Datasets:
roslein
/
Czech_LEX

Dataset card Data Studio Files
xet
Community
law_id
stringlengths
11
2.15k
law_text
stringlengths
14
1.92M
Vyhláška č. 184/2015 Sb.
Vyhláška č. 184/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 65/2015 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 27. 7. 2015, datum účinnosti 27. 7. 2015, částka 75/2015 * Čl. I - V článku IV vyhlášky č. 65/2015 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění vyhlášky č. 83/2000 Sb., vyhlášky č. 186/2005 Sb., vyhlášky č. 6/2006 Sb., vyhl * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 27. 7. 2015 184 VYHLÁŠKA ze dne 21. července 2015, kterou se mění vyhláška č. 65/2015 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo dopravy stanoví podle § 52 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 118/2004 Sb., zákona č. 309/2008 Sb. a zákona č. 187/2014 Sb., k provedení § 9 odst. 6, § 10 odst. 2 písm. a), § 10 odst. 3, § 10 odst. 6, § 10 odst. 9, § 14 odst. 7, § 17 odst. 1, § 17 odst. 3, § 18 odst. 3, § 19 odst. 3, § 20 odst. 1, § 21 a § 24 odst. 4 tohoto zákona: Čl. I V článku IV vyhlášky č. 65/2015 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění vyhlášky č. 83/2000 Sb., vyhlášky č. 186/2005 Sb., vyhlášky č. 6/2006 Sb., vyhlášky č. 38/2006 Sb., vyhlášky č. 173/2009 Sb., vyhlášky č. 388/2009 Sb., vyhlášky č. 38/2010 Sb. a vyhlášky č. 28/2014 Sb., se slova „1. srpna 2015“ nahrazují slovy „1. ledna 2016“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: Ing. Ťok v. r.
Vyhláška č. 183/2015 Sb.
Vyhláška č. 183/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 376/2006 Sb., o systému bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy a postupech při vzniku mimořádných událostí na dráhách, ve znění vyhlášky č. 248/2010 Sb. Vyhlášeno 27. 7. 2015, datum účinnosti 30. 7. 2015, částka 75/2015 * Čl. I - Vyhláška č. 376/2006 Sb., o systému bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy a postupech při vzniku mimořádných událostí na dráhách, ve znění vyhlášky č. 248/2010 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 30. 7. 2015 183 VYHLÁŠKA ze dne 16. července 2015, kterou se mění vyhláška č. 376/2006 Sb., o systému bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy a postupech při vzniku mimořádných událostí na dráhách, ve znění vyhlášky č. 248/2010 Sb. Ministerstvo dopravy stanoví podle § 66 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., zákona č. 103/2004 Sb. zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 194/2010 Sb. a zákona č. 134/2011 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 376/2006 Sb., o systému bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy a postupech při vzniku mimořádných událostí na dráhách, ve znění vyhlášky č. 248/2010 Sb., se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se doplňuje věta „Směrnice Komise 2014/88/EU ze dne 9. července 2014, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES, pokud jde o společné bezpečnostní ukazatele a společné metody pro stanovení výše škod při nehodách.“. 2. V § 4 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) a v § 6 písm. a) se slova „mimořádných událostech“ nahrazují slovem „nehodách“. 3. Příloha č. 4 zní: „Příloha č. 4 k vyhlášce č. 376/2006 Sb. Obsah evidenčního přehledu o nehodách za rok ... Označení předkladatele: Evidenční přehled obsahuje společné bezpečnostní ukazatele, kterými jsou: I. Ukazatele týkající se nehod 1.1 Celkový a relativní (na vlakový kilometr) počet nehod: a) srážka vlaku s drážním vozidlem, tj. čelní, zadní nebo boční srážka mezi částí vlaku a částí jiného vlaku nebo drážního vozidla, b) srážka vlaku s překážkou v průjezdném průřezu, tj. srážka mezi častí vlaku a předměty pevně nebo dočasně přítomnými na trati nebo v její blízkosti nebo srážka s trolejovým vedením, c) vykolejení vlaku, tj. případ, kdy nejméně jedno kolo vlaku opustí koleje, d) nehody na úrovňových přejezdech a další rozdělení podle pěti typů úrovňových přejezdů definovaných v bodě 6.2, e) nehody osob, na kterých se podílí drážní vozidlo, kromě sebevražd a úmyslných vážných zranění sebe sama, f) požár nebo výbuch v drážním vozidle, g) jiné nehody, které nejsou uvedeny v písmenech a) až f). Každá nehoda se v evidenčním přehledu uvede pod druhem původní nehody, i když jsou následky druhotné události závažnější, např. požár po vykolejení. 1.2 Celkový a relativní (na vlakový kilometr) počet usmrcených osob a vážně zraněných podle těchto kategorií: a) cestující (s uvedením podílu k celkovému počtu osobokilometrů a vlakových kilometrů v osobní dopravě), přičemž pouze pro účely evidenčního přehledu se za cestující považují i osoby, které se snaží naskočit na jedoucí vlak nebo z jedoucího vlaku vyskočit, b) zaměstnanci nebo jiné osoby účastnící se provozování dráhy nebo drážní dopravy, c) uživatelé úrovňových přejezdů, tj. osoby využívající úrovňový přejezd k překonání železniční trati jakýmkoli dopravním prostředkem nebo k jeho přechodu pěšky, d) nepovolané osoby, tj. osoby, jejichž přítomnost je v prostoru dráhy zakázaná, s výjimkou uživatelů úrovňových přejezdů, e) jiné osoby na nástupišti, tj. osoby, které jsou na nástupišti a které nejsou uvedeny v písmenech a) až d), f) osoby, které nejsou uvedeny v písmenech a) až e). Za usmrcenou osobu se pro účely této vyhlášky považuje každá osoba, která byla bezprostředně usmrcena nebo zemřela na následky nehody do 30 dnů po nehodě, s výjimkou osob, které spáchaly sebevraždu. Vážně zraněnou osobou se pro účely tohoto evidenčního přehledu rozumí každá zraněná osoba při nehodě, která byla po nehodě hospitalizována na více než 24 hodin, s výjimkou osoby, která se pokusila o sebevraždu. Vlakovým kilometrem se rozumí měrná jednotka odpovídající pohybu vlaku na vzdálenost jednoho kilometru. Je-li známá, zohledňuje se skutečně ujetá vzdálenost, v opačném případě se použije standardní síťová vzdálenost mezi výchozím a koncovým bodem. Zohlední se pouze vzdálenost překonaná na území České republiky. Osobokilometrem se rozumí měrná jednotka odpovídající přepravě jednoho cestujícího po železnici na vzdálenost jednoho kilometru. Zohlední se pouze vzdálenost překonaná na území České republiky. II. Ukazatele týkající se nebezpečných věcí Celkový a relativní (na vlakový kilometr) počet nehod nebo mimořádných událostí při přepravě nebezpečných věcí po železnici podle těchto kategorií: a) nehoda nebo mimořádná událost, na které se podílelo alespoň jedno drážní vozidlo přepravující nebezpečné věci, kterou je nutno ohlásit podle oddílu 1.8.5 Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí, b) počet takových nehod nebo mimořádných událostí, při kterých došlo k úniku nebezpečných věcí nebo věcí, které není dovoleno podle Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí v platném znění přepravovat. III. Ukazatele týkající se sebevražd Celkový a relativní (na vlakový kilometr) počet sebevražd a úmyslných vážných zranění sebe sama. IV. Ukazatele týkající se původců nehod Celkový a relativní (na vlakový kilometr) počet nehod a jejich rozdělení podle těchto původců: a) lom kolejnice, tj. v případě, kdy se kolejnice rozdělí na dva nebo více kusů, nebo kolejnice, ze které se oddělí kus kovu, čímž se na temeni kolejnice vytvoří mezera o délce více než 50 mm a hloubce více než 10 mm, b) vybočení kolejnice a ostatní nespojitosti koleje, tj. jakákoli porucha související se spojitostí a geometrií koleje, která vyžaduje vyřazení koleje z provozu nebo okamžité omezení povolené rychlosti, c) selhání návěstních systémů, tj. technické selhání návěstního systému na dopravní cestě nebo na drážním vozidle vedoucí k tomu, že návěstní informace jsou méně omezující, než je požadováno, d) projetí návěstidla zakazujícího jízdu a ohrožení dovolené jízdy jiného drážního vozidla, e) projetí návěstidla zakazujícího jízdu bez ohrožení dovolené jízdy jiného drážního vozidla, f) lom kola u provozovaných drážních vozidel, tj. lom ovlivňující kolo a vytvářející riziko nehody (vykolejení nebo srážky), g) lom nápravy u provozovaných drážních vozidel, tj. lom ovlivňující nápravu a vytvářející riziko nehody (vykolejení nebo srážky). Projetím návěstidla podle písmen d) a e) se rozumí projetí: aa) traťové světelné návěsti nebo návěstidla zakazujícího jízdu nebo návěsti STŮJ v případě, kdy nefunguje vlakový zabezpečovač, bb) konce bezpečného úseku dopravní cesty stanoveného vlakovým zabezpečovacím systémem, cc) místa oznámeného ústně nebo písemně v souladu s vnitřními předpisy, nebo dd) ostatních návěstidel (kromě zarážedel) nebo ručních návěstí zakazujících jízdu. Uvádějí se všichni původci, bez ohledu na to, zda byli či nebyli příčinou nehod. Neuvádějí se případy, kdy vozidla bez připojené trakční jednotky nebo vlak bez obsluhy projedou návěstidla zakazující jízdu, nebo případy, kdy z jakéhokoli důvodu není návěst změněna na zákaz jízdy včas tak, aby mohl strojvedoucí vlak před návěstidlem zastavit. V. Ukazatele pro stanovení hospodářského dopadu nehod Celkové a relativní náklady v EUR (na vlakový kilometr): a) počet úmrtí a vážných zranění násobený hodnotou prevence nehody; hodnota prevence nehody je tvořena: 1. hodnotou bezpečnosti stanovenou podle metody ekonomického ohodnocení ochoty platit za snížení rizika úmrtnosti v drážní dopravě, 2. odhadem průměrných přímých a nepřímých hospodářských nákladů připadajících na jedno úmrtí nebo vážné zranění, které se skládají z nákladů na lékařskou péči a rehabilitaci zraněných osob, nákladů spojených s pohřbem a odškodněním pozůstalých podle občanského zákoníku, nákladů řízení, nákladů na vyšetřování, nákladů na havarijní služby a nákladů na pojištění spojených s úmrtím nebo vážným zraněním, a z výrobních ztrát tvořených společenskou hodnotou zboží a služeb, které mohly být vyrobeny a poskytnuty danou osobou, pokud by se nehoda nestala, b) náklady na škody na životním prostředí, kterými jsou náklady dopravce a provozovatele dráhy na uvedení poškozené oblasti do stavu před nehodou, odhadnuté na základě jejich zkušenosti, c) náklady na hmotné škody na drážním vozidle nebo na dopravní cestě dráhy spojené s uvedením drážního vozidla nebo dopravní cesty do původního stavu před nehodou včetně případných nákladů spojených s pronájmem drážního vozidla náhradou za vozidlo poškozené nebo pořízením nového vozidla nebo zařízení, nelze-li je opravit; tyto náklady odhadují dopravci a provozovatelé dráhy na základě svých zkušeností, d) náklady na zpoždění v důsledku nehod, tj. peněžní hodnota vyjadřující míru zpoždění, která vzniknou uživatelům železniční dopravy v důsledku nehod. Náklady na zpoždění v důsledku nehod jsou vyjádřeny součtem součinu nákladů na zpoždění osobních vlaků a minut zpoždění osobních vlaků a nákladů na zpoždění nákladních vlaků a minut zpoždění nákladních vlaků. Údaje o hospodářském dopadu nehod pro účely evidenčního přehledu nehod poskytuje Drážní úřad. VI. Ukazatele týkající se technické bezpečnosti dráhy a jejího uplatňování 6.1 Procento tratí s provozovanými vlakovými zabezpečovacími systémy a procento vlakových kilometrů s využitím palubních systémů s vlakovým zabezpečovacím systémem, kde tyto systémy poskytují: a) výstražné znamení, b) výstražné znamení a automatické zastavení, c) výstražné znamení, automatické zastavení a bodovou kontrolu rychlosti, d) výstražné znamení, automatické zastavení a nepřetržitou kontrolu rychlosti. 6.2 Celkový počet úrovňových přejezdů na kilometr trati a kilometr kolejí, podle těchto pěti typů: a) úrovňový přejezd bez zabezpečovacího zařízení označený výstražnými kříži, b) úrovňový přejezd se zabezpečovacím zařízením 1. ovládaným obsluhou, 2. automatickým s výstražníky bez závor, 3. automatickým s výstražníky a závorami, 4. automatickým s výstražníky, závorami a s kolejovým zabezpečovacím zařízením, kterým se rozumí návěstidlo nebo jiný vlakový zabezpečovací systém dovolující vlaku pokračovat pouze v případě, kdy je úrovňový přejezd na straně uživatele pozemní komunikace zabezpečen a nenarušen.“. Čl. II Přechodné ustanovení Evidenční přehled o nehodách podle ustanovení přílohy č. 4 k této vyhlášce se předkládá poprvé za kalendářní rok 2015. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 30. července 2015. Ministr: Ing. Ťok v. r.
Nařízení vlády č. 182/2015 Sb.
Nařízení vlády č. 182/2015 Sb. Nařízení vlády o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky Vyhlášeno 27. 7. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 75/2015 * § 1 - Prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky * § 2 - Podmínky zabezpečení ochrany národních kulturních památek * § 3 - Účinnost k nařízení vlády č. 182/2015 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2016 182 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 8. července 2015 o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky Vláda nařizuje podle § 4 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči: § 1 Prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky (1) Za národní kulturní památky se prohlašují tyto kulturní památky: a) v hlavním městě Praze 1. Žlutický kancionál, 2. Madona z Veveří, 3. Astronomické hodiny Engelberta Seigeho, 4. Soubor dvou renesančních sextantů: sextant Josta Bürgiho a sextant Erasma Habermela; b) ve Středočeském kraji Staroboleslavské palladium; c) v Jihočeském kraji 1. Oltářní křídla z Roudník, 2. Vyšebrodský cyklus; d) v Královéhradeckém kraji Šlikovská šperkovnice. (2) Názvy, čísla v rejstříku Ústředního seznamu kulturních památek České republiky, charakteristiky a trvalé umístění národních kulturních památek podle odstavce 1 jsou uvedeny v příloze k tomuto nařízení. § 2 Podmínky zabezpečení ochrany národních kulturních památek Pro zabezpečení ochrany národních kulturních památek prohlášených tímto nařízením se stanovují tyto podmínky: a) obnova musí být prováděna v souladu s výsledky současného vědeckého poznání a s cílem trvalého uchování hmotné podstaty a vzhledu národní kulturní památky, b) způsob užívání a činnosti s tím bezprostředně spojené nesmějí ohrozit uchování a rozvoj výchovně vzdělávacích funkcí národní kulturní památky. § 3 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr kultury: Mgr. Herman v. r. Příloha k nařízení vlády č. 182/2015 Sb. Názvy, čísla v rejstříku Ústředního seznamu kulturních památek České republiky, charakteristiky a trvalé umístění národních kulturních památek prohlášených tímto nařízením a) v hlavním městě Praze 1.| ---|--- Název:| Žlutický kancionál Číslo v rejstříku Ústředního seznamu kulturních památek České republiky:| 105557 Charakteristika:| iluminovaný rukopis vytvořený mezi roky 1558 až 1565 Trvalé umístění:| ve sbírkách Památníku národního písemnictví v Praze 2. Název:| Madona z Veveří Číslo v rejstříku Ústředního seznamu kulturních památek České republiky:| 105489 Charakteristika:| deskový obraz ze 14. století Trvalé umístění:| ve sbírkách Národní galerie v Praze 3. Název:| Astronomické hodiny Engelberta Seigeho Číslo v rejstříku Ústředního seznamu kulturních památek České republiky:| 105555 Charakteristika:| astronomické hodiny z 2. poloviny 18. století Trvalé umístění:| ve sbírkách Národního technického muzea v Praze 4. Název:| Soubor dvou renesančních sextantů Sextant Josta Bürgiho Číslo v rejstříku Ústředního seznamu kulturních památek České republiky:| 105586 Charakteristika:| sextant z doby kolem roku 1600 Trvalé umístění:| ve sbírkách Národního technického muzea v Praze | Sextant Erasma Habermela Číslo v rejstříku Ústředního seznamu kulturních památek České republiky:| 105586 Charakteristika:| sextant z roku 1600 Trvalé umístění:| ve sbírkách Národního technického muzea v Praze b) ve Středočeském kraji Název:| Staroboleslavské palladium ---|--- Číslo v rejstříku Ústředního seznamu kulturních památek České republiky:| 71383/32-5198 Charakteristika:| měděný reliéf z doby od konce 14. do poloviny 15. století Trvalé umístění:| v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi, obecobec Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, katastrální územíkatastrální území Stará Boleslav, okres Praha východ c) v Jihočeském kraji 1.| ---|--- Název:| Oltářní křídla z Roudník Číslo v rejstříku Ústředního seznamu kulturních památek České republiky:| 54713/35-3132 Charakteristika:| dvě oboustranné deskové malby z 80. let 15. století Trvalé umístění:| ve sbírkách Husitského muzea v Táboře, obecobec a katastrální územíkatastrální území Tábor, okres Tábor 2.| Název:| Vyšebrodský cyklus Číslo v rejstříku Ústředního seznamu kulturních památek České republiky:| 10778/31-16411 Charakteristika:| devět deskových oltářních obrazů z doby mezi roky 1345 až 1350 Trvalé umístění:| v klášteře cisterciáků ve Vyšším Brodě, obecobec a katastrální územíkatastrální území Vyšší Brod, okres Český Krumlov d) v Královéhradeckém kraji Název:| Šlikovská šperkovnice ---|--- Číslo v rejstříku Ústředního seznamu kulturních památek České republiky:| 68256/31-16367 Charakteristika:| stříbrná šperkovnice z let 1680 až 1690 Trvalé umístění:| v mobiliárním fondu zámku Náchod, obecobec a katastrální územíkatastrální území Náchod, okres Náchod
Vyhláška č. 181/2015 Sb.
Vyhláška č. 181/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění vyhlášky č. 107/2013 Sb. Vyhlášeno 24. 7. 2015, datum účinnosti 1. 10. 2015, částka 74/2015 * Čl. I - Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prac * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 10. 2015 181 VYHLÁŠKA ze dne 7. července 2015, kterou se mění vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění vyhlášky č. 107/2013 Sb. Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 108 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 392/2005 Sb. a zákona č. 222/2006 Sb. k provedení § 37 odst. 1, § 39 odst. 3 a 4 a § 41 odst. 1 zákona: Čl. I Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění vyhlášky č. 107/2013 Sb., se mění takto: 1. V příloze č. 1 části 2 kapitole „Kategorie druhá“ písm. c) se za slovy „H334, H317“ slovo „a“ zrušuje. 2. V příloze č. 1 části 2 kapitole „Kategorie třetí“ se na konci textu písmene c) doplňují slova „, pokud práce s nimi nenáleží podle výsledků komplexního hodnocení expozice zaměstnanců do kategorie druhé“. 3. V příloze č. 1 části 6 kapitole „Kategorie druhá“ písm. b) bodu 1 se slova „přičemž vynakládané síly, které jsou pravidelnou součástí pracovní činnosti, ani občasně nepřekročí 70 % Fmax,“ nahrazují slovy „nebo práci, při níž se vyskytují občasně úkony, při nichž sice dochází k vynakládání svalových sil větších než 70 % Fmax, avšak tyto nejsou pravidelnou součástí pracovní činnosti“. 4. V příloze č. 1 části 6 kapitole „Kategorie druhá“ písm. c) se slova „ani občasně nepřekročí 45 % Fmax“ nahrazují slovy „nebo práci, při níž se vyskytují občasně úkony, při nichž sice dochází k vynakládání svalových sil větších než 45 % Fmax, avšak tyto nejsou pravidelnou součástí pracovní činnosti,“. 5. V příloze č. 1 části 6 kapitola „Kategorie třetí“ včetně nadpisu zní: „Kategorie třetí (1) Do třetí kategorie se zařazuje práce uvedená v kapitole „Kategorie druhá“ písmenu b) bodu 1 a písmenu c) vykonávaná za podmínek, při nichž jsou překračovány kritériální hodnoty pro zařazení do druhé kategorie. (2) Do třetí kategorie se dále zařazuje práce a) vykonávaná malými svalovými skupinami při převaze dynamické složky, při níž průměrná celosměnově vynakládaná svalová síla překračuje 30 % Fmax nebo se vyskytují pracovní úkony vyžadující krátkodobě použití síly od 55 do 70 % Fmax více než 600krát za průměrnou směnu, pokud je použito měřicí zařízení umožňující snímání jedenkrát za sekundu nebo se při práci vyskytují úkony, při nichž dochází k vynakládání svalových sil větších než 70 % Fmax a tyto jsou pravidelnou součástí pracovní činnosti, b) vykonávaná malými svalovými skupinami při převaze statické složky, při níž průměrná celosměnově vynakládaná svalová síla překračuje 10 % Fmax nebo se při práci vyskytují úkony, při nichž dochází k vynakládání svalových sil větších než 45 % Fmax a tyto jsou pravidelnou součástí pracovní činnosti.“. 6. V příloze č. 1 části 7 kapitole „Pracovní poloha“ se odstavec 2 zrušuje a současně se zrušuje označení odstavce 1. 7. Poznámky pod čarou č. 5 až 9 se zrušují. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení. Ministr: MUDr. Němeček, MBA, v. r.
Vyhláška č. 180/2015 Sb.
Vyhláška č. 180/2015 Sb. Vyhláška o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích) Vyhlášeno 24. 7. 2015, datum účinnosti 1. 9. 2015, částka 74/2015 * § 1 - Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie2) upravuje * § 2 - (1) Těhotným zaměstnankyním jsou zakázány práce * § 3 - (1) Kojícím zaměstnankyním jsou zakázány práce a pracoviště * § 4 - Zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu jsou zakázány práce a pracoviště uvedené * § 5 - (1) Mladistvým zaměstnancům jsou zakázány práce * § 6 - Na mladistvé zaměstnankyně, které jsou těhotné, kojící nebo matky do konce devátého měsíce po porodu, se vedle zákazů stanovených v § 2, 3 nebo 4 vztahují též zákazy stanovené v § 5 odst. 1 až 3; ustanovení § 5 odst. 4 se nepoužije. * § 7 - Vyhláška č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na * § 8 - Tato vyhláška nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení. Aktuální znění od 1. 9. 2015 180 VYHLÁŠKA ze dne 9. července 2015 o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích) Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 238 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 365/2011 Sb., a v dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy podle § 246 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 365/2011 Sb.: § 1 Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie2) upravuje a) práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, b) práce a pracoviště, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancůmzaměstnancům a podmínky, za nichž mohou mladiství zaměstnancizaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání. § 2 (1) Těhotným zaměstnankyním jsou zakázány práce a) rizikové3), s výjimkou 1. prací zařazených podle jiného právního předpisu upravujícího zařazování prací do kategorií4) jako rizikové pro faktor psychická zátěž podle kritéria práce v noční době, 2. prací uvedených v písmenu l), pokud lze u těhotné zaměstnankyně prokázat imunitu proti biologickému činiteli, který přichází při dané práci v úvahu, a 3. prací, pro které podmínky jejich výkonu stanoví právní předpisy upravující využívání jaderné energie a ionizující záření, b) vyžadující používání izolačních dýchacích přístrojů, c) vykonávané velkými svalovými skupinami s převažující dynamickou složkou svalové práce podle jiného právního předpisu upravujícího podmínky ochrany zdraví při práci5), 1. při nichž minutový přípustný energetický výdej překračuje 14,5 kJ/minutu a průměrný směnový energetický výdej překračuje 3,4 MJ, 2. spojené s ruční manipulací s břemenem, jehož hmotnost při občasné manipulaci překračuje 10 kg nebo při časté manipulaci 5 kg, 3. při nichž směnová kumulativní hmotnost ručně manipulovaného břemene překračuje 2 000 kg za průměrnou směnu, 4. vykonávané vsedě, spojené s častým zvedáním nebo přenášením břemene o hmotnosti vyšší než 2 kg, 5. spojené se zaujímáním pracovní polohy v hlubokém předklonu, vkleče, v dřepu, vleže, ve stoji na špičkách, s rukama nad výškou ramen, s rotací trupu nebo úklony trupu o více než 10 stupňů, jde-li o opakující se pracovní úkony, 6. spojené s tlakem na břicho, 7. při nichž nelze upravit parametry pracovního místa s ohledem na antropometrické změny těla, 8. vykonávané v pracovní poloze vstoje nebo vsedě s převahou statické složky práce bez možnosti její změny, 9. spojené s přepravou břemene pomocí jednoduchého bezmotorového prostředku, při nichž je vynakládaná tažná síla 115 N nebo tlačná síla vyšší než 160 N, d) vykonávané ve vnuceném pracovním tempu5), e) při nichž by mohly být vystaveny rázům6), f) spojené s expozicí celkovým horizontálním nebo vertikálním vibracím6), překračujícím přípustný expoziční limit snížený o 10 dB, g) spojené s expozicí chemickým látkám nebo chemickým směsím označovaným standardními větami označujícími specifickou rizikovost podle jiného právního předpisu upravujícího chemické látky nebo chemické směsi7) nebo standardními větami o nebezpečnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie2) 1. způsobujícím akutní nebo chronické otravy s těžkými anebo nevratnými účinky pro zdraví s větami R 23, R 24, R 25, R 26, R 27, R 28 nebo R 39 nebo jejich kombinacemi nebo s větou R 68 v kombinaci s větami R 20, R 21 nebo R 22 nebo s větou R 48 v kombinaci s větami R 23, R 24 nebo R 25 anebo s větami H300, H301, H310, H311, H330 nebo H331 nebo jejich kombinacemi nebo s větami H370, H371 nebo H372, 2. klasifikovaným jako karcinogen kategorie 1, 2 nebo 3 s větami R 45, R 49 nebo R 40 anebo karcinogen kategorie 1A, 1B nebo 2 s větami H350, H350i nebo H351, 3. klasifikovaným jako mutagen kategorie 1, 2 nebo 3 s větami R 46 nebo R 68 anebo mutagen v zárodečných buňkách kategorie 1A, 1B nebo 2 s větami H340 nebo H341, 4. toxickým pro reprodukci s účinkem na plod v těle matky kategorie 1, 2 nebo 3 s větami R 61 nebo R 63 anebo kategorie 1A, 1B nebo 2 s větami H360, H360D, H360FD, H360Fd, H360Df, H361, H361d nebo H361fd, 5. senzibilizujícím dýchací cesty nebo kůži s větami R 42 nebo R 43 nebo jejich kombinacemi anebo s větami H334 nebo H317, h) spojené s expozicí jiným chemickým látkám nebo chemickým směsím neuvedeným v písmenu g), pokud nelze na podkladě vyhodnocení zdravotních rizik vyloučit, že nedojde k poškození zdraví těhotné zaměstnankyně nebo plodu, i) při výrobě léčiv nebo veterinárních přípravků, obsahujících hormony, antibiotika nebo jiné biologicky vysoce účinné látky, pokud nelze na podkladě vyhodnocení zdravotních rizik vyloučit, že nedojde k poškození zdraví těhotné zaměstnankyně nebo plodu, j) při výrobě cytostatik nebo antimitotických léků, jejich přípravě k injekční aplikaci, při jejím provádění nebo při ošetřování pacientů léčených cytostatiky nebo antimitotickými léky, k) spojené s expozicí prachu tvrdých dřev s karcinogenními účinky5), l) spojené s expozicí viru zarděnek, jinému biologickému činiteli skupin 2 až 45) zařazené jako rizikové3) nebo původci toxoplasmosy, pokud nelze u těhotné zaměstnankyně prokázat imunitu proti biologickému činiteli, který přichází při dané práci v úvahu. (2) Těhotným zaměstnankyním jsou dále zakázány práce a) při výrobě a zpracování výbušnin nebo výbušných předmětů a při zacházení s nimi8), b) při nichž hrozí zhroucení konstrukce, staveb nebo pád předmětů, c) ve výškách nad 1,5 m, nad volnou hloubkou přesahující 1,5 m nebo na souvislé ploše, jejíž sklon od vodorovné roviny je 10 stupňů a větší, d) na zařízeních vysokého elektrického napětí, e) při ošetřování zvířat vyžadujících zvláštní péči podle jiného právního předpisu upravujícího stanovení druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči9), f) související s chovem zvířat podle jiného právního předpisu upravujícího způsob organizace práce a pracovních postupů při práci související s chovem zvířat10), g) při porážení zvířat na jatkách, h) vykonávané v prostoru uzavřených nádob nebo nádrží, i) při ošetřování pacientů umístěných v uzavřených psychiatrických odděleních, j) těžební v podzemí. (3) Těhotným zaměstnankyním je zakázáno pracovat na pracovištích, kde a) je tlak vzduchu vyšší než okolní atmosférický tlak o více než 20 kPa, b) je koncentrace kyslíku v ovzduší nižší než 20 % objemových, c) jsou překračovány nejvyšší přípustné hodnoty neionizujícího záření stanovené pro obyvatelstvo jiným právním předpisem upravujícím ochranu zdraví před účinky neionizujícího záření11), d) podle hodnocení zdravotních rizik zaměstnavatelemzaměstnavatelem expozice chemickým látkám nebo směsím nebo biologickým činitelům skupin 2 až 4 může ohrozit jejich zdraví nebo zdraví plodu. § 3 (1) Kojícím zaměstnankyním jsou zakázány práce a pracoviště a) uvedené v § 2 odst. 1 písm. g), j) a k) a odst. 2 písm. j), b) s chemickými látkami nebo chemickými směsmi poškozujícími kojence prostřednictvím mateřského mléka označovanými větami R 64 nebo H362, c) s chemickými látkami nebo chemickými směsmi toxickými pro reprodukci s účinkem na fertilitu označovanými větami R 60 nebo R 62 nebo jejich kombinacemi anebo s větami H360, H360F, H360FD, H360Fd, H360Df, H361, H361f nebo H361fd. (2) Kojícím zaměstnankyním jsou dále zakázány práce a pracoviště, kde podle hodnocení zdravotních rizik zaměstnavatelemzaměstnavatelem expozice chemickým látkám nebo směsím může ohrozit jejich zdraví nebo zdraví kojence. § 4 Zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu jsou zakázány práce a pracoviště uvedené a) v § 2 odst. 1 písm. a), jde-li o rizikové práce s vibracemi nebo rizikové práce v zátěži teplem nebo chladem, b) v § 2 odst. 1 písm. b), c) bodech 1 až 6 a bodě 8, písm. d) a e), c) v § 2 odst. 2, d) v § 2 odst. 3 písm. a) a b). § 5 (1) Mladistvým zaměstnancůmzaměstnancům jsou zakázány práce a) rizikové3), b) vyžadující používání izolačních dýchacích přístrojů, c) vykonávané velkými svalovými skupinami s převažující dynamickou složkou svalové práce podle jiného právního předpisu upravujícího podmínky ochrany zdraví při práci5), 1. při nichž jsou překračovány hygienické limity energetického výdeje pro dívky nebo chlapce, 2. spojené s ruční manipulací s břemenem, jehož hmotnost při občasné manipulaci překračuje u chlapců 20 kg nebo při časté manipulaci 15 kg, u dívek pak při občasné manipulaci 15 kg nebo při časté manipulaci 10 kg, 3. při nichž směnová kumulativní hmotnost ručně manipulovaného břemene překračuje u chlapců 5 500 kg a u dívek 4 000 kg za průměrnou směnu, 4. vykonávané vsedě chlapci, spojené s častým zvedáním a přenášením břemene o hmotnosti vyšší než 4,5 kg, nebo dívkami o hmotnosti vyšší než 2,5 kg, 5. spojené s přepravou břemene pomocí jednoduchého bezmotorového prostředku, při nichž je chlapci vynakládaná tažná síla vyšší než 150 N nebo tlačná síla vyšší než 200 N nebo při nichž je dívkami vynakládaná tažná síla vyšší než 115 N nebo tlačná síla vyšší než 160 N, d) vykonávané ve vnuceném pracovním tempu5), e) se zdroji ionizujícího záření11), f) spojené s expozicí chemickým látkám nebo chemickým směsím označovaným standardními větami označujícími specifickou rizikovost podle jiného právního předpisu upravujícího chemické látky nebo chemické směsi7) nebo standardními větami o nebezpečnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie2) 1. způsobujícím akutní nebo chronické otravy s těžkými nebo nevratnými účinky pro zdraví s větami R 23, R 24, R 25, R 26, R 27, R 28 nebo R 39 nebo jejich kombinacemi nebo s větou R 68 v kombinaci s větami R 20, R 21 nebo R 22 nebo s větou R 48 v kombinaci s větami R 20, R 21, R 22, R 23, R 24, R 25 nebo s větou R 33 anebo s větami H300, H301, H310, H311, H330 nebo H331 nebo jejich kombinacemi nebo s větami H370, H371, H372 nebo H373, 2. klasifikovaným jako karcinogen kategorie 1, 2 nebo 3 s větami R 45, R 49 nebo R 40 anebo karcinogen kategorie 1A, 1B nebo 2 s větami H350, H350i nebo H351, 3. klasifikovaným jako mutagen kategorie 1, 2 nebo 3 s větami R 46 nebo R 68 anebo mutagen v zárodečných buňkách kategorie 1A, 1B nebo 2 s větami H340 nebo H341, 4. toxickým pro reprodukci kategorie 1, 2 nebo 3 s větami R 60 nebo R 61, R 62 nebo R 63 anebo kategorie 1A, 1B nebo 2 s větami H360, H360D, H360F, H360FD, H360Fd, H360Df, H361d, H361, H361f nebo H361fd, 5. senzibilizujícím dýchací cesty nebo kůži s větami R 42 nebo R 43 nebo jejich kombinacemi anebo s větami H334 nebo H317, 6. žíravým s větami R 34 nebo R 35 anebo s větou H314, 7. dráždivým s větou R 41 anebo způsobující vážné poškození očí s větou H318, 8. zdraví škodlivým s větou R 65 anebo nebezpečným při vdechnutí s větou H304, 9. jako kapalinami s větami R 11 nebo R 12 anebo s hořlavými kapalinami kategorie 1 nebo 2 s větami H224 nebo H225, hořlavými plyny kategorie 1 nebo 2 s větou H220 nebo H221, s aerosoly kategorie 1 s větou H222, samovolně reagujícími látkami a směsmi typu A, B, C nebo D s větami H240, H241 nebo H242, výbušninami kategorie nestabilní výbušniny s větou H200 nebo výbušninami podtřídy 1.1 s větou H201, 1.2 s větou H202, 1.3 s větou H203, 1.4 s větou H204 nebo 1.5 s větou H205 anebo s organickými peroxidy typu A nebo B s větou H240 nebo H241, g) spojené s expozicí prachu tvrdých dřev s karcinogenními účinky5), h) při výrobě léčiv nebo veterinárních přípravků, obsahujících hormony, antibiotika nebo jiné biologicky vysoce účinné látky, i) při výrobě cytostatik nebo antimitotických léků, jejich přípravě k injekční aplikaci, při jejím provádění nebo při ošetřování pacientů léčených cytostatiky nebo antimitotickými léky. (2) Mladistvým zaměstnancůmzaměstnancům jsou dále zakázány práce a) při výrobě a zpracování výbušnin nebo výbušných předmětů a zacházení s nimi8), b) ve výškách nad 1,5 m, nad volnou hloubkou přesahující 1,5 m nebo na souvislé ploše, jejíž sklon od vodorovné roviny je 10 stupňů a větší, c) na zařízeních vysokého elektrického napětí, d) vykonávané v prostoru uzavřených nádob nebo nádrží, e) na zařízeních pro výrobu, uskladňování nebo používání stlačených, kapalných nebo rozpuštěných plynů, f) při nichž hrozí zhroucení konstrukce, staveb nebo pád předmětů, g) při ošetřování zvířat vyžadujících zvláštní péči podle jiného právního předpisu upravujícího stanovení druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči9), h) při porážení zvířat na jatkách, i) se sudy, kanystry nebo podobnými nádobami, které obsahují chemické látky nebo chemické směsi uvedené v odstavci 1 písm. f). (3) Mladistvým zaměstnancůmzaměstnancům je zakázáno pracovat na pracovištích, kde a) je tlak vzduchu vyšší než okolní atmosférický tlak o více než 20 kPa, b) je koncentrace kyslíku v ovzduší nižší než 20 % objemových, c) se pracuje se zdrojem ionizujícího záření, d) podle hodnocení zdravotních rizik zaměstnavatelemzaměstnavatelem expozice chemickým látkám nebo chemickým směsím nebo biologickým činitelům skupin 2 až 4 může ohrozit jejich zdraví. (4) Zákaz prací mladistvým zaměstnancůmzaměstnancům se nevztahuje na práce, při nichž se mladiství zaměstnancizaměstnanci připravují na povolání, pokud jsou vykonávány pod soustavným odborným dozorem a organizací práce nebo jinými opatřeními je zajištěna dostatečná ochrana jejich zdraví, a) zařazené podle odstavce 1 písm. a) jako rizikové pro faktory zátěž teplem, chladem, hluk, vibrace nebo pracovní poloha, pokud lze na podkladě vyhodnocení zdravotních rizik vyloučit, že nedojde k poškození zdraví, b) uvedené v odstavci 1 písm. f) bodech 7 a 8, písm. h) a písm. i), pokud lze na podkladě vyhodnocení zdravotních rizik vyloučit, že nedojde k poškození zdraví. c) uvedené v odstavci 2 písm. b), c), e), g) a h), d) uvedené v odstavci 1 písm. e) a vykonávané za podmínek stanovených právními předpisy upravujícími využívání jaderné energie a ionizujícího záření, jde-li o mladistvé ve věku od 16 do 18 let věku. § 6 Na mladistvé zaměstnankyně, které jsou těhotné, kojící nebo matky do konce devátého měsíce po porodu, se vedle zákazů stanovených v § 2, 3 nebo 4 vztahují též zákazy stanovené v § 5 odst. 1 až 3; ustanovení § 5 odst. 4 se nepoužije. § 7 Vyhláška č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání, se zrušuje. § 8 Tato vyhláška nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení. Ministr: MUDr. Němeček, MBA, v. r. 1) Směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (desátá směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), ve znění směrnic 2007/30/ES a 2014/27/EU. Směrnice Rady 94/33/ES ze dne 22. června 1994 o ochraně mladistvých pracovníků. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/30/ES ze dne 20. června 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/391/EHS, její samostatné směrnice a směrnice Rady 83/477/EHS, 91/383/EHS, 92/29/EHS a 94/33/ES za účelem zjednodušení a racionalizace zpráv o praktickém uplatňování, ve znění směrnic 2007/30/ES a 2014/27/EU. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/27/EU ze dne 26. února 2014, kterou se mění směrnice Rady 92/58/EHS, 92/85/EHS, 94/33/ES, 98/24/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES s cílem uvést je do souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání. 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006. 3) § 39 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 13/2002 Sb. 4) Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění vyhlášky č. 107/2013 Sb. 5) Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. 6) Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. 7) Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 8) Například zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 83/2013 Sb., o označování a sledovatelnosti výbušnin pro civilní použití. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 v platném znění. 9) Vyhláška č. 411/2008 Sb., o stanovení druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči, ve znění vyhlášky č. 205/2011 Sb. 10) Nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat. 11) Nařízení vlády č. 1/2008 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením, ve znění nařízení vlády č. 106/2010 Sb.
Nařízení vlády č. 179/2015 Sb.
Nařízení vlády č. 179/2015 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 318/2008 Sb., o provádění některých opatření společné organizace trhu s ovocem a zeleninou, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 24. 7. 2015, datum účinnosti 1. 8. 2015, částka 74/2015 * Čl. I - Nařízení vlády č. 318/2008 Sb., o provádění některých opatření společné organizace trhu s ovocem a zeleninou, ve znění nařízení vlády č. 215/2010 Sb. a nařízení vlády č. 309/2012 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 8. 2015 179 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 13. července 2015, kterým se mění nařízení vlády č. 318/2008 Sb., o provádění některých opatření společné organizace trhu s ovocem a zeleninou, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 2b odst. 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 318/2008 Sb., o provádění některých opatření společné organizace trhu s ovocem a zeleninou, ve znění nařízení vlády č. 215/2010 Sb. a nařízení vlády č. 309/2012 Sb., se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se doplňuje věta „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění.“. 2. V § 2 odst. 2 písm. b) se slova „podle obchodního zákoníku3)“ zrušují. 3. Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje. 4. V § 2 odst. 2 písm. c) se slova „alespoň 5 členů“ nahrazují slovy „nejméně 5 producentů42)“. Poznámka pod čarou č. 42 zní: „42) Čl. 19 odst. 1 písm. a) prováděcího nařízení Komise (EU) č. 543/2011, v platném znění.“. 5. V § 2 odst. 3 se slova „alespoň 5 členů,“ nahrazují slovy „nejméně 5 producentů42)“ a slova „ani majetkově“ se zrušují. 6. Poznámky pod čarou č. 4 a 5 znějí: „4) Čl. 154 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, v platném znění. 5) Čl. 154 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, v platném znění.“. 7. § 4 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 7 zní: „§ 4 Výše podílu na hlasovacích právech a výše podílu člena organizace producentů Výše podílu na hlasovacích právech všech členů organizace producentů může na jednoho člena činit nejvýše 20 %. Maximální výše podílu jednoho člena v organizaci producentů musí být nižší než 50 % podílů7) všech členů v organizaci producentů. 7) Čl. 31 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 543/2011, v platném znění.“. 8. V nadpisu § 6 se doplňují slova „seskupení producentů“. 9. V § 6 se odstavce 1 až 3 zrušují. Dosavadní odstavce 4 až 11 se označují jako odstavce 1 až 8. 10. Poznámky pod čarou č. 9 až 11 a 13 a 37 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 11. V § 6 odst. 4 se slova „osobou podle odstavce 1“ nahrazují slovy „seskupením producentů“. 12. V § 6 odstavec 6 zní: „(6) Předběžně uznané seskupení producentů oznamuje Fondu všechny změny týkající se údajů a dokladů, které byly Fondu poskytnuty v souvislosti s jeho žádostí, a to do 15 dnů ode dne jejich vzniku.“. 13. Poznámka pod čarou č. 15 zní: „15) Čl. 45 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 543/2011, v platném znění.“. 14. Poznámka pod čarou č. 17 zní: „17) Čl. 26a prováděcího nařízení Komise (EU) č. 543/2011, v platném znění.“. 15. V § 8 odst. 7 se slovo „program“ nahrazuje slovem „program43)“. Poznámka pod čarou č. 43 zní: „43) Čl. 19 písm. g) prováděcího nařízení Komise (EU) č. 543/2011, v platném znění.“. 16. § 9 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 25 a 44 až 46 zní: „§ 9 Opatření pro předcházení krizím (1) Na území České republiky se nepoužije opatření uvedené v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím prováděcí pravidla v odvětví ovoce a zeleniny25), které se vztahuje k podpoře na pokrytí správních nákladů na zřizování vzájemných fondů. (2) Organizace producentů, sdružení organizací producentů, nadnárodní organizace producentů nebo nadnárodní sdružení organizací producentů doručí Fondu oznámení všech plánovaných stažení z trhu, sklízení nezralého ovoce a zeleniny nebo jejich nesklizení, a to nejpozději 7 kalendářních dnů předem44). (3) Organizace producentů, sdružení organizací producentů, nadnárodní organizace producentů nebo nadnárodní sdružení organizací producentů dodá ovoce a zeleninu stažené z trhu bezplatně45) do a) domova pro seniory, domova pro osoby se zdravotním postižením, domova se zvláštním režimem, chráněného bydlení, azylového domu, terapeutické komunity nebo sociálně terapeutické dílny podle zákona o sociálních službách, b) základní nebo střední školy podle školského zákona, c) školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo do školského zařízení pro preventivně výchovnou péči podle zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních, nebo d) zdravotnického zařízení lůžkové péče podle zákona o zdravotních službách. (4) Organizace producentů, sdružení organizací producentů, nadnárodní organizace producentů nebo nadnárodní sdružení organizací producentů může ovoce a zeleninu staženou z trhu dále dodat zpracovateli, který dodané produkty stažené z trhu použije pouze v zařízení pro nepotravinářské zpracování pro energetické účely s výjimkou výroby alkoholu46). (5) Organizace producentů, sdružení organizací producentů, nadnárodní organizace producentů nebo nadnárodní sdružení organizací producentů při provádění opatření pro předcházení krizím postupují podle zákona o rostlinolékařské péči. 25) Čl. 33 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, v platném znění. Čl. 73 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 543/2011, v platném znění. 44) Čl. 78 odst. 3 a čl. 85 odst. 1 písm. c) prováděcího nařízení Komise (EU) č. 543/2011, v platném znění. 45) Čl. 34 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, v platném znění. Čl. 80 odst. 2 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 543/2011, v platném znění. 46) Čl. 80 odst. 3 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 543/2011, v platném znění.“. 17. V § 10 se za slovo „republiky“ vkládají slova „nejdále do vzdálenosti 300 km“. 18. Poznámka pod čarou č. 26 zní: „26) Čl. 50 odst. 7 písm. b) prováděcího nařízení Komise (EU) č. 543/2011, v platném znění.“. 19. V § 11 se odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 31 zrušuje. 20. Přílohy č. 1 a 2 znějí: „Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 318/2008 Sb. Seznam environmentálních opatření podle § 8 odst. 5 Environmentální opatření| Druh akce| Požadavky ---|---|--- č.| Název| č.| Popis 1.| Zvýšení přirozené úrodnosti půdy| 1.1.| Nákup mulčovačů, drtičů větví| Zvýšení obsahu organické hmoty v půdě a podpora biologického života v půdě 2.| Protierozní opatření a opatření k šetrnému hospodaření s vodou v krajině| 2.1.| Zatravnění sadů| Zamezení eroze na svažitých pozemcích 2.2.| Investice do závlahových zařízení, kromě hlavních závlahových zařízení| Snížení spotřeby vody a snížení vodní eroze vybudováním kapkové závlahy nebo mikropostřiku o nejméně 25 % 3.| Zvýšení biodiverzity| 3.1.| Introdukce organizmů pro opylování s výjimkou včel| Zvýšení počtu živočichů opylujících rostliny s výjimkou včel 4.| Ekologické zemědělství| 4.1.| Výsadby ekologických sadů| Podpora způsobů hospodaření šetrných k životnímu prostředí, snížení používání prostředků na ochranu a hnojení rostlin 5.| Poradenství, školení| 5.1.| Organizace školení k opatřením Vnitrostátního rámce ČR sektoru ovoce a zelenina pro operační programy organizací producentů| Zvýšit úroveň znalostí producentů o vybraných opatřeních Vnitrostátního rámce ČR sektoru ovoce a zelenina pro operační programy organizací producentů 6.| Podpora nechemických metod ochrany| 6.1.| Introdukce predátorů a použití biologických metod ochrany| Snížení zátěže životního prostředí způsobené použitím prostředků chemické ochrany, zajištění přirozené biodiverzity k podpoře užitečných organizmů 6.2.| Netkané textilie na pokrytí porostu| Snížení chemické ochrany, mechanické zabránění náletu škodlivého hmyzu, snížení eroze 7.| Opatření na zmírnění klimatických změn| 7.1.| Výměna starých chladicích systémů| Snížení zatížení životního prostředí (zvýšení účinnosti chladicího systému) o nejméně 25 % 7.2.| Tepelná izolace objektů pro skladování a posklizňovou úpravu| Snížení spotřeby energie o nejméně 25 % Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 318/2008 Sb. Seznam opatření pro operační program podle § 8 odst. 7 1) Opatření č. 1 - Plánování produkce a) výdaje spojené s pořízením výpočetní a kancelářské techniky, b) výdaje spojené s pořízením softwarového vybavení nebo c) osobní náklady v souvislosti s plánováním produkce (například odhady, sklizňové termíny, soulad mezi poptávkou a nabídkou, průzkum trhu). 2) Opatření č. 2 - Kvalita produkce a) výdaje spojené s pořízením technologií pro přípravu půdy, b) výdaje spojené s pořízením technologií pro ošetřování rostlin, c) výdaje spojené s pořízením technologií pro sklizeň rostlin, d) výdaje spojené s pořízením technologií pro dopravu produkce k posklizňové úpravě nebo ke zpracování, e) výdaje spojené s pořízením skleníků nebo foliových krytů, f) osobní náklady vyplývající z opatření ke zlepšení a udržení vysoké úrovně jakosti, g) výdaje spojené s pořízením přepravních zařízení udržujících kvalitu produkce, h) výdaje spojené s budováním systémů síťových a foliových krytů, i) výdaje spojené s pořízením zařízení a strojního vybavení k monitoringu kvality, j) výdaje spojené s pořízením zařízení zvyšujících hygienu a kvalitu skladovacích prostor, k) výdaje spojené s pořízením technologií prodlužující trvanlivost produkce nebo l) výdaje spojené s certifikací a bezpečností produktů. 3) Opatření č. 3 - Odbyt produkce a) výdaje spojené s pořízením technologií pro posklizňovou úpravu produkce, b) výdaje spojené s pořízením technologií pro třídění nebo balení produkce, c) výdaje spojené s úpravou či vybudováním skladovacích a manipulačních prostor, d) výdaje spojené s certifikací procesu řízení, e) nájem nebo pacht skladovacích a manipulačních prostor jako účelná náhrada výstavby nových skladů, f) osobní náklady a investice vyplývající z opatření ke zlepšení úrovně uvádění zboží na trh, g) výdaje spojené s aktivním marketingem, h) osobní náklady vyplývající z opatření ke zvyšování koncentrace nabídky, i) výdaje spojené se zvýšením přidané hodnoty produkce, j) výdaje spojené s propagací obchodní značky organizace producentů, případně sdružení organizací producentů, k) výdaje spojené s propagací správných stravovacích návyků, l) výdaje spojené s propagací značek jakosti nebo m) výdaje spojené se zpracováním vlastní produkce. 4) Opatření č. 4 - Vzdělávání a školení a) akce spojené se získáním odborných informací o integrované produkci a ekologickém zemědělství, b) akce spojené se získáním odborných informací o environmentálních tématech, c) akce spojené se získáním odborných informací o kontrole chorob a škůdců, jakosti produktů, d) akce spojené se získáním odborných informací o dohledatelnosti produktů, e) akce spojené se získáním odborných informací o zlepšení a udržení vysoké kvality produkce nebo f) poradenská činnost k zajištění vysoké kvality produkce. 5) Opatření č. 5 - Předcházení krizím a jejich řešení a) výdaje spojené se zajištěním stability podnikatelského prostředí pomocí podpory pojištění do 80 %, b) výdaje spojené s propagací ke zvýšení spotřeby ovoce a zeleniny v době využívání opatření související s předcházením krizí, c) výdaje spojené s opětovnou výsadbou sadů s ohledem na povinné vyklučení ze zdravotních důvodů nebo fytosanitárních důvodů nebo d) výdaje spojené se stahováním z trhu, se sklízením nezralého ovoce a zeleniny nebo s jejich nesklízením. 6) Opatření č. 6 - Environmentální opatření podle § 8 odst. 5“. 21. Poznámka pod čarou č. 35 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. Čl. II Přechodné ustanovení Řízení o žádostech zahájená podle nařízení vlády č. 318/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 318/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. Čl. III Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2015. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr zemědělství: Ing. Jurečka v. r.
Nařízení vlády č. 178/2015 Sb.
Nařízení vlády č. 178/2015 Sb. Nařízení vlády o stanovení minimálního počtu provozoven pro poskytování základních služeb Vyhlášeno 24. 7. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 74/2015 * § 1 - Minimální počet provozoven pro poskytování základních služeb činí 2 900. * § 2 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Aktuální znění od 1. 7. 2023 (108/2023 Sb.) 178 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 1. července 2015 o stanovení minimálního počtu provozoven pro poskytování základních služeb Vláda nařizuje podle § 41 odst. 2 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 212/2013 Sb.: § 1 Minimální počet provozoven pro poskytování základních služeb činí 2 900. § 2 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr průmyslu a obchodu: Ing. Mládek, CSc., v. r.
Nález Ústavního soudu č. 177/2015 Sb.
Nález Ústavního soudu č. 177/2015 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 16. června 2015 sp. zn. Pl. ÚS 12/14 ve věci návrhu na vyslovení protiústavnosti části ustanovení § 14e odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění účinném do 19. 2. 2015 Vyhlášeno 23. 7. 2015, částka 73/2015 * Odůvodnění * I. - Původní návrh * II. - Průběh řízení před správními orgány a správními soudy * III. - Rekapitulace návrhu * IV. - Vyjádření účastníků řízení * V. - Znění napadeného ustanovení * VI. - Posouzení příslušnosti Ústavního soudu k projednání návrhu a aktivní legitimace navrhovatele * VII. - Změna návrhu * VIII. - Upuštění od ústního jednání * IX. - Ústavní konformita legislativního procesu * X. - Meritorní přezkum * XI. - Použití práva Evropské unie * XII. - Závěr 177 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 12/14 dne 16. června 2015 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jana Filipa, Vlasty Formánkové, Jaroslava Fenyka, Vladimíra Kůrky, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové (soudkyně zpravodajky), Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu Nejvyššího správního soudu, aby Ústavní soud v řízení dle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení vyslovil, že ustanovení § 14e odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 465/2011 Sb. (tj. ve znění účinném do 19. 2. 2015), ve slovech „a je vyloučeno jeho soudní přezkoumání“ je v rozporu s ústavním pořádkem, takto: Ustanovení § 14e odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění účinném do 19. 2. 2015, ve slovech „a je vyloučeno jeho soudní přezkoumání“ bylo v rozporu s čl. 1 odst. 1 Ústavy ČR a čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Odůvodnění I. Původní návrh 1. Ústavnímu souduÚstavnímu soudu byl dne 16. 6. 2014 doručen návrh Nejvyššího správního soudu (dále též „navrhovatel“) na zrušení ustanovení § 14e odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), v tehdejším znění, ve slovech „a je vyloučeno jeho soudní přezkoumání“. 2. Navrhovatel - dovolávaje se čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a ustanovení § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) - jej učinil v souvislosti se svojí rozhodovací činností ve věci jím vedené pod sp. zn. 2 As 12/2014, jelikož dospěl k závěru, že výše označené ustanovení je v rozporu s ústavním pořádkem. II. Průběh řízení před správními orgány a správními soudy 3. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava domáhala zrušení rozhodnutí poskytovatele dotace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 30. 9. 2013 č. j. MSMT 38871/2013 a ze dne 7. 11. 2013 č. j. MSMT-38871/2013-2, kterými ji coby příjemce dotace vyrozuměl o pozastavení plateb na projekt Centrum excelence IT4Innovations ve výši 23 436 947,44 Kč, neboť podle jeho přesvědčení došlo jednáním popsaným v odůvodnění k porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie. 4. Městský soud v Praze usnesením ze dne 2. 1. 2014 č. j. 9 A 200/2013-42 žalobu odmítl. Ve svém usnesení městský soud odkázal na § 14e odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „zákon o rozpočtových pravidlech“), obsahující výslovnou výluku rozhodnutí o pozastavení dotace ze soudního přezkumu. Odkázal rovněž na důvod výluky ze soudního přezkumu dle ustanovení § 68 písm. e) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, podle něhož je žaloba nepřípustná také, stanoví-li tak zvláštní zákon, čemuž výslovně zakotvená výluka v ustanovení § 14e odst. 4 zákona o rozpočtových pravidlech odpovídá. Navíc je tato výluka podle městského soudu „odůvodněna dočasným a předběžným charakterem opatření“. 5. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně jako stěžovatelka kasační stížnostkasační stížnost s tím, že i při formální nemožnosti soudního přezkumu opatření vydaných dle § 14e odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech je nevyhnutelné soudní přezkum otevřít cestou ústavně konformního výkladu ustanovení § 14e odst. 4 zákona o rozpočtových pravidlech, a to k posouzení žalobou tvrzených porušení základních zásad činnosti správních orgánů. Žalobkyně odkázala na čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále též jen „Listina“), dle kterého nesmí být z pravomoci soudu vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod; absence procesní úpravy neproplacení dotace (resp. pozastavení platby) ve výši, v jaké byla poskytnuta, v důsledku libovůle či na základě domněnek význam těchto zásad posiluje. Žalobkyně poukázala na zásah do svých základních práv, neboť nemožnost disponovat dotací v přiznané výši ji přinutila nahradit chybějící prostředky z vlastních zdrojů, přičemž při nejistotě ohledně dalšího postupu může jít fakticky o zásah konečný. Nadto zásah do svých práv spatřuje i v tom, že je jí znemožněno v řádném řízení prokázat, že při realizaci projektu, na nějž byla dotace poskytnuta, své povinnosti ve skutečnosti splnila. 6. Nejvyšší správní soud v řízení o této kasační stížnostikasační stížnosti dospěl k názoru, že ustanovení § 14e odst. 4 zákona o rozpočtových pravidlech v části, v níž stanoví, že ze soudního přezkumu jsou vyloučena opatření podle jeho odstavců 1 až 3, jehož je třeba v jeho věci použít, je v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, neboť je nelze vyložit bez toho, že by stěžovatelka byla zkrácena ve svém právu na soudní ochranu, jež pro ni plyne z čl. 36 odst. 2 Listiny. III. Rekapitulace návrhu 7. Nejvyšší správní soud v úvodu připomněl, že městský soud pojal akt, jehož přezkoumání se stěžovatelka domáhala, jako rozhodnutí; z povahy napadeného úkonu žalovaného však nelze ani vyloučit, že může jít o jiný úkon mající charakter zásahu (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu z 16. 11. 2010 č. j. 7 Aps 3/2008-98); nicméně výluka stanovená v § 14e odst. 4 zákona o rozpočtových pravidlech na něj dopadá bez ohledu na to, jak bude správním soudem kvalifikován. 8. Novelizací provedenou zákonem č. 465/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, byla s účinností od 30. 12. 2011 do zákona o rozpočtových pravidlech včleněna možnost, aby poskytovatel dotace jejímu příjemci část dotace nevyplatil, domnívá-li se, že došlo k porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie (§ 14e odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech), a toto opatření bylo výslovně vyňato ze soudního přezkumu. 9. Porušení povinnosti stanovené právním předpisem, rozhodnutím nebo dohodou o poskytnutí dotace, které přímo souvisí s účelem, na nějž byla dotace poskytnuta, k němuž došlo před přijetím peněžních prostředků a jež v okamžiku jejich přijetí na účet příjemce trvá, je kvalifikováno jako porušení rozpočtové kázně [§ 44 odst. 1 písm. j) zákona o rozpočtových pravidlech], a je povinností osoby, jež rozpočtovou kázeň porušila, provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod do státního rozpočtu [§ 44a odst. 3 písm. a) zákona o rozpočtových pravidlech]; v případě neoprávněného použití prostředků dotace obsahující prostředky od Evropské unie určí výši odvodu finanční úřad [§ 44a odst. 4 písm. b) zákona o rozpočtových pravidlech]. Právní úprava tudíž stanoví kontrolní kompetence (kromě jiných orgánů) i poskytovateli dotace, avšak o následcích zjištění nesrovnalostí a jejich kvalifikaci v podobě povinnosti provést odvod za porušení rozpočtové kázně rozhoduje příslušný finanční úřad v řízení dle daňového řádu a jeho rozhodnutí podléhá přezkumu správními soudy. 10. Za těchto okolností je podle navrhovatele ustanovení § 14e zařazeno do zákona o rozpočtových pravidlech nesystémově, neboť umožňuje poskytovateli dotace, aby předtím, než může být objektivně zjištěno porušení pravidel stanovených pro dotaci (nebo dokonce zcela bez toho), výplatu zastavil. Důvody pro tak silné oprávnění se mohou zdát legitimními, je-li jeho účelem včasné zabránění zneužití veřejných prostředkůveřejných prostředků, neboť je zřejmé, že pouhé konstatování porušení pravidel poté, co již byly tyto prostředky nezákonně čerpány a použity, by začasté mohlo mít pouze akademickou povahu. Změna zákona o rozpočtových pravidlech (zákonem č. 465/2011 Sb.) ostatně měla odstranit výkladové obtíže praxe k otázce, zda má poskytovatel dotace i v případě pouhého podezření o porušení povinností příjemce pokračovat s vyplácením prostředků dotace či proplácení zastavit; zvoleno bylo přitom řešení, že zadržené prostředky mají odpovídat výši, v jaké by byl za sledované porušení povinností ukládán odvod, z čehož plyne, že poskytovatel dotace nemůže zastavit proplácení zcela. 11. Hodnocení závažnosti takového „podezření“ je však výlučně na poskytovateli dotace a domněnce porušení pravidel nemusí nutně předcházet kontrola ani jiný zákonem předvídaný a regulovaný postup. Účinnost opatření zadržujícího dosud nevyplacené prostředky, které má být opatřením pouze předběžným a dočasným, navíc zákon nijak časově neohraničuje, ale ponechává je vedle hodnocení závažnosti podezření, určení, kdy o takovém kroku vyrozumí příjemce a finanční úřad či kdy bude pokračovat v proplácení zbývající části dotace, zcela na vůli a úvaze poskytovatele, resp. jeho seberegulaci. Poskytovatel dotace tedy není vázán žádnou lhůtou ani procesními pravidly. Při absenci přezkumu takového opatření soudem v důsledku výslovně stanovené výluky se tak „otevírá prostor pro libovůli poskytovatele dotace a strmě stoupá riziko korupce“. 12. Podle navrhovatele opatření dle § 14e odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech zasahuje do práv příjemce dotace tím, že porušuje zásadu legitimního očekávání. Příjemce totiž důvodně předpokládá, že mu bude ve smyslu rozhodnutí o poskytnutí dotace vyplacena celá částka (pokud se neprokáže, že porušil své povinnosti, v důsledku čehož by bylo namístě rozhodnutím dotaci nebo její část odejmout). Je tomu tak proto, že okamžikem pravomocného rozhodnutí o přidělení dotace vzniká příjemci nárok na její čerpání v souladu s jejím předpokládaným účelem, a již po právní moci dotačního rozhodnutí je nutno učinit příslušné kroky tak, aby tato dotace mohla být řádně čerpána a použita (příprava projektové dokumentace, uzavření smluv o realizaci předmětu dotace apod.). Zastavení výplaty dotace je pak za této situace bezprostředním zásahem do vlastnického práva příjemce dle čl. 11 Listiny a může jím též dojít k porušení jeho práva podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost dle čl. 26 Listiny. V té souvislosti navrhovatel poukázal na to, že vedle bezprostředního zásahu do práv příjemce dotace na dočerpání dotace dochází i k řetězení zásahů dalších, např. zastavení stavebních prací, zakonzervování rozestavěné stavby, hrozba smluvních sankcí. 13. Navrhovatel též zdůraznil, že protiústavnost napadeného ustanovení nespatřuje v tom, že zákonodárce umožňuje výplatu dotace pozastavit, ale v absenci kritérií pro tento postup, jejímž důsledkem je možnost svévole ze strany poskytovatele a absence právní jistoty na straně příjemce. Zde otevírá též paralelu s úpravou tzv. zajišťovacích institutů, k nimž se vyslovil Ústavní soudÚstavní soud kupř. v nálezu sp. zn. I. ÚS 2485/13 ze dne 2. 12. 2013 (N 206/71 SbNU 429), ve kterém vymezil základní kritéria pro posouzení ústavní konformity zásahu do vlastnických práv a nutnost přezkumu proporcionality užitého zajišťovacího nástroje. Je očividné, že napadené ustanovení vyloučením soudního přezkumu hodnocení takové proporcionality či zjištění případné svévole naprosto znemožňuje. IV. Vyjádření účastníků řízení 14. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky (dále jen „Poslanecká sněmovna“) ve vyjádření k návrhu ze dne 31. 7. 2014, podepsaném předsedou Poslanecké sněmovny Janem Hamáčkem, uvedla, že vládní návrh zákona č. 465/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, projednávala jako sněmovní tisk č. 287 (rozeslaný poslancům dne 21. 3. 2011) v prvním čtení dne 27. 4. 2011 na 16. schůzi a přikázala jej rozpočtovému výboru a kontrolnímu výboru, jež návrh zákona projednaly dne 27. 5. 2011, resp. dne 8. 6. 2011. Druhé čtení prošlo obecnou i podrobnou rozpravou dne 20. 9. 2011 na 23. schůzi a podané pozměňovací návrhy byly zpracovány jako sněmovní tisk č. 287/3 a rozeslány dne 21. 9. 2011. Třetí čtení se uskutečnilo dne 27. 9. 2011 a Poslanecká sněmovna návrh zákona schválila (v poměru 143 pro a 4 proti). Senát Parlamentu České republiky (dále jen „Senát“) návrh zákona pod číslem tisku 218 projednal dne 27. 10. 2011 na 13. schůzi a s pozměňovacími návrhy jej usnesením č. 400 vrátil zpět Poslanecké sněmovně. Usnesení Senátu bylo doručeno Poslanecké sněmovně a rozesláno poslancům dne 1. 11. 2011 jako sněmovní tisk č. 287/5, o návrhu zákona vráceném Senátem bylo hlasováno dne 6. 12. 2011 na 32. schůzi a Poslanecká sněmovna jej přijala ve znění schváleném Senátem podle sněmovního tisku č. 287/5. Prezident republiky zákon podepsal dne 19. 12. 2011 a dne 30. 12. 2011 byl zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 465/2011 Sb. Předseda Poslanecké sněmovny shrnul, že zákon byl přijat po řádném zákonodárném procesu a s přesvědčením, že ustanovení § 14e odst. 4 zákona o rozpočtových pravidlech v části „a je vyloučeno jeho soudní přezkoumání“ je v souladu s Ústavou a právním řádem České republiky. 15. K návrhu se vyjádřil Senát podáním ze dne 30. 7. 2014, podepsaným předsedou Milanem Štěchem. Organizační výbor určil senátní tisk č. 218 k projednání výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který doporučil plénu návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Plénum návrh zákona projednalo na své 13. schůzi dne 27. 10. 2011 a ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou jej neschválilo; v podrobné rozpravě bylo navrženo doplnění ustanovení týkajících se však jiné části návrhu zákona než změny rozpočtových pravidel a bylo předneseno několik legislativně-technických pozměňovacích návrhů, které napravovaly některé nedostatky postoupeného tisku. Návrh zákona byl se schválenými pozměňovacími návrhy vrácen Poslanecké sněmovně. 16. Vláda ve vyjádření k návrhu ze dne 28. 7. 2014, podepsaném předsedou Bohuslavem Sobotkou, sdělila Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, že svého práva vstoupit do řízení dle § 69 odst. 2 zákona o Ústavním soudu nevyužije. 17. Obdobně se vyjádřila i veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová podáním ze dne 11. 7. 2014; ačkoli do řízení nevstoupila, sdělila, že se s návrhem Nejvyššího správního soudu ztotožňuje. V. Znění napadeného ustanovení 18. Ustanovení § 14e zákona o rozpočtových pravidlech (napadená část ustanovení zvýrazněna) znělo v době podání návrhu Nejvyššího správního soudu takto: (1) Poskytovatel nemusí vyplatit část dotace, domnívá-li se, že došlo k porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, a to do výše, která je stanovena v rozhodnutí o poskytnutí dotace jako nejvyšší možná výše odvodu za porušení rozpočtové kázně. Přitom přihlédne k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení cíle dotace. (2) V případě, že poskytovatel provede při proplácení dotace opatření podle odstavce 1, informuje o něm písemně příjemce a příslušný finanční úřad, a to včetně jeho rozsahu a odůvodnění. (3) Provede-li poskytovatel opatření podle odstavců 1 a 2, může pokračovat v proplácení zbývající části dotace. (4) Na opatření podle odstavců 1 až 3 se nevztahují obecné předpisy o správním řízení a je vyloučeno jeho soudní přezkoumání. VI. Posouzení příslušnosti Ústavního soudu k projednání návrhu a aktivní legitimace navrhovatele 19. Ústavní soudÚstavní soud předně soustředil pozornost k tomu, zda byly splněny procesní podmínky věcného projednání podaného návrhu, jmenovitě k otázce, zda byl Nejvyšší správní soud k němu aktivně legitimován. 20. Podle ustanovení čl. 95 odst. 2 Ústavy, dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu souduÚstavnímu soudu k projednání; ve shodě s tím pak stanoví § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, že návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení je oprávněn podat též soud v souvislosti se svou rozhodovací činností. 21. Obecnému soudu je tak dána možnost, aby v konkrétním řízení nemusel aplikovat zákon či jeho jednotlivé ustanovení, jež považuje za protiústavní a které mu znemožňují dosáhnout naopak ústavně konformního výsledku. V době podání návrhu byla tato podmínka zjevně splněna. Jen zrušení napadeného ustanovení mohlo Nejvyššímu správnímu soudu otevřít prostor pro věcné projednání stěžovatelova návrhu, a tím odstranit ústavněprávní deficit, jímž je dosavadní řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle jeho názoru postiženo. Navrhovatel proto aktivní legitimací k podanému návrhu disponoval. VII. Změna návrhu 22. Dne 5. 2. 2015 byl vyhlášen ve Sbírce zákonů zákon č. 25/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. Účinnosti nabyl 15 dnů po svém vyhlášení, tedy 20. 2. 2015. 23. Ustanovení § 14e zákona o rozpočtových pravidlech nadále zní následovně: (1) Poskytovatel nemusí vyplatit dotaci nebo její část, domnívá-li se, že její příjemce v přímé souvislosti s ní porušil povinnosti stanovené právním předpisem nebo nedodržel účel dotace nebo podmínky, za kterých byla dotace poskytnuta; je-li stanoven nižší odvod za porušení rozpočtové kázně podle § 14 odst. 6, výše nevyplacené části dotace musí být stanovena v rámci částek vypočítaných podle § 14 odst. 6. Přitom v rámci procentního rozmezí přihlédne poskytovatel k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení účelu dotace. Nevyplatit dotaci nebo její část nelze při nedodržení povinnosti podle § 14 odst. 4 písm. k). (2) Poskytovatel o opatření podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu vhodným způsobem informuje příjemce. Příjemce může do 15 dnů ode dne, kdy tuto informaci obdržel, podat poskytovateli proti tomuto opatření námitky. O námitkách rozhoduje ten, kdo stojí v čele poskytovatele. (3) V rozhodnutí o námitkách se rozhodne o tom, zda opatření poskytovatele bylo plně oprávněné, částečně oprávněné nebo zda oprávněné nebylo. Proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat. (4) Bylo-li opatření poskytovatele v rozhodnutí o námitkách posouzeno jako plně oprávněné, poskytovatel dotaci nebo její část příjemci nevyplatí. Bylo-li posouzeno jako částečně oprávněné, poskytovatel vyplatí příjemci část dotace, kterou mu neoprávněně nevyplatil. Bylo-li posouzeno jako neoprávněné, poskytovatel příjemci vyplatí nevyplacenou dotaci nebo její část. Poskytovatel vyplatí příjemci dotaci nebo její část, kterou mu neoprávněně nevyplatil, do pěti pracovních dnů ode dne právní moci rozhodnutí o námitkách. (5) Poskytovatel informuje o opatření podle odstavce 1 a o rozhodnutí o námitkách podle odstavce 3 vhodným způsobem bez zbytečného odkladu finanční úřad. (6) Provede-li poskytovatel opatření podle odstavce 1, může pokračovat v proplácení zbývající části dotace. 24. Dosavadní znění ustanovení § 14e zákona o rozpočtových pravidlech bylo tedy nahrazeno zněním novým, pro které je určující, že původním návrhem napadenou část tehdejšího odstavce 4 již neobsahuje. 25. Ústavní soudÚstavní soud ve své rozhodovací praxi dal opakovaně najevo, že v takových případech nelze již vyhovět návrhu na zrušení právního předpisu či jeho ustanovení, nicméně že zpravidla přichází v úvahu rozhodnout o tom, zda napadené ustanovení v době své účinnosti bylo v rozporu s ústavním pořádkem či nikoli. 26. V návaznosti na výzvu Ústavního souduÚstavního soudu navrhovatel podáním ze dne 11. 3. 2015 původní návrh změnil tak, že se namísto návrhu na zrušení dotčeného ustanovení (části) domáhá, „aby Ústavní soudÚstavní soud vyslovil, že ustanovení § 14e odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 465/2011 Sb., tj. ve znění účinném od 30. 12. 2011 do 19. 2. 2015, je v části znějící,a je vyloučeno jeho soudní přezkoumání‘ v rozporu s čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod“. 27. Změnu návrhu navrhovatel odůvodnil tím, že při rozhodování o kasační stížnostikasační stížnosti musí aplikovat ustanovení § 14e odst. 4 zákona o rozpočtových pravidlech v původním znění, a proto pro jeho přezkum je i nadále determinující, zda vyloučení soudního přezkumu opatření podle § 14e odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech, k němuž se uchýlil městský soud, je ústavně konformní či nikoli. 28. Vyřešení otázky, již předestřel Ústavnímu souduÚstavnímu soudu Nejvyšší správní soud, je tedy ve věci, z níž vzešel jeho návrh, potřebné, neboť v ní musí aplikovat ustanovení § 14e odst. 4 zákona o rozpočtových pravidlech v původním znění (od 30. 12. 2011 do 19. 2. 2015) a jeho rozhodnutí o kasační stížnostikasační stížnosti proti odmítavému rozhodnutí městského soudu je od tohoto posouzení Ústavním soudemÚstavním soudem bezprostředně odvislé. 29. Závěr o splnění podmínky aktivní legitimace navrhovatele, dovozený v bodu 21 výše, se tudíž uplatní i ve vztahu k návrhu změněnému. 30. V duchu dřívější judikatury Ústavního souduÚstavního soudu, například nálezů sp. zn. Pl. ÚS 33/2000 ze dne 10. 1. 2001 (N 5/21 SbNU 29; 78/2001 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS. 38/06 ze dne 6. 2 2007 (N 23/44 SbNU 279; 84/2007 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 12/07 ze dne 20. 5. 2008 (N 90/49 SbNU 247; 355/2008 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 72/06 ze dne 29. 1. 2008 (N 23/48 SbNU 263; 291/2008 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 10/08 ze dne 12. 5. 2009 (N 115/53 SbNU 427; 229/2009 Sb.), eventuálně usnesení sp. zn. Pl. ÚS 8/14 ze dne 3. 3. 2015 (dostupné na http://nalus.usoud.cz), resp. v nich vyjádřených názorů o shora předjímaných (viz bod 25) okolnostech, vzhledem k nimž se otevírá možnost vybočit z důsledků zakotvených v § 67 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, lze pak finálně uzavřít, že změněný návrh je projednatelný a představuje splněnou podmínku následného ústavněprávního přezkumu. VIII. Upuštění od ústního jednání 31. Ústavní soudÚstavní soud neočekával od ústního jednání další objasnění věci, pročež od něj upustil dle ustanovení § 44 věty první zákona o Ústavním soudu. IX. Ústavní konformita legislativního procesu 32. Ústavní soudÚstavní soud, jak mu ukládá ustanovení § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., posuzoval dále, zda bylo napadené ustanovení přijato v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Vzhledem k vyjádřením obou komor Parlamentu, dostupným popisům legislativní procedury přijímání příslušného zákona i s ohledem na to, že legislativní procedura není ani navrhovatelem zpochybňována, nelze než uzavřít, že podmínka ústavní konformity legislativního procesu byla splněna. X. Meritorní přezkum X.a Principy právního státu 33. Ústavní soudÚstavní soud při posuzování návrhu na zrušení, resp. konstatování neústavnosti soudní výluky u opatření spočívajícího v pozastavení dotace nemůže odhlédnout od celkového kontextu právní úpravy upravující pozastavení čerpání dotace. Legislativní text citovaný v bodu 18 tohoto nálezu umožňoval poskytovateli dotace tuto částečně nevyplatit, pokud se domníval, že došlo k porušení pravidel, přičemž i stanovení rozsahu pozastavení bylo ponecháno na jeho volném uvážení. Jediným zákonným omezením byl pak pokyn, že má poskytovatel přihlédnout k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení cíle dotace. Tento postup poskytovatele nebyl podle předmětného ustanovení ani regulovaný obecnými předpisy o správním řízení, ani soudně přezkoumatelný. Nijak nekontrolovaná a reálně neomezená úvaha poskytovatele postačovala, aby pozastavil na zákonem nijak neomezenou dobu výplatu již přiznané dotace, a to za situace, pokud pouze dospěl k domněnce, že došlo k porušení pravidel. 34. Pozastavení výplaty části dotace je přitom rozhodnutím, které se hluboce dotýká právní sféry jejího příjemce. Takové opatření může mít pro něj závažný dopad, neboť může vést ke zmaření celého jeho naplánovaného a dotací podpořeného záměru; případně i ke vzniku jeho odpovědnosti za neschopnost splnit závazek (typicky uhradit cenu objednané věci či služby), k němuž se zavázal, předpokládaje, že finanční prostředky na jeho uhrazení získá z dotace, bez níž je vůbec nemusí mít k dispozici. Toto pozastavení pak přichází až poté, kdy již bylo o poskytnutí dotace i jejích podmínkách státem rozhodnuto. Příjemce se na toto rozhodnutí o poskytnutí dotace spoléhal a počítal s tím, že mu bude, pokud dodrží stanovené podmínky, dotace vyplacena. Dotace jsou často poskytovány za podmínky spolufinancování příjemcem, sistace dotace tedy nejenže může zmařit záměr příjemce, ale též investici z jeho vlastních prostředků. Zákon nestanovil ani žádná konkrétnější kritéria pozastavení výplaty dotace, ani lhůtu, do kdy musí být rozhodnuto o navazující sankci či o obnovení čerpání dotace. Navrhovatel v té souvislosti poukazuje na to, že vyloučení soudního přezkumu znemožňuje ochranu legitimního očekávání příjemce před případnou svévolí poskytovatele. 35. Ústavní soudÚstavní soud tedy nejprve přistoupil k hodnocení napadené soudní výluky z pohledu ochrany před svévolí, tedy z pohledu zachování maxim materiálního právního státu. Česká republika je totiž v čl. 1 odst. 1 Ústavy definována jako demokratický právní stát. Pojem právního státu stanoví princip vázanosti státu právem. Ústavní soudÚstavní soud pak aplikuje zásady právního státu jako jedno z důležitých měřítek ústavnosti zákonů. 36. V judikatuře Ústavního souduÚstavního soudu je opakovaně zdůrazňována důležitost ústavního principu právního státu a dodržování jednotlivých jeho aspektů [srov. např. nález ze dne 28. 6. 2005 sp. zn. Pl. ÚS 24/04 (N 130/37 SbNU 641; 327/2005 Sb.)], potřeba podřízení výkladu a použití právních norem jejich obsahově materiálnímu smyslu [nález ze dne 21. 12. 1993 sp. zn. Pl. ÚS 19/93 (N 1/1 SbNU 1; 14/1994 Sb.)] a povinnost zákonodárce, aby v legislativním procesu zachovával i taková hlediska jako transparentnost či jasnost [nález ze dne 23. 5. 2000 sp. zn. Pl. ÚS 24/99 (N 73/18 SbNU 135; 167/2000 Sb.)]. V demokratickém právním státu musí mít právo náležitou kvalitu formální [srov. nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 77/06 ze dne 15. 2. 2007 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.), bod 45, nebo nález sp. zn. II. ÚS 3764/12 ze dne 13. 5. 2014 (dostupný na http://nalus.usoud.cz)]. V teorii práva se v tomto kontextu mluví o tzv. formálních hodnotách práva, které sice neurčují obsah právních předpisů, mají však právu zajistit samotnou existenci a dále akceptaci a aplikovatelnost: mezi tyto hodnoty patří hodnoty řádu, předvídatelnosti, svobody od arbitrárnosti, právní rovnosti či právní jistoty (Summers, R. S. Essays in Legal Theory. Dordrecht - Boston - London: Kluwer Publishing, 2000, s. 30). Každá právní úprava musí vyjadřovat respekt k obecným zásadám právním (principům), jako je důvěra v právo, právní jistota a předvídatelnost právních aktů, které strukturují právní řád demokratického právního státu, resp. jsou z něj odvoditelné. 37. Pro demokratický právní stát je charakteristický princip právní jistoty, spočívající mimo jiné v tom, že právní pravidla budou jasná a přesná a budou zajišťovat, že právní vztahy a jejich důsledky zůstanou pro adresáty pravidel předvídatelné. Závazky a sliby, které na sebe stát vezme vůči jednotlivcům, by měly být dodržovány (princip legitimního očekávání). Princip právní jistoty pak je třeba spojit se zákazem arbitrárnosti, aby možnost uvážení státních orgánů byla omezena procedurami, které zabrání zneužití tohoto volného uvážení, přičemž tou nejlepší prevencí i následnou ochranou proti arbitrárnosti je přístup ke spravedlnosti, tedy k soudu, který správní uvážení podrobí soudní kontrole (srov. zprávu Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva, tzv. Benátské komise, o vládě práva, přijatou na jejím 86. zasedání v březnu 2011, č. 512/2009, dostupnou na www.venice.coe.int). 38. Byť i navrhovatel předložil Ústavnímu souduÚstavnímu soudu k posouzení pouze výluku ze soudního přezkumu a ani nemohl učinit jinak, neboť jen tato část citovaného ustanovení § 14e zákona o rozpočtových pravidlech bránila obecným soudům přistoupit k soudní kontrole správní žalobou napadeného pozastavení dotace, Ústavní soudÚstavní soud nemůže přistoupit k posouzení tohoto návrhu bez přihlédnutí ke všem souvislostem právní úpravy. Poskytovateli právní úprava česká i evropská (viz dále body 58 a násl., srov. též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 21. 9. 1989 ve věci C-68/88 Komise Evropských společenství proti Řecké republice, dle něhož je porušením povinností, plynoucích z evropského práva, pokud nebylo zahájeno trestní nebo disciplinární řízení proti osobám, které se podílely na provedení a zatajení úkonů umožňujících vyhnout se zaplacení zemědělských dávek podle práva EHS) ukládá odpovědnost za ochranu před případným zneužitím dotace, aniž by však byl zákonem či soudem veden k vyvažování tohoto veřejného zájmu s odpovědností za ochranu práv příjemce. 39. Podmínky čerpání přidělené dotace jsou stanoveny buď v rozhodnutí o přidělení dotace, nebo ve smlouvě o poskytnutí dotace, přesněji řečeno v dokumentech, na které tyto právní tituly poskytnutí dotace odkazují. Pravidelně se jedná o celou řadu příruček, podmínek a metodik, které musejí příjemci dotace při jejím čerpání dodržovat, kontroly jejich dodržování jsou prováděny na základě zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o finanční kontrole“). V § 13a zákona o finanční kontrole jsou stanovena zvláštní procesní pravidla pro výkon auditu podle přímo použitelných předpisů Evropské unie. Součástí zprávy o auditu je identifikace zjištěných nedostatků. Tyto nedostatky mohou mít povahu tzv. nesrovnalostí, které mohou mít podle práva Evropské unie (nařízení Rady č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti) dopad na konečný objem poskytnutých finančních prostředků. Pokud poskytovatel dotace na základě provedeného auditu nazná, že došlo při naplňování činností financovaných příslušnou dotací k porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek, může dle § 14e zákona o rozpočtových pravidlech pozastavit výplatu dotace (resp. nemusí vyplatit část dotace) a v návaznosti na to informuje příslušný finanční úřad o svých zjištěních. Finanční úřad v souladu s § 85 a násl. zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, zahájí u příjemce dotace daňovou kontrolu, jejímž výsledkem je buď konstatace porušení rozpočtových pravidel a případné následné vyměřovací řízení a uložení sankce, nebo daňová kontrola finančního úřadu závady a nedostatky ve spojitosti s veřejnou zakázkou, potažmo porušení rozpočtových pravidel neshledá, a poté finanční úřad již další kroky nečiní. Finanční úřad může toliko v důsledku zjištění v rámci daňové kontroly učinit sankční opatření, a to vydat platební výměr ukládající příjemci dotace provést odvod za porušení rozpočtové kázně, pokud zjistí pochybení. Pokud pochybení nezjistí, nemá zákonem stanovenou pravomoc k žádnému dalšímu postupu, tedy dokonce ani nevydává žádné rozhodnutí. Podústavní právo nikterak neupravuje situaci, kdy finanční úřad dospěje k závěru, že se o porušení rozpočtové kázně nejedná, a poskytovatel dotace s tímto názorem nesouhlasí (kritika právní úpravy, která nestanoví dostatečné procesní rámce pro popsané situace, např. v článku Moravec, O. Krácení dotace v judikatuře Nejvyššího správního soudu - polojasno?, dostupném pod č. 95155 na www.epravo.cz). 40. Samo pozastavení dotace v případech, kdy následně příslušný finanční úřad či dokonce i samotný poskytovatel dospějí k závěru, že příjemce žádné své povinnosti neporušil, se tedy již nemá jak stát předmětem soudního přezkumu, který by konstatoval nezákonnost pozastavení čerpání dotace. Rovněž podústavní právní úprava nijak neřeší situace, kdy finanční úřad nevydá platební výměr ukládající příjemci dotace provést odvod za porušení rozpočtové kázně, a poskytovatel dotace přesto příjemci zadržené finanční prostředky nevyplatí. Nadto nejsou ani explicitně stanoveny žádné lhůty, v nichž mají příslušné orgány rozhodnout. Je možné, že zpravidla bude postupováno tak, že jak pro poskytovatele, řídící orgán, tak i pro příslušný finanční úřad budou směrodatné závěry auditu prováděného dle citovaného ustanovení zákona o finanční kontrole, a proto k vyměření odvodu za porušení rozpočtové kázně finančním úřadem dojde. Pokud však toto rozhodnutí o vyměření odvodu za porušení rozpočtové kázně, které je zajisté soudně přezkoumatelné, bude příjemcem soudně napadnuto, pak soud nebude žádným způsobem hodnotit důvodnost pozastavení čerpání dotace dle napadeného ustanovení zákona o rozpočtových pravidlech, ale bude jen posuzovat zákonnost napadeného platebního výměru. Podústavní právo tedy neotvírá žádnou možnost, v jejímž rámci by bylo případně i na půdorysu následné soudní kontroly konstatováno, zda pozastavení čerpání dotace proběhlo zákonným způsobem a nebylo arbitrární. 41. Vyloučení soudní kontroly pozastavení dotace tedy v tomto rámci podústavního práva vede k tomu, že případný arbitrární, svévolný či dokonce šikanózní postup poskytovatele dotace nebude relevantně pojmenován ani nijak sankcionován, neboť tento postup se nemá jak stát předmětem soudního přezkumu. To však v demokratickém právním státě, který má povinnost chránit legitimní očekávání jednotlivců, jejich právní jistotu a základní práva před arbitrárností postupu státních orgánů, není možné. 42. Napadené ustanovení, které stanoví ve výše popsaném kontextu výluku ze soudního přezkumu, je tedy v prvé řadě rozporné s čl. 1 odst. 1 Ústavy, který garantuje zachovávání základních principů materiálního právního státu, a to ochrany právní jistoty, zákazu arbitrárnosti a přístupu ke spravedlnosti. X.b Právo na přezkum rozhodnutí orgánu veřejné správy týkajících se základních práv a svobod 43. Další klíčové měřítko hodnocení návrhu představuje ustanovení čl. 36 odst. 2 Listiny, dle kterého sice může být soudní přezkum rozhodnutí orgánu veřejné správy vyloučen (čl. 36 odst. 2 Listiny, věta první in fine), z pravomoci soudu však nesmí být vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny (čl. 36 odst. 2 Listiny, věta druhá). 44. Ústavní soudÚstavní soud ve své předchozí judikatuře dal opakovaně najevo, že má-li každý podle čl. 36 odst. 1 Listiny právo domáhat se ochrany svých práv u soudu či jiného orgánu, přičemž podmínky a pravidla realizace tohoto práva stanoví zákon, pak takový zákon, vydaný na základě ústavního zmocnění, nemůže toto právo - těmito podmínkami a pravidly - na druhé straně popřít. Citovaný čl. 36 odst. 2 Listiny je toho logickým důsledkem; reflektována je odlišná relevance základních práv a svobod, jimž přísluší z jejich rozdílné povahy logicky vyšší ochrana než právům založeným toliko zákonem [nález sp. zn. Pl. ÚS 12/07 ze dne 20. 5. 2008 (N 90/49 SbNU 247; 355/2008 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 72/06 ze dne 29. 1. 2008 (N 23/48 SbNU 263; 291/2008 Sb.)]. 45. Právo na soudní přezkum zákonnou výlukou nedotčeného rozhodnutí orgánu veřejné správy je tak veřejným subjektivním právem zaručeným na ústavní úrovni. Ústavní soudÚstavní soud tedy dále přistoupil k posouzení, zda se postup poskytovatele dotace podle § 14e odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech dotýká některého ze základních práv a svobod jejího příjemce. 46. Jak již bylo výše uvedeno, postupem podle § 14e zákona o rozpočtových pravidlech může dojít k zásahu do legitimního očekávání příjemce dotace. Pokud totiž příjemce dotace dodrží veškeré podmínky, které mu byly v rozhodnutí o udělení dotace, právních předpisech i případných dalších normativech pro čerpání a používání dotace stanoveny, pak mu vzniká legitimní očekávání, že mu bude celá dotace poskytnuta. V případě, že z důvodu pouhé nedůvodné domněnky na straně poskytovatele dojde k pozastavení výplaty části dotace, je takovýto postup zásahem do legitimního očekávání příjemce, že mu bude celá dotace vyplacena a bude ji moci použít na stanovený účel. Porušení tohoto legitimního očekávání není jen zásahem do jeho právní jistoty, jak bylo popsáno výše, ale též zásahem do jeho práva na ochranu majetku, jak jej upravuje čl. 11 Listiny. 47. V judikatuře Ústavního souduÚstavního soudu totiž je chráněno legitimní očekávání jako jeden z principů vyplývajících z principu právního státu (viz výše v bodech 37 a násl.), principu určitosti, bezrozpornosti a předvídatelnosti právní úpravy [srov. nález sp. zn. I. ÚS 287/04 ze dne 22. 11. 2004 (N 174/35 SbNU 331)] či z principů dobré správy, ale Ústavní soudÚstavní soud též v řadě svých rozhodnutí shledává ochranu legitimního očekávání v souvislosti s ochranou vlastnického práva, v širším smyslu majetku [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 2/02 ze dne 9. 3. 2004 (N 35/32 SbNU 331; 278/2004 Sb.) nebo nález sp. zn. Pl. ÚS 9/07 ze dne 1. 7. 2010 (N 132/58 SbNU 3; 242/2010 Sb.) či nález sp. zn. IV. ÚS 525/02 ze dne 11. 11. 2003 (N 131/31 SbNU 173)]. 48. Obojaký význam ochrany legitimního očekávání zdůraznil Ústavní soudÚstavní soud ve svém rozhodnutí sp. zn. Pl. ÚS 53/10 ze dne 19. 4. 2011 (N 75/61 SbNU 137; 119/2011 Sb.), v němž dospěl k závěru, že dodatečné snížení výše nároku na státní podporu ve stanoveném rozsahu za účelem snížení výdajů státního rozpočtu neobstojí s ohledem na legitimní očekávání účastníků stavebního spoření. Poté, co účastník splnil podmínky pro vznik nároku na státní podporu za určitý kalendářní rok, mohl legitimně očekávat, že ze strany státu nedojde dodatečně k jejich změně, resp. ke změně samotného nároku. Jedná se přitom o očekávání, jemuž náleží ochrana jak z hlediska principu právní jistoty a ochrany důvěry v právo, resp. ochrany nabytých práv podle čl. 1 odst. 1 Ústavy, tak s ohledem na majetkovou povahu nároku podle čl. 11 odst. 1 Listiny a čl. 1 Dodatkového protokolu k evropské Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“). Toto ustanovení se totiž nevztahuje jen na již nabytý (existující) majetek, nýbrž poskytuje též ochranu legitimnímu očekávání nabytí takovéhoto majetku. 49. I podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva je integrální součástí ochrany majetkových práv také ochrana legitimního očekávání, tedy ochrana nároku, na jehož splnění má oprávněný přinejmenším legitimní očekávání (ésperance légitime/legitimate expectation). Ústředním pravidlem při posuzování existence takovéhoto legitimního očekávání je ohled na konkrétní a individuální okolnosti případu, které ve svém souhrnu měly založit legitimní očekávání jako majetkový zájem chráněný čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě (rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ve věci Anheuser-Busch Inc. proti Portugalsku, 11. 1. 2007, č. 73049/01, odst. 63-65, nebo rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Glaser proti České republice, 14. 2. 2008, č. 55179/00, odst. 50-52). 50. Navrhovatel případně poukázal na paralelu pozastavení čerpání dotace s obdobným institutem zajištění finančních prostředků v rámci trestního řízenítrestního řízení, o kteréžto otázce v poslední době Ústavní soudÚstavní soud opakovaně rozhodoval. V těchto případech je též velmi silný veřejný zájem na omezení majetkových práv osob podezřelých z majetkové trestné činnosti, jejichž finanční prostředky jsou zajištěny za účelem případné budoucí úhrady jejich finančních závazků vůči státu či poškozeným. Ústavní soudÚstavní soud ve své nálezové judikatuře k tomuto institutu zdůraznil roli soudů jako ochránců proporcionality mezi ochranou tohoto veřejného zájmu a ochranou práv dotčených osob. Účelem soudního přezkumu zajištění peněžních prostředků na účtu obviněného je posoudit přiměřenost tohoto opatření ve smyslu poměru mezi závažností prověřované trestné činnosti a rozsahem zajištění ve vztahu k možnostem dotčené osoby jako podnikatele dále vykonávat činnosti, jež s tímto podnikáním souvisí [nález sp. zn. I. ÚS 2485/13 ze dne 2. 12. 2013 (N 206/71 SbNU 429)]. Rozhodnutí orgánu veřejné moci o žádosti o omezení zajištění peněžních prostředků musí být řádně odůvodněno, a to s ohledem na rozsah zajištění, specifika stíhané trestní věci a vznik případné majetkové škody [nálezy sp. zn. IV. ÚS 3501/13 ze dne 5. 8. 2014 a sp. zn. I. ÚS 3502/13 ze dne 17. 4. 2014 (dostupné na http://nalus.usoud.cz)]. Ústavní soudÚstavní soud poukázal i na časovou dimenzi institutu zajištění peněžních prostředků na účtu - pokud orgány činné v trestním řízeníorgány činné v trestním řízení nezohlední délku trestního řízenítrestního řízení a prognózu jeho dalšího vývoje při rozhodování o dalším trvání tohoto zajišťovacího opatření z pohledu přiměřenosti, porušují právo na ochranu vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 Listiny ve spojení s čl. 4 odst. 1 a 4 Listiny [nález sp. zn. III. ÚS 1396/07 ze dne 19. 3. 2009 (N 62/52 SbNU 609)]. Všechny tyto požadavky jsou podle citovaných rozhodnutí Ústavního soudu úlohou obecných soudů za účelem vyvážení veřejného zájmu a práv dotčených osob. 51. Rozhodnutí poskytovatele o pozastavení čerpání dotace je též odůvodněno veřejným zájmem na ochraně před porušováním právních povinností příjemci, zejména před porušením rozpočtové kázně či před podvody, nicméně absence soudní kontroly v tomto případě neumožňuje zohlednit a chránit zájem příjemce dotace a jeho legitimní očekávání na čerpání již jednou přidělené dotace. I když je zřejmé, že toto očekávání nemohou mít příjemci, kteří pravidla porušili, absence soudní kontroly neumožňuje ani těm, kteří žádná pravidla neporušili, aby se domohli ochrany svého legitimního očekávání na nabytí majetku, který jim byl rozhodnutím příslušného státního orgánu poskytnut (§ 14 zákona o rozpočtových pravidlech). Rozhodnutím o poskytnutí dotace totiž bylo konstituováno legitimní očekávání příjemce, že mu dotace bude poskytnuta, a pokud dodrží všechna pravidla, tak mu budou ve stanovených termínech za stanovených podmínek přiznané peněžní prostředky vyplaceny. Na tom nic nemění ustanovení § 14 zákona o rozpočtových pravidlech o tom, že na dotaci není právní nárok, neboť poté, kdy je vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace podle § 14 odst. 3 zákona o rozpočtových pravidlech, jedná se ze strany příjemce o vymahatelnou pohledávku. Rozhodnutí o pozastavení čerpání dotace je pak zásahem do očekávání příjemce, že mu bude z titulu této pohledávky plněno. 52. I kdyby posléze poskytovatel dospěl k závěru, že nedošlo k porušení povinností příjemce, a následně pozastavené finanční prostředky příjemci vyplatil, prodlení v čerpání finančních prostředků z přiznané dotace způsobené státem může být vážným zásahem do majetkových práv příjemce, neboť může vyvolat dodatečné finanční náklady, zdražení nebo dokonce zmaření celé plánované investice. Tedy i v důsledku pozastavení čerpání dotace zpravidla dojde k zásahu do majetku příjemce tím, že mu bude způsobena majetková škoda. Absence soudního přezkumu pozastavení dotace, tedy nemožnost vydání soudního rozhodnutí, které by deklarovalo protizákonnost postupu poskytovatele dotace, pak tedy též může znemožnit či ztížit příjemci vymožení škody, která mu nedůvodným rozhodnutím o pozastavení dotace byla způsobena, čímž dojde rovněž k zásahu do jeho vlastnického práva. 53. Ústavní soudÚstavní soud uzavírá, že pozastavení výplaty části dotace podle § 14e zákona o rozpočtových pravidlech je zásahem do legitimního očekávání příjemce na nabytí majetku, tedy zásahem do práva na ochranu majetku a vlastnického práva, zakotveného v čl. 11 Listiny a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě. Proto tento zásah orgánu veřejné moci jako zásah do základního práva příjemce musí být podle čl. 36 odst. 2 druhé věty Listiny podroben soudnímu přezkumu. Vyloučení soudního přezkumu stanovené v napadeném ustanovení je tedy neústavní. 54. Navrhovatel vyjádřil rovněž názor, že vedle bezprostředního zásahu do vlastnického práva příjemce dotace bude v řadě případů porušeno též jeho právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost, chráněné čl. 26 Listiny. Ústavní soud shledává s ohledem na své výše uvedené závěry o rozporu napadeného ustanovení s čl. 1 odst. 1 Ústavy a čl. 36 odst. 2 Listiny ve vztahu k čl. 11 Listiny za nadbytečné se zabývat možností zásahu, kdy může návazně či vedle zásahu do legitimního očekávání na získání majetku pozastavení čerpání dotace způsobit i porušení práva na podnikání podle čl. 26 Listiny. 55. To neznamená, že by si Ústavní soudÚstavní soud nebyl vědom toho, že podnikání či provozování jiné hospodářské činnosti příjemce dotace může být pozastavením již jednou přiznané dotace ztíženo či omezeno. A to i s přihlédnutím k řetězení dalších zásahů, na které poukazuje navrhovatel, například pozastavení stavebních prací, eventuálně jejich zakonzervování, které návazně povede k jejich zmaření či prodražení. Nicméně pro konstatování zásahu do práva příjemce na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 2 Listiny postačí závěr o zásahu způsobeném pozastavením čerpání dotace do vlastnického práva příjemce. XI. Použití práva Evropské unie 56. Při posuzování otázky soudního přezkumu poskytování a vyplácení dotací, často pocházejících z prostředků rozpočtu Evropské unie, nelze odhlédnout od dimenze práva Evropské unie. Samo čerpání dotací je upraveno v nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. 7. 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti, v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. 7. 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, nařízení Komise (ES) č. 1828/2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k uvedeným nařízením. Soudní dvůr Evropské unie již judikoval, že výše citované nařízení č. 1083/2006, vykládané ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie, které zakotvuje právo na účinnou právní ochranu před soudem, brání tomu, aby rozhodnutí zamítající žádost o grant bylo vyloučeno z možnosti napadnout je u soudu členského státu (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 17. 9. 2014 ve věci C-562/12 Liivimaa Lihaveis MTÜ proti Eesti-Läti programmi 2007-2013 Seirekomitee). Dle judikatury Soudního dvora Evropské unie tedy mají členské státy při uplatňování práva Evropské unie povinnost zajistit soudní přezkum dokonce i aktů o poskytnutí dotace či grantu z rozpočtů Evropské unie. Soudní dvůr Evropské unie též v souvislosti s uvedeným zdůrazňuje, že požadavek soudního přezkumu jakéhokoli rozhodnutí vnitrostátního orgánu považuje za obecnou zásadu práva Unie. 57. Předmětem úpravy práva Evropské unie je i ochrana proti podvodům a nesrovnalostem při čerpání dotací z rozpočtů Evropské unie. Dle čl. 325 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie platí: „Unie a členské státy bojují proti podvodům a jiným protiprávním jednáním ohrožujícím finanční zájmy Unie opatřeními přijatými podle tohoto článku, která mají odstrašující účinek a poskytují v členských státech a v orgánech, institucích a jiných subjektech Unie účinnou ochranu.“ Nařízení Rady č. 2988/1995 ze dne 18. 12. 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství stanoví obecná pravidla týkající se stejnorodých kontrol a správních opatření a sankcí postihujících nesrovnalosti - tj. jakékoli porušení právního předpisu Společenství, v důsledku kterého je nebo by mohl být poškozen souhrnný rozpočet Společenství nebo rozpočty Společenstvím spravované - s ohledem na právo Společenství, přičemž kontroly, správní opatření a sankce musí být „účinné, přiměřené a odrazující“ a „s výhradou použitelného práva Společenství se postupy provádění kontrol, opatření a sankcí Společenství řídí právem členských států“. 58. Citovaná pravidla práva Evropské unie s proklamovaným cílem čelit tam definovaným nesrovnalostem při čerpání unijních prostředků upravují institucionální a procedurální rámec jeho dosažení v podobě kontrol, správních opatření a sankcí, a to jak na úrovni orgánů Unie, tak na úrovni členských států. Poskytovatel (řídící orgán) je podle výše uvedených pravidel povinen nakládání s dotacemi soustavně kontrolovat a hlásit jakoukoliv nesrovnalost prostřednictvím Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) Evropské komisi. Procesní úprava vylučující soudní kontrolu znemožňuje příjemci dovolat se kontroly proti uvedenému zásahu, je však též překážkou sjednocování postupu členských států proti nesrovnalostem při čerpání evropských dotací. V rámci soudní kontroly by totiž prostřednictvím předběžných otázek k Soudnímu dvoru Evropské unie mělo docházet k vyřešení nejasností, zda v jednotlivých typových případech jde nebo nejde o nesrovnalost ve smyslu evropského práva, a tak ke sjednocování společného evropského postupu proti jednáním ohrožujícím finanční zájmy Evropské unie. 59. Ústavní soudÚstavní soud již ve svém nálezu ve věci evropského zatýkacího rozkazuevropského zatýkacího rozkazu ze dne 3. 5. 2006 sp. zn. Pl. ÚS 66/04 (N 93/41 SbNU 195; 434/2006 Sb.; bod 61) dospěl k závěru, že z čl. 1 odst. 2 Ústavy ve spojení s principem spolupráce stanoveným čl. 10 Smlouvy o Evropských společenstvích (nyní zásada loajální spolupráce v čl. 4 Smlouvy o Evropské unii) vyplývá ústavní princip, podle něhož mají být domácí právní předpisy včetně ústavy interpretovány souladně s principy evropské integrace a spolupráce unijních orgánů a orgánů členského státu. Pokud tedy existuje několik interpretací Ústavy či Listiny základních práv a svobod, přičemž jen některé z nich vedou k dosažení závazku, který převzala Česká republika v souvislosti se svým členstvím v Evropské unii, je nutno volit výklad, který podporuje realizaci tohoto závazku, a nikoli výklad, který tuto realizaci znemožňuje. 60. Ústavnímu souduÚstavnímu soudu nepřísluší hodnotit obsah evropského práva, avšak již z naznačené rekapitulace je patrno, že zavedení soudního přezkumu v posuzovaném případě není v rozporu s právem Evropské unie, naopak právě jeho absence by mohla být v kolizi s judikaturou Soudního dvora Evropské unie či Listinou základních práv Evropské unie. Výše uvedené závěry Ústavního souduÚstavního soudu o neústavnosti soudní výluky pozastavení čerpání dotace nejsou tedy v rozporu s právem Evropské unie. Napadená právní úprava by dokonce mohla být shledána problematickou i z pohledu práva Evropské unie. Nicméně Ústavní soudÚstavní soud je přesvědčen, že navrhovatel zvolil správný postup, pokud nejdříve předložil posuzovaný problém Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, neboť přistoupí-li obecný soud k iniciování řízení vedoucího k odstranění úpravy rozporné s právem Evropské unie instrumenty ústavněprávního přezkumu, není důvod mu v tom bránit, resp. jej nutit předtím k řízení před Soudním dvorem Evropské unie (srov. Bobek, M. Bříza, P. Komárek, J. Vnitrostátní aplikace práva Evropské unie. Praha: C. H. Beck, 2011, str. 483). Podle Soudního dvora Evropské unie (srov. rozhodnutí Melki a Abdeli, C-188/10 a C-189/10, Sb. rozh. I-5667) procedura prioritního posouzení souladu s ústavním pořádkem není v rozporu s unijním právem, pokud nebrání soudům kdykoliv oslovit Soudní dvůr s předběžnou otázkou, přijmout potřebná předběžná opatření k ochraně práv vyplývajících z unijního práva a rozporná ustanovení vnitrostátního práva případně neaplikovat [srov. též nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. II. ÚS 1009/08 ze dne 8. 1. 2009 (N 6/52 SbNU 57)]. 61. Rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu o neústavnosti napadené části § 14e zákona o rozpočtových pravidlech je tedy souladné i s mezinárodními závazky České republiky a se zásadou loajální spolupráce v rámci Evropské unie. XII. Závěr 62. Ústavní soudÚstavní soud shledal, že podle ustanovení § 14e zákona o rozpočtových pravidlech ve znění účinném do 19. 2. 2015 nekontrolovaná a reálně neomezená úvaha poskytovatele postačovala, aby pozastavil na zákonem nijak neomezenou dobu výplatu dotace, k čemuž dostačovalo, že pouze dospěl k domněnce, že došlo k porušení pravidel jejího čerpání. Za takových podmínek vyloučení soudního přezkumu znemožňuje ochranu legitimního očekávání příjemce před případnou svévolí poskytovatele. Princip právní jistoty je třeba vykládat ve spojení se zákazem arbitrárnosti tak, aby možnost uvážení státních orgánů byla omezena procedurami, které zabrání zneužití tohoto volného uvážení, přičemž tou nejlepší prevencí i následnou ochranou proti arbitrárnosti v postupu orgánů veřejné správy je přístup k soudu, který správní uvážení podrobí soudní kontrole. S ohledem na kontext celého zákonného ustanovení je soudní kontrola jedinou ochranou před arbitrárností, kterou umožňuje zákonodárcem otevřený rozsah volného uvážení poskytovatele. Napadená část ustanovení, stanovící ve výše popsaném kontextu výluku ze soudního přezkumu, je tedy v prvé řadě rozporná s čl. 1 odst. 1 Ústavy, který garantuje zachovávání základních principů materiálního právního státu, a to ochrany právní jistoty, zákazu arbitrárnosti a přístupu k soudu. Pozastavení výplaty části dotace podle § 14e zákona o rozpočtových pravidlech je zásahem do legitimního očekávání příjemce na nabytí majetku, tedy zásahem do práva na ochranu majetku a vlastnického práva, zakotveného v čl. 11 Listiny a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě, a proto jeho soudní přezkum nelze podle čl. 36 odst. 2 Listiny vyloučit. 63. Ústavní soudÚstavní soud proto z výše uvedených důvodů návrhu navrhovatele podle čl. 95 odst. 2 Ústavy vyhověl s tím, že s ohledem na čl. 89 odst. 2 Ústavy jsou orgány veřejné moci povinny promítnout důsledky shledané protiústavnosti do své rozhodovací praxe, tedy při řešení konkrétních případů ustanovení § 14e odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění účinném do 19. 2. 2015, ve slovech „a je vyloučeno jeho soudní přezkoumání“ neaplikovat. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Vladimír Kůrka, Vladimír Sládeček a Radovan Suchánek.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 42/2015 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 42/2015 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Osmého dodatkového protokolu k Ústavě světové poštovní unie, Prvního dodatkového protokolu ke Generálnímu řádu Světové poštovní unie, Světové poštovní úmluvě a Ujednání o poštovních peněžních službách Vyhlášeno 21. 7. 2015, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 3. 2. 2015, částka 26/2015 * Článek I - Definice * Článek II - Výjimečné styky * Článek III - Užší unie. Zvláštní ujednání * Článek IV - Přístup nebo přijetí do Unie. Postup * Článek V - Akta Unie * Článek VI - Podpis, ověření, ratifikace a jiné způsoby schválení Akt Unie * Článek VII - Předkládání návrhů * Článek VIII - Rozhodčí řízení * Článek IX - Přístup k Dodatkovému protokolu a k ostatním Aktům Unie * Článek X - Nabytí účinnosti a doba platnosti Dodatkového protokolu k Ústavě Světové poštovní unie * Článek I - Funkce kongresu * Článek II - Složení, činnost a zasedání Administrativní rady (Ústava čl. 17) * Článek III - Informace o činnosti Administrativní rady * Článek IV - Složení, činnost a zasedání Rady poštovního provozu (Ústava čl. 18) * Článek V - Informace o činnosti Rady poštovního provozu * Článek VI - Složení, činnost a zasedání Poradního výboru * Článek VII - Informace o činnosti Poradního výboru * Článek VIII - Jazyky používané pro dokumentaci, pro ústní jednání a pro služební korespondenci * Článek IX - Funkce generálního ředitele * Článek X - Sekretariát orgánů Unie (Ústava čl. 14,15,17,18) * Článek XI - Informace. Dobrozdání. Žádosti o výklad a změnu Akt. Ankety. Zprostředkování při vyrovnávání účtů. (Ústava čl. 20, Generální řád čl.124,125,126) * Článek XII - Tiskopisy dodávané Mezinárodním úřadem (Ústava čl. 20) * Článek XIII - Akta užších unií a zvláštní ujednání (Ústava čl. 8) * Článek XIV - Dvouletá zpráva o činnosti Unie (Ústava čl. 20, Generální řád čl. 102.6.17) * Článek XV - Postup při předkládání návrhů kongresu (Ústava čl. 29) * Článek XVI - Postup při předkládání návrhů týkajících se přípravy nových řádů Radě poštovního provozu s ohledem na rozhodnutí přijatá kongresem * Článek XVII - Postup při předkládání návrhů mezi dvěma kongresy (Ústava čl. 29, Generální řád čl. 116) * Článek XVIII - Projednávání návrhů mezi dvěma kongresy (Ústava čl. 29, Generální řád čl. 116, 124) * Článek XIX - Oznamování rozhodnutí přijatých mezi dvěma kongresy (Ústava čl. 29, Generální řád čl. 124,125) * Článek XX - Stanovení a úhrada výdajů Unie (Ústava čl. 22) * Článek XXI - Příspěvkové třídy (Ústava čl. 21, Generální řád čl. 115, 128) * Článek XXII - Placení za dodávky od Mezinárodního úřadu (Generální řád čl. 118) * Článek XXIII - Postup při rozhodčím řízení (Ústava čl. 32) * Článek XXIV - Změna, nabytí účinnosti a doba platnosti Generálního řádu * Článek XXV - Přístup k Dodatkovému protokolu * Článek XXVI - Nabytí účinnosti a doba platnosti Dodatkového protokolu ke Generálnímu řádu * PRVNÍ ČÁST - Společná pravidla pro mezinárodní poštovní službu * DRUHÁ ČÁST - Pravidla pro listovní zásilky a poštovní balíky * TŘETÍ ČÁST - Odměna * ČTVRTÁ ČÁST - Závěrečná ustanovení * Článek I - Vlastnictví poštovních zásilek. Vrácení. Změna nebo oprava adresy * Článek II - Sazby * Článek III - Výjimka z osvobození od poštovních sazeb pro slepecké zásilky * Článek IV - Základní služby * Článek V - Oznámení o dodání (dodejka) * Článek VI - Služba odpovědních zásilek v mezinárodním styku (CCRI - IBRS) * Článek VII - Zákazy (listovní zásilky) * Článek VIII - Zákazy (poštovní balíky) * Článek IX - Přípustné radioaktivní materiály a infekční látky * Článek X - Věci podléhající clu * Článek XI - Reklamace * Článek XII - Sazba za předložení celnímu úřadu * Článek XIII - Podávání listovních zásilek v zahraničí * Článek XIV - Výjimečné příchodní pozemní podíly * Článek XV - Zvláštní sazby * PRVNÍ ČÁST - Společné zásady platné pro poštovní peněžní služby * DRUHÁ ČÁST - Pravidla pro poštovní peněžní služby * TŘETÍ ČÁST - Přechodná a závěrečná ustanovení Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 3. 2. 2015 42 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 12. srpna 2008 byla v Ženevě přijata a jménem České republiky podepsána následující Akta Světové poštovní unie: Osmý dodatkový protokol k Ústavě světové poštovní unie, První dodatkový protokol ke Generálnímu řádu Světové poštovní unie, Světová poštovní úmluva a Ujednání o poštovních peněžních službách. S Akty vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky je ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního ředitele Mezinárodního úřadu Světové poštovní unie, depozitáře Akt, dne 3. února 2015. Při ratifikaci Akt bylo učiněno následující prohlášení: „Česká republika prohlašuje, že bude aplikovat Akta přijatá tímto Kongresem v souladu se svými povinnostmi podle Smlouvy o založení Evropského společenství a Všeobecné dohody o obchodu službami Světové obchodní organizace.“ Akta vstoupila v platnost dne 1. ledna 2010. Pro Českou republiku vstoupila v platnost podle článku 16 Vídeňské úmluvy o smluvním právu1) dne 3. února 2015. Světová poštovní úmluva a Ujednání o poštovních peněžních službách, přijaté v Ženevě dne 12. srpna 2008 nahradily Světovou poštovní úmluvu a Ujednání o poštovních peněžních službách, přijaté v Bukurešti dne 5. října 20042). Francouzské znění Akt a jejich překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. OSMÝ DODATKOVÝ PROTOKOL K ÚSTAVĚ SVĚTOVÉ POŠTOVNÍ UNIE Přihlížejíce k článku 30 odst. 2 Ústavy Světové poštovní unie, sjednané ve Vídni dne 10. července 1964, přijali zplnomocněnci vlád členských zemí Světové poštovní unie shromáždění na Kongresu v Ženevě, s výhradou ratifikace, tyto změny uvedené Ústavy. Článek I (změněný článek 1 bis) Definice 1. Pro účely Akt Světové poštovní unie jsou následující pojmy definovány takto: 1.1. Poštovní služba: soubor poštovních služeb, jejichž rozsah je určen orgány Unie. Hlavním úkolem poštovních služeb je uspokojování stanovených společenských a hospodářských cílů členských zemí zajištěním sběru, třídění, přepravy a dodání poštovních zásilek. 1.2. Členská země: země splňující podmínky uvedené v článku 2 Ústavy. 1.3. Jednotné poštovní území ((jedno a totéž poštovní území): povinnost pro smluvní strany Akt Světové poštovní unie zajišťovat na zásadě vzájemnosti výměnu listovních zásilek při respektování svobody průvozu a bez rozdílu zacházet s poštovními zásilkami původem z jiných území prováženými přes jejich země jako s jejich vlastními poštovními zásilkami. 1.4. Svoboda průvozu: zásada, podle které je zprostředkující členská země povinna zajistit dopravu poštovních zásilek, které jsou jí v průvozu předány pro jinou členskou zemi, a zacházet s těmito zásilkami stejným způsobem jako se zásilkami vnitřního styku. 1.5. Listovní zásilka: zásilky popsané v Úmluvě. 1.6. Mezinárodní poštovní služba: poštovní činnosti nebo služby upravené Akty. Soubor těchto činností nebo služeb. 1.7 Určený provozovatel: jakýkoli vládní nebo nevládní subjekt oficiálně jmenovaný členskou zemí pro provozování poštovních služeb a plnění příslušných povinností vyplývajících z Akt Unie na jejím území. 1.8 Výhrada: výhrada je ustanovení o výjimce, kterým chce členská země vyloučit nebo upravit právní účinnost ustanovení Akt, jiných než Ústavy a Generálního řádu, při jeho aplikaci na tuto členskou zemi. Každá výhrada musí být v souladu s cílem a smyslem Unie tak, jak jsou definovány v preambuli a článku 1 Ústavy. Musí být řádně odůvodněna a schválena většinou požadovanou pro schválení příslušného dokumentu a zahrnuta do jeho závěrečného protokolu. Článek II (změněný článek 4) Výjimečné styky Členské země, jejichž určení provozovatelé obstarávají spojení s územími nezahrnutými do Unie, jsou povinny být prostředníky ostatních členských zemí. Pro tyto výjimečné styky platí ustanovení Ústavy a jejích Řádů. Článek III (změněný článek 8) Užší unie. Zvláštní ujednání 1. Členské země nebo jejich určení provozovatelé mohou, pokud tomu nebrání zákonodárství těchto členských zemí, vytvářet užší unie a sjednávat zvláštní ujednání týkající se mezinárodní poštovní služby, avšak s podmínkou, že při tom nebudou zaváděna ustanovení méně výhodná pro veřejnost než ustanovení obsažená v Aktech, k nimž tyto členské země přistoupily. 2. Užší unie mohou vysílat pozorovatele na kongresy, konference a zasedání Unie, do Administrativní rady, jakož i do Rady poštovního provozu. 3. Unie může vysílat pozorovatele na kongresy, konference a zasedání užších unií. Článek IV (změněný článek 11) Přístup nebo přijetí do Unie. Postup 1. Každý člen Organizace spojených národů může přistoupit k Unii. 2. Každá svrchovaná země, která není členem Organizace spojených národů, může požádat o přijetí za členskou zemi Unie. 3. Přístup nebo žádost o přijetí do Unie musí zahrnovat výslovné prohlášení o přístupu k Ústavě a k povinným Aktům Unie. Toto prohlášení adresuje vláda zainteresované země generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu, který podle okolností oznámí přístup nebo si vyžádá názor členských zemí na žádost o přijetí. 4. Země, která není členem Organizace spojených národů, je považována za přijatou za člena, je-li její žádost schválena nejméně dvěma třetinami členských zemí Unie. O členských zemích, které neodpověděly ve lhůtě čtyř měsíců, počítáno od data konzultace, se má za to, že se zdržely hlasování. 5. Přístup nebo přijetí za člena oznamuje generální ředitel Mezinárodního úřadu vládám členských zemí. Nabývá účinnosti dnem tohoto oznámení. Článek V (změněný článek 22) Akta Unie 1. Ústava je základním Aktem Unie. Obsahuje hlavní předpisy Unie a nemůže být předmětem výhrad. 2. Generální řád obsahuje ustanovení, která zajišťují provádění Ústavy a činnost Unie. Je závazný pro všechny členské země a nemůže být předmětem výhrad. 3. Světová poštovní úmluva, Řád listovních zásilek a Řád poštovních balíků obsahují obecně platné předpisy pro mezinárodní poštovní službu, jakož i ustanovení týkající se služeb listovních zásilek a poštovních balíků. Tato Akta jsou závazná pro všechny členské země. Členské země dbají na to, aby jejich určení provozovatelé plnili povinnosti vyplývající z Úmluvy a jejích Řádů. 4. Ujednání Unie a jejich Řády upravují, s výjimkou listovních zásilek a poštovních balíků, služby mezi členskými zeměmi, které k nim přistoupily. Jsou závazné jen pro tyto členské země. Signatářské členské země dbají na to, aby jejich určení provozovatelé plnili povinnosti vyplývající z Ujednání a jejich Řádů. 5. Řády, které obsahují opatření nezbytná k provádění Úmluvy a ujednání, jsou stanoveny Radou poštovního provozu se zřetelem k rozhodnutím přijatým kongresem. 6. Případné závěrečné protokoly, připojené k Aktům Unie uvedeným v odstavcích 3, 4 a 5, obsahují výhrady k těmto Aktům. Článek VI (změněný článek 25) Podpis, ověření, ratifikace a jiné způsoby schválení Akt Unie 1. Akta Unie přijatá kongresem podepisují zplnomocněnci členských zemí. 2. Řády jsou ověřovány předsedou a generálním sekretářem Rady poštovního provozu. 3. Ústavu ratifikují signatářské země co nejdříve. 4. Vyjma Ústavy se schvalování Akt Unie řídí ústavními předpisy každé signatářské země. 5. Jestliže některá členská země neratifikuje Ústavu nebo neschválí ostatní Akta, která podepsala, nejsou Ústava a ostatní Akta méně platné pro členské země, které je ratifikovaly nebo schválily. Článek VII (změněný článek 29) Předkládání návrhů 1. Každá členská země má právo předložit buď kongresu, nebo mezi dvěma kongresy, návrhy týkající se Akt Unie, k nimž její země přistoupila. 2. Návrhy týkající se Ústavy a Generálního řádu mohou však být předloženy pouze kongresu. 3. Kromě toho návrhy týkající se Řádů se předkládají přímo Radě poštovního provozu, ale nejprve musí být Mezinárodním úřadem zaslány všem členským zemím a všem určeným provozovatelům. Článek VIII (změněný článek 32) Rozhodčí řízení V případě sporu mezi dvěma nebo několika členskými zeměmi ve výkladu Akt Unie nebo odpovědnosti vyplývající pro některou členskou zemi z provádění těchto Akt, je sporná otázka řešena rozhodčím nálezem. Článek IX Přístup k Dodatkovému protokolu a k ostatním Aktům Unie 1. Členské země, které nepodepsaly tento Protokol, mohou k němu kdykoliv přistoupit. 2. Členské země, které jsou účastníky Akt aktualizovaných kongresem, ale nepodepsaly je, mají k nim přistoupit co nejdříve. 3. Listiny o přistoupení, týkající se případů uvedených v odstavcích 1 a 2, musí být zaslány generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu. Ten oznamuje jejich uložení vládám členských zemí. Článek X Nabytí účinnosti a doba platnosti Dodatkového protokolu k Ústavě Světové poštovní unie Tento Dodatkový protokol nabude účinnosti dnem 1. ledna 2010 a zůstane v platnosti po neurčitou dobu. Na důkaz toho sepsali zplnomocněnci vlád členských zemí tento Dodatkový protokol, který bude mít stejnou účinnost a stejnou platnost, jako kdyby jeho ustanovení byla pojata do vlastního textu Ústavy, a podepsali jedno jeho vyhotovení, které je uloženo u generálního ředitele Mezinárodního úřadu. Jeho opis bude odevzdán každé straně Mezinárodním úřadem Světové poštovní unie. Dáno v Ženevě dne 12. srpna 2008 PRVNÍ DODATKOVÝ PROTOKOL KE GENERÁLNÍMU ŘÁDU SVĚTOVÉ POŠTOVNÍ UNIE Přihlížejíce k článku 22 odst. 2 Ústavy Světové poštovní unie, sjednané ve Vídni dne 10. července 1964, přijali zplnomocněnci vlád členských zemí Světové poštovní unie shromáždění na Kongresu v Ženevě společnou dohodou a s výhradou článku 25 odst. 4 uvedené Ústavy, tyto změny Generálního řádu. Článek I (nový článek 101bis) Funkce kongresu 1. Na základě návrhů členských zemí, Administrativní rady a Rady poštovního provozu kongres: 1.1 stanoví všeobecné politiky pro naplnění poslání a cíle Unie uvedených v preambuli Ústavy a jejím prvním článku; 1.2 podle potřeby, projednává a přijímá návrhy na změny Ústavy, Generálního řádu, Světové poštovní úmluvy a Ujednání formulované členskými zeměmi a Radami podle článku 29 Ústavy a článku 122 Generálního řádu; 1.3 stanoví datum nabytí účinnosti Akt; 1.4 přijímá svůj Jednací řád a jeho dodatky; 1.5 projednává souhrnné zprávy o činnosti předložené Administrativní radou, Radou poštovního provozu a Poradním výborem, které pokrývají období uplynulé od předchozího kongresu, a to v souladu s ustanoveními článků 103, 105 a 107 Generálního řádu; 1.6 přijímá strategii Unie; 1.7 stanoví maximální částku výdajů Unie v souladu s čl. 21 Ústavy; 1.8 volí členské země do Administrativní rady a Rady poštovního provozu; 1.9 volí generálního ředitele a náměstka generálního ředitele Mezinárodního úřadu 1.10 rezolucí stanoví strop výdajů, kterými Unie podporuje výrobu dokumentů v angličtině, čínštině, portugalštině a ruštině. 2. Kongres jako nejvyšší orgán Unie projednává další otázky týkající se zejména poštovních služeb. Článek II (změněný čl. 102) Složení, činnost a zasedání Administrativní rady (Ústava čl. 17) 1. Administrativní rada se skládá z jedenačtyřiceti členů, kteří vykonávají své funkce v období mezi dvěma po sobě jdoucími kongresy. 2. Předsednictví náleží z moci práva hostitelské členské zemi kongresu. Zřekne-li se tato členská země tohoto práva, stává se právoplatným členem Rady, a proto zeměpisná skupina, k níž tato země náleží, získává další místo v Radě, na něž se nevztahují omezení uvedená v odstavci 3. V tomto případě zvolí Administrativní rada za předsedu jednoho z členů náležejících do zeměpisné skupiny, do které patří hostitelská členská země. 3. Ostatních čtyřicet členů Administrativní rady je voleno kongresem na základě spravedlivého zeměpisného rozdělení. Alespoň polovina členů se obnovuje na každém kongresu; žádná členská země nemůže být zvolena třemi po sobě jdoucími kongresy. 4. Každý člen Administrativní rady určí svého zástupce, který musí být kompetentní v oboru poštovnictví. 5. Funkce členů Administrativní rady jsou bezplatné. Výdaje na činnost této Rady nese Unie. 6. Administrativní rada má následující kompetence: 6.1 dohlížet na veškerou činnost Unie v období mezi kongresy s přihlédnutím k rozhodnutím kongresu a studovat otázky týkající se vládní politiky v oboru poštovnictví s přihlédnutím k mezinárodní regulační politice vztahující se k obchodování ve službách a ke konkurenci; 6.2 v rámci svých kompetencí projednávat a schvalovat veškerou činnost, kterou považuje za nezbytnou pro zachování a zlepšení kvality mezinárodních poštovních služeb a jejich modernizaci; 6.3 podporovat, koordinovat a dohlížet na všechny formy poštovní technické pomoci v rámci mezinárodní technické spolupráce; 6.4 projednávat a schvalovat dvouletý Program a rozpočet a roční účty Unie; 6.5 dávat souhlas, vyžadují-li to okolnosti, k překročení limitu výdajů podle článku 128 odst. 3 až 5; 6.6 stanovit finanční řád Světové poštovní unie; 6.7 stanovit pravidla pro rezervní fond; 6.8 stanovit pravidla pro speciální fond; 6.9 stanovit pravidla pro fond zvláštních činností; 6.10 stanovit pravidla pro dobrovolný fond; 6.11 zajišťovat kontrolu činnosti Mezinárodního úřadu; 6.12 povolovat, je-li o to požádána, výběr nižší příspěvkové třídy podle podmínek stanovených v článku 130 odst. 6; 6.13 povolovat změnu zeměpisné skupiny, jestliže o to členská země požádá, s přihlédnutím k názorům členských zemí, které jsou členy dotčených zeměpisných skupin; 6.14 stanovit personální statut a služební podmínky volených funkcionářů; 6.15 vytvářet nebo rušit v Mezinárodním úřadu pracovní místa s přihlédnutím k omezením, která vyplývají ze stanoveného limitu výdajů; 6.16 stanovit řád sociálního fondu; 6.17 schvalovat dvouleté zprávy o činnosti Unie a o finančním řízení sestavované Mezinárodním úřadem a popř. k nim vznášet připomínky; 6.18 rozhodovat o navazování styků s členskými zeměmi pro zajištění výkonu svých funkcí; 6.19 po konzultaci s Radou poštovního provozu rozhodovat o navázání styků s organizacemi, které nejsou pozorovateli z moci práva, projednávat a schvalovat zprávy Mezinárodního úřadu o stycích Světové poštovní unie s ostatními mezinárodními organizacemi, přijímat rozhodnutí, jež pokládá za vhodná, o způsobu těchto styků a o opatřeních z nich vyplývajících; určit ve vhodné době, po konzultaci s Radou poštovního provozu a s generálním sekretářem mezinárodní organizace, sdružení, podniky a kompetentní osoby, které mají být pozvány k účasti na konkrétních zasedáních kongresu a jeho komisí, jestliže to je v zájmu Unie nebo ku prospěchu pracím kongresu a pověřit generálního ředitele Mezinárodního úřadu, aby rozeslal potřebná pozvání; 6.20 stanovit, považuje-li to za vhodné, zásady, k nimž musí přihlížet Rada poštovního provozu při studiu otázek, které mají závažné finanční dopady (sazby, terminální výdaje, tranzitní výdaje, základní sazba za leteckou přepravu poštovních zásilek a podávání listovních zásilek v cizině), pozorně sledovat studie a projednávat a schvalovat návrhy Rady poštovního provozu týkající se těchto otázek v souladu s výše uvedenými zásadami; 6.21 studovat na žádost kongresu, Rady poštovního provozu nebo členských zemí problémy správního, legislativního a právního rázu týkající se Unie nebo mezinárodní poštovní služby; Administrativní radě přísluší, aby ve výše uvedených oblastech rozhodla, zda je vhodné či nikoli provést studie požadované členskými zeměmi v období mezi kongresy; 6.22 vypracovat návrhy, které budou předloženy ke schválení buď kongresu, nebo členským zemím podle článku 125; 6.23 je-li to nezbytné, schvalovat v rámci svých kompetencí doporučení Rady poštovního provozu, která se týkají přijetí, předpisu nebo nové praxe do doby, než o nich rozhodne kongres; 6.24 projednávat roční zprávu Rady poštovního provozu a případně návrhy, které tato Rada předkládá; 6.25 předkládat náměty studií k projednání Radě poštovního provozu podle ustanovení článku 104 odst. 9.16; 6.26 stanovit členskou zemi, kde bude zasedat příští kongres v případě uvedeném v článku 101 odst. 4; 6.27 určit ve vhodné době a po konzultaci s Radou poštovního provozu počet komisí potřebných pro úspěšné vedení prací kongresu a stanovit jejich kompetence; 6.28 stanovit po konzultaci s Radou poštovního provozu a s výhradou schválení kongresem členské země, které by mohly: - zastávat funkce místopředsedů kongresu, jakož i funkce předsedů a místopředsedů komisí, s přihlédnutím k pokud možno spravedlivému zeměpisnému rozdělení členských zemí; - být členy užších komisí kongresu; 6.29 projednávat a schvalovat, po konzultaci s Radou poštovního provozu, návrh strategie předkládané kongresu; 6.30 schvalovat čtyřletou zprávu, sestavenou Mezinárodním úřadem po konzultaci s Radou poštovního provozu, o výsledcích členských zemí pokud jde o realizaci strategie Unie schválené předchozím kongresem, pro předložení následujícímu kongresu; 6.31 stanovit rámec pro organizační uspořádání Poradního výboru a schvalovat jeho organizační uspořádání podle ustanovení článku 106; 6.32 stanovit kritéria pro přístup k Poradnímu výboru a schvalovat nebo odmítat žádosti o přístup podle těchto kritérií a současně zajistit, aby tyto žádosti byly mezi zasedáními Administrativní rady urychleně vyřizovány; 6.33 určovat své členy, kteří se stanou členy Poradního výboru; 6.34 přijímat a projednávat zprávy a doporučení Poradního výboru a posuzovat jeho doporučení pro předložení kongresu; 7. Na svém prvním zasedání, které svolává předseda kongresu, zvolí Administrativní rada mezi svými členy čtyři místopředsedy a stanoví svůj jednací řád. 8. Administrativní rada, kterou svolává její předseda, se schází zpravidla jednou ročně v sídle Unie. 9. Předseda, místopředsedové a předsedové komisí Administrativní rady tvoří řídící výbor. Tento výbor připravuje a řídí práce každého zasedání Administrativní rady. Jménem Administrativní rady schvaluje roční zprávu o činnosti Unie sestavenou Mezinárodním úřadem a zajišťuje všechny ostatní úkoly, které se mu Administrativní rada rozhodla svěřit, nebo jejichž potřeba vznikla v procesu strategického plánování. 10. Cestovní náklady zástupce každého z členů Administrativní rady, který se zúčastní zasedání tohoto orgánu, jdou k tíži jeho členské země. Nicméně zástupce každé z členských zemí klasifikovaných jako rozvojové nebo nejméně rozvinuté podle seznamů sestavených Organizací spojených národů má právo, s výjimkou zasedání, která se konají během kongresu, na úhradu ceny buď zpáteční letenky v ekonomické třídě, nebo zpáteční jízdenky 1. třídy po železnici, nebo na úhradu cestovních nákladů jakýmkoli jiným dopravním prostředkem s podmínkou, že tato částka nebude vyšší než cena zpáteční letenky v ekonomické třídě. Stejné právo je poskytováno zástupci každého člena v jejích komisích, pracovních skupinách nebo jiných jejích orgánech, jestliže se scházejí mimo kongres nebo zasedání Rady. 11. Předseda Rady poštovního provozu zastupuje tento orgán na zasedáních Administrativní rady, jsou-li na pořadu jednání otázky týkající se orgánu, který řídí. 12. Předseda Poradního výboru zastupuje tento orgán na zasedáních Administrativní rady, jestliže program zahrnuje otázky zajímající Poradní výbor; 13. Aby byla zajištěna potřebná návaznost mezi pracemi obou orgánů, může Rada poštovního provozu jmenovat zástupce, kteří se zúčastní zasedání Administrativní rady jako pozorovatelé. 14. Členská země, kde zasedá Administrativní rada, je pozvána k účasti jako pozorovatel, pokud není členem Administrativní rady. 15. Administrativní rada může pozvat na svá zasedání bez hlasovacího práva kteroukoli mezinárodní organizaci, zástupce kterékoli asociace nebo podniku nebo kteroukoli kvalifikovanou osobu, kterou si přeje zapojit do svých prací. Za stejných podmínek může rovněž pozvat jednu nebo více členských zemí zainteresovaných na otázkách zařazených na pořad jejího jednání. 16. Jestliže o to požádají, mohou se následující pozorovatelé zúčastnit plenárních zasedání a zasedání komisí Administrativní rady bez hlasovacího práva: 16.1 členové Rady poštovního provozu; 16.2 členové Poradního výboru; 16.3 mezivládní organizace zajímající se o činnost Administrativní rady; 16.4 ostatní členské země Unie. 17. Z logistických důvodů může Administrativní rada omezit počet zúčastněných pozorovatelů. Může rovněž omezit jejich právo vystupovat v průběhu diskuse. 18. Členové Administrativní rady se aktivně podílí na její činnosti. Pozorovatelům může být na základě jejich žádosti umožněno spolupracovat na prováděných studiích při respektování podmínek, které může Rada stanovit, aby zajistila účinnost a efektivnost své práce. Jestliže je k tomu jejich znalosti nebo zkušenosti opravňují, mohou být vyzvány k předsednictví pracovních skupin a projekčních týmů. Účast pozorovatelů je zajišťována bez dodatečných nákladů pro Unii. 19. Za výjimečných okolností mohou být pozorovatelé vyloučeni ze zasedání nebo z jeho části. Rovněž jejich právo dostávat určité dokumenty může být omezeno, jestliže to důvěrnost tématu zasedání nebo dokumentu vyžaduje; rozhodnutí týkající se takovéhoto omezení může být přijato případ od případu jakýmkoli dotčeným orgánem nebo jeho předsedou; různé případy jsou oznámeny Administrativní radě a Radě poštovního provozu, jestliže se jedná o otázky zvláštního zájmu tohoto orgánu. Jestliže to považuje za nezbytné, může Administrativní rada ve vhodných případech a po poradě s Radou poštovního provozu následně omezení prověřit. Článek III (změněný článek 103) Informace o činnosti Administrativní rady 1. Po každém zasedání Administrativní rada informuje členské země Unie, jejich určené provozovatele, užší unie a členy Poradního výboru o své činnosti zejména zasláním podrobné zprávy, jakož i svých rezolucí a rozhodnutí. 2. Administrativní rada předkládá kongresu souhrnnou zprávu o své činnosti a zasílá ji členským zemím, jejich určeným provozovatelům a členům Poradního výboru alespoň dva měsíce před zahájením kongresu. Článek IV (změněný článek 104) Složení, činnost a zasedání Rady poštovního provozu (Ústava čl. 18) 1. Rada poštovního provozu se skládá ze čtyřiceti členů, kteří vykonávají své funkce v období mezi dvěma po sobě jdoucími kongresy. 2. Členové Rady poštovního provozu jsou voleni kongresem na základě specifického geografického rozdělení. Dvacet čtyři míst je vyhrazeno rozvojovým členským zemím a šestnáct rozvinutým členským zemím. Nejméně jedna třetina členů je obnovena na každém kongresu. 3. Každý člen Rady poštovního provozu určí svého zástupce, který zajišťuje povinnosti uvedené v Aktech Unie týkající se poskytování služeb. 4. Náklady na činnost Rady poštovního provozu hradí Unie. Její členové nedostávají žádnou odměnu. Náklady na cestu a pobyt zástupců členských zemí, jež se účastní Rady poštovního provozu, nesou tyto členské země. Nicméně zástupce každé z členských zemí považovaných za znevýhodněné podle seznamů Organizace spojených národů má právo, s výjimkou zasedání během kongresu, na úhradu ceny buď zpáteční letenky v ekonomické třídě, nebo jízdenky po železnici 1. třídy, nebo na úhradu cestovních nákladů jakýmkoli jiným dopravním prostředkem s podmínkou, že tato částka nebude vyšší než cena zpáteční letenky v ekonomické třídě. 5. Na svém prvním zasedání, které svolává a zahajuje předseda kongresu, si Rada poštovního provozu zvolí mezi svými členy předsedu, místopředsedu a předsedy komisí. 6. Rada poštovního provozu si stanoví svůj jednací řád. 7. Rada poštovního provozu se zpravidla schází každoročně v sídle Unie. Datum a místo zasedání určí předseda po dohodě s předsedou Administrativní rady a generálním ředitelem Mezinárodního úřadu. 8. Předseda, místopředseda a předsedové komisí Rady poštovního provozu tvoří řídící výbor. Tento výbor připravuje a řídí práce každého zasedání Rady poštovního provozu a plní všechny úkoly, které se mu Rada rozhodla svěřit, nebo jejichž potřeba vznikla v procesu strategického plánování. 9. Rada poštovního provozu má následující kompetence: 9.1 řídit studium nejdůležitějších provozních, obchodních, technických, ekonomických problémů a technické spolupráce, které jsou předmětem zájmu všech členských zemí Unie nebo jejich určených provozovatelů, především otázek, které mají závažné finanční dopady (sazby, terminální výdaje, tranzitní výdaje, základní sazba za leteckou přepravu poštovních zásilek, podíly za poštovní balíky a podávání listovních zásilek v cizině), vypracovávat k nim informace a posudky a doporučovat opatření, která je nutno ve vztahu k nim přijmout; 9.2 revidovat Řády Unie ve lhůtě šesti měsíců po skončení kongresu, jestliže tento nerozhodl jinak; v případě naléhavé potřeby může Rada poštovního provozu uvedené Řády měnit také na jiných zasedáních; pokud jde o základní záměry a principy, zůstává v obou případech Rada poštovního provozu podřízena směrnicím Administrativní rady; 9.3 koordinovat praktická opatření pro rozvoj a zlepšení mezinárodních poštovních služeb; 9.4 vyvíjet s výhradou schválení Administrativní radou v rámci jejích kompetencí veškerou činnost, kterou považuje za nezbytnou pro zachování a zlepšení kvality mezinárodní poštovní služby a její modernizaci; 9.5 zpracovávat návrhy, které budou předloženy ke schválení buď kongresu nebo členským zemím podle článku 125; schválení Administrativní radou je požadováno, jestliže se tyto návrhy týkají otázek, které patří do její kompetence; 9.6 projednávat na žádost kterékoli členské země jakýkoli návrh, který tato členská země zašle Mezinárodnímu úřadu podle článku 124, připravit k němu připomínky a pověřit Mezinárodní úřad, aby tyto připomínky připojil k danému návrhu před tím, než jej předloží ke schválení členským zemím; 9.7 doporučovat, je-li to nutné a po případném schválení Administrativní radou a po konzultaci se všemi členskými zeměmi, přijetí předpisu nebo nové praxe do doby, než o nich rozhodne kongres; 9.8 vypracovávat a předkládat členským zemím a jejich určeným provozovatelům formou doporučení normy z oblasti technické, provozní i z dalších oblastí své působnosti, kde je nezbytný jednotný postup; v případě potřeby stejně tak přistupovat ke změnám norem, které již dříve stanovila; 9.9 předkládat Administrativní radě nezbytné podklady pro zpracování návrhu strategie pro předložení kongresu; 9.10 schvalovat ty části roční zprávy Mezinárodního úřadu o činnosti Unie, které se vztahují k odpovědnosti a funkcím Rady poštovního provozu; 9.11 rozhodovat o navázání styků s členskými zeměmi a jejich určenými provozovateli nutných k výkonu svých funkcí; 9.12 studovat problematiku výuky a odborného výcviku, o něž mají zájem členské země a jejich určení provozovatelé, jakož i nové a rozvojové země; 9.13 činit potřebná opatření ke studiu a šíření zkušeností a pokroku, jichž některé členské země a jejich určení provozovatelé dosáhly v oblastech techniky, provozu, ekonomiky a odborného výcviku vztahujících se k poštovním službám; 9.14 studovat daný stav a potřeby poštovních služeb v nových a rozvojových zemích a vypracovávat vhodná doporučení o způsobech a prostředcích zlepšení poštovních služeb v těchto zemích; 9.15 činit po dohodě s Administrativní radou vhodná opatření v oblasti technické spolupráce se všemi členskými zeměmi Unie a jejich určenými provozovateli, zejména pak s novými a rozvojovými zeměmi a jejich určenými provozovateli; 9.16 projednávat všechny ostatní otázky, jež jí předloží některý člen Rady poštovního provozu, Administrativní rada, kterákoli členská země nebo určený provozovatel; 9.17 přijímat a projednávat zprávy, jakož i doporučení Poradního výboru k otázkám, které se Rady poštovního provozu týkají, posuzovat a připomínkovat doporučení Poradního výboru předkládaná kongresu; 9.18 určovat své členy, kteří budou členy Poradního výboru. 10. Na základě strategie Světové poštovní unie přijaté kongresem a zejména jeho části, která se týká strategií stálých orgánů Unie, připraví Rada poštovního provozu na svém prvním zasedání po kongresu základní pracovní program zahrnující několik taktik směřujících k realizaci strategií. Tento základní program, zahrnující omezený počet prací na aktuální témata společného zájmu, je každoročně revidován v závislosti na nových skutečnostech a prioritách. 11. Aby byla zajištěna potřebná návaznost mezi pracemi obou orgánů, může Administrativní rada jmenovat zástupce, kteří se zúčastní zasedání Rady poštovního provozu jako pozorovatelé. 12. Jestliže o to požádají, mohou se plenárních zasedání a zasedání komisí Rady poštovního provozu zúčastnit následující pozorovatelé bez hlasovacího práva: 12.1 členové Administrativní rady; 12.2 členové Poradního výboru; 12.3 mezivládní organizace zajímající se o činnost Rady poštovního provozu; 12.4 ostatní členské země Unie. 13. Z logistických důvodů může Administrativní rada omezit počet zúčastněných pozorovatelů. Může rovněž omezit jejich právo vystupovat v průběhu diskuse. 14. Členové Rady poštovního provozu se aktivně účastní její činnosti. Pozorovatelům může být na základě jejich žádosti umožněno spolupracovat na prováděných studiích při respektování podmínek, které může Rada stanovit, aby zajistila účinnost a efektivnost své práce. Jestliže je k tomu jejich znalosti nebo zkušenosti opravňují, mohou být vyzváni k předsednictví pracovních skupin a projekčních týmů. Účast pozorovatelů je zajišťována bez dodatečných nákladů pro Unii. 15. Za výjimečných okolností mohou být pozorovatelé vyloučeni ze zasedání nebo z jeho části. Rovněž jejich právo dostávat určité dokumenty může být omezeno, jestliže to důvěrnost tématu zasedání nebo dokumentu vyžaduje; rozhodnutí týkající se takovéhoto omezení může být přijato případ od případu jakýmkoli dotčeným orgánem nebo jeho předsedou; různé případy jsou oznámeny Administrativní radě a Radě poštovního provozu, jestliže se jedná o otázky zvláštního zájmu tohoto orgánu. Jestliže to považuje za nezbytné, může Administrativní rada ve vhodných případech a po poradě s Radou poštovního provozu následně omezení prověřit. 16. Předseda Poradního výboru zastupuje tento orgán na zasedáních Rady poštovního provozu, jestliže program zahrnuje otázky zajímající Poradní výbor. 17. Rada poštovního provozu může pozvat na svá zasedání bez hlasovacího práva: 17.1 kteroukoli mezinárodní organizaci nebo kvalifikovanou osobu, kterou si přeje zapojit do svých prací; 17.2 každou členskou zemi, která není členem Rady poštovního provozu; 17.3 kteroukoli asociaci nebo podnik, se kterými si přeje konzultovat otázky, které se týkají jejích činností. Článek V (změněný článek 105) Informace o činnosti Rady poštovního provozu 1. Po každém zasedání Rada poštovního provozu informuje členské země, jejich určené provozovatele, užší unie a členy Poradního výboru o své činnosti zejména zasláním podrobné zprávy, jakož i svých rezolucí a rozhodnutí. 2. Rada poštovního provozu vypracovává pro Administrativní radu roční zprávu o své činnosti. 3. Rada poštovního provozu vypracovává pro kongres souhrnnou zprávu o své činnosti a zasílá ji členským zemím, jejich určeným provozovatelům a členům Poradního výboru alespoň dva měsíce před zahájením kongresu. Článek VI (změněný článek 106) Složení, činnost a zasedání Poradního výboru 1. Cílem Poradního výboru je zastupovat zájmy poštovního sektoru v celé jeho šíři a poskytovat rámec pro efektivní dialog mezi všemi zainteresovanými stranami. Skládá se z nevládních organizací zastupujících zákazníky, poskytovatelů doručovacích služeb, organizací pracovníků, dodavatelů zboží a služeb pro sektor poštovních služeb a obdobných organizací sdružujících jednotlivce a společnosti, které si přejí přispívat k naplnění poslání a cílů Unie. Jestliže jsou tyto organizace zaregistrovány, musí být zaregistrovány v členské zemi Unie. Administrativní rada a Rada poštovního provozu určí své příslušné členy za členy Poradního výboru. Kromě členů Poradního výboru určených Administrativní radou a Radou poštovního provozu je přístup k Poradnímu výboru stanoven na základě procesu podání žádosti a jejího přijetí stanoveného Administrativní radou a uskutečněného v souladu s článkem 102.6.31. 2. Každý člen Výboru určí svého vlastního zástupce. 3. Náklady na činnost Poradního výboru se dělí mezi Unii a členy Výboru způsobem stanoveným Administrativní radou. 4. Členové Poradního výboru nedostávají žádnou náhradu nebo kompenzaci. 5. Poradní výbor se obnovuje po každém kongresu podle rámce stanoveného Administrativní radou. Předseda Administrativní rady předsedá organizačnímu zasedání Poradního výboru, v jehož průběhu se přistoupí k volbě předsedy tohoto Výboru. 6. Poradní výbor určí svou vnitřní organizaci a stanoví svůj vlastní jednací řád se zřetelem na obecné zásady Unie a s výhradou schválení Administrativní radou po konzultaci s Radou poštovního provozu. 7. Poradní výbor se schází dvakrát za rok. V zásadě se zasedání konají v sídle Unie v době zasedání Administrativní rady a Rady poštovního provozu. Datum a místo konání každého zasedání jsou stanoveny předsedou Poradního výboru po dohodě s předsedy Administrativní rady a Rady poštovního provozu a s generálním ředitelem Mezinárodního úřadu; 8. Výbor stanoví svůj vlastní program v rámci následujícího seznamu pravomocí: 8.1 projednávat dokumenty a příslušné zprávy Administrativní rady a Rady poštovního provozu; ve výjimečných případech může být právo dostávat určité texty a dokumenty omezeno, jestliže to důvěrnost tématu jednání nebo dokumentu vyžaduje; rozhodnutí týkající se takovéhoto omezení může být přijato případ od případu jakýmkoli dotčeným orgánem nebo jeho předsedou; různé případy jsou oznámeny Administrativní radě a Radě poštovního provozu, jestliže se jedná o otázky zvláštního zájmu tohoto orgánu. Jestliže to považuje za nezbytné, může Administrativní rada, v odpovídajících případech po poradě s Radou poštovního provozu, následně omezení prověřit; 8.2 vést studie a diskutovat o otázkách důležitých pro členy Poradního výboru; 8.3 projednávat otázky týkající se sektoru poštovních služeb a předkládat zprávy k těmto otázkám; 8.4 přispívat k činnosti Administrativní rady a Rady poštovního provozu, zejména předkládáním zpráv a doporučení a na žádost obou Rad předkládáním svého názoru; 8.5 předkládat doporučení kongresu s výhradou schválení Administrativní radou a u otázek, které zajímají Radu poštovního provozu, prostřednictvím jejího posouzení a komentáře. 9. Předseda Administrativní rady a předseda Rady poštovního provozu zastupují tyto orgány na zasedáních Poradního výboru, jestliže jsou na programu jednání otázky zajímající tyto orgány. 10. Pro zajištění účinného spojení s orgány Unie může Poradní výbor určit zástupce k účasti na zasedáních kongresu, Administrativní rady a Rady poštovního provozu, jakož i jejich komisí v postavení pozorovatele bez hlasovacího práva. 11. Jestliže o to požádají, mohou se členové Poradního výboru zúčastnit plenárních zasedání a zasedání komisí Administrativní rady a Rady poštovního provozu v souladu s články 102.16 a 104.12. Mohou se rovněž zúčastnit prací projekčních týmů a pracovních skupin v mezích článků 102.18 a 104.14. Členové Poradního výboru se mohou zúčastnit kongresu jako pozorovatelé bez hlasovacího práva. 12. Jestliže o to požádají, mohou se následující pozorovatelé zúčastnit zasedání Poradního výboru bez hlasovacího práva: 12.1 členové Administrativní rady a Rady poštovního provozu; 12.2 mezivládní organizace zajímající se o činnost Poradního výboru; 12.3 užší unie; 12.3 ostatní členové Unie. 13. Z logistických důvodů může Poradní výbor omezit počet zúčastněných pozorovatelů. Může rovněž omezit jejich právo vystupovat v průběhu diskuse. 14. Za výjimečných okolností mohou být pozorovatelé vyloučeni ze zasedání nebo z jeho části. Rovněž jejich právo dostávat určité dokumenty může být omezeno, jestliže to důvěrnost tématu zasedání nebo dokumentu vyžaduje; rozhodnutí týkající se takovéhoto omezení může být přijato případ od případu jakýmkoli dotčeným orgánem nebo jeho předsedou; různé případy jsou oznámeny Administrativní radě a Radě poštovního provozu, jestliže se jedná o otázky zvláštního zájmu tohoto orgánu. Jestliže to považuje za nezbytné, může Administrativní rada, v odpovídajících případech po poradě s Radou poštovního provozu, následně omezení prověřit. 15. Mezinárodní úřad, pod vedením generálního ředitele, zajišťuje sekretariát Poradního výboru. Článek VII (změněný článek 107) Informace o činnosti Poradního výboru 1. Po každém zasedání Poradní výbor informuje Administrativní radu a Radu poštovního provozu o své činnosti zejména zasláním podrobné zprávy ze svých zasedání, jakož i svých doporučení a názorů předsedům těchto orgánů. 2. Poradní výbor předkládá Administrativní radě roční zprávu o své činnosti a jeden její exemplář zasílá Radě poštovního provozu. Tato zpráva je zahrnuta v dokumentaci Administrativní rady poskytované členským zemím Unie, jejich určeným provozovatelům a užším uniím v souladu s článkem 103 Generálního řádu. 3. Poradní výbor předkládá kongresu zprávu o své činnosti a zasílá ji členským zemím a jejich určeným provozovatelům alespoň dva měsíce před zahájením kongresu. Článek VIII (změněný článek 110) Jazyky používané pro dokumentaci, pro ústní jednání a pro služební korespondenci 1. Pro dokumentaci Unie se používají jazyky francouzský, anglický, arabský a španělský. Používají se rovněž jazyky německý, čínský, portugalský a ruský s podmínkou, že reprodukce v těchto jazycích je omezena na nejdůležitější základní dokumentaci. Jiné jazyky se používají rovněž s podmínkou, že členské země, které o ně žádají, nesou všechny náklady. 2. Členská země nebo členské země požadující jiný jazyk než oficiální tvoří jazykovou skupinu. 3. Dokumentace je vydávána Mezinárodním úřadem v oficiálním jazyce a v jazycích ustavených jazykových skupin buď přímo, nebo prostřednictvím oblastních kanceláří těchto skupin, způsobem sjednaným s Mezinárodním úřadem. Reprodukce v jiných jazycích je prováděna analogicky. 4. Dokumentace vydávaná přímo Mezinárodním úřadem je distribuována pokud možno současně v různých požadovaných jazycích. 5. Písemnosti mezi členskými zeměmi nebo jejich určenými provozovateli a Mezinárodním úřadem a mezi tímto úřadem a třetími osobami se mohou vyměňovat ve všech jazycích, pro něž má Mezinárodní úřad překladatelskou službu. 6. Náklady na překlad do jakéhokoli jazyka včetně nákladů, které vyplývají z aplikace ustanovení odstavce 5, nese jazyková skupina, která o daný jazyk požádala. Členské země, které používají oficiální jazyk, hradí za překlad neoficiálních dokumentů paušální příspěvek, jehož výše na příspěvkovou jednotku se rovná částce, kterou platí členské země používající druhý pracovní jazyk Mezinárodního úřadu. Všechny ostatní náklady spojené s dodáváním dokumentů nese Unie. Limit nákladů, které má uhradit Unie na vydávání dokumentů v němčině, čínštině, portugalštině a ruštině, je stanoven rezolucí kongresu. 7. Náklady, které má hradit jazyková skupina, se rozdělují mezi členy této skupiny úměrně k jejich členským příspěvkům na výdaje Unie. Tyto náklady mohou být rozděleny mezi členy jazykové skupiny podle jiného rozdělovacího klíče za podmínky, že se zúčastněné členské země na tom dohodnou a oznámí své rozhodnutí Mezinárodnímu úřadu prostřednictvím mluvčího skupiny. 8. Mezinárodní úřad vyhoví ve lhůtě, která nesmí překročit dva roky, jakékoli žádosti členské země o změnu ve výběru jazyka. 9. Pro ústní jednání na zasedáních orgánů Unie se povoluje jazyk francouzský, anglický, španělský a ruský pomocí tlumočnického systému - s elektronickým zařízením nebo bez něj -, jehož volba je ponechána na uvážení organizátorů zasedání po konzultaci s generálním ředitelem Mezinárodního úřadu a zúčastněnými členskými zeměmi. 10. Pro ústní jednání a zasedání uvedená v odstavci 9 se povolují i jiné jazyky. 11. Delegace, které používají jiných jazyků, zajišťují simultánní tlumočení do jednoho z jazyků vyjmenovaných v odstavci 9 buď pomocí systému uvedeného v témže odstavci, pokud mohou být provedeny potřebné technické úpravy, nebo pomocí zvláštních tlumočníků. 12. Náklady na tlumočnickou službu se rozdělují mezi členské země používající téhož jazyka poměrným dílem podle jejich členských příspěvků na výdaje Unie. Náklady na instalaci a na údržbu technického zařízení však nese Unie. 13. Členské země a/nebo jejich určení provozovatelé se mohou dohodnout na jazyku, který má být používán pro služební korespondenci v jejich vzájemných stycích. Není-li taková dohoda, používá se jazyk francouzský. Článek IX (změněný článek 112) Funkce generálního ředitele 1. Generální ředitel organizuje, spravuje a řídí Mezinárodní úřad, jehož je zákonným představitelem. Je oprávněn přiřazovat pracovní místa k hodnostem G 1 až D 2 a jmenovat a povyšovat zaměstnance do těchto hodností. Při jmenování do hodností P 1 až D 2 musí brát v úvahu odbornou kvalifikaci kandidátů doporučených členskými zeměmi, jejichž jsou příslušníky, nebo ve kterých vykonávají svou odbornou činnost, s přihlédnutím ke spravedlivému zeměpisnému rozdělení podle světadílů a jazyků. Místa generálních podředitelů hodnosti D 2 musí být v mezích možností obsazována kandidáty z různých regionů a z jiných regionů, než ze kterých pocházejí generální ředitel a náměstek generálního ředitele, přičemž se v prvé řadě dbá na zajištění výkonnosti Mezinárodního úřadu. V případě, kdy místo vyžaduje speciální kvalifikaci, může se generální ředitel obracet mimo. Při jmenování nových zaměstnanců přihlíží rovněž k tomu, že osoby zaujímající místa hodností D 2, D 1 a P 5 musí být v zásadě příslušníky různých členských zemí Unie. Tento princip nemusí aplikovat při povyšování pracovníka Mezinárodního úřadu do hodností D 2, D 1 a P 5. Mimo to se k požadavkům na spravedlivé zeměpisné a jazykové rozdělení při jmenování přihlíží až po ocenění zásluh. Generální ředitel informuje jednou ročně Administrativní radu o jmenováních a povýšeních do hodností P 4 až D 2. 2. Generální ředitel má následující pravomoci: 2.1 zajišťovat funkce depozitáře Akt Unie a prostředníka v procesu přistoupení a přijetí do Unie, stejně jako vystoupení z ní; 2.2 oznamovat rozhodnutí přijatá kongresem vládám všech členských zemí; 2.3 oznamovat všem členským zemím a jejich určeným provozovatelům Řády vyhotovené nebo revidované Radou poštovního provozu; 2.4 připravovat návrh ročního rozpočtu Unie na nejnižší možné úrovni slučitelné s potřebami Unie a ve vhodné době ho předložit k posouzení Administrativní radě; po schválení Administrativní radou rozesílat rozpočet členským zemím Unie a plnit jej; 2.5 vykonávat specifické činnosti požadované orgány Unie a ty, které mu stanoví Akta; 2.6 přijímat opatření pro realizaci cílů určených orgány Unie v rámci stanovené politiky a disponibilních finančních prostředků; 2.7 předkládat připomínky a návrhy Administrativní radě nebo Radě poštovního provozu; 2.8 po skončení kongresu předložit Radě poštovního provozu návrhy týkající se změn řádů vyplývající z rozhodnutí kongresu v souladu s jednacím řádem Rady poštovního provozu; 2.9 připravovat pro Administrativní radu a na základě pokynů vydaných Radami návrh strategie pro předložení kongresu; 2.10 vyhotovovat pro schválení Administrativní radou čtyřletou zprávu o výsledcích členských zemí pokud jde o realizaci strategie Unie schválené předchozím kongresem, která bude předkládána následujícímu kongresu; 2.11 zajišťovat reprezentaci Unie; 2.12 sloužit jako prostředník ve vztazích mezi: - Světovou poštovní unií a užšími uniemi; - Světovou poštovní unií a Organizací spojených národů; - Světovou poštovní unií a mezinárodními organizacemi, na jejichž činnosti má Unie zájem; - Světovou poštovní unií a mezinárodními orgány, asociacemi nebo podniky, se kterými si orgány Unie přejí vést konzultace nebo se připojit k jejich pracím; 2.13 vykonávat funkci generálního sekretáře orgánů Unie a z tohoto titulu dbát se zřetelem na zvláštní ustanovení tohoto Řádu zejména na: - přípravu a organizaci prací orgánů Unie; - zpracování, výrobu a distribuci dokumentů, zpráv a protokolů; - fungování sekretariátu během zasedání orgánů Unie; 2.14 být přítomen zasedání orgánů Unie a účastnit se jednání bez hlasovacího práva, s možností dát se zastupovat. Článek X (změněný článek 114) Sekretariát orgánů Unie (Ústava čl. 14,15,17,18) Sekretariát orgánů Unie je zajišťován Mezinárodním úřadem a odpovídá za něj generální ředitel. Úřad rozesílá všechny dokumenty publikované pro každé zasedání členským zemím, které jsou členy dotčeného orgánu a jejich určeným provozovatelům, členským zemím a jejich určeným provozovatelům, které, aniž jsou členy orgánu, spolupracují na prováděných studiích, užším uniím a dalším členským zemím a jejich určeným provozovatelům, které o to požádají. Článek XI (změněný článek 116) Informace. Dobrozdání. Žádosti o výklad a změnu Akt. Ankety. Zprostředkování při vyrovnávání účtů. (Ústava čl. 20, Generální řád čl.124,125,126) 1. Mezinárodní úřad je trvale k dispozici Administrativní radě, Radě poštovního provozu a členským zemím a jejich určeným provozovatelům, aby jim poskytoval všechny potřebné informace ke služebním otázkám. 2. Zejména je pověřen, aby shromažďoval, koordinoval, publikoval a distribuoval informace všeho druhu, které zajímají obor mezinárodního poštovnictví; aby na žádost zúčastněných stran podával dobrozdání o sporných otázkách; aby vyhovoval žádostem o výklad a změnu Akt Unie a obecně, aby prováděl studie a redakční nebo dokumentační práce, jež mu uvedená Akta ukládají nebo které mu byly svěřeny v zájmu Unie. 3. Na žádost členských zemí a jejich určených provozovatelů provádí ankety, jejichž cílem je zjistit názor ostatních členských zemí a jejich určených provozovatelů na určitou otázku. Výsledek ankety nemá povahu hlasování a není formálně závazný. 4. Může působit jako zúčtovací místo při vyrovnávání účtů všeho druhu týkajících se poštovních služeb. Článek XII (změněný článek 118) Tiskopisy dodávané Mezinárodním úřadem (Ústava čl. 20) Mezinárodní úřad je pověřen, aby zařídil výrobu mezinárodních odpovědek a zásoboval jimi za výrobní cenu členské země nebo jejich určené provozovatele, kteří o to požádají. Článek XIII (změněný článek 119) Akta užších unií a zvláštní ujednání (Ústava čl. 8) 1. Úřady užších unií nebo jedna ze smluvních stran jsou povinny zasílat Mezinárodnímu úřadu dvě vyhotovení Akt těchto unií a zvláštních ujednání uzavřených podle ustanovení článku 8 Ústavy. 2. Mezinárodní úřad dohlíží na to, aby Akta užších unií a zvláštní ujednání nestanovovala méně výhodné podmínky pro veřejnost, než jaké jsou obsaženy v Aktech Unie, a informuje členské země a jejich určené provozovatele o existenci užších unií a zmíněných ujednání. Oznamuje Administrativní radě každou nepravidelnost zjištěnou na základě tohoto ustanovení. Článek XIV (změněný článek 121) Dvouletá zpráva o činnosti Unie (Ústava čl. 20, Generální řád čl. 102.6.17) Mezinárodní úřad vypracovává jednou za dva roky zprávu o činnosti Unie, která je po schválení Administrativní radou zasílána členským zemím a jejich určeným provozovatelům, užším uniím a Organizaci spojených národů. Článek XV (změněný článek 122) Postup při předkládání návrhů kongresu (Ústava čl. 29) 1. Pro předkládání návrhů všeho druhu členskými zeměmi kongresu platí, s výhradou výjimek uvedených v odstavcích 2 a 5, následující postup: a) přijaty jsou návrhy, které dojdou Mezinárodnímu úřadu alespoň šest měsíců před datem stanoveným pro kongres; b) žádný návrh redakční povahy se nepřijme v období šesti měsíců před stanoveným datem kongresu; c) návrhy na věcné změny, které dojdou Mezinárodnímu úřadu v období mezi šesti a čtyřmi měsíci před stanoveným datem kongresu, se přijmou jen tehdy, jsou-li podporovány alespoň dvěma členskými zeměmi; d) návrhy na věcné změny, které dojdou Mezinárodnímu úřadu v období mezi čtyřmi a dvěma měsíci před stanoveným datem kongresu, se přijmou jen tehdy, jsou-li podporovány alespoň osmi členskými zeměmi; později došlé návrhy se již nepřijmou; e) podpůrná prohlášení musí dojít Mezinárodnímu úřadu ve stejné lhůtě jako návrhy, jichž se týkají. 2. Návrhy týkající se Ústavy nebo Generálního řádu musejí dojít Mezinárodnímu úřadu nejméně šest měsíců před zahájením kongresu; návrhy, které dojdou později, avšak před zahájením kongresu, mohou být vzaty v úvahu jen tehdy, jestliže o tom kongres rozhodne dvoutřetinovou většinou zemí zastoupených na kongresu a jsou-li dodrženy podmínky stanovené v odstavci 1. 3. Každý návrh musí mít v zásadě jen jeden cíl a obsahovat jen změny odůvodnitelné tímto cílem. Stejně tak každý návrh, který může přinést značné výdaje pro Unii, musí být doplněn o jeho finanční dopad připravený autorskou členskou zemí v konzultaci s Mezinárodním úřadem tak, aby bylo možno stanovit nezbytné finanční zdroje na jeho realizaci. 4. Návrhy redakční povahy opatří členské země, které je předkládají, v záhlaví poznámkou „Návrh redakční povahy“ a Mezinárodní úřad je uveřejní pod číslem, za nímž následuje písmeno „R“. Návrhy, které nemají toto označení, ale podle názoru Mezinárodního úřadu se týkají jen redakční úpravy, se uveřejní s vhodnou poznámkou; Mezinárodní úřad sestaví seznam těchto návrhů pro potřebu kongresu. 5. Postup předepsaný v odstavcích 1 a 4 se nevztahuje na návrhy týkající se jednacího řádu kongresů ani na pozměňovací návrhy k návrhům již podaným. Článek XVI (změněný článek 123) Postup při předkládání návrhů týkajících se přípravy nových řádů Radě poštovního provozu s ohledem na rozhodnutí přijatá kongresem 1. Řády Světové poštovní úmluvy a Ujednání o poštovních peněžních službách jsou stanoveny Radou poštovního provozu s přihlédnutím k rozhodnutím přijatým kongresem. 2. Návrhy, které jsou výsledkem navrhovaných změn Úmluvy nebo Ujednání o poštovních peněžních službách, se Mezinárodnímu úřadu předkládají současně s návrhy pro kongres, ke kterým se vztahují. Mohou být předloženy jedinou členskou zemí bez podpory dalších členských zemí. Takové návrhy musí být zaslány všem členským zemím nejpozději měsíc před kongresem. 3. Jiné návrhy týkající se řádů, které mají být posouzeny Radou poštovního provozu při přípravě nových řádů ve lhůtě šesti měsíců po kongresu, musí být zaslány Mezinárodnímu úřadu nejméně dva měsíce před kongresem. 4. Návrhy týkající se změn řádů v důsledku rozhodnutí kongresu, předkládané členskými zeměmi, musí být zaslány Mezinárodnímu úřadu nejpozději dva měsíce před zahájením Rady poštovního provozu. Takové návrhy musí být zaslány všem členským zemím a jejich určeným provozovatelům nejpozději měsíc před zahájením Rady poštovního provozu. Článek XVII (změněný článek 124) Postup při předkládání návrhů mezi dvěma kongresy (Ústava čl. 29, Generální řád čl. 116) 1. Aby byl vzat v úvahu, musí být každý návrh k Úmluvě nebo k ujednáním podávaný některou členskou zemí mezi dvěma kongresy podporován alespoň dvěma dalšími členskými zeměmi. Tyto návrhy se nevyřizují, neobdrží-li k nim Mezinárodní úřad zároveň potřebná podpůrná prohlášení. 2. Tyto návrhy se zasílají ostatním členským zemím prostřednictvím Mezinárodního úřadu. 3. Návrhy týkající se Řádů nepotřebují podporu, ale Rada poštovního provozu je projednává pouze tehdy, uzná-li jejich neodkladnost. Článek XVIII (změněný článek 125) Projednávání návrhů mezi dvěma kongresy (Ústava čl. 29, Generální řád čl. 116, 124) 1. Pro každý návrh týkající se Úmluvy, ujednání a jejich závěrečných protokolů platí následující postup: jestliže členská země zašle návrh Mezinárodnímu úřadu, zašle ji tento všem členským zemím k přezkoumání. Ty mají dvouměsíční lhůtu k přezkoumání návrhu a případnému zaslání svých připomínek Mezinárodnímu úřadu. Pozměňovací návrhy nejsou přípustné. Po uplynutí této dvouměsíční lhůty Mezinárodní úřad zašle členským zemím všechny připomínky, které dostal a vyzve každou členskou zemi, která má hlasovací právo, k hlasování pro, nebo proti návrhu. O těch členských zemích, které ve lhůtě dvou měsíců neoznámily své rozhodnutí, se má za to, že se zdržely hlasování. Uvedené lhůty se počítají od data oběžníků Mezinárodního úřadu. 2. Návrhy na změnu Řádů projednává Rada poštovního provozu. 3. Týká-li se návrh některého ujednání nebo jeho závěrečného protokolu, mohou se jednání podle odstavce 1 zúčastnit jen členské země, které jsou účastníky daného ujednání. Článek XIX (změněný článek 126) Oznamování rozhodnutí přijatých mezi dvěma kongresy (Ústava čl. 29, Generální řád čl. 124,125) 1. Změny v Úmluvě, ujednáních a závěrečných protokolech k těmto Aktům se potvrzují oznámením generálního ředitele Mezinárodního úřadu vládám členských zemí. 2. Změny provedené Radou poštovního provozu v Řádech a jejich závěrečných protokolech jsou členským zemím a jejich určeným provozovatelům oznamovány Mezinárodním úřadem. Totéž platí pro výklady uvedené v článku 36.3.2 Úmluvy a pro příslušná ustanovení ujednání. Článek XX (změněný článek 128) Stanovení a úhrada výdajů Unie (Ústava čl. 22) 1. Roční výdaje na činnost orgánů Unie nesmějí, s výhradou ustanovení odstavců 2 až 6, překročit níže uvedené částky pro rok 2009 a následující léta: 37 000 000 švýcarských franků pro roky 2009 a 2010, 37 235 000 švýcarských franků pro roky 2011 a 2012. Základní limit pro rok 2012 platí rovněž pro další léta, bude-li kongres plánovaný na rok 2012 odložen. 2. Náklady na zasedání příštího kongresu (přemístění sekretariátu, dopravní náklady, náklady na technické vybavení pro simultánní tlumočení, náklady na pořizování dokumentů během kongresu apod.) nesmějí překročit limit 2 900 000 švýcarských franků. 3. Administrativní rada je oprávněna překročit limity stanovené v odstavcích 1 a 2, musí-li přihlédnout ke zvýšení platových stupnic, penzijních příspěvků nebo odškodnění včetně funkčních přídavků uznaných Organizací spojených národů pro její zaměstnance v Ženevě. 4. Administrativní rada je rovněž oprávněna upravovat každoročně částku nákladů jiných než personálních v závislosti na švýcarském indexu spotřebitelských cen. 5. Odchylkou od ustanovení odstavce 1 může Administrativní rada, nebo v případě krajní naléhavosti generální ředitel, dát souhlas k překročení stanovených limitů za účelem provedení důležitých a nepředvídaných oprav budovy Mezinárodního úřadu, aniž by však částka překročení byla vyšší než 125 000 švýcarských franků. 6. Ukáží-li se částky uvedené v odstavcích 1 a 2 nedostatečnými pro zajištění dobrého chodu Unie, mohou být tyto limity překročeny se souhlasem většiny členských zemí Unie. Každá konzultace musí obsahovat podrobný rozbor skutečností ospravedlňujících takovou žádost. 7. Země, které přistoupí k Unii nebo jsou přijaty za členy Unie, jakož i země, které z Unie vystoupí, musí zaplatit svůj příspěvek za celý rok, v jehož průběhu vstoupilo jejich přijetí nebo vystoupení v platnost. 8. Členské země platí své příspěvky na roční náklady Unie předem na podkladě rozpočtu stanoveného Administrativní radou. Tyto příspěvky musejí být zaplaceny nejpozději prvního dne finančního období, jehož se rozpočet týká. Po tomto termínu se z dlužných částek počítají úroky ve prospěch Unie, a to 6 % ročně počínaje čtvrtým měsícem. 9. Jestliže nedoplatky povinných příspěvků bez úroků dlužené Unii členskou zemí jsou rovny nebo vyšší než částka příspěvků této země za předchozí dvě finanční období, může tato členská země nenávratně postoupit Unii své celé pohledávky vůči jiným členským zemím nebo jejich část způsoby stanovenými Administrativní radou. Podmínky postoupení pohledávek musí být stanoveny společnou dohodou mezi členskou zemí, jejími dlužníky/věřiteli a Unií. 10. Členské země, které z právních nebo jiných důvodů nemohou provést takové postoupení, se zaváží uzavřít plán splácení svých nevyrovnaných účtů. 11. S výhradou výjimečných případů, nemůže vyrovnání nedoplatků povinných příspěvků trvat více než 10 let. 12. Administrativní rada může ve výjimečných případech osvobodit členskou zemi od všech nebo od části dlužných úroků, jestliže tato země plně vyrovnala své nezaplacené dluhy. 13. V rámci plánu splácení svých nevyrovnaných účtů schváleného Administrativní radou může být členská země rovněž osvobozena od všech nebo části akumulovaných nebo nabíhajících úroků; takové osvobození je však podřízeno úplnému a přesnému dodržování plánu splácení v dohodnuté lhůtě maximálně deseti let. 14. S cílem čelit nedostatku finančních prostředků Unie je zřizován rezervní fond, jehož částka je stanovena Administrativní radou. Tento fond je dotován v první řadě rozpočtovými přebytky. Může rovněž sloužit k vyrovnání rozpočtu nebo ke snížení částky příspěvků členských zemí. 15. Při přechodném nedostatku finančních prostředků poskytne vláda Švýcarské konfederace krátkodobé potřebné zálohy za podmínek, které budou sjednány společnou dohodou. Tato vláda dohlíží bezplatně na vedení finančních účtů, jakož i na účetnictví Mezinárodního úřadu v rámci úvěrových limitů stanovených kongresem. 16. Ustanovení uvedená v odstavcích 9 až 13 se analogicky aplikují na náklady na překlady fakturované Mezinárodním úřadem členským zemím náležícím do jazykových skupin. Článek XXI (změněný článek 130) Příspěvkové třídy (Ústava čl. 21, Generální řád čl. 115, 128) 1. Členské země přispívají na krytí výdajů Unie podle příspěvkové třídy, do které patří. Tyto třídy jsou: třída 50 jednotek; třída 45 jednotek; třída 40 jednotek; třída 35 jednotek; třída 30 jednotek; třída 25 jednotek; třída 20 jednotek; třída 15 jednotek; třída 10 jednotek; třída 5 jednotek; třída 3 jednotky; třída 1 jednotka; třída 0,5 jednotky vyhrazená pro nejméně rozvinuté země vyjmenované Organizací spojených národů a pro jiné země určené Administrativní radou. 2. Mimo příspěvkové třídy uvedené v odstavci 1 může každá členská země podle své volby platit vyšší počet příspěvkových jednotek než je příspěvková třída, do které náleží, v průběhu období, které je minimálně ekvivalentem období mezi dvěma kongresy. Tato změna je oznámena nejpozději v průběhu kongresu. Na konci období mezi dvěma kongresy se členská země automaticky vrátí ke svému původnímu počtu příspěvkových jednotek, pakliže se nerozhodne pokračovat v placení vyššího počtu příspěvkových jednotek. Placení vyšších příspěvků odpovídajícím způsobem zvyšuje výdaje. 3. Členské země jsou zařazeny do jedné z výše uvedených příspěvkových tříd při svém přistoupení nebo přijetí do Unie podle postupu uvedeného v článku 21 odst. 4 Ústavy. 4. Členské země se mohou následně zařadit do nižší příspěvkové třídy pod podmínkou, že žádost o změnu bude zaslána Mezinárodnímu úřadu nejméně dva měsíce před zahájením kongresu. Kongres vydává k těmto žádostem o změnu příspěvkové třídy nezávazné stanovisko. Členská země není stanoviskem kongresu vázána. Konečné rozhodnutí členské země musí být zasláno sekretariátu Mezinárodního úřadu před koncem kongresu. Tato žádost o změnu vstupuje v platnost dnem, kdy nabývají účinnosti finanční opatření přijatá kongresem. Členské země, které neoznámily své přání změnit příspěvkovou třídu v předepsaných lhůtách, jsou ponechány v příspěvkové třídě, do které dosud patří. 5. Členské země nemohou požadovat najednou snížení příspěvkové třídy o více než jeden stupeň. 6. Za mimořádných okolností, jako jsou přírodní katastrofy vyžadující si programy mezinárodní pomoci, může však na žádost členské země Administrativní rada dát souhlas k dočasné změně příspěvkové třídy o jeden stupeň jedenkrát mezi dvěma kongresy, jestliže tato země prokáže, že nemůže nadále platit svůj příspěvek podle původně vybrané třídy. Za stejných okolností může rovněž Administrativní rada dát souhlas k dočasné změně příspěvkové třídy členských zemí, které nepatří do kategorie nejméně vyspělých zemí a jsou již zařazeny ve třídě s 1 jednotkou, na třídu s 0,5 jednotky. 7. Dočasná změna příspěvkové třídy podle odstavce 6 může být Administrativní radou povolena na období nejvýše dvou let nebo do příštího kongresu, jestliže bude zasedat před koncem tohoto období. Po uplynutí stanoveného období je příslušná země automaticky zařazena do své původní třídy. 8. Na rozdíl od odstavců 4 a 5 pro přeřazení do vyšší třídy neplatí žádné omezení. Článek XXII (změněný článek 131) Placení za dodávky od Mezinárodního úřadu (Generální řád čl. 118) Dodávky, které zasílá členským zemím a jejich určeným provozovatelům za úplatu Mezinárodní úřad, musejí být zaplaceny v nejkratší možné lhůtě a nejpozději do šesti měsíců od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, kdy Mezinárodní úřad zaslal účet. Po uplynutí této lhůty se dlužné částky úrokují 5 % ročně ve prospěch Unie ode dne, kdy prošla uvedená lhůta. Článek XXIII (změněný článek 132) Postup při rozhodčím řízení (Ústava čl. 32) 1. V případě sporu, který má být řešen rozhodčím řízením, zvolí si každá z členských zemí ve sporu některou členskou zemi, která nemá ve sporu přímý zájem. Tvoří-li strany ve sporu společně několik členských zemí, pokládají se ve smyslu tohoto ustanovení za jedinou členskou zemi; 2. Jestliže jedna z členských zemí ve sporu nepřijme návrh na rozhodčí řízení ve lhůtě šesti měsíců od data jeho zaslání, vyzve Mezinárodní úřad, je-li o to požádán, členskou zemi, která je v prodlení, aby určila rozhodčího, nebo jej z moci úřední určí sám. 3. Strany ve sporu se mohou dohodnout na určení jediného rozhodčího, kterým může být Mezinárodní úřad. 4. Rozhodnutí rozhodčích se přijímá většinou hlasů. 5. Při rovnosti hlasů zvolí rozhodčí k vyřešení sporné otázky jinou členskou zemi, která rovněž nemá žádný zájem na rozepři. Nedojde-li k dohodě o této volbě, určí Mezinárodní úřad takovou členskou zemi z členských zemí, které nebyly navrženy rozhodčími. 6. Jde-li o spornou otázku týkající se některého z ujednání, mohou být za rozhodčí určeny jen ty členské země, které jsou účastníky daného ujednání. 7. Jestliže musí být sporná otázka urovnána rozhodčím řízením mezi určenými provozovateli, dotčení provozovatelé musí požádat své členské země, aby jednaly v souladu s postupem uvedeným v odstavcích 1 až 6. Článek XXIV (změněný článek 135) Změna, nabytí účinnosti a doba platnosti Generálního řádu Změny přijaté kongresem jsou obsahem dodatkového protokolu a s výhradou opačného rozhodnutí kongresu nabývají účinnosti ve stejnou dobu jako Akta přijatá tímto kongresem. Tento Generální řád nabude účinnosti dnem 1. ledna 2006 a zůstane v platnosti po neurčitou dobu. Článek XXV Přístup k Dodatkovému protokolu Členské země, které nepodepsaly tento Protokol, mohou k němu kdykoliv přistoupit. Listiny, které se toho týkají, musí být uloženy u generálního ředitele Mezinárodního úřadu. Ten oznamuje jejich uložení vládám členských zemí. Článek XXVI Nabytí účinnosti a doba platnosti Dodatkového protokolu ke Generálnímu řádu Tento Generální řád nabude účinnosti dnem 1. ledna 2010 a zůstane v platnosti po neurčitou dobu. Na důkaz toho sepsali zplnomocněnci vlád členských zemí tento Dodatkový protokol, který bude mít stejnou účinnost a stejnou platnost, jako kdyby jeho ustanovení byla pojata do vlastního textu Generálního řádu, a podepsali jedno jeho vyhotovení, které je uloženo u generálního ředitele Mezinárodního úřadu. Jeho opis bude odevzdán každé straně Mezinárodním úřadem Světové poštovní unie. Dáno v Ženevě dne 12. srpna 2008 SVĚTOVÁ POŠTOVNÍ ÚMLUVA Přihlížejíce k článku 22 odst. 3 Ústavy Světové poštovní unie, sjednané ve Vídni dne 10. července 1964, stanovili níže podepsaní zplnomocněnci vlád členských zemí Unie společnou dohodou a s výhradou článku 25 odst. 4 uvedené Ústavy v této Úmluvě pravidla pro mezinárodní poštovní službu. PRVNÍ ČÁST Společná pravidla pro mezinárodní poštovní službu JEDINÁ HLAVA Všeobecná ustanovení Článek 1 Definice 1. Pro účely Světové poštovní úmluvy jsou níže uvedené výrazy definovány takto: 1.1 balík: zásilka přepravovaná podle podmínek Úmluvy a Řádu poštovních balíků; 1.2 přímý závěr: pytel nebo soubor pytlů či jiných schrán opatřených vlaječkou, zapečetěných nebo zaplombovaných, s obsahem poštovních zásilek; 1.3 chybně směrované závěry: schrány došlé k jiné vyměňovací poště, než jaká je uvedena na vlaječce (pytle); 1.4 chybně směrované zásilky: zásilky došlé k vyměňovací poště, které však byly určeny pro vyměňovací poštu v jiné členské zemi; 1.5 poštovní zásilka: obecný termín označující cokoli zasílaného prostřednictvím poštovních služeb (listovní zásilka, poštovní balík, poštovní poukázka atd.); 1.6 průvozní výdaje: odměna za služby poskytnuté dopravcem v průvozní zemi (určený provozovatel, jiná služba či kombinace obojího) v souvislosti s pozemním, námořním a/nebo leteckým průvozem závěrů; 1.7 terminální výdaje: odměna dlužná určeným provozovatelem odesílající země určenému provozovateli země určení jako úhrada nákladů spojených se zpracováním došlých listovních zásilek v zemi určení; 1.8 určený provozovatel: jakýkoli vládní nebo nevládní subjekt oficiálně určený členskou zemí k provozování poštovních služeb a k plnění příslušných povinností vyplývajících z Akt Unie na jejím území; 1.9 balíček: zásilka přepravovaná podle podmínek Úmluvy a Řádu listovních zásilek; 1.10 příchodní pozemní podíl:odměna dlužná určeným provozovatelem odesílající země určenému provozovateli země určení jako úhrada nákladů spojených se zpracováním došlých balíků v zemi určení; 1.11 průvozní pozemní podíl: odměna dlužná za služby poskytnuté dopravcem v průvozní zemi (určený provozovatel, jiná služba či kombinace obojího) v souvislosti s pozemním a/nebo leteckým průvozem balíků přes její území; 1.12 námořní podíl: odměna dlužná za služby poskytnuté dopravcem (určený provozovatel, jiná služba či kombinace obojího) podílejícím se na námořní přepravě balíků. 1.13 univerzální poštovní služba: trvalé poskytování kvalitních základních poštovních služeb v každém místě území členské země všem zákazníkům a za dostupné ceny; 1.14 otevřený průvoz: průvoz zásilek prostřednictvím jiné země, jestliže jejich počet nebo hmotnost nejsou důvodem k vytvoření přímého závěru pro zemi určení. Článek 2 Označení subjektu nebo subjektů pověřených plněním povinností vyplývajících z přístupu k Úmluvě 1. Členské země oznámí Mezinárodnímu úřadu do šesti měsíců po ukončení kongresu název a adresu vládního orgánu zodpovědného za dohled nad poštovními záležitostmi. Dále členské země do šesti měsíců po ukončení kongresu sdělí Mezinárodnímu úřadu název a adresu provozovatele nebo provozovatelů oficiálně ustanovených k provozování poštovních služeb a plnění povinností vyplývajících z Akt Unie na svém území. V období mezi kongresy se veškeré změny vládních orgánů a oficiálně určených provozovatelů oznámí Mezinárodnímu úřadu co nejdříve. Článek 3 Univerzální poštovní služba 1. S cílem posílit pojetí jednotného poštovního území Unie dbají členské země na to, aby všichni uživatelé/zákazníci měli právo na univerzální poštovní službu, znamenající trvalé poskytování kvalitních základních poštovních služeb v každém místě jejich území a za dostupné ceny. 2. K dosažení tohoto cíle stanoví členské země v rámci své poštovní legislativy nebo jinými obvyklými prostředky rozsah nabízených poštovních služeb, jakož i požadavky na kvalitu a dostupnost cen, s přihlédnutím jak k potřebám obyvatelstva, tak ke svým vnitrostátním podmínkám. 3. Členské země dbají na to, aby provozovatelé odpovědní za poskytování univerzální poštovní služby dodržovali nabídku služeb a normy kvality. 4. Členské země zajistí, aby univerzální poštovní služba byla poskytována uskutečnitelným způsobem zaručujícím její trvalou udržitelnost. Článek 4 Svoboda průvozu 1. Zásada svobody průvozu je vyjádřena v článku 1 Ústavy. Znamená pro každou členskou zemi povinnost zajistit, aby její určení provozovatelé směrovali přímé závěry a listovní zásilky v otevřeném průvozu, které jim předá jiný určený provozovatel, vždy nejrychlejšími cestami a nejspolehlivějšími prostředky, jež používají pro své vlastní zásilky. Tato zásada platí rovněž pro chybně směrované zásilky a závěry. 2. Členské země, které se neúčastní výměny psaní obsahujících infekční látky nebo radioaktivní materiály, mají možnost nedovolit přepravu těchto zásilek v otevřeném průvozu přes své území. Totéž platí pro jiné listovní zásilky než psaní, dopisnice a slepecké zásilky. Vztahuje se to i na tiskoviny, periodika, časopisy, balíčky a tiskovinové pytle, jejichž obsah nevyhovuje právním ustanovením, jimiž se řídí podmínky jejich vydávání nebo oběhu v průvozní zemi. 3. Svoboda průvozu poštovních balíků, které mají být směrovány pozemní a námořní cestou, je omezena na území zemí účastnících se této služby. 4. Svoboda průvozu leteckých balíků je zaručena na celém území Unie. Členské země, které neposkytují službu poštovních balíků, však nemusejí zajišťovat přepravu leteckých balíků pozemní cestou. 5. Nedodržuje-li některá členská země ustanovení týkající se svobody průvozu, mají ostatní členské země právo zrušit poštovní styk s touto členskou zemí. Článek 5 Vlastnictví poštovních zásilek. Vrácení. Změna nebo oprava adresy na žádost odesílatele. Dosílka. Vracení zásilek, které nelze dodat, odesílateli 1. Každá poštovní zásilka náleží odesílateli, dokud není dodána oprávněné osobě, s výjimkou případu, kdy byla zásilka zabavena podle předpisů země původu nebo určení a v případě aplikace článku 15.2.1.1 nebo 15.3 podle předpisů průvozní země. 2. Odesílatel poštovní zásilky může požádat o její vrácení nebo o změnu či opravu adresy. Sazby a další podmínky jsou stanoveny v Řádech. 3. Členské země zajistí, aby jejich určení provozovatelé dosílali poštovní zásilky, jestliže adresát změnil adresu, a vraceli zásilky, které nelze dodat, odesílateli. Sazby a další podmínky jsou stanoveny v Řádech. Článek 6 Sazby 1. Sazby za různé mezinárodní a zvláštní služby jsou stanoveny členskými zeměmi nebo jejich určenými provozovateli podle vnitrostátních právních předpisů, v souladu se zásadami vyjádřenými v Úmluvě a v jejích Řádech. Obecně musejí být odvozeny od nákladů na poskytování těchto služeb. 2. Členská země původu nebo její určený provozovatel stanoví v souladu s vnitrostátními právními předpisy sazby výplatného za přepravu listovních zásilek a balíků. Sazby výplatného pokrývají dodání zásilek do místa bydliště adresáta za předpokladu, že v zemi určení předmětných zásilek je tato dodávací služba provozována. 3. Vybírané sazby včetně těch, které jsou uvedeny v Aktech jako orientační, musejí být přinejmenším stejné jako sazby používané ve vnitrostátním styku pro zásilky stejného typu (druh, množství, doba zpracování atd.). 4. Členské země nebo jejich určení provozovatelé jsou v souladu s vnitrostátními právními předpisy oprávněni překročit jakékoli orientační sazby uvedené v Aktech. 5. Minimální hranice sazeb uvedená v odstavci 3 může být členskými zeměmi nebo jejich určenými provozovateli překročena tím, že připustí snížené sazby založené na jejich vnitrostátních právních předpisech pro listovní zásilky a balíky podané na území členské země. Členské země nebo jejich určení operátoři mají například možnost poskytnout zvýhodněné sazby svým zákazníkům podávajícím velké objemy poštovních zásilek. 6. Od zákazníků se nesmějí vybírat žádné jiné poštovní sazby nežli ty, které jsou uvedeny v Aktech. 7. Není-li v Aktech uvedeno jinak, ponechává si každý určený provozovatel sazby, které vybral. Článek 7 Osvobození od poštovních sazeb 1. Zásada 1.1 Případy osvobození od poštovních sazeb jakožto osvobození od úhrady výplatného jsou výslovně uvedeny Úmluvou. Nicméně Řády mohou stanovit osvobození od úhrady jak výplatného, tak průvozních výdajů, terminálních výdajů a příchodních podílů u listovních zásilek a balíků vztahujících se k poštovní službě, odesílaných členskými zeměmi, určenými provozovateli a užšími uniemi. Kromě toho jsou listovní zásilky a balíky odesílané Mezinárodním úřadem SPU užším uniím, členským zemím a určeným provozovatelům považovány za zásilky vztahující se k poštovní službě a jsou osvobozeny od všech poštovních sazeb. Členská země původu nebo její určený provozovatel však může u posledně zmíněných zásilek vybírat letecké příplatky. 2. Váleční zajatci a civilní internované osoby 2.1 Ode všech poštovních sazeb s výjimkou leteckých příplatků jsou osvobozeny listovní zásilky, poštovní balíky a zásilky poštovních peněžních služeb adresované válečným zajatcům nebo jimi odesílané buďto přímo nebo prostřednictvím úřadů zmíněných v Řádech Úmluvy a Ujednání o poštovních peněžních službách. Válčící osoby zadržené a internované v některé neutrální zemi jsou postaveny na roveň válečným zajatcům jako takovým, pokud jde o aplikaci předchozích ustanovení. 2.2 Ustanovení uvedená v odstavci 2.1 platí také pro listovní zásilky, poštovní balíky a zásilky poštovních peněžních služeb pocházející z jiných zemí, adresované civilním internovaným osobám definovaným Ženevskou konvencí ze dne 12. srpna 1949 o ochraně civilních osob v době války, nebo jimi odesílané buďto přímo nebo prostřednictvím úřadů zmíněných v Řádech Úmluvy a Ujednání o poštovních peněžních službách. 2.3 Úřady uvedené v Řádech Úmluvy a Ujednání o poštovních peněžních službách jsou rovněž osvobozeny od poštovních sazeb za listovní zásilky, poštovní balíky a zásilky poštovních peněžních služeb týkající se osob uvedených v odstavcích 2.1 a 2.2, které odesílají nebo dostávají buď přímo nebo jako prostředníci. 2.4 Balíky se přijímají jako osvobozené od sazeb do hmotnosti 5 kg. Hranice hmotnosti se zvyšuje na 10 kg u balíků, jejichž obsah je nedělitelný, a u balíků, které jsou adresovány táboru nebo tamním zástupcům zajatců („hommes de confiance“) k dodání zajatcům. 2.5 Při vyrovnávání účtů mezi určenými provozovateli se nepřiznávají podíly za služební balíky a za balíky válečných zajatců a civilních internovaných osob s výjimkou výdajů na leteckou přepravu u leteckých balíků. 3. Slepecké zásilky 3.1 Slepecké zásilky jsou osvobozeny od všech poštovních sazeb s výjimkou leteckých příplatků. Článek 8 Poštovní známky 1. Název „poštovní známka“ je chráněn na základě této Úmluvy a je vyhrazen výlučně pro známky, které splňují podmínky tohoto článku a Řádů. 2. Poštovní známky: 2.1 jsou vydávány a uváděny do oběhu výhradně na základě pravomoci členské země nebo území, v souladu s Akty Unie; 2.2 jsou projevem suverenity a představují důkaz uhrazení výplatného odpovídajícího jejich skutečné hodnotě, jsou-li nalepeny na poštovních zásilkách v souladu s Akty Unie; 2.3 pro použití jako výplatné nebo pro filatelistické účely musejí být v oběhu v členské zemi nebo na území vydání, v souladu s vnitrostátními právními předpisy. 2.4 musejí být dostupné všem občanům v členské zemi nebo na území vydání. 3. Poštovní známky obsahují: 3.1 latinkou název členské země nebo území vydání1; 3.2 nominální hodnotu, vyjádřenou: 3.2.1 zpravidla v úřední měně členské země nebo území vydání nebo jako písmeno či symbol; 3.2.2 pomocí jiných poznávacích znaků. 4. Symboly státu, úřední kontrolní znaky a loga mezivládních organizací objevující se na poštovních známkách jsou chráněny ve smyslu Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví. 5. Náměty a motivy poštovních známek: 5.1 musejí být v souladu s duchem preambule Ústavy Unie a s rozhodnutími přijatými orgány Unie; 5.2 musejí být úzce spojeny s kulturní identitou členské země nebo území nebo musejí přispívat k šíření kultury nebo zachování míru; 5.3 v případě známek vydávaných u příležitosti výročí osobností nebo událostí, jež jsou v členské zemi nebo území cizí, musejí mít k příslušné zemi nebo území blízký vztah; 5.4 nesmějí mít politický charakter a musejí se vyhýbat jakémukoli urážlivému tématu ve vztahu k některé osobě nebo zemi; 5.5 musejí mít velký význam pro členskou zemi či území. 6. Poštovní výplatní znaky, otisky výplatních strojů a otisky tiskařského lisu či jiné způsoby tisku nebo razítkování odpovídající Aktům Unie mohou být používány jen se souhlasem členské země nebo území. Článek 9 Poštovní bezpečnost 1. Členské země a jejich určení provozovatelé musejí přijmout a realizovat na všech úrovních poštovního provozu aktivní bezpečnostní strategii, aby udržely a posílily důvěru veřejnosti v poštovní služby, a to v zájmu všech zúčastněných pracovníků. Tato strategie zahrnuje výměnu informací týkajících se zajištění bezpečné a spolehlivé dopravy a průvozu závěrů mezi členskými zeměmi a jejich určenými provozovateli. Článek 10 Trvale udržitelný rozvoj 1. Členské země a/nebo jejich určení provozovatelé musejí přijmout a realizovat na všech úrovních poštovního provozu aktivní strategii trvale udržitelného rozvoje zaměřenou na činnost v oblasti sociální, ekonomické a v oblasti životního prostředí a podporovat povědomí o problematice trvale udržitelného rozvoje v poštovních službách. Článek 11 Přestupky 1. Poštovní zásilky 1.1 Členské země se zavazují, že přijmou nezbytná opatření k zabránění dále uvedeným činům a k soudnímu stíhání a potrestání jejich pachatelů: 1.1.1 vkládání omamných a psychotropních látek, jakož i látek výbušných, zápalných nebo jiných nebezpečných látek do poštovních zásilek, pokud jejich vkládání není Úmluvou výslovně povoleno; 1.1.2 vkládání předmětů pedofilního charakteru nebo dětské pornografie do poštovních zásilek. 2. Výplatné obecně a prostředky výplatného 2.1 Členské země se zavazují, že přijmou nezbytná opatření k zabránění, k soudnímu stíhání a potrestání jakýchkoli přestupkůpřestupků týkajících se prostředků výplatného stanovených touto Úmluvou, např.: 2.1.1 poštovních známek, ať v oběhu nebo stažených z oběhu; 2.1.2 výplatních znaků; 2.1.3 otisků výplatních strojů nebo tiskařských lisů; 2.1.4 mezinárodních odpovědek. 2.2 Pro účely této Úmluvy se přestupkempřestupkem týkajícím se prostředků výplatného rozumí kterýkoli z dále uvedených činů spáchaný s úmyslem nezákonného obohacení sebe sama nebo třetí strany. Trestné jsou následující činy: 2.2.1 falšování, napodobování nebo padělání jakýchkoli výplatních prostředků nebo jakékoli nezákonné či trestné jednání spojené s jejich neoprávněnou výrobou; 2.2.2 používání, uvedení do oběhu, uvedení na trh, rozesílání, šíření, doprava, prezentace nebo vystavování včetně propagace jakýchkoli falšovaných, napodobených nebo padělaných výplatních prostředků; 2.2.3 používání nebo uvedení do oběhu pro poštovní účely jakýchkoli výplatních prostředků, které již byly použity; 2.2.4 jakékoli pokusy o spáchání těchto přestupkůpřestupků. 3. Reciprocita 3.1 Co se týče postihů, nečiní se žádný rozdíl mezi skutky uvedenými v odstavci 2 ve vztahu k tomu, zda jde o výplatní prostředky vnitrostátní či zahraniční; toto ustanovení nepodléhá žádné zákonné či dohodnuté podmínce reciprocity. DRUHÁ ČÁST Pravidla pro listovní zásilky a poštovní balíky HLAVA 1 Poskytování služeb Článek 12 Základní služby 1. Členské země musejí zajistit, aby jejich určení provozovatelé přijímali, zpracovávali, přepravovali a dodávávali listovní zásilky. 2. Listovní zásilky jsou: 2.1 prioritní a neprioritní zásilky do 2 kg; 2.2 psaní, dopisnice, tiskoviny a balíčky do 2 kg; 2.3 slepecké zásilky do 7 kg; 2.4 zvláštní pytle obsahující noviny, periodika, knihy a podobné tištěné dokumenty pro stejného adresáta na stejném místě určení nazývané „tiskovinové pytle“ (pytle M) do 30 kg. 3. Listovní zásilky se dělí buďto podle rychlosti zpracování zásilek nebo podle jejich obsahu v souladu s Řádem listovních zásilek. 4. Vyšší limity hmotnosti, než jsou uvedeny v odstavci 2, se nepovinně vztahují na určité druhy listovních zásilek za podmínek specifikovaných v Řádu listovních zásilek. 5. S výhradou odstavce 8 členské země rovněž musejí zajistit, aby jejich určení provozovatelé přijímali, zpracovávali, přepravovali a dodávávali poštovní balíky do 20 kg buďto podle ustanovení Úmluvy, nebo v případě balíků vypravovaných do zahraničí a po dvoustranné dohodě jakýmkoli jiným způsobem, který je pro jejich zákazníky výhodnější. 6. Vyšší limity hmotnosti než 20 kg se nepovinně vztahují na určité druhy balíků za podmínek specifikovaných v Řádu poštovních balíků. 7. Každá členská země, jejíž určený provozovatel nezajišťuje přepravu balíků, může zařídit, aby ustanovení Úmluvy byla prováděna dopravními společnostmi. Zároveň může tuto službu omezit na balíky pocházející z míst nebo určené do míst obsluhovaných těmito společnostmi. 8. Odchylkou od ustanovení odstavce 5 nejsou členské země, které nebyly před 1. lednem 2001 účastníky Ujednání o poštovních balících, povinny poskytovat službu poštovních balíků. Článek 13 Doplňkové služby 1. Členské země zajistí poskytování následujících povinných doplňkových služeb: 1.1 službu doporučených zásilek u prioritních a leteckých listovních zásilek do zahraničí; 1.2 službu doporučených zásilek u neprioritních a pozemních listovních zásilek na místa určení, kde neexistuje služba prioritních nebo leteckých listovních zásilek; 1.3 službu doporučených zásilek u všech listovních zásilek ze zahraničí. 2. Poskytování služby doporučených zásilek u neprioritních a pozemních listovních zásilek na místa určení, kde existuje prioritní nebo letecká listovní služba, je nepovinné. 3. Členské země nebo jejich určení provozovatelé mohou poskytovat následující nepovinné doplňkové služby ve styku mezi určenými provozovateli, kteří se na poskytování těchto služeb dohodli: 3.1 službu zásilek s udanou cenou u listovních zásilek a balíků; 3.2 službu ověřených zásilek u listovních zásilek; 3.3 službu zásilek na dobírku u listovních zásilek a balíků; 3.4 službu spěšných zásilek u listovních zásilek a balíků; 3.5 službu dodání do vlastních rukou u doporučených, ověřených nebo cenných listovních zásilek; 3.6 službu zásilek dodávaných bez sazeb a poplatků u listovních zásilek a balíků; 3.7. službu křehkých a neskladných balíků; 3.8 službu konsignace u sdružených zásilek od jednoho odesílatele určených do zahraničí. 4. Tři dále uvedené doplňkové služby mají jak povinné, tak nepovinné složky: 4.1 služba odpovědních zásilek v mezinárodním styku (CCRI - IBRS), která je v podstatě nepovinná; všechny členské země nebo jejich určení provozovatelé jsou však povinni zajišťovat „zpáteční“ službu těchto zásilek; 4.2 služba mezinárodních odpovědek, které lze vyměnit ve kterékoli členské zemi; prodej mezinárodních odpovědek je však nepovinný; 4.3 dodejka u doporučených a ověřených listovních zásilek, balíků a zásilek s udanou cenou; všechny členské země nebo jejich určení provozovatelé přijímají dodejky u zásilek ze zahraničí; poskytování služby zásilek s dodejkou u zásilek do zahraničí je však nepovinné. 5. Popis těchto služeb a jejich sazby jsou uvedeny v Řádech. 6. Pokud se za níže uvedené prvky služeb vybírají zvláštní sazby ve vnitrostátním styku, jsou určení provozovatelé oprávněni vybírat stejné sazby u mezinárodních zásilek za podmínek uvedených v Řádech: 6.1 dodání balíčků o hmotnosti nad 500 gramů; 6.2 podání listovních zásilek na poslední chvíli; 6.3 podání zásilek mimo běžnou otvírací dobu přepážek; 6.4 převzetí v místě bydliště odesílatele; 6.5 vyzvednutí listovní zásilky mimo běžnou otvírací dobu přepážek; 6.6 poste restante; 6.7 úložné za listovní zásilky o hmotnosti nad 500 g a za balíky; 6.8 dodání balíků na žádost adresáta jako reakce na oznámení o jejich příchodu; 6.9 odpovědnost pro případ vyšší moci. Článek 14 Elektronická pošta, služba zásilek EMS, integrovaná logistika a nové služby 1. Členské země nebo určení provozovatelé se mohou vzájemně dohodnout, že se budou podílet na následujících službách popsaných v Řádech: 1.1 elektronická pošta, což je poštovní služba využívající elektronický přenos zpráv; určení provozovatelé mohou obohatit službu elektronické pošty nabídkou registrované elektronické pošty, která elektronickou poštu doplňuje poskytnutím důkazu o odeslání a dodání a bezpečného komunikačního kanálu mezi ověřenými uživateli. 1.2 služba zásilek EMS, což je expresní poštovní služba určená pro dokumenty a zboží představující co možná nejrychlejší poštovní službu zajišťovanou fyzickými prostředky; tato služba může být poskytována na základě Mnohostranné standardní dohody o EMS nebo na základě dvoustranných dohod; 1.3 integrovaná logistika, což je služba, která plně odpovídá požadavkům zákazníků v oblasti logistiky a obsahuje etapu předcházející fyzické přepravě zboží a dokumentů a etapu po ní následující; 1.4 elektronické poštovní certifikační razítko, které poskytuje stanoveným způsobem a ve stanoveném čase přesvědčivý důkaz o uskutečnění elektronické události, jejímiž účastníky je jedna nebo více stran. 2. Členské země nebo určení provozovatelé mohou na základě společné dohody vytvořit novou službu, jež není výslovně uvedena v Aktech Unie. Sazby za tuto novou službu stanoví každý zúčastněný určený provozovatel s přihlédnutím k nákladům na její provozování. Článek 15 Nepřípustné zásilky. Zákazy 1. Všeobecná ustanovení 1.1 Zásilky, které nesplňují podmínky vyžadované Úmluvou a Řády, jsou nepřípustné. Zásilky odeslané s podvodným úmyslem nebo s úmyslem vyhnout se zaplacení náležitých sazeb jsou rovněž nepřípustné. 1.2 Výjimky ze zákazů uvedených v tomto článku jsou stanoveny v Řádech. 1.3 Všechny členské země nebo jejich určení provozovatelé mají možnost rozšířit zákazy uvedené v tomto článku a tyto zákazy mohou být uplatněny neprodleně po jejich zahrnutí do příslušného seznamu. 2. Zákazy platné pro všechny druhy zásilek 2.1 Je zakázáno vkládat do všech druhů zásilek dále uvedené předměty: 2.1.1 omamné a psychotropní látky, definované Mezinárodní radou pro kontrolu narkotik (International Narcotics Control Board), nebo jiné nezákonné drogy (narkotika), které jsou v zemi určení zakázány; 2.1.2 oplzlé nebo nemravné předměty; 2.1.3 padělané a pirátské předměty; 2.1.4 jiné předměty, jejichž dovoz nebo oběh je v zemi určení zakázán; 2.1.5 předměty, které mohou svou povahou nebo svým obalem ohrozit pracovníky či veřejnost nebo pošpinit či poškodit ostatní zásilky, poštovní zařízení nebo majetek třetí osoby; 2.1.6 písemnosti mající charakter aktuální a osobní korespondence vyměňované mezi jinými osobami než odesílatelem a adresátem nebo osobami, které s nimi bydlí. 3. Výbušné, hořlavé nebo radioaktivní materiály a nebezpečné zboží 3.1 Je zakázáno vkládat do všech druhů zásilek výbušné, hořlavé nebo jiné nebezpečné zboží, jakož i radioaktivní materiály. 3.2 Je zakázáno vkládat do všech druhů zásilek neaktivní výbušniny a vojenský materiál, včetně neaktivních granátů, střel a podobných předmětů, jakož i jejich repliky. 3.3 Výjimečně je dovoleno následující nebezpečné zboží: 3.3.1 radioaktivní materiály zasílané v listovních zásilkách a poštovních balících, uvedené v článku 16.1; 3.3.2 infekční látky zasílané v listovních zásilkách a v poštovních balících, uvedené v článku 16.2. 4. Živá zvířata 4.1 Je zakázáno vkládat do všech druhů zásilek živá zvířata. 4.2 Výjimečně je dovoleno zasílat v jiných listovních zásilkách než cenných: 4.2.1 včely, pijavice a housenky bource morušového; 4.2.2 cizopasníky a hubitele škodlivého hmyzu určené k regulaci tohoto hmyzu a vyměňované mezi úředně uznanými ústavy; 4.2.3 mouchy čeledi Drosophilidae (octomilky) pro biomedicínský výzkum vyměňované mezi úředně uznanými ústavy. 4.3 Výjimečně je dovoleno zasílat v balících: 4.3.1 živá zvířata, jejichž přeprava v poštovních zásilkách je povolena poštovními předpisy zúčastněných zemí. 5. Vkládání korespondence do balíků 5.1 Do poštovních balíků je zakázáno vkládat dále uvedené předměty: 5.1.1 korespondenci vyměňovanou mezi jinými osobami než odesílatelem a adresátem nebo osobami, které s nimi bydlí, s výjimkou archivních materiálů. 6. Mince, bankovky a jiné cenné předměty 6.1 Je zakázáno vkládat mince, bankovky, papírové peníze nebo jakékoli cenné papírycenné papíry na doručitele, cestovní šeky, platinu, zlato nebo stříbro, zpracované či nezpracované, drahokamy, šperky a jiné cenné předměty: 6.1.1 do listovních zásilek bez udané ceny; 6.1.1.1 pokud to však vnitrostátní právní předpisy zemí původu a určení dovolují, mohou být tyto předměty zasílány v uzavřené obálce jako doporučené zásilky; 6.1.2 do balíků bez udané ceny, ledaže to vnitrostátní právní předpisy zemí původu a určení dovolují; 6.1.3 do balíků bez udané ceny vyměňovaných mezi dvěma zeměmi, které dovolují cenné balíky; 6.1.3.1 každá členská země nebo určený provozovatel může navíc zakázat vkládání zlatých prutů do balíků s udanou cenou nebo bez udané ceny, pocházejících z jejího území či na její území určených nebo přepravovaných přes její území v otevřeném průvozu; skutečnou hodnotu takovýchto zásilek může omezit. 7. Tiskoviny a slepecké zásilky 7.1. Tiskoviny a slepecké zásilky: 7.1.1 nesmějí být opatřeny žádnou poznámkou ani obsahovat žádnou korespondenci; 7.1.2 nesmějí obsahovat žádné poštovní známky ani formy výplatného, oražené nebo neoražené, ani žádný dokument představující nějakou hodnotu, s výjimkou případů, kdy je do zásilky vložena dopisnice, obálka nebo páska s vytištěnou adresou odesílatele zásilky nebo jeho zástupce v zemi podání nebo určení původní zásilky, předplacená pro cestu zpět. 8. Zacházení s neprávem přijatými zásilkami 8.1 Zacházení s neprávem přijatými zásilkami je upraveno v Řádech. Zásilky obsahující předměty uvedené v odstavcích 2.1.1, 2.1.2, 3.1 a 3.2 však nejsou v žádném případě směrovány na místo určení, dodávány adresátům ani vraceny na místo původu. V případě, že jsou při průvozu zásilek objeveny předměty zmíněné v odstavcích 2.1.1, 3.1 a 3.2, zachází se s takovými zásilkami v souladu s vnitrostátními právními předpisy průvozní země. Článek 16 Přípustné radioaktivní materiály a infekční látky 1. Radioaktivní materiály jsou dovoleny v listovních zásilkách a balících ve styku mezi členskými zeměmi, které vyslovily svůj souhlas s jejich přijímáním buďto vzájemně nebo jen v jednom směru, za následujících podmínek: 1.1 radioaktivní materiály jsou upraveny a zabaleny v souladu s příslušnými ustanoveními Řádů; 1.2 jsou-li zasílány v listovních zásilkách, vybírá se za ně sazba jako za prioritní zásilky nebo jako za psaní a doporučné; 1.3 radioaktivní materiály obsažené v listovních zásilkách nebo poštovních balících musejí být směrovány nejrychlejší cestou, obvykle leteckou, s výhradou zaplacení příslušných leteckých příplatků; 1.4 radioaktivní materiály smějí podávat pouze k tomu oprávnění odesílatelé. 2. Infekční látky s výjimkou látek kategorie A nebezpečných pro lidi (UN číslo 2814) a nebezpečných pro zvířata (UN číslo 2900) jsou dovoleny v listovních zásilkách a poštovních balících za následujících podmínek: 2.1. Infekční látky kategorie B (UN číslo 3373) se mohou zasílat pouze ve styku mezi úředně uznanými odesílateli, určenými jejich příslušnými úřady. Toto nebezpečné zboží může být podáno jako poštovní zásilka za předpokladu, že to dovolují platné vnitrostátní a mezinárodní právní předpisy a aktuální vydání Doporučení OSN pro přepravu nebezpečného zboží zveřejněné Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO). 2.2 Infekční látky kategorie B (UN číslo 3373) musejí být zpracovány, zabaleny a označeny v souladu s ustanoveními uvedenými v Řádu listovních zásilek a v Řádu poštovních balíků. Za tyto zásilky se vybírá sazba jako za prioritní zásilky nebo za doporučená psaní. Je dovoleno vybírat příplatek za zpracování těchto zásilek. 2.3 Vyňaté vzorky odebrané nemocným (lidem nebo zvířatům) se mohou zasílat pouze ve styku mezi úředně uznanými odesílateli, určenými jejich příslušnými úřady. Tyto materiály mohou být podány jako poštovní zásilky za předpokladu, že to dovolují platné vnitrostátní a mezinárodní právní předpisy a aktuální vydání Doporučení OSN pro přepravu nebezpečného zboží zveřejněné Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO). 2.4 Vyňaté vzorky odebrané nemocným (lidem nebo zvířatům) musejí být zpracovány, zabaleny a označeny v souladu s ustanoveními uvedenými v Řádu listovních zásilek a v Řádu poštovních balíků. Za tyto zásilky se vybírá sazba jako za prioritní zásilky nebo za doporučená psaní. Je dovoleno vybírat příplatek za zpracování těchto zásilek. 2.5 Přijímání infekčních látek a vyňatých vzorků odebraných nemocným (lidem nebo zvířatům) se týká pouze členských zemí, které s tím vyjádřily souhlas, a to ve vzájemném styku nebo pouze v jednom směru. 2.6 Přípustné infekční látky a vyňaté vzorky odebrané nemocným (lidem nebo zvířatům) se směrují nejrychlejší cestou, obvykle letecky, pod podmínkou zaplacení příslušných leteckých příplatků, a mají přednost při dodávání. Článek 17 Reklamace 1. Každý určený provozovatel je povinen přijímat reklamace týkající se balíků a doporučených, cenných nebo ověřených zásilek podaných v jeho vlastní službě nebo ve službě jiného určeného provozovatele za předpokladu, že tyto reklamace jsou uplatněny ve lhůtě šesti měsíců ode dne následujícího po dni podání zásilky. Reklamace se zasílají poštou jako prioritní zásilky, jako zásilky EMS nebo elektronicky. Lhůta šesti měsíců se týká vztahů mezi reklamujícími a určenými provozovateli a nezahrnuje předání reklamací mezi určenými provozovateli. 2. Reklamace se přijímají za podmínek stanovených v Řádech. 3. Vyřizování reklamací je bezplatné. Avšak dodatečné náklady způsobené požadavkem na odeslání službou EMS jdou obecně k tíži žadatele. Článek 18 Celní kontrola. Clo a jiné poplatky 1. Určení provozovatelé země původu a země určení jsou oprávněni předkládat zásilky k celní kontrole podle předpisů těchto zemí. 2. Zásilky předkládané k celní kontrole mohou být zatíženy poštovní sazbou za předložení celnímu úřadu, jejíž orientační výše je stanovena v Řádech. Tato sazba se vybírá pouze za předložení celnímu úřadu a za celní projednání těch zásilek, které byly zatíženy clem nebo jakýmkoli jiným poplatkem téhož charakteru. 3. Určení provozovatelé, kteří jsou oprávněni zajišťovat celní projednávání zásilek jménem svých zákazníků, mohou od zákazníků vybírat sazbu odvozenou od skutečných nákladů na tuto činnost. Touto sazbou mohou být zatíženy všechny zásilky přihlášené k proclení podle vnitrostátních právních předpisů včetně těch, které jsou osvobozeny od cla. Zákazníci musejí být předem řádně informováni o požadované sazbě. 4. Určení provozovatelé jsou oprávněni vybírat podle okolností od odesílatelů nebo příjemců zásilek clo a veškeré jiné dlužné poplatky. Článek 19 Výměna přímých závěrů s vojenskými jednotkami 1. Přímé listovní závěry mohou být vyměňovány prostřednictvím pozemních, námořních nebo leteckých služeb jiných zemí: 1.1 mezi poštami kterékoli členské země a velícími důstojníky vojenských jednotek daných k dispozici Organizaci spojených národů; 1.2 mezi velícími důstojníky těchto vojenských jednotek; 1.3 mezi poštami kterékoli členské země a velícími důstojníky námořních, leteckých či pozemních oddílů, válečných plavidel nebo vojenských letadel téže země rozmístěných v zahraničí; 1.4 mezi velícími důstojníky námořních, leteckých či pozemních oddílů, válečných plavidel nebo vojenských letadel téže země. 2. Listovní zásilky obsažené v závěrech uvedených v odstavci 1 musejí být adresovány výlučně příslušníkům vojenských jednotek nebo štábů a posádkám plavidel nebo letadel, pro něž jsou závěry určeny, nebo z nichž jsou odesílány, nebo musejí být těmito osobami odeslány. Tarify a zasílací podmínky pro tyto zásilky stanoví podle svých předpisů určený provozovatel té členské země, která dala vojenskou jednotku k dispozici, nebo které plavidla nebo letadla patří. 3. Není-li zvláštní dohody, je určený provozovatel té členské země, která dala vojenskou jednotku k dispozici, nebo které patří válečná plavidla nebo vojenská letadla, odpovědný vůči zúčastněným určeným provozovatelům za zaplacení průvozních výdajů za závěry, terminálních výdajů a výdajů na leteckou přepravu. Článek 20 Normy a cíle týkající se kvality služby 1. Členské země nebo jejich určení provozovatelé stanovují a zveřejňují normy a cíle týkající se dodávání listovních zásilek a balíků došlých ze zahraničí. 2. Tyto normy a cíle, ke kterým se připočte doba obvykle nutná pro celní projednání, nesmějí být méně výhodné než normy a cíle stanovené pro srovnatelné zásilky vnitrostátního styku. 3. Členské země původu nebo jejich určení provozovatelé rovněž stanovují a zveřejňují „end-to-end“ (od podání až po dodání) normy pro prioritní a letecké listovní zásilky a balíky a pro ekonomické/pozemní balíky. 4. Členské země nebo jejich určení provozovatelé vyhodnocují aplikaci norem pro kvalitu služby. HLAVA 2 Odpovědnost Článek 21 Odpovědnost určených provozovatelů. Náhrady 1. Všeobecná ustanovení 1.1 S výjimkou případů uvedených v článku 22 určení provozovatelé odpovídají za: 1.1.1 ztrátu, poškození nebo úbytek obsahu doporučených zásilek, obyčejných balíků a zásilek s udanou cenou; 1.1.2 ztrátu ověřených zásilek; 1.1.3 vrácení doporučených zásilek, zásilek s udanou cenou a obyčejných balíků, na nichž není uveden důvod vrácení. 1.2 Za jiné zásilky než ty, které jsou uvedeny v odstavcích 1.1.1 a 1.1.2, určení provozovatelé neodpovídají. 1.3 Ve všech dalších případech, které nejsou stanoveny touto Úmluvou, nejsou určení provozovatelé odpovědni. 1.4. Jestliže je ztráta nebo úplné zničení obsahu doporučené zásilky, obyčejného balíku nebo zásilky s udanou cenou následkem vyšší moci a neposkytuje se za ně náhrada, má odesílatel nárok na vrácení sazeb zaplacených při podání zásilky s výjimkou sazby za udanou cenu. 1.5 Výše náhrady, která se vyplatí, nesmí překročit částky stanovené v Řádu listovních zásilek a v Řádu poštovních balíků. 1.6 V případě odpovědnosti se při výplatě náhrady nepřihlíží k nepřímým škodám nebo ušlým ziskům. 1.7 Veškerá ustanovení vztahující se k odpovědnosti určených provozovatelů jsou striktní, závazná a vyčerpávající. Určení provozovatelé nejsou v žádném případě - dokonce ani v případě závažného pochybení - odpovědni nad rámec limitů stanovených v Úmluvě a v Řádech. 2. Doporučené zásilky 2.1 V případě ztráty, úplného zničení nebo úplného úbytku obsahu doporučené zásilky má odesílatel nárok na náhradu ve výši stanovené Řádem listovních zásilek. Požaduje-li odesílatel nižší náhradu, než je částka stanovená v Řádu listovních zásilek, mohou určení provozovatelé vyplatit tuto nižší částku a dostat pak odpovídající vyrovnání od ostatních zúčastněných určených provozovatelů. 2.2. V případě částečného poškození nebo částečného úbytku obsahu doporučené zásilky má odesílatel nárok na náhradu v zásadě odpovídající skutečné výši škody způsobené poškozením nebo úbytkem obsahu. 3. Ověřené zásilky 3.1 V případě ztráty, úplného zničení nebo úplného úbytku obsahu ověřené zásilky má odesílatel nárok pouze na vrácení sazeb zaplacených při podání zásilky. 4. Obyčejné balíky 4.1 V případě ztráty, úplného zničení nebo úplného úbytku obsahu obyčejného balíku má odesílatel nárok na náhradu ve výši stanovené Řádem poštovních balíků. Požaduje-li odesílatel nižší náhradu, než je částka stanovená v Řádu poštovních balíků, mohou určení provozovatelé vyplatit tuto nižší částku a dostat pak odpovídající vyrovnání od ostatních zúčastněných určených provozovatelů. 4.2 V případě částečného poškození nebo částečného úbytku obsahu obyčejného balíku má odesílatel nárok na náhradu v zásadě odpovídající skutečné výši škody vzniklé poškozením nebo úbytkem obsahu. 4.3 Určení provozovatelé se mohou dohodnout, že budou ve vzájemném styku používat částku za balík stanovenou Řádem poštovních balíků, bez ohledu na hmotnost balíku. 5. Zásilky s udanou cenou 5.1 V případě ztráty, úplného zničení nebo úplného úbytku obsahu zásilky s udanou cenou má odesílatel nárok na náhradu v zásadě odpovídající částce udané ceny v DTS. 5.2. V případě částečného poškození nebo částečného úbytku obsahu zásilky s udanou cenou má odesílatel nárok na náhradu odpovídající v zásadě skutečné výši škody vzniklé poškozením nebo úbytkem obsahu. Náhrada však nesmí v žádném případě převyšovat částku udané ceny v DTS. 6. V případě vrácení doporučené nebo cenné listovní zásilky bez udání důvodu jejího nedodání má odesílatel nárok pouze na vrácení sazeb zaplacených při podání zásilky. 7. V případě vrácení balíku bez udání důvodu jeho nedodání má odesílatel nárok na vrácení sazeb zaplacených při podání zásilky v zemi původu a výdajů způsobených vrácením balíku ze země určení. 8. V případech uvedených v odstavcích 2, 4 a 5 se náhrada vypočte podle běžné tržní ceny předmětů nebo zboží téhož druhu v místě a době podání v přepočtu na DTS. Není-li běžná cena známa, vypočte se náhrada podle obvyklé ceny předmětů nebo zboží ohodnocených na stejném základě. 9. Poskytuje-li se náhrada za ztrátu, úplné zničení nebo úplný úbytek obsahu doporučené zásilky, obyčejného balíku nebo zásilky s udanou cenou, má odesílatel nebo případně adresát navíc nárok na vrácení sazeb zaplacených při podání zásilky, s výjimkou doporučného nebo sazby za udanou cenu. Totéž platí o doporučených zásilkách, obyčejných balících nebo zásilkách s udanou cenou odmítnutých příjemci kvůli špatnému stavu, pokud lze tento špatný stav přičíst poštovní službě a pokud zakládá její odpovědnost. 10. Odchylkou od ustanovení odstavců 2, 4 a 5 má adresát nárok na náhradu po převzetí doporučené zásilky, obyčejného balíku nebo zásilky s udanou cenou s poškozením nebo úbytkem obsahu. 11. Určený provozovatel původu má možnost vyplácet odesílatelům ve své zemi náhrady stanovené jejími vnitrostátními právními předpisy pro doporučené zásilky a balíky bez udané ceny pod podmínkou, že nebudou nižší než náhrady uvedené v odstavcích 2.1 a 4.1. Totéž platí pro určeného provozovatele určení, pokud se náhrada vyplácí adresátovi. Částky uvedené v odstavcích 2.1 a 4.1 však zůstávají v platnosti: 11.1 v případě postihu proti odpovědnému určenému provozovateli; 11.2 zřekne-li se odesílatel svých práv ve prospěch adresáta nebo naopak. 12. K tomuto článku nelze uplatnit žádnou výhradu týkající se překročení lhůt pro reklamace a výplatu náhrady určeným provozovatelům včetně lhůt a podmínek stanovených v Řádech, s výjimkou případu dvoustranné dohody. Článek 22 Zánik odpovědnosti členských zemí a určených provozovatelů 1. Určení provozovatelé přestávají být odpovědni za doporučené zásilky, ověřené zásilky, balíky a zásilky s udanou cenou, které dodali za podmínek stanovených jejich předpisy pro zásilky téhož druhu. Odpovědnost však trvá: 1.1 jsou-li poškození nebo úbytek obsahu zjištěny buď před dodáním, nebo při dodání zásilky; 1.2 pokud prohlásí adresát nebo v případě vrácení na místo původu odesílatel při převzetí zásilky s poškozením nebo úbytkem obsahu, že ji přijímá s výhradou, dovolují-li to vnitrostátní předpisy; 1.3 pokud, dovolují-li to vnitrostátní předpisy, byla doporučená zásilka dodána do domovní schránky a při reklamačním řízení adresát prohlásí, že zásilku neobdržel; 1.4 pokud - nehledě k obvyklému zproštění odpovědnosti - příjemce, nebo v případě vrácení na místo původu odesílatel balíku nebo zásilky s udanou cenou, oznámí neprodleně určenému provozovateli, který mu zásilku dodal, že zjistil škodu; musí přitom prokázat, že k poškození nebo úbytku obsahu nedošlo po dodání. Výraz „neprodleně“ je třeba vykládat v souladu s vnitrostátními právními předpisy. 2. Členské země a určení provozovatelé nejsou odpovědni: 2.1 v případě vyšší moci, s výhradou článku 13.6.9; 2.2 nemohou-li z důvodu zničení služebních dokladů vyšší mocí podat vysvětlení, co se se zásilkami stalo, a nebyla-li jejich odpovědnost prokázána jiným způsobem; 2.3 byla-li škoda způsobena chybou nebo nedbalostí odesílatele nebo vznikla z povahy zasílaného obsahu; 2.4 jde-li o zásilky, které spadají pod zákazy uvedené v článku 15; 2.5 v případě zabavení podle předpisů země určení na základě oznámení členské země nebo jejího určeného provozovatele; 2.6 jde-li o zásilky s udanou cenou, jejichž cena byla podvodně udána vyšší částkou než je skutečná hodnota obsahu; 2.7 jestliže odesílatel neuplatnil reklamaci ve lhůtě šesti měsíců ode dne následujícího po dni podání zásilky; 2.8 jde-li o balíky válečných zajatců a civilních internovaných osob; 2.9 existuje-li podezření, že odesílatel jednal s podvodným úmyslem, aby získal odškodnění. 3. Členské země a určení provozovatelé nepřijímají žádnou odpovědnost za celní prohlášky vyhotovené v jakékoli formě ani za rozhodnutí, která učinily celní orgány při prohlídce zásilek podléhajících celní kontrole. Článek 23 Odpovědnost odesílatele 1. Odesílatel zásilky je odpovědný za újmu na zdraví způsobenou poštovním zaměstnancům a za jakoukoli škodu způsobenou na jiných poštovních zásilkách a poštovním zařízení v důsledku odeslání předmětů nepřípustných k přepravě nebo nedodržení zasílacích podmínek. 2. V případě škody způsobené na jiných poštovních zásilkách je odesílatel odpovědný za každou poškozenou zásilku ve stejném rozsahu jako určení provozovatelé. 3. Přijetí zásilky podací poštou nezprošťuje odesílatele odpovědnosti. 4. Naproti tomu pokud odesílatel dodržel zasílací podmínky, není odpovědný, jestliže došlo k chybě nebo nedbalosti ze strany určených provozovatelů anebo dopravců při zacházení se zásilkami po jejich převzetí. Článek 24 Výplata náhrady 1. S výhradou práva postihu vůči odpovědnému určenému provozovateli má povinnost vyplatit náhradu a vrátit zaplacené sazby a poplatky podle okolností buďto určený provozovatel původu nebo určený provozovatel určení. 2. Odesílatel se může vzdát svých práv na náhradu ve prospěch adresáta. Naopak adresát se může zříci svých práv ve prospěch odesílatele. Odesílatel nebo adresát mohou zmocnit k převzetí náhrady třetí osobu, dovolují-li to vnitrostátní právní předpisy. Článek 25 Případné vrácení náhrady odesílatelem nebo adresátem 1. Jestliže se po vyplacení náhrady najde doporučená zásilka, balík nebo zásilka s udanou cenou nebo část obsahu, jež byly předtím považovány za ztracené, vyrozumí se podle okolností odesílatel nebo adresát, že si může zásilku převzít ve lhůtě tří měsíců proti vrácení částky vyplacené náhrady. Zároveň je dotázán, komu má být zásilka dodána. V případě, že odmítne nebo neodpoví během předepsané lhůty, postupuje se stejným způsobem u adresáta, případně odesílatele, přičemž se mu na odpověď poskytne stejná lhůta. 2. Pokud odesílatel i adresát odmítnou zásilku převzít nebo neodpovědí ve lhůtě stanovené v odstavci 1, stává se zásilka vlastnictvím určeného provozovatele, případně určených provozovatelů, kteří nesli škodu. 3. Zjistí-li se v případě dodatečného nalezení zásilky s udanou cenou, že hodnota jejího obsahu je nižší, než je částka vyplacené náhrady, musí podle okolností odesílatel nebo adresát vrátit částku této náhrady proti předání zásilky, aniž by to bylo na úkor důsledků vyplývajících z podvodného udání ceny. HLAVA 3 Zvláštní ustanovení pro listovní zásilky Článek 26 Podávání listovních zásilek v zahraničí 1. Žádný určený provozovatel není povinen přepravovat ani dodávat adresátům listovní zásilky, které odesílatelé sídlící na území jeho členské země podávají nebo dávají podat v cizí zemi s cílem využít tamějších výhodnějších tarifních podmínek. 2. Ustanovení odstavce 1 se vztahují bez rozdílu jak na listovní zásilky připravené v sídelní zemi odesílatele a poté přepravené přes hranice, tak na listovní zásilky vyhotovené v cizí zemi. 3. Určený provozovatel určení má právo požadovat od odesílatele a - pokud není uveden - od určeného provozovatele podání zaplacení vnitrostátních sazeb. Pokud ve lhůtě stanovené určeným provozovatelem určení ani odesílatel, ani určený provozovatel podání nesvolí k zaplacení těchto sazeb, může určený provozovatel určení zásilky buďto vrátit určenému provozovateli podání, přičemž má nárok na úhradu nákladů za zpáteční přepravu, nebo s nimi zacházet podle svých vnitrostátních právních předpisů. 4. Žádný určený provozovatel není povinen přepravovat ani dodávat adresátům listovní zásilky, které odesílatelé podali nebo dali podat ve velkém množství v jiné zemi, než ve které sídlí, jestliže je částka terminálních výdajů, kterou má dostat, nižší než částka, kterou by dostala, kdyby byly zásilky podány v sídelní zemi odesílatelů. Určený provozovatel určení má právo vyžadovat od určeného provozovatele podání odměnu úměrnou vzniklým nákladům, která nesmí překročit vyšší ze dvou následujících částek: buď 80 % vnitrostátní sazby platné pro rovnocenné zásilky, nebo sazby platné podle článků 28.3 až 28.7 nebo 29.7, podle potřeby. Pokud ve lhůtě stanovené určeným provozovatelem určení určený provozovatel podání nesvolí k zaplacení požadované částky, může určený provozovatel určení zásilky buďto vrátit určenému provozovateli podání, přičemž má nárok na úhradu nákladů za zpáteční přepravu, nebo s nimi může zacházet podle svých vnitrostátních právních předpisů. TŘETÍ ČÁST Odměna HLAVA 1 Zvláštní ustanovení pro listovní zásilky Článek 27 Terminální výdaje. Všeobecná ustanovení 1. S výhradou výjimek stanovených v Řádech má každý určený provozovatel, který dostává od jiného určeného provozovatele listovní zásilky, právo vybírat od odesílajícího určeného provozovatele platbu na úhradu výdajů vzniklých v souvislosti s převzatými mezinárodními listovními zásilkami. 2. Pro aplikaci ustanovení týkajících se úhrady terminálních výdajů svými určenými provozovateli se země a území dělí podle seznamů sestavených pro tento účel Kongresem v jeho rezoluci C 18/2008 tak, jak je uvedeno níže: 2.1 země a území, které jsou součástí cílového systému před r. 2010; 2.2 země a území, které jsou součástí cílového systému od r. 2010 a 2012 (nové země v cílovém systému); 2.3 země a území, které jsou součástí přechodného systému. 3. Ustanovení této Úmluvy týkající se placení terminálních výdajů představují přechodná opatření, jež povedou k přijetí systému placení přihlížejícímu ke specifickým faktorům každé země na konci přechodného období. 4. Přístup k vnitrostátním službám. Přímý přístup 4.1 V zásadě každý určený provozovatel zpřístupní ostatním určeným provozovatelům veškeré tarify a podmínky, a to za stejných podmínek, jaké nabízí svým zákazníkům ve vnitrostátním styku. Je na určeném provozovateli určení, aby posoudil, zda určený provozovatel původu dodržuje podmínky přímého přístupu. 4.2 Určení provozovatelé zemí v cílovém systému zpřístupní ostatním určeným provozovatelům tarify a podmínky, a to za stejných podmínek, jaké nabízejí svým zákazníkům ve vnitrostátním styku. 4.3 Určení provozovatelé nových zemí v cílovém systému se mohou rozhodnout, že nezpřístupní ostatním určeným provozovatelům tarify a podmínky za stejných podmínek, jaké nabízejí svým zákazníkům ve vnitrostátním styku. Tito určení provozovatelé však mohou zvolit možnost zpřístupnit omezenému počtu určených provozovatelů podmínky nabízené ve vnitrostátním styku na základě reciprocity a na zkušební dobu dvou let. Po uplynutí této doby si musejí vybrat ze dvou možností: buďto ukončit zpřístupnění podmínek nabízených ve vnitrostátním styku, nebo pokračovat tímto způsobem a zpřístupnit vnitrostátní podmínky všem určeným provozovatelům. Jestliže však určení provozovatelé nových zemí v cílovém systému požádají určené provozovatele zemí v cílovém systému o aplikaci podmínek nabízených v jejich vnitrostátním styku, musejí zpřístupnit všem určeným provozovatelům sazby a podmínky za stejných podmínek, jaké nabízejí svým zákazníkům ve vnitrostátním styku. 4.4 Určení provozovatelé zemí v přechodném systému se mohou rozhodnout, že nezpřístupní ostatním určeným provozovatelům podmínky nabízené ve svém vnitrostátním styku. Mohou však zvolit možnost zpřístupnit omezenému počtu určených provozovatelů podmínky nabízené ve vnitrostátním styku na základě reciprocity a na zkušební dobu dvou let. Po uplynutí této doby si musejí vybrat ze dvou možností: buďto ukončit zpřístupnění podmínek nabízených ve vnitrostátním styku, nebo pokračovat tímto způsobem a zpřístupnit vnitrostátní podmínky všem určeným provozovatelům. 5. Odměna terminálních výdajů je založena na plnění cílů kvality služby v zemi určení. Rada poštovního provozu je proto oprávněna přiznat příplatky k odměně uvedené v odstavcích 28 a 29 s cílem povzbudit k účasti v systémech kontroly a odměnit určené provozovatele, kteří plní své cíle kvality. Rada poštovního provozu může rovněž stanovit penále v případě nedostatečné kvality, avšak odměna nemůže být nižší než minimální odměna uvedená v článcích 28 a 29. 6. Každý určený provozovatel se může zcela nebo částečně zříci odměny uvedené v odstavci 1. 7. Na tiskovinové pytle se vztahuje sazba terminálních výdajů ve výši 0,793 DST za kilogram. Tiskovinové pytle o hmotnosti nižší než 5 kilogramů se pro účely placení terminálních výdajů považují za pytle vážící 5 kilogramů. 8. Doporučené zásilky podléhají příplatku ve výši 0,55 DTS za zásilku pro r. 2010 a 2011 a 0,6 DTS pro r. 2012 a 2013. Cenné zásilky podléhají příplatku ve výši 1,1 DTS za zásilku pro r. 2010 a 2011 a 1,2 DTS pro r. 2012 a 2013. Rada poštovního provozu je oprávněna zvýšit odměnu u těchto a jiných doplňkových služeb, jestliže poskytnuté služby zahrnují navíc určité prvky, které jsou specifikovány v Řádu listovních zásilek. 9. Každý určený provozovatel může na základě dvoustranné nebo mnohostranné dohody při vyrovnávání účtů týkajících se terminálních výdajů používat jiné systémy odměňování. 10. Určení provozovatelé mohou nepovinně vyměňovat neprioritní zásilky při uplatnění 10% slevy ze sazby terminálních výdajů vztahujících se na prioritní zásilky. 11. Určení provozovatelé mohou nepovinně vyměňovat zásilky roztříděné podle formátu za sníženou sazbu terminálních výdajů. 12. Ustanovení platná mezi určenými provozovateli zemí v cílovém systému se vztahují na každého určeného provozovatele země v přechodném systému, který prohlásí, že se hodlá připojit k cílovému systému. Rada poštovního provozu může stanovit přechodná opatření v Řádu listovních zásilek. Ustanovení cílového systému se mohou plně vztahovat na každého nového určeného provozovatele v cílovém systému, který prohlásí, že tato ustanovení hodlá plně aplikovat bez uplatnění přechodných opatření. Článek 28 Terminální výdaje. Ustanovení vztahující se na toky zásilek mezi určenými provozovateli zemí v cílovém systému 1. Odměna za listovní zásilky včetně hromadně podávaných zásilek s výjimkou tiskovinových pytlů a zásilek CCRI se stanoví na základě použití sazeb za zásilku a za kilogram, odrážejících náklady na zpracování v členské zemi určení; tyto náklady musejí být ve vztahu k vnitrostátním sazbám. Výpočet sazeb se provádí v souladu s podmínkami blíže vymezenými v Řádu listovních zásilek. 2. Odměna za zásilky CCRI se platí podle příslušných ustanovení Řádu listovních zásilek. 3. Sazby za zásilku a za kilogram se vypočítají na základě dále uvedené procentní sazby za 20gramové prioritní psaní vnitrostátního styku: 70 % u zemí v cílovém systému před r. 2010 a 100 % u zemí, které se připojí k cílovému systému od r. 2010 nebo 2012 (nové země cílového systému). 4. V letech 2009 a 2010 Rada poštovního provozu zajistí realizaci studie o nákladech na zpracování došlých zásilek. Ukáže-li tato studie jiný procentní podíl než 70% uvedený v odstavci 3, Rada poštovního provozu zváží změnu procentní sazby za 20gramové prioritní psaní pro r. 2012 a 2013. 5. Ze sazby použité pro výpočet v odstavci 3 se odečte 50 % DPH nebo jiné daně pro r. 2010 a 2011 a 100 % pro r. 2012 a 2013. 6. Sazby platné pro toky mezi zeměmi v cílovém systému před r. 2010 nesmějí překročit: 6.1 pro r. 2010: 0,253 DTS za zásilku a 1,980 DTS za kilogram; 6.2 pro r. 2011: 0,263 DTS za zásilku a 2,059 DTS za kilogram; 6.3 pro r. 2012: 0,274 DTS za zásilku a 2,141 DTS za kilogram; 6.4 pro r. 2013: 0,285 DTS za zásilku a 2,227 DTS za kilogram. 7. Sazby platné pro toky mezi zeměmi v cílovém systému před r. 2010 nesmějí být nižší než sazby v r. 2009 před zavedením spojení s kvalitou služby. Tyto sazby také nesmějí být nižší než: 7.1 pro r. 2010: 0,165 DTS za zásilku a 1,669 DTS za kilogram; 7.2 pro r. 2011: 0,169 DTS za zásilku a 1,709 DTS za kilogram; 7.3 pro r. 2012: 0,173 DTS za zásilku a 1,750 DTS za kilogram; 7.4 pro r. 2013: 0,177 DTS za zásilku a 1,792 DTS za kilogram. 8. Sazby platné pro toky do a z nových zemí cílového systému a mezi nimi navzájem jsou s výjimkou hromadně podávaných zásilek následující: 8.1 pro r. 2010: 0,155 DTS za zásilku a 1,562 DTS za kilogram; 8.2 pro r. 2011: 0,159 DTS za zásilku a 1,610 DTS za kilogram; 8.3 pro r. 2012: 0,164 DTS za zásilku a 1,648 DTS za kilogram; 8.4 pro r. 2013: 0,168 DTS za zásilku a 1,702 DTS za kilogram. 9. Odměna za hromadně podávané zásilky se stanoví použitím sazeb za zásilku a kilogram uvedených v článku 28 odstavci 3 až 7. 10. Není-li dvoustranně dohodnuto jinak, zvyšuje se odměna za doporučené nebo cenné zásilky bez identifikátoru s čárovým kódem nebo opatřené identifikátorem s čárovým kódem, který nevyhovuje technické normě SPU S10 o dalších 0,5 DTS za zásilku. 11. K tomuto článku nelze uplatnit žádnou výhradu s výjimkou případu dvoustranné dohody. Článek 29 Terminální výdaje. Ustanovení vztahující se na toky zásilek pro určené provozovatele zemí v přechodném systému, od nich a mezi nimi navzájem 1. Pro určené provozovatele zemí v přechodném systému terminálních výdajů, kteří se později připojí k cílovému systému, je odměna za listovní zásilky včetně hromadně podávaných zásilek, avšak s výjimkou tiskovinových pytlů a zásilek CCRI, stanovena na základě ročních zvýšení o 2,8 % sazeb nastavených pro r. 2009 při použití celosvětového průměrného počtu 14,64 zásilek na kilogram. 2. Odměna za zásilky CCRI se platí podle příslušných ustanovení Řádu listovních zásilek. 3. Sazby platné pro toky do a z nových zemí v přechodném systému a mezi nimi navzájem jsou následující: 3.1 pro r. 2010: 0,155 DTS za zásilku a 1,562 DTS za kilogram; 3.2 pro r. 2011: 0,159 DTS za zásilku a 1,610 DTS za kilogram; 3.3 pro r. 2012: 0,164 DTS za zásilku a 1,648 DTS za kilogram; 3.4 pro r. 2013: 0,168 DTS za zásilku a 1,702 DTS za kilogram. 4. U toků nižších než 100 tun ročně se obě složky sazby za zásilku a sazby za kilogram převedou na celkovou sazbu za kilogram na základě celosvětového průměrného počtu 14,64 zásilek na kilogram. Sazby jsou následující: 4.1 pro r. 2010: 3,831 DTS za kilogram; 4.2 pro r. 2011: 3,938 DTS za kilogram; 4.3 pro r. 2012: 4,049 DTS za kilogram; 4.4 pro r. 2013: 4,162 DTS za kilogram. 5. U toků vyšších než 100 tun ročně se použijí paušální sazby za kilogram uvedené výše, jestliže ani určený provozovatel původu ani určený provozovatel určení nepožaduje v rámci opravného mechanismu změnu sazby raději na základě skutečného počtu zásilek na kilogram než na základě celosvětového průměrného počtu. Statistický výběr pro uplatnění opravného mechanismu se provádí v souladu s podmínkami uvedenými v Řádu listovních zásilek. 6. Země v cílovém systému se nemůže dovolávat změny celkové sazby uvedené v odstavci 4 směrem dolů ve vztahu k zemi v přechodném systému, pokud ta nepožaduje změnu v opačném směru. 7. Odměna za hromadně podávané zásilky určeným provozovatelům zemí v cílovém systému se stanoví aplikací sazeb za zásilku a za kilogram uvedených v článku 28. Určení provozovatelé zemí v přechodném systému mohou požadovat za došlé hromadně podávané zásilky odměnu podle ustanovení odstavce 3. 8. K tomuto článku nelze uplatnit žádnou výhradu s výjimkou případu dvoustranné dohody. Článek 30 Fond kvality služby 1. S výjimkou tiskovinových pytlů, zásilek CCRI a hromadně podávaných zásilek se terminální výdaje splatné všemi členskými zeměmi a územími zemím klasifikovaným kongresem jako země skupiny 5 ve vztahu k terminálním výdajům a k Fondu kvality služby (QSF) zvyšují o 20 % sazeb uvedených v článku 29 pro účely financování Fondu kvality služby ke zvyšování kvality služby v zemích skupiny 5. Mezi těmito zeměmi navzájem se žádné navýšení neaplikuje. 2. S výjimkou tiskovinových pytlů, zásilek CCRI a hromadně podávaných zásilek se terminální výdaje splatné členskými zeměmi a územími klasifikovanými kongresem jako země skupiny 1 zemím klasifikovaným kongresem jako země skupiny 4 zvyšují o 10 % sazeb uvedených v článku 29 pro účely financování QSF ke zvyšování kvality služby v zemích skupiny 4. 3. Od 1. ledna 2012 se s výjimkou tiskovinových pytlů, zásilek CCRI a hromadně podávaných zásilek terminální výdaje splatné členskými zeměmi a územími klasifikovanými kongresem jako země skupiny 2 zemím klasifikovaným kongresem jako země skupiny 4 zvyšují o 10 % sazeb uvedených v článku 29 pro účely financování QSF ke zvyšování kvality služby v zemích skupiny 4. 4. S výjimkou tiskovinových pytlů, zásilek CCRI a hromadně podávaných zásilek se terminální výdaje splatné členskými zeměmi a územími klasifikovanými kongresem jako země skupiny 1, které byly v cílovém systému před r. 2010, zemím klasifikovaným kongresem jako země skupiny 3 zvyšují o 8 % sazeb uvedených v článku 29 pro účely financování QSF ke zvyšování kvality služby v zemích skupiny 3. 5. S výjimkou tiskovinových pytlů, zásilek CCRI a hromadně podávaných zásilek se terminální výdaje splatné členskými zeměmi a územími klasifikovanými kongresem jako země skupiny 1, které se připojí k cílovému systému v r. 2010, zemím klasifikovaným kongresem jako země skupiny 3 zvyšují o 4 % sazeb uvedených v článku 29 pro účely financování QSF ke zvyšování kvality služby v zemích skupiny 3. 6. Od 1. ledna 2012 se s výjimkou tiskovinových pytlů, zásilek CCRI a hromadně podávaných zásilek terminální výdaje splatné členskými zeměmi a územími klasifikovanými kongresem jako země skupiny 2 zemím klasifikovaným kongresem jako země skupiny 3 zvyšují o 4 % sazeb uvedených v článku 29 pro účely financování QSF ke zvyšování kvality služby v zemích skupiny 3. 7. S výjimkou tiskovinových pytlů, zásilek CCRI a hromadně podávaných zásilek se terminální výdaje splatné členskými zeměmi a územími klasifikovanými kongresem jako země skupiny 1 zemím klasifikovaným kongresem jako země skupiny 2, které před r. 2010 měly výhodu 8procentního zvýšení, zvýší v r. 2010 a 2011 o 4 % sazeb uvedených v článku 29 a v r. 2012 a 2013 o 2 % sazeb uvedených v článku 28.8 pro účely financování QSF ke zvyšování kvality služby v zemích skupiny 2. 8. S výjimkou tiskovinových pytlů, zásilek CCRI a hromadně podávaných zásilek se terminální výdaje splatné členskými zeměmi a územími klasifikovanými kongresem jako země skupiny 1 zemím klasifikovaným kongresem jako země skupiny 2, které před r. 2010 měly výhodu 1 procentního zvýšení, zvýší v r. 2010 a 2011 o 1 % sazeb uvedených v článku 29 pro účely financování QSF ke zvyšování kvality služby v zemích skupiny 2. 9. Kumulované sazby terminálních výdajů splatných z titulu financování QSF ke zvyšování kvality služby v zemích skupin 2, 3, 4 a 5 jsou podmíněny spodní hranicí 12 565 DTS ročně pro každou zemi-příjemce. Dodatečné prostředky nezbytné k dosažení této minimální částky se účtují zemím, které jsou součástí cílového systému před r. 2010, úměrně k vyměňovaným objemům. 10. Regionální projekty by měly podporovat zejména realizaci programů SPU na zvyšování kvality služby a zavedení nákladových účetních systémů v rozvojových zemích. Rada poštovního provozu schválí nejpozději v r. 2010 postupy pro financování těchto projektů. Článek 31 Průvozní výdaje 1. Za přímé závěry a zásilky v otevřeném průvozu vyměňované mezi dvěma určenými provozovateli nebo mezi dvěma poštami téže členské země prostřednictvím služby jednoho nebo více dalších určených provozovatelů (služby třetí strany) se platí průvozní výdaje. Tyto výdaje představují odměnu za služby poskytnuté v souvislosti s pozemní, námořní nebo leteckou přepravou. Tato zásada se vztahuje rovněž na chybně směrované zásilky nebo závěry. HLAVA 2 Jiná ustanovení Článek 32 Základní sazby a ustanovení týkající se výdajů na leteckou přepravu 1. Základní sazba používaná pro vyrovnávání účtů za leteckou přepravu mezi určenými provozovateli je schvalována Radou poštovního provozu. Vypočte ji Mezinárodní úřad podle vzorce uvedeného v Řádu listovních zásilek. 2. Výpočet leteckých přepravních výdajů za přímé závěry, prioritní zásilky, letecké zásilky a letecké balíky v otevřeném průvozu, chybně směrované zásilky nebo závěry, jakož i příslušné způsoby odpočtu vyplývají z Řádu listovních zásilek a z Řádu poštovních balíků. 3. Výdaje na leteckou přepravu za celý úsek jdou k tíži: 3.1 určeného provozovatele země původu, jde-li o přímé závěry, včetně případu, kdy jsou tyto závěry převáženy přes jednoho nebo více zprostředkovatelských určených provozovatelů; 3.2 určeného provozovatele, který předává zásilky jinému určenému provozovateli, jde-li o prioritní zásilky a letecké zásilky v otevřeném průvozu včetně chybně směrovaných zásilek. 4. Stejná pravidla platí pro zásilky osvobozené od pozemních a námořních průvozních výdajů, jsou-li přepravovány letecky. 5. Každý určený provozovatel určení, který zajišťuje leteckou přepravu zásilek mezinárodního styku uvnitř své země, má právo na úhradu dodatečných nákladů způsobených touto přepravou za předpokladu, že vážený průměr vzdálenosti leteckých úseků přesahuje 300 kilometrů. Rada poštovního provozu může nahradit vážený průměr vzdálenosti jinými vhodnými kritérii. Neexistuje-li dohoda o bezplatnosti, musejí být výdaje jednotné pro všechny prioritní a letecké závěry přicházející ze zahraničí, ať jsou dále směrovány leteckou cestou či nikoli. 6. Jsou-li však terminální výdaje vybírané určeným provozovatelem určení založeny výslovně na nákladech nebo na vnitrostátních sazbách, žádná dodatečná úhrada výdajů za vnitrostátní leteckou přepravu se nevybírá. 7. Při výpočtu váženého průměru vzdálenosti určený provozovatel určení vyjme hmotnost všech závěrů, u kterých je výpočet náhrady terminálních výdajů založen výslovně na nákladech nebo na vnitrostátních sazbách určeného provozovatele určení. Článek 33 Pozemní a námořní balíkové podíly 1. Za balíky vyměňované mezi dvěma určenými provozovateli se vybírají příchodní pozemní podíly, vypočítané kombinací základní sazby za balík a základní sazby za kilogram, které jsou stanoveny v Řádu. 1.1 S přihlédnutím k výše uvedeným základním sazbám mohou být určení provozovatelé navíc oprávněni požadovat další sazby za balík a za kilogram v souladu s ustanoveními uvedenými v Řádu. 1.2 Podíly uvedené v odstavcích 1 a 1.1 jdou k tíži určeného provozovatele země původu, pokud Řád poštovních balíků nestanoví odchylky od této zásady. 1.3 Příchodní pozemní podíly musejí být jednotné pro celé území každé země. 2. Za balíky vyměňované mezi dvěma určenými provozovateli nebo mezi dvěma poštami téže země prostřednictvím pozemních služeb jednoho nebo více dalších určených provozovatelů se vybírají ve prospěch určených provozovatelů, kteří se účastní pozemní přepravy, průvozní pozemní podíly stanovené Řádem podle příslušného stupně vzdálenosti. 2.1 Za balíky v otevřeném průvozu jsou zprostředkující určení provozovatelé oprávněni požadovat paušální podíl za zásilku stanovený Řádem. 2.2 Průvozní pozemní podíly jdou k tíži určeného provozovatele země původu, pokud Řád poštovních balíků nestanoví odchylky od této zásady. 3. Každý určený provozovatel, který se podílí na námořní přepravě balíků, je oprávněn požadovat námořní podíly. Tyto podíly jdou k tíži určeného provozovatele země původu, pokud Řád poštovních balíků nestanoví odchylky od této zásady. 3.1 Za každé použití námořní přepravy stanoví Řád poštovních balíků námořní podíl podle příslušného stupně vzdálenosti. 3.2 Určení provozovatelé mohou zvýšit námořní podíl vypočítaný podle odstavce 3.1 maximálně o 50 %. Naproti tomu jej mohou libovolně snížit. Článek 34 Pravomoc Rady poštovního provozu stanovit výdaje a podíly 1. Rada poštovního provozu je oprávněna stanovit následující výdaje a podíly splatné určenými provozovateli v souladu s podmínkami uvedenými v Řádech: 1.1 průvozní výdaje za zpracování a přepravu listovních závěrů jednou nebo více zprostředkujícími zeměmi; 1.2 základní sazbu a výdaje na leteckou přepravu vztahující se k leteckým zásilkám; 1.3 příchodní pozemní podíly za zpracování příchozích balíků; 1.4 průvozní pozemní podíly za zpracování a přepravu balíků zprostředkující zemí; 1.5 námořní podíly za námořní přepravu balíků. 2. Každá revize provedená na základě metodiky zajišťující spravedlivou odměnu určeným provozovatelům poskytujícím služby se musí opírat o spolehlivé a reprezentativní ekonomické a finanční údaje. Případná změna, o níž se rozhodne, nabude účinnosti dnem určeným Radou poštovního provozu. ČTVRTÁ ČÁST Závěrečná ustanovení Článek 35 Podmínky schvalování návrhů týkajících se Úmluvy a Řádů 1. Aby mohly nabýt účinnosti, musejí být návrhy předložené kongresu a vztahující se k této Úmluvě schváleny většinou přítomných a hlasujících členských zemí, které mají hlasovací právo. Při hlasování musí být přítomna nejméně polovina členských zemí zastoupených na kongresu a majících hlasovací právo. 2. Aby mohly nabýt účinnosti, musejí být návrhy vztahující se k Řádu listovních zásilek a Řádu poštovních balíků schváleny většinou členů Rady poštovního provozu majících hlasovací právo. 3. Aby mohly nabýt účinnosti, musejí návrhy předložené mezi dvěma kongresy a vztahující se k této Úmluvě a jejímu Závěrečnému protokolu získat: 3.1 dvě třetiny hlasů za předpokladu, že se hlasování zúčastnila nejméně polovina členských zemí Unie majících hlasovací právo, jde-li o změny; 3.2 většinu hlasů, jde-li o výklad ustanovení. 4. Nehledě k ustanovení uvedenému v odstavci 3.1 má každá členská země, jejíž vnitrostátní právní předpisy jsou dosud neslučitelné s navrhovanou změnou, možnost učinit písemné prohlášení generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu uvádějící, že nemůže tuto změnu přijmout, a to ve lhůtě devadesáti dní ode dne oznámení této změny. Článek 36 Výhrady předložené během kongresu 1. Není dovolena jakákoli výhrada neslučitelná s cílem a posláním Unie. 2. Obecně platí, že jakákoli členská země, jejíž stanoviska ostatní členské země nesdílejí, se pokud možno vynasnaží přizpůsobit názoru většiny. Výhrady by se měly uplatňovat pouze tehdy, je-li to naprosto nezbytné, a musejí být podloženy pádnými důvody. 3. Výhrady k článkům této Úmluvy se předkládají kongresu v podobě písemného návrhu v jednom z pracovních jazyků Mezinárodního úřadu v souladu s příslušnými ustanoveními Jednacího řádu kongresů. 4. Aby mohly nabýt účinnosti, musejí být návrhy vztahující se k výhradám schváleny předepsanou většinou vyžadovanou ke změně článku, jehož se výhrada týká. 5. Výhrady se obecně uplatňují na základě reciprocity mezi členskou zemí, která je předložila, a ostatními členskými zeměmi. 6. Výhrady k této Úmluvě budou zařazeny do jejího Závěrečného protokolu na základě návrhů schválených kongresem. Článek 37 Nabytí účinnosti a doba platnosti Úmluvy 1. Tato Úmluva nabude účinnosti dnem 1. ledna 2010 a zůstane v platnosti až do nabytí účinnosti Akt příštího kongresu. Na důkaz toho podepsali zplnomocněnci vlád členských zemí tuto Úmluvu v jediném vyhotovení, které je uloženo u generálního ředitele Mezinárodního úřadu. Jeho opis bude odevzdán každé straně Mezinárodním úřadem Světové poštovní unie. Dáno v Ženevě dne 12. srpna 2008. ZÁVĚREČNÝ PROTOKOL SVĚTOVÉ POŠTOVNÍ ÚMLUVY Přistupujíce k podpisu Světové poštovní úmluvy sjednané s datem dnešního dne se níže podepsaní zplnomocněnci dohodli na následujícím: Článek I Vlastnictví poštovních zásilek. Vrácení. Změna nebo oprava adresy 1. Ustanovení článku 5.1 a 2 se nevztahují na Antiguu a Barbudu, Bahrajn (království), Barbados, Belize, Botswanu, Brunej Darussalam, Dominiku, Egypt, Fidži, Gambii, Grenadu, Guyanu, Hongkong, Irsko, Jamajku, Kanadu, Keňu, Kiribati, Kuvajt, Lesotho, Malajsii, Malawi, Mauricius, Nauru, Nigérii, Nový Zéland, Papuu-Novou Guineu, S. Kitts a Nevis, S. Lucii, S. Vincence a Grenadiny, Samou, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, zámořská území Velké Británie, Seychely, Sierru Leone, Singapur, Svazijsko, Šalomounovy ostrovy, Tanzanii (Sjed. rep.), Trinidad a Tobago, Tuvalu, Ugandu, Vanuatu a Zambii. 2. Článek 5.1 a 2 se rovněž nevztahuje na Dánsko, Írán (Islámskou rep.) a Rakousko, jejichž předpisy nedovolují vrácení nebo změnu adresy listovních zásilek na žádost odesílatele od okamžiku, kdy byl adresát informován o příchodu zásilky na jeho adresu. 3. Článek 5.1 se nevztahuje na Austrálii, Ghanu a Zimbabwe. 4. Článek 5.2 se nevztahuje na Bahamy, Belgii, Irák, Korejskou lidově demokratickou republiku a Myanmar, jejichž předpisy nedovolují vrácení nebo změnu adresy listovních zásilek na žádost odesílatele. 5. Článek 5.2 se nevztahuje na Spojené státy americké. 6. Článek 5.2 se vztahuje na Austrálii pouze do té míry, pokud je slučitelný s vnitrostátními předpisy této země. 7. Odchylkou od článku 5.2 jsou Filipíny, Konžská demokratická republika, Panama (Rep.), Salvador a Venezuela oprávněny nevracet balíky poté, co adresát požádal o jejich celní projednání, neboť je to v rozporu s celními předpisy těchto zemí. Článek II Sazby 1. Odchylkou od článku 6 jsou Austrálie, Kanada a Nový Zéland oprávněny vybírat jiné poštovní sazby než ty, které jsou stanoveny v Řádech, pokud jsou tyto sazby přípustné podle předpisů jejich zemí. Článek III Výjimka z osvobození od poštovních sazeb pro slepecké zásilky 1. Odchylkou od článku 7 mohou Indonésie, Sv. Vincenc a Grenadiny a Turecko, které ve svém vnitrostátním styku nepovolují osvobození od poštovních sazeb pro slepecké zásilky, vybírat výplatné včetně sazeb za zvláštní služby, jež však nesmějí být vyšší než sazby ve vnitrostátním styku. 2. Odchylkou od článku 7 mohou Austrálie, Japonsko, Kanada, Německo, Rakousko, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Spojené státy americké a Švýcarsko vybírat sazby za zvláštní služby, které vybírají za slepecké zásilky ve svém vnitrostátním styku. Článek IV Základní služby 1. Nehledě k ustanovením článku 12 Austrálie nesouhlasí s rozšířením základních služeb na poštovní balíky. 2. Ustanovení článku 12.2.4 se nevztahují na Velkou Británii, jejíž vnitrostátní předpisy ukládají nižší hranice hmotnosti. Legislativa Velké Británie týkající se zdraví a bezpečnosti omezuje hmotnost poštovních pytlů na 20 kg. 3. Odchylkou od článku 12.2.4 jsou Kazachstán a Uzbekistán oprávněny omezit maximální hmotnost došlých a vypravených tiskovinových pytlů na 20 kg. Článek V Oznámení o dodání (dodejka) 1. Kanada je oprávněna nedodržovat článek 13.4.3, pokud jde o poštovní balíky, vzhledem k tomu, že neposkytuje tuto službu pro balíky ve svém vnitrostátním styku. Článek VI Služba odpovědních zásilek v mezinárodním styku (CCRI - IBRS) 1. Odchylkou od článku 13.4.1 Bulharsko poskytuje službu CCRI po projednání s příslušnou členskou zemí. Článek VII Zákazy (listovní zásilky) 1. Korejská lid. dem. republika a Libanon nepřijímají z titulu výjimky doporučené zásilky obsahující mince, papírové peníze, jakékoli cenné papírycenné papíry na doručitele, cestovní šeky, platinu, zlato nebo stříbro, zpracované či nezpracované, drahokamy, šperky a jiné cenné předměty. Nejsou povinny důsledně dodržovat ustanovení Řádu listovních zásilek, pokud jde o jejich odpovědnost v případě poškození nebo úbytku obsahu doporučených zásilek, nebo pokud jde o zásilky obsahující skleněné nebo křehké předměty. 2. Bolívie, Čína (Lid. rep.) s výjimkou zvláštní správní oblasti Hongkong, Irák, Nepál, Pákistán, Saudská Arábie, Súdán a Vietnam nepřijímají z titulu výjimky doporučené zásilky obsahující mince, bankovky, papírové peníze nebo jakékoli cenné papírycenné papíry na doručitele, cestovní šeky, platinu, zlato nebo stříbro, zpracované či nezpracované, drahokamy, šperky a jiné cenné předměty. 3. Myanmar si vyhrazuje právo nepřijímat cenné zásilky obsahující cenné předměty uvedené v článku 15.6, neboť je to v rozporu s jeho vnitrostátními předpisy. 4. S výhradou zvláštní dohody uzavřené pro tento účel nepřijímá Nepál doporučené zásilky nebo cenné zásilky obsahující papírové peníze nebo mince. 5. Uzbekistán nepřijímá doporučené nebo cenné zásilky obsahující mince, bankovky, šeky, poštovní známky nebo cizí měnu a odmítá jakoukoli odpovědnost v případě ztráty nebo poškození takovýchto zásilek. 6. Írán (Islámská rep.) nepřijímá zásilky obsahující předměty odporující zásadám islámského náboženství. 7. Filipíny si vyhrazují právo nepřijímat žádné listovní zásilky (obyčejné, doporučené nebo cenné) obsahující mince, papírové peníze nebo jakékoli cenné papírycenné papíry na doručitele, cestovní šeky, platinu, zlato nebo stříbro, zpracované či nezpracované, drahokamy nebo jiné cenné předměty. 8. Austrálie nepřijímá žádné poštovní zásilky obsahující zlaté nebo stříbrné pruty nebo bankovky. Dále nepřijímá doporučené zásilky adresované do Austrálie ani zásilky v otevřeném průvozu obsahující cennosti jako šperky, drahé kovy, drahokamy nebo polodrahokamy, cenné papírycenné papíry, mince nebo jakékoli obchodovatelné cenné papírycenné papíry. Odmítá veškerou odpovědnost, pokud jde o zásilky porušující tuto výhradu. 9. Čína (Lid. rep.) s výjimkou zvláštní správní oblasti Hongkong nepřijímá v souladu se svými vnitrostátními předpisy cenné zásilky obsahující mince, bankovky, papírové peníze, jakékoli cenné papírycenné papíry na doručitele nebo cestovní šeky. 10. Lotyšsko a Mongolsko si vyhrazují právo nepřijímat obyčejné, doporučené nebo cenné zásilky obsahující mince, bankovky, cenné papírycenné papíry na doručitele a cestovní šeky vzhledem k tomu, že to je v rozporu s jejich vnitrostátními právními předpisy. 11. Brazílie si vyhrazuje právo nepřijímat obyčejné, doporučené nebo cenné zásilky obsahující mince, bankovky v oběhu a jakékoli cenné papírycenné papíry na doručitele. 12. Vietnam si vyhrazuje právo nepřijímat psaní obsahující předměty nebo zboží. 13. Indonésie nepřijímá doporučné nebo cenné zásilky obsahující mince, bankovky, šeky, poštovní známky, cizí měnu nebo jakékoli cenné papírycenné papíry na doručitele a odmítá veškerou odpovědnost v případě ztráty nebo poškození takovýchto zásilek. 14. Kyrgyzstán si vyhrazuje právo nepřijímat listovní zásilky (obyčejné, doporučené, cenné, balíčky) obsahující mince, papírové peníze nebo jakékoli cenné papírycenné papíry na doručitele, cestovní šeky, platinu, zlato nebo stříbro, zpracované či nezpracované, drahokamy, šperky a jiné cenné předměty a odmítá veškerou odpovědnost v případě ztráty nebo poškození takovýchto zásilek. 15. Kazachstán nepřijímá doporučené nebo cenné zásilky obsahující mince, bankovky, dobropisy nebo jakékoli cenné papírycenné papíry na doručitele, šeky, drahé kovy, zpracované či nezpracované, drahokamy, šperky a jiné cenné předměty nebo cizí měnu a odmítá veškerou odpovědnost v případě ztráty nebo poškození takovýchto zásilek. 16. Moldavsko a Ruská federace nepřijímají doporučené nebo cenné zásilky obsahující bankovky v oběhu, jakékoli cenné papírycenné papíry (šeky) na doručitele nebo cizí měnu a odmítají veškerou odpovědnost v případě ztráty nebo poškození takovýchto zásilek. Článek VIII Zákazy (poštovní balíky) 1. Myanmar a Zambie jsou oprávněny nepřijímat cenné balíky obsahující cenné předměty uvedené v článku 15.6.1.3.1 vzhledem k tomu, že to je v rozporu s jejich vnitrostátními předpisy. 2. Libanon a Súdán nepřijímají z titulu výjimky balíky obsahující mince, papírové peníze nebo jakékoli cenné papírycenné papíry na doručitele, cestovní šeky, platinu, zlato nebo stříbro, zpracované či nezpracované, drahokamy a jiné cenné předměty, nebo obsahující tekutiny a snadno zkapalňující látky nebo předměty ze skla a podobných materiálů nebo jiné křehké předměty. Nejsou povinny dodržovat příslušná ustanovení Řádu poštovních balíků. 3. Brazílie je oprávněna nepřijímat cenné balíky obsahující mince a papírové peníze v oběhu, jakož i veškeré cenné papírycenné papíry na doručitele, vzhledem k tomu, že to je v rozporu s jejími vnitrostátními předpisy. 4. Ghana je oprávněna nepřijímat cenné balíky obsahující mince a papírové peníze v oběhu vzhledem k tomu, že to je v rozporu s jejími vnitrostátními předpisy. 5. Kromě předmětů uvedených v článku 15 Saúdská Arábie dále nepřijímá balíky obsahující mince, papírové peníze nebo jakékoli cenné papírycenné papíry na doručitele, cestovní šeky, platinu, zlato nebo stříbro, zpracované či nezpracované, drahokamy a jiné cenné předměty. Rovněž nepřijímá balíky obsahující léky všeho druhu, pokud nejsou provázeny lékařským předpisem vystaveným příslušným úředním orgánem, výrobky určené k hašení ohně, chemické tekutiny nebo předměty, které jsou v rozporu se zásadami islámského náboženství. 6. Kromě předmětů uvedených v článku 15 Omán dále nepřijímá balíky obsahující: 6.1 léky všeho druhu, pokud nejsou provázeny lékařským předpisem vystaveným příslušným úředním orgánem; 6.2 výrobky určené k hašení ohně a chemické tekutiny; 6.3 předměty, které jsou v rozporu se zásadami islámského náboženství. 7. Kromě předmětů uvedených v článku 15 je Írán (Islámská rep.) dále oprávněn nepřijímat balíky obsahující předměty, které jsou v rozporu se zásadami islámského náboženství. 8. Filipíny jsou oprávněny nepřijímat balíky obsahující mince, papírové peníze nebo jakékoli cenné papírycenné papíry na doručitele, cestovní šeky, platinu, zlato nebo stříbro, zpracované či nezpracované, drahokamy nebo jiné cenné předměty, nebo obsahující tekutiny a snadno zkapalňující látky nebo předměty ze skla a podobných materiálů nebo jiné křehké předměty. 9. Austrálie nepřijímá žádné poštovní zásilky obsahující zlaté nebo stříbrné pruty nebo bankovky. 10. Čína (Lid. rep.) nepřijímá obyčejné balíky obsahující mince, papírové peníze nebo jakékoli cenné papírycenné papíry na doručitele, cestovní šeky, platinu, zlato nebo stříbro, zpracované či nezpracované, drahokamy nebo jiné cenné předměty. Dále rovněž nepřijímá, s výjimkou zvláštní správní oblasti Hongkong, cenné balíky obsahující mince, papírové peníze, jakékoli cenné papírycenné papíry na doručitele nebo cestovní šeky. 11. Mongolsko si vyhrazuje právo nepřijímat, v souladu se svými vnitrostátními předpisy, balíky obsahující mince, bankovky, cenné papírycenné papíry na doručitele a cestovní šeky. 12. Lotyšsko nepřijímá obyčejné ani cenné balíky obsahující mince, bankovky, jakékoli cenné papírycenné papíry (šeky) na doručitele nebo cizí měnu a odmítá veškerou odpovědnost v případě ztráty nebo poškození takovýchto zásilek. 13. Moldavsko, Ruská federace, Ukrajina a Uzbekistán nepřijímají obyčejné ani cenné balíky obsahující bankovky v oběhu, jakékoli cenné papírycenné papíry (šeky) na doručitele nebo cizí měnu a odmítá veškerou odpovědnost v případě ztráty nebo poškození takovýchto zásilek. 14. Kazachstán nepřijímá obyčejné ani cenné balíky obsahující mince, bankovky, dobropisy nebo jakékoli cenné papírycenné papíry na doručitele, šeky, drahé kovy, zpracované či nezpracované, drahokamy, šperky a jiné cenné předměty nebo cizí měnu a odmítá veškerou odpovědnost v případě ztráty nebo poškození takovýchto zásilek. Článek IX Přípustné radioaktivní materiály a infekční látky 1. Nehledě k ustanovením článku 16 si Mongolsko vyhrazuje právo nepřijímat v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy poštovní zásilky obsahující jakékoli radioaktivní materiály či infekční látky. Článek X Věci podléhající clu 1. S odvoláním na článek 15 nepřijímají následující členské země zásilky s udanou cenou obsahující věci podléhající clu: Bangladéš a Salvador. 2. S odvoláním na článek 15 nepřijímají následující členské země obyčejná a doporučená psaní obsahující věci podléhající clu: Afghánistán, Albánie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Estonsko, Chile, Kambodža, Kazachstán, Kolumbie, Korejská lid. dem. republika, Kuba, Lotyšsko, Moldavsko, Nepál, Peru, Ruská federace, S. Marino, Salvador, Turkmenistán, Ukrajina, Uzbekistán a Venezuela. 3. S odvoláním na článek 15 nepřijímají následující členské země obyčejná psaní obsahující věci podléhající clu: Benin, Burkina Faso, Džibutsko, Mali, Mauritánie a Pobřeží slonoviny (Rep.). 4. Nehledě k ustanovením odstavců 1 až 3 se ve všech případech dovoluje zasílání sér, očkovacích látek a naléhavě potřebných léků, jež si je obtížné opatřit. Článek XI Reklamace 1. Odchylkou od článku 17.3 si Bulharsko, Čad, Egypt, Filipíny, Gabon, Írán (Islámská rep.), Kapverdy, Korejská lid. dem. republika, Kyrgyzstán, Mongolsko, Myanmar, Řecko, Saúdská Arábie, Súdán, Sýrie (Arabská rep.), Turkmenistán, Ukrajina, Uzbekistán, zámořská území Velké Británie a Zambie vyhrazují právo vybírat od svých zákazníků sazbu za reklamaci týkající se listovních zásilek. 2. Odchylkou od článku 17.3 si Argentina, Ázerbájdžán, Litva, Moldavsko, Rakousko a Slovensko vyhrazují právo vybírat zvláštní sazbu v případě, zjistí-li se při uzavření pátrání provedeného na základě reklamace, že tato reklamace byla neoprávněná. 3. Afghánistán, Bulharsko, Egypt, Gabon, Írán (Islámská rep.), Kapverdy, Kongo (Rep.), Kyrgyzstán, Mongolsko, Myanmar, Saúdská Arábie, Súdán, Surinam, Sýrie (Arabská rep.), Turkmenistán, Ukrajina, Uzbekistán a Zambie si vyhrazují právo vybírat od svých zákazníků sazbu za reklamaci týkající se balíků. 4. Odchylkou od článku 17.3 si Brazílie, Panama (Rep.) a Spojené státy americké vyhrazují právo vybírat od svých zákazníků sazbu za reklamaci týkající se listovních zásilek a balíků podaných v zemích, které na základě odstavců 1 až 3 sazbu tohoto druhu aplikují. Článek XII Sazba za předložení celnímu úřadu 1. Gabon si vyhrazuje právo vybírat od svých zákazníků sazbu za předložení celnímu úřadu. 2. Kongo (Rep.) a Zambie si vyhrazují právo vybírat od svých zákazníků sazbu za předložení balíků celnímu úřadu. Článek XIII Podávání listovních zásilek v zahraničí 1. Austrálie, Nový Zéland, Rakousko, Řecko, Spojené království Velké Británie a Severního Irska a Spojené státy americké si vyhrazují právo vybírat sazbu odpovídající nákladům na zpracování od každého určeného provozovatele, který jim v souladu s ustanoveními článku 26.4 vrátí předměty, které původně nebyly jejich službami vypraveny jako poštovní zásilky. 2. Odchylkou od článku 26.4 si Kanada vyhrazuje právo vybírat od určeného provozovatele odměnu, která jí umožní pokrýt minimálně náklady na zpracování takovýchto zásilek. 3. Článek 26.4 opravňuje určeného provozovatele určení požadovat od určeného provozovatele podání přiměřenou odměnu za dodání listovních zásilek podaných v zahraničí ve velkém množství. Austrálie a Spojené království Velké Británie a Severního Irska si vyhrazují právo omezit tuto platbu na částku odpovídající sazbě vnitrostátního styku používané v zemi určení pro zásilky stejného druhu. 4. Článek 26.4 opravňuje určeného provozovatele určení požadovat od určeného provozovatele podání přiměřenou odměnu za dodání listovních zásilek podaných v zahraničí ve velkém množství. Následující členské země si vyhrazují právo omezit tuto platbu na limity schválené v Řádu pro hromadně podávané zásilky: Bahamy, Barbados, Brunej Darussalam, Čína (Lid. rep.), Grenada, Guyana, Indie, Malajsie, Nepál, Nizozemské Antily a Aruba, Nizozemsko, Nový Zéland, S. Lucie, S. Vincenc a Grenadiny, Singapur, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, zámořská území Velké Británie, Spojené státy americké, Srí Lanka, Surinam a Thajsko. 5. Nehledě k výhradám uvedeným v odstavci 4 si následující členské země vyhrazují právo plně aplikovat ustanovení článku 26 Úmluvy na zásilky došlé z členských zemí Unie: Argentina, Benin, Brazílie, Burkina Faso, Dánsko, Egypt, Francie, Guinea, Itálie, Izrael, Japonsko, Jordánsko, Kamerun, Kypr, Libanon, Lucembursko, Mali, Mauritánie, Maroko, Monako, Německo, Norsko, Pobřeží slonoviny (Rep.), Portugalsko, Rakousko, Řecko, Senegal, Saúdská Arábie, Sýrie (Arabská rep.) a Togo. 6. Za účelem aplikace článku 26.4 si Německo vyhrazuje právo vyžadovat od země podání zásilek odměnu ve stejné výši, jakou by dostalo od země, kde sídlí odesílatel. 7. Nehledě k výhradám učiněným v článku XIII si Čína (Lid. rep.) vyhrazuje právo omezit veškeré platby za dodání listovních zásilek podaných v zahraničí ve velkém množství na limity stanovené v Úmluvě SPU a v Řádu listovních zásilek pro hromadně podávané zásilky. Článek XIV Výjimečné příchodní pozemní podíly 1. Odchylkou od článku 33 si Afghánistán vyhrazuje právo vybírat dodatečný výjimečný příchodní pozemní podíl ve výši 7,50 DTS za balík. Článek XV Zvláštní sazby 1. Belgie, Norsko a Spojené státy americké mohou vybírat za letecké balíky vyšší pozemní podíly než za balíky pozemní. 2. Libanon je oprávněn vybírat za balíky do 1 kg sazbu používanou pro balíky od 1 do 3 kg. 3. Panama (Rep.) je oprávněna vybírat za pozemní balíky přepravované v průvozu leteckou cestou (S.A.L.) 0,20 DTS za kilogram. Na důkaz toho sepsali níže uvedení zplnomocněnci tento Protokol, který bude mít stejnou účinnost a stejnou platnost, jako kdyby jeho ustanovení byla zařazena do vlastního textu Úmluvy, a podepsali jedno jeho vyhotovení, které je uloženo u generálního ředitele Mezinárodního úřadu. Jeho opis bude odevzdán každé straně Mezinárodním úřadem Světové poštovní unie. Dáno v Ženevě dne 12. srpna 2008. UJEDNÁNÍ O POŠTOVNÍCH PENĚŽNÍCH SLUŽBÁCH Přihlížejíce k článku 22 odst. 4 Ústavy Světové poštovní unie, sjednané ve Vídni dne 10. července 1964, stanovili níže podepsaní zplnomocněnci vlád členských zemí Unie společnou dohodou a s výhradou článku 25 odst. 4 uvedené Ústavy následující Ujednání, které je v souladu se zásadami Ústavy, k zavedení bezpečné a dostupné platební služby uzpůsobené co největšímu počtu uživatelů na základě systémů umožňujících vzájemnou součinnost sítí určených provozovatelů. PRVNÍ ČÁST Společné zásady platné pro poštovní peněžní služby HLAVA I Obecná ustanovení Článek 1 Předmět Ujednání 1. Každá členská země vyvine maximální úsilí k zajištění toho, aby na jejím území byla poskytována alespoň jedna z následujících poštovních peněžních služeb: 1.1 Poukázka v hotovosti: odesílatel složí peněžní částku na místě přístupu ke službě určeného provozovatele a požádá o vyplacení celé částky bez jakékoli srážky v hotovosti adresátovi. 1.2 Převodová poukázka (poukázka účet - hotovost): odesílatel dá příkaz k odepsání částky ze svého účtu vedeného určeným provozovatelem a požádá o vyplacení celé částky bez jakékoli srážky v hotovosti adresátovi. 1.3 Převodová poukázka (hotovost - účet): odesílatel složí peněžní částku na místě přístupu ke službě určeného provozovatele a požádá o její připsání bez jakékoli srážky na účet adresáta. 1.4 Poštovní převod: odesílatel dá příkaz k odepsání částky ze svého účtu vedeného určeným provozovatelem a požádá o připsání ekvivalentní částky bez jakékoli srážky na účet příjemce vedený vyplácejícím určeným provozovatelem. 2. Postupy nezbytné pro provádění tohoto Ujednání jsou stanoveny v Řádu. Článek 2 Definice 1. Příslušný orgán: jakýkoli orgán členské země Unie, který z moci mu svěřené zákonem či předpisy dohlíží na činnost určeného provozovatele nebo osob uvedených v tomto článku. Příslušný orgán může navázat styk se správními či soudními orgány, které se zabývají bojem proti praní špinavých peněz a financování terorismu, a zejména se státním útvarem pro finanční zpravodajství a dozorčími orgány. 2. Záloha: částečná zálohová platba vystavujícího určeného provozovatele vyplácejícímu určenému provozovateli k ulehčení situace s hotovostí při poskytování poštovních peněžních služeb vyplácejícího určeného provozovatele. 3. Praní špinavých peněz: směna nebo převod peněžních prostředků podniku nebo jednotlivce s vědomím, že tyto prostředky pocházejí z trestné činnosti nebo účasti na takovéto aktivitě s cílem zatajit nebo zakrýt nezákonný původ prostředků nebo pomoci jakékoli osobě, která se zúčastnila takové činnosti, aby se vyhnula právním důsledkům svého činu; praní špinavých peněz je vnímáno jako takové, jestliže aktivity, z nichž tyto špinavé peníze pocházejí, podléhají trestnímu stíhání na území jiné členské země Unie nebo třetí země. 4. Účelovost prostředků („ring-fencing“): povinné oddělení peněžních prostředků uživatelů a určeného provozovatele zabraňující použití prostředků uživatelů k jiným účelům, než k provedení poštovních finančních operací. 5. Zúčtovací bankabanka („clearing house“): v rámci mnohostranných výměn zúčtovací bankabanka zpracovává vzájemné dluhy a pohledávky ze služeb poskytovaných jedním provozovatelem druhému. Jejím úkolem je zúčtování výměn mezi provozovateli, které jsou vyrovnávány prostřednictvím vyrovnávací bankybanky, a přijetí nezbytných opatření v případě nepravidelností při vyrovnávání. 6. Clearing: systém umožňující snížit na minimum počet plateb, jež mají být uskutečněny, vyhotovováním periodického debetního a kreditního salda zúčastněných stran. Clearing zahrnuje dvě fáze: určení vzájemných zůstatků a poté sečtením těchto zůstatků výpočet celkového stavu každého subjektu vůči celému společenství, aby se prováděla pouze jedna úhrada podle toho, zda je dotyčný subjekt dlužníkem či věřitelem. 7. Koncentrovaný účet: spojení prostředků z různých zdrojů na jediném účtu. 8. Spojovací účet: žirový účet vzájemně otevřený určenými provozovateli v rámci jejich dvoustranných vztahů, jehož prostřednictvím se vyrovnávají vzájemné dluhy a pohledávky. 9. Trestná činnost: jakýkoli druh účasti na spáchání trestného činutrestného činu nebo přestupkupřestupku ve smyslu vnitrostátních právních předpisů. 10. Záruční vklad: částka složená formou hotovosti nebo cenných papírůcenných papírů jako záruka plateb mezi určenými provozovateli. 11. Adresát: fyzická nebo právnická osoba označená odesílatelem jako příjemce peněžní poukázky nebo poštovního převodu. 12. Třetí měna: zprostředkovatelská měna používaná v případech nesměnitelnosti mezi dvěma měnami nebo pro účely clearingu / vyrovnávání účtů. 13. Náležitá opatrnost ve vztahu k uživatelům: všeobecná povinnost určených provozovatelů obsahující tyto povinnosti: - zjištění totožnosti uživatelů; - získání informací o účelu platebního příkazu; - kontrolu poštovních platebních příkazů; - ověření aktuálnosti informací týkajících se uživatelů; - ohlášení podezřelé transakce příslušným orgánům. 14. Elektronická data vztahující se k poštovním platebním příkazům: data předávaná elektronickou cestou jedním určeným provozovatelem druhému, vztahující se k provádění příkazů, k reklamacím, změně či opravě adresy nebo k vrácení částky; tato data jsou buďto zadávána určenými provozovateli, nebo jsou generována automaticky jejich informačním systémem, a ukazují změnu stavu poštovního platebního příkazu nebo žádosti týkající se příkazu. 15. Osobní údajeOsobní údaje: údaje totožnosti odesílatele nebo adresáta, které mohou být použity pouze k účelu, k němuž byly shromážděny. 16. Poštovní údaje: údaje nezbytné pro směrování a sledování poštovního platebního příkazu nebo pro statistické účely, jakož i pro centralizovaný clearingový systém. 17. Elektronická výměna dat (electronic data interchange - EDI): výměna dat týkajících se operací mezi počítači prostřednictvím sítí a normalizovaných formátů kompatibilních se systémem Unie. 18. Odesílatel: fyzická či právnická osoba, která dává určenému provozovateli příkaz k provedení poštovního platebního příkazu v souladu s Akty Unie. 19. Financování terorismu: pojem zahrnující financování teroristických činů, teroristů a teroristických organizací. 20. Peněžní prostředky uživatelů: částky předané odesílatelem vystavujícímu určenému provozovateli v hotovosti nebo odepsané z účtu odesílatele vedeného vystavujícím určeným poskytovatelem, nebo jakýmkoli jiným zabezpečeným způsobem elektronického bankovnictví, dané odesílatelem k dispozici vystavujícímu určenému operátorovi nebo kterémukoli jinému provozovateli finančních služeb, za účelem výplaty adresátovi označenému odesílatelem v souladu s tímto Ujednáním a jeho Řádem. 21. Měna vystavení: měna země určení nebo třetí měna schválená zemí určení, ve které je příkaz vystaven. 22. Vystavující určený provozovatel: určený provozovatel, který odesílá poštovní platební příkazy vyplácejícímu určenému provozovateli v souladu s Akty Unie. 23. Vyplácející určený provozovatel: určený provozovatel odpovědný za provedení poštovního platebního příkazu v zemi určení v souladu s Akty Unie. 24. Doba platnosti: doba, během níž může být poštovní platební příkaz proveden nebo zrušen. 25. Přístupový bod ke službě: fyzické nebo virtuální místo, kde uživatel může odevzdat nebo přijmout poštovní platební příkaz. 26. Odměna: částka, kterou vystavující určený provozovatel dluží vyplácejícímu určenému provozovateli za výplatu adresátovi. 27. Zrušitelnost: možnost odesílatele stáhnout svůj poštovní platební příkaz (poukázku nebo převod) až do okamžiku výplaty nebo na konci doby platnosti, jestliže platba nebyla uskutečněna. 28. Riziko protistrany: riziko spojené s neplacením jedné ze smluvních stran vedoucí k riziku ztráty nebo likvidity. 29. Riziko likvidity: riziko, že účastník vyrovnávacího systému nebo jeho protějšek je dočasně neschopen plnit povinnost v plném rozsahu v požadované lhůtě. 30. Hlášení podezřelých transakcí: povinnost určeného provozovatele poskytovat informace o podezřelých transakcích příslušným vnitrostátním orgánům, založená na vnitrostátních právních předpisech a rezolucích Unie. 31. Sledování a vyhledávání („track and trace“): systém umožňující sledovat cestu poštovního platebního příkazu a určit v každém okamžiku, kde se nachází a jaký je stav jeho vyřizování. 32. Cena: částka uhrazená odesílatelem vystavujícímu určenému provozovateli za poštovní peněžní službu. 33. Podezřelá transakce: jednotlivý či opakovaný poštovní platební příkaz nebo žádost o vrácení týkající se poštovního platebního příkazu, spojené s trestným činemtrestným činem praní špinavých peněz či financování terorismu. 34. Uživatel: fyzická či právnická osoba, odesílatel nebo adresát, používající poštovní peněžní služby v souladu s tímto Ujednáním. Článek 3 Určení provozovatele 1. Členské země oznámí Mezinárodnímu úřadu ve lhůtě šesti měsíců od konce kongresu název a adresu vládního orgánu odpovědného za dohled nad poštovními peněžními službami. Ve lhůtě šesti měsíců od konce kongresu členské země dále Mezinárodnímu úřadu oznámí název a adresu provozovatele/provozovatelů oficiálně určených k provozování poštovních peněžních služeb prostřednictvím jejich sítí a k plnění povinností vyplývajících z Akt Unie na jejich území. Mezi kongresy musí být každá změna týkající se vládních orgánů a oficiálně určených provozovatelů oznámena Mezinárodnímu úřadu co nejdříve. 2. Určení provozovatelé poskytují poštovní peněžní služby v souladu s tímto Ujednáním. Článek 4 Kompetence členských zemí 1. Členské země přijmou nezbytná opatření s cílem zajistit kontinuitu poštovních peněžních služeb v případě platební neschopnosti svých určených provozovatelů, aniž by to bylo na úkor jejich odpovědnosti vůči jiným určeným provozovatelům na základě Akt Unie. 2. V případě platební neschopnosti svého určeného provozovatele informuje členská země prostřednictvím Mezinárodního úřadu ostatní členské země - účastníky tohoto Ujednání: 2.1 o pozastavení svých mezinárodních poštovních peněžních služeb od uvedeného data až do nového oznámení; 2.2 o opatřeních přijatých pro obnovení svých služeb na zodpovědnost případného nového určeného provozovatele. Článek 5 Provozní kompetence 1. Určení provozovatelé jsou odpovědni za provádění poštovních peněžních služeb vůči jiným provozovatelům a uživatelům. 2. Odpovídají za rizika, jako např. provozní rizika, rizika likvidity a rizika protistrany v souladu s vnitrostátními právními předpisy. 3. S cílem provádět poštovní peněžní služby, jejichž poskytování jim je svěřeno jejich příslušnou členskou zemí, uzavřou určení provozovatelé dvoustranné nebo mnohostranné dohody s určenými provozovateli podle své volby. Článek 6 Vlastnictví finančních prostředků poštovních peněžních služeb 1. Každá peněžní částka předaná v hotovosti nebo odepsaná z účtu k provedení poštovního platebního příkazu je vlastnictvím odesílatele až do okamžiku jejího vyplacení adresátovi nebo jejího připsání na adresátův účet. 2. Během doby platnosti poštovního platebního příkazu jej odesílatel může zrušit, dokud není příslušná částka vyplacena adresátovi nebo připsána na adresátův účet. Článek 7 Boj proti praní špinavých peněz, financování terorismu a finanční kriminalitě 1. Určení provozovatelé přijmou všechna nezbytná opatření k dodržení svých povinností vyplývajících z vnitrostátních a mezinárodních právních předpisů včetně těch, které se týkají boje proti praní špinavých peněz, financování terorismu a finanční kriminalitě. 2. V souladu s vnitrostátními zákony a předpisy ohlásí příslušným úřadům své země podezřelé transakce. 3. Podrobné povinnosti určených provozovatelů, týkající se identifikace uživatelů, náležité opatrnosti a postupů při provádění předpisů v oblasti boje proti praní špinavých peněz, financování terorismu a finanční kriminalitě, jsou stanoveny v Řádu. Článek 8 Zachování důvěrnosti 1. Určení provozovatelé zajistí důvěrnost osobních údajůosobních údajů a jejich použití v souladu s vnitrostátními právními předpisy, případně s mezinárodními závazky a s Řádem. Ustanovení tohoto článku neomezují poskytování osobních údajůosobních údajů na žádost podanou na základě vnitrostátních právních předpisů každé členské země. 2. Údaje nezbytné k provedení poštovního platebního příkazu jsou důvěrné. 3. Ke statistickým účelům a případně také pro účely vyhodnocování kvality služby a centralizovaného clearingu jsou určení provozovatelé povinni poskytnout Mezinárodnímu úřadu Světové poštovní unie nejméně jednou ročně poštovní údaje. Mezinárodní úřad zachová důvěrnost veškerých jednotlivých poštovních údajů. Článek 9 Technologická neutralita 1. Výměna dat potřebných pro poskytnutí služeb definovaných v tomto Ujednání se řídí zásadou technologické neutrality, což znamená, že poskytování těchto služeb nezávisí na použití určité technologie. 2. Způsoby provádění poštovních platebních příkazů, včetně podmínek pro jejich podávání, zapisování, odesílaní, proplácení a vracení a pro vyřizování reklamací, a lhůta pro předání peněžní částky adresátovi se mohou lišit podle technologie použité pro předání příkazu. 3. Poštovní peněžní služby mohou být poskytovány na základě kombinace různých technologií. HLAVA II Obecné zásady a kvalita služby Článek 10 Obecné zásady 1. Dostupnost prostřednictvím sítě 1.1 Poštovní peněžní služby jsou poskytovány určenými provozovateli prostřednictvím jejich sítě (sítí) a/nebo prostřednictvím jakékoli jiné partnerské sítě tak, aby byla zajištěna dostupnost těchto služeb co největšímu počtu uživatelů. 1.2 Všichni uživatelé mají přístup k poštovním peněžním službám bez ohledu na existenci jakýchkoli smluvních či obchodních vztahů s určeným provozovatelem. 2. Oddělení peněžních prostředků 2.1 Peněžní prostředky uživatelů jsou odděleny. Tyto prostředky a toky, které vytvářejí, jsou odděleny od jiných prostředků provozovatelů, zejména od jejich vlastních prostředků. 2.2 Vyrovnávání účtů týkající se odměňování mezi určenými provozovateli je odděleno od vyrovnávání týkajícího se prostředků uživatelů. 3. Měna vystavení a výplatní měna poštovních peněžních služeb 3.1 Částka poštovního platebního příkazu se vyjadřuje a vyplácí v měně země určení nebo v jakékoli jiné měně povolené zemí určení. 4. Nemožnost odmítnutí 4.1 Předávání poštovních platebních příkazů elektronickou cestou podléhá zásadě nemožnosti odmítnutí v tom smyslu, že vystavující určený provozovatel nemůže zpochybnit existenci těchto příkazů a vyplácející určený provozovatel nemůže popřít přijetí příkazů, pokud zpráva odpovídá platným technickým normám. 4.2 Nemožnost odmítnutí poštovních platebních příkazů předávaných elektronickou cestou musí být zajištěna technickými prostředky bez ohledu na systém použitý určenými provozovateli. 5. Provádění poštovních platebních příkazů 5.1 Poštovní platební příkazy předávané mezi určenými provozovateli musí být provedeny v souladu s ustanoveními tohoto Ujednání a vnitrostátními právními předpisy. 5.2 V síti určených provozovatelů je částka předaná odesílatelem vystavujícímu určenému provozovateli stejná jako částka vyplacená adresátovi vyplácejícím určeným provozovatelem. 5.3 Výplata adresátovi není vázána na příjem příslušných peněžních prostředků od odesílatele vyplácejícím určeným provozovatelem. Provádí se v souladu s plněním povinností vystavujícího určeného provozovatele, týkajících se záloh nebo rezerv na spojovacím účtu, vůči vyplácejícímu určenému provozovateli. 6. Stanovení sazeb 6.1 Cenu poštovních peněžních služeb stanoví vystavující určený provozovatel. 6.2 Cena může být zvýšena o náklady na kteroukoli fakultativní nebo doplňkovou službu požadovanou odesílatelem. 7. Osvobození od sazeb 7.1 Ustanovení Světové poštovní úmluvy týkající se osvobození od poštovních sazeb pro poštovní zásilky určené pro válečné zajatce a civilní internované osoby se mohou vztahovat na poštovní peněžní služby pro tuto kategorii adresátů. 8. Odměna vyplácejícího určeného provozovatele 8.1 Vyplácející určený provozovatel dostává od vystavujícího určeného provozovatele odměnu za provedení poštovních platebních příkazů. 9. Periodicita vyrovnávání mezi určenými provozovateli 9.1 Frekvence vyrovnávání peněžních prostředků vyplacených adresátovi nebo připsaných na jeho účet na vrub odesílatele mezi určenými provozovateli může být odlišná od frekvence při vyrovnávání odměny mezi určenými provozovateli. Vyrovnávání prostředků vyplacených adresátům nebo připsaných na jejich účet se provádí nejméně jednou měsíčně. 10. Povinnost informovat uživatele 10.1 Uživatelé mají právo na následující informace, zveřejňované a zpřístupněné všem odesílatelům: podmínky poskytování poštovních peněžních služeb, ceny, poplatky, směnné kurzy a způsoby směny, podmínky přijetí odpovědnosti a adresy informačních a reklamačních služeb. 10.2 Přístup k těmto informacím je bezplatný. Článek 11 Kvalita služby 1. Určení provozovatelé se mohou rozhodnout, že budou poštovní peněžní služby označovat prostřednictvím společné značky. HLAVA III Zásady vzájemné výměny elektronických údajů Článek 12 Součinnost 1. Sítě 1.1 K zajištění výměny dat nezbytných pro provádění poštovních peněžních služeb mezi všemi určenými provozovateli a pro sledování kvality služby používají určení provozovatelé systém elektronické výměny dat (EDI) Světové poštovní unie nebo jakýkoli jiný systém zajišťující součinnost poštovních peněžních služeb v souladu s tímto Ujednáním. Článek 13 Zajištění bezpečnosti elektronických výměn 1. Určení provozovatelé jsou odpovědni za řádné fungování svých zařízení. 2. Elektronický přenos dat musí být zabezpečen, aby byla zajištěna pravost a neporušenost přenášených dat. 3. Určení provozovatelé musejí zajistit bezpečnost transakcí v souladu s mezinárodními normami. Článek 14 Sledování a vyhledávání („track and trace“) 1. Systémy používané určenými provozovateli umožňují sledovat zpracování poštovního platebního příkazu a jeho zrušení odesílatelem až do okamžiku, kdy je příslušná částka vyplacena adresátovi nebo připsána na jeho účet, či případně vrácena zpět odesílateli. DRUHÁ ČÁST Pravidla pro poštovní peněžní služby HLAVA I Zpracování poštovních platebních příkazů Článek 15 Podávání, zapisování a předávání poštovních platebních příkazů 1. Podmínky podávání, zapisování a předávání poštovních platebních příkazů jsou stanoveny v Řádu. 2. Dobu platnosti poštovních platebních příkazů nelze prodloužit. Je stanovena v Řádu. Článek 16 Kontrola a uvolnění peněžních prostředků 1. Po ověření totožnosti adresáta v souladu s vnitrostátními právními předpisy a po ověření správnosti jím poskytnutých informací provede vyplácející určený provozovatel výplatu v hotovosti. U převodové poukázky (hotovost - účet) nebo u převodu se částka připíše na adresátův účet. 2. Lhůta pro uvolnění peněžních prostředků je stanovena ve dvoustranných či mnohostranných dohodách mezi určenými provozovateli. Článek 17 Maximální částka 1. Určení provozovatelé oznámí Mezinárodnímu úřadu Světové poštovní unie maximální částky pro odeslání a přijetí, stanovené podle jejich vnitrostátních právních předpisů. Článek 18 Náhrada 1. Rozsah náhrady 1.1 Náhrada v rámci poštovních peněžních služeb zahrnuje celou částku poštovního platebního příkazu v měně vystavující země. Výše náhrady se rovná částce vplacené odesílatelem nebo částce odepsané z jeho účtu. V případě chyby určeného provozovatele s k této částce připočte cena za poštovní peněžní službu. HLAVA II Reklamace a odpovědnost Článek 19 Reklamace 1. Reklamace se přijímají ve lhůtě šesti měsíců ode dne následujícího po dni přijetí poštovního platebního příkazu. 2. Určení provozovatelé jsou v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy oprávněni vybírat od zákazníků sazbu za reklamaci poštovních platebních příkazů. Článek 20 Odpovědnost určených provozovatelů vůči uživatelům 1. Zacházení s peněžními prostředky 1.1 Vystavující určený provozovatel je vůči odesílateli odpovědný za částky předané u přepážky nebo odepsané z účtu odesílatele až do okamžiku, kdy je poštovní platební příkaz řádně vyplacen nebo připsán na účet adresáta, nebo kdy jsou peněžní prostředky vráceny odesílateli v hotovosti nebo připsáním na jeho účet. Článek 21 Povinnosti a odpovědnost určených provozovatelů mezi sebou navzájem 1. Každý určený provozovatel je odpovědný za své vlastní chyby. 2. Podmínky a rozsah odpovědnosti jsou stanoveny v Řádu. Článek 22 Zproštění odpovědnosti určených provozovatelů 1. Určení provozovatelé nejsou odpovědni: 1.1 v případě zpoždění při provádění služby; 1.2 nemohou-li kvůli zničení údajů týkajících se poštovních peněžních služeb, způsobenému vyšší mocí, doložit provedení poštovního peněžního příkazu, pokud nebyla jejich odpovědnost prokázána jinak; 1.3 jestliže škoda byla způsobena chybou nebo nedbalostí odesílatele, zejména pokud jde o jeho povinnost poskytnout správné informace ve prospěch jeho poštovního platebního příkazu, včetně skutečnosti, že odesílané peníze pocházejí z legálních zdrojů a poštovní platební příkaz má legální účel; 1.4 v případě zabavení odesílaných peněz; 1.5 pokud jde o peněžní prostředky válečných zajatců nebo civilních internovaných osob; 1.6 jestliže uživatel neuplatnil reklamaci ve lhůtě stanovené v Řádu; 1.7 jestliže uplynula promlčecí lhůta vztahující se na poštovní peněžní služby v zemi vydání. Článek 23 Výhrady týkající se odpovědnosti 1. Ustanovení týkající se odpovědnosti uvedená v článcích 20 až 22 nesmějí být předmětem výhrady, s výjimkou případu dvoustranné dohody. HLAVA III Finanční vztahy Článek 24 Účtovací a finanční pravidla 1. Účtovací pravidla 1.1 Určení provozovatelé se řídí účtovacími pravidly formulovanými v Řádu. 2. Vyhotovování měsíčních a hlavních účtů 2.1 Vyplácející určený provozovatel vyhotovuje pro každého vystavujícího určeného provozovatele měsíční účet částek vyplacených za poštovní peněžní služby. Měsíční účty se ve stejném intervalu zahrnují do hlavního účtu, který obsahuje zálohy a na jehož základě se stanoví saldo. 3. Záloha 3.1 V případě nerovnováhy při výměnách mezi určenými provozovateli platí vystavující určený provozovatel vyplácejícímu určenému provozovateli alespoň jednou měsíčně počátkem zúčtovacího období zálohu. V případě, že zvýšení frekvence vyrovnávání při výměnách zkrátí toto období na méně než jeden týden, mohou se provozovatelé dohodnout, že od zálohy upustí. 4. Koncentrovaný účet 4.1. Každý určený provozovatel má zpravidla jeden koncentrovaný účet pro peněžní prostředky uživatelů. Tyto prostředky se používají výhradně pro zúčtování poštovních platebních příkazů vyplacených adresátům nebo pro vracení neuskutečněných poštovních platebních příkazů odesílatelům. 4.2 Zálohy zaplacené vystavujícím určeným provozovatelem se připisují na koncentrovaný účet vyplácejícího určeného provozovatele. Tyto zálohy slouží výhradně pro výplaty adresátům. 5. Záruční vklad 5.1 V souladu s podmínkami uvedenými v Řádu lze vyžadovat složení záručního vkladu. Článek 25 Vyrovnávání účtů a clearing 1. Centralizovaný clearing 1.1 Účty mezi určenými provozovateli se mohou vyrovnávat prostřednictvím zúčtovací bankybanky, v souladu s postupy stanovenými v Řádu. Vyrovnávání se provádí z koncentrovaných účtů určených provozovatelů. 2. Dvoustranné vyrovnávání účtů 2.1 Fakturace na základě zůstatku hlavního účtu 2.1.1 Určení provozovatelé, kteří nejsou členy systému centralizovaného clearingu, si obvykle vyrovnávají účty na základě zůstatku hlavního účtu. 2.2 Spojovací účet 2.2.1 Vedou-li určení provozovatelé účty, mohou si vzájemně otevřít spojovací účet, jehož prostřednictvím se vyrovnávají vzájemné dluhy a pohledávky vyplývající z výměn uskutečňovaných prostřednictvím poštovních peněžních služeb. 2.2.2 Pokud vyplácející určený provozovatel nevede účty, může být spojovací účet otevřen u jiné finanční instituce. 2.3 Zúčtovací měna 2.3.1 Vyrovnávání se provádí v měně země určení nebo ve třetí měně dohodnuté mezi určenými provozovateli. TŘETÍ ČÁST Přechodná a závěrečná ustanovení Článek 26 Výhrady předložené během kongresu 1. Není dovolena jakákoli výhrada neslučitelná s cílem a posláním Unie. 2. Obecně platí, že jakákoli členská země, jejíž stanoviska ostatní členské země nesdílejí, se pokud možno vynasnaží přizpůsobit názoru většiny. Výhrady by se měly uplatňovat pouze tehdy, je-li to naprosto nezbytné, a musejí být řádně odůvodněné. 3. Výhrady k článkům tohoto Ujednání se předkládají kongresu v podobě písemného návrhu v jednom z pracovních jazyků Mezinárodního úřadu v souladu s příslušnými ustanoveními Jednacího řádu kongresů. 4. Aby mohly nabýt účinnosti, musejí být návrhy vztahující se k výhradám schváleny předepsanou většinou vyžadovanou ke změně článku, jehož se výhrada týká. 5. Výhrady se obecně uplatňují na základě reciprocity mezi členskou zemí, která je předložila, a ostatními členskými zeměmi. 6. Výhrady k tomuto Ujednání jsou zařazeny do jeho Závěrečného protokolu na základě návrhů schválených kongresem. Článek 27 Závěrečná ustanovení 1. Ve všem, co není výslovně upraveno tímto Ujednáním, platí v případě potřeby analogicky Úmluva. 2. Na toto Ujednání se nevztahuje článek 4 Ústavy. 3. Podmínky schvalování návrhů týkajících se tohoto Ujednání a jeho Řádu. 3.1 Aby mohly nabýt účinnosti, musejí být návrhy předložené kongresu a vztahující se k tomuto Ujednání schváleny většinou přítomných a hlasujících členských zemí, účastníků Ujednání, které mají hlasovací právo. Při hlasování musí být přítomna nejméně polovina těchto členských zemí zastoupených na kongresu a majících hlasovací právo. 3.2 Aby mohly nabýt účinnosti, musejí být návrhy vztahující se k Řádu schváleny většinou členů Rady poštovního provozu, kteří mají hlasovací právo a jsou účastníky Ujednání. 3.3 Aby mohly nabýt účinnosti, musejí návrhy předložené mezi dvěma kongresy a vztahující se k tomuto Ujednání získat: 3.3.1 dvě třetiny hlasů za předpokladu, že se hlasování zúčastnila nejméně polovina členských zemí, účastníků Ujednání a majících hlasovací právo, jde-li o doplnění nových ustanovení; 3.3.2 většinu hlasů za předpokladu, že se hlasování zúčastnila nejméně polovina členských zemí, účastníků Ujednání a majících hlasovací právo, jde-li o změny ustanovení tohoto Ujednání; 3.3.3 většinu hlasů, jde-li o výklad ustanovení tohoto Ujednání. 3.4 Nehledě k ustanovení uvedenému v článku 3.3.1 má každá členská země, jejíž vnitřní předpisy jsou dosud neslučitelné s navrhovaným doplněním, možnost učinit písemné prohlášení generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu uvádějící, že nemůže toto doplnění přijmout, a to ve lhůtě devadesáti dní ode dne oznámení tohoto připojení. Článek 28 Nabytí účinnosti a doba platnosti Ujednání o poštovních peněžních službách 4. Toto Ujednání nabude účinnosti dnem 1. ledna 2010 a zůstane v platnosti až do nabytí účinnosti Akt příštího kongresu. Na důkaz toho podepsali zplnomocněnci vlád smluvních zemí toto Ujednání v jediném vyhotovení, které je uloženo u generálního ředitele Mezinárodního úřadu. Jeho opis bude odevzdán každé straně Mezinárodním úřadem Světové poštovní unie. Dáno v Ženevě dne 12. srpna 2008. 1) Vídeňská úmluva o smluvním právu, přijatá dne 23. května 1969 ve Vídni, byla vyhlášena pod č. 15/1988 Sb. 2) Světová poštovní úmluva a Ujednání o poštovních peněžních službách, přijaté dne 5. října 2004 v Bukurešti, byly vyhlášeny pod č. 31/2011 Sb. m. s. 1) Výjimka je udělena Velké Británii jakožto zemi, která vynalezla poštovní známku.
