovy ostrovy, přejíce si usnadnit výměnu informací v daňových záležitostech, se dohodly takto: Článek 1 Předmět a rozsah Dohody Příslušné orgány smluvních stran poskytnou pomoc prostřednictvím výměny informací, u kterých lze předpokládat, že jsou významné pro provádění a prosazování vnitrostátních právních předpisů smluvních stran týkajících se daní, na něž se vztahuje tato Dohoda. Takové informace zahrnují informace, u kterých lze předpokládat, že jsou významné pro zjištění, stanovení a vybírání těchto daní, pro zabezpečení úhrady daňových pohledávek, nebo pro vyšetřování nebo pro trestní stíhání daňových trestných činůtrestných činů. Informace se vyměňují v souladu s ustanoveními této Dohody a jsou považovány za důvěrné podle článku 8. Práva, vyplývající osobám z právních předpisů nebo správních postupů dožádané strany, se použijí, pokud neoprávněně nezabraňují nebo nezdržují efektivní výměnu informací. Článek 2 Působnost Dožádaná strana není povinna poskytnout informace, které nemají k dispozici její orgány, nebo které nejsou k dispozici nebo pod kontrolou osob, které patří do její územní působnosti. Článek 3 Daně, na které se Dohoda vztahuje 1. Daně, které podléhají této Dohodě, jsou: a) v České republice: daně všeho druhu a pojmenování zavedené právními předpisy České republiky; b) na Cookových ostrovech: daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob, srážkové daně, a daň z přidané hodnoty. 2. Tato Dohoda se vztahuje také na jakékoliv stejné daně zavedené po datu podpisu Dohody vedle nebo namísto stávajících daní. Tato Dohoda se vztahuje také na jakékoliv v zásadě podobné daně zavedené po datu podpisu Dohody vedle nebo namísto stávajících daní, pokud s tím souhlasí příslušné orgány smluvních stran. Kromě toho daně, na které se tato Dohoda vztahuje, mohou být rozšířeny nebo změněny vzájemnou dohodou smluvních stran formou výměny dopisů. Příslušné orgány smluvních stran oznámí jeden druhému všechny podstatné změny daňového systému a opatření související se získáváním informací, na které se Dohoda vztahuje. Článek 4 Všeobecné definice 1. Pro účely této Dohody, pokud není definováno jinak, se výrazem: a) „smluvní strana“ rozumí podle souvislosti Česká republika nebo Cookovy ostrovy; b) „příslušný orgán“ rozumí: i. v případě Cookových ostrovů orgán vybírající vnitrostátní příjmy nebo jeho zplnomocněný zástupce; ii. v případě České republiky ministr financí nebo jeho zplnomocněný zástupce; c) „osoba“ rozumí fyzická osoba, společnost a jakékoliv jiné sdružení osob; d) „společnost“ rozumí jakákoliv právnická osoba nebo jakákoli entita považovaná pro účely zdanění za právnickou osobu; e) „veřejně obchodovatelná společnost“ rozumí společnost, jejíž základní třída akcií je kótována na uznávané burze za předpokladu, že její kótované akcie může veřejnost snadno nakoupit nebo prodat. Akcie mohou být nakupovány nebo prodávány „veřejností“, jestliže nákup nebo prodej akcií není implicitně nebo explicitně omezen na limitovanou skupinu investorů; f) „základní třída akcií“ rozumí třída nebo třídy akcií představující většinu hlasovacích práv a hodnotu společnosti; g) „uznávaná burza“ rozumí jakákoliv burza, na které se dohodnou příslušné orgány smluvních stran; h) „kolektivní investiční fond nebo program“ rozumí jakýkoliv sdružený investiční nástroj bez ohledu na právní formu. Výrazem „kolektivní investiční fond nebo program“ se rozumí kolektivní investiční fond nebo program za předpokladu, že emise, akcie nebo jiné podíly na fondu nebo programu může veřejnost snadno nakoupit, prodat nebo nabídnout ke zpětnému odkupu. Emise, akcie nebo jiné podíly na fondu nebo programu může „veřejnost“ snadno nakoupit, prodat nebo nabídnout ke zpětnému odkupu, není-li tento nákup, prodej nebo zpětný odkup implicitně nebo explicitně omezen na limitovanou skupinu investorů; i) „daň“ rozumí jakákoliv daň, na kterou se Dohoda vztahuje; j) „dožadující strana“ rozumí smluvní strana dožadující informace; k) „dožádaná strana“ rozumí smluvní strana, která je dožádána o poskytnutí informací; l) „opatření pro získání informací“ rozumí právní předpisy a správní nebo soudní postupy, které umožňují smluvní straně získat nebo poskytnout dožadované informace; m) „informace“ rozumí informace o skutečnosti, prohlášení nebo záznam v libovolné formě; n) „daňové trestné činy“ rozumí daňové záležitosti zahrnující úmyslné jednání, které může být předmětem trestního stíhání podle trestního práva dožadující strany; o) „trestní řízenítrestní řízení“ rozumí řízení prováděné orgány činnými v trestním řízeníorgány činnými v trestním řízení, státními zástupci a soudy za účelem prokázání viny za porušení trestního práva a uložení náležitých trestů; p) „trestní právo“ rozumí všechny trestně právní předpisy podle vnitrostátního práva bez ohledu na to, zda jsou obsaženy v daňových zákonech, trestním zákoníku nebo jiných právních předpisech. 2. Pokud jde o provádění této Dohody v určité době některou ze smluvních stran, bude mít každý výraz, který v ní není definován, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad, takový význam, který má podle v té době platných právních předpisů této smluvní strany pro daňové účely, na které se Dohoda vztahuje, přičemž význam podle účinných daňových právních předpisů této smluvní strany bude mít přednost před významem přisuzovaným výrazu podle jiných právních předpisů této smluvní strany. Článek 5 Výměna informací na základě žádosti 1. Příslušný orgán dožádané strany poskytne na žádost informace pro účely uvedené v článku 1. Tyto informace se vymění bez ohledu na to, zda by jednání, které je vyšetřováno, bylo považováno za trestný čintrestný čin podle právních předpisů dožádané strany, pokud by k němu došlo v dožádané straně. 2. Jestliže informace, které má příslušný orgán dožádané strany k dispozici, nejsou dostatečné k vyhovění žádosti o informace, přijme tato smluvní strana veškerá potřebná opatření pro jejich zjištění tak, aby dožadující straně poskytla požadovanou informaci bez ohledu na to, zda dožádaná strana potřebuje tuto informaci pro své vlastní daňové účely. 3. Na zvláštní žádost příslušného orgánu dožadující strany poskytne příslušný orgán dožádané strany informace podle tohoto článku v rozsahu, který mu umožňují vnitrostátní právní předpisy, ve formě svědeckých výpovědí a ověřených kopií prvopisů. 4. Každá smluvní strana zajistí, aby její příslušné orgány pro účely uvedené v článku 1 Dohody měly oprávnění získat a na žádost poskytnout: a) informace v držení bankbank, jiných finančních institucí a jakékoliv osoby jednající na základě zastoupení nebo zmocnění či pověření včetně svěřenských správců; b) informace týkající se vlastnictví obchodních korporací, spolků, trustů, fundací, „Anstalten“ a jiných osob včetně informací týkajících se vlastnictví jakýchkoliv dalších osob z řetězu vlastnictví v rozsahu ustanovení článku 2; v případě trustů, informace o zakladatelích, správcích a beneficientech; a v případě fundací informace o zakladatelích, členech správní rady a příjemcích. Kromě toho tato Dohoda nevytváří závazek smluvních stran získat nebo poskytnout informace týkající se vlastnictví veřejně obchodovatelných společností nebo kolektivních investičních fondů nebo programů, pokud tyto informace lze získat bez nepřiměřených obtíží. 5. Příslušný orgán dožadující strany předloží následující náležitosti příslušnému orgánu dožádané strany, aby prokázal předpokládaný význam informací v žádosti: a) totožnost osoby, u které je prováděno šetření či jiný postup při správě daní; b) druh dožadované informace včetně formy, ve které si dožadující strana přeje informaci od dožádané strany obdržet; c) daňový účel, pro který se informace dožaduje, včetně určení, zda se jedná o daňový trestný čintrestný čin; d) důvody, pro které se domnívá, že dožádaná strana má dožadovanou informaci k dispozici nebo je v držení či pod kontrolou osoby podléhající působnosti dožádané strany; e) v rozsahu, ve kterém jsou známé, jméno a adresu nebo název a sídlo každé osoby, o níž se domnívá, že má dožadovanou informaci k dispozici; f) prohlášení, že žádost je v souladu správními předpisy a správními postupy dožadující strany, že pokud by dožadovaná informace byla v působnosti dožadující strany, byl by příslušný orgán dožadující strany schopen ji získat podle právních předpisů dožadující strany nebo obvyklým správním postupem, a že žádost je v souladu s touto Dohodou; g) prohlášení, že dožadující strana využila všechny dostupné prostředky na svém území, aby informaci získala, s výjimkou těch, které nelze získat bez nepřiměřených obtíží. 6. Příslušný orgán dožádané strany zašle dožadované informace dožadující straně co nejdříve. Pro zajištění rychlé odpovědi příslušný orgán dožádané strany: a) písemně potvrdí přijetí žádosti příslušnému orgánu dožadující strany a sdělí mu případné nedostatky v žádosti, a to do 60 dnů od přijetí žádosti; b) není-li příslušný orgán dožádané strany schopen získat a poskytnout informaci do 90 dnů od přijetí žádosti, včetně toho, že se setkal s obtížemi při získávání informace, nebo odmítne-li informaci poskytnout, vyrozumí bezodkladně dožadující stranu, vysvětlí důvod, pro který nebylo možné žádosti vyhovět, povahu obtíží nebo důvody svého odmítnutí. Článek 6 Daňové šetření v zahraničí 1. Smluvní strana může povolit vstup zástupcům příslušného orgánu smluvní strany na území první jmenované strany za účelem vyslechnutí daňového subjektu a prověření záznamů s předchozím písemným souhlasem dotčených osob, je-li tento souhlas požadován vnitrostátními právními předpisy první jmenované smluvní strany. Příslušný orgán druhé jmenované strany oznámí příslušnému orgánu první jmenované strany dobu a místo jednání s dotčenými osobami. 2. Na žádost příslušného orgánu smluvní strany může příslušný orgán druhé smluvní strany umožnit zástupcům příslušného orgánu první jmenované strany, aby se účastnili vymezené části daňového šetření u příslušného orgánu druhé jmenované strany. 3. Vyhoví-li žádosti podle odstavce 2, vyrozumí bezodkladně příslušný orgán smluvní strany provádějící šetření příslušný orgán druhé strany o době a místě šetření, o orgánu nebo o úřední osobě pověřené k provádění šetření a o postupech a podmínkách vyžadovaných první jmenovanou stranou pro provádění šetření. Veškerá rozhodnutí týkající se vedení daňového šetření přijímá strana provádějící šetření. Článek 7 Možnost odmítnout žádost 1. Dožádaná strana není povinna získat nebo poskytnout informaci, kterou by dožadující strana nebyla schopna získat podle svých vnitrostátních právních předpisů pro účely provádění nebo prosazování svých vnitrostátních daňových právních předpisů. Příslušný orgán dožádané strany může odmítnout pomoc tehdy, není-li žádost podána v souladu s touto Dohodou. 2. Ustanovení této Dohody nezavazují smluvní strany poskytnout informaci, která je předmětem obchodního, hospodářského, průmyslového, komerčního nebo profesního tajemství nebo obchodního postupu. Nicméně informace uvedené v čl. 5 odst. 4 se nepovažují za tajemství nebo obchodní postup pouze proto, že splňují kritéria tohoto odstavce. 3. Ustanovení této Dohody nezavazují smluvní stranu získat nebo poskytnout informace, které by odhalily důvěrnou komunikaci mezi klientem a advokátemadvokátem, právním poradcem nebo jiným uznaným právním zástupcem, kde se taková komunikace uskutečnila: a) pro účely zjištění nebo poskytnutí právní rady, nebo b) pro účely existujícího nebo zamýšleného právního řízení. 4. Dožádaná strana může odmítnout žádost o informaci, jestliže by zveřejnění této informace bylo v rozporu s veřejným pořádkem (ordre public). 5. Žádost o informaci nelze odmítnout na základě toho, že je napadena zákonnost nebo správnost daňové pohledávky, která je předmětem žádosti. 6. Dožádaná strana může odmítnout žádost o informaci, jestliže dožadující strana dožaduje informaci k provádění nebo prosazování ustanovení daňového zákona dožadující strany, nebo jiného požadavku s tím spojeného, který diskriminuje občana dožádané strany ve srovnání s občanem dožadující strany nacházejícího se ve stejné situaci. Článek 8 Zachování povinnosti mlčenlivosti Jakékoliv informace získané smluvními stranami podle této Dohody se považují za důvěrné a mohou být sděleny pouze osobám nebo orgánům smluvní strany (včetně soudů a správních orgánů) odpovědným za zjištění stanovení nebo zabezpečení úhrady daní, anebo za vymáhání nebo za trestní stíhání, týkající se daní, na které se vztahuje tato Dohoda. Tyto osoby nebo orgány mohou takové informace použít pouze pro tyto účely. Tyto informace lze použít během veřejného soudního řízení nebo v soudních rozhodnutích. Informace nesmí být bez písemného souhlasu příslušného orgánu dožádané strany sděleny žádné jiné osobě, entitě, orgánu, nebo jiné jurisdikci. Článek 9 Náklady Náklady vynaložené při přijímání opatření podle této Dohody uhradí dožádaná strana, pokud se příslušné orgány stran nedohodnou jinak. Článek 10 Opatření k provedení Dohody Smluvní strany přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné k plnění této Dohody a zajistí jejich účinnost. Článek 11 Jazyk Žádosti o pomoc a odpovědi na tyto žádosti se vyhotoví v anglickém nebo jakémkoliv jiném jazyce na základě oboustranné dohody mezi příslušnými orgány smluvních stran podle článku 13. Článek 12 Další mezinárodní dohody nebo ujednání Možnosti pomoci podle této Dohody neomezují ani nejsou omezovány dosavadními mezinárodními dohodami nebo jinými ujednáními mezi smluvními stranami, které se týkají spolupráce v daňových záležitostech. Článek 13 Řešení případů vzájemnou dohodou 1. V případě problémů nebo pochybností mezi smluvními stranami, pokud jde o provádění nebo výklad Dohody, řeší záležitost příslušné orgány vzájemnou dohodou. 2. Kromě dohody uvedené v odstavci 1 se mohou příslušné orgány smluvních stran dohodnout na používaných postupech podle článků 5 a 6. 3. Příslušné orgány smluvních stran mohou přímo projednávat možné rozpory za účelem dosažení dohody podle tohoto článku. 4. Smluvní strany se mohou dohodnout na jiných formách řešení sporů. Článek 14 Protokol Připojená příloha obsahuje vysvětlující protokol k Dohodě, který je nedílnou součástí této Dohody. Článek 15 Vstup v platnost Smluvní strany si navzájem diplomatickou cestou oznámí splnění postupů požadovaných jejich vnitrostátními právními předpisy pro vstup této Dohody v platnost. Dohoda vstoupí v platnost dnem pozdějšího z těchto oznámení a její ustanovení se budou uplatňovat a) pro daňové trestné činytrestné činy právě tímto datem; a b) pro všechny ostatní záležitosti podle článku 1 pro všechna zdaňovací období začínající 1. lednem nebo po 1. lednu kalendářního roku následujícího po datu, ve kterém Dohoda vstoupí v platnost. Článek 16 Ukončení platnosti 1. Tato Dohoda zůstane v platnosti, dokud nebude vypovězena některou smluvní stranou. Každá smluvní strana může ukončit platnost Dohody písemnou výpovědí oznámenou diplomatickou cestou. V takovém případě se Dohoda přestane v obou smluvních státech provádět k 1. lednu kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, v němž smluvní strana výpověď obdržela. 2. Obě smluvní strany zůstávají vázány ustanoveními článku 8, pokud se týká jakýchkoliv informací získaných na základě Dohody. Na důkaz čehož níže podepsaní, kteří jsou k tomuto řádně zplnomocněni, podepsali Dohodu. Dáno ve dvou originálních vyhotoveních v Aucklandu dne 4. února 2015 v českém a anglickém jazyce, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. Za Českou republiku Ing. Martin Pohl v. r. mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky na Cookových ostrovech Za Cookovy ostrovy Henry Puna v. r. předseda vlády PŘÍLOHA PROTOKOL K DOHODĚ MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A COOKOVÝMI OSTROVY O VÝMĚNĚ INFORMACÍ V DAŇOVÝCH ZÁLEŽITOSTECH Tento protokol stanovuje záměry smluvních stran týkající se záležitostí uvedených v této Dohodě: K článku 9: 1. Podle článku 9 této Dohody, běžné náklady vzniklé v průběhu posuzování a řešení žádostí o informace předložených dožadující stranou, uhradí dožádaná strana. Běžné náklady zahrnují vnitrostátní správní náklady, méně významné externí náklady a režijní výdaje vynaložené dožádanou stranou v průběhu vypracování odpovědi na žádost o informace podanou dožadující stranou. 2. Přímé mimořádné náklady vzniklé v souvislosti s poskytováním pomoci uhradí dožadující strana. Příklady takových nákladů zahrnují, avšak nejsou limitovány následujícím výčtem: a) přiměřené náklady za pořizování kopií dokumentů pro dožádanou stranu; b) přiměřené náklady vynaložené v případě potřeby na služby expertů, tlumočníků a překladatelů; c) přiměřené náklady za přepravu dokumentů dožadující straně; d) přiměřené náklady na soudní řízení v přímé souvislosti s konkrétní žádostí o výměnu informací, včetně nákladů na služby externího právního zástupce nebo poradce; a e) přiměřené náklady na získání svědeckých výpovědí. 3. Pokud lze předpokládat, že mimořádné náklady vztahující se ke konkrétní žádosti o informace převýší 500 EUR nebo ekvivalent v NZD, příslušný orgán dožádané strany bude kontaktovat příslušný orgán dožadující strany za účelem zjištění, zda chce dožadující strana pokračovat ve výměně informací v tomto konkrétním případě a zda uhradí příslušné náklady.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 33/2016 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 33/2016 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o hospodářské spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Tuniské republiky Vyhlášeno 11. 7. 2016, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 6. 10. 2009, částka 20/2016 * Článek 1 - Cíle * Článek 2 - Oblasti spolupráce * Článek 3 - Způsoby spolupráce * Článek 4 - Smíšená komise * Článek 5 - Zvláštní ustanovení * Článek 6 - Závěrečná ustanovení Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 6. 10. 2009 33 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 16. dubna 2009 byla v Tunisu podepsána Dohoda o hospodářské spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Tuniské republiky. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 6 odst. 1 dne 6. října 2009. České znění Dohody a francouzské znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. DOHODA O HOSPODÁŘSKÉ SPOLUPRÁCI MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU TUNISKÉ REPUBLIKY Vláda České republiky a vláda Tuniské republiky, dále uváděné jako „smluvní strany“, S přáním dále rozvíjet dlouhodobé přátelské vztahy mezi oběma zeměmi, Ve snaze upevnit a rozšířit tradiční hospodářské vztahy, S cílem posílit a rozvíjet ekonomickou, technickou a technologickou spolupráci na základě vzájemné výhodnosti, S přesvědčením, že tato Dohoda vytvoří příznivé podmínky a pevný základ pro budoucí spolupráci po vstupu České republiky do Evropské unie, Berouce v úvahu zájem obou stran účastnit se Euro-středomořské spolupráce EUROMED, se dohodly na následujícím: Článek 1 Cíle Smluvní strany budou v rámci zákonů a předpisů platných v jejich státech podporovat hospodářské vztahy mezi oběma zeměmi, rozvoj a diversifikaci vzájemně výhodné hospodářské, obchodní a průmyslové spolupráce, zvláště mezi malými a středními podniky, a iniciativy směřující k rozvoji obchodních a investičních toků. Článek 2 Oblasti spolupráce Smluvní strany se dohodly, že budou rozvíjet hospodářskou spolupráci zvláště v následujících oblastech: - výstavba a modernizace elektráren a distribučních sítí, výstavba ropovodů a plynovodů; - strojírenství a dopravní prostředky (osobní a nákladní automobily); - automobilové komponenty a příslušenství; - elektrotechnický průmysl; - chemický a petrochemický průmysl; - zemědělství, rybolov a agro-potravinářský průmysl; - textilní, kožedělné a obuvnické výrobky; - keramické a sklářské výrobky; - balicí technika; - technologie pro ochranu životního prostředí a likvidaci komunálních odpadů; - vybavení nemocnic a zdravotnická technika; - telekomunikační technika; - řemeslná výroba; - doprava - turistika a lázeňství; - finanční a další služby. Článek 3 Způsoby spolupráce Smluvní strany usilují o rozšíření spolupráce zejména: - výměnou informací o hospodářském vývoji v obou zemích, jakož i možnostech posílení vztahů spolupráce v hospodářské oblasti; - výměnou informací a zkušeností, zvláště v oblasti řemeslné výroby, lázeňství, konkurence, antidumpingu, boje proti podvodnému jednání, duševního vlastnictví, technických norem, usnadnění obchodní výměny a modernizace zbožových distribučních kanálů, jakož i pokud jde o transpozici acquis communautaire v odvětvích společného zájmu; - posílením spolupráce mezi agenturami a institucemi pro podporu obchodu, řemeslné výroby, průmyslu, zemědělství, investic, turistiky, jakož i mezi hospodářskými komorami v obou zemích; - podporou sbližování hospodářských subjektů v obou zemích, včetně výměny podnikatelských misí, účastí na mezinárodních veletrzích a výstavách a organizací seminářů, sympozií a konferencí v obou zemích; - podporou intenzivnějšího zapojení malých a středních podniků do rozvoje vzájemných hospodářských vztahů; - napomáháním realizaci operací trojstranné spolupráce na třetích trzích; - rozvojem investic a založením projektů partnerství v odvětvích společného zájmu. Článek 4 Smíšená komise 1) Zřizuje se Smíšená komise sestávající ze zástupců příslušných orgánů smluvních stran. 2) Smíšená komise je pověřena zvláště: - dohledem nad řádným prováděním této Dohody, - řešením problémů, které mohou vzniknout při jejím provádění, - výměnou názorů k vývoji ekonomické situace v obou zemích, - formulací návrhů týkajících se provádění této Dohody, - identifikací nových možností a prostředků rozvoje vzájemné a ekonomické spolupráce. 3) Práce Smíšené komise koordinuje z české strany Ministerstvo průmyslu a obchodu, zastoupené náměstkem ministra průmyslu a obchodu, jakožto spolupředsedou Smíšené komise, a z tuniské strany Ministerstvo obchodu a řemesel, zastoupené státním tajemníkem, jakožto spolupředsedou Smíšené komise. Spolupředsedové Smíšené komise zvou představitele jiných ministerstev, institucí, společností a agentur, kteří se mohou zúčastnit zasedání v souladu s dohodnutou jednací agendou. 4) Smíšená komise se bude scházet jednou ročně po vzájemné dohodě spolupředsedů Smíšené komise. 5) Smíšená komise může během zasedání a rovněž v období mezi zasedáními zřizovat specializované pracovní skupiny, které budou projednávat konkrétní otázky společného zájmu. Článek 5 Zvláštní ustanovení Tato Dohoda bude prováděna bez újmy závazkům vyplývajícím z členství České republiky v Evropské unii na jedné straně a závazkům Tuniské republiky plynoucím z Euro-středomořské asociační dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na druhé straně. Článek 6 Závěrečná ustanovení 1) Tato dohoda vstoupí v platnost dnem poslední nóty potvrzující, že Smluvní strana splnila vnitrostátní postupy, požadované pro její vstup v platnost. 2) Tato dohoda se uzavírá na dobu pěti let počínaje dnem jejího vstupu v platnost a bude mlčky prodlužována na stejné období. 3) Každá ze Smluvních stran může vypovědět tuto Dohodu kdykoliv, pokud to oznámí šest měsíců předem. Tato výpověď nezpochybňuje práva a závazky stran spojených s projekty a programy zahájenými v rámci této Dohody. 4) Tato Dohoda může být doplňována a měněna vzájemnou dohodou Smluvních stran. Přijaté doplňky či změny vstupují v platnost v souladu s procedurou uvedenou v prvním odstavci tohoto článku. Dáno v Tunisu dne 16. dubna 2009 ve dvou původních vyhotoveních v jazyce českém, francouzském a arabském, přičemž všechny texty mají stejnou platnost. V případě rozdílnosti ve výkladu je rozhodující znění ve francouzském jazyce. Za vládu České republiky Martin TLAPA Nàměstek ministra průmyslu a obchodu Za vládu Tuniské republiky Chokri MAMOGHLI Stàtní tajemník při Ministrovi obchodu a artisanàtu pověřený zahraničním obchodem
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 32/2016 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 32/2016 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje konsolidovaný text Dohody o mezinárodních přepravách zkazitelných potravin a o specializovaných prostředcích určených pro tyto přepravy (ATP) Vyhlášeno 11. 7. 2016, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 30. 9. 2015, částka 19/2016 * Článek 1 - Dopravní a přepravní prostředky pro mezinárodní přepravu zkazitelných potravin, které neodpovídají definicím a normám stanoveným v příloze 1 této Dohody, nesmějí být označovány jako „izotermické“, „chlazené“, „chladící a mrazící“ nebo „vyhřívací“. * Článek 2 - Smluvní strany přijmou nezbytná opatření pro to, aby se podle ustanovení dodatků 1, 2, 3 a 4 k příloze 1 této Dohody kontrolovalo a ověřovalo, zda dopravní a přepravní prostředky uvedené v článku 1 této Dohody vyhovují uvedeným normám. Každá smluvní strana * Článek 3 - 1. Ustanovení článku 4 této Dohody se použije při každé přepravě na účet třetích osob nebo vlastní účet vykonané výhradně - podle ustanovení odstavce 2 tohoto článku - železniční nebo silniční dopravou nebo jejich kombinací, * Článek 4 - 1. Pro přepravy zkazitelných potravin, vyjmenovaných v přílohách 2 a 3 této Dohody, se musí použít prostředků uvedených v článku 1 Této Dohody, ledaže by s ohledem na teplotu předpokládanou v průběhu celé přepravy tento požadavek zřejmě nebyl nutný pro dod * Článek 5 - Ustanovení této Dohody se nepoužije na pozemní přepravy v kontejnerech bez překládky věcí, jestliže těmto přepravám předchází nebo po nich následují námořní přepravy jiné, než které jsou uvedeny v článku 3, odstavci 2 této Dohody. * Článek 6 - 1. Každá smluvní strana musí přijmout všechna vhodná opatření, k zajištění dodržování ustanovení této Dohody. Příslušné orgány smluvních stran se musí vzájemně informovat o opatřeních obecné povahy přijatých za tím účelem. * Článek 7 - Smluvní strany si vyhrazují právo uzavírat dvoustranné nebo mnohostranné dohody, jejichž ustanovení, vztahující se jak na specializované prostředky, tak na teploty, na nichž se musí udržovat určité potraviny během přepravy, mohou být zejména s ohledem na z * Článek 8 - Nedodržení ustanovení této Dohody se nedotýká ani existence ani platnosti smluv uzavřených k provedení přepravy. * Článek 9 - 1. Členské státy Evropské hospodářské komise a státy, přijaté do Komise s poradním hlasem podle odstavce 8 mandátu této Komise se mohou stát smluvními stranami této Dohody * Článek 10 - 1. Každý stát může při podpisu této Dohody bez výhrady ratifikace nebo při uložení své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu nebo kdykoli později prohlásit v oznámení zaslaném generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, že Dohody se nepoužív * Článek 11 - 1. Tato Dohoda vstoupí v platnost rok po tom, kdy pět ze států uvedených v odstavci 1 článku 9 podepsalo Dohodu bez výhrady ratifikace nebo uložilo své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu. * Článek 12 - 1. Každá smluvní strana může vypovědět tuto Dohodu oznámením zaslaným generálnímu tajemníku Organizace spojených národů. * Článek 13 - Tato Dohoda skončí platnost, jestliže po jejím vstupu v platnost, počet smluvních stran bude menší než pět v průběhu jakéhokoli období dvanácti za sebou jdoucích měsíců. * Článek 14 - 1. Každý stát může při podpisu této Dohody bez výhrady rafitikace nebo při uložení své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu nebo kdykoli později prohlásit v oznámení zaslaném generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, že této Dohody se bud * Článek 15 - 1. Každý spor mezi dvěma nebo několika smluvními stranami o výklad nebo použití této Dohody se pokud možno bude řešit jednáním mezi nimi. * Článek 16 - 1. Každý stát může při podpisu nebo ratifikaci této Dohody nebo při přístupu k ní prohlásit, že se necítí vázán odstavci 2 a 3 článku 15 této Dohody. Ostatní smluvní strany nebudou vázány těmito odstavci vůči smluvní straně, která učinila takovou výhradu. * Článek 17 - 1. Po uplynutí tříleté platnosti této Dohody může kterákoli smluvní strana požádat oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů o svolání konference za účelem revize této Dohody Generální tajemník vyrozumí o této žádosti všechny s * Článek 18 - 1. Každá smluvní strana může navrhnout jednu nebo několik změn této Dohody. Text každého pozměňovacího návrhu musí být zaslán generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, který jej rozešle všem smluvním stranám a uvědomí o něm ostatní státy uvedené * Článek 19 - Kromě oznámení uvedených v článcích 17 a 18 této Dohody vyrozumívá generální tajemník Organizace spojených národů státy uvedené v odstavci 1 článku 9 této Dohody, jakož i státy, které se staly smluvními stranami podle odstavce 2 článku 9 této Dohody: * Článek 20 - Po 31. květnu 1971 bude originál Dohody uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů, který rozešle ověřené shodné opisy všem státům uvedeným v odstavcích 1 a 2 článku 9 toho Dohody. 1 2 3 Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 30. 9. 2015 32 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 3/2014 Sb. m. s. o sjednání Dohody o mezinárodních přepravách zkazitelných potravin a o specializovaných prostředcích určených pro tyto přepravy (ATP) Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že na zasedáních Pracovní skupiny pro přepravu zkazitelných potravin Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů v letech 2013 a 2014 byly přijaty změny a doplňky Dohody o mezinárodních přepravách zkazitelných potravin a o specializovaných prostředcích určených pro tyto přepravy (ATP), přijaté v Ženevě dne 1. září 1970. Změny a doplňky Dohody vstoupily v platnost podle článku 18 odst. 6 Dohody dne 30. září 2015 a tímto dnem vstoupily v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění konsolidovaného textu Dohody ATP a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD DOHODA O MEZINÁRODNÍCH PŘEPRAVÁCH ZKAZITELNÝCH POTRAVIN A O SPECIALIZOVANÝCH PROSTŘEDCÍCH URČENÝCH PRO TYTO PŘEPRAVY (ATP) PŘEDMLUVA Dohoda o mezinárodních přepravách zkazitelných potravin a o specializovaných prostředcích určených pro tyto přepravy (ATP) uzavřená v Ženevě 1. září 1970 vstoupila v platnost 21. Listopadu 1976. Dohoda a její přílohy jsou od doby jejího vstupu v platnost pravidelně měněny a doplňovány Pracovní skupinou (WP.11) Výboru pro vnitrozemskou dopravu Evropské hospodářské komise. Územní platnost ATP je dohodou mezi státy a není stanoven žádný společný donucovací orgán. Silniční kontroly jsou v praxi prováděny smluvními stranami a žádné spory nemohou být výsledkem právních postihů národními orgány provinilců porušujících národní předpisy. ATP sama nepředpisuje žádné sankce. V době publikace jsou smluvními státy: Albánie, Andora, Azerbajdžán, Bělorusko, Belgie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Česká Republika, Černá Hora, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Gruzie, Holandsko, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kazachstán, Kyrgyzstán, Lotyšsko, Litva, Luxemburg, Maďarsko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Maroko, Moldavsko, Monako, Německo, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Ruská Federace, Řecko, Saudská Arábie, Srbsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Spojené království, Spojené Státy Americké, Tádžikistán, Tunisko, Turecko, Ukrajina, Uzbekistán. ATP se vztahuje na přepravy probíhající po území nejméně dvou výše uvedených smluvních států. Kromě toho množství zemí převzalo ATP za základ svých národních předpisů. Dodatečné praktické informace Jakýkoliv dotaz týkající se uplatnění ATP musí být směřován relevantnímu příslušnému orgánu. Dodatečné informace mohou být též získány na webových stranách Evropské hospodářské komise, Dopravní divize, na následující stránce: http://www.unece.org/trans/main/wp11/atp.html Tyto průběžně doplňované informace obsahují: - Stav ATP - Depozitární sdělení (např. nové smluvní strany, změny, nebo opravy právních textů) - Publikační údaje (opravy, publikace nových změn) - Seznam a detaily pověřených autorit a Zkušebních stanic ATP. Dále uvedený text obsahuje vlastní dohodu a její přílohy s nejnovějšími změnami platnými od 30. září 2015. Změny nebo opravy v Dohodě, které vstoupily v platnost v minulém vydání této publikace, jsou v Článku 1; Přílohy 1, oddíl 4; Přílohy 1, Dodatku 1, oddíly 3 a 6; Přílohy 1, Dodatku 2, oddíly 4.3.2, 6.3, 7 a 8; Přílohy 1, dodatku 3A a dodatku 3B; Přílohy 1, Dodatku 4 a Přílohy 2, Dodatku 1. OBSAH \| Strana ---\|--- DOHODA O MEZINÁRODNÍCH PŘEPRAVÁCH ZKAZITELNÝCH POTRAVIN A O SPECIALIZOVANÝCH PROSTŘEDCÍCH URČENÝCH PRO TYTO PŘEPRAVY (ATP)\| 6 Příloha 1 DEFINICE A NORMY SPECIALIZOVANÝCH PROSTŘEDKŮ PRO PŘEPRAVU ZKAZITELNÝCH POTRAVIN\| 13 1\\. Izotermický dopravní nebo přepravní prostředek\| 13 2\\. Chlazený dopravní nebo přepravní prostředek\| 13 3\\. Chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředek\| 14 4\\. Vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředek\| 14 Příloha 1, dodatek 1 Ustanovení o kontrole izotermických, chlazených, chladících a mrazících a vyhřívacích dopravních nebo přepravních prostředků z hlediska jejich souladu s normami předepsanými v této příloze\| 15 Příloha 1, dodatek 2 Metody a postupy měření a kontroly izolačních vlastností a účinnosti chladících nebo vytápěcích zařízení specializovaných dopravních a přepravních prostředků určených k přepravě zkazitelných potravin\| 19 1\\. Definice a obecná ustanovení\| 19 2\\. Izolační vlastnosti zařízení\| 20 3\\. Účinnost tepelného zařízení dopravních a přepravních prostředků\| 24 4\\. Postup pro měření skutečného chladícího výkonu Wo chladící jednotky při odmraženém výparníku\| 27 5\\. Kontrola izolačních vlastností dopravních a přepravních prostředků v provozu\| 30 6\\. Kontrola účinnosti tepelných zařízení dopravních a přepravních prostředků v provozu\| 31 7\\. Postup pro měření výkonu mechanických více-teplotních chladících jednotek a dimenzovaných více-komorových dopravních a přepravních prostředků\| 33 8\\. Protokoly o zkoušce\| 37 Vzory protokolů o zkoušce\| VZOR č. 1 A\| 38 VZOR č. 1 B\| 39 VZOR č. 2 A\| 41 VZOR č. 2 B\| 43 VZOR č. 3\| 45 VZOR č. 4 A\| 43 VZOR č. 4 B\| 48 VZOR č. 4 C\| 51 VZOR č. 5\| 53 VZOR č. 6\| 56 VZOR č. 7\| 59 VZOR č. 8\| 61 VZOR č. 9\| 63 VZOR č. 10\| 65 Příloha 1, dodatek 3\| 70 A. Vzor tiskopisu osvědčení o tom, že dopravní nebo přepravní prostředek vyhovuje, jak je stanoveno v příloze 1, dodatku 1 v odstavci 3\| 70 B. Certifikační štítek osvědčující, že dopravní nebo přepravní prostředek vyhovuje, jak je uvedeno v příloze 1, dodatku 1 v odstavci 3\| 73 Příloha 1, dodatek 4 Rozlišovací značky na specializovaných dopravních přepravních prostředcích\| 76 Příloha 2 VÝBĚR DOPRAVNÍHO NEBO PŘEPRAVNÍHO PROSTŘEDKU A TEPLOTNÍ PODMÍNKY PRO PŘEPRAVU HLUBOKO ZMRAZENÝCH A ZMRAZENÝCH POTRAVIN\| 78 Příloha 2, dodatek 1 Monitorování teplot vzduchu při přepravě hluboko zmrazených potravin\| 80 Příloha 2, dodatek 2 Postup pro výběr vzorků a měření teplot při přepravě zchlazených, zmrazených a hluboko zmrazených zkazitelných potravin\| 82 Příloha 3 VÝBĚR DOPRAVNÍHO NEBO PŘEPRAVNÍHO PROSTŘEDKU A TEPLOTNÍ PODMÍNKY, KTERÉ SE MUSÍ DODRŽET PRO PŘEPRAVU CHLAZENÝCH POTRAVIN \| 86 DOHODA O MEZINÁRODNÍCH PŘEPRAVÁCH ZKAZITELNÝCH POTRAVIN A O SPECIALIZOVANÝCH PROSTŘEDCÍCH URČENÝCH PRO TYTO PŘEPRAVY (ATP) SMLUVNÍ STRANY, PŘEJÍCE SI zlepšit podmínky pro zachování jakosti zkazitelných potravin po dobu jejich přepravy, zejména v mezinárodním obchodu, MAJÍCE ZA TO, že zlepšení těchto podmínek může přispět k rozvoj obchodu se zkazitelnými potravinami, DOHODLY SE takto: Kapitola I SPECIALIZOVANÉ DOPRAVNÍ A PŘEPRAVNÍ PROSTŘEDKY Článek 1 Dopravní a přepravní prostředky pro mezinárodní přepravu zkazitelných potravin, které neodpovídají definicím a normám stanoveným v příloze 1 této Dohody, nesmějí být označovány jako „izotermické“, „chlazené“, „chladící a mrazící“ nebo „vyhřívací“. Článek 2 Smluvní strany přijmou nezbytná opatření pro to, aby se podle ustanovení dodatků 1, 2, 3 a 4 k příloze 1 této Dohody kontrolovalo a ověřovalo, zda dopravní a přepravní prostředky uvedené v článku 1 této Dohody vyhovují uvedeným normám. Každá smluvní strana uzná platnost osvědčení o tom, že dopravní nebo přepravní prostředky vyhovují uvedeným normám, které byly vydány podle přílohy 1, dodatku 1 odstavce 4 této Dohody příslušným orgánem jiné smluvní strany. Každá smluvní strana může uznat platnost osvědčení vydaných podle přílohy 1, dodatků 1 a 2 této Dohody příslušným orgánem státu, který není smluvní stranou této Dohody. Kapitola II POUŽITÍ SPECIALIZOVANÝCH DOPRAVNÍCH A PŘEPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ PRO MEZINÁRODNÍ PŘEPRAVU URČITÝCH ZKAZITELNÝCH POTRAVIN Článek 3 1. Ustanovení článku 4 této Dohody se použije při každé přepravě na účet třetích osob nebo vlastní účet vykonané výhradně - podle ustanovení odstavce 2 tohoto článku - železniční nebo silniční dopravou nebo jejich kombinací, - hluboko zmrazených a zmrazených potravin, - potravin vyjmenovaných v příloze 3, této Dohody, i když nejsou hluboko zmrazené ani zmrazené, jestliže místo, kde zboží anebo přepravní prostředek, v němž se přepravuje, je nakládáno do železničního nebo silničního vozidla, a místo, kde zboží, nebo přepravní prostředek, v němž se přepravuje, je vykládáno z tohoto vozidla, jsou ve dvou různých státech a místo vykládky je na území smluvní strany. Jestliže přeprava zahrnuje jednu nebo více námořních přeprav kromě těch, které jsou uvedeny v odstavci 2 tohoto článku, každá pozemní přeprava se posuzuje odděleně. 2. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se použije také při námořních přepravách do vzdálenosti menší než 150 km za podmínky, že zboží zůstává bez překládky v prostředcích použitých pro přepravu, nebo přepravy suchozemské a že námořním přepravám předchází nebo po nich následuje jedna nebo několik suchozemských přeprav uvedených v odstavci 1 tohoto článku, anebo že tyto námořní přepravy se uskutečňují mezi dvěma přepravami suchozemskými. 3. Nehledě k ustanovením uvedeným v odstavcích 1 a 2 tohoto článku, smluvní strany nemusí použít ustanovení článku 4 této Dohody při přepravách potravin, které nejsou určeny k lidské spotřebě. Článek 4 1. Pro přepravy zkazitelných potravin, vyjmenovaných v přílohách 2 a 3 této Dohody, se musí použít prostředků uvedených v článku 1 Této Dohody, ledaže by s ohledem na teplotu předpokládanou v průběhu celé přepravy tento požadavek zřejmě nebyl nutný pro dodržení teplotních podmínek uvedených v přílohách 2 a 3 této Dohody. Tento prostředek je třeba vybrat a používat tak, aby v průběhu celé přepravy mohly být dodrženy teplotní podmínky předepsané v uvedených přílohách. Kromě toho je třeba učinit všechna vhodná opatření, zejména pokud se týká teploty potravin v době nakládky a pokud se týká mrazení nebo opětovného mrazení během přepravy nebo jiných nezbytných operací. Ustanovení tohoto odstavce se všem použije jen potud, pokud nejsou v rozporu s mezinárodními závazky týkajícími se mezinárodních přeprav a vznikajícími smluvním stranám ze smluv, které budou platit v době, kdy vstoupí v platnost tato Dohoda, anebo ze smluv, které je nahradí. 2. Jestliže během přepravy, na kterou se vztahují ustanovení této Dohody, nebyla dodržena ustanovení odstavce 1 tohoto článku, (a) nesmí nikdo disponovat s potravinami na území smluvní strany po skončení přepravy, pokud příslušné orgány této smluvní strany neuznají, že povolení takové dispozice je v souladu s hygienickými požadavky, a pokud nejsou dodrženy podmínky, které mohou být stanoveny těmito orgány při vydání povolení; (b) každá smluvní strana může s ohledem na hygienické nebo veterinární požadavky, a pokud to není v rozporu s jinými mezinárodními závazky uvedenými v poslední větě odstavec 1 tohoto článku, zakázat dovoz potravin na své území, anebo tento dovoz vázat na podmínky, které stanoví. 3. Dodržovat ustanovení odstavce 1 tohoto článku je povinností dopravců, kteří provozují dopravu pro cizí potřeby, pouze v takovém rozsahu, v jakém na sebe vzali závazek obstarat nebo poskytnout služby nezbytné pro splnění těchto ustanovení, a pokud plnění těchto ustanovení závisí na provedení těchto služeb. Jestliže jiné fyzické nebo právnické osoby na sebe vzaly povinnost obstarat, nebo poskytnou služby nezbytné pro splnění ustanovení této Dohody, jsou povinny zabezpečit jejich splnění v tom rozsahu, v jakém je toto splnění závislé na provedení služeb, které se zavázaly obstarat nebo poskytnout. 4. Během přeprav, na něž se vztahují ustanovení této Dohody a při nichž místo nakládky je na území smluvní strany, je za splnění ustanovení odstavce 1 tohoto článku, s výhradou ustanovení odstavce 3 tohoto článku, odpovědná - při přepravě pro cizí potřeby, fyzická nebo právnická osoba, která je podle přepravního dokladu odesílatelem, a není-li přepravní doklad, fyzická nebo právnická osoba, která s dopravcem uzavřela přepravní smlouvu; - v ostatních případech, fyzická nebo právnická osoba, která provádí přepravu. Kapitola III RŮZNÁ USTANOVENÍ Článek 5 Ustanovení této Dohody se nepoužije na pozemní přepravy v kontejnerech bez překládky věcí, jestliže těmto přepravám předchází nebo po nich následují námořní přepravy jiné, než které jsou uvedeny v článku 3, odstavci 2 této Dohody. Článek 6 1. Každá smluvní strana musí přijmout všechna vhodná opatření, k zajištění dodržování ustanovení této Dohody. Příslušné orgány smluvních stran se musí vzájemně informovat o opatřeních obecné povahy přijatých za tím účelem. 2. Zjistí-li smluvní strana porušení Dohody, jehož se dopustí osoba, která má bydliště na území jiné smluvní strany, nebo uloží-li takové osobě sankci, uvědomí orgány státní správy prvé strany orgány státní správy druhé strany o zjištěném porušení a uložení sankce. Článek 7 Smluvní strany si vyhrazují právo uzavírat dvoustranné nebo mnohostranné dohody, jejichž ustanovení, vztahující se jak na specializované prostředky, tak na teploty, na nichž se musí udržovat určité potraviny během přepravy, mohou být zejména s ohledem na zvláštní klimatické podmínky přísnější než ustanovení této Dohody. Tato ustanovení se použijí pouze při mezinárodních přepravách mezi smluvními stranami, které uzavřely dvoustranné nebo mnohostranné dohody uvedené v tomto článku. Tyto dohody se zašlou generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, který je rozešle smluvním stranám této Dohody, nezúčastněným na těchto dohodách. Článek 8 Nedodržení ustanovení této Dohody se nedotýká ani existence ani platnosti smluv uzavřených k provedení přepravy. Kapitola IV ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 9 1. Členské státy Evropské hospodářské komise a státy, přijaté do Komise s poradním hlasem podle odstavce 8 mandátu této Komise se mohou stát smluvními stranami této Dohody (a) jejím podpisem, (b) ratifikací po jejím podpisu s výhradou její ratifikace, nebo (c) přístupem k ní. 2. Státy oprávněné zúčastnit se některých prací Evropské hospodářské komise podle odstavce 11 mandátu této Komise mohou se stát smluvními stranami této Dohody tím, že k ní přistoupí poté, kdy vstoupí v platnost. 3. Tato dohoda bude otevřena k podpisu do 31. května 1971 včetně. Po tomto datu bude otevřena pro přístup. 4. Ratifikace nebo přístup se uskuteční uložením příslušné listiny u generálního tajemníka Organizace spojených národů. Článek 10 1. Každý stát může při podpisu této Dohody bez výhrady ratifikace nebo při uložení své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu nebo kdykoli později prohlásit v oznámení zaslaném generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, že Dohody se nepoužívá při přepravách prováděných na všech jeho územích ležících mimo Evropu nebo na kterémkoli z nich. Jestliže oznámení bylo učiněno poté, kdy Dohoda vstoupila v platnost pro stát, který učinil oznámení, ztrácí Dohoda použitelnost a při přepravách na území nebo územích uvedených v oznámení po uplynutí devadesáti dní ode dne, kdy generální tajemník obdržel toto oznámení. Nové smluvní strany, přistupující k ATP od 30. dubna 1999 a uplatňující odstavec 1 tohoto článku, nejsou oprávněny vznášet jakékoli námitky k návrhům změn v souladu s postupem uvedeným v článku 18, odstavci 2. 2. Každý stát, který učinil prohlášení podle odstavce 1 tohoto článku, může kdykoli později prohlásit oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, že Dohoda se bude používat při přepravách na území uvedeném v oznámení zaslaném podle odstavce 1 tohoto článku, a Dohoda se začne používat při přepravách na uvedeném území po uplynutí sto osmdesáti dnů ode dne, kdy generální tajemník obdržel toto oznámení. Článek 11 1. Tato Dohoda vstoupí v platnost rok po tom, kdy pět ze států uvedených v odstavci 1 článku 9 podepsalo Dohodu bez výhrady ratifikace nebo uložilo své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu. 2. Pro každý stát, který ratifikuje tuto Dohodu nebo k ní přistoupí po tom, kdy ji pět států podepsalo bez výhrady ratifikace nebo uložilo své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, vstoupí tato dohoda v platnost rok po uložení jeho ratifikační listiny nebo listiny o přístupu. Článek 12 1. Každá smluvní strana může vypovědět tuto Dohodu oznámením zaslaným generálnímu tajemníku Organizace spojených národů. 2. Výpověď nabude účinnosti po uplynutí patnácti měsíců ode dne, kdy generální tajemník obdržel oznámení o výpovědi. Článek 13 Tato Dohoda skončí platnost, jestliže po jejím vstupu v platnost, počet smluvních stran bude menší než pět v průběhu jakéhokoli období dvanácti za sebou jdoucích měsíců. Článek 14 1. Každý stát může při podpisu této Dohody bez výhrady rafitikace nebo při uložení své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu nebo kdykoli později prohlásit v oznámení zaslaném generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, že této Dohody se bude používat na všech územích nebo na některém z území, která zastupuje v mezinárodních vztazích. Této Dohody s bude používat na území nebo na územích uvedených v oznámení počínaje devadesátým dnem poté, kdy generální tajemník obdržel toto oznámení, a nevstoupila-li Dohoda do tohoto dne ještě v platnost, počínaje dnem, kdy vstoupila v platnost. 2. Každý stát, který učinil prohlášení podle odstavce 1 tohoto článku, že této Dohody se bude používat na území, které zastupuje v mezinárodních vztazích, může vypovědět tuto Dohodu podle jejího článku 12, pokud se týká tohoto území. Článek 15 1. Každý spor mezi dvěma nebo několika smluvními stranami o výklad nebo použití této Dohody se pokud možno bude řešit jednáním mezi nimi. 2. Každý spor, který nebyl vyřešen jednáním, bude podroben arbitráži, jestliže o to požádá jedna ze smluvních stran zúčastněných ve sporu, a za tím účelem bude předložen jednomu nebo několika arbitrům vybraným dohodou mezi spornými stranami. Jestliže do tří měsíců ode dne žádosti o arbitráž strany zúčastněné ve sporu nedospěly k dohodě o výběru arbitra nebo arbitrů, může kterákoli z těchto smluvních stran požádat generálního tajemníka Organizace spojených národů o určení jediného arbitra, kterému se spor odevzdá k rozhodnutí. 3. Rozhodnutí arbitra nebo arbitrů určených podle předcházejícího odstavce bude pro smluvní strany zúčastněné ve sporu závazné. Článek 16 1. Každý stát může při podpisu nebo ratifikaci této Dohody nebo při přístupu k ní prohlásit, že se necítí vázán odstavci 2 a 3 článku 15 této Dohody. Ostatní smluvní strany nebudou vázány těmito odstavci vůči smluvní straně, která učinila takovou výhradu. 2. Každá smluvní strana, která učinila výhradu podle odstavce 1 tohoto článku, může kdykoli tuto výhradu odvolat oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. 3. S výjimkou výhrady učiněné podle odstavce 1 tohoto článku nejsou přípustné žádné jiné výhrady k této Dohodě. Článek 17 1. Po uplynutí tříleté platnosti této Dohody může kterákoli smluvní strana požádat oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů o svolání konference za účelem revize této Dohody Generální tajemník vyrozumí o této žádosti všechny smluvní strany a svolá revizní konferenci, sdělí-li mu nejméně jedna třetina smluvních stran svůj souhlas s touto žádostí do 4 měsíců ode dne, kdy generální tajemník odeslal vyrozumění. 2. Je-li svolána konference podle odstavce 1 tohoto článku, vyrozumí o tom generální tajemník všechny smluvní strany a vyzve je, aby do tří měsíců předložily návrhy, o jejichž projednání na konferenci žádají. Generální tajemník rozešle nejméně tři měsíce před zahájením konference všem smluvním stranám předběžný pořad jednání konference spolu s textem těchto návrhů. 3. Generální tajemník pozve na každou konferenci svolanou podle tohoto článku všechny státy uvedené v článku 9, odstavci 1 této Dohody, jakož i státy, které se staly smluvními stranami podle článku 9 odstavce 2. Článek 18 1. Každá smluvní strana může navrhnout jednu nebo několik změn této Dohody. Text každého pozměňovacího návrhu musí být zaslán generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, který jej rozešle všem smluvním stranám a uvědomí o něm ostatní státy uvedené v odstavci 1 článku 9 této Dohody. Generální tajemník může též navrhnout změny k této Dohodě nebo k jejím přílohám, které mu byly předány Pracovní skupinou pro přepravu zkazitelných potravin Výboru pro vnitrozemskou dopravu Evropské hospodářské komise. 2. Během šestiměsíční lhůty ode, kdy generální tajemník rozeslal pozměňovací návrh, může každá smluvní strana informovat generálního tajemníka (a) že má námitky proti pozměňovacímu návrhu, nebo (b) že, i když zamýšlí návrh přijmout, nejsou v její zemi ještě splněny podmínky nezbytné pro jeho přijetí. 3. Pokud smluvní strana, která zaslala sdělení uvedené v odstavci 2 (b) tohoto článku, neoznámí generálnímu tajemníkovi, že pozměňovací návrh přijímá, může během devíti měsíců po uplynutí šestiměsíční lhůty předepsané pro sdělení stanoviska předložit proti pozměňovacímu návrhu námitky. 4. Byla-li proti pozměňovacímu návrhu podána námitka za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3 tohoto článku, pokládá se pozměňovací návrh za nepřijatý a je neúčinný. 5. Nebyla-li proti pozměňovacímu návrhu podána žádná námitka za podmínek stanovených v odstavci 2 a 3 tohoto článku, pokládá se pozměňovací návrh, od níže uvedeného data, za přijatý: (a) jestliže žádná ze smluvních stran nezaslala sdělení generálnímu tajemníkovi uvedené v odstavci 2. (b) tohoto článku, po uplynutí šestiměsíční lhůty uvedené v odstavci 2 tohoto článku; (b) jestliže nejméně jedna smluvní strana zaslala generálnímu tajemníkovi sdělení uvedené v odstavci 2 (b) tohoto článku, od dřívějšího z těchto dvou dat: - datum, kdy všechny smluvní strany, které takové sdělení zaslaly, oznámily generálnímu tajemníkovi, že pozměňovací návrh přijímají; tímto datem však je datum uplynutí šestiměsíční lhůty uvedené v odstavci 2 tohoto článku, jestliže všechna sdělení o přijetí pozměňovacího návrhu byla oznámena do uplynutí této lhůty; - datum uplynutí devítiměsíční lhůty uvedené v odstavci 3 tohoto článku. 6. Každý pozměňovací návrh pokládaný za přijatý vstupuje v platnost za šest měsíců od data, od kterého se pokládá za přijatý. 7. Generální tajemník vyrozumí, jak nejdříve je to možné, všechny smluvní strany o tom, zda byla podána námitka proti pozměňovacímu návrhu dle odstavce 2 (a) tohoto článku nebo zda jedna nebo několik smluvních stran zaslaly sdělení podle odstavce 2 (b) tohoto článku. Jestliže jedna nebo několik smluvních stran zaslaly takové sdělení, vyrozumí generální tajemník všechny smluvní strany o tom, zda smluvní strana nebo strany, které takové sdělení zaslaly, podaly námitky proti pozměňovacímu návrhu nebo jej schválily. 