Nález Ústavního soudu č. 176/2015 Sb.
Nález Ústavního soudu č. 176/2015 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 19. května 2015 sp. zn. Pl. ÚS 14/14 ve věci návrhu na zrušení § 47 a § 48 odst. 1 ve slovech „ , které postoupily do skrutinia,“ zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů Vyhlášeno 21. 7. 2015, částka 72/2015 * Odůvodnění * I. - Návrh na zahájení řízení * II. - Průběh řízení před Ústavním soudem * III. - Aktivní legitimace navrhovatele * IV. - Posouzení kompetence a ústavní konformity legislativního procesu * V. - Posouzení ústavnosti napadených zákonných ustanovení * VI. - Závěr 176 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 14/14 dne 19. května 2015 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Jaroslava Fenyka, Vlasty Formánkové, Vladimíra Kůrky, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové a Jiřího Zemánka (soudce zpravodaj) o návrhu Nejvyššího správního soudu na zrušení § 47 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, a § 48 odst. 1 ve slovech „, které postoupily do skrutinia,“ téhož zákona za účasti Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení takto: Návrh se zamítá. Odůvodnění I. Návrh na zahájení řízení I. a) Průběh řízení před Nejvyšším správním soudem 1. Nejvyšší správní soud (dále též „navrhovatel“) projednával věc navrhovatelek a) Mgr. Alexandry Uhlové, b) Pavlíny Pacákové a c) Strany zelených, všechny zastoupeny advokátemadvokátem Pavlem Uhlem, o návrhu na vyslovení neplatnosti volby kandidátů Mgr. Tomáše Zdechovského a Ing. Mgr. Miroslava Poche ve volbách do Evropského parlamentu, konaných ve dnech 23. a 24. 5. 2014. 2. Usnesením ze dne 24. 6. 2014 č. j. Vol 16/2014-69 Nejvyšší správní soud přerušil řízení a podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) stejného dne předložil Ústavnímu souduÚstavnímu soudu návrh na zrušení ustanovení § 47 a § 48 odst. 1 ve slovech „, které postoupily do skrutinia,“ zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů. Řízení přerušil na dobu, než Ústavní soudÚstavní soud o návrhu na zrušení napadených ustanovení rozhodne. I. b) Podstatný obsah návrhu 3. Nejvyšší správní soud vycházel z toho, že čl. 223 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) předpokládá jednotnou volební proceduru voleb do Evropského parlamentu, avšak dosud k němu nebyl přijat prováděcí předpis. Proto představuje rozhodnutí zástupců členských států v Radě 76/787/ESUO, EHS, Euratom ze dne 20. 9. 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách (dále též jen „Akt“), doplněné rozhodnutím Rady 2002/772/ES, Euratom, jediný společný rámec, v němž se v současné době pohybují členské státy při přijímání vnitrostátních úprav. Ustanovení čl. 1 Aktu (v konsolidovaném znění) stanovuje, že členové Evropského parlamentu mají být v každém členském státu voleni „podle zásad poměrného zastoupení“. Ustanovení čl. 2 zachovává členským státům právo zřizovat volební obvody nebo jiným způsobem dále členit své volební oblasti, nebude-li tím celkově dotčen poměrný charakter volebního systému. A konečně čl. 3 Aktu umožňuje členským státům „stanovit minimální práh pro přidělení mandátů. Tento práh však nesmí být na vnitrostátní úrovni stanoven tak, aby přesahoval 5 % odevzdaných hlasů.“ Ustanovení čl. 8 Aktu pak upravuje vztah k vnitrostátnímu zákonodárství takto: „S výhradou ustanovení tohoto aktu se volební postup v každém členském státě řídí vnitrostátními předpisy. Těmito vnitrostátními předpisy, jež mohou případně, pokud je to vhodné, zohledňovat zvláštnosti v členských státech, nesmí být celkově dotčen poměrný charakter volebního systému.“ 4. Dne 22. 11. 2012 přijal Evropský parlament usnesení o volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 [2012/2829(RSP)], ve kterém vyzval členské státy, „aby ve svém volebním právu v souladu s článkem 3 [Aktu] zavedly vhodné a vyvážené minimální limity pro rozdělení křesel, aby se tak řádně zohlednila volba občanů, kterou vyjádřili ve volbách, a současně se zajistila funkčnost Parlamentu“. Tuto výzvu učinil Evropský parlament zejména s ohledem na nové uspořádání volby Evropské komise, které zavedla (od 1. prosince 2009) Lisabonská smlouva pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství (dále jen „Lisabonská smlouva“), a s ohledem na změny ve vztahu mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí, které nastanou počínaje volbami v roce 2014. Evropský parlament vyjádřil domněnku, že spolehlivá většina europoslanců bude mít zásadní význam pro stabilitu legislativních postupů Evropské unie (dále též jen „EU“) a dobré fungování její exekutivy. 5. Navrhovatel vychází z toho, že v České republice je zákonem zavedena pětiprocentní uzavírací klauzule pro volby do Evropského parlamentu. Evropské právo takovouto úpravu umožňuje za podmínky, že nebude celkově dotčen poměrný charakter volebního systému. Neukládá však členským státům povinnost, aby uzavírací klauzuli zavedly, takže tyto volby se řídí vnitrostátním právem jako celkem. 6. Ve volbách do Evropského parlamentu, konaných v květnu 2014, byly na základě uvedených ustanovení zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále též „zákon o evropských volbách“ nebo „zákon o volbách do Evropského parlamentu“) mandáty europoslanců v České republice rozděleny takto: Strana| Platné hlasy| Volební dělitel| Mandáty ---|---|---|--- č.| název| celkem| v %| 1| 2| 3| 4| 5 5| Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová| 150 792| 9,95| 150792| 75396| 50264| 37698| 30158,4| 3 7| Koalice TOP 09 a STAN| 241 747| 15,95| 241747| 120873,5| 80582,34| 60436,75| 48349,4| 4 10| Komunistická strana Čech a Moravy| 166 478| 10,98| 166478| 83239| 55492,67| 41619,5| 33295,6| 3 14| Česká strana sociálně demokratická| 214 800| 14,17| 214800| 107400| 71600| 53700| 42960| 4 16| ANO 2011| 244 501| 16,13| 244501| 122250,5| 81500,34| 61125,25| 48900,2| 4 20| Občanská demokratická strana| 116 389| 7,67| 116389| 58194,5| 38796,34| 29097,25| 23277,8| 2 24| Strana svobodných občanů| 79 540| 5,24| 79540| 39770| 26513,34| 19885| 15908| 1 7. Pokud by však předmětná pětiprocentní uzavírací klauzule nebyla uplatněna, byly by mandáty rozděleny následujícím způsobem: Strana| Platné hlasy| Volební dělitel| Mandáty ---|---|---|--- č.| název| celkem| v %| 1| 2| 3| 4| 5 5| Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová| 150 792| 9,95| 150792| 75396| 50264| 37698| 30158,4| 2 7| Koalice TOP 09 a STAN| 241 747| 15,95| 241747| 120873,5| 80582,34| 60436,75| 48349,4| 4 10| Komunistická strana Čech a Moravy| 166 478| 10,98| 166478| 83239| 55492,67| 41619,5| 33295,6| 3 14| Česká strana sociálně demokratická| 214 800| 14,17| 214800| 107400| 71600| 53700| 42960| 3 16| ANO 2011| 244 501| 16,13| 244501| 122250,5| 81500,34| 61125,25| 48900,2| 4 20| Občanská demokratická strana| 116 389| 7,67| 116389| 58194,5| 38796,34| 29097,25| 23277,8| 2 23| Strana zelených| 57 240| 3,77| 57240| 28620| 19080| 14310| 11448| 1 24| Strana svobodných občanů| 79 540| 5,24| 79540| 39770| 26513,34| 19885| 15908| 1 32| Česká pirátská strana| 72 514| 4,78| 72514| 36257| 24171,34| 18128,5| 14502,8| 1 8. Z těchto údajů je podle názoru Nejvyššího správního soudu zřejmá pravdivost tvrzení navrhovatelek, že v důsledku uplatnění zákonné pětiprocentní uzavírací klauzule byli mezi jinými zvoleni též kandidáti Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) a Miroslav Poche (ČSSD), zatímco jinak by tyto dva mandáty získali Ivan Bartoš [Česká pirátská strana (dále též jen „Piráti“)] a Ondřej Liška (Strana zelených). 9. Nejvyšší správní soud tvrdí, že z pohledu voliče strany, která byla kvůli uzavírací klauzuli vyřazena ze skrutinia, dochází k „propadnutí“ jeho hlasu. Politický názor takového voliče v důsledku toho není žádným způsobem reprezentován v zastupitelském sboru a není přítomen v jeho rozhodování. Vzhledem k omezenému počtu mandátů a k tomu, že mandát není dělitelný, bude přirozeně vždy existovat skupina takovýchto nereprezentovaných voličů malých stran. Avšak v důsledku aplikace uzavírací klauzule vzrostl ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 počet platných, ale nezohledněných hlasů na 301 245, tedy na 19,88 % z celkového počtu platných hlasů. Procentní podíl nezastoupených voličů tak přesáhl dokonce i volební zisk nejúspěšnější strany ve volbách (ANO 2011, která získala 244 501, tedy 16,13 % platných hlasů). Krom toho, z pohledu kandidátů lze poukázat též na to, že v důsledku aplikace uzavírací klauzule je strana, za kterou kandidovali, která však nedosáhla stanoveného procentního výsledku, automaticky vyřazena ze skrutinia. Tím se dosažené mandáty stávají z hlediska počtu odevzdaných hlasů „levnějšími“ pro strany, které naopak uzavírací klauzuli překonají. Lze to demonstrovat na volbách v roce 2014, kdy nejnižším počtem hlasů postačujícím k zisku mandátu byl počet 50 264 (tj. počet hlasů odevzdaných pro KDU-ČSL dělený třemi), zatímco Pirátům nepostačoval k získání alespoň jednoho mandátu ani výrazně vyšší počet odevzdaných hlasů, tedy 72 514. Z pohledu přístupu k voleným funkcím nelze dále pominout fakt, že vyřazením ze skrutinia propadají též všechny odevzdané preferenční hlasy. V těchto volbách tak například první kandidát Pirátů Ivan Bartoš získal 12 644 preferenčních hlasů a nestal se poslancem Evropského parlamentu, zatímco úspěšnější z obou napadených kandidátů Tomáš Zdechovský nezískal ani poloviční počet preferenčních hlasů (celkem 5 063). 10. Podle názoru navrhovatele tak napadená zákonná ustanovení omezují volnou, resp. svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti [čl. 5 Ústavy, resp. čl. 22 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“)], rovnost hlasovacího práva všech voličů (čl. 21 odst. 3 Listiny) i právo na přístup občanů k voleným funkcím za rovných podmínek (čl. 21 odst. 4 Listiny). Takovéto omezení politických práv by bylo přípustné za předpokladu, že by sledovalo legitimní cíl a bylo by způsobilé tohoto cíle dosáhnout, bylo by potřebné a zároveň by zákonodárcem zvolené řešení omezovalo práva zaručená ústavním pořádkem pouze v míře nezbytné pro dosažení sledovaného cíle. Tyto důvody však v daném případě navrhovatel neshledal. 11. Navrhovatel poukázal na judikaturu Ústavního souduÚstavního soudu, která se týkala problematiky uzavírací klauzule v případě voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 25/96 ze dne 2. 4. 1997 (N 37/7 SbNU 251; 88/1997 Sb.); všechna rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu jsou též dostupná na http://nalus.usoud.cz] a dále v případě voleb do obecních zastupitelstev [srov. usnesení sp. zn. IV. ÚS 54/03 ze dne 25. 8. 2004 (ve SbNU nepublikováno)]. V citovaném nálezu sp. zn. Pl. ÚS 25/96 Ústavní soudÚstavní soud určitou disproporci z hlediska rovnosti volebního práva akceptoval, což odůvodnil tím, že mohou vstoupit do hry i „jiné závažné důvody, jež vyplývají z účelu a funkce voleb v demokratické společnosti ... [neboť] cílem voleb ... není pouze vyjádření politické vůle jednotlivých voličů a pořízení jen diferencovaného zrcadlového obrazu názorových proudů a politických postojů voličů.“ Podle Ústavního soudu je proto „přípustné zabudovat do volebního mechanizmu samého určité integrační stimuly“, např. v podobě umělé 5% uzavírací klauzule, jejíž integrační role napomáhá tvorbě většiny (či většin) schopné dospět k rozhodnutí a umožňuje sestavit funkční vládu. Bez její aplikace by mohla vzniknout „politická reprezentace rozštěpená do většího počtu malých skupin s rozmanitými zájmy, což by tvorbu většiny značně ztížilo nebo úplně znemožnilo.“ Ústavní soud však neopomněl zdůraznit, že „existenci omezovací klauzule je třeba v každém případě podmínit pouze závažnými důvody“ a že „i pro omezovací klauzuli platí ... zásada minimalizace státního zásahu v poměru ke stanovenému cíli. Proto je třeba vykládat i potřebu volebních omezení restriktivně. “ (zvýraznění doplněno). V duchu této argumentace obstála též 5% uzavírací klauzule uplatňovaná v komunálních volbách, byť v tomto případě se argumentace ve prospěch ústavnosti 5% uzavírací klauzule oslabuje. 12. Navrhovatel se domnívá, že Evropský parlament a volby do tohoto zastupitelského sboru se od dříve posuzovaných případů liší natolik, že důvody citovaných rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu již nelze na posuzovanou věc bez dalšího přenášet. Evropský parlament totiž hraje ve fungování Evropské unie kvalitativně jinou roli než národní parlamenty ve fungování členských států. Nemá jako celek ani přímou zákonodárnou iniciativu (musí se obracet na Evropskou komisi) a ke schválení právního předpisu je nutné, aby dospěl k dohodě s Radou EU tvořenou příslušnými ministry členských států. Také vliv tohoto zastupitelského sboru na podobu předního exekutivního tělesa, Evropské komise, je stále omezený - Evropský parlament volí jejího předsedu a vyjadřuje důvěru Evropské komisi jako celku, ta je však sestavena z kandidátů jednotlivých členských států a nemusí odrážet politické složení Evropského parlamentu. Členské státy si nadále zachovávají rozhodující vliv na chod Evropské unie a Evropský parlament se teprve v posledních letech postupně přibližuje pozici rovnocenného „hráče“. Široké spektrum politické reprezentace v Evropském parlamentu proto může přispět ke zvýšení legitimity přijatých rozhodnutí a obavy ze snížení akceschopnosti evropské legislativy a exekutivy, jež by z různorodosti zastoupených politických názorů vyplývaly, nemají věrohodný podklad. Napadené ustanovení zákona proto nesleduje, s ohledem na aktuální postavení Evropského parlamentu v systému institucí Evropské unie, jinak legitimní cíl spočívající v integraci politické vůle elektorátu. Tento závěr nemůže podle navrhovatele zvrátit ani skutečnost, že usnesením Evropského parlamentu ze dne 22. 11. 2012 byla učiněna výzva členským státům „aby ve svém volebním právu v souladu s článkem 3 [Aktu] zavedly vhodné a vyvážené minimální limity pro rozdělení křesel, aby se tak řádně zohlednila volba občanů, kterou vyjádřili ve volbách, a současně se zajistila funkčnost Parlamentu“. Jakkoli pouhá politická proklamace momentální většiny Evropského parlamentu totiž nemůže být relevantním referenčním kritériem pro posouzení souladu 5% uzavírací klauzule s ústavním pořádkem České republiky, nelze nevidět, že i podle citovaného parlamentního usnesení mají být minimální limity pro rozdělení křesel „vhodné“ a „vyvážené“. Byla-li motivem zákonodárce k uzákonění umělé uzavírací klauzule v maximální výši 5 % podle (fakultativního) ustanovení čl. 3 Aktu jen skutečnost, že je to - slovy důvodové zprávy - v České republice obvyklé, těžko mluvit o vhodnosti a vyváženosti takového umělého zásahu do rovnosti hlasovacího práva a soutěže politických stran v evropských volbách. 13. I kdyby však potřeba „integrační pobídky“ v budoucnu zesílila spolu s postupně se rozšiřujícími pravomocemi Evropského parlamentu, není podle názoru navrhovatele uzavírací klauzule způsobilá tento cíl naplnit. Uvažovat o integračních či diferenciačních efektech lze totiž pouze optikou kolektivního tělesa z úrovně jeho celku, nikoli z pohledu jednotlivých výsečí Evropského parlamentu volených v jednotlivých členských státech. Seznamy kandidátů nesestavují celoevropské politické strany, a k integraci politických sil v Evropském parlamentu tudíž dochází napříč národními kontingenty. I jediný poslanec zvolený za určitou stranu v určitém státě se tak může stát součástí početné koalice stejně politicky zaměřených stran, a naopak početná skupina poslanců silné národní strany nemusí nalézt společnou řeč s žádným ze stávajících politických bloků, a může tak představovat dezintegrační prvek. Představa, že by uzavírací klauzule na národní úrovni mohla jakkoliv přispět k integritě politického spektra v Evropském parlamentu, je tak spíše iluzorní. V České republice se volí pouze malá výseč všech poslanců (21 z celkového počtu 751 reprezentantů), tudíž integrační efekt uzavírací klauzule použité v České republice na celkovou akceschopnost Evropského parlamentu zákonitě vždy zůstane velmi omezený. 14. Konečně má navrhovatel za to, že i kdyby uzavírací klauzule k dosažení sledovaného cíle (má-li jím být integrace politické reprezentace na evropské úrovni) přispět mohla, pak není řešením v demokratické společnosti nezbytným, neboť její roli - přinejmenším v České republice s ohledem na nízký počet přidělovaných mandátů - dostatečně účinně sehrává tzv. přirozený práh daný zvolenou metodou přidělování mandátů. V posledních volbách do Evropského parlamentu konaných v České republice by například (bez započítání uzavírací klauzule) postačoval pro získání jednoho mandátu evropského poslance volební zisk Strany zelených ve výši 3,77 % z platných hlasů. Přirozený práh pak představuje volební zisk strany Úsvit přímé demokracie ve výši 3,12 % platných hlasů, který by i při neexistenci umělé uzavírací klauzule k získání mandátu nepostačoval. Přirozený práh lze samozřejmě jen těžko predikovat dopředu a jeho výsledná hodnota zjišťovaná po volbách záleží vždy mimo jiné na počtu kandidujících stran (příp. též na velikosti volebního obvodu, což však u voleb do Evropského parlamentu nehraje roli, neboť celá Česká republika je de lege lata jedním volebním obvodem). Přesto však lze na praktickém příkladu posledních voleb do Evropského parlamentu demonstrovat, že přirozený práh omezuje přístup malých politických stran do Evropského parlamentu a plní určitou integrační funkci sám o sobě. To spolu s dříve uvedenými argumenty podkopává představu o nezbytnosti dalšího umělého omezení rovné soutěže politických stran v podobě uzavírací klauzule. 15. Navrhovatel poukazuje rovněž na skutečnost, že umělou uzavírací klauzuli v letošních volbách do Evropského parlamentu uplatňovala zhruba polovina členských států. Nejvyšší přípustnou výši uzavírací klauzule (5 %) zavedly kromě České republiky státy jako Francie (ta dokonce na každý z volebních obvodů zvlášť), Chorvatsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko, nižší se uplatňuje např. v Itálii, Rakousku, Švédsku a Řecku (3 %). Nutno podotknout, že v případě států s velmi malým počtem křesel v Evropském parlamentu nemá uzavírací klauzule žádný praktický význam, neboť pro získání alespoň jednoho mandátu bývá potřeba mnohem více hlasů, než kolik odpovídá nejvyšší přípustné uzavírací klauzuli (např. slovinská DeSUS ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2009 získala 7,2 % hlasů, čímž sice překročila tehdejší čtyřprocentní uzavírací klauzuli, ale nestačilo jí to na získání žádného z tehdy rozdělovaných sedmi mandátů). Mezi státy, jež uzavírací klauzuli pro volby do Evropského parlamentu neuplatňují, jsou nicméně i státy zastoupené v Evropském parlamentu velkým počtem křesel, např. Spojené království (73 mandátů), Španělsko (54 mandátů) či stát s vůbec nejvyšším počtem mandátů (96 z celkového počtu 751), tedy Německo, kde se dříve zavedená uzavírací klauzule již neaplikuje, a to na základě rozhodnutí Spolkového ústavního souduústavního soudu. 16. Navrhovatel rovněž připomíná, že německý Spolkový ústavní soudústavní soud shledal jako protiústavní nejen uzavírací klauzuli ve výši 5 % (srov. rozsudek ze dne 9. 11. 2011 ve spojených věcech 2 BvC 4/10 a další), ale dokonce i následně uzákoněnou klauzuli ve výši 3 % (srov. rozsudek ze dne 26. 2. 2014 ve spojených věcech 2 BvE 2/13 a další), a to přesto, že v německém kontextu jsou úvahy o deformaci rovnosti volebního práva v důsledku umělé uzavírací klauzule oproti kontextu českému citelně oslabeny, neboť přirozený práh se ve Spolkové republice Německo v posledních evropských volbách pohyboval kolem pouhého půl procenta. I. c) Odlišné stanovisko některých soudců 17. Ke shora citovanému usnesení č. j. Vol 16/2014-69 připojili odlišné stanovisko soudci Zdeněk Kühn, Radan Malík a Miloslav Výborný. V něm především vyjádřili svoje pochybnosti ohledně projednatelnosti předmětného návrhu, a to proto, že výsledek řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem nemůže mít na platnost volby obou napadených kandidátů žádný vliv. Volby již proběhly, a to plně v souladu s platným a účinným zákonem. Je nevyvratitelným faktem, že voliči přizpůsobovali svou volbu nejen svým politickým preferencím, ale i existujícím volebním pravidlům, tedy také pětiprocentní uzavírací klauzuli. Dílčí „smazání“ výsledků voleb a přidělení mandátu dvěma jiným kandidátům by i v případě, že by (snad) Ústavní soudÚstavní soud dovodil protiústavnost uzavírací klauzule, vedlo k naprostému zatemnění volebního výsledku. Vedlo by k popření vůle voličů, kteří hlasovali podle jedněch pravidel a ex post by se dozvěděli, že vlastně hlasovali podle pravidel jiných. Nemůže-li mít rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu žádný význam pro věc samu, soud vůbec nemůže podat příslušný návrh. 18. Disentující soudci mají dále za to, že většina členů volebního senátu chápe zjednodušeně zásadu rovného volebního práva. Jak Ústavní soudÚstavní soud opakovaně uváděl: „princip rovnosti nemá absolutní (abstraktní) charakter, jedná se toliko o rovnost relativní. Nelze ji proto ani chápat mechanicky, dokonce lze mít za to, že se jedná o zvláštní případ rovnosti. V určitých případech je dokonce přípustné i určité omezení rovnosti volebního práva (nález sp. zn. Pl. ÚS 25/96, viz výše). Tato specifická rovnost se projevuje konkrétně zejména v takových otázkách, jako jsou např. uzavírací klauzule, podmínky podávání kandidátních listin, volební kampaň, volební geometrie a volební aritmetika“ [bod 60 nálezu ze dne 29. 3. 2011 sp. zn. Pl. ÚS 52/10 (N 56/60 SbNU 693)]. Ústavní soudÚstavní soud zdůraznil, že „zásadu rovného volebního práva je nutno chápat tak, že každý volič má stejný počet hlasů jako jakýkoliv jiný, nikoliv však, že každý odevzdaný hlas má - ve vztahu ke konečnému volebnímu výsledku (počtu získaných mandátů) - stejnou váhu“ (bod 61 tamtéž, zde Ústavní soudÚstavní soud cituje a shrnuje svou dosavadní judikaturu). 19. Navíc, ústavní pořádek poměrný systém ve vztahu k volbám do Evropského parlamentu nezná. Poměrný systém vyplývá z práva evropského. Ústavní soudÚstavní soud přitom již tradičně rozlišuje situace, kdy Ústava poměrný systém předepisuje, a situace, kdy Ústava o volebním systému mlčí. Za klíčovou - a s nynějším návrhem zcela nekompatibilní - pasáž je proto nutno označit bod 68 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 52/10 (viz výše), z níž plyne, že navýšení hranice omezovací klauzule jen nesmí ohrozit - obecně vyjádřeno - demokratickou substanci voleb. Ve vztahu k přirozenému prahu stanovenému pro volby do Poslanecké sněmovny - kde je poměrný volební systém Ústavou předepsán (!) - se Ústavní soudÚstavní soud vyjádřil ve dvou klíčových nálezech, a sice sp. zn. Pl. ÚS 25/96 (viz výše) a sp. zn. Pl. ÚS 42/2000 ze dne 24. 1. 2001 (N 16/21 SbNU 113; 64/2001 Sb.). V obou konstatoval, že teprve překročení desetiprocentní klauzule lze již považovat za takový zásah do proporcionálního systému, který ohrožuje jeho demokratickou substanci. Není proto zřejmé, jaký je důvod nastavit přísnější měřítko pro volby do Evropského parlamentu; navíc za situace, kdy Ústava, shodně jako u krajských nebo obecních voleb, poměrný systém nepředepisuje, a naopak evropské právo uzavírací klauzuli výslovně připouští. 20. Většina volebního senátu prý rovněž zjednodušeně chápe roli Evropského parlamentu. Je nesporné, že pravomoci Evropského parlamentu v posledních dekádách pozvolna posilují. Naposledy a viditelně se tak stalo v Lisabonské smlouvě. Evropský parlament tak sice stále ještě nemá zákonodárnou iniciativu, může však Evropskou komisi žádat o předložení návrhu právního aktu Evropské unie - ta sice nemusí poslechnout, musí však sdělit Evropskému parlamentu důvody (čl. 225 SFEU). Evropský parlament sice není výlučným zákonodárcem, jako je tomu na národní úrovni, podílí se však na řádném legislativním postupu rovným dílem s Radou EU (čl. 294 SFEU). Dále volí předsedu Evropské komise (čl. 14, čl. 17 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii, dále též jen „SEU“), schvaluje ostatní její členy jako sbor (čl. 17 odst. 7 SEU), může Evropské komisi vyslovit nedůvěru (čl. 17 odst. 8 SEU, čl. 234 SFEU), volí Evropského veřejného ochránce práv (čl. 228 SFEU) atd. Role Evropského parlamentu v řádném legislativním postupu je sice komplikovaná, je však v evidentním rozporu s představou roztříštěného tělesa obdařeného spoustou nezařazených solitérů. Evropský parlament se podílí na přijímání legislativy rovným dílem s Radou EU. V případě, že není nalezena shoda, existuje dohodovací výbor složený ze stejného počtu členů obou institucí. Nedojde-li k dohodě, návrh bude odmítnut, což se ovšem v praxi zatím stávalo výjimečně (to se prý může změnit, pokud převáží názory prezentované nynější většinou volebního senátu). Právě uvedené plně odpovídá i tomu, jak Evropský parlament vidí sám sebe. Dne 22. listopadu 2012 přijal (právně nezávazné) usnesení týkající se voleb do Evropského parlamentu v roce 2014, ve kterém vyzval členské státy, „aby ve svém volebním právu ... zavedly vhodné a vyvážené minimální limity pro rozdělení křesel, aby se tak řádně zohlednila volba občanů, kterou vyjádřili ve volbách, a současně se zajistila funkčnost Parlamentu“. Citované rozhodnutí Evropského parlamentu bylo adresováno členským státům zejména s ohledem na nové uspořádání volby Evropské komise, které zavedla Lisabonská smlouva, a s ohledem na měnící se vztah mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí, který z něj vyplyne počínaje volbami v roce 2014. Vyjádřil tak svou domněnku, že spolehlivá většina v Evropském parlamentu bude mít zásadní význam pro stabilitu legislativních postupů Evropské unie a dobré fungování její exekutivy. Vhodně nastavená uzavírací klauzule v národních volebních systémech, kterou evropské právo výslovně povoluje, může tomuto cíli napomoci. 21. Síla jakékoliv instituce v rámci politického systému ostatně není dána jen psanými pravidly, ale rovněž vývojem samotného politického systému a pozvolna se utvářejícími ústavními konvencemi a aktuální vývoj v souvislosti s výběrem předsedy Evropské komise je toho názornou ukázkou. Právě v tomto spatřují disentující soudci značné zjednodušení návrhu většiny. Umělou uzavírací klauzuli pro volby do Evropského parlamentu používá polovina členských států Evropské unie, která vysílá do Evropského parlamentu 380 poslanců. Těchto 380 poslanců je vybíráno s důrazem na integrační prvky. Důraz na integraci ve vícero zemích může ve svém celku významně přispět k větší funkčnosti Evropského parlamentu. 22. Jestliže by přirozený práh pro zvolení poslancem Evropského parlamentu byl 1/21, tedy cca 4,76 %, umělý práh by v českém systému vskutku postrádal smysl. Přirozený práh pro získání mandátu je však pohyblivý a leží podstatně níže než 4 %. V nynější situaci je evidentní, že zrušení umělé klauzule by vedlo k tomu, že Česká republika by namísto zástupců sedmi stran vysílala do Evropského parlamentu zástupce stran devíti, tedy bezmála o třetinu více. Vedle efektu „přemnožení“ politických stran by takováto situace také vedla k oslabení pozice českých politických stran v klubech utvářených v Evropském parlamentu. Fragmentace českého politického zastoupení v Evropském parlamentu by vedla ke snížení významu českých zástupců v něm vůbec. 23. Nynější volby do Evropského parlamentu jsou již třetími, které se konají v České republice. Zkušenosti ukazují, že uzavírací klauzule nijak neomezuje pestrost stranictví a reprezentativnost politických stran. Ve volbách v roce 2004 se do Evropského parlamentu kvalifikovalo šest politických stran a hnutí (vedle tehdy silných stran ODS, KSČM, KDU-ČSL a ČSSD získali dva mandáty i nezávislí a tři mandáty SNK - Evropští demokraté), ve spíše výjimečných volbách v roce 2009 jen čtyři strany (ODS, ČSSD, KSČM a KDU-ČSL), ve volbách v roce 2014 pak pestrost českého volebního systému gradovala v celkem sedmi úspěšných stranách a hnutích. Úspěch Strany svobodných občanů přitom ukazuje, že pětiprocentní uzavírací klauzule nepředstavuje nepřekročitelný práh, dávající exkluzivitu jen stranám velkým, bohatým či tradičním. Ostatně tyto výsledky a pestrost stranického zastoupení víceméně korelují s efektem uzavírací klauzule ve volbách do Poslanecké sněmovny. II. Průběh řízení před Ústavním soudem 24. Ústavní soudÚstavní soud podle ustanovení § 69 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) zaslal návrh Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníkům řízení a vládě a veřejnému ochránci práv, kteří jsou oprávněni vstoupit do řízení jako vedlejší účastníci řízení. II. a) Vyjádření Poslanecké sněmovny a Senátu 25. Předseda Poslanecké sněmovny ve svém vyjádření ze dne 11. 7. 2014 shrnul průběh legislativního procesu a uvedl, že návrh zákona o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů byl předložen vládou Poslanecké sněmovně dne 19. 9. 2002; schválen byl ve 3. čtení dne 3. 12. 2002, přičemž se z přítomných 170 poslanců vyslovilo pro jeho přijetí 124 poslanců a 3 poslanci hlasovali proti. V rozpravách vedených v Poslanecké sněmovně nebylo podrobněji diskutováno o smyslu, popř. o ústavnosti navržené 5% uzavírací klauzule pro volby do Evropského parlamentu. Návrh zákona byl postoupen Senátu dne 9. 12. 2002. Ten jej vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Vrácený návrh zákona projednala Poslanecká sněmovna dne 18. 2. 2003 a přijala jej ve znění schváleném Senátem, přičemž se z přítomných 180 poslanců vyslovilo pro jeho přijetí 170 poslanců a nikdo nehlasoval proti. Po přijetí zákona a po jeho podpisu příslušnými ústavními činiteli byl zákon vyhlášen dne 4. 3. 2003 ve Sbírce zákonů pod č. 62/2003 Sb. Napadená zákonná ustanovení nebyla po dobu své platnosti novelizována. 26. Předseda Senátu ve vyjádření ze dne 21. 7. 2014 uvedl, že návrh zákona o volbách do Evropského parlamentu byl Senátu postoupen dne 6. 12. 2002 a byl projednán dne 9. 1. 2003. Předmětem diskuse se v obecné části rozpravy stalo také ustanovení § 47 návrhu zákona, zavádějící 5% uzavírací klauzuli. Senátoři si byli vědomi funkce tohoto instrumentu, jehož aplikace má omezující dopad na rovnost volebního práva v systému poměrného zastoupení. V té souvislosti byla zvažována jeho procentuální výše a v důsledku rozdílných názorů byl v podrobné rozpravě podán pozměňovací návrh na její snížení na 3 %, což však nebylo přijato, neboť z přítomných 75 senátorů se pro tento návrh vyslovilo pouze 19 senátorů. V průběhu rozpravy však nebyla zpochybněna ústavnost zavedení této uzavírací klauzule. Usnesením č. 38 ze dne 9. 1. 2003 vrátil Senát návrh zákona Poslanecké sněmovně se dvěma přijatými pozměňovacími návrhy, které se však netýkaly problematiky zavedení uzavírací klauzule. V hlasování se pro přijetí usnesení vyslovilo všech 75 přítomných senátorů. Poslanecká sněmovna jednala o návrhu vráceném Senátem na své 10. schůzi dne 18. 2. 2003 a usnesením č. 244 s návrhem zákona vyslovila souhlas ve znění schváleném Senátem. 27. Pro úplnost předseda Senátu uvádí, že dne 29. 5. 2014 předložila skupina senátorů návrh zákona (senátní tisk č. 294, 9. funkční období), jehož součástí je i návrh na zrušení uzavírací klauzule pro volby do Evropského parlamentu. II. b) Vyjádření vlády a veřejného ochránce práv 28. Předseda vlády Ústavnímu souduÚstavnímu soudu sdělil, že vláda České republiky nevyužije svého práva podle § 69 odst. 2 zákona o Ústavním soudu a nevstoupí do tohoto řízení. 29. Stejně tak veřejný ochránce práv sdělil, že ve smyslu ustanovení § 69 odst. 3 zákona o Ústavním soudu nevstupuje do řízení jako vedlejší účastník. II. c) Ústní jednání 30. Ve smyslu ustanovení § 44 zákona o Ústavním soudu rozhodl Ústavní soud ve věci bez konání ústního jednání, neboť od něj nebylo lze očekávat další objasnění věci. III. Aktivní legitimace navrhovatele 31. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že navrhovatelem je Nejvyšší správní soud, který postupoval podle čl. 95 odst. 2 Ústavy („Dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu souduÚstavnímu soudu.“), blíže provedeného v ustanovení § 48 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 303/2011 Sb. Touto otázkou se Ústavní soudÚstavní soud zabývá zejména s ohledem na obsah odlišného stanoviska některých soudců Nejvyššího správního soudu, kteří aktivní legitimaci navrhovatele zpochybnili. 32. K tomu Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že v daném případě se jedná o tzv. konkrétní (přesněji: incidenční; podrobněji viz např. Hesse, K. Grundzüge des Verfassungsrechts der Bundesrepublik Deutschland. 20. vydání. Heidelberg: C. F. Müller Verlag, 1999, str. 282 a násl.), a nikoliv abstraktní kontrolu norem. Ani v české konstitucionalistické doktríně přitom nelze zaznamenat významnější názory, které by toto východisko zpochybňovaly. Postačí proto citovat P. Holländera, který konkrétní normativní kontrolu definuje jako „řízení o souladu zákonné nebo podzákonné normy s ústavou v případě, jestliže k němu dá podnět obecný soud jako důsledek řešení konkrétní věci nebo fyzická, resp. právnická osoba v souvislosti s tím, že jejich aplikací byla dotčena ve svých základních právech nebo svobodách. Jinými slovy, konkrétní kontrola norem představuje ústavní přezkum zákonů, resp. ostatních právních předpisů pouze v souvislosti s řešením a rozhodováním konkrétní věci“ (Základy všeobecné státovědy. 3. vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2012, str. 275). 33. Ústavní důvod k projednání návrhu je proto obecně dán v případě, kdy by zjištění neplatnosti provedené volby kandidáta v důsledku zrušení napadených ustanovení zákona mělo vést k zániku už získaného mandátu. K tomu směřuje návrh Nejvyššího správního soudu podle čl. 95 odst. 2 Ústavy. 34. Je proto odůvodněné pokládat navrhovatele k podání návrhu na přezkum ústavnosti napadených ustanovení zákona o evropských volbách za aktivně legitimovaného. Aktivní legitimace navrhovatele je dána významem rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu pro řešení konkrétní věci v řízení před obecným soudem o podané volební stížnosti a naplňuje jednu z podmínek řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem podle § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. IV. Posouzení kompetence a ústavní konformity legislativního procesu 35. Ústavní soudÚstavní soud tedy konstatuje, že je příslušný k projednávání předmětného návrhu, který byl podán k tomu oprávněným navrhovatelem, je přípustný a splňuje všechny zákonem stanovené náležitosti. Mohl proto přistoupit k věcnému přezkumu napadených zákonných ustanovení, přičemž se v souladu s ustanovením § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., nejdříve zabýval otázkou, zda byla přijata a vydána ústavně konformním způsobem a v mezích Ústavou stanovené kompetence. S ohledem na skutečnost, že ze strany navrhovatele ani ostatních účastníků řízení tato otázka nebyla nijakým způsobem zpochybněna, však není potřeba podrobně se zabývat celým legislativním procesem, který vedl ke schválení napadených zákonných ustanovení. 36. Podle ustanovení § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., sestává posouzení ústavnosti zákona s ústavním pořádkem ze zodpovězení tří otázek: zda byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence, zda byl přijat ústavně předepsaným způsobem a zda jeho obsah je v souladu s ústavními zákony. V případě napadených ustanovení je mimo jakoukoliv pochybnost, že Parlament měl ve smyslu čl. 15 odst. 1 Ústavy kompetenci k jejich přijetí. Pokud jde o způsob přijetí zákona o evropských volbách, Ústavní soudÚstavní soud zjistil z vyjádření účastníků řízení, jakož i z dalších veřejně přístupných dokumentů vztahujících se k legislativnímu procesu, že zákon byl přijat ústavně předepsaným způsobem. Nic proto Ústavnímu souduÚstavnímu soudu nebrání, aby mohl přistoupit k věcnému posouzení ústavnosti napadených ustanovení. V. Posouzení ústavnosti napadených zákonných ustanovení 37. Podstatou ústavního přezkumu napadených ustanovení zákona o evropských volbách je zjistit, zda tvrzená omezení rovnosti volebního práva (čl. 21 odst. 3 Listiny), přístupu občanů k voleným funkcím za rovných podmínek (čl. 21 odst. 4 Listiny) a svobodné soutěže politických sil (čl. 5 Ústavy, resp. čl. 22 Listiny) jsou v demokratické společnosti přípustná s ohledem na legitimitu jimi sledovaného cíle, způsobilost tohoto cíle dosáhnout, jejich potřebnost a míru takového omezení, která má šetřit podstaty a smyslu těchto základních práv (čl. 4 odst. 4 Listiny) a nesmí měnit podstatné náležitosti demokratického právního státu (čl. 9 odst. 2 Ústavy). Jsou-li tvrzená omezení základních práv odůvodňována specifickým postavením Evropského parlamentu jako zastupitelského sboru občanů Evropské unie, je nutno nejprve připomenout projevy nadstátní povahy tohoto orgánu a poté podrobit zkoumání adekvátnost jejich promítnutí v zákoně o evropských volbách se zřetelem k referenčním kritériím ústavního pořádku. V. a) Evropský parlament 38. Evropský parlament je - vedle vnitrostátních parlamentů, jimž jsou demokraticky odpovědni představitelé členských států v Evropské radě a v Radě EU - jako reprezentant spektra veřejného mínění napříč Evropskou unií, vyjadřující zájmy unijních občanů, jedním z pilířů zastupitelské demokracie v Evropské unii (čl. 10 SEU). Ve vztahu k občanům jednotlivých členských států nekonkuruje vnitrostátním parlamentům, neboť působí pouze v oblastech rozhodování vymezených rozsahem pravomocí, jejichž samostatného výkonu se členské státy vzdaly a svěřily jej primárním právem Evropské unii (Syllová, J., Pítrová, L., Paldusová, H. a kolektiv. Lisabonská smlouva. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, str. 87). Přestože Evropský parlament nemá (až na výjimky) právo zákonodárné iniciativy ani výlučné postavení při přijímání unijní legislativy a ani se dosud nestal institucionálním těžištěm politického života Evropské unie, jeho úloha jako zdroje přímé demokratické legitimity unijních rozhodnutí má nenahraditelný význam. To se promítlo i do jistého posunu v pojetí jeho zastupitelské funkce: zatímco před přijetím Lisabonské smlouvy se skládal ze zástupců „lidu států sdružených ve Společenství“ (čl. 189 Smlouvy o založení Evropského společenství), po jejím přijetí se skládá ze zástupců „občanů Unie“ (čl. 14 odst. 2 SEU). Tím byla nejen zvýrazněna politická váha Evropského parlamentu po přijetí Lisabonské smlouvy, ale také posílen lidskoprávní rozměr evropského konstitucionalismu (srov. Tichý, L., Arnold, R., Zemánek, J., Král, R., Dumbrovský, T. Evropské právo. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, str. 124 a násl.). 39. K této podobě dospěl Evropský parlament postupnou evolucí, která od vzniku prvního z evropských společenství - Evropského společenství uhlí a oceli - postihovala souběžně jak jeho složení a strukturu, tak jeho pravomoci a konečně i způsob jeho ustavování. Předchůdcem současného Evropského parlamentu bylo Evropské parlamentní shromáždění, vzniklé v roce 1958 jako společný orgán Evropského hospodářského společenství, Evropského společenství atomové energie a Evropského společenství uhlí a oceli na základě Smlouvy o společných orgánech ze dne 25. 3. 1957. Název „Evropský parlament“ se ustálil v roce 1962. Jeho členové nebyli původně přímo voleni, ale delegováni národními parlamenty. Ačkoliv role tohoto tělesa nebyla rozhodovací, ale veskrze jen konzultační, potenciální výhodou takového personálního propojení byla úzká vazba mezi politickými agendami projednávanými na supranacionální úrovni a domácími parlamentními debatami v jednotlivých členských státech, zprostředkující informovanost o tvorbě předpisů komunitárního práva a požadavcích z toho plynoucích pro jeho implementaci a používání v členských státech. Význam takového propojení mezi oběma úrovněmi se v počáteční fázi integračního procesu osvědčil zejména při budování společného trhu, neboť usnadnil řešení obtížných vnitrostátních dopadů doprovázejících opatření evropských společenství. 40. Na summitu hlav států v Paříži v roce 1974 došlo k zásadnímu rozhodnutí prosadit zásadu přímé volby členů Evropského parlamentu s účinností od 1. 6. 1978. K historicky prvním přímým volbám pak došlo ve dnech 7.-10. 6. 1979. Do roku 1973 měl Evropský parlament 142 členů, v současnosti je celkový počet poslanců 751 (z toho je 21 voleno v České republice). Smlouva o Evropské unii totiž v čl. 14 odst. 2 stanoví, že počet členů Evropského parlamentu nesmí překročit 750, nepočítaje předsedu. 41. Přestože od prvních přímých voleb pravomoci Evropského parlamentu a jeho postavení uvnitř institucionálního systému Evropské unie značně vzrostly, zejména v důsledku emancipace Evropského parlamentu jako normotvůrce ve vztahu k Radě a při posilování demokratické legitimity a odpovědnosti unijní exekutivy, k směrodatnému nastolování „velkých témat“ evropských politik dochází nadále především v Evropské komisi, resp. v Evropské radě. První střety o tato témata se proto odehrávají mimo Evropský parlament, resp. na domácích parlamentních fórech, zatímco Evropský parlament zastihnou v pozdější fázi v odborně sice náročné, mediálně ale už méně přitažlivé podobě. Musí proto soustavně čelit problému, jak svými strukturovanými debatami (vysoký počet europoslanců, politických klubů, výborů atd.) zaujmout pozornost širší veřejnosti, jak s ní srozumitelně komunikovat a působit na formování evropského veřejného mínění, jak poskytovat unijním občanům příležitost projevovat své názory na činnost Evropské unie a vést dialog s občanskou společností, zkrátka jak důsledně naplnit své demokratické poslání při formování evropského veřejného prostoru. Propojení mezi politickými kluby v Evropském parlamentu a politickými stranami v jednotlivých členských státech je při faktické neexistenci politických stran na evropské úrovni, jak je má na zřeteli čl. 10 odst. 4 SEU, nedostatečné. Naproti tomu, standardní politické strany na národní úrovni jsou - díky svým etablovaným organizačním strukturám a přístupu k medializaci své činnosti - schopny ovlivňovat veřejné mínění daleko více. Výsledkem tohoto stavu je znatelně menší zájem veřejnosti o dění v Evropském parlamentu, klesající účast občanů v evropských volbách a jeho diskutabilní faktická legitimita. V. b) Napadená ustanovení a jejich souvislost s unijním právem 42. Ustanovení § 47 zákona o evropských volbách, kterým byla uzavírací klauzule pro volby do Evropského parlamentu v České republice zavedena, zní takto: „§ 47 Postup do skrutinia (1) Na základě výsledků hlasování převzatých z volebních okrsků u pověřených obecních úřadů podle § 45 zjistí Český statistický úřad celkový počet platných hlasů, které byly odevzdány pro všechny politické strany, politická hnutí a koalice. (2) Do skrutinia postupuje každá politická strana, politické hnutí a koalice, která získala alespoň 5 % z celkového počtu odevzdaných platných hlasů.“ Na ně pak navazuje následující ustanovení § 48 odst. 1, kde se uvádí: „Počet platných hlasů pro každou z politických stran, politických hnutí a koalic, které postoupily do skrutinia, se postupně dělí čísly 1, 2, 3 a dále vždy číslem o 1 vyšším.“ atd. 43. Ústavní soudÚstavní soud se musel dále zabývat otázkou, jak je uzavírací klauzule zakotvena v unijním právu a nakolik z toho plyne závazné zadání pro zákonodárce. 44. Současná právní úprava voleb do Evropského parlamentu se vyvinula z postupů upravujících obsazení míst v Evropském parlamentním shromáždění. Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství zakotvovala designaci zástupců z řad členů národních zákonodárných sborů a přenechávala podstatnou část mechanismu na národních legislativách. Od konce 70. let sílily snahy Evropských společenství volební procesy v jednotlivých členských státech co nejvíce sblížit stanovením společných zásad. Výsledkem bylo přijetí Aktu o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách v roce 1976, později doplněného směrnicí Rady 93/109/ES, která stanovila podrobnější opatření pro výkon práva občanů Evropské unie volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu, a rozhodnutím Rady 2002/772/ES, Euratom. Ačkoliv z hlediska formy jejich přijetí se jedná o předpisy sekundárního práva, zásady, které stanoví, bývají v obdobných případech vnitrostátních, tj. pro volby do národních parlamentů, upravovány zpravidla na úrovni norem ústavních (časové rozmezí pro konání voleb, principy volebního systému, uzavírací klauzule, možnost preferenčního hlasování, utváření volebních obvodů, neslučitelnost výkonu mandátu s jinými veřejnými funkcemi atd.). Neupravují ale takové otázky, jako je velikost volebních obvodů, možnost preferenčního hlasování nebo metoda přidělování mandátů na základě počtu získaných hlasů. Proto má Akt Rady spíše povahu závazného harmonizačního unijně-ústavního (v materiálním smyslu) předpisu, jakým je i navazující jednotný statut poslanců Evropského parlamentu (rozhodnutí Evropského parlamentu 2005/684/ES, Euratom). Takovou povahu mají ostatně mít i ustanovení o jednotném postupu nebo společných zásadách pro evropské volby, předpokládaná v čl. 223 odst. 1 SFEU, patrně ve formě obecně závazného nařízení Rady EU, vydaného na návrh Evropského parlamentu, podmínkou jejichž vstupu v platnost je jednomyslnost v Radě, souhlas Evropského parlamentu daný většinou hlasů všech jeho členů a schválení členskými státy v souladu s jejich ústavními předpisy. To jsou předpoklady i pro změny primárního práva Evropské unie, prováděné cestou tzv. evolutivních klauzulí (viz čl. 48 odst. 6 SEU nebo čl. 311 SFEU). 45. V případě Aktu se tedy nejedná o unijní soft law doporučující povahy bez přímé závaznosti a vynutitelnosti pro členské státy ani o pouhý mezinárodněprávní závazek, jehož výklad a provádění by unikaly výlučné kontrolní pravomoci Evropské komise a Soudního dvora. Porušením tohoto závazku se členský stát vystavuje postihu na základě čl. 258-260 SFEU, pokud by jeho nedodržení znamenalo i závažné porušení hodnot demokracie, právního státu, lidských práv atd., na nichž je Evropská unie založena (čl. 2 SEU), mohlo by dojít - a to i z podnětu Evropského parlamentu samotného - k použití mechanismu nápravy podle čl. 7 SEU, vedoucího až k případným sankčním opatřením (pozastavení některých členských práv). Pro závazky vyplývající z Aktu platí také obecná rezignace členských států na jiné způsoby řešení sporů o výklad nebo provádění unijního práva, než jaké stanoví samy Smlouvy (čl. 344 SFEU), jakož i dynamicky se vyvíjející judikatorní koncepce odpovědnosti členských států za škodu způsobenou porušením unijního práva vycházející z čl. 340 SFEU. Neuplatní se ani reziduální použití obecných pravidel mezinárodního práva veřejného. Při vnitrostátní implementaci Aktu podléhají členské státy principu loajální spolupráce, jímž jsou - obecně podle čl. 4 odst. 3 SEU, speciálně podle čl. 291 odst. 1 SFEU - vedeny k takovému naplnění prostoru pro legislativní uvážení poskytovaného Aktem, které zajistí plný účinek unijních pravidel pro konání evropských voleb. 46. Podle čl. 1 Aktu „1. V každém členském státě jsou členové Evropského parlamentu voleni podle zásad poměrného zastoupení na základě kandidátních listin nebo jednotlivých převoditelných hlasů. 2. Členské státy mohou umožnit hlasování na základě kandidátní listiny s přednostními hlasy postupem, který stanoví. 3. Volby probíhají všeobecným a přímým hlasováním a musí být svobodné a tajné.“ Podle čl. 3 pak platí, že „Členské státy mohou stanovit minimální práh pro přidělení mandátů. Tento práh však nesmí být na vnitrostátní úrovni stanoven tak, aby přesahoval 5 % odevzdaných hlasů.“ Rozhodnutí 2002/772/ES, Euratom pak ponechává členským státům volnost při případném uplatnění preferenčních hlasů a stanovení volebních obvodů, v nichž ale musí být voličům k dispozici vždy tolik mandátů, aby byla zachována zásada poměrnosti jejich rozdělení. 47. Jelikož přijímání vnitrostátních implementačních předpisů k Aktu, včetně vyplnění jím poskytnutého prostoru pro legislativní uvážení národního zákonodárce, je „uplatňováním“ unijního práva ve smyslu čl. 51 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie (dále též jen „LZPEU“), mohou se na přezkumu ústavnosti těchto předpisů v členských státech spolu s referenčními kritérii ústavního pořádku v zásadě podílet - podle své povahy - také ustanovení LZPEU, ať už „prostupováním“ do ústavního pořádku nebo přímou aplikací v případě vyšší úrovně jimi poskytované ochrany (čl. 53 LZPEU). To se týká práva unijních občanů volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu (čl. 39 LZPEU). Naproti tomu zásad, formulovaných ovšem někdy jako „právo“ jednotlivce, které jsou primárně určeny legislativním a exekutivním orgánům Evropské unie a členských států, se lze dovolávat před unijními, resp. vnitrostátními soudy pouze pro účely výkladu a kontroly legality aktů přijatých těmito orgány (čl. 52 odst. 5 LZPEU). To platí o požadavku, podle něhož mají politické strany na úrovni Evropské unie přispívat k vyjadřování vůle unijních občanů (čl. 12 odst. 2 LZPEU, čl. 10 odst. 4 SEU), stejně jako o právu každého občana podílet se na demokratickém životě Evropské unie (čl. 10 odst. 3 SEU). Ustanovení o rovnosti před zákonem (čl. 20 LZPEU) podporuje rovné zacházení v přístupu k právům, která stanoví právo Evropské unie, resp. k jejich provedení pak členské státy, a patří k obecným právním zásadám: „Na jejich základě však nelze podávat přímé žaloby požadující činnost orgánů Unie nebo orgánů členských států, což odpovídá jak judikatuře Soudního dvora ..., tak přístupu ústavních systémů členských států k ,zásadám‘ ...“ [viz vysvětlení k Listině základních práv Evropské unie (2007/C 303/02), k čl. 52 odst. 5]. Omezení výkonu základních práv zaručených LZPEU je přípustné za podmínek podrobněji vymezených, než je tomu v čl. 4 Listiny: musí být stanoveno zákonem, respektovat podstatu těchto práv a „[P]ři dodržení zásady proporcionality smí být taková omezení zavedena pouze tehdy, pokud jsou nezbytná a pokud skutečně odpovídají cílům obecného zájmu, které uznává Unie, nebo potřebě ochrany práv a svobod druhého“ (čl. 52 odst. 1 LZPEU). 48. Právo Evropské unie po členských státech uzavírací klauzuli nevyžaduje, pokud ale k jejímu zavedení členský stát na celostátní úrovni, popř. v rámci volebních obvodů (jsou-li vytvořeny), přikročí, nesmí přesahovat 5 % odevzdaných hlasů. Intenzivnější zásah do volebního práva by v kontextu dalších parametrů volebního systému už nemusel být v souladu se zásadou poměrného zastoupení, svobodné soutěže politických stran a rovného přístupu občanů k voleným funkcím. Vnitrostátní úprava uzavírací klauzule pro evropské volby tak není plně autonomním zákonodárným opatřením členského státu, neboť jejím prvotním právním základem a zároveň limitem je právo Evropské unie, které stanoví nejen normativní rámec pro konkrétní pravidla evropských voleb na vnitrostátní úrovni, ale také autorizuje členské státy k jejich přijetí (čl. 8 Aktu). Ústavní soudÚstavní soud je toho názoru, že smysl a účel unijní úpravy spočívá ve zmocnění národního zákonodárce k nastavení takových podmínek pro volby do Evropského parlamentu, které budou se zřetelem k místním poměrům reflektovat požadavek poměrného zastoupení, formulovaný unijní úpravou nezávisle na podmínkách stanovených pro volby do vnitrostátních zastupitelských sborů. Ústavní soudÚstavní soud vnímá toto omezení autonomie národního zákonodárce jako nutný krok na cestě k jednotnému postupu nebo přijetí společných zásad pro evropské volby předpokládanému v čl. 223 SFEU, který má vést k posílení demokratické legitimity normotvorného procesu v Evropské unii. 49. Ústavní soudÚstavní soud se zabýval rovněž otázkou, zda by zrušení uzavírací klauzule v zákoně o evropských volbách při jejím zachování pro volby do vnitrostátních zastupitelských sborů nedošlo k porušení zásady rovnocennosti coby principu průřezově aplikovatelného na celý institucionální rámec, zajišťující vnitrostátní uplatňování unijního práva (blíže k tomu viz např. Bobek, M., Bříza, P., Komárek, J. Vnitrostátní aplikace práva Evropské unie. Praha: C. H. Beck, 2011, zejména str. 229 a násl.). Podle tohoto principu právo členského státu nesmí stanovit pro uplatňování norem unijního práva diskriminační lhůty, procesy či podmínky ve srovnání se lhůtami, procesy a podmínkami pro realizaci norem vnitrostátních. K tomu Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že uzavírací klauzule je institut, který sehrává u jednotlivých voleb různý význam. Vždy však tento zásah do rovnosti volebního práva musí být dostatečně obhájen konkrétním veřejným zájmem či hodnotou, jež jsou způsobilé vzniklou disproporci přesvědčivě odůvodnit. Ústavní soudÚstavní soud ale postrádá plnou srovnatelnost obou situací, neboť - na rozdíl od voleb do Evropského parlamentu - unijní právo vůbec nezaručuje občanům jiných členských států, kteří jsou v České republice rezidenty, přístup k volbám do Parlamentu České republiky, přestože ten se na uplatňování (legislativní implementaci) unijního práva podílí ve významné míře. Případné zrušení uzavírací klauzule v zákoně o evropských volbách by proto z povahy věci z tohoto hlediska neznamenalo porušení zásady rovného zacházení. 50. Z komparativního pohledu lze konstatovat, že z dnešních 28 států Evropské unie existuje uzavírací klauzule ve 14 zemích (Česká republika, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko a Švédsko). V některých z nich je tato klauzule nastavena pod úrovní 5 %: v Itálii, Rakousku a Švédsku na úrovni 4 %, v Řecku 3 %, na Kypru 1,8 % (http://www.europarl.europa.eu/resources/library/media/20140331RES41123/20140331RES41123.pdf). Spolkový ústavní soudústavní soud v Německu, na které připadá nejvyšší počet mandátů (96), uzavírací klauzuli, původně 5 %, později 3 %, zcela zrušil (BVerfG 2 BvC 4/10 a další; BvE 2/13 a další). Lze přitom souhlasit s navrhovatelem, že u menších členských států, kde se zákonná uzavírací klauzule svou výší víceméně blíží tzv. přirozenému prahu, se její praktický význam redukuje na psychologický účinek pro voliče. Na druhé straně, v jiných státech došlo zavedením více menších volebních obvodů ke zvýšení přirozeného prahu, což lze pokládat za důkaz, že i přes nízkou úroveň uzavírací klauzule považují tyto státy vnitrostátní integrační stimuly i nadále za podstatné. Více volebních obvodů má Belgie (3), Francie (8), Irsko (4), Itálie (5), Polsko (13) a Velká Británie (12) (blíže např. Cibulka, L. a kolektiv. Optimálny model volebného systému do Európskeho parlamentu. Bratislava: Univerzita Komenského, 2010; Šaradín, P. a kolektiv. Volby do Evropského parlamentu v České republice. Periplum, 2004). Na členské státy, v nichž je uzavírací klauzule uplatňována, a které tedy přikládají význam integrační funkci umělého zásahu do rovnosti volebního práva, připadá 380 (z celkového počtu 751) mandátů v Evropském parlamentu. Snižování tohoto podílu by mělo zřetelné dezintegrační dopady na utváření vůle tohoto zastupitelského tělesa. 51. Ústavní přezkum napadené uzavírací klauzule v zákoně o evropských volbách je proto třeba soustředit na otázku, zda zákonodárce využil prostor, který mu Akt k jejímu zavedení poskytl, ústavně konformním způsobem, šetrným k zásadě poměrného zastoupení a s ohledem na tím dotčená základní práva zaručená Listinou popř. LZPEU. V. c) Rovnost volebního práva, svobodná soutěž politických stran a rovný přístup k voleným funkcím 52. Klíčová námitka, která je proti napadeným zákonným ustanovením navrhovatelem vznášena, se týká přípustného omezení rovnosti volebního práva zaručené v čl. 21 odst. 3 Listiny, svobodné soutěže politických stran podle čl. 5 Ústavy a čl. 22 Listiny a rovného přístupu k voleným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny. 53. K tomu Ústavní soudÚstavní soud předně uvádí, že ústavní pořádek České republiky výslovně nestanoví podobu volebního systému pro volby do Evropského parlamentu. Oproti volbám do Poslanecké sněmovny a Senátu, kde Ústava vymezuje (čl. 18) spolu se základními zásadami volebního práva i podle jakého volebního systému se má volit, v otázce voleb do Evropského parlamentu ústavodárce respektuje, že určení jejich parametrů je primárně věcí unijního práva, v rovině implementační pak „běžného“ zákonodárce. Toto konstatování ale neznamená, že by žádné z ústavních pravidel pro volby do vnitrostátních zastupitelských sborů nemohlo být - vedle základních práv v Listině - použitelné jako referenční kritérium pro ústavní přezkum zákona o evropských volbách, implementujícího pravidla Aktu. 54. To platí jak o pravidlech pro volby do Parlamentu České republiky, tak pro volby do zastupitelstev územních samosprávných celků podle čl. 102 odst. 1 Ústavy. V případě voleb do Poslanecké sněmovny spojení se systémem („podle zásad“) poměrného zastoupení, který v čisté podobě znamená rozdělení mandátů mezi politické strany podle poměru získaných hlasů, vede k modifikaci zásady rovnosti (ve smyslu stejné váhy jednotlivých hlasů ve výsledku hlasování) v důsledku korektury plné proporcionality, jejíž nedostatečná integrační funkce by jinak znamenala politickou roztříštěnost komory a obtížné vytváření málo stabilních vlád. Jak Ústavní soudÚstavní soud opakovaně judikoval, „princip rovnosti nemá absolutní (abstraktní) charakter, jedná se toliko o rovnost relativní. Nelze ji proto ani chápat mechanicky, dokonce lze mít za to, že se jedná o zvláštní případ rovnosti. V určitých případech je dokonce přípustné i určité omezení rovnosti volebního práva (nález sp. zn. Pl. ÚS 25/96 viz výše). Tato specifická rovnost se projevuje konkrétně zejména v takových otázkách, jako jsou např. uzavírací klauzule, podmínky podávání kandidátních listin, volební kampaň, volební geometrie a volební aritmetika“ [bod 60 nálezu ze dne 29. 3. 2011 sp. zn. Pl. ÚS 52/10 (N 56/60 SbNU 693)]. Jak Ústavní soudÚstavní soud dále připomenul, „zásadu rovného volebního práva je nutno chápat tak, že každý volič má stejný počet hlasů jako jakýkoliv jiný, nikoliv však, že každý odevzdaný hlas má - ve vztahu ke konečnému volebnímu výsledku (počtu získaných mandátů) - stejnou váhu.“ (bod 61 tamtéž). 55. Taková korektura volební diferenciace, zejména pomocí zákonné uzavírací klauzule, však nesmí vyprázdnit podstatu a smysl rovnosti volebního práva ani omezit demokratickou podstatu voleb [nálezy sp. zn. Pl. ÚS 25/96 ze dne 2. 4. 1997 (N 37/7 SbNU 251; 88/1997 Sb.) a sp. zn. Pl. ÚS 42/2000 ze dne 24. 1. 2001 (N 16/21 SbNU 113; 64/2001 Sb.); Syllová, J. In Sládeček, V., Mikule, V., Syllová, J. Ústava České republiky. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, str. 158]. Zákonná úprava volebního práva musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti (čl. 22 Listiny), která ústí v požadavek rovného přístupu k posouzení nároku kandidujících stran na volební úspěch odpovídající odevzdaným hlasům. Zákonodárce má ale při plnění tohoto úkolu určitý manévrovací prostor k oslabení principu formální volební rovnosti ve prospěch legitimních důvodů, jako je vytváření akceschopného a funkčního zastupitelského orgánu a mechanismů integrace tvorby politické vůle, které akceptuje i Nejvyšší správní soud či německý Spolkový ústavní soudústavní soud (Šimíček, V. In Wagnerová, E., Šimíček, V., Langášek, T., Pospíšil, I. a kolektiv. Listina základních práv a svobod. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2012, str. 505). Obdobné závěry lze učinit i ve vztahu k pasivnímu volebnímu právu v jeho vazbě na právo na rovný přístup k voleným funkcím. 56. Ústavní soudÚstavní soud je přesvědčen, že „demokratický a lidskoprávní mantinel“ omezuje zákonodárce obdobně i při nastavení parametrů volebního práva pro volby do Evropského parlamentu, jelikož i tady se jedná o výkon subjektivního ústavního práva, byť rozsah jeho omezení nemusí být v obou srovnávaných případech - se zřetelem k odlišnostem zastupitelských sborů na úrovni vnitrostátní a nadstátní - nutně stejný. Právo Evropské unie princip rovnosti pro volby do Evropského parlamentu neupravuje, neboť zastoupení občanů - viděno napříč celou Evropskou unií - je zajištěno poměrným sestupným způsobem, stanovícím pro jednotlivé členské státy na základě rozhodnutí Evropské rady podle čl. 14 odst. 2 SEU počty mandátů v nepoměru k počtu jejich obyvatel. Tato tzv. degresivní proporcionalita zastoupení se nutně nemusí, ale přesto může nepřímo projevit ve vnitrostátní úpravě evropských voleb tím, že v nejlidnatějších členských státech, jako je Německo, kde je nominální počet hlasů připadajících na jednoho voliče v celoevropském srovnání nejnižší, je pochopitelná snaha dále nedeformovat i jejich váhu zaváděním, popř. udržováním umělých omezení typu uzavírací klauzule. Tento problém se ale netýká České republiky jako státu střední velikosti, hlas jehož voličů ve volbách do Evropského parlamentu oproti lidnatějším státům zásadně deformován není. 57. Listina základních práv Evropské unie zajišťuje každému unijnímu občanovi právo volit členy Evropského parlamentu „v přímých a všeobecných volbách svobodným a tajným hlasováním“ za stejných podmínek jako státní příslušníci členského státu, v němž má bydliště (čl. 39 LZPEU), nezaručuje mu ale rovný podíl na volebním výsledku podle volebního zákonodárství, přijatého k provedení Aktu v jednotlivých členských státech. Nediskriminační přístup k evropským volbám tedy jen zreálňuje základní právo unijních občanů volně pobývat na území jiného členského státu než je stát jeho původu (čl. 45 odst. 1 LZPEU). Referenčním kritériem ústavního přezkumu vnitrostátních zákonů o evropských volbách z hlediska rovnosti podílu na volebním výsledku jsou jen měřítka ústavního pořádku a požadavek poměrnosti volebního systému stanovený Aktem. 58. Z hlediska ústavního pořádku i evropské ústavnosti se ostatně jedná o dvojjediný proces výkonu veřejné moci, jejímž zdrojem je v obou případech lid a prostředníky orgány moci zákonodárné (čl. 2 odst. 1 Ústavy) - Parlament České republiky, resp. Evropský parlament, zmocněný na základě přenesení některých pravomocí mezinárodní smlouvou podle čl. 10a Ústavy. Z hlediska ochrany ústavnosti podle čl. 83 Ústavy platí v obou případech rovnocenná referenční kritéria, přestože jimi tolerovaná míra přípustného omezení ústavních práv může být, s ohledem na specifické poměry toho kterého zastupitelského orgánu, jak je uvedeno shora, pro každý případ odlišná. Z bodu 68 shora citovaného nálezu sp. zn. Pl. ÚS 52/10 se podává, že zvýšení hranice omezovací klauzule jen nesmí ohrozit demokratickou substanci voleb. K přirozenému prahu ve volbách do Poslanecké sněmovny, kde je poměrný volební systém Ústavou předepsán, se Ústavní soudÚstavní soud vyjádřil v nálezech sp. zn. Pl. ÚS 25/96 a sp. zn. Pl. ÚS 42/2000. V obou uvedl, že teprve překročení desetiprocentní klauzule lze již považovat za takový zásah do proporcionálního systému, který ohrožuje jeho demokratickou substanci. Lze proto souhlasit s disentujícími soudci navrhovatele, že není zřejmé, jaký by měl být důvod pro nastavení přísnějšího měřítka pro volby do Evropského parlamentu, navíc za situace, kdy Ústava, shodně jako u krajských nebo obecních voleb, poměrný systém nepředepisuje, a naopak evropské právo uzavírací klauzuli výslovně připouští. 59. V případě zásady rovnosti je třeba uvést, že bezprostředně navazuje na zásadu všeobecnosti, neboť jestliže všeobecnost volebního práva vymezuje, kdo se voleb účastní, rovnost rozhoduje o míře a významu této účasti. Konkrétně tento princip znamená, že 1. každý volič má stejný počet hlasů (one man - one vote; equal voting rights) a 2. hlas voliče má mít stejnou váhu (one man - one value; equal voting power), nezávisle např. na jeho vzdělání, majetku, národnosti, stavu, pohlaví apod. Podobně Ústavní soudÚstavní soud v minulosti uvedl (viz nález sp. zn. Pl. ÚS 25/96): „Princip rovnosti volebního práva lze posuzovat ze dvou základních hledisek. První hledisko spočívá ve srovnání početní váhy jednotlivých hlasů. Posuzuje se váha jednotlivých hlasů při sčítání a ve výsledku hlasování. Rovnost volebního práva vyžaduje, aby při sčítání všechny hlasy platily stejně, tj. měly stejnou početní váhu (kvantitativní rovnost) a stejnou závažnost, a aby sčítání umožnilo přesnou početní diferenciaci voličského sboru, tj. přesnou početní ,identifikaci‘ podpory voličů jednotlivým kandidátním listinám. Druhý aspekt rovnosti volebního práva zachycuje rovnost hlasů z hlediska demokratického principu, tj. z hlediska nároku hlasů odevzdaných pro různé kandidátní listiny, na takovou míru volebního úspěchu, která je přiměřená početním hodnotám, jichž tyto listiny ve volbách dosáhly. Jde tudíž o nárok na takové hodnocení výsledku hlasování, které je založeno na rovném přístupu k posouzení nároku kandidujících stran na úspěch, a tím nároku na proporcionální, tj. poměru odevzdaných hlasů odpovídající, počet mandátů.“ 60. Ústavní soudÚstavní soud připomíná, že citované požadavky na rovnost volebního práva v jeho strukturované podobě plynou rovněž z Kodexu správné praxe ve volebních záležitostech [Code of Good Practice in Electoral Matters, European Commission for Democracy through Law (Venice Commission), CDL-AD (2002)23, dále jen „Kodex“]. V jeho bodu 2 je zakotveno jak zmiňované equal voting rights, tak také equal voting power. U druhého požadavku je vyžadováno rovnoměrné rozdělení mandátů mezi volební obvody, přičemž kritériem tohoto rozdělení může být počet obyvatel, občanů, registrovaných voličů anebo odevzdaných hlasů. Určitá míra nerovnosti je akceptována, a to např. z důvodů historických, geografických nebo administrativních. Přípustná odchylka od průměru by však neměla překročit 10 % a nesmí být vyšší než 15 % (s výjimkou zvláštních okolností - např. ochrana menšiny koncentrované na určitém území anebo řídce osídlený administrativní celek). Citovaný Kodex zakotvuje ještě další aspekt rovnosti, a to rovnost příležitostí (equality of opportunity). Tou je myšlena garance kandidujících stran a kandidátů ve smyslu neutrality státní moci, a to zejména ve volební kampani, v přístupu k médiím a veřejného financování stran a kampaně. 61. Ponecháme-li stranou shora zmíněnou unijní deformaci volebního práva unijních občanů, není sporu o tom, že první z obou zmíněných aspektů rovnosti - nominálně stejný hlas - nebyl napadenými ustanoveními zpochybněn, neboť i pro volby do Evropského parlamentu platí, že každý volič disponuje toliko jedním hlasem (viz § 37 odst. 1 zákona o evropských volbách). U druhého požadavku - stejné reálné váhy všech odevzdaných hlasů je však situace složitější. 62. K tomu nicméně považuje Ústavní soudÚstavní soud za důležité uvést, že striktní trvání na zachování vždy zcela stejné váhy všech odevzdávaných hlasů není možné. Pokud by volební zákonodárce chtěl mít tuto ambici, pak by bylo např. prakticky nemožné volit podle zásad většinového systému, neboť tento je pojmově (a ve svojí nejčistší podobě) založen na myšlence „vítěz bere vše“, tzn. hlasy odevzdané pro ostatní kandidáty nutně propadají, a nemají tak stejnou reálnou váhu jako hlasy odevzdané pro vítěze. Také proto např. německá odborná literatura a judikatura rozlišuje mezi rovností početní hodnoty každého hlasu (Zählwert), na které je nutno trvat v každém volebním systému, a mezi rovnou šancí každého hlasu na úspěch (Erfolgswert), která je typická jen pro systém poměrného zastoupení (Schreiber, W. Handbuch des Wahlrechts zum Deutschen Bundestag - Kommentar zum Bundeswahlgesetz. 7. vydání. Carl Heymanns Verlag, 2002, s. 106). 63. Ústavní soudÚstavní soud považuje za nesporná tvrzení navrhovatele, který poukazuje na nerovnosti vzniklé při přidělování mandátů. Z oficiálního webu Českého statistického úřadu (http://www.volby.cz/pls/ep2014/ep141?xjazyk=CZ) plyne následující seznam stran a hnutí, které postoupily do skrutinia: Strana| Platné hlasy ---|--- číslo| název| abs.| v % 16| ANO 2011| 244 501| 16,13 7| TOP 09 a Starostové| 241 747| 15,95 14| Česká strana sociálně demokratická| 214 800| 14,17 10| Komunistická strana Čech a Moravy| 166 478| 10,98 5| Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová| 150 792| 9,95 20| Občanská demokratická strana| 116 389| 7,67 24| Strana svobodných občanů| 79 540| 5,24 64. Z hlediska pořadí podílů hlasů, na jejichž základě byly mandáty přiděleny jednotlivým stranám a hnutím podle metody použité v § 48 odst. 1 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 58/2014 Sb., by při neexistenci uzavírací klauzule počet hlasů, které podle Sdělení Státní volební komise č. 92/2014 Sb., o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do Evropského parlamentu konaných na území České republiky ve dnech 23. a 24. května 2014, obdržela Česká pirátská strana (72 514), postačoval k zisku v pořadí 15. mandátu a Strana zelených (57 240) by dosáhla na 19. mandát. Tyto strany tak ve volbách obdržely o 914 (Česká pirátská strana), resp. o 1 748 (Strana zelených) hlasů více, než byl počet hlasů úspěšných stran přepočtených na tyto mandáty (ČSSD - 71 600; KDU-ČSL - 55 492). Z tohoto pohledu došlo v důsledku působení uzavírací klauzule k určité disproporci ve váze získaných hlasů, která v jednom případě přesáhla odchylku 15 % indikovanou jako ještě přijatelnou Kodexem. 65. Rovnost volebního práva, princip svobodné soutěže politických stran a právo na přístup k voleným funkcím za rovných podmínek mají své imanentní hranice tam, kde by jejich neomezené uplatnění mařilo účinnou účast občanů na demokratickém životě společnosti (státu, Evropské unie) a výrazně omezovalo možnost, nebo dokonce znemožňovalo spojovat rozdílné partikulární zájmy v praktickou politikou proveditelná řešení problémů, které jsou nositelům těchto zájmů společné. Námitka navrhovatele proti důvodnosti uzavírací klauzule v zákoně o evropských volbách se proto koncentruje do otázky, zda takové omezení bez náhrady likviduje skutečné příležitosti občanů podílet se prostřednictvím Evropského parlamentu na společném výkonu veřejné moci svěřeném na supranacionální úroveň, zda má neutrální efekt, nebo dokonce reálné využití těchto příležitostí posiluje. V. d) Důvody ospravedlňující zásah zákonodárce do rovnosti volebního práva, svobodné soutěže politických stran a rovného přístupu k voleným funkcím 66. Ústavní soudÚstavní soud se dále zabýval otázkou, zda existují legitimní důvody, které by opodstatňovaly zásah do volebního práva pro volby do Evropského parlamentu prostřednictvím umělé uzavírací klauzule. Relevantní judikatura Ústavního souduÚstavního soudu i doktrína akceptují přiměřenou odchylku od principu absolutní rovnosti volebního práva, pakliže jsou pro to dány dostatečně závažné důvody veřejného zájmu. V tomto směru Ústavní soudÚstavní soud poukazuje zejména na nález sp. zn. Pl. ÚS 25/96, vedený zásadou minimalizace zásahů soudní moci do sféry moci zákonodárné. 67. Takovým dostatečně závažným důvodem je potřeba vytváření funkčního Evropského parlamentu, schopného generovat zřetelnou většinovou vůli jako výraz demokratického principu. Při řešení kolize mezi ústavními principy (zde: ochrana základních práv v. princip demokracie) je třeba vycházet z pravidla tzv. praktické konkordance, které vyplývá z požadavku jednoty Ústavy a eliminuje jednostranné upřednostnění jednoho z principů na úkor druhého (tedy k výsledku „zero-sum“), zachovává však maximum na každé ze stran této kolize s výsledkem „win-win“ [Dörr, O., Grote, R., Marauhn, T. (Hrsg.). EMRK/GG. Konkordanzkommentar zum europäischen und deutschen Grundrechtsschutz. 2. vydání. Mohr Siebeck, 2014, s. 1710]. 68. Proto také Ústavní soudÚstavní soud akceptoval (sp. zn. Pl. ÚS 42/2000) jisté omezení diferenciace při rozdělování mandátů podle zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o volbách do Parlamentu České republiky“), neboť „cílem voleb není toliko vyjádření politické vůle jednotlivých voličů a pořízení jen diferencovaného zrcadlového obrazu názorových proudů a politických postojů voličů. Protože je lid též vykonavatelem státní moci ... a protože výkon státní moci předpokládá schopnost přijímat rozhodnutí, musí mít volby a volební systém na zřeteli i schopnost taková rozhodnutí na základě vůle většiny přijímat. Konsekventním proporcionálním obrazem výsledků hlasování ve skladbě sněmovny mohla by vzniknout politická reprezentace rozštěpená do většího počtu malých skupin s rozmanitými zájmy, což by tvorbu většiny značně ztížilo nebo úplně znemožnilo. V té fázi volebního procesu, v níž dochází k rozdělování mandátů, se tedy střetá s principem diferenciace princip integrace, neboť z voleb má vzejít taková sněmovna, která svým složením umožňuje vznik politické většiny schopné jak vytvořit vládu, tak i vykonávat zákonodárnou činnost, jež jí dle Ústavy přísluší. Proto je z hlediska principu reprezentativní demokracie přípustné zabudovat do volebního mechanismu samého určité integrační stimuly tam, kde pro to existují závažné důvody, zejména pak za předpokladu, že neomezenou proporcionální soustavou dojde k roztříštění hlasů mezi velký počet politických stran, k bezbřehému ,přemnožení‘ politických stran, a tím k ohrožení funkčnosti a akceschopnosti, jakož i kontinuity parlamentního systému. V tomto faktu tkví přípustnost existence omezovací klauzule, podmiňované však v každém případě pouze závažnými důvody a ve fázi stoupající hranice odůvodnitelné jen zvláště intenzivní závažností. Zvyšování hranice omezovací klauzule nemůže být neomezené, takže např. 10% klauzuli lze již považovat za takový zásah do proporcionálního systému, který ohrožuje jeho demokratickou substanci.“ 69. Podobně v případě uzavírací klauzule ve volbách do zastupitelstev obcíobcí Ústavní soudÚstavní soud uvedl [usnesení sp. zn. IV. ÚS 54/03 (viz výše)], že „i ve vztahu k volbě zastupitelstva obceobce se uplatní teze, dle níž, pokud jde o rovnost v nároku na to, být přiměřeným (proporcionálním) způsobem vzat na zřetel při přidělování mandátů, je jisté omezení diferenciace při rozdělování mandátů nevyhnutelné, a proto přípustné. Smyslem hlasování je bezesporu diferenciace voličského sboru. Cílem voleb však není pouze vyjádření politické vůle jednotlivých voličů a pořízení jen diferencovaného zrcadlového obrazu názorových proudů a politických postojů voličů. I v případě zastupitelstev obcíobcí platí, že konsekventním proporcionálním obrazem výsledků hlasování ve skladbě zastupitelstva by mohla vzniknout politická reprezentace rozštěpená do většího počtu malých skupin s rozmanitými zájmy, což by tvorbu většiny značně ztížilo nebo úplně znemožnilo. Na druhé straně je třeba vždy pochopitelně i zde poměřovat, zda omezení rovnosti volebního práva v podobě omezovací klauzule a její modifikace je minimálním opatřením nezbytným pro zajištění takové míry integrace politické reprezentace, jež je nutná k tomu, aby složení zastupitelského sboru umožnilo formaci většiny nebo většin, potřebných pro přijetí rozhodnutí. Na tuto otázku lze dát v daném případě kladnou odpověď.“ 70. Na pozadí této své judikatury Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že postupem času, zejména po přijetí Lisabonské smlouvy, došlo k posílení Evropského parlamentu především při výkonu jemu svěřené zákonodárné pravomoci. V rámci tzv. řádného legislativního postupu podle čl. 294 SFEU, který se stal pravidlem normotvorby v naprosté většině oblastí unijních politik, spolurozhoduje ex aequo s Radou o přijetí právních předpisů Evropské unie. Ještě silnější postavení má při přijímání ročního rozpočtu Evropské unie podle čl. 314 odst. 4 SFEU. Oslabena však může být jeho pozice v případě neschopnosti zaujmout stanovisko ve stanovené lhůtě. Souhlas Evropského parlamentu je nutný také při uzavírání mezinárodních smluv v oblastech unijních politik, kde je pro přijímání rozhodnutí používán řádný legislativní postup (čl. 218 odst. 6 SFEU). Disponuje i pravomocemi „ústavodárné“ povahy: může předkládat návrhy na změnu Smluv a účastnit se konventu (bude-li svolán) k projednání takových návrhů (čl. 48 odst. 2 a 3 SEU). Souhlasu Evropského parlamentu je třeba i k použití tzv. přechodových klauzulí na základě rozhodnutí Evropské rady v rámci zjednodušeného postupu pro přijímání změn Smluv (čl. 48 odst. 7 SEU) atd. Absence výlučné pravomoci k předkládání legislativních iniciativ je specifickým projevem tzv. komunitární metody tvorby unijního práva, kde hlavní odpovědnost za nastolování legislativní agendy má Evropská komise. K ní se ale se svými legislativními podněty může Evropský parlament obracet, přičemž Evropská komise musí na jeho podnět reagovat (čl. 225 SFEU), protože jinak by se dopustila kvalifikované nečinnosti, postižitelné žalobou k Soudnímu dvoru Evropské unie podle čl. 265 SFEU. Mechanické srovnávání funkcí Evropského parlamentu s postavením vnitrostátních parlamentů, nedoceňující specifika reprezentace zájmů členských států (Rada), unijních občanů (Evropský parlament) a Evropské unie jako celku (Evropská komise), není namístě. Namístě je naopak požadavek na schopnost Evropského parlamentu dosahovat konsensuálních řešení, naplňujících očekávání i českých voličů, kteří svěřili výkon části své svrchované moci (čl. 2 odst. 1 Ústavy) právě tomuto orgánu. 71. Podobné platí, i pokud se jedná o funkci kreační. Na návrh Evropské rady, přijatý s přihlédnutím k výsledku voleb do Evropského parlamentu, tento orgán volí předsedu Evropské komise a poté schvaluje její složení. Evropská komise je jako sbor odpovědná Evropskému parlamentu, který jí může vyslovit nedůvěru, a tím ji přimět k rezignaci (čl. 17 odst. 7 SEU). V předvolební kampani do Evropského parlamentu v roce 2014 byli navíc poprvé navrženi zúčastněnými politickými uskupeními, utvořenými neformálně napříč členskými státy, kandidáti na funkci předsedy Evropské komise. Zvolení kandidáta vítězného uskupení předsedou Evropské komise bylo pak skutečnou politickou volbou na půdě Evropského parlamentu, která dodala Evropské komisi silný demokratický mandát. Jeho průběžné potvrzování pak vyžaduje trvalou podporu stabilní většiny poslanců Evropského parlamentu, jelikož k vyslovení nedůvěry Evropské komisi na základě návrhu přijatého dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů postačí většina všech jeho členů. Vezmeme-li v úvahu, že stávající Evropská komise byla zvolena 56,3 % hlasů pocházejících ze tří největších politických frakcí, což je téměř o 9 % hlasů méně, než získala Evropská komise minulá, je patrné, že fragmentace politického spektra zastoupeného v Evropském parlamentu v důsledku příchodu nových, programově často úzce zaměřených, početně marginálních, a svým vlivem proto slabých politických subjektů se může stát vážnou hrozbou pro stabilitu unijní exekutivy. Poslanci těchto uskupení mohou v souhrnu představovat sílu dostatečnou k destabilizaci unijní exekutivy, avšak nikoliv dost silnou k vytvoření vlastní „evropské vlády“. Tento destruktivní potenciál Evropského parlamentu pak může vést k patovým situacím, dobře známým z parlamentní praxe řady členských států, pro Evropskou unii - vzhledem k její nesrovnatelně větší politické odpovědnosti za svěřenou agendu - však stimulům značně rizikovým. Posílení kreační funkce Evropského parlamentu ve vztahu k unijní exekutivě proto vyžaduje více než dříve jeho schopnost vytvářet spolehlivé většiny, které zaručí naplnění aspirací voličů vyjádřených volbou jako aktem jejich sebeurčení coby nositelů svrchované moci podle čl. 2 odst. 1 Ústavy. 72. Zkušenost z posledních evropských voleb tak potvrdila zvýšení významu stabilních hlasovacích poměrů a posílení politické polarizace na půdě Evropského parlamentu, což odůvodňuje existující omezení poměrného zastoupení v zákoně o evropských volbách. Neoslabení těchto integračních stimulů zamítnutím návrhu na zrušení uzavírací klauzule, které povede k redukci spektra zájmové reprezentace českých voličů, je proto přípustným a proporcionálním zásahem do ústavně zaručené rovnosti volebního práva a principu svobodné soutěže politických stran. 73. Ústavní soudÚstavní soud vzal dále na vědomí, že disciplína při hlasování europoslanců klesá s velikostí politických skupin Evropského parlamentu. Zatímco u frakcí Evropské lidové strany (221 členů) a Skupiny progresívní aliance socialistů a demokratů (191 členů) dosahuje jednotné hlasování 90 až 92 %, u frakcí Evropské sjednocené levice (52 členů) a Evropy svobody a přímé demokracie (48 členů) dosahuje jen 79 %, resp. 49 %, u nezařazených poslanců (52) pak o konzistenci hlasování hovořit nelze (Kreilinger, V. Prognosen zur Zusammensetzung und Arbeit des Europäischen Parlaments nach der Wahl 2014. Integration 2014, str. 9). Neomezení váhy volebního hlasu v důsledku zrušení uzavírací klauzule by vedlo k rozptýlení mandátů získaných malými stranami především do frakcí Evropského parlamentu, reálná váha jejichž hlasu je právě kvůli nízké hlasovací disciplíně jejich členů nízká. To by oslabilo účinnost volebního aktu jako projevu vůle občana, resp. lidu coby originárního původce veřejné moci ve smyslu čl. 2 odst. 1 Ústavy. 74. Jestliže Ústavní soudÚstavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 29/09 (Lisabonská smlouva II, bod 139) ze dne 3. 11. 2009 (N 233/55 SbNU 197; 387/2009 Sb.) konstatoval, že demokratické procesy na unijní a vnitrostátní úrovni se vzájemně doplňují a podmiňují a že princip zastupitelské demokracie je jedním z běžných principů organizace větších entit jak mezistátního typu, tak organizací nestátních, pak to neznamená, že na síle unijního pilíře zastupitelské demokracie, tvořeného Evropským parlamentem, tolik nezáleží, je-li komplementárně doplňován vnitrostátními parlamenty. Model „rozhodující odpovědnosti“ vnitrostátního parlamentu za evropskou integraci („Integrationsverantwortung“), rezignující do značné míry na demokraticko-legitimizační roli Evropského parlamentu, jak jej prosadil německý Spolkový ústavní soud ve svém „lisabonském“ nálezu, je s tímto úsudkem Ústavního souduÚstavního soudu stěží slučitelný. Modifikace principu poměrného zastoupení v důsledku pokračujícího uplatnění uzavírací klauzule v zákoně o evropských volbách posiluje tuto argumentační linii Ústavního souduÚstavního soudu. 75. Závěr, že si Evropský parlament zaslouží označení skutečného „parlamentu“, plyne ostatně i z judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále též „ESLP“). Tento totiž již v rozsudku velkého senátu Matthews proti Spojenému království (ze dne 18. 2. 2009 č. 24833/94), tedy dávno před přijetím Lisabonské smlouvy, konstatoval, že Evropský parlament je „zákonodárným sborem“ ve smyslu článku 3 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“). ESLP se zde přiklonil k evolutivnímu výkladu Úmluvy, přičemž nepřisvědčil námitce britské vlády, že se Dodatkový protokol nemůže týkat Evropského parlamentu, neboť tento orgán v době jeho přijetí vůbec neexistoval. Podle soudu - který zde vyšel z tehdy dosaženého vývoje legislativních pravomocí Evropského parlamentu zejména po účinnosti Jednotného evropského aktu a Maastrichtské smlouvy - se jedná rozhodně o „legislativní sbor“ a sama skutečnost, že má povahu nadnárodní, a nikoli vnitrostátní, jej z tohoto vymezení nemůže vyloučit. ESLP rovněž uvedl, že „vzhledem k souvislostem, v nichž Evropský parlament pracuje, je Soud přesvědčen, že Evropský parlament představuje základní nástroj demokratické a politické odpovědnosti v systému Společenství. Soud zjišťuje, že - bez ohledu na určitá omezení - musí být Evropský parlament, který odvozuje svou demokratickou legitimitu z přímých voleb na základě všeobecného hlasovacího práva, vnímán jako ta část struktury Evropských společenství, jež nejlépe odráží zájem na efektivní politické demokracii“ (§ 52). 76. Zbývá proto odpovědět na otázku, zda česká úprava evropských voleb, pokud by neobsahovala uzavírací klauzuli ve výši 5 %, by - vzhledem k počtu 21 europoslanců - mohla ohrozit či významně oslabit ty funkce Evropského parlamentu, které ho činí skutečným „parlamentem“, a proto je nutno - s ohledem na ústavní záruky řádného výkonu pravomocí přenesených na nadstátní úroveň - tuto úpravu zachovat nedotčenou. 77. V tomto směru Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že uvažovat o integračních či diferenciačních efektech volebních pravidel lze pouze optikou kolektivního tělesa jako celku, nikoliv z perspektivy jeho výsečí, volených v jednotlivých členských státech. Zvláštní povaha závazku loajality členských států ve vztahu k akceschopnosti Evropského parlamentu (nesrovnatelná s principem pacta sunt servanda mezinárodního práva) spočívá v tom, že se jedná o závazek multilaterální erga omnes, směřující ke společné (solidární) odpovědnosti všech členských států za jeho porušení kterýmkoliv z nich. Tak je třeba hledět na garanční funkci čl. 1 odst. 2 Ústavy. S tímto závazkem je neslučitelná úvaha „černého pasažéra“, který vnitrostátní opatření bránící fragmentaci Evropského parlamentu zruší s poukazem na zanedbatelný dopad tohoto kroku pro celek. Případné následování jeho postupu dalšími by už zanedbatelný negativní dopad nemělo. Posouzení návrhu Ústavním soudemÚstavním soudem bylo z tohoto hlediska vedeno zdrženlivostí ve vztahu k zákonodárci, který má být schopen posoudit i mezinárodní (evropské) aspekty své legislativní činnosti. 78. Faktická neexistence evropských politických stran, jejichž konstituování předpokládá čl. 10 odst. 4 SEU, s členskou základnou na úrovni jednotlivých států Evropské unie znesnadňuje informační propojení agend mezi zákonodárnými sbory. Vnitrostátní implementace unijních předpisů, která je jedním z hlavních závazků vyplývajících z členství („Členské státy přijmou veškerá nezbytná vnitrostátní právní opatření k provedení právně závazných aktů Unie.“, čl. 291 odst. 1 SFEU), na ústavní úrovni garantovaným čl. 1 odst. 2 Ústavy, klade proto na zastupitele v národních parlamentech značné nároky na porozumění agendě Evropského parlamentu. Stejně tak ale poslanci Evropského parlamentu čelí požadavku pochopit fungování vnitrostátních legislativních zadání a postupů. Odstranění uzavírací klauzule v zákoně o evropských volbách při současném jejím zachování pro volby do Parlamentu České republiky by mohla tyto procesy oboustranného poznání dále ztížit, zvláště u vědomí skutečnosti, že unijní úprava evropských voleb od roku 2004 už nepřipouští personální propojení mezi vnitrostátními parlamenty a Evropským parlamentem (čl. 7 odst. 2 Aktu, v konsolidovaném znění). 79. K integraci politických sil v Evropském parlamentu sice dochází napříč národními kontingenty, a i jediný poslanec zvolený za určitou stranu v určitém státě se tak může stát součástí početné frakce programově blízkých politických stran, zatímco naopak početná skupina poslanců silné národní strany nemusí dosáhnout programové shody s žádnou z politických frakcí Evropského parlamentu, a bude tak představovat dezintegrační prvek. Omezující účinek uzavírací klauzule brání výskytu formálně zařaditelných, z hlediska reálného politického vlivu však marginálních solitérů. Hlasy jim ve volbách odevzdané by sice v poměrném volebním systému bez uzavírací klauzule v takové míře nepropadly, reprezentace vůle jejich voličů by však neodpovídala ústavnímu principu účinné zastupitelské demokracie, který („effective political democracy“) hájí mj. i Evropský soud pro lidská práva (ESLP č. 66289/01, Rep. 2005-I, § 41 - Py proti Francii). 80. Nebylo dosud možno ověřit, jak dílčí posílení plurality politického zastoupení po volbách v roce 2014 v důsledku zrušení uzavírací klauzule v Německu (oproti 7 politickým stranám v předchozím volebním období je nyní zastoupeno 14 stran a hnutí, z nichž polovina má pouze jednoho europoslance), rozhojnilo také názorovou pluralitu v Evropském parlamentu sdružujícím více než 160 politických subjektů. Spíše se ukazuje absence rozumně malého počtu konkurujících si stanovisek, schopných vytvářet funkční kompromisy na bázi většinové vůle. To jen potvrzuje předpoklad, že svobodná soutěž politických sil, která je základem každého demokratického ústavního systému, není podmíněna maximalizací počtu aktérů, kteří se jí účastní. Nutnost a míra jejího případného omezení je ale v první řadě na posouzení zákonodárce. 81. Ústavní soudÚstavní soud ve svých úvahách vycházel rovněž z toho, že v České republice působí kromě fixní umělé uzavírací klauzule také tzv. přirozený práh a další faktory způsobilé posílit integrační funkci volebního systému (např. nastavení příspěvku na úhradu nákladů volební kampaně). Tento faktický ústavní nástroj je důležitým ukazatelem pro hodnocení proporcionality volebních systémů a zejména reprezentace malých stran, neboť udává nejmenší možné procento hlasů, které strana ve volebním obvodě musí získat, aby získala alespoň jeden mandát. Výše přirozeného prahu není předem známa a je závislá na více proměnných faktorech, zejména na počtu rozdělovaných mandátů (viz Lebeda, T. Přirozený práh poměrných systémů, teorie a realita. Politologický časopis č. 2/2001, s. 134 a násl.). Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 by (bez uzavírací klauzule) postačoval pro získání jednoho mandátu volební zisk Strany zelených ve výši 3,77 % platných hlasů; naopak Úsvit přímé demokracie s 3,12 % platných hlasů by již k získání mandátu nestačil. Jinak řečeno, vzhledem k 21 mandátům, přiděleným rozhodnutím Evropské rady České republice, je jistý integrační prvek dán právě již v existenci tohoto faktického prahu. I kdyby tedy umělá uzavírací klauzule vůbec nebyla, měly by reálnou šanci na zisk mandátu toliko ty strany, které by obdržely cca 3,5 % hlasů. 82. Ústavní soudÚstavní soud v této otázce souhlasí s odlišným stanoviskem soudců Nejvyššího správního soudu, neboť pokud by přirozený práh pro zvolení poslancem Evropského parlamentu byl 1/21, tedy cca 4,76 %, umělý práh (uzavírací klauzule) by v českém systému vskutku postrádal smysl. Přirozený práh pro získání mandátu je však pohyblivý a leží níže než na úrovni 4 %. V nynější situaci je evidentní, že zrušení umělé klauzule by vedlo k tomu, že Česká republika by namísto zástupců sedmi stran vysílala do Evropského parlamentu zástupce stran devíti, tedy bezmála o třetinu více. Vedle efektu „přemnožení“ politických stran by taková situace také vedla k oslabení jejich pozice v politických frakcích Evropského parlamentu. Volby do Evropského parlamentu v roce 2014 byly již třetími, které se konaly v České republice. Nabytá zkušenost přitom ukázala, že uzavírací klauzule nijak neomezila pestrost politické reprezentace občanů. Jestliže ve volbách v roce 2004 se do Evropského parlamentu kvalifikovalo šest politických stran a hnutí a ve spíše výjimečných volbách v roce 2009 to byly jen čtyři strany, ve volbách v roce 2014 pak pestrost českého volebního systému byla demonstrována úspěchem sedmi stran a hnutí. Úspěch Strany svobodných občanů přitom ukazuje, že pětiprocentní uzavírací klauzule nepředstavuje nepřekročitelnou překážku, dávající exkluzivitu jen stranám velkým, bohatým či tradičním. Tento vývoj není v rozporu se zásadou volné soutěže politických sil podle čl. 5 Ústavy, resp. čl. 22 Listiny. 83. Integrační účinek tzv. přirozeného prahu je ale eliminován tím, že jeho výše není předem známa a běžnému voliči není známa ani jeho existence. Naproti tomu, zákonná uzavírací klauzule známa předem je a její psychologický efekt funguje, neboť na jedné straně může klauzule odrazovat od volby těch stran, jejichž preference jsou delší dobu pod její úrovní, na druhé straně však také zvyšuje tlak na chování voličů podle jejich politických preferencí. Jedině volič jednající v souladu se svým vnitřním přesvědčením je skutečným základem demokratického uspořádání společnosti. 84. Přestože integrace či dezintegrace politických stran je závislá zejména na faktorech politické kultury v české parlamentní demokracii a na míře důvěryhodnosti jednotlivých aktérů soutěže politických sil, (ne)osvědčované v každodenním politickém životě země, nezanedbatelnou roli v tomto vývoji sehrávají právě i uzavírací klauzule: teprve nutnost překonání bariér jimi nastavených činí z uchazeče o podíl na moci platnou oporu státu, stejně jako supranacionálně strukturovaného svazku. Zde se Ústavní soudÚstavní soud odvolává také na své usnesení, jímž odmítl návrh na zrušení uzavírací klauzule v zákoně o volbách do Parlamentu České republiky [usnesení sp. zn. Pl. ÚS 2/14 ze dne 19. 8. 2014 (v SbNU nepublikováno, dostupné na http://nalus.usoud.cz)]: „Fungování volebních systémů na vnitrostátní úrovni už nelze posuzovat jen samo o sobě. Postupně se stává nedílnou součástí působení principu zastupitelské demokracie ve víceúrovňovém svazku Evropské unie a jejích členských států, jehož funkceschopnost jako celku je zároveň podmínkou řádného průběhu demokratických procesů na vnitrostátní úrovni“. K tomu zbývá už jen dodat, že význam stability výsledku voleb pro důvěru veřejnosti v systém zastupitelské demokracie je zásadní jak na úrovni vnitrostátní, tak na úrovni nadstátní. Vytváření spolehlivé většinové vůle v Evropském parlamentu, umožněné vhodným nastavením pravidel volebního systému včetně tzv. uzavírací klauzule, je důležitým předpokladem pro plynulost legislativních postupů v Evropské unii, dobré fungování její exekutivy a na tomto základě i pro přesvědčení občanů o smyslu jejich účasti na volebním aktu. 85. Ústavní soudÚstavní soud shledal omezení rovnosti volebního práva, svobodné soutěže politických stran a rovného přístupu k voleným funkcím, zaručených Ústavou a Listinou, v důsledku tzv. uzavírací klauzule v zákoně o volbách do Evropského parlamentu slučitelným s principy demokratického ústavního státu. Je opatřením přiměřeným, neodporujícím zásadě poměrného zastoupení, způsobilým účinně přispět k dosažení těmito principy sledovaného cíle - efektivní reprezentace vůle občanů v Evropském parlamentu a nutným k řádnému výkonu pravomocí svěřených mu na základě čl. 10a Ústavy, přičemž respektuje požadavek minimalizace zásahů do základních práv a dotčených ústavních principů. VI. Závěr 86. Vzhledem k tomu, že napadená ustanovení nejsou v rozporu s čl. 5 Ústavy ani s čl. 21 odst. 3 a 4 a čl. 22 Listiny, nejsou dány důvody ke zrušení těchto ustanovení. Ústavní soud proto podle § 70 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, návrh Nejvyššího správního soudu zamítl. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišné stanovisko podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Kateřina Šimáčková, Vojtěch Šimíček a Milada Tomková.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 41/2015 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 41/2015 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou o mezinárodní silniční dopravě Vyhlášeno 17. 7. 2015, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 6. 2015, částka 25/2015 * Článek 1 - Rozsah platnosti * Článek 2 - Definice * Článek 3 - Pravidelná doprava * Článek 4 - Kyvadlová doprava * Článek 5 - Příležitostná osobní doprava * Článek 6 - Místní výlety * Článek 7 - Povolovací systém * Článek 8 - Osvobození od povolení * Článek 9 - Hmotnosti a rozměry * Článek 10 - Povolovací podmínky * Článek 11 - Finanční ustanovení * Článek 12 - Povinnosti dopravců a sankce * Článek 13 - Spolupráce a Smíšená komise * Článek 14 - Závěrečná ustanovení Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 6. 2015 41 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 22. května 2013 byla v Lipsku podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou o mezinárodní silniční dopravě. Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 14 odst. 1 dne 1. června 2015. Dnem, kdy vstoupila tato smlouva v platnost, pozbyla Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Federativní lidové republiky Jugoslávie o mezinárodní silniční dopravě, podepsaná dne 22. října 19621), ve znění Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Socialistické federativní republiky Jugoslávie o změnách a doplňcích Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Federativní lidové republiky Jugoslávie o mezinárodní silniční dopravě, sjednané v Praze dne 22. října 1962, podepsané dne 15. května 1980 v Praze2), ve vztahu mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou platnost. České znění Smlouvy a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. SMLOUVA MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A BOSNOU A HERCEGOVINOU O MEZINÁRODNÍ SILNIČNÍ DOPRAVĚ Česká republika a Bosna a Hercegovina (dále jen „smluvní strany“) přejíce si podporovat vzájemně výhodný rozvoj obchodních a hospodářských vztahů a usnadnit a regulovat mezinárodní silniční dopravu osob a nákladu mezi svými územími a tranzitem přes svá území, jakož i silniční dopravu do a z třetích států, se dohodly takto: Článek 1 Rozsah platnosti (1) Ustanovení této Smlouvy se vztahují na mezinárodní silniční osobní a nákladní dopravu mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou včetně tranzitu přes jejich území prováděnou dopravci smluvních stran, kteří jsou k tomu oprávněni podle právních předpisů platných na území příslušného státu, vozidly registrovanými ve státě sídla dopravce. (2) Touto Smlouvou nejsou dotčena práva a povinnosti žádné ze smluvních stran vyplývající pro ni z jiných mezinárodních smluv. Článek 2 Definice Pro účely této Smlouvy termín: a) „Doprava~~“~~ znamená souhrn činností, jimiž se zajišťuje přeprava osob nebo nákladu vozidly, jakož i přemísťování vozidel samých po dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích. b) „Přeprava“ znamená část dopravy, kterou se přímo uskutečňuje přemístění osob nebo nákladu. c) „Dopravce“ znamená právní subjekt, který má sídlo na území jedné ze smluvních stran a je oprávněn podle příslušných právních předpisů platných na území státu svého sídla provozovat mezinárodní silniční dopravu osob a/nebo nákladu pro cizí nebo vlastní potřeby. d) „Vozidlo“ znamená silniční motorové vozidlo nebo soupravu silničního motorového vozidla s přípojným vozidlem určené pro silniční přepravu osob a/nebo nákladu, přičemž je k dispozici dopravci tím, že jsou v jeho vlastnictví, nebo prostřednictvím nájemní nebo leasingové smlouvy. Silniční motorové vozidlo musí být registrováno ve státě, v němž má dopravce sídlo. e) „Autobus“ znamená silniční motorové vozidlo účelově zkonstruované a schválené pro přepravu osob, které má kromě sedadla řidiče více než osm míst k sezení. f) „Pravidelná linková doprava“ znamená pravidelnou dopravu prováděnou po předem schválené trase, podle předem schváleného jízdního řádu, podle předem vyhlášených cen, tarifních a přepravních podmínek. Cestující nastupují a vystupují v místech koncových zastávek, jakož i na předem schválených nácestných zastávkách. g) „Linka“ znamená souhrn dopravních spojení na trase dopravní cesty určené výchozí a cílovou zastávkou a ostatními zastávkami, na níž jsou pravidelně poskytovány přepravní služby podle platné licence a podle schváleného jízdního řádu. h) „Zvláštní linková doprava“ znamená pravidelnou dopravu určitých kategorií osob s vyloučením ostatních cestujících, jestliže má charakter linkové dopravy ve smyslu této Smlouvy. i) „Kyvadlová doprava“ znamená dopravu, při níž jsou předem vytvořené skupiny cestujících přepravovány více jízdami tam a zpět, z téže výchozí oblasti do téže cílové oblasti. Tyto skupiny cestujících, které byly přepraveny do cílové oblasti, musí být později přepraveny zpět do výchozí oblasti. První jízda zpět a poslední jízda tam v řadě kyvadlových jízd musí být uskutečněna bez cestujících, zavazadel nebo věcí. j) „Příležitostná osobní doprava“ znamená přepravu osob, která nespadá ani pod definici pravidelné nebo zvláštní linkové dopravy, ani pod definici kyvadlové dopravy. k) „Příslušným orgánem“ pro provádění této Smlouvy je - v České republice: Ministerstvo dopravy, - v Bosně a Hercegovině: Ministerstvo komunikací a dopravy Bosny a Hercegoviny. OSOBNÍ DOPRAVA Článek 3 Pravidelná doprava (1) Provozování pravidelné linkové dopravy autobusy mezi smluvními stranami, jakož i tranzitem přes jejich území, musí být povoleno příslušnými orgány smluvních stran na základě práva platného na území každé smluvní strany a souhlasného stanoviska příslušných orgánů obou smluvních stran. Příslušný orgán každé smluvní strany vydá licenci pro část pravidelné linky na území této smluvní strany. (2) Žádost o licenci je nutno podat příslušnému orgánu smluvní strany, na jejímž území má žadatel své sídlo a kde jsou registrována jeho vozidla. (3) Žádost podle odstavce 2 musí obsahovat alespoň tyto údaje: a) označení a adresu dopravce, b) druh dopravy, c) požadovanou dobu platnosti licence, d) dobu provozu a počet jízd (např. denně, týdně), e) jízdní řád, f) délku trasy pro jízdu tam a zpět, g) mapu ve vhodném měřítku, na které je vyznačena trasa linky, místa nástupu a výstupu cestujících a hraniční přechody, h) dobu řízení a odpočinku řidičů, i) návrh jízdného, tarifních a přepravních podmínek. (4) Příslušný orgán smluvní strany předá žádost se všemi předepsanými údaji a se svým stanoviskem příslušnému orgánu druhé smluvní strany. (5) Licence se vydá na dobu nejdéle pěti let a na žádost dopravce může být opětovně udělena. (6) Ke změnám vedení linek, zastávek a jízdních řádů je zapotřebí předchozí souhlas příslušného orgánu smluvní strany, jejíhož území se změna týká. Článek 4 Kyvadlová doprava (1) Kyvadlová doprava provozovaná autobusy mezi smluvními stranami podléhá systému povolení vydávaných příslušným orgánem druhé smluvní strany. Příslušné orgány smluvních stran si vzájemně dohodnou výměnu určitého počtu neadresných povolení pro kyvadlové dopravy. (2) Jako kontrolní doklad musí mít dopravce kromě povolení seznam cestujících nebo jízdní list. (3) Smíšená komise, ustavená podle článku 13 této Smlouvy, dohodne zejména podrobnosti týkající se systému povolení a kontrolních dokladů a může stanovit liberálnější podmínky provozování kyvadlové dopravy. Článek 5 Příležitostná osobní doprava Příležitostná osobní doprava provozovaná autobusy mezi smluvními stranami nebo tranzitem přes jejich území se provozuje podle ustanovení Dohody o mezinárodní příležitostné přepravě cestujících autokarem a autobusem (INTERBUS). Článek 6 Místní výlety (1) V rámci příležitostné dopravy provozované autobusy mezi smluvními stranami může dopravce, který má sídlo na území jedné smluvní strany, provozovat místní výlety na území druhé smluvní strany. (2) Místní výlety jsou určeny pouze cestujícím, kteří byli na území druhé smluvní strany dříve přepraveni týmž dopravcem, a musí být provedeny vozidlem téhož dopravce či skupiny dopravců. Není povinné, aby se místního výletu zúčastnili všichni cestující, kteří byli na území druhé smluvní strany přepraveni, ale není povoleno, aby se místního výletu účastnili jiní cestující. (3) Smíšená komise, ustavená podle článku 13 této Smlouvy, dohodne zejména podrobnosti místních výletů a kontrolních dokladů. NÁKLADNÍ DOPRAVA Článek 7 Povolovací systém (1) Nákladní doprava mezi smluvními stranami, jakož i tranzitem přes jejich území nebo doprava mezi územím druhé smluvní strany a třetím státem, podléhá systému povolení vydávaných příslušným orgánem druhé smluvní strany. Příslušné orgány smluvních stran si dohodnou vzájemnou výměnu určitého počtu neadresných povolení pro nákladní dopravu. (2) Každé povolení podle odstavce 1 opravňuje k jedné jízdě tam a k jedné jízdě zpět, s nákladem nebo bez nákladu. (3) Každé povolení smí být používáno současně vždy jen jedním vozidlem. V případě soupravy vozidel platí povolení pro motorové vozidlo bez ohledu na to, kde je registrován přívěs nebo návěs. (4) Smíšená komise, ustavená podle čl. 13 této Smlouvy, dohodne zejména podrobnosti systému povolení a kontrolních dokladů a může odsouhlasit liberalizaci některých druhů přeprav. Článek 8 Osvobození od povolení (1) Povolení podle článku 7 se nevyžadují pro následující druhy přepravy ani pro prázdné jízdy spojené s takovými přepravami: a) přepravu vozidly, jejichž největší povolená hmotnost nepřesahuje 6 tun, nebo jejichž užitečná hmotnost nepřesahuje 3,5 tuny, b) stěhování prováděné subjekty majícími pro tyto účely zvláštní personál a dopravní prostředky, c) přepravu uměleckých děl a předmětů pro veletrhy a výstavy nebo pro neobchodní účely, d) přepravu věcí, příslušenství a zvířat, které nejsou určeny k prodeji, z nebo na divadelní, hudební či cirkusová představení a sportovní akce, veletrhy nebo lunaparky, jakož i věcí, příslušenství a zvířat určených pro rozhlasová, filmová nebo televizní natáčení, e) pohřební přepravu, f) přepravu poškozených nebo porouchaných vozidel do domovského státu, g) přepravu poštovních zásilek, h) přepravu lékařských zásilek a výbavy potřebných v nouzových situacích, zejména při živelních pohromách a humanitárních potřebách, i) přepravu živých zvířat ve vozidlech, která jsou pro přepravu živých zvířat speciálně zkonstruována nebo trvale přestavěna, j) přepravu na počátečních nebo konečných úsecích po silnici v rámci kombinované dopravy. (2) Smíšená komise, ustanovená podle článku 13 této Smlouvy, může stanovit další druhy přepravy, které nevyžadují povolení. OBECNÁ USTANOVENÍ Článek 9 Hmotnosti a rozměry (1) Každá smluvní strana se zavazuje, že pokud jde o hmotnosti a rozměry vozidel, nebude uplatňovat vůči vozidlům registrovaným na území druhé smluvní strany přísnější podmínky, než jsou podmínky platné pro vozidla registrovaná na jejím území. (2) Jestliže hmotnosti nebo rozměry vozidla provádějícího přepravu překračují nejvyšší limity povolené na území druhé smluvní strany, je nutno před zahájením přepravy požádat a obdržet zvláštní povolení od příslušného orgánu této smluvní strany. Článek 10 Povolovací podmínky (1) Povolení uvedená v článcích 4 a 7 vydává dopravcům příslušný orgán smluvní strany, na jejímž území mají dopravci své sídlo, nebo subjekt pověřený tímto orgánem. (2) Povolení pro každý kalendářní rok jsou platná do 31. ledna následujícího roku včetně. (3) Přeprava osob nebo nákladu prováděná dopravcem, který má sídlo na území jedné smluvní strany, mezi dvěma místy na území druhé smluvní strany je dovolena jen se zvláštním povolením vydaným příslušným orgánem druhé smluvní strany. Článek 11 Finanční ustanovení (1) Vozidla, která jsou registrována na území jedné smluvní strany a provádějí na území nebo přes území druhé smluvní strany silniční dopravu podle této Smlouvy, jsou na základě principu reciprocity osvobozena od všech daní a poplatků vybíraných z provozování a vlastnictví vozidel, jakož i od všech daní a správních poplatků vybíraných z přeprav na území státu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 2 tohoto článku. (2) Osvobození uvedená v odstavci 1 se nevztahují na: a) daně zahrnuté do ceny pohonných hmot, b) poplatky, které jsou vybírané ve stejné výši pro vozidla registrovaná na územích obou smluvních stran za užití určitých úseků a kategorií pozemních komunikací, mostů, tunelů nebo přívozů, c) správní poplatky spojené s přepravami prováděnými podle článku 9 odst. 2 a článku 10 odst. 3, d) daň zahrnutou do ceny opravy vozidla, jestliže se oprava provádí na území druhé smluvní strany. (3) Pohonné hmoty obsažené ve standardních, výrobcem zabudovaných, pevných palivových nádržích vozidel, určené k pohonu vozidla a popřípadě jeho pomocných zařízení, jakož i maziva, jsou osvobozeny od cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu. (4) Náhradní díly dovezené dočasně na území druhé smluvní strany a určené k opravě vozidla provádějícího dopravu podle této Smlouvy jsou osvobozeny od cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu. Díly, které byly nahrazeny, musí být znovu vyvezeny, nebo pod dohledem celních orgánů a v souladu s vnitrostátními právními předpisy zničeny. Článek 12 Povinnosti dopravců a sankce (1) Kromě ustanovení této Smlouvy jsou dopravci obou států a osádky jejich vozidel povinni dodržovat na území smluvní strany právní předpisy platné v tomto státě a všechny příslušné mezinárodní smlouvy, jimiž jsou smluvní strany vázány. (2) Povolení, kontrolní doklady a jiné potřebné doklady vyžadované podle této Smlouvy, jakož i všechny ostatní doklady vyžadované podle mnohostranných nebo dvoustranných dohod nebo podle vnitrostátních právních předpisů, musí být ve vozidle, k němuž se vztahují, a musí být předloženy na požádání kterémukoli orgánu smluvní strany, který je oprávněn je požadovat. (3) Povolení nebo licenci smí použít pouze dopravce, jemuž byly vydány, a nesmí být předány jinému dopravci. Držitel licence pro mezinárodní linkovou osobní dopravu může použít další vozidla k řešení dočasných a výjimečných situací; v tomto případě musí zajistit, aby ve vozidle byla licence k provozování mezinárodní linkové osobní dopravy na předmětné lince, kopie smlouvy mezi držitelem licence a dopravcem poskytujícím další vozidla a doklad prokazující oprávnění dopravce poskytujícího další vozidla provozovat mezinárodní linkovou osobní dopravu. (4) V případě závažného nebo opakovaného porušení ustanovení této Smlouvy, jakož i jiných právních předpisů platných na území druhé smluvní strany, dopravcem nebo osádkou jeho vozidla může příslušný orgán státu, v němž je registrováno vozidlo, na žádost příslušného orgánu státu, v němž k porušení došlo a) odejmout dopravci povolení k provozování dopravy na území druhé smluvní strany nebo odejmout dopravci licenci k provozování pravidelné linky mezi územími nebo tranzitem přes území smluvních stran, a/nebo b) nepřidělit dopravci povolení k provozování dopravy v dalším období na území druhé smluvní strany nebo nevyhovět žádosti dopravce o udělení licence k provozování pravidelné linky mezi územími nebo tranzitem přes území smluvních stran. (5) Příslušný orgán, který učinil jedno z opatření uvedených v odstavci 4, o tom musí informovat příslušný orgán druhé smluvní strany. (6) Ustanovení tohoto článku nevylučují sankce, které mohou být uloženy soudy nebo jinými orgány státu, na jehož území došlo k porušení vnitrostátních právních předpisů. Článek 13 Spolupráce a Smíšená komise (1) Příslušné orgány smluvních stran učiní odpovídající kroky k zajištění uspokojivého provádění této Smlouvy a k vzájemné výměně informací o jakékoli změně vnitrostátních právních předpisů ovlivňujících její používání. Příslušné orgány si budou poskytovat vzájemnou pomoc za účelem provádění této Smlouvy. (2) Příslušné orgány smluvních stran ustaví Smíšenou komisi za účelem zajištění řešení běžných otázek, které se mohou vyskytnout v souvislosti s výkladem a prováděním této Smlouvy. (3) Smíšená komise se schází na žádost jedné smluvní strany a zahrnuje zástupce příslušných orgánů smluvních stran, kteří mohou pozvat k účasti rovněž zástupce dopravců. Smíšená komise se schází střídavě na územích obou smluvních stran. Hostitelský stát řídí jednání. O jednání Smíšené komise se vypracuje protokol, který podepíše zástupce delegace každé smluvní strany. Článek 14 Závěrečná ustanovení (1) Tato Smlouva vstoupí v platnost prvním dnem měsíce následujícího po obdržení posledního písemného oznámení, kterým se smluvní strany vzájemně informují o tom, že byly splněny všechny podmínky stanovené jejich vnitrostátními právními předpisy pro vstup této Smlouvy v platnost. (2) Jakmile vstoupí tato Smlouva v platnost, pozbude Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Federativní lidové republiky Jugoslávie o mezinárodní silniční dopravě podepsaná dne 22. října 1962 v Praze, ve znění Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Socialistické federativní republiky Jugoslávie o doplňcích Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Federativní lidové republiky Jugoslávie o mezinárodní silniční dopravě, sjednané v Praze dne 22. října 1962, podepsané dne 15. května 1980 v Praze, ve vztahu mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou platnost. (3) Tato Smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. Může být každou smluvní stranou písemně vypovězena. V tomto případě pozbude tato Smlouva platnost dvanáct měsíců po doručení oznámení o výpovědi druhé smluvní straně. (4) Dodatky této Smlouvy musí být písemně odsouhlaseny oběma smluvními stranami. Tyto dodatky vstoupí v platnost postupem uvedeným v odstavci 1 tohoto článku. Dáno v Lipsku dne 22. května 2013 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, bosenském, chorvatském, srbském a anglickém, přičemž všechna znění jsou autentická. V případě rozdílnosti ve výkladu ustanovení této Smlouvy je rozhodující znění v jazyce anglickém. Za Českou republiku Ing. Zbyněk Stanjura v. r. ministr dopravy Za Bosnu a Hercegovinu Damir Hadžić v. r. ministr komunikací a dopravy 1) Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Federativní lidové republiky Jugoslávie o mezinárodní silniční dopravě byla vyhlášena pod č. 72/1963 Sb. 2) Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Socialistické federativní republiky Jugoslávie o změnách a doplňcích Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Federativní lidové republiky Jugoslávie o mezinárodní silniční dopravě, sjednané v Praze dne 22. října 1962, byla vyhlášena pod č. 1/1981 Sb.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 40/2015 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 40/2015 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Srbskou republikou o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací Vyhlášeno 17. 7. 2015, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 6. 2015, částka 25/2015 * ČLÁNEK 1 - ROZSAH PŮSOBNOSTI * ČLÁNEK 2 - VYMEZENÍ POJMŮ * ČLÁNEK 3 - NÁRODNÍ BEZPEČNOSTNÍ ÚŘADY * ČLÁNEK 4 - STUPNĚ UTAJENÍ * ČLÁNEK 5 - PŘÍSTUP K UTAJOVANÝM INFORMACÍM * ČLÁNEK 6 - BEZPEČNOSTNÍ ZÁSADY * ČLÁNEK 7 - BEZPEČNOSTNÍ SPOLUPRÁCE * ČLÁNEK 8 - UTAJOVANÉ SMLOUVY * ČLÁNEK 9 - PŘEDÁVÁNÍ UTAJOVANÝCH INFORMACÍ * ČLÁNEK 10 - REPRODUKCE, PŘEKLAD A NIČENÍ UTAJOVANÝCH INFORMACÍ * ČLÁNEK 11 - NÁVŠTĚVY * ČLÁNEK 12 - BEZPEČNOSTNÍ INCIDENTY * ČLÁNEK 13 - NÁKLADY * ČLÁNEK 14 - VÝKLAD A ŘEŠENÍ SPORŮ * ČLÁNEK 15 - PROVÁDĚCÍ UJEDNÁNÍ * ČLÁNEK 16 - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 6. 2015 40 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 13. května 2013 byla v Bělehradu podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Srbskou republikou o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informacíutajovaných informací. Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 16 odst. 1 dne 1. června 2015. České znění Smlouvy a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. SMLOUVA MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A SRBSKOU REPUBLIKOU O VÝMĚNĚ A VZÁJEMNÉ OCHRANĚ UTAJOVANÝCH INFORMACÍ Česká republika a Srbská republika (dále jen „smluvní strany“), přejíce si zajistit ochranu utajovaných informací vyměněných mezi nimi nebo mezi právnickými a fyzickými osobami pod jejich jurisdikcí, se při vzájemném respektování národních zájmů a bezpečnosti dohodly takto: ČLÁNEK 1 ROZSAH PŮSOBNOSTI 1. Cílem této Smlouvy je zajistit ochranu utajovaných informacíutajovaných informací vyměněných nebo vytvořených v průběhu spolupráce smluvních stran nebo právnických a fyzických osob pod jejich jurisdikcí. 2. Tato Smlouva se aplikuje na jakoukoliv smlouvu, ujednání či jakoukoliv jinou formu spolupráce mezi smluvními stranami nebo mezi právnickými a fyzickými osobami pod jejich jurisdikcí, jež zahrnuje utajovanou informaciutajovanou informaci. 3. Zpravodajské služby smluvních stran si vyměňují utajované informaceutajované informace přímo. ČLÁNEK 2 VYMEZENÍ POJMŮ Pro účel této Smlouvy se rozumí: „Utajovanou informacíUtajovanou informací“ každá informace, bez ohledu na svoji formu, která v souladu s vnitrostátními právními předpisy některé smluvní strany vyžaduje ochranu proti vyzrazení, zneužití nebo ztrátě, a která byla takto označena; „Utajovanou smlouvou“ smlouva, která obsahuje nebo jejíž provádění zahrnuje přístup k utajované informaciutajované informaci; „Poskytující stranou“ smluvní strana, včetně právnických a fyzických osob pod její jurisdikcí, která poskytne utajovanou informaciutajovanou informaci; „Přijímající stranou“ smluvní strana, včetně právnických a fyzických osob pod její jurisdikcí, která přijme utajovanou informaciutajovanou informaci; „Třetí stranou“ stát, včetně právnických a fyzických osob pod jeho jurisdikcí, nebo mezinárodní organizace, které nejsou smluvní stranou této Smlouvy. ČLÁNEK 3 NÁRODNÍ BEZPEČNOSTNÍ ÚŘADY 1. Národními bezpečnostními úřady odpovědnými za ochranu utajovaných informacíutajovaných informací a provádění této Smlouvy jsou: v České republice: Národní bezpečnostní úřad v Srbské republice: Канцеларија Савета за националну безбедност и заштиту тајних података 2. Národní bezpečnostní úřady si sdělí své oficiální kontaktní údaje a názvy dalších příslušných úřadů, jež jsou rovněž odpovědné za ochranu utajovaných informacíutajovaných informací a za provádění této Smlouvy. ČLÁNEK 4 STUPNĚ UTAJENÍ Rovnocennost stupňů utajení je následující: v České republice| v Srbské republice ---|--- PŘÍSNĚ TAJNÉ| ДРЖАВНА ТАЈНА/DRŽAVNA TAJNA TAJNÉ| СТРОГО ПОВЕРЉИВО/STROGO POVERLJIVO DŮVĚRNÉ| ПОВЕРЉИВО/POVERLJIVO VYHRAZENÉ| ИНТЕРНО/INTERNO ČLÁNEK 5 PŘÍSTUP K UTAJOVANÝM INFORMACÍM Přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím poskytnutým podle této Smlouvy lze umožnit pouze osobám k tomu oprávněným v souladu s vnitrostátními právními předpisy příslušné smluvní strany. ČLÁNEK 6 BEZPEČNOSTNÍ ZÁSADY 1. Poskytující strana: a) zajistí, že utajovaná informaceutajovaná informace je označena příslušným stupněm utajení a doplňujícím označením v souladu s jejími vnitrostátními právními předpisy; b) informuje přijímající stranu o všech podmínkách poskytnutí utajované informaceutajované informace; c) informuje přijímající stranu o všech následných změnách nebo zrušení stupně utajení. 2. Přijímající strana: a) zajistí označení utajované informace rovnocenným stupněm utajení v souladu s článkem 4 této Smlouvy; b) zajistí utajované informaciutajované informaci stejnou úroveň ochrany, jakou poskytuje národním utajovaným informacímutajovaným informacím rovnocenného stupně utajení; c) zajistí, že stupeň utajení nebude bez předchozího písemného souhlasu poskytující strany změněn nebo zrušen; d) zajistí, že utajovaná informaceutajovaná informace není poskytnuta třetí straně bez předchozího písemného souhlasu poskytující strany; e) použije utajovanou informaciutajovanou informaci pouze k účelu, za kterým byla poskytnuta, a v souladu s požadavky na nakládání s ní stanovenými poskytující stranou. ČLÁNEK 7 BEZPEČNOSTNÍ SPOLUPRÁCE 1. Za účelem udržení srovnatelných bezpečnostních standardů si národní bezpečnostní úřady na vyžádání sdělují informace o vnitrostátních právních předpisech upravujících ochranu utajovaných informacíutajovaných informací a zkušenostech získaných při jejich provádění. 2. Národní bezpečnostní úřady si na vyžádání a v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy poskytují součinnost při provádění bezpečnostních řízení o vydání osvědčení fyzické osoby a osvědčení podnikatele. 3. V souladu s vnitrostátními právními předpisy si smluvní strany vzájemně uznávají osvědčení fyzické osoby a osvědčení podnikatele. Článek 4 této Smlouvy se použije obdobně. 4. Národní bezpečnostní úřady bezodkladně oznamují změny týkající se uznaných osvědčení fyzických osob a osvědčení podnikatelů, zejména v případech jejich zrušení nebo uplynutí doby platnosti. 5. Spolupráce na základě této Smlouvy se uskutečňuje v anglickém jazyce. 6. Národní bezpečnostní úřady se navzájem informují o bezpečnostních hrozbách, jež mohou ohrozit vyměněnou utajovanou informaciutajovanou informaci. ČLÁNEK 8 UTAJOVANÉ SMLOUVY 1. Národní bezpečnostní úřady si na vyžádání potvrdí, že navrhovaní kontrahenti a fyzické osoby účastnící se sjednávání nebo provádění utajovaných smluv jsou držiteli příslušného osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele. 2. Národní bezpečnostní úřady mohou požadovat provedení bezpečnostní inspekce subjektu umístěného na území druhé smluvní strany s cílem zajistit, aby byly vnitrostátní právní předpisy této smluvní strany, upravující ochranu utajovaných informacíutajovaných informací, nadále dodržovány. 3. Utajované smlouvy obsahují bezpečnostní přílohu a projektové bezpečnostní pokyny, které určují bezpečnostní požadavky a stupně utajení jednotlivých fází a částí utajované smlouvy. Kopie projektových bezpečnostních pokynů se zašle příslušnému bezpečnostnímu úřadu smluvní strany, pod jejíž jurisdikcí bude utajovaná smlouva prováděna. ČLÁNEK 9 PŘEDÁVÁNÍ UTAJOVANÝCH INFORMACÍ 1. Utajované informaceUtajované informace se předávají v souladu s vnitrostátními právními předpisy poskytující strany diplomatickou cestou anebo jiným způsobem, na kterém se národní bezpečnostní úřady dohodnou. 2. Smluvní strany si mohou utajované informaceutajované informace předávat elektronicky v souladu s bezpečnostními postupy schválenými národními bezpečnostními úřady. ČLÁNEK 10 REPRODUKCE, PŘEKLAD A NIČENÍ UTAJOVANÝCH INFORMACÍ 1. Reprodukce a překlady utajovaných informacíutajovaných informací musí být označeny příslušným stupněm utajení a doplňujícím označením a musí jim být poskytnuta ochrana jako původním utajovaným informacímutajovaným informacím. Počet reprodukcí se omezí na nezbytné minimum. 2. Překlady utajovaných informacíutajovaných informací musí být opatřeny poznámkou v jazyce překladu, ze které je zřejmé, že obsahují utajované informaceutajované informace poskytující strany. 3. Překlady nebo reprodukce utajovaných informacíutajovaných informací stupně utajení PŘÍSNĚ TAJNÉ/ДРЖАВНА TAJHA/DRŽAVNA TAJNA lze vyhotovit pouze s předchozím písemným souhlasem poskytující strany. 4. Utajované informaceUtajované informace stupně utajení PŘÍSNĚ TAJNÉ/ДРЖАВНА TAJHA/DRŽAVNA TAJNA nesmí být zničeny a musí být vráceny poskytující straně. ČLÁNEK 11 NÁVŠTĚVY 1. Návštěvy vyžadující přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím podléhají předchozímu písemnému povolení příslušného národního bezpečnostního úřadu, pokud se národní bezpečnostní úřady nedohodnou jinak. 2. Návštěvník předkládá žádost o povolení návštěvy alespoň dvacet dnů před jejím zahájením svému národnímu bezpečnostnímu úřadu, který ji postoupí národnímu bezpečnostnímu úřadu druhé smluvní strany. V naléhavých případech může být žádost o povolení návštěvy podána, na základě předchozí součinnosti národních bezpečnostních úřadů, ve lhůtě kratší. 3. Žádost o povolení návštěvy obsahuje: a) jméno a příjmení návštěvníka, datum a místo narození, státní občanství, číslo pasu / průkazu totožnosti; b) pracovní zařazení návštěvníka a určení subjektu, který zastupuje; c) stupeň utajení, pro který bylo návštěvníkovi vydáno osvědčení fyzické osoby včetně doby jeho platnosti; d) datum a délku návštěvy, v případě opakované návštěvy se uvede její celková délka; e) účel návštěvy včetně nejvyššího stupně utajení informací, ke kterým bude přístup vyžadován; f) název, adresu, telefonní/faxové číslo, e-mailovou adresu a kontaktní osobu subjektu, který bude navštíven; g) datum, podpis a otisk úředního razítka národního bezpečnostního úřadu. 4. Národní bezpečnostní úřady se mohou dohodnout na seznamu návštěvníků, jimž bude povolena opakovaná návštěva. Na podrobnostech opakované návštěvy se národní bezpečnostní úřady dohodnou. 5. Utajovaná informaceUtajovaná informace zpřístupněná návštěvníkovi se považuje za utajovanou informaciutajovanou informaci poskytnutou podle této Smlouvy. ČLÁNEK 12 BEZPEČNOSTNÍ INCIDENTY 1. Národní bezpečnostní úřady se bezodkladně písemně informují o bezpečnostním incidentu, při kterém došlo ke ztrátě, zneužití nebo vyzrazení utajované informaceutajované informace, nebo o podezření, že k takovému incidentu došlo. 2. Příslušné úřady přijímající strany bezpečnostní incident bezodkladně vyšetří. Příslušné úřady poskytující strany spolupracují na vyšetřování, pokud je to vyžadováno. 3. V každém případě přijímající strana písemně informuje poskytující stranu o okolnostech bezpečnostního incidentu, rozsahu škody, opatřeních přijatých pro její zmírnění a o výsledku vyšetřování. ČLÁNEK 13 NÁKLADY Každá smluvní strana si sama hradí své vlastní náklady vzniklé v souvislosti s prováděním této Smlouvy. ČLÁNEK 14 VÝKLAD A ŘEŠENÍ SPORŮ Jakýkoliv spor týkající se výkladu nebo provádění této Smlouvy bude řešen jednáním mezi smluvními stranami a nebude předložen žádnému národnímu ani mezinárodnímu soudu ani žádné třetí straně k urovnání. ČLÁNEK 15 PROVÁDĚCÍ UJEDNÁNÍ Národní bezpečnostní úřady mohou mezi sebou sjednávat prováděcí ujednání za účelem zajištění provádění této Smlouvy. ČLÁNEK 16 ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 1. Tato Smlouva se sjednává na dobu neurčitou. Tato Smlouva vstoupí v platnost první den druhého měsíce následujícího po doručení pozdějšího oznámení mezi smluvními stranami diplomatickou cestou informujícího o tom, že byly splněny všechny vnitrostátní podmínky pro vstup této Smlouvy v platnost. 2. Tuto Smlouvu lze změnit na základě vzájemného souhlasu smluvních stran. Změny vstoupí v platnost v souladu s ustanovením odstavce 1. 3. Každá ze smluvních stran má právo tuto Smlouvu kdykoliv písemně vypovědět. V takovém případě je platnost Smlouvy ukončena šest měsíců následujících po dni, kdy bylo písemné oznámení o výpovědi doručeno druhé smluvní straně. 4. Veškerým utajovaným informacímutajovaným informacím vyměněným nebo vytvořeným podle této Smlouvy bude podle této Smlouvy zajištěna ochrana i po ukončení její platnosti do doby, než poskytující strana zprostí přijímající stranu této povinnosti. Na důkaz toho níže uvedení zástupci, řádně zmocnění k tomuto účelu, podepsali tuto Smlouvu. Dáno v Bělehradu dne 13. května 2013 ve dvou původních vyhotoveních, každé v českém, srbském a anglickém jazyce, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílnosti ve výkladu je rozhodující znění v jazyce anglickém. Za Českou republiku Ing. Dušan Navrátil v. r. ředitel Národního bezpečnostního úřadu Za Srbskou republiku Goran Matič v. r. ředitel Kanceláře Rady pro národní bezpečnost a ochranu utajovaných informací
Nařízení vlády č. 173/2015 Sb.
Nařízení vlády č. 173/2015 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 15. 7. 2015, datum účinnosti 15. 7. 2015, částka 71/2015 * Čl. I - Nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek, ve znění nařízení vlády č. 578/2004 Sb., nařízení vlády č. 338/2006 Sb., nařízení vlá * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 15. 7. 2015 173 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 8. června 2015, kterým se mění nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 111 odst. 12 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 367/2011 Sb. a zákona č. 136/2014 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek, ve znění nařízení vlády č. 578/2004 Sb., nařízení vlády č. 338/2006 Sb., nařízení vlády č. 68/2008 Sb., nařízení vlády č. 97/2010 Sb. a nařízení vlády č. 10/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 1 zní: „(1) Výše hmotné podpory zaměstnavateli na vytváření nových pracovních míst v rámci investičních pobídek činí a) 300 000 Kč na jedno nové pracovní místo zřízené ve zvýhodněné průmyslové zóně schválené vládou podle zákona o investičních pobídkách, b) 200 000 Kč na jedno nové pracovní místo zřízené v územní oblasti1) s podílem nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšším, než je průměrný podíl nezaměstnanosti v České republice, c) 100 000 Kč na jedno nové pracovní místo zřízené v územní oblasti1) s podílem nezaměstnanosti nejméně o 25 % vyšším, než je průměrný podíl nezaměstnanosti v České republice. 1) § 111 odst. 11 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 2 odstavce 1 až 3 včetně poznámek pod čarou č. 2 a 3 znějí: „(1) Výše hmotné podpory rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek činí a) v územní oblasti s podílem nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšším, než je průměrný podíl nezaměstnanosti v České republice, 50 % z nákladů na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců2), b) v územní oblasti s podílem nezaměstnanosti nejméně o 25 % vyšším, než je průměrný podíl nezaměstnanosti v České republice, 25 % z nákladů na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců2). (2) Jestliže v době podání žádosti o hmotnou podporu organizaci určené podle zákona o investičních pobídkách je žadatelem a) malý podnik3), navyšuje se výše hmotné podpory podle odstavce 1 o 20 procentních bodů, b) střední podnik3), navyšuje se výše hmotné podpory podle odstavce 1 o 10 procentních bodů. (3) V případě rekvalifikace nebo školení zaměstnanců se zdravotním postižením nebo znevýhodněných zaměstnanců se výše hmotné podpory podle odstavce 1 navyšuje o 10 procentních bodů, nejvýše však na 70 % z nákladů na rekvalifikaci nebo školení těchto zaměstnanců2). 2) Čl. 31 nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem. 3) Příloha I k nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014.“. Poznámky pod čarou č. 7 a 8 se zrušují. 3. § 4 zní: „§ 4 Průměrným podílem nezaměstnanosti se pro účely tohoto nařízení rozumí průměrný podíl nezaměstnanosti za dvě pololetí předcházející datu předložení záměru zaměstnavatele získat investiční pobídky podle zákona o investičních pobídkách. Při zjišťování průměrného podílu nezaměstnanosti se vychází ze statistických údajů Ministerstva práce a sociálních věcí.“. Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje. 4. V § 5 odst. 1 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovy „Úřad práce“. 5. V § 5 odst. 2 se slova „Komisí Evropských společenství6)“ nahrazují slovy „Evropskou komisí6)“. Poznámka pod čarou č. 6 zní: „6) Čl. 4 odst. 1 písm. n) nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014.“. Čl. II Přechodné ustanovení Pro příslib investiční pobídkyinvestiční pobídky poskytnutý v řízení podle zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, zahájeném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se použije nařízení vlády č. 515/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. Čl. III Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministryně práce a sociálních věcí: Mgr. Marksová v. r.
Vyhláška č. 172/2015 Sb.
Vyhláška č. 172/2015 Sb. Vyhláška o informační povinnosti příjemce potravin v místě určení Vyhlášeno 10. 7. 2015, datum účinnosti 1. 8. 2015, částka 70/2015 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Rozsah informačních povinností, termín a způsob předávání informací * § 3 - Zrušovací ustanovení * § 4 - Účinnost Aktuální znění od 1. 9. 2024 (235/2024 Sb.) 172 VYHLÁŠKA ze dne 1. července 2015 o informační povinnosti příjemce potravin v místě určení Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 18 odst. 1 písm. f) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 139/2014 Sb.: § 1 Předmět úpravy (1) Tato vyhláška upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie1) provozovateli potravinářského podniku v místě určení (dále jen „příjemce potravin v místě určení“) rozsah informačních povinností. (2) Tato vyhláška se vztahuje na a) jablka, b) brambory konzumní rané a brambory konzumní pozdní, c) mák setý5), d) doplňky stravydoplňky stravy6), e) potraviny živočišného původu7) s výjimkou 1. čerstvých produktů rybolovu, živých mlžů, plžů, ostnokožců a pláštěnců určených pro lidskou spotřebu, 2. kolagenu a přírodních a kolagenových střev určených pro výrobu potravinvýrobu potravin, 3. medu. (3) Tato vyhláška se vztahuje pouze na případy, kdy místem určení je místo prvního příjmu včetně jakéhokoli prvního zacházení nebo manipulace na území České republiky s potravinou uvedenou v odstavci 2. § 2 Rozsah informačních povinností, termín a způsob předávání informací (1) Příjemce potravin z jiného členského státu Evropské unie nebo třetí země v místě určení, jde-li o potravinu uvedenou v § 1 odst. 2 písm. a) až d) a místo určenímísto určení podle § 1 odst. 3, oznámí prostřednictvím informačního systému Státní zemědělské a potravinářské inspekce nejpozději 24 hodin před příchodem potravin na místo určení a) druh potraviny přicházející na místo určení, b) množství potraviny přicházející na místo určení, c) členský stát Evropské unie nebo třetí zemi, název a adresu provozovatele potravinářského podniku dodávajícího potravinu na místo určení, d) název, adresu a identifikační číslo místa určení a příjemce potraviny v místě určení a e) datum příchodu potraviny na místo určení. (2) Příjemce potravin z jiného členského státu Evropské unie v místě určení, jde-li o potravinu uvedenou v § 1 odst. 2 písm. e) a místo určenímísto určení podle § 1 odst. 3, oznámí prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy nejpozději 24 hodin před příchodem potravin na místo určení a) druh potraviny přicházející na místo určení, b) množství potraviny přicházející na místo určení, c) fyzikální stav nebo způsob úpravy potraviny přicházející na místo určení, d) členský stát Evropské unie, název a adresu provozovatele potravinářského podniku dodávajícího potravinu na místo určení, včetně čísla schválení nebo registrace8), pokud mu bylo příslušným orgánem dozoru přiděleno, e) adresu místa určení a příjemce potraviny v místě určení, včetně čísla schválení nebo registrace, pokud mu bylo příslušným orgánem dozoru přiděleno8), a f) datum příchodu potraviny na místo určení. § 3 Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 320/2014 Sb., o informační povinnosti příjemce potravin v místě určení ve vztahu k některým druhům potravin, se zrušuje. § 4 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2015. Ministr: Ing. Jurečka v. r. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění. Čl. 9 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách), v platném znění. 5) § 12 odst. 4 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 329/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), b), e), f), g) a h) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro škrob a výrobky ze škrobu, luštěniny a olejnatá semena, ve znění vyhlášky č. 399/2013 Sb. 6) § 2 písm. g) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 139/2014 Sb. 7) § 2 písm. o) zákona č. 110/1997 Sb., ve znění zákona č. 139/2014 Sb. 8) Čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 39/2015 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 39/2015 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Kolumbijskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu Vyhlášeno 3. 7. 2015, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 6. 5. 2015, částka 24/2015 * Článek 1 - OSOBY, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE * Článek 2 - DANĚ, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE * Článek 3 - VŠEOBECNÉ DEFINICE * Článek 4 - REZIDENT * Článek 5 - STÁLÁ PROVOZOVNA * Článek 6 - PŘÍJMY Z NEMOVITÉHO MAJETKU * Článek 7 - ZISKY PODNIKŮ * Článek 8 - VODNÍ A LETECKÁ DOPRAVA * Článek 9 - SDRUŽENÉ PODNIKY * Článek 10 - DIVIDENDY * Článek 11 - ÚROKY * Článek 12 - LICENČNÍ POPLATKY * Článek 13 - ZISKY ZE ZCIZENÍ MAJETKU * Článek 14 - PŘÍJMY ZE ZAMĚSTNÁNÍ * Článek 15 - TANTIÉMY * Článek 16 - UMĚLCI A SPORTOVCI * Článek 17 - PENZE * Článek 18 - VEŘEJNÉ FUNKCE * Článek 19 - STUDENTI * Článek 20 - OSTATNÍ PŘÍJMY * Článek 21 - VYLOUČENÍ DVOJÍHO ZDANĚNÍ * Článek 22 - ZÁKAZ DISKRIMINACE * Článek 23 - ŘEŠENÍ PŘÍPADŮ DOHODOU * Článek 24 - VÝMĚNA INFORMACÍ * Článek 25 - OMEZENÍ VÝHOD * Článek 26 - ČLENOVÉ DIPLOMATICKÝCH MISÍ A KONZULÁRNÍCH ÚŘADŮ * Článek 27 - VSTUP V PLATNOST * Článek 28 - UKONČENÍ PLATNOSTI Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 6. 5. 2015 39 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 22. března 2012 byla v Bogotě podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Kolumbijskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu. Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 27 dne 6. května 2015 a její ustanovení se budou provádět v souladu se zněním písmen a) a b) téhož článku. České znění Smlouvy a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. SMLOUVA MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A KOLUMBIJSKOU REPUBLIKOU O ZAMEZENÍ DVOJÍMU ZDANĚNÍ A ZABRÁNĚNÍ DAŇOVÉMU ÚNIKU V OBORU DANÍ Z PŘÍJMU ČESKÁ REPUBLIKA A KOLUMBIJSKÁ REPUBLIKA, přejíce si uzavřít smlouvu o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, se dohodly takto: Článek 1 OSOBY, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE Tato smlouva se vztahuje na osoby, které jsou rezidenty jednoho nebo obou smluvních států. Článek 2 DANĚ, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE 1. Tato smlouva se vztahuje na daně z příjmu ukládané jménem obou smluvních států a v případě České republiky i jménem jejích nižších správních útvarů nebo místních úřadů, ať je způsob vybírání jakýkoli. 2. Za daně z příjmu se považují všechny daně vybírané z celkového příjmu nebo z částí příjmu, včetně daní ze zisků ze zcizení movitého nebo nemovitého majetku, daní z celkového objemu mezd či platů vyplácených podniky a rovněž daní z přírůstku majetku. 3. Současné daně, na které se tato smlouva vztahuje, jsou zejména: a) v České republice: (i) daň z příjmů fyzických osob; (ii) daň z příjmů právnických osob; (dále nazývané „česká daň“); b) v Kolumbii: (i) daň z příjmů a její doplňující daně; (dále nazývané „kolumbijská daň“). 4. Smlouva se bude rovněž vztahovat na jakékoliv daně stejného nebo v zásadě podobného druhu, které budou ukládány po datu podpisu Smlouvy vedle nebo místo současných daní. Příslušné úřady smluvních států si vzájemně sdělí veškeré podstatné změny, které budou provedeny v jejich příslušných daňových zákonech. Článek 3 VŠEOBECNÉ DEFINICE 1. Pro účely této smlouvy, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad: a) výraz „Česká republika“ označuje území České republiky, na kterém jsou, podle českých právních předpisů a v souladu s mezinárodním právem, vykonávána svrchovaná práva České republiky; b) výraz „Kolumbie“ označuje Kolumbijskou republiku a, použit v zeměpisném významu, zahrnuje, kromě pevninského území, i souostroví San Andrés, Providencia a Santa Catalina, ostrov Malpelo a jiné ostrovy, ostrůvky, ostrovní útesy, mysy a mělčiny k tomu patřící, jakož i podloží, výsostné vody, přiléhající zónu, kontinentální šelf a výlučnou ekonomickou zónu, vzdušný prostor, elektromagnetické spektrum a jakýkoliv jiný prostor, kde je vykonávána nebo může být vykonávána kolumbijská svrchovanost, a to v souladu s mezinárodním právem a právními předpisy Kolumbie; c) výrazy „jeden smluvní stát“ a „druhý smluvní stát“ označují, podle souvislosti, Českou republiku nebo Kolumbii; d) výraz „osoba“ zahrnuje fyzickou osobu, společnost a všechna jiná sdružení osob; e) výraz „společnost“ označuje jakoukoliv právnickou osobu nebo jakéhokoliv nositele práv považovaného pro účely zdanění za právnickou osobu; f) výraz „podnik“ se vztahuje k vykonávání jakékoliv činnosti; g) výraz „činnost“ zahrnuje rovněž vykonávání svobodného povolání a jiných činností nezávislého charakteru; h) výrazy „podnik jednoho smluvního státu“ a „podnik druhého smluvního státu“ označují, podle souvislosti, podnik provozovaný rezidentem jednoho smluvního státu a podnik provozovaný rezidentem druhého smluvního státu; i) výraz „mezinárodní doprava“ označuje jakoukoli dopravu lodí nebo letadlem provozovanou rezidentem jednoho smluvního státu, vyjma případů, kdy je loď provozována nebo letadlo provozováno pouze mezi místy v druhém smluvním státě; j) výraz „příslušný úřad“ označuje: (i) v případě České republiky, ministra financí nebo jeho zmocněného zástupce; (ii) v případě Kolumbie, ministra financí a veřejného úvěru nebo jeho zmocněného zástupce; k) výraz „státní příslušník“ označuje: (i) každou fyzickou osobu, která je státním občanem některého smluvního státu; (ii) každou právnickou osobu, osobní společnost nebo sdružení zřízenou nebo zřízené podle právních předpisů platných v některém smluvním státě. 2. Pokud jde o provádění Smlouvy v jakémkoliv čase některým ze smluvních států, bude mít každý výraz, který v ní není definován, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad, takový význam, jenž mu náleží v tomto čase podle právních předpisů tohoto státu pro účely daní, na které se Smlouva vztahuje, přičemž jakýkoliv význam podle používaných daňových zákonů tohoto státu bude převažovat nad významem daným výrazu podle jiných právních předpisů tohoto státu. Článek 4 REZIDENT 1. Výraz „rezident smluvního státu“ označuje pro účely této smlouvy každou osobu, která je podle právních předpisů tohoto státu podrobena v tomto státě zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, místa založení, místa hlavního vedení nebo jakéhokoli jiného podobného kritéria, a rovněž zahrnuje tento stát a jakýkoliv nižší správní útvar nebo místní úřad tohoto státu. Tento výraz však nezahrnuje žádnou osobu, která je podrobena zdanění v tomto státě pouze z důvodu příjmu ze zdrojů v tomto státě. 2. Jestliže fyzická osoba je podle ustanovení odstavce 1 rezidentem obou smluvních států, bude její postavení určeno následovně: a) předpokládá se, že tato osoba je rezidentem pouze toho státu, ve kterém má k dispozici stálý byt; jestliže má k dispozici stálý byt v obou státech, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, ke kterému má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů); b) jestliže nemůže být určeno, ve kterém státě má tato osoba středisko svých životních zájmů nebo jestliže nemá k dispozici stálý byt v žádném státě, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, ve kterém se obvykle zdržuje; c) jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou státech nebo v žádném z nich, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, jehož je státním příslušníkem; d) jestliže je tato osoba státním příslušníkem obou států nebo žádného z nich, upraví příslušné úřady smluvních států tuto otázku vzájemnou dohodou. 3. Jestliže osoba, jiná než osoba fyzická, je podle ustanovení odstavce 1 rezidentem obou smluvních států: a) předpokládá se, že je osoba rezidentem pouze toho státu, jehož je státním příslušníkem; b) jestliže osoba není státním příslušníkem žádného ze států, příslušné úřady smluvních států se budou snažit upravit tuto otázku vzájemnou dohodou a stanovit způsob provádění Smlouvy ve vztahu k takové osobě. V případě nenalezení takové dohody, nebude taková osoba oprávněna požadovat jakoukoliv úlevu nebo osvobození od daně, kterou nebo které stanoví Smlouva. Článek 5 STÁLÁ PROVOZOVNA 1. Výraz „stálá provozovna“ označuje pro účely této smlouvy trvalé místo k výkonu činnosti, jehož prostřednictvím je zcela nebo zčásti vykonávána činnost podniku. 2. Výraz „stálá provozovna“ zahrnuje obzvláště: a) místo vedení; b) závod; c) kancelář; d) továrnu; e) dílnu, a f) důl, naleziště ropy nebo plynu, lom nebo jakékoliv jiné místo průzkumu nebo těžby přírodních zdrojů. 3. Výraz „stálá provozovna“ rovněž zahrnuje: a) staveniště nebo stavební, montážní nebo instalační projekt nebo na místě vykonávané projektovací a dozorčí činnosti s tím spojené, avšak pouze pokud takové staveniště, projekt nebo činnosti trvají déle než šest měsíců; b) poskytování služeb podnikem jednoho smluvního státu nebo prostřednictvím zaměstnanců nebo jiných pracovníků najatých podnikem pro tento účel, avšak pouze pokud činnosti takového charakteru trvají na území druhého smluvního státu po jedno nebo více období přesahující v úhrnu šest měsíců v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období. 4. Bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku se předpokládá, že výraz „stálá provozovna“ nezahrnuje: a) zařízení, které se využívá pouze za účelem uskladnění nebo vystavení zboží patřícího podniku; b) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem uskladnění nebo vystavení; c) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem zpracování jiným podnikem; d) trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze za účelem nákupu zboží nebo shromažďování informací pro podnik; e) trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze za účelem vykonávání jakékoliv jiné činnosti, která má pro podnik přípravný nebo pomocný charakter; f) trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze k vykonávání jakéhokoliv spojení činností uvedených v písmenech a) až e), pokud celková činnost trvalého místa k výkonu činnosti vyplývající z tohoto spojení je přípravného nebo pomocného charakteru. 5. Jestliže, bez ohledu na ustanovení odstavců 1 a 2, osoba - jiná než nezávislý zástupce, na kterého se vztahuje odstavec 7 - jedná v jednom smluvním státě na účet podniku druhého smluvního státu, má se za to, že tento podnik má stálou provozovnu v prvně zmíněném státě ve vztahu ke všem činnostem, které tato osoba provádí pro podnik, jestliže tato osoba: a) má a obvykle vykonává v tomto státě oprávnění uzavírat smlouvy jménem podniku, pokud činnosti takovéto osoby nejsou omezeny na činnosti uvedené v odstavci 4, které, pokud by byly vykonávány prostřednictvím trvalého místa k výkonu činnosti, by nezakládaly z tohoto trvalého místa k výkonu činnosti stálou provozovnu podle ustanovení tohoto odstavce; nebo b) nemá takové oprávnění, ale obvykle udržuje v prvně zmíněném státě zásobu zboží, ze které pravidelně dodává zboží jménem podniku. 6. Bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku se předpokládá, že pojišťovna jednoho smluvního státu, s výjimkou zajistného, má stálou provozovnu v druhém smluvním státě, pokud vybírá pojistné na území tohoto druhého státu nebo pojišťuje rizika, která se tam nacházejí, prostřednictvím osoby jiné než nezávislý zástupce, na kterého se vztahuje odstavec 7. 7. Nemá se za to, že podnik má stálou provozovnu ve smluvním státě jenom proto, že v tomto státě vykonává svoji činnost prostřednictvím makléře, generálního komisionáře nebo jakéhokoliv jiného nezávislého zástupce, pokud tyto osoby jednají v rámci své řádné činnosti. Avšak, jestliže činnosti takového zástupce jsou zcela nebo téměř zcela věnovány zájmům tohoto podniku a tento podnik a zástupce jsou ve svých obchodních a finančních vztazích vázány podmínkami, které sjednaly nebo jim byly uloženy a které se liší od podmínek, které by byly sjednány mezi nezávislými podniky, nebude tento zástupce považován za nezávislého zástupce ve smyslu tohoto odstavce. 8. Skutečnost, že společnost, která je rezidentem jednoho smluvního státu, ovládá nebo je ovládána společností, která je rezidentem druhého smluvního státu nebo která v tomto druhém státě vykonává svoji činnost (ať prostřednictvím stálé provozovny nebo jinak), neučiní sama o sobě z kterékoli této společnosti stálou provozovnu druhé společnosti. Článek 6 PŘÍJMY Z NEMOVITÉHO MAJETKU 1. Příjmy, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z nemovitého majetku (včetně příjmů ze zemědělství nebo lesnictví) umístěného ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Výraz „nemovitý majetek“ má takový význam, jenž mu náleží podle právních předpisů smluvního státu, v němž je daný majetek umístěn. Výraz zahrnuje v každém případě příslušenství nemovitého majetku, živý a mrtvý inventář užívaný v zemědělství a lesnictví, práva, pro která platí ustanovení občanského práva vztahující se na pozemky, užívací právo k nemovitému majetku a práva na proměnlivé nebo pevné platby za těžení nebo za přivolení k těžení nerostných ložisek, pramenů a jiných přírodních zdrojů; lodě a letadla se nepovažují za nemovitý majetek. 3. Ustanovení odstavce 1 platí pro příjmy pobírané z přímého užívání, nájmu nebo každého jiného způsobu užívání nemovitého majetku. 4. Ustanovení odstavců 1 a 3 platí rovněž pro příjmy z nemovitého majetku podniku. Článek 7 ZISKY PODNIKŮ 1. Zisky podniku jednoho smluvního státu podléhají zdanění jen v tomto státě, pokud podnik nevykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna. Jestliže podnik vykonává svoji činnost tímto způsobem, mohou být zisky podniku zdaněny ve druhém státě, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat této stálé provozovně. 2. Jestliže podnik jednoho smluvního státu vykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, přisuzují se, s výhradou ustanovení odstavce 3, v každém smluvním státě této stálé provozovně zisky, které by byla mohla docílit, kdyby byla jako samostatný podnik vykonávala stejné nebo obdobné činnosti za stejných nebo obdobných podmínek a byla zcela nezávislá ve styku s podnikem, jehož je stálou provozovnou. 3. Při stanovení zisků stálé provozovny se povoluje odečíst náklady vynaložené pro účely stálé provozovny, a to v souladu s požadavky, podmínkami a omezeními daňových zákonů příslušného smluvního státu, včetně výloh vedení a všeobecných správních výloh takto vynaložených, ať vznikly ve státě, v němž je stálá provozovna umístěna, či jinde. 4. Jestliže je v některém smluvním státě obvyklé stanovit zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, na základě rozdělení celkových zisků podniku jeho různým částem, nic v odstavci 2 nevylučuje, aby tento smluvní stát stanovil zisky, jež mají být zdaněny, tímto obvyklým rozdělením; použitý způsob rozdělení musí být však takový, aby výsledek byl v souladu se zásadami stanovenými v tomto článku. 5. Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na základě skutečnosti, že pouze nakupovala zboží pro podnik. 6. Zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, se pro účely předchozích odstavců stanoví každý rok stejným způsobem, pokud neexistují dostatečné důvody pro jiný postup. 7. Jestliže zisky zahrnují části příjmů, o nichž se pojednává odděleně v jiných článcích této smlouvy, nebudou ustanovení oněch článků dotčena ustanoveními tohoto článku. Článek 8 VODNÍ A LETECKÁ DOPRAVA 1. Zisky, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z provozování lodí nebo letadel v mezinárodní dopravě, podléhají zdanění jen v tomto státě. 2. Pro účely tohoto článku a bez ohledu na ustanovení článku 12, zisky z provozování lodí nebo letadel v mezinárodní dopravě zahrnují zisky pobírané z pronájmu lodí nebo letadel včetně posádky na určitou dobu nebo cestu. Zahrnují rovněž zisky pobírané z pronájmu lodí nebo letadel bez posádky, pokud jsou takovéto pronajímatelské činnosti nahodilé ve vztahu k provozování lodí nebo letadel v mezinárodní dopravě. 3. Pro účely tohoto článku a bez ohledu na ustanovení článku 12, zisky rezidenta smluvního státu z užívání nebo pronájmu kontejnerů (včetně přívěsů, vlečných člunů a souvisejícího zařízení pro přepravu kontejnerů) užívaných v mezinárodní dopravě podléhají zdanění jen v tomto státě, pokud je takové užívání nebo takový pronájem nahodilé nebo nahodilý ve vztahu k provozování lodí nebo letadel v mezinárodní dopravě. 4. Ustanovení odstavce 1 platí rovněž pro zisky z účasti na poolu, společném provozu nebo mezinárodní provozní organizaci. Článek 9 SDRUŽENÉ PODNIKY 1. Jestliže a) se podnik jednoho smluvního státu podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo kapitálu podniku druhého smluvního státu, nebo b) tytéž osoby se podílejí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo kapitálu podniku jednoho smluvního státu i podniku druhého smluvního státu a jestliže v těchto případech jsou oba podniky ve svých obchodních nebo finančních vztazích vázány podmínkami, které sjednaly nebo jim byly uloženy a které se liší od podmínek, které by byly sjednány mezi nezávislými podniky, mohou jakékoliv zisky, které by, nebýt těchto podmínek, byly docíleny jedním z podniků, ale vzhledem k těmto podmínkám docíleny nebyly, být zahrnuty do zisků tohoto podniku a následně zdaněny. 2. Jestliže jeden smluvní stát zahrne do zisků podniku tohoto státu - a následně zdaní - zisky, které podniku druhého smluvního státu byly zdaněny v tomto druhém státě, a zisky takto zahrnuté jsou zisky, které by byly docíleny podnikem prvně zmíněného státu, kdyby podmínky sjednané mezi oběma podniky byly takové, jaké by byly sjednány mezi nezávislými podniky, upraví tento druhý stát přiměřeně částku daně tam uložené z těchto zisků. Při stanovení této úpravy se přihlédne k ostatním ustanovením této smlouvy a, bude-li to nutné, příslušné úřady smluvních států se za tím účelem vzájemně poradí. 3. Ustanovení odstavce 2 se nepoužijí v případě podvodu, hrubé nedbalosti nebo vědomého zanedbání. Článek 10 DIVIDENDY 1. Dividendy vyplácené společností, která je rezidentem jednoho smluvního státu, rezidentu druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Tyto dividendy však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, jehož je společnost, která je vyplácí, rezidentem, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník dividend je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne: a) 5 procent hrubé částky dividend, jestliže skutečným vlastníkem je společnost (jiná než osobní společnost), která přímo drží alespoň 25 procent kapitálu společnosti, která dividendy vyplácí; b) 15 procent hrubé částky dividend ve všech ostatních případech. Tento odstavec se nedotýká zdanění zisků společnosti, z nichž jsou dividendy vypláceny. 3. V případě dividend vyplácených společností, která je rezidentem Kolumbie, ze zisků, které v souladu s kolumbijským vnitrostátním zákonem nejsou v Kolumbii zdaněny, mohou být tyto dividendy, bez ohledu na ustanovení odstavce 2, rovněž zdaněny v Kolumbii, a to podle právních předpisů Kolumbie, avšak jestliže skutečný vlastník takových dividend je rezidentem České republiky, daň takto v Kolumbii uložená nepřesáhne 25 procent hrubé částky dividend. Příslušné úřady smluvních států upraví vzájemnou dohodou způsob aplikace omezení uvedených v odstavcích 2 a 3. 4. Výraz „dividendy“ použitý v tomto článku označuje příjmy z akcií nebo jiných práv, s výjimkou pohledávek, s podílem na zisku, jakož i jiné příjmy, které jsou podrobeny stejnému daňovému režimu jako příjmy z akcií podle právních předpisů státu, jehož je společnost, která provádí platbu, rezidentem. 5. Ustanovení odstavců 1, 2 a 3 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník dividend, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě, jehož je rezidentem společnost vyplácející dividendy, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, a jestliže účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, se skutečně váže k této stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7. 6. Jestliže společnost, která je rezidentem jednoho smluvního státu, dosahuje zisky nebo příjmy z druhého smluvního státu, nemůže tento druhý stát zdanit dividendy vyplácené společností, ledaže jsou tyto dividendy vypláceny rezidentu tohoto druhého státu nebo že účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, se skutečně váže ke stálé provozovně, která je umístěna v tomto druhém státě, ani podrobit nerozdělené zisky společnosti dani z nerozdělených zisků společnosti, i když vyplácené dividendy nebo nerozdělené zisky pozůstávají zcela nebo zčásti ze zisků nebo z příjmů majících zdroj v tomto druhém státě. Článek 11 ÚROKY 1. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Tyto úroky však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, v němž mají zdroj, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník úroků je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne 10 procent hrubé částky úroků. Příslušné úřady smluvních států upraví vzájemnou dohodou způsob aplikace tohoto omezení. 3. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu, který je jejich skutečným vlastníkem, podléhají bez ohledu na ustanovení odstavce 2 zdanění jen v tomto druhém státě, jestliže jsou tyto úroky vypláceny: a) v souvislosti s prodejem jakéhokoliv zboží nebo zařízení na úvěr; b) z jakékoliv půjčky nebo úvěru jakéhokoliv druhu, kterou nebo který poskytla bankabanka, avšak pouze jestliže je příslušná půjčka nebo příslušný úvěr poskytnuta nebo poskytnut na období ne kratší než tři roky; c) vládě druhého smluvního státu, včetně jakéhokoliv nižšího správního útvaru nebo místního úřadu tohoto státu, centrální bancebance nebo jakékoli finanční instituci, která je vlastněna nebo ovládána touto vládou; d) rezidentu druhého státu v souvislosti s jakoukoli půjčkou nebo úvěrem, která je zaručena nebo který je zaručen vládou druhého státu, včetně jakéhokoliv nižšího správního útvaru nebo místního úřadu tohoto státu, centrální bankoubankou nebo jakoukoli finanční institucí, která je vlastněna nebo ovládána touto vládou. 4. Výraz „úroky“ použitý v tomto článku označuje příjmy z pohledávek jakéhokoliv druhu, ať zajištěných či nezajištěných zástavním právem na nemovitosti a majících či nemajících právo účasti na zisku dlužníka, a zvláště, příjmy z vládních cenných papírůcenných papírů a příjmy z obligací nebo dluhopisů, včetně prémií a výher, které se vážou k těmto cenným papírůmcenným papírům, obligacím nebo dluhopisům, jakož i jakékoli jiné příjmy, které právní předpisy státu, kde mají příjmy zdroj, považují za úroky. Penále ukládané za pozdní platbu se nepovažuje za úroky pro účely tohoto článku. Výraz „úroky“ nezahrnuje žádnou část příjmu, která je považována za dividendu podle ustanovení článku 10 odstavce 4. 5. Ustanovení odstavců 1, 2 a 3 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník úroků, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají úroky zdroj, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, a jestliže pohledávka, ze které jsou úroky placeny, se skutečně váže k této stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7. 6. Předpokládá se, že úroky mají zdroj ve smluvním státě, jestliže plátcem je rezident tohoto státu. Jestliže však plátce úroků, ať je nebo není rezidentem některého smluvního státu, má ve smluvním státě stálou provozovnu, ve spojení s níž došlo k zadlužení, z něhož jsou úroky placeny, a tyto úroky jdou k tíži takové stálé provozovny, předpokládá se, že tyto úroky mají zdroj v tom státě, ve kterém je stálá provozovna umístěna. 7. Jestliže částka úroků, které se vztahují k pohledávce, z níž jsou placeny, přesahuje, v důsledku zvláštních vztahů mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo mezi oběma z nich a nějakou další osobou, částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto posledně zmíněnou částku. Částka plateb, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna v souladu s právními předpisy každého smluvního státu, s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy. Článek 12 LICENČNÍ POPLATKY 1. Licenční poplatky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Tyto licenční poplatky však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, v němž mají zdroj, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník licenčních poplatků je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne 10 procent hrubé částky licenčních poplatků. Příslušné úřady smluvních států upraví vzájemnou dohodou způsob aplikace tohoto omezení. 3. Výraz „licenční poplatky“ použitý v tomto článku označuje platby jakéhokoliv druhu obdržené jako náhrada za užití nebo za právo na užití jakéhokoliv autorského práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému, včetně kinematografických filmů a filmů nebo pásek pro televizní nebo rozhlasové vysílání, jakéhokoliv patentu, ochranné známky, návrhu nebo modelu, plánu, tajného vzorce nebo postupu nebo jakéhokoliv jiného nehmotného majetku nebo jakéhokoliv průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení nebo za informace, které se vztahují na zkušenosti nabyté v oblasti průmyslové, obchodní nebo vědecké. Výraz „licenční poplatky“ rovněž zahrnuje platby obdržené jako náhrada za poskytnutí technické asistence, technických služeb nebo poradenských služeb. 4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník licenčních poplatků, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají licenční poplatky zdroj, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, a jestliže právo nebo majetek, které dávají vznik licenčním poplatkům, se skutečně vážou k této stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7. 5. Předpokládá se, že licenční poplatky mají zdroj ve smluvním státě, jestliže plátcem je rezident tohoto státu. Jestliže však plátce licenčních poplatků, ať je nebo není rezidentem některého smluvního státu, má ve smluvním státě stálou provozovnu, ve spojení s níž vznikla povinnost platit licenční poplatky, a tyto licenční poplatky jdou k tíži takové stálé provozovny, předpokládá se, že tyto licenční poplatky mají zdroj v tom státě, ve kterém je stálá provozovna umístěna. 6. Jestliže částka licenčních poplatků, které se vztahují k užití, právu nebo informaci, za které jsou placeny, přesahuje, v důsledku zvláštních vztahů mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo mezi oběma z nich a nějakou další osobou, částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto posledně zmíněnou částku. Částka plateb, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna v souladu s právními předpisy každého smluvního státu, s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy. 7. Jestliže, po podpisu této smlouvy, podepíše Kolumbie s nějakým třetím státem smlouvu, dohodu nebo protokol k ní, která nebo který bude obsahovat ustanovení pojednávající o zdaňování příjmů z poskytnutí technické asistence, technických služeb nebo poradenských služeb, která jsou příznivější než ta obsažená v této smlouvě, a to pokud jde o daňovou sazbu nebo zacházení nebo obojí z toho, tento režim se bude automaticky používat pro účely této smlouvy, a to ode dne, kterým se začne provádět smlouva, dohoda nebo protokol k ní mezi Kolumbií a tímto třetím státem. Příslušný úřad Kolumbie bude bez prodlevy informovat příslušný úřad České republiky, že podmínky provádění této smlouvy se mění. Článek 13 ZISKY ZE ZCIZENÍ MAJETKU 1. Zisky, které pobírá rezident jednoho smluvního státu ze zcizení nemovitého majetku uvedeného v článku 6 a umístěného ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Zisky ze zcizení movitého majetku, který je částí provozního majetku stálé provozovny, jež má podnik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, včetně zisků ze zcizení takové stálé provozovny (samotné nebo spolu s celým podnikem), mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 3. Zisky, které pobírá rezident jednoho smluvního státu ze zcizení lodí nebo letadel provozovaných v mezinárodní dopravě nebo movitého majetku sloužícího k provozování těchto lodí nebo letadel, podléhají zdanění jen v tomto státě. 4. Zisky, které pobírá rezident jednoho smluvního státu ze zcizení akcií nebo jiných podílů na společnosti, která je rezidentem druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 5. Zisky ze zcizení jakéhokoliv jiného majetku, než který je uveden v odstavcích 1, 2, 3 a 4, podléhají zdanění jen ve smluvním státě, jehož je zcizitel rezidentem. Článek 14 PŘÍJMY ZE ZAMĚSTNÁNÍ 1. Platy, mzdy a jiné podobné odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z důvodu zaměstnání, podléhají s výhradou ustanovení článků 15, 17 a 18 zdanění jen v tomto státě, pokud zaměstnání není vykonáváno ve druhém smluvním státě. Je-li tam zaměstnání vykonáváno, mohou být odměny z něj pobírané zdaněny v tomto druhém státě. 2. Odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z důvodu zaměstnání vykonávaného ve druhém smluvním státě, podléhají bez ohledu na ustanovení odstavce 1 zdanění jen v prvně zmíněném státě, jestliže všechny následující podmínky jsou splněny: a) příjemce je zaměstnán ve druhém státě po jedno nebo více období nepřesahující v úhrnu 183 dny v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období začínajícím nebo končícím v příslušném daňovém roce, a b) odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo za zaměstnavatele, který není rezidentem druhého státu, a c) odměny nejdou k tíži stálé provozovny, kterou má zaměstnavatel ve druhém státě. 3. Do počítání období zmíněných v odstavci 2 písmenu a) se zahrnují následující dny: a) všechny dny fyzické přítomnosti včetně dní příjezdů a odjezdů a b) dny strávené mimo stát činnosti, jako jsou soboty a neděle, státní svátky, dovolené, a služební cesty přímo spojené se zaměstnáním příjemce v tomto státě, po kterých bylo v činnosti na území tohoto státu pokračováno. 4. Výraz „zaměstnavatel“ zmíněný v odstavci 2 písmenu b) označuje osobu, která má právo na vykonanou práci a která nese odpovědnost a riziko spojené s vykonáváním práce. 5. Bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku, mohou být odměny pobírané z důvodu zaměstnání vykonávaného na palubě lodi nebo letadla provozované nebo provozovaného v mezinárodní dopravě rezidentem smluvního státu zdaněny v tomto státě. Článek 15 TANTIÉMY Tantiémy a jiné podobné odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu jako člen správní rady nebo jakéhokoliv jiného obdobného orgánu společnosti, která je rezidentem druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. Článek 16 UMĚLCI A SPORTOVCI 1. Příjmy, které pobírá rezident jednoho smluvního státu jako na veřejnosti vystupující umělec, jako divadelní, filmový, rozhlasový nebo televizní umělec nebo hudebník nebo jako sportovec z takovýchto osobně vykonávaných činností ve druhém smluvním státě, mohou být bez ohledu na ustanovení článků 7 a 14 zdaněny v tomto druhém státě. 2. Jestliže příjmy z činností osobně vykonávaných umělcem nebo sportovcem neplynou umělci nebo sportovci samému, nýbrž jiné osobě, mohou být tyto příjmy bez ohledu na ustanovení článků 7 a 14 zdaněny ve smluvním státě, ve kterém jsou činnosti umělce nebo sportovce vykonávány. Článek 17 PENZE Penze a jiné podobné platy vyplácené rezidentu smluvního státu z důvodu dřívějšího zaměstnání podléhají s výhradou ustanovení článku 18 odstavce 2 zdanění jen v tomto státě. Článek 18 VEŘEJNÉ FUNKCE 1. a) Platy, mzdy a jiné podobné odměny vyplácené jedním smluvním státem nebo nižším správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu fyzické osobě za služby prokazované tomuto státu nebo útvaru nebo úřadu podléhají zdanění jen v tomto státě. b) Takové platy, mzdy a jiné podobné odměny však podléhají zdanění jen ve druhém smluvním státě, jestliže služby jsou prokazovány v tomto státě a fyzická osoba, která je rezidentem tohoto státu: (i) je státním příslušníkem tohoto státu; nebo (ii) se nestala rezidentem tohoto státu jen z důvodu prokazování těchto služeb. 2. a) Penze a jiné podobné platy vyplácené jedním smluvním státem nebo nižším správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu, nebo vyplácené z fondů, které zřídily, fyzické osobě za služby prokázané tomuto státu nebo útvaru nebo úřadu podléhají bez ohledu na ustanovení odstavce 1 zdanění jen v tomto státě. b) Takové penze a jiné podobné platy však podléhají zdanění jen ve druhém smluvním státě, jestliže fyzická osoba je rezidentem a státním příslušníkem tohoto státu. 3. Ustanovení článků 14, 15, 16 a 17 se použijí na platy, mzdy, penze a jiné podobné odměny a platy za služby prokázané v souvislosti s průmyslovou nebo obchodní činností vykonávanou některým smluvním státem nebo nižším správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu. Článek 19 STUDENTI Platby, které dostává za účelem úhrady nákladů své výživy, vzdělávání nebo studia student nebo žák, který je nebo bezprostředně před svým příjezdem do jednoho smluvního státu byl rezidentem druhého smluvního státu a který se zdržuje v prvně zmíněném státě pouze za účelem svého vzdělávání nebo studia, nepodléhají zdanění v tomto státě za předpokladu, že takovéto platby plynou ze zdrojů mimo tento stát. Článek 20 OSTATNÍ PŘÍJMY Části příjmů rezidenta jednoho smluvního státu, které nejsou výslovně uvedeny v předchozích článcích této smlouvy, podléhají zdanění jen v tomto státě. Jestliže jsou však takové příjmy pobírány ze zdrojů ve druhém smluvním státě, mohou být tyto příjmy rovněž zdaněny v tomto druhém státě. Článek 21 VYLOUČENÍ DVOJÍHO ZDANĚNÍ 1. S výhradou ustanovení právních předpisů Kolumbie týkajících se vyloučení dvojího zdanění, bude v případě rezidenta Kolumbie dvojí zdanění vyloučeno následovně: a) Jestliže rezident Kolumbie pobírá příjem, který může být v souladu s ustanoveními této smlouvy zdaněn v České republice, Kolumbie povolí snížit daň z příjmů fakticky placenou tímto rezidentem o částku rovnající se dani z příjmů zaplacené v České republice. Částka, o kterou se daň sníží, však nepřesáhne tu část daně z příjmů vypočtené před jejím snížením, která poměrně připadá na příjem, který může být zdaněn v České republice. b) V případě dividend Kolumbie povolí odpočet od daně z příjmů rovnající se celkové částce dividend vynásobené sazbou daně z příjmů používanou v České republice ve vztahu k ziskům, z nichž jsou takové dividendy vypláceny. Pokud jsou tyto dividendy zdaněny v souladu s ustanoveními této smlouvy v České republice, tento odpočet bude navýšen o odpovídající částku. V žádném případě však nemůže takový odpočet přesáhnout celkovou částku daně z příjmů vypočtenou v Kolumbii ve vztahu k takovým dividendám. 2. S výhradou ustanovení právních předpisů České republiky týkajících se vyloučení dvojího zdanění, bude v případě rezidenta České republiky dvojí zdanění vyloučeno následovně: Česká republika může při ukládání daní svým rezidentům zahrnout do daňového základu, ze kterého se takové daně ukládají, části příjmu, které mohou být v souladu s ustanoveními této smlouvy rovněž zdaněny v Kolumbii, avšak povolí snížit částku daně vypočtenou z takového základu o částku rovnající se dani zaplacené v Kolumbii. Částka, o kterou se daň sníží, však nepřesáhne tu část české daně vypočtené před jejím snížením, která poměrně připadá na příjem, který může být v souladu s ustanoveními této smlouvy zdaněn v Kolumbii. 3. Jestliže v souladu s jakýmkoliv ustanovením Smlouvy je příjem pobíraný rezidentem jednoho smluvního státu osvobozen od zdanění v tomto státě, tento stát může přesto, při výpočtu částky daně ze zbývajících příjmů tohoto rezidenta, vzít v úvahu osvobozený příjem. Článek 22 ZÁKAZ DISKRIMINACE 1. Státní příslušníci jednoho smluvního státu nebudou podrobeni ve druhém smluvním státě žádnému zdanění nebo jakýmkoliv povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeni státní příslušníci tohoto druhého státu, kteří jsou, zejména s ohledem na rezidenci, ve stejné situaci. Toto ustanovení se bez ohledu na ustanovení článku 1 vztahuje rovněž na osoby, které nejsou rezidenty jednoho nebo obou smluvních států. 2. Zdanění stálé provozovny, jež má podnik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, nebude v tomto druhém státě nepříznivější než zdanění podniků tohoto druhého státu, které vykonávají tytéž činnosti. Toto ustanovení nebude vykládáno jako závazek jednoho smluvního státu, aby přiznal rezidentům druhého smluvního státu jakékoliv osobní úlevy, slevy a snížení daně z důvodu osobního stavu nebo povinností k rodině, které přiznává svým vlastním rezidentům. 3. Pokud se nebudou aplikovat ustanovení článku 9 odstavce 1, článku 11 odstavce 7 nebo článku 12 odstavce 6, budou úroky, licenční poplatky a jiné výlohy placené podnikem jednoho smluvního státu rezidentu druhého smluvního státu odčitatelné pro účely stanovení zdanitelných zisků takového podniku za stejných podmínek, jako kdyby byly placeny rezidentu prvně zmíněného státu. 4. Podniky jednoho smluvního státu, jejichž kapitál je zcela nebo zčásti, přímo nebo nepřímo vlastněn nebo kontrolován jedním nebo více rezidenty druhého smluvního státu, nebudou podrobeny v prvně zmíněném státě žádnému zdanění nebo jakýmkoliv povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeny ostatní podobné podniky prvně zmíněného státu. 5. Ustanovení tohoto článku se bez ohledu na ustanovení článku 2 vztahují na daně všeho druhu a pojmenování. Článek 23 ŘEŠENÍ PŘÍPADŮ DOHODOU 1. Jestliže se osoba domnívá, že opatření jednoho nebo obou smluvních států vedou nebo povedou u ní ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními této smlouvy, může, bez ohledu na opravné prostředky, které poskytují vnitrostátní právní předpisy těchto států, předložit svůj případ příslušnému úřadu smluvního státu, jehož je rezidentem nebo, pokud její případ spadá pod článek 22 odstavec 1, úřadu smluvního státu, jehož je státním příslušníkem. Případ musí být předložen do tří let od prvního oznámení opatření vedoucího ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními Smlouvy. 2. Jestliže bude příslušný úřad považovat námitku za oprávněnou a nebude-li sám schopen najít uspokojivé řešení, bude se snažit případ vyřešit vzájemnou dohodou s příslušným úřadem druhého smluvního státu tak, aby se zamezilo zdanění, které není v souladu se Smlouvou. Jakákoliv dosažená dohoda bude uskutečněna bez ohledu na jakékoliv časové lhůty ve vnitrostátních právních předpisech smluvních států. 3. Příslušné úřady smluvních států se budou snažit vyřešit vzájemnou dohodou jakékoliv obtíže nebo pochybnosti, které mohou vzniknout při výkladu nebo provádění Smlouvy. Mohou rovněž spolu konzultovat za účelem vyloučení dvojího zdanění v případech neupravených ve Smlouvě. 4. Příslušné úřady smluvních států mohou vejít v přímý styk za účelem dosažení dohody ve smyslu předchozích odstavců. Článek 24 VÝMĚNA INFORMACÍ 1. Příslušné úřady smluvních států si budou vyměňovat takové informace, u nichž lze předpokládat, že jsou relevantní ve vztahu k provádění ustanovení této smlouvy nebo ve vztahu k provádění nebo vymáhání vnitrostátních právních předpisů, které se vztahují na daně všeho druhu a pojmenování ukládané jménem smluvních států nebo jejich nižších správních útvarů nebo místních úřadů, pokud zdanění, které upravují, není v rozporu se Smlouvou. Výměna informací není omezena články 1 a 2. 2. Veškeré informace obdržené smluvním státem podle odstavce 1 budou udržovány v tajnosti stejným způsobem jako informace získané podle vnitrostátních právních předpisů tohoto státu a budou poskytnuty pouze osobám nebo úřadům (včetně soudů a správních úřadů), které se zabývají vyměřováním nebo vybíráním daní, které jsou uvedeny v odstavci 1, vymáháním nebo trestním stíháním ve věci těchto daní, rozhodováním o opravných prostředcích ve vztahu k těmto daním nebo dozorem výše uvedeného. Tyto osoby nebo úřady použijí tyto informace jen k těmto účelům. Mohou sdělit tyto informace při veřejných soudních řízeních nebo v soudních rozhodnutích. 3. Ustanovení odstavců 1 a 2 nebudou v žádném případě vykládána tak, že ukládají smluvnímu státu povinnost: a) provést správní opatření, která by porušovala právní předpisy a správní praxi tohoto nebo druhého smluvního státu; b) poskytnout informace, které nemohou být získány na základě právních předpisů nebo v běžném správním řízení tohoto nebo druhého smluvního státu; c) poskytnout informace, které by odhalily jakékoliv obchodní, hospodářské, průmyslové, komerční nebo profesní tajemství nebo obchodní postup, nebo informace, jejichž sdělení by bylo v rozporu s veřejným pořádkem. 4. Jestliže jsou v souladu s tímto článkem jedním smluvním státem požadovány informace, druhý smluvní stát použije svých opatření zaměřených na získávání informací, aby získal požadované informace, i když tento druhý stát takové informace nepotřebuje pro své vlastní daňové účely. Povinnost obsažená v předchozí větě podléhá omezením odstavce 3, ale v žádném případě nebudou tato omezení vykládána tak, že umožňují smluvnímu státu odmítnout poskytnout informace pouze z toho důvodu, že nemá domácí zájem na takových informacích. 5. Ustanovení odstavce 3 nebudou v žádném případě vykládána tak, že umožňují smluvnímu státu odmítnout poskytnout informace pouze z toho důvodu, že informacemi disponuje bankabanka, jiná finanční instituce, pověřenec nebo osoba, která jedná v zastoupení nebo jako zmocněnec, nebo proto, že se informace vztahují k vlastnickým podílům na osobě. Článek 25 OMEZENÍ VÝHOD 1. Bez ohledu na ustanovení jakýchkoliv jiných článků této smlouvy, výhody stanovené podle této smlouvy nebudou poskytnuty společnostem kteréhokoliv ze smluvních států, jestliže smyslem takových společností je získat výhody podle této smlouvy, které by jinak nebyly dostupné. 2. Ustanovení této smlouvy v žádném případě nezabraňují smluvnímu státu aplikovat ustanovení jeho vnitrostátních právních předpisů, která mají za cíl zabraňovat daňovým unikům. 3. Příslušný úřad jednoho smluvního státu může po projednání s příslušným úřadem druhého smluvního státu odepřít výhody stanovené podle Smlouvy jakékoliv osobě, nebo s ohledem na jakoukoliv transakci, jestliže by dle jeho názoru poskytnutí takových výhod znamenalo zneužití Smlouvy. Článek 26 ČLENOVÉ DIPLOMATICKÝCH MISÍ A KONZULÁRNÍCH ÚŘADŮ Nic v této smlouvě se nedotýká daňových výsad členů diplomatických misí nebo konzulárních úřadů, které jim přísluší na základě obecných pravidel mezinárodního práva nebo na základě ustanovení zvláštních dohod. Článek 27 VSTUP V PLATNOST Smluvní státy si vzájemně diplomatickou cestou oznámí splnění postupů požadovaných jejich vnitrostátními právními předpisy pro vstup této smlouvy v platnost. Tato smlouva vstoupí v platnost dnem pozdějšího z těchto oznámení a její ustanovení se budou provádět: a) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na příjmy vyplácené nebo připisované k 1. lednu v kalendářním roce bezprostředně následujícím po roce, v němž Smlouva vstoupí v platnost, nebo později; b) pokud jde o daně nevybírané srážkou u zdroje, na příjmy za každý daňový rok začínající 1. ledna v kalendářním roce bezprostředně následujícím po roce, v němž Smlouva vstoupí v platnost, nebo později. Článek 28 UKONČENÍ PLATNOSTI Tato smlouva zůstane v platnosti dokud nebude vypovězena některým smluvním státem. Každý smluvní stát může diplomatickou cestou podáním výpovědi ukončit platnost Smlouvy, a to nejméně šest měsíců před koncem každého kalendářního roku následujícího po období pěti let ode dne vstupu Smlouvy v platnost. V takovém případě se Smlouva přestane provádět: a) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na příjmy vyplácené nebo připisované k 1. lednu v kalendářním roce bezprostředně následujícím po roce, v němž byla dána výpověď, nebo později; b) pokud jde o daně nevybírané srážkou u zdroje, na příjmy za každý daňový rok začínající 1. ledna v kalendářním roce bezprostředně následujícím po roce, v němž byla dána výpověď, nebo později. Dáno v Bogotě D.C. dne 22. března 2012 ve dvou původních vyhotoveních, v českém, španělském a anglickém jazyce, přičemž všechny texty jsou autentické. V případě jakéhokoliv rozdílu bude rozhodujícím anglický text. Za Českou republiku Vladimír Eisenbruk mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky v Kolumbijské republice Za Kolumbijskou republiku Juan Carlos Echeverry Garzón ministr financí a veřejného úvěru
Nález Ústavního soudu č. 170/2015 Sb.
Nález Ústavního soudu č. 170/2015 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 12. května 2015 sp. zn. Pl. ÚS 55/13 ve věci návrhu na zrušení § 41 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 367/2011 Sb. Vyhlášeno 3. 7. 2015, částka 69/2015 * Odůvodnění * I. - Rekapitulace návrhu * II. - Vyjádření Poslanecké sněmovny a Senátu, vlády, veřejného ochránce práv, Ministerstva práce a sociálních věcí a Českého statistického úřadu * III. - Inkriminované ustanovení zákona o zaměstnanosti * IV. - Předpoklady přezkumu * V. - Podmínky aktivní legitimace navrhovatele * VI. - Popis legislativní procedury přijímání napadených ustanovení zákona * VII. - Referenční hlediska pro posouzení návrhu * VIII. - Vlastní přezkum * IX. - 85. V případě sociálních práv obecně platí, že by se Ústavní soud neměl pokoušet nahrazovat racionální úvahu zákonodárce svou vlastní úvahou, jakkoliv by snad mohla být rovněž (ba dokonce možná ještě více) racionální. Platí přitom, že „množství konkrétních * X. - 86. Shrnuto, normativní obsah ústavní normy čl. 26 odst. 3 Listiny je dále omezen čl. 41 odst. 1 Listiny, protože se ho jako práva lze dovolat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí. Ústavně zaručené právo podle čl. 26 odst. 3 Listiny lze r 170 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 55/13 dne 12. května 2015 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Jana Filipa, Vlasty Formánkové, Vladimíra Kůrky, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové (soudce zpravodaj) a Jiřího Zemánka ve věci návrhu Krajského soudu v Hradci Králové podaného podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky na zrušení § 41 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 367/2011 Sb., za účasti Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a veřejného ochránce práv jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Návrh na zrušení § 41 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 367/2011 Sb., se zamítá. Odůvodnění I. Rekapitulace návrhu 1. Ústavnímu souduÚstavnímu soudu byl dne 10. 12. 2013 doručen návrh Krajského soudu v Hradci Králové (dále též jen „navrhovatel“) podaný podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) ve spojení s ustanovením § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) na zrušení § 41 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 367/2011 Sb., (dále též „napadené ustanovení“). 2. Navrhovatel návrh podal v souvislosti se svou rozhodovací činností; jako příslušný soud v rámci správního soudnictví projednával pod sp. zn. 28 Ad 6/2013 žalobu žalobce M. M. proti rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí (dále též jen „ministerstvo“) č. j. 2012/16971-421 ze dne 16. 4. 2012, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky (dále též jen „úřad práce“) - krajské pobočky v Hradci Králové ze dne 13. 2. 2012 o nepřiznání podpory v nezaměstnanosti M. M. 3. Navrhovatel uvedl, že ve výše uvedené věci uzavřel M. M. se svým zaměstnavatelem, kterým byla Česká republika - Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Územní pracoviště Hradec Králové, pracovní poměr na dobu určitou, a to od 1. 10. 2008 do 30. 9. 2009. Doba trvání pracovního poměru byla opakovanými změnami pracovní smlouvy prodlužována až do 31. 1. 2011. Od 27. 12. 2010 do 9. 2. 2012 byl M. M. v pracovní neschopnosti, v průběhu které mu již řečeného dne 31. 1. 2011 skončil pracovní poměr na dobu určitou. Žádosti M. M. o podporu v nezaměstnanosti ze dne 13. 2. 2012 příslušný úřad práce nevyhověl a rozhodl o nepřiznání podpory v nezaměstnanosti. Určující pro právní kvalifikaci přitom bylo ustanovení § 39 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 41 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), neboť M. M. v rozhodném období 2 let před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání získal dobu důchodového pojištění podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) pouze v délce 11 měsíců a 19 dní, ačkoliv zákon o zaměstnanosti vyžaduje pro účely přiznání podpory v nezaměstnanosti dobu pojištění (zaměstnáním či jinou výdělečnou činností či započtením náhradní doby zaměstnání) v rozhodném období alespoň 12 měsíců. Předcházející dobu zaměstnání (od 1. 10. 2008 do 12. 2. 2010) nebylo možné zohlednit, neboť nespadala do rozhodného období 2 let před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. Rozhodnutí orgánu prvního stupně potvrdilo i ministerstvo jako odvolací správní orgán. Pravomocné rozhodnutí ministerstva ze dne 16. 4. 2012 napadl žalobce žalobou podle § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní. 4. Navrhovatel řízení přerušil a předložil Ústavnímu souduÚstavnímu soudu návrh podle čl. 95 odst. 2 Ústavy ve spojení s ustanovením § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu na zrušení § 41 odst. 1 zákona o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 367/2011 Sb. 5. Podle navrhovatele stávající znění napadeného ustanovení zákona o zaměstnanosti, zakotvené zákonem č. 367/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, „popřelo legitimní očekávání žalobce na poskytnutí odpovídajícího hmotného zabezpečení formou podpory v zaměstnanosti, v jejíž výši by se odrazila zcela po právu i výše příjmu žalobcem dosahovaná.“ Navrhovatel ve vztahu k tvrzené protiústavnosti výše uvedeného ustanovení předestřel Ústavnímu souduÚstavnímu soudu následující argumenty. Předně popsal právní úpravu platnou do přijetí zákona č. 367/2011 Sb., jenž novelizoval zákon o zaměstnanosti a zavedl mimo jiné navrhovatelem napadenou právní úpravu rozhodného období, v němž musí uchazeč o zaměstnání získat dobu důchodového pojištění, tak, že ji zkrátil ze tří let na dva roky. Podle navrhovatele tím byla zavedena do českého právního řádu diskriminace osob, které byly zaměstnány v pracovním poměru na dobu určitou, za dobu trvání tohoto poměru se staly práce neschopnými a jejich pracovní poměr skončil v průběhu trvání dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti, jejíž vznik, průběh ani délku trvání nemohly objektivně ovlivnit. 6. Navrhovatel v této souvislosti namítl, že nová právní úprava zavedená zákonem č. 367/2011 Sb. s účinností od 1. 1. 2012 přerušila koncepční a logickou provázanost s § 26 a 27 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o nemocenském pojištění“), jež umožňují uznat dočasnou pracovní neschopnostdočasnou pracovní neschopnost a pobírat přitom nemocenské v zásadě po maximální dobu dvou let. Pokud byl žadatel o podporu v nezaměstnanosti zaměstnán a důchodově pojištěn před vznikem pracovní neschopnosti v předchozím zaměstnání po dobu 12 měsíců (tj. 1 roku) předcházejících maximální době dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti s nárokem na výplatu nemocenského, splnil podle dřívějších předpisů zákonné podmínky pro přiznání podpory v nezaměstnanosti. Navrhovatel tento argument uzavřel konstatováním, že přerušením této koncepční a logické souvztažnosti může dojít k tomu, že se rozhodné období stanovené v § 41 odst. 1 zákona o zaměstnanosti bude týkat výlučně doby, kdy žadatel o zaměstnání nemohl být zaměstnán ani se nemohl aktivně zajímat o nové zaměstnání a hledat si ho, a to z objektivního důvodu dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti. 7. Navrhovatel v souvislosti s tím zdůraznil protiústavní diskriminační prvek napadeného ustanovení zákona o zaměstnanosti, neboť zaměstnanec v pracovním poměru na dobu neurčitou, pokud je uznán dočasně práce neschopným a pokud si tuto neschopnost úmyslně nepřivodil nebo nevznikla-li tato neschopnost jako bezprostřední následek opilosti zaměstnance nebo zneužití návykových látek, spadá podle § 53 odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 365/2011 Sb., do právního režimu ochranné doby, v níž platí zákaz výpovědi ze strany zaměstnavatele, a není tedy možné, aby navrhovatelem napadené ustanovení představovalo překážku přiznání odpovídajícího hmotného zabezpečení. Navíc je zaměstnanec v pracovním poměru na dobu neurčitou chráněn rovněž § 53 odst. 2 zákoníku práce, který stanoví: „Byla-li dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává; pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec sdělí zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá.“ Naproti tomu zaměstnanci v pracovním poměru na dobu určitou končí smlouva uplynutím doby a zároveň mu dočasná pracovní neschopnostdočasná pracovní neschopnost brání v hledání a získání nového zaměstnání, a tím kvůli napadenému ustanovení nemusí vzniknout nárok na podporu v nezaměstnanosti (z důvodu nesplnění podmínky získání potřebné doby důchodového pojištění). 8. Navrhovatel poukázal rovněž na § 39 odst. 2 zákoníku práce, který stanoví: „Doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout 3 roky a ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou může být opakována nejvýše dvakrát. Za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž i jeho prodloužení ...“. Z něj vyplývá, že pracovní poměr na dobu určitou může trvat až 9 let. To podle navrhovatele svědčí o tom, že v pracovním poměru na dobu určitou nejsou fluktuanti, ale v řadě případů naopak „vzorní pracovníci“ odvádějící do státního rozpočtu daně. Napadené ustanovení podle navrhovatele v praxi způsobuje, že pokud je takový zaměstnanec déle než rok nemocen a pracovní poměr mu skončí uplynutím doby, nerealizuje se ani prvek přiměřenosti, tj. odpovídajícího hmotného zabezpečení vzhledem k délce zaměstnání a výši příjmu, ale takové zabezpečení se nerealizuje vůbec, ačkoliv zaměstnanec pracující 9 let obojí jistě legitimně očekává. 9. Navrhovatel rovněž upozornil, že napadené ustanovení a jím založený právní režim zákona o zaměstnanosti není jediným existujícím přístupem k dotčené problematice v právním řádu České republiky, a odkázal na § 5 odst. 2 písm. g) zákona o důchodovém pojištění, podle něhož doba dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti, která vznikla v době výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě, se pro účely důchodového pojištění považuje za dobu pojištění [pozn. Ústavního souduÚstavního soudu: doba trvání dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti se za vymezených podmínek považuje v důchodovém pojištění za dobu náhradní - srov. § 5 odst. 1 písm. u) ve spojení s § 12 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění ve znění účinném k 1. 1. 2012]. 10. Navrhovatel konečně zmínil iniciativu skupiny poslanců, kteří, vědomi si nedostatků napadeného ustanovení, předložili v Parlamentu návrh na změnu § 41 odst. 3 zákona o zaměstnanosti, který do předmětného ustanovení vkládal písmeno g), jehož znění obsahově kopírovalo text § 5 odst. 2 písm. g) zákona o důchodovém pojištění. Navrhovatel pro upřesnění dodal, že Poslanecká sněmovna navrhovanou novelu, jež by odstranila nerovnost a zmíněnou zákonnou překážku nezaviněné nemožnosti získání doby pojištění pro splnění zákonné podmínky požadované zákonem o zaměstnanosti pro přiznání podpory v nezaměstnanosti, na své 52. schůzi, konané dne 20. 3. 2013, většinou jednoho hlasu zamítla. 11. Navrhovatel svou hmotněprávní argumentaci uzavřel shrnutím, že podle jeho přesvědčení napadené ustanovení popřelo princip legitimního očekávání pana M. M. na poskytnutí odpovídajícího hmotného zabezpečení, když by onen navíc před účinností zákona č. 367/2011 Sb. splnil podmínky pro přiznání podpory v nezaměstnanosti. Ustanovení podle názoru navrhovatele nerespektuje logickou provázanost s ustanoveními dalších právních předpisů a je diskriminující vůči osobám v pracovním poměru na dobu určitou. Navrhovatel uznal, že slabší právní ochrana zaměstnanců v pracovním poměru na dobu určitou je legitimní, nicméně vyjádřil názor, že by neměla spočívat na skutečnostech, jež nemůže fyzická osoba ovlivnit (nezaviněný vznik dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti a délka jejího trvání). Navrhovatel uvedl, že „nežije ve skleníku“ a vnímá, že změna v napadeném ustanovení, již přinesl zákon č. 367/2011 Sb., je vedena jak záměrem motivovat občany k aktivnějšímu hledání zaměstnání, tak i snahou o úspory veřejných prostředkůveřejných prostředků. Tento záměr ovšem podle navrhovatele „nesmí a nemůže být nadřazen legitimnímu očekávání osob, které se za stejných podmínek (výkon zaměstnání) a při stejných právních událostech (vznik dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti a délka jejího trvání) dostanou, resp. dostávají s účinností od 1. 1. 2012 do rozdílného právního postavení ...“. II. Vyjádření Poslanecké sněmovny a Senátu, vlády, veřejného ochránce práv, Ministerstva práce a sociálních věcí a Českého statistického úřadu 12. Ve smyslu § 42 odst. 4 a § 69 odst. 1 zákona o Ústavním soudu zaslal Ústavní soud návrh na zrušení napadeného ustanovení účastníkům a vedlejším účastníkům řízení a rovněž podle § 48 odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 1 zákona o Ústavním soudu požádal o vyjádření Ministerstvo práce a sociálních věcí a o sdělení a poskytnutí součinnosti Český statistický úřad. II. A. Vyjádření Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 13. Poslanecká sněmovna ústy svého předsedy ve svém vyjádření sdělila, že předmětný návrh zákona č. 367/2011 Sb. byl návrhem vládním. V jeho důvodové zprávě vláda napsala, že je slučitelný jak s Ústavou, tak zejména s články 2 a 4 Listiny základních práv a svobod (dále převážně jen „Listina“), že respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního souduÚstavního soudu a že je rovněž slučitelný s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, a není v rozporu s právními akty Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie, obecnými právními zásadami práva Evropské unie ani s legislativními záměry a návrhy předpisů Evropské unie. 14. Ke změně napadeného ustanovení § 41 odst. 1 zákona o zaměstnanosti vláda v důvodové zprávě uvedla, že úpravou rozhodného období pro posuzování nároků na podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci z posledních 3 let na poslední 2 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání dojde k přiblížení právní úpravy rozhodného období obvyklým úpravám v jiných evropských zemích. Cílem této právní úpravy je motivovat uchazeče o zaměstnání ke zvýšení vlastní aktivity při hledání a udržení zaměstnání. 15. Dále byl ve vyjádření popsán průběh legislativního procesu a bylo konstatováno, že zákon byl schválen potřebnou většinou poslanců Poslanecké sněmovny. Po jeho zamítnutí Senátem Poslanecká sněmovna návrh zákona znovu projednala a schválila hlasy 108 poslanců. Zákon byl doručen prezidentu republiky dne 9. 11. 2011, který jej dne 22. 11. 2011 podepsal. Schválený zákon byl doručen k podpisu předsedovi vlády dne 28. 11. 2011. Zákon byl publikován ve Sbírce zákonů v částce 128 pod číslem 367/2011 Sb. 16. Poslanecká sněmovna uzavřela své vyjádření konstatováním, že zákonodárný sbor jednal v přesvědčení, že přijatý zákon je v souladu s Ústavou a českým právním řádem. Je na Ústavním souduÚstavním soudu, aby posoudil ústavnost tohoto zákona a vydal příslušné rozhodnutí. II. B. Vyjádření Senátu Parlamentu České republiky 17. Předseda Senátu nejprve upozornil na skutečnost, že v souvislosti se změnami, které byly do právního řádu České republiky promítnuty v rámci zákona č. 367/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se Senát vyjadřoval pro Ústavní soudÚstavní soud již dvakrát [ve věci vedené pod sp. zn. Pl. ÚS 1/12 ze dne 27. 11. 2012 (N 195/67 SbNU 333; 437/2012 Sb.) a ve věci vedené pod sp. zn. Pl. ÚS 52/13 ze dne 9. 9. 2014 (219/2014 Sb.)], a vyjádření Senátu se tedy budou do značné míry opakovat. 18. Předseda Senátu ve svém vyjádření dále shrnul průběh legislativního procesu. Uvedl, že Senát projednal předmětný návrh zákona v mezích Ústavou stanovené kompetence ústavně konformním způsobem a návrh zákona zamítl dne 13. 10. 2011. Senátní výhrady se však netýkaly napadeného ustanovení. Závěrem svého vyjádření předseda Senátu ponechal posouzení ústavnosti podáním napadeného ustanovení zcela na uvážení Ústavního souduÚstavního soudu. II. C. Vyjádření veřejného ochránce práv 19. Veřejný ochránce práv (dále též jen „ochránce“), který do řízení vstoupil jako vedlejší účastník, se ve svém vyjádření ztotožnil s názorem navrhovatele ohledně namítané protiústavnosti ke zrušení předkládaného ustanovení. Přitom sdělil, že se ve své praxi setkává opakovaně „s absurdním dopadem této právní úpravy na případy osob po dlouhodobé pracovní neschopnosti“, což doložil i přiloženou „Vybranou kazuistikou šetření veřejného ochránce práv“. 20. Zkrácení rozhodného období podle ochránce nepříznivě dopadlo na zaměstnance, kterým dle zákona o nemocenském pojištění vznikla dočasná pracovní neschopnostdočasná pracovní neschopnost v ochranné lhůtě 7 dnů po skončení zaměstnání, popř. těsně před skončením pracovního poměru a trvala 1 rok a déle (byť jen o několik dnů). Tato doba je rovněž dobou důchodového pojištění. Ochránce upozornil, že - na rozdíl od úpravy doby důchodového pojištění - pro účely nároku na podporu v nezaměstnanosti doba dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti není brána v potaz. K získání podpory je totiž třeba splnit dobu důchodového pojištění zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností, a to alespoň v délce 12 měsíců v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. V praxi tedy podle ochránce postačí, aby byl žadatel o podporu v nezaměstnanosti bezprostředně před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání v dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti 366 dnů (přičemž zákon počítá s délkou doby dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti 380 kalendářních dnů, která může být prodloužena až o dalších 350 dnů), a již mu nevznikne nárok na podporu v nezaměstnanosti. Z důvodu zkrácení délky rozhodného období z 3 let na 2 roky zůstávají tito uchazeči o zaměstnání bez podpory v nezaměstnanosti i přesto, že často předtím dlouhodobě pracovali a odváděli pojistné. 21. Podle vyjádření ochránce vznikla v důsledku koncepce napadeného ustanovení alogická situace, kdy jsou uchazeči o zaměstnání odkazováni na poskytování dávek ze systému pomoci v hmotné nouzi, aniž by ale často v hmotné nouzi byli, a tak se bez podpory v nezaměstnanosti mohou do hmotné nouze naopak dostat. Proto má ochránce za to, že stávající právní úprava popírá právo na zajištění přiměřeného hmotného zajištění státem při ztrátě zaměstnání (čl. 26 odst. 3 a čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), jelikož v aktuální podobě nenavazuje na systém nemocenského pojištění, a zásadně tak odporuje legitimnímu očekávání žadatelů. Povinnost hradit pojistné v těchto případech zůstala nedotčena, avšak uchazeči o zaměstnání nevznikne nárok na podporu. Navíc ochránce poukázal na skutečnost, že není možné úplně popřít pojistný princip podpory v nezaměstnanosti, i když je nepochybné, že každý systém sociálního zabezpečení s sebou nese zvýhodnění určitých sociálních skupin podle toho, je-li preferováno spíše hledisko solidarity nebo upřednostňována zásada ekvivalence. Byť je tato úprava vyhrazena zákonodárci, ten nemůže postupovat libovolně, ale při stanovení preferencí musí přihlížet ke sledovaným veřejným hodnotám. 22. Ochránce rovněž vyslovil přesvědčení, že napadené ustanovení neobstojí v testu rozumnosti, a upozornil, že již ve své Souhrnné zprávě za rok 2012, str. 19, doporučil Poslanecké sněmovně, aby odstranila nežádoucí důsledek zkrácení rozhodného období pro posuzování nároku na podporu v nezaměstnanosti u osob dlouhodobě pobírajících nemocenské dávky, a to buď přidáním další náhradní doby zaměstnání ve smyslu ustanovení § 41 odst. 3 zákona o zaměstnanosti, či jiným vhodným způsobem (např. zavedením institutu odstraňování tvrdosti apod.). II. D. Sdělení vlády 23. Vláda prostřednictvím svého předsedy na základě žádosti o vyjádření konstatovala, že nevyužije svého práva, vyplývajícího z ustanovení § 69 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, na vstoupení do řízení. Zároveň však „formou amicus curiae brief“ předseda vlády sdělil, že ačkoliv má vláda za to, že napadené ustanovení zákona, resp. jím stanovená délka rozhodného období, je ústavně konformní, hodlá vláda ve zvýšené míře akcentovat principy solidarity a odpovědnosti. Proto požádal ministryni práce a sociálních věcí, „aby do připravované novely zákona o zaměstnanosti (termín předložení vládě červenec 2014) vtělila právní úpravu obsaženou v minulém volebním období zamítnutém sněmovním tisku č. 911“, doplňující mezi náhradní doby pojištění i dočasnou pracovní neschopnostdočasnou pracovní neschopnost, a tedy řešící situaci, jež je důvodem předložení návrhu, který je předmětem tohoto řízení. II. E. Vyjádření Ministerstva práce a sociálních věcí 24. Ministerstvo ve svém vyjádření zaslaném ministryní práce a sociálních věcí navrhlo podání navrhovatele zamítnout. Na začátku citovalo znění napadeného ustanovení a ohledně účelů novelizace sledovaných normotvůrcem odkázalo na důvodovou zprávu k návrhu zákona č. 367/2011 Sb., která uváděla, že změnou „dojde k přiblížení právní úpravy rozhodného období obvyklým úpravám v jiných evropských zemích“, přičemž argumentačně použilo příklady Slovenska, Slovinska, Polska a Lotyšska. Podle důvodové zprávy pak hlavním cílem navrhované úpravy bylo „motivovat uchazeče o zaměstnání ke zvýšení vlastní aktivity při hledání a udržení zaměstnání“. 25. Vyjádření se dále zabývalo negativním stanoviskem ministerstva z roku 2013 k navrhovatelem zmíněnému (viz bod 10 nálezu) poslaneckému návrhu zákona ke změně zákona o zaměstnanosti. Především ministerstvo konstatovalo, že by podle jeho názoru vedl k nerovnému přístupu při posuzování nároku na podporu v nezaměstnanosti, neboť by uchazeč o zaměstnání evidovaný úřadem práce, který by onemocněl v ochranné lhůtě 7 dnů po skončení pracovního poměru, měl započtenu pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti dobu dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti jako náhradní dobu zaměstnání, uchazeč o zaměstnání evidovaný úřadem práce, který by onemocněl po této lhůtě, však nikoliv. Ministerstvo ve své argumentaci ve stanovisku z roku 2013 rovněž uvedlo, že nepřiznání podpory v nezaměstnanosti nevede k ohrožení jedince, resp. jeho domácnosti k sociálnímu vyloučení, protože pokud se „ocitne v hmotné nouzi, jsou (mu) státem poskytovány dávky pomoci v hmotné nouzi nebo dávky státní sociální podpory.“ 26. Ministerstvo dále uvedlo, že nesdílí názor navrhovatele, že napadené ustanovení je v rozporu s ústavním pořádkem, a to především z následujících důvodů. Ministerstvo se v souladu s tehdejším normotvůrcem, který zakotvil napadené ustanovení v právním řádu, nadále domnívá, že „účelem zkrácení rozhodného období je motivovat uchazeče o zaměstnání ke zvýšení vlastní aktivity při hledání a udržení zaměstnání.“ Prodloužení rozhodného období považuje za nesystémové řešení, neboť by tato změna byla relevantní pouze na vybraný segment adresátů zákona o zaměstnanosti, totiž na ty uchazeče o zaměstnání, kteří by se po skončení pracovněprávního vztahu nebo služebního poměru stali dočasně práce neschopnými. 27. Ministerstvo konečně v rámci své argumentace přisvědčilo možnosti, že nastane stav nerovnosti při získání nároku na podporu v nezaměstnanosti v důsledku napadeného ustanovení, ale s výhradou, že se to týká pouze případů, kdy dojde ke vzniku dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti ještě za doby trvání pracovního poměru. 28. I přes výslovnou výzvu původního soudce zpravodaje se ministerstvo nevyjádřilo k informaci sdělené předsedou vlády ohledně intencí přípravy vládního návrhu novely zákona o zaměstnanosti (viz bod 23). II. F. Vyjádření Českého statistického úřadu 29. V průběhu řízení dospěl Ústavní soudÚstavní soud k závěru, že vzhledem k předmětu řízení je žádoucí získat alespoň rámcové statistické údaje o procentním podílu pracovních poměrů na dobu určitou v České republice na celkovém počtu pracovních poměrů v České republice. Původní soudce zpravodaj se proto obrátil na základě § 48 odst. 2 a § 49 odst. 1 zákona o Ústavním soudu na Český statistický úřad s žádostí o součinnost. Český statistický úřad sdělil Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, že neprovádí evidenci pracovních poměrů v České republice ani nemá k dispozici údaje z evidencí jiných státních orgánů, které by se týkaly rozdělení pracovních poměrů na poměry na dobu určitou a neurčitou. Český statistický úřad nicméně poskytl Ústavnímu soudu odhadované údaje ohledně ekonomického postavení subjektů, jež získává cestou tazatelské sítě v domácnostech ve vzorku respondentů prostřednictvím „Výběrového šetření pracovních sil“, dopočtené na celou populaci. II. G. Změna soudce zpravodaje 30. Soudcem zpravodajem v projednávané věci byl původně v souladu s platným rozvrhem práce určen soudce Radovan Suchánek. Poté, co nebyl jeho návrh na neveřejném jednání pléna dne 5. 11. 2014 přijat, určil předseda Ústavního souduÚstavního soudu Pavel Rychetský podle § 55 zákona o Ústavním soudu nového soudce zpravodaje. III. Inkriminované ustanovení zákona o zaměstnanosti 31. Předmětem posouzení souladu s ústavním pořádkem je ustanovení § 41 odst. 1 zákona o zaměstnanosti, které zní následovně: „(1) Rozhodným obdobím pro posuzování nároků na podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci jsou poslední 2 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.“ IV. Předpoklady přezkumu 32. Formálně bezvadný návrh byl podán Krajským soudem v Hradci Králové podle čl. 95 odst. 2 Ústavy a § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. K projednání návrhu je Ústavní soud příslušný a jde o návrh přípustný. 33. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že podle ustálené judikatury Ústavního souduÚstavního soudu není zásadně možno návrhem brojit proti novelizujícímu právnímu předpisu, neboť takový právní předpis nemá obecně samostatnou právní existenci; tu získává až jako součást právního předpisu novelizovaného [srov. např. usnesení sp. zn. Pl. ÚS 25/2000 ze dne 15. 8. 2000 (U 27/19 SbNU 271), usnesení sp. zn. Pl. ÚS 26/13 ze dne 5. 8. 2014 (obě dostupná na http://nalus.usoud.cz)]. 34. Uvedené však neznamená, že návrh směřující proti novele zákona či její části (jako je tomu v projednávané věci) by nemohl být Ústavním soudemÚstavním soudem podroben meritornímu přezkumu vůbec. Výjimkou dovolující takový přezkum je ověřování ústavnosti procedury přijetí novelizujícího právního předpisu [srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 77/06 ze dne 15. 2. 2007 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.)], dále je to situace, v níž jsou napadena přechodná ustanovení novelizujícího právního předpisu [srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 6/13 ze dne 2. 4. 2013 (N 49/69 SbNU 31; 112/2013 Sb.)]. 35. Proto Ústavní soudÚstavní soud akcentoval při ověření ústavnosti proceduru přijetí a kompetence orgánu, který napadené ustanovení vydal, a taktéž zákon č. 367/2011 Sb. jako ten právní předpis, jenž pro právní posouzení věci zásadním způsobem změnil znění a implicite i významový obsah napadeného ustanovení, a to v rovině sledování koherence celkové právní úpravy dotčeného právního institutu. V. Podmínky aktivní legitimace navrhovatele 36. Podle čl. 95 odst. 2 Ústavy ve spojení s § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu je soud oprávněn podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení, jež mají být aplikovány v rámci jeho rozhodovací činnosti, dojde-li k závěru o jejich rozporu s ústavním pořádkem. 37. Základní podmínky aktivní legitimace shrnul Ústavní soudÚstavní soud v usnesení sp. zn. Pl. ÚS 37/10 ze dne 18. 12. 2012 (dostupné na http://nalus.usoud.cz), kde mimo jiné konstatoval: „16. Předtím, než Ústavní soudÚstavní soud přistoupí k věcnému posouzení návrhu dle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy, je povinen zkoumat, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ‚zákon o Ústavním soudu‘). Podle ustanovení § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení je oprávněn podat též soud v souvislosti se svou rozhodovací činností podle čl. 95 odst. 2 Ústavy. Podle čl. 95 odst. 2 Ústavy platí, že dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu souduÚstavnímu soudu. 17. Ústavní soudÚstavní soud se nejprve musí zabývat otázkou, zda byla naplněna podmínka stanovená v článku 95 odst. 2 Ústavy, tj. zda navrhovatelem tvrzený rozpor s ústavním pořádkem se týká zákona, jehož má být použito při řešení věci zahájené před Krajským soudem v Hradci Králové, neboť dospěl-li by k závěru, že by tato podmínka naplněna nebyla, nebyl by navrhovatel k jeho podání aktivně legitimován, resp. návrh by byl podán ,někým zjevně neoprávněným‘, jak normuje ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu. 18. Ve smyslu závěrů usnesení Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 39/2000 ze dne 23. 10. 2000 [usnesení sp. zn. Pl. ÚS 39/2000 ze dne 23. 10. 2000 (U 39/20 SbNU 353), dostupné in http://nalus.usoud.cz] je podmínka návrhového oprávnění soudu vyslovená v čl. 95 odst. 2 Ústavy, aby požadavek zrušení zákona směřoval proti tomu, ‚jehož má být při řešení věci použito‘, splněna, ‚jedná-li se o zákon, resp. jeho jednotlivé ustanovení, jehož aplikace má být bezprostřední ...‘, případně je nezbytná jeho nevyhnutelná aplikace, a nikoli jen hypotetické použití, resp. jiné širší souvislosti ...‘ [srov. též nález sp. zn. Pl. ÚS 20/05 ze dne 28. 2. 2006 (N 47/40 SbNU 389; 252/2006 Sb.), dostupný in http://nalus.usoud.cz]. Z účelu a smyslu (konkrétní) kontroly ústavnosti právních norem pak plyne, že zákon, ‚jehož má být při řešení věci použito‘, je pouze ten (resp. jeho ustanovení), jenž překáží tomu, aby bylo dosaženo žádoucího (ústavně konformního) výsledku; nebyl-li by pak odstraněn, byl by výsledek před ním probíhajícího řízení jiný.“ 38. Ústavní soudÚstavní soud se principy aktivní legitimace v případě návrhu soudu zabýval rovněž např. v usnesení sp. zn. Pl. ÚS 34/11 ze dne 3. 4. 2012, usnesení sp. zn. Pl. ÚS 30/09 ze dne 2. 4. 2013 či nálezu sp. zn. Pl. ÚS 49/10 ze dne 28. 1. 2014 (44/2014 Sb.). 39. Jak již bylo řečeno v bodě 2 nálezu, navrhovatel podal návrh na zrušení napadeného ustanovení v souvislosti se svou rozhodovací činností, kdy jako příslušný soud v rámci správního soudnictví projednával pod sp. zn. 28 Ad 6/2013 žalobu žalobce M. M. proti rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí č. j. 2012/16971-421 ze dne 16. 4. 2012, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky - krajské pobočky v Hradci Králové ze dne 13. 2. 2012 o nepřiznání podpory v nezaměstnanosti M. M. Rozhodné pro právní posouzení věci je po stránce hmotněprávní mimo jiné právě napadené ustanovení, jež má být nevyhnutelně aplikováno. Tím je zároveň dána aktivní legitimace tohoto soudu k podání návrhu na jeho zrušení. VI. Popis legislativní procedury přijímání napadených ustanovení zákona 40. Podle § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění zákona č. 48/2002 Sb., Ústavní soud v rámci řízení o kontrole ústavní konformity norem přezkoumává soulad napadeného ustanovení (resp. právního předpisu, jehož je toto ustanovení součástí) s ústavním pořádkem ze tří základních hledisek. Prvním je existence příslušné pravomoci a působnosti orgánu, který napadený zákon vydal, druhým je dodržení ústavně předepsané procedury při přijímání normy a třetím je hledisko jeho vlastního obsahu, tj. jeho obsahového souladu s ústavním pořádkem. U posledního hlediska se tedy jedná o přezkum meritorní. Tím je dána logická posloupnost přezkumu. 41. Ze sněmovních tisků a těsnopiseckých zpráv, jakož i vyjádření předsedkyně Poslanecké sněmovny a předsedy Senátu bylo zjištěno, že vláda předložila návrh zákona Poslanecké sněmovně dne 25. 5. 2011. Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona dne 9. 9. 2011. Z přítomných 143 poslanců hlasovalo pro návrh zákona 84, proti bylo 58 zákonodárců. Dne 19. 9. 2011 postoupila Poslanecká sněmovna návrh zákona Senátu, který jej projednal dne 19. 10. 2011 a zamítl jej. Z 58 přítomných senátorů pro zamítnutí hlasovalo 35, proti bylo 18. Poslanecká sněmovna o vráceném návrhu zákona znovu jednala ve dnech 3.-6. 11. 2011 a setrvala na jí schváleném znění návrhu zákona. Z přítomných 179 poslanců hlasovalo pro toto původní znění návrhu zákona 108, proti 69. Zákon byl doručen prezidentu republiky dne 9. 11. 2011 a ten jej podepsal dne 22. 11. 2011. Schválený zákon byl doručen k podpisu předsedovi vlády dne 28. 11. 2011. Zákon byl publikován ve Sbírce zákonů dne 6. 12. 2011 v částce č. 128 pod č. 367/2011 Sb. 42. Na základě posouzení shora uvedených údajů Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že zákon č. 367/2011 Sb., novelizující zákon o zaměstnanosti ve znění napadeného ustanovení, byl tedy přijat po řádně provedeném zákonodárném procesu, podepsán příslušnými ústavními činiteli a vyhlášen ve Sbírce zákonů, tzn. že napadené ustanovení bylo z hlediska pravomoci a kompetence přijato k tomu Ústavou určenými orgány ústavně konformním způsobem. VII. Referenční hlediska pro posouzení návrhu VII. A. Judikatura Ústavního soudu ve věci sociálních práv - základní východiska a otázka legitimního očekávání 43. Podle italského právního filozofa Norberta Bobbia proběhlo uznání lidských práv ve třech fázích: nejprve byla uznána a) práva na svobodu, tj. práva, která omezují moc státu a nechávají jednotlivcům a skupinám sféru svobody od státu; v druhé fázi byla obhájena b) politická práva, jež nechápou svobodu jenom negativně jako nezasahování, ale pozitivně jako (veřejnou) autonomii; a nakonec byla vyhlášena c) sociální práva, jež zdůrazňují hodnoty blahobytu, a nikoliv již jen formální rovnosti. Tato práva lze podle Bobbia nazvat svobodami prostřednictvím a s pomocí státu (viz Bobbio, N. L'età dei diritti. Torino: Einaudi, s. 26 a násl.). Ještě rozšířenější než Bobbiova je ale genealogie zmiňující tři generace lidských práv, z nichž první jsou občanská a politická práva, druhá ekonomická, sociální a kulturní práva a třetí tzv. práva solidarity. Pro práva druhé generace jsou přitom voleny jiné způsoby institucionalizace než pro tradiční práva první generace. Odlišnosti práv první generace a práv druhé generace se v několika rozhodnutích dotknul i Ústavní soudÚstavní soud, ačkoliv explicitně konceptem „generace práv“ neoperoval [srov. již nález sp. zn. Pl. ÚS 32/95 ze dne 3. 4. 1996 (N 26/5 SbNU 215; 112/1996 Sb.), v němž Ústavní soud poukázal mj. na rozdílnosti úpravy „Hospodářských, sociálních a kulturních práv“, která jsou buď konkretizována v samotné Listině, či je jejich konkretizace přenechána zákonu; v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 35/95 ze dne 10. 7. 1996 (N 64/5 SbNU 487; 206/1996 Sb.) pak Ústavní soud dovodil, že tato práva „vyžadují ke své realizaci součinnosti dalších faktorů; nepůsobí bezprostředně jako práva výše zmíněná ... Celá tato hlava čtvrtá ve svém souhrnu je závislá na dosažené hospodářské a sociální úrovni státu a s tím spojené výši životní úrovně“; srov. též nález sp. zn. Pl. ÚS 36/11 ze dne 20. 6. 2013 (N 111/69 SbNU 765; 238/2013 Sb.)]. 44. K dogmatice práv „druhé generace“ přispěl zásadním způsobem nález sp. zn. Pl. ÚS 2/08 ze dne 23. 4. 2008 (N 73/49 SbNU 85; 166/2008 Sb.), který v případě sociálních práv poukázal na jejich pojmový znak, kterým je „skutečnost, že nemají bezpodmínečnou povahu a je možné se jich domáhat pouze v mezích zákonů [čl. 41 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen ,Listina‘)]. Toto ustanovení dává pravomoc zákonodárci stanovit konkrétní podmínky realizace sociálních práv. Zákonné provedení nesmí být v rozporu s ústavními principy, jinými slovy, příslušné zákony nesmí ústavně zaručená sociální práva popřít či anulovat. Při provádění ústavní úpravy, zakotvené v Listině, se zákonodárce musí řídit čl. 4 odst. 4 Listiny, podle kterého při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. U sociálních práv lze konstatovat, že jejich souhrnným omezením je právě skutečnost, že nejsou, na rozdíl např. od základních práv a svobod, přímo vymahatelná na základě Listiny. Jejich omezenost spočívá právě v nutnosti zákonného provedení, které je ovšem zároveň podmínkou konkrétní realizace jednotlivých práv. 53. Tyto skutečnosti souvisí se specifickým charakterem sociálních práv, která jsou závislá zejména na ekonomické situaci státu. Úroveň jejich poskytování reflektuje nejen hospodářský a sociální vývoj státu, ale i vztah státu a občana, založený na vzájemné odpovědnosti a na uznání principu solidarity. Míra, v jaké se princip odpovědnosti a solidarity projevuje v právním řádu daného státu, určuje také charakter tohoto státu (např. jako státu sociálního) ... 54. Při realizaci sociálních práv se tedy od státu vyžaduje nejen jejich uznání, ale také jeho konkrétní aktivita, která umožní realizaci těchto práv. Plnění poskytovaná v rámci sociálních práv pocházejí ze státního rozpočtu a odpovědnost za tato plnění spočívá zcela na straně státu. Je-li to stát, kdo je a bude vázán sociálními plněními, pak také musí mít možnost stanovit konkrétní podmínky takového plnění ...“. To ale „nesmí popřít samotnou existenci konkrétního sociálního práva, či ve svém důsledku vyloučit jeho realizaci. V rámci těchto mezí má zákonodárce poměrně širokou možnost upravit provedení jednotlivých sociálních práv, včetně možnosti jejich změn. 56. ... specifický charakter sociálních práv v žádném případě neznamená, že by jimi zákonodárce nebyl vázán. Zakotvení jejich existence v Listině znamená, že při zákonné úpravě musí být zachován jistý minimální standard těchto sociálních práv. V žádném případě tedy nesmí dojít k faktickému popření toho kterého sociálního práva, protože je zároveň třeba dostát principům stanoveným v Listině. Míru jejich dodržení je třeba posuzovat v každém jednotlivém případě realizace těchto práv zákonnou úpravou.“ 45. V bodech 39 a 40 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 31/09 ze dne 9. 1. 2013 (N 5/68 SbNU 89; 42/2013 Sb.) Ústavní soudÚstavní soud uvedl, že se „ve svých nálezech většinou vyjadřuje zdrženlivě k realizaci sociálních práv zakotvených v hlavě čtvrté Listiny, neboť si je vědom toho, že rozsah sociálních práv (...) je limitován možnostmi státního rozpočtu podloženými výsledky hospodaření státu. Teprve v rámci těchto možností se uplatní limity dané příslušnými články Listiny upravujícími sociální práva. Posouzení otázky účelnosti a vhodnosti zákonné úpravy v této oblasti Ústavní soudÚstavní soud ponechává v pravomoci zákonodárce, do jehož činnosti Ústavní soud kromě případů zjištěné neústavnosti zasahovat nemůže. Jde totiž o otázky svou podstatou politické. Pojmovým znakem sociálních práv je skutečnost, že nemají bezpodmínečnou povahu a je možné se jich domáhat pouze v mezích platných zákonů (čl. 41 Listiny). Tato absence přímé vymahatelnosti se projevuje v nutnosti jejich zákonného vymezení, které je pak současně i podmínkou konkrétní realizace jednotlivých sociálních práv [viz nálezy Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 8/07 ze dne 23. 3. 2010 (N 61/56 SbNU 653; 135/2010 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 2/08 ze dne 23. 4. 2008 (N 73/49 SbNU 85; 166/2008 Sb.)]. I když ustanovení článku 41 odst. 1 Listiny umožňuje zákonodárci stanovit konkrétní podmínky realizace sociálních práv, jejich zákonné vymezení nesmí být v rozporu s ústavními principy, jinak řečeno, zákony, které je upravují, nesmí ústavně zaručená sociální práva zcela popřít či je anulovat. Stejně jako v případě základních práv a svobod přímo vymahatelných na základě Listiny musí i v případě sociálních práv zákonodárce respektovat pravidlo uvedené v čl. 4 odst. 4 Listiny, podle něhož při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu.“ 46. Výše uvedené lze shrnout tak, že s ohledem na znění čl. 41 odst. 1 Listiny je pro přezkum ústavnosti zákonů obsahujících úpravu sociálních práv dán užší prostor, než je tomu u práv první generace [a také práv obsažených v hlavách III a V Listiny - srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 8/07 ze dne 23. 3. 2010 (N 61/56 SbNU 653; 135/2010 Sb.)], a zakotvení jejich existence v Listině znamená (a to s ohledem na čl. 4 odst. 4 Listiny), že při zákonné úpravě musí být zachován jistý minimální standard (tj. existuje určitá spodní mez omezení, esenciální obsah) sociálních práv. Jinak konkrétní vyvážení liberálního a sociálního hlediska zásadně stanoví parlamentní většina [Ústavní soudÚstavní soud proto v bodě 45 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 54/10 ze dne 24. 4. 2012 (N 84/65 SbNU 121; 186/2012 Sb.) uvedl, že „ustanovení čl. 41 odst. 1 Listiny, podle něhož práv uvedených v čl. 26, čl. 27 odst. 4, čl. 28 až 31, čl. 32 odst. 1 a 3, čl. 33 a 35 Listiny je možno se domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí, vyjadřuje přesvědčení ústavodárce, že úprava sociálních práv je legitimním předmětem politického zápolení (tj. je primárně v rukou zákonodárce) a pouze sekundárně a v omezené míře lze ústavní garance sociálních práv považovat za otázku judiciální.“]. Rozhodování o rozsahu sociálních práv patří mezi významné politické otázky, které jsou v prvé řadě předmětem volební soutěže, a nakonec o nich proto rozhodují volení reprezentanti v zákonodárném sboru. Sociální práva lze totiž řadit mezi tzv. „bytostně sporné či diskutabilní pojmy“ (esentiallly contested concepts), o jejichž nejhlubším významu se vede napříč společností bouřlivá veřejná debata a politická diskuse. Proto musí být v jejich případě Ústavní soudÚstavní soud zdrženlivější vůči demokratické vůli zákonodárce, která by měla reflektovat momentální vůli společnosti. Meze tohoto respektu jsou pak v prvé řadě stanoveny čl. 4 odst. 4 Listiny. V bodě 81 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 8/07 ze dne 23. 3. 2010 (N 61/56 SbNU 653; 135/2010 Sb.) pak zobecnil Ústavní soud východiska své judikatury ve věci sociálních práv do třech tezí: „Dle první z nich je pro přezkum ústavnosti zákonů obsahujících úpravu sociálních práv dán užší prostor, než je tomu u základních práv podle hlavy druhé, třetí a páté Listiny, prostor, jenž je vymezen ustanoveními čl. 41 odst. 1 a čl. 4 odst. 4 Listiny. Tezí druhou je zákaz (vyloučení) libovůle při jejich úpravě (čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny) a tezí třetí je nezbytnost zákonné úpravy sociálních práv (čl. 41 odst. 1 Listiny).“ 47. Ve shodě s judikaturou Spolkového ústavního souduústavního soudu, která představuje s ohledem na doktrinární propracovanost významný inspirační zdroj, má zásadní interpretační význam pro stanovení minimálního standardu jednotlivých základních práv lidská důstojnost (čl. 1 odst. 1 Základního zákona, resp. čl. 1 Listiny a též preambule Ústavy). Z hodnoty lidské důstojnosti Spolkový ústavní soudústavní soud dovozuje ústavněprávní nárok na plnění spočívající v zaručení lidsky důstojného existenčního minima, které zahrnuje „jak fyzickou existenci člověka, tedy výživu, ošacení, zařízení domácnosti, přístřeší, vytápění, hygienu a zdraví, tak také zajištění možnosti pěstovat mezilidské vztahy a minimální míru účasti na společenském, kulturním a politickém životě, neboť člověk jako osoba existuje nutně v sociálních vazbách“ [srov. odst. 135 rozsudku 1 BvL 1, 3, 4/09 - Harz IV, odlišné stanovisko soudce Jana Musila k nálezu sp. zn. Pl. ÚS 8/07; srov. obdobně výklad Elišky Wagnerové: jde-li o komponent základního práva spočívajícího v nároku na plnění, tj. především v případě sociálních práv, u nichž dominuje komisivní povinnost ze strany státu, resp. veřejné moci, je lidská důstojnost zmiňována jako nepodkročitelná mez při úvahách zákonodárce, a proto „v případech, kdy Listina výslovně garantuje určitá sociální práva (...), je povinností zákonodárce zformulovat jejich obsah a rozsah tak, aby nevykročil z mezí daných podstatou ústavní garance, přičemž minimální hranice práv (podstata a smysl) je opět jištěna lidskou důstojností, jejíž zajištění je účelem práv“ - viz Wagnerová, E. Úvod. In: E. Wagnerová, V. Šimíček, T. Langášek, I. Pospíšil a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s. 2012, s. 17. Jinak řečeno, rozhodovat o míře solidarity nezbytné pro to, aby jednotlivci mohli svá práva a svobody také reálně uskutečňovat, je sice především věcí zákonodárce, nicméně jeho uvážení podléhá určitým limitům vyplývajícím z nejvyšší ústavní hodnoty, jíž je lidská důstojnost.]. Platí přitom, že „osoby, které jsou schopny získávat prostředky pro své životní potřeby samostatně, nebude stát zatěžovat daňovou povinností ve vztahu k určité minimální části příjmů, jejíž zdanění by se do jejich poměrů mohlo promítnout nepřiměřeně tíživě. V krajním případě by dokonce mohlo být dotčeno i jejich právo na důstojný život, a tedy s ohledem na čl. 30 odst. 2 Listiny, podle něhož má každý, kdo je v hmotné nouzi, právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních potřeb, by tento zásah stejně musel být kompenzován v rámci sociálního zabezpečení“ [bod 33 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 31/13 ze dne 10. 7. 2014 (162/2014 Sb.)]. 48. Ústavní soudÚstavní soud se již v minulosti vyjádřil i k možnosti existence legitimního očekávání v případě sociálních práv. V bodě 68 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 2/08 [uvedený argument v dané věci směřoval (bod 19) ke změnám zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, spočívajícím ve zrušení poskytování peněžité pomoci v mateřství osamělým ženám a ve zrušení nároku na peněžitou pomoc v mateřství u uchazečů o zaměstnání] uvedl, že uplatnění tohoto argumentu „není v oblasti sociálních práv zcela namístě. Jak již bylo výše rozebráno, tato práva jsou odvislá zejména od vývoje ekonomické a životní úrovně dané hospodařením státu. Ve vztahu ke státu, který upadne do hospodářských potíží (viz v nedávné době Rusko, Argentina či Mexiko), se každý, byť sebelegitimnější nárok, stává iluzorním a poškozeni jsou v podstatě všichni. S tím souvisí i otázka ,již jednou přiznaných nároků‘, které v případě sociálních práv nelze brát jako statické. To prokazuje i novodobá historie České republiky, kdy levicově orientované vlády měly tendenci nejrůznější sociální dávky zmnožovat, zatímco pravicověji orientované vlády mají tendenci opačnou. Vždy se ale musí pohybovat ve shora již naznačených mezích daných Listinou.“ 49. Je možno si ovšem představit i situace, kdy má aplikace legitimního očekávání v oblasti sociálních práv své místo. Tak např. podle Evropského soudu pro lidská práva (dále též jen „ESLP“) je aplikace legitimního očekávání podle čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod na sociální dávky, a to jak příspěvkové, tak nepříspěvkové, možná za předpokladu, že vnitrostátní právo přiznává jednotlivci právo na sociální dávku (srov. bod 51 rozhodnutí velkého senátu ve věci Stec a další proti Spojenému království, 6. 7. 2005, č. 65731/01 a 65900/01). Podle ESLP je-li výše sociální dávky redukována či eliminována, může to představovat zásah do legitimního očekávání nabytí majetku. Ovšem o takový zásah nemůže jít, pokud jednotlivec nenaplňuje či přestane naplňovat podmínky vnitrostátního práva pro přiznání dávky. Tak např. ESLP neakceptoval existenci legitimního očekávání stěžovatele za situace, kdy švédský parlament dne 21. prosince 2000 zrušil k 5. únoru 2001 možnost získat podporu v nezaměstnanosti skrze účast a dokončení pracovního školení po dobu šesti měsíců, přičemž stěžovatel pracovní školení sice započal, ale nedokončil. ESLP v tomto kontextu poznamenal, že si stěžovatel musel být již v zimě roku 2000 vědom dané novelizace zákona (srov. rozhodnutí Bladh v. Švédsko, 10. 11. 2009, č. 46125/06). Podle ESLP je dále důležité, že za situace, kdy je určitá konkrétní sociální dávka z důvodu veřejného zájmu pozměněna, což může mít za důsledek její redukci, jsou určité osobě dostupné obecné sociální dávky, přičemž není rozhodné ani to, že za určitých okolností na ně ani nemusí dosáhnout (srov. Brems, E. Indirect Protection of Social Rights by the European Court of Human Rights. In: Daphne Barak-Erez and Aeyal M. Gross. Exploring Social Rights. Between Theory and Practise. Eds. Oxford: Hart, 2007, s. 155 a násl.). 50. I podle Ústavního souduÚstavního soudu za stavu, že nastane zákonem předpokládaná pojistná událost, již samotné splnění ostatních podmínek u žadatelů konstituuje legitimní očekávání, že obdrží příslušné plnění. Jakákoliv změna zákonem stanovených podmínek pro vznik a trvání tohoto nároku proto musí tuto skutečnost zohlednit [bod 263 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 1/12 ze dne 27. 11. 2012 (N 195/67 SbNU 333; 437/2012 Sb.)]. Ústavní soudÚstavní soud považoval za problematické stanovení nového důvodu vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání v důsledku odmítnutí nabídky vykonávat veřejnou službu, jelikož „působí současně jako změna podmínek pro vznik a trvání nároku na podporu v nezaměstnanosti, neboť tento nárok může vzniknout jen evidovanému uchazeči (§ 39 zákona o zaměstnanosti). Jejím důsledkem je tak v první řadě zásadní omezení nároku, který se uplynutím doby dvou měsíců stává nárokem podmíněným přijetím případné nabídky. Jde nepochybně o velmi zásadní změnu, jež může v závislosti na věku uchazeče, který odmítne předmětnou nabídku, znamenat zkrácení podpůrčí doby o 3, 6 nebo dokonce 9 měsíců, a mít tak zásadní negativní průmět do jeho sociální situace. Již z tohoto důvodu proto vyvolává pochybnosti skutečnost, že zákonodárce nijak nezohlednil legitimní očekávání účastníků tohoto pojištění ve vztahu k rozhodnému období a nestanovil přiměřená přechodná ustanovení, která by pro takovéto změny vytvořila delší časový rámec“ (bod 264). Ústavní soud nicméně v daném nálezu nezvažoval případnou intenzitu tohoto zásahu z hlediska principu právní jistoty nebo důvěry v právo, ale položil si otázku obecnější, a to zda toto omezení lze akceptovat již s ohledem na samotný obsah dané povinnosti. VII. B. Právo na přiměřené hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti 51. Ustanovení čl. 26 odst. 3 Listiny zakotvuje právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací a právo těch, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, na hmotné zajištění v přiměřeném rozsahu. Jak ze sociálních, tak ekonomických důvodů je nutné minimalizovat ekonomickou škodu a osobní rozvrat, který s sebou ztráta zaměstnání přináší. Stejně tak je ale důležité poskytnout nezaměstnaným pozitivní incentivy, aby se stali znovu zaměstnanými co nejdříve, jak je to možné. V obecné rovině je podstatou a smyslem práva na přiměřené hmotné zajištění v případě nemožnosti právo na práci vykonávat, realizované v tomto případě skrze institut podpory v nezaměstnanosti, krátkodobě zmírnit výpadek příjmů, který ušel v důsledku zákonem vymezené sociální události (tj. ztráty zaměstnání). Ostatně právě od výše nahrazovaného příjmu se obvykle odvíjí výše vyplácené sociální dávky. Mechanismus realizace předmětného práva tak spočívá v tom, že stát nezaměstnaným dočasně při naplnění zákonných podmínek poskytuje jistou výši finančních prostředků, jelikož (objektivně) nastala nemožnost realizovat jejich ústavně zaručené právo na získání prostředků pro jejich životní potřeby prací. Platí přitom, že ten, kdo nesplňuje podmínky nároku na tuto podporu, je pak odkázán na pomoc v hmotné nouzi podle čl. 30 odst. 2 Listiny. 52. Zákonnou úpravou je toto právo realizováno především podporou v nezaměstnanosti a podporou v rekvalifikaci. Předmětné právo přitom „mají jen ti, kteří ,beze své viny‘ nemohou získávat prostředky pro své životní potřeby prací (a zároveň nejsou nezpůsobilí k práci ...). Jedná se tedy o práceschopné uchazeče o zaměstnání, kteří usilují zaměstnání si najít a nezavinili ztrátu předchozího zaměstnání“ (srov. Wintr, J. Komentář k čl. 26 Listiny. In: E. Wagnerová, V. Šimíček, T. Langášek, I. Pospíšil a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s. 2012, s. 586). O tom, co (již) je ono přiměřené hmotné zajištění, rozhoduje do značné míry zákonodárce, jehož diskrece však není absolutní. K zásahu do minimálního standardu tohoto základního práva by podle výše zmíněného Komentáře (srov. ibid.) mohlo dojít tehdy, pakliže by „bylo zjištěno a prokázáno, že nová právní úprava snižuje realizaci ústavně zaručeného standardu sociálních dávek až k praktickému znemožnění jejich realizace, či dokonce k jejich plošnému odejmutí“ (viz bod 78 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 2/08). 53. K interpretaci hmotného zajištění v nezaměstnanosti podle čl. 26 odst. 3 Listiny se pak Ústavní soud vyslovil v bodě 262 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 1/12 ze dne 27. 11. 2012 (N 195/67 SbNU 333; 437/2012 Sb.), v němž uvedl, že: „zákonodárci náleží stanovit konkrétní způsob, jakým bude uplatnění tohoto práva realizováno, jakož i provádět jeho případné změny. Jím zvolenou právní úpravou ale nesmí dojít k faktickému popření tohoto sociálního práva (nález sp. zn. Pl. ÚS 2/08, body 54 a 56; též nález sp. zn. Pl. ÚS 54/10, body 46 až 49). Vždy musí být dbáno na jeho podstatu a smysl (čl. 4 odst. 4 Listiny)“. Zároveň ale platí, že „nárok na podporu v nezaměstnanosti není neměnný a nelze vyloučit, že jej zákonodárce do budoucna rozšíří nebo omezí. Případné změny se přitom mohou týkat jak výše podpory, tak délky podpůrčí doby nebo podmínek, za nichž nárok vznikne nebo bude trvat. Vždy je však třeba zvažovat, zda zákonem stanovený rozsah práv, jejichž účelem je hmotné zajištění v nezaměstnanosti, bude i nadále umožňovat reálné uplatňování předmětného ústavně zaručeného práva. Zároveň musí být brán zřetel na to, že uvedený nárok je u uchazeče o zaměstnání podmíněn tím, že v rozhodném období získal dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců, po kterou za něj muselo být toto pojištění hrazeno [§ 39 odst. 1 písm. a) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 382/2008 Sb., ve spojení s § 11 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů]“ (srov. bod 263 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 1/12). 54. Ústavní soudÚstavní soud dále poznamenává, že zatímco „zákonné provedení práva na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří, při nezpůsobilosti k práci a při ztrátě živitele (čl. 30 odst. 1 Listiny), stejně jako práva na zdravotní péči (čl. 31 Listiny), je dodnes na zákonné úrovni realizováno především systémem obligatorního sociálního pojištění (důchodového, nemocenského a zdravotního)“ (Wintr, J. - opětovně citováno - viz výše, s. 629), je inkriminované právo na hmotnou podporu v nezaměstnanosti materiálně zajišťováno povinným příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti. Je-li ústavní právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří, při trvalé či dlouhodobé nezpůsobilosti k práci a při ztrátě živitele realizováno systémem důchodového pojištění, zahrnujícím starobní, invalidní a pozůstalostní (vdovské, vdovecké a sirotčí) důchody, a dále systémem nemocenského pojištění pro případy krátkodobé nezpůsobilosti k práci, pak je zákonným provedením práva na přiměřené hmotné zajištění těch, kteří bez viny nemohou pracovat (a to podle čl. 26 odst. 3 věty druhé Listiny), hmotná podpora v nezaměstnanosti. Hmotné zajištění (jak podle čl. 26 odst. 3, tak podle čl. 30 odst. 1 Listiny) přitom představuje vyšší standard než zajištění základních životních podmínek (čl. 30 odst. 2 Listiny). Nejde nicméně o pojistný systém (viz ale kvalifikaci označení podpory v nezaměstnanosti jako pojištění v bodě následujícím), který by byl přímo Listinou vyžadován, jak je tomu v případě veřejného pojištění na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky podle čl. 31 Listiny. 55. Ač se Ústavní soudÚstavní soud v minulosti nominálně vyslovil, že v případě podpory v nezaměstnanosti jde o pojistný systém (bod 263 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 1/12) a podobná označení se objevují i vzhledem k systematickému zařazování příspěvku na státní politiku zaměstnanosti do „pojistného na sociální zabezpečení“ i v odborné literatuře, zachovává si ve srovnání s klasickým veřejným pojištěním zásadní odlišné znaky. Předně jde v jejím případě (též) o součást státní politiky zaměstnanosti [viz § 2 odst. 1 písm. i) zákona o zaměstnanosti, podle něhož „státní politika zaměstnanosti ... zahrnuje ... poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci.“]. Podpora v nezaměstnanosti je jedním z druhů „dalších služeb“, kterými se realizuje právo na zaměstnání (§ 10 zákona o zaměstnanosti). Zákon zároveň stanoví dvě podmínky pro jeho realizaci, tj. že fyzická osoba a) chce a může pracovat a b) o práci se uchází [podobně čl. 20 Evropského zákoníku sociálního zabezpečení (publikován jako sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 90/2001 Sb. m. s.) a čl. 20 Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 102 o minimální normě sociálního zabezpečení (publikována jako sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 461/1991 Sb.) stanoví, že „krytá sociální událost zahrnuje zastavení výdělku, jak je stanoveno vnitrostátními právními předpisy, způsobené nemožností získat vhodné zaměstnání, pokud je chráněná osoba schopna práce a ochotna pracovat.“]. U osob, které jsou např. delší dobu nemocné, se vychází z toho, že možnost pracovat u nich dána není, a proto se v jejich případě postupuje podle jiných pravidel a jejich hmotné zajištění se řeší v rámci jiného sociálního subsystému. 56. Ačkoliv lze podporu v nezaměstnanosti nepochybně do širšího pojetí sociální ochrany zařadit, nelze ji ještě ztotožňovat s klasickými dávkami a službami sociálního zabezpečení (příp. s obligatorními systémy sociálního pojištění). Podpora v nezaměstnanosti totiž není v České republice zavedena jako součást sociálního pojištění: tato materie je - pod podobou státní politiky zaměstnanosti - součástí pracovního práva v jeho širším kontextu. Právní úprava zaměstnanosti je pak jednou ze tří velkých oblastí - kromě individuálního a kolektivního pracovního práva - spadajících do pracovního práva (srov. Bělina, M. a kol. Pracovní právo. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 3 a násl.), resp. celého komplexu státní politiky zaměstnanosti. Toto začlenění do pracovního práva není nijak změněno ani podmínkou získání jednoho roku důchodového pojištění z titulu zaměstnání [§ 39 odst. 1 písm. a) zákona o zaměstnanosti], jelikož ta představuje jen technické vyjádření - ostatně v tomto zákoně a předchozí právní úpravě zaměstnanosti několikrát změněného - požadavku na jeden rok zaměstnání určité kvality a rozsahu ve vymezeném období před vznikem nezaměstnanosti. Sociální událostí, kterou podpora řeší, je ztráta příjmu z výdělečné činnosti způsobená nemožností získat přiměřené zaměstnání, a to u osob, které pracovat mohou. Minimálním standardem u podpory v nezaměstnanosti není poskytování dávky po celou dobu nezaměstnanosti (čl. 24 Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 102 o minimální normě sociálního zabezpečení a čl. 21 Evropského zákoníku sociálního zabezpečení); udržet „nepodkročitelný“ stav důstojnosti (viz bod 47) musí tudíž při delší nezaměstnanosti jiné systémy. 57. Byť se obecně hovoří o zabezpečení v nezaměstnanosti jako o jednom z odvětví českého systému práva sociálního zabezpečení, vyskytují se i názory, že příspěvek na státní politiku zaměstnanosti se svým charakterem (spíše než pojistnému) blíží dani (srov. Veselý, J. a kol. Právo sociálního zabezpečení. Praha: Linde, 2013, s. 40). To by mělo pak své důsledky v tom, že obecně platí, že za daň není možno požadovat konkrétní protiplnění, zatímco u pojištění náleží protiplnění v případě pojistné události [nicméně, jak na to upozornil Ústavní soudÚstavní soud v bodě 41 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 29/08 ze dne 21. 4. 2009 (N 89/53 SbNU 125; 181/2009 Sb.), ačkoliv daň představuje takové plnění do veřejného rozpočtu, vyznačující se neúčelovostí a neekvivalentností, tj. daň se ukládá jako jednostranná povinnost bez nároku plátce na konkrétní protiplnění ze strany státu, tato neekvivalentnost daní není absolutní, jelikož skrze to, že placení daní je příspěvkem k vytváření materiálního základu pro poskytování veřejných statků, mohou být tímto způsobem uspokojeny i zájmy plátce]. Nejčastěji bývá podpora v nezaměstnanosti označována za časově omezenou (tj. krátkodobou) sociální dávku (podobně např. Veselý, J. - opětovně citováno - viz výše, s. 248). Rozdíl mezi státním financováním sociálních dávek a financováním prostřednictvím sociálního pojištění je potom možno „vyjádřit tak, že ve státním systému občan odvádí státu daně, které plynou do státní pokladny a z ní jsou pak na základě státem (parlamentem) schváleného rozpočtu občanu vypláceny za podmínek stanových zákonem dávky sociálního zabezpečení. Naopak v sociálním pojištění občan povinně pojišťuje sám sebe pro případ budoucí pojistné (sociální) události anebo občana pojišťuje někdo jiný (zaměstnavatel, stát)“ (Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 77 a násl.). VIII. Vlastní přezkum VIII. A. Rozhodné období - obecné úvahy 58. Navrhovatel se v petitu svého podání domáhal zrušení ustanovení § 41 odst. 1 zákona o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 367/2011 Sb., neboť od 1. 1. 2012 došlo ke změně délky rozhodného období pro posuzování nároku na podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci (nové znění tak zní: „Rozhodným obdobím pro posuzování nároků na podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci jsou poslední 2 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.“). Ačkoliv navrhovatel považoval napadenou změnu za nekoncepční řešení nerespektující logickou provázanost různých předpisů práva sociálního zabezpečení, petit svého návrhu směřoval nikoliv ke všem takto podle jeho názoru provázaným ustanovením, nýbrž toliko k ustanovení stanovujícímu (resp. zkracujícímu) dobu rozhodného období. Tím je také podstatným způsobem vymezena možnost rozsahu přezkumu ze strany Ústavního souduÚstavního soudu i relevance další navrhovatelovy argumentace pro rozhodnutí této věci. Ústavní soudÚstavní soud, vázán petitem návrhu, musel nejprve zkoumat povahu napadeného ustanovení, protože právě od něj se veškeré jeho další úvahy mohou odvíjet. V sociálním zabezpečení (pojištění) se zcela běžně a typicky užívají instituty, které sledují „pracovní život“ před vznikem sociální události. Je to přirozené, slouží-li tyto systémy k zajištění určitého životního standardu v době, kdy nelze bez vlastního zavinění prostředky na živobytí získat vlastní prací, přičemž smyslem a účelem těchto systémů je nahradit ušlý pracovní příjem. Klasickým nástrojem je závislost nároku na dávku na v minulosti získané době pojištění (minimální době příslušnosti k systému) obvykle vyjadřované v systémech podpory v nezaměstnanosti dobou placení pojistného anebo dobou zaměstnání anebo určitou výší výdělku v přesně vymezeném časovém období před vznikem sociální události. Svým charakterem návrh směřuje k přezkumu délky (rozsahu) období, ve kterém má trvat zaměstnání (definované za pomocí předpisů o důchodovém pojištění v délce 12 měsíců), jež je způsobilé založit nárok na podporu v nezaměstnanosti. Ačkoliv vymezení této doby má odlišný charakter od jiných dob (a lhůt), které Ústavní soudÚstavní soud již posuzoval, nelze odhlédnout od základní charakteristiky, totiž, že jde o určité časové vymezení (pozorovací období) před vznikem sociální události, které je relevantní pro vznik nároku na dávku. Otázka položená Ústavnímu souduÚstavnímu soudu tedy zní: Je pozorovací období, tedy časově vymezené období dvou let před vznikem nezaměstnanosti, protiústavní pro vymezený okruh zaměstnanců (zde zaměstnanců pracujících v pracovním poměru na dobu určitou, kteří strávili dva roky v pracovní neschopnosti a poté se stali nezaměstnanými)? Třebaže v posuzované věci nelze bez dalšího aplikovat veškeré nosné rozhodovací důvody Ústavního souduÚstavního soudu vážící se k přezkumu určitých dob a lhůt v podústavním právu, považuje Ústavní soudÚstavní soud za vhodné připomenout, jak na stanovení určitého časového rámce v zákoně nahlíží. Obecně je nutno zdůraznit, že k těmto temporálním otázkám Ústavní soudÚstavní soud tradičně zachovává a priori zdrženlivý postoj. 59. Již v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 33/97 ze dne 17. 12. 1997 (N 163/9 SbNU 399; 30/1998 Sb.) Ústavní soudÚstavní soud k pojmu lhůty v obecné rovině konstatoval, že „smyslem právního institutu lhůty je snížení entropie (neurčitosti) při uplatňování práv, resp. pravomocí, časové omezení stavu nejistoty v právních vztazích (...), urychlení procesu rozhodování s cílem reálného dosažení zamýšlených cílů. Tyto důvody vedly k zavedení lhůt již před tisíci lety.“ Rozsah ústavního přezkumu zákonných ustanovení zakotvujících lhůty pak Ústavní soud vymezil v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 46/2000 ze dne 6. 6. 2001 (N 84/22 SbNU 205; 279/2001 Sb.), kde uvedl, že „rušení lhůt porušuje zásady právního státu, neboť významně zasahuje do principu právních jistot, který je jednou ze základních náležitostí současných demokratických právních systémů. Lhůta sama o sobě nemůže být protiústavní. Může se však takto jevit s ohledem na konkrétní okolnosti.“ 60. Různé situace možné protiústavnosti lhůty pak Ústavní soudÚstavní soud shrnul v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 6/05 ze dne 13. 12. 2005 [(N 226/39 SbNU 389; 531/2005 Sb.); srov. též nález sp. zn. Pl. ÚS 17/09 ze dne 1. 12. 2009 (N 250/55 SbNU 415; 9/2010 Sb.)], dle něhož „lhůta prima facie bez dalšího nemůže vykazovat znaky protiústavnosti“ a „protiústavnost lhůty může být konstatována teprve v dialogu s konkrétními okolnostmi posuzované věci.“ Za konkrétní okolnosti neboli hlediska kontextuálního posouzení ústavnosti lhůty s ohledem na svou dosavadní judikaturu Ústavní soud označil: 1. nepřiměřenost (disproporcionalitu) lhůty ve vztahu k ní časově omezené možnosti uplatnění ústavně garantovaného práva (nároku), případně k ní vymezenému časovému úseku omezení subjektivního práva [např. nález sp. zn. Pl. ÚS 5/03 ze dne 9. 7. 2003 (N 109/30 SbNU 499; 211/2003 Sb.)]; 2. svévoli zákonodárce při stanovení lhůty (jejím zakotvení anebo zrušení) [např. nález sp. zn. Pl. ÚS 2/02 ze dne 9. 3. 2004 (N 35/32 SbNU 331; 278/2004 Sb.)]; 3. ústavně neakceptovatelnou nerovnost dvou skupin subjektů, jež je výsledkem zrušení určité zákonné podmínky uplatnění práva pro její protiústavnost, přičemž se tímto zrušením pro dotčenou skupinu subjektů v důsledku uplynutí lhůt již v důsledku derogace bez dalšího možnost uplatnění práva neotevírá [např. nález sp. zn. Pl. ÚS 3/94 ze dne 12. 7. 1994 (N 38/1 SbNU 279; 164/1994 Sb.) a nález sp. zn. Pl. ÚS 24/97 ze dne 3. 6. 1998 (N 62/11 SbNU 111; 153/1998 Sb.)]. 61. V bodě 37 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 15/09 ze dne 8. 7. 2010 (N 139/58 SbNU 141; 244/2010 Sb.) konečně Ústavní soud konstatoval, že „lhůta prima facie bez dalšího nevykazuje a ani nemůže vykazovat znaky protiústavnosti; tyto pak mohou být dány teprve ,konkrétními okolnostmi‘ posuzované věci, jinými slovy, ,posouzení ústavnosti lhůty je posouzením kontextuálním‘ [nález sp. zn. Pl. ÚS 6/05 ze dne 13. 12. 2005 (N 226/39 SbNU 389; 531/2005 Sb.)]. Těmito konkrétními okolnostmi jsou dle dosavadní judikatury Ústavního soudu zejména nepřiměřenost (disproporcionalita) lhůty ve vztahu ke lhůtou časově omezené možnosti uplatnění ústavně garantovaného práva [nález sp. zn. Pl. ÚS 5/03 ze dne 9. 7. 2003 (N 109/30 SbNU 499; 211/2003 Sb.)] nebo svévole zákonodárce při stanovení lhůty (jejím zakotvení nebo zrušení) [nález sp. zn. Pl. ÚS 2/02 ze dne 9. 3. 2004 (N 35/32 SbNU 331; 278/2004 Sb.)].“ 62. K návrhům na přezkum nejrůznějších „rozhodných období“ byl Ústavní soudÚstavní soud nejčastěji povolán v restitučních věcech: tak např. v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/97 ze dne 25. 3. 1998 (N 41/10 SbNU 277; 79/1998 Sb.) Ústavní soudÚstavní soud uvedl, že „stanovení tzv. ,rozhodného období‘, konkrétně jeho počátku k datu 25. února 1948, se opírá o rozumné a objektivní důvody, když zákonodárce byl nucen jasně vymezit časovou hranici, za kterou již v zásadě nelze bez nebezpečí dalšího řetězení odškodnění až do doby předmnichovské republiky či ještě dále.“ V bodě 176 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 10/13 ze dne 29. 5. 2013 (N 96/69 SbNU 465; 177/2013 Sb.) pak Ústavní soud konstatoval, že „otázka vymezení tzv. rozhodného období nemá - jak vyplývá rovněž z dosavadní judikatury Ústavního souduÚstavního soudu \\- ústavněprávní relevanci, neboť se jedná o rozhodnutí politické, a jeho stanovení tak není věcí ústavního přezkumu.“ 63. Podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu je nicméně možno hlediska kontextuálního posouzení ústavnosti lhůty (viz bod 61) vztáhnout i na délku rozhodného období, které zákonodárce určí jako pozorovací pro určení potřebné minimální doby příslušnosti k systému sociálního zabezpečení (otázka svévole při jejím stanovení), resp. přiměřeněji na délku doby důchodového pojištění ve vztahu k délce rozhodného období (otázka disproporcionality lhůty). Zákonodárce má přitom velkou diskreci v tom, jakou délku rozhodného období zvolí, nesmí nicméně zasáhnout do práva na přiměřené hmotné zajištění tak, aby byla fakticky znemožněna jeho realizace, nebo dokonce došlo k jeho plošnému odejmutí (viz bod 52). K tomu by ovšem mohlo dojít snad pouze tehdy, pokud by byl stanoven poměr délky účasti na důchodovém pojištění ve vztahu k délce rozhodného období tak vysoký, že by z možnosti vzniku nároku na podporu vylučoval podstatnou část pracující populace. O to však v posuzované věci zjevně nemůže jít a netřeba to dále prověřovat. Ústavní soudÚstavní soud v tomto kontextu poukazuje na praxi dalších evropských zemí, z níž vyplývá, že česká úprava nijak nevybočuje z akceptovatelných právních řešení (systém MISSOC používaný pro srovnávání systémů sociální ochrany v rámci Evropské unie dává jasné představy o tom, jak vypadají právní úpravy v Evropě: pozorovací období dvou let mají cca dvě třetiny členských států Evropské unie, existují i úpravy daleko přísnější, např. Bulharsko k 1. 7. 2014 vyžaduje 9 měsíců pojištění dosažených v 15 měsících před vznikem nezaměstnanosti, Lotyšsko dokonce v posledních 12 měsících, existují však i členské státy, které mají pozorovací období delší, obvykle tříleté, leč je jich dnes menšina - Francie, Maďarsko, Litva, Slovensko, Dánsko, Španělsko, Estonsko. Je nutno vidět, že obvykle jsou základní podmínky vzniku nároku na dávku v nezaměstnanosti ještě určitým způsobem modifikovány anebo stanoveny eventuálně). 64. Období v délce dvou let před vznikem sociální události (tj. zde ztráty příjmu z výdělečné činnosti, která je způsobena nemožností získat přiměřené zaměstnání) představuje tzv. rozhodné období pro posuzování nároku na podporu v nezaměstnanosti a na podporu při rekvalifikaci. Platí, že v rámci rozhodného období musí žadatel o podporu v nezaměstnanosti naakumulovat dostatečný počet hodin strávených v zaměstnání (což je legislativně-technicky vyjádřeno dobou účasti na důchodovém pojištění), aby dosáhl vzniku nároku na podporu. Podmínku jednoho roku zaměstnání určité „kvality“ - což je vyjádřeno onou podmínkou jednoho roku důchodového pojištění získaného z titulu zaměstnání [srov. § 39 odst. 1 písm. a) zákona o zaměstnanosti] - je nutno naplnit ve vymezeném pozorovacím období před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání; tj. danou podmínku jednoho roku určitého zaměstnání měl uchazeč o podporu splnit v předcházejících dvou letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. 65. Tato podmínka tzv. kvalifikační doby je v sociálních systémech (vyspělých zemí) běžná a je předvídána též různými mezinárodními dokumenty. Např. čl. 23 Evropského zákoníku sociálního zabezpečení předvídá zajištění dávky „alespoň těm chráněným osobám, jež splnily kvalifikační dobu, kterou lze považovat za nezbytnou, aby se zabránilo zneužití“ (obdobně viz čl. 23 Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 102 o minimální normě sociálního zabezpečení). Účel zakotvení takového období spočívá jednak 1. v zabránění zneužívání podpory v nezaměstnanosti, která (částečně a dočasně) nahrazuje příjem těm, kdo realizovali své právo získávat své životní potřeby prací, ale teď již objektivně (bez své viny) tak činit nemohou, jednak 2. v (legislativně-technickém) vymezení toho, zda měl stěžovatel vůbec příjem z pracovní činnosti a popřípadě v jaké výši. Konkrétní vymezení výše podpory v nezaměstnanosti totiž předpokládá vymezení období, jež je relevantní pro zjištění žadatelova příjmu, z něhož se pak odvíjí výše podpory, pokud jde o systém, jenž váže výši dávky na v minulosti dosažený příjem. 66. Jak vyplývá z výše citovaného komparativního pohledu (viz databázi MISSOC: http://www.missoc.org/), je aktuální česká úprava délky rozhodného období (tj. dva roky) zcela srovnatelná s jinými evropskými zeměmi. Jde-li o poměr příslušné doby pojištění (či obdobného kritéria pro splnění podmínky daného počtu zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti potřebného pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti) k rozhodnému období, jsou i v jiných zemích poměry analogické (např. v Německu musí být nezaměstnaná osoba pojištěna ve 12 měsících během posledních dvou let, navíc došlo k podobnému posunu ke kratšímu rozhodnému období jako v České republice). Je proto možno akceptovat argument z důvodové zprávy k novele zákona, že zkrácením délky rozhodného období došlo k jistému přiblížení k právním úpravám v jiných evropských zemích. S ohledem na zahraniční úpravy je zcela evidentní, že délka rozhodného období není (obecně) zjevně nepřiměřená ve vztahu k podmínce jednoroční délky účasti na důchodovém pojištění (tj. 12 měsícům zaměstnání). Nová právní úprava tak rozhodně nesnižuje standard poskytování podpory v nezaměstnanosti až směrem k praktickému znemožnění její realizace, či dokonce k jejímu plošnému odnětí (to by mohlo nastat toliko za situace, pakliže by byla stanovena podmínka účasti na důchodovém pojištění téměř v totožné délce, jakou má délka rozhodného období). 67. Otázky, kterými se Ústavní soudÚstavní soud nadále bude muset zabývat, se týkají možné svévole zákonodárce při zakotvení rozhodného období (tj. otázkou legitimního očekávání) a možnou ústavně neakceptovatelnou nerovností dvou skupin subjektů - zaměstnanců zaměstnaných na dobu určitou a neurčitou. VIII. B. Legitimní očekávání - retrospektivita 68. Pokud jde o argument, podle něhož napadené ustanovení popřelo princip legitimního očekávání žadatele na poskytnutí odpovídajícího hmotného zabezpečení, jelikož by ten před účinností zákona č. 367/2011 Sb. splnil podmínky pro přiznání podpory v nezaměstnanosti, tj. že se žalobce za stejných podmínek (výkon zaměstnání) a při stejných právních událostech (vznik dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti a délka jejího trvání) dostal s účinností od 1. 1. 2012 do rozdílného právního postavení, a v tomto ohledu jde tedy o úpravu protiústavní, ani tomu nemohl Ústavní soudÚstavní soud přisvědčit. 69. Pojem legitimního očekávání je možno v dané věci spojit s majetkovým zájmem, který spadá dle svého obsahu pod ochranu článku 11 odst. 1 Listiny a článku 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod upravujících právo každého pokojně užívat svůj majetek [srovnej blíže nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 31/09 ze dne 9. 1. 2013 (N 5/68 SbNU 89; 42/2013 Sb.), nález ze dne 1. 7. 2010 sp. zn. Pl. ÚS 9/07 (N 132/58 SbNU 3; 242/2010 Sb.) a konečně nález ze dne 15. 5. 2012 sp. zn. Pl. ÚS 17/11 (N 102/65 SbNU 367; 220/2012 Sb.)]. Podle ustálené judikatury Evropského soudu pro lidská práva je pojem „majetek“, obsažený v uvedeném článku Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, třeba vykládat tak, že má autonomní obsah, který není omezen na vlastnictví hmotného jmění a nezávisí na formální kvalifikaci vnitrostátního práva (rozsudek ze dne 22. 6. 2004 ve věci stížnosti č. 31443/96 - Broniowski proti Polsku, § 129). Může proto zahrnovat jak „existující majetek“, tak majetkové hodnoty včetně pohledávek, na jejichž základě stěžovatel může tvrdit, že má přinejmenším „legitimní očekávání“ (ésperance légitime/legitimate expectation) dosáhnout účinného užívání vlastnického práva (viz věc Gratzinger a Gratzingerová proti České republice z r. 2002 nebo věc Zvolský a Zvolská proti České republice z r. 2001). Předmětem ochrany podle zmíněného článku je tedy nejen nabytý, tj. existující majetek, ale také legitimní očekávání nabytí takového majetku. Aplikace legitimního očekávání je přitom možná na sociální dávky, a to jak příspěvkové, tak nepříspěvkové, ale jen za předpokladu, že vnitrostátní právo přiznává jednotlivci právo na sociální dávku (viz bod 49). 70. Jak Ústavní soudÚstavní soud uvedl v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 38/04 ze dne 20. 6. 2006 (N 125/41 SbNU 551; 409/2006 Sb.), zákonodárce je povinen „při změně právní regulace zohledňovat dosavadní právní stav a změny musí provádět citlivě a jen v míře nezbytné pro dosažení cíle regulace. Trvat na takovém chování zákonodárce je nutné, neboť se tím garantuje stabilita sféry svobodného jednání. Zákony vymezují základní strukturu, v jejímž rámci se realizují svobodné aktivity. Jsou-li nejisté hranice zákonných požadavků, tj. nejsou-li respektována legitimní očekávání založená na zákonu, je nejistá i svoboda. Proto je ochrana legitimního očekávání integrální součástí vlády práva (srov. přiměřeně nález ze dne 26. 4. 2005 sp. zn. IV. ÚS 167/05, Sbírka rozhodnutí, svazek 37, nález č. 94, ...). Přihlížení k legitimním očekáváním je nepominutelnou dimenzí zákonnosti (srov. k tomu Rawls, J. Teorie spravedlnosti, Praha: Victoria Publishing, 1995, str. 145). Z příkazu respektovat legitimní očekávání vyplývající z dosavadní právní úpravy samozřejmě nelze dovodit zákaz změny právní úpravy. Jde jen o to, aby při rozhodování o volbě způsobu provedení změny zákonodárce k těmto očekáváním přihlížel a neignoroval, že adresáti norem své chování (a volbu mezi různými alternativami) po delší dobu přizpůsobovali požadavkům odlišného obsahu.“ 71. Ústavní soudÚstavní soud se nejprve obecně zabýval změnou délky rozhodného období ze tří na dva roky. Tato změna je podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu obecně přípustná, a proto nijak nemůže ohrozit legitimní očekávání žadatelů. Nárok na podporu v nezaměstnanosti se co do rozsahu vždy odvíjí od platné právní úpravy a vzniká až splněním všech zákonných podmínek. Jednotliví zaměstnanci si proto musí být vědomi, že v budoucnu může ze strany zákonodárce dojít ke změně podmínek, v důsledku čehož se nemohou spoléhat na trvalé zachování dosavadní právní úpravy. Institut legitimního očekávání totiž nechrání nezměnitelnost rozhodného období do budoucna, jelikož určení jeho rozsahu je (a to i v tomto případě) závislé přinejmenším na ekonomické situaci státu a rovněž částečně i politických úvahách (prioritách), které se pak mohou zcela legitimně projevit i v úpravách organizace poskytování podpory v nezaměstnanosti. Byl-li by součástí ústavního pořádku obecný imperativ nezměnitelnosti (nezhoršitelnosti) státní podpory (dovozený z některého z obecných ústavních principů), byla by zpochybněna argumentační linie dosavadní judikatury ve věcech jisté „politické“ povahy sociálních práv, jejichž nepodkročitelnou mez představují toliko závazky plynoucí z ústavního principu lidské důstojnosti (viz bod 47). 72. Ústavní soudÚstavní soud se dále zvláště zabýval možností změnit délku rozhodného období necelé dva měsíce před účinností nové právní úpravy. Ač ke změně délky rozhodného období došlo dva měsíce před koncem roku 2011 (tj. 6. 11.), zákon byl platný od prosince roku 2011 a účinnost nového ustanovení byla již od 1. 1. 2012, není možno bez dalšího konstatovat nepředvídatelnost dané změny, jelikož vůbec nejde o normu, které by snad šlo přizpůsobovat své jednání (viz výše nález sp. zn. Pl. ÚS 38/04 a contrario). Jak v případě dlouhodobé nemoci, tak v případě následného uzdravení a schopnosti ucházet se o zaměstnání jde totiž o do značné míry nepředvídatelné sociální události, s nimiž kalkulovat nelze (nález sp. zn. Pl. ÚS 38/04 se vztahoval na takové adresáty právních norem, kteří realizovali své svobodné aktivity, přičemž své chování přizpůsobovali požadavkům těchto norem). Navíc, samotná podpora v nezaměstnanosti je konstruována pro to, aby dočasně zmírňovala dopad ztráty zaměstnání na finanční situaci těch osob, které získávaly prostředky pro své životní potřeby prací, nikoliv těch, které toho nebyly dlouhodobě schopny (např. proto, že byly dlouhodobě nemocné). Konstrukce rozhodného období proto předpokládá, že nemoc nebude trvat příliš dlouhou dobu, což považuje Ústavní soud za možné a rozumné (docela logické, byť mohou existovat jistě i jiné legitimní alternativy - viz níže případ Kanady), jelikož v případě těchto osob nedává žádného smyslu nahrazovat ušlý příjem (žádný pracovní příjem totiž neušel), a nadto by pak absentovala jasná metodika jeho vyčíslení. Ostatně, v době, kdy došlo ke změně právní úpravy, žalobce nemohl ani s jistotou předpokládat, že za několik měsíců bude znovu práceschopný a že by si při hledání nového zaměstnání snad mohl „vypomoci“ podporou v nezaměstnanosti. Za nepředvídatelných okolností tohoto typu proto není namístě užít princip legitimního očekávání. Naopak lze říci, že jak nemoc, tak nezaměstnanost představují dost neočekávané sociální události (například ve srovnání s jinou událostí, která dosti pravděpodobně nastane - stáří), a proto nelze případná očekávání na budoucí podporu v nezaměstnanosti s ohledem na odpracování 12 měsíců v rozhodném období uplatňovat. Na krátkodobé sociální události tohoto typu nelze pojem legitimního očekávání vztahovat i z toho důvodu, že žalobce nemohl předpokládat, že se stane dva měsíce po nové úpravě nezaměstnaným, jelikož existovaly rovnocenné alternativy, totiž že by mohl přejít do invalidity (vyššího stupně invalidity) nebo by si mohl najít práci; všechny tyto možnosti byly pro něj zřejmě otevřeny. 73. Projednávaný případ je pak nutno odlišovat též od případu řešeného v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 1/12, v němž se právní úprava dotýkala „hmotné existence a skutečné realizace esenciálního obsahu ústavně zaručeného sociálního práva na přiměřené hmotné zajištění v nezaměstnanosti podle čl. 26 odst. 3 Listiny tím, že již po dvou měsících, a nadto v některých případech bez jakýchkoliv objektivně přezkoumatelných důvodů, připouštěla vyřazení uchazeče o zaměstnání z evidence těchto uchazečů s popsanými důsledky ztráty přiměřeného hmotného zajištění“, zatímco v nyní projednávaném případě jde toliko o legislativně-technickou konstrukci rozhodného období, které se nijak nevymyká evropským standardům. Šlo tak o zcela přípustnou změnu zákonných podmínek pro získání podpory v nezaměstnanosti, která na rozdíl od případu řešeného v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 1/12 nevyžadovala od žadatelů ústavně problematickou povinnost konat (uchazeč o zaměstnání musel akceptovat nabídku vykonávat veřejnou službu, jinak by se totiž aktualizoval důvod pro jeho vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání). Navíc, jak bylo rozebráno výše (bod 72), nikdo stojící na místě analogickém místu žalobce by nemohl vzhledem k nahodilosti své situace očekávat, že v budoucnu zcela jistě splní nároky předvídané zákonem. 74. Uvedený přístup je podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu v souladu s výše uvedenou judikaturou ESLP (bod 49), přičemž Ústavní soudÚstavní soud považuje za podstatné, že žalobci zůstala otevřena cesta k obecným sociálním dávkám. Na samotný závěr Ústavní soudÚstavní soud poznamenává, že tyto závěry jsou zvláště relevantní pro oblast sociální politiky, která - jak přiléhavě uvedl Spolkový ústavní soudústavní soud \\- „je citlivá na omezení svobody (Gestaltungsfreiheit) zákonodárce; stále se měnící poměry v oblasti sociální politiky vyžadují, aby bylo zákonodárci přenecháno co možná nejvíce svobody (srov. BVerfGE 39, 302 [315]). Spolkový ústavní soudústavní soud proto musí stále dbát na to, aby jeho judikatura zákonodárci nepřiměřeně neztěžovala přizpůsobení práva na změnu sociálních a hospodářských poměrů (srov. BVerfGE 69, 272 [304]). Pro oblast pojištění nezaměstnaných to platí obzvlášť. Jeho funkceschopnost závisí na vývoji ekonomiky a situace na pracovním trhu, ale také na pochopení a subjektivním chování pojištěných. Při změně takových podmínek musí zákonodárce moci reagovat rychle. Mimo to je nutná široká tvůrčí svoboda zákonodárce, neboť plnění z pojištění nezaměstnaných není na rozdíl od důchodového pojištění úměrné příspěvkům do něj (srov. BVerfGE 51, 115 [124]; 72, 9 [20]). Pro posouzení poskytovaného plnění proto chybí regulativ ekvivalence plnění, takže zákonodárce musí mít jiné možnosti k nutným vyrovnáním“ [1 BvL 29, 30, 33, 34, 36/83 (usnesení ze dne 18. 11. 1986), odlišné stanovisko soudce Katzensteina]. VIII. C. Diskriminace 75. Ideál rovnosti lidských bytostí je konstitutivní částí materiálního pojmu práva modernity, v němž nerovnostářské politické řády nemohou projít testem legitimity. Rovná důstojnost lidských bytostí je pak i argumentem pro rovnost v ústavně zaručených právech. Implikuje základní právo na podíl svobody, který je rovný podílu všech ostatních lidských bytostí. 76. Listina základních práv a svobod nezakazuje jakékoliv rozlišování, nýbrž nepřípustným je jen rozlišování z určitých důvodů nebo rozlišování určitým způsobem. Zákaz diskriminace proto neznamená „zákaz jakéhokoliv vyčleňování, nýbrž pouze takového, které je morálně závadné a snižuje důstojnost člověka“ (srov. Bobek, M. Zákaz diskriminace. In: E. Wagnerová, V. Šimíček, T. Langášek, I. Pospíšil a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s. 2012, s. 101). V bodě 55 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 29/08 ze dne 21. 4. 2009 (N 89/53 SbNU 125; 181/2009 Sb.) citoval Ústavní soud názor soudce ESLP Zupančiče, dle něhož „veškeré rozhodovací procesy uvnitř všech tří složek státní moci se týkají tvorby a výkonu různých rozhodnutí s ohledem na různé situace. V tomto smyslu ,diskriminovat‘ [tj. vnímat a konstatovat rozdíly] není nic špatného, ledaže by se určité konkrétní konstatování rozdílů vztahovalo, slovy ústavního práva, na tzv. ,problematickou kategorii‘, tedy na jedno z kritérií uvedených v taxativním výčtu článku 14 Evropské úmluvy o lidských právech. Tyto problematické kategorie nejsou nic jiného než výjimkou z obecného pravidla, které umožňuje použít pro jiné než problematické kategorie jakýkoli rozlišující rozhodovací proces. Zákaz diskriminace s ohledem na určitou konkrétní odlišnost je tedy výjimkou, nikoli pravidlem. To nicméně neznamená, že by diskriminace byla u problematických kategorií přísně zakázána. Ve skutečnosti je diskriminace uvnitř uvedených kategorií povolena, pokud jsou spolu s ní uplatněna kritéria rovné ochrany, proporcionality a racionality“ (viz nesouhlasné stanovisko soudce Boštjana Zupančiče ve věci Burdenovy proti Spojenému království ze dne 29. 4. 2008, přehled rozsudků Evropského soudu pro lidská práva 6/2008, s. 319). 77. V bodech 50-52 usnesení sp. zn. I. ÚS 3271/13 ze dne 6. 2. 2014 (dostupné na http://nalus.usoud.cz) Ústavní soudÚstavní soud podrobněji rozebral to, že „čl. 3 odst. 1 Listiny se ... uplatní pouze, pokud je důvodem odlišného zacházení pohlaví, rasa, barva pleti, jazyk, víra a náboženství, politické či jiné smýšlení, národní nebo sociální původ, příslušnost k národnostní nebo etnické menšině, majetek, rod nebo jiné postavení. ... [J]iné postavení musí ... být obdobné demonstrativně vyjmenovaným kategoriím. Musí se tedy týkat nějaké osobní vlastnosti, kterou zpravidla nelze ovlivnit (např. pohlaví, rasa), či musí jít o důvody spočívající na osobních volbách odrážejících osobnostní rysy každého z nás, jako je náboženství či politické názory. ... Lze dodat, že Evropský soud pro lidská práva vykládá obdobně čl. 14 evropské Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, který obsahuje podobný demonstrativní výčet diskriminačních důvodů (viz např. rozhodnutí Peterka proti České republice ze dne 4. 5. 2010 č. 21990/08). Neznamená to však, že zákonodárce může v těchto situacích libovolně rozlišovat. Rovnost chráněná čl. 1 Listiny totiž takovéto omezení nemá a dopadá na všechny rozlišovací důvody [srovnej např. nález sp. zn. Pl. ÚS 39/01 ze dne 30. 10. 2002 (N 135/28 SbNU 153; 499/2002 Sb.) či usnesení sp. zn. I. ÚS 2006/12 ze dne 15. 1. 2014, bod 17]. Je však ustálenou judikaturou Ústavního souduÚstavního soudu, že tato rovnost podle čl. 1 Listiny může být porušena pouze v případě, kdy jde o nerovnost extrémní, případně tu, které schází jakýkoliv účel a smysl, a jedná se tak o libovůli [viz nález sp. zn. Pl. ÚS 36/01 ze dne 25. 6. 2002 (N 80/26 SbNU 317; 403/2002 Sb.)].“ 78. Ústavněprávní východiska své rozhodovací činnosti týkající se principu rovnosti musel Ústavní soudÚstavní soud vztáhnout k charakteru přezkoumávané právní normy. Navrhovatel poukazoval ve svém podání na to, že tytéž skutečnosti, které není možné objektivně ovlivnit (jako vznik dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti a délka jejího trvání), se odlišně, a to zásadním způsobem, promítnou do práva na hmotné zabezpečení ve formě podpory v nezaměstnanosti u dvou základních forem pracovního poměru. Jinak řečeno, podle názoru navrhovatele dochází k neospravedlnitelné diskriminaci mezi pracovními poměry na dobu určitou a neurčitou (ostatně předtím žalobce takto argumentoval v žalobě proti rozhodnutí správního orgánu). Namítaným diskriminačním důvodem je tedy to, zda byl pracovní poměr uzavřen na dobu určitou či neurčitou. 79. Vyšel-li Ústavní soudÚstavní soud z charakteru přezkoumávané právní normy, pak podle jeho názoru nejde v projednávané věci o případ diskriminace přímé, podle níž by se s danou osobou zacházelo odlišně z důvodu, jenž by byl jedním ze zakázaných důvodů vyčleňování. Naopak konstrukce rozporované právní normy je založena na zcela neutrálním kritériu. Ústavní soudÚstavní soud proto musel přezkoumat dotčenou právní normu z hlediska nepřímé (resp. zprostředkované nebo skryté) diskriminace, jejíž ústavní východisko spočívá v čl. 3 odst. 1 Listiny. Předpokladem nepřímé diskriminace je dle ústavněprávní dogmatiky to, že určitá obecná právní úprava, jež formálně neobsahuje žádnou zakázanou diskriminační klasifikaci, vyvolává diskriminaci při své aplikaci (Bobek, M., Boučková, P., Kühn, Z. Rovnost a diskriminace. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 52). Předmětem nepřímé diskriminace je proto nepříznivý (resp. nerovný) dopad obecných pravidel, která jsou v obecné rovině formálně v pořádku a aplikují se „rovně“. Příčinou bývá vadná konstrukce normy, kdy na základě zdánlivě neutrálního kritéria je ze zakázaného důvodu (např. rasa, etnický původ, pohlaví, sexuální orientace, věk, zdravotní postižení, náboženství nebo víra atd.) určitá skupina osob znevýhodněna oproti ostatním, přičemž dané kritérium není věcně odůvodněno oprávněným účelem a prostředky k jeho dosahování jsou přiměřené a nezbytné (srov. ibid.). Jinak řečeno, platí, že v případě nepřímé diskriminace bylo jako kritérium rozlišování zvoleno kritérium na první pohled neutrální, které však nepřiměřeně dopadá na chráněnou skupinu (viz Bobek, M. Zákaz diskriminace. In: E. Wagnerová, V. Šimíček, T. Langášek, I. Pospíšil a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s. 2012, s. 109). 80. Ústavní soudÚstavní soud poznamenává, že shodně s právní dogmatikou pak např. antidiskriminační zákon [zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů] vymezuje v § 3 odst. 1 nepřímou diskriminaci jako „takové jednání nebo opomenutí, kdy na základě zdánlivě neutrálního ustanovení, kritéria nebo praxe je z některého z důvodů uvedených v § 2 odst. 3 [sem patří důvody jako rasa, etnický původ, národnost, pohlaví, sexuální orientace, věk, zdravotní postižení, náboženské vyznání, víra či světový názor] osoba znevýhodněna oproti ostatním. Nepřímou diskriminací není, pokud toto ustanovení, kritérium nebo praxe je objektivně odůvodněno legitimním cílem a prostředky k jeho dosažení jsou přiměřené a nezbytné.“ 81. V projednávané věci ovšem neplatí, že by zvolené kritérium mělo diskriminační výsledek na určitou ústavně chráněnou skupinu, jak ji vymezuje čl. 3 odst. 1 Listiny. Navrhovatel nepředložil žádný argument, že by inkriminovaná norma nepřiměřeně dopadala na určitou chráněnou skupinu, a ani Ústavní soudÚstavní soud nemá žádný důvod se domnívat, že by tomu tak v projednávané věci snad bylo. V dané věci nelze namítaný diskriminační důvod podřadit ani pod pojem „jiné postavení“ ve smyslu čl. 3 odst. 1 Listiny. 82. Je-li v případě nepřímé diskriminace nezbytné, aby na první pohled neutrální kritérium dopadalo o poznání silněji na chráněnou skupinu, jejímž by byl žalobce členem, tak nejenže zaměstnanci na dobu určitou bez dalšího zásadně takovou skupinu netvoří (chráněná skupina je totiž definována podle etnických, rodových, pohlavních nebo jiných znaků), nýbrž případ zaměstnance, jehož kauza byla důvodem (pro) podání návrhu obecného soudu, je do značné míry individualizovaný, jelikož vyplývá z konjunkce nahodilých faktorů, jakými byly dlouhodobé žalobcovy zdravotní problémy způsobující pracovní neschopnost v délce přesahující jeden rok a listopadová novelizace předmětného ustanovení zákona, k níž došlo v situaci, kdy byl žalobce ještě v pracovní neschopnosti. Podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu se proto za daných jedinečných okolností nemůže jednat o ústavně zakázanou nepřímou diskriminaci, jelikož již z jejího ústavně-dogmatického vymezení vyplývá, že nesměřuje k individualizované ochraně konkrétního práva nějaké osoby (srov. Fredman, S. Discrimination Law. Oxford: Oxford University Press, 2011, s. 183). V jejím případě se totiž nejedná o otázku jednotlivého osudu, nýbrž o „strukturální“ nerovnosti a jejich dopady. Musí jít tedy o diskriminační zacházení se (navíc s tzv. chráněnou, jistými atributy tedy vymezenou) skupinou, nikoliv jen o odlišné zacházení s jednotlivci. Posuzování nepřímé diskriminace se totiž odpoutává od konkrétních stěžovatelů, a proto by bylo nepřípustným aktivismem ze strany Ústavního souduÚstavního soudu rozhodovat o ústavní konformitě napadené právní normy s ohledem na individualizovaný případ žalobce. 83. Jak ostatně vyplývá i z navrhovatelova podání, i podle něj nešlo v dané věci nakonec výlučně o skutečnost, že měl pracovní poměr sjednaný na dobu určitou v kontrastu s pracovním poměrem na dobu neurčitou, ale o pracovní poměr na dobu určitou při pracovní neschopnosti trvající déle než jeden rok. Není tudíž problémem samo uzavření pracovního poměru na dobu určitou, nýbrž musí se k tomu připojit ještě další, a to značně nepředvídatelné a nahodilé okolnosti. Proto považuje Ústavní soudÚstavní soud namítanou diskriminaci pracovních poměrů na dobu určitou ve srovnání s pracovními poměry na dobu neurčitou za zavádějící, jelikož v kauze, které se týká navrhovatelovo podání, nastalo spojení několika faktorů (tj. daný žalobce se v době trvání tohoto poměru stal práceneschopným, jeho pracovní poměr skončil v průběhu trvání dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti, a později byl žalobce shledán práceschopným). Dotčené ustanovení obsahuje neutrální pravidlo, dvouleté období, jež je stejné pro všechny skupiny zaměstnanců, ovšem může dopadnout odlišně na některé specifické, ovšem nepředvídatelné situace, a to proto, že složitost lidských životů se jen těžce vměstnává do těchto zákonných podmínek. Ačkoliv pracovní poměr na dobu neurčitou může poskytovat vyšší míru ochrany z hlediska skončení pracovního poměru (zaměstnanci nelze dát výpověď během pracovní neschopnosti, případně pokud mu výpověď byla dána před vznikem pracovní neschopnosti, pracovní poměr trvá ještě po určitou dobu po jejím skončení), lze si představit situace, kdy ani existence pracovního poměru na dobu neurčitou v kombinaci s výpovědí a s pracovní neschopností nezajistí uchazeči o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti. 84. Uvedené závěry lze pak vztáhnout i k argumentaci veřejného ochránce práv „Vybranou kazuistikou šetření veřejného ochránce práv“ (bod 20), z níž nelze ještě dovozovat existenci určité, natož pak chráněné skupiny, jejíž existence by měla být pro Ústavní soudÚstavní soud důvodem vyslovení protiústavnosti rozporovaného ustanovení. Neobstojí pak ani argument, že se dané případy nedají řešit v systému hmotné nouze (viz body 55-56). Ústavní pořádek představuje vzájemně propojený strukturální celek, který směřuje k ochraně nejvyšší hodnoty lidské důstojnosti a lidsky důstojného života, přičemž volba konkrétního systému, jak udržet stav důstojnosti, je již záležitostí zákonodárce. Podpora v nezaměstnanosti podle čl. 26 odst. 3 Listiny musí být garantována pouze u osob, které právě ztratily příjem z výdělečné činnosti, jelikož nemohou získat přiměřené zaměstnání, tj. u těch, kdo mají možnost pracovat a jsou ochotní pracovat, zatímco u těch, kteří byli dlouhodobě nemocní, se naproti tomu v zásadě vychází z absence této možnosti, a proto se postupuje podle jiných pravidel a jejich situace se pak řeší v rámci jiného druhu sociálních dávek. To lze vztahovat i na situaci, kdy určité osoby znovu nabydou schopnosti pracovat, ovšem v důsledku dlouhodobé nemoci nesplní již zákonem stanovené podmínky (resp. určitou dobu účasti na důchodovém pojištění v rámci rozhodného období), jelikož jejich pracovní neschopnost trvala déle než jeden rok. IX. 85. V případě sociálních práv obecně platí, že by se Ústavní soudÚstavní soud neměl pokoušet nahrazovat racionální úvahu zákonodárce svou vlastní úvahou, jakkoliv by snad mohla být rovněž (ba dokonce možná ještě více) racionální. Platí přitom, že „množství konkrétních racionálních řešení připadajících v úvahu v jednom konkrétním případě řešení distribuce veřejných statků může být poměrně vysoké, což je dáno samotnou výsledečnou povahou pozitivních závazků. Soudy ovšem poskytují pouze ochranu subjektivním právům, odpovědnost za volbu způsobu distribuce veřejných statků naopak náleží zákonodárné moci“ (srov. Boučková, P. Rovnost a sociální práva. Praha: Auditorium, 2009, s. 37). Tyto závěry je možno vztahovat např. i k argumentaci navrhovatele stran koncepční a logické provázanosti daného ustanovení s jinými ustanoveními zákonů (bod 6) a stejně tak k argumentaci veřejného ochránce práv stran rozdílů mezi podporou v nezaměstnanosti a důchodovým pojištěním (bod 20). Nadto Ústavní soudÚstavní soud přesto poznamenává, že délka podpůrčí doby v nemocenském pojištění byla stanovena historicky dosti velkoryse; to však ještě neznamená, že by bylo nezbytné tuto dobu automaticky stavět naroveň dobám příslušnosti k jiným systémům (např. v důchodovém pojištění se také nezohledňuje jakákoli doba nezaměstnanosti apod.). Napadená norma upravuje toliko délku rozhodného období, neupravuje náhradní doby, které byly navrhovateli - jak lze dovozovat z jeho podání - též trnem v oku (bod 9); náhradní doby zaměstnání definuje § 41 odst. 3, resp. 2 zákona o zaměstnanosti. Svým způsobem tak problémem pro navrhovatele nebyla samotná délka rozhodného období, nýbrž spíše absence toho, že by se doba dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti, která vznikla v době výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě, pro účely podpory v nezaměstnanosti považovala za dobu náhradní (případně, že by bylo rozhodné období rozšířeno o tu dobu, kdy zaměstnanec nemohl z důvodu nezávisejícího na jeho vůli pracovat, jak je to např. upraveno v Kanadě). Ústavní soudÚstavní soud poukazuje na právní úpravu na Slovensku, kde existuje pojištění v nezaměstnanosti (zákon č. 461/2003 Sb., o sociálnom poistení), přičemž v § 104 odst. 2 citovaný zákon stanoví, že pojištěnec, který byl po skončení výkonu činnosti zaměstnance v pracovním poměru na dobu určitou zařazen do evidence nezaměstnaných, má nárok na dávku v nezaměstnanosti, pokud byl v posledních čtyřech letech před zařazením do evidence pojištěn z výkonu činnosti zaměstnance v pracovním poměru na dobu určitou nejméně dva roky. Jde o výjimku z pravidla, podle kterého jinak nárok vznikne, jestliže v posledních třech letech byl pojištěný dva roky. Pro pracovní poměry na dobu určitou se prodlužuje rozhodné období jako lex specialis. Je ale již na zákonodárci, zda přijme takovouto, k zaměstnancům zaměstnaným na dobu určitou, případně k zaměstnancům dočasně nezpůsobilým k práci z důvodu pracovní neschopnosti přece jen vstřícnější úpravu. Ústavní soudÚstavní soud nepřehlédl, že Poslanecká sněmovna projednává jako tisk 296/0 změnu zákona o zaměstnanosti, přičemž vláda navrhla, aby případy dlouhodobé pracovní neschopnosti byly za vymezených podmínek považovány pro účely podpory v nezaměstnanosti za dobu náhradní. Tato úprava se ovšem má vztahovat toliko na řízení o podpoře v nezaměstnanosti zahájená po účinnosti této novelizace. X. 86. Shrnuto, normativní obsah ústavní normy čl. 26 odst. 3 Listiny je dále omezen čl. 41 odst. 1 Listiny, protože se ho jako práva lze dovolat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí. Ústavně zaručené právo podle čl. 26 odst. 3 Listiny lze realizovat prostřednictvím „prováděcího“ zákona, jenž stanovuje konkrétní obsah tohoto základního práva. Zákonodárce tak musí z obsahového hlediska dbát na to, aby takovým zákonem nebyly dotčeny podstata a smysl daného základního práva (čl. 4 odst. 4 Listiny), totéž pak platí pro orgány veřejné moci, jež je aplikují a interpretují. Z tohoto pohledu se však otázka, zda poskytování podpory v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání za situace, kdy byla změněna délka rozhodného období ze tří na dva roky, jeví nikoliv jako rozhodující, neboť je na vůli zákonodárce, za jakých podmínek hmotné zabezpečení v takovýchto případech poskytne, tedy zda nějakým způsobem „zvýhodní“ postavení těch, kteří pracovali v rámci rozhodného období ve větším poměru než ostatní. Přezkoumávaná právní úprava nijak neodporuje účelu ústavní garance podpory hmotného zajištění těch, kdo bez své viny nemohou získávat prostředky pro své životní potřeby prací. 87. Toliko jako obiter dictum ovšem Ústavní soudÚstavní soud k navrhovatelovu návrhu ještě poznamenává, že některé problémy obdobného typu, jaké vznesl navrhovatel, lze řešit rozšířením přechodných ustanovení novelizace zákona. Napadené ustanovení je prima facie neutrální: stanoví, že rozhodným obdobím pro posouzení toho, zda byla naplněna podmínka jednoho roku důchodového pojištění, bude období dvou let před vznikem sociální události. Jeho derogací nelze řešit nepříznivé dopady do vysoce individualizované věci, jež byla podkladem podání návrhu k Ústavnímu souduÚstavnímu soudu (viz bod 82). Ústavní soudÚstavní soud má za to, že by bývalo bylo možno z hlediska racionálního a sociálně citlivého zákonodárce uvažovat o zakotvení například jednoročního přechodného období, v němž by se u nároků vzniklých v tomto prvním roce účinnosti nové právní úpravy alternativně ještě zkoumalo naplnění doby zaměstnání podle dříve platné úpravy. Nicméně tento „nedostatek“ nelze hodnotit jako neústavní (viz body 72–74) – spíše jde o politickou vůli parlamentní většiny nebo možná i o (ne)schopnost domyslet důsledky úpravy. 88. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že nebyly shledány důvody pro vyhovění návrhu na zrušení v záhlaví citovaného ustanovení napadeného zákona, a proto byl návrh zamítnut. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r.
Zákon č. 168/2015 Sb.
Zákon č. 168/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 1. 7. 2015, datum účinnosti 2. 7. 2015, částka 68/2015 * Čl. I - Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 282/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 2. 7. 2015 168 ZÁKON ze dne 18. června 2015, kterým se mění zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 282/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 32/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., se mění takto: V § 2 odst. 1 písmeno j) včetně poznámky pod čarou č. 20 zní: „j) oprávněnou osobou právnická nebo fyzická osoba, která je podnikatelem20), státní příspěvková organizace nebo uznané chovatelské sdružení, kterým Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) udělilo souhlas k výkonu některých odborných činností podle § 3, 20) § 420 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.“. Poznámka pod čarou č. 4 se zrušuje. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 166/2015 Sb.
Zákon č. 166/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 1. 7. 2015, datum účinnosti 1. 10. 2015, částka 68/2015 * Čl. I - Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420 * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 10. 2015 166 ZÁKON ze dne 18. června 2015, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 377/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 257/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 18 odst. 4 se slova „, který je jeho součástí“ zrušují. 2. V § 31 se odstavec 5 zrušuje. 3. Za § 31 se vkládají nové § 31a až 31c, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 28 znějí: „§ 31a Finanční analytický útvar Součástí ministerstva je Finanční analytický útvar, který je technicky oddělen od jiných pracovišť ministerstva a jsou v něm uplatňována taková organizační, personální a jiná opatření, která zaručují, že s informacemi získanými při provádění jeho činnosti podle tohoto zákona nepřijde do styku nepovolaná osoba. Kontrola činnosti Finančního analytického útvaru § 31b (1) Kontrolu činnosti Finančního analytického útvaru vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomuto účelu zřizuje stálou komisi podle zákona upravujícího jednací řád Poslanecké sněmovny (dále jen „stálá komise“), a vláda. (2) Stálá komise se skládá ze sedmi členů. Členem stálé komise může být pouze poslanec Poslanecké sněmovny. (3) Stálá komise není oprávněna zasahovat do personálních pravomocí ministerstva a nahrazovat jeho řídicí činnost. § 31c (1) Ministerstvo předkládá stálé komisi a vládě zprávu o činnosti Finančního analytického útvaru za uplynulý kalendářní rok do 31. března následujícího kalendářního roku. (2) Ministerstvo poskytne stálé komisi na její žádost informaci o činnosti Finančního analytického útvaru. (3) Ve zprávě podle odstavce 1 a informaci podle odstavce 2 se neuvádí identifikační údaje osob ani informace, na které se vztahuje mlčenlivost podle jiného právního předpisu28), a nelze v nich podat informaci o případě, o kterém nebylo ukončeno šetření vedené podle tohoto zákona, a o případě předaném podle § 32, pokud by takový údaj mohl ohrozit probíhající šetření. (4) Zprávu podle odstavce 1 a informaci podle odstavce 2 lze projednávat pouze na neveřejném zasedání stálé komise nebo uzavřeném jednání schůze vlády; stálá komise je projednává za účasti zástupce ministerstva. (5) Členové stálé komise mohou vstupovat v doprovodu ředitele nebo jím pověřeného zaměstnance na pracoviště Finančního analytického útvaru. 28) Například § 38 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, § 19 zákona č. 377/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 21 zákona č. 85/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 38 odst. 1 se slova „informační povinnosti stanovené v § 24“ nahrazují slovy „povinností stanovených v § 24 nebo § 31c“. 5. V § 38 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Zprostit osoby uvedené v odstavcích 1 až 3 povinnosti mlčenlivosti je v odůvodněných případech oprávněn předseda vlády nebo v jednotlivých případech jím pověřený člen vlády.“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 165/2015 Sb.
Zákon č. 165/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 1. 7. 2015, datum účinnosti 1. 9. 2015, částka 68/2015 * Čl. I - Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 360/20 * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 9. 2015 165 ZÁKON ze dne 17. června 2015, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 360/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 259/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb. a zákona č. 86/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 214 odst. 1 se na konci písmene b) doplňuje slovo „nebo“. 2. V § 214 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nová alinea, která zní: „kdo se ke spáchání takového činu spolčí,“. 3. V § 216 odst. 1 se za slovo „umožní“ vkládají slova „nebo se ke spáchání takového činu spolčí“. 4. V § 230 odst. 1 a v § 231 odst. 1 se slova „jeden rok“ nahrazují slovy „dvě léta“. 5. V § 230 odst. 2 se slovo „dvě“ nahrazuje slovem „tři“. 6. V § 230 odst. 3 se slovo „tři“ nahrazuje slovem „čtyři“. 7. V § 281 odst. 1 a v § 282 odst. 1 a 2 se za slovo „povolení“ vkládají slova „, byť i z hrubé nedbalosti,“. 8. V § 298a odst. 1 se slova „v nikoli malém rozsahu“ nahrazují slovy „, byť i z hrubé nedbalosti,“. 9. V § 311 odst. 1 písm. e) se slova „nebo jiného prostředku osobní či nákladní dopravy nebo nad ním vykonává kontrolu“ nahrazují slovy „, jiného prostředku osobní či nákladní dopravy nebo pevné plošiny na pevninské mělčině, nebo nad takovým dopravním prostředkem nebo pevnou plošinou vykonává kontrolu“. 10. V § 311 odst. 2 alinea třetí se slova „nebo člena teroristické skupiny“ nahrazují slovy „, teroristickou skupinu nebo jejího člena“. 11. V § 311 odst. 3 písm. a) se za slova „v odstavci 1“ vkládají slova „nebo 2“. 12. V § 333 odst. 1 se za slovo „žádá“ vkládají slova „, dá si slíbit“. 13. V poznámce pod čarou č. 1 se slovo „2011/92/EU“ nahrazuje slovem „2011/93/EU“ a na konci textu se doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/40/EU ze dne 12. srpna 2013 o útocích na informační systémy a nahrazení rámcového rozhodnutí Rady 2005/222/SVV.“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 2015. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 164/2015 Sb.
Zákon č. 164/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 1. 7. 2015, datum účinnosti 1. 9. 2015, částka 68/2015 * ČÁST PRVNÍ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST DRUHÁ - Změna exekučního řádu * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2016 164 ZÁKON ze dne 17. června 2015, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna občanského soudního řádu Čl. I Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 80/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 147/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 369/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb. a zákona č. 139/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 261 odst. 1 větě páté se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slova „něhož má být pohledávka odepsána“ se vkládají slova „, a číslo účtu oprávněného vedeného u peněžního ústavu“. 2. V § 299 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „pracovní činnosti“ vkládají slova „nebo dohody o provedení práce“. 3. V § 299 odst. 1 se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena k) a l), která znějí: „k) výsluhový příspěvek vojáků z povolání nebo příslušníků bezpečnostních sborů, l) příplatek k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální a příplatek k důchodu a zvláštní příspěvek k důchodu podle zákona upravujícího ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich.“. 4. V § 304 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „; to neplatí v případě platby, jejímž účelem je splnění vymáhané povinnosti, na účet oprávněného nebo soudního exekutora vedený u peněžního ústavu“. 5. V § 322 odst. 1 se za slova „vlastnictví povinného“ vkládají slova „nebo ve společném jmění povinného a jeho manžela“ a slova „morálními pravidly“ se nahrazují slovy „dobrými mravy a jejichž počet a hodnota odpovídá obvyklým majetkovým poměrům“. 6. V § 322 odstavec 2 zní: „(2) Z výkonu rozhodnutí jsou vyloučeny zejména tyto věci ve vlastnictví povinného nebo ve společném jmění povinného a jeho manžela: a) běžné oděvní součásti, včetně prádla a obuvi, b) obvyklé vybavení domácnosti, zejména lůžko, stůl, židle, kuchyňská linka, kuchyňské nářadí a nádobí, lednička, sporák, vařič, pračka, vytápěcí těleso, palivo, přikrývka a ložní prádlo, pokud hodnota takové věci zjevně nepřesahuje cenu obvyklého vybavení domácnosti, c) studijní a náboženská literatura, školní potřeby a dětské hračky, d) snubní prsten, písemnosti osobní povahy, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se povinného nebo členů jeho rodiny a nosiče dat těchto záznamů, pokud nelze takové záznamy přenést na jiný nosič dat, a jiné předměty podobné povahy, e) zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný nebo člen jeho domácnosti potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě, f) hotové peníze do částky odpovídající dvojnásobku životního minima jednotlivce podle zvláštního právního předpisu80c), g) zvířata, u nichž hospodářský efekt není hlavním účelem chovu a která slouží člověku jako jeho společník.“. 7. V § 325b odstavec 3 zní: „(3) O průběhu prohlídky bytu a jiných místností ten, kdo provádí výkon rozhodnutí, pořídí zvukově obrazový záznam. O tom musí být přítomné osoby poučeny při zahájení prohlídky.“. 8. V § 333 odst. 1 se slova „písm. d)“ nahrazují slovy „písm. f)“. 9. V § 336i se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Soud zastaví výkon rozhodnutí prodejem nemovité věci, ve které má povinný místo trvalého pobytu, pokud výše pohledávek oprávněného, těch, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a přihlášených věřitelů povinného k okamžiku zahájení dražebního jednání nepřesahuje 30 000 Kč bez příslušenství. To neplatí, jedná-li se o pohledávku výživného nebo pohledávku náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví či trestným činem nebo by to odporovalo dobrým mravům.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 10. V § 336i odst. 4 se slova „odstavce 2“ nahrazují slovy „odstavce 3“. 11. V § 336m odst. 4 se slova „§ 336i odst. 3 a 4“ nahrazují slovy „§ 336i odst. 4 a 5“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Není-li dále stanoveno jinak, použije se občanský soudní řád ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. 2. V řízeních o výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z výsluhového příspěvku, příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, příplatku k důchodu nebo zvláštního příspěvku k důchodu podle zákona upravujícího ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, v nichž přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebylo vydáno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, rozhodne soud o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami z výsluhového příspěvku, příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, příplatku k důchodu nebo zvláštního příspěvku k důchodu podle zákona upravujícího ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich. V řízeních o výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z výsluhového příspěvku, příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, příplatku k důchodu nebo zvláštního příspěvku k důchodu podle zákona upravujícího ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, v nichž přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona bylo vydáno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, se ve výkonu rozhodnutí pokračuje podle ustanovení § 276 a násl. občanského soudního řádu o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami z výsluhového příspěvku, příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, příplatku k důchodu nebo zvláštního příspěvku k důchodu podle zákona upravujícího ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich. 3. V řízeních o výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí, v nichž byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona proveden soupis, se rozsah věcí vyloučených z výkonu rozhodnutí posuzuje podle dosavadních právních předpisů. ČÁST DRUHÁ Změna exekučního řádu Čl. III Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 347/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 183/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 256/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 139/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 1 se slova „a nad činností exekutora podle § 74 odst. 1 písm. c) a § 76a“ nahrazují slovy „, nad činností exekutora podle § 74 odst. 1 písm. c) a § 76a a nad nakládáním se zvláštním účtem podle § 46 odst. 5 nebo nad nakládáním s prostředky na zvláštním účtu,“. 2. V § 7 odst. 3 písm. e) se slova „po předchozím oznámení soudnímu exekutorovi nebo jeho zástupci, který je vedením úřadu pověřen“ zrušují. 3. V § 7 odst. 3 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) nahlížet do listin a informačních systémů exekutora, které obsahují údaje o nakládání se zvláštním účtem podle § 46 odst. 5 nebo o nakládání s prostředky na zvláštním účtu, pořizovat si z nich výpisy a kopie.“. 4. V § 7 odst. 4 písm. a) se za slovo „listin“ vkládají slova „nebo údaje podle odstavce 3 písm. f)“. 5. V § 7a se za slovo „exekutora“ vkládají slova „, drobné nedostatky v činnosti exekutorského kandidáta (dále jen „kandidát“) nebo exekutorského koncipienta (dále jen „koncipient“)“ a za slovo „exekutorovi“ se vkládají slova „, kandidátovi nebo koncipientovi“. 6. V § 7a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Neprokáže-li se, že exekutor provedl veškerá opatření, která lze po něm spravedlivě požadovat při řízení exekutorského úřadu podle § 13 odst. 1, vytkne ministerstvo, Komora nebo předseda okresního soudu exekutorovi i drobné nedostatky v činnosti nebo drobné poklesky v chování kandidáta nebo koncipienta, kteří jsou jeho zaměstnanci.“. 7. V § 9 odst. 2, § 16 odst. 2, § 17 odst. 3 a v § 124c odst. 1 písm. d) se slovo „exekutorského“ zrušuje. 8. V § 17 odst. 2 se slovo „exekutorským“ zrušuje. 9. V § 17 odst. 4 se slova „Exekutorský kandidát“ nahrazují slovem „Kandidát“. 10. V § 18 odst. 1 písm. b) se slovo „exekutorský“ zrušuje. 11. Nadpis nad § 19 zní: „Koncipient“. 12. V § 19 odst. 1 se slova „Exekutorský koncipient (dále jen „koncipient“)“ nahrazují slovem „Koncipient“. 13. V § 22 odst. 1 písm. g) a § 23 odst. 1 se slovo „exekutorských“ zrušuje. 14. Nadpis nad § 23 zní: „Kandidát“. 15. V § 23 odst. 1 se slova „Exekutorský kandidát (dále jen „kandidát“)“ nahrazují slovem „Kandidát“. 16. V § 44a odst. 2 a 3, § 46 odst. 6, § 54 odst. 5 a v § 69a odst. 1 se slova „§ 47 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 47 odst. 6“. 17. V § 46 odst. 8 se slova „§ 47 odst. 6“ nahrazují slovy „§ 47 odst. 7“. 18. V § 47 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Pro účely odstavce 2 písm. d) není provedením exekuce úkon učiněný k zajištění majetku povinného pro účely jeho postižení takovou exekucí.“. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7. 19. V § 48 se na konci textu písmene f) doplňují slova „a číslo účtu oprávněného nebo exekutora vedeného u peněžního ústavu, je-li číslo účtu potřebné pro způsob vedení exekuce“. 20. V § 49 odst. 3 se za slova „nebo vyrozumění“ vkládají slova „nebo datový soubor obsahující údaje o změně nebo zrušení exekučního příkazu“. 21. V § 58 odstavec 2 zní: „(2) Nepostačuje-li jeden ze způsobů provedení exekuce k uspokojení oprávněného, lze exekuci v jednom exekučním řízení provést více způsoby, popřípadě i všemi zákonem stanovenými způsoby. K provedení exekuce více nebo všemi zákonem stanovenými způsoby lze přistoupit současně nebo postupně. Nebrání-li to účelu exekuce, provede se exekuce ukládající zaplacení peněžité částky postupně a) přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, a nepostačuje-li to, pak přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu, b) přikázáním jiné peněžité pohledávky s výjimkou pohledávky z penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření, postižením jiných majetkových práv, srážkami ze mzdy a jiných příjmů, správou nemovité věci nebo pozastavením řidičského oprávnění, nepostačuje-li způsob provedení exekuce podle písmena a), c) prodejem movitých věcí, prodejem nemovitých věcí, které povinný nepoužívá k bydlení sebe a své rodiny, postižením závodu nebo přikázáním pohledávky z penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření, nepostačuje-li způsob provedení exekuce podle písmen a) a b), a d) prodejem nemovitých věcí, které povinný používá k bydlení sebe a své rodiny, nepostačuje-li způsob provedení exekuce podle písmen a) až c).“. 22. V § 58 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Na návrh povinného nebo s jeho souhlasem lze exekuci provést i v jiném pořadí, než stanoví odstavec 2 písm. a) až d).“. 23. V § 113a odst. 3 písm. a) se slovo „exekutorské“ zrušuje. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Není-li dále stanoveno jinak, použije se exekuční řád a občanský soudní řád ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. 2. V exekučních řízeních, v nichž přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona byl vydán exekuční příkaz k přikázání pohledávky z výsluhového příspěvku, příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, příplatku k důchodu nebo zvláštního příspěvku k důchodu podle zákona upravujícího ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich se taková exekuce tyto příjmy postihující ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona dále provádí podle úpravy občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí srážkami z výsluhového příspěvku, příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, příplatku k důchodu nebo zvláštního příspěvku k důchodu podle zákona upravujícího ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich ve znění tohoto zákona. Účinky vydaného exekučního příkazu zůstávají zachovány. 3. V exekučních řízeních, v nichž byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona proveden soupis movitých věcí, se rozsah věcí vyloučených z exekuce posuzuje podle dosavadních právních předpisů. 4. Kandidátovi nebo koncipientovi lze uložit výtku tehdy, pokud k drobnému nedostatku v činnosti nebo drobnému poklesku v chování došlo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. V řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se postupuje podle § 58 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení části druhé čl. III bodu 20, pokud jde o § 49 odst. 3, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Nařízení vlády č. 161/2015 Sb.
Nařízení vlády č. 161/2015 Sb. Nařízení vlády o výkonu státní služby na služebním působišti mimo území České republiky ve svátek Vyhlášeno 1. 7. 2015, datum účinnosti 1. 7. 2015, částka 67/2015 * § 1 - Výkon státní služby na služebním působišti mimo území České republiky ve svátek * § 2 - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2015 161 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 24. června 2015 o výkonu státní služby na služebním působišti mimo území České republiky ve svátek Vláda nařizuje k provedení zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 131/2015 Sb.: § 1 Výkon státní služby na služebním působišti mimo území České republiky ve svátek Státnímu zaměstnanciStátnímu zaměstnanci, který vykonává státní službu na služebním působišti mimo území České republiky, může služební orgán nařídit výkon státní služby i na den, který je podle zákona upravujícího státní svátky a ostatní svátky v České republice svátkem; v tomto případě se poskytne za 1 den, který je v České republice svátkem, 1 den pracovního klidu v den, který je v příslušném státu svátkem. § 2 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr vnitra: Chovanec v. r. Ministr zahraničních věcí: PhDr. Zaorálek v. r.
Vyhláška č. 160/2015 Sb.
Vyhláška č. 160/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 16/2012 Sb., o odborné způsobilosti osob řídících drážní vozidlo a osob provádějících revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení a o změně vyhlášky Ministerstva dopravy č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro zdravotní a odbornou způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 6. 2015, datum účinnosti 1. 7. 2015, částka 66/2015 * Čl. I - Vyhláška č. 16/2012 Sb., o odborné způsobilosti osob řídících drážní vozidlo a osob provádějících revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení a o změně vyhlášky Ministerstva dopravy č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro zdravotní a odborn * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2015 160 VYHLÁŠKA ze dne 19. června 2015, kterou se mění vyhláška č. 16/2012 Sb., o odborné způsobilosti osob řídících drážní vozidlo a osob provádějících revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení a o změně vyhlášky Ministerstva dopravy č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro zdravotní a odbornou způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo dopravy stanoví podle § 66 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona č. 134/2011 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 46e odst. 5 a § 46j odst. 5 zákona: Čl. I Vyhláška č. 16/2012 Sb., o odborné způsobilosti osob řídících drážní vozidlo a osob provádějících revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení a o změně vyhlášky Ministerstva dopravy č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro zdravotní a odbornou způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se doplňuje věta „Směrnice Komise 2014/82/EU ze dne 24. června 2014, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/59/ES, pokud jde o všeobecné odborné znalosti, zdravotní požadavky a požadavky týkající se licence.“. 2. V § 5 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Komise, před kterou se skládá zkouška ze zvláštní odborné způsobilosti, má 3 členy. Zkoušku je nutné složit nejpozději do 1 roku od absolvování školení k získání příslušných znalostí, dovedností a postupů.“. Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 3 až 8. 3. V § 5 odst. 4 se na konci textu věty druhé doplňují slova „v rozsahu zpráv a metody komunikace uvedených v předpisu Evropské unie8)“ a na konci odstavce 4 se doplňuje věta „Žadatel musí být v českém jazyce schopen porozumět slovu i písmu a komunikovat slovem i písmem alespoň na úrovni B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.“. Poznámka pod čarou č. 8 zní: „8) Rozhodnutí Komise 2012/757/EU ze dne 14. listopadu 2012 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „provoz a řízení dopravy“ železničního systému v Evropské unii a o změně rozhodnutí 2007/756/ES. Rozhodnutí Komise 2013/710/EU ze dne 2. prosince 2013, kterým se mění rozhodnutí 2012/757/EU o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „provoz a řízení dopravy“ železničního systému v Evropské unii.“. 4. V § 16 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „a k předložení dokladů o splnění podmínek zdravotní způsobilosti“. 5. V § 16 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Zkoušku ze všeobecné odborné způsobilosti je možné dvakrát opakovat. Pokud žadatel nesloží zkoušku ani na třetí pokus, musí opětovně absolvovat školení k získání příslušných znalostí, dovedností a postupů. Zkoušku je nutné složit nejpozději do 1 roku od absolvování školení k získání příslušných znalostí, dovedností a postupů.“. 6. Příloha č. 1 včetně nadpisu zní: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 16/2012 Sb. Rozsah a obsah základních obecných znalostí, dovedností a postupů nezbytných pro řízení drážního vozidla a výkon činnosti strojvedoucího a rozsah a obsah školení k získání příslušných znalostí, dovedností a postupů 1. Základní obecné znalosti, dovednosti a postupy nezbytné pro řízení drážního vozidla a výkon činnosti strojvedoucího zní: „1.1. Činnost strojvedoucího, pracovní prostředí, úloha a odpovědnost strojvedoucího během provozování drážní dopravy, osobní a zvláštní požadavky vyplývající z povinností strojvedoucího 1.1.1. znalost hlavní náplně právních předpisů a pravidel týkajících se provozování drážní dopravy a bezpečnosti, zejména požadavků a postupů pro vydávání osvědčení strojvedoucího, pro přepravu nebezpečných věcí, ochranu životního prostředí a protipožární ochranu, 1.1.2. porozumění odborným, personálním a zvláštním požadavkům, zejména převážně samostatná práce, výkon práce ve směnách, osobní ochrana a bezpečnost, 1.1.3. pochopení, jaké chování není slučitelné s výkonem činností důležitých pro bezpečnost provozování drážní dopravy, zejména vlivem léků, alkoholu, drog a jiných psychoaktivních látek, nemoci, stresu, únavy, 1.1.4. znalost provozních předpisů, zejména pravidel upravujících činnost strojvedoucích, používání tabulek traťových poměrů, 1.1.5. znalost odpovědnosti a pravomocí zúčastněných osob, 1.1.6. pochopení významu přesnosti při výkonu povinností a v pracovních metodách, 1.1.7. pochopení aspektů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména pravidel chování na trati a v její blízkosti, pravidel chování při bezpečném nastupování do hnacího vozidla a vystupování z něho, metodiky organizace práce a pracovních prostředků, bezpečnostních předpisů pro zaměstnance a používání osobních ochranných pracovních prostředků, 1.1.8. znalost pravidel chování při výkonu práce strojvedoucího, zejména zvládání stresu, zvládání extrémních situací, 1.1.9. znalost zásad ochrany životního prostředí, zejména hospodárného způsobu jízdy. 1.2. Organizace drážní dopravy 1.2.1. znalost zásad, předpisů a opatření týkajících se bezpečnosti při organizování drážní dopravy, 1.2.2. určení odpovědnosti a funkce zúčastněných osob. 1.3. Základní požadavky v oblasti železniční infrastruktury 1.3.1. znalost systémových a strukturálních zásad a parametrů železniční infrastruktury, 1.3.2. znalost obecné charakteristiky tratí, železničních stanic, seřaďovacích nádraží, 1.3.3. znalost železničních staveb, zejména mostů, tunelů, výhybek, 1.3.4. znalost provozních režimů, zejména provozu na jednokolejné a dvojkolejné trati, 1.3.5. znalost systémů návěstní soustavy a řízení vlaků, 1.3.6. znalost bezpečnostních zařízení, zejména indikátorů horkoběžnosti ložiskové skříně, detektorů kouře v tunelech, 1.3.7. znalost technického provedení napájecích soustav, zejména trolejového vedení, třetí kolejnice. 1.4. Základní požadavky provozní komunikace 1.4.1. znalost významu komunikace a postupů při komunikaci, 1.4.2. určení kontaktních osob při provozování drážní dopravy a jejich úlohy a odpovědnosti, zejména zaměstnanců provozovatele dráhy, ostatního personálu ve vlaku a jeho pracovních povinností, 1.4.3. určení situace, která vyžaduje zahájení komunikace, 1.4.4. pochopení metod komunikace. 1.5. Skladba vlaků a technické požadavky na nákladní a osobní drážní vozidla 1.5.1. znalost typů trakce, zejména elektrické, motorové, parní, 1.5.2. znalost uspořádání drážního vozidla, zejména podvozků, vozidlové skříně, kabiny strojvedoucího, ochranných systémů, 1.5.3. znalost systémů označování drážních vozidel, 1.5.4. znalost dokumentace o řazení vlaku, 1.5.5. znalost jednotlivých druhů brzdných systémů, výpočet potřebných brzdících procent a vah, 1.5.6. určování rychlosti vlaku, 1.5.7. určování druhů táhlového a narážecího ústrojí, nejvyššího zatížení a nejvyšší síly na háku, 1.5.8. znalost fungování a účelu systému řízení vlaků. 1.6. Všeobecná nebezpečí při provozování drážní dopravy 1.6.1. pochopení zásad bezpečnosti dopravy, 1.6.2. znalost nebezpečí spojených s provozováním drážní dopravy a způsobu jejich snižování, 1.6.3. znalost událostí souvisejících s bezpečností a pochopení, jaké chování či reakce jsou požadovány, 1.6.4. znalost postupů při nehodách s účastí osob, zejména evakuace, 1.6.5. znalost základů pravidel Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí. 1.7. Základní fyzikální principy 1.7.1. pochopení, jaké síly působí na kolo drážního vozidla, 1.7.2. určení faktorů, které ovlivňují zrychlení a brzdný účinek, zejména povětrnostní podmínky, brzdné zařízení, snížená adheze, sypání pískem, 1.7.3. ovládání základů elektrotechniky, zejména obvody, měření napětí. 2. Školení k získání příslušných znalostí, dovedností a postupů Školení k získání základních obecných znalostí, dovedností a postupů zahrnuje oblasti uvedené v bodě 1 a provádí se v minimální délce 120 hodin.“. 7. V příloze č. 3 se v části 1.6. Bezpečnost dopravy doplňuje bod 1.6.5., který zní: „1.6.5. Znalost systému zajišťování bezpečnosti provozování drážní dopravy.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2015. Ministr: Ing. Ťok v. r.
Zákon č. 157/2015 Sb.
Zákon č. 157/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 6. 2015, datum účinnosti 1. 7. 2015, částka 65/2015 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o spotřebních daních * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o pohonných hmotách * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2015 157 ZÁKON ze dne 18. června 2015, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o spotřebních daních Čl. I Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 59/2010 Sb., zákona č. 95/2011 Sb., zákona č. 221/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 201/2014 Sb. a zákona č. 331/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 písm. a) se za slova „(dále jen „vybrané výrobky“)“ vkládají slova „a surového tabáku“. 2. V § 1 odst. 1 písm. d) se slovo „a“ nahrazuje čárkou. 3. V § 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) nakládání se surovým tabákem.“. 4. V § 1 odst. 2 písm. d) se slovo „a“ nahrazuje čárkou. 5. V § 1 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) daň ze surového tabáku.“. 6. V § 1 odst. 3 písm. b) se za slovo „výrobky“ vkládají slova „a se surovým tabákem“ a na konci textu písmene b) se doplňují slova „s výjimkou řízení o správních deliktech“. 7. V § 59 odst. 8 písm. b) se slova „ověřená45) a jsou vybavená vhodným ověřeným45)“ nahrazují slovy „vybavena vhodným“ a na konci textu písmene b) se doplňují slova „, které splňuje požadavky zákona upravujícího metrologii“. Poznámka pod čarou č. 45 se zrušuje. 8. V § 59 odstavec 11 zní: „(11) Podmínka podle odstavce 8 písm. b) nemusí být splněna při výhradním nakládání s minerálními oleji uvedenými v § 45 odst. 1 písm. c) nebo e) až g) v daňových skladech, které jsou vybaveny vhodným měřicím zařízením na měření hmotnosti při příjmu a výdeji podle požadavků zákona upravujícího metrologii.“. 9. V § 59 se doplňují odstavce 12 až 15, které znějí: „(12) Podmínka podle odstavce 8 písm. b) nemusí být splněna v daňovém skladu minerálních olejů, který je vybaven a) měřicím zařízením na měření 1. hmotnosti minerálních olejů při příjmu a výdeji podle požadavků zákona upravujícího metrologii, nebo 2. objemu a teploty minerálních olejů při příjmu a výdeji podle požadavků zákona upravujícího metrologii a b) laboratoří provozovanou provozovatelem daňového skladu s potřebnými měřidly pro měření měrné hmotnosti vzorků podle požadavků zákona upravujícího metrologii, která provádí odběr vzorků a měření měrné hmotnosti minerálních olejů jako činnost v rozsahu akreditace udělené podle zákona upravujícího technické požadavky na výrobky. (13) Podmínka podle odstavce 12 písm. b) se nepovažuje za splněnou, pokud není alespoň jednou za kalendářní čtvrtletí osvědčeno, že systém odběru a nakládání se vzorky splňuje stanovené požadavky. Toto osvědčení může provádět pouze oprávněná osoba, která je držitelem akreditace v oblasti inspekční činnosti pro odběry vzorků a laboratorního zkoumání paliv podle právního předpisu upravujícího požadavky na akreditaci, je bezúhonná a bezdlužná. O splnění těchto podmínek rozhodne Generální ředitelství cel na základě žádosti, ke které osoba přiloží doklady prokazující splnění těchto podmínek. Seznam oprávněných osob zveřejní Generální ředitelství cel způsobem umožňujícím dálkový přístup. Přestane-li oprávněná osoba splňovat některou z uvedených podmínek, Generální ředitelství cel rozhodne, že není oprávněnou osobou. (14) Podmínka podle odstavce 8 písm. c) nemusí být splněna a) při skladování minerálních olejů v prostoru letiště, nebo b) v případě produktovodu, který je samostatným daňovým skladem. (15) Podmínky podle odstavce 8 písm. a) až c) nemusí být splněny v daňovém skladu podle § 19 odst. 2 písm. a), jehož a) výrobní kapacita je alespoň 200 000 litrů minerálních olejů za kalendářní měsíc a b) výrobní zařízení pro nepřetržitou výrobu je napojeno na produktovod, který je 1. vybaven vhodným měřicím zařízením na měření množství minerálních olejů, jejich měrné hmotnosti a teploty při příjmu a výdeji, které splňuje požadavky zákona upravujícího metrologii, a 2. součástí daňového skladu.“. 10. V části třetí se za hlavu V vkládá nová hlava VI, která včetně nadpisu zní: „HLAVA VI DAŇ ZE SUROVÉHO TABÁKU § 131a Plátce daně ze surového tabáku (1) Plátcem daně ze surového tabáku je osoba, a) která použila surový tabák pro jiný účel než pro 1. výrobu tabákových výrobků, 2. dodání surového tabáku pro výrobu tabákových výrobků, nebo 3. dodání do jiného členského státu nebo třetí země, nebo b) u které byl zjištěn surový tabák, u kterého neprokázala 1. původ surového tabáku, 2. účel použití surového tabáku, nebo 3. identifikaci osoby, které byl nebo má být surový tabák dodán. (2) Plátcem daně ze surového tabáku není výzkumná organizace podle právního předpisu upravujícího podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací nebo veřejná vysoká škola, které použily surový tabák pro výzkumné nebo vědecké účely. (3) Plátce daně ze surového tabáku je povinen podat přihlášku k registraci do 7 dnů ode dne, ve kterém se stal plátcem. § 131b Předmět daně ze surového tabáku (1) Předmětem daně ze surového tabáku je surový tabák. (2) Surovým tabákem se pro účely tohoto zákona rozumí a) přírodně nebo uměle sušený nebo nesušený, fermentovaný nebo nefermentovaný, expandovaný nebo neexpandovaný list rostliny rodu tabák, nebo jiná její část; listy mohou být celé, částečně nebo zcela vyžilované, b) zbytky z listů nebo jiných částí rostliny rodu tabák, které 1. vznikají při zpracování těchto listů nebo jiných částí rostliny, při manipulaci s těmito listy nebo jinými částmi rostliny nebo při výrobě tabákových výrobků a 2. nejsou upraveny pro prodej konečnému spotřebiteli, c) rekonstituovaný tabák vyrobený spojením jemně rozdrobeného tabáku, tabákového zbytku nebo tabákového prachu, který není upraven pro prodej konečnému spotřebiteli. § 131c Vznik daňové povinnosti ze surového tabáku Daňová povinnost vzniká dnem a) použití surového tabáku pro jiný účel než pro 1. výrobu tabákových výrobků, 2. dodání surového tabáku pro výrobu tabákových výrobků, 3. dodání do jiného členského státu nebo třetí země, nebo b) zjištění surového tabáku, u kterého 1. nebyl prokázán původ surového tabáku, 2. nebyl prokázán účel použití surového tabáku, nebo 3. nebyla prokázána identifikace osoby, které byl nebo má být surový tabák dodán. § 131d Základ daně ze surového tabáku Základem daně ze surového tabáku je množství surového tabáku vyjádřené v kilogramech. § 131e Sazba a výpočet daně ze surového tabáku (1) Sazba daně ze surového tabáku se stanoví ve výši sazby spotřební daně z tabáku ke kouření. (2) Daň ze surového tabáku se vypočte jako součin základu daně a sazby daně ze surového tabáku. § 131f Zdaňovací období Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc. § 131g Daňové přiznání a dodatečné daňové přiznání k dani ze surového tabáku (1) Plátce daně ze surového tabáku je povinen podat daňové přiznání. (2) Dodatečné daňové přiznání na daň nižší, než je poslední známá daň, není přípustné podat po uplynutí 6 měsíců od počátku běhu lhůty pro stanovení daně.“. 11. V § 134m odst. 1 písm. e) úvodní části ustanovení se slovo „mazací“ nahrazuje slovem „minerální“. 12. V § 134v odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „nebo barvení vybraných“ nahrazují slovy „některých dalších“. 13. V § 134zb odst. 3 se slovo „d)“ nahrazuje slovem „c)“. 14. V § 134zf odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „zaokrouhleného na celé litry při teplotě 15 °C“. 15. V § 134zf odst. 1 písmeno d) zní: „d) údaje o tom, 1. zda bude zvláštní minerální olej značkován, 2. pro jaký účel bude zvláštní minerální olej spotřebován nebo identifikaci osoby, které bude zvláštní minerální olej prodán nebo jinak převeden.“. 16. V § 134zf odst. 2 se slova „předpokládaný objem“ nahrazují slovy „předpokládané množství zaokrouhlené na celé litry při teplotě 15 °C“. 17. V § 134zf odst. 3 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a údaj o tom, zda je tento zvláštní minerální olej značkován“. 18. V § 134zf odst. 4 písm. a) se za slovo „hodin“ vkládají slova „a současně ne více než 72 hodin“. 19. Za část sedmou se vkládá nová část osmá, která včetně nadpisu zní: „ČÁST OSMÁ NĚKTERÁ USTANOVENÍ O NAKLÁDÁNÍ SE SUROVÝM TABÁKEM HLAVA I SKLADOVÁNÍ SUROVÉHO TABÁKU PRO JINÝ ÚČEL NEŽ PRO VÝROBU TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ § 134zh Osoba skladující surový tabák (1) Osobou skladující surový tabák se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která skladuje surový tabák pro jiný účel než pro výrobu tabákových výrobků. (2) Osobou skladující surový tabák není a) výzkumná organizace podle právního předpisu upravujícího podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, b) veřejná vysoká škola. § 134zi Registrační řízení (1) Osoba skladující surový tabák je povinna se před zahájením své činnosti registrovat u správce daně. (2) Přihláška k registraci se podává elektronicky. § 134zj Podmínky registrace (1) Podmínkami registrace jsou a) oprávnění provozovat živnost umožňující výkon činnosti osoby skladující surový tabák, b) spolehlivost, c) bezdlužnost, d) skutečnost, že osobě skladující surový tabák nebyl vysloven zákaz činnosti znemožňující výkon její činnosti, e) skutečnost, že osoba skladující surový tabák není v likvidaci nebo v úpadku, a f) poskytnutí kauce. (2) Podmínky spolehlivosti a bezdlužnosti musí splňovat a) osoba skladující surový tabák, b) v případě, že je osobou skladující surový tabák právnická osoba, rovněž fyzická osoba, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu osoby skladující surový tabák, anebo vykonává činnost statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu osoby skladující surový tabák, a c) odpovědný zástupce osoby skladující surový tabák. (3) Podmínku poskytnutí kauce musí splňovat pouze osoba skladující surový tabák, která není plátcem daně z tabákových výrobků. (4) Podmínky registrace musí být splněny po celou dobu registrace. § 134zk Kauce (1) Osoba skladující surový tabák je povinna poskytnout kauci ve výši 20 000 000 Kč. (2) Kauce se poskytuje a) složením částky na zvláštní účet správce daně s tím, že kauce musí být na tomto účtu po celou dobu registrace osoby skladující surový tabák, nebo b) bankovní zárukou, kterou přijal správce daně, k zajištění nedoplatků, které jsou evidovány u správce daně nebo u jiných orgánů veřejné moci k devadesátému dni ode dne zrušení nebo zániku registrace osoby skladující surový tabák. (3) Bankovní záruka musí být poskytnuta na dobu určitou, která nesmí být kratší než 2 roky. § 134zl Žádost o snížení kauce (1) Osoba skladující surový tabák, která splňuje podmínky pro snížení kauce, je oprávněna podat žádost o snížení kauce. (2) V žádosti o snížení kauce je osoba skladující surový tabák povinna uvést rovněž údaje a) o vlastnické struktuře a o tom, které osoby vykonávají významný vliv na řízení této osoby skladující surový tabák, b) potřebné pro posouzení splnění podmínek pro snížení kauce. (3) Pokud byla žádost o snížení kauce zamítnuta, může osoba skladující surový tabák podat žádost o snížení kauce nejdříve po uplynutí 3 měsíců ode dne, kdy zamítavé rozhodnutí nabylo právní moci. § 134zm Podmínky pro snížení kauce (1) Podmínkami pro snížení kauce jsou a) registrace osoby skladující surový tabák, b) ekonomická stabilita a c) spolehlivost osoby vykonávající významný vliv na řízení osoby skladující surový tabák. (2) Podmínka podle odstavce 1 písm. a) musí být splňována nepřetržitě po dobu alespoň 3 po sobě jdoucích let bezprostředně předcházejících dni podání žádosti o snížení kauce. (3) Podmínky pro snížení kauce musí být splňovány po celou dobu tohoto snížení. § 134zn Snížení kauce (1) Správce daně na žádost osoby skladující surový tabák sníží kauci na 10 000 000 Kč, splní-li tato osoba podmínky pro snížení kauce. V opačném případě správce daně žádost o snížení kauce zamítne. (2) Dojde-li k pravomocnému snížení kauce, stává se částka, o níž byla kauce snížena, přeplatkem osoby skladující surový tabák. Je-li takto vzniklý přeplatek vratitelným přeplatkem, vrátí jej správce daně osobě skladující surový tabák do 15 dnů ode dne pravomocného snížení kauce. (3) Dodatek ke stávající bankovní záruce, kterým je snižována bankovní záruka k zajištění nedoplatků, může správce daně přijmout nejdříve ode dne pravomocného snížení kauce. § 134zo Oznamovací povinnost osoby skladující surový tabák se sníženou kaucí (1) Osoba skladující surový tabák, které byla snížena kauce, je povinna správci daně oznámit změnu údajů o vlastnické struktuře a změnu údajů o tom, které osoby vykonávají významný vliv na řízení této osoby skladující surový tabák, a to do 5 pracovních dnů od této změny. (2) Osoba skladující surový tabák, které byla snížena kauce, je povinna ve lhůtě pro podání daňového přiznání k dani z příjmů oznámit správci daně údaje potřebné pro posouzení ekonomické stability; to neplatí, pokud neuplynul 1 měsíc od sdělení těchto údajů při podání žádosti o snížení kauce. (3) Osoba skladující surový tabák v souvislosti se snížením kauce nemusí uvádět údaje, které má správce daně k dispozici, nebo jejichž změnu může správce daně automatizovaným způsobem zjistit z rejstříků a evidencí, do nichž má zřízen automatizovaný přístup. (4) Správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup okruh údajů a) potřebných pro posouzení splnění podmínek pro snížení kauce, které je osoba skladující surový tabák povinna správci daně sdělovat, b) podle odstavce 3. § 134zp Zrušení snížení kauce na návrh (1) Správce daně zruší snížení kauce na návrh osoby skladující surový tabák, které byla kauce snížena. (2) Rozhodnutí o zrušení snížení kauce správce daně vydá až poté, co osoba skladující surový tabák poskytne kauci ve výši 20 000 000 Kč. § 134zq Zrušení snížení kauce z moci úřední (1) Zjistí-li správce daně, že nejsou splněny podmínky pro snížení kauce, vyzve osobu skladující surový tabák, které byla snížena kauce, k jejich splnění ve správcem daně stanovené lhůtě, pokud povaha těchto podmínek toto splnění připouští a nehrozí nebezpečí z prodlení. (2) Správce daně zruší snížení kauce, pokud a) osoba skladující surový tabák na výzvu správce daně nezajistí ve stanovené lhůtě splnění podmínek pro snížení kauce, nebo b) nejsou splněny podmínky pro snížení kauce, k jejichž splnění správce daně osobu skladující surový tabák nevyzývá. (3) Osoba skladující surový tabák je povinna do 20 dnů od oznámení rozhodnutí o zrušení snížení kauce z moci úřední poskytnout kauci ve výši 20 000 000 Kč. (4) Pokud bylo zrušeno snížení kauce z moci úřední, může osoba skladující surový tabák podat žádost o snížení kauce nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne, kdy rozhodnutí o zrušení snížení kauce nabylo právní moci. § 134zr Použití kauce (1) Dojde-li k pravomocnému zrušení nebo k zániku registrace osoby skladující surový tabák, stává se složená částka přeplatkem osoby skladující surový tabák. Je-li takto vzniklý přeplatek vratitelným přeplatkem, vrátí jej správce daně osobě skladující surový tabák do 90 dnů ode dne pravomocného zrušení nebo zániku registrace osoby skladující surový tabák. (2) Lhůta podle odstavce 1 neběží po dobu, kdy je správcem daně nebo jiným orgánem veřejné moci vedeno řízení, a) jehož výsledkem může být rozhodnutí o stanovení daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění a b) které bylo zahájeno do 90 dnů ode dne pravomocného zrušení nebo zániku registrace osoby skladující surový tabák. (3) Dojde-li ke zrušení nebo k zániku registrace osoby skladující surový tabák, vyzve správce daně výstavce bankovní záruky k uhrazení nedoplatku evidovaného k devadesátému dni ode dne zrušení nebo zániku registrace osoby skladující surový tabák u a) správce daně, nebo b) jiného orgánu veřejné moci, který o jeho uhrazení správce daně požádal. (4) Správce daně vyzve výstavce bankovní záruky nejdříve po 90 dnech, nejpozději však do 5 měsíců ode dne zrušení nebo zániku registrace osoby skladující surový tabák. (5) Výstavce bankovní záruky je povinen částku uhradit do 15 dnů ode dne doručení výzvy. § 134zs Rozhodnutí o registraci (1) Splní-li osoba skladující surový tabák podmínky registrace, správce daně ji zaregistruje. V rozhodnutí o registraci jí správce daně přidělí registrační číslo pro účely skladování surového tabáku. (2) Osoba skladující surový tabák je registrována pátým dnem následujícím po účinnosti rozhodnutí o registraci až do účinnosti rozhodnutí o zrušení registrace nebo do zániku registrace. § 134zt Zrušení registrace na návrh Správce daně zruší registraci na návrh osoby skladující surový tabák. § 134zu Zrušení registrace z moci úřední (1) Zjistí-li správce daně, že nejsou splněny podmínky registrace, vyzve osobu skladující surový tabák k jejich splnění ve správcem daně stanovené lhůtě, pokud povaha těchto podmínek toto splnění připouští a nehrozí nebezpečí z prodlení. (2) Správce daně zruší registraci, pokud a) osoba skladující surový tabák na výzvu správce daně nezajistí ve stanovené lhůtě splnění podmínek registrace, b) nejsou splněny podmínky registrace, k jejichž splnění správce daně osobu skladující surový tabák nevyzývá, c) osoba skladující surový tabák po dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců neprovádí svoji činnost, nebo d) osoba skladující surový tabák poruší své povinnosti vztahující se ke skladování surového tabáku, a ani uložení pokuty nevedlo k nápravě. (3) Pokud byla zrušena registrace z moci úřední, může osoba skladující surový tabák podat přihlášku k registraci nejdříve po uplynutí 2 let ode dne, kdy rozhodnutí o zrušení registrace nabylo právní moci, nejedná-li se o zrušení registrace podle odstavce 2 písm. c). § 134zv Zánik registrace (1) Registrace osoby skladující surový tabák zaniká 5 měsíců přede dnem uplynutí doby, na kterou byla poskytnuta bankovní záruka, která je kaucí. (2) Registrace podle odstavce 1 nezanikne, pokud je a) doba, na kterou byla bankovní záruka poskytnuta, prodloužena nejméně o 2 roky, b) poskytnuta nová bankovní záruka, která bezprostředně navazuje na předchozí bankovní záruku a kterou přijal správce daně, c) složena částka ve výši kauce na zvláštní účet správce daně, nebo d) kauce poskytnuta složením částky na zvláštní účet správce daně a bankovní zárukou. § 134zw Informační povinnost správce daně Správce daně vyrozumí výstavce bankovní záruky o zrušení nebo zániku registrace osoby skladující surový tabák. § 134zx Registr osob skladujících surový tabák (1) Generální ředitelství cel vede registr osob skladujících surový tabák, ve kterém shromažďuje údaje potřebné pro prověřování plnění povinností souvisejících se skladováním surového tabáku. (2) Generální ředitelství cel zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje z registru osob skladujících surový tabák: a) obchodní firmu nebo jméno, b) sídlo, c) umístění organizační složky obchodního závodu zahraniční osoby v České republice, je-li zřízena, d) daňové identifikační číslo, e) registrační číslo pro účely skladování surového tabáku, f) den registrace, g) den zrušení nebo zániku registrace, h) údaj o tom, zda registrace 1. byla zrušena na návrh, 2. byla zrušena z moci úřední, nebo 3. zanikla, i) změnu zveřejňovaných údajů z registru osob skladujících surový tabák a den této změny. (3) Generální ředitelství cel zveřejní den registrace osoby skladující surový tabák nejpozději ke dni registrace. (4) Registr osob skladujících surový tabák obsahuje údaje podle odstavce 1 i v případě, že registrace byla zrušena nebo zanikla; údaje podle odstavce 2 se zveřejňují po dobu 5 let ode dne zrušení nebo zániku registrace. § 134zy Evidence surového tabáku (1) Osoba skladující surový tabák je povinna vést elektronicky evidenci surového tabáku, a to ve formátu a struktuře stanovené správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Osoba skladující surový tabák je povinna uchovávat evidenci surového tabáku a doklady, na jejichž základě byly zápisy do evidence provedeny, po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byly tyto doklady vystaveny. HLAVA II SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O NAKLÁDÁNÍ SE SUROVÝM TABÁKEM § 134zz Omezení nakládání se surovým tabákem (1) Surový tabák, který je skladován pro jiný účel než výrobu tabákových výrobků, nesmí skladovat jiná osoba než registrovaná osoba skladující surový tabák. (2) Surový tabák, se kterým je nakládáno pro jiný účel než pro výrobu tabákových výrobků, nesmí být dále zpracováván nebo upravován. (3) Omezení nakládání se surovým tabákem podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje na nakládání se surovým tabákem, který je použit pro výzkumné nebo vědecké účely výzkumnou organizací podle právního předpisu upravujícího podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací nebo veřejnou vysokou školou. § 134zza Oznamovací povinnost v případě přijetí nebo odeslání surového tabáku (1) Osoba skladující surový tabák a provozovatel daňového skladu z tabákových výrobků jsou povinni oznámit správci daně tyto údaje: a) identifikaci osoby, od které je surový tabák přijímán nebo které je odesílán, b) množství přijímaného nebo odesílaného surového tabáku v kilogramech, c) místo skladování surového tabáku, d) údaje o tom, pro jaký účel má být surový tabák použit, a e) údaje o dopravci. (2) Osoba skladující surový tabák je povinna oznámit správci daně předpokládané množství v kilogramech přijatého nebo odeslaného surového tabáku v příslušném kalendářním roce. (3) Oznámení podle a) odstavce 1 se podává nejméně 24 hodin a současně ne více než 72 hodin před každým přijetím nebo odesláním surového tabáku; má-li dojít ze závažných provozních nebo technologických důvodů k mimořádnému přijetí surového tabáku, lze takové přijetí oznámit bezodkladně poté, co je zřejmé, že k takovému přijetí surového tabáku dojde, b) odstavce 2 se podává 1. společně s přihláškou k registraci, 2. do konce ledna příslušného kalendářního roku a 3. před každou změnou údaje. (4) Oznámení podle odstavců 1 a 2 se podává elektronicky ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 134zzb Doklad pro účely dopravy surového tabáku (1) Doprava surového tabáku na daňovém území České republiky musí být provázena dokladem, který je osoba dopravující tento tabák povinna na vyžádání předložit správci daně. (2) Doklad podle odstavce 1 musí obsahovat tyto náležitosti: a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo osoby, od které je surový tabák přijímán, b) obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, osoby, které je surový tabák odesílán, c) množství surového tabáku v kilogramech, d) místo určení a v případě, že to není možné, jiné údaje určující polohu místa určení, e) datum vystavení dokladu, f) číslo dokladu a g) údaje o dopravci a registrační číslo dopravního prostředku. § 134zzc Zajištění surového tabáku nebo dopravního prostředku (1) Správce daně zajistí surový tabák, popřípadě i dopravní prostředek, který jej dopravuje, jestliže zjistí, že a) je s ním nakládáno v rozporu s § 134zz, b) nebyla splněna oznamovací povinnost podle § 134zza, nebo c) je surový tabák dopravován bez dokladu uvedeného v § 134zzb, údaje v něm uvedené jsou nesprávné nebo nepravdivé, nebo doklad je pozměněný nebo padělaný. (2) Pro zajištění podle odstavce 1 se použijí obdobně ustanovení tohoto zákona upravující řízení o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku. (3) Ve věci zajištěného surového tabáku, popřípadě i dopravního prostředku, se použijí obdobně ustanovení § 42b až § 42e.“. Dosavadní části osmá a devátá se označují jako části devátá a desátá. 20. V části deváté hlavě I se za díl 7 vkládá nový díl 8, který včetně nadpisu zní: „Díl 8 Přestupky na úseku nakládání se surovým tabákem § 135ib Přestupek proti nakládání se surovým tabákem (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nakládá se surovým tabákem v rozporu s § 134zz. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.“. 21. V části deváté hlavě II se za díl 10 vkládá nový díl 11, který včetně nadpisu zní: „Díl 11 Správní delikty na úseku nakládání se surovým tabákem § 135zzba Správní delikty proti nakládání se surovým tabákem (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že nakládá se surovým tabákem v rozporu s § 134zz. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba skladující surový tabák dopustí správního deliktu tím, že a) v přihlášce k registraci uvede nesprávné údaje, b) nepodá oznámení o změně registračních údajů, c) nevede evidenci surového tabáku nebo ji vede v neúplném rozsahu, d) neuchovává evidenci surového tabáku nebo doklady, na jejichž základě byly zápisy do evidence provedeny, po stanovenou dobu, nebo e) v rozporu s § 134zza neoznámí správci daně stanovené údaje. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel daňového skladu tabákových výrobků dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 134zza neoznámí správci daně stanovené údaje. (4) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, b) 6 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. e) nebo odstavce 3, c) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a) až d).“. 22. V § 136a se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Daň ze surového tabáku za zdaňovací období uvedená v odstavcích 1 a 2 je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání.“. 23. V § 139 odst. 1 se slova „§ 43g odst. 2,“ zrušují. Čl. II Tato část zákona byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění. Čl. III Přechodná ustanovení 1. Povolení k provozování daňového skladu minerálních olejů, který přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nesplňuje podmínky stanovené v § 59 odst. 8 písm. a), b) nebo c) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se do 31. prosince 2015 považuje za povolení vydané podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tuto lhůtu může správce daně na základě žádosti provozovatele daňového skladu minerálních olejů ze závažných technických nebo provozních důvodů prodloužit nejdéle do 31. prosince 2016. 2. Nedojde-li ve lhůtě stanovené v bodě 1 ke splnění podmínek stanovených v § 59 odst. 8 písm. a), b) nebo c) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo § 59 odst. 12, 14 nebo 15 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, povolení k provozování takového daňového skladu zaniká. 3. Osoba, která je osobou skladující surový tabák ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za osobu skladující surový tabák registrovanou podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to po dobu 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Pokud osoba skladující surový tabák podle bodu 3 do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podá přihlášku k registraci, považuje se za osobu skladující surový tabák podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to do dne předcházejícího dni pravomocného ukončení registračního řízení. 5. Pokud bude přihláška k registraci podle bodu 4 zamítnuta, považuje se osoba skladující surový tabák dnem nabytí právní moci zamítavého rozhodnutí za osobu skladující surový tabák, jejíž registrace byla zrušena. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o pohonných hmotách Čl. IV Zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 107/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 91/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 234/2013 Sb. a nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 130/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 větě první se slova „Výrobce, dovozce, vývozce a distributor pohonných hmot a provozovatel“ nahrazují slovem „Provozovatel“ a slova „vyrobených, dovezených, vyvezených nebo“ se zrušují. 2. V § 6e odst. 2 se slova „a správu placení“ nahrazují slovem „, správu“ a za slovo „kauce“ se vkládají slova „a oznamovací povinnost distributora pohonných hmot“. 3. § 6i včetně nadpisu zní: „§ 6i Kauce (1) Distributor pohonných hmot je povinen poskytnout kauci ve výši 20 000 000 Kč. (2) Kauce se poskytuje a) složením částky na zvláštní účet celního úřadu s tím, že kauce musí být na tomto účtu po celou dobu registrace distributora pohonných hmot, nebo b) bankovní zárukou, kterou přijal celní úřad, k zajištění nedoplatků, které jsou evidovány u orgánů Celní správy České republiky nebo u jiných správců daně k devadesátému dni ode dne zrušení nebo zániku registrace distributora pohonných hmot. (3) Bankovní záruka musí být poskytnuta na dobu určitou, která nesmí být kratší než 2 roky.“. 4. Za § 6i se vkládají nové § 6ia až 6ig, které včetně nadpisů znějí: „§ 6ia Žádost o snížení kauce (1) Distributor pohonných hmot, který splňuje podmínky pro snížení kauce, je oprávněn podat žádost o snížení kauce. (2) V žádosti o snížení kauce je distributor pohonných hmot povinen uvést rovněž údaje a) o vlastnické struktuře a o tom, které osoby vykonávají významný vliv na řízení tohoto distributora pohonných hmot, b) potřebné pro posouzení splnění podmínek pro snížení kauce. (3) Pokud byla žádost o snížení kauce zamítnuta, může distributor pohonných hmot podat žádost o snížení kauce nejdříve po uplynutí 3 měsíců ode dne, kdy zamítavé rozhodnutí nabylo právní moci. § 6ib Podmínky pro snížení kauce (1) Podmínkami pro snížení kauce jsou a) registrace distributora pohonných hmot, b) distribuce pohonných hmot v objemu nejméně 300 000 litrů za kalendářní čtvrtletí a nejvíce 3 000 000 litrů za kalendářní čtvrtletí, c) ekonomická stabilita a d) spolehlivost osoby vykonávající významný vliv na řízení distributora pohonných hmot. (2) Podmínka podle odstavce 1 písm. a) musí být splňována nepřetržitě po dobu alespoň 3 po sobě jdoucích let bezprostředně předcházejících dni podání žádosti o snížení kauce. (3) Podmínka podle odstavce 1 písm. b) týkající se požadovaného minimálního objemu distribuce pohonných hmot za kalendářní čtvrtletí musí být splňována nepřetržitě po dobu alespoň 12 po sobě jdoucích kalendářních čtvrtletí bezprostředně předcházejících dni podání žádosti o snížení kauce. (4) Podmínky pro snížení kauce musí být splňovány po celou dobu tohoto snížení. § 6ic Ekonomická stabilita Ekonomicky stabilní je ten, kdo nevykazuje riziko, že nedostojí svým platebním povinnostem vůči orgánům Celní správy České republiky nebo vůči orgánům Finanční správy České republiky, na základě a) hodnocení ukazatelů rentability, likvidity, finanční stability, aktivity a produktivity práce posuzovaných na základě údajů oznámených distributorem pohonných hmot nebo zjištěných celním úřadem, b) dalších skutečností významných pro posouzení tohoto rizika. § 6id Snížení kauce (1) Celní úřad na žádost distributora pohonných hmot sníží kauci na 10 000 000 Kč, splní-li tento distributor podmínky pro snížení kauce. V opačném případě celní úřad žádost o snížení kauce zamítne. (2) Dojde-li k pravomocnému snížení kauce, stává se částka, o níž byla kauce snížena, přeplatkem distributora pohonných hmot. Je-li takto vzniklý přeplatek vratitelným přeplatkem, vrátí jej celní úřad distributorovi pohonných hmot do 15 dnů ode dne pravomocného snížení kauce. (3) Dodatek ke stávající bankovní záruce, kterým je snižována bankovní záruka k zajištění nedoplatků, může celní úřad přijmout nejdříve ode dne pravomocného snížení kauce. § 6ie Oznamovací povinnost distributora pohonných hmot v souvislosti se snížením kauce (1) Distributor pohonných hmot, kterému byla snížena kauce, je povinen celnímu úřadu oznámit změnu údajů o vlastnické struktuře a změnu údajů o tom, které osoby vykonávají významný vliv na řízení tohoto distributora pohonných hmot, a to do 5 pracovních dnů od této změny. (2) Distributor pohonných hmot, kterému byla snížena kauce, je povinen ve lhůtě pro podání daňového přiznání k dani z příjmů oznámit celnímu úřadu údaje potřebné pro posouzení ekonomické stability; to neplatí, pokud neuplynul 1 měsíc od sdělení těchto údajů při podání žádosti o snížení kauce. (3) Distributor pohonných hmot v souvislosti se snížením kauce nemusí uvádět údaje, které má celní úřad k dispozici, nebo jejichž změnu může celní úřad automatizovaným způsobem zjistit z rejstříků a evidencí, do nichž má zřízen automatizovaný přístup. (4) Celní úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup okruh údajů a) potřebných pro posouzení splnění podmínek pro snížení kauce, které je distributor pohonných hmot povinen celnímu úřadu sdělovat, b) podle odstavce 3. § 6if Zrušení snížení kauce na návrh (1) Celní úřad zruší snížení kauce na návrh distributora pohonných hmot, kterému byla kauce snížena. (2) Rozhodnutí o zrušení snížení kauce celní úřad vydá až poté, co distributor pohonných hmot poskytne kauci ve výši 20 000 000 Kč. § 6ig Zrušení snížení kauce z moci úřední (1) Zjistí-li celní úřad, že nejsou splněny podmínky pro snížení kauce, vyzve distributora pohonných hmot, kterému byla snížena kauce, k jejich splnění v celním úřadem stanovené lhůtě, pokud povaha těchto podmínek toto splnění připouští a nehrozí nebezpečí z prodlení. (2) Celní úřad zruší snížení kauce, pokud a) distributor pohonných hmot na výzvu celního úřadu nezajistí ve stanovené lhůtě splnění podmínek pro snížení kauce, nebo b) nejsou splněny podmínky pro snížení kauce, k jejichž splnění celní úřad distributora pohonných hmot nevyzývá. (3) Zjistí-li celní úřad, že v příslušném kalendářním čtvrtletí nebyla splněna podmínka distribuce pohonných hmot v požadovaném objemu, zruší snížení kauce, pokud distributor pohonných hmot na výzvu celního úřadu neprokáže, že a) vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby nesplnění této podmínky zabránil, nebo b) v daném kalendářním čtvrtletí nedosáhl s ohledem na sezónní charakter distribuční činnosti požadovaného minimálního objemu distribuce pohonných hmot. (4) Distributor pohonných hmot je povinen do 20 dnů od oznámení rozhodnutí o zrušení snížení kauce z moci úřední poskytnout kauci ve výši 20 000 000 Kč. (5) Pokud bylo zrušeno snížení kauce z moci úřední, může distributor pohonných hmot podat žádost o snížení kauce nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne, kdy rozhodnutí o zrušení snížení kauce nabylo právní moci.“. 5. Za § 6k se vkládá nový § 6ka, který včetně nadpisu zní: „§ 6ka Oznamovací povinnost distributora pohonných hmot (1) Distributor pohonných hmot je povinen celnímu úřadu oznámit údaje vztahující se k distribuci pohonných hmot za kalendářní měsíc potřebné pro výkon působnosti orgánů Celní správy České republiky a orgánů Finanční správy České republiky. (2) Celní úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup okruh údajů, které je distributor pohonných hmot povinen v oznámení uvádět. (3) Oznámení se podává do 20 dnů po skončení kalendářního měsíce elektronicky ve formátu a struktuře zveřejněné celním úřadem způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 6. V § 6m odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) distributor pohonných hmot závažným způsobem poruší oznamovací povinnost,“. Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f). 7. V § 6m odst. 2 se písmeno e) se zrušuje. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e). 8. V § 6n odst. 2 písm. b) se slovo „nebo“ zrušuje. 9. V § 6n odst. 2 se na konci písmene c) tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) kauce poskytnuta složením částky na zvláštní účet celního úřadu a bankovní zárukou.“. 10. V § 7 odst. 3 se slova „a povinností“ nahrazují slovem „, povinností“ a na konci textu se doplňují slova „a oznamovacích povinností distributora pohonných hmot“. 11. V § 9 odst. 7 se slova „Výrobce, dovozce, vývozce nebo distributor pohonných hmot nebo provozovatel“ nahrazují slovem „Provozovatel“. Čl. V Tato část zákona byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění. Čl. VI Přechodná ustanovení 1. Pokud distributor pohonných hmot, který byl registrován jako distributor pohonných hmot podle zákona č. 311/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 234/2013 Sb., podá žádost o snížení kauce spolu s přihláškou k registraci do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, celní úřad rozhodne o těchto podáních zároveň. 2. Pokud distributor pohonných hmot podle bodu 1 splňoval podmínky pro snížení kauce uvedené v § 6ib odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 311/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepřetržitě po dobu alespoň 2 po sobě jdoucích let předcházejících dni nabytí účinnosti zákona č. 234/2013 Sb., považují se pro potřeby posouzení žádosti o snížení kauce podmínky uvedené v § 6ib odst. 2 a 3 zákona č. 311/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, za splněné. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2015, s výjimkou ustanovení čl. III bodu 1, které nabývá účinnosti dnem 30. června 2015. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Vyhláška č. 156/2015 Sb.
Vyhláška č. 156/2015 Sb. Vyhláška o podmínkách poskytování zdravotních služeb vojenskými poskytovateli, oborech ambulantní péče, u kterých voják z povolání může uplatnit svobodnou volbu poskytovatele zdravotních služeb, a podmínkách organizace plnění úkolů vojenských fakultních nemocnic (o podmínkách poskytování zdravotních služeb vojenskými poskytovateli) Vyhlášeno 29. 6. 2015, datum účinnosti 1. 7. 2015, částka 64/2015 * § 1 - Pacient vojenského poskytovatele * § 2 - Zvláštní podmínky poskytování zdravotních služeb vojenským poskytovatelem a svobodná volba poskytovatele zdravotních služeb * § 3 - Zdravotnická zařízení zřizovaná ministerstvem * § 4 - Zvláštní podmínky poskytování ambulantní a lůžkové péče * § 5 - Posuzování dočasné pracovní neschopnosti * § 6 - Zajištění lůžkové péče * § 7 - Zvláštní podmínky poskytování pracovnělékařských služeb * § 8 - Posuzování zdravotní způsobilosti * § 9 - Zdravotnická dopravní služba * § 10 - Centrum zdravotních služeb * § 11 - Odbor letecké záchranné služby a urgentní medicíny * § 12 - Polní nemocnice * § 13 - Specializovaná infekční nemocnice odboru biologické ochrany * § 14 - Vojenská nemocnice * § 15 - Ústřední vojenská nemocnice - Vojenská fakultní nemocnice * § 16 - Ústav leteckého zdravotnictví * § 17 - Vojenský rehabilitační ústav * § 18 - Vojenská lázeňská léčebna * § 19 - Vojenský zdravotní ústav * § 20 - Centrum zdravotnického materiálu * § 21 - Zrušovací ustanovení * § 22 - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2015 156 VYHLÁŠKA ze dne 23. června 2015 o podmínkách poskytování zdravotních služeb vojenskými poskytovateli, oborech ambulantní péče, u kterých voják z povolání může uplatnit svobodnou volbu poskytovatele zdravotních služeb, a podmínkách organizace plnění úkolů vojenských fakultních nemocnic (o podmínkách poskytování zdravotních služeb vojenskými poskytovateli) Ministerstvo obrany stanoví podle § 94 odst. 4 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 332/2014 Sb.: § 1 Pacient vojenského poskytovatele (1) Vojenský poskytovatel poskytuje zdravotní služby ve zdravotnickém zařízení zřízeném ministerstvem pacientovi, kterým je a) voják z povolání, b) voják v záloze vykonávající vojenskou činnou službu (dále jen „voják v záloze ve službě“), c) žák nebo student školy nebo školského zařízení zřízených ministerstvem (dále jen „žák nebo student“), d) student nebo účastník programů celoživotního vzdělávání vojenské vysoké školy (dále jen „student vojenské vysoké školy“), e) válečný veterán, nebo f) voják, jehož služební poměr zanikl propuštěním z důvodu dosažení důchodového věku stanoveného zákonem o důchodovém pojištění1) nebo z důvodu splnění podmínky nároku na starobní důchod podle zákona o důchodovém pojištění2), pokud voják dosáhl důchodového věku stanoveného zákonem o důchodovém pojištění1). (2) Na základě volby poskytovatele zdravotních služeb a zdravotnického zařízení poskytuje vojenský poskytovatel zdravotní služby také státnímu zaměstnanci v ministerstvu, státnímu zaměstnanci ve správním úřadu v působnosti ministerstva, zaměstnanci zařazenému v Generálním štábu ArmádyArmády České republiky, Vojenské policii nebo Vojenském zpravodajství, občanskému zaměstnanci zaměstnanému v ozbrojených silách České republiky, zaměstnancům ve správních úřadech v působnosti ministerstva v pracovním poměru a rodinným příslušníkům vojáků z povolání. (3) Pokud to neohrozí plnění základních úkolů vojenského poskytovatele podle jiných právních předpisů3) nebo poskytování zdravotní péče pacientům uvedeným v odstavcích 1 a 2, může vojenský poskytovatel poskytovat zdravotní služby také dalším osobám. § 2 Zvláštní podmínky poskytování zdravotních služeb vojenským poskytovatelem a svobodná volba poskytovatele zdravotních služeb (1) Ministerstvo a vojenští poskytovatelé pro poskytování zdravotních služeb vytvářejí podmínky a zajišťují jejich organizační zabezpečení zohledňující a) specifické postavení pacienta podle § 1 odst. 1, místo vzniku poškození jeho zdraví a jeho práva a povinnosti vyplývající z jeho postavení při plnění úkolů ozbrojených sil České republiky nebo při přípravě na jejich plnění a b) druhy a formy zdravotní péče poskytované vojenskými poskytovateli. (2) Pokud to souvisí s plněním úkolů ozbrojených sil České republiky v zahraničních operacíchzahraničních operacích na základě mezinárodních smluv, vojenský poskytovatel poskytuje zdravotní služby také mimo území České republiky. (3) Voják z povolání může svobodnou volbu poskytovatele zdravotních služeb uplatnit pro obory zubního lékařství nebo gynekologie a porodnictví. (4) Ředitelem Vojenského zpravodajství určený příslušník Vojenského zpravodajství může svobodnou volbu poskytovatele zdravotních služeb uplatnit také pro registrujícího poskytovatele zdravotních služeb4), je-li to nutné k utajení jeho příslušnosti k Vojenskému zpravodajství nebo k utajení skutečných zájmů nebo objektů Vojenského zpravodajství. § 3 Zdravotnická zařízení zřizovaná ministerstvem Podle druhů a forem zdravotní péče vojenští poskytovatelé poskytují zdravotní služby ve zdravotnických zařízeních označených jako a) Centrum zdravotních služeb, b) odbor letecké záchranné služby a urgentní medicíny, c) polní nemocnice, d) Specializovaná infekční nemocnice odboru biologické ochrany, e) vojenská nemocnicevojenská nemocnice, f) Ústřední vojenská nemocnicevojenská nemocnice \\- Vojenská fakultní nemocnice, g) Ústav leteckého zdravotnictví, h) Vojenský rehabilitační ústav, i) vojenská lázeňská léčebna, j) Vojenský zdravotní ústavVojenský zdravotní ústav, k) Centrum zdravotnického materiálu. § 4 Zvláštní podmínky poskytování ambulantní a lůžkové péče (1) Poskytovatelem ambulantní péče v oboru všeobecného praktického lékařství je pro vojáka z povolání, žáka nebo studenta nebo studenta vojenské vysoké školy registrující vojenský poskytovatel zdravotních služeb. (2) Voják z povolání může uplatnit svobodnou volbu poskytovatele zdravotních služeb a zdravotnického zařízení podle zákona o zdravotních službách pro obory zdravotních služeb zubní lékařství nebo gynekologie a porodnictví. (3) Vojákovi z povolání a vojákovi v záloze ve službě poskytuje ambulantní péči vojenský poskytovatel ve zdravotnickém zařízení zřízeném ministerstvem v místě výkonu službyvýkonu služby nebo v místě, ve kterém se připravuje k plnění úkolů ozbrojených sil České republiky. Pokud není takové zdravotnické zařízení zřízeno, poskytuje ambulantní péči a) vojákovi z povolání jiný poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecného praktického lékařství na základě smlouvy o poskytování zdravotních služeb uzavřené s Vojenskou zdravotní pojišťovnou České republiky, nebo b) vojákovi v záloze ve službě poskytovatel zdravotních služeb na základě smlouvy o poskytování ambulantní péče uzavřené se zdravotní pojišťovnou, jíž je voják v záloze ve službě pojištěncem. (4) Vojenský poskytovatel poskytuje ambulantní péči a) žáku nebo studentovi ve zdravotnickém zařízení v místě sídla školy nebo školského zařízení, nebo b) studentu vojenské vysoké školy v místě jejího sídla. (5) Pacientovi podle § 1 odst. 1, který není uveden v odstavcích 3 a 4 a kterému je poskytována ambulantní péče vojenským poskytovatelem, je k poskytování této zdravotní péče příslušné zdravotnické zařízení vojenského poskytovatele v místě bydliště pacienta. (6) Vojenský poskytovatel poskytující ambulantní péči v oboru všeobecného praktického lékařství zajišťuje s přihlédnutím k úrovni svého personálního a věcného vybavení také návštěvní službu. (7) Vojákovi z povolání vyslanému k plnění úkolů ministerstva do zahraniční operacezahraniční operace poskytuje vojenský poskytovatel ambulantní péči v místě plnění těchto úkolů s využitím systému zdravotnického zabezpečení jednotlivých vojenských jednotek a na útvarovém obvazišti. § 5 Posuzování dočasné pracovní neschopnosti (1) Dočasnou pracovní neschopnostDočasnou pracovní neschopnost ke službě pro nemoc nebo úraz posuzuje u vojáka z povolání vojenský registrující poskytovatel; pokud vojenský poskytovatel nepřijal vojáka z povolání do péče za účelem poskytování primární péče, posuzuje dočasnou pracovní neschopnostdočasnou pracovní neschopnost ke službě pro nemoc nebo úraz u vojáka z povolání jiný poskytovatel zdravotních služeb, s nímž příslušný služební orgán podle zákona o vojácích z povolání5) uzavřel smlouvu o poskytování zdravotních služeb. (2) Dočasnou pracovní neschopnostDočasnou pracovní neschopnost ke službě pro nemoc nebo úraz u vojáka z povolání, kterou stanovil lékař jiného poskytovatele zdravotních služeb, než je uvedeno v odstavci 1, oznamuje služební orgán registrujícímu poskytovateli neprodleně po obdržení informace o jejím vystavení. § 6 Zajištění lůžkové péče (1) Pokud onemocnění nebo úraz pacienta, který je vojákem z povolání, vojákem v záloze ve službě, žákem nebo studentem nebo studentem vojenské vysoké školy, není možné diagnostikovat, stabilizovat nebo léčit v rámci primární ambulantní péče, rozhodne ošetřující zdravotnický pracovník vojenského poskytovatele, který poskytl ambulantní péči, o jeho přijetí na lůžko ve zdravotnickém zařízení vojenského poskytovatele lůžkové péče poskytující zdravotní služby v požadovaném oboru zdravotní péče. Je-li to nezbytné pro zajištění neodkladné zdravotní péče v zájmu zdraví pacienta nebo není-li vojenskému poskytovateli uděleno oprávnění k poskytování zdravotních služeb v požadovaném oboru, může ošetřující zdravotnický pracovník vojenského poskytovatele, který poskytl ambulantní péči, rozhodnout také o přijetí osoby podle věty první na lůžko ve zdravotnickém zařízení jiného poskytovatele lůžkové péče. (2) Voják z povolání je přednostně přijímán na lůžko ve zdravotnickém zařízení vojenského poskytovatele lůžkové péče se sídlem v místě bydliště vojáka. (3) V případě život ohrožujících stavů je pacient podle odstavce 1 přepravován k cílovému poskytovateli akutní lůžkové péče výjezdovou skupinou zdravotnické záchranné služby. § 7 Zvláštní podmínky poskytování pracovnělékařských služeb (1) Pracovnělékařské služby zajišťují ve spolupráci s příslušnými služebními orgány, představenými státních zaměstnanců ve správních úřadech v působnosti ministerstva, vedoucími zaměstnanci zaměstnanců ve správních úřadech v působnosti ministerstva v pracovním poměru a vedoucími organizačních celků ministerstva vojenští poskytovatelé, kterým bylo uděleno oprávnění k poskytování zdravotních služeb v oboru všeobecného praktického lékařství nebo v oboru pracovní lékařství. (2) Pravidelný dohled zaměřený na ochranu zdraví a ochranu před nemocemi z povolání a pracovními úrazy na pracovištích vojáků z povolání nebo státních a dalších zaměstnanců zařazených v ministerstvu nebo jiném správním úřadu v působnosti ministerstva zajišťují vojenští poskytovatelé pracovnělékařských služeb. (3) Organizační útvar vojenské zdravotnické služby určený ministrem obrany ve spolupráci s Centrem zdravotních služeb předkládá ministerstvu ke schválení dlouhodobou koncepci pracovnělékařských služeb v působnosti ministerstva zpracovanou na základě poznatků získaných v souvislosti s výkonem pravidelného dohledu podle odstavce 2 a stanovující organizaci pracovnělékařských služeb v působnosti ministerstva způsobem využívajícím jejich preventivní charakter k předcházení možného působení negativního vlivu pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví lidí. § 8 Posuzování zdravotní způsobilosti (1) Posuzování zdravotní způsobilosti vojáka k výkonu vojenské činné služby provádějí vojenští lékaři a odvodní a přezkumné komise podle právních předpisů upravujících posuzování zdravotní způsobilosti vojáků6). (2) Posuzování zdravotní způsobilosti vojenského leteckého personálu provádějí vojenští lékaři a přezkumná komise Ústavu leteckého zdravotnictví. § 9 Zdravotnická dopravní služba (1) Vojenský poskytovatel zdravotnické dopravní služby na základě rozhodnutí ošetřujícího zdravotnického pracovníka vojenského poskytovatele zajišťuje a) přepravu vojáka z povolání, vojáka v záloze ve službě, žáka nebo studenta nebo studenta vojenské vysoké školy k poskytovateli zdravotních služeb nebo k poskytovateli zdravotních služeb a zpět do vlastního sociálního prostředí, je-li to nezbytné k zajištění poskytnutí dalších zdravotních služeb, b) přepravu mezi vojenskými nebo smluvními civilními zdravotnickými zařízeními, je-li to nezbytné k zajištění poskytnutí zdravotních služeb pro pacienta registrovaného vojenským poskytovatelem nebo v odůvodněných případech pro jinou osobu, kteří pro náhlé zhoršení zdravotního stavu nebo úraz vyhledali zdravotnické zařízení zřízené ministerstvem nebo je jim poskytována zdravotní péče vojenským poskytovatelem podle jiného právního předpisu7), nebo c) rychlou přepravu zdravotnického pracovníka vojenského poskytovatele k zabezpečení neodkladné péče u jiného vojenského poskytovatele nebo jiného poskytovatele zdravotních služeb. (2) Vojenský poskytovatel zdravotnické dopravní služby zajišťuje rovněž přepravu nemocného nebo zraněného vojáka z povolání, je-li to nezbytné k zajištění dalšího poskytnutí zdravotních služeb v souvislosti s plněním jeho úkolů v zahraniční operacizahraniční operaci nebo s jeho převozem ze zahraniční operacezahraniční operace k zajištění následné lůžkové nebo jiné odpovídající zdravotní péče na území České republiky. § 10 Centrum zdravotních služeb (1) Centrum zdravotních služeb je zdravotnické zařízení vojenských poskytovatelů zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství, zubní lékařství a fyziatrie. Součástí Centra zdravotních služeb jsou pracoviště útvarových obvazišť, která jsou zřizována jako organizační součást pluku, praporu nebo oddílu vojenského útvaru a která jsou personálně a věcně vybavena k poskytování neodkladné a akutní péče na místě vzniku poškození zdraví. (2) Centrum zdravotních služeb zejména a) poskytuje primární ambulantní péči, a je-li k tomu věcně a personálně vybaveno, rovněž návštěvní službu a zdravotní péči v oboru zubního lékařství, b) poskytuje lůžkovou stacionární péči, c) plní úkoly vyplývající z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, týkající se zajišťování zdravotnické podpory aliančních jednotek na území České republiky, d) zajišťuje pracovnělékařské služby, e) zajišťuje v působnosti ministerstva poradenství v oblasti ochrany zdraví a ochrany před nemocemi z povolání a pracovními úrazy, f) posuzuje zdravotní způsobilost vojáka z povolání k výkonu činné služby, g) podílí se na zdravotnickém zabezpečení přípravy ozbrojených sil České republiky zajišťováním odborné první pomoci a akutní péče, a to především s využitím útvarových obvazišť, h) podílí se na vzdělávání vojenských lékařů a dalších vojenských zdravotnických pracovníků. (3) Centrum zdravotních služeb s využitím odborných sil a prostředků útvarového obvaziště dále a) umožňuje zdravotnickým pracovníkům zvyšovat jejich kvalifikaci a odbornou erudici na jiných pracovištích vojenských poskytovatelů poskytujících primární ambulantní péči nebo přednemocniční neodkladnou péči, b) podílí se na zajišťování zdravotních služeb na pracovištích Centra zdravotních služeb, c) v průběhu krizových situací zajišťuje třídění raněných a nemocných podle stupně postižení a provádí nezbytné úkony ke stabilizaci jejich zdravotního stavu do doby jejich předání k přepravě k cílovému poskytovateli zdravotních služeb, d) podílí se na zdravotnickém zabezpečení výcvikuvýcviku a přípravy ozbrojených sil České republiky zajišťováním odborné první pomoci, e) podílí se na přípravě vojáků z povolání, popřípadě dalších osob, k poskytování první pomoci. (4) Útvarové obvaziště poskytuje zdravotní péči zejména vojákovi z povolání při plnění jeho úkolů ve vojenských operacích a dalším osobám po vzniku krizové situace, pro řešení jejíchž následků byla vyžádána pomoc ozbrojených sil České republiky8). (5) Postavení Centra zdravotních služeb má rovněž zdravotnické zařízení vojenských poskytovatelů zařazených do Vojenského zpravodajství poskytujících zdravotní služby v oboru všeobecného praktického lékařství, zubního lékařství a fyziatrie. § 11 Odbor letecké záchranné služby a urgentní medicíny (1) Odbor letecké záchranné služby a urgentní medicíny je zdravotnické zařízení vojenského poskytovatele zdravotnické záchranné služby, jehož součástí je výjezdová základna letecké výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby. (2) Odbor letecké záchranné služby a urgentní medicíny zejména a) zajišťuje poskytování přednemocniční neodkladné péče osobě se závažným postižením zdraví nebo v přímém ohrožení života na místě vzniku takové události, které směřuje k obnovení nebo stabilizaci jejich základních životních funkcí, b) zajišťuje poskytování soustavné zdravotní péče a nepřetržité sledování ukazatelů základních životních funkcí pacienta během jeho přepravy k cílovému poskytovateli akutní lůžkové péče, a to až do okamžiku předání pacienta zdravotnickému pracovníkovi cílového poskytovatele akutní lůžkové péče, c) zajišťuje přepravu pacienta letadlem mezi poskytovateli akutní lůžkové péče za podmínek soustavného poskytování neodkladné péče během přepravy, hrozí-li nebezpečí z prodlení a nelze-li přepravu zajistit jinak, d) na základě žádosti oprávněné osoby zajišťuje leteckou zdravotnickou přepravu, je-li to nezbytné k zajištění poskytnutí zdravotních služeb v souvislosti s plněním úkolů v zahraničních operacíchzahraničních operacích nebo s leteckou přepravou ze zahraničních operacízahraničních operací k zajištění následné lůžkové nebo jiné odpovídající zdravotní péče na území České republiky, nelze-li přepravu zajistit jinak, e) podílí se na zdravotnickém zabezpečení výcvikuvýcviku a zdravotnické přípravě ozbrojených sil České republiky, f) podílí se na dalším vzdělávání lékařů a dalších zdravotnických pracovníků v přednemocniční neodkladné péči a v problematice třídění osob postižených na zdraví podle odborných hledisek urgentní medicíny při hromadném postižení lidí v důsledku mimořádných událostí nebo krizových stavů. (3) Odbor letecké záchranné služby a urgentní medicíny zajišťuje vojenský zdravotnický personál letecké výjezdové skupiny pro plnění úkolů ArmádyArmády České republiky podle zákona o ozbrojených silách9); letadla v takovém případě zajišťuje ArmádaArmáda České republiky. (4) Letecké výjezdové skupiny výjezdové základny odboru letecké záchranné služby a urgentní medicíny mohou být za podmínek stanovených zákonem o zdravotnické záchranné službě10) začleněny do výjezdových základen poskytovatelů zdravotnické záchranné služby. § 12 Polní nemocnice (1) Polní nemocnice je vojenské mobilní zdravotnické zařízení vojenských poskytovatelů ambulantní, specializované ambulantní, jednodenní a lůžkové péče, určené k poskytování zdravotních služeb vojákovi z povolání na místě plnění jeho úkolů, zejména v zahraniční operacizahraniční operaci, nebo po vyhlášení krizového stavu na území České republiky i dalším osobám. (2) Polní nemocnice zejména a) poskytuje primární ambulantní péči, specializovanou ambulantní péči a akutní lůžkovou péči intenzivní a standardní, b) plní úkoly vyplývající z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. § 13 Specializovaná infekční nemocnice odboru biologické ochrany (1) Specializovaná infekční nemocnice odboru biologické ochrany je zdravotnickým zařízením, které umožňuje poskytovat pacientu s infekčním onemocněním zdravotní služby v izolaci11) nebo v individuálním léčebném režimu karanténních opatření12). (2) Za účelem ochrany a podpory veřejného zdraví poskytuje Specializovaná infekční nemocnice odboru biologické ochrany akutní lůžkovou péči intenzivní a standardní osobám s vysoce nebezpečnou nákazou13), a to za účelem zajištění diagnostické, dispenzární a léčebné péče. (3) Specializovaná infekční nemocnice odboru biologické ochrany zajišťuje zejména a) diagnostickou péči a protiepidemické zabezpečení ozbrojených sil České republiky po návratu ze zahraniční operacezahraniční operace v epidemiologicky rizikové oblasti, b) izolaci a lůžkovou péči v režimu karanténních opatření osobě s vysoce nebezpečnou nákazou, c) izolaci osoby, která onemocněla infekčním onemocněním nebo jeví příznaky takového onemocnění, podle opatření Ministerstva zdravotnictví přijímaných na základě úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv v oblasti ochrany veřejného zdraví a z Mezinárodního zdravotního řádu, d) zálohu lůžek pro přijetí osob s vysoce nebezpečnou nákazou k lůžkové péči v případě vyčerpání kapacity Centra vysoce nebezpečných nákaz Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice na Bulovce, e) odborný výcvikvýcvik a teoretickou přípravu vojáků z povolání, zdravotnických pracovníků nevojenských poskytovatelů zdravotních služeb a zahraničních specialistů. (4) Na základě pověření ministerstva14) může Specializovaná infekční nemocnice odboru biologické ochrany provádět výzkumnou nebo vývojovou činnost související s jejími základními úkoly, a to zejména v oblasti detekce a identifikace biologických agens. § 14 Vojenská nemocnice (1) Vojenská nemocniceVojenská nemocnice je zdravotnickým zařízením vojenských poskytovatelů ambulantní, jednodenní a lůžkové péče. (2) Vojenská nemocniceVojenská nemocnice zejména a) poskytuje primární ambulantní péči, specializovanou ambulantní péči, akutní lůžkovou péči, intenzivní a standardní a následnou a dlouhodobou lůžkovou péči, b) zajišťuje posudkovou péči, lékařské posudky a pracovnělékařské služby, c) podílí se na dalším vzdělávání lékařů a dalších zdravotnických pracovníků vojenských poskytovatelů, d) plní úkoly vyplývající z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. (3) Na základě pověření ministerstva14) může vojenská nemocnicevojenská nemocnice provádět výzkumnou nebo vývojovou činnost související s jejími základními úkoly. § 15 Ústřední vojenská nemocnice - Vojenská fakultní nemocnice (1) Ústřední vojenská nemocnicevojenská nemocnice \\- Vojenská fakultní nemocnice je vojenskou nemocnicívojenskou nemocnicí, která poskytuje zdravotní služby podle § 14. (2) Na odborných pracovištích Ústřední vojenská nemocnicevojenská nemocnice \\- Vojenské fakultní nemocnice se uskutečňuje klinická a praktická výuka studentů lékařských fakult vysokých škol, výzkumná a vývojová činnost, specializační příprava lékařů a vzdělávání dalších zdravotnických pracovníků. (3) Klinickou a praktickou výuku a výzkumnou a vývojovou činnost podle odstavce 2 provádí Ústřední vojenská nemocnicevojenská nemocnice \\- Vojenská fakultní nemocnice na základě smlouvy uzavřené s příslušnou vysokou školou; smlouva upravuje zejména rozsah, strukturu a personální zajištění klinické a praktické výuky, podmínky poskytování zdravotních služeb, vzájemné spolupráce při výzkumné a vývojové činnosti a výši úhrady nákladů spojených s těmito činnostmi. (4) Ústřední vojenská nemocnicevojenská nemocnice \\- Vojenská fakultní nemocnice plní úkoly Ústředního informačního a logistického centra systému zajištění distribuce krve, transfuzních přípravků a krevních derivátů v České republice pro potřeby civilního a vojenského zdravotnictví při hromadných urgentních příjmech osob postižených na zdraví pro případy vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, krizového stavu, při kterém došlo k hromadnému urgentnímu příjmu osob postižených na zdraví, nebo mimořádné události při vyhlášení druhého a vyššího stupně poplachu podle příslušného poplachového plánu integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému. § 16 Ústav leteckého zdravotnictví (1) Ústav leteckého zdravotnictví je zdravotnickým zařízením vojenských poskytovatelů specializované ambulantní zdravotní péče a specifických zdravotních služeb poskytovaných vojenskému a civilnímu leteckému personálu v oboru leteckého lékařství. (2) Ústav leteckého zdravotnictví poskytuje specifické zdravotní služby lidem, pro jejichž výkon službyvýkon služby nebo práce je nezbytné posouzení zvláštní zdravotní způsobilosti podle jiného právního předpisu15). (3) Ústav leteckého zdravotnictví poskytuje specifické zdravotní služby osobám, u kterých je posuzována zdravotní způsobilost k vojenské činné službě, pokud si posudková nebo přezkumná komise vyžádá další odborná vyšetření vzhledem k nemožnosti zjistit přesně zdravotní stav posuzované osoby na základě její vlastní odborné činnosti. (4) Ústav leteckého zdravotnictví dále zajišťuje zejména a) posudkovou péči pro stanovení zdravotní způsobilosti leteckého personálu nebo osob podle odstavce 2, b) pracovnělékařské služby, c) další vzdělávání lékařů a dalších zdravotnických pracovníků v oboru leteckého lékařství a hyperbarické medicíny, d) pregraduální přípravu a výcvikovou činnost pro studenta vojenské vysoké školy, vojenský a civilní letecký personál, pro posádky řízení letového provozu, výsadkáře a potápěče, e) expertizní činnost zaměřenou na vyšetření a objasnění příčin leteckých nehod a prevenci jejich vzniku, f) zdravotní služby v oboru leteckého lékařství vyplývající z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. (4) Na základě pověření ministerstva14) může Ústav leteckého zdravotnictví provádět výzkumnou nebo vývojovou činnost související s jeho základními úkoly. § 17 Vojenský rehabilitační ústav (1) Vojenský rehabilitační ústav je zdravotnické zařízení vojenských poskytovatelů poskytujících léčebnou rehabilitační péči, jejíž součástí je také stanovení souboru individuálních opatření působících jako prevence možného poškození zdraví, stabilizujících zdravotní stav pacienta anebo podporujících jeho léčbu, nebo minimalizujících možná rizika poškození zdraví, včetně doporučení úpravy životního stylu. (2) Vojenský rehabilitační ústav poskytuje a) komplexní léčebně rehabilitační péči po úrazech a nemocech podle jiného právního předpisu16), b) preventivní léčebně rehabilitační péči a mimořádnou léčebně rehabilitační péči17) vojákům z povolání. § 18 Vojenská lázeňská léčebna (1) Vojenská lázeňská léčebna je zdravotnické zařízení vojenských poskytovatelů poskytujících léčebnou rehabilitační péči v místech umožňujících využití přírodních léčivých zdrojů nebo klimatických podmínek příznivých k léčení podle lázeňského zákona. (2) Vojenské lázeňské léčebny poskytují a) lázeňskou léčebně rehabilitační péči po úrazech a nemocech18), b) preventivní programy zdravého životního stylu vojákům z povolání, c) preventivní léčebně rehabilitační péči a mimořádnou léčebně rehabilitační péči17) vojákům z povolání. § 19 Vojenský zdravotní ústav (1) Vojenský zdravotní ústavVojenský zdravotní ústav je zdravotnickým zařízením vojenských poskytovatelů určeným k výkonu činností spojených s ochranou a podporou veřejného zdraví na pracovištích ozbrojených sil České republiky, správních úřadů v působnosti ministerstva, Generálního štábu ArmádyArmády České republiky, Vojenské policie a Vojenského zpravodajství. (2) Vojenský zdravotní ústavVojenský zdravotní ústav zajišťuje zejména a) hygienicko-protiepidemické zabezpečení vojáků z povolání při plnění úkolů na území České republiky nebo mimo ně v rámci plnění úkolů ozbrojených sil České republiky v zahraničních operacíchzahraničních operacích, b) plnění úkolů souvisejících s výkonem státní správy v agendě ochrany veřejného zdraví v oblasti epidemiologie, hygieny komunální, hygieny výživy, hygieny práce a ochrany před neionizujícím zářením, c) plnění úkolů ministerstva stanovených atomovým zákonem, d) mikrobiologické a chemické vyšetřování pitných vod z vojenských i veřejných vodních zdrojů, mikrobiologickou laboratorní diagnostiku pro epidemiologické účely a laboratorní testy, měření a vyšetření pro hygienické účely, e) plnění expertizních a výzkumných úkolů v oborech hygieny, epidemiologie a mikrobiologie, f) plnění úkolů spojených s ochranou vojáků z povolání proti biologickým zbraním a jiným biologickým prostředkům (dále jen „biologické zbraně“) při plnění jejich úkolů na území České republiky nebo mimo ně v rámci plnění úkolů ozbrojených sil České republiky v zahraničních operacíchzahraničních operacích, a to 1. detekci biologických zbraní, 2. identifikaci biologických zbraní, 3. profylaxi biologických zbraní, 4. preventivní a represivní protiepidemická opatření proti užití biologických zbraní, 5. transport osob postižených na zdraví, 6. hospitalizacihospitalizaci a izolaci nemocných a z nákaz podezřelých osob, g) vyčleňování mobilních biologických týmů k řešení událostí podléhajících mezinárodním zdravotním předpisům a dalších situací spojených s výskytem vysoce nebezpečné nákazy na území České republiky, a to na vyžádání Ministerstva zdravotnictví nebo pro plnění úkolů integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, h) plnění úkolů v oblasti biologické ochrany a preventivní medicíny vyplývajících z členství České republiky v NATO, popřípadě z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. (3) Vojenský zdravotní ústavVojenský zdravotní ústav je provozovatelem sérové bankybanky ArmádyArmády České republiky. (4) Vojenský zdravotní ústavVojenský zdravotní ústav je vakcinačním střediskem ArmádyArmády České republiky, které provádí a) zvláštní a mimořádná očkování pacientů podle § 1 odst. 1 a 2, b) vakcinaci vojáků z povolání a dalších osob vysílaných k plnění úkolů ozbrojených sil České republiky v zahraničních operacíchzahraničních operacích. (5) Vojenský zdravotní ústavVojenský zdravotní ústav plní úkoly centra drogové epidemiologie ArmádyArmády České republiky, k jehož úkolům náleží především monitorování stavu případného zneužívání návykových látek mezi vojáky v činné službě nebo státními anebo jinými zaměstnanci zařazenými ve správních úřadech v působnosti ministerstva. Za účelem vyhodnocování tohoto stavu a přijímání účinných opatření k odstraňování zjištěných negativních jevů nebo jejich předcházení vede Vojenský zdravotní ústavVojenský zdravotní ústav evidenci drogové epidemiologie, ve které zpracovává agregovaná data v jednotlivých sledovaných oblastech drogové epidemiologie ArmádyArmády České republiky. Poskytovateli dat zpracovávaných v evidenci drogové epidemiologie jsou vojenští poskytovatelé a na základě dohody uzavřené s ministerstvem Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky; data předávaná Vojenskému zdravotnímu ústavuVojenskému zdravotnímu ústavu do evidence drogové epidemiologie jsou poskytována v anonymizované podobě. (6) Vojenský zdravotní ústavVojenský zdravotní ústav využívá pro vyhodnocování zdravotního stavu vojáků z povolání a posouzení epidemiologické situace v ArmáděArmádě České republiky epidemiologická data, která zpracovává v agregované podobě v informačním systému preventivní medicíny; zdrojem těchto anonymizovaných dat jsou vojenští poskytovatelé, popřípadě na základě dohody uzavřené s ministerstvem Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky. § 20 Centrum zdravotnického materiálu Centrum zdravotnického materiálu a) je zdravotnické zařízení určené k zásobování vojenských poskytovatelů léčivy, léčivými přípravky, zdravotnickým materiálem a zdravotnickými prostředky a k jejich kontrole, b) se podílí na kontrole nakládání s léčivy a se zdravotnickými prostředky u vojenských poskytovatelů, c) zajišťuje zásobování veterinárními léčivy, léčivými přípravky, zdravotnickým materiálem a zdravotnickými prostředky určenými poskytovatelům veterinární péče na pracovištích a v útvarech ozbrojených sil České republiky zajišťujících péči o zdraví zvířat a jeho ochranu, d) je určeno k nákupu, skladování, ke kontrole stavu zásob a jakosti distribuovaných léčiv a zdravotnických prostředků specificky používaných vojenskými poskytovateli a k provádění zkoušek jejich lékové stability, e) zabezpečuje pro vojenské poskytovatele instalaci, instruktáž používání, údržbu a servis zdravotnických prostředků; v případě specifických požadavků vojenských poskytovatelů se podílí na jejich vývoji, výzkumu, zkušebnictví a zavádění ke správnému užití k účelům, pro něž jsou určeny, a to včetně vývoje a výzkumu zdravotnického materiálu, f) zajišťuje v oblasti nakládání s humánními a veterinárními léčivy, léčivými prostředky, zdravotnickým materiálem a zdravotnickou technikou zejména 1. nákup humánních a veterinárních léčiv, léčivých přípravků, zdravotnického materiálu a zdravotnických prostředků, jejich uchovávání a distribuci, 2. dodržování podmínek správného zacházení s humánními a veterinárními léčivy a léčivými přípravky, jejich přípravu, úpravu, distribuci a výdej, 3. dodržování podmínek správného používání humánních a veterinárních léčiv a léčivých přípravků při poskytování zdravotní a veterinární péče a jejich odstraňování, 4. výrobu a kompletaci speciálních zdravotnických souprav pro použití ve zdravotnických zařízeních zřizovaných ministerstvem, 5. kontrolu humánních a veterinárních léčiv a léčivých přípravků, 6. skladování, údržbu a obměnu stanovených zásob humánních a veterinárních léčiv, léčivých přípravků, zdravotnického materiálu a zdravotnických prostředků, 7. opravy a revize speciální zdravotnické techniky a přístrojů vojenských poskytovatelů. § 21 Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 285/1999 Sb., o poskytování zdravotní péče ve vojenských zdravotnických zařízeních, se zrušuje. § 22 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2015. Ministr: MgA. Stropnický v. r. 1) § 32 odst. 2 a 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 29 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 3) Například zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů. 4) § 3 odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). 5) § 2 odst. 2 zákona č. 221/1999 Sb. 6) Zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 221/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 103/2005 Sb., o zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě. 7) Například zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů. 8) § 4 odst. 2 zákona č. 239/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9) § 21 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění zákona č. 375/2011 Sb. 10) § 15 zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění zákona č. 385/2012 Sb. 11) § 2 odst. 5 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 12) § 2 odst. 6 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 13) § 2 písm. a) vyhlášky č. 274/2004 Sb., kterou se stanoví seznam nemocí, které by mohly ohrozit veřejné zdraví, a seznam nemocí a postižení, které by mohly závažným způsobem ohrozit veřejný pořádek, ve znění pozdějších předpisů. 14) § 94 odst. 3 zákona č. 221/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 15) Vyhláška č. 282/1999 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti vojenského leteckého personálu, ve znění vyhlášky č. 337/2008 Sb. 16) § 33 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 17) § 97 zákona č. 221/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 18) Například § 33 odst. 2 až 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 2/2015 Sb., o stanovení odborných kritérií a dalších náležitostí pro poskytování lázeňské rehabilitační péče.
Nařízení vlády č. 155/2015 Sb.
Nařízení vlády č. 155/2015 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2014 Sb., o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti Vyhlášeno 29. 6. 2015, datum účinnosti 1. 7. 2015, částka 64/2015 * Čl. I - Nařízení vlády č. 361/2014 Sb., o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2015 155 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. června 2015, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2014 Sb., o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti Vláda nařizuje podle § 92f zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 360/2014 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 361/2014 Sb., o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti, se mění takto: 1. V § 2 odst. 3 písmeno a) zní: „a) obiloviny a technické plodiny, včetně olejnatých semen a cukrové řepy, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitole 10 nebo kapitole 12,“. 2. V § 2 odst. 3 písm. b) bodě 1 se číslo „7312 00 00“ nahrazuje číslem „7312“. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2015. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. 1\\. místopředseda vlády a ministr financí: Ing. Babiš v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 154/2015 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 154/2015 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 26. 6. 2015, částka 63/2015 154 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 22. června 2015 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 26. září 2015 nové volby do zastupitelstva obce: obec| okres| kraj ---|---|--- Děkov| Rakovník| Středočeský Ministr: Chovanec v. r.
Vyhláška č. 153/2015 Sb.
Vyhláška č. 153/2015 Sb. Vyhláška o stanovení typových služebních zařazení s rozhodnou dobou Vyhlášeno 26. 6. 2015, datum účinnosti 1. 7. 2015, částka 63/2015 * § 1 - Délka rozhodné doby * § 2 - Typová služební zařazení * § 3 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 153/2015 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 153/2015 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 153/2015 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 153/2015 Sb. Aktuální znění od 1. 7. 2015 153 VYHLÁŠKA ze dne 22. června 2015 o stanovení typových služebních zařazení s rozhodnou dobou Ministerstvo obrany stanoví podle § 6a odst. 4 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 332/2014 Sb.: § 1 Délka rozhodné doby (1) Rozhodná doba pro jednotlivá služební zařazení se stanoví podle typových služebních zařazení, která se člení na základní, velitelská, štábní a služební zařazení specialistů. (2) Rozhodná doba činí pro a) základní nebo velitelská služební zařazení 4 roky, b) štábní služební zařazení 5 let, c) služební zařazení specialistů 7 let. § 2 Typová služební zařazení Typová služební zařazení jsou uvedena v přílohách č. 1 až 4 k této vyhlášce. § 3 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2015. Ministr: MgA. Stropnický v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 153/2015 Sb. Základní služební zařazení Bod| Vojenská hodnost| Charakteristika činnosti| Název služebního místa| Poznámka ---|---|---|---|--- 1| svob.| montáž a opravy strojů a strojních zařízení| mladší mechanik| 2| svob.| obsluha a údržba přidělených jednoduchých strojů a strojních zařízení| strojník| 3| svob.| obsluha a údržba technického zařízení nižšího typu| mladší operátor, odmořovač| 4| svob.| obsluha, údržba a střelba z přidělené zbraně| kulometník, nabíječ, nosič střeliva, pancéřovník, střelec, pomocník| 5| svob.| pomocné práce při obsluze, údržbě a střelbě| pomocník| 6| svob.| praktické provádění údržby materiálu| mladší pracovník| 7| svob.| provádění dezinfekce| dezinfektor| 8| svob.| provádění ochrany a strážní činnosti a obrany objektů| strážný| 9| svob.| provádění průzkumné činnosti| průzkumník| 10| svob.| provádění údržby a oprav elektrických a elektronických vojenské techniky a materiálu| mladší elektromechanik| 11| svob.| provádění ženijních, stavebních a záchranných prací| ženista| 12| svob.| řízení, údržba a opravy motorových vozidel| řidič| 13| svob.| stanovování technologických postupů a jejich kalkulace při výrobě jídel| mladší kuchař| 14| svob.| výstavba, obsluha a údržba spojovací techniky| stavěč| 15| svob.| základní výpočet prvků střelby pro řízení palby dělostřelecké jednotky| časovač děla| 16| svob.| základní zajišťování provozu skladu| mladší skladník| 17| des.| montáž, opravy a seřizování strojů a strojních zařízení| mechanik| 18| des.| montáž, opravy, seřizování a kontrola stavu techniky| elektromechanik| 19| des.| obsluha a roznáška stravy; organizace práce| číšník| 20| des.| obsluha a údržba technického zařízení| operátor, starší odmořovač| 21| des.| obsluha, údržba a střelba ze zbraně pro přesnou střelbu| starší střelec| 22| des.| obsluha, údržba a střelba ze zbraňového kompletu| starší počtář| 23| des.| organizace a kontrola druhových a kvantitativních přejímek zboží a jeho uskladňování| skladník| 24| des.| organizace práce při výrobě jídel spojená s hmotnou odpovědností| kuchař| 25| des.| ovládání a obsluha hlavního zbraňového systému vozidla| střelec-operátor| 26| des.| provádění jednoduchých výkonů neodkladné péče| sběrač raněných| 27| des.| provádění odvozených aerologických měření a pozorování chemického vojska, výpočtů a sestavování aerologických zpráv| aerolog| 28| des.| provádění odvozených meteorologických pozorování, výpočtů a sestavování meteorologických zpráv| meteorolog| 29| des.| provádění průzkumných a záchranných prací pod vodou| potápěč| 30| des.| řízení a ošetřování speciální vojenské techniky| starší strojník| 31| des.| řízení a provádění ochrany a strážní činnosti osob, vozidel a určených objektů| starší strážný| 32| des.| řízení, údržba a opravy tahačů s nákladným návěsem| starší řidič| 33| des.| samostatné provádění průzkumné činnosti| starší průzkumník| 34| des.| samostatné provádění složitých záchranných prací| starší záchranář| 35| des.| samostatné provádění údržby techniky materiálu| pracovník| 36| des.| samostatné provádění ženijních a stavebních prací za pomoci speciální ženijní techniky, výzbroje a materiálu| starší ženista| 37| des.| zajišťování péče o služební zvířata včetně ošetřování zvířat obtížně odchovatelných, agresivních a těžce ovladatelných| ošetřovatel| 38| des.| základní činnosti při obsluze a údržbě spojovací vojenské techniky| starší stavěč| 39| čet.| komplexní řízení a velení laboratoři zkoumající pohonné hmoty a maziva| náčelník laboratoře| 40| čet.| obsluha a údržba technického zařízení nižšího typu| starší zdrojař| 41| čet.| ovládání a obsluha zbraňového systému| mířič| není-li stanoveno v bodě 44 jinak 42| čet.| plánování a řízení systému provozu, údržby a oprav techniky a materiálu učebně výcvikového zařízení mechanizovaného praporu| starší pracovník| není-li stanoveno v příloze č. 4 bod 17, 21 nebo 38 jinak 43| čet.| provádění opravy ručních, lafetovaných a výcvikových zbraní| zbrojíř| není-li stanoveno v příloze č. 4 bod 20 jinak 44| čet.| samostatná obsluha a údržba složitějších zbraňových a jiných systémů, vojenské techniky a zařízení nebo prostředků| mířič| 51| čet.| zabezpečování policejní ochrany určených objektů s případným využitím služebního psa nebo technických prostředků střežení| specialista ochranné služby Vojenské policie| 52| čet.| zajišťování provozu skladu, samostatný příjem a výdej materiálu| starší skladník| 53| čet.| provádění vnější ostrahy a obrany sídel prezidenta republiky nebo výkonu strážní služby na čestných pevných stanovištích a plnění reprezentačních povinností Hradní stráže v rámci protokolárních akcí prezidenta republiky| starší strážný-specialista| 54| rtn.| samostatné provádění oprav ručních, lafetovaných a výcvikových zbraní| starší zbrojíř| není-li stanoveno v příloze č. 4 bod 46 jinak 55| rtn.| výkon základních činností Vojenské policie v zásahových jednotkách| specialista zásahu| není-li stanoveno v příloze č. 4 bod 54 jinak 56| rtm.| návadění letadel pod dohledem| mladší letecký návodčí| 57| rtm.| provádění ošetřovatelských výkonů neodkladné péče pod odborným dohledem| mladší zdravotní sestra| 58| rtm.| samostatné vykonávání odborných specializovaných prací v pracovišti technického zabezpečení, pracovišti technického zabezpečení, pracovišti logistické podpory nebo pracovišti logistického zabezpečení personálu Agentury komunikačních a informačních systémů| mladší specialista| není-li stanoveno v bodech 59 až 61 nebo v příloze č. 3 bod 20, anebo v příloze č. 4 v bodech 79 až 87 jinak 59| rtm.| samostatné vykonávání odborných specializovaných prací v roji letecké informační služby a řízení letového provozu základny taktického nebo vrtulníkového letectva| mladší specialista| 60| rtm.| samostatné vykonávání odborných specializovaných prací v roji řízení letového provozu Správy letiště| mladší specialista| 61| rtm.| samostatné vykonávání odborných specializovaných prací v skupině průzkumu vzdušného průzkumu, skupině zabezpečení komunikačních systémů, skupině zabezpečení operačně taktických systémů, skupině dohledu okruhů a sítí, skupině informačních systémů nebo skupině komunikačních systémů pluku velení, řízení a průzkumu| mladší specialista| 62| por.| provádění odborné činnosti v oddělení bojového řízení, skupině průzkumu vzdušného prostoru, skupině navedení, radiotechnik roty MADR nebo FADR, skupiny řízení datových sítí, skupině uspořádání vzdušného prostoru, skupině vojenské letecké informační služby, přípravy a opravy letových dat, pracovišti technického zabezpečení radiových sítí nebo oprav leteckých radionavigačních systémů pluku velení, řízení a průzkumu| důstojník| 63| por.| provádění odborné činnosti v roji leteckých radionavigačních služeb základny letectva nebo v roji zabezpečení a služeb základny vrtulníkového letectva| důstojník| 64| por.| základní radiolokační řízení letového provozu ve stanoveném rozsahu odpovědnosti| řídící letového provozu| Příloha č. 2 k vyhlášce č. 153/2015 Sb. Velitelská služební zařazení Bod| Vojenská hodnost| Charakteristika činnosti| Název služebního místa| Poznámka ---|---|---|---|--- 1| čet.| komplexní řízení a velení osádce| velitel osádky| 2| čet.| komplexní řízení a velení kompletu| velitel kompletu| 3| čet.| komplexní řízení a velení provozovně| velitel provozovny| 4| čet.| komplexní řízení a velení roji bojového vozidla| velitel roje bojového vozidla| 5| čet.| komplexní řízení a velení stanici| velitel stanice| 6| čet.| komplexní řízení a velení střelnici malého rozsahu| velitel střelnice| 7| čet.| komplexní řízení a velení vyprošťovacímu vozidlu| velitel vyprošťovacího vozidla| 8| čet.| řízení a velení družstvu| zástupce velitele družstva| není-li stanoveno v příloze č. 4 bod 29 jinak 9| čet.| samostatná obsluha a údržba zbraňového systému tanku velitele čety| střelec-operátor| 10| rtn.| komplexní řízení a velení dálkoměru| velitel dálkoměru| 11| rtn.| komplexní řízení a velení dělu| velitel děla| 12| rtn.| komplexní řízení a velení družstvu| velitel družstva| není-li stanoveno v příloze č. 4 bod 41 jinak 13| rtn.| komplexní řízení a velení laboratoři| náčelník laboratoře| 14| rtn.| komplexní řízení a velení směně| velitel směny| 15| rtn.| komplexní řízení a velení tanku| velitel tanku| 16| rtm.| komplexní řízení a velení pracovišti| velitel pracoviště| 17| rtm.| komplexní řízení a velení pracovišti pluku průzkumu a elektronického boje| náčelník pracoviště| není-li stanoveno v příloze č. 3 bod 10 jinak 18| rtm.| komplexní řízení a velení skupině| velitel skupiny| 19| rtm.| komplexní řízení a velení týmu| velitel týmu| 20| rtm.| řízení a velení četě| zástupce velitele čety| 21| nrtm.| komplexní řízení a velení skupině| velitel skupiny| 22| nrtm.| obsluha, organizace, dohled a vedení výcvikuvýcviku mužstva, poddůstojníků a praporčíků| vrchní praporčík| 23| nrtm.| řízení a velení četě| zástupce velitele čety-vychovatel| 24| nrtm.| zajišťování širšího souboru odborných prací u roty nebo baterie| vedoucí praporčík| 25| prap.| komplexní řízení a velení pracovišti palubních střelců základny vrtulníkového letectva| náčelník pracoviště| 26| prap.| komplexní řízení a velení skupině| velitel skupiny| není-li stanoveno v příloze č. 3 bod 53 nebo v příloze č. 4 bod 144, anebo 145 jinak 27| prap.| komplexní řízení a velení stálé ochranné směně| velitel směny| není-li stanoveno v příloze č. 4 bod 147 nebo 148 jinak 28| prap.| komplexní vykonávání a plnění odborných úkolů v oblasti výcvikuvýcviku a řízení a velení výcvikovému pracovišti úseku základní přípravy u Velitelství výcvikuvýcviku-Vojenské akademii| starší instruktor| 29| prap.| organizace, dohled a vedení výcvikuvýcviku mužstva, poddůstojníků a praporčíků| vrchní praporčík| 30| nprap.| organizace, odborný dohled a vedení mužstva, poddůstojníků a praporčíků a odborná pomoc veliteli a jeho štábu| vrchní praporčík| 31| nprap.| vykonávání činností souvisejících s řízením, organizací a výkonem kariérové a další odborné přípravy poddůstojnického a praporčického hodnostního sboru u Velitelství výcvikuvýcviku-Vojenské akademii| hlavní instruktor| 32| št. prap.| organizace, vrchní dohled a komplexní vedení vrchních praporčíků; odborný dohled nad mužstvem, poddůstojníky a praporčíky, pomoc veliteli a jeho štábu se zaměřením na výcvikvýcvik a péči o vojáka| hlavní praporčík Ministerstva obrany| 33| št. prap.| organizace, vrchní dohled a komplexní vedení vrchních praporčíků; odborný dohled nad mužstvem, poddůstojníky a praporčíky, pomoc veliteli a jeho štábu se zaměřením na výcvikvýcvik a péči o vojáka| vrchní praporčík| 34| por.| komplexní řízení a velení četě| velitel čety| 35| por.| komplexní řízení a velení pracovišti operační analýzy, pracovišti řízení průzkumu, pracovišti řízení radiového a elektronického průzkumu a rušení, pracovišti technické analýzy, pracovišti vyhodnocování nebo pracovišti vyhodnocování radiotechnického průzkumu pluku průzkumu a elektronického boje| náčelník pracoviště| 36| por.| komplexní řízení a velení skupině| náčelník skupiny| není-li stanoveno v příloze č. 3 bod 87 nebo v příloze č. 4 bod 199 jinak 37| por.| komplexní řízení a velení skupině| velitel skupiny| 38| npor.| komplexní řízení a velení četě| velitel čety-vychovatel| 39| npor.| komplexní řízení a velení skupině| velitel skupiny| 40| npor.| komplexní řízení a velení skupině speciálního spojení speciálních sil nebo skupině výcvikuvýcviku Agentury vojenského zdravotnictví| náčelník skupiny| 41| npor.| komplexní řízení a velení týmu| velitel týmu| 42| npor.| řízení a velení stanovišti| zástupce velitele stanoviště| 43| npor.| řízení a velení baterii| zástupce velitele baterie| 44| npor.| řízení a velení odřadu| zástupce velitele odřadu| 45| npor.| řízení a velení prvku předsunutých leteckých návodčích| zástupce velitele prvku| 46| npor.| řízení a velení rotě| zástupce velitele roty| 47| npor.| řízení a velení rotě| zástupce velitele roty-velitel čety| 48| npor.| řízení a velení středisku| zástupce velitele střediska| 49| kpt.| komplexní řízení a velení baterii| velitel baterie| 50| kpt.| komplexní řízení a velení kompletu laboratoří| náčelník kompletu laboratoří| 51| kpt.| komplexní řízení a velení odřadu| velitel odřadu| 52| kpt.| komplexní řízení a velení prvku předsunutých leteckých návodčích| velitel prvku| 53| kpt.| komplexní řízení a velení rotě| velitel roty| 54| kpt.| komplexní řízení a velení skupině výcvikuvýcviku Agentury vojenského zdravotnictví| náčelník skupiny| 55| kpt.| komplexní řízení a velení stanovišti| náčelník stanoviště| 56| kpt.| komplexní řízení a velení středisku| náčelník střediska| 57| kpt.| komplexní řízení a velení středisku| velitel střediska| není-li stanoveno v příloze č. 3 bod 128 jinak 58| kpt.| komplexní řízení a velení štábu| náčelník štábu| 59| kpt.| řízení a velení organizačnímu celku| zástupce náčelníka| 60| kpt.| řízení a velení organizačnímu celku| zástupce ředitele| 61| kpt.| řízení a velení organizačnímu celku| zástupce velitele| 62| kpt.| řízení a velení stanovišti| zástupce velitele stanoviště| 63| kpt.| řízení a velení rotě| zástupce velitele roty - vychovatel| 64| kpt.| řízení a velení samostatné rotě nebo vojenskému útvaru rotního typu| zástupce velitele roty| 65| kpt.| řízení a velení středisku| zástupce náčelníka střediska| není-li stanoveno v příloze č. 3 bod 145 jinak 66| kpt.| řízení a velení středisku| zástupce velitele střediska| 67| mjr.| komplexní řízení a velení organizačnímu celku| náčelník| 68| mjr.| komplexní řízení a velení organizačnímu celku| ředitel| 69| mjr.| komplexní řízení a velení organizačnímu celku| velitel| 70| mjr.| komplexní řízení a velení rotě| velitel roty-vychovatel| 71| mjr.| komplexní řízení a velení samostatné rotě nebo vojenskému útvaru rotního typu| velitel roty| 72| mjr.| komplexní řízení a velení stanovišti| náčelník stanoviště| 73| mjr.| komplexní řízení a velení středisku| náčelník střediska| není-li stanoveno v příloze č. 3 bod 167 jinak 74| mjr.| komplexní řízení a velení středisku| velitel střediska| 75| mjr.| komplexní řízení a velení štábu| náčelník štábu| 76| mjr.| komplexní řízení a velení úseku| náčelník úseku| není-li stanoveno v příloze č. 3 v bodě 171 až 173 jinak 77| mjr.| řízení a velení centru| zástupce náčelníka centra| 78| mjr.| řízení a velení centru| zástupce náčelníka centra-náčelník úseku| není-li stanoveno v příloze č. 4 bod 285 jinak 79| mjr.| řízení a velení letce| zástupce velitele letky| 80| mjr.| řízení a velení organizačnímu celku| zástupce náčelníka| 81| mjr.| řízení a velení organizačnímu celku| zástupce ředitele| 82| mjr.| řízení a velení organizačnímu celku| zástupce ředitele-náčelník oddělení| 83| mjr.| řízení a velení organizačnímu celku| zástupce ředitele-vedoucí oddělení| 84| mjr.| řízení a velení organizačnímu celku| zástupce velitele| 85| mjr.| řízení a velení oddílu| zástupce velitele oddílu| 86| mjr.| řízení a velení praporu| zástupce velitele praporu| 87| mjr.| řízení a velení Správě letiště| zástupce velitele správy| 88| mjr.| řízení a velení středisku| zástupce velitele střediska| 89| pplk.| komplexní řízení a velení centru| náčelník centra| není-li stanoveno v příloze č. 4 bod 294 jinak 90| pplk.| komplexní řízení a velení letce| velitel letky| 91| pplk.| komplexní řízení a velení organizačnímu celku| náčelník| 92| pplk.| komplexní řízení a velení organizačnímu celku| ředitel| 93| pplk.| komplexní řízení a velení organizačnímu celku| velitel| 94| pplk.| komplexní řízení a velení krajskému vojenskému velitelství| ředitel krajského vojenského velitelství| 95| pplk.| komplexní řízení a velení oddílu| velitel oddílu| 96| pplk.| komplexní řízení a velení praporu| velitel praporu| 97| pplk.| komplexní řízení a velení Správě letiště| velitel správy| 98| pplk.| komplexní řízení a velení středisku| náčelník střediska| 99| pplk.| komplexní řízení a velení středisku| vedoucí střediska| 100| pplk.| komplexní řízení a velení středisku| velitel střediska| 101| pplk.| komplexní řízení a velení štábu| náčelník štábu| 102| pplk.| řízení a velení Centru ochrany proti zbraním hromadného ničení| zástupce ředitele centra| není-li stanoveno v příloze č. 3 bod 203 jinak 103| pplk.| řízení a velení organizačnímu celku| zástupce náčelníka| 104| pplk.| řízení a velení organizačnímu celku| zástupce ředitele| 105| pplk.| řízení a velení organizačnímu celku| zástupce ředitele-náčelník odboru| 106| pplk.| řízení a velení organizačnímu celku| zástupce ředitele-náčelník oddělení| 107| pplk.| řízení a velení organizačnímu celku| zástupce ředitele-vedoucí oddělení| 108| pplk.| řízení a velení organizačnímu celku| zástupce velitele| není-li stanoveno v bodě 109 jinak 109| pplk.| řízení a velení vojenskému útvaru brigádního typu| zástupce velitele| 110| pplk.| řízení a velení křídlu| zástupce velitele křídla| 111| pplk.| řízení a velení skupině| zástupce velitele skupiny| 112| pplk.| řízení a velení středisku| zástupce velitele střediska| 113| pplk.| řízení a velení školnímu pluku Univerzity obrany| zástupce velitele pluku| 114| pplk.| řízení a velení velitelství Vojenské policie| zástupce velitele velitelství Vojenské policie| 115| plk.| komplexní řízení a velení brigádě| velitel brigády| 116| plk.| komplexní řízení a velení Centru ochrany proti zbraním hromadného ničení| ředitel centra| není-li stanoveno v příloze č. 3 bod 228 jinak 117| plk.| komplexní řízení a velení odboru přípravy do zahraničních operacízahraničních operací a speciální přípravy| náčelník odboru| není-li stanoveno v bodě 118 nebo v příloze č. 3 bod 229 jinak 118| plk.| komplexní řízení a velení odboru Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu| náčelník odboru| 119| plk.| komplexní řízení a velení odboru vojskového průzkumu a elektronického boje Ministerstva obrany| ředitel odboru| není-li stanoveno v příloze č. 3 bod 230 jinak 120| plk.| komplexní řízení a velení organizačnímu celku| náčelník| 121| plk.| komplexní řízení a velení organizačnímu celku| ředitel| 122| plk.| komplexní řízení a velení organizačnímu celku| velitel| není-li stanoveno v bodě 125 jinak 123| plk.| komplexní řízení a velení pluku| velitel pluku| není-li stanoveno v bodě 124 jinak 124| plk.| komplexní řízení a velení školnímu pluku Univerzity obrany| velitel pluku| 125| plk.| komplexní řízení a velení vojenskému útvaru brigádního typu| velitel| 126| plk.| komplexní řízení a velení agentuře| ředitel agentury| 127| plk.| komplexní řízení a velení Hradní stráži| velitel Hradní stráže| 128| plk.| komplexní řízení a velení křídlu| velitel křídla| 129| plk.| komplexní řízení a velení skupině| velitel skupiny| 130| plk.| komplexní řízení a velení středisku| velitel střediska| 131| plk.| komplexní řízení a velení štábu| náčelník štábu| 132| plk.| komplexní řízení a velení velitelství Vojenské policie| velitel velitelství Vojenské policie| 133| plk.| komplexní řízení a velení základně letectva| velitel základny letectva| 134| plk.| koordinace řízení a velení sekci v organizačním útvaru Ministerstva obrany| zástupce ředitele sekce| 135| plk.| řízení a velení brigádě| zástupce velitele brigády| 136| plk.| řízení a velení organizačnímu celku| zástupce náčelníka| 137| plk.| řízení a velení organizačnímu celku| zástupce náčelníka-náčelník odboru| 138| plk.| řízení a velení organizačnímu celku| zástupce ředitele| 139| plk.| řízení a velení organizačnímu celku| zástupce ředitele odboru-vedoucí oddělení| 140| plk.| řízení a velení organizačnímu celku| zástupce ředitele-ředitel odboru| 141| plk.| řízení a velení organizačnímu celku| zástupce velitele| 142| plk.| řízení a velení pluku| zástupce velitele pluku| 143| plk.| řízení a velení Vojenské kanceláři prezidenta republiky| zástupce náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky| 144| plk.| řízení a velení agentuře| zástupce ředitele agentury| 145| plk.| řízení a velení Finanční správě ArmádyArmády České republiky| zástupce ředitele správy| 146| plk.| řízení a velení Hradní stráži| zástupce velitele Hradní stráže| 147| plk.| řízení a velení Velitelství výcvikuvýcviku-Vojenské akademii| zástupce velitele Velitelství výcvikuvýcviku-Vojenské akademie| 148| plk.| řízení a velení základně letectva| zástupce velitele základny letectva| Příloha č. 3 k vyhlášce č. 153/2015 Sb. Štábní služební zařazení Bod| Vojenská hodnost| Charakteristika činnosti| Název služebního místa| Poznámka ---|---|---|---|--- 1| čet.| organizační zajištění správy vojenského klubu| správce klubu| 2| čet.| řízení a organizace práce ve skladech| správce skladů| 3| čet.| řízení a organizace práce ve skladu| správce skladu| 4| čet.| vedení praktického výcvikuvýcviku základních znalostí a dovedností jednotlivce výcvikvýcvik KOMANDO u Velitelství výcvikuvýcviku-Vojenské akademii| cvičitel| není-li stanoveno v příloze č. 4 bod 36 jinak 5| rtn.| organizační zajišťování chodu štábu, podpora a zabezpečení činnosti vedoucích zaměstnanců Ministerstva obrany| výkonný poddůstojník| 6| rtn.| řízení a koordinace činností souvisejících se zajištěním bojové pohotovosti; vykonávání odborných činností v oblasti výkonu dozorčí služby| stálý operační dozorčí| 7| rtn.| samostatné vykonávání a plnění dílčích úkolů souvisejících s výkonem spisové služby| manipulant dokumentů| 8| rtm.| komplexní řízení a velení dílně| náčelník dílny| není-li stanoveno v příloze č. 4 bod 59 jinak 9| rtm.| komplexní řízení a velení parku a kontrolní a technické stanici| náčelník parku-kontrolní technické stanice| 10| rtm.| komplexní řízení a velení pracovišti místa velení pro zabezpečení zpravodajské činnosti, pozorování a průzkum, pracovišti speciálního spojení, pracovišti bezpilotních prostředků nebo pracoviště technického zabezpečení bezpilotních prostředků pluku průzkumu a elektronického boje| náčelník pracoviště| 11| rtm.| komplexní řízení a velení pracovišti ochrany informací| náčelník pracoviště ochrany informací| 12| rtm.| komplexní řízení a velení skladu| náčelník skladu| 13| rtm.| obsluha, údržba a oprava technického prostředku nebo systému| mladší technik| není-li stanoveno v příloze č. 4 v bodech 62 až 69 jinak 14| rtm.| organizační zajištění provozu cvičiště| správce cvičiště| 15| rtm.| organizační zajištění provozu učebního zařízení| správce učebního zařízení| 16| rtm.| organizační zajištění provozu výcvikového zařízení| správce výcvikového zařízení| 17| rtm.| organizační, materiální a finanční zajišťování chodu roty, baterie, roje nebo samostatné čety| výkonný praporčík| 18| rtm.| samostatné vykonávání odborných činností v oblasti výkonu dozorčí služby| stálý operační dozorčí| 19| rtm.| samostatné vykonávání odborných specializovaných prací| mladší pracovník štábu| 20| rtm.| samostatné vykonávání odborných specializovaných prací| mladší specialista| 21| rtm.| technické zabezpečení chodu jednotky| technik baterie| 22| rtm.| technické zabezpečení chodu jednotky| technik čety| 23| rtm.| technické zabezpečení chodu jednotky| technik roty| 24| rtm.| výkon speciálních činností Vojenské policie pod odborným dohledem| mladší inspektor| není-li stanoveno v příloze č. 4 bod 90 jinak 25| rtm.| vykonávání a plnění odborných úkolů v oblasti výcvikuvýcviku| mladší instruktor| není-li stanoveno v příloze č. 4 bod 91 jinak 26| rtm.| zajišťování ochrany, provozu a správy památkového objektu| správce objektu| 27| rtm.| zajišťování specializovaných organizačních a koordinačních činností| asistent| 28| nrtm.| komplexní koordinace a řízení rozhodujících činností posádkového prvku| správce posádky| 29| nrtm.| komplexní řízení a velení cvičišti| náčelník cvičiště| 30| nrtm.| komplexní řízení a velení pracovišti| vedoucí pracoviště| 31| nrtm.| komplexní řízení a velení pracovišti| náčelník pracoviště| není-li stanoveno v příloze č. 4 bod 96 nebo 97 jinak 32| nrtm.| komplexní řízení a velení pracovišti ochrany informací| náčelník pracoviště ochrany informací| 33| nrtm.| komplexní řízení a velení skladům| náčelník skladů| 34| nrtm.| komplexní řízení a velení střelnici| velitel střelnice| 35| nrtm.| komplexní řízení a velení zařízení| náčelník zařízení| 36| nrtm.| obsluha a údržba technických prostředků užívaných při zabezpečování policejní ochrany určených objektů zvláštní důležitosti nebo jejich provozní přezkušování, seřizování a lokalizace závad nebo jejich odstraňování pod dohledem| specialista| 37| nrtm.| provádění specializovaných činností v oblasti psychologických služeb| psychologický asistent| 38| nrtm.| řízení a vykonávání odborných činností| pracovník štábu| není-li stanoveno v bodech 40 nebo 46 jinak 39| nrtm.| samostatné navádění letadel| letecký návodčí| 40| nrtm.| samostatné řízení a vykonávání odborných činností| pracovník štábu| 41| nrtm.| samostatné vykonávání a plnění odborných úkolů v oblasti výcvikuvýcviku| instruktor| není-li stanoveno v příloze č. 4 bod 112 jinak 42| nrtm.| samostatné vykonávání odborných specializovaných prací| specialista| není-li stanoveno v bodě 36 nebo 43, anebo v příloze č. 4 bodech 99, 113 až 120 nebo 134 až 138 jinak 43| nrtm.| samostatné vykonávání odborných specializovaných prací v skupině analýzy cílových skupin, skupině tvorby produktů nebo týmu CIMIC centra CIMICSYOS,| specialista| 44| nrtm.| stanovení diagnostiky, obsluha, údržba a oprava technických prostředků nebo systémů| technik| není-li stanoveno v příloze č. 4 v bodech 121 až 131 jinak 45| nrtm.| výkon speciálních činností Vojenské policie| inspektor| není-li stanoveno v příloze č. 4 bod 133 jinak 46| nrtm.| výkon základních operačních činností| pracovník štábu| 47| nrtm.| vykonávání úzce specializovaných prací| specialista| není-li stanoveno v bodě 36 nebo 43, anebo v příloze č. 4 bodech 99, 113 až 120 nebo 134 až 138 jinak 48| prap.| komplexní řízení a velení pracovišti| náčelník pracoviště| není-li stanoveno v příloze č. 2 bod 25, anebo v příloze č. 4 bod 143 nebo 149 jinak 49| prap.| komplexní řízení a velení pracovišti| vedoucí pracoviště| 50| prap.| komplexní řízení a velení pracovišti ochrany informací| náčelník pracoviště ochrany informací| 51| prap.| komplexní řízení a velení skupině| náčelník skupiny| není-li stanoveno v příloze č. 4 bod 146 jinak 52| prap.| komplexní řízení a velení skupině| vedoucí skupiny| 53| prap.| komplexní řízení a velení skupině zabezpečení zahraničních letů a palubních průvodčích základny dopravního letectva nebo výcvikové skupině Velitelství výcvikuvýcviku-Vojenské akademie| velitel skupiny| 54| prap.| komplexní vykonávání a plnění odborných úkolů v oblasti výcvikuvýcviku| starší instruktor| není-li stanoveno v bodě 63, anebo v příloze č. 4 bod 150 nebo 165 jinak 55| prap.| řízení a velení kurzu| zástupce velitele kurzu| 56| prap.| samostatná obsluha a údržba technických prostředků| starší specialista| není-li stanoveno v bodě 66, anebo v příloze č. 4 bod 162 nebo bodech 177 až 184 jinak 57| prap.| samostatné navádění letadel, plnění úkolů v oblasti výcvikuvýcviku| starší letecký návodčí| 58| prap.| samostatné provádění specializovaných činností v oboru klinické psychologie| starší psychologický asistent| 59| prap.| samostatné řízení a vykonávání odborných činností v oblasti výkonu dozorčí služby| stálý operační dozorčí| 60| prap.| samostatné zajišťování širšího souboru odborných prací| starší pracovník štábu| není-li stanoveno v bodech 61, 64, 68 nebo 69 jinak 61| prap.| samostatné zajišťování širšího souboru odborných prací s vnitřním členěním na podsystémy| starší pracovník štábu| 62| prap.| samostatný výkon policejních činností Vojenské policie nebo specializovaných kriminalistických a kriminalisticko-technických činností| starší inspektor| není-li stanoveno v příloze č. 4 bod 164 jinak 63| prap.| samostatný výkon vzdělávací činnosti při zajišťování speciální policejní přípravy nebo vzdělávací činnosti k získání řidičského oprávnění k řízení motorových vozidel u velitelství Vojenské policie| starší instruktor| 64| prap.| samostatný výkon základních operačních činností ve Vojenské policii| starší pracovník štábu| 65| prap.| stanovení diagnostiky, samostatná obsluha, údržba a opravy technických prostředků nebo systémů| starší technik| není-li stanoveno v příloze č. 4 v bodech 166 až 175 jinak 66| prap.| vykonávání úzce specializovaných činností| starší specialista| 67| prap.| zajišťování nepřetržitého a včasného přísunu prostředků letištního technického zabezpečení a materiálu k letadlům| dozorčí letištního technického zabezpečení| 68| prap.| zajišťování odborných agend| starší pracovník štábu| 69| prap.| zajišťování širšího souboru odborných prací| starší pracovník štábu| 70| nprap.| komplexní řízení a velení oddělení| náčelník oddělení| 71| nprap.| komplexní řízení a velení pracovišti| náčelník pracoviště| 72| nprap.| komplexní řízení a velení pracovišti| vedoucí pracoviště| 73| nprap.| komplexní řízení a velení pracovišti ochrany informací| vedoucí pracoviště ochrany informací| 74| nprap.| komplexní řízení a velení skupině| náčelník skupiny| 75| nprap.| metodické usměrňování zajišťování specializovaných kriminalistických a kriminalisticko-technických činností včetně jejich samostatného výkonu nebo samostatný výkon policejních činností Vojenské policie při objasňování trestné činnosti vojenských policistů| vrchní inspektor| není-li stanoveno v příloze č. 4 bod 190 jinak 76| nprap.| preventivně výchovná a kontrolní činnost v oblasti administrativní bezpečnosti a výkonu spisové služby| vedoucí starší pracovník štábu| není-li stanoveno v bodech 77, 78, 82 nebo 83 jinak 77| nprap.| řízení, koordinace a vykonávání speciálních činností| vedoucí starší pracovník štábu| 78| nprap.| samostatné provádění odborně specializovaných činností| vedoucí starší pracovník štábu| 79| nprap.| samostatné vykonávání a plnění vysoce specializovaných odborných úkolů v oblasti výcvikuvýcviku| vedoucí starší instruktor-specialista| není-li stanoveno v bodě 81 jinak 80| nprap.| samostatné vykonávání úzce specializovaných činností| vedoucí starší specialista| není-li stanoveno v příloze č. 4 bod 197 jinak 81| nprap.| samostatné zajišťování a vykonávání činností při provádění speciální policejní přípravy, vzdělávací činnosti k získání řidičského oprávnění k řízení motorových vozidel nebo při vykonávání dalšího odborného vzdělávání vojenských policistů| vedoucí starší instruktor-specialista| 82| nprap.| samostatné zajišťování odborných agend| vedoucí starší pracovník štábu| 83| nprap.| samostatné zajišťování širšího souboru odborných činností| vedoucí starší pracovník štábu| 84| št. prap.| samostatné zajišťování souboru rozsáhlých odborných činností| vrchní specialista Ministerstva obrany| 85| por.| provádění vzdělávací činnosti poskytující odborné znalosti a dovednosti k získání odborné kvalifikace nebo k rekvalifikaci| lektor| 86| por.| komplexní řízení a velení pracovišti| náčelník pracoviště| není-li stanoveno v příloze č. 2 bod 35 nebo v příloze č. 4 bod 200 jinak 87| por.| komplexní řízení a velení skupině komunikačních a informačních systémů základny taktického letectva| náčelník skupiny| 88| por.| odborné řízení bezpečnostního managementu| bezpečnostní manager| 89| por.| provádění analýz a jejich vyhodnocování| analytik| 90| por.| provádění odborné činnosti| důstojník| není-li stanoveno v bodech 91 až 94 nebo v příloze č. 4 bod 205 jinak 91| por.| samostatné řízení podsystémů při plnění odborných úkolů| důstojník| 92| por.| samostatné vykonávání odborných specializovaných činností| důstojník| 93| por.| výchovně vzdělávací činnost směřující k rozšiřování základních vědomostí, dovedností a návyků| učitel| 94| por.| vykonávání odborných specializovaných činností| důstojník| 95| por.| zajišťování správy (administrování) systému výpočetní techniky| inženýr| není-li stanoveno v příloze č. 4 bod 209 jinak 96| npor.| komplexní řízení a velení pracovišti| náčelník pracoviště| není-li stanoveno v příloze č. 4 bod 211 nebo 214 jinak 97| npor.| komplexní řízení a velení pracovišti| vedoucí pracoviště| 98| npor.| komplexní řízení a velení skupině| náčelník skupiny| není-li stanoveno v příloze č. 2 bod 40 nebo v příloze č. 4 v bodě 210, 215, anebo 216 jinak 99| npor.| komplexní řízení rozhodujících podsystémů| starší důstojník| není-li stanoveno v bodech 102, 103, 109,113, 114 nebo v příloze č. 4 v bodech 230, 231, 236,242, anebo 243 jinak 100| npor.| odborné řízení bezpečnostního managementu| bezpečnostní manager| 101| npor.| organizace a výkon duchovní služby| kaplan| 102| npor.| plnění speciálních úkolů| starší důstojník| 103| npor.| provádění odborně specializovaných činností| starší důstojník| 104| npor.| provádění vzdělávací činnosti poskytující specializované odborné znalosti a dovednosti k získání odborné kvalifikace| starší lektor| není-li stanoveno v příloze č. 4 bod 232 jinak 105| npor.| řízení a koordinace činností souvisejících se zajištěním bojové pohotovosti| stálý operační dozorčí| 106| kpt.| řízení a velení prvku posádkové podpory| zástupce náčelníka prvku| 107| npor.| řízení a velení skupině| zástupce náčelníka skupiny| 108| npor.| řízení a velení štábu| zástupce náčelníka štábu| 109| npor.| samostatný výkon policejních činností| starší důstojník| 110| npor.| seniorská administrace komunikačních systémů Ministerstva obrany, řízení provozní bezpečnosti komunikačních systémů| systémový inženýr| není-li stanoveno v příloze č. 4 bod 237 jinak 111| npor.| výchovně vzdělávací činnost při vyučování studentů nebo absolventů vysokých škol| asistent| 112| npor.| výchovně vzdělávací činnost směřující k rozšiřování speciálních vědomostí, dovedností a návyků| starší učitel| 113| npor.| výkon činností spojených s plněním studijních povinností studenta doktorského studijního programu vysoké školy| starší důstojník| 114| npor.| vykonávání specializovaných činností| starší důstojník| 115| npor.| zabezpečování koordinace analytických činností nebo provádění analýz se zpracováním výsledných expertíz| starší analytik| 116| npor.| zajišťování informační, publicistické a tiskové činnosti| tiskový a informační důstojník| 117| npor.| zajišťování správy, funkčnosti a bezpečnosti lokálního síťového prostředí| starší inženýr| není-li stanoveno v příloze č. 4 bod 244 jinak 118| kpt.| komplexní koordinace a řízení rozhodujících činností posádky| správce posádky| 119| kpt.| komplexní navigační vedení letky| navigátor letky| 120| kpt.| komplexní radiolokační řízení letového provozu ve stanoveném rozsahu odpovědnosti| vedoucí starší inspektor| 121| kpt.| komplexní řízení a velení kurzu| velitel kurzu| 122| kpt.| komplexní řízení a velení laboratoři| náčelník laboratoře| 123| kpt.| komplexní řízení a velení opravně| náčelník opravny| 124| kpt.| komplexní řízení a velení prvku posádkové podpory| náčelník prvku| 125| kpt.| komplexní řízení a velení skupině| náčelník skupiny| není-li stanoveno v příloze č. 2 bod 54 nebo v příloze č. 4 bod 252, anebo 253 jinak 126| kpt.| komplexní řízení a velení skupině| vedoucí skupiny| není-li stanoveno v příloze č. 4 bod 251 jinak 127| kpt.| komplexní řízení a velení směně| velitel směny| 128| kpt.| komplexní řízení a velení středisku metrologie, odborného technického dozoru, technické kontroly a měření emisí pluku logistické podpory, metrologickému středisku základny vrtulníkového letectva nebo středisku metrologie a technického dozoru protiletadlového raketového pluku| velitel střediska| 129| kpt.| metodické usměrňování a samostatné zajišťování činnosti Vojenské policie a operačních činností a opatření pro mimořádné události a krizové stavy Vojenské policie| vedoucí starší důstojník| není-li stanoveno v bodech 133, 137, 138, 151, 153 až 157 nebo v příloze č. 4 v bodech 255, 264, anebo 265 jinak 130| kpt.| nepřetržitý dohled nad funkčností informačního systému nebo komunikačního systému Ministerstva obrany| supervizor| 131| kpt.| obsluhování technických a speciálních systémů letadel| palubní inženýr| 132| kpt.| odborné řízení bezpečnostního managementu| bezpečnostní manager| 133| kpt.| odborné řízení podsystému| vedoucí starší důstojník| 134| kpt.| organizace a výkon duchovní služby| kaplan| 135| kpt.| projektové řízení informačních nebo komunikačních systémů Ministerstva obrany| vedoucí systémový inženýr| není-li stanoveno v příloze č. 4 bod 261 jinak 136| kpt.| provádění odborně specializovaných činností| vedoucí projektant-specialista| 137| kpt.| provádění odborně specializovaných činností| vedoucí starší důstojník| 138| kpt.| provádění odborných činností a odborně specializovaných činností| vedoucí starší důstojník| 139| kpt.| provádění specializovaných činností v oblasti bezpečnosti letů letky| inspektor bezpečnosti letů| 140| kpt.| provádění vzdělávací činnosti v kurzech poskytující vysoce specializované odborné znalosti| vedoucí starší lektor| 141| kpt.| řízení a velení stanovišti zabezpečení letových provozních služeb| zástupce náčelníka stanoviště| není-li stanoveno v příloze č. 4 bod 268 jinak 142| kpt.| řízení a velení kurzům| zástupce velitele kurzů| 143| kpt.| řízení a velení oddělení| zástupce náčelníka oddělení| 144| kpt.| řízení a velení oddělení| zástupce náčelníka oddělení-náčelník skupiny| 145| kpt.| řízení a velení operačnímu středisku základny taktického letectva| zástupce náčelníka střediska| 146| kpt.| řízení a velení středisku| zástupce náčelníka střediska-náčelník skupiny| 147| kpt.| řízení a velení štábu| zástupce náčelníka štábu| 148| kpt.| řízení a velení štábu| zástupce náčelníka štábu-náčelník skupiny| 149| kpt.| řízení a velení úseku| zástupce náčelníka úseku| 150| kpt.| řízení a velení úseku| zástupce náčelníka úseku-náčelník skupiny| 151| kpt.| řízení podsystému| vedoucí starší důstojník| 152| kpt.| řízení podsystému organizačního stupně| vedoucí starší inženýr| není-li stanoveno v příloze č. 4 bod 271 jinak 153| kpt.| samostatné provádění specializovaných štábních činností s celoarmádní působností| vedoucí starší důstojník| 154| kpt.| samostatné řízení podsystému| vedoucí starší důstojník| 155| kpt.| výchovně vzdělávací činnost směřující k rozšiřování úzce specifických vědomostí, dovedností a návyků| vedoucí starší učitel| 156| kpt.| výkon specializovaných činností ve Vojenské kanceláři prezidenta republiky| vedoucí starší důstojník| 157| kpt.| vykonávání specializovaných odborných a štábních činností| vedoucí starší důstojník| 158| kpt.| vzdělávací a tvůrčí činnosti při vyučování studentů a absolventů vysokých škol, vedení cvičení a seminářů, průběžná kontrola studia a poskytování konzultací| starší asistent| 159| kpt.| zajišťování informační, publicistické a tiskové činnosti| tiskový a informační důstojník| 160| mjr.| zajišťování informační, publicistické a tiskové činnost| tiskový a informační důstojník| 161| mjr.| komplexní navigační vedení křídla| navigátor křídla| 162| mjr.| komplexní řízení a velení kurzům| velitel kurzů| 163| mjr.| komplexní řízení a velení oddělení| náčelník oddělení| 164| mjr.| komplexní řízení a velení oddělení| vedoucí oddělení| 165| mjr.| komplexní řízení a velení osobnímu štábu Hradní stráže| náčelník osobního štábu| 166| mjr.| komplexní řízení a velení pokusné dělostřelecké střelnice| náčelník střelnice| 167| mjr.| komplexní řízení a velení rekrutačnímu středisku| náčelník střediska| 168| mjr.| komplexní řízení a velení skupině| náčelník skupiny| 169| mjr.| komplexní řízení a velení skupině| vedoucí skupiny| není-li stanoveno v příloze č. 3 bod 186 jinak 170| mjr.| komplexní řízení a velení směně| náčelník směny| 171| mjr.| komplexní řízení a velení úseku správy majetku Agentury komunikačních a informačních systémů| náčelník úseku| 172| mjr.| komplexní řízení a velení úseku Velitelství výcvikuvýcviku-Vojenské akademie| náčelník úseku| 173| mjr.| komplexní řízení a velení úseku zabezpečení Agentury vojenského zdravotnictví| náčelník úseku| 174| mjr.| komplexní výchovně vzdělávací činnost směřující k rozšiřování vědomostí, dovedností a návyků| starší učitel-specialista| 175| mjr.| koordinace řízení duchovní služby; organizace a výkon duchovní služby; organizace a zabezpečení slavnostních a pietních aktů duchovní služby a bohoslužeb| kaplan| 176| mjr.| obsluhování technických a speciálních systémů letadel u křídla; výcvikvýcvik palubních inženýrů a palubních techniků| palubní inženýr| 177| mjr.| odborné řízení bezpečnostního managementu| bezpečnostní manager| 178| mjr.| organizace a nepřetržitý dohled nad funkčností informačního systému nebo komunikačního systému Ministerstva obrany| starší supervizor| 179| mjr.| provádění odborně specializovaných činností v oblasti bezpečnosti| inspektor bezpečnosti letů| 180| mjr.| řízení a velení odboru| zástupce náčelníka odboru| 181| mjr.| řízení a velení štábu| zástupce náčelníka štábu| 182| mjr.| řízení a velení krajskému vojenskému velitelství| zástupce ředitele krajského vojenského velitelství| 183| mjr.| řízení a velení oddělení| zástupce náčelníka oddělení| 184| mjr.| řízení a velení oddělení| zástupce náčelníka oddělení-náčelník skupiny| 185| mjr.| řízení podsystému na organizačním stupni velení| hlavní inženýr| 186| mjr.| řízení výchovně vzdělávací činnosti ve Vojenské střední škole a Vyšší odborné škole Ministerstva obrany| vedoucí skupiny| 187| mjr.| tvorba metodiky výuky a výcvikuvýcviku specializovaných nebo vysoce specializovaných činností nebo kurzů k získání odborné způsobilosti| starší lektor-specialista| není-li stanoveno v příloze č. 4 bod 289 jinak 188| mjr.| vykonávání vysoce specializovaných odborných činností| starší důstojník -specialista| není-li stanoveno v příloze č. 4 bod 292 nebo 293 jinak 189| mjr.| vypracovávání zásadních právních výkladů a stanovisek ve svěřených oblastech, stanovení obecných postupů aplikace právních předpisů ve specializovaných oborech ve vymezené působnosti státní správy| inspektor| 190| mjr.| vzdělávací a tvůrčí činnost při vyučování studentů a absolventů vysokých škol, vedení cvičení, seminářů, průběžná kontrola studia, poskytování konzultací, popřípadě prezentace a řešení vědeckých, výzkumných a vývojových úkolů| odborný asistent| 191| pplk.| komplexní řízení a vedení Centrálního registru Ministerstva obrany| vedoucí Centrálního registru Ministerstva obrany| 192| pplk.| komplexní řízení a velení odboru| náčelník odboru| 193| pplk.| komplexní řízení a velení odboru| ředitel odboru| 194| pplk.| komplexní řízení a velení oddělení| náčelník oddělení| není-li stanoveno v příloze č. 4 bod 295 jinak 195| pplk.| komplexní řízení a velení oddělení| vedoucí oddělení| 196| pplk.| komplexní řízení, velení a všestranné zajišťování úkolů polní nemocnice| ředitel vojenské nemocnice| 197| pplk.| koordinace a metodicko-odborné řízení hudební služby a zabezpečování odborné přípravy vojenských hudebníků| hlavní inspektor vojenských hudeb| 198| pplk.| koordinace řízení duchovní služby, metodické řízení duchovní služby a zabezpečení odborné přípravy vojenských kaplanů| kaplan| není-li stanoveno v bodě 214 jinak 199| pplk.| odborné řízení bezpečnostního managementu| bezpečnostní manager| 200| pplk.| provádění všech druhů kontrolní činnosti jako vedoucí kontrolní komise nebo její člen; inspekční a kontrolní činnosti závažných a mimořádných událostí| starší inspektor| 201| pplk.| provádění vysoce odborně specializovaných činností| vedoucí starší důstojník -specialista| není-li stanoveno v bodech 216, 218, 221, 224 nebo 225, anebo v příloze č. 4 bod 306 jinak 202| pplk.| provádění vysoce odborně specializovaných činností v oblasti bezpečnosti letů| starší inspektor bezpečnosti letů| 203| pplk.| řízení a velení centru| zástupce ředitele centra| 204| pplk.| řízení a velení odboru| zástupce náčelníka odboru| 205| pplk.| řízení a velení oddělení| zástupce náčelníka oddělení| 206| pplk.| řízení a velení oddělení| zástupce vedoucího oddělení| 207| pplk.| řízení a velení směně Společného operačního centra Ministerstva obrany| pomocník vedoucího směny| 208| pplk.| řízení a velení štábu| zástupce náčelníka štábu| 209| pplk.| řízení a velení úřadu| zástupce ředitele úřadu| 210| pplk.| řízení a velení úřadu| zástupce ředitele úřadu-hlavní inženýr| 211| pplk.| řízení a velení Vojenské střední škole a Vyšší odborné škola Ministerstva obrany| zástupce velitele školy| 212| pplk.| řízení a velení Vojenskému oboru při Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze| zástupce náčelníka oboru| 213| pplk.| řízení činnosti katedry| zástupce vedoucího katedry-vedoucí skupiny| 214| pplk.| řízení kariérního postupu a organizace přípravy vojenských kaplanů| kaplan| 215| pplk.| řízení rozhodujícího podsystému organizačního stupně velení agentury| hlavní inženýr| 216| pplk.| řízení rozhodujících podsystémů nebo systému řízení a uvědomování| vedoucí starší důstojník -specialista| 217| pplk.| řízení rozhodujících podsystémů Univerzity obrany| tajemník| 218| pplk.| řízení systémových činností| vedoucí starší důstojník -specialista| 219| pplk.| řízení výchovně vzdělávací činnosti v Univerzitě obrany| vedoucí skupiny| 220| pplk.| řízení, velení a všestranné zajišťování úkolů fakulty v oblasti plánování| zástupce děkana-vedoucí oddělení| 221| pplk.| samostatné provádění vysoce odborně specializovaných činností| vedoucí starší důstojník -specialista| 222| pplk.| tvorba koncepce výuky a výcvikuvýcviku zaměřené na získávání odborné způsobilosti pro zastávání vysoce specializovaných činností nebo kvalifikačních a rekvalifikačních kurzů| vedoucí starší lektor-specialista| 223| pplk.| tvůrčí řešení vědeckých, výzkumných a vývojových úkolů při vedení a oponování seminárních, diplomových a vědeckých prací| starší odborný asistent| 224| pplk.| vedení a samostatné provádění vysoce odborně specializovaných činností| vedoucí starší důstojník -specialista| 225| pplk.| výkon vysoce odborně specializovaných činností| vedoucí starší důstojník -specialista| 226| pplk.| zajišťování informační, publicistické a tiskové činnosti| tiskový a informační důstojník| 227| plk.| komplexní řízení a velení| hlavní kaplan Ministerstva obrany| 228| plk.| komplexní řízení a velení centru| ředitel centra| 229| plk.| komplexní řízení a velení odboru| náčelník odboru| 230| plk.| komplexní řízení a velení odboru| ředitel odboru| 231| plk.| komplexní řízení a velení fakultě| děkan fakulty| 232| plk.| komplexní řízení a velení kanceláři| ředitel kanceláře| 233| plk.| komplexní řízení a velení katedře| vedoucí katedry| 234| plk.| komplexní řízení a velení oddělení| náčelník oddělení| 235| plk.| komplexní řízení a velení oddělení| vedoucí oddělení| 236| plk.| komplexní řízení a velení směně Společného operačního centra Ministerstva obrany| vedoucí směny| 237| plk.| komplexní řízení a velení Vojenské střední škole a Vyšší odborné škola Ministerstva obrany| velitel školy| 238| plk.| komplexní řízení a velení Vojenskému oboru při Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze| náčelník oboru| 239| plk.| komplexní řízení právní služby| náčelník právní služby ArmádyArmády České republiky| 240| plk.| komplexní řízení veterinární služby| hlavní veterinární lékař Ministerstva obrany| 241| plk.| komplexní řízení, velení a všestranné zajišťování úkolů vojenské nemocnice| ředitel vojenské nemocnice| 242| plk.| koordinace a metodické usměrňování kontrolní činnosti| hlavní inspektor| 243| plk.| provádění vysoce odborně specializovaných činností| hlavní specialista Ministerstva obrany| není-li stanoveno v bodě 253 nebo v příloze č. 4 bod 314 jinak 244| plk.| řízení a velení odboru| zástupce náčelníka odboru| 245| plk.| řízení a velení odboru| zástupce náčelníka odboru-náčelník oddělení| 246| plk.| řízení a velení odboru| zástupce ředitele odboru| 247| plk.| řízení a velení fakultě| proděkan fakulty| 248| plk.| řízení a velení štábu| zástupce náčelníka štábu| 249| plk.| řízení a velení Univerzita obrany| zástupce rektora| 250| plk.| řízení, velení a všestranné zajišťování úkolů Univerzity obrany| prorektor| 251| plk.| řízení, velení a všestranné zajišťování úkolů Univerzity obrany v oblasti logistiky| zástupce rektora-kvestor| 252| plk.| řízení, velení a všestranné zajišťování úkolů vojenské nemocnice| náměstek ředitele| 253| plk.| tvorba rozhodujících koncepcí a právních předpisů| hlavní specialista Ministerstva obrany| Příloha č. 4 k vyhlášce č. 153/2015 Sb. Služební zařazení pro specialisty Bod| Vojenská hodnost| Charakteristika činnosti| Název služebního místa| Poznámka ---|---|---|---|--- 1| svob.| příprava služebního psa pro plnění úkolů a provádění ochrany a strážní činnosti za pomoci přiděleného služebního psa| mladší psovod| 2| des.| obsluha, údržba a střelba z odstřelovací zbraně| odstřelovač| 3| des.| provádění analýz leteckého paliva a maziv jednoduchými metodami| laborant| 4| des.| provádění ochrany a strážní činnosti za pomoci přiděleného služebního psa a plnění specifických úkolů Hradní stráže| psovod| není-li stanoveno v bodě 6 jinak 5| des.| provádění základních hasebních a záchranných prací| hasič| 6| des.| příprava služebního psa pro plnění úkolů, provádění praktického výcvikuvýcviku služebního psa a provádění ochrany a strážní činnosti za pomoci přiděleného služebního psa| psovod| 7| čet.| celkové opravy ručních, lafetovaných a výcvikových zbraní včetně zhotovování součástí těchto zbraní všeho druhu, povrchových úprav kovových i dřevěných částí zbraní, zkoušení a nastřelování| dělmistr| 8| čet.| komplexní ošetřování služebních zvířat a samostatné provádění jednoduchých veterinárních úkonů| chovatel| 9| čet.| montáž, opravy, seřizování a kontrola stavu speciální techniky| starší elektromechanik| 10| čet.| obsluha a kontrola meteorologických stanic, sestavování zpráv a softwarová komunikace s jejich uživateli| starší aerolog| 11| čet.| obsluha a údržba speciální techniky| starší dozimetrista| 12| čet.| obsluha a údržba technického zařízení nižšího typu| starší vyhodnocovač| 13| čet.| obsluha meteorologických přístrojů a zařízení, sestavování meteorologických zpráv a softwarové komunikace s jejich uživateli| starší meteorolog| 14| čet.| obsluha speciálního prostředku a zařízení určeného pro monitorování radiační a chemické situace, odběr a transport vzorků| starší průzkumník-specialista| není-li stanoveno v bodě 22 jinak 15| čet.| obsluha, údržba a střelba ze zbraně typu odstřelovací pušky pro přesnou střelbu| starší odstřelovač| 16| čet.| organizace práce při výrobě jídel spojená s hmotnou odpovědností a kalkulací při rozsáhlé výrobě širokého sortimentu jídel| starší kuchař| 17| čet.| plánování a řízení systému provozu, údržby a oprav techniky a materiálu| starší pracovník| 18| čet.| provádění analýz leteckého paliva a maziv speciálními metodami, včetně prací v laboratorním informačním a řídícím systému| starší laborant| 19| čet.| provádění hasebních a záchranných prací s využitím odborností získaných ve specializačních kurzech| starší hasič| 20| čet.| provádění opravy ručních, lafetovaných a výcvikových zbraní včetně zhotovování součástí zbraní všeho druhu, povrchových úprav kovových i dřevěných součástí zbraní, zkoušení a nastřelování - zbraňové komplety, těžké zbraně| zbrojíř| 21| čet.| provádění speciálních činností při vytváření podmínek pro uspokojování tělovýchovných potřeb vojáků z povolání| starší pracovník| 22| čet.| provádění speciálních průzkumných činností| starší průzkumník-specialista| 23| čet.| provádění uceleného souboru účetních operací, zpracování účetních záznamů a ostatních provádění dokumentů v oblasti účetnictví| účtovatel| 24| čet.| přeprava nemocných a raněných při poskytování neodkladné péče| starší sběrač raněných| 25| čet.| příprava služebního psa pro plnění úkolů, provádění praktického výcvikuvýcviku služebních psů a provádění ochrany, strážní činnosti a specifických činností za pomoci přiděleného služebního psa; řízení a provádění ochrany a strážní činnosti za pomoci služebního psa, pravidelné provádění výcvikuvýcviku služebních psů a plnění specifických úkolů Hradní stráže| starší psovod| 26| čet.| řízení a provádění průzkumných a záchranných prací pod vodou| starší potápěč| 27| čet.| řízení a údržba a opravy motorových vozidel pro přepravu osob| starší řidič-specialista| není-li stanoveno v bodě 31 jinak 28| čet.| řízení a údržba lokomotiv na vlečkách| strojvedoucí| 29| čet.| řízení a velení družstvu hasičů| zástupce velitele družstva| 30| čet.| řízení, obsluha a údržba speciálního technicky složitějšího stroje a speciálního strojního zařízení| starší strojník-specialista| 31| čet.| řízení, údržba a opravy jízdních souprav složených z motorového vozidla a přípojného vozidla,| starší řidič-specialista| 32| čet.| samostatná obsluha a údržba složitějších zbraňových a jiných systémů, vojenské techniky a zařízení nebo prostředků| starší operátor| 33| čet.| samostatné provádění montáže, opravy a seřizování strojů a strojních zařízení| starší mechanik| 34| čet.| samostatné provádění složitých a specifických záchranných prací| záchranář-specialista| 35| čet.| samostatné provádění speciálních ženijních a stavebních prací za pomoci speciální ženijní techniky, výzbroje a materiálu| starší ženista-specialista| 36| čet.| vedení praktického výcvikuvýcviku základních znalostí a dovedností jednotlivce u Agentury vojenského zdravotnictví -výcvikvýcvik psů a psovodů| cvičitel| 37| čet.| vyhledávání a částečné odkrývání nebezpečné a nevybuchlé munice, výbušnin nebo výbušných předmětů, a to i ve ztížených podmínkách, a samostatné ničení munice do ráže 20 mm, ručních granátů nebo munice do ručních protitankových zbraní| pyrotechnik| 38| čet.| vykonávání podpůrných prací v oblasti radiační, chemické, biologické a psychologické podpory a pyrotechnické asanace| starší pracovník| 39| rtn.| komplexní montáž, opravy, seřizování a kontrola stavu speciální techniky| starší elektromechanik-specialista| 40| rtn.| komplexní ošetřování služebních zvířat biologické ochrany letiště| starší ornitolog-specialista| 41| rtn.| komplexní řízení a velení družstvu hasičů| velitel družstva| 42| rtn.| obsluha, údržba a střelba ze speciální odstřelovací zbraně, vedení výcvikuvýcviku odstřelovačů| starší odstřelovač-specialista| 43| rtn.| organizace, zabezpečení a vedení praktického výcvikuvýcviku základních znalostí a dovedností jednotlivce u Agentury vojenského zdravotnictví - výcvikvýcvik psů a psovodů| starší cvičitel| 44| rtn.| provádění nejsložitějších hasebních a záchranných prací na základě speciální odbornosti| starší hasič-specialista| 45| rtn.| řízení, zajišťování činnosti a obsluha speciálních zařízení a techniky| starší operátor-specialista| není-li stanoveno v bodě 55 jinak 46| rtn.| samostatné provádění oprav ručních, lafetovaných a výcvikvýcvikových zbraní včetně zhotovování součástí zbraní všeho druhu, povrchových úprav kovových i dřevěných součástí zbraní, zkoušení a nastřelování - zbraňové komplety, těžké zbraně| starší zbrojíř| 47| rtn.| samostatné vyhodnocování meteorologické situace a vykonávání a plnění úkolů radiosondážního průzkumu atmosféry| starší meteorolog-specialista| 48| rtn.| samostatné vykonávání a plnění dílčích úkolů v oblasti bezpečnosti informací při zajišťování místní správy bezpečnosti informačních systémů| starší pracovník-specialista| není-li stanoveno v bodech 49 nebo 50 jinak 49| rtn.| samostatné vykonávání a plnění dílčích úkolů v oblasti plnění základních povinností při zajišťování místní správy komunikačních systémů| starší pracovník-specialista| 50| rtn.| samostatné vykonávání a plnění dílčích úkolů ve zpravodajském týmu| starší pracovník-specialista| 51| rtn.| stanovení diagnostiky, provádění montáže, oprav a seřizování speciálních strojů a strojních zařízení| starší mechanik-specialista| 52| rtn.| vyhledávání a částečné odkrývání nebezpečné a nevybuchlé munice, výbušnin nebo výbušných předmětů, a to i ve ztížených podmínkách, a samostatné ničení munice do ráže 20 mm, ručních granátů nebo munice do ručních protitankových zbraní, třídění veškeré známé munice a výbušnin, navrhování způsobu ničení a provádění ničení| starší pyrotechnik| 53| rtn.| výkon diagnosticko-třídících činností v místě zásahu při poskytování neodkladné péče včetně obsluhy a údržby specifického zdravotnického vybavení| starší sběrač raněných-specialista| 54| rtn.| výkon základních činností Vojenské policie v zásahových jednotkách směny pracoviště ochrany objektu| specialista zásahu| 55| rtn.| vykonávání specializovaných úkolů při zabezpečování policejní ochrany určených objektů zvláštní důležitosti s případným využitím technických prostředků střežení| starší operátor-specialista| 56| rtn.| vzdělávací činnost zaměřená na teoretickou a praktickou přípravu a praktický výcvik ve služební kynologii| starší psovod-specialista| 57| rtn.| zajišťování složitých účetních agend, zpracování účetních záznamů a ostatních dokumentů v oblasti účetnictví| starší účtovatel| 58| rtm.| interpretace hudební stránky kolektivních částí baletních, instrumentálních, vokálních nebo vokálně instrumentálních děl a hudební stránky hudebně dramatického nebo vokálně symfonického díla; provádění specializované činnosti s odborným dohledem| mladší člen orchestru, sboru, hudebního tělesa| 59| rtm.| komplexní řízení a velení dílně skupiny speciálních sil| náčelník dílny| 60| rtm.| komplexní řízení a velení stanici biologické ochrany letiště| náčelník stanice| 61| rtm.| obsluha technického systému letadla nebo obsluha, údržba a střelba z přidělené zbraně z paluby letadla pod dozorem| mladší palubní střelec-operátor| 62| rtm.| obsluha, údržba a oprava technického prostředku nebo systému v dílně ionizujícího záření Agentury logistiky| mladší technik| 63| rtm.| obsluha, údržba a oprava technického prostředku nebo systému v oddělení metrologie a odborného technického dozoru nebo roji operačního střediska základny taktického letectva| mladší technik| 64| rtm.| obsluha, údržba a oprava technického prostředku nebo systému v operačním středisku, středisku centrální ochrany letiště nebo četě mobilních prostředků základny vrtulníkového letectva| mladší technik| 65| rtm.| obsluha, údržba a oprava technického prostředku nebo systému v organizačním článku metrologie a odborný technický dozor praporu zabezpečení| mladší technik| 66| rtm.| obsluha, údržba a oprava technického prostředku nebo systému v skupině specialistů LS LPS, skupině světlotechnických prostředků, skupině radiových majáků, skupině radiolokačních prostředků nebo skupině dozorů radionavigačních služeb Správy letiště| mladší technik| 67| rtm.| obsluha, údržba a oprava technického prostředku nebo systému v skupině UKIS, pracovišti přenosových systémů, pracovišti informační podpory provozních technologií, pracovišti kryptografických systémů, pracovišti komunikačních systémů, pracovišti informačních systémů, pracovišti komunikačních a informačních systémů, pracovišti dispečerských zařízení, pracovišti Call Centre nebo pracovišti všeobecné podpory Agentury komunikačních a informačních systémů| mladší technik| 68| rtm.| obsluha, údržba a oprava technického prostředku nebo systému v směně nebo četě roty zabezpečení záložního místa velení, radarová četě, četě podpory, četě provozních technologií nebo četě zabezpečení manévru pluku velení, řízení a průzkumu| mladší technik| 69| rtm.| obsluha, údržba a oprava technického prostředku nebo systému v týmu kontroly a seřizování SHORAD nebo KUB protiletadlového raketového pluku| mladší technik| 70| rtm.| organizace obsluhy na palubě letadla| mladší palubní průvodčí| 71| rtm.| provádění hasebních a záchranných prací s využitím odborností získaných ve specializačních kurzech, obsluha speciální techniky při zásahu| starší hasič-technik| 72| rtm.| provádění kalibrací měřidel| mladší metrolog| 73| rtm.| provádění radiologických zobrazovacích postupů a činností zahrnujících lékařské ozáření pod odborným dohledem| mladší radiologický asistent| 74| rtm.| provádění revizních činností na technických zařízeních| mladší revizní technik| 75| rtm.| provádění samostatných ošetřovatelských výkonů neodkladné péče pod odborným dohledem| mladší zdravotnický záchranář| 76| rtm.| provádění základního fyzioterapeutického vyšetření pod odborným dohledem| mladší fyzioterapeut| 77| rtm.| příprava materiálů nutných pro laboratorní vyšetření a poskytování diagnostické péče pod odborným dohledem, obsluha laboratorní techniky, provádění odběrů a vyšetřování vzorků| mladší zdravotní laborant| 78| rtm.| samostatné třídění veškeré známé munice, výbušnin, výbušných předmětů, improvizovaných výbušných zařízení, navrhování způsobu a provádění ničení| pyrotechnik-specialista| 79| rtm.| samostatné vykonávání odborných specializovaných prací v analytické skupině nebo analytickém pracovišti pluku radiační, chemické a biologické ochrany| mladší specialista| 80| rtm.| samostatné vykonávání odborných specializovaných prací v Centru simulačních a trenažérových technologií| mladší specialista| 81| rtm.| samostatné vykonávání odborných specializovaných prací v malém kompletu ISR nebo skupině odstřelovačů brigády rychlého nasazení nebo mechanizované brigády| mladší specialista| 82| rtm.| samostatné vykonávání odborných specializovaných prací v oddělení přípravy nebo informační skupině ženijního pluku| mladší specialista| 83| rtm.| samostatné vykonávání odborných specializovaných prací v roji letecké informační služby a řízení letového provozu základny taktického nebo vrtulníkového letectva| mladší specialista| 84| rtm.| samostatné vykonávání odborných specializovaných prací v skupině speciálních sil| mladší specialista| 85| rtm.| samostatné vykonávání odborných specializovaných prací v týmu CIMIC nebo v týmu PSYOPS| mladší specialista| 86| rtm.| samostatné vykonávání odborných specializovaných prací v úseku KIM Agentury komunikačních a informačních systémů| mladší specialista| 87| rtm.| samostatné vykonávání odborných specializovaných prací ve skupině HUMINT, pracovišti sledování cílů, pracovišti operační analýzy, pracovišti řízení průzkumu, pracovišti technické analýzy, pracovišti vyhodnocování nebo týmu zabezpečení stacionárních systémů pluku průzkumu a elektronického boje| mladší specialista| 88| rtm.| výkon odborných prací a zajišťování údržby, řádného používání a oprav palubních komplexů a kontrolního zařízení v odbornosti draky a motory| mladší technik letadla| 89| rtm.| výkon speciální ozbrojené individuální ochrany a řízení speciálního vozidla a organizace a provádění přepravy osob a materiálu ve zvláštním režimu a vysokém stupni utajení| specialista ochranné služby Hradní stráže| 90| rtm.| výkon speciálních činností Vojenské policie pod odborným dohledem v pracovišti speciální kynologie nebo pyrotechnickém pracovišti| mladší inspektor| 91| rtm.| vykonávání a plnění odborných úkolů v oblasti výcvikuvýcviku \\- výsadková a záchranná příprava, výcvikvýcvik psů a psovodů| mladší instruktor| 92| rtm.| zajišťování odborných činností v laboratořích| laborant| 93| nrtm.| interpretace hudební stránky kolektivních částí náročných baletních, instrumentálních, vokálních nebo vokálně instrumentálních děl a hudební stránky hudebně dramatického nebo vokálně symfonického díla; provádění specializované činnosti s odborným dohledem| člen orchestru, sboru, hudebního tělesa| 94| nrtm.| komplexní dispečerské řízení letového provozu, jeho koordinace se všemi zúčastněnými složkami| asistent řídícího letového provozu| 95| nrtm.| komplexní organizace obsluhy na palubě letadla| palubní průvodčí| 96| nrtm.| komplexní řízení a velení pracovišti údržby speciálních systémů, pracovišti přenosových systémů, pracovišti Call Centre nebo pracovišti bezpečnosti informačních systémů Agentury komunikačních a informačních systémů| náčelník pracoviště| 97| nrtm.| komplexní řízení a velení pracovišti výzbroje, pracovišti delaborace, pracovišti přípravy munice nebo pracovišti lafetovaných zbraní Agentury logistiky| náčelník pracoviště| 98| nrtm.| komplexní řízení a velení směně požární ochrany| velitel směny| 99| nrtm.| obsluha a údržba technických prostředků užívaných při zabezpečování policejní ochrany určených objektů zvláštní důležitosti nebo jejich provozní přezkušování, seřizování a lokalizace závad nebo jejich odstraňování pod dohledem| specialista| 100| nrtm.| obsluha technického systému letadla| palubní operátor| 101| nrtm.| obsluha technického systému letadla nebo obsluha, údržba a střelba z přidělené zbraně z paluby letadla| palubní střelec-operátor| 102| nrtm.| obsluha technického systému letadla nebo obsluha, údržba a střelba z přidělené zbraně z paluby letadla| palubní technik| 103| nrtm.| provádění kalibrací, údržby a oprav měřidel| metrolog| 104| nrtm.| provádění komplexních fyzioterapeutických postupů bez odborného dohledu| fyzioterapeut| 105| nrtm.| provádění laboratorních vyšetření a měření bez odborného dohledu| zdravotní laborant| 106| nrtm.| provádění ošetřovatelských výkonů prostřednictvím ošetřovatelského procesu bez odborného dohledu| zdravotní sestra| 107| nrtm.| provádění revizí, údržby a oprav určených technických zařízení| revizní technik| 108| nrtm.| provádění specifických ošetřovatelských výkonů neodkladné péče bez odborného dohledu| zdravotnický záchranář| 109| nrtm.| provádění základních výkonů diagnostické péče v oboru radiologie a zobrazovací metody, radiační onkologie a nukleární medicína bez odborného dohledu| radiologický asistent| 110| nrtm.| řízení a velení hasičské jednotce| zástupce velitele-starší technik| 111| nrtm.| řízení a velení skupině| zástupce velitele skupiny| 112| nrtm.| samostatné vykonávání a plnění odborných úkolů v oblasti výcvikuvýcviku -výsadková a záchranná příprava, výcvikvýcvik psů a psovodů, výcvikvýcvik řídících letového provozu a profesní příprava, hasičská příprava, příprava řidičů bojových, nákladních a silničních vozidel u Velitelství výcvikuvýcviku-Vojenské akademie| instruktor| 113| nrtm.| samostatné vykonávání odborných specializovaných prací v meteorologickém pracovišti pluku radiační, chemické a biologické ochrany| specialista| 114| nrtm.| samostatné vykonávání odborných specializovaných prací v oddělení analýzy informací, oddělení databází prostředků a cílů, skupině GeoSl, skupině taktického IMINT, skupině technické analýzy komunikačních signálů, skupině technické analýzy nekomunikačních signálů, pracovišti řízení průzkumu, pracoviště řízení REPz a rušení, pracovišti operační analýzy, pracovišti technické analýzy, pracovišti vyhodnocování, pracovišti vyhodnocování REPz, pracovišti vyhodnocování radiotechnického průzkumu nebo tým HUMINT pluku průzkumu a elektronickho boje| specialista| 115| nrtm.| samostatné vykonávání odborných specializovaných prací v oddělení analýzy informací, oddělení databází prostředků a cílů, skupině taktického IMINT, skupině taktického IMINT, skupině technické analýzy komunikačních signálů, skupině technické analýzy nekomunikačních signálů, pracovišti řízení průzkumu, pracovišti vyhodnocování REPz, pracovišti řízení REPz a rušení, pracovišti vyhodnocování radiotechnického průzkumu, pracovišti vyhodnocování, pracovišti operační analýzy, pracovišti technické analýzy nebo týmu HUMINT pluku průzkumu a elektronického boje| specialista| 116| nrtm.| samostatné vykonávání odborných specializovaných prací v oddělení přípravy, informační skupině, týmu nebo četě EOD ženijního pluku| specialista| 117| nrtm.| samostatné vykonávání odborných specializovaných prací v skupině průzkumu vzdušného průzkumu, skupina dohledu okruhů a sítí, skupina komunikačních systémů, skupina informačních systémů luku velení řízení a průzkumu| specialista| 118| nrtm.| samostatné vykonávání odborných specializovaných prací v rotním kompletu ISR brigády rychlého nasazení nebo mechanizované brigády| specialista| 119| nrtm.| samostatné vykonávání odborných specializovaných prací v skupině leteckých návodčích, skupině odstřelovačů, skupině speciální bojové podpory, skupině speciálního spojení, skupině technických prostředků průzkumu, skupině zpravodajské podpory nebo skupina ženijních specialistů speciálních sil| specialista| 120| nrtm.| samostatné vykonávání odborných specializovaných prací v skupině leteckých návodčích, skupině odstřelovačů, skupině speciální bojové podpory, skupině speciálního spojení, skupině technických prostředků průzkumu, skupině zpravodajské podpory nebo skupině ženijních specialistů speciálních sil| specialista| 121| nrtm.| stanovení diagnostiky, obsluha, údržba a oprava technických prostředků nebo systémů v skupině strojních technologií, skupině taktických datalinků, skupině bezpečnosti systémů, skupině leteckých radionavigačních systémů, skupině silnoproudých a slaboproudých technologií, pracovišti oprav leteckých radionavigačních systémů, pracovišti podpory, pracovišti technického zabezpečení radiových sítí, radarové četě, četě podpory, četě provozního zabezpečení záložního místa velení nebo četě zabezpečení manévru pluku velení, řízení a průzkumu| technik| 122| nrtm.| stanovení diagnostiky, obsluha, údržba a oprava technických prostředků nebo systémů v organizačním článku služba objektivní kontroly a ošetřování speciální výstroje, operačním středisku, skupině strojních dílen, skupině oprav radiového vybavení, skupině oprav radiotechnického vybavení, skupině oprav listů rotoru, skupině oprav letecké výzbroje, skupině kontroly a ověřování, skupině oprav draků a motorů, skupině oprav elektrického a speciálního vybavení, roji údržby radiotechnického vybavení, roji údržby elektro speciálního vybavení, roji údržby a oprav letecké výzbroje, roji oprav, ošetřování letecké techniky a evidence dat, četě LRNS nebo četě mobilních prostředků základny vrtulníkového letectva| technik| 123| nrtm.| stanovení diagnostiky, obsluha, údržba a oprava technických prostředků nebo systémů v dílnách nebo pracovišti servisů Agentury logistiky| technik| 124| nrtm.| stanovení diagnostiky, obsluha, údržba a oprava technických prostředků nebo systémů v letištní hasičské jednotce| technik| 125| nrtm.| stanovení diagnostiky, obsluha, údržba a oprava technických prostředků nebo systémů v oddělení technické podpory a metrologie nebo metrologické laboratoři Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu| technik| 126| nrtm.| stanovení diagnostiky, obsluha, údržba a oprava technických prostředků nebo systémů v pracovišti technické kontroly a měření emisí pluku logistické podpory| technik| 127| nrtm.| stanovení diagnostiky, obsluha, údržba a oprava technických prostředků nebo systémů v skupině dozorů radionavigačních služeb, skupině radiolokačních prostředků nebo skupině světlotechnických prostředků Správy letiště| technik| 128| nrtm.| stanovení diagnostiky, obsluha, údržba a oprava technických prostředků nebo systémů v skupině Help Desk, skupině provozu hlas, skupině provozu SVŘ LRNS, skupině řízení provozu SVŘ pozemních sil, skupině řízení provozu SVŘ vzdušných sil, skupině SDH, technické skupině, pracovišti přenosových systémů, pracovišti provozu přenosových systémů, pracovišti dispečerských zařízení, pracovišti distribuce materiálu, pracovišti energetických zařízení, pracovišti informační podpory provozních technologií, pracovišti informačních systémů, pracovišti komunikačních a informačních systémů, pracovišti komunikačních systémů, pracovišti kryptografických systémů, pracovišti provozu LAN, pracovišti radiového provozu, pracovišti techniků, pracovišti údržby strojních zařízení, pracovišti všeobecné podpory nebo pracovišti vzduchotechnických zařízení Agentury komunikačních a informačních systému| technik| 129| nrtm.| stanovení diagnostiky, obsluha, údržba a oprava technických prostředků nebo systémů v skupině L-410, skupině Mi 8/17, skupině W-3A, skupině transportních letounů, skupině zabezpečení leteckého provozu, skupině údržby a oprav rádiového a radiotechnického vybavení, skupině údržby a oprav elektrického a speciálního vybavení, skupině údržby a oprav draků a motorů, skupině speciálního vybavení, skupině rádiového vybavení, skupině radiotechnického vybavení, skupině radionavigačních systémů, skupině plánování a evidence, skupině objektivní kontroly, skupině elektrického vybavení, pracovišti plánování a evidence, pracovišti údržby letecké výstroje, roji údržby a oprav letecké výzbroje, roji kontroly a ověřování systémů nebo roji leteckých radionavigačních služeb základny dopravního letectva| technik| 130| nrtm.| stanovení diagnostiky, obsluha, údržba a oprava technických prostředků nebo systémů v středisku centrální ochrany letiště, oddělení metrologie a odborného technického dozoru, skupině trenažérů a simulátorů, skupině výdeje leteckého materiálu, skupině údržby leteckého materiálu, skupině radiolokačních prostředků stanoviště letových provozních služeb, skupině pozemního vybavení, pracovišti informačních systémů, skupině předepsaných prací a oprav speciálních elektrických zařízení, pracovišti komunikačních systémů, pracovišti radionavigačních prostředků, pracovišti světlotechnických zabezpečovacích prostředků, pracovišti zabezpečení, roji strojních dílen, roji předepsaných prací a oprav letecké výzbroje, roji předepsaných prací a oprav záchranných prostředků, roji výškové výstroje, roji předepsaných prací a oprav leteckých raket, roji provozu a údržby letecké výzbroje, roji provozu a údržby avionických systémů, roji provozu a údržby draků a motorů, roji plánování náletu a evidence dat, roji operačního střediska, roji objektivní kontroly a výškové výstroje, roji evidence dat, roji evidence dat a materiálu nebo roji evidence dat, objektivní kontroly a výškové výstroje základny taktického letectva| technik| 131| nrtm.| stanovení diagnostiky, obsluha, údržba a oprava technických prostředků nebo systémů v technickém roji základny letectva| technik| 132| nrtm.| výkon specializovaných prací a zajišťování údržby, řádného používání a oprav palubních komplexů a kontrolního zařízení v odbornosti draky a motory| technik letadla| 133| nrtm.| výkon speciálních činností Vojenské policie v pracovišti speciální kynologie nebo pyrotechnickém pracovišti| inspektor| 134| nrtm.| vykonávání úzce specializovaných prací v oddělení aktualizace národních databází, oddělení distribuce produkce, oddělení fotogrammetrie, oddělení geodetického zabezpečení, oddělení geografického zabezpečení, oddělení mobilních prostředků, oddělení radiosondážního průzkumu a meteorologie, oddělení střednědobé předpovědi, oddělení topografických map, skupině redakce a sběru informací o území nebo pracovišti letecké meteorologické stanice Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu| specialista| 135| nrtm.| vykonávání úzce specializovaných prací v oddělení taktického simulátoru, oddělení technické podpory, oddělení konstruktivní a virtuální simulace nebo oddělení výcvikuvýcviku Centra simulačních a trenažérových technologií| specialista| 136| nrtm.| vykonávání úzce specializovaných prací v pracovišti manipulace s municí Agentury logistiky| specialista| 137| nrtm.| vykonávání úzce specializovaných prací v skupině biologické ochrany Agentury vojenského zdravotnictví| specialista| 138| nrtm.| vykonávání úzce specializovaných prací v skupině správy a provozu technologií MS, skupině správy a provozu technologií UNIX, skupině bezpečnosti speciálních systémů, pracovišti bezpečnosti informačních systémů, pracoviště provozu LAN nebo skupině provozu GDS Agentury informačních a komunikačních systému| specialista| 139| nrtm.| zajišťování letecké informační služby| asistent letecké informační služby| 140| nrtm.| zajišťování vysoce odborných činností v laboratořích| starší laborant| 141| prap.| interpretace hudební stránky kolektivních částí náročných baletních, instrumentálních, vokálních nebo vokálně instrumentálních děl nebo hra na sólový nástroj v malých souborech| sólista| 142| prap.| interpretace kolektivních částí náročných baletních, instrumentálních, vokálních nebo vokálně instrumentálních děl nebo hra na sólový nástroj v malých souborech| zástupce koncertního mistra| 143| prap.| komplexní řízení a velení pracovišti podpory pluku velení, řízení a průzkumu| náčelník pracoviště| 144| prap.| komplexní řízení a velení skupině provádění periodických prací, údržby a oprav, skupině provádění periodických prací a oprav záchranných systémů, skupině předepsaných prací a oprav speciálních elektrických zařízení, skupině předepsaných prací a oprav draků a motorů, skupině pozemního vybavení, skupině údržby leteckého materiálu nebo skupině výdeje leteckého materiálu základny taktického letectva| velitel skupiny| 145| prap.| komplexní řízení a velení skupině radiolokačních prostředků nebo skupina světlotechnických prostředků Správy letiště| velitel skupiny| 146| prap.| komplexní řízení a velení skupině zdravotnického zabezpečení výuky, skupině zdravotnického zabezpečení výcvikuvýcviku nebo skupině sterilizace Agentury vojenského zdravotnictví| náčelník skupiny| 147| prap.| komplexní řízení a velení směně| velitel směny| 148| prap.| komplexní řízení a velení směně požární ochrany| velitel směny| 149| prap.| komplexní řízení a velení záchrannému pracoviště nebo pracovišti plánování a evidence základny dopravního letectva| náčelník pracoviště| 150| prap.| komplexní vykonávání a plnění odborných úkolů v oblasti výcvikuvýcviku -výsadková a záchranná příprava, výcvikvýcvik psů a psovodů a profesní příprava, ženijní příprava, výcvikvýcvik svářečů, výcvikvýcvik potápěčů, výcvikvýcvik pyrotechniků, příprava řidičů bojových, osobních, nákladních, přípojných a silničních vozidel a specialistů radiolokačního přehledu a řízení činnosti ve vzdušném prostoru, technické radionavigační odbornosti, inženýrské letecké služby, ubytovací a stavební odbornosti a zdravotnických odborností u Velitelství výcvikuvýcviku-Vojenské akademie| starší instruktor| 151| prap.| obsluha technického systému letadla nebo obsluha, údržba a střelba z přidělené zbraně z paluby letadla, plnění úkolů v oblasti výcvikuvýcviku| starší palubní střelec-operátor| 152| prap.| obsluha technických a speciálních systémů letadel, spojení se službami řízení letového provozu, performance a palubní služby| starší palubní operátor| 153| prap.| obsluha technických a speciálních systémů letadel, spojení se službami řízení letového provozu, performance a palubní služby| starší palubní technik| 154| prap.| plánování a provádění kalibrací, údržby a oprav měřidel| starší metrolog| 155| prap.| plánování, řízení a provádění revizí, údržby a oprav určených technických zařízení| starší revizní technik| 156| prap.| provádění metodického řízení ošetřovatelských výkonů zdravotní péče v oblasti léčebné péče nebo provádění ošetřovatelských výkonů zdravotní péče| staniční sestra| 157| prap.| provádění ošetřovatelských výkonů zdravotní péče bez odborného dohledu, k jejichž provádění je nezbytné získání zvláštní odborné způsobilosti| starší zdravotní sestra| 158| prap.| provádění specializovaných fyzioterapeutických postupů bez odborného dohledu| starší fyzioterapeut| 159| prap.| provádění specializovaných laboratorních vyšetření a měření bez odborného dohledu| starší zdravotní laborant| 160| prap.| provádění specializovaných ošetřovatelských výkonů neodkladné péče bez odborného dohledu| starší zdravotnický záchranář| 161| prap.| provádění specializovaných zobrazovacích a terapeutických výkonů v radiodiagnostice, radiační onkologii a nukleární medicíně bez odborného dohledu| starší radiologický asistent| 162| prap.| samostatná obsluha a údržba technických prostředků užívaných při zabezpečování policejní ochrany určených objektů zvláštní důležitosti| starší specialista| 163| prap.| samostatné zajišťování vysoce odborných prací v laboratořích| starší laborant-specialista| 164| prap.| samostatný výkon policejních činností Vojenské policie nebo specializovaných kriminalistických a kriminalisticko-technických činností v skupině dopravní výchovy - Autoškola Vojenské policie, pracovišti vojenských zkušebních komisařů nebo pyrotechnickém pracovišti| starší inspektor| 165| prap.| samostatný výkon vzdělávací činnosti při zajišťování speciální policejní přípravy nebo vzdělávací činnosti k získání řidičského oprávnění k řízení motorových vozidel u velitelství Vojenské policie| starší instruktor| 166| prap.| stanovení diagnostiky, samostatná obsluha, údržba a opravy technických prostředků nebo systémů v oddělení metrologie a odborného technického dozoru, skupině předepsaných prací a oprav draků a motorů, skupině předepsaných prací a oprav leteckých motorů, skupině předepsaných prací a oprav avionického zařízení, skupině předepsaných prací a oprav speciálních elektrických zařízení, skupině pozemního vybavení, skupině radiolokačních prostředků, skupině provádění periodických prací a oprav záchranných systémů, pracovišti zabezpečení, pracovišti evidence dat pracoviště radionavigačních prostředků, pracovišti světlotechnických zabezpečovacích prostředků, roji evidence dat, roji evidence dat, objektivní kontroly a výškové výstroje, roji evidence dat a materiálu, roji objektivní kontroly a výškové výstroje, roji plánování náletu a evidence dat, roji provozu a údržby avionických systémů, roji provozu a údržby draků a motorů, roji provozu a údržby letecké výzbroje, roji předepsaných prací a oprav záchranných prostředků, roji předepsaných prací a oprav letecké výzbroje, roji předepsaných prací a oprav leteckých raket, roji řízení údržby, roji strojních dílen nebo roji výškové výstroje základny taktického letectva| starší technik| 167| prap.| stanovení diagnostiky, samostatná obsluha, údržba a opravy technických prostředků nebo systémů v technickém roji základny letectva| starší technik| 168| prap.| stanovení diagnostiky, samostatná obsluha, údržba a opravy technických prostředků nebo systémů v dílně ionizujícího záření, dílně oprav podvozků komunikačních a informačních systémů a EC, dílně oprav radiotelekomunikační techniky, dílně oprav taktických prostředků, dílně servisů elektroniky a optiky, dílně servisů techniky, dílně servisů výzbroje, pracoviště řízení odborné činnosti, pracovišti servisů nebo pracovišti technických zkoušek Agentury logistiky| starší technik| 169| prap.| stanovení diagnostiky, samostatná obsluha, údržba a opravy technických prostředků nebo systémů v oddělení technické podpory a metrologie nebo metrologické laboratoři Vojenského geografického a hydrometeorologického řadu| starší technik| 170| prap.| stanovení diagnostiky, samostatná obsluha, údržba a opravy technických prostředků nebo systémů v organizačním článku služba objektivní kontroly a ošetřování speciální výstroje, oddělení plánování, kontroly a evidence, skupině evidence dat, skupině kontroly a ověřování, skupině oprav listů rotoru, skupině oprav optoelektroniky, skupině oprav radiotechnického vybavení, skupině oprav radiového vybavení, skupině oprav draků a motorů, skupině oprav elektrického a speciálního vybavení, skupině oprav letecké výzbroje, skupině strojních dílen, roji oprav, ošetřování letecké techniky a evidence dat, roji údržby a oprav letecké výzbroje, roji údržby elektro speciálního vybavení, roji údržby radiotechnického vybavení, četě mobilních prostředků nebo četě LRNS základny vrtulníkového letectva| starší technik| 171| prap.| stanovení diagnostiky, samostatná obsluha, údržba a opravy technických prostředků nebo systémů v pracovišti technické kontroly a měření emisí pluku logistické podpory| starší technik| 172| prap.| stanovení diagnostiky, samostatná obsluha, údržba a opravy technických prostředků nebo systémů v skupině dozorů radionavigačních služeb Správy letiště| starší technik| 173| prap.| stanovení diagnostiky, samostatná obsluha, údržba a opravy technických prostředků nebo systémů v skupině L-410, skupině Mi 8/17, skupině transportních letounů, skupině W-3A, skupině objektivní kontroly, skupině elektrického vybavení, skupině radiolokačních prostředků, skupině radionavigačních systémů, skupině radiotechnického vybavení, skupině rádiového vybavení, skupině speciálního vybavení, skupině údržby a oprav draků a motorů, skupině údržby a oprav elektrického a speciálního vybavení, skupině údržby a oprav rádiového a radiotechnického vybavení, pracovišti údržby letecké výstroje, roji kontroly a ověřování systémů nebo roji leteckých radionavigačních služeb základny dopravního letectva| starší technik| 174| prap.| stanovení diagnostiky, samostatná obsluha, údržba a opravy technických prostředků nebo systémů v skupině taktických datalinků nebo skupině leteckých radionavigačních systémů pluku velení, řízení a průzkumu| starší technik| 175| prap.| stanovení diagnostiky, samostatná obsluha, údržba a opravy technických prostředků nebo systémů v úseku provozu přenosových systémů, technické skupině, skupině zabezpečení objektu, skupině UKIS, skupině správy, skupině správy SHS a GDS, skupině SDH, skupině speciálních systémů, skupině provozu hlas, skupině provozu GDS, skupině řízení provozu SVŘ pozemních sil, skupině řízení provozu SVŘ vzdušných sil, skupině Help Desk, skupině centrálního příjmu, skladování a expedice, skupině bezpečnosti speciálních systémů, skupině provozu SVŘ LRNS, skupina bezpečnosti SVŘ vzdušných sil, pracovišti přenosových systémů, kabelovému pracovišti, pracovišti úseku provozu přenosových systémů, pracovišti Call Centre, pracovišti datové sítě, pracovišti dispečerských zařízení, pracovišti distribuce materiálu, pracovišti dohledu PDH a speciálních systémů, pracovišti dohledu SDH a radiových systémů, pracovišti energetických zařízení, pracovišti hlasových služeb a videokonferencí, pracovišti informační podpory provozních technologií, pracovišti informačních systémů, pracovišti komunikačních a informačních systémů, pracovišti komunikačních systémů, pracovišti kryptografických systémů, pracovišti LAN/WAN, pracovišti provozu LAN, pracovišti radiového provozu, pracovišti Servis Desk, pracovišti strojních zařízení, pracovišti techniků, pracovišti údržby energetických zařízení, pracovišti údržby strojních zařízení, pracovišti vzduchotechnických zařízení, pracovišti vodohospodářských zařízení, pracovišti všeobecné podpory nebo vysílacímu pracovišti Agentury komunikačních a informačních systémů| starší technik| 176| prap.| výkon specializovaných prací a zajišťování údržby, řádného používání a oprav palubních komplexů, speciálního vybavení, soustav, systémů a zařízení letecké techniky, metrologického, diagnostického, kontrolního zařízení v odbornosti draky a motory| starší technik letadla| 177| prap.| vykonávání úzce specializovaných činností v oddělení analýzy informací, oddělení databází prostředků a cílů, oddělení řízení a shromažďování informací, skupině HUMINT, skupině taktického IMINT, skupině technické analýzy komunikačních signálů nebo skupině technické analýzy nekomunikačních signálů pluku průzkumu a elektronického boje| starší specialista| 178| prap.| vykonávání úzce specializovaných činností v oddělení bojového řízení, skupině dohledu okruhů a sítí pluku velení řízení a průzkumu| starší specialista| 179| prap.| vykonávání úzce specializovaných činností v oddělení geografického zabezpečení, oddělení geodetického zabezpečení, oddělení mobilních prostředků, oddělení aktualizace národních databází, oddělení topografických map, oddělení fotogrammetrie, oddělení distribuce produkce, oddělení globálních navigačních satelitních systémů, oddělení střednědobé předpovědi, skupině redakce a sběru informací o území nebo metrologické laboratoři Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu| starší specialista| 180| prap.| vykonávání úzce specializovaných činností v oddělení přípravy nebo Informační skupině ženijního pluku| starší specialista| 181| prap.| vykonávání úzce specializovaných činností v skupině bezpečnosti, skupině bezpečnosti speciálních systémů, skupině provozu GDS, skupině provozu GDS, skupině rozvoje pozemních sil, skupině rozvoje vzdušných sil, skupině speciálních systémů, skupině správy a provozu technologií MS, skupině správy a provozu technologií UNIX, skupině správy a provozu APV MS, skupině správy SHS a GDS nebo pracovišti správy dohledových systémů Agentury komunikačních a informačních systémů| starší specialista| 182| prap.| vykonávání úzce specializovaných činností v skupině biologické ochrany, skupině detekce a diagnostiky, skupině hospitalizacehospitalizace a izolace, skupině hospitalizacehospitalizace a izolace nebo speciálním biologickém týmu Agentury vojenského zdravotnictví| starší specialista| 183| prap.| vykonávání úzce specializovaných činností v skupině odstřelovačů brigády rychlého nasazení nebo mechanizované brigádě| starší specialista| 184| prap.| vykonávání úzce specializovaných činností v skupině výzbroje údržby a oprav, pracovišti manipulace s municí nebo pokusné dělostřelecké střelnici Agentury logistiky| starší specialista| 185| prap.| zajišťování a koordinace odborných veterinárně-technických činností při prohlídce zvířat a samostatné provádění odborných veterinárních vyšetření| veterinární technik| 186| prap.| zajišťování letecké informační služby| starší asistent letecké informační služby| 187| nprap.| interpretace náročných sólových instrumentálních a vokálních partů v orchestrech, komorních souborech, tanečních a jiných souborech| koncertní mistr| 188| nprap.| komplexní řízení a velení hasičské jednotce| velitel hasičské jednotky| 189| nprap.| komplexní řízení, koordinace a vykonávání speciálních činností v oblasti služební kynologie, výběr a určování způsobu výcvikuvýcviku služebních zvířat podle způsobu použití, rasových znaků a vlastností| hlavní kynolog| 190| nprap.| metodické usměrňování zajišťování specializovaných kriminalistických a kriminalisticko-technických činností včetně jejich samostatného výkonu nebo samostatný výkon policejních činností Vojenské policie při objasňování trestné činnosti vojenských policistů v oddělení kriminalistické techniky a expertíz nebo skupině kriminální služby| vrchní inspektor| 191| nprap.| metodické vedení výuky a výcvikuvýcviku služebních psů, vedení instruktorů výcvikuvýcviku nebo psovodů, zpracovávání programů výcvikuvýcviku| metodik výcvikuvýcviku služebních zvířat| 192| nprap.| provádění nejnáročnějších specializovaných diagnostických a léčebných výkonů zdravotní péče v oboru radiodiagnostika bez odborného dohledu na základě specializované nebo zvláštní odborné způsobilosti| starší radiologický asistent-specialista| 193| nprap.| provádění specializovaných výkonů diagnostické, léčebné a ošetřovatelské péče, které představují zvýšené riziko pro pacienta nebo jsou technologicky náročné pro zdravotnické pracovníky, k jejichž výkonu je nezbytné získání specializované odborné způsobilosti a které jsou poskytovány bez odborného dohledu| starší zdravotní sestra-specialista| 194| nprap.| provádění vysoce specializovaných činností v oboru specializace (zvláštní odborné způsobilosti), prevence a poradenství za účelem udržení a obnovení pohybových funkcí| starší fyzioterapeut-specialista| 195| nprap.| provádění vysoce specializovaných laboratorních vyšetření a měření bez odborného dohledu| straší zdravotní laborant-specialista| 196| nprap.| provádění vysoce specializovaných ošetřovatelských výkonů neodkladné péče bez odborného dohledu na základě specializované nebo zvláštní odborné způsobilosti| starší zdravotnický záchranář-specialista| 197| nprap.| samostatné vykonávání úzce specializovaných činností v skupině správy SHS a GDS nebo pracovišti správy dohledových systémů Agentury komunikačních nebo informačních systémů| vedoucí starší specialista| 198| nprap.| stanovení diagnostiky, samostatná obsluha, údržba a opravy speciálních technických prostředků nebo systémů| technik-specialista| 199| por.| komplexní řízení a velení nástrojové skupině| náčelník skupiny| 200| por.| komplexní řízení a velení pracovišti informačních systémů Agentury komunikačních a informačních systémů| náčelník pracoviště| 201| por.| nastudování a interpretace rozsáhlých sólových partů hudebních děl; odborné vedení nástrojové skupiny, komorních a malých souborů směřující k rozšiřování základních vědomostí, dovedností a návyků| vedoucí nástrojové skupiny| 202| por.| obsluhování technických a speciálních systémů letadla| palubní inženýr| 203| por.| poskytování preventivní, diagnostické a léčebné ambulantní péče v oboru zubního lékařství bez odborného dohledu| zubní lékař| 204| por.| provádění odborné činnosti v oblasti psychologických služeb a psychosociální podpory| psycholog| 205| por.| provádění odborné činnosti ve skupině specialistů letištní správy letištních provozních služeb| důstojník| 206| por.| příprava, kontrola, uchovávání a výdej léčivých přípravků, poskytování odborných informací o jejich bezpečném a účelném používání a dávkování pod odborným dohledem; výkon samostatných odborných činností farmaceuta po získání odborné způsobilosti| farmaceut| 207| por.| vedení letadla ve dvojici| pilot| 208| por.| zajišťování odborné trenérsko-metodické a sportovní přípravy v daném sportovním odvětví| trenér| 209| por.| zajišťování správy (administrování) systému výpočetní techniky - informační technologie (systém CIRC)| inženýr| 210| npor.| komplexní řízení a velení nástrojové skupině| náčelník skupiny| 211| npor.| komplexní řízení a velení kynologickému pracovišti, pyrotechnickému pracovišti nebo pracovišti vojenských zkušebních komisařů Vojenské policie| náčelník pracoviště| 212| npor.| komplexní řízení a velení laboratoři| náčelník laboratoře| není-li stanoveno v bodě 213 jinak 213| npor.| komplexní řízení a velení laboratoři kalibrací a oprav Agentury logistiky| náčelník laboratoře| 214| npor.| komplexní řízení a velení pracovišti technického zabezpečení radiových sítí nebo pracovišti oprav leteckých radionavigačních systémů pluku průzkumu a elektronického boje| náčelník pracoviště| 215| npor.| komplexní řízení a velení skupině KIS Agentury komunikačních a informačních systémů| náčelník skupiny| 216| npor.| komplexní řízení a velení skupině kontroly a ověřování, skupině oprav draků a motorů, skupině oprav elektrického a speciálního vybavení, skupině oprav radiového vybavení, skupině oprav draků a motorů, skupině oprav elektrického a speciálního vybavení, skupině oprav radiového vybavení nebo skupině oprav letecké výzbroje základny vrtulníkového letectva| náčelník skupiny| 217| npor.| metodické řízení činnosti zdravotnických pracovníků nelékařského povolání v oboru fyzioterapie ve zdravotnickém zařízení vojenského poskytovatele zdravotních služeb| vedoucí fyzioterapeut| 218| npor.| nastudování a interpretace rozsáhlých sólových partů hudebních děl; odborné vedení nástrojové sekce a malých souborů| starší instruktor orchestru| 219| npor.| navigační vedení roje| navigátor roje| 220| npor.| obsluhování technických a speciálních systémů letadel u roje| palubní inženýr| 221| npor.| odborná trenérsko-metodická činnost při řízení sportovní přípravy| starší trenér| 222| npor.| poskytování ošetřovatelských výkonů zdravotní péče bez odborného dohledu, k jejichž provádění je nezbytné získání specializované nebo zvláštní odborné způsobilosti nebo metodické řízení ošetřovatelských výkonů zdravotní péče v oblasti specializované léčebné péče| staniční sestra| 223| npor.| poskytování ošetřovatelských výkonů zdravotní péče bez odborného dohledu, k jejichž provádění je nezbytné získání zvláštní odborné způsobilosti nebo metodické řízení ošetřovatelských výkonů léčebné péče| vrchní sestra| 224| npor.| poskytování preventivní, diagnostické a léčebné ambulantní péče v oboru zubního lékařství bez odborného dohledu| starší zubní lékař| 225| npor.| poskytování preventivní, léčebné a diagnostické péče pod odborným dohledem lékaře se zvláštní odbornou způsobilostí po zařazení do specializační průpravy| lékař| 226| npor.| poskytování vysoce specializovaných ošetřovatelských výkonů neodkladné péče bez odborného dohledu, metodické řízení poskytování ošetřovatelských výkonů neodkladné péče| vedoucí zdravotnický záchranář| 227| npor.| preventivní, léčebné a diagnostické činnosti při ochraně zdraví zvířat nebo veřejného zdraví vykonávané pod vedením veterinárního lékaře se zvláštní odbornou způsobilostí| veterinární lékař| 228| npor.| provádění komplexní odborné činnosti v oblasti psychologických služeb a psychosociální podpory| starší psycholog| 229| npor.| provádění komplexní právní podpory| starší právník| 230| npor.| provádění odborně specializovaných činností služby objektivní kontroly a ošetřování speciální výstroje základny vrtulníkového letectva| starší důstojník| 231| npor.| provádění odborně specializovaných činností v oddělení zdravotnických odsunů| starší důstojník| 232| npor.| provádění vzdělávací činnosti poskytující specializované odborné znalosti a dovednosti k získání odborné kvalifikace - výsadková a záchranná příprava| starší lektor| 233| npor.| radiolokační řízení letového provozu ve stanoveném rozsahu odpovědnosti| starší řídící letového provozu| 234| npor.| řízení a velení hasičské jednotce složené ze směn| zástupce velitele hasičské jednotky| 235| npor.| řízení a velení roji| zástupce velitele roje| 236| npor.| samostatný výkon policejních činností v oddělení kriminalistické techniky a expertiz nebo skupině dopravní výchovy - autoškola Vojenské policie| starší důstojník| 237| npor.| seniorská administrace komunikačních systémů Ministerstva obrany, řízení provozní bezpečnosti komunikačních systémů - informační technologie (systém CIRC)| systémový inženýr| 238| npor.| stanovování strategie a koncepce v oblasti laboratorních činností| vedoucí zdravotní laborant| 239| npor.| vedení letadla| starší pilot| 240| npor.| výkon činností farmaceuta v rámci specializačního vzdělávání pod odborným dohledem, včetně činností, které nejsou poskytováním zdravotních služeb| starší farmaceut| 241| npor.| vykonávání soustavného dohledu nad dodržováním požadavků radiační ochrany nebo metodické řízení oboru| vedoucí radiologický asistent| 242| npor.| vykonávání specializovaných činností v oddělení bojového řízení, skupině navedení, skupině průzkumu vzdušného prostoru, skupině zabezpečení operačně taktických systémů, skupině zabezpečení systémů řízení letového provozu, skupině dohledu okruhů a sítí, skupině komunikačních systémů, skupině leteckých radionavigačních systémů, skupině pátrací a záchranné služby, skupině řízení datových sítí, skupině taktických datalinků, skupině uspořádání vzdušného prostoru, přípravy a opravy letových dat nebo skupině vojenské letecké informační služby pluku velení, řízení a průzkumu| starší důstojník| 243| npor.| vykonávání specializovaných činností v roji leteckých radionavigačních služeb základny letectva| starší důstojník| 244| npor.| zajišťování správy, funkčnosti a bezpečnosti lokálního síťového prostředí - informační technologie (systém CIRC)| starší inženýr| 245| kpt.| komplexní koordinace trenérsko-metodického komplexu přípravy reprezentantů na evropské a světové úrovni| vedoucí starší trenér| 246| kpt.| komplexní řízení a velení hasičské jednotce složené ze směn| velitel hasičské jednotky| 247| kpt.| komplexní řízení a velení obvazišti| náčelník obvaziště| 248| kpt.| komplexní řízení a velení posádce letadla v roji| kapitán letounu,| 249| kpt.| komplexní řízení a velení posádce letadla v roji| kapitán vrtulníku| 250| kpt.| komplexní řízení a velení roji| velitel roje| 251| kpt.| komplexní řízení a velení skupině detekce a diagnostiky Agentury vojenského zdravotnictví| vedoucí skupiny| 252| kpt.| komplexní řízení a velení skupině dopravní výchovy - autoškola Vojenské policie| náčelník skupiny| 253| kpt.| komplexní řízení a velení skupině záchranné přípravy nebo skupině výsadkové přípravy Velitelství výcvikuvýcviku-Vojenské akademie| náčelník skupiny| 254| kpt.| metodické usměrňování a řízení poskytování ošetřovatelských výkonů v rámci oboru specializované zdravotní péče nebo zdravotnického zařízení vojenského poskytovatele zdravotních služeb| vrchní sestra| 255| kpt.| metodické usměrňování a samostatné zajišťování činnosti Vojenské policie - oddělení kriminalistické techniky a expertíz| vedoucí starší důstojník| 256| kpt.| nastudování a dirigování symfonických, operních a baletních děl (hudební stránky) a muzikálů| dirigent| 257| kpt.| nastudování a interpretace obtížných rozsáhlých sólových partů hudebních děl; odborné vedení nástrojové sekce, malého orchestru nebo skupiny| vedoucí instruktor nástrojové sekce| 258| kpt.| odborné, preventivní, léčebné a diagnostické činnosti při ochraně zdraví zvířat nebo veřejného zdraví vykonávané veterinárním lékařem po zařazení do specializační přípravy| starší veterinární lékař| 259| kpt.| poskytování preventivní, diagnostické a léčebné ambulantní péče v oboru zubního lékařství na více pracovištích| vedoucí starší zubní lékař| 260| kpt.| poskytování preventivní, léčebné a diagnostické péče, pro kterou je nezbytné získání zvláštní odborné způsobilosti| starší lékař| 261| kpt.| projektové řízení informačních nebo komunikačních systémů Ministerstva obrany - informační technologie (systém CIRC)| vedoucí systémový inženýr| 262| kpt.| provádění komplexní a odborné právní podpory| vedoucí starší právník| 263| kpt.| provádění odborně specializovaných činností v oblasti psychologických služeb a psychosociální podpory| vedoucí starší psycholog| 264| kpt.| provádění odborně specializovaných činností v skupině technické analýzy komunikačních nebo nekomunikačních signálů pluku průzkumu a elektronického boje| vedoucí starší důstojník| 265| kpt.| provádění odborných činností a odborně specializovaných činností v oddělení bojového řízení pluku velení, řízení a průzkumu| vedoucí starší důstojník| 266| kpt.| řešení vědeckých, výzkumných a vývojových úkolů, vzdělávací a tvůrčí činnost při vyučování studentů a absolventů vysokých škol| vědecký pracovník| 267| kpt.| řízení a velení Hudbě Hradní stráže| zástupce velitele hudby| není-li stanoveno v bodě 269 jinak 268| kpt.| řízení a velení stanovišti letových provozních služeb| zástupce náčelníka stanoviště| 269| kpt.| řízení a velení Vojenské hudbě Olomouc| zástupce velitele hudby| 270| kpt.| řízení a velení výcvikovému roji| zástupce velitele roje| 271| kpt.| řízení podsystému organizačního stupně - informační technologie (systém CIRC)| vedoucí starší inženýr| 272| kpt.| vedení letounu transatlantického letu nebo strategického odsunu ve dvojici| kapitán letounu dálkové přepravy| 273| kpt.| výkon samostatných a specializovaných odborných činností farmaceuta| vedoucí starší farmaceut| 274| mjr.| komplexní řízení a velení Hudbě Hradní stráže| velitel hudby-hlavní dirigent| není-li stanoveno v bodě 275 jinak 275| mjr.| komplexní řízení a velení Vojenské hudbě Olomouc| velitel hudby-hlavní dirigent| 276| mjr.| komplexní řízení a velení výcvikovému roji| velitel roje| 277| mjr.| komplexní tvorba, koordinace a usměrňování trenérsko-metodických koncepcí procesu přípravy sportovní reprezentace nejvyšší evropské a světové úrovně| starší trenér-specialista| 278| mjr.| komplexní vedení letounu transatlantického letu nebo strategického odsunu ve dvojici| kapitán letounu dálkové přepravy| 279| mjr.| nastudování a dirigování symfonických, komorních, operních a baletních děl (hudební stránky) a muzikálů; činnosti směřující ke zkvalitnění profesního výkonu hudební služby| vedoucí dirigent| 280| mjr.| organizování a poskytování preventivní, diagnostické a léčebné ambulantní péče v oboru zubního lékařství| starší zubní lékař-specialista| 281| mjr.| preventivní, léčebná a diagnostická péče, pro kterou je nezbytné získání specializované způsobilosti spojené s další výchovou specialistů v příslušném specializačním oboru| lékař-specialista| 282| mjr.| provádění komplexní odborně specializované činnosti v oblasti psychologických služeb a psychosociální podpory| straší psycholog- specialista| 283| mjr.| provádění odborně specializované právní podpory| starší právník-specialista| 284| mjr.| řešení vědeckých, výzkumných a vývojových úkolů, vzdělávací a tvůrčí činnost při vyučování studentů a absolventů vysokých škol, poskytování konzultací, popřípadě přednášková činnost| starší vědecký pracovník| 285| mjr.| řízení a velení centru zdravotních služeb Agentury vojenského zdravotnictví| zástupce náčelníka centra-náčelník úseku| 286| mjr.| samostatný a specializovaný výkon činností farmaceuta vyžadující specializovanou způsobilost zahrnující velení a řízení| starší farmaceut-specialista| 287| mjr.| specializované odborné, preventivní, léčebné a diagnostické výkony při ochraně zdraví zvířat nebo veřejného zdraví, k jejichž provádění je nezbytné získání základní specializace| veterinární lékař-specialista| 288| mjr.| stanovování strategie a koncepce ošetřovatelské péče a koncepce celoživotního vzdělávání vojenských nelékařských zdravotnických pracovníků| hlavní sestra| 289| mjr.| tvorba metodiky výuky a výcvikuvýcviku specializovaných nebo vysoce specializovaných činností nebo kurzů k získání odborné způsobilosti - pilotní trenažér| starší lektor-specialista| 290| mjr.| výcvikvýcvik pilota při vedení letadla| kapitán letounu-instruktor výcvikuvýcviku| 291| mjr.| výcvikvýcvik pilota při vedení letadla| kapitán vrtulníku-instruktor| 292| mjr.| vykonávání vysoce specializovaných odborných činností v oddělení koordinace systému CIRC| starší důstojník -specialista| 293| mjr.| vykonávání vysoce specializovaných odborných činností v oddělení kriminalistické techniky a expertíz| starší důstojník -specialista| 294| pplk.| komplexní řízení a velení centru zdravotních služeb Agentury vojenského zdravotnictví| náčelník centra| 295| pplk.| komplexní řízení a velení oddělení kriminalistické techniky a expertíz| náčelník oddělení| 296| pplk.| komplexní řízení a velení Ústřední hudbě ArmádyArmády České republiky| velitel hudby-hlavní dirigent| 297| pplk.| komplexní vedení zdravotnického týmu - management 1. stupně; řízení zdravotnického prvku s místní nebo regionální působností; komplementární obor| primář| 298| pplk.| odborné a metodické řízení psychologické služby; provádění vysoce odborně specializovaných činností v oblasti psychologických služeb a psychosociální podpory| vedoucí starší psycholog-specialista| 299| pplk.| organizování a poskytování preventivní, diagnostické a léčebné ambulantní péče v oboru zubního lékařství, včetně dalšího odborného vzdělávání| vedoucí starší zubní lékař-specialista| 300| pplk.| poskytování preventivní, léčebné a diagnostické péče, pro kterou je nezbytné získání zvláštní odborné způsobilosti, spojené s další výchovou specialistů v příslušném specializačním oboru, s prováděním náročných konziliárních vyšetření a s odborným vedením zdravotnického týmu| starší lékař-specialista| 301| pplk.| provádění specializovaných činností na úseku klinické psychologie psychologická diagnostika, psychoterapie a socioterapie, rehabilitace, redukce a resocializace psychických funkcí, provádění psychologické prevence, výchova a poradenství ke zdravému způsobu života, poskytování neodkladné péče v případě akutních psychických krizí a traumat nebo metodické usměrňování v oboru klinické psychologie anebo zajišťování a provádění celoživotního vzdělávání zdravotnických pracovníků, a to včetně specializačního vzdělávání v příslušném oboru specializace| vedoucí straší psycholog-specialista| 302| pplk.| provádění vysoce odborné specializované právní podpory| vedoucí starší právník-specialista| 303| pplk.| řízení a velení ústavu| zástupce ředitele ústavu| 304| pplk.| řízení a velení Ústřední hudbě ArmádyArmády České republiky| zástupce velitele hudby| 305| pplk.| tvůrčí řešení vědeckých, výzkumných a vývojových úkolů při vyučování studentů a absolventů vysokých škol, vedení cvičení, seminářů, průběžná kontrola studia, poskytování konzultací, popřípadě přednáškové činnosti| vedoucí vědecký pracovník| 306| pplk.| výkon vysoce odborně specializovaných činností v oddělení koordinace systému CIRC| vedoucí starší důstojník -specialista| 307| pplk.| vykonávání náročných farmaceutických činností| vedoucí starší farmaceut-specialista| 308| pplk.| vykonávání složitých a náročných odborných, preventivních, léčebných a diagnostických prací při ochraně zdraví zvířat nebo veřejného zdraví, k jejichž výkonu je nezbytné získání základní specializace; stanovování léčebných postupů a ozdravných programů| starší veterinární lékař-specialista| 309| plk.| komplexní řízení a velení ústavu| ředitel ústavu| 310| plk.| komplexní řízení farmaceutické služby| hlavní farmaceut Ministerstva obrany| 311| plk.| komplexní řízení psychologické služby; provádění vysoce odborně specializovaných činností v oblasti psychologických služeb a psychosociální podpory| hlavní psycholog Ministerstva obrany| 312| plk.| poskytování preventivní, léčebné a diagnostické péče, pro kterou je nezbytné získání zvláštní odborné způsobilosti, spojené s další výchovou specialistů v příslušném specializačním oboru, s prováděním náročných konziliárních vyšetření a s odborným vedením zdravotnického týmu -management 2. stupně; řízení zdravotnického prvku s odborným nebo vzdělávacím určením vůči adresátům v působnosti Ministerstva obrany| primář, přednosta kliniky| 313| plk.| provádění nejnáročnější specializované psychologické diagnostické i léčebné činnosti v oboru specializace; odborné, konsiliární, posudkové a dispensární činnosti| primář| 314| plk.| provádění vysoce odborně specializovaných činností| hlavní specialista Ministerstva obrany|
Sdělení Ministerstva financí č. 152/2015 Sb.