8. Nezávisle na způsobu projednávání pozměňovacích návrhů stanoveném v odstavci 1 až 6 tohoto článku, mohou být přílohy a dodatky k této Dohodě změněny jen dohodou mezi příslušnými orgány státní správy všech smluvních stran. Jestliže orgán státní správy smluvní strany prohlásí, že podle jejího právního řádu jeho souhlas závisí na tom, obdrží-li zvláštní pověření, nebo na souhlasu zákonodárného orgánu, nebude se souhlas této smluvní strany ke změně přílohy pokládat za daný, dokud tato smluvní strana neoznámí generálnímu tajemníkovi, že obdržela potřebné pověření nebo souhlas. V dohodě mezi příslušnými orgány státní správy může být stanoveno, že v přechodném období dosavadní přílohy zůstávají zcela nebo částečně v platnosti současně s novými přílohami. Generální tajemník určí datum, kterým vstoupí v platnost nové znění vyplývající z těchto změn. Článek 19 Kromě oznámení uvedených v článcích 17 a 18 této Dohody vyrozumívá generální tajemník Organizace spojených národů státy uvedené v odstavci 1 článku 9 této Dohody, jakož i státy, které se staly smluvními stranami podle odstavce 2 článku 9 této Dohody: (a) o podpisech, ratifikacích a přístupech podle článku 9; (b) o datech, kdy tato Dohoda vstoupí v platnost podle článku 11; (c) o výpovědích podle článku 12; (d) o pozbytí platnosti této Dohody podle článku 13; (e) o oznámeních, která obdržel podle článku 10 a 14; (f) o prohlášeních a oznámeních, která obdržel podle odstavců 1 a 2 článku 16; (g) o vstupu v platnost každého oprávněného doplňku podle článku 18. Článek 20 Po 31. květnu 1971 bude originál Dohody uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů, který rozešle ověřené shodné opisy všem státům uvedeným v odstavcích 1 a 2 článku 9 toho Dohody. NA DŮKAZ TOHO podepsaní, řádně k tomu zmocnění, podepsali tuto Dohodu. DÁNO v Ženevě prvého září tisíc devět set sedmdesát v jediném výtisku v anglickém, francouzském a ruském jazyce, přičemž všechna tři znění mají stejnou platnost. Příloha 1 DEFINICE A NORMY SPECIALIZOVANÝCH PROSTŘEDKŮ1 PRO PŘEPRAVU ZKAZITELNÝCH POTRAVIN 1. Izotermický dopravní nebo přepravní prostředek. Dopravní nebo přepravní prostředek, jehož skříň2 je sestavena z tepelně izolovaných stěn včetně dveří, podlahy a střechy, umožňujících zamezení výměny tepla mezi vnitřním a vnějším povrchem skříně tak, aby podle celkového součinitele prostupu tepla (součinitel „K“) mohl být dopravní nebo přepravní prostředek zařazen do jedné z níže uvedených dvou kategorií: IN = Izotermický dopravní nebo přepravní prostředek s normální izolací charakterizovaný: - součinitelem „K“ rovným nebo nižším než 0,7 W/m2.K; IR = Izotermický dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací charakterizovaný: - součinitelem „K“ rovným nebo nižším než 0,4 W/m2.K a stěnami o tloušťce nejméně 45 mm pro dopravní nebo přepravní prostředek o šířce větší než 2,50 m. Definice součinitele „K“ a popis metody používané k jeho měření jsou uvedeny v dodatku 2 k této příloze. 2. Chlazený dopravní nebo přepravní prostředek. Izotermický dopravní nebo přepravní prostředek, který při použití zdroje chladu (přírodní led s přidáváním nebo bez přidávání soli; eutektické desky; suchý led s regulací jeho sublimace nebo bez ní; zkapalněné plyny s regulací jejich vypařování nebo bez ní atd.) jiného, než je strojní nebo „absorpční“ zařízení umožňuje, při vnější teplotě + 30 °C, snižovat teplotu uvnitř prázdné skříně a následně ji udržovat: - na úrovni nejvýše + 7 °C ve třídě A; - na úrovni nejvýše - 10 °C ve třídě B; - na úrovni nejvýše - 20 °C ve třídě C; a - na úrovni nejvýše 0 °C ve třídě D. Jestliže má zařízení jednu nebo více komor, nádob nebo cisteren pro chladící látku, taková komora, nádoba nebo cisterna musí: být konstruována tak, aby ji bylo možno plnit nebo doplňovat zvenčí; a mít objem odpovídající ustanovením přílohy 1, dodatku 2, oddílu 3.1.3. Součinitel „K“ dopravních nebo přepravních prostředků tříd B a C musí být v každém případě nižší nebo roven 0,40 W/m2.K. 3. Chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředek. Izotermický dopravní nebo přepravní prostředek vybavený vlastním nebo společným strojním chladicím zařízením pro několik přepravních prostředků (vybaveny buď mechanickým kompresorem nebo „absorpčním“ zařízení atd.), které umožňuje při průměrné vnější teplotě + 30 °C snížit vnitřní teplotu prázdné skříně a trvale ji pak udržet takto: V případě tříd A, B a C na libovolně zvolené, prakticky stálé úrovni vnější teploty Ti v souladu s normami stanovenými pro tři třídy: Třída A \\- Dopravní nebo přepravní prostředek se strojním chladicím zařízením umožňujícím volit Ti v mezích + 12 °C až 0 °C včetně; Třída B \\- Dopravní nebo přepravní prostředek se strojním chladicím zařízením umožňujícím volit Ti v mezích + 12 °C až - 10 °C včetně; Třída C \\- Dopravní nebo přepravní prostředek se strojním chladicím zařízením umožňujícím volit Ti v mezích + 12 °C F - 20 °C včetně. Pro třídy D, E a F na určité, prakticky stálé úrovni vnější teploty Ti v souladu s normami stanovenými pro tři třídy: Třída D \\- Dopravní nebo přepravní prostředek se strojním chladících zařízením umožňujícím, aby teplota Ti byla 0 °C nebo nižší; Třída E \\- Dopravní nebo přepravní prostředek se strojním chladícím zařízením umožňujícím, aby teplota Ti byla - 10 °C nebo nižší; Třída F \\- Dopravní nebo přepravní prostředek se strojní chladícím zařízením umožňujícím, aby teplota Ti byla rovna -20 °C nebo menší. Součinitel „K“ dopravních nebo přepravních prostředků tříd B, C, E a F musí být v každém případě roven nebo nižší než 0,40 W/m2.K. 4. Vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředek. Izotermický dopravní nebo přepravní prostředek vybavený vytápěcím zařízením umožňujícím zvýšit teplotu uvnitř prázdné skříně a pak ji udržet bez dodatečného přívodu tepla po dobu nejméně 12 hodin na prakticky stálé úrovni nejméně + 12 °C při následující průměrné vnější teplotě: -10 °C pro vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředek třídy A; -20 °C pro vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředek třídy B. -30 °C pro vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředek třídy C -40 °C pro vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředek třídy D. Zařízení vyvíjející teplo musí mít kapacitu v souladu s ustanoveními přílohy 1, dodatku 2, oddílu 3.3.1 až 3.3.5. Součinitel „K“ zařízení třídy B musí být v každém případě roven nebo nižší než 0,40 W/m2.K. Příloha 1, dodatek 1 USTANOVENÍ O KONTROLE IZOTERMICKÝCH, CHLAZENÝCH, CHLADÍCÍCH A MRAZÍCÍCH A VYHŘÍVACÍCH DOPRAVNÍCH NEBO PŘEPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ Z HLEDISKA JEJICH SOULADU S NORMAMI PŘEDEPSANÝMI V TÉTO PŘÍLOZE 1. Kontroly souladu s požadavky předepsanými v této příloze musí být prováděny: (a) před uvedením dopravního nebo přepravního prostředku do provozu; (b) periodicky, nejméně jednou za šest let; (c) kdykoliv o to požádá příslušný orgán státní správy. Kromě případů uvedených v dodatku 2, částech 5 a 6 k této příloze, se kontroly, provádějí ve zkušebních stanicích určených nebo schválených příslušným orgánem země, v níž je dopravní nebo přepravní prostředek registrován nebo evidován, pokud kontrola dopravního nebo přepravního prostředku samého nebo jeho prototypu uvedená výše pod bodem (a) nebyla již provedena zkušební stanicí určenou nebo schválenou příslušným orgánem země, ve které byl tento dopravní nebo přepravní prostředek vyroben. 2. Metody a postupy, které je třeba použít při kontrole, zda dopravní a přepravní prostředky vyhovují normám, jsou popsány v dodatku 2 k této příloze. 3. Osvědčení o shodě s normami musí být vydáno příslušným orgánem země, v níž je dopravní nebo přepravní prostředek registrován nebo evidován na formuláři, který odpovídá vzoru uvedenému v dodatku 3 k této příloze. Osvědčení o shodě musí být během přepravy v dopravním prostředku a musí být kdykoliv podáno na vyžádání kontrolního orgánu. Nicméně, pokud je certifikační štítek, jak je uvedeno v dodatku 3 k této příloze, připevněn k dopravnímu nebo přepravnímu prostředku, certifikační štítek může být brán jako rovnocenný k Osvědčení o shodě. Certifikační štítek o shodě může být k dopravnímu nebo přepravnímu prostředku připevněn pouze když je k dispozici Osvědčení o shodě. Certifikační štítek o shodě musí být sejmut ihned poté, jakmile dopravní nebo přepravní prostředek přestal splňovat normy uvedené níže v této příloze. V případě, že dopravní nebo přepravní prostředek je převeden do jiné země, která je smluvní stranou dohody ATP, musí být vybaven dále uvedenými doklady, na jejichž základě příslušný orgán země, ve které má být tento dopravní nebo přepravní prostředek registrován nebo evidován, vydá osvědčení ATP: (a) v každém případě protokol o zkoušce, a to dopravního nebo přepravního prostředku samotného nebo v případě sériové výroby zkušebního vzorku; (b) v každém případě osvědčení o shodě vydané příslušným orgánem země výroby nebo v případě převedení dopravního nebo přepravního prostředku z provozu příslušným orgánem země jeho registrace. Takové osvědčení bude považováno za prozatímní osvědčení v nezbytném případě s platností šest měsíců; (c) v případě sériově vyrobeného dopravního nebo přepravního prostředku osvědčením technické specifikace vydaným výrobcem zařízení nebo jeho pověřeným zástupcem (obsahujícím tytéž technické údaje, které jsou předepsány pro obsah protokolu o zkoušce tohoto dopravního nebo přepravního prostředku sepsaném nejméně v jednom ze tří oficiálních jazyků). V případě dopravního nebo přepravního prostředku převedeného potom, co již byl používán, může být tento prostředek podroben vizuální kontrole za účelem potvrzení jeho stavu před vydáním osvědčení o shodě příslušným orgánem země, ve které má být prostředek registrován nebo nahlášen. Pro výrobní řadu stejných sériově vyráběných izotermických dopravních nebo přepravních prostředků mající vnitřní objem menší než 2m3, může být příslušným orgánem vydán certifikát o shodě pro celou výrobní řadu. V takových případech budou uvedena na osvědčení o shodě namísto sériového čísla každé samostatné jednotky, identifikační čísla všech izotermických dopravních nebo přepravních prostředků, nebo první a poslední identifikační číslo série. V takovém případě musí být izotermické dopravní nebo přepravní prostředky uvedené v tomto osvědčení, označeny certifikačním štítkem shody, jak je uvedeno v příloze 1, dodatku 3 B, vydané příslušným orgánem. V případě převodu tohoto izotermického dopravního nebo přepravního prostředku (kontejneru) do jiné země, která je smluvní stranou této dohody, pro tamní registraci nebo zápis, může příslušný orgán země nové registrace nebo zápisu, poskytnout samostatné osvědčení o shodě na základě původního certifikátu shody stanoveného pro celou výrobní řadu. 4. Na dopravních a přepravních prostředcích musí být umístění rozlišovací značky a údajů v souladu s ustanovením dodatku 4 k této příloze. Musí však být odstraněny, jakmile dopravní nebo přepravní prostředek přestane splňovat požadavky norem uvedených v této příloze. 5. Izotermické skříně „izotermických“, „chlazených“, „chladicích a mrazicích“ nebo „vyhřívacích“ dopravních prostředků a jejich tepelná zařízení musí výrobce opatřit trvalým identifikačním štítkem, který musí být umístěn na přístupném, viditelném místě, na části neumožňující jeho sejmutí. Musí být snadno kontrolovatelný, bez použití nářadí. Na izolovaných skříních musí být umístěno z vnější strany. Na výrobním štítku musí být uvedeny alespoň tyto údaje3 Země výrobce nebo písmena používaná v mezinárodní značce státu; Jméno nebo firma výrobce; Typ (číslice a/nebo písmena); Sériové číslo; Měsíc a rok výroby. 6. (a) Schvalování nových dopravních a přepravních prostředků určitého typu sériově vyráběných je možno provádět na základě zkoušky vzorku téhož typu. Pokud testovaný vzorek splňuje podmínky stanovené pro danou kategorii, považuje se protokol o zkoušce za Osvědčení o schválení daného typu. Doba platnosti tohoto osvědčení končí uplynutím šestiletého období. Doba platnosti protokolu o zkoušce musí být určena měsícem a rokem. (b) Příslušný orgán učiní opatření k ověření, zda výroba dalších dopravních a přepravních prostředků odpovídá schválenému typu. K tomu účelu je možno provádět kontroly zkouškou vzorků dopravních nebo přepravních prostředků vybraných namátkově z výrobních sérií. (c) Dopravní nebo přepravní prostředek se považuje za dopravní nebo přepravní prostředek stejného typu jako vzorek podrobený zkoušce pouze v tom případě, vyhovuje-li těmto minimálním podmínkám: (i) Jedná-li se o izotermické dopravní a přepravní prostředky, přičemž zkušebním vzorkem může být izotermický, chlazený, chladící a mrazicí nebo vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředek, konstrukce je obdobná a zejména izolační materiál i způsob izolace je stejný; tloušťka izolačního materiálu není menší než tloušťka izolačního materiálu dopravního nebo přepravního prostředku sloužícího za zkušební vzorek; vnitřní zařízení jsou stejná nebo jednodušší; počet dveří a počet příklopů a ostatních otvorů musí být stejný nebo nižší; a plocha vnitřního povrchu skříně nesmí být menší nebo větší než 20 %; menší a omezené úpravy přidaných nebo vyměněných vnitřních a vnějších zařízení mohou být povoleny4: pokud je ekvivalentní objem celkového izolačního materiálu všech těchto modifikací menší než 1 setina celkového objemu izolačního materiálu v izotermické jednotce; pokud K koeficient zkušebního referenčního zařízení, upraveného kalkulací dodaných tepelných ztrát, je menší nebo roven povolenému K koeficientu pro danou kategorii dopravních nebo přepravních prostředků; a pokud taková úprava vnitřního zařízení je uskutečňována použitím stejné technologie, zejména pokud jde o přilepená zařízení. Všechny úpravy musí být schváleny nebo provedeny výrobcem izotermického dopravního nebo přepravního prostředku. (ii) Jedná-li se o chlazené dopravní a přepravní prostředky, v takovém případě zkušebním vzorkem musí být chlazený dopravní nebo přepravní prostředek, podmínky uvedené v (i) výše musí být dodrženy; vnitřní větrací zařízení musí být obdobné; zdroj chladu musí být stejný; a zásoba chladu na jednotku vnitřního povrchu musí být větší nebo stejná; (iii) Jedná-li se o chladicí a mrazicí dopravní a přepravní prostředky, přičemž zkušebním vzorkem musí být buď: (a) chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředek, - podmínky uvedené v (i) výše musí být splněny; a - výkon strojního chladicího zařízení na jednotku vnitřního povrchu musí být za stejných teplotních podmínek větší nebo stejný; nebo (b) izolovaný dopravní nebo přepravní prostředek, který je zkompletován v každém detailu, ale bez strojní chladicí jednotky, která je určena pro pozdější zamontování. Otvor pro ni se vyplní během měření součinitele prostupu tepla „K“ uzavíracími panely stejné tloušťky stěny a stejného typu izolace, jaká je na přední stěně. V tom případě: - podmínky uvedené v (i) výše musí být splněny; a - výkon strojní chladicí jednotky montované do izolovaného zkušebního vzorku musí splňovat ustanovení přílohy 1, dodatku 2, oddílu 3.2.6. (iv) Jedná-li se o vyhřívací dopravní a přepravní prostředky, přičemž zkušebním vzorkem může být izotermický nebo vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředek, - podmínky uvedené v (i) výše musí být splněny; - zdroj tepla je stejný; a - výkon topného zařízení na jednotku vnitřního povrchu je větší nebo stejný. (d) Přesáhne-li během šestiletého období série dopravních prostředků 100 kusů, musí příslušný orgán stanovit, jaká část z těchto dopravních nebo přepravních prostředků se musí podrobit zkouškám. Příloha 1, dodatek 2 METODY A POSTUPY MĚŘENÍ A KONTROLY IZOLAČNÍCH VLASTNOSTÍ A ÚČINNOSTI CHLADICÍCH NEBO VYTÁPĚCÍCH ZAŘÍZENÍ SPECIALIZOVANÝCH DOPRAVNÍCH A PŘEPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ URČENÝCH K PŘEPRAVĚ ZKAZITELNÝCH POTRAVIN 1. DEFINICE A OBECNÁ USTANOVENÍ 1.1 Součinitel „K“: Celkový součinitel prostupu tepla (součinitel „K“),charakterizující izotermické vlastnosti dopravních nebo přepravních prostředků, je definován tímto vztahem: K=WS.∆T kde W je tepelný příkon, nebo chladící výkon potřebný při setrvalém teplotním režimu uvnitř skříně, jejíž střední povrch je roven S, pro udržení absolutního rozdílu ∆T mezi střední vnitřní teplotou Ti, a střední vnější teplotou Te, jestliže je střední vnější teplota Te stálá. 1.2. Střední povrch skříně „S“ je geometrický průměr vnitřního povrchu Si a vnějšího povrchu Se skříně: S=Sj.Se Velikost obou povrchů Si a Se se určuje s přihlédnutím k zvláštnostem konstrukce skříně nebo k nerovnostem povrchu, jako je např. zaoblení, podběhy atd. a tyto zvláštnosti nebo nerovnosti se zaznamenávají do příslušné rubriky dále uvedeného zkušebního protokolu; jestliže však má skříň povrch z vlnitého plechu, hledaný povrch se určí jako rovinný průmět tohoto povrchu, nikoli tedy jako povrch rozvinutý do roviny. Body pro měření teploty 1.3. Má-li skříň tvar rovnoběžnostěnu, určí se střední vnitřní teplota skříně (Ti) jako aritmetický průměr teplot naměřených ve vzdálenosti 10 cm od stěn v těchto 12 bodech: (a) v osmi vnitřních rozích skříně; a (b) ve středech čtyř vnitřních ploch skříně s největším plošným obsahem. Nemá-li skříň tvar rovnoběžnostěnu, je třeba 12 bodů měření určit co nejúčelněji podle tvaru skříně. 1.4. Má-li skříň tvar rovnoběžnostěnu, určí se střední vnější teplota skříně (Te) jako aritmetický průměr teplot naměřených ve vzdálenosti 10 cm od stěny těchto 12ti bodů: (a) v osmi vnějších rozích skříně; (b) ve středech čtyř vnějších ploch skříně s největším plošným obsahem. Nemá-li skříň tvar rovnoběžnostěnu, je třeba 12 bodů měření určit co nejúčelněji podle tvaru skříně. 1.5 Střední teplota stěn skříně je aritmetický průměr střední vnější teploty skříně a střední vnitřní teploty skříně Te+Ti2 1.6 Přístroje pro měření teploty chráněné proti sálání musí být umístěny uvnitř a vně skříně na místech uvedených v odstavcích 1.3 a 1.4 tohoto dodatku Nepřetržitá doba a doba trvání zkoušky 1.7 Střední vnější a střední vnitřní teploty skříně měřené po nepřetržitou dobu nejméně 12 hodin nesmějí kolísat o více než ± 0,3 K a tyto teploty nesmějí kolísat o více než ±1,0 K během předcházejících 6 hodin. Rozdíl mezi topným výkonem měřeným během dvou period trvajících nejméně 3 hodiny před začátkem a nejméně 3 hodiny po skončení zmíněné nepřetržité doby a oddělené nejméně 6 hodinami, nesmí být větší než 3 %. Střední hodnoty teplot a tepelného nebo chladícího výkonu po dobu nejméně 6 hodin nepřetržité zkušební doby se použijí pro výpočet součinitele prostupu tepla „K“. Střední vnitřní a vnější teploty na začátku a na konci výpočetní doby trvající nejméně 6 hodin nesmějí kolísat o více než 0,2 K. 2. IZOLAČNÍ VLASTNOSTI ZAŘÍZENÍ Metody měření součinitele „K“ 2.1 Zařízení jiná než cisterny určené k přepravě kapalných potravin 2.1.1 Součinitel „K“ se zjišťuje za setrvalého teplotního režimu metodou vnitřního chlazení nebo metodou vnitřního ohřevu. V obou těchto případech se prázdný dopravní nebo přepravní prostředek umísťuje do izotermické komory. Zkušební metody 2.1.2. Při použití zkušební metody vnitřního chlazení se uvnitř skříně umístí jeden nebo několik výměníků tepla. Povrch těchto výměníků musí být takový, aby při průchodu tekutiny o teplotě ne nižší než 0 °C5 střední vnitřní teplota skříně po dosažení setrvalého teplotního režimu zůstala nižší než + 10 °C. Při použití zkušební metody vnitřního ohřevu se užívají elektrické ohřívače (elektrické odpory atd.). Výměníky tepla nebo elektrické ohřívače se vybaví ventilátory dodávajícími dostatečný výkon pro 40 až 70 násobnou výměnu vzduchu za hodinu vztaženou na prázdný objem zkoušené skříně a dostatečný rozvod vzduchu kolem všech vnitřních povrchů zkoušené skříně zabezpečující, aby největší rozdíl mezi teplotami na libovolných 2 ze 12 bodů uvedených odstavci 1.3 tohoto dodatku nebyl po dosažení setrvalého teplotního režimu větší než 2 K. 2.1.3 Množství tepla: Odvedené teplo u odporu ohřívače elektrického ventilátoru nesmí překročit 1W/cm2 proudu vzduchu a topení jednotky musí být chráněno krytem s nízkou sálavostí. Spotřeba elektrické energie se určí s přesností ± 0,5%. Postup zkoušky 2.1.4 Nezávisle na zvolené metodě se musí v izotermické komoře během všech zkoušek udržovat rovnoměrná a stálá teplota v souladu s odstavcem 1.7 této přílohy, s tolerancí nejvýše ± 0,5 °C na takové úrovni, aby rozdíl mezi teplotou uvnitř dopravního nebo přepravního prostředku a teplotou v izotermické komoře byl 25 °C ± 2 K, přičemž střední teplota stěn skříní se musí udržovat + 20 °C ± 0,5 K. 2.1.5 Vzduch ve zkušební komoře v průběhu zkoušky ať již metodou vnitřního chlazení, nebo metodou vnitřního ohřevu, musí nepřetržitě proudit tak, aby jeho rychlost ve vzdálenosti 10 cm od stěn byla 1 až 2 m/s. 2.1.6 Uvedou se v činnost zařízení na výrobu a rozvod chladu nebo tepla a pro měření tepelného výkonu a termického ekvivalentu větrací zařízení přivádějící do pohybu vzduch. Ztráty v elektrických vodičích mezi zařízením měřícím tepelný příkon a zkoušenou skříní musí být zjištěny měřením nebo výpočtem a odečteny od celkového naměřeného tepelného příkonu. 2.1.7 Po dosažení setrvalého teplotního režimu nesmí být maximální rozdíl mezi teplotami nejchladnějšího a nejteplejšího místa na vnějším povrchu skříně větší než 2 K. 2.1.8 Střední vnější teplota a střední vnitřní teplota skříně se musí zjišťovat nejméně čtyřikrát za hodinu. 2.2 Cisterny určené pro přepravy kapalných potravin 2.2.1 Níže popsaná metoda se týká výhradně cisteren s jednou nebo několika komorami, určených pouze pro přepravy kapalných potravin, například mléka. Každá komora těchto cisteren musí mít nejméně jedno plnící a jedno výpustné hrdlo. Má-li cisterna několik komor, musí být jedna od druhé oddělena neizolovanými vertikálními dělícími přepážkami (příčkami). 2.2.2 Měření součinitele „K“ se provádí při setrvalém teplotním režimu metodou vnitřního ohřevu prázdné cisterny umístěné v izotermické komoře. Zkušební metody 2.2.3 Uvnitř cisterny se umísťuje elektrické topné zařízení (odpory apod.). Má-li cisterna několik komor, umístí se elektrické topné zařízení do každé z nich. Tato elektrická topná zařízení mají ventilátory, jejichž výkon postačuje k tomu, aby rozdíl mezi maximální a minimální teplotou uvnitř každé komory po dosažení setrvalého teplotního režimu nebyl větší než 3 K. Má-li cisterna několik komor, rozdíl mezi střední teplotou nejchladnější komory a střední teplotou nejteplejší komory nesmí překročit 2 K, přičemž se teploty měří tak, jak je stanoveno v oddíle 2.2.4 tohoto dodatku. 2.2.4 Přístroje na měření teplot, chráněné před přímým sáláním, se umísťují uvnitř a vně cisterny ve vzdálenosti 10 cm od stěny takto: (a) Není-li cisterna rozdělena na komory, měří se teplota alespoň v těchto 12 bodech: Na 4 koncích dvou na sebe kolmých průměrů, jednoho horizontálního a druhého vertikálního, v blízkosti každého z obou konců cisteren; Na 4 koncích dvou na sebe kolmých průměrů skloněných pod úhlem 45° k horizontále v příčné rovině cisterny; (b) Je-li cisterna rozdělena na 2 komory, měří se nejvyšší teplota v těchto místech: V blízkosti konce první komory a v blízkosti části s druhou komorou, na koncích tří poloměrů, svírající úhel 120°, jeden z poloměrů směřuje kolmo vzhůru. V blízkosti konce druhé komory a v blízkosti části s první komorou, na koncích tří poloměrů, svírající úhel 120°, jeden z poloměrů směřuje svisle dolů. (c) Je-li cisterna rozdělena na více komor, měří se nejvyšší teplota v těchto místech: u obou krajních komor alespoň: Na koncích horizontálního průměru v blízkosti dna a na koncích vertikálního průměru v blízkosti přepážky; a u každé z ostatních komor alespoň: Na koncích průměru skloněného pod úhlem 45° k horizontále v blízkosti jedné z přepážek a na koncích průměru kolmého k předchozímu v blízkosti druhé přepážky. (d) Střední vnitřní teplotou a střední vnější teplotou cisterny je aritmetický průměr všech hodnot naměřených uvnitř cisterny a všech hodnot naměřených vně cisterny. V cisternách s nejméně 2 komorami je střední vnitřní teplotou každé komory aritmetický průměr hodnot naměřených v této komoře, přičemž počet těchto naměřených hodnot v každé komoře nesmí být menší než čtyři a celkový počet naměřených hodnot ve všech komorách nesmí být menší než 12. Postup zkoušky 2.2.5 V průběhu zkoušky se musí rovnoměrná a stálá střední teplota izotermické komory ustálit a udržovat v souladu s odstavcem 1.7 tohoto dodatku na takové úrovni, aby rozdíl mezi vnitřní teplotou skříně a teplotou v izotermické komoře byl nejvýše 25 °C ± 2 K s průměrnou teplotou stěn skříně udržovanou na hodnotě + 20 °C ± 0,5 K. 2.2.6 Vzduch v komoře se neustále udržuje v pohybu tak, aby jeho rychlost ve vzdálenosti 10 cm od stěn byla mezi 1 až 2 m/s. 2.2.7 Uvedou se v činnost zařízení na ohřívání a proudění vzduchu, pro měření tepelného výkonu a tepelného ekvivalentu větracího zařízení uvádějícího vzduch do pohybu. 2.2.8 Po dosažení setrvalého teplotního režimu nesmí být maximální rozdíl mezi teplotami nejteplejšího a nejchladnějšího místa na vnějším povrchu cisterny větší než 2 K. 2.2.9 Střední vnější teplota a střední vnitřní teplota se musí zjišťovat nejméně čtyřikrát za hodinu. 2.3 Ustanovení platná pro všechny typy izolovaných zařízení 2.3.1 Kontrola součinitele „K“ Není-li cílem zkoušek určení součinitele „K“, nýbrž pouze kontrola, je-li tento součinitel pod určitou hranicí, mohou být zkoušky prováděné podle oddílu 2.1.1 až 2.2.9 tohoto dodatku ukončeny, jakmile se provedenými měřeními prokáže, že součinitel „K“ odpovídá stanoveným podmínkám. 2.3.2 Přesnost měření součinitele „K“ Zkušební stanice musí být vybaveny nezbytným zařízením a přístroji, které zaručí určení součinitele „K“ s maximální chybou měření ± 10 % při použití metody vnitřního chlazení a ± 5 % při použití metody vnitřního ohřevu. 3. ÚČINNOST TEPELNÉHO ZAŘÍZENÍ DOPRAVNÍCH A PŘEPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ Zkušební metody pro určení účinnosti tepelného zařízení dopravních a přepravních prostředků 3.1 Chlazené dopravní a přepravní prostředky 3.1.1. Prázdný dopravní nebo přepravní prostředek se umístí do izotermické komory, v níž je třeba udržovat rovnoměrnou a stálou střední teplotu + 30 °C ± 0,5 K. Vzduch v komoře se uvádí do pohybu, jak je popsáno výše v oddílu 2.1.5 tohoto dodatku. 3.1.2 Přístroje na měření teploty, chráněné před přímým sáláním, se umístí uvnitř a vně skříně tak, jak je uvedeno v odstavci 1.3 a 1.4 tohoto dodatku. Postup zkoušky 3.1.3 (a) V případě dopravního nebo přepravního prostředku, jiného než dopravního a přepravního prostředku s nesnímatelnými eutektickými deskami a dopravního a přepravního prostředku chlazeného zkapalněným plynem, se naplní obvyklé, nebo maximální množství chladiva předepsané výrobcem, jestliže střední vnitřní teplota skříně rovna střední vnější teplotě skříně (+ 30 °C). Dveře, příklopy a ostatní otvory se zakryjí a zařízení k vnitřnímu větrání dopravního nebo přepravního prostředku, pokud je, se zapne na maximální výkon. Kromě toho se v nových dopravních nebo přepravních prostředcích uvede uvnitř skříně v činnost vytápěcí zařízení o topném výkonu rovnajícím se 35 % tepla prostupujícího stěnami v podmínkách setrvalého teplotního režimu, a to když je dosaženo teploty předepsané pro danou třídu dopravních a přepravních prostředků. Během zkoušky není přípustné žádné dodatečné plnění chladicí látky. (b) V případě dopravního a přepravního prostředku s nesnímatelnými eutektickými deskami musí zkouška zahrnovat předběžnou fázi zmrazování eutektického roztoku. Za tím účelem, jakmile střední vnitřní teplota skříně i teplota desek dosáhnou střední vnější teploty (+ 30 °C), uzavřou se dveře i ostatní otvory a uvede se v činnosti zařízení pro vychlazování desek na dobu následujících 18 hodin. Pracuje-li zařízení pro vychlazování desek v automatických cyklech, prodlužuje se celkový zkušební provoz tohoto zařízení na 24 hodin. U nových dopravních a přepravních prostředků se po zastavení vychlazovacího zařízení uvede uvnitř skříně v činnost vytápěcí zařízení o topném výkonu rovnajícím se 35 % tepla prostupujícího stěnami v podmínkách setrvalého teplotního režimu, a to když je dosaženo teploty předepsané pro danou třídu dopravních a přepravních prostředků. Během zkoušky není přípustné znovuzmrazení roztoku. (c) V případě dopravního a přepravního prostředku vybaveného systémem chlazení zkapalněným plynem je nutno dodržet tento zkušební postup: jakmile střední vnitřní teplota skříně dosáhne hodnoty střední vnější teploty (+ 30 °C), naplní se cisterny určené pro zkapalněný plyn do úrovně předepsané výrobcem. Potom se dveře, příklopy a ostatní otvory zakryjí jako v podmínkách normálního provozu a zařízení k vnitřnímu větrání dopravního nebo přepravního prostředku, pokud je, se zapne na maximální výkon. Termostat se seřídí na teplotu, která je nejvýše o 2 °C nižší než mezní teplota stanovená pro danou třídu dopravních, nebo přepravních prostředků. Během ochlazování skříně se současně doplňuje spotřebovaný zkapalněný plyn. Tento proces probíhá po dobu, která je rovna kratšímu z těchto dvou časových úseků: buď době mezi začátkem ochlazování a okamžikem, kdy bylo poprvé dosaženo teploty předepsané pro danou třídu dopravních a přepravních prostředků, nebo době tří hodin od počátku ochlazování, která z nich je kratší. V dalším průběhu zkoušky se uvedené cisterny už nedoplňují. V případě nových dopravních a přepravních prostředků se po dosažení teploty předepsané pro danou třídu dopravních a přepravních prostředků uvede uvnitř skříně v činnost vytápěcí zařízení o topném výkonu rovnajícím se 35 % tepla prostupujícího stěnami v podmínkách setrvalého teplotního režimu. Ustanovení platná pro všechny typy chlazených dopravních a přepravních prostředků 3.1.4 Střední vnější teplotu, jakož i střední vnitřní teplotu skříně, je třeba měřit nejméně každých 30 minut. 3.1.5 Zkouška trvá 12 hodin od okamžiku, kdy střední vnitřní teplota skříně dosáhla dolní meze předepsané pro třídu, do níž má dopravní nebo přepravní prostředek náležet (A = + 7 °C; B = - 10 °C; C = - 20 °C; D = 0 °C), u dopravních a přepravních prostředků s nesnímatelnými eutektickými deskami od okamžiku vypnutí vychlazovacího zařízení. Výsledek zkoušky se považuje za uspokojivý, jestliže střední vnitřní teplota nepřesáhne v průběhu těchto 12 hodin uvedenou dolní mez. Kritéria úspěšnosti 3.1.6 Zkouška se považuje za úspěšnou pokud střední vnitřní teplota skříně nepřesáhne výše uvedenou dolní mez trvající uvedených 12 hodin. 3.2 Chladicí a mrazící dopravní a přepravní prostředky Zkušební metody 3.2.1 Zkouška se provádí za podmínek uvedených v oddílech 3.1.1 a 3.1.2 tohoto dodatku. Postup zkoušky 3.2.2 Jakmile střední vnitřní teplota skříně dosáhne vnější teploty (+ 30 °C), dveře, příklopy a ostatní otvory se uzavřou a chladicí zařízení včetně vnitřní ventilace (pokud je) se uvede v činnost s maximálním výkonem. Kromě toho se u nových dopravních a přepravních prostředků uvede ve skříni v činnost vytápěcí zařízení o topném výkonu rovnajícím se 35 % tepla prostupujícího stěnami v podmínkách setrvalého teplotního režimu, a to když je dosaženo teploty předepsané pro danou třídu dopravních a přepravních prostředků. 3.2.3 Střední vnější teplotu a střední vnitřní teplotu skříně je třeba měřit nejméně každých 30 minut. 3.2.4 Zkouška trvá 12 hodin od okamžiku, kdy střední vnitřní teplota skříně dosáhla: buď spodní meze stanovené pro danou třídu dopravních a přepravních prostředků, jedná-li se o třídy A, B a C (A = 0 °C; B = - 10 °C; C = - 20 °C); nebo nejméně horní meze stanovené pro danou třídu, jedná-li se o třídy D, E a F (D = 0 °C; E = - 10 °C; F = - 20 °C). Kritéria úspěšnosti 3.2.5 Výsledek zkoušky se pokládá za uspokojivý, jestliže je chladicí zařízení schopno udržet předepsané teplotní podmínky po dobu těchto 12 hodin, přičemž se intervaly automatického odtávání chladicí jednotky neberou v úvahu. 3.2.6 Jestliže chladicí zařízení s veškerým svým vybavením prošlo samostatnou zkouškou pro určení svého užitečného chladicího výkonu za předepsané teploty a bylo příslušným orgánem shledáno vyhovujícím, může být tento dopravní nebo přepravní prostředek uznán za chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředek bez jakékoli zkoušky účinnosti, jestliže chladicí výkon zařízení za setrvalého teplotního režimu je vyšší než tepelné ztráty prostupem stěnami skříně příslušné třídy dopravních a přepravních prostředků znásobené součinitelem 1,75. 3.2.7 Jestliže se strojní chladicí jednotka nahradí jednotkou jiného typu, může příslušný orgán: (a) požadovat, aby dopravní nebo přepravní prostředek byl podroben měření a kontrole, předepsaným v oddílech 3.2.1 až 3.2.4; nebo (b) se přesvědčit o tom, že užitečný chladicí výkon nové chladicí jednotky za teploty předepsané pro danou třídu dopravních a přepravních prostředků je stejný nebo vyšší než užitečný chladicí výkon původní jednotky; nebo (c) se přesvědčit o tom, že užitečný chladicí výkon nové jednotky vyhovuje ustanovením oddílu 3.2.6. 3.3 Vyhřívací dopravní a přepravní prostředky Zkušební metody 3.3.1 Prázdný dopravní nebo přepravní prostředek se umístí v izotermické komoře, ve které se udržuje rovnoměrná a stálá teplota na nejnižší možné úrovni. Vzduch v komoře se uvádí do pohybu za podmínek stanovených v oddílu 2.1.5 tohoto dodatku. 3.3.2 Přístroje na měření teploty, chráněné před přímým sáláním, se umístí vně i uvnitř skříně v místech určených v odstavcích 1.3 a 1.4 tohoto dodatku. Postup zkoušky 3.3.3 Dveře, příklopy a jiné otvory se uzavřou a vytápěcí zařízení včetně vnitřní ventilace (je-li instalována) se uvede v činnost s maximálním výkonem. 3.3.4 Střední vnější teplotu a střední vnitřní teplotu skříně je třeba měřit nejméně každých 30 minut. 3.3.5 Zkouška trvá 12 hodin od okamžiku, kdy rozdíl mezi střední vnitřní teplotou skříně a střední vnější teplotou skříně dosáhl hodnoty odpovídající podmínkám stanoveným pro danou třídu dopravních a přepravních prostředků, přičemž se tato hodnota zvyšuje o 35 % u nových dopravních a přepravních prostředků. Kritéria úspěšnosti 3.3.6 Výsledky zkoušky se považují za vyhovující, jestliže je vytápěcí zařízení schopno udržet předepsaný rozdíl teplot po dobu těchto 12 hodin. 4. MĚŘENÍ SKUTEČNÉHO CHLADICÍHO VÝKONU WO CHLADICÍ JEDNOTKY PŘI ODMRAZENÉM VÝPARNÍKU 4.1 Obecná ustanovení 4.1.1 Je-li jednotka dopravního, nebo přepravního zařízení připevněna na kalorimetrický box, nebo izolovanou skříň a pracuje-li kontinuálně, její výkon je: Wo=Wj+U.∆T kde U je tepelná ztráta kalorimetru, nebo izolovaného boxu ve Wattech/°C ∆T je rozdíl mezi střední vnitřní teplotou Ti a střední vnější teplotou Te kalorimetru, nebo izolované skříně (K); Wj je teplo rozptýlené ventilátorem topného zařízení tak, aby každý teplotní rozdíl byl udržen v rovnováze. 4.2 Zkušební metody 4.2.1 Chladicí jednotka je připevněna buď na kalorimetrický box, nebo k dopravnímu nebo přepravnímu prostředku. V každém případě je před měřením výkonu změřen celkový prostup tepla při jedné střední teplotě stěny. Aritmetický korekční faktor založený na zkušenostech zkušební stanice se volí takový, aby byla vzata v úvahu průměrná teplota stěn při každé vyrovnané teplotě během zjišťování skutečného chladícího výkonu. Pro získání maximální přesnosti se doporučuje přednostně používat kalibrovanou kalorimetrickou skříň. Musí se používat měření a postupy uvedené v předchozích oddílech 1.1 až 2.1.8; je však dostačující měřit U přímo, hodnota tohoto součinitele se pak určí podle vztahu: U=W∆Tm kde: W je tepelná energie (ve wattech) spotřebovaná vnitřním topením a ventilátory; ∆Tm je rozdíl mezi střední vnitřní teplotou Ti a střední vnější teplotou Te; U je tepelný tok na stupeň rozdílu mezi teplotou vzduchu vně a uvnitř kalorimetrické skříně nebo přepravního prostředku měřený při namontované chladící jednotce. Kalorimetrická skříň nebo jednotka dopravního nebo přepravního prostředku se umístí do zkušební komory. Jestliže se použije kalorimetrická skříň, U.∆T nesmí být větší než 35 % celkového tepelného toku Wo. Kalorimetrická skříň nebo jednotka dopravního nebo přepravního prostředku musí být se zesílenou izolací. 4.2.2 Měřící přístroje Zkušební stanice musí být vybaveny přístroji pro měření hodnoty U s přesností ± 5 %. Tepelná ztráta únikem vzduchu nesmí být větší než 5 % celkového prostupu tepla stěnami kalorimetrické skříně nebo dopravních nebo přepravních prostředků. Chladicí výkon musí být stanoven s přesností ± 5 %. Měřicí přístroje kalorimetrické skříně nebo chladicí jednotky dopravního nebo přepravního prostředku musí odpovídat přístrojům uvedeným v předchozích odstavcích 1.3 a 1.4. Následující musí být měřeno: (a) Teplota vzduchu: Nejméně čtyři teploměry rovnoměrně rozmístěny ve vstupu výparníku; Nejméně čtyři teploměry rovnoměrně rozmístěné ve výstupu výparníku; Nejméně čtyři teploměry rovnoměrně rozmístěné ve vstupu(ech) vzduchu do chladicí jednotky; Teploměry musí být chráněny proti sálání (radiačnímu teplu). Přesnost systému měřícího teploty musí být ± 0,2 K. (b) Spotřeba energie: Přístroje musí zajistit měření elektrické energie nebo spotřeby paliva chladicí jednotky. Elektrická energie a spotřeba paliva musí být stanovena s přesností ± 0,5 %. (c) Rychlost otáček: Přístroje musí zajistit měření rychlosti otáček kompresorů a ventilátorů nebo jejich záznam pro výpočet, pokud jejich přímé měření není možné. Rychlost otáček musí být měřena s přesností ± 1 %. (d) Tlak: Tlakoměry s vysokou přesností (± 1 %) musí být připojeny ke kondenzátoru a výparníku a ke vstupu kompresoru, jestliže výparník je vybaven regulátorem tlaku. 4.2.3 Zkušební podmínky (i) Průměrná teplota vzduchu ve vstupu(ech) do chladicí jednotky musí být udržována na úrovni 30 °C ± 0,5 K. Maximální rozdíl mezi teplotami v nejteplejších a nejchladnějších bodech nesmí přesáhnout 2 K. (ii) Uvnitř kalorimetrické skříně nebo dopravního nebo přepravního prostředku (ve vstupu vzduchu do výparníku): musí být tři úrovně teploty mezi - 25 °C a + 12 °C v závislosti na charakteristikách chladicí jednotky, jedna úroveň teploty musí odpovídat minimu předepsanému pro třídu požadovanou výrobcem s tolerancí ± 1K. Střední vnitřní teplota musí být udržována s tolerancí ± 0,5 K. Během měření chladícího výkonu tepelné ztráty kalorimetrické skříně nebo dopravního nebo přepravního prostředku musí být udržovány na konstantní úrovni s tolerancí ± 1 %. Při předávání chladicí jednotky ke zkouškám musí jeho výrobce současně předložit: - dokumentaci popisující jednotku, která má být zkoušena; - technickou dokumentaci obsahující parametry, které jsou nejdůležitější pro činnost jednotky, a specifikující přípustný rozsah; - charakteristiky série zkoušeného zařízení; a - druh(y) energie, který(é) musí být použita(y) při zkoušce. 4.3 Zkušební metody 4.3.1 Zkouška musí být rozdělena do dvou hlavních částí, chladicí fáze a měření skutečného chladícího výkonu při třech zvyšujících se úrovních teploty. (a) Chladící fáze; počáteční teplota kalorimetrické skříně nebo dopravního nebo přepravního prostředku musí 30 °C ± 3 K poté snížena na - 25 °C pro třídu -20 °C, -13 °C pro třídu -10 °C, nebo -2 °C pro třídu 0 °C. (b) Měření skutečného chladícího výkonu při každé úrovni vnitřní teploty. První zkouška musí být prováděna při každé teplotě nejméně po dobu čtyř hodin řízené termostatem (chladicí jednotky) pro vyrovnání přestupu tepla mezi vnitřkem a vnějškem kalorimetrické skříně nebo dopravního nebo přepravního prostředku. Druhá zkouška musí být prováděna s vypnutým termostatem pro stanovení maximálního chladícího výkonu chladicí jednotky, při kterém topný výkon zařízení pro vnitřní ohřev udržuje ustálené podmínky při každé úrovni teploty podle ustanovení v oddílu 4.2.3. Trvání druhé zkoušky nesmí být kratší než čtyři hodiny. Před změnou jedné úrovně teploty za jinou se musí skříň nebo jednotka ručně odmrazit. Jestliže chladicí jednotka může být poháněna více než jednou formou energie, pak se musí zkoušky opakovat s každým zdrojem energie. Jestliže je kompresor poháněn motorem vozidla, pak musí být zkouška provedena jak při minimálních, tak při nominálních otáčkách kompresoru udaných výrobcem. Jestliže je kompresor poháněn od pohybu vozidla, pak musí být zkouška provedena při jmenovitých otáčkách kompresoru udaných výrobcem. 4.3.2 Stejný postup musí být dodržen při metodě entalpie uvedené níže, avšak v tomto případě musí být též měřena ztráta tepla ventilátorem výparníku při každé úrovni teploty. Tato metoda může být alternativně použita pro zkušební vzorek dopravních a přepravních prostředků. V tomto případě skutečný chladící výkon se určuje vynásobením hmotnostního toku (m) chladiva a rozdílem entalpie mezi výstupem par chladiva z jednotky (ho) a kapalinou na vstupu do jednotky (hi). Pro zjištění skutečného chladicího výkonu se odečítá topný výkon přenášený ventilátory pro cirkulaci vzduchu (Wf). Je obtížné měřit Wf, jestliže ventilátory pro cirkulaci vzduchu jsou poháněna vnějším motorem: v tomto případě se metoda entalpie nedoporučuje. Jestliže jsou ventilátory poháněny elektrickými motory, elektrická energie se měří vhodnými přístroji s přesností ± 3 %. Hmotnostní tok chladiva se měří s přesností ± 3 %. Tepelná bilance se určuje podle vzorce: Wo = (ho \\- hi) m - Wf Vhodné metody jsou uvedeny v normách ISO 917, BS 3122, DIN, NEN atd. Elektrický ohřívač je umístěn uvnitř dopravního nebo přepravního prostředku pro zajištění tepelné rovnováhy. 4.3.3 Zvláštní opatření Jsou-li zkoušky skutečného chladicího výkonu prováděny s odpojeným termostatem chladicí jednotky, musí být dodržena tato zvláštní opatření: jestliže je dopravní nebo přepravní prostředek vybaven vstřikovacím systémem horkého plynu, pak musí být během zkoušky vypnut; jestliže je chladicí jednotka vybavena automatickým řízením, které odpojuje jednotlivé válce (pro přizpůsobení chladicího výkonu chladicí jednotky příkonu od motoru), pak zkouška musí být provedena s počtem válců vhodným pro danou teplotu. 4.3.4. Kontroly Musí být ověřeno, zda byly použity metody uvedené ve zkušebním protokolu, a dále: (i) zda odmrazovací systém a termostat správně fungují; (ii) zda rychlost cirkulace vzduchu odpovídá údajům výrobce. Jestliže se má měřit průtok vzduchu chladicí jednotky, musí být použity metody vhodné pro měření celkového průtoku. Doporučuje se použití jedné z relevantních stávajících norem, např. BS 848, ISO 5801, AMCA 210-85, AMCA 210-07, DIN 24163, NFE 36101, NF X10.102, DIN 4796. (iii) zda chladicí látka (chladivo) použitá při zkouškách odpovídá údajům výrobce. 4.4 Výsledek zkoušky 4.4.1 Chladicí výkon pro účely ATP je takový, který zabezpečuje střední teplotu na vstupu do výparníku. Přístroje měřící teplotu musí být chráněny před sáláním. 5. KONTROLA IZOLAČNÍCH VLASTNOSTÍ DOPRAVNÍCH A PŘEPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ V PROVOZU Pro kontrolu izolačních vlastností každého dopravního nebo přepravního prostředku, který je v provozu, uvedenou v bodě 1(b) a 1(c) dodatku 1 k této příloze, mohou příslušné orgány: buď se rozhodnout pro metody popsané v oddílech 2.1.1 až 2.3.2 tohoto dodatku; nebo jmenovat znalce, aby posoudili, zda daný dopravní nebo přepravní prostředek může zůstat v té nebo oné kategorii izotermických dopravních nebo přepravních prostředků. Tito znalci musí posoudit následující skutečnosti a své závěry učinit na základě těchto kontrol: 5.1 Celková kontrola dopravního nebo přepravního prostředku Tato kontrola se provede formou prohlídky dopravního nebo přepravního prostředku podle tohoto pořadí umožňující zjistit: (i) výrobní štítek připevněný výrobcem (ii) celkové konstrukční řešení izolujícího pláště, (iii) způsob provedení izolace, (iv) druh a stav stěn, (v) stav opotřebení izotermické skříně, (vi) tloušťku stěn a sepsat všechny připomínky týkající se izolačních vlastností dopravního nebo přepravního prostředku. Pro tento účel mohou znalci požadovat demontáž jednotlivých dílů z dopravního nebo přepravního prostředku a předložení všech dokladů nezbytných pro jeho kontrolu (schémata, protokoly o zkouškách, popisy, účty atd.). 5.2 Kontrola těsnosti skříně (nevztahuje se na cisternové zařízení) Vizuální kontrolu provede osoba, která vstoupí do dopravního nebo přepravního prostředku umístěného na jasně osvětlené ploše. Lze použít libovolnou metodu, která poskytne přesnější výsledky. 5.3 Rozhodnutí (i) Lze-li závěry týkající se celkového stavu skříně pokládat za uspokojivé, může dopravní nebo přepravní prostředek zůstat v provozu jako izotermický dopravní nebo přepravní prostředek své původní kategorie v dalším období avšak ne delším tří let. Nejsou-li závěry znalce nebo znalců uspokojivé, dopravní nebo přepravní prostředek může zůstat v provozu, ale jedině za podmínky, že úspěšně obstojí při zkouškách ve zkušební stanici podle oddílů 2.1.1 až 2.3.2 tohoto dodatku; v tomto případě může zůstat v provozu v dalším šestiletém období. (ii) Jedná-li se o zařízení se zesílenou izolací a závěry znalce nebo znalců uvádějí, že tento prostředek je nevhodný pro další provoz ve své původní třídě, ale vhodný pro další provoz jako prostředek s normální izolací, pak může zůstat v provozu ve vhodné třídě po další tři roky. V tomto případě musí být vhodně změněny rozlišovací značky (uvedené v dodatku 4 této přílohy). (iii) Jedná-li se o dopravní nebo přepravní prostředky určitého typu sériově vyráběné, splňující podmínky bodu 2 dodatku 1 k této příloze a patřící témuž vlastníku (provozovateli), je možno kromě kontroly každého dopravního nebo přepravního prostředku provést měření součinitele „K“ nejméně u jednoho procenta těchto dopravních nebo přepravních prostředků podle oddílu 2.1, 2.2 a 2.3 tohoto dodatku. Jsou-li výsledky této kontroly a měření vyhovující, mohou všechny tyto dopravní nebo přepravní prostředky zůstat v provozu jako izotermické dopravní nebo přepravní prostředky své původní kategorie v dalším šestiletém období. 6. KONTROLA ÚČINNOSTI TEPELNÝCH ZAŘÍZENÍ DOPRAVNÍCH A PŘEPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ V PROVOZU Pro kontrolu účinnosti tepelného zařízení každého chlazeného, chladicího a mrazicího nebo vyhřívacího dopravního nebo přepravního prostředku, který je v provozu, uvedeného v odstavci 1 (b) a 1(c) dodatku 1 této přílohy, mohou příslušné orgány: buď se rozhodnout pro metody popsané v oddílu 3.1, 3.2 a 3.3 tohoto dodatku; nebo jmenovat znalce k plnění ustanovení popsaných v oddílu 5.1 a 5.2 tohoto dodatku a zplnomocnit je pokud jsou použita k následujícím ustanovením: 6.1 Chlazené dopravní a přepravní prostředky jiné než s eutektickými deskami Ověřuje se, zda je možno vnitřní teplotu prázdného dopravního nebo přepravního prostředku, nejprve vyrovnanou s vnější teplotou, přivést na mezní teplotu předepsanou touto přílohou pro třídu, do níž tento dopravní nebo přepravní prostředek náleží, a udržet ji pod zmíněnou mezní teplotou po dobu „t“, takabyt≥12∆T∆T´kde ∆T představuje rozdíl mezi + 30 °C a zmíněnou mezní teplotou, a ∆T' rozdíl mezi střední vnější teplotou během zkoušky a zmíněnou mezní teplotou, při vnější teplotě nejméně + 15 °C. Jsou-li výsledky vyhovující, může tento dopravní nebo přepravní prostředek zůstat v provozu jako chlazený dopravní nebo přepravní prostředek v původně stanovené třídě na další období nejvýše tří let. 6.2 Chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředky (i) Dopravní nebo přepravní prostředek vyrobený po 2. lednu 2012 Ověřuje se, že pokud není vnější teplota nižší než +15 °C, vnitřní teplota prázdného dopravního nebo přepravního prostředku může být ohřátá na teplotu třídy maximální doby (v minutách), jak je uvedeno níže: Venkovní teplota\| 30\| 29\| 28\| 27\| 26\| 25\| 24\| 23\| 22\| 21\| 20\| 19\| 18\| 17\| 16\| 15\| °C ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- Třída C, F\| 360\| 350\| 340\| 330\| 320\| 310\| 300\| 290\| 280\| 270\| 260\| 250\| 240\| 230\| 220\| 210\| min Třída B, E\| 270\| 262\| 253\| 245\| 236\| 228\| 219\| 211\| 202\| 194\| 185\| 177\| 168\| 160\| 151\| 143\| min Třída A, D\| 180\| 173\| 166\| 159\| 152\| 145\| 138\| 131\| 124\| 117\| 110\| 103\| 96\| 89\| 82\| 75\| min Vnitřní teplota prázdného dopravního nebo přepravního prostředku musí být ohřáta na venkovní teplotu. Jsou-li výsledky zkoušek vyhovující, mohou tyto dopravní nebo přepravní prostředky zůstat v provozu jako chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředky v původně stanovené třídě na další období nejvýše tří let. (ii) Přechodné ustanovení tepelných zařízení dopravních a přepravních prostředků v provozu Pro dopravní nebo přepravní prostředky vyrobené před datem uvedeným v 6.2 (i), se použijí následující ustanovení: Ověřuje se, zda je možno při vnější teplotě nejméně + 15 °C vnitřní teplotu prázdného dopravního nebo přepravního prostředku, který byl předtím vyhřát nebo ochlazen na teplotu rovnou vnější teplotě, upravit za dobu nejvýše 6 hodin takto: v případě dopravních a přepravních prostředků ve třídě A, B nebo C na minimální teplotu předepsanou touto přílohou; v případě dopravních a přepravních prostředků ve třídě D, E nebo F na mezní teplotu předepsanou touto přílohou. Jsou-li výsledky zkoušek vyhovující, mohou tyto dopravní nebo přepravní prostředky zůstat v provozu jako chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředky v původně stanovené třídě na další období nejvýše tří let 6.3 Vyhřívací dopravní a přepravní prostředky Ověřuje se, zda lze dosáhnout a po dobu nejméně 12 hodin udržet rozdíl mezi vnitřní teplotou dopravního nebo přepravního prostředku a vnější teplotou, předepsaný v této příloze, který určuje třídu, do které dopravní nebo přepravní prostředek náleží (rozdíl 22 K pro třídu A a 32 K pro třídu B). Jsou-li výsledky zkoušek vyhovující, mohou tyto dopravní a přepravní prostředky zůstat v provozu jako vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředky v původně stanovené třídě na další období nejvýše tří let. 6.4 Teplotní měřící body Přístroje na měření teploty, chráněné před přímým sáláním, se umístí uvnitř a vně skříně. Pro měření vnitřní teploty skříně (Ti) nejméně 2 měřící body se umístní do skříně v maximální vzdálenosti 50 cm od čelní stěny, 50 cm od zadních dveří, ve výšce minimálně 15 cm a maximálně 20 cm nad plochu podlahy. Pro měření vnější teploty skříně (Te) nejméně 2 měřící body se umístní ve vzdálenosti nejméně 10 cm od vnějších stěn, nejméně 20 cm od vstupu vzduchu do kondenzátoru jednotky. Výsledné hodnoty musí být vzaty z nejteplejšího bodu uvnitř a nejstudenějšího bodu vně skříně. 