Sdělení Ministerstva financí č. 152/2015 Sb. Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2015–2026, 1,00 % Vyhlášeno 25. 6. 2015, částka 62/2015 152 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 27. března 2015, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2015-2026, 1,00 % Česká republika vydává zaknihované státní dluhopisy prostřednictvím Ministerstva financí (dále jen „ministerstvo“) v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Ministerstvo určuje tyto emisní podmínky, které podrobněji vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisůemisi dluhopisů a náležitosti Státního dluhopisu České republiky, 2015 - 2026, 1,00 % (dále také jen „dluhopis“, případně „dluhopisy“). 1. Základní popis dluhopisů: Emitent: Česká republika - Ministerstvo financí Název: Státní dluhopis České republiky, 2015-2026, 1,00 % Zkrácený název: ČR, 1,00 %, 26 Pořadové číslo emise: 95. Jmenovitá hodnota: 10 000 Kč (slovy: deset tisíc korun českých) Emisní kurz: určen aukcí Forma dluhopisu: zaknihovaný cenný papírcenný papír na doručitele Kategorie dluhopisu: státní dluhopis Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK) Datum počátku lhůty pro upisování emise: 24. 6. 2015 Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 27. 5. 2026 Datum emise: 26. 6. 2015 Datum splatnosti: 26. 6. 2026 Výnos dluhopisu: určen pevnou úrokovou sazbou 1,00 % p. a. Zdaňování výnosu dluhopisu: dle právních předpisů České republiky ISIN: CZ0001004469 Oddělená jistina - ISIN: CZ0000703137 Kupón č. 1 - ISIN: CZ0000703145 Kupón č. 2 - ISIN: CZ0000703152 Kupón č. 3 - ISIN: CZ0000703160 Kupón č. 4 - ISIN: CZ0000703178 Kupón č. 5 - ISIN: CZ0000703186 Kupón č. 6 - ISIN: CZ0000703194 Kupón č. 7 - ISIN: CZ0000703202 Kupón č. 8 - ISIN: CZ0000703210 Kupón č. 9 - ISIN: CZ0000703228 Kupón č. 10 - ISIN: CZ0000703236 Kupón č. 11 - ISIN: CZ0000703244 2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě zvláštních zákonů. 3. Dluhopisy jsou vydávány jako zaknihované cenné papírycenné papíry a k datu emise jsou evidovány v centrální evidenci zaknihovaných cenných papírůcenných papírů, kterou v souladu s § 92 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, vede Centrální depozitář cenných papírůcenných papírů, a.s., se sídlem Rybná 14, 110 05 Praha 1, Česká republika, zapsaný Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 4308, IČ: 25081489, (dále jen „centrální depozitář“) a osoby oprávněné vést evidenci navazující na centrální evidenci zaknihovaných cenných papírůcenných papírů vedenou centrálním depozitářem. Jiná osoba než centrální depozitář, která je oprávněna vést evidenci zaknihovaných cenných papírůcenných papírů, vede evidenci dluhopisů, rozhodl-li tak emitent. 4. Dluhopisy mohou upisovat a nabývat právnické a fyzické osoby se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky i v zahraničí (dále také jen „upisovatel“, případně „upisovatelé“). 5. Právo na vyplacení výnosu dluhopisu má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisem k datu 27. 5. počínaje rokem 2016. Právo na vyplacení výnosu dluhopisu za období od data emise (včetně tohoto dne) do 26. 6. 2016 (tento den vyjímaje) má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisem k datu 27. 5. 2016. Převoditelnost dluhopisů a možnost zřídit k dluhopisům zástavní právo se po datu 27. 5. 2026 vylučují. 6. Výnos dluhopisu je určen pevnou úrokovou sazbou ve výši 1,00 % p. a. Výnosy dluhopisů jsou vypláceny jedenkrát ročně, a to vždy k datu 26. 6. příslušného roku počínaje rokem 2016. Připadne-li datum výnosu dluhopisu na den, který není pracovním dnem, vyplatí se výnos dluhopisu bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 7. Výnosové období se stanoví jako roční, a to vždy od 26. 6. (včetně tohoto dne) příslušného roku do 26. 6. (tento den vyjímaje) roku následujícího. První výnosové období pro vyplacení výnosu dluhopisu se stanoví od 26. 6. 2015 (včetně tohoto dne) do 26. 6. 2016 (tento den vyjímaje). Výpočet výnosu a poměrného výnosu dluhopisu probíhá na bázi skutečného počtu kalendářních dnů v roce a skutečného počtu uplynulých dnů v období, za něž je výnos nebo poměrný výnos dluhopisu vypočítáván (standard ACT/ACT ICMA). Poměrný výnos dluhopisu se do ceny dluhopisu započítává od data emise, resp. od data zahájení příslušného výnosového období, do data výpočtu poměrného výnosu dluhopisu. 8. Emise dluhopisůEmise dluhopisů bude vydávána v rámci lhůty pro upisování emise postupně po částech (v tranších). 9. Emisní kurz dluhopisu příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů se určí kurzem dosaženým v aukci. 10. Dluhopisy se nabízejí k úpisu v České republice veřejně a dle § 26 odst. 4 zákona o dluhopisech se dávají do prodeje na primárním trhu prostřednictvím České národní bankybanky. Primární prodej dluhopisů, způsob a místo upisování dluhopisů, způsob a lhůtu předání dluhopisů jednotlivým upisovatelům a způsob a místo úhrady emisního kurzu upsaného dluhopisu se řídí platnými Pravidly pro primární prodej státních dluhopisů organizovaný Českou národní bankoubankou, které se uveřejňují na internetových stránkách České národní bankybanky a ministerstva. Primární prodej dluhopisů se provádí formou aukcí. Aukčním místem je Česká národní bankabanka. Účastnit aukce se může pouze osoba určená emitentem (dále jen „primární dealer“) nebo emitent. Další upisovatelé se mohou aukce dluhopisů zúčastnit pouze nepřímo prostřednictvím primárních dealerů nebo prostřednictvím emitenta. Emitent je oprávněn zapsat dluhopisy při jejich vydání nejprve na majetkový účet emitenta dle ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech a nabývat dluhopisy před datem jejich splatnosti, včetně odkupování dluhopisů kdykoli po datu emise za jakoukoli cenu a za dalších podmínek určených ministerstvem. Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti, včetně dluhopisů odkoupených emitentem, nezanikají a je na uvážení emitenta, zda je ponechá v majetku emitenta a případně je prodá, či zda rozhodne jinak. 11. Primární prodej dluhopisů první tranše emise dluhopisůemise dluhopisů bude proveden formou americké aukce pořádané dne 24. 6. 2015 Českou národní bankoubankou. O vydávání a primárním prodeji dluhopisů dalších tranší emise dluhopisůemise dluhopisů následujících po první tranši emise dluhopisůemise dluhopisů rozhodne emitent a určí datum a formu příslušných aukcí. Oznámení o aukci se uveřejňují v dostatečném časovém předstihu před datem konání aukce na internetových stránkách ministerstva. 12. Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menší nebo ve větší celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůemise dluhopisů, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů. Možný rozsah zvětšení celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů činí 50 000 000 000 Kč (slovy: padesát miliard korun českých). 13. Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 26. 6. 2026. Tímto datem končí úročení dluhopisů. Jmenovitá hodnota dluhopisů bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu dluhopisů osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 27. 5. 2026. Připadne-li datum splacení jmenovité hodnoty dluhopisů a vyplacení posledního výnosu dluhopisů na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 14. Emitent se zavazuje, že zabezpečí dle těchto emisních podmínek vyplacení výnosů dluhopisů a splacení jmenovité hodnoty dluhopisů osobám, které jsou k datu stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat práva spojená s dluhopisem, výlučně v korunách českých nebo jiné měně, která bude k datu provedení příslušné platby zákonnou měnou České republiky. Na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplacení výnosů dluhopisů se podílejí Česká národní bankabanka a ministerstvo. Jmenovitá hodnota dluhopisů bude splacena a výnosy dluhopisů budou vyplaceny bezhotovostním převodem, případně v hotovosti, dle instrukcí osob, které jsou k datu stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat práva spojená s dluhopisem. Platebním místem je Česká národní bankabanka, která uveřejní způsob, jakým bude provedeno splacení jmenovité hodnoty dluhopisů a vyplacení výnosů dluhopisů. 15. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků k datu určení těchto emisních podmínek provedené společností Standard & Poor’s je na úrovni AA, společností Moody’s na úrovni A1 a společností Fitch Ratings na úrovni AA–. 16. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky. 17. Veškerá práva spojená s dluhopisy a s kupóny k nim vydanými se v souladu s ustanovením § 42 zákona o dluhopisech promlčují uplynutím deseti let ode dne, kdy mohla být uplatněna poprvé. 18. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Údaj o předpokládané celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůemise dluhopisů se zpřístupní společně s těmito emisními podmínkami uveřejněním v českém jazyce na internetových stránkách ministerstva v části, v níž emitent uveřejňuje informace o jím vydávaných státních dluhopisech. Stejným způsobem se uveřejňují také jakákoli případná další oznámení vlastníkům dluhopisů a oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů. 19. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, je rozhodující verze česká. Ministr: Ing. Babiš v. r.
Nařízení vlády č. 151/2015 Sb.
Nařízení vlády č. 151/2015 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 86/2011 Sb., o technických požadavcích na hračky, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 25. 6. 2015, datum účinnosti 1. 7. 2015, částka 62/2015 * Čl. I - Nařízení vlády č. 86/2011 Sb., o technických požadavcích na hračky, ve znění nařízení vlády č. 24/2013 Sb. a nařízení vlády č. 339/2013 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 21. 12. 2015 151 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. června 2015, kterým se mění nařízení vlády č. 86/2011 Sb., o technických požadavcích na hračky, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 12 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 205/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb. a zákona č. 490/2009 Sb., (dále jen „zákon“): Čl. I Nařízení vlády č. 86/2011 Sb., o technických požadavcích na hračky, ve znění nařízení vlády č. 24/2013 Sb. a nařízení vlády č. 339/2013 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES ze dne 18. června 2009 o bezpečnosti hraček. Směrnice Komise 2012/7/EU ze dne 2. března 2012, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění část III přílohy II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES o bezpečnosti hraček. Směrnice Komise 2014/84/EU ze dne 30. června 2014, kterou se mění dodatek A přílohy II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES o bezpečnosti hraček, pokud jde o nikl.“. 2. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES ze dne 18. června 2009 o bezpečnosti hraček. Směrnice Komise 2012/7/EU ze dne 2. března 2012, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění část III přílohy II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES o bezpečnosti hraček. Směrnice Komise 2014/79/EU ze dne 20. června 2014, kterou se mění dodatek C přílohy II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES o bezpečnosti hraček, pokud jde o látky TCEP, TCPP a TDCP. Směrnice Komise 2014/81/EU ze dne 23. června 2014, kterou se mění dodatek C přílohy II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES o bezpečnosti hraček, pokud jde o bisfenol A. Směrnice Komise 2014/84/EU ze dne 30. června 2014, kterou se mění dodatek A přílohy II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES o bezpečnosti hraček, pokud jde o nikl.“. 3. V příloze č. 2 dodatku A v tabulce se slova „v nerezavějící oceli“ nahrazují slovy „V hračkách a v částech hraček vyrobených z nerezavějící oceli. V částech hraček, které mají vést elektrický proud.“. 4. V příloze č. 2 se na konci dodatku C doplňuje tabulka, která zní: „ Látka| Číslo CAS| Limitní hodnota ---|---|--- TCEP| 115-96-8| 5 mg/kg (limit obsahu) TCPP| 13674-84-5| 5 mg/kg (limit obsahu) TDCP| 13674-87-8| 5 mg/kg (limit obsahu) Bisfenol A| 80-05-7| 0,1 mg/l (migrační limit) v souladu s metodami stanovenými v normách EN 71-10:2005 a EN 71-11:2005 “. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2015, s výjimkou bodů 2 a 4, které nabývají účinnosti dnem 21. prosince 2015. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr průmyslu a obchodu: Ing. Mládek, CSc., v. r.
Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 149/2015 Sb.
Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 149/2015 Sb. Sdělení Energetického regulačního úřadu o celkovém množství elektřiny a plynu spotřebovaném v České republice v roce 2014 Vyhlášeno 23. 6. 2015, částka 61/2015 149 SDĚLENÍ Energetického regulačního úřadu ze dne 10. června 2015 o celkovém množství elektřiny a plynu spotřebovaném v České republice v roce 2014 Energetický regulační úřad v souladu s § 17d odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje pro účely stanovení roční výše zvláštního poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu celkové množství elektřiny a plynuplynu spotřebované v České republice v roce 2014, za které účastníci trhu s elektřinou a účastníci trhu s plynemplynem hradí v souladu s cenovými předpisy cenu za zúčtování operátora trhu: 1. Celkové množství elektřiny, za které účastníci trhu s elektřinou hradí v souladu s cenovými předpisy cenu za zúčtování operátora trhu, spotřebované v České republice v roce 2014, činilo 56 749 058,16 MWh. 2. Celkové množství plynuplynu, za které účastníci trhu s plynemplynem hradí v souladu s cenovými předpisy cenu za zúčtování operátora trhu, spotřebované v České republice v roce 2014, činilo 77 038 314,879 MWh. Předsedkyně: Ing. Vitásková v. r.
Vyhláška č. 148/2015 Sb.
Vyhláška č. 148/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 76/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony, ve znění vyhlášky č. 43/2005 Sb. Vyhlášeno 23. 6. 2015, datum účinnosti 24. 6. 2015, částka 61/2015 * Čl. I - Vyhláška č. 76/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony, ve znění vyhlášky č. 43/2005 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 24. 6. 2015 148 VYHLÁŠKA ze dne 19. června 2015, kterou se mění vyhláška č. 76/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony, ve znění vyhlášky č. 43/2005 Sb. Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 18 odst. 1 písm. a), b) a g) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 316/2004 Sb. a zákona č. 139/2014 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 76/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony, ve znění vyhlášky č. 43/2005 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 se doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/63/EU ze dne 15. května 2014, kterou se mění směrnice Rady 2001/110/ES o medu.“. 2. V § 7 se na konci písmene k) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které včetně poznámky pod čarou č. 4 zní: „l) pylem - přirozená součást medu, která není podle čl. 2 odst. 2 písm. f) nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům4) považována za složku medu. 4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004.“. 3. V § 8 písm. b) úvodní části ustanovení se slovo „a“ nahrazuje slovy „nebo obchodní“ a na konci bodu 7 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 8, který zní: „8. pekařský med.“. 4. V § 9 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „označí“ doplňují slova „na etiketě“. 5. V § 9 odst. 1 písmena a) a b) znějí: „a) podle jeho původu podle § 8 písm. a) a podle způsobu jeho získávání nebo obchodní úpravy podle § 8 písm. b); v případě, že se jedná o vytočený med, lisovaný med nebo vykapávaný med, nemusí být původ, způsob získávání a obchodní úpravy uvedeny a výrobek lze označit jenom jako med, b) zemí původu, kde byl med získán; pokud se jedná o směs medů pocházejících z více zemí Evropské unie nebo ze třetích zemí, lze názvy zemí původu nahradit jedním z následujících označení: 1. „směs medů ze zemí EU“, 2. „směs medů ze zemí mimo EU“, 3. „směs medů ze zemí EU a ze zemí mimo EU.“. 6. V § 9 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 5 zní: „(3) Pekařský med a filtrovaný med kromě údajů uvedených v zákoně a v prováděcím právním předpisu5) se na přepravních nádobách, obalech a v obchodních dokladech označí slovy „pekařský med“ nebo „průmyslový med“ a „filtrovaný med“. Pokud je med pekařský nebo med filtrovaný přidaný do jiného druhu medu, označí se směs těchto medů jako „med pekařský“ nebo „med filtrovaný“. 5) Vyhláška č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů.“. 7. V § 10 odst. 2 se slova „jakákoli jiná složka“ nahrazují slovy „jiná specifická součást medu“ a slova „cizích látek“ se nahrazují slovy „cizorodých anorganických a organických látek“. 8. V § 10 odst. 3 písm. c) se slova „se stanou neaktivní“ nahrazují slovy „významně inaktivovány“. 9. V § 10 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) být u něj uměle změněna kyselost.“. 10. V § 10 se odstavce 4 a 5 zrušují. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 4. 11. V příloze č. 3 poznámky č. 3 až 5 k tabulce 2 znějí: „3) U vřesového (Calluna) medu může být obsah vody nejvýše 23 %; u pekařského medu z vřesu (Calluna vulgaris) může být obsah vody nejvýše 25 %. 4) U medů deklarovaného původu z regionů s tropickým klimatem a směsi obsahující výlučně tyto medy může být obsah hydroxymethylfurfuralu nejvýše 80 mg/kg. 5) Výjimky: planika (Arbutus unedo), vřesovec (Erica), blahovičník (Eucalyptus camadulensis), lípa (Tilia spp.), vřes obecný (Calluna vulgaris), balmín neboli manuka (Leptospermum), kajeput (Melaleuca spp.).“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Potraviny vyrobené a uvedené na trh přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se posuzují podle vyhlášky č. 76/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. 2. Potraviny uvedené na trh nebo označené v souladu s vyhláškou č. 76/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, mohou být prodávány do vyprodání zásob. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 24. června 2015. Ministr: Ing. Jurečka v. r.
Vyhláška č. 147/2015 Sb.
Vyhláška č. 147/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohlášení o přečíslování budov a o postupu a oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel, ve znění vyhlášky č. 193/2001 Sb. Vyhlášeno 23. 6. 2015, datum účinnosti 1. 7. 2015, částka 61/2015 * Čl. I - Vyhláška Ministerstva vnitra č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohlášení o přečíslování budov a o postupu a oznamování přidělení čísel a * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2015 147 VYHLÁŠKA ze dne 15. června 2015, kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohlášení o přečíslování budov a o postupu a oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel, ve znění vyhlášky č. 193/2001 Sb. Ministerstvo vnitra stanoví podle § 153 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 313/2002 Sb., a podle § 120 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 312/2002 Sb.: Čl. I Vyhláška Ministerstva vnitra č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohlášení o přečíslování budov a o postupu a oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel, ve znění vyhlášky č. 193/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 4 se odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 3 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 2. V § 5 odst. 1 se za slova „arabských číslic“ vkládají slova „v rozmezí 1 až 9999“. 3. V § 5 odst. 2 se za slovo „jeden“ vkládá slovo „malý“. 4. V § 7 písm. b) se slova „katastru nemovitostí“ nahrazují slovy „základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí“. 5. § 8 se včetně nadpisu zrušuje. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2015. Ministr: Chovanec v. r.
Vyhláška č. 146/2015 Sb.
Vyhláška č. 146/2015 Sb. Vyhláška o stanovení výše náborového příspěvku, výše kvalifikačního příspěvku, výše a postupu při přiznávání cestovních náhrad a náhrad při povolání do služebního poměru a při přeložení poskytovaných vojákům Vyhlášeno 23. 6. 2015, datum účinnosti 1. 7. 2015, částka 61/2015 * § 1 - Výše náborového příspěvku * § 2 - Výše kvalifikačního příspěvku * § 3 - Výše stravného * § 4 - Postup při přiznávání cestovních náhrad při služební cestě * § 5 - Výše jízdného a postup pro určení nejkratší kilometrové vzdálenosti * § 6 - Přechodná ustanovení * § 7 - Zrušovací ustanovení * § 8 - Účinnost k vyhlášce č. 146/2015 Sb. Aktuální znění od 1. 7. 2022 (167/2022 Sb.) 146 VYHLÁŠKA ze dne 16. června 2015 o stanovení výše náborového příspěvku, výše kvalifikačního příspěvku, výše a postupu při přiznávání cestovních náhrad a náhrad při povolání do služebního poměru a při přeložení poskytovaných vojákům Ministerstvo obrany stanoví podle § 70, § 70a odst. 2, § 73 odst. 1, § 77 odst. 4 a § 89 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 254/2002 Sb. a zákona č. 332/2014 Sb.: § 1 Výše náborového příspěvku (1) Náborový příspěvek lze přiznat vojákovi, který při povolání do služebního poměru dosáhl vzdělání požadovaného pro služební místo, na které bude služebně zařazen po ukončení přípravy k výkonu službyvýkonu služby výcvikemvýcvikem, a je mu stanovena doba trvání služebního poměru 2 roky, ve výši a) 30 000 Kč, pokud je požadováno střední vzdělání s výučním listem; je-li mu stanovena doba trvání služebního poměru delší, zvyšuje se tato částka za každý další rok o 10 000 Kč, maximálně však do celkové výše 60 000 Kč, b) 40 000 Kč, pokud je požadováno střední vzdělání s maturitní zkouškou; je-li mu stanovena doba trvání služebního poměru delší, zvyšuje se tato částka za každý další rok o 10 000 Kč, maximálně však do celkové výše 80 000 Kč, c) 50 000 Kč, pokud je požadováno vyšší odborné vzdělání; je-li mu stanovena doba trvání služebního poměru delší, zvyšuje se tato částka za každý další rok o 10 000 Kč, maximálně však do celkové výše 90 000 Kč, d) 60 000 Kč, pokud je požadováno vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu; je-li mu stanovena doba trvání služebního poměru delší, zvyšuje se tato částka za každý další rok o 15 000 Kč, maximálně však do celkové výše 150 000 Kč, nebo e) 70 000 Kč, pokud je požadováno vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu; je-li mu stanovena doba trvání služebního poměru delší, zvyšuje se tato částka za každý další rok o 30 000 Kč, maximálně však do celkové výše 250 000 Kč. (2) Při opětovném povolání do služebního poměru lze vojákovi přiznat náborový příspěvek, jestliže mu při dřívějším povolání nebyl vyplacen, byl vyplacen za nižší stupeň dosaženého vzdělání nebo jde-li o případy podle § 69 odst. 3 zákona o vojácích z povolání. Výše náborového příspěvku při opětovném povolání vojáka do služebního poměru se vypočte jako rozdíl mezi částkou stanovenou podle odstavce 1 a částkou, která byla vojákovi vyplacena v předchozím služebním poměru. § 2 Výše kvalifikačního příspěvku (1) Kvalifikační příspěvek lze přiznat vojákovi, který dosáhl požadovaného vzdělání, při prvním služebním zařazení na služební místo s vyšším vzděláním, než je požadováno pro služební místo, na kterém je do té doby zařazen, ve výši a) 80 000 Kč, pokud je požadováno střední vzdělání s maturitní zkouškou, b) 90 000 Kč, pokud je požadováno vyšší odborné vzdělání, c) 150 000 Kč, pokud je požadováno vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu, nebo d) 250 000 Kč, pokud je požadováno vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu. (2) Při novém služebním zařazení lze vojákovi přiznat kvalifikační příspěvek, jestliže mu při dřívějším služebním zařazení byl vyplacen za nižší stupeň dosaženého vzdělání. Výše kvalifikačního příspěvku při novém služebním zařazení se vypočte jako rozdíl mezi částkou stanovenou podle odstavce 1 a částkou, která byla vojákovi již vyplacena. (3) Je-li voják, který dosáhl vysokoškolského vzdělání v bakalářském studijním programu, jímž si zvýšil nebo rozšířil své vzdělání na základě dohody uzavřené se služebním orgánem podle § 60 zákona o vojácích z povolání, služebně zařazen na služební místo, pro které je požadováno vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu, a voják získal toto vzdělání studiem v magisterském studijním programu navazujícím na jím absolvovaný bakalářský studijní program bez uzavření takové dohody, lze mu přiznat kvalifikační příspěvek ve výši 100 000 Kč, není-li dále stanoveno jinak. (4) Je-li voják služebně zařazen na služební místo, pro které je požadováno vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu, a voják získal toto vzdělání studiem v magisterském studijním programu navazujícím na jím absolvovaný bakalářský studijní program, kterými si zvýšil nebo doplnil své dosavadní vzdělání, ale pro dosažení tohoto vzdělání v žádném z uvedených studijních programů neuzavřel se služebním orgánem dohodu podle § 60 zákona o vojácích z povolání, lze mu přiznat kvalifikační příspěvek ve výši 250 000 Kč v případě, že doposud nebyl zařazen na služební místo, pro které je vysokoškolské vzdělání požadováno. § 3 Výše stravného Za každý kalendářní den služební cestyslužební cesty přísluší vojákovi stravné ve výši průměru krajních hodnot finančního rozpětí stravného stanoveného pro jednotlivé doby trvání pracovní cestypracovní cesty podle právní úpravy sazeb stravného vydané podle § 189 odst. 1, popřípadě 2 zákoníku práce, pokud doba trvání služební cestyslužební cesty odpovídá době trvání pracovní cestypracovní cesty. § 4 Postup při přiznávání cestovních náhrad při služební cestě (1) Služební orgán, který vysílá vojáka na služební cestuslužební cestu, přizná cestovní náhradu při služební cestěslužební cestě podle doby a místa nástupu a ukončení služební cestyslužební cesty, způsobu dopravy a ubytováníubytování, místa plnění služebního úkolu, popřípadě dalších podmínek služební cestyslužební cesty; podmínky služební cestyslužební cesty stanoví služební orgán před jejím zahájením. (2) Jako místo nástupu a místo ukončení služební cestyslužební cesty může služební orgán určit stanovené místo výkonu službystanovené místo výkonu služby nebo jiné místo, v němž se voják v den nástupu služební cestyslužební cesty zdržuje, je-li to hospodárnější. § 5 Výše jízdného a postup pro určení nejkratší kilometrové vzdálenosti (1) Výše jízdného v závislosti na kilometrové vzdálenosti je stanovena v příloze k této vyhlášce. (2) Pro určení nejkratší silniční kilometrové vzdálenosti mezi místem bydliště a místem výkonu službyvýkonu služby se využívá informační systém veřejné správy obsahující data o dálniční a silniční síti ve vlastnictví České republiky. § 6 Přechodná ustanovení (1) Bylo-li vydáno rozhodnutí o přiznání náborového příspěvku přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, vyplatí se poměrné části náborového příspěvku, jejichž splatnost připadne na dobu ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, podle vyhlášky č. 267/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. (2) Nároky vzniklé při služebních cestáchslužebních cestách a přestěhování přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se posuzují podle vyhlášky č. 267/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. (3) Nároky na náhrady jako při služební cestěslužební cestě a denním dojíždění vzniklé přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se posuzují podle vyhlášky č. 267/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. § 7 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Vyhláška Ministerstva obrany č. 267/1999 Sb., kterou se stanoví výše náborového příspěvku, příspěvku při přestěhování a stravného a postup při přiznávání cestovních a jiných náhrad vojákům z povolání. 2. Vyhláška č. 44/2001 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva obrany č. 267/1999 Sb., kterou se stanoví výše náborového příspěvku, příspěvku při přestěhování a stravného a postup při přiznávání cestovních a jiných náhrad vojákům z povolání. 3. Vyhláška č. 457/2002 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva obrany č. 267/1999 Sb., kterou se stanoví výše náborového příspěvku, příspěvku při přestěhování a stravného a postup při přiznávání cestovních a jiných náhrad vojákům z povolání. 4. Vyhláška č. 445/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva obrany č. 267/1999 Sb., kterou se stanoví výše náborového příspěvku, příspěvku při přestěhování a stravného a postup při přiznávání cestovních a jiných náhrad vojákům z povolání. 5. Vyhláška č. 203/2008 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva obrany č. 267/1999 Sb., kterou se stanoví výše náborového příspěvku, příspěvku při přestěhování a stravného a postup při přiznávání cestovních a jiných náhrad vojákům z povolání. 6. Vyhláška č. 75/2013 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva obrany č. 267/1999 Sb., kterou se stanoví výše náborového příspěvku, příspěvku při přestěhování a stravného a postup při přiznávání cestovních a jiných náhrad vojákům z povolání. 7. Vyhláška č. 413/2013 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva obrany č. 267/1999 Sb., kterou se stanoví výše náborového příspěvku, příspěvku při přestěhování a stravného a postup při přiznávání cestovních a jiných náhrad vojákům z povolání. § 8 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2015. Ministr: MgA. Stropnický v. r. Příloha k vyhlášce č. 146/2015 Sb. Výše jízdného v závislosti na kilometrové vzdálenosti Výše jízdného v závislosti na kilometrové vzdálenosti je stanovena takto: Kilometrová vzdálenost| Výše jízdného| Kilometrová vzdálenost| Výše jízdného| Kilometrová vzdálenost| Výše jízdného ---|---|---|---|---|--- Km| Kč| Km| Kč| Km| Kč do 5| 16,-| větší než 230 až 240| 231,-| větší než 520 až 530| 546,- větší než 5 až 10| 19,-| větší než 240 až 250| 245,-| větší než 530 až 540| 557,- větší než 10 až 15| 28,-| větší než 250 až 260| 255,-| větší než 540 až 550| 568,- větší než 15 až 20| 31,-| větší než 260 až 270| 265,-| větší než 550 až 560| 579,- větší než 20 až 25| 36,-| větší než 270 až 280| 275,-| větší než 560 až 570| 591,- větší než 25 až 30| 41,-| větší než 280 až 290| 282,-| větší než 570 až 580| 602,- větší než 30 až 35| 47,-| větší než 290 až 300| 291,-| větší než 580 až 590| 613,- větší než 35 až 40| 52,-| větší než 300 až 310| 302,-| větší než 590 až 600| 624,- větší než 40 až 45| 58,-| větší než 310 až 320| 313,-| větší než 600 až 610| 635,- větší než 45 až 50| 63,-| větší než 320 až 330| 324,-| větší než 610 až 620| 646,- větší než 50 až 55| 68,-| větší než 330 až 340| 335,-| větší než 620 až 630| 657,- větší než 55 až 60| 73,-| větší než 340 až 350| 346,-| větší než 630 až 640| 668,- větší než 60 až 70| 79,-| větší než 350 až 360| 357,-| větší než 640 až 650| 679,- větší než 70 až 80| 85,-| větší než 360 až 370| 369,-| větší než 650 až 660| 690,- větší než 80 až 90| 91,-| větší než 370 až 380| 380,-| větší než 660 až 670| 702,- větší než 90 až 100| 99,-| větší než 380 až 390| 391,-| větší než 670 až 680| 713,- větší než 100 až 110| 108,-| větší než 390 až 400| 402,-| větší než 680 až 690| 724,- větší než 110 až 120| 119,-| větší než 400 až 410| 413,-| větší než 690 až 700| 735,- větší než 120 až 130| 128,-| větší než 410 až 420| 424,-| větší než 700 až 710| 746,- větší než 130 až 140| 135,-| větší než 420 až 430| 435,-| větší než 710 až 720| 757,- větší než 140 až 150| 145,-| větší než 430 až 440| 446,-| větší než 720 až 730| 768,- větší než 150 až 160| 152,-| větší než 440 až 450| 457,-| větší než 730 až 740| 779,- větší než 160 až 170| 161,-| větší než 450 až 460| 468,-| větší než 740 až 750| 790,- větší než 170 až 180| 170,-| větší než 460 až 470| 480,-| větší než 750 až 760| 801,- větší než 180 až 190| 181,-| větší než 470 až 480| 491,-| větší než 760 až 770| 813,- větší než 190 až 200| 190,-| větší než 480 až 490| 502,-| větší než 770 až 780| 824,- větší než 200 až 210| 200,-| větší než 490 až 500| 513,-| větší než 780 až 790| 835,- větší než 210 až 220| 213,-| větší než 500 až 510| 524,-| větší než 790 až 800| 846,- větší než 220 až 230| 222,-| větší než 510 až 520| 535,-| větší než 800 až 810| 857,-
Nařízení vlády č. 144/2015 Sb.
Nařízení vlády č. 144/2015 Sb. Nařízení vlády o výkonu státní služby z jiného místa a pravidlech pro vytvoření předpokladů sladění rodinného a osobního života s výkonem státní služby Vyhlášeno 23. 6. 2015, datum účinnosti 1. 7. 2015, částka 61/2015 * § 1 - Podmínkou výkonu státní služby z jiného místa je * § 2 - Výkon státní služby z jiného místa nelze sjednat u správních činností * § 3 - (1) Služební úřad umožní státnímu zaměstnanci, který je zařazen mimo výkon státní služby z důvodu mateřské dovolené, rodičovské dovolené nebo který čerpá služební volno z důvodu péče o dítě do 4 let věku, na jeho žádost účast na vzdělávání státních zaměstn * § 4 - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2015 144 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. června 2015 o výkonu státní služby z jiného místa a pravidlech pro vytvoření předpokladů sladění rodinného a osobního života s výkonem státní služby Vláda nařizuje podle § 205 písm. b) a c) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě: § 1 Podmínkou výkonu státní služby z jiného místa je a) přijetí opatření umožňujících ukládání služebních úkolů státnímu zaměstnancistátnímu zaměstnanci vykonávajícímu státní službu z jiného místa, organizování, řízení a kontrolu výkonu jeho státní služby a ukládání příkazů k výkonu státní služby, zpravidla prostřednictvím sítě elektronických komunikací, b) poskytnutí vybavení potřebného k výkonu státní služby z jiného místa, případně využití vlastního vybavení státního zaměstnancestátního zaměstnance pro výkon státní služby. § 2 Výkon státní služby z jiného místa nelze sjednat u správních činností a) spočívajících z převážné části v osobním kontaktu s osobami, který nelze nahradit jiným způsobem komunikace, nebo b) pro jejichž výkon je nezbytné užití věcí nebo informací, u kterých právní předpis nebo jejich povaha vylučuje nakládání mimo sídlo služebního úřadu nebo jeho organizačního útvaru. § 3 (1) Služební úřad umožní státnímu zaměstnancistátnímu zaměstnanci, který je zařazen mimo výkon státní služby z důvodu mateřské dovolené, rodičovské dovolené nebo který čerpá služební volno z důvodu péče o dítě do 4 let věku, na jeho žádost účast na vzdělávání státních zaměstnancůstátních zaměstnanců. (2) Služební úřad dále umožní státnímu zaměstnancistátnímu zaměstnanci podle odstavce 1 a) přístup k informacím o změnách v působnosti a organizaci služebního úřadu, b) přístup na místo výkonu státní služby, pokud to povaha správních činností nevylučuje. (3) Služební úřad může vyhradit prostory, které slouží ke krátkodobému využití a pobytu dětí státních zaměstnancůstátních zaměstnanců v rámci jejich služební doby. § 4 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2015. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr vnitra: Chovanec v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 38/2015 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 38/2015 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o výpovědi Českou republikou Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Socialistické federativní republiky Jugoslávie o zrušení vízové povinnosti Vyhlášeno 19. 6. 2015, částka 23/2015 38 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že na základě rozhodnutí vlády České republiky byla ve vztahu k Republice Makedonie, Bosně a Hercegovině a Svazové republice Jugoslávie vypovězena Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Socialistické federativní republiky Jugoslávie o zrušení vízové povinnosti1), podepsaná v Bělehradě dne 8. října 1964. Republice Makedonii byla tato skutečnost oznámena diplomatickou nótou ze dne 24. července 1998, Bosně a Hercegovině diplomatickou nótou ze dne 24. července 1998 a Svazové republice Jugoslávie diplomatickou nótou ze dne 28. července 1998. Ve vztahu mezi Českou republikou a Republikou Makedonie pozbyla Dohoda platnosti dnem 10. listopadu 1998. Ve vztahu mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou pozbyla Dohoda platnosti dnem 24. října 1998. Ve vztahu mezi Českou republikou a Svazovou republikou Jugoslávie pozbyla Dohoda platnosti dnem 28. října 1998. 1) Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Socialistické federativní republiky Jugoslávie o zrušení vízové povinnosti byla vyhlášena pod č. 13/1965 Sb.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 37/2015 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 37/2015 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašují změny pravidel 49ter, 76, 90 a Sazebníku poplatků prováděcího předpisu ke Smlouvě o patentové spolupráci Vyhlášeno 19. 6. 2015, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 7. 2015, částka 23/2015 * (a) [Beze změny] * (b) Žádost podle odstavce (a) musí: - (i) být podána u určeného úřadu ve lhůtě jednoho měsíce od příslušné lhůty podle článku 22, nebo jestliže přihlašovatel učinil výslovnou žádost k určenému úřadu podle článku 23(2), ve lhůtě jednoho měsíce od data přijetí této žádost určeným úřadem. * (c) až (h) [Beze změny] * (i) [Beze změny] * (ii) každý odkaz v uvedených pravidlech na článek 22, článek 23(2) nebo článek 24(2) se vykládá jako odkaz na článek 39(1), článek 40 (2) nebo článek 39(3), * (iii) až (v) [Beze změny] * (a) a (b) [Beze změny] * (c) S výhradou druhé věty pravidla 90bis.5, každý úkon společného zmocněnce nebo jeho zástupce nebo úkon vůči nim má účinek úkonu všech přihlašovatelů nebo úkonu vůči nim. * (a) až (c) [Beze změny] * (d) Nehledě na odstavec (c), pokud zástupce předloží oznámení o vzetí zpět podle pravidel 90bis.1 až 90bis.4 přijímacímu úřadu, orgánu jmenovanému pro doplňkovou rešerši, orgánu pro mezinárodní předběžný průzkum nebo Mezinárodnímu úřadu, musí být kopie vše * 5\\. Mezinárodní přihlašovací poplatek podle bodu 1 (případně snížený podle bodu 4), jednací poplatek za doplňkovou rešerši podle bodu 2 a jednací poplatek podle bodu 3 se sníží o 90 %, jestliže je mezinárodní přihláška podána: - (a) přihlašovatelem, který je fyzickou osobou a který je občanem a má sídlo ve státě, který je na seznamu států, kde hrubý domácí produkt na hlavu je nižší než 25 000 amerických dolarů (podle nejnovějšího desetiletého průměru hrubého domácího produktu na h Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 7. 2015 37 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že rozhodnutím Shromáždění Mezinárodní unie pro patentovou spolupráci byly dne 30. září 2014 v Ženevě přijaty změny pravidel 49ter, 76, 90 a Sazebníku poplatků prováděcího předpisu ke Smlouvě o patentové spolupráci1). Změny vstupují v platnost na základě rozhodnutí Shromáždění dne 1. července 2015 a tímto dnem vstupují v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění změn a jejich český překlad se vyhlašují současně. PŘEKLAD Změny prováděcího předpisu ke Smlouvě o patentové spolupráci přijaté dne 30. září 2014 Pravidlo 49ter Účinek navrácení práva přednosti přijímacím úřadem, navrácení práva přednosti určeným úřadem 49ter.1 [Beze změny] 49ter. 2 Navrácení práva přednosti určeným úřadem (a) [Beze změny] (b) Žádost podle odstavce (a) musí: (i) být podána u určeného úřadu ve lhůtě jednoho měsíce od příslušné lhůty podle článku 22, nebo jestliže přihlašovatel učinil výslovnou žádost k určenému úřadu podle článku 23(2), ve lhůtě jednoho měsíce od data přijetí této žádost určeným úřadem. (ii) a (iii) [Beze změny] (c) až (h) [Beze změny] Pravidlo 76 Překlad prioritního dokumentu, použití některých pravidel v řízeních před zvolenými úřady 76.1 až 76.4 [Beze změny] 76.5 Použití některých pravidel v řízeních před zvolenými úřady Pravidla 13ter.3, 20.8 (c), 22.1(g), 47.1, 49, 49bis, 49ter a 51bis se použijí za předpokladu, že: (i) [Beze změny] (ii) každý odkaz v uvedených pravidlech na článek 22, článek 23(2) nebo článek 24(2) se vykládá jako odkaz na článek 39(1), článek 40 (2) nebo článek 39(3), (iii) až (v) [Beze změny] Pravidlo 90 Zástupci a společní zmocněnci 90.1 a 90.2 [Beze změny] 90.3 Účinky úkonů zástupců a společných zmocněnců nebo úkonů vůči zástupcům a společným zmocněncům (a) a (b) [Beze změny] (c) S výhradou druhé věty pravidla 90bis.5, každý úkon společného zmocněnce nebo jeho zástupce nebo úkon vůči nim má účinek úkonu všech přihlašovatelů nebo úkonu vůči nim. 90.4 [Beze změny] 90.5 Všeobecná plná moc (a) až (c) [Beze změny] (d) Nehledě na odstavec (c), pokud zástupce předloží oznámení o vzetí zpět podle pravidel 90bis.1 až 90bis.4 přijímacímu úřadu, orgánu jmenovanému pro doplňkovou rešerši, orgánu pro mezinárodní předběžný průzkum nebo Mezinárodnímu úřadu, musí být kopie všeobecné plné moci předložena tomuto úřadu, orgánu nebo Mezinárodnímu úřadu. 90.6 [Beze změny] Sazebník poplatků Poplatky| Částky ---|--- 1. Mezinárodní přihlašovací poplatek (pravidlo 15.2)| 1 330 švýcarských franků plus 15 švýcarských franků za každý list mezinárodní přihlášky nad 30 listů 2. Jednací poplatek za doplňkovou rešerši (pravidlo 45bis.2)| 200 švýcarských franků 3. Jednací poplatek (pravidlo 57.2)| 200 švýcarských franků Slevy 4. Mezinárodní přihlašovací poplatek se sníží o následující částku, jestliže je mezinárodní přihláška v souladu s Administrativní směrnicí podána: (a) v elektronické formě, není-li žádost podána ve znakově kódovaném formátu, | 100 švýcarských franků (b) v elektronické formě, je-li žádost podána ve znakově kódovaném formátu, | 200 švýcarských franků (c) v elektronické formě, jsou-li žádost, popis, nároky a anotace ve znakově kódovaném formátu, | 300 švýcarských franků 5. Mezinárodní přihlašovací poplatek podle bodu 1 (případně snížený podle bodu 4), jednací poplatek za doplňkovou rešerši podle bodu 2 a jednací poplatek podle bodu 3 se sníží o 90 %, jestliže je mezinárodní přihláška podána: (a) přihlašovatelem, který je fyzickou osobou a který je občanem a má sídlo ve státě, který je na seznamu států, kde hrubý domácí produkt na hlavu je nižší než 25 000 amerických dolarů (podle nejnovějšího desetiletého průměru hrubého domácího produktu na hlavu při konstantní hodnotě amerického dolaru z roku 2005, publikovaného Organizací spojených národů), a jehož občané a residenti, kteří jsou fyzickými osobami, podali méně než 10 mezinárodních přihlášek (na milión obyvatel) nebo méně než 50 mezinárodních přihlášek za rok (v absolutních číslech) podle nejnovějších údajů týkajících se průměrného počtu ročních podání za posledních pět let, zveřejněných Mezinárodním úřadem, nebo (b) přihlašovatelem, ať již je nebo není fyzickou osobou, který je občanem a má sídlo ve státě, který je na seznamu států klasifikovaných Organizací spojených národů jako nejméně rozvinutá země, za předpokladu, že je-li několik přihlašovatelů, každý musí splňovat kritéria uvedená v pododstavci (a) nebo (b). Seznamy států uvedené v pododstavci (a) a (b) jsou aktualizovány generálním ředitelem nejméně každých pět let v souladu s pokyny Shromáždění. Kritéria stanovená v pododstavcích (a) a (b) jsou přezkoumána Shromážděním nejméně každých pět let. 1) Smlouva o patentové spolupráci, přijatá ve Washingtonu dne 19. června 1970, změněná v roce 1979 a 1984, byla vyhlášena pod č. 296/1991 Sb. Změny prováděcího předpisu ke Smlouvě o patentové spolupráci byly vyhlášeny pod č. 296/1991 Sb., č. 529/1992 Sb., č. 105/1993 Sb., č. 26/1994 Sb., č. 10/1998 Sb., č. 11/1998 Sb., č. 340/1999 Sb., č. 23/2002 Sb. m. s., č. 44/2002 Sb. m. s., č. 20/2004 Sb. m. s., č. 21/2004 Sb. m. s., č. 22/2004 Sb. m. s., č. 41/2005 Sb. m. s., č. 36/2006 Sb. m. s., č. 41/2008 Sb. m. s., č. 88/2008 Sb. m. s., č. 52/2009 Sb. m. s., č. 53/2010 Sb. m. s., č. 60/2011 Sb. m. s., č. 63/2012 Sb. m. s., č. 101/2012 Sb. m. s. a č. 34/2014 Sb. m. s.
Vyhláška č. 142/2015 Sb.
Vyhláška č. 142/2015 Sb. Vyhláška o některých podmínkách pro práci členů posádky lodě Vyhlášeno 19. 6. 2015, datum účinnosti 1. 7. 2015, částka 60/2015 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Pojmy * § 3 - Minimální výška stropu * Ubytovací prostory * § 4 - (1) Loď musí být vybavena dostatečným počtem ložnic, aby každý člen posádky měl k dispozici samostatnou ložnici. Ložnice pro muže a ženy musí být oddělené. * § 5 - Ložnice musí být umístěny nad úrovní nákladové značky ve střední části nebo zadní části lodě. Neumožňuje-li velikost, typ nebo účel lodě umístění ve střední nebo zadní části lodě, lze ložnice výjimečně umístit v přední části lodě. Ložnice nelze umístit pře * § 6 - (1) Ložnice musí být umístěny tak, aby do nich nevedl žádný přímý otvor z nákladového prostoru, strojovny, lodní kuchyně, prostor pro skladování, sušáren nebo společných sanitárních zařízení. Ty části přepážek, které oddělují tato místa od ložnic, a vnější * § 7 - (1) Ložnice musí být umístěny tak, aby bylo zajištěno jejich osvětlení přirozeným světlem. * § 8 - (1) Nejmenší podlahová plocha ložnice činí * § 9 - Ustanovení pro lodě určené ke zvláštnímu účelu * § 10 - Další vybavení ložnic * § 11 - Kancelářské, provozní prostory a prostory pro odpočinek a volný čas * § 12 - Stravovací prostory a prostory pro přípravu jídel a nápojů * § 13 - Sanitární zařízení * § 14 - Zvláštní prostory pro nemocné * § 15 - Další povinná vybavení * § 16 - (1) Na lodě o hrubé prostornosti menší než 3 000 RT se nepoužijí ustanovení § 4 odst. 3, § 11 odst. 1, § 12 odst. 4 první věty a § 13 odst. 3. * § 17 - Vybavení lodě výstrojí, léčivy a zdravotnickými prostředky * § 18 - Způsob udržování a hospodaření s léčivy a zdravotnickými prostředky * § 19 - Kontrola stavu léčiv a zdravotnických prostředků * § 20 - Obsah kurzu rozšířené první pomoci * § 21 - Obsah evidence ošetřených osob po dobu plavby * § 22 - Náležitosti popisu opatření * § 23 - Formulář evidence pracovní doby * § 24 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 142/2015 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 142/2015 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 142/2015 Sb. Aktuální znění od 5. 2. 2022 (10/2022 Sb.) 142 VYHLÁŠKA ze dne 8. června 2015 o některých podmínkách pro práci členů posádky lodě Ministerstvo dopravy stanoví podle § 85 odst. 1 zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění zákona č. 310/2008 Sb., zákona č. 261/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 81/2015 Sb., k provedení § 12n odst. 7, § 63e odst. 3, § 66 odst. 2, § 67 odst. 1 písm. b) a § 67 odst. 2 a 4 tohoto zákona: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje a) požadavky na umístění ubytovacích, provozních, kancelářských a stravovacích prostor, prostor pro skladování a chlazení potravin a pro přípravu jídel a nápojů, prostor s vybavením pro odpočinek a volný čas, hygienickým a sanitárním zařízením a zvláštních prostor pro nemocné na lodi (dále jen „prostory lodě“), jejich počet, rozměry, použité materiály a vybavení, b) vybavení lodě výstrojí, léčivy a zdravotnickými prostředky, c) seznam léčiv a zdravotnických prostředků, které je držitel průkazu způsobilosti zdravotníka oprávněn vydat z lodní lékárničky pouze na základě rozhodnutí konzultujícího lékaře, d) způsob udržování léčiv a zdravotnických prostředků v lodní lékárničce, hospodaření s léčivy a zdravotnickými prostředky a systém jejich kontroly, e) obsah kurzu rozšířené první pomoci, f) obsah evidence ošetřených osob po dobu plavby, g) náležitosti popisu opatření, jimiž provozovatel lodě zajistí soulad podmínek pro práci členů posádky lodě s právními předpisy upravujícími požadavky pro práci na moři2) (dále jen „náležitosti popisu opatření“), a h) vzor evidence pracovní dobypracovní doby člena posádky lodě. § 2 Pojmy Pro účely této vyhlášky se rozumí a) hrubou prostornostíhrubou prostorností prostornost vypočtená v souladu s mezinárodní úmluvou o vyměřování lodí, jíž je Česká republika vázána3), která se udává v registrovaných tunách (RT), b) lodí určenou ke zvláštnímu účelulodí určenou ke zvláštnímu účelu loď o hrubé prostornostihrubé prostornosti větší než 500 RT s vlastním mechanickým pohonem, na které pracuje, kromě členů posádky zajišťujících její bezpečnou námořní plavbunámořní plavbu, více než 12 dalších osob zajišťujících výkon činností souvisejících s tímto zvláštním účelem, c) kolizní přepážkoukolizní přepážkou první vodotěsná přepážka v trupu lodě ve směru od přídě podle mezinárodní úmluvy o bezpečnosti života na moři, jíž je Česká republika vázána4), oddělující první vodotěsný úsek od ostatních prostor v lodním trupu, d) nákladovou značkounákladovou značkou značka na boku lodě vyznačená v souladu s mezinárodní úmluvou o nákladové značcenákladové značce, jíž je Česká republika vázána5). § 3 Minimální výška stropu Minimální výška stropu ve všech prostorech lodě určených pro ubytování, odpočinek, stravování a případné ošetřování členů posádky lodě je 203 centimetrů. Ubytovací prostory § 4 (1) Loď musí být vybavena dostatečným počtem ložnic, aby každý člen posádky měl k dispozici samostatnou ložnici. Ložnice pro muže a ženy musí být oddělené. (2) Ustanovení odstavce 1 věty první se nepoužije na lodě o hrubé prostornostihrubé prostornosti menší než 3 000 RT a na lodě určené ke zvláštnímu účelulodě určené ke zvláštnímu účelu. Počet ložnic na lodi o hrubé prostornostihrubé prostornosti menší než 3 000 RT se považuje za dostatečný, pokud je zajištěno, že jednu ložnici obývají nejvýše dva členové posádky. (3) Loď musí být vybavena přilehlou obývací místností, denní místností nebo jiným rovnocenným prostorem pro velitele, prvního strojního důstojníka a prvního palubního důstojníka. § 5 Ložnice musí být umístěny nad úrovní nákladové značkynákladové značky ve střední části nebo zadní části lodě. Neumožňuje-li velikost, typ nebo účel lodě umístění ve střední nebo zadní části lodě, lze ložnice výjimečně umístit v přední části lodě. Ložnice nelze umístit před kolizní přepážkoukolizní přepážkou. § 6 (1) Ložnice musí být umístěny tak, aby do nich nevedl žádný přímý otvor z nákladového prostoru, strojovny, lodní kuchyně, prostor pro skladování, sušáren nebo společných sanitárních zařízení. Ty části přepážek, které oddělují tato místa od ložnic, a vnější přepážky musí být zhotoveny z oceli nebo jiného schváleného materiálu a musí být vodotěsné a plynotěsné. (2) Materiály použité pro stavbu vnitřních přepážek, obložení a oplechování, podlah a spojů musí být vhodné pro daný účel a musí přispět k zajištění zdravého prostředí na lodi. § 7 (1) Ložnice musí být umístěny tak, aby bylo zajištěno jejich osvětlení přirozeným světlem. (2) Ložnice musí být zároveň vybaveny dostatečným umělým osvětlením. § 8 (1) Nejmenší podlahová plocha ložnice činí a) 4,5 m2 na lodi o hrubé prostornostihrubé prostornosti menší než 3 000 RT, b) 5,5 m2 na lodi o hrubé prostornostihrubé prostornosti 3 000 RT až 10 000 RT, c) 7 m2 na lodi o hrubé prostornostihrubé prostornosti nad 10 000 RT. (2) Podlahová plocha ložnice na lodi o hrubé prostornostihrubé prostornosti menší než 3 000 RT, kterou obývají 2 členové posádky, je nejméně 7 m2. (3) Nemá-li člen posádky lodě v důstojnické funkci k dispozici soukromou obývací místnost, denní místnost nebo jiný rovnocenný prostor, nejmenší podlahová plocha ložnice pro něj určené činí a) 7,5 m2 na lodi o hrubé prostornostihrubé prostornosti menší než 3 000 RT, b) 8,5 m2 na lodi o hrubé prostornostihrubé prostornosti 3 000 RT až 10 000 RT, c) 10m2 na lodi o hrubé prostornostihrubé prostornosti nad 10 000 RT. § 9 Ustanovení pro lodě určené ke zvláštnímu účelu (1) Nejmenší podlahová plocha ložnice pro lodní mužstvo na lodi určené ke zvláštnímu účelulodi určené ke zvláštnímu účelu činí a) 7,5 m2, pokud jí obývají dva členové posádky, b) 11,5 m2, pokud jí obývají tři členové posádky, c) 14,5 m2, pokud jí obývají čtyři členové posádky, d) 3,6 m2 na každého člena posádky v ložnici, kterou obývají více než čtyři členové posádky. (2) Nemá-li člen posádky lodě určené ke zvláštnímu účelulodě určené ke zvláštnímu účelu v důstojnické funkci k dispozici soukromou obývací místnost, denní místnost nebo jiný rovnocenný prostor, nejmenší podlahová plocha jeho ubytovacích prostor na osobu činí a) 7,5 m2 pro důstojníky provozní úrovně a b) 8,5 m2 pro důstojníky velitelské úrovně. § 10 Další vybavení ložnic (1) Ložnice musí být vybaveny samostatnými lůžky pro každého člena posádky. Vnitřní rozměry lůžka jsou nejméně 198 x 80 cm. (2) Každý člen posádky musí mít v ložnici k dispozici uzamykatelnou šatní skříň o objemu nejméně 475 litrů a zásuvku, nebo jiný rovnocenný prostor, o objemu nejméně 56 litrů. Je-li zásuvka součástí šatní skříně, objem šatní skříně se zásuvkou musí být nejméně 500 litrů. Šatní skříň musí být vybavena policí. (3) Všechny ložnice musí být vybaveny upevněným, sklápěcím nebo vysouvacím stolem nebo pultem a sedacím nábytkem. (4) Všechny ložnice musí být vybaveny umyvadlem s teplou a studenou tekoucí sladkou vodou, pokud není umyvadlo umístěno ve vlastní osobní koupelně. (5) Ložnice musí být vybaveny tak, aby usnadňovaly úklid. § 11 Kancelářské, provozní prostory a prostory pro odpočinek a volný čas (1) Každá loď musí být vybavena samostatnými kancelářemi nebo společnou lodní kanceláří pro palubní oddělení a pro strojní oddělení. (2) Na každé lodi musí být vhodně umístěná a vybavená prádelna. (3) Každá loď musí mít prostory pro odpočinek na otevřené palubě přístupné všem členům posádky lodě v době jejich volna. § 12 Stravovací prostory a prostory pro přípravu jídel a nápojů (1) Každá loď musí být vybavena prostory pro přípravu jídel, společné stravování a občerstvení členů posádky vykonávajících službu. Prostory lodních kuchyní, přípraven jídla a jídelen musí vyhovovat ustanovení § 23 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. (2) Vybavení kuchyní a přípraven jídla musí obsahovat prvky zabezpečení proti pádu nádob nebo jejich vylití. (3) Stravovací prostory musí být řádně vybavené nábytkem a zařízením s ohledem na počet členů posádky lodě, kteří je budou užívat. Součástí jídelních stolů musí být vybavení proti sklouznutí nádobí se stolů. (4) Stravovací prostory musí být umístěny mimo oblast ložnic a co nejblíže lodní kuchyni. Pro osvětlení stravovacích prostor se § 7 použije obdobně. § 13 Sanitární zařízení (1) Každý člen posádky lodě musí mít vhodný přístup k sanitárním zařízením splňujícím zdravotní a hygienické normy. Pro muže a ženy musí být zajištěna oddělená sanitární zařízení. (2) Všechny prostory se sanitárním zařízením musí být umístěny tak, aby bylo zajištěno jejich odvětrávání do volného prostoru vně lodě. (3) Na každé lodi musí být sanitární zařízení snadno přístupná z velitelského můstku a prostoru strojovny nebo velínu strojovny. (4) Na každých šest členů posádky lodě, kteří nemají svá osobní sanitární zařízení, musí být na vhodném místě umístěná nejméně jedna toaleta, jedno umyvadlo a jedna vana nebo sprcha. (5) Ve všech umývárnách musí být k dispozici teplá a studená tekoucí sladká voda. § 14 Zvláštní prostory pro nemocné Má-li posádka lodě, jejíž plavba přesahuje dobu tří dnů, 15 nebo více členů, musí být na lodi k dispozici zvláštní prostory pro nemocné, které jsou využívány výhradně pro zdravotnické účely. Tyto prostory musí být za všech povětrnostních podmínek snadno přístupné a musí umožňovat rychlou a řádnou péči o nemocné osoby. § 15 Další povinná vybavení (1) Ubytovací prostory, každá samostatná kabina radiostanice a centrální velín strojovny musí být vybaveny klimatizací. (2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na lodě, které jsou pravidelně provozovány v oblasti, kde použití klimatizace nevyžadují mírné klimatické podmínky. (3) Všechny prostory lodě musí být vybaveny vhodným systémem vytápění. (4) Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na lodě, které jsou provozovány výhradně v tropických oblastech. (5) Na lodi pravidelně zajíždějící do přístavů s velkým výskytem hmyzu musí být okna a dveře prostor lodě vybaveny snímatelnými sítěmi proti vnikání hmyzu. Prostory lodě musí být rovněž vybaveny prostředky k hubení hmyzu. (6) Ustanovení odstavce 5 se nepoužije na prostory lodě vybavené klimatizačním nebo ventilačním zařízením s nuceným prouděním vzduchu. § 16 (1) Na lodě o hrubé prostornostihrubé prostornosti menší než 3 000 RT se nepoužijí ustanovení § 4 odst. 3, § 11 odst. 1, § 12 odst. 4 první věty a § 13 odst. 3. (2) Na lodě o hrubé prostornostihrubé prostornosti menší než 200 RT se kromě ustanovení uvedených v odstavci 1 nepoužijí ustanovení § 8, 9, § 10 odst. 4, § 11 odst. 2 a § 15 odst. 1. § 17 Vybavení lodě výstrojí, léčivy a zdravotnickými prostředky K zajištění zdravotních služeb poskytovaných členům posádky lodě musí být loď vybavena alespoň výstrojí, léčivy a zdravotnickými prostředky, jejichž seznam je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce, a zdravotní příručkou pro lodě. Celkové množství léčiv a zdravotnických prostředků musí odpovídat počtu členů posádky lodě, povaze cesty, povaze nákladu a činnostem, které mají být během cesty vykonávány. § 18 Způsob udržování a hospodaření s léčivy a zdravotnickými prostředky (1) Všechna léčiva a zdravotnické prostředky musí být uloženy v samostatné lodní ošetřovně nebo v prostorách určených k tomuto účelu (dále jen „lodní ošetřovna“). Klíč od lodní ošetřovny musí být uložen u lékaře. Není-li lékař na lodi přítomen, musí být klíč uložen u velitele lodě nebo u službukonajícího palubního důstojníka. (2) Léčiva a zdravotnické prostředky, které jsou v příloze č. 1 k této vyhlášce označeny symbolem L, musí být v lodní ošetřovně uloženy v samostatné skřínce. Klíč od této skřínky musí být uložen u lékaře. Není-li na lodi lékař přítomen, musí být klíč uložen u velitele lodě nebo službukonajícího palubního důstojníka a musí být k dispozici členu posádky, který je držitelem průkazu způsobilosti zdravotníka. (3) Držitel průkazu způsobilosti zdravotníka je oprávněn vydat léčiva a zdravotnické prostředky, které jsou v příloze č. 1 k této vyhlášce označeny symbolem L, pouze na základě rozhodnutí konzultujícího lékaře. § 19 Kontrola stavu léčiv a zdravotnických prostředků (1) Lékař zajišťuje pravidelnou kontrolu stavu léčiv a zdravotnických prostředků. Léčiva a zdravotnické prostředky nevyhovující jakosti, s prošlou dobou použitelnosti, uchovávané nebo připravené za jiných než předepsaných podmínek, zjevně poškozené nebo nespotřebované musí být odstraněny v souladu s jinými právními předpisy6). Není-li na lodi lékař přítomen, pravidelnou kontrolu zajišťuje držitel průkazu způsobilosti zdravotníka. (2) O kontrole stavu léčiv a zdravotnických prostředků se provádí záznam ve zdravotním deníku. Přílohou zdravotního deníku je kontrolní doklad, který obsahuje seznam léčiv a zdravotnických prostředků včetně obsahu lékárniček první pomoci umístěných v záchranných člunech a vorech, jejich předepsané množství podle přílohy č. 1 k této vyhlášce a skutečné množství, které se nachází na lodi. Kontrolní doklad dále obsahuje jméno lodi, vlajku státu registrace lodi a rejstříkový přístav lodi a místo a datum provedení kontroly léčiv a zdravotnických prostředků. (3) Každý záznam o kontrole stavu léčiv a zdravotnických prostředků ve zdravotním deníku a kontrolní doklad je potvrzován osobou zajišťující kontrolu a velitelem lodě. § 20 Obsah kurzu rozšířené první pomoci Obsah kurzu rozšířené první pomoci tvoří a) rekapitulace znalostí získaných absolvováním kurzů základní první pomoci a první pomoci podle mezinárodní smlouvy upravující normy výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků, která je součástí právního řádu České republiky7), b) rozšířená první pomoc a péče o zraněné 1. při zranění hlavy a páteře, 2. při zranění uší, nosu, krku a očí, 3. při vnějším a vnitřním krvácení, 4. při popálení, opaření, omrzlinách, 5. při vymknutí, zlomeninách a svalových zraněních, 6. při poraněních, včetně způsobů hojení ran a prevence infekce, 7. při akutních břišních příhodách, 8. ošetření otevřených poranění a znalosti obvazových technik, 9. informace o tišení bolesti a 10. informace o technikách šití a svorkování ran, c) všeobecné zásady a postupy při ošetřování nemocného, d) rozšířená první pomoc při zdravotních obtížích zejména 1. při náhlých onemocněních, 2. při sexuálně přenášených nemocích a 3. při tropických a infekčních nemocích, e) základní informace o alkoholismu a toxikomanii, f) rozšířená první pomoc při bolestech zubů, g) rozšířená první pomoc při gynekologických potížích, těhotenství a porodu, h) rozšířená první pomoc a péče o trosečníky, i) opatření v případě úmrtí na moři, j) hygiena včetně sterilizace, desinfekce a dezinsekce, k) prevence nemocí včetně očkování, i) zásady vedení zdravotních záznamů a znalosti námořních zdravotnických předpisů. § 21 Obsah evidence ošetřených osob po dobu plavby Evidence ošetřených osob po dobu plavby obsahuje zejména a) identifikační údaje ošetřené osoby, b) jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis lékaře nebo držitele průkazu způsobilosti zdravotníka, který provedl zápis do evidence, c) datum provedení zápisu do evidence, datum a čas ošetření, d) informace o zdravotním stavu ošetřeného, o průběhu a výsledku ošetření a o dalších významných okolnostech souvisejících se zdravotním stavem ošetřeného a s postupem při ošetření a e) popis porady s lékařem, došlo-li ke konzultaci prostřednictvím rádia nebo družice. § 22 Náležitosti popisu opatření Náležitosti popisu opatření jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 23 Formulář evidence pracovní doby Vzor formuláře evidence pracovní dobypracovní doby členů posádky lodě je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce. § 24 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2015. Ministr: Ing. Ťok v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 142/2015 Sb. Vybavení lodě výstrojí, léčivy a zdravotnickými prostředky I. LÉČIVA Léčivá látka a forma| Velikost balení| Počet balení| Dispozice ---|---|---|--- 1) Kardiovaskulární léčiva: a) Analeptika (včetně kardiocirkulačních sympatomimetik): 1\\. Epinephrini hydrochloridum inj sol| 5x1ml/1mg| 1| L 2\\. Norepinephrini tartras inj sol| 5x1ml/1mg| 1| L 3\\. Digoxinum por tbl nob| 30x0,125mg| 1| L 4\\. Theophyllinum monohydricum inj sol| 5x10 ml/240mg| 2| L 5\\. Theophyllinum monohydricum Etofyllinum inj sol| 5x2ml| 1| L 6\\. Atropini sulfas monohydricus inj sol| 10x1ml/0,5mg| 2| L b) Přípravky k léčbě anginy pectoris: 1\\. Glyceroli trinitras orm tbl slg| 20x0,5mg| 2| L 2\\. Glyceroli trinitras solutio orm spr slg| 1x10gm| 2| L c) Diuretika: 1\\. Furosemidum por tbl nob| 50x40mg| 2| L 2\\. Furosemidum inj sol| 5x2ml/20mg| 1| L d) Antihemorrhagika a uterotonika, jsou-li na palubě ženy: 1\\. Phytomenadionum inj sol | 5x1ml/10mg| 1| L (fytomenadion - vitamín K1)| | | 2\\. Acidum tranexamicum inj sol| 5x5ml/500mg| 1| L 3\\. Methylergometrini maleas inj sol| 10x1ml/0,2mg| 1| L e) Antihypertenziva: 1\\. Captoprilum por tbl nob| 30x25mg| 1| L 2\\. Atenololum por tbl flm| 28x50mg| 2| L 2) Léčivé přípravky působící na gastro-intestinální systém: a) Léčivé přípravky pro gastrické a intestinální poruchy: 1\\. Famotidin por tbl flm| 50x40mg| 2| L 2\\. Aluminii hydroxidum, magnesii hydroxidum por sus| 1 x 250ml,| 3| L b) Antiemetika: 1\\. Triethylperazini dimaleas rct sup| 6x6,5mg (čípky)| 4| L c) Projímadla: 1\\. Natrii picosulfas por gtt sol| 1x30ml| 3| L 2\\. Glyceroli 85% rct sup| 10x2g| 2| L d) Antidiarrhoika: 1\\. Carbo activatus por tbl nob| 20x320mg| 20| L 2\\. Diphenoxylati hydrochloridum| 10x2,06 gm (čípky)| | L 3\\. Atropini sulfas monohydricus por tbl nob| 20 x 2,5 mg / 0,025mg| L e) Antihemoroidalia: 1\\. Lidocainum; Tribenosidum rct sup| 10x 40mg /400mg (čípky)| L 3) Analgetika a spasmolytika: a) Analgetika, antipyretika a antiflogistika: 1\\. Metamizolum natricum + Pitofenoni hydrochloridum por gtt sol| 1x50ml| 10| L 2\\. Metamizolum natricum inj sol| 10x2ml (1gm)| 1| L 3\\. Indometacinum rct sup| 10x50mg (čípky)| 2| L 4\\. Coffeinum Paracetamolum| | | Propyphenazonum por tbl nob| 10x| 3| L 5\\. Paracetamolum por tbl nob| 24x500mg| 25| L 6\\. Acidum acetylsalicylicum por tbl nob| 10x500mg| 100| L 7\\. Ibuprofenum por tbl flm| 100x400mg| 2| L b) Analgetika anodyna: 1\\. Morphini hydrochloridum trihydricum inj sol| 10x1ml/10mg| 2| L 2\\. Tramadoli hydrochloridum inj sol| 5x50mg/1ml| 1| L c) Spasmolytika: 1\\. Butylscopolamini bromidum inj sol| 5x1ml/20mg| 1| L 2\\. Fenpiverini bromidum rct sup| 5xsupp (čípky)| 5| L 3\\. Drotaverini hydrochloridum por tbl nob| 24x40mg| 5| L 4) Léčivé přípravky na nervový systém: a) Anxiolytika: 1\\. Diazepamum inj sol| 10x2ml/10mg| 2| L 2\\. Diazepamum por tbl nob| 20x10mg| 2| L 3\\. Diazepamum por tbl nob| 20x5mg| 5| L 4\\. Midazolamum por tbl flm| 10x7,5mg| 3| L b) Neuroleptika: 1\\. Chlorpromazini hydrochloridum inj sol| 10x5ml/25mg| 1| L c) Proti mořské nemoci: Moxastini teoclas coffeinum por tbl nob| 10x| | L d) Antiepileptika: V případě náhlého propuknutí viz Diazepam výše. e) Jiné: 1\\. Zolpidemi tartras por tbl flm| 20x10mg| 3| L 5) Antialergika a Antianafylaktika: a) Antihistaminika: 1\\. Bisulepini hydrochloridum inj| 10x2ml/1mg| 1| L 2\\. Calcii gluconas monohydricus inj sol| 10x10ml/1gm| 1| L 3\\. Calcii saccharas tetrahydricus inj sol| | | 4\\. Calcii chloridum dihydricus inj sol| 5x10ml| 1| L 5\\. Dosulepini hydrochloridum por tbl obd| 30x25mg| 2| L 6\\. Loratadinum por tbl nob| 30x10mg| 2| L 7\\. Dimetindeni maleas drm gel| 1x 30gm/30mg| 3| L b) Glukokortikoidy inj.: 1\\. Hydrocortisonum inj plv sol| 1x100mg| 5| L 2\\. Prednisonum por tbl nob| 20x5mg| 5| L 6) Léčivé přípravky pro respirační systém: a) Bronchodilatancia: 1\\. Salbutamoli sulfas inh sus pss| 200x100rg| 3| L b) Antitusika: 1\\. Codeini phosphas hemihydricus por tbl nob| 10x15mg| 6| L c) Léčivé přípravky užívané při nachlazení a sinusitidě (včetně expektorancií): 1\\. Guaifenesinum Butamirati citras por tbl nob| 20 tbl| 3| L 2\\. Ambroxoli hydrochloridum por cps pro| 20x75mg| 6| L 7) Protiinfekční přípravky: a) Antibiotika: 1\\. Doxycyklinum hyclas por tbl nob| 10x100mg| 10| L 2\\. Doxycyklinum monohydricum por tbl nob| 10x100mg| 10| L 3\\. Phenoxymethylpenicilinum kalicum por tbl nob| 30x750mg| 5| L 4\\. Amoxicillinum trihydricum| | | Kalii clavulanas por tbl flm| 14x1gm| 6| L 5\\. Amoxicilinum trihydricum por tbl sus| 20x1000mg| 5| L 6\\. Clindamycini dihydrogenophosphas por cps dur| 16x150mg| 2| L 7\\. Clarithromycinum por tbl flm| 14x500mg| 15| L 8\\. Amoxicillinum trihydricum| | | Kalii clavulanas inj plv sol| 5x1,2gm| 2| L 9\\. Cefuroximum axetili por tbl flm| 10x500mg| 3| L b) Sulfonamidy: 1\\. Metronidazolum por tbl nob| 20x250mg| 3| L 2\\. Sulfamethoxazolum Trimethoprimum por tbl nob| 20x480mg| 5| L c) Močová antiseptika: 1\\. Nitrofurantoinum por cps pro| 50x100mg| 5| L 2\\. Species urologicae| 20x1,5gm sáč.| 5| L (Millefolii herba Betulae folium Polygoni avicularis herba Ononidis radix Petroselini radix Sambuci nigrae flos Uvae ursi folium Urticae herba čaj. Směs)| | | d) Střevní antiseptika: 1\\. Cloroxinum tbl flm| 20x250mg| 20| L 2\\. Nifuroxazidum por cps dur| 14x200mg| 20| L 3\\. Rifaximinum por tbl flm| 12x200mg| 20| L e) Protitetanové vakcíny a imunoglobuliny: 1\\. Anatoxinum tetanicum purificatum inj.| 10x 0,5ml| 1| L f) Antiparazitika: 1\\. Metronidazolum por tbl nob| 20x250 mg| 1| L 2\\. Proquanili hydrochloridum Atovaquonum s prevencí 28x počet posádky + 4 x 12 léčba| L g) Antimalarika (pro případ potřeby dle operační oblasti) 1\\. Primachinum| 100 x 15 mg| 1| L 2\\. Hydroxychloroquini sulfas| 60 x 200 mg| 1| L 3\\. Doxycyklinum monohydricum jen prevence proti p.falciparum 48x počet posádky| L 8) Prostředky určené k rehydrataci, intravenózní výživě a náhrady krevní plazmy: 1\\. Glucosum monohydricum Inf sol| 500ml PE lahev| 5| L 2\\. Natrii chloridum 0,9% inf sol| 1x250ml PE láhev| 10| L 3\\. Fluidex Generica (rehydratační roztok) eff. tbl.| Šumivé tbl x20| | L 9) Přípravky na zevní použití: a) Dermatologické: 1\\. Hydrogenii peroxidum 3g per 100g, sol| 1x100ml| 10| L 2\\. Benzododecinii bromati solutio 10% sol| 1x50ml| 10| L 3\\. Clotrimazolum drm crm| 1x20gm/200gm| 5| L 4\\. Zinci undecylenas Acidum undecylenicum drm lac ung| 1x30gm| 5| L 5\\. Natrii hyaluronas Sulfadiazinum argenteum drm crm| 1x20gm| 3| L 6\\. Acidum boricum Guaiazulenum + Zinci oxidum Ichthammolum drm ung| 1x30gm| 5| L 7\\. Bacitracinum zincicum Neomycini sulfas drm ung| 1x10gm| 10| L 8\\. Dexamethasoni dipropionas drm crm| 1x30gm 0,05%| 2| L 9\\. Triamcinoloni acetonidum Cloroxinum drm ung| 1x20gm| 3| L 10\\. Guaiazulenum Matricariae etheroleum ung| 1x30gm| 5| L 11\\. Ibuprofenum Heparinoidum 10% drm crm| 1x50gm| 10| L 12\\. Heparinoid S drm crm| 1x30gm| 10| L 13\\. Hydrocortisoni acetas drm ung| 1x10gm 1%| 5| L 14\\. Aviril dětský zásyp s azulenem| dóza 100gm| 10| L 15\\. Dexpanthenolum drm spr sus| 1x130gm| 5| L 16\\. Trimecaini hydrochloridum 200 mg, + Carbethopendecinii bromidum 40 mg, gel| 1x20gm| 5| L b) Oční léčivé přípravky: 1\\. Chloramphenicolum Dexamethasoni + natrii phosphas oph gtt sol| 1x5ml| 3| L 2\\. Bacitracinum zincicum Neomycini sulfas oph ung| 1x5gm| 3| L 3\\. Hydrocortisoni acetas oph ung| 1x5gm/25mg| 3| L 4\\. Guaiazulenum oph ung| 1x5gm/7,5mg| 5| L 5\\. Carbethopendecinii bromidum oph ung| 1x5gm/5mg| 5| L 6\\. Acidum boricum Benzododecinii bromidum oph aqa| 2x50ml sklo| 10| L 7\\. Carbethopendecinii bromidum drm spr sol| 1x45ml| 10| L 8\\. Solutio trimecainii chlorati 1% drops| 1x10ml| 2| L 9\\. Brimonidini tartras oph gtt sol| 1x5ml| 2| L c) Ušní léčivé přípravky: 1\\. Ciprofloxacini hydrochloridum monohydricum + oph + aur gtt sol| 1x5ml| 5| L 2\\. Lidocaini hydrochloridum Phenazonum aur gtt sol| 1x16gm| 3| L 3\\. Dexamethasonum, cinchocaini hydrochloridum, butandiolum aur gtt sol,| 1 x 5 ml| | L d) Léčivé přípravky na infekce dutiny ústní a krku: 1\\. Hexetidinum orm spr| 1x30ml| 5| L 2\\. Carbethopendecinii bromidum nas gtt sol| 1x10ml| 10| L 3\\. Oxymetazolini hydrochloridum 0,05% nas spr| 1x10ml| 5| L e) Lokální anestetika: 1\\. Trimecaini hydrochloridum inj sol| 10x10ml| 1| L 2\\. Chloraethyl sol spray| 1x100ml| 5| L 3\\. lidocainum; prilocainum drm crm| 1x30 g| 1| L 10) Antidota: V případě přepravy výbušných látek a předmětů, stlačených, zkapalněných nebo pod tlakem rozpuštěných plynů, hořlavých kapalin, hořlavých pevných látek, samozápalných látek, látek, které ve styku s vodou vyvíjejí zápalné plyny, látek podporující hoření, organických peroxidů, toxických látek, infekčních látek, radioaktivních látek, žíravých látek a jiných nebezpečných látek musí být samostatná lodní ošetřovna doplněna příslušnou skupinou antidot podle informace povinně doprovázející dokumentaci příslušného druhu nebezpečného zboží včetně návodů k použití v množství odpovídajícím potřebě ošetření všech členů posádky lodě, není-li příslušný prostředek standardní součástí výbavy, a to zejména o 1\\. všeobecné léky| | | L 2\\. kardio-vaskulární léky| | | L 3\\. léky pro trávicí trakt| | | L 4\\. léky pro nervový systém| | | L 5\\. léky pro dýchací systém| | | L 6\\. protiinfekční léky| | | L 7\\. léky zevního použití| | | L II. VÝSTROJ A ZDRAVOTNICKÉ PROSTŘEDKY 1) Vybavení pro resuscitaci:| | | ---|---|---|--- a) Defibrilátor pro nouzové laické použití| | 1 souprava| L b) Přístroj pro ruční resuscitaci| | 1| L c) Kyslíkový resuscitační přístroj s redukčním ventilem dovolujícím použití průmyslového lodního kyslíku nebo rezervoár kyslíku| | 1| L d) Mechanický odsávač z horních cest dýchacích| | 1| L e) Kanyla pro resuscitaci z úst do úst| | 1| L f) Ambuvak (nebo ekvivalent); s velkou, střední a malou maskou| | 1| L 2) Obvazy a chirurgický šicí materiál: a) Chirurgické rukavice na jedno použití| | 50| L b) Set adhezivního chirurgického šicího materiálu| | 1| L c) Set staplerů| | 1| L d) Sterilní rouška na popáleniny (různá velikost)| | 10| L e) Sterilní tlakový obvaz| | 5| L f) Zinkoklihové obinadlo| | 5| L g) Elastická adhezivní bandáž (různá velikost)| | 10| L h) Adhezivní obvaz| | 10| L i) Gázový obvaz (gázová bandáž)| | 20| L j) Gázový obvaz trubicový na prsty| | 10| L k) Stlačená sterilní gáza| | 10 balíčků| L l) Obvazová vata| | 10 balíčků| L m) Trojcípý šátek na zlomenou ruku| | 2| L n) Nevstřebatelný chirurgický šicí materiál s jehlou na jedno použití| | 20| L o) Mastný tyl| | 2| L p) Škrtidla| | 10| L 3) Chirurgické nástroje: a) Skalpely na jedno použití| | 10| L b) Buben na chirurgické nástroje z vhodného materiálu| | 1| L c) Nůžky chirurgické| | 2| L d) Nůžky na obvazy| | 1| L e) Rozvěrač mechanický malý| | 1| L f) Hemostatické svorky (peány) malý| | 2| L g) Peán střední| | 2| L h) Jehelec autofix| | 1| L i) Břitva na jedno použití| | 10| L j) Bozemann malý| | 1| L 4) Materiál pro lékařské prohlídky a lékařský dohled: a) Jednorázová ústní lopatka| | 50| L b) Reaktivní proužky na analýzu moče (alespoň 5 látek)| | 50| L c) Tabulka na záznam teplot (běžný list na záznam)| | 50| L d) Fonendoskop| | 1| L e) Tonometr (tlakoměr)| | 1| L f) Lékařský teploměr| | 3| L g) Teploměr používaný při podchlazení| | 1| L h) Rychlý test na malárii, potřeba na palubě závisí a operační oblasti| | 30| L h) Lékařský evakuační lístek| | | 5) Materiál pro injekce, výplachy, punkce a katetrizaci: a) Materiál pro cévkování močového měchýře (vhodný pro muže a ženy)| | 5| L b) Nástroje pro cévkování (hadička a sáček na sběr moči k cévkám)| | 5| L c) Sada pro rektální infuzi| | 1| L d) Jednorázová infuzní sada| | 5| L e) Injekční stříkačky jednorázové a jehly na jedno použití (různé velikosti)| 50| L f) Intravenózní infuzní souprava| | 5| L 6) Všeobecný zdravotnický materiál: a) Podložní mísa| | 1| L b) Ohřívací láhev (různá velikost)| | 3| L c) Láhev na moč| | 2| L d) Ledovací sáček (různá velikost)| | 5| L e) Osobní ochranné lékařské a ošetřovatelské prostředky| | | 7) Materiál pro imobilizaci a fixaci: a) Tvarovatelná dlaha na prsty| | 2| L b) Tvarovatelná dlaha na předloktí a ruku| | 2| L c) Nafukovací dlaha| | 1| L d) Dlaha na stehna| | 2| L e) Krční ortéza| | 2| L f) Thomasova dlaha nebo tlaková matrace| | 1| L 8) Materiál pro dezinfekci, dezinsekci a profylaxi: a) Přípravky pro dezinfekci vody| | | b) Tekutý insekticid| | | c) Práškový insekticid| | | d) Desident Cavicide spray 200ml (dezinfekce povrchů a nástrojů)| 10| L e) Body Cutaseot F spray 250ml / 500ml (dezinfekce kůže)| | 2| L f) Peroxid vodíku 3% roztok 100g| 100g lahvička| 10| L g) Povidonum iodinatum drm sol| 120 ml| 2| L h) Kalii permanganas| | 5 gr| L ch) Ethanolum 60% roztok| 100 ml| 1| L 9) Různé: a) Aqua pro injectione par lqf| 20x10 ml-amp| LD PE 20| L Příloha č. 2 k vyhlášce č. 142/2015 Sb. Náležitosti popisu opatření Popis opatření obsahuje popis pravidel a postupů, jimiž provozovatel lodi zajišťuje dodržení požadavků na 1. minimální věk pro zaměstnání členů posádky, 2. stanovení postupů pro zjišťování zdravotní způsobilosti členů posádky lodě před naloděním, 3. odbornou způsobilost členů posádky lodě podle jednotlivých funkcí, ve kterých budou na lodi zaměstnáni, 4. pravidla uzavírání pracovních smluv členů posádky lodě a jejich náležitosti nebo předepsaný formulář pracovní smlouvy, 5. pravidla pro výběr a spolupráci se subjekty zprostředkujícími zaměstnání, využívá-li vlastník nebo provozovatel služeb těchto subjektů, 6. pracovní dobupracovní dobu a dobu odpočinkudobu odpočinku, 7. obsazenost lodě členy posádky včetně jejich počtu, funkčního složení a požadované kvalifikace, 8. ubytovací prostory na lodi, 9. lodní prostory s vybavením pro odpočinek a volný čas, 10. zabezpečení stravování a zásobování, 11. zabezpečení bezpečnosti a ochrany zdraví a předcházení nehodám, 12. zajištění první pomoci a nutné péče o členy posádky na palubě lodě, 13. způsob vyřizování stížností na lodi a 14. zabezpečení výplaty mezd. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 142/2015 Sb. Vzor formuláře evidence pracovní doby členů posádky lodě 393kB 1) Směrnice Rady 92/29/EHS ze dne 31. března 1992 o minimálních bezpečnostních a zdravotních předpisech pro zlepšení lékařské péče na palubách plavidel. Směrnice Rady 1999/63/ES ze dne 21. června 1999 o dohodě o úpravě pracovní doby námořníků uzavřené mezi Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA) a Federací odborů pracovníků v dopravě v Evropské unii (FST). Směrnice Rady 2009/13/ES ze dne 16. února 2009, kterou se provádí dohoda k Úmluvě o práci na moři z roku 2006 uzavřená Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) a kterou se mění směrnice 1999/63/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/35/EU ze dne 21. listopadu 2012, kterou se mění směrnice 2008/106/ES o minimální úrovni výcviku námořníků. Směrnice Komise (EU) 2019/1834 ze dne 24. října 2019, kterou se mění přílohy II a IV směrnice Rady 92/29/EHS, pokud jde o čistě technické úpravy. 2) Například zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 3) Mezinárodní úmluva o vyměřování lodí (TONNAGE), 1969, oznámená pod č. 253/1995 Sb. 4) Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři (SOLAS), 1974, oznámená pod č. 52/1995 Sb. 5) Mezinárodní úmluva o nákladové značce (LOAD LINE), 1966, oznámená pod č. 129/1969 Sb. 6) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. 7) Mezinárodní smlouva o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků, oznámená pod č. 53/1995 Sb.
Sdělení Státní volební komise č. 141/2015 Sb.
Sdělení Státní volební komise č. 141/2015 Sb. Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 13. června 2015 Vyhlášeno 16. 6. 2015, částka 59/2015 141 SDĚLENÍ Státní volební komise ze dne 15. června 2015 o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 13. června 2015 Státní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje podle § 51 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, celkové výsledky nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 13. června 2015. Na základě sdělení Ministerstva vnitra č. 349/2014 Sb., č. 6/2015 Sb., č. 10/2015 Sb., č. 28/2015 Sb., č. 37/2015 Sb., č. 38/2015 Sb. a č. 45/2015 Sb. se dne 13. června 2015 konaly v souladu se zákonem č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nové volby do zastupitelstev obcíobcí. Český statistický úřad ze zápisů o průběhu a výsledku hlasování, předaných okrskovými volebními komisemi, zjistil následující výsledky voleb: a)| celkový počet obcíobcí, ve kterých bylo zvoleno zastupitelstvo:| 22 ---|---|--- b)| celkový počet osob, zapsaných ve výpisech ze seznamů:| 5 819 c)| celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky:| 3 787 d)| celkový počet zvolených členů zastupitelstev obcíobcí:| 138 v tom podle volebních stran:| 1 Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová| 9 47 Komunistická strana Čech a Moravy| 3 80 Nezávislí kandidáti| 0 90 Sdružení nezávislých kandidátů – místní sdružení celkem| 108 158 „Sdružení nestraníků“| 3 166 STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ| 9 470 Sdružení STAN, NK| 2 721 TOP 09| 2 791 Pro Prahu| 2 e)| seznam obcíobcí, ve kterých volby neproběhly (§ 23 odst. 8), a obcíobcí, v nichž bude vyhlášeno opakované hlasování (§ 43 odst. 2): Seznam obcíobcí, kde se volby nekonaly (§ 23 odst. 8): nevyskytlo se Seznam obcíobcí, kde okrsková volební komise neodevzdala zápis ve stanovené lhůtě (§ 43 odst. 2): nevyskytlo se Předseda Státní volební komise: Chovanec v. r.
Sdělení Českého statistického úřadu č. 140/2015 Sb.
Sdělení Českého statistického úřadu č. 140/2015 Sb. Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) Vyhlášeno 16. 6. 2015, částka 59/2015 140 SDĚLENÍ Českého statistického úřadu ze dne 11. června 2015 o aktualizaci Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) Český statistický úřad podle § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, oznamuje s účinností od 1. července 2015 aktualizaci Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO), zavedené sdělením Českého statistického úřadu č. 206/2010 Sb. ze dne 16. června 2010 a aktualizované sděleními Českého statistického úřadu č. 185/2012 Sb. ze dne 29. května 2012, č. 184/2013 Sb. ze dne 24. června 2013 a č. 172/2014 Sb. ze dne 13. srpna 2014. Předmětem aktualizace jsou změny názvů vybraných podskupin a kategorií, zrušení jedné kategorie a zavedení nových kategorií Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO). Změny jsou uvedeny v příloze tohoto sdělení. Platné znění aktualizované Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) bude k dispozici na internetových stránkách Českého statistického úřadu na adrese www.czso.cz. Předsedkyně: prof. Ing. Ritschelová, CSc., v. r. Příloha Položky Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) aktualizované od 1. 7. 2015 Tabulka č. 1: Položky Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) jejichž název byl aktualizován od 1. 7. 2015 Kód položky| Název položky platný do 30. 6. 2015| Název položky platný od 1.7. 2015 ---|---|--- 13235| Řídící pracovníci v oblasti projektování| Řídící pracovníci v oblasti projektování ve stavebnictví 34322| Bytoví návrháři| Návrháři interiérů 9622| Pomocní pracovníci údržby budov| Pomocní pracovníci údržby budov a souvisejících prostor 96220| Pomocní pracovníci údržby budov| Pomocní pracovníci údržby budov a souvisejících prostor Tabulka č. 2: Položky Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) zavedené od 1. 7. 2015 Kód položky| Název položky ---|--- 12233| Řídící pracovníci v oblasti projektování (kromě ve stavebnictví) 23411| Učitelé na 1. stupni základních škol (kromě v přípravných třídách základních škol) 23412| Učitelé v přípravných třídách základních škol Tabulka č. 3: Položka Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) zrušená od 1. 7. 2015 Kód položky| Název položky ---|--- 23410| Učitelé na 1. stupni základních škol Vysvětlivky:| podskupina| položka označená čtyřmístným kódem ---|---|--- | kategorie| položka označená pětimístným kódem
Zákon č. 139/2015 Sb.
Zákon č. 139/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) Vyhlášeno 16. 6. 2015, datum účinnosti 1. 7. 2015, částka 59/2015 * ČÁST PRVNÍ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST DRUHÁ - Změna exekučního řádu * ČÁST TŘETÍ - Změna katastrálního zákona * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2015 139 ZÁKON ze dne 27. května 2015, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna občanského soudního řádu Čl. I Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 80/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 147/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 369/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 252/2014 Sb. a zákona č. 87/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 149 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Zastupoval-li účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, jiný zástupce než podle § 137 odst. 2, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji účastníkovi.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 2. V § 151 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6. 3. V § 255 odstavec 2 zní: „(2) Účastníkem řízení je také manžel povinného, je-li výkonem rozhodnutí postihován jeho majetek nebo majetek ve společném jmění manželů.“. 4. V § 255 se odstavec 3 zrušuje. 5. § 262a zní: „§ 262a (1) Před nařízením výkonu rozhodnutí na majetek ve společném jmění manželů zjistí soud, zda je v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu evidována smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o zrušení společného jmění manželů, jeho obnovení nebo zúžení jeho stávajícího rozsahu, anebo dohoda nebo rozhodnutí soudu o změně smluveného režimu nebo režimu založeného rozhodnutím soudu. (2) Soud při nařízení výkonu rozhodnutí vychází z obsahu listiny podle odstavce 1, jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého po jejím zápisu do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu nebo jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého před jejím zápisem do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu a vyslovil-li s tím souhlas oprávněný. Nelze-li zjistit z titulu pro výkon rozhodnutí nebo z listiny podle odstavce 1, že závazek vznikl po zápisu listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, má se za to, že závazek vznikl před zápisem listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu. (3) V ostatních případech lze výkon rozhodnutí nařídit i na majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl zákonný režim společného jmění manželů změněn. (4) Jde-li o vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů, nebo dluhu povinného, pro který lze nařídit výkon rozhodnutí na majetek ve společném jmění manželů, lze vést výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu.“. 6. Za § 262a se vkládá nový § 262b, který zní: „§ 262b (1) Je-li výkonem rozhodnutí postižen majetek ve společném jmění manželů nebo majetek manžela povinného ve větším rozsahu, než připouští zvláštní právní předpis, nebo nelze-li ho výkonem rozhodnutí postihnout, může se manžel povinného domáhat v této části zastavení výkonu rozhodnutí. O tom musí být soudem poučen. (2) Výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného bude zastaven, nejsou-li na něm ani z části uloženy peněžní prostředky, které by jinak náležely do společného jmění manželů. Není-li prokázán opak, má se za to, že peněžní prostředky na účtu manžela povinného by náležely do společného jmění manželů.“. 7. V § 267 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 8. V § 268 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „nebo majetek, ze kterého nelze vymáhanou pohledávku uspokojit“. 9. V § 304b se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Je-li výkon rozhodnutí veden podle § 262a odst. 4, nevztahují se zákazy uvedené v § 304 odst. 1 a 3 na částku ve výši poloviny peněžních prostředků, které byly na účtu v okamžiku, v němž bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, převyšuje-li částku podle odstavce 1. Peněžní prostředky podle předchozí věty vyplatí peněžní ústav manželovi povinného na jeho žádost. O tom musí být manžel povinného při nařízení výkonu rozhodnutí poučen.“. 10. V § 309 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Byl-li výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z téhož účtu manžela povinného nařízen k vydobytí více pohledávek povinného, neuplatní se zákazy uvedené v § 304 odst. 1 a 3 do výše uvedené v § 304b odst. 4 k okamžiku doručení prvního usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí peněžnímu ústavu.“. 11. V § 338v odst. 1 se slova „odst. 1“ zrušují. 12. V § 374a se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) paušální výši náhrady hotových výdajů pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3,“. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f). Čl. II Přechodná ustanovení 1. Není-li dále stanoveno jinak, použije se občanský soudní řád ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. 2. O možnosti domáhat se zastavení výkonu rozhodnutí podle § 262b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poučí soud manžela povinného v řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, bylo-li toto usnesení vydáno ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. O návrzích na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí podle § 267 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly podány přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se rozhodne podle dosavadních právních předpisů. 4. Ustanovení § 304b odst. 4 a § 309 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí na usnesení o nařízení exekuce, která byla peněžnímu ústavu doručena ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Rozhodnutí soudu o zúžení společného jmění manželů, která byla vydána před 1. lednem 2014, lze evidovat v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu na základě písemné žádosti jednoho z manželů nebo obou manželů. Založení rozhodnutí do sbírky listin a zápis údajů uvedených v § 35j odst. 3 písm. a), c) a d) zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, do rejstříku provede kterýkoliv notář. Při tomto evidování se postupuje podle notářského řádu, jehož ustanovení se po jejich evidenci použijí i pro tato rozhodnutí. ČÁST DRUHÁ Změna exekučního řádu Čl. III Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 347/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 183/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 256/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb. a zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 2 se za slovo „titulů“ vkládají slova „včetně zřizování exekutorského zástavního práva“. 2. V § 33 odst. 3 se slova „a jiné osoby oprávněné k vedení evidence investičních nástrojů“ nahrazují slovy „, jiné osoby oprávněné k vedení evidence investičních nástrojů a Notářská komora České republiky ve vztahu k Seznamu listin o manželském majetkovém režimu“. 3. V § 33a odst. 1, § 33b, 33c, § 33d odst. 1, § 33e a v § 33f se slova „prostřednictvím Komory“ zrušují. 4. V § 34 odstavec 5 zní: „(5) Ustanovení § 33 až 33e a odstavců 1 až 3 se použijí i pro zjišťování údajů o majetku manžela povinného v souvislosti s prováděním exekuce, jíž je k vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů nebo pro který lze vést exekuci na majetek ve společném jmění manželů, postižen účet manžela povinného u peněžního ústavu.“. 5. V § 36 odstavec 2 zní: „(2) Účastníkem exekučního řízení je také manžel povinného, je-li exekucí postihován jeho majetek nebo majetek ve společném jmění manželů.“. 6. § 42 zní: „§ 42 (1) Před vydáním exekučního příkazu na majetek ve společném jmění manželů zjistí exekutor, zda je v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu evidována smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o zrušení společného jmění manželů, jeho obnovení nebo zúžení jeho stávajícího rozsahu, anebo dohoda nebo rozhodnutí soudu o změně smluveného režimu nebo režimu založeného rozhodnutím soudu. (2) Při vydání exekučního příkazu je exekutor povinen vycházet z obsahu listiny podle odstavce 1, jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého po jejím zápisu do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu nebo jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého před jejím zápisem do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu a vyslovil-li s tím souhlas oprávněný. Nelze-li zjistit z exekučního titulu nebo z listiny podle odstavce 1, že závazek vznikl po zápisu listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, má se za to, že závazek vznikl před zápisem listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu. (3) V ostatních případech lze vydat exekuční příkaz postihující majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl zákonný režim společného jmění manželů změněn. (4) Jde-li o vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů, nebo dluhu povinného, pro který lze vydat exekuční příkaz na majetek ve společném jmění manželů, lze vést exekuci přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu.“. 7. V § 46 odst. 8 se věta poslední zrušuje. 8. V § 49 odst. 1 se písmeno h) zrušuje. Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno h). 9. V § 55 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Podá-li manžel povinného návrh na zastavení exekuce podle § 262b občanského soudního řádu, rozhodne o tomto návrhu exekutor na základě písemných dokladů i bez souhlasu oprávněného do 15 dnů ode dne doručení návrhu. Nevyhoví-li exekutor návrhu, postoupí jej společně s exekučním spisem v uvedené lhůtě k rozhodnutí exekučnímu soudu, který o návrhu rozhodne. Ustanovení odstavce 3 se nepoužije.“. 10. V § 58 odst. 2 větě třetí se čárka za slovy „správou nemovité věci“ nahrazuje slovem „nebo“ a slova „nebo zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech“ se zrušují. 11. V § 58 odst. 2 se za větu třetí vkládá věta „Exekuci přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu lze provést pouze tehdy, nepostačuje-li k uhrazení vymáhané peněžité pohledávky, jejího příslušenství, nákladů oprávněného a nákladů exekuce provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu povinného u peněžního ústavu.“. 12. V § 59 odst. 1 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena e) a f). 13. § 69a se zrušuje. 14. V části první se za hlavu IV vkládá nová hlava V, která včetně nadpisu zní: „HLAVA V ZŘÍZENÍ EXEKUTORSKÉHO ZÁSTAVNÍHO PRÁVA NA NEMOVITÝCH VĚCECH § 73a (1) Exekuční řízení ke zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech povinného k zajištění pohledávky oprávněného se zahajuje na návrh. Exekuční návrh na zřízení exekutorského zástavního práva podává exekutorovi oprávněný. (2) Týká-li se návrh na zřízení exekutorského zástavního práva nemovité věci, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí, exekutor o jeho podání vyrozumí příslušný katastrální úřad. Exekuční příkaz ke zřízení exekutorského zástavního práva má účinky i proti osobám, které nabyly nemovitou věc po zápisu poznámky informující o podání návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva. (3) S vyrozuměním o zahájení exekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva se povinnému nezasílá výzva podle § 46 odst. 6. Vyrozumění o zahájení exekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva obsahuje namísto poučení podle § 37 odst. 3 a 4 a § 54 poučení podle odstavců 10 a 11. Ustanovení § 35b odst. 1 písm. h), § 37 odst. 3 až 5, § 44 odst. 1 věty čtvrté, § 44a, § 47 odst. 5, § 50, 54, 58 až 73 se nepoužijí. (4) Třetí osoby v rámci součinnosti sdělí exekutorovi údaje potřebné k vedení exekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva. Návrh na odklad nelze podat. (5) Výrok exekučního příkazu ke zřízení exekutorského zástavního práva musí rovněž obsahovat označení nemovité věci, k níž má být zřízeno exekutorské zástavní právo, případně spoluvlastnického podílu na ní, označení zástavního věřitele údaji, které se zapisují do katastru nemovitostí, označení zajištěné pohledávky a údaj o dni, který je rozhodný pro pořadí exekutorského zástavního práva. (6) Pro pořadí exekutorského zástavního práva k nemovité věci je rozhodující den, v němž exekutorovi došel exekuční návrh na zřízení exekutorského zástavního práva; došlo-li ve stejný den exekutorovi více exekučních návrhů, mají zástavní práva stejné pořadí. Bylo-li však pro vymáhanou pohledávku již dříve zřízeno zákonné nebo smluvní zástavní právo, řídí se pořadí exekutorského zástavního práva pořadím tohoto zástavního práva. Jde-li o pohledávku náhrady škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo pohledávku z bezdůvodného obohacení získaného trestným činem, byla-li nemovitá věc zajištěna v trestním řízení o tomto trestném činu a byl-li exekuční návrh ke zřízení exekutorského zástavního práva podán v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá, je pro pořadí exekutorského zástavního práva rozhodující den právní moci rozhodnutí o zajištění nemovité věci podle trestního řádu. (7) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci ke zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitých věcech. (8) Oprávněný nemá právo na náhradu nákladů. Náklady exekuce hradí exekutorovi oprávněný. Exekutor nevydá exekuční příkaz ke zřízení exekutorského zástavního práva, neuhradí-li oprávněný náklady exekuce podle příkazu k úhradě nákladů exekuce, který se doručuje pouze oprávněnému. (9) Oprávnění k vedení exekuce exekutorovi zaniká provedením exekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva. (10) Exekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva je provedena právní mocí exekučního příkazu. Provedením exekuce exekutorské zástavní právo nezaniká. (11) Po provedení exekuce může být podán návrh na zastavení pouze k soudu. (12) Exekutorské zástavní právo k nemovité věci, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí, se do katastru nemovitostí zapíše na návrh oprávněného na základě exekučního příkazu, kterým bylo exekutorské zástavní právo zřízeno.“. Dosavadní hlavy V až XIV se označují jako hlavy VI až XV. 15. Za § 89 se vkládá nový § 89a, který zní: „§ 89a (1) Pokud účastník, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 občanského soudního řádu, nedoloží výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, má právo na jejich náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce. (2) Zastupoval-li účastníka, jenž má právo na náhradu nákladů řízení, jiný zástupce než podle § 137 odst. 2, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji účastníkovi.“. 16. V § 131 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) paušální výši náhrady nákladů účastníka řízení pro účely rozhodování o nákladech v případech podle § 89a,“. Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena c) až f). Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Není-li dále stanoveno jinak, použije se exekuční řád a občanský soudní řád ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. 2. O možnosti domáhat se zastavení výkonu rozhodnutí podle § 262b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poučí exekutor manžela povinného v řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v exekučním příkazu, byl-li tento exekuční příkaz vydán po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. V řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se postupuje podle § 58 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tehdy, pokud v nich přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyly vydány exekuční příkazy k provedení exekuce přikázáním pohledávky povinného nebo manžela povinného z účtu u peněžního ústavu. 4. Exekuce vedené zřízením exekutorského zástavního práva na základě exekučního příkazu vydaného před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. ČÁST TŘETÍ Změna katastrálního zákona Čl. V V zákoně č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), se v § 23 odst. 1 písm. a) slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slova „soudcovského zástavního práva na nemovitosti“ se vkládají slova „a podaném návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Vyhláška č. 138/2015 Sb.
Vyhláška č. 138/2015 Sb. Vyhláška o vydání zlaté mince po 10 000 Kč k 600. výročí upálení mistra Jana Husa Vyhlášeno 16. 6. 2015, datum účinnosti 3. 7. 2015, částka 58/2015 * § 1 - (1) Dnem 3. července 2015 se vydává pamětní zlatá mince po 10 000 Kč k 600. výročí upálení mistra Jana Husa (dále jen „mince“). * § 2 - (1) Na lícní straně mince je motiv kříže. V horní části mince je kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku - uprostřed je český lev, vpravo od něj slezská orlice a vlevo od něj je moravská orlice. Český lev je umístěn v horní části kříže. Uvni * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 3. července 2015. k vyhlášce č. 138/2015 Sb. Aktuální znění od 3. 7. 2015 138 VYHLÁŠKA ze dne 28. května 2015 o vydání zlaté mince po 10 000 Kč k 600. výročí upálení mistra Jana Husa Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.: § 1 (1) Dnem 3. července 2015 se vydává pamětní zlatá mince po 10 000 Kč k 600. výročí upálení mistra Jana Husa (dále jen „mince“). (2) Mince se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Mince v běžném i ve zvláštním provedení se razí ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mince je 31,107 g, její průměr 34 mm a síla 2,45 mm. Při ražbě mince v běžném provedení i ve zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,062 g a v ryzosti zlata odchylka nahoru 0,01 %. Hrana mince v běžném provedení je vroubkovaná, hrana mince ve zvláštním provedení je hladká. § 2 (1) Na lícní straně mince je motiv kříže. V horní části mince je kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku - uprostřed je český lev, vpravo od něj slezská orlice a vlevo od něj je moravská orlice. Český lev je umístěn v horní části kříže. Uvnitř kříže je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „10 000 Kč“. Vpravo a vlevo od kříže je přepis jednoho z kázání mistra Jana Husa. Značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“, je při spodním okraji mince. (2) Na rubové straně mince je stylizované vyobrazení postavy mistra Jana Husa. Vlevo od postavy je text „MISTR JAN HUS“ a vpravo letopočty „1415 - 2015“. Vyobrazení postavy a texty dohromady vytvářejí stylizovaný kříž. Vpravo od letopočtu „2015“ je iniciála autoraautora výtvarného návrhu mince Jakuba Oravy, která je tvořena písmenem „O“ v rámečku. (3) Vyobrazení mince je uvedeno v příloze k této vyhlášce. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 3. července 2015. Guvernér: Ing. Singer, Ph.D., v. r. Příloha k vyhlášce č. 138/2015 Sb. Vyobrazení zlaté mince po 10 000 Kč k 600. výročí upálení mistra Jana Husa (lícní a rubová strana) 81kB 40kB
Nařízení vlády č. 137/2015 Sb.
Nařízení vlády č. 137/2015 Sb. Nařízení vlády o dalších případech, ve kterých lze přijmout osobu do služebního poměru na dobu určitou Vyhlášeno 16. 6. 2015, datum účinnosti 1. 7. 2015, částka 58/2015 * § 1 - Toto nařízení zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a upravuje další případy, ve kterých lze s ohledem na zvláštní povahu státní služby přijmout osobu do služebního poměru na dobu určitou. * § 2 - Osobu lze přijmout do služebního poměru na dobu určitou, * § 3 - (1) Osobu lze přijmout do služebního poměru podle § 2 písm. a) na dobu, po kterou je třeba zajistit plnění časově omezeného úkolu služebního úřadu, nejdéle však na dobu 7 let. Tato doba může být se souhlasem státního zaměstnance prodlužována o dobu, o niž * § 4 - Účinnost Aktuální znění od 7. 3. 2017 (44/2017 Sb.) 137 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 8. června 2015 o dalších případech, ve kterých lze přijmout osobu do služebního poměru na dobu určitou Vláda nařizuje k provedení zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě: § 1 Toto nařízení zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a upravuje další případy, ve kterých lze s ohledem na zvláštní povahu státní služby přijmout osobu do služebního poměru na dobu určitou. § 2 Osobu lze přijmout do služebního poměru na dobu určitou, a) je-li třeba jejím prostřednictvím zajistit splnění časově omezeného úkolu služebního úřadu, b) je-li třeba jejím prostřednictvím zajistit plnění úkolů za státního zaměstnancestátního zaměstnance, kterému byla povolena kratší služební doba, nebo c) bude-li tato osoba vyslána k výkonu zahraniční službyzahraniční služby. § 3 (1) Osobu lze přijmout do služebního poměru podle § 2 písm. a) na dobu, po kterou je třeba zajistit plnění časově omezeného úkolu služebního úřadu, nejdéle však na dobu 7 let. Tato doba může být se souhlasem státního zaměstnancestátního zaměstnance prodlužována o dobu, o niž byla prodloužena doba, po kterou je třeba zajistit plnění časově omezeného úkolu služebního úřadu. (2) Osobu lze přijmout do služebního poměru podle § 2 písm. b) na dobu povolení zkrácení stanovené služební doby. (3) Osobu lze přijmout do služebního poměru podle § 2 písm. c) nejdéle na dobu 5 let; tuto dobu je možné s jejím souhlasem prodlužovat, nejdéle však celkem o 5 let. § 4 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2015. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr vnitra: Chovanec v. r. 1) Směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS.
Nařízení vlády č. 136/2015 Sb.
Nařízení vlády č. 136/2015 Sb. Nařízení vlády o rovnocennosti některých zkoušek a odborných kvalifikací zvláštní části úřednické zkoušky Vyhlášeno 16. 6. 2015, datum účinnosti 1. 7. 2015, částka 58/2015 * § 1 - Rovnocennost zkoušky zvláštní odborné způsobilosti úředníka územního samosprávného celku * § 2 - Rovnocennost jiných zkoušek a odborných kvalifikací * § 3 - Účinnost č. 1 č. 2 Aktuální znění od 1. 1. 2025 (449/2024 Sb.) 136 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 8. června 2015 o rovnocennosti některých zkoušek a odborných kvalifikací zvláštní části úřednické zkoušky Vláda nařizuje k provedení zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě: § 1 Rovnocennost zkoušky zvláštní odborné způsobilosti úředníka územního samosprávného celku Zkouška zvláštní odborné způsobilosti úředníka územního samosprávného celku k výkonu správní činnosti se považuje za rovnocennou zvláštní části úřednické zkoušky pro obor státní služby podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení. § 2 Rovnocennost jiných zkoušek a odborných kvalifikací (1) Zkouška podle jiného zákona se považuje za rovnocennou zvláštní části úřednické zkoušky pro obor státní služby podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení. (2) Za rovnocennou zvláštní části úřednické zkoušky se dále považuje uznání odborné kvalifikace podle zákona upravujícího uznávání odborné kvalifikace. § 3 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2015. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr vnitra: Chovanec v. r. Příloha č. 1 Rovnocennost zkoušky zvláštní odborné způsobilosti úředníka územního samosprávného celku Zvláštní část úřednické zkoušky pro obor státní služby| Rovnocenná zkouška zvláštní odborné způsobilosti úředníka územního samosprávného celku k výkonu správní činnosti ---|--- Školství, mládež a tělovýchova| ve školství Sociální služby, sociální práce, sociálněprávní ochrana dětí a rodinná politika| Dvě vykonané zkoušky: a)| v sociální práci a sociálních službách a b)| při sociálně-právní ochraně dětí Zdravotnictví a ochrana zdraví| ve zdravotnictví Krizové řízení, ochrana obyvatelstva a integrovaný záchranný systém| při zajištění ochrany obyvatelstva a krizovém řízení Územní plánování a stavební řád| Dvě vykonané zkoušky: a)| v územním plánování a b)| ve stavebním řádu a při vyvlastnění Zemědělství a rostlinolékařská péče| v zemědělství Vodní hospodářství| ve vodním hospodářství Hospodářská opatření pro krizové stavy a správa státních hmotných rezerv| při přípravě a realizaci hospodářských opatření pro krizové stavy Doprava| Alespoň tři vykonané zkoušky: a)| při správním rozhodování a dozorové činnosti v silničním hospodářství, b)| v silniční dopravě, c)| při přestupkovém řízení ve věcech bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích a správních řízeních souvisejících, d)| při správním rozhodování o řidičských oprávněních a řidičských průkazech, e)| při správním rozhodování o registračních úkonech v oblasti provozu silničních vozidel, nebo f)| v drážní dopravě Ochrana přírody a krajiny| v ochraně přírody a krajiny Příloha č. 2 Rovnocennost jiných zkoušek Zvláštní část úřednické zkoušky pro obor státní služby| Rovnocenná zkouška podle jiného zákona ---|--- Daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění a hazardní hry| Kvalifikační zkouška podle zákona č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, ve znění pozdějších předpisů Audit| Auditorská zkouška podle zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů Zahraniční vztahy a služba| Zkouška zakončující vzdělávací program zaměřený na výkon zahraniční služby podle zákona č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě), ve znění pozdějších předpisů Legislativa a právní činnost| a) Odborná justiční zkouška podle zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, b) Advokátní zkouška podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, c) Odborná závěrečná zkouška státního zástupce podle zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, d) Notářská zkouška podle zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, nebo e) Exekutorská zkouška podle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Veterinární péče| Závěrečná atestační zkouška k získání atestace I. stupně konaná na závěr základní části atestačního studia pro úřední veterinární lékaře podle zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů Pozemková správa a krajinotvorba| Zkouška odborné způsobilosti k projektování pozemkových úprav podle zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Ochrana přírody a krajiny| Zkouška zvláštní odborné způsobilosti podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Zeměměřictví a katastr nemovitostí| a) Zkouška odborné způsobilosti podle zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění účinném do 30. června 2023, b) Zkouška odborné způsobilosti pro ověřování výsledků zeměměřických činností vyhotovených vojenským zařízením podle zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, nebo c) Autorizační zkouška podle zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů
Nařízení vlády č. 135/2015 Sb.
Nařízení vlády č. 135/2015 Sb. Nařízení vlády o dalších překážkách ve státní službě, za které přísluší státnímu zaměstnanci plat Vyhlášeno 16. 6. 2015, datum účinnosti 1. 7. 2015, částka 58/2015 * § 1 - Další překážky ve státní službě, za které přísluší státnímu zaměstnanci plat * § 2 - Účinnost k nařízení vlády č. 135/2015 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2025 (310/2024 Sb.) 135 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 8. června 2015 o dalších překážkách ve státní službě, za které přísluší státnímu zaměstnanci plat Vláda nařizuje podle § 104 odst. 3 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě: § 1 Další překážky ve státní službě, za které přísluší státnímu zaměstnanci plat Další překážky ve státní službě, za které přísluší státnímu zaměstnancistátnímu zaměstnanci plat, jsou uvedeny v příloze k tomuto nařízení. § 2 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2015. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr vnitra: Chovanec v. r. Příloha k nařízení vlády č. 135/2015 Sb. Okruh a rozsah dalších překážek ve státní službě 1. Péče o matku a dítě po porodu Služební volno se státnímu zaměstnancistátnímu zaměstnanci, který je otcem dítěte, poskytne na 2 dny v období 6 týdnů po narození dítěte k péči o matku a dítě po porodu. 2. Účast na svatbě Služební volno se státnímu zaměstnancistátnímu zaměstnanci poskytne na 1 den k účasti na svatbě sourozence nebo vnoučete. 3. Jiné osobní překážky Služební volno se státnímu zaměstnancistátnímu zaměstnanci poskytne a) na 1 den k doprovodu dítěte do základní školy v první den jeho povinné školní docházky a zpět, b) na 1 den k účasti na vlastní promoci, promoci manžela, partnera, dítěte, sourozence nebo vnoučete, c) na 1 den v kalendářním roce k zařízení osobních záležitostí.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 133/2015 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 133/2015 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí Vyhlášeno 11. 6. 2015, částka 57/2015 133 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 2. června 2015 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 26. září 2015 nové volby do zastupitelstev obcí: obec| okres| kraj ---|---|--- Prameny| Cheb| Karlovarský Suchý| Blansko| Jihomoravský Ministr: Chovanec v. r.
Vyhláška č. 132/2015 Sb.
Vyhláška č. 132/2015 Sb. Vyhláška o sazebníku náhrad nákladů za rozbory prováděné laboratořemi Státní zemědělské a potravinářské inspekce pro účely kontroly Vyhlášeno 11. 6. 2015, datum účinnosti 1. 7. 2015, částka 57/2015 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Náhrady nákladů * § 2a - Paušální částka nákladů * § 3 - Přechodné ustanovení * § 4 - Zrušovací ustanovení * § 5 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 132/2015 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 132/2015 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 132/2015 Sb. Aktuální znění od 1. 6. 2019 (129/2019 Sb.) 132 VYHLÁŠKA ze dne 4. června 2015 o sazebníku náhrad nákladů za rozbory prováděné laboratořemi Státní zemědělské a potravinářské inspekce pro účely kontroly Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 14 zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 316/2004 Sb. a zákona č. 138/2014 Sb. (dále jen „zákon“): § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanoví sazebník náhrad nákladů za rozbory vzorků zemědělských výrobkůzemědělských výrobků, potravin včetně pokrmů a tabákových výrobků prováděné laboratořemi Státní zemědělské a potravinářské inspekce pro účely kontrolykontroly podle § 3 odst. 6 zákona a výši paušální částky nákladů vzniklých v souvislosti s kontroloukontrolou podle § 3 odst. 3 písm. c) bodu 2 zákona. § 2 Náhrady nákladů (1) Výše náhrad nákladů za rozbory podle § 1 je stanovena v přílohách č. 1 a 2 k této vyhlášce. Součástí výše náhrad nákladů za rozbory jsou i náklady na přípravu vzorku k rozboru. Příloha č. 1 k této vyhlášce stanoví výši náhrad nákladů za fyzikálně-chemické rozbory, příloha č. 2 k této vyhlášce stanoví výši náhrad nákladů za senzorické rozbory. (2) Výše náhrady nákladů za rozbor, který není v přílohách č. 1 a 2 k této vyhlášce uveden, se stanoví podle kalkulačního vzorce uvedeného v příloze č. 3 k této vyhlášce. § 2a Paušální částka nákladů Výše paušální částky nákladů podle § 1 je 500 Kč na jednoho inspektora za každou započatou hodinu výkonu činnosti podle § 3 odst. 3 písm. c) bodu 2 zákona. § 3 Přechodné ustanovení Výše náhrad nákladů za rozbory prováděné laboratořemi Státní zemědělské a potravinářské inspekce ze vzorků odebraných přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se stanoví podle vyhlášky č. 541/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. § 4 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Vyhláška č. 541/2002 Sb., kterou se stanoví sazebník náhrad nákladů za rozbory prováděné laboratořemi Státní zemědělské a potravinářské inspekce pro účely kontroly podle § 3 odst. 3 písm. b) zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů. 2. Vyhláška č. 469/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 541/2002 Sb., kterou se stanoví sazebník náhrad nákladů za rozbory prováděné laboratořemi Státní zemědělské a potravinářské inspekce pro účely kontroly podle § 3 odst. 3 písm. b) zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů. § 5 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2015. Ministr: Ing. Jurečka v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 132/2015 Sb. Fyzikálně-chemické rozbory Rozbor| Výše náhrady nákladů v Kč ---|--- 1.| Stanovení acesulfamu-K, aspartamu a sacharinu v potravinách metodou HPLC| 1 030 2.| Stanovení vitaminu A v potravinách metodou H| 1 990 3.| Stanovení napadení těstovin škůdci| 70 4.| Stanovení zlomků a příměsí jiných druhů těstovin| 100 5.| Stanovení očkovitosti těstovin| 50 6.| Stanovení vlhkosti těstovin| 210 7.| Stanovení popela v těstovinách| 140 8.| Stanovení písku v těstovinách| 350 9.| Stanovení titrovatelných kyselin v těstovinách| 100 10.| Stanovení zvětšení objemu těstovin| 50 11.| Stanovení chloridu sodného v pekařských výrobcích| 220 12.| Stanovení obsahu vody s předsoušením při 130°C v pekařských výrobcích| 140 13.| Stanovení obsahu vody bez předsoušení při 130°C v pekařských výrobcích| 70 14.| Stanovení obsahu vody sušením s nasávací hmotou v pekařských výrobcích| 220 15.| Stanovení popela v pekařských výrobcích| 140 16.| Podíl popela nerozpustného v kyselině v pekařských výrobcích| 350 17.| Stanovení tuku přímou extrakcí v pekařských výrobcích| 220 18.| Stanovení tuku po hydrolýze v pekařských výrobcích| 360 19.| Stanovení obsahu cukrů v pekařských výrobcích| 440 20.| Stanovení titrovatelných kyselin v pekařských výrobcích| 160 21.| Stanovení sušiny refraktometricky v pekařských výrobcích| 50 22.| Stanovení příměsi ve strouhance| 50 23.| Stanovení vody sušením při 105°C v cukrářských výrobcích| 220 24.| Stanovení popela v cukrářských výrobcích| 140 25.| Podíl popela nerozpustného v kyselině v cukrářských výrobcích| 350 26.| Stanovení cukrů v cukrářských výrobcích| 440 27.| Stanovení tuků extrakcí po hydrolýze v cukrářských výrobcích| 360 28.| Stanovení titrovatelných kyselin v cukrářských výrobcích| 100 29.| Stanovení sušiny zmrzlin při 105°C| 160 30.| Stanovení sušiny zmrzlin při 130°C| 70 31.| Stanovení tuku acidobutyrometricky ve zmrzlinách| 210 32.| Stanovení veškerých redukujících cukrů po inverzi metodou Schoorla ve zmrzlinách| 440 33.| Stanovení vlhkosti cukrovinek a trvanlivého pečiva sušením při 105°Crette do konstantní hmotnosti| 140 34.| Stanovení vody sušením s absolutním etanolem v cukrovinkách a trvanlivém pečivu| 70 35.| Stanovení vlhkosti nápoje v prášku| 140 36.| Stanovení obsahu tuku přímou extrakcí v cukrovinkách a trvanlivém pečivu| 250 37.| Stanovení obsahu tuku po hydrolýze v cukrovinkách a trvanlivém pečivu| 360 38.| Stanovení obsahu popela v cukrovinkách a trvanlivém pečivu| 210 39.| Stanovení písku v cukrovinkách a trvanlivém pečivu| 300 40.| Stanovení čokoládové polevy formované, máčené| 170 41.| Stanovení sacharozy polarimetricky v cukrovinkách a trvanlivém pečivu| 250 42.| Stanovení sacharidů v cukrovinkách a trvanlivém pečivu| 430 43.| Stanovení přísad (jádrovin) v čokoládách| 130 44.| Stanovení kyanovodíku v cukrovinkách a trvanlivém pečivu| 550 45.| Stanovení reziduí metylbromidu v cukrovinkách a trvanlivém pečivu| 1 110 46.| Stanovení ztráty sušením a sušiny v cukrovarských výrobcích| 140 47.| Stanovení pH potenciometricky v cukrovarských výrobcích| 100 48.| Stanovení sacharózy polarimetricky v cukrovarských výrobcích| 200 49.| Stanovení popela v cukrovarských výrobcích| 290 50.| Stanovení redukujících cukrů v cukrovarských výrobcích| 250 51.| Stanovení barvy cukrovarských výrobků| 220 52.| Stanovení granulometrického složení u řepného cukru| 100 53.| Stanovení obsahu nerozpustných látek v cukrovarských výrobcích| 220 54.| Stanovení ferromagnetických příměsí v cukrovarských výrobcích| 50 55.| Důkaz oxidu siřičitého v rafinovaném cukru| 270 56.| Stanovení protihrudkujících látek v cukrovarských výrobcích| 260 57.| Stanovení sušiny refraktometricky v tekutých cukrech| 50 58.| Stanovení popela ve škrobu| 140 59.| Stanovení pH vodního výluhu škrobu| 100 60.| Stanovení titrovatelných kyselin ve vodním výluhu škrobu| 120 61.| Stanovení písku ve škrobu| 350 62.| Stanovení stipů ve škrobu| 50 63.| Stanovení titrační kyselosti ve výrobcích ze škrobu| 120 64.| Stanovení sušiny refraktometricky v glukózovém sirupu| 50 65.| Stanovení alkoholu v pivu| 300 66.| Stanovení skutečného extraktu piva| 300 67.| Stanovení pH piva| 100 68.| Stanovení barvy piva| 200 69.| Stanovení trvanlivosti piva| 100 70.| Výpočet využitelné energie piva| 50 71.| Stanovení pěnivosti piva| 70 72.| Stanovení cukrů v pivu| 480 73.| Stanovení trvanlivosti droždí| 80 74.| Stanovení sušiny droždí| 140 75.| Stanovení popela v droždí| 210 76.| Stanovení mohutnosti kynutí v těstě u droždí| 160 77.| Stanovení kyselosti droždí| 180 78.| Stanovení hustoty vonných a chuťových látek| 160 79.| Stanovení alkoholu v lihovinách| 350 80.| Stanovení netěkavých látek rozpustných cukrů v lihovinách| 210 81.| Metody zkoušení lihovin. Stanovení veškerých kyselin ve vinném destilátu a brandy| 100 82.| Stanovení kyanovodíku v lihovinách| 210 83.| Stanovení cukrů v lihovinách| 430 84.| Stanovení sušiny v nealkoholických nápojích refraktometricky| 50 85.| Stanovení oxidu uhličitého v nealkoholických nápojích, manometricky| 50 86.| Stanovení oxidu uhličitého v nealkoholických nápojích titrační metodou| 200 87.| Stanovení kyselosti– titrovatelné kyseliny v nealkoholických nápojích| 200 88.| Stanovení alkoholu v nealkoholických nápojích| 310 89.| Stanovení cukru v nealkoholických nápojích| 350 90.| Stanovení popela v nealkoholických nápojích| 210 91.| Stanovení kyselosti kvasného octa| 170 92.| Stanovení etanolu v kvasném octě| 420 93.| Stanovení veškerého extraktu kvasného octa| 270 94.| Stanovení popela v kvasném octě| 380 95.| Stanovení přímo redukujících cukrů v kvasném octě| 470 96.| Stanovení sacharózy v kvasném octě| 530 97.| Stanovení bezcukerného extraktu kvasného octa| 50 98.| Stanovení pevného podílu konzervárenských polotovarů a výrobků z ovoce a zeleniny| 70 99.| Stanovení hmotnostního podílu ovoce v konzervárenských polotovarech a výrobcích z ovoce a zeleniny| 70 100.| Stanovení obsahu rostlinných příměsí v konzervárenských polotovarech a výrobcích z ovoce a zeleniny| 70 101.| Stanovení sušiny v konzervárenských polotovarech a výrobcích z ovoce a zeleniny| 210 102.| Stanovení sušiny v konzervárenských polotovarech a výrobcích z ovoce a zeleniny refraktometricky| 50 103.| Stanovení popela a jeho zásaditosti v konzervárenských polotovarech a výrobcích z ovoce a zeleniny| 350 104.| Stanovení minerálních příměsí (písku) v konzervárenských polotovarech a výrobcích z ovoce a zeleniny| 420 105.| Stanovení celkové kyselosti konzervárenských polotovarů z ovoce a zeleniny| 200 106.| Stanovení netěkavých kyselin (kyseliny mléčné) v konzervárenských polotovarech a výrobcích z ovoce a zeleniny - metoda dle nařízení EK pod kódem E008| 530 107.| Stanovení těkavých kyselin v konzervárenských polotovarech a výrobcích z ovoce a zeleniny| 330 108.| Stanovení etanolu v konzervárenských polotovarech a výrobcích z ovoce a zeleniny| 300 109.| Stanovení obsahu cukrů v konzervárenských polotovarech a výrobcích z ovoce a zeleniny| 440 110.| Stanovení oxidu uhelnatého v kouřových kondenzátech| 1 820 111.| Stanovení alkaloidů v kondenzátu cigaretového kouře metodou spektrofotometrickou| 2 260 112.| Stanovení alkaloidů (nikotinu) ve fermentovaném tabáku a tabákových výrobcích| 2 260 113.| Stanovení hmotnostní rychlosti volného hoření (hořlavost) fermentovaného tabáku a tabákových výrobků| 200 114.| Stanovení tuku přímou extrakcí v mrazírenských výrobcích| 220 115.| Stanovení obsahu sušiny v mrazírenských výrobcích| 210 116.| Stanovení chloridu sodného v mrazírenských výrobcích| 220 117.| Stanovení obsahu rozpustných pevných látek v ovocných a zeleninových výrobcích - metodou refraktometrickou| 150 118.| Stanovení popela nerozpustného v kyselině, v ovocných a zeleninových výrobcích| 350 119.| Stanovení kyselosti ovocných a zeleninových výrobků| 200 120.| Stanovení relativní hustoty ovocných a zeleninových šťáv| 100 121.| Stanovení hodnoty pH ovocných a zeleninových šťáv| 100 122.| Stanovení formolového čísla ovocných a zeleninových šťáv| 200 123.| Stanovení obsahu fosforu v ovocných a zeleninových šťávách metodou spektrofotometrickou| 1 280 124.| Enzymové stanovení obsahu kyseliny L-jablečné (L-malátu) v ovocných a zeleninových šťávách metodou spektrofotometrickou| 1 700 125.| Enzymové stanovení obsahu kyseliny D-isocitronové v ovocných a zeleninových šťávách metodou spektrofotometrickou| 1 700 126.| Spektrometrické stanovení obsahu prolinu v ovocných a zeleninových šťávách| 950 127.| Stanovení hesperidinu a naringinu v citrusových šťávách metodou HPLC| 1 080 128.| Enzymatické stanovení obsahu kyseliny D-jablečné v ovocných a zeleninových šťávách metodou spektrofotometrickou| 1 700 129.| Stanovení obsahu mléčného tuku v čokoládě a čokoládových cukrovinkách| 3 700 130.| Stanovení obsahu tukuprosté mléčné sušiny v čokoládě a čokoládových cukrovinkách| 1 730 131.| Stanovení obsahu tukuprosté kakaové sušiny v čokoládě a čokoládových cukrovinkách| 1 180 132.| Stanovení obsahu vlhkosti škrobu sušením| 140 133.| Stanovení obsahu vody v sušených jablkách| 310 134.| Stanovení obsahu vody v sušených hruškách| 310 135.| Stanovení obsahu vody v sušených broskvích| 310 136.| Stanovení surového a beznikotinového bezvodého kondenzátu kouře za použití rutinního analytického nakuřovacího přístroje| 1 110 137.| Stanovení podílu složek v drůbežích a zvěřinových konzervách| 100 138.| Stanovení obsahu vody v drůbežích a zvěřinových konzervách| 210 139.| Stanovení obsahu chloridu sodného v drůbežích a zvěřinových konzervách| 130 140.| Stanovení vody sušením u ryb, rybích výrobků a konzerv| 140 141.| Stanovení kyselosti u ryb, rybích výrobků a konzerv| 100 142.| Stanovení hmotnosti obsahu u ryb, rybích výrobků a konzerv| 70 143.| Stanovení celkového obsahu tuku v mase a masných výrobcích| 360 144.| Stanovení pH u výrobků z masa a sterilovaných pokrmech v konzervách| 100 145.| Stanovení obsahu chloridů ve výrobcích z masa a sterilovaných pokrmech v konzervách| 180 146.| Důkaz přítomnosti škrobu v mase, masných výrobcích a masných konzervách a hotových jídlech v konzervách| 100 147.| Stanovení popela u masa, masných výrobků a masných konzerv a hotových jídel v konzervách| 350 148.| Stanovení obsahu chloridů v sýrech a tavených sýrových výrobcích| 230 149.| Stanovení obsahu volného tuku v mase a masných výrobcích| 290 150.| Stanovení obsahu vody ve výrobcích z masa a sterilovaných pokrmech v konzervách| 220 151.| Stanovení obsahu chloridu sodného v mase a masných výrobcích metodou Volhardovou| 220 152.| Stanovení sušiny v hotových jídlech a v polotovarech jídel| 220 153.| Stanovení chloridu sodného v hotových jídlech a v polotovarech jídel| 230 154.| Stanovení piperinu v pepři metodou spektrofotometrickou| 1 080 155.| Stanovení celkového obsahu capsanoidů a oleoresinů v chilli paprikách metodou HPLC| 1 530 156.| Příprava mletého vzorku čaje o známém obsahu sušiny| 220 157.| Stanovení vody v dehydratovaných výrobcích a ochucovadlech| 220 158.| Stanovení popela v dehydratovaných výrobcích a ochucovadlech| 210 159.| Stanovení obsahu chloridu sodného v dehydratovaných výrobcích a ochucovadlech| 210 160.| Měření pH dehydratovaných výrobků a ochucovadel| 100 161.| Stanovení kyselosti dehydratovaných výrobků a ochucovadel| 120 162.| Stanovení kreatinu v dehydratovaných výrobcích a ochucovadlech| 950 163.| Kávové a cikorkové extrakty - stanovení obsahu sušiny v sušeném, kapalném extraktu| 310 164.| Stanovení obsahu vlhkosti pražené mleté kávy (ztráta hmotnosti při 103°C)| 220 165.| Stanovení obsahu sušiny hořčice| 210 166.| Stanovení popela hořčice| 210 167.| Stanovení písku v hořčici| 350 168.| Stanovení cukru v hořčici| 440 169.| Stanovení kyselosti hořčice| 100 170.| Stanovení tuku v hořčici| 500 171.| Stanovení chloridu sodného v hořčici| 120 172.| Stanovení vlhkosti a těkavých látek| 210 173.| Stanovení hustoty kapalných chemických výrobků pro průmyslové použití při 20°C| 100 174.| Stanovení obsahu etanolu v lihu pyknometricky| 140 175.| Stanovení furalu v lihu metodou fotometrickou| 1 080 176.| Stanovení obsahu veškerých dusíkatých zásad v lihu| 310 177.| Zjišťování alkality lihu| 50 178.| Stanovení kyselosti lihu| 170 179.| Stanovení odparku lihu| 200 180.| Stanovení vitamínu D metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie-Stanovení cholekalciferolu (D3) a ergokalciferolu (D2).| 3 700 181.| Stanovení vitamínu E metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie-Stanovení alfa, beta, gama, a delta-tokoferolů| 1 700 182.| Stanovení obsahu síranů| 260 183.| Analýza methylesterů mastných kyselin plynovou chromatografií| 1 920 184.| Stanovení butylhydroxyanisolu (BHA) a butylhydroxytoluenu (BHT) - metoda plynové chromatografie| 2 460 185.| Stanovení reziduí bromidů-Část 2: Stanovení anorganických bromidů| 2 290 186.| Stanovení vitaminu A v potravinách metodou HPLC – Stanovení beta-karotenu| 1 990 187.| Stanovení patulinu v čiré a zakalené jablečné šťávě a protlaku – metoda HPLC s přečištěním na rozhraní kapalina/kapalina| 1 850 188.| Stanovení ochratoxinu A v ječmeni a pražené kávě – Metoda HPLC s přečištěním na imunoafinitní kolonce| 7 360 189.| Stanovení ochratoxinu A ve vínu a pivu – metoda HPLC s přečištěním na imunoafinitní kolonce| 7 360 190.| Potraviny – stanovení aflatoxinu B1 a sumy aflatoxinů B1, B2, G1 a G2 v lískových oříšcích, burských oříšcích, pistáciích, fících a práškové Paprice - Metoda HPLC s postkolonovou derivatizací a s předčištěním a imunoafinitní kolonce| 6 060 191.| Detekce ozářených potravin obsahujících tuk – analýza 2-alkylcyklobutanonů plynové chromatografie s hmotnostní detekcí| 4 750 192.| Termoluminiscenční detekce ozářených potravin, ze kterých mohou být izolovány křemičité minerály| 4 990 193.| Stanovení fumonisinů B1 a B2 v potravinách na bázi kukuřice – HPLC metoda s přečištěním na imunoafinitní kolonce| 5 490 194.| Cigarety – stanovení obsahu vody v kouřových kondenzátech – metoda plynové chromatografie| 740 195.| Stanovení celkového obsahu karotenoidů a obsahu jednotlivých frakcí karotenoidů| 2 060 196.| Stanovení dusitanů v potravinách spektrofotometricky| 560 197.| Zmrazené rybí tyčinky (rybí prsty), rybí porce a rybí filety obalované ve strouhance nebo těstíčku. Stanovení hmotnosti zmrazených rybích výrobků| 100 198.| Stanovení 3-monochlorpropan-1,2-diolu (MCPD) v potravinách plynovou chromatografií| 5 480 199.| Potraviny – stanovení neohesperidinu-dihydochalkonu metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC)| 1 080 200.| Stanovení obsahu dusičnanů metodou HPLC| 1 130 201.| Stanovení vitamínu B1 metodou HPLC| 1 690 202.| Stanovení vitamínu B2 metodou HPLC| 1 690 203.| Tepelně opracované poživatiny v hermeticky uzavřených obalech. Stanovení pH| 100 204.| Stanovení objemu ve spotřebitelském balení piva| 70 205.| Stanovení objemu nápoje ve spotřebitelském balení| 70 206.| Stanovení objemu spotřebitelského balení hotových jídel a polotovarů| 70 207.| Stanovení hmotnosti obsahu balíčků tabáku| 70 208.| Stanovení hmotnosti v drůbežích a zvěřinových konzervách| 70 209.| Stanovení hmotnosti obsahu spotřebitelského balení hotových jídel a polotovarů| 70 210.| Stanovení hmotnosti obsahu spotřebitelského balení kávovin| 70 211.| Stanovení hmotnosti obsahu spotřebitelského balení hořčice| 70 212.| Stanovení čisté hmotnosti zmrazeného ovoce a zeleniny| 70 213.| Maso a masné výrobky – stanovení polyfosfátů| 950 214.| Stanovení obsahu vody v sušeném ovoci| 310 215.| Stanovení obsahu sacharózy polarimetricky ve slazeném zahuštěném mléce| 250 216.| Stanovení hustoty| 160 217.| Cigarety – stanovení obsahu nikotinu v kouřových kondenzátech – metoda plynové chromatografie| 2 260 218.| Jakost vod-Stanovení volného a celkového chloru kolorimetrickou metodou| 460 219.| Potraviny s nízkým obsahem tuku – stanovení chlormequatu a mepiquatu–Metoda LC-MS/MS| 3 650 220.| Bezvodý mléčný tuk-Stanovení složení sterolů plynovou chromatografií (Rutinní metoda)| 2 600 221.| Stanovení veškerých kyselin v lihovinách| 170 222.| Stanovení poměru stabilního izotopu uhlíku (13C/12C) v cukrech ovocných šťáv - metoda izotopové hmotnostní spektrometrie| 2 620 223.| Stanovení poměru stabilního izotopu uhlíku (13C/12C) v dužině ovocných šťáv - metoda izotopové hmotnostní spektrometrie| 2 620 224.| Potraviny – stanovení vitamínu B6 metodou HPLC| 690 225.| Metody zkoušení piva Část 10: stanovení hořkosti| 620 226.| ZRUŠENO| 227.| Potraviny - Stanovení siřičitanu – část 1: optimalizovaná Monier-Williamsova metoda| 340 228.| Stanovení pH potravinářských přídatných látek| 100 229.| Metoda stanovení látek extrahovatelných diethyletherem z potravinářských sulfonovaných organických barviv rozpustných ve vodě| 330 230.| Metoda stanovení netěkavých látek v kyselině propionové (E 280)| 210 231.| Metody stanovení úbytku hmotnosti sušením dusitanu sodného (E 250)| 140 232.| Metoda pro důkaz vyššího než mezního množství aldehydů v kyselině sorbové (E 200),sorbanu sodném, 236. draselném a vápenatém (E 201, E 202, E 203) a v kyselině propionové (E 280)| 120 233.| Metoda pro důkaz vyššího než mezního množství redukujících látek v mléčnanu sodném, draselném a vápenatém (E 325, E 326, E 327)| 70 234.| Metoda stanovení těkavých kyselin a důkazu vyššího než mezního množství dusičnanů v kyselině orthofosforečné (E 338) – pouze stanovení vyššího než mezního množství dusičnanů| 120 235.| Metoda stanovení látek nerozpustných ve vodě přítomných v orthofosforečnanu sodném, disodném a trisodném a v orthofosforečnanu draselném, didraselném a tridraselném (E 339(i), E 339(ii), E 339(iii), E 340(i), E 340(ii), E 340(i))| 270 236.| Stanovení sukralózy – metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie| 1 700 237.| Identifikace syntetických potravinářských barviv v potravinách metodou TLC| 780 238.| Stanovení syntetických potravinářských barviv v potravinách metodou HPLC| 2 080 239.| Stanovení syntetických potravinářských barviv v potravinách metodou spektrofotometrickou| 1 480 240.| Stanovení karotenoidů v potravinách metodou spektrofotometrickou| 1 200 241.| Stanovení (β-karotenu v potravinách spektrofotometrickou metodou| 1 990 242.| Stanovení kyseliny p-hydroxybenzoové a jejích esterů v potravinách metodou HPLC| 960 243.| Stanovení kyseliny sorbové a kyseliny benzoové v potravinách metodou HPLC| 950 244.| Stanovení celkového oxidu siřičitého v potravinách metodou destilačně-titrační| 320 245.| Stanovení oxidu siřičitého v potravinách metodou spektrofotometrickou s pararosanilinem| 1 080 246.| ZRUŠENO| 247.| Stanovení kyseliny mravenčí v potravinách metodou HPLC| 1 090 248.| Stanovení fosforu v potravinách metodou spektrofotometrickou| 1 280 249.| Stanovení theobrominu, kofeinu a theofylinu v potravinách metodou HPLC| 1 160 250.| Stanovení kyseliny glutamové v potravinách metodou HPLC| 1 110 251.| Stanovení chininu metodou HPLC| 1 000 252.| Stanovení chininu metodou spektrofotometrickou| 940 253.| Stanovení aromatických látek a alkaloidů v potravinách metodou GC| 2 000 254.| Stanovení vanilinu, ethylvanilinu, kumarinu a příbuzných aromatických látek v potravinách metodou HPLC| 1 080 255.| Stanovení vitamínů rozpustných ve vodě v doplňcích stravy metodou HPLC| 1 530 256.| Stanovení vitaminů A a E v potravinách metodou HPLC| 1 600 257.| Stanovení vitaminů B1, B2, B6 v potravinách metodou HPLC| 1 690 258.| Stanovení vitaminu B12 v potravinách metodou ELISA| 3 000 259.| Stanovení vitaminu C v potravinách metodou HPLC| 950 260.| Stanovení taurinu v potravinách metodou HPLC| 1 400 261.| Stanovení specifických bílkovin a dalších antigenů v potravinách metodou ELISA| 3 000 262.| Stanovení (konfirmace) jednoho vzorku na zařízení GC AED| 2 470 263.| Stanovení (konfirmace) jednoho vzorku na zařízení GC MSD| 1 390 264.| Stanovení anabolických steroidů v potravinách hmotnostní spektrometrií| 3 400 265.| Stanovení (konfirmace) jednoho vzorku na zařízení LC/MS| 3 430 266.| Stanovení obsahu vaječné bílkoviny v potravinách imunoenzymatickou metodou| 3 000 267.| ZRUŠENO| 268.| Stanovení dithiokarbamátů v potravinách metodou GC| 2 570 269.| Stanovení kyseliny kyanovodíkové metodou destilačně titrační| 550 270.| Stanovení fosforovodíku v potravinách metodou GC| 2 440 271.| Stanovení fenylmočovinových herbicidů v potravinách metodou GC| 2 240 272.| Stanovení pesticidů na bázi kvartérních aminů v potravinách kapalinovou chromatografií s MS detekcí| 3 650 273.| Stanovení daminosidu v potravinách metodou GC| 2 780 274.| Stanovení triazinových herbicidů v potravinách metodou GC| 2 280 275.| Stanovení bromidů v potravinách metodou GC/ECD| 2 290 276.| Stanovení ovocného (zeleninového) podílu| 6 270 277.| Stanovení refraktometrické sušiny vnesené rajčatovou surovinou| 5 500 278.| ZRUŠENO| 279.| ZRUŠENO| 280.| ZRUŠENO| 281.| ZRUŠENO| 282.| Stanovení sumy dusičnanů a dusitanů v potravinách metodou FIA| 1 000 283.| Stanovení bromidů a dusitanů metodou HPLC| 1 480 284.| Stanovení chlorovaných alifatických uhlovodíků metodou GC| 1 680 285.| Stanovení N-nitrosaminů v potravinách metodou GC/TEA| 2 950 286.| Stanovení ftalátů v nápojích metodou GC| 1 980 287.| Stanovení polychlorovaných bifenylů a chlorovaných pesticidů v potravinách metodou GC| 2 640 288.| Stanovení 1,3-dimethylamylaminu v doplňcích stravy metodou LC-MS/MS| 3 640 289.| Stanovení aflatoxinů B1, B2, G1, G2 v potravinách metodou HPLC| 6 060 290.| Stanovení aflatoxinů B1, B2, G1, G2 metodou TLC (screening)| 2 500 291.| Stanovení deoxynivalenolu v potravinách metodou HPLC| 5 610 292.| Stanovení sterigmatocystinu v potravinách metodou LC/MS| 5 890 293.| Stanovení ochratoxinu A metodou TLC (screening)| 910 294.| Stanovení ochratoxinu A v potravinách metodou HPLC s využitím imunoafinitních (SPE) kolonek| 7 360 295.| Stanovení patulinu v potravinách metodou HPLC| 1 850 296.| Stanovení biogenních aminů v potravinách metodou HPLC| 1 760 297.| Stanovení metanolu v lihovinách a lihu metodou GC| 950 298.| Stanovení chloraminu| 1 150 299.| Stanovení etylkarbamátu v lihovinách metodou GC| 1 390 300.| Detekce stafylokokových enterotoxinů v potravinách| 2 000 301.| Identifikace stafylokokových enterotoxinů A, B, C, D a E v potravinách| 3 000 302.| Detekce bacilových průjmových enterotoxinů v potravinách imuno-enzymatickou metodou| 2 800 303.| Stanovení cukrů a celkového alkoholu ve víně| 470 304.| Stanovení celkového alkoholu ve víně-výpočet| 30 305.| Stanovení těkavých organických látek v potravinách metodou GC| 1 680 306.| Stanovení zearalenonu v potravinách metodou HPLC| 5 610 307.| Stanovení ethylacetátu plynovou chromatografií| 950 308.| Stanovení titrovatelných zásad v lihovinách| 140 309.| Stanovení veškerých kyselin v lihovinách| 170 310.| Stanovení vícesytných alkoholů ve vínech a lihovinách| 1 500 311.| Stanovení vyšších alkoholů, esterů a aldehydů v lihovinách s vyšším obsahem těkavých složek| 1 340 312.| Stanovení vyšších alkoholů, esterů a aldehydů v lihu a lihovinách s nízkým obsahem těkavých složek| 1 340 313.| Stanovení furalů v lihu a lihovinách| 1 500 314.| Stanovení poměru stabilních izotopů vodíku D/H na methylové a methylenové skupině ethanolu pomocí nukleární magnetické rezonance (SNIF-NMR) – stanovení přídavku cukrů do produktů vinné révy| 14 860 315.| Stanovení poměru stabilních izotopů uhlíku 13C/12C (vyjádřeného jako delta 13C) v ethanolu pomocí Hmotnostní spektrometrie izotopových poměrů (IRMS) - stanovení přídavku cukrů do produktů vinné révy| 10 440 316.| Stanovení poměru stabilních izotopů kyslíku 18O/16O (vyjádřeného jako delta 18O) ve vodě pomocí hmotnostní (spektrometrie izotopových poměrů (IRMS) - stanovení přídavku vody do produktů vinné révy ekvilibrační metodou| 2 910 317.| Stanovení (β-laktoglobulinu v potravinách imuno-enzymatickou metodou| 2 500 318.| Stanovení arašídů v potravinách imuno-enzymatickou metodou| 2 500 319.| Stanovení poměru stabilních izotopů uhlíku 13C/12C vyjádřeného jako delta 13C) v ethanolu pomocí hmotnostní spektrometrie izotopových poměrů (IRMS) a poměru stabilních izotopů vodíku D/H na methylové a methylenové skupině ethanolu pomocí nukleární magnetické rezonance (SNIF-NMR)- stanovení přídavku cukrů do produktů vinné révy| 22 560 320.| Stanovení složení u čokoládových cukrovinek| 70 321.| Stanovení markerů pro odhalení falšování vína přídavkem syntetického glycerolu| 5 650 322.| Stanovení poměru stabilních izotopů kyslíku 18O/16O (vyjádřeného jako delta 18O) ve vodě pomocí hmotnostní spektrometrie izotopových poměrů (IRMS) - stanovení původu vody v ovocných a zeleninových šťávách| 2 910 323.| Stanovení kyseliny aristolochové v potravinách| 950 324.| Stanovení gliadinu (lepku) v potravinách metodou ELISA| 2 500 325.| Identifikace druhů mas v potravinách imuno-enzymatickou metodou| 3 500 326.| Stanovení obsahu čisté svalové bílkoviny přepočtem přes 3-methylhistidin| 1 210 327.| ZRUŠENO| 328.| Stanovení provařenosti masných výrobků| 160 329.| Stanovení obsahu masa| 6 180 330.| Stanovení obsahu masa v rybách a rybích výrobcích| 1 430 331.| Stanovení floridzinu v potravinách metodou HPLC| 1 200 332.| Stanovení obsahu náplně nebo panády zmrazených výrobků| 100 333.| Stanovení volné vody u zabité drůbeže| 50 334.| Stanovení složení mrazírenských výrobků – jedna složka| 70 335.| Stanovení složení mrazírenských výrobků – 2-5 složek| 350 336.| Stanovení složení mrazírenských výrobků – 6 a více složek| 500 337.| Stanovení methanolu a těkavých látek v lihovinách| 1 340 338.| Stanovení obsahu vody v tabáku destilační metodou| 480 339.| Stanovení šířky řezu a hmotnostního podílu tabákových částic v tabákových výrobcích| 410 340.| Stanovení vody v tabákových výrobcích metodou vážkovou| 160 341.| Stanovení obsahu sojové bílkoviny v potravinách ELISA metodou| 3 000 342.| Stanovení kolagenu v masných výrobcích výpočtem přes 4- hydroxyprolin| 1 810 343.| Stanovení markerových sacharidů v potravinách po předčištění na SPE kolonkách metodou iontové HPLC| 2 700 344.| Stanovení sacharidů a odvozených vícesytných alkoholů v potravinách metodou HPLC| 950 345.| Stanovení spektra cukrů v medu| 1 300 346.| Stanovení tuku po hydrolýze na zařízení SOXTEC 1026| 360 347.| Stanovení tuku přímou extrakcí na zařízení SOXTEC 1026| 220 348.| Stanovení mastných kyselin v tucích a olejích metodou GC| 1 920 349.| Stanovení sterolů v potravinách metodou GC| 2 600 350.| Stanovení cholesterolu v potravinách metodou GLC| 2 600 351.| Stanovení dusíku v potravinách| 590 352.| Stanovení dusíku a přepočet na bílkoviny v potravinách| 610 353.| Stanovení odrůdové jednotnosti a pravosti brambor pomocí polyakrylamidové elektroforézy| 2 540 354.| Stanovení celkové potravinové vlákniny enzymaticko - gravimetrickou metodou| 3 500 355.| Stanovení spektra volných aminokyselin metodou HPLC| 2 670 356.| Stanovení jedné aminokyseliny metodou HPLC| 1 110 357.| Stanovení soli| 220 358.| Stanovení organických kyselin v potravinách metodou HPLC| 1 400 359.| Stanovení kyseliny pyrrolidonkarboxylové metodou HPLC| 950 360.| Stanovení beta-karotenu, kriptoxanthinesteru a xanthophylesteru v potravinách metodou spektrofotometrickou| 2 060 361.| Stanovení vybraných parametrů piva pomocí automatického analyzátoru| 560 362.| Stanovení kyselosti| 160 363.| Stanovení hmotnosti obsahu spotřebitelského balení, obsahu pevných a tekutých částí, hmotnostního podílu složek, odkapaného podílu, náplně výrobku, objemu obsahu spotřebitelského balení nebo počtu tablet ve spotřebitelském balení| 70 364.| Stanovení obsahu šťávy v citrusových plodech| 200 365.| Stanovení sacharidů a energetické hodnoty výpočtem| 50 366.| Stanovení složení nesourodých potravin – makroskopický rozbor| 250 367.| Stanovení složení nesourodých potravin – mikroskopický rozbor| 330 368.| Stanovení cizorodé příměsi v potravinách| 250 369.| Stanovení sacharidů a energetické hodnoty výpočtem (voda, tuk, popel, bílkoviny)| 1 580 370.| Stanovení triacylglycerolů v potravinách metodou GC| 3 700 371.| Stanovení obsahu kakaového prášku| 2 780 372.| Stanovení nepovolených barviv v potravinách metodou HPLC| 1 400 373.| Olivový olej-spektrofotometrická stanovení K270 po úpravě oxidem hlinitým| 940 374.| Identifikace původu anthokyanů metodou „fingerprinting chromatography“| 2 640 375.| Stanovení tryptamidu kyseliny lignocerové (LAT) v kakau a výrobcích z kakaa| 1 600 376.| Stanovení těkavých kyselin titračně po destilaci – ovocná vína, ostatní vína, sladová vína, medovina, ostatní alkoholické nápoje| 310 377.| Stanovení přípravků určených na léčbu erektilní dysfunkce v doplňcích stravy metodou HPLC| 1 800 378.| Stanovení sacharidů a odvozených vícesytných alkoholů v potravinách metodou iontové chromatografie s pulzní ampérometrickou detekcí| 1 600 379.| Stanovení T-2 a HT-2 toxinů v potravinách kapalinovou chromatografií| 5 750 380.| Stanovení poměru stabilních izotopů uhlíku 13C/12C (vyjádřeného jako delta 13C) v ethanolu pomocí hmotnostní spektrometrie izotopových poměrů (IRMS) – stanovení botanického původu lihu v lihovinách| 10 440 381.| Stanovení poměru stabilních izotopů vodíku D/H na methylové a methylenové skupině ethanolupomocí nukleární magnetické rezonance (SNIF-NMR – stanovení botanického původu lihu v lihovinách| 14 860 382.| Stanovení poměru stabilních izotopů uhlíku 13C/12C (vyjádřeného jako delta 13C) v ethanolu pomocí hmotnostní spektrometrie izotopových poměrů (IRMS) a stanovení poměru stabilních izotopů vodíku D/H na methylové a methylenové skupině ethanolu pomocí nukleární magnetické rezonance (SNIF-NMR) – stanovení botanického původu lihu v lihovinách| 22 560 383.| Stanovení poměru stabilních izotopů vodíku ve vodě pomocí hmotnostní spektrometrie izotopových poměrů (IRMS)| 11 020 384.| Stanovení 2,4,6-trichloranisolu ve víně plynovou chromatografií s MS detekcí| 6 480 385.| Průkaz rostliny rodu Echinacea pomocí kapalinové chromatografie| 3 000 386.| Stanovení sukralosy v potravinách metodou iontové chromatografie s pulzní ampérometrickou detekcí| 1 600 387.| Stanovení škrobu a částečně hydrolyzovaného škrobu v potravinách enzymaticko-spektrofotometrickou metodou| 1 700 388.| Stanovení koenzymu Q10 v potravních doplňcích metodou HPLC| 1 600 389.| Stanovení sacharidů a energetické hodnoty výpočtem (voda, tuk, popel, bílkoviny, vláknina)| 5 080 390.| Stanovení obsahu alkoholu pyknometricky po destilaci - ovocná vína, ostatní vína, sladová vína, medovina, ostatní alkoholické nápoje| 350 391.| Stanovení těkavých kyselin v lihovinách| 210 392.| Stanovení oxidu siřičitého titračně – ovocná vína, ostatní vína, sladová vína, medovina, ostatní alkoholické nápoje| 140 393.| Stanovení poměru stabilních izotopů uhlíku 13C/12C (vyjádřeného jako delta 13C) v medu a v proteinu izolovaného z medu pomocí hmotnostní spektrometrie izotopových poměrů (IRMS)-stanovení přídavku C4-cukrů do medu| 3 390 394.| Stanovení pesticidů v potravinách metodou QuEChERS s detekcí GC/MS| 4 130 395.| Stanovení pesticidů v potravinách metodou QuEChERS s detekcí LC-MS/MS| 4 110 396.| Stanovení mykotoxinů v potravinách metodou LC-MS/MS| 4 900 397.| Potraviny - Stanovení vitamínu B6 (včetně jeho glykosilovaných forem) metodou HPLC| 2 100 398.| Stanovení poměru stabilních izotopů vodíku D/H na methylové a methylenové skupině ethanolu pomocí nukleární magnetické rezonance (SNIF-NMR) – stanovení botanického původu cukru v ovocných šťávách| 14 860 399.| Stanovení poměru stabilních izotopů uhlíku 13C/12C (vyjádřeného jako delta 13C) v ethanolu pomocí hmotnostní spektrometrie izotopových poměrů (IRMS) - stanovení botanického původu cukrů ve fermentovaných ovocných šťávách a přírodních sladidlech| 10 440 400.| Stanovení cukrů ve víně a moštech metodou HPLC s refraktometrickou detekcí| 1 250 401.| Stanovení cukrů metodou HPLC s refraktometrickou detekcí| 1 250 402.| Stanovení poměru stabilních izotopů uhlíku 13C/12C (vyjádřeného jako delta 13C) v ethanolu izolovaného z fermentovaných ovocných šťáv pomocí hmotnostní spektrometrie izotopových poměrů (IRMS) a poměru stabilních izotopů vodíku D/H na methylové a methylenové skupině ethanolu pomocí nukleární magnetické rezonance (SNIF-NMR) – stanovení botanického původu cukru v ovocných šťávách| 22 560 403.| Průkaz rostliny Aloe v nápojích na základě stanovení antrachinonů metodou LC/MS| 3 200 404.| Stanovení alkality nealkoholických nápojů titračně| 210 405.| Kvalitativní průkaz fermentované červené rýže s použitím screeningové (HPLC-DAD) a konfirmační (LC-MS) metody| 3 800 406.| Stanovení pyrofeofytinu v olivových olejích metodou HPLC| 1 400 407.| Stanovení polyfenolů v pivu spektrofotometrickou metodou| 620 408.| Stanovení poměru stabilních izotopů uhlíku 13C/12C (vyjádřeného jako delta 13C) v CO2 šumivých vín – detekce exogenního CO2 v šumivých vínech| 2 984 409.| Stanovení amitrazu v potravinách rostlinného původu metodou plynové chromatografie s MS detekcí| 2 810 410.| Stanovení ztráty sušením v přídatných látkách| 140 411.| Mléčné výrobky a potraviny na bázi mléka - stanovení obsahu tuku vážkovou metodou dle Weibull-Berntropa (Referenční metoda)| 360 412.| Stanovení sibutraminu v doplňcích stravy metodou HPLC| 2 400 413.| ZRUŠENO| 414.| Stanovení celkového alkoholu v moštech výpočtem (skutečný alkohol, glukóza, fruktóza)| 970 415.| Stanovení glyphosatu, ethephonu, chloristanů a chlorečnanů v potravinách rostlinného původu metodou LC - MS/MS| 3 990 416.| Stanovení natamycinu ve víně metodou kapalinové chromatografie s detektorem diodového pole| 140 417.| ZRUŠENO| 418.| Stanovení poměru stabilních izotopů kyslíku 18O/16O a poměru stabilních izotopů uhlíku 13C/12C (vyjádřených jako delta 18O a delta 13C) ve vodě a ethanolu produktů révy vinné metodou hmotnostní spektrometrie izotopových poměrů (IRMS) a průkaz geografického původu vín a částečně zkvašených moštů s deklarovaným původem ČR dopočtem z naměřených hodnot| 25 470 419.| Stanovení neotamu v potravinách metodou HPLC/UV VIS/DAD| 1 400 420.| Stanovení pesticidů v rostlinných olejích metodou QuEChERS s detekcí GC/MS| 3 055 421.| Stanovení pesticidů v rostlinných olejích metodou QuEChERS s detekcí a LC-MS/MS| 3 030 422.| Stanovení dithiokarbamátů a jejich degradačních produktů v dětské výživě metodou LCMS/MS| 3 650 423.| Stanovení přetlaku sycených nápojů| 100 424.| Průkaz vaječné bílkoviny ve víně imuno-enzymatickou metodou soupravou Ridascreen Fast Ei/Egg Protein (R-Biopharm)| 3 000 425.| Průkaz lysozymu ve víně imuno-enzymatickou metodou soupravou Ridascreen Fast Lysozym (R-Biopharm)| 3 000 426.| Průkaz kaseinu ve víně imuno-enzymatickou metodou soupravou Ridascreen Fast Casein (R-Biopharm)| 3 000 427.| Stanovení esterů 3-monochlorpropandiolu a esterů glycidolu v rostlinných olejích a ztužených tucích metodou GC/MS| 6 080 428.| Stanovení opiových alkaloidů v máku metodou LC-MS/MS| 4 460 429.| Stanovení 3-monochlorpropandiolu v sójové omáčce metodou GC/MS| 5 270 430.| Stanovení mléčné bílkoviny v potravinách imuno-enzymatickou metodou| 2 500 431.| Stanovení 2-propanolu v lihovinách plynovou chromatografií s FID detekcí| 1 340 432.| Stanovení sterolů v olivových olejích metodou plynové chromatografie| 3 100 433.| Stanovení stigmastadienů metodou GC v rostlinných olejích| 3 100 434.| Stanovení sterolů v másle metodou kapilární plynové chromatografie (GC)| 2 600 435.| Detekce přítomnosti cizího tuku v mléčném tuku stanovením triacylglycerolů metodou plynové chromatografie| 3 700 436.| Stanovení methylesterů mastných kyselin metodou plynové chromatografie v olivových olejích| 1 920 437.| Spektrofotometrická stanovení v UV oblasti (K232, K270, delta K) v olivovém oleji| 560 438.| Stanovení sušiny refraktometricky v produktech z rajčat| 50 439.| Stanovení celkové kyselosti v produktech z rajčat| 200 440.| Stanovení těkavých kyselin v produktech z rajčat| 330 441.| Stanovení obsahu cukru v produktech z rajčat| 440 442.| Stanovení pH v produktech z rajčat| 100 443.| Stanovení obsahu chloridů v produktech z rajčat| 180 444.| Stanovení volných mastných kyselin v olivových olejích| 210 445.| Stanovení peroxidového čísla v olivových olejích| 420 446.| Stanovení obsahu vaječného žloutku ve vaječných likérech spektrofotometrickou metodou| 1 280 447.| Stanovení extraktu ve víně| 100 448.| Stanovení popela ve víně| 390 449.| Stanovení hustoty vína| 160 450.| Stanovení alkoholu ve víně - pyknometricky| 350 451.| Stanovení celkové kyselosti vína| 100 452.| Stanovení těkavých kyselin ve víně| 210 453.| Stanovení oxidu siřičitého ve víně| 140 454.| Stanovení pH vína| 100 455.| Stanovení alkality popela ve víně| 100 456.| Stanovení sušiny v produktech z rajčat| 210 457.| Stanovení obsahu alkoholu| 350 458.| Stanovení těkavých látek a methanolu v lihovinách| 1 340 459.| Alkohol – pomocí hydrostatických vah| 500 460.| Stanovení obsahu alkoholu s použitím hydrostatických vah po destilaci| 500 461.| Stanovení obsahu alkoholu v % objemových v lihovinách| 500 462.| Metody pro stanovení jakosti cukru – stanovení barvy v roztoku| 220 463.| Glycyrrhizová kyselina - stanovení glycyrrhizové kyseliny vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií| 1 080 464.| Refraktometrické stanovení obsahu cukru v hroznových moštech, zahuštěných hroznových moštech a rektifikovaných moštových koncentrátech| 150 465.| Stanovení celkového suchého extraktu lihovin gravimetricky| 210 466.| Stanovení redukujících látek ve víně a moštech| 520 467.| Stanovení oxidu siřičitého ve víně titračně po destilaci| 440 468.| Stanovení oxidu siřičitého po destilaci – ovocná vína, ostatní vína, sladová vína, medovina, ostatní alkoholické nápoje, lihoviny| 440 469.| Stanovení přetlaku šumivých a perlivých vín| 100 470.| Stanovení glukózy a fruktózy ve víně enzymaticky| 470 471.| Stanovení kyseliny citrónové ve víně enzymaticky| 490 472.| Stanovení suchého rozpustného zbytku v produktech zpracovaných z ovoce a zeleniny pomocí refraktometrie| 150 473.| ZRUŠENO| 474.| Simultánní stanovení kyseliny L askorbové a D-iso-askorbové ve víně metodou HPLC s UV detekcí| 1 650 475.| Stanovení poměru voda/bílkoviny| 830 476.| Stanovení síranů ve víně gravimetricky| 590 477.| Stanovení ethylacetátu ve víně plynovou chromatografií s detekcí FID| 2 070 478.| Stanovení metanolu ve víně plynovou chromatografií s detekcí FID| 2 070 479.| Stanovení vlhkosti, refraktometrická metoda| 150 480.| Stanovení elektrické vodivosti| 150 481.| pH a volná kyselost| 220 482.| Stanovení hydroxymethylfurfuralu metodou HPLC s UV detekcí| 1 130 483.| Stanovení nerozpustných látek gravimetricky| 200 484.| Stanovení aktivity diastázy dle Phadebase| 630 485.| Stanovení maltosy, sacharózy a D-glukózy ve víně enzymaticky se spektrofotometrickou detekcí| 940 486.| Stanovení velikosti písma na obalech| 180 487.| Enzymatické stanovení obsahu škrobu HPLC| 1 960 488.| Stanovení čisté svalové bílkoviny| 2 420 489.| Stanovení zpolymerovaných triacylglycerolů v tucích metodou HPLC| 1 720 490.| Stanovení nepovolených barviv v potravinách metodou LC-MS| 3 100 491.| Stanovení tropanových alkaloidů v potravinách rostlinného původu metodou LC-MS/MS| 4 360 492.| Stanovení amygdalinu v potravinách metodou HPCL/UV_VIS/DAD| 1 300 493.| Stanovení enzymů v potravinách metodou polyakrylamidové gelové elektroforézy| 2 570 494.| Stanovení aktivity papainu v potravinách pHmetricky| 3 805 495.| Stanovení aktivity trypsinu v potravinách spektrofotometricky| 2 640 496.| Stanovení a identifikace charakteristických proteinů v potravinách proteomickou analýzou s využitím LC-MS/MS| 3 495 497.| Stanovení mikrocystinů v doplňcích stravy metodou LC-MS/MS| 2 390 498.| Stanovení obsahu katechinů v čaji metodou HPLC| 1 990 499.| Stanovení kyseliny citrónové ve víně s využitím multiparametrického automatického analyzátoru a enzymatického setu| 360 500.| Stanovení cukrů (glukóza a fruktóza) s využitím multiparametrického automatického analyzátoru a enzymatického setu| 360 501.| Rozlišení orálního a žvýkacího tabáku| 420 502.| Stanovení plochy spotřebitelského balení| 310 503.| Stanovení titrovatelných kyselin v pekařských výrobcích| 160 504.| Stanovení ekvivalentů kakaového másla v čokoládě metodou GC/FID| 5 170 505.| Stanovení citrininu v potravinách rostlinného původu metodou LC-MS/MS| 3 950 506.| Stanovení kanabinoidů v potravinách rostlinného původu metodou LC-MS/MS| 3 950 507.| Stanovení a identifikace charakteristických proteinů v mléce a mléčných výrobcích proteomickou analýzou s využitím LC-MS/MS| 3 490 508.| Stanovení a identifikace charakteristických rostlinných proteinů v masných výrobcích proteomickou analýzou s využitím LC-MS/MS| 3 490 509.| Stanovení poměru stabilních izotopů kyslíku 18O/16O (vyjádřeného jako delta 18O) ve vodě pomocí hmotnostní spektrometrie izotopových poměrů (IRMS) - stanovení přídavku vody do produktů vinné révy pyrolýzou vody izolované z produktů vinné révy| 4 870 510.| Stanovení gama-laktonů pro odhalování falšování vína přídavkem syntetického aroma chirální plynovou chromatografií s MS detekcí| 9 610 511.| Stanovení obsahu hořčice v potravinách imunoenzymatickou metodou| 2 890 512.| Celkový obsah cukrů v lihovinách| 1 180 513.| Stanovení a identifikace charakteristických proteinů tvrdé pšenice v mouce a těstovinách proteomickou analýzou s využitím LC-MS/MS| 3 410 514.| Výpočet poměru nebo procentuálního zastoupení| 50 515.| Stanovení mléčné sušiny dopočtem z naměřených hodnot| 7 080 516.| Stanovení těkavých kyselin v lihovinách| 290 517.| Imunoenzymatická detekce stafylokokových enterotoxinů v potravinách (vč. dialýzy)| 3 310 518.| Stanovení hydroxymethylfurfuralu v potravinách metodou UHPLC s UV detekcí| 1 130 519.| Stanovení hmotnosti a objemu hotových jídel a nápojů a hmotnostního podílu jednotlivých složek hotových jídel| 70 520.| Stanovení poměru stabilních izotopů uhlíku 13C/12C (vyjádřeného jako delta 13C) ve složkách medu (sacharidy) pomocí hmotnostní spektrometrie izotopových poměrů (LC-IRMS) - průkaz přídavku C3 a C4 cukrů do medu| 6 470 521.| Multielementární analýza vína metodou hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem| 1 970 522.| Stanovení prvků metodou hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem v potravinách a nápojích| 1 970 523.| Stanovení celkového obsahu přírodních barviv (ASTA Color) v paprice metodou spektrofotometrickou| 1 080 524.| Stanovení hustoty lihovin| 160 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 132/2015 Sb. Senzorické rozbory Rozbor| Výše náhrady nákladů v Kč ---|--- 1\\. Senzorické hodnocení jednoho znaku u jednoho vzorku| 70 2\\. Senzorické hodnocení jednoho znaku u jednoho vzorku po mechanické nebo tepelné úpravě| 140 3\\. Senzorické hodnocení více znaků jednoho vzorku bez mechanické nebo tepelné úpravy| 350 4\\. Senzorické hodnocení více znaků jednoho vzorku s mechanickou nebo tepelnou úpravou| 420 5\\. Posouzení označování potravin a výrobků na obalu, včetně posouzení funkčnosti obalu| 70 Příloha č. 3 k vyhlášce č. 132/2015 Sb. Kalkulační vzorec náklady v Kč = a + b x c kdy a = spotřeba materiálu vyjádřená v Kč (týká se přímých materiálních nákladů) b = počet hodin práce c = náklady na 1 hodinu práce, které zahrnují 1. mzdové a režijní náklady 2. náklady na spotřebovanou energii použitých přístrojů
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 36/2015 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 36/2015 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy o obchodu se zbraněmi Vyhlášeno 10. 6. 2015, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 24. 12. 2014, částka 22/2015 * Článek 1 - Cíl a účel * Článek 2 - Rozsah * Článek 3 - Střelivo/munice * Článek 4 - Díly a součásti * Článek 5 - Všeobecné provádění * Článek 6 - Zákazy * Článek 7 - Vývoz a posouzení vývozu * Článek 8 - Dovoz * Článek 9 - Tranzit nebo překládka * Článek 10 - Zprostředkování * Článek 11 - Odklon * Článek 12 - Evidence * Článek 13 - Ohlašování * Článek 14 - Vymáhání * Článek 15 - Mezinárodní spolupráce * Článek 16 - Mezinárodní pomoc * Článek 17 - Konference Smluvních stran * Článek 18 - Sekretariát * Článek 19 - Řešení sporů * Článek 20 - Změny Smlouvy * Článek 21 - Podpis, ratifikace, přijetí, schválení nebo přístup * Článek 22 - Vstup v platnost * Článek 23 - Prozatímní provádění * Článek 24 - Trvání a odstoupení * Článek 25 - Výhrady * Článek 26 - Vztahy k ostatním mezinárodním dohodám * Článek 27 - Depozitář * Článek 28 - Autentické znění Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 24. 12. 2014 36 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 2. dubna 2013 byla v New Yorku přijata Smlouva o obchodu se zbraněmi. Jménem České republiky byla Smlouva podepsána v New Yorku dne 3. června 2013. Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Smlouvy, dne 25. září 2014. Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 22 odst. 1 dne 24. prosince 2014 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění Smlouvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD Smlouva o obchodu se zbraněmi Preambule Smluvní strany této Smlouvy, vedeny účelem a zásadami Charty Organizace spojených národů, odvolávajíce se na článek 26 Charty Organizace spojených národů, který usiluje o podporu nastolení a udržování mezinárodního míru a bezpečnosti při co nejmenším odčerpávání lidských a hospodářských zdrojů světa na zbrojení, zdůrazňujíce potřebu zabránit nelegálnímu obchodu s konvenčními zbraněmi a vymýtit jej, zabránit tomu, aby konvenční zbraně nebyly odkloněny na nelegální trhy nebo k neoprávněným konečným uživatelům a aby jich nebylo použito k neoprávněnému konečnému účelu, včetně páchání aktů terorismu, uznávajíce legitimní politické, bezpečnostní, ekonomické a obchodní zájmy Států na mezinárodním obchodu s konvenčními zbraněmi, znovu potvrzujíce svrchované a výhradní právo jakéhokoliv Státu na regulaci a kontrolu konvenčních zbraní na svém území a na základě svého vlastního právního či ústavního systému, uznávajíce, že mír a bezpečnost, rozvoj a lidská práva jsou pilíři systému Organizace spojených národů a základem kolektivní bezpečnosti, a uznávajíce, že vývoj, mír a bezpečnost a lidská práva spolu navzájem souvisejí a vzájemně se posilují, odvolávajíce se na Směrnici Komise Organizace spojených národů pro odzbrojení týkající se mezinárodních transferů zbraní v kontextu Rezoluce Valného shromáždění Organizace spojených národů č. 46/36H s 6. prosince 1991, konstatujíce přínos akčního programu Organizace spojených národů k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech a rovněž Protokolu proti nezákonné výrobě a pašování střelných zbraní, jejich částí a dílů a střeliva pro tyto zbraně, doplňující Konvenci Organizace spojených národů proti mezinárodnímu organizovanému zločinu, a Mezinárodního nástroje umožňujícího zemím identifikovat a sledovat včas a spolehlivým způsobem nedovolený obchod s ručními a lehkými zbraněmi, uznávajíce bezpečnostní, ekonomické, sociální a humanitární následky nelegálního a neregulovaného obchodu s konvenčními zbraněmi, majíce na paměti, že civilní osoby, zejména ženy a děti, představují velkou většinu těch, kteří nesou neblahé dopady ozbrojených konfliktů a ozbrojeného násilí, uvědomujíce si rovněž problémy obětí ozbrojených konfliktů a jejich potřebu náležité péče, rehabilitace a společenského a ekonomického začlenění, zdůrazňujíce, že žádné z ustanovení této Smlouvy nebrání Státům udržovat a přijímat další účinná opatření k prosazování cíle a účelu této Smlouvy, vědomy si legitimního obchodu s určitými konvenčními zbraněmi a legálního držení těchto konvenčních zbraní pro rekreační, kulturní, historické a sportovní činnosti, kdy je takovýto obchod, vlastnictví a používání povolen či chráněn zákonem, vědomy si rovněž role, kterou mohou hrát regionální organizace pomáhající Smluvním stranám na jejich žádost při provádění této Smlouvy, uznávajíce dobrovolnou a aktivní úlohu, kterou může hrát civilní společnost, včetně nevládních organizací a průmyslu, při zvyšování informovanosti a povědomí o cíli a účelu této Smlouvy a při podpoře jejího provádění, potvrzujíce, že regulace mezinárodního obchodu s konvenčními zbraněmi a zabránění jejich odklonu by neměla bránit mezinárodní spolupráci a legitimnímu obchodu s materiály, zařízeními a technologiemi pro mírové účely, zdůrazňujíce potřebnost dosažení univerzálního přistoupení k této Smlouvě, odhodlány jednat v souladu s následujícími zásadami; Zásady – přirozené právo všech Států na individuální nebo kolektivní sebeobranu, které je uznáno v článku 51 Charty Organizace spojených národů; – řešení mezinárodních sporů mírovými prostředky tak, aby nebyly ohrožovány mezinárodní mír a bezpečnost a spravedlnost, v souladu s článkem 2(3) Charty Organizace spojených národů; – zdržení se v mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti kteréhokoliv Státu, ani jakýmkoliv jiným způsobem neslučitelným s cíli Organizace spojených národů, v souladu s článkem 2(4) Charty Organizace spojených národů; – nezasahování do záležitostí, jež v zásadě patří do vnitrostátní pravomoci jakéhokoliv Státu, v souladu s článkem 2(7) Charty Organizace spojených národů; – respektování a zajištění respektování mezinárodního humanitárního práva, mimo jiné v souladu se Ženevskými úmluvami z roku 1949, a respektování a zajištění respektování lidských práv, mimo jiné v souladu s Chartou Organizace spojených národů a Všeobecnou deklarací lidských práv; – odpovědnost všech Států, v souladu s jejich mezinárodními závazky, účinně regulovat mezinárodní obchod s konvenčními zbraněmi a bránit jejich odklonu, i primární odpovědnost všech Států při vytváření a zavádění jejich vnitrostátních kontrolních systémů; – respektování legitimních zájmů Států pořizovat si konvenční zbraně za účelem výkonu svého práva na sebeobranu a pro mírové operace; a vyrábět, dovážet, vyvážet a provádět transfer konvenčních zbraní; – provádění této Smlouvy konzistentním, objektivním a nediskriminujícím způsobem, se dohodly následovně: Článek 1 Cíl a účel Cílem této Smlouvy je: – zavést nejvyšší možné společné standardy pro regulaci nebo zlepšení regulace mezinárodního obchodu s konvenčními zbraněmi; – zabránit nelegálnímu obchodu s konvenčními zbraněmi a vymýtit jej a zabránit odklonu konvenčních zbraní; za účelem: – přispět k mezinárodnímu a regionálnímu míru, bezpečnosti a stabilitě; – omezit lidské utrpení; – podpořit spolupráci, transparentnost a odpovědné kroky Smluvních stran v mezinárodním obchodu s konvenčními zbraněmi, a tak budovat důvěru mezi Smluvními stranami. Článek 2 Rozsah 1. Tato Smlouva se vztahuje na veškeré konvenční zbraně náležející do následujících kategorií: (a) bojové tanky; (b) obrněná bojová vozidla; (c) velkorážní dělostřelecké systémy; (d) bojové letouny; (e) bojové vrtulníky; (f) válečné lodě; (g) řízené střely a odpalovací zařízení; a (h) ruční a lehké zbraně. 2. Pro účely této Smlouvy se za činnosti mezinárodního obchodu považují vývoz, dovoz, tranzit, překládka a zprostředkování, kolektivně označované jako „transfer“. 3. Tato Smlouva se nevztahuje na mezinárodní pohyby konvenčních zbraní prováděné Smluvní stranou nebo v její prospěch a za účelem jejich použití touto Smluvní stranou, pokud tyto konvenční zbraně zůstanou v jejím vlastnictví. Článek 3 Střelivo/munice Každá Smluvní strana vytvoří a bude udržovat vnitrostátní kontrolní systém pro regulaci vývozu střeliva a munice používaných v konvenčních zbraních uvedených v článku 2(1), z těchto zbraní odpalovaných nebo těmi zbraněmi přepravovaných na cíl a před povolením vývozu takového střeliva či takové munice uplatní ustanovení článků 6 a 7. Článek 4 Díly a součásti Každá Smluvní strana vytvoří a bude udržovat vnitrostátní kontrolní systém pro regulaci vývozu dílů a součástí, pokud se jedná o vývoz ve formě poskytující možnost sestavení konvenčních zbraní uvedených v článku 2(1), a před povolením vývozu takovýchto dílů a součástí uplatní ustanovení článků 6 a 7. Článek 5 Všeobecné provádění 1. Každá Smluvní strana bude tuto Smlouvu provádět konzistentním, objektivním a nediskriminujícím způsobem, majíc na paměti zásady uvedené v této Smlouvě. 2. Každá Smluvní strana za účelem provádění ustanovení této Smlouvy vytvoří a bude udržovat vnitrostátní kontrolní systém, včetně vnitrostátní kontrolního seznamu. 3. Každé Smluvní straně se doporučuje, aby ustanovení této Smlouvy aplikovala na co nejširší sortiment konvenčních zbraní. Vnitrostátní definice kterékoliv z kategorií uvedených v článku 2 (1), písmeno (a) - (g), nesmí mít menší rozsah než popisy použité v Registru konvenčních zbraní Organizace spojených národů v době vstupu této Smlouvy v platnost. U kategorie uvedené v článku 2 (1), písmeno (h), nesmí mít národní definice menší rozsah než popisy použité v příslušných nástrojích Organizace spojených národů v době vstupu této Smlouvy v platnost. 4. Každá Smluvní strana na základě své vnitrostátní legislativy poskytne vnitrostátní kontrolní seznam Sekretariátu, který jej zpřístupní ostatním Smluvním stranám. Smluvním stranám se doporučuje, aby své kontrolní seznamy zpřístupnily veřejnosti. 5. Každá Smluvní strana přijme opatření nutná k provádění ustanovení této Smlouvy a určí kompetentní vnitrostátní orgány s cílem vytvořit účinný a transparentní vnitrostátní kontrolní systém regulující transfer konvenčních zbraní uvedených v článku 2 (1) a položek uvedených v článcích 3 a 4. 6. Každá Smluvní strana určí jedno či několik vnitrostátní kontaktních míst pro výměnu informací o záležitostech týkajících se provádění této Smlouvy. Každá Smluvní strana oznámí Sekretariátu zřízenému podle článku 18 své/svá vnitrostátní kontaktní místo/místa a tyto informace bude udržovat aktualizované. Článek 6 Zákazy 1. Smluvní strana nepovolí žádný transfer konvenčních zbraní uvedených v článku 2 (1) ani položek uvedených v článcích 3 a 4, pokud by tento transfer porušoval její závazky vyplývající z opatření přijatých Radou bezpečnosti Organizace spojených národů jednající na základě ustanovení Kapitoly VII Charty Organizace spojených národů, zejména zbraňová embarga. 2. Smluvní strana nepovolí žádný transfer konvenčních zbraní uvedených v článku 2 (1) ani položek uvedených v článcích 3 a 4, pokud by tento transfer porušoval její závazky vyplývající z mezinárodních smluv, jichž je smluvní stranou, zejména ze smluv týkajících se transferu konvenčních zbraní nebo nelegálního obchodu s nimi. 3. Smluvní strana nepovolí žádný transfer konvenčních zbraní uvedených v článku 2 (1) ani položek uvedených v článcích 3 a 4, pokud má v době povolování k dispozici informace, že tyto zbraně by byly použity k páchání genocidy, zločinů proti lidskosti, závažnému porušování Ženevských úmluv z roku 1949, útokům proti civilním objektům či civilním osobám, které jako takové požívají ochrany, nebo jiných válečných zločinů definovaných v mezinárodních smlouvách, jichž je smluvní stranou. Článek 7 Vývoz a posouzení vývozu 1. Pokud není vývoz zakázán podle článku 6, vyvážející Smluvní strana před povolením vývozu konvenčních zbraní uvedených v článku 2 (1) či položek uvedených v článcích 3 a 4 v rámci své jurisdikce a svého vnitrostátního kontrolního systému a s uvážením relevantních faktorů, včetně informací poskytnutých dovážejícím Státem podle ustanovení článku 8(1), objektivním a nediskriminačním způsobem posoudí, zda tyto konvenční zbraně či položky nemohou potenciálně: (a) narušit mír a bezpečnost nebo k takovémuto narušení přispět; (b) být použity k: (i) závažnému porušení mezinárodního humanitárního práva, nebo takovéto porušení umožnit; (ii) závažnému porušení mezinárodní právo lidských práv, nebo takovéto porušení umožnit; (iii) spáchání skutku, jenž je na základě mezinárodních úmluv či protokolů týkajících se terorismu, jichž je vyvážející Stát smluvní stranou, trestným činemtrestným činem, nebo takovýto skutek umožnit; nebo (iv) spáchání skutku, jenž je na základě mezinárodních úmluv či protokolů týkajících se mezinárodního organizovaného zločinu, jichž je vyvážející Stát smluvní stranou, trestným činemtrestným činem, nebo takovýto skutek umožnit. 2. Vyvážející Smluvní strana rovněž zváží, zda neexistují opatření, která by mohla být přijata ke zmírnění rizik uvedených v odstavci 1, písm. (a) nebo (b), například opatření k posílení důvěry nebo programy společně vypracované a schválené vyvážejícími a dovážejícími Státy. 3. Pokud po tomto posouzení a zvážení dostupných opatření ke zmírnění rizik dospěje vyvážející Smluvní strana k názoru, že vývoz představuje převažující riziko některého z důsledků uvedených v odstavci 1, vývoz nepovolí. 4. Při posuzování vezme vyvážející Smluvní strana v úvahu riziko, že by konvenční zbraně uvedené v článku 2 (1) či položky uvedené v článcích 3 a 4 mohly být použity k páchání závažného násilí založeného na pohlaví či závažného násilí na ženách a dětech nebo páchání takového násilí umožnit. 5. Každá vyvážející Smluvní strana přijme opatření zajišťující, že všechna povolení vývozu konvenčních zbraní uvedených v článku 2 (1) či položek uvedených v článcích 3 a 4 jsou podrobná a vydaná před uskutečněním vývozní transakce. 6. Každá vyvážející Smluvní strana poskytne příslušné informace o povolení dané vývozní transakce na vyžádání dovážející Smluvní straně a Smluvním stranám, přes jejichž území se uskutečňuje tranzit nebo na jejichž území se provádí překládka, podle svých zákonů, postupů či politiky. 7. Pokud po udělení povolení vyvážející Smluvní strana zjistí nové relevantní informace, doporučuje se jí, aby povolení znovu posoudila, případně i po konzultacích s dovážejícím Státem. Článek 8 Dovoz 1. Každá dovážející Smluvní strana přijme opatření zajišťující, že vyvážející Smluvní straně poskytne na základě svých zákonů náležité a relevantní informace, jež vyvážející Smluvní strana využije při posuzování vývozní transakce podle článku 7. Součástí těchto opatření může být i dokumentace týkající se konečného užití nebo konečného uživatele 2. Každá dovážející Smluvní strana přijme opatření, která jí umožní v případě potřeby regulovat dovozy konvenčních zbraní uvedených v článku 2 (1) spadající do její jurisdikce. Součástí těchto opatření mohou být dovozní systémy. 3. Každá dovážející Smluvní strana může od vyvážející Smluvní strany požadovat informace týkající se jakéhokoliv vyřizovaného nebo již uděleného povolení u vývozní transakce, u níž je dovážející Smluvní strana konečným místem určení. Článek 9 Tranzit nebo překládka Každá Smluvní strana přijme náležitá opatření pro regulaci tranzitu či překládky konvenčních zbraní uvedených v článku 2 (1) probíhajících na jejím území a spadajících do její jurisdikce v souladu s příslušnými ustanoveními mezinárodního práva, pokud je takováto regulace nutná a proveditelná. Článek 10 Zprostředkování Každá Smluvní strana přijme opatření podle svých zákonů pro regulaci zprostředkování spadajícího do její jurisdikce a týkajícího se konvenčních zbraní uvedených v článku 2 (1). Součástí těchto opatření může být požadavek na registraci zprostředkovatelů nebo na písemné povolení podmiňující poskytování zprostředkovatelských služeb. Článek 11 Odklon 1. Každá Smluvní strana účastnící se transferu konvenčních zbraní uvedených v článku 2 (1) přijme opatření zabraňující jejich odklonu. 2. Vyvážející Smluvní strana bude usilovat o zamezení odklonu transferu konvenčních zbraní uvedených v článku 2 (1) prostřednictvím svého vnitrostátního kontrolního systému zřízeného podle článku 5 (2), posouzením rizika odklonu vývozu a zvážením zavedení opatření snižujících rizika, například opatření k posílení důvěry nebo programů společně vypracovaných a schválených vyvážejícími a dovážejícími Státy. Další preventivní opatření mohou podle potřeby zahrnovat: prověření stran účastnících se vývozní transakce, vyžádání další dokumentace či dalších osvědčení a potvrzení, nepovolení vývozu či jiné náležité kroky. 3. Vyvážející a dovážející Smluvní strany a Smluvní strany, na jejichž území probíhá tranzit či překládka, budou v případech, kdy je to žádoucí a možné, spolupracovat a vyměňovat si informace podle svých zákonů za účelem zmírnění rizika odklonu konvenčních zbraní uvedených v článku 2 (1). 4. Pokud Smluvní strana zjistí odklon transferu konvenčních zbraní uvedených v článku 2 (1), přijme v rámci svých zákonů a v souladu s mezinárodním právem náležitá opatření k řešení této situace. Tato opatření mohou zahrnovat vyrozumění Smluvních stran, jichž se odklon může týkat, prověření odkloněných zásilek takovýchto konvenčních zbraní uvedených v článku 2 (1) a následná opatření spočívající ve vyšetřování a právních krocích. 5. Pro lepší porozumění a zamezení odklonu transferu konvenčních zbraní uvedených v článku 2 (1) se Smluvním stranám doporučuje, aby si navzájem vyměňovaly informace o účinných opatřeních k řešení odklonů. Součástí těchto informací mohou být informace o nezákonných aktivitách, například korupci, mezinárodních trasách sloužících pro pašování, nelegálních zprostředkovatelích, zdrojích nelegálního zboží, způsobech ukrývání, společných místech expedice nebo místech určení využívaných organizovanými skupinami zapojenými do odklonů. 6. Smluvním stranám se doporučuje, aby ostatním Smluvním stranám oznamovaly prostřednictvím Sekretariátu svá opatření přijatá k řešení odklonu transferu konvenčních zbraní uvedených v článku 2 (1). Článek 12 Evidence 1. Každá Smluvní strana povede podle svých zákonů a předpisů vnitrostátní evidenci o vydaných vývozních povoleních nebo svých skutečných vývozech konvenčních zbraní uvedených v článku 2 (1). 2. Každé Smluvní straně se doporučuje, aby vedla evidenci konvenčních zbraní uvedených v článku 2 (1), které se dostávají na její území jako na cílové místo určení, nebo u nichž má proběhnout tranzit či překládka na území spadajícím pod její jurisdikci. 3. Každé Smluvní straně se doporučuje, aby v evidenci vedla následující skutečnosti: počet, hodnota, model/typ, povolené mezinárodní transfery konvenčních zbraní uvedených v článku 2 (1), konvenční zbraně, u nichž transfer skutečně proběhl, podrobnosti o vyvážejícím Státu/vyvážejících Státech, dovážejícím Státu/dovážejících Státech, Státech, na jejichž území probíhá tranzit či překládka, koneční uživatelé, jak je potřeba. 4. Záznamy se uchovávají nejméně deset let. Článek 13 Ohlašování 1. Každá Smluvní strana v prvním roce následujícím po vstupu v platnost této Smlouvy u této Smluvní strany předloží v souladu s článkem 22 Sekretariátu úvodní zprávu o opatřeních přijatých za účelem provádění této Smlouvy, včetně vnitrostátních zákonů, vnitrostátních kontrolních seznamů a jiných předpisů a administrativních kroků. Každá Smluvní strana ohlásí Sekretariátu každé nové opatření přijaté za účelem provádění této Smlouvy. Zprávy budou přístupné a Sekretariát je rozešle Smluvním stranám. 2. Smluvním stranám se doporučuje, aby prostřednictvím Sekretariátu informovaly ostatní Smluvní strany o přijatých opatřeních, která se při řešení problematiky odklonu transferu konvenčních zbraní uvedených v článku 2 (1) ukázala jako účinná. 3. Každá Smluvní strana předloží každoročně do 31. května Sekretariátu zprávu za předchozí kalendářní rok o povolených nebo uskutečněných dovozech a vývozech konvenčních zbraní uvedených v článku 2 (1). Zprávy budou přístupné a Sekretariát je rozešle Smluvním stranám. Zpráva předložená Sekretariátu může obsahovat stejné informace, které Smluvní strana poskytuje i v rámci dalších institucí či nástrojů Organizace spojených národů, včetně Registru konvenčních zbraní Organizace spojených národů. Ze zpráv mohou být vynechány obchodně citlivé informace či informace týkající se národní bezpečnosti. Článek 14 Vymáhání Každá Smluvní strana přijme náležitá opatření k vymáhání svých zákonů a předpisů, jimiž se provádějí ustanovení této Smlouvy. Článek 15 Mezinárodní spolupráce 1. Smluvní strany budou navzájem spolupracovat v souladu se svými bezpečnostními zájmy a vlastními zákony za účelem účinného provádění této Smlouvy. 2. Smluvním stranám se doporučuje, aby v souladu se svými bezpečnostními zájmy a vlastními zákony umožnily mezinárodní spolupráci, včetně výměny informací o záležitostech společného zájmu týkajících se provádění a aplikace této Smlouvy. 3. Smluvním stranám se doporučuje, aby podle potřeby konzultovaly záležitosti společného zájmu a vyměňovaly si informace za účelem podpory provádění této Smlouvy. 4. Smluvním stranám se doporučuje, aby v souladu se svými vlastními zákony spolupracovaly za účelem provádění ustanovení této Smlouvy na vnitrostátní úrovni, včetně výměny informací o nezákonných aktivitách a jejich aktérech, a za účelem prevence a vymýcení odklonů konvenčních zbraní uvedených v článku 2 (1). 5. Smluvní strany si navzájem poskytnou maximální pomoc při vyšetřování, trestním řízenítrestním řízení a soudním řízení v souvislosti s porušením vnitrostátních opatření přijatých na základě této Smlouvy, pokud se na této pomoci společně dohodnou a tato pomoc nebude v rozporu s jejich vlastními zákony. 6. Smluvním stranám se doporučuje přijmout opatření na vnitrostátní úrovni a navzájem spolupracovat s cílem zabránit, aby se transfer konvenčních zbraní uvedených v článku 2 (1) stal předmětem korupčních praktik. 7. Smluvním stranám se doporučuje, aby si vyměňovaly zkušenosti a informace o poznatcích získaných v souvislosti s jakýmkoliv aspektem této Smlouvy. Článek 16 Mezinárodní pomoc 1. Při provádění této Smlouvy může každá Smluvní strana vyhledat pomoc, včetně pomoci právní, legislativní, technické, materiální a finanční či pomoci při budování institucí. Tato pomoc může zahrnovat řízení skladových zásob zbraní, odzbrojení, demobilizační a reintegrační programy, modelovou legislativu a účinné postupy při provádění. Každá Smluvní strana, která může pomoc poskytnout, ji na vyžádání také poskytne. 2. Každá Smluvní strana může o pomoc požádat, nabídnout ji nebo ji přijmout mimo jiné i prostřednictvím Organizace spojených národů, mezinárodních, regionálních, subregionálních či vnitrostátních organizací, nevládních organizací nebo na dvojstranném základě. 3. Smluvní strany zřídí dobrovolný svěřenský fond, který Smluvním stranám žádajícím o mezinárodní pomoc pomůže provádět tuto Smlouvu. Všem Smluvním stranám se doporučuje, aby do tohoto fondu finančně přispívaly. Článek 17 Konference Smluvních stran 1. Prozatímní Sekretariát zřízený dle ustanovení článku 18 svolá Konferenci Smluvních stran nejdéle do jednoho roku po vstupu této Smlouvy v platnost a následně vždy podle rozhodnutí Konference Smluvních stran. 2. Konference Smluvních stran na prvním zasedání přijme na základě konsensu svá procedurální pravidla. 3. Konference Smluvních stran přijme finanční pravidla vztahující se na vlastní Konferenci i na jakékoliv doplňující orgány, které Konference může zřídit, a rovněž finanční ustanovení týkající se fungování Sekretariátu. Na každém řádném zasedání pak přijme finanční rozpočet na období do příštího zasedání. 4. Konference Smluvních stran: (a) zkontroluje provádění této Smlouvy, včetně vývoje v oblasti konvenčních zbraní; (b) projedná a přijme doporučení týkající se provádění a funkce této Smlouvy, zejména podporu jejímu univerzálnímu charakteru; (c) projedná změny této Smlouvy podle článku 20; (d) projedná otázky vyplývající z výkladu této Smlouvy; (e) projedná úkoly a rozpočet Sekretariátu a rozhodne o nich; (f) podle potřeby projedná zřízení doplňujících orgánů, které by zlepšily fungování této Smlouvy; a (g) plní jakékoliv další funkce odpovídající této Smlouvě. 5. Mimořádná zasedání Konference Smluvních stran se budou konat vždy, když to Konference Smluvních stran bude považovat za nutné, nebo na základě písemné žádosti kterékoliv Smluvní strany, pokud tuto žádost podporují alespoň dvě třetiny Smluvních stran. Článek 18 Sekretariát 1. Touto Smlouvou se zřizuje Sekretariát, jehož úkolem je pomáhat Smluvním stranám v účinném provádění této Smlouvy. Až do prvního zasedání Konference Smluvních stran prozatímní Sekretariát odpovídá za administrativní funkce uvedené v této Smlouvě. 2. Sekretariát bude dostatečně personálně zajištěn. Jeho pracovníci musejí mít potřebné znalosti zajišťující, že se Sekretariát dokáže efektivně zhostit svých povinností uvedených v odstavci 3. 3. Sekretariát je odpovědný Smluvním stranám. Při minimalizované organizační struktuře bude odpovědný za: (a) příjem, zpřístupnění a distribuci zpráv vypracovaných na základě této Smlouvy; (b) vedení seznamu vnitrostátních kontaktních míst a jeho zpřístupnění Smluvním stranám; (c) spárování nabídek pomoci a žádostí o pomoc při provádění této Smlouvy a podporu mezinárodní spolupráce podle potřeby; (d) zajištění práce Konference Smluvních stran, včetně organizačního zabezpečení a poskytování potřebných služeb pro jednání konající se v souvislosti s touto Smlouvou; a (e) plnění ostatních povinností podle rozhodnutí Konference Smluvních stran. Článek 19 Řešení sporů 1. Smluvní strany budou konzultovat a na základě vzájemného souhlasu spolupracovat při hledání řešení jakéhokoliv sporu, který mezi nimi může nastat v souvislosti s výkladem nebo aplikací této Smlouvy, a to prostřednictvím jednání, zprostředkování, smírčího řízení, soudního urovnání nebo jiných mírových prostředků. 2. Smluvní strany mohou na základě vzájemného souhlasu pro řešení jakéhokoliv sporu, který mezi nimi vznikne v souvislosti s výkladem nebo aplikací této Smlouvy, využít arbitráže. Článek 20 Změny Smlouvy 1. Šest let po vstupu této Smlouvy v platnost může jakákoliv Smluvní strana navrhnout doplnění této Smlouvy. Následné změny Smlouvy může projednat pouze Konference Smluvních stran, a to každé tři roky. 2. Jakýkoliv návrh na změnu této Smlouvy se předkládá v písemné podobě Sekretariátu, který jej rozešle ostatním Smluvním stranám nejpozději 180 dní před dalším zasedáním Konference Smluvních stran, jež může návrhy projednat dle ustanovení odstavce 1. Návrh projedná další Konference Smluvních stran, jež může návrhy projednat dle ustanovení odstavce 1, pokud většina Smluvních stran oznámí Sekretariátu nejdéle 120 dnů poté, co Sekretariát návrh rozeslal, že projednání předloženého návrhu podporuje. 3. Smluvní strany vynaloží veškeré úsilí, aby u každého návrhu dosáhly konsensu. Pokud se veškeré úsilí k dosažení konsensu vyčerpalo, aniž by bylo dosaženo dohody, bude návrh přijat, pokud jej schválí hlasováním tří čtvrtinová většina Smluvních stran účastnících se a hlasujících na zasedání Konference Smluvních stran. Pro účely tohoto článku se výrazem „Smluvní strany účastnící se a hlasující na zasedání“ označují Smluvní strany přítomné na zasedání a hlasující pro návrh nebo proti němu. Depozitář o každém přijatém návrhu změny vyrozumí všechny Smluvní strany. 4. Změny přijaté podle ustanovení odstavce 3 vstoupí pro každou Smluvní stranu, která uložila svou listinu o přijetí změny u Depozitáře, v platnost devadesát dnů ode dne, kdy u Depozitáře uložila své listiny o přijetí úpravy většina ze Smluvních stran v době přijetí úpravy. U jakékoliv další Smluvní strany vstoupí změny v platnost devadesát dnů ode dne, kdy tato Smluvní strana uložila svůj dokument o přijetí dané úpravy u Depozitáře. Článek 21 Podpis, ratifikace, přijetí, schválení nebo přístup 1. Tato Smlouva bude otevřena k podpisu všem Státům v hlavním sídle Organizace spojených národů v New Yorku od 3. června 2013 až do jejího vstupu v platnost. 2. Tato Smlouva podléhá ratifikaci, schválení nebo přijetí každého signatářského Státu. 3. Po svém vstupu v platnost bude tato Smlouva otevřena k přístupu kteréhokoliv Státu, který ji nepodepsal. 4. Ratifikační listiny, listiny o schválení, přijetí nebo přístupu se ukládají u Depozitáře. Článek 22 Vstup v platnost 1. Tato Smlouva vstoupí v platnost devadesát dnů ode dne uložení padesáté ratifikační listiny, listiny o schválení nebo přijetí u Depozitáře. 2. Pro jakýkoliv Stát, který uložil svou ratifikační listinu, listinu o schválení, přijetí nebo přístupu po vstupu této Smlouvy v platnost vstoupí Smlouva v platnost devadesát dnů ode dne, kdy tento Stát uložil svou ratifikační listinu, listinu o schválení, přijetí nebo přístupu u Depozitáře. Článek 23 Prozatímní provádění Každý Stát může při podpisu nebo uložení své ratifikační listiny, listiny o schválení, přijetí nebo přístupu prohlásit, že bude články 6 a 7 až do okamžiku, kdy pro tento Stát vstoupí Smlouva v platnost, provádět prozatímně. Článek 24 Trvání a odstoupení 1. Tato Smlouva se sjednávána dobu neurčitou. 2. Každá Smluvní strana má v rámci své svrchovanosti právo od této Smlouvy odstoupit. Svůj úmysl odstoupit oznámí Depozitáři, který vyrozumí ostatní Smluvní strany. Oznámení o odstoupení může obsahovat vysvětlení důvodů vedoucích k odstoupení. Oznámení o odstoupení vstoupí v platnost devadesát dnů od jeho převzetí Depozitářem, pokud není v oznámení o odstoupení uvedeno pozdější datum. 3. Odstoupení od Smlouvy nezbavuje odstupující Stát závazků vyplývajících z této Smlouvy a převzatých v době, kdy byl její Smluvní stranou, včetně případných finančních závazků. Článek 25 Výhrady 1. V okamžiku podpisu, ratifikace, schválení, přijetí nebo přístupu může každý Stát formulovat své výhrady ke Smlouvě, pokud tyto výhrady nejsou neslučitelné s cílem a účelem této Smlouvy. 2. Smluvní strana se může kdykoliv těchto výhrad vzdát písemným vyrozuměním adresovaným Depozitáři. Článek 26 Vztahy k ostatním mezinárodním dohodám 1. Provádění této Smlouvy nebrání závazkům přijatým Smluvními stranami s ohledem na stávající či budoucí mezinárodní dohody, jichž jsou nebo budou smluvními stranami, pokud jsou tyto závazky v souladu s touto Smlouvou. 2. Tato Smlouva nebude uváděna jako důvod neplatnosti dohod o obranné spolupráci mezi jejími Smluvními stranami. Článek 27 Depozitář Depozitářem této Smlouvy je generální tajemník Organizace spojených národů. Článek 28 Autentické znění Originální text této Smlouvy, jejíž znění v arabštině, čínštině, angličtině, francouzštině, ruštině a španělštině jsou stejně autentická, bude uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů. DÁNO V NEW YORKU, druhého dubna roku dva tisíce třináct.
Zákon č. 131/2015 Sb.
Zákon č. 131/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 5. 6. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 56/2015 * ČÁST PRVNÍ - Změna energetického zákona * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o důchodovém pojištění * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o nouzových zásobách ropy * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o hospodaření energií * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o zaměstnanosti * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o střetu zájmů * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o nemocenském pojištění * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o podporovaných zdrojích energie * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona č. 310/2013 Sb. * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o státní službě * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2024 (222/2016 Sb.) 131 ZÁKON ze dne 13. května 2015, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna energetického zákona Čl. I Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 670/2004, Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 90/2014 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., se mění takto: 1. Poznámky pod čarou č. 1 a 1a znějí: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách a o zrušení směrnice Rady 93/76/EHS. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/89/ES ze dne 18. ledna 2006 o opatřeních pro zabezpečení dodávek elektřiny a investic do infrastruktury. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES. 1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a o zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 617/2010 ze dne 24. června 2010 o povinnosti informovat Komisi o investičních projektech do energetické infrastruktury v rámci Evropské unie a o zrušení nařízení (ES) č. 736/96. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 ze dne 20. října 2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek plynu a o zrušení směrnice Rady 2004/67/ES. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií.“. 2. V § 2 odst. 1 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až g) se označují jako písmena a) až f). 3. V § 2 odst. 1 se písmena b) až d) zrušují. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena b) a c). 4. V § 2 odst. 1 písm. b) se slova „podniku“ nahrazují slovy „obchodnímu závodu“. 5. V § 2 odst. 1 se na konci nově označeného písmene c) tečka nahrazuje čárkou a vkládá se nové písmeno d), které zní: „d) chráněnou informací informace v jakékoliv podobě, která má charakter obchodního tajemství nebo jiná zákonem chráněná informace nebo informace charakteru obchodního, technického nebo finančního získaná při výkonu činnosti držitele licence, která není veřejně dostupná,“. 6. V § 2 odst. 2 písm. a) bodě 6 se za slovo „místo,“ vkládají slova „které je připojeno k přenosové nebo k distribuční soustavě a“. 7. V § 2 odst. 2 písm. a) bodě 9 se slova „odběrné místo“ nahrazují slovy „místo odběru elektřiny“. 8. V § 2 odst. 2 písm. a) bod 17 zní: „17. zákazníkem osoba, která nakupuje elektřinu pro své vlastní konečné užití v odběrném místě,“. 9. V § 2 odst. 2 písm. a) se doplňují body 19 až 21, které znějí: „19. související službou v elektroenergetice služba přenosové soustavy nebo služba distribuční soustavy, 20. službou přenosové soustavy zajišťování přenosu elektřiny, systémových služeb a služeb souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu přenosové soustavy, 21. službou distribuční soustavy zajišťování distribuce elektřiny a služeb souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavy,“. 10. V § 2 odst. 2 písm. b) bod 8 zní: „8. plynárenským zařízením zařízení výrobny plynu, přepravní soustavy, distribuční soustavy, zásobníku plynu, těžebního plynovodu a přímého plynovodu,“. 11. V § 2 odst. 2 písm. b) bodě 9 se slovo „svítiplyn,“ zrušuje a slovo „bioplyn“ se nahrazuje slovem „biometan“. 12. V § 2 odst. 2 písm. b) body 11 a 12 znějí: „11. plynovodní přípojkou zařízení začínající odbočením z plynovodu distribuční soustavy a ukončené před hlavním uzávěrem plynu; toto zařízení slouží k připojení odběrného plynového zařízení, 12. plynovým zařízením plynárenská zařízení, plynovodní přípojky, které nejsou ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy, odběrná plynová zařízení, zásobníky zkapalněných plynů, plynojemy, plnírny, zkapalňovací a odpařovací stanice,“. 13. V § 2 odst. 2 písm. b) se bod 14 zrušuje. Dosavadní body 15 až 27 se označují jako body 14 až 26. 14. V § 2 odst. 2 písm. b) bod 25 zní: „25. zákazníkem osoba, která nakupuje plyn pro své vlastní konečné užití v odběrném místě,“. 15. V § 2 odst. 2 písm. b) se doplňují body 27 až 30, které znějí: „27. související službou v plynárenství služba přepravy plynu nebo služba distribuční soustavy, 28. službou přepravy plynu zajišťování přepravy plynu přepravní soustavou, včetně činností souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu přepravní soustavy, 29. službou distribuční soustavy zajišťování distribuce plynu distribuční soustavou, včetně činností souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavy, 30. službou uskladňování zajišťování uskladňování plynu, včetně činností souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu plynárenské soustavy provozovatelem zásobníku plynu v jím provozovaném zásobníku plynu,“. 16. V § 2 odst. 2 písm. c) bodě 1 se slova „vlastník nebo nájemce rozvodného tepelného“ nahrazují slovy „osoba, která má vlastnické nebo užívací právo k rozvodnému tepelnému“ a slovo „či“ se nahrazuje slovem „nebo“. 17. V § 2 odst. 2 písm. c) bod 2 zní: „2. dodavatelem tepelné energie výrobce nebo distributor tepelné energie, který dodává tepelnou energii jiné osobě,“. 18. V § 2 odst. 2 písm. c) body 4 a 5 znějí: „4. zákazníkem osoba, která nakupuje tepelnou energii pro její konečné využití a odebírá nakoupenou tepelnou energii odběrným tepelným zařízením, které je přímo připojeno k rozvodnému tepelnému zařízení nebo zdroji tepelné energie, 5. odběratelem tepelné energie distributor tepelné energie nebo zákazník,“. 19. V § 2 odst. 2 písm. c) bodě 6 se slovo „dodávky“ zrušuje a za slovo „distributora“ se vkládají slova „tepelné energie“. 20. V § 2 odst. 2 písm. c) bodě 7 se za slovo „dodavatele“ a za slovo „odběratele“ doplňují slova „tepelné energie“. 21. V § 2 odst. 2 písm. c) bod 8 zní: „8. odběrným tepelným zařízením zařízení připojené ke zdroji tepelné energie nebo k rozvodnému tepelnému zařízení a určené pro odběr tepelné energie a spotřebu tepelné energie v objektu nebo jeho části,“. 22. V § 2 odst. 2 písm. c) bodě 9 se za slovo „přeměna“ vkládají slova „teplonosné látky nebo jejích“. 23. V § 2 odst. 2 písm. c) bod 11 zní: „11. rozvodným tepelným zařízením zařízení pro dopravu tepelné energie tvořené tepelnými sítěmi, předávacími stanicemi a tepelnými přípojkami; předávací stanice nebo tepelná přípojka jsou částí rozvodného tepelného zařízení v případě, že k nim má distributor tepelné energie vlastnické nebo užívací právo; částí rozvodného tepelného zařízení jsou s ním související řídicí a zabezpečovací systémy a systémy přenosu dat,“. 24. V § 2 odst. 2 písm. c) bodě 12 se slova „ucelené stavební dílo technicky“ nahrazují slovy „stavba nebo stavby“ a slovo „jedním“ se zrušuje. 25. V § 2 odst. 2 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 15, který zní: „15. tepelnou přípojkou část tepelné sítě, která umožňuje dodávku tepelné energie pouze pro jeden objekt.“. 26. V § 3 odstavec 3 zní: „(3) Podnikat v energetických odvětvích na území České republiky mohou za podmínek stanovených tímto zákonem osoby pouze na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem. Licence se dále vyžaduje na výrobu elektřiny ve výrobnách elektřiny s instalovaným výkonem nad 10 kW určené pro vlastní spotřebu zákazníka, pokud je výrobna elektřiny propojena s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou, nebo na výrobu elektřiny vyrobenou ve výrobnách elektřiny s instalovaným výkonem do 10 kW včetně, určené pro vlastní spotřebu zákazníka, pokud je ve stejném odběrném místě připojena jiná výrobna elektřiny držitele licence.“. 27. V § 3 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Licence se nevyžaduje a) na obchod, výrobu, distribuci a uskladňování koksárenského plynu čistého, degazačního a generátorového plynu, biometanu, propanu, butanu a jejich směsí, pokud se nejedná o distribuci potrubními systémy, k nimž je připojeno více než 50 odběrných míst, b) na výrobu tepelné energie určené pro jeden objekt jednoho zákazníka.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 28. V § 3 odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 25 zní: „(5) Fyzické a právnické osoby, jejichž předmětem podnikání je plnění propanu, butanu a jejich směsí do propan-butanových lahví, jsou povinny zajistit pravidelné provádění tlakových zkoušek, kontrolu a opravy jimi vlastněných lahví. Plnit propan, butan a jejich směsi do lahví s nevyhovující periodickou zkouškou, nebo do lahví neodpovídajících technickým požadavkům na lahve určené pro plnění propanu, butanu a jejich směsí podle zvláštních předpisů25) je zakázáno. Plnění propan-butanových lahví bez souhlasu jejich vlastníka se zakazuje. 25) Zákon č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 208/2011 Sb. Mezinárodní dohoda o přepravě nebezpečných věcí po silnici (ADR) v platném znění. ČSN EN 1439.“. 29. V § 4 odstavec 1 zní: „(1) Licence se uděluje a) nejvýše na 25 let, a to na 1. výrobu elektřiny, 2. výrobu plynu, 3. výrobu tepelné energie, b) na dobu neurčitou, a to na 1. přenos elektřiny, 2. přepravu plynu. 3. distribuci elektřiny, 4. distribuci plynu, 5. uskladňování plynu, 6. rozvod tepelné energie, 7. činnosti operátora trhu, c) na dobu 5 let, a to na 1. obchod s elektřinou, 2. obchod s plynem.“. 30. V § 4 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 31. V § 4 odst. 3 se slova „vlastnictví nebo jiné“ nahrazují slovy „vlastnické nebo“, slova „25 let“ se nahrazují slovy „je doba platnosti licence stanovená v odstavci 1“, slova „licence se uděluje“ se nahrazují slovy „licence spojená s tímto zařízením se uděluje“ a slova „tuto dobu“ se nahrazují slovy „dobu trvání vlastnického nebo užívacího práva“. 32. V § 5 odstavec 1 zní: „(1) Podmínkou pro udělení licence fyzické osobě je a) plná svéprávnost, b) bezúhonnost, c) odborná způsobilost nebo ustanovení odpovědného zástupce podle § 6.“. 33. V § 5 odst. 2 se slova „písm. a) až c)“ nahrazují slovy „písm. a) a b)“. 34. V § 5 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Bez licence na výrobu elektřiny, licence na výrobu plynu nebo licence na výrobu tepelné energie může osoba provozovat výrobnu elektřiny, výrobnu plynu nebo zdroj tepelné energie v nezbytném rozsahu přiměřeném technické povaze zařízení za účelem ověření technických předpokladů podle odstavce 7 (dále jen „provoz pro ověření technologie“); podmínkou je připojení výrobny elektřiny v souladu se smlouvou o připojení a sjednání smlouvy, jejímž předmětem je dodávka elektřiny nebo plynu vyrobených v průběhu provozu pro ověření technologie jinému účastníkovi trhu s elektřinou nebo plynem, nebo dodávka tepelné energie odběrateli tepelné energie. Provoz pro ověření technologie a jeho předpokládanou délku osoba oznámí nejméně 30 dnů před zahájením nebo případným prodloužením provozu pro ověření technologie Energetickému regulačnímu úřadu. Provoz pro ověření technologie trvající déle než 1 rok je možný pouze na základě souhlasu uděleného Energetickým regulačním úřadem na žádost osoby provozující výrobnu elektřiny, výrobnu plynu nebo zdroje tepelné energie. Energetický regulační úřad souhlas udělí, pokud žadatel prokáže, že provoz pro ověření technologie delší než 1 rok je nezbytný vzhledem k povaze technologického zařízení, předpokládané složitosti nebo dosavadnímu průběhu provozu pro ověření technologie. Po dobu provozu pro ověření technologie se na osobu provozující výrobnu elektřiny, výrobnu plynu nebo zdroj tepelné energie obdobně použijí ustanovení tohoto zákona, která se vztahují na výrobce elektřiny, výrobce plynu nebo výrobce tepelné energie.“. 35. V § 6 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 3 až 6. 36. V § 7 odst. 2 písm. b) se slovo „, místo“ zrušuje. 37. V § 7 odst. 3 písm. a) se slova „statutárního orgánu nebo jsou jeho členy“ nahrazují slovy „člena statutárního orgánu“. 38. V § 7 odst. 3 písm. b) se slovo „, místo“ zrušuje. 39. V § 7 odst. 4 písmeno a) zní: „a) kopie listiny prokazující vznik právnické osoby, není-li tato osoba zapsána ve veřejném rejstříku; zahraniční právnická osoba připojí výpis z obchodního nebo obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla a doklad o provozování obchodního závodu v zahraničí,“. 40. V § 7 odst. 4 písm. b) se slova „statutárním orgánem nebo jeho“ zrušují a za slovo „členem“ se vkládají slova „statutárního orgánu“. 41. V § 7 odst. 4 písm. f) se slova „a že není ustanoven do funkce odpovědného zástupce pro licencovanou činnost u jiného držitele licence“ zrušují. 42. V § 7 odst. 4 písm. g) se slovo „podniku“ nahrazuje slovy „obchodního závodu“ a slovo „podnik“ se nahrazuje slovy „obchodní závod“. 43. V § 7 odstavec 5 zní: „(5) Energetický regulační úřad si za účelem prokázání a) bezúhonnosti žadatele vyžádá podle zvláštního právního předpisu1d) výpis z evidence Rejstříku trestů; žádost o vydání výpisu z Rejstříku trestů a výpis z Rejstříku trestů se předává v elektronické podobě, a to prostřednictvím veřejných datových sítí, b) zápisu do veřejného rejstříku žadatele vyžádá výpis z veřejného rejstříku nebo takovou skutečnost ověří v informačním systému veřejné správy, pokud žadatel tyto doklady k žádosti o udělení licence nebo žádosti o změnu rozhodnutí o udělení licence nepřipojil. Je-li k žádosti o udělení licence požadován výpis z katastru nemovitostí, Energetický regulační úřad si vyžádá výpis z katastru nemovitostí nebo takovou skutečnost ověří v informačním systému veřejné správy, pokud žadatel tyto doklady k žádosti o udělení licence nebo žádosti o změnu rozhodnutí o udělení licence nepřipojil.“. 44. V § 7a odst. 2 se věta poslední zrušuje. 45. V § 8 odst. 2 písm. a) se za slova „bylo-li přiděleno,“ vkládají slova „nebo datum narození,“ a slova „rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla přidělena nebo datum narození,“ se zrušují. 46. V § 8 odst. 2 písm. b) se slovo „, místo“ zrušuje. 47. V § 8 odstavec 8 zní: „(8) Seznam rozhodnutí o udělení, změně nebo zrušení licence a obsah těchto rozhodnutí s výjimkou chráněných informací uveřejňuje Energetický regulační úřad v Energetickém regulačním věstníku.“. 48. V § 9 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Povinnost předložit doklady a požádat o změnu podle předchozí věty se nevztahuje na změny již zapsané v základních registrech a na nová energetická zařízení provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy a držitele licence na rozvod tepelné energie, která byla vybudována v rámci území, na nichž je příslušný provozovatel energetického zařízení držitelem odpovídající licence. Provozovatel přenosové soustavy, provozovatel přepravní soustavy, provozovatel distribuční soustavy a držitel licence na rozvod tepelné energie oznámí nejpozději do 30. dubna v rámci regulačních výkazů Energetickému regulačnímu úřadu souhrnné změny jím provozovaných energetických zařízení za uplynulý kalendářní rok u nově vybudovaných energetických zařízení, získaných energetických zařízení nebo energetických zařízení, která přestal využívat pro svoji licencovanou činnost, a to včetně odstraněných energetických zařízení na svých vymezených územích. Energetický regulační úřad na základě změn podle předchozí věty zahájí řízení o změně licence z moci úřední.“. 49. V § 9 odstavec 2 zní: „(2) Na základě žádosti podle odstavce 1 Energetický regulační úřad rozhodne o změně rozhodnutí o udělení licence.“. 50. V § 10 odst. 1 písm. a) se slova „9 až 11“ nahrazují slovy „8 až 10“. 51. V § 10 odst. 1 písm. b) se za slovo „zánikem“ vkládají slova „nebo přeměnou“ a na konci textu písmene b) se doplňují slova „nejde-li o případy podle odstavce 11,“. 52. V § 10 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) rozhodnutím soudu o zrušení licence.“. 53. V § 10 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) držitel licence řádně neuhradil ani po upozornění regulovanou cenu služby distribuční soustavy, regulovanou cenu služby přenosové soustavy nebo regulovanou cenu služby přepravy plynu příslušnému provozovateli distribuční soustavy, provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli přepravní soustavy.“. 54. V § 10 se odstavec 7 zrušuje. Dosavadní odstavce 8 až 11 se označují jako odstavce 7 až 10. 55. V § 10 odst. 7 se slova „podle odstavce 7“ zrušují. 56. V § 10 odst. 8 písm. d) se slova „správce dědictví“ nahrazují slovy „správce pozůstalosti nebo vykonavatel závěti“. 57. V § 10 odstavec 9 zní: „(9) Pokud osoba nebo osoby pokračují do skončení řízení o dědictví ve výkonu licencované činnosti, jsou povinny oznámit tuto skutečnost Energetickému regulačnímu úřadu písemně ve lhůtě 3 měsíců ode dne smrti držitele licence nebo ode dne prohlášení za mrtvého nebo zahájení řízení o prohlášení za mrtvého. Správce pozůstalosti nebo vykonavatel závěti je povinen oznámit Energetickému regulačnímu úřadu pokračování ve výkonu licencované činnosti ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy se ujme funkce.“. 58. V § 10 odst. 10 se slova „9 písm.“ nahrazují slovy „8 písm.“. 59. V § 10 se doplňuje odstavec 11, který zní: „(11) Při přeměně právnické osoby může právní nástupce držitele licence nebo právnická osoba vzniklá odštěpením pokračovat v provozování licencované činnosti na základě rozhodnutí o udělení licence přeměňované právnické osoby za předpokladu, že do 1 měsíce ode dne právních účinků přeměny oznámí pokračování v licencované činnosti Energetickému regulačnímu úřadu a současně mu předloží žádost o udělení licence na činnost, kterou vykonává na základě rozhodnutí o udělení licence přeměňované právnické osoby. Do doby vydání rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o udělení licence pro přeměněnou právnickou osobu nebo právnickou osobu vzniklou odštěpením pokračuje právní nástupce nebo právnická osoba vzniklá odštěpením ve výkonu licencované činnosti s tím, že datum prvního uvedení výrobny do provozu zůstává zachováno. Vydáním rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o žádosti o udělení licence právnímu nástupci nebo právnické osobě vzniklé odštěpením zaniká licence přeměňované právnické osobě.“. 60. V § 10a odst. 2 se slova „nebo by mohl přestat“ zrušují. 61. V § 10a odst. 3 se slova „by mohly vést“ nahrazují slovem „vedou“. 62. V § 11 odst. 1 písm. e) se čárka za slovy „poskytovat ministerstvu“ nahrazuje slovem „a“ a slova „a Státní energetické inspekci“ se zrušují. 63. V § 11 odst. 1 písmeno f) zní: „f) vyúčtovávat dodávku elektřiny, plynu, tepelné energie a související službu v elektroenergetice a související službu v plynárenství,“. 64. V § 11 odst. 1 písmeno k) zní: „k) zdržet se všech činností, které mohou bránit poptávce po energetických službách5a) nebo dalších opatřeních zaměřených na zvyšování energetické účinnosti a jejich poskytování nebo které by mohly brzdit rozvoj trhů těchto služeb,“. 65. V § 11 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena n) až r), která znějí: „n) předkládat Energetickému regulačnímu úřadu podklady nezbytné pro zpracování čtvrtletních a ročních zpráv o provozu soustav v energetických odvětvích, o) na žádost zákazníka v postavení spotřebitele zpřístupnit jím určenému poskytovateli energetických služeb údaje z vyúčtování dodávky energie a údaje o jeho spotřebě energie za alespoň 3 předcházející zúčtovací období, p) nabízet zákazníkům možnost předávání informací o vyúčtování dodávek energie a souvisejících služeb v elektronické podobě a na požádání poskytnout jasné a srozumitelné vysvětlení způsobu, jakým bylo jejich vyúčtování vypracováno, q) předkládat operátorovi trhu podklady pro zpracování zprávy o budoucí očekávané spotřebě elektřiny a plynu a o způsobu zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu, r) poskytnout údaje z evidence technické infrastruktury vedené podle stavebního zákona na žádost osobě, která prokáže právní zájem.“. 66. V § 11 odst. 2 se za slova „při řešení“ vkládají slova „mimořádných situací1e) a“ a slova „spolupracuje při tom“ se nahrazují slovy „spolupracuje při tom se stálými orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému1e) a“. 67. Poznámka pod čarou č. 1e zní: „1e) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 68. V § 11 se odstavec 5 zrušuje. 69. V § 11a odst. 1 větě poslední se slovo „Změny“ nahrazuje slovem „Zvýšení“ a za slova „povinen uveřejnit“ se vkládají slova „a oznámit svým zákazníkům způsobem sjednaným ve smlouvě“ a slova „30 dnů“ se nahrazují slovy „třicátý den“. Na konec odstavce se vkládá nová věta, která zní: „Pokud není způsob oznámení ve smlouvě sjednán, držitel licence oznámí zákazníkovi zvýšení cen za dodávku elektřiny nebo plynu nebo změny jiných podmínek dodávek elektřiny nebo plynu prokazatelným způsobem.“. 70. V § 11a odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 1 zní: „(2) V případě smlouvy o dodávce elektřiny, plynu nebo tepelné energie nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, kterou uzavřel zákazník v postavení spotřebitele s držitelem licence distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory držitele licence, běží čtrnáctidenní lhůta pro odstoupení od smlouvy podle zvláštního zákona1) ode dne jejího uzavření. 1) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“. 71. V § 11a se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) V případě smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, kterou při změně dodavatele uzavřel zákazník v postavení spotřebitele s držitelem licence distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory držitele licence, je zákazník oprávněn bez sankce vypovědět smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou nebo určitou, ve lhůtě do patnáctého dne po zahájení dodávky elektřiny nebo plynu. Lhůta je zachována, je-li v jejím průběhu výpověď odeslána držiteli licence. Výpovědní doba činí 15 dnů a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi. Tím nejsou dotčena práva a povinnosti zákazníka a držitele licence podle tohoto zákona týkající se sjednané výpovědi smlouvy uzavřené na dobu neurčitou. (4) V případě pochybností je na držiteli licence, který smlouvu se zákazníkem uzavřel, aby prokázal, že smlouva nebyla uzavřena distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory.“. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 5 až 9. 72. V § 11a odst. 5 se slova „30 dnů“ nahrazují slovy „třicátý den“, slova „10 dnů“ se nahrazují slovy „desátý den“ a za poslední větu se doplňuje věta „Právo na odstoupení od smlouvy podle tohoto odstavce zákazníkovi nevzniká v případě zvýšení regulované složky ceny, daní a poplatků, a dále v případě změny jiných smluvních podmínek v nezbytném rozsahu z důvodu zajištění souladu s obecně závazným právním předpisem.“. 73. V § 11a odstavec 9 zní: „(9) Uplatňuje-li držitel licence na obchod s elektřinou, obchod s plynem, výrobu elektřiny, výrobu plynu nebo dodavatel tepelné energie zálohové platby na dodávku elektřiny, plynu nebo tepelné energie, stanoví zálohové platby nejvýše v rozsahu důvodně předpokládané spotřeby elektřiny, plynu nebo tepelné energie v následujícím zúčtovacím období.“. 74. V § 12 odst. 1 se doplňují věty „V případě, kdy držiteli licence zanikne právo užívat dotčené energetické zařízení, rozumí se povinností dodávek tepelné energie, povinností distribuce elektřiny nebo distribuce plynu nad rámec licence pokračování ve výkonu licencované činnosti tímto držitelem licence. Vlastník dotčeného energetického zařízení je v tomto případě povinen energetické zařízení poskytnout a výkon licencované činnosti umožnit.“. 75. V § 12 odstavec 4 zní: „(4) Na návrh vlastníka nebo provozovatele dotčeného energetického zařízení nebo z moci úřední vydá Energetický regulační úřad rozhodnutí podle odstavců 2 a 3 na dobu určitou, nejdéle však na 12 měsíců. Energetický regulační úřad je v případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu oprávněn dobu platnosti rozhodnutí prodloužit na návrh vlastníka nebo provozovatele dotčeného energetického zařízení nebo z moci úřední. Rozklad proti těmto rozhodnutím nemá odkladný účinek.“. 76. V § 12 se odstavec 7 zrušuje. 77. V § 12a odstavec 2 zní: „(2) Dodavatel poslední instance dodává elektřinu nebo plyn zákazníkovi, jehož dodavatel elektřiny nebo plynu pozbyl oprávnění nebo jako subjekt zúčtování nesplňuje finanční podmínky zúčtování odchylek nebo v případě dodávky elektřiny na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nemá zajištěnu související službu v elektroenergetice nebo v případě dodávky plynu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu nemá zajištěnu související službu v plynárenství. Tato povinnost vzniká dnem, kdy operátor trhu oznámí dodavateli poslední instance registrační číslo odběrného místa dotčeného zákazníka, v němž nikdo neodpovídá za odchylku, trvá nejdéle 6 měsíců a nevztahuje se na zákazníka, jehož spotřeba plynu za posledních 12 měsíců byla vyšší než 630 MWh.“. 78. V § 12a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Dodavatel elektřiny nebo plynu, který pozbyl oprávnění nebo možnost dodávat elektřinu nebo plyn nebo nemá zajištěnu službu distribuční soustavy, informuje o této skutečnosti neprodleně operátora trhu. Provozovatel distribuční soustavy, uvnitř jehož vymezeného území se nachází odběrné místo, pro které není zajištěna služba distribuční soustavy podle odstavce 2, informuje o této skutečnosti neprodleně operátora trhu.“. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 4 až 8. 79. V § 14 odst. 2 se slova „§ 4 odst. 1 písm. h) a i)“ nahrazují slovy „§ 4 odst. 1 písm. a) bodu 3 a § 4 odst. 1 písm. b) bodu 6“. 80. § 15 se včetně nadpisu zrušuje. 81. V § 15a odst. 1 se čárka za slovem „ministerstvu“ nahrazuje slovem „a“ a slova „a Státní energetické inspekci“ se zrušují. 82. V § 15a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Účastník trhu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího integritu a transparentnost velkoobchodního trhu s energií (dále jen „Nařízení o velkoobchodním trhu s energií“) nebo jiná osoba v pracovněprávním, v obchodním nebo obdobném vztahu k účastníkovi trhu podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií jsou povinni poskytnout ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu na písemnou žádost ve stanovené přiměřené lhůtě úplné, správné a pravdivé podklady a informace nezbytné pro výkon jejich působnosti podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 83. V § 15a odst. 4 se čárka za slovem „ministerstvo“ nahrazuje slovem „nebo“ a slova „nebo Státní energetická inspekce“ se zrušují. 84. Za § 15a se vkládá nový § 15b, který včetně nadpisu zní: „§ 15b Povinnost uchovávání údajů oznamovaných Agentuře Má-li účastník trhu podle čl. 8 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií povinnost oznamovat Agentuře transakce na velkoobchodních trzích s energií, je povinen uchovávat záznamy o transakcích oznámených podle prováděcího nařízení k čl. 8 odst. 2 a 6 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií po dobu 3 let od uskutečnění transakce nebo od přijetí záměru transakci uskutečnit.“. 85. V § 16 písm. d) bod 6 zní: „6. roční statistice výkonu v kombinované výrobě a k tomu užitých palivech a o primárních energetických úsporách dosažených uplatněním kombinované výroby elektřiny a tepla z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a z kombinované výroby elektřiny a tepla s nízkou účinností ve vztahu k celkovým kapacitám pro výrobu tepla a elektřiny, kapacit kombinované výroby elektřiny a tepla, paliva pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a výroby tepla a kapacit soustav zásobování tepelnou energií a chlazení ve vztahu k celkové výrobě a kapacitám pro teplo a elektřinu a úspor primární energie dosažených uplatňováním kombinované výroby elektřiny a tepla,“. 86. V § 16 se písmeno h) zrušuje. Dosavadní písmena i) až y) se označují jako písmena h) až x). 87. V § 16 písmeno m) zní: „m) vydává závazné stanovisko k desetiletému plánu rozvoje přenosové soustavy a k desetiletému plánu rozvoje přepravní soustavy,“. 88. V § 16 písmeno o) včetně poznámky pod čarou č. 30 zní: „o) je příslušným orgánem k provádění opatření stanovených Nařízením o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu21) a Nařízením, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě30), 30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.“. 89. V § 16 písm. s) se čárka mezi slovem „zdrojů“ a slovy „podpory tepla“ nahrazuje spojkou „a“ a slova „podpory biometanu a podpory decentrální výroby elektřiny,“ se zrušují. 90. V § 16 se na konci písmene x) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena y) a z) která znějí: „y) vypracovává a do 30. dubna každého roku předává Komisi zprávu o pokroku při plnění vnitrostátních cílů energetické účinnosti, z) vypracovává a každé 3 roky do 30. dubna daného roku předává Komisi vnitrostátní akční plány energetické účinnosti.“. 91. V § 17 odst. 4 větě třetí se za slova „Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám2b)“ vkládají slova „, Nařízení o velkoobchodním trhu s energií“. 92. V § 17 odst. 7 písm. b) se za slovo „licencí“ vkládají slova „nebo mezi držitelem licence a zákazníkem“. 93. V § 17 odst. 7 písm. d) se slovo „nebo“ mezi slovy „tepla“ a „elektřiny“ nahrazuje čárkou a za slova „druhotných energetických zdrojů“ se vkládají slova „nebo tepla z obnovitelných zdrojů“. 94. V § 17 odst. 7 písmeno e) zní: „e) na návrh zákazníka v postavení spotřebitele odebírajícího elektřinu, plyn nebo tepelnou energii pro spotřebu v domácnosti nebo zákazníka, který je fyzickou osobou podnikající, rozhoduje 1. spory mezi zákazníkem a držitelem licence o splnění povinností ze smluv, jejichž předmětem je dodávka nebo distribuce elektřiny, plynu nebo tepelné energie, 2. o určení, zda právní vztah mezi zákazníkem a držitelem licence, jehož předmětem je dodávka nebo distribuce elektřiny, plynu nebo tepelné energie, vznikl, trvá nebo zanikl, a kdy se tak stalo,“. 95. V § 17 odst. 7 písm. f) se slova „elektroenergetice a plynárenství“ nahrazují slovy „energetických odvětvích“. 96. V § 17 odst. 7 písmeno i) zní: „i) schvaluje desetiletý plán rozvoje přenosové soustavy a desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy; schválení desetiletého plánu rozvoje přenosové soustavy nebo desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy je podmíněno závazným stanoviskem ministerstva,“. 97. V § 17 odst. 7 písm. m) se slovo „měsíční“ nahrazuje slovem „čtvrtletní“ a slova „elektrizační soustavy a plynárenské soustavy“ se nahrazují slovy „soustav v energetických odvětvích“. 98. V § 17 se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno s), které zní: „s) monitoruje a vyhodnocuje dodržování kvality dodávek a služeb v elektroenergetice a plynárenství.“. 99. V § 17 odst. 8 písm. g) se za slovo „schvaluje“ vkládají slova „po jednání valné hromady“, slova „statutárního orgánu nebo“ se zrušují, za slova „dozorčí rady“ se vkládají slova „nebo správní rady“ a slova „statutárního orgánu,“ se zrušují. 100. V § 17 odst. 10 větě první se slova „Poslanecké sněmovně“ zrušují, za slova „České republiky,“ se vkládá slovo „vládě,“ a slova „a vládě a Poslanecké sněmovně zprávu o hospodaření“ se nahrazují slovy „a hospodaření“. 101. V § 17 odst. 10 větě druhé se za slovo „činnosti“ vkládají slova „a hospodaření“. 102. V § 17 se na konci odstavce 10 doplňuje věta „Energetický regulační úřad předává jednou ročně Komisi národní zprávu o stavu elektroenergetiky a plynárenství, kterou současně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 103. V § 17 odstavec 11 zní: „(11) Energetický regulační úřad reguluje ceny za související službu v elektroenergetice, související službu v plynárenství a ceny elektřiny a plynu dodavatele poslední instance. Energetický regulační úřad je oprávněn na návrh provozovatele přepravní soustavy rozhodnout o odlišném postupu tvorby ceny za mezinárodní přepravu plynu, založeném na tržním způsobu. Energetický regulační úřad dále věcně usměrňuje ceny tepelné energie.“. 104. V § 17 odstavec 13 zní: „(13) Zaměstnanec zařazený do Energetického regulačního úřadu nebo osoba v jiném právním vztahu k Energetickému regulačnímu úřadu (dále jen „zaměstnanec Energetického regulačního úřadu“), na jehož základě vykonává pro Energetický regulační úřad činnost, při níž se dozví chráněnou informaci, je povinna o nich zachovat mlčenlivost. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního nebo jiného vztahu k Energetickému regulačnímu úřadu. Povinnost mlčenlivosti neplatí, jestliže tyto osoby podávají o takových skutečnostech a údajích svědectví orgánům činným v trestním řízení nebo v řízení před soudem, popřípadě jestliže na výzvu těchto orgánů nebo soudu podávají písemné vyjádření. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není poskytnutí chráněných informací Komisi, Agentuře, regulačním orgánům členských států, ministerstvu, jiným správním orgánům a operátorovi trhu pro účely výkonu jejich působnosti nebo povinností a pro plnění úkolů Energetického regulačního úřadu. V takovém případě je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň ochrany chráněných informací jako předávající.“. 105. V § 17a odst. 3 písmeno f) zní: „f) omezení svéprávnosti,“. 106. V § 17a odst. 4 písmeno f) zní: „f) omezení svéprávnosti,“. 107. § 17b a 17c včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 46 znějí: „§ 17b Organizace Energetického regulačního úřadu (1) V čele Energetického regulačního úřadu je Rada Energetického regulačního úřadu (dále jen „Rada“), která má pět členů. Jeden z členů Rady je předsedou Rady. Předseda řídí činnost Rady, v jeho nepřítomnosti řídí její činnost jím pověřený člen Rady. (2) Členy Rady a jejího předsedu jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. Funkční období členů Rady je 5 let. Každý rok je jmenován jeden člen Rady. Do funkce předsedy Rady je člen Rady jmenován na dobu zbývající do konce jeho členství v Radě, nejvýše však na dobu 3 let. (3) Do funkce člena Rady může být jmenován občan České republiky, který a) je plně svéprávný, b) je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje občan, který byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud jeho odsouzení pro trestné činy nebylo zahlazeno anebo se na něj z jiného důvodu hledí, jako by nebyl odsouzen; za bezúhonného se dále nepovažuje občan, který nesplňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem46), c) má nejméně 7 let praxe v oboru energetiky, z toho alespoň 3 roky v řídící nebo vedoucí funkci; za praxi v oboru energetiky se považuje trvalá činnost ve výrobě, přenosu, přepravě, distribuci, rozvodu či dodávce elektřiny, plynu nebo tepla, činnost v oblasti obchodu s elektřinou, plynem nebo teplem nebo činnost v orgánech státní správy a operátora trhu v těchto oborech, d) má ukončené vysokoškolské studium v magisterském studijním programu, e) nevykonává funkci nebo činnost neslučitelnou s výkonem funkce člena Rady, f) je v oboru energetiky uznávanou a zkušenou osobností. (4) Funkce člena Rady je neslučitelná s funkcí poslance nebo senátora, soudce, státního zástupce, jakoukoliv funkcí ve veřejné správě, s funkcí člena orgánů územní samosprávy a s členstvím v politické straně nebo v politickém hnutí. (5) Funkce člena Rady zaniká a) uplynutím funkčního období, b) odvoláním, c) vzdáním se funkce, d) dnem, kdy se ujal funkce neslučitelné s funkcí člena Rady, e) nabytím právní moci rozsudku soudu o omezení jeho svéprávnosti nebo o spáchání úmyslného trestného činu, nebo f) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého. (6) Člen Rady nesmí být držitelem licence nebo vykonávat jinou podnikatelskou činnost v oblasti energetiky, nesmí se podílet na podnikání držitele licence nebo jiné osoby působící v oblasti energetiky, být členem jakýchkoli orgánů takové osoby nebo se jinak podílet na obchodním vedení takové osoby, ani poskytovat přímo nebo zprostředkovaně poradenskou nebo obdobnou činnost držiteli licence nebo jiné osobě působící v oblasti energetiky. Člen Rady nesmí zastávat jinou placenou funkci, být v pracovním poměru nebo jiném pracovněprávním vztahu ani vykonávat jinou výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké, pokud tato činnost nenarušuje důstojnost nebo neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost Energetického regulačního úřadu. (7) Člena Rady vláda může odvolat v případě hrubého nebo opakovaného méně závažného porušení jeho povinností, nemoci trvale znemožňující vykonávání jeho úkolů nebo nevykonává-li svou funkci po dobu delší než 6 měsíců. Vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu bezodkladně jmenuje nového člena Rady na zbývající část funkčního období odvolaného člena. (8) Funkce předsedy Rady zaniká v okamžiku zániku jeho funkce člena Rady podle odstavců 5 a 6. Rozhodnutí o odvolání z funkce člena, včetně odůvodnění, se doručí odvolanému předsedovi Rady a zároveň ho zveřejní v den zániku funkce. Vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu bezodkladně jmenuje nového předsedu Rady na zbývající část funkčního období odvolaného předsedy Rady. (9) Rada rozhoduje hlasováním. Každý člen Rady má jeden hlas. Rozhodnutí Rady je přijato, pokud pro něj hlasovali alespoň 3 její členové. O hlasování se vede protokol, který podepisují všichni přítomní členové Rady a osoba, která byla pověřena sepsáním protokolu; při nahlížení do spisu je vyloučeno nahlížet do tohoto protokolu. (10) Rada a) schvaluje 1. plán činnosti Energetického regulačního úřadu, 2. návrh rozpočtu Energetického regulačního úřadu a závěrečný účet Energetického regulačního úřadu, 3. jednací řád Rady, organizační, spisový a podpisový řád Energetického regulačního úřadu, 4. zprávu o činnosti a hospodaření Energetického regulačního úřadu, 5. návrhy prováděcích právních předpisů, 6. návrhy zásad cenové regulace, 7. návrhy cenových rozhodnutí, b) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím vydaným Energetickým regulačním úřadem, c) jmenuje členy rozkladové komise. (11) Proti rozhodnutí Rady není přípustný opravný prostředek. (12) V prvním stupni rozhoduje v řízení Energetický regulační úřad. (13) Předseda Rady má nárok na plat, náhradu výdajů a naturální plnění jako prezident Nejvyššího kontrolního úřadu. Člen Rady má nárok na plat a naturální plnění jako člen Nejvyššího kontrolního úřadu. Předseda a další členové Rady mají po zániku funkce nárok na odchodné ve výši trojnásobku měsíčního platu, který jim náležel v době zániku funkce. Nárok na odchodné nevzniká, pokud byl předseda nebo člen Rady z funkce odvolán nebo jeho funkce zanikla proto, že se ujal funkce neslučitelné s funkcí člena Rady, nebo pokud byl po uplynutí funkčního období znovu jmenován členem Rady anebo pokud byl pravomocně odsouzen pro trestný čin. (14) Rada se považuje za služební orgán podle zákona o státní službě; rozhodování ve věcech státní služby může přenést na předsedu Rady. Rada je oprávněna dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu služby podle zákona o státní službě; toto oprávnění může přenést na jednotlivé členy Rady. § 17c Spolupráce s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a Českou národní bankou (1) Energetický regulační úřad, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a Česká národní banka si vzájemně poskytují podněty, informace a jiné formy součinnosti potřebné k plnění svých úkolů. Při předávání informací je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň důvěrnosti jako předávající. (2) Energetický regulační úřad informuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže o a) jednáních účastníků trhu, o nichž lze mít důvodně za to, že narušují nebo omezují hospodářskou soutěž nebo k takovému omezení nebo narušení vedou, b) uplatňování omezujících nebo nepřiměřených podmínek ve smlouvách na trhu s elektřinou, plynem nebo v odvětví teplárenství, c) způsobech tvorby cen elektřiny, plynu a tepelné energie pro domácnosti.“. 46) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů. 108. V § 17d odst. 1 se slovo „zúčtování“ nahrazuje slovem „činnosti“. 109. V § 17d odstavce 2 až 6 znějí: „(2) Sazbu poplatku v odvětví elektroenergetiky stanoví vláda svým nařízením tak, aby pokrýval náklady na činnosti Energetického regulačního úřadu a činil nejméně 1,70 Kč za měsíc a nejvýše však 2,50 Kč za měsíc na každé odběrné místo zákazníka odebírajícího elektřinu. (3) Sazbu poplatku v odvětví plynárenství stanoví vláda svým nařízením tak, aby pokrýval náklady na činnosti Energetického regulačního úřadu a činil nejméně 1 Kč/MWh a nejvýše však 1,40 Kč/MWh za množství spotřebovaného plynu. (4) Roční výše poplatku se stanoví jako násobek sazby podle odstavce 2 a celkového počtu odběrných míst zákazníků odebírajících elektřinu pro odvětví elektroenergetiky a jako násobek sazby podle odstavce 3 a celkové spotřeby plynu pro odvětví plynárenství, a to podle údajů k 31. 12. předaných provozovateli soustav operátorovi trhu v České republice za kalendářní rok, který předchází kalendářnímu roku, ve kterém se sestavuje návrh rozpočtové kapitoly Energetický regulační úřad pro následující rozpočtový rok, za kterou účastníci trhu s elektřinou a účastníci trhu s plynem hradí v souladu s cenovými předpisy cenu za zúčtování operátora trhu. (5) Celkové počty odběrných míst zákazníků odebírajících elektřinu a celkové množství spotřebovaného plynu v České republice podle odstavce 4 uveřejní Energetický regulační úřad do 30. června kalendářního roku formou sdělení ve Sbírce zákonů. (6) Operátor trhu je v průběhu roku povinen odvádět poplatek na příjmový účet státního rozpočtu do desátého dne kalendářního měsíce ve výši jedné dvanáctiny ročního poplatku stanoveného podle odstavce 3. Rozdíl mezi příjmy a výdaji z poplatku v daném roce se operátorovi trhu zohlední při tvorbě ceny za činnosti operátora trhu.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 110. V § 17e odst. 2 se vkládá nové písmeno b), které zní: „b) návrhy prováděcích právních předpisů v oblasti jeho působnosti,“. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena c) až e). 111. V § 17e se doplňují odstavce 4 až 12, které znějí: „(4) Každý, jehož oprávněné zájmy mohou být návrhem podle odstavce 2 písm. a), b) nebo e) nebo plánem podle odstavce 2 písm. d) přímo dotčeny, může u Energetického regulačního úřadu uplatnit připomínky s jejich odůvodněním. Připomínkami, které se návrhu nebo plánu netýkají, připomínkami, které uplatní osoba, jejíž oprávněné zájmy nemohou být návrhem nebo plánem přímo dotčeny, nebo připomínkami bez odůvodnění nebo uplatněnými po lhůtě se Energetický regulační úřad není povinen zabývat. (5) Připomínky lze uplatnit ve lhůtě 15 dnů ode dne uveřejnění návrhu podle odstavce 2 písm. a), b) nebo e) nebo plánu podle odstavce 2 písm. d). Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je Energetický regulační úřad oprávněn tuto dobu přiměřeně zkrátit. Lhůta k uplatnění připomínek však nesmí být kratší než 5 pracovních dnů. (6) Výsledky vypořádání připomínek zveřejní Energetický regulační úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30 dnů po uplynutí lhůty podle odstavce 5. Energetický regulační úřad může návrh podle odstavce 2 písm. a), b) nebo e) nebo plán podle odstavce 2 písm. d) upravit s přihlédnutím k vyhodnocení připomínek. Pokud by takovou úpravou došlo k podstatné změně návrhu nebo plánu, může Energetický regulační úřad rozhodnout o opakované konzultaci návrhu nebo plánu. (7) Při konzultaci návrhu zásad cenové regulace se postupuje podle odstavců 8 až 11. (8) Energetický regulační úřad zveřejní nejpozději 16 měsíců před začátkem regulačního období způsobem umožňujícím dálkový přístup návrh zásad cenové regulace a stanoví lhůtu pro podání připomínek veřejnosti, která nesmí být kratší než 60 dnů. Energetický regulační úřad umožní podávání připomínek prostřednictvím diskusního místa podle odstavce 3. K připomínkám podaným po této lhůtě se nepřihlíží. (9) Zveřejnění návrhu zásad cenové regulace Energetický regulační úřad oznámí provozovateli přenosové soustavy, provozovateli přepravní soustavy, provozovatelům distribučních soustav a operátorovi trhu, vyzve je k uplatnění připomínek a stanoví lhůtu pro jejich podání, která nesmí být kratší než 60 dnů. K připomínkám podaným po této lhůtě se nepřihlíží. (10) K projednání připomínek veřejnosti a subjektů podle odstavce 9 uspořádá Energetický regulační úřad do 30 dnů po uplynutí lhůt pro podání připomínek veřejné projednání. Informaci o místu a čase konání veřejného projednání Energetický regulační úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup nejméně 14 dnů před jeho konáním. Veřejného projednání se mohou účastnit subjekty uvedené v odstavci 9 a ten, kdo ve stanovené lhůtě podal k návrhu zásad cenové regulace připomínky. O průběhu veřejného projednání vede Energetický regulační úřad písemný záznam. (11) Po veřejném projednání připomínek provede Energetický regulační úřad písemné vypořádání připomínek podaných k návrhu zásad cenové regulace a zveřejní jej včetně jeho odůvodnění způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30 dnů od uskutečnění veřejného projednání. Součástí písemného vypořádání připomínek je písemný záznam o průběhu veřejného projednání. (12) Energetický regulační úřad je povinen cenová rozhodnutí vydávaná podle tohoto zákona, s výjimkou věcně usměrňovaných cen tepelné energie, vydat nejpozději do 30. listopadu roku předcházejícího roku, pro který v cenovém rozhodnutí Energetický regulační úřad regulované ceny stanoví. Cenová rozhodnutí týkající se věcně usměrňovaných cen tepelné energie a regulovaných cen podle zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, je Energetický regulační úřad povinen vydat nejpozději do 30. září roku předcházejícího roku, pro který v cenovém rozhodnutí Energetický regulační úřad regulované ceny stanoví.“. 112. § 17f včetně nadpisu zní: „§ 17f Vztah k Parlamentu České republiky (1) Energetický regulační úřad předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky po projednání vládou zprávu o činnosti a hospodaření. Na vyžádání je Energetický regulační úřad povinen poskytnout Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky vysvětlení a dodatečné informace k obsahu zprávy o činnosti a hospodaření. Projednávání zprávy o činnosti a hospodaření v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky nebo určených orgánech je povinen zúčastnit se předseda Rady Energetického regulačního úřadu. (2) Projednává-li Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, Senát Parlamentu České republiky nebo jejich orgány věc spadající do oblasti působnosti Energetického regulačního úřadu, jsou oprávněny vyžádat si na jednání účast předsedy Rady Energetického regulačního úřadu. Energetický regulační úřad je povinen poskytnout Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, Senátu Parlamentu České republiky nebo jejich orgánům k projednávané věci stanovisko a nezbytné informace nebo vysvětlení. (3) Na vyžádání Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, Senátu Parlamentu České republiky nebo určených orgánů je Energetický regulační úřad povinen do 30 dnů od vyžádání informovat o připravovaných opatřeních v oblasti regulace a poskytnout k nim nezbytné informace a vysvětlení. (4) Ustanovením odstavců 2 a 3 není dotčena povinnost mlčenlivosti podle § 17 odst. 13.“. 113. Za § 17f se vkládá nový § 17g, který včetně nadpisu zní: „§ 17g Registr Národní registr účastníků trhu podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií (dále jen „registr“) je neveřejným informačním systémem veřejné správy.“. 114. V § 18 odst. 1 písm. c) se za slova „dodávek zemního plynu“ vkládají slova „a Nařízení o velkoobchodním trhu s energií“. 115. V § 18 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které včetně poznámky pod čarou č. 28 zní: „e) zákona o podporovaných zdrojích energie28). 28) Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 116. Poznámka pod čarou č. 14 zní: „14) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů.“. 117. V § 18 odstavec 4 zní: „(4) Zaměstnanci Energetického regulačního úřadu vykonávající dozor v energetických odvětvích se prokazují služebním průkazem vydaným Energetickým regulačním úřadem.“. 118. V § 18 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Při výkonu kontroly podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií je Energetický regulační úřad dále oprávněn a) vyžadovat od osoby, která je v pracovněprávním nebo obdobném vztahu ke kontrolované osobě, objasnění skutečností týkajících se údajů, dokumentů nebo věcí vztahujících se k předmětu kontroly; tato osoba může takové objasnění odepřít, pokud by si tím způsobila nebezpečí stíhání pro trestný čin nebo správní delikt, b) vyžadovat od povinné osoby podle zákona o kontrole předložení existujících záznamů, zpráv nebo s nimi spojených údajů přenášených prostřednictvím sítě elektronických komunikací, záznamů o telefonních hovorech nebo záznamů dat na paměťových médiích, a týkajících se předmětu kontroly, c) pečetit obchodní prostory, popřípadě skříně, schránky nebo obchodní záznamy v nich se nacházející na dobu a v rozsahu nezbytném k provedení kontroly.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 119. V § 18 odstavec 6 zní: „(6) Lhůta pro vyřízení námitek kontrolované osoby proti kontrolnímu protokolu nadřízenou osobou kontrolujícího činí 30 dnů a ve zvláště složitých případech 60 dnů ode dne jejich doručení.“. 120. V § 18 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Za účelem provedení kontroly podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií na místě v obchodních prostorech jsou zaměstnanci Energetického regulačního úřadu provádějící kontrolu, pokud jim není poskytnuta součinnost, oprávněni zjednat si do těchto prostor a k dokumentům přístup.“. 121. V § 18a odstavec 2 zní: „(2) Pro účely šetření si před jeho zahájením Energetický regulační úřad vyžádá vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ministerstva a České národní banky, je-li to vhodné a účelné.“. 122. V § 18b odstavec 1 zní: „(1) Provádí-li Energetický regulační úřad šetření na trhu s elektřinou nebo plynem, je účastník trhu s elektřinou nebo plynem, fyzická nebo právnická osoba, jejíž předmětem podnikání je plnění propanu, butanu a jejich směsí, a účastník trhu podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií povinen podrobit se šetření Energetického regulačního úřadu v obchodních prostorách.“. 123. V § 19a odstavec 1 zní: „(1) Při regulaci ceny související služby v elektroenergetice a ceny související služby v plynárenství postupuje Energetický regulační úřad transparentním a předvídatelným způsobem v souladu se zásadami cenové regulace tak, aby regulované ceny pokrývaly ekonomicky oprávněné náklady na zajištění spolehlivého, bezpečného a efektivního výkonu licencované činnosti, dále odpisy a přiměřený zisk zajišťující návratnost realizovaných investic do zařízení sloužících k výkonu licencované činnosti a oprávněné náklady na zvyšování energetické účinnosti při výstavbě a provozu přenosové soustavy, přepravní soustavy a distribučních soustav. To neplatí v případě cen za mezinárodní přepravu plynu, pokud Energetický regulační úřad rozhodne o odlišném postupu tvorby těchto cen založeném na tržním způsobu. Energetický regulační úřad bere v úvahu jím schválený plán rozvoje přenosové soustavy, plán rozvoje přepravní soustavy a předvídatelnou budoucí poptávku a požadavky na provozní zabezpečení přenosové soustavy, přepravní soustavy a distribučních soustav a opatření provedená za účelem zajištění bezpečnosti dodávek plynu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie21).“. 124. V § 19a se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Cenou související služby v elektroenergetice se rozumí cena služby přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavy, které zahrnují i cenu za systémové služby, cenu za činnosti operátora trhu včetně poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu a složku ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie podle zákona o podporovaných zdrojích energie. (3) Cenou související služby v plynárenství se rozumí cena služby přepravy plynu nebo služby distribuční soustavy, které zahrnují i cenu za činnosti operátora trhu včetně poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 4 až 7. 125. V § 19a odstavec 4 zní: „(4) Energetický regulační úřad postupuje obdobně podle odstavce 1 věty první při věcném usměrňování ceny tepelné energie. Věcné usměrnění ceny tepelné energie se nevztahuje na stanovení ceny nižší, než je limitní cena, kterou Energetický regulační úřad stanoví prováděcím právním předpisem. Při stanovení limitní ceny podle věty druhé se zohlední úplné náklady včetně nákladů na cizí a vlastní kapitál konkurenčního zdroje vytápění majícího shodný nebo obdobný dopad na životní prostředí.“. 126. V § 19a odst. 7 se slova „nebo upraví cenu“ nahrazují slovy „nebo stanoví cenu“ a slova „distribuce elektřiny nebo plynu“ se nahrazují slovy „za službu distribuční soustavy v elektroenergetice nebo plynárenství“. 127. V § 19a se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí: „(8) Regulovaným rokem se rozumí kalendářní rok, pro který Energetický regulační úřad rozhoduje o cenách. Regulačním obdobím je časové období vymezené nejméně pěti po sobě následujícími regulovanými roky. (9) Zásady cenové regulace stanoví postupy regulace cen související služby v elektroenergetice a související služby v plynárenství pro regulační období a způsoby stanovení cen pro provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy a operátora trhu. Energetický regulační úřad zpracovává zásady cenové regulace vždy pro každé regulační období tak, aby vytvořil podmínky pro transparentní, předvídatelné a dlouhodobě stabilní investiční prostředí v odvětví elektroenergetiky a plynárenství.“. 128. V § 20 odst. 1 se za slova „míst zákazníků“ vkládají slova „nebo jehož distribuční soustava je přímo připojena k přenosové soustavě nebo k přepravní soustavě“ a na konci odstavce 1 se doplňuje věta „Držitel licence na obchod s elektřinou, který je povinně vykupujícím podle zákona o podporovaných zdrojích energie, a držitel licence na činnosti operátora trhu jsou povinni účtovat o nákladech a výnosech a výsledku hospodaření odděleně za činnosti související s podporou elektřiny z podporovaných zdrojů energie.“. 129. V § 20 odst. 3 se za slova „míst zákazníků“ vkládají slova „nebo jehož distribuční soustava je přímo připojena k přenosové soustavě nebo k přepravní soustavě“. 130. V § 20 odst. 5 se slovo „pronajímatel“ nahrazuje slovem „propachtovatel“, slovo „pronájmu“ se nahrazuje slovem „pachtu“ a slova „a Státní energetické inspekci“ se zrušují. 131. V § 20 odstavec 6 zní: „(6) Držitel licence na přenos elektřiny, přepravu plynu, uskladňování plynu, činnosti operátora trhu, distribuci elektřiny, distribuci plynu, na obchod s elektřinou, který je povinně vykupujícím podle zákona o podporovaných zdrojích energie, držitel licence na výrobu tepelné energie a držitel licence na rozvod tepelné energie, jehož celkový roční objem tržeb za všechny dodávky tepelné energie přesahuje 2 500 000 Kč, je povinen sestavovat regulační výkazy a předkládat je Energetickému regulačnímu úřadu. Na žádost Energetického regulačního úřadu je osoba předkládající regulační výkazy povinna předložit jedno vyhotovení regulačních výkazů, ze kterého byly odstraněny údaje mající charakter obchodního tajemství nebo důvěrné informace.“. 132. V § 20 odst. 7 se slovo „konečných“ zrušuje. 133. V § 20a odstavec 3 zní: „(3) Operátor trhu musí mít ke své činnosti licenci podle § 4 odst. 1 písm. b) bodu 7. Operátor trhu ani právnické osoby, v nichž má operátor trhu majetkový podíl, nesmí být držitelem jiné licence uvedené v § 4. Akcie operátora trhu nesmí být vlastněny držitelem licence uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) a písm. b) bodech 1 až 6 a v § 4 odst. 1 písm. c). Členem statutárního orgánu, členem dozorčí rady nebo vedoucím zaměstnancem operátora trhu nemůže být fyzická osoba, která je současně členem statutárního orgánu nebo zaměstnancem držitele licence uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) a písm. b) bodech 1 až 6 a v § 4 odst. 1 písm. c).“. 134. V § 20a odst. 4 písmeno g) zní: „g) zajistit ochranu chráněných informací,“. 135. V § 20a odst. 4 se písmeno q) zrušuje. Dosavadní písmena r) až bb) se označují jako písmena q) až aa). 136. V § 20a odst. 4 písm. q) se slova „a to včetně zdrojů plynu,“ zrušují. 137. V § 20a odst. 4 se písmena s), y) a z) zrušují. Dosavadní písmena t) až aa) se označují jako písmena s) až x). 138. V § 20a odst. 4 písmeno x) zní: „x) vydávat záruky původu elektřiny z obnovitelných zdrojů a elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, zajišťovat jejich evidenci v elektronické podobě a uznávat záruky původu vydané v zahraničí.“. 139. V § 20a se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena y) a z), která znějí: „y) zpracovávat na základě požadavku ministerstva nebo Energetického regulačního úřadu analýzy týkající se budoucí očekávané spotřeby elektřiny a plynu, vývoje trhu s elektřinou a plynem, způsobů zabezpečení dodávek elektřiny a plynu a rozvoje zdrojů, z) účastníkům trhu, kteří mají podle čl. 8 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií povinnost oznamovat Agentuře transakce na velkoobchodních trzích s energií, poskytovat na základě smlouvy údaje z evidence o jejich obchodních transakcích včetně příkazů z obchodování, a to nejpozději ke dni vzniku vykazovací povinnosti podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií.“. 140. V § 20a odst. 5 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a údaje nezbytné pro zpracování zprávy o budoucí očekávané spotřebě elektřiny a plynu a o zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu“. 141. V § 20a se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) na úhradu složky ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů podle zákona o podporovaných zdrojích energie od účastníků trhu s elektřinou.“. 142. V § 22 odst. 2 se slova „s právem regulovaného přístupu k přenosové soustavě a distribuční soustavě“ zrušují. 143. V § 22 odst. 2 písm. a) se slovo „nebo“ nahrazuje slovem „a“. 144. V § 22 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Účastník trhu s elektřinou je povinen hradit složku ceny služby přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavy na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů podle zákona o podporovaných zdrojích energie. Je-li účastník trhu s elektřinou dlužen z několika závazků složek ceny služby přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, započte se plnění nejprve na závazek úhrady složky ceny služby přenosové soustavy nebo distribuční soustavy na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů podle zákona o podporovaných zdrojích energie.“. 145. V § 23 odst. 1 se na konci písmene b) doplňují slova „nebo přímým vedením,“. 146. V § 23 odst. 1 písmeno e) zní: „e) omezit, přerušit nebo ukončit dodávku elektřiny svým zákazníkům při neoprávněném odběru elektřiny.“. 147. V § 23 odst. 1 se na konci písmena e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) nakupovat elektřinu pro technologickou vlastní spotřebu své výrobny elektřiny.“. 148. V § 23 odst. 2 písm. f) se za slova „pokud je subjektem zúčtování,“ vkládají slova „údaje k uplatnění ceny za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s elektřinou“. 149. V § 23 odst. 2 písm. g) se slovo „jeho“ nahrazuje slovem „jejich“. 150. V § 23 odst. 2 se písmeno k) zrušuje. Dosavadní písmena l) až r) se označují jako písmena k) až q). 151. V § 23 odst. 2 písm. m) se slova „s elektřinou (dále jen „registrovaný účastník trhu“)“ zrušují. 152. V § 23 odst. 2 se na konci písmena q) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno r), které zní: „r) při změně parametrů elektřiny upravit na svůj náklad svá zařízení tak, aby vyhovovala těmto změnám.“. 153. V § 24 odst. 1 písmeno a) zní: „a) zajišťuje bezpečný, spolehlivý a efektivní provoz, obnovu a rozvoj přenosové soustavy a zajišťuje propojení přenosové soustavy s jinými soustavami, a za tím účelem zabezpečuje podpůrné služby a dlouhodobou schopnost přenosové soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku po přenosu elektřiny, spolupracuje s provozovateli propojených přenosových soustav a spolupracuje na integraci vnitřního evropského trhu s elektřinou,“. 154. V § 24 odst. 1 písm. b) se slova „přenos elektřiny na základě uzavřených smluv“ nahrazují slovy „službu přenosové soustavy“. 155. V § 24 odst. 3 písm. c) bodě 9 se za slova „těchto vlivů,“ doplňuje slovo „nebo“. 156. V § 24 odst. 3 písm. c) bodě 10 se na konci slovo „nebo“ zrušuje. 157. V § 24 odst. 3 písm. c) se bod 11 zrušuje. 158. V § 24 odst. 3 písm. d) bodě 10 se za slovo „elektřiny“ vkládají slova „nebo v důsledku jiných provozních stavů způsobených“ a za slova „přenosových soustav,“ se doplňuje slovo „nebo“. 159. V § 24 odst. 3 písm. d) bodě 11 se slovo „nebo“ zrušuje. 160. V § 24 odst. 3 písm. d) se bod 12 zrušuje. 161. V § 24 odst. 3 písm. h) se za slovo „vstupovat“ vkládají slova „a vjíždět“. 162. V § 24 odst. 3 písmeno i) zní: „i) pro zajištění integrace vnitřního evropského trhu s elektřinou nabývat vlastnické právo k elektřině,“. 163. V § 24 odstavec 7 zní: „(7) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je právo na náhradu škody vyloučeno. Toto neplatí, nesplní-li provozovatel přenosové soustavy oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 5 nebo v případech, kdy poruchu prokazatelně zavinil provozovatel přenosové soustavy.“. 164. V § 24 odstavec 9 zní: „(9) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přenosové soustavy podle odstavce 3 písm. e) a f) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele přenosové soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.“. 165. V § 24 odst. 10 písm. e) se slova „s elektřinou“ zrušují. 166. V § 24 odst. 10 písmeno j) zní: „j) každý druhý rok zpracovávat desetiletý plán rozvoje přenosové soustavy v rozsahu podle § 58k odst. 3 a po jeho schválení jej zveřejňovat; ustanovení § 58k odst. 10 první věty a § 58l odst. 5 se použije obdobně,“. 167. V § 24 odst. 10 písmeno o) zní: „o) zajišťovat ochranu chráněných informací, včetně zajištění ochrany údajů předávaných operátorovi trhu,“. 168. V § 24 odst. 10 písmeno r) zní: „r) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji způsobem umožňujícím dálkový přístup,“. 169. V § 24 odst. 10 písmeno u) zní: „u) poskytovat součinnost operátorovi trhu při organizování vnitrodenního trhu s elektřinou a vyrovnávacího trhu s regulační energií,“. 170. V § 24 odst. 10 písm. v) se slova „s elektřinou“ zrušují. 171. V § 24 se na konci odstavce 10 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena x) až z), která znějí: „x) hradit operátorovi trhu ceny za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s elektřinou, y) registrovat odběrná místa a předávací místa u operátora trhu, z) zajistit neznevýhodňující podmínky pro poskytovatele podpůrných služeb.“. 172. V § 24a odst. 2 písm. b) se slovo „podnikem“ nahrazuje slovy „obchodním závodem“. 173. V § 24a odst. 2 písm. e) se slovo „, prokuristu“ nahrazuje slovy „nebo správní rady“. 174. V § 24a odst. 2 písm. f) se slova „statutárním orgánem nebo jeho“ zrušují, za slovo „členem“ se vkládají slova „statutárního orgánu“, za slova „dozorčí rady“ se vkládají slova „nebo správní rady“, slovo „, prokuristou“ a slova „statutárním orgánem nebo“ se zrušují. 175. V § 24a odst. 5 se slova „statutární orgán nebo jeho členy“ nahrazují slovy „správní rady nebo členy statutárního orgánu“. 176. V § 24a odstavec 6 zní: „(6) Jiným právem podle odstavců 2 a 3 se rozumí a) právo vykonávat hlasovací práva ve společnosti, b) vlastnictví účastnických cenných papírů, jejichž souhrnná jmenovitá nebo účetní hodnota přesahuje 50 % základního kapitálu společnosti, c) právo jmenovat, volit nebo jinak ustanovit a odvolávat členy dozorčí rady nebo správní rady, členy statutárního orgánu nebo členy jiného orgánu společnosti určeného stanovami, d) jiné obdobné právo, jehož výkon vyvolává podstatný konflikt zájmů mezi provozováním přenosové soustavy a výrobou elektřiny nebo plynu nebo obchodem s elektřinou nebo plynem.“. 177. V § 25 odst. 1 písmeno b) zní: „b) poskytuje služby distribuční soustavy,“. 178. V § 25 odst. 3 písm. b) se slova „a pro vlastní spotřebu“ zrušují. 179. V § 25 odst. 3 písm. c) bodě 8 se za slova „těchto vlivů,“ doplňuje slovo „nebo“. 180. V § 25 odst. 3 písm. c) bodě 9 se na konci textu bodu slovo „nebo“ nahrazuje tečkou. 181. V § 25 odst. 3 písm. c) se bod 10 zrušuje. 182. V § 25 odst. 3 písm. d) bodě 10 se za slova „podle § 26 odst. 5,“ doplňuje slovo „nebo“. 183. V § 25 odst. 3 písm. d) bodě 11 se na konci textu bodu slovo „nebo“ zrušuje. 184. V § 25 odst. 3 písm. d) se bod 12 zrušuje. 185. V § 25 odst. 5 se za slova „v místě obvyklým“ vkládají slova „nebo s využitím elektronických komunikací a uveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup“. 186. V § 25 odstavec 7 zní: „(7) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je právo na náhradu škody vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel distribuční soustavy oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 5 nebo v případech, kdy poruchu prokazatelně zavinil provozovatel distribuční soustavy.“. 187. V § 25 odst. 8 větě první se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“. 188. V § 25 odstavec 9 zní: „(9) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele distribuční soustavy podle odstavce 3 písm. e) a f) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele distribuční soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.“. 189. V § 25 odst. 10 písmeno b) zní: „b) na základě žádosti obchodníka s elektřinou nebo výrobce elektřiny přerušit distribuci elektřiny v případě neoprávněného odběru elektřiny,“. 190. V § 25 odst. 10 písmeno n) zní: „n) zajišťovat ochranu chráněných informací, včetně zajištění ochrany údajů předávaných operátorovi trhu,“. 191. V § 25 odst. 10 písmeno p) zní: „p) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji způsobem umožňujícím dálkový přístup,“. 192. V § 25 odst. 10 se písmeno s) zrušuje. Dosavadní písmena t) a u) se označují jako písmena s) a t). 193. V § 25 odst. 11 písmeno b) zní: „b) zpracovávat a předávat operátorovi trhu údaje z měření pro potřeby tvorby typových diagramů dodávek a potřebné údaje k uplatnění ceny za systémové služby a ceny za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s elektřinou,“. 194. V § 25 odst. 11 písm. d) se slova „s elektřinou“ zrušují. 195. V § 25 odst. 11 písm. f) se slova „v rozsahu uzavřených smluv na distribuci elektřiny s účastníky trhu s elektřinou“ zrušují. 196. V § 25 odst. 11 se na konci textu písmene g) doplňují slova „a při výměně stávajících stožárů“. 197. V § 25 se na konci odstavce 11 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) až l), která znějí: „i) při změně parametrů elektřiny upravit na svůj náklad svá zařízení tak, aby vyhovovala těmto změnám, j) zajistit si dodávku elektřiny na krytí ztrát v distribuční soustavě a pro vlastní potřebu, k) hradit operátorovi trhu ceny za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s elektřinou, l) registrovat odběrná místa a předávací místa u operátora trhu.“. 198. V § 25 se doplňuje odstavec 12, který zní: „(12) Pokud provozovatel distribuční soustavy, která není přímo připojena k přenosové soustavě, nemá schválena vlastní Pravidla provozování distribuční soustavy, použijí se Pravidla provozování distribuční soustavy provozovatele distribuční soustavy přímo připojené k přenosové soustavě, na jehož vymezeném území se nachází.“. 199. V § 25a odst. 2 písm. a) se slova „statutárním orgánem nebo jeho členem, prokuristou“ nahrazují slovy „členem statutárního orgánu“, za slova „je současně“ se vkládá slovo „členem“ a slova „nebo jeho členem, prokuristou“ se zrušují. 200. V § 25a odst. 2 písm. b) se za slova „profesionálním zájmům“ vkládá slovo „člena“, slova „nebo jeho člena, prokuristy“ se zrušují, slova „statutární orgán nebo jeho člen, prokurista“ se nahrazují slovy „člen statutárního orgánu“ a za slovo „odměňování“ se vkládá slovo „člena“. 201. V § 25a odst. 5 se slova „statutární orgán nebo jeho členy“ nahrazují slovy „členy statutárního orgánu“ a za slova „dozorčí rady“ se vkládají slova „nebo správní rady“. 202. V § 25a odst. 6 se slova „Statutární orgán nebo jeho člen, prokurista“ nahrazují slovy „Člen statutárního orgánu“. 203. V § 25a odstavec 8 zní: „(8) Pokud je povinnost oddělení činností podle tohoto zákona provedena pachtem obchodního závodu nebo jeho části, je pachtýř povinen převzít propachtovaný obchodní závod nebo jeho část do svého účetnictví. Pokud je povinnost oddělení podle tohoto zákona provedena pachtem jednotlivého majetku, je propachtovatel povinen sdělit pachtýři informace o hodnotě propachtovaného majetku v rozsahu požadovaném Energetickým regulačním úřadem pro účely cenové regulace.“. 204. V § 26 odst. 5 větě první se za slovo „oprávněny“ vkládají slova „za účelem odstraňování nevyrovnané bilance elektrizační soustavy nebo její části“ a věta poslední se zrušuje. 205. V § 26 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Dispečerské řízení napětí a jalových výkonů výroben elektřiny prováděné technickým dispečinkem provozovatele přenosové soustavy nebo technickým dispečinkem provozovatele distribuční soustavy se nepovažuje za omezení výroby elektřiny.“. 206. V § 28 odst. 1 písm. c) se slova „pokud má pro dodávku elektřiny uzavřenu smlouvu, o přenosu nebo o distribuci elektřiny,“ zrušují. 207. V § 28 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí: „f) nabízet a poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy za podmínek stanovených Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy, g) poskytovat a rozúčtovat jiné osobě elektřinu odebranou zákazníkem prostřednictvím vlastního nebo jím provozovaného odběrného elektrického zařízení o napětí do 52 kV včetně.“. 208. V § 28 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Zákazník může provozovat výrobnu elektřiny s instalovaným výkonem do 10 kW, pokud je propojena s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou a pokud není ve stejném odběrném místě připojena jiná výrobna elektřiny, pouze na základě uzavřené smlouvy o připojení, která zahrnuje i připojení výrobny elektřiny. V tomto případě se na zákazníka dále vztahují práva podle § 23 odst. 1 písm. a) a povinnosti podle § 23 odst. 2 písm. a), c), e), i) a j). (6) V případě provozování výrobny elektřiny podle odstavce 5 je zákazník dále povinen a) zajistit, aby k výrobě elektřiny byla používána technická zařízení, která splňují požadavky bezpečnosti a spolehlivosti stanovené právními předpisy a technickými normami, b) zajistit, aby práce spojené s instalací a provozem výrobny elektřiny byly prováděny osobami s odbornou způsobilostí, c) vyrábět elektřinu tak, aby nedošlo k ohrožení života a zdraví osob, majetku nebo zájmu na ochranu životního prostředí.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 7. 209. V § 30 odst. 1 písm. d) se slova „nebo při prokázaném opakovaném neuhrazení ceny na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny podle zákona o podporovaných zdrojích energie, která není uhrazena ani po upozornění“ zrušují. 210. V § 30 odst. 2 písmeno d) zní: „d) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji způsobem umožňujícím dálkový přístup,“. 211. V § 30 odst. 2 písmeno m) zní: „m) sdělit neprodleně na žádost zákazníkovi v postavení spotřebitele, který vypověděl závazek ze smlouvy nebo odstoupil od smlouvy, jejímž předmětem je dodávka elektřiny, datum ukončení dodávky elektřiny.“. 212. V § 30 odst. 2 se na konci písmene m) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní: „n) při provádění úkonů nezbytných k uskutečnění volby nebo změny dodavatele elektřiny uvádět pravdivé a úplné informace a na žádost Energetického regulačního úřadu předložit údaje a podklady sloužící k jejich ověření.“. 213. V § 30a odst. 1 se slova „100 kW“ nahrazují slovy „1 MW“. 214. V § 30a odstavec 3 zní: „(3) Autorizaci ministerstvo neudělí, pokud předpokládaná výrobna elektřiny není v souladu a) se státní energetickou koncepcí, b) s Národním akčním plánem pro energii z obnovitelných zdrojů, pokud jde o výrobu elektřiny z výrobny, která je předmětem podpory podle zvláštních právních předpisů, c) s územně plánovací dokumentací, d) se surovinovou politikou státu, e) s požadavky na energetickou účinnost, bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy, bezpečnost osob a majetku, bezpečnost dodávek elektřiny, očekávanou budoucí poptávku po elektřině, zajištění rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny v České republice, f) s energetickým posudkem pro zajištění vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla podle zákona o hospodaření energií.“. 215. V § 30a odst. 4 se slova „odstavce 3“ nahrazují slovy „odstavce 3 a postupem podle § 30b“. 216. V § 30a se odstavec 5 zrušuje. 217. V § 30b odst. 1 se písmeno f) zrušuje. Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena f) a g). 218. V § 30b se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) energetický posudek podle zákona o hospodaření energií v případě výrobny elektřiny o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW s výjimkou výroben elektřiny s dobou ročního provozu nižší než 1500 hodin za rok a jaderných elektráren.“. 219. V § 30b se odstavce 2 a 3 zrušují. 220. V § 30c se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Na základě oznámení podle odstavce 2 ministerstvo rozhodne z moci úřední o změně rozhodnutí o udělení autorizace.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 221. V § 45 odst. 8 se slova „či v blízkosti hranice“ zrušují. 222. V § 46 odstavec 1 zní: „(1) Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby, nabytí účinnosti veřejnoprávní smlouvy územní rozhodnutí nahrazující nebo právními účinky územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení zařízení elektrizační soustavy do provozu.“. 223. V § 46 odst. 6 písm. a) se za slova „20 m“ vkládá slovo „vně“ a za slova „od oplocení“ se vkládají slova „nebo v případě, že stanice není oplocena, 20 m“. 224. V § 46 odst. 6 písm. d) se za slova „1 m“ vkládá slovo „vně“. 225. V § 46 odstavec 7 zní: „(7) Ochranné pásmo výrobny elektřiny je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými v kolmé vzdálenosti a) 20 m vně oplocení, nebo v případě, že výrobna elektřiny není oplocena, 20 m od vnějšího líce obvodového zdiva výrobny elektřiny připojené k přenosové soustavě, nebo distribuční soustavě s napětím větším než 52 kV, b) 7 m vně oplocení, nebo v případě, že výrobna elektřiny není oplocena, 7 m od vnějšího líce obvodového zdiva výrobny elektřiny připojené k distribuční soustavě s napětím nad 1 kV do 52 kV včetně, c) 1 m vně oplocení výrobny elektřiny s instalovaným výkonem nad 10 kW a připojené k distribuční soustavě s napětím do 1 kV včetně, d) v případě, že výrobna elektřiny není oplocena, 1 m od vnějšího líce obvodového zdiva, nebo od obalové křivky vedené vnějšími líci krajních komponentů výrobny elektřiny s instalovaným výkonem nad 10 kW a připojené k distribuční soustavě s napětím do 1 kV včetně, e) 1 m od vnějšího líce obvodového zdiva budovy, na které je výrobna elektřiny umístěna, u výroben elektřiny připojených k distribuční soustavě s napětím do 1 kV včetně s instalovaným výkonem nad 10 kW. Pro výrobnu elektřiny připojenou k distribuční soustavě s napětím do 1 kV včetně s instalovaným výkonem do 10 kW včetně se ochranné pásmo nestanovuje.“. 226. V § 46 odst. 12 se za slova „mimo ně je“ vkládají slova „každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit elektrizační soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti“. 227. V § 46 se doplňuje odstavec 16, který včetně poznámky pod čarou č. 33 zní: „(16) Ochranné pásmo zařízení elektrizační soustavy zaniká trvalým odstraněním stavby na základě příslušného souhlasu nebo povolení v souladu se stavebním zákonem33). 33) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění.“. 228. V § 49 odstavec 7 zní: „(7) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na svůj náklad zajišťuje instalaci vlastního měřicího zařízení typu stanoveného prováděcím právním předpisem, jeho udržování a pravidelné ověřování správnosti měření a pro účely provedení odečtu, pokud je měřicí zařízení bez napětí, má právo uvést měřicí zařízení pod napětí na nezbytně nutnou dobu. Zákazník má právo na instalaci měřicího zařízení pro měření dodávky elektřiny do svého odběrného místa. Pokud zákazník požádá provozovatele distribuční soustavy o instalaci měřicího zařízení vyššího typu než měřicí zařízení stanoveného typu, provozovatel distribuční soustavy požadované měřicí zařízení instaluje. Zákazník je v takovém případě povinen uhradit provozovateli distribuční soustavy rozdíl nákladů na měřicí zařízení, jeho instalaci, provoz a odečty požadovaného měřicího zařízení oproti měřicímu zařízení stanoveného typu.“. 229. V § 50 odst. 1 větě první se slova „dodavatel elektřiny“ nahrazují slovy „obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny“ a slova „vymezenou množstvím a časovým průběhem“ se zrušují. 230. V § 50 odst. 1 písm. f) se slovo „smlouvy“ nahrazuje slovem „závazku“. 231. V § 50 odstavce 2 až 4 znějí: „(2) Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. (3) Smlouvou o připojení se zavazuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy připojit k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě zařízení žadatele pro výrobu, distribuci nebo odběr elektřiny a zajistit dohodnutý rezervovaný příkon nebo výkon a žadatel se zavazuje uhradit podíl na oprávněných nákladech na připojení. Smlouva o připojení musí obsahovat technické podmínky připojení zařízení, umístění měřicího zařízení, termíny a místo připojení zařízení. V případě připojení zařízení pro výrobu elektřiny přímo k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě nebo prostřednictvím odběrného místa nebo prostřednictvím jiné výrobny elektřiny musí smlouva obsahovat jeho druh a skutečný instalovaný výkon. Smlouva o připojení zařízení žadatele pro výrobu, distribuci nebo odběr elektřiny k přenosové soustavě a smlouva o připojení zařízení žadatele pro výrobu elektřiny k distribuční soustavě vyžaduje písemnou formu. (4) Smlouvou o zajištění služby přenosové soustavy se zavazuje provozovatel přenosové soustavy zajišťovat službu přenosové soustavy a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit cenu služby přenosové soustavy. Smlouva o zajištění služby přenosové soustavy musí obsahovat ujednání o závaznosti Pravidel provozování přenosové soustavy, termín zahájení přenosu elektřiny, způsob měření elektřiny a výčet předávacích míst. Smlouva o zajištění služby přenosové soustavy vyžaduje písemnou formu.“. 232. V § 50 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Smlouva o přeshraničním přenosu elektřiny vyžaduje písemnou formu.“. 233. V § 50 odstavec 6 zní: „(6) Smlouvou o zajištění služby distribuční soustavy se zavazuje provozovatel distribuční soustavy zákazníkovi, výrobci elektřiny, obchodníkovi s elektřinou pro dodávku elektřiny zákazníkovi nebo výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo provozovateli distribuční soustavy nepřipojené přímo k přenosové soustavě služby distribuční soustavy zajišťovat službu distribuční soustavy a zákazník, výrobce elektřiny, obchodník s elektřinou nebo provozovatel distribuční soustavy se zavazuje zaplatit cenu služby distribuční soustavy. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy musí obsahovat termín zahájení poskytování služby distribuční soustavy, hodnotu rezervovaného příkonu nebo výkonu sjednanou ve smlouvě o připojení, způsob měření elektřiny a jejího průběhu a výčet odběrných nebo předávacích míst. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy musí dále obsahovat opatření přijímaná při předcházení stavu nouze a ve stavu nouze.“. 234. V § 50 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Smlouva o zúčtování regulační energie vyžaduje písemnou formu.“. 235. V § 50 se na konci odstavce 8 doplňuje věta „Smlouva o přístupu na organizovaný krátkodobý trh s elektřinou vyžaduje písemnou formu.“. 236. V § 50 se na konci odstavce 9 doplňuje věta „Smlouva o přístupu na vyrovnávací trh s regulační energií vyžaduje písemnou formu.“. 237. V § 50 se na konci odstavce 10 doplňuje věta „Smlouva o poskytování podpůrných služeb vyžaduje písemnou formu.“. 238. V § 50 odst. 11 se slova „trvání smlouvy“ nahrazují slovy „trvání závazku“ a na konci odstavce 11 se doplňuje věta „Smlouva o zúčtování odchylek vyžaduje písemnou formu.“. 239. V § 51 odst. 1 písm. a) se slova „uzavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny“ nahrazují slovy „právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl,“. 240. V § 51 odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova „trvající déle než 10 pracovních dní“. 241. V § 51 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. (4) V případě, že při změně dodavatele elektřiny probíhá odběr elektřiny v odběrném místě zákazníka po dobu kratší než 10 pracovních dní bez smluvního subjektu zúčtování evidovaného pro odběrné místo zákazníka, nejedná se o neoprávněný odběr elektřiny a odpovědnost za odchylku nese budoucí subjekt zúčtování.“. 242. V § 52 odst. 1 písm. a) se slova „uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou o dodávce elektřiny“ nahrazují slovy „právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl“. 243. V § 53 odstavec 1 zní: „(1) Neoprávněným přenosem a neoprávněnou distribucí elektřiny je a) využití služby přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavy v rozporu s dispečerským řádem, b) využití služby přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavy vznikající v souvislosti s neoprávněnou dodávkou nebo neoprávněným odběrem elektřiny, c) využití služby přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavy bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.“. 244. V § 53 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Při neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny je fyzická nebo právnická osoba, která neoprávněně využívala službu přenosové soustavy nebo službu distribuční soustavy povinna nahradit v penězích vzniklou škodu.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 245. V § 54 odst. 3 písm. a) se za slova „Ministerstvu vnitra“ vkládají slova „, operátorovi trhu“. 246. V § 54 odst. 3 písm. b) se za slova „Ministerstvu vnitra“ vkládají slova „, operátorovi trhu“. 247. V § 54 odst. 4 písm. a) se za slova „Ministerstvu vnitra“ vkládají slova „, operátorovi trhu“. 248. V § 54 odst. 4 písm. b) se za slova „Ministerstvu vnitra“ vkládají slova „, operátorovi trhu“. 249. V § 54 odst. 6 se slova „a ušlého zisku“ zrušují. 250. V § 57 odstavec 3 zní: „(3) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv výrobce plynu podle odstavce 1 písm. f) a g) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u výrobce plynu do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.“. 251. V § 57 odst. 7 se slova „a ušlého zisku“ zrušují. 252. V § 57 se na konci odstavce 8 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena m) až p), která znějí: „m) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na výrobu plynu u operátora trhu, zaregistrováním se výrobce plynu stává registrovaným účastníkem trhu, n) poskytovat provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu, ke které je výrobna plynu připojena, potřebné údaje pro provoz a rozvoj přepravní soustavy, distribuční soustavy nebo zásobníku plynu a operátorovi trhu údaje potřebné pro plnění jejich povinností, zejména hodnoty nezbytné pro vyúčtování plateb za služby operátora trhu, o) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na výrobu plynu a každý druhý rok do 31. března upřesňovat podklady pro zpracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze a zasílat je ministerstvu, p) každoročně zpracovávat a do 31. března předávat provozovateli přepravní soustavy za účelem zpracování desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy údaje o plánovaném rozvoji kapacity výroby plynu, a to na období nejméně 10 let.“. 253. V § 58 odst. 1 písm. g) se za slovo „vstupovat“ vkládají slova „a vjíždět“. 254. V § 58 odstavec 3 zní: „(3) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přepravní soustavy podle odstavce 1 písm. d) až i) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele přepravní soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.“. 255. V § 58 odst. 7 se slova „a ušlého zisku“ zrušují. 256. V § 58 odst. 8 písmeno b) zní: „b) poskytovat službu přepravy plynu na základě uzavřených smluv,“. 257. V § 58 odst. 8 písm. c) se za slovo „připojení“ vkládají slova „stanovené provozovatelem přepravní soustavy a stanovit mu termín připojení“. 258. V § 58 odst. 8 písm. d) se slova „přepravu plynu“ nahrazují slovy „službu přepravy plynu“ a za slovo „přístupu“ se vkládají slova „třetích stran“. 259. V § 58 odst. 8 písm. f) se slova „zajišťuje přepravu plynu“ nahrazují slovy „poskytuje službu přepravy plynu“. 260. V § 58 odst. 8 písmeno h) zní: „h) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji způsobem umožňujícím dálkový přístup,“. 261. V § 58 odst. 8 písm. j) se slova „přepravu plynu“ nahrazují slovy „službu přepravy plynu“. 262. V § 58 odst. 8 písmeno r) zní: „r) zajišťovat ochranu chráněných informací,“. 263. V § 58 odst. 8 písm. s) se za slovo „zpracovávat“ doplňuje slovo „desetiletý“ a slova „včetně plánu investičního“ se zrušují a za slovo „ustanovení“ se vkládají slova „§ 58k odst. 10 první věty a“. 264. V § 58 se na konci odstavce 8 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena aa) až dd), která znějí: „aa) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na přepravu plynu u operátora trhu, zaregistrováním se provozovatel přepravní soustavy stává registrovaným účastníkem trhu, bb) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na přepravu plynu a každý druhý rok do 31. března upřesňovat podklady pro zpracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze a zasílat je ministerstvu, cc) hradit operátorovi trhu ceny za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s plynem, dd) registrovat odběrná místa a předávací místa u operátora trhu.“. 265. V § 58b odst. 2 písmeno a) zní: „a) vydává akcie na jméno jako cenný papír nebo akcie na jméno nebo na majitele jako zaknihovaný cenný papír,“. 266. V § 58b odst. 2 písm. b) se slova „právní formu evropské společnosti monistické struktury“ nahrazují slovy „nebo evropská společnost monistický systém“. 267. V § 58b odst. 2 písm. c) se slova „obchodním zákoníkem“ nahrazují slovy „zákonem o obchodních korporacích“. 268. V § 58b odst. 3 písmeno c) zní: „c) musí upravit základní organizační strukturu, organizační zajištění vnitřního řídicího a kontrolního systému.“. 269. V § 58b se odstavec 4 zrušuje. 270. V § 58c nadpis zní: „Ustanovení členů statutárního orgánu nezávislého provozovatele přepravní soustavy a jejich odvolání“. 271. V § 58c odst. 1 se slova „nebo statutární orgán“ zrušují, za slova „dozorčí rada“ se vkládají slova „nebo správní rada“, slova „nebo statutárního orgánu“ se zrušují a slova „statutárního orgánu nebo“ se zrušují. 272. V § 58c odst. 2 se slova „statutárního orgánu nebo“ zrušují a slova „statutární orgán nebo“ se zrušují. 273. V § 58c odst. 3 se slova „statutárního orgánu nebo“ zrušují, slova „statutárním orgánem nebo“ se zrušují, za slova „dozorčí rada“ se vkládají slova „nebo správní rada“ a za slova „dozorčí rady“ se vkládají slova „nebo správní rady“. 274. V § 58c odst. 4 se slova „nebo statutárního orgánu“ a slova „statutárního orgánu nebo“ zrušují. 275. V § 58c odst. 5 se slova „statutárního orgánu nebo“ zrušují. 276. V § 58c odst. 6 větě první se slova „statutárního orgánu nebo“ zrušují a věta poslední se zrušuje. 277. V § 58d nadpis zní: „Nezávislost členů statutárních orgánů a zaměstnanců nezávislého provozovatele přepravní soustavy“. 278. V § 58d odstavec 1 zní: „(1) Členem statutárního orgánu nezávislého provozovatele přepravní soustavy nemůže být osoba, která v posledních 3 letech přede dnem jejího jmenování a) vykonávala kteroukoli ze srovnatelných funkcí v jiné osobě odlišné od nezávislého provozovatele přepravní soustavy, která je součástí téhož koncernu nebo pro takovou jinou osobu vykonávala jinou práci v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu, b) vykonávala kteroukoli ze srovnatelných funkcí v jiné osobě odlišné od nezávislého provozovatele přepravní soustavy nebo se účastnila na podnikání osoby, která vstupovala do obchodních vztahů s jinými osobami, které jsou součástí téhož koncernu jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy; obchodním vztahem není nákup plynu pro vlastní spotřebu, c) vykonávala podnikatelskou činnost, při které přímo či zprostředkovaně vstupovala do obchodních vztahů s jinými osobami odlišnými od nezávislého provozovatele přepravní soustavy, které jsou součástí téhož koncernu jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy; obchodním vztahem není nákup plynu pro vlastní spotřebu, d) zprostředkovávala nebo obstarávala obchody pro jiné osoby odlišné od nezávislého provozovatele přepravní soustavy, které jsou součástí téhož koncernu jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy.“. 279. V § 58d odst. 2 se slova „statutárních orgánů nebo“, slova „podle ustanovení § 58b odst. 4“ a slova „statutárními orgány“ zrušují. 280. V § 58d odstavce 3 a 4 znějí: „(3) Ustanovení odstavce 1 se obdobně použije pro člena statutárního orgánu nebo osobu přímo podřízenou vedoucím zaměstnancům v záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavy po dobu výkonu jejich funkčního období nebo trvání pracovněprávního vztahu k nezávislému provozovateli přepravní soustavy. (4) Členové statutárního orgánu, osoby přímo podřízené vedoucím zaměstnancům v záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavy a zaměstnanci nezávislého provozovatele přepravní soustavy se dále nesmí účastnit na podnikání jiné osoby, která je součástí téhož koncernu jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo nabýt vůči takové osobě právo na podíl na zisku či jiné obdobné plnění. Plnění ve prospěch člena statutárního orgánu nebo osoby přímo podřízené vedoucím zaměstnancům v záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavy ani odměna za práci zaměstnanců nezávislého provozovatele přepravní soustavy nesmí jakýmkoli způsobem záviset na hospodářských výsledcích jiných osob než nezávislého provozovatele přepravní soustavy.“. 281. V § 58d odst. 5 se slova „Statutární orgány, členové“ nahrazují slovem „Členové“, v úvodní části textu se slova „zaměstnanci přímo podřízení“ nahrazují slovy „nebo osoby přímo podřízené“ a slova „podle ustanovení § 58b odst. 4“ se zrušují. 282. V § 58e nadpis zní: „Dozorčí rada nebo správní rada nezávislého provozovatele přepravní soustavy“. 283. V § 58e odst. 1 se za slova „dozorčí rady“ vkládají slova „nebo správní rady“, v úvodní části textu se slova „obchodním zákoníkem“ nahrazují slovy „zákonem o obchodních korporacích“ a v poslední větě se za slova „Dozorčí rada“ vkládají slova „nebo správní rada“. 284. V § 58e odst. 2 se za slova „dozorčí radou“ vkládají slova „nebo správní radou“, slova „statutární orgán“ se nahrazují slovy „členy statutárního orgánu“, za slova „Dozorčí rada“ se vkládají slova „nebo správní rada“, slova „statutárnímu orgánu“ se nahrazují slovy „členu statutárního orgánu“, za slova „dozorčí rady“ se vkládají slova „nebo správní rady“ a věta poslední se zrušuje. 285. V § 58e odst. 3 se za slova „dozorčí rady“ vkládají slova „nebo správní rady“. 286. V § 58e odst. 4 se za slova „dozorčí rady“ vkládají slova „nebo správní rady“. 287. V § 58e odst. 5 se za slova „dozorčí rady“ vkládají slova „nebo správní rady“ a za slova „dozorčí rada“ se vkládají slova „správní rada“. 288. V § 58e odst. 6 se za slova „dozorčí rady“ vkládají slova „nebo správní rady“. 289. V § 58e odst. 7 se za slova „dozorčí rady“ vkládají slova „nebo správní rady“ a číslo „4“ se nahrazuje číslem „3“. 290. V § 58e odst. 8 se za slova „dozorčí rady“ vkládají slova „nebo správní rady“. 291. V § 58f nadpis zní: „Řízení o schválení ustavení členů statutárního orgánu a členů dozorčí rady nebo správní rady nezávislého provozovatele přepravní soustavy a jejich odvolání“. 292. V § 58f odstavce 1 až 5 znějí: „(1) V řízení o schválení jmenování, volby nebo odvolání člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady nebo schválení uzavření smlouvy o výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady nebo uzavření jiné smlouvy, která upravuje podmínky při výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady, nebo jejich změny vydá Energetický regulační úřad rozhodnutí do 3 týdnů od doručení úplné žádosti. (2) Pokud Energetický regulační úřad nevydá rozhodnutí ve lhůtě podle odstavce 1, platí, že uplynutím této lhůty Energetický regulační úřad jmenování, volbu nebo odvolání člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady anebo smlouvu podle odstavce 1 schválil. (3) Energetický regulační úřad neschválí jmenování nebo volbu člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady, u kterého vzhledem k jeho dosavadní odborné činnosti a navrhovaným podmínkám výkonu funkce existují důvodné pochybnosti, zda by vykonával funkci řádně a nezávisle, zejména na jiných zájmech netýkajících se plnění povinností nezávislého provozovatele přepravní soustavy. (4) Energetický regulační úřad neschválí uzavření smlouvy o výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady nebo uzavření jiné smlouvy, která upravuje podmínky při výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady, nebo jejich změnu tehdy, jestliže s přihlédnutím ke všem okolnostem lze mít za to, že navrhované podmínky výkonu funkce nebo jejich změny neumožní členovi statutárního orgánu nebo členovi dozorčí rady nebo správní rady, aby vykonával funkci řádně a nezávisle. (5) Energetický regulační úřad odvolání člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady před uplynutím jejich funkčního období neschválí, existují-li důvodné pochybnosti o splnění podmínek pro odvolání z funkce podle tohoto zákona.“. 293. V § 58g odst. 3 se za slova „dozorčí rady“ vkládají slova „nebo správní rady“. 294. V § 58g odst. 4 se slova „povinnosti vedoucích statutárních orgánů nebo“ nahrazují slovy „povinnosti vedoucích“. 295. V § 58h odst. 1 písm. c) se za slova „dozorčí radou“ vkládají slova „nebo správní radou“. 296. V § 58j odst. 1 se za slova „dozorčí rada“ vkládají slova „nebo správní rada“. 297. V § 58j odst. 4 se za slova „dozorčí rady“ vkládají slova „nebo správní rady“. 298. V § 58j odst. 5 se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“. 299. V § 58j odst. 6 se za slova „dozorčí radě“ vkládají slova „nebo správní radě“. 300. V § 58j odst. 6 písmeno h) zní: „h) předkládat Energetickému regulačnímu úřadu návrhy předkládané k rozhodnutí dozorčí radě nebo správní radě nezávislého provozovatele přepravní soustavy týkající se desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy a konkrétních investic do soustavy a rozhodnutí dozorčí rady nebo správní rady o těchto návrzích,“. 301. V § 58j odst. 7 se za slova „dozorčí rady“ vkládají slova „nebo správní rady“. 302. V § 58j odst. 8 se slova „zasedání statutárního orgánu“ nahrazují slovy „zasedání členů statutárního orgánu“ a za slova „dozorčí rady“ se vkládají slova „nebo správní rady“. 303. V § 58k odst. 2 se za slovo „rozvoje“ vkládá slovo „přepravní“, slova „investiční plány provozovatelů“ se zrušují a za slova „přičemž zohlední“ se vkládají slova „plánovaný rozvoj“. 304. V § 58k odst. 2 větě druhé se slovo „provozovatelů“ zrušuje a za slova „k přepravní soustavě,“ se vkládají slova „plánovaný rozvoj“. 305. V § 58l odst. 2 písm. c) se slova „obchodního zákoníku“ nahrazují slovy „zákona o obchodních korporacích“. 306. V § 58n odst. 2 písm. b) se slovo „podnikem“ nahrazuje slovy „obchodním závodem“. 307. V § 58n odst. 2 písm. e) se slova „členy dozorčí rady, prokuristu“ nahrazují slovy „členy dozorčí rady, členy správní rady“. 308. V § 58n odst. 2 písmeno f) zní: „f) členem statutárního orgánu, členem dozorčí rady, členem správní rady nebo členem jiného orgánu provozovatele přepravní soustavy určeného stanovami není osoba, která je členem dozorčí rady, členem statutárního orgánu, členem správní rady nebo členem jiného orgánu společnosti určeného stanovami výrobce elektřiny, výrobce plynu, obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynem.“. 309. V § 58n odstavec 5 zní: „(5) Výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou, výrobce plynu, obchodník s plynem nesmí sám nebo jednáním ve shodě s jinými osobami vykonávat přímou nebo nepřímou kontrolu nad provozovatelem přepravní soustavy, ani ve vztahu k němu vykonávat hlasovací právo spojené s vlastnictvím podílu provozovatele přepravní soustavy, ustanovovat nebo odvolávat členy dozorčí rady, členy správní rady, členy statutárního orgánu nebo vlastnit většinový podíl.“. 310. V § 58n odstavec 6 zní: „(6) Jiným právem podle odstavců 2 a 3 se rozumí a) právo vykonávat hlasovací práva ve společnosti, b) vlastnictví účastnických cenných papírů, jejichž souhrnná jmenovitá nebo účetní hodnota přesahuje 50 % základního kapitálu společnosti, c) právo jmenovat, volit nebo jinak ustanovit a odvolávat členy dozorčí rady nebo správní rady, členy statutárního orgánu nebo členy jiného orgánu společnosti určeného stanovami, d) jiné obdobné právo, jehož výkon vyvolává podstatný konflikt zájmů mezi provozováním přenosové soustavy a výrobou elektřiny nebo plynu nebo obchodem s elektřinou nebo plynem.“. 311. V § 59 odst. 1 písm. h) se za slovo „vstupovat“ vkládají slova „a vjíždět“. 312. V § 59 odstavec 2 zní: „(2) Provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; toto neplatí, pokud vlastníkem dotčeného plynárenského zařízení není provozovatel distribuční soustavy; v takovém případě plní tuto povinnost vlastník plynárenského zařízení. V případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele distribuční soustavy o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části.“. 313. V § 59 odstavec 3 zní: „(3) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele distribuční soustavy podle odstavce 1 písm. e) až i) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele distribuční soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.“. 314. V § 59 odst. 7 se slova „a ušlého zisku“ zrušují, slova „podle písmene b) bodu 4“ se zrušují a slovo „zaviní“ se nahrazuje slovem „zavinil“. 315. V § 59 odst. 8 písmeno b) zní: „b) poskytnout službu distribuční soustavy,“. 316. V § 59 odst. 8 písmeno d) zní: „d) připojit k distribuční soustavě každého, kdo o to požádá a splňuje stanovené podmínky, a oznámit termín, kdy bude možné žádosti o připojení k distribuční soustavě vyhovět; pokud není připojení možné z důvodů na straně provozovatele distribuční soustavy, oznámit žadateli důvody nemožnosti připojení,“. 317. V § 59 odst. 8 písmeno e) zní: „e) poskytnout službu distribuční soustavy každému, kdo o to požádá, je připojen a splňuje podmínky připojení a podmínky stanovené Řádem provozovatele distribuční soustavy, s výjimkou prokazatelného nedostatku volné kapacity zařízení pro distribuci plynu nebo při ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavy nebo přepravní soustavy; odmítnutí služby distribuční soustavy musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno,“. 318. V § 59 odst. 8 písmeno g) zní: „g) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu dodržování úrovně kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji způsobem umožňujícím dálkový přístup,“. 319. V § 59 odst. 8 písm. i) se slova „zajišťuje distribuci plynu“ nahrazují slovy „poskytuje službu distribuční soustavy“. 320. V § 59 odst. 8 písm. k) se slova „distribuci plynu“ nahrazují slovy „službu distribuční soustavy“. 321. V § 59 odst. 8 písmeno l) zní: „l) poskytnout službu distribuční soustavy pro provozovatele distribuční soustavy nepřipojené přímo k přepravní soustavě,“. 322. V § 59 odst. 8 písmeno v) zní: „v) zajišťovat ochranu chráněných informací včetně zajištění ochrany údajů předávaných operátorovi trhu,“. 323. V § 59 se na konci odstavce 8 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena aa) až ee), která znějí: „aa) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na distribuci plynu u operátora trhu; zaregistrováním se provozovatel distribuční soustavy stává registrovaným účastníkem trhu, bb) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na distribuci plynu a každý druhý rok do 31. března upřesňovat podklady pro zpracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze, zasílat je ministerstvu, cc) každoročně zpracovávat a do 31. března předávat provozovateli přepravní soustavy údaje o plánovaném rozvoji kapacity souborů předávacích míst mezi distribuční a přepravní soustavou v členění potřebném pro zpracování desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy, dd) hradit cenu za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s plynem, ee) zpracovávat a předávat operátorovi trhu údaje z měření pro potřeby tvorby typových diagramů dodávek.“. 324. V § 59 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) V případě, že provozovatel distribuční soustavy, která není přímo připojena k přepravní soustavě, nemá schválený vlastní Řád provozovatele distribuční soustavy podle odstavce 8 písm. w), použije se Řád provozovatele distribuční soustavy přímo připojené k přepravní soustavě, na jehož vymezeném území se nachází.“. 325. V § 59a odstavec 9 zní: „(9) Pokud je povinnost oddělení činností podle tohoto zákona provedena pachtem obchodního závodu nebo jeho části, je pachtýř povinen převzít propachtovaný obchodní závod nebo jeho část do svého účetnictví. Pokud je povinnost oddělení podle tohoto zákona provedena pachtem jiného majetku, je propachtovatel povinen sdělit pachtýři informace o hodnotě propachtovaného majetku v rozsahu požadovaném Energetickým regulačním úřadem pro účely cenové regulace.“. 326. V § 60 odstavec 3 zní: „(3) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele zásobníku plynu podle odstavce 1 písm. a) až e) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele zásobníku plynu do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.“. 327. V § 60 odst. 7 se slova „a ušlého zisku“ zrušují. 328. V § 60 odst. 8 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f) až s) se označují jako písmena e) až r). 329. V § 60 odst. 8 písm. j) se slovo „přístupu“ nahrazuje slovy „připojení a podmínky stanovené Řádem provozovatele zásobníku plynu“. 330. V § 60 odst. 8 písmeno k) zní: „k) prodat plyn účastníka trhu s plynem, nebyl-li takto uskladněný plyn z důvodů na straně tohoto účastníka trhu s plynem vytěžen ze zásobníku plynu do zániku závazku podle smlouvy o uskladnění plynu; toto není považováno za obchod s plynem,“. 331. V § 60 odst. 8 písmeno n) zní: „n) zajišťovat ochranu chráněných informací,“. 332. V § 60 odst. 8 písmeno q) zní: „q) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup,“. 333. V § 60 odst. 8 písmeno r) zní: „r) zveřejňovat informace týkající se provozování zásobníku plynu, jež jsou nezbytné pro účinnou hospodářskou soutěž a účinné fungování trhu s plynem a které nejsou předmětem obchodního tajemství; tím není dotčena povinnost podle písmene n),“. 334. V § 60 se na konci odstavce 8 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena s) až u), která znějí: „s) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na provozování zásobníku plynu u operátora trhu; zaregistrováním se provozovatel zásobníku plynu stává registrovaným účastníkem trhu, t) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na uskladňování plynu podklady pro zpracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze, zaslat je ministerstvu a každý druhý rok je upřesňovat, u) každoročně zpracovávat a do 31. března předávat provozovateli přepravní soustavy za účelem zpracování desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy údaje o plánovaném rozvoji provozního objemu a maximálního vtláčecího a těžebního výkonu zásobníku plynu, a to na období nejméně 10 let.“. 335. V § 60a odst. 2 písm. a) se slova „statutárním orgánem nebo jeho“ zrušují, za slovo „členem“ se vkládají slova „statutárního orgánu“ a slovo „, prokuristou“ se zrušuje. 336. V § 60a odst. 2 písm. b) se slova „statutárního orgánu nebo jeho“ zrušují, za slovo „člena“ se vkládají slova „statutárního orgánu“, slovo „, prokuristy“ se zrušuje, za slovo „člen“ se vkládají slova „statutárního orgánu“, slova „statutární orgán nebo jeho“ se zrušují a slovo „, prokurista“ se zrušuje. 337. V § 60a odst. 5 se slova „statutární orgán nebo jeho“ zrušují, za slovo „členy“ se vkládají slova „statutárního orgánu“ a za slova „dozorčí rady“ se vkládají slova „nebo správní rady“. 338. V § 61 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) na využití služby přepravy plynu nebo služby uskladňování nebo služby distribuční soustavy pro dodávku sjednaného množství plynu zákazníkovi.“. 339. V § 61 odst. 2 písm. a) se slova „400 tis. m3“ nahrazují slovy „4200 MWh“. 340. V § 61 odst. 2 písmeno h) zní: „h) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup,“. 341. V § 61 odst. 2 písmeno m) zní: „m) sdělit neprodleně na žádost zákazníkovi, který vypověděl závazek ze smlouvy nebo odstoupil od smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu, datum ukončení dodávky plynu podle této smlouvy.“. 342. V § 61 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena n) až p), která znějí: „n) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na obchod s plynem podklady pro analýzu rizik pro zpracování plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze, zaslat je ministerstvu a každý druhý rok je upřesňovat, o) hradit cenu za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s plynem, p) při provádění úkonů nezbytných k uskutečnění volby nebo změny dodavatele plynu uvádět pravdivé a úplné informace a na žádost Energetického regulačního úřadu předložit údaje a podklady sloužící k jejich ověření.“. 343. V § 62 odst. 1 písmeno c) zní: „c) využití služby přepravy plynu nebo služby distribuční soustavy ve svém odběrném místě za cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací, pokud to technické podmínky přepravní nebo distribuční soustavy umožňují,“. 344. V § 62 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) poskytovat jiné osobě odebraný plyn, a to prostřednictvím vlastního nebo jím provozovaného odběrného plynového zařízení; náklady na nákup plynu na tyto osoby pouze rozúčtuje dohodnutým způsobem.“. 345. V § 62 odst. 2 se na konci textu písmene d) doplňují slova „nebo výrobce plynu, k jehož zařízení je plynové zařízení zákazníka připojeno, a Řádem provozovatele přepravní soustavy nebo Řádem provozovatele distribuční soustavy“. 346. V § 62 odst. 2 písmeno g) zní: „g) při stavebních úpravách distribuční soustavy nebo její části včetně přípojek umožnit změnu místa připojení, včetně změny umístění hlavního uzávěru plynu a měřicího zařízení a při změně tlakové úrovně distribuční soustavy i osazení regulátoru tlaku plynu na veřejně přístupná místa; dojde-li v důsledku stavebních úprav ke změně umístění hlavního uzávěru plynu, považuje se plynové zařízení za ním za odběrné plynové zařízení v majetku vlastníka nemovitosti. Náklady na provedené změny hradí provozovatel distribuční soustavy,“. 347. V § 62 odst. 2 písm. j) se slova „podle odstavce 1 písm. d)“ zrušují. 348. V § 62 odst. 4 písmeno c) zní: „c) umožnit provozovateli distribuční soustavy přístup k odběrnému zařízení nacházejícímu se v nemovitosti vlastníka, kterým prochází neměřený plyn.“. 349. V § 62 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Vlastník odběrného plynového zařízení připojeného k těžebnímu plynovodu, přepravní soustavě nebo distribuční soustavě je v případě ukončení provozu tohoto odběrného plynového zařízení povinen uhradit příslušnému provozovateli těžebního plynovodu, provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy veškeré náklady prokazatelně vzniklé v souvislosti s odpojením odběrného plynového zařízení od těžebního plynovodu, přepravní soustavy nebo distribuční soustavy.“. 350. V § 66 odstavce 3 a 4 včetně poznámky pod čarou č. 29 znějí: „(3) Vlastník plynovodní přípojky je povinen zajistit její provoz, údržbu a opravy buď držitelem licence na distribuci plynu nebo oprávněnou osobou29) podle zákona o státním odborném dozoru nad bezpečností práce tak, aby se nestala příčinou ohrožení života, zdraví nebo majetku osob. Splnění této povinnosti musí vlastník na vyžádání prokázat provozovateli distribuční soustavy, k jehož zařízení je přípojka připojena; vlastník ani jím zmocněná osoba na plynovodní přípojce nesmí provádět žádné zásahy bez vědomí tohoto provozovatele a musí zajistit splnění povinností vyplývajících z § 68 odst. 4 a § 69 odst. 3 tohoto zákona a ze zvláštního právního předpisu. (4) Provozovatel distribuční soustavy, k jehož distribuční soustavě je plynovodní přípojka připojena, je povinen za úplatu plynovodní přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud jej o to její vlastník písemně požádá. 29) § 6c zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů.“. 351. V § 67 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavce 6 až 12 se označují jako odstavce 5 až 11. 352. V § 67 se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní: „(9) Na základě oznámení podle odstavce 8 ministerstvo rozhodne z moci úřední o změně rozhodnutí o udělení autorizace.“. Dosavadní odstavce 9 až 11 se označují jako odstavce 10 až 12. 353. V § 68 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynárenského zařízení měřeno kolmo na jeho obrys, který činí: a) u plynovodů a plynovodních přípojek o tlakové úrovni do 4 bar včetně, umístěných v zastavěném území obce 1 m na obě strany a umístěných mimo zastavěné území obce 2 m na obě strany, b) u plynovodů a plynovodních přípojek nad 4 bar do 40 bar včetně 2 m na obě strany, c) u plynovodů nad 40 bar 4 m na obě strany, d) u technologických objektů 4 m na každou stranu od objektu, e) u sond zásobníku plynu 30 m od osy jejich ústí, f) u zásobníků plynu 30 m vně od jejich oplocení, g) u zařízení katodické protikorozní ochrany a vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1 m na obě strany. (3) V ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit plynárenskou soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení.“. 354. V § 68 odst. 4 úvodní část ustanovení zní: „Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, fyzická nebo právnická osoba provozující příslušnou plynárenskou soustavu nebo přímý plynovod, těžební plynovod, plynovodní přípojku nebo zásobník plynu“. 355. V § 68 se na konci odstavce 5 doplňují slova „; provozovatel zásobníku plynu dále na vlastní náklad udržuje volný prostor pozemku o poloměru 15 m od osy ústí sondy zásobníku plynu“. 356. V § 68 odstavec 6 zní: „(6) Vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm nad povrch plynovodu ve volném pruhu pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu, vlastní telekomunikační sítě nebo plynovodní přípojky a ve volném prostoru pozemku o poloměru 15 m od osy ústí sondy zásobníku plynu lze pouze na základě souhlasu provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy, provozovatele zásobníku plynu nebo provozovatele přípojky.“. 357. V § 68 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Ochranné pásmo plynárenského zařízení zaniká trvalým odpojením zařízení od plynárenské soustavy nebo odstraněním stavby.“. 358. V § 69 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Bezpečnostní pásmo plynového zařízení zaniká trvalým odpojením zařízení od plynárenské soustavy nebo trvalým ukončením provozu plynového zařízení nebo odstraněním stavby.“. 359. § 71 včetně nadpisu zní: „§ 71 Měření (1) Odběr plynu je měřen měřicím zařízením. (2) Provozovatel přepravní soustavy a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni vybavit měřicím zařízením odběrná místa zákazníků připojená k jimi provozované soustavě a předávací místa mezi jimi provozovanou soustavou a jinou distribuční soustavou. Provozovatel přepravní soustavy je dále povinen vybavit měřicím zařízením předávací místa zásobníků plynu. Výrobce plynu je povinen vybavit měřicím zařízením předávací místa mezi výrobnou plynu a přepravní soustavou, distribuční soustavou nebo zásobníkem plynu, těžebním plynovodem jiného výrobce a odběrná místa zákazníků připojená k jím provozovanému těžebnímu plynovodu. (3) Způsob měření a typ měřicího zařízení určuje provozovatel přepravní nebo distribuční soustavy, ke které je plynové zařízení připojeno, s výjimkou předávacích míst zásobníků plynu, kde je určuje provozovatel přepravní soustavy, předávacích míst výrobny plynu připojené k zásobníku plynu, kde je určuje provozovatel zásobníku plynu, a odběrných míst zákazníků připojených k těžebnímu plynovodu, kde je určuje výrobce plynu. (4) Zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni na svůj náklad upravit odběrné nebo předávací místo pro instalaci měřicího zařízení v souladu se smlouvou o připojení a s podmínkami obsaženými v Řádu provozovatele přepravní soustavy nebo v Řádu provozovatele distribuční soustavy. V odůvodněných případech při změně měřicího zařízení jsou zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav povinni upravit odběrné nebo předávací místo pro instalaci nového měřicího zařízení v přiměřené lhůtě stanovené provozovatelem přepravní soustavy, provozovatelem distribuční soustavy nebo výrobcem plynu. (5) Jakýkoliv zásah do měřicího zařízení bez souhlasu toho, kdo určuje způsob měření a typ měřicího zařízení, se zakazuje. (6) Zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. Výrobci plynu jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu, k jehož zařízení je výrobna plynu připojena, kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení jeho kontroly nebo odečtu. (7) Ten, kdo určuje způsob měření a typ měřicího zařízení, má právo jednotlivé části měřicího zařízení zajistit proti neoprávněné manipulaci. Zjistí-li zákazník, výrobce plynu, provozovatel zásobníku plynu nebo provozovatel distribuční soustavy porušení měřicího zařízení nebo jeho zajištění, je povinen neprodleně to oznámit tomu, kdo určuje způsob měření a typ měřicího zařízení. (8) Ten, kdo je povinen vybavit odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením, zajišťuje instalaci měřicího zařízení na svůj náklad a na svůj náklad jej udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření. (9) Má-li zákazník, provozovatel zásobníku plynu nebo provozovatel distribuční soustavy pochybnosti o správnosti údajů měření nebo zjistí závadu na měřicím zařízení, má právo nechat jej přezkoušet. Stejné právo má provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy, k jehož soustavě je připojena výrobna plynu. Ten, kdo odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, je povinen na základě jejich písemné žádosti do 15 dnů od jejího doručení vyměnit měřicí zařízení nebo zajistit ověření správnosti měření. (10) Je-li na měřicím zařízení zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a ověřením správnosti měření podle odstavce 8 ten, kdo odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady ten, kdo o ověření správnosti měření požádal. (11) Na odběrném plynovém zařízení před měřicím zařízením nebo na těžebním plynovodu za měřicím zařízením nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího písemného souhlasu provozovatele přepravní nebo distribuční soustavy, ke které je odběrné plynové zařízení nebo těžební plynovod připojen. (12) U zákazníků, jejichž roční odběr plynu na jednom odběrném místě nepřesáhne 2100 MWh, je časový průběh měření, pokud nemají instalováno průběhové měření, nahrazen typovým diagramem dodávek.“. 360. V § 72 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „vymezený množstvím a časovým průběhem“ zrušují. 361. V § 72 odst. 1 písm. c) se slova „400 tis. m3“ nahrazují slovy „4200 MWh“. 362. V § 72 odst. 1 písm. f) se slovo „smlouvy“ nahrazuje slovem „závazku“. 363. V § 72 odstavec 2 zní: „(2) Smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem.“. 364. V § 72 odst. 3 se věta poslední nahrazuje větou „Smlouva o připojení musí dále obsahovat technické podmínky, termín a místo připojení zařízení a umístění měřicího zařízení.“. 365. V § 72 odst. 4 se slovo „smlouvy“ nahrazuje slovem „závazku“. 366. V § 72 odstavce 5 a 6 znějí: „(5) Smlouvou o poskytnutí služby přepravy plynu se zavazuje provozovatel přepravní soustavy poskytovat službu přepravy plynu pro účastníka trhu s plynem nebo zahraniční fyzickou nebo právnickou osobu a tento účastník trhu s plynem nebo zahraniční fyzická nebo právnická osoba se zavazuje zaplatit za službu přepravy plynu regulovanou cenu nebo cenu stanovenou na základě schváleného tržního způsobu stanovení ceny za mezinárodní přepravu plynu. Smlouva o poskytnutí služby přepravy plynu musí dále obsahovat ujednání o závaznosti Řádu provozovatele přepravní soustavy, dobu trvání závazku, určení vstupních a výstupních bodů přepravní soustavy, velikost přepravní kapacity, termín zahájení přepravy plynu a způsob měření plynu. Smlouva o poskytnutí služby přepravy plynu se zákazníkem musí dále obsahovat a) výčet odběrných míst, b) způsob úhrady plateb za službu přepravy plynu, c) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany provozovatele přepravní soustavy nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, d) způsob vyrozumění zákazníka o změně smluvních podmínek. (6) Smlouvou o zajištění služby distribuční soustavy se zavazuje provozovatel distribuční soustavy zajišťovat zákazníkovi, obchodníkovi s plynem, výrobci plynu nebo provozovateli distribuční soustavy služby distribuční soustavy a v případě provozovatele distribuční soustavy nepřipojené přímo na přepravní soustavu poskytnout službu distribuční soustavy, ke které je distribuční soustava připojena, a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací za služby distribuční soustavy. Výrobce plynu nebo obchodník s plynem zajišťuje služby distribuční soustavy zákazníkovi nebo výrobci s plynem, se kterým má uzavřenu smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, vlastním jménem a na vlastní účet. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy musí obsahovat ujednání o závaznosti Řádu provozovatele distribuční soustavy, dobu trvání závazku, termín zahájení distribuce plynu, velikost rezervované kapacity, výčet předávacích nebo odběrných míst, způsob měření distribuce plynu a jejího průběhu. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy se zákazníkem musí dále obsahovat a) způsob úhrady plateb za služby distribuční soustavy, b) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany provozovatele distribuční soustavy nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, c) způsob vyrozumění zákazníka o změně smluvních podmínek.“. 367. V § 72 odst. 8 se slovo „smlouvy“ nahrazuje slovem „závazku“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Smlouva o zúčtování odchylek vyžaduje písemnou formu.“. 368. V § 73 odst. 3 písm. a) se za slova „Ministerstvu vnitra,“ vkládají slova „operátorovi trhu,“. 369. V § 73 odst. 3 písm. b) se za slova „Ministerstvu vnitra,“ vkládají slova „operátorovi trhu,“. 370. V § 73 odst. 4 písm. a) se za slova „Ministerstvu vnitra,“ vkládají slova „operátorovi trhu,“. 371. V § 73 odst. 4 písm. b) se za slova „Ministerstvu vnitra,“ vkládají slova „operátorovi trhu,“. 372. V § 73 odst. 6 se slova „a ušlého zisku“ zrušují. 373. V § 73a odstavec 1 zní: „(1) Obchodník s plynem nebo výrobce plynu je povinen zajistit bezpečnostní standard požadované dodávky plynu při dodávce zákazníkům podle přímo použitelného předpisu Evropské unie21), přičemž část bezpečnostního standardu stanovená prováděcím právním předpisem se zajišťuje uskladněním plynu v zásobnících na území členského státu Evropské unie tak, aby byly zajištěny bezpečné a spolehlivé dodávky plynu do České republiky. Tuto povinnost může obchodník s plynem nebo výrobce plynu zajistit prostřednictvím jiného účastníka trhu s plynem.“. 374. V § 73a odst. 2 se za slova „odstavce 1,“ vkládají slova „prokazuje bezpečnostní standard na daný měsíc vždy od prvého dne tohoto měsíce a“ a slova „k prvému dni každého měsíce“ se nahrazují slovy „do patnáctého dne následujícího měsíce“. Na konci odstavce se doplňuje věta „Povinnost předložit údaje o rozsahu a způsobu zajištění bezpečnostního standardu se vztahuje na obchodníka s plynem podle odstavce 1 věty první i na účastníky trhu s plynem, prostřednictvím kterých je povinnost podle odstavce 1 zajišťována.“. 375. V § 73a se odstavec 4 zrušuje. 376. V § 74 nadpis zní: „Neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněné uskladnění plynu“. 377. V § 74 odst. 1 písm. a) se slova „uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu“ nahrazují slovy „právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl“. 378. V § 74 odst. 1 písm. e) bodě 1 se slovo „či“ nahrazuje slovem „nebo“. 379. V § 74 odst. 1 písm. f) se slova „či“ nahrazují slovy „nebo“. 380. V § 74 odst. 1 písmeno g) zní: „g) odběr plynu bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní.“. 381. V § 74 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) V případě, že při změně dodavatele plynu probíhá odběr plynu v odběrném místě zákazníka po dobu kratší než 10 pracovních dnů bez smluvního subjektu zúčtování evidovaného pro odběrné místo zákazníka, nejedná se o neoprávněný odběr plynu a odpovědnost za odchylku nese budoucí subjekt zúčtování.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 382. V § 74 odstavce 3 a 4 znějí: „(3) Neoprávněnou přepravou plynu je a) využití služby přepravy plynu bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) využití služby přepravy plynu při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností, c) využití služby přepravy plynu uskutečněné v rozporu s podmínkami obsaženými v Řádu provozovatele přepravní soustavy. (4) Neoprávněnou distribucí plynu je a) využití služby distribuční soustavy bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) využití služby distribuční soustavy při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností, c) využití služby distribuční soustavy uskutečněné v rozporu s podmínkami obsaženými v Řádu provozovatele distribuční soustavy, d) využití služby distribuční soustavy bez umožnění přístupu k měřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného plynového zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.“. 383. V § 74 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí: „(7) Při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu. (8) Při neoprávněné přepravě plynu, neoprávněné distribuci plynu nebo uskladnění plynu je osoba, která neoprávněně využívá službu přepravy plynu, službu distribuční soustavy nebo uskladnění plynu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu.“. 384. V § 76 odst. 1 se za slovo „odběratel“ vkládají slova „tepelné energie“. 385. V § 76 odst. 2 se slovo „či“ nahrazuje slovem „nebo“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Dodavatel tepelné energie je povinen vyúčtovat dodávku tepelné energie v souladu s prováděcím právním předpisem.“. 386. V § 76 odst. 3 písm. c) se za slovo „zařízení“ vkládají slova „nebo při jeho pravidelném ověřování“. 387. V § 76 odst. 4 se za slovo „Dodavatel“ vkládají slova „tepelné energie“. 388. V § 76 odst. 4 se na konci textu písmene e) doplňují slova „tepelné energie“. 389. V § 76 odst. 4 písm. h) se za slovo „odběratel“ vkládají slova „tepelné energie“ a na konci textu písmene h) se doplňují slova „tepelné energie“. 390. V § 76 odst. 5 úvodní části ustanovení se za slovo „rozvod“ vkládají slova „tepelné energie“. 391. V § 76 odst. 5 písm. b) se za slovo „rozvodných“ vkládá slovo „tepelných“. 392. V § 76 odst. 5 písm. c) se za slovo „rozvodných“ vkládá slovo „tepelných“. 393. V § 76 odstavec 6 zní: „(6) V případech uvedených v odstavci 4 je právo na náhradu škody vyloučeno. Toto neplatí, nesplní-li dodavatel tepelné energie oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 4 písm. c) nebo v případech, kdy poruchu prokazatelně zavinil dodavatel tepelné energie.“. 394. V § 76 odst. 7 se slova „Provozovatel rozvodného tepelného zařízení“ nahrazují slovy „Držitel licence na rozvod tepelné energie“ a za slovo „nemovitosti;“ se vkládají slova „to neplatí, pokud držitel licence na rozvod tepelné energie není vlastníkem dotčeného rozvodného tepelného zařízení; v takovém případě plní tuto povinnost vlastník rozvodného tepelného zařízení.“. 395. V § 76 odst. 7 se slova „v případě“ nahrazují slovy „V případě“. 396. V § 76 odstavec 8 zní: „(8) Držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen při výkonu oprávnění podle odstavce 5 písm. a) až d) co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup nebo vjezd na jejich nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do původního stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.“. 397. V § 76 odst. 9 písm. b) se slova „a ochrany životního prostředí“ zrušují. 398. V § 76 odst. 9 písm. c) se slova „a inspekce“ zrušují. 399. V § 76 odstavec 10 zní: „(10) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv držitele licence na rozvod tepelné energie podle odstavce 5 písm. a) nebo b) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u držitele licence na rozvod tepelné energie do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.“. 400. V § 77 odst. 1 se za slovo „Odběratel“ vkládají slova „tepelné energie“ a slova „zdroji tepla“ se nahrazují slovy „zdroji tepelné energie“. 401. V § 77 odstavce 2 až 4 znějí: „(2) Odběratel tepelné energie má právo na náhradu škody při nedodržení základních parametrů dodávky tepelné energie. Právo na náhradu škody je vyloučeno v případech podle § 76 odst. 4. (3) Oznámí-li dodavatel tepelné energie odběrateli tepelné energie změnu teplonosné látky nebo jejích parametrů vyžadující úpravu odběrného tepelného zařízení nebo rozvodného tepelného zařízení, má odběratel tepelné energie právo od smlouvy o dodávkách tepelné energie odstoupit s účinky k oznámenému termínu změn. Změnu teplonosné látky nebo jejích parametrů vyžadující úpravu odběrného tepelného zařízení nebo rozvodného tepelného zařízení je povinen dodavatel tepelné energie oznámit písemně nejméně 12 měsíců předem. Neodstoupí-li odběratel tepelné energie od smlouvy o dodávce tepelné energie, je povinen upravit na svůj náklad odběrné tepelné zařízení nebo rozvodné tepelné zařízení tak, aby odpovídalo oznámeným změnám. Odběratel tepelné energie je dále povinen na svůj náklad upravit odběrné tepelné zařízení pro instalaci měřicího zařízení v souladu s technickými podmínkami výrobce měřicího zařízení po předchozím projednání s dodavatelem tepelné energie. (4) Odběratel tepelné energie může zřídit a provozovat náhradní nebo jiný zdroj tepelné energie, který je propojen s rozvodným tepelným zařízením nebo může ovlivnit jeho provoz, teplonosnou látku v rozvodném tepelném zařízení nebo její parametry, pouze po písemné dohodě s držitelem licence na rozvod tepelné energie.“. 402. V § 77 odst. 5 větě druhé se mezi slova „zařízení“ a „uhradí“ vkládají slova „včetně odstranění tepelné přípojky nebo předávací stanice“. 403. V § 77 odstavec 7 zní: „(7) Na odběrném tepelném zařízení nebo jeho částech, kterými prochází neměřená tepelná energie, je zakázáno provádět jakékoliv úpravy bez souhlasu držitele licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energie. Odběratel tepelné energie je na žádost dodavatele tepelné energie povinen umožnit přístup k částem odběrného tepelného zařízení, kterými prochází neměřená tepelná energie.“. 404. V § 77 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Zákazník má právo poskytovat jiné osobě odebranou tepelnou energii, a to prostřednictvím vlastního nebo jím provozovaného odběrného tepelného zařízení; náklady na nákup tepelné energie na tyto osoby pouze rozúčtuje dohodnutým způsobem.“. 405. V § 78 odst. 1 se slova „držitele licence na výrobu a držitele licence na rozvod“ nahrazují slovy „dodavatele tepelné energie“ a slovo „účtovat“ se nahrazuje slovy „vyúčtovat odběrateli tepelné energie“ a slovo „vlastního“ se zrušuje. 406. V § 78 odstavec 1 zní: „(1) Povinností dodavatele tepelné energie je dodávku tepelné energie měřit, vyhodnocovat a vyúčtovat odběrateli tepelné energie podle skutečných parametrů teplonosné látky a údajů měřicího zařízení, které na svůj náklad osadí, zapojí, udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření v souladu se zvláštním právním předpisem12). Odběratel tepelné energie má právo na ověření správnosti odečtu naměřených hodnot. V případě, že předávací stanice slouží pro dodávku tepelné energie pouze pro jeden objekt, lze instalovat měření12) tepelné energie na vstupu nebo na výstupu z této předávací stanice.“. 407. V § 78 odstavec 2 zní: „(2) Vznikla-li pochybnost o správnosti údajů měření nebo byla-li zjištěna závada na měřicím zařízení, je dodavatel tepelné energie povinen na základě písemné žádosti zákazníka do 30 dnů ověřit správnost měření a v případě zjištěné závady měřicí zařízení vyměnit. Zákazník je povinen poskytnout k výměně měřicího zařízení nezbytnou součinnost. Je-li zjištěna závada měřicího zařízení, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a výměnou dodavatel tepelné energie. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady zákazník. Toto ustanovení se použije obdobně též na dodávky tepelné energie distributorům tepelné energie, pokud smlouva o dodávce tepelné energie nestanoví jinak.“. 408. V § 78 odst. 3 se slova „jeho vlastníka“ nahrazují slovy „dodavatele tepelné energie“. 409. V § 78 odst. 4 větě první se za slovo „Dodavatel“ vkládají slova „tepelné energie“, za slovo „odběratel“ se vkládají slova „tepelné energie“, ve větě druhé se za slovo „odběratel“ vkládají slova „tepelné energie“ a za slovo „dodavateli“ se vkládají slova „tepelné energie“. 410. V § 78 se odstavce 5 a 7 zrušují. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. 411. V § 78 odstavec 5 zní: „(5) Odběratel tepelné energie je v případech společné dodávky tepelné energie do více odběrných míst povinen poskytnout dodavateli tepelné energie údaje ze stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo údaje ze zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a další údaje potřebné pro rozdělování nákladů na vytápění a dodávku teplé vody.“. 412. § 79 včetně nadpisu zní: „§ 79 Tepelná přípojka a předávací stanice (1) Předávací stanici určenou pro odběr tepelné energie pouze pro jeden objekt nebo tepelnou přípojku zřizuje na vlastní náklady odběratel tepelné energie, není-li dohodnuto jinak. (2) Vlastníkem tepelné přípojky nebo předávací stanice je ten, kdo ji zřídil, není-li dohodnuto jinak. (3) Opravy a údržbu tepelné přípojky nebo předávací stanice zajišťuje na své náklady její vlastník. (4) Dodavatel tepelné energie je povinen za úhradu předávací stanici určenou pouze pro jeden objekt nebo tepelnou přípojku udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník písemně požádá.“. 413. V § 87 odst. 4 se věta první nahrazuje větou „V ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie nebo omezit nebo ohrozit jeho bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie.“. 414. V § 87 se doplňuje odstavec 7, který včetně poznámky pod čarou č. 33 zní: „(7) Ochranné pásmo zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie zaniká trvalým odstraněním stavby na základě příslušného souhlasu nebo povolení v souladu se stavebním zákonem33). „33) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění.“. 415. V § 88 odstavec 3 zní: „(3) Při předcházení stavu nouze a při stavu nouze jsou držitelé licence na rozvod tepelné energie a odběratelé tepelné energie povinni se podřídit omezení spotřeby tepelné energie bez ohledu na uzavřené smlouvy. Držitelé licence na rozvod tepelné energie mohou v nezbytném rozsahu využívat zařízení odběratelů tepelné energie.“. 416. V § 88 odst. 6 se slova „a ušlého zisku“ zrušují. 417. § 89 včetně nadpisu zní: „§ 89 Neoprávněný odběr tepelné energie a neoprávněná dodávka tepelné energie (1) Neoprávněným odběrem tepelné energie je a) odběr tepelné energie bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr tepelné energie při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem tepelné energie, které nejsou splněny ani po upozornění, c) připojení nebo odběr tepelné energie z té části odběrného tepelného zařízení nebo rozvodného tepelného zařízení, kterou prochází neměřená tepelná energie, d) odběr tepelné energie měřený měřicím zařízením, které 1. nezaznamenalo odběr tepelné energie nebo zaznamenalo odběr tepelné energie nesprávně ke škodě dodavatele tepelné energie v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo jeho součástí či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě tepelné energie změnily, 2. nebylo osazeno dodavatelem tepelné energie, nebo jehož osazení jím nebylo schváleno, 3. vykazuje chyby měření ve prospěch odběratele tepelné energie a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci, nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, e) odběr tepelné energie v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na rozvodném tepelném zařízení, f) odběr tepelné energie bez umožnění přístupu k měřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného tepelného zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odpojení měřicího zařízení, přestože byl odběratel tepelné energie k umožnění přístupu alespoň 15 dnů předem písemně vyzván. (2) Neoprávněnou dodávkou tepelné energie je dodávka tepelné energie do rozvodného tepelného zařízení provozovaného držitelem licence na rozvod tepelné energie bez smlouvy o dodávce tepelné energie nebo v rozporu s ní nebo bez písemného souhlasu tohoto držitele licence. (3) Neoprávněný odběr a neoprávněná dodávka tepelné energie se zakazuje. (4) Při neoprávněném odběru tepelné energie je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá tepelnou energii, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonu spotřebičů tepla a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelně nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru tepelné energie.“. 418. V § 90 odst. 1 písm. b) se slova „nebo rozúčtuje náklady na nákup elektřiny, plynu nebo tepelné energie“ zrušují a slova „v § 3 odst. 5“ se nahrazují slovy „v § 3 odst. 6“. 419. V § 90 odst. 1 písm. c) se slova „přístup k energetickému zařízení v rozsahu podle § 10 odst. 7“ nahrazují slovy „výkon licencované činnosti podle § 12 odst. 1“. 420. V § 90 odst. 1 písm. e) se za slova „stanovených v“ vkládají slova „§ 22 odst. 3,“ a slova „§ 28 odst. 5“ se nahrazují slovy „§ 28 odst. 7“. 421. V § 90 odst. 1 písmeno g) zní: „g) provozuje vlastní náhradní zdroj bez dohody s provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy v rozporu s § 28 odst. 4 nebo provozuje výrobnu elektřiny, která je propojena s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou v rozporu s § 28 odst. 5 nebo 6,“. 422. V § 90 odst. 1 písm. i) se mezi slova „nezajistí“ a „opravy“ vkládají slova „jako vlastník“ a za slova „tepelné přípojky“ se vkládají slova „nebo předávací stanice“. 423. V § 90 odst. 1 písmeno k) zní: „k) poruší některý ze zákazů stanovených v § 46 odst. 8, 9, 10 nebo v § 68 odst. 3 nebo 5,“. 424. V § 90 odst. 1 se za písmeno k) vkládá nové písmeno l), které zní: „l) nesplní některou z povinností stanovených v § 46 odst. 12 nebo 13 nebo § 68 odst. 5 nebo umístí stavbu v ochranném pásmu v rozporu s ustanoveními § 68 odst. 4 nebo provede jinou činnost v ochranném pásmu v rozporu s ustanoveními § 68 odst. 4 nebo vysadí trvalé porosty v rozporu s ustanoveními § 68 odst. 6 nebo umístí stavbu v bezpečnostním pásmu v rozporu s ustanoveními § 69 odst. 3,“. Dosavadní písmena l) až z) se označují jako písmena m) až aa). 425. V § 90 odst. 1 písm. m) se slova „odst. 2“ nahrazují slovy „odst. 3“ a slova „odst. 5“ se nahrazují slovy „odst. 6“. 426. V § 90 odst. 1 písm. p) se slova „jeho vlastníka“ nahrazují slovy „dodavatele tepelné energie“. 427. V § 90 odst. 1 se na konci textu písmene q) doplňují slova „nebo neumožní dodavateli tepelné energie osazení měřicího zařízení nebo přístup k němu podle § 78 odst. 4 nebo neumožní dodavateli tepelné energie přístup k částem odběrného tepelného zařízení, kterými prochází neměřená tepelná energie, podle § 77 odst. 7“. 428. V § 90 odst. 1 písm. t) se mezi slovo „zařízení“ a slova „při změně“ vkládají slova „nebo rozvodné tepelné zařízení“. 429. V § 90 odst. 1 písmeno u) zní: „u) zřídí a provozuje náhradní či jiný zdroj tepelné energie, který je propojen s rozvodným tepelným zařízením, nebo může ovlivnit provoz tohoto zařízení, teplonosnou látku v rozvodném tepelném zařízení nebo její parametry bez písemné dohody s držitelem licence na rozvod tepelné energie v rozporu s § 77 odst. 4.“. 430. V § 90 odst. 1 písm. z) se slova „statutární orgán“ zrušují a za slovo „rady“ se vkládají slova „nebo správní rady“. 431. V § 90 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že a) neposkytne v případech společné dodávky tepelné energie do více odběrných míst dodavateli tepelné energie údaje ze stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo ze zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění nebo další údaje potřebné pro rozdělování nákladů na vytápění a dodávku teplé vody v rozporu s § 78 odst. 5, b) poruší některou z povinností uvedenou v § 66 odst. 3, c) jako člen statutárního orgánu nebo vedoucí zaměstnanec provozovatele distribuční soustavy poruší zákaz v § 25a odst. 6 nebo v § 59a odst. 7, d) neposkytne ministerstvu nebo Energetickému regulačnímu úřadu ve stanovené přiměřené lhůtě požadované podklady nebo informace podle § 15a odst. 2, e) manipuluje nebo se pokusí o manipulaci s trhem v rozporu s čl. 5 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií, f) použije důvěrné informace v rozporu se zákazem podle čl. 3 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií, g) nezajistí zveřejnění důvěrné informace podle čl. 4 bodu 3 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií, h) neoznámí podezření podle čl. 15 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií, i) znemožní nebo závažně ztíží výkon dozoru podle § 18 odst. 1 tím, že neumožní Energetickému regulačnímu úřadu výkon jeho oprávnění podle § 18 odst. 5 nebo nesplní některou z povinností podle kontrolního řádu, j) neumožní Energetickému regulačnímu úřadu výkon jeho oprávnění podle § 18b nebo neposkytne Energetickému regulačnímu úřadu součinnost, ač je k tomu podle tohoto zákona povinen.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 432. V § 90 odstavec 4 zní: „(4) Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. a) až y) nebo odstavci 2 písm. c) nebo odstavci 3 se uloží pokuta až do výše 100 000 Kč. Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. z) nebo aa) se uloží pokuta až do výše 500 000 Kč. Za přestupek uvedený v odstavci 2 písm. a), b), d) až h) se uloží pokuta až do výše 50 000 Kč. Za přestupek uvedený v odstavci 2 písm. i) až k) se uloží pokuta až do výše 1 000 000 Kč.“. 433. V § 91 odst. 1 písm. a) se číslo „7“ nahrazuje číslem „6“. 434. V § 91 odst. 1 písm. b) se slova „požádá o změnu rozhodnutí o udělení licence“ nahrazují slovy „neoznámí nejpozději do 30. dubna Energetickému regulačnímu úřadu souhrnné změny svých energetických zařízení za uplynulý kalendářní rok u nově vybudovaných nebo získaných energetických zařízení na svých vymezených územích nebo nepožádá o změnu rozhodnutí o udělení licence“. 435. V § 91 odst. 1 písm. e) se slovo „ministerstvu,“ nahrazuje slovy „ministerstvu nebo“, slova „nebo Státní energetické inspekci“ se zrušují a číslo „2“ se nahrazuje číslem „3“. 436. V § 91 odst. 1 písm. g) se slova „odst. 2“ nahrazují slovy „odst. 3“ a slova „odst. 5“ se nahrazují slovy „odst. 6“. 437. V § 91 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) až l), která znějí: „i) nevede samostatné účty vztahující se k povinnosti nad rámec licence podle § 12 odst. 6, j) nepředloží regulační výkazy podle § 20 odst. 6 ve struktuře, obsahu a termínech stanovených prováděcím právním předpisem, k) nesplní povinnost podle § 22 odst. 3, l) při uplatňování záloh za dodávky elektřiny, plynu nebo tepelné energie nestanovil jejich výši nejvýše v rozsahu důvodně předpokládané spotřeby elektřiny, plynu nebo tepelné energie v následujícím zúčtovacím období podle § 11a odst. 7.“. 438. V § 91 odst. 3 písm. d) se za slova „§ 24 odst. 1“ vkládají slova „písm. a), c), d), e) nebo f)“ a slova „nebo w)“ se nahrazují slovy „nebo w) až z)“. 439. V § 91 odst. 4 písm. b) se slova „odst. 4“ nahrazují slovy „odst. 5“. 440. V § 91 odst. 4 písm. d) se za slova „§ 25 odst. 1“ vkládají slova „písm. a) nebo c)“. 441. V § 91 odst. 4 písm. f) se slova „statutární orgán nebo jeho“ zrušují, za slovo „členy“ se vkládají slova „statutárního orgánu“ a za slovo „rady“ se vkládají slova „nebo správní rady“. 442. V § 91 odst. 4 písm. g) se slova „pronajatý podnik“ nahrazují slovy „propachtovaný obchodní závod“, slovo „nájemci“ se nahrazuje slovem „pachtýři“ a slovo „pronajatého“ se nahrazuje slovem „propachtovaného“. 443. V § 91 odst. 5 písm. b) se slova „nebo 6“ nahrazují slovy „nebo 7“ a slova „odst. 3“ se nahrazují slovy „odst. 4“. 444. V § 91 odst. 6 písm. e) se slova „§ 57 odst. 8 písm. b) až l)“ nahrazují slovy „§ 57 odst. 8 písm. b) až p)“. 445. V § 91 odst. 6 písm. h) se slova „odst. 9“ nahrazují slovy „odst. 8“. 446. V § 91 odst. 7 písm. d) se slova „nebo w)“ nahrazují slovy „, w) nebo aa) až dd)“. 447. V § 91 odst. 8 písm. b) se slova „nevydá listinné akcie na jméno nebo akcie v zaknihované podobě“ nahrazují slovy „nevydá akcie na jméno jako cenný papír nebo akcie na jméno nebo na majitele jako zaknihovaný cenný papír“. 448. V § 91 odst. 8 písm. c) se slova „nevydá stanovy“ nahrazují slovy „neupraví základní organizační strukturu, organizační zajištění vnitřního řídícího a kontrolního systému“. 449. V § 91 odst. 8 písm. d) se slova „statutární orgán nebo“ zrušují. 450. V § 91 odst. 8 písm. e) se slova „statutárního orgánu nebo“ zrušují. 451. V § 91 odst. 8 písm. f) se slova „statutárním orgánem nebo“ zrušují. 452. V § 91 odst. 8 písm. h) se slova „statutárního orgánu“ zrušují a za slovo „rady“ se vkládají slova „nebo správní rady“. 453. V § 91 se na konci odstavce 8 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno u), které zní: „u) poruší některou z povinností uvedenou v § 58g odst. 8.“. 454. V § 91 odst. 9 písm. b) se slova „odst. 4“ nahrazují slovy „odst. 5“. 455. V § 91 odst. 9 se na konci textu písmene d) doplňují slova „až ff)“. 456. V § 91 odst. 9 písm. f) se slova „statutární orgán nebo jeho členy“ nahrazují slovy „členy statutárního orgánu“ a za slovo „rady“ se vkládají slova „nebo správní rady“. 457. V § 91 odst. 9 písm. g) se slova „pronajatý podnik“ nahrazují slovy „propachtovaný obchodní závod“, slovo „nájemci“ se nahrazuje slovem „pachtýři“ a slovo „pronajatého“ se nahrazuje slovem „propachtovaného“. 458. V § 91 odst. 9 písm. k) se slova „odst. 9“ nahrazují slovy „odst. 8“. 459. V § 91 se na konci odstavce 9 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno u), které zní: „u) poruší povinnost uvedenou v § 59a odst. 6 nebo v § 59a odst. 8.“. 460. V § 91 odst. 10 písm. c) se slova „, d) až r) nebo s)“ nahrazují slovy „nebo d) až u)“. 461. V § 91 odst. 10 písm. e) se slova „statutární orgán nebo jeho členy“ nahrazují slovy „členy statutárního orgánu“ a za slovo „rady“ se vkládají slova „nebo správní rady“. 462. V § 91 odst. 10 písm. g) se slova „odst. 9“ nahrazují slovy „odst. 8“. 463. V § 91 odst. 11 písm. b) se slova „nebo 6“ nahrazují slovy „nebo 7“ a slova „odst. 3“ se nahrazují slovy „odst. 4“. 464. V § 91 odst. 12 písm. d) se slovo „vlastní“ zrušuje. 465. V § 91 odst. 12 písm. e) se slova „nepřezkouší měřicí zařízení“ nahrazují slovy „neověří správnost měření“, slovo „jej“ se zrušuje a za slovo „nevymění“ se vkládají slova „měřicí zařízení“. 466. V § 91 se za odstavec 12 vkládá nový odstavec 13, který zní: „(13) Držitel licence na činnosti operátora trhu se dopustí správního deliktu tím, že poruší některou z povinností podle § 20a odst. 3.“. Dosavadní odstavec 13 se označuje jako odstavec 14. 467. V § 91 se na konci odstavce 14 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) 3 000 000 Kč, jde-li o správní delikt uvedený v odstavci 13.“. 468. § 91a včetně nadpisu zní: „§ 91a Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) podniká v energetických odvětvích bez licence nebo bez oprávnění k podnikání uznaného Energetickým regulačním úřadem podle § 7a nebo neoznámí Energetickému regulačnímu úřadu zánik oprávnění podle § 7a odst. 3, b) poskytuje odebranou elektřinu, plyn nebo tepelnou energii jiné osobě v rozporu s § 3 odst. 3, c) poruší zákaz stanovený v § 3 odst. 6, d) jako vlastník energetického zařízení neumožní určenému držiteli licence výkon licencované činnosti podle § 12 odst. 1, e) neposkytne ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu nebo Státní energetické inspekci ve stanovené lhůtě požadované podklady nebo informace podle § 15a odst. 1, f) jako vlastník nebo propachtovatel energetického zařízení nevede v účtovém rozvrhu účty pro účtování o nákladech a výnosech z vlastnictví nebo pachtu energetického zařízení podle § 20 odst. 5, g) neposkytne operátorovi trhu údaje nezbytné pro plnění jeho povinností nebo neposkytne informace o změnách dodavatele plynu podle § 20a odst. 5 písm. a) nebo f) nebo nepředá nezbytné údaje potřebné k dispečerskému řízení podle § 26 odst. 6, h) poruší povinnost podle § 22 odst. 3, i) poruší některou z povinností stanovených v § 28 odst. 2 písm. a) až f), h), j), k) nebo odst. 7 nebo některou z povinností stanovených v § 62 odst. 2 písm. b) až i), v § 62 odst. 3 nebo 4, j) provede zásah na odběrném elektrickém zařízení, kterým prochází neměřená elektřina, bez souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy v rozporu s § 28 odst. 3 nebo provede zásah na odběrném plynovém zařízení před měřicím zařízením bez předchozího písemného souhlasu provozovatele přepravní nebo distribuční soustavy v rozporu s § 71 odst. 11, k) v rozporu s § 28 odst. 5 nebo 6 provozuje výrobnu elektřiny, která je propojena s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou, l) jako vlastník přímého vedení nebo provozovatel přímého plynovodu poruší některou z povinností stanovených v § 43 nebo § 65 odst. 3 nebo jako vlastník příslušné části elektrizační soustavy nebo osoba provozující plynárenské zařízení bezdůvodně nestanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby nebo neudělí bezdůvodně písemný souhlas s jinou stavbou nebo stavební nebo jinou činností v ochranném pásmu podle § 46 odst. 11 nebo § 68 odst. 4, m) nezajistí provoz, údržbu nebo opravy elektrické nebo plynovodní přípojky podle § 45 odst. 5 nebo § 66 odst. 3 nebo nezajistí jako vlastník opravy nebo údržbu tepelné přípojky nebo předávací stanice podle § 79 odst. 3, n) jako vlastník či uživatel nemovitosti neumožní provozovateli přenosové soustavy, provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy výkon činností v ochranném pásmu podle § 46 odst. 4 nebo § 68 odst. 5 nebo jako vlastník nemovitosti neumožní provozovateli zařízení přístup k zařízení pro rozvod tepelné energie podle § 87 odst. 6, o) poruší některý ze zákazů stanovených v § 46 odst. 8, 9, 10 nebo § 68 odst. 3 nebo 5, p) nesplní některou z povinností stanovených v § 46 odst. 12 nebo 13 nebo § 68 odst. 5 nebo umístí stavbu v ochranném pásmu v rozporu s ustanoveními § 68 odst. 4 nebo provede jinou činnost v ochranném pásmu v rozporu s ustanoveními § 68 odst. 4 nebo vysadí trvalé porosty v rozporu s ustanoveními § 68 odst. 6 nebo umístí stavbu v bezpečnostním pásmu v rozporu s ustanoveními § 69 odst. 3, q) neupraví odběrné místo pro instalaci měřicího zařízení podle § 49 odst. 2 nebo § 71 odst. 4, r) neoznámí provozovateli přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy zjištěné závady na měřicím zařízení nebo zajištění proti neoprávněné manipulaci neprodleně po jejich zjištění podle § 49 odst. 4 nebo § 71 odst. 7 nebo neoznámí zjištěné porušení měřicího zařízení nebo jeho zajištění podle § 78 odst. 4, s) zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy v rozporu s § 49 odst. 4, § 71 odst. 5 nebo zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu dodavatele tepelné energie v rozporu s § 78 odst. 3, t) neumožní provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného elektrického zařízení podle § 49 odst. 6 nebo provozovateli přepravní nebo distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení podle § 71 odst. 6 nebo neumožní dodavateli tepelné energie osazení měřicího zařízení a přístup k němu podle § 78 odst. 4 nebo neumožní dodavateli tepelné energie přístup k částem odběrného tepelného zařízení, kterými prochází neměřená tepelná energie, podle § 77 odst. 7, u) poruší zákaz neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny uvedený v § 53 odst. 3 nebo zákaz neoprávněné přepravy plynu nebo neoprávněné distribuce plynu uvedený v § 74 odst. 6, v) nepodřídí se omezení spotřeby elektřiny, plynu nebo změně dodávek elektřiny nebo plynu podle § 54 odst. 5 nebo § 73 odst. 5 nebo se nepodřídí omezení spotřeby tepelné energie podle § 88 odst. 3, w) vysadí trvalé porosty bez souhlasu provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přípojky v rozporu s § 68 odst. 6, x) neupraví odběrné tepelné zařízení nebo rozvodné tepelné zařízení při změně teplonosné látky nebo jejích parametrů nebo neupraví odběrné tepelné zařízení pro instalaci měřicího zařízení po předchozím projednání s dodavatelem tepelné energie podle § 77 odst. 3, y) zřídí a provozuje náhradní či jiný zdroj tepelné energie, který je propojen s rozvodným tepelným zařízením nebo může ovlivnit provoz tohoto zařízení, teplonosnou látku v rozvodném tepelném zařízení nebo její parametry bez písemné dohody s držitelem licence na rozvod tepelné energie v rozporu s § 77 odst. 4, z) jako vlastník nemovitosti nestrpí umístění nebo provozování rozvodného tepelného zařízení nebo jeho části podle § 77 odst. 6. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí správního deliktu tím, že a) provede úpravy na odběrném tepelném zařízení nebo jeho částech, kterými prochází neměřená dodávka tepelné energie, bez souhlasu držitele licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energie v rozporu s § 77 odst. 7, b) poruší zákaz stanovený v § 87 odst. 4 nebo provádí v ochranných pásmech činnosti bez předchozího písemného souhlasu provozovatele zařízení, které slouží pro výrobu či rozvod tepelné energie v rozporu s § 87 odst. 4, c) jako vlastník dotčené stavby při provádění stavebních činností nezajistí bezpečnost zařízení pro rozvod tepelné energie podle § 87 odst. 5, d) neposkytne v případech společné dodávky tepelné energie do více odběrných míst dodavateli tepelné energie údaje ze stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo ze zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a další údaje podle § 78 odst. 5, e) jako člen statutárního orgánu provozovatele distribuční soustavy poruší zákaz v § 25a odst. 6 nebo v § 59a odst. 6, f) znemožní nebo závažně ztíží výkon dozoru podle § 18 odst. 1 tím, že neumožní Energetickému regulačnímu úřadu výkon jeho oprávnění podle § 18 odst. 5 nebo nesplní některou z povinností podle kontrolního řádu, g) neumožní Energetickému regulačnímu úřadu výkon jeho oprávnění podle § 18b nebo neposkytne Energetickému regulačnímu úřadu součinnost, ač je k tomu podle tohoto zákona povinen. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že jako auditor programu poruší některou z povinností auditora programu stanovených v § 25a odst. 5, § 58i odst. 8 až 10, § 59a odst. 5 nebo § 60a odst. 5. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dodavatel tepelné energie, který není držitelem licence na výrobu tepelné energie nebo licence na rozvod tepelné energie, dopustí správního deliktu tím, že a) omezí nebo přeruší dodávku tepelné energie v rozporu s § 76 odst. 4 písm. i), b) neprovozuje, neudržuje nebo neopravuje tepelnou přípojku na žádost jejího vlastníka podle § 79 odst. 4, c) nedodává tepelnou energii na základě smlouvy nebo nevyúčtuje dodávku tepelné energie podle § 76 odst. 2, d) v rozporu s § 11a odst. 7 při uplatňování záloh za dodávky tepelné energie nestanovil jejich výši nejvýše v rozsahu důvodně předpokládané spotřeby tepelné energie v následujícím zúčtovacím období, e) neměří, nevyhodnocuje nebo nevyúčtuje dodávku tepelné energie podle skutečných hodnot teplonosné látky nebo údajů měřicího zařízení nebo neosadí, nezapojí nebo neudržuje měřicí zařízení nebo pravidelně neověřuje správnost měření podle § 78 odst. 1. (5) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že neposkytne Energetickému regulačnímu úřadu vysvětlení, nepředloží požadované doklady nebo se neúčastní jednání nebo neumožní Energetickému regulačnímu úřadu nahlédnout do svých obchodních záznamů podle § 96a, je-li účastníkem sporu rozhodovaného Energetickým regulačním úřadem. (6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako účastník trhu podle Nařízení REMIT26) dopustí správního deliktu tím, že a) neposkytne ministerstvu nebo Energetickému regulačnímu úřadu ve stanovené lhůtě požadované podklady nebo informace podle § 15a odst. 2, b) poruší povinnost uloženou opatřením obecné povahy podle § 18a odst. 4, c) manipuluje nebo se pokusí o manipulaci s trhem v rozporu s čl. 5 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií, d) použije důvěrné informace v rozporu se zákazem podle čl. 3 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií, e) nezveřejní nebo neposkytne důvěrné informace podle čl. 4 bodu 3 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií, f) neposkytne záznamy nebo informace podle čl. 8 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií, g) provádí transakce bez registrace podle čl. 9 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií, h) neoznámí podezření podle čl. 15 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií, i) nesplní povinnost podle § 15b. (7) Za správní delikt uvedený v odstavcích 1 až 4 se uloží pokuta do 15 000 000 Kč s výjimkou správního deliktu podle odstavce 1 písm. v) a odstavce 6, kdy lze uložit pokutu až do 50 000 000 Kč s výjimkou správního deliktu podle odstavce 2 písm. f) nebo g), kdy lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč. Za správní delikt uvedený v odstavci 5 lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.“. 469. § 91c se včetně nadpisu zrušuje. 470. V části první se hlava čtvrtá včetně nadpisu zrušuje. 471. V § 96 odst. 1 se číslo „5“ nahrazuje číslem „7“. 472. V § 96 odst. 2 se za slova „úřadem se“ vkládá slovo „nepoužije“ a za slovy „o rozkladu“ se slovo „nepoužije“ zrušuje. 473. V § 96 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Při vedení sporných správních řízení ve smyslu § 141 správního řádu a řízení schvalovacích a o stanovení řádu ve smyslu § 97a činí lhůta pro vydání rozhodnutí 4 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců. Lhůta pro vydání rozhodnutí ve sporu zahájeném na návrh zákazníka v postavení spotřebitele činí 90 dnů, ve zvláště složitých případech 120 dnů.“. 474. V § 96 odstavec 4 zní: „(4) V řízeních vedených Energetickým regulačním úřadem jsou při nahlížení do spisu zákonem vyloučeny chráněné informace. Spis musí zahrnovat vedle listin obsahujících takové skutečnosti i listiny, ze kterých byly chráněné informace odstraněny, případně dostatečně podrobný výpis, který chráněné informace neobsahuje. Na žádost Energetického regulačního úřadu je osoba, které ochrana těchto skutečností svědčí, povinna vedle listin obsahujících takové skutečnosti předložit i listiny, ze kterých byly takové skutečnosti odstraněny, případně pořídit z takových listin dostatečně podrobný výtah, který takové skutečnosti neobsahuje.“. 475. V § 96 se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí: „(8) Na oprávnění k cizím nemovitostem, pokud jde o energetická zařízení, jakož i omezení jejich užívání, které se nezapisovalo podle předchozích právních předpisů do veřejného seznamu, se nevztahuje zásada přednosti věcného práva k cizím nemovitostem zapsaného do veřejného seznamu před věcným právem, které není z veřejného seznamu zřejmé. V případě zápisu takového oprávnění k cizím nemovitostem do veřejného seznamu se při stanovení jeho pořadí vychází z okamžiku, kdy takové oprávnění k cizím nemovitostem vzniklo. (9) Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání vzniklá podle předchozích právních úprav nebo z věcného břemene vzniklá podle tohoto zákona přechází na nového držitele licence provozujícího příslušnou soustavu, zařízení nebo jejich část, na které se daná oprávnění vztahují.“. 476. V § 96 se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Kdo nabude vlastnické právo k nemovitosti, k níž se vztahuje oprávnění k cizím nemovitostem, které vzniklo na základě zákona, přejímá i povinnosti odpovídající tomuto oprávnění.“. 477. V § 96d odst. 1 písm. b) se slova „§ 10 odst. 7 nebo § 12 odst. 7“ nahrazují slovy „§ 12 odst. 1“. 478. V § 97a se na konci odstavce 3 doplňuje věta „To neplatí v případech podle § 25 odst. 12 nebo podle § 59 odst. 9.“. 479. V § 97a odstavec 4 zní: „(4) Nepředloží-li držitel licence Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení návrh řádu ve lhůtě stanovené tímto zákonem nebo ve lhůtě podle odstavce 3 a nejde-li o případy podle § 25 odst. 12 nebo podle § 59 odst. 9, Energetický regulační úřad vyzve držitele licence k jeho předložení a stanoví přiměřenou lhůtu. Po marném uplynutí lhůty stanovené ve výzvě Energetický regulační úřad zahájí řízení o stanovení řádu.“. 480. V § 98 se odstavec 13 včetně poznámky pod čarou č. 19 zrušuje. 481. V § 98a odst. 1 písm. a) se za slovo „stanovení“ vkládá slovo „výše“, za slovo „náhrady“ se vkládají slova „skutečně vzniklé“ a za slovo „škody“ se vkládají slova „a způsob určení výše náhrady škody, nelze-li zjistit skutečně vzniklou škodu“. 482. V § 98a odst. 1 písmeno c) zní: „c) způsoby tvorby bilancí plynárenské soustavy, postupy pro sledování kapacit a výkonů v plynárenské soustavě a termíny a rozsah údajů včetně technicko-provozních údajů předávaných účastníky trhu s plynem operátorovi trhu a ministerstvu pro tvorbu bilancí, strategií a sledování kapacit a výkonů v plynárenské soustavě,“. 483. V § 98a odst. 1 písmeno e) zní: „e) opatření a postupy vykonávané při předcházení stavu nouze, při stavu nouze a při odstraňování následků stavu nouze, způsob vyhlašování stavu nouze a oznamování předcházení stavu nouze a postupy při omezování výroby elektřiny, spotřeby elektřiny, plynu a tepla včetně regulačního, vypínacího a frekvenčního plánu, bezpečnostní standard požadované dodávky plynu a obsahové náležitosti havarijních plánů, způsob zajištění bezpečnostních standardů plynu, obsahové náležitosti podkladů pro zpracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze podle přímo použitelného předpisu Evropské unie a termíny pro jejich zaslání ministerstvu,“. 484. V § 98a odst. 1 písmeno g) zní: „g) rozsah a termíny předávání údajů o dodávce tepelné energie dodavateli tepelné energie ze stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo údajů ze zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a dalších údajů potřebných pro rozdělování nákladů na vytápění a dodávku teplé vody a způsob dělení nákladů za dodávku tepelné energie při společném měření odebíraného množství tepelné energie pro více odběrných míst nebo v případě, že z odběrného místa jsou zásobovány tepelnou energií objekty nebo části objektů různých vlastníků, kteří uzavírají smlouvu o dodávce tepelné energie, a kdy nedojde k dohodě o způsobu rozdělení nákladů,“. 485. V § 98a odst. 2 písmeno c) zní: „c) požadovanou kvalitu dodávek a služeb v elektroenergetice a plynárenství, výši náhrad za její nedodržení, postupy a lhůty pro uplatnění nároku na náhradu, postupy a lhůty pro zveřejňování a vykazování dodržování kvality dodávek a služeb,“. 486. V § 98a odst. 2 písmeno f) zní: „f) způsob regulace cen v energetických odvětvích, postupy pro regulaci cen a termíny a rozsah údajů předávaných držiteli licencí pro rozhodnutí o cenách, stanovení limitní ceny pro věcné usměrňování cen v teplárenství, přípravu a provádění programů zvýšení energetické účinnosti, podporu a sledování energetických služeb a jiných opatření ke zvýšení energetické účinnosti,“. 487. V § 98a odst. 2 písm. h) bodě 4 se slova „a ostatních služeb“ zrušují. 488. V § 98a odst. 2 písm. h) se bod 6 zrušuje. Dosavadní body 7 až 12 se označují jako body 6 až 11. 489. V § 98a odst. 2 písm. h) bodě 6 se slovo „organizaci“ nahrazuje slovy „pravidla organizace“. 490. V § 98a odst. 2 písm. h) se na konci textu bodu 8 doplňují slova „včetně registrace odběrných a předávacích míst“. 491. V § 98a odst. 2 písm. h) bod 11 zní: „11. skladbu ceny služby přenosové soustavy, skladbu ceny služby distribuční soustavy a ostatních regulovaných cen v elektroenergetice a způsob a termíny předávání údajů mezi účastníky trhu s elektřinou pro vyúčtování regulovaných cen a způsob a termíny účtování a hrazení regulovaných cen mezi účastníky trhu s elektřinou,“. 492. V § 98a odst. 2 písm. h) se doplňují body 12 a 13, které znějí: „12. technické požadavky na provoz pro ověření technologie, 13. zveřejňování informací operátorem trhu,“. 493. V § 98a odst. 2 písm. h) se doplňuje bod 14, který zní: „14. postup pro stanovení zálohových plateb,“. 494. V § 98a odst. 2 písm. i) bodě 7 se slova „druhy krátkodobých trhů, jejich organizaci“ nahrazují slovy „pravidla organizace krátkodobých trhů“. 495. V § 98a odst. 2 písm. i) se na konci textu bodu 9 doplňují slova „včetně registrace odběrných a předávacích míst“. 496. V § 98a odst. 2 písm. i) bod 12 zní: „12. skladbu ceny služby přepravy plynu, skladbu ceny služby distribuční soustavy a ostatních regulovaných cen v plynárenství a způsob a termíny předávání údajů mezi účastníky trhu s plynem pro vyúčtování regulovaných cen a způsob a termíny účtování a hrazení regulovaných cen mezi účastníky trhu s plynem,“. 497. V § 98a odst. 2 písm. i) se doplňuje bod 13, který zní: „13. technické požadavky na provoz pro ověření technologie,“. 498. V § 98a odst. 2 písm. i) se doplňuje bod 14, který zní: „14. postup pro stanovení zálohových plateb,“. 499. V § 98a odst. 2 písm. j) se na konci textu doplňují slova „v elektroenergetice a souvisejících služeb v plynárenství“. 500. V § 98a odst. 2 písm. l) se slova „statutárního orgánu“ zrušují a za slovo „rady“ se vkládají slova „nebo správní rady“. 501. V § 98a se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena m) až o), která znějí: „m) náležitosti a členění výkazů nezbytných pro zpracování zpráv o provozu soustav v energetických odvětvích, včetně termínů, rozsahu a pravidel pro sestavování výkazů, n) náležitosti zpráv o kvalitě a úrovni údržby zařízení v elektroenergetice a v plynárenství, včetně termínů, rozsahu a pravidel pro sestavování zpráv, o) vzor průkazu zaměstnance zařazeného do Energetického regulačního úřadu.“. 502. V § 98a se odstavec 3 zrušuje. 503. Příloha zní: „Příloha k zákonu č. 458/2000 Sb. Bezpečnostní pásma plynových zařízení druh zařízení:| velikost pásma: ---|--- Zásobníky (vzdálenost od vnějšího okraje areálu zásobníku) mimo samostatně umístěných sond| 250 m Sondy zásobníku plynu (vzdálenost od osy jejich ústí)| s tlakem do 100 barů| 80 m s tlakem nad 100 barů| 150 m Tlakové zásobníky zkapalněných plynů do vnitřního objemu (vzdálenost od vnějšího obvodu technologických objektů)| nad 5 m3 do 20 m3| 20 m nad 20 m3 do 100 m3| 40 m nad 100 m3 do 250 m3| 60 m nad 250 m3 do 500 m3| 100 m nad 500 m3 do 1000 m3| 150 m nad 1000 m3 do 3000 m3| 200 m nad 3000 m3| 300 m Plynojemy (vzdálenost od vnějšího obvodu technologických objektů)| do 100 m3| 30 m nad 100 m3| 50 m Technologické objekty (vzdálenost od vnějšího obvodu technologických objektů)| Plnírny plynů| 100 m Zkapalňovací stanice stlačených plynů| 100 m Odpařovací stanice zkapalněných plynů| 100 m Kompresorové stanice| 200 m Regulační stanice vysokotlaké o tlakové úrovni 4 až 40 barů včetně| 10 m Regulační stanice s tlakem nad 40 barů| 20 m Vysokotlaké plynovody a plynovodní přípojky o tlakové úrovni 4 až 40 barů včetně| do DN 100 včetně| 8 m nad DN 100 do DN 300 včetně| 10 m nad DN 300 do DN 500 včetně| 15 m nad DN 500| 20 m Vysokotlaké plynovody a plynovodní přípojky s tlakem nad 40 barů| do DN 100 včetně| 8 m nad DN 100 do DN 300 včetně| 15 m nad DN 300 do DN 500 včetně| 70 m nad DN 500 do DN 700 včetně| 110 m nad DN 700| 160 m“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Ochranná a bezpečnostní pásma plynových zařízení stanovená podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a předchozí písemné souhlasy se zřízením stavby v těchto pásmech zůstávají zachovány i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Ochranná pásma výroben elektřiny stanovená podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a předchozí písemné souhlasy se zřízením stavby v těchto ochranných pásmech zůstávají zachovány i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Vláda jmenuje ke dni 1. srpna 2017 členy Rady, a to tak, že jednoho člena jmenuje na funkční období 1 roku, jednoho člena jmenuje na funkční období 2 let, jednoho člena na funkční období 3 let, jednoho člena na funkční období 4 let a jednoho člena na funkční období 5 let. 4. Smlouva o přenosu elektřiny uzavřená podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za smlouvu o zajištění služby přenosové soustavy podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Smlouva o přepravě plynu uzavřená podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za smlouvu o poskytnutí služby přepravy plynu podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Smlouva o distribuci elektřiny a smlouva o distribuci plynu uzavřená podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za smlouvu o zajištění služby distribuční soustavy podle § 50 odst. 6 nebo podle § 72 odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Smlouva o dodávce elektřiny a smlouva o dodávce plynu uzavřená podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za smlouvu o dodávce elektřiny podle § 50 odst. 1 a smlouvu o dodávce plynu podle § 72 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 8. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny a smlouva o sdružených službách dodávky plynu uzavřená podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny podle § 50 odst. 2 a smlouvu o sdružených službách dodávky plynu podle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 9. Smlouva o připojení uzavřená podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za smlouvu o připojení podle § 50 odst. 3 nebo podle § 72 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 10. Není-li ve smlouvě o distribuci elektřiny sjednané podle § 50 odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, obsaženo ujednání o hodnotě rezervovaného příkonu v odběrném nebo předávacím místě, stává se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona součástí závazku podle smlouvy o distribuci elektřiny ujednání o hodnotě rezervovaného příkonu ve výši sjednané pro odběrné nebo předávací místo ve smlouvě o připojení sjednané podle § 50 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo není-li smlouva o připojení sjednaná, ve výši hodnoty rezervovaného příkonu sjednané ve smlouvě mezi provozovatelem distribuční soustavy a žadatelem o připojení, jejímž předmětem byla rezervace příkonu v odběrném místě, sjednané podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 458/2000 Sb. Je-li ve smlouvě o distribuci elektřiny sjednané podle § 50 odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, obsaženo ujednání o hodnotě rezervovaného příkonu v odběrném nebo předávacím místě v jiné výši než ve výši sjednané ve smlouvě o připojení podle § 50 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo v jiné smlouvě sjednané mezi provozovatelem distribuční soustavy a žadatelem o připojení podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 458/2000 Sb., platí věta první obdobně. 11. Licence na přenos elektřiny, přepravu plynu, distribuci elektřiny, distribuci plynu, uskladňování plynu, rozvod tepelné energie a činnosti podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za licence na přenos elektřiny, přepravu plynu, distribuci elektřiny, distribuci plynu, uskladňování plynu, rozvod tepelné energie a činnosti operátora trhu udělené na dobu neurčitou podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 12. Výrobce plynu, provozovatel přepravní soustavy, provozovatel distribuční soustavy a provozovatel zásobníku plynu vypracují podklady pro zpracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze podle § 57 odst. 8 písm. o), § 58 odst. 8 písm. bb), § 59 odst. 8 písm. b) a § 60 odst. 8 písm. t) zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a zašlou je ministerstvu do 6 měsíců po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Obchodník s plynem vypracuje podklady pro analýzu rizik podle § 61 odst. 2 písm. n) zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a zašle je ministerstvu do 6 měsíců po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. III V § 36 písm. zc) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 158/2009 Sb., se slovo „předsedy“ nahrazuje slovy „členů Rady“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení Čl. IV V § 3 odst. 1 písm. b) bodě 8 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 458/2011 Sb., se slovo „předseda“ nahrazuje slovy „členové Rady“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o důchodovém pojištění Čl. V V § 5 odst. 1 písm. i) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 158/2009 Sb., se slovo „předseda“ nahrazuje slovy „členové Rady“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu Čl. VI V § 26 zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 37/2012 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které včetně poznámky pod čarou č. 37 zní: „j) Energetickému regulačnímu úřadu a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podle právních předpisů upravujících podnikání v energetických odvětvích37). 37) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií. Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o nouzových zásobách ropy Čl. VII Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění zákona č. 560/2004 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 161/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 1a se na konci textu písmene e) doplňují slova „tvořeným vzájemně propojeným souborem potrubí, armaturních šachet a souvisejících technologických objektů, včetně systému protikorozní ochrany, řídící a zabezpečovací techniky a zařízení k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů“. 2. V § 1a se na konci textu písmene f) doplňují slova „tvořeným vzájemně propojeným souborem potrubí, armaturních šachet a souvisejících technologických objektů, včetně systému protikorozní ochrany, řídící a zabezpečovací techniky a zařízení k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů“. 3. V § 3 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 2 zní: „(2) Skladovací zařízení, produktovody a ropovody jsou zřizovány a provozovány ve veřejném zájmu2). 2) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 3 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Ochranné pásmo skladovacího zařízení, produktovodu a ropovodu zaniká jeho trvalým vyřazením z provozu nebo odstraněním stavby; v pochybnostech o tom, zda ochranné pásmo zaniklo, rozhoduje na žádost vlastníka pozemku nebo stavby dotčené ochranným pásmem Správa.“. 5. V § 3 odstavec 4 zní: „(4) V ochranném pásmu skladovacího zařízení, produktovodu a ropovodu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit produktovod, ropovod nebo skladovací zařízení nebo omezit nebo ohrozit jejich bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození skladovacího zařízení, produktovodu nebo ropovodu.“. 6. V § 3 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 až 11, které včetně poznámek pod čarou č. 12 a 13 znějí: „(5) Provozovatel produktovodu nebo ropovodu udržuje v lesních průsecích na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy produktovodu nebo ropovodu nebo vlastní telekomunikační sítě; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit. (6) Vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm nad povrch produktovodu nebo ropovodu ve vzdálenosti do 2 m na obě strany od osy produktovodu nebo ropovodu nebo vlastní telekomunikační sítě lze pouze na základě souhlasu provozovatele produktovodu nebo ropovodu. (7) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob či životního prostředí, fyzická či právnická osoba provozující skladovací zařízení nebo produktovod nebo ropovod udělí písemný souhlas se stavební činností, umisťováním staveb, zemními pracemi, zřizováním skládek a uskladňováním materiálu v ochranném pásmu skladovacího zařízení, produktovodu nebo ropovodu. Souhlas musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen. (8) Provozovatel skladovacího zařízení, produktovodu nebo ropovodu má právo a) v souladu se zvláštním právním předpisem2) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech skladovací zařízení, produktovody nebo ropovody, b) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozováním skladovacích zařízení, produktovodů nebo ropovodů; vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními předpisy do obvodu dráhy a vstupovat do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon činnosti provozovatele skladovacího zařízení, produktovodu nebo ropovodu, c) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz skladovacích zařízení, produktovodů nebo ropovodů v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel. (9) V případech uvedených v odstavcích 5 a 8 je provozovatel skladovacího zařízení nebo produktovodu nebo ropovodu povinen co nejvíce šetřit práva vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do původního stavu nebo, není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost bezprostředně vlastníku nemovitosti a nahradit vzniklou škodu. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě. (10) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele skladovacího zařízení, produktovodu nebo ropovodu, podle odstavce 8 písm. b) a c) škoda nebo je-li omezen v obvyklém užívání nemovitosti v důsledku výkonu práv podle odstavce 8 písm. a) až c), má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). (11) Provozovatel skladovacího zařízení, produktovodu nebo ropovodu je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 8 písm. a), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu, příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele skladovacího zařízení, produktovodu nebo ropovodu o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části.“. Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 12 až 16. 7. V § 3 odst. 15 se číslo „7“ nahrazuje číslem „14“. 8. V § 3a odst. 5 písm. a) se slovo „podniku“ nahrazuje slovy „obchodního závodu“. 9. V § 3a odst. 5 písm. b) se slova „ukončil provozování podniku“ nahrazují slovy „ukončil provozování obchodního závodu“ a slova „ukončení provozování podniku“ se nahrazují slovy „ukončení provozování obchodního závodu“. 10. V § 5 odst. 1 se číslo „9“ nahrazuje číslem „16“. Čl. VIII Přechodná ustanovení 1. Na práva k cizím nemovitým věcem, jakož i omezení jejich užívání, které se nezapisovalo podle předchozích právních předpisů do veřejného seznamu, se nevztahuje zásada přednosti věcného práva k cizím nemovitým věcem zapsaného do veřejného seznamu před věcným právem, které není z veřejného seznamu zřejmé. V případě zápisu takového oprávnění k cizím nemovitým věcem do veřejného seznamu se při stanovení jeho pořadí vychází z okamžiku, kdy takové oprávnění k cizím nemovitým věcem vzniklo. 2. Kdo nabude vlastnické právo k nemovité věci, k níž se vztahuje oprávnění k cizím nemovitým věcem, které vzniklo na základě zákona, přejímá i povinnosti odpovídající tomuto oprávnění. 3. Oprávnění k cizím nemovitým věcem, jakož i omezení jejich užívání vzniklá podle předchozích právních úprav nebo z věcného břemene vzniklá podle tohoto zákona přechází na nového provozovatele provozujícího příslušné skladovací zařízení, produktovod nebo ropovod nebo jejich části, na které se daná oprávnění vztahují. ČÁST OSMÁ Změna zákona o hospodaření energií Čl. X Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 359/2003 Sb., zákona č. 694/2004 Sb., zákona č. 180/2005 Sb., zákona č. 177/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 574/2006 Sb., zákona č. 393/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 318/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb. a zákona č. 103/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 12a odst. 2 písm. f) a g) se slova „§ 94 odst. 2 písm. c), d) nebo e) energetického zákona“ nahrazují slovy „§ 13c odst. 2 písm. c), d) nebo e)“. 2. V § 12b odst. 4 se slova „Státní energetická inspekce7a)“ nahrazují slovy „Státní energetická inspekce“. Poznámka pod čarou č. 7a se zrušuje. 3. V § 13a odst. 1 se slova „upravuje zvláštní zákon2)“ nahrazují slovy „provádí Státní energetická inspekce“. 4. Za hlavu V se vkládá nová hlava VI, která včetně nadpisu zní: „HLAVA VI STÁTNÍ ENERGETICKÁ INSPEKCE § 13b (1) Státní energetická inspekce je správním úřadem se sídlem v Praze. (2) Státní energetická inspekce je podřízena ministerstvu a člení se na ústřední inspektorát a územní inspektoráty. Územní inspektoráty mají tato sídla a) v Praze s působností pro hlavní město Prahu a Středočeský kraj, b) v Českých Budějovicích s působností pro Jihočeský kraj, c) v Plzni s působností pro Plzeňský a Karlovarský kraj, d) v Ústí nad Labem s působností pro Ústecký kraj, e) v Liberci s působností pro Liberecký kraj, f) v Hradci Králové s působností pro Královéhradecký a Pardubický kraj, g) v Brně s působností pro Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina, h) v Olomouci s působností pro Olomoucký kraj, i) ve Zlíně s působností pro Zlínský kraj, j) v Ostravě s působností pro Moravskoslezský kraj. (3) Státní energetická inspekce je účetní jednotkou. Pro účely hospodaření s majetkem státu včetně prostředků státního rozpočtu mají územní inspektoráty postavení vnitřních organizačních jednotek Státní energetické inspekce. (4) V čele ústředního inspektorátu je ústřední ředitel. V čele územního inspektorátu je ředitel, kterého řídí ústřední ředitel. Výběr, jmenování a odvolání ústředního ředitele a ředitele se řídí zákonem o státní službě. § 13c (1) Státní energetická inspekce je oprávněna a) vyžadovat písemný návrh opatření a termínů k odstranění zjištěných nedostatků a ve stanovené lhůtě podání písemné zprávy o jejich odstranění, b) rozhodovat o povinnosti provést opatření navržená energetickým auditem a o lhůtách, c) kontrolovat, zda příjemci dotací v rámci Programu splňují podmínky a účel poskytované dotace, d) ověřovat úspory energie plynoucí z energetických služeb a dalších opatření ke zvýšení účinnosti užití energie včetně stávajících vnitrostátních opatření ke zvýšení účinnosti užití energie, e) předávat účastníkům trhu informace o mechanismech na zvýšení účinnosti užití energie a o jejich finančních a správních rámcích, f) vyžadovat od osob povinných podle tohoto zákona informace potřebné k výkonu její činnosti. (2) Státní energetická inspekce zajišťuje dozor nad tím, zda jsou výrobky spojené se spotřebou energie uváděny na trh, do provozu nebo dále distribuovány v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo přímo použitelnými předpisy Unie upravujícími požadavky na ekodesign a na energetické štítky. V této souvislosti je Státní energetická inspekce oprávněna a) vyžádat si od kontrolovaných osob veškeré informace potřebné k posouzení souladu výrobků spojených se spotřebou energie s požadavky tohoto zákona nebo přímo použitelných předpisů Unie upravujících požadavky na ekodesign a na energetické štítky, b) převzít na náklad kontrolovaných osob potřebné vzorky výrobků spojených se spotřebou energie k posouzení, zda tyto výrobky splňují požadavky tohoto zákona nebo přímo použitelných předpisů Unie upravujících požadavky na ekodesign a na energetické štítky, c) provádět rozbory nebo zajistit provedení rozborů k ověření toho, zda výrobky spojené se spotřebou energie plní požadavky tohoto zákona nebo přímo použitelných předpisů Unie upravujících požadavky na ekodesign a na energetické štítky; provedení těchto rozborů se zajišťuje u příslušných orgánů nebo osob; pokud bylo rozborem zjištěno, že výrobek nesplňuje požadavky tohoto zákona nebo přímo použitelných předpisů Unie upravujících požadavky na ekodesign a na energetické štítky, hradí náklady na provedení rozboru kontrolovaná osoba, d) uložit kontrolovaným osobám, aby ve stanovené lhůtě odstranily zjištěné nedostatky, jejich příčiny a škodlivé následky nebo aby neprodleně provedly nezbytná opatření k nápravě, e) nařídit omezení nebo zákaz uvádění na trh, uvádění do provozu nebo distribuci výrobku spojeného se spotřebou energie do doby, než je odstraněn protiprávní stav, f) nařídit stažení nevyhovujícího výrobku spojeného se spotřebou energie z trhu; současně může Státní energetická inspekce nařídit zničení výrobku spojeného se spotřebou energie nebo nařídit jeho znehodnocení, g) oznámit opatření přijatá podle písmen e) a f) neprodleně Evropské komisi a ostatním členským státům Evropské unie. (3) Státní energetická inspekce shromažďuje a vyhodnocuje připomínky spotřebitelů a jiných dotčených stran týkající se shody výrobků spojených se spotřebou energie. (4) Pokud Státní energetická inspekce zahajuje kontrolu na návrh ministerstva nebo Energetického regulačního úřadu, je povinna je seznámit s výsledky šetření. (5) Rozhodnutí v prvním stupni vydává územní inspektorát. O odvolání proti rozhodnutí územního inspektorátu rozhoduje ústřední inspektorát.“. Dosavadní hlava VI se označuje jako hlava VII. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o zaměstnanosti Čl. XI V § 25 odst. 1 písm. n) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb. a zákona č. 158/2009 Sb., se slovo „předsedou“ nahrazuje slovy „členem Rady“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o střetu zájmů Čl. XII V § 2 odst. 1 písm. g) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona č. 158/2009 Sb., se slovo „předseda“ nahrazuje slovy „člen Rady“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o nemocenském pojištění Čl. XIII V § 5 písm. a) bodě 10 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 181/2007 Sb. a zákona č. 158/2009 Sb., se slovo „předseda“ nahrazuje slovy „členové Rady“. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů Čl. XIV Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 206/2009, zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 282/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 463/2012 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 182/2014 Sb., se mění takto: 1. V části čtyřicáté páté čl. LXXII § 12 se za slovo „výrobou“ doplňují slova „a nabytí plynu operátorem trhu“. 2. V části čtyřicáté sedmé čl. LXXIV § 2 odst. 1 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až i) se označují jako písmena d) až h). 3. V části čtyřicáté sedmé čl. LXXIV § 8 odst. 1 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b). ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o podporovaných zdrojích energie Čl. XV Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb. a zákona č. 90/2014 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES.“. 2. V § 1 odst. 1 písm. a) se slova „, tepla a biometanu“ nahrazují slovy „a tepla“ a slova „, vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a decentrální výroby elektřiny“ se nahrazují slovy „a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla“. 3. V § 1 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla“. 4. V § 1 odst. 1 písm. e) se slova „na úhradu nákladů spojených s podporou“ zrušují a slova „, tepla z obnovitelných zdrojů, decentrální výroby elektřiny, biometanu“ se nahrazují slovy „a tepla z obnovitelných zdrojů“. 5. V § 1 odst. 2 písm. a) se slova „, vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, biometanu a decentrální výroby elektřiny“ nahrazují slovy „a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla“. 6. V § 2 písmeno h) zní: „h) užitečným teplem teplo vyrobené v procesu kombinované výroby elektřiny a tepla k uspokojování poptávky po teple a chlazení, která nepřekračuje potřeby tepla nebo chlazení a která by byla za tržních podmínek uspokojována jinými procesy výroby energie než kombinovanou výrobou elektřiny a tepla,“. 7. V § 2 se písmeno k) zrušuje. Dosavadní písmena l) až y) se označují jako písmena k) až x). 8. V § 2 se písmeno l) zrušuje. Dosavadní písmena m) až x) se označují jako písmena l) až w). 9. V § 2 se písmeno n) zrušuje. Dosavadní písmena o) až w) se označují jako písmena n) až v). 10. V § 2 se písmeno o) zrušuje. Dosavadní písmena p) až v) se označují jako písmena o) až u). 11. V § 2 se písmeno r) zrušuje. Dosavadní písmena s) až u) se označují jako písmena r) až t). 12. V § 2 se na konci písmene t) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena u) a v), která znějí: „u) technologickou vlastní spotřebou elektřiny spotřeba elektrické energie na výrobu elektřiny v hlavním výrobním zařízení i pomocných provozech, které s výrobou elektřiny přímo souvisejí, včetně výroby, přeměny nebo úpravy paliva, ztrát v rozvodu vlastní spotřeby i ztrát na zvyšovacích transformátorech výrobny elektřiny pro dodávku do distribuční soustavy nebo přenosové soustavy, v) účinnou soustavou zásobování tepelnou energií soustava zásobování tepelnou energií, do které bylo v předcházejícím kalendářním roce dodáno alespoň 50 % tepla z obnovitelných zdrojů, 50 % tepla z druhotných zdrojů, 75 % tepla z kombinované výroby tepla a elektřiny nebo 50 % tepla z kombinace uvedených možností.“. 13. V § 3 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Národní akční plán může obsahovat také předpokládané hodnoty vyrobené energie a další informace pro jednotlivé druhy dalších podporovaných zdrojů.“. 14. V § 3 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Pro účely vykazování naplňování závazných cílů podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v dopravě se podíl biopaliv22) vyrobených z odpadů, zbytků, nepotravinářských celulózových vláknovin a lignocelulózových vláknovin považuje za dvojnásobný oproti ostatním biopalivům.“. Poznámka pod čarou č. 22 zní: „22) Zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů.“. 15. V § 3 odst. 5 se za slovo „ministerstvo“ vkládají slova „ve Zprávě o pokroku při podporování a využívání energie z obnovitelných zdrojů“. 16. V § 4 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Odebírá-li výrobce ke krytí technologické vlastní spotřeby elektřinu z přenosové nebo distribuční soustavy nebo z jiné výrobny elektřiny, je předmětem podpory elektřina v množství naměřeném v předávacím místě výrobny elektřiny a sníženém o množství elektřiny odebrané pro technologickou vlastní spotřebu.“. 17. V § 4 odst. 6 se na konci písmene a) slovo „nebo“ zrušuje. 18. V § 4 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou, doplňují se písmena d) a e), která znějí: „d) vyrobenou výrobcem elektřiny z obnovitelných zdrojů, který nesplní některou z povinností podle § 11a odst. 1, 2 nebo 4, nebo nesplní povinnost vůči operátorovi trhu podle § 11a odst. 6, odst. 7 písm. a), 8 nebo 9, nebo e) naměřenou měřicím zařízením, které 1. zaznamenalo naměřené hodnoty nesprávně tak, že došlo k prospěchu výrobce, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné naměřené hodnotě změnily, nebo 2. vykazuje chyby měření ve prospěch výrobce a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení.“. 19. V § 4 odst. 11 se za slovo „obce“ vkládají slova „nebo obcí“ a na konci textu odstavce 11 se doplňují slova „nebo ve vlastnictví kraje podle zákona o krajích“. 20. V § 4 odst. 12 se na konci doplňuje věta „Způsob určení hlavního předmětu činnosti zemědělská výroba a způsob vedení seznamu výrobců s hlavním předmětem činnosti zemědělská výroba stanoví prováděcí právní předpis.“. 21. V § 5 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Odebírá-li výrobce ke krytí technologické vlastní spotřeby elektřinu z přenosové nebo distribuční soustavy nebo z jiné výrobny elektřiny, je předmětem podpory elektřina v množství naměřeném v předávacím místě výrobny elektřiny a sníženém o množství elektřiny odebrané pro technologickou vlastní spotřebu.“. 22. V § 5 odstavec 6 zní: „(6) Podpora elektřiny z druhotných zdrojů se nevztahuje na elektřinu a) z druhotných zdrojů v případě neoprávněné dodávky elektřiny do elektrizační soustavy podle jiného právního předpisu8), b) vyrobenou výrobcem elektřiny z druhotných zdrojů, který nesplní některou z povinností podle § 11a odst. 1 nebo 4, nebo nesplní povinnost vůči operátorovi trhu podle § 11a odst. 6, nebo odst. 7 písm. a), nebo c) naměřenou měřicím zařízením, které 1. zaznamenalo naměřené hodnoty nesprávně tak, že došlo k prospěchu výrobce, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné naměřené hodnotě změnily, nebo 2. vykazuje chyby měření ve prospěch výrobce a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení.“. 23. V § 5 odst. 8 se za slovo „obce“ vkládají slova „nebo obcí“ a na konci textu odstavce 8 se doplňují slova „nebo ve vlastnictví kraje podle zákona o krajích“. 24. V § 6 odstavec 1 zní: „(1) Pro účely stanovení podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla podle tohoto zákona se za elektřinu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla považuje elektřina vyrobená ve společném procesu spojeném s dodávkou užitečného tepla v zařízení, na které ministerstvo vydalo osvědčení o původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, při jejíž výrobě se dosahuje úspory primární energie ve výši nejméně 10 % oproti oddělené výrobě elektřiny a tepla. V případě zařízení s instalovaným elektrickým výkonem nižším než 1 MW se za elektřinu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla považuje elektřina, při jejíž výrobě se dosahuje kladné hodnoty úspory primární energie. Způsob výpočtu úspory primární energie stanoví prováděcí právní předpis.“. 25. V § 6 odstavec 4 zní: „(4) Podpora elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla se nevztahuje na elektřinu a) z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla v případě neoprávněné dodávky elektřiny do elektrizační soustavy podle jiného právního předpisu8), b) vyrobenou výrobcem elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, který nesplní některou z povinností podle § 11a odst. 3, nebo nesplní povinnost vůči operátorovi trhu podle § 11a odst. 7 písm. a), nebo c) naměřenou měřicím zařízením, které 1. zaznamenalo naměřené hodnoty nesprávně tak, že došlo k prospěchu výrobce, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné naměřené hodnotě změnily, nebo 2. vykazuje chyby měření ve prospěch výrobce a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení.“. 26. V § 6 odst. 6 se za slovo „obce“ vkládají slova „nebo obcí“ a na konci textu odstavce 6 se doplňují slova „nebo ve vlastnictví kraje podle zákona o krajích“. 27. V § 6 odst. 8 se na konci doplňuje věta „Způsob určení hlavního předmětu činnosti zemědělská výroba a způsob vedení seznamu výrobců s hlavním předmětem činnosti zemědělská výroba stanoví prováděcí právní předpis.“. 28. V § 7 odstavec 4 zní: „(4) Výrobce, který používá pro výrobu elektřiny palivo z biomasy, biokapaliny nebo bioplynu, je povinen uchovávat dokumenty a záznamy o použitém palivu po dobu 5 let a na vyžádání je zpřístupnit Úřadu, ministerstvu a operátorovi trhu.“. 29. V § 7 odst. 5 se za slovo „Výrobce“ vkládají slova „paliva, dodavatel paliva“, za slovo „uchovávat“ se vkládají slova „úplné a pravdivé“ a slova „ministerstvu, operátorovi trhu a Státní energetické inspekci“ se nahrazují slovy „ministerstvu a operátorovi trhu“. 30. V § 7 se doplňují odstavce 7 a 8, které včetně poznámky pod čarou č. 23 znějí: „(7) Doklady týkající se investičních a provozních nákladů výrobny, které je povinen výrobce uchovávat podle jiných právních předpisů23), je povinen uchovávat i po lhůtě stanovené těmito právními předpisy v případě, že je příjemcem podpory podle tohoto zákona, a to po celou dobu trvání práva na podporu a po dobu následujících 5 let a na vyžádání je předložit Úřadu. Při změně vlastnictví je převodce nebo právní předchůdce povinen předat nabyvateli nebo právnímu nástupci doklady podle věty první nebo jejich kopie. (8) Výrobce je povinen operátorovi trhu sdělit výši investičních nákladů spojených s uvedením výrobny do provozu a výši nevratné investiční podpory z veřejných prostředků bez zbytečného odkladu po registraci zvolené formy podpory. 23) Například zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.“. 31. V § 8 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Podporu elektřiny formou výkupních cen nelze zvolit pro výrobny elektřiny, které jsou připojeny k elektrizační soustavě prostřednictvím jiné výrobny elektřiny nebo pokud je připojeno prostřednictvím jednoho odběrného místa více výroben elektřiny.“. 32. V § 9 odst. 6 větě první se slova „hodnot12) vyrobené elektřiny“ nahrazují slovy „hodnot12) podle § 11a“, slova „§ 11 odst. 6“ se nahrazují slovy „§ 11a odst. 4“ a slova „vyrobené elektřiny“ za slovy „vypočtených hodnot“ se zrušují. 33. V § 9 odst. 6 se věta druhá zrušuje. 34. V § 10 odst. 3 se slova „v předávacím místě výrobny elektřiny a distribuční soustavy nebo přenosové soustavy a“ nahrazují slovy „podle § 11a“. 35. V nadpisu § 11 se slova „, výkupu a evidence výroby“ nahrazují slovy „a výkupu“. 36. V § 11 se odstavce 4 až 8 zrušují. Dosavadní odstavce 9 až 12 se označují jako odstavce 4 až 7. 37. V § 11 odst. 7 se za slova „elektřinu z obnovitelných zdrojů“ vkládají slova „v hodinovém režimu“. 38. V § 11 se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí: „(8) V případě podpory v režimu hodinového zeleného bonusu podle odstavce 7, kdy je dosaženo vyšší hodinové ceny, než je výkupní cena stanovená Úřadem, je výrobce povinen uhradit rozdíl mezi hodinovou cenou a výkupní cenou operátorovi trhu. Způsob a postup stanovení rozdílu mezi hodinovou cenou a výkupní cenou a jeho úhrady operátorovi trhu stanoví prováděcí právní předpis. (9) V případě podpory v režimu hodinového zeleného bonusu, kdy je dosaženo vyšší hodinové ceny, než je výkupní cena stanovená Úřadem, nárok na zelený bonus nevzniká.“. 39. Za § 11 se vkládá nový § 11a, který včetně nadpisu zní: „§ 11a Měření a evidence elektřiny z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (1) Výrobce je povinen na svůj náklad měřit a) za místem odběru vyrobené technologické vlastní spotřeby elektřiny vyrobenou elektřinu zvlášť z každého druhu obnovitelného zdroje nebo z druhotného zdroje stanoveným měřidlem podle zákona o metrologii, nebo b) před místem odběru vyrobené technologické vlastní spotřeby elektřiny vyrobenou elektřinu zvlášť z každého druhu obnovitelného zdroje nebo z druhotného zdroje, jakož i měřit samostatně technologickou vlastní spotřebu elektřiny stanoveným měřidlem podle zákona o metrologii. Povinnost uvedená v předchozí větě pod písmeny a) a b) se nevztahuje na případy, kdy měření zajišťuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy nebo kdy výrobce vypočítává vyrobené množství elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo druhotných zdrojů podle odstavce 4. Měření technologické vlastní spotřeby elektřiny se nevyžaduje u výroben elektřiny s instalovaným výkonem do 10 kWe včetně. (2) Výrobce elektřiny z obnovitelného zdroje, který uplatňuje podporu elektřiny v režimu hodinového zeleného bonusu na elektřinu i na vyrobenou elektřinu, která nebyla dodána do distribuční soustavy nebo přenosové soustavy, je povinen měřit vyrobenou elektřinu s hodinovým průběhem výroby elektřiny z obnovitelného zdroje stanoveným měřidlem podle zákona o metrologii, a to způsobem, který stanoví jiný právní předpis12). (3) Výrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla je povinen měřit množství vyrobené elektřiny na svorkách generátoru, užitečné teplo a spotřebované palivo v rozsahu a způsobem podle prováděcího právního předpisu. (4) Výrobce, který vyrábí elektřinu z obnovitelných zdrojů nebo druhotných zdrojů společně s elektřinou z neobnovitelných zdrojů, je povinen měřit vyrobenou elektřinu stanoveným měřidlem podle zákona o metrologii nebo vypočítat vyrobené množství elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo druhotných zdrojů způsobem, který stanoví prováděcí právní předpis. (5) Výrobce je dále povinen a) udržovat a provozovat měřicí zařízení podle odstavců 1, 2 a 4 s platným ověřením podle zákona o metrologii, b) zdržet se jakýchkoli neoprávněných zásahů do zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo do měřicího zařízení podle odstavců 1 až 4 nebo do jeho součásti či příslušenství. (6) Výrobce, který vyrábí elektřinu společným spalováním obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje, je povinen způsobem, který stanoví prováděcí právní předpis, vykazovat operátorovi trhu a na vyžádání též Úřadu a ministerstvu a) zvlášť množství elektřiny z obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje, b) skutečné nabytí množství obnovitelného zdroje a jeho kvalitu a c) skutečné využití veškerého nabytého množství obnovitelného zdroje pro účely výroby elektřiny. (7) V případě podpory elektřiny formou zelených bonusů na elektřinu je výrobce povinen a) předat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé naměřené nebo vypočtené hodnoty a další údaje v členění podle jednotlivých druhů podporovaných zdrojů a předávacích míst výroben elektřiny a jejich evidenci podle prováděcího právního předpisu a případně další doplňující informace, týkající se předávaných naměřených nebo vypočtených hodnot; způsob, rozsah a termín předání a evidence naměřených nebo vypočtených hodnot elektřiny a další údaje z podporovaných zdrojů využívajících formu podpory zeleným bonusem na elektřinu stanoví prováděcí právní předpis, a b) umožnit operátorovi trhu nebo jím písemně pověřené osobě přístup k měřidlu, které slouží pro měření vyrobené elektřiny z podporovaných zdrojů energie. (8) V případě podpory elektřiny formou výkupních cen je výrobce povinen předat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé údaje k jím provozované výrobně elektřiny v členění podle jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů a vést jejich evidenci podle prováděcího právního předpisu. Rozsah údajů a termín a způsob předání a evidence údajů stanoví prováděcí právní předpis. (9) V případě podpory elektřiny formou výkupních cen je provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy povinen předat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé naměřené hodnoty v předávacím místě připojení výrobny elektřiny k provozované přenosové soustavě nebo distribuční soustavě. Způsob, rozsah a termín předání a evidence naměřených hodnot elektřiny z obnovitelných zdrojů využívajících formu podpory výkupní cenou stanoví prováděcí právní předpis.“. 40. V § 12 odst. 1 písm. b) se slova „, s výjimkou výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů využívající energii vody o instalovaném výkonu do 10 MW,“ zrušují a na konci písmene b) se doplňují slova „; za rekonstrukci nebo modernizaci se nepovažuje oprava nebo údržba výrobny elektřiny dle požadavků na úpravy výrobny vyvolaných právními předpisy“. 41. V § 12 odst. 1 písm. c) se slova „odst. 9“ nahrazují slovy „odst. 4“ a slova „odst. 10“ se nahrazují slovy „odst. 5“. 42. V § 12 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 6 až 8. 43. V § 12 se odstavec 7 zrušuje. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 7. 44. V § 13 odst. 1 větě první se slova „cenu na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny za množství elektřiny podle § 28 odst. 5“ nahrazují slovy „složku ceny služby distribuční soustavy a složku ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny ve výši, v jaké je povinen ji vyúčtovat provozovatel regionální distribuční soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy podle § 28“. 45. V § 13 odst. 1 větě druhé se slova „ceny na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny“ nahrazují slovy „složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny“ a za slova „regionální distribuční soustavy“ se vkládají slova „a mezi provozovateli distribučních soustav“. 46. V § 13 odst. 4 se slova „vyrobené elektřiny“ nahrazují slovy „podle § 11a“. 47. V § 24 odst. 3 se za slova „na teplo“ vkládají slova „vyrobené z podporované biomasy, pro kterou je stanovena podpora elektřiny podle § 4 odst. 5 písm. a), z biokapalin splňujících kritéria udržitelnosti stanovená prováděcím právním předpisem ve výrobnách tepla se jmenovitým tepelným výkonem vyšším než 200 kW nebo z geotermální energie v zařízeních se jmenovitým tepelným výkonem vyšším než 200 kW“ a slova „využívajících obnovitelné zdroje“ se zrušují. 48. V § 24 odstavec 4 zní: „(4) Provozní podpora tepla se vztahuje na užitečné teplo z výroben tepla, které jsou umístěny na území České republiky a které splňují minimální účinnost užití energie stanovenou prováděcím právním předpisem a jež mají instalovaný elektrický výkon do 500 kW a využívají bioplyn vznikající z více než 70 % ze statkových hnojiv a vedlejších produktů živočišné výroby anebo z biologicky rozložitelného odpadu.“. 49. V § 24 odstavec 6 zní: „(6) Provozní podpora tepla se nevztahuje na a) teplo vyrobené v kombinované výrobě elektřiny a tepla s výjimkou výrobny tepla podle odstavce 4 nebo výrobny elektřiny a tepla s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla s instalovaným elektrickým výkonem do 7,5 MW, pro kterou je stanovena podpora elektřiny podle § 4 odst. 5 písm. b), b) teplo vyrobené ve výrobně tepla podle odstavce 4, na které současně výrobce uplatňuje podporu na elektřinu z obnovitelných zdrojů, c) teplo vyrobené společným spalováním obnovitelného zdroje s neobnovitelným zdrojem s výjimkou tepla vyrobeného společným spalováním obnovitelného zdroje s druhotným zdrojem, d) neoprávněnou dodávku tepelné energie podle energetického zákona, e) teplo vyrobené ve výrobnách tepla uvedených do provozu v období, pro které Úřad podle odstavce 7 provozní podporu tepla z obnovitelných zdrojů nestanoví, f) teplo vyrobené výrobcem tepla z obnovitelného zdroje, který, má-li formu akciové společnosti či právní formu obdobnou akciové společnosti, nemá vydány výlučně zaknihované akcie, popřípadě, který, je-li zahraniční osobou, nepředloží čestné prohlášení o tom, které osoby jsou vlastníky akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu výrobce s uvedením zdroje, z něhož údaje o velikosti podílu akcionářů vychází, g) teplo vyrobené výrobcem tepla, který neplní povinnosti podle § 27 odst. 3 nebo nesplní povinnost vůči operátorovi trhu podle § 27 odst. 7 písm. a), nebo h) teplo naměřené měřicím zařízením, které 1. zaznamenalo naměřené hodnoty nesprávně tak, že došlo k prospěchu výrobce tepla, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné naměřené hodnotě změnily, nebo 2. vykazuje chyby měření ve prospěch výrobce tepla a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení.“. 50. V § 24 odst. 7 se ve všech případech slova „z biomasy“ nahrazují slovy „z jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů energie“ a slova „z obnovitelných zdrojů“ mezi slovy „tepla z“ a „pro“ se nahrazují slovy „z jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů energie“. 51. V § 24 odst. 8 se slova „z biomasy“ nahrazují slovy „z jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů energie“. 52. V § 24 odst. 9 se slova „písm. e)“ nahrazují slovy „písm. f)“, za slovo „obce“ se vkládají slova „nebo obcí“ a na konci textu odstavce 9 se doplňují slova „nebo ve vlastnictví kraje podle zákona o krajích“. 53. V § 24 se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Ustanovení odstavce 6 písm. f) se nepoužije pro výrobce tepla z obnovitelného zdroje, jehož hlavním předmětem činnosti je zemědělská výroba. Způsob určení hlavního předmětu činnosti zemědělská výroba a způsob vedení seznamu výrobců s hlavním předmětem činnosti zemědělská výroba stanoví prováděcí právní předpis.“. 54. V § 25 odst. 5 se slovo „systémy,“ nahrazuje slovy „systémy nebo“, za slovo „stávajících“ se vkládá slovo „účinných“ a slova „využívajících obnovitelné zdroje, ve kterých byla v předcházejícím kalendářním roce vyrobena více než polovina tepla z obnovitelných zdrojů“ se zrušují. 55. V § 25 odst. 7 se za slovo „obce“ vkládají slova „nebo obcí“ a na konci textu odstavce 7 se doplňují slova „nebo ve vlastnictví kraje podle zákona o krajích“. 56. V § 26 odst. 4 se za slovo „povinen“ vkládají slova „pro výrobny tepla podle § 24 odst. 3“, za slovy „ve výši 50 Kč/GJ“ se ruší tečka a doplňují se slova „s pravidelným ročním navýšením o 2 %.“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Úřad pro výrobny tepla podle § 24 odst. 4 stanoví výši zeleného bonusu na teplo v cenovém rozhodnutí tak, aby bylo dosaženo patnáctileté doby prosté návratnosti investic za podmínky splnění technických a ekonomických parametrů, kterými jsou zejména náklady na instalovanou jednotku výkonu, účinnost využití primárního obsahu energie v obnovitelném zdroji, náklady na pořízení paliva a doba využití zařízení stanovených prováděcím právním předpisem.“. 57. V § 26 odstavec 7 zní: „(7) Vyúčtování zeleného bonusu na teplo se uskutečňuje na základě naměřených hodnot tepla dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií pro výrobny tepla podle § 24 odst. 3 nebo na základě naměřených hodnot užitečného tepla pro výrobny tepla definované v § 24 odst. 4 a dalších údajů evidovaných operátorem trhu podle prováděcího právního předpisu.“. 58. V § 27 odst. 1 se za slovo „povinen“ vkládají slova „od výrobce tepla“, slova „připojit výrobnu“ se nahrazují slovy „umožnit připojení výrobny“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Povinnost výkupu se vztahuje pouze na množství tepla, které neohrozí spolehlivý a bezpečný provoz dotčené soustavy zásobování tepelnou energií nebo její části nebo neomezí využití obnovitelných zdrojů v jiném zdroji tepelné energie připojeném k rozvodnému tepelnému zařízení.“. 59. V § 27 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „Povinnost“ vkládají slova „umožnit připojení výrobny tepla a“. 60. V § 27 odst. 2 písm. a) se slova „tepla podle jiného právního předpisu“ nahrazují slovy „tepelné energie podle energetického zákona“. 61. V § 27 odst. 2 písmeno b) zní: „b) pokud je rozvodné tepelné zařízení součástí účinné soustavy zásobování tepelnou energií,“. 62. V § 27 odst. 2 písm. d) se za slovo „zařízení“ vkládají slova „soustavy zásobování tepelnou energií“. 63. V § 27 odstavec 3 zní: „(3) Výrobce tepla je povinen zajistit měření a) dodaného tepla do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií v případě podpory podle § 24 odst. 3 způsobem podle prováděcího právního předpisu, nebo b) užitečného tepla v případě podpory podle § 24 odst. 4 způsobem podle prováděcího právního předpisu.“. 64. V § 27 odst. 4 se za slovo „biomasy“ vkládají slova „nebo bioplynu“, za slovo „uchovávat“ vkládají slova „úplné a pravdivé“ a na konci odstavce se doplňují slova „a na vyžádání je zpřístupnit Úřadu, ministerstvu a operátorovi trhu.“. 65. V § 27 odst. 5 se slova „Výrobce tepla“ nahrazují slovy „Výrobce paliva z biomasy“, za slovo „uchovávat“ se vkládají slova „úplné a pravdivé“ a slova „ministerstvu, operátorovi trhu a Státní energetické inspekci“ se nahrazují slovy „ministerstvu a operátorovi trhu“. 66. V § 27 odst. 6 se za slova „tepelnou energií“ vkládají slova „v případě výroben tepla podle § 24 odst. 3 nebo užitečného tepla v případě výroben tepla podle § 24 odst. 4“. 67. V § 27 odst. 7 písm. a) se za slova „operátorovi trhu“ vkládají slova „úplné a pravdivé“, za slova „tepelnou energií“ se vkládají slova „v případě výroben tepla podle § 24 odst. 3 nebo užitečného tepla v případě výroben tepla podle § 24 odst. 4 a další údaje“, za slovo „způsob“ se vkládají slova „, rozsah a termín“, za slova „hodnot tepla“ se vkládají slova „a dalších údajů“ a na konci textu písmene se slovo „a“ zrušuje. 68. V § 27 odst. 7 písm. b) se za slova „dodaného tepla“ vkládají slova „do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií v případě výroben tepla podle § 24 odst. 3 nebo užitečného tepla v případě výroben tepla podle § 24 odst. 4“. 69. V § 27 se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje slovem „, a“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) uchovávat doklady týkající se investičních a provozních nákladů výrobny tepla, které je povinen výrobce tepla uchovávat podle jiných právních předpisů23), i po lhůtě stanovené těmito právními předpisy v případě, že je příjemcem podpory podle tohoto zákona, a to po celou dobu uplatňování podpory a po dobu následujících 5 let a na vyžádání je předložit Úřadu; při změně vlastnictví je převodce nebo právní předchůdce povinen předat nabyvateli nebo právnímu nástupci tyto doklady nebo jejich kopie.“. 70. V § 27 se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí: „(8) Výrobce tepla je dále povinen a) udržovat a provozovat měřidlo s platným ověřením podle zákona o metrologii, b) zdržet se jakýchkoli neoprávněných zásahů do zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo do měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství. (9) U výroben tepla podle § 24 odst. 4 trvá právo na podporu tepla po dobu životnosti výrobny tepla stanovené prováděcím právním předpisem ve znění účinném ke dni uvedení výrobny tepla do provozu. Způsob a postup uvedení výrobny tepla do provozu stanoví prováděcí právní předpis.“. 71. § 28 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 24 zní: „§ 28 Financování podpory elektřiny a provozní podpory tepla (1) Náklady na podporu elektřiny a provozní podporu tepla jsou hrazeny prostřednictvím operátora trhu z finančních prostředků, které jsou tvořeny a) tržbami z plateb složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny, b) tržbami z plateb za nesplnění minimální účinnosti užití energie při spalování hnědého uhlí podle § 6 odst. 5 zákona o hospodaření energií, c) dotací z prostředků státního rozpočtu podle odstavce 3, d) výnosy z dražeb povolenek podle zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů realizovanými prostřednictvím kapitoly ministerstva. (2) Operátor trhu má právo na úhradu nákladů na podporu elektřiny a provozní podporu tepla. (3) Vláda stanoví nařízením prostředky státního rozpočtu pro poskytnutí dotace na úhradu složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny, na úhradu provozní podpory tepla a na kompenzaci na elektřinu spotřebovanou zákazníkem v České republice vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie v jiném členském státě Evropské unie, smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci (dále jen „kompenzace“) podle § 28a, a to do 30. září kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, pro který Úřad stanoví složku ceny služby distribuční soustavy a složku ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny. Prostředky státního rozpočtu pro poskytnutí dotace se stanoví na základě finančních prostředků uvedených v odstavci 1 písm. a), b) a d), a to tak, aby spolu s nimi pokryly celkové předpokládané finanční prostředky na podporu elektřiny a provozní podporu tepla a náklady na kompenzaci podle § 28a. (4) Úřad stanoví složku ceny služby distribuční soustavy a složku ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny a) pro odběrná a předávací místa připojená k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě na napěťové hladině velmi vysokého napětí a vysokého napětí v Kč/MW/měsíc na základě sjednaného rezervovaného příkonu a b) pro odběrná a předávací místa připojená k distribuční soustavě na napěťové hladině nízkého napětí v Kč/A/měsíc na základě jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem a příslušné distribuční sazby. (5) Zákazník hradí za fakturované období složku ceny služby distribuční soustavy nebo složku ceny přenosové soustavy na podporu elektřiny ve výši součinu jednotkové složky ceny služby distribuční soustavy nebo jednotkové složky ceny služby přenosové soustavy stanovené Úřadem a velikosti sjednaného rezervovaného příkonu v odběrném nebo předávacím místě nebo v případě odběru elektřiny na hladině nízkého napětí jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem podle odstavce 4. Maximální platba za složku ceny služby distribuční soustavy a složku ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny za odběrné nebo předávací místo za fakturované období je určena součinem částky 495 Kč/MWh a celkového odebraného množství elektřiny z přenosové soustavy nebo distribuční soustavy v odběrném nebo předávacím místě za fakturované období. Do tohoto celkového množství se nezahrnuje množství elektřiny spotřebované přečerpávacími vodními elektrárnami, spotřebované zákazníkem24) v ostrovním provozu na území České republiky prokazatelně odděleném od elektrizační soustavy, dodané prostřednictvím distribuční soustavy do zahraničí a množství elektřiny spotřebované pro technologickou vlastní spotřebu elektřiny pro výrobu elektřiny nebo pro výrobu elektřiny a tepla nebo spotřebované provozovatelem přenosové soustavy a provozovatelem distribuční soustavy na ztráty v jím provozované přenosové soustavě nebo distribuční soustavě. (6) Provozovatel lokální distribuční soustavy hradí provozovateli distribuční soustavy, ke které je lokální distribuční soustava připojena, nad rámec plateb vybraných od účastníků trhu s elektřinou za odběrné nebo předávací místo připojené k lokální distribuční soustavě tohoto provozovatele složku ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny ve výši rozdílu plateb odpovídající velikosti sjednaného příkonu v předávacím místě lokální distribuční soustavy a souhrnu plateb složky ceny distribuční soustavy hrazených účastníky trhu za odběrná a předávací místa připojená k této lokální distribuční soustavě. Maximální platba za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny za odběrné nebo předávací místo provozovatele lokální distribuční soustavy za fakturované období je určena součinem částky 495 Kč/MWh a celkového množství elektřiny vstupující do lokální distribuční soustavy z distribuční soustavy, ke které je lokální distribuční soustava připojena, z lokálních distribučních soustav připojených k lokální distribuční soustavě a z odběrných a předávacích míst zákazníků a výrobců připojených k lokální distribuční soustavě, sníženého o množství elektřiny vystupující z lokální distribuční soustavy do distribuční soustavy, ke které je lokální distribuční soustava připojena a do lokálních distribučních soustav připojených k lokální distribuční soustavě, za fakturované období. Do výsledného množství elektřiny podle věty předchozí se nezahrnuje množství elektřiny spotřebované přečerpávacími vodními elektrárnami, spotřebované zákazníkem v ostrovním provozu na území České republiky prokazatelně odděleném od elektrizační soustavy nebo dodané prostřednictvím distribuční soustavy do zahraničí, spotřebované na krytí ztrát v distribuční soustavě a množství elektřiny spotřebované pro technologickou vlastní spotřebu elektřiny pro výrobu elektřiny nebo pro výrobu elektřiny a tepla. (7) V případě, že odběrné místo zákazníka připojené k distribuční soustavě na napěťové hladině nízkého napětí není vybaveno hlavním jističem před elektroměrem, použije se pro stanovení výše platby jmenovitá proudová hodnota nejbližšího předřazeného jistícího prvku. (8) Složka ceny služby distribuční soustavy a složka ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny se účtuje v poměru počtu dní, kdy je odběrné místo nebo výrobna elektřiny v daném měsíci připojena, k počtu dní v kalendářním měsíci. (9) Finanční prostředky určené na podporu elektřiny a provozní podporu tepla podle § 9 odst. 3, § 13 odst. 2, § 26 odst. 6 a na kompenzaci podle § 28a vede operátor trhu samostatně na zvláštních účtech. (10) Při stanovení složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny pro následující kalendářní rok Úřad bere v úvahu rozdíly mezi skutečně vynaloženými náklady a výnosy na podporu elektřiny a provozní podporu tepla a na kompenzaci podle § 28a za uplynulý kalendářní rok. (11) Skutečně vynaloženými náklady operátora trhu je součet celkových finančních vyplacených prostředků výrobcům podle § 9 odst. 3, výrobcům tepla podle § 26 odst. 6, povinně vykupujícímu podle § 13 odst. 2 a zákazníkům podle § 28a. Skutečnými výnosy operátora trhu jsou skutečně uhrazené finanční prostředky podle odstavce 1. (12) Úřad poskytuje operátorovi trhu údaje o držitelích licencí a údaje z vydaných rozhodnutí o udělení licence a ministerstvo údaje o držitelích osvědčení o původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a osvědčení o původu elektřiny z druhotných zdrojů v rozsahu nezbytném pro jeho činnost. 24) § 2 odst. 2 písm. a) bod 17 a § 28 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).“. 72. Poznámka pod čarou č. 17 se zrušuje. 73. Za § 28 se vkládá nový § 28a, který včetně nadpisu zní: „§ 28a Kompenzace na elektřinu spotřebovanou zákazníkem v České republice vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie v jiném členském státě Evropské unie, smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci (1) Zákazník má právo na kompenzaci od operátora trhu ve výši uhrazené ceny na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny, pokud v letech 2013 až 2015 spotřeboval v České republice elektřinu vyrobenou z obnovitelného zdroje energie v jiném členském státě Evropské unie, smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci (dále jen „jiný členský stát“) za podmínek dále uvedených. (2) Právem zákazníka podle odstavce 1 není dotčena povinnost uhradit cenu na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny. (3) Zákazník může podat žádost o kompenzaci u svého obchodníka s elektřinou. V případě, že obchodník s elektřinou dodal zákazníkovi elektřinu uvedenou v odstavci 1, přiloží obchodník s elektřinou k této žádosti dokumenty podle odstavce 5 a předá tuto žádost operátorovi trhu. V opačném případě obchodník s elektřinou o skutečnosti, že svému zákazníkovi nedodal elektřinu uvedenou ve větě první, informuje svého zákazníka a žádost dále nepředá. (4) Po ověření podmínek podle odstavce 5 operátor trhu uhradí kompenzaci obchodníkovi s elektřinou, který předal zákazníkovu žádost o kompenzaci operátorovi trhu. Obchodník s elektřinou bez zbytečného odkladu uhradí kompenzaci zákazníkovi, který u něj podal žádost o kompenzaci. (5) Podmínkou úhrady kompenzace je a) prokázání původu elektřiny z obnovitelných zdrojů, které se provádí uznáním záruky původu z obnovitelných zdrojů vydané v jiném členském státě a uplatněním této záruky původu podle § 45, b) doložení smlouvy o dodávce elektřiny mezi výrobcem elektřiny z obnovitelných zdrojů v jiném členském státě, který vyrobil elektřinu z obnovitelných zdrojů, nebo obchodníkem s elektřinou v jiném členském státě a obchodníkem s elektřinou v České republice, který takovou elektřinu dodal zákazníkovi v České republice uplatňujícímu právo na kompenzaci, včetně překladu do jazyka českého, pokud operátor trhu neprohlásí, že takový překlad nevyžaduje, nebo že požaduje úředně ověřený překlad, a c) doložení, že odběrné místo zákazníka je přímo připojeno k elektrizační soustavě České republiky. (6) Maximální výše finančních prostředků vyplacených operátorem trhu na úhradu kompenzace v roce 2013 až 2015 nesmí každoročně v daném roce přesáhnout hodnotu 10 % celkových finančních prostředků, které byly vyplaceny operátorem trhu v roce předcházejícím na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů určených pro výrobny elektřiny uvedené do provozu od 1. ledna 2013. Pro nárok na úhradu kompenzace je rozhodující termín uplatnění žádosti v systému operátor trhu elektronickou formou u operátora trhu. V případě, že kompenzaci bude pro své zákazníky v příslušném kalendářním měsíci nárokovat více obchodníků s elektřinou a došlo by k překročení maximální výše finančních prostředků, pak se zbývající finanční prostředky rozdělí mezi tyto obchodníky s elektřinou v poměru podle množství jimi dodané elektřiny z obnovitelných zdrojů zákazníkům. Informace o dosažení hodnoty maximální výše finančních prostředků zveřejní operátor trhu způsobem umožňujícím dálkový přístup. (7) Postupy, termíny a obsah žádosti o kompenzaci, vzor žádosti o kompenzaci stanoví prováděcí právní předpis. (8) Náklady na kompenzaci jsou hrazeny z dotace podle § 29.“. 74. V § 29 odst. 1 se za slova „tepla podle § 28“ vkládají slova „a na kompenzaci podle § 28a“. 75. V části první se hlavy VII a VIII včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 18 až 20 zrušují. 76. V nadpisu hlavy deváté se za slova „z obnovitelných zdrojů“ vkládají slova „a elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla“. 77. § 44 a 45 včetně nadpisů znějí: „§ 44 Záruka původu elektřiny z obnovitelných zdrojů a elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (1) Záruka původu elektřiny z obnovitelných zdrojů odpovídá hodnotě množství elektřiny, které bylo výrobcem vyrobeno z obnovitelného zdroje energie a dodáno do elektrizační soustavy České republiky za období jednoho, dvou, tří, šesti nebo dvanácti kalendářních měsíců, a slouží k prokázání původu elektřiny. Záruka původu elektřiny z obnovitelných zdrojů se může stát předmětem smluvního vztahu. (2) Záruka původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla odpovídá hodnotě množství elektřiny, které bylo výrobcem vyrobeno z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a dodáno do elektrizační soustavy České republiky za období jednoho, dvou, tří, šesti nebo dvanácti kalendářních měsíců, a slouží k prokázání původu elektřiny. Záruka původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla se může stát předmětem smluvního vztahu. § 45 Nakládání se zárukami původu elektřiny z obnovitelných zdrojů a elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a jejich evidence (1) Záruku původu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo záruku původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (dále jen „záruka původu“) vydává v elektronické podobě operátor trhu na základě žádosti výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo výrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla na jeho účet vedený v evidenci záruk původu. (2) Záruka původu elektřiny z obnovitelných zdrojů je platná po dobu dvanácti kalendářních měsíců od data výroby odpovídající elektřiny, pokud do té doby nedojde k jejímu uplatnění. Záruka původu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla je platná po dobu 12 kalendářních měsíců od výroby odpovídající elektřiny. (3) Záruka původu je vedena v elektronické podobě na účtu výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů, výrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla nebo obchodníka s elektřinou (dále jen „držitel účtu“) v evidenci záruk původu. (4) Operátor trhu provozuje způsobem umožňujícím dálkový přístup evidenci záruk původu, která umožňuje elektronickým způsobem a) vydání záruky původu za elektřinu vyrobenou a dodanou do elektrizační soustavy České republiky nejméně v hodnotě 1 MWh anebo jejích celých násobcích, b) převod záruky původu vedené na účtu držitele záruk původu mezi výrobci elektřiny nebo obchodníky s elektřinou v rámci České republiky nebo mezi výrobci elektřiny nebo obchodníky s elektřinou v České republice a výrobci elektřiny nebo obchodníky s elektřinou v jiném členském státě (dále jen „převod záruky původu“), c) uplatnění záruky původu z obnovitelných zdrojů pro prokázání původu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů a dodané zákazníkovi v České republice (dále jen „uplatnění záruky původu“), d) uznání záruky původu vydané v jiném členském státě, nebo e) vyřazení záruky původu, a to z důvodu uplynutí doby platnosti záruky původu nebo chybného vydání záruky původu na základě neúplných nebo nepravdivých informací. (5) Operátor trhu pravidla pro evidenci záruk původu zveřejňuje a přístup do evidence záruk původu umožňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) Výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo výrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla může požádat o vydání záruky původu nejpozději do 12 kalendářních měsíců od uskutečnění výroby a dodávky elektřiny. (7) Výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo výrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, který podá žádost o vydání záruky původu, je povinen a) předat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé informace nutné k vydání záruky původu a údaje sloužící k jejich ověření a b) zajistit na základě žádosti operátora trhu ověření hodnot a nezbytných údajů nutných k vydání záruky původu. (8) Záruka původu, která byla vydána v jiném členském státě, se považuje za záruku původu podle tohoto zákona, pokud je umožněn její elektronický převod z evidence záruk původu z tohoto jiného členského státu do evidence záruk původu v České republice, a je prokazatelně doloženo, že nedošlo k jejímu použití v jiném členském státě pro prokázání původu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů a dodané zákazníkovi v tomto jiném členském státě nebo k jejímu vyřazení. V případě pochybností o správnosti nebo pravosti záruk původu vydaných v jiném členském státě je operátor trhu oprávněn tyto záruky prověřit a případně neuznat jako záruky původu podle tohoto zákona a je povinen o těchto skutečnostech informovat ministerstvo. Ministerstvo oznámí Komisi Evropské unie neuznání záruky původu včetně odůvodnění. (9) Postupy a podmínky pro vydání, převody, uplatnění, uznání a vyřazení záruky původu, její obsahové náležitosti, způsob ověření údajů nutných k vydání, převodu, uznání a vyřazení záruky původu a vedení účtů v evidenci záruk původu stanoví prováděcí právní předpis. (10) Držitel účtu je povinen operátorovi trhu hradit cenu za vydání, převody záruky původu v rámci České republiky, převod záruky původu vydané v jiném členském státě spojený s uznáním záruky původu a za vedení účtu v evidenci záruk původu, které jsou zveřejňovány operátorem trhu způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 78. V § 48 se slova „Státní energetická inspekce“ nahrazují slovem „Úřad“. 79. § 49 včetně nadpisu zní: „§ 49 Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) jako provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy nesplní povinnost podle § 7 odst. 1 nebo 2, b) jako výrobce nesplní povinnosti podle § 7 odst. 4, 7 nebo 8, c) jako výrobce paliva, dodavatel paliva nebo dovozce paliva z biomasy, biokapaliny nebo bioplynu nesplní povinnosti podle § 7 odst. 5, d) jako provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy nesplní povinnost podle § 7 odst. 6, e) jako vykupující nesplní povinnost podle § 9 odst. 2, f) jako povinně vykupující nesplní některou z povinností podle § 10 odst. 2, g) jako výrobce nesplní povinnost podle § 11 odst. 3, h) jako výrobce nesplní povinnost podle § 11 odst. 4 nebo 8, i) jako povinně vykupující nesplní povinnosti podle § 11 odst. 4, 5, 6 nebo 7, j) jako vykupující nesplní povinnost podle § 11 odst. 5, k) jako výrobce nesplní některou z povinností podle § 11a odst. 5 písm. a) nebo b) nebo odst. 7 písm. b) nebo na vyžádání Úřadu nebo ministerstva nesplní povinnost podle § 11a odst. 6, l) jako provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy nesplní povinnost podle § 11a odst. 9, m) jako provozovatel distribuční soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy nesplní povinnost podle § 13 odst. 1, n) jako plátce odvodu nesplní povinnost podle § 20 odst. 1 nebo 2, o) jako výrobce tepla nesplní povinnost podle § 23 odst. 7, p) jako výrobce tepla nesplní povinnost podle § 25 odst. 4, q) jako držitel licence na rozvod tepelné energie nesplní povinnost podle § 27 odst. 1, r) jako výrobce tepla nesplní povinnost podle § 27 odst. 4, 6, 7 nebo 8, s) jako výrobce paliva z biomasy nebo dovozce paliva z biomasy nesplní povinnost podle § 27 odst. 5, t) jako obchodník s elektřinou poruší některou z povinností podle § 28a odst. 3 nebo 4, u) jako výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo výrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla žádající o vydání záruky původu nesplní povinnost podle § 45 odst. 7, v) jako držitel účtu nesplní některou z povinností podle § 45 odst. 10, w) jako výrobce elektřiny z druhotných zdrojů nebo výrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla žádající o vydání osvědčení o původu nesplní povinnost podle § 47 odst. 3, x) jako výrobce nesplní povinnost podle § 8 odst. 3, y) jako operátor trhu nesplní některou z povinností podle § 45 odst. 1, 4 nebo 5. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 50 000 000 Kč. Jedná-li se o výrobce nebo výrobce tepla, uloží se pokuta maximálně do výše ročního nároku výrobce nebo výrobce tepla na podporu. Současně s pokutou může Úřad rozhodnout o uložení opatření k nápravě, jehož účelem je odstranění protiprávního stavu, a stanovit přiměřenou lhůtu k jeho odstranění.“. 80. V § 50 odstavec 4 zní: „(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Úřad. O rozkladu proti rozhodnutí o uložení pokuty rozhoduje Rada Úřadu.“. 81. § 51 včetně nadpisu zní: „§ 51 Neoprávněně čerpaná podpora (1) Došlo-li k čerpání podpory elektřiny nebo provozní podpory tepla v souvislosti se spácháním správního deliktu podle tohoto zákona ze strany výrobce, výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny nebo výrobce tepla (dále jen „neoprávněné čerpání podpory“), Úřad z moci úřední rozhodne o neoprávněném čerpání podpory a stanoví jeho rozsah podle doby trvání neoprávněného čerpání podpory. Výrobce, výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny nebo výrobce tepla je povinen neoprávněně čerpanou podporu uhradit nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí Úřadu o neoprávněném čerpání podpory do státního rozpočtu. Výrobce, výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny nebo výrobce tepla je zároveň povinen uhradit penále za neoprávněné čerpání podpory ve výši 0,1 % denně z částky rovnající se neoprávněně čerpané podpoře za dobu, kdy výrobce, výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny nebo výrobce tepla podporu elektřiny, podporu decentrální výroby elektřiny nebo provozní podporu tepla neoprávněně čerpal do doby, kdy ji uhradil do státního rozpočtu, maximálně však do výše neoprávněného čerpání podpory. (2) Správu odvodů z neoprávněného čerpání podpory a penále vykonává Úřad podle zákona upravujícího správu daní. Výrobce, výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny nebo výrobce tepla má při správě odvodů z neoprávněného čerpání podpory postavení daňového subjektu. Odvod z neoprávněného čerpání podpory a penále lze vyměřit do 10 let od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k neoprávněnému čerpání podpory.“. 82. V § 52 odst. 1 se slova „, podpory decentrální výroby elektřiny, podpory tepla a podpory biometanu“ nahrazují slovy „a podpory tepla“. 83. § 53 včetně nadpisu zní: „§ 53 Zmocnění k vydání prováděcích právních předpisů (1) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) druhy a parametry podporovaných obnovitelných zdrojů a způsoby jejich využití pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů a tepla z obnovitelných zdrojů, včetně způsobu a vykazování množství cíleně pěstované biomasy na orné půdě a na travním porostu při výrobě bioplynu, b) minimální účinnosti užití energie ve výrobnách elektřiny, na které se vztahuje podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo druhotných zdrojů, a minimální účinnosti užití energie ve výrobnách tepla, na které se vztahuje podpora tepla z obnovitelných zdrojů, c) způsob měření a výpočtu vyrobeného množství elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo druhotných zdrojů při výrobě elektřiny z obnovitelného zdroje nebo druhotného zdroje společně s neobnovitelným zdrojem, d) způsob vykazování množství elektřiny z obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje, množství tepla z obnovitelného zdroje a druhotného zdroje, skutečného nabytí množství obnovitelného zdroje a jeho kvality, skutečného využití veškerého nabytého množství obnovitelného zdroje, e) rozsah uchovávaných dokumentů a záznamů o použitém palivu při výrobě elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů a o způsobu výroby tohoto paliva, f) postupy a podmínky pro vydání, převody, uplatnění, uznání a vyřazení záruky původu elektřiny z obnovitelných zdrojů a elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, její obsahové náležitosti, způsob ověření údajů nutných k vydání, převodu, uznání a vyřazení záruky původu, a vedení účtů v evidenci záruk původu, g) vzor žádosti o vydání osvědčení o původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla nebo z druhotných zdrojů a podmínky pro jeho vydávání, h) způsob výpočtu úspory primární energie, způsob určení množství elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřiny z druhotných zdrojů, a termíny a rozsah předávaných údajů pro určení elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřiny z druhotných zdrojů, i) podíl biologicky rozložitelné a nerozložitelné části nevytříděného komunálního odpadu na energetickém obsahu komunálního odpadu, j) rozsah uchovávaných dokumentů a záznamů o použitých druzích biomasy, bioplynu a biokapalin a o způsobu jejich využití pro výrobu paliv, k) kritéria udržitelnosti pro biokapaliny, l) rozsah údajů a termíny a způsob předávání a evidence naměřených nebo vypočtených hodnot elektřiny z podporovaných zdrojů a ověření vypočtených hodnot u podpory formou zeleného bonusu na elektřinu, m) rozsah údajů a termíny a způsob předání a evidence naměřených hodnot elektřiny z podporovaných zdrojů u podpory formou výkupních cen, n) způsob, rozsah a termíny předávání a evidence naměřených hodnot vyrobeného a dodaného tepla z obnovitelných zdrojů do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií z výrobny tepla a užitečného tepla v případě výroben uvedených v § 24 odst. 4 a způsob měření dodaného tepla do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií v případě výroben tepla podle § 24 odst. 3 a užitečného tepla v případě výroben tepla podle § 24 odst. 4 a dalších údajů, o) způsob registrace místa předání vyrobeného tepla z výrobny tepla do rozvodného tepelného zařízení a její změny u podpory formou zeleného bonusu na teplo, p) způsob a postup uvedení výrobny elektřiny do provozu a způsob a postup uvedení výrobny tepla do provozu, q) způsob a rozsah měření množství vyrobené elektřiny na svorkách generátoru, užitečného tepla a spotřebovaného paliva v případě elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, r) způsob a rozsah měření vyrobené elektřiny, technologické vlastní spotřeby, užitečného tepla a spotřebovaného paliva, s) postupy, termíny a podmínky pro podání a zpracování žádosti o kompenzaci, vzor žádosti o kompenzaci a způsob a podmínky výplaty kompenzace. (2) Úřad stanoví vyhláškou a) technicko-ekonomické parametry pro stanovení výkupních cen jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny a pro stanovení zelených bonusů na teplo z obnovitelných zdrojů pro výrobny tepla uvedené v § 24 odst. 4, b) dobu životnosti výroben elektřiny z podporovaných zdrojů a dobu životnosti výroben tepla z obnovitelných zdrojů uvedených v § 24 odst. 4, c) termíny a postupy výběru formy podpory elektřiny u operátora trhu, d) postup registrace formy podpory elektřiny u operátora trhu, e) termíny a postupy výběru a změn režimů zeleného bonusu na elektřinu, f) postup registrace provozní podpory tepla u operátora trhu, g) způsob a postup stanovení rozdílu mezi hodinovou cenou a výkupní cenou a jeho úhrady, operátorovi trhu, h) způsob stanovení hodinového zeleného bonusu na elektřinu, hodinové ceny a ceny za činnost povinně vykupujícího, i) termín nabídnutí elektřiny výrobcem elektřiny z obnovitelných zdrojů povinně vykupujícímu, j) termíny a způsob informování výrobce povinně vykupujícím nebo vykupujícím o dosažení záporné ceny na denním trhu s elektřinou a o situaci, kdy nedojde k sesouhlasení nabídky a poptávky elektřiny na denním trhu, k) způsob a termíny účtování a hrazení složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny mezi operátorem trhu a provozovatelem přenosové soustavy a provozovatelem regionální distribuční soustavy a mezi provozovateli distribučních soustav. (3) Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou a) způsob určení hlavního předmětu činnosti zemědělská výroba, b) způsob vedení seznamu výrobců s hlavním předmětem činnosti zemědělská výroba.“. 84. V § 54 odst. 1 se slova „§ 11 odst. 9“ nahrazují slovy „§ 11 odst. 4“, slova „§ 11 odst. 10“ se nahrazují slovy „§ 11 odst. 5“ a slova „§ 12 odst. 7“ se nahrazují slovy „§ 12 odst. 6“. 85. V § 54 odst. 2 se slova „§ 12 odst. 7“ nahrazují slovy „§ 12 odst. 6.“. Čl. XVI Přechodná ustanovení 1. U výroben elektřiny s instalovaným elektrickým výkonem nad 100 kW včetně, na které je uplatňováno právo na podporu a které byly uvedené do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, musí být splněny povinnosti podle § 11a odst. 1 až 5 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 1. ledna 2017. 2. U výroben elektřiny s instalovaným elektrickým výkonem do 100 kW, na které je uplatňováno právo na podporu a které byly uvedené do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, musí být splněny povinnosti podle § 11a odst. 1 až 5 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 1. ledna 2018. 3. U výroben tepla, na které je uplatňováno právo na podporu a které byly uvedené do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, musí být splněny povinnosti podle § 27 odst. 3 a 8 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 1. ledna 2018. 4. Výrobce, který uvedl výrobnu elektřiny do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen do té doby, než podle bodu 1 nebo 2 zajistí povinnosti podle § 11a odst. 1 až 5 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, postupovat podle ustanovení § 9 odst. 6, § 10 odst. 3, § 11 odst. 6 a 8 a § 13 odst. 4 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Kontroly započaté Státní energetickou inspekcí v oblasti působnosti, která dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přechází na Energetický regulační úřad, které před tímto dnem nebyly dokončeny, dokončí Státní energetická inspekce. 7. Řízení o uložení pokuty zahájená Státní energetickou inspekcí v oblasti působnosti, která dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přechází na Energetický regulační úřad a která před tímto dnem nebyla pravomocně skončena, dokončí Státní energetická inspekce. 8. Výkon rozhodnutí Státní energetické inspekce o uložení pokuty v oblasti působnosti, která dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přechází na Energetický regulační úřad a které jsou vykonatelné do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, provede Státní energetická inspekce. Výkon rozhodnutí Státní energetické inspekce o uložení pokuty v oblasti působnosti, která dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přechází na Energetický regulační úřad a které jsou vykonatelné ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, provede Energetický regulační úřad. 9. Právo na podporu tepla podle § 24 odst. 4 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniká dnem účinnosti rozhodnutí Evropské komise o tom, že oznámený systém podpory stanovený tímto zákonem je plně slučitelný s vnitřním trhem podle Smlouvy o fungování Evropské unie. 10. Úřad stanoví složku ceny podle § 28 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poprvé dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na zbývající část roku 2015. 11. Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vláda stanoví nařízením pro zbývající část roku 2015 prostředky státního rozpočtu pro poskytnutí dotace na úhradu složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny, na úhradu provozní podpory tepla a na kompenzaci podle § 28 odst. 3 zákona 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 12. Ustanovení § 7 odst. 7, § 7 odst. 8 a § 27 odst. 7 písm. c) se nevztahují na výrobce, který uvedl výrobnu elektřiny nebo výrobnu tepla do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 13. Výrobna elektřiny z obnovitelných zdrojů využívající energii vody o instalovaném výkonu do 10 MW se v případě, že u ní byla v době od 2. 10. 2013 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona ukončena rekonstrukce technologické části stávající výrobny elektřiny nebo modernizace, zvyšující technickou a ekologickou úroveň stávající výrobny elektřiny na úroveň srovnatelnou s nově zřizovanými výrobnami elektřiny, považuje za uvedenou do provozu dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona č. 310/2013 Sb. Čl. XVII V části první čl. II, přechodné ustanovení bod 1. zákona č. 310/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., a další související zákony, se text „do 31. prosince 2015 včetně“ nahrazuje textem „do 6 let od udělení autorizace“ a doplňuje se věta druhá, která zní:„Věta předchozí platí obdobně pro výrobce elektřiny, který vyrábí elektřinu ve výrobně elektřiny z obnovitelných zdrojů využívající energii větru, geotermální energii, energii vody nebo energii biomasy, o jejímž umístění bylo zahájeno územní řízení přede dnem 18. srpna 2011 a který tuto výrobnu uvede do provozu do 6 let od vydání územního rozhodnutí.“. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o státní službě Čl. XVIII V § 2 odst. 1 písm. g) a v § 33 odst. 1 písm. q) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, se slova „předsedu a místopředsedu“ nahrazují slovy „člena Rady“. ČÁST ŠESTNÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XIX Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016, s výjimkou ustanovení části bodu 107, pokud jde o § 17b, a ustanovení bodu 112, které nabývají účinnosti dnem 1. srpna 2017, části první části bodu 171, pokud jde o § 24 odst. 10 písm. y), části bodu 197, pokud jde o § 25 odst. 11 písm. l), části bodu 264, pokud jde o § 58 odst. 8 písm. dd), které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2020, a s výjimkou ustanovení části první části bodu 127, pokud jde o § 19a odst. 8, a části třinácté bodu 31, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2019, a ustanovení části čtrnácté, které nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 130/2015 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 130/2015 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 4. 6. 2015, částka 55/2015 130 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 28. května 2015 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 26. září 2015 nové volby do zastupitelstva obce: obec| okres| kraj ---|---|--- Honětice| Kroměříž| Zlínský Ministr: Chovanec v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 129/2015 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 129/2015 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 4. 6. 2015, částka 55/2015 129 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 25. května 2015 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 26. září 2015 nové volby do zastupitelstva obce: obec| okres| kraj ---|---|--- Hvězdonice| Benešov| Středočeský Ministr: Chovanec v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 128/2015 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 128/2015 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně Vyhlášeno 4. 6. 2015, částka 55/2015 128 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 15. května 2015 o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění nálezu Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášeného pod č. 199/2003 Sb. a zákona č. 255/2005 Sb., sděluje, že Kolektivní smlouva vyššího stupně na léta 2015 - 2016, uzavřená dne 28. 1. 2015 mezi vyšším odborovým orgánem - Odborovým svazem skla, keramiky a porcelánu a organizací zaměstnavatelů - Asociací sklářského a keramického průmyslu ČR, je s účinností od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto sdělení závazná i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódy klasifikace ekonomických činností CZ - NACE s číselným označením 231, 2341 a 2342. S obsahem kolektivní smlouvy vyššího stupně se lze seznámit na krajských pobočkách Úřadu práce ČR a na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz). Ministryně: Mgr. Marksová v. r.
Zákon č. 127/2015 Sb.
Zákon č. 127/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Vyhlášeno 4. 6. 2015, datum účinnosti 4. 6. 2015, částka 55/2015 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 4. 6. 2015 127 ZÁKON ze dne 13. května 2015, kterým se mění zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině Čl. I Zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, se mění takto: 1. § 2 zní: „§ 2 Službou péče o dítě v dětské skupině se pro účely tohoto zákona rozumí činnost provozovaná poskytovatelem služby péče o dítě v dětské skupině zapsaným do evidence poskytovatelů ve smyslu ustanovení § 4 (dále jen „poskytovatel“), spočívající v pravidelné péči o dítě od jednoho roku věku do zahájení povinné školní docházky a umožňující docházku v rozsahu nejméně 6 hodin denně, která je poskytována mimo domácnost dítěte v kolektivu dětí a která je zaměřena na zajištění potřeb dítěte, na výchovu, rozvoj schopností, kulturních a hygienických návyků dítěte.“. 2. V § 3 odst. 1 se slova „služby péče o dítě v dětské skupině (dále jen „poskytovatel“)“ zrušují. 3. V nadpisu § 12, v § 12, § 16 odst. 4 písm. c), § 22 odst. 2 písm. e) a § 23 odst. 2 písm. e) se slova „škodu“ nahrazují slovy „újmu“. 4. V § 15 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Výjimky z hygienických požadavků stanovených prováděcím právním předpisem pro dětské skupiny do 12 dětí je možné povolit, jen pokud tím nebude ohrožena ochrana veřejného zdraví. O povolení výjimky rozhoduje na žádost poskytovatele krajská hygienická stanice.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 5. V § 19 odst. 2 písm. a) se slova „§ 5 odst. 2“ nahrazují slovy „§ 5 odst. 1“. 6. V § 22 odstavec 1 zní: „(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku, jestliže označuje svou činnost jako službu péče o dítě v dětské skupině, ačkoliv není zapsaná do evidence poskytovatelů ve smyslu § 4.“. 7. V § 23 odstavec 1 zní: „(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu, jestliže označuje svou činnost jako službu péče o dítě v dětské skupině, ačkoliv není zapsaná do evidence poskytovatelů ve smyslu § 4.“. 8. § 25 se včetně nadpisu zrušuje. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. II Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb. a zákona č. 267/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 24 odst. 2 písm. zw) bodech 1 a 2 se slova „zařízení péče o děti předškolního věku“ nahrazují slovy „předškolního zařízení“. 2. V § 35bb odst. 1 se slova „zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona“ nahrazují slovy „předškolním zařízení“. 3. V § 35bb se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Pro účely daní z příjmů se předškolním zařízením rozumí a) mateřská škola podle školského zákona nebo obdobné zařízení v zahraničí, b) zařízení služby péče o dítě v dětské skupině a c) zařízení péče o dítě předškolního věku provozovaná na základě živnostenského oprávnění, pokud charakter takto poskytované péče je srovnatelný s péčí poskytovanou 1. zařízením služby péče o dítě v dětské skupině, nebo 2. mateřskou školou podle školského zákona.“. 4. V § 38k odst. 5 písm. j) se slova „zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona“ nahrazují slovy „předškolním zařízení“. 5. V § 38l odst. 2 písm. f) se slova „zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona“ nahrazují slovy „předškolního zařízení“. Čl. III Přechodné ustanovení Pro zdaňovací období započatá do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Vyhláška č. 126/2015 Sb.
Vyhláška č. 126/2015 Sb. Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí rozluštění chetitštiny Bedřichem Hrozným Vyhlášeno 29. 5. 2015, datum účinnosti 3. 6. 2015, částka 54/2015 * § 1 - (1) Dnem 3. června 2015 se ke 100. výročí rozluštění chetitštiny Bedřichem Hrozným vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na lícní straně dvousetkoruny jsou v levé polovině mincovního pole zobrazeny otisky čtyř pečetních válečků objevených Bedřichem Hrozným ve starověké Káneši. V pravé horní polovině mincovního pole je kompozice tří heraldických zvířat z velkého státního * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 3. června 2015. k vyhlášce č. 126/2015 Sb. Aktuální znění od 3. 6. 2015 126 VYHLÁŠKA ze dne 12. května 2015 o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí rozluštění chetitštiny Bedřichem Hrozným Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.: § 1 (1) Dnem 3. června 2015 se ke 100. výročí rozluštění chetitštiny Bedřichem Hrozným vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,25 mm. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 13 g *“. § 2 (1) Na lícní straně dvousetkoruny jsou v levé polovině mincovního pole zobrazeny otisky čtyř pečetních válečků objevených Bedřichem Hrozným ve starověké Káneši. V pravé horní polovině mincovního pole je kompozice tří heraldických zvířat z velkého státního znaku ve štítech - nahoře je český lev a pod ním vedle sebe moravská orlice a slezská orlice. Pod vyobrazením heraldických zvířat je podpis Bedřicha Hrozného, který je umístěný i přes druhý pečetní váleček odspoda. Pod vyobrazením heraldických zvířat je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“. Značka České mincovny tvořená kompozicí písmen „Č“ a „M“ je při spodním okraji dvousetkoruny. (2) Na rubové straně dvousetkoruny je portrét Bedřicha Hrozného na pozadí klínopisného textu, obsahujícího větu, která poskytla Bedřichu Hroznému první impuls k rozluštění chetitského jazyka. Při pravém spodním okraji portrétu je ve dvou řádcích text „VA-A-TAR...VODA...“. Pod portrétem je ve třech řádcích text „BEDŘICH HROZNÝ“ a „ROZLUŠTĚNÍ CHETITŠTINY“. Slovo „ROZLUŠTĚNÍ“ je na začátku a na konci ohraničeno tečkou. Nalevo od slova „ROZLUŠTĚNÍ“ je letopočet „1915“, napravo od něj je letopočet „2015“. Při spodním okraji dvousetkoruny jsou iniciály autoraautora dvousetkoruny akademického malíře Vladimíra Pavlici, které jsou tvořeny spojenými písmeny „VP“. (3) Vyobrazení dvousetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 3. června 2015. Guvernér: v z. Ing. Hampl, MSc., Ph.D., v. r. viceguvernér Příloha k vyhlášce č. 126/2015 Sb. Vyobrazení pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí rozluštění chetitštiny Bedřichem Hrozným (lícní a rubová strana) 92kB 82kB
Vyhláška č. 125/2015 Sb.
Vyhláška č. 125/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření, ve znění pozdějších předpisů, a kterou se zrušují některé vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu Vyhlášeno 29. 5. 2015, datum účinnosti 13. 6. 2015, částka 54/2015 * ČÁST PRVNÍ - Změna vyhlášky, kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření * ČÁST DRUHÁ - Zrušení některých vyhlášek Ministerstva průmyslu a obchodu * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 30. 10. 2016 125 VYHLÁŠKA ze dne 18. května 2015, kterou se mění vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření, ve znění pozdějších předpisů, a kterou se zrušují některé vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 27 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., zákona č. 137/2002 Sb. a zákona č. 85/2015 Sb., k provedení § 8 odst. 2, § 9 odst. 2, § 11a odst. 2 zákona: ČÁST PRVNÍ Změna vyhlášky, kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření Čl. I Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření, ve znění vyhlášky č. 344/2002 Sb. a vyhlášky 229/2010 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 2 se za větu třetí vkládá věta „U úředních značek Institutu provedených jako samolepicí štítek může být místo čísla organizační jednotky Institutu připojen identifikační kód úřední značky.“. 2. V § 7 odst. 2 písmeno f) zní: „f) bylo i při neporušeném ověření změněno místo používání stanoveného měřidla v případě, kde to stanoví certifikát o schválení typu měřidla nebo opatření obecné povahy.“. 3. Za § 14 se vkládá nový § 14a, který včetně nadpisu zní: „§ 14a Náležitosti osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla a náležitosti zkušebního protokolu (K § 11a odst. 2) (1) Osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla musí obsahovat: a) název „Osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla“, b) identifikační údaje Institutu nebo subjektu, který osvědčení vydal, c) číslo osvědčení, d) počet stran osvědčení a jeho příloh, e) datum vydání, f) identifikační údaje žadatele o přezkoušení stanoveného měřidla, g) identifikační údaje stanoveného měřidla, a to název (druh), výrobce, typ měřidla, výrobní číslo, nebo další identifikační označení, h) výrok o výsledku přezkoušení stanoveného měřidla včetně výroku o shodě se stanovenými požadavky a identifikace použitého kriteriálního předpisu, i) výrok o platnosti nebo neplatnosti ověření stanoveného měřidla, v případě neplatnosti ověření důvody neplatnosti, j) datum a místo provedení přezkoušení, k) identifikační číslo zkušebního protokolu, l) prohlášení, že osvědčení o přezkoušení a zkušební protokol nesmí být bez písemného souhlasu toho, kdo jej vydal, rozmnožovány jinak než celé a m) podpis odpovědného zaměstnance a razítko Institutu nebo subjektu, který osvědčení vydal. (2) Přílohou osvědčení o přezkoušení je zkušební protokol, který má tyto náležitosti: a) název „Zkušební protokol“, b) identifikační údaje Institutu nebo subjektu, který zkušební protokol vydal, c) číslo zkušebního protokolu, d) celkový počet stran zkušebního protokolu, e) datum vydání zkušebního protokolu, f) identifikační údaje stanoveného měřidla, a to název (druh), výrobce, typ, výrobní číslo, popřípadě další údaje (například měřicí rozsah), g) identifikační údaje dokumentu, který byl aplikován jako předpis stanovující metrologické a technické požadavky na měřidlo a metodu zkoušení pro přezkoušení, případně i identifikační údaje pracovního postupu použitého pro přezkoušení, h) výsledky vnější prohlídky včetně posouzení stanovených označení, která mají být umístěna na stanoveném měřidle, a posouzení, zda stanovené měřidlo je způsobilé k technické zkoušce; pokud není způsobilé, důvody nezpůsobilosti tohoto měřidla, i) datum a místo provedení přezkoušení, j) prohlášení, že zkušební protokol nesmí být bez písemného souhlasu toho, kdo jej vydal, rozmnožován jinak než celý a k) jméno a podpis osoby, která provedla zkoušku, razítko Institutu nebo subjektu, který zkušební protokol vydal. (3) Pokud je měřidlo způsobilé k technické zkoušce, zkušební protokol obsahuje dále tyto údaje: a) údaje o podmínkách, při kterých bylo přezkoušení provedeno, b) identifikační údaje použitých etalonů a údaje o jejich platné metrologické návaznosti (číslo kalibračního listu), c) výsledky přezkoušení stanoveného měřidla včetně přehledu naměřených hodnot a vyhodnocení chyb přezkušovaného měřidla, d) údaj o počátečním a konečném stavu hodnoty měřené veličiny přezkušovaného měřidla, pokud to měřidlo umožňuje.“. 4. V příloze č. 3 bod 5.2 včetně nadpisu zní: „5.2. Úřední značka s připojeným identifikačním kódem a posledním dvojčíslím roku pro Institut (provedení jako samolepicí štítek) 2. alternativa 65kB YY .................... poslední dvojčíslí roku ověření stanoveného měřidla XXXXXXX ..... identifikační kód úřední značky Úřední značky mohou mít tyto rozměry: (14 x 10) mm nebo (18 x 11,5) mm nebo (34 x 17,5) mm.“. 5. V příloze č. 4 písmeno g) zní: „g) úřední razítko Institutu nebo autorizovaného metrologického střediska, nebo případně razítko akreditovaného výrobce certifikovaného referenčního materiálu,“. Čl. II Přechodné ustanovení Úřední značky Českého metrologického institutu umístěné na měřidle v provedení samolepicí štítek vzor 5.2 podle vyhlášky č. 262/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky zůstávají nadále v platnosti až do zániku platnosti ověření měřidla podle § 7 vyhlášky č. 262/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. ČÁST DRUHÁ Zrušení některých vyhlášek Ministerstva průmyslu a obchodu Čl. III Zrušuje se: 1. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 334/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na vodoměry na studenou vodu označované značkou EHS, ve znění vyhlášky č. 260/2003 Sb.1). 2. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 337/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na měřidla označovaná značkou EHS používaná pro měření tlaku vzduchu v pneumatikách silničních vozidel, ve znění vyhlášky č. 260/2003 Sb.1). 3. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 29/2002 Sb., kterou se stanoví požadavky na měřicí přístroje pro měření objemové hmotnosti obilí označované značkou EHS, ve znění vyhlášky č. 260/2003 Sb.1). 4. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 31/2002 Sb., kterou se stanoví požadavky na lihoměry a hustoměry na líh, označované značkou EHS, ve znění vyhlášky č. 260/2003 Sb.1). 5. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 32/2002 Sb., kterou se stanoví požadavky na závaží vyšší třídy přesnosti od 1 mg do 50 kg, označovaná značkou EHS, ve znění vyhlášky č. 260/2003 Sb.1). 6. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 33/2002 Sb., kterou se stanoví požadavky na pravoúhlá závaží střední třídy přesnosti od 5 kg do 50 kg a válcová závaží střední třídy přesnosti od 1 g do 10 kg, označovaná značkou EHS, ve znění vyhlášky č. 260/2003 Sb.1). 7. Část třetí, šestá, třináctá, patnáctá, šestnáctá a sedmnáctá vyhlášky č. 260/2003 Sb., kterou se mění některé vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu, kterými se provádí zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii. 8. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 333/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na vodoměry na teplou vodu označované značkou EHS, ve znění vyhlášky č. 260/2003 Sb.2). 9. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 335/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na taxametry označované značkou EHS, ve znění vyhlášky č. 260/2003 Sb.2). 10. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 336/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na plynoměry označované značkou EHS, ve znění vyhlášky č. 260/2003 Sb.2). 11. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 338/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na elektroměry označované značkou EHS, ve znění vyhlášky č. 260/2003 Sb.2). 12. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 339/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na hmotné délkové měrky označované značkou EHS, ve znění vyhlášky č. 260/2003 Sb.2). 13. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 21/2001 Sb., kterou se stanoví požadavky na průtokoměry pro kapaliny jiné než voda označované značkou EHS a na přídavná zařízení k těmto průtokoměrům, ve znění vyhlášky č. 260/2003 Sb.2). 14. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 22/2001 Sb., kterou se stanoví požadavky na měřicí systémy pro kapaliny jiné než voda, označované značkou EHS, ve znění vyhlášky č. 260/2003 Sb.2). 15. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 249/2001 Sb., kterou se stanoví požadavky na automatická kontrolní a třídicí vážicí zařízení označované značkou EHS, ve znění vyhlášky č. 260/2003 Sb.2). 16. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 250/2001 Sb., kterou se stanoví požadavky na pásové dopravníkové váhy označované značkou EHS, ve znění vyhlášky č. 260/2003 Sb.2). 17. Část druhá, čtvrtá, pátá, sedmá, osmá, devátá, desátá, jedenáctá a dvanáctá vyhlášky č. 260/2003 Sb., kterou se mění některé vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu, kterými se provádí zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Certifikáty EHS schválení typu vydané do 30. listopadu 2015 na základě vyhlášek Ministerstva průmyslu a obchodu č. 334/2000 Sb., č. 337/2000 Sb., č. 29/2002 Sb. a č. 31/2002 Sb., zůstávají v platnosti až do doby ukončení platnosti certifikátů o schválení typu těchto měřidel. V případě vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 334/2000 Sb., se toto ustanovení týká vodoměrů, které nespadají do působnosti nařízení vlády, kterým se stanoví požadavky na měřidla3). Prvotní EHS ověření se provádí podle požadavků uplatněných při EHS schvalování typu. 2. Závaží vyhovující vyhlášce Ministerstva průmyslu a obchodu č. 32/2002 Sb. a vyhlášce Ministerstva průmyslu a obchodu č. 33/2002 Sb. mohou být do 30. listopadu 2025 předmětem EHS prvotního ověření v souladu s vyhláškou, kterou se stanoví některé postupy při schvalování typu a ověřování stanovených měřidel označovaných značkou EHS4). ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. V Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení s výjimkou a) části druhé článku III bodů 1 až 7 a části druhé článku IV, které nabývají účinnosti dnem 1. prosince 2015, a b) části druhé článku III bodů 8 až 17, které nabývají účinnosti dnem 30. října 2016. Ministr: Ing. Mládek, CSc., v. r. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/17/EU ze dne 9. března 2011, kterou se zrušují směrnice Rady 71/317/EHS, 71/347/EHS, 71/349/EHS, 74/148/EHS, 75/33/EHS, 76/765/EHS, 76/766/EHS a 86/217/EHS, pokud jde o metrologii. 2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/22/ES ze dne 31. března 2004, o měřicích přístrojích. 3) Nařízení vlády č. 464/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na měřidla, ve znění pozdějších předpisů. 4) Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 332/2000 Sb., kterou se stanoví některé postupy při schvalování typu a ověřování stanovených měřidel označovaných značkou EHS, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 124/2015 Sb.
Vyhláška č. 124/2015 Sb. Vyhláška o stanovení ochranných pásem přírodního léčivého zdroje peloidu ložiska Habřínky lázeňského místa Velichovky a vymezení konkrétních ochranných opatření Vyhlášeno 26. 5. 2015, datum účinnosti 1. 6. 2015, částka 53/2015 * § 1 - Stanovení ochranných pásem * § 2 - Vymezení konkrétních ochranných opatření * § 3 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 124/2015 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 124/2015 Sb. Aktuální znění od 1. 6. 2015 124 VYHLÁŠKA ze dne 19. května 2015 o stanovení ochranných pásem přírodního léčivého zdroje peloidu ložiska Habřínky lázeňského místa Velichovky a vymezení konkrétních ochranných opatření Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 46 odst. 3 písm. b) zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon): § 1 Stanovení ochranných pásem (K § 21 odst. 1, § 22 odst. 5 a § 23 odst. 3 lázeňského zákona) (1) K ochraně přírodního léčivého zdroje peloidupeloidu ložiska Habřínky (dále jen „zdroj“), okres Náchod, se stanoví ochranná pásma I. a II. stupně. (2) Ochranné pásmo I. stupně tvoří území, na kterém se zdroj nachází. Území je tvořeno pozemkovými parcelami číslo 408/1, 408/2, 423/1, 423/2, 423/3, 423/4, 423/5, 423/6, 427/2, 430/6, 430/7, 436/8, 436/9, 457/1, 457/2, 457/3, 457/4, 457/5, 457/6, 457/7, 457/8, 457/9, 457/10, 458/1, 458/2, 458/3, 493/7, 493/8, 493/11, 658/1, 658/2, 658/3, 676/5 a 676/15 v katastrálním územíkatastrálním území Rožnov, pozemkovými parcelami číslo 358/1, 366, 369/1, 369/2 a 431/4 v katastrálním územíkatastrálním území Rtyně a pozemkovými parcelami číslo 2308 a 2309 v katastrálním územíkatastrálním území Velichovky. (3) Vymezení ochranného pásma I. stupně je graficky vyznačeno v základní mapě České republiky v měřítku 1 : 10 000, která je uvedena v příloze č. 1 k této vyhlášce, a v základní mapě České republiky v měřítku 1 : 50 000, která je uvedena v příloze č. 2 k této vyhlášce. (4) Ochranné pásmo II. stupně se nachází na katastrálním územíkatastrálním území obcíobcí Rožnov, Rtyně a Velichovky a je graficky vyznačeno v základní mapě České republiky v měřítku 1 : 10 000, která je uvedena v příloze č. 1 k této vyhlášce, a v základní mapě České republiky v měřítku 1 : 50 000, která je uvedena v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 2 Vymezení konkrétních ochranných opatření (K § 22 odst. 5, § 23 odst. 3 a § 24 odst. 2 a 3 lázeňského zákona) (1) Část ochranného pásma I. stupně v místě, kde probíhá těžba zdroje, musí být oplocena. Na tuto část ochranného pásma I. stupně je vstup zakázán v souladu s lázeňským zákonem. (2) V ochranném pásmu II. stupně je zakázáno: a) zřizovat veřejná pohřebiště, b) budovat dálnice nebo dálkové produktovody, c) budovat nebo provozovat čerpací stanice pohonných hmot nebo olejové kotelny, d) budovat nebo provozovat skládky odpadů nebo skladovací prostory ropných produktů, hnojiv a chemických prostředků, e) provádět meliorační práce, f) umísťovat polní hnojiště nebo zařízení pro skladování siláže, g) aplikovat chemické přípravky na ochranu rostlin, u kterých nelze jednoznačně vyloučit vliv na kvalitu nebo kvantitu podzemních vod nebo zdroje, h) vypouštět odpadní vody nebo závadné látky, které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod, do vod povrchových nebo podzemních nebo do vodního toku včetně jejich aplikace na povrch terénu, i) provádět práce za účelem odvodnění nebo úpravy koryt vodních toků, které by mohly ohrozit přirozený režim podzemních vod, s výjimkou provádění běžné správy vodního toku nebo pozemků při něm ležících v rámci správy vodního toku, j) budovat objekty pro zemědělskou výrobu nebo budovat nebo provozovat objekty průmyslové výroby nebo jiné objekty, ve kterých je výraznou složkou technologie manipulace se závadnými látkami, které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod, k) vyvážet obsah bezodtokých jímek, močůvkových jímek nebo kejdy hospodářských zvířat na pozemky, l) zřizovat tábory, kempy nebo jiná dočasná ubytovací zařízení bez zajištění likvidace odpadních vod do bezodtoké jímky nebo veřejné kanalizace, m) realizovat vrty pro studny nebo tepelná čerpadla nebo budovat studny, n) provádět hornickou činnost, činnost prováděnou hornickým způsobem nebo trhací práce, nebo o) k údržbě pozemních komunikací používat jiné než inertní posypové materiály. § 3 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2015. Ministr: MUDr. Němeček, MBA, v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 124/2015 Sb. Ochranná pásma přírodního léčivého zdroje peloidu ložiska Habřínky 16.7MB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 124/2015 Sb. Ochranná pásma přírodního léčivého zdroje peloidu ložiska Habřínky 23.3MB
Vyhláška č. 122/2015 Sb.
Vyhláška č. 122/2015 Sb. Vyhláška o způsobu vnějšího označení, služebních stejnokrojích a zvláštním barevném provedení a označení služebních vozidel, plavidel a letadel Policie České republiky a o prokazování příslušnosti k Policii České republiky (o policejním označení) Vyhlášeno 26. 5. 2015, datum účinnosti 1. 6. 2015, částka 52/2015 * ČÁST PRVNÍ - DRUHY A VZORY SLUŽEBNÍCH STEJNOKROJŮ (§ 1 — § 3) * ČÁST DRUHÁ - VNĚJŠÍ OZNAČENÍ POLICIE (§ 4 — § 7) * ČÁST TŘETÍ - ZPŮSOB PROKAZOVÁNÍ PŘÍSLUŠNOSTI (§ 8 — § 11) * ČÁST ČTVRTÁ - VZORY ZVLÁŠTNÍHO BAREVNÉHO PROVEDENÍ A OZNAČENÍ SLUŽEBNÍCH VOZIDEL, PLAVIDEL A LETADEL (§ 12 — § 14) * ČÁST PÁTÁ - VZOR ZVLÁŠTNÍHO BAREVNÉHO PROVEDENÍ PÁSU S OZNAČENÍM „POLICIE ČR“ (§ 15 — § 15) * ČÁST ŠESTÁ - NOŠENÍ STEJNOKROJE BÝVALÝM POLICISTOU (§ 16 — § 18) * ČÁST SEDMÁ - SPOLEČNÉ USTANOVENÍ (§ 19 — § 19) * ČÁST OSMÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 20 — § 20) * § 21 - Zrušovací ustanovení * § 22 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 122/2015 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 122/2015 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 122/2015 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 122/2015 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 122/2015 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2022 (461/2021 Sb.) 122 VYHLÁŠKA ze dne 14. května 2015 o způsobu vnějšího označení, služebních stejnokrojích a zvláštním barevném provedení a označení služebních vozidel, plavidel a letadel Policie České republiky a o prokazování příslušnosti k Policii České republiky (o policejním označení) Ministerstvo vnitra stanoví podle § 22 odst. 4 a § 108 odst. 4 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky: ČÁST PRVNÍ DRUHY A VZORY SLUŽEBNÍCH STEJNOKROJŮ § 1 Druhy a součásti služebních stejnokrojů (1) Služebními stejnokroji Policie České republiky (dále jen „policie“) jsou a) společenský stejnokroj 92, b) služební stejnokroj 15, c) služebně-pracovní stejnokroj 92. (2) Součástí služebních stejnokrojů policie (dále jen „stejnokroj“) jsou doplňky stejnokrojů a hodnostní označení1). (3) Vzory stejnokrojů jsou vyobrazeny v příloze č. 1 k této vyhlášce. § 2 Doplňky stejnokrojů (1) Doplňky stejnokrojů jsou stejnokrojové knoflíky, lemovky, lampasy, výšivky, odznaky na čepici, rozlišovací odznaky a zvýrazňující, identifikační a ozdobné doplňky. (2) Stejnokroje mohou být doplněny znakem příslušnosti k útvaru, službě, odbornosti nebo stupni řízení. § 3 Hodnostní označení (1) Na stejnokroji je hodnostní označení umístěno na náramenících nebo na podložce pro hodnostní označení příslušných součástek stejnokroje. (2) Hodnostní označení může být umístěno i na pokrývce hlavy. ČÁST DRUHÁ VNĚJŠÍ OZNAČENÍ POLICIE § 4 Způsob vnějšího označení policie (1) Vnějším označením policie je a) rukávový znak policie, který tvoří velký státní znak České republiky se slovem „POLICIE“ v bílém orámování na podkladu tmavomodré barvy, b) nápis „POLICIE“, který tvoří 1. černá písmena na bílém podkladu, 2. bílá písmena na modrém podkladu, 3. žlutá písmena na tmavém podkladu, nebo 4. stříbřitá tmavě lemovaná písmena, c) symbol policie, který tvoří kruhový znak s osmicípou hvězdou, na jehož obvodovém okraji jsou slova „POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY“, d) identifikační číslo, které tvoří 1. plastické provedení symbolu policie, na jehož dolním okraji je šestimístné číslo, nebo 2. žluté nebo stříbřité šestimístné číslo na tmavém podkladu, e) znak ochranné služby, který je kruhový s vyobrazením dvouocasého lva a s textem „OCHRANNÁ SLUŽBA POLICIE ČR“ po obvodu, f) označení pro výkon služby v zahraničí a při mezinárodních cvičeních, které má podobu státní vlajky České republiky a nápisu „CZECH REPUBLIC“, g) rukávová páska „POLICIE“, která je 1. bílé barvy s černým nápisem „POLICIE“, nebo 2. modré barvy s bílým nápisem „POLICIE“, nebo h) tabule „POLICIE“, která je bílé barvy a tvoří ji nápis „POLICIE“ podle písmene b) bodu 1, vodorovný modrý pruh nad nápisem a vodorovný modrý pruh pod nápisem; v dolním pruhu může být umístěn bílý nápis „POMÁHAT A CHRÁNIT“. (2) Vzory vnějšího označení jsou vyobrazeny v příloze č. 2 k této vyhlášce. Umístění vnějšího označení policie § 5 (1) Rukávový znak policie je umístěn na levém rukávu příslušné součástky stejnokroje. (2) Nápis „POLICIE“ podle § 4 odst. 1 písm. b) bodu 4 je umístěn na hrudi nebo na zádech, případně na dalším vhodném místě příslušné součástky společenského stejnokroje 92 a služebního stejnokroje 15; nápis může být umístěn na ochranných nebo taktických pomůckách. (3) Nápis „POLICIE“ podle § 4 odst. 1 písm. b) bodu 3 je umístěn na hrudi nebo na zádech, případně na dalším vhodném místě příslušné součástky služebně-pracovního stejnokroje 92; nápis může být umístěn na ochranných nebo taktických pomůckách. (4) Nápisem „POLICIE“ podle § 4 odst. 1 písm. b) bodu 2 lze označit reflexní, ochranné nebo taktické pomůcky a další materiál. (5) Nápisem „POLICIE“ podle § 4 odst. 1 písm. b) bodu 1 lze označit vozidla, plavidla a letadla použitá při plnění úkolů policie a další materiál. § 6 (1) Identifikační číslo podle § 4 odst. 1 písm. d) bodu 1 je umístěno na levé straně hrudi příslušné součástky stejnokroje. Příslušník policie (dále jen „policista“) vykonávající službu v občanském oděvu může identifikační číslo umístit obdobně na oděvní součástku nebo zavěsit na krk. (2) Identifikační číslo podle § 4 odst. 1 písm. d) bodu 2 může být umístěno místo identifikačního čísla podle § 4 odst. 1 písm. d) bodu 1 nebo spolu s ním na levé straně hrudi příslušné součástky stejnokroje; toto identifikační číslo může být umístěno na reflexních, ochranných nebo taktických pomůckách. § 7 (1) Znak ochranné služby může užívat policista ochranné služby při výkonu služby v občanském oděvu. Znak ochranné služby je umístěn na levé straně hrudi nebo límce svrchní oděvní součástky. (2) Označení pro výkon služby v zahraničí a při mezinárodních cvičeních je umístěno nad rukávovým znakem policie na levém rukávu příslušné součástky stejnokroje; státní vlajka České republiky je umístěna pod nápisem „CZECH REPUBLIC“. (3) Rukávovou pásku „POLICIE“ může užívat policista při výkonu služby v občanském oděvu. Rukávová páska „POLICIE“ je viditelně umístěna na levém nebo pravém rukávu oděvní součástky. (4) Tabule „POLICIE“ označuje objekty určené pro styk s veřejností, je umístěna na viditelném místě vně objektu v blízkosti vchodu určeného pro vstup veřejnosti. Tabule „POLICIE“ může mít podobu světelného panelu. ČÁST TŘETÍ ZPŮSOB PROKAZOVÁNÍ PŘÍSLUŠNOSTI § 8 Prokazování příslušnosti k policii služebním průkazem (1) Policista při prokazování příslušnosti k policii služebním průkazem předkládá k nahlédnutí lícovou stranu průkazu s fotografií a šestimístným číslem, aniž průkaz vydá z ruky. Policista při výkonu služby v občanském oděvu může též prokazovat svoji příslušnost k policii umístěním služebního průkazu na levou stranu hrudi nebo zavěšením na krk tak, že je viditelná lícová strana průkazu s fotografií a šestimístným číslem. (2) Vzor služebního průkazu je vyobrazen v příloze č. 3 k této vyhlášce. § 9 Prokazování příslušnosti k policii průkazem zaměstnance policie (1) Zaměstnanec policie prokazuje příslušnost k policii průkazem zaměstnance policie obdobně podle § 6 odst. 1. (2) Vzor průkazu zaměstnance policie je vyobrazen v příloze č. 3 k této vyhlášce. § 10 Prokazování příslušnosti k policii odznakem policie (1) Odznak policie tvoří kovový ovál modré barvy se stříbřitým okrajem; na odznaku je uprostřed vyobrazen velký státní znak České republiky, stříbřitý meč s váhami a lipovými ratolestmi a slova „KRIMINÁLNÍ POLICIE“; v dolní části odznaku je pětimístné číslo. Vzor odznaku policie je vyobrazen v příloze č. 3 k této vyhlášce. (2) Policista při prokazování příslušnosti k policii odznakem policie předkládá k nahlédnutí lícovou stranu odznaku s číslem, aniž odznak vydá z ruky. Policista při výkonu služby v občanském oděvu může též prokazovat svoji příslušnost k policii umístěním odznaku policie na levou stranu hrudi nebo zavěšením na krk tak, že je viditelná lícová strana odznaku s číslem. § 11 Prokazování příslušnosti vojáků v činné službě, příslušníků Vězeňské služby České republiky a příslušníků Celní správy České republiky povolaných k plnění úkolů policie (1) Vnějším označením vojáka v činné službě povolaného k plnění úkolů policie (dále jen „voják“), příslušníka Vězeňské službyVězeňské služby České republiky a příslušníka Celní správy České republiky povolaného k plnění úkolů policie (dále jen „příslušník“) je rukávová páska „POLICIE“ [§ 4 odst. 1 písm. g)] viditelně umístěná na levém nebo pravém rukávu předepsaného stejnokroje vojáka a příslušníka. (2) Při prokazování příslušnosti k plnění úkolů policie průkazem předkládá voják a příslušník k nahlédnutí lícovou stranu průkazu, aniž průkaz vydá z ruky. (3) Vzory průkazů vojáka a příslušníka jsou vyobrazeny v příloze č. 3 k této vyhlášce. ČÁST ČTVRTÁ VZORY ZVLÁŠTNÍHO BAREVNÉHO PROVEDENÍ A OZNAČENÍ SLUŽEBNÍCH VOZIDEL, PLAVIDEL A LETADEL § 12 Zvláštní barevné provedení a označení služebních vozidel (1) Služební vozidlo se zvláštním barevným provedením a označením je stříbrné barvy s modrými a žlutými zvýrazňujícími prvky na bočních stranách a na zadní části, černým nápisem „POLICIE“ na bočních stranách, symbolem policie a černým nápisem „POLICIE“ na přední části a žlutým nápisem „POLICIE“ na zadní části. Ve vodorovném modrém pruhu na bočních stranách může být umístěn bílý nápis „POMÁHAT A CHRÁNIT“ a národní tísňové číslo a případně jeho symbol. Na střeše může být umístěn identifikační znak. Zvláštní barevné provedení a označení může mít reflexní podobu. (2) Neumožňuje-li konstrukce služebního vozidla označení podle odstavce 1, platí odstavec 1 přiměřeně. Vozidlo je stříbrné barvy, modré a žluté zvýrazňující prvky, nápisy a symbol policie se umísťují podle možností konstrukce daného typu vozidla. (3) Služební vozidlo, které nemá zvláštní barevné provedení stanovené v odstavci 1, lze označit a) na bočních stranách a na přední části nápisem „POLICIE“ podle § 4 odst. 1 písm. b) bodu 1; nápis na přední části může být nahrazen symbolem policie, nebo b) za čelním sklem nápisem „POLICIE“ podle § 4 odst. 1 písm. b) bodu 2; za takové označení se považuje rovněž označení vozidla světelným nápisem „POLICIE“ podle jiného právního předpisu2). Pro účely osvobození od zpoplatnění za užití zpoplatněné pozemní komunikace3) a u zaparkovaného vozidla postačí označení podle písmena b) nebo nápisem „POLICIE“ podle § 4 odst. 1 písm. b) bodu 1 umístěným za čelním sklem. (4) Vzory zvláštního barevného provedení a označení služebních vozidel a označení služebních vozidel podle odstavce 3 jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce. § 13 Zvláštní barevné provedení a označení služebních plavidel (1) Služební plavidlo se zvláštním barevným provedením a označením je stříbrné barvy. Modré a žluté zvýrazňující prvky a nápis „POLICIE“ se umísťují přiměřeně podle § 12 odst. 1 s ohledem na zvláštní povahu konstrukce daného typu plavidla. Na služebním plavidle může být umístěn nápis „POMÁHAT A CHRÁNIT“, symbol policie nebo národní tísňové číslo a případně jeho symbol. (2) Služební plavidlo, které nemá zvláštní barevné provedení stanovené v odstavci 1, lze označit na bocích nebo jiném vhodném místě nápisem „POLICIE“ podle § 4 odst. 1 písm. b) bodu 1. (3) Vzory zvláštního barevného provedení a označení služebních plavidel jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce. § 14 Zvláštní barevné provedení a označení služebních letadel (1) Služební letadlo se zvláštním barevným provedením a označením má povrchovou úpravu v kombinaci modré a bílé barvy, nebo modré a stříbrné barvy, je označeno na trupu nebo kýlové ploše symbolem státní vlajky České republiky ve tvaru sférického trojúhelníku a na trupu nebo kýlové ploše červenou bíle lemovanou značkou tvořenou písmeny „OK-BY“ a dalším písmenem abecední řady „A“ až „Z“. Na bočních stranách a případně též na dolní části trupu je nápis „POLICIE“ v barvě kontrastní k povrchu letadla. Na služebním letadle může být umístěn kontrastní nápis „POMÁHAT A CHRÁNIT“, symbol policie nebo národní tísňové číslo a případně jeho symbol, případně též zdravotnický symbol. (2) Vzory zvláštního barevného provedení a označení služebních letadel jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce. ČÁST PÁTÁ VZOR ZVLÁŠTNÍHO BAREVNÉHO PROVEDENÍ PÁSU S OZNAČENÍM „POLICIE ČR“ § 15 (1) Pás s označením „POLICIE ČR“ tvoří střídavě bílá pole s černým nápisem „POLICIE ČR“ a červená pole s bílým nápisem „VSTUP ZAKÁZÁN“. (2) Vzor pásu s označením „POLICIE ČR“ je vyobrazen v příloze č. 4 k této vyhlášce. ČÁST ŠESTÁ NOŠENÍ STEJNOKROJE BÝVALÝM POLICISTOU § 16 (1) Policejní prezident může povolit bývalému policistovi na základě jeho písemné žádosti nošení společenského stejnokroje 92, jestliže bývalý policista byl ve služebním poměru na dobu neurčitou a jeho služební poměr skončil a) propuštěním z důvodu 1. dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti k výkonu služby4), 2. odnětí osvědčení o tělesné zdatnosti nebo o odborné způsobilosti5), nebo 3. vlastní žádosti6), nebo b) dovršením stanoveného věku7). (2) Policejní prezident může povolení podle odstavce 1 odejmout, jestliže by nošení stejnokroje bývalým policistou poškozovalo dobré jméno policie. § 17 (1) Bývalý policista může nosit stejnokroj, jehož nošení mu bylo povoleno, při a) slavnostních a společenských příležitostech, b) pietních aktech, c) příležitostech souvisejících s policií, nebo d) významných slavnostních událostech osobního života. (2) Nemá-li bývalý policista příslušné stejnokrojové součástky nebo doplňky ve svém vlastnictví z doby služebního poměru, poskytne mu je policie za úhradu; to platí i pro obměňování stejnokroje a jeho doplňků. § 18 (1) Na stejnokroji nošeném bývalým policistou je umístěno označení bývalého policisty na levém rukávu příslušné součástky stejnokroje. Označení bývalého policisty nahrazuje rukávový znak policie. (2) Na stejnokroji nošeném bývalým policistou není identifikační číslo. (3) Na stejnokroji nošeném bývalým policistou je hodnostní označení podle nejvyššího hodnostního označení nebo hodnosti dosažené bývalým policistou během služebního poměru. (4) Vzor označení bývalého policisty je vyobrazen v příloze č. 5 k této vyhlášce. ČÁST SEDMÁ SPOLEČNÉ USTANOVENÍ § 19 Pro službu mimo území České republiky lze stejnokroj a vnější označení policie přizpůsobit v nezbytném rozsahu potřebám služby v zahraničí. ČÁST OSMÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 20 Přechodná ustanovení (1) Do 31. prosince 2021 lze a) nosit stejnokroje podle vyhlášky č. 460/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 1/2011 Sb., b) užívat služební vozidla, plavidla a letadla policie se zvláštním barevným provedením a označením podle vyhlášky č. 14/2008 Sb., c) užívat pásy s označením „POLICIE ČR“ podle vyhlášky č. 460/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 1/2011 Sb. (2) Do 31. prosince 2015 lze užívat odznak policie podle vyhlášky č. 460/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 1/2011 Sb. § 21 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Vyhláška č. 460/2008 Sb., o způsobu vnějšího označení, služebních stejnokrojích a zvláštním barevném provedení a označení služebních vozidel, plavidel a letadel Policie České republiky a o prokazování příslušnosti k Policii České republiky. 2. Vyhláška č. 1/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 460/2008 Sb., o způsobu vnějšího označení, služebních stejnokrojích a zvláštním barevném provedení a označení služebních vozidel, plavidel a letadel Policie České republiky a o prokazování příslušnosti k Policii České republiky. § 22 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2015. Ministr: Chovanec v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 122/2015 Sb. Vzory stejnokrojů 1. Společenský stejnokroj 92 5.7MB 4.7MB 2. Služební stejnokroj 15 6.1MB 3. Služebně-pracovní stejnokroj 92 5MB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 122/2015 Sb. Vzory vnějšího označení policie 1. Rukávový znak policie 4.7MB 2. Nápisy „POLICIE“ 438kB --- 730kB 752kB 1.2MB 3. Symbol policie 1.4MB 4. Identifikační čísla 3.8MB 5. Znak ochranné služby 1.2MB 6. Označení pro výkon služby v zahraničí a při mezinárodních cvičeních 4.1MB 7. Rukávová páska „POLICIE“ 346kB --- 551kB 8. Tabule „POLICIE“ 1.2MB Příloha č. 3 k vyhlášce č. 122/2015 Sb. Vzory služebního průkazu, průkazu zaměstnance policie, odznaku policie, průkazu vojáka a průkazu příslušníka 1. Služební průkaz 3.9MB 2. Průkaz zaměstnance policie 3.5MB 3. Odznak policie 3MB 4. Průkaz vojáka 1.2MB 5. Průkaz příslušníka 1.3MB --- 1.3MB Příloha č. 4 k vyhlášce č. 122/2015 Sb. Vzory zvláštního barevného provedení a označení služebních vozidel, plavidel a letadel, označení služebních vozidel podle § 12 odst. 3 a pásu s označením „POLICIE ČR“ 1. Zvláštní barevné provedení a označení služebních vozidel 4MB --- 2.1MB| 2MB 2.5MB| 887kB 2. Označení služebních vozidel podle § 12 odst. 3 3.4MB --- 5.8MB 2.5MB 3. Zvláštní barevné provedení a označení služebních plavidel 2.6MB 4. Zvláštní barevného provedení a označení služebních letadel 4.1MB 5. Pás s označením „POLICIE ČR“ 731kB Příloha č. 5 k vyhlášce č. 122/2015 Sb. Vzor označení bývalého policisty 4.9MB 1) Nařízení vlády č. 508/2004 Sb., kterým se stanoví vzory hodnostního označení příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. 2) Příloha č. 12 k vyhlášce č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. 3) § 20a odst. 1 písm. b) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 80/2006 Sb. 4) § 42 odst. 1 písm. h) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. 5) § 42 odst. 1 písm. i) zákona č. 361/2003 Sb. 6) § 42 odst. 1 písm. m) zákona č. 361/2003 Sb. 7) § 41 písm. d) zákona č. 361/2003 Sb.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 35/2015 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 35/2015 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dodatku č. 3 k Dohodě mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Slovenské republiky o rozdělení a využívání dokumentů vzniklých před zánikem České a Slovenské Federativní Republiky Vyhlášeno 22. 5. 2015, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 23. 4. 2015, částka 21/2015 * Článek 1 - V článku 1 Dohody se dosavadní text nahrazuje novým textem, který zní: * Článek 2 - V článku 2 Dohody se za text „všechny dokumenty“ doplňují slova „a archiválie“. * Článek 3 - V článku 3 Dohody se za odstavec 3 vkládá odstavec 4, který zní: * Článek 4 - Zrušuje se článek 8 Dohody v plném znění. * Článek 5 - Zrušuje se Protokol mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Slovenské republiky o využívání části dokumentace vzniklé před zánikem České a Slovenské Federativní Republiky podepsaný v Bratislavě dne 21. dubna 2002. * Článek 6 - Tento Dodatek č. 3 k Dohodě vstupuje v platnost dnem podpisu smluvních stran a zůstane v platnosti po dobu platnosti Dohody. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 23. 4. 2015 35 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 23. dubna 2015 byl v Tomášově podepsán Dodatek č. 3 k Dohodě mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Slovenské republiky o rozdělení a využívání dokumentů vzniklých před zánikem České a Slovenské Federativní Republiky1). Dodatek vstoupil v platnost na základě svého článku 6 dnem podpisu. Podle článku 5 Dodatku dnem vstupu tohoto dodatku v platnost přestal být platný a přestal se provádět Protokol mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Slovenské republiky o využívání části dokumentace vzniklé před zánikem České a Slovenské Federativní Republiky, podepsaný v Bratislavě dne 21. dubna 2002 a vyhlášený pod č. 51/2002 Sb. m. s. České znění Dodatku se vyhlašuje současně. DODATEK Č. 3 K DOHODĚ MEZI MINISTERSTVEM OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY A MINISTERSTVEM OBRANY SLOVENSKÉ REPUBLIKY O ROZDĚLENÍ A VYUŽÍVÁNÍ DOKUMENTŮ VZNIKLÝCH PŘED ZÁNIKEM ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY Ministerstvo obrany České republiky a Ministerstvo obrany Slovenské republiky (dále jen „smluvní strany“), vycházejíce z Dohody mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Slovenské republiky o využívání dokumentů vzniklých před zánikem České a Slovenské federativní republiky, podepsané v Bratislavě dne 6. února 2007 (dále jen „Dohoda“), ve znění Dodatku č. 1 podepsaného v Praze dne 11. září 2008 a v Bratislavě dne 25. září 2008 a ve znění Dodatku č. 2 podepsaného v Uherském Hradišti dne 29. října 2012 se dohodly takto: Článek 1 V článku 1 Dohody se dosavadní text nahrazuje novým textem, který zní: „Předmětem této Dohody je vymezení základních podmínek a způsobů využívání dokumentů vytvořených bývalou vojenskou kontrarozvědkou, bývalou Zpravodajskou správou Generálního štábu Československé armádyarmády a jejich nástupnickými organizacemi do 31. prosince 1992 (dále jen „dokumenty“), které se nacházejí na území České republiky“. Článek 2 V článku 2 Dohody se za text „všechny dokumenty“ doplňují slova „a archiválie“. Článek 3 V článku 3 Dohody se za odstavec 3 vkládá odstavec 4, který zní: „(4) Kopie dokumentů obsahující údaje o osobách, které jsou státními příslušníky Slovenské republiky a zároveň státními příslušníky České republiky, česká strana odevzdá slovenské straně pouze tehdy, pokud tyto dokumenty jsou podle právního řádu České republiky pro slovenskou stranu přístupné a pokud je odevzdání kopií dokumentů v souladu s právním řádem Slovenské republiky.“ Článek 4 Zrušuje se článek 8 Dohody v plném znění. Článek 5 Zrušuje se Protokol mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Slovenské republiky o využívání části dokumentace vzniklé před zánikem České a Slovenské Federativní Republiky podepsaný v Bratislavě dne 21. dubna 2002. Článek 6 Tento Dodatek č. 3 k Dohodě vstupuje v platnost dnem podpisu smluvních stran a zůstane v platnosti po dobu platnosti Dohody. Dáno v Tomášově dne 23. dubna 2015 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a slovenském, přičemž obě znění mají stejnou platnost. ZA MINISTERSTVO OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY MgA. Martin Stropnický v. r. ministr obrany ZA MINISTERSTVO OBRANY SLOVENSKÉ REPUBLIKY Martin Glváč v. r. ministr obrany 1) Dohoda mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Slovenské republiky o rozdělení a využívání dokumentů vzniklých před zánikem České a Slovenské Federativní Republiky, podepsaná v Bratislavě dne 6. února 2007, byla vyhlášena pod č. 18/2007 Sb. m. s. Dodatek č. 1 k Dohodě mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Slovenské republiky o rozdělení a využívání dokumentů vzniklých před zánikem České a Slovenské Federativní Republiky, podepsaný v Praze dne 11. září 2008 a v Bratislavě dne 25. září 2008, byl vyhlášen pod č. 1/2009 Sb. m. s. Dodatek č. 2 k Dohodě mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Slovenské republiky o rozdělení a využívání dokumentů vzniklých před zánikem České a Slovenské Federativní Republiky, podepsaný v Uherském Hradišti dne 29. října 2012, byl vyhlášen pod č. 103/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva pro místní rozvoj č. 121/2015 Sb.