6.5 Společná ustanovení pro chlazené, chladicí a mrazicí a vyhřívací dopravní a přepravní prostředky (i) Nejsou-li výsledky zkoušek vyhovující, mohou chlazené, chladicí a mrazicí nebo vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředky zůstat v provozu v původně stanovené třídě pouze za podmínky, že úspěšně projdou zkouškami ve zkušební stanici podle oddílu 3.1, 3.2 a 3.3 tohoto dodatku; v tomto případě mohou zůstat v provozu v původně stanovené třídě na další období šesti let. (ii) Jedná-li se o chlazené, chladicí a mrazicí nebo vyhřívací dopravní a přepravní prostředky určitého typu sériově vyráběné, odpovídající ustanovením odstavce 2 dodatku 1 k této příloze a patřící témuž vlastníku (provozovateli), pak kromě kontroly tepelných zařízení provedené za účelem zjištění, zda jejich povšechný stav je uspokojivý, lze provést ve zkušební stanici kontrolu funkční účinnosti chladicích nebo vytápěcích zařízení nejméně u 1 % těchto dopravních nebo přepravních prostředků podle ustanovení oddílů 3.1, 3.2 a 3.3 tohoto dodatku. Jsou-li výsledky těchto kontrol vyhovující, mohou všechny uvedené dopravní a přepravní prostředky zůstat v provozu v původně stanovené třídě na další období šesti let. 7. POSTUP PRO MĚŘENÍ VÝKONU MECHANICKÝCH VÍCE-TEPLOTNÍCH CHLADÍCÍCH JEDNOTEK A DIMENZOVANÝCH VÍCE-KOMOROVÝCH DOPRAVNÍCH A PŘEPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ 7.1 Definice (a) Více-komorový dopravní nebo přepravní prostředek: Dopravní nebo přepravní prostředek se dvěma nebo více izotermickými komorami pro udržení různých teplot v každé komoře; (b) Více-teplotní mechanická chladící jednotka: Mechanická chladící jednotka s kompresorem a společným nasávacím vstupem, kondenzátorem a dvěma nebo více výparníky nastavenými na různé teploty v různých komorách více-komorového dopravního nebo přepravního prostředku; (c) Hostitelská jednotka: Chladící jednotka s nebo bez vnitřního výparníku (d) Neklimatizovaná komora: Komora nemající výparník nebo pro kterou je výparník neaktivní z důvodů dimenzování výpočtů a certifikace; (e) Více-teplotní činnosti: Činnost více-teplotní mechanické chladící jednotky se dvěma nebo více výparníky pracující v různých teplotách uvnitř více-teplotního dopravního nebo přepravního prostředku; (f) Jmenovitý chladící výkon: Maximální chladící výkon chladící jednotky v mono-teplotním režimu se dvěma nebo třemi výparníky pracující současně na stejné teplotě; (g) Samostatný chladící výkon (Pind-evap): Maximální chladící výkon každého výparníku v samostatném režimu s hostitelskou jednotkou; (h) Skutečný chladící výkon (Peff-frozen-evap): Chladící výkon použitý k nejnižší teplotě výparníku, pokud každý ze dvou nebo více výparníků pracuje ve více-teplotním režimu, jak je předepsáno v oddíle 7.3.5. 7.2 Zkušební postup pro více-teplotní mechanické chladící jednotky 7.2.1 Obecný postup Zkušební postup musí být stejný jako v odstavci 4 tohoto dodatku. Hostitelská jednotka musí být zkoušena v kombinaci s různými výparníky. Každý výparník musí být zkoušen na oddělených kalorimetrech, pokud jsou použity. Jmenovitý chladící výkon hostitelské jednotky v mono-teplotním režimu, jak je předepsáno v oddíle 7.2.2, musí být měřen jako kombinace, zahrnující dva nebo tři menší a větší výparníky. Samostatný chladící výkon musí být měřen pro všechny výparníky, každý v mono-teplotním režimu s hostitelskou jednotkou, jak je předepsáno v oddíle 7.2.3. Tento test musí být prováděn se dvěma nebo třemi výparníky zahrnující nejmenší, největší, a pokud je to nutné, střední výparník. Pokud více-teplotní jednotka může pracovat s více než dvěma výparníky: - Hostitelská jednotka musí být zkoušena s kombinací třech výparníků: nejmenší, největší a střední. - A dále, na požádání výrobce, může být hostitelská jednotka zkoušena volitelně s kombinací dvou výparníků: největší a nejmenší. Zkoušky jsou prováděny v nezávislém režimu a režimu standby. 7.2.2 Stanovení jmenovitého chladícího výkonu hostitelské jednotky Jmenovitý chladící výkon hostitelské jednotky v mono-teplotním režimu musí být měřen jako kombinace dvou nebo třech výparníků pracující současně na stejné teplotě. Zkouška musí být prováděna při -20°C a při 0°C. Teplota přívodu vzduchu hostitelské jednotky musí být +30°C. Jmenovitý chladící výkon při -10°C musí být počítán jako lineární interpolace z výkonu při -20°C a 0°C. 7.2.3 Stanovení samostatného chladícího výkonu každého výparníku Samostatný chladící výkon každého výparníku musí být měřen v samostatném režimu s hostitelskou jednotkou. Zkouška musí být prováděna při -20°C a při 0°C. Teplota přívodu vzduchu hostitelské jednotky musí být +30°C. Samostatný chladící výkon při -10°C musí být počítán jako lineární interpolace z výkonu při -20°C a 0°C. 7.2.4 Zkouška zbývajícího skutečného chladícího výkonu sestavy výparníků ve více-teplotním režimu při referenčním tepelným zatížení Zbývající skutečný chladící výkon musí být měřen pro každý zkoušený výparník při -20°C s jiným výparníkem(y), pracujícím pod kontrolou termostatu nastaveného na 0°C s referenčním tepelným zatížením 20% ze samostatného chladícího výkonu při -20°C zmíněného výparníku. Teplota přívodu vzduchu hostitelské jednotky musí být +30°C. Pro více-teplotní chladící jednotky s více než jedním kompresorem takovým, jako je soustava systémů nebo jednotek s dvou-stupňovým kompresním systémem, kde chladící výkony mohou být současně udržovány v mrazících nebo chladících komorách, zkoušení skutečného chladícího výkonu se provádí jedním dodatečným tepelným zatížením. 7.3 Dimenzování a certifikace chladícího více-teplotního dopravního nebo přepravního prostředku 7.3.1 Obecný postup Chladící výkon požadovaný více-teplotním dopravním nebo přepravním prostředkem musí být založen na chladícím výkonu požadovaným mono-teplotním dopravním nebo přepravním prostředkem uvedeným v tomto dodatku. Pro více-komorový dopravní nebo přepravní prostředek, K koeficient menší nebo roven 0,40 W/m2.K pro vnější stěnu skříně jako celek musí být schválen v souladu s oddílem 2 až 2.2 tohoto dodatku. Izolační výkon vnější stěny skříně musí být vypočítán použitím K koeficientu stěny skříně schválené v souladu s touto Dohodou. Izolační výkon vnitřních dělících příček musí být vypočítán použitím K koeficientu v tabulce v oddíle 8.3.7. Pro vydání osvědčení ATP: - Jmenovitý chladící výkon více -teplotní chladící jednotky musí být nejméně roven teplu uniklému skrz vnitřní dělící příčky a vnější stěnu dopravního nebo přepravního prostředku, a vynásobenému součinitelem 1.75, jak je uvedeno v oddílu 3.2.6 tohoto dodatku. - V každé komoře, vypočítaný zbytkový skutečný chladící výkon při nejnižší teplotě každého výparníku ve více-teplotním režimu musí být větší nebo roven maximálnímu chladícímu požadavku komory v nejvíce nepříznivých podmínkách, jak je uvedeno v oddíle 7.3.5 a 7.3.6, vynásobeným součinitelem 1.75, jak je uvedeno v oddílu 3.2.6 tohoto dodatku. 7.3.2 Shoda celé skříně Vnější skříň musí mít K součinitel K ≤ 0.40 W/m2.K. Vnitřní povrch skříně se nesmí lišit o více než 20%. Dopravní nebo přepravní prostředek musí splňovat: Pnominal>1.75KbodySbody∆T Kde: Pnominal je jmenovitý chladící výkon více-teplotní chladící jednotky Kbody je hodnota K součinitele vnější skříně Sbody je vnitřní povrch celé skříně ∆T je rozdíl v teplotách mezi vnitřkem a vnějškem skříně 7.3.3 Stanovení chladících požadavků chladících výparníků S přepážkami v daných polohách, se požadavek chladícího výkonu každého chladícího výparníku vypočte takto: Pchilleddemand=Schilled-comp-∑SbulkKbody∆Text+∑SbulkKbulk∆Tint Kde: Kbody je hodnota K součinitele vnější skříně dána ATP protokolem o zkoušce, Schilled-comp je povrch chlazené komory s přepážkami v daných polohách, Sbulk je povrch přepážek, Kbulk je hodnota K součinitele přepážek dána tabulkou v oddíle 8.3.7, ∆Text je rozdíl v teplotách mezi chlazenou komorou a venkovní teplotou +30°C vně skříňě, ∆Tint je rozdíl v teplotách mezi chlazenou komorou a jinými komorami. Pro neklimatizované komory je použita pro výpočet teplota +20°C. 7.3.4 Stanovení chladících požadavků mrazících komor S přepážkami v daných polohách, se požadavek chladícího výkonu každé mrazící komory vypočte takto: Pfrozendemand=Sfrozen-comp-∑SbulkKbody∆Text+∑SbulkKbulk∆Tint Kde: Kbody je hodnota K součinitele vnější skříně dána ATP protokolem o zkoušce, Sfrozen-comp je povrch mrazící komory s přepážkami v daných polohách, Sbulk je povrch přepážek, Kbulk je hodnota K součinitele přepážek dána tabulkou v oddíle 8.3.7, ∆Text je rozdíl v teplotách mezi mrazící komorou a venkovní teplotou +30°C vně skříňě, ∆Tint je rozdíl v teplotách mezi mrazící komorou a jinými komorami. Pro izotermické komory je použita pro výpočet teplota +20°C. 7.3.5 Stanovení skutečného chladícího výkonu mrazících výparníků Skutečný chladící výkon, s přepážkami v daných polohách, se vypočte takto: Peff-frozen-evap=Pind-frozen-evapPeff-chilled-evap/Pind-chilled-evap Kde: Peff-frozen-evap je skutečný chladící výkon mrazícího výparníku s daným nastavením, Pind-frozen-evap je samostatný chladící výkon mrazícího výparníku při -20°C, Peff-chilled-evap je skutečný chladící výkon každého chladícího výparníku s daným nastavením, jak je uvedeno v oddíle 8.3.6 Pind-chilled-evap je samostatný chladící výkon při -20°C pro každý chladící výparník Tato výpočtová metoda je chválené pouze pro více-teplotní mechanické chladící jednotky s jednoduchým jednostupňovým kompresorem. Pro více-teplotní chladící jednotky s více než jedním kompresorem takovým jako je soustava systémů nebo jednotek s dvou-stupňovým kompresním systémem, kde chladící výkony mohou být současně udržovány v mrazících nebo chladících komorách, tato výpočtová metoda nesmí být použita, protože vede k podcenění skutečného chladícího výkonu. Pro takovýto dopravní nebo přepravní prostředek, musí být skutečný chladící výkon interpolací mezi skutečným chladícím výkonem měřeným s dvěma různými tepelnými zátěžemi uvedenými v protokolu o zkoušce předepsaným v oddíle 8.2.4. 7.3.6 Prohlášení o shodě Dopravní nebo přepravní prostředek je prohlášen ve shodě ve více-teplotním režimu pokud, pro každou polohu přepážky a každé rozložení teploty v komoře platí: Peff-frozen-evap≥1.75Pfrozendemand Peff-chilled-evap≥1.75Pchilleddemand Kde: Peff-frozen-evap je skutečný chladící výkon uvažovaného mrazícího výparníku u teplotní třídy komory s daným nastavením Peff-chilled-evap je skutečný chladící výkon uvažovaného chladícího výparníku u teplotní třídy komory s daným nastavením Pfrozen demand je chladící požadavek uvažované komory u teplotní třídy komory s daným nastavením dle výpočtu uvedeném v oddílu 8.3.4 Pchilled demand je chladící požadavek uvažované komory u teplotní třídy komory s daným nastavením dle výpočtu uvedeném v oddílu 8.3.3 Musí být uvažováno, že všechny polohy příček byly dimenzovány, jestliže polohy příček od nejmenší do největší velikosti komory jsou kontrolovány iterační metodou, přičemž žádná vstupní kroková změna v prostoru není větší než 20 %. 7.3.7 Vnitřní dělící příčky Tepelné ztráty skrz vnitřní dělící příčky musí být vypočítány použitím K koeficientu z následující tabulky. \| K koeficient - [W/m2.K]\| Minimální tloušťka pěny [mm] ---\|---\|--- \| Pevná\| Pohyblivá Podélný - hliníková podlaha\| 2.0\| 3.0\| 25 Podélný - GRP podlaha\| 1.5\| 2.0\| 25 Příčný - hliníková podlaha\| 2.0\| 3.2\| 40 Příčný - GRP podlaha\| 1.5\| 2.6\| 40 K koeficient přemístitelných dělících příček zahrnuje bezpečnostní rezervu pro specifické stárnutí a předpokládané tepelné úniky. Pro zvláštní provedení s dodatečným přenosem tepla se v důsledku dodatečných tepelných mostů ve srovnání se standardním provedení K koeficient příčky musí zvýšit. 7.3.8 Požadavky kapitoly 7 se nepoužijí pro dopravní a přepravní prostředky vyrobené před vstupem těchto požadavků v platnost a mající podstoupený test jako více-teplotní dopravní nebo přepravní prostředky. Dopravní nebo přepravní prostředky vyrobené před datem vstupu v platnost tohoto ustanovení, mohou být provozovány v mezinárodní dopravě, ale mohou být převedeny z jedné země do druhé pouze se souhlasem příslušných orgánů dotčených zemí. 8. PROTOKOL O ZKOUŠCE Protokol o zkoušce vhodného typu k dopravnímu nebo přepravnímu prostředku musí být vystaven pro každý test v souladu s jedním z uvedených vzorů 1 až 10 uvedených níže. Vzor č. 1 A 612kB Vzor č. 1 B 607kB Vzor č. 2 A 659kB Vzor č. 2 B 592kB Vzor č. 3 352kB Vzor č. 4 A 616kB Vzor č. 4 B 826kB Vzor č. 4 C 592kB Vzor č. 5 771kB Vzor č. 6 606kB Vzor č. 7 611kB Vzor č. 8 522kB Vzor č. 9 514kB Vzor č. 10 1.3MB Příloha 1, dodatek 3 A. Vzor tiskopisu osvědčení o shodě dopravního nebo přepravního prostředku, jak je stanoveno v příloze 1, dodatku 1, odstavci 3 VZOR OSVĚDČENÍ PRO IZOTERMICKÉ, CHLAZENÉ, CHLADÍCÍ, MRAZÍCÍ NEBO VYHŘÍVACÍ DOPRAVNÍ NEBO PŘEPRAVNÍ PROSTŘEDKY POUŽITÉ PRO MEZINÁRODNÍ VNITROZEMSKOU PŘEPRAVU ZKAZITELNÝCH POTRAVIN Osvědčení o shodě dopravního nebo přepravního prostředku vydaná před 2. lednem 2011 v souladu s požadavky týkající se vzoru osvědčení uvedeného v příloze 1, dodatku 3 v platnosti až do 1. ledna 2011, zůstávají platná, až do uplynutí jejich původního data doby platnosti. Osvědčení o shodě vydané před datem vstupu v platnost úpravy bodu 3 vzoru tiskopisu osvědčení o shodě (30. září 2015) zůstává v platnosti, dokud originálu neskončí platnost. 1.1MB B. Certifikační štítek shody dopravního nebo přepravního prostředku, jak je stanoveno v příloze 1, dodatku 1, odstavci 3 1. Certifikační štítek shody musí být trvale připevněn na dopravním nebo přepravním prostředku na dobře viditelném místě vedle jiných úředně vydaných schvalovacích štítků. Štítek, odpovídající vzoru uvedenému dále, musí být pravoúhlý o rozměrech nejméně 160 x 100 mm a musí být vyroben z ohnivzdorného materiálu odolného proti korozi. Na štítku musí být čitelným a nesmazatelným způsobem, alespoň v angličtině, francouzštině nebo ruštině uvedeno: (a) latinská písmena „ATP“ a za nimi slova: „SCHVÁLENO PRO PŘEPRAVU ZKAZITELNÝCH POTRAVIN“, (b) „SCHVALOVACÍ ČÍSLO“ a za ním mezinárodní poznávací značka státu, v němž bylo schválení uděleno, a číslo (číslice, písmena atd.) dokladu schválení, (c) „ČÍSLO DOPRAVNÍHO (PŘEPRAVNÍHO) PROSTŘEDKU“ a za ním individuální číslo umožňující identifikovat dotyčný dopravní nebo přepravní prostředek (tímto číslem může být výrobní číslo), (d) „ZNAČKA ATP“ a za ní rozlišovací značka předepsaná v dodatku 4 k příloze 1, která odpovídá třídě a kategorii dopravního nebo přepravního prostředku, (e) „PLATNÉ DO“ a za tím datum (měsíc a rok), jímž končí platnost schválení dopravního nebo přepravního prostředku. Je-li platnost schválení na základě zkoušky nebo prohlídky prodloužena, připojí se následné datum skončení jeho platnosti na stejném řádku. 2. Písmena „ATP“ a písmena rozlišovací značky musí být přibližně 20 mm vysoké. Ostatní písmena číslice musí být nejméně 5 mm vysoké. 348kB Příloha 1, dodatek 4 ROZLIŠOVACÍ ZNAČKY NA SPECIALIZOVANÝCH DOPRAVNÍCH A PŘEPRAVNÍCH PROSTŘEDCÍCH Rozlišovací značky předepsané v odstavci 4 dodatku 1 k této příloze sestávají z velkých latinských písmen barvy tmavomodré na bílém podkladě. Výška písmen musí být nejméně 100 mm pro rozlišovací značky a nejméně 50 mm pro data uplynutí platnosti. Pro speciální dopravní a přepravní prostředky, jako jsou dodávkové automobily, jejichž hmotnost nepřesahuje 3.5 t, výška písmen může být 50 mm pro rozlišovací značky a nejméně 25 mm pro data uplynutí platnosti. Rozlišovací značky a značky s uplynutím doby platnosti musí být umístěny na obou stranách skříně v horních předních rozích. Značky musí být tyto: Dopravní nebo přepravní prostředek: \| Rozlišovací značky: ---\|--- Izotermický dopravní nebo přepravní prostředek s normální izolací\| IN Izotermický dopravní nebo přepravní prostředek ze zesílenou izolací\| IR Chlazený dopravní nebo přepravní prostředek s normální izolací třídy A\| RNA Chlazený dopravní nebo přepravní prostředek s normální izolací třídy A\| RRA Chlazený dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací třídy B\| RRB Chlazený dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací třídy C\| RRC Chlazený dopravní nebo přepravní prostředek s normální izolací třídy D\| RND Chlazený dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací třídy D\| RRD Chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředek s normální izolací třídy A\| FNA Chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací třídy A\| FRA Chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací třídy B\| FRB Chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací třídy C\| FRC Chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředek s normální izolací třídy D\| FND Chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací třídy D\| FRD Chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací třídy E\| FRE Chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací třídy F\| FRF Vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředek s normální izolací třídy A\| CNA Vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací třídy A\| CRA Vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací třídy B\| CRB Vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací třídy C\| CRC Vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací třídy D\| CRD Má-li dopravní nebo přepravní prostředek snímatelné nebo nesamostatné tepelné zařízení a existují-li zvláštní podmínky pro použití tepelného zařízení, doplní se rozlišovací značky písmenem X v dále uvedených případech. 1. PRO CHLAZENÉ DOPRAVNÍ A PŘEPRAVNÍ PROSTŘEDKY: Kde eutektické desky musí být umístěny v jiné komoře pro mrazení; 2. PRO CHLADICÍ A MRAZICÍ DOPRAVNÍ A PŘEPRAVNÍ PROSTŘEDKY 2.1 Kde kompresor je poháněn motorem vozidla 2.2 Kde chladicí jednotka jako celek nebo její část je snímatelná, což by bránilo její provozuschopnosti. Pod výše uvedenými rozlišovacími značkami musí být uvedeno datum skončení doby platnosti osvědčení vydaného pro dopravní nebo přepravní prostředek (měsíc, rok), které je zapsáno v bodě 8 části A dodatku 3 k této příloze. Vzor: 8kB Příloha 2 VÝBĚR DOPRAVNÍHO NEBO PŘEPRAVNÍHO PROSTŘEDKU A TEPLOTNÍ PODMÍNKY PRO PŘEPRAVU HLUBOKO ZMRAZENÝCH A ZMRAZENÝCH POTRAVIN 1. Pro přepravu dále uvedených zmrazených a hluboko zmrazených potravin musí být vybrán a použit takový dopravní nebo přepravní prostředek, aby během přepravy maximální teplota potravin v kterékoli jejich části nepřekročila dále předepsanou teplotu. Dopravní nebo přepravní prostředek používaný pro přepravu hluboko zmrazených potravin, kromě železničního vozu, musí být vybaven zařízením uvedeným v dodatku 1 k této příloze. Pokud se však musí přistoupit k ověření teploty potravin, musí to být provedeno podle postupu uvedeného v dodatku 2 k této příloze. 2. Během nakládky, přepravy a vykládky musí být dodržena v kterékoli části nákladu teplota potravin předepsaná nebo nižší. 3. Jestliže je nezbytné otevřít dopravní nebo přepravní prostředek, např. za účelem provedení kontroly, je nutno zajistit, aby potraviny nebyly vystaveny postupu nebo podmínkám, které jsou v rozporu s ustanoveními této přílohy a Mezinárodní konvence o harmonizaci hraničních kontrol zboží. 4. V průběhu určitých operací, jako je odmrazování výparníku strojního chladicího zařízení, je přípustné krátkodobé zvýšení teploty povrchu potravin části nákladu, např. v blízkosti výparníku, nepřevyšující 3 °C příslušné teploty. Zmrzlina\| \\- 20 °C ---\|--- Zmrazené nebo hluboko zmrazené ryby, výrobky z ryb, měkkýši, korýši a všechny jiné hluboko zmrazené potraviny\| -18 °C Všechny ostatní zmrazené potraviny (kromě másla)\| -12 °C Máslo\| -10 °C Zmrazené nebo hluboko zmrazené potraviny uvedené dále určené k okamžitému dalšímu zpracování: 1/ Máslo Koncentrovaná ovocná šťáva Příloha 2, dodatek 1 MONITOROVÁNÍ TEPLOT VZDUCHU PŘI PŘEPRAVĚ HLUBOKO ZMRAZENÝCH POTRAVIN Dopravní nebo přepravní prostředek musí být vybaven přístrojem, který je schopen změřit a zaznamenat teploty vzduchu a uložení získaných dat (dále jen přístroj) ke sledování teploty vzduchu, které jsou hluboce zmrazené potraviny určené k lidské spotřebě vystaveny. Přístroje musí vyhovovat normě EN 13486 (Záznamníky teplot a teploměry pro transport, skladování a distribuci chlazených, mražených a hluboce / rychle zmražených potravin a zmrzlin - Periodické přezkoušení) a dokumentace musí být k dispozici ke schválení orgánům příslušným ATP. Přístroje musí vyhovovat normě EN 12830 (Záznamníky teplot pro transport, skladování a distribuci chlazených, mražených a hluboce / rychle zmražených potravin a zmrzlin - Zkoušky, výkon, vhodnost). Údaje o teplotách získané tímto způsobem musí být označeny datem a uchovány dopravcem po dobu nejméně jednoho roku nebo déle podle charakteru potravin. Příloha 2, dodatek 2 POSTUP PRO VÝBĚR VZORKŮ A MĚŘENÍ TEPLOT PŘI PŘEPRAVĚ ZCHLAZENÝCH, ZMRAZENÝCH A HLUBOKO ZMRAZENÝCH ZKAZITELNÝCH POTRAVIN A. VŠEOBECNÉ POKYNY 1. Kontrola a měření teplot uvedené v přílohách 2 a 3 musí být provedeny tak, aby potraviny nebyly vystaveny nežádoucím podmínkám s hlediska bezpečnosti a kvality potravin. Měření teplot potravin musí být provedeno s minimálním zdržením a minimálním přerušením průběhu přepravy. 2. Kontrola a měření, uvedené v odstavci 1, musí být prováděny před nakládkou nebo vykládkou. Tyto postupy nesmějí být normálně používány během přepravy, ledaže by existovaly vážné pochybnosti o vhodnosti teplot potravin s teplotami uváděnými v přílohách 2 a 3. 3. Pokud je to možné, kontrola musí přihlédnout k údajům získaným monitorovacími zařízeními (přístroji) během jízdy před výběrem těch naložených zkazitelných potravin pro vzorkovací a měřící postupy. Přistoupit k měření teplot potravin se musí pouze v tom případě, pokud existují rozumné pochybnosti o dodržení řízení teploty během přepravy. 4. Pokud je vybrána část nákladu, musí být použito především nedestruktivní měření (mezi krabicemi nebo mezi kusy). Pouze pokud výsledky nedestruktivního měření nejsou v souladu s teplotami uvedenými v přílohách 2 a 3 (se zřetelem k dovoleným tolerancím), smějí být provedena destruktivní měření. Pokud zásilky nebo krabice byly otevřeny kontrolou, ale nebyly provedeny žádné další kroky, musí být znovu uzavřeny s údaji o čase, datu, místu kontroly s úředním razítkem kontrolního orgánu. B. VÝBĚR VZORKŮ 5. Typy kusů vybraných jako vzorky pro měření teploty musí být takové, že jejich teplota je reprezentativní pro nejteplejší bod zásilky. 6. Pokud je nezbytné vybrat vzorky během přepravy z naložené zásilky, musí být odebrány dva vzorky z horní části a spodní části zásilky umístěné u okrajů každých otevřených dveří nebo křídel dveří. 7. Pokud jsou odebírány vzorky během vykládky zásilky, musí být odebrány čtyři vzorky z jednoho dále uvedeného místa: - vrchní a spodní části zásilky umístěné u okrajů otevřených dveří; - horního zadního rohu zásilky (tj. nejdelší vzdálenosti od chladicí jednotky); - středu zásilky; - středu předního povrchu zásilky (tj. nejbližší chladicí jednotce); - horního a dolního rohu předního povrchu zásilky (tj. nejbližší zpětnému vstupu vzduchu do chladicí jednotky). 8. V případě zchlazených potravin uvedených v příloze 3 musí být vzorky odebrány z nejchladnějšího místa pro zjištění, že během přepravy nedojde ke zmrazení. C. MĚŘENÍ TEPLOTY ZKAZITELNÝCH POTRAVIN 9. Před měřením musí být měřicí čidlo předchlazeno na teplotu co možno nejbližší teplotě potravin. I. Zchlazené potraviny 10. Nedestruktivní měření: Měření mezi krabicemi nebo kusy musí být provedeno čidlem s plochou hlavou, která zaručuje dobrý styk, malou tepelnou hmotou s vysokou tepelnou vodivostí. Je-li čidlo umístěno mezi krabicemi nebo kusy potravin, musí být zajištěn dostatečný přítlak zabezpečující dobrý tepelný styk a dostatečná vložená délka čidla musí zajistit minimální snížení vodivosti. 11. Destruktivní měření: Musí být použito čidlo s tuhou silnou stopkou a ostrým hrotem vyrobené z materiálu, který se dá snadno čistit a desinfikovat. Čidlo musí být vloženo do středu kusu potravin a zaznamenávána teplota až po dosažení ustálené teploty. II. Zmrazené a hluboko zmrazené potraviny 12. Nedestruktivní měření: Tentýž postup jako uvedený v předchozím odstavci 10. 13. Destruktivní měření: Teplotní čidlo není zkonstruováno pro vniknutí do zmrazených potravin. Je proto nezbytné vytvořit v potravině otvor, do kterého se zasune čidlo. Otvor se musí vytvořit penetračním nástrojem s ostrým kovovým hrotem takovým, jako je prorážeč ledu, ruční svidřík nebo vrták, předchlazeným na teplotu potraviny. Průměr otvoru musí být takový, aby byl zajištěn těsný styk s čidlem. Hloubka, do které se čidlo zasunuje, je závislá na typu potraviny: (i) Pokud to rozměry potraviny dovolují, čidlo se zasune do hloubky 2,5 cm od povrchu potraviny; (ii) Pokud není možno použít postupu uvedeného v předchozím pododstavci (i) vzhledem k rozměrům potraviny, čidlo musí být zasunuto do hloubky od povrchu rovnající se troj až čtyřnásobku průměru čidla; (iii) Vytvoření otvoru v některých potravinách vzhledem k jejich rozměrům nebo složení, např. v kusovitých potravinách, není možné nebo praktické. V těchto případech musí být určena vnitřní teplota kusu s potravinami vložením vhodného čidla s ostrou stopkou do středu kusu pro změření teploty ve styku s potravinami. Po zasunutí čidla se musí odečíst teplota až po dosažení ustálené teploty. D. VĚCNÉ POKYNY PRO MĚŘÍCÍ SYSTÉM 14. Měřící systém (čidlo a monitor) použitý pro měření teploty musí splňovat dále uvedené požadavky: (i) Čas pro dosažení 90 % rozdílu mezi počáteční a konečnou odečtenou teplotou musí být tři minuty; (ii) 1/ Systém musí zajistit přesnost odečítání teploty ± 0,5 °C v rozsahu teplot - 20 °C až + 30 °C; (iii) 1/ Přesnost měření se nesmí měnit v průběhu měření o více než 0,3 °C při okolní teplotě v rozsahu - 20 °C až + 30 °C /; (iv) Škála stupnice systému musí být členěna po 0,1 °C; (v) 1/ Přesnost systému musí být kontrolována v pravidelných intervalech/; (vi) Systém musí mít platný kalibrační certifikát pověřeného orgánu; (vii) Elektrické části systému musí být chráněny proti nežádoucím účinkům kondenzace vlhkosti; (viii) Systém musí být robustní (pevný) a odolný proti nárazům. E. PŘÍPUSTNÉ TOLERANCE MĚŘENÍ TEPLOTY 15. Přípustné tolerance při uvádění naměřených teplot: (i) Provozní \\- v případě zmrazených a hluboko zmrazených potravin krátkodobé zvýšení teploty o 3 °C nad dovolenou teplotu je v příloze 2 povoleno pro povrchovou teplotu potravin; (ii) Metodologické \\- nedestruktivní měření může udat rozdíl mezi teplotou udávanou a skutečnou měřené potraviny nejvýše 2 °C, zejména s přihlédnutím k tloušťce lepenky v případě balené potraviny. Tato tolerance se nevztahuje na destruktivní měření teploty. Příloha 3 VÝBĚR DOPRAVNÍHO NEBO PŘEPRAVNÍHO PROSTŘEDKU A TEPLOTNÍ PODMÍNKY, KTERÉ SE MUSÍ DODRŽET PRO PŘEPRAVU CHLAZENÝCH POTRAVIN 1. Pro přepravu dále uvedených chlazených potravin musí být vybrán a použit takový dopravní nebo přepravní prostředek, aby během přepravy maximální teplota potravin v kterékoli jejich části nepřekročila předepsanou teplotu. Je-li uskutečněna kontrola teploty potravin, musí se tak dík podle postupu uvedenému v dodatku 2, přílohy 2 této Dohody. 2. Proto maximální teplota potravin v kterékoli jejich části nesmí překročit níže předepsanou teplotu během nakládky, převozu i vykládky. 3. Je-li nezbytné otevřít dopravní nebo přepravní prostředek, např. k provedení inspekce, je nezbytné se ujistit, že potraviny nebudou vystaveny procedurám, nebo podmínkám, které by byly v rozporu s cíly této přílohy a také s Mezinárodní konvencí o harmonizaci hraničních kontrol zboží. 4. Kontrola teploty potravin specifikovaná v této příloze nesmí mít za následek zmražení jakékoliv části těchto potravin. \| \| Maximální teplota: ---\|---\|--- I.\| Čerstvé mléko 1/\| \\+ 6 °C II.\| Červené maso 2/ a vysoká zvěřina (jiné, než čerstvé vnitřnosti)\| \\+ 7 °C III.\| Masné výrobky 3/, pasterizované mléko, čerstvé mléčné produkty (jogurt, kefír, smetana, čerstvý sýr 4/ ), Předvařené potraviny (maso, ryby, zelenina), K jídlu připravená čerstvá zelenina a zeleninové výrobky 5/, koncentrát ovocného džusu, rybí výrobky 3/ dále neuvedené\| buď + 6 °C, nebo teplota uvedená na etiketě, nebo v přepravních dokumentech IV.\| Zvěřina (jiná, než vysoká), drůbež2/ a králíci\| \\+ 4 °C V.\| Čerstvé vnitřnosti 2/\| \\+ 3 °C VI.\| Sekané maso 2/\| buď + 2 °C, nebo teplota uvedená na etiketě, nebo v přepravních dokumentech VII.\| Čerstvé ryby, měkkýši a korýši 6/\| v tajícím ledu, nebo při teplotě tajícího ledu 1 Železniční vozy, nákladní automobily, přívěsy, návěsy, kontejnery a jiné podobné dopravní a přepravní prostředky 2 V případě cisteren se v této definici rozumí pod pojmem „skříň“ vlastní cisterna 3 Tyto požadavky platí pro nové štítky. Musí být garantováno přechodné období tří měsíců od doby, kdy vstoupí tento požadavek v platnost 4 Současná úprava týkající se malých nebo omezených úprav se vztahuje k zařízením vybavených po datu vstupu v platnost (30. září 2015) 5 aby nedošlo k namrzání 1/ Teplota uvedených zmrazených a hluboko zmrazených potravin určených pro okamžité další zpracování v místě určení smí být postupně zvyšována během přepravy tak, aby dosáhla v místě určení nejvýše teploty určené odesilatelem uvedené v přepravním dokladu. Tato teplota nesmí být vyšší než maximální teplota předepsaná pro tentýž druh potravin v příloze 3. Přepravní doklad musí uvádět název potraviny, zda je hluboko zmrazená nebo zmrazená a že je určena pro okamžité další zpracování v místě určení. Taková přeprava musí být prováděna dopravním nebo přepravním prostředkem schváleným dle ATP bez použití tepelného zařízení pro zvýšení teploty potravin. 1/ Postup bude stanoven. 1/ Je-li mléko sváženo z farem k okamžitému zpracování, může teplota během přepravy dosáhnout teploty + 10 °C. 2/ Bez úpravy. 3/ S výjimkou potravin upravených solením, uzením, sušením nebo sterilizací. 4/ „Čerstvým sýrem“ se rozumí nevyzrálý sýr, který je připraven k požívání krátce po vyrobení a který má omezenou konzervační dobu. 5/ Čerstvá zelenina, která byla slisovaná, nebo byla její velikost jiným způsobem zredukovaná, mimo toho, že byla pouze omyta, očištěna, nebo rozpůlena. 6/ S výjimkou živých ryb, měkkýšů a korýšů
Zákon č. 213/2016 Sb.	Zákon č. 213/2016 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 11. 7. 2016, datum účinnosti 1. 10. 2016, částka 82/2016 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o důchodovém pojištění * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 10. 2016 213 ZÁKON ze dne 15. června 2016, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o důchodovém pojištění Čl. I Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 178/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 314/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 463/2012 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 183/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb. a zákona č. 212/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 19a odst. 1 se za slova „nebo § 102a“ vkládají slova „odst. 1“. 2. V části čtvrté hlavě první se za díl třetí vkládá nový díl čtvrtý, který včetně nadpisu zní: „Díl IV Zvláštní ustanovení o starobním důchodu některých pracujících v hornictví § 37b (1) Ustanovení tohoto dílu se vztahují na pojištěnce, kteří a) před 1. říjnem 2016 začali vykonávat zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech (dále jen „zaměstnání v hlubinném hornictví“) a b) v zaměstnání v hlubinném hornictví odpracovali celkem aspoň 1. 3 300 směn, popřípadě, jde-li o zaměstnání v hlubinném hornictví v uranových dolech, 2 200 směn, nebo 2. 3 081 směn, pokud zaměstnání v hlubinném hornictví skončilo z důvodu dosažení nejvyšší přípustné expozice, popřípadě, jde-li o zaměstnání v hlubinném hornictví v uranových dolech, 1 981 směn, pokud toto zaměstnání skončilo z důvodu dosažení nejvyšší přípustné expozice. (2) Směnou v zaměstnání v hlubinném hornictví za dobu po 31. prosinci 1992 se rozumí taková směna, v níž pojištěnec vykonával zaměstnání v hlubinném hornictví po převážnou část pod zemí. Počet směn v zaměstnání v hlubinném hornictví za dobu před 1. lednem 1993 se zjistí tak, že počet kalendářních dnů zaměstnání v hlubinném hornictví, které bylo podle právních předpisů účinných před tímto dnem zařazeno mezi zaměstnání I. pracovní kategorie zakládající nárok na starobní důchod při dosažení věku aspoň 55 let, se vynásobí koeficientem 0,6 a zaokrouhlí směrem nahoru. (3) Ustanovení tohoto dílu se nevztahují na pojištěnce, jimž byl při přiznání starobního důchodu důchodový věk stanoven podle prováděcího právního předpisu vydaného podle § 107 odst. 2. § 37c (1) Důchodový věk pojištěnce uvedeného v § 37b se stanoví tak, že od důchodového věku stanoveného podle § 32 se odečte 7 let; při stanovení důchodového věku tohoto pojištěnce se u žen postupuje stejně jako u mužů stejného data narození. (2) Procentní výměra starobního důchodu pojištěnce, jehož důchodový věk je stanoven podle odstavce 1, se zvyšuje ode dne přiznání tohoto důchodu podle předpisů o zvýšení důchodů, které nabyly účinnosti v období od 1. ledna 1996 do dne, který předchází dni, od něhož se přiznává tento důchod. Zvýšení podle věty první však spolu s procentní výměrou důchodu nesmí přesáhnout nejvyšší výměru, která se stanoví tak, že nejvyšší částka výše důchodu podle § 4 odst. 1 věty druhé zákona č. 76/1995 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1995, se zvýší podle předpisů o zvýšení důchodů, které nabyly účinnosti v období od 1. ledna 1996 do dne, který předchází dni, od něhož se přiznává starobní důchod. Zvýšení podle věty první a druhé se stanoví tak, jako kdyby starobní důchod byl přiznán ke dni 31. prosince 1995.“. 3. V § 74 větě první se slova „do 31. prosince 2018“ zrušují. Čl. II Přechodné ustanovení Byly-li podmínky pro stanovení důchodového věku podle § 37c odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, splněny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, stanoví se důchodový věk podle § 37c odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a výše procentní výměry starobního důchodu se stanoví podle § 37c odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. III Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 251/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb. a zákona č. 137/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 35a odst. 4 písm. d) se za slova „odst. 2“ vkládají slova „a 3“. 2. V § 37 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 83 zní: „(3) Zaměstnavatel, který zaměstnává zaměstnance, kteří pracují v zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech (dále jen „zaměstnání v hlubinném hornictví“), dále vede pro účely stanovení důchodového věku podle § 37c odst. 1 zákona o důchodovém pojištění o těchto zaměstnancích a) jejich seznam, b) evidenci o směnách, v nichž bylo zaměstnání v hlubinném hornictví po převážnou část směny vykonáváno pod zemí v hlubinných dolech, c) název povolání, které vykonává zaměstnanec v zaměstnání v hlubinném hornictví, a popisy pracovních činností, které vykonává zaměstnanec v těchto povoláních; při zpracování těchto popisů a označení názvu povolání se používají pracovní činnosti a názvy povolání obsažené v Národní soustavě povolání83), přičemž se zároveň uvede, že pracoviště tohoto zaměstnance má charakter stálého pracoviště pod zemí v hlubinných dolech, d) záznam o dni dosažení nejvyšší přípustné expozice; zaměstnavatel vystavuje potvrzení o údajích podle písmen b) a d) na předepsaných tiskopisech. Zaměstnavatel je povinen vystavit toto potvrzení občanu na jeho žádost, a to do 30 kalendářních dnů od obdržení této žádosti; zaměstnavatel je dále povinen vystavit občanu toto potvrzení a stejnopis potvrzení předložit České správě sociálního zabezpečení, a to do 30 kalendářních dnů po skončení zaměstnání v hlubinném hornictví. 83) § 6 odst. 1 písm. f) zákona č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 4 až 8. 3. V § 37 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Občané předkládají potvrzení uvedené v odstavci 3 v souvislosti se žádostí o přiznání důchodu nebo v souvislosti se žádostí o přepočet důchodu podle zvláštního právního předpisu84).“. Poznámka pod čarou č. 84 zní: „84) Nařízení vlády č. 363/2009 Sb., o stanovení důchodového věku a přepočtu starobních důchodů některých horníků, kteří začali vykonávat své zaměstnání před rokem 1993, ve znění nařízení vlády č. 69/2015 Sb.“. 4. V § 37 odst. 6 a 7 se slova „odstavce 4“ nahrazují slovy „odstavce 5“. Čl. IV Přechodné ustanovení Zaměstnavatel uvedený v § 37 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen v potvrzení vydávaném podle tohoto ustanovení po skončení zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech uvést též údaje za dobu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 2016. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 212/2016 Sb.	Zákon č. 212/2016 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 11. 7. 2016, datum účinnosti 1. 8. 2016, částka 82/2016 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o důchodovém pojištění * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 8. 2016 212 ZÁKON ze dne 15. června 2016, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o důchodovém pojištění Čl. I Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 178/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 314/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 463/2012 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 183/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb. a zákona č. 137/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 67 odst. 4 písm. a) se slovo „srpen“ nahrazuje slovem „červen“. 2. V § 67 se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní: „(9) Pokud u průměrného starobního důchodu úhrn částky zvýšení základní výměry důchodu a částky zvýšení procentní výměry důchodu stanovené podle odstavce 8 nedosáhne 2,7 % jeho výše, může být stanoveno vyšší zvýšení procentní výměry důchodu, nejvýše však tak, aby u průměrného starobního důchodu úhrn částky zvýšení základní výměry důchodu a částky zvýšení procentní výměry důchodu činil 2,7 % jeho výše. Věta první se nepoužije, jestliže se v kalendářním roce, ve kterém se o zvýšení důchodů v pravidelném termínu rozhoduje, zvyšují důchody i v mimořádném termínu.“. Dosavadní odstavce 9 až 15 se označují jako odstavce 10 až 16. 3. V § 67 odst. 13 větě druhé se číslo „13“ nahrazuje číslem „14“. 4. V § 107 odstavec 1 zní: „(1) Vláda stanoví nařízením a) výši všeobecného vyměřovacího základu podle § 17 odst. 2 a výši přepočítacího koeficientu podle § 17 odst. 4, b) výši částek redukčních hranic stanovených podle § 15 pro kalendářní rok, c) výši základní výměry důchodu stanovenou podle § 33 odst. 1, § 41 odst. 1, § 51 odst. 1, § 53 odst. 1 a § 54 odst. 3 pro kalendářní rok, d) zvýšení důchodů podle § 67 odst. 16, e) které nemoci se považují za nemoci z povolání a seznam těchto nemocí.“. 5. V § 108 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 6. V § 108 odst. 1 se písmena a) a b) zrušují. Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena a) až d). Čl. II Přechodné ustanovení Vyhlášky vydané k provedení zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, upravující výši všeobecných vyměřovacích základů, přepočítacích koeficientů pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu a základních výměr důchodů a zvýšení důchodů zůstávají ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platné i účinné. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu Čl. III V § 8 odst. 2 zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, ve znění zákona č. 220/2011 Sb., se slova „Ministerstvo práce a sociálních věcí zvýší vyhláškou“ nahrazují slovy „Vláda zvýší nařízením“. Čl. IV Přechodné ustanovení Vyhlášky vydané k provedení zákona č. 198/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, upravující výši příplatku k důchodu zůstávají ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platné i účinné. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů Čl. V V § 2 odst. 8 zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 108/2009 Sb. a zákona č. 220/2011 Sb., se ve větě čtvrté slova „Ministerstvo práce a sociálních věcí zvýší vyhláškou“ nahrazují slovy „Vláda zvýší nařízením“. Čl. VI Přechodné ustanovení Vyhlášky vydané k provedení zákona č. 357/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, upravující výši příplatku k důchodu zůstávají ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platné i účinné. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2016. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Nález Ústavního soudu č. 211/2016 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 211/2016 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 31. května 2016 sp. zn. Pl. ÚS 13/15 ve věci návrhu na zrušení § 114b odst. 5 a slov „§ 114b odst. 5“ v § 153a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 4. 7. 2016, částka 81/2016 * Odůvodnění * I. - Předmět řízení před obecnými soudy * II. - Argumentace stran v řízení o ústavní stížnosti * III. - Návrh senátu Ústavního soudu na zrušení právních norem * IV. - Argumentace navrhovatele * V. - Vyjádření účastníků řízení o kontrole norem * VI. - Upuštění od ústního jednání * VII. - Napadené právní normy * VIII. - Ústavní konformita legislativního procesu * IX. - Dosavadní judikatura Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva * X. - Vlastní posouzení návrhu * XI. - Závěr 211 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 13/15 dne 31. května 2016 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaj), Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu I. senátu Ústavního soudu na zrušení ustanovení § 114b odst. 5 a (v rozsahu označení „§ 114b odst. 5“) ustanovení § 153a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a vlády České republiky jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Návrh na zrušení ustanovení § 114b odst. 5 a slov „§ 114b odst. 5“ v ustanovení § 153a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, se zamítá. Odůvodnění I. Předmět řízení před obecnými soudy 1. V řízení o ústavní stížnosti, vedeném pod sp. zn. I. ÚS 3263/13, se stěžovatel Ing. Vladimír Pelant domáhal zrušení usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2013 č. j. 33 Cdo 578/2013-122, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 10. 2012 č. j. 22 Co 321/2012-77 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 2. 12. 2011 č. j. 4 C 393/2009-47. 2. Předmětem řízení před obecnými soudy byla žaloba o zaplacení částky 2 500 000 Kč s příslušenstvím, podaná z titulu smlouvy o půjčce. Z obsahu vyžádaného soudního spisu se podává, že dne 24. 7. 2009 byl žalobcem podán návrh na vydání platebního rozkazu k zaplacení částky ve výši 2 500 000 Kč s úroky z prodlení, a to pro tvrzený nárok ze smlouvy o půjčce. Dne 4. 9. 2009 byl Obvodním soudem pro Prahu 7 platební rozkaz vydán. Součástí platebního rozkazu byla výzva žalovanému (stěžovateli) k vyjádření se k žalobě ve lhůtě 30 dnů ode dne podání odporu. Platební rozkaz byl žalovanému doručen dne 9. 9. 2009. Proti platebnímu rozkazu podal stěžovatel dne 14. 9. 2009 odpor. 3. K žalobě se stěžovatel na výzvu soudu písemně vyjádřil dne 29. 10. 2009. V tomto vyjádření popřel uzavření smlouvy o půjčce s žalobcem a namítal rozhodné skutečnosti ve vztahu k tvrzené smlouvě o dílo. Spolu s vyjádřením k obsahu žaloby stěžovatel podal k soudu i žádost o prominutí zmeškání lhůty, kterou odůvodnil výraznými potížemi se zrakem, jež mu nastaly od 6. 10. 2009 a byly potvrzeny doloženou lékařskou zprávou. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 27. 4. 2010 byla zamítnuta žádost stěžovatele o prominutí zmeškání lhůty k podání vyjádření k žalobě. Obecný soud konstatoval, že návrh na prominutí zmeškání lhůty byl podán v zákonné lhůtě, ale nebyl v něm uveden omluvitelný důvod. Soud vyslovil mj. názor, že vyjádření k žalobě mohl stěžovatel nadiktovat třetí osobě. Stěžovatel podal proti usnesení o zamítnutí žádosti o prominutí zmeškání lhůty odvolání. Městský soud v Praze svým usnesením ze dne 20. 1. 2011 procesní rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Uzavřel, že prominutí zmeškání lhůty nebylo možné s ohledem na charakter lhůty pro podání vyjádření k žalobě, která není zákonnou, nýbrž soudcovskou. 4. Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl rozsudkem pro uznání tak, že uložil stěžovateli povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 2 500 000 Kč s úroky z prodlení a náhradu nákladů řízení. Soudem prvního stupně bylo konstatováno naplnění podmínek vydání rozsudku pro uznání. Lhůta k podání vyjádření k žalobě podle závěru soudu stěžovateli marně uplynula. Rozsudek obvodního soudu byl k odvolání stěžovatele potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze. Odvolací soud vzal za prokázané, že v době od 6. 10. 2009 do konce soudcovské lhůty k podání vyjádření, tedy do 12. 10. 2009 (a potom i další tři dny do 15. 10. 2009), stěžovatel trpěl onemocněním zraku, pro které nebyl schopen se kvalifikovaně vyjádřit k žalobě. Odvolací soud ovšem konstatoval, že zdravotní stav stěžovateli nebránil v tom, aby ve stanovené lhůtě alespoň soudu oznámil, že u něho určitý vážný důvod (tj. překážka k podání vyjádření k žalobě) nastal. Soud uvedl, že stěžovateli v době nemoci pomáhal otec, který ho rovněž odvezl k lékaři, a prostřednictvím otce mohl stěžovatel soud informovat o vzniklém onemocnění. Dovolání stěžovatele Nejvyšší soud pro nepřípustnost odmítl. II. Argumentace stran v řízení o ústavní stížnosti 5. V ústavní stížnosti bylo namítáno nesprávné právní posouzení otázky naplnění zákonných předpokladů vydání rozsudku pro uznání. Mimo jiné pro nedostatek právního podkladu k použití tzv. kvalifikované výzvy podle § 114b občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), neboť žalobce v obsahu žaloby řádně nepopsal a nedoložil tvrzený nárok. Stěžovatel namítal nepřezkoumatelnost rozhodnutí obecných soudů pro nedostatečné odůvodnění podmínek kvalifikované výzvy k vyjádření podle § 114b odst. 1 o. s. ř., fikce uznání nároku ve smyslu § 114b odst. 5 o. s. ř. a vydání rozsudku pro uznání podle § 153a odst. 3 o. s. ř. Obecné soudy se podle stěžovatele řádně nevypořádaly ani s podanou žádostí o prominutí zmeškání lhůty pro vyjádření k žalobě z důvodu prokázaných zdravotních potíží. 6. V ústavní stížnosti bylo stěžovatelem namítáno i odepření přístupu ke spravedlnosti ze strany Nejvyššího soudu odmítnutím stěžovatelova dovolání. Dovolací soud neodstranil vady řízení nastalé před soudem prvního stupně a odvolacím soudem, neboť se k právnímu posouzení odvolacího soudu k otázce kvalifikované výzvy a vzniku fikce uznání nároku podle § 114b odst. 5 o. s. ř. nijak nevyslovil a ostatní námitky v dovolání nehodnotil z důvodu, že nejde o „spor o právo“. Z výše uvedených důvodů stěžovatel dovozoval porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). 7. V závěru ústavní stížnosti stěžovatel navrhl odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí. Návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí obecných soudů Ústavní soudÚstavní soud vyhověl usnesením ze dne 25. 9. 2014. 8. Obvodní soud pro Prahu 7 a Městský soud v Praze po výzvě Ústavního souduÚstavního soudu k vyjádření pouze odkázaly na odůvodnění svých ústavní stížností dotčených rozhodnutí. 9. Nejvyšší soud se ve vyjádření k ústavní stížnosti vyslovil tak, že námitky stěžovatele o nesprávném posouzení podmínek vydání rozsudku pro uznání shledal neopodstatněnými (a nezakládajícími přípustnost dovolání), neboť rozhodnutí nižších obecných soudů byla v souladu s ustálenými judikaturními závěry dovolacího soudu o tom, že vydání rozsudku pro uznání brání vážný důvod toliko tehdy, byl-li oznámen soudu před uplynutím lhůty k podání vyjádření, nebo pokud nebylo možné vážný důvod soudu do uplynutí lhůty sdělit. Rozhodnutím o dovolání stěžovatele nebylo porušeno ústavně zaručené právo na spravedlivý proces, a proto Nejvyšší soud navrhl ústavní stížnost pro zjevnou neopodstatněnost odmítnout, nebo pro nedůvodnost zamítnout. 10. Vedlejší účastník řízení (ve sporu žalobce) se k ústavní stížnosti vyjádřil tak, že se ztotožnil s právními závěry vyslovenými v napadených rozhodnutích obecných soudů a nesouhlasil s námitkami stěžovatele. Ve smyslu zásady minimalizace zásahů Ústavního souduÚstavního soudu nepokládal argumentaci obsaženou v ústavní stížnosti za dosahující ústavněprávní roviny. Ústavní stížnost navrhoval pro nedůvodnost zamítnout. III. Návrh senátu Ústavního soudu na zrušení právních norem 11. Podle § 78 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., platí, že dojde-li senát v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti k závěru, že zákon nebo jednotlivá ustanovení zákona, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, jsou v rozporu s ústavním zákonem, řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem přeruší a podá plénu návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“). 12. I. senát Ústavního souduÚstavního soudu (dále též jen „navrhovatel“) dospěl k závěru, že ustanovení § 114b odst. 5 o. s. ř., kterým byla do právního řádu zakotvena tzv. fikce uznání nároku pro nepodání vyjádření žalovaným k žalobě na kvalifikovanou výzvu soudu v rámci stanovené lhůty, je v rozporu s ústavním pořádkem. Protiústavnost návazně shledal i u ustanovení § 153a odst. 3 o. s. ř., kterým je upravena forma rozsudku pro účel fikce uznání nároku (tj. rozsudek pro uznání), a to v rozsahu označení „§ 114b odst. 5“. Tento rozpor s ústavním pořádkem je dle I. senátu dán tím, že zmíněná ustanovení nezaručují účastníkům řízení (ve sporech žalovaným) svobodu vůle podle čl. 2 odst. 3 Listiny a čl. 2 odst. 4 Ústavy ani spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále též jen „Úmluva“). 13. Obě výše uvedená ustanovení byla aplikována v rozhodnutích, která byla napadena ústavní stížností. Byly tak naplněny podmínky § 78 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb. I. senát Ústavního souduÚstavního soudu usnesením ze dne 1. 6. 2015 rozhodl o přerušení řízení ve věci ústavní stížnosti a plénu Ústavního soudu navrhl zrušit ustanovení § 114b odst. 5 a (v rozsahu označení „§ 114b odst. 5“) ustanovení § 153a odst. 3 o. s. ř. IV. Argumentace navrhovatele 14. Rozpor napadených ustanovení s ústavním pořádkem spatřuje navrhovatel v tom, že nezaručují účastníkům řízení (ve sporech žalovaným) svobodu vůle podle čl. 2 odst. 3 Listiny a čl. 2 odst. 4 Ústavy a ani spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Důvody navrhovatele pro tento závěr jsou následující. 15. Fikce uznání nároku podle § 114b odst. 5 o. s. ř. odporuje dle navrhovatele principu autonomie vůle, který je na ústavněprávní úrovni obsažen v čl. 2 odst. 3 Listiny a čl. 2 odst. 4 Ústavy („Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.“). Uznání nároku v občanském soudním řízení je procesním úkonem s dispozičním charakterem. Má záviset zásadně na svobodné vůli účastníka řízení (žalovaného), zda nárok žalobce uzná, nebo nikoli. Toliko normativní konstrukce, která uznání nároku (i pro účely urychlení řízení) spojuje s výslovným dispozičním úkonem, je souladnou s právním řádem a ústavními principy. V této souvislosti navrhovatel poukázal na nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 21. 4. 2009 sp. zn. Pl. ÚS 42/08 ve znění opravného usnesení ze dne 27. 5. 2009 (N 90/53 SbNU 159; 163/2009 Sb.), podle kterého dispoziční právní úkony není možno zakládat na právní fikci. Opačným postupem je porušena dispoziční zásada prostupující civilním procesem a princip autonomie (svobody) vůle. „Povinnost respektovat autonomii vůle platí nejen pro orgány, které právo interpretují a aplikují, ale bezpochyby též pro zákonodárce. Snaha o urychlování řízení je proto na jedné straně žádoucí, na druhé straně však nemůže nabýt takové podoby, aby tím, že finguje procesní úkon účastníka, mu ve skutečnosti brala možnost jeho svobodného jednání.“ (z nálezu sp. zn. Pl. ÚS 42/08). 16. Fikce dispozičního úkonu vybočuje z právního řádu (v hmotněprávním i procesním rámci) a je rozporná s ústavními zásadami. Platí to tím více, pokud nastupuje i po podání odporu proti platebnímu rozkazu, který je explicitním vyjádřením nesouhlasu s vydáním napadeného rozhodnutí, a proto výrazem výslovného neuznání nároku. 17. Navrhovatel připustil, že v obecné rovině je právní fikce z pohledu ústavněprávních požadavků přípustná, sleduje-li legitimní cíl a je-li vhodná, potřebná a přiměřená. Institut fikce uznání nároku podle § 114b odst. 5 a § 153a odst. 3 o. s. ř. je proto nezbytné podrobit testu proporcionality. Podle názoru navrhovatele je tento institut způsobilým k dosažení účelu, kterým je urychlení řízení. Neobstojí ovšem už vyhodnocení podmínky potřebnosti. Právní úprava fikce uznání nároku podle § 114b odst. 5 o. s. ř. nedostála požadavku nezbytnosti, neboť je možno využít jiných prostředků, kterými lze dosáhnout vytyčeného cíle. U posuzování potřebnosti právní normy se dává přednost prostředku, kterým jsou co nejméně omezovány ústavní hodnoty (základní práva a svobody). Urychlení soudního řízení, které je účelem institutu rozsudku pro uznání podle § 114b odst. 5 a § 153a odst. 3 o. s. ř., by mohlo být docíleno (i v případě nečinnosti žalovaného s podáním vyjádření k žalobě) rozsudkem pro zmeškání (dále také „kontumační rozsudek“). 18. Kontumačním rozsudkem by nebyla porušena autonomie vůle procesní strany a soud by mohl vykládat a aplikovat právní normu ústavně souladným způsobem. Jsou-li naplněny podmínky napadených ustanovení pro vznik fikce uznání nároku, „soud rozhodne rozsudkem pro uznání“ (má tedy povinnost, nikoli možnost vydat uznávací rozsudek). U rozsudku pro zmeškání je oprávněním (diskrecí), a nikoli povinností soudu rozhodnout na návrh žalobce kontumačním rozsudkem. 19. Podle navrhovatele nelze nedostatky napadených ustanovení překonat ústavně konformní interpretací. Rozsudkem pro uznání vydávaným na základě fikce uznání nároku podle § 114b odst. 5 ve spojení s § 153a odst. 3 o. s. ř. není dosahováno účelu civilního procesu, kterým je ochrana skutečných soukromých práv a zájmů. Urychlení řízení je tady docíleno na úkor objektivní pravdy a ústavních kautel (autonomie vůle i spravedlivého procesu). Dojde-li k fikci uznání nároku ve smyslu § 114b odst. 5 o. s. ř., je civilní soud podle § 153a odst. 3 o. s. ř. povinen rozhodnout rozsudkem pro uznání. Není oprávněn přihlédnout k tomu, zda nepodáním vyjádření k žalobě žalovaný zavinil či nezavinil průtahy v řízení, zda včas podal odpor nebo se k žalobě vyjádřil do doby vyhlášení rozsudku pro uznání. V. Vyjádření účastníků řízení o kontrole norem 20. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky ve svém vyjádření uvedla, že zákonodárný sbor postupoval v souvislosti s přijímáním návrhů zákonů, kterými byl změněn občanský soudní řád, v souladu s Ústavou a právním řádem. V závěru se vyslovila, že je věcí Ústavního souduÚstavního soudu, aby posoudil otázku namítané protiústavnosti napadených zákonných ustanovení. 21. Ve svém vyjádření Senát Parlamentu České republiky konstatoval, že obdobnou konstrukci jako ustanovení § 114b odst. 5 o. s. ř. obsahuje rovněž § 114c odst. 6 o. s. ř. (včetně propojení s § 153a odst. 3 o. s. ř.). K napadeným právním normám Senát s odkazem na bod 38 důvodové zprávy k zákonu č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, uvedl, že pasivita účastníků řízení má pro civilní proces zásadní následky. Závěrem dodal, že rozhodnutí o zrušení napadených právních norem je na úvaze Ústavního souduÚstavního soudu. 22. Vláda České republiky vstoupila do řízení u Ústavního souduÚstavního soudu. Dle jejího vyjádření napadenou právní úpravou není omezena autonomie vůle účastníků řízení, neboť omezení dispoziční zásady nelze bez dalšího považovat za porušení autonomie vůle procesních stran. Dotčenými právními normami byl do civilního procesu zaveden prvek koncentrace řízení, který je spojen s postupem, jenž respektuje základní práva žalovaného. Prvky koncentrace řízení podporují zásadu rozhodnutí soudu při jediném jednání. Cílem je, aby se účastníkovi dostalo rozhodnutí v přiměřené době, a aby tak bylo naplněno právo na spravedlivý proces. Je nutno podotknout, že lhůta k podání vyjádření (§ 114b odst. 2 o. s. ř.), kterou je soud oprávněn stanovit i delší než podle zákona, vytváří dostatečný časový prostor pro žalovaného, aby se ve věci písemně vyjádřil. Se skutečností, že v případě nečinnosti s podáním vyjádření k žalobě dochází k fikci uznání nároku, je žalovaný srozuměn. Je výhradně na vůli žalovaného, zda splní soudem uloženou povinnost (vyjádří se podle § 114b odst. 1 o. s. ř.) a zamezí nástupu zákonné fikce, anebo bude nečinný. Vláda současně uvedla, že zákon nevyžaduje, aby žalovaný vylíčil přehled skutkových tvrzení ve vyjádření vyčerpávajícím způsobem. Kvalifikovaná výzva musí být mimoto vždy doručena do vlastních rukou a náhradní doručení je vyloučeno. Nedojde tedy k zákonem zakotvenému procesnímu následku (§ 153a odst. 3 o. s. ř.), aniž by měl žalovaný možnost projevit svou vůli. Vláda proto navrhla, aby Ústavní soudÚstavní soud návrh na zrušení napadených ustanovení zamítl. 23. Veřejná ochránkyně práv zaslala dne 17. 8. 2015 Ústavnímu souduÚstavnímu soudu podání, ve kterém uvedla, že práva vstupu do řízení nevyužívá. VI. Upuštění od ústního jednání 24. Při projednání návrhu na zrušení právních norem dospělo plénum Ústavního souduÚstavního soudu k závěru, že není nutno nařídit ústní jednání, neboť by nepřineslo další objasnění věci. Podle znění § 44 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, proto Ústavní soudÚstavní soud rozhodl bez konání ústního jednání. VII. Napadené právní normy 25. Dikce ustanovení § 114b a § 153a odst. 3 o. s. ř. v textu z doby vydání napadených soudních rozhodnutí, tj. zejména před vypuštěním závěru prvního odstavce (slov „a ve věcech uvedených v § 120 odst. 2“), k němuž došlo v důsledku osamostatnění tzv. nesporných řízení zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění zákona č. 87/2015 Sb., je následující: Ustanovení § 114b o. s. ř. (1) Vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), a ve věcech uvedených v § 120 odst. 2. (2) K podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu. (3) Usnesení podle odstavce 1 nelze vydat nebo doručit po přípravném jednání podle § 114c nebo po prvním jednání ve věci. (4) Usnesení podle odstavce 1 musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba. (5) Jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby. Ustanovení § 153a o. s. ř. (3) Rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). VIII. Ústavní konformita legislativního procesu 26. Napadená ustanovení byla do občanského soudního řádu vtělena zákonem č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, (tzv. velká novela občanského soudního řádu). Poslední věta ustanovení § 114b odst. 5, obsahující výluky ze zákonné fikce uznání, byla do citovaného ustanovení doplněna zákonem č. 7/2009 Sb. Oba právní předpisy již byly Ústavním soudemÚstavním soudem posuzovány [nález sp. zn. Pl. ÚS 29/11 ze dne 21. 2. 2012 (N 34/64 SbNU 361; 147/2012 Sb.) a nález sp. zn. Pl. ÚS 16/12 ze dne 16. 10. 2012 (N 174/67 SbNU 115; 369/2012 Sb.)], a to se závěrem, že byly přijaty a vydány v mezích ústavně stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. IX. Dosavadní judikatura Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva 27. Ústavní soudÚstavní soud rozhodoval (a to opakovaně ve všech svých senátech) o ústavních stížnostech podaných v souvislosti s napadenými ustanoveními téměř stokrát. Z toho jen ve čtyřech případech ústavní stížnosti vyhověl a rozhodnutí obecných soudů zrušil. V ostatních případech ústavní stížnosti odmítl jako zjevně neopodstatněné. Ústavní soudÚstavní soud zpravidla posuzoval ústavní konformitu napadených soudních rozhodnutí pouze optikou řádné aplikace předmětných procesních norem. Opakovaně se však vyjádřil i k ústavní konformitě samotného institutu rozsudku pro uznání dle napadených ustanovení. Již v roce 2004 dospěl k tomuto závěru: „Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že citovaná ustanovení občanského soudního řádu [tj. § 114b odst. 5 a § 153a odst. 3 o. s. ř.] nemohou být v obecné poloze v rozporu s ústavním pořádkem, a jsou-li interpretována ústavně konformním způsobem, nemohou být ani v rozporu s ústavním pořádkem v jednotlivých individuálních věcech. Požadavek efektivního soudního řízení bez zbytečných průtahů a požadavek spolehlivého zjištění skutečností rozhodných pro spravedlivé rozhodnutí tvoří základní komponenty práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 a násl. Listiny a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Pro civilní proces je přitom charakteristické, že zákon hovoří jak o požadavku rychlosti procesu, tak o nutnosti dbát dalších důležitých principů a hodnot v jednom a tomtéž ustanovení (srov. § 6 OSŘ). Česká právní úprava v zásadě umožňuje, aby v řízení bylo vyhověno v maximální možné míře principu slyšení obou stran. Právní úprava však nesmí poskytovat podmínky umožňující bezdůvodné protahování řízení pro absolutizované lpění na dosažení co nejspolehlivějšího poznání stavu věcí. Výrazem těchto požadavků a poměřování hodnot a principů souvisejících s požadavkem na spolehlivé zjištění stavu věci na straně jedné a rychlosti řízení na straně druhé jsou i stěžovatelem zpochybňovaná ustanovení OSŘ. Není proto důvodné tvrzení stěžovatele, že čl. 38 Listiny znemožňuje zákonnou úpravu rozsudku pro uznání, tj. úpravu, která byla tradiční i v právním řádu předkomunistického Československa a která je i z komparativního pohledu obvyklá v právních systémech Evropy a Ameriky.“ [usnesení sp. zn. I. ÚS 661/03 ze dne 24. 2. 2004 (toto i všechna níže citovaná rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz)]. 28. Ve svém usnesení ze dne 16. 11. 2006 sp. zn. III. ÚS 91/06 Ústavní soudÚstavní soud ohledně napadených ustanovení dospěl k tomuto závěru: „Byla-li za řízení stanovena účastníku lhůta, v níž má provést stanovený procesní úkon, a spojuje-li zákon s jeho zmeškáním určité, zřetelně formulované právní následky, nemůže být v rozporu s právem na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny) postup soudu, kterým s těmito následky spojuje procesní opatření, jež zákon předjímá.“ 29. Velmi podrobně se samotné podstatě napadených rozhodnutí věnoval Ústavní soudÚstavní soud ve svém usnesení sp. zn. II. ÚS 2115/09 ze dne 24. 9. 2009. „Jedním ze základních pilířů demokratického právního státu je právní jistota. Ta je zpravidla do určité míry narušena vyvoláním soudního řízení, a proto lidskoprávní instrumenty trvají na tom, aby soudní řízení proběhlo v přiměřené lhůtě. Je proto pozitivní povinností státu vyplývající z lidskoprávních instrumentů, aby procedurální pravidla soudního řízení nastavil tak, aby za účelem co nejdřívějšího nastolení právní jistoty a pokojného stavu nedocházelo k průtahům v řízení. Procesní pravidlo, které umožňuje soudu vyzvat účastníka řízení k oponování žalobě v přiměřené lhůtě pod sankcí procesního neúspěchu, lze tedy považovat za proceduru, která sleduje legitimní cíl ... Se stěžovatelkou lze souhlasit v tom, že zákonodárce danou proceduru neupravil zcela v souladu s civilněprocesní naukou, jak na to poukázal např. Josef Macur v článku, na který odkazuje stěžovatelka. Nicméně ani Josef Macur v onom článku nijak nezpochybňoval legitimnost sledovaného cíle ani možnost jeho legislativního řešení s procesním neúspěchem jako následkem pro nečinného účastníka řízení. S ohledem na to, že zástupce stěžovatelky je advokátemadvokátem zapsaným v seznamu advokátůadvokátů Slovenské advokátní komory, lze pro srovnání uvést, že řešení plédované Josefem Macurem nachází svůj odraz v § 114 odst. 3-6 a § 153b odst. 2 písm. b) slovenského občanského soudního řádu. Dlužno dodat, že na Slovensku požaduje zákonodárce dokonce lhůtu pro vyjádření poloviční oproti zákonodárci tuzemskému. O obou těchto řešeních lze však uvést, že jsou vpravdě dura lex, sed lex (tvrdý zákon, ale zákon in Ulp. D. 40, 9, 12, 1), vycházející ze zásady vigilantibus, non dormientibus iura subveniunt (právo pomáhá bdělým, ne spícím in C. I. 7, 40, 1 pr. Iust.), a především, že v době rozhodování soudu prvního stupně byl jeho postup předvídatelný.“ 30. Rovněž ve svém usnesení sp. zn. IV. ÚS 3355/10 ze dne 19. 4. 2011 připomněl „... obecně platnou právní zásadu vigilantibus iura scripta sunt (práva náležejí bdělým), která vyžaduje od účastníka řízení pečlivou úvahu nad tím, v jakém rozsahu a jakým způsobem bude aktivně usilovat v souladu s hmotnými i procesními normami o ochranu svého práva ... Procesní předpis nevylučuje jisté ztížení možnosti efektivně uplatnit námitky ve vztahu k ,materiální stránce věci‘, vždy však jde o pravidla (např. při koncentraci řízení) z povahy věci vyvážená jejich pozitivním významem pro transparentní, očekávatelné a soustředěné vedení soudních procesů vůbec. Podobný účel sleduje dotčené ustanovení § 114b odst. 5 o. s. ř., jestliže zakotvuje fikci uznání nároku; za takové situace je na vůli účastníka, zda svým (ne)konáním vznik právní fikce umožní, či vyloučí.“ Respekt Ústavního souduÚstavního soudu k výše zmíněné zásadě vigilantibus iura scripta sunt ve vztahu k napadeným ustanovením je potvrzován opakovaně a stále, viz např. usnesení sp. zn. I. ÚS 3280/11 ze dne 8. 12. 2011 nebo usnesení sp. zn. I. ÚS 2299/14 ze dne 24. 9. 2014. 31. Evropský soud pro lidská práva (dále též jen „ESLP“) rozhodoval o stížnosti proti rozsudku pro uznání podle § 114b odst. 5 o. s. ř. vydanému soudem České republiky pouze jedenkrát, a to v rozhodnutí ve věci Buryška proti České republice ze dne 6. 5. 2008 č. 33137/04. ESLP usoudil na zjevnou neopodstatněnost stížnosti, neboť stěžovatel byl soudem prvního stupně řádně poučen o následcích toho, když se ve stanovené lhůtě k žalobě nevyjádří, a proto nebylo možné soudu vytknout, že si mlčení žalovaného vyložil jako souhlas s nenařízením jednání ve věci samé. 32. Z judikatury Evropského soudu pro lidská práva lze dále poukázat na rozsudek ve věci Aždajić proti Slovinsku ze dne 8. 10. 2015 č. 71872/12. V tomto judikátu ESLP implicite respektoval kompetenci národních legislativ sankcionovat procesní pasivitu účastníka (dokonce i tacitní) formou rozsudku pro uznání. V zájmu dodržení zásady rovnosti „zbraní“ však předvídal zachování podmínek (informovanost, reálná možnost procesní obrany), za kterých lze považovat rozsudek pro uznání za přiměřený lidskoprávním garancím Úmluvy. X. Vlastní posouzení návrhu 33. Návrh je zejména odůvodněn tím, že napadená ustanovení nezaručují žalovanému svobodu vůle a spravedlivý proces. Vychází z toho, že uznání nároku je procesním úkonem s dispozičním charakterem a má záviset na svobodné vůli jednotlivce, zda nárok uzná či neuzná. Uznání nároku proto dle navrhovatele nemůže být obsahem právní fikce. 34. Napadené ustanovení je však spíše nevhodně formulováno, než že by přímo protiústavně zasahovalo do autonomie vůle žalovaného. „Kamenem úrazu“ je formulace obsažená v odstavci 5 ustanovení § 114b: „... má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; ...“ Konstruuje se zde stav, který není, resp. nemusí být v souladu se skutečností, protože žalovaný nárok výslovně neuznal. Podstatnější než sama fikce uznání je však důsledek pasivity žalovaného. Tímto důsledkem je totiž ztráta sporu. Jaký by byl pro žalovaného ve výsledku rozdíl, kdyby odstavec 5 naposledy citovaného ustanovení například zněl: „Jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, soud žalobě vyhoví; o tomto následku musí být poučen.“? Fakticky žádný. Soud by rozhodl rozsudkem ve prospěch žalobce. Pouhé nevhodné označení určitého procesního institutu a jistá „legislativní neobratnost“ při jeho konstrukci však tento institut nečiní protiústavním. Pro větší důvěryhodnost rozsudku pro uznání však bude jistě namístě, pokud obecné soudy v odůvodnění jasně vysvětlí, že hlavním důvodem prohry žalovaného je jeho pasivita. 35. Svobodná vůle žalovaného zde není nijak omezena. Žalovaný do vlastních rukou (náhradní doručení je vyloučeno) obdrží od soudu žalobu s výzvou a s řádným poučením. Záleží pouze na něm, zda se žalobě bude bránit a splní zákonem požadované a jemu známé požadavky, nebo zda bude pasivní a bránit se nebude vůbec. Zákonem požadované vylíčení rozhodujících skutečností, na nichž staví svou obranu a připojení listinných důkazů, jichž se dovolává, není nepřiměřeně zatěžujícím požadavkem. V případě vážných důvodů, bránících žalovanému ve vyjádření, postačí k odvrácení (alespoň dočasnému) vydání rozsudku pro uznání tyto důvody soudu sdělit. Žalovaný tak má svobodnou vůli konat nebo nekonat. 36. Omezení autonomie vůle, na němž byl návrh vystavěn, Ústavní soudÚstavní soud neshledal. Za této situace nebylo nutno a ostatně ani možno přistoupit k testu proporcionality. Přesto je vhodné poznamenat, že i navrhovatelem prosazovaný rozsudek pro zmeškání je vystavěn na fikci. Byť nikoli na fikci uznání nároku, ale na fikci nespornosti skutkových tvrzení žalobce obsažených v žalobě (§ 153b odst. 1 o. s. ř.). Přitom tato tvrzení nemusí být vůbec pravdivá a žalovaný je rozhodně za nesporná nepovažuje. V důsledku jeho pasivity se však nespornými stanou. Nelze přehlédnout ani to, že k vydání rozsudku pro zmeškání postačí i fikce doručení předvolání k jednání žalovanému. Žalovaný tedy o soudním řízení nemusí vůbec vědět. Naproti tomu u rozsudku pro uznání je náhradní doručení kvalifikované výzvy vyloučeno. Žalovanému tedy musela být doručena žaloba i kvalifikovaná výzva s poučením do vlastních rukou. 37. Nejpodstatnějším důvodem pro zamítnutí návrhu na zrušení napadených ustanovení je však možnost jejich ústavně konformního výkladu. Patnáct let rozhodují obecné soudy rozsudky pro uznání a za tu dobu jich byly vydány desítky či spíše stovky tisíc. Případné excesy při rozhodování rozsudkem pro uznání na základě fikce uznání lze napravit (a v praxi se tak i děje) v odvolacím řízení. Odvolací důvody u rozsudku pro uznání jsou sice v § 205b o. s. ř. omezeny jen na „... vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jejich vydání ...“, to však k nápravě již zmíněných excesů plně postačuje. Odvolací soud totiž neposuzuje samotný předmět řízení, ale jen splnění procesních podmínek. Shledá-li, že splněny nebyly, napadený rozsudek zruší nebo rozhodne, že se nevydává. V obou případech je věc vrácena soudu prvního stupně, který pak již rozhoduje pravidelným postupem, bez fikce uznání. Toto odvolání je přípustné dokonce i u tzv. bagatelních sporů (do 10000 Kč), kde zákon jinak odvolání nepřipouští (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Vyloučeno není ani podání dovolání za splnění zákonných podmínek. 38. Za dobu již zmíněných patnácti let musel Ústavní soudÚstavní soud zasáhnout pouze ve čtyřech případech, kdy obecné soudy porušily ústavně zaručená práva žalovaných. Ve všech ostatních případech Ústavní soudÚstavní soud na postupu obecných soudů nic protiústavního neshledal. Opakovaně se (byť v senátním rozhodování) zabýval i samotnou povahou napadeného institutu a neshledal u něj důvody k pochybnostem o jeho ústavní konformitě. 39. Stranou nelze ponechat ani účel a význam napadené právní úpravy. V důvodové zprávě ze dne 16. 6. 1999 k zákonu č. 30/2000 Sb. (sněmovní tisk 257, Poslanecká sněmovna, 3. volební období, 1998-2002), který napadený institut zavedl, je následující zdůvodnění: „Dosavadní úprava přípravy jednání je kusá a předsedu senátu náležitě nevede a v řadě případů mu ani neumožňuje připravit jednání tak kvalitně, aby o věci bylo možné rozhodnout při jediném jednání. Navrhovaná úprava směřuje k precizování postupu soudu a zavádí institut, pomocí kterého lze náležitě jednání připravit, popřípadě věc i bez projednávání rozhodnout ... Žalobce je povinen v žalobě mimo jiné vylíčit rozhodující skutečnosti; neučiní-li tak ani na výzvu soudu podle § 43 odst. 1 a není-li možné pro tento nedostatek v řízení pokračovat, soud jeho žalobu odmítne (§ 43 odst. 2). Hmotné právo zpravidla stanoví pro uplatnění nároku u soudu lhůty, jejichž marným uplynutím se právo promlčí nebo prekluduje. Naproti tomu povinnost žalovaného se k žalobě vyjádřit, byla-li mu vůbec soudem uložena, není podle dosavadní úpravy účinně vynutitelná; žalovaný, který nemá zájem na urychleném projednání věci, může opožděným podáním vyjádření k žalobě prodlužovat soudní řízení, popřípadě, nepodá-li vyjádření vůbec, znemožnit nebo alespoň ztížit řádnou přípravu jednání ze strany soudu. K odstranění těchto disproporcí v postavení žalobce a žalovaného se v novém § 114b navrhuje poskytnout předsedovi senátu oprávnění uložit [místo výzvy podle § 114a odst. 1 písm. a) nebo jestliže žalovaný takovéto výzvě řádně a včas nevyhověl] žalovanému usnesením, aby se ve věci písemně vyjádřil ...“. Napadený institut tedy sleduje legitimní cíl, kterým je projednání věci bez zbytečných průtahů (čl. 38 odst. 2 Listiny). Cíl nesmírně významný, protože „... z hlediska očekávání daných potřebami každodenního života není důvod činit rozdíl mezi spravedlností opožděnou a spravedlností odmítnutou ...“ (Wagnerová, E.; Šimíček, V.; Langášek, T.; Pospíšil, I. a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012, s. 794). 40. Bez významu jistě není ani posílení zásady rovnosti účastníků (čl. 37 odst. 3 Listiny, čl. 96 odst. 1 Ústavy) či řečeno slovy výše citované důvodové zprávy „odstranění disproporcí v postavení žalobce a žalovaného“. Procesní strany si totiž mají být rovny nejen v právech. Při respektování odlišných rolí v řízení by měly být vyvážené i jejich povinnosti. Žalobce pod hrozbou odmítnutí žaloby musí mimo jiné vylíčit rozhodující skutečnosti, označit důkazy, jichž se dovolává a z jeho návrhu musí být patrno, čeho se domáhá (§ 79 odst. 1 o. s. ř.). Dále musí, pod hrozbou zastavení řízení, zaplatit často nemalý soudní poplatek, a to společně s podáním žaloby či do tří dnů od výzvy soudu. Zásadě spravedlivého procesu pak nemůže odpovídat, pokud by žalovanému stačilo prohlásit, že s žalobou nesouhlasí, a svou pasivitou prodlužovat řízení. XI. Závěr 41. Ústavní soudÚstavní soud neshledal, že by napadená ustanovení nebylo možno vyložit ústavně konformním způsobem. Neshledal ani zásah do autonomie vůle žalovaného či porušení práva na spravedlivý proces. Ostatně zásah do práva na spravedlivý proces navrhovatel odvíjel právě od zásahu do autonomie vůle. Ústavní soudÚstavní soud proto podle ustanovení § 70 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, návrh na zrušení napadených ustanovení občanského soudního řádu zamítl. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Ludvík David, Jaroslav Fenyk, Josef Fiala, Pavel Rychetský a Kateřina Šimáčková.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 210/2016 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 210/2016 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 4. 7. 2016, částka 81/2016 210 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 22. června 2016 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 5. listopadu 2016 nové volby do zastupitelstva obce: obec\| okres\| kraj ---\|---\|--- Kroučová\| Rakovník\| Středočeský Ministr: Chovanec v. r.
Nařízení vlády č. 209/2016 Sb.	Nařízení vlády č. 209/2016 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 6. 2016, datum účinnosti 1. 7. 2016, částka 80/2016 * Čl. I - Nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti, ve znění nařízení vlády č. 308/2014 Sb. a nařízení vlády č. 51/2015 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 9. 2016 209 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. června 2016, kterým se mění nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 46 odst. 9 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 501/2012 Sb., a podle § 62 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 501/2012 Sb. a zákona č. 357/2014 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti, ve znění nařízení vlády č. 308/2014 Sb. a nařízení vlády č. 51/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odstavec 7 zní: „(7) Ohlášení žadatele o poskytnutí finančního příspěvku na hospodaření v lesích podle části druhé hlav I, II, III, IV a VII doručí žadatel Ministerstvu obrany, Ministerstvu životního prostředí nebo příslušnému krajskému úřadu před zahájením prací v rámci plnění předmětu finančního příspěvku nejdříve 1. září; v případě finančního příspěvku na hospodaření v lesích podle části druhé hlav I, II, III a IV lze ohlášení doručit nejpozději 31. března. Ohlášení je platné pro období ode dne doručení ohlášení do 31. srpna. Ohlášení se podává souhrnně za všechny práce prováděné v období platnosti ohlášení.“. 2. V § 2 odst. 8 se slovo „Registrace“ nahrazuje slovem „Ohlášení“. 3. V § 2 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) V případě změny některé ze skutečností uvedených v ohlášení nebo žádosti, které se týkají údajů o žadateli, jeho adrese pro doručování nebo bankovním spojení, žadatel bez zbytečného odkladu tuto změnu oznámí Ministerstvu obrany, Ministerstvu životního prostředí nebo příslušnému krajskému úřadu a doloží ji příslušnými doklady.“. 4. V § 3 odst. 2 se slova „v případě příspěvku, jehož předmět je uveden v odstavci 3 písm. b), také o ostatní lesy, nejsou-li ve vlastnictví státu“ nahrazují slovy „, nejsou-li ve vlastnictví státu, také o ostatní lesy“. 5. V § 3 odst. 3 písm. d) se slova „před obnovou“ nahrazují slovy „při obnově“. 6. V § 3 odst. 4 se za slovo „úřadu“ vkládají slova „do 3 měsíců“ a slova „do 30. září za období 12 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících uvedenému datu“ se nahrazují slovy „, nejpozději však do 31. srpna za období platnosti ohlášení“. 7. V § 3 odst. 5 se věta druhá nahrazuje větami „V případě, že příloha č. 1 žádosti o poskytnutí finančního příspěvku na ekologické a k přírodě šetrné technologie při hospodaření v lese doručená příslušnému krajskému úřadu má více než jednu stranu, žadatel poskytne údaje obsažené v žádosti a její příloze č. 1 rovněž elektronicky způsobem stanoveným Ministerstvem zemědělství, Ministerstvo zemědělství zveřejní tento způsob na svých internetových stránkách. K žádosti se jako doklad o splnění předmětu finančního příspěvku uvedeného v odstavci 3 přikládají kopie faktur s uvedením druhu použitých technologií a počtu technických jednotek, odpovídajících části I přílohy č. 1 k tomuto nařízení. Ke kopiím faktur se přikládá výpis z lesní hospodářské evidence, případně výrobně technické doklady, s uvedením porostních skupin, ve kterých byly technologie použity, a odpovídajícího počtu technických jednotek. V případě splnění předmětu finančního příspěvku svépomocí se jako doklad o splnění předmětu finančního příspěvku přikládá výpis z lesní hospodářské evidence nebo výrobně technické doklady.“. 8. V poznámce pod čarou č. 7 se slova „Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), v platném znění.“ zrušují. 9. V § 4 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „, nebo o ostatní lesy, které nejsou ve vlastnictví státu a nejsou na území národních parků a jejich ochranných pásem nebo v pásmu ohrožení pod vlivem imisí A, B8)“. 10. V § 4 odst. 2 písm. d) se slovo „opakovanou“ nahrazuje slovem „opakovaná“. 11. V § 4 odst. 3 se za slovo „obrany“ vkládají slova „nebo příslušnému krajskému úřadu do 3 měsíců“ a slova „do 30. září za období 12 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících uvedenému datu“ se nahrazují slovy „, nejpozději však do 31. srpna za období platnosti ohlášení“. 12. V § 4 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „V případě, že příloha č. 1 žádosti o poskytnutí finančního příspěvku na obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů do 40 let věku doručená příslušnému krajskému úřadu má více než jednu stranu, žadatel poskytne údaje obsažené v žádosti a její příloze č. 1 rovněž elektronicky způsobem stanoveným Ministerstvem zemědělství, Ministerstvo zemědělství zveřejní tento způsob na svých internetových stránkách.“. 13. V § 4 odst. 5 větě druhé se slova „musí se jednat o lesy vrácené oprávněné osobě (dále jen „lesy restituční“) nebo o lesy zařazené“ zrušují. 14. V § 7 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Na ploše, na kterou byl poskytnut finanční příspěvek na umělou obnovu sadbou první, musí být po dobu 5 let od splnění předmětu finančního příspěvku na umělou obnovu sadbou první pro každou dřevinu dodržen počet sazenic uvedený žadatelem do přílohy žádosti nejméně z 80 %.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 15. V nadpisu § 8 se slovo „opakovanou“ nahrazuje slovem „opakovaná“. 16. V § 8 odst. 1 se za slovy „reprodukčního materiálu12)“ čárka nahrazuje slovem „a“ a slova „a v případě lesů restitučních doklad o vrácení vlastnického práva oprávněné osobě“ se zrušují. 17. V § 8 odst. 2 písm. a) se za slova „v lesích“ doplňují slova „a tímto nařízením“. 18. V § 8 odstavec 4 zní: „(4) Na ploše, na kterou byl poskytnut finanční příspěvek na umělou obnovu sadbou opakovanou, musí být po dobu 5 let od splnění předmětu finančního příspěvku na umělou obnovu sadbou opakovanou pro každou dřevinu dodržen počet poloodrostků i odrostků uvedený žadatelem do přílohy žádosti nejméně z 80 %.“. 19. V § 8 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6. 20. V § 8 odst. 6 se na konci textu věty druhé doplňují slova „, a s kořenovým krčkem o tloušťce stanovené jiným právním předpisem30)“, ve větě třetí se slovo „a“ nahrazuje čárkou a na konci textu odstavce se doplňují slova „a s kořenovým krčkem o tloušťce stanovené jiným právním předpisem30)“. Poznámka pod čarou č. 30 zní: „30) Příloha č. 2 vyhlášky č. 29/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin, ve znění pozdějších předpisů.“. 21. V § 12 odst. 2 písm. d) se slovo „opakovanou“ nahrazuje slovem „opakovaná“. 22. V § 12 odst. 3 se za slovo „prostředí“ doplňují slova „do 3 měsíců“ a slova „do 30. září za období 12 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících uvedenému datu“ se nahrazují slovy „, nejpozději však do 31. srpna za období platnosti ohlášení“. 23. V § 12 odst. 5 větě druhé se slova „musí se jednat o lesy restituční nebo o lesy zařazené“ zrušují. 24. V § 15 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Na ploše, na kterou byl poskytnut finanční příspěvek na umělou obnovu melioračních a zpevňujících dřevin sadbou první, musí být po dobu 5 let od splnění předmětu finančního příspěvku na umělou obnovu melioračních a zpevňujících dřevin sadbou první pro každou dřevinu dodržen počet sazenic uvedený žadatelem do přílohy žádosti nejméně z 80 %.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 25. V nadpisu § 16 se slovo „opakovanou“ nahrazuje slovem „opakovaná“. 26. V § 16 odst. 1 se slova „a v případě lesů restitučních doklad o vrácení vlastnického práva oprávněné osobě“ zrušují. 27. V § 16 odstavec 5 zní: „(5) Na ploše, na kterou byl poskytnut finanční příspěvek na umělou obnovu melioračních a zpevňujících dřevin sadbou opakovanou, musí být po dobu 5 let od splnění předmětu finančního příspěvku na umělou obnovu melioračních a zpevňujících dřevin sadbou opakovanou pro každou dřevinu dodržen počet poloodrostků i odrostků uvedený žadatelem do přílohy žádosti nejméně z 80 %.“. 28. V § 22 odst. 3 písm. d) se slovo „opakovanou“ nahrazuje slovem „opakovaná“. 29. V § 22 odst. 3 se na konci písmene g) doplňuje slovo „nebo“. 30. V § 22 odst. 3 se na konci písmene h) čárka nahrazuje tečkou a písmena i) a j) se zrušují. 31. V § 22 odst. 4 se za slovo „úřadu“ doplňují slova „do 3 měsíců“ a slova „do 30. září za období 12 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících uvedenému datu“ se nahrazují slovy „, nejpozději však do 31. srpna za období platnosti ohlášení“. 32. V § 22 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „V případě, že příloha č. 1 žádosti o poskytnutí finančního příspěvku na opatření k obnově lesů poškozených imisemi a lesů chřadnoucích vinou antropogenních vlivů doručená příslušnému krajskému úřadu má více než jednu stranu, žadatel poskytne údaje obsažené v žádosti a její příloze č. 1 rovněž elektronicky způsobem stanoveným Ministerstvem zemědělství, Ministerstvo zemědělství zveřejní tento způsob na svých internetových stránkách.“. 33. V § 22 odst. 9 se za slova „Pinus mugo)“ vkládají slova „v obnovovaných částech porostních skupin“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo v porostech, jejichž věk v roce splnění předmětu finančního příspěvku je vyšší než 45 let“. 34. Poznámka pod čarou č. 21 zní: „21) Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis.“. 35. V § 25 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Na ploše, na kterou byl poskytnut finanční příspěvek na umělou obnovu sadbou první, musí být po dobu 5 let od splnění předmětu finančního příspěvku na umělou obnovu sadbou první pro každou dřevinu dodržen počet sazenic uvedený žadatelem do přílohy žádosti nejméně z 80 %.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 36. V nadpisu § 26 se slovo „opakovanou“ nahrazuje slovem „opakovaná“. 37. V § 26 odst. 2 písm. a) se za slova „v lesích“ vkládají slova „a tímto nařízením“. 38. V § 26 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Na ploše, na kterou byl poskytnut finanční příspěvek na umělou obnovu sadbou opakovanou, musí být po dobu 5 let od splnění předmětu finančního příspěvku na umělou obnovu sadbou opakovanou pro každou dřevinu dodržen počet sazenic, poloodrostků i odrostků uvedený žadatelem do přílohy žádosti nejméně z 80 %.“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7. 39. V § 34 odst. 4 se text „30. září“ nahrazuje textem „31. srpna“. 40. V § 34 odst. 5 se text „příloze č. 7“ nahrazuje textem „příloze č. 6“. 41. V § 35 odst. 4 se za slovo „úřadu“ vkládají slova „do 3 měsíců“ a slova „do 30. září za období 12 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících uvedenému datu“ se nahrazují slovy „, nejpozději však do 31. srpna za období platnosti ohlášení“. 42. V § 35 odst. 5 se text „příloze č. 8“ nahrazuje textem „příloze č. 7“. 43. V § 35 odst. 7 se věta poslední nahrazuje větami „Žadatel, který není plátcem daně z přidané hodnoty nebo je plátcem daně z přidané hodnoty, který neuplatňuje nárok na odpočet daně z přidané hodnoty u přijatého plnění za vyhotovení lesního hospodářského plánu, uvádí výši nákladů včetně daně z přidané hodnoty. Žadatel, který je plátcem daně z přidané hodnoty a uplatňuje nárok na odpočet daně z přidané hodnoty v plné výši u přijatého plnění za vyhotovení lesního hospodářského plánu, uvádí výši nákladů bez daně z přidané hodnoty. Žadatel, který je plátcem daně z přidané hodnoty a uplatňuje nárok na odpočet daně z přidané hodnoty v částečné výši u přijatého plnění za vyhotovení lesního hospodářského plánu, uvádí výši nákladů bez daně z přidané hodnoty včetně té části daně z přidané hodnoty na vstupu, u které si nemůže uplatnit nárok na odpočet daně z přidané hodnoty.“. 44. V části druhé se za hlavu sedmou vkládá nová hlava osmá, která včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 31 zní: „HLAVA VIII FINANČNÍ PŘÍSPĚVEK NA ZTÍŽENÉ HOSPODAŘENÍ VE VOJENSKÝCH LESÍCH § 35a (1) Finanční příspěvek na ztížené hospodaření ve vojenských lesích lze poskytnout vlastníku lesa nebo osobě podle § 2 odst. 5. (2) Finanční příspěvek na ztížené hospodaření ve vojenských lesích se poskytuje, jde-li o vojenské lesy, které nejsou ve vlastnictví státu. (3) Předmětem finančního příspěvku na ztížené hospodaření ve vojenských lesích je přizpůsobení hospodaření ve vojenských lesích režimu objektů důležitých pro obranu státu31). (4) Žádost o poskytnutí finančního příspěvku na ztížené hospodaření ve vojenských lesích doručí žadatel Ministerstvu obrany do 31. srpna za období 12 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících uvedenému datu. (5) Žádost o poskytnutí finančního příspěvku na ztížené hospodaření ve vojenských lesích se podává na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 8 k tomuto nařízení. (6) Finanční příspěvek na ztížené hospodaření ve vojenských lesích je poskytován v režimu podpory de minimis21). (7) Výše finančního příspěvku na ztížené hospodaření ve vojenských lesích se stanoví součinem plochy pozemků určených k plnění funkcí lesa, které jsou objekty důležitými pro obranu státu a nejsou ve vlastnictví státu, v hektarech a sazby 5 000 Kč na 1 ha. 31) § 29 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“. 45. V § 36 odst. 1 až 4 se číslo „41“ nahrazuje textem „39 a 41“. 46. V § 36 odst. 2 se text „30. září“ nahrazuje textem „31. srpna“. 47. V § 36 odst. 5 se číslo „40“ nahrazuje číslem „39“. 48. V § 37 odst. 1 písmeno a) zní: „a) založení nebo údržba políček pro zvěř o maximální výměře 1 ha; políčkem pro zvěř se rozumí pozemek zakládaný pro zvýšení úživnosti honiteb osetý nebo osázený minimálně dvěma plodinami, které jsou potravní složkou zvěře a které se nenachází v bezprostředně navazujících zemědělských kulturách v honitbě, na němž se hospodaří tak, aby plodiny nebyly sklízeny a složení porostu poskytovalo zvěři pastevní, nebo krytové možnosti po většinu roku, především v zimním období,“. 49. V § 37 odst. 2 písm. a) se slova „pro spárkatou nebo drobnou zvěř,“ zrušují. 50. V § 37 odst. 2 písm. d) se slova „a zápis o instalaci“ zrušují. 51. V § 37 odst. 3 písm. a) se slova „pro spárkatou nebo drobnou zvěř“ zrušují a za text „1 ha,“ se vkládají slova „vzdálenost mezi jednotlivými políčky pro zvěř není v jakémkoliv místě menší než 6 m“. 52. V § 37 odst. 4 se slova „až f) poskytuje jedenkrát za 10 let“ nahrazují slovy „až d) a f) poskytuje jedenkrát za 10 let a v případě předmětu příspěvku uvedeného v odstavci 1 písm. e) jedenkrát za 5 let“. 53. V § 38 odst. 2 se na začátek písmene a) vkládají slova „v případě předmětu příspěvku uvedeného v odstavci 1 písm. a) a b)“. 54. V § 38 odst. 2 se na začátek písmene b) vkládají slova „v případě předmětu příspěvku uvedeného v odstavci 1 písm. a) a b)“. 55. V § 38 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) v případě předmětu příspěvku uvedeného v odstavci 1 písm. a) a b) pravomocně udělený souhlas s dovozem živé zvěře nebo jejích vývojových stadií,“. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e). 56. V § 38 odst. 2 písm. d) se slova „popřípadě pravomocně udělený souhlas s dovozem živé zvěře i jejích vývojových stadií,“ zrušují. 57. § 40 se včetně nadpisu zrušuje. 58. V § 43 odst. 3 se text „30. září“ nahrazuje textem „31. srpna“. 59. V § 44 odst. 3 se text „30. září“ nahrazuje textem „31. srpna“. 60. Přílohy č. 1 až 12 včetně nadpisů znějí: „Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 30/2014 Sb. VÝŠE SAZEB FINANČNÍCH PŘÍSPĚVKŮ NA HOSPODAŘENÍ V LESÍCH A NA VYBRANÉ MYSLIVECKÉ ČINNOSTI I. Sazby finančního příspěvku na ekologické a k přírodě šetrné technologie při hospodaření v lese Čís. řád.\| Předmět příspěvku\| Technické jednotky\| Identifikace v programu Dotace\| Lesy ---\|---\|---\|---\|--- ochranné\| zvláštního určení s výjimkou lesů v uznaných oborách a v bažantnicích\| hospodářské a lesy v uznaných oborách a v bažantnicích O\| U\| H 1.\| Vyklizování nebo přibližování dříví lanovkou\| Kč/m3\| D\| a\| 1\| 80\| 80\| 50 2.\| Vyklizování nebo přibližování dříví koněm\| Kč/m3\| D\| b\| 1\| 40\| 40\| 40 3.\| Přibližování dříví strojem bez vlečení po zemi\| Kč/m3\| D\| c\| 1\| 30\| 30\| 20 4.\| Likvidace klestu štěpkováním nebo drcením\| Kč/ha\| D\| d\| 1\| 12 000\| 12 000\| 12 000 5.\| Vyklizování nebo přibližování dříví železným koněm\| Kč/m3\| D\| e\| 1\| 30\| 30\| 20 II. Sazby finančního příspěvku na obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů do 40 let Čís. řád.\| Předmět příspěvku\| Technické jednotky\| Identifikace v programu Dotace\| Kategorie lesů ---\|---\|---\|---\|--- ochranné “O“\| zvláštního určení s výjimkou lesů v uznaných oborách a v bažantnicích - “U“\| hospodářské a lesy v uznaných oborách a v bažantnicích - “H“ Skupina SLT\| Skupina SLT 1.\| 2.\| 3.\| 1.\| 2.\| 3. 1.\| Přirozená obnova a umělá obnova síjí\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \\- meliorační a zpevňující dřeviny \| Kč/ha\| B\| a\| 1\| 12 000\| 12 000\| 12 000\| 12 000\| 12 000\| 12 000\| 12 000 \\- dřeviny základní , přimíšené a vtroušené \| Kč/ha\| B\| a\| 2\| 10 000\| 10 000\| 10 000\| 10 000\| 10 000\| 10 000\| - 2.\| Umělá obnova sadbou - první\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \\- meliorační a zpevňující dřeviny \| Kč/sazenici\| B\| b\| 1\| 9\| 9\| 9\| 9\| 9\| 9\| 9 \\- dřeviny základní , přimíšené a vtroušené \| Kč/sazenici\| B\| b\| 2\| 6\| 6\| 5\| 4\| 6\| 5\| - 3.\| Umělá obnova sadbou-opakovaná\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \\- meliorační a zpevňující dřeviny \| Kč/poloodrostek\| B\| c\| 2\| 30\| 30\| 30\| 30\| 30\| 30\| 30 \| Kč/odrostek\| B\| c\| 3\| 40\| 40\| 40\| 40\| 40\| 40\| 40 4.\| Zajištění lesních porostů\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \\- meliorační a zpevňující dřeviny \| Kč/ha\| B\| d\| 1\| 34 000\| 34 000\| 26 500\| 20 000\| 34 000\| 26 500\| 20 000 \\- dřeviny základní , přimíšené a vtroušené \| Kč/ha\| B\| d\| 2\| 20 000\| 20 000\| 16 000\| 8 000\| 20 000\| 16 000\| - 5.\| Přeměna porostů, rekonstrukce\| Kč/ha\| B\| e\| 1\| 10 000\| 10 000\| 10 000\| 10 000\| 10 000\| 10 000\| 10 000 6.\| Výchova lesních porostů do 40 let skutečného věku porostu\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \\- prořezávky\| Kč/ha\| B\| f\| 1\| 4 000\| 4 000\| 4 000\| 4 000\| 4 000\| 4 000\| 4 000 \\- předmýtní úmyslná těžba\| Kč/ha\| B\| f\| 2\| 3 200\| 3 200\| 3 200\| 3 200\| 3 200\| 3 200\| 3 200 III. Sazby finančního příspěvku na zvyšování podílu melioračních a zpevňujících dřevin Čís. řád.\| Předmět příspěvku\| Technické jednotky\| Identifikace v programu Dotace\| Kategorie lesů ---\|---\|---\|---\|--- ochranné “O“ \| zvláštního určení s výjimkou lesů v uznaných oborách a v bažantnicích - “U“\| hospodářské a lesy v uznaných oborách a v bažantnicích - “H“ Skupina SLT\| Skupina SLT 1.\| 2.\| 3.\| 1.\| 2.\| 3. 1.\| Přirozená obnova a umělá obnova síjí\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \\- meliorační a zpevňující dřeviny \| Kč/ha\| B\| g\| 1\| 20 000\| 20 000\| 20 000\| 20 000\| 20 000\| 20 000\| 20 000 2.\| Umělá obnova sadbou - první\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \\- meliorační a zpevňující dřeviny \| Kč/sazenici\| B\| h\| 1\| 10\| 10\| 10\| 10\| 10\| 10\| 10 3.\| Umělá obnova sadbou-opakovaná\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \\- meliorační a zpevňující dřeviny\| Kč/poloodrostek\| B\| i\| 2\| 30\| 30\| 30\| 30\| 30\| 30\| 30 \| Kč/odrostek\| B\| i\| 3\| 40\| 40\| 40\| 40\| 40\| 40\| 40 4.\| Zajištění lesních porostů\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \\- meliorační a zpevňující dřeviny \| Kč/ha\| B\| j\| 1\| 40 000\| 40 000\| 35 000\| 25 000\| 40 000\| 35 000\| 25 000 5.\| Přeměna porostů, rekonstrukce\| Kč/ha\| B\| k\| 1\| 10 000\| 10 000\| 10 000\| 10 000\| 10 000\| 10 000\| 10 000 6.\| Výchova lesních porostů do 40 let skutečného věku porostu\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \\- prořezávky\| Kč/ha\| B\| l\| 1\| 4 000\| 4 000\| 4 000\| 4 000\| 4 000\| 4 000\| 4 000 \\- předmýtní úmyslná těžba\| Kč/ha\| B\| l\| 2\| 3 200\| 3 200\| 3 200\| 3 200\| 3 200\| 3 200\| 3 200 7.\| Zřizování nových oplocenek o výšce min. 160 cm za účelem zajištění lesních porostů nebo jejich částí se zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin * 50 % a vyšším\| Kč/km\| B\| m\| 1\| 45 000\| 45 000\| 45 000\| 45 000\| 45 000\| 45 000\| 45 000 8.\| Individuální ochrana proti zvěři\| Kč/sazenici\| B\| n\| 2\| 40\| 40\| 40\| 40\| 40\| 40\| 40 IV. Sazby finančního příspěvku na opatření k obnově lesů poškozených imisemi a lesů chřadnoucích vinou antropogenních vlivů Čís. řád.\| Předmět příspěvku\| Technické jednotky\| Identifikace v programu Dotace\| Sazba v pásmu ohrožení ---\|---\|---\|---\|--- A\| B 1.\| Přirozená obnova a umělá obnova síjí\| \| \| \| \| \| \\- meliorační a zpevňující dřeviny \| Kč/ha\| A\| a\| 1\| 15 000\| 15 000 \\- dřeviny základní , přimíšené a vtroušené \| Kč/ha\| A\| a\| 2\| 10 000\| 10 000 2.\| Umělá obnova sadbou - první\| \| \| \| \| \| \\- meliorační a zpevňující dřeviny \| Kč/sazenici\| A\| b\| 1\| 12\| 12 \\- dřeviny základní , přimíšené a vtroušené \| Kč/sazenici\| A\| b\| 2\| 8\| 8 3.\| Umělá obnova sadbou - opakovaná\| \| \| \| \| \| \\- meliorační a zpevňující dřeviny \| Kč/sazenici\| A\| c\| 1\| 9\| 9 \| Kč/poloodrostek\| A\| c\| 2\| 30\| 30 \| Kč/odrostek\| A\| c\| 3\| 40\| 40 \\- dřeviny základní , přimíšené a vtroušené \| Kč/sazenici\| A\| c\| 4\| 7\| 7 4.\| Ochrana mladých lesních porostů\| \| \| \| \| \| \\- ochrana kultur proti buřeni\| Kč/ha\| A\| d\| 1\| 4 500\| 4 000 \\- ochrana kultur proti zvěři\| Kč/ha\| A\| d\| 2\| 3 500\| 2 500 \\- ochrana kultur proti klikorohu\| Kč/ha\| A\| d\| 3\| 1 000\| 700 \\- ochrana kultur proti myšovitým\| Kč/ha\| A\| d\| 4\| 2 500\| 2 000 5.\| Zřizování nových oplocenek o výšce minimálně 160 cm za účelem zajištění lesních porostů nebo jejich částí se zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin 30 % a vyšším\| Kč/km\| A\| e\| 1\| 70 000\| 70 000 6.\| Zlepšování kvality lesní půdy - hnojení k jednotlivým sazenicím při výsadbě\| Kč/ha\| A\| f\| 1\| 2 000\| 2 000 7.\| Výchova lesních porostů do 40 let skutečného věku porostu\| \| \| \| \| \| \\- prořezávky\| Kč/ha\| A\| i\| 1\| 4 000\| 4 000 \\- předmýtní úmyslná těžba\| Kč/ha\| A\| i\| 2\| 3 200\| 3 200 Vysvětlivka: č. 4 k vyhlášce č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. V. Sazby finančního příspěvku na podporu sdružování vlastníků lesů a podporu hospodaření ve sdružených lesích vlastníků malých výměr Čís. řád.\| Velikost sdruženého majetku v hektarech\| Technické jednotky\| Identifikace v programu Dotace\| Výměra jednotlivých sdružujících se vlastníků ---\|---\|---\|---\|--- do 5 ha\| do 50 ha\| do 150 ha\| do 300 ha \| \| \| \| A\| B\| C\| D 1.\| od 150 do 500\| Kč/ha\| C\| a\| 1\| 300\| 150\| 100\| - 2.\| nad 500 a do 1 000\| Kč/ha\| C\| b\| 1\| 350\| 200\| 150\| 50 3.\| nad 1 000\| Kč/ha\| C\| c\| 1\| 400\| 250\| 200\| 100 VI. Sazby finančních příspěvků poskytovaných uživatelům honiteb Čís. řád.\| Předmět příspěvku\| Technické jednotky\| Identifikace v programu Dotace\| Sazba ---\|---\|---\|---\|--- 1.\| Založení nebo údržba políček pro zvěř\| Kč/ha\| G\| a\| 1\| 6 000 Zřizování napajedel pro zvěř\| Kč/ks\| G\| a\| 2\| 1 000 Pořízení a instalace nebo výroba a instalace nové betonové nory\| Kč/ks\| G\| a\| 3\| 2 000 Pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových lapacích zařízení\| Kč/ks\| G\| a\| 4\| 1 000 Pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových hnízdních budek pro vodní ptáky\| Kč/ks\| G\| a\| 5\| 250 Pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových odchytových zařízení na prasata divoká\| Kč/ks\| G\| a\| 6\| 8 000 2.\| Vypuštění nakoupených nebo odchovaných jedinců zvěře v lokalitách jejich přirozeného výskytu\| \| \| \| \| \\- tetřev hlušec\| Kč/ks\| G\| b\| 1\| 8 000 \\- tetřívek obecný\| Kč/ks\| G\| b\| 2\| 5 000 \\- koroptev polní\| Kč/ks\| G\| b\| 3\| 250 \\- zajíc polní\| Kč/ks\| G\| b\| 4\| 1 500 Pořízení nebo výroba a umístění nových přenosných přístřešků pro koroptve\| Kč/ks\| G\| b\| 5\| 200 3.\| Oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy\| \| \| \| \| \\- kozy bezoárové\| Kč/ks\| G\| c\| 1\| 1 500 \\- bílého jelena\| Kč/ks\| G\| c\| 2\| 1 500 4.\| Použití dravců v ochraně rostlin - ochrana zemědělských kultur proti hlodavcům\| \| \| \| \| \\- výroba a instalace hnízdních podložek a budek\| Kč/ks\| G\| d\| 1\| 150 \\- výroba a rozmístění loveckých stanovišť pro dravce (berličky) na zemědělské půdě\| Kč/ks\| G\| d\| 2\| 40 5.\| Medikované premixy pro přidávání do krmiv pro léčbu parazitóz u spárkaté zvěře\| Kč/kg\| G\| e\| 1\| 200 VII. Sazby finančních příspěvků poskytovaných vlastníkům loveckých psů a loveckých dravců Čís. řád.\| Předmět příspěvku\| Technické jednotky\| Identifikace v programu Dotace\| Sazba ---\|---\|---\|---\|--- 1.\| Úspěšně vykonaná zkouška psa z výkonu u plemen psů\| \| \| \| \| \\- český teriér\| Kč/výkon\| K\| a\| 1\| 2 000 \\- český fousek\| Kč/výkon\| K\| a\| 2\| 2 000 2.\| Úspěšný odchov loveckého dravce vyvedeného z umělého chovu\| \| \| \| \| -jestřáb lesní\| Kč/ks\| K\| b\| 1\| 7 000 \\- sokol stěhovavý\| Kč/ks\| K\| b\| 2\| 5 000 \\- raroh velký\| Kč/ks\| K\| b\| 3\| 5 000 \\- orel skalní\| Kč/ks\| K\| b\| 4\| 5 000 VIII. Zařazení souborů lesních typů do skupin Skupina\| 1.\| 2.\| 3. ---\|---\|---\|--- Soubory lesních typů - „SLT“\| 9Z, 9R, 9K, 9Y\| \| 8Z, 8Y, 8T, 8S, 8R, 8Q, 8P, 8N, 8M, 8K, 8G\| 8V, 8O, 8F, 8A\| 7Z, 7T, 7R, 7M\| 7K, 7N, 7Q, 7Y\| 7V, 7S, 7P, 7O, 7G, 7F, 7B 6M\| 6L, 6Z, 6Y, 6T\| 6V, 6S, 6R, 6Q, 6P, 6O, 6N, 6K, 6I, 6H, 6G, 6F, 6D, 6B, 6A 5M, 5L\| 5T, 5Q, 5R, 5Z, 5Y\| 5W, 5V, 5U, 5S, 5P, 5O, 5N, 5K, 5J, 5I, 5H, 5G, 5F, 5D, 5C, 5B, 5A 4Z\| 4P, 4M, 4C, 4Q, 4X, 4Y\| 4W, 4V, 4S, 4R, 4O, 4N, 4K, 4I, 4H, 4G, 4F, 4D, 4B, 4A 3Z, 3Q, 3N, 3M, 3K, 3L, 3R\| 3P, 3C, 3T, 3X\| 3Y, 3W, 3V, 3U, 3S, 3O, 3J, 3I, 3H, 3G, 3F, 3D, 3B, 3A 2Z, 2X, 2T, 2N, 2M, 2K, 2C, 2Y\| 2A, 2I, 2S, 2Q, 2P\| 2W, 2V, 2O, 2L, 2H, 2G, 2D, 2B 1Z, 1X, 1Q, 1N, 1M, 1K, 1C, 1G, 1T, 1W\| 1A, 1B, 1H, 1I, 1J, 1S\| 1V, 1U, 1P, 1O, 1L, 1D 0Z, 0Y, 0X, 0R, 0Q, 0M, 0K, 0C, 0T\| 0O, 0G, 0N, 0P\| Neuvedené soubory lesních typů se zařazují do skupiny 3. Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 30/2014 Sb. VZOR ŽÁDOSTI O POSKYTNUTÍ FINANČNÍHO PŘÍSPĚVKU NA EKOLOGICKÉ A K PŘÍRODĚ ŠETRNÉ TECHNOLOGIE PŘI HOSPODAŘENÍ V LESE 1MB Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 30/2014 Sb. VZOR ŽÁDOSTI O POSKYTNUTÍ FINANČNÍHO PŘÍSPĚVKU NA OBNOVU, ZAJIŠTĚNÍ A VÝCHOVU LESNÍCH POROSTŮ DO 40 LET VĚKU 1MB Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 30/2014 Sb. VZOR ŽÁDOSTI O POSKYTNUTÍ FINANČNÍHO PŘÍSPĚVKU NA ZVYŠOVÁNÍ PODÍLU MELIORAČNÍCH A ZPEVŇUJÍCÍCH DŘEVIN 1.7MB Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 30/2014 Sb. VZOR ŽÁDOSTI O POSKYTNUTÍ FINANČNÍHO PŘÍSPĚVKU NA OPATŘENÍ K OBNOVĚ LESŮ POŠKOZENÝCH IMISEMI A LESŮ CHŘADNOUCÍCH VINOU ANTROPOGENNÍCH VLIVŮ 1.8MB Příloha č. 6 k nařízení vlády č. 30/2014 Sb. VZOR ŽÁDOSTI O POSKYTNUTÍ FINANČNÍHO PŘÍSPĚVKU NA SDRUŽOVÁNÍ VLASTNÍKŮ LESŮ A PODPORU HOSPODAŘENÍ VE SDRUŽENÝCH LESÍCH VLASTNÍKŮ MALÝCH VÝMĚR 2.4MB Příloha č. 7 k nařízení vlády č. 30/2014 Sb. VZOR ŽÁDOSTI O POSKYTNUTÍ FINANČNÍHO PŘÍSPĚVKU NA VYHOTOVENÍ LESNÍCH HOSPODÁŘSKÝCH PLÁNŮ 1.4MB Příloha č. 8 k nařízení vlády č. 30/2014 Sb. VZOR ŽÁDOSTI O POSKYTNUTÍ FINANČNÍHO PŘÍSPĚVKU NA ZTÍŽENÉ HOSPODAŘENÍ VE VOJENSKÝCH LESÍCH 2.3MB Příloha č. 9 k nařízení vlády č. 30/2014 Sb. VZOR ŽÁDOSTI O POSKYTNUTÍ FINANČNÍCH PŘÍSPĚVKŮ POSKYTOVANÝCH UŽIVATELŮM HONITEB 603kB Příloha č. 10 k nařízení vlády č. 30/2014 Sb. VZOR ŽÁDOSTI O POSKYTNUTÍ FINANČNÍCH PŘÍSPĚVKŮ POSKYTOVANÝCH VLASTNÍKŮM LOVECKÝCH PSŮ A LOVECKÝCH DRAVCŮ 541kB Příloha č. 11 k nařízení vlády č. 30/2014 Sb. VZOR OHLÁŠENÍ ŽADATELE O POSKYTNUTÍ FINANČNÍHO PŘÍSPĚVKU NA HOSPODAŘENÍ V LESÍCH PODLE ČÁSTI DRUHÉ HLAV I, II, III A IV NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 30/2014 SB. 657kB Příloha č. 12 k nařízení vlády č. 30/2014 Sb. VZOR OHLÁŠENÍ ŽADATELE O POSKYTNUTÍ FINANČNÍHO PŘÍSPĚVKU NA HOSPODAŘENÍ V LESÍCH PODLE ČÁSTI DRUHÉ HLAVY VII NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 30/2014 SB. 1MB “. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Finanční příspěvky na činnosti uvedené v § 3 odst. 3 písm. a) a c) až e) a v § 4 odst. 2 nařízení vlády č. 30/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, se v případě lesů, které nejsou lesy vojenskými, nejsou na území národních parků a jejich ochranných pásem a nejsou ve vlastnictví státu, poskytují jen v případě, že práce v rámci plnění předmětu finančního příspěvku byly zahájeny nejdříve v den nabytí účinnosti tohoto nařízení. 2. Ohlášení žadatele o poskytnutí finančního příspěvku na hospodaření v lesíchhospodaření v lesích podle části druhé hlavy I, s výjimkou finančního příspěvku na vyklizování nebo přibližování dříví koněm v lesním porostulesním porostu, a hlavy II nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, doručí žadatel v roce 2016 příslušnému krajskému úřadu před zahájením prací v rámci plnění předmětu finančního příspěvku, nejpozději do 31. července 2016. Čl. III Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2016, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 45, 47 až 49, 51 a 57, která nabývají účinnosti dnem 1. září 2016. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr zemědělství: Ing. Jurečka v. r.