Sdělení Ministerstva pro místní rozvoj č. 121/2015 Sb. Sdělení Ministerstva pro místní rozvoj o schválení Aktualizace č. 1 Politiky územního rozvoje České republiky Vyhlášeno 21. 5. 2015, částka 51/2015 121 SDĚLENÍ Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 30. dubna 2015 o schválení Aktualizace č. 1 Politiky územního rozvoje České republiky Ministerstvo pro místní rozvoj v souladu s ustanovením § 31 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), sděluje, že vláda svým usnesením ze dne 15. dubna 2015 č. 276 schválila Aktualizaci č. 1 Politiky územního rozvoje České republiky. Ministryně: Ing. Šlechtová v. r.
Vyhláška č. 120/2015 Sb.
Vyhláška č. 120/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 21. 5. 2015, datum účinnosti 1. 6. 2015, částka 51/2015 * Čl. I - Vyhláška č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu, ve znění vyhlášky č. 65/2006 Sb., vyhlášky č. 259/2007 Sb., vyhlášky č. 204/2010 Sb. a vyhlášky č. 285/2011 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 6. 2015 120 VYHLÁŠKA ze dne 13. května 2015, kterou se mění vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 27 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., zákona č. 137/2002 Sb. a zákona č. 85/2015 Sb., k provedení § 9 odst. 8 zákona: Čl. I Vyhláška č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu, ve znění vyhlášky č. 65/2006 Sb., vyhlášky č. 259/2007 Sb., vyhlášky č. 204/2010 Sb. a vyhlášky č. 285/2011 Sb., se mění takto: 1. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který včetně nadpisu zní: „§ 2a Prodloužení doby platnosti ověření Druhy měřidel, u nichž lze prodloužit dobu platnosti ověření na základě kladného výsledku statistické výběrové zkoušky, jsou stanoveny v příloze.“. 2. V příloze v položce 1.3.9 písmeno d) zní: „d) objemové vodoměry| 6 roků*) ---|--- *) Na základě kladného výsledku statistické výběrové zkoušky specifikovaného souboru objemových vodoměrů se doba platnosti ověření vodoměrů tohoto souboru prodlužuje o 3 roky.“. 3. V příloze v položce 1.3.9 písmeni e) se slovo „pouze“ zrušuje. 4. V příloze v položce 1.3.10 písmeno a) zní: „a) membránová (včetně plynoměrů s teplotní korekcí)| 10 roků*) ---|--- *) Na základě kladného výsledku statistické výběrové zkoušky specifikovaného souboru membránových plynoměrů do velikosti G6 se doba platnosti ověření plynoměrů tohoto souboru prodlužuje o 4 roky.“. 5. V příloze v položce 4.1.2 písmeno a) zní: „a) pro měření elektrické energie v přímém zapojení| 16 roků*) ---|--- *) Na základě kladného výsledku statistické výběrové zkoušky specifikovaného souboru elektroměrů se doba platnosti ověření elektroměrů tohoto souboru prodlužuje o 4 roky.“. 6. V příloze v položce 4.1.3 písmeno a) zní: „a) pro měření elektrické energie v přímém zapojení| 12 roků*) ---|--- *) Na základě kladného výsledku statistické výběrové zkoušky specifikovaného souboru elektroměrů se doba platnosti ověření elektroměrů tohoto souboru prodlužuje o 4 roky.“. Čl. II Přechodné ustanovení Ověření stanovených měřidel podle dosavadních právních předpisů zůstává v platnosti na dobu, na kterou byla tato stanovená měřidla ověřena. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2015. Ministr: Ing. Mládek, CSc., v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 34/2015 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 34/2015 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Českou republikou a Bahamským společenstvím o výměně informací v daňových záležitostech Vyhlášeno 18. 5. 2015, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 2. 4. 2015, částka 20/2015 * Článek 1 - Předmět a rozsah Dohody * Článek 2 - Působnost * Článek 3 - Daně, na které se Dohoda vztahuje * Článek 4 - Všeobecné definice * Článek 5 - Výměna informací na základě žádosti * Článek 6 - Daňové šetření v zahraničí * Článek 7 - Možnost odmítnout žádost * Článek 8 - Zachování povinnosti mlčenlivosti * Článek 9 - Náklady * Článek 10 - Opatření k provedení Dohody * Článek 11 - Jazyk * Článek 12 - Další mezinárodní dohody nebo ujednání * Článek 13 - Řešení případů vzájemnou dohodou * Článek 14 - Protokol * Článek 15 - Vstup v platnost * Článek 16 - Ukončení platnosti * PŘÍLOHA Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 2. 4. 2015 34 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 6. března 2014 byla v Nassau podepsána Dohoda mezi Českou republikou a Bahamským společenstvím o výměně informací v daňových záležitostech. S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 15 dne 2. dubna 2015. České znění Dohody se vyhlašuje současně. DOHODA MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A BAHAMSKÝM SPOLEČENSTVÍM O VÝMĚNĚ INFORMACÍ V DAŇOVÝCH ZÁLEŽITOSTECH Česká republika a Bahamské společenství, přejíce si usnadnit výměnu informací v daňových záležitostech, se dohodly takto: Článek 1 Předmět a rozsah Dohody Příslušné orgány smluvních stran poskytnou pomoc prostřednictvím výměny informací, u kterých lze předpokládat, že jsou významné pro provádění a prosazování vnitrostátních právních předpisů smluvních stran týkajících se daní, na něž se vztahuje tato Dohoda. Takové informace zahrnují informace, u kterých lze předpokládat, že jsou významné pro zjištění, stanovení a vybírání těchto daní, pro zabezpečení úhrady daňových pohledávek, nebo pro vyšetřování nebo pro trestní stíhání daňových trestných činůtrestných činů. Informace se vyměňují v souladu s ustanoveními této Dohody a jsou považovány za důvěrné podle článku 8. Práva, vyplývající osobám z právních předpisů nebo správních postupů dožádané strany, se použijí, pokud neoprávněně nezabraňují nebo nezdržují efektivní výměnu informací. Článek 2 Působnost Dožádaná strana není povinna poskytnout informace, které nemají k dispozici její orgány, nebo které nejsou k dispozici nebo pod kontrolou osob, které patří do její územní působnosti. Článek 3 Daně, na které se Dohoda vztahuje 1. Současné daně, které podléhají této Dohodě, jsou: a) v České republice: - daně všeho druhu a pojmenování; b) na Bahamách: - daně všeho druhu a pojmenování. 2. Tato Dohoda se vztahuje také na jakékoliv stejné daně zavedené po datu podpisu Dohody vedle nebo namísto stávajících daní. Tato Dohoda se vztahuje také na jakékoliv v zásadě podobné daně zavedené po datu podpisu Dohody vedle nebo namísto stávajících daní, pokud s tím souhlasí příslušné orgány smluvních stran. Kromě toho daně, na které se tato Dohoda vztahuje, mohou být rozšířeny nebo změněny vzájemnou dohodou smluvních stran formou výměny dopisů. Příslušné orgány smluvních stran oznámí jeden druhému všechny podstatné změny daňového systému a opatření související se získáváním informací, na které se Dohoda vztahuje. 3. Tato Dohoda se nevztahuje na daně ukládané územními samosprávnými celky smluvních stran. Článek 4 Všeobecné definice 1. Pro účely této Dohody, pokud není definováno jinak, se výrazem: a) „Česká republika“ rozumí území České republiky, na kterém jsou podle právních předpisů a v souladu s mezinárodním právem vykonávána svrchovaná práva České republiky; b) „Bahamy“ rozumí Bahamské společenství, a je-li použit v geografickém slova smyslu, zahrnuje jeho pevninu i teritoriální vody, kde jsou uplatňovány právní předpisy Bahamského společenství, jakož i jakoukoli oblast mimo jeho teritoriální vody, včetně výlučné ekonomické zóny a jejího mořského dna a podloží, nad kterými Bahamské společenství vykonává svou jurisdikci a svrchovaná práva ve vztahu k průzkumu, těžbě a ochraně přírodních zdrojů v souladu s mezinárodním právem; c) „smluvní strana“ rozumí podle souvislosti Česká republika nebo Bahamy; d) „příslušný orgán“ rozumí: i. v případě České republiky ministr financí nebo jeho zplnomocněný zástupce; ii. v případě Baham ministr financí nebo jeho zplnomocněný zástupce; e) „osoba“ rozumí fyzická osoba, společnost a jakékoliv jiné sdružení osob; f) „společnost“ rozumí jakákoliv právnická osoba nebo jakákoli entita považovaná pro účely zdanění za právnickou osobu; g) „veřejně obchodovatelná společnost“ rozumí společnost, jejíž základní třída akcií je kótována na uznávané burze za předpokladu, že její kótované akcie může veřejnost snadno nakoupit nebo prodat. Akcie mohou být nakupovány nebo prodávány „veřejností“, jestliže nákup nebo prodej akcií není implicitně nebo explicitně omezen na limitovanou skupinu investorů; h) „základní třída akcií“ rozumí třída nebo třídy akcií představující většinu hlasovacích práv a hodnotu společnosti; i) „uznávaná burza“ rozumí jakákoliv burza, na které se dohodnou příslušné orgány smluvních stran; j) „kolektivní investiční fond nebo program“ rozumí jakýkoliv sdružený investiční nástroj bez ohledu na právní formu. Výrazem „kolektivní investiční fond nebo program“ se rozumí kolektivní investiční fond nebo program za předpokladu, že emise, akcie nebo jiné podíly na fondu nebo programu může veřejnost snadno nakoupit, prodat nebo nabídnout ke zpětnému odkupu. Emise, akcie nebo jiné podíly na fondu nebo programu může „veřejnost“ snadno nakoupit, prodat nebo nabídnout ke zpětnému odkupu, není-li tento nákup, prodej nebo zpětný odkup implicitně nebo explicitně omezen na limitovanou skupinu investorů; k) „daň“ rozumí jakákoliv daň, na kterou se Dohoda vztahuje; l) „dožadující strana“ rozumí smluvní strana dožadující informace; m) „dožádaná strana“ rozumí smluvní strana, která je dožádána o poskytnutí informací; n) „opatření pro získání informací“ rozumí zákony a správní nebo soudní postupy, které umožňují smluvní straně získat nebo poskytnout dožadované informace; o) „informace“ rozumí skutečnost, prohlášení nebo záznam v libovolné formě; p) „daňové trestné činy“ rozumí daňové záležitosti zahrnující úmyslné jednání, které může být předmětem trestního stíhání podle trestního práva dožadující strany; q) „trestní právo“ rozumí všechny trestně právní předpisy podle vnitrostátního práva bez ohledu na to, zda jsou obsaženy v daňových zákonech, trestním zákoníku nebo jiných právních předpisech. 2. Pokud jde o provádění této Dohody v určité době některou ze smluvních stran, bude mít každý výraz, který v ní není definován, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad, takový význam, který má podle v té době platných právních předpisů této smluvní strany, přičemž význam podle účinných daňových právních předpisů této smluvní strany bude mít přednost před významem přisuzovaným výrazu podle jiných právních předpisů této smluvní strany. Článek 5 Výměna informací na základě žádosti 1. Příslušný orgán dožádané strany poskytne na žádost informace pro účely uvedené v článku 1. Tyto informace se vymění bez ohledu na to, zda by jednání, které je vyšetřováno, bylo považováno za trestný čintrestný čin podle právních předpisů dožádané strany, pokud by k němu došlo v dožádané straně. 2. Jestliže informace, které má příslušný orgán dožádané strany k dispozici, neumožňují vyhovět žádosti o informace, přijme tato smluvní strana veškerá potřebná opatření pro zjištění předmětných informací tak, aby zajistila dožadující straně požadovanou informaci, bez ohledu na to, že dožádaná strana nepotřebuje tuto informaci pro své vlastní daňové účely. 3. Na zvláštní žádost příslušného orgánu dožadující strany poskytne příslušný orgán dožádané strany informace podle tohoto článku v rozsahu, který mu umožňují vnitrostátní právní předpisy, ve formě svědeckých výpovědí a ověřených kopií prvopisů. 4. Každá smluvní strana zajistí, aby její příslušné orgány pro účely uvedené v článku 1 Dohody měly oprávnění získat a na žádost poskytnout: a) informace v držení bankbank, jiných finančních institucí a jakékoliv osoby jednající na základě zastoupení nebo zmocnění či pověření včetně svěřenských správců; b) informace týkající se vlastnictví společností, sdružení, trustů, nadací, „Anstalten“ a jiných osob, v rozsahu ustanovení článku 2, informací týkajících se vlastnictví jakýchkoliv dalších osob z řetězu vlastnictví; v případě trustů, informace o zakladatelích, správcích a příjemcích; a v případě nadací informace o zakladatelích, členech správní rady a příjemcích. Kromě toho, tato Dohoda nevytváří závazek smluvních stran získat nebo poskytnout informace týkající se vlastnictví veřejně obchodovatelných společností nebo veřejných kolektivních investičních fondů nebo programů, pokud tyto informace nelze získat bez nepřiměřených obtíží. 5. Příslušný orgán dožadující strany předloží příslušnému orgánu dožádané strany písemnou žádost o informace, která má následující náležitosti: a) totožnost osoby, u které je prováděno šetření či jiný postup při správě daní; b) totožnost osoby, o které jsou informace dožadovány, pokud tato osoba není zároveň osobou podle písmene a); c) druh dožadované informace včetně formy, ve které si dožadující strana přeje informaci od dožádané strany obdržet; d) zdaňovací období, za které je informace dožadována; e) daňový účel, pro který se informace dožaduje, včetně: i. odkazu na právní předpis podle vnitrostátního daňového práva dožadující strany nebo jiné příslušné právní předpisy s ohledem na informace, které jsou dožadovány; a ii. určení, zda se jedná o daňový trestný čintrestný čin; f) důvody pro posouzení, zda dožadované informace jsou předvídatelně významné pro správu daní včetně vymáhání u dožadující strany ve vztahu k osobě uvedené v písmenu a) tohoto bodu; g) důvody, pro které se domnívá, že dožádaná strana má dožadovanou informaci k dispozici nebo je v držení či pod kontrolou osoby podléhající působnosti dožádané strany; h) v rozsahu, ve kterém jsou známé, jméno a adresu nebo název a sídlo každé osoby, o níž se domnívá, že má dožadovanou informaci k dispozici; i) prohlášení, že žádost je v souladu s právními předpisy a správními postupy dožadující strany, že pokud by dožadovaná informace byla v působnosti dožadující strany, byl by příslušný orgán dožadující strany schopen ji získat podle právních předpisů dožadující strany nebo obvyklým správním postupem, a že žádost je v souladu s touto Dohodou; j) prohlášení, že dožadující strana využila všechny dostupné prostředky na svém území, aby informaci získala, s výjimkou těch, které nelze získat bez nepřiměřených obtíží. 6. Příslušný orgán dožádané strany zašle dožadované informace dožadující straně co nejdříve. Pro zajištění rychlé odpovědi příslušný orgán dožádané strany: a) písemně potvrdí přijetí žádosti příslušnému orgánu dožadující strany a sdělí příslušnému orgánu dožadující strany případné nedostatky v žádosti, a to do 60 dnů od přijetí žádosti; b) není-li příslušný orgán dožádané strany schopen získat a poskytnout informaci do 90 dnů od přijetí žádosti, včetně toho, zda se setkal s obtížemi při získávání informace, nebo odmítne-li informaci poskytnout, vyrozumí bezodkladně dožadující stranu, vysvětlí důvod, pro který nebylo možné žádosti vyhovět, povahu obtíží nebo důvody svého odmítnutí. Článek 6 Daňové šetření v zahraničí 1. Smluvní strana může povolit vstup zástupcům příslušného orgánu smluvní strany na území první jmenované strany za účelem vyslechnutí daňového subjektu a prověření záznamů s předchozím písemným souhlasem dotčených osob, je-li tento souhlas požadován vnitrostátními právními předpisy první jmenované smluvní strany. Příslušný orgán druhé jmenované strany oznámí příslušnému orgánu první jmenované strany dobu a místo jednání s dotčenými osobami. 2. Na žádost příslušného orgánu smluvní strany může příslušný orgán druhé smluvní strany umožnit zástupcům příslušného orgánu první jmenované strany, aby se účastnili vymezené části daňového šetření u příslušného orgánu druhé jmenované strany. 3. Vyhoví-li žádosti podle odstavce 2, vyrozumí bezodkladně příslušný orgán smluvní strany provádějící šetření příslušný orgán druhé strany o době a místě šetření, o orgánu nebo o úřední osobě pověřené k provádění šetření a o postupech a podmínkách vyžadovaných první jmenovanou stranou pro provádění šetření. Veškerá rozhodnutí týkající se vedení daňového šetření přijímá strana provádějící šetření. Článek 7 Možnost odmítnout žádost 1. Dožádaná strana není povinna získat nebo poskytnout informaci, kterou by dožadující strana nebyla schopna získat podle svých vnitrostátních právních předpisů pro účely provádění nebo prosazování vnitrostátních daňových právních předpisů. Příslušný orgán dožádané strany může odmítnout pomoc tehdy, není-li žádost učiněna v souladu s touto Dohodou. 2. Ustanovení této Dohody nezavazují smluvní strany poskytnout informaci, která je předmětem obchodního, hospodářského, průmyslového, komerčního nebo profesního tajemství nebo obchodní postup. Nicméně informace uvedené v čl. 5 odst. 4 se nepovažují za tajemství nebo obchodní postup pouze proto, že splňují kritéria tohoto odstavce. 3. Dožádaná strana může odmítnout žádost o informaci, jestliže by zveřejnění této informace bylo v rozporu s veřejným pořádkem (ordre public). 4. Žádost o informaci nelze odmítnout na základě toho, že je napadena zákonnost nebo správnost daňové pohledávky, která je předmětem žádosti. 5. Dožádaná strana může odmítnout žádost o informaci, jestliže dožadující strana dožaduje informaci k provádění nebo prosazování ustanovení daňového zákona dožadující strany, nebo jiného požadavku s tím spojeného, který diskriminuje občana dožádané strany ve srovnání s občanem dožadující strany nacházejícího se ve stejné situaci. Článek 8 Zachování povinnosti mlčenlivosti Jakékoliv informace získané smluvními stranami podle této Dohody se považují za důvěrné a mohou být sděleny pouze osobám nebo orgánům smluvní strany (včetně soudů a správních orgánů) odpovědným za zjištění stanovení nebo zabezpečení úhrady daní, anebo za vymáhání nebo za trestní stíhání, týkající se daní, na které se vztahuje tato Dohoda. Tyto osoby nebo orgány mohou takové informace použít pouze pro tyto účely. Tyto informace lze použít během veřejného soudního řízení nebo v soudních rozhodnutích. Informace nesmí být bez písemného souhlasu příslušného orgánu dožádané strany sděleny žádné jiné osobě, entitě, orgánu, nebo jiné jurisdikci. Článek 9 Náklady Pokud se příslušné orgány stran nedohodnou jinak, běžné náklady vynaložené při poskytování pomoci uhradí dožádaná strana a mimořádné náklady vynaložené při poskytování pomoci uhradí dožadující strana. Na žádost kterékoli ze smluvních stran mohou příslušné orgány podle potřeby uskutečňovat vzájemné konzultace a zejména bude příslušný orgán dožádané strany předem konzultovat s příslušným orgánem dožadující strany, pokud očekává, že náklady za poskytnuté informace ve vztahu ke konkrétní žádosti budou významné. Článek 10 Opatření k provedení Dohody Smluvní strany přijmou právní předpisy nezbytné k plnění této Dohody a zajistí jejich účinnost. Článek 11 Jazyk Žádosti o pomoc a odpovědi na tyto žádosti se vyhotoví v anglickém a jakémkoliv jiném jazyce na základě oboustranné dohody mezi příslušnými orgány smluvních stran podle článku 13. Článek 12 Další mezinárodní dohody nebo ujednání Možnosti pomoci podle této Dohody neomezují ani nejsou omezovány dosavadními mezinárodními dohodami nebo jinými ujednáními mezi smluvními stranami, které se týkají spolupráce v daňových záležitostech. Článek 13 Řešení případů vzájemnou dohodou 1. V případě problémů nebo pochybností mezi smluvními stranami, pokud jde o provádění nebo výklad Dohody, řeší záležitost příslušné orgány vzájemnou dohodou. 2. Kromě dohody uvedené v odstavci 1 se mohou příslušné orgány smluvních stran dohodnout na používaných postupech. 3. Příslušné orgány smluvních stran mohou přímo projednávat možné rozpory za účelem dosažení dohody podle tohoto článku. 4. Smluvní strany se mohou dohodnout na jiných formách řešení sporů. Článek 14 Protokol Připojená příloha obsahuje vysvětlující protokol k Dohodě, který je nedílnou součástí této Dohody. Článek 15 Vstup v platnost Smluvní strany si navzájem diplomatickou cestou oznámí splnění postupů požadovaných jejich vnitrostátními právními předpisy pro vstup této Dohody v platnost. Dohoda vstoupí v platnost dnem pozdějšího z těchto oznámení a její ustanovení se budou uplatňovat a) pro daňové trestné činytrestné činy; pro všechna zdaňovací období začínající 1. lednem 2004, nebo později, b) pro všechny ostatní záležitosti podle článku 1 pro všechna zdaňovací období začínající 1. lednem nebo po 1. lednu kalendářního roku následujícího po datu, ve kterém Dohoda vstoupí v platnost. Článek 16 Ukončení platnosti 1. Tato Dohoda zůstane v platnosti, dokud nebude vypovězena některou smluvní stranou. Každá smluvní strana může ukončit platnost Dohody písemnou výpovědí oznámenou diplomatickou cestou. V takovém případě se Dohoda přestane v obou smluvních státech provádět k 1. lednu kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, v němž smluvní strana výpověď obdržela. 2. Pokud je Dohoda vypovězena, zůstávají smluvní strany vázány ustanoveními článku 8, pokud se týká jakýchkoliv informací získaných na základě Dohody. Na důkaz čehož níže podepsaní, kteří jsou k tomuto řádně zplnomocněni, podepsali Dohodu. Dáno ve dvou originálních vyhotoveních v Nassau dne 6. března 2014 v českém a anglickém jazyce, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. Za Českou republiku Ing. Jaroslav Zajíc v. r. mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky v Bahamském společenství Za Bahamské společenství Michael Halkitis v. r. státní tajemník pro finance PŘÍLOHA PROTOKOL K DOHODĚ MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A BAHAMSKÝM SPOLEČENSTVÍM O VÝMĚNĚ INFORMACÍ V DAŇOVÝCH ZÁLEŽITOSTECH. 1. Tento protokol stanovuje záměry smluvních stran týkající se záležitostí uvedených v této Dohodě: 2. Podle článku 9 této Dohody, běžné náklady vzniklé v průběhu posuzování a řešení žádostí o informace předložených dožadující stranou, uhradí dožádaná strana. Běžné náklady zahrnují vnitrostátní správní náklady, méně významné externí náklady a režijní výdaje vynaložené dožádanou stranou v průběhu vypracování odpovědi na žádost o informace podanou dožadující stranou. 3. Přímé mimořádné náklady vzniklé v souvislosti s poskytováním pomoci uhradí dožadující strana. Příklady takových nákladů zahrnují, avšak nejsou limitovány, následujícím výčtem: a) mimořádné náklady za pořizování kopií dokumentů pro dožádanou stranu; b) přiměřené náklady vynaložené v případě potřeby na služby expertů, tlumočníků a překladatelů; c) přiměřené náklady za přepravu dokumentů dožadující straně; d) náklady na soudní řízení v přímé souvislosti s konkrétní žádostí o výměnu informací, včetně nákladů na služby externího právního zástupce nebo poradce, se souhlasem příslušného orgánu dožadující strany; a e) přiměřené náklady na získání svědeckých výpovědí. 4. Pokud lze předpokládat, že mimořádné náklady vztahující se ke konkrétní žádosti o informace převýší 500 EURO nebo ekvivalent v britských librách, příslušný orgán dožádané strany bude kontaktovat příslušný orgán dožadující strany za účelem zjištění, zda chce dožadující strana pokračovat ve výměně informací v tomto konkrétním případě a zda uhradí příslušné náklady.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 119/2015 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 119/2015 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení opakovaných voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 18. 5. 2015, částka 50/2015 119 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 7. května 2015 o vyhlášení opakovaných voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 54 odst. 2 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 26. září 2015 opakované volby do zastupitelstva obce: obec| okres| kraj ---|---|--- Přední Výtoň| Český Krumlov| Jihočeský Ministr: Chovanec v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 118/2015 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 118/2015 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí Vyhlášeno 18. 5. 2015, částka 50/2015 118 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 7. května 2015 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 26. září 2015 nové volby do zastupitelstev obcí: obec| okres| kraj ---|---|--- Fryšava pod Žákovou horou| Žďár nad Sázavou| Kraj Vysočina Újezd nade Mží| Plzeň-sever| Plzeňský Nučice| Praha-východ| Středočeský Podhradí nad Dyjí| Znojmo| Jihomoravský Dřínov| Kladno| Středočeský Ministr: Chovanec v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 117/2015 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 117/2015 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozšíření závaznosti Dodatku č. 2 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně Vyhlášeno 18. 5. 2015, částka 50/2015 117 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 30. dubna 2015 o rozšíření závaznosti Dodatku č. 2 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění nálezu Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášeného pod č. 199/2003 Sb., a zákona č. 255/2005 Sb., sděluje, že Dodatek č. 2 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně na roky 2013 - 2016, uzavřený dne 12. 2. 2015 mezi Odborovým svazem Stavba ČR, Odborovým svazem pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy a Svazem podnikatelů ve stavebnictví v ČR, je s účinností od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto sdělení, závazný i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódy klasifikace ekonomických činností CZ - NACE 08.1,16.23, 22.23, 23.2, 23.3, 23.5, 23.6, 23.7, 23.9, 41, 42 a 43. S obsahem Dodatku č. 2 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně se lze seznámit na krajských pobočkách Úřadu práce České republiky a na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz). Ministryně: Mgr. Marksová v. r.
Vyhláška č. 116/2015 Sb.
Vyhláška č. 116/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 278/1998 Sb., k provedení zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 18. 5. 2015, datum účinnosti 1. 6. 2015, částka 50/2015 * Čl. I - Vyhláška č. 278/1998 Sb., k provedení zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb., ve znění vyh * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 6. 2015 116 VYHLÁŠKA ze dne 6. května 2015, kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 278/1998 Sb., k provedení zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo financí stanoví podle § 4 a 6 zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou: Čl. I Vyhláška č. 278/1998 Sb., k provedení zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 88/2000 Sb., vyhlášky č. 355/2001 Sb., vyhlášky č. 29/2003 Sb., vyhlášky č. 407/2006 Sb. a vyhlášky č. 62/2010 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se věta první nahrazuje větou „Výpočet požadované pojistné kapacity provádí Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s., (dále jen „exportní pojišťovna“), a to jako součet úhrnných hodnot vývozních úvěrových rizik krytých platnými pojistnými smlouvami, snížených o hodnoty předpokládaných splátek pojištěných úvěrů, hodnoty vývozních úvěrových rizik obsažených ve smlouvách z aktivní zajišťovací činnosti, a hodnot vývozních úvěrových rizik obsažených ve smlouvách o příslibu pojištění a hodnot rozpracovaných pojistných smluv, jejichž uzavření lze kvalifikovaně předpokládat v roce, na který je státní rozpočet sestavován.“. 2. V § 3 odstavce 3 a 4 znějí: „(3) Při zpracování návrhu výše dotace ze zdrojů státního rozpočtu pro doplnění pojistných fondů se vychází ze stavu fondů pro pojišťování vývozních úvěrových rizik vytvořených ze státního rozpočtu v předcházejících letech, z předpokládaných změn těchto fondů po přídělech z rozdělení zisku společnosti, ze stavu technických rezerv, a dále z odhadu očekávaných peněžních toků z přijatého pojistného, změny stavu technických rezerv, zaplaceného zajistného, vyplacených pojistných plnění a vymožených pohledávek v běžném účetním období a v roce, na který je státní rozpočet sestavován. (4) Uvolňování schválených dotací ze státního rozpočtu probíhá podle rozhodnutí ministerstva na základě žádosti exportní pojišťovny, ve které exportní pojišťovna dokládá skutečný stav pojistné angažovanosti, stav technických rezerv a stav pojistných fondů, ke konci předchozího čtvrtletí, předpoklad na nadcházející období minimálně 90 dnů, při zohlednění očekávaných peněžních toků z přijatého pojistného, změny stavu technických rezerv, zaplaceného zajistného, vyplacených pojistných plnění a vymožených pohledávek. Tyto předpoklady jsou kvalifikovaným odhadem exportní pojišťovny.“. 3. § 7 včetně nadpisu zní: „§ 7 Způsob předkládání žádosti o dotování ztrát a způsob úhrady dotací (K § 6 odst. 4 zákona) (1) Žádost o poskytnutí dotace na úhradu ztrát vyplývajících exportní bance z provozování podpořeného financování (dále jen „dotace na úhradu ztrát“) ze státního rozpočtu se předkládá při sestavování státního rozpočtu na příslušný rozpočtový rok. K žádosti se přikládá přehled o stavu závazků, vyplývajících ze smluv o získávání dlouhodobých finančních zdrojů uzavřených ke dni podání žádosti, přehled o předpokládaném objemu dlouhodobých finančních zdrojů v rozpočtovém roce splacených; a o předpokládané potřebě získání nových finančních zdrojů ve vazbě na jejich užití k 31. prosinci rozpočtového roku. (2) Dotace na úhradu ztrát se poskytuje v průběhu roku zálohově ve čtvrtletních splátkách na základě skutečnosti vykázané v účetnictví ke konci každého čtvrtletí. Zálohové vyčíslení dotace na úhradu ztrát předkládá exportní banka ministerstvu do dvacátého dne měsíce následujícího po skončení čtvrtletí. Dotace na úhradu ztrát za příslušné čtvrtletí se poskytují do třicátého dne od zahájení prověření podkladů k vyčíslení dotace ministerstvem. Zálohové vyčíslení dotace na úhradu ztrát za čtvrté čtvrtletí exportní banka předkládá ministerstvu podle vykázané předběžné skutečnosti nejpozději do 10. ledna následujícího roku. Exportní banka finančně vypořádá poskytnuté dotace na úhradu ztrát za příslušný rok s ministerstvem podle zvláštního právního předpisu upravujícího finanční vypořádání se státním rozpočtem. (3) Jako součást žádosti podle odstavce 2 exportní banka předkládá rovněž informaci o stavu státní záruky, informace o nově sjednaných obchodních případech za příslušné čtvrtletí, zejména identifikační údaje vývozce, číslo úvěrové smlouvy, popis projektu, stát určení, sjednanou výši smluvního plnění, způsob a hodnotu zajištění a přehled pohledávek exportní banky z podpořeného financování k poslednímu dni předchozího čtvrtletí, vždy s uvedením hodnoty pohledávky bez opravných položek a hodnoty opravných položek, způsobu a hodnoty zajištění pohledávky. (4) V případě, že ministerstvo zjistí nesrovnalosti ve vyčíslení dotace, informuje o nich exportní banku do tří pracovních dnů. Termín pro úhradu ztrát za příslušné čtvrtletí se přerušuje do doby jejich odstranění exportní bankou.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2015. Ministr: Ing. Babiš v. r.
Nález Ústavního soudu č. 115/2015 Sb.
Nález Ústavního soudu č. 115/2015 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 31. března 2015 sp. zn. Pl. ÚS 1/14 ve věci návrhu na zrušení čl. LII bodu 2 zákona č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva Vyhlášeno 14. 5. 2015, částka 49/2015 * Odůvodnění * I. - Rekapitulace návrhu * II. - Dikce napadeného ustanovení * III. - Okolnosti případu * IV. - Argumentace navrhovatele * V. - Posouzení přípustnosti návrhu * VI. - Vyjádření účastníků řízení a vedlejšího účastníka řízení * VII. - Replika navrhovatele * VIII. - Upuštění od ústního jednání * IX. - Posouzení ústavní konformity legislativního procesu * X. - K námitce nepřípustné retroaktivity * XI. - K zásahu do základního práva na ochranu vlastnictví dle čl. 11 Listiny, resp. na pokojné užívání majetku ve smyslu čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod 115 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 1/14 dne 31. března 2015 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Jana Filipa, Vlasty Formánkové, Vladimíra Kůrky, Jana Musila (soudce zpravodaj), Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu Okresního soudu v Karviné na zrušení čl. LII bodu 2 zákona č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva, za účasti Okresního soudu v Karviné, Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a Mgr. Anny Šabatové, veřejné ochránkyně práv, jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Ustanovení článku LII bodu 2 zákona č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva, se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. Odůvodnění I. Rekapitulace návrhu 1. Návrhem ze dne 30. 1. 2014, doručeným Ústavnímu souduÚstavnímu soudu dne 3. 2. 2014, Okresní soud v Karviné (dále též jen „exekuční soud“, případně „navrhovatel“), předsedou senátu Mgr. Jiřím Ordeltem, podle ustanovení § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) a podle článku 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) navrhl, aby Ústavní soudÚstavní soud nálezem zrušil přechodné ustanovení článku LII bodu 2 zákona č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva. 2. Podstatou návrhu bylo přesvědčení navrhovatele o rozporu citovaného přechodného ustanovení s ústavním pořádkem v důsledku jím založené nepřípustné retroaktivity, která od 1. 1. 2014 zpětně umožňuje - v řízeních zahájených před 1. 1. 2013 - postih výlučného majetku manžela povinného, je-li vymáhán závazek, který vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů. 3. Navrhovatel svůj návrh podal v průběhu exekučního řízení vedeného u něj pod sp. zn. 46 Nc 1689/2006 na majetek povinného, včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, a to v souvislosti s rozhodováním o návrhu manželky povinného na zastavení exekučního příkazuexekučního příkazu, jímž soudní exekutor rozhodl o provedení exekuceexekuce přikázáním všech jejích peněžitých pohledávek (a to splatných i v budoucnu), které má z titulu smlouvy o penzijním připojištění. II. Dikce napadeného ustanovení 4. Napadené přechodné ustanovení článku LII bodu 2 zákona č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva, zní: „2. Exekuční příkazExekuční příkaz vydaný po dni nabytí účinnosti zákona č. 396/2012 Sb. v řízeních zahájených před nabytím účinnosti zákona č. 396/2012 Sb. se řídí zákonem č. 120/2001 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti zákona č. 396/2012 Sb.“ 5. Jinak řečeno, exekuční příkazexekuční příkaz vydaný po 1. 1. 2013 v řízeních zahájených před tímto datem se řídí zákonem č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění účinném po 1. 1. 2013. III. Okolnosti případu 6. Z návrhu a vyžádaného spisu exekučního soudu sp. zn. 46 Nc 1689/2006 vyplývají následující skutečnosti. 7. Dne 21. 9. 2005 platebním rozkazem č. j. 33 Ro 1373/2005-12 exekuční soud v právní věci žalobkyně České pojišťovny, a. s., se sídlem v Praze 1, (dále jen „oprávněná“ nebo „žalobkyně“) proti žalovanému Jiřímu Feberovi (dále jen „žalovaný“, případně „povinný“) o zaplacení částky 6 196 Kč s příslušenstvím žalovanému uložil, aby do 15 dnů ode dne doručení platebního rozkazu zaplatil žalobkyni pohledávku ve výši 6 196 Kč s příslušenstvím [výrok a)] a náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč [výrok b)], nebo aby podal proti tomuto platebnímu rozkazu ve stanovené lhůtě ode dne jeho doručení u jmenovaného soudu odpor. Platební rozkaz se stal pravomocným a vykonatelným dne 17. 1. 2006. Žalovaná částka 6 196 Kč byla dluhem vzniklým žalovanému za trvání manželství. 8. Dne 21. 11. 2006 byl exekučnímu soudu doručen návrh oprávněné na nařízení exekuceexekuce proti povinnému pro částku 6 196 Kč s příslušenstvím a náklady řízení ve výši 600 Kč. Exekučním titulem byl výše zmíněný platební rozkaz jmenovaného soudu ze dne 21. 9. 2005 č. j. 33 Ro 1373/2005-12. III/1 Nařízení exekuce exekučním soudem 9. Dne 24. 11. 2006 usnesením č. j. 46 Nc 1689/2006-3, které nabylo právní moci dne 22. 2. 2007, exekuční soud, podle vykonatelného platebního rozkazu téhož soudu ze dne 21. 9. 2005 č. j. 33 Ro 1373/2005-12, k uspokojení peněžité pohledávky oprávněné ve výši 6 196 Kč s příslušenstvím, nákladů oprávněné a nákladů exekuceexekuce nařídil exekuciexekuci na majetek povinného. Provedením exekuceexekuce byl pověřen navržený Mgr. David Koncz, soudní exekutor Exekutorského úřadu Cheb (dále jen „soudní exekutor“). III/2 Exekuční příkazy soudního exekutora 10. Dne 25. 9. 2013 exekučním příkazemexekučním příkazem č. 1 č. j. 074 EX 08280/06-024 soudní exekutor podle § 59 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, mimo jiné rozhodl, že exekuceexekuce se provede přikázáním všech peněžitých pohledávek (a to splatných i v budoucnu) povinného vůči dlužníku povinného: AXA penzijní fond, a. s., od 1. 1. 2013 AXA penzijní společnost, a. s., se sídlem Úzká 8/488, 602 00 Brno, z právního titulu: smlouva o penzijním připojištění č. 1602029576. 11. Dne 25. 9. 2013 exekučním příkazemexekučním příkazem č. 2 č. j. 074 EX 08280/06-025 soudní exekutor podle § 59 odst. 1 exekučního řádu mimo jiné rozhodl, že exekuceexekuce se provede přikázáním všech peněžitých pohledávek (a to splatných i v budoucnu) manželky povinného vůči dlužníku ING Penzijní fond, a. s., se sídlem Nádražní 25/344, 150 00 Praha 5, z právního titulu smlouvy o penzijním připojištění č. 0070126514. III/3 Návrhy na zastavení exekuce 12. Dne 27. 11. 2013 byla exekučnímu soudu doručena podání z téhož dne, jimiž povinný i jeho manželka navrhli zastavení exekučního příkazuexekučního příkazu č. 1, resp. č. 2 v plném rozsahu. V odůvodnění shodně uvedli, že a) společné jmění manželů netvoří dle § 143 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „obč. zák.“) důchodové připojištění náležející do výlučného vlastnictví jen jednoho manžela, b) nabytí důchodového pojištění nezakládá nabytí podílu druhému manželovi a c) důchodové připojištění není užíváno a udržováno dle § 145 obč. zák., což taktéž přímo vylučuje, že jde o společné jmění manželů ve smyslu obč. zák. a dalších právních úprav, z čehož dovodili, že penzijní připojištění nemůže být zatíženo exekucíexekucí peněžitých pohledávek manžela povinného. 13. Oprávněná ve vyjádření ze dne 14. 1. 2014 k návrhu povinného na zastavení exekuceexekuce uvedla, že trvá na provedení exekuceexekuce způsobem, který soudní exekutor zvolil jako nejvhodnější s ohledem na zjištění o povinném a jeho majetku, pokud povinný dlužnou částku neuhradil dobrovolně. 14. Jelikož pověřený exekutor s přihlédnutím ke stanovisku oprávněné nemohl návrhům povinného a jeho manželky na zastavení exekuceexekuce vyhovět, postoupil je dle § 55 odst. 2 exekučního řádu (ve znění platném a účinném do 31. 12. 2012) k rozhodnutí exekučnímu soudu. 15. Dne 31. 1. 2014 usnesením č. j. 46 Nc 1689/2006-27 exekuční soud návrh povinného, aby ve vztahu k exekučnímu příkazuexekučnímu příkazu pověřeného soudního exekutora ze dne 25. 9. 2013 č. j. 074 EX 08280/06-024 byla exekuceexekuce nařízená usnesením exekučního soudu ze dne 24. 11. 2006 č. j. 46 Nc 1689/2006-3 zastavena, zamítl (výrok I); ve vztahu k exekučnímu příkazuexekučnímu příkazu pověřeného soudního exekutora ze dne 25. 9. 2013 č. 2 č. j. 074 EX 08280/06-025, jímž rozhodl o provádění exekuceexekuce nařízené dne 24. 11. 2006 usnesením exekučního soudu ze dne 24. 11. 2006 č. j. 46 Nc 1689/2006-3 přikázáním pohledávky manželky povinného, do doby rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu o podaném návrhu exekučního soudu na zrušení článku LII bodu 2 zákona č. 303/2013 Sb. návrh odložil (výrok II). IV. Argumentace navrhovatele 16. Navrhovatel uvedl, že po dni 1. 1. 2013, kdy nabyla účinnosti tzv. velká exekuční novela, jako součást zákona č. 396/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, při rozhodování o obdobných návrzích v průběhu roku 2013 dospěl k závěru, že v exekučních řízeních zahájených do 31. 12. 2012 bylo nutno exekuceexekuce prováděné na základě exekučních příkazůexekučních příkazů postihujících výlučný majetek manželů povinných ve smyslu ustanovení § 268 odst. 1 písm. h) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „o. s. ř.“) hodnotit jako nepřípustné, a proto exekuceexekuce z tohoto zákonného důvodu zastavoval nejen k návrhu účastníka řízení, nýbrž i bez takového návrhu. 17. Ke stejným právním závěrům prý dospěl i Krajský soud v Ostravě, který navíc např. již ve svém rozhodnutí č. j. 9 Co 431/2013-137 ze dne 30. 5. 2013 vyjádřil přesvědčení, že Okresním soudem v Karviné vyjádřený právní názor je v soudní praxi většinový, přičemž zcela shodně pak bylo rozhodováno Krajským soudem v Ostravě rovněž v následném období (viz např. usnesení č. j. 10 Co 371/2013-79 a č. j. 66 Co 541/2013-37, vydaná shodně dne 30. 10. 2013). 18. Navrhovatel dále konstatoval, že dne 1. 1. 2014 nabyl účinnosti zákon č. 303/2013 Sb., jímž došlo „v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva“ mimo jiné ke změně exekučního řádu a který v bodě 2 přechodných ustanovení článku LII stanovil, že exekuční příkazexekuční příkaz vydaný po dni nabytí účinnosti zákona č. 396/2012 Sb. v řízeních zahájených před nabytím účinnosti zákona č. 396/2012 Sb. se má řídit exekučním řádem ve znění účinném po dni nabytí účinnosti zákona č. 396/2012 Sb. 19. Podle názoru navrhovatele citované přechodné ustanovení porušuje princip právní jistoty povinných a jejich manželů v exekučních řízeních zahájených před datem 31. 12. 2012, je-li jím, a to teprve po roce účinnosti zákona č. 396/2012 Sb., dodatečně stanoveno, že exekuční příkazexekuční příkaz vydaný na základě novelizace exekučního řádu provedené tímto zákonem se má i v těch řízeních, která byla zahájena před nabytím jeho účinnosti, řídit exekučním řádem ve znění účinném po dni nabytí účinnosti zákona č. 396/2012 Sb. Tato dodatečná konstrukce by podle navrhovatele mohla otřást důvěrou v právní řád, a to zejména v případech, v nichž by pověřený exekutor po nabytí účinnosti zákona č. 303/2013 Sb. v jedné a téže věci opětovně rozhodl obsahově naprosto stejným exekučním příkazemexekučním příkazem o provádění exekuceexekuce způsobem, který byl exekučním soudem v průběhu roku 2013 shledán nepřípustným. 20. Navrhovatel poukázal na čl. 1 odst. 1 Ústavy, z něhož plyne, že Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana, a uvedl, že jedním z jeho základních pilířů by měla být právní jistota. Poukázal na judikaturu Ústavního souduÚstavního soudu, který již dříve ve svých nálezech dovodil, že právě pod tímto zorným úhlem musí být posuzován i obsah normativních právních aktů (včetně prováděcích předpisů) a působení právních předpisů do doby minulé, resp. jejich vliv na minulé právní skutečnosti, protože jejich nejasné a neurčité konstrukce ve svých důsledcích mohou vést též k porušení chráněného práva na spravedlivý proces [viz článek 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“)] a případná nepřípustná retroaktivita je též v rozporu s postuláty demokratického právního státu. 21. Z uvedeného navrhovatel dovodil, že přechodné ustanovení obsažené v bodě 2 článku LII zákona č. 303/2013 Sb. má zpětnou účinnost, a jako takové je v rozporu s principy demokratického právního státu, resp. se zásadou ochrany důvěry občana v právo a se zásadou zákazu pravé retroaktivity, tedy s článkem 1 Ústavy. Toto ustanovení totiž mění právní následky, které podle práva nastaly přede dnem účinnosti napadených ustanovení, navíc za stavu, kdy jím zákonodárce doplňuje přechodná ustanovení obsažená již v zákoně č. 396/2012 Sb. Zamýšlel-li zákonodárce skutečně tuto otázku přechodnými ustanoveními řešit, mohl a měl tak učinit již v roce 2012, tedy v době, kdy zákon č. 396/2012 Sb. přijímal, přičemž nelze přehlížet, že od přijetí tohoto zákona již byl zákon č. 120/2001 Sb. novelizován také zákonem č. 45/2013 Sb., přičemž teprve po roce účinnosti zákona č. 396/2012 Sb. je tak zpětně zasahováno do přechodných ustanovení této novely exekučního řádu. 22. Jinak řečeno, pravá retroaktivita dotyčného přechodného ustanovení dle navrhovatele spočívá v tom, že umožňuje od 1. 1. 2014 zpětně postihnout (dosud nepostižitelný) výlučný majetek jednoho z manželů, a to v řízeních zahájených před 1. 1. 2013. 23. Kromě již uvedeného nelze podle názoru navrhovatele ani přehlédnout, že dané přechodné ustanovení bylo přijato Parlamentem České republiky v právní normě, důvodem jejíhož přijetí měla být potřeba reagovat na základní předpisy rekodifikace civilního práva, zejména na přijetí zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), a zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, které tvořily první fázi rekodifikace soukromého práva hmotného v České republice. 24. Navrhovatel poukázal na skutečnost, že z důvodové zprávy ze dne 27. 2. 2013, podepsané tehdejším předsedou vlády RNDr. Petrem Nečasem a ministrem spravedlnosti JUDr. Pavlem Blažkem, vyplývá, že důvodem přijetí navrhované úpravy byla potřeba reagovat na základní předpisy rekodifikace civilního práva a dovršit tak celý rekodifikační proces s tím, že jednou z oblastí přijímaných změn jsou rovněž změny v právních předpisech upravujících postavení profesních komor, tedy vedle zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, rovněž změna exekučního řádu, ve znění pozdějších předpisů. 25. Ve vztahu k navrhovaným změnám exekučního řádu však z důvodové zprávy (viz obsah její části nazvaný „K části čtyřicáté druhé - změna exekučního řádu“) vyplývá, že navržené přechodné ustanovení reaguje pouze na změnu pojištění soudního exekutora za škodu, které je povinen uzavřít podle platné právní úpravy, na pojištění odpovědnosti za újmu s tím, že ke změně pojištění by mělo dojít do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti předkládaného návrhu. 26. Z uvedeného je proto dle navrhovatele patrné, že důvodová zpráva k vládnímu návrhu nikterak nepředpokládala přijetí dalšího přechodného ustanovení, na jehož základě je dodatečně zákonem upravováno, že exekuční příkazyexekuční příkazy vydané po novelizaci exekučního řádu zákonem č. 396/2012 Sb. se mají i v těch řízeních, která byla zahájena před nabytím účinnosti citovaného zákona, řídit exekučním řádem ve znění účinném po dni nabytí jeho účinnosti. 27. Navrhovatel z těchto zjištění dovodil názor, že předmětné přechodné ustanovení se do zákona č. 303/2013 Sb., měnícího některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva, mohlo, resp. muselo dostat jedině na základě pozměňovacího návrhu. Návrh zákona byl totiž rozeslán poslancům dne 5. 3. 2013, přičemž jeho první čtení proběhlo dne 19. 3. 2013 na 52. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu (5. volební období), na které byl přikázán k projednání výborům. Písemný pozměňovací návrh (který by měl být součástí zápisu ze schůze výboru - viz § 43 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 265/2011 Sb.) byl zapracován do usnesení přijatého ústavně právním výborem a návrh zákona prošel obecnou rozpravou na 54. schůzi konané dne 12. 6. 2013. Závěrečné třetí čtení proběhlo na 57. schůzi konané dne 8. 8. 2013, kdy byl návrh zákona schválen. 28. Podle navrhovatele možnost podání pozměňovacího návrhu nevyplývá z Ústavy, ale toliko z jednacího řádu Poslanecké sněmovny, který v ustanovení § 63 zákona č. 90/1995 Sb., v platném znění, umožňuje poslanci podávat (avšak pouze k projednávané věci) mj. rovněž návrhy, jimiž se vypouštějí, rozšiřují nebo mění některé části původního návrhu. Navrhovatel připomíná, že Ústavní soudÚstavní soud v nálezu ze dne 15. 2. 2007 sp. zn. Pl. ÚS 77/06 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.) dovodil, že pozměňovací návrh by měl skutečně toliko pozměňovat předkládanou právní úpravu, tedy že by ji ani neměl zásadně měnit, ani rozšiřovat, a tím méně by se měl pohybovat mimo předmět zákonodárné iniciativy, resp. návrhu zákona. Z toho ale také vyplývá, že pozměňovací návrh se musí týkat téhož předmětu, přičemž není-li tento požadavek dodržen, může se v důsledku toho, že státní moc je uplatňována způsobem, který jí zákon (a tím spíše Ústava) neumožňuje, jednat nejen o rozpor se zásadami respektování demokratických principů v legislativním procesu, ale především o rozpor se zásadami předvídatelnosti, srozumitelnosti a vnitřní bezrozpornosti zákona, které bezesporu patří mezi základní předpoklady právního státu. 29. Navrhovatel porovnáním obsahu a účelu původního vládního návrhu zákona podávaného v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva a jeho zněním po přijetí pozměňovacího návrhu dospěl k závěru, že obsahy i účely obou zkoumaných předmětů se v tomto směru zásadně liší, a proto je prý namístě konstatovat, že ve věci článku LII bodu 2 zákona č. 303/2013 Sb. podaný pozměňovací návrh z omezeného prostoru vyhrazeného pozměňovacím návrhům zjevně vybočil. 30. Navrhovatel se domnívá, že pokud k přijetí článku LII bodu 2 zákona č. 303/2013 Sb. došlo nikoli z důvodu potřeby „reagovat na základní předpisy rekodifikace civilního práva a dovršit tak celý rekodifikační proces“, ale s přihlédnutím ke změnám provedeným v dřívější době již zákonem č. 396/2012 Sb. ze dne 19. září 2012, potom takto podaný pozměňovací návrh (pro který se v českém prostředí vžilo označení „přílepek“) překročil předmět vymezený návrhem zákona. Navrhovatel poukazuje na to, že skutečný úmysl zákonodárce, který vedl k přijetí napadené úpravy, nejenže z důvodové zprávy vůbec nevyplývá, ale není možné jej zjistit ani vzhledem k již shora uvedenému účelu přijetí celého zákona. 31. Navrhovatel zdůrazňuje, že zákon je normativní právní akt, který zavazuje blíže neurčený okruh subjektů a upravuje situace, které nastanou v budoucnosti. V případě napadených ustanovení však jde o situace, které nastaly v minulosti, a o konkrétní subjekty. 32. Proto má navrhovatel za to, že napadené ustanovení zákona je v rozporu s principem dělby moci, tedy v rozporu s jedním ze základních pravidel demokratického právního státu, jakým je Česká republika definována v čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 1 a 3 Ústavy, kde je stanoveno, že lid vykonává veškerou státní moc, která slouží všem občanům, a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon, prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní. 33. V této souvislosti je dle navrhovatele namístě zdůraznit a uvést, že podle zjištěných poznatků v běžné soudní praxi k žádným výkladovým problémům přechodného ustanovení obsaženého v části druhé článku IV bodu 1 zákona č. 396/2012 Sb. nedocházelo, a proto „selektivní a z časového hlediska dodatečně přijaté novelizační přechodné ustanovení“, kterým napadená úprava fakticky je, představuje z hlediska právní teorie exces. 34. Navrhovatel se domnívá, že úprava obsažená v článku LII bodu 2 zákona č. 303/2013 Sb. patrně vyvolá zjevné aplikační potíže, a to zejména při vědomí nedůvodně odlišného právního režimu v období od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 na straně jedné a po 1. 1. 2014 nadále na straně druhé, což by vedlo ke zvýhodnění (a tedy nerovnosti) jedné skupiny účastníků oproti jiným. 35. Navrhovatel připomíná, že z článku 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny vyplývá, že stát je omezen pravidly, která si stanovil, a že zákonodárce je povinen dodržovat při přijímání zákonů určitá legislativní pravidla. Podle názoru navrhovatele Parlament České republiky svým postupem při přijetí napadeného článku LII bodu 2 zákona č. 303/2013 Sb. a stanovením jeho retroaktivity překročil své pravomoci (stanovené v hlavě druhé Ústavy). Aplikace napadeného ustanovení ve svých důsledcích (kromě již výše zmiňovaného porušení čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 1 a 3 Ústavy) může vést též k porušení chráněného práva povinných a jejich manželů na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny, jakož i k porušení jejich vlastnických práv dle čl. 11 Listiny. V. Posouzení přípustnosti návrhu 36. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že návrh byl podán oprávněným subjektem dle čl. 95 odst. 2 Ústavy a § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. Ustanovení zákona navržené ke zrušení souvisí s rozhodovací činností navrhovatele a má být bezprostředně při řešení věci použito. Návrh tak splňuje podmínky pro řízení před Ústavním soudem pro takový případ. 37. Ústavní soudÚstavní soud kladně posoudil též otázku, zda je v posuzované věci vůbec oprávněn přezkoumat (a případně též zrušit) příslušnou část novely exekučního řádu, neboť ve své judikatuře zastává názor, že návrhem na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení zásadně nelze brojit proti novelizujícímu právnímu předpisu. Takový právní předpis nemá zpravidla samostatnou právní existenci, kterou získává až jako součást právního předpisu novelizovaného. V posuzované věci však nejde v případě napadeného ustanovení o ustanovení novelizující exekuční řád, ale o přechodné ustanovení doplněné do jeho novely provedené zákonem č. 303/2013 Sb., pročež shledal Ústavní soudÚstavní soud podaný derogační návrh projednatelným a mohl přistoupit k přezkumu napadeného přechodného ustanovení. VI. Vyjádření účastníků řízení a vedlejšího účastníka řízení 38. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, jako účastník řízení, ve vyjádření podepsaném jejím předsedou Janem Hamáčkem v částech I až III zrekapitulovala obsah návrhu a argumentaci navrhovatele a popsala způsob přijímání zákona č. 303/2013 Sb. V části IV vyjádřila stanovisko, že zákonodárný sbor jednal v přesvědčení, že přijatý zákon je v souladu s Ústavou a naším právním řádem, a je na Ústavním souduÚstavním soudu, aby posoudil ústavnost ke zrušení navrhovaného ustanovení. 39. Senát Parlamentu České republiky, jako účastník řízení, ve vyjádření podepsaném jeho předsedou Milanem Štěchem zrekapituloval obsah návrhu a argumentaci navrhovatele a konstatoval, že navrhované zrušení tohoto ustanovení představuje návrat k úpravě obsažené v přechodných ustanoveních zákona č. 396/2012 Sb., platné a účinné do 31. 12. 2013. Senát připustil, že ve zpravodajské zprávě k senátnímu tisku č. 173 kromě jiného zaznělo upozornění, že „v mnoha případech se tento zákon použil jako nosič pro některé věci, jež s rekodifikací nesouvisejí.“ V části V svého vyjádření Senát uvedl, že je na Ústavním souduÚstavním soudu, aby posoudil ústavnost napadeného ustanovení. 40. Veřejná ochránkyně práv, jako vedlejší účastník řízení, v části I svého vyjádření k návrhu mimo jiné uvedla, že napadené přechodné ustanovení ve skutečnosti představuje výsledek snahy vyřešit spor o výklad jiného přechodného ustanovení zakotveného novelou občanského soudního řádu - zákonem č. 396/2012 Sb., dle něhož „[ř]ízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů,“ a vyjádřila názor, že případné zrušení napadeného ustanovení by mohlo obnovit nejistotu a podpořit rozčarování všech účastníků exekučních řízení zahájených před 1. lednem 2013. 41. V části II veřejná ochránkyně práv uvedla, že nezpochybňuje okamžik začátku exekučního řízení (jako celku), nepochybuje ani o tom, že každý exekuční příkazexekuční příkaz soudního exekutora má účinky nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu. Každé exekuční řízení se proto prakticky skládá z množství „řízení“ srovnatelných se soudními výkony rozhodnutí. 42. Veřejná ochránkyně práv dále poukázala na nezdůvodnitelně nerovné (horší) postavení oprávněných, kteří návrh na nařízení exekuceexekuce podali před 1. lednem 2013, a rovněž obecně nerovné (horší) postavení povinných s ohledem na množství pozitivních změn zakotvených velkou exekuční novelou. Manželé povinných však skutečně mohou o situaci uvažovat tak, že se v průběhu exekučního řízení jako celku změnila „pravidla hry“, s nimiž počítali v době, kdy se jejich manželé vystavili riziku exekuceexekuce. 43. V závěru této části svého vyjádření veřejná ochránkyně práv uvedla, že se kloní k závěru, že exekuční řízení představuje soubor jednotlivých „soudních výkonů rozhodnutí“; proto za „řízení“ podle dřívějšího přechodného ustanovení v bodu 1 čl. II části první zákona č. 396/2012 Sb. nepovažuje exekuční řízení jako celek. Z toho dovozuje možnost soudního exekutora aplikovat občanský soudní řád ve znění velké exekuční novely i v exekučních řízeních zahájených před její účinností. 44. V části III veřejná ochránkyně práv uznala, že není běžné zakotvit přechodné ustanovení k novele až po roce od nabytí účinnosti. Jako řešení sporu o výklad dřívějších přechodných ustanovení to však chápe. Rovněž si dovede představit, že zákonodárce pochybí při formulaci přechodných ustanovení a chybu pak napraví pozdějším zakotvením odlišného pravidla. 45. V části IV veřejná ochránkyně práv uvedla, že pro účely svého vyjádření se soustředila pouze na přímé dopady novely na podobu postižení majetku povinných a jejich manželů (manželek), a tím i na míru uspokojení oprávněných. Se zjednodušením lze říci, že novela zlepšila ochranu zájmů všech účastníků (povinných i oprávněných). Odstranila totiž dosavadní neospravedlnitelné překážky řádného uspokojení oprávněných, změnila dlouhodobě kritizovaná pravidla některých způsobů výkonu rozhodnutí (zejména v rozsahu zpeněžení účasti povinného v bytovém družstvu) a doplnila nové instituty podporující účelné vymáhání pohledávek (správa věcí a hodnot, elektronická dražba movitých věcí, předražek a další). 46. V části V svého vyjádření k ústavní stížnosti veřejná ochránkyně práv uzavřela, že napadené přechodné ustanovení čl. LII bodu 2 zákona č. 303/2013 Sb. není ustanovením s nepřípustnými retroaktivními účinky, a proto nevidí důvod k jeho zrušení. VII. Replika navrhovatele 47. Navrhovatel v replice k vyjádření veřejné ochránkyně práv mimo jiné uvedl, že na svém návrhu v celém rozsahu setrvává, neboť má za to, že byl podán důvodně; polemizoval s jednotlivými tvrzeními a názory veřejné ochránkyně práv a rozvedl svoji argumentaci v návrhu již uvedenou. 48. Podle navrhovatele lze souhlasit, že napadené ustanovení představuje výsledek snahy řešit spor o výklad dřívějšího přechodného ustanovení zakotveného již v zákoně č. 396/2012 Sb., avšak toto dřívější přechodné ustanovení není možné vykládat tak, jak to učinila ve svém vyjádření k návrhu veřejná ochránkyně práv. 49. Ve vztahu k napadenému čl. LII bodu 2 zákona č. 303/2013 Sb. navrhovatel dodal, že toto zákonné ustanovení neříká nic o tom, že by se v exekučních řízeních zahájených do 31. 12. 2012 měla či dala použít ustanovení občanského soudního řádu ohledně postihu mzdy a účtu manžela (manželky) povinného, ve znění účinném od 1. 1. 2013. Ustanovení § 262a odst. 3 o. s. ř., umožňující výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy nebo z jiného příjmu manžela povinného (a s ohledem na ustanovení § 52 odst. 1 exekučního řádu pak i provedení exekuceexekuce uvedeným způsobem), bylo totiž zákonem č. 396/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, doplněno do občanského soudního řádu, a nikoli do exekučního řádu. 50. O tom, jak by mělo být napadené přechodné ustanovení vykládáno, nehovoří ani důvodová zpráva k zákonu č. 303/2013 Sb., neboť je tzv. přílepkem k uvedenému zákonu a s rekodifikací soukromého práva nejeví žádnou spojitost; navíc je atypické, je-li jím doplňováno přechodné ustanovení exekučního řádu či občanského soudního řádu, uvedené již dříve v zákoně č. 396/2012 Sb. Vedle sebe tak stojí dvě přechodná ustanovení k exekučnímu řádu, avšak to novější na starším přechodném ustanovení nic nemění, pokud nestanoví, že by se i v exekučních řízeních zahájených do 31. 12. 2012 měla použít ustanovení občanského soudního řádu ohledně postihu mzdy a účtu manžela (manželky) povinného, tj. o. s. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2013. 51. Navrhovatel se neztotožnil ani s názorem veřejné ochránkyně práv o nezdůvodnitelně nerovném (horším) postavení oprávněných, kteří návrh na nařízení exekuceexekuce podali před 1. lednem 2013, a obecně nerovném (horším) postavení povinných „s ohledem na množství pozitivních změn zakotvených velkou exekuční novelou“, pokud jak oprávnění, avšak především povinní mohli důvodně a jedině očekávat průběh nařízené exekuceexekuce dle procesních předpisů platných a účinných v době zahájení exekučního řízení. Navrhovatel je přesvědčen, že s ohledem na požadavek právní jistoty občanů nelze připustit, aby probíhající exekuceexekuce byla prováděna způsobem, který v době zahájení daného exekučního řízení právní předpisy neumožňovaly. Z týchž důvodů se zásadně neztotožňuje s právním názorem soudních exekutorů, kteří vydávání exekučních příkazůexekučních příkazů postihujících mzdu manželek povinných zdůvodňují odkazem na ustanovení § 47 odst. 2 exekučního řádu. 52. Navrhovatel dále uvedl, že podle zjištěných poznatků v běžné soudní praxi k žádným výkladovým problémům přechodného ustanovení obsaženého v části druhé čl. IV bodu 1 zákona č. 396/2012 Sb. nedocházelo, a proto „selektivní a z časového hlediska dodatečně přijaté novelizační přechodné ustanovení“ představuje z hlediska právní teorie exces. Přechodné ustanovení v čl. LII bodu 2 porušuje princip právní jistoty povinných a jejich manželů v exekučních řízeních zahájených před datem 31. 12. 2012, je-li jím, a to teprve po roce účinnosti zákona č. 396/2012 Sb., dodatečně stanovováno, že exekuční příkazexekuční příkaz vydaný na základě novelizace exekučního řádu provedené tímto zákonem se má i v těch řízeních, která byla zahájena před nabytím účinnosti novely, řídit exekučním řádem ve znění účinném po dni nabytí účinnosti zákona č. 396/2012 Sb. 53. Ve vztahu k argumentu veřejné ochránkyně práv, že oprávnění mohou navrhnout zastavení exekuceexekuce a zahájit exekuční řízení nové, ve kterém již mzdu a účet manželky postihnout lze, navrhovatel uvedl, že oprávnění v takovém případě již nebudou mít v nově zahájeném řízení právo na náhradu nákladů řízení, neboť by zjevně nemohlo jít o náklady, které byly vynakládány účelně. 54. Závěrem své repliky k vyjádření veřejné ochránkyně práv navrhovatel obecně konstatoval, že návrhem je reagováno též na v jisté fázi společenského vývoje velmi negativní a ve své podstatě základy právního státu ohrožující tendence, projevující se v tom, že zákonodárcem byly přijímány účelové novely právních přepisů prosazované zájmovými skupinami (např. problematika rozhodčích řízení, novelizace exekučního řádu apod.), evidentně jdoucí proti dosavadní („nepohodlné“) judikatuře soudů, kteréžto negativní tendence vnímá rovněž širší veřejnost velmi citlivě. To, že nejde o čistě subjektivní pocit nebo dojem, vyplývá v posuzované věci např. z absence zřetelně a jasně formulované vůle zákonodárce v důvodové zprávě, kterážto má být vodítkem při výskytu aplikačních potíží. VIII. Upuštění od ústního jednání 55. Ústavní soudÚstavní soud neočekával od ústního jednání další objasnění věci, pročež od něj upustil dle ustanovení § 44 věty první zákona o Ústavním soudu. IX. Posouzení ústavní konformity legislativního procesu 56. V řízení o kontrole norem Ústavní soudÚstavní soud podle ustanovení § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., též zjišťuje, zda napadený zákon byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. 57. Z vyjádření účastníků řízení a sněmovních tisků veřejně dostupných na http://www.psp.cz plyne, že vláda dne 5. 3. 2013 předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva; téhož dne byl návrh rozeslán poslancům jako tisk 930/0. 58. Součástí vládního návrhu nebylo ke zrušení navržené přechodné ustanovení. To se objevilo jako pozměňovací návrh až v usnesení ústavně právního výboru doručeném poslancům jako tisk 930/2 (pozměňovací návrhy). Ve druhém čtení byly pozměňovací návrhy zpracovány jako tisk 930/3, který byl poslancům rozeslán dne 13. 6. 2013. Ve třetím čtení dne 8. 8. 2013 na 57. schůzi byl návrh zákona schválen Poslaneckou sněmovnou usnesením č. 1746, přičemž z přítomných 128 poslankyň a poslanců se pro jeho přijetí vyslovilo 67 poslankyň a poslanců a 43 bylo proti. Senát Parlamentu České republiky návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou schválil usnesením č. 330 ze 13. schůze dne 12. září 2013. Zákon prezident republiky podepsal dne 17. 9. 2013. Zákon byl vyhlášen dne 30. 9. 2013 ve Sbírce zákonů v částce 116 pod číslem 303/2013 Sb. a nabyl účinnosti dne 1. 1. 2014. 59. O kompetenci Parlamentu České republiky neměl Ústavní soudÚstavní soud pochyb, a proto přistoupil k přezkumu procedury přijímání napadeného ustanovení. 60. Navrhovatel ve svém návrhu zpochybnil způsob přijetí napadeného přechodného ustanovení a tvrdil, že je „přílepkem“, přijatým ústavně neakceptovatelným postupem. IX/1 Obecné principy přezkumu ústavnosti legislativní procedury pozměňovacích návrhů 61. Ustanovení § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., ukládá v řízení o zrušení zákonů posoudit nejen obsah zákona z hlediska jeho souladu s ústavními zákony, a zda byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence, ale též zkoumat, zda byl přijat a vydán ústavně předepsaným způsobem. Logický výklad citovaného ustanovení vyžaduje nejprve zkoumat kompetenci, posléze proceduru a nakonec obsah napadeného ustanovení [srov. nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 15. 2. 2007 sp. zn. Pl. ÚS 77/06, bod 61 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.)]. Citované ustanovení přitom nerozlišuje mezi různými subjekty aktivně legitimovanými k podání návrhu, z čehož zřejmě plyne, že uvedené zjišťování je pravidelnou součástí každého řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu. 62. Za nežádoucí jev, nekorespondující se smyslem a zásadami legislativního procesu, Ústavní soudÚstavní soud označil situaci, kdy jedním zákonem jsou novelizovány zákony vzájemně obsahově bezprostředně nesouvisející, k čemuž dochází např. z důvodu urychlení legislativní procedury, a to začasté formou podaných pozměňovacích návrhů. Takový postup neodpovídá základním principům právního státu, mezi které patří zásada předvídatelnosti zákona, jeho srozumitelnosti a zásada jeho vnitřní bezrozpornosti. Jestliže totiž jedním zákonem (ve formálním smyslu) je zasahováno do materie upravované několika zákony jinými a tyto zákony spolu nejsou obsahově a systematicky provázány, vzniká nezřídka značně nepřehledný právní stav, který princip předvídatelnosti, srozumitelnosti a vnitřní bezrozpornosti zákona již nerespektuje. Požadavek předvídatelnosti zákona, jako součást principu právního státu, přestává být naplňován v okamžiku, kdy novelizace zákona je součástí jiného zákona ve formálním smyslu, jehož obsah s novelizovaným zákonem nijak nesouvisí, jak Ústavní soudÚstavní soud konstatoval v nálezu ze dne 15. 2. 2007 sp. zn. Pl. ÚS 77/06, bod 39 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.). 63. V bodech 50 a násl. citovaného nálezu sp. zn. Pl. ÚS 77/06 Ústavní soud odlišil „vybočení“ z omezeného prostoru vyhrazeného pozměňovacímu návrhu (který by měl skutečně toliko pozměňovat předkládanou právní úpravu, tedy neměl by ji ani zásadně měnit, ani zásadně rozšiřovat, a tím méně by se měl pohybovat mimo předmět zákonodárné iniciativy, resp. návrhu zákona), které je sice považováno za nežádoucí, nikoliv však za protiústavní, na straně jedné od případu, kdy se technikou pozměňovacího návrhu k návrhu zákona připojí úprava zcela jiného zákona, s legislativní předlohou nesouvisejícího. Pro posledně uvedený případ se v českém prostředí vžilo označení tzv. „přílepek“, který je předmětem „testu úzkého vztahu“, jehož aplikací se posuzuje, zda či nikoliv se technikou pozměňovacího návrhu k návrhu zákona připojila úprava zcela jiného zákona, s legislativní předlohou nesouvisejícího (bod 51 citovaného nálezu). 64. V bodě 66 téhož nálezu Ústavní soud uvedl, že při hodnocení ústavnosti legislativní procedury přijetí napadených ustanovení zákona je rozhodující posoudit otázku, zda předmětný pozměňovací návrh jím skutečně v materiálním smyslu byl, tzn. posoudit, zda předmětný pozměňovací návrh vybočil z omezeného prostoru vyhrazeného pozměňovacím návrhům, tj. zda šlo o nepřípustnou extenzi při výkladu toho, co je pozměňovací návrh, při respektování tzv. pravidla úzkého vztahu. 65. V zamítavém nálezu ze dne 31. 1. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 24/07, v části X/c (N 26/48 SbNU 303; 88/2008 Sb.), Ústavní soud s odkazem na nález sp. zn. Pl. ÚS 77/06 opakovaně zdůraznil „podmínku úzkého vztahu mezi předmětem návrhu, který je v legislativním procesu právě projednáván, a pozměňovacím návrhem předneseným ve druhém čtení návrhu zákona.“ Dospěl však současně k závěru, že „má-li být maxima obsahové konzistentnosti zákona, vyslovená v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 77/06, dle níž ,zákon ve formálním smyslu nelze v materiálním právním státu chápat jako pouhý nosič nejrůznějších změn prováděných napříč právním řádem‘, chápána ve smyslu derogačního důvodu, pak toliko pro extrémní situace.“ V této otázce tedy Ústavní soud uzavřel, že „[o] případ takového vybočení z rámce předmětu vytyčeného původní předlohou návrhu zákona v rozhodované věci nejde“ a že „[p]ozměňovací návrh nevybočil z rámce projednávaného původního návrhu zákona, jímž byla změna a doplnění zákona o daních z příjmů.“ IX/2 Aplikace obecných principů na projednávaný případ 66. Jak bylo konstatováno již výše, napadené přechodné ustanovení se stalo součástí zákona č. 303/2013 Sb. nikoliv jako součást vládního návrhu, ale jako akceptovaný pozměňovací návrh ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva. 67. Pokud jde o „test úzkého vztahu“ předmětného pozměňovacího návrhu k vládnímu návrhu zákona, Ústavní soudÚstavní soud je toho názoru, že daný pozměňovací návrh lze sice označit za „vybočení“ z omezeného prostoru vyhrazeného pozměňovacím návrhům, neboť se míjí s vládou sledovaným účelem přechodného ustanovení, avšak přechodné ustanovení nelze označit za protiústavní „přílepek“ rozporný s požadavkem úzkého vztahu k novelizované zákonné úpravě, neboť vládní návrh se - stejně jako pozměňovací návrh - týkaly stejného zákona, tj. exekučního řádu, a požadavek „úzkého vztahu“ legislativní předlohy a pozměňovacího návrhu byl v projednávaném případě evidentně splněn. Jinak řečeno, věcná vazba pozměňovacího návrhu a legislativní předlohy zde byla dána. 68. Z uvedených důvodů Ústavní soudÚstavní soud nesdílí přesvědčení navrhovatele, že předmětné přechodné ustanovení je ústavně nepřípustným „přílepkem“, který by bylo nutné z toho důvodu zrušit. X. K námitce nepřípustné retroaktivity 69. V podstatné části svého návrhu navrhovatel tvrdil rozpor přechodného ustanovení s ústavním pořádkem v důsledku jím založené nepřípustné pravé retroaktivity, která od 1. 1. 2014 zpětně umožňuje - v exekučních řízeních zahájených před 1. 1. 2013 - postih dosud nepostižitelného výlučného majetku manžela povinného, je-li vymáhán závazek, který vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů. Tato námitka je důvodná. X/1 Obecně k retroaktivitě právních norem 70. Ústavněprávními souvislostmi pravé a nepravé retroaktivity zákonodárným sborem přijímaných norem se Ústavní soudÚstavní soud zabýval v řadě svých rozhodnutí, což mimo jiné konstatoval i v nálezu ze dne 12. 11. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 22/13, bod 22 a násl. (22/2014 Sb.), a nálezu ze dne 19. 4. 2011 sp. zn. Pl. ÚS 53/10, bod 144 a násl. (N 75/61 SbNU 137; 119/2011 Sb.), v nichž odkázal především na nález ze dne 4. 2. 1997 sp. zn. Pl. ÚS 21/96 (N 13/7 SbNU 87; 63/1997 Sb.). 71. Právní teorie rozeznává zpětnou účinnost (retroaktivitu) pravou a nepravou. O pravou zpětnou účinnost (retroaktivitu) jde tehdy, jestliže se novým právním předpisem má řídit vznik právního vztahu a nároků účastníků z tohoto vztahu také v případě, kdy právní vztah nebo nároky z něj vyplývající vznikly před účinností nového právního předpisu. 72. Nepravá zpětná účinnost (retroaktivita) znamená, že novým právním předpisem se sice mají řídit i právní vztahy vzniklé před jeho účinností, avšak až ode dne jeho účinnosti; samotný vznik těchto právních vztahů a nároky z těchto vztahů vzniklé před účinností nového právního předpisu se spravují dosavadní právní úpravou. 73. Ústavní soudÚstavní soud ve výše citovaných nálezech při vymezení pravé a nepravé retroaktivity odkázal na definice právní doktríny, obsažené v publikaci Tilsch, E. Občanské právo. Obecná část. Praha, 1925, s. 75-78, podle které „Pravé zpětné působení nového zákona jest tu jen tehdy, když působí i pro dobu minulou ... Nepravé zpětné působení ... tu jest, když nový zákon nařizuje, že ho má být užito i na staré právní poměry již založené, ale teprve od doby, kdy počíná působnost nového zákona, anebo od doby ještě pozdější.“ Ústavní soudÚstavní soud poukázal též na článek Tichý, L. K časové působnosti novely občanského zákoníku, uveřejněný v časopise Právník č. 12, ročník 1984, str. 1104, a zdůraznil, že pravá retroaktivita pak „zahrnuje v podstatě dvě odlišné situace“, a to za prvé „stav, že nová úprava dávala vznik (novým právním) vztahům před její účinností za podmínek, které teprve dodatečně stanovila,“ a za druhé „novela může měnit právní vztahy vzniklé podle staré právní úpravy, a to ještě před účinností nového zákona.“ Pro pravou retroaktivitu tudíž platí, že lex posterior ruší (neuznává) právní účinky existující v době účinnosti legis prioris, popřípadě vyvolává nebo spojuje práva a povinnosti subjektů s takovými skutečnostmi, jež v době účinnosti legis prioris neměly povahu právních skutečností. V případě retroaktivity nepravé „nový zákon sice nezakládá právních následků pro minulost, avšak buď povyšuje minulé skutečnosti za podmínku budoucího právního následku (prostá výlučnost), nebo modifikuje pro budoucnost právní následky podle dřívějších zákonů založené ... Nepravé zpětné působení zákona pouze znamená, že nový zákon zachycuje (právně kvalifikuje) minulé skutečnosti nebo že se dotýká (modifikuje, ruší) existujících právních následků, tj. na skutkové podstaty je založivší váže pro budoucnost jiná práva a jiné povinnosti než zákonodárství dosavadní. Jde zde tudíž o zásah nového zákona jednak do předchozích skutečností, jednak do tzv. práv nabytých.“ (Procházka, A. Retroaktivita zákonů. In: Slovník veřejného práva. sv. III, Brno, 1934, str. 800). 74. Z výše uvedených nálezů též plyne, že Ústavní soudÚstavní soud pravou retroaktivitu obecně považuje za protiústavní, s omezenými výjimkami, a nepravou retroaktivitu obecně připouští, též s omezenými výjimkami. X/2 Pravá retroaktivita a interpretace 75. V řízení o zrušení zákona pro jeho ústavně nepřípustnou pravou retroaktivitu (v civilních věcech především pro zásah do právní jistoty, resp. do nabytých práv) Ústavní soudÚstavní soud především zkoumá, zda lze soulad ustanovení právního předpisu s ústavním pořádkem zajistit jeho ústavně konformní interpretací, a kdy tak učinit nelze, a je tedy nutno přistoupit k jeho zrušení. Soud přitom není absolutně vázán doslovným zněním zákonného ustanovení, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit v případě, kdy to vyžaduje ze závažných důvodů účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku (srov. výše citovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 22/13, bod 22). X/3 Aplikace obecných principů na projednávaný případ 76. V projednávaném případě Ústavní soudÚstavní soud, shodně s navrhovatelem, dospěl k závěru, že přechodné ustanovení není ústavně konformně vyložitelné, a to zejména s přihlédnutím ke skutečnosti, že vedle něj již existuje přechodné ustanovení v čl. IV bodu 1 zákona č. 396/2012 Sb. 77. Napadené přechodné ustanovení vyvolává retroaktivní účinky, jež lze označit jako účinky pravé retroaktivity, a to ve vztahu k exekučním řízením zahájeným do 31. 12. 2012, neboť (od 1. 1. 2014) na ně vztahuje právní úpravu exekučního příkazuexekučního příkazu účinnou až od 1. 1. 2013, a to navzdory výslovnému znění přechodných ustanovení k zákonu č. 396/2012 Sb., dle nichž řízení zahájená přede dnem 1. 1. 2013 se dokončí podle dosavadních právních předpisů (čl. IV bod 1 zákona č. 396/2012 Sb.). 78. Doplněním ustanovení § 262a o. s. ř. o nový odstavec 3, k čemuž došlo s účinností od 1. 1. 2013 zákonem č. 396/2012 Sb. (viz čl. I bod 14), bylo umožněno postihnout v exekuciexekuci i majetek manžela povinného, který dosud postižitelný nebyl, neboť byl vykládán jako „ještě“ nikoli společné jmění manželů, např. typicky manželovu mzdu, jakož i jeho „účet“, resp. - stejně jako v projednávaném případě - peněžitou pohledávku manželky povinného z titulu smlouvy o penzijním připojištění. 79. Přechodné ustanovení zákona č. 396/2012 Sb. v čl. II bodu 1 ovšem stanovilo: „Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.“ To znamená, že nové znění § 262a odst. 3 o. s. ř. se nemohlo použít v řízení o soudní výkon rozhodnutí, kde návrh na nařízení výkonu došel soudu před 1. 1. 2013 (neboť právě tím se zahajuje řízení). 80. Nové znění § 262a odst. 3 o. s. ř. se prostřednictvím obecné subsidiarity občanského soudního řádu muselo uplatnit i v režimu úpravy exekučním řádem, zejména s ohledem na jeho obecné ustanovení § 52 odst. 1 a na ustanovení speciální k jednotlivým způsobům provedení exekuceexekuce v § 58 a násl. exekučního řádu. 81. Zákonem č. 396/2012 Sb. byl novelizován i exekuční řád a podle přechodného ustanovení v čl. VI bodu 1 „Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů...“. 82. Podle ustanovení § 35 odst. 2 exekučního řádu platí (nyní i před účinností zákona č. 396/2012 Sb.), že exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy exekuční návrh došel exekutorovi. 83. Jestliže exekuční návrh došel exekutorovi před účinností zákona č. 396/2012 Sb. (tj. před 1. lednem 2013), pak pro toto exekuční řízení musel být aplikován jak občanský soudní řád, tak exekuční řád ve znění účinném do 31. 12. 2013, a tudíž „nové“ instrumentárium dle § 262a odst. 3 o. s. ř. užít možné nebylo. Jinak řečeno, nemohl být vydán exekuční příkazexekuční příkaz, který by postihl jiné majetkové právo manžela povinného, jak se v dané věci stalo. V posuzovaném případě by musel soud exekuciexekuci podle exekučního příkazuexekučního příkazu ze dne 25. 9. 2013 (bod 11) zastavit dle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř., kdyby se k tomu ovšem dostal včas, tj. do 31. 12. 2013, což se mu zřejmě nezdařilo. 84. Po datu 31. 12. 2013 se situace zkomplikovala, a to právě zněním napadeného přechodného ustanovení článku LII bodu 2 v zákoně č. 303/2013 Sb. Jestliže do 31. 12. 2013 exekuční soud mohl zastavit exekuciexekuci, pak od 1. 1. 2014 to již učinit nemohl, neboť zasáhl předmětný článek LII bod 2, jímž byl exekuční příkazexekuční příkaz proti manželu povinného podle 262a odst. 2 o. s. ř. prohlášen - zpětně - za legální. V tom spočívá podstata pravé retroaktivity napadeného článku LII bodu 2 zákona č. 303/2013 Sb. 85. Od 1. 1. 2014, po novelizaci zákonem č. 293/2013 Sb. (viz čl. I bod 187), kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dosavadní třetí odstavec ustanovení § 262a o. s. ř. stal odstavcem druhým. XI. K zásahu do základního práva na ochranu vlastnictví dle čl. 11 Listiny, resp. na pokojné užívání majetku ve smyslu čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod 86. Pravá retroaktivita napadeného přechodného ustanovení, umožňujícího aplikací ustanovení § 262a odst. 2 o. s. ř. exekučně postihnout dosud nepostižitelný majetek manžela povinného, potenciálně zakládá protiústavní zásah do základního práva manželky povinného na ochranu vlastnictví dle čl. 11 Listiny, resp. na pokojné užívání majetku ve smyslu čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. 87. K této otázce Nejvyšší soud v usnesení ze dne 18. 4. 2006 sp. zn. 20 Cdo 2892/2005 uvedl: „Závěr odvolacího soudu, že pro pohledávku vůči povinné nelze provést exekuciexekuci srážkami ze mzdy jejího manžela, je v souladu s ustálenou soudní praxí vycházející z toho, že mzda náleží za vykonanou práci zaměstnanci a jemu se i vyplácí (§ 111 odst. 1 a § 120 odst. 1 věta první zákoníku práce, § 4 odst. 1 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku). Právo na mzdu musí - aby mohlo být exekucíexekucí postiženo - náležet povinnému, proti němuž směřuje exekuční titul. Do společného jmění manželů náleží jen vyplacená a převzatá mzda; způsob exekuceexekuce srážkami ze mzdy ovšem vylučuje, aby k takovému vyplacení a převzetí mzdy zaměstnanci došlo (srov. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 11. 2003 sp. zn. 17 Co 46/2003 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2005 sp. zn. 20 Cdo 1642/2004, uveřejněné v Soudní judikatuře č. 9, ročník 2005, pod č. 148). V souladu s ustálenou soudní praxí je i závěr, že pro pohledávku vůči povinné nelze provést exekuciexekuci přikázáním pohledávky z účtu jejího manžela. Vzhledem k tomu, že tento způsob exekuceexekuce se týká pohledávky, kterou má majitel účtu na základě smlouvy o účtu vůči peněžnímu ústavu, je zcela nerozhodné, čí byly peněžní prostředky, které byly na účet uloženy; podstatná je pouze skutečnost, kdo je majitelem účtu, neboť jedině on má pohledávku z účtu u peněžního ústavu, kterou lze exekucíexekucí postihnout. Pohledávka z účtu, jehož majitelem je jeden z manželů, přitom není součástí společného jmění; do něj mohou patřit jen peněžní prostředky z účtu již vybrané (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 2000 sp. zn. 21 Cdo 1774/99, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2001, pod č. 4, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 3. 2002 sp. zn. 20 Cdo 681/2001, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 10, ročník 2002, pod č. 75). To platí i v případě, že pohledávka z účtu byla (nesprávně) postižena přikázáním jiné peněžité pohledávky.“ 88. Vzhledem k uvedené standardní judikatuře obecných soudů manželka povinného v okamžiku zahájení exekučního řízení mohla důvodně očekávat, že - v souladu s tehdy ustálenou judikaturou obecných soudů - její pohledávka vůči penzijnímu fondu nemůže být předmětem exekuceexekuce formou přikázání peněžitých pohledávek vůči svému dlužníku z titulu smlouvy o penzijním připojištění. 89. Retroaktivní změna ohledně použitelných způsobů exekuceexekuce a rozsahu exekučně postižitelného majetku manžela povinného tak ve svém důsledku může vést k vyloučení zákonné výluky ze společného jmění manželů dle § 143 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů), resp. dle § 711 nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), což potenciálně zakládá zásah do ústavně zaručeného základního práva manžela povinného vlastnit a pokojně užívat majetek dle článku 11 Listiny, resp. čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, jak Ústavní soudÚstavní soud v jiné souvislosti vyslovil v nálezu ze dne 2. 11. 2010 sp. zn. IV. ÚS 362/10 (N 217/59 SbNU 151). 90. Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že přechodné ustanovení obsažené v článku LII bodu 2 zákona č. 303/2013 Sb. je v rozporu se zásadou zákazu pravé retroaktivity, vyplývající z principu demokratického právního státu, obsaženého v článku 1 odst. 1 Ústavy. Proto vyhověl návrhu a napadené ustanovení podle § 70 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., zrušil dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r.
Sdělení Ministerstva financí č. 114/2015 Sb.
Sdělení Ministerstva financí č. 114/2015 Sb. Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2015-2030, 0,95 % Vyhlášeno 14. 5. 2015, částka 48/2015 114 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 8. dubna 2015, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2015-2030, 0,95 % Česká republika vydává zaknihované státní dluhopisy prostřednictvím Ministerstva financí (dále jen „ministerstvo“) v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Ministerstvo určuje tyto emisní podmínky, které podrobněji vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisůemisi dluhopisů a náležitosti Státního dluhopisu České republiky, 2015-2030, 0,95 % (dále také jen „dluhopis“, případně „dluhopisy“). 1. Základní popis dluhopisů: Emitent: Česká republika - Ministerstvo financí Název: Státní dluhopis České republiky, 2015-2030, 0,95 % Zkrácený název: ČR, 0,95 %, 30 Pořadové číslo emise: 94. Jmenovitá hodnota: 10 000 Kč (slovy: deset tisíc korun českých) Emisní kurz: určen aukcí Forma dluhopisu: zaknihovaný cenný papírcenný papír na doručitele Kategorie dluhopisu: státní dluhopis Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK) Datum počátku lhůty pro upisování emise: 13. 5. 2015 Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 15. 4. 2030 Datum emise: 15. 5. 2015 Datum splatnosti: 15. 5. 2030 Výnos dluhopisu: určen pevnou úrokovou sazbou 0,95 % p. a. Zdaňování výnosu dluhopisu: dle právních předpisů České republiky ISIN: CZ0001004477 Oddělená jistina - ISIN: CZ0000703251 Kupón č. 1 - ISIN: CZ0000703269 Kupón č. 2 - ISIN: CZ0000703277 Kupón č. 3 - ISIN: CZ0000703285 Kupón č. 4 - ISIN: CZ0000703293 Kupón č. 5 - ISIN: CZ0000703301 Kupón č. 6 - ISIN: CZ0000703319 Kupón č. 7 - ISIN: CZ0000703327 Kupón č. 8 - ISIN: CZ0000703335 Kupón č. 9 - ISIN: CZ0000703343 Kupón č. 10 - ISIN: CZ0000703350 Kupón č. 11 - ISIN: CZ0000703368 Kupón č. 12 - ISIN: CZ0000703376 Kupón č. 13 - ISIN: CZ0000703384 Kupón č. 14 - ISIN: CZ0000703392 Kupón č. 15 - ISIN: CZ0000703400 2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě zvláštních zákonů. 3. Dluhopisy jsou vydávány jako zaknihované cenné papírycenné papíry a k datu emise jsou evidovány v centrální evidenci zaknihovaných cenných papírůcenných papírů, kterou v souladu s § 92 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, vede Centrální depozitář cenných papírůcenných papírů, a.s., se sídlem Rybná 14, 110 05 Praha 1, Česká republika, zapsaný Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 4308, IČ: 25081489, (dále jen „centrální depozitář“) a osoby oprávněné vést evidenci navazující na centrální evidenci zaknihovaných cenných papírůcenných papírů vedenou centrálním depozitářem. Jiná osoba než centrální depozitář, která je oprávněna vést evidenci zaknihovaných cenných papírůcenných papírů, vede evidenci dluhopisů, rozhodl-li tak emitent. 4. Dluhopisy mohou upisovat a nabývat právnické a fyzické osoby se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky i v zahraničí (dále také jen „upisovatel“, případně „upisovatelé“). 5. Právo na vyplacení výnosu dluhopisu má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisem k datu 15. 4. počínaje rokem 2016. Právo na vyplacení výnosu dluhopisu za období od data emise (včetně tohoto dne) do 15. 5. 2016 (tento den vyjímaje) má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisem k datu 15. 4. 2016. Převoditelnost dluhopisů a možnost zřídit k dluhopisům zástavní právo se po datu 15. 4. 2030 vylučují. 6. Výnos dluhopisu je určen pevnou úrokovou sazbou ve výši 0,95 % p. a. Výnosy dluhopisů jsou vypláceny jedenkrát ročně, a to vždy k datu 15. 5. příslušného roku počínaje rokem 2016. Připadne-li datum výnosu dluhopisu na den, který není pracovním dnem, vyplatí se výnos dluhopisu bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 7. Výnosové období se stanoví jako roční, a to vždy od 15. 5. (včetně tohoto dne) příslušného roku do 15. 5. (tento den vyjímaje) roku následujícího. První výnosové období pro vyplacení výnosu dluhopisu se stanoví od 15. 5. 2015 (včetně tohoto dne) do 15. 5. 2016 (tento den vyjímaje). Výpočet výnosu a poměrného výnosu dluhopisu probíhá na bázi skutečného počtu kalendářních dnů v roce a skutečného počtu uplynulých dnů v období, za něž je výnos nebo poměrný výnos dluhopisu vypočítáván (standard ACT/ACT ICMA). Poměrný výnos dluhopisu se do ceny dluhopisu započítává od data emise, resp. od data zahájení příslušného výnosového období, do data výpočtu poměrného výnosu dluhopisu. 8. Emise dluhopisůEmise dluhopisů bude vydávána v rámci lhůty pro upisování emise postupně po částech (v tranších). 9. Emisní kurz dluhopisu příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů se určí kurzem dosaženým v aukci. 10. Dluhopisy se nabízejí k úpisu v České republice veřejně a dle § 26 odst. 4 zákona o dluhopisech se dávají do prodeje na primárním trhu prostřednictvím České národní bankybanky. Primární prodej dluhopisů, způsob a místo upisování dluhopisů, způsob a lhůtu předání dluhopisů jednotlivým upisovatelům a způsob a místo úhrady emisního kurzu upsaného dluhopisu se řídí platnými Pravidly pro primární prodej státních dluhopisů organizovaný Českou národní bankoubankou, které se uveřejňují na internetových stránkách České národní bankybanky a ministerstva. Primární prodej dluhopisů se provádí formou aukcí. Aukčním místem je Česká národní bankabanka. Účastnit aukce se může pouze osoba určená emitentem (dále jen „primární dealer“) nebo emitent. Další upisovatelé se mohou aukce dluhopisů zúčastnit pouze nepřímo prostřednictvím primárních dealerů nebo prostřednictvím emitenta. Emitent je oprávněn zapsat dluhopisy při jejich vydání nejprve na majetkový účet emitenta dle ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech a nabývat dluhopisy před datem jejich splatnosti, včetně odkupování dluhopisů kdykoli po datu emise za jakoukoli cenu a za dalších podmínek určených ministerstvem. Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti, včetně dluhopisů odkoupených emitentem, nezanikají a je na uvážení emitenta, zda je ponechá v majetku emitenta a případně je prodá, či zda rozhodne jinak. 11. Primární prodej dluhopisů první tranše emise dluhopisůemise dluhopisů bude proveden formou americké aukce pořádané dne 13. 5. 2015 Českou národní bankoubankou. O vydávání a primárním prodeji dluhopisů dalších tranší emise dluhopisůemise dluhopisů následujících po první tranši emise dluhopisůemise dluhopisů rozhodne emitent a určí datum a formu příslušných aukcí. Oznámení o aukci se uveřejňují v dostatečném časovém předstihu před datem konání aukce na internetových stránkách ministerstva. 12. Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menší nebo ve větší celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůemise dluhopisů, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů. Možný rozsah zvětšení celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů činí 50 000 000 000 Kč (slovy: padesát miliard korun českých). 13. Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 15. 5. 2030. Tímto datem končí úročení dluhopisů. Jmenovitá hodnota dluhopisů bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu dluhopisů osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 15. 4. 2030. Připadne-li datum splacení jmenovité hodnoty dluhopisů a vyplacení posledního výnosu dluhopisů na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 14. Emitent se zavazuje, že zabezpečí dle těchto emisních podmínek vyplacení výnosů dluhopisů a splacení jmenovité hodnoty dluhopisů osobám, které jsou k datu stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat práva spojená s dluhopisem, výlučně v korunách českých nebo jiné měně, která bude k datu provedení příslušné platby zákonnou měnou České republiky. Na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplacení výnosů dluhopisů se podílejí Česká národní bankabanka a ministerstvo. Jmenovitá hodnota dluhopisů bude splacena a výnosy dluhopisů budou vyplaceny bezhotovostním převodem, případně v hotovosti, dle instrukcí osob, které jsou k datu stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat práva spojená s dluhopisem. Platebním místem je Česká národní bankabanka, která uveřejní způsob, jakým bude provedeno splacení jmenovité hodnoty dluhopisů a vyplacení výnosů dluhopisů. 15. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků k datu určení těchto emisních podmínek provedené společností Standard & Poor’s je na úrovni AA, společností Moody’s na úrovni A1 a společností Fitch Ratings na úrovni AA-. 16. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky. 17. Veškerá práva spojená s dluhopisy a s kupóny k nim vydanými se v souladu s ustanovením § 42 zákona o dluhopisech promlčují uplynutím deseti let ode dne, kdy mohla být uplatněna poprvé. 18. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Údaj o předpokládané celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůemise dluhopisů se zpřístupní společně s těmito emisními podmínkami uveřejněním v českém jazyce na internetových stránkách ministerstva v části, v níž emitent uveřejňuje informace o jím vydávaných státních dluhopisech. Stejným způsobem se uveřejňují také jakákoli případná další oznámení vlastníkům dluhopisů a oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů. 19. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, je rozhodující verze česká. Ministr: Ing. Babiš v. r.
Nařízení vlády č. 113/2015 Sb.
Nařízení vlády č. 113/2015 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády, a další související nařízení vlády Vyhlášeno 13. 5. 2015, datum účinnosti 13. 5. 2015, částka 47/2015 * ČÁST PRVNÍ - Změna nařízení vlády o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - Změna nařízení vlády o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření (§ 3 — § 4) * ČÁST TŘETÍ - Změna nařízení vlády o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy (§ 5 — § 6) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna nařízení vlády o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zachování hospodářského souboru lesního porostu v rámci opatření Natura 2000 v lesích (§ 7 — § 8) * ČÁST PÁTÁ - Změna nařízení vlády o stanovení podmínek pro poskytování dotací na lesnicko-environmentální opatření (§ 9 — § 10) * ČÁST ŠESTÁ - Změna nařízení vlády o podmínkách poskytování plateb pro oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními (§ 11 — § 12) * ČÁST SEDMÁ - Změna nařízení vlády o podmínkách poskytování plateb v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě (§ 13 — § 14) * ČÁST OSMÁ - Změna nařízení vlády o podmínkách poskytování dotací na opatření dobré životní podmínky zvířat (§ 15 — § 16) * ČÁST DEVÁTÁ - Změna nařízení vlády o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů (§ 17 — § 18) * ČÁST DESÁTÁ - Změna nařízení vlády o podmínkách provádění opatření ekologické zemědělství (§ 19 — § 20) * ČÁST JEDENÁCTÁ - ÚČINNOST (§ 21 — § 21) Aktuální znění od 13. 5. 2015 113 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 6. května 2015, kterým se mění nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády, a další související nařízení vlády Vláda nařizuje podle § 2b odst. 2 a § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb.: ČÁST PRVNÍ Změna nařízení vlády o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády § 1 V § 35 nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády, se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Pro rok 2015 lze žádost o poskytnutí přímé platby zemědělcům podle § 2 odst. 3 doručit Fondu do 29. května 2015 podle předpisu Evropské unie upravujícího financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky.“. § 2 Přechodné ustanovení Řízení o žádostech pro rok 2015 zahájená podle nařízení vlády č. 50/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 50/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST DRUHÁ Změna nařízení vlády o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření § 3 V § 20 nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění nařízení vlády č. 114/2008 Sb., nařízení vlády č. 45/2009 Sb. a nařízení vlády č. 308/2014 Sb., se doplňují odstavce 7 a 8, které znění: „(7) Pro rok 2015 lze žádost o poskytnutí dotace podle § 4 odst. 1 doručit Fondu do 29. května 2015. (8) Je-li pro rok 2015 žádost o poskytnutí dotace doručena po lhůtě uvedené v odstavci 7, použije se § 4 odst. 3 obdobně.“. § 4 Přechodné ustanovení Řízení o žádostech pro rok 2015 zahájená podle nařízení vlády č. 79/2007 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 79/2007 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST TŘETÍ Změna nařízení vlády o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy § 5 V § 11 nařízení vlády č. 239/2007 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy, se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 4, které znějí: „(2) Pro rok 2015 lze žádost o poskytnutí dotace na péči o lesní porost podle § 4 odst. 1 doručit Fondu do 29. května 2015. (3) Pro rok 2015 lze žádost o poskytnutí náhrady za ukončení zemědělské výroby podle § 4 odst. 2 doručit Fondu do 29. května 2015. (4) Je-li pro rok 2015 žádost o poskytnutí dotace na péči o lesní porost nebo žádost o poskytnutí náhrady za ukončení zemědělské výroby doručena po lhůtě uvedené v odstavci 2 nebo 3, použije se § 4 odst. 3 obdobně.“. § 6 Přechodné ustanovení Řízení o žádostech pro rok 2015 zahájená podle nařízení vlády č. 239/2007 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 239/2007 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST ČTVRTÁ Změna nařízení vlády o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zachování hospodářského souboru lesního porostu v rámci opatření Natura 2000 v lesích § 7 V nařízení vlády č. 147/2008 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zachování hospodářského souboru lesního porostu v rámci opatření Natura 2000 v lesích, ve znění nařízení vlády č. 51/2009 Sb., nařízení vlády č. 83/2009 Sb., nařízení vlády č. 480/2009 Sb., nařízení vlády č. 369/2010 Sb., nařízení vlády č. 106/2012 Sb., nařízení vlády č. 448/2012 Sb., nařízení vlády č. 76/2013 Sb., nařízení vlády č. 400/2013 Sb., nařízení vlády č. 29/2014 Sb. a nařízení vlády č. 308/2014 Sb., se za § 10 vkládá nový § 10a, který včetně nadpisu zní: „§ 10a Lhůta pro podání žádosti o poskytnutí dotace pro rok 2015 (1) Pro rok 2015 lze žádost o poskytnutí dotace podle § 4 odst. 1 doručit Fondu do 29. května 2015. (2) Je-li pro rok 2015 žádost o poskytnutí dotace doručena po lhůtě uvedené v odstavci 1, použije se § 4 odst. 2 obdobně.“. § 8 Přechodné ustanovení Řízení o žádostech pro rok 2015 zahájená podle nařízení vlády č. 147/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 147/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST PÁTÁ Změna nařízení vlády o stanovení podmínek pro poskytování dotací na lesnicko-environmentální opatření § 9 V nařízení vlády č. 53/2009 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na lesnicko-environmentální opatření, ve znění nařízení vlády č. 83/2009 Sb., nařízení vlády č. 480/2009 Sb., nařízení vlády č. 369/2010 Sb., nařízení vlády č. 108/2012 Sb., nařízení vlády č. 448/2012 Sb., nařízení vlády č. 75/2013 Sb., nařízení vlády č. 400/2013 Sb., nařízení vlády č. 29/2014 Sb. a nařízení vlády č. 308/2014 Sb., se za § 11 vkládá nový § 11a, který včetně nadpisu zní: „§ 11a Lhůta pro podání žádosti o poskytnutí dotace pro rok 2015 (1) Pro rok 2015 lze žádost o poskytnutí dotace podle § 4 odst. 1 doručit Fondu do 29. května 2015. (2) Je-li pro rok 2015 žádost o poskytnutí dotace doručena po lhůtě uvedené v odstavci 1, použije se § 4 odst. 2 obdobně.“. § 10 Přechodné ustanovení Řízení o žádostech pro rok 2015 zahájená podle nařízení vlády č. 53/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 53/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST ŠESTÁ Změna nařízení vlády o podmínkách poskytování plateb pro oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními § 11 V nařízení vlády č. 72/2015 Sb., o podmínkách poskytování plateb pro oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními, se za § 15 vkládá nový § 15a, který včetně nadpisu zní: „§ 15a Lhůta pro podání žádosti o poskytnutí platby pro rok 2015 (1) Pro rok 2015 lze žádost o poskytnutí platby podle § 3 odst. 3 doručit Fondu do 29. května 2015. (2) Je-li pro rok 2015 žádost o poskytnutí platby doručena po lhůtě uvedené v odstavci 1, použije se § 5 odst. 4 obdobně.“. § 12 Přechodné ustanovení Řízení o žádostech pro rok 2015 zahájená podle nařízení vlády č. 72/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 72/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST SEDMÁ Změna nařízení vlády o podmínkách poskytování plateb v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě § 13 V nařízení vlády č. 73/2015 Sb., o podmínkách poskytování plateb v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě, se za § 12 vkládá nový § 12a, který včetně nadpisu zní: „§ 12a Lhůta pro podání žádosti o poskytnutí platby pro rok 2015 (1) Pro rok 2015 lze žádost o poskytnutí platby podle § 3 odst. 3 doručit Fondu do 29. května 2015. (2) Je-li pro rok 2015 žádost o poskytnutí platby doručena po lhůtě uvedené v odstavci 1, použije se § 4 odst. 3 obdobně.“. § 14 Přechodné ustanovení Řízení o žádostech pro rok 2015 zahájená podle nařízení vlády č. 73/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 73/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST OSMÁ Změna nařízení vlády o podmínkách poskytování dotací na opatření dobré životní podmínky zvířat § 15 V nařízení vlády č. 74/2015 Sb., o podmínkách poskytování dotací na opatření dobré životní podmínky zvířat, se za § 20 vkládá nový § 20a, který včetně nadpisu zní: „§ 20a Lhůta pro podání žádosti o poskytnutí dotace pro rok 2015 (1) Pro rok 2015 lze žádost o poskytnutí dotace podle § 5 odst. 1 doručit Fondu do 29. května 2015. (2) Je-li pro rok 2015 žádost o poskytnutí dotace doručena po lhůtě uvedené v odstavci 1, použije se § 5 odst. 3 obdobně.“. § 16 Přechodné ustanovení Řízení o žádostech pro rok 2015 zahájená podle nařízení vlády č. 74/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 74/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST DEVÁTÁ Změna nařízení vlády o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů § 17 V § 35 nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů, se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 4, které znějí: „(2) Pro rok 2015 lze žádost o zařazení podle § 3 odst. 4 doručit Fondu do 29. května 2015. (3) Pro rok 2015 lze žádost o poskytnutí dotace podle § 9 odst. 1 doručit Fondu do 29. května 2015. (4) Je-li pro rok 2015 žádost o poskytnutí dotace doručena po lhůtě uvedené v odstavci 3, použije se § 9 odst. 4 obdobně.“. § 18 Přechodné ustanovení Řízení o žádostech pro rok 2015 zahájená podle nařízení vlády č. 75/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 75/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST DESÁTÁ Změna nařízení vlády o podmínkách provádění opatření ekologické zemědělství § 19 V nařízení vlády č. 76/2015 Sb., o podmínkách provádění opatření ekologické zemědělství, se za § 27 vkládá nový § 27a, který včetně nadpisu zní: „§ 27a Lhůty pro podání žádostí o zařazení a žádostí o poskytnutí dotace pro rok 2015 (1) Pro rok 2015 lze žádost o zařazení podle § 2 odst. 5 doručit Fondu do 29. května 2015. (2) Pro rok 2015 lze žádost o poskytnutí dotace podle § 6 odst. 1 doručit Fondu do 29. května 2015. (3) Je-li pro rok 2015 žádost o poskytnutí dotace doručena po lhůtě uvedené v odstavci 2, použije se § 6 odst. 5 obdobně.“. § 20 Přechodné ustanovení Řízení o žádostech pro rok 2015 zahájená podle nařízení vlády č. 76/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 76/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST JEDENÁCTÁ ÚČINNOST § 21 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr zemědělství: Ing. Jurečka v. r.
Vyhláška č. 112/2015 Sb.
Vyhláška č. 112/2015 Sb. Vyhláška o odborné a zdravotní způsobilosti členů posádky lodě, průkazech způsobilosti, námořnických knížkách a kapitánském slibu Vyhlášeno 13. 5. 2015, datum účinnosti 1. 7. 2015, částka 46/2015 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Postup při skládání zkoušky * Hodnocení zkoušky * § 3 - (1) Úroveň prokazovaných znalostí a dovedností při zodpovídání otázek z jednotlivých oblastí znalostí a dovedností se hodnotí klasifikačními stupni * § 4 - (1) Odpovědi zkoušeného na otázky zadané k jedné oblasti znalostí a dovedností se hodnotí výslednou průměrnou známkou. * § 5 - Obsah protokolu o průběhu a výsledku zkoušky * § 6 - Náležitostí plánu výuky a výcviku a náležitosti osvědčení o jejich absolvování * § 7 - Zvláštní činnosti * Charakteristika zvláštních činností * § 8 - (1) Individuální záchranné techniky zahrnují činnosti nutné k osobní záchraně a přežití v případě totální zkázy lodi, zejména bezpečné opuštění lodi, použití záchranných člunů a vorů a jiných prostředků záchrany a obsluhu jejich vybavení, vysílání nouzovýc * § 9 - (1) Protipožární činnost zahrnuje zejména snižování rizika vzniku požáru, prvotní hašení požáru, práce v rámci hasicího týmu a používání protipožárního vybavení lodí. * § 10 - (1) Základní činnosti u nákladových operací na ropných a chemických tankerech zahrnují zejména plánování a přispívání k bezpečné manipulaci s tekutým nákladem, přijímání opatření k předcházení nebezpečí, zajištění bezpečnosti a ochrany při práci a k zabrán * § 11 - Podmínky zdravotní způsobilosti * Lékařská prohlídka * § 12 - Lékařská prohlídka se provádí na žádost člena posádky lodě (dále jen „posuzovaná osoba“), zaměstnavatele, provozovatele lodi, velitele lodi nebo Úřadu (dále jen „žadatel“). V žádosti žadatel vždy uvede funkci člena posádky lodi, příslušnou činnost, pro kte * § 13 - (1) Obsahem lékařské prohlídky je základní vyšetření, které zahrnuje * § 14 - Posuzování zdravotní způsobilosti * § 15 - Náležitosti lékařského posudku * § 16 - Osvědčení o zdravotní způsobilosti * § 17 - Vzory průkazů způsobilosti * § 18 - Uznání průkazů způsobilosti * Zápisy do námořnické knížky * § 19 - Údaje zapisované do námořnické knížky jsou * § 20 - Údaje o totožnosti držitele námořnické knížky jsou jeho * § 21 - Údaje o nalodění držitele námořnické knížky jsou * § 22 - Údaje o předcházejících naloděních držitele námořnické knížky jsou * § 23 - Jiné údaje zapisované do námořnické knížky jsou * § 24 - Vzor námořnické knížky * § 25 - Kapitánský slib * § 26 - Přechodné ustanovení * § 27 - Zrušovací ustanovení * § 28 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 112/2015 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 112/2015 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 112/2015 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 112/2015 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 112/2015 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 112/2015 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 112/2015 Sb. č. 8 k vyhlášce č. 112/2015 Sb. č. 9 k vyhlášce č. 112/2015 Sb. Aktuální znění od 1. 5. 2022 (95/2022 Sb.) 112 VYHLÁŠKA ze dne 29. dubna 2015 o odborné a zdravotní způsobilosti členů posádky lodě, průkazech způsobilosti, námořnických knížkách a kapitánském slibu Ministerstvo dopravy stanoví podle § 85 odst. 1 zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění zákona č. 310/2008 Sb., zákona č. 261/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 81/2015 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 32 odst. 4, § 42 odst. 6, § 43 odst. 10, § 44 odst. 4, § 45 odst. 7, § 47 odst. 2 a 8, § 48 odst. 9 a § 54 odst. 6 zákona: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje a) postup při skládání zkoušky k prokázání odborných znalostí a dovedností, způsob jejího hodnocení a obsah protokolu o průběhu a výsledku zkoušky, b) náležitosti plánu výuky a výcviku potřebných pro výkon funkce člena posádky lodě (dále jen „plán výuky a výcviku“) a náležitosti osvědčení o absolvování takové výuky a výcviku, c) výčet a charakteristiku zvláštních činností, jejichž výkon je nezbytný pro zajištění bezpečnosti a ochrany členů posádky lodě nebo námořní plavbynámořní plavby na určitých typech lodí a pro zvládání mimořádných situací (dále jen „zvláštní činnosti“), d) podmínky zdravotní způsobilosti, rozsah, obsah a způsob provedení lékařské prohlídky, nemoci, vady nebo stavy, které vylučují nebo podmiňují zdravotní způsobilost, způsob hodnocení zdravotní způsobilosti, náležitosti lékařského posudku a vzor osvědčení o zdravotní způsobilosti, e) vzory průkazů způsobilosti, f) obsah zkoušky a jiné doklady osvědčující znalosti právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavbynámořní plavby a anglického jazyka, g) vzor žádosti o uznání průkazu způsobilosti a vzor potvrzení o uznání průkazu způsobilosti, h) údaje zapisované do námořnické knížky a vzor námořnické knížky a i) text kapitánského slibu. § 2 Postup při skládání zkoušky (1) Zkouška k prokázání odborných znalostí a dovedností k výkonu určité funkce v rámci posádky lodě (dále jen „zkouška“) se provádí na základě písemné přihlášky k provedení zkoušky podané fyzickou osobou (dále jen „zkoušený“) u Úřadu. Přílohou přihlášky k provedení zkoušky jsou doklady prokazující dosaženou praxi a absolvování požadované výuky a výcviku k výkonu funkce člena posádky lodě. (2) Termíny konání zkoušek stanoví Úřad. Hodnocení zkoušky § 3 (1) Úroveň prokazovaných znalostí a dovedností při zodpovídání otázek z jednotlivých oblastí znalostí a dovedností se hodnotí klasifikačními stupni a) 1 - velmi dobře, b) 2 - dobře, c) 3 - dostatečně, nebo d) 4 - nedostatečně. (2) Klasifikačním stupněm „1 - velmi dobře“ je hodnocen zkoušený, který vynikajícím způsobem ovládá oblast znalostí a dovedností podle otázky, na všechny položené doplňkové otázky správně odpovídá. (3) Klasifikačním stupněm „2 - dobře“ je hodnocen zkoušený, který dobře ovládá oblast znalostí a dovedností podle otázky, na položené doplňkové otázky správně odpovídá a dokáže své znalosti aplikovat. (4) Klasifikačním stupněm „3 - dostatečně“ je hodnocen zkoušený, který dostatečně ovládá oblast znalostí a dovedností podle otázky a většinou odpovídá správně, nedopouští se podstatných chyb, jeho odpovědi však vyžadují pomoc ze strany člena komise. (5) Klasifikačním stupněm „4 - nedostatečně“ je hodnocen zkoušený, který nesplnil požadavky pro klasifikační stupeň „3 - dostatečně“ nebo zkoušený, který ze zkoušky po jejím zahájení odstoupil. § 4 (1) Odpovědi zkoušeného na otázky zadané k jedné oblasti znalostí a dovedností se hodnotí výslednou průměrnou známkou. (2) Výsledek celé zkoušky se hodnotí stupněm „prospěl“ nebo „neprospěl“. Pro hodnocení „prospěl“ nesmí zkoušený obdržet ze žádné oblasti znalostí a dovedností hodnocení „4 - nedostatečně“. § 5 Obsah protokolu o průběhu a výsledku zkoušky Protokol o průběhu a výsledku zkoušky obsahuje a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu, případně obvyklého bydliště zkoušeného, b) datum a místo konání zkoušky, c) evidenci zadaných otázek v souladu s osnovou zkoušky a jejich jednotlivé hodnocení, d) celkový výsledek zkoušky zkoušeného a e) jméno, popřípadě jména, příjmení a podpisy všech členů zkušební komise. § 6 Náležitostí plánu výuky a výcviku a náležitosti osvědčení o jejich absolvování (1) Náležitosti plánu výuky a výcviku jsou stanoveny v příloze č. 1 k této vyhlášce. (2) Náležitosti osvědčení o absolvování výuky a výcviku jsou stanoveny v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 7 Zvláštní činnosti Zvláštní činnosti jsou a) individuální záchranné techniky, b) poskytování základní první pomociposkytování základní první pomoci, c) poskytování první pomociposkytování první pomoci, d) poskytování rozšířené první pomociposkytování rozšířené první pomoci, e) činnost záchranáře, f) činnost záchranáře s použitím rychlého záchranářského člunu, g) protipožární činnost, h) rozšířená protipožární činnost, i) zajišťování vlastní osobní bezpečnosti a uvědomování si sociální odpovědnosti z hlediska bezpečnosti plavby, j) plnění úkolů lodního bezpečnostního důstojníka, k) základní zajišťování ochrany lodi, l) plnění dalších úloh k zajištění ochrany lodi, m) zvládání krizových situací, n) základní činnosti u nákladových operací na ropných a chemických tankerech, o) rozšířené činnosti u nákladových operací na ropných tankerech, p) rozšířené činnosti u nákladových operací na chemických tankerech, q) základní činnosti u nákladových operací na tankerech pro zkapalněné plyny, r) rozšířené činnosti u nákladových operací na tankerech pro zkapalněné plyny, s) nákladové operace s volně loženými nebezpečnými látkami, t) nákladové operace s balenými nebezpečnými látkami, u) základní činnosti na lodích používajících jako palivo plyny nebo jiná paliva s nízkým bodem vzplanutí, v) rozšířené činnosti na lodích používajících jako palivo plyny nebo jiná paliva s nízkým bodem vzplanutí, w) základní činnosti při plavbě v polárních vodách, nebo x) rozšířené činnosti při plavbě v polárních vodách. Charakteristika zvláštních činností § 8 (1) Individuální záchranné techniky zahrnují činnosti nutné k osobní záchraně a přežití v případě totální zkázy lodi, zejména bezpečné opuštění lodi, použití záchranných člunů a vorů a jiných prostředků záchrany a obsluhu jejich vybavení, vysílání nouzových signálů. (2) Poskytováním základní první pomociPoskytováním základní první pomoci se rozumí zejména přijetí bezprostředních opatření v případě nehody vůči zraněným osobám nebo při jiné zdraví ohrožující mimořádné událostimimořádné události. (3) Poskytováním první pomociPoskytováním první pomoci se rozumí zejména poskytování první pomociposkytování první pomoci osobám v případě úrazu nebo nemoci na lodi následně po poskytnutí základní první pomoci bezprostředně v místě úrazu. (4) Poskytováním rozšířené první pomociPoskytováním rozšířené první pomoci se rozumí poskytování pomoci a další nutné péče o zraněné a nemocné osoby po dobu jejich přítomnosti na lodi, včetně použití publikací vydaných pro tento účel Mezinárodní námořní organizací a další pomocné literatury, a s využitím možností celosvětového systému zdravotních konzultací poskytovaných s pomocí radiokomunikací. (5) Činností záchranáře je zejména činnost vykonávaná v zájmu záchrany osoby spatřené v moři, použití osobní výbavy záchranáře a vybavení záchranářského člunu, vydávání správných pokynů k jeho spouštění a vyzvedávání zpět na loď, vyzvedávání osoby z moře nebo trosečníka na záchranářský člun, poskytování základní první pomociposkytování základní první pomoci trosečníkovi v moři. (6) Činností záchranáře s použitím rychlého záchranářského člunu je zejména činnost v zájmu záchrany osoby spatřené v moři s použitím rychlého záchranářského člunu a jeho řízení, použití osobní výbavy záchranáře a vybavení rychlého záchranářského člunu, vydávání správných pokynů k spouštění a vyzvedávání rychlého záchranářského člunu zpět na loď, pátrání po osobě v moři nebo trosečníkovi a jeho vyzvedávání na rychlý záchranářský člun, poskytování základní první pomociposkytování základní první pomoci trosečníkovi v moři. § 9 (1) Protipožární činnost zahrnuje zejména snižování rizika vzniku požáru, prvotní hašení požáru, práce v rámci hasicího týmu a používání protipožárního vybavení lodí. (2) Rozšířená protipožární činnost zahrnuje zejména plánování a řízení protipožárních činností, kontrolu systémů a zařízení pro hašení požárů a vyšetřování nehod souvisejících s požárem. (3) Zajišťování vlastní osobní bezpečnosti a uvědomování si sociální odpovědnosti z hlediska bezpečnosti plavby zahrnuje zejména dodržování bezpečných pracovních postupů a nouzových postupů, přispívání k účinné komunikaci na lodi a udržování dobrých mezilidských vztahů na lodi s přihlédnutím k možnému mnohonárodnostnímu a multikulturnímu složení posádky lodi. (4) Plnění úkolů lodního bezpečnostního důstojníka zahrnuje zejména zpracovávání, vedení a dohlížení nad realizací plánu ochrany lodi, vyhodnocování bezpečnostních rizik a provádění pravidelných kontrol lodi z hlediska její ochrany. (5) Základní zajišťování ochrany lodi zahrnuje zejména zvyšování povědomí a všímaní si možných hrozeb pro loď, včetně pirátství, včasné oznamování podezřelých jevů velení lodi, dodržování havarijních a nouzových postupů souvisejících s ochranou lodi. (6) Plnění dalších úloh k zajištění ochrany lodi zahrnuje zejména plnění konkrétně přidělených úkolů podle plánu ochrany lodi, rozpoznávání bezpečnostních rizik a hrozeb a řádné používání zabezpečovacích zařízení a systémů instalovaných na lodi. (7) Zvládání krizových situací zahrnuje zejména organizování nouzových postupů, zejména komunikace s cestujícími a jinými osobami na lodi při mimořádných situacích a jejich řízení. § 10 (1) Základní činnosti u nákladových operací na ropných a chemických tankerech zahrnují zejména plánování a přispívání k bezpečné manipulaci s tekutým nákladem, přijímání opatření k předcházení nebezpečí, zajištění bezpečnosti a ochrany při práci a k zabránění znečištění životního prostředí včetně protipožární prevence. (2) Rozšířené činnosti u nákladových operací na ropných tankerech zahrnují, kromě činností dle odstavce 1, zejména bezpečné provádění, sledování a kontrolu provádění operací s nákladem surové ropy, přijímání příslušných opatření k předcházení nebezpečí, zajištění bezpečnosti a ochrany při práci a k zabránění znečištění životního prostředí včetně protipožární prevence. (3) Rozšířené činnosti u nákladových operací na chemických tankerech zahrnují kromě činností dle odstavce 1, zejména bezpečné provádění, sledování a kontrolu provádění operací s nákladem tekutých chemikálií, přijímání příslušných opatření k předcházení nebezpečí, zajištění bezpečnosti a ochrany při práci a k zabránění znečištění životního prostředí včetně protipožární prevence podle jednotlivých tříd nebezpečnosti nákladu. (4) Základní činnosti u nákladových operací na tankerech pro zkapalněné plyny zahrnují zejména plánování a přispívání k bezpečné manipulaci s nákladem zkapalněných plynů, přijímání opatření k předcházení nebezpečí, zajištění bezpečnosti a ochrany při práci a k zabránění znečištění životního prostředí včetně protipožární prevence podle jednotlivých tříd nebezpečnosti nákladu. (5) Rozšířené činnosti u nákladových operací na tankerech pro zkapalněné plyny zahrnují, kromě činností dle odstavce 4, zejména bezpečné provádění, sledování a kontrolu provádění operací s nákladem zkapalněných plynů, přijímání příslušných opatření k předcházení nebezpečí, zajištění bezpečnosti a ochrany při práci a k zabránění znečištění životního prostředí včetně protipožární prevence podle jednotlivých tříd nebezpečnosti nákladu. (6) Činnosti u nákladových operací s volně loženými nebezpečnými látkami zahrnují zejména plánování a dohled nad umisťováním a ložením jednotlivých druhů hromadného, volně loženého nebezpečného zboží a správné zacházení s ním, předcházení rizikům hrozícím podle jednotlivých tříd nebezpečnosti zboží. (7) Činnosti u nákladových operací s balenými nebezpečnými látkami zahrnují zejména plánování a dohled nad umisťováním a ložením jednotlivých druhů baleného nebezpečného zboží a správné zacházení s ním, předcházení rizikům hrozícím podle jednotlivých tříd nebezpečnosti zboží. (8) Základní činnosti na lodích používajících jako palivo plyn nebo jiná paliva s nízkým bodem vzplanutí zahrnují činnosti související s uplatňováním požadavků pro provoz takových lodí, zejména zohlednění zdravotních a bezpečnostních rizik při jejich provozu a údržbu a opravu strojního vybavení, činnosti vykonávané při zásobování lodi těmito palivy, včetně jejich skladování a přijímání příslušných opatření k předcházení nebezpečí, zajištění bezpečnosti a ochrany při práci a k zabránění znečištění životního prostředí, včetně protipožární prevence a reakce na požár. (9) Rozšířené činnosti na lodích používajících jako palivo plyn nebo jiná paliva s nízkým bodem vzplanutí zahrnují vedle činností podle odstavce 1 provozní obsluhu pohonu a strojního vybavení, zejména činnosti související se zajištěním bezpečného provozu motorů spalujících příslušné palivo, bezpečného provozu a obsluhy palivových systémů, bezpečného provádění, sledování a kontroly přímých operací s palivem a přijímání příslušných opatření k předcházení nebezpečí včetně řízení hasebních činností a řízení činností při nehodě. (10) Základní činnosti při plavbě v polárních vodách zahrnují činnosti související se zohledněním rizik spojených s možným poškozením lodi a omezených možností vnější pomoci a specifik ochrany zdraví a záchrany v polárních oblastech a účinné pomoci cestujícím v případě nehody lodi. (11) Rozšířené činnosti při plavbě v polárních vodách zahrnují plánování a provádění plaveb v polárních vodách s trvalým nebo převažujícím ledovým pokrytím, zejména s ohledem na bezpečnost plavby, navigaci a správné vedení navigační strážní služby s přihlédnutím k technickému vybavení a vlastnostem lodě a dále řízení činností uvedených v odstavci 10 v případě nehody lodi. § 11 Podmínky zdravotní způsobilosti Podmínky zdravotní způsobilosti člena posádky k práci na lodi (dále jen „zdravotní způsobilost“) a nemoci, vady nebo stavy (dále jen „nemoci“), které vylučují nebo podmiňují zdravotní způsobilost, jsou uvedeny v příloze č. 3 k této vyhlášce. Lékařská prohlídka § 12 Lékařská prohlídka se provádí na žádost člena posádky lodě (dále jen „posuzovaná osoba“), zaměstnavatele, provozovatele lodi, velitele lodi nebo Úřadu (dále jen „žadatel“). V žádosti žadatel vždy uvede funkci člena posádky lodi, příslušnou činnost, pro kterou je zdravotní způsobilost posuzována a důvod jejího vyžádání. Žádost se podává písemně nebo do záznamu ve zdravotnické dokumentaci. § 13 (1) Obsahem lékařské prohlídky je základní vyšetření, které zahrnuje a) rozbor údajů o dosavadním vývoji zdravotního stavu a dosud prodělaných nemocech s cíleným zaměřením zejména na výskyt nemocí, které mohou omezit nebo vyloučit zdravotní způsobilost, nebo nemocí, které by se pravděpodobně zhoršily v důsledku služby na moři, b) pracovní anamnézu; zejména se sleduje odezva organizmu na výskyt rizikových faktorů, c) komplexní fyzikální vyšetření, včetně orientačního vyšetření sluchu, zraku, kůže a orientačního neurologického vyšetření, s důrazem na posouzení stavu a funkce orgánů a systémů, které budou zatěžovány při výkonu práce, d) vyšetření EKG a e) základní chemické vyšetření moče ke zjištění přítomnosti bílkoviny, glukózy, ketonů, urobilinogenu, krve a pH moče. (2) Základní vyšetření se rozšiřuje o odborná vyšetření, kterými jsou a) oční vyšetření, jedná-li se o první posuzování zdravotní způsobilosti, při dalších lékařských prohlídkách vždy u kapitána, palubních důstojníků, palubní posádky a dalších osob zařazených k výkonu navigační strážní služby nebo hlídkové služby, b) otorinolaryngologické vyšetření u kapitána, palubních důstojníků, palubní posádky a dalších osob zařazených k výkonu navigační strážní služby nebo hlídkové služby, strojní strážní služby a strojní posádky, a to včetně prahové tónové audiometrie, jedná-li se o první posuzování zdravotní způsobilosti, při dalších lékařských prohlídkách orientační otorinolaryngologické vyšetření u kapitána, palubních důstojníků, palubní posádky a dalších osob zařazených k výkonu navigační strážní služby, hlídkové strážní služby, strojní strážní služby a strojní posádky, c) otorinolaryngologické vyšetření, včetně prahové tónové audiometrie, po 10 letech od začátku expozice hluku u strojní strážní služby a strojní posádky, d) stomatologické a psychiatrické vyšetření, jedná-li se o první posuzování zdravotní způsobilosti, a e) další odborná vyšetření, jestliže jsou indikována posuzujícím lékařem, pokud je to k vyloučení nemocí, které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost, nebo nemocí, které by se pravděpodobně zhoršily v důsledku služby na moři, potřebné. (3) Odborná vyšetření podle odstavce 2 lze provést až po provedení základního vyšetření posuzujícím lékařem. (4) Pokud posuzovaná osoba při lékařské prohlídce nepředloží výpis ze zdravotnické dokumentace podle právního předpisu upravujícího specifické zdravotní služby2) a nejde o případy podle odstavce 2 písm. a) až d), provede se vždy odborné vyšetření oční, otorinolaryngologické a psychiatrické a dále laboratorní vyšetření v rozsahu krevní obraz a diferenciální rozpočet, alkalická fosfatáza, alanintransferáza, aspartátaminotransferáza, bilirubin, kreatinin a glykemie. (5) V žádosti posuzujícího lékaře o provedení dalšího odborného vyšetření se kromě náležitostí podle právního předpisu upravujícího náležitosti a obsah zdravotnické dokumentace3) uvede požadavek na zhodnocení zdravotní způsobilosti vyšetřované osoby v rozsahu odbornosti zdravotnického pracovníka provádějícího odborné vyšetření. § 14 Posuzování zdravotní způsobilosti (1) Posuzování zdravotní způsobilosti se provádí při stabilizovaném zdravotním stavu; za stabilizovaný zdravotní stav se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na určité úrovni zdraví a pracovní schopnosti. (2) Posuzovanou osobu lze za zdravotně způsobilou nebo za zdravotně způsobilou s podmínkou uznat, pokud na základě lékařské prohlídky nebyla u této osoby zjištěna nemoc, která vylučuje zdravotní způsobilost. Při zjištění nemoci, která omezuje zdravotní způsobilost, lze posuzovanou osobu za zdravotně způsobilou nebo za zdravotně způsobilou s podmínkou uznat pouze na základě kladného závěru odborného vyšetření. (3) Dosahuje-li člen posádky lodě předepsané zrakové ostrosti s korekcí, musí mít po dobu plavby k dispozici náhradní brýle nebo kontaktní čočky. § 15 Náležitosti lékařského posudku Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti vedle náležitostí podle právního předpisu upravujícího náležitosti a obsah zdravotnické dokumentace4) obsahuje a) údaje o funkci posuzované osoby a dále údaje o rizikových faktorech souvisejících s vykonávanou činností a b) termín provedení další prohlídky, je-li to odůvodněné zdravotním stavem posuzované osoby. § 16 Osvědčení o zdravotní způsobilosti Vzor osvědčení o zdravotní způsobilosti je stanoven v příloze č. 4 k této vyhlášce. § 17 Vzory průkazů způsobilosti Vzory průkazů způsobilosti jsou uvedeny v příloze č. 5 k této vyhlášce. § 18 Uznání průkazů způsobilosti (1) Vzor žádosti o uznání průkazu způsobilosti je stanoven v příloze č. 6 k této vyhlášce. (2) Obsah zkoušky a jiné doklady osvědčující znalosti právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavbynámořní plavby a anglického jazyka jsou stanoveny v příloze č. 7 k této vyhlášce. (3) Vzor potvrzení osvědčujícího uznání průkazu způsobilosti je uveden v příloze č. 8 k této vyhlášce. Zápisy do námořnické knížky § 19 Údaje zapisované do námořnické knížky jsou a) údaje o totožnosti držitele námořnické knížky, b) údaje o nalodění držitele námořnické knížky, c) údaje o předcházejících naloděních držitele námořnické knížky a d) jiné údaje. § 20 Údaje o totožnosti držitele námořnické knížky jsou jeho a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) státní příslušnost, d) den, měsíc a rok narození, e) pohlaví, f) místo narození, g) výška, h) barva vlasů, i) barva očí, j) zvláštní znamení, k) krevní skupina a l) vlastnoruční podpis. § 21 Údaje o nalodění držitele námořnické knížky jsou a) údaje charakterizující loď, na které je držitel námořnické knížky naloděn, a to 1. jméno lodě, 2. volací znak lodě, 3. rejstříkový přístav lodě, 4. vlastník lodě, 5. hrubá prostornost lodě v RT, 6. čistá prostornost lodě v RT a 7. výkon hlavních strojů lodě v kW, b) funkce držitele námořnické knížky na lodi, ve které je držitel námořnické knížky zařazen v rámci lodní posádky, c) místo a datum nalodění držitele námořnické knížky, d) místo a datum vylodění držitele námořnické knížky a e) doba služby držitele námořnické knížky na lodi. § 22 Údaje o předcházejících naloděních držitele námořnické knížky jsou a) jména lodí, na kterých držitel námořnické knížky byl naloděn, b) funkce držitele námořnické knížky na lodích, ve kterých byl naloděn, c) celková doba služby držitele námořnické knížky na lodích, na kterých byl naloděn v příslušné funkci, a d) evidenční číslo námořnické knížky, podle které byly zapsány údaje o předcházejících naloděních držitele námořnické knížky. § 23 Jiné údaje zapisované do námořnické knížky jsou a) evidenční číslo námořnické knížky, b) mezinárodní kód vydávajícího státu, c) datum vydání námořnické knížky, d) datum uplynutí platnosti námořnické knížky a e) označení Úřadu, který námořnickou knížku vydal. § 24 Vzor námořnické knížky Vzor námořnické knížky je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce. § 25 Kapitánský slib Text kapitánského slibu zní: „Slibuji na svoji čest a svědomí, že při výkonu funkce velitele lodě zajistím všemi dostupnými prostředky bezpečnost posádky lodě, cestujících, nákladu a lodě, budu dodržovat a uplatňovat právní předpisy spojené s výkonem této funkce a budu dbát o čest státní vlajky lodě.“ § 26 Přechodné ustanovení Osoby, které byly uznány zdravotně způsobilými k výkonu funkce na lodi podle stávajících předpisů, se považují za zdravotně způsobilé do uplynutí platnosti průkazu způsobilosti, nejdéle do 31. prosince 2016. § 27 Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 450/2000 Sb., o kapitánském slibu, zkouškách, odborné a zdravotní způsobilosti členů posádky lodě, průkazech způsobilosti, námořnických knížkách a o zdravotní péči o členy posádky lodě, se zrušuje. § 28 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2015. Ministr: Ing. Ťok v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 112/2015 Sb. Náležitosti plánu výuky a výcviku 1. Název nebo obchodní firma, identifikační číslo a adresa sídla právnické osoby 2. Identifikace výuky a výcviku včetně odkazu na konkrétní pravidla Přílohy a Předpisu mezinárodní úmluvy o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby, která je součástí právního řádu 3. Vymezení odborných znalostí a dovedností, které mají uchazeči získat včetně vymezení počtu hodin věnovaných získávání příslušných znalostí a dovedností 4. Doba trvání kurzu 5. Určení minimálního a maximálního počtu účastníků kurzu 6. Vstupní požadavky na účastníky kurzu 7. Požadavky na hodnocení úspěšného absolvování výuky a výcviku 8. Popis a vzor vedení evidence kurzu, kterou se dokládá skutečný průběh výuky a výcviku, včetně jmen účastníků, lektorů a hodnotitelů 9. Požadavky na odbornost lektorů a hodnotitelů 10. Popis materiálního zabezpečení a vybavení, včetně literatury, která bude k dispozici 11. Popis a vzor závěrečného hodnocení uchazečů Příloha č. 2 k vyhlášce č. 112/2015 Sb. Náležitosti osvědčení o absolvování výuky a výcviku 1. Název nebo obchodní firma a sídlo akreditované právnické osoby 2. Identifikace druhu výuky a výcviku včetně odkazu na konkrétní pravidla Přílohy a Předpisu mezinárodní úmluvy o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby, která je součástí právního řádu 3. Jméno, popřípadě jména, příjmení a případný akademický titul účastníka výuky a výcviku 4. Datum a místo narození, státní občanství účastníka výuky a výcviku 5. Jména lektorů, popřípadě hodnotitelů 6. Datum začátku a konce výuky a výcviku 7. Datum a místo vystavení osvědčení 8. Jméno a podpis pověřeného zástupce akreditované právnické osoby 9. Otisk razítka akreditované právnické osoby Příloha č. 3 k vyhlášce č. 112/2015 Sb. Podmínky zdravotní způsobilosti I. Zdravotní kontraindikace pro nalodění na námořní obchodní lodi 1.1. Infekční nemoci A. Nemoci, vady nebo stavy vylučující zdravotní způsobilost pro nalodění, a to zejména \\-------- B. Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou pro nalodění na základě závěrů odborného vyšetření, a to zejména chronická forma infekčních a parazitárních nemocí nebo bacilonosičství, může-li být zdrojem epidemiologicky závažného přenosu onemocnění na jiné osoby. 1.2. Zhoubná nádorová onemocnění A. Nemoci, vady nebo stavy vylučující zdravotní způsobilost pro nalodění, a to zejména 1. veškerá onemocnění vyvolaná zhoubným bujením buněk (mimo basocelulárního karcinomu kůže) do 5 let od vyléčení, resp. do 5 let od vyléčení poslední recidivy nebo 2. basocelulární karcinom kůže do vyléčení. B. Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou pro nalodění na základě závěrů odborného vyšetření, a to zejména 1. nádorová onemocnění v anamnéze nebo 2. basocelulární karcinom v anamnéze. 1.3. Endokrinní a metabolické nemoci A. Nemoci, vady nebo stavy vylučující zdravotní způsobilost pro nalodění, a to zejména 1. všechny formy endokrinních a metabolických nemocí, které nejsou plně kompenzovány pravidelným perorálním příjmem léků nebo u nichž lze s ohledem na charakter a dosavadní průběh nemoci očekávat, že bude potřeba dávky léků v příštím období významně měnit, 2. obezita, při níž tělesná hmotnost v kilogramech převyšuje hodnotu m určenou vztahem: m = (tělesná výška v centimetrech - 100) x 1,35 nebo 3. diabetes mellitus, který způsobuje zdravotní komplikace, a to zejména a) druhá a další hypoglykémie, která se vyskytne během období 12 měsíců od první hypoglykemie a k jejímuž zvládnutí je třeba pomoci další osoby, nebo b) druhá a další hypoglykémie, která se vyskytne během období 12 měsíců od první hypoglykemie, a to bez varovných příznaků nebo c) diabetes mellitus doprovázený orgánovými komplikacemi. B. Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou pro nalodění na základě závěrů odborného vyšetření, a to zejména 1. všechny formy endokrinních a metabolických nemocí, které jsou plně kompenzovány pravidelným perorálním příjmem léků nebo kompenzaci léky nevyžadují nebo 2. diabetes mellitus, pokud byla zahájena léčba léky, které nesou riziko vyvolání hypoglykémie, a v předcházejících 12 měsících nedošlo k žádné hypoglykemii a neexistují zdravotní komplikace vzniklé v souvislosti s diabetes mellitus. Pravidelná lékařská kontrola zdravotního stavu lékařem příslušné specializované způsobilosti je podmínkou zdravotní způsobilosti vždy, provede se nejméně jedenkrát za 2 roky. 1.4. Choroby krve a krvetvorných orgánů A. Nemoci, vady nebo stavy vylučující zdravotní způsobilost pro nalodění, a to zejména 1. vrozené/dědičné/hemolytické anemie nebo 2. získané hemolytické anemie s opakovanými projevy hemolýzy. B. Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou pro nalodění na základě závěrů odborného vyšetření, a to zejména hemorhagické diatesy (vaskulopatie, trombocytopatie, koagulopatie) a všechny stavy se zvýšeným rizikem krvácení. 1.5. Duševní nemoci A. Nemoci, vady nebo stavy vylučující zdravotní způsobilost pro nalodění, a to zejména 1. organické duševní poruchy projevující se demencí (demence u Alzheimerovy choroby, vaskulární demence, demence u chorob klasifikovaných jinde, nespecifikované demence), 2. organický amnestický syndrom, 3. organicky podmíněné poruchy osobnosti a poruchy chování, 4. nespecifické organické nebo symptomatické duševní poruchy, 5. akutní, chronické nebo neléčené formy zejména schizofrenie, schizotypní porucha, akutní a přechodné psychotické poruchy, schizoafektivní poruchy, trvalá duševní porucha s bludy, indukovaná porucha s bludy, jiné neorganické psychotické poruchy, 6. mentální retardace, 7. pervazivní vývojové poruchy, 8. vážné duševní poruchy vrozené, způsobené nemocí, úrazem nebo neurochirurgickými operacemi, 9. organicky podmíněné poruchy osobnosti a poruchy chování, 10. klinicky závažné formy specifických poruch osobnosti vedoucí k vážným poruchám úsudku, chování nebo adaptability, 11. závislost na alkoholu nebo jiných návykových látkách, 12. pravidelné požívání alkoholu nebo návykových látek nebo 13. pravidelné užívání léčiv nebo jejich kombinací, jejichž účinek může snížit pozornost. B. Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou pro nalodění na základě závěrů odborného vyšetření, a to zejména 1. postencefalitický syndrom, 2. závažné neurotické poruchy, behaviorální syndromy spojené s fyziologickými poruchami a somatickými faktory, 3. závažné poruchy spánku, 4. občasné užívání léčiv nebo jejich kombinací, jejichž účinek může snížit pozornost, 5. závislost na alkoholu (alkoholismus), návykových látkách v anamnéze po uplynutí bezpečného abstinenčního období; za bezpečné abstinenční období se považuje nezpochybněná důsledná a trvalá abstinence trvající alespoň 2 roky, jejíž prokázání vyplývá ze závěrů učiněných příslušným odborným lékařem nebo 6. opakované akutní intoxikace v anamnéze. Pravidelná lékařská kontrola u uvedených nemocí je podmínkou zdravotní způsobilosti vždy. 1.6. Nemoci nervového systému A. Nemoci, vady nebo stavy vylučující zdravotní způsobilost pro nalodění, a to zejména 1. degenerativní, cévní a zánětlivá onemocnění nervového systému nebo poúrazové stavy nervového systému, které způsobují poruchu koordinace pohybů nebo rovnováhy nebo řeči s narušením dorozumívání nebo poruchy vědomí nebo spánku, případně provázené dlouhodobými bolestmi, 2. stavy spojené s nemocemi, úrazy nebo chirurgickými zákroky, které ovlivňují centrální nebo periferní nervový systém a způsobují závažné psychické, smyslové nebo motorické poruchy, nebo 3. epilepsie po dobu 5 let bezzáchvatového období od vysazení antiepileptické léčby, 4. stav po izolovaném nebo po prvním neprovokovaném epileptickém záchvatu, pokud nebyla nasazena antiepileptická léčba, po dobu 12 měsíců bezzáchvatového období nebo 5. záchvatové stavy s poruchou vědomí nebo hybnosti, například nekompenzovaná narkolepsie a kataplexie. B. Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou pro nalodění na základě závěrů odborného vyšetření, a to zejména 1. cévní příhoda mozková v anamnéze, 2. abnormální elektroencefalografický nález bez ohledu na příčinu, 3. stavy spojené s nemocemi, úrazy nebo chirurgickými zákroky, které ovlivňují centrální nebo periferní nervový systém a způsobují psychické, smyslové nebo motorické poruchy, 4. stav po ojedinělém neprovokovaném epileptickém záchvatu, pokud nebyla nasazena antiepileptická léčba a při neurologickém vyšetření není nalezena žádná související mozková patologie a na elektroencefalogramu (EEG) není zaznamenána žádná epileptiformní aktivita, po 1 roce od tohoto záchvatu, 5. epilepsie nebo stav po epileptickém záchvatu, pokud byla nasazena antiepileptická léčba a při neurologickém vyšetření není nalezena žádná související mozková patologie a na elektroencefalogramu (EEG) není zaznamenána žádná epileptiformní aktivita, po 5 letech od vysazení léčby nebo 6. nemoci, které provází zvýšené riziko epileptických záchvatů, například arteriovenózní malformace nebo nitrolební krvácení, přestože k samotným záchvatům ještě nedošlo. 1.7. Nemoci nosní, ušní a krční A. Nemoci, vady nebo stavy vylučující zdravotní způsobilost pro nalodění, a to zejména 1. Ménierova nemoc a jiné poruchy rovnováhy vyžadující léčbu, 2. afonie a těžší dysfonie s narušením dorozumívání nebo 3. nesplnění požadavků na sluch dle části II. B. Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou pro nalodění na základě závěrů odborného vyšetření, a to zejména 1. chronické hnisavé záněty vedlejších dutin nosních nebo středouší, 2. závažné nemoci středního ucha nebo bradavkového výběžku, 3. jiná onemocnění ucha nebo 4. jiná nedoslýchavost než uvedená v části II. 1.8. Nemoci oběhového systému A. Nemoci, vady nebo stavy vylučující zdravotní způsobilost pro nalodění, a to zejména 1. závažná onemocnění srdce a cév ve funkční třídě III. a IV. NYHA klasifikace a závažné poruchy srdečního rytmu, 2. těžko korigovatelná hypertenze, hypertenzní nemoc s pokročilými orgánovými změnami vyvolávajícími závažné poruchy jejich funkcí a maligní hypertenze, 3. dvě a více atak tromboembolické nemoci v anamnéze, 4. těžší formy obliterující aterosklerózy periferních tepen s trofickými defekty nebo hemodynamicky závažnými stenózami karotid nebo většími aneuryzmaty aorty, 5. varikozní komplex, který se dle anamnézy již alespoň dvakrát manifestoval vznikem bércového vředu nebo 6. stavy po implantaci defibrilátoru. B. Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou pro nalodění na základě závěrů odborného vyšetření, a to zejména 1. srdeční chlopňové vady a jiné vady bez poruchy hemodynamiky, 2. patologický nález při elektrokardiografickém vyšetření bez ohledu na příčinu, 3. arteriální systémová hypertenze, 4. srdeční arytmie, 5. stenokardie během klidu nebo psychického zatížení (vzrušení) nebo 6. trvalá kardiostimulace. 1.9. Nemoci dýchacího systému A. Nemoci, vady nebo stavy vylučující zdravotní způsobilost pro nalodění, a to zejména 1. všechny nemoci vedoucí ke snížení vitální kapacity plic pod 80 % náležité hodnoty nebo ke snížení poměru jednosekundové kapacity plic a forsírované vitální kapacity plic pod hodnotu 0,6 včetně situací, kdy je tento poměr snížen pod uvedenou hodnotu jen během záchvatů, 2. dva nebo více spontánních pneumothoraxů v anamnéze, 3. parciální nebo globální dechová nedostatečnost bez ohledu na příčinu, 4. chronické nebo recidivující nemoci pohrudnice, 5. chronická obstrukční plicní nemoc nebo 6. alergické astma bronchiale. B. Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou pro nalodění na základě závěrů odborného vyšetření, a to zejména 1. nealergické astma bronchiale, 2. jiné alergické nemoci dýchacích cest nebo 3. chronické nemoci dýchacího systému výše neuvedené. 1.10. Nemoci zažívacího systému A. Nemoci, vady nebo stavy vylučující zdravotní způsobilost pro nalodění, a to zejména 1. nedokonale sanovaný kariesní chrup, 2. vředová choroba žaludku nebo dvanáctníku podle následujících kritérií: a) peptický vřed do 3 let od prokázaného zahojení, b) tzv. pseudoulcerosní syndrom a jiné obtíže do 1 roku od stavů, které vyžadovaly léčbu, c) perforace vředu nebo penetrace vředu nebo masivní krvácení z vředu do 1 roku po chirurgickém vyléčení základní choroby v anamnéze, 3. kolostomie, 4. chronická apendicitis, 5. dvě nebo více atak akutní pankreatitidy v anamnéze, chronická recidivující pankreatitida s funkční nedostatečností zevně sekretorické části pankreatu, 6. kýly do 3 měsíců po chirurgickém vyléčení, 7. stav po virové hepatitidě typu A, B, C, D nebo E do 6 měsíců po stabilizaci hodnot aktivity enzymů ALT a AST v krvi, 8. chronická jaterní onemocnění provázená poruchou jaterních funkcí nebo výraznější biochemickou aktivitou nebo hyperbilirubinemií (s hodnotou celkového bilirubinu vyšší než 50mmol/l), 9. prokázaná Crohnova nemoc, ulcerozní kolitis a jiná onemocnění, k jejichž projevům patří recidivující průjmy, 10. stavy vyžadující dlouhodobě dietní stravování významně odlišné od obvyklého stravování na lodích nebo 11. rozsáhlejší hemorhoidální uzle s anamnézou opakovaných zánětů. B. Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou pro nalodění na základě závěrů odborného vyšetření, a to zejména 1. stavy po břišních operacích, jestliže po nich přetrvávají zažívací obtíže středního nebo těžšího stupně, 2. ataka akutní appendicitidy, která nebyla léčena operací, v anamnéze, 3. virová hepatitida typu B, C, D v anamnéze, 4. prolaps rekta, 5. fissura ani, 6. periproktální píštěl nebo 7. chronická nebo opakující se onemocnění zažívacího systému výše neuvedená. 1.11. Nemoci vylučovacího systému A. Nemoci, vady nebo stavy vylučující zdravotní způsobilost pro nalodění, a to zejména 1. všechna onemocnění ledvin vedoucí k poklesu glomerulární filtrace vztažené na standardní povrch těla pod hodnotu 1,0 mililitru za sekundu nebo způsobující zvýšení koncentrace močoviny nebo kreatininu v krvi nad fysiologickou mez, 2. rozsáhlá nebo recidivující hydrokéla nebo 3. částečná nebo úplná obstrukce alespoň části vylučovacího systému. B. Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou pro nalodění na základě závěrů odborného vyšetření, a to zejména 1. uroinfekce, 2. prokázaná urolithiasa včetně asymptomatické nebo 3. chronická onemocnění ledvin a močových cest výše neuvedené. 1.12. Nemoci kožní A. Nemoci, vady nebo stavy vylučující zdravotní způsobilost pro nalodění, a to zejména 1. těžké a rozsáhlé formy kožních onemocnění nebo 2. kožní nemoci, u nichž je důvodná obava, že by se mohly v horkém nebo vlhkém klimatu výrazně zhoršit. B. Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou pro nalodění na základě závěrů odborného vyšetření, a to zejména 1. kožní nemoci ekzémového charakteru a závažné dermatózy nebo 2. chronické kožní nemoci. 1.13. Nemoci pohybového systému A. Nemoci, vady nebo stavy vylučující zdravotní způsobilost pro nalodění, a to zejména 1. amputace horní končetiny v předloktí a vyšší, 2. amputace dolní končetiny v bérci a vyšší, 3. ankylosa nebo velmi výrazné omezení hybnosti ramenního nebo loketního nebo kyčelního, kolenního nebo hlezenního kloubu nebo 4. poúrazová změna zánětlivé nebo degenerativní onemocnění páteře nebo velkého kloubu vyžadující soustavné nebo opakované léčení nebo výrazně omezující stabilní chůzi nebo držení těla, zejména revmatoidní arthritis, Bechtěrevova nemoc, onemocnění páteře spojená s opakovanými atakami spondylogenních algických syndromů v anamnéze, těžší arthrosa kyčelní, kolenní nebo hlezenní. B. Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou pro nalodění na základě závěrů odborného vyšetření, a to zejména jiné onemocnění výrazně znesnadňující stabilní chůzi zejména dermatomyositis, tzv. viklavý kloub, pakloub dolní končetiny nebo omezující lokomoci. 1.14. Nemoci oční A. Nemoci, vady nebo stavy vylučující zdravotní způsobilost pro nalodění, a to zejména 1. xeroftalmie, 2. oboustranná ptosa víček, 3. glaukom, 4. diplopie nebo 5. nesplnění požadavků na zrakovou ostrost a barvocit dle části III. B. Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou pro nalodění na základě závěrů odborného vyšetření, a to zejména 1. těžší formy chronického zánětu spojivek, 2. nemoci rohovky, uveálního systému, sítnice a zrakového nervu nebo 3. jiné chronické nebo závažné nemoci oka nebo očních adnex. 1.15. Ostatní A. Nemoci, vady nebo stavy vylučující zdravotní způsobilost pro nalodění, a to zejména 1. stavy po transplantaci, náhradě, implantaci orgánu, srdeční chlopně, cévy nebo kloubu, 2. únavový syndrom těžšího stupně bez ohledu na příčinu, 3. gravidita a šestinedělí nebo 4. chronické záněty ženských pánevních orgánů. B. Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou pro nalodění na základě závěrů odborného vyšetření, a to zejména 1. zánětlivá onemocnění ženských pánevních orgánů nebo 2. jiná onemocnění ženského pohlavního ústrojí. II. Požadavky na sluch A Pracovníci palubního oddělení a navigační strážní služba 1. Srozumitelnost šepotu pro jednotlivá slova na každém uchu zvlášť na vzdálenost menší než 2 metry od mluvícího, 2. je-li na jednom uchu sluch horší než je výše uvedeno, požaduje se srozumitelnost šepotu pro jednotlivá slova na druhém uchu na vzdálenost menší než 5 metrů od mluvícího, 3. při audiometrickém vyšetření je celková ztráta sluchu vyšší než 15 % (dle Fowlera). B Pracovníci strojního oddělení Při audiometrickém vyšetření je celková ztráta sluchu vyšší než 20 % (dle Fowlera). C Pracovníci hospodářského oddělení 1. Srozumitelnost šepotu pro jednotlivá slova na každém uchu zvlášť na vzdálenost menší než 1 metr od mluvícího, 2. je-li na jednom uchu sluch horší než je výše uvedeno, požaduje se srozumitelnost šepotu pro jednotlivá slova na druhém uchu na vzdálenost menší než 2 metry od mluvícího, 3. při audiometrickém vyšetření je celková ztráta sluchu vyšší než 40 % (dle Fowlera). III. Požadavky na zrakovou ostrost a barvocit Kategorie členů posádky lodě| Vidění na dálku s pomůckou, v desítkovém zápisu Snellen| Vidění na blízko| Barevné vidění| Zorná pole| Šeroslepost| Diplopie (dvojité vidění) ---|---|---|---|---|---|--- Jedno oko| Druhé oko| Obě oči, s pomůckou nebo bez ní Kapitáni, palubní důstojníci a členové posádky, kteří musí plnit povinnosti hlídky| 0,5| 0,5| Vidění požadované pro navigaci lodí (např. vyhledávání na mapách a námořních publikacích, použití přístrojů a vybavení na můstku a rozpoznání navigačních znaků)| Normální barevné vidění| Normální zorná pole| Vidění požadované k plnění všech nutných funkcí za tmy bez omezení| Bez zřejmé přítomnosti tohoto stavu Všichni strojní důstojníci, elektrodůstojníci, elektrotechnici a členové posádky tvořící součást strojní strážní služby| 0,4| 0,4| Vidění požadované ke čtení přístrojů zblízka, k zacházení s vybavením a k rozpoznání systémů/součástí podle potřeby| Vadné barevné vidění, kde ty s jemným nedostatkem barevného vidění mohou prokázat svou schopnost vidět a rozpoznat barevné signální světla| Dostačující zorná pole| Vidění požadované k plnění všech nutných funkcí za tmy bez omezení| Bez zřejmé přítomnosti tohoto stavu GMDSS radiooperátoři| 0,4| 0,4| Vidění požadované ke čtení přístrojů zblízka, k zacházení s vybavením a k rozpoznání systémů/součástí podle potřeby| Vadné barevné vidění B, kde ty s vadným barevným viděním mohou prokázat svou schopnost rozpoznat barevné kódy povrchu v krátké vzdálenosti, například ty, které používá na barevném odlišení počítačových obrazovek.| Dostačující zorná pole| Vidění požadované k plnění všech nutných funkcí za tmy bez omezení| Bez zřejmé přítomnosti tohoto stavu Příloha č. 4 k vyhlášce č. 112/2015 Sb. Vzor osvědčení o zdravotní způsobilosti ZDRAVOTNÍ OSVĚDČENÍ PRO PRÁCI NA MOŘI / MEDICAL CERTIFICATE FOR SEA SERVICE 1.2MB Příloha č. 5 k vyhlášce č. 112/2015 Sb. Vzory průkazů způsobilosti 1. Průkaz odborné způsobilosti - oprávnění pro výkon funkce na velitelské a provozní úrovni 608kB 2. Průkaz odbornosti - oprávnění pro výkon funkce na pomocné úrovni 486kB 3. Průkaz odbornosti - oprávnění pro výkon zvláštních činností 468kB Příloha č. 6 k vyhlášce č. 112/2015 Sb. Vzor žádosti o uznání průkazu způsobilosti 790kB Příloha č. 7 k vyhlášce č. 112/2015 Sb. Obsah zkoušky a jiné doklady osvědčující znalosti právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavby a anglického jazyka I. Znalostí právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavbynámořní plavby A. Obsah zkoušky a) zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě - předmět úpravy a základní pojmy, b) právo vlajky a námořní rejstřík, c) státní dozor v námořní plavběnámořní plavbě \\- význam, pravomoc Úřadu, d) státní vlajka České republiky - význam ve vztahu k námořní plavběnámořní plavbě, práva a povinnosti dotčených subjektů, e) posádka lodě - složení lodní posádky, odborná a zdravotní způsobilost, průkazy způsobilosti, f) velitel lodě - pravomoc, zastupování státu vlajky, g) společná havárie - důvod vzniku, postup velitele po jejím vyhlášení, rozvrh, vymahatelnost dispaše, h) námořní protest - důvod podání, základní charakteristika, i) námořní nehodanámořní nehoda a záchrana na moři z právního hlediska, j) opatření při neodvratné zkáze lodě, při narození a úmrtí na lodi, při nezvěstnosti a pádu přes palubu, k) trestný čintrestný čin spáchaný na lodi, l) služba na lodi a pracovněprávní vztahy členů lodních posádek, m) pracovní smlouva s občanem České republiky, n) pracovní smlouva s cizím státním příslušníkem, o) kvalifikace členů posádky lodě z hlediska mezinárodních smluv, p) přepravní doklady - konosament, Charter party, odpovědnost za náklad, q) pojištění - lodě, nákladu, odpovědnosti, r) P and I Club - význam, rozsah činnosti, s) pobřežní moře, kontinentální šelf, volné moře podle Úmluvy OSN o mořském právu, t) způsobilost lodě k plavbě (seaworthiness) a u) mezinárodní úmluvy v oblasti námořní plavbynámořní plavby a jejich spojitost s právním řádem České republiky. B. Jiné doklady osvědčující znalosti právních předpisů \\------------ II. Znalosti anglického jazyka pro odbornou způsobilost kapitán a první palubní důstojník A. Obsah zkoušky a) písemné sestavení anglického textu 1. obchodní korespondence, 2. dokumentů a korespondence týkající se nákladu, 3. dokumentů týkajících se nehody nebo srážky lodí, 4. telegramu týkajícího se nehody lodi v souvislosti se znečištěním mořského prostředí, 5. námořního protestu, 6. telegramu v případě nouze, 7. telegramu v případě onemocnění na lodi, 8. výpisu z lodního deníku a 9. telegramu nebo korespondence týkající se splnění formalit vyžadovaných přístavními orgány, b) aktivní znalost základní námořní terminologie v anglickém jazyce uvedené ve Standardním námořním navigačním slovníku, c) aktivní znalost anglického jazyka 1. společenská konverzace, 2. obchodní problematika, 3. případ nehody nebo srážky lodí, 4. případ znečištění mořského prostředí, 5. případ pátrání nebo záchranné akce, 6. případ jednání s přístavními a celními orgány, 7. případ využití služeb v přístavu, 8. případ poškození nákladu, pro případ oprav lodního tělesa a lodních mechanismů a 9. terminologie v oblasti námořního práva a vnitrostátního práva státu přístavu. B. Jiné doklady osvědčující znalosti anglického jazyka Doklad o úspěšném složení zkoušky z anglického jazyka odpovídající alespoň úrovni A2 dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. III. Znalosti anglického jazyka pro odbornou způsobilost první strojní důstojník a druhý strojní důstojník A. Obsah zkoušky a) písemné sestavení anglického textu 1. dopisy související se zajištěním opravy lodních zařízení, 2. objednávky náhradních součástek ke strojnímu zařízení, 3. objednávky paliva a olejů, potvrzení příjmů, 4. korespondence s výrobcem týkající se provozu motoru, strojů nebo mechanických zařízení a 5. korespondence týkající se prohlídky lodí, b) aktivní znalost anglického jazyka: 1. problematika oprav zařízení, výměny součástek, termínů jejich provedení, přejímky prací, 2. terminologie v oblasti nástrojů používaných ve strojovně, 3. případ havárie strojního zařízení, 4. názvosloví a popis jednotlivých strojních systémů, 5. terminologie v oblasti ochrany mořského prostředí, 6. společenské konverzace a 7. terminologie zkratek užívaných v oblasti lodního strojního zařízení. B. Jiné doklady osvědčující znalosti anglického jazyka Doklad o úspěšném složení zkoušky z anglického jazyka odpovídající alespoň úrovni A2 dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Příloha č. 8 k vyhlášce č. 112/2015 Sb. Vzor potvrzení osvědčujícího uznání průkazu způsobilosti 623kB Příloha č. 9 k vyhlášce č. 112/2015 Sb. Vzor námořnické knížky 2.1MB 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/106/ES ze dne 19. listopadu 2008 o minimální úrovni výcviku námořníků. Směrnice Rady 2009/13/ES ze dne 16. února 2009, kterou se provádí dohoda k Úmluvě o práci na moři z roku 2006 uzavřená Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) a kterou se mění směrnice 1999/63/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/35/EU ze dne 21. listopadu 2012, kterou se mění směrnice 2008/106/ES o minimální úrovni výcviku námořníků. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1159 ze dne 20. června 2019, kterou se mění směrnice 2008/106/ES o minimální úrovni výcviku námořníků a zrušuje směrnice 2005/45/ES o vzájemném uznávání průkazů způsobilosti námořníků vydaných členskými státy. 2) § 42 odst. 1 písm. b) zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. 3) Vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění vyhlášky č. 236/2013 Sb.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 33/2015 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 33/2015 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o ukončení Dohody mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Polské republiky o bezvízovém styku Vyhlášeno 7. 5. 2015, částka 19/2015 33 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že vláda České republiky a vláda Polské republiky shodně konstatují, že níže uvedenou Dohodu lze v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie dne 1. května 2004 na základě článku 18 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství (článek 21 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie)1) a na základě Směrnice 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států2), podle čl. 59 odst. 1 písm. a) Vídeňské úmluvy o smluvním právu3) považovat za zaniklou ke dni 1. května 2004: Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Polské republiky o bezvízovém styku, podepsaná v Českém Těšíně dne 19. května 1991, vyhlášená pod č. 322/1991 Sb. 1) Smlouva o Evropské unii a Smlouva o založení Evropského společenství byly vyhlášeny pod č. 44/2004 Sb. m. s. Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie bylo uveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie C 115 ze dne 9. května 2008, str. 1 a lze do něj rovněž nahlédnout na http://eur-lex.europa.eu/cs/treaties. 2) Zvláštní vydání Úředního věstníku Evropské unie, kap. 05, sv. 5, s. 46. 3) Vídeňská úmluva o smluvním právu přijatá ve Vídni dne 23. května 1969 byla vyhlášena pod č. 15/1988 Sb.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 32/2015 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 32/2015 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přístupu České republiky k Úmluvě Světové meteorologické organizace, přijaté ve Washingtonu dne 11. října 1947 Vyhlášeno 7. 5. 2015, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 24. 2. 1993, částka 19/2015 * ČÁST I - Zřízení * ČÁST II - ČLÁNEK 2 * ČÁST III - Členství * ČÁST IV - Organizace WMO * ČÁST V - Úředníci organizace WMO a členové výkonné rady * ČÁST VI - Světový meteorologický kongres * ČÁST VII - Výkonná rada * ČÁST VIII - Oblastní sdružení * ČÁST IX - Technické komise * ČÁST X - Sekretariát * ČÁST XI - Finanční prostředky * ČÁST XII - Vztahy s Organizací spojených národů * ČÁST XIII - Vztahy s dalšími organizacemi * ČÁST XIV - Právní postavení, výsady a imunity * ČÁST XV - Změny * ČÁST XVI - Výklad a spory * ČÁST XVII - Vystoupení z organizace WMO * ČÁST XVIII - Pozastavení členství * ČÁST XIX - Ratifikace a přistoupení * ČÁST XX - Vstup v platnost * PŘÍLOHA I * PŘÍLOHA II Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 24. 2. 1993 32 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 11. října 1947 byla ve Washingtonu přijata Úmluva Světové meteorologické organizace. Listina o přístupu České republiky k Úmluvě byla uložena u vlády Spojených států amerických, depozitáře Úmluvy, dne 25. ledna 19931). Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 35 dne 23. března 1950 a pro Českou republiku vstoupila v platnost v souladu s ustanovením téhož článku dne 24. února 1993. Anglické znění Úmluvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD ÚMLUVA Autentický text* Autentický text Úmluvy o Světové meteorologické organizaci, přijatý konferencí ve Washingtonu dne 11. října 1947 ve znění rezolucí 1 a 2 přijatých 3. kongresemkongresem v roce 1959; rezolucí 1 a 2 přijatých 4. kongresemkongresem v roce 1963; rezolucí 1, 2 a 3 přijatých 5. kongresemkongresem v roce 1967; rezoluce 48 přijaté 7. kongresemkongresem v roce 1975; rezoluce 50 přijaté 8. kongresemkongresem v roce 1979; rezolucí 41, 42 a 43 přijatých 9. kongresemkongresem v roce 1983; rezolucí 39 a 41 přijatých 14. kongresemkongresem v roce 2003 a rezoluce 44 přijaté 15. kongresemkongresem v roce 2007. ÚMLUVA O SVĚTOVÉ METEOROLOGICKÉ ORGANIZACI ČÁST I - Zřízení| 4 ---|--- ČLÁNEK 1| 4 ČÁST II| 4 ČLÁNEK 2 - Účel| 4 ČÁST III - Členství| 5 ČLÁNEK 3 - Členové| 5 ČÁST IV - Organizace WMO| 6 ČLÁNEK 4| 6 ČLÁNEK 5| 6 ČÁST V - Úředníci organizace WMO a členové výkonné rady| 6 ČLÁNEK 6| 6 ČÁST VI - Světový meteorologický kongreskongres| 7 ČLÁNEK 7 - Složení| 7 ČLÁNEK 8 - Funkce| 7 ČLÁNEK 9 - Výkon rozhodnutí kongresukongresu| 7 ČLÁNEK 10 - Zasedání| 8 ČLÁNEK 11 - Hlasování| 8 ČLÁNEK 12 - Kvorum| 8 ČÁST VII - Výkonná rada| 8 ČLÁNEK 13 - Složení| 8 ČLÁNEK 14 - Funkce| 9 ČLÁNEK 15 - Zasedání| 9 ČLÁNEK 16 - Hlasování| 9 ČLÁNEK 17 - Kvorum| 10 ČÁST VlII - Oblastní sdružení| 10 ČLÁNEK 18| 10 ČÁST IX - Technické komise| 10 ČLÁNEK 19| 10 ČÁST X - Sekretariát| 11 ČLÁNEK 20| 11 ČLÁNEK 21| 11 ČLÁNEK 22| 11 ČÁST XI - Finanční prostředky| 11 ČLÁNEK 23| 11 ČLÁNEK 24| 11 ČÁST XII - Vztahy s Organizací spojených národů| 11 ČLÁNEK 25| 11 ČÁST XIII - Vztahy s dalšími organizacemi| 12 ČLÁNEK 26| 12 ČÁST XIV - Právní postavení, výsady a imunity| 12 ČLÁNEK 27| 12 ČÁST XV - Změny| 12 ČLÁNEK 28| 12 ČÁST XVI - Výklad a spory| 13 ČLÁNEK 29| 13 ČÁST XVII - Vystoupení z organizace WMO| 13 ČLÁNEK 30| 13 ČÁST XVIII - Pozastavení členství| 13 ČLÁNEK 31| 13 ČÁST XIX - Ratifikace a přistoupení| 14 ČLÁNEK 32| 14 ČLÁNEK 33| 14 ČLÁNEK 34| 14 ČÁST XX - Vstup v platnost| 14 ČLÁNEK 35| 14 SIGNATÁŘSKÉ ZEMĚ| 15 PŘÍLOHA I| 16 PŘÍLOHA II| 17 ÚMLUVA O SVĚTOVÉ METEOROLOGICKÉ ORGANIZACI Zvažujíce nutnost udržitelného rozvoje, snížení ztrát na životech a majetku způsobených živelními pohromami a dalšími katastrofami spojenými s počasím, podnebím a vodou a chráníce životní prostředí a globální klima pro současné a budoucí lidské generace, uznávajíce důležitost integrovaného mezinárodního systému pro sledování, sběr, zpracování a šíření meteorologických, hydrologických a souvisejících údajů a produktů, potvrzujíce zásadní význam úkolů národních meteorologických, hydrometeorologických a hydrologických služeb při sledování a chápání počasí a klimatu a při poskytování meteorologických, hydrologických a souvisejících služeb na podporu příslušných národních potřeb, které by měly zahrnovat tyto oblasti: a) ochrana života a majetku, b) ochrana životního prostředí, c) příspěvek k udržitelnému rozvoji, d) podpora dlouhodobého sledování a sběru meteorologických, hydrologických a klimatologických údajů, včetně souvisejících údajů o ochraně životního prostředí, e) podpora endogenního budování kapacit, f) plnění mezinárodních závazků g) přispívání k mezinárodní spolupráci, uznávajíce rovněž, že členové musí spolupracovat na koordinaci, standardizaci, zlepšování a podpoře účinnosti při vzájemné výměně meteorologických, klimatologických, hydrologických a souvisejících informací a při pomoci lidským činnostem, majíce za to, že meteorologie se nejlépe koordinuje na mezinárodní úrovni jednou odpovědnou mezinárodní organizací, zvažujíce dále potřebu úzké spolupráce s dalšími mezinárodními organizacemi, které rovněž působí v oblasti hydrologie, klimatu a životního prostředí, se smluvní strany dohodly na této úmluvě v následujícím znění: ČÁST I Zřízení ČLÁNEK 1 Tímto se zřizuje Světová meteorologická organizace (dále jen „organizace WMO“). ČÁST II ČLÁNEK 2 Účel Účelem organizace WMO je: a) usnadnit celosvětovou spolupráci při zřizování sítí stanic pro provádění meteorologických pozorování a hydrologických a dalších geofyzikálních pozorování souvisejících s meteorologií a podporovat zřizování a údržbu středisek pro poskytování meteorologických a souvisejících služeb, b) podporovat zřizování a údržbu systémů rychlé výměny meteorologických a souvisejících informací, c) podporovat standardizaci meteorologických a souvisejících pozorování a zajišťovat jednotné zveřejňování pozorování a statistik, d) rozšířit používání meteorologie na letectví, lodní dopravu, problémy s vodou, zemědělství a další lidské činnosti, e) podporovat činnosti v operativní hydrologii a posilovat užší spolupráci mezi meteorologickými a hydrologickými službami a f) podporovat výzkum a vzdělávání v oblasti meteorologie a ve vhodných případech i v souvisejících oblastech a pomáhat při koordinaci mezinárodních hledisek tohoto výzkumu a vzdělávání. ČÁST III Členství ČLÁNEK 3 Členové Členy organizace WMO se postupem stanoveným v této úmluvě mohou stát tyto subjekty: a) jakýkoli stát zastoupený na Konferenci ředitelů Mezinárodní meteorologické organizace pořádané ve Washingtonu, D. C. dne 22. září 1947, uvedený v příloze I této úmluvy, který podepíše současnou úmluvu a ratifikuje ji v souladu s článkem 32, nebo který k úmluvě přistoupí v souladu s článkem 33, b) jakýkoli člen Organizace spojených národů, který má meteorologickou službu, přistoupením k této úmluvě v souladu s článkem 33, c) jakýkoli stát, který je plně odpovědný za provádění svých mezinárodních vztahů a který má meteorologickou službu, jež není uvedený v příloze I této úmluvy a není členem Organizace spojených národů, po předložení žádosti o členství sekretariátu organizace WMO a jejím schválení dvěma třetinami členů organizace WMO, jak je uvedeno v bodech a), b) a c) tohoto článku, přistoupením k této úmluvě v souladu s článkem 33, d) jakékoli území nebo skupina území provozujících svoji vlastní meteorologickou službu a uvedených v příloze II této úmluvy po uplatnění této úmluvy jejich jménem v souladu s bodem a) článku 34 státem nebo státy, které zastupují dané území v mezinárodních vztazích a které byly zastoupeny na Konferenci ředitelů Mezinárodní meteorologické organizace pořádané ve Washingtonu, D. C. dne 22. září 1947 a uvedeny v příloze I této úmluvy, e) jakékoli území nebo skupina území neuvedených v příloze II provozující svoji vlastní meteorologickou službu, která neodpovídají za provádění svých mezinárodních vztahů, jejichž jménem se uplatní tato úmluva v souladu s bodem b) článku 34, pokud žádost o členství předkládá člen, který zastupuje dané území v mezinárodních vztazích, a pokud tento člen získá souhlas dvou třetin členů organizace WMO, jak je uvedeno v bodech s), b) a c) tohoto článku, f) jakékoli svěřenecké území nebo skupina svěřeneckých území provozujících svoji vlastní meteorologickou službu a spravovaných Organizací spojených národů, na něž OSN uplatní stávající úmluvu v souladu s článkem 34. Každá žádost o členství v organizaci WMO musí uvádět, podle jakého bodu tohoto článku se členství požaduje. ČÁST IV Organizace WMO ČLÁNEK 4 a) Organizaci WMO tvoří: 1) Světový meteorologický kongreskongres (dále jen „kongreskongres“), 2) výkonná rada, 3) oblastní meteorologická sdružení (dále jen „oblastní sdružení“), 4) technické komise, 5) sekretariát. b) Organizace WMO má předsedu a tři místopředsedy, kteří jsou rovněž předsedou a místopředsedy kongresukongresu a výkonné rady. ČLÁNEK 5 O činnosti organizace WMO a řízení jejích záležitostí rozhodují její členové. a) Tato rozhodnutí běžně přijímá kongreskongres při svých zasedáních. b) Kromě věcí, které úmluva vyhrazuje k rozhodnutí kongresukongresu, mohou však rozhodnutí rovněž přijímat členové korespondenčně, pokud se mezi zasedáními kongresukongresu vyžaduje, aby byly podniknuty naléhavé kroky. K takovémuto hlasování se přistoupí poté, co generální tajemník obdrží žádost většiny členů organizace WMO, nebo pokud tak rozhodne výkonná rada. Takovéto hlasování proběhne v souladu s články 11 a 12 úmluvy a s obecnými předpisy. ČÁST V Úředníci organizace WMO a členové výkonné rady ČLÁNEK 6 a) Do úřadu předsedy a místopředsedů organizace WMO, předsedy a místopředsedů oblastních sdružení mohou být zvoleni a členy výkonné rady se podle ustanovení čl. 13 bodu c) ii) úmluvy mohou stát osoby, které jsou jmenovány do funkce ředitelů svých meteorologických nebo hydrometeorologických služeb členy organizace WMO pro účely této úmluvy, jak je stanoveno v obecných předpisech. b) Při výkonu svých povinností jednají všichni úředníci organizace WMO a členové výkonné rady jako zástupci organizace WMO, nikoli jako zástupci jejích jednotlivých členů. ČÁST VI Světový meteorologický kongres ČLÁNEK 7 Složení a) KongresKongres je valným shromážděním delegátů zastupujících členy a jako takový je vrcholným orgánem organizace WMO. b) Každý člen jmenuje jednoho delegáta, který by měl být ředitelem jeho meteorologických nebo hydrometeorologických služeb, jako svého hlavního delegáta na kongresukongresu. c) S cílem zajistit co nejširší technické zastoupení může být kterýkoli ředitel některé meteorologické nebo hydrometeorologické služby nebo jakákoli jiná osoba pozváni předsedou organizace WMO, aby byli přítomni a zúčastnili se jednání kongresukongresu v souladu s ustanoveními obecných předpisů. ČLÁNEK 8 Funkce Kromě funkcí stanovených v jiných článcích úmluvy má kongreskongres tyto primární povinnosti: a) určit obecné politiky k naplnění účelu organizace WMO stanoveného v článku 2, b) poskytnout doporučení členům ve věcech týkající se účelu organizace WMO, c) postoupit jakémukoli orgánu organizace WMO jakoukoli záležitost týkající se ustanovení úmluvy, v níž má daný orgán pravomoc jednat, d) určit předpisy stanovící postupy různých orgánů organizace WMO, zejména obecné, technické, finanční a personální předpisy, e) posuzovat zprávy a činnosti výkonné rady a podnikat příslušné kroky v této souvislosti, f) zřizovat oblastní sdružení v souladu s ustanoveními článku 18, určovat jejich zeměpisné hranice, koordinovat jejich činnost a zvažovat jejich doporučení, g) zřizovat technické komise v souladu s ustanoveními článku 19, definovat jejich kompetence, koordinovat jejich činnost a zvažovat jejich doporučení, h) zřizovat jakékoli další orgány, které považuje za nutné, i) určit umístění sekretariátu organizace WMO, j) volit předsedu a místopředsedy organizace WMO a členy výkonné rady, kromě předsedů oblastních sdružení. KongresKongres může rovněž podniknout jakékoli vhodné kroky v záležitostech týkajících se organizace WMO. ČLÁNEK 9 Výkon rozhodnutí kongresu a) Všichni členové musí vyvinout co největší úsilí k uskutečnění rozhodnutí kongresukongresu. b) Pokud však má některý člen za to, že některý požadavek v technickém usnesení přijatém kongresemkongresem není proveditelný, informuje o tom generálního tajemníka organizace WMO, ať je jeho neschopnost uskutečnit tento požadavek dočasná, nebo konečná, a uvede důvody této neschopnosti. ČLÁNEK 10 Zasedání a) KongresKongres se běžně svolává v intervalech blížících se co nejvíce čtyřem letům, a to v místě a v den, o nichž rozhodne výkonná rada. b) Na základě rozhodnutí výkonné rady je možno svolat mimořádný kongreskongres. c) Při přijetí žádosti o svolání mimořádného kongresukongresu od jedné třetiny členů organizace WMO provede generální tajemník písemné hlasování, a pokud prostá většina členů je pro svolání mimořádného kongresukongresu, bude kongreskongres svolán. ČLÁNEK 11 Hlasování a) Při hlasování během kongresukongresu má každý člen jeden hlas. Nárok hlasovat nebo rozhodovat o následujících otázkách však mají pouze členové organizace WMO, kteří jsou státy: 1) změna nebo výklad úmluvy nebo návrhy na novou úmluvu, 2) žádost o členství v organizaci WMO, 3) vztahy s Organizací spojených národů a dalšími mezivládními organizacemi, 4) volba předsedy a místopředsedů organizace WMO a členů výkonné rady, kromě předsedů oblastních sdružení. b) Rozhodnutí se přijímají dvoutřetinovou většinou hlasů pro a proti, kromě voleb do funkcí v organizaci WMO, v nichž se rozhoduje prostou většinou hlasů. Ustanovení tohoto bodu se nicméně nevztahují na rozhodnutí přijatá v souladu s článkem 3, čl. 10 bodem c), články 25, 26 a 28 úmluvy. ČLÁNEK 12 Kvorum Aby zasedání kongresukongresu byla schopná usnášení, vyžaduje se přítomnost delegátů většiny členů. V případě zasedání kongresukongresu, při nichž se přijímají rozhodnutí o záležitostech vyjmenovaných v čl. 11 bodě a), se k usnášeníschopnosti vyžaduje přítomnost delegátů většiny členů, kteří jsou státy. ČÁST VII Výkonná rada ČLÁNEK 13 Složení Výkonnou radu tvoří: a) předseda a místopředsedové organizace WMO, b) předsedové oblastních sdružení, které mohou při zasedáních zastoupit náhradníci, jak je stanoveno v obecných předpisech, c) dvacet sedm ředitelů meteorologických nebo hydrometeorologických služeb členů organizace WMO, které mohou při zasedáních zastoupit náhradníci za předpokladu, že: i) použití těchto náhradníků je stanoveno obecnými předpisy, ii) maximálně devět členů a minimálně čtyři členové výkonné rady, včetně předsedy a místopředsedů organizace WMO, předsedů oblastních sdružení a dvaceti sedmi zvolených ředitelů pocházejí z jedné oblasti a tato oblast je u každého člena určena v souladu s obecnými předpisy. ČLÁNEK 14 Funkce Výkonná rada je výkonným orgánem organizace WMO a odpovídá kongresukongresu za koordinaci jejích programů a za používání jejích rozpočtových zdrojů v souladu s rozhodnutími kongresukongresu. Kromě funkcí stanovených v jiných článcích úmluvy jsou primární funkce výkonné rady následující: a) uskutečňovat rozhodnutí přijatá členy organizace buď během kongresukongresu, nebo korespondenčně a provádět činnosti organizace v souladu se záměry těchto rozhodnutí, b) kontrolovat program a předběžný rozpočet na následující finanční období, které vypracoval generální tajemník, a předkládat kongresukongresu související připomínky a doporučení, c) zabývat se usneseními a doporučeními oblastních sdružení a technických komisí v souladu s postupy stanovenými obecnými předpisy a v případě potřeby podnikat příslušné kroky jménem organizace WMO, d) poskytovat technické informace, poradenství a pomoc v oblastech činnosti organizace WMO, e) studovat a vydávat doporučení k veškerým záležitostem, které mají vliv na mezinárodní meteorologii a související činnosti organizace WMO, f) připravovat program jednání kongresukongresu a poskytovat poradenství oblastním sdružením a technickým komisím při přípravě jejich pracovního programu, g) podávat zprávy o své činnosti na každém zasedání kongresukongresu, h) spravovat finance organizace WMO v souladu s ustanoveními části XI úmluvy. Výkonná rada může rovněž vykonávat další funkce, jimiž ji pověří kongreskongres nebo členové společně. ČLÁNEK 15 Zasedání a) Výkonná rada běžně zasedá alespoň jednou ročně, v místě a v den, které určí předseda organizace WMO po konzultacích s dalšími členy výkonné rady. b) Mimořádné zasedání výkonné rady se svolává postupem obsaženým v obecných předpisech, poté, co generální tajemník obdrží žádosti většiny členů výkonné rady. Takovéto zasedání lze rovněž svolat na základě dohody mezi předsedou a třemi místopředsedy organizace WMO. ČLÁNEK 16 Hlasování a) Rozhodnutí výkonné rady se přijímají dvoutřetinovou většinou hlasů pro a proti. Každý člen výkonné rady má pouze jeden hlas, bez ohledu na to, zdali zastává jako člen více funkcí. b) Mezi zasedáními může výkonná rada hlasovat písemně. Při takovémto hlasování se postupuje v souladu s čl. 16 bodem a) a článkem 17 úmluvy. ČLÁNEK 17 Kvorum K usnášeníschopnosti zasedání výkonné rady je potřebná přítomnost dvou třetin členů. ČÁST VIII Oblastní sdružení ČLÁNEK 18 a) Oblastní sdružení jsou složena z členů organizace WMO, jejichž sítě leží v dané oblasti nebo do ní zasahují. b) Členové organizace mají nárok se účastnit zasedání oblastních sdružení, do nichž nepatří, účastnit se diskusí a prezentovat své názory na otázky týkající se jejich vlastních meteorologických nebo hydrometeorologických služeb, ale nemají právo hlasovat. c) Oblastní sdružení zasedají dle potřeby. Čas a místo zasedání stanoví předsedové jednotlivých sdružení po dohodě s předsedou organizace WMO. d) Oblastní sdružení mají tyto funkce: i) podporovat výkon usnesení kongresukongresu a výkonné rady ve svých příslušných oblastech, ii) posuzovat záležitosti, na něž je upozornila výkonná rada, iii) diskutovat o záležitostech obecného zájmu a koordinovat meteorologické a související činnosti ve svých příslušných oblastech, iv) činit doporučení kongresukongresu a výkonné radě ve věcech, které se týkají účelu organizace WMO, v) vykonávat další funkce, kterými je může pověřit kongreskongres. e) Každé oblastní sdružení volí svého předsedu a místopředsedu. ČÁST IX Technické komise ČLÁNEK 19 a) KongresKongres může zřizovat komise složené z technických odborníků, kteří budou studovat otázky spojené s účelem organizace WMO a předkládat kongresukongresu a výkonné radě doporučení ohledně těchto otázek. b) Členové organizace mají právo být v technických komisích zastoupeni. c) Každá technická komise volí svého předsedu a místopředsedy. d) Předsedové technických komisí se mohou účastnit zasedání kongresukongresu a výkonné rady, nemají však právo hlasovat. ČÁST X Sekretariát ČLÁNEK 20 Stálý sekretariát organizace WMO se skládá z generálního tajemníka a takového počtu technických a administrativních pracovníků, který je nutný pro fungování organizace WMO. ČLÁNEK 21 a) Generálního tajemníka jmenuje kongreskongres za takových podmínek, které kongreskongres schválí. b) Zaměstnance sekretariátu jmenuje generální tajemník se souhlasem výkonné rady v souladu s předpisy stanovenými kongresemkongresem. ČLÁNEK 22 a) Generální tajemník je odpovědný předsedovi organizace za technickou a administrativní činnost sekretariátu. b) Při výkonu svých povinností nebude generální tajemník ani zaměstnanci požadovat ani přijímat pokyny od jakéhokoli vnějšího orgánu mimo organizaci WMO. Nebudou podnikat žádné kroky, které by mohly mít dopad na jejich postavení mezinárodních úředníků. Každý člen organizace WMO bude respektovat výhradně mezinárodní charakter úkolů generálního tajemníka a zaměstnanců a nebude se snažit je ovlivnit při výkonu jejich povinností v organizaci WMO. ČÁST XI Finanční prostředky ČLÁNEK 23 a) KongresKongres určí maximální výdaje, které mohou organizaci WMO vzniknout, na základě odhadů předložených generálním tajemníkem a po předchozím posouzení a doporučení výkonné rady. b) KongresKongres postoupí výkonné radě takové pravomoci, které potřebuje ke schválení ročních výdajů organizace WMO v hranicích vymezených kongresemkongresem. ČLÁNEK 24 Výdaje organizace WMO se rozdělí mezi její členy v poměru stanoveném kongresemkongresem. ČÁST XII Vztahy s Organizací spojených národů ČLÁNEK 25 Vztahy organizace WMO s Organizací spojených národů jsou založeny na článku 57 Charty OSN. Veškeré dohody týkající se těchto vztahů vyžadují souhlas dvou třetin členů, kteří jsou státy. ČÁST XIII Vztahy s dalšími organizacemi ČLÁNEK 26 a) Organizace WMO naváže účinné vztahy a dle potřeby bude úzce spolupracovat s dalšími mezivládními organizacemi. Jakákoli formální dohoda uzavřená s těmito organizacemi bude vypracována výkonnou radou, pokud ji schválí dvě třetiny členů, kteří jsou státy, buď během kongresukongresu, nebo korespondenčně. b) Organizace WMO může v záležitostech týkajících se jejího účelu přijímat vhodná ujednání ohledně konzultací a spolupráce s nevládními mezinárodními organizacemi, se souhlasem dotčené vlády pak i s národními vládními či nevládními organizacemi. c) Pokud to schválí dvě třetiny členů, kteří jsou státy, může organizace WMO převzít od jakékoli jiné mezinárodní organizace nebo agentury, jejíž účel a činnosti jsou v souladu s účelem organizace WMO, takové funkce, zdroje a povinnosti, které na ni mohou být převedeny na základě mezinárodní dohody nebo vzájemně přijatelných ujednání uzavřených mezi příslušnými orgány příslušných organizací. ČÁST XIV Právní postavení, výsady a imunity ČLÁNEK 27 a) Organizace má na území každého člena takové právní postavení, které je nezbytné pro naplňování jejího účelu a výkon jejích funkcí. b) i) Organizace má na území každého člena, na nějž se vztahuje tato úmluva, takové výsady a imunity, jaké jsou nezbytné pro naplňování jejího účelu a výkon jejích funkcí. ii) Zástupci členů, úředníků a vedoucích pracovníků organizace WMO stejně jako členové výkonné rady budou mít rovněž takové výsady a imunity, jaké jsou nezbytné pro nezávislý výkon jejich funkcí v souvislosti s organizací WMO. c) Na území jakéhokoli člena, který je státem a který přistoupil k Úmluvě o výsadách a imunitách specializovaných agentur, kterou přijalo Valné shromáždění OSN dne 21. listopadu 1947, je toto právní postavení, výsady a imunity v souladu s definicemi v uvedené úmluvě. ČÁST XV Změny ČLÁNEK 28 a) Text jakékoli navrhované změny této úmluvy musí generální tajemník zaslat členům organizace WMO minimálně šest měsíců před tím, než se jím bude zabývat kongreskongres. b) Změny této úmluvy zahrnující nové povinnosti pro členy vyžadují v souladu s ustanoveními článku 11 této úmluvy schválení kongresemkongresem, a to dvoutřetinovou většinou hlasů, a vstoupí v platnost při přijetí dvěma třetinami členů, kteří jsou státy, kdy každý takový člen změnu přijme, a poté při přijetí každým takovým zbývajícím členem. V případě členů, kteří nejsou odpovědní za provádění svých mezinárodních vztahů, vstoupí tyto změny v platnost, až člen odpovědný za provádění mezinárodních vztahů za tohoto člena přijme tyto změny jeho jménem. c) Další změny vstoupí v platnost po schválení dvěma třetinami členů, kteří jsou státy. ČÁST XVI Výklad a spory ČLÁNEK 29 Jakékoli dotazy nebo spory týkající se výkladu nebo používání této úmluvy, které nebylo možné vyřešit pomocí jednání nebo kongresukongresu, budou postoupeny nezávislému rozhodci jmenovanému předsedou Mezinárodního soudního dvora, pokud se dotčené strany neshodnou na jiném způsobu řešení. ČÁST XVII Vystoupení z organizace WMO ČLÁNEK 30 a) Jakýkoli člen může z organizace WMO vystoupit poté, co o tom dvanáct měsíců předem písemně uvědomí generálního tajemníka organizace, který ihned informuje všechny její členy. b) Jakýkoli člen organizace, který není odpovědný za provádění svých mezinárodních vztahů, může z organizace WMO vystoupit poté, co on sám nebo jiný orgán odpovědný za provádění jeho mezinárodních vztahů zašle dvanáct měsíců předem písemné sdělení generálnímu tajemníkovi organizace, který ihned informuje všechny její členy. ČÁST XVIII Pozastavení členství ČLÁNEK 31 Pokud jakýkoli člen nesplní své finanční závazky organizaci WMO nebo nesplní jiné povinnosti vyplývající z této úmluvy, může kongreskongres na základě usnesení pozastavit výkon jeho práv a požívání výsad člena organizace až do chvíle, kdy dané finanční nebo jiné povinnosti splní. ČÁST XIX Ratifikace a přistoupení ČLÁNEK 32 Tato úmluva bude ratifikována státy, které ji podepsaly, a listiny o ratifikaci budou uloženy u vlády Spojených států amerických, která informuje každý signatářský a přistupující stát o datu jejich uložení. ČLÁNEK 33 V závislosti na ustanoveních článku 3 této úmluvy se přistoupení uskuteční uložením listiny o přistoupení u vlády Spojených států amerických, která o tom uvědomí každého člena organizace WMO. ČLÁNEK 34 V závislosti na ustanoveních článku 3 této úmluvy: a) Jakýkoli signatářský stát může prohlásit, že jeho ratifikace této úmluvy nebo přistoupení k ní zahrnuje jakékoli území nebo skupinu území, které zastupuje v jejich mezinárodních vztazích. b) Tato úmluva může být kdykoli poté použita na takovéto území nebo skupinu území po písemném oznámení vládě Spojených států amerických a tato úmluva bude platit pro dané území nebo skupinu území ke dni přijetí oznámení vládou Spojených států amerických, která o tom informuje každý signatářský a přistupující stát. c) Organizace spojených národů může použít tuto úmluvu pro jakékoli svěřenecké území nebo skupinu svěřeneckých území, jichž je správním orgánem. Vláda Spojených států amerických o takovémto použití informuje všechny signatářské a přistupující státy. ČÁST XX Vstup v platnost ČLÁNEK 35 Tato úmluva vstupuje v platnost třicátý den po dni uložení třicáté listiny o ratifikaci nebo přistoupení. V případě státu, který bude úmluvu ratifikovat nebo k ní přistoupí po tomto dni, vstupuje tato úmluva v platnost třicátý den po dni uložení jeho listiny o ratifikaci nebo přistoupení. Tato úmluva je opatřena datem, od kterého je možné ji podepisovat, a zůstane otevřená k podpisu po dobu sto dvaceti dní poté. NA DŮKAZ TOHO podepsaly níže podepsané osoby, řádně pověřené svými vládami, tuto úmluvu. DÁNO ve Washingtonu dne 11. října 1947 v anglické a francouzské jazykové verzi, které jsou obě stejně závazné a jejichž originály budou uloženy v archivu vlády Spojených států amerických. Vláda Spojených států amerických předá jejich ověřené kopie všem signatářským a přistupujícím státům. Zde následují podpisy delegátů zemí uvedených na následující straně. SIGNATÁŘSKÉ ZEMĚ Tato úmluva, která byla otevřena k podpisu dne 11. října 1947 ve Washingtonu a zůstala otevřena k podpisu po dobu sto dvaceti dní poté, byla podepsána jménem těchto zemí: Argentina Austrálie Barma Belgie (včetně Belgického Konga) Brazílie Československo Čína Dánsko Dominikánská republika Egypt Ekvádor Filipínská republika Finsko Francie Guatemala Chile Indie Irsko Island Itálie Jihoafrický svaz Jugoslávie Kanada Kolumbie Kuba Maďarsko Mexiko Nizozemské království Norsko Nový Zéland Pákistán Paraguay Polsko Portugalsko Řecko Siam Spojené království Velké Británie a Severního Irska Spojené státy americké Švédsko Švýcarsko Turecko Uruguay PŘÍLOHA I Státy zastoupené na Konferenci ředitelů Mezinárodní meteorologické organizace pořádané dne 22. září 1947 ve Washingtonu, D. C. Argentina Austrálie Barma Belgie Brazílie Československo Čína Dánsko Dominikánská republika Egypt Ekvádor Filipíny Finsko Francie Guatemala Chile Indie Irsko Island Itálie Jihoafrický svaz Jugoslávie Kanada Kolumbie Kuba Maďarsko Mexiko Nizozemsko Norsko Nový Zéland Pákistán Paraguay Polsko Portugalsko Rumunsko Řecko Siam Spojené království Velké Británie a Severního Irska Spojené státy americké Svaz sovětských socialistických republik Švédsko Švýcarsko Turecko Uruguay Venezuela PŘÍLOHA II Území nebo skupiny území, které mají vlastní meteorologickou službu a u nichž byly státy, které je zastupují v jejich mezinárodních vztazích, zastoupeny na Konferenci ředitelů Mezinárodní meteorologické organizace pořádané dne 22. září 1947 ve Washingtonu, D. C. Anglo-egyptský Súdán Belgické Kongo Bermudy Britská Guyana Britská východní Afrika Britská západní Afrika Cejlon Curaçao Francouzská rovníková Afrika Francouzská západní Afrika Francouzské Somálsko Francouzské Togo Francouzské oceánské kolonie Hongkong Indočína Jamajka Kamerun Madagaskar Malajsko Maroko (bez španělské zóny) Mauricius Nizozemská východní Indie Nová Kaledonie Ostrovy Zeleného mysu Palestina Portugalská východní Afrika Portugalská západní Afrika Rhodesie Surinam Tunisko 1) Dne 26. července 1949 byla u vlády Spojených států amerických uložena ratifikační listina Československé republiky. Úmluva vstoupila v platnost pro Československou republiku na základě článku 35 Úmluvy dne 23. března 1950 a byla platná do zániku České a Slovenské Federativní Republiky, tj. do 31. prosince 1992.
Vyhláška č. 109/2015 Sb.
Vyhláška č. 109/2015 Sb. Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní památky Za Hrnčířkou a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Vyhlášeno 7. 5. 2015, datum účinnosti 1. 6. 2015, částka 45/2015 * § 1 - Vymezení národní přírodní památky * § 2 - Předmět ochrany * § 3 - Bližší ochranné podmínky * § 4 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 109/2015 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 109/2015 Sb. Aktuální znění od 1. 6. 2015 109 VYHLÁŠKA ze dne 22. dubna 2015 o vyhlášení Národní přírodní památky Za Hrnčířkou a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 4 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 312/2008 Sb. a zákona č. 349/2009 Sb.: § 1 Vymezení národní přírodní památky (1) Vyhlašuje se Národní přírodní památka Za Hrnčířkou (dále jen „národní přírodní památka“). (2) Národní přírodní památka se rozkládá na území Olomouckého kraje, v katastrálních územíchkatastrálních územích Ohrozim, Plumlov a Vícov. Hranice národní přírodní památky se stanoví uzavřenými geometrickými obrazci s přímými stranami, jejichž vrcholy jsou určeny souřadnicemi jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznam souřadnic vrcholů geometrických obrazců tak, jak jdou v obrazcích za sebou, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. (3) Orientační grafické znázornění území národní přírodní památky a jejího ochranného pásma je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 2 Předmět ochrany Předmětem ochrany národní přírodní památky jsou a) společenstva acidofilních suchých trávníků a b) populace vzácných a ohrožených druhů rostlinrostlin ostřice přítupé (Carex obtusata) a koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis), včetně jejich biotopůbiotopů. § 3 Bližší ochranné podmínky Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní památce a) povolovat nebo provádět změny druhů pozemků nebo způsobů jejich využití, b) povolovat a provádět změny dokončených staveb nebo změny staveb před jejich dokončením nebo umisťovat stavby, reklamní a informační zařízení, c) povolovat nebo provádět geologické práce spojené se zásahem do pozemku, d) upravovat povrch pozemních komunikací s použitím jiného než místního přírodního materiálu stejného geologického původu, e) vyznačovat cyklistické trasy nebo turistické trasy, f) vjíždět vozidly do území národní přírodní památky; souhlas se nevyžaduje u vozidel základních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému2), obecní policie, ozbrojených sil České republiky při plnění úkolů ozbrojených sil a dalších orgánů veřejné moci při výkonu veřejné správy a vozidel potřebných pro zajištění hospodaření na pozemcích a péči o ně, g) ukládat věci, s výjimkou krátkodobého uložení dřevní hmoty na lesních pozemcích, h) hnojit pozemky nebo používat chemické prostředky, i) vysazovat nebo vysévat rostlinyrostliny anebo vypouštět živočichy; souhlas se nevyžaduje pro vysazování nebo výsev stanovištně původních druhů dřevindřevin při obnově lesa, j) zřizovat nová přikrmovací zařízení nebo slaniska, k) přikrmovat nebo vnadit zvěř mimo přikrmovací zařízení, nebo l) rozdělávat ohně, s výjimkou rozdělávání ohňů na pozemcích určených k plnění funkcí lesa za účelem hospodaření v lese. § 4 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2015. Ministr: Mgr. Brabec v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 109/2015 Sb. Seznam souřadnic jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JSTK) jednotlivých vrcholů geometrických obrazců, kterými jsou stanoveny hranice Národní přírodní památky Za Hrnčířkou Geometrický obrazec č. 1 – hranice Národní přírodní památky Za Hrnčířkou číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci ---|---|---|--- 082002940001| 567013,57| 1131439,36| 1 082002940003| 567000,33| 1131352,72| 2 082002940004| 567005,00| 1131338,52| 3 082002940005| 567057,29| 1131306,97| 4 082002940012| 567144,08| 1131261,37| 5 082002940016| 567210,90| 1131211,74| 6 082002940018| 567234,54| 1131195,35| 7 082002940019| 567238,44| 1131189,35| 8 082002940020| 567238,80| 1131181,70| 9 082002940021| 567225,74| 1131150,43| 10 082002940023| 567252,05| 1131143,14| 11 082002940024| 567288,76| 1131144,71| 12 082002940025| 567306,74| 1131158,47| 13 082002940026| 567306,34| 1131175,68| 14 082002940027| 567299,96| 1131200,44| 15 082002940028| 567282,24| 1131228,13| 16 082002940029| 567251,95| 1131259,28| 17 082002940030| 567221,00| 1131282,58| 18 082002940031| 567200,58| 1131300,43| 19 082002940032| 567195,43| 1131318,31| 20 082002940033| 567206,41| 1131359,72| 21 082002940034| 567212,21| 1131386,27| 22 082002940035| 567204,85| 1131440,44| 23 092007480004| 567202,29| 1131449,22| 24 082002940036| 567196,92| 1131467,64| 25 092007480003| 567177,02| 1131466,12| 26 082002940037| 567135,45| 1131462,95| 27 092007480002| 567113,38| 1131454,69| 28 092007480001| 567096,33| 1131448,32| 29 082002940038| 567059,85| 1131434,67| 30 Geometrický obrazec č. 2 – hranice Národní přírodní památky Za Hrnčířkou číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci ---|---|---|--- 130002350009| 567844,04| 1131087,69| 1 130002350008| 567845,30| 1131085,49| 2 130002350007| 567848,56| 1131074,65| 3 130002350006| 567850,39| 1131059,01| 4 130002350005| 567853,18| 1131052,46| 5 130002350004| 567859,26| 1131048,15| 6 130002350001| 567895,82| 1131042,96| 7 130002350030| 567915,87| 1131104,16| 8 130002350033| 567927,44| 1131123,18| 9 130002350040| 567950,86| 1131166,48| 10 130002350041| 567919,94| 1131171,58| 11 130002350042| 567892,30| 1131174,71| 12 130002350043| 567859,27| 1131171,18| 13 130002350044| 567843,23| 1131176,14| 14 130002350045| 567829,99| 1131177,00| 15 130002350046| 567813,62| 1131183,96| 16 130002350047| 567787,48| 1131187,69| 17 130002350048| 567773,68| 1131184,71| 18 130002350049| 567772,06| 1131171,58| 19 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 109/2015 Sb. Orientační grafické znázornění Národní přírodní památky Za Hrnčířkou a jejího ochranného pásma 13.5MB 1) Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, ve znění nařízení vlády č. 81/2011 Sb. 2) § 4 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb.
Vyhláška č. 108/2015 Sb.
Vyhláška č. 108/2015 Sb. Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní památky Krvavý a Kačležský rybník a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Vyhlášeno 7. 5. 2015, datum účinnosti 1. 6. 2015, částka 45/2015 * § 1 - Vymezení národní přírodní památky * § 2 - Předmět ochrany * § 3 - Bližší ochranné podmínky * § 4 - Činnosti vázané na souhlas v ochranném pásmu * § 5 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 108/2015 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 108/2015 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 108/2015 Sb. Aktuální znění od 1. 6. 2015 108 VYHLÁŠKA ze dne 22. dubna 2015 o vyhlášení Národní přírodní památky Krvavý a Kačležský rybník a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 4 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 312/2008 Sb. a zákona č. 349/2009 Sb.: § 1 Vymezení národní přírodní památky (1) Vyhlašuje se Národní přírodní památka Krvavý a Kačležský rybník (dále jen „národní přírodní památka“). (2) Národní přírodní památka se rozkládá na území Jihočeského kraje, v katastrálních územíchkatastrálních územích Člunek, Hospříz, Kačlehy a Kunějov. Hranice národní přírodní památky se stanoví uzavřenými geometrickými obrazci s přímými stranami, jejichž vrcholy jsou určeny souřadnicemi jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznamy souřadnic vrcholů geometrických obrazců tak, jak jdou v obrazcích za sebou, jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce. (3) Ochranné pásmo národní přírodní památky se rozkládá na území Jihočeského kraje, v katastrálních územíchkatastrálních územích Člunek, Hospříz, Kačlehy a Kunějov. Hranice ochranného pásma národní přírodní památky se stanoví uzavřenými geometrickými obrazci s přímými stranami, jejichž vrcholy jsou určeny souřadnicemi jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznamy souřadnic vrcholů geometrických obrazců tak, jak jdou v obrazcích za sebou, jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce. (4) Orientační grafické znázornění území národní přírodní památky a jejího ochranného pásma je uvedeno v příloze č. 3 k této vyhlášce. § 2 Předmět ochrany Předmětem ochrany národní přírodní památky jsou a) přirozené lesní porosty tvořené společenstvy mokřadních olšin a mokřadních vrbin, b) mokřady tvořené společenstvy přechodových rašelinišť, pobřežních rákosin a vysokých ostřic, obnažených den letněných rybníků a vlhkých písků a společenstvy makrofytní vegetace vodních nádrží, c) travní porosty tvořené společenstvy bezkolencových luk, vysokobylinných vlhkých lad, ostřicových porostů a smilkových trávníků, d) společenstvo hnízdících vodních a mokřadních druhů ptáků vázané na rybniční biotopybiotopy, e) populace vzácných a ohrožených druhů rostlinrostlin kapraď hřebenitá (Dryopteris cristata), leknín bělostný (Nyphaea candida), všivec lesní (Pedicularis sylvatica) a ostřice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa), včetně jejich biotopůbiotopů, a f) populace vzácných a ohrožených druhů živočichů škeble rybničná (Anodonta cygnea), sekavec písečný (Cobitis taenia), skokan ostronosý (Rana arvalis), skokan krátkonohý (Rana lessonae) a vydra říční (Lutra lutra), včetně jejich biotopůbiotopů. § 3 Bližší ochranné podmínky Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní památce a) povolovat anebo provádět změny druhů pozemků nebo způsobů jejich využití2), b) povolovat anebo provádět změny dokončených staveb nebo změny staveb před jejich dokončením nebo umisťovat stavby, reklamní a informační zařízení, c) upravovat povrch pozemních komunikací s použitím jiného než místního přírodního materiálu stejného geologického původu, d) ukládat věci s výjimkou krátkodobého uložení dřevní hmoty na pozemcích, e) provádět hospodářská opatření v lesích v období od 1. března do 31. července každého roku; souhlas se nevyžaduje pro provádění umělé obnovy lesa, ochrany kultur a zpracování nahodilé těžby, f) rozdělávat ohně, g) vyznačovat cyklistické trasy nebo turistické trasy, h) měnit vodní režim pozemků, i) hnojit pozemky nebo používat chemické prostředky, j) vysazovat nebo vysévat rostlinyrostliny nebo vypouštět živočichy; souhlas se nevyžaduje pro vysazování nebo výsev stanovištně původních druhů dřevindřevin při obnově lesa, k) zřizovat nová myslivecká zařízení nebo slaniska, l) přikrmovat zvěř, m) lovit vodní pernatou zvěř, n) lovit ostatní zvěř v období od 1. března do 31. července každého roku, nebo o) provádět společné lovy zvěře v období od 1. srpna do 31. října každého roku, s výjimkou lovu černé zvěře, lišky a norka. § 4 Činnosti vázané na souhlas v ochranném pásmu Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v ochranném pásmu národní přírodní památky a) lovit vodní pernatou zvěř, b) lovit ostatní zvěř v období od 1. března do 31. července každého roku, s výjimkou lovu černé zvěře, lišky a norka, nebo c) provádět společné lovy zvěře v období od 1. srpna do 31. října každého roku, s výjimkou lovu černé zvěře, lišky a norka. § 5 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2015. Ministr: Mgr. Brabec v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 108/2015 Sb. Seznam souřadnic jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JSTK) jednotlivých vrcholů geometrických obrazců, kterými jsou stanoveny hranice Národní přírodní památky Krvavý a Kačležský rybník Geometrický obrazec č. 1 – hranice Národní přírodní památky Krvavý a Kačležský rybník číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci ---|---|---|--- 30002180164| 707261,76| 1156779,04| 1 30002180737| 707401,64| 1156879,99| 2 30002700036| 707420,52| 1156884,28| 3 30002700035| 707457,61| 1156902,35| 4 30002700034| 707484,78| 1156928,70| 5 30002700033| 707502,90| 1156941,88| 6 30002700032| 707516,07| 1156945,99| 7 30002700031| 707539,14| 1156927,88| 8 30002700021| 707548,19| 1156935,29| 9 30002700020| 707591,84| 1156999,52| 10 30002700019| 707612,43| 1157034,94| 11 30002700018| 707638,78| 1157072,82| 12 30002700017| 707651,14| 1157093,41| 13 30002700016| 707686,54| 1157131,28| 14 30002700015| 707704,54| 1157147,58| 15 30002704057| 707720,11| 1157174,35| 16 30002700014| 707729,63| 1157220,40| 17 30002700091| 707747,71| 1157262,40| 18 30002700090| 707748,95| 1157265,38| 19 30002180718| 707665,30| 1157320,86| 20 30002180717| 707752,10| 1157521,02| 21 30002180716| 707753,72| 1157524,76| 22 30002180715| 707767,42| 1157576,64| 23 30002700379| 707805,77| 1157635,84| 24 30002700378| 707819,26| 1157674,48| 25 30002700377| 707859,37| 1157765,78| 26 30002700376| 707876,85| 1157790,37| 27 30002700375| 707906,47| 1157851,93| 28 30002700374| 707935,01| 1157863,86| 29 30002700373| 707952,19| 1157882,04| 30 30002700372| 707977,87| 1157923,35| 31 30002700371| 707995,35| 1157935,14| 32 30002700370| 707997,41| 1157935,06| 33 30002700369| 708034,06| 1157945,70| 34 30002700368| 708045,33| 1157935,91| 35 30002700367| 708072,02| 1157930,20| 36 30002700366| 708080,92| 1157938,54| 37 30002700365| 708078,65| 1157977,46| 38 30002700364| 708059,39| 1158016,63| 39 30002700363| 708041,36| 1158038,59| 40 30002700362| 708030,07| 1158083,20| 41 30002700361| 708004,35| 1158133,71| 42 30002700360| 707972,37| 1158186,61| 43 30002700359| 707971,88| 1158213,79| 44 30002700358| 707966,22| 1158239,73| 45 30002180646| 707965,37| 1158243,62| 46 30002180645| 707974,26| 1158247,60| 47 30002051123| 707970,51| 1158253,03| 48 30002050090| 707963,80| 1158267,14| 49 30002050091| 707954,07| 1158301,69| 50 30002700150| 707946,26| 1158333,18| 51 30002700149| 707954,38| 1158335,20| 52 30002180640| 707955,70| 1158335,44| 53 30002700357| 708033,24| 1158367,91| 54 30002700356| 708097,73| 1158247,73| 55 30002700355| 708110,96| 1158248,22| 56 30002700354| 708141,67| 1158183,44| 57 30002700353| 708154,14| 1158142,10| 58 30002700352| 708151,22| 1158138,94| 59 30002700351| 708141,79| 1158130,06| 60 30002700350| 708145,29| 1158100,06| 61 30002700349| 708158,36| 1158070,75| 62 30002700348| 708185,61| 1158037,44| 63 30002700347| 708218,59| 1158015,94| 64 30002700346| 708228,46| 1158006,77| 65 30002700345| 708254,01| 1157984,31| 66 30002700344| 708290,19| 1157935,99| 67 30002700343| 708323,61| 1157924,28| 68 30002700342| 708350,14| 1157929,97| 69 30002700341| 708382,13| 1157932,58| 70 30002700340| 708449,06| 1157923,58| 71 30002700339| 708474,19| 1157930,76| 72 30002700338| 708489,70| 1157953,60| 73 30002700337| 708509,69| 1158026,35| 74 30002700336| 708509,95| 1158095,72| 75 30002700335| 708475,72| 1158188,07| 76 30002700334| 708470,03| 1158214,72| 77 30002700333| 708461,48| 1158255,19| 78 30002700332| 708461,10| 1158313,02| 79 30002700331| 708475,62| 1158382,38| 80 30002700330| 708527,53| 1158430,79| 81 30002700329| 708559,99| 1158492,15| 82 30002700328| 708579,20| 1158523,37| 83 30002700327| 708582,74| 1158528,27| 84 30002700326| 708585,83| 1158532,54| 85 30002700325| 708596,04| 1158546,67| 86 30002700324| 708611,87| 1158568,28| 87 30002700323| 708697,30| 1158670,21| 88 30002700322| 708763,89| 1158787,28| 89 30002700321| 708788,40| 1158844,68| 90 30002700320| 708793,69| 1158879,91| 91 30002700319| 708815,82| 1158927,72| 92 30002700318| 708817,17| 1158929,31| 93 30002700317| 708856,51| 1158979,12| 94 30002700316| 708896,42| 1159018,80| 95 30002700315| 708925,06| 1159041,16| 96 30002700314| 708946,86| 1159053,90| 97 30002700570| 708946,40| 1159059,31| 98 30002700569| 708945,47| 1159070,12| 99 30002700568| 708944,96| 1159075,98| 100 30002700313| 708944,19| 1159084,94| 101 29002390028| 708965,86| 1159136,57| 102 98001400106| 708970,12| 1159142,41| 103 29002392106| 708970,83| 1159143,40| 104 29002390778| 708991,60| 1159171,95| 105 29002390777| 709011,09| 1159147,14| 106 29002392108| 709011,57| 1159146,62| 107 98001400109| 709026,63| 1159122,14| 108 98001400108| 709046,54| 1159112,61| 109 98001400110| 709075,49| 1159098,75| 110 98001400112| 709147,33| 1159054,79| 111 98001400113| 709174,43| 1159038,21| 112 98001400115| 709325,28| 1158912,24| 113 98001400090| 709412,37| 1158839,66| 114 98001400116| 709481,57| 1158838,27| 115 98001400134| 709490,17| 1158825,47| 116 30002700311| 709500,81| 1158807,54| 117 30002700310| 709510,79| 1158793,62| 118 30002700309| 709527,30| 1158785,97| 119 30002700308| 709527,20| 1158768,77| 120 30002700307| 709523,77| 1158754,25| 121 30002700306| 709524,55| 1158734,55| 122 30002700305| 709521,77| 1158719,46| 123 30002700304| 709521,09| 1158710,50| 124 30002700303| 709521,27| 1158696,77| 125 30002700302| 709526,62| 1158651,13| 126 30002700301| 709526,52| 1158633,04| 127 30002700300| 709523,93| 1158617,55| 128 30002700299| 709520,40| 1158603,04| 129 30002700298| 709519,15| 1158576,14| 130 30002700297| 709519,94| 1158552,49| 131 30002700296| 709510,55| 1158530,04| 132 30002700295| 709511,45| 1158506,11| 133 30002700294| 709513,86| 1158492,57| 134 30002700293| 709516,46| 1158457,70| 135 30002700292| 709525,41| 1158435,48| 136 30002700291| 709565,85| 1158391,38| 137 30002700290| 709575,87| 1158364,39| 138 30002700289| 709585,74| 1158270,02| 139 30002700288| 709572,16| 1158239,59| 140 30002700287| 709535,56| 1158173,86| 141 30002700286| 709503,43| 1158130,57| 142 30002700285| 709470,18| 1158105,48| 143 30002700284| 709438,41| 1158092,54| 144 30002700283| 709408,64| 1158090,68| 145 30002700282| 709370,75| 1158099,82| 146 30002700281| 709340,97| 1158126,21| 147 30002700280| 709328,04| 1158195,44| 148 30002700279| 709318,14| 1158212,56| 149 30002700278| 709300,16| 1158243,68| 150 30002700277| 709289,05| 1158258,70| 151 30002700276| 709271,55| 1158282,35| 152 30002700275| 709262,65| 1158342,64| 153 30002700274| 709290,52| 1158401,44| 154 30002700273| 709248,59| 1158450,56| 155 30002700272| 709168,88| 1158486,27| 156 30002700271| 709097,50| 1158483,62| 157 30002700270| 709029,56| 1158460,90| 158 30002700269| 709004,34| 1158443,65| 159 30002700268| 708995,20| 1158426,26| 160 30002700267| 708958,38| 1158371,58| 161 30002700266| 708945,01| 1158329,76| 162 30002700265| 708955,21| 1158285,39| 163 30002700264| 708984,63| 1158218,72| 164 30002700263| 709010,92| 1158158,59| 165 30002700262| 709033,46| 1158125,06| 166 30002700261| 709116,90| 1158074,66| 167 30002700260| 709153,35| 1158058,52| 168 30002700259| 709174,47| 1158049,51| 169 30002700258| 709186,79| 1158032,83| 170 30002700257| 709201,49| 1158012,85| 171 30002700256| 709201,87| 1158008,54| 172 30002700255| 709203,41| 1157992,64| 173 30002700254| 709183,51| 1157947,84| 174 30002700253| 709152,55| 1157916,05| 175 30002700252| 709117,74| 1157898,87| 176 30002700251| 709096,59| 1157885,55| 177 30002700250| 709071,48| 1157869,13| 178 30002700249| 709050,23| 1157855,43| 179 30002700248| 709034,71| 1157846,94| 180 30002700247| 709023,48| 1157841,03| 181 30002700246| 709001,39| 1157820,02| 182 30002700245| 708997,36| 1157815,54| 183 30002700244| 708992,28| 1157808,37| 184 30002700242| 708982,02| 1157779,36| 185 30002700241| 708979,88| 1157769,43| 186 30002700239| 708959,21| 1157733,30| 187 30002700238| 708952,53| 1157723,96| 188 30002700237| 708947,55| 1157717,49| 189 30002700236| 708945,50| 1157713,97| 190 30002700235| 708945,08| 1157705,43| 191 30002700234| 708947,02| 1157703,30| 192 30002700233| 708934,97| 1157683,08| 193 30002700232| 708928,38| 1157659,29| 194 30002700231| 708921,47| 1157639,67| 195 30002700229| 708914,93| 1157624,00| 196 30002700227| 708888,82| 1157561,67| 197 30002700226| 708888,68| 1157525,91| 198 30002700225| 708882,33| 1157499,62| 199 30002700224| 708869,21| 1157455,66| 200 30002700223| 708846,62| 1157418,51| 201 30002700221| 708796,07| 1157370,32| 202 30002700220| 708774,37| 1157351,08| 203 30002700219| 708747,52| 1157334,24| 204 30002700218| 708709,71| 1157326,93| 205 30002700217| 708674,35| 1157298,89| 206 30002700216| 708607,10| 1157239,88| 207 30002700215| 708512,89| 1157148,64| 208 30002700214| 708458,92| 1157086,03| 209 30002700213| 708455,85| 1157082,70| 210 30002700212| 708408,49| 1157015,83| 211 79002220251| 708384,76| 1156974,11| 212 79002220252| 708463,43| 1156923,90| 213 79002750142| 708457,05| 1156901,69| 214 79002750111| 708457,16| 1156891,58| 215 79002750112| 708459,54| 1156873,84| 216 79002750113| 708464,48| 1156858,04| 217 79002750114| 708466,49| 1156846,94| 218 79002750558| 708471,32| 1156842,63| 219 79002750553| 708462,43| 1156829,93| 220 79002750549| 708456,77| 1156801,36| 221 79002750547| 708454,87| 1156790,38| 222 79002750125| 708448,41| 1156793,74| 223 79002750126| 708445,03| 1156768,93| 224 79002750127| 708460,23| 1156752,06| 225 79002750539| 708485,52| 1156735,43| 226 79002750128| 708492,62| 1156730,76| 227 79002750533| 708516,48| 1156718,52| 228 79002750201| 708524,58| 1156718,46| 229 79002750202| 708533,81| 1156718,17| 230 79002750203| 708537,98| 1156711,75| 231 79002750200| 708543,52| 1156703,22| 232 79002750204| 708545,04| 1156663,63| 233 79002750185| 708546,26| 1156657,08| 234 79002750183| 708549,20| 1156646,40| 235 79002750182| 708559,79| 1156617,84| 236 79002750206| 708566,46| 1156612,98| 237 79002750207| 708578,30| 1156602,80| 238 79002750221| 708610,47| 1156585,12| 239 79002750222| 708617,57| 1156578,91| 240 79002750223| 708627,86| 1156567,65| 241 79002750224| 708639,97| 1156558,72| 242 79002750226| 708659,27| 1156550,89| 243 79002750227| 708679,50| 1156544,23| 244 79002750228| 708698,28| 1156541,14| 245 79002750229| 708720,20| 1156540,66| 246 79002750230| 708726,95| 1156538,92| 247 79002750235| 708740,69| 1156531,05| 248 79002740001| 708756,85| 1156521,95| 249 79002740002| 708775,06| 1156514,77| 250 79002740003| 708799,40| 1156510,36| 251 79002740004| 708811,71| 1156509,76| 252 79002740503| 708826,75| 1156516,65| 253 79002740505| 708840,48| 1156521,22| 254 79002740507| 708847,38| 1156523,52| 255 79002740504| 708854,22| 1156519,72| 256 79002740502| 708867,19| 1156512,51| 257 79002740501| 708874,12| 1156503,09| 258 79002710543| 708884,66| 1156469,19| 259 79002710540| 708894,49| 1156447,09| 260 79001580106| 708906,84| 1156429,03| 261 79001580104| 708930,69| 1156406,79| 262 79002710536| 708978,28| 1156365,27| 263 79002710532| 708996,10| 1156334,78| 264 79003080041| 708996,80| 1156325,00| 265 79002710530| 708992,96| 1156321,08| 266 79002710529| 708982,36| 1156310,26| 267 79002710081| 708975,27| 1156293,30| 268 79002710082| 708972,32| 1156275,92| 269 79002710083| 708960,21| 1156252,14| 270 79002710084| 708954,12| 1156233,59| 271 79002710085| 708953,30| 1156218,70| 272 79002710086| 708957,29| 1156202,33| 273 79002710087| 708965,70| 1156182,19| 274 79002710156| 708967,76| 1156173,05| 275 79002710165| 708968,68| 1156157,49| 276 79002710164| 708959,80| 1156134,77| 277 79002710016| 708945,22| 1156097,43| 278 79002710015| 708943,11| 1156068,47| 279 79002710014| 708940,07| 1156041,51| 280 79002710504| 708934,81| 1156023,47| 281 79002660032| 708927,35| 1155999,04| 282 79002660031| 708921,51| 1155966,41| 283 79002660030| 708914,81| 1155968,62| 284 79002710011| 708914,12| 1156002,04| 285 79002710010| 708911,10| 1156020,01| 286 79002710009| 708905,03| 1156034,43| 287 79002220454| 708896,43| 1156047,84| 288 79001580124| 708896,35| 1156085,51| 289 79001580123| 708896,64| 1156132,74| 290 79002220455| 708892,19| 1156176,68| 291 79002220456| 708891,86| 1156242,85| 292 79002220457| 708883,04| 1156294,85| 293 79002220458| 708876,81| 1156310,91| 294 79002220459| 708856,28| 1156337,60| 295 79001580096| 708848,70| 1156347,45| 296 30002700552| 708812,50| 1156393,27| 297 79001580237| 708821,89| 1156405,10| 298 79002220461| 708794,82| 1156438,95| 299 79002220462| 708776,19| 1156454,43| 300 79002220463| 708760,90| 1156459,69| 301 79002220464| 708724,58| 1156467,07| 302 79002720627| 708719,11| 1156467,81| 303 79002720628| 708688,29| 1156477,20| 304 79002220465| 708664,16| 1156482,57| 305 30002700553| 708629,89| 1156493,03| 306 30002700554| 708602,33| 1156486,77| 307 79001580236| 708589,48| 1156469,22| 308 79002220469| 708531,31| 1156497,32| 309 79002750018| 708507,95| 1156506,12| 310 79002750017| 708492,78| 1156504,85| 311 79002750016| 708473,28| 1156500,47| 312 79002720122| 708435,29| 1156494,05| 313 79002720123| 708403,03| 1156487,53| 314 79002720124| 708380,65| 1156482,11| 315 79002720125| 708368,58| 1156475,20| 316 79002720119| 708354,04| 1156462,19| 317 79002720116| 708340,72| 1156439,35| 318 79002720106| 708340,55| 1156422,58| 319 79003080043| 708338,14| 1156419,85| 320 79002720618| 708323,14| 1156433,07| 321 79002720107| 708316,62| 1156438,82| 322 79002720108| 708304,88| 1156448,72| 323 79002720333| 708293,10| 1156457,05| 324 79002720621| 708284,17| 1156460,98| 325 79002720620| 708280,66| 1156445,40| 326 79002720632| 708279,71| 1156444,03| 327 79002720633| 708268,13| 1156416,25| 328 79002720614| 708257,78| 1156394,59| 329 79002720613| 708254,01| 1156386,57| 330 79002720277| 708241,61| 1156369,67| 331 79002720609| 708231,87| 1156355,33| 332 79002720608| 708236,90| 1156330,05| 333 79002720267| 708251,43| 1156324,39| 334 79002720607| 708283,74| 1156308,81| 335 79002720606| 708286,57| 1156307,53| 336 79002720253| 708343,36| 1156281,78| 337 79002720225| 708377,87| 1156247,27| 338 79002720218| 708391,03| 1156234,29| 339 79002720589| 708403,07| 1156225,51| 340 79002720586| 708400,41| 1156220,62| 341 79002720204| 708415,44| 1156208,86| 342 79002720203| 708404,93| 1156189,82| 343 79002720202| 708391,86| 1156168,63| 344 79002720201| 708383,13| 1156142,51| 345 79002720636| 708379,82| 1156138,84| 346 79002720200| 708370,26| 1156128,25| 347 79002720068| 708398,49| 1156089,93| 348 79002720069| 708404,69| 1156080,83| 349 79002720070| 708401,25| 1156077,89| 350 79002720072| 708385,20| 1156089,36| 351 79002720555| 708374,27| 1156096,29| 352 79002720073| 708361,41| 1156104,44| 353 79002720194| 708339,29| 1156118,12| 354 79002720567| 708334,17| 1156120,32| 355 79002720193| 708321,38| 1156125,82| 356 79002720571| 708308,07| 1156126,07| 357 79002720191| 708299,33| 1156121,31| 358 79002720216| 708290,04| 1156131,52| 359 79002720215| 708279,87| 1156143,41| 360 79002720153| 708278,64| 1156148,90| 361 79002720154| 708282,54| 1156162,75| 362 79002720155| 708296,07| 1156179,54| 363 79002720156| 708307,05| 1156197,22| 364 79002720159| 708297,09| 1156201,67| 365 79002720160| 708279,45| 1156210,80| 366 79002720164| 708260,29| 1156220,05| 367 79002720167| 708241,66| 1156241,77| 368 79002720168| 708221,10| 1156263,96| 369 79002720171| 708217,55| 1156266,14| 370 79002720173| 708186,23| 1156288,44| 371 79002720174| 708173,93| 1156297,40| 372 79002720175| 708166,94| 1156304,40| 373 79002720176| 708161,20| 1156314,39| 374 79002720177| 708157,25| 1156325,97| 375 79002720178| 708157,21| 1156336,20| 376 79002720642| 708158,27| 1156343,83| 377 79002730536| 708096,92| 1156395,25| 378 79002220231| 708019,87| 1156457,35| 379 79002220230| 707984,86| 1156412,80| 380 30002700211| 707977,82| 1156408,01| 381 30002700210| 707969,90| 1156421,61| 382 30002700209| 707963,06| 1156417,82| 383 30002700208| 707910,10| 1156484,03| 384 30002700207| 707917,52| 1156496,34| 385 30002700206| 707900,43| 1156513,06| 386 30002700205| 707889,63| 1156496,21| 387 30002700204| 707868,17| 1156510,52| 388 30002700203| 707869,35| 1156519,17| 389 30002700202| 707861,87| 1156530,46| 390 30002700201| 707805,88| 1156542,33| 391 30002700200| 707759,27| 1156564,90| 392 30002700199| 707737,58| 1156560,50| 393 30002700189| 707719,11| 1156569,44| 394 30002700188| 707708,12| 1156576,92| 395 79001820033| 707706,43| 1156575,21| 396 30002700187| 707694,93| 1156568,57| 397 30002700186| 707686,28| 1156557,28| 398 30002700185| 707668,11| 1156554,93| 399 30002700184| 707661,66| 1156552,15| 400 30002700183| 707662,39| 1156569,74| 401 30002700182| 707675,73| 1156581,32| 402 30002700181| 707670,16| 1156596,12| 403 30002700180| 707647,00| 1156600,37| 404 30002700179| 707613,14| 1156596,85| 405 30002700178| 707600,81| 1156589,24| 406 30002700177| 707585,56| 1156597,47| 407 30002700176| 707570,48| 1156602,82| 408 30002700175| 707505,75| 1156608,22| 409 30002700174| 707350,70| 1156612,47| 410 30002700173| 707347,55| 1156625,37| 411 30002700172| 707301,27| 1156709,18| 412 30002700171| 707296,09| 1156719,10| 413 30002700567| 707274,18| 1156758,62| 414 Geometrický obrazec č. 2 – hranice Národní přírodní památky Krvavý a Kačležský rybník číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci ---|---|---|--- 30002021274| 705650,54| 1157042,40| 1 30002020302| 705666,16| 1157093,11| 2 30002021337| 705690,11| 1157170,72| 3 30002021334| 705730,50| 1157157,58| 4 30002021330| 705776,44| 1157149,79| 5 30002021328| 705820,59| 1157147,73| 6 30002021329| 705858,04| 1157148,87| 7 30002021331| 705895,06| 1157151,58| 8 30002021323| 705881,13| 1157120,57| 9 30002021318| 705880,43| 1157113,76| 10 30002021310| 705879,24| 1157097,66| 11 30002021309| 705873,20| 1157097,30| 12 30002021308| 705862,79| 1157096,67| 13 30002021265| 705853,00| 1157031,21| 14 30002021264| 705836,16| 1157030,69| 15 30002021263| 705812,61| 1157029,96| 16 30002021262| 705788,50| 1157029,21| 17 30002021261| 705766,87| 1157028,55| 18 30002021267| 705744,16| 1157032,07| 19 30002021269| 705735,74| 1157033,19| 20 30002021270| 705701,49| 1157037,66| 21 30002021272| 705683,00| 1157039,76| 22 30002021273| 705668,40| 1157040,76| 23 Geometrický obrazec č. 3 – hranice Národní přírodní památky Krvavý a Kačležský rybník číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci ---|---|---|--- 30002700111| 706109,64| 1155379,96| 1 30002700110| 706106,07| 1155387,79| 2 30002700109| 706108,22| 1155460,62| 3 30002700108| 706098,46| 1155506,52| 4 30002700107| 706100,43| 1155551,28| 5 30002700106| 706136,63| 1155580,33| 6 30002700105| 706138,42| 1155614,58| 7 30002700104| 706158,77| 1155696,96| 8 30002700103| 706173,44| 1155889,15| 9 30002700102| 706191,53| 1155932,87| 10 30002700101| 706202,02| 1155949,90| 11 30002700100| 706214,22| 1155957,70| 12 30002700099| 706233,34| 1156003,39| 13 30002700098| 706239,14| 1156029,38| 14 30002700097| 706227,80| 1156081,20| 15 30002700096| 706203,90| 1156112,49| 16 30002700095| 706182,38| 1156167,88| 17 30002700077| 706197,86| 1156183,00| 18 30002700076| 706198,13| 1156203,42| 19 30002700075| 706212,67| 1156210,57| 20 30002700074| 706211,82| 1156233,52| 21 30002700073| 706205,76| 1156262,66| 22 30002700072| 706193,54| 1156282,37| 23 30002180204| 706179,13| 1156297,47| 24 30002021001| 706171,22| 1156292,60| 25 30002021000| 706163,78| 1156288,02| 26 30002180205| 706137,35| 1156271,73| 27 30002180206| 706110,00| 1156280,46| 28 30002021004| 706150,68| 1156386,77| 29 30001410071| 706191,36| 1156493,08| 30 30002021016| 706193,17| 1156494,84| 31 30002021018| 706206,14| 1156507,46| 32 30001410066| 706309,20| 1156607,75| 33 30001410085| 706309,50| 1156609,95| 34 30002021050| 706313,28| 1156628,72| 35 30002021051| 706312,06| 1156631,41| 36 30002021053| 706310,05| 1156635,85| 37 30002020141| 706311,65| 1156648,11| 38 30002021114| 706319,80| 1156736,46| 39 30002021118| 706319,88| 1156738,59| 40 30002021140| 706321,14| 1156767,95| 41 30002020086| 706324,21| 1156804,80| 42 30002021171| 706326,69| 1156823,36| 43 30002021197| 706329,67| 1156845,59| 44 30002021203| 706330,72| 1156853,45| 45 30002020083| 706331,86| 1156861,98| 46 30002700060| 706332,86| 1156874,64| 47 30002021212| 706338,90| 1156875,54| 48 30002021223| 706481,00| 1156896,53| 49 30002021226| 706487,39| 1156897,47| 50 30002020058| 706495,73| 1156881,91| 51 30002021208| 706502,46| 1156869,49| 52 30002020072| 706510,67| 1156854,36| 53 30002021201| 706528,80| 1156850,17| 54 30002021196| 706549,82| 1156845,31| 55 30002021385| 706565,09| 1156841,78| 56 30002020077| 706575,28| 1156839,43| 57 30002021192| 706579,68| 1156839,33| 58 30002021191| 706594,74| 1156838,98| 59 30002021190| 706615,82| 1156838,49| 60 30002021189| 706635,04| 1156838,04| 61 30002021187| 706666,01| 1156837,32| 62 30002020076| 706670,53| 1156837,22| 63 30002021188| 706679,90| 1156837,44| 64 30002011016| 706686,84| 1156840,23| 65 30002011018| 706697,22| 1156843,94| 66 30002011021| 706712,17| 1156848,99| 67 30002011022| 706733,46| 1156856,78| 68 30002011024| 706741,79| 1156861,48| 69 30002010136| 706763,04| 1156873,46| 70 30002011032| 706774,09| 1156882,82| 71 30002010116| 706793,03| 1156898,87| 72 30002011056| 706807,23| 1156916,22| 73 30002011051| 706815,49| 1156914,45| 74 30002011045| 706840,22| 1156909,13| 75 30002011003| 706883,33| 1156799,71| 76 30002180176| 706911,44| 1156782,66| 77 30002180175| 706949,98| 1156803,02| 78 30002180174| 707067,68| 1156866,21| 79 30002180173| 707123,85| 1156893,33| 80 30002011040| 707136,36| 1156902,08| 81 30002011046| 707147,48| 1156909,85| 82 30002180172| 707159,47| 1156918,24| 83 30002180171| 707191,41| 1156876,81| 84 30002180169| 707213,80| 1156837,62| 85 30002180167| 707232,92| 1156801,21| 86 30002180166| 707237,87| 1156790,29| 87 30002700071| 707241,14| 1156693,66| 88 30002700070| 707237,03| 1156602,81| 89 30002700069| 707238,25| 1156582,61| 90 30002700068| 707246,23| 1156566,58| 91 30002700067| 707266,85| 1156525,97| 92 30002700066| 707261,34| 1156511,30| 93 30002700065| 707250,73| 1156460,98| 94 30002700064| 707231,23| 1156440,04| 95 30002700556| 707219,32| 1156373,33| 96 30002700557| 707212,77| 1156258,42| 97 30002700558| 707224,92| 1156120,82| 98 30002700559| 707252,04| 1156049,65| 99 30002700560| 707280,46| 1155935,99| 100 30002700154| 707382,05| 1155826,92| 101 30002700061| 707403,84| 1155803,13| 102 30002700062| 707312,72| 1155770,27| 103 30002700148| 707294,95| 1155758,84| 104 30002700147| 707273,95| 1155748,29| 105 30002700146| 707250,99| 1155726,55| 106 30002700145| 707224,39| 1155697,65| 107 30002700144| 707221,08| 1155689,12| 108 30002700143| 707219,17| 1155682,77| 109 30002700142| 707190,08| 1155650,32| 110 30002700141| 707150,09| 1155605,01| 111 30002700140| 707086,73| 1155571,31| 112 30002700139| 707063,27| 1155557,83| 113 30002700138| 707024,88| 1155522,40| 114 30002700137| 706978,11| 1155452,24| 115 30002700136| 706971,90| 1155400,72| 116 30002700135| 706931,21| 1155333,21| 117 30002700134| 706906,77| 1155271,35| 118 30002700133| 706873,19| 1155239,98| 119 30002700132| 706914,26| 1155242,74| 120 30002700131| 706999,55| 1155255,09| 121 79001850007| 707002,52| 1155246,17| 122 30002700561| 706891,07| 1155220,71| 123 30002700130| 706856,66| 1155210,65| 124 30002700129| 706726,30| 1155187,63| 125 30002700128| 706664,82| 1155176,60| 126 30002700127| 706633,60| 1155172,69| 127 30002700126| 706620,78| 1155171,10| 128 30002700125| 706588,79| 1155168,31| 129 30002700124| 706555,52| 1155172,88| 130 30002700123| 706570,35| 1155186,43| 131 30002700122| 706560,27| 1155214,79| 132 30002700121| 706541,35| 1155287,14| 133 30002700120| 706537,37| 1155323,57| 134 30002700119| 706528,44| 1155360,57| 135 30002700118| 706500,86| 1155399,43| 136 30002700117| 706490,86| 1155389,78| 137 30002700116| 706448,24| 1155385,37| 138 30002700115| 706414,00| 1155371,24| 139 30002700114| 706399,60| 1155362,31| 140 30002700113| 706388,95| 1155358,58| 141 30002700112| 706209,52| 1155366,14| 142 Geometrický obrazec č. 4 – hranice Národní přírodní památky Krvavý a Kačležský rybník číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci ---|---|---|--- 30002700385| 708987,32| 1159141,71| 1 30002700386| 708984,87| 1159141,98| 2 30002700387| 708984,83| 1159144,93| 3 30002700388| 708986,19| 1159144,89| 4 30002700389| 708986,27| 1159146,75| 5 30002700390| 708993,38| 1159146,75| 6 30002700391| 708993,42| 1159144,97| 7 30002700380| 708995,16| 1159144,89| 8 30002700381| 708994,93| 1159141,94| 9 30002700382| 708992,76| 1159141,82| 10 30002700383| 708992,72| 1159139,65| 11 30002700384| 708987,28| 1159139,81| 12 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 108/2015 Sb. Seznam souřadnic jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JSTK) jednotlivých vrcholů geometrických obrazců, kterými jsou stanoveny hranice ochranného pásma Národní přírodní památky Krvavý a Kačležský rybník Geometrický obrazec č. 1 – hranice ochranného pásma Národní přírodní památky Krvavý a Kačležský rybník číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci ---|---|---|--- 30002700356| 708097,73| 1158247,73| 1 30002700541| 708149,66| 1158303,92| 2 115001940089| 708158,88| 1158329,54| 3 115001940088| 708160,42| 1158332,45| 4 115001940081| 708183,82| 1158349,53| 5 115001940085| 708207,45| 1158376,76| 6 115001940080| 708211,91| 1158378,14| 7 115001940060| 708257,83| 1158433,60| 8 30002700540| 708279,76| 1158441,92| 9 30002700539| 708280,57| 1158481,81| 10 30002700538| 708278,02| 1158487,00| 11 30002700537| 708278,29| 1158511,71| 12 30002700536| 708291,05| 1158544,53| 13 30002700535| 708289,29| 1158570,59| 14 115001940042| 708297,26| 1158598,66| 15 115001940041| 708316,28| 1158624,66| 16 115001940034| 708323,12| 1158669,00| 17 30002700533| 708328,78| 1158672,20| 18 30002700532| 708354,75| 1158677,95| 19 30002700531| 708387,88| 1158692,85| 20 30002700530| 708408,20| 1158707,76| 21 30002700529| 708460,57| 1158750,46| 22 30002700528| 708472,83| 1158760,46| 23 30002700527| 708533,04| 1158809,36| 24 30002700526| 708543,68| 1158831,17| 25 30002700525| 708547,35| 1158838,69| 26 30002700524| 708572,69| 1158879,70| 27 30002700523| 708597,50| 1158904,60| 28 30002700522| 708631,99| 1158937,63| 29 30002700521| 708634,18| 1158939,58| 30 30002700520| 708716,85| 1159019,11| 31 30002700519| 708736,18| 1159034,06| 32 30002700518| 708911,19| 1159119,68| 33 29002390028| 708965,86| 1159136,57| 34 30002700313| 708944,19| 1159084,94| 35 30002700568| 708944,96| 1159075,98| 36 30002700569| 708945,47| 1159070,12| 37 30002700570| 708946,40| 1159059,31| 38 30002700314| 708946,86| 1159053,90| 39 30002700315| 708925,06| 1159041,16| 40 30002700316| 708896,42| 1159018,80| 41 30002700317| 708856,51| 1158979,12| 42 30002700318| 708817,17| 1158929,31| 43 30002700319| 708815,82| 1158927,72| 44 30002700320| 708793,69| 1158879,91| 45 30002700321| 708788,40| 1158844,68| 46 30002700322| 708763,89| 1158787,28| 47 30002700323| 708697,30| 1158670,21| 48 30002700324| 708611,87| 1158568,28| 49 30002700325| 708596,04| 1158546,67| 50 30002700326| 708585,83| 1158532,54| 51 30002700327| 708582,74| 1158528,27| 52 30002700328| 708579,20| 1158523,37| 53 30002700329| 708559,99| 1158492,15| 54 30002700330| 708527,53| 1158430,79| 55 30002700331| 708475,62| 1158382,38| 56 30002700332| 708461,10| 1158313,02| 57 30002700333| 708461,48| 1158255,19| 58 30002700334| 708470,03| 1158214,72| 59 30002700335| 708475,72| 1158188,07| 60 30002700336| 708509,95| 1158095,72| 61 30002700337| 708509,69| 1158026,35| 62 30002700338| 708489,70| 1157953,60| 63 30002700339| 708474,19| 1157930,76| 64 30002700340| 708449,06| 1157923,58| 65 30002700341| 708382,13| 1157932,58| 66 30002700342| 708350,14| 1157929,97| 67 30002700343| 708323,61| 1157924,28| 68 30002700344| 708290,19| 1157935,99| 69 30002700345| 708254,01| 1157984,31| 70 30002700346| 708228,46| 1158006,77| 71 30002700347| 708218,59| 1158015,94| 72 30002700348| 708185,61| 1158037,44| 73 30002700349| 708158,36| 1158070,75| 74 30002700350| 708145,29| 1158100,06| 75 30002700351| 708141,79| 1158130,06| 76 30002700352| 708151,22| 1158138,94| 77 30002700353| 708154,14| 1158142,10| 78 30002700354| 708141,67| 1158183,44| 79 30002700355| 708110,96| 1158248,22| 80 Geometrický obrazec č. 2 – hranice ochranného pásma Národní přírodní památky Krvavý a Kačležský rybník číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci ---|---|---|--- 79002220251| 708384,76| 1156974,11| 1 30002700212| 708408,49| 1157015,83| 2 30002700213| 708455,85| 1157082,70| 3 30002700214| 708458,92| 1157086,03| 4 30002700215| 708512,89| 1157148,64| 5 30002700216| 708607,10| 1157239,88| 6 30002700217| 708674,35| 1157298,89| 7 30002700218| 708709,71| 1157326,93| 8 30002700219| 708747,52| 1157334,24| 9 30002700220| 708774,37| 1157351,08| 10 30002700221| 708796,07| 1157370,32| 11 30002700222| 708817,82| 1157390,92| 12 30002700223| 708846,62| 1157418,51| 13 30002700224| 708869,21| 1157455,66| 14 30002700225| 708882,33| 1157499,62| 15 30002700226| 708888,68| 1157525,91| 16 30002700227| 708888,82| 1157561,67| 17 30002700228| 708900,79| 1157590,01| 18 30002700229| 708914,93| 1157624,00| 19 30002700230| 708920,34| 1157636,96| 20 30002700231| 708921,47| 1157639,67| 21 30002700232| 708928,38| 1157659,29| 22 30002700233| 708934,97| 1157683,08| 23 30002700234| 708947,02| 1157703,30| 24 30002700235| 708945,08| 1157705,43| 25 30002700236| 708945,50| 1157713,97| 26 30002700237| 708947,55| 1157717,49| 27 30002700238| 708952,53| 1157723,96| 28 30002700239| 708959,21| 1157733,30| 29 30002700240| 708973,12| 1157757,61| 30 30002700241| 708979,88| 1157769,43| 31 30002700242| 708982,02| 1157779,36| 32 30002700243| 708991,47| 1157806,07| 33 30002700244| 708992,28| 1157808,37| 34 30002700245| 708997,36| 1157815,54| 35 30002700246| 709001,39| 1157820,02| 36 30002700247| 709023,48| 1157841,03| 37 30002700248| 709034,71| 1157846,94| 38 30002700249| 709050,23| 1157855,43| 39 30002700250| 709071,48| 1157869,13| 40 30002700251| 709096,59| 1157885,55| 41 30002700252| 709117,74| 1157898,87| 42 30002700253| 709152,55| 1157916,05| 43 30002700254| 709183,51| 1157947,84| 44 30002700255| 709203,41| 1157992,64| 45 30002700256| 709201,87| 1158008,54| 46 30002700257| 709201,49| 1158012,85| 47 30002700258| 709186,79| 1158032,83| 48 30002700259| 709174,47| 1158049,51| 49 30002700260| 709153,35| 1158058,52| 50 30002700261| 709116,90| 1158074,66| 51 30002700262| 709033,46| 1158125,06| 52 30002700263| 709010,92| 1158158,59| 53 30002700264| 708984,63| 1158218,72| 54 30002700265| 708955,21| 1158285,39| 55 30002700266| 708945,01| 1158329,76| 56 30002700267| 708958,38| 1158371,58| 57 30002700268| 708995,20| 1158426,26| 58 30002700269| 709004,34| 1158443,65| 59 30002700270| 709029,56| 1158460,90| 60 30002700271| 709097,50| 1158483,62| 61 30002700272| 709168,88| 1158486,27| 62 30002700273| 709248,59| 1158450,56| 63 30002700274| 709290,52| 1158401,44| 64 30002700275| 709262,65| 1158342,64| 65 30002700276| 709271,55| 1158282,35| 66 30002700277| 709289,05| 1158258,70| 67 30002700278| 709300,16| 1158243,68| 68 30002700279| 709318,14| 1158212,56| 69 30002700280| 709328,04| 1158195,44| 70 30002700281| 709340,97| 1158126,21| 71 30002700282| 709370,75| 1158099,82| 72 30002700283| 709408,64| 1158090,68| 73 30002700284| 709438,41| 1158092,54| 74 30002700285| 709470,18| 1158105,48| 75 30002700286| 709503,43| 1158130,57| 76 30002700287| 709535,56| 1158173,86| 77 30002700288| 709572,16| 1158239,59| 78 30002700289| 709585,74| 1158270,02| 79 30002700290| 709575,87| 1158364,39| 80 30002700291| 709565,85| 1158391,38| 81 30002700292| 709525,41| 1158435,48| 82 30002700293| 709516,46| 1158457,70| 83 30002700294| 709513,86| 1158492,57| 84 30002700295| 709511,45| 1158506,11| 85 30002700296| 709510,55| 1158530,04| 86 30002700297| 709519,94| 1158552,49| 87 30002700298| 709519,15| 1158576,14| 88 30002700299| 709520,40| 1158603,04| 89 30002700300| 709523,93| 1158617,55| 90 30002700301| 709526,52| 1158633,04| 91 30002700302| 709526,62| 1158651,13| 92 30002700303| 709521,27| 1158696,77| 93 30002700304| 709521,09| 1158710,50| 94 30002700305| 709521,77| 1158719,46| 95 30002700306| 709524,55| 1158734,55| 96 30002700307| 709523,77| 1158754,25| 97 30002700308| 709527,20| 1158768,77| 98 30002700309| 709527,30| 1158785,97| 99 30002700310| 709510,79| 1158793,62| 100 30002700311| 709500,81| 1158807,54| 101 98001400134| 709490,17| 1158825,47| 102 98001400116| 709481,57| 1158838,27| 103 98001400117| 709509,20| 1158836,38| 104 30002700517| 709520,07| 1158836,13| 105 30002700516| 709533,95| 1158818,72| 106 30002700515| 709537,14| 1158814,49| 107 30002700514| 709563,83| 1158782,53| 108 30002700513| 709574,86| 1158761,28| 109 30002700512| 709582,13| 1158744,01| 110 30002700511| 709585,77| 1158720,98| 111 30002700510| 709581,08| 1158700,54| 112 30002700509| 709583,03| 1158688,31| 113 30002700508| 709583,92| 1158674,89| 114 30002700507| 709590,33| 1158673,47| 115 30002700506| 709801,64| 1158616,80| 116 30002700505| 709830,45| 1158609,92| 117 30002700504| 709829,22| 1158590,05| 118 30002700503| 709833,83| 1158549,16| 119 30002700502| 709827,94| 1158538,21| 120 30002700501| 709828,48| 1158505,17| 121 98001490001| 709831,13| 1158479,77| 122 98001490171| 709834,59| 1158473,15| 123 30002700500| 709844,50| 1158459,69| 124 30002700499| 709863,76| 1158442,17| 125 30002700498| 709873,41| 1158424,46| 126 30002700497| 709876,49| 1158415,14| 127 30002700496| 709877,10| 1158390,75| 128 30002700495| 709872,49| 1158370,16| 129 30002700494| 709861,53| 1158350,89| 130 30002700491| 709856,10| 1158309,19| 131 30002700490| 709857,22| 1158255,40| 132 30002700489| 709853,04| 1158225,02| 133 30002700488| 709850,17| 1158214,77| 134 30002700487| 709843,52| 1158203,47| 135 30002700486| 709819,65| 1158171,79| 136 30002700485| 709810,55| 1158159,71| 137 30002700484| 709808,75| 1158156,52| 138 30002700483| 709800,74| 1158142,32| 139 30002700481| 709762,51| 1158073,20| 140 30002700480| 709748,40| 1158042,28| 141 30002700479| 709746,75| 1158038,67| 142 30002700478| 709737,27| 1158015,04| 143 30002700477| 709734,80| 1158006,50| 144 30002700476| 709732,07| 1157986,24| 145 30002700475| 709732,48| 1157965,21| 146 30002700474| 709732,81| 1157961,66| 147 30002700473| 709744,00| 1157909,04| 148 30002700472| 709751,48| 1157894,08| 149 98001490002| 709769,62| 1157874,15| 150 98001490006| 709765,37| 1157868,84| 151 98001490007| 709690,51| 1157778,56| 152 98001490211| 709686,38| 1157773,69| 153 30002700471| 709678,09| 1157772,16| 154 30002700470| 709665,34| 1157752,67| 155 30002700469| 709664,43| 1157744,65| 156 30002700468| 709671,71| 1157729,54| 157 30002700467| 709681,91| 1157696,20| 158 30002700466| 709698,98| 1157681,00| 159 30002700465| 709723,45| 1157659,22| 160 30002700464| 709712,11| 1157647,75| 161 30002700463| 709708,69| 1157644,29| 162 30002700462| 709695,08| 1157613,96| 163 30002700461| 709664,54| 1157572,63| 164 30002700460| 709642,55| 1157591,76| 165 30002700459| 709599,63| 1157620,72| 166 30002700458| 709592,13| 1157625,77| 167 30002700457| 709591,71| 1157623,46| 168 30002700456| 709571,50| 1157634,52| 169 30002700455| 709569,27| 1157633,54| 170 30002700454| 709563,99| 1157628,64| 171 30002700453| 709500,19| 1157665,67| 172 98001490011| 709472,35| 1157677,24| 173 98001490012| 709445,56| 1157688,26| 174 98001490016| 709444,05| 1157684,77| 175 98001490017| 709434,95| 1157688,76| 176 98001490018| 709426,65| 1157690,38| 177 98001490019| 709417,66| 1157663,63| 178 98001490020| 709411,29| 1157634,59| 179 98001490021| 709409,02| 1157614,69| 180 98001490023| 709409,10| 1157599,56| 181 98001490024| 709399,63| 1157581,35| 182 98001490025| 709385,89| 1157585,06| 183 98001490026| 709372,48| 1157590,00| 184 98001490027| 709357,69| 1157590,85| 185 98001490028| 709342,82| 1157588,10| 186 98001490029| 709328,31| 1157582,46| 187 98001490030| 709320,36| 1157570,18| 188 98001490031| 709312,60| 1157548,47| 189 98001490042| 709310,09| 1157537,68| 190 98001490049| 709300,85| 1157503,96| 191 98001490050| 709296,06| 1157489,85| 192 98001490051| 709291,52| 1157476,40| 193 98001490052| 709288,91| 1157471,42| 194 98001490053| 709273,52| 1157472,59| 195 98001490054| 709254,66| 1157477,17| 196 98001490055| 709240,16| 1157480,98| 197 98001490056| 709218,81| 1157482,90| 198 98001490013| 709201,77| 1157485,32| 199 98001490015| 709213,07| 1157469,06| 200 98001490058| 709228,32| 1157456,08| 201 30002700452| 709250,14| 1157434,77| 202 30002700451| 709269,63| 1157424,57| 203 30002700450| 709310,80| 1157412,91| 204 30002700449| 709318,82| 1157405,26| 205 30002700448| 709321,00| 1157382,13| 206 30002700447| 709322,05| 1157376,71| 207 30002700446| 709323,19| 1157370,84| 208 30002700445| 709338,17| 1157345,90| 209 30002700444| 709351,85| 1157326,81| 210 30002700443| 709361,66| 1157315,49| 211 30002700442| 709364,24| 1157312,06| 212 30002700441| 709369,00| 1157305,33| 213 30002700440| 709403,04| 1157250,67| 214 30002700439| 709396,84| 1157249,40| 215 30002700438| 709399,03| 1157245,75| 216 30002700437| 709359,58| 1157246,17| 217 30002700436| 709287,44| 1157240,34| 218 30002700435| 709280,73| 1157239,73| 219 30002700434| 709257,47| 1157234,25| 220 30002700433| 709225,68| 1157217,54| 221 30002700432| 709203,87| 1157202,08| 222 30002700431| 709178,04| 1157189,60| 223 30002700430| 709159,31| 1157183,58| 224 30002700429| 709123,46| 1157171,69| 225 30002700428| 709058,79| 1157148,83| 226 30002700427| 709006,30| 1157124,98| 227 30002700426| 708964,49| 1157093,99| 228 30002700425| 708948,86| 1157088,61| 229 30002700424| 708929,40| 1157084,07| 230 30002700423| 708910,67| 1157083,99| 231 30002700422| 708867,14| 1157087,82| 232 30002700421| 708821,57| 1157085,24| 233 30002700420| 708809,32| 1157084,55| 234 30002700419| 708784,38| 1157083,14| 235 30002700418| 708690,69| 1157059,98| 236 30002700417| 708674,56| 1157054,88| 237 30002700416| 708683,83| 1157052,96| 238 30002700415| 708689,98| 1157050,94| 239 30002700414| 708661,23| 1157034,00| 240 30002700413| 708639,83| 1157001,72| 241 30002700412| 708637,92| 1156989,35| 242 30002700411| 708638,60| 1156952,97| 243 30002700410| 708635,02| 1156935,29| 244 30002700409| 708628,84| 1156921,39| 245 30002700408| 708582,78| 1156857,94| 246 79003080017| 708579,55| 1156853,13| 247 79002750550| 708544,68| 1156802,32| 248 79002750548| 708539,73| 1156793,85| 249 79002750117| 708560,32| 1156780,19| 250 79002750118| 708568,39| 1156766,72| 251 79002750119| 708601,58| 1156749,92| 252 79002750120| 708636,89| 1156732,46| 253 79002750247| 708642,39| 1156728,75| 254 79002750248| 708671,80| 1156711,63| 255 79002750249| 708705,65| 1156695,06| 256 79002750531| 708730,37| 1156712,13| 257 79002750243| 708747,67| 1156693,42| 258 79002740024| 708769,27| 1156670,64| 259 79002740023| 708789,97| 1156643,91| 260 79002740020| 708815,06| 1156613,47| 261 79002740518| 708829,92| 1156601,54| 262 79002740517| 708839,22| 1156594,08| 263 79002740514| 708845,48| 1156574,21| 264 79002740513| 708847,08| 1156572,52| 265 79002740515| 708850,69| 1156576,32| 266 79002740511| 708869,23| 1156559,24| 267 79002740510| 708868,48| 1156553,26| 268 79002740508| 708867,53| 1156546,07| 269 79002740506| 708855,63| 1156522,51| 270 79002740504| 708854,22| 1156519,72| 271 79002740507| 708847,38| 1156523,52| 272 79002740505| 708840,48| 1156521,22| 273 79002740503| 708826,75| 1156516,65| 274 79002740004| 708811,71| 1156509,76| 275 79002740003| 708799,40| 1156510,36| 276 79002740002| 708775,06| 1156514,77| 277 79002740001| 708756,85| 1156521,95| 278 79002750235| 708740,69| 1156531,05| 279 79002750230| 708726,95| 1156538,92| 280 79002750229| 708720,20| 1156540,66| 281 79002750228| 708698,28| 1156541,14| 282 79002750227| 708679,50| 1156544,23| 283 79002750226| 708659,27| 1156550,89| 284 79002750224| 708639,97| 1156558,72| 285 79002750223| 708627,86| 1156567,65| 286 79002750222| 708617,57| 1156578,91| 287 79002750221| 708610,47| 1156585,12| 288 79002750207| 708578,30| 1156602,80| 289 79002750206| 708566,46| 1156612,98| 290 79002750182| 708559,79| 1156617,84| 291 79002750183| 708549,20| 1156646,40| 292 79002750185| 708546,26| 1156657,08| 293 79002750204| 708545,04| 1156663,63| 294 79002750200| 708543,52| 1156703,22| 295 79002750203| 708537,98| 1156711,75| 296 79002750202| 708533,81| 1156718,17| 297 79002750201| 708524,58| 1156718,46| 298 79002750533| 708516,48| 1156718,52| 299 79002750128| 708492,62| 1156730,76| 300 79002750539| 708485,52| 1156735,43| 301 79002750127| 708460,23| 1156752,06| 302 79002750126| 708445,03| 1156768,93| 303 79002750125| 708448,41| 1156793,74| 304 79002750547| 708454,87| 1156790,38| 305 79002750549| 708456,77| 1156801,36| 306 79002750553| 708462,43| 1156829,93| 307 79002750558| 708471,32| 1156842,63| 308 79002750114| 708466,49| 1156846,94| 309 79002750113| 708464,48| 1156858,04| 310 79002750112| 708459,54| 1156873,84| 311 79002750111| 708457,16| 1156891,58| 312 79002750142| 708457,05| 1156901,69| 313 79002220252| 708463,43| 1156923,90| 314 Geometrický obrazec č. 3 – hranice ochranného pásma Národní přírodní památky Krvavý a Kačležský rybník číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci ---|---|---|--- 30002700562| 707554,84| 1158640,08| 1 30002700563| 707554,84| 1158641,55| 2 30002700564| 707555,58| 1158644,19| 3 30002700565| 707557,78| 1158646,24| 4 30002051378| 707597,68| 1158624,39| 5 30002050108| 707633,55| 1158604,92| 6 30002051355| 707658,26| 1158590,31| 7 30002050107| 707665,21| 1158586,20| 8 30002050106| 707718,28| 1158555,68| 9 30002050105| 707766,12| 1158527,75| 10 30002051325| 707783,47| 1158517,36| 11 30002051009| 707791,57| 1158512,52| 12 30002051008| 707796,08| 1158509,85| 13 30002051007| 707805,27| 1158504,49| 14 30002051006| 707816,10| 1158498,18| 15 30002051005| 707821,79| 1158494,87| 16 30002051004| 707830,30| 1158489,91| 17 30002051003| 707842,65| 1158482,71| 18 30002051002| 707848,26| 1158479,43| 19 30002051001| 707858,45| 1158473,50| 20 30002051000| 707863,53| 1158470,54| 21 30002050101| 707906,06| 1158445,75| 22 30002180635| 707922,61| 1158429,42| 23 30002180634| 707922,82| 1158430,93| 24 30002180638| 707935,25| 1158422,52| 25 30002180639| 707941,38| 1158397,48| 26 30002180640| 707955,70| 1158335,44| 27 30002700149| 707954,38| 1158335,20| 28 30002700150| 707946,26| 1158333,18| 29 30002050093| 707944,50| 1158340,26| 30 30002050095| 707937,19| 1158377,37| 31 30002050097| 707932,43| 1158397,48| 32 30002050099| 707924,26| 1158417,91| 33 30002180636| 707921,38| 1158421,22| 34 30002050076| 707900,03| 1158441,08| 35 30002050075| 707862,94| 1158463,12| 36 30002050074| 707811,67| 1158494,38| 37 30002051323| 707781,08| 1158512,34| 38 30002050073| 707760,20| 1158524,61| 39 30002050072| 707723,50| 1158546,28| 40 30002050071| 707686,20| 1158568,87| 41 30002051354| 707656,15| 1158586,00| 42 30002050070| 707635,96| 1158597,50| 43 30002051370| 707594,91| 1158618,96| 44 Geometrický obrazec č. 4 – hranice ochranného pásma Národní přírodní památky Krvavý a Kačležský rybník číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci ---|---|---|--- 30002180165| 707259,11| 1156783,61| 1 30002011009| 707240,88| 1156819,92| 2 30002011010| 707244,05| 1156822,66| 3 30002011008| 707249,55| 1156816,62| 4 30002011017| 707282,31| 1156843,03| 5 30002011033| 707314,58| 1156883,67| 6 30002011036| 707317,68| 1156886,35| 7 30002011039| 707329,70| 1156899,46| 8 30002011066| 707296,78| 1156933,58| 9 30002011075| 707285,72| 1156945,04| 10 30002011085| 707271,81| 1156964,07| 11 30002011089| 707263,23| 1156975,80| 12 30002011099| 707308,48| 1157040,68| 13 30002011101| 707319,49| 1157069,85| 14 30002011102| 707339,43| 1157072,79| 15 30002011103| 707341,96| 1157074,75| 16 30002031001| 707345,71| 1157077,63| 17 30002031005| 707375,87| 1157100,84| 18 30002031010| 707415,39| 1157174,18| 19 30002031015| 707464,22| 1157261,98| 20 30002031027| 707516,18| 1157352,01| 21 30002031043| 707568,13| 1157442,04| 22 30002031062| 707638,80| 1157571,51| 23 30002031064| 707640,24| 1157574,65| 24 30002031087| 707667,20| 1157622,30| 25 30002180714| 707671,20| 1157629,38| 26 30002180713| 707627,07| 1157628,63| 27 30002180712| 707696,04| 1157750,51| 28 30002181002| 707543,45| 1157798,59| 29 30002700551| 707553,87| 1157832,50| 30 30002700550| 707581,42| 1157881,97| 31 30002700549| 707632,68| 1157949,02| 32 30002700548| 707652,86| 1158008,11| 33 30002700547| 707739,99| 1158172,45| 34 30002700546| 707780,53| 1158206,20| 35 30002700545| 707796,41| 1158242,46| 36 30002700544| 707815,51| 1158259,10| 37 30002700543| 707870,61| 1158311,64| 38 30002700542| 707901,19| 1158344,90| 39 30002181055| 707897,00| 1158350,29| 40 30002180651| 707901,16| 1158358,99| 41 30002180650| 707902,23| 1158369,29| 42 30002180649| 707908,85| 1158380,07| 43 30002180648| 707927,87| 1158333,70| 44 30002180647| 707955,88| 1158265,79| 45 30002180646| 707965,37| 1158243,62| 46 30002700358| 707966,22| 1158239,73| 47 30002700359| 707971,88| 1158213,79| 48 30002700360| 707972,37| 1158186,61| 49 30002700361| 708004,35| 1158133,71| 50 30002700362| 708030,07| 1158083,20| 51 30002700363| 708041,36| 1158038,59| 52 30002700364| 708059,39| 1158016,63| 53 30002700365| 708078,65| 1157977,46| 54 30002700366| 708080,92| 1157938,54| 55 30002700367| 708072,02| 1157930,20| 56 30002700368| 708045,33| 1157935,91| 57 30002700369| 708034,06| 1157945,70| 58 30002700370| 707997,41| 1157935,06| 59 30002700371| 707995,35| 1157935,14| 60 30002700372| 707977,87| 1157923,35| 61 30002700373| 707952,19| 1157882,04| 62 30002700374| 707935,01| 1157863,86| 63 30002700375| 707906,47| 1157851,93| 64 30002700376| 707876,85| 1157790,37| 65 30002700377| 707859,37| 1157765,78| 66 30002700378| 707819,26| 1157674,48| 67 30002700379| 707805,77| 1157635,84| 68 30002180715| 707767,42| 1157576,64| 69 30002180716| 707753,72| 1157524,76| 70 30002180717| 707752,10| 1157521,02| 71 30002180718| 707665,30| 1157320,86| 72 30002700090| 707748,95| 1157265,38| 73 30002700091| 707747,71| 1157262,40| 74 30002700014| 707729,63| 1157220,40| 75 30002704057| 707720,11| 1157174,35| 76 30002700015| 707704,54| 1157147,58| 77 30002700016| 707686,54| 1157131,28| 78 30002700017| 707651,14| 1157093,41| 79 30002700018| 707638,78| 1157072,82| 80 30002700019| 707612,43| 1157034,94| 81 30002700020| 707591,84| 1156999,52| 82 30002700021| 707548,19| 1156935,29| 83 30002700031| 707539,14| 1156927,88| 84 30002700032| 707516,07| 1156945,99| 85 30002700033| 707502,90| 1156941,88| 86 30002700034| 707484,78| 1156928,70| 87 30002700035| 707457,61| 1156902,35| 88 30002700036| 707420,52| 1156884,28| 89 30002180737| 707401,64| 1156879,99| 90 30002180164| 707261,76| 1156779,04| 91 Geometrický obrazec č. 5 – hranice ochranného pásma Národní přírodní památky Krvavý a Kačležský rybník číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci ---|---|---|--- 30002180176| 706911,44| 1156782,66| 1 30002011003| 706883,33| 1156799,71| 2 30002011045| 706840,22| 1156909,13| 3 30002011051| 706815,49| 1156914,45| 4 30002011056| 706807,23| 1156916,22| 5 30002011070| 706796,95| 1156934,95| 6 30002010130| 706795,36| 1156940,99| 7 30002011078| 706797,55| 1156948,21| 8 30002011058| 706862,59| 1156918,21| 9 30002011052| 706871,22| 1156914,78| 10 30002011041| 706891,66| 1156906,65| 11 30002011042| 706922,91| 1156906,72| 12 30002011048| 706951,40| 1156911,38| 13 30002011060| 706984,65| 1156922,51| 14 30002011061| 707014,31| 1156925,77| 15 30002011064| 707038,76| 1156929,88| 16 30002011065| 707046,23| 1156933,01| 17 30002010107| 707037,08| 1156956,75| 18 30002010109| 707032,15| 1156979,23| 19 30002011097| 707034,64| 1157033,80| 20 30002010007| 707034,90| 1157039,50| 21 30002010008| 707038,04| 1157037,98| 22 30002010017| 707099,49| 1156994,64| 23 30002010025| 707116,87| 1156981,56| 24 30002010024| 707133,43| 1156964,33| 25 30002010023| 707153,90| 1156936,62| 26 30002011038| 707178,21| 1156899,39| 27 30002010083| 707180,64| 1156895,66| 28 30002180171| 707191,41| 1156876,81| 29 30002180172| 707159,47| 1156918,24| 30 30002011046| 707147,48| 1156909,85| 31 30002011040| 707136,36| 1156902,08| 32 30002180173| 707123,85| 1156893,33| 33 30002180174| 707067,68| 1156866,21| 34 30002180175| 706949,98| 1156803,02| 35 Geometrický obrazec č. 6 – hranice ochranného pásma Národní přírodní památky Krvavý a Kačležský rybník číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci ---|---|---|--- 30002700064| 707231,23| 1156440,04| 1 30002700065| 707250,73| 1156460,98| 2 30002700066| 707261,34| 1156511,30| 3 30002700067| 707266,85| 1156525,97| 4 30002700068| 707246,23| 1156566,58| 5 30002700069| 707238,25| 1156582,61| 6 30002700070| 707237,03| 1156602,81| 7 30002700071| 707241,14| 1156693,66| 8 30002180166| 707237,87| 1156790,29| 9 30002700038| 707259,16| 1156751,19| 10 30002700039| 707284,77| 1156707,48| 11 30002700040| 707322,42| 1156634,91| 12 30002700041| 707334,89| 1156608,05| 13 30002700393| 707359,61| 1156587,23| 14 30002700394| 707346,00| 1156574,01| 15 30002700395| 707348,64| 1156554,69| 16 30002700396| 707364,30| 1156546,97| 17 30002700397| 707359,71| 1156538,76| 18 30002700398| 707354,90| 1156529,15| 19 30002700151| 707301,96| 1156473,46| 20 30002700153| 707297,51| 1156468,77| 21 30002700152| 707291,11| 1156473,92| 22 30002700037| 707270,80| 1156494,35| 23 30002700566| 707255,53| 1156458,84| 24 30002700063| 707236,96| 1156436,01| 25 Geometrický obrazec č. 7 – hranice ochranného pásma Národní přírodní památky Krvavý a Kačležský rybník číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci ---|---|---|--- 30002700174| 707350,70| 1156612,47| 1 30002700175| 707505,75| 1156608,22| 2 30002700176| 707570,48| 1156602,82| 3 30002700177| 707585,56| 1156597,47| 4 30002700178| 707600,81| 1156589,24| 5 30002700399| 707601,16| 1156568,96| 6 30002700400| 707602,40| 1156556,83| 7 30002700401| 707601,58| 1156540,03| 8 30002700402| 707592,89| 1156493,30| 9 30002700403| 707592,83| 1156482,73| 10 30002700404| 707583,47| 1156463,23| 11 30002700405| 707495,47| 1156507,01| 12 30002700406| 707421,90| 1156572,45| 13 30002700407| 707378,21| 1156587,70| 14 Geometrický obrazec č. 8 – hranice ochranného pásma Národní přírodní památky Krvavý a Kačležský rybník číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci ---|---|---|--- 30002700178| 707600,81| 1156589,24| 1 30002700179| 707613,14| 1156596,85| 2 30002700180| 707647,00| 1156600,37| 3 30002700181| 707670,16| 1156596,12| 4 30002700182| 707675,73| 1156581,32| 5 30002700183| 707662,39| 1156569,74| 6 30002700184| 707661,66| 1156552,15| 7 30002700185| 707668,11| 1156554,93| 8 30002700186| 707686,28| 1156557,28| 9 30002700187| 707694,93| 1156568,57| 10 79001820033| 707706,43| 1156575,21| 11 30002700188| 707708,12| 1156576,92| 12 30002700189| 707719,11| 1156569,44| 13 30002700199| 707737,58| 1156560,50| 14 30002700200| 707759,27| 1156564,90| 15 30002700201| 707805,88| 1156542,33| 16 30002700202| 707861,87| 1156530,46| 17 30002700203| 707869,35| 1156519,17| 18 30002700204| 707868,17| 1156510,52| 19 30002700205| 707889,63| 1156496,21| 20 30002700206| 707900,43| 1156513,06| 21 30002700207| 707917,52| 1156496,34| 22 30002700208| 707910,10| 1156484,03| 23 30002700209| 707963,06| 1156417,82| 24 30002700210| 707969,90| 1156421,61| 25 30002700211| 707977,82| 1156408,01| 26 79002220230| 707984,86| 1156412,80| 27 79002220231| 708019,87| 1156457,35| 28 79002730536| 708096,92| 1156395,25| 29 79002720642| 708158,27| 1156343,83| 30 79002720178| 708157,21| 1156336,20| 31 79002720177| 708157,25| 1156325,97| 32 79002720176| 708161,20| 1156314,39| 33 79002720175| 708166,94| 1156304,40| 34 79002720174| 708173,93| 1156297,40| 35 79002720173| 708186,23| 1156288,44| 36 79002720171| 708217,55| 1156266,14| 37 79002720168| 708221,10| 1156263,96| 38 79002720167| 708241,66| 1156241,77| 39 79002720164| 708260,29| 1156220,05| 40 79002720160| 708279,45| 1156210,80| 41 79002720159| 708297,09| 1156201,67| 42 79002720156| 708307,05| 1156197,22| 43 79002720155| 708296,07| 1156179,54| 44 79002720154| 708282,54| 1156162,75| 45 79002720153| 708278,64| 1156148,90| 46 79002720215| 708279,87| 1156143,41| 47 79002720216| 708290,04| 1156131,52| 48 79002720191| 708299,33| 1156121,31| 49 79002720190| 708287,15| 1156105,44| 50 79002720556| 708279,61| 1156096,31| 51 79002720565| 708236,32| 1156113,76| 52 79002720564| 708236,08| 1156113,61| 53 79002720138| 708213,99| 1156132,62| 54 79002720637| 708184,80| 1156158,36| 55 79002720137| 708180,48| 1156162,17| 56 79002720575| 708175,17| 1156166,98| 57 79002730524| 708093,72| 1156240,79| 58 79002730525| 708096,74| 1156243,49| 59 79002730526| 708035,96| 1156299,74| 60 79002220227| 708014,68| 1156272,36| 61 79002220226| 708003,49| 1156259,40| 62 79002220225| 707962,40| 1156295,51| 63 79002260005| 707948,78| 1156307,48| 64 30002700555| 707837,86| 1156401,80| 65 Geometrický obrazec č. 9 – hranice ochranného pásma Národní přírodní památky Krvavý a Kačležský rybník číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci ---|---|---|--- 79002720608| 708236,90| 1156330,05| 1 79002720609| 708231,87| 1156355,33| 2 79002720277| 708241,61| 1156369,67| 3 79002720613| 708254,01| 1156386,57| 4 79002720614| 708257,78| 1156394,59| 5 79002720633| 708268,13| 1156416,25| 6 79002720632| 708279,71| 1156444,03| 7 79002720620| 708280,66| 1156445,40| 8 79002720621| 708284,17| 1156460,98| 9 79002720333| 708293,10| 1156457,05| 10 79002720108| 708304,88| 1156448,72| 11 79002720107| 708316,62| 1156438,82| 12 79002720618| 708323,14| 1156433,07| 13 79003080043| 708338,14| 1156419,85| 14 79002720106| 708340,55| 1156422,58| 15 79002720116| 708340,72| 1156439,35| 16 79002720119| 708354,04| 1156462,19| 17 79002720125| 708368,58| 1156475,20| 18 79002720124| 708380,65| 1156482,11| 19 79002720123| 708403,03| 1156487,53| 20 79002720122| 708435,29| 1156494,05| 21 79002750016| 708473,28| 1156500,47| 22 79002750017| 708492,78| 1156504,85| 23 79002750018| 708507,95| 1156506,12| 24 79002220469| 708531,31| 1156497,32| 25 79001580236| 708589,48| 1156469,22| 26 30002700554| 708602,33| 1156486,77| 27 30002700553| 708629,89| 1156493,03| 28 79002220465| 708664,16| 1156482,57| 29 79002720628| 708688,29| 1156477,20| 30 79002720627| 708719,11| 1156467,81| 31 79002220464| 708724,58| 1156467,07| 32 79002220463| 708760,90| 1156459,69| 33 79002220462| 708776,19| 1156454,43| 34 79002220461| 708794,82| 1156438,95| 35 79001580237| 708821,89| 1156405,10| 36 30002700552| 708812,50| 1156393,27| 37 79001580096| 708848,70| 1156347,45| 38 79002220459| 708856,28| 1156337,60| 39 79002220458| 708876,81| 1156310,91| 40 79002220457| 708883,04| 1156294,85| 41 79002220456| 708891,86| 1156242,85| 42 79002220455| 708892,19| 1156176,68| 43 79001580123| 708896,64| 1156132,74| 44 79001580124| 708896,35| 1156085,51| 45 79002220454| 708896,43| 1156047,84| 46 79001580016| 708879,61| 1156058,75| 47 79002220453| 708869,85| 1156066,07| 48 79002220452| 708847,90| 1156086,37| 49 79001580014| 708834,40| 1156095,52| 50 79001580013| 708814,44| 1156090,50| 51 79001580227| 708803,65| 1156088,26| 52 79002220451| 708788,17| 1156085,34| 53 79002220450| 708751,48| 1156078,50| 54 79002720373| 708735,17| 1156075,94| 55 79003080042| 708730,44| 1156075,20| 56 79002720023| 708715,77| 1156098,45| 57 79002720024| 708699,83| 1156122,22| 58 79002720027| 708678,83| 1156151,50| 59 79002720028| 708668,81| 1156166,87| 60 79002720581| 708652,28| 1156195,01| 61 79002720032| 708640,77| 1156214,60| 62 79002720035| 708624,10| 1156242,10| 63 79002720037| 708613,79| 1156258,36| 64 79002720046| 708608,52| 1156264,57| 65 79002720045| 708603,06| 1156267,54| 66 79002720044| 708597,17| 1156268,53| 67 79002720047| 708584,61| 1156267,89| 68 79002720050| 708563,26| 1156264,63| 69 79002720051| 708544,36| 1156261,07| 70 79002720595| 708526,22| 1156254,77| 71 79002720594| 708521,67| 1156253,75| 72 79002720054| 708496,42| 1156262,31| 73 79002720055| 708462,53| 1156236,92| 74 79002720061| 708433,90| 1156216,27| 75 79002720204| 708415,44| 1156208,86| 76 79002720586| 708400,41| 1156220,62| 77 79002720589| 708403,07| 1156225,51| 78 79002720218| 708391,03| 1156234,29| 79 79002720225| 708377,87| 1156247,27| 80 79002720253| 708343,36| 1156281,78| 81 79002720606| 708286,57| 1156307,53| 82 79002720607| 708283,74| 1156308,81| 83 79002720267| 708251,43| 1156324,39| 84 Geometrický obrazec č. 10 – hranice ochranného pásma Národní přírodní památky Krvavý a Kačležský rybník číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci ---|---|---|--- 30002700385| 708987,32| 1159141,71| 1 30002700386| 708984,87| 1159141,98| 2 30002700387| 708984,83| 1159144,93| 3 30002700388| 708986,19| 1159144,89| 4 30002700389| 708986,27| 1159146,75| 5 30002700390| 708993,38| 1159146,75| 6 30002700391| 708993,42| 1159144,97| 7 30002700380| 708995,16| 1159144,89| 8 30002700381| 708994,93| 1159141,94| 9 30002700382| 708992,76| 1159141,82| 10 30002700383| 708992,72| 1159139,65| 11 30002700384| 708987,28| 1159139,81| 12 Geometrický obrazec č. 11 – hranice ochranného pásma Národní přírodní památky Krvavý a Kačležský rybník číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci ---|---|---|--- 30002021255| 705633,39| 1156994,34| 1 30002021275| 705644,72| 1157043,13| 2 30002700011| 705656,89| 1157080,89| 3 30002700008| 705668,28| 1157115,29| 4 30002700005| 705681,24| 1157155,14| 5 30002700170| 705687,10| 1157173,20| 6 30002021337| 705690,11| 1157170,72| 7 30002020302| 705666,16| 1157093,11| 8 30002021274| 705650,54| 1157042,40| 9 30002021273| 705668,40| 1157040,76| 10 30002021272| 705683,00| 1157039,76| 11 30002021270| 705701,49| 1157037,66| 12 30002021269| 705735,74| 1157033,19| 13 30002021261| 705766,87| 1157028,55| 14 30002021262| 705788,50| 1157029,21| 15 30002021263| 705812,61| 1157029,96| 16 30002021264| 705836,16| 1157030,69| 17 30002021265| 705853,00| 1157031,21| 18 30002021308| 705862,79| 1157096,67| 19 30002021309| 705873,20| 1157097,30| 20 30002021310| 705879,24| 1157097,66| 21 30002021318| 705880,43| 1157113,76| 22 30002021323| 705881,13| 1157120,57| 23 30002021331| 705895,06| 1157151,58| 24 30002700050| 705952,73| 1157170,02| 25 30002700056| 705972,90| 1157173,51| 26 30002700057| 705978,02| 1157141,26| 27 30002700169| 705980,33| 1157132,42| 28 30002700168| 705986,82| 1157107,70| 29 30002700058| 705992,13| 1157087,40| 30 30002700167| 705992,20| 1157083,40| 31 30002700166| 705992,36| 1157071,86| 32 30002700059| 705992,55| 1157058,12| 33 30002700165| 705991,64| 1157045,51| 34 30002700164| 705989,91| 1157022,01| 35 30002700163| 705988,59| 1157004,00| 36 30002021254| 705987,41| 1156987,84| 37 30002021252| 705988,15| 1156975,32| 38 30002021253| 705897,29| 1156977,27| 39 30002700162| 705846,45| 1156978,95| 40 30002700161| 705823,16| 1156979,72| 41 30002700160| 705799,84| 1156980,49| 42 30002700159| 705777,35| 1156981,24| 43 30002700158| 705756,31| 1156981,93| 44 30002020385| 705747,63| 1156982,22| 45 30002700157| 705729,99| 1156982,86| 46 30002700156| 705720,39| 1156983,20| 47 30002700155| 705651,65| 1156985,69| 48 30002700078| 705630,74| 1156986,44| 49 Příloha č. 3 k vyhlášce č. 108/2015 Sb. Orientační grafické znázornění Národní přírodní památky Krvavý a Kačležský rybník a jejího ochranného pásma 26.1MB Orientační grafické znázornění Národní přírodní památky Krvavý a Kačležský rybník a jejího ochranného pásma 27.5MB 1) Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, ve znění nařízení vlády č. 81/2011 Sb. 2) Například § 80 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a § 3 odst. 2 a § 31 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).
Vyhláška č. 107/2015 Sb.
Vyhláška č. 107/2015 Sb. Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní rezervace Brouskův mlýn a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Vyhlášeno 7. 5. 2015, datum účinnosti 1. 6. 2015, částka 45/2015 * § 1 - Vymezení národní přírodní rezervace * § 2 - Předmět ochrany * § 3 - Bližší ochranné podmínky * § 4 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 107/2015 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 107/2015 Sb. Aktuální znění od 1. 6. 2015 107 VYHLÁŠKA ze dne 22. dubna 2015 o vyhlášení Národní přírodní rezervace Brouskův mlýn a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 4 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 312/2008 Sb. a zákona č. 349/2009 Sb.: § 1 Vymezení národní přírodní rezervace (1) Vyhlašuje se Národní přírodní rezervace Brouskův mlýn (dále jen „národní přírodní rezervace“). (2) Národní přírodní rezervace se rozkládá na území Jihočeského kraje, v katastrálních územíchkatastrálních územích Dvorec u Třebče, Hluboká u Borovan, Jílovice u Trhových Svinů a Třebeč. Hranice národní přírodní rezervace se stanoví uzavřenými geometrickými obrazci s přímými stranami, jejichž vrcholy jsou určeny souřadnicemi jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznamy souřadnic vrcholů geometrických obrazců tak, jak jdou v obrazcích za sebou, jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce. (3) Orientační grafické znázornění území národní přírodní rezervace a jejího ochranného pásma je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 2 Předmět ochrany Předmětem ochrany národní přírodní rezervace jsou a) přirozeně meandrující tok řeky Stropnice a na něj navazující mokřady tvořené společenstvy vegetace oligotrofních tůní s bublinatkami, minerálně bohatá slatiniště s rašeliníky a suchopýrkem alpským, vegetace charakteru přechodových rašelinišť, mírně kyselá rašeliniště a rašelinné louky, bažinné vrbiny a bažinné olšiny, b) trvalé travní porosty tvořené společenstvy střídavě vlhkých bezkolencových luk, vysokostébelných nivních porostů, krátkostébelných smilkových luk a mezofilních ovsíkových luk, c) populace vzácných a ohrožených druhů rostlinrostlin srpnatka fermežová (Hamatocaulis vernicosus) a hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba), včetně jejich biotopůbiotopů, a d) populace vzácných a ohrožených druhů živočichů velevrub malířský (Unio pictorum), modrásek očkovaný (Maculinea teleius), vřetenuška mokřadní (Zygaena trifolii), slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula) a vydra říční (Lutra lutra), včetně jejich biotopůbiotopů. § 3 Bližší ochranné podmínky Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní rezervaci a) povolovat nebo provádět změny druhů pozemků nebo způsobů jejich využití2), b) povolovat a provádět zásahy do koryta vodního toku, nejde-li o stavby vodních děl3), c) ukládat věci, s výjimkou krátkodobého uložení dřevní hmoty na lesních pozemcích, nebo d) upravovat povrch pozemních komunikací s použitím jiného než místního přírodního materiálu stejného geologického původu. § 4 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2015. Ministr: Mgr. Brabec v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 107/2015 Sb. Seznam souřadnic (S-JTSK) jednotlivých vrcholů geometrických obrazců, kterými jsou stanoveny hranice Národní přírodní rezervace Brouskův mlýn Geometrický obrazec č. 1 – hranice Národní přírodní rezervace Brouskův mlýn číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci ---|---|---|--- 7015901649| 743430,44| 1177827,88| 1 7015901648| 743422,17| 1177830,43| 2 7015901647| 743416,80| 1177825,06| 3 7015901384| 743401,03| 1177798,39| 4 7015901381| 743400,42| 1177796,39| 5 7015901227| 743378,22| 1177723,34| 6 7015901207| 743375,90| 1177715,68| 7 7015901171| 743372,20| 1177703,52| 8 7015901142| 743369,63| 1177695,98| 9 69001620439| 743347,51| 1177711,46| 10 69001620436| 743320,89| 1177730,64| 11 69001620433| 743308,57| 1177733,66| 12 69001620431| 743278,81| 1177740,96| 13 69005030133| 743250,59| 1177730,95| 14 69001620427| 743239,04| 1177726,85| 15 69001620426| 743231,17| 1177718,38| 16 69005030161| 743215,28| 1177681,55| 17 69001620424| 743214,00| 1177678,59| 18 69001620423| 743208,62| 1177679,11| 19 69005030181| 743190,74| 1177687,13| 20 69001620422| 743176,93| 1177693,33| 21 69001620415| 743161,81| 1177697,94| 22 69001620414| 743165,35| 1177701,20| 23 69001620413| 743166,94| 1177708,64| 24 69001620412| 743159,49| 1177729,75| 25 69001620411| 743152,67| 1177740,38| 26 69005030213| 743139,51| 1177745,70| 27 69001620410| 743138,16| 1177746,24| 28 69001620408| 743118,52| 1177753,46| 29 69001620404| 743093,36| 1177727,30| 30 69005030240| 743085,72| 1177725,97| 31 69001620403| 743083,51| 1177725,58| 32 69005030260| 743049,27| 1177732,06| 33 69001620402| 743048,06| 1177732,29| 34 69005030290| 743005,30| 1177741,94| 35 69001620385| 742997,03| 1177743,81| 36 69001620382| 742976,65| 1177747,78| 37 69005030319| 742974,25| 1177748,58| 38 69001620381| 742947,12| 1177757,59| 39 69005030343| 742944,84| 1177758,82| 40 69005030354| 742924,89| 1177769,57| 41 69005030363| 742907,38| 1177779,00| 42 69005030368| 742902,67| 1177771,44| 43 69005030369| 742902,60| 1177771,32| 44 69005030371| 742902,03| 1177770,08| 45 69005030374| 742898,87| 1177772,01| 46 69005030388| 742874,41| 1177717,20| 47 69005030391| 742872,76| 1177713,50| 48 69004080055| 742862,96| 1177691,54| 49 69004360038| 742859,92| 1177692,54| 50 69005030410| 742845,83| 1177697,20| 51 69004080054| 742842,01| 1177698,46| 52 69004080053| 742791,41| 1177714,10| 53 69005030460| 742761,01| 1177723,34| 54 69004080052| 742742,84| 1177728,86| 55 69004080051| 742717,98| 1177737,20| 56 69005030533| 742704,49| 1177741,45| 57 69004080050| 742689,74| 1177746,10| 58 69003870001| 742677,60| 1177752,71| 59 69005030577| 742655,39| 1177760,72| 60 69005030583| 742648,52| 1177763,19| 61 69005030603| 742628,81| 1177771,26| 62 69005030635| 742597,14| 1177783,37| 63 69005030647| 742582,92| 1177788,81| 64 69001620335| 742585,05| 1177831,79| 65 69001620336| 742583,45| 1177857,86| 66 69001620340| 742582,87| 1177873,13| 67 69001620341| 742582,41| 1177881,29| 68 69005030651| 742579,05| 1177898,77| 69 69001630005| 742575,59| 1177916,83| 70 69001630003| 742560,15| 1177943,48| 71 69001630001| 742524,24| 1177979,80| 72 69001630012| 742501,87| 1177991,56| 73 69001630014| 742479,17| 1177996,14| 74 69005030742| 742475,88| 1177996,37| 75 69001630016| 742455,04| 1177997,83| 76 69001630018| 742428,11| 1177992,72| 77 69001630020| 742387,96| 1177976,57| 78 69005030881| 742383,67| 1177974,78| 79 69001630022| 742347,40| 1177959,62| 80 69005030931| 742357,35| 1177990,26| 81 69001660212| 742362,05| 1178004,73| 82 69001660208| 742391,56| 1178077,30| 83 69005030860| 742394,01| 1178079,67| 84 69001660181| 742399,39| 1178084,87| 85 69005030852| 742398,32| 1178089,77| 86 69001660205| 742397,28| 1178094,53| 87 69005030853| 742396,88| 1178099,63| 88 69001660204| 742396,62| 1178102,98| 89 69005030841| 742408,06| 1178120,85| 90 69005030932| 742357,16| 1178133,80| 91 69005030933| 742356,61| 1178133,96| 92 69005030941| 742352,97| 1178135,02| 93 69005030995| 742321,00| 1178144,30| 94 69005031002| 742318,29| 1178145,49| 95 69005031032| 742303,78| 1178151,85| 96 69005031058| 742290,10| 1178158,70| 97 69005031110| 742265,94| 1178168,71| 98 69005031132| 742260,34| 1178171,03| 99 69005031204| 742233,78| 1178179,88| 100 69005031259| 742214,58| 1178190,00| 101 69005031262| 742213,25| 1178190,55| 102 69005031263| 742213,10| 1178190,61| 103 69005031302| 742197,16| 1178196,24| 104 69005031319| 742188,50| 1178199,30| 105 69005031335| 742178,61| 1178202,79| 106 69005031368| 742160,50| 1178209,18| 107 69005031402| 742139,82| 1178220,18| 108 69005031432| 742123,98| 1178227,34| 109 69005031436| 742122,37| 1178228,07| 110 69005031456| 742109,21| 1178234,02| 111 69005031489| 742091,95| 1178241,82| 112 69005031522| 742078,60| 1178247,85| 113 69005031577| 742057,78| 1178257,61| 114 69005031579| 742057,50| 1178257,74| 115 69005031580| 742057,08| 1178257,95| 116 69005031599| 742049,57| 1178264,61| 117 69005031615| 742041,32| 1178266,28| 118 69001660353| 742034,91| 1178267,58| 119 69005031660| 742016,65| 1178290,02| 120 69005031700| 741995,22| 1178316,37| 121 69005031735| 741976,40| 1178339,50| 122 69001660352| 741953,52| 1178367,62| 123 69001660348| 741950,96| 1178371,99| 124 69001660347| 741954,04| 1178378,36| 125 69005031790| 741949,61| 1178398,79| 126 69005031802| 741945,87| 1178416,05| 127 69005031812| 741941,47| 1178436,32| 128 69001660346| 741940,93| 1178438,80| 129 69005031822| 741934,98| 1178453,87| 130 69001660344| 741928,42| 1178470,48| 131 69005031834| 741927,87| 1178471,55| 132 69001660343| 741919,42| 1178488,07| 133 69001660340| 741910,76| 1178502,05| 134 69005031885| 741901,18| 1178516,37| 135 69005031905| 741891,82| 1178530,37| 136 69001660339| 741890,61| 1178532,18| 137 69001660336| 741866,57| 1178557,93| 138 69005031980| 741845,70| 1178567,89| 139 69001660335| 741839,95| 1178570,63| 140 98001370221| 741835,50| 1178574,90| 141 98001370222| 741749,05| 1178557,41| 142 98004790743| 741743,87| 1178553,79| 143 98004790719| 741717,71| 1178608,12| 144 98004790718| 741698,83| 1178627,91| 145 98004790713| 741681,81| 1178649,29| 146 98004790710| 741666,88| 1178669,03| 147 98004790702| 741648,71| 1178698,33| 148 98004790699| 741611,14| 1178718,81| 149 98004790698| 741606,82| 1178722,25| 150 98004790697| 741600,70| 1178727,87| 151 98004790696| 741577,17| 1178740,68| 152 98004790691| 741557,41| 1178747,77| 153 98004790685| 741528,04| 1178760,34| 154 98004790684| 741479,86| 1178762,26| 155 98004790683| 741478,01| 1178764,41| 156 98004790592| 741466,11| 1178774,22| 157 98004790618| 741460,22| 1178779,70| 158 98004790619| 741442,92| 1178799,84| 159 98004790620| 741426,46| 1178820,82| 160 98004790621| 741420,29| 1178836,33| 161 98004790622| 741404,71| 1178865,41| 162 98004790623| 741384,37| 1178887,31| 163 98004790624| 741378,13| 1178891,80| 164 98004790625| 741346,64| 1178914,09| 165 98004790626| 741333,72| 1178920,81| 166 98004790627| 741325,17| 1178923,92| 167 98004790628| 741294,51| 1178934,24| 168 98004790629| 741262,17| 1178941,41| 169 98004790615| 741246,69| 1178947,46| 170 98004790614| 741226,33| 1178949,76| 171 98004790613| 741183,36| 1178959,97| 172 98004790598| 741137,24| 1178969,60| 173 98004790597| 741133,87| 1178963,99| 174 98004791038| 741100,31| 1178964,69| 175 98004791037| 741093,04| 1178968,56| 176 98004791036| 741090,73| 1178966,99| 177 98004791035| 741072,06| 1178967,63| 178 98004791034| 741064,15| 1178965,45| 179 98001380304| 741045,06| 1178965,85| 180 98004790541| 740989,06| 1178951,26| 181 98004790543| 740951,53| 1178946,84| 182 98004790544| 740892,20| 1178939,85| 183 98004790522| 740884,45| 1178938,22| 184 98004791027| 740876,67| 1178936,59| 185 98001380311| 740847,76| 1178930,53| 186 98001380310| 740858,93| 1178942,36| 187 98000000535| 740896,28| 1178981,38| 188 98001380348| 740968,79| 1179055,32| 189 98001380350| 741016,37| 1179104,20| 190 98001380344| 741119,83| 1179210,49| 191 98001380336| 741123,32| 1179214,20| 192 98001380337| 741127,32| 1179218,43| 193 98001380330| 741141,10| 1179232,03| 194 242000780297| 741148,02| 1179239,08| 195 242000780296| 741156,24| 1179247,44| 196 242000780091| 741164,81| 1179256,17| 197 242000780092| 741167,30| 1179253,86| 198 242000780077| 741175,38| 1179261,89| 199 242000780078| 741178,02| 1179264,52| 200 242000780079| 741175,48| 1179267,02| 201 242000780080| 741182,44| 1179274,40| 202 242000780081| 741185,85| 1179272,23| 203 242000780082| 741198,37| 1179283,91| 204 242000780069| 741221,87| 1179307,73| 205 242000770062| 741250,96| 1179261,66| 206 242000770061| 741271,36| 1179226,91| 207 242000770057| 741292,96| 1179213,50| 208 242000770056| 741309,45| 1179210,83| 209 242000770055| 741372,88| 1179200,89| 210 242000770054| 741400,09| 1179181,30| 211 242000770053| 741462,41| 1179146,87| 212 242000770052| 741493,49| 1179142,03| 213 242000770051| 741553,77| 1179120,02| 214 242000770050| 741591,09| 1179122,75| 215 242000770049| 741652,49| 1179117,50| 216 242000770047| 741669,11| 1179110,43| 217 242000770044| 741719,16| 1179089,54| 218 242000770043| 741736,75| 1179076,04| 219 242000770042| 741741,76| 1179071,35| 220 242000770029| 741769,78| 1179047,69| 221 242000770028| 741800,05| 1179076,26| 222 242000740025| 742010,06| 1178989,63| 223 242000740024| 742071,58| 1178966,53| 224 242000740207| 742071,59| 1178952,67| 225 242000740084| 742078,69| 1178938,44| 226 242000740085| 742093,75| 1178924,06| 227 242000740086| 742102,24| 1178918,11| 228 242000740087| 742169,16| 1178874,85| 229 242000740088| 742175,07| 1178871,32| 230 242000740089| 742125,06| 1178791,35| 231 242000740095| 742112,02| 1178771,30| 232 242000740096| 742104,02| 1178748,17| 233 242000740097| 742121,12| 1178725,81| 234 242000740098| 742157,02| 1178709,35| 235 242000740099| 742174,87| 1178673,24| 236 242000740100| 742176,83| 1178589,35| 237 242000740101| 742184,88| 1178549,93| 238 242000740102| 742194,35| 1178531,61| 239 242000740103| 742212,84| 1178523,20| 240 242000740104| 742240,21| 1178519,98| 241 242000740105| 742273,18| 1178529,94| 242 242000740106| 742295,62| 1178548,29| 243 242000740107| 742306,88| 1178557,77| 244 242000740108| 742313,28| 1178520,22| 245 242000740109| 742322,91| 1178487,07| 246 242000740138| 742443,94| 1178509,03| 247 242000740139| 742435,09| 1178497,36| 248 242000740147| 742427,27| 1178482,27| 249 242000740146| 742424,18| 1178476,31| 250 242000740151| 742421,38| 1178471,34| 251 242000740150| 742425,88| 1178469,25| 252 242001450003| 742436,42| 1178467,45| 253 242001450002| 742438,00| 1178467,18| 254 242001450004| 742448,67| 1178462,29| 255 242001450001| 742456,19| 1178458,84| 256 242000740162| 742456,98| 1178460,48| 257 242000740189| 742467,56| 1178458,16| 258 242000740165| 742472,34| 1178450,09| 259 242000740002| 742480,15| 1178429,57| 260 242000740001| 742485,73| 1178419,50| 261 242002470003| 742501,76| 1178390,15| 262 242000730073| 742523,23| 1178367,79| 263 242000730072| 742560,59| 1178432,25| 264 242000730071| 742581,11| 1178421,94| 265 242000730070| 742604,80| 1178414,91| 266 242000730069| 742652,69| 1178419,03| 267 242000730068| 742678,67| 1178387,01| 268 242000730067| 742727,87| 1178274,23| 269 242001600002| 742771,41| 1178168,34| 270 242002470004| 742830,84| 1178265,79| 271 242002470005| 742852,59| 1178257,00| 272 242000730063| 742856,52| 1178255,41| 273 242000730062| 742870,50| 1178249,76| 274 60001472604| 742884,40| 1178244,39| 275 60001472597| 742902,93| 1178237,24| 276 60000740077| 742905,95| 1178236,07| 277 60001472590| 742909,95| 1178234,70| 278 60001472574| 742937,92| 1178225,14| 279 60001472557| 742957,83| 1178218,34| 280 60000740076| 742980,32| 1178210,65| 281 60001472538| 742987,52| 1178206,88| 282 60001472523| 743016,73| 1178191,60| 283 60001472515| 743028,41| 1178185,49| 284 60000740075| 743037,90| 1178180,52| 285 60001472488| 743077,94| 1178161,06| 286 60000740074| 743091,34| 1178154,55| 287 60001472482| 743092,56| 1178153,04| 288 60001472471| 743106,87| 1178135,32| 289 60001472461| 743114,20| 1178126,25| 290 60001472453| 743121,02| 1178117,80| 291 60001472442| 743128,52| 1178108,51| 292 60000740073| 743134,35| 1178101,29| 293 60001472433| 743136,25| 1178095,54| 294 60001472423| 743142,28| 1178077,23| 295 60000740072| 743143,00| 1178075,05| 296 60001472419| 743146,20| 1178071,96| 297 60001472401| 743158,96| 1178059,66| 298 60000740071| 743198,70| 1178021,32| 299 60000740070| 743218,24| 1178010,69| 300 60001472306| 743242,25| 1178002,56| 301 60000720134| 743243,86| 1178002,01| 302 60001472301| 743245,76| 1178001,01| 303 60001472309| 743241,10| 1177987,22| 304 60000720191| 743239,58| 1177978,35| 305 60000720190| 743237,09| 1177953,28| 306 60000720187| 743238,49| 1177932,59| 307 60000720186| 743244,21| 1177914,53| 308 60000720183| 743255,65| 1177897,49| 309 60001472267| 743272,45| 1177883,31| 310 60001472215| 743297,33| 1177868,27| 311 60000720057| 743301,64| 1177865,97| 312 60001472200| 743308,41| 1177862,38| 313 60000720056| 743311,94| 1177860,51| 314 60001472127| 743341,77| 1177849,10| 315 60000720039| 743343,88| 1177848,29| 316 60001472105| 743350,81| 1177849,40| 317 60000720038| 743358,70| 1177850,67| 318 60001472071| 743367,20| 1177846,55| 319 60000720037| 743377,32| 1177841,65| 320 60000720176| 743389,33| 1177840,16| 321 60001472016| 743399,69| 1177838,89| 322 60000720034| 743402,76| 1177838,52| 323 60000720033| 743432,05| 1177834,49| 324 Geometrický obrazec č. 2 – hranice Národní přírodní rezervace Brouskův mlýn číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci ---|---|---|--- 242000780086| 741169,51| 1179272,31| 1 242000780087| 741166,78| 1179275,45| 2 242000780088| 741165,18| 1179273,90| 3 242000780089| 741155,87| 1179264,87| 4 242000780090| 741158,69| 1179262,06| 5 242000780298| 741149,16| 1179252,60| 6 242000780095| 741140,43| 1179243,92| 7 98001380331| 741134,55| 1179238,08| 8 98001380340| 741120,69| 1179223,96| 9 98001380341| 741113,56| 1179216,90| 10 242000780103| 741105,46| 1179208,76| 11 98001380345| 740960,05| 1179062,70| 12 98001430043| 740943,41| 1179064,72| 13 98001430044| 740910,87| 1179081,96| 14 98001430045| 740741,30| 1179183,00| 15 242000780131| 740659,08| 1179233,67| 16 98001430046| 740655,28| 1179236,01| 17 98001430047| 740679,09| 1179341,88| 18 98001430048| 740669,77| 1179403,82| 19 98001430049| 740646,57| 1179448,42| 20 98001430192| 740631,23| 1179480,86| 21 98001430191| 740604,95| 1179499,56| 22 98001430190| 740526,22| 1179505,50| 23 98001430189| 740458,92| 1179508,16| 24 98001430188| 740389,46| 1179484,48| 25 98001430187| 740389,55| 1179570,49| 26 98001430299| 740388,48| 1179597,44| 27 98001430298| 740385,71| 1179607,62| 28 98001430297| 740379,00| 1179623,97| 29 98001430186| 740359,29| 1179670,56| 30 98001430185| 740336,70| 1179715,12| 31 98001430184| 740355,78| 1179806,27| 32 98001430183| 740353,37| 1179829,14| 33 98001430182| 740342,87| 1179847,92| 34 98001430181| 740288,49| 1179893,26| 35 98001430180| 740263,86| 1179916,40| 36 98001430179| 740229,69| 1179968,76| 37 98001430178| 740241,95| 1179974,29| 38 98001430177| 740246,73| 1179976,44| 39 98001430176| 740264,00| 1179982,15| 40 98001430175| 740296,62| 1180004,90| 41 98001430174| 740367,88| 1180025,86| 42 98001430334| 740369,46| 1180019,41| 43 98001430333| 740377,75| 1180007,77| 44 98001430332| 740386,87| 1180007,94| 45 98001430327| 740400,66| 1179999,69| 46 98001430173| 740405,24| 1179991,90| 47 98001430172| 740389,01| 1179987,51| 48 98001430171| 740381,13| 1179988,70| 49 98001430326| 740361,32| 1179979,35| 50 98001430170| 740363,09| 1179969,58| 51 98001430169| 740376,77| 1179965,81| 52 98001430168| 740389,10| 1179955,76| 53 98001430167| 740395,79| 1179954,74| 54 98001430165| 740424,60| 1179937,99| 55 98001430164| 740444,69| 1179935,64| 56 98001430163| 740477,37| 1179892,13| 57 98001430161| 740481,61| 1179890,67| 58 98001430162| 740483,94| 1179893,47| 59 242000780001| 740487,04| 1179895,87| 60 242000780002| 740472,13| 1179908,90| 61 242000780003| 740461,19| 1179927,44| 62 242000780004| 740469,26| 1179945,44| 63 242000780005| 740469,99| 1179975,53| 64 242000780006| 740477,18| 1179984,52| 65 242000820001| 740476,64| 1180011,09| 66 242000820002| 740478,15| 1180013,42| 67 242000780007| 740507,00| 1179976,58| 68 242000780012| 740604,16| 1179938,84| 69 242000780015| 740626,05| 1179927,86| 70 242000780016| 740668,05| 1179906,83| 71 242000780017| 740698,56| 1179891,41| 72 242002040002| 740702,04| 1179895,97| 73 242002040004| 740780,23| 1179818,92| 74 242002470001| 740832,13| 1179784,30| 75 242002470002| 740990,94| 1179564,38| 76 242000780218| 741089,11| 1179503,97| 77 242000780217| 741102,94| 1179496,30| 78 242000780216| 741149,93| 1179468,76| 79 242000780175| 741123,20| 1179431,48| 80 242000780176| 741128,22| 1179431,73| 81 242000780178| 741141,01| 1179450,05| 82 242000780369| 741148,62| 1179449,63| 83 242000780179| 741159,16| 1179449,15| 84 242000780180| 741168,33| 1179439,88| 85 242001530002| 741177,43| 1179438,79| 86 242001950006| 741178,46| 1179435,39| 87 242001530001| 741180,34| 1179429,14| 88 242001530008| 741189,70| 1179398,15| 89 242000780198| 741194,14| 1179388,72| 90 242000780183| 741202,30| 1179392,76| 91 242000780205| 741210,41| 1179396,78| 92 242000000504| 741215,71| 1179399,71| 93 242000780203| 741211,48| 1179408,60| 94 242000770070| 741262,35| 1179368,09| 95 242000780195| 741235,54| 1179340,70| 96 242000770067| 741233,35| 1179338,46| 97 242000780083| 741186,18| 1179296,53| 98 242000780084| 741174,70| 1179283,42| 99 242000780085| 741177,21| 1179280,29| 100 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 107/2015 Sb. Orientační grafické znázornění území Národní přírodní rezervace Brouskův mlýn a jejího ochranného pásma 23.1MB 1) Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, ve znění nařízení vlády č. 81/2011 Sb. 2) Například § 80 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a § 3 odst. 2 a § 31 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon). 3) § 55 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 31/2015 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 31/2015 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Českou republikou konsolidovaného seznamu změn a doplňků k přílohám Evropské dohody o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN) Vyhlášeno 6. 5. 2015, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2015, částka 18/2015 * 1.1.3.1 (c) V první větě za slova „v jednom obalu“ vložit „, včetně IBC a velkých obalů,“. * 1.1.3.1 V POZNÁMCE namísto „viz 1.7.1.4“ uvést „viz také 1.7.1.4“. * 1.1.3.2 (c) Na konec doplnit následující novou POZNÁMKU: - „POZNÁMKA: Toto vynětí se nevztahuje na lampy a žárovky. K lampám a žárovkám viz 1.1.3.10.“. * 1.1.3.2 (h) Vypustit 1.1.3.2 (h) a vložit „(h) (Vypuštěno)“. * 1.1.3.3 Pozměnit do tohoto znění: * 1.1.3.4 V POZNÁMCE namísto „viz 1.7.1.4“ uvést „viz také 1.7.1.4“. * 1.1.3 Vložit nový pododdíl v tomto znění: * 1.1.4.2.1 V první větě namísto „a cisternové kontejnery“ uvést „, cisternové kontejnery a MEGC“. V první větě odstavce (c) namísto „nebo cisternové kontejnery“ uvést „, cisternové kontejnery nebo MEGC“. Ve třetí větě odstavce (c) namísto „a cisternové kont * 1.1.5 Doplnit tuto poslední větu: „Požadavky normy, které nejsou v rozporu s ADN, se použijí tak, jak je stanoveno, včetně požadavků jakékoli jiné normy nebo části normy, na něž tato norma odkazuje jako na normativní.“. * 1.2.1 V definicích, kde je použit termín „pro přepravu látek třídy 7“, nahradit tento termín termínem „pro přepravu radioaktivních látek“. * 1.2.1 Pozměnit dále uvedené definice následovně: - Schválení: Namísto „6.4.22.6“ uvést „6.4.22.8“. * 1.2.1 Doplnit následující nové definice v abecedním pořadí: * 1.4.2.2.1 (d) Pozměnit do tohoto znění: * 1.4.2.2.1 (d) Doplnit následující POZNÁMKU: * 1.4.2.3.1 (d) Vypustit a nahradit slovem „(Vypuštěno)“. * 1.4.3.1.1 (f) Pozměnit do tohoto znění: * 1.4.3.3 (q) Pozměnit do tohoto znění: * 1.4.3.3 (r) Namísto „v odvětrávacím potrubí nebo kompenzačním potrubí“ uvést „v plynovém zpětném potrubí“. * 1.4.3.3 Namísto „(v) (Vyhrazeno)“ uvést následující text: * 1.4.3.3 (x) Pozměnit do tohoto znění: * 1.4.3.7.1 Pozměnit do tohoto znění: * 1.4.3.7.1 Vložit nový odsek (g) před nadpis „Dodatečné povinnosti týkající se vykládky nákladních tanků v tomto znění: * 1.4.3.7.1 Vypustit stávající odseky (h) a (n) a nadpis „Dodatečné povinnosti týkající se vykládky nebezpečných tuhých látek volně ložených v plavidlech“. * 1.4.3.7.1 (i) Namísto „v plynovém kompenzačním potrubí nebo zpětném potrubí“ uvést „v plynovém zpětném potrubí“. * 1.6.1.1 Pozměnit do tohoto znění: * 1.6.1.10 Vypustit 1.6.1.10 a vložit „1.6.1.10 (Vypuštěno)“. * 1.6.1.15 Na konec doplnit „IBC vyrobené, rekonstruované nebo opravené mezi 1. lednem 2011 a 31. prosincem 2016 a označené nejvyšším dovoleným stohovacím zatížením podle ustanovení v 6.5.2.2.2 ADR platných do 31. prosince 2014 smějí být dále používány.“. * 1.6.1.16 Vypustit toto přechodné ustanovení a k němu se vztahující poznámku pod čarou 1. Vložit „1.6.1.16 (Vypuštěno)“. Přečíslovat odpovídajícím způsobem poznámky pod čarou v kapitole 1.6. * 1.6.1.19 Vypustit toto přechodné ustanovení a vložit „1.6.1.19 (Vypuštěno)“. * 1.6.1.24 Vypustit toto přechodné ustanovení a vložit „1.6.1.24 (Vypuštěno)“. * 1.6.1.26 Na konec doplnit „Velké obaly vyrobené nebo rekonstruované mezi 1. lednem 2011 a 31. prosincem 2016 a označené nejvyšším dovoleným stohovacím zatížením podle ustanovení v 6.6.3.3 ADR platných do 31. prosince 2014 smějí být dále používány.“. * 1.6.1 Doplnit následující nová přechodná ustanovení: * 1.6.7.1.2 (a) Pozměnit do tohoto znění: * 1.6.7.1.2 (b) Vložit následující nový text za závorku (NRM = ...);: * 1.6.7.1.2 Vložit nový odsek (d) v tomto znění: * 1.6.7.2.1.1 a 1.6.7.2.2.2 Vložit novou položku do tabulek všeobecných přechodných ustanovení: * 1.6.7.2.2.2 Vypustit ustanovení týkající se odstavce 7.2.3.20 „Použití kofrdamů k balastování“. * 1.6.7.2.2.2 Pozměnit ustanovení týkající se odstavce 7.2.3.20.1 do tohoto znění: * 1.6.7.2.2.2, položky pro 9.3.2.0.1 (c) a 9.3.3.0.1 (c) Namísto „parního potrubí“ uvést „odvětrávacího potrubí“. * 1.6.7.2.2.2, položka pro 9.3.2.14.2 Stabilita (v nepoškozeném stavu) Vypustit. * 1.6.7.2.2.2 Vložit nové přechodné ustanovení v tomto znění: * 1.6.7.2.2.2 Vložit nové přechodné ustanovení v tomto znění: * 1.6.7.2.2.2, položky pro 9.3.2.25.2 (i) a 9.3.3.25.2 (h) Namísto „parní potrubí“ uvést „odvětrávací potrubí“. * 1.6.7.2.2.3.3 Namísto „parní trubice“ uvést „odvětrávací potrubí“. * 1.6.7.2.2.4 Vypustit a nahradit slovem „(Vypuštěno)“. * 1.6.7.4.2 V tabulce 3, pro UN 1202, druhou položku, ve sloupci (2) namísto „EN 590:2004“ uvést „EN 590:2009 + A1:2010“. * 1.6.8 Na konec doplnit nový odstavec v tomto znění: * 1.7 Zaměňte titul za “VŠEOBECNÉ PŘEDPISY PRO RADIOAKTIVNÍ LÁTKY”. * 1.7.1.1 Upravte druhou a třetí větu na znění: * 1.7.1.2 V druhé větě posledního odstavce namísto „stanovené požadavky” uvést „stanovené podmínky”. * 1.7.1.4 Upravte úvodní větu na znění: “Ustanovení předepsaná v ADN se neuplatňují ve všech následujících případech:”. * 1.7.1.4 Vložte nový pododstavec (d) následujícího znění a příslušně přejmenujte stávající pododstavce (d) až (f): * 1.7.1.5.1 Upravte na následující znění: * 1.7.1.5.2 Vložte novou druhou větu následujícího znění: * 1.7.2.2 /Netýká se českého znění/ * 1.7.2.4 Upravte konec úvodní věty na následující znění: „že efektivní dávka buď“ a doplňte „nebo“ na konec pododstavce (a). * 1.7.3 Upravte na následující znění: * 1.7.4.2 Zaměňte „třída 7“ za „radioaktivní látky“, dvakrát. * 1.7.6.1 /Netýká se českého znění/ * 1.7.6.1 V (a) upravte úvodní větu na znění: * 1.7.6.1 V (b) (iv), vypusťte „a“ na konci věty. * 1.8.1.2.1 Pozměnit do tohoto znění: * 1.8.5.3 Namísto „látek třídy 7“ uvést „radioaktivních látek“. * 1.10.4 Namísto „třídy 7“ uvést „radioaktivních látek“. * 1.15.3.8 Namísto „EN 29001:1997“ uvést „EN ISO 9001:2008 + AC:2009“ a namísto „EN ISO/IEC 17020:2004“ uvést „EN ISO/IEC 17020:2012“ (kromě klauzule 8.1.3)“. * 1.16 Vložit nový oddíl 1.16.1.4 v tomto znění: * 1.16.2 Na konec doplnit následující nový odstavec: * 1.16.4.1 Namísto „EN ISO/IEC 17020:2004“ uvést „EN ISO/IEC 17020:2012“ (kromě klauzule 8.1.3)“. * 1.16.6 Vložit nový odstavec 1.16.6.4 v tomto znění: * 1.6.8 Namísto „šesti měsíci“ uvést „dvanácti měsíci“. * 1.16.10.3 Namísto „šesti měsíců“ uvést „dvanácti měsíců“. * 2.1.3.3 Na konec doplnit následující nový odstavec: * 2.1.3.5.3 (a) Namísto „pro něž platí zvláštní ustanovení 290 kapitoly 3.3“ uvést „pro něž, s výjimkou UN 3507 HEXAFLUORID URANU, RADIOAKTIVNÍ LÁTKA, VYJMUTÝ KUS, platí zvláštní ustanovení 290 kapitoly 3.3“. * 2.1.5 Doplnit nový oddíl v tomto znění: * 2.2.1.4 Vypustit položku „PLYNOVÉ GENERÁTORY AIRBAGŮ nebo MODULY AIRBAGŮ nebo PŘEDPÍNAČE BEZPEČNOSTNÍCH PÁSŮ: UN číslo 0503“ a doplnit následující novou položku: * 2.2.2.1.2 Na konec vložit nový odsek 9. v tomto znění: * 2.2.2.3 Na konec doplnit následující novou tabulku: - Adsorbované plyny Klasifikační kódUN čísloPojmenování látky nebo předmětu 9A3511PLYN ADSORBOVANÝ, J.N. 9O3513PLYN ADSORBOVANÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N. 9F3510PLYN ADSORBOVANÝ, HOŘLAVÝ, J.N. 9T3512PLYN ADSORBOVANÝ, TOXICKÝ, J.N. 9TF3514PLYN ADSORBOVANÝ, TO * 2.2.3.1.1 Pozměnit POZNÁMKU 3 do tohoto znění: * 2.2.3.1.5 Pozměnit do tohoto znění: * 2.2.43.1.3 V anglickém textu namísto „žárovkou“ uvést „lampou nebo žárovkou“. * 2.2.51.1.6 a 2.2.51.1.7 Pozměnit do tohoto znění: * 2.2.61.3 Pozměnit text poznámky pod čarou (j) do tohoto znění: * 2.2.62.1.5.5 Pozměnit do tohoto znění: * 2.2.62.1.5 Vložit dva nové odstavce 2.2.62.1.5.6 a 2.2.62.1.5.7 v následujícím znění a přečíslovat odpovídajícím způsobem stávající odstavce: * 2.2.7.2.1.1 Upravte větu před tabulkou na následující znění: * 2.2.7.2.2 Upravte hlavičku na znění: * 2.2.7.2.2.1 Odsek (b) změňte následovně: * 2.2.7.2.2.2 Upravte text před tabulkou na následující znění: * 2.2.7.2.2.4 V úvodní větě vypusťte „určování“ a v legendě pro X(i) a Xm zaměňte „koncentrace“ za „mezní hodnota koncentrace“. /Tato změna netýká českého znění./ * 2.2.7.2.3.1.2 V (a) (i), vypusťte „které jsou určeny ke zpracování pro použití těchto radionuklidů“, - 2.2.7.2.3.1.2 Upravte (pododstavec) (a) (iii) na znění: * 2.2.7.2.3.1.2 V (a) (iv) zaměňte „s výjimkou štěpných látek, které nejsou vyjmuty podle 2.2.7.2.3.5“ za „Může obsahovat štěpnou látku pouze za předpokladu, že je vyjmuta podle 2.2.7.2.3.5“. * 2.2.7.2.3.1.2 V (b) (i), vypusťte „nebo“. * 2.2.7.2.3.1.2 V (c) v úvodní větě zaměňte „splňujících požadavky“ za „které splňují požadavky“. * 2.2.7.2.3.1.2 V (c) (i) zaměňte „bitumen, keramika, atd.“ za „bitumen a keramika“. * 2.2.7.2.3.3.6 (a) Upravte na následující znění: * 2.2.7.2.3.3.6 V (b) zaměňte „ISO 2919:1999“ za „ISO 2919:2012“. * 2.2.7.2.3.3.8 V (b) zaměňte „které jsou přijatelné“ za „pokud jsou přijatelné“. * 2.2.7.2.3.5 Upravte prvý odstavec na následující znění: * 2.2.7.2.3.5 Vypusťte stávající pododstavce (a) a (d). Stávající pododstavce (b) a (c) se tím stávají novými (a) and (b). * 2.2.7.2.3.5 Vložte nové pododstavce (c) až (f): * 2.2.7.2.4.1.1 Upravte na následující znění: * 2.2.7.2.4.1.3 V úvodní větě zaměňte „jen pokud“ za „za předpokladu, že“. * 2.2.7.2.4.1.3 (a) Vypusťte „a“ na konci (textu). * 2.2.7.2.4.1.3 (b) Upravte na následující znění: * 2.2.7.2.4.1.4 Upravte (b) na následující znění: * 2.2.7.2.4.1.6 Zaměňte „jen pokud“ za „za předpokladu, že“. * 2.2.7.2.4.1.7 (bývalý 2.7.2.4.1.5) V úvodní větě zaměňte „jen pokud“ za „za předpokladu, že“. Ostatní úpravy se netýkají anglického textu. - 2.2.7.2.4.4 Ve větě předcházející pododstavec (a), zaměňte „aktivity vyšší než“ za „aktivity větší než jedna z následujících hodnot“. * 2.2.7.2.4.4 V (a) vypusťte „nebo“. * 2.2.7.2.4.4 V legendě pro C(j) vypusťte (koncové) „a“. - 2.2.7.2.4.5 Upravte na následující znění: * 2.2.7.2.4.6.2, 2.2.7.2.4.6.3 a 2.2.7.2.4.6.4 Zaměňte za nový odstavec následujícího znění: * 2.2.9.1.10 Vložit následující nové odstavce: * 2.2.9.2 Za „230“ doplnit „,310“. * 2.2.9.3 Pod nadpisem „Látky, které při vdechnutí jemného prachu mohou ohrozit zdraví“ (M1) nahradit všechny tři stávající položky následujícími dvěma položkami: * 2.2.9.3 Pod nadpisem „Prostředky záchranné“ (M5) nahradit všechny tři stávající položky pro UN číslo 3268 položkou: * 2.2.9.3 Pod nadpisem „Jiné látky....“ (M11) nahradit položku pro UN číslo 3499 následující položkou: * 2.2.9.3 Pod nadpisem „Jiné látky....“ (M11) za položku pro UN číslo 3499 doplnit následující položky: * 3.2.1 Ve „Vysvětlivkách“ v druhém odstavci doplnit na konec druhého odseku novou větu: „Je-li v této tabulce použit alfanumerický kód začínající písmeny „ZU“ označuje zvláštní ustanovení kapitoly 3.3.“. - Tabulka A * 3.2.2 Tabulka B4 - Upravit položky pro “plynové generátory airbagů”, “moduly airbagů” a “napínače bezpečnostních pásů”, takto: * 3.2.3 - 3.2.3.1, Vysvětlivky k Tabulce C, sloupce (7) se netýkají české verze. * 3.2.3 Tabulka C - Pro UN číslo 1005, UN číslo 1011 (dvakrát), UN číslo. 1012, UN číslo. 1030, UN číslo. 1033, UN číslo. 1038, UN číslo 1055, UN číslo 1063, UN číslo 1077, UN číslo 1083, UN číslo 1912, UN číslo 1965 (9 krát), UN číslo 1969 (dvakrát), UN číslo 1978 a UN číslo * 3.2.3.2 Tabulka C, Vložit následující nové položky: * 3.2.3.2 Poznámky pod čarou 1 a 2, které se vztahují k seznamu látek v Tabulce C, nahradit “IEC 79-4” za “standardizovaný postup stanovení”. * 3.2.3.2 Poznámka pod čarou 3, která se vztahuje k seznamu látek v Tabulce C, nahradit “IEC 79-IA” za “standardizovaný postup stanovení” * 3.2.3.2 Poznámku pod čarou 4, která se vztahuje k seznamu látek v Tabulce C změnit následně: * 3.2.3.2 Poznámku pod čarou 5, která se vztahuje k seznamu látek v Tabulce C změnit následně: * 3.2.3.2 Poznámku pod čarou 7, která se vztahuje k seznamu látek v Tabulce C změnit následně: * 3.2.3.2 Poznámky pod čarou 8, které se vztahují k seznamu látek v Tabulce C změnit následovně: * 3.2.3.3 V třetím a pátém oddílu postupového diagramu nahradit “(kritéria podle GESAMP) *“ za “(kritéria podle 2.2.9.1.10.5)” a smazat poznámku pod čarou*.3.2.3.3, sloupec (16) nahradit “IEC 60079-1-1” za “IEC 60079-20-1”. * 3.2.3.3, poznámku 2 ke sloupci (20) změnit za následující: * 3.2.3.3, sloupec (20), poznámka 40 smazat a nahradit za “Již se nepoužívá.”. * 3.2.3.3 Vložit následující novou poznámku 41 ke sloupci (20): * 3.2.3.3 Vložit následující novou poznámku 42 ke sloupci (20): * 3.2.4.2, 3.1 Změnit na následující: * 3.2.4.2, bod 3.2 Změnit následovně: “Bod vzplanutí - Pro bod vzplanutí do 175 ° C * 3.2.4.2, bod 3.3 Nahradit “EN 1839:2004” za “EN 1839:2012”. * 3.2.4.2, bod 3.4 Nahradit “IEC 60079-1:2003.....” za “IEC 60079-20-1:2010 v mm.”. * 3.2.4.3 Kritéria pro stanovení látek, A, 10 - Nahradit “(kritéria v souladu s GESAMP), 3” za “(kritéria v souladu s 2.2.9.1.10.5)” and smazat poznámku pod čarou3. * 3.2.4.3, sloupec (16) Nahradit “IEC 60079-1-1” za “IEC 60079-20-1”. * 3.2.4.3, L sloupec (20), poznámku 2 změnit následovně: * 3.2.4.3, sloupec (20), poznámka 40 smazat a nahradit za “Již se nepoužívá.” * 3.2.4.3 Vložit následující novou poznámku 41 ke sloupci (20): * 3.2.4.3, L Vložit následující novou poznámku 42 ke sloupci (20): * 3.3.1 - ZÚ 122 Na konec doplnit „, 4.1.4.2, pokynu pro balení IBC520 a 4.2.5.2.6, pokynu pro přemístitelné cisterny T23 ADR.”. * 3.3.1 Doplnit následující nová zvláštní ustanovení: * 3.5.4.2 Pozměnit do tohoto znění: * 5.1.2.1 (a) Na začátek posledního odstavce (Před „Nápis PŘEPRAVNÍ OBALOVÝ...“) přidat tuto novou větu „Výška písmen nápisu „PŘEPRAVNÍ OBALOVÝ SOUBOR“ musí být alespoň 12 mm.“. * 5.1.2.1 (b) Změnit odstavec (b) takto: * 5.1.3.2 Nahradit „Obaly, včetně IBC, a cisterny“ slovy „Kontejnery, cisterny, IBC, jakož i jiné obaly a přepravní obalové soubory,“. * 5.1.5.1.1 /Změna se netýká českého znění/ * 5.1.5.1.2 Doplnit nový pododstavec (d) v tomto znění: * 5.1.5.1.4 (c) Namísto „o povolení odeslání“ uvést „o povolení odeslání (viz 6.4.23.2 ADR)“. * 5.1.5.2.1 Do (a) vložit nový pododstavec (iii) v tomto znění: * 5.1.5.2.1 V (v), dříve (iv), vypustit slovo „všechny“ a nahradit „6.4.11.2“ zněním „2.2.7.2.3.5 těchto předpisů nebo 6.4.11.2 nebo 6.4.11.3“. * 5.1.5.2.1 Na konci (c) nahradit tečku „.“ středníkem „;“. * 5.1.5.2.1 Vložit tyto nové body (d) a (e): * 5.1.5.2.1 /Změna se netýká českého znění./ * 5.1.5.2.3 V první větě pozměnit začátek takto: „Pro konstrukci kusu, u které není vyžadováno, aby příslušný orgán vydal osvědčení o schválení, musí odesilatel...“. * 5.1.5.3.4 V první větě nahradit slova „a přepravní obalové soubory“ slovy „, přepravní obalové soubory a kontejnery“. * 5.1.5.3.4 V bodě (a) nahradit (dvakrát) „nebo přepravní obalový soubor“ slovy „, přepravní obalový soubor nebo kontejner“. * 5.1.5.3.4 V bodě (e) vložit za slova „přepravní obalový soubor“ slova „nebo kontejner“. - Tabulka 5.1.5.3.4 Nahradit slova „a přepravních obalových souborů“ slovy „, přepravních obalových souborů a kontejnerů“. * 5.1.5.3.5 /Změna se netýká českého znění./ * 5.1.5.4 Změnit název na „Zvláštní ustanovení pro vyjmuté kusy s radioaktivními látkami třídy 7“. * 5.1.5.4.1 Za “vyjmuté kusy” vložit “s radioaktivními látkami třídy 7”. * 5.1.5.4.2 Pozměnit do tohoto znění: * 5.1.5.4.3 Vložit tento nový odstavec: * 5.1.5.5 V posledním sloupci tabulky v řádku pro „Radioaktivní látky zvláštní formy“ nahradit „1.6.6.3“ zněním „1.6.6.4.“. * 5.2.1.3 Na konec vložit tuto novou větu: * 5.2.1.7 Nahradit „pro věci třídy 7“ slovy „pro radioaktivní látky“. * 5.2.1.7.1 Na konec vložit tuto větu: „Každý přepravní obalový soubor musí být na své vnější straně čitelně a trvale označen identifikací buď odesilatele, nebo příjemce nebo obou, pokud označení každého kusu z přepravního obalového souboru nejsou jasně vidi * 5.2.1.7.5 Pozměnit úvodní větu takto: * 5.2.1.7.5 Změnit (c) takto: * 5.2.1.7.5 Vypustit (d). * 5.2.1.7.7 Nahradit „4.1.9.2.3“ zněním „4.1.9.2.4“. * 5.2.1.7.8 /Změna se netýká českého znění./ * 5.2.1.8.3 Pozměnit 5.2.1.8.3 takto: * 5.2.1.9.1 Očíslovat obrázky a změnit legendu takto: * 5.2.2.1.11.1 Změnit první a druhou větu takto: * 5.2.2.1.11.1 Ve čtvrté větě „podle pododdílu 6.4.11.2 ADR“ nahradit slovy „podle ustanovení v 2.2.7.2.3.5“. Nahradit poslední slovní spojení čtvrté věty takto: „musí být tyto bezpečnostní značky umístěny bezprostředně vedle bezpečnostních značek odpovídají * 5.2.2.1.11.2 V úvodní větě nahradit „podle vzorů č. 7A, 7B a 7C“ slovy „podle příslušného vzoru č. 7A, 7B nebo 7C“. * 5.2.2.1.11.2 V (b) změnit poslední větu takto: * 5.2.2.1.11.3 Pozměnit takto: * 5.2.2.1.11.4 Změnit takto: * 5.2.2.1.11.5 /Změna se netýká českého znění./ * 5.2.2.2.1.1 Změnit takto: * 5.2.2.2.1.1.1 Bezpečnostní značky musí být umístěny na podkladu v kontrastní barvě, nebo musí být orámovány buď vytečkovanou, nebo plnou čarou. * 5.2.2.2.1.1.2 Bezpečnostní značka musí mít tvar čtverce postaveného na vrchol pod úhlem 45° (tvar diamantu). Minimální rozměry musí být 100 × 100 mm a minimální šířka vnitřní čáry tvořící diamant musí být 2 mm. Vnitřní čára značky musí být rovnoběžná s vně * 5.2.2.2.1.1.3 Jestliže to vyžaduje velikost kusu, smějí být rozměry bezpečnostní značky zmenšeny, pokud zůstanou symboly a další prvky bezpečnostní značky zřetelně viditelné. Vnitřní čára značky musí zůstat rovnoběžná s vnějším okrajem a musí od něj zůstat * 5.3.1.1.3 V poslední větě nahradit „požadované bezpečnostní značce“ slovy „požadované bezpečnostní značce podle vzoru č. 7A, 7B nebo 7C“. Na konec posledního odstavce přidat následující větu: „V tomto případě nesmějí být rozměry menší než 250 × 250 mm.“. * 5.3.1.7.1 Změnit takto: * 5.3.2.1.1 Na konec druhého odstavce přidat tuto novou větu: * 5.3.2.2.1 Pozměnit druhý odstavec takto: * 5.3.3 Změnit takto: * 5.3.6 Přečíslovat první odstavec na 5.3.6.1. Vypustit větu „Ustanovení oddílu 5.3.1 týkající se velkých bezpečnostních značek se vztahují s patřičnými změnami na tuto značku.“. - Přidat nový odstavec 5.3.6.2 v tomto znění: * 5.4.1.1.1 (d) V POZNÁMCE po (d) nahradit „172 (b)“ zněním „172 (d)“. * 5.4.1.1.3 Pozměnit třetí odstavec takto: * 5.4.1.1.17 Po „(x)“ přidat tento odkaz na poznámku pod čarou 1: * 5.4.1.1.19 Přečíslovat stávající odstavec 5.4.1.1.19 na 5.4.1.1.20 a přidat tento nový odstavec: * 5.4.1.2.5.1 (b) Nahradit „viz poslední větu zvláštního ustanovení 172 kapitoly 3.3“ větou „viz pododstavec (c) zvláštního ustanovení 172 kapitoly 3.3“. * 5.4.1.2.5.1 Změnit (f) takto: * 5.4.1.2.5.1 V (g) nahradit ... /Změna se netýká českého znění./ A před „zvláštní ujednání“ vložit „štěpná látka vyjmutá podle 2.2.7.2.3.5 (f)“. * 5.4.1.2.5.3 /Změna se netýká českého znění./ * 5.4.2 Poznámka pod čarou 5, odstavec 8 pododdílu 5.4.2.1 IMDG Code. Změnit takto: * 5.5.3.1 Vložit nové odstavce 5.5.3.1.4 a 5.5.3.1.5 v tomto znění: * 5.5.3.2.2 Změnit takto: * 5.5.3.2.4 Změnit takto: * 5.5.3.3.3 Změnit takto: * 5.5.3.6.1 Do první věty přidat před „chlazení nebo kondicionování“ slovo „účely“. * 5.5.3.6.2 Změnit takto: * 5.5.3.7.1 Nahradit „které byly chlazeny nebo kondicionovány a“ slovy „obsahující nebo které obsahovaly látky pro účely chlazení nebo kondicionování a které“. * 7.1.4.1.1 Pro třídu 6.1 za „Všechny věci obalové skupiny II: celkem 300.000 kg“ vložit následující text: * 7.1.4.7.1 Změnit do tohoto znění: * 7.1.4.14.7.5.4 Pozměnit konec odstavce do tohoto znění: * 7.1.4.77 Nahradit následující tabulkou a textem: * 7.1.4.77 Možné evakuační prostředky v případě nouze - Suchý náklad ve volně loženém stavu (plavidlo a nákladní člun)Kontejner (plavidlo a nákladní člun) a balené věciTřída Třída 4.1, 4.2, 4.3 5.1, 6.1, 7, 8, 9Všechny třídy 1 Dvě únikové cesty uvnitř nebo mimo chráněnou oblast v opačných směrech X X X 2 Jedna * 7.1.4.78 - 7.1.4.99 (Vyhrazeno) * 7.1.6.14, HA03, poslední odstavec Vypustit slovo „Místní“. * 7.2.4.1.3 Pozměnit začátek první věty do tohoto znění: * 7.2.4.10.1 Pozměnit do tohoto znění: * 7.2.4.16.8, druhý odstavec Namísto „sběrné plynové potrubí“ uvést „odvětrávací potrubí“. * 7.2.4.16.9 Pozměnit do tohoto znění: * 7.2.4.16.11 Namísto „Uzavírací zařízení možné přípojky....“ uvést „Uzavírací zařízení přípojky...“ * 7.2.4.16.12 Namísto „Plynové sběrné potrubí nebo potrubí odvádějící plyny z plavidla“ uvést „odvětrávací potrubí“. * 7.2.4.16 Na konec vložit následující text: * 7.2.4.25.5 Namísto „plynového zpětného nebo kompenzačního potrubí“ uvést „plynového zpětného potrubí“. * 7.2.4.29 Nahradit následujícím textem: * 7.2.4.77 Nahradit následující tabulkou a textem: * 8.1.2.1 - Změnit (a) takto: * 8.1.2.1 (f) Změnit takto: * 8.1.2.1 (j) Vypustit a změnit na (Vypuštěno). * 8.1.2.3 (o) Změnit takto: * 8.1.2.3 Na konci doplnit následující text: * 8.1.2.7 Na konec prvního odstavce dopsat tento text: “Fotokopie přílohy podle 1.16.1.4 se nevyžaduje”. * 8.1.2.7 Změnit druhý odstavec takto: * 8.1.6.1 Změnit poslední větu takto: * 8.1.6.3 Změnit takto: * 8.2.2.3 /Netýká se českého znění./ * 8.2.2.3.3.1 “Praxe” Doplnit text tohoto obsahu: * 8.2.2.3.3.2 “Praxe”, druhý odsek Změnit “sběrné plynové systémy” na “sběrné plynové potrubí”, * 8.2.2.3.4 /Netýká se českého znění./ * 8.2.2.7.1.3 a 8.2.2.7.2.3 Nahradit “seznam otázek” na “katalog otázek”. Vypustit odkaz na poznámku 1 po slovech “katalog otázek” a na konci první věty doplnit “a Směrnice na využití katalogu otázek1”. * 8.2.2.7.1.3 a 8.2.2.7.2.3 Ve stávající poznámce zaměnit “dodatečnými pokyny” na “směrnice”. * 8.2.2.7.1.4 a 8.2.2.7.2.4 nahradit “katalogu otázek” na “směrnici na použití katalogu otázek”. * 8.2.2.7.3.3 Na konec doplnit “(mimo rámec ustanovení směrnice na použití katalogu otázek pro zkušební orgány a organizace)”. * 8.6.1.3 /Netýká se českého znění./ * 8.6.1.3, bod 8 Změnit “plynového sběrného/odváděcího potrubí” na “sběrného plynového potrubí”. * 8.6.1.3, tabulka za bodem 22 Změnit „plynového sběrného/odváděcího potrubí“ na „sběrného plynového potrubí“ * 8.6.1.3, tabulka za bodem 22 /Netýká se českého znění./ * 8.6.1.4, bod 5 /Netýká se českého znění./ * 8.6.1.4, bod 8 Změnit „plynového sběrného/odváděcího potrubí“ na sběrného plynového potrubí“ * 8.6.1.4 tabulka za bodem 15 Změnit „plynového sběrného/odváděcího potrubí“ na „sběrného plynového potrubí“ * 8.6.1.4 tabulka za bodem 15 /Netýká se českého znění./ * 8.6.1.5 Doplnit ke schvalovacímu osvědčení a k dočasnému schvalovacímu osvědčení přílohu tohoto obsahu: * 8.6.3, Kontrolní list ADN, otázka 4 * 8.6.3, otázka 7 Nahradit /Netýká se českého znění./ * 8.6.3, otázka 12.1 Nahradit „sběrné potrubí” „sběrné plynové potrubí” * 8.6.3, otázka 12.2 Na konec doplnit “tlak v místě propojení____kPa). * 8.6.3, otázka 12.3 Nahradit „plynové sběrné potrubí nebo plynové kyvadlové potrubí” „plynové zpětné potrubí”. * 8.6.3, otázka 14 Nahradit pátý odsek tímto textem: * 8.6.3, otázky 15.1 a 15.2 Na konci doplnit “(potvrzený tlak____kPa)”. * 8.6.3 otázka 17, Vypustit “( pouze pro případ nakládky plavidla)” a doplnit “ □ v případě nakládky plavidla □ v případě vykládky plavidla”. * 8.6.3 Doplnit následující novou otázku: * 8.6.3 Vysvětlivka k otázce 4 Nahradit - “ (například člun spuštěný na vodu)” na “jestli to je vyžadováno podle 7.1.4.77 a 7.2.4.77”. * 8.6.3 Zahrnout do Vysvětlivky toto: * 9.1.0.4.0.1 druhý odsek /Netýká se českého znění/. * 9.1.0.95.1 (a) řádka “příčný rozsah” - Po “0,59 m” vložit následující text: “dovnitř od boku plavidla, pod přímým úhlem k diametrální linii na úrovni roviny ponoru při maximálním ponoru”. * 9.2.0.95.1 (a) řádek „příčný rozsah“ - Po “0,59 m” doplnit tento text: “dovnitř od boku plavidla pod přímým úhlem k diametrální linii na úrovni roviny ponoru při maximálním ponoru. * 9.3.1.8.1 Ve třetí větě před “(klasifikační osvědčení)” doplnit text tohoto obsahu: * 9.3.1.11.2 (a) první odsek, druhý odstavec. Po “ chlazené nákladní tanky” doplnit následující text “ a nákladní tanky používané pro přepravu zchlazených stlačených plynů”. * 9.3.1.11.2 Na konec doplnit tento text: * 9.3.1.11 Na konec doplnit tento text: * 9.3.1.15.1 (g) Změnit takto: * 9.3.1.21.3 druhou větu změnit takto: * 9.3.1.21.5 (a) a (b), 9.3.2.21.5 (a) a (b) a 9.3.3.21.5 (a) a (d) Nahradit “EN 60309-2:1999” na “EN 60309-2:1999+A1:2007 + A2:2012”. * 9.3.1.21 Na konec doplnit následující text: * 9.3.1.24.1 Doplnit nový odsek (c) tohoto obsahu” * 9.3.1.25.2 (d), (f), (g) /Netýká se českého znění/ * 9.3.1.25.2 Na konec doplnit následují text: * 9.3.1.27.9 Nahradit tímto textem: * 9.3.1.52.3 b) (iv) (2) druhý odsek Změnit takto: * 9.3.1.52.3 b), 9.3.2.52.3 b) a 9.3.3.52.3 b) - Doplnit nový odsek (v) tohoto znění: * 9.3.2.0.1 (c) /Netýká se českého znění./ * 9.3.2.11.2 (a) Na konci doplnit odstavec tohoto znění: * 9.3.2.15.1 (a) řádek “příčný rozsah” Zaměnit “0,79 m, nebo pokud je to vhodné, vzdálenost povolenou oddílem 9.3.4, sníženou o 0,01 m” na “0,79 m uvnitř od boku plavidla pod přímým úhlem k diametrální ploše na úrovni roviny ponoru při maximálním ponoru.” * 9.3.2.20.1 Změnit následujícím způsobem: * 9.3.2.20.4 a 9.3.3.20.4 (vězrání kofrdamů) změnit takto: * 9.3.2.21.1 (g) Změnit takto: * 9.3.2.21.3 a 9.3.3.21.3, druhou větu změnit takto: * 9.3.2.21.5 (c) Nahradit “EN 12827:1996” tímto “EN 12827:1999”. * 9.3.2.21 a 9.3.3.21 Doplnit nový odstavec tohoto obsahu: * 9.3.2.22.4 (a) a 9.3.3.22.4 (a) /Netýká se českého znění./ * 9.3.2.22.4 (a), poslední odsek a 9.3.3.22.4 (a), poslední odsek, pro plavidla typu N uzavřené, změnit takto: * 9.3.2.22.5 (a) /Netýká se českého znění./ * 9.3.2.22.5 a) (iii) /Netýká se českého znění./ * 9.3.2.22.5 a) (v) Vypustit a uvést “(Vypuštěno)”. * 9.3.3.22.5 (a) /Netýká se českého znění./ * 9.3.3.22.5 /Netýká se českého znění./ * 9.3.2.22.5 (c) /Netýká se českého znění./ * 9.3.2.22.5 (d) /Netýká se českého znění./ * 9.3.2.24 a 9.3.3.24 Nahradit “(Vyhrazeno)” tímto textem: * 9.3.2.25.2 (f) a 9.3.3.25.2 (f) /Netýká se českého znění./ * 9.3.2.25.2 (i) a 9.3.3.25.2 (h) /Netýká se českého znění./ * 9.3.2.25.9 a 9.3.3.25.9 Nahradit “vratného plynového potrubí nebo kyvadlového plynového potrubí” tímto “plynového zpětného potrubí”. * 9.3.2.26.4 a 9.3.3.26.4 Nahradit “sběrným plynovým systémem” tímto “sběrným plynový potrubím”. * 9.3.2.27 a 9.3.3.27 Nahradit “(Vyhrazeno)” tímto textem: * 9.3.3.11.2 (a) Na konci doplnit novou větu tohoto znění: * 9.3.3.15.1 (a), řádek “příčný rozsah” Nahradit “0,59 m, nebo pokud je to vhodné, vzdálenost povolenou oddílem 9.3.4, sníženou o 0,01 m” tímto “0,59 m dovnitř od boku plavidla pod přímým úhlem k diametrální ploše na úrovni roviny ponoru při maximálním ponor * 9.3.3.20.1 Změnit takto: * 9.3.3.21.1 (g) změnit takto: * 9.3.3.21.9, třetí odstavec Změnit “Sítě” následovně “Pojistka proti prošlehnutí plamene”. * 9.3.3.22.5 (a) /Netýká se českého znění./ * 9.3.3.22.5 (a) (iii) /Netýká se českého znění./ * 9.3.3.22.5 (a) /Netýká se českého znění./ * 9.3.3.22.5 (b) /Netýká se českého znění./ * 9.3.3.22.5 (c) Nahradit “potrubí k odvádění plynu” tímto “sběrné plynové potrubí”. * 9.3.3.22.5 (d) /Netýká se českého znění./ * 9.3.4.1.1 první věta Nahradit “Maximální přípustný objem” tímto “Maximální přípustný objem a délka”. * 1\\. Strana 6, 1.2.1, změna k definici pojmu Ochranné boty - Namísto EN ISO 20346:2004 uvést EN ISO 20346:2014 * 2\\. /Netýká se anglického znění/ * 3\\. /Netýká se českého znění/ * 4\\. /Netýká se anglického znění/ * 5\\. Strana 15, 1.2.1, změna k 1.16.6.4 - Namísto podle 1.16.6.4 orgánu příslušnému k vydání nového schvalovací osvědčení uvést podle 1.16.1.4 příslušnému orgánu, který vydá nové schvalovací osvědčení * 6\\. /Netýká se anglického znění/ * 7\\. /Netýká se anglického znění/ * 8\\. Strana 37, změna ke kapitole 3.3, ZU 594 - Stávající text nahradit tímto textem: * 9\\. Strana 42, změna k Části 3, Kapitola 3.3, nové zvláštní ustanovení ZÚ 663, za třetí odsek pod nadpisem „Rozsah platnosti“ - Vložit * 10\\. /Netýká se anglického znění/ * 11\\. Strana 53, změna k novému odstavci 5.5.3.1.5, poslední věta - Vypustit * 12\\. /Netýká se anglického znění/ * 13\\. Strana 65, změna k 8.6.3, otázka (14) - Vypustit následující pokyn: * 14\\. Strana 65, změna k 8.6.3, otázka (19) - Namísto **Jen během nakládky uvést ** Vyplnit, jen pokud se má plavidlo nakládat * 15\\. Strana 66, změna k 9.3.1.15.1 (a), příčný rozsah - Stávající text nahradit * 16\\. Strana 68, změna k 9.3.2.15.1 (a), příčný rozsah - Stávající text nahradit * 17\\. Strana 68, změna k 9.3.X.21.10 - Ke změně k 9.3.3.21.10 namísto „9.3.2.27“ uvést „9.3.3.27“. * 18\\. Strana 71, změna k 9.3.3.15.1 (a), příčný rozsah - Stávající text nahradit * 1.1.3.3 V nadpisu namísto „přepravovaných plavidel, vozidel nebo železničních vozů“ uvést „přepravovaných plavidel, vozidel, železničních vozů nebo po silnici nepojízdných strojních zařízení“. * 1.1.3.3, první odsek V nadpisu namísto „přepravovaných plavidel, vozidel nebo železničních vozů“ uvést „přepravovaných plavidel, vozidel, železničních vozů nebo po silnici nepojízdných strojních zařízení, jak jsou definována v Článku 2 Směrnice 97/68/ES1“. * 1.1.3.7 Pozměnit do tohoto znění: * 1.2.1 Za definici pojmu „Kontejner pro volně ložené látky“ vložit následující definice: * 1.2.1 V definici pojmu „Cisterna“ namísto „jak jsou definovány v této části“ uvést „jak jsou definovány v tomto oddílu“. * 1.8.3.9 Namísto „právních a správních ustanovení, platných pro konkrétní druhy dopravy““ uvést „platných právních a správních předpisů“. * 1.8.3.13 Vypustit poslední větu. * 2.2.3.1.4 Pozměnit do tohoto znění: * 2.2.52.1.8 Na začátku vypustit: „,přípravků nebo směsí organických peroxidů“. * 3.2.1, Tabulka A, UN číslo 1133, 1139, 1169, 1197, 1210, 1263, 1266, 1286, 1287, 1306, 1866, 1993 a 1999 - Smazat položky, ve kterých je ve sloupci (6) obsaženo zvláštní ustanovení „640F“; * 3.2.1 Tabulka A - Pro UN číslo 1972, ve sloupci (6), vložit “660“. * 3.2.3.2 Tabulka C - Pro UN číslo 1202, druhá položka, ve sloupci (2), nahradit “EN 590:2004“ za „EN 590:2009 + A1:2010“ (dvakrát). * 5.2.2.1.11.1 Vypustit třetí větu, která zní: „Každý přepravní obalový soubor obsahující radioaktivní látku musí být opatřen nejméně dvěma bezpečnostními značkami na protilehlých vnějších stranách přepravního obalového souboru.“. * 5.4.3.4 Na první stránce Písemných pokynů pozměnit druhý odsek do tohoto znění: * 8.3.4 Do prvního odstavce vložit novou druhou větu v tomto znění: „Tento zákaz kouření se vztahuje také na použití elektronických cigaret a jiných podobných prostředků.“ * 1.1.3.3, první odsek Namísto „přepravovaných plavidel, vozidel nebo železničních vozů“ uvést „přepravovaných plavidel, vozidel, železničních vozů nebo po silnici nepojízdných strojních zařízení, jak jsou definována v Článku 2 Směrnice 97/68/ES1“. * 1.1.3.3, první odsek Namísto „přepravovaných plavidel, vozidel nebo železničních vozů“ uvést „přepravovaných plavidel, vozidel, železničních vozů nebo po silnici nepojízdných strojních zařízení1,“ * 1\\. 2.2.62.1.5.7 (c) - Namísto 6.6.5 ADR uvést 6.6.4 ADR * 2\\. Kapitola 3.2, Tabulka A, UN číslo 1038, sloupec (8) - Vložit „T“ * 3\\. 3.2.3.2, Tabulka C, UN číslo 1005, sloupec (5) - Namísto 2.3+8+N1 uvést 2.3+8+2.1+N1 * 4\\. 3.2.3.2, Tabulka C, UN číslo 9005, sloupec (11) - Namísto 97 uvést 95 * 5\\. 3.2.4.3, B. sloupec (9) - Namísto Určení stavu nákladního tanku uvést Určení vybavení nákladního tank * 6\\. 7.1.4.14.4, třetí odsek - Vložit “nebo vozech” za “silničních dopravních prostředcích” * 7\\. 7.2.5.0.1 - „Netýká se českého znění“ * 8\\. 8.6.1.3, položka 5 - Namísto druh nákladních tanků uvést druh nákladního tanku * 9\\. 8.6.1.4, položka 5 - Namísto druh nákladních tanků uvést druh nákladního tanku * 10\\. 9.3.2.11.1 (d) - Namísto 0.20 l uvést 0.20 L * 11\\. 9.3.3.21.7 - Přidat následující větu na konec posledního odstavce: „Musí být možné odečítat měřidla z bezprostřední blízkosti ovládání rozprašovacího vodního systému. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2015 31 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že v letech 2012 - 2014 byl v Ženevě na zasedáních Výboru pro otázky bezpečnosti Evropské dohody o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN)1) přijat konsolidovaný seznam změn a doplňků k přílohám Evropské dohody o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN). Změny vstoupily v platnost na základě článku 20 odst. 5 Dohody dne 1. ledna 2015 a tímto dnem vstoupily v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění konsolidovaného seznamu změn a jejich překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD ECE/ADN/27 Organizace Spojených národů ECE/ADN/27 5kB Hospodářská a sociální rada Distr.: rámcově 17\\. dubna 2014 Anglicky Originál: anglicky a francouzsky Evropská hospodářská komise Administrativní výbor ADN Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN) Návrh změn a doplňků k přílohám ADN1 Na dvanáctém zasedání (31. ledna 2014), Administrativní výbor požádal sekretariát, aby připravil konsolidovaný seznam změn a doplňků, které vstoupí v platnost od 1. ledna 2015 tak, aby mohly být předmětem oficiálního návrhu v souladu s postupem stanoveným v článku 20 Dohody ADN. Oznámení by měla být vydána nejpozději do 1. července 2014 s odkazem na 1. leden 2015, jak je plánované datum vstupu v platnost (viz ECE/ADN/26, článek 14). Tento dokument obsahuje požadovaný konsolidovaný seznam změn a doplňků přijaté Výborem pro otázky bezpečnosti na jeho dvacátém-prvním, dvacátém-druhém, dvacátém-třetím a dvacátém-čtvrtém zasedání (viz ECE/TRANS/WP.15/AC.2/44, Příloha II, ECE/TRANS/WP.15/AC.2/46, Příloha I, ECE/TRANS/WP.15/AC.2/48, Příloha I a ECE/TRANS/WP.15/AC.2/50, Příloha I). Kapitola 1.1 1.1.3.1 (c) V první větě za slova „v jednom obalu“ vložit „, včetně IBC a velkých obalů,“. 1.1.3.1 V POZNÁMCE namísto „viz 1.7.1.4“ uvést „viz také 1.7.1.4“. 1.1.3.2 (c) Na konec doplnit následující novou POZNÁMKU: „POZNÁMKA: Toto vynětí se nevztahuje na lampy a žárovky. K lampám a žárovkám viz 1.1.3.10.“. 1.1.3.2 (h) Vypustit 1.1.3.2 (h) a vložit „(h) (Vypuštěno)“. 1.1.3.3 Pozměnit do tohoto znění: „1.1.3.3 Vynětí z platnosti vztahující se na nebezpečné věci používané pro pohon přepravovaných plavidel, vozidel nebo železničních vozů, pro činnost jejich zvláštní výbavy, pro jejich údržbu a bezpečnost „Požadavky ADN se nevztahují na látky používané - pro pohon přepravovaných plavidel, vozidel nebo železničních vozů; - pro činnost nebo údržbu jejich trvale zabudované zvláštní výbavy; - pro činnost nebo údržbu jejich mobilní zvláštní výbavy používané nebo určené k použití během přepravy; nebo - k zajištění bezpečnosti, a které jsou přepravovány na plavidle v obalech, nádobách nebo cisternách určených pro použití k tomuto účelu.“ 1.1.3.4 V POZNÁMCE namísto „viz 1.7.1.4“ uvést „viz také 1.7.1.4“. 1.1.3 Vložit nový pododdíl v tomto znění: „1.1.3.10 Vynětí z platnosti vztahující se na přepravu lamp a žárovek obsahujících nebezpečné věci Následující lampy a žárovky nepodléhají ADN, pokud neobsahují radioaktivní látku a neobsahují rtuť v množstvích větších, než jsou množství uvedená ve zvláštním ustanovení 366 kapitoly 3.3: (a) Lampy a žárovky, které jsou sesbírány přímo od jednotlivců a z domácností, jsou-li přepravovány do sběrného nebo recyklačního objektu; POZNÁMKA: Toto zahrnuje také lampy a žárovky přinesené nebo přivezené jednotlivci do prvního sběrného místa a poté přepravované do jiného sběrného místa, mezizpracovatelského nebo recyklačního objektu. (b) Lampy a žárovky, každá z nich obsahující nejvýše 1 gram nebezpečných věcí, a zabalené tak, že je nejvýše 30 gramů nebezpečných věcí v jednom kusu, za podmínky, že (i) lampy a žárovky jsou vyrobeny v souladu s certifikovaným systémem řízení kvality; POZNÁMKA: ISO 9001:2008 smí být použita k tomuto účelu. a (ii) lampy nebo žárovky jsou buď jednotlivě zabaleny ve vnitřních obalech a odděleny přepážkami, nebo každá obklopena fixačním materiálem, aby byly chráněny, a poté zabaleny do pevných vnějších obalů splňujících všeobecná ustanovení uvedená v 4.1.1.1 ADR a schopných vyhovět při zkoušce volným pádem z výšky 1,2 metru; (c) Použité, poškozené nebo vadné lampy a žárovky, každá z nich obsahující nejvýše 1 gram nebezpečných věcí s nejvýše 30 gramy nebezpečných věcí na kus, jsou-li přepravovány ze sběrného nebo recyklačního objektu. Lampy a žárovky musí být zabaleny do pevných vnějších obalů, dostačujících k zamezení úniku obsahu za normálních podmínek přepravy, splňujících všeobecná ustanovení uvedená v 4.1.1.1 ADR a které jsou schopné vyhovět zkoušce volným pádem z výšky nejméně 1,2 metru; (d) Lampy a žárovky obsahující jen plyny skupin A a O (podle 2.2.2.1), za podmínky, že jsou zabaleny tak, aby účinky rozletu při jakémkoli prasknutí lampy nebo žárovky byly omezeny na vnitřek kusu. POZNÁMKA: Lampy a žárovky obsahující radioaktivní látky jsou popsány v 2.2.7.2.2.2 (b).“. 1.1.4.2.1 V první větě namísto „a cisternové kontejnery“ uvést „, cisternové kontejnery a MEGC“. V první větě odstavce (c) namísto „nebo cisternové kontejnery“ uvést „, cisternové kontejnery nebo MEGC“. Ve třetí větě odstavce (c) namísto „a cisternové kontejnery“ uvést „, cisternové kontejnery a MEGC“. 1.1.5 Doplnit tuto poslední větu: „Požadavky normy, které nejsou v rozporu s ADN, se použijí tak, jak je stanoveno, včetně požadavků jakékoli jiné normy nebo části normy, na něž tato norma odkazuje jako na normativní.“. Kapitola 1.2 1.2.1 V definicích, kde je použit termín „pro přepravu látek třídy 7“, nahradit tento termín termínem „pro přepravu radioaktivních látek“. 1.2.1 Pozměnit dále uvedené definice následovně: Schválení: Namísto „6.4.22.6“ uvést „6.4.22.8“. Teplota samovznícení, Deflagrace, Detonace, Výbuch a Výbušná atmosféra namísto „EN 1127-1:1997, č. 331“ uvést „EN 13237:2011“. Dýchací přístroj (závislý na vnějším prostředí) namísto „EN 371:1992 nebo EN 372:1992“ uvést „EN 14387:2004 + A1:2008“. Dýchací přístroj (nezávislý) namísto „EN 137:1993“ uvést „EN 137:2006“. Kontejner pro volně ložené látky: Na konec doplnit následující novou POZNÁMKU: POZNÁMKA: Tato definice platí jen pro cisternové kontejnery pro volně ložené látky splňující požadavky kapitoly 6.11 ADR.“. Nahradit první definici pojmu „Nákladní tank“ následujícím textem a vypustit stávající definice pro „Nezávislý nákladní tank“ a „Tlakový tank“. „Nákladní tank (je-li vyžadována ochrana proti výbuchu, odpovídá zóně 0) tank, který je trvale připevněn k plavidlu a je určen pro přepravu nebezpečných věcí; Konstrukce nákladního tanku: (a) Tlakový nákladní tank nákladní tank nezávislý na trupu plavidla, postavený podle speciálních uznaných norem pro provozní tlak ≥ 400 kPa; (b) Uzavřený nákladní tank nákladní tank spojený s vnější atmosférou pomocí zařízení zamezujícího nepřijatelnému vnitřnímu přetlaku nebo podtlaku; (c) Otevřený nákladní tank s lapačem plamenů nákladní tank spojený s vnější atmosférou pomocí zařízení vybaveného lapačem plamenů; (d) Otevřený nákladní tank nákladní tank v otevřeném spojení s vnější atmosférou; Typ nákladního tanku: (a) Nezávislý nákladní tank nákladní tank, který je trvale zabudován, ale který je nezávislý na konstrukci plavidla; (b) Integrovaný nákladní tank nákladní tank, který je tvořen vlastní konstrukcí plavidla a je obklopený vnější obšívkou nebo stěnami oddělenými od vnější obšívky; (c) Nákladní tank se stěnami nezávislými na vnější obšívce integrovaný nákladní tank, jehož dno a boční stěny netvoří vnější obšívku plavidla nebo nezávislý nákladní tank;“ Nahradit definici pojmu „Nákladní tank (podmínka)“ následujícími definicemi: „Nákladní tank (vyložený) nákladní tank, který smí po vyložení obsahovat nějaký zbytkový náklad; „Nákladní tank (prázdný) nákladní tank, který po vyložení neobsahuje žádný zbytkový náklad, ale smí být neodplyněný; „Nákladní tank (odplyněný) nákladní tank, který po vyložení neobsahuje žádný zbytkový náklad, ani žádnou měřitelnou koncentraci nebezpečných plynů;“ Pozměnit definici pojmu „Zařízení pro odběr vzorků uzavřeného typu“ do tohoto znění: „Zařízení pro odběr vzorků uzavřeného typu zařízení, které prochází stěnou nákladního tanku nebo potrubím pro nakládku a vykládku, ale je součástí uzavřeného systému zkonstruovaného tak, aby během odběru vzorků nedocházelo k úniku plynu nebo kapaliny z nákladního tanku. Toto zařízení musí být typu schváleného příslušným orgánem k tomuto účelu;“ Pozměnit POZNÁMKU k definici pojmu „Obal skupinový“ do tohoto znění: „POZNÁMKA: Pojem „vnitřní obal“ používaný pro skupinové obaly nesmí být zaměňován s pojmem „vnitřní nádoba“ používaným pro kompozitní obaly.“ Nahradit definice pojmů „Společné parní potrubí“, „Kompenzační potrubí“, „Plynové zpětné potrubí“ a „Odvětrávací potrubí“ následujícími definicemi: „Plynové zpětné potrubí (na břehu) potrubí břehového zařízení, které je spojeno během nakládky nebo vykládky s odvětrávacím potrubím plavidla. Toto potrubí je zkonstruováno tak, aby chránilo plavidlo před detonacemi nebo prošlehnutím plamenů z břehové strany; „Odvětrávací potrubí (na plavidle) potrubí instalované na plavidle a spojující jeden nebo více nákladních tanků s plynovým zpětným potrubím během nakládky nebo vykládky. Toto potrubí je vybaveno pojistnými ventily chránícími nákladní tank(y) před nepřípustným vnitřním přetlakem nebo vznikem vakua;“ Pozměnit definici pojmu „Obal kompozitní (plast)“ a k ní se vztahující POZNÁMKU do tohoto znění: „Obal kompozitní je obal sestávající z vnějšího obalu a z vnitřní nádoby a zkonstruovaný tak, že vnitřní nádoba a vnější obal tvoří jeden integrální obal. Po sestavení zůstává nadále jednou nedělitelnou jednotkou a jako takový je plněn, skladován, přepravován a vyprazdňován; „POZNÁMKA: Pojem „vnitřní nádoba“ používaný pro kompozitní obaly nesmí být zaměňován s pojmem „vnitřní obal“ používaným pro skupinové obaly. Například vnitřní část kompozitního obalu (plast) 6HA1 je takovou vnitřní nádobou, neboť není normálně konstruována tak, aby plnila obalovou funkci bez svého vnějšího obalu a není tedy vnitřním obalem. Tam, kde je za pojmem „kompozitní obal“ uveden v závorkách materiál, vztahuje se na vnitřní nádobu.“. Vypustit definici pojmu „Obal kompozitní (sklo, porcelán nebo kamenina)“ a k ní se vztahující POZNÁMKU. Kontejner: V definici pojmu „Kontejner malý“ vypustit text: „buď kterýkoli celkový vnější rozměr (délku, šířku nebo výšku) menší než 1,5 m, nebo“. Vzor: V první větě za slovo „popis“ vložit: „štěpné látky vyjmuté podle 2.2.7.2.3.5 (f),“. V definici pojmu „Elektrické zařízení chráněné proti stříkající vodě“ namísto „v publikaci IEC 529“ uvést „v publikaci IEC 60529“. V definici pojmu „Únikový prostředek (vhodný)“ namísto „EN 400:1993, EN 401:1993, EN 402:1993, EN 403:1993 nebo EN 1146:1997“ uvést „EN 13794:2002, EN 402:2003, EN 403:2004 nebo EN 1146:2005“. Výlučné použití: Namísto „a vykládky“ uvést „a vykládky a expedice“ a za slovo „příjemce“ vložit: „, kde je to ustanoveními ADN vyžadováno“. Pozměnit definici pojmu „Skupina výbušnosti“ do tohoto znění: „Skupina výbušnosti seskupení hořlavých plynů a par podle jejich maximálních experimentálních bezpečných spár (standardní šířka spáry určena podle specifických podmínek) a nejnižších zápalných proudů, jakož i elektrických zařízení určených k použití v potenciálně výbušné atmosféře (viz EN IEC 60079-0:2012);“ V definici pojmu „Lapač plamenů“ namísto „EN 12 874 (1999)“ uvést „EN ISO 16852:2010“. Vozová zásilka: V POZNÁMCE namísto „pro třídu 7“ uvést „pro radioaktivní látky“. GHS: Namísto „čtvrté“ uvést: „páté“ a namísto „ST/SG/AC.10/30/Rev.4“ uvést: „ST/SG/AC.10/30/Re v. 5“. Pozměnit definici pojmu „Vysokorychlostní ventil“ do tohoto znění: „Vysokorychlostní ventil tlakový redukční ventil zkonstruovaný tak, aby měl jmenovitou výtokovou rychlost převyšující rychlost šíření plamene hořlavé směsi, čímž zamezuje prošlehnutí plamene. Taková instalace musí být vyzkoušena podle normy EN ISO 16852:2010;“ Nahradit definici pojmu „Nákladní prostor (podmínka)“ následujícími definicemi: „Nákladní prostor (vyložený) nákladní prostor, který smí po vyložení obsahovat nějaké suché zbytky nákladu; „Nákladní prostor (prázdný) nákladní prostor, který po vyložení neobsahuje žádné suché zbytky nákladu (vymetený);" Příručka zkoušek a kritérii: Na konci text v závorkách upravit do tohoto znění: „(ST/SG/AC.10/11/Rev.5 se změnami uvedenými v dokumentech ST/SG/AC.10/11/Rev.5/Amend.1 a ST/SG/AC.10/11/Rev.5/Amend.2)“. Jmenovitý (nominální) vnitřní objem nádoby: Tuto definici vypustit. Přepravní obalový soubor: Namísto „třídy 7“ uvést „radioaktivních látek“. V definici pojmu „Obal“ namísto „Obal kompozitní (plast)“, „Obal kompozitní (sklo, porcelán nebo kamenina)“ uvést „Obal kompozitní“. Pozměnit definici pojmu „Zařízení pro odběr vzorků částečně uzavřeného typu“ do tohoto znění: „Zařízení pro odběr vzorků částečně uzavřeného typu zařízení, které prochází stěnou nákladního tanku nebo potrubím pro nakládku a vykládku a je zkonstruované tak, aby během odběru vzorků uniklo jen malé množství plynného nebo kapalného nákladu do ovzduší. Pokud není toto zařízené používáno, musí být úplně uzavřeno. Toto zařízení musí být typu schváleného příslušným orgánem k tomuto účelu;“ Nahradit definici pojmu „Možnost spojení pro odběr vzorků“ následující definicí: „Spojení pro zařízení pro odběr vzorků spojení umožňující instalaci zařízení pro odběr vzorků uzavřeného nebo částečně uzavřeného typu. Toto spojení musí být vybaveno uzavíracím mechanismem odolávajícím vnitřnímu tlaku nákladního tanku. Toto spojení musí být typu schváleného příslušným orgánem pro zamýšlené použití;“ V definici pojmu „Ochranné rukavice“ namísto „EN 374-1:1994, 374-2:1994 nebo 374-3:1994“ uvést „EN 374-1:2003, EN 374-2:2003 nebo EN 374-3:2003 + AC:2006“. V definici pojmu „Ochranné boty“ namísto „EN 346:1997“ uvést „EN ISO 20346:2004“. V definici pojmu „Ochranný oblek“ namísto „EN 340:1993“ uvést „EN 340:2003“. Dávková intenzita: Pozměnit konec definice do tohoto znění: „milisievertech za hodinu nebo mikrosievertech za hodinu;“. Pozměnit začátek definice pojmu „Otvory pro odběr vzorků“ do tohoto znění: „Otvory pro odběr vzorků otvory o poloměru nejvýše 0,30 m. Pokud seznam látek na plavidle podle 1.16.1.2.5 obsahuje látky, pro něž je vyžadována ochrana proti výbuchu ve sloupci (17) tabulky C kapitoly 3.2, musí být vybaveny....“. Malá nádobka obsahující plyn (plynová kartuše): Namísto „, odpovídající příslušným požadavkům v 6.2.6 ADR,“ uvést „s hydraulickým vnitřním objemem nepřesahujícím 1000 ml pro nádobky vyrobené z kovu a nepřesahujícím 500 ml pro nádobky vyrobené ze syntetického materiálu nebo ze skla,“. V definici pojmu „Stálé hoření“ namísto „EN 12 874:1999“ uvést „EN ISO 16852:2010“. V definici pojmu „Teplotní třída“ namísto „publikace EC 79 a EN 50 014:1994“ uvést „EN 13237:2011“. Pozměnit definici pojmu „Druhy ochrany“ do tohoto znění: „Druhy ochrany (viz IEC 60079-0:2011) EEx (d) ohnivzdorné zapouzdření (IEC 60079-1:2007); EEx (e) zvýšená bezpečnost (IEC 60079-7:2006); EEx (ia) a EEx (ib) samojištěný elektrický okruh (IEC 60079-11:2011); EEx (m) zalité zapouzdření (IEC 60079-18:2009); EEx (p) přetlakový uzávěr (IEC 60079-2:2007); EEx (q) ochrana naplněním pískem (IEC 60079-5:2007);“ Definice pojmu „Typy plavidel“, popisky k nákresům: /netýká se českého znění/ Vzorové předpisy OSN: namísto „sedmnáctému“ uvést „osmnáctému“ a namísto „(ST/SG/AC.10/1/Rev.17)“ uvést: „(ST/SG/AC.10/1/Rev.18)“. 1.2.1 Doplnit následující nové definice v abecedním pořadí: „Odpar (boil-off) pára tvořící se nad povrchem vřícího nákladu v důsledku odpařování. To je způsobeno přívodem tepla nebo poklesem tlaku;“ „Záchranný člun speciálně vybavený a přímo přístupný člun, zkonstruovaný pro odolání všem zjištěným nebezpečím spojeným s nákladem a pro evakuaci osob v nebezpečí;“ „Úniková cesta bezpečná cesta z nebezpečí do bezpečí nebo k jiným evakuačním prostředkům;“ „Evakuační člun speciálně vybavený člun s posádkou, zavolaný k záchraně osob v nebezpečí nebo pro jejich evakuaci v nejkratší bezpečné době vzhledem k bezpečnému útočišti nebo bezpečné zóně;“ „GESAMP Společná skupina znalců pro vědecké aspekty ochrany mořského prostředí. Publikace IMO: „The Revised GESAMP Hazard Evaluation Procedure for Chemical Substances Carried by Ships“, GESAMP Reports and Studies No. 64, IMO, London, 2002. Při aplikaci modelu GESAMP pro účely těchto předpisů je referenční teplota pro relativní hustotu, tenzi par a rozpustnost ve vodě 20 °C. Referenční relativní hustota pro rozlišení mezi plovoucími látkami („floater“) a látkami, které klesají pod hladinu („sinker“) je 1,000 (odpovídající hustotě vody na vnitrozemských vodních cestách 1000 kg/m3);“ „Udržovací doba doba, která uplyne od nastavení počáteční plnicí podmínky až do okamžiku, kdy tlak stoupne v důsledku přívodu tepla na nejnižší nastavený tlak pojistných ventilů;“ „Záchranný velký obal“ speciální obal, který (a) je zkonstruován pro mechanickou manipulaci; a (b) překračuje 400 kg čisté (netto) hmotnosti nebo 450 litrů vnitřního objemu, ale má objem nejvýše 3 m3; do něhož se ukládají poškozené, vadné nebo netěsné kusy s nebezpečnými věcmi, nebo nebezpečné věci, které se vysypaly nebo vytekly, za účelem jejich přepravy k regeneraci nebo likvidaci. „Pomocný člun (tj. člun na plavidle) člun na plavidle určený pro plnění dopravních, záchranných, vylovovacích a pracovních povinností;“ „Zkapalněný zemní plyn (LNG) přírodní plyn (s vysokým obsahem methanu, CH4), který byl přiveden do kapalného stavu chlazením;“ „Systém řízení“ pro přepravu radioaktivních látek je soustava vzájemně propojených nebo vzájemně působících prvků (systém) pro stanovení strategie a cílů a umožňující, aby cílů bylo dosaženo vhodným a účinným způsobem;“. „Evakuační prostředky jakékoli prostředky, které mohou být použity osobami k přemístění z nebezpečí do bezpečí při respektování následujících podmínek: Nebezpečí, která musí být vzata v úvahu, jsou: - pro třídu 3, obalovou skupinu III, UN 1202, druhou a třetí položku a pro třídy 4.1, 8 a 9 na tankových plavidlech: únik z rozdělovacího potrubí; - pro jiné látky třídy 3 a třídu 2 a pro hořlavé látky třídy 8 na tankových plavidlech: požár v oblasti rozdělovacího potrubí na palubě a hořící kapalina na vodě; - pro třídu 5.1 na tankových plavidlech: látky podporující hoření v kombinaci s hořlavými kapalinami mohou způsobit výbuch; - pro třídu 6.1 na tankových plavidlech: toxické plyny v okolí rozdělovacího potrubí a ve směru větru; - pro nebezpečné věci na plavidlech pro suchý náklad: nebezpečí vycházející z věcí uložených v nákladních prostorech;“ „Detektor neutronového záření“ je přístroj, který zjišťuje neutronové záření. V takovém přístroji může být v hermeticky uzavřeném elektronkovém měniči obsažen plyn, který přeměňuje neutronové záření na měřitelný elektrický signál;“. „Systém měření radiace“ je přístroj, který obsahuje detektory záření jako své součásti;“. „Bezpečná zóna určená, rozpoznatelná zóna mimo oblast nákladu, která může být snadno přístupná pro všechny osoby na plavidle. Bezpečná zóna poskytuje ochranu proti identifikovaným nebezpečím od nákladu pomocí postřikovacího zařízení po dobu nejméně 60 minut. Bezpečná zóna může být během nehody evakuována. Bezpečná zóna je nepřípustná, je-li identifikovaným nebezpečím výbuch;“ „Bezpečné útočiště určená, rozpoznatelná, snadno přístupná buňka (stabilní nebo plovoucí) schopná ochránit všechny osoby na plavidle proti identifikovaným nebezpečím od nákladu po dobu nejméně šedesáti minut, během nichž je možná komunikace s pohotovostními a záchrannými službami. Bezpečné útočiště může být integrováno do kormidelny nebo do obytného prostoru. Bezpečné útočiště může být během nehody evakuováno. Bezpečné útočiště je nepřípustné, je-li identifikovaným nebezpečím výbuch. Bezpečné útočiště na plavidle a plovoucí bezpečné útočiště mimo plavidlo jsou certifikovány uznanou klasifikační společností. Bezpečné útočiště na pevnině je konstruováno podle místních právních předpisů;“ „Vodní film vodní vrstva k ochraně proti křehkému lomu;“ „Postřikovací zařízení instalace na plavidle, která je schopna stejnoměrných rozstřikováním vody chránit všechny vertikální vnější povrchy lodního trupu na přídi a na zádi plavidla, všechny vertikální povrchy nástaveb a palubních přístřešků, jakož i palubní povrchy nad nástavbami a palubními přístřešky, strojovny a prostory, v nichž je skladován hořlavý materiál. Kapacita postřikovacího zařízení pro oblast, která má být chráněna, musí být nejméně 10 l/m2 za minutu. Postřikovací zařízení musí být zkonstruováno na celoroční používání. Postřikovací zařízení musí být ovladatelné z kormidelny nebo z bezpečné zóny;“ Kapitola 1.4 1.4.2.2.1 (d) Pozměnit do tohoto znění: „zajistit, aby byl v případě nouze ze strany plavidla k dispozici druhý evakuační prostředek, pokud není druhým evakuačním prostředkem vybaveno zařízení na břehu;“ 1.4.2.2.1 (d) Doplnit následující POZNÁMKU: POZNÁMKA: Před nakládkou nebo vykládkou musí dopravce jednat s provozovatelem zařízení na břehu ohledně disponibility evakuačních prostředků.“ 1.4.2.3.1 (d) Vypustit a nahradit slovem „(Vypuštěno)“. 1.4.3.1.1 (f) Pozměnit do tohoto znění: „musí zajistit, aby zařízení na břehu bylo vybaveno jedním nebo dvěma prostředky pro evakuaci z plavidla v případě nouze;“ 1.4.3.3 (q) Pozměnit do tohoto znění: „musí zajistit, aby zařízení na břehu bylo vybaveno jedním nebo dvěma prostředky pro evakuaci z plavidla v případě nouze;“ 1.4.3.3 (r) Namísto „v odvětrávacím potrubí nebo kompenzačním potrubí“ uvést „v plynovém zpětném potrubí“. 1.4.3.3 Namísto „(v) (Vyhrazeno)“ uvést následující text: „(v) pokud použije zvláštní ustanovení 803, musí zaručit a zdokumentovat, že nejvyšší dovolená teplota nákladu není překročena a musí veliteli plavidla udělit instrukce;“ 1.4.3.3 (x) Pozměnit do tohoto znění: „musí zajistit, aby zařízení na břehu bylo vybaveno jedním nebo dvěma prostředky pro evakuaci z plavidla v případě nouze;“ 1.4.3.7.1 Pozměnit do tohoto znění: 1.4.3.7.1 Vložit nový odsek (g) před nadpis „Dodatečné povinnosti týkající se vykládky nákladních tanků v tomto znění: „(g) zajistit, aby zařízení na břehu bylo vybaveno jedním nebo dvěma prostředky pro evakuaci z plavidla v případě nouze;“ Stávající odsek (g) změnit na (h). 1.4.3.7.1 Vypustit stávající odseky (h) a (n) a nadpis „Dodatečné povinnosti týkající se vykládky nebezpečných tuhých látek volně ložených v plavidlech“. 1.4.3.7.1 (i) Namísto „v plynovém kompenzačním potrubí nebo zpětném potrubí“ uvést „v plynovém zpětném potrubí“. Kapitola 1.6 1.6.1.1 Pozměnit do tohoto znění: „1.6.1.1 Pokud není stanoveno jinak, smějí být látky a předměty ADN přepravovány až do 30. června 2015 podle předpisů ADN platných do 31. prosince 2014.“. 1.6.1.10 Vypustit 1.6.1.10 a vložit „1.6.1.10 (Vypuštěno)“. 1.6.1.15 Na konec doplnit „IBC vyrobené, rekonstruované nebo opravené mezi 1. lednem 2011 a 31. prosincem 2016 a označené nejvyšším dovoleným stohovacím zatížením podle ustanovení v 6.5.2.2.2 ADR platných do 31. prosince 2014 smějí být dále používány.“. 1.6.1.16 Vypustit toto přechodné ustanovení a k němu se vztahující poznámku pod čarou 1. Vložit „1.6.1.16 (Vypuštěno)“. Přečíslovat odpovídajícím způsobem poznámky pod čarou v kapitole 1.6. 1.6.1.19 Vypustit toto přechodné ustanovení a vložit „1.6.1.19 (Vypuštěno)“. 1.6.1.24 Vypustit toto přechodné ustanovení a vložit „1.6.1.24 (Vypuštěno)“. 1.6.1.26 Na konec doplnit „Velké obaly vyrobené nebo rekonstruované mezi 1. lednem 2011 a 31. prosincem 2016 a označené nejvyšším dovoleným stohovacím zatížením podle ustanovení v 6.6.3.3 ADR platných do 31. prosince 2014 smějí být dále používány.“. 1.6.1 Doplnit následující nová přechodná ustanovení: „1.6.1.28 Odchylkou od ustanovení v 1.6.1.1 nebudou akreditace podle normy EN ISO/IEC 17020:2004 pro účely uvedené v 1.8.6.8, 6.2.2.11, 6.2.3.6.1 ADR a ve zvláštních ustanoveních TA4 a TT9 oddílu 6.8.4 ADR a certifikace pro účely uvedené v 1.15.3.8 a 1.16.4.1 těchto předpisů uznávány po 28. únoru 2015. 1.6.1.29 Lithiové články a baterie vyrobené podle konstrukčního typu splňujícího požadavky pododdílu 38.3 Příručky zkoušek a kritérií, revize 3, změny 1 nebo jakékoli následné revize a změny platné k datu zkoušky konstrukčního typu smějí být dále přepravovány, pokud není v ADN stanoveno jinak. Lithiové články a baterie vyrobené před 1. červencem 2003 a splňující požadavky Příručky zkoušek a kritérií, revize 3 smějí být dále přepravovány, pokud jsou dodržena všechna ostatní příslušná ustanovení. 1.6.1.30 Bezpečnostní značky, velké bezpečnostní značky a značky, které splňují požadavky uvedené v 3.4.7, 3.4.8, 3.5.4.2, 5.2.1.8.3, 5.2.2.2.1.1, 5.3.1.7.1, 5.3.3, 5.3.6, 5.5.2.3.2 a 5.5.3.6.2 platné do 31. prosince 2014, smějí být používány až do 31. prosince 2016. 1.6.1.31 Přepravní obalové soubory označené nápisem „PŘEPRAVNÍ OBALOVÝ SOUBOR“ podle ustanovení ADN platných do 31. prosince 2014 a které neodpovídají požadavkům v 5.1.2.1 (a) týkajícím se velikosti písmen, platným od 1. ledna 2015, smějí být dále používány až do 31. prosince 2015. 1.6.1.32 Záchranné obaly a záchranné tlakové nádoby označené slovem „ZÁCHRANNÝ“ podle ustanovení ADN platných do 31. prosince 2014 a které neodpovídají požadavkům v 5.2.1.3 týkajícím se velikosti písmen, platným od 1. ledna 2015, smějí být dále používány až do 31. prosince 2015. 1.6.1.33 Elektrické dvouvrstvé kondenzátory UN čísla 3499 vyrobené před 1. lednem 2014 nemusí mít vyznačenu svou kapacitu akumulace energiekapacitu akumulace energie ve Wh, jak je vyžadováno v pododstavci (e) zvláštního ustanovení 361 kapitoly 3.3. 1.6.1.34 Asymetrické kondenzátory UN čísla 3508 vyrobené před 1. lednem 2016 nemusí mít vyznačenu svou kapacitu akumulace energiekapacitu akumulace energie ve Wh, jak je vyžadováno v pododstavci (c) zvláštního ustanovení 372 kapitoly 3.3.“. 1.6.7.1.2 (a) Pozměnit do tohoto znění: „(a) „Plavidlo v provozu“ znamená: - plavidlo podle Článku 8, odstavce 2 ADN; - plavidlo, jemuž již bylo vydáno schvalovací osvědčení podle 8.6.1.1 až 8.6.1.4; V obou případech musí být plavidla, která budou od 31. prosince 2014 po dobu delší než dvanáct měsíců bez platného schvalovacího osvědčení, vyloučena z provozu;“ 1.6.7.1.2 (b) Vložit následující nový text za závorku (NRM = ...);: „rozhodující pro uznání plavidla za nové plavidlo je datum jeho přistavení k první inspekci pro získání schvalovacího osvědčení;“. 1.6.7.1.2 Vložit nový odsek (d) v tomto znění: „(d) Požadavky kapitoly 1.6.7 vztahující se na plavidla v provozu platí jen v případě, že N.R.M. není použitelné.“ 1.6.7.2.1.1 a 1.6.7.2.2.2 Vložit novou položku do tabulek všeobecných přechodných ustanovení: 1.16.1.4 a 1.16.2.5| Příloha ke schvalovacímu osvědčení a prozatímnímu schvalovacímu osvědčení| Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2014 ---|---|--- Doplnit nová přechodná ustanovení v tomto znění: „1.6.7.2.1.3 Odchylkou od ustanovení v 7.1.4.1 smí být přeprava látek UN čísel 1690, 1812 a 2505 ve volně loženém stavu prováděna plavidly s jednoduchou obšívkou až do 31.12.2018.“ 1.6.7.2.2.2 , položka 1.2.1, Lapač plamenů Namísto „EN 12 874:1999“ uvést „EN ISO 16852:2010“. 1.6.7.2.2.2 , položka 1.2.1, Vysokorychlostní větrací ventil Namísto „EN 12 874:1999“ uvést „EN ISO 16852:2010“. Namísto textu pod nadpisem „Platnost a komentář“ uvést: „N.R.M. od 1. ledna 2015. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034. Do tohoto data se následující požadavky vztahují na plavidla v provozu: Vysokorychlostní větrací ventily musí vyhovovat normě EN 12 874:1999 na plavidlech postavených nebo modifikovaných od 1. ledna 2001, nebo jestliže byly nahrazeny od 1. ledna 2001. V jiných případech musí být typu schváleného příslušným orgánem pro předepsané použití.“ 1.6.7.2.2.2 Vypustit ustanovení týkající se odstavce 7.2.3.20 „Použití kofrdamů k balastování“. 1.6.7.2.2.2 Pozměnit ustanovení týkající se odstavce 7.2.3.20.1 do tohoto znění: „7.2.3.20.1| Balastní voda Zákaz plnění kofrdamů vodou| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2038. Do tohoto data se následující požadavky vztahují na plavidla v provozu: Kofrdamy smějí být během vykládky plněny vodou k zajištění stability plavidla a k umožnění drenáže beze zbytků, pokud je to možné. Během plavby smějí být kofrdamy naplněny balastní vodou, jen jsou-li nákladní tanky prázdné. ---|---|--- 7.2.3.20.1| Prokázání stability v případě netěsnosti spojené s balastní vodou| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044 pro plavidla typu G a typu N. 7.2.3.20.1| Vybavení balastních tanků a komor ukazateli úrovně hladiny| N.R.M. od 1. ledna 2013. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2012 pro tanková plavidla typu C a G a pro tanková plavidla s dvojitou obšívkou typu N“ 1.6.7.2.2.2 , položky pro 9.3.2.0.1 (c) a 9.3.3.0.1 (c) Namísto „parního potrubí“ uvést „odvětrávacího potrubí“. 1.6.7.2.2.2 , položka pro 9.3.2.14.2 Stabilita (v nepoškozeném stavu) Vypustit. 1.6.7.2.2.2 Vložit nové přechodné ustanovení v tomto znění: 9.3.2.20.1| Přístup do kofrdamů nebo oddělení kofrdamů| N.R.M. od 1. ledna 2015 ---|---|--- 9.3.3.20.1| Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034. 1.6.7.2.2.2 Vložit nové přechodné ustanovení v tomto znění: 9.3.1.21.3| Vyznačení všech nejvyšších dovolených úrovní plnění nákladních tanků na ukazateli úrovně hladiny| N.R.M. od 1. ledna 2015 ---|---|--- 9.3.2.21.3| Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018 9.3.3.21.3 1.6.7.2.2.2 , položky pro 9.3.2.25.2 (i) a 9.3.3.25.2 (h) Namísto „parní potrubí“ uvést „odvětrávací potrubí“. 1.6.7.2.2.3.3 Namísto „parní trubice“ uvést „odvětrávací potrubí“. 1.6.7.2.2.4 Vypustit a nahradit slovem „(Vypuštěno)“. 1.6.7.4.2 V tabulce 3, pro UN 1202, druhou položku, ve sloupci (2) namísto „EN 590:2004“ uvést „EN 590:2009 + A1:2010“. 1.6.8 Na konec doplnit nový odstavec v tomto znění: „Až do 31. prosince 2018 nemusí být odborníkem na přepravu plynů (jak je uvedeno v 8.2.15) odpovědný velitel plavidla (jak je uvedeno v 7.2.3.1.5), ale může to být kterýkoli člen posádky, pokud tankové plavidlo typu G přepravuje pouze UN 1972. V tomto případě musí odpovědný velitel plavidla absolvovat specializační školení pro plyny a musí být také poučen v dodatečném školení o přepravě zkapalněného zemního plynu (LNG) podle 1.3.2.2.“ Kapitola 1.7 1.7 Zaměňte titul za “VŠEOBECNÉ PŘEDPISY PRO RADIOAKTIVNÍ LÁTKY”. 1.7.1.1 Upravte druhou a třetí větu na znění: “Tyto normy jsou založeny na dokumentu „IAEA Regulations for the Safe Transport of Radioactive material, 2012 Edition, IAEA Safety Standards Series No. SSR–6, IAEA, Vienna (2012)“. Vysvětlující materiál je možno nalézt v „Advisory Material for the IAEA Regulations for the Safe Transport of Radioactive Material (2012 Edition), IAEA Safety Standards Series No. SSG-26, IAEA, Vienna (2014).”. 1.7.1.2 V druhé větě posledního odstavce namísto „stanovené požadavky” uvést „stanovené podmínky”. 1.7.1.4 Upravte úvodní větu na znění: “Ustanovení předepsaná v ADN se neuplatňují ve všech následujících případech:”. 1.7.1.4 Vložte nový pododstavec (d) následujícího znění a příslušně přejmenujte stávající pododstavce (d) až (f): “(d) Radioaktivní látky, které byly náhodně nebo úmyslně vpraveny do těla osoby nebo kterými byla osoba kontaminována a má být z tohoto důvodu přepravována k lékařskému ošetření;”. Upravte pododstavec (f) (dříve (e)) na následující znění: “(f) Přírodní látky a rudy obsahující radionuklidy, které se v přírodě vyskytují (které mohou být zpracovány pro použití těchto radionuklidů), za předpokladu, že specifická aktivita těchto látek nepřekročí desetinásobek hodnot udaných v tabulce 2.2.7.2.2.1, nebo vypočítaných v souladu s 2.2.7.2.2.2 (a) a 2.2.7.2.2.3 až 2.2.7.2.2.6. Pro přírodní látky a rudy obsahující radionuklidy, které se v přírodě vyskytují a které nejsou v trvalé rovnováze, musí být výpočet specifické aktivity proveden v souladu s 2.2.7.2.2.4;”. 1.7.1.5.1 Upravte na následující znění: “1.7.1.5.1 Vyjmuté kusy, které smějí obsahovat radioaktivní látky v omezených množstvích, přístroje, výrobky nebo prázdné obaly, jak jsou specifikovány v 2.2.7.2.4.1, podléhají pouze následujícím ustanovením částí 5 až 7: (a) relevantní z ustanovení uvedených v 5.1.2.1, 5.1.3.2, 5.1.5.2.2, 5.1.5.2.3, 5.1.5.4, 5.2.1.9, 7.1.4.14.7.3.1, 7.1.4.14.7.5.1 až 7.1.4.14.7.5.4 a 7.1.4.14.7.7; and (b) požadavky na vyjmuté kusy, specifikované v ustanoveních 6.4.4 ADR s výjimkou radioaktivních látek vykazujících další nebezpečné vlastnosti a které proto musí být klasifikovány v jiné třídě, než je třída 7 podle zvláštních ustanovení 290 nebo 369 kapitoly 3.3, kdy ustanovení uvedená v (a) a (b) výše jsou aplikována pouze přiměřeně a navíc k těm, která se vztahují k hlavní třídě.“. 1.7.1.5.2 Vložte novou druhou větu následujícího znění: “Obsahuje-li vyjmutý kus štěpnou látku, platí jedna z výjimek, které poskytuje odstavec 2.2.7.2.3.5 a musí být splněny požadavky uvedené v 7.1.4.14.7.4.3.”. 1.7.2.2 /Netýká se českého znění/ 1.7.2.4 Upravte konec úvodní věty na následující znění: „že efektivní dávka buď“ a doplňte „nebo“ na konec pododstavce (a). 1.7.3 Upravte na následující znění: “1.7.3 Systém řízení 1.7.3.1 Aby bylo zajištěno dodržování relevantních ustanovení ADN, musí být zaveden a využíván pro všechny činnosti v rámci ADN, jak jsou popsány v 1.7.1.3, systém řízení založený na mezinárodních, vnitrostátních, nebo jiných normách, přijatelných pro příslušný orgán. Potvrzení, že specifikace konstrukce byly v plném rozsahu dodrženy, musí být tomuto orgánu k dispozici. Výrobce, odesilatel nebo uživatel musí být připraven: (a) poskytnout zařízení pro inspekci během výroby a užívání; a (b) prokázat dodržování ADN příslušnému orgánu. Je-li požadováno schválení od tohoto příslušného orgánu, musí být takové schválení podmíněno dostatečností systému řízení a přihlížet k němu“. 1.7.4.2 Zaměňte „třída 7“ za „radioaktivní látky“, dvakrát. 1.7.6.1 /Netýká se českého znění/ 1.7.6.1 V (a) upravte úvodní větu na znění: „Odesilatel, příjemce, dopravce a kterákoliv z organizací zapojených do přepravy, která by mohla být dotčena, musí být informována o nedodržení limitů:”. 1.7.6.1 V (b) (iv), vypusťte „a“ na konci věty. Kapitola 1.8 1.8.1.2.1 Pozměnit do tohoto znění: „Za účelem provádění kontrol stanovených v Článku 4, odstavci 3 ADN musí smluvní strany používat kontrolní listinu vypracovanou Administrativním výborem*. Kopie této kontrolní listiny musí být předána veliteli plavidla. Příslušné orgány jiných smluvních stran smějí rozhodnout o zjednodušení nebo upuštění od následných kontrol, jestliže jim byly předána kopie kontrolní listiny. Tento odstavec se nedotýká práva smluvních stran právo provádět specifická opatření nebo podrobnější kontroly. *Poznámka sekretariátu: Vzor kontrolní listiny je možno nalézt na webové stránce Evropské hospodářské komise OSN (http://www.unece.org/trans/danger/danger.html)“3 1.8.5.3 Namísto „látek třídy 7“ uvést „radioaktivních látek“. Kapitola 1.10 1.10.4 Namísto „třídy 7“ uvést „radioaktivních látek“. Kapitola 1.15 1.15.3.8 Namísto „EN 29001:1997“ uvést „EN ISO 9001:2008 + AC:2009“ a namísto „EN ISO/IEC 17020:2004“ uvést „EN ISO/IEC 17020:2012“ (kromě klauzule 8.1.3)“. Kapitola 1.16 1.16 Vložit nový oddíl 1.16.1.4 v tomto znění: „1.16.1.4 Příloha ke schvalovacímu osvědčení 1.16.1.4.1 Schvalovací osvědčení a prozatímní schvalovací osvědčení podle 1.16.1.3.1 (a) musí být doplněny přílohou podle vzoru uvedeného v 8.6.1.5. 1.16.1.4.2 Příloha ke schvalovacímu osvědčení musí obsahovat datum, od něhož smějí být použita přechodná ustanovení podle 1.6.7. Toto datum musí být: (a) pro plavidla podle Článku 8, odstavce 2 ADN, u nichž může být prokázáno, že byla již schválena pro přepravu nebezpečných věcí na území smluvní strany před 26. květnem 2000; (b) pro plavidla podle Článku 8, odstavce 2 ADN, u nichž nemůže být prokázáno, že byla již schválena pro přepravu nebezpečných věcí na území smluvní strany před 26. květnem 2000, prokázané datum první inspekce pro vydání schválení pro přepravu nebezpečných věcí na území smluvní strany, nebo pokud toto datum není známo, datum vydání prvního prokázaného schválení pro přepravu nebezpečných věcí na území smluvní strany; (c) pro všechna ostatní plavidla prokázané datum první inspekce pro vydání schvalovacího osvědčení ve smyslu ADN, nebo pokud toto datum není známo, datum vydání prvního schvalovacího osvědčení ve smyslu ADN; (d) odchylkou od (a) až (c) výše datum nové první inspekce podle 1.6.8, pokud plavidlo po 31. prosinci 2014 více než dvanáct měsíců již nemělo platné schvalovací osvědčení. 1.16.1.4.3 Všechna schválení pro přepravu nebezpečných věcí vydaná na území smluvní strany, která jsou platná od data podle 1.16.1.4.2 a všechna ADN schvalovací osvědčení a prozatímní schvalovací osvědčení podle 1.16.1.3.1 (a) musí být zapsána v příloze ke schvalovacímu osvědčení. Schvalovací osvědčení vydaná před vydáním přílohy ke schvalovacímu osvědčení musí být zaznamenána příslušným orgánem, který vydává přílohu ke schvalovacímu osvědčení.“ 1.16.2 Na konec doplnit následující nový odstavec: „1.16.2.5 Příloha ke schvalovacímu osvědčení musí být vydána příslušným orgánem smluvní strany. Smluvní strany si musí v době vydávání vzájemně pomáhat. Musí uznat tuto přílohu ke schvalovacímu osvědčení. Každé nové schvalovací osvědčení nebo prozatímní schvalovací osvědčení vydané podle 1.16.1.3.1 (a) musí být zaznamenáno do přílohy ke schvalovacímu osvědčení. Pokud by měla být příloha ke schvalovacímu osvědčení nahrazena (např. v případě poškození nebo ztráty), musí být všechny existující zápisy přeneseny. „1.16.2.6 Příloha ke schvalovacímu osvědčení musí být stažena a nová příloha ke schvalovacímu osvědčení musí být vydána, jestliže proběhne nová první inspekce podle 1.16.8, neboť platnost posledního schvalovacího osvědčení vypršela po více než dvanácti měsících od 31. prosince 2014. Platným datem je datum, kdy příslušný orgán obdržel žádost. V tomto případě musí být zaznamenána jen taková schvalovací osvědčení, která byla vydána po nové první inspekci.“ 1.16.4.1 Namísto „EN ISO/IEC 17020:2004“ uvést „EN ISO/IEC 17020:2012“ (kromě klauzule 8.1.3)“. 1.16.6 Vložit nový odstavec 1.16.6.4 v tomto znění: „1.16.6.4 V případech přenesení odpovědnosti na jiný příslušný orgán podle 1.16.6.3 musí příslušný orgán, jemuž bylo poslední schvalovací osvědčení vráceno, na požádání postoupit přílohu ke schvalovacímu osvědčení podle 1.16.6.4 orgánu příslušnému k vydání nového schvalovací osvědčení.“ 1.6.8 Namísto „šesti měsíci“ uvést „dvanácti měsíci“. 1.16.10.3 Namísto „šesti měsíců“ uvést „dvanácti měsíců“. Kapitola 2.1 2.1.3.3 Na konec doplnit následující nový odstavec: „Předměty nejsou přiřazeny k obalovým skupinám. Pro účely balení je jakýkoli požadavek na specifickou konstrukční úroveň obalu uveden v příslušném pokynu pro balení.“. 2.1.3.5.3 (a) Namísto „pro něž platí zvláštní ustanovení 290 kapitoly 3.3“ uvést „pro něž, s výjimkou UN 3507 HEXAFLUORID URANU, RADIOAKTIVNÍ LÁTKA, VYJMUTÝ KUS, platí zvláštní ustanovení 290 kapitoly 3.3“. 2.1.5 Doplnit nový oddíl v tomto znění: „2.1.5 Klasifikace obalů, vyřazených, prázdných, nevyčištěných „Prázdné nevyčištěné obaly, velké obaly nebo IBC, nebo jejich části, přepravované k likvidaci, recyklaci nebo rekuperaci jejich materiálu, s výjimkou jejich rekondiciování, opravy, běžné údržby, rekonstrukce nebo opětovného používání, smějí být přiřazeny k UN 3509, pokud splňují požadavky pro tuto položku.“. Kapitola 2.2 Pozměnit POZNÁMKU 2 v 2.2.1.1.7.5 do tohoto znění: „POZNÁMKA 2 : „Výbušková slož“ se v této tabulce vztahuje na pyrotechnické látky v práškové formě nebo jako pyrotechnické díly v předmětech zábavné pyrotechniky, které se používají k vytváření zvukového efektu nebo se používají jako trhací nebo hnací náložka, vyjma toho, když se Zkouškou HSL výbuškové slože v přípojku 7 Příručky zkoušek a kritérií prokáže, že doba pro nárůst tlaku je delší než 6 ms pro 0,5 g pyrotechnické látky.“. 2.2.1.4 Vypustit položku „PLYNOVÉ GENERÁTORY AIRBAGŮ nebo MODULY AIRBAGŮ nebo PŘEDPÍNAČE BEZPEČNOSTNÍCH PÁSŮ: UN číslo 0503“ a doplnit následující novou položku: „PROSTŘEDKY ZÁCHRANNÉ, PYROTECHNICKÉ: UN číslo 0503 Prostředky, které obsahují pyrotechnické látky nebo nebezpečné věci jiných tříd a jsou používány ve vozidlech, plavidlech nebo letadlech ke zvýšení bezpečnosti osob. Příklady jsou: plynové generátory airbagů, moduly airbagů, předpínače bezpečnostních pásů a pyromechanické prostředky. Tyto pyromechanické prostředky jsou komponenty sestavené k zajištění, mimo jiné, funkcí oddělení, zablokování nebo zadržení cestujících.“. 2.2.2.1.2 Na konec vložit nový odsek 9. v tomto znění: „9. Adsorbovaný plyn: plyn, který je, je-li zabalen pro přepravu, adsorbován v tuhém porézním materiálu, s výsledným vnitřním tlakem nádoby nižším než 101,3 kPa při 20 °C a nižším než 300 kPa při 50 °C.“. 2.2.2.3 Na konec doplnit následující novou tabulku: Adsorbované plyny| ---|--- Klasifikační kód| UN číslo| Pojmenování látky nebo předmětu 9A| 3511| PLYN ADSORBOVANÝ, J.N. 9O| 3513| PLYN ADSORBOVANÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N. 9F| 3510| PLYN ADSORBOVANÝ, HOŘLAVÝ, J.N. 9T| 3512| PLYN ADSORBOVANÝ, TOXICKÝ, J.N. 9TF| 3514| PLYN ADSORBOVANÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, J.N. 9TC| 3516| PLYN ADSORBOVANÝ, TOXICKÝ, ŽÍRAVÝ, J.N. 9TO| 3515| PLYN ADSORBOVANÝ, TOXICKÝ, PODPORUJĆÍ HOŘENÍ, J.N. 9TFC| 3517| PLYN ADSORBOVANÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, ŽÍRAVÝ, J.N. 9TOC| 3518| PLYN ADSORBOVANÝ, TOXICKÝ, PODPORUJĆÍ HOŘENÍ, ŽÍRAVÝ, J.N. 2.2.3.1.1 Pozměnit POZNÁMKU 3 do tohoto znění: „POZNÁMKA 3 : Hořlavé kapaliny, které jsou velmi toxické při vdechnutí, jak je definováno v 2.2.61.1.4 až 2.2.61.1.9, a toxické látky s bodem vzplanutí 23 °C nebo vyšším jsou látkami třídy 6.1 (viz 2.2.61.1). Kapaliny, které jsou velmi toxické při vdechnutí, jsou identifikovány jako „toxické při vdechnutí“ ve svém oficiálním pojmenování pro přepravu ve sloupci (2) nebo zvláštním ustanovením 354 ve sloupci (6) tabulky A kapitoly 3.2.“. 2.2.3.1.5 Pozměnit do tohoto znění: „2.2.3.1.5 Viskózní látky, které: - mají bod vzplanutí nejméně 23 °C a nejvýše 60 °C; - nejsou toxické, žíravé nebo ohrožující životní prostředí; - obsahují nejvýše 20% nitrocelulózy, za podmínky, že nitrocelulóza obsahuje nejvýše 12,6 % dusíku v suché hmotě; a - jsou zabaleny do nádob o vnitřním objemu nejvýše 450 litrů; nepodléhají ADN, jestliže (a) při dělicí zkoušce rozpouštědla (viz Příručku zkoušek a kritérií, část III, pododdíl 32.5.1) výška oddělené vrstvy rozpouštědla činí méně než 3 % celkové výšky; a (b) doba výtoku při zkoušce viskozity (viz Příručku zkoušek a kritérií, část III, pododdíl 32.4.3) s tryskou o průměru 6 mm je nejméně: (i) 60 sekund; nebo (ii) 40 sekund, jestliže viskózní kapalina obsahuje nejvýše 60 % látek třídy 3.“. 2.2.43.1.3 V anglickém textu namísto „žárovkou“ uvést „lampou nebo žárovkou“. 2.2.51.1.6 a 2.2.51.1.7 Pozměnit do tohoto znění: „Tuhé látky podporující hoření Klasifikace 2.2.51.1.6 Jestliže se tuhé látky podporující hoření, které nejsou jmenovitě uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2, přiřazují k jedné z položek uvedených v 2.2.51.3 na základě zkušebního postupu podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 34.4.1 (zkouška O.1), nebo alternativně pododdílu 34.4.3 (zkouška O.3), platí následující kritéria: a) Při zkoušce O.1 je nutno tuhou látku přiřadit ke třídě 5.1, jestliže zkoušený vzorek ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vzplane nebo hoří, nebo vykazuje stejnou nebo kratší průměrnou dobu hoření, než je průměrná doba hoření směsi bromičnanu draselného s celulózou v hmotnostním poměru 3:7; nebo b) Při zkoušce O.3 je nutno tuhou látku přiřadit ke třídě 5.1, jestliže zkoušený vzorek ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vykazuje stejnou nebo větší průměrnou rychlost hoření, než je průměrná rychlost hoření směsi peroxidu vápníku s celulózou v hmotnostním poměru 1:2. Přiřazení k obalovým skupinám 2.2.51.1.7 Tuhé látky podporující hoření zařazené pod různé položky v tabulce A kapitoly 3.2 musí být přiřazeny k obalovým skupinám I, II nebo III na základě zkušebních postupů Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 34.4.1 (zkouška O.1) nebo pododdílu 34.4.3 (zkouška O.3) podle následujících kritérií: (a) Zkouška O.1: (i) Obalová skupina I: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vykazuje kratší průměrnou dobu hoření, než je průměrná doba hoření směsi bromičnanu draselného s celulózou v hmotnostním poměru 3:2; (ii) Obalová skupina II: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vykazuje stejnou nebo kratší průměrnou dobu hoření, než je průměrná doba hoření směsi bromičnanu draselného s celulózou v hmotnostním poměru 2:3 a kritéria pro obalovou skupinu I nejsou splněna; (iii) Obalová skupina III: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vykazuje stejnou nebo kratší průměrnou dobu hoření, než je průměrná doba hoření směsi bromičnanu draselného s celulózou v hmotnostním poměru 3:7 a kritéria pro obalové skupiny I a II nejsou splněna; (b) Zkouška O.3: (i) Obalová skupina I: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vykazuje větší průměrnou rychlost hoření, než je průměrná rychlost hoření směsi peroxidu vápníku s celulózou v hmotnostním poměru 3:1; (ii) Obalová skupina II: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vykazuje stejnou nebo větší průměrnou rychlost hoření, než je průměrná rychlost hoření směsi peroxidu vápníku s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 a kritéria pro obalovou skupinu I nejsou splněna; (iii) Obalová skupina III: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vykazuje stejnou nebo větší průměrnou rychlost hoření, než je průměrná rychlost hoření směsi peroxidu vápníku s celulózou v hmotnostním poměru 1:2 a kritéria pro obalové skupiny I a II nejsou splněna.“. 2.2.61.3 Pozměnit text poznámky pod čarou (j) do tohoto znění: „(j) Velmi toxické a toxické hořlavé kapaliny látky s bodem vzplanutí pod 23 °C jsou látkami třídy 3, s výjimkou látek, které jsou velmi toxické při vdechnutí, jak je definováno v 2.2.61.1.4 až 2.2.61.1.9. Kapaliny, které jsou velmi toxické při vdechnutí, jsou identifikovány jako „toxické při vdechnutí“ ve svém oficiálním pojmenování pro přepravu ve sloupci (2) nebo zvláštním ustanovením 354 ve sloupci (6) tabulky A kapitoly 3.2.“. 2.2.62.1.5.5 Pozměnit do tohoto znění: „2.2.62.1.5.5 Suché krevní skvrny, získané odkápnutím krve na absorpční materiál, nepodléhají ustanovením ADN.“. 2.2.62.1.5 Vložit dva nové odstavce 2.2.62.1.5.6 a 2.2.62.1.5.7 v následujícím znění a přečíslovat odpovídajícím způsobem stávající odstavce: „2.2.62.1.5.6 Vzorky pro zjištění krve ve výkalech nepodléhají ustanovením ADN. 2.2.62.1.5.7 Krev nebo krevní složky, které byly shromážděny pro účely transfúze nebo pro přípravu krevních produktů k použití pro transfúze nebo transplantace a jakékoli tkáně nebo orgány určené k použití při transplantacích, jakož i vzorky odebrané ve spojení s takovými účely, nepodléhají ustanovením ADN.“. 2.2.7.1.3 Upravte definice níže uvedené následujícím způsobem: Štěpné nuklidy: Upravte konec úvodního textu před (a) na: „štěpných látek jsou následující:“. V (a), vypusťte „a“. V (b), vložte „;“ na konec. Vložte následující nový pododstavec a text: „(c) materiál se štěpnými nuklidy o celkové hmotnosti menší než 0.25 g; (d) libovolná kombinace (a), (b) a/nebo (c). Tyto výjimky jsou platné pouze tehdy, jestliže žádný další materiál se štěpnými nuklidy není obsažen v kusu, nebo v zásilce, je-li přepravován nebalený.“. Povrchově kontaminovaný předmět: /Tato změna se netýká českého znění/ 2.2.7.2.1.1 Upravte větu před tabulkou na následující znění: „Radioaktivní látky musí být přiřazeny k jednomu z UN čísel specifikovanému v tabulce 2.2.7.2.1.1, v souladu s 2.2.7.2.4 a 2.2.7.2.5, s přihlédnutím k materiálovým charakteristikám stanoveným v 2.2.7.2.3.“. Tabulka 2.2.7.2.1.1 Přidejte novou řádku do hlavičky ve znění: UN číslo| Oficiální pojmenování pro přepravu a popis a ---|--- Tabulka 2.2.7.2.1.1 Pro UN čísla 2912, 3321, 3322, 2913, 2915, 3332, 2916, 2917, 3323, 2919 a 2978 vložte odkaz na novou poznámku „b“, po „vyjmutá štěpná“. Tabulka 2.2.7.2.1.1 Pod hlavičky „Vyjmuté kusy“ a „Hexafluorid uranu“ přidejte následující novou položku: “UN 3507 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, VYJMUTÝ KUS, HEXAFLUORID URANU, méně než 0.1 kg na kus, jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpná b,c”. Tabulka 2.2.7.2.1.1 Pod tabulku přidejte poznámky k tabulce „a“, „b“ a „c“, jak následuje: “a Oficiální pojmenování pro přepravu lze nalézt ve sloupci „Oficiální pojmenování pro přepravu a popis” a je omezeno na část napsanou velkými písmeny. V položkách pro UN 2909, UN 2911, UN 2913 a UN 3326, kde jsou alternativní oficiální pojmenování pro přepravu oddělena slovem „nebo“, musí být použita jen platná oficiální pojmenování pro přepravu. b Pojem „vyjmutá štěpná“ se vztahuje pouze na látku vyjmutou podle 2.2.7.2.3.5. c Pro UN 3507, viz též zvláštní ustanovení 369 v kapitole 3.3.“. 2.2.7.2.2 Upravte hlavičku na znění: “2.2.7.2.2 Určení základních hodnot radionuklidů” 2.2.7.2.2.1 Odsek (b) změňte následovně: „mezní hodnoty koncentrace aktivity pro vyjmuté látky v Bq/g“. Tabulka 2.2.7.2.2.1 Hlavičku sloupce 4 změňte následovně: „mezní hodnoty koncentrace aktivity pro vyjmuté látky v Bq/g“. V (a) pod tabulkou, v úvodní větě zaměňte „od dceřiných nuklidů“ za“od produktů jejich přeměny”. 2.2.7.2.2.2 Upravte text před tabulkou na následující znění: “2.2.7.2.2.2 Pro jednotlivé radionuklidy: (a) které nejsou uvedeny v tabulce 2.2.7.2.2.1, vyžaduje určení základních hodnot radionuklidů podle ustanovení v 2.2.7.2.2.1 vícestranné schválení. Pro tyto radionuklidy musí být meze hmotnostní aktivity pro vyjmutí látky a meze aktivity pro vyjmutí zásilky vypočteny v souladu s principy stanovenými v (dokumentu) International Basic Safety Standards for Protection against Ionizing Radiation and for the Safety of Radiation Sources, Safety Series No. 115, IAEA, Vienna (1996). Je dovoleno použít hodnotu A2 vypočtenou použitím dávkového koeficientu pro příslušný typ absorpce plícemi (retence), jak je doporučeno Mezinárodní komisí pro radiační ochranu (International Commission on Radiological Protection), je-li vzata v úvahu chemická forma každého radionuklidu jak při normálních podmínkách přepravy, tak za podmínek nehody při přepravě. Alternativně mohou být použity hodnoty v tabulce 2.2.7.2.2.2 bez obdržení schválení příslušného orgánu. (b) v přístrojích nebo výrobcích, ve kterých jsou radioaktivní látky uzavřeny nebo v nich obsaženy jako součást přístroje nebo jiného výrobku, a splňují-li tyto přístroje nebo výrobky požadavky v 2.2.7.2.4.1.3 (c), jsou povoleny alternativní základní hodnoty radionuklidů k hodnotám v tabulce 2.2.7.2.2.1 pro mezní hodnotu aktivity pro vyjmutou zásilku, avšak vyžadují vícestranné schválení. Takové alternativní mezní hodnoty aktivity pro vyjmuté zásilky musí být vypočteny v souladu s principy (dokumentu) International Basic Safety Standards for Protection against Ionizing Radiation and for the Safety of Radiation Sources, Safety Series No. 115, IAEA, Vienna (1996).“. Tabulka 2.2.7.2.2.2 Hlavičku sloupce 4 změňte následovně: „mezní hodnoty koncentrace aktivity pro vyjmuté látky v Bq/g“ 2.2.7.2.2.4 V úvodní větě vypusťte „určování“ a v legendě pro X(i) a Xm zaměňte „koncentrace“ za „mezní hodnota koncentrace“. /Tato změna netýká českého znění./ 2.2.7.2.3.1.2 V (a) (i), vypusťte „které jsou určeny ke zpracování pro použití těchto radionuklidů“, 2.2.7.2.3.1.2 Upravte (pododstavec) (a) (iii) na znění: „(iii) radioaktivní látka, pro kterou je hodnota A2 neomezena. Může obsahovat štěpnou látku pouze za předpokladu, že je vyjmuta podle 2.2.7.2.3.5;“. 2.2.7.2.3.1.2 V (a) (iv) zaměňte „s výjimkou štěpných látek, které nejsou vyjmuty podle 2.2.7.2.3.5“ za „Může obsahovat štěpnou látku pouze za předpokladu, že je vyjmuta podle 2.2.7.2.3.5“. 2.2.7.2.3.1.2 V (b) (i), vypusťte „nebo“. 2.2.7.2.3.1.2 V (c) v úvodní větě zaměňte „splňujících požadavky“ za „které splňují požadavky“. 2.2.7.2.3.1.2 V (c) (i) zaměňte „bitumen, keramika, atd.“ za „bitumen a keramika“. 2.2.7.2.3.3.6 (a) Upravte na následující znění: „(a) zkouškami předepsanými v 2.2.7.2.3.3.5 (a) a (b) za předpokladu, že tyto vzorky jsou alternativně vystaveny zkoušce nárazem předepsané v normě ISO 2919:2012: “Radiation Protection - Sealed Radioactive Sources - General requirements and classification (Radiační ochrana – Uzavřené radioaktivní zářiče – Všeobecné požadavky a klasifikace), a to: (i) zkoušce nárazem 4. třídy, pokud hmotnost radioaktivní látky zvláštní formy je rovna nebo menší než 200 g; (ii) zkoušce nárazem 5. třídy, pokud hmotnost radioaktivní látky zvláštní formy je rovna nebo větší než 200 g, avšak menší než 500 g;“ 2.2.7.2.3.3.6 V (b) zaměňte „ISO 2919:1999“ za „ISO 2919:2012“. 2.2.7.2.3.3.8 V (b) zaměňte „které jsou přijatelné“ za „pokud jsou přijatelné“. 2.2.7.2.3.5 Upravte prvý odstavec na následující znění: „Štěpné látky a kusy obsahující štěpné látky musí být klasifikovány jako „ŠTĚPNÁ“ přiřazením pod příslušnou položku tabulky 2.2.7.2.1.1, ledaže by byly vyjmuty podle jednoho z ustanovení pododstavců (a) až (f) níže a přepravovány podle požadavků uvedených v 7.1.4.14.7.4.3. Všechna tato ustanovení se vztahují pouze na látky v kusech, které splňují požadavky v 6.4.7.2 ADR, pokud není nebalený materiál v ustanovení výslovně povolen.“. 2.2.7.2.3.5 Vypusťte stávající pododstavce (a) a (d). Stávající pododstavce (b) a (c) se tím stávají novými (a) and (b). 2.2.7.2.3.5 Vložte nové pododstavce (c) až (f): „(c) Uran obohacený maximálně na 5 % hmot. izotopem 235U za předpokladu, že: (i) hmotnost izotopu 235U není větší než 3,5 g na kus, (ii) celkový obsah plutonia a izotopu 233U nepřekračuje 1 % hmotnosti izotopu 235U na kus, (iii) pro přepravu kusu platí mez pro zásilku daná v 7.1.4.14.7.4.3 (c); (d) štěpné nuklidy s celkovou hmotností nepřevyšující 2 g na kus za předpokladu, že pro přepravu kusu platí meze pro zásilku daná v 7.1.4.14.7.4.3 (d); (e) štěpné nuklidy s celkovou hmotností nepřevyšující 45 g, buď v obalu, nebo nebalené, za předpokladu, že pro přepravu platí meze pro zásilku dané v 7.1.4.14.7.4.3 (e); (f) štěpné látky, které splňují požadavky uvedené v 7.1.4.14.7.4.3 (b), 2.2.7.2.3.6 a 5.1.5.2.1.“. Tabulku 2.2.7.2.3.5 Vypusťte. Vložte nový odstavec 2.2.7.2.3.6 následujícího znění: „2.2.7.2.3.6 Štěpné látky vyjmuté z klasifikace jako „ŠTĚPNÁ“ na základě 2.2.7.2.3.5 (f) musí být v podkritickém stavu bez potřeby kontroly nahromadění za následujících podmínek: (a) ustanovení 6.4.11.1 (a) ADR; (b) shodných s podmínkami pro hodnocení kusů uvedenými v 6.4.11.12 (b) a 6.4.11.13 (b) ADR.“. 2.2.7.2.4.1.1 Upravte na následující znění: „2.2.7.2.4.1.1 Kus může být klasifikován jako vyjmutý kus, splňuje-li jednu z následujících podmínek: (a) je prázdným obalem, který obsahoval radioaktivní látku; (b) obsahuje přístroje nebo výrobky nepřevyšující meze aktivity specifikované ve sloupcích (2) a (3) tabulky 2.2.7.2.4.1.2; (c) obsahuje výrobky vyrobené z přírodního uranu, ochuzeného uranu nebo přírodního thoria; (d) obsahuje radioaktivní látky nepřevyšující meze aktivity specifikované ve sloupci (4) tabulky 2.2.7.2.4.1.2; nebo (e) obsahuje méně než 0.1 kg hexafluoridu uranu nepřevyšující meze aktivity specifikované ve sloupci (4) tabulky 2.2.7.2.4.1.2“. 2.2.7.2.4.1.3 V úvodní větě zaměňte „jen pokud“ za „za předpokladu, že“. 2.2.7.2.4.1.3 (a) Vypusťte „a“ na konci (textu). 2.2.7.2.4.1.3 (b) Upravte na následující znění: „(b) každý přístroj nebo výrobek je opatřen na vnějším povrchu nápisem „RADIOAKTIVNÍ“ („RADIOACTIVE“) s výjimkou: (i) hodin nebo zařízení opatřených značením provedeným barvami světélkujícími na základě radioluminiscence; (ii) spotřebních výrobků majících povolení příslušného orgánu podle 1.7.1.4 (e) nebo jednotlivě nepřevyšují meze aktivity pro vyjmuté zásilky, specifikované v tabulce 2.2.7.2.2.1 (sloupec 5), za předpokladu, že takové výrobky jsou přepravovány v obalu, který je označen nápisem „RADIOAKTIVNÍ“ na jeho vnitřním povrchu takovým způsobem, že toto upozornění na přítomnost radioaktivní látky je viditelné při otevření obalu; (iii) ostatní přístroje nebo výrobky příliš malé, aby mohly být označeny nápisem „RADIOAKTIVNÍ“, za předpokladu, že jsou přepravovány v obalu, který je označen nápisem „RADIOAKTIVNÍ“ na jeho vnitřním povrchu takovým způsobem, že toto upozornění na přítomnost radioaktivní látky je viditelné při otevření obalu;“ 2.2.7.2.4.1.4 Upravte (b) na následující znění: „(b) Kus je označen nápisem „RADIOAKTIVNÍ“, buď: (i) na vnitřním povrchu takovým způsobem, že upozornění na přítomnost radioaktivní látky je viditelné při otevření obalu, nebo (ii) na vnějším povrchu kusu, je-li nepraktické takto označovat vnitřní povrch.“. Vložte nový odstavec 2.2.7.2.4.1.5 následujícího znění: “2.2.7.2.4.1.5 Hexafluorid uranu nepřevyšující meze aktivity specifikované ve sloupci (4) tabulky 2.2.7.2.4.1.2 může být klasifikován jako UN 3507 RADIOAKTIVNÍ LÁTKA, VYJMUTÝ KUS – HEXAFLUORID URANU, méně než 0.1 kg na kus, jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpná za předpokladu, že: (a) hmotnost hexafluoridu uranu v kusu je menší než 0.1 kg; (b) jsou splněny podmínky 2.2.7.2.4.5.1 a 2.2.7.2.4.1.4 (a) a (b).“. Stávající 2.2.7.2.4.1.5 se stává novým 2.2.7.2.4.1.7. 2.2.7.2.4.1.6 Zaměňte „jen pokud“ za „za předpokladu, že“. 2.2.7.2.4.1.7 (bývalý 2.7.2.4.1.5) V úvodní větě zaměňte „jen pokud“ za „za předpokladu, že“. Ostatní úpravy se netýkají anglického textu. 2.2.7.2.4.4 Ve větě předcházející pododstavec (a), zaměňte „aktivity vyšší než“ za „aktivity větší než jedna z následujících hodnot“. 2.2.7.2.4.4 V (a) vypusťte „nebo“. 2.2.7.2.4.4 V legendě pro C(j) vypusťte (koncové) „a“. 2.2.7.2.4.5 Upravte na následující znění: „2.2.7.2.4.5 Klasifikace hexafluoridu uranu 2.2.7.2.4.5.1 Hexafluorid uranu může být přiřazen pouze k: (a) UN 2977, LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, HEXAFLUORID URANU, ŠTĚPNÁ; (b) UN 2978, LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, HEXAFLUORID URANU, jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpná; nebo (c) UN 3507 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, VYJMUTÝ KUS, HEXAFLUORID URANU, méně než 0.1 kg na kus, jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpná. 2.2.7.2.4.5.2 Obsah kusu obsahujícího hexafluorid uranu musí splňovat následující požadavky: (a) pro UN 2977 a UN 2978 nesmí být hmotnost hexafluoridu uranu odlišná od hmotnosti povolené typovým schválením kusu a pro UN 3507 musí být hmotnost hexafluoridu uranu menší než 0.1 kg; (b) hmotnost hexafluoridu uranu nesmí být větší než taková hodnota, která by umožňovala menší než 5 % volný objem při maximální teplotě kusu, jak je specifikována pro systémy toho zařízení, kde se bude kus používat; a (c) hexafluorid uranu musí být v pevném skupenství a vnitřní tlak nesmí být vyšší než tlak atmosférický při předání k přepravě.“. 2.2.7.2.4.6.2 , 2.2.7.2.4.6.3 a 2.2.7.2.4.6.4 Zaměňte za nový odstavec následujícího znění: „2.2.7.2.4.6.2 Obsah kusů typu B(U), typu B(M) nebo typu C musí být takový, jak je specifikováno v rozhodnutí o typovém schválení kusu.“. 2.2.9.1.10 Vložit následující nové odstavce: „2.2.9.1.10.4 (Vyhrazeno) 2.2.9.1.10.5 Pro přepravu v tankových plavidlech jsou látky, roztoky a směsi považovány za plovoucí látky, roztoky a směsi (floaters), jestliže splňují následující kritéria:* Rozpustnost ve vodě < 0,1 % Tenze par < 0,3 kPa Relativní hustota ≤ 1,000 Pro přepravu v tankových plavidlech jsou látky, roztoky a směsi považovány za látky, roztoky a směsi, které klesají pod hladinu (sinkers), jestliže splňují následující kritéria:* Rozpustnost ve vodě < 0,1 % Relativní hustota > 1,000. * Hodnoty relativní hustoty, tenze par a rozpustnosti ve vodě, které se mají použít podle modelu GESAMP, jsou hodnoty při 20 °C.“ 2.2.9.2 Za „230“ doplnit „,310“. 2.2.9.3 Pod nadpisem „Látky, které při vdechnutí jemného prachu mohou ohrozit zdraví“ (M1) nahradit všechny tři stávající položky následujícími dvěma položkami: „2212 AZBEST, AMFIBOL (amosit, tremolit, aktinolit, antofylit, krokydolit) 2590 AZBEST, CHRYSOTIL“. 2.2.9.3 Pod nadpisem „Prostředky záchranné“ (M5) nahradit všechny tři stávající položky pro UN číslo 3268 položkou: „3268 BEZPEČNOSTNÍ ZAŘÍZENÍ, spouštěna elektricky“. 2.2.9.3 Pod nadpisem „Jiné látky....“ (M11) nahradit položku pro UN číslo 3499 následující položkou: „3499 KONDENZÁTOR, ELEKTRICKÁ DVOJVRSTVA (s kapacitou akumulace energiekapacitou akumulace energie větší než 0,3 Wh)“. 2.2.9.3 Pod nadpisem „Jiné látky....“ (M11) za položku pro UN číslo 3499 doplnit následující položky: „3508 KONDENZÁTOR, ASYMETRICKÝ (s kapacitou akumulace energiekapacitou akumulace energie větší než 0,3 Wh) „3509 OBALY, VYŘAZENÉ, PRÁZDNÉ, NEVYČIŠTĚNÉ“. Kapitola 3.2 3.2.1 Ve „Vysvětlivkách“ v druhém odstavci doplnit na konec druhého odseku novou větu: „Je-li v této tabulce použit alfanumerický kód začínající písmeny „ZU“ označuje zvláštní ustanovení kapitoly 3.3.“. Tabulka A Pro UN číslo 0222, ve sloupci (2) změnit název na “DUSIČNAN AMONNÝ”. Ve sloupci (6) vložit „370“. Pro UN číslo 0503, ve sloupci (2) změnit název na “PROSTŘEDKY ZÁCHRANNÉ, PYROTECHNICKÉ”. Pro UN čísla 1001, 1002, 1006, 1009, 1010, 1011, 1012, 1013, 1018, 1020, 1021, 1022, 1027, 1028, 1029, 1030, 1032, 1033, 1035, 1036, 1037, 1039, 1041, 1046, 1049, 1055, 1056, 1058, 1060, 1061, 1063, 1065, 1066, 1070, 1072, 1075, 1077, 1078, 1080, 1081, 1083, 1085, 1086, 1087, 1858, 1860, 1912, 1952, 1954, 1956, 1957, 1958, 1959, 1962, 1964, 1965, 1968, 1969, 1971, 1973, 1974, 1976, 1978, 1982, 1983, 1984, 2034, 2035, 2036, 2044, 2193, 2200, 2203, 2419, 2422, 2424, 2451, 2452, 2453, 2454, 2517, 2599, 2601, 2602, 3070, 3153, 3154, 3156, 3157, 3159, 3161, 3163, 3220, 3252, 3296, 3297, 3298, 3299, 3337, 3338, 3339, 3340, 3354 a 3374 ve sloupci (6) přidat “662“. Pro UN číslo 1008, ve sloupci (6) vložit “373“. Pro UN čísla 1051 OS I, 1089 OS I, 1228 OS II, 1259 OS I, 1261 OS II, 1278 OS II, 1308 OS I, 1331 OS III, 1361 OS II a OS III, 1363 OS III, 1364 OS III, 1365 OS III, 1373 OS III, 1376 OS III, 1378 OS II, 1379 OS III, 1386 OS III, 1545 OS II, 1560 OS I, 1569 OS II, 1583 všechny obalové skupiny, 1603 OS II, 1613 OS I, 1614 OS I, 1649 OS I, 1672 OS I, 1693 OS I a OS II, 1694 OS I, 1697 OS II, 1698 OS I, 1699 OS I, 1701 OS II, 1722 OS I, 1732 OS II, 1792 OS II, 1796 OS II, 1802 OS II, 1806 OS II, 1808 OS II, 1826 OS II, 1832 OS II, 1837 OS II, 1868 OS II, 1889 OS I, 1906 OS II, 1932 OS III, 1939 OS II, 2002 OS III, 2006 OS III, 2030 OS II, 2073, 2212 OS II, 2217 OS III, 2254 OS III, 2295 OS I, 2363 OS I, 2381 OS II, 2404 OS II, 2438 OS I, 2442 OS II, 2443 OS II, 2558 OS I, 2626 OS II, 2691 OS II, 2740 OS I, 2743 OS II, 2749 OS I, 2798 OS II, 2799 OS II, 2826 OS II, 2835 OS II, 2881 OS II, 2956 OS III, 3048 OS I, 3122 OS I, 3123 OS I, 3129 OS II, 3130 OS II, 3208 OS II, 3242 OS II, 3251 OS III, 3294 OS I, 3315 OS I, 3336 OS I, 3416 OS II, 3448 OS I a OS II, 3450 OS I, 3483 OS I a 3498 OS II, změnit ve sloupci (7b) kód na “E0“. Pro UN číslo 1082, ve sloupci (2), přidat na konec “(PLYN JAKO CHLADÍCÍ PROSTŘEDEK R1113)“. Pro UN číslo 1202, druhá položka, ve sloupci (2), vyměnit “EN 590:2004“ za “EN 590:2009 + A1:2010“. Pro všechny položky UN čísel 1210, 1263, 3066, 3469 a 3470 ve sloupci (6), vložit “367“. Pro UN číslo 1361, UHLÍ, živočišného nebo rostlinného původu, obalová skupina III, sloupec (6) Vložit odkaz zvláštního ustanovení “803“. Pro UN čísla 1700, 2016, 2017, 3090, 3091, 3268, 3292, 3356, 3480, 3481 a 3506, smazat obalovou skupinu ve sloupci (4). Pro UN číslo 1942 změnit název ve sloupci (2) na “DUSIČNAN AMONNÝ s nejvýše 0,2 % množství hořlavých látek, včetně organických látek vztažené na atom uhlíku, s vyloučením jakékoliv jiné přidané látky“. Pro UN číslo 1972, ve sloupci (8) vložit “T“. Pro UN číslo 2025 (všechny tři obalové skupiny), ve sloupci (6), vložit “66“ a smazat “585“. Pro UN číslo 2187 ve sloupci (6) smazat “593“. Pro UN číslo 2212, ve sloupci (2) změnit název na “AZBEST, AMFIBOL (amosit, tremolit, aktinolit, antofylit, krokydolit)“ a ve sloupci (6), vložit “274”. Pro UN číslo 2291 vložit “B“ ve sloupci (8) a “A“ ve sloupci (9). Pro UN číslo 2590, ve sloupci (2) změnit název na “AZBEST, CHRYSOTIL”. Pro UN číslo 2909, změna se netýká českého znění. Pro UN číslo 2910, změna v pojmenování ve sloupci (2) se netýká českého znění. Pro UN číslo 2910, ve sloupci (6) smazat “325” a vložit “368”. Pro UN číslo 2911, změna v pojmenování ve sloupci (2) se netýká českého znění. Pro UN čísla 2977 a 2978 ve sloupci (6) smazat “172”. Pro UN čísla 2977 a 2978 vložit “EP” ve sloupci (9). Pro UN číslo 2978 smazat “B” ve sloupci (8). Pro UN čísla 3077 a 3082 ve sloupci (6) vložit “375”. Pro UN čísla 3090, 3091, 3480 a 3481 ve sloupci (6) vložit “376” a “377” a smazat “661”. Pro UN číslo 3164 ve sloupci (6) vložit “371”. Pro UN čísla 3256, 3257 a 3258, smazat zvláštní ustanovení 580 ve sloupci (6). Pro UN číslo 3268, ve sloupci (2) změnit název na “BEZPEČNOSTNÍ ZAŘÍZENÍ, spouštěna elektricky”. Pro UN číslo 3316 (obě položky), ve sloupci (7a) změnit “0” na “viz ZU 251” a ve sloupci (7b), změnit “E0” na “viz ZU 340”. Pro UN číslo 3499, ve sloupci (2) změnit název pro přepravu na “KONDENZÁTOR, ELEKTRICKÁ DVOJVRSTVA (s akumulační kapacitou větší než 0,3 Wh)”. Přidat následující nové položky: (1)| (2)| (3a)| (3b)| (4)| (5)| (6)| (7a)| (7b)| (8)| (9)| (10)| (11)| (12)| (13) ---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|--- 3507| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, HEXAFLUORID URANU, VYJMUTÝ KUS, obsahující méně než 0,1 kg látky na balení, jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpná| 8| | I| 8| 317 369| 0| E0| | PP,EP| | | | 0 3508| KONDENZÁTOR, ASYMETRICKÝ (s kapacitou akumulace energiekapacitou akumulace energie větší než 0,3 Wh)| 9| M11| | 9| 372| 0| E0| | PP| | | | 0 3509| OBALY, VYŘAZENÉ, PRÁZDNÉ, NEVYČIŠTĚNÉ| 9| M11| | 9| 663| 0| E0| | PP| | | | 0 3510| PLYN ADSORBOVANÝ, HOŘLAVÝ, J.N.| 2| 9F| | 2.1| 274| 0| E0| | PP,EX,A| VE01| | | 1 3511| PLYN ADSORBOVANÝ, J.N.| 2| 9A| | 2.2| 274| 0| E0| | PP| | | | 0 3512| PLYN ADSORBOVANÝ, TOXICKÝ, J.N.| 2| 9T| | 2.3| 274| 0| E0| | PP,EP,TOX,A| VE02| | | 2 3513| PLYN ADSORBOVANÝ, OXIDUJÍCÍ, J.N.| 2| 9O| | 2.2+5.1| 274| 0| E0| | PP| | | | 0 3514| PLYN ADSORBOVANÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, J.N.| 2| 9TF| | 2.3+2.1| 274| 0| E0| | PP,EP,EX,TOX,A| VE01, VE02| | | 2 3515| PLYN ADSORBOVANÝ, TOXICKÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N.| 2| 9TO| | 2.3+5.1| 274| 0| E0| | PP,EP,TOX,A| VE02| | | 2 3516| PLYN ADSORBOVANÝ, TOXICKÝ, ŽÍRAVÝ, J.N.| 2| 9TC| | 2.3+8| 274| 0| E0| | PP,EP,TOX,A| VE02| | | 2 3517| PLYN ADSORBOVANÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, ŽÍRAVÝ, J.N.| 2| 9TFC| | 2.3+2.1+8| 274| 0| E0| | PP,EP,EX,TOX,A| VE01, VE02| | | 2 3518| PLYN ADSORBOVANÝ, TOXICKÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, ŽÍRAVÝ, J.N.| 2| 9TOC| | 2.3+5.1+8| 274| 0| E0| | PP,EP,TOX,A| VE02| | | 2 3519| FLUORID BORITÝ, ADSORBOVANÝ| 2| 9TC| | 2.3+8| | 0| E0| | PP,EP,TOX,A| VE02| | | 2 3520| CHLÓR, ADSORBOVANÝ| 2| 9TOC| | 2.3+5.1+8| | 0| E0| | PP,EP,TOX,A| VE02| | | 2 3521| FLUORID KŘEMIČITÝ, ADSORBOVANÝ| 2| 9TC| | 2.3+8| | 0| E0| | PP,EP,TOX,A| VE02| | | 2 3522| ARSIN, ADSORBOVANÝ| 2| 9TF| | 2.3+2.1| | 0| E0| | PP,EP,EX,TOX,A| VE01, VE02| | | 2 3523| GERMAN, ADSORBOVANÝ| 2| 9TF| | 2.3+2.1| | 0| E0| | PP,EP,EX,TOX,A| VE01, VE02| | | 2 3524| FLUORID FOSFOREČNÝ, ADSORBOVANÝ| 2| 9TC| | 2.3+8| | 0| E0| | PP,EP,TOX,A| VE02| | | 2 3525| FOSFIN, ADSORBOVANÝ| 2| 9TF| | 2.3+2.1| | 0| E0| | PP,EP,EX,TOX,A| VE01, VE02| | | 2 3526| SELENOVODÍK, ADSORBOVANÝ| 2| 9TF| | 2.3+2.1| | 0| E0| | PP,EP,EX,TOX,A| VE01, VE02| | | 2 3.2.2 Tabulka B4 Upravit položky pro “plynové generátory airbagů”, “moduly airbagů” a “napínače bezpečnostních pásů”, takto: „Plynové generátory airbagů| 1 9| 0503 3268” ---|---|--- „Moduly airbagů| 1 9| 0503 3268“ „Napínače bezpečnostních pásů| 1 9| 0503 3268“ V položkách pro “Aktinolit”, “Antofylit”, “Mastek s tremolitem a/nebo aktinolitem” a “Tremolite” nahradit ve sloupci UN číslo “2590” za “2212”. Smazat položky pro “Azbesty, modré nebo hnědé”, “Azbesty, bílé”, “Chrysolit”, “MODRÉ AZBESTY (krokydolit)”, “HNĚDÉ AZBESTY (amosit, mysorit)“, “BÍLÉ AZBESTY (chrysolit, aktinolit, antofylit, tremolit)“. V položce pro “ CHLORTRIFLUORETHYLEN, STABILIZOVANÝ“ UN číslo 1082, přidat na konec “, PLYN JAKO CHLADÍCÍ PROSTŘEDEK R1113 ”. V druhé položce pro “DUSIČNAN AMONNÝ”, (UN 1942), změnit název na následující: “ DUSIČNAN AMONNÝ, s nejvýše 0,2 % množství hořlavých látek, včetně organických látek vztažené na atom uhlíku, s vyloučením jakékoliv jiné přidané látky “. V položce pro “DUSIČNAN AMONNÝ”, (UN 0222), změnit název na následující “DUSIČNAN AMONNÝ”. V položce pro “KONDENZÁTOR, ELEKTRICKÁ DVOJVRSTVA...“ (UN 3499), změnit název na následující: “ KONDENZÁTOR, ELEKTRICKÁ DVOJVRSTVA (s kapacitou akumulace energiekapacitou akumulace energie větší než 0,3 Wh) “. Změny položek pro “LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, VYJMUTÝ KUS - VÝROBKY Z PŘÍRODNÍHO URANU nebo OCHUZENÉHO URANU nebo PŘÍRODNÍHO THORIA”, “LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, VYJMUTÝ KUS - OMEZENÁ MNOŽSTVÍ” a “LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, VYJMUTÝ KUS - PŘÍSTROJE nebo VÝROBKY” se netýkají českého znění. Přidat následující nové položky v abecedním pořadí: Název a popis| Třída| UN číslo ---|---|--- PLYN ADSORBOVANÝ, HOŘLAVÝ, J.N.| 2| 3510 PLYN ADSORBOVANÝ, J.N.| 2| 3511 PLYN ADSORBOVANÝ, OXIDUJÍCÍ, J.N.| 2| 3513 PLYN ADSORBOVANÝ, TOXICKÝ, ŽÍRAVÝ, J.N.| 2| 3516 PLYN ADSORBOVANÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, ŽÍRAVÝ, J.N.| 2| 3517 PLYN ADSORBOVANÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, J.N.| 2| 3514 PLYN ADSORBOVANÝ, TOXICKÝ, J.N.| 2| 3512 PLYN ADSORBOVANÝ, TOXICKÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, ŽÍRAVÝ, J.N.| 2| 3518 PLYN ADSORBOVANÝ, TOXICKÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N.| 2| 3515 Amfibol azbest, viz| 9| 2212 ARSIN, ADSORBOVANÝ| 2| 3522 AZBESTY, AMFIBOL| 9| 2212 AZBESTY, CHRYSOTIL| 9| 2590 FLUORID BORITÝ, ADSORBOVANÝ| 2| 3519 KONDENZÁTOR, ASYMETRICKÝ (s kapacitou akumulace energiekapacitou akumulace energie větší než 0,3 Wh)| 9| 3508 CHLÓR, ADSORBOVANÝ| 2| 3520 Chrysotil, viz| 9| 2590 GERMAN, ADSORBOVANÝ| 2| 3523 SELENOVODÍK, ADSORBOVANÝ| 2| 3526 Chlorid rtuťný, viz| 6.1| 2025 OBALY, VYŘAZENÉ, PRÁZDNÉ, NEVYČIŠTĚNÉ| 9| 3509 FOSFIN, ADSORBOVANÝ| 2| 3525 FLUORID FOSFOREČNÝ, ADSORBOVANÝ| 2| 3524 BEZPEČNOSTNÍ ZAŘÍZENÍ, spouštěna elektricky| 9| 3268 PROSTŘEDKY ZÁCHRANNÉ, PYROTECHNICKÉ| 1| 0503 FLUORID KŘEMIČITÝ, ADSORBOVANÝ| 2| 3521 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, HEXAFLUORID URANU, VYJMUTÝ KUS, obsahující méně než 0,1 kg látky na balení, jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpná| 8| 3507 3.2.3 3.2.3.1 , Vysvětlivky k Tabulce C, sloupce (7) se netýkají české verze. 3.2.3.1 , Vysvětlivky k Tabulce C, sloupce (13) změnit následovně: “Druh odběrného zařízení Obsahuje informace k předepsanému druhu odběrného zařízení. 1 Uzavřené odběrné zařízení 2 Částečně uzavřené odběrné zařízení 3 Otevřené zařízení“ 3.2.3.1 , vysvětlivky, sloupec (20) /Netýká se českého znění./ 3.2.3.1 , vysvětlivky, sloupec (20) /Netýká se českého znění./ 3.2.3.1 , vysvětlivky, sloupec (20) /Netýká se českého znění./ 3.2.3.1 , vysvětlivky, sloupec (20), Dodatečné požadavky/poznámky 14 v první větě nahradit “za těchto podmínek” za “plavidlem typu N”. 3.2.3.1 , vysvětlivky 40 ke sloupci (20) vypustit a nahradit za “(Vypuštěno)“. 3.2.3.1 , vysvětlivky ke sloupci (20) vložit následující novou poznámku: “41. n-BUTYLBENZEN je přiřazen k položce UN číslo 2709 BUTYLBENZENY (n-BUTYLBENZENY).” 3.2.3.1 , vysvětlivky, sloupec (20) vložit následující novou poznámku: “42. Nakládání hluboce zchlazených zkapalněných plynů má být prováděno tak, aby nedocházelo k nežádoucím změnám teploty v nákladních tancích, potrubním vedení nebo jakémkoliv přídavném zařízení. Při určování udržovací doby (jak je popsáno v 7.2.4.16.17), by mělo být zajištěno, že stupeň plnění nepřesáhne 98 %, aby se předešlo otevření pojistných ventilů v době, kdy je plyn v plně kapalném stavu. Za použití přepravních podmínek pro hluboce zchlazené zkapalněné plyny v souladu s bodem 9.3.1.24.1 (b) nebo 9.3.1.24.1 (c), se chladicí systém nedoporučuje. 3.2.3.2 , Tabulka C, záhlaví sloupce (7) se netýká české verze. 3.2.3 Tabulka C Pro UN číslo 1005, UN číslo 1011 (dvakrát), UN číslo. 1012, UN číslo. 1030, UN číslo. 1033, UN číslo. 1038, UN číslo 1055, UN číslo 1063, UN číslo 1077, UN číslo 1083, UN číslo 1912, UN číslo 1965 (9 krát), UN číslo 1969 (dvakrát), UN číslo 1978 a UN číslo. 9000, vložit “2” ve sloupci (20). Pro UN číslo 1038, vložit odkaz vysvětlivky “42” ve sloupci (20). Pro UN číslo 1206, ve sloupci (2), smazat “(n-HEPTAN)”. Pro UN číslo 1208, ve sloupci (2), smazat “(n-HEXAN)” a ve sloupci (9), smazat “3”. Pro UN číslo 1262, ve sloupci (2), smazat “(n-OCTAN)”. Pro UN číslo 2709, ve sloupci (20), vložit “41”. Pro UN číslo 3082, TĚŽKÉ TOPNÉ OLEJE smazat “40” ve sloupci (20) 3.2.3.2 Tabulka C, Vložit následující nové položky: (1)| (2)| (3)a| (3)b| (4)| (5)| (6)| (7)| (8)| (9)| (10)| (11)| (12)| (13)| (14)| (15)| (16)| (17)| (18)| (19)| (20) ---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|--- 1265| PENTANY, kapalné| 3| F1| I| 3+N2| *| *| *| *| *| *| *| *| ano| *| II A| ano| PP, EX, A| 1| 14; * viz 3.2.3.3 1265| PENTANY, kapalné| 3| F1| II| 3+N2| *| *| *| *| *| *| *| *| ano| *| II A| ano| PP, EX, A| 1| 14; * viz 3.2.3.3 1972| METHAN, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ nebo PLYN ZEMNÍ, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ, s vysokým obsahem methanu| 2| 3F| | 2.1| G| 1| 1| 1| | 95| | 1| ne| T1| IIA| ano| PP, EX, A| 1| 2; 31; 42 2709| BUTYLBENZENY (n-BUTYLBENZEN)| 3| F1| III| 3+N1+F| N| 3| 3| | | 97| 0.87| 2| ano| T2| II A| ano| PP, EX, A| 0| 41 Vyměnit položky pro UN čísla 1764, 2430 (dvakrát) a 2850 za následující položky: (1)| (2)| (3a)| (3b)| (4)| (5)| (6)| (7)| (8)| (9)| (10)| (11)| (12)| (13)| (14)| (15)| (16)| (17)| (18)| (19)| (20) ---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|--- 1764| KYSELINA DICHLOROCTOVÁ| 8| C3| II| 8+N1| N| 3| 3| | | 97| 1.56| 2| ano| T1| IIA| ano| PP, EP, EX, A| 0| 17 2430| ALKYLFENOLY, TUHÉ, J.N. (NONYLFENOL, SMĚS IZOMERŮ, ROZTAVENÝ)| 8| C4| II| 8+N1+F| N| 3| 1| 2| | 95| 0.95| 2| ano| T2| IIA 7)| ano| PP, EP, EX, A| 0| 7; 17 2430| ALKYLFENOLY, TUHÉ, J.N. (NONYLPHENOL, ISOMERIC MIXTURE, MOLTEN)| 8| C4| II| 8+N1+F| N| 3| 2| 4| | 95| 0.95| 2| ano| | | ne| PP, EP| 0| 7; 17; 20: +125 °C 2850| TETRAMER PROPYLENU| 3| F1| III| 3+N1+F| N| 4| 3| | | 97| 0.76| 2| ano| | | ne| PP| 0| 3.2.3.2 Poznámky pod čarou 1 a 2, které se vztahují k seznamu látek v Tabulce C, nahradit “IEC 79-4” za “standardizovaný postup stanovení”. 3.2.3.2 Poznámka pod čarou 3, která se vztahuje k seznamu látek v Tabulce C, nahradit “IEC 79-IA” za “standardizovaný postup stanovení” 3.2.3.2 Poznámku pod čarou 4, která se vztahuje k seznamu látek v Tabulce C změnit následně: “Nejvyšší průrazová odolnost spárami (MESG) ještě nebyla změřena podle standardizovaného postupu stanovení; proto byla prozatímně přiřazena do třídy výbušnosti IIB, která je považována za bezpečnou.” 3.2.3.2 Poznámku pod čarou 5, která se vztahuje k seznamu látek v Tabulce C změnit následně: “Nejvyšší průrazová odolnost spárami (MESG) ještě nebyla změřena podle standardizovaného postupu stanovení; proto byla prozatímně přiřazena do třídy výbušnosti IIC, která je považována za bezpečnou.” 3.2.3.2 Poznámku pod čarou 7, která se vztahuje k seznamu látek v Tabulce C změnit následně: “Nejvyšší průrazová odolnost spárami (MESG) ještě nebyla změřena podle standardizovaného postupu stanovení; proto byla prozatímně přiřazena do třídy výbušnosti, která je považována za bezpečnou.” 3.2.3.2 Poznámky pod čarou 8, které se vztahují k seznamu látek v Tabulce C změnit následovně: “Nejvyšší průrazová odolnost spárami (MESG) ještě nebyla změřena podle standardizovaného postupu stanovení; proto byla prozatímně přiřazena do třídy výbušnosti v souladu s IEC 60079-20-1.” 3.2.3.3 V třetím a pátém oddílu postupového diagramu nahradit “(kritéria podle GESAMP) *“ za “(kritéria podle 2.2.9.1.10.5)” a smazat poznámku pod čarou*.3.2.3.3, sloupec (16) nahradit “IEC 60079-1-1” za “IEC 60079-20-1”. 3.2.3.3 , poznámku 2 ke sloupci (20) změnit za následující: “Nutno poukázat ve sloupci (20) na poznámku 2 týkající se stabilizovaných látek, které reagují s kyslíkem a plynů nebezpečnosti 2.1, jak je zmíněno ve sloupci (5).” 3.2.3.3 , sloupec (20), poznámka 40 smazat a nahradit za “Již se nepoužívá.”. 3.2.3.3 Vložit následující novou poznámku 41 ke sloupci (20): “Poznámka 41 : Nutno poukázat ve sloupci (20) na poznámku 41 k UN číslu 2709 BUTYLBENZENY (n-BUTYLBENZENY).” 3.2.3.3 Vložit následující novou poznámku 42 ke sloupci (20): “Poznámka 42 : Nutno poukázat ve sloupci (20) na poznámku 42 k UN číslo 1038 ETHYLEN, ZCHLAZENÁ KAPALINA a k UN číslu 1972 METHAN, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ nebo PLYN ZEMNÍ, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ, s vysokým obsahem methanu.” 3.2.4.2 , 3.1 Změnit na následující: “Teplota samovznícení v souladu s IEC 60079-20-1:2010, EN 14522:2005, DIN 51 794:2003 v °C; kde je aplikovatelná, daná teplotní třída v souladu s IEC 60079-20-1:2010.” 3.2.4.2 , bod 3.2 Změnit následovně: “Bod vzplanutí Pro bod vzplanutí do 175 ° C Zkušební metody s uzavřeným kelímkem – nerovnovážný postup ABEL METODA: EN ISO 13736:2008 ABEL-PENSKY METODA: DIN 51755–1:1974 nebo NF M T60-103:1968 PENSKY-MAERTENS METODA: EN ISO 2719:2012 LUCHAIRE PŘÍSTROJ: Francouzská norma NF T60-103:1968 TAG METODA: ASTM D56-05(2010) Zkušební metody s uzavřeným kelímkem – rovnovážný postup Rychlý rovnovážný postup: EN ISO 3679:2004; ASTM D3278-96(2011) Rovnovážný postup s uzavřeným kelímkem: EN ISO 1523:2002+AC1:2006; ASTM D3941-90 (2007) Pro bod vzplanutí nad 175 ° C K výše uvedeným metodám smí být navíc použita následující zkušební metoda s otevřeným kelímkem: CLEVELAND METODA: EN ISO 2592:2002; ASTM D92-12.” 3.2.4.2 , bod 3.3 Nahradit “EN 1839:2004” za “EN 1839:2012”. 3.2.4.2 , bod 3.4 Nahradit “IEC 60079-1:2003.....” za “IEC 60079-20-1:2010 v mm.”. 3.2.4.3 Kritéria pro stanovení látek, A, 10 Nahradit “(kritéria v souladu s GESAMP), 3” za “(kritéria v souladu s 2.2.9.1.10.5)” and smazat poznámku pod čarou3. 3.2.4.3 , sloupec (16) Nahradit “IEC 60079-1-1” za “IEC 60079-20-1”. 3.2.4.3 , L sloupec (20), poznámku 2 změnit následovně: “ Nutno poukázat ve sloupci (20) na poznámku 2 týkající se stabilizovaných látek, které reagují s kyslíkem a plynů nebezpečnosti 2.1, jak je zmíněno ve sloupci (5).” 3.2.4.3 , sloupec (20), poznámka 40 smazat a nahradit za “Již se nepoužívá.” 3.2.4.3 Vložit následující novou poznámku 41 ke sloupci (20): “Poznámka 41 : Nutno poukázat ve sloupci (20) na poznámku 41 k UN číslu 2709 BUTYLBENZENY (n-BUTYLBENZENY).” 3.2.4.3 , L Vložit následující novou poznámku 42 ke sloupci (20): “Poznámka 42 : Nutno poukázat ve sloupci (20) na poznámku 42 k UN číslo 1038 ETHYLEN, ZCHLAZENÁ KAPALINA a k UN číslu 1972 METHAN, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ nebo PLYN ZEMNÍ, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ, s vysokým obsahem methanu.” Kapitola 3.3 3.3.1 ZÚ 122 Na konec doplnit „, 4.1.4.2, pokynu pro balení IBC520 a 4.2.5.2.6, pokynu pro přemístitelné cisterny T23 ADR.”. ZÚ 135 Pozměnit do tohoto znění: „135 Hydratovaná sodná sůl kyseliny dichlorisokyanurové nesplňuje kritéria pro zařazení do třídy 5.1 a nepodléhá ustanovením ADN, pokud nesplňuje kritéria pro zařazení do jiné třídy.“. ZÚ 172 Pozměnit do tohoto znění: „172 Má-li radioaktivní látka vedlejší nebezpečí: (a) látka musí být přiřazena k obalové skupině I, II nebo III, pokud je to náležité, za použití kritérií pro obalové skupiny obsažených v části 2 podle povahy převažujícího vedlejšího nebezpečí; (b) kusy musí být označeny bezpečnostními značkami odpovídajícími každému vedlejšímu nebezpečí přestavovanému touto látkou; odpovídající velké bezpečnostní značky se umístí na vozidla nebo kontejnery podle příslušných ustanovení oddílu 5.3.1; (c) pro účely dokumentace a označování kusů musí být oficiální pojmenování pro přepravu doplněno pojmenováním složek, které převažujícím způsobem přispívají k tomuto (těmto) vedlejšímu (vedlejším) nebezpečí(m) a které musí být uvedeny v závorkách; (d) v přepravním dokladu pro nebezpečné věci musí být uvedeno(a) číslo(a) vzoru(ů) bezpečnostních značek odpovídající každému vedlejšímu nebezpečí, v závorkách za číslem třídy „7“ a tam, kde je přiřazena, také obalová skupina, jak je vyžadováno podle 5.4.1.1.1 (d). K balení viz také 4.1.9.1.5 ADR.“. ZÚ 225 Na konec doplnit: „Hasicí přístroje musí být vyrobeny, odzkoušeny, schváleny a označeny podle předpisů platných v zemi výroby. POZNÁMKA: „Předpisy platné v zemi výroby“ znamená předpisy platné v zemi výroby nebo předpisy platné v zemi použití. Hasicí přístroje pod touto položkou zahrnují: (a) přenosné hasicí přístroje pro ruční manipulaci a použití; (b) hasicí přístroje pro instalaci v letadlech; (c) hasicí přístroje na kolech pro ruční manipulaci; (d) protipožární zařízení nebo přístroje namontované na kolech nebo na kolovém podvozku nebo na dopravním prostředku podobném (malému) přívěsu; a (e) hasicí přístroje sestávající z nepojízdného tlakového sudu a příslušenství a manipulované např. vidlicovým vozíkem nebo jeřábem, jsou-li nakládány nebo vykládány. POZNÁMKA: Tlakové nádoby, které obsahují plyny pro použití ve výše uvedených hasicích přístrojích nebo pro použití ve stacionárních protipožárních zařízeních, musí splňovat požadavky kapitoly 6.2 ADR a všechny požadavky vztahující se na příslušný plyn, jsou-li tyto tlakové nádoby přepravovány samostatně.“. ZÚ 235 Pozměnit do tohoto znění: „235 Tato položka platí pro předměty, které obsahují výbušné látky třídy 1 a které mohou obsahovat také nebezpečné věci jiných tříd. Tyto předměty jsou používány ke zvýšení bezpečnosti ve vozidlech, plavidlech nebo letadlech – např. plynové generátory airbagů, moduly airbagů, předpínače bezpečnostních pásů a pyromechanické prostředky.“. ZÚ 251 Vložit následující nový třetí odstavec (za „vyžaduje nejpřísnější obalovou skupinu“): „Pokud souprava obsahuje jen nebezpečné věci, jimž není přiřazena žádná obalová skupina, nemusí být v přepravním dokladu pro nebezpečné věci žádná obalová skupina uvedena.“. ZÚ 280 Pozměnit do tohoto znění: „280 Tato položka se vztahuje na záchranné prostředky pro vozidla, plavidla nebo letadla – např. plynové generátory airbagů, moduly airbagů, předpínače bezpečnostních pásů a pyromechanické prostředky, které obsahují nebezpečné věci třídy 1 nebo jiných tříd, jsou-li přepravovány jako montážní díly a pokud tyto předměty, tak jak jsou podávány k přepravě, byly vyzkoušeny podle série zkoušek 6 (c) části I Příručky zkoušek a kritérií, přičemž nedošlo k výbuchu prostředku, roztříštění pouzdra prostředku nebo tlakové nádoby, a neexistuje nebezpečí rozletu úlomků ani tepelných účinků, které by významným způsobem bránily hašení požáru nebo záchranným operacím v bezprostředním sousedství. Tato položka se nevztahuje na prostředky pro záchranu života popsané ve zvláštním ustanovení 296 (UN čísla 2990 a 3072).“. ZÚ 289 Pozměnit do tohoto znění: „289 Záchranné prostředky, elektricky iniciované a záchranné prostředky, pyrotechnické namontované ve vozidlech, železničních vozech, plavidlech nebo letadlech nebo ve zkompletovaných dílech, jako jsou sloupky řízení, výplně dveří, sedadla atd. nepodléhají ustanovením ADN.“. ZÚ 306 Pozměnit do tohoto znění: „306 Tato položka smí být použita pouze pro látky, které jsou příliš necitlivé pro zařazení do třídy 1, pokud byly vyzkoušeny podle série zkoušek 2 (viz Příručku zkoušek a kritérií, část I).“. ZÚ 309 Pozměnit poslední větu do tohoto znění: „Tyto látky musí vyhovět zkouškám 8 (a), (b) a (c) série zkoušek 8 Příručky zkoušek a kritérií, části I, oddílu 18 a musí být schváleny příslušným orgánem.“. ZÚ 363 /Tato změna se netýká českého znění/ ZÚ 580 Vypustit zvláštní ustanovení 580 a vložit „580 (Vypuštěno)“. ZÚ 582 Pozměnit do tohoto znění: „582 Tato položka zahrnuje mimo jiné směsi plynů označené písmenem R....., s následujícími vlastnostmi: Směs| Maximální tenze par při 70 °C (MPa)| Minimální hustota při 50 °C (kg/l)| Dovolený technický název pro účely 5.4.1.1 ---|---|---|--- F1| 1,3| 1,30| „Směs F1“ F2| 1,9| 1,21| „Směs F2“ F3| 3,0| 1,09| „Směs F3“ POZNÁMKA 1 : Trichlorfluormethan (chladicí plyn R11), 1,1,2-trichlor-1,2,2-trifluorethan (chladicí plyn R113), 1,1,1-trichlor-2,2,2- trifluorethan (chladicí plyn R113a), 1-chlor-1,2,2-trifluorethan (chladicí plyn R133) a 1-chlor-1,1,2- trifluorethan (chladicí plyn R133b) nejsou látkami třídy 2. Mohou však být součástí směsí F1 až F3. POZNÁMKA 2 : Referenční hustoty odpovídají hustotám dichlorfluormethanu (1,30 kg/l), dichlor-difluormethanu (1,21 kg/l) a chlordifluormethanu (1,09 kg/l).“. ZÚ 583 Pozměnit do tohoto znění: „583 Tato položka zahrnuje mimo jiné směsi plynů s následujícími vlastnostmi: Směs| Maximální tenze par při 70 °C (MPa)| Minimální hustota při 50 °C (kg/l)| Dovolený technickýnázev(a) pro účely 5.4.1.1 ---|---|---|--- A| 1,1| 0.525| „Směs A“ nebo „Butan“ A01| 1,6| 0,516| „Směs A01“ nebo „Butan“ A02| 1.6| 0,505| „Směs A02“ nebo „Butan“ A0| 1.6| 0,495| „Směs A0“ nebo „Butan“ A1| 2,1| 0,485| „Směs A1“ B1| 2.6| 0,474| „Směs B1“ B2| 2.6| 0,463| „Směs B2“ B| 2.6| 0,450| „Směs B“ C| 3.1| 0,440| „Směs C“ nebo „Propan“ (a) Pro přepravu v tancích smějí být obchodní názvy „Butan“ nebo „Propan“ používány jen jako doplněk. ZÚ 585 Vypustit zvláštní ustanovení 585 a vložit „585 (Vypuštěno)“. ZÚ 594 Namísto „podle předpisů státu výroby“ uvést „podle předpisů platných v zemi výroby“. Na konec vložit následující novou POZNÁMKU: POZNÁMKA: „Předpisy platné v zemi výroby“ znamená předpisy platné v zemi výroby nebo předpisy platné v zemi použití.“. ZÚ 636 (b) Pozměnit do tohoto znění: „(b) Až do mezilehlého zpracovatelského objektu lithiové články a baterie o celkové (brutto) hmotnosti nejvýše 500 g na každý článek nebo baterii nebo lithium-iontové články s watthodinovou zatížitelností nejvýše 20 Wh, lithium-iontové baterie s watthodinovou zatížitelností nejvýše 100 Wh, lithiové kovové články s obsahem lithia nejvýše 1 g a lithiové kovové baterie s celkovým obsahem lithia nejvýše 2 g, ať obsažené v zařízení nebo ne, shromážděné a podávané k přepravě za účelem jejich likvidace nebo recyklace, společně s jinými nelithiovými články nebo bateriemi, nebo bez nich, nepodléhají žádným jiným ustanovením ADN, včetně zvláštního ustanovení 376 a odstavce 2.2.9.1.7, pokud splňují následující podmínky: (i) Jsou dodržena ustanovení pokynu pro balení P909 v 4.1.4.1 ADR, vyjma dodatečných požadavků 1 a 2; (ii) Je zaveden systém zajištění kvality, aby bylo zajištěno, že celkové množství lithiových článků nebo baterií na dopravní jednotku nepřekročí 333 kg; POZNÁMKA: Celkové množství lithiových článků a baterií ve smíšeném nákladu může být stanoveno pomocí statistické metody zahrnuté do systému zajištění kvality. Kopie záznamů ze zajištění kvality musí být na požádání poskytnuta příslušnému orgánu. (iii) Kusy jsou označeny nápisem „LITHIOVÉ BATERIE K LIKVIDACI“ nebo „LITHIOVÉ BATERIE K RECYKLACI“, jak je to náležité.“. ZÚ 660 (g) (v) Namísto „jmenovitý vnitřní objem“ uvést „hydraulický vnitřní objem“. ZÚ 661 Vypustit zvláštní ustanovení 661 a vložit „661 (Vypuštěno)“. 3.3.1 Doplnit následující nová zvláštní ustanovení: „66 Rumělka nepodléhá ustanovením ADN.“. „367 Pro účely dokumentace: Oficiální pojmenování pro přepravu „Látka pomocná k výrobě barev“ smí být použito pro zásilky kusů obsahujících „Barvu“ a „Látku pomocnou k výrobě barev“ v tomtéž kusu; Oficiální pojmenování pro přepravu „Látka pomocná k výrobě barev, žíravá, hořlavá“ smí být použito pro zásilky kusů obsahujících „Barvu, žíravou, hořlavou“ a „Látku pomocnou k výrobě barev, žíravou, hořlavou“ v tomtéž kusu; Oficiální pojmenování pro přepravu „Látka pomocná k výrobě barev, hořlavá, žíravá“ smí být použito pro zásilky kusů obsahujících „Barvu, hořlavou, žíravou“ a „Látku pomocnou k výrobě barev, hořlavou, žíravou“ v tomtéž kusu; a Oficiální pojmenování pro přepravu „Látka pomocná k výrobě tiskařských barev“ smí být použito pro zásilky kusů obsahujících „Barvu tiskařskou“ a „Látku pomocnou k výrobě tiskařských barev“ v tomtéž kusu.“. „368 V případě hexafluoridu uranu, jiného než štěpného nebo štěpného vyjmutého, se látka zařadí pod UN číslo 3507 nebo UN číslo 2978.“. „369 Podle odstavce 2.1.3.5.3 (a) je tato radioaktivní látka ve vyjmutém kusu, mající žíravé vlastnosti, zařazena do třídy 8 s vedlejším nebezpečím radioaktivní látky. Hexafluorid uranu smí být zařazen pod tuto položku, jen pokud jsou splněny podmínky uvedené v 2.2.7.2.4.1.2, 2.2.7.2.4.1.5, 2.2.7.2.4.5.2 a pro vyjmuté štěpné látky v 2.2.7.2.3.6. Kromě ustanovení platných pro přepravu látek třídy 8 platí ustanovení uvedená v 5.1.3.2, 5.1.5.2.2, 5.1.5.4.1 (b), 7.1.4.14.7.3.1, 7.1.4.14.7.5.1 až 7.1.4.14.7.5.4 a 7.1.4.14.7.7. Nevyžaduje se umístění žádné bezpečnostní značky pro třídu 7.“. „370 Tato položka se vztahuje na: - dusičnan amonný s více než 0,2 % hořlavých látek, včetně jakékoli organické látky počítané jako uhlík, s vyloučením jakékoli přidané látky; a - dusičnan amonný s nejvýše 0,2 % hořlavých látek, včetně jakékoli organické látky počítané jako uhlík, s vyloučením jakékoli přidané látky, který není příliš citlivý pro zařazení do třídy 1, jestliže byl odzkoušen podle série zkoušek 2 (viz Příručku zkoušek a kritérií, část I). Viz též UN číslo 1942.“. „371 (1) Tato položka se vztahuje také na předměty obsahující malé tlakové nádobky s vypouštěcím ventilem. Takové předměty musí splňovat následující požadavky: (a) Hydraulický vnitřní objem tlakové nádobky nesmí překročit 0,5 litru a provozní tlak nesmí překročit 25 barů při 15 °C; (b) Minimální tlak při roztržení tlakové nádobky musí být roven nejméně čtyřnásobku tlaku plynu při 15 °C; (c) Každý předmět musí být vyroben takovým způsobem, aby bylo vyloučeno neúmyslné vznícení nebo spuštění za normálních podmínek manipulace, balení, přepravy a použití. Toto může být splněno dodatečným uzamykacím zařízením spojeným s aktivátorem; (d) Každý předmět musí být vyroben takovým způsobem, aby se předešlo nebezpečným rozletům tlakové nádobky nebo částí tlakové nádobky; (e) Každá tlaková nádobka musí být vyrobena z materiálu, který se při jejím prasknutí nebude tříštit; (f) Konstrukční typ předmětu musí být podroben zkoušce v ohni. Pro tuto zkoušku se použijí ustanovení odstavců 16.6.1.2, kromě písmene g, 16.6.1.3.1 až 16.6.1.3.6, 16.6.1.3.7 (b) a 16.6.1.3.8 Příručky zkoušek a kritérií. Musí být prokázáno, že předmět uvolňuje svůj tlak pomocí těsnění degradujícího působením ohně nebo pomocí jiného zařízení pro vyrovnávání tlaku takovým způsobem, že se tlaková nádobka neroztříští a že předmět nebo fragmenty předmětu neodletí dále než 10 metrů; (g) Konstrukční typ předmětu musí být podroben následující zkoušce. Použije se stimulační mechanismus k iniciaci jednoho předmětu ve středu obalu. Nesmí dojít k nebezpečným účinkům vně kusu, jako je roztržení kusu, průnik kovových fragmentů nebo vlastní nádobky obalem. (2) Výrobce musí pořídit technickou dokumentaci konstrukčního typu, výroby, jakož i zkoušek a jejich výsledků. Výrobce musí použít postupy k zajištění toho, aby předměty v sériové výrobě byly vyráběny v dobré kvalitě, podle konstrukčního typu a byly schopny splnit požadavky uvedené v (1). Výrobce musí na požádání poskytnout takové informace příslušnému orgánu.“. „372 Tato položka platí pro asymetrické kondenzátory s kapacitou akumulace energiekapacitou akumulace energie větší než 0,3 Wh. Kondenzátory s kapacitou akumulace energiekapacitou akumulace energie 0,3 Wh nebo nižší nepodléhají ADN. Kapacitou akumulace energieKapacitou akumulace energie se rozumí energie zadržená kondenzátorem, jak je vypočtena podle následující rovnice: Wh = 1/2CN (UR2 – UL2) × (1/3600), za použití jmenovité kapacitance (CN), jmenovitého napětí (UR) a jmenovité dolní meze napětí (UL). Všechny asymetrické kondenzátory, pro něž tato položka platí, musí splňovat následující podmínky: (a) Kondenzátory nebo moduly musí být chráněny proti zkratu; (b) Kondenzátory musí být konstruovány a vyrobeny tak, aby mohl být bezpečně snížen tlak, který může narůst během jejich používání, pomocí větracího otvoru nebo slabého místa v plášti kondenzátoru. Jakákoli kapalina, která se uvolní při větrání, musí být zadržena obalem nebo zařízením, v němž je kondenzátor zabudován; (c) Na kondenzátorech musí být vyznačena jejich kapacita akumulace energiekapacita akumulace energie ve Wh; a (d) Kondenzátory obsahující elektrolyt splňující klasifikační kritéria kterékoli třídy nebezpečných věcí musí být konstruovány tak, aby odolaly rozdílu tlaků 95 kPa; Kondenzátory obsahující elektrolyt, který nesplňuje klasifikační kritéria žádné třídy nebezpečných věcí, i když jsou v sestavě modulu anebo jsou zabudovány v zařízení, nepodléhají jiným ustanovením ADN. Kondenzátory obsahující elektrolyt, který splňuje klasifikační kritéria kterékoli třídy nebezpečných věcí, s kapacitou akumulace energiekapacitou akumulace energie 20 Wh nebo méně, i když jsou v sestavě modulu, nepodléhají jiným ustanovením ADN, pokud jsou kondenzátory schopny v nezabaleném stavu odolat při zkoušce volným pádem z výšky 1,2 metru na pevný povrch bez ztráty obsahu. Kondenzátory obsahující elektrolyt, splňující klasifikační kritéria kterékoli třídy nebezpečných věcí, které nejsou zabudovány v zařízení a s kapacitou akumulace energiekapacitou akumulace energie větší než 20 Wh, podléhají ustanovením ADN. Kondenzátory zabudované v zařízení a obsahující elektrolyt, který splňuje klasifikační kritéria kterékoli třídy nebezpečných věcí, nepodléhají jiným ustanovením ADN, pokud je zařízení zabaleno v pevném vnějším obalu vyrobeném z vhodného materiálu a přiměřené pevnosti a konstrukce ve vztahu k zamýšlenému použití a takovým způsobem, aby se zamezilo náhodnému uvedení kondenzátorů do činnosti během přepravy. Velké robustní zařízení obsahující kondenzátory smí být podáno k přepravě nezabalené nebo na paletách, je-li kondenzátorům poskytována rovnocenná ochrana zařízením, v němž jsou obsaženy. POZNÁMKA: Bez ohledu na ustanovení tohoto zvláštního ustanovení musí být nikl-uhlíkové asymetrické kondenzátory obsahující alkalické elektrolyty třídy 8 přepravovány jako UN 2795 AKUMULÁTORY (BATERIE), NAPLNĚNÉ ALKALICKÝM KAPALNÝM ELEKTROLYTEM, elektrická akumulace.“. „373 Detektory neutronového záření obsahující nestlačený plyn fluorid boritý smějí být přepravovány pod touto položkou, pokud jsou splněny následující podmínky: (a) Každý detektor neutronového záření musí splňovat následující podmínky: (i) Tlak v každém detektoru nesmí překročit 105 kPa (absolutní tlak) při 20 °C; (ii) Množství plynu nesmí překročit 13 g na detektor; (iii) Každý detektor musí být vyroben v registrovaném programu zajištění kvality; POZNÁMKA: ISO 9001:2008 smí být použita k tomuto účelu. (iv) Každý detektor neutronového záření musí být svařované kovové konstrukce s přechodovými konektory připojenými keramicko-kovovým pájením natvrdo. Tyto detektory musí mít minimální tlak při prasknutí 1800 kPa, jak je prokázáno při kvalifikační zkoušce konstrukčního typu; a (v) Každý detektor musí být před naplněním odzkoušen na 1 × 10-10 cm3/s normy těsnosti. (b) Detektory neutronového záření přepravované jako samostatné komponenty musí být přepravovány následujícím způsobem: (i) Detektory musí být zabaleny do těsně uzavřených vložek z plastu sloužících jako meziobal, s dostatečným množstvím absorpčního materiálu, aby absorboval celý plynný obsah; (ii) Musí být zabaleny do pevného vnějšího obalu. Zkompletovaný kus musí být schopen odolat při zkoušce volným pádem z výšky 1,8 m bez jakéhokoli úniku plynného obsahu z detektorů; (iii) Celkové množství plynu ze všech detektorů na vnější obal nesmí překročit 52 g. (c) Zkompletované systémy měření neutronového záření obsahující detektory splňující podmínky odstavce (a) musí být přepravovány následujícím způsobem. (i) Detektory musí být uloženy v pevném těsně uzavřeném vnějším pouzdru; (ii) Pouzdro musí obsahovat dostatečné množství absorpčního materiálu, aby absorboval celý plynný obsah; (iii) Zkompletované systémy musí být zabaleny do pevných vnějších obalů schopných odolat při zkoušce volným pádem z výšky 1,8 m bez úniku obsahu, pokud vnější pouzdro systému neposkytuje rovnocennou ochranu. Pokyn pro balení P200 v 4.1.4.1 ADR se nepoužije. Přepravní doklad musí obsahovat tento zápis: „Přeprava podle zvláštního ustanovení 373.“ Detektory neutronového záření obsahující nejvýše 1 g fluoridu boritého, včetně těch, které mají těsnění z pájeného skla, nepodléhají ustanovením ADN, pokud splňují požadavky uvedené v odstavci (a) a jsou zabaleny podle odstavce (b). Systémy měření záření obsahující takové detektory nepodléhají ustanovením ADN, pokud jsou zabaleny podle odstavce (c).“. „374 (Vyhrazeno)“. „375 Tyto látky, pokud jsou přepravovány v samostatných nebo skupinových obalech obsahujících čisté množství na samostatný nebo vnitřní obal nejvýše 5 litrů pro kapaliny nebo mající čistou (netto) hmotnost na samostatný nebo vnitřní obal nejvýše 5 kg pro tuhé látky, nepodléhají žádným jiným ustanovením ADN, za podmínky, že obaly splňují všeobecná ustanovení uvedená v 4.1.1.1, 4.1.1.2 a 4.1.1.4 až 4.1.1.8 ADR.“. „376 Lithium-iontové články nebo baterie a lithiové kovové články nebo baterie, které jsou identifikovány jako poškozené nebo vadné tak, že neodpovídají typu odzkoušenému podle příslušných ustanovení Příručky zkoušek a kritérií, musí vyhovovat požadavkům tohoto zvláštního ustanovení. Pro účely tohoto zvláštního ustanovení tyto články nebo baterie smějí zahrnovat, avšak nejsou omezeny jen na: - články nebo baterie identifikované jako vadné z bezpečnostních důvodů; - články nebo baterie, které vykazují známky úniku kapaliny nebo plynu; - články nebo baterie, které nemohou být diagnostikovány před přepravou; nebo - články nebo baterie, které utrpěly fyzické nebo mechanické poškození. POZNÁMKA: Při posuzování, zda je baterie poškozená nebo vadná, je nutno vzít v úvahu druh baterie a její předchozí používání a popřípadě nevhodné používání. Články a baterie musí být přepravovány podle ustanovení vztahujících se na UN čísla 3090, 3091, 3480 a 3481, kromě zvláštního ustanovení 230, a jak je jinak stanoveno v tomto zvláštním ustanovení. Kusy musí být označeny nápisem „POŠKOZENÉ/VADNÉ LITHIUM-IONTOVĚ BATERIE“ nebo „POŠKOZENÉ/VADNÉ LITHIOVĚ KOVOVÉ BATERIE“, jak je to náležité. Články a baterie musí být baleny podle pokynu pro balení P908 v 4.1.4.1 nebo LP904 v 4.1.4.3 ADR, jak je to náležité. Články a baterie náchylné k rychlé demontáži, nebezpečné reakci, vzniku plamene nebo nebezpečnému vyvíjení tepla nebo nebezpečnému uvolňování toxických, žíravých nebo hořlavých plynů nebo par za normálních podmínek přepravy nesmějí být přepravovány, vyjma za podmínek stanovených příslušným orgánem.“. „377 Lithium-iontové a lithiové kovové články a baterie a zařízení obsahující takové články a baterie přepravované k likvidaci nebo recyklaci, buď balené spolu s nelithiovými bateriemi, nebo bez nich, smějí být baleny podle pokynu pro balení P909 v 4.1.4.1 ADR. Tyto články a baterie nepodléhají požadavkům uvedeným v 2.2.9.1.7 (a) až (e). Kusy musí být označeny nápisem „LITHIOVĚ BATERIE K LIKVIDACI“ nebo „LITHIOVĚ BATERIE K RECYKLACI“. Identifikované poškozené nebo vadné baterie musí být přepravovány podle zvláštního ustanovení 376 a baleny podle pokynu pro balení P908 v 4.1.4.1 nebo LP904 v 4.1.4.3 ADR, jak je to náležité. 367-499 (Vyhrazeno) Nahradit zněním: „378-499 (Vyhrazeno)“. „662 Láhve neodpovídající ustanovením kapitoly 6.2, které jsou používány výlučně na plavidlech nebo v letadlech, smějí být přepravovány za účelem plnění nebo inspekce a následného návratu, pokud jsou láhve zkonstruovány a vyrobeny podle normy uznané příslušným orgánem země schválení a všechny ostatní příslušné požadavky ADN jsou dodrženy včetně: (a) Láhve musí být přepravovány s ochranou ventilů podle 4.1.6.8; (b) Láhve musí být označeny nápisy a bezpečnostními značkami podle 5.2.1 a 5.2.2; a (c) Všechny příslušné požadavky týkající se plnění v pokynu pro balení P200 v 4.1.4.1 ADR musí být dodrženy. Přepravní doklad musí obsahovat tento zápis: „Přeprava podle zvláštního ustanovení 662.“. „663 Tato položka smí být použita pouze pro obaly, velké obaly nebo IBC, nebo jejich části, které obsahovaly nebezpečné věci a které jsou přepravovány k likvidaci, recyklaci nebo rekuperaci jejich materiálu, s výjimkou jejich rekondiciování, opravy, běžné údržby, rekonstrukce nebo opětovného používání, a které byly vyprázdněny do té míry, že obsahují při podávání k přepravě jen zbytky nebezpečných věcí, které ulpěly na částech obalu. Rozsah platnosti: Zbytky obsažené v obalech, vyřazených, prázdných, nevyčištěných smějí být jen od nebezpečných věcí tříd 3, 4.1, 5.1, 6.1, 8 nebo 9. Kromě toho to nesmějí být: - látky přiřazené k obalové skupině I nebo ty, které mají ve sloupci (7a) tabulky A kapitoly 3.2 uvedenu „0“; nebo - látky klasifikované jako znecitlivěné výbušné látky třídy 3 nebo třídy 4.1; nebo - látky klasifikované jako samovolně se rozkládající látky třídy 4.1; nebo - azbest (UN 2212 a UN 2590), polychlorované bifenyly (UN 2315 a UN 3432) a polyhalogenované bifenyly nebo polyhalogenované terfenyly (UN 3151 a UN 3152). Všeobecná ustanovení: Obaly, vyřazené, prázdné, nevyčištěné se zbytky představujícími nebezpečí nebo vedlejší nebezpečí třídy 5.1 nesmějí být baleny společně s jinými obaly, vyřazenými, prázdnými, nevyčištěnými, nebo nakládány společně s jinými obaly, vyřazenými, prázdnými, nevyčištěnými do téhož kontejneru, železničního vozu, vozidla nebo kontejneru pro volně ložené látky. V místech nakládky musí být použity dokumentované třídicí postupy, aby se zajistilo dodržení ustanovení platných pro tuto položku. POZNÁMKA: Všechna ostatní ustanovení ADN platí.“. „803 Černé uhlí, koks a antracit přepravované ve volné loženém stavu nepodléhají ustanovením ADN jestliže (a) teplota nákladu před nakládkou, během nakládky nákladního prostoru a bezprostředně po ní nepřekročí 60 °C; (b) odhadovaná doba přepravy není delší než 20 dní; (c) v případě, že je skutečná doba přepravy delší než 20 dní, je od dvacátého prvního dne prováděna kontrola teploty; (d) velitel plavidla obdrží v době nakládky prokazatelnou formou instrukce, jak postupovat, dojde-li k podstatnému zahřátí nákladu.“ Kapitola 3.4 Pozměnit oddíly 3.4.7 a 3.4.8 do tohoto znění: „3.4.7 Značka pro kusy obsahující omezená množství 3.4.7.1 S výjimkou letecké dopravy musí být kusy obsahující nebezpečné věci v omezených množstvích opatřeny značkou znázorněnou na obr. 3.4.7.1: Obr. 3.4.7.1 11kB Značka pro kusy obsahující omezená množství Tato značka musí být snadno viditelná, čitelná a schopna odolávat působení nepříznivého počasí bez podstatného snížení účinnosti. Značka musí být ve tvaru čtverce postaveného na vrchol pod úhlem 45° (tvar diamantu). Horní a dolní část a obvodová čára musí být černé. Střední plocha musí být bílá nebo musí mít barvu dostatečně kontrastní vůči podkladu. Minimální rozměry musí být 100 mm × 100 mm a minimální tloušťka čáry tvořící čtverec postavený na vrchol musí být 2 mm. Pokud nejsou rozměry stanoveny, musí být všechny rozměry v přibližné proporci s uvedenými rozměry. 3.4.7.2 Jestliže to vyžaduje velikost kusu, smějí být minimální vnější rozměry znázorněné na obr. 3.4.7.1 zmenšeny na nejméně 50 mm × 50 mm, pokud tato značka zůstane zřetelně viditelná. Minimální tloušťka čáry tvořící čtverec postavený na vrchol smí být zmenšena na nejméně 1 mm. 3.4.8 Značka pro kusy obsahující omezená množství podle části 3, kapitoly 4 Technických pokynů ICAO 3.4.8.1 Kusy obsahující nebezpečné věci zabalené podle ustanovení části 3, kapitoly 4 Technických pokynů ICAO musí být opatřeny značkou znázorněnou na obr. 3.4.8.1 k osvědčení souladu s těmito ustanoveními: Obr. 3.4.8.1 12kB Značka pro kusy obsahující omezená množství podle části 3, kapitoly 4 Technických pokynů ICAO Tato značka musí být snadno viditelná, čitelná a schopna odolávat působení nepříznivého počasí bez podstatného snížení účinnosti. Značka musí být ve tvaru čtverce postaveného na vrchol pod úhlem 45° (tvar diamantu). Horní a dolní část a obvodová čára musí být černé. Střední plocha musí být bílá nebo musí mít barvu dostatečně kontrastní vůči podkladu. Minimální rozměry musí být 100 mm × 100 mm a minimální tloušťka čáry tvořící čtverec postavený na vrchol musí být 2 mm. Symbol „Y“ musí být umístěn ve středu značky a musí být zřetelně viditelný. Pokud nejsou rozměry stanoveny, musí být všechny rozměry v přibližné proporci s uvedenými rozměry. 3.4.8.2 Jestliže to vyžaduje velikost kusu, smějí být minimální vnější rozměry znázorněné na obr. 3.4.8.1 zmenšeny na nejméně 50 mm × 50 mm, pokud tato značka zůstane zřetelně viditelná. Minimální tloušťka čáry tvořící čtverec postavený na vrchol smí být zmenšena na nejméně 1 mm. Symbol „Y“ musí zůstat v přibližné proporci se symbolem znázorněným na obr. 3.4.8.1.“. 3.4.9 Pozměnit do tohoto znění: „3.4.9 Kusy obsahující nebezpečné věci opatřené značkou uvedenou v 3.4.8, s nebo bez dodatečných bezpečnostních značek a nápisů pro leteckou dopravu, se považují za kusy splňující ustanovení oddílu 3.4.1, jak je to náležité, a oddílů 3.4.2 až 3.4.4 a nemusí být opatřeny značkou uvedenou v 3.4.7.“. 3.4.10 Pozměnit do tohoto znění: „3.4.10 Kusy obsahující nebezpečné věci v omezených množstvích opatřené značkou uvedenou v 3.4.7 a odpovídající ustanovením Technických pokynů ICAO, včetně všech potřebných nápisů a bezpečnostních značek uvedených v částech 5 a 6, se považují za kusy splňující ustanovení oddílu 3.4.1, jak je to náležité, a oddílů 3.4.2 až 3.4.4.“. Kapitola 3.5 3.5.4.2 Pozměnit do tohoto znění: „3.5.4.2 Značka pro vyňatá množství Obr. 3.5.4.2 1MB Značka pro vyňatá množství * Na tomto místě musí být uvedeno první nebo jediné číslo bezpečnostní značky udané ve sloupci (5) tabulky A kapitoly 3.2. ** Na tomto místě musí být uveden název odesilatele nebo příjemce, pokud není uveden jinde na kusu. Značka musí být ve tvaru čtverce. Šrafování a symbol musí být stejné barvy, černé nebo červené, na bílém nebo vhodném kontrastním podkladu. Minimální rozměry musí být 100 mm x 100 mm. Pokud nejsou rozměry stanoveny, musí být všechny rozměry v přibližné proporci s uvedenými rozměry.“. Kapitola 5.1 5.1.2.1 (a) Na začátek posledního odstavce (Před „Nápis PŘEPRAVNÍ OBALOVÝ...“) přidat tuto novou větu „Výška písmen nápisu „PŘEPRAVNÍ OBALOVÝ SOUBOR“ musí být alespoň 12 mm.“. 5.1.2.1 (b) Změnit odstavec (b) takto: „(b) Orientační šipky znázorněné v 5.2.1.9 musí být umístěny na dvou protilehlých bočních stranách přepravního obalového souboru obsahujícího kusy, které musí být označeny podle 5.2.1.9.1, pokud označení nezůstane viditelné.“ 5.1.3.2 Nahradit „Obaly, včetně IBC, a cisterny“ slovy „Kontejnery, cisterny, IBC, jakož i jiné obaly a přepravní obalové soubory,“. 5.1.5.1.1 /Změna se netýká českého znění/ 5.1.5.1.2 Doplnit nový pododstavec (d) v tomto znění: „(d) programy ochrany před zářením pro zásilky za speciálního použití plavidel podle 7.1.4.14.7.3.7;“. 5.1.5.1.4 (c) Namísto „o povolení odeslání“ uvést „o povolení odeslání (viz 6.4.23.2 ADR)“. 5.1.5.2.1 Do (a) vložit nový pododstavec (iii) v tomto znění: „(iii) štěpné látky vyjmuté podle 2.2.7.2.3.5 (f);“. Současné pododstavce (iii) až (vi) proto přejmenovat na (iv) až (vii). 5.1.5.2.1 V (v), dříve (iv), vypustit slovo „všechny“ a nahradit „6.4.11.2“ zněním „2.2.7.2.3.5 těchto předpisů nebo 6.4.11.2 nebo 6.4.11.3“. 5.1.5.2.1 Na konci (c) nahradit tečku „.“ středníkem „;“. 5.1.5.2.1 Vložit tyto nové body (d) a (e): „(d) Stanovení základních hodnot aktivity radionuklidů uvedených v 2.2.7.2.2.1 pro jednotlivé radionuklidy, které nejsou uvedeny v tabulce 2.2.7.2.2.1 (viz 2.2.7.2.2.2 (a)); (e) Jiné limity aktivity pro vyjmuté zásilky přístrojů nebo výrobků (viz 2.2.7.2.2.2 (b)).“ 5.1.5.2.1 /Změna se netýká českého znění./ 5.1.5.2.3 V první větě pozměnit začátek takto: „Pro konstrukci kusu, u které není vyžadováno, aby příslušný orgán vydal osvědčení o schválení, musí odesilatel...“. 5.1.5.3.4 V první větě nahradit slova „a přepravní obalové soubory“ slovy „, přepravní obalové soubory a kontejnery“. 5.1.5.3.4 V bodě (a) nahradit (dvakrát) „nebo přepravní obalový soubor“ slovy „, přepravní obalový soubor nebo kontejner“. 5.1.5.3.4 V bodě (e) vložit za slova „přepravní obalový soubor“ slova „nebo kontejner“. Tabulka 5.1.5.3.4 Nahradit slova „a přepravních obalových souborů“ slovy „, přepravních obalových souborů a kontejnerů“. V poznámce „b“ k tabulce vložit na konec: „s výjimkou kontejnerů (viz tabulku D v 7.1.4.14.7.3.3)“. 5.1.5.3.5 /Změna se netýká českého znění./ 5.1.5.4 Změnit název na „Zvláštní ustanovení pro vyjmuté kusy s radioaktivními látkami třídy 7“. 5.1.5.4.1 Za “vyjmuté kusy” vložit “s radioaktivními látkami třídy 7”. 5.1.5.4.2 Pozměnit do tohoto znění: „5.1.5.4.2 Požadavky na dokumentaci kapitoly 5.4 se na vyjmuté kusy s radioaktivními látkami třídy 7 nevztahují, kromě toho, že: (a) UN číslo s předřazenými písmeny „UN“ a jméno a adresa odesilatele a příjemce a, pokud je to vhodné, také identifikační značka každého schvalovacího osvědčení příslušného orgánu (viz 5.4.1.2.5.1 (g)), musí být uvedeny v přepravním dokladu, jako je konosament, letecký nákladní list nebo nákladní list CMR, CIM nebo CMNI; (b) pokud je to náležité, platí požadavky uvedené v 5.4.1.2.5.1 (g), 5.4.1.2.5.3 a 5.4.1.2.5.4; (c) platí požadavky oddílů 5.4.2 a 5.4.4.“. 5.1.5.4.3 Vložit tento nový odstavec: „5.1.5.4.3 Pokud je to náležité, platí požadavky uvedené v 5.2.1.7.8 a 5.2.2.1.11.5.“. 5.1.5.5 V posledním sloupci tabulky v řádku pro „Radioaktivní látky zvláštní formy“ nahradit „1.6.6.3“ zněním „1.6.6.4.“. Kapitola 5.2 5.2.1.3 Na konec vložit tuto novou větu: „Výška písmen nápisu „ZÁCHRANNÝ“ musí být alespoň 12 mm.“. 5.2.1.7 Nahradit „pro věci třídy 7“ slovy „pro radioaktivní látky“. 5.2.1.7.1 Na konec vložit tuto větu: „Každý přepravní obalový soubor musí být na své vnější straně čitelně a trvale označen identifikací buď odesilatele, nebo příjemce nebo obou, pokud označení každého kusu z přepravního obalového souboru nejsou jasně viditelná.“. 5.2.1.7.5 Pozměnit úvodní větu takto: „Každý kus, který odpovídá konstrukci schválené podle jednoho nebo více odstavců v 5.1.5.2.1 těchto předpisů, 6.4.22.1 až 6.4.22.4, 6.4.23.4 až 6.4.23.7 a 6.4.24.2 ADR, musí být na vnější straně kusu čitelně a trvale označen následujícími údaji:“. 5.2.1.7.5 Změnit (c) takto: „(c) V případě konstrukce kusu typu B(U), typu B(M) nebo typu C, údajem „TYP B(U)“, „TYP B(M)“ nebo „TYP C“.“ 5.2.1.7.5 Vypustit (d). 5.2.1.7.7 Nahradit „4.1.9.2.3“ zněním „4.1.9.2.4“. 5.2.1.7.8 /Změna se netýká českého znění./ 5.2.1.8.3 Pozměnit 5.2.1.8.3 takto: „5.2.1.8.3 Značka pro látky ohrožující životní prostředí musí odpovídat obrázku 5.2.1.8.3. Obrázek 5.2.1.8.3 15kB Značka pro látky ohrožující životní prostředí Značka musí mít tvar čtverce postaveného na vrchol pod úhlem 45° (tvar diamantu). Symbol (ryba a strom) musí být černý na bílém nebo vhodném kontrastním podkladu. Minimální rozměry musí být 100 × 100 mm a minimální šířka čáry tvořící diamant musí být 2 mm. Jestliže to vyžaduje velikost kusu, rozměry/tloušťka čáry mohou být zmenšeny, pokud označení zůstane jasně viditelné. Tam, kde nejsou udány rozměry, musí všechny prvky proporčně odpovídat uvedenému obrázku. POZNÁMKA: Ustanovení o označování bezpečnostními značkami v 5.2.2 platí dodatečně k jakémukoli požadavku na označení kusů značkou pro látky ohrožující životní prostředí. 5.2.1.9.1 Očíslovat obrázky a změnit legendu takto: „Obrázek 5.2.1.9.1.1 7kB nebo Obrázek 5.2.1.9.1.2 10kB Dvě černé nebo červené šipky na bílém nebo vhodném kontrastním podkladu. Pravoúhlé orámování není povinné. Všechny prvky musí být v proporcích přibližně odpovídajících zobrazeným rozměrům.“ 5.2.2.1.11.1 Změnit první a druhou větu takto: „S výjimkou případů, kdy jdu použity zvětšené bezpečnostní značky podle 5.3.1.1.3, každý kus, přepravní obalový soubor a kontejner obsahující radioaktivní látku, musí být opatřen bezpečnostními značkami odpovídajícími vzorům č. 7A, 7B nebo 7C podle příslušné kategorie. Bezpečnostní značky musí být umístěny vně na dvě protilehlé strany kusu nebo přepravního obalového souboru nebo na všechny čtyři strany kontejneru nebo cisterny.“. 5.2.2.1.11.1 Ve čtvrté větě „podle pododdílu 6.4.11.2 ADR“ nahradit slovy „podle ustanovení v 2.2.7.2.3.5“. Nahradit poslední slovní spojení čtvrté věty takto: „musí být tyto bezpečnostní značky umístěny bezprostředně vedle bezpečnostních značek odpovídajících příslušnému vzoru č. 7A, 7B nebo 7C.“. 5.2.2.1.11.2 V úvodní větě nahradit „podle vzorů č. 7A, 7B a 7C“ slovy „podle příslušného vzoru č. 7A, 7B nebo 7C“. 5.2.2.1.11.2 V (b) změnit poslední větu takto: „U štěpných látek může být udána místo aktivity celková hmotnost štěpných nuklidů v gramech (g) nebo jejich násobcích.“ 5.2.2.1.11.3 Pozměnit takto: „5.2.2.1.11.3 Každá bezpečnostní značka podle vzoru č. 7E musí být doplněna indexem kritické bezpečnosti (CSI), jak je uvedeno v osvědčení o schválení platném v zemích, přes které nebo do kterých je zásilka přepravovaná, a vydaném příslušným orgánem nebo jak je uvedeno v 6.4.11.2 nebo 6.4.11.3 ADR.“. 5.2.2.1.11.4 Změnit takto: „5.2.2.1.11.4 U přepravních obalových souborů a kontejnerů musí být na bezpečnostní značce č. 7E uveden součet indexů kritické bezpečnosti všech kusů obsažených uvnitř.“. 5.2.2.1.11.5 /Změna se netýká českého znění./ 5.2.2.2.1.1 Změnit takto: „5.2.2.2.1.1 Bezpečnostní značky musí odpovídat obrázku 5.2.2.2.1.1 Obrázek 5.2.2.2.1.1 17kB Bezpečnostní značka pro třídu/podtřídu * V dolním rohu musí být uvedeno číslo třídy nebo, pro třídy 4.1, 4.2 a 4.3, číslice „4“ nebo pro třídy 6.1 a 6.2, číslice „6“. ** V dolní polovině musí být (pokud je to povinné) nebo smí být (pokud je to nepovinné) uveden dodatečný text/čísla/písmena. *** V horní polovině musí být uveden symbol třídy nebo, pro podtřídy 1.4, 1.5 a 1.6, číslo podtřídy a pro vzor č. 7E nápis „FISSILE“. 5.2.2.2.1.1.1 Bezpečnostní značky musí být umístěny na podkladu v kontrastní barvě, nebo musí být orámovány buď vytečkovanou, nebo plnou čarou. 5.2.2.2.1.1.2 Bezpečnostní značka musí mít tvar čtverce postaveného na vrchol pod úhlem 45° (tvar diamantu). Minimální rozměry musí být 100 × 100 mm a minimální šířka vnitřní čáry tvořící diamant musí být 2 mm. Vnitřní čára značky musí být rovnoběžná s vnějším okrajem a musí od něj být vzdálena 5 mm. V horní polovině bezpečnostní značky musí mít vnitřní čára stejnou barvu jako symbol a v dolní polovině musí mít stejnou barvu jako číslo třídy nebo podtřídy v dolním rohu. Tam, kde nejsou udány rozměry, musí všechny prvky proporčně odpovídat uvedenému obrázku. 5.2.2.2.1.1.3 Jestliže to vyžaduje velikost kusu, smějí být rozměry bezpečnostní značky zmenšeny, pokud zůstanou symboly a další prvky bezpečnostní značky zřetelně viditelné. Vnitřní čára značky musí zůstat rovnoběžná s vnějším okrajem a musí od něj zůstat vzdálena 5 mm. Minimální šířka vnitřní čáry tvořící diamant musí zůstat 2 mm. Rozměry bezpečnostních značek pro láhve musí být v souladu s pododdílem 5.2.2.2.1.2.“. Kapitola 5.3 5.3.1.1.3 V poslední větě nahradit „požadované bezpečnostní značce“ slovy „požadované bezpečnostní značce podle vzoru č. 7A, 7B nebo 7C“. Na konec posledního odstavce přidat následující větu: „V tomto případě nesmějí být rozměry menší než 250 × 250 mm.“. 5.3.1.7.1 Změnit takto: „5.3.1.7.1 Kromě velké bezpečnostní značky pro třídu 7 specifikované v 5.3.1.7.2 a značky pro látky ohrožující životní prostředí specifikované v 5.3.6.2, musí velká bezpečnostní značka odpovídat obrázku 5.3.1.7.1. Obrázek 5.3.1.7.1 12kB Velká bezpečnostní značka (kromě třídy 7) Velká bezpečnostní značka musí mít tvar čtverce postaveného na vrchol pod úhlem 45° (tvar diamantu). Minimální rozměry musí být 250 × 250 mm (k okraji značky). Vnitřní čára značky musí být rovnoběžná s vnějším okrajem a musí od něj být vzdálena 12,5 mm. Symbol a vnitřní čára musí odpovídat barvě bezpečnostní značky pro příslušnou třídu nebo podtřídu nebezpečných věcí. Symbol/číslo třídy nebo podtřídy musí být umístěny a dimenzovány v rozměrech dle 5.2.2.2 pro odpovídající třídu nebo podtřídu příslušných nebezpečných věcí. Na velké bezpečnostní značce musí být číslo třídy nebo podtřídy (a pro věci třídy 1, písmeno skupiny snášenlivosti) příslušných nebezpečných věcí způsobem předepsaným v 5.2.2.2 pro odpovídající bezpečnostní značku, s výškou písma nejméně 25 mm. Tam, kde nejsou udány rozměry, musí všechny prvky proporčně odpovídat uvedenému obrázku.“ 5.3.2.1.1 Na konec druhého odstavce přidat tuto novou větu: „Pokud jsou cisterny označeny podle 5.3.2.1.3, musí oranžová tabulka odpovídat nejvíce nebezpečné látce přepravované v cisterně.“. 5.3.2.2.1 Pozměnit druhý odstavec takto: „Jestliže rozměry a konstrukce vozidla jsou takové, že disponibilní povrch je nedostačující pro umístění těchto oranžových tabulek, jejich rozměry mohou být zmenšeny na minimální šířku 300 mm, výšku 120 mm a šířku černého okraje 10 mm. V takovém případě smějí mít dvě oranžové tabulky popsané v 5.3.2.1.1 různé rozměry v předepsaných mezích. V případě použití zmenšených oranžových tabulek pro balenou radioaktivní látku přepravovanou za výlučného použití se vyžaduje jen UN číslo a velikost číslic předepsaných v 5.3.2.2.2 smí být zmenšena na 65 mm výšky a 10 mm tloušťky čáry.“. 5.3.3 Změnit takto: „5.3.3 Značka pro zahřáté látky Cisternová vozidla, cisternové železniční vozy, cisternové kontejnery, přemístitelné cisterny, speciální vozidla, speciální železniční vozy nebo speciální kontejnery nebo speciálně vybavená vozidla, speciálně vybavené železniční vozy nebo speciálně vybavené kontejnery obsahující látku, která je přepravována nebo podávána k přepravě v kapalném stavu při teplotě 100°C nebo vyšší nebo v pevném stavu při teplotě 240°C nebo vyšší, musí být opatřeny na obou bočních stranách pro železniční vozy, na obou bočních stranách a na zadní straně pro vozidla a na obou bočních stranách a na obou koncích pro kontejnery, cisternové kontejnery a přemístitelné cisterny značkou uvedenou na obrázku 5.3.3. Obrázek 5.3.3 965kB Značka pro přepravu zahřátých látek Značka musí mít tvar rovnostranného trojúhelníka. Barva značky musí být červená. Minimální rozměry stran musí být 250 mm. Tam, kde nejsou udány rozměry, musí všechny prvky proporčně odpovídat uvedenému obrázku.“. 5.3.6 Přečíslovat první odstavec na 5.3.6.1. Vypustit větu „Ustanovení oddílu 5.3.1 týkající se velkých bezpečnostních značek se vztahují s patřičnými změnami na tuto značku.“. Přidat nový odstavec 5.3.6.2 v tomto znění: „5.3.6.2 Značka pro látky ohrožující životní prostředí pro kontejnery, MEGC, cisternové kontejnery, přemístitelné cisterny, železniční vozy a vozidla musí odpovídat popisu v 5.2.1.8.3 a Obrázku 5.2.1.8.3, kromě požadavků na rozměry, které musí být minimálně 250 × 250 mm. Ostatní ustanovení oddílu 5.3.1 týkající se velkých bezpečnostních značek se vztahují s patřičnými změnami na tuto značku.“ Kapitola 5.4 5.4.1.1.1 (d) V POZNÁMCE po (d) nahradit „172 (b)“ zněním „172 (d)“. 5.4.1.1.3 Pozměnit třetí odstavec takto: „Je-li použito ustanovení pro odpady uvedené v 2.1.3.5.5, musí se za popis nebezpečných věcí vyžadovaný v 5.4.1.1.1 (a) až (d) a (k) doplnit:“. Příklad za tímto odstavcem zůstává nezměněný. 5.4.1.1.17 Po „(x)“ přidat tento odkaz na poznámku pod čarou 1: „1 (x) musí být nahrazeno číslem „1“ nebo „2“, jak je to vhodné.“ Odpovídajícím způsobem přečíslovat dosavadní poznámky pod čarou. 5.4.1.1.19 Přečíslovat stávající odstavec 5.4.1.1.19 na 5.4.1.1.20 a přidat tento nový odstavec: „5.4.1.1.19 Zvláštní ustanovení pro přepravu vyřazených, prázdných, nevyčištěných obalů (UN 3059) Pro vyřazené, prázdné, nevyčištěné obaly musí být oficiální pojmenování pro přepravu uvedené v 5.4.1.1.1 (b) doplněno slovy „(SE ZBYTKY [...])“ následované uvedením tříd(y) a vedlejšího(ch) nebezpečí odpovídajících zbytkům v pořadí tříd. Kromě toho se nepoužije 5.4.1.1.1 (f). Příklad: Pro vyřazené, prázdné, nevyčištěné obaly, které obsahovaly věci třídy 4.1 zabalené společně s vyřazenými, prázdnými, nevyčištěnými obaly, které obsahovaly látky třídy 3 s vedlejším nebezpečím třídy 6.1, bude v přepravním dokladu uvedeno: „UN 3509 OBALY, VYŘAZENÉ, PRÁZDNÉ, NEVYČIŠTĚNÉ (SE ZBYTKY 3, 4.1 a 6.1), 9“.“ 5.4.1.2.5.1 (b) Nahradit „viz poslední větu zvláštního ustanovení 172 kapitoly 3.3“ větou „viz pododstavec (c) zvláštního ustanovení 172 kapitoly 3.3“. 5.4.1.2.5.1 Změnit (f) takto: „(f) pro štěpné látky: (i) odesílané podle jednoho z vyjmutí dle 2.2.7.2.3.5 (a) až (f), odkaz na tento odstavec; (ii) odesílané podle 2.2.7.2.3.5 (c) až (e), celková hmotnost štěpných nuklidů; (iii) obsažené vkusu, pro který platí jeden z odstavců 6.4.11.2 (a) až (c) nebo 6.4.11.3 ADR, odkaz na tento odstavec; (iv) kde je to náležité, index kritické bezpečnosti;“. 5.4.1.2.5.1 V (g) nahradit ... /Změna se netýká českého znění./ A před „zvláštní ujednání“ vložit „štěpná látka vyjmutá podle 2.2.7.2.3.5 (f)“. 5.4.1.2.5.3 /Změna se netýká českého znění./ 5.4.2 Poznámka pod čarou 5, odstavec 8 pododdílu 5.4.2.1 IMDG Code. Změnit takto: „.8 Pokud jsou pro účely chlazení nebo kondicionování použity látky představující riziko udušení (jako např. suchý led (UN 1845) nebo dusík, hluboce zchlazený, kapalný (UN 1977) nebo argon, hluboce zchlazený, kapalný (UN 1951)), kontejner/vozidlo je zvnějšku označen(o) v souladu s 5.5.3.6 (IMDG Code); a“. Kapitola 5.5 Změnit 5.5.2.3.2 a výstražnou značku pro zaplynovanou jednotku takto: „5.5.2.3.2 Výstražná značka pro zaplynovanou jednotku musí odpovídat obrázku 5.5.2.3.2. Obrázek 5.5.2.3.2 22kB Výstražná značka pro zaplynovanou jednotku Značka musí být pravoúhlá. Musí být minimálně 400 mm široká a 300 mm vysoká a šířka vnější čáry musí být minimálně 2 mm. Nápisy musí být černé barvy na bílém podkladu s písmeny nejméně 25 mm vysokými. Tam, kde nejsou udány rozměry, musí všechny prvky proporčně odpovídat uvedenému obrázku.“. 5.5.3.1 Vložit nové odstavce 5.5.3.1.4 a 5.5.3.1.5 v tomto znění: „5.5.3.1.4 Vozidla, železniční vozy a kontejnery obsahující látky pro účely chlazení nebo kondicionování zahrnují vozidla, železniční vozy a kontejnery obsahující látky používané pro účely chlazení nebo kondicionování uvnitř kusů, jakož i vozidla, železniční vozy a kontejnery s nebalenými látkami používanými pro účely chlazení nebo kondicionování.“. „5.5.3.1.5 Pododdíly 5.5.3.6 a 5.5.3.7 platí pouze tehdy, pokud existuje skutečné riziko udušení ve vozidle, železničním voze nebo kontejneru. Dotčení účastníci musí vyhodnotit toto riziko s ohledem na nebezpečí, které představují látky používané pro chlazení nebo kondicionování, množství přepravované látky, dobu trvání přepravy a použitého způsobu balení. Kusy obsahující suchý led (UN 1845) jako chladivo se zpravidla považují za kusy, které nepředstavují takové riziko.“ 5.5.3.2.1, 5.5.3.2.2, 5.5.3.5, 5.5.3.6, 5.5.3.6.1, 5.5.3.7.1 Za „vozidla“ vložit „železniční vozy“. 5.5.3.2.2 Změnit takto: „5.5.3.2.2 Jsou-li nebezpečné věci naloženy ve vozidlech, železničních vozech nebo kontejnerech obsahujících látky používané pro účely chlazení nebo kondicionování, použijí se všechna ostatní ustanovení ADN vztahující se na tyto nebezpečné věci, navíc k ustanovením tohoto oddílu.“. 5.5.3.2.4 Změnit takto: „5.5.3.2.4 Osoby zabývající se manipulací nebo přepravou vozidel, železničních vozů a kontejnerů obsahujících látky používané pro účely chlazení nebo kondicionování, musí být vyškoleny přiměřeně ke svým odpovědnostem.“. 5.5.3.3.3 Změnit takto: „5.5.3.3.3 Kusy obsahující chladivo nebo kondicionér musí být přepravovány v dobře větraných vozidlech, železničních vozech a kontejnerech. Toto ustanovení se nepoužije, pokud jsou takové kusy přepravovány v izotermickém, chlazeném nebo chladicím a mrazícím zařízení, jak je stanoveno v Dohodě o mezinárodní přepravě zkazitelných potravin a o specializovaných prostředcích určených pro tyto přepravy (ATP).“. 5.5.3.6.1 Do první věty přidat před „chlazení nebo kondicionování“ slovo „účely“. 5.5.3.6.2 Změnit takto: „5.5.3.6.2 Výstražná značka musí odpovídat obrázku 5.5.3.6.2. Obrázek 5.5.3.6.2 1.4MB Výstražná značka pro chlazení/kondicionování vozidel a kontejnerů * Vložit pojmenování chladiva/kondicionéru uvedené ve sloupci (2) tabulky A, kapitoly 3.2. Nápisy musí být velkými písmeny o výšce nejméně 25 mm, vše musí být na jednom řádku. V případě, že je oficiální pojmenování pro přepravu příliš dlouhé, aby se vešlo do vymezeného prostoru, může být písmo zmenšeno na maximální možnou velikost. Příklad: „OXID UHLIČITÝ, TUHÝ“. ** Vložit „JAKO CHLADIVO“ nebo „JAKO KONDICIONÉR“, jak je to náležité. Nápisy musí být velkými písmeny o výšce nejméně 25 mm, vše musí být na jednom řádku. Výstražná značka musí být pravoúhlá. Musí být nejméně 150 mm široká a nejméně 250 mm vysoká. Slovo “POZOR” musí být v červené nebo bílé barvě s písmeny o výšce nejméně 25 mm. Tam, kde nejsou udány rozměry, musí všechny prvky proporčně odpovídat uvedenému obrázku. Slovo „POZOR“ a slova „JAKO CHLADIVO“ nebo „JAKO KONDICIONÉR“, jak je to náležité, musí být uvedeny v úředním jazyce země původu, a pokud tímto jazykem není angličtina, francouzština nebo němčina, také v angličtině, francouzštině nebo němčině, pokud dohody uzavřené mezi zeměmi zainteresovanými na přepravě nestanoví jinak.“. 5.5.3.7.1 Nahradit „které byly chlazeny nebo kondicionovány a“ slovy „obsahující nebo které obsahovaly látky pro účely chlazení nebo kondicionování a které“. Kapitola 7.1 7.1.4.1.1 Pro třídu 6.1 za „Všechny věci obalové skupiny II: celkem 300.000 kg“ vložit následující text: „Všechny věci přepravované ve volně loženém stavu | | 0 kg“ ---|---|--- 7.1.4.7.1 Změnit do tohoto znění: „7.1.4.7.1 Nebezpečné věci musí být nakládány nebo vykládány jen na místech určených nebo schválených pro tento účel příslušným orgánem. Na těchto místech musí být k dispozici evakuační prostředky uvedené v pododdílu 7.1.4.77. Jinak je překládka dovolena jen se souhlasem příslušného orgánu.“ Vložit nový 7.1.4.14.7.4.3 v tomto znění: „7.1.4.14.7.4.3 Štěpné látky splňující jedno z ustanovení (a) až (f) 2.2.7.2.3.5 musí splňovat následující požadavky: (a) Pouze jedno z ustanovení (a) až (f) 2.2.7.2.3.5 je dovoleno na zásilku; (b) Pouze jedna schválená štěpná látka v kusech klasifikovaná podle 2.2.7.2.3.5 (f) je dovolena na zásilku, pokud není v osvědčení o schválení povoleno více látek; (c) Štěpné látky v kusech klasifikované podle 2.2.7.2.3.5 (c) musí být přepravovány v zásilce s nejvýše 45 g štěpných nuklidů; (d) Štěpné látky v kusech klasifikované podle 2.2.7.2.3.5 (d) musí být přepravovány v zásilce s nejvýše 15 g štěpných nuklidů; (e) Nezabalené nebo zabalené štěpné látky klasifikované podle 2.2.7.2.3.5 (e) musí být přepravovány za výlučného použití ve vozidle s nejvýše 45 g štěpných nuklidů.“ 7.1.4.14.7.5.4 Pozměnit konec odstavce do tohoto znění: „....a nesmějí být znovu používány, pokud nejsou splněny následující podmínky: (a) nefixovaná kontaminace nesmí překročit mezní hodnoty stanovené v 4.1.9.1.2 ADR; (b) dávková intenzita vycházející z fixované kontaminace nesmí překročit 5 μSv/h na povrchu.“. 7.1.4.77 Nahradit následující tabulkou a textem: 7.1.4.77 Možné evakuační prostředky v případě nouze | Suchý náklad ve volně loženém stavu (plavidlo a nákladní člun)| Kontejner (plavidlo a nákladní člun) a balené věci ---|---|--- Třída | Třída 4.1, 4.2, 4.3 | 5.1, 6.1, 7, 8, 9| Všechny třídy 1| Dvě únikové cesty uvnitř nebo mimo chráněnou oblast v opačných směrech| X| X| X 2| Jedna úniková cesta mimo chráněnou oblast a jedno bezpečné útočiště mimo plavidlo včetně únikové cesty k němu na opačném konci| X| X| X 3| Jedna úniková cesta mimo chráněnou oblast a jedno bezpečné útočiště na plavidle na opačném konci| X| X| X 4| Jedna úniková cesta mimo chráněnou oblast a jeden pomocný člun na opačném konci| X| X| X 5| Jedna úniková cesta mimo chráněnou oblast nákladu a jeden záchranný člun na opačném konci| X| X| X 6| Jedna úniková cesta uvnitř chráněné oblasti a jedna úniková cesta mimo oblast nákladu na opačném konci| X| X| X 7| Jedna úniková cesta uvnitř chráněné oblasti a jedno bezpečné útočiště mimo plavidlo v opačném směru| X| X| X 8| Jedna úniková cesta uvnitř chráněné oblasti a jedno bezpečné útočiště na plavidle v opačném směru| X| X| X 9| Jedna úniková cesta uvnitř chráněné oblasti nákladu a jeden pomocný člun na opačném konci| X| X| X 10| Jedna úniková cesta uvnitř chráněné oblasti a jeden záchranný člun na opačném konci| X| X| X 11| Jedna úniková cesta uvnitř nebo mimo chráněnou oblast nákladu a dvě bezpečná útočiště na plavidle na opačných koncích| X| X| X 12| Jedna úniková cesta uvnitř nebo mimo chráněnou oblast a dvě bezpečné zóny na plavidle na opačných koncích| X| X| X 13| Jedna úniková cesta mimo chráněnou oblast| X| X| X 14| Jedna úniková cesta uvnitř chráněné oblasti| X| X| X 15| Jedno nebo více bezpečných útočišť mimo plavidlo, včetně únikové cesty k němu| X| X| X 16| Jedno nebo více bezpečných útočišť na plavidle| | X| X 17| Jeden nebo více záchranných člunů| X| X| X 18| Jeden záchranný člun a jeden evakuační člun| X| X| X 19 | Jeden nebo více evakuačních člunů| | X| X x = Možná volba Založeno na místních okolnostech, příslušné orgány mohou předepsat dodatečné požadavky na disponibilitu evakuačních prostředků. 7.1.4.78 \\- 7.1.4.99 (Vyhrazeno) 7.1.6.14 , HA03, poslední odstavec Vypustit slovo „Místní“. Kapitola 7.2 7.2.4.1.3 Pozměnit začátek první věty do tohoto znění: „Na zásobovacích plavidlech nebo jiných plavidlech, které zásobují plavidla produkty pro jejich provoz, smějí být kusy s nebezpečnými věcmi nebo kusy s věcmi, které nejsou nebezpečné, o celkové (brutto) hmotnosti do 5 000 kg přepravovány...“ 7.2.4.10.1 Pozměnit do tohoto znění: „S nakládkou nebo vykládkou se nesmí začít, dokud nebyl pro dotyčný náklad vyplněn kontrolní list podle oddílu 8.6.3 ADN a otázky 1 až 19 listu nebyly k potvrzení označeny „x“. Nehodící se otázky je třeba přeškrtnout. Seznam musí být po připojení potrubí určeného pro překládku a před započetím překládky vyplněn ve dvojím vyhotovení a podepsán velitelem plavidla nebo osobou jím pověřenou, jakož i osobou odpovědnou za překládku v zařízení na břehu. Pokud není možné na všechny otázky odpovědět kladně, je nakládka nebo vykládka dovolena jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu. Příslušný orgán může akceptovat, že nejpozději do 31. prosince 2016 smí být odchylkou od 8.6.3 používán kontrolní list obsahující otázku 4 ve verzi platné do 31. prosince 2014.“ 7.2.4.16.8 , druhý odstavec Namísto „sběrné plynové potrubí“ uvést „odvětrávací potrubí“. 7.2.4.16.9 Pozměnit do tohoto znění: (a) Během nakládky nebo vykládky látek do/z uzavřeného tankového plavidla, pro něž je podle sloupců (6) a (7) tabulky C kapitoly 3.2 dostačující otevřený typ N plavidla s pojistkou proti zpětnému prošlehnutí plamenů, smějí být nákladní tanky otevírány za použití bezpečného zařízení pro vyrovnávání tlaku uvedeného v 9.3.2.22.4 (a) nebo 9.3.3.22.4 (a). (b) Během nakládky nebo vykládky látek do/z uzavřeného tankového plavidla, pro něž je podle sloupců (6) a (7) tabulky C kapitoly 3.2 dostačující otevřený typ N plavidla, smějí být nákladní tanky otevírány za použití bezpečného zařízení pro vyrovnávání tlaku uvedeného v 9.3.2.22.4 (a) nebo 9.3.3.22.4 (a) nebo za použití jiného vhodného otvoru ve sběrném plynovém potrubí, pokud je zamezeno jakékoli akumulaci vody a jejímu proniknutí do nákladních tanků a otvor je po nakládce nebo vykládce opět řádně uzavřen.“. 7.2.4.16.11 Namísto „Uzavírací zařízení možné přípojky....“ uvést „Uzavírací zařízení přípojky...“ 7.2.4.16.12 Namísto „Plynové sběrné potrubí nebo potrubí odvádějící plyny z plavidla“ uvést „odvětrávací potrubí“. 7.2.4.16 Na konec vložit následující text: „7.2.4.16.16 Opatření, která je třeba učinit před nakládkou hluboce zchlazených zkapalněných plynů Pokud není teplota nákladu kontrolována podle ustanovení v 9.3.1.24.1 (a) nebo 9.3.1.24.1 (c) zaručujících využití maximálního odparu (boil-off) ve všech provozních podmínkách, musí být před nakládkou velitelem plavidla nebo jinou osobou v jeho zastoupení určena udržovací doba a tato musí být během nakládky velitelem plavidla nebo jinou osobou v jeho zastoupení vyhodnocována a na plavidle dokumentována. 7.2.4.16.17 Určení udržovací doby Tabulka, schválená klasifikační společností, která certifikovala plavidlo, udávající relaci mezi udržovací dobou a plnicími podmínkami, která obsahuje parametry uvedené dále, musí být na plavidle. Udržovací doba nákladu musí být určena na základě následujících parametrů: • Součinitel prostupu tepla, jak je definován v 9.3.1.27.9; • Nastavený tlak pojistných ventilů; • Počáteční plnicí podmínky (teplota nákladu během plnění a stupeň plnění); • Okolní teploty, jak je uvedeno v 9.3.1.24.2; • Při využití plynů z odparu (boil-off) může být vzato v úvahu minimální garantované využití plynů z odparu (tj. množství plynů z odparu využité za jakýchkoli provozních podmínek). Přiměřená míra bezpečnosti K zajištění přiměřené míry bezpečnosti je udržovací doba nejméně třikrát delší než očekávaná doba plavby plavidla, včetně následujících podmínek: • K zajištění bezpečnosti pro krátké plavby (jak se očekává) v trvání nejvýše 5 dní je minimální udržovací doba pro jakékoli plavidlo s hluboce zchlazenými zkapalněnými plyny 15 dní. • Pro dlouhé plavby (jak se očekává) v trvání více než 10 dní musí být minimální udržovací doba 30 dní, přičemž se přidají dva dny za každý den, o který doba plavba přesáhne 10 dní. Jakmile se stane zřejmým, že náklad nebude vyložen v udržovací době, musí velitel plavidla informovat nejbližší zásahové jednotky podle 1.4.1.2.“ 7.2.4.25.5 Namísto „plynového zpětného nebo kompenzačního potrubí“ uvést „plynového zpětného potrubí“. 7.2.4.29 Nahradit následujícím textem: „7.2.4.29 Přeprava hluboce zchlazených zkapalněných plynů Během nakládky nebo vykládky musí být pod spojení potrubí pro nakládku a vykládku s břehem umístěna záchytná vana uvedená v 9.3.1.21.11 a vodní film uvedený v 9.3.1.21.11 musí být aktivován. 7.2.4.30 -7.2.4.39 (Vyhrazeno)“. 7.2.4.77 Nahradit následující tabulkou a textem: 7.2.4.77 Možné evakuační prostředky v případě nouze | Tankové plavidlo/tankový nákladní člun ---|--- Třída 2, 3 OS I, II a zbytek III | 3 OS III (UN 1202, druhá a třetí položka), 4.1| | | 5.1| | 8| | 9 6.1| | | | | | 1| Dvě únikové cesty uvnitř nebo mimo oblast nákladu v opačných směrech| x| x| | x| | x| | x| 2| Jedna úniková cesta mimo oblast nákladu a jedno bezpečné útočiště mimo plavidlo včetně únikové cesty k němu z opačného konce| x| x| | x| | x| | x| 3| Jedna úniková cesta mimo oblast nákladu a jedno bezpečné útočiště na plavidle na opačném konci| x| x| | x**| | x| | x| 4| Jedna úniková cesta mimo oblast nákladu a jeden pomocný člun na opačném konci| | x| | | | x| | x| 5| Jedna úniková cesta mimo oblast nákladu a jeden záchranný člun na opačném konci| x| x| | x| | x| | x| 6| Jedna úniková cesta uvnitř oblasti nákladu a jedna úniková cesta mimo oblast nákladu na opačném konci| x| x| | x| | x| | x| 7| Jedna úniková cesta uvnitř oblasti nákladu a jedno bezpečné útočiště mimo plavidlo v opačném směru| x| x| | x| | x| | x| 8| Jedna úniková cesta uvnitř oblasti nákladu a jedno bezpečné útočiště na plavidle v opačném směru| x| x| | x**| | x| | x| 9| Jedna úniková cesta uvnitř oblasti nákladu a jeden pomocný člun na opačném konci| | x| | | | x| | x| 10| Jedna úniková cesta uvnitř oblasti nákladu a jeden záchranný člun na opačném konci| x| x| | x| | x| | x| 11| Jedna úniková cesta uvnitř nebo mimo oblast nákladu a dvě bezpečná útočiště na plavidle na opačných koncích| x| x| | x**| | x| | x| 12| Jedna úniková cesta uvnitř nebo mimo oblast nákladu a dvě bezpečné zóny na plavidle na opačných koncích| x| x| | x**| | x| | x| 13| Jedna úniková cesta mimo oblast nákladu| | x| | | | x*| | x| 14| Jedna úniková cesta uvnitř oblasti nákladu| | x| | | | x*| | x| 15| Jedno nebo více bezpečných útočišť mimo plavidlo, včetně únikové cesty k němu| x| x| | x| | x*| | x| x = Možná volba * Nepřípustné v případě klasifikačních kódů TFC, CF nebo CFT. ** Nepřípustné, je-li nebezpečí, že látky podporující hoření v kombinaci s hořlavými kapalinami mohou vyvolat výbuch. Založeno na místních okolnostech, příslušné orgány mohou předepsat dodatečné požadavky na disponibilitu evakuačních prostředků. 7.2.4.78 -7.2.4.99 (Vyhrazeno)“. Kapitola 8.1 8.1.2.1 Změnit (a) takto: “a) schvalovací osvědčení plavidla, předepsané v 8.1.8 a přílohy v 1.16.1.4;”. 8.1.2.1 (f) Změnit takto: „Osvědčení o kontrole hasicích hadic předepsané v 8.1.6.1“ 8.1.2.1 (j) Vypustit a změnit na (Vypuštěno). 8.1.2.3 (o) Změnit takto: “Osvědčení týkající se chladicího systému předepsané v 9.3.1.27.10, 9.3.2.27.10 nebo 9.3.3.27.10;” 8.1.2.3 Na konci doplnit následující text: “(q) v případě přepravy hluboce zchlazených zkapalněných plynů, kdy se teplota podle 9.3.1.24.1 (a) a 9.3.1.24.1 (c) nekontroluje, určení udržovací doby (7.2.4.16.16 a 7.2.4.16.17). Součinitel prostupu tepla musí být uveden v dokumentu uchovávaném na palubě”. 8.1.2.7 Na konec prvního odstavce dopsat tento text: “Fotokopie přílohy podle 1.16.1.4 se nevyžaduje”. 8.1.2.7 Změnit druhý odstavec takto: “ Schvalovací osvědčení a příloha podle 1.16.1.4 musí být nadále uloženy u majitele člunu”. 8.1.6.1 Změnit poslední větu takto: “Osvědčení o kontrole požárních hadic musí být uloženo na palubě plavidla”. 8.1.6.3 Změnit takto: “Kontrola a prohlídka zvláštního vybavení podle 8.1.5.1 a přístroje pro detekci plynů se musí provádět podle instrukcí výrobce příslušným výrobcem nebo osobami, pověřenými pro tyto účely příslušným orgánem. Na palubě se musí nacházet osvědčení o takovéto prohlídce”. Kapitola 8.2 8.2.2.3 /Netýká se českého znění./ 8.2.2.3.3.1 “Praxe” Doplnit text tohoto obsahu: “- nakládání s hluboce zchlazenými zkapalněnými plyny”. 8.2.2.3.3.2 “Praxe”, druhý odsek Změnit “sběrné plynové systémy” na “sběrné plynové potrubí”, 8.2.2.3.4 /Netýká se českého znění./ 8.2.2.7.1.3 a 8.2.2.7.2.3 Nahradit “seznam otázek” na “katalog otázek”. Vypustit odkaz na poznámku 1 po slovech “katalog otázek” a na konci první věty doplnit “a Směrnice na využití katalogu otázek1”. 8.2.2.7.1.3 a 8.2.2.7.2.3 Ve stávající poznámce zaměnit “dodatečnými pokyny” na “směrnice”. 8.2.2.7.1.4 a 8.2.2.7.2.4 nahradit “katalogu otázek” na “směrnici na použití katalogu otázek”. 8.2.2.7.3.3 Na konec doplnit “(mimo rámec ustanovení směrnice na použití katalogu otázek pro zkušební orgány a organizace)”. Kapitola 8.6 8.6.1.3 /Netýká se českého znění./ 8.6.1.3 , bod 8 Změnit “plynového sběrného/odváděcího potrubí” na “sběrného plynového potrubí”. 8.6.1.3 , tabulka za bodem 22 Změnit „plynového sběrného/odváděcího potrubí“ na „sběrného plynového potrubí“ 8.6.1.3 , tabulka za bodem 22 /Netýká se českého znění./ 8.6.1.4 , bod 5 /Netýká se českého znění./ 8.6.1.4 , bod 8 Změnit „plynového sběrného/odváděcího potrubí“ na sběrného plynového potrubí“ 8.6.1.4 tabulka za bodem 15 Změnit „plynového sběrného/odváděcího potrubí“ na „sběrného plynového potrubí“ 8.6.1.4 tabulka za bodem 15 /Netýká se českého znění./ 8.6.1.5 Doplnit ke schvalovacímu osvědčení a k dočasnému schvalovacímu osvědčení přílohu tohoto obsahu: “8.6.1.5 Příloha ke schvalovacímu osvědčení a dočasnému schvalovacímu osvědčení v souladu s bodem 1.16.1.3.1a) 413kB 8.6.3 , Kontrolní list ADN, otázka 4 Nahradit tímto textem: “Je vybaveno plavidlo příslušnými prostředky podle 7.1.4.77 a 7.2.4.77, umožňujícími vstup na plavidlo nebo ho opouštět, včetně mimořádných situací?” 8.6.3 , otázka 7 Nahradit /Netýká se českého znění./ 8.6.3 , otázka 12.1 Nahradit „sběrné potrubí” „sběrné plynové potrubí” 8.6.3 , otázka 12.2 Na konec doplnit “tlak v místě propojení____kPa). 8.6.3 , otázka 12.3 Nahradit „plynové sběrné potrubí nebo plynové kyvadlové potrubí” „plynové zpětné potrubí”. 8.6.3 , otázka 14 Nahradit pátý odsek tímto textem: „- Jsou pomocí hlavního uzavíracího ventilu vypnuta všechna bytová zařízení na kapalný plyn?“ Zapsat “O” do položky “plavidlo” a zapsat “-“ do položky “překladiště”. 8.6.3 , otázky 15.1 a 15.2 Na konci doplnit “(potvrzený tlak____kPa)”. 8.6.3 otázka 17, Vypustit “( pouze pro případ nakládky plavidla)” a doplnit “ □ v případě nakládky plavidla □ v případě vykládky plavidla”. 8.6.3 Doplnit následující novou otázku: “19. Při přepravě hluboce zchlazených zkapalněných plynů byla v souladu s 7.2.4.16.16 určena udržovací doba, je známa a uvedena v dokumentaci na palubě. Doplnit “O” do dvou sloupců (plavidlo a překladiště) a následující poznámku pod tabulku: :“**Pouze během nakládky”. 8.6.3 Vysvětlivka k otázce 4 Nahradit “ (například člun spuštěný na vodu)” na “jestli to je vyžadováno podle 7.1.4.77 a 7.2.4.77”. 8.6.3 Zahrnout do Vysvětlivky toto: “Otázka 17: K zabránění zpětného proudu ze zařízení na břehu, je také nutné zapnout jistící zařízení pro zamezení přelití na palubě plavidla během vykládky. Zapnutí tohoto zařízení je povinným během nakládky a možné během vykládky. Vypustit tuto otázku, když zapnutí daného zařízení není během vykládky nutné. Kapitola 9.1 9.1.0.4.0.1 druhý odsek /Netýká se českého znění/. 9.1.0.95.1 (a) řádka “příčný rozsah” Po “0,59 m” vložit následující text: “dovnitř od boku plavidla, pod přímým úhlem k diametrální linii na úrovni roviny ponoru při maximálním ponoru”. Kapitola 9.2 9.2.0.95.1 (a) řádek „příčný rozsah“ Po “0,59 m” doplnit tento text: “dovnitř od boku plavidla pod přímým úhlem k diametrální linii na úrovni roviny ponoru při maximálním ponoru. Kapitola 9.3 9.3.1.8.1 Ve třetí větě před “(klasifikační osvědčení)” doplnit text tohoto obsahu: “a doplňujícími použitelnými pravidly a předpisy klasifikační společnosti, majícími význam pro předpokládané použití plavidla”. 9.3.1.11.2 (a) první odsek, druhý odstavec. Po “ chlazené nákladní tanky” doplnit následující text “ a nákladní tanky používané pro přepravu zchlazených stlačených plynů”. 9.3.1.11.2 Na konec doplnit tento text: “(e) Nákladní tanky, určené pro látky při teplotě nižší než -10 °C, musí být příslušným způsobem izolovány, aby teplota konstrukce plavidla nebyla nižší než minimální přípustná výpočetní teplota materiálu. Izolační látka musí být nehořlavá a zabraňovat rozšiřování plamenů”. 9.3.1.11 Na konec doplnit tento text: “9.3.1.11.9 V případě, že plavidlo má izolované nákladní tanky, tak nákladní prostory musí obsahovat pouze suchý vzduch pro ochranu izolace nákladních tanků před vlhkostí”. 9.3.1.15.1 (a) příčný rozsah Nahradit „0,79, nebo pokud je to vhodné, vzdálenost povolenou oddílem 9.3.4, sníženou o 0,01 m“ textem „0,79 dovnitř od boku plavidla pod přímým úhlem k diametrální linii na úrovni roviny ponoru při maximálním ponoru” 9.3.1.15.1 (g) Změnit takto: “g) přípojkou pro připojení zařízení pro odběr vzorků uzavřeného typu”. 9.3.1.21.3 druhou větu změnit takto: “Maximálně přípustné hladiny naplnění 91%, 95% a 97%, uvedené v seznamu látek, musí být vyznačeny na každém ukazateli úrovně”. 9.3.1.21.5 (a) a (b), 9.3.2.21.5 (a) a (b) a 9.3.3.21.5 (a) a (d) Nahradit “EN 60309-2:1999” na “EN 60309-2:1999+A1:2007 + A2:2012”. 9.3.1.21 Na konec doplnit následující text: “9.3.1.21.11 Na plavidlech, schválených pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů musí být v nákladním prostoru zajištěna následující ochranná opatření: • Pod armaturou pro připojení s břehovým nakládacím/vykládacím potrubím, kterým se provádí nakládka/vykládka, se umísťují nádoby. Tyto musí být zhotoveny z materiálů, schopných snášet teplotu nákladu a být izolovány od paluby. Musí mít dostatečný objem a musí být vybaveny nátrubkem pro odtok mimo palubu. • Vodní systém pro kropení aby obsáhl: 1. nechráněné otvory nákladních tanků”; 2. nechráněné nádrže na palubě pro hořlavé nebo toxické látek; 3. části palubního nákladního prostoru, kde se může vyskytnout prosakování. Kapacita vodního systému pro kropení musí být taková, aby při činnosti všech rozprašovacích trysek byl výstřik 300 l na čtvereční metr plochy nákladní paluby za hodinu. Systém musí být schopno uvést do činnosti z kormidelny i z paluby; Systém vodní clony okolo spojovací armatury s břehem u používaného nakládacího/vykládacího potrubí, určený pro ochranu paluby a boku plavidla v případě armatury pro spojení s břehem u používaného nakládacího/vykládacího potrubí během připojování a odpojování nakládacího ohebného spojení nebo hadice. Systém vodní clony musí mít dostatečnou kapacitu. Tento systém musí být schopno uvádět do činnosti z kormidelny i z paluby. 9.3.1.21.12 Za účelem zamezení poškození nákladních tanků během nakládky a nakládacího/vykládacího potrubí během nakládky a vykládky na plavidlech, přepravujících hluboce zchlazené zkapalněné plyny, musí být písemné pokyny pro předběžné ochlazení. Tyto pokyny se musí používat před uvedením plavidla do provozu a po dlouhé technické údržbě.” 9.3.1.24.1 Doplnit nový odsek (c) tohoto obsahu” “(c) pouze pro UN 1972 a když použití LNG jako paliva je povoleno, v souladu s 1.5.3.2, systém regulovaného tlaku v nákladních tancích, předpokládaných pro použití odparu (boil-off) jako paliva;” Stávající odsek (c) se stává odsekem (d). 9.3.1.25.2 (d), (f), (g) /Netýká se českého znění/ 9.3.1.25.2 Na konec doplnit následují text: “ Pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů h) Nakládací/vykládací potrubí a nákladní tanky musí být chráněny před přílišným zatížením v důsledku tepelných deformací a před pohybem konstrukcí tanků a trupu. i) V případě nutnosti musí být zajištěna tepelná izolace nakládacího/vykládacího potrubí před okolní konstrukcí trupu s cílem zabránit snížení teploty trupu pod vypočtenou teplotou tohoto materiálu. j) Všechno nakládací/vykládací potrubí, které je možno na každém konci zaslepovat, obsahuje-li kapalinu (zbytek), musí být vybaveno pojistnými ventily. Tyto pojistné ventily musí ústit do nákladních tanků a být chráněny před náhodným uzavřením.” 9.3.1.27.9 Nahradit tímto textem: “Pro všechny nákladní systémy součinitel prostupu tepla, používaný k určení udržovací teploty (body 7.2.4.16.16 a 7.2.4.16.17), se určuje formou výpočtu. Po ukončení stavby plavidla se správnost výpočtu prověřuje formou zkoušky pro určení tepelné rovnováhy. Výpočet a zkouška se provádí pod dozorem určené klasifikační společnosti, která dané plavidlo klasifikovala. Součinitel prostupu tepla musí být uveden v dokumentu uloženém na palubě. Součinitel prostupu tepla se prověřuje při každé obnově schvalovacího osvědčení. V 9.3.1.27.10 změnit 9.21.27.10 na “9.3.1.27.1”. 9.3.1.52.3 b) (iv) (2) druhý odsek Změnit takto: “přímo pod horní hranou prahů dveří obytných a provozních prostor, když náklad v plynném stadiu je podstatně těžší než vzduch; v opačném případě systém detekce plynů s čidly musí být umístěn v blízkosti stropu”. 9.3.1.52.3 b), 9.3.2.52.3 b) a 9.3.3.52.3 b) Doplnit nový odsek (v) tohoto znění: “(v) stanice ASI (automatického systému identifikace) pro vnitrozemskou plavbu, instalovaných v obytných prostorech a v kormidelně, když žádná část antény pro elektrické přístroje se nachází nad nákladním prostorem a když žádná část VHF antén pro stanice ASI se nenachází v oblasti 2 m od oblasti nákladu”. 9.3.2.0.1 (c) /Netýká se českého znění./ 9.3.2.11.2 (a) Na konci doplnit odstavec tohoto znění: “Přípravky pro upevňování chlazených nákladních tanků musí odpovídat požadavkům klasifikační společnosti”. 9.3.2.15.1 (a) řádek “příčný rozsah” Zaměnit “0,79 m, nebo pokud je to vhodné, vzdálenost povolenou oddílem 9.3.4, sníženou o 0,01 m” na “0,79 m uvnitř od boku plavidla pod přímým úhlem k diametrální ploše na úrovni roviny ponoru při maximálním ponoru.” 9.3.2.20.1 Změnit následujícím způsobem: “Kofrdamy nebo oddělení kofrdamů, které zůstanou po vybavení služebních prostor v souladu s 9.3.2.11.6, musí být přístupny přes vstupní otvor. 9.3.2.20.4 a 9.3.3.20.4 (vězrání kofrdamů) změnit takto: “Pokud v seznamu látek, připuštěných k přepravě plavidlem podle 1.16.1.2.5 je pro tyto látky ve sloupci 17 tabulky C kapitoly 3.2 předepsaná ochrana proti explozi, ventilační otvory kofrdamů musí být vybaveny pojistkou proti zpětnému šlehnutí plamene stabilní proti deflagraci.” 9.3.2.21.1 (g) Změnit takto: “(g) přípojkou pro připojení zařízení pro odběr vzorků uzavřeného nebo částečně uzavřeného typu a/nebo nejméně jedním otvorem pro odběr vzorků - v závislosti od toho, co je předepsáno ve sloupci 13 tabulky C kapitoly 3.2”. 9.3.2.21.3 a 9.3.3.21.3, druhou větu změnit takto: „Nejvýše přípustnou hladinu naplnění 95% a 97%, uvedenou v seznamu látek, je nutno uvádět na každém ukazateli úrovně“. 9.3.2.21.5 (c) Nahradit “EN 12827:1996” tímto “EN 12827:1999”. 9.3.2.21 a 9.3.3.21 Doplnit nový odstavec tohoto obsahu: “9.3.x.21.10 V případě přepravy chlazených látek se určuje tlak poplachového systému konstrukcí nákladních tanků. V případě přepravy látek, které se musí přepravovat v chlazeném stavu, musí tlak funkčního poplachového systému být vyšší nejméně o 25 kPa (0,25 bar) maximálního tlaku vypočítaného v souladu s 9.32.27.” 9.3.2.22.4 (a) a 9.3.3.22.4 (a) /Netýká se českého znění./ 9.3.2.22.4 (a), poslední odsek a 9.3.3.22.4 (a), poslední odsek, pro plavidla typu N uzavřené, změnit takto: “- zařízení pro bezpečné snížení tlaku v nákladních tancích. Pokud v seznamu látek povolených k přepravě plavidlem podle 1.16.1.2.5 jsou uvedeny látky, pro které je podle 3.2 tabulka C sloupec 17 požadována ochrana proti explozi, tak toto zařízení musí být vybaveno nejméně pojistkou proti zpětnému šlehnutí plamene stabilní proti ohni schopnou vydržet stálé hoření a uzavíracím ventilem, jehož poloha musí přesně ukazovat na to, je-li otevřen nebo uzavřen”. 9.3.2.22.5 (a) /Netýká se českého znění./ 9.3.2.22.5 a) (iii) /Netýká se českého znění./ 9.3.2.22.5 a) (v) Vypustit a uvést “(Vypuštěno)”. 9.3.3.22.5 (a) /Netýká se českého znění./ 9.3.3.22.5 /Netýká se českého znění./ 9.3.2.22.5 (c) /Netýká se českého znění./ 9.3.2.22.5 (d) /Netýká se českého znění./ 9.3.2.24 a 9.3.3.24 Nahradit “(Vyhrazeno)” tímto textem: “ 9.3.x.24 Regulace tlaku a teploty látek. 9.3.x.24.1 Když celý systém udržení látek není vypočítán pro to, aby vydržel plný efektivní tlak páry nákladu v horních limitech výpočetních teplot okolního prostředí, tak tlak v tancích musí být udržován na úrovni níže maximálně přípustného tlaku činnosti pojistných ventilů za pomoci jednoho nebo více následujících prostředků: a) systém pro regulaci tlaku v nákladních tancích využívající mechanické chlazení; b) systém zajišťující bezpečnost v případě ohřevu nebo zvýšení tlaku nákladu. Izolace nebo výpočetní tlak nákladního tanku, nebo součin těchto dvou hodnot musí být takový, aby zůstávala dostatečná rezerva pevnosti s ohledem na dobu použití a předpokládaných teplot; v každém případě tento systém musí být považován za přijatelný uznanou klasifikační společností a musí zajišťovat bezpečnost v průběhu doby, delší nejméně trojnásobné lhůty doby provozu; c) jiné systémy, které se považují za použitelné uznanou klasifikační společností”. 9.3.x.2.4.2 Systémy předepsané bodem 9.3.x.24.1 musí být vyráběny, instalovány a kontrolovány tak, aby toto uznala klasifikační společnost. Materiály, použité při jejich konstrukci, musí být kompatibilní s přepravovaným nákladem. V normálních podmínkách provozu horní hodnoty vypočtených teplot okolního prostředí musí být: vzduch: +30 °C; voda: +20 °C. 9.3.x.24.3 Systém ochrany nákladu musí být schopen snášet plný tlak par nákladu v horních vypočtených mezních teplot okolního prostředí, nezávisle na systému vybraného odpařovacího se plynu. Tento předpis je uveden formou poznámky 37 v sloupci 20 tabulky C kapitoly 3.2”. 9.3.2.25.2 (f) a 9.3.3.25.2 (f) /Netýká se českého znění./ 9.3.2.25.2 (i) a 9.3.3.25.2 (h) /Netýká se českého znění./ 9.3.2.25.9 a 9.3.3.25.9 Nahradit “vratného plynového potrubí nebo kyvadlového plynového potrubí” tímto “plynového zpětného potrubí”. 9.3.2.26.4 a 9.3.3.26.4 Nahradit “sběrným plynovým systémem” tímto “sběrným plynový potrubím”. 9.3.2.27 a 9.3.3.27 Nahradit “(Vyhrazeno)” tímto textem: “9.3.x.27 Chladicí systém 9.3.x.27.1 Chladicí systém podle 9.3.x.2.1 (a), musí být z jednoho nebo několika bloků, schopných udržovat tlak a teplotu nákladu na předepsané úrovni při horních hodnotách vypočtené teploty okolního prostředí. Nebude-li zvažován jakýkoliv jiný prostředek pro regulování tlaku a teploty nákladu, který se považuje za dostatečný uznanou klasifikační společností, musí být zvažováno s jedním nebo několika záložními bloky s kapacitou, která je nejméně rovná kapacitě největšího předepsaného bloku. Záložní blok musí obsahovat kompresor, jeho hnací jednotku, jeho řídící zařízení a všechny pomocné mechanismy nutné pro to, aby mu bylo umožněno pracovat nezávisle na blocích, používaných při normálních podmínkách. Musí být zajištěn náhradní výměník tepla pro případ, kdy nadbytečná kapacita normálního výměníku tepla tohoto systému nepředstavuje nejméně 25% nejvyšší předepsané kapacity. Není nutné uvažovat se zvláštním potrubím. Nákladní tanky, potrubí a příslušenství musí být izolovány tak, aby v případě výpadku všech systémů si všechen náklad zachovával nejméně v průběhu 52 hodin teplotu nezpůsobující otevření pojistného ventilu. 9.3.x.27.2 Pojistná zařízení a spojovací potrubí chladicího systému musí být připojeny k nákladním tankům nad kapalnou fází nákladu, když jsou tanky naplněny do svého maximálního stupně plnění. Musí se nacházet v oblasti plynné fáze, i když náklon plavidla dosahuje 12°. 9.3.x.27.3 Když se různé náklady potřebující chlazení, jejichž chemická reakce může být nebezpečnou, přepravují společně, tak je nutno chladicímu systému věnovat zvláštní pozornost s cílem zamezit smíchání nákladu. V případě přepravy těchto nákladů musí být zabezpečeny oddělené chladicí systémy, z nichž každý musí obsahovat plný rezervní blok podle 9.3.x.27.1. Přitom, když se chlazení zajišťuje ne přímým, ale společným systémem a když průtok v tepelných výměnících v žádných předvídatelných situacích nemůže způsobit smíchání nákladu, tak není nutno zvažovat s rozdělenými chladícími bloky pro různé náklady. 9.3.x.27.4 Když se různé náklady potřebující chlazení nemohou jeden v druhém vzájemně rozpouštět, za podmínky přepravy tím způsobem, že tlak jejich par se sčítá při smíchání, je nutno systémům chlazení věnovat zvláštní pozornost, aby nedošlo k možnému smíchání nákladů. 9.3.x.27.5 V těch případech, kdy chladicí systémy vyžadují pro chlazení vodu, tak musí být podávána v dostatečném množství pomocí čerpadla nebo čerpadel, využívaných výhradně pro tyto účely. Toto čerpadlo nebo tato čerpadla musí mít nejméně dvě potrubí pro nasávání vody, připojené ke dvěma vodním přívodům, jedno na levém boku a jedno na pravém boku. Musí být k dispozici rezervní čerpadlo o dostatečné kapacitě; toto čerpadlo se může rovněž využívat i pro jiné účely s podmínkou, že jeho použití s cílem dodávky vody pro chlazení nepřekáží jiné základní práci. 9.3.x.27.6 Chladicí systém může mít jednu z následujících forem: a) Přímý systém: páry nákladu se stlačují, kondenzují a vrací se do nákladního tanku. V případě některých nákladů, uvedených v tabulce C kapitoly 3.2, nesmí se tento systém používat. Tento požadavek je uveden formou poznámky 35 tabulky C kapitoly 3.2. b) Nepřímý systém: náklad nebo páry nákladu se ochlazují nebo kondenzují za pomoci chladicího média, ale nestlačují se. c) Smíšený systém: páry nákladu se stlačují a kondenzují v tepelných výměnících náklad/chladicí médium a vrací se do nákladních tanků. V případě některých nákladů, uvedených v tabulce C kapitoly 3.2, se nesmí tento systém používat. Tento požadavek je uveden formou poznámky 36 ve sloupci 20 tabulky C kapitoly 3.2. 9.3.x.27.7 Všechna primární a sekundární chladicí média musí být kompatibilní jeden s druhým a s nákladem, se kterým mohou přijít do styku. Tepelná výměna může probíhat buď v určité vzdálenosti od nákladního tanku nebo za využití chladicího šneku, umístěného uvnitř nebo vně nákladního tanku. 9.3.x.27.8 V těch případech, kdy chladicí systém je umístěn v odděleném služebním prostoru, tak tento služební prostor musí odpovídat požadavkům bodu 9.3.x.17.6. 9.3.x.27.9 Pro všechny nákladní systémy součinitel prostupu tepla, používaný pro určení udržovací doby (7.2.4.16.16 a 7.2.4.16.17) se určuje výpočtem. Po ukončení stavby plavidla se správnost ukončení výpočtů prověřuje cestou zkoušky pro určení tepelné rovnováhy. Výpočet a zkoušky se provádějí pod dohledem uznané klasifikační společnosti, která dané plavidlo klasifikovala. Součinitel prostupu tepla musí být uveden v dokumentu uschovaném na palubě. Součinitel prostupu tepla se prověřuje při každé obnově schvalovacího osvědčení. 9.3.x.27.10 Osvědčení vydávané uznanou klasifikační společností potvrzující dodržení předpisů bodů 9.3.x.24.1 až 9.3.x.24.3, 9.3.x.27.1 a 9.3.x.27.4 uvedených výše, musí se předkládat spolu se žádostí o vydání nebo obnovu schvalovacího osvědčení. 9.3.3.0.1 (c) Nahradit “Plynové sběrné nebo odvodné potrubí“ tímto “Sběrné plynové potrubí“. 9.3.3.11.2 (a) Na konci doplnit novou větu tohoto znění: “Upevňovací zařízení chlazených nákladních tanků musí splňovat požadavky uznané klasifikační společnosti”. 9.3.3.15.1 (a), řádek “příčný rozsah” Nahradit “0,59 m, nebo pokud je to vhodné, vzdálenost povolenou oddílem 9.3.4, sníženou o 0,01 m” tímto “0,59 m dovnitř od boku plavidla pod přímým úhlem k diametrální ploše na úrovni roviny ponoru při maximálním ponoru”. 9.3.3.20.1 Změnit takto: “Kofrdamy nebo oddělení kofrdamů, které zůstaly po vybavení služebního prostoru v souladu s 9.3.3.11.6, musí být přístupny přes vstupní otvor”. 9.3.3.21.1 (g) změnit takto: (g) přípojkou pro připojení zařízení pro odběr vzorků uzavřeného nebo částečně uzavřeného typu a/nebo nejméně jedním otvorem pro odběr vzorků - v závislosti od toho, co je předepsáno ve sloupci 13 tabulky C kapitoly 3.2”. 9.3.3.21.9 , třetí odstavec Změnit “Sítě” následovně “Pojistka proti prošlehnutí plamene”. 9.3.3.22.5 (a) /Netýká se českého znění./ 9.3.3.22.5 (a) (iii) /Netýká se českého znění./ 9.3.3.22.5 (a) /Netýká se českého znění./ 9.3.3.22.5 (b) /Netýká se českého znění./ 9.3.3.22.5 (c) Nahradit “potrubí k odvádění plynu” tímto “sběrné plynové potrubí”. 9.3.3.22.5 (d) /Netýká se českého znění./ 9.3.4.1.1 první věta Nahradit “Maximální přípustný objem” tímto “Maximální přípustný objem a délka”. Organizace spojených národů ECE/ADN/27/Corr.1 5kB Hospodářská a sociální rada Distr.: rámcově 24\\. září 2014 Anglicky Originál: anglicky a francouzsky Evropská hospodářská komise Administrativní výbor ADN Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN) Korigendum 1. Strana 6, 1.2.1, změna k definici pojmu Ochranné boty Namísto EN ISO 20346:2004 uvést EN ISO 20346:2014 2. /Netýká se anglického znění/ 3. /Netýká se českého znění/ 4. /Netýká se anglického znění/ 5. Strana 15, 1.2.1, změna k 1.16.6.4 Namísto podle 1.16.6.4 orgánu příslušnému k vydání nového schvalovací osvědčení uvést podle 1.16.1.4 příslušnému orgánu, který vydá nové schvalovací osvědčení 6. /Netýká se anglického znění/ 7. /Netýká se anglického znění/ 8. Strana 37, změna ke kapitole 3.3, ZU 594 Stávající text nahradit tímto textem: ZU 594 Pozměnit do tohoto znění: „594 Následující předměty, vyrobené a naplněné podle předpisů platných v zemi výroby, nepodléhají ustanovením ADN: (a) UN 1044 hasicí přístroje vybavené ochranou proti nechtěnému uvedení do činnosti: - jsou-li zabaleny v pevném vnějším obalu; nebo - jde-li o velké hasicí přístroje, které splňují požadavky zvláštního ustanovení pro balení PP91 pokynu pro balení P003 v 4.1.4.1 ADR; (b) UN 3164 předměty pod pneumatickým nebo hydraulickým tlakem, které jsou konstruovány tak, aby vydržely větší namáhání než je vnitřní tlak plynu na základě přenosu síly, strukturní pevnosti nebo konstrukce, když jsou zabaleny v pevném vnějším obalu. POZNÁMKA: „Předpisy platné v zemi výroby“ znamená předpisy platné v zemi výroby nebo předpisy platné v zemi používání.“. 9. Strana 42, změna k Části 3, Kapitola 3.3, nové zvláštní ustanovení ZÚ 663, za třetí odsek pod nadpisem „Rozsah platnosti“ Vložit - radioaktivní látky; nebo 10. /Netýká se anglického znění/ 11. Strana 53, změna k novému odstavci 5.5.3.1.5, poslední věta Vypustit 12. /Netýká se anglického znění/ 13. Strana 65, změna k 8.6.3, otázka (14) Vypustit následující pokyn: „Vložit „O“ do sloupce „Plavidlo“ a do sloupce „Překladiště“. 14. Strana 65, změna k 8.6.3, otázka (19) Namísto **Jen během nakládky uvést ** Vyplnit, jen pokud se má plavidlo nakládat 15. Strana 66, změna k 9.3.1.15.1 (a), příčný rozsah Stávající text nahradit „9.3.1.15.1 (a) příčný rozsah Namísto „0,79 m, nebo pokud je to vhodné, vzdálenost povolenou oddílem 9.3.4, sníženou o 0,01 m;“ uvést „0,79 dovnitř od boku plavidla pod přímým úhlem k diametrální linii na úrovni roviny ponoru při maximálním ponoru nebo, pokud je to vhodné, vzdálenost povolenou oddílem 9.3.4, sníženou o 0,01 m;“ 16. Strana 68, změna k 9.3.2.15.1 (a), příčný rozsah Stávající text nahradit „9.3.2.15.1 (a) příčný rozsah Namísto „0,79 m, nebo pokud je to vhodné, vzdálenost povolenou oddílem 9.3.4, sníženou o 0,01 m;“ uvést „0,79 dovnitř od boku plavidla pod přímým úhlem k diametrální linii na úrovni roviny ponoru při maximálním ponoru nebo, pokud je to vhodné, vzdálenost povolenou oddílem 9.3.4, sníženou o 0,01 m;“ 17. Strana 68, změna k 9.3.X.21.10 Ke změně k 9.3.3.21.10 namísto „9.3.2.27“ uvést „9.3.3.27“. 18. Strana 71, změna k 9.3.3.15.1 (a), příčný rozsah Stávající text nahradit „9.3.3.15.1 (a) příčný rozsah Namísto „0,59 m, nebo pokud je to vhodné, vzdálenost povolenou oddílem 9.3.4, sníženou o 0,01 m;“ uvést „0,59 m dovnitř od boku plavidla pod přímým úhlem k diametrální linii na úrovni roviny ponoru při maximálním ponoru nebo, pokud je to vhodné, vzdálenost povolenou oddílem 9.3.4, sníženou o 0,01 m;“ Organizace spojených národů ECE/ADN/27/Add.1 5kB Hospodářská a sociální rada Distr.: rámcově 29\\. srpna 2014 Anglicky Originál: anglicky a francouzsky Evropská hospodářská komise Administrativní výbor ADN Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN) Návrh změn a doplňků k přílohám ADN1 Adendum Kapitola 1.1 1.1.3.3 V nadpisu namísto „přepravovaných plavidel, vozidel nebo železničních vozů“ uvést „přepravovaných plavidel, vozidel, železničních vozů nebo po silnici nepojízdných strojních zařízení“. 1.1.3.3 , první odsek V nadpisu namísto „přepravovaných plavidel, vozidel nebo železničních vozů“ uvést „přepravovaných plavidel, vozidel, železničních vozů nebo po silnici nepojízdných strojních zařízení, jak jsou definována v Článku 2 Směrnice 97/68/ES1“. „1 K definici po silnici nepojízdného strojního zařízení viz odstavec 2.7 Konsolidované rezoluce o konstrukci vozidel (R.E.3) (dokument Spojených národů ECE/TRANS/WP. 29/78/Rev.3) nebo článek 2 Směrnice 97/68/ES Evropského parlamentu a Rady z 16. prosince 1997 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se opatření proti emisím plynných a prachových škodlivin z motorů s vnitřním spalováním určených pro po silnici nepojízdná strojní zařízení (Úřední věstník Evropských společenství č. L 059 z 27. února 1998).“. Přečíslovat poznámku pod čarou 1 k 1.1.4.3 na poznámku pod čarou 2. 1.1.3.7 Pozměnit do tohoto znění: „1.1.3.7 Vynětí z platnosti pro přepravu systémů akumulace a výroby elektrické energie Ustanovení uvedená v ADN se nevztahují na systémy akumulace a výroby elektrické energie (např. lithiové baterie, elektrické kondenzátory, asymetrické kondenzátory, zásobníkové systémy s hydridem kovu a palivové články): (a) instalované v dopravních prostředcích provádějících přepravu a určené pro jejich pohon nebo pro provoz kteréhokoli z jejich zařízení; (b) obsažené ve výbavě pro provoz tohoto zařízení, používané nebo určené k použití během přepravy (např. laptop). Kapitola 1.2 1.2.1 Za definici pojmu „Kontejner pro volně ložené látky“ vložit následující definice: „Uzavřený kontejner pro volně ložené látky“ zcela uzavřený kontejner pro volně ložené látky mající tuhou střechu, boční stěny, koncové stěny a podlahu (včetně den výsypného typu). Tento pojem zahrnuje kontejnery pro volně ložené látky s otevírací střechou, boční nebo koncovou stěnou, které mohou být během přepravy uzavřeny. Uzavřené kontejnery pro volně ložené látky smějí být opatřeny otvory, které umožňují výměnu par a plynů se vzduchem a které zabraňují za normálních podmínek přepravy ztrátě tuhého obsahu, jakož i vnikání deště a stříkající vody; Kontejner s plachtou pro volně ložené látky kontejner pro volně ložené látky s otevřeným vrchem, s tuhým dnem (včetně dna výsypného typu), bočními a koncovými stěnami a s netuhou střechou;“ Vložit v abecedním pořadí: „Uzavřený kontejner pro volně ložené látky“, viz Kontejner pro volně ložené látky;“ „Kontejner s plachtou pro volně ložené látky“, viz „Kontejner pro volně ložené látky;“. 1.2.1 V definici pojmu „Cisterna“ namísto „jak jsou definovány v této části“ uvést „jak jsou definovány v tomto oddílu“. Kapitola 1.8 1.8.3.9 Namísto „právních a správních ustanovení, platných pro konkrétní druhy dopravy““ uvést „platných právních a správních předpisů“. 1.8.3.13 Vypustit poslední větu. Kapitola 2.2 2.2.3.1.4 Pozměnit do tohoto znění: 2.2.3.1.4 Viskózní hořlavé kapaliny, jako jsou barvy, emaily, laky, fermeže, lepidla a leštidla, s bodem vzplanutí pod 23 °C smějí být přiřazeny k obalové skupině III podle postupů popsaných v Příručce zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 32.3, za podmínky, že (a) viskozita2 a bod vzplanutí odpovídají následující tabulce: Kinematická viskozita (extrapolovaná) v (při střihové rychlosti blízké 0) mm2/s při 23 °C| Doba výtoku t v sekundách| Průměr výtokové trysky (mm)| Bod vzplanutí, uzavřený kelímek (°C) ---|---|---|--- 20 < v ≤ 80| 20 < t ≤ 60| 4| nad 17 80 < v ≤ 135| 60 < t ≤ 100| 4| nad 10 135 < v ≤ 220| 20 < t ≤ 32| 6| nad 5 220 < v ≤ 300| 32 < t ≤ 44| 6| nad -1 300 < v ≤ 700| 44 < t ≤ 100| 6| nad -5 700 < v| 100 < t| 6| bez omezení (b) méně než 3 % vrstvy čirého rozpouštědla se oddělí při dělicí zkoušce rozpouštědla; (c) směs ani oddělené rozpouštědlo nesmějí splňovat kritéria pro třídu 6.1 nebo třídu 8; (d) látky jsou baleny do nádob o vnitřním objemu nejvýše 450 litrů. POZNÁMKA: Tato ustanovení se vztahují také na směsi obsahující nejvýše 20 % nitrocelulózy s obsahem dusíku nejvýše 12,6 % v suché hmotě. Směsi obsahující více než 20 %, avšak nejvýše 55 % nitrocelulózy s obsahem dusíku nejvýše 12,6 % v suché hmotě, jsou látkami přiřazenými k UN číslu 2059. Směsi s bodem vzplanutí pod 23 °C a obsahující: \\- více než 55 %, nitrocelulózy, s jakýmkoli obsahem dusíku; nebo \\- nejvýše 55 %, nitrocelulózy s obsahem dusíku nad 12,6 % v suché hmotě jsou látkami třídy 1 (UN 0340 nebo 0342) nebo třídy 4.1 (UN 2555, 2556 nebo 2557).“ Poznámka pod čarou 2 nezměněna. 2.2.52.1.8 Na začátku vypustit: „,přípravků nebo směsí organických peroxidů“. Kapitola 3.2 3.2.1 , Tabulka A, UN číslo 1133, 1139, 1169, 1197, 1210, 1263, 1266, 1286, 1287, 1306, 1866, 1993 a 1999 Smazat položky, ve kterých je ve sloupci (6) obsaženo zvláštní ustanovení „640F“; Pro položky, ve kterých je ve sloupci (6) obsaženo zvláštní ustanovení „640G“: - Ve sloupci (2), smazat “, bod varu vyšší než 35 °C“; - Ve sloupci (6), smazat “640G“; Pro položky, ve kterých je ve sloupci (6) obsaženo zvláštní ustanovení „640H“: - Ve sloupci (6), smazat “640H“; 3.2.1 Tabulka A Pro UN číslo 1972, ve sloupci (6), vložit “660“. 3.2.3.2 Tabulka C Pro UN číslo 1202, druhá položka, ve sloupci (2), nahradit “EN 590:2004“ za „EN 590:2009 + A1:2010“ (dvakrát). Kapitola 3.3 ZU 660 Pozměnit poznámku pod čarou 6 k ZU 660 do tohoto znění: „6 Nařízení EHS č. 110 (Jednotná ustanovení týkající se schvalování: I. zvláštních komponentů motorových vozidel používajících stlačený zemní plyn (CNG) a/nebo zkapalněný zemní plyn (LNG) ve svém pohonném systému; II. vozidel s ohledem na instalaci zvláštních komponentů schváleného typu pro používání stlačeného zemního plynu (CNG) a/nebo zkapalněného zemního plynu (LNG) v jejich pohonném systému.)“. Kapitola 5.2 5.2.2.1.11.1 Vypustit třetí větu, která zní: „Každý přepravní obalový soubor obsahující radioaktivní látku musí být opatřen nejméně dvěma bezpečnostními značkami na protilehlých vnějších stranách přepravního obalového souboru.“. Kapitola 5.4 5.4.3.4 Na první stránce Písemných pokynů pozměnit druhý odsek do tohoto znění: „ – Vyloučit zápalné zdroje, zejména nekouřit, nepoužívat elektronické cigarety nebo podobné prostředky nebo nezapínat ani nevypínat žádné elektrické zařízení, které není typu „certifikované bezpečné“ a není určeno pro použití při zásazích v nouzových situacích;“ Kapitola 8.3 8.3.4 Do prvního odstavce vložit novou druhou větu v tomto znění: „Tento zákaz kouření se vztahuje také na použití elektronických cigaret a jiných podobných prostředků.“ Organizace spojených národů ECE/ADN/27/Add.1/Corr.1 5kB Hospodářská a sociální rada Distr.: rámcově 24\\. září 2014 Anglicky Originál: anglicky a francouzsky Evropská hospodářská komise Administrativní výbor ADN Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN) Návrh změn a doplňků k přílohám ADN Adendum Korigendum Strana 1, změna k 1.1.3.3, první odsek Namísto 1.1.3.3 , první odsek Namísto „přepravovaných plavidel, vozidel nebo železničních vozů“ uvést „přepravovaných plavidel, vozidel, železničních vozů nebo po silnici nepojízdných strojních zařízení, jak jsou definována v Článku 2 Směrnice 97/68/ES1“. uvést 1.1.3.3 , první odsek Namísto „přepravovaných plavidel, vozidel nebo železničních vozů“ uvést „přepravovaných plavidel, vozidel, železničních vozů nebo po silnici nepojízdných strojních zařízení1,“ Corrigendum (ECE/TRANS/231/VOL. I a II) Květen 2014 New York and Geneva Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN) (verze 2013 příloh předpisu) Korigendum Pozn.: Korigenda k tomuto vydání, stejně jako nové změny k přílohám dohody ADN, budou k dispozici na webových stránkách hospodářské komise Organizace spojených národů na následující adrese: www.unece.org/trans/danger/danger. html 1. 2.2.62.1.5.7 (c) Namísto 6.6.5 ADR uvést 6.6.4 ADR 2. Kapitola 3.2, Tabulka A, UN číslo 1038, sloupec (8) Vložit „T“ 3. 3.2.3.2, Tabulka C, UN číslo 1005, sloupec (5) Namísto 2.3+8+N1 uvést 2.3+8+2.1+N1 4. 3.2.3.2, Tabulka C, UN číslo 9005, sloupec (11) Namísto 97 uvést 95 5. 3.2.4.3, B. sloupec (9) Namísto Určení stavu nákladního tanku uvést Určení vybavení nákladního tank 6. 7.1.4.14.4, třetí odsek Vložit “nebo vozech” za “silničních dopravních prostředcích” 7. 7.2.5.0.1 „Netýká se českého znění“ 8. 8.6.1.3, položka 5 Namísto druh nákladních tanků uvést druh nákladního tanku 9. 8.6.1.4, položka 5 Namísto druh nákladních tanků uvést druh nákladního tanku 10. 9.3.2.11.1 (d) Namísto 0.20 l uvést 0.20 L 11. 9.3.3.21.7 Přidat následující větu na konec posledního odstavce: „Musí být možné odečítat měřidla z bezprostřední blízkosti ovládání rozprašovacího vodního systému. 1) Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN) přijatá v Ženevě dne 25. května 2000 byla vyhlášena pod č. 102/2011 Sb. m. s. Změny a doplňky předpisů přiložených k Evropské dohodě ADN z roku 2010, které vstoupily v platnost dne 1. ledna 2011, byly vyhlášeny pod č. 64/2012 Sb. m. s. Konsolidovaný seznam změn předpisů přiložených k Evropské dohodě ADN z let 2010 – 2012, který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2013, byl vyhlášen pod č. 59/2013 Sb. m. s. 1 V Německu distribuováno Ústřední komisí pro plavbu na Rýně pod značkou CCNR/ZKR/ADN/27 3 Tato poznámka sekretariátu bude včleněna do konsolidované publikace ADN 2015, ale není nedílnou součástí autentického právního textu těchto předpisů. 4 Úprava v Tabulce B (která není součástí právního textu Dohody) nemá právní opodstatnění a je pouze součástí tohoto vydání. 1 V Německu distribuováno Ústřední komisí pro plavbu na Rýně pod značkou CCNR/ZKR/ADN/27/Add.1
Sdělení Ministerstva vnitra č. 105/2015 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 105/2015 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí Vyhlášeno 4. 5. 2015, částka 43/2015 105 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 23. dubna 2015 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 26. září 2015 nové volby do zastupitelstev obcí: obec| okres| kraj ---|---|--- Úherce| Louny| Ústecký Ovesná Lhota| Havlíčkův Brod| Kraj Vysočina Vonoklasy| Praha-západ| Středočeský Ministr: Chovanec v. r.