Nařízení vlády č. 207/2016 Sb.	Nařízení vlády č. 207/2016 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit, ve znění nařízení vlády č. 73/2016 Sb. Vyhlášeno 29. 6. 2016, datum účinnosti 1. 7. 2016, částka 78/2016 * Čl. I - V nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit, ve znění nařízení vlády č. 73/2016 Sb., se dosavadní příloha č. 451a označuje jako příloha č. 451b a doplňuje se příloha č. 451a, která zní: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2016 207 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 8. června 2016, kterým se mění nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit, ve znění nařízení vlády č. 73/2016 Sb. Vláda nařizuje podle § 45a odst. 2 a § 45c odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb. a zákona č. 349/2009 Sb.: Čl. I V nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit, ve znění nařízení vlády č. 73/2016 Sb., se dosavadní příloha č. 451a označuje jako příloha č. 451b a doplňuje se příloha č. 451a, která zní: „Příloha č. 451a k nařízení vlády č. 318/2013 Sb. Evropsky významná lokalita Porta Bohemica Kód lokality: CZ0424141 Biogeografická oblast: kontinentální Rozloha lokality: 6113,3 ha Kódy a názvy typů evropských stanovišť 6110* \\- Vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi) 8150 - Středoevropské silikátové sutě 8160* \\- Vápnité sutě pahorkatin a horského stupně 9180* \\- Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích * prioritní typ evropského stanoviště Evropsky významné druhy bobr evropský (Castor fiber) losos obecný (Salmo salar) Kraj Ústecký kraj Katastrální území Babětín, Bláhov, Boletice nad Labem, Borek u Děčína, Brná nad Labem, Březí u Malečova, Budov u Svádova, Církvice, Čeřeniště, České Kopisty, Český Bukov, Děčín, Děčín-Staré Město, Dobkovice, Dolní Zálezly, Dubice nad Labem, Horní Zálezly, Hostovice u Ústí nad Labem, Hoštice nad Labem, Chrochvice, Chvalov, Kamýk u Litoměřic, Kojetice u Malečova, Krásné Březno, Křešice u Děčína, Lesná u Děčína, Leština u Malého Března, Lhotka nad Labem, Libochovany, Litochovice nad Labem, Litoměřice, Loubí u Děčína, Lovosice, Ludvíkovice, Malé Březno nad Labem, Malé Žernoseky, Malšovice, Mašovice pod Vysokým kamenem, Mírkov, Mlékojedy u Litoměřic, Mojžíř, Moravany u Dubic, Nebočady, Němčí u Malečova, Neštědice, Neštěmice, Nová Ves, Olešnice u Svádova, Píšťany, Počaply u Terezína, Podlešín u Stebna, Podmokly, Povrly, Prackovice nad Labem, Prosmyky, Prostřední Žleb, Přední Lhota u Těchlovic, Přerov u Těchlovic, Roztoky nad Labem, Rychnov u Verneřic, Rytířov, Sebuzín, Střekov, Svádov, Těchlovice nad Labem, Tlučeň, Třeboutice, Týniště u Zubrnic, Ústí nad Labem, Valtířov nad Labem, Vaňov, Velké Březno, Velké Stínky, Velké Žernoseky, Vilsnice, Vitín u Malého Března, Vítov u Velkého Března, Zubrnice, Žalhostice Orientační grafické znázornění lokality CZ0424141: 19.7MB Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2016. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr životního prostředí: Mgr. Brabec v. r.
Sdělení Českého statistického úřadu č. 206/2016 Sb.	Sdělení Českého statistického úřadu č. 206/2016 Sb. Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci Číselníku měn a fondů (ČMF) Vyhlášeno 29. 6. 2016, částka 77/2016 206 SDĚLENÍ Českého statistického úřadu ze dne 17. června 2016 o aktualizaci Číselníku měn a fondů (ČMF) Český statistický úřad podle § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, oznamuje s účinností od 1. července 2016 aktualizaci Číselníku měn a fondů (ČMF), zavedeného sdělením Českého statistického úřadu č. 525/2002 Sb., ze dne 18. listopadu 2002, ve znění sdělení Českého statistického úřadu č. 513/2004 Sb., sdělení Českého statistického úřadu č. 412/2011 Sb. a sdělení Českého statistického úřadu č. 332/2015 Sb. Do aktualizovaného Číselníku měn a fondů jsou promítnuty změny z mezinárodní normy ISO 4217, kterou na svých internetových stránkách publikuje Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO). Změny jsou uvedeny v příloze tohoto sdělení. Platné znění aktualizovaného Číselníku měn a fondů (ČMF) bude k dispozici na internetových stránkách Českého statistického úřadu na adrese www.czso.cz. Předsedkyně: prof. Ing. Ritschelová, CSc., v. r. Příloha Tab. č. 1: Zavedené položky Číselníku měn a fondů (ČMF) s účinností od 1. července 2016: Měna\| Alfabetický kód\| Numerický kód\| Poznámka ---\|---\|---\|--- běloruský rubl\| BYN\| 933\| nové kódy (alfabetický i numerický) sol\| PEN\| 604\| změněn název měny, kódy zůstávají stejné Tab. č. 2: Zrušená položka Číselníku měn a fondů (ČMF) k 30. červnu 2016: Měna\| Alfabetický kód\| Numerický kód ---\|---\|--- nový sol\| PEN\| 604
Vyhláška č. 205/2016 Sb.	Vyhláška č. 205/2016 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 317/2014 Sb., o významných informačních systémech a jejich určujících kritériích Vyhlášeno 29. 6. 2016, datum účinnosti 1. 7. 2016, částka 77/2016 * Čl. I - Ve vyhlášce č. 317/2014 Sb., o významných informačních systémech a jejich určujících kritériích, příloha č. 1 zní: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2016 205 VYHLÁŠKA ze dne 14. června 2016, kterou se mění vyhláška č. 317/2014 Sb., o významných informačních systémech a jejich určujících kritériích Národní bezpečnostní úřad a Ministerstvo vnitra stanoví podle § 28 odst. 1 zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti): Čl. I Ve vyhlášce č. 317/2014 Sb., o významných informačních systémech a jejich určujících kritériích, příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 317/2014 Sb. Významné informační systémy PČ\| SPRÁVCE\| NÁZEV ---\|---\|--- 1\| Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky\| Ekonomický informační systém JASU CS 2\| Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky\| Elektronický systém spisové služby - státní správa 3\| Česká inspekce životního prostředí\| Centrální informační systém (CIS) 4\| Česká národní banka\| JERRS - Jednotná evidence regulovaných a registrovaných subjektů 5\| Česká národní banka\| KRZR - Komunikační rozhraní pro Základní registry 6\| Český statistický úřad\| Integrovaný agendový informační systém - registr osob (IAIS-ROS) 7\| Český telekomunikační úřad\| ASMKS 8\| Český telekomunikační úřad\| MOSS 9\| Český telekomunikační úřad\| Spectra 10\| Český úřad zeměměřický a katastrální\| IS územní identifikace (ISÚI) 11\| Český úřad zeměměřický a katastrální\| Informační systém katastru nemovitostí (ISKN) 12\| Energetický regulační úřad\| Jednotný informační systém Energetického regulačního úřadu 13\| Generální ředitelství cel\| Centrální registr subjektů (CRS) 14\| Hlavní město Praha\| Ekonomický systém 15\| Hlavní město Praha\| Spisová služba 16\| Hlavní město Praha\| Webový portál (Praha.eu) 17\| Hlavní město Praha\| Elektronický poštovní systém 18\| Jihočeský kraj\| Elektronický systém 19\| Jihočeský kraj\| Spisová služba 20\| Jihočeský kraj\| Firemní e-mailová komunikace (elektronický poštovní systém) 21\| Jihočeský kraj\| Webový portál (webové stránky kraje) 22\| Jihomoravský kraj\| Poštovní server - Exchange 23\| Jihomoravský kraj\| Geoportál 24\| Jihomoravský kraj\| Ginis 25\| Jihomoravský kraj\| Kevis - Krajský evidenční informační systém 26\| Jihomoravský kraj\| Redakční systém JMK 27\| Kancelář veřejného ochránce práv\| Personální informační systém VEMA 28\| Kancelář veřejného ochránce práv\| Informační systém spisové služby a ekonomických informací GINIS 29\| Kancelář veřejného ochránce práv\| Systém elektronické pošty MS Exchange 30\| Karlovarský kraj\| Ekonomický systém (ERP) 31\| Karlovarský kraj\| Spisová služba 32\| Karlovarský kraj\| Integrační směrnice 33\| Karlovarský kraj\| Webový portál (Webové stránky kraje) 34\| Kraj Vysočina\| Webový portál WISMO 35\| Kraj Vysočina\| Elektronický poštovní systém 36\| Kraj Vysočina\| GINIS - spisová služba 37\| Kraj Vysočina\| GINIS - ekonomické moduly 38\| Královéhradecký kraj\| Spisová služba EZOP 39\| Královéhradecký kraj\| Ekonomický informační systém 40\| Liberecký kraj\| Informační systém ekonomické agendy 41\| Liberecký kraj\| Informační systém elektronické spisové služby 42\| Liberecký kraj\| Webový portál Libereckého kraje 42\| Liberecký kraj\| Elektronický poštovní systém 43\| Ministerstvo dopravy\| Přeprava nebezpečných věcí (ADR) 44\| Ministerstvo dopravy\| Centralizovaný informační systém STK (CIS STK) 45\| Ministerstvo dopravy\| Rejstřík podnikatelů v silniční dopravě (RPSD) 46\| Ministerstvo dopravy\| Databáze vozidel (DAVOZ) 47\| Ministerstvo dopravy\| Aplikace pro testování nových řidičů a dopravců v rámci autoškol (eTesty) 48\| Ministerstvo dopravy\| IS Digitální tachograf (ISDT) 49\| Ministerstvo dopravy\| Informační systém pro podporu při schvalování technické způsobilosti vozidel (ZTP) 50\| Ministerstvo dopravy\| Evidence údajů o mýtném (MÝTO) 51\| Ministerstvo dopravy\| Informační systém o silniční a dálniční síti ČR (ISSDS) 52\| Ministerstvo financí\| ISPROFIN - IS programového financování 53\| Ministerstvo obrany\| Biologický a monitorovací informační systém (BMIS) 54\| Ministerstvo obrany\| Informační systém Vojenské policie (ISVP) 55\| Ministerstvo obrany\| LETVIS 56\| Ministerstvo obrany\| Síť včasného zjištění armádní radiační monitorovací sítě (SVZ ARMS) 57\| Ministerstvo obrany\| Štábní informační systém AČR (ŠIS) 58\| Ministerstvo obrany\| Zdravotnický IS (ZDRAVIS) 59\| Ministerstvo práce a sociálních věcí\| Informační systém registr poskytovatelů sociálních služeb 60\| Ministerstvo práce a sociálních věcí\| Jednotný informační systém práce a sociálních věcí 61\| Ministerstvo práce a sociálních věcí\| Informační systém sociálně- právní ochrany dětí 62\| Ministerstvo průmyslu a obchodu\| Registr živnostenského podnikání 63\| Ministerstvo průmyslu a obchodu\| Ekonomický informační systém 64\| Ministerstvo spravedlnosti\| Evidence znalců a tlumočníků - prezenční část 65\| Ministerstvo spravedlnosti\| Seznam ústavů kvalifikovaných pro znaleckou činnost 66\| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy\| Informační systém pro kvalifikace a autorizace ISKA 67\| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy\| EIS (Ekonomický IS) 68\| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy\| EPD 69\| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy\| Informační systém Akreditační komise (ISACC) 70\| Ministerstvo vnitra\| AIS PČR - Agendový informační systém Policie ČR 71\| Ministerstvo vnitra\| AZYL II - Informační systém pro evidenci udělení azylu 72\| Ministerstvo vnitra\| DP-2 - Informační systém orgánu sociálního zabezpečení, výpočet a výplata dávek sociálního zabezpečení 73\| Ministerstvo vnitra\| EKIS MV - Ekonomický informační systém Ministerstva vnitra 74\| Ministerstvo vnitra\| GINIS - Informační systém elektronické spisové služby 75\| Ministerstvo vnitra\| IS ISVS - Informační systém o informačních systémech veřejné správy 76\| Ministerstvo vnitra\| PVS - Portál veřejné správy 77\| Ministerstvo vnitra\| Systém SO - Informační systém - registr státního občanství 78\| Ministerstvo vnitra\| Informační systém Ústřední evidence fyzických osob, které nabyly nebo pozbyly státní občanství České republiky 79\| Ministerstvo vnitra\| ISoSS - Informační systém o státní službě 80\| Ministerstvo zahraničních věcí\| ePasy 81\| Ministerstvo zahraničních věcí\| Víza ČR (EVC2) 82\| Ministerstvo zdravotnictví\| Národní zdravotnický informační systém (NZIS) 83\| Ministerstvo zdravotnictví\| Ochrana veřejného zdraví 84\| Ministerstvo zemědělství\| Informační systém VODA 85\| Ministerstvo zemědělství\| Informační systém vodovodů a kanalizací (IS VaK) 86\| Ministerstvo zemědělství\| Integrovaný zemědělský registr (IZR) 87\| Ministerstvo zemědělství\| Evidence využití půdy podle uživatelských vztahů (LPIS) 88\| Ministerstvo zemědělství\| Společný zemědělský registr (SZR) 89\| Ministerstvo životního prostředí\| IRZ - Integrovaný registr znečišťování životního prostředí 90\| Ministerstvo životního prostředí\| ISPOP- Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností 91\| Ministerstvo životního prostředí\| Informační systém SEA 92\| Ministerstvo životního prostředí\| Informační systém EIA 93\| Ministerstvo životního prostředí\| MA ISOH - modul autovraky IS odpadového hospodářství 94\| Ministerstvo životního prostředí\| Registr CITES 95\| Ministerstvo životního prostředí\| IPPC - IS integrované prevence 96\| Moravskoslezský kraj\| Integrační sběrnice 97\| Moravskoslezský kraj\| Firemní e-mailová komunikace (Elektronický poštovní systém) 98\| Moravskoslezský kraj\| Webový portál (Webové stránky kraje www.msk.cz) 99\| Moravskoslezský kraj\| Systém GINIS 100\| Nejvyšší kontrolní úřad\| Kontrolní informační systém (KIS) 101\| Nejvyšší státní zastupitelství\| Centrální evidence stíhaných osob 102\| Olomoucký kraj\| ERP - Ekonomický systém 103\| Olomoucký kraj\| Spisová služba (SSL) 104\| Olomoucký kraj\| Integrační směrnice (ISb) 105\| Olomoucký kraj\| Webový portál (WP) 106\| Olomoucký kraj\| Elektronický poštovní systém (EPS) 107\| Pardubický kraj\| Integrovaný informační systém GINIS 108\| Plzeňský kraj\| Mailový server 109\| Plzeňský kraj\| Integrační sběrnice 110\| Plzeňský kraj\| Spisová služba 111\| Plzeňský kraj\| Webový portál kraje 112\| Plzeňský kraj\| ERP 113\| Probační a mediační služba\| Agendový informační systém AIS PMS 114\| Rada pro rozhlasové a televizní vysílání\| Intranet RRTV 115\| Správa státních hmotných rezerv\| IS Argis - IS pro plánování civilních zdrojů (provozní i cvičné prostředí) 116\| Správa státních hmotných rezerv\| IS Krizkom - IS krizové komunikace 117\| Správa základních registrů\| Systém řízení přístupů do základních registrů (RACS) 118\| Státní fond životního prostředí\| EIS-JASU 119\| Státní fond životního prostředí\| SFZP-CENTRAL 120\| Státní fond životního prostředí\| E-SPIS 121\| Státní pozemkový úřad\| Agendový systém pro pozemkové úpravy (ASPU - DMS) 122\| Státní pozemkový úřad\| Centrální informační systém (CIS) 123\| Státní úřad inspekce práce\| Registr elektronizace úkonů inspekce práce (REÚIP) 124\| Státní úřad pro jadernou bezpečnost\| Registr externích adres (REA) 125\| Státní ústav pro kontrolu léčiv\| Centrální úložiště elektronických receptů 126\| Státní ústav pro kontrolu léčiv\| Registr léčivých přípravků s omezením 127\| Státní zemědělská a potravinářská inspekce\| Kontrolní a laboratorní činnost (KLČ) 128\| Státní zemědělská a potravinářská inspekce\| Spisová služba SZPI 129\| Státní zemědělský intervenční fond\| Informační systém platební agentury (ISPA) 130\| Středočeský kraj\| IS Ginis - ekonomický systém 131\| Středočeský kraj\| E-spis - spisová služba 132\| Středočeský kraj\| Firemní e-mailová komunikace (elektronický poštovní systém) 133\| Středočeský kraj\| Webový portál (webové stránky kraje) 134\| Úřad pro civilní letectví\| IS Úřadu pro civilní letectví 135\| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže\| GINIS - gordic integrovaný informační systém 136\| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže\| elektronická pošta 137\| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže\| internetové stránky 138\| Úřad pro ochranu osobních údajů\| IS ÚOOÚ 139\| Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových\| Informační systém majetku státu (ISMS) 140\| Úřad průmyslového vlastnictví\| Informační systém duševního vlastnictví (ISDV) 141\| Úřad průmyslového vlastnictví\| Systém průmyslových práv (SyPP) 142\| Úřad vlády České republiky\| Elektronická knihovna legislativního procesu (eKLEP) 143\| Úřad vlády České republiky\| IS výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (IS VaVal) 144\| Ústecký kraj\| Ekonomický systém Navision 145\| Ústecký kraj\| Spisová a archivní služba EZOP 146\| Ústecký kraj\| Internetový portál Ústeckého kraje VISMO 147\| Ústecký kraj\| Poštovní server Microsoft Exchange 148\| Vězeňská služba České republiky\| Vězeňský informační systém (VIS) 149\| Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky\| Centrální registr pojištěnců 150\| Zeměměřický úřad\| IS zeměměřictví 151\| Zlínský kraj\| Ekonomický systém a spisová služba 152\| Zlínský kraj\| Webové stránky kraje 153\| Zlínský kraj\| Elektronický poštovní systém “. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2016. Ředitel: Ing. Navrátil v. r. Ministr: Chovanec v. r.
Vyhláška č. 204/2016 Sb.	Vyhláška č. 204/2016 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 528/2005 Sb., o fyzické bezpečnosti a certifikaci technických prostředků, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 6. 2016, datum účinnosti 14. 7. 2016, částka 77/2016 * Čl. I - V příloze č. 1 k vyhlášce č. 528/2005 Sb., o fyzické bezpečnosti a certifikaci technických prostředků, ve znění vyhlášky č. 454/2011 Sb., bod 4.1. včetně nadpisu zní: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 14. 7. 2016 204 VYHLÁŠKA ze dne 15. června 2016, kterou se mění vyhláška č. 528/2005 Sb., o fyzické bezpečnosti a certifikaci technických prostředků, ve znění pozdějších předpisů Národní bezpečnostní úřad stanoví podle § 33 a § 53 písm. a), c), d), e), f) a j) zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění zákona č. 255/2011 Sb.: Čl. I V příloze č. 1 k vyhlášce č. 528/2005 Sb., o fyzické bezpečnosti a certifikaci technických prostředků, ve znění vyhlášky č. 454/2011 Sb., bod 4.1. včetně nadpisu zní: „4. 1. SYSTÉM KONTROLY VSTUPU DO ZABEZPEČENÉ OBLASTI NEBO OBJEKTU Systém kontroly vstupu je hodnocen za předpokladu jeho realizace na všech vstupech do objektu nebo zabezpečené oblasti. 4.1.1. Systém kontroly vstupu typ 4: SS6 = 4 body Systém kontroly vstupu typu 4 musí být certifikovaný Úřadem, splňovat minimálně stupeň 3 podle ČSN EN 60839-11-1 Poplachové a elektronické bezpečnostní systémy - Část 11-1: Elektronické systémy kontroly vstupu - Požadavky na systém a komponenty, a k přístupu je používán: a) identifikační prvek a PIN, b) biometrie a PIN, nebo c) identifikační prvek a biometrie. Systém kontroly vstupu typu 4 musí být doplněn přístupovou bariérou znemožňující opakovaný přístup a zabezpečující režim „jedna transakce - jeden průchod“. 4.1.2. Systém kontroly vstupu typ 3: SS6 = 3 body Systém kontroly vstupu typu 3 musí být certifikovaný Úřadem, splňovat minimálně stupeň 3 podle ČSN EN 60839-11-1 Poplachové a elektronické bezpečnostní systémy - Část 11-1: Elektronické systémy kontroly vstupu - Požadavky na systém a komponenty, a k přístupu je používán: a) identifikační prvek a PIN, b) biometrie a PIN, nebo c) identifikační prvek a biometrie. 4.1.3. Systém kontroly vstupu typ 2: SS6 = 2 body Systém kontroly vstupu typu 2 musí být certifikovaný Úřadem, splňovat minimálně stupeň 3 podle ČSN EN 60839-11-1 Poplachové a elektronické bezpečnostní systémy - Část 11-1: Elektronické systémy kontroly vstupu - Požadavky na systém a komponenty, a k přístupu je používán: a) identifikační prvek, b) PIN, nebo c) biometrie. Systém kontroly vstupu typu 2, lze nahradit kontrolou vstupu, kterou nepřetržitě provádí ostraha příslušníků ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů, a to na všech vstupech do objektu nebo zabezpečené oblasti. 4.1.4. Systém kontroly vstupu typ 1: SS6 = 1 bod Systém kontroly vstupu typu 1 tvoří uzamykatelná mechanická zábrana na vstupu. Poznámka k bodu 4.1.: Systém kontroly vstupu typu 1 lze použít pouze na vstupu do zabezpečené oblasti kategorie Důvěrné nebo Vyhrazené. Při kontrole vstupu do objektu nebo zabezpečené oblasti kategorie Přísně tajné se používají zařízení sloužící k vyhledávání nebezpečných látek nebo předmětů. Elektronický systém kontroly vstupu musí hlásit na stálé stanoviště ostrahy neoprávněný pokus nebo samotné otevření místa přístupu nebo uplynutí povolené doby po oprávněném otevření místa přístupu. Za certifikovaný elektronický systém kontroly vstupu lze považovat i certifikovaný poplachový zabezpečovací systém s přístupovou nadstavbou. Rozsah zkoušek, které jsou požadovány pro certifikaci elektronického systému kontroly vstupu, je zveřejňován v certifikačním postupu Úřadu. Instalace elektronického systému kontroly vstupu, jeho provoz a údržba musí splňovat ČSN EN 60839-11-2 Poplachové a elektronické bezpečnostní systémy - Část 11-2: Elektronické systémy kontroly vstupu - Pokyny pro aplikace.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Ředitel: Ing. Navrátil v. r.
Vyhláška č. 203/2016 Sb.	Vyhláška č. 203/2016 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 464/2012 Sb., o stanovení specifikace jednotlivých základních služeb a základních kvalitativních požadavků na jejich poskytování Vyhlášeno 29. 6. 2016, datum účinnosti 1. 7. 2016, částka 77/2016 * Čl. I - Vyhláška č. 464/2012 Sb., o stanovení specifikace jednotlivých základních služeb a základních kvalitativních požadavků na jejich poskytování, se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2016 203 VYHLÁŠKA ze dne 8. června 2016, kterou se mění vyhláška č. 464/2012 Sb., o stanovení specifikace jednotlivých základních služeb a základních kvalitativních požadavků na jejich poskytování Český telekomunikační úřad stanoví podle § 41 odst. 1 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 212/2013 Sb. a zákona č. 258/2014 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 3 odst. 3 zákona: Čl. I Vyhláška č. 464/2012 Sb., o stanovení specifikace jednotlivých základních služeb a základních kvalitativních požadavků na jejich poskytování, se mění takto: 1. V § 1 písm. a) se slova „za účelem zajištění jejich“ nahrazují slovy „a která je nezbytná k naplnění podmínek“ a za slovo „dostupnosti“ se vkládají slova „a hustoty“. 2. V § 4 odst. 2 se za slova „provozovateli v hotovosti“ vkládají slova „nebo převodem peněžních prostředků, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím platební karty,“. 3. V § 4 odst. 3 se za slova „převodem peněžních prostředků“ vkládají slova „, s výjimkou převodu peněžních prostředků, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím platební karty,“. 4. V § 4 odst. 4 se za slova „provozovateli v hotovosti“ vkládají slova „nebo převodem peněžních prostředků, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím platební karty,“. 5. V § 7 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 5 zní: „(2) Jako obsah poštovní zásilky při poskytování služby podle odstavce 1 jsou povoleny jen věci pro potřebu nevidomé osoby, kterými se rozumí písemnost pořízená hmatným písmem pro nevidomé osoby, publikace včetně zvukového záznamu pro osobní potřebu nevidomé osoby nebo jiné věci upravené pro potřebu nevidomé osoby, za podmínky, že odesílatelem nebo adresátem je nevidomá osoba nebo právnická osoba, jejímž předmětem činnosti je poskytování služeb nevidomým osobám nebo uspokojování nebo ochrana jejich zájmů. Nevidomou osobou se pro účely této vyhlášky rozumí osoba se silnou nebo těžkou slabozrakostí nebo osoba s praktickou nebo úplnou nevidomostí5). Poštovní zásilka je zabalena tak, aby bylo možno bez porušení obalu přezkoušet její obsah. Hmotnost poštovní zásilky nepřesahuje 7 kg. Rozměry poštovní zásilky jsou minimálně 14 x 9 cm. Největší rozměr zásilky nepřesahuje 60 cm a součet všech tří rozměrů 90 cm. 5) Kapitola VII přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity.“. 6. V § 7 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Bezúplatnost služby podle odstavců 1 až 4 se nemusí vztahovat na příplatek za leteckou přepravu.“. 7. Na konci textu § 13 se doplňují slova „nebo stanovujících závazným způsobem pravidla pro doručování písemností v jiných případech6)“. Poznámka pod čarou č. 6 zní: „6) Například zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.“. 8. Nadpis § 14 zní: „Dostupnost a hustota pošt“. 9. V § 14 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Dostatečná dostupnost pošt je zajištěna, pokud celkový počet pošt odpovídá počtu provozoven stanovenému nařízením vlády podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o poštovních službách.“. Dosavadní odstavce 1 až 5 se označují jako odstavce 2 až 6. 10. V § 14 odst. 2 se na konci textu písmene d) doplňují slova „vzdušnou čarou“. 11. V § 14 odst. 3 se slova „podle odstavce 1“ nahrazují slovy „podle odstavce 2“ a slova „v okruhu dané pošty“ nahrazují slovy „v území, pro něž daná pošta zajišťuje dostupnost“. 12. V § 14 odst. 4 se slova „podle odstavce 1“ nahrazují slovy „podle odstavce 2“ a slova „dané obce“ nahrazují slovy „ze součtu obyvatel obcí, které mají více než 2 500 obyvatel,“. 13. V § 14 odst. 5 se slova „podle odstavce 1“ nahrazují slovy „podle odstavce 2“ a za číslo „15“ se vkládá slovo „hodin“. 14. V § 14 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Pošta nad rámec počtu stanoveného podle odstavce 2 musí být dostupná veřejnosti každý pracovní den tak, aby součet otevíracích hodin činil alespoň 10 hodin v týdnu, který má 5 pracovních dní.“. 15. V § 14 se odstavec 6 zrušuje. 16. V § 16 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „, nebo poukázaná peněžní částka přesahuje 150 000 Kč“. 17. V § 16 odst. 2 se na konci textu věty druhé doplňují slova „, anebo bezodkladně poté, co nastane nepředvídatelná skutečnost, která je důvodem pro využití výjimky podle odstavce 1 písm. a) a b)“. 18. V § 17 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Žádosti podle odstavce 1 nemusí být vyhověno nebo podle ní nemusí být postupováno, pokud by vzhledem k okolnostem nebylo možné jednoznačně identifikovat poštovní zásilky a poukázané peněžní částky, jichž se žádost týká. O takovém postupu musí být žadatel neprodleně písemně informován.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 19. V § 18 odst. 3 se za slova „nemusí být vyhověno“ vkládají slova „nebo podle ní nemusí být postupováno“ a na konci odstavce 3 se doplňuje věta „O takovém postupu musí být žadatel neprodleně písemně informován.“. 20. V § 20 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Pokud by vzhledem k okolnostem nebylo možné jednoznačně identifikovat poštovní zásilku nebo poukázanou peněžní částku, které se žádost podle odstavce 1 týká, vyloučí se z náhradního dodání veškeré poštovní zásilky nebo poukázané peněžní částky, jež by mohly být touto žádostí dotčeny. O takovém postupu musí být žadatel neprodleně písemně informován.“. 21. V § 21 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Žádosti podle odstavce 1 nemusí být vyhověno nebo podle ní nemusí být postupováno, pokud by vzhledem k okolnostem nebylo možné jednoznačně identifikovat poštovní zásilky a poukázané peněžní částky, jichž se žádost týká. O takovém postupu musí být žadatel neprodleně písemně informován.“. 22. V § 22 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 4 zní: „(2) Při měření přepravních dob podle odstavce 1 se postupuje podle metody obsažené v české technické normě, která obsahuje způsob měření přepravní doby služeb mezi koncovými body pro jednotlivé poštovní zásilky4), a podle metodiky pro provádění měření specifikující obecné požadavky stanovené touto českou technickou normou, při jejichž použití se má za to, že měření bylo provedeno a výsledek měření je způsobilý k ověření. Metodika pro provádění měření podle věty předchozí podléhá předchozímu schválení Úřadem. 4) ČSN EN 13850 Poštovní služby - Kvalita služby - Měření přepravní doby služeb mezi koncovými body pro jednotlivé prioritní zásilky a zásilky první třídy.“. 23. V § 23 písm. b) se číslo „20“ nahrazuje číslem „50“. 24. V § 25 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, a rozlišení, zda se jedná o poštu nebo jinou provozovnu“. 25. V § 25 písmeno b) zní: „b) poštovním směrovacím čísle, které je určeno pro udanou adresu,“. 26. V § 27 odst. 1 se slova „dočasného uzavření nebo zrušení“ nahrazují slovy „plánovaného dočasného uzavření nebo zrušení, anebo bezodkladně v případech, které držitel poštovní licence nemohl předvídat“. Čl. II Přechodné ustanovení Při plnění poštovní povinnosti (§ 21 zákona o poštovních službách) držitelem poštovní licence podle čl. II bodu 2 zákona č. 221/2012 Sb. v rozsahu podle § 14 vyhlášky č. 464/2012 Sb., ve znění účinném po dni účinnosti této vyhlášky, nesmí u pošt dojít po dobu platnosti této poštovní licence ke zhoršení jejich dostupnosti a hustoty v obcíchobcích oproti stavu pošt ke dni účinnosti této vyhlášky. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2016. Předseda Rady: Ing. Mgr. Novák v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 31/2016 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 31/2016 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Českou republikou a Srílanskou demokratickou socialistickou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic Vyhlášeno 27. 6. 2016, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 15. 6. 2016, částka 18/2016 * Článek 1 - Definice * Článek 2 - Podpora a ochrana investic * Článek 3 - Národní zacházení a doložka nejvyšších výhod * Článek 4 - Náhrada škod * Článek 5 - Vyvlastnění * Článek 6 - Převody * Článek 7 - Postoupení práv * Článek 8 - Řešení sporů z investic mezi smluvní stranou a investorem druhé smluvní strany * Článek 9 - Řešení sporů mezi smluvními stranami * Článek 10 - Použití jiných předpisů a zvláštní závazky * Článek 11 - Všeobecné výjimky * Článek 12 - Použitelnost Dohody * Článek 13 - Konzultace * Článek 14 - Vstup v platnost, trvání a ukončení Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 15. 6. 2016 31 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 28. března 2011 byla v Praze podepsána Dohoda mezi Českou republikou a Srílanskou demokratickou socialistickou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic. S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 14 odst. 1 dne 15. června 2016. České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. DOHODA MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A SRÍLANSKOU DEMOKRATICKOU SOCIALISTICKOU REPUBLIKOU O PODPOŘE A VZÁJEMNÉ OCHRANĚ INVESTIC Česká republika a Srílanská demokratická socialistická republika (dále jen „smluvní strany“), vedeny přáním rozvíjet hospodářskou spolupráci k vzájemnému prospěchu obou států, hodlajíce vytvořit a udržovat příznivé podmínky pro investice investorů jednoho státu na území druhého státu a vědomy si, že podpora a vzájemná ochrana investic bude podněcovat podnikatelskou iniciativu, příliv soukromého kapitálu a hospodářský rozvoj obou smluvních stran se dohodly na následujícím: Článek 1 Definice Pro účely této dohody: 1. Pojem „investice” označuje každou majetkovou hodnotu investovanou v souvislosti s hospodářskými aktivitami investorem jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany v souladu s právním řádem druhé smluvní strany a připuštěnou v souladu s tímto právním řádem, a zahrnuje zejména, nikoli však výlučně: /a/ movitý a nemovitý majetek, jakož i všechna majetková práva, jako jsou hypotéky, zástavy nebo záruky; /b/ akcie, obligace, nezajištěné dluhopisy společností nebo jakékoli jiné formy účasti ve společnostech; /c/ peněžní pohledávky nebo nároky na jakékoli plnění na základě smlouvy mající finanční hodnotu a související s investicí; /d/ práva z oblasti duševního vlastnictví, což znamená ochranné známky, patenty, průmyslové vzory, technické postupy, know-how, obchodní tajemství, obchodní jména a goodwill, spojená s investicí; /e/ jakékoli právo vyplývající ze zákona nebo ze smluvního ujednání podle zákona,včetně koncesí k průzkumu, těžbě, kultivaci nebo využití přírodních zdrojů. Jakákoliv změna formy, ve které jsou hodnoty investovány, nemá vliv na jejich charakter jako investice. 2. Pojem „investor“ znamená jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobu jedné smluvní strany, která investuje na území druhé smluvní strany v souladu s jejím právním řádem. /a/ Pojem „fyzická osoba“ znamená jakoukoli fyzickou osobu mající státní občanství některé ze smluvních stran v souladu s jejími zákony. /b/ Pojem „právnická osoba“ znamená ve vztahu ke kterékoli smluvní straně jakoukoli společnost zaregistrovanou nebo zřízenou v souladu s jejími zákony a uznanou jimi za právnickou osobu, která má sídlo na území této smluvní strany. 3. Pojem „výnosy“ znamená částky plynoucí z investice a zahrnuje zejména, ne však výlučně, zisky, úroky z půjček, přírůstky kapitálu, podíly, dividendy, licenční nebo jiné poplatky. 4. Pojem „území“ znamená: /a/ ve vztahu k České republice území České republiky, nad kterým vykonává svrchovanost, svrchovaná práva a jurisdikci v souladu s mezinárodním právem; /b/ ve vztahu ke Srílanské demokratické socialistické republice pevninské území, vnitřní vody a pobřežní moře Srílanské demokratické socialistické republiky, stejně jako mořské oblasti za pobřežním mořem, včetně mořského dna a půdního podloží, které v souladu s jejím platným právním řádem a mezinárodním právem bylo nebo bude označeno za oblast, nad níž Srílanská demokratická socialistická republika vykonává svrchovaná práva nebo jurisdikci za účelem průzkumu a těžby přírodních zdrojů v těchto oblastech. Článek 2 Podpora a ochrana investic 1. Každá smluvní strana bude podporovat a vytvářet příznivé podmínky pro investory druhé smluvní strany, aby investovali na jejím území, a bude takové investice připouštět, a to v souladu se svým právním řádem. 2. Investicím investorů každé ze smluvních stran bude za každých okolností poskytováno řádné a spravedlivé zacházení a budou požívat plné ochrany a bezpečnosti na území druhé smluvní strany. Článek 3 Národní zacházení a doložka nejvyšších výhod 1. Každá smluvní strana poskytne na svém území investicím a výnosům investorů druhé smluvní strany zacházení, které je řádné a spravedlivé a není méně příznivé než jaké poskytuje investicím a výnosům svých vlastních investorů nebo investicím a výnosům investorů jakéhokoli třetího státu, je-li výhodnější. 2. Každá smluvní strana poskytne na svém území investorům druhé smluvní strany, pokud jde o řízení, udržování, užívání, využití nebo nakládání s jejich investicí, zacházení, které je řádné a spravedlivé a ne méně příznivé, než jaké poskytuje svým vlastním investorům nebo investorům jakéhokoliv třetího státu, je-li výhodnější. 3. Ustanovení o národním zacházení a doložce nejvyšších výhod podle tohoto článku se nebude vztahovat na výhody, které poskytuje smluvní strana na základě svých závazků jako člena celní, hospodářské nebo měnové unie, společného trhu nebo zóny volného obchodu. 4. Smluvní strana je srozuměna s tím, že závazky druhé smluvní strany jako člena celní, hospodářské nebo měnové unie, společného trhu nebo zóny volného obchodu zahrnují, v případě České republiky, závazky vyplývající z mezinárodní smlouvy nebo vzájemné smlouvy uzavřené Evropským společenstvím (Evropskou unií). 5. Ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že zavazují jednu smluvní stranu poskytnout investorům druhé smluvní strany nebo jejich investicím či výnosům prospěch jakéhokoli zacházení, upřednostnění nebo výsady, které může první smluvní strana poskytovat na základě mezinárodní smlouvy nebo ujednání týkající se zcela nebo převážně zdanění. Článek 4 Náhrada škod 1. Jestliže investice investorů jedné nebo druhé smluvní strany utrpí škody následkem války, ozbrojeného konfliktu, výjimečného stavu, nepokojů, povstání, vzpoury nebo jiných podobných událostí na území druhé smluvní strany, poskytne jim tato smluvní strana, pokud jde o náhradu, odškodnění, vyrovnání nebo jiné vypořádání, zacházení ne méně příznivé než jaké poskytne tato smluvní strana svým vlastním investorům nebo investorům jakéhokoli třetího státu. 2. Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku bude investorům jedné smluvní strany, kteří při jakýchkoli událostech uvedených v předchozím odstavci utrpí škody na území druhé smluvní strany v důsledku: /a/ zabavení jejich majetku ozbrojenými silami nebo orgány druhé smluvní strany, nebo /b/ zničení jejich majetku ozbrojenými silami nebo orgány druhé smluvní strany, které nebylo způsobeno bojovými akcemi nebo nebylo vyvoláno nezbytností situace, poskytnuta restituce nebo spravedlivá a přiměřená náhrada za škody utrpěné během zabírání nebo v důsledku zničení majetku. Výsledné platby budou bez prodlení volně převoditelné ve volně směnitelné měně. Článek 5 Vyvlastnění 1. Investice investorů kterékoli ze smluvních stran nebudou znárodněny, vyvlastněny nebo podrobeny opatřením majícím podobný účinek jako znárodnění nebo vyvlastnění (dále jen „vyvlastnění“) na území druhé smluvní strany s výjimkou veřejného zájmu. Vyvlastnění bude provedeno podle zákona, na nediskriminačním základě a bude provázeno opatřeními k zaplacení okamžité, přiměřené a účinné náhrady. Taková náhrada se bude rovnat hodnotě vyvlastněné investice bezprostředně před vyvlastněním nebo než se zamýšlené vyvlastnění stalo veřejně známým, bude zahrnovat úroky od data vyvlastnění, bude uskutečněna bez prodlení, bude účinně realizovatelná a volně převoditelná ve volně směnitelné měně. 2. Dotčený investor má právo na neodkladné přezkoumání svého případu a ohodnocení své investice soudním nebo jiným nezávislým orgánem smluvní strany, na jejímž území byla investice uskutečněna, v souladu s principy obsaženými v tomto článku. Článek 6 Převody 1. Aniž jsou dotčena opatření přijatá Evropským společenstvím, smluvní strany zaručí převod plateb spojených s investicemi nebo výnosy. Převody budou provedeny ve volně směnitelné měně bez jakýchkoli omezení a zbytečných prodlení. Takové převody zahrnují zejména, nikoliv však výlučně: /a/ kapitál a dodatečné částky k udržení nebo zvětšení investice; /b/ zisky, úroky, dividendy a jiné běžné příjmy; /c/ částky na splacení půjček; /d/ licenční nebo jiné poplatky; /e/ výnosy z prodeje nebo likvidace investice; /f/ příjmy zahraničních zaměstnanců, kteří jsou zaměstnáni a mají povolení pracovat v souvislosti s investicí na území druhé smluvní strany. 2. Pro účely této dohody bude jako přepočítací kurz použit převažující tržní kurz pro běžné transakce k datu převodu, pokud nebude dohodnuto jinak. 3. Za převody provedené „bez zbytečného prodlení“ ve smyslu odstavce 1 tohoto článku budou považovány převody uskutečněné ve lhůtě, která je běžně nezbytná pro provedení takového převodu. 4. Bez ohledu na odstavce 1, 2 a 3 tohoto článku je smluvní strana oprávněna v případě vážných potíží s platební bilancí nebo hrozby těchto potíží, přijmout opatření omezující volný pohyb plateb souvisejících s investicí. Omezení budou nestranná, nediskriminační a budou přijímána v dobré víře tak, aby nepříznivé dopady na volný pohyb plateb zajištěný touto dohodou byly co nejmenší. Doba trvání omezení týkající se převodu plateb upraveného v odstavci 1 tohoto článku nepřesáhne dobu, která je naprosto nezbytná k nápravě platební bilance. Článek 7 Postoupení práv 1. Jestliže jedna smluvní strana nebo agentura zmocněná smluvní stranou provede platbu svému vlastnímu investorovi z důvodu záruky, kterou poskytla ve vztahu k investici na území druhé smluvní strany, uzná druhá smluvní strana: /a/ postoupení každého práva nebo nároku investora smluvní straně nebo agentuře zmocněné smluvní stranou, ať k postoupení došlo ze zákona nebo na základě právního ujednání v této zemi, jakož i, /b/ že smluvní strana nebo agentura zmocněná smluvní stranou je z titulu postoupení práv oprávněna uplatňovat práva a vznášet nároky tohoto investora a převzít závazky vztahující se k investici. 2. Postoupená práva nebo nároky nepřekročí původní práva nebo nároky investora. Článek 8 Řešení sporů z investic mezi smluvní stranou a investorem druhé smluvní strany 1. Jakýkoli právní spor, který může vzniknout přímo z investice mezi investorem jedné smluvní strany a druhou smluvní stranou na území této druhé smluvní strany, bude předmětem jednání mezi stranami ve sporu. 2. Jestliže takový spor mezi investorem jedné smluvní strany a druhou smluvní stranou nebude takto urovnán ve lhůtě šesti měsíců od data, kdy investor předložil písemnou žádost o řešení sporu, je investor oprávněn předložit spor k vyřešení podle své volby buď: /a/ příslušnému soudu nebo správnímu tribunálu smluvní strany, která je stranou ve sporu; nebo /b/ Mezinárodnímu středisku pro řešení sporů z investic (ICSID) k rozhodčímu řízení, s přihlédnutím k použitelným ustanovením Úmluvy o řešení sporů z investic mezi státy a občany jiných států, otevřené k podpisu ve Washingtonu D.C. 18. března 1965 v případě, že obě smluvní strany jsou stranami této Úmluvy; nebo /c/ rozhodci nebo mezinárodnímu rozhodčímu soudu zřízenému ad hoc, ustavenému podle rozhodčích pravidel Komise Organizace spojených národů pro mezinárodní právo obchodní (UNCITRAL). Strany ve sporu se mohou písemně dohodnout na změnách těchto pravidel. 3. Rozhodčí soud rozhodne na základě práva, kdy vezme při svém rozhodování v úvahu zdroje práva v následujícím pořadí: - ustanovení této dohody a jiných použitelných dohod mezi smluvními stranami; - platné právo dotčené smluvní strany; - ustanovení zvláštních dohod vztahujících se k investici; - obecné principy mezinárodního práva. 4. Rozhodčí nález bude konečný a závazný pro obě strany ve sporu a bude vykonatelný v souladu s platným právním řádem smluvní strany, na jejímž území je uplatněn požadavek na výkon nálezu. Článek 9 Řešení sporů mezi smluvními stranami 1. Spory mezi smluvními stranami týkající se výkladu nebo použití této dohody budou, pokud to bude možné, vyřešeny konzultacemi nebo jednáními. 2. Pokud spor nemůže být takto vyřešen ve lhůtě šesti měsíců, bude na žádost jedné ze smluvních stran předložen rozhodčímu soudu v souladu s ustanoveními tohoto článku. 3. Rozhodčí soud bude ustaven pro každý jednotlivý případ následujícím způsobem. Každá smluvní strana určí jednoho rozhodce ve lhůtě dvou měsíců od obdržení žádosti o rozhodčí řízení. Tito dva rozhodci pak vyberou občana třetího státu, který bude se souhlasem obou smluvních stran jmenován předsedou soudu (dále jen „předseda”). Předseda bude jmenován do tří měsíců ode dne jmenování obou rozhodců. 4. Pokud v některé ze lhůt uvedených v odstavci 3 tohoto článku nebylo provedeno nezbytné jmenování, může být požádán předseda Mezinárodního soudního dvora, aby provedl jmenování. Je-li předseda občanem některé smluvní strany nebo z jiného důvodu nemůže vykonat tento úkon, bude o jmenování požádán místopředseda. Je-li také místopředseda občanem některé smluvní strany nebo nemůže vykonat tento úkon, bude o provedení nezbytného jmenování požádán služebně nejstarší člen Mezinárodního soudního dvora, který není občanem žádné smluvní strany. 5. Rozhodčí soud přijímá své rozhodnutí většinou hlasů. Takové rozhodnutí je závazné. Každá smluvní strana uhradí náklady svého rozhodce a své účasti v rozhodčím řízení; náklady předsedy a ostatní výdaje budou hrazeny smluvními stranami rovným dílem. Rozhodčí soud určí vlastní jednací pravidla. Článek 10 Použití jiných předpisů a zvláštní závazky 1. V případě, že je některá otázka řešena současně touto dohodou a jinou mezinárodní dohodou, jejímiž stranami jsou obě smluvní strany, nic v této dohodě nebrání, aby jakákoli smluvní strana nebo jakýkoli její investor, který vlastní investice na území druhé smluvní strany, využil jakýchkoli pravidel, která jsou pro něho příznivější. 2. Jestliže zacházení poskytnuté jednou smluvní stranou investorům druhé smluvní strany v souladu s jejím právním řádem nebo jinými zvláštními smluvními ustanoveními je příznivější, než které je poskytováno touto dohodou, bude poskytnuto toto příznivější zacházení. Článek 11 Všeobecné výjimky 1. Nic v této dohodě nelze vykládat tak, že je bráněno kterékoli ze smluvních stran přijmout kroky, které považuje za nezbytné na ochranu svých základních bezpečnostních zájmů, /a/ týkající se trestných činůtrestných činů; /b/ týkající se obchodu se zbraněmi, střelivem a válečnými nástroji; /c/ týkající se transakcí s jiným zbožím, materiálem, službami a technologiemi, které byli provedeny přímo nebo nepřímo s úmyslem zásobovat vojenské nebo jiné bezpečnostní síly; /d/ učiněné v době války nebo v době mimořádných událostí v mezinárodních vztazích, nebo /e/ vztahující se k provádění národní politiky nebo mezinárodních dohod týkajících se zákazu rozšiřování atomových zbraní nebo jiných atomových výbušných zařízení nebo /f/ v souladu se svými závazky podle Charty OSN k zachování mezinárodního míru a bezpečnosti. 2. Základní bezpečnostní zájmy smluvní strany mohou zahrnovat zájmy vyplývající z jejího členství v celní, hospodářské nebo měnové unii, volném trhu nebo zóně volného obchodu. Článek 12 Použitelnost Dohody Ustanovení této dohody se použijí na budoucí investice uskutečněné investory jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany a také na investice existující v souladu s právními řády smluvních stran k datu vstupu této dohody v platnost. Ustanovení této dohody se však nepoužijí na nároky vzniklé z událostí, které se staly před jejím vstupem v platnost nebo na nároky, které byly vyřešeny před jejím vstupem v platnost. Článek 13 Konzultace Smluvní strany, na žádost kterékoli ze smluvních stran, povedou konzultace s cílem vyhodnotit provádění této dohody. Tyto konzultace budou vedeny mezi příslušnými orgány smluvních stran na místě a v době dohodnuté diplomatickou cestou. Článek 14 Vstup v platnost, trvání a ukončení 1. Každá smluvní strana oznámí druhé smluvní straně splnění požadavků svého právního řádu pro vstup této dohody v platnost. Tato dohoda vstoupí v platnost třicátým dnem po pozdější z notifikací, kterými si smluvní strany navzájem oznámily, že jejich vnitrostátní právní postupy týkající se vstupu této dohody v platnost byly dokončeny. 2. Tato dohoda zůstane v platnosti po dobu deseti let. Potom zůstane v platnosti až do uplynutí dvanáctiměsíční lhůty běžící ode dne, kdy některá ze smluvních stran písemně oznámí druhé smluvní straně svůj úmysl ukončit platnost Dohody. 3. Pro investice uskutečněné před ukončením platnosti této dohody zůstanou ustanovení této dohody účinná po dobu deseti let od data ukončení platnosti. Na důkaz toho níže podepsaní, řádně zmocněni, podepsali tuto dohodu. Dáno v Praze dne 28. března 2011 ve dvojím vyhotovení v jazyce českém, sinhálském a anglickém, přičemž všechny texty jsou stejně autentické. V případě jakéhokoli rozporu ve výkladu je rozhodující anglické znění. Za Českou republiku Ing. Miroslav Kalousek v.r. ministr financí Za Srílanskou demokratickou socialistickou republiku Gamini Lakshaman Peiris v.r. ministr zahraničních věcí
Vyhláška č. 202/2016 Sb.	Vyhláška č. 202/2016 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 364/2005 Sb., o vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a o předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a ze školní matriky (vyhláška o dokumentaci škol a školských zařízení), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 22. 6. 2016, datum účinnosti 1. 9. 2016, částka 76/2016 * Čl. I - Vyhláška č. 364/2005 Sb., o vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a o předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a ze školní matriky (vyhláška o dokumentaci škol a školských zařízení), ve znění vyhlášky č. 389/2006 Sb., * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 9. 2016 202 VYHLÁŠKA ze dne 30. května 2016, kterou se mění vyhláška č. 364/2005 Sb., o vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a o předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a ze školní matriky (vyhláška o dokumentaci škol a školských zařízení), ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 28 odst. 6 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 49/2009 Sb. a zákona č. 472/2011 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 364/2005 Sb., o vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a o předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a ze školní matriky (vyhláška o dokumentaci škol a školských zařízení), ve znění vyhlášky č. 389/2006 Sb., vyhlášky č. 226/2007 Sb., vyhlášky č. 208/2009 Sb., vyhlášky č. 29/2012 Sb. a vyhlášky č. 131/2013 Sb., se mění takto: 1. Za § 1 se vkládá nový § 1a, který včetně poznámek pod čarou č. 5 a 6 zní: „§ 1a Údaje o podpůrných opatřeních doporučených školským poradenským zařízením a přiznaných a poskytovaných školou nebo školským zařízením dítěti, žákovi nebo studentovi se speciálními vzdělávacími potřebami, která jsou evidována ve školní matrice5), obsahují a) převažující stupeň přiznaných podpůrných opatření a identifikátor znevýhodnění podle doporučení školského poradenského zařízení, pokud bylo vydáno6), b) podpůrná opatření poskytovaná školou nebo školským zařízením6), c) úpravy obsahu a očekávaných výstupů vzdělávání, d) organizační formu vzdělávání, pokud vyplývá z doporučení školského poradenského zařízení, e) informace o vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu, a f) platnost doporučení školského poradenského zařízení. 5) § 16 a 28 školského zákona. 6) Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.“. 2. V § 3 odst. 1 písm. a) se za slova „(dále jen „individuální údaje“)“ vkládají slova „v termínech, způsobem a“. 3. V § 3 odst. 1 písm. b) se za slova „(dále jen „agregované údaje“)“ vkládají slova „v termínech, způsobem a“. 4. V § 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) údaje o podpůrných opatřeních druhého až pátého stupně poskytovaných dítěti, žákovi nebo studentovi (dále jen „údaje o podpůrných opatřeních druhého až pátého stupně“) v termínech, způsobem a v rozsahu uvedeném v příloze č. 3 k této vyhlášce.“. 5. V § 3 odst. 2 se text „1 a 2“ nahrazuje textem „1 až 3“. 6. V § 3 odst. 2 větě druhé se za slovo „údaje“ vkládají slova „podle odstavce 1 písm. a) a b)“. 7. V § 3 odst. 5 se slovo „ministerstvem“ nahrazuje slovy „Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“)“ a slova „v případech stanovených touto vyhláškou“ se zrušují. 8. V § 3 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Připadne-li poslední den pro předání údajů na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem pro předání údajů nejbližší příští pracovní den.“. 9. V § 4 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Údaje uvedené v příloze č. 3 k této vyhlášce se v případě základních škol, středních škol, konzervatoří a vyšších odborných škol předávají v souladu s popisy struktur individuálních údajů a číselníky pro předávání individuálních údajů zveřejněnými ve Věstníku a způsobem umožňujícím dálkový přístup, v případě ostatních škol a školských zařízení na formuláři, který obsahuje údaje uvedené v příloze č. 3 k této vyhlášce, a jehož vzor se zveřejňuje ve Věstníku a způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 10. V § 4 odst. 4 se ve větě první slovo „prvním“ zrušuje. 11. V § 4 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Popisy struktur a vzor formuláře podle odstavce 3 se zveřejní nejpozději 3 měsíce před rozhodným datem, číselníky podle odstavce 3 se zveřejní nejpozději 6 měsíců před termínem předávání individuálních údajů.“. 12. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který zní: „§ 4a (1) Mateřské školy předávají údaje ze školní matriky a dokumentace škol podle čl. 4 a 10 přílohy č. 2 za každé jednotlivé odloučené pracoviště školy, které a) prostorově nesouvisí s jiným odloučeným pracovištěm téže školy, b) není s jiným odloučeným pracovištěm téže školy spojeno stavebně nebo technicky, c) není s jiným odloučeným pracovištěm téže školy umístěno na tomtéž nebo sousedním pozemku, d) při jiném organizačním uspořádání by mohlo být zapsáno v rejstříku škol a školských zařízení jako mateřská škola, a e) za běžných podmínek uskutečňuje vzdělávání v plném rozsahu vyplývajícím ze školního vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. (2) Základní školy předávají údaje ze školní matriky a dokumentace škol podle čl. 5 přílohy č. 1 a podle čl. 11 přílohy č. 2 za každé jednotlivé odloučené pracoviště školy, které a) prostorově nesouvisí s jiným odloučeným pracovištěm téže školy, b) není s jiným odloučeným pracovištěm téže školy spojeno stavebně nebo technicky, c) není s jiným odloučeným pracovištěm téže školy umístěno na tomtéž nebo sousedním pozemku, d) při jiném organizačním uspořádání by mohlo být zapsáno v rejstříku škol a školských zařízení jako základní škola, a e) za běžných podmínek uskutečňuje vzdělávání v plném týdenním rozsahu povinných vyučovacích hodin podle rámcového vzdělávacího programu pro stupeň základního vzdělávání nebo v plném týdenním rozsahu povinných vyučovacích hodin podle příslušného rámcového vzdělávacího programu pro jednotlivé ročníky stupně základního vzdělávání do maximální výše podle § 26 odst. 2 školského zákona. (3) Střední školy předávají údaje ze školní matriky a dokumentace škol podle čl. 4 přílohy č. 1 a podle čl. 6 přílohy č. 2 za každé jednotlivé odloučené pracoviště školy, které a) prostorově nesouvisí s jiným odloučeným pracovištěm téže školy, b) není s jiným odloučeným pracovištěm téže školy spojeno stavebně nebo technicky, c) není s jiným odloučeným pracovištěm téže školy umístěno na tomtéž nebo sousedním pozemku, a d) při jiném organizačním uspořádání by mohlo být zapsáno v rejstříku škol a školských zařízení jako střední škola. (4) Školní družiny předávají údaje ze školní matriky a dokumentace škol podle čl. 12 přílohy č. 2 za každé jednotlivé odloučené pracoviště školní družiny, které a) prostorově nesouvisí s jiným odloučeným pracovištěm téže školní družiny, b) není s jiným odloučeným pracovištěm spojeno stavebně nebo technicky, c) není s jiným odloučeným pracovištěm téže školní družiny umístěno na tomtéž nebo sousedním pozemku, a d) při jiném organizačním uspořádání by mohlo být zapsáno v rejstříku škol a školských zařízení jako školní družina. (5) Zařízení školního stravování a domovy mládeže předávají údaje ze školní matriky a dokumentace škol podle odstavce 4.“. 13. V příloze č. 1 nadpis článku 1 zní: „Termíny a způsob předávání údajů“. 14. V příloze č. 1 čl. 1 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „s výjimkou údajů předávaných podle čl. 2, které se předávají do 15. listopadu k rozhodnému datu 31. října téhož školního roku“. 15. V příloze č. 1 čl. 1 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 16. V příloze č. 1 čl. 1 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Poté bez zbytečného odkladu potvrdí ředitel právnické osoby vykonávající činnost školy výpis statistických informací svým podpisem a následně jej zašle na vědomí ministerstvu, je-li škola zřizovaná ministerstvem, nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, je-li škola zřizovaná obcí nebo svazkem obcí, nebo krajskému úřadu, jde-li o ostatní školy.“. 17. V příloze č. 1 čl. 2 odst. 2 větě první se slova „pro studenty se zdravotním postižením“ nahrazují slovy „nebo školy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona“. 18. V příloze č. 1 čl. 2 odst. 2 písmena b) až d) včetně poznámky pod čarou č. 7 znějí: „b) údaj, zda se jedná o studenta uvedeného v § 16 odst. 9 školského zákona zařazeného do studijní skupiny nebo školy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona, údaj o případném vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu a údaj o případném mimořádném nadání studenta, c) druh znevýhodnění studenta, které brání v naplnění jeho vzdělávacích možností na rovnoprávném základě s ostatními, identifikátor znevýhodnění, d) údaje o potřebě navýšení finančních prostředků ze státního rozpočtu vyplývající ze zdravotního postižení studenta, pokud mu dosud nebyla přiznána podpůrná opatření7). 7) Vyhláška č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, ve znění pozdějších předpisů.“. 19. V příloze č. 1 čl. 2 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje textem „, a“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) údaje o přiznaných a poskytovaných podpůrných opatřeních.“. 20. V příloze č. 1 čl. 4 odst. 2 a čl. 5 odst. 2 se slova „pro žáky se zdravotním postižením“ nahrazují slovy „nebo školy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona“. 21. V příloze č. 1 čl. 5 odst. 2 se slova „, včetně informace o způsobu integrace žáka“ zrušují. 22. Příloha č. 2 k vyhlášce včetně poznámek pod čarou č. 8 až 11 zní: „Příloha č. 2 k vyhlášce č. 364/2005 Sb. Čl. 1 Termíny a způsob předávání údajů (1) Agregované údaje ze školních matrik a dokumentace škol a školských zařízení předává právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení příslušnému správnímu úřadu8) na výkazech elektronicky. Po předání agregovaných údajů potvrdí bez zbytečného odkladu ředitel právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení výpis statistických informací svým podpisem a následně jej zašle na vědomí ministerstvu, je-li škola nebo školské zařízení zřizované ministerstvem, nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, je-li škola nebo školské zařízení zřizované obcí nebo svazkem obcí, nebo krajskému úřadu, jde-li o ostatní školy a školská zařízení. (2) Agregované údaje ze školních matrik a dokumentace škol se v souladu s částí druhou této přílohy předávají příslušnému správnímu úřadu nejpozději do 10. října k rozhodnému datu 30. září stávajícího školního roku. Údaje podle čl. 6, 10 a 11 se předávají nejpozději do 10. června stávajícího školního roku k rozhodnému datu 31. května stávajícího školního roku. (3) Agregované údaje ze školních matrik a dokumentace školských zařízení se předávají v případě školských zařízení uvedených v a) čl. 12 až 16 nejpozději do 11. listopadu k rozhodnému datu 31. října stávajícího školního roku, b) čl. 17 až 20 nejpozději do 10. října k rozhodnému datu 30. září stávajícího školního roku. (4) Agregované údaje podle čl. 21 se předávají do 15. kalendářního dne po skončení čtvrtletí. Rozhodným datem je poslední den kalendářního čtvrtletí. Údaje podle čl. 21 odst. 1 písm. b) se předávají k rozhodnému datu 31. prosince, údaje podle čl. 21 odst. 2 písm. b) se předávají k rozhodnému datu 30. září. (5) Termíny podle odstavců 2 až 4 platí pro předání agregovaných údajů ministerstvu nebo jím zřízené právnické osobě, jde-li o školu nebo školské zařízení zřizované ministerstvem, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, jde-li o školu nebo školské zařízení zřizované obcí nebo svazkem obcí, a krajskému úřadu, jde-li o ostatní školy a školská zařízení. Organizace a orgány veřejné správy podle věty první ověří úplnost a logickou správnost údajů, a zjistí-li nedostatky, vyzvou právnickou osobu, která údaje předala, k nápravě. Při tom poskytují právnické osobě metodickou podporu. ČÁST DRUHÁ PŘEDÁVÁNÍ AGREGOVANÝCH ÚDAJŮ PRÁVNICKÝMI OSOBAMI VYKONÁVAJÍCÍMI ČINNOST ŠKOLY Čl. 2 Předávání agregovaných údajů o právnické osobě vykonávající činnost školy (1) Za uplynulý školní rok se předávají údaje o a) účasti dětí a žáků na plaveckých kurzech, lyžařských kurzech a zotavovacích pobytech organizovaných školou podle druhu školy, b) počtech žáků, kteří úspěšně vykonali zkoušku na závěr kurzu pro získání základního vzdělání, včetně žáků, kteří zkoušku úspěšně vykonali bez předchozího vzdělávání v těchto kurzech, c) počtech žáků ve třídách pro výuku českého jazyka a počtu vydaných osvědčení, d) odměnách za produktivní činnost a úplatě za vzdělávání podle druhu školy, e) dalším vzdělávání ve střední škole, konzervatoři a vyšší odborné škole, a f) knihovním fondu školní knihovny, uživatelích, výpůjčních službách a pracovnících knihovny. (2) Za stávající školní rok se předávají údaje o a) počtech učitelů podle druhu školy a pohlaví, počtech učitelů základních a středních škol, konzervatoří a vyšších odborných škol podle skupin předmětů a pohlaví a o počtech učitelů ve třídách nebo studijních skupinách zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona podle druhu školy a pohlaví, b) počtech vedoucích pedagogických pracovníků podle druhu školy a pohlaví, počtech ostatních pedagogických pracovníků podle pohlaví a o počtech pedagogických pracovníků vykonávajících specializované činnosti podle pohlaví, c) počtech studentů v oborech vzdělání v oblasti bezpečnostně právní ve vyšších odborných školách zřizovaných Ministerstvem vnitra, d) vybavení prostředky informačních a komunikačních technologií a jejich dostupnosti ve výuce podle druhu školy, e) počtech kurzů pro získání základního vzdělání podle druhu školy a počtech žáků v těchto kurzech podle pohlaví, a f) počtech pracovišť právnické osoby vykonávající činnost školy. (3) Údaje podle odstavce 1 a 2 se nepředávají za základní uměleckou školu a jazykovou školu s právem státní jazykové zkoušky. Čl. 3 Předávání agregovaných údajů ze školních matrik a dokumentace škol Pro účely této vyhlášky a předávání agregovaných údajů ze školní matriky se třída nebo studijní skupina samostatně zřízená pro žáky podle § 16 odst. 9 školského zákona označuje jako speciální třída nebo speciální skupina, a škola zřízená pouze pro žáky podle § 16 odst. 9 školského zákona se označuje jako speciální škola. Třída nebo studijní skupina, která se podle předcházející věty neoznačuje jako speciální třída nebo speciální skupina, se označuje jako běžná třída nebo běžná skupina. Škola s alespoň jednou běžnou třídou nebo běžnou skupinou se označuje jako běžná škola. Čl. 4 Předávání agregovaných údajů ze školní matriky a dokumentace mateřské školy (1) Za uplynulý školní rok se předávají údaje o nástupech, odchodech a ukončení docházky do mateřské školy v členění na běžné a speciální třídy. (2) Za stávající školní rok se předávají údaje o a) počtech tříd a dětí podle pohlaví v členění podle druhu provozu, délky docházky a vyučovacího jazyka a v členění na běžné a speciální třídy, b) počtech dětí uvedených v § 16 odst. 9 školského zákona zařazených ve speciálních třídách podle druhu znevýhodnění a provozu, c) počtech dětí uvedených v § 16 odst. 9 školského zákona v běžných třídách podle druhu znevýhodnění a provozu, d) údajích o přiznaných a poskytovaných podpůrných opatřeních a o počtech dětí podle převažujícího stupně přiznaných podpůrných opatření, e) počtech dětí podle druhu znevýhodnění, které brání v naplnění vzdělávacích možností dítěte na rovnoprávném základě s ostatními, f) počtech dětí podle státního občanství a pohlaví, o počtech cizinců podle režimu pobytu, g) věkovém složení dětí podle pohlaví v členění na běžné a speciální třídy, včetně nově nastoupivších, h) počtech žádostí o přijetí k předškolnímu vzdělávání, a i) počtech dětí podle obce trvalého pobytu v případě školy zřizované svazkem obcí. Čl. 5 Předávání agregovaných údajů ze školní matriky a dokumentace mateřské nebo základní školy při zdravotnickém zařízení (1) Za uplynulý školní rok se předávají údaje o a) průměrných počtech tříd, a b) průměrných počtech dětí a žáků podle pohlaví. (2) Za stávající školní rok se předávají údaje o a) počtech dětí a žáků podle druhu školy, b) počtech dětí a žáků podle pohlaví, c) počtech dětí a žáků podle státního občanství a pohlaví a počtech cizinců podle režimu pobytu. Čl. 6 Předávání agregovaných údajů ze školní matriky a dokumentace střední školy a konzervatoře týkajících se přijímacího řízení ke vzdělávání (1) Za stávající školní rok se předávají údaje o a) počtech uchazečů přihlášených a přijatých ke vzdělávání do prvního ročníku v denní formě vzdělávání v prvním kole přijímacího řízení podle pohlaví, oborů vzdělání, druhu a délky vzdělávání a předchozího působiště, a b) počtech odevzdaných zápisových lístků v prvním kole přijímacího řízení podle pohlaví, oborů vzdělání, druhu a délky vzdělávání. (2) Agregované údaje podle odstavce 1 se nepředávají za školy při zařízeních pro výkon ústavní výchovy či ochranné výchovy. Čl. 7 Předávání agregovaných údajů o přípravných třídách základní školy a přípravném stupni základní školy speciální (1) Za uplynulý školní rok se předávají údaje o ukončení docházky do přípravného stupně podle pohlaví. (2) Za stávající školní rok se předávají údaje o a) počtu tříd přípravného stupně a o počtu dětí v přípravném stupni podle ročníku, pohlaví a podle druhu znevýhodnění uvedeného v § 16 odst. 9 školského zákona, b) počtech přípravných tříd a počtech dětí v přípravné třídě podle pohlaví, c) nově přijatých dětech do přípravného stupně, d) věkovém složení dětí v přípravném stupni a v přípravné třídě podle pohlaví, e) dětech podle státního občanství podle pohlaví a počtech cizinců podle režimu pobytu, f) počtech dětí podle obce trvalého pobytu v případě školy zřizované svazkem obcí, g) přiznaných a poskytovaných podpůrných opatřeních, počtech dětí podle převažujícího stupně přiznaných podpůrných opatření a podle znevýhodnění, které brání k naplnění jejich vzdělávacích možností na rovnoprávném základě s ostatními. Čl. 8 Předávání agregovaných údajů ze školní matriky a dokumentace jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky (1) Za uplynulý školní rok se předávají údaje o a) žácích, kteří složili státní jazykovou zkoušku, b) cizincích, kteří konali zkoušku z českého jazyka za účelem získání dokladu o znalosti českého jazyka podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky9) (dále jen „zkouška z českého jazyka“), c) cizincích, kteří zkoušku z českého jazyka vykonali úspěšně, a d) cizincích, kteří zkoušku z českého jazyka konali bezúplatně. (2) Za stávající školní rok se předávají údaje o a) žácích podle vyučovaných jazyků a kurzů, včetně kurzů českého jazyka, a b) evidenčním počtu pedagogických pracovníků. Čl. 9 Předávání agregovaných údajů ze školní matriky a dokumentace základní umělecké školy (1) Za uplynulý školní rok se předávají údaje o absolventech podle druhu studia, pohlaví a uměleckých oborů. (2) Za stávající školní rok se předávají údaje o a) počtech žáků podle druhu studia, ročníků, pohlaví a uměleckých oborů s vyčleněním cizinců, b) počtech žáků v hudebním oboru podle hudebních nástrojů, c) přiznaných a poskytovaných podpůrných opatřeních a počtech žáků podle převažujícího stupně přiznaných podpůrných opatření, a d) evidenčním počtu učitelů podle pohlaví a uměleckých oborů. Čl. 10 Předávání agregovaných údajů ze školní matriky a dokumentace mateřské školy týkajících se zápisu k předškolnímu vzdělávání (1) Za stávající školní rok se předávají údaje o počtech zapisovaných dětí podle výsledku zápisu, pohlaví a věku. (2) Agregované údaje podle odstavce 1 se nepředávají za školy při zdravotnických zařízeních a školy při zařízeních pro výkon ústavní či ochranné výchovy. Čl. 11 Předávání agregovaných údajů ze školní matriky a dokumentace základní školy týkajících se zahájení povinné školní docházky (1) Za stávající školní rok se předávají údaje o počtech zapisovaných dětí podle výsledku zápisu a podle věku, pohlaví, popřípadě také podle druhu znevýhodnění uvedeného v § 16 odst. 9 školského zákona. (2) Agregované údaje podle odstavce 1 se nepředávají za školy při zdravotnických zařízeních a školy při zařízeních pro výkon ústavní či ochranné výchovy. ČÁST TŘETÍ PŘEDÁVÁNÍ AGREGOVANÝCH ÚDAJŮ PRÁVNICKÝMI OSOBAMI VYKONÁVAJÍCÍMI ČINNOST ŠKOLSKÉHO ZAŘÍZENÍ Čl. 12 Předávání agregovaných údajů ze školní matriky a dokumentace školní družiny a školního klubu (1) Za uplynulý školní rok se předávají údaje o pobytových akcích a příležitostné činnosti zájmového vzdělávání. (2) Za stávající školní rok se předávají údaje o a) počtech oddělení družin s vyčleněním oddělení, která jsou tvořena pouze účastníky uvedenými v § 16 odst. 9 školského zákona a o počtech účastníků zapsaných k pravidelné docházce podle pohlaví, b) počtech zájmových útvarů a účastníků v nich, c) počtech účastníků podle druhu znevýhodnění, které brání v naplnění jejich vzdělávacích možností na rovnoprávném základě s ostatními, a podle pohlaví, d) přiznaných a poskytovaných podpůrných opatřeních a o počtech účastníků podle převažujícího stupně přiznaných podpůrných opatření, e) počtech účastníků zapsaných k pravidelné docházce podle státního občanství a pohlaví a cizincích podle režimu pobytu, a f) evidenčním počtu pedagogických pracovníků podle kategorií a podle pohlaví. Čl. 13 Předávání agregovaných údajů ze školní matriky a dokumentace zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy (1) Za uplynulý školní rok se předávají údaje o a) rozmisťování dětí, b) příchodech a odchodech z domova či ústavu, a c) získané kvalifikaci dětí. (2) Za stávající školní rok se předávají údaje o a) základní charakteristice dětí, b) počtech dětí předškolního věku podle pohlaví, c) počtech dětí plnících povinnou školní docházku podle pohlaví, d) počtech dětí po ukončení povinné školní docházky podle pohlaví, e) počtech dětí podle druhu znevýhodnění, které brání v naplnění jejich vzdělávacích možností na rovnoprávném základě s ostatními, f) přiznaných a poskytovaných podpůrných opatřeních a o počtech dětí podle převažujícího stupně přiznaných podpůrných opatření, g) počtech dětí podle věkových skupin a podle pohlaví, h) lůžkové kapacitě zařízení, a i) evidenčním počtu odborných pracovníků podle kategorií a podle pohlaví. Čl. 14 Předávání agregovaných údajů ze školní matriky a dokumentace střediska volného času (1) Za uplynulý školní rok se předávají údaje o a) příležitostné činnosti zájmového vzdělávání, b) pobytových akcích a táborové činnosti, c) další činnosti zájmového vzdělávání podle oblastí zájmového vzdělávání, a d) soutěžích v zájmovém vzdělávání vyhlašovaných nebo spoluvyhlašovaných ministerstvem. (2) Za stávající školní rok se předávají údaje o a) počtech zájmových útvarů a účastníků činnosti zájmových útvarů v členění na děti, žáky, studenty a ostatní podle pohlaví a s vyčleněním cizinců, b) přiznaných a poskytovaných podpůrných opatřeních a o počtech účastníků podle převažujícího stupně přiznaných podpůrných opatření, c) evidenčním počtu pedagogických pracovníků podle pohlaví. Čl. 15 Předávání agregovaných údajů ze školní matriky a dokumentace zařízení školního stravování (1) Za uplynulý školní rok se předávají údaje o počtech vydaných a uvařených jídel v členění na obědy, večeře a doplňková jídla. (2) Za stávající školní rok se předávají údaje o a) zapsaných strávnících podle druhů škol a školských zařízení s ohledem na věkové kategorie celkem a v členění podle druhu odebírané stravy a o ostatních pravidelně stravovaných podle druhu odebírané stravy, b) strávnících, pro něž jsou připravená jídla odvážena do výdejen v členění na strávníky podle druhů škol a druhů odebírané stravy a o ostatních stravovaných, pro něž jsou připravená jídla odvážena do výdejen podle druhu odebírané stravy, c) počtech vydaných a uvařených jídel za říjen v členění na obědy, večeře a doplňková jídla s vyčleněním dietního stravování, d) evidenčním počtu pracovníků zařízení školního stravování podle vybraných kategorií profesí, e) počtech zapsaných strávníků podle školy nebo školského zařízení, které navštěvují, a f) počtech stravovaných, pro něž se jídlo odváží nebo dováží podle druhu odebírané stravy s uvedením příslušného zařízení školního stravování. (3) Agregované údaje podle odstavců 1 a 2 předávají rovněž právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, pokud se jedná o děti, žáky a studenty, jimž je poskytováno školní stravování jinými osobami poskytujícími stravovací služby podle zvláštního právního předpisu.10) Čl. 16 Předávání agregovaných údajů ze školní matriky a dokumentace domova mládeže a internátu Za stávající školní rok se předávají údaje o: a) počtech výchovných skupin, s vyčleněním výchovných skupin, které jsou tvořeny pouze ubytovanými se znevýhodněním uvedeným v § 16 odst. 9 školského zákona, b) počtech ubytovaných podle pohlaví a druhu školy, s vyčleněním ubytovaných cizinců, c) počtech ubytovaných se znevýhodněním uvedeným v § 16 odst. 9 školského zákona podle druhu znevýhodnění, pohlaví a druhu školy, d) přiznaných a poskytovaných podpůrných opatřeních, počtech ubytovaných podle převažujícího stupně přiznaných podpůrných opatření, e) vybavení domova mládeže či internátu, a f) evidenčním počtu pracovníků podle kategorií a podle pohlaví. Čl. 17 Předávání agregovaných údajů ze školní matriky a dokumentace pedagogicko-psychologické poradny (1) Za uplynulý školní rok se předávají údaje o a) počtech klientů, jimž byla poskytnuta péče v uplynulém školním roce, podle pohlaví, důvodu příchodu, školního zařazení, poskytnuté péče a podle znevýhodnění, které brání k naplnění jejich vzdělávacích možností na rovnoprávném základě s ostatními, b) počtech klientů, jimž byla vydána doporučení podle převažujícího stupně přiznaných podpůrných opatření a pohlaví, a c) činnosti pedagogicko-psychologické poradny. (2) Za stávající školní rok se předavájí údaje o evidenčním počtu odborných pracovníků podle kategorií a podle pohlaví. Čl. 18 Předávání agregovaných údajů ze školní matriky a dokumentace střediska praktického vyučování Za stávající školní rok se předávají údaje o a) počtech žáků podle pohlaví, ročníků, oborů vzdělání, stupně vzdělání a druhu, délky a formy vzdělávání, s vyčleněním žáků uvedených v § 16 odst. 9 školského zákona, b) přiznaných a poskytovaných podpůrných opatřeních a o počtech žáků podle převažujícího stupně přiznaných podpůrných opatření, c) žácích podle oborů vzdělání a podle školy, pro kterou středisko zajišťuje praktické vyučování, a d) evidenčním počtu pracovníků podle kategorií a podle pohlaví. Čl. 19 Předávání agregovaných údajů ze školní matriky a dokumentace speciálně pedagogického centra (1) Za uplynulý školní rok se předávají údaje o a) počtech klientů, jimž byla poskytnuta péče v uplynulém školním roce podle pohlaví, školního zařazení, poskytnuté péče a znevýhodnění, které brání k naplnění jejich vzdělávacích možností na rovnoprávném základě s ostatními, b) počtech klientů, jimž byla vydána doporučení a o počtech klientů podle převažujícího stupně přiznaných podpůrných opatření a pohlaví, a c) činnosti speciálně pedagogického centra. (2) Za stávající školní rok se předávají údaje o evidenčním počtu odborných pracovníků podle kategorií a podle pohlaví. Čl. 20 Předávání agregovaných údajů ze školní matriky a dokumentace střediska výchovné péče (1) Za uplynulý školní rok se předávají údaje o a) klientech střediska v ambulantním, celodenním a internátním oddělení podle školního zařazení a podle pohlaví, s vyčleněním klientů s cizím státním občanstvím, b) důvodech příchodu klienta podle druhu poskytované péče, c) iniciátorech příchodu klienta podle druhu poskytované péče, a d) aktivitách střediska. (2) Za stávající školní rok se předávají údaje o a) evidenčním počtu pracovníků podle vybraných profesních kategorií a podle pohlaví, b) prostorových podmínkách střediska, a c) klientech střediska podle formy poskytované péče a podle pohlaví. ČÁST ČTVRTÁ PŘEDÁVÁNÍ AGREGOVANÝCH ÚDAJŮ PRÁVNICKÝMI OSOBAMI VYKONÁVAJÍCÍMI ČINNOST ŠKOLY NEBO ŠKOLSKÉHO ZAŘÍZENÍ Čl. 21 Předávání agregovaných údajů z evidence zaměstnanců a mzdových prostředků (1) Právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení zřizované ministerstvem, krajem, obcí, svazkem obcí, registrovanou církví, náboženskou organizací nebo jinou právnickou nebo fyzickou osobou předávají údaje o a) evidenčním počtu zaměstnanců a mzdových prostředcích v členění na pedagogické a nepedagogické pracovníky podle kategorií zaměstnanců a podle druhů činností škol a školských zařízení, a b) evidenční počet zaměstnanců ve fyzických osobách, c) počtu žen na mateřské dovolené, d) počtu zaměstnanců na rodičovské dovolené, a e) čerpání rezervního fondu podle druhů činností škol a školských zařízení. (2) Organizace, které vyplácejí plat11), předávají dále kromě údajů podle odstavce 1 údaje o a) evidenčním počtu zaměstnanců podle kategorií a druhů činností škol a školských zařízení, mzdových prostředcích v členění na platy a ostatní platby za provedenou práci celkem, podle jednotlivých složek platu a zdroje financování, podle kategorií zaměstnanců a druhů činností škol a školských zařízení, b) evidenčním počtu zaměstnanců a mzdových prostředcích vyjmutých z limitů mzdové regulace v členění na pedagogické a nepedagogické pracovníky podle druhů činností škol a školských zařízení, c) evidenčním počtu zaměstnanců podle platových tříd a stupňů v členění na pedagogické pracovníky podle kategorií a podle druhů činností škol a školských zařízení a nepedagogické pracovníky, a d) počtu přiznaných vybraných složek platu podle druhů činností škol a školských zařízení. 8) § 28 odst. 5 školského zákona. 9) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 10) § 122 odst. 4 věta druhá školského zákona a § 2 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 107/2005 Sb., o školním stravování. 11) § 109 odst. 3 písm. d) a e) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 362/2007 Sb. a zákona č. 466/2011 Sb.“. 23. Za přílohu č. 2 se doplňuje příloha č. 3, která zní: „Příloha č. 3 k vyhlášce č. 364/2005 Sb. Předávání údajů týkajících se podpůrných opatření druhého až pátého stupně ČÁST PRVNÍ ZPŮSOB PŘEDÁVÁNÍ INDIVIDUÁLNÍCH ÚDAJŮ Čl. 1 Termíny a způsob předávaní údajů (1) Individuální údaje ze školních matrik a dokumentace škol a školských zařízení se předávají elektronicky v zabezpečené podobě. Údaje týkající se žáků základních škol, středních škol a konzervatoří, jimž jsou poskytována podpůrná opatření druhého až pátého stupně, jsou předávány do databáze podle § 3 odst. 5 do 15. října k rozhodnému datu 30. září téhož školního roku. Údaje týkající se studentů vyšších odborných škol, jimž jsou poskytována podpůrná opatření druhého až pátého stupně, se předávají do 15. listopadu k rozhodnému datu 31. října téhož školního roku. (2) Právnická osoba na základě individuálních údajů, které předala, obdrží z databáze uvedené v § 3 odst. 5 elektronickou formou výpis agregovaných statistických informací. Zjistí-li ve výpisu nedostatky, zajistí jejich opravu. Poté bez zbytečného odkladu potvrdí ředitel právnické osoby vykonávající činnost školy výpis statistických informací svým podpisem a následně jej zašle na vědomí ministerstvu, je-li škola zřizovaná ministerstvem, nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, je-li škola zřizovaná obcí nebo svazkem obcí, nebo krajskému úřadu, jde-li o ostatní školy. (3) Individuální údaje se nepředávají o žácích a studentech škol zřizovaných Ministerstvem vnitra, Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem spravedlnosti. Čl. 2 Rozsah předávaných údajů Základní soubor údajů se předává o každém žákovi základní školy, střední školy, konzervatoře a o každém studentovi vyšší odborné školy se speciálními vzdělávacími potřebami, kterému na základě doporučení poradenského zařízení poskytuje škola podpůrná opatření druhého až pátého stupně. Tento soubor obsahuje v souladu s doporučením poradenského zařízení následující údaje a) resortní identifikátor právnické osoby vykonávající činnost školy, resortní identifikátor školy a rozhodné datum, b) kód žáka nebo studenta stanovený právnickou osobou pouze pro účely předávání individuálních údajů v anonymizované podobě, který zajistí nezaměnitelnost předávaných údajů s údaji o jiných žácích nebo studentech, neumožňuje však identifikaci žáka nebo studenta, c) kódy normované finanční náročnosti požadavků na organizaci výuky, personální podpory, d) kódy normované finanční náročnosti přiznaných kompenzačních pomůcek, speciálních učebnic a pomůcek, softwarového a IT vybavení, formu jejich pořízení a období užívání, a e) kontrolní položky, kterými jsou 1. datum a kód typu změny údajů, a 2. začátek a konec platnosti datové věty. ČÁST DRUHÁ ZPŮSOB PŘEDÁVÁNÍ AGREGOVANÝCH ÚDAJŮ Čl. 3 Termíny a způsob předávaní údajů (1) Agregované údaje ze školních matrik a dokumentace škol a školských zařízení předává právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení příslušnému správnímu úřadu8) na výkaze elektronicky. Po předání agregovaných údajů potvrdí bez zbytečného odkladu ředitel právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení výpis statistických informací svým podpisem a následně jej zašle na vědomí ministerstvu, je-li škola nebo školské zařízení zřizované ministerstvem, nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, je-li škola nebo školské zařízení zřizované obcí nebo svazkem obcí, nebo krajskému úřadu, jde-li o ostatní školy a školská zařízení. (2) Agregované údaje ze školních matrik a dokumentace mateřských škol, základních uměleckých škol, základních škol týkající se přípravného stupně základní školy speciální nebo přípravných tříd a středisek praktického vyučování se předávají příslušnému správnímu úřadu nejpozději do 10. října k rozhodnému datu 30. září stávajícího školního roku. (3) Agregované údaje ze školních matrik a dokumentace školních družin, školních klubů, zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, středisek volného času, internátů a domovů mládeže se předávají nejpozději do 11. listopadu k rozhodnému datu 31. října stávajícího školního roku. (4) Termíny podle odstavců 2 a 3 platí pro předání agregovaných údajů ministerstvu nebo jím zřízené právnické osobě, jde-li o školu nebo školské zařízení zřizované ministerstvem, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, jde-li o školu nebo školské zařízení zřizované obcí nebo svazkem obcí, a krajskému úřadu, jde-li o ostatní školy a školská zařízení. Čl. 4 Rozsah předávaných údajů K rozhodnému datu podle čl. 3 odst. 2 a 3 se předávají následující údaje a) resortní identifikátor školy nebo školského zařízení, a b) kód normované finanční náročnosti poskytovaného podpůrného opatření a skutečnost, zda jsou požadovány finanční nároky na zajištění uvedených podpůrných opatření; u kompenzačních pomůcek, speciálních učebnic a pomůcek, softwarového a IT vybavení dále forma jejich pořízení a období užívání. ČÁST TŘETÍ PRŮBĚŽNÉ PŘEDÁVÁNÍ AGREGOVANÝCH ÚDAJŮ PRÁVNICKÝMI OSOBAMI VYKONÁVAJÍCÍMI ČINNOST ŠKOLY NEBO ŠKOLSKÉHO ZAŘÍZENÍ Čl. 5 Termín a způsob předávání údajů (1) Pokud dojde ke změně poskytovaných podpůrných opatření druhého až pátého stupně s přiřazeným kódem normované finanční náročnosti, je právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, které se týká předávání údajů podle čl. 1 odst. 1 a čl. 3 odst. 2 a 3, povinna nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo, předat elektronicky na výkaze změny v údajích ze školních matrik a dokumentace škol a školských zařízení příslušnému správnímu úřadu8). (2) Kromě údajů podle čl. 4 se uvádí důvod a datum zápisu změny údajů.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2016. Ministryně: Mgr. Valachová, Ph.D., v. r.
Nález Ústavního soudu č. 201/2016 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 201/2016 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 19. dubna 2016 sp. zn. Pl. ÚS 4/14 ve věci návrhu na zrušení § 15 odst. 3 věty druhé a odst. 5 vyhlášky č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 22. 6. 2016, částka 75/2016 * Odůvodnění * I. - Rekapitulace návrhu * II. - Vyjádření účastníka řízení a amici curiae * III. - Posouzení návrhu z hlediska § 64 a 67 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů * IV. - Posouzení návrhu z hlediska § 68 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb. * V. - Znění napadených ustanovení jednacího řádu a související právní úpravy * VI. - Posouzení napadených ustanovení z hlediska úpravy příslušnosti státního zastupitelství * VII. - Posouzení napadených ustanovení z hlediska úpravy příslušnosti soudu * VIII. - Závěr 201 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 4/14 dne 19. dubna 2016 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Jaroslava Fenyka (soudce zpravodaj), Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Josefa Fialy, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, jejichž jménem jedná poslanec JUDr. Pavel Blažek, Ph.D., na zrušení § 15 odst. 3 věty druhé a odst. 5 vyhlášky č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Ministerstva spravedlnosti jako účastníka řízení, takto: Návrh na zrušení § 15 odst. 3 věty druhé a odst. 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů, se zamítá. Odůvodnění I. Rekapitulace návrhu 1. Podáním doručeným Ústavnímu souduÚstavnímu soudu dne 26. 3. 2014 skupina poslanců Poslanecké sněmovny (dále též jen „navrhovatelé“) navrhla Ústavnímu souduÚstavnímu soudu zrušení ustanovení § 15 odst. 3 věty druhé a odst. 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „jednací řád“). 2. Navrhovatelé nejsou zcela spokojeni již s procedurou, jakou byla vytvořena poslední podoba napadených ustanovení skrze novelizující vyhlášku č. 4/2014 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „novela č. 4/2014 Sb.“). Tuto novelu podepsala ministryně spravedlnosti dne 2. 1. 2014 ve vládě, které Poslanecká sněmovna nevyslovila důvěru a která podala demisi. Mgr. Marie Benešová jako ministryně v demisi a bez důvěry neměla legitimitu měnit příslušnost státního zastupitelství. V parlamentní demokracii se vláda, která nemá parlamentní důvěru, má soustředit jen na běžnou a nutnou údržbu státu. Změny v příslušnosti orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení s dopadem na ústavní právo osob na zákonného soudce do běžné a neodkladné správy nepatří. 3. Dále pak navrhovatelé namítají rozpor s čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“), dle kterého státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon, a s čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále též jen „Listina“), dle kterého státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Státním orgánem je i státní zastupitelství. To má rozsáhlá práva v přípravném řízení trestním, kdy dozoruje činnost policejního orgánu, ale také může samo vyšetřovat některé trestné činytrestné činy. Je logické, že přípravné trestní řízenítrestní řízení, jako prvek vrchnostenské činnosti státu, musí být ovládáno zásadou zákonnosti, kterážto je právě obsažena v uvedených ustanoveních Ústavy a Listiny. Do zásady zákonnosti patří i to, že ve vrchnostenské činnosti nemůže být činný jakýkoliv státní orgán, ale jen orgán příslušný ze zákona, a to z pohledu stanovení věcné i místní příslušnosti. V dané věci je tedy porušen požadavek na to, aby příslušnost státního orgánu byla dána zákonem. 4. Napadená úprava je dle navrhovatelů zároveň obdobně rozporná i s čl. 79 odst. 1 Ústavy, dle kterého ministerstva a jiné správní úřady lze zřídit a jejich působnost stanovit pouze zákonem, a s čl. 80 odst. 2 Ústavy, dle kterého postavení a působnost státního zastupitelství stanoví zákon. Navrhovatelé jsou toho názoru, že podmínka zákonnosti zakotvená těmito ustanoveními se nevztahuje pouze na stanovení působnosti státního zastupitelství jako celku, ale i jeho jednotlivých úřadů (orgánů) ve formě jejich příslušnosti. Pokud Ústava nechává určitou úpravu obyčejnému zákonu, je povinností zákonodárce takovou úpravu věcně skutečně provést a nelze ji dále přenechávat podzákonným předpisům, pokud samotná Ústava neumožňuje další přenesení na tyto předpisy. 5. Dále navrhovatelé upozorňují, že pokud Ústava ve svém čl. 79 odst. 3 uvádí, že ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny, pak takto vydávané podzákonné předpisy, a tedy i předpisy vydané podle zmocňovacího ustanovení v § 40 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o státním zastupitelství“), nemohou umožnit další, terciární normotvorbu. Napadená ustanovení však tomuto zákazu terciární normotvorby odporují, neboť umožňují, aby byla stanovena příslušnost dozorového státního zastupitelství pouhým spolurozhodnutím vrchního státního zastupitelství a nejvyššího státního zástupce. Nejenom tedy, že je, jak vyloženo výše, v dané věci porušen požadavek na to, aby příslušnost státního orgánu byla dána zákonem, ale dochází dokonce k tomu, že příslušnost není vůbec stanovena normativním právním aktem. Příslušnost jinak daná dle obecných pravidel totiž může být změněna terciární normotvorbou - individuálním rozhodnutím - fakticky spolurozhodnutím vrchního státního zastupitelství a nejvyššího státního zástupce. Zároveň nejsou ani dány jasné limity pro toto rozhodnutí - záleží na volné úvaze obou dotčených státních zastupitelství a je dán prostor pro libovůli. 6. Nerespektován byl dle navrhovatelů i čl. 38 odst. 1 Listiny, dle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu i soudce stanoví zákon. Soudem pro přípravné řízení je okresní soud podle sídla státního zastupitelství, které podalo návrh soudu. V případě změny státního zastupitelství v přípravném trestním řízenítrestním řízení je ústavně pochybné, že se „automaticky“ mění i příslušnost soudu pro rozhodování v přípravném řízení trestním např. o vazbě, odposleších atd. Zákonným soudcem je v přípravném řízení trestním soudce okresního soudu, který působí v obvodu dozorujícího státního zástupce, přičemž právní řád předpokládá, že dozorující státní zástupce bude ze státního zastupitelství, v jehož obvodu se trestný čintrestný čin stal. Tím, že se změní dozorující státní zastupitelství, změní se i soudce rozhodující o vazbě, což má již ústavní rozměr. Nadto současná situace, kdy státní zastupitelství mohou vyvolat změnu příslušnosti soudu, vytváří i nerovnost „zbraní“, neboť obhajoba takovou možnost nemá. 7. Závěrem navrhovatelé odkazují na některé mediálně známé kauzy, např. senátora Jiřího Čunka či bývalého poslance MUDr. Davida Ratha, kdy problematičnost daných ustanovení se jim u nich jeví být patrná. 8. Navrhovatelé mají za to, že pochybnosti vzbuzují i další části jednacího řádu, nicméně s odůvodněním, že se rozhodli napadnout pouze ustanovení nejvíce problematická, navrhují, aby Ústavní soudÚstavní soud zrušil jeho ustanovení § 15 odst. 3 věty druhé a odst. 5, a to dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. Zároveň požádali, aby vzhledem k důležitosti zásady nemožnosti být odňat svému zákonnému soudci byl jejich návrh projednán přednostně. II. Vyjádření účastníka řízení a amici curiae a) vyjádření Ministerstva spravedlnosti 9. Ministerstvo spravedlnosti k výzvě k vyjádření učiněné dle § 69 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, připomenulo, že jednací řád jako takový má oporu v zákonném zmocnění v zákoně o státním zastupitelství. Pokud se jedná o zpochybnění legitimity ministryně spravedlnosti Marie Benešové, v té době členky vlády, která nezískala důvěru Poslanecké sněmovny, odkázalo na nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 9. 2. 2010 sp. zn. Pl. ÚS 6/07 (N 20/56 SbNU 207; 66/2010 Sb.), zejména pak na jeho bod 61. 10. Dále pak Ministerstvo spravedlnosti sdělilo, že navrhovatelé přehlíží specifické postavení státního zastupitelství, jemuž Ústava svěřuje v čl. 80 klíčový úkol, kterým je zastupování veřejné žaloby. V tomto ohledu je nutno zdůraznit, že výkon veřejné žaloby pojmově není rozhodováním o (základních) právech osob. Činnost státního zastupitelství se pak pohybuje v dostatečně určitém právním rámci představovaném čl. 80 Ústavy, zákonem o státním zastupitelství, zákonem č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a jednacím řádem. Pokud ustanovení § 40 zákona o státním zastupitelství explicitně umožňuje úpravu jednacího řádu vyhláškou, včetně úpravy (nejen místní) příslušnosti jednotlivých státních zastupitelství, zjevně tím není prolomena zásada výkonu veřejné moci v mezích a způsobem, který stanoví zákon. 11. Tvrzení, že napadená ustanovení systémově dávají prostor k libovůli, lze rovněž odmítnout, neboť jakékoliv rozhodování státního zastupitelství se vždy řídí řadou principů a zásad plynoucích z trestního řádu, zákona o státním zastupitelství (viz např. jeho ustanovení § 2 odst. 2), případně z dalších zákonů. Z hlediska formální argumentační korektnosti návrhu lze v tomto bodu zdůraznit, že v ústavně konformně vykládaném právním řádu je pojmově vyloučeno, aby právní úprava obsahovala zmocnění k aplikaci libovůle. Libovůlí judikatura Ústavního souduÚstavního soudu rozumí individuální excesy, při kterých právo naopak respektováno není, kdy se rozhodující orgán svými úvahami zcela odpoutá od skutkového či právního stavu. Při interpretaci Ústavy a Listiny, které se navrhovatelé dovolávají, by podzákonná normotvorba v zásadě nebyla možná. 12. Ústavní soudÚstavní soud také již uvedl, že ústavní pořádek nezaručuje právo na „zákonného státního zástupce“ (usnesení ze dne 27. 11. 2012 sp. zn. IV. ÚS 3627/12, dostupné na http://nalus.usoud.cz). V zásadě si lze rovněž představit situaci, kdy soustava státního zastupitelství zčásti nebo zcela nebude kopírovat soustavu (trestních) soudů, respektive, kdy státní zastupitelství jako monokratický a centralizovaný orgán nebude vnitřně horizontálně ani vertikálně členěno, tedy otázka místní či věcné příslušnosti a „zákonného státního zástupce“ zcela odpadne, neboť bude jen jedno státní zastupitelství, vždy příslušné. Nikoliv státní zastupitelství, ale jen soudy mají i jednotlivě ústavně chráněné postavení (i co do jednotlivého zákonného soudce). Odkázat je třeba i na usnesení Ústavního souduÚstavního soudu, kterými byly námitky směřující proti dosavadní konstrukci místní příslušnosti státního zastupitelství odmítnuty, ačkoliv Ústavní soudÚstavní soud měl dostatek prostoru se k problematice vyjádřit (např. usnesení ze dne 23. 10. 2012 sp. zn. I. ÚS 3807/12, ze dne 22. 11. 2012 sp. zn. I. ÚS 3569/12, ze dne 13. 11. 2012 sp. zn. I. ÚS 3906/12, ze dne 26. 11. 2012 sp. zn. I. ÚS 3556/12 a ze dne 19. 2. 2013 sp. zn. II. ÚS 4717/12; dostupná na http://nalus.usoud.cz). Účastník řízení se proto domnívá, že otázku místní příslušnosti státního zastupitelství v přípravném řízení je možno obecně upravit podzákonným právním předpisem, respektive, že pro tuto problematiku nelze dovodit výhradu zákona, a to ani v objektivní rovině (nejedná se o postavení ani působnost státního zastupitelství ve smyslu čl. 80 Ústavy), ani s ohledem na výhradu ve vztahu k mezím subjektivních základních práv, neboť otázka místní příslušnosti státního zastupitelství vůbec není způsobilá základní práva zasáhnout (při absenci ústavně zaručeného práva na „zákonného státního zástupce“). 13. K tvrzenému rozporu s čl. 79 odst. 1 Ústavy Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že nesouhlasí s podřazením státního zastupitelství pod pojem „správní úřad“ ve smyslu uvedeného článku. Ze systematiky naopak plyne, že státní zastupitelství (čl. 80) existuje vedle ministerstev a jiných správních úřadů (čl. 79), tedy nikoliv jako jejich podkategorie, a to i s ohledem na to, že Ústavou svěřený úkol, tedy zastupování veřejné žaloby, se nijak s činností správních úřadů neprolíná. Takto lze poukázat i na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2011 sp. zn. 2 As 93/2011, dle kterého stěžejním úkolem státního zastupitelství „je zastupování státu veřejnou žalobou v trestním řízenítrestním řízení. Z ústavního zakotvení státního zastupitelství lze dovozovat, že se nejedná o správní úřad ve smyslu čl. 79 Ústavy, nýbrž že jde o specifický státní orgán moci výkonné, který je ve specifickém vztahu podřízenosti k Ministerstvu spravedlnosti“. Rovněž Ústavní soudÚstavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 17/10 ze dne 28. 6. 2011 (N 123/61 SbNU 767; 232/2011 Sb.) uvedl, že státní zastupitelství není součástí moci soudní, zároveň však „není přímou státní správou“ (bod 39). Pokud se jedná o tvrzený rozpor s čl. 80 odst. 2 Ústavy, lze opět poukázat na to, že Ústava zřizuje státní zastupitelství jako celek, jako jeden orgán, přičemž jednotlivé složky, které jsou v kontextu zákona o státním zastupitelství označovány jednotlivě jako „ta“ státní zastupitelství, citovaným ustanovením předjímány nejsou. 14. Co se týče čl. 79 odst. 3 Ústavy, toto ustanovení svěřuje ministerstvům a jiným správním úřadům pravomoc k vydávání podzákonných právních předpisů, k jejíž realizaci však může dojít jen na základě a v mezích zákona, jsou-li k tomu zákonem zmocněny. Uvedené ustanovení je třeba vykládat restriktivně v tom smyslu, že toto zmocnění musí být konkrétní, jednoznačné a jasné [srov. nález ze dne 21. června 2000 sp. zn. Pl. ÚS 3/2000 (N 93/18 SbNU 287; 231/2000 Sb.)]. Pakliže tomu tak je, Ústavní soud zkoumá, zda byl podzákonný právní předpis vydán státním orgánem k tomu oprávněným a v mezích jeho kompetence, tedy zda se při výkonu této pravomoci státní orgán pohyboval v mezích a na základě zákona (secundum et intra legem), a nikoliv mimo zákon (preater legem). Ze zmocňovacího ustanovení musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě podrobnější, než stanovuje zákon. Ani v takovém případě však podzákonný právní předpis nesmí zasahovat do věcí vyhrazených k regulaci toliko zákonem (tzv. výhrada zákona) [srov. nález ze dne 18. srpna 2004 sp. zn. Pl. ÚS 7/03 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.), nález ze dne 22. října 2013 sp. zn. Pl. ÚS 19/13 (N 178/71 SbNU 105; 396/2013 Sb.)]. 15. Účastník řízení nesouhlasí s tezí, že postupoval ultra vires, pokud vydal vyhlášku (v napadeném rozsahu). Z ustanovení § 40 odst. 1 písm. a) zákona o státním zastupitelství jednoznačně plyne zmocnění zákonodárce v rozsahu vydání vyhlášky, kterou se vydává jednací řád státního zastupitelství. Při zdůraznění ústavní koncepce státního zastupitelství jako jednoho celku lze nepochybně považovat vztahy mezi jednotlivými složkami státního zastupitelství (které nejsou ústavně předepsány) za materii způsobilou pro regulaci právě na úrovni jednacího řádu. Lze si obtížně představit racionální postup zákonodárce, který by ministerstvo výslovně zmocnil např. ke zřízení státního zastupitelství s výlučnou působností (srov. § 40 odst. 2 zákona o státním zastupitelství), aniž by umožnil jakkoliv stanovit vyhláškou (jednacím řádem) věcnou či místní příslušnost takového státního zastupitelství (v přípravném řízení), čímž by „výlučnost“ takového státního zastupitelství byla prakticky popřena. Rovněž je možno odmítnout tezi, že napadená ustanovení jsou v rozporu se zákazem terciární normotvorby, neboť rozhodnutí na základě nich učiněná nepochybně nejsou normativními právními akty, nýbrž individuálními rozhodnutími, která pojmově představují aplikaci normy v konkrétním případě, nikoliv tvorbu nové normy. 16. Pokud jde o tvrzený rozpor s čl. 38 Listiny, Ministerstvo spravedlnosti se domnívá, že tyto námitky jsou ultra petitum, neboť nesměřují proti ustanovením vyhlášky, nýbrž vůči konstrukci § 26 trestního řádu. 17. K individuálním případům zmíněným navrhovateli se Ministerstvo spravedlnosti nehodlá vyjadřovat krom vyslovení pochybnosti, zda v nich byla napadená ustanovení vůbec aplikována, obzvláště pak v případě § 15 odst. 3 věty druhé jednacího řádu, kde to lze vyloučit z hlediska časové působnosti. 18. Ministerstvo spravedlnosti s odkazem na usnesení Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 9/13 ze dne 12. 11. 2013 a sp. zn. Pl. ÚS 10/09 ze dne 24. 1. 2012 připomnělo, že Ústavní soudÚstavní soud nemusí přistoupit k okamžitému zrušení právního předpisu, pokud zákonodárce sám postupuje v legislativním procesu s cílem napadená ustanovení zrušit či změnit. V dané souvislosti poukázalo na vládní návrh zákona o státním zastupitelství a vládní návrh zákona o změně některých zákonů souvisejících s přijetím zákona o státním zastupitelství, předložené Poslanecké sněmovně v roce 2013 (VI. volební období, tisky č. 1054 a 1055), a sdělilo, že tyto sice byly vládou vzaty zpět (usnesení vlády ze dne 24. 7. 2013 č. 555), avšak že v současné době jsou tyto návrhy zákonů přepracovávány a v souladu s plánem legislativním prací vlády na rok 2014 se lze domnívat, že by ještě v roce 2014 mohlo dojít k jejich opětovnému předložení, „což by vedlo k řešení dané situace“. 19. Závěrem Ministerstvo spravedlnosti navrhlo podaný návrh zamítnout. b) opatřování dalších vyjádření 20. Veřejná ochránkyně práv k výzvě Ústavního souduÚstavního soudu učiněné dle § 69 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 404/2012 Sb., sdělila, že svého práva na vstup do řízení nevyužívá. 21. Ústavní soudÚstavní soud též pro účely dle § 48 odst. 2 zákona o Ústavním soudu vyzval k vyjádření Vrchní soud v Olomouci, Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, Vrchní soud v Praze, Vrchní státní zastupitelství v Praze, Nejvyšší soud, Nejvyšší státní zastupitelství a Českou advokátní komoru. c) vyjádření Vrchního soudu v Olomouci 22. Vrchní soud v Olomouci uvedl, že dlouhodobě zastává stanovisko, dle něhož úprava příslušnosti státního zastupitelství by měla být zařazena do zákona o trestním řízení soudním (trestní řád), a věří, že se tato otázka stane součástí diskuse o připravované rekodifikaci trestního řádu. Jinak možnosti reakce na argumenty navrhovatelů blíže nevyužil a toliko krátce sdělil, že v rámci evidenčního senátu jeho trestního úseku nebyla zaznamenána žádná rozhodovací činnost související s napadenými ustanoveními. d) vyjádření Vrchního státního zastupitelství v Olomouci 23. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci nejprve připomnělo, že příslušnost vrchních státních zastupitelství k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení v nejzávažnějších případech hospodářské kriminality, ale i v typově jiných závažných případech korupčního charakteru byla zavedena vyhláškou č. 311/2000 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění vyhlášky č. 265/1997 Sb. a vyhlášky č. 218/1998 Sb., ode dne 5. 10. 2000. Praktické problémy s postihem těchto typů trestné činnosti ukázaly nezbytnost vyšší míry centralizace a specializace státních zástupců, které bylo možné dosáhnout právě ustavením specializovaných odborů na vrchních státních zastupitelstvích. Původní koncept příslušnosti vrchních státních zastupitelství počítal pouze s tzv. obligatorní příslušností s možností delegace některých trestních věcí, které formálně splňovaly podmínky obligatorní příslušnosti vrchních státních zastupitelství, avšak materiálně se nejednalo o případy mimořádně závažné, právně či skutkově složité, na nižší státní zastupitelství. Tento koncept příslušnosti vrchních státních zastupitelství k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení v jádru zůstal do dnešního dne v podstatných bodech nezměněn, postupně ale byl modifikován v reakci na praktické poznatky a aplikační problémy. 24. Významnější změnu v konceptu příslušnosti vrchních státních zastupitelství přinesla vyhláška č. 88/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „novela č. 88/2005 Sb.“) s účinností od 28. 2. 2005. Tou byla vedle tzv. obligatorní příslušnosti vrchních státních zastupitelství (§ 15 odst. 1 a 2) zavedena i tzv. fakultativní příslušnost. Nově bylo umožněno rozhodnout o příslušnosti vrchního státního zastupitelství k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení i v případech tzv. bankovní kriminality či trestné činnosti spáchané ke škodě státu, které nesplňovaly škodní limit stanovený v § 15 odst. 1 písm. a) až c) jednacího řádu, pokud to vyžadovala závažnost, právní či skutková složitost věci. K takové atrakci věci byl (a dosud je) vyžadován předchozí souhlas nejvyššího státního zástupce. Rozhodnutí se vydává formou usnesení. 25. Důvodem novely č. 88/2005 Sb. bylo jednak zjištění, že řada mimořádně závažných či složitých (právně či skutkově) případů nedosahuje škodního limitu, takže se jimi nemohou zabývat specializovaní státní zástupci na vrchních státních zastupitelstvích, ačkoli šlo o případy, které z hlediska modu operandi, sofistikovanosti a složitosti provedení či z dalších hledisek byly zcela srovnatelné s případy, které podmínky obligatorní příslušnosti splňovaly. Jednalo se např. o případy některých „zkrachovalých kampeliček“, úvěrových podvodů nebo pyramidových podvodů - tzv. „letadel“ apod., ale také o případy, u nichž není znakem trestného činutrestného činu „způsobení škody“, nýbrž znak „prospěchu“, případně je vyčíslení škody relativně nízké (nižší než stanovený škodní limit v § 15 jednacího řádu), avšak jedná se o velmi rozsáhlé a složité případy (typicky se jedná o případy manipulací s veřejnými zakázkami v objemu stamilionů či miliard Kč apod.). 26. Další skupinu případů, které vyžadovaly zavedení tzv. fakultativní příslušnosti, představovaly trestní věci, které byly vyloučeny ze společného řízení vedeného původně u vrchního státního zastupitelství pro některý z trestných činůtrestných činů uvedených v § 15 odst. 1 jednacího řádu, přičemž po vyloučení ze společného řízení vyloučený skutek již nesplňoval podmínky obligatorní příslušnosti vrchního státního zastupitelství, a tato vyloučená věc tak musela být postupována nižšímu státnímu zastupitelství, byť jinak byla dána věcná či subjektivní souvislost s původní trestní věcí. Jednalo se zejména o případy vyloučení některého z obviněných k samostatnému řízení pro skutek, který sám o sobě nespadal do příslušnosti vrchního státního zastupitelství, ale věcně souvisel s původně společně vedenou trestní věcí, nebo o vyloučení některého z několika společně projednávaných a věcně úzce souvisejících skutků k samostatnému řízení. V neposlední řadě se jednalo také o případy, kdy teprve po podání obžaloby, případně po zahájení trestního stíhání vyšel najevo další skutek či trestní odpovědnost dalších osob, u nichž ale nebyly dány podmínky příslušnosti vrchního státního zastupitelství k výkonu dozoru. Docházelo tak k situacím, kdy se po delší době trestního řízenítrestního řízení musel s částí kauzy po jejím vyloučení seznamovat nový státní zástupce nižšího státního zastupitelství, který nejenže neměl znalost původní kauzy a důkazní situace, ale neměl ani přehled o vývoji původní trestní kauzy, z níž byla nová trestní věc vyloučena. Zavedení tzv. fakultativní příslušnosti tedy bylo logickým a přirozeným vývojem a reakcí na praktické problémy, které vznikly určitým „vytržením“ typově definované části trestních kauz z „běžné“ příslušnosti státních zastupitelství, neboť původní úprava byla velmi stručná a dopady související s tímto „vytržením“ řešila velmi nedostatečně. 27. Obdobný problém představovaly také případy legalizace výnosů z trestné činnosti či podílnictví, pokud tzv. zdrojovým trestným činemtrestným činem byl některý z trestných činůtrestných činů uvedený v § 15 odst. 1 jednacího řádu. Jeho řešení nicméně přinesla až novela č. 4/2014 Sb. Jedná se o teprve druhou novelu § 15 jednacího řádu za více než 13 let od zavedení příslušnosti vrchních státních zastupitelství k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení, kterou byl významnějším způsobem modifikován původní koncept příslušnosti vrchních státních zastupitelství. Také v tomto případě se jednalo o novelu přijatou poté, co byla delší dobu analyzována aplikační praxe a problémy, a jedná se tedy o přirozený vývoj a „evoluční“ úpravu konceptu věcné příslušnosti vrchních státních zastupitelství. 28. Novela č. 4/2014 Sb. přinesla dvě hlavní změny. První z nich představuje rozšíření tzv. obligatorní příslušnosti o některé trestné činytrestné činy související s legalizací výnosů z trestné činnosti, jestliže tzv. zdrojovým trestným činemtrestným činem je některý z trestných činůtrestných činů uvedených v § 15 odstavci 1 jednacího řádu. Zavedení fakultativní příslušnosti novelou č. 88/2005 Sb. totiž nevyřešilo problémy s takovouto trestnou činností, neboť podmínky atrakce věci s tzv. fakultativní příslušností (nyní § 15 odst. 5 jednacího řádu) na tyto případy zpravidla nedopadaly; u těchto trestných činůtrestných činů bylo možné fakticky buď vést společné řízení s tzv. zdrojovým trestným činemtrestným činem (což však v praxi přinášelo mnoho problémů, včetně prodlužování trestního řízenítrestního řízení z důvodu nutnosti provádět dokazování přesahující potřeby tzv. zdrojového trestného činutrestného činu), anebo poznatek předat k výkonu dozoru nižšímu státnímu zastupitelství, které však nemělo znalost tzv. zdrojové kauzy, která byla mnohdy pro úspěšnost trestního řízenítrestního řízení klíčová. 29. Druhou změnu představuje § 15 odst. 3 věta druhá jednacího řádu umožňující atrakci věci, u níž po jejím vyloučení ze společného řízení vedeného u vrchního státního zastupitelství není dána věcná příslušnost podle § 15 odst. 1 nebo 2 jednacího řádu. Ani tato změna není ničím novým a jedná se jen o upřesnění dřívějších postupů, respektive o odstranění některých aplikačních problémů. V některých případech nebylo možné ustanovení o tzv. fakultativní příslušnosti zavedené novelou č. 88/2005 Sb. aplikovat a trestní věc musela být po jejím vyloučení ze společného řízení postoupena nižšímu státnímu zastupitelství k dalšímu výkonu dozoru se všemi negativními důsledky, které již byly popsány výše. Týkalo se to zejména případů, u nichž zákonným znakem trestného činutrestného činu nebylo způsobení škody (ustanovení § 15 odst. 4, nyní odst. 5 jednacího řádu o tzv. fakultativní příslušnosti totiž v obou alternativách obsahuje vždy znak způsobení škody, a proto u trestných činůtrestných činů, jejichž znakem není způsobení škody, jeho aplikace nepřipadá v úvahu, respektive byla by problematická), ale u nichž přitom byla dána úzká věcná souvislost s původní trestní kauzou (a s tím spojená otázka použití stejného okruhu důkazů, potřeba koordinovat trestní řízenítrestní řízení, případně potřeba zajistit utajení konání trestního řízenítrestního řízení, pokud jsou v něm nasazeny operativně pátrací prostředky apod.), přičemž právě potřeba zajistit výkon dozoru u stejného státního zastupitelství byla v takových trestních věcech esenciální podmínkou dosažení účelu trestního řízenítrestního řízení, a to mnohdy v obou trestních věcech (tj. v původní společné věci i ve věci vyloučené). Typově se jednalo především o případy korupčního charakteru či případy s výrazným korupčním prvkem (zejména případy manipulací s veřejnými zakázkami, ale i případy úniků informací z trestních spisů, nezákonného ovlivňování trestních řízenítrestních řízení apod.) a dále šlo o případy související s legalizací výnosů z trestné činnosti. Vznikala tak situace, kdy v některých případech bylo možné po vyloučení věci ze společného řízení rozhodnout o tzv. atrakci věci podle § 15 odst. 4 (nyní odst. 5) jednacího řádu a v takové věci mohl být i nadále vykonáván dozor na vrchním státním zastupitelství, zatímco v jiných případech takový postup možný nebyl a vyloučená trestní věc musela být postoupena nižšímu státnímu zastupitelství. Na problematiku výnosů z trestné činnosti reagovala novela č. 4/2014 Sb. rozšířením obligatorní věcné příslušnosti vrchních státních zastupitelství o § 15 odst. 2 jednacího řádu. Na problémy s nemožností vykonávat dozor po vyloučení části trestní věci ze společného řízení u některých trestných činůtrestných činů pak tatáž novela reagovala zavedením možnosti rozhodnout o atrakci věci podle § 15 odst. 3 věty druhé jednacího řádu. 30. O atrakci se rozhoduje usnesením, k němuž musí dát předchozí souhlas nejvyšší státní zástupce. Zákon výslovně neuvádí, jaká kritéria je třeba brát při rozhodování o atrakci v úvahu. Analogicky lze v tomto směru nepochybně aplikovat § 15 odst. 5 jednacího řádu, kde jsou uvedena kritéria závažnosti, skutkové či právní složitosti, ale mohou být nepochybně zohledněna i některá další kritéria, jako je hospodárnost trestního řízenítrestního řízení, potřeba koordinace postupu ve více trestních věcech, potřeba čerpat ze stejného okruhu důkazů, potřeba zajistit vzájemnou informovanost o souvisejících kauzách, včetně potřeby zajistit konspirativnost související trestní věci, v níž jsou nasazeny operativně pátrací prostředky atd. (kritéria atrakce věci podle § 15 odst. 3 věty druhé jednacího řádu jsou tedy širší než u atrakce věci z důvodu tzv. fakultativní příslušnosti podle § 15 odst. 5 jednacího řádu). 31. Jak je z uvedeného zřejmé, ustanovení § 15 odst. 5 jednacího řádu do něj bylo vloženo již v roce 2005 a je aplikováno bez jakýchkoli problémů v soudní praxi již 9 let. Ustanovení § 15 odst. 3 věty druhé jednacího řádu je sice novým institutem, nicméně toto ustanovení pouze řešilo dílčí „nerovnost“, kdy u některých případů vyloučených ze společného řízení, u nichž nadále nebyly dány podmínky § 15 odst. 1 jednacího řádu, bylo možné i po jejich vyloučení konat dozor na vrchním státním zastupitelství, neboť bylo možné rozhodnout o jejich atrakci podle § 15 odst. 4 (nyní podle § 15 odst. 5) jednacího řádu, zatímco u jiných případů rozhodnutí o atrakci možné vydat nebylo. V obou případech se jednalo o postupnou úpravu konceptu příslušnosti vrchních státních zastupitelství k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení, která vždy reagovala na aplikační problémy a poznatky z praxe, o čemž svědčí i to, že za více než 13 let došlo pouze ke dvěma zásadnějším novelám § 15 jednacího řádu, přičemž všem novelám předcházelo několik let zpracovávání poznatků z praxe a podrobná vnitřní diskuse přinejmenším v soustavě státního zastupitelství a nejednalo se o nahodilé, ad hoc prováděné změny. 32. K namítanému rozporu s čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny pak Vrchní státní zastupitelství v Olomouci uvedlo, že v obecné rovině nelze s bezvýjimečným určováním příslušnosti pouze jen zákonnými ustanoveními souhlasit. Standardně je možné uplatňovat výjimky ze zákona individuálními rozhodnutími, kdy s tímto je počítáno již pro přípravu právních předpisů v čl. 50 odst. 2 legislativních pravidel vlády, kde je uvedeno, že „ve zmocnění k povolování výjimek ze zákona musí být vymezen orgán, který je oprávněn výjimky povolovat, v kterých věcech a v jakém rozsahu může výjimky povolovat a jakými základními kritérii se při rozhodování o výjimkách má řídit“. Z § 15 odst. 5 jednacího řádu je zřejmé, že předmětné ustanovení obsahuje určení orgánu, který o výjimce rozhoduje, ve kterých věcech, je seznatelný i rozsah takového rozhodnutí a též i omezující kritéria (limity) pro rozhodování o určení příslušnosti (závažnost, skutková či právní složitost věci). Zde je třeba uvést, že i shora citovaný čl. 50 odst. 2 legislativních pravidel vlády požaduje vymezení toliko základních kritérií pro rozhodování. Určení základních kritérií pro rozhodování podle § 15 odst. 5 jednacího řádu je tak zcela dostatečné. Obdobně tak v § 15 odst. 3 větě druhé jednacího řádu jsou obsaženy základní parametry předpokládané čl. 50 odst. 2 legislativních pravidel vlády, a to určení orgánu, který o výjimce rozhoduje, ve kterých věcech, a je seznatelný i rozsah takového rozhodnutí. V činnosti státního zastupitelství se uplatňuje praxe, že i při rozhodování podle tohoto ustanovení se berou do úvahy kritéria závažnosti a skutkové a právní složitosti věci. 33. Co se týče odkazu navrhovatelů na čl. 79 odst. 1, čl. 80 odst. 2 a čl. 79 odst. 3 Ústavy, je třeba na prvém místě uvést, že skupina poslanců ve vztahu ke stanovování působnosti státního zastupitelství odkazuje na čl. 79 odst. 1 Ústavy zcela nedůvodně, neboť státní zastupitelství nelze řadit ani mezi ministerstva, ani mezi jiné správní úřady, kdy v tomto směru lze odkázat na judikaturu Nejvyššího správního soudu (viz rozsudek ze dne 27. 10. 2005 sp. zn. 6 As 58/2004) i literaturu (Suchánek, R. in Bahýľová, L., Filip, J., Molek, P., Podhrázký, M., Suchánek, R., Šimíček, V., Vyhnánek, L. Ústava České republiky. Komentář. Praha, Linde, 2010, str. 944). Postavení státního zastupitelství jako zvláštního orgánu (orgánu sui generis) na pomezí moci výkonné a soudní je většinově v odborné veřejnosti přijímáno, a to včetně vrcholných soudních instancí (viz i nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 28. 6. 2011 sp. zn. Pl. ÚS 17/10 nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 6. 2012 sp. zn. 1 As 51/2012). Na státní zastupitelství se čl. 79 odst. 1 Ústavy nemůže vztahovat ani z toho důvodu, že státní zastupitelství má svoji vlastní právní úpravu na ústavní úrovni v čl. 80 odst. 2 Ústavy, která výslovně a úplně upravuje pro státní zastupitelství totéž, co je v obecné rovině pro ministerstva a jiné správní úřady upraveno v čl. 79 odst. 1 Ústavy. 34. Dále nelze, tak jak to činí skupina poslanců ve svém návrhu, ztotožňovat ústavní pravidlo, že postavení a působnost státního zastupitelství musí být stanovena zákonem, i na stanovení příslušnosti jednotlivých státních zastupitelství. Působnost je institut hmotného práva a je jí třeba rozumět okruh úkolů, které jsou orgánu veřejné moci stanoveny. Pravomocí jsou pak prostředky svěřené orgánu veřejné moci k realizaci působnosti. Příslušností je vymezení rozsahu působnosti mezi jednotlivými státními zastupitelstvími navzájem, a jedná se tedy o institut procesní. Nelze ztotožňovat instituty působnosti a příslušnosti státního zastupitelství (byť na sebe samozřejmě navazují), neboť mají rozdílný obsah a jejich vztah není ani vzájemně podřazující se. Postavením státního zastupitelství se pak rozumí právní zakotvení státního zastupitelství v systému orgánů veřejné moci se zřetelem na jeho význam, vliv a pozici mezi takovými orgány, včetně vztahu k nim. Příslušnost tak není možné z hlediska jazykového výkladu čl. 80 odst. 2 Ústavy podřadit ani pod postavení, ani pod působnost státního zastupitelství, a to ani rozšiřujícím výkladem tohoto ustanovení. 35. Ustanovení čl. 80 odst. 2 Ústavy je naplňováno zákonem o státním zastupitelství, který upravuje postavení, působnost, vnitřní vztahy, organizaci a správu státního zastupitelství a další (viz § 1 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství). Ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 14/2002 Sb., stanoví, že státní zastupitelství je soustava úřadů státu, přičemž působnost státního zastupitelství je v obecné rovině uvedena v § 4 zákona o státním zastupitelství a v konkrétnu v řadě dalších zákonů [zejména trestním řádu, zákonu č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), a jiných]. Tedy v tomto smyslu je čl. 80 odst. 2 Ústavy plně respektován. Ustanovení § 40 odst. 2 zákona o státním zastupitelství pak obsahuje zákonné zmocnění, od kterého je odvozena i existence § 15 jednacího řádu. 36. Zde je třeba poukázat na určité rozdíly mezi úpravou příslušnosti na úrovni soudů a úpravou příslušnosti na úrovni státního zastupitelství. Ustanovení čl. 80 odst. 2 Ústavy stanoví, že postavení a působnost státního zastupitelství stanoví zákon, přičemž na ústavní úrovni není ustanovení, které by stanovilo povinnost i příslušnost státního zastupitelství upravit zákonem. Ve vztahu k soudům je třeba ale odkázat nejen na čl. 91 odst. 2 Ústavy, dle kterého působnost a organizaci soudů stanoví zákon, ale též i na čl. 38 odst. 1 větu druhou Listiny, který stanoví, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon, což představuje požadavek na jednoznačné, přesné určení soudu, do jehož působnosti konkrétní věc, která má být předmětem soudního rozhodování, náleží (Kocourek, J. a Záruba, J. Zákon o soudech a soudcích, Zákon o státním zastupitelství. Komentář. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: C. H. Beck, 2004, str. 175). 37. Obdobně je možné odkázat na nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 3. 10. 1996 sp. zn. III. ÚS 105/95 (N 91/6 SbNU 171), ve kterém Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že nikoli ve všech případech, kdy ústavněprávní normy odkazují na zákon, je vyloučena bližší úprava nižšími normativními akty; tak je tomu pouze tehdy, kdy ústavní zákon takovou úpravu vyhrazuje výslovně pouze zákonu. Při provedení srovnání je pak zřejmé, že zatímco např. čl. 79 odst. 1 Ústavy stanoví možnost určit působnost ministerstva nebo jiného správního orgánu „pouze zákonem“, ve vztahu ke státnímu zastupitelství takto striktní pravidlo stanoveno není. Argumentace zvolená v návrhu skupiny poslanců směřuje ke konstituování práva na „zákonného státního zástupce“ obdobně, jak z čl. 38 Listiny vyplývá zásada zákonného soudce. Takové právo však Listina negarantuje (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 11. 2012 sp. zn. IV. ÚS 3627/12). 38. Dále nelze souhlasit s tezí skupiny poslanců, že oprávnění vrchního státního zástupce a nejvyššího státního zástupce umožňuje manipulace a přesouvání konkrétních trestních kauz. Individuální rozhodování o příslušnosti je jak na úrovni soudů, tak i státních zastupitelství standardním postupem (viz např. § 25 trestního řádu nebo § 12d odst. 2 zákona o státním zastupitelství), kdy při splnění právním předpisem daných důvodů a formy takového postupu jde o postup v souladu s právem. 39. K tvrzenému rozporu s čl. 38 Listiny Vrchní státní zastupitelství v Olomouci uvedlo, že navrhovatelé nenapadají ústavní konformitu § 26 trestního řádu, a naopak napadají taková ustanovení, která se sama o sobě určování příslušnosti soudu netýkají. Napadená ustanovení řeší výlučně určování věcné a místní příslušnosti vrchních státních zastupitelství (respektive státního zástupce u nich činného) k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení. Celý § 15 jednacího řádu obsahuje organizační právní normy vztahující se k určování příslušnosti státního zastupitelství, nikoliv k určování příslušnosti soudů v přípravném řízení. Možná ovšem navrhovatelé nenapadají § 26 trestního řádu záměrně proto, že v již zmiňovaném usnesení sp. zn. IV. ÚS 3627/12 o něm Ústavní soudÚstavní soud uvedl, že toto ustanovení obsahuje jednoznačné a obecné pravidlo, které zajišťuje pevné a předvídatelné rozdělení agendy mezi věcně příslušné soudy. 40. Pokud jde o navrhovateli zmiňované konkrétní kauzy, Vrchní státní zastupitelství v Olomouci má za to, že se nejedná o případy, kdy by bylo aplikováno některé z ustanovení, která návrh napadá. Není tak zřejmá jejich souvislost s projednávanou věcí. e) vyjádření Vrchního soudu v Praze 41. Vrchní soud v Praze sdělil, že nepovažuje za vhodné se ve věci vyjadřovat s ohledem na to, aby nepředjímal své závěry v trestní věci bývalého poslance MUDr. Davida Ratha, která by se k němu na základě opravného prostředku mohla dostat. f) vyjádření Vrchního státního zastupitelství v Praze 42. Vrchní státní zastupitelství v Praze nejprve sdělilo, že navrhovatelé nesprávně deklarují dopad novely č. 4/2014 Sb. Z napadených ustanovení tato novelizace vnesla do jednacího řádu toliko druhou větu v § 15 odst. 3. Napadené znění § 15 odst. 5 jednacího řádu do něj bylo (tehdy jako odstavec 4) doplněno s účinností od 1. 10. 2005 novelou č. 88/2005 Sb. za působení ministra spravedlnosti JUDr. Pavla Němce, a jednací řád ho tak obsahuje devátým rokem. Jednací řád byl přitom v mezidobí opakovaně novelizován, a to vyhláškami č. 252/2007 Sb. (za ministra JUDr. Jiřího Pospíšila), č. 7/2010 Sb. (za ministryně JUDr. Daniely Kovářové) a č. 462/2011 Sb. (za ministra JUDr. Jiřího Pospíšila). Ani následující ministr spravedlnosti JUDr. Pavel Blažek, Ph.D., ustanovení § 15 odst. 5 jednacího řádu během svého ročního výkonu funkce zjevně neshledal neústavním. Lze tak připomenout nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 22. 3. 2011 sp. zn. Pl. ÚS 24/10 (N 52/60 SbNU 625; 94/2011 Sb.), ve kterém Ústavní soudÚstavní soud v situaci, kdy skupina navrhovatelů byla složena zejména ze zástupců politických stran podílejících se na výkonu vládní moci, kteří se svým souhlasným hlasováním na přijetí napadené právní úpravy přímo podíleli, naznačil, že v budoucnu by mohly být takové návrhy odmítány. 43. Napadená ustanovení jednacího řádu pak dle Vrchního státního zastupitelství v Praze odpovídají ústavněprávním nárokům, neboť čl. 80 Ústavy v souladu s vůlí ústavodárce obsahuje odkaz na zákonnou úpravu, kterou je zákon o státním zastupitelství, v němž pak zákonodárce předpokládá v jeho ustanovení § 40 prováděcí vyhlášku Ministerstva spravedlnosti, upravující odchylky z místní a věcné působnosti jednotlivých státních zastupitelství. V případě, že je Ministerstvo spravedlnosti oprávněno na základě legálního zmocnění upravit kromě místní i věcnou působnost ve smyslu § 15 jednacího řádu, jeví se výklad ustanovení tzv. fakultativní příslušnosti vrchního státního zastupitelství jako ústavně konformní a v souladu se zákonem o státním zastupitelství, a to s přihlédnutím k procesním zárukám, které tento institut obsahuje. 44. Navrhovatelé se v popisu procesních podmínek pro aplikaci napadených ustanovení jednacího řádu omezují na „pouhé spolurozhodnutí vrchního státního zastupitelství a nejvyššího státního zástupce“. V této souvislosti je zapotřebí upozornit na nutnost splnění materiálních podmínek pro návrhem napadený postup. Zejména jde o podmínky stanovené v § 15 odst. 3 jednacího řádu (tzn. vyloučení trestní věci z věci doposud dozorované státním zástupcem vrchního státního zastupitelství, tedy spadající do jeho obligatorní příslušnosti) či v § 15 odst. 5 jednacího řádu (včetně závažnosti nebo skutkové či právní složitosti věci). Procesními podmínkami jsou pak souhlas nejvyššího státního zástupce a dále rozhodnutí ve formě usnesení k uvedenému postupu, přičemž, ačkoli není možná stížnost proti uvedeným rozhodnutím, mohou být taková usnesení ve světle shora popsaných stanovených podmínek stižena nezákonností či nicotností. 45. Takový mechanismus, který za splnění určitých, právním předpisem stanovených podmínek umožňuje výjimku, a to na základě zákonného a odůvodněného rozhodnutí, není vybočením z principu právního státu, včetně jeho zásady legální licence. Napadený institut je nutno vnímat nikoliv jako fakultativní působnost, nýbrž jako fakultativní příslušnost v konkrétních trestních věcech, neboť návrhem napadené procesní instituty lze aplikovat toliko za splnění podmínek, které je možno posoudit jen v konkrétní trestní věci. Napadená ustanovení jednacího řádu jsou formulována jasně a při logicky nutné míře určité obecnosti, na druhou stranu ale dostatečně konkrétně, aby z nich bylo jednoznačně zřejmé, který orgán je povolán k určení příslušnosti státního zastupitelství k výkonu dozoru nad přípravným řízením, jaký je rozsah takovéhoto určení a za jakých podmínek lze příslušnost takto stanovit. 46. V daných souvislostech je třeba současně vnímat i celkový kontext a smysl § 15 jednacího řádu. Zde stanovená zvláštní příslušnost vrchních státních zastupitelství k dozoru nad přípravným řízením byla spojena se vznikem odborů závažné hospodářské a finanční kriminality u těchto státních zastupitelství, což bylo důsledkem společenské poptávky po vytvoření nástroje k účinnějšímu boji s tímto druhem trestné činnosti. Do vytvoření zmíněných odborů byly vynaloženy nemalé finanční prostředky ze státního rozpočtu a jejich státní zástupci jsou v daných oblastech vysokými specialisty. Jejich cílem je ve složitých a rozsáhlých trestních věcech odbřemenit jinak příslušným státním zastupitelstvím. Tato skutečnost je spojena i s požadavkem na ekonomičnost řízení, což je zřejmé zejména z napadené druhé věty § 15 odst. 3 jednacího řádu. Zde předjímané věci vypadají typově tak, že mnohdy po velice dlouhém a složitém přípravném řízení vedeném u vrchních státních zastupitelství by měla nastat situace, že část stíhaného jednání by měl převzít nový státní zástupce a nový policejní orgán. To by logicky znamenalo mj. nutnost studia spisu a s tím spojené další prodloužení přípravného řízení. Dokončení přípravného řízení u vrchních státních zastupitelství i za nesplnění podmínek podle § 15 odst. 1 a 2 jednacího řádu je tak v těchto případech promítnutím zásady urychleného projednávání trestních věcí podle § 2 odst. 4 trestního řádu a ve svých důsledcích je ve prospěch obviněných. Jen pro dokreslení lze poukázat i na to, že obdobnou míru obecnosti jako napadená ustanovení jednacího řádu mají i kritéria odnětí a přikázání věci mezi soudy podle § 25 trestního řádu nebo § 23 odst. 1 trestního řádu, použitelná pro státní zastupitelství per analogiam. 47. K tvrzenému rozporu s čl. 79 odst. 1 a čl. 80 odst. 2 Ústavy Vrchní státní zastupitelství v Praze uvádí, že úvahy v tom směru, že lze státní zastupitelství podřadit pod pojem „správní úřad“ je třeba odmítnout, když nepochybně není ani ministerstvem. Státní zastupitelství není nadáno pravomocí vydávat v rámci své působnosti správní rozhodnutí a jimi rozhodovat o právech a povinnostech. Oporu pro tento názor lze najít i v (blíže neoznačeném) komentáři k Ústavě, kde se mimo jiné uvádí, že „čl. 79 je umístěn v hlavě třetí Ústavy, která je věnována moci výkonné, lze proto předpokládat, že z hlediska ústavního jsou ,správními úřady‘ míněny úřady státní, které vykonávají státní správu, tedy ,organizační složky státu‘ ve smyslu zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích“. Rovněž Nejvyšší správní soud nepovažuje státní zastupitelství za správní úřad (viz jeho rozsudek č. j. 6 As 58/2004-45). Pokud článek 80 odst. 2 Ústavy stanoví, že postavení a působnost státního zastupitelství stanoví zákon, pak tím nelze rozumět současně i povinnost zákonem stanovit též příslušnost státního zastupitelství. Pokud by to bylo záměrem zákonodárce, jistě by postupoval stejně jako u soudů, kde je třeba ale odkázat na čl. 38 odst. 1 větu druhou Listiny, kde je uvedeno, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon. Tomu odpovídá i obsah usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 11. 2012 sp. zn. IV. ÚS 3627/12, dle kterého „právo na zákonného státního zástupce Listina negarantuje, přičemž čl. 38 odst. 1 Listiny nelze vykládat natolik extenzivně, že by jím poskytnuté záruky byly rozšířeny i ve vztahu ke státnímu zástupci, a to z důvodu odlišnosti postavení státního zástupce v trestním řízenítrestním řízení, jež má nejudiciální charakter. Státní zastupitelství není orgánem, který - stoje nad procesními stranami - autoritativně a definitivně rozhoduje o vině a trestu obviněného, ale jakožto strana v trestním řízenítrestním řízení“. 48. K ustanovení čl. 79 odst. 3 Ústavy Vrchní státní zastupitelství v Praze uvedlo, že nelze ztotožňovat instituty působnosti a příslušnosti státního zastupitelství, neboť mají rozdílný obsah. Působnost je institut hmotného práva. Pravomocí jsou pak prostředky svěřené státnímu zastupitelství právě k realizaci jeho působnosti. Ve své judikatuře (viz usnesení sp. zn. IV. ÚS 566/12, II. ÚS 3935/12, II. ÚS 445/13 či I. ÚS 455/13; dostupná na http://nalus.usoud.cz) Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že dle § 26 trestního řádu má státní zástupce vrchního státního zastupitelství v rámci své místní působnosti ohledně výběru procesního soudu, respektive soudce okresního soudu, k podání návrhu v přípravném řízení na výběr. Napadaná znění odpovídají standardním právním úpravám o individuálním rozhodování o příslušnosti (např. § 25 trestního řádu, § 12d odst. 2 zákona o státním zastupitelství). 49. Co se týče tvrzeného rozporu s čl. 38 Listiny, Vrchní státní zastupitelství v Praze má za to, že napadená ustanovení neřeší určování příslušnosti soudu pro přípravné řízení, ani příslušnosti soudů obecně. Meritum řešeného problému je tak třeba hledat spíše v ustanovení § 26 trestního řádu. Příslušnost soudu není zakládána jednacím řádem, který je v daném kontextu pouze jakýmsi technickým mezičlánkem, nýbrž trestním řádem. Případnou namítanou neústavnost by tak nepřinášel jednací řád, ale řád trestní. Ústavností předmětného § 26 trestního řádu se ovšem Ústavní soudÚstavní soud ve své rozhodovací činnosti již zabýval. Je možno odkázat na usnesení sp. zn. IV. ÚS 3627/12 a sp. zn. III. ÚS 1033/07. 50. Co se týče konkrétních trestních věcí zmiňovaných v návrhu, žádné z nich se znění napadených ustanovení § 15 jednacího řádu nedotýkalo. 51. Z uvedených důvodů má Vrchní státní zastupitelství v Praze za to, že podaný návrh není důvodný. g) vyjádření Nejvyššího soudu 52. Nejvyšší soud - jeho trestní kolegium - s podaným návrhem souhlasí, a to s ohledem na čl. 38 odst. 1 Listiny. I když z praxe zatím nemá signalizovánu potřebu řešit tuto otázku nějakým sjednocujícím instrumentem, z principiálního hlediska nelze než dospět k závěru, že obě napadená ustanovení umožňují při výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení změnit příslušnost státního zastupitelství, čímž jsou s uvedeným ustanovením ústavního pořádku v kolizi. I když se čl. 38 odst. 1 Listiny výslovně týká jen soudu a soudce, je třeba trvat na tom, aby právní úprava činnosti státního zastupitelství s ním byla v souladu a aby nebránila jeho naplnění. Věcná příslušnost soudů v přípravném řízení je vždy dána okresnímu soudu a místní příslušnost se odvozuje od toho, který státní zástupce podal příslušný návrh (§ 26 odst. 1 trestního řádu). Příslušnost soudu je tím určena zásadně pro celé přípravné řízení s tím, že ke změně může dojít jen v důsledku postoupení věci z důvodu příslušnosti jiného státního zástupce činného mimo obvod tohoto soudu (§ 26 odst. 2 trestního řádu). Tato konstrukce činí příslušnost soudu v přípravném řízení závislou na tom, které státní zastupitelství v přípravném řízení vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti. S ohledem na čl. 38 odst. 1 Listiny to znamená, že příslušnost státního zastupitelství musí být určena zákonem a že pokud mají být připuštěny odchylky v určení příslušnosti státního zastupitelství, musí být rovněž stanoveny zákonem, a nikoli podzákonným právním předpisem ústředního orgánu státní správy. Obě ustanovení, proti nimž směřuje návrh na zrušení, jsou takové povahy, že uvedenému požadavku neodpovídají. h) vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství 53. Nejvyšší státní zastupitelství k jednotlivým argumentům navrhovatelů zaslalo vyjádření v podstatě shodného znění jako Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. 54. Ke své dosavadní aplikační praxi pak Nejvyšší státní zastupitelství dodalo, že v případě § 15 odst. 3 věty druhé jednacího řádu je nevelká, neboť tato právní úprava nabyla účinnosti teprve dne 24. 1. 2014. Do dne 13. 5. 2014 obdrželo od obou vrchních státních zastupitelství celkem 2 žádosti o udělení předchozího souhlasu (jedna byla ve stadiu prověřování a jedna ve stadiu vyšetřování) a v obou byl udělen. Co se týče § 15 odst. 5 jednacího řádu (do 23. 1. 2014 odstavec 4), v roce 2013 se jednalo o 14 a v roce 2014 do dne 13. 5. o 5 žádostí, přičemž u všech byl vysloven souhlas. 55. Nejvyšší státní zastupitelství dále zdůraznilo, že obdržené žádosti přezkoumává na podkladě spisového materiálu a své rozhodnutí (respektive opatření) o (ne)udělení předchozího souhlasu vždy řádně odůvodňuje. Ve své podstatě se jedná o zvláštní druh delegačního rozhodnutí (předchozí souhlas nejvyššího státního zástupce ve spojení s navazujícím procesním usnesením vrchního státního zastupitelství, že je příslušné k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení), kterým na rozdíl od „klasické“ delegace dochází ke změně věcné příslušnosti. Na rozdíl od delegace podle § 25 trestního řádu (eventuálně podle § 12a odst. 2 zákona o státním zastupitelství), která může být provedena i bez návrhu (a podle § 25 trestního řádu z „důležitých důvodů“), postup podle § 15 odst. 3 věty druhé a odst. 5 jednacího řádu v praxi vyžaduje několikastupňovou kontrolu podmíněnou příslušným návrhem (žádostí) nižšího státního zastupitelství, předchozím souhlasem nejvyššího státního zástupce (který je či není udělen po přezkoumání nezbytných spisových materiálů, a to vždy písemně, přičemž opatření nejvyššího státního zástupce je řádně odůvodňováno) a následným navazujícím rozhodnutím vrchního státního zastupitelství o tom, že je příslušné k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení. Veškeré písemnosti týkající se tohoto postupu jsou součástí trestního spisu a ve stadiu po zahájení trestního stíhání jsou přístupné obviněnému a jeho obhajobě. Celý postup podle návrhem napadených ustanovení je tak transparentní a přezkoumatelný a v žádném případě se nejedná o projev svévole. 56. K praktickým důvodům udělování předchozích souhlasů podle § 15 odst. 3 věty druhé a odst. 5 jednacího řádu je možno také uvést, že typicky se jedná o skutkovou či právní složitost věci, její závažnost či rozsáhlost, dále o skutkovou či právní souvislost či procesní provázanost věci s jinou věcí zpracovávanou na odborech závažné hospodářské a finanční kriminality obou vrchních státních zastupitelství. V případě postupu podle § 15 odst. 3 věty druhé jednacího řádu (který je subsidiární k postupu podle § 15 odst. 5 jednacího řádu, jestliže nejsou splněna kritéria k udělení předchozího souhlasu podle § 15 odst. 5 jednacího řádu, např. z důvodu výše způsobené škody) je zřejmé, že může docházet k situacím, kdy je ze společného řízení vyloučena část věci, respektive řízení o některém trestném činutrestném činu nebo proti některému z obviněných (např. z důvodu urychlení řízení či z jiných důležitých důvodů podle § 23 odst. 1 trestního řádu) a ve vyloučené věci již nadále není dána obligatorní věcná příslušnost podle § 15 odst. 1, eventuálně odst. 2 jednacího řádu, avšak jsou dány závažné důvody k tomu, aby byl výkon dozoru nadále vykonáván ze strany dosavadního vyššího (vrchního) státního zastupitelství, které bylo ve věci doposud činné (a které ve věci může kvalitně a bez prodlev nadále kontinuálně vykonávat dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení včetně osobní odpovědnosti za výsledek a průběh takového řízení, které zpravidla bezprostředně souvisí s „kmenovou“ částí vyloučené věci, ve které je jinak příslušnost vrchního státního zastupitelství obligatorně dána). I z praktického hlediska je třeba postupy podle § 15 odst. 3 věty druhé a odst. 5 jednacího řádu hodnotit jako užitečné, přispívající k odbornému a efektivnímu vedení trestního řízenítrestního řízení. Nejvyšší státní zastupitelství tedy neshledává důvody ke zrušení napadených ustanovení. ch) vyjádření České advokátní komory 57. Česká advokátní komora s argumenty navrhovatelů převážně nesouhlasí. Dle judikatury Ústavního souduÚstavního soudu státní zastupitelství není součástí soudní moci a jeho postavení není ani se soudy srovnatelné viz nálezy Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 17/10 (N 123/61 SbNU 767; 232/2011 Sb.), Pl. ÚS 3/09 (N 121/57 SbNU 495; 219/2010 Sb.), Pl. ÚS 11/04 (N 89/37 SbNU 207; 220/2005 Sb.) či usnesení sp. zn. I. ÚS 2632/12 (dostupné na http://nalus.usoud.cz). K zásadně shodným závěrům o součásti státního zastupitelství jako součásti moci výkonné s postavením orgánu sui generis dospívá i právní doktrína (odkazuje se na stejné dílo, jak je zmíněno shora v bodě 33). Není-li pak státní zastupitelství možno z hlediska ústavněprávního považovat za orgán moci soudní, je třeba na něj aplikovat pouze ústavní principy moci výkonné, jíž je specifikou součástí. Navrhovatelé s odkazem na čl. 2 odst. 3 Ústavy vyvozují, že přípravné řízení musí být jako klasický prvek vrchnostenské činnosti státu ovládáno rovněž zásadou zákonnosti, avšak dle názoru České advokátní komory Ústava ani Listina neobsahují žádný požadavek na to, aby byla zákonem určena místní nebo funkční příslušnost konkrétního orgánu veřejné moci, není-li jím soud. Pouze ve vztahu k soudům používá čl. 38 Listiny pojem „příslušnost“. Z pohledu ústavního zde není dán žádný striktní požadavek na určení příslušnosti státního zástupce ke konkrétní kauze na úrovni zákona. Tvrzení, která jsou stěžejním obsahem návrhu, již byla v judikatuře Ústavního souduÚstavního soudu vyvrácena. 58. Přes tento nesouhlas s odůvodněním podaného návrhu se Česká advokátní komora domnívá, že zrušující, eventuálně interpretativní nález Ústavního souduÚstavního soudu by mohl být ve věci vhodný. I když totiž napadená ustanovení nevykazují formální nedostatečnost, v konkrétních případech jsou zakotvené mechanismy zneužívány. Jde o nástroj aplikovaný zejména v politicky exponovaných kauzách. Je třeba konstatovat, že jsou státní zastupitelství, jež jsou v některých kauzách činnější než jiná a sama sebe zviditelňují. Druhým aspektem věci je pak to, že odebráním věci státnímu zástupci příslušnému podle místa spáchání trestného činutrestného činu do mnohdy výrazně větší vzdálenosti dochází k narušení principů rovnosti účastníků konkrétního řízení v podobě zvýšení časové a logistické náročnosti úkonů prováděných v rámci obhajoby. i) replika navrhovatelů 59. Ústavní soudÚstavní soud zaslal obdržená vyjádření navrhovatelům k případné replice. Ti vyslovili souhlas s vyjádřením Nejvyššího soudu a naopak vyjádření Ministerstva spravedlnosti a státních zastupitelství je o nedůvodnosti podaného návrhu nepřesvědčila. 60. K vyjádření Ministerstva spravedlnosti navrhovatelé uvedli, že si toto ministerstvo neuvědomuje vazbu mezi státním zastupitelstvím a soudem pro přípravné řízení. Je pravda, že o řadě zásahů rozhoduje soud, ale na základě návrhu státního zástupce. Moc státního zastupitelství je významná, proto musí být i formální postupy při nakládání s touto mocí garantovány, včetně základní zásady zákonnosti činnosti státu jako celku, tedy i státního zastupitelství. Pokud zákon stanovuje příslušnost státního zastupitelství obecnou normou, podle níž před soudem zastupuje stát to státní zastupitelství, které u něj působí, nestanoví-li právní předpis jinak (§ 7 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství), pak se tato norma vztahuje i na působnosti v rámci přípravného řízení (návrhy na vazbu, odposlechy aj.). Pokud zákon umožňuje, že výjimku může stanovit právní předpis, je zřejmé, že takovou výjimku nemůže stanovit usnesení vrchního státního zastupitelství vydané se souhlasem nejvyššího státního zástupce. Tyto dva subjekty totiž nemohou vydávat právní předpisy, ale jen individuální právní akty a akty řízení. Ministerstvo nemůže úpravu zákona pokřivovat vydáním vyhlášky. 61. Vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství navrhovatelé vytkli nepochopení rozdílu mezi vyhláškou a zákonem, když zákonné zmocnění nijak nepředpokládá, že by vyhláška měla ještě dále zmocnit k individuálnímu „šibování s kauzami“ vrchní státní zastupitelství a nejvyššího státního zástupce. Napadené ustanovení by nebylo protiústavní jen tehdy, pokud by takovou možnost stanovil sám zákon a pokud by nemělo takové rozhodnutí státního zastupitelství - jako součásti moci výkonné a jedné ze stran soudního řízení - vliv na příslušnost soudu pro přípravné řízení. Pokud je zásada zákonné příslušnosti stanovena jako ochrana subjektů např. v přestupkovém řízení, tím spíše to platí o trestním řízenítrestním řízení. Právo na zákonného státního zástupce sice nestanoví Ústava, ale stanoví je zákon. Dodržování tohoto požadavku je dáno i vazbou soudce pro přípravné řízení trestní na příslušné státní zastupitelství. Pokud by taková vazba nebyla, byla by možná zvůle ve změnách příslušnosti v rámci státního zastupitelství. Závěrem navrhovatelé zdůraznili, že ze statistiky uvedené ve vyjádření plyne výrazně narůstající tendence přesouvání věcí mezi lety 2011 až 2013, přičemž nejvyšší státní zástupce vždy všem návrhům „automaticky“ vyhověl. 62. K vyjádření Vrchního státního zastupitelství v Praze navrhovatelé uvedli, že bagatelizuje ústavní požadavek zákonnosti, jestliže podle něj stačí, aby zákon odkázal na vyhlášku, a ta pak může upravit i věci, které nemají v zákoně podklad. Zmocnění pro vydání vyhlášky Ministerstva spravedlnosti obsažené v zákoně totiž nijak nepředpokládá, že vyhláška sama dále zmocní k rozhodování o příslušnosti státních zastupitelství konkrétní funkcionáře, aniž by to předpokládal zákon. Jedním ze základních nedostatků napadené úpravy je absence možnosti přezkumu změny příslušného státního zastupitelství z iniciativy obviněného; proto je nutno vyloučit libovůli formou rozhodování v individuálních případech mimo pravidla obecně určená právním předpisem, a to pouhým předpisem podzákonným. Pokud zákon neumožňuje, aby vrchní státní zastupitelství a nejvyšší státní zástupce měnili příslušnost státního zastupitelství, nemůže tak učinit ani vyhláška, natož pak společenská objednávka či ekonomické důvody. K námitce, že část napadeného ustanovení byla součástí jednacího řádu již před rokem 2014, navrhovatelé uvádějí, že až novelou č. 4/2014 Sb. došlo k posílení a rozšíření možnosti uplatnění protizákonné a neústavní libovůle při změně státního zastupitelství, která je mimo řádnou kontrolu soudní moci. Neústavnost či nezákonnost může být v právním řádu obsažena po delší dobu s tím, že vadné ustanovení není využíváno. Jak ale dokazuje statistika Nejvyššího státního zastupitelství, napadená úprava začala být nadužívána. 63. Z vyjádření České advokátní komory navrhovatelé dovozují, že v něm Česká advokátní komora jen s jinou argumentací uvádí důvody pro zrušení napadených ustanovení, především s odkazem na jejich zneužívání. 64. Konečně navrhovatelé v replice poukazují na nové konkrétní významné trestní věci, v nichž má docházet ke zneužívání napadených ustanovení, kdy „podivné změny příslušnosti trestních kauz mezi Čechami a Moravou přikrývá Nejvyšší státní zastupitelství“, přičemž obhajoba možnost měnit příslušnost státního zastupitelství nemá, čímž je narušena „rovnost zbraní“ před soudem. Závěrem navrhovatelé vyzvali Ústavní soudÚstavní soud, aby „učinil přítrž“ tomu, aby si státní zástupci mohli svým individuálním rozhodnutím bez podkladu v zákoně vybírat soud pro rozhodování o zásazích do práv lidí: „Je správné zrušit pomyslné vlaky mezi Prahou a Ostravou se zastávkou v Olomouci, které vezou vybrané trestní kauzy.“ III. Posouzení návrhu z hlediska § 64 a 67 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů 65. Návrh byl podán podle § 64 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu skupinou 27 poslanců a Ústavní soud má za to, že po formální stránce je v souladu s požadavky zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. 66. Ústavní soudÚstavní soud dále konstatuje, že přes Ministerstvem spravedlnosti zmíněné legislativní práce na novém zákoně o státním zastupitelství (viz shora bod 18) jsou napadená ustanovení jednacího řádu dosud v platnosti, a není tak dán důvod k zastavení řízení podle § 67 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. IV. Posouzení návrhu z hlediska § 68 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb. 67. Dle § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., Ústavní soud v řízení o zrušení právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení posuzuje, zda napadený právní předpis byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. 68. V tomto směru navrhovatelé brojí proti poslední úpravě znění napadených ustanovení provedené novelou č. 4/2014 Sb. s tím, že ji podepsala Mgr. Marie Benešová jakožto ministryně v demisi, ač vláda, která nemá důvěru Poslanecké sněmovny, se má soustředit jen na běžnou a nutnou údržbu státu. 69. Jak si však ve svém vyjádření všímá Ministerstvo spravedlnosti, Ústavní soudÚstavní soud se k této problematice vyslovil ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 6/07 (viz výše). V něm mimo jiné konstatoval, že „institut pověření vlády ,v demisi' prozatímním výkonem jejích funkcí dle čl. 62 písm. d) Ústavy vychází z koncepce nutnosti permanentního působení výkonné moci, kdy v právním státě není žádoucí, aby kterákoliv moc ve státě nebyla po určitou dobu svým vrcholným orgánem vykonávána. Koncept předem omezené pravomoci prozatímní vlády, typicky vyloučením určitých aktů z její pravomoci, v sobě nese riziko, že rigidní - nebo při stanovení mezí relativních (či neurčitých) naopak nejisté - hranice takového omezení ztíží řádné fungování celé moci výkonné, ... není řešením vládní krize přenášení politické kontroly prozatímní exekutivy na Ústavní soudÚstavní soud ... Režim prozatímní vlády klade odpovědnost především na samotnou Poslaneckou sněmovnu, které je tak dán (časový) prostor k vytvoření dostatečné politické většiny pro vyslovení důvěry nové stabilní vládě ... Nositelem ústavně politické odpovědnosti za činnost ministerstva je příslušný ministr, který je v tomto směru kontrolován běžnými prostředky parlamentní demokracie, jako jsou interpelace (čl. 53 odst. 1, 2 Ústavy), citační právo Poslanecké sněmovny a jejích orgánů nebo vyšetřovací komise (čl. 30, čl. 38 odst. 2 Ústavy). Dalším kontrolním mechanismem, kterým je sledována činnost a volán k ústavněprávní odpovědnosti ministr, je i možnost jeho odvolání z funkce. Podle čl. 74 Ústavy tento kontrolní mechanismus přísluší předsedovi vlády (návrh na odvolání ministra) a prezidentovi republiky (odvolání samotné)“. 70. Ústavní soudÚstavní soud v uvedeném nálezu též zdůraznil již od počátku existující restrikce podzákonné normotvorby, kdy „prostřednictvím podmínky zákonného zmocnění (čl. 79 odst. 3 Ústavy) je existence či neexistence takového zmocnění vždy v dispozici zákonodárce. V tomto ohledu - při respektu k vyvažování vztahů mezi mocí výkonnou a zákonodárnou - zde není naléhavá potřeba vyvozovat zvláštní ústavní omezení ministerstva či jiného správního orgánu pro jejich podzákonnou normotvorbu v ústavním pořádku ... Je to výhradně Parlament, který v konkrétní věci shledá nezbytnost, příp. vhodnost vydání podzákonného předpisu pro řádné provedení zákona“. Dle názoru Ústavního souduÚstavního soudu ministerstva a jiné správní úřady ani „nemají přímou existenční vazbu - na rozdíl od vlády - na politickou vůli (důvěru) Poslanecké sněmovny. Ministr je odpovědný vládě, Poslanecké sněmovně toliko zprostředkovaně“. Ústavní soudÚstavní soud tak v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 6/07 uzavřel, že „ústavně zakotvená pravomoc ministerstva k vydávání podzákonných právních předpisů dle čl. 79 odst. 3 Ústavy není ex constitutione zvláštním způsobem omezena - co do rozsahu a obsahu - za situace, kdy je ministerstvo řízeno ministrem, který je členem vlády prozatímně pověřené výkonem jejích funkcí dle čl. 62 písm. d) Ústavy“, byť zároveň zdůraznil, že je nutno důsledně uplatnit „obecné požadavky na delegovanou normotvorbu, která se musí pohybovat toliko v restriktivně interpretovaných mezích obsahu, rozsahu a - zejména - účelu zmocňovací normy“. 71. Pouhá skutečnost, kterou namítají navrhovatelé, že novelu č. 4/2014 Sb. podepsala Mgr. Marie Benešová jakožto ministryně v demisi, tak sama o sobě nemůže být důvodem ke zrušení návrhem napadených ustanovení. V. Znění napadených ustanovení jednacího řádu a související právní úpravy 72. Ustanovení § 18 trestního řádu upravující místní příslušnost soudů v trestním řízení zní: „(1) Řízení koná soud, v jehož obvodu byl trestný čintrestný čin spáchán. (2) Nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje; jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo.“ 73. Ustanovení § 26 trestního řádu upravující příslušnost soudů v přípravném řízení trestním zní: „(1) K provádění úkonů v přípravném řízení je příslušný okresní soud, v jehož obvodě je činný státní zástupce, který podal příslušný návrh. (2) Soud, u něhož státní zástupce podal návrh podle odstavce 1, se stává příslušným k provádění všech úkonů soudu po celé přípravné řízení, pokud nedojde k postoupení věci z důvodu příslušnosti jiného státního zástupce činného mimo obvod tohoto soudu.“ 74. Územní působnost a příslušnost státních zastupitelství upravuje zákon o státním zastupitelství v § 7, který zní: „(1) Sídla státních zastupitelství a obvody jejich územní působnosti se shodují se sídly a obvody soudů. (2) Státní zastupitelství je příslušné k zastupování státu u soudu, u něhož toto státní zastupitelství působí, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.“ 75. Zmocnění k vydání vyhlášky upravuje zákon o státním zastupitelství v § 40, který zní: „(1) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) jednací řád státního zastupitelství, [b) zrušeno], c) postup při výběru právních čekatelů a při jejich přijímání do pracovního poměru, d) obsahovou náplň čekatelské praxe, její organizaci a podrobnosti o závěrečné zkoušce, e) okruh úkonů, které mohou být prováděny právními čekateli. (2) Ministerstvo může vyhláškou stanovit výjimky ohledně sídel a územních obvodů vrchních, krajských a okresních státních zastupitelství, v obvodu vrchního, krajského nebo okresního státního zastupitelství zřídit jeho pobočky nebo zřídit státní zastupitelství s výlučnou působností anebo určit, že věci určitého druhu z obvodu několika státních zastupitelství bude vyřizovat jedno státní zastupitelství.“ 76. Jednací řád obsahuje oddíl nadepsaný „Věcná příslušnost státních zástupců v přípravném řízení trestním“ obsahující ustanovení § 12 až 16. Jejich platné znění je následující (napadená ustanovení jsou zvýrazněna tučně): „§ 12 (1) K výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním je příslušný státní zástupce přidělený ke státnímu zastupitelství, které působí při soudu, jenž by byl příslušný konat ve věci po podání obžaloby řízení v prvním stupni, pokud tato vyhláška nestanoví jinak. Nemůže-li úkon vztahující se k postupu před zahájením trestního stíhání pro jeho neodkladnost provést příslušný státní zástupce, provede jej státní zástupce nepříslušný, který v takovém případě příslušného státního zástupce o provedení úkonu bez zbytečného odkladu vyrozumí a věc mu předá. (2) Nelze-li pro neúplnost skutkových zjištění určit příslušnost státního zástupce k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním v době, kdy policejní orgán sepsal záznam o zahájení úkonů trestního řízenítrestního řízení, doručí se tento záznam státnímu zástupci státního zastupitelství odpovídajícího stupně v sídle policejního orgánu nebo jeho organizační složky. Jde-li o policejní orgán s působností pro území celé České republiky, doručí jej policejní orgán krajskému státnímu zastupitelství v sídle policejního orgánu nebo jeho organizační složky, u něhož je činná osoba, která tento úkon učinila. (3) Není-li touto vyhláškou stanoveno jinak, státní zástupce, jemuž byl doručen záznam o zahájení úkonů trestního řízenítrestního řízení a který se nepovažuje za místně nebo věcně příslušného, učiní veškerá opatření, která nesnesou odkladu, včetně vydání rozhodnutí, jež činí státní zástupce podle trestního řádu při použití operativně pátracích prostředků, která náleží do působnosti státního zastupitelství a ke kterým je oprávněn, tak, aby nedošlo ke zmaření účelu trestního řízenítrestního řízení. Jinak postoupí věc k dalšímu řízení státnímu zastupitelství místně a věcně příslušnému. O postoupení věci současně vyrozumí policejní orgán, jenž mu záznam o zahájení úkonů trestního řízení doručil. § 13 Ve věcech, v nichž přísluší konat vyšetřování nebo zkrácené přípravné řízení státnímu zástupci (§ 10 odst. 2), vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti při postupu před zahájením trestního stíhání státní zástupce, který by byl jinak příslušný konat ve věci vyšetřování nebo zkrácené přípravné řízení, pokud na základě zjištěných skutečností lze tuto příslušnost státního zástupce určit. Vyjde-li najevo skutečnost, že jde o takový trestný čintrestný čin, až v průběhu prověřování skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čintrestný čin, státní zástupce, který v této době vykonává dozor, věc neprodleně předá takovému státnímu zástupci. Ustanovení § 12 odst. 3 se užije obdobně. § 14 Vyšší státní zastupitelství je příslušné k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení ve věci, kterou odňalo bezprostředně nižšímu státnímu zastupitelství, a působí v ní samo. § 15 (1) K výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení ve věcech úmyslných trestných činůtrestných činů a) spáchaných při činnosti bankybanky, investiční společnosti nebo investičního fondu, obchodníka s cennými papírycennými papíry, pojišťovny, zdravotní pojišťovny, penzijního fondu, stavební spořitelny anebo spořitelního a úvěrního družstva, byla-li jimi způsobena škoda nejméně 150 mil. Kč, b) fyzických nebo právnických osob spáchaných v souvislosti s neoprávněným výkonem činnosti subjektů uvedených v písmenu a), byla-li jimi způsobena škoda nejméně 150 mil. Kč, c) jimiž byla způsobena na majetku nebo majetkovém podílu státu škoda nejméně 150 mil. Kč, d) podle hlavy páté nebo šesté zvláštní části trestního zákoníku, jestliže byly spáchány ve prospěch organizované zločinecké skupiny, a dále trestné činytrestné činy zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 trestního zákoníku nebo trestné činytrestné činy přijetí úplatku, podplacení nebo nepřímého úplatkářství podle § 331 až 333 trestního zákoníku, pokud byly spáchány v souvislosti s odhalováním či vyšetřováním trestných činůtrestných činů podle hlavy páté nebo šesté zvláštní části trestního zákoníku, e) jimiž byly dotčeny finanční nebo ekonomické zájmy Evropské unie, pokud jimi byla způsobena škoda nejméně 150 mil. Kč, f) spáchaných proti jednotné evropské měně ve prospěch organizované zločinecké skupiny, členem organizované skupiny, ve značném nebo velkém rozsahu nebo koná-li řízení o trestných činechtrestných činech namířených proti jednotné evropské měně policejní orgán, který plní úkoly zvláštní ústředny podle článku 12 mezinárodní úmluvy o potírání penězokazectví, g) spáchaných v souvislosti s insolvenčním řízeníminsolvenčním řízením, je příslušný státní zástupce vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu je nižší státní zastupitelství, které by bylo jinak ve věci příslušné. (2) K výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení ve věcech trestných činůtrestných činů podílnictví podle § 214 trestního zákoníku, podílnictví z nedbalosti podle § 215 trestního zákoníku, legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 trestního zákoníku a legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti podle § 217 trestního zákoníku je příslušný státní zástupce vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu je nižší státní zastupitelství, které by bylo jinak ve věci příslušné, jestliže zdrojovým trestným činemtrestným činem je některý z trestných činůtrestných činů uvedených v odstavci 1. (3) Vrchní státní zastupitelství je příslušné ve věci některého z trestných činůtrestných činů uvedených v odstavcích 1 a 2 i k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení též ve věcech dalších trestných činůtrestných činů, ohledně nichž je konáno společné řízení, nebude-li věc vyloučena ze společného řízení. Dojde-li k vyloučení věci ze společného řízení a u takové věci dále není příslušnost vrchního státního zastupitelství dána podle odstavce 1 nebo 2, může vrchní státní zastupitelství s předchozím souhlasem nejvyššího státního zástupce rozhodnout o tom, že je příslušné k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení i v této věci, jinak je povinno věc neprodleně postoupit věcně a místně příslušnému státnímu zastupitelství. (4) Vrchní státní zastupitelství může po předchozím souhlasu nejvyššího státního zástupce rozhodnout, že k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení ve věcech trestných činůtrestných činů uvedených v odstavcích 1 až 3 je příslušné nižší státní zastupitelství; jeho příslušnost se určí podle zásad uvedených v § 12, 14 a 16. (5) Vyžaduje-li to závažnost, skutková či právní složitost věci, může vrchní státní zastupitelství s předchozím souhlasem nejvyššího státního zástupce rozhodnout o tom, že je příslušné k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení ve věcech a) uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) a e), i když jimi byla způsobena škoda nižší než 150 mil. Kč, nebo b) pokud na majetku jiného subjektu vznikne škoda alespoň 150 mil. Kč. § 16 (1) Je-li podle předchozích ustanovení dána příslušnost k výkonu dozoru několika státních zástupců, vykonává dozor ten, který je příslušný k výkonu dozoru nad vyšetřováním vedeným proti pachateli trestného činutrestného činu nebo ohledně nejzávažnějšího trestného činutrestného činu; jinak ten, který začal vykonávat dozor nejdříve. (2) K došetření věci vrácené státnímu zástupci soudem, jemuž byla postoupena nebo přikázána, je příslušný státní zástupce, který vykonává dozor v přípravném řízení.“ VI. Posouzení napadených ustanovení z hlediska úpravy příslušnosti státního zastupitelství a) k zákonnému zmocnění pro podzákonnou právní úpravu příslušnosti státních zastupitelství 77. Ústavní soudÚstavní soud se v rámci posuzování důvodnosti podaného návrhu musel nejprve vypořádat s otázkou, zda je vůbec obecně možné, aby příslušnost státního zastupitelství upravoval podzákonný právní předpis, kdy v tomto směru navrhovatelé odkazovali na čl. 2 odst. 3 Ústavy, respektive čl. 2 odst. 2 Listiny, na čl. 79 odst. 1 a 3 a na čl. 80 odst. 2 Ústavy. Dospěl přitom k závěru, že takovýto způsob právní úpravy nelze a priori vyloučit. 78. Ustanovení čl. 2 odst. 3 Ústavy a obdobně čl. 2 odst. 2 Listiny předepisují, že státní moc lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Doktrína z těchto ustanovení ústavního pořádku dovozuje, že orgány veřejné moci „musí bedlivě dodržovat svoje zákonem stanovené kompetence, které nesmí překračovat. Jsou oprávněny jednat pouze tehdy, kdy to zákon výslovně stanoví“ (Šimíček, V. in Bahýľová, L., Filip, J., Molek, P., Podhrázký, M., Suchánek, R., Šimíček, V., Vyhnánek, L. Ústava České republiky, komentář. Praha: Linde, 2010, str. 56). „Jde o obecnou ústavněprávní zásadu, která se promítá do výhrady zákona ve všech případech, kdy jde o zřizování státních orgánů, stanovení jejich organizace a kompetence, jakož i procesněprávních pravidel způsobu jejich jednání, postupu.“ (Grospič, J. in Knapp, V. a kol. Tvorba práva a její současné problémy. Praha: Linde Praha, a. s., 1998, str. 99). „Hmotněprávní, kompetenční i procesní podmínky pro uplatňování státní (veřejné) moci lze upravit jen zákonem.“ (Mikule, V. in Sládeček, V., Mikule, V., Syllová, J. Ústava České republiky, komentář. Praha: C. H. Beck, 2007, str. 22). 79. Právě uvedené ovšem neznamená, že by zákon nemohl provést obecnější, základní úpravu a zmocnit ministerstvo k úpravě konkrétnější (viz posledně citované dílo). Ustanovení čl. 79 odst. 3 Ústavy umožňuje zmocňovacím ustanovením zákona přenést podrobnější úpravu na podzákonný právní předpis (Rychetský, P. in Rychetský, P. a kol. Ústava České republiky, komentář. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2015, str. 17). Jak Ústavní soudÚstavní soud uvedl již ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 105/95 (N 91/6 SbNU 171), nikoli ve všech případech, kdy ústavněprávní normy odkazují na zákon, je vyloučena bližší úprava nižšími normativními akty; tak je tomu jen, když ústavní zákon takovou úpravu vyhrazuje výslovně pouze zákonu. 80. V tomto směru lze najít podobnost i se situací řešenou v zamítavém nálezu ze dne 18. 4. 2001 sp. zn. Pl. ÚS 55/2000 (N 62/22 SbNU 55; 241/2001 Sb.), ve kterém Ústavní soudÚstavní soud posuzoval situaci, kdy prováděcímu předpisu Ministerstva vnitra bylo svěřeno určit, které z obecních úřadů, městských úřadů, případně úřadů městských částí či úřadů městských obvodů budou pověřeny výkonem působnosti na úseku matrik. Tehdejší navrhovatelé přitom odkazovali na čl. 105 Ústavy, podle něhož výkon státní správy lze svěřit orgánům samosprávy jen tehdy, stanoví-li to zákon, a na čl. 100 odst. 1 Ústavy, podle jehož věty druhé zákon stanoví, kdy jsou územní samosprávné celky správními obvody. Domnívali se, že Ústavou tak byl stanoven požadavek, aby svěření věcné i územní působnosti orgánům samosprávy při výkonu státní správy bylo provedeno formou zákona. Ústavní soud však protiústavnost takovéto tehdy napadené úpravy neshledal. 81. Ústavní soudÚstavní soud neshledává případným ani odkaz navrhovatelů na čl. 79 odst. 1 a čl. 80 odst. 2 Ústavy. Jak ve svých vyjádřeních poukazují Ministerstvo spravedlnosti, jednotlivá státní zastupitelství i Česká advokátní komora a jak vyplývá z rozsudků Nejvyššího správního soudu zmiňovaných v těchto vyjádřeních (6 As 58/2004, 2 As 93/2011, 1 As 51/2012) a dalších pramenů (Suchánek, R. in výše citované dílo, str. 944), státní zastupitelství je nutno považovat za orgán výkonné moci sui generis, který nelze podřadit po pojmy „ministerstvo“ nebo „jiný správní úřad“, které užívá čl. 79 odst. 1 a 3 Ústavy. 82. Především však navrhovatelé, na což je rovněž poukazováno v obdržených vyjádřeních, chybně vykládají pojem „působnost“ obsažený v čl. 79 odst. 1 a čl. 80 odst. 2 Ústavy. Jak státní zastupitelství v zaslaných vyjádřeních vysvětlují, věcná působnost je institut hmotného práva a je jí třeba rozumět okruh úkolů, které jsou orgánu veřejné moci stanoveny. Jedná se o právní vyjádření úlohy a postavení státního orgánu v určitých společenských vztazích, kdy v podstatě jde o jemu právem svěřené úlohy a činnosti [nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 24. 4. 1996 sp. zn. I. ÚS 38/95 (N 35/5 SbNU 283)]. Působnost státního zastupitelství je vymezena v části druhé (§ 4 a 5) zákona o státním zastupitelství. Pravomocí jsou pak prostředky svěřené orgánu veřejné moci k realizaci působnosti (podrobnější definice viz např. Mikule, V. in Sládeček, V., Mikule, V., Syllová, J. Ústava České republiky, komentář. Praha: C. H. Beck, 2007, str. 566), respektive samotná realizace veřejné moci v příslušné formě, tj. ve formě normotvorné nebo individuálně rozhodovací [nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 9. 10. 2003 sp. zn. IV. ÚS 150/01 (N 117/31 SbNU 57)]. Příslušností je vymezení rozsahu působnosti v rámci určité soustavy orgánů veřejné moci, tj. mezi jednotlivými státními zastupitelstvími navzájem, a jde tedy o institut procesní. Zpravidla se rozlišuje příslušnost věcná, která typově určuje orgány rozhodující v prvním stupni a orgány povolané rozhodovat o opravných prostředcích, dále příslušnost funkční, jež určuje, který z orgánů určité organizační úrovně je oprávněn rozhodovat, a konečně příslušnost místní, dle níž se určuje, který z více věcně příslušných orgánů má rozhodovat (srov. Madar, Z. a kol. Slovník českého práva. Praha: Linde Praha, a. s., 1995, str. 904 a násl.). Na úrovni zákona upravují materii příslušnosti státních zastupitelství § 7 odst. 2 a § 12a a 12b zákona o státním zastupitelství (srov. ohledně příslušnosti správních orgánů a soudů § 10 až 13 správního řádu, § 13 až 15 daňového řádu, § 9 až 12 občanského soudního řádu, § 7 soudního řádu správního a § 16 až 26 trestního řádu). Nelze tudíž ztotožňovat instituty působnosti a příslušnosti státního zastupitelství (byť na sebe samozřejmě navazují), neboť mají rozdílný obsah a jejich vztah není ani vzájemně podřazující se. Ustanovení čl. 80 odst. 2 Ústavy kromě toho užívá i pojmu „postavení státního zastupitelství“, kterým se ovšem rozumí právní zakotvení státního zastupitelství v systému orgánů veřejné moci se zřetelem na jeho význam, vliv a pozici mezi takovými orgány včetně vztahu k nim. Pojem „příslušnost“ tak není možné podřadit ani pod „postavení“, ani pod „působnost“ ve smyslu čl. 79 odst. 1 a čl. 80 odst. 2 Ústavy. Ústava přitom zřizuje „státní zastupitelství“ (v čísle jednotném) jako (jeden) ústavní orgán (instituci) a o jednotlivých státních zastupitelstvích se vůbec nezmiňuje (viz čl. 80 a 109), přičemž teprve zákonem je tento orgán zřízen jako „soustava úřadů státu“ (§ 1 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 14/2002 Sb.). Proto se také výhrada zákona, stanovená v čl. 80 odst. 2 Ústavy, výslovně vztahuje pouze na „postavení a působnost státního zastupitelství“, tedy na tento ústavní orgán (instituci) v jeho celku, a nikoli též na úpravu příslušnosti jednotlivých „úřadů“ (stupňů v rámci „soustavy“) této instituce, tedy na jednotlivá státní zastupitelství. 83. Zde je zřejmá rozdílnost úpravy v článcích Ústavy zmiňovaných v předchozích odstavcích oproti znění čl. 38 odst. 1 Listiny, které jediné stanoví výhradu zákona, pokud jde o příslušnost. Rozdílnost, která má své opodstatnění, neboť na soudy a soudce, a tím i na právní úpravu jich se týkající je zjevně nutno klást vyšší požadavky než na právní úpravu jiných orgánů veřejné moci. Je třeba vyzdvihnout, že státní zastupitelství samozřejmě plní nepominutelnou úlohu v rámci trestního procesu, nicméně oproti soudcům právo na zákonného státního zástupce Listina nezaručuje. 84. Postavení státního zástupce v trestním řízenítrestním řízení je odlišné od postavení soudce již tím, že má nejudiciální charakter [srovnej nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 28. 6. 2011 sp. zn. Pl. ÚS 17/10 (N 123/61 SbNU 767; 232/2011 Sb.), zejména jeho body 33 a 38]. Státní zastupitelství není orgánem, který stojí nad procesními stranami autoritativně a definitivně rozhoduje o vině a trestu obviněného, ale jakožto strana v řízení před soudem (srovnej § 12 odst. 6 trestního řádu) plní jemu ústavně uloženou povinnost zastupovat v tomto řízení veřejnou žalobu (čl. 80 odst. 1 Ústavy). Je zřejmé, že státní zastupitelství není vybaveno nestranností v takovém slova smyslu, jako je tomu u obecných soudů, a nelze mu kupříkladu upřít oprávnění volit si vlastní procesní a vyšetřovací taktiku [nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 3. 7. 2003 sp. zn. III. ÚS 511/02 (N 105/30 SbNU 471)]. Jakkoliv lze shledat řadu zákonných záruk nezávislosti a nestrannosti státního zástupce a z hlediska subjektivního je možno u státního zástupce dovodit obdobné rysy jako u subjektivně nezávislého soudce, přetrvávají rovněž prvky od soudní moci jej odlišující, jako jsou prvky nadřízenosti či instančního dohledu obsažené v ustanoveních § 11a, 12, 12c, 12d a 12e zákona o státním zastupitelství, která zakotvují např. oprávnění vyššího státního zastupitelství odejmout věc nižšímu státnímu zastupitelství a vyřídit ji samostatně, neřídí-li se jeho pokyny či je nečinné nebo se v jeho postupu vyskytují nedůvodné průtahy, či oprávnění vedoucího státního zástupce vykonávat dohled a dávat pokyny k postupu při vyřizování věcí státním zástupcům působícím u státního zastupitelství, v jehož čele stojí. Současné pojetí postavení státního zastupitelství v trestním řízenítrestním řízení tedy nedovoluje konstruovat princip nezávislosti státního zástupce v kvalitě srovnatelné s principem nezávislosti soudce a právo na zákonného státního zástupce ve smyslu přidělení věci státnímu zástupci určenému podle stejně striktních pravidel, jak je tomu u rozdělování napadlých věcí mezi soudce (podobně usnesení Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3627/12, k postavení veřejné žaloby i veřejných žalobců srov. Fenyk J. Veřejná žaloba, Díl I. Historie, současnost a možný vývoj veřejné žaloby. Edice Příručky MSP ČR, 2001, svazek č. 62, str. 149-159). 85. Z uvedených důvodů Ústavní soudÚstavní soud shledává ústavně souladnou argumentaci Ministerstva spravedlnosti, státních zastupitelství a České advokátní komory, že nelze a priori vyloučit existenci právní úpravy provádějící úpravu příslušnosti státních zastupitelství v podrobnostech až na úrovni podzákonného právního předpisu. 86. Ústavní soudÚstavní soud ústavnost napadených ustanovení o příslušnosti státních zastupitelství dále zvažoval i z hlediska formulace zákonného zmocnění obsaženého v § 40 zákona o státním zastupitelství, na jehož základě byl jednací řád vydán, přičemž Ústavní soudÚstavní soud ani v této souvislosti neshledal porušení ústavního pořádku. 87. Ustanovení čl. 79 odst. 3 Ústavy umožňuje ministerstvům vydávat podzákonné předpisy, ovšem toliko na základě zákona obsahujícího příslušné výslovné zákonné zmocnění a jen v rámci vytčených zákonných mezí. Zákon obsahující zmocnění k vydání právního předpisu podle čl. 79 odst. 3 Ústavy musí současně obsahovat i limity (meze) takového zmocnění (Rychetský, P. výše citované dílo, tamtéž). Jak Ústavní soudÚstavní soud uvedl např. ve svém nálezu ze dne 15. 9. 2015 sp. zn. Pl. ÚS 13/14 (297/2015 Sb.), pravomoc ministerstev vydávat právní předpisy k provedení zákona je „podmíněna existencí výslovného zákonného zmocnění a jeho mezemi, přičemž dle judikatury Ústavního souduÚstavního soudu je dané ustanovení třeba vykládat restriktivně v tom smyslu, že toto zmocnění musí být konkrétní, jednoznačné a jasné [srov. nález ze dne 21. 6. 2000 sp. zn. Pl. ÚS 3/2000 (N 93/18 SbNU 287; 231/2000 Sb.)]. Pakliže tomu tak je, Ústavní soud zkoumá, zda byl podzákonný právní předpis vydán státním orgánem k tomu oprávněným a v mezích jeho kompetence, tedy zda se při výkonu této pravomoci pohyboval v mezích a na základě zákona (secundum et intra legem), a nikoliv mimo zákon (preater legem)“. Zjednodušeně řečeno, „jde o to, aby v případě, kdy má být podle zákona X, tento předpis nestanovil, že má být Y, ale že má být X1, X2, X3. Ze zmocňovacího ustanovení musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard. Ani v takovém případě však podzákonný právní předpis nesmí zasahovat do věcí vyhrazených k regulaci toliko zákonem (tzv. výhrada zákona)“ [obdobně viz též nález ze dne 18. 8. 2004 sp. zn. Pl. ÚS 7/03 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.) či nález ze dne 22. 10. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 19/13 (N 178/71 SbNU 105; 396/2013 Sb.)]. 88. Jednací řád byl Ministerstvem spravedlnosti vydán s odkazem na zmocňovací ustanovení obsažené v § 40 zákona o státním zastupitelství. Při rozboru uvedeného zmocňovacího ustanovení na jeho jednotlivé elementy je zřejmé, že Ministerstvo spravedlnosti je jím (kromě záležitostí týkajících se právních čekatelů, které lze v kontextu projednávané věci pominout) zmocněno k následujícímu: a) stanovení jednacího řádu státních zastupitelství, b) stanovení výjimek ohledně sídel a územních obvodů státních zastupitelství, c) zřízení poboček státních zastupitelství, d) zřízení státního zastupitelství s výlučnou působností, a e) určení, že věci určitého druhu z obvodu několika státních zastupitelství bude vyřizovat jedno státní zastupitelství. 89. Možnost vymezit příslušnost státního zastupitelství prováděcím právním předpisem plyne podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu ze dvou shora uvedených elementů zmocňovacího ustanovení § 40 zákona o státním zastupitelství, uvedených pod písmeny d) a e). 90. V prvním případě jde o zmocnění Ministerstva spravedlnosti ve vyhlášce určit, že věci určitého druhu z obvodu několika státních zastupitelství bude vyřizovat jedno státní zastupitelství (§ 40 odst. 2 zákona o státním zastupitelství). Uvedené je ve své podstatě zmocněním ke stanovení příslušnosti, neboť je to právě určení příslušnosti, které slouží k vyřešení otázky, které konkrétní státní zastupitelství z organizační struktury státního zastupitelství je povoláno k vyřízení určité věci (srov. Skulová, S. a kol. Správní právo procesní. 2. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2012, s. 73). Podle toho, jak je uvedené zmocnění formulováno, nemusí být státní zastupitelství, které bude vyřizovat věci určitého druhu z obvodu několika státních zastupitelství, státním zastupitelstvím stejného stupně jako státní zastupitelství, z jejichž obvodů má věci vyřizovat. Formulaci předmětného zákonného zmocnění pak plně odpovídá i znění § 15 jednacího řádu, kde je příslušnost (státního zástupce) vrchního státního zastupitelství vždy vázána na příslušnost nižšího státního zastupitelství v jeho obvodu, které by jinak (podle obecné úpravy věcné a místní příslušnosti) bylo ve věci příslušné. 91. Ve druhém případě lze souhlasit s názorem Ministerstva spravedlnosti obsaženým v jeho vyjádření k ústavní stížnosti, podle kterého výslovné zmocnění ministerstva ke zřízení státního zastupitelství s výlučnou působností (srov. § 40 odst. 2 zákona o státním zastupitelství) v sobě zahrnuje rovněž zmocnění stanovit vyhláškou (jednacím řádem) věcnou či místní příslušnost takového státního zastupitelství (v přípravném řízení). Ačkoliv instituty působnosti a příslušnosti nelze, jak bylo shora uvedeno, ztotožňovat, neboť mají rozdílný obsah a jejich vztah není ani vzájemně podřazující se, vymezení příslušnosti je nutno chápat jako condicio sine qua non pro výkon činnosti výlučně působícího státního zastupitelství v přípravném řízení, k jehož zřízení dané ustanovení zmocňuje výslovně. Zřízení státního zastupitelství s výlučnou působnosti je tak nevyhnutelně spojeno, pokud by tak již neplynulo z obecné právní úpravy, s vymezením jeho příslušnosti, které se proto stává odůvodněnou součástí prováděcího předpisu vydaného na základě takového zmocnění. 92. S ohledem na shora uvedené proto Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že z dikce předmětných částí zmocnění obsaženého v § 40 odst. 2 zákona o státním zastupitelství je zjevná vůle zákonodárce upravit vyhláškou Ministerstva spravedlnosti rovněž příslušnost státního zastupitelství v přípravném řízení, byť tak není stanoveno v tomto zmocnění explicitně, čímž je posuzovaný požadavek na podzákonnou normotvorbu - existence zjevné vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard [viz nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 14. 2. 2001 sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 (N 30/21 SbNU 261, 270; 96/2001 Sb.)] - v daném případě naplněn. b) k dalším námitkám navrhovatelů proti napadené platné úpravě 93. Ústavní soudÚstavní soud se dále zabýval napadenou úpravou s ohledem na další námitky navrhovatelů. Prvou námitkou je ta, že napadená ustanovení umožňují změnu příslušnosti dozorového státního zastupitelství spolurozhodnutím vrchního státního zastupitelství a nejvyššího státního zástupce, vzhledem k čemuž vlastně tato příslušnost není určena žádným normativním právním aktem, ale individuálním rozhodnutím. 94. Ústavní soudÚstavní soud se však nedomnívá, že možnost takového rozhodování by odporovala ústavnímu pořádku. Jak vysvětlilo ve svém vyjádření Ministerstvo spravedlnosti, jelikož rozhodnutí vydávaná na základě napadených ustanovení nejsou normativními právními akty, nýbrž právními akty individuálními, které pojmově představují aplikaci normy v konkrétním případě, nikoliv tvorbu nové normy, platí, že takováto právní konstrukce není v rozporu se zákazem terciární normotvorby. 95. Změny v příslušnosti orgánů veřejné moci, o kterých je rozhodováno individuálními rozhodnutími, přitom nejsou právnímu řádu obecně nijak neznámé, a to jak pokud jde o státní zastupitelství (§ 12d odst. 2 zákona o státním zastupitelství), tak soudy (§ 25 trestního řádu). 96. Rovněž při srovnání se zahraničními právními úpravami se nejeví možnost určitých změn v příslušnosti státního zastupitelství dle rozhodnutí některého z vyšších stupňů jeho soustavy nijak neobvyklá. 97. Například v Polsku je příslušnost státních zastupitelství, obdobně jako v České republice, upravena podzákonným předpisem, konkrétně nařízením ministra spravedlnosti ze dne 11. září 2014 o vnitřním řádu obecných jednotek státního zastupitelství (Regulamin wewnętrznego urzędowania powszechnych jednostek organizacyjnych prokuratury). V jeho § 58 odst. 1 je nejprve obecně stanoveno, že místní příslušnost státních zastupitelství se v přípravném řízení řídí místní příslušností soudů, odstavec 5 však umožňuje vedoucímu státnímu zástupci rozhodnout o změně v příslušnosti státního zastupitelství nižšího stupně („W szczególnie uzasadnionych przypadkach, ze względu na dobro prowadzonego postępowania, kierownik jednostki wyższego stopnia może, w drodze postanowienia, przekazać sprawę do prowadzenia lub nadzoru innej podległej jednostce niż jednostka właściwa w myśl ust. 1.“). 98. V Rakousku § 21 odst. 2 trestního řádu (Strafprozeßordnung) stanoví, že státní zástupce vrchního státního zastupitelství je oprávněn se zúčastnit jakéhokoliv řízení v jeho oblasti působnosti; v jednotlivých případech může úkoly a pravomoci (oprávnění) v případě jemu podřízeného státního zastupitelství převzít. 99. V případě Slovenska umožňuje zákon č. 153/2001 Z. z., o prokuratúre, v ustanovení § 51 generálnímu prokurátorovi a v rozsahu jeho působnosti krajskému prokurátorovi v jednotlivé věci určit výjimky z ustanovení § 46 až 50, tedy prakticky ze všech ustanovení upravujících příslušnost prokuratur. 100. V Německu právo i povinnost dohledu nad činností a postupem státních zástupců přísluší vedoucímu generálnímu státnímu zástupci, který v této souvislosti disponuje oprávněním ukládat závazné pokyny pro vyřízení kterékoliv věci, včetně práva odejmout určitou věc jakémukoliv státnímu zastupitelství v jeho obvodu a přidělit ji jinému státnímu zástupci, nebo ji dokonce vyřídit sám [§ 145 spolkového zákona o organizaci soudnictví (Gerichtsverfassungsgesetz)]. 101. Je zjevné, že uvedené srovnání nesvědčí ve prospěch názoru, že by státní zastupitelství nemohla činit individuální rozhodnutí o změně příslušnosti. Spíše naopak se zdá, že napadená úprava v jednacím řádu patří ve srovnání s jinými úpravami změn příslušnosti v českém právním řádu, jakož i ve výše provedeném mezinárodním srovnání mezi ty přísnější, když kupříkladu předmětné rozhodnutí o příslušnosti nemůže učinit vrchní státní zastupitelství samo, ale musí být navíc dán i souhlas nejvyššího státního zástupce. 102. Druhou námitkou, kterou navrhovatelé vznesli, je ta, že nejsou dány jasné limity pro předmětná rozhodnutí, a je tak dán prostor pro libovůli. Ani zde však jejich kritiku neshledává Ústavní soudÚstavní soud případnou. 103. V prvé řadě je nutno znovu připomenout, že státní zastupitelství není orgánem, který by stál nad procesními stranami a rozhodoval o vině a trestu obviněného. Jak již bylo popsáno výše, jeho postavení je odlišné, a logicky je tak odlišná i míra přísnosti, s jakou je nutno pohlížet na rigidnost a detailnost úpravy jeho příslušnosti oproti požadavkům na úpravu příslušnosti soudů. Intenzita nezbytnosti zabránit libovůli v otázce příslušnosti státních zastupitelství je bezpochyby menší než v případě soudů a soudců. V případě státních zastupitelství je v tomto směru zjevně přípustná větší flexibilita. 104. Ani bližší pohled na napadená ustanovení pak obavy z libovůle při jejich aplikaci nevyvolává. V případě § 15 odst. 3 věty druhé jednacího řádu je nutno upozornit, že toto ustanovení je aplikovatelné jen za situace, dojde-li k vyloučení věci ze společného řízení a u takové věci by již přestala být dána příslušnost vrchního státního zastupitelství podle § 15 odst. 1 nebo 2 jednacího řádu. Touto spojitostí s vyloučením ze společného řízení je prostor, ve kterém může být rozhodnutí o příslušnosti vydáno, poměrně úzce vymezen. Potřeba ponechání výkonu dozoru u vrchního státního zastupitelství, jehož státní zástupce má již příslušný případ nastudován, je přitom v těchto případech zcela nasnadě a nejenže nevzbuzuje pochybnosti o korektnosti svého účelu, nýbrž naopak jde o nástroj nanejvýš rozumný, přispívající k rychlosti řízení, a tím i k ochraně práva obviněných na projednání věci bez zbytečných průtahů, respektive v přiměřené lhůtě, zaručeného v čl. 38 odst. 2 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. 105. Rovněž napadená úprava v § 15 odst. 5 jednacího řádu sleduje bezpochyby racionální účel. Zároveň stanoví určitá kritéria (závažnost, skutková či právní složitost věci), kterými se má rozhodování řídit. Možnost atrakce je taktéž pevně ohraničena tím, že k ní může vrchní státní zastupitelství přistoupit pouze a) ve věcech úmyslných trestných činůtrestných činů 1\\. spáchaných při činnosti bankybanky, investiční společnosti nebo investičního fondu, obchodníka s cennými papírycennými papíry, pojišťovny, zdravotní pojišťovny, penzijního fondu, stavební spořitelny anebo spořitelního a úvěrního družstva, nebo 2. fyzických nebo právnických osob spáchaných v souvislosti s neoprávněným výkonem činnosti vyjmenovaných subjektů, nebo 3. jimiž byla způsobena škoda na majetku nebo majetkovém podílu státu, nebo 4. jimiž byly dotčeny finanční nebo ekonomické zájmy Evropské unie, anebo b) pokud na majetku jiného subjektu vznikne škoda alespoň 150 mil. Kč. 106. Na základě uvedeného si nelze nepovšimnout, že navrhovateli napadená úprava obsahuje zřejmější kritéria a užší meze pro rozhodování o příslušnosti než kupříkladu § 25 trestního řádu, který umožňuje změnit příslušnost soudu v jakékoliv věci a jako předpoklad pro takové rozhodnutí pouze stanoví, že tak může být učiněno z „důležitého důvodu“. To za situace, kdy § 25 trestního řádu upravuje možnost změny příslušnosti soudu, na což by, jak je shora vysvětleno, měly být vztaženy přísnější standardy než v případě státních zastupitelství. Rovněž se zřetelem k výše provedenému mezinárodnímu srovnání je vidno, že napadená právní úprava patří spíše k těm restriktivnějším. 107. Ani potud tak Ústavní soudÚstavní soud neshledal argumenty navrhovatelů důvodnými. VII. Posouzení napadených ustanovení z hlediska úpravy příslušnosti soudu 108. V dalším kroku se Ústavní soudÚstavní soud zabýval napadenými ustanoveními, pokud jde o jejich propojenost s právní úpravou příslušnosti soudu. Dospěl přitom k závěru, že ani v tomto směru nejsou dány důvody, pro které by bylo nutno podanému návrhu vyhovět. 109. Dle čl. 38 odst. 1 Listiny platí, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, přičemž příslušnost soudu i soudce stanoví zákon. Toto ustanovení patří mezi ta, kterými ústavodárce rozhraničuje rozdělení moci mezi moc zákonodárnou a výkonnou. Stanoví se výhrada zákona, dle které je předmětnou věc možno upravit toliko zákonem, a normotvorná pravomoc tak nemůže náležet vládě, ministerstvu ani jinému orgánu. Ani zákonodárci není dovoleno, aby zákonem vytvořil zmocnění, kterým by to těmto orgánům umožnil. Principu dělby moci naopak odpovídá, že ústavní rozhraničení pravomoci stanoví limity jak orgánům moci výkonné, tak moci zákonodárné. Z pojmu právního státu, jenž nachází své ústavní zakotvení v čl. 1 odst. 1 Ústavy, vyplývá princip, že ani zákonodárce, ani exekutiva nemohou s formami práva, respektive prameny práva, nakládat libovolně, nýbrž se musí řídit hledisky ústavodárce. Ústavní soudÚstavní soud přitom v minulosti již vyložil, že nelze připustit, aby se sféra ochrany základních práv a svobod dostala pod pravomoc moci výkonné, která k tomu není oprávněna [viz nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 23. 7. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 13/12 (N 126/70 SbNU 147; 259/2013 Sb.)]. Jestliže ústavodárce svěřil kompetenci k vymezení příslušnosti soudu i soudce výhradně zákonu, vyloučil tím sekundární úpravu, a to i kdyby třeba byla ze všech ostatních hledisek možná, ba i žádoucí. 110. Jak je zřejmé z rekapitulace právní úpravy uvedené výše, trestní řád na jednu stranu zakotvuje jasná pravidla místní příslušnosti soudu ve svém ustanovení § 18, jinak tomu však je v případě příslušnosti soudu k úkonům v přípravném řízení. Ustanovení § 26 trestního řádu totiž sice stanoví, že příslušný je soud okresní, z hlediska místní příslušnosti však v podstatě odkazuje na příslušnost státního zastupitelství, respektive státního zástupce („v jehož obvodě je činný státní zástupce, který podal příslušný návrh“). 111. Jak uvažuje ve svém vyjádření Nejvyšší soud, pokud právní konstrukce činí místní příslušnost soudu v přípravném řízení závislou na tom, které státní zastupitelství v přípravném řízení vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti, je třeba trvat na tom, aby právní úprava činnosti státního zastupitelství nebránila naplnění čl. 38 odst. 1 Listiny. 112. Ačkoliv je podstatná část úpravy příslušnosti státního zastupitelství vtělena do jednacího řádu, jakožto podzákonného právního předpisu, není dán důvod k derogaci napadených ustanovení - jak je dále vysvětleno - ani pro jejich rozpor s čl. 38 odst. 1 Listiny. Ústavní soudÚstavní soud dlouhodobě v případě řízení o kontrole právních předpisů zdůrazňuje zásadu přednosti ústavně konformního výkladu právního předpisu nebo jeho jednotlivého ustanovení před jeho derogaci s tím, že je povinností všech orgánů veřejné moci interpretovat a aplikovat právo se zřetelem na požadavek ochrany základních práv a svobod (čl. 1 odst. 1 a čl. 4 Ústavy). Ústavní soudÚstavní soud proto posoudil, zda lze napadenou právní úpravu vyložit ústavně konformním způsobem tak, aby vyhovovala požadavkům garantovaným čl. 38 odst. 1 Listiny. Dospěl přitom k závěru, že prostor pro ústavně konformní interpretaci napadených ustanovení je v tomto zkoumaném případě dán. 113. Ústavní soudÚstavní soud připomíná, že nyní posuzovaná věc se týká případů, kdy je státní zástupce výlučným kontrolním orgánem ve vztahu k policejnímu orgánu v rámci výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení ve smyslu § 174 trestního řádu. Naopak v případech, kdy státní zástupce vystupuje v rámci přípravného řízení jako strana v řízení před soudem ve smyslu § 12 odst. 6 trestního řádu a je nadán návrhovými oprávněními vůči soudu (zejména ve vztahu k provádění zajišťovacích úkonů podle hlavy čtvrté trestního řádu, včetně návrhů na vzetí do vazby), se napadená právní úprava jednacího řádu neaplikuje, neboť se vztahuje toliko k výkonu shora uvedeného dozoru. V případech těchto návrhových oprávnění státních zástupců se tak určení příslušnosti soudu řídí obecnou úpravou v trestním řádu. 114. Zákonná právní úprava příslušnosti soudu k úkonům v přípravném řízení v § 26 trestního řádu je lex specialis k obecným ustanovením trestního řádu o věcné i místní příslušnosti soudů (viz Šámal, P. a kol. Trestní řád, Komentář. 7. vydání, Praha: C. H. Beck, 2013, s. 342). V § 26 trestního řádu je pevně stanovena věcná příslušnost okresního soudu, avšak místní příslušnost se odvíjí od skutečnosti, že v obvodu daného okresního soudu je činný státní zástupce, který podal příslušný návrh. 115. V případě, že příslušný návrh podává státní zástupce okresního státního zastupitelství, tedy státního zastupitelství působícího v obvodu jediného okresního soudu, je místní příslušnost okresního soudu přímo založena zákonnou právní úpravou § 18 trestního řádu, neboť z tam stanovené obecné místní příslušnosti soudu se odvozuje místní příslušnost okresního státního zastupitelství oprávněného k podání příslušného návrhu (§ 7 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve spojení s § 12 a násl. jednacího řádu). V uvedeném případě proto není prostor pro úvahy o porušení čl. 38 odst. 1 Listiny. 116. V případě, že příslušný návrh podává státní zástupce krajského státního zastupitelství nebo vrchního státního zastupitelství, je však situace odlišná, neboť jde o státní zastupitelství působící v obvodu více okresních soudů. Zvláštní úprava příslušnosti podle § 26 trestního řádu přitom v takovém případě nevede k určení jediného místně příslušného okresního soudu, tak jako v případě okresního státního zastupitelství uvedeném v předchozím odstavci. V rozporu s čl. 38 odst. 1 Listiny by byl takový výklad § 26 trestního řádu, podle kterého by bylo ponecháno na úvaze státnímu zástupci krajského nebo vrchního státního zastupitelství, jaký z okresních soudů v jeho obvodu zvolí, respektive ke kterému z nich příslušný návrh podá. Jak Ústavní soudÚstavní soud konstatoval ve své předchozí judikatuře v souvislosti s § 146a odst. 2 trestního řádu, „každé procesní ustanovení je ... nutné vykládat tak, aby nedávalo orgánům veřejné moci prostor pro libovůli a chránilo předvídatelnost výkonu státní moci jako důležitý prvek výše zmíněného principu právní jistoty. Již z toho důvodu se Ústavnímu souduÚstavnímu soudu jeví namístě takový výklad daného ustanovení, který neumožní dozorujícímu státnímu zástupci vybrat pro rozhodování o stížnosti v zásadě libovolný soud, který se nachází na území obvodu jeho působnosti“ (nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 15. 9. 2015 sp. zn. III. ÚS 1518/15; dostupný na http://nalus.usoud.cz). 117. Ústavně konformním výkladem § 26 trestního řádu, souladným s čl. 38 odst. 1 Listiny, je proto nutno dospět k takovému závěru, že pokud příslušný návrh podává státní zástupce krajského nebo vrchního státního zastupitelství, je třeba aplikovat rovněž obecnou úpravu místní příslušnosti soudů v trestním řádu a místní příslušnost okresního soudu určit podle kritérií stanovených v § 18 trestního řádu, tj. z množiny okresních soudů, v jejichž obvodech krajské nebo vrchní státní zastupitelství působí, zvolit ten, jehož místní příslušnost těmto kritériím odpovídá. Ustanoveními § 15 odst. 3 věty druhé a odst. 5 vyhlášky č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů, tedy napadenými ustanoveními není (a nemůže být) dotčena věcná a místní příslušnost soudů podle trestního řádu; návrhy státních zástupců krajských státních zastupitelství a vrchních státních zastupitelství v přípravném řízení musí v souladu s čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod směřovat vůči okresnímu soudu příslušnému podle § 18 trestního řádu. 118. Uvedený výklad právní úpravy místní příslušnosti okresního soudu k úkonům v přípravném řízení se nedostává do rozporu s právem na zákonného soudce, neboť místní příslušnost okresního soudu je vždy určena zákonem, a to bez ohledu na to, zda příslušný návrh podává státní zástupce okresního, krajského nebo vrchního státního zastupitelství. Ústavní soudÚstavní soud v této souvislosti zdůrazňuje, že podle čl. 95 odst. 1 Ústavy je soudce při rozhodování vázán zákonem (a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu); je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem (nebo s takovou mezinárodní smlouvou). Obecné soudy jsou proto povinny vycházet při určení své místní příslušnosti ze zákona, a postupovat tedy v souladu se shora uvedeným ústavně konformním výkladem, a naopak není jejich povinností v těchto případech aplikovat jednací řád, pokud by na jeho základě měla být určena místní příslušnost soudu v rozporu se zákonem, respektive s čl. 38 odst. 1 Listiny. Pokud jde o státní zastupitelství, to je povinno shora uvedený ústavněprávní výklad Ústavního souduÚstavního soudu respektovat s ohledem na čl. 89 odst. 2 Ústavy. VIII. Závěr 119. Ústavní soudÚstavní soud, i s ohledem na výše uvedený ústavně konformní výklad, neshledal, že by napadená ustanovení představovala porušení ústavního pořádku opravňující Ústavní soudÚstavní soud k využití derogační pravomoci, která mu přísluší. Na základě důvodů vyložených v částech VI a VII Ústavní soudÚstavní soud proto návrh skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na zrušení § 15 odst. 3 věty druhé a odst. 5 vyhlášky č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů, zamítl (§ 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). 120. Ústavní soudÚstavní soud v souvislosti s právním názorem vyjádřeným v odůvodnění rozhodnutí v projednávané věci připomíná, že jím provedený ústavně konformní výklad napadených ustanovení předmětné vyhlášky nemá (srov. § 71 zákona o Ústavním soudu a contrario) bez dalšího dopad na následné hodnocení trestních řízenítrestních řízení, v nichž byla napadená ustanovení aplikována. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišné stanovisko podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Jan Musil, Vladimír Sládeček a Radovan Suchánek.
Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 200/2016 Sb.	Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 200/2016 Sb. Sdělení Energetického regulačního úřadu o celkovém počtu odběrných míst zákazníků odebírajících elektřinu a o celkovém množství plynu spotřebovaném v České republice v roce 2015 Vyhlášeno 22. 6. 2016, částka 75/2016 200 SDĚLENÍ Energetického regulačního úřadu ze dne 9. června 2016 o celkovém počtu odběrných míst zákazníků odebírajících elektřinu a o celkovém množství plynu spotřebovaném v České republice v roce 2015 Energetický regulační úřad v souladu s § 17d odst. 5 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, uveřejňuje pro účely stanovení roční výše zvláštního poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu podle údajů ke dni 31. prosince 2015 předaných provozovateli soustav operátorovi trhu v České republice celkový počet odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků odebírajících elektřinu, a celkovou spotřebu plynuplynu v České republice v roce 2015: 1. Celkový počet odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků odebírajících elektřinu ke dni 31. prosince 2015 činil 5 935 503. 2. Celková spotřeba plynuplynu v České republice v roce 2015 činila 80 890 931,494 MWh. Předsedkyně: Ing. Vitásková v. r.
Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 199/2016 Sb.	Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 199/2016 Sb. Sdělení Energetického regulačního úřadu o vydání cenového rozhodnutí Vyhlášeno 22. 6. 2016, částka 75/2016 199 SDĚLENÍ Energetického regulačního úřadu ze dne 9. června 2016 o vydání cenového rozhodnutí Energetický regulační úřad v souladu s § 10 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že podle § 17 odst. 6 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, vydal cenové rozhodnutí č. 2/2016 ze dne 1. června 2016, kterým se mění cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 6/2015 ze dne 25. listopadu 2015 o regulovaných cenáchcenách souvisejících s dodávkou plynuplynu ve znění cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 1/2016 ze dne 29. února 2016. Podle § 17 odst. 9 energetického zákona uveřejnil Energetický regulační úřad cenové rozhodnutí č. 2/2016 v Energetickém regulačním věstníku ze dne 1. června 2016, v částce 5. Uvedeným dnem uveřejnění nabylo cenové rozhodnutí platnosti. Účinnosti nabývá výše uvedené cenové rozhodnutí dnem 1. července 2016. Předsedkyně: Ing. Vitásková v. r.
Vyhláška č. 198/2016 Sb.	Vyhláška č. 198/2016 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 347/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o finančních konglomerátech, ve znění vyhlášky č. 250/2013 Sb. Vyhlášeno 22. 6. 2016, datum účinnosti 1. 8. 2016, částka 75/2016 * Čl. I - Vyhláška č. 347/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o finančních konglomerátech, ve znění vyhlášky č. 250/2013 Sb. se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 8. 2016 198 VYHLÁŠKA ze dne 3. června 2016, kterou se mění vyhláška č. 347/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o finančních konglomerátech, ve znění vyhlášky č. 250/2013 Sb. Česká národní banka stanoví podle § 34 zákona č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), ve znění zákona č. 57/2006 Sb. a zákona č. 228/2013 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 347/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o finančních konglomerátech, ve znění vyhlášky č. 250/2013 Sb. se mění takto: 1. V úvodní větě se slova „institucemi elektronických peněz,“ zrušují. 2. § 1 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1 a 13 zní: „§ 1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie13) a upravuje a) kritéria pro nezahrnutí osob do výpočtu doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti a lhůty pro sestavování hlášení o doplňkovém požadavku kapitálové přiměřenosti, b) podklady pro posouzení důvěryhodnosti a způsobilosti osob ve vedení smíšené finanční holdingové osoby, c) strukturu a lhůty předávání informací pro účely doplňkového dohledu, d) způsob, strukturu a lhůty uveřejňování informací o finančním konglomerátu. 1) Články 6 až 9 a přílohy I a II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu a o změně směrnice Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU a 2011/89/EU. 13) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 342/2014 ze dne 21. ledna 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro používání metod výpočtu požadavků na kapitálovou přiměřenost u finančních konglomerátů. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2303 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES, pokud jde o regulační technické normy upřesňující definice a koordinující doplňkový dozor nad koncentrací rizik a transakcemi uvnitř skupiny.“. 3. § 2 včetně nadpisu zní: „§ 2 Povinná osoba Pro účely této vyhlášky se rozumí povinnou osobou osoba, která je podle § 25 odst. 1 a 2 zákona povinna sdělovat koordinátorovi informace potřebné pro provádění doplňkového dohledu nad dodržováním doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti, koncentrace rizik, operacemi v rámci skupiny a nad dodržováním doplňkových požadavků na vnitřní řídicí a kontrolní systém včetně systému řízení rizik.“. 4. V části druhé se označení hlavy I včetně nadpisu zrušuje. 5. § 3 zní: „§ 3 Povinná osoba provádí výpočet doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti a sestavuje hlášení o doplňkovém požadavku kapitálové přiměřenosti alespoň čtyřikrát ročně, a to vždy k 31. březnu, k 30. červnu, k 30. září a k 31. prosinci kalendářního roku. Výpočet doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti se provádí podle pravidel stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím používání metod výpočtu požadavků na kapitálovou přiměřenost u finančních konglomerátů13).“. 6. § 5 až 7 se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 7 až 9 zrušují. 7. V části druhé se hlavy II a III včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 10 zrušují. 8. V § 16 odstavec 2 zní: „(2) Způsob podávání hlášení podle odstavce 1 písm. a) a b) dohodne povinná osoba předem s koordinátorem. Způsob podávání hlášení podle odstavce 1 písm. c) a d) je upraven přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím technické normy v oblasti koncentrací rizik a operací v rámci skupiny13).“. 9. § 19 a 20 se včetně nadpisů zrušují. 10. Přílohy č. 4 a 5 se zrušují. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2016. Guvernér: v z. prof. PhDr. Ing. Tomšík, Ph.D., v. r. viceguvernér

Subsets and Splits

No community queries yet

The top public SQL queries from the community will appear here once available.