Zákon č. 104/2015 Sb.
Zákon č. 104/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, a zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 4. 5. 2015, datum účinnosti 1. 1. 2016, částka 43/2015 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona č. 67/2013 Sb. * ČÁST DRUHÁ - Změna energetického zákona * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2016 104 ZÁKON ze dne 10. dubna 2015, kterým se mění zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, a zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona č. 67/2013 Sb. Čl. I Zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, se mění takto: 1. V § 2 písm. a) bodě 2 a písm. b) bodě 2 se slova „vlastnictví bytů“ nahrazují slovy „bytové spoluvlastnictví“. 2. § 6 včetně nadpisu zní: „§ 6 Rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům (1) Náklady na vytápění v případě, že není stanovena povinnost instalace stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, a náklady na společnou přípravu teplé vody pro dům z náměrů vodoměrů na teplou vodu podle jiného právního předpisu se rozúčtují na základě ujednání poskytovatele služeb se všemi nájemci v domě, u družstevních bytů na základě ujednání družstva se všemi nájemci v domě, kteří jsou zároveň členy družstva, u společenství ujednáním všech vlastníků jednotek. Pokud k dohodě nedojde, rozúčtují se náklady na vytápění a společnou přípravu teplé vody podle jiného právního předpisu upravujícího podrobnosti pro rozúčtování nákladů na dodávku tepla a společnou přípravu teplé vody v domě. Změna způsobu rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům je možná vždy až po skončení zúčtovacího období. (2) Pokud je jiným právním předpisem stanovena povinnost instalace stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům z náměrů vodoměrů na teplou vodu, rozdělí se náklady na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací období na složku základní a spotřební. Základní složka je rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. Spotřební složka je rozdělována mezi příjemce služeb úměrně výši náměrů stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou. (3) Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u příjemce služeb s měřením nebo zařízením pro rozdělování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce hodnoty určené jako spodní a horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. V případě překročení přípustných rozdílů musí být provedena úprava výpočtové metody. Neumožní-li příjemce služeb instalaci stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je neoprávněně ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky. (4) Náklady na společnou přípravu teplé vody pro zúčtovací jednotku za zúčtovací období tvořené náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev vody a náklady na spotřebovanou vodu se rozdělí na složku základní a spotřební. Základní složka je rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. Spotřební složka se rozdělí mezi příjemce služeb poměrně podle náměrů vodoměrů na teplou vodu instalovaných u příjemců služeb. Neumožní-li příjemce služeb instalaci vodoměrů na teplou vodu nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je neoprávněně ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1 m2 podlahové plochy zúčtovací jednotky.“. Poznámka pod čarou č. 2 se zrušuje. 3. V § 8 odst. 2 se slovo „dokladů“ nahrazuje slovem „podkladů“. 4. § 13 včetně nadpisu zní: „§ 13 Pokuta za prodlení s nepeněžitým plněním (1) Jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména nesplní-li příjemce služeb povinnost oznámit změnu počtu osob, nebo nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany. (2) Výši pokuty poskytovatel služeb ujedná alespoň s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o ní rozhodne družstvo, anebo společenství. Ujednaná výše pokuty nesmí přesáhnout 50 Kč za každý započatý den prodlení. Nedojde-li k ujednání s nájemci nebo rozhodnutí družstva anebo společenství, činí výše pokuty 50 Kč za každý započatý den prodlení.“. 5. Za § 14 se vkládá nový § 14a, který včetně nadpisu zní: „§ 14a Zmocňovací ustanovení Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví vyhláškou a) rozsah výše základní a spotřební složky u rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům, jejich rozdělení mezi příjemce služeb, hodnoty určené jako spodní a horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období, vymezení pojmů a další náležitosti k rozúčtování nákladů, b) náležitosti, které musí poskytovatel služeb uvést ve vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Rozúčtování a vyúčtování nákladů na služby za zúčtovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se provede podle zákona č. 67/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Právo na zaplacení pokuty nebo poplatku z prodlení vzniklé porušením povinnosti stanovené zákonem č. 67/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí podle zákona č. 67/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna energetického zákona Čl. III V § 98a zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 165/2012 Sb. a zákona č. 90/2014 Sb., se odstavec 3 zrušuje. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 103/2015 Sb.
Zákon č. 103/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 4. 5. 2015, datum účinnosti 1. 7. 2015, částka 43/2015 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o hospodaření energií * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2015 103 ZÁKON ze dne 10. dubna 2015, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o hospodaření energií Čl. I Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 359/2003 Sb., zákona č. 694/2004 Sb., zákona č. 180/2005 Sb., zákona č. 177/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 574/2006 Sb., zákona č. 393/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 318/2012 Sb. a zákona č. 310/2013 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU ze dne 19. května 2010 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES.“. 2. V § 1 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) některá pravidla pro poskytování energetických služeb.“. 3. V § 2 odst. 1 písmena b) a c) znějí: „b) systémem hospodaření s energií soubor vzájemně souvisejících nebo vzájemně působících prvků plánu, který stanoví cíl v oblasti účinnosti užití energie a strategii k dosažení tohoto cíle, c) tepelným čerpadlem zařízení, které přenáší teplo ze vzduchu, vody nebo půdy do budov nebo průmyslových zařízení nebo z budov nebo průmyslových zařízení do okolního prostředí tak, že odebírá teplo z prostředí s nižší teplotou a předává jej do prostředí s vyšší teplotou proti směru jeho přirozeného sdílení,“. 4. V § 2 odst. 1 písm. h) se slova „pro úpravu teploty, vlhkosti, čistoty a proudění vzduchu ve vnitřním prostředí včetně zařízení pro distribuci tepla, chladu a vzduchu, která jsou“ nahrazují slovy „sloužící pro úpravu parametrů vnitřního prostředí, které má funkci chlazení a je“. 5. V § 2 odst. 1 písm. j) se slovo „vícebytových“ nahrazuje slovy „více bytových“. 6. V § 2 odst. 1 písm. l) se za slovo „jmenovitý“ vkládá slovo „elektrický“. 7. V § 2 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena x) až z), která znějí: „x) účinným vytápěním a chlazením způsob vytápění nebo chlazení, který nákladově efektivně snižuje množství vstupní primární energie nezbytné k dodání jednotky energie do stavby v porovnání s výchozím stavem při zohlednění energie potřebné pro získání vstupní primární energie, její přeměnu, přepravu a distribuci, y) podstatnou rekonstrukcí změna dokončené stavby, jejíž předpokládané náklady by přesáhly 50 % investičních nákladů na novou srovnatelnou stavbu, z) ústřední institucí ústřední orgán státní správy a jiný orgán České republiky vymezený v příloze XII Rozhodnutí Komise 2008/963/ES, kterým se mění přílohy směrnic Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a 2004/18/ES o postupech pro zadávání veřejných zakázek, pokud jde o seznamy zadavatelů a veřejných zadavatelů.“. 8. V § 2 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena n) až r), která znějí: „n) zvýšením účinnosti užití energie nárůst účinnosti užití energie v důsledku technologických nebo ekonomických změn nebo v důsledku změn v lidském chování, o) energetickou službou činnosti, jejichž účelem je ověřitelné a měřitelné nebo výpočtem stanovené zvýšení účinnosti užití energie nebo jejichž účelem jsou úspory spotřeby energie prostřednictvím energeticky účinných technologií nebo provozní činností, údržbou nebo kontrolou, p) smlouvou o energetických službách smluvní ujednání mezi příjemcem a poskytovatelem energetických služeb o opatření ke zvýšení účinnosti užití energie, ověřované a kontrolované během celého trvání smluvního závazku, kdy jsou náklady na toto opatření placeny ve vztahu ke smluvně stanovené míře zvýšení účinnosti užití energie nebo k jinému dohodnutému kritériu energetické náročnosti, například finančním úsporám, q) poskytovatelem energetických služeb fyzická nebo právnická osoba, která dodává energetické služby nebo provádí jiná opatření ke zvýšení účinnosti užití energie zařízení konečného uživatele, či v rámci jeho budovy, r) úsporami energie množství ušetřené energie určené měřením nebo výpočtem spotřeby energie před provedením jednoho či více opatření ke zvýšení účinnosti užití energie a po něm, při zajištění normalizace vnějších podmínek, které spotřebu energie ovlivňují.“. 9. § 3 a 4 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 2 znějí: „§ 3 Státní energetická koncepce (1) Státní energetická koncepce je strategickým dokumentem vyjadřujícím cíle státu v nakládání s energií v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje, zajištěním bezpečnosti dodávek energie, konkurenceschopnosti hospodářství a sociální přijatelnosti pro obyvatelstvo a je přijímána na období 25 let. (2) Státní energetická koncepce je závazná pro výkon státní správy v oblasti nakládání s energií. (3) Státní energetickou koncepci schvaluje na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) vláda. Vláda předkládá pro informaci státní energetickou koncepci Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky. (4) Naplňování státní energetické koncepce vyhodnocuje ministerstvo nejméně jedenkrát za 5 let a o vyhodnocení informuje vládu. Vyhodnocení je podkladem pro případnou aktualizaci státní energetické koncepce. (5) Podklady v rozsahu nezbytném pro zpracování a vyhodnocení státní energetické koncepce poskytuje bezplatně ministerstvu, pokud je k tomu vyzván, ústřední orgán státní správy, vlastník energetického zařízení nebo držitel licence na podnikání v energetických odvětvích2). (6) Státní energetická koncepce je podkladem pro politiku územního rozvoje4). (7) Obsah a způsob zpracování státní energetické koncepce a obsah a strukturu podkladů pro její zpracování a vyhodnocení stanoví vláda nařízením. § 4 Územní energetická koncepce (1) Územní energetická koncepce stanoví cíle a zásady nakládání s energií na území kraje, hlavního města Prahy, jeho městských částí nebo obce. Územní energetická koncepce vytváří podmínky pro hospodárné nakládání s energií v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje včetně ochrany životního prostředí a šetrného nakládání s přírodními zdroji energie. Územní energetická koncepce obsahuje vymezené a předpokládané plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby pro rozvoj energetického hospodářství, přitom zohledňuje potenciál využití systémů účinného vytápění a chlazení, zejména pokud využívají vysokoúčinnou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, a vytápění a chlazení využívající obnovitelné zdroje energie tam, kde je to vhodné. Součástí územní energetické koncepce je vyhodnocení ukazatelů bezpečnosti, konkurenceschopnosti a udržitelnosti nakládání s energií. Územní energetická koncepce se zpracovává na období 25 let a vychází ze státní energetické koncepce. (2) Územní energetická koncepce v širších územních souvislostech řešeného území zpřesňuje a rozvíjí cíle státní energetické koncepce a určuje strategii pro jejich naplňování. (3) Územní energetickou koncepci jsou povinni přijmout na vlastní náklady pro svůj územní obvod kraj a hlavní město Praha. (4) Návrh územní energetické koncepce zpracovaný podle odstavce 3 posuzuje před jejím vydáním ministerstvo. Ministerstvo posoudí, zda návrh územní energetické koncepce splňuje požadavky tohoto zákona a je v souladu se státní energetickou koncepcí a sdělí předkladateli své stanovisko do 90 dnů ode dne předložení návrhu. Pokud ministerstvo nesdělí své stanovisko ve stanovené lhůtě, platí, že s předloženým návrhem územní energetické koncepce souhlasí. (5) Územní energetickou koncepci může, pokud se nejedná o povinnost podle odstavce 3, přijmout obec pro svůj územní obvod nebo jeho část nebo městská část hlavního města Prahy. Územní energetická koncepce přijatá obcí musí být v souladu s územní energetickou koncepcí přijatou krajem nebo hlavním městem Prahou. (6) Územní energetická koncepce je podkladem pro zpracování zásad územního rozvoje nebo územního plánu4). (7) Kraj a hlavní město Praha nejméně jednou za 5 let zpracuje zprávu o uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období a předloží ji ministerstvu, které ji použije pro vyhodnocení nebo aktualizaci státní energetické koncepce. Obec v případě, že územní energetickou koncepci přijala, zpracuje nejméně jednou za 5 let zprávu o jejím uplatňování v uplynulém období a předloží ji kraji. Zpráva je podkladem pro případnou aktualizaci příslušné územní energetické koncepce. (8) Podklady v rozsahu nezbytném pro zpracování územní energetické koncepce a zpracování zprávy o uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období v řešeném území bezplatně poskytuje ústřední orgán státní správy nebo vlastník energetického zařízení nebo držitel licence na podnikání v energetických odvětvích2), pokud je k tomu vyzván. (9) Obsah a způsob zpracování územní energetické koncepce a obsah a strukturu podkladů pro zpracování územní energetické koncepce a zprávy o uplatňování územní energetické koncepce stanoví vláda nařízením. 2) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. Poznámka pod čarou č. 2a se zrušuje. 10. V § 5 odst. 2 a 3 se slova „v dohodě s Ministerstvem životního prostředí“ zrušují. 11. V § 5 odst. 4 písm. b) se za slovo „využívání“ vkládá slovo „vysokoúčinné“. 12. V § 5 odst. 4 písm. j) se za slovo „zavádění“ vkládají slova „systémů hospodaření s energií,“. 13. V § 5 odst. 4 písm. k) se slova „, středním a velmi malým podnikům“ nahrazují slovy „a středním podnikatelům18)“. Poznámka pod čarou č. 18 zní: „18) Hlava I přílohy doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků, Úřední věstník L 124, 20. 5. 2003, s. 36.“. 14. V § 5 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena m) až o), která znějí: „m) podporu informování domácností o přínosech energetických auditů, průkazů energetické náročnosti a energetických posudků, n) podporu účinného užití energie pro malé a střední podnikatele a domácnosti, o) poradenství a propagaci energetických služeb.“. 15. V § 5 odst. 5 se slova „Program je uveřejňován v Obchodním věstníku a ministerstvo jej“ nahrazují slovy „Ministerstvo program“. 16. V § 6 se odstavce 4 až 7 zrušují. 17. V § 6a se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Státní energetická inspekce každoročně kontroluje zprávy podle odstavce 3 písm. e); jejich počet musí odpovídat alespoň jedné dvacetině zpráv vydaných v předcházejícím kalendářním roce.“. 18. V § 7 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „povolení“ vkládají slova „, žádosti o změnu stavby před jejím dokončením s dopadem na její energetickou náročnost“ a slovo „doložit“ se nahrazuje slovy „to doložit průkazem energetické náročnosti budovy, který obsahuje hodnocení“. 19. V § 7 odst. 1 písm. a) až c) se slova „kladným závazným stanoviskem dotčeného orgánu podle § 13“ zrušují. 20. V § 7 odst. 1 písm. d) se slova „průkazem energetické náročnosti budovy“ zrušují a slova „alternativních systémů dodávek energie“ se nahrazují slovy „místního systému dodávky energie využívajícího energii z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla, soustavy zásobování tepelnou energií a tepelného čerpadla (dále jen „alternativní systém dodávek energie“)“. 21. V § 7 odst. 2 se za slova „o stavební povolení“ vkládají slova „, žádosti o změnu stavby před jejím dokončením s dopadem na její energetickou náročnost“. 22. V § 7 odst. 4 písm. a) se slova „a registrujícími“ a „konečným uživatelům“ zrušují a slova „konečný uživatel je povinen“ se nahrazují slovy „vlastníci a uživatelé bytů nebo nebytových prostor jsou povinni“. 23. V § 7 odst. 4 písm. b) se za slovo „zdrojů“ vkládají slova „, která jsou financována z programů podpory ze státních, evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů,“. 24. V § 7 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí: „f) vybavit fyzickým nebo právnickým osobám, jež nakupují teplo, chlad nebo teplou vodu pro své vlastní konečné užití (dále jen „konečný zákazník“), vnitřní tepelná zařízení budov stanovenými měřidly podle zákona o metrologii; konečný zákazník má právo na instalaci těchto měřidel a zároveň je povinen umožnit jejich instalaci, údržbu a kontrolu, g) vybavit, v případě bytových domů a víceúčelových staveb s dodávkou tepla nebo chladu ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo s ústředním vytápěním nebo chlazením anebo společnou přípravou teplé vody každý byt a nebytový prostor přístroji registrujícími dodávku tepelné energie, kterými jsou stanovená měřidla podle zákona o metrologii anebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, v rozsahu a způsobem podle prováděcího právního předpisu; vlastníci a uživatelé bytů nebo nebytových prostor jsou povinni na základě výzvy vlastníka budovy nebo společenství vlastníků jednotek umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto přístrojů.“. 25. V § 7 odst. 5 se na konci textu písmene d) doplňují slova „, které jsou užívány jen část roku a jejichž odhadovaná spotřeba energie je nižší než 25 % spotřeby energie, k níž by došlo při celoročním užívání“. 26. V § 7 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) až j), která znějí: „g) u budov zpravodajských služeb, h) u budov důležitých pro obranu státu, které jsou určeny ke speciálnímu využití, i) u budov, které jsou stanoveny objektem nebo ve kterých je stanoven objekt sloužící k ochraně utajovaných informací stupně utajení Přísně tajné nebo Tajné, j) u vybraných budov k zajištění bezpečnosti státu, určených vedoucím organizační složky státu, která je s nimi příslušná hospodařit nebo je užívá.“. 27. V § 7 odst. 9 se slova „a registrujícími“ zrušují a slova „konečným uživatelům,“ se nahrazují slovy „, rozsah a způsob vybavení každého bytu a nebytového prostoru přístroji registrujícími dodávku tepelné energie,“. 28. V § 7a odst. 1 písm. a), b), c) a e) a v odst. 2 písm. a) se slova „zajistit zpracování průkazu“ nahrazují slovy „opatřit si průkaz“. 29. V § 7a odst. 1 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d), e) a f) se nově označují jako písmena c), d) a e). 30. V § 7a odst. 2 písm. d) se slova „ukazatelů energetické náročnosti uvedených v průkazu“ nahrazují slovy „klasifikační třídy ukazatele energetické náročnosti podle prováděcího právního předpisu“. 31. V § 7a se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) v případě prodeje nebo pronájmu budovy nebo ucelené části budovy prostřednictvím zprostředkovatele mu předat grafickou část průkazu nebo její ověřenou kopii; zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu uvede klasifikační třídu ukazatele energetické náročnosti podle prováděcího právního předpisu z předané grafické části průkazu v informačních a reklamních materiálech, pokud zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu neobdrží grafickou část průkazu, uvede v reklamních a informačních materiálech nejhorší klasifikační třídu.“. 32. V § 7a odst. 3 písm. c) se slova „ukazatelů energetické náročnosti uvedených v průkazu“ nahrazují slovy „klasifikační třídy ukazatele energetické náročnosti podle prováděcího právního předpisu“. 33. V § 7a se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) v případě prodeje jednotky nebo od 1. ledna 2016 pronájmu jednotky prostřednictvím zprostředkovatele mu předat grafickou část průkazu nebo její ověřenou kopii; zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu uvede klasifikační třídu ukazatele energetické náročnosti podle prováděcího právního předpisu z předané grafické části průkazu v informačních a reklamních materiálech, pokud zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu neobdrží grafickou část průkazu, uvede v reklamních a informačních materiálech nejhorší klasifikační třídu.“. 34. V § 7a odst. 4 úvodní části ustanovení se slovo „data“ zrušuje a za slova „byl zpracován,“ se vkládají slova „anebo do provedení změny způsobu vytápění, chlazení nebo přípravy teplé vody v této budově“. 35. V § 7a se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) obsahovat protokol a grafické znázornění, jehož součástí je přiřazení klasifikačních tříd ukazatelům energetické náročnosti.“. 36. V § 7a odst. 5 se slova „písm. a), c), d) a e)“ nahrazují slovy „písm. a), c), d), e), g), h), i) a j) a na budovy, které jsou kulturní památkou, anebo nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se v památkové rezervaci“. 37. V § 7a se doplňují odstavce 9 a 10, které znějí: „(9) Průkaz se neopatřuje při prodeji nebo pronájmu budovy nebo ucelené části budovy, pokud se tak obě strany písemně dohodnou a jde o budovu, která byla vystavěna a poslední větší změna dokončené budovy na ní byla provedena před 1. lednem 1947. (10) Státní energetická inspekce každoročně kontroluje průkazy podle odstavce 4 písm. d); jejich počet musí odpovídat alespoň jedné dvacetině průkazů vydaných v předcházejícím kalendářním roce. Kontrola průkazů zahrnuje též ověření vstupních údajů o budově použitých k vydání průkazu a výsledků v průkazu vedených.“. 38. V § 9 odstavec 1 zní: „(1) Stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo vlastník budovy nebo energetického hospodářství, na které se nevztahuje povinnost podle odstavce 2, jsou povinni zpracovat pro budovu nebo energetické hospodářství energetický audit v případě, že a) tato budova nebo toto energetické hospodářství má spotřebu energie vyšší, než je hodnota spotřeby energie stanovená prováděcím právním předpisem, a pokud všechny jeho budovy a energetická hospodářství mají celkovou průměrnou roční spotřebu energie za poslední dva kalendářní roky vyšší, než je hodnota spotřeby energie stanovená prováděcím právním předpisem, b) u větší změny dokončené budovy nejsou splněny požadavky na energetickou náročnost budovy podle § 7 odst. 5 písm. f).“. 39. V § 9 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámek pod čarou č. 19 a 20 zní: „(2) Podnikatel, který není malým nebo středním podnikatelem, je povinen zpracovat pro jím užívané nebo vlastněné energetické hospodářství energetický audit a dále jej pravidelně zpracovávat nejméně jednou za 4 roky. Povinnost zpracovat audit nemá ten podnikatel, který má zaveden a akreditovanou osobou certifikován systém hospodaření s energií podle české harmonizované normy upravující systém managementu hospodaření s energií19) nebo má zaveden a akreditovanou osobou certifikován systém environmentálního řízení podle české harmonizované normy upravující systémy environmentálního managementu20), který zahrnuje energetický audit. 19) ČSN EN ISO 50001 - Systém managementu hospodaření s energií. 20) ČSN EN ISO 14001 - Systémy environmentálního managementu.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 40. V § 9 odst. 4 úvodní části ustanovení se za slovo „hospodářství“ vkládají slova „nebo podnikatele, který není malým nebo středním podnikatelem,“ a za slova „odstavce 1“ se vkládají slova „nebo 2“. 41. V § 9 odst. 4 písm. c) se slova „odstavce 2“ nahrazují slovy „odstavce 3“. 42. V § 9a odst. 1 písm. a) se za slovo „instalovaným“ vkládá slovo „tepelným“, za slova „200 kW“ se vkládají slova „, pokud se nejedná o alternativní systém dodávek energie nebo při přechodu z alternativního systému dodávek energie na jiný než alternativní systém dodávek energie“ a slova „; energetický posudek je součástí průkazu podle § 7a odst. 4 písm. c)“ se zrušují. 43. V § 9a odst. 1 písmena b) a c) znějí: „b) posouzení nákladů a přínosů zajištění vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla v případě výstavby nové výrobny elektřiny nebo podstatné rekonstrukce stávající výrobny elektřiny o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW s výjimkou výroben elektřiny s dobou provozu nižší než 1500 hodin za rok a jaderných elektráren, c) posouzení nákladů a přínosů využití odpadního tepla pro uspokojení ekonomicky odůvodněné poptávky po teple včetně kombinované výroby elektřiny a tepla a připojení zařízení minimálně na soustavu zásobování tepelnou energií, která se nachází do vzdálenosti 1000 metrů od zdroje tepelné energie, v případě výstavby nového nebo podstatné rekonstrukce stávajícího průmyslového provozu o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW, které produkuje odpadní teplo o využitelné teplotě,“. 44. V § 9a odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) posouzení nákladů a přínosů využití odběru odpadního tepla minimálně z průmyslových provozů, které se nachází do vzdálenosti 500 metrů od rozvodného tepelného zařízení, v případě výstavby nové nebo podstatné rekonstrukce stávající soustavy zásobování tepelnou energií se zdroji o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW,“. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f). 45. V § 9a odst. 1 písm. e) se za slova „zvyšování účinnosti“ vkládá slovo „užití“ a na konci písmene e) se doplňují slova „pokud poskytovatel podpory nestanoví s přihlédnutím k nárokům jednotlivého programu podpory jinak,“. 46. V § 9a odst. 1 písm. f) se slovo „d)“ nahrazuje slovy „e), pokud poskytovatel podpory nestanoví s přihlédnutím k nárokům jednotlivého programu jinak“. 47. V § 9a odst. 2 písm. a) a b) se zrušují slova „; v případě, že je energetický posudek zpracován, je součástí průkazu“. 48. V § 9a odst. 2 písm. c) se slova „pro veřejné zakázky“ zrušují. 49. V § 9a se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) být, v případech podle odstavce 1 písm. b) až d), 1. součástí dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, 2. pokud není třeba územního rozhodnutí, součástí projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, nebo 3. součástí dokumentace pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení; to neplatí v případě nové výrobny elektřiny, na kterou byla vydána státní autorizace na výstavbu výrobny elektřiny podle energetického zákona.“. 50. Za § 9a se vkládá nový § 9b, který včetně nadpisu zní: „§ 9b Hospodárné užití energie ústředními institucemi (1) V případě nadlimitních veřejných zakázek ústředních institucí na dodávky nebo na služby musí zadavatel stanovit zvláštní technické podmínky, kterými jsou a) pro dodávky výrobku spojeného se spotřebou energie, na který se vztahují požadavky na označování energetickými štítky, nejvyšší dostupná třída energetické účinnosti stanovená podle přímo použitelných předpisů Unie o požadavcích na označování energetickými štítky, b) pro dodávky výrobku spojeného se spotřebou energie, na který se vztahují požadavky na ekodesign, pokud se na takový výrobek zároveň nevztahují požadavky na označování energetickými štítky, nejvyšší dostupná účinnost užití energie stanovená podle přímo použitelných předpisů Unie o požadavcích na ekodesign, c) pro dodávky kancelářských přístrojů vymezených Rozhodnutím Rady 2013/107/EU ze dne 13. listopadu 2012, o podpisu a uzavření Dohody mezi vládou Spojených států amerických a Unií o koordinaci programů označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky, minimální účinnost užití energie podle přílohy C této dohody, d) pro dodávky pneumatik vymezených nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 1222/2009 ze dne 25. listopadu 2009, o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry, nejvyšší třída palivové účinnosti podle tohoto nařízení, e) pro nákup nového zboží vymezeného v písmenech a) až d) pro účel zakázky na služby, nákup zboží splňujícího podmínky podle písmen a) až d), f) pro nabytí budov s výjimkou nabytí budov za účelem větší změny dokončené budovy nebo demolice nebo nabytí budov, které jsou kulturní památkou, anebo nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se v památkové rezervaci nebo památkové zóně, úsporná klasifikační třída energetické náročnosti budov a g) pro nájem budov lepší než méně úsporná klasifikační třída energetické náročnosti budov. (2) Zvláštní technické podmínky podle odstavce 1 se uplatní, pokud jsou nákladově efektivní a zároveň jsou v souladu s pravidly hospodářské soutěže. Nákladovou efektivitou se v případě zboží rozumí určení poměru mezi náklady a přínosy spojenými s užíváním zboží podle odstavce 1 s nejvyšší účinností ve srovnání s užíváním takového zboží s nižší účinností a v případě budov určení poměru mezi náklady a přínosy spojenými s užíváním budov podle odstavce 1 s nižší třídou energetické náročnosti ve srovnání s užíváním takové budovy s vyšší třídou energetické náročnosti. (3) Systém monitoringu spotřeby energie je neveřejným informačním systémem veřejné správy, který slouží k vedení údajů o budovách vlastněných a užívaných ústředními institucemi o celkové energeticky vztažné ploše nad 250 m2 a jejich spotřebě energie. Systém monitoringu spotřeby energie vede ministerstvo. Ústřední instituce každoročně nejpozději do konce prvního čtvrtletí následujícího kalendářního roku zadávají způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje do Systému monitoringu spotřeby energie. Údaje vedené v Systému monitoringu spotřeby energie stanoví prováděcí právní předpis. (4) Povinnost podle odstavce 3 se nevztahuje na budovy zpravodajských služeb, budovy důležité pro obranu státu, které jsou určeny ke speciálnímu využití, a budovy, které jsou stanoveny objektem nebo ve kterých je stanoven objekt sloužící k ochraně utajovaných informací stupně utajení Přísně tajné nebo Tajné, a na vybrané budovy k zajištění bezpečnosti státu, určené vedoucím organizační složky státu, která je s nimi příslušná hospodařit nebo je užívá.“. 51. V § 10 odst. 2 písmeno b) zní: „b) plná svéprávnost,“. Poznámka pod čarou č. 6g se zrušuje. 52. V § 10 odst. 4 se za slovo „energetiky“ vkládají slova „, energetických zařízení“. 53. V § 10 odst. 6 písm. c) se za slova „svým jménem“ vkládají slova „, číslem dokumentu vygenerovaným z evidence ministerstva o provedených činnostech energetického specialisty“. 54. V § 10 odst. 6 písmeno d) zní: „d) průběžně předávat způsobem umožňujícím dálkový přístup do evidence ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů údaje týkající se energetického auditu, energetického posudku, průkazu, zprávy o kontrolách kotlů a příslušných rozvodů tepelné energie a zprávy o kontrolách klimatizačních systémů,“. 55. V § 10 odst. 6 písm. g) bodě 1 se slova „je v pracovním nebo obdobném vztahu nebo“ zrušují. 56. V § 10 odst. 6 se písmeno i) zrušuje. Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno i). 57. V § 10 odst. 6 písm. i) se slova „§ 9 odst. 2“ nahrazují slovy „§ 9 odst. 3“. 58. V § 10 odst. 6 se na konci písmene i) doplňují slova „a podklady pro jejich zpracování uchovávat po dobu 5 let“. 59. V § 10 odst. 7 se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovy „způsobem umožňujícím dálkový přístup“. 60. V § 10 odst. 9 se slova „náležitosti vedení evidence energetického specialisty o prováděných činnostech“ nahrazují slovy „rozsah údajů předávaných energetickým specialistou do evidence ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů“. 61. V § 10 se doplňuje odstavec 10, který včetně poznámky pod čarou č. 21 zní: „(10) Energetický specialista je povinen nahradit škodu21) způsobenou neobjektivně, nesprávně nebo neúplně jím zpracovaným energetickým auditem, energetickým posudkem, průkazem, zprávou o kontrole provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie a zprávou o kontrole klimatizačních systémů nebo neobjektivním, nesprávným nebo neúplným posouzením zjištěných skutečností pro jejich zpracování. 21) § 2950 občanského zákoníku.“. 62. V § 10a odst. 1 písmeno b) zní: „b) je pořádána Státní energetickou inspekcí a provádí se před zkušební komisí jmenovanou Státní energetickou inspekcí podle pravidel stanovených prováděcím právním předpisem,“. 63. V § 10a odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „, a který Státní energetická inspekce bezodkladně předává ministerstvu“. 64. V § 10a odstavec 3 zní: „(3) Absolvování průběžného vzdělávání zahrnuje podání žádosti o účast v průběžném vzdělávání v řádném termínu, účast na průběžném vzdělávání a úspěšné absolvování písemného odborného testu.“. 65. V § 10a odstavec 4 zní: „(4) Přezkušování a) se provádí na základě výzvy Státní energetické inspekce před zkušební komisí jmenovanou Státní energetickou inspekcí, a to 1. na návrh ministerstva v případě neúspěšného absolvování písemného odborného testu podle odstavce 2 písm. c), nebo 2. z vlastního podnětu v případě opakovaného spáchání správního deliktu podle § 12 odst. 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4 nebo podle § 12a odst. 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4; správní delikt je spáchán opakovaně, pokud před uplynutím 5 let ode dne, kdy rozhodnutí o uložení pokuty za správní delikt nabylo právní moci, byl znovu spáchán některý z těchto správních deliktů, a b) je zakončeno protokolem o výsledku přezkoušení, který vydává zkušební komise a který předává ministerstvu.“. 66. V § 10a odst. 5 písm. c) se za slova „odborného kurzu“ vkládají slova „pro průběžné vzdělávání“. 67. V § 10b se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Ode dne předání žádosti žadatele o udělení oprávnění Státní energetické inspekci k provedení odborné zkoušky do dne předání protokolu o výsledku zkoušky Státní energetickou inspekcí ministerstvu lhůty pro vydání rozhodnutí neběží.“. 68. V § 10b odst. 2 se věta první zrušuje. 69. V § 10b odst. 3 se slova „nebo poruší povinnosti podle tohoto zákona“ nahrazují slovy „, požádá o zrušení oprávnění, nezúčastní se přezkušování nebo neuspěje při přezkušování podle § 10a odst. 4 anebo se nepřihlásí nebo nezúčastní průběžného vzdělávání podle § 10 odst. 7“. 70. V § 10c odst. 2 se za slova „energetických specialistů“ vkládají slova „podle odstavce 1“. 71. V § 10c se odstavce 3 až 8 zrušují. 72. V § 10d odstavec 1 zní: „(1) Osoba oprávněná provádět instalaci je povinna zajistit výkon odborných činností spočívajících v instalaci vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů pouze fyzickými osobami, které jsou držiteli osvědčení o profesní kvalifikaci pro příslušnou činnost podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání ne staršího než 5 let.“. 73. V § 10d se dplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Ministerstvo jako autorizující orgán zveřejňuje na svých internetových stránkách údaje z evidence vydaných osvědčení podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, kterými jsou a) jméno, popřípadě jména, a příjmení a případný akademický titul a vědecká hodnost uchazeče, b) datum narození, c) datum konání zkoušky a datum vydání osvědčení, d) název profesní kvalifikace pro instalaci vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů, jejíž dosažení je na základě ověření odborné způsobilosti potvrzováno.“. 74. § 10e až 10h včetně nadpisů znějí: „§ 10e Smlouva o energetických službách (1) Smlouva o energetických službách (dále jen „smlouva“) musí být písemná a musí dále obsahovat a) výčet opatření v oblasti účinnosti užití energie, která mají být prováděna, nebo výčet výsledků v oblasti účinnosti užití energie, kterých má být dosaženo, b) specifikaci zaručených úspor nákladů nebo úspor energie, jichž má být dosaženo prováděním opatření obsažených ve smlouvě, včetně velikosti zaručených úspor, jichž bude dosaženo v jednotlivých obdobích po dobu trvání smluvního závazku při standardních podmínkách provozu, c) dobu, na kterou se smlouva uzavírá, podmínky odstoupení od smlouvy, termíny a období významné pro zjišťování dosažené úspory nákladů nebo úspory energie, d) výchozí údaje umožňující zjistit dosažené úspory nákladů nebo úspory energie, které zahrnují minimálně 1. výchozí spotřebu energie a výchozí výši nákladů, oproti kterým je počítána dosažená úspora, a 2. výchozí ceny energií, na základě kterých je vypočtena referenční výše nákladů podle bodu 1, e) seznam kroků, které je třeba učinit pro provedení opatření nebo souboru opatření, popřípadě doplněné o související náklady, f) podmínky pro případné zapojení třetích stran v rámci subdodavatelských vztahů s poskytovatelem energetických služeb, g) stanovení odměny pro poskytovatele energetických služeb za poskytnuté plnění včetně rozdělení podílu smluvních stran na dosažených finančních úsporách, h) podmínky dokumentování, měření a ověřování dosažených zaručených úspor nákladů nebo úspor energie, kontrol kvality a záruk, i) postup, jakým bude reagováno na měnící se rámcové podmínky, které se dotýkají obsahu a výsledku smlouvy, zejména na změny v cenách energie, změny v intenzitě využívání objektů a zařízení, j) ujednání míry finančního rizika nebo sankcí pro případ nedosažení sjednaného zvýšení účinnosti užití energie a k) sankce za porušení smluvních povinností. (2) Není-li příjemcem energetických služeb veřejný zadavatel podle zákona upravujícího veřejné zakázky, nemusí smlouva obsahovat náležitosti podle odstavce 1 písm. b) až d) a f) až k) nebo se tato ustanovení pro sjednání smlouvy použijí přiměřeně. § 10f Seznam poskytovatelů energetických služeb (1) Seznam poskytovatelů energetických služeb je veřejný informační systém veřejné správy, který slouží k evidenci poskytovatelů energetických služeb. (2) Správcem seznamu poskytovatelů energetických služeb je ministerstvo. Ministerstvo zveřejní údaje ze seznamu poskytovatelů energetických služeb na svých internetových stránkách. (3) V seznamu poskytovatelů energetických služeb se vedou tyto údaje o fyzických osobách a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) datum narození, c) identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, d) adresa místa trvalého pobytu a e) kontaktní údaje, minimálně telefonní číslo a elektronická adresa. (4) V seznamu poskytovatelů energetických služeb se vedou tyto údaje o právnických osobách a) název nebo obchodní firma, b) identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, c) adresa sídla, d) u zahraniční osoby také adresa sídla pobočky nebo jiné organizační složky jejího obchodního závodu na území České republiky, pokud ji zřizuje, a e) kontaktní údaje, minimálně telefonní číslo a elektronická adresa. (5) Poskytovatel energetických služeb je povinen ministerstvu bez zbytečného odkladu oznámit změny v evidovaných údajích, s výjimkou údajů, které jsou vedeny v základních registrech. § 10g Výmaz ze seznamu poskytovatelů energetických služeb Ministerstvo ze seznamu poskytovatelů energetických služeb vymaže osobu, která a) o výmaz ze seznamu požádala, b) zemřela, byla prohlášena za mrtvou, nebo zanikla, c) byla omezena ve svéprávnosti, nebo d) přestala být poskytovatelem energetických služeb. § 10h Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy (1) Ministerstvo využívá k výkonu působnosti podle tohoto zákona a) údaje ze základního registru obyvatel, b) údaje z informačního systému evidence obyvatel, c) údaje z informačního systému cizinců. (2) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) datum narození, c) adresa místa pobytu, d) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. (3) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) rodné číslo, d) státní občanství, e) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, f) omezení svéprávnosti, g) datum úmrtí, h) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil. (4) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) rodné číslo, d) státní občanství, e) druh a adresa místa pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, f) omezení svéprávnosti, g) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil. (5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.“. 75. V § 11 odst. 1 písm. b) se za slovo „účinnosti“ vkládají slova „, jehož součástí jsou Národní akční plán na zvýšení počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie a Strategie renovace fondu obytných a komerčních budov v České republice“. 76. V § 11 odst. 1 písmeno c) zní: „c) vydává stanovisko k návrhu územní energetické koncepce,“. 77. V § 11 odst. 1 písm. g) se slova „a využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie“ nahrazují slovy „, propagací využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie, propagací zvyšování účinnosti užití energie a energetických služeb, včetně informovanosti spotřebitelů o dostupnosti kvalifikačních či certifikačních systémů poskytovatelů energetických služeb“. 78. V § 11 odst. 1 se písmeno j) zrušuje. Dosavadní písmena k) až n) se označují jako písmena j) až m). 79. V § 11 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena n) až s), která znějí: „n) vede Systém monitoringu spotřeby energie, o) vede evidenci ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů, p) vede seznam poskytovatelů energetických služeb, q) zpracovává a předává Evropské komisi zprávu o pokroku dosaženém při plnění vnitrostátních cílů energetické účinnosti, r) zpracovává a předává Evropské komisi statistické údaje týkající se kombinované výroby elektřiny a tepla, s) připravuje metodiku vyhodnocování statistických údajů týkajících se energetické účinnosti v rámci programů financovaných z veřejných prostředků, provádí jejich sběr a zpracování a předává je Evropské komisi.“. 80. V § 12 odst. 1 písm. a) se slovo „provést“ nahrazuje slovem „provádět“. 81. V § 12 odst. 1 písm. g) bodě 3 se slova „§ 9 odst. 1 nebo 3“ nahrazují slovy „§ 9 odst. 4“. 82. V § 12 odst. 1 písmeno j) zní: „j) jako vlastník nebo uživatel bytu nebo nebytových prostor neumožní instalaci, údržbu nebo kontrolu přístrojů 1. regulujících dodávku tepelné energie podle § 7 odst. 4 písm. a), nebo 2. registrujících dodávku tepelné energie podle § 7 odst. 4 písm. g) na základě výzvy vlastníka budovy nebo společenství vlastníků jednotek.“. 83. V § 12 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena k) až m), která znějí: „k) jako konečný zákazník neumožní instalaci, údržbu nebo kontrolu stanoveného měřidla podle § 7 odst. 4 písm. f), l) jako vlastník energetického zařízení neposkytne na výzvu podklady 1. pro zpracování nebo vyhodnocení státní energetické koncepce podle § 3 odst. 5, 2. pro zpracování územní energetické koncepce podle § 4 odst. 8, nebo 3. zpracování zprávy o uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období podle § 4 odst. 8, m) jako energetický specialista 1. v rozporu s § 6a odst. 3 písm. e) zpracuje neobjektivní, nesprávnou nebo neúplnou zprávu o kontrolách provozovaných kotlů, příslušných rozvodů tepelné energie nebo klimatizačních systémů, 2. v rozporu s § 7a odst. 4 písm. d) zpracuje neobjektivně, nesprávně nebo neúplně průkaz, 3. v rozporu s § 9 odst. 3 písm. b) zpracuje neobjektivně, nesprávně nebo neúplně energetický audit, 4. v rozporu s § 9a odst. 3 písm. b) zpracuje neobjektivně, nesprávně nebo neúplně energetický posudek, 5. nesplní některou z povinností podle § 10 odst. 6, nebo 6. okamžitě neukončí činnost podle § 10b odst. 4.“. 84. V § 12 odst. 2 písm. a) se slova „i) nebo j)“ nahrazují slovy „h), i), j), k) nebo l)“. 85. V § 12 odst. 2 písm. b) se slova „, g) nebo h)“ nahrazují slovy „, g) nebo m) bodu 5, nebo 6“. 86. V § 12 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4.“. 87. V § 12a odst. 1 písm. a) se slovo „provést“ nahrazuje slovem „provádět“. 88. V § 12a odst. 1 písmeno b) zní: „b) jako vlastník energetického zařízení nebo držitel licence na podnikání v energetických odvětvích neposkytne na výzvu podklady pro 1. zpracování nebo vyhodnocení státní energetické koncepce podle § 3 odst. 5, 2. zpracování územní energetické koncepce podle § 4 odst. 8, nebo 3. zpracování zprávy o uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období podle § 4 odst. 8,“. 89. V § 12a odst. 1 písm. k) bodě 2 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 90. V § 12a odst. 1 písm. m) bodě 3 se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“. 91. V § 12a odst. 1 se písmeno n) nahrazuje písmeny n) až r), která znějí: „n) jako zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu neuvede klasifikační třídu ukazatele energetické náročnosti v informačních a reklamních materiálech podle § 7a odst. 2 písm. e) nebo § 7a odst. 3 písm. d), o) jako podnikatel, který není malým nebo středním podnikatelem, 1. nezpracuje energetický audit podle § 9 odst. 2, nebo 2. nesplní některou z povinností podle § 9 odst. 4, p) v rozporu s § 10d nezajistí výkon odborných činností spočívajících v instalaci vybraných zařízení pouze fyzickými osobami, které jsou držiteli příslušného osvědčení o získání profesní kvalifikace, q) jako poskytovatel energetických služeb neoznámí bez zbytečného odkladu změny v evidovaných údajích podle § 10f odst. 5, r) jako zadavatel nesplní některou z povinností podle § 9b odst. 1.“. 92. V § 12a odst. 3 písm. a) se slovo „a),“ nahrazuje slovem „b),“, za slovo „g),“ se vkládají slova „k) bodu 2 nebo 4, písm.“ a na konci písmene a) se doplňují slova „písm. n), písm. o) bodu 2, písm. p) nebo q),“. 93. V § 12a odst. 3 písm. b) se slova „b), h), i), j) nebo podle odstavce 1 písm. k) bodu 2 nebo 4“ nahrazují slovy „h), i) nebo j)“. 94. V § 12a odst. 3 písm. c) se mezi slova „odstavce 1 písm.“ a „k)“ vkládá slovo „a),“ a slova „písm. n)“ se nahrazují slovy „písm. o) bodu 1 nebo písm. r)“. 95. V § 12b odst. 3 se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“. 96. V § 13 odst. 1 se slova „Ministerstvo vnitra nebo“ zrušují a slova „tato ministerstva vykonávají“ se nahrazují slovy „Ministerstvo spravedlnosti vykonává“. 97. V § 13 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „, 4 nebo 5“ a věta druhá se nahrazuje větami „Státní energetická inspekce vydává v těchto řízeních závazná stanoviska, jedná-li se o výstavbu výroben elektřiny nebo výroben tepla o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW, s výjimkou výroben elektřiny, na které ministerstvo vydalo státní autorizaci na výstavbu výrobny elektřiny podle energetického zákona. Dále Státní energetická inspekce v těchto řízeních vydává závazná stanoviska, pokud je stanovena povinnost vypracovat energetický posudek podle § 9a odst. 1 písm. a).“. 98. V § 13 odst. 3 větě první se slova „nebo mění zdroje energie, distribuční soustavy určené k distribuci elektrické energie a plynu, nebo rozvodná tepelná zařízení“ nahrazují slovy „výrobny elektřiny nebo výrobny tepla o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW“ a věta druhá zní: „Státní energetická inspekce je dále dotčeným orgánem státní správy při pořizování územní plánovací dokumentace v případě, že pro dané území je vydána územní energetická koncepce.“. 99. V § 13 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. 100. V § 13 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Ministerstvo vnitra jako dotčený orgán státní správy uplatňuje závazná stanoviska podle tohoto zákona v územním řízení a stavebním řízení u staveb, které provádí Ministerstvo vnitra.“. 101. V § 14 odst. 4 se slova „a § 13“ zrušují. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Státní energetická koncepce musí být podle § 3 odst. 6 zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zohledněna v aktualizaci politiky územního rozvoje nejpozději do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Kraj a hlavní město Praha zpracuje zprávu o uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období podle § 4 odst. 7 zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Územní energetická koncepce musí být podle § 4 odst. 6 zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zohledněna v zprávě o uplatňování zásad územního rozvoje za uplynulé období nejpozději do 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Podpora na účely podle § 5 odst. 4 písm. m) až o) zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, bude vyhlášena v rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie na rok 2016. 5. Podnikatel, který není malým nebo středním podnikatelem, je povinen zpracovat energetický audit podle § 9 odst. 2 zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 5. prosince 2015, pokud nemá platný energetický audit, který byl zpracován v období 3 let přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; v tom případě se takový energetický audit považuje za energetický audit podle tohoto zákona. 6. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. III Položka 23 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, včetně poznámek pod čarou č. 27, 27a a 28 zní: „Položka 23 a)| Udělení licence pro podnikání v energetických odvětvích27)| ---|---|--- 1\\. na výrobu elektřiny, výrobu plynu a výrobu tepelné energie do instalovaného výkonu 1 MW včetně, na distribuci elektřiny, distribuci plynu a rozvod tepelné energie do přenosové kapacity 1 MW včetně| Kč 1000 2\\. na přenos elektřiny, přepravu plynu a uskladňování plynu| Kč 10000 3\\. na výrobu elektřiny a distribuci elektřiny, na výrobu plynu a distribuci plynu, na výrobu tepelné energie a rozvod tepelné energie od 1 MW výše| Kč 10000 4\\. na obchod s elektřinou a na obchod s plynem| Kč 100000 b)| Změna nebo zrušení licence pro podnikání v energetických odvětvích anebo udělení, prodloužení platnosti nebo zánik státní autorizace27)| 1\\. změna licence na výrobu elektřiny, přenos elektřiny a distribuci elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynu, přepravu plynu, distribuci plynu, uskladňování plynu, obchod s plynem a na výrobu tepelné energie a rozvod tepelné energie| Kč 1000 2\\. zrušení licence pro všechny skupiny bez omezení výkonu nebo vydání duplikátu licence v případě její ztráty, zničení nebo odcizení| Kč 500 3\\. státní autorizace na výstavbu výrobny elektřiny a zdrojů tepelné energie nebo státní autorizace na výstavbu přímého vedení nebo státní autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízení| Kč 10000 4\\. prodloužení platnosti udělené státní autorizace nebo zánik státní autorizace na výstavbu přímého vedení nebo výroby elektřiny nebo zdrojů tepelné energie (energetických zařízení) nebo na výstavbu vybraných plynových zařízení| Kč 500 c)| Udělení licence k nakládání s vysoce nebezpečnými látkami28)| Kč 1000 d)| Vydání oprávnění energetického specialisty27a) k| 1\\. zpracování energetického auditu a energetického posudku| Kč 1000 2\\. zpracování průkazu energetické náročnosti budovy| Kč 1000 3\\. provádění kontroly kotlů a rozvodů tepelné energie| Kč 1000 4\\. provádění kontroly klimatizačních systémů| Kč 1000 e)| Přijetí žádosti o zrušení oprávnění energetického specialisty27a) za každé oprávnění| Kč 200 Předmětem poplatku není 1\\. Zrušení licence nebo zánik státní autorizace z podnětu správního úřadu. 2\\. Změna uvedená v písmenu b) této položky, která navazuje na změnu již provedenou v obchodním rejstříku. 3\\. Zrušení nebo zánik oprávnění energetického specialisty z podnětu správního úřadu. 27) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 27a) Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů. 28) Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2015. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 102/2015 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 102/2015 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně Vyhlášeno 30. 4. 2015, částka 42/2015 102 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 20. dubna 2015 o uložení kolektivních smluv vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění, byly u něj uloženy v období únor - březen 2015 tyto kolektivní smlouvy vyššího stupně: 1. Dodatek č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně, uzavřený dne 26. 2. 2015 mezi smluvními stranami Zaměstnavatelským svazem důlního a naftového průmyslu a Odborovým svazem pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu. 2. Kolektivní smlouva vyššího stupně na léta 2015 - 2016, uzavřená dne 9. 3. 2015 mezi smluvními stranami Svazem obchodu a cestovního ruchu České republiky a Českomoravským odborovým svazem pohostinství, hotelů a cestovního ruchu. 3. Dodatek č. 1 ke Kolektivní smlouvě na léta 2015 - 2016, uzavřený dne 10. 3. 2015 mezi smluvními stranami Českým svazem zaměstnavatelů v energetice a Odborovým svazem ECHO, Českým odborovým svazem energetiků. Ministryně: Mgr. Marksová v. r.
Nález Ústavního soudu č. 99/2015 Sb.
Nález Ústavního soudu č. 99/2015 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 27. ledna 2015 sp. zn. Pl. ÚS 16/14 ve věci návrhu na zrušení § 50 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 375/2011 Sb., a § 34 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) Vyhlášeno 28. 4. 2015, částka 41/2015 * Odůvodnění * I. - Rekapitulace ústavní stížnosti navrhovatele a průběh řízení před Ústavním soudem * II. - Vyjádření účastníků řízení * III. - Postoj vlády a veřejné ochránkyně práv k návrhu * IV. - Replika navrhovatele * V. - Upuštění od ústního jednání * VI. - Dikce napadených ustanovení * VII. - Posouzení aktivní legitimace navrhovatele k podání návrhu * VIII. - Ústavní konformita legislativního procesu * IX. - Právní hodnocení Ústavního soudu 99 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 16/14 dne 27. ledna 2015 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka (soudce zpravodaje), Jana Filipa, Vlasty Formánkové, Vladimíra Kůrky, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu nezletilého P. R., zastoupeného zákonnou zástupkyní B. Z., právně zastoupeného Mgr. Davidem Zahumenským, advokátem, se sídlem Brno, Burešova 6, na zrušení § 50 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 375/2011 Sb., a § 34 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení, vlády České republiky a veřejné ochránkyně práv jako vedlejších účastníků řízení, takto: I. Návrh na zrušení ustanovení § 50 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve slovech „předškolní zařízení mohou přijmout pouze dítě, které se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním, má doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci“ se zamítá. II. Ve zbývající části se návrh odmítá. Odůvodnění I. Rekapitulace ústavní stížnosti navrhovatele a průběh řízení před Ústavním soudem 1. Navrhovatel se ve včas podané ústavní stížnosti ze dne 25. 6. 2013, doplněné podáním doručeným Ústavnímu souduÚstavnímu soudu dne 11. 10. 2013, domáhá zrušení rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 3. 2013 č. j. 8 As 20/2012-42 a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2011 č. j. 29 A 69/2010-36. Řízení o ústavní stížnosti je vedeno pod sp. zn. I. ÚS 1987/13. S návrhem na zrušení uvedených rozsudků se navrhovatel domáhá rovněž zrušení § 50 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 375/2011 Sb., (dále též jen „zákon o ochraně veřejného zdraví“) a § 34 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), a to zejména z následujících důvodů. 2. Nejvyšší správní soud ústavní stížností napadeným rozsudkem ze dne 29. 3. 2013 č. j. 8 As 20/2012-42 rozhodl o zamítnutí kasační stížnostikasační stížnosti navrhovatele proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2011 č. j. 29 A 69/2010-36, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina ze dne 20. 5. 2010 č. j. KUJI 38442/2010, sp. zn. OSMS 283/2010 Odv, kterým krajský úřad zamítl odvolání navrhovatele proti rozhodnutí ředitele Mateřské školy Náměšť nad Oslavou Třebíčská ze dne 22. 4. 2010 a rozhodnutí ředitele Mateřské školy Náměšť nad Oslavou Husova ze dne 30. 4. 2010, a obě rozhodnutí, na základě kterých nebyl navrhovatel přijat do mateřské školy pro nesplnění podmínek § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví z důvodu, že se nepodrobil stanovenému pravidelnému očkování, krajský úřad potvrdil. 3. Navrhovatel ve své ústavní stížnosti namítá, že shora uvedenými rozhodnutími obecných soudů došlo k porušení jeho práva na předškolní vzdělání jako součásti práva na vzdělání dle čl. 33 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále též jen „Listina“), neboť jeho vyloučení z předškolního vzdělání bylo neproporcionální. Úplný zákaz přístupu zdravých nekompletně očkovaných dětí do mateřských škol je podle navrhovatele nepřiměřený a neobstojí ani v testu racionality. Jelikož je daná podmínka očkování pro přístup k předškolnímu vzdělávání neproporcionální, je neproporcionální i zásah do práva na osobní integritu. U ochrany veřejného zdraví před šířením infekčních onemocnění v mateřských školách je podle navrhovatele třeba zkoumat, zda existují mírnější opatření než úplné vyloučení ze vzdělání, které lze označit za sankci vůči těm, kteří se nechtějí podrobit nařízenému rozsahu očkování. 4. Navíc v případě odepření práva na vzdělání navrhovatele nebyla podle něj splněna podmínka zakotvená v čl. 4 Listiny, podle které meze základních práv a svobod mohou být upraveny pouze zákonem, neboť rozsah očkovací povinnosti, která je podmínkou pro přijetí do mateřské školy, je stanoven pouhou vyhláškou. V této souvislosti navrhovatel odkazuje na nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 35/95 ze dne 10. 7. 1996 (N 64/5 SbNU 487; 206/1996 Sb.). Navrhovatel uvádí, že rozsah očkování pro přístup ke vzdělání je určen bez jakýchkoli zákonných mezí pouhou vyhláškou. Aby úprava respektovala ústavní požadavky, muselo by být zákonem vymezeno minimálně, proti kterým nemocem má být dítě očkováno, aby mu byl umožněn přístup ke vzdělání. V této souvislosti navrhovatel odkazuje také na nálezy Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 36/11 ze dne 20. 6. 2013 (N 111/69 SbNU 765; 238/2013 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 23/02 ze dne 30. 6. 2004 (N 89/33 SbNU 353; 476/2004 Sb.) a sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ze dne 14. 2. 2001 (N 30/21 SbNU 261; 96/2001 Sb.). 5. Podmínka očkování pro přístup k předškolnímu vzdělání zasahuje podle navrhovatele rovněž do práva dítěte na svobodný a informovaný souhlas chráněný Úmluvou o lidských právech a biomedicíně, publikovanou pod č. 96/2001 Sb. m. s., (dále jen „Úmluva“). Jeho rodiče jsou totiž nuceni dítě podrobit zákroku na základě nepřímé sankce, neboť vyloučení z předškolního vzdělání zasáhne nejen dítě, ale celou rodinu - zejména pracovní možnosti matky dítěte, což vylučuje „svobodnost“ takového souhlasu. Podle navrhovatele podmínka očkování proti devíti nemocem pro přístup k předškolnímu vzdělávání v České republice není v souladu s požadavkem nezbytnosti v demokratické společnosti, což je jedna z podmínek, za kterých lze podle čl. 26 Úmluvy omezit základní právo nebýt podroben jakémukoliv zákroku v oblasti péče o zdraví bez souhlasu svého nebo zákonných zástupců. 6. Rodiče navrhovatele se rozhodli syna očkovat v pozdějším věku pouze proti některým nemocem, které považovali za závažné a u kterých považovali přínos očkování za převažující nad riziky podle jejich přesvědčení o nejlepším zájmu dítěte a přesvědčení ve smyslu svobody myšlení a svědomí podle čl. 15 Listiny a čl. 9 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Evropská úmluva“). Navrhovatel poukazuje na to, že stát výrazně selhává v politice očkování, která je netransparentní, přičemž za případná poškození zdraví dítěte po očkování nepřevzal stát žádnou odpovědnost. Za této situace je nedobrovolné očkování (bez svobodného souhlasu rodičů) jako podmínka pro předškolní vzdělávání v rozporu s „právem na zdraví“ navrhovatele. 7. V souvislosti s tím, že navrhovateli nebylo umožněno navštěvovat mateřskou školu, a účastnit se tak předškolního vzdělávání, musela rodina rovněž čelit sociálnímu vyloučení nejen dítěte, ale i jeho matky, která byla nucena být dalších několik let s dítětem doma, což je zákonitě spojeno s celkovým snížením příjmu rodiny a její životní úrovně, v čemž navrhovatel shledává porušení práva na respektování soukromého života a rodinného života a diskriminaci na základě přesvědčení rodiny. 8. Navrhovatel dále namítá, že s ohledem na to, že se Nejvyšší správní soud ani Krajský soud v Brně vůbec nevypořádaly s jeho argumentací a podloženými tvrzeními ohledně přiměřenosti odepření předškolního vzdělávání nekompletně očkovaným dětem, došlo k porušení práva na spravedlivý proces v podobě denegationis iustitiae (odepření spravedlnosti) a porušení práva na odůvodnění rozhodnutí. 9. Správní soudy se podle navrhovatele rovněž nevypořádaly se skutečností, že u očkování proti tzv. dětským nemocem (spalničky, zarděnky, příušnice) není ve vyhlášce č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů, stanovena žádná lhůta, proto nelze splnění očkování k předškolnímu vzdělávání z právního hlediska vyžadovat. Nikde v platných právních předpisech není stanoveno, že se dítě tomuto očkování má podrobit ještě před vstupem do mateřské školy. Opomenutím vypořádat se s tímto faktem došlo rovněž k porušení práva na spravedlivý proces a práva na odůvodnění rozhodnutí. 10. S ohledem na shora uvedené navrhovatel ve své ústavní stížnosti Ústavnímu souduÚstavnímu soudu navrhuje, aby vydal nález, kterým rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 3. 2013 č. j. 8 As 20/2012-42 a rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2011 č. j. 29 A 69/2010-36 zrušuje, a rovněž navrhuje ve smyslu § 64 odst. 1 písm. e), resp. § 74 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), aby přijal nález, kterým zruší ustanovení § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví a § 34 odst. 5 školského zákona. 11. Usnesením ze dne 18. 6. 2014 č. j. I. ÚS 1987/13-1 dospěl I. senát Ústavního souduÚstavního soudu k závěru, že uplatněním § 34 odst. 5 školského zákona ve spojení s § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, pročež návrh navrhovatele na zrušení napadených ustanovení postoupil k rozhodnutí plénu Ústavního souduÚstavního soudu podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky. II. Vyjádření účastníků řízení 12. Ústavní soudÚstavní soud za účelem posouzení věci vyzval účastníky řízení, aby se vyjádřili k návrhu na zrušení napadeného ustanovení. 13. Senát Parlamentu České republiky (dále jen „Senát“) jako účastník řízení ve svém vyjádření uvedl, že přestože byl školský zákon od svého přijetí v září 2004 již mnohokrát novelizován, nedoznala dikce napadeného ustanovení § 34 odst. 5 ani jediné změny a nebyla za dobu bezmála deseti let předmětem žádné významnější kritiky na plénu či v orgánech Senátu při projednávání návrhu školského zákona ani jeho několika desítek novel. Na tomto místě je možno poznamenat, že povinnost dodržovat při přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání podmínky stanovené právními předpisy (tj. nikoliv pouze zákonem o ochraně veřejného zdraví) platí obecně a nepochybně by se uplatnila i v případě neexistence ustanovení. 14. K samotnému návrhu školského zákona Senát uvádí, že mu byl doručen dne 21. 7. 2004 a v senátní evidenci 4. funkčního období mu bylo přiřazeno číslo tisku 403. Zákonnou osnovu projednal výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, který doporučil Senátu vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy uvedenými v příloze usnesení výboru č. 227 ze dne 4. 8. 2004. Žádný z těchto pozměňovacích návrhů se netýkal oblasti předškolního vzdělávání, tj. části druhé předlohy. Dne 5. 8. 2004 se Senát na 17. schůzi 4. funkčního období přidržel doporučení svého výboru a vrátil návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy (usnesení č. 517). V rozhodném hlasování (č. 101) se z přítomných 55 senátorů vyslovilo pro 49, proti byl jeden. Lze tak podle Senátu uzavřít, že co do procedury projednávání školského zákona „horní“ komorou postupoval Senát v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. 15. Senát ve svém vyjádření dále uvádí, že také napadené ustanovení § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví je součástí daného zákona od jeho počátku, pouze s tím rozdílem, že s účinností od 1. 4. 2012 došlo [v souvislosti s přijetím zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)] k nahrazení pojmu „jesle“ pojmem „zařízení poskytující péči o dítě do 3 let věku v denním režimu“. Návrh zákona o ochraně veřejného zdraví byl Senátu postoupen dne 7. 6. 2000 a bylo mu přiděleno číslo tisku 276 ve 2. funkčním období. Následně byl návrh projednán výborem pro zdravotnictví a sociální politiku, výborem pro evropskou integraci a výborem petičním, pro lidská práva, vědu, vzdělávání a kulturu. Výsledkem jednání všech výborů bylo doporučení plénu Senátu, aby návrh zákona vrátilo Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Žádný z těchto pozměňovacích návrhů se však netýkal napadeného ustanovení § 50. 16. Plénum Senátu se předlohou zabývalo dne 30. 6. 2000 na své 20. schůzi ve 2. funkčním období. Návrh zákona byl vrácen Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, když pro přijetí příslušného usnesení č. 420 se v hlasování č. 117 vyslovilo 39 ze 46 přítomných senátorů, nikdo nebyl proti. Senát závěrem konstatoval, že i při proceduře projednávání zákona o ochraně veřejného zdraví postupoval v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. 17. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky jako účastník řízení ve svém vyjádření k návrhu toliko zrekapitulovala legislativní proces, o kterém konstatovala, že s návrhy napadených zákonů vyslovily ústavně předepsaným postupem souhlas obě komory Parlamentu, zákony byly podepsány příslušnými ústavními činiteli a řádně vyhlášeny. Konkrétně Poslanecká sněmovna uvedla, že návrh zákona o ochraně veřejného zdraví byl předložen vládou Poslanecké sněmovně dne 10. 2. 2000 (rozeslán poslancům jako sněmovní tisk 538/0). Návrh zákona Poslanecká sněmovna projednala v prvém čtení dne 23. 2. 2000 a k projednání jej přikázala výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Výbor pro sociální politiku a zdravotnictví projednal návrh zákona dne 3. 5. 2000 a doporučil Poslanecké sněmovně schválit jej ve znění výborem navržených pozměňovacích návrhů. Poslanecká sněmovna projednala návrh ve druhém čtení dne 18. 5. 2000 a ve třetím čtení dne 25. 5. 2000 na své 25. schůzi vyslovila souhlas s návrhem zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, z nichž žádný se netýkal napadeného ustanovení. V hlasování č. 258 se z přítomných 165 poslanců vyslovilo 164 poslanců pro návrh zákona a nikdo nebyl proti. Návrh zákona byl postoupen Senátu dne 7. 6. 2000. Senát návrh vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které se rovněž ustanovení § 50 netýkaly. Návrh zákona vrácený Senátem projednala Poslanecká sněmovna dne 14. 7. 2000 na své 26. schůzi a přijala jej ve znění schváleném Senátem. V hlasování č. 699 hlasovalo z přítomných 155 poslanců pro 128 poslanců, 13 poslanců hlasovalo proti. Po přijetí zákona a po podpisu zákona příslušnými ústavními činiteli byl zákon vyhlášen dne 11. 8. 2000 ve Sbírce zákonů pod č. 258/2000 Sb. 18. Návrh školského zákona předložila vláda České republiky Poslanecké sněmovně dne 11. 3. 2004, kde byl projednáván pod číslem sněmovního tisku 602/0. V prvém čtení dne 1. 4. 2004 na 30. schůzi byl návrh přikázán k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu návrh zákona projednal dne 3. 6. 2004 na 31. schůzi a doporučil jej Poslanecké sněmovně schválit ve znění výborem navržených pozměňovacích návrhů. Druhé čtení návrhu zákona proběhlo dne 22. 6. 2004 na 33. schůzi Poslanecké sněmovny. Souhrn podaných pozměňovacích návrhů byl zpracován jako sněmovní tisk 602/2, žádný z pozměňovacích návrhů se netýkal napadeného ustanovení. Ve třetím čtení byl návrh zákona projednán dne 30. 6. 2004 na 33. schůzi Poslanecké sněmovny, kde byl schválen v hlasování č. 418. Z přítomných 182 poslanců hlasovalo pro návrh zákona 92 poslanců a proti bylo 82 poslanců. Poslanecká sněmovna postoupila návrh zákona dne 21. 7. 2004 Senátu, který jej projednal 5. 8. 2004 na 17. schůzi a vrátil jej Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Pozměňovací návrhy se netýkaly napadeného ustanovení. Návrh zákona vrácený Senátem projednala Poslanecká sněmovna dne 24. 9. 2004 na své 35. schůzi a přijala jej ve znění pozměňovacích návrhů Senátu. V hlasování č. 98 hlasovalo pro zákon ze 191 přítomných poslanců 96 poslanců, 91 poslanců hlasovalo proti. Zákon byl doručen prezidentu republiky dne 8. 10. 2004, který jej dne 22. 10. 2004 podepsal. Schválený zákon byl doručen k podpisu premiérovi dne 3. 11. 2004. Zákon byl publikován ve Sbírce zákonů v částce 190 pod č. 561/2004 Sb. III. Postoj vlády a veřejné ochránkyně práv k návrhu 19. V souladu s ustanovením § 69 odst. 2 a 3 zákona o Ústavním soudu upozornil přípisy ze dne 3. 7. 2014 Ústavní soud vládu a veřejnou ochránkyni práv na probíhající řízení, přičemž připomenul, v jaké lhůtě mohou do řízení vstoupit jako vedlejší účastníci a případně se též k návrhu vyjádřit. 20. Vláda přípisem ze dne 30. 7. 2014 oznámila, že vstoupí jako vedlejší účastník do řízení. Na úvod svého vyjádření k dané věci uvedla, že se neztotožňuje se závěrem vyplývajícím z usnesení Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 18. 6. 2014 č. j. I. ÚS 1987/13-1 o potřebě opětovně se zabývat návrhem na zrušení § 34 odst. 5 školského zákona a § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví. Vláda v této souvislosti připomíná, že Ústavní soudÚstavní soud se problematice ústavnosti zákonné povinnosti podrobit se stanovenému druhu očkování a s tím spojenému posouzení tvrzených porušení práva na vzdělání, zásahů do práv garantovaných Úmluvou či tvrzené protiústavnosti vyhlášky č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, opakovaně věnoval. Ústavní soudÚstavní soud se taktéž zabýval obecnou otázkou míry autonomie rodičů při rozhodování o zdravotnických zákrocích vůči jejich dětem. Vláda ve svém vyjádření k předmětnému návrhu uvedla, že nepovažuje za nutné opakovat závěry vyplývající z předchozí relevantní judikatury a zaměřuje se zejména na věcné zdůvodnění legitimity a racionality napadených ustanovení zákona o ochraně veřejného zdraví a školského zákona, resp. legitimity cíle, který právní úprava povinného očkování proti infekčním nemocem sleduje - tedy ochranu veřejného zdraví, tj. zdraví populace, včetně jejích specifických skupin, mezi něž bezesporu patří i děti předškolního věku. 21. Zákon o ochraně veřejného zdraví stanoví povinnost osoby podrobit se pravidelnému očkování s tím, že podle ustanovení § 108 odst. 4 tohoto zákona při úpravě pravidelných očkování vychází Ministerstvo zdravotnictví z doporučení Světové zdravotnické organizace. Zájem všech vyspělých zemí je v souladu s doporučeními Světové zdravotnické organizace udržovat vysokou proočkovanost proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, invazivním onemocněním vyvolaným Haemofilem influenzae b, dětské přenosné obrně a virové hepatitidě B a dále proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám na hladině kolem 90 % populace. Jen při dostatečné proočkovanosti je totiž možné navodit tzv. kolektivní imunitu, tedy formu imunity, ke které dochází, když je významné množství osob v populaci či skupině (např. mateřské škole) očkováno proti konkrétním infekčním onemocněním. Při navození kolektivní imunity daný patogen v populaci necirkuluje a v důsledku toho není pak chráněn jen očkovaný jedinec, ale i ti jedinci, kteří očkováni nejsou z důvodu trvalé kontraindikace (cca 5 % populace), nebo ti, u nichž se nevytvořila dostatečná imunita po očkování. Pokud tedy není očkován jedinec - např. osoba, u níž byla zjištěna trvalá kontraindikace k očkování, pak nedojde k ohrožení kolektivní imunity, avšak tato osoba je prostřednictvím kolektivní imunity chráněna. Dojde-li ovšem k poklesu celkové proočkovanosti populace pod ochrannou hladinu, pak kolektivní imunita ohrožena je. Cirkulace původce v populaci se může zvýšit a může dojít k vzestupu počtu nových případů onemocnění. Zachování kolektivní imunity je tedy podstatné pro zamezení šíření infekčních onemocnění v populaci. 22. Kolektivní imunita tedy sice nemůže ovlivnit patogenitu původce, ale může snížit jeho cirkulaci v populaci, případně vést až k eliminaci původce v populaci a pomocí nepřímého efektu vést k poklesu výskytu onemocnění také u neočkované populace (např. osoby s poruchou imunity, s trvalou kontraindikací pro očkování). Nepřímý efekt je pak měřitelný poklesem incidence onemocnění u neočkovaných osob. Existence kolektivní imunity je závislá na dvou faktorech: na míře proočkovanosti a účinnosti očkování, resp. účinnosti očkovací látky. K jejímu navození však vždy dochází teprve při dosažení určité (tzv. dostatečné) míry proočkovanosti. Dojde-li naopak v populaci k poklesu proočkovanosti pod její dostatečnou míru, pak je zachování kolektivní imunity ohroženo, resp. lze ztratit kolektivní imunitu pro dané onemocnění. Cirkulace patogenů v populaci se v takovém případě může zvýšit a dochází ke vzestupu nových případů onemocnění - to potvrzuje např. zvýšený výskyt spalniček ve Velké Británii při ztrátě kolektivní imunity v důsledku klesající proočkovanosti, či např. epidemie černého kašle (cca 225 000 onemocnění) v důsledku odmítání očkování proti této nemoci ze strany určitých náboženských skupin ve Velké Británii v letech 1976 až 1982. Míra proočkovanosti se může u jednotlivých onemocnění měnit a ne vždy je pevně stanovena. Nicméně u všech interhumánně přenosných onemocnění lze hovořit o kolektivní imunitě, pouze k jejímu dosažení je nutná rozdílná míra proočkovanosti. 23. Pokud jde o účinnost očkování, vzhledem k vysoké účinnosti v současnosti používaných vakcín pro plošné očkování, je možno konstatovat, že klíčovou pro dosažení kolektivní imunity a snížení cirkulace původců infekčních nemocí v populaci je míra proočkovanosti. Nevytvoření kolektivní imunity při 100% proočkovanosti populace by bylo možné jedině u velice málo účinné očkovací látky. Takto nízkou účinnost neprokazuje žádná ze schválených a registrovaných vakcín pro plošné očkování. Pokles koncentrací sérových protilátek v čase (nejrychlejší pokles je v průběhu 1 roku po očkování s následnou relativně pomalu klesající koncentrací - stadium „plateau“) ještě neznamená ztrátu imunity. Ke ztrátě imunity dochází až při poklesu pod mezní ochrannou hladinu. U některého očkování ani při poklesu protilátek nedochází ke ztrátě imunity v důsledku existence paměťových buněk (např. v případě očkování proti virové hepatitidě B). U nemocí, kde přetrvává riziko onemocnění celé dětství nebo až do dospělosti, se provádí přeočkování, které reaguje na pokles koncentrací protilátek. Zachování kolektivní imunity je tedy podstatné pro zamezení šíření onemocnění v populaci a jednoznačně převažuje nad individuálními základními právy jednotlivce. 24. Model právním předpisem stanovené povinnosti osoby podrobit se očkování se přitom u očkování proti dávivému (černému) kašli, záškrtu a tetanu uplatňuje ve 12 zemích (včetně Itálie a Francie) z 28 zemí sdružených v Evropské unii a u dětské obrny ve 13 těchto zemích (navíc Belgie) z uvedených 28. Je v zájmu všech zemí světa, aby proočkovanost proti základním infekčním onemocněním byla udržována na vysoké úrovni. Kromě toho je zavedeno v některých zemích i omezení přístupu neočkovaných dětí do kolektivních zařízení, např. ve Spojených státech amerických, kde do státních předškolních zařízení nesmějí docházet neočkované děti. Díky pravidelnému očkování, jeho kontrole a vysoké proočkovanosti a dobré kvalitě očkovacích látek se v České republice podařilo eliminovat dětskou přenosnou obrnu, eliminovat záškrt a výrazně omezit výskyt celé řady infekcí, proti kterým se očkuje, což je dokládáno grafy k analýze trendů očkování, kterou sestavil Státní zdravotní ústav jako zdravotnické zařízení určené k plnění úkolů v oblasti působnosti Ministerstva zdravotnictví, a které vláda ke svému vyjádření připojila. Vláda ve svém vyjádření dále ilustruje na vybraných infekčních onemocněních souvislost mezi prováděným očkováním a trvalým poklesem či vymizením onemocnění. 25. Smyslem úpravy obsažené v navrhovatelem napadeném ustanovení § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví je podle vlády chránit zdraví skupiny fyzických osob požívajících zvláštní právní ochranu - dětí. Konkrétně pak dětí navštěvujících zařízení poskytující péči o dítě do 3 let věku v denním režimu nebo předškolní zařízení - tedy nejenom dětí využívajících veřejnou službu spočívající v umožnění předškolního vzdělávání formou navštěvování mateřské školy zřízené dle školského zákona. 26. K námitce navrhovatele, že rozhodnutí o jeho nepřijetí do mateřské školy je sankcí, vláda odkazuje na důvodovou zprávu k předmětnému zákonu, jakož i na výše uvedené odborné argumenty a připomíná, že jedinou sankcí, kterou právní řád umožňuje v případě navrhovatele, resp. jeho zákonných zástupců, uložit, je pokuta za spáchání přestupkupřestupku na úseku zdravotnictví podle ustanovení § 29 odst. 1 písm. f) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 27. V souvislosti s výše uvedeným pak vláda poukazuje i na nepravdivost tvrzení navrhovatele, že stát nezkoumá, zda jsou očkovány i ostatní děti v mateřské škole. Splnění povinnosti podle § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví je stejně jako plnění ostatních povinností stanovených tímto zákonem, předmětem státního zdravotního dozoru podle kontrolních plánů krajských hygienických stanic. 28. K námitce navrhovatele, že rozsah očkovací povinnosti, která je podmínkou pro přijetí do mateřské školy, je stanoven „pouhou vyhláškou“ vláda připomíná, že Ústavní soudÚstavní soud se uvedenou námitkou již v minulosti zabýval, přičemž se ztotožnil se závěry rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu, který ve svém rozhodnutí ze dne 3. 4. 2012 č. j. 8 As 6/2011-120 dospěl k závěru, že: „rámcová úprava povinnosti fyzických osob podrobit se očkování stanovená v § 46 zákona o ochraně veřejného zdraví a její upřesnění ve vyhlášce č. 537/2006 Sb. odpovídají ústavněprávním požadavkům ...“ [srov. např. usnesení sp. zn. II. ÚS 2873/12 ze dne 13. 12. 2012 (dostupné na http://nalus.usoud.cz) nebo nález sp. zn. III. ÚS 449/06 ze dne 3. 2. 2011 (N 10/60 SbNU 97)]. 29. K výše uvedenému pak vláda toliko dodává, že očkovací kalendář, vtělený do výše uvedené vyhlášky, vychází z doporučení Světové zdravotnické organizace a jeho cílem je optimalizovat schémata a odstupy mezi jednotlivými očkováními. Vláda však zdůrazňuje, že očkovací kalendář není neměnným dogmatem, což vyplývá i z postupných změn vyhlášky o očkování proti infekčním nemocem. Změny přitom vycházejí z doporučení Světové zdravotnické organizace opírající se o výsledky epidemiologické bdělosti (surveillance), posouzení vlivu věku očkovaných osob a počtu dávek na aktuální schopnost tvorby ochranných protilátek při zohlednění toho, že různé typy vakcín vyžadují různá schémata, některé očkovací látky lze aplikovat současně, mezi jinými je nutný odstup. I z tohoto důvodu se jeví jako potřebné zachovat možnost pružně reagovat na změny, což právní předpis vydaný ve formě vyhlášky umožňuje. 30. K námitkám navrhovatele, že vyhláška v některých případech stanoví i očkovací látku, kterou má být stanovené pravidelné očkování provedeno, pak vláda připomíná, že sám navrhovatel ve svém návrhu uvádí, že nebyl očkován proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím a dále nebyl očkován proti virové hepatitidě B. Z toho, že navrhovatel nebyl očkován proti virové hepatitidě B, je zřejmé, že nepodstoupil pravidelné očkování hexavalentní očkovací látkou, jak předpokládá § 4 vyhlášky č. 537/2006 Sb., nýbrž jeho pravidelné očkování proběhlo ve smyslu § 47 odst. 1 věty druhé zákona o ochraně veřejného zdraví. Toto ustanovení připouští, aby k pravidelnému očkování byla použita jiná registrovaná očkovací látka, než pro kterou stanovilo Ministerstvo zdravotnictví antigenní složení postupem podle § 80 odst. 1 písm. e) téhož zákona. Tedy tento postup zákon předpokládá a postup navrhovatele, resp. jeho zákonných zástupců, by s ním nebyl v rozporu, pokud by se navrhovatel podrobil v individuálním očkovacím plánu i očkování proti virové hepatitidě B, jak stanoví § 4 vyhlášky č. 537/2006 Sb. 31. V souvislosti s výše uvedeným vláda též konstatuje, že navrhovatelem namítanou absenci povinnosti pro pracovníky mateřských škol dokládat svůj očkovací status považuje za nadbytečnou, neboť tito pracovníci buď infekce, které jsou očkováním preventabilní, již prodělali a jsou proti nim imunní, nebo byli proti nim očkováni. Vyjadřovat se k neprávním závěrům navrhovatele na adresu Ministerstva zdravotnictví a Národní imunizační komise pak považuje vláda za nedůvodné, neboť, jak je výše uvedeno, očkování (nejen) dětí se řídí odbornými vědeckými poznatky. 32. Vláda má za to, že navrhovatel, resp. jeho zákonní zástupci, zcela neproporčně nadřazují zájmy svého vlastního dítěte nad zájem ostatních dětí a domáhají se poskytnutí veřejné služby (přijetí do mateřské školy), aniž by byli ochotni se legitimním podmínkám poskytnutí takové služby podrobit. Stát však v tomto případě nemůže připustit, aby zájem jednotlivce převážil nad zájmy ostatních dětí. Na všechny děti přijímané do mateřské školy se uplatňují stejné požadavky stanovené v § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví a z tohoto důvodu by byl zcela absurdní požadavek navrhovatele, aby ředitelé při přijímání dětí do mateřské školy individuálně posuzovali, jaké druhy očkování budou či nebudou pro přijetí vyžadovat. Vedle toho je pak nutné zdůraznit, že si rodiče mohou zvolit jinou alternativní cestu a pečovat o dítě jinými způsoby než za využití služeb mateřské školy zřízené podle školského zákona. 33. Na závěr svého vyjádření vláda vyjadřuje přesvědčení, že navrhovatelem napadená právní úprava je ústavně konformní a že případné zrušení navrhovatelem napadených ustanovení právních předpisů by vedlo k zásadnímu negativnímu průlomu v legislativě ochrany veřejného zdraví, a to v době, kdy díky aktivitám odpůrců očkování klesá nejen v České republice, ale i ve světě proočkovanost a narůstá výskyt dříve účinně očkováním kontrolovaných infekčních onemocnění, jako je černý kašel či spalničky. Pokud bude prolomena kolektivní imunita, děti, které ze zákonem předvídaných důvodů očkovány nebyly, nebo se u nich nevytvořila dostatečná imunita po očkování, chráněny nebudou, což se může postupně negativně projevit nejen v šíření infekčních onemocnění v populaci, ale i nákladech na léčbu osob, které bylo možné ochránit prevencí. Vláda též připomíná, že při posuzování problematiky povinného očkování a jejích právních konsekvencí je třeba zohlednit i subjektivní práva a svobody druhých - a to vše při neopomenutí faktu, že existuje skupina osob, která se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci, jakož i faktu, že ani očkování nezajišťuje 100% odolnost vůči nákaze, a tudíž nelze vycházet z toho, že pro očkované děti nepředstavují děti neočkované žádné riziko. S ohledem na výše uvedené má vláda za to, že Ústavní soudÚstavní soud by měl návrh vedený pod sp. zn. Pl. ÚS 16/14 odmítnout, nebo zcela zamítnout. 34. Veřejná ochránkyně práv přípisem ze dne 11. 7. 2014 oznámila Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, že využije svého práva na vstup do řízení. Ve svém vyjádření ze dne 19. 8. 2014 uvedla, že smyslem mateřských škol není jen hlídání dětí a péče o ně, nýbrž i jejich vzdělávání. Že jde o součást práva na vzdělání, nikoli (jen) o sociální službu, vyplývá přímo i ze skutečnosti, že o vzdělávání v mateřských školách hovoří školský zákon, tedy zákon, jenž ve smyslu čl. 41 (odst. 1) Listiny právo na vzdělání provádí. Zásahem orgánu veřejné moci, resp. rozhodnutím, jež je formálním předmětem ústavní stížnosti a které se opírá o napadená ustanovení zákona, je proto dotčeno základní právo stěžovatele na vzdělání dle čl. 33 odst. 1 Listiny, v kombinaci se základním právem nebýt diskriminován ve smyslu čl. 3 odst. 1 Listiny bez rozdílu jiného postavení, zde konkrétně spočívajícího ve zdravotním stavu. Za takových okolností ústavní pořádek nepředpokládá vymezení vymahatelnosti práva (omezení práva) zákonem a případný zásah do tohoto práva musí být podroben přísnému posuzování přiměřenosti. 35. Podle školského zákona je vzdělávání založeno mimo jiné na zásadě rovného přístupu bez jakékoli diskriminace z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, víry a náboženství, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu a zdravotního stavu nebo jiného postavení. 36. Z přístupu ke vzdělání a jeho poskytování by tak nemělo být vyloučeno ani dítě, které pro svůj zdravotní stav nemůže být podrobeno pravidelnému očkování. Na takovou situaci svým způsobem pamatuje právě § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví. Dítě, které nemůže podstoupit očkování pro trvalou kontraindikaci, by tak do vzdělávacího zařízení mělo přicházet s jistotou, že nebude ohrožen jeho zdravotní stav. Napadená ustanovení tedy dítěti s trvalou kontraindikaci prakticky zajišťují rovný přístup ke vzdělání (v opačném případě by mohlo být z přístupu ke vzdělání vyloučeno). Nezdá se však, že by právní úprava zajišťovala ochranu těchto dětí také tím, že by povinnost očkování ukládala rovněž personálu vzdělávacích zařízení. 37. Ustanovení § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví však současně brání v přístupu ke vzdělání a jeho poskytování dětem s dočasnou kontraindikací, neboť bezvýjimečně nepřipouští jejich přijetí k předškolnímu vzdělávání. Ustanovení ve výsledku zasahuje do celého spektra základních práv dítěte. Krom práv zmíněných stěžovatelem navozuje také nerovné postavení dětí s trvalou kontraindikací a dětí, jimž dočasná kontraindikace (souhrn takových kontraindikací) rovněž znemožnila „včas“ podstoupit povinné očkování. Ustanovení § 50 ve spojení s § 46 zákona o ochraně veřejného zdraví proto neobstojí v tzv. testu proporcionality, a to zejména v testu potřebnosti. Považuje-li stát splnění povinnosti podrobit se očkování skutečně za natolik důležité v zájmu ochrany veřejného zdraví, měl by její splnění vynucovat k tomu určenými prostředky, tedy primárně (v krajním případě - po bezvýsledném jednání) uložením sankce za přestupekpřestupek. 38. Namísto skutečného vynucování stanovené povinnosti (se zmíněnými výjimkami) však stát prakticky zneužívá opticky legitimního cíle, protože se ho fakticky snaží dosáhnout prostřednictvím jiné „sankce“ stíhající rodiče, totiž nepřijetím (částečně) neočkovaného dítěte do předškolního zařízení. Dítě si tak bere jako rukojmí, neboť ve výsledku trestá dítě tím, že mu odepře přístup ke vzdělání, a to bez posouzení skutečného rizika ohrožení ostatních dětí v konkrétním předškolním zařízení a hlavně bezvýjimečně - bez ohledu na ostatní důvody bránící dítěti absolvovat očkování před nástupem do předškolního zařízení (včetně kombinace dočasných kontraindikací). V této souvislosti lze poukázat na nerovné postavení dětí s trvalou kontraindikací a dětí, jimž dočasná kontraindikace (souhrn takových kontraindikací) rovněž znemožnila „včas“ podstoupit povinné očkování. Příkladem veřejná ochránkyně práv uvádí případy autistických dětí, u nichž se po očkování proti příušnicím, spalničkám a zarděnkám objevily závažné komplikace. V praxi tak mohou existovat rozličné kontraindikace, které materiálně odpovídají trvalým kontraindikacím, ale nejsou takto označeny, proto nepředstavují výjimku z povinného očkování. 39. Tvrzený cíl v podobě ochrany ostatních dětí v konkrétním předškolním zařízení neobstojí pro případ, že jsou všechny ostatní děti očkovány (tehdy je neočkované dítě v zásadě nemůže ohrozit, ani kdyby se snad samo nakazilo). K tvrzenému cíli nemůže vést ani očkování proti onemocněním, jejichž přenos mezi dětmi v předškolních zařízeních v České republice nepřipadá v úvahu (např. tetanus, žloutenka typu B, obrna). Myšlenku, že jde ve skutečnosti o jiný trest (komplikaci) pro rodiče, podporuje také to, že striktní podmínky vyžadované pro účely přijetí k předškolnímu vzdělávání pominou, jakmile se na dítě vztahuje povinná školní docházka. 40. Prostředek k dosažení deklarovaného cíle považuje veřejná ochránkyně práv za zjevně přehnaný (nepřiměřený a nepotřebný) i proto, že očkování představuje prostředek ryze preventivní ochrany prakticky vylučující již samotný vznik (reálného) ohrožení ostatních (neočkovaných) dětí v předškolním zařízení. Přehnanost prostředku (úplné vyloučení plně neočkovaných dětí) vynikne ve srovnání s preventivními opatřeními přijímanými okolními státy. Ty dočasně omezují přístup nemocných a neočkovaných dětí do vzdělávacích zařízení až v okamžiku výskytu onemocnění, a to po obvyklou inkubační dobu onemocnění. Splnění prvního cíle (ochrany veřejného zdraví vysokou proočkovaností) pak tyto státy dosahují podporou dobrovolného plošného očkování v podobě úhrady očkování ze systému zdravotního pojištění. 41. Výsledky testu minimalizace zásahu do základních práv v podobě šetření podstaty a smyslu omezovaného základního práva (příkazu optimalizace) plynou podle veřejné ochránkyně práv do značné míry z úvah učiněných pro účely testu potřebnosti. Zatímco hodnocené ustanovení zasahuje samotnou podstatu práva na vzdělání (bezvýjimečným vyloučením ze vzdělávání), jeho nenaplnění prakticky není s to bezprostředně zasáhnout do práva jiných na ochranu zdraví. V rozsahu tzv. vážící formule veřejná ochránkyně práv zdůraznila, že aplikace hodnoceného ustanovení nevede pouze k zásahu do práva na vzdělání. Případné upřednostnění práva na ochranu zdraví jiných může zasáhnout také do ostatních základních práv dítěte (zejména do jeho práva na nedotknutelnost osoby, ochranu zdraví a respektování soukromého a rodinného života). 42. Ve shodě se stěžovatelem se pak veřejná ochránkyně práv domnívá, že napadená ustanovení ani ustanovení § 46 zákona o ochraně veřejného zdraví nedostojí požadavku zákonného základu pro možné omezení základního práva podle čl. 4 odst. 2 Listiny. Zákonodárce totiž nevymezil ani podstatné parametry povinného očkování (nestanovil meze zmocnění), a zjevně tak na moc výkonnou delegoval uložení primárních povinností. Podzákonná úprava pak sama, bez opory v zákoně, vymezila definiční znaky povinného očkování. 43. Závěrem svého vyjádření veřejná ochránkyně práv s ohledem na shora uvedené uvedla, že ustanovení § 50 (ve spojení s § 46) zákona o ochraně veřejného zdraví zasahující do práva na vzdělání dle čl. 33 odst. 1 Listiny v kombinaci se zásahem do práva nebýt diskriminován ve smyslu čl. 3 odst. 1 Listiny neobstojí v testu proporcionality ani v požadavku zákonného základu pro možné omezení základního práva podle čl. 4 odst. 2 Listiny, a navrhla, aby Ústavní soudÚstavní soud zrušil § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví. 44. Ústavnímu souduÚstavnímu soudu bylo taktéž doručeno dne 28. 8. 2014 podání amicus curiae brief od MUDr. Jana Vavrečky, Ph.D., jako předsedy občanského sdružení Unicampus, o. s., které se věnuje ochraně kolektivních zájmů a práv spotřebitelůspotřebitelů. V tomto vyjádření bylo zejména reagováno na (Ústavním soudemÚstavním soudem mu nezaslané) shora uvedené vyjádření vlády. Ve vyjádření je uvedeno, že vlastní fyzická separace a oddělení neočkovaných dětí od dětských kolektivů nepřináší vůbec žádný užitek nikomu. Vlastní separační účinky nelze odůvodnit žádnou medicínskou či zdravotní potřebou takového stavu. Stojí zcela proti ochraně veřejného zdraví a proti teorii kolektivní imunity vytvářet fyzickou separací neočkovaných dětí jejich početnější nechráněné skupiny či komunity v populaci. 45. Fyzickou separací neočkovaných dětí z dětských kolektivů se podle daného vyjádření nechrání děti očkované, neboť ty takovou ochranu vůbec nepotřebují, a ani děti neočkované, neboť ty před proočkovanými kolektivy chránit nepotřebují. Ačkoliv platí, že čím více je v populaci chráněných jedinců, tím silnější kolektivní imunita je, narůstající kolektivní imunita však slouží ku prospěchu stále se zmenšujícímu počtu jednotlivců. Je tedy iracionální chtít dosáhnout protilátkové ochrany všech jednotlivců z důvodu maximalizace kolektivní imunity. Pokud kolektivní imunita populace slouží již zcela zanedbatelnému počtu jedinců, je sama zcela zanedbatelnou, přestože je velice silná. Racionálním cílem ochrany veřejného zdraví je tedy „optimum kolektivní imunity“. 46. Další amicus curiae brief byl doručen soudci zpravodaji dne 1. 6. 2014 od prof. MUDr. Jana Jandy CSc., předsedy sekce očkování České pediatrické společnosti, který uvádí, že dítě neočkované proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, které získá některé z uvedených onemocnění mimo kolektiv mateřské školy, může nakazit děti v kolektivu mateřské školy. Onemocnění neočkovaného dítěte zanesené do kolektivu mateřské školy může rezultovat v přenos infekce na děti, u kterých očkování bylo ze závažné zdravotní indikace odloženo, nebo v případech, kdy dítě bylo očkované, ale z různých, byť vzácných důvodů, nevznikla předpokládaná imunita. Ohrožení personálem mateřské školy, kdy jde o dospělé osoby, je sice teoreticky možné, ale vysoce nepravděpodobné. Personál byl v minulosti v naprosté většině případů očkován, resp. přeočkován v dětském věku, riziko je tedy minimální, vyloučit je ale nelze. Muselo by být provedeno laboratorní vyšetření hladiny ochranných protilátek proti daným onemocněním. To se běžně neprovádí. 47. Neočkované dítě zařazené do kolektivu mateřské školy je vystaveno riziku infekce spalniček, zarděnek a příušnic. Tuto infekci může získat buď od dalšího neočkovaného dítěte, které ji zaneslo do kolektivu mateřské školy, nebo od dítěte sice očkovaného, ale u kterého nevznikla předpokládaná imunita a infekci získá mimo mateřskou školu a tam ji zanese. Co se týká rizika onemocnění hepatitidou typu B, pediatři se opakovaně setkávají s případy, kdy ve veřejných prostorách mimo budovy jsou nacházeny pohozené použité injekční jehly použité předtím jedinci drogově závislými (např. na pískovištích, kde si děti hrají). Zranění takovou jehlou je spojeno s jasným rizikem nákazy hepatitidou B. Obecně je možno dodat, že doporučení očkovat děti již v kojeneckém věku je podporováno skutečností, že nákaza virem hepatitidy typu B v útlém věku je spojena s významně vyšším rizikem závažného průběhu nemoci ve srovnání s infekcí získanou v pozdějším věku. 48. Rodiče svým rozhodnutím neočkovat mohou ohrozit na zdraví i na životě nejen vlastní, ale i ostatní děti. Jde zde tedy o princip solidarity. V zájmu ochrany veřejného zdraví by mělo převážit přesvědčení, že rizika vedlejších účinků vakcinace jsou naprosto nesrovnatelná s rizikem, kdy poklesne v populaci tzv. proočkovanost. IV. Replika navrhovatele 49. Navrhovatel ve své replice k vyjádření účastníků řízení a vedlejších účastníků řízení zejména uvedl, že se téměř ve všem shoduje s názorem veřejné ochránkyně práv k projednávané věci. Naopak s argumentací a tvrzením vlády se neshoduje a k tomu uvádí, že plošné státem doporučené a hrazené očkování je sice v souladu s doporučeními Světové zdravotnické organizace, ta ovšem nedoporučuje povinné očkování. Dále uvádí, že dostatečná proočkovanost, a tedy i kolektivní imunita, je zajištěna jak v systému povinného očkování, tak i v systému dobrovolného státem hrazeného očkování. I když je v zemích s dobrovolným individuálním očkovacím přístupem proočkovanost o něco nižší, je stále velmi vysoká. Vláda není podle navrhovatele schopna zajistit základní předpoklady, aby alespoň nařizování povinného očkování bylo legitimní, tedy aby jeho medicínskou nutnost podložila důvěryhodnými studiemi a aby orgán, který politiku očkování tvoří, byl důvěryhodný, vyvážený, bez střetů zájmů a jednal v zájmu dětí. 50. Argumentace vlády je podle navrhovatele jednostranná a manipulativní, neboť uvádí pouze výhody očkování a rizika zcela zamlčuje. Ke každé povinně očkované nemoci i ke každé nemoci, proti které stát očkování doporučuje a hradí, by měla být zpracována komplexní analýza, která vyhodnotí jak přínosy, tak rizika, tak i možné modely očkování a jejich účinnost a šetrnost a ze které vyplyne, zda je povinné očkování medicínsky nezbytné. 51. V případě 100% proočkovanosti ostatních dětí v mateřské škole chybí podle navrhovatele důvod vylučovat jediné neočkované dítě, protože nemá koho nakazit a ohrožovat. Stát rovněž nezkoumá, zda je naočkován i personál školky, a i kdyby v minulosti byl, tak každá vakcína má pouze omezenou dobu účinnosti. Na tvrzení vlády, že zákonní zástupci nezletilého zcela neproporčně nadřazují zájmy svého dítěte nad zájem ostatních dětí, navrhovatel uvádí, že pro každého rodiče je prioritní zájem jeho vlastního dítěte a i ti rodiče, kteří dítě kompletně naočkují v souladu s oficiálním očkovacím kalendářem, tak jistě nečiní z toho důvodu, že nadřazují veřejný zájem nad zájem svého dítěte, ale z toho důvodu, že jsou přesvědčeni, že očkování je v takovém rozsahu v zájmu dítěte samotného. 52. V závěru své repliky navrhovatel znovu uvádí, že žádá Ústavní soudÚstavní soud, aby rozhodl o zrušení ustanovení § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví a § 34 odst. 5 školského zákona. V. Upuštění od ústního jednání 53. Po shora rekapitulovaném průběhu řízení dospěl Ústavní soudÚstavní soud k závěru, že není třeba ve věci konat ústní jednání, neboť by nepřineslo další, resp. lepší a jasnější objasnění věci, než jak se s ní seznámil z písemných úkonů navrhovatele, účastníků řízení a vedlejších účastníků řízení. S ohledem na znění § 44 zákona o Ústavním soudu rozhodl Ústavní soud bez konání ústního jednání. VI. Dikce napadených ustanovení 54. Napadené ustanovení § 34 odst. 5 školského zákona zní: „Při přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání je třeba dodržet podmínky stanovené zvláštním právním předpisem.“ 55. Napadené ustanovení § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví zní: „Zařízení poskytující péči o dítě do 3 let věku v denním režimu nebo předškolní zařízení mohou přijmout pouze dítě, které se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním, má doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci.“ VII. Posouzení aktivní legitimace navrhovatele k podání návrhu 56. Jak již bylo výše uvedeno, navrhovatel podal návrh na zrušení citovaných ustanovení společně s ústavní stížností podle § 72 a následujících zákona o Ústavním soudu. Jeho aktivní legitimace se tak opírá o ustanovení § 64 odst. 1 písm. e), resp. § 74 zákona o Ústavním soudu. V souladu s těmito ustanoveními musel tedy Ústavní soud nejprve zkoumat, zda jsou podmínky pro podání takového návrhu v případě stěžovatele (navrhovatele) splněny. 57. Základním předpokladem podání návrhu podle ustanovení § 74 zákona o Ústavním soudu je „uplatnění“ napadeného právního předpisu. To znamená, že teprve až na základě aplikace předmětného předpisu (nastalé skutečnosti) je vydáno rozhodnutí, opatření nebo jiný zásah orgánu veřejné moci, které je předmětem ústavní stížnosti a které se projevilo v individuální právní sféře stěžovatele negativně, tj. došlo k porušení jeho ústavně zaručených základních práv a svobod. Mezi ústavní stížností napadeným rozhodnutím nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci a ustanovením právního předpisu navrženého ke zrušení musí existovat úzká vazba v tom smyslu, že nebýt napadeného ustanovení právního předpisu, nebylo by vydáno ani napadené rozhodnutí nebo uskutečněn jiný zásah orgánu veřejné moci. 58. V posuzované věci, s ohledem na předmět sporu - v němž se navrhovatel domáhá zrušení rozhodnutí ředitele mateřské školy, na základě kterých nebyl přijat do mateřské školy pro nesplnění podmínek § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví - přitom dochází k aplikaci § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví pouze částečně. 59. V souladu s těmito závěry pak Ústavní soudÚstavní soud podrobil meritornímu přezkumu jen tu část napadeného ustanovení § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví, kde se praví, že: „předškolní zařízení mohou přijmout pouze dítě, které se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním, má doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci“. Jen u této části návrhu je totiž podle Ústavního souduÚstavního soudu z ustanovení § 74 zákona o Ústavním soudu aktivní legitimace navrhovatele dovoditelná. 60. Naopak v části, kdy navrhovatel, alespoň formálně v petitu svého návrhu, brojí proti zbylé části napadeného ustanovení § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví stanovící citovanou podmínku pro přijetí dítěte i do „Zařízení poskytující péči o dítě do 3 let věku v denním režimu“ se návrh odmítá, neboť je podán osobou k tomu zjevně neoprávněnou. 61. V části návrhu požadující zrušení ustanovení § 34 odst. 5 školského zákona pak není aktivní legitimace navrhovatele k jejímu podání naplněna ani částečně. Napadené ustanovení § 34 odst. 5 školského zákona ukládá pro případy přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání povinnost dodržet podmínky stanovené zvláštním právním předpisem, a stanoví tak toliko obecnou zásadu, že zde má zvláštní zákon přednost před obecným zákonem (lex specialis derogat legi generali). Z této zásady vyplývá, že jsou-li naplněny podmínky pro použití zvláštní právní úpravy, musí se tato úprava aplikovat a nelze použít úpravu obecnou. Lze proto přisvědčit tvrzení Senátu, obsaženému v jeho vyjádření, že by se uvedené výkladové pravidlo obsažené v § 34 odst. 5 školského zákona uplatnilo i v případě neexistence tohoto ustanovení. Napadená rozhodnutí o nepřijetí navrhovatele do mateřské školy by proto byla vydána i nebýt § 34 odst. 5 školského zákona. 62. Proto Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že navrhovatel ve vztahu k napadenému ustanovení § 34 odst. 5 školského zákona není oprávněným navrhovatelem, a nejsou tak v této části jeho návrhu splněny podmínky jeho aktivní legitimace v řízení o kontrole norem. VIII. Ústavní konformita legislativního procesu 63. Podle § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., Ústavní soud - kromě posouzení souladu obsahu napadeného zákona s ústavními zákony - zjišťuje, zda byl zákon přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. 64. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nenamítal vadu legislativního procesu ani překročení Ústavou stanovené kompetence zákonodárce, není s ohledem na principy procesní ekonomie nutné tuto otázku blíže zkoumat a postačí, vedle přihlédnutí k vyjádřením předloženým Poslaneckou sněmovnou a Senátem, formální ověření průběhu legislativního procesu z veřejně dostupného informačního zdroje na http://www.psp.cz. 65. Návrh zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, obsahující napadené ustanovení § 50 Poslanecká sněmovna řádně schválila na své schůzi konané dne 25. 5. 2000 (usnesení č. 1020). Senát návrh vrátil s pozměňovacími návrhy Poslanecké sněmovně, která jej přijala na své schůzi konané dne 14. 7. 2000 (usnesení č. 1160). Prezident republiky přijatý zákon podepsal dne 26. 7. 2000. Po podpisu předsedou vlády byl zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů v částce 74 pod číslem 258/2000 Sb. 66. Napadené ustanovení § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví bylo tedy přijato a vydáno v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. IX. Právní hodnocení Ústavního soudu 67. Napadené ustanovení § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví stanoví jako podmínku pro přijetí dítěte do předškolního zařízení podrobení se stanoveným pravidelným očkováním, ledaže má dítě doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci. 68. Pravidelné očkování, na které napadené ustanovení § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví shora uvedeným způsobem odkazuje, je upraveno v § 46 odst. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví tak, že tímto ustanovením vymezené fyzické osoby jsou povinny podrobit se, v prováděcím právním předpisu upravených případech a termínech, stanovenému druhu pravidelného očkování. Předmětným prováděcím právním předpisem je podle § 108 odst. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví vyhláška Ministerstva zdravotnictví. 69. Navrhovatel ke svému tvrzení o protiústavnosti § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví ve svém návrhu uvádí, že k omezení jeho základního práva na vzdělání, ale též práva na informovaný souhlas, resp. nedotknutelnost osoby a její fyzické integrity a soukromí, práva svobodně projevovat své náboženství nebo víru a rodičovských práv nedochází zákonem, nýbrž vymezení rozsahu povinnosti nechat se očkovat je ponecháno vyhlášce, čímž je sféra ochrany základních práv a svobod pod pravomocí moci výkonné, která k takovým pravomocím není oprávněna. Obdobnou námitku nenaplnění požadavku zákonného základu pro možné omezení základního práva uvádí ve svém vyjádření také veřejná ochránkyně práv. 70. Ústavní soudÚstavní soud považuje za podstatné, že ustanovení § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví stanoví podmínku podrobení se stanoveným pravidelným očkováním, aniž by samo konkrétní obsah této podmínky vymezilo či dále upravilo, jakou formou má být stanoven. Uvedené je upraveno v ustanovení § 46 zákona o ochraně veřejného zdraví, na které § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví v daném směru navazuje. 71. Ústavní soudÚstavní soud ve své ustálené judikatuře zdůrazňuje vázanost petitem návrhu, nikoli jeho odůvodněním, tj. argumenty, které navrhovatel uvádí. Posuzuje proto sice návrh i z jiných hledisek ochrany ústavnosti, než která jsou uvedena v odůvodnění návrhu, nemůže však rozhodnout o zrušení jiných ustanovení, než která jsou v petitu návrhu uvedena. Výjimkou z uvedeného je situace, kdy by v důsledku zrušení určitého zákonného ustanovení derogačním nálezem Ústavního souduÚstavního soudu ustanovení jiné, obsahově na předchozím závislé, ztrácelo rozumný smysl, tj. ztrácelo opodstatněnost své normativní existence, čímž by byl dán důvod pro zrušení i tohoto zákonného ustanovení, a to aniž by se jednalo o postup ultra petitum. Platnost takového ustanovení zaniká totiž na základě principu cessante ratione legis cessat lex ipsa, derogace provedená Ústavním soudemÚstavním soudem má proto toliko evidenční, technickou povahu [srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 59/2000 ze dne 20. 6. 2001 (N 90/22 SbNU 249; 278/2001 Sb.)]. 72. Posuzovaný návrh však s ohledem na shora uvedené takovým případem není. Ustanovení § 46 zákona o ochraně veřejného zdraví - vůči kterému podstata námitek navrhovatele, byť spojovaných s napadeným ustanovením, ve skutečnosti směřuje, a to aniž by jeho zrušení bylo návrhem požadováno - není totiž ustanovením, které by pouze legislativně-technicky na ustanovení, jehož zrušení je navrhováno, navazovalo. Situace je zde do jisté míry opačná, neboť to je právě napadené ustanovení § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví, resp. jím předpokládaná podmínka podrobení se stanovenému očkování pro přijetí do předškolního zařízení, jejíž naplňování by bez existence § 46 zákona o ochraně veřejného zdraví nemohlo být v praxi vyžadováno. Kdyby však Ústavní soudÚstavní soud přezkoumával ve světle námitek navrhovatele ve spojení s napadeným ustanovením také § 46 zákona o ochraně veřejného zdraví, jednalo by se o postup ultra petitum. 73. S ohledem na shora uvedené, tedy že napadený § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví upravuje podmínku podrobení se stanoveným pravidelným očkováním, aniž by sám upravoval, jakým způsobem má být pravidelné očkování stanoveno, nemůže Ústavní soudÚstavní soud námitce porušení výhrady zákona v souvislosti s tímto ustanovením přisvědčit. 74. S poukazem na ústavně konformní výklad, který má prioritu před zrušením zákona nebo jeho částí, Ústavní soudÚstavní soud proto uzavírá, že § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví výhradu zákona nijak neporušuje, neboť na jeho základě není dokonce ani vyloučeno, aby povinnost podrobení se pravidelným očkováním byla stanovena výhradně jen zákonem. Úpravu samotné povinnosti podrobit se očkování, na kterou napadené ustanovení svým obsahem toliko odkazuje, činí § 46 zákona o ochraně veřejného zdraví, který ve spojení s § 108 odst. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví zmocňuje Ministerstvo zdravotnictví k vydání příslušné vyhlášky. Předmětná námitka porušení výhrady zákona proto může mít ústavněprávní relevanci až v souvislosti s posledně citovanými ustanoveními zákona. 75. Navrhovatel v petitu svého návrhu, kterým je Ústavní soudÚstavní soud vázán, však vedle § 34 odst. 5 školského zákona, k jehož zrušení není aktivně legitimován, brojí pouze proti § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví. Proto Ústavní soudÚstavní soud na základě shora uvedeného shledal návrh v části, ve které je namítáno porušení výhrady zákona ustanovením § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví, jako zjevně neopodstatněný. 76. Nad rámec uvedeného Ústavní soudÚstavní soud dodává, že se otázkou naplnění požadavku zákonného základu v souvislosti s § 46 zákona o ochraně veřejného zdraví již zabýval, a to ve věci sp. zn. Pl. ÚS 19/14, přičemž dospěl k závěru, že: „text ustanovení § 46 zákona o ochraně veřejného zdraví je dostatečně jasný a srozumitelný a vyplývají z něj spolehlivě základní atributy a meze právní úpravy povinného očkování proti infekčním nemocem. Zmocnění, jež je v zákonné úpravě poskytnuto prováděcí vyhlášce za účelem regulace podrobností spjatých s realizací povinné vakcinace, využívá podzákonná norma v daných mezích, aniž by zasáhla do skutkové podstaty obsažené v podstatných znacích v zákoně. Nedošlo tedy k legislativnímu zásahu do garancí poskytnutých nositelům základních práv a svobod v čl. 4 odst. 1 a 2 Listiny“ (nález ze dne 27. 1. 2015 sp. zn. Pl. ÚS 19/14). 77. Pokud jde o další námitky navrhovatele a veřejné ochránkyně práv směřující k tomu, že podmínka očkování pro přístup k předškolnímu vzdělání obsažená v § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví zasahuje do práva navrhovatele na vzdělání, práva nebýt diskriminován a že neobstojí v testu proporcionality, Ústavní soudÚstavní soud podotýká, že v souladu s tím, co je uvedeno výše (k petitu návrhu), nezkoumal Ústavní soudÚstavní soud ústavnost obsahu zákonné povinnosti podrobit se stanovenému druhu pravidelného očkování, v případech a termínech upravených prováděcím právním předpisem, a to jak na úrovni zákonné (ustanovení § 46 zákona o ochraně veřejného zdraví), tak ani na úrovni podzákonné (vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem). 78. V intencích takto vymezeného přezkumu, jehož předmětem je ze shora uvedených důvodů toliko samotná dikce části ustanovení § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví stanovící podmínku pro přijetí dítěte do předškolního zařízení, je nutné zodpovědět otázku, zda péče v předškolním zařízení spadá pod Listinou chráněné základní právo na vzdělání, jehož porušení stěžovatel a veřejná ochránkyně práv namítají. 79. Ustanovení čl. 33 Listiny, kterým je právo na vzdělání garantováno, nestanoví, jaký je rozsah „vzdělání“, které především v první větě svého prvního odstavce pokrývá. Školský zákon, který je jedním ze zákonů, které toto ustanovení provádějí, v paragrafu 1 vymezuje svůj předmět úpravy tak, že: „Tento zákon upravuje předškolní, základní, střední, vyšší odborné a některé jiné vzdělávání ve školách a školských zařízeních, stanoví podmínky, za nichž se vzdělávání a výchova (dále jen ,vzdělávání‘) uskutečňuje, vymezuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob při vzdělávání a stanoví působnost orgánů vykonávajících státní správu a samosprávu ve školství“. 80. Podle důvodové zprávy k § 1 školského zákona je pro potřeby tohoto zákona pojem „vzdělání“ uvedený v čl. 33 Listiny chápán jako „vzdělávání“ ve smyslu procesu i „vzdělání“ ve smyslu výsledku, tj. úspěšného ukončení tohoto procesu završeného obvykle dosažením stupně vzdělání. 81. Ustanovení § 2 odst. 2 školského zákona pak vymezuje obecné cíle vzdělávání, resp. výchovy a vzdělávání ve smyslu citovaného § 1 školského zákona, kdy jako jeden z těchto cílů je např. pod písmenem a) uveden „rozvoj osobnosti člověka, který bude vybaven poznávacími a sociálními způsobilostmi, mravními a duchovními hodnotami pro osobní a občanský život, výkon povolání nebo pracovní činnosti, získávání informací a učení se v průběhu celého života“. 82. Ustanovení § 33 školského zákona stanoví cíle předškolního vzdělávání tak, že: „Předškolní vzdělávání podporuje rozvoj osobnosti dítěte předškolního věku, podílí se na jeho zdravém citovém, rozumovém a tělesném rozvoji a na osvojení základních pravidel chování, základních životních hodnot a mezilidských vztahů. Předškolní vzdělávání vytváří základní předpoklady pro pokračování ve vzdělávání. Předškolní vzdělávání napomáhá vyrovnávat nerovnoměrnosti vývoje dětí před vstupem do základního vzdělávání a poskytuje speciálně pedagogickou péči dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.“ 83. S ohledem na shora uvedené a dále s přihlédnutím k judikatuře Evropského soudu pro lidská práva (dále též jen „ESLP“), která vyslovila, že ustanovení čl. 2 Dodatkového protokolu k Evropské úmluvě zaručující, že nikomu nesmí být odepřeno právo na vzdělání, se vztahuje na všechny typy a úrovně vzdělávání poskytované v rámci smluvního státu (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Leyla Zahin proti Turecku ze dne 10. 11. 2005 č. 44774/98, § 134), Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že není důvod předškolní vzdělávání jako proces vedoucí k osvojování stanovených dovedností, postojů a vědomostí, a nikoliv pouze jako péči o děti či hlídání dětí vylučovat z dosahu práva na vzdělání podle čl. 33 Listiny (srov. KATZOVÁ, P. Školský zákon: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2009). 84. Právo na vzdělání, obsažené v hlavě čtvrté Listiny, patří do tzv. sociálních práv. Ustanovení čl. 41 odst. 1 Listiny i samotná povaha sociálních práv vylučují, aby metodologie jejich přezkumu byla totožná s metodologií užívanou ve vztahu ke „klasickým“ základním právům (obsaženým zejména v hlavě druhé Listiny), jako je „přísný“ test proporcionality, jehož aplikace ve svém důsledku výrazně omezuje diskreci zákonodárce při přijímání právní úpravy mající regulovat přezkoumávanou oblast společenských vztahů. S ohledem na ustanovení čl. 4 odst. 4 Listiny však uvážení zákonodárce není (resp. z ústavního pohledu nemůže být) ani v oblasti regulace sociálních a ekonomických práv zcela neomezené a může být podrobeno přezkumu Ústavním soudemÚstavním soudem. 85. Na základě uvedeného konstruoval Ústavní soudÚstavní soud ve svém nálezu ze dne 24. 4. 2012 sp. zn. Pl. ÚS 54/10 (N 84/65 SbNU 121; 186/2012 Sb.) jako metodologický nástroj k přezkumu zásahu zákonodárce do oblasti ústavně garantovaných sociálních práv tzv. test rozumnosti. Tento test reflektuje jak nutnost respektovat poměrně rozsáhlou diskreci zákonodárce, tak potřebu vyloučit jeho případné excesy a skládá se ze čtyř následujících kroků: 1. Vymezení smyslu a podstaty sociálního práva, tedy jeho esenciálního obsahu. 2. Zhodnocení, zda se zákon nedotýká samotné existence sociálního práva nebo skutečné realizace jeho esenciálního obsahu. 3. Posouzení, zda zákonná úprava sleduje legitimní cíl; tedy zda není svévolným zásadním snížením celkového standardu základních práv. 4. Zvážení otázky, zda zákonný prostředek použitý k jeho dosažení je rozumný (racionální), byť nikoliv nutně nejlepší, nejvhodnější, nejúčinnější či nejmoudřejší. 86. Prvním krokem přezkumu v rámci tohoto testu je vymezení smyslu a podstaty sociálního práva, ve zkoumaném případě práva na vzdělání ve smyslu ustanovení čl. 33 Listiny. 87. Jak je již výše uvedeno, u práva na vzdělání se lze podle čl. 41 odst. 1 Listiny domáhat tohoto práva jen v mezích zákona. Ustanovení čl. 33 Listiny je tak primárně vydáno zákonodárci k tomu, aby je naplnil konkrétním obsahem. Od základních práv obsažených zejména v druhé hlavě Listiny se právo na vzdělání liší v tom, že neexistuje jako a priori neomezené základní právo, které by bylo zákonodárcem případně omezováno z důvodů předvídaných v Listině, ale je to naopak zákonodárce sám, který mu dává příslušný obsah a rozsah. Byť má zákonodárce relativně širokou dispozici pro konkrétní vymezení obsahu a způsobu realizace tohoto článku, je vázán ústavními maximami, z nichž hlavní v tomto smyslu představuje čl. 4 odst. 4 Listiny [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 38/04 ze dne 20. 6. 2006 (N 125/41 SbNU 551; 409/2006 Sb.), vztahující se k čl. 26 Listiny, či nález sp. zn. Pl. ÚS 35/93 ze dne 15. 2. 1994 (N 7/1 SbNU 51; 49/1994 Sb.), vztahující se k čl. 33 odst. 2 Listiny]. 88. Ovšem ani zmíněná relativní volnost zákonodárce vyplývající z čl. 41 odst. 1 Listiny nemůže vést k tomu, aby formou zákona porušil podstatu a smysl čl. 33 Listiny. K charakteru práva na vzdělání však Ústavní soudÚstavní soud ve své předchozí judikatuře poznamenal, že „jeho pojmový znak je sám o sobě vágní, neboť s tímto jen všeobecně formulovaným právem je spojen nespočet sociálních aspektů a účelů, a to mnohdy rozdílné sociální kvality a sociálního dopadu. Tendence posunout jakýkoliv z těchto aspektů a účelů do roviny způsobilé k porušení tohoto práva by podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu byla způsobilá, stejně jako v celé řadě obdobných případů, vyvolat celou řadu sociálně dysfunkčních a nežádoucích účinků“ [nález sp. zn. Pl. ÚS 32/95 ze dne 3. 4. 1996 (N 26/5 SbNU 215; 112/1996 Sb.)]. 89. Zásah do samotného jádra práva na vzdělání je tak něčím výjimečným a může k němu dojít jen v případě zjevných excesů. To by se tak mohlo stát např. za situace, když by měl daný právní předpis obecně nepřijatelné (např. diskriminační) důsledky či by nesplňoval požadavky v právním státě obecně kladené na právní předpisy (usnesení ze dne 5. 1. 2011 sp. zn. II. ÚS 2446/10). 90. V rámci druhého kroku testu Ústavní soudÚstavní soud posuzuje, zda napadená zákonná úprava nepopírá samu existenci, podstatu či smysl ústavně garantovaného sociálního práva. Jak již bylo výše uvedeno, ustanovení čl. 41 odst. 1 Listiny totiž s ohledem na ustanovení čl. 41 odst. 1 Listiny nelze samo sebou vykládat tak, že umožňuje prostřednictvím zákonné úpravy ústavní garance zcela negovat; v opačném případě by ústavní úprava sociálních práv postrádala jakýkoliv praktický smysl. K protiústavnímu zásahu spočívajícímu v narušení podstaty a smyslu práva na vzdělání však v projednávané věci nedošlo. 91. Napadené ustanovení § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví stanoví pro přijetí dítěte do předškolního zařízení podmínku spočívající ve splnění povinnosti podrobení se stanoveným pravidelným očkováním. Výjimkou, kdy pro přijetí dítěte do předškolního zařízení není splnění uvedené podmínky vyžadováno, jsou podle napadeného ustanovení případy, kdy má dítě doklad o tom, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci. 92. Citovaná právní úprava představuje pohledem judikatury Evropského soudu pro lidská práva nezbytné preventivní opatření k zajištění, že v souvislosti s předmětnou podmínkou pro přijetí dítěte do předškolního zařízení nepůjde lékařský zákrok v podobě očkování k tíži dítěte v míře, která by narušovala rovnováhu mezi jeho tělesnou integritou a veřejným zájmem na ochraně zdraví obyvatelstva (viz rozsudek ESLP ve věci Solomachin proti Ukrajině ze dne 15. 3. 2012, č. stížnosti 24429/03, § 36, dostupný v internetové databázi HUDOC - http://hudoc.echr.coe.int). 93. Veřejná ochránkyně práv ve svém vyjádření namítá, že napadené ustanovení v uvedené výjimce z dané podmínky navozuje nerovné postavení dětí s trvalou kontraindikací a dětí, jimž dočasná kontraindikace rovněž znemožnila podstoupit povinné očkování, a to s poukazem na případy kontraindikací, které materiálně odpovídají trvalým kontraindikacím, ale nejsou takto označeny, a proto nepředstavují výjimku z povinného očkování, což je ve svém důsledku diskriminační. 94. Ustanovení § 46 odst. 2 zákona o ochraně veřejného zdraví stanoví, že: „Před provedením pravidelného a zvláštního očkování je fyzická osoba povinna podrobit se v případech upravených prováděcím právním předpisem vyšetření stavu imunity (odolnosti). Pravidelné a zvláštní očkování se neprovede při zjištění imunity vůči infekci nebo zjištění zdravotního stavu, který brání podání očkovací látky (trvalá kontraindikace). O těchto skutečnostech poskytovatel zdravotních služeb vystaví fyzické osobě potvrzení a důvod upuštění od očkování zapíše do zdravotnické dokumentace.“ Z citovaného ustanovení tak plyne, že užitím legislativní zkratky „trvalá kontraindikace“ v napadeném ustanovení je myšlen případ, kdy je zjištěn takový zdravotní stav dítěte, který brání podání očkovací látky. 95. K tomu Ústavní soudÚstavní soud poukazuje na již shora citovaný nález ze dne 27. 1. 2015 sp. zn. Pl. ÚS 19/14, podle kterého musí být institut očkovací povinnosti, jako omezení základního práva, doprovázen takovými zákonnými zárukami, jež by minimalizovaly jeho zneužití a vyloučily lékařský výkon v případě, že nejsou dány podmínky pro jeho provedení. Ústavní soudÚstavní soud v návaznosti na to v citovaném nálezu konstatoval, že aniž hodlá zasahovat do odborných aspektů realizace očkování, považuje za takovou garanci právě právní úpravu obsaženou v ustanoveních § 46 odst. 2 a 3 zákona o ochraně veřejného zdraví. 96. Ústavní soudÚstavní soud na tomto místě znovu připomíná, že k základním argumentačním metodám postupu Ústavního souduÚstavního soudu v řízení o kontrole norem patří princip priority ústavně konformní interpretace před derogací, podle něhož v situaci, kdy určité ustanovení právního předpisu umožňuje dvě různé interpretace, přičemž jedna je v souladu s ústavním pořádkem a druhá je s ním v rozporu, není dán důvod zrušení tohoto ustanovení. Při aplikaci daného právního předpisu je pak úkolem všech vykonavatelů veřejné moci interpretovat jej ústavně konformním způsobem. Tato metoda vychází z principu dělby moci a s ní spojeného principu zdrženlivosti, tj. z principu, dle něhož, lze-li zajištění ústavnosti dosáhnout alternativními prostředky, Ústavní soudÚstavní soud volí ten, jenž moc zákonodárnou omezuje v míře nejmenší [např. nález sp. zn. Pl. ÚS 5/96 ze dne 8. 10. 1996 (N 98/6 SbNU 203; 286/1996 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 19/98 ze dne 3. 2. 1999 (N 19/13 SbNU 131; 38/1999 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 15/98 ze dne 31. 3. 1999 (N 48/13 SbNU 341; 83/1999 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 4/99 ze dne 16. 6. 1999 (N 93/14 SbNU 263; 192/1999 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 10/99 ze dne 27. 10. 1999 (N 150/16 SbNU 115; 290/1999 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 41/02 ze dne 28. 1. 2004 (N 10/32 SbNU 61; 98/2004 Sb.), usnesení sp. zn. Pl. ÚS 92/06 ze dne 3. 4. 2007]. 97. Ústavní soudÚstavní soud proto konstatuje, že při výkladu napadeného § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví, resp. při posuzování naplnění podmínky trvalé kontraindikace pro výjimku z povinnosti podrobení se povinnému očkování k přijetí do předškolního zařízení, musí být dbáno na to, aby zde nevznikala nerovnost mezi dětmi, kterým z dlouhodobého hlediska brání jejich zdravotní stav podání příslušné očkovací látky (tedy materiální hledisko), a to bez ohledu na to, zda je termín „trvalá kontraindikace“ výslovně (formálně) uveden v příslušném potvrzení poskytovatele zdravotních služeb. Uvedený ústavně konformní výklad přitom dikce napadeného ustanovení nijak nevylučuje. 98. Napadené ustanovení, zavádějící očkování jako podmínku pro přijetí dítěte do předškolního zařízení, sice nepochybně představuje s ohledem na shora uvedené jisté omezení práva na vzdělání, avšak nejde (i s ohledem na zákonem o ochraně veřejného zdraví stanovené výjimky z povinnosti tuto podmínku splnit) o takový zásah, který by všem neočkovaným dětem bez výjimky znemožnil přijetí do předškolního zařízení. 99. Podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu zároveň napadené ustanovení evidentně sleduje legitimní cíl, jímž je ochrana veřejného zdraví. To vyplývá již z odůvodnění nálezu ze dne 3. 2. 2011 sp. zn. III. ÚS 449/06 (viz výše), ve kterém je uvedeno, že: „povinné očkování je v obecné rovině plně ospravedlnitelné též ve vztahu k dalším základním právům stěžovatele. Ústavní soudÚstavní soud k tomu připomíná stanovisko Výboru pro lidská práva a biomedicínu Rady vlády České republiky pro lidská práva, podle něhož očkování je jedním z nejefektivnějších postupů zdravotní prevence vůbec, když se obecně považuje, spolu s využíváním antibiotik, za příčinu mimořádného poklesu nemocnosti a úmrtnosti na infekční onemocnění a za největší přínos a základ moderní medicíny. Nezbytnou součástí preventivního působení očkování je totiž jeho široké nasazení a dosažení vysokého stupně proočkovanosti, kterým je proočkovanost cca 90 %. Povinné očkování je tak ve vztahu k základnímu právu stěžovatele svobodně projevovat své náboženství nebo víru přípustným omezením tohoto základního práva, neboť jde evidentně o opatření v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu veřejné bezpečnosti, zdraví a práv a svobod druhých (čl. 16 odst. 4 Listiny)“. V nálezu ze dne 27. 1. 2015 sp. zn. Pl. ÚS 19/14 pak Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že: „jedním z uznaných legitimních cílů je ochrana zdraví, přičemž při povinné vakcinaci nejde jen o v zásadě plošné očkování osob ex lege, ale též zprostředkovaně o ochranu těch fyzických osob před infekcí přenosné nemoci, jež z různých důvodů očkovány nebyly“. 100. Rovněž podle judikatury ESLP sleduje povinné očkování legitimní cíl, kterým je ochrana veřejného zdraví (viz rozsudek ESLP ve věci Solomachin proti Ukrajině ze dne 15. 3. 2012, č. stížnosti 24429/03, § 35). 101. Zbývá tedy zodpovědět otázku, zda jsou napadená ustanovení k dosažení zmíněného cíle racionálním prostředkem. Posuzované omezení práva na vzdělání je podle Ústavního souduÚstavního soudu způsobilé projít i čtvrtým krokem testu rozumnosti. 102. Podle Ústavního souduÚstavního soudu představuje očkování obecně, jako prostředek imunizace proti vybraným nákazám, společenský benefit vyžadující sdílenou odpovědnost členů společnosti, tedy určitý akt sociální solidarity od těch, kteří podstupují riziko, v současném majoritně přijímaném vědeckém poznání však označovaném za minimální, aby ochránili zdraví celé společnosti. Očkování dostatečné většiny populace totiž zabraňuje šíření nákazy vybraných nemocí, čímž poskytuje ochranu nejen těm, kteří byli očkováni. Čím vyšší je pak podíl neočkovaného vůči očkovanému obyvatelstvu, tím vyšší je také riziko opětovného rozšíření nákazy, a to nejen mezi těmi, kteří dobrovolně odmítli očkování, ale také mezi těmi, kteří nemohli být očkováni z vážných, zejména zdravotních důvodů. V neposlední řadě je rozšířením nákazy ohrožena i ta část osob, která sice očkována byla, avšak vakcinace v jejich případě nedosáhla požadovaného efektu. V posuzovaném případě, kdy je vakcinace podmínkou pro přijetí dítěte do mateřské školy, jsou těmito osobami vystavenými riziku nákazy zejména děti, které mohou v případě nákazy čelit zvlášť závažným důsledkům. 103. Z těchto důvodů lze považovat podrobení se očkování dítěte před jeho přijetím do mateřské školy za akt sociální solidarity, který nabývá svého významu s rostoucím množstvím očkovaných dětí v kolektivech těchto předškolních zařízení. Naopak jako na sociální nespravedlnost by bylo možné nahlížet na případy, pokud by určitá skupina dětí přijatých do předškolních zařízení odmítala bez závažných důvodů očkování, a čerpala tak výhody vyplývající z úspěšnosti vakcinace, resp. z ochoty ostatních dětí navštěvujících předškolní zařízení vzít na sebe ono minimální riziko, které z očkování plyne (srov. RUBIN, B., Daniel; KASIMOW, Sophie. The problem of vaccination Noncompliance: public health goals and the limitations of tort law. Michigan Law Review, sv. 107, č. 114, 2009). 104. Podobně též názor obsažený v odůvodnění rozhodnutí Evropské komise pro lidská práva ve věci Acmanne a další proti Belgii, podle kterého lidská solidarita zavazuje jednotlivce, aby se sklonil před veřejným zájmem a neohrožoval zdraví svých bližních, i když jeho život není v nebezpečí (viz rozhodnutí Evropské komise pro lidská práva ve věci Acmanne a další proti Belgii ze dne 10. 12. 1984, 40 DR, s. 253). 105. K závěru, že stanovení podmínky podrobení se stanovenému očkování pro přijetí do předškolního zařízení není iracionální či snad svévolné, ostatně vede i skutečnost, že s tímto druhem omezení práva na vzdělání se lze setkat například ve Francii, kde je podle zákona o veřejném zdraví pro přijetí dítěte do jakéhokoliv dětského zařízení (tj. i předškolního zařízení) vyžadováno předložení zdravotního deníku nebo jiných dokumentů popisujících zdravotní situaci dítěte s ohledem na povinná očkování. V případě jejich absence jsou povinná očkování provedena ve lhůtě tří měsíců od přijetí dítěte do školy (čl. R-3111-17 zákona o veřejném zdraví). 106. Takový přístup ostatně odpovídá i obsahu doporučení Parlamentního shromáždění Rady Evropy 1317 (1997) o očkování v Evropě, přijatého dne 19. 3. 1997, které vyzývá členské státy mimo jiné k tomu, aby zavedly komplexní veřejné očkovací programy jako nejúčinnější prostředek prevence před infekčními nemocemi, a zajistily tak vysokou míru imunizace obyvatelstva (dostupné z http://www.coe.int). 107. Ústavní soudÚstavní soud tedy uzavírá, že zákonné zakotvení podmínky podrobit se stanovenému očkování, aby mohlo být dítě přijato do předškolního zařízení, není protiústavním omezením práva na vzdělání garantovaného ustanovením čl. 33 Listiny. Napadená úprava prošla testem rozumnosti, neboť nezasahuje do samotného jádra práva na vzdělání, sleduje legitimní cíl a k dosažení tohoto cíle zvolila racionální, a nikoliv svévolné prostředky. 108. Na základě shora vyložených důvodů Ústavní soudÚstavní soud návrh na zrušení § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví ve slovech „předškolní zařízení mohou přijmout pouze dítě, které se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním, má doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci“ zamítl a ve zbytku jej odmítl z důvodu nedostatku aktivní procesní legitimace navrhovatele [§ 43 odst. 1 písm. c) ve spojení s ustanovením § 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu]. V části požadující zrušení ustanovení § 34 odst. 5 školského zákona byl návrh rovněž odmítnut z důvodu nedostatku aktivní procesní legitimace navrhovatele. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišné stanovisko podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujala k rozhodnutí pléna soudkyně Kateřina Šimáčková.
Nařízení vlády č. 98/2015 Sb.
Nařízení vlády č. 98/2015 Sb. Nařízení vlády o provedení § 101a zákona o sociálních službách Vyhlášeno 28. 4. 2015, datum účinnosti 1. 5. 2015, částka 41/2015 * § 1 - (1) Finanční prostředky z dotace lze čerpat pouze na výdaje časově a věcně související s kalendářním rokem, na který je dotace poskytnuta. * § 2 - (1) Žádost o dotaci podává kraj Ministerstvu práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“) ve lhůtě stanovené ministerstvem při vyhlášení dotačního řízení v oblasti podpory sociálních služeb na příslušný kalendářní rok, nejpozději však do 31. července * § 3 - (1) Přiznanou dotaci převede ministerstvo na účet kraje ve dvou splátkách, a to * § 4 - (1) Průběžný přehled o čerpání dotace obsahuje * § 5 - Podle tohoto nařízení se postupuje poprvé pro účely poskytnutí dotací v roce 2016. * § 6 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. května 2015. Aktuální znění od 1. 11. 2021 (387/2021 Sb.) 98 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 22. dubna 2015 o provedení § 101a zákona o sociálních službách Vláda nařizuje podle § 119 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 313/2013 Sb.: § 1 (1) Finanční prostředky z dotace lze čerpat pouze na výdaje časově a věcně související s kalendářním rokem, na který je dotace poskytnuta. (2) Finanční prostředky z dotace nelze čerpat na a) výdaje nesouvisející s poskytováním základních činností u jednotlivých druhů sociálních služebsociálních služeb, b) výdaje na zdravotní péčipéči poskytovanou podle § 36 zákona o sociálních službách, c) výdaje na pořízení nebo technické zhodnocení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku podle právních předpisů upravujících účetnictví, d) odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, rezervy, náklady příštích období a opravné položky provozních nákladů, e) plnění sociálního charakteru poskytovaná zaměstnancům v případech, kdy na tato plnění nevzniká nárok podle právních předpisů, například příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření a životní pojištění, dary k životním jubileím a pracovním výročím, příspěvky na rekreaci, f) výdaje na finanční leasing, s výjimkou finančního leasingu motorového vozidla využívaného v rámci poskytování sociální službysociální služby, g) daně a poplatky nesouvisející s poskytováním základních činností u jednotlivých druhů sociálních služebsociálních služeb, h) daň z přidané hodnoty, o jejíž vrácení lze podle jiného právního předpisu1) požádat, i) smluvní pokuty, úroky z prodlení, ostatní pokuty a penále, odpisy nedobytných pohledávek, úroky, kursové ztráty, dary, manka a škody, tvorbu fondů, úbytek cenných papírůcenných papírů a podílů v případě jejich prodeje, úroky z prodlení podle smlouvy o úvěru, výdaje spojené se získáním bankovních záruk a obdobné bankovní výlohy, jakož i depozitní poplatky, j) výdaje, které nelze účetně doložit, a k) výdaje překračující limitní částky, které kraj může stanovit pro jednotlivé položky uznatelných nákladů. § 2 (1) Žádost o dotaci podává kraj Ministerstvu práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“) ve lhůtě stanovené ministerstvem při vyhlášení dotačního řízení v oblasti podpory sociálních služebsociálních služeb na příslušný kalendářní rok, nejpozději však do 31. července kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, na který se o dotaci žádá. (2) Popis způsobu rozdělení a čerpání dotace podle § 101a odst. 3 písm. b) zákona o sociálních službách obsahuje a) způsob výpočtu optimální výše dotace, která se stanoví bez ohledu na výši disponibilních zdrojů státního rozpočtu na základě analýzy nákladů a výnosů jednotlivých druhů sociálních služebsociálních služeb provedené na základě údajů za předchozí kalendářní rok nebo roky, b) způsob stanovení reálné výše finanční podpory jednotlivých sociálních služebsociálních služeb, který se uplatní v případě, kdy výše dotace přidělené kraji rozhodnutím ministerstva bude nižší než krajem požadovaná výše dotace, c) určení, zda finanční prostředky z dotace budou jednotlivým poskytovatelům sociálních služebsociálních služeb přiděleny formou vyrovnávací platby2) (dotace nebo příspěvku zřizovatele) nebo na základě veřejné zakázky, a d) stanovení termínů a výše jednotlivých splátek finančních prostředků z dotace poskytovatelům sociálních služebsociálních služeb, včetně případné tvorby rezervy s uvedením jejího účelu, výše a důvodu jejího vytvoření. § 3 (1) Přiznanou dotaci převede ministerstvo na účet kraje ve dvou splátkách, a to a) do 15. března kalendářního roku, na který je dotace poskytována, ve výši 60 % přiznané dotace, a b) po podání průběžného přehledu, nejpozději do 30. června kalendářního roku, na který je dotace poskytována, ve výši 40 % přiznané dotace. (2) V mimořádných případech, zejména v období rozpočtového provizoria nebo v případě navýšení prostředků státního rozpočtu, lze dotaci vyplatit i v jiné lhůtě. § 4 (1) Průběžný přehled o čerpání dotace obsahuje a) název a identifikační číslo jednotlivých poskytovatelů sociálních služebsociálních služeb, b) druh, formu a číselné označení sociální službysociální služby (identifikátor), kterou jednotliví poskytovatelé sociálních služebsociálních služeb poskytují, c) okruh osob, pro které je sociální službasociální služba určena, d) výši přidělených finančních prostředků z dotace jednotlivým poskytovatelům sociálních služebsociálních služeb, kteří podali kraji žádost o dotaci, na jednotlivé sociální službysociální služby definované číselným označením (identifikátorem), e) celkovou výši skutečně vyplacených finančních prostředků z první splátky dotace a f) popis naplnění způsobu rozdělení a čerpání dotace uvedeného v žádosti kraje o dotaci. (2) Konečný přehled o čerpání dotace obsahuje a) název a identifikační číslo jednotlivých poskytovatelů sociálních služebsociálních služeb, b) druh, formu a číselné označení sociální službysociální služby (identifikátor), kterou jednotliví poskytovatelé sociálních služebsociálních služeb poskytují, c) okruh osob, pro které je sociální službasociální služba určena, d) celkové náklady sociální službysociální služby, e) celkové výnosy sociální službysociální služby, f) výši přidělených finančních prostředků z dotace jednotlivým poskytovatelům sociálních služebsociálních služeb, kteří podali kraji žádost o dotaci, na jednotlivé sociální službysociální služby definované číselným označením (identifikátorem), g) konečné zdůvodnění způsobu rozdělení a čerpání dotace, h) celkovou výši skutečně vyplacených finančních prostředků z dotace a i) případnou vratku přidělené dotace. § 5 Podle tohoto nařízení se postupuje poprvé pro účely poskytnutí dotací v roce 2016. § 6 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. května 2015. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministryně práce a sociálních věcí: Mgr. Marksová v. r. 1) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. 2) Rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 30/2015 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 30/2015 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o odvolání výhrad České republiky k Evropské úmluvě o vydávání, Evropské úmluvě o dohledu nad podmíněně odsouzenými a podmíněně propuštěnými pachateli a Meziamerické úmluvě o výkonu trestních rozsudků v cizině Vyhlášeno 28. 4. 2015, částka 17/2015 30 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 8. října 2014 byly u generálního tajemníka Rady Evropy uloženy listiny o odvolání výhrad České republiky k Evropské úmluvě o vydávání1) a k Evropské úmluvě o dohledu nad podmíněně odsouzenými a podmíněně propuštěnými pachateli2). S odvoláním výhrad vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky odvolání výhrad podepsal. Výhrada k Evropské úmluvě o vydávání, že „průvoz osob podle článku 21 bude povolen jen za podmínek, za kterých se dává souhlas s vydáním“ byla obsažena v ratifikační listině České a Slovenské Federativní Republiky uložené u generálního tajemníka Rady Evropy dne 15. dubna 1992. Výhrada k Evropské úmluvě o dohledu nad podmíněně odsouzenými a podmíněně propuštěnými pachateli, že „Česká republika využívá v souladu s článkem 38 odst. 1 Úmluvy výhrady podle bodu 1 Přílohy k Úmluvě a nepřijímá ustanovení Úmluvy, která se týkají výkonu rozsudků o trestu (část III Úmluvy - Výkon rozsudku a trestu) a jejich úplné aplikace (část IV - Předání aplikace trestu dožádanému státu)“ byla obsažena v ratifikační listině České republiky uložené u generálního tajemníka Rady Evropy dne 10. dubna 2002. Odvolání výhrad nabylo účinnosti dnem 8. října 2014. Ministerstvo zahraničních věcí dále sděluje, že dne 20. října 2014 byla u Generálního sekretariátu Organizace amerických států uložena listina o odvolání výhrady České republiky k Meziamerické úmluvě o výkonu trestních rozsudků v cizině3). S odvoláním výhrady vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky odvolání výhrady podepsal. Výhrada, že „v souladu s článkem XVI Úmluvy si Česká republika vyhrazuje právo jako přijímající stát přebírat a jako odsuzující stát předávat výkon rozhodnutí ukládajících podmíněné tresty a rozhodnutí o podmíněném propuštění, pouze pokud spočívá jen v převzetí dohledu a kontroly nad odsouzenou osobou, která je na svobodě, aniž by Česká republika současně přebírala nebo předávala závazek zajistit výkon uloženého trestu nebo jeho zbytku“ byla obsažena v ratifikační listině České republiky uložené u Generálního sekretariátu Organizace amerických států dne 13. října 2011. Odvolání výhrady nabylo účinnosti dnem 20. října 2014. 1) Evropská úmluva o vydávání, otevřená k podpisu v Paříži dne 13. prosince 1957, byla vyhlášena pod č. 549/1992 Sb., doplněna pod č. 24/2005 Sb. m. s. a č. 63/2006 Sb. m. s. 2) Evropská úmluva o dohledu nad podmíněně odsouzenými a podmíněně propuštěnými pachateli, otevřená k podpisu ve Štrasburku dne 30. listopadu 1964, byla vyhlášena pod č. 75/2002 Sb. m. s. 3) Meziamerická úmluva o výkonu trestních rozsudků v cizině, přijatá v Managui dne 9. června 1993, byla vyhlášena pod č. 106/2011 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 29/2015 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 29/2015 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Změny č. 2 Protokolu mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o provádění Dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o vzájemném zastupování prostřednictvím diplomatických misí a konzulárních úřadů svých států při výkonu vízové činnosti Vyhlášeno 28. 4. 2015, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 5. 2015, částka 17/2015 * 1\\. Článek 1 odst. 1 se nahrazuje následujícím zněním: - „1. Česká republika bude zastupovat Slovenskou republiku při udělování letištních tranzitních a krátkodobých víz (dále jen „vízová činnost“) na svých zastupitelských úřadech v: * 2\\. Článek 1 odst. 3 se nahrazuje následujícím zněním: - „3. Zastupitelské úřady uvedené v odst. 1 písm. a) až g), i), j) a v odst. 2 převezmou zastupování ve vízové činnosti vůči žadatelům s legálním pobytem v zemi působnosti zastupitelského úřadu. Zastupitelský úřad uvedený v odst. 1 písm. h) převezme zastupov Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 5. 2015 29 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že výměnou nót ze dne 16. ledna 2015 a 1. dubna 2015 byla sjednána Změna č. 2 Protokolu mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o provádění Dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o vzájemném zastupování prostřednictvím diplomatických misí a konzulárních úřadů svých států při výkonu vízové činnosti1). Změna č. 2 vstupuje v platnost dne 1. května 2015. České znění české nóty a slovenské znění slovenské nóty a její překlad do českého jazyka, jež tvoří Změnu č. 2, se vyhlašují současně. Č.j. 300331/2015-KKM Ministerstvo zahraničních věcí České republiky projevuje úctu Velvyslanectví Slovenské republiky v Praze a má čest navrhnout následující: Protokol mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o provádění Dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o vzájemném zastupování prostřednictvím diplomatických misí a konzulárních úřadů svých států při výkonu vízové činnosti, podepsaný dne 4. listopadu 2011, a dále pozměněný výměnou slovenské verbální nóty č.j. 58/2013 z 2. července 2013 a české verbální nóty č.j. 306027/2013-KKM z 5. září 2013 (dále jen „Protokol“) se mění takto: 1. Článek 1 odst. 1 se nahrazuje následujícím zněním: „1. Česká republika bude zastupovat Slovenskou republiku při udělování letištních tranzitních a krátkodobých víz (dále jen „vízová činnost“) na svých zastupitelských úřadech v: a) Afghánské islámské republice, se sídlem v Kábulu - zastupování je omezeno na žádosti o vízum držitelů diplomatických a služebních pasů, b) Alžírské lidové demokratické republice, se sídlem v Alžíru, c) Etiopské federativní demokratické republice, se sídlem v Addis Abebě, d) Filipínské republice, se sídlem v Manile, e) Ghanské republice, se sídlem v Akkře, f) Irácké republice, se sídlem v Erbílu, s konzulárním obvodem obsahujícím provincie Erbíl, Dohuk a Sulaymania, g) Korejské lidově demokratické republice, se sídlem v Pchjongjangu, h) Libanonské republice, se sídlem v Bejrútu, i) Mongolské republice, se sídlem v Ulánbátaru, j) Pákistánské islámské republice, se sídlem v Islámábádu.“ 2. Článek 1 odst. 3 se nahrazuje následujícím zněním: „3. Zastupitelské úřady uvedené v odst. 1 písm. a) až g), i), j) a v odst. 2 převezmou zastupování ve vízové činnosti vůči žadatelům s legálním pobytem v zemi působnosti zastupitelského úřadu. Zastupitelský úřad uvedený v odst. 1 písm. h) převezme zastupování ve vízové činnosti vůči žadatelům s legálním pobytem na území Syrské arabské republiky; žádosti o krátkodobá víza budou přijímány v souladu s aktuální vízovou politikou smluvních stran.“ Ministerstvo zahraničních věcí České republiky navrhuje, aby v případě, že slovenská strana bude s navrhovaným zněním souhlasit, tvořily tato nóta a souhlasná odpovědní nóta Změnu č. 2 Protokolu mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o provádění Dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o vzájemném zastupování prostřednictvím diplomatických misí a konzulárních úřadů svých států při výkonu vízové činnosti, která vstoupí v platnost třicátým (30.) dnem ode dne doručení odpovědní nóty. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Velvyslanectví Slovenské republiky v Praze svou nejhlubší úctou. V Praze dne 16. ledna 2015 Velvyslanectví Slovenské republiky Praha PŘEKLAD Číslo: 20/2015 Velvyslanectví Slovenské republiky v Praze vyjadřuje úctu Ministerstvu zahraničních věcí České republiky a má čest potvrdit přijetí nóty č. 300331/2015-KKM z 16. ledna 2015, tohoto znění: „Ministerstvo zahraničních věcí České republiky projevuje úctu Velvyslanectví Slovenské republiky v Praze a má čest navrhnout následující: Protokol mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o provádění Dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o vzájemném zastupování prostřednictvím diplomatických misí a konzulárních úřadů svých států při výkonu vízové činnosti, podepsaný dne 4. listopadu 2011, a dále pozměněný výměnou slovenské verbální nóty č.j. 58/2013 z 2. července 2013 a české verbální nóty č.j. 306027/2013-KKM z 5. září 2013 (dále jen „Protokol“) se mění takto: 1. Článek 1 odst. 1 se nahrazuje následujícím zněním: „1. Česká republika bude zastupovat Slovenskou republiku při udělování letištních tranzitních a krátkodobých víz (dále jen „vízová činnost“) na svých zastupitelských úřadech v: a) Afghánské islámské republice, se sídlem v Kábulu - zastupování je omezeno na žádosti o vízum držitelů diplomatických a služebních pasů, b) Alžírské lidové demokratické republice, se sídlem v Alžíru, c) Etiopské federativní demokratické republice, se sídlem v Addis Abebě, d) Filipínské republice, se sídlem v Manile, e) Ghanské republice, se sídlem v Akkře, f) Irácké republice, se sídlem v Erbílu, s konzulárním obvodem obsahujícím provincie Erbíl, Dohuk a Sulaymania, g) Korejské lidově demokratické republice, se sídlem v Pchjongjangu, h) Libanonské republice, se sídlem v Bejrútu, i) Mongolské republice, se sídlem v Ulánbátaru, j) Pákistánské islámské republice, se sídlem v Islámábádu.“ 2. Článek 1 odst. 3 se nahrazuje následujícím zněním: „3. Zastupitelské úřady uvedené v odst. 1 písm. a) až g), i), j) a v odst. 2 převezmou zastupování ve vízové činnosti vůči žadatelům s legálním pobytem v zemi působnosti zastupitelského úřadu. Zastupitelský úřad uvedený v odst. 1 písm. h) převezme zastupování ve vízové činnosti vůči žadatelům s legálním pobytem na území Syrské arabské republiky; žádosti o krátkodobá víza budou přijímány v souladu s aktuální vízovou politikou smluvních stran.“ Ministerstvo zahraničních věcí České republiky navrhuje, aby v případě, že slovenská strana bude s navrhovaným zněním souhlasit, tvořily tato nóta a souhlasná odpovědní nóta Změnu č. 2 Protokolu mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o provádění Dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o vzájemném zastupování prostřednictvím diplomatických misí a konzulárních úřadů svých států při výkonu vízové činnosti, která vstoupí v platnost třicátým (30.) dnem ode dne doručení odpovědní nóty. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Velvyslanectví Slovenské republiky v Praze svou nejhlubší úctou. V Praze dne 16. ledna 2015 Velvyslanectví Slovenské republiky Praha“ Velvyslanectví Slovenské republiky v Praze má čest potvrdit, že souhlasí s návrhem Ministerstva zahraničních věcí České republiky. Tato nóta a iniciační nóta Ministerstva zahraničních věcí České republiky č. 300331/2015 z 16. ledna 2015 tvoří změnu č. 2 Protokolu mezi Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky a Ministerstvem zahraničních věcí České republiky o provádění Dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky a Ministerstvem zahraničních věcí České republiky o vzájemném zastupování diplomatických misí a konzulárních úřadu svých států při výkonu vízové činnosti, která vstoupí v platnost třicátý (30.) den ode dne doručení opovědní nóty. Velvyslanectví Slovenské republiky využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Ministerstvo zahraničních věcí České republiky o své hluboké úctě. Praha, 1. dubna 2015 Ministerstvo zahraničních věcí České republiky Praha 1) Dohoda mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o vzájemném zastupování prostřednictvím diplomatických misí a konzulárních úřadů svých států při výkonu vízové činnosti, podepsaná v Praze dne 4. listopadu 2011, byla vyhlášena pod č. 103/2011 Sb. m. s. Protokol mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o provádění Dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o vzájemném zastupování prostřednictvím diplomatických misí a konzulárních úřadů svých států při výkonu vízové činnosti, podepsaný v Praze dne 4. listopadu 2011, byl vyhlášen pod č. 104/2011 Sb. m. s. Změna Protokolu mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o provádění Dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o vzájemném zastupování prostřednictvím diplomatických misí a konzulárních úřadů svých států při výkonu vízové činnosti, podepsaného dne 4. listopadu 2011, sjednaná výměnou nót ze dne 2. července 2013 a 5. září 2013, byla vyhlášena pod č. 78/2013 Sb. m. s.
Nález Ústavního soudu č. 97/2015 Sb.
Nález Ústavního soudu č. 97/2015 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 27. ledna 2015 sp. zn. Pl. ÚS 19/14 ve věci návrhu na zrušení § 46 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a § 29 odst. 1 písm. f) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 20. 4. 2015, částka 40/2015 * Odůvodnění * I. - Předmět řízení * II. - Rekapitulace návrhu * III. - Vyjádření účastníků řízení * IV. - Podmínky aktivní legitimace navrhovatelů * V. - Ústavní konformita legislativního procesu * VI. - Upuštění od ústního jednání * VII. - Východiska přezkumu * VIII. - Napadená ustanovení a shrnutí obsahu prováděcí vyhlášky * IX. - Judikatura o očkovací povinnosti v relaci k základním právům a svobodám * X. - Výhrada zákona * XI. - Test omezení základního práva * XII. - Závěry 97 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 19/14 dne 27. ledna 2015 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida (soudce zpravodaj), Jaroslava Fenyka, Jana Filipa, Vlasty Formánkové, Vladimíra Kůrky, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu 1. L. C., 2. A. C. a 3. nezletilé A. C., zastoupených Mgr. Davidem Zahumenským, advokátem, se sídlem Burešova 6, Brno, na zrušení § 46 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a § 29 odst. 1 písm. f) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení, takto: Návrh na zrušení ustanovení § 46 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a na zrušení ustanovení § 29 odst. 1 písm. f) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, se zamítá. Odůvodnění I. Předmět řízení 1. V řízení o ústavní stížnosti vedeném pod sp. zn. I. ÚS 1253/14 se stěžovatelé L. C., A. C. a nezletilá A. C. (zastoupena rodiči, kteří zmocnili k jejímu zastoupení v řízení o ústavní stížnosti a o návrhu na zrušení obou zákonných ustanovení advokátaadvokáta) domáhali zrušení rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2014 č. j. 4 As 2/2013-75 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2012 č. j. 4 A 43/2012-118. Měli za to, že obecné soudy jimi porušily jejich základní práva garantovaná v čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky (dále též jen „Ústava“), v čl. 9 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a v čl. 2 odst. 2 a 3, čl. 3 odst. 3, čl. 4, 7, 10, 11, 15, 31 a čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (dále též jen „Listina“). Spolu s ústavní stížností, v níž stěžovatelé brojili proti uložení pokut rodičům ve správním řízení za odmítnutí pravidelného očkování nezletilé, podali stěžovatelé z důvodu zásahu do citovaných základních práv a svobod návrh na zrušení ustanovení § 46 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále též „zákon o ochraně veřejného zdraví“) a ustanovení § 29 odst. 1 písm. f) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o přestupcích“). 2. I. senát Ústavního souduÚstavního soudu poté, co shledal, že navrhovatelé jsou jako osoby oprávněné k podání ústavní stížnosti právně zastoupeni (§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 83/2004 Sb.) a že jejich včas podaný návrh obsahuje předepsané zákonné náležitosti (§ 34 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu), rozhodl dne 11. 9. 2014 usnesením podle § 78 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, tak, že řízení ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů proti výše označeným rozsudkům obecných soudů přerušil a návrh stěžovatelů na zrušení jimi označených částí právních předpisů postoupil plénu Ústavního souduÚstavního soudu, které věc projednalo a rozhodlo o ní pod sp. zn. Pl. ÚS 19/14. II. Rekapitulace návrhu 3. V návrhu na zrušení výše citovaných právních norem stěžovatelé především namítali rozpor právní úpravy povinného očkování s čl. 4 Listiny. Tvrdili, že Ústavní soudÚstavní soud opakovaně ve své judikatuře vztahující se k oblasti zdravotní péče zdůraznil, že meze základních práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou upraveny pouze zákonem. Nejnověji o tom hovoří nález sp. zn. Pl. ÚS 43/13 ze dne 25. 3. 2014 (77/2014 Sb.) k lázeňské péči nebo nález sp. zn. Pl. ÚS 36/11 ze dne 20. 6. 2013 (N 111/69 SbNU 765; 238/2013 Sb.) ke zdravotnickým nadstandardům. Stěžovatelé poukázali též na nález Ústavního souduÚstavního soudu Slovenské republiky sp. zn. PL. ÚS 8/94 zabývající se dodržením výhrady zákona v souvislosti s tamní vyhláškou Ministerstva zdravotnictví Slovenské republiky o podmínkách povinného očkování. 4. Stěžovatelé se ztotožnili s právním názorem senátu Nejvyššího správního soudu, který dovodil pod sp. zn. 3 Ads 42/2010 protiústavnost konstrukce právní úpravy povinného očkování v České republice pro její rozpor s čl. 4 Listiny. Podle Nejvyššího správního soudu došlo k porušení pravidla garantujícího ukládání povinností toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. Stěžovatelé také odkázali na odlišné stanovisko soudců Nejvyššího správního soudu k usnesení rozšířeného senátu téhož soudu sp. zn. 7 As 88/2011 ze dne 23. 4. 2013. Přisvědčili jejich právnímu názoru, že rozšířený senát opomenul v případě povinného očkování dětí posoudit v náležité šíři otázku zásahu očkování do základních lidských práv, zejména do práva na tělesnou integritu a práva na rodinný a soukromý život. Zásah do těchto práv, má-li být v souladu s účelem ochrany veřejného zdraví, musí respektovat záruky poskytnuté jednotlivcům Listinou. Pro posuzovanou věc z toho vyplývalo, že povinnosti spojené s povinným očkováním a omezující základní práva bylo nutné stanovit zákonem. 5. Ve svém podání citovali stěžovatelé judikaturu Ústavního souduÚstavního soudu k ustanovení čl. 4 Listiny o výhradě zákona. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 35/95 ze dne 10. 7. 1996 (N 64/5 SbNU 487; 206/1996 Sb.) Ústavní soudÚstavní soud uvedl, že právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky mají občané na základě veřejného pojištění a za podmínek zákonem blíže vymezených. Mohou-li být tyto podmínky upraveny pouze zákonem, pak je zcela nezbytné, aby i rozsah a způsob jejich realizace byl stanoven ve shodném legislativním režimu. Jiná než zákonná úprava by znamenala porušení Listiny. Ústavní soud v nálezu ostatně konstatoval, že nelze připustit, aby bylo vymezení rozsahu zdravotní péče poskytované za plnou nebo částečnou úhradu ponecháno úpravě jiných než zákonných norem. Jinak by se dostala tato oblast ochrany základních práv a svobod pod pravomoc výkonné moci, která k ní však postrádá náležité oprávnění. 6. Jako další relevantní judikát ve vztahu k tvrzenému porušení čl. 4 Listiny označili stěžovatelé nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ze dne 14. 2. 2001 (N 30/21 SbNU 261; 96/2001 Sb.). V něm se konstatuje, že jednotlivce ochraňuje před excesy výkonné moci bariéra věcí vyhrazených k regulaci pouze zákonům (tzv. výhrada zákona). Stěžovatelé dovodili, že i v případě povinného očkování je nezbytné na výhradě zákona trvat. Důvodem je zabránění excesům výkonné moci, o které podle stěžovatelů jednoznačně jde z důvodu netransparentního a nepřiměřeného rozsahu povinného očkování v rozporu se zájmem nezletilých dětí. Upravovalo-li dosud Ministerstvo zdravotnictví institut povinného očkování pouze vyhláškou jako podzákonným právním předpisem, je obrana před takovým vybočením skrze poukaz na výhradu zákona zcela důvodná. Stěžovatelé jsou přesvědčeni, že vymezení rozsahu povinnosti nechat se očkovat nemůže být ponecháno k úpravě jiným než zákonným předpisům. Rozsah omezení základních práv náležející podle čl. 4 Listiny do sféry zákona musí být podle názoru stěžovatelů upraven minimálně v rámci ustanovení, proti kterým nemocem a dokdy je osoba povinna se očkování podrobit. 7. Stěžovatelé zdůraznili, že se právní úprava povinného očkování proti infekčním nemocem ocitá v rozporu s čl. 5, 6 a 26 Úmluvy na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny, vyhlášené pod č. 96/2001 Sb. m. s., (dále jen „Úmluva o biomedicíně“), neboť porušuje limity omezení výkonu práva v relaci k vyžadované nutnosti souhlasu povinné osoby s provedením zákroku v oblasti péče o zdraví. U povinného očkování totiž není splněna podmínka, že jde o opatření nezbytné v demokratické společnosti. V případě očkování proti tetanu není dodržen ani předpoklad, že se jedná o omezení v zájmu ochrany veřejného zdraví. 8. Za účelem posouzení nezbytnosti opatření v demokratické společnosti je třeba provést test proporcionality, resp. test nezbytnosti. Nezbytnost znamená, že k ochraně určitého společenského zájmu není možné použít mírnějšího prostředku. Požadavek nezbytnosti má objektivní povahu. Například ve všech zemích je nezbytné z důvodu ochrany veřejného zdraví přistoupit k izolaci pacienta se závažnou infekční chorobou, která se může přenášet na druhé. Právě skutečnost, že k určitému opatření je přistupováno ve všech demokratických zemích, je známkou nezbytnosti. Pokud ale v zemích se stejnou nebo srovnatelnou epidemiologickou situací, jako je např. Německo nebo Rakousko, není povinné očkování dětí vyžadováno, pak lze těžko obhajovat tuto „nezbytnost“ v České republice. Atributem nezbytného opatření je také jeho vynutitelný charakter. Omezení výkonu práv jednotlivců ve prospěch veřejného zájmu nutně vyžaduje, aby bylo možné zásah vykonat i proti vůli dotčených osob. V rámci právní regulace povinného očkování v České republice však tato vynutitelnost chybí, čímž je značně zpochybněna nezbytnost tohoto institutu. Povinnost podrobit se očkování není akceptovatelná pro nedostatek objektivního podkladu ve formě nezávislé a komplexní analýzy, která by zmapovala medicínskou nezbytnost a nežádoucí důsledky očkovacího opatření. 9. Stěžovatelé dále vznesli námitku rozporu povinného očkování s ústavně zaručenými právy upravenými v ustanoveních čl. 10 odst. 1 a 2 a čl. 15 odst. 1 Listiny. Uvedli, že se u své nezletilé dcery rozhodli pro neprovedení očkování z důvodu přesvědčení o ochraně zdraví dítěte v jeho nejlepším zájmu. Právní úprava povinného očkování aplikovaná ve správním řízení představuje podle náhledu stěžovatelů protiústavní zásah do práva na zachování lidské důstojnosti, do ochrany soukromí a svobody myšlení i svědomí. Svou právní argumentaci stěžovatelé podepřeli nálezem Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. III. ÚS 449/06 ze dne 3. 2. 2011 (N 10/60 SbNU 97), z něhož dovodili, že ve výjimečných případech, kdy očkování dítěte odporuje myšlení a svědomí rodičů, nelze rodiče při neočkování dětí sankcionovat. Měli za to, že naplnili všechna kritéria, aby v jejich věci byla výjimka uznána, resp. aby s ohledem na absenci materiální stránky přestupkupřestupku nebyli ve správním řízení sankcionováni. Přesto byli potrestáni pokutou a jejich správní žaloba byla zamítnuta, aniž by se soudy náležitě vypořádaly s dopadem právního názoru Ústavního souduÚstavního soudu na jimi předestřený případ. 10. Ze zmíněného nálezu sp. zn. III. ÚS 449/06 stěžovatelé dále rozvedli tezi, podle níž nesmí orgány veřejné moci povinné očkování vynucovat, existují-li okolnosti, které zásadním způsobem volají po zachování autonomie vůle dotčené osoby a pro výjimečné neuložení sankce za porušení povinnosti podrobit se očkování. Při správním přezkumu musí být vzaty v úvahu všechny relevantní skutečnosti, zejména ústavní intenzita a naléhavost důvodů směřujících proti povinnosti podrobit se očkování, jakož i případné nebezpečí pro společnost, které může ten, kdo očkovací povinnost poruší, svým přístupem vyvolat. Ve správním řízení s nimi vedeném však nebyla nijak prokázána společenská nebezpečnost posuzovaného činu. 11. Stěžovatelé podotkli, že přístup rodičů k očkování jejich dětí je vždy projevem jejich vnitřního přesvědčení a ústavně garantovaného práva. Nelze objektivně vyhodnotit, který postoj k očkování je racionální ve prospěch dítěte či v zájmu ochrany veřejného zdraví. Liší se rovněž názory lékařů i jiných odborníků na očkování a na jeho potřebný rozsah, včetně hodnocení účinnosti, prospěšnosti, nebo naopak škodlivosti očkovacích látek. Neexistují relevantní studie, jež by porovnávaly dlouhodobý zdravotní stav očkovaných a neočkovaných jedinců. Není ani možné jednoznačně posoudit, do jaké míry očkování v minulosti přispělo k vyloučení nebo snížení výskytu infekčních onemocnění a v jakém rozsahu zde působily hygiena a zlepšení životní úrovně obyvatelstva. Postoj každé osoby k očkování je založen na jejím osobním vztahu k problému, nikoli na objektivních datech. Je tedy nemyslitelné, aby správní orgán přezkoumával „správnost“ nebo „důvodnost“ přesvědčení rodičů o nevhodnosti očkování jejich dítěte. Takový přezkum by byl projevem nepřípustné ingerence státu do soukromé sféry fyzických osob. 12. Přesvědčení rodičů pochopitelně pokaždé nepřevažuje nad jinými zájmy. Proto je například přípustné léčit dítě i proti vůli rodičů, aby byl zachráněn jeho život či zachováno jeho zdraví, anebo je možné uložit osobě se závažnou infekční nemocí karanténu. Nicméně v případě pravidelného (nikoliv mimořádného) očkování zdravé osoby nemůže - již ze své podstaty - nikdy převážit jiný zájem nad respektem ke svobodě myšlení a svědomí rodičů a fyzické integritě nezletilého dítěte. 13. Opakovaná námitka stěžovatelů směřovala k rozporu právní úpravy povinného očkování se základními právy na nedotknutelnost osoby, jejího soukromí a na ochranu zdraví ve smyslu čl. 7 odst. 1 a čl. 31 Listiny. Úmluva o biomedicíně navíc v čl. 24 upravuje nárok na náhradu újmy vyvolané zdravotním zákrokem: „Osoba, která utrpěla zákrokem nepřiměřené poškození, má nárok na spravedlivou náhradu podle podmínek a postupů stanovených zákonem.“ S tímto postulátem však není v souladu situace, za níž je očkování jako povinné vyžadováno státem, ale týž stát současně za jeho možné vedlejší účinky a za škodu na zdraví očkováním způsobenou nepřevzal jakoukoli odpovědnost. Veškeré negativní následky očkování, včetně nákladů vynaložených za účelem léčby poškození zdraví, tu zůstávají na dotčených osobách. Popsaný právní stav je podle názoru stěžovatelů v rozporu s požadavkem Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) na spravedlivou rovnováhu mezi veřejným zájmem a právy jednotlivce. 14. Stěžovatelé tedy brojili proti napadené právní úpravě v několika směrech. Především jí vytýkali absenci úpravy rozsahu a způsobu povinného očkování přímo v zákoně, ač se tato úprava bezprostředně dotýká základních práv a svobod osob očkovaných i jejich rodičů. Podle jejich názoru také nemá být očkování proti přenosným nemocem stanoveno jako povinné, především vzhledem k epidemiologické situaci v České republice a srovnatelnému stavu v ostatních evropských zemích. Současně stěžovatelé namítali, že správní orgány a správní soudy při ukládání pokuty nepřihlédly ke konkrétním okolnostem jejich případu, a to zejména k důvodům, pro něž neposkytli součinnost nezbytnou pro očkování nezletilé. Konečně se pak domnívali, že by měly být fyzické osoby v rámci ochrany proti nežádoucím následkům očkování spravedlivě odškodněny, utrpí-li v důsledku očkování podstatnou újmu na zdraví. III. Vyjádření účastníků řízení 15. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky se ve svém vyjádření, došlém Ústavnímu souduÚstavnímu soudu dne 24. 10. 2014, omezila na popis průběhu legislativního procesu vedoucího k přijetí zákonů, jejichž ustanovení jsou předmětem návrhu. Konstatovala, že s návrhy zákonů vyslovily ústavně předepsaným postupem souhlas obě komory Parlamentu České republiky, zákony byly podepsány příslušnými ústavními činiteli a řádně vyhlášeny. Závěrem se vyslovila, že je věcí Ústavního souduÚstavního soudu, aby posoudil otázku namítané protiústavnosti napadených zákonných ustanovení a rozhodl o návrhu na jejich zrušení. 16. Vyjádření Senátu Parlamentu České republiky bylo Ústavnímu souduÚstavnímu soudu doručeno dne 23. 10. 2014. Po shrnutí zásadního obsahu ústavní stížnosti se Senát postupně vyjádřil k napadeným ustanovením zákona o ochraně veřejného zdraví a zákona o přestupcích. V obou případech tak učinil s důrazem na proces přijímání návrhu zákona; u ustanovení § 46 zákona o ochraně veřejného zdraví citoval též část důvodové zprávy k původnímu znění vládního návrhu zákona a vybraný obsah diskuse pléna Senátu. Na závěr konstatoval, že vyjádření zasílá s vědomím, že je plně na Ústavním souduÚstavním soudu, aby návrh na zrušení napadených zákonných ustanovení posoudil a ve věci rozhodl. 17. Vláda České republiky dne 27. 10. 2014 sdělila, že nevyužívá svého práva na vstup do řízení podle § 69 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), neboť má za to, že její účast v tomto konkrétním řízení není nezbytná. Uvedla, že Ústavní soud se námitkou protiústavnosti sankce za nepodrobení se povinnému očkování, jakož i otázkou ústavní konformity zákonem stanovené povinnosti podrobit se pravidelnému očkování podrobně zabýval ve svém nálezu ze dne 3. 2. 2011 sp. zn. III. ÚS 449/06 (viz výše). Závěry označeného rozhodnutí byly opakovaně Ústavním soudemÚstavním soudem aprobovány [viz např. usnesení sp. zn. II. ÚS 409/14 ze dne 15. 4. 2014, usnesení sp. zn. III. ÚS 271/12 ze dne 24. 1. 2013 (dostupná na http://nalus.usoud.cz)] a vláda se s nimi plně ztotožňuje. 18. Ve sdělení vlády se následně odkazuje na její vyjádření k otázce legitimity a racionality zákonem stanovené povinnosti podrobit se pravidelnému očkování, resp. legitimity cíle, který právní úprava povinného očkování proti infekčním nemocem sleduje (ochrana veřejného zdraví). Toto vyjádření již vláda zaslala k návrhu, který je předmětem řízení vedeného u Ústavního souduÚstavního soudu pod sp. zn. Pl. ÚS 16/14 ve věci přezkumu ústavnosti § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví a ustanovení § 34 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 19. Veřejná ochránkyně práv zaslala Ústavnímu souduÚstavnímu soudu podání, v němž uvedla, že práva vstupu do řízení nevyužívá. Připojila však text, v němž se označila jako amicus curiae a v němž vyjádřila své přesvědčení o nezbytnosti revize systému povinného očkování proti infekčním nemocem v České republice, jakkoliv systém jako takový nezpochybnila. Shrnula zkušenosti Kanceláře veřejného ochránce práv, podle nichž stěžovatelé nejčastěji kritizují rozsah povinného plošného očkování, nežádoucí účinky očkování, nedostatečnou informovanost rodičů a některé praktické problémy (například neproplácení některých vakcín ze systému veřejného zdravotního pojištění). Na rizika současného systému očkování byla veřejná ochránkyně práv upozorňována též některými neurology a alergology. Sama přitom v souhrnných zprávách o své činnosti opakovaně upozorňuje na nutnost individuálního přístupu při aplikaci zákona o ochraně veřejného zdraví; současná právní úprava dává pouze minimální prostor pro výjimky a stanoví citelné sankce. Již v roce 2004 žádal tehdejší veřejný ochránce práv Ministerstvo zdravotnictví, aby se začalo zabývat možnými výjimkami z povinného očkování a zvážilo možnosti změny právní úpravy. Veřejná ochránkyně práv nyní, vědoma si rizika odmítání věcné diskuse a odporu gestora právní úpravy k jakýmkoliv změnám, konstatovala, že případné zrušení ustanovení § 46 zákona o ochraně veřejného zdraví by nutně nepředstavovalo zpochybnění samotného systému povinného očkování v České republice. Naopak by mohlo otevřít tolik potřebný prostor pro jeho revizi vycházející ze seriózní odborné rozpravy k potřebnosti stávajícího rozsahu povinného plošného očkování dětí v porovnání s riziky neočkování jak pro jednotlivce, tak pro společnost (s přihlédnutím k možným nežádoucím účinkům očkování). Tolik potřebnou důvěru ve zvolený systém očkování může podpořit rovněž citlivější individuální přístup, „rozvolnění“ očkovacího kalendáře či úhrada šetrnějších vakcín ze systému veřejného zdravotního pojištění. IV. Podmínky aktivní legitimace navrhovatelů 20. Stěžovatelé navrhli zrušení výše citovaných zákonných ustanovení společně s ústavní stížností podanou podle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Jejich aktivní legitimace k podání akcesorického návrhu na konkrétní kontrolu norem se opírá o ustanovení § 64 odst. 1 písm. e) ve spojení s ustanovením § 74 zákona o Ústavním soudu. Ústavní soud musel nejprve přezkoumat, zda byly podmínky pro podání takového návrhu na straně stěžovatelů splněny. 21. Podmínkou podání návrhu podle ustanovení § 74 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., je „uplatnění“ napadeného právního předpisu. Znamená to, že aplikací předmětného předpisu nastala právní skutečnost (rozhodnutí, opatření nebo jiný zásah orgánu veřejné moci), která je předmětem ústavní stížnosti a projevila se v individuální právní sféře stěžovatele negativně, tj. došlo k tvrzenému porušení jeho ústavně zaručených základních práv a svobod. Mezi ústavní stížností napadeným rozhodnutím, opatřením či jiným zásahem orgánu veřejné moci a právním předpisem (jeho ustanovením) navrženým ke zrušení musí existovat úzká vazba v tom smyslu, že nebýt napadeného ustanovení právního předpisu, nedošlo by ani k právnímu aktu veřejné moci jako jeho následku. 22. Návrh na zrušení ustanovení § 46 zákona o ochraně veřejného zdraví a ustanovení § 29 odst. 1 písm. f) zákona o přestupcích pro jejich rozpor s vypočtenými ustanoveními Úmluvy, Ústavy a Listiny podali stěžovatelé spolu s ústavní stížností vedenou pod sp. zn. I. ÚS 1253/14. Skutkovým základem ústavní stížnosti byl jejich nesouhlas s převzetím odpovědnosti za dítě podrobit se stanovenému pravidelnému očkování. Brojili proti rozhodnutí o správní sankci (pokutě), uložené jim za nedostatek součinnosti (nerespektovali očkovací kalendář, proto nedošlo k očkování) s poskytovatelem zdravotních služeb. Příslušnou hygienickou stanicí jim byla dne 7. 7. 2009 uložena pokuta každému ve výši 6 000 Kč a po jejich odvolání Ministerstvo zdravotnictví rozhodnutím ze dne 13. 8. 2009 snížilo oběma pokutu na 4 000 Kč. Stěžovatelé podali správní žalobu, které bylo nejprve rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 27. 8. 2010 č. j. 4 Ca 26/2009-56 vyhověno a rozhodnutí ministerstva zrušeno, poté však podalo ministerstvo proti rozsudku kasační stížnostkasační stížnost a Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 29. 5. 2012 č. j. 4 As 8/2011-98 rozsudek Městského soudu v Praze zrušil a věc byla vrácena k dalšímu projednání a rozhodnutí. Následoval nový rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2012 č. j. 4 A 43/2012-118, kterým byla žaloba stěžovatelů zamítnuta. Po podání kasační stížnostikasační stížnosti stěžovateli pak Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 17. 1. 2014 č. j. 4 As 2/2013-75 tuto stížnost zamítl; právní moc rozsudku nastala dne 4. 2. 2014. 23. Popsané skutečnosti, jež zasáhly do právní sféry stěžovatelů v bezprostřední souvislosti s požadovaným povinným očkováním jejich dcery (třetí stěžovatelky), byly založeny na aplikaci ustanovení § 46 zákona o ochraně veřejného zdraví ve spojení s vyhláškou č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů, vydanou Ministerstvem zdravotnictví dne 29. 11. 2006, (dále též jen „prováděcí vyhláška“) a v ní upravených postupů při realizaci povinného očkování. Stěžovatelé napadli ustanovení § 46 zákona o ochraně veřejného zdraví pro absenci uvedení celé skutkové podstaty očkovací povinnosti v zákoně (viz bod 14) a navíc dovodili, že nebýt právní úpravy povinnosti podrobit se očkování proti infekčním nemocem, nebylo by proti nim vedeno správní řízení, nebyla by jim uložena pokuta a nedošlo by k zásahu do jejich svobodné sféry rozhodování o záležitostech dítěte (nenechali svou dceru očkovat podle vlastních tvrzení z důvodu „svého svědomí a myšlení, etického a filozofického přesvědčení a svého přesvědčení o nejlepším zájmu nezletilé při ochraně jejího zdraví“). 24. Jednání prvních dvou stěžovatelů, motivované záměrem nenechat očkovat dceru (třetí stěžovatelku), bylo posouzeno jako naplňující skutkovou podstatu přestupkupřestupku podle ustanovení § 29 odst. 1 písm. f) zákona o přestupcích, podle něhož se přestupku na úseku zdravotnictví dopustí ten, kdo poruší zákaz nebo nesplní povinnost stanovenou nebo uloženou k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění. 25. Ve vztahu k oběma zákonným ustanovením byla splněna podmínka podání návrhu podle ustanovení § 74 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb. Proto bylo nutné přiznat stěžovatelům aktivní legitimaci k podání návrhu a jejich návrh na zrušení obou zákonných ustanovení podrobit ústavněprávnímu přezkumu. V. Ústavní konformita legislativního procesu 26. Podle ustanovení § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., Ústavní soud zjišťuje, zda byl zákon přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. 27. Navrhovatelé sice nenamítali vadu legislativního procesu ani překročení Ústavou stanovené kompetence zákonodárce, Ústavní soudÚstavní soud však přesto ověřil průběh procesu přijímání předmětných ustanovení, přičemž vycházel z vyjádření předložených Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky a Senátem Parlamentu České republiky, jakož i z veřejně dostupného informačního zdroje na http://www.psp.cz. 28. Platné a účinné znění § 46 zákona o ochraně veřejného zdraví, který je navrhován ke zrušení, je včetně původního textu též výsledkem změn zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, provedených zákonem č. 274/2003 Sb., kterým se mění některé zákony na úseku ochrany veřejného zdraví, zákonem č. 392/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, zákonem č. 41/2009 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku, a zákonem č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě. 29. Návrh původního zákona o ochraně veřejného zdraví předložila vláda Poslanecké sněmovně dne 10. 2. 2000 jako sněmovní tisk č. 538/0. První čtení proběhlo dne 23. 2. 2000, návrh zákona byl přikázán výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Tento výbor návrh zákona projednal dne 3. 5. 2000 a doporučil Poslanecké sněmovně schválit jej ve znění výborem navržených pozměňovacích návrhů. Druhé čtení včetně podrobné rozpravy proběhlo dne 18. 5. 2000 a třetí čtení dne 25. 5. 2000. Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, a to v hlasování č. 258, v němž se z přítomných 165 poslanců vyslovilo 164 poslanců pro návrh zákona, žádný poslanec nebyl proti. Návrh zákona byl postoupen Senátu dne 7. 6. 2000. Senát jej Poslanecké sněmovně vrátil s pozměňovacími návrhy. Návrh zákona vrácený Senátem projednala Poslanecká sněmovna dne 14. 7. 2000 a přijala jej ve znění schváleném Senátem. V hlasování č. 699 hlasovalo z přítomných 155 poslanců pro 128 poslanců, 13 poslanců hlasovalo proti. Po přijetí zákona a po podpisu zákona příslušnými ústavními činiteli byl zákon vyhlášen dne 11. 8. 2000 ve Sbírce zákonů pod č. 258/2000 Sb. 30. Návrh zákona později označeného č. 274/2003 Sb., kterým se mění některé zákony na úseku ochrany veřejného zdraví, předložila Poslanecké sněmovně vláda jako sněmovní tisk č. 215/0. První čtení proběhlo dne 9. 4. 2003 a tisk byl přikázán výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, který jej projednal dne 5. 6. 2003. Návrh zákona z vlastní iniciativy projednal dne 13. 6. 2003 výbor pro evropskou integraci. Oba dva výbory přijaly k tisku pozměňovací návrhy, ovšem bez dopadu na ustanovení § 46. Druhé čtení návrhu zákona proběhlo dne 3. 7. 2003 a třetí čtení dne 8. 7. 2003. V hlasování č. 390 ze 177 přítomných poslanců hlasovalo pro přijetí zákona 127 poslanců, 1 poslanec byl proti. Návrh zákona byl postoupen Senátu dne 14. 7. 2003, Senát jej schválil dne 7. 8. 2003, prezident jej podepsal dne 20. 8. 2003 a zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů dne 27. 8. 2003 pod č. 274/2003 Sb. 31. Návrh zákona později označeného č. 392/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, předložila vláda Poslanecké sněmovně jako tisk č. 824/0 dne 16. 11. 2004. První čtení proběhlo dne 14. 12. 2004 a tisk byl přikázán výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, který jej projednal dne 9. 3. 2005. Ani ve výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, ani ve druhém čtení v podrobné rozpravě nebyl ohledně ustanovení § 46 zákona č. 258/2000 Sb. podán pozměňovací návrh. Třetí čtení návrhu zákona proběhlo dne 11. 5. 2005, v hlasování č. 98 se ze 195 přítomných poslanců vyslovilo pro 112 poslanců, 56 poslanců bylo proti. Návrh zákona byl Poslaneckou sněmovnou postoupen dne 23. 5. 2005 Senátu, který jej dne 17. 6. 2005 zamítl. O zákonu zamítnutém Senátem Poslanecká sněmovna hlasovala dne 19. 8. 2005, v hlasování č. 84 ze 184 přítomných poslanců bylo pro zákon 111 poslanců a 63 poslanců bylo proti. Návrh zákona prezident republiky nepodepsal a vrátil jej dne 12. 9. 2005 Poslanecké sněmovně zpět. Poslanecká sněmovna o zákonu vráceném prezidentem hlasovala dne 23. 9. 2005 a v hlasování č. 87 z přítomných 166 poslanců pro zákon hlasovalo 107 poslanců, proti hlasovalo 51 poslanců. Zákon byl ve Sbírce zákonů vyhlášen dne 27. 9. 2005 pod č. 392/2005 Sb. 32. Návrh zákona později označeného jako č. 41/2009 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku, se jako vládní návrh v Poslanecké sněmovně projednával jako tisk č. 411/0. Vládní návrh novelu zákona č. 258/2000 Sb. neobsahoval. První čtení návrhu zákona proběhlo dne 14. 3. 2008 a tisk byl přikázán ústavně právnímu výboru a zároveň byla prodloužena lhůta pro projednání tohoto návrhu ve výborech o 20 dnů. Ústavně právní výbor návrh zákona projednal dne 19. 6. 2008. V průběhu druhého čtení v rámci podrobné rozpravy, která proběhla dne 31. 10. 2008, poslanec Radim Chytka navrhl doplnit vládní návrh o další normy, v nichž se mělo promítnout snížení věkové hranice trestní odpovědnosti, mezi nimi i v ustanovení § 46 zákona č. 258/2000 Sb. Ve třetím čtení, které proběhlo dne 11. 11. 2008, hlasovalo pro návrh poslance Chytky v hlasování č. 46 z přítomných 139 poslanců 107 poslanců a 25 jich bylo proti. O návrhu zákona jako celku v hlasování č. 51 z přítomných 140 poslanců hlasovalo 116 poslanců pro a 2 poslanci byli proti. Senát návrh zákona schválil dne 8. 1. 2009, prezident jej podepsal 27. 1. 2009 a ve Sbírce zákonů byl vyhlášen dne 9. 2. 2009 pod č. 41/2009 Sb. 33. Návrh zákona později označeného jako č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě, vláda předložila Poslanecké sněmovně dne 30. 6. 2011 jako sněmovní tisk č. 408/0. V prvém čtení dne 12. 7. 2011 byl návrh přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví a zároveň byla zkrácena lhůta pro projednání tohoto návrhu ve výborech o 20 dnů. Výbor pro zdravotnictví návrh zákona projednal dne 25. 8. 2011 a z vlastní iniciativy projednal dne 16. 8. 2011 návrh též výbor pro obranu a bezpečnost. Druhé čtení návrhu zákona proběhlo dne 30. 8. 2011. Souhrn podaných pozměňovacích návrhů byl zpracován jako sněmovní tisk č. 408/3; žádný pozměňovací návrh se netýkal napadeného ustanovení. Ve třetím čtení byl návrh zákona Poslaneckou sněmovnou projednán dne 7. 9. 2011, schválen byl v hlasování č. 101; z přítomných 158 poslanců hlasovalo pro návrh zákona 92 poslanců a proti 59 poslanců. Senát návrh zákona projednal dne 12. 10. 2011 a zamítl jej. Návrh zákona zamítnutý Senátem projednávala Poslanecká sněmovna ve dnech 3. 11. až 6. 11. 2011. Poslanecká sněmovna setrvala na původním znění zákona, v hlasování č. 343 ze 179 přítomných poslanců hlasovalo 109 poslanců pro a 70 poslanců hlasovalo proti. Prezident republiky zákon dne 22. 11. 2011 podepsal, ve Sbírce zákonů byl zákon zveřejněn dne 8. 12. 2011 pod č. 375/2011 Sb. 34. Ze shora uvedené rekapitulace legislativního procesu je zřejmé, že ustanovení § 46 zákona č. 258/2000 Sb. bylo přijato ústavně předepsaným způsobem. 35. Napadené ustanovení § 29 odst. 1 písm. f) zákona o přestupcích je v přezkoumávaném znění výsledkem změny zákona o přestupcích provedené v § 113 bodu 6 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, [předtím bylo napadené ustanovení označeno jako písmeno g)]. Legislativní proces byl i v tomto případě bezvadný (viz bod 29 tohoto nálezu). VI. Upuštění od ústního jednání 36. Při projednání návrhu dospěl Ústavní soudÚstavní soud k závěru, že ve věci není třeba nařídit ústní jednání, neboť by nepřineslo další objasnění věci. Podle znění § 44 zákona o Ústavním soudu proto rozhodl Ústavní soud bez konání ústního jednání. VII. Východiska přezkumu 37. Kontrola ústavnosti zákona vychází z materiálních i formálních kritérií kladených na jeho text. Požadavek náležité formy velí, aby zákon podporoval princip právní jistoty svou jasností a určitostí a aby z jeho srozumitelného a bezrozporného znění plynuly předvídatelné následky beze stop případné arbitrárnosti na zákonodárcově straně [viz nálezy Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 24. 5. 1994 sp. zn. Pl. ÚS 16/93 (N 25/1 SbNU 189; 131/1994 Sb.), ze dne 23. 5. 2000 sp. zn. Pl. ÚS 24/99 (N 73/18 SbNU 135; 167/2000 Sb.), ze dne 4. 7. 2000 sp. zn. Pl. ÚS 7/2000 (N 106/19 SbNU 45; 261/2000 Sb.), ze dne 12. 2. 2002 sp. zn. Pl. ÚS 21/01 (N 14/25 SbNU 97; 95/2002 Sb.) a další]. Materiální kritérium se koncentruje na hodnotový aspekt právní úpravy. V posuzované věci jsou jím v první řadě maximy vyjádřené v čl. 2 odst. 3 Ústavy, v čl. 2 odst. 2 Listiny a rozvedené v čl. 4 odst. 1 a 2 Listiny, podle nichž je přípustné uplatňovat státní moc jen v zákonných mezích, povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích při zachování základních práv a svobod a zákonné meze základních práv a svobod musí respektovat podmínky stanovené Listinou. 38. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že stěžovatelé ve svých námitkách podrobněji nerozvinuli tvrzení o tom, že při neposkytnutí součinnosti nezbytné pro očkování své dcery jednali podle svého svědomí a přesvědčení (srov. citaci v bodě 23 in fine). Jestliže argumentovali pouhým odkazem na čl. 15 Listiny o svobodě myšlení, svědomí a náboženského vyznání, jakož i na čl. 9 Úmluvy obdobného obsahu, pak tímto předmětem jejich námitek Ústavní soudÚstavní soud neměl důvod se zabývat, zvláště když shledal jádro návrhu v otázkách dodržení výhrady zákona a oprávněnosti právní úpravy povinné vakcinace. 39. Námitka stěžovatelů o zásahu do čl. 11 Listiny o ochraně vlastnictví byla zjevně motivována skutečností, že jim byla pravomocným rozhodnutím uložena peněžitá pokuta za správní delikt (krátící jejich majetek), přičemž toto rozhodnutí následně obstálo při přezkumu správními soudy. Zodpovězení této námitky však bylo závislé na rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu o ústavnosti ustanovení § 29 odst. 1 písm. f) zákona o přestupcích, které je na základě výroku tohoto nálezu odůvodněno v jeho závěrech. 40. Společným jmenovatelem námitek stěžovatelů založených na ústavních zárukách autonomie vůle jednotlivce a zákazu postihu pro uplatňování základních práv a svobod (čl. 2 odst. 3, čl. 3 odst. 3 Listiny) je jejich úzká vazba na námitky proti existenci samotné právní úpravy povinného očkování a proti absenci právní úpravy náhrady újmy na zdraví vzniklé v souvislosti s povinným očkováním (viz bod 14). Úvahy sledující potenciální zásahy do citovaných článků Listiny se staly předmětem výkladu Ústavního soudu o výhradě zákona a nezbytnosti právní úpravy povinného očkování, aniž by vznikl důvod je z textu vydělovat. O problematice náhrady za zdravotní poškození se pojednává v závěrech nálezu. 41. Povinností se ve smyslu katalogu základních práv a svobod rozumí závazek jednotlivce vůči společnosti, jehož plnění může být vyžadováno ve veřejném zájmu, tj. v zájmu zvláště chráněných hodnot demokratického právního státu. Stanovení povinnosti je vázáno na zákon s tím, že norma nižší právní síly, jež příslušnou povinnost konkretizuje, musí bezprostředně provádět prvotní normativní akt a respektovat limity v něm obsažené. 42. Zákon tedy ukládá primární povinnosti, jež mohou být v podrobnostech rozvedeny podzákonnými předpisy (čl. 78, čl. 79 odst. 3, čl. 104 odst. 3 Ústavy). Podzákonná úprava se musí pohybovat secundum et intra legem. Zákonodárce není oprávněn delegovat na výkonnou moc úpravu těch povinností, které jsou vlastním obsahem příslušné právní regulace, definují ji a určují její účel a smysl [viz nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 14. 2. 2001 sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 (N 30/21 SbNU 261; 96/2001 Sb.)]. 43. Ústavní soudÚstavní soud konstatoval v nálezu ze dne 3. 2. 2011 sp. zn. III. ÚS 449/06 (N 10/60 SbNU 97), že povinné očkování proti infekčním nemocem je evidentně opatřením v demokratické společnosti nezbytným pro ochranu veřejné bezpečnosti, zdraví a práv a svobod druhých. Uvedl též, že Úmluva o biomedicíně, která je podle judikatury Ústavního souduÚstavního soudu součástí ústavního pořádku České republiky [srov. nález ze dne 25. 6. 2002 sp. zn. Pl. ÚS 36/01 (N 80/26 SbNU 317; 403/2002 Sb.)], zásadně nezakládá možnost Ústavního souduÚstavního soudu přezkoumávat ústavnost či neústavnost samotné zákonné povinnosti podrobit se určitému druhu očkování. Jakkoli Úmluva o biomedicíně stanoví základní právo nebýt podroben jakémukoli zákroku v oblasti péče o zdraví bez svého souhlasu (čl. 5, resp. pro osoby neschopné souhlasu čl. 6), současně připouští v čl. 26 omezení tohoto práva, jestliže jsou taková omezení předepsána zákonem a jsou nezbytná v demokratické společnosti v zájmu veřejné bezpečnosti, ochrany před zločinem, ochrany veřejného zdraví nebo ochrany práv a svobod ostatních. Rozhodnutí zákonodárce o tom, že určitý druh očkování bude povinný, je tedy podle Ústavního souduÚstavního soudu rozhodnutím, které realizuje možnost stanovenou explicite v čl. 26 Úmluvy o biomedicíně. Podle Ústavního souduÚstavního soudu „[J]de o rozhodnutí, které je v první řadě otázkou politickou a expertní, a proto je tu i velmi omezená možnost ingerence Ústavního soudu. Takové rozhodnutí zákonodárce požívá ve vztahu k citované Úmluvě (pozn. red.: rozuměj Úmluvě o biomedicíně) poměrně velký prostor pro politické uvážení, v jehož rámci nelze rozhodnutí zákonodárce (resp. prováděcího předpisu exekutivy) o stanovení povinnosti podrobit se určitému druhu očkování přezkoumávat (margin of appreciation). Ústavní soudÚstavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti, přičemž jeho rozhodnutí zásadně nemůže nahradit závěr zákonodárce nebo exekutivy o tom, že určité infekční nemoci vyžadují povinné očkování.“ 44. ESLP interpretuje ve své (byť zatím spíše sporadické) judikatuře otázku vztahu povinného očkování proti infekčním nemocem k lidským právům v intencích Úmluvy o biomedicíně. Respektuje zejména strukturu této úmluvy, v níž je zmíněný čl. 26 aprobací omezení nezbytných v demokratické společnosti obdobných těm, která jsou v čl. 8 až 11 (evropské) Úmluvy vypočtena v druhých „omezujících“ odstavcích. Právní úprava povinného očkování tak zůstává, jak bylo vyloženo Ústavním soudemÚstavním soudem v rámci odkazu na čl. 26 Úmluvy o biomedicíně, doménou vnitrostátních úprav. 45. Potvrzením těchto závěrů je rozsudek ESLP ve věci Solomachin proti Ukrajině ze dne 15. 3. 2012 č. 24429/03, vyslovující se k aspektům práva na respektování soukromého a rodinného života podle čl. 8 Úmluvy. Předmětem stížnosti bylo rozhodování ukrajinské justice o újmě na zdraví způsobené stěžovateli povinným očkováním. ESLP konstatoval, že fyzická integrita osoby podléhá ochraně soukromého života podle citovaného článku Úmluvy. Lékařský výkon, dokonce i nízkého stupně závažnosti, je intervencí do práva na ochranu soukromí, jež omezuje jedince. Povinné očkování patří jako vůči osobě vynucený lékařský výkon k zásahům do její fyzické integrity. Zásah se však uskutečnil na základě zákona a s legitimním záměrem ochrany zdraví. Byl ospravedlnitelný v zájmu veřejného zdraví při nevyhnutelnosti zabránit šíření infekční nemoci v regionu. 46. V čl. 12 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech (č. 120/1976 Sb.) se smluvní strany zavazují učinit opatření mj. za účelem zajištění zdravého vývoje dítěte a prevence, léčení a potírání epidemických chorob [odst. 2 písm. a), c)]. Evropská sociální charta (č. 14/2000 Sb. m. s.) obsahuje čl. 11 nazvaný Právo na ochranu zdraví, jehož znění je následující: „S cílem zajistit účinné uplatnění práva na ochranu zdraví se smluvní strany zavazují buď přímo, nebo ve spolupráci s veřejnými a soukromými organizacemi přijímat opatření zaměřená zejména na: 1. odstranění příčin nemocí v co nejvyšší možné míře; 2. poskytování poradenských a vzdělávacích služeb na podporu zdraví a zvýšení odpovědnosti jednotlivce v záležitostech zdraví; 3. co největší prevenci epidemických, endemických a jiných nemocí.“ 47. Podle čl. 35 Listiny základních práv Evropské unie s názvem Ochrana zdraví má každý právo na přístup k preventivní zdravotní péči a na poskytnutí lékařské péče za podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi. Při vymezování a provádění všech politik a činností Unie má být zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví. Zásady zde stanovené vycházejí z čl. 168 (Veřejné zdraví) Smlouvy o fungování Evropské unie ve znění Lisabonské smlouvy. Soudní dvůr Evropské unie, jehož se na možnosti, meze a dopady vnitrostátní úpravy povinného očkování ve vztahu k unijním předpisům dotázal Nejvyšší soud Slovenské republiky, odmítl usnesením ze dne 17. 7. 2014 pod sp. zn. C-459/13 položenou předběžnou otázku pro nepřípustnost s tím, že uvedená materie je výlučnou záležitostí vnitrostátních právních úprav a soudních systémů. VIII. Napadená ustanovení a shrnutí obsahu prováděcí vyhlášky 48. Text § 46 zákona o ochraně veřejného zdraví zní takto: § 46 (1) Fyzická osoba, která má na území České republiky trvalý pobyt, cizinec, jemuž byl povolen trvalý pobyt, cizinec, který je oprávněn k trvalému pobytu na území České republiky, a dále cizinec, jemuž byl povolen přechodný pobyt na území České republiky na dobu delší než 90 dnů nebo je oprávněn na území České republiky pobývat po dobu delší než 90 dnů, jsou povinni podrobit se, v prováděcím právním předpisu upravených případech a termínech, stanovenému druhu pravidelného očkování. Prováděcím právním předpisem stanovené fyzické osoby a fyzické osoby, které mají být zařazeny na pracoviště s vyšším rizikem vzniku infekčních onemocnění, jsou povinny podrobit se ve stanoveném rozsahu stanovenému druhu zvláštního očkování. (2) Před provedením pravidelného a zvláštního očkování je fyzická osoba povinna podrobit se v případech upravených prováděcím právním předpisem vyšetření stavu imunity (odolnosti). Pravidelné a zvláštní očkování se neprovede při zjištění imunity vůči infekci nebo zjištění zdravotního stavu, který brání podání očkovací látky (trvalá kontraindikace). O těchto skutečnostech poskytovatel zdravotních služeb vystaví fyzické osobě potvrzení a důvod upuštění od očkování zapíše do zdravotnické dokumentace. (3) Zjistí-li příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, že se nezletilá fyzická osoba nepodrobila očkování nebo vyšetření podle odstavce 2, a jde-li o nezletilou fyzickou osobu, která nemá zvoleného praktického lékaře, stanoví jí rozhodnutím povinnost podrobit se tomuto očkování nebo vyšetření u určeného poskytovatele zdravotních služeb. (4) Jde-li o osobu, která nedovršila patnáctý rok svého věku, odpovídá za splnění povinností podle odstavců 1 až 3 její zákonný zástupce. (5) Orgán ochrany veřejného zdraví, který vydal rozhodnutí podle odstavce 3, požádá určeného poskytovatele zdravotních služeb, aby očkování nebo vyšetření provedlo. Určený poskytovatel zdravotních služeb je povinen žádosti vyhovět. (6) Prováděcí právní předpis upraví členění očkování a podmínky provedení očkování, způsoby vyšetřování imunity, pracoviště s vyšším rizikem vzniku infekčního onemocnění a podmínky, za nichž mohou být v souvislosti se zvláštním očkováním fyzické osoby zařazeny na pracoviště s vyšším rizikem vzniku infekčního onemocnění. 49. Znění § 29 odst. 1 zákona o přestupcích je v relevantní části následující: § 29 Přestupky na úseku zdravotnictví (1) PřestupkuPřestupku se dopustí ten, kdo f) poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění, ... 50. Prováděcím předpisem (viz zmocnění v § 46 odst. 1, 2 a 6 zákona o ochraně veřejného zdraví) k očkovací povinnosti je vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů. Tato vyhláška v úvodním ustanovení § 1 deklaruje, že jejím předmětem úpravy jsou „a) členění očkování, podmínky provedení očkování a pasivní imunizace, způsoby vyšetřování imunity, pracoviště s vyšším rizikem vzniku infekčního onemocnění a podmínky, za kterých mohou být v souvislosti se zvláštním očkováním fyzické osoby zařazeny na tato pracoviště, b) případy, kdy je před provedením pravidelného a zvláštního očkování fyzická osoba povinna podrobit se vyšetření stavu imunity a kdy je povinna podrobit se stanovenému druhu očkování, a c) rozsah zápisu o provedeném očkování do očkovacího průkazu nebo zdravotního a očkovacího průkazu dítěte a mladistvého a do zdravotnické dokumentace očkovaného.“ 51. V § 2 vyhlášky, uvozeném marginální rubrikou Členění očkování, se v odstavci 1 pod písmeny a) až e) člení očkování proti infekčním nemocem na a) pravidelné, b) zvláštní, c) mimořádné, kterým se rozumí očkování fyzických osob k prevenci infekcí v mimořádných situacích, d) očkování při úrazech, poraněních, nehojících se ranách a před některými léčebnými výkony, a to proti tetanu a vzteklině, a e) očkování, provedené na žádost fyzické osoby, která si přeje být očkováním chráněna proti infekcím, u nichž je k dispozici očkovací látka. U pravidelného a zvláštního očkování je uveden výčet onemocnění, proti kterým se tyto dva druhy očkování provádějí. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se pravidelné očkování provádí jako buď a) základní, nebo b) přeočkování; při obou očkováních se podává jedna či více dávek očkovací látky k dosažení požadovaného účinku. 52. V ustanoveních § 3 až 7 prováděcí vyhlášky je obsažena úprava průběhu pravidelného očkování proti tamtéž označeným nemocem včetně období, v němž má k očkování dojít. Následuje (§ 9 až 11, 13) úprava zvláštního očkování, pro niž je nezbytná charakteristika pracovišť, jakož i osob (pracovních funkcí), u nichž má být očkování provedeno. V ustanoveních § 14 až 18 jsou upraveny společné podmínky provádění očkování (nástroje, očkovací látky), podmínky provedení pasivní imunizace (podání další látky k očkovací látce), vymezení pracovišť s vyšším rizikem vzniku infekčních onemocnění, podmínky zařazení fyzických osob na tato pracoviště a rozsah zápisu o očkování do očkovacího, resp. zdravotního průkazu dětí a mladistvých. Poté následují přechodná a zrušovací ustanovení vyhlášky. IX. Judikatura o očkovací povinnosti v relaci k základním právům a svobodám 53. Nejvyšší správní soud řešil v usnesení rozšířeného senátu ze dne 3. 4. 2012 č. j. 8 As 6/2011-120 (č. 2624/2012 Sb. NSS) rozpor právních názorů senátů soudu v posouzení situací, při nichž došlo k nepřijetí dítěte do mateřské školy v důsledku chybějícího očkování proti třem dětským nemocem a také k uložení sankce za odepření souhlasu rodičů s pravidelným očkováním dítěte. V těchto souvislostech vyvstala nezbytnost zodpovědět otázku, zda právní úprava povinného očkování proti infekčním nemocem obstojí z hlediska obsahu, resp. proporce náležitostí zahrnutých do ustanovení § 46 zákona o ochraně veřejného zdraví na straně jedné a jejich konkretizace v prováděcí vyhlášce na straně druhé. Nejvyšší správní soud dovodil, že „[R]ámcová úprava povinnosti fyzických osob podrobit se očkování stanovená v § 46 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a její upřesnění ve vyhlášce č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, odpovídají ústavněprávním požadavkům, podle nichž povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích (čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) a meze základních práv a svobod mohou být upraveny pouze zákonem (čl. 4 odst. 2 Listiny základních práv a svobod).“ 54. V citovaném usnesení Nejvyšší správní soud konstatoval, že ustanovení čl. 26 odst. 1 Úmluvy o biomedicíně, inspirované obdobnými texty evropské Úmluvy, je součástí mezinárodní lidskoprávní smlouvy a vyplývá z něj postulát omezení základního práva pouze zákonem. Soud však připomněl interpretaci tohoto požadavku: nemusí vždy jít výhradně o zákon, ale též o „právo“ v materiálním smyslu (včetně např. ustálené judikatury), které má určitou kvalitu a je jako právní pravidlo nadáno přístupností, dostatečnou jasností a předvídatelností. Požadavky čl. 4 odst. 1 a 2 Listiny o výhradě zákona při ukládání povinnosti byly v posuzované věci podle názoru Nejvyššího správního soudu naplněny. Ustanovení § 46 zákona o ochraně veřejného zdraví považoval soud z hlediska vymezení rozsahu očkovací povinnosti za ústavně konformní a úpravu podrobností v prováděcí vyhlášce za souladnou s požadavkem, aby byla očkovací povinnost a její meze upraveny zákonem a konkretizace této povinnosti provedena prováděcím předpisem. Jakkoli rozšířený senát přiznal jistou oprávněnost námitce jednoho z konkurujících senátů, že prováděcí vyhláška obsahuje více podrobností ve srovnání s jinými prováděcími předpisy, nepovažoval tuto skutečnost za kvalitativní rozdíl, jenž by vyvolal neústavnost posuzované právní úpravy. Zákonodárce sledoval legitimní důvody, pokud vymezil v ustanovení § 46 zákona o ochraně veřejného zdraví očkovací povinnost rámcově a na prováděcím předpise ponechal určení případů a termínů, kdy má k naplnění této povinnosti dojít. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu uvedl, že „otázka, zda a do jaké míry stanovit očkovací povinnost, má aspekty nejen odborné, ale i politické, neboť tato povinnost vždy představuje určité omezení zmiňovaných základních práv a svobod a zároveň se ve společnosti odlišují názory na přínos či naopak některé nežádoucí účinky očkování v konkrétních případech“. 55. Stěžovatelé neučinili předmětem ústavní stížnosti námitku porušení základního práva na život podle čl. 6 Listiny (čl. 2 Úmluvy). Toto právo se spojuje mj. s pozitivním závazkem státu přijmout nezbytná opatření k ochraně života pacientů při realizaci péče o zdraví. Vedle opatření vedoucích k bezprostřední záchraně života jsou namístě též opatření preventivní. Judikatura ESLP (srov. též výše Solomachin proti Ukrajině) však nepřisvědčuje eventualitě, podle níž by při realizaci institutu povinného očkování proti infekčním nemocem vznikala příčinná souvislost s čl. 2 Úmluvy (blíže Drgonec, J. Povinné očkovanie verzus základné práva zaručené Ústavou Slovenskej republiky. Justičná revue č. 2/2014, s. 226, 227, a rozhodnutí Komise ESLP ve věci X. proti Rakousku ze dne 13. 12. 1979 č. 8278/78 citované tamtéž). 56. Při posouzení vztahu zákonné úpravy povinného očkování a základních práv a svobod je nutné vyzdvihnout ustanovení čl. 7 odst. 1 Listiny, podle něhož je nedotknutelnost osoby a jejího soukromí zaručena a omezena může být jen v případech stanovených zákonem. Vpravení očkovací látky do lidského těla, jež má vyvolat odezvu imunitního systému s dlouhodobým efektem, je zásahem do tělesné integrity. Ustanovení čl. 7 odst. 1 Listiny je konkretizací obecnější záruky ochrany soukromého a rodinného života před neoprávněným zasahováním, garantované v čl. 10 odst. 2 Listiny. Právo na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je významné již vzhledem ke svému umístění ve struktuře Listiny; jde o ustanovení v popředí úpravy základních lidských práv, jež má v hierarchickém uspořádání objektivních hodnot ústavního pořádku jako garance odrážející „klasické“ základní právo vyšší váhu než oprávnění plynoucí pouze z ústavního soft law [viz nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 6. 3. 2012 sp. zn. I. ÚS 823/11 (N 44/64 SbNU 521)]. 57. Dalším ustanovením o základním právu, které má bezprostřední vztah k úpravě povinného očkování proti infekčním nemocem, je již Ústavním soudemÚstavním soudem judikovaný (srov. bod 43) čl. 16 Listiny o svobodě projevovat náboženství nebo víru a autonomii církví. Nález sp. zn. III. ÚS 449/06 vyústil v právní větu, podle níž „[Ú]stavní princip, stojící na požadavku zachování maxima jak základního práva, tak s tímto základním právem kolidujícího veřejného zájmu, se promítá do interpretace čl. 16 odst. 4 Listiny základních práv a svobod tak, že Ústavou České republiky požadovaná ochrana individuální autonomie, předpokládaná citovaným ustanovením, vyžaduje, aby povinné očkování nebylo proti povinným subjektům ve výjimečných případech vynucováno.“ Sluší se poznamenat, že Ústavní soudÚstavní soud při aprobování této výjimky z povinného očkování vycházel v nikoli nepodstatné míře z vyjádření Výboru pro lidská práva a biomedicínu Rady vlády České republiky pro lidská práva, který vystupoval v řízení o ústavní stížnosti jako amicus curiae. Výbor pro lidská práva a biomedicínu uvedl, že s ohledem na vysokou míru proočkovanosti populace (vyšší než předpokládaných 90 %) nemůže výjimečné nevynucení očkování, s ohledem na mimořádné okolnosti případu, ohrozit ústavně chráněný zájem na ochraně veřejného zdraví. Ústavní soudÚstavní soud posléze v odůvodnění nálezu, jímž mj. zrušil rozsudek Nejvyššího správního soudu s konstatováním o zásahu do čl. 16 Listiny, dovodil ohrožení základního práva stěžovatele svobodně projevovat své náboženství nebo víru ve smyslu čl. 16 odst. 1 Listiny. Připustil však, že výkon tohoto základního práva není neomezitelný, ale podléhá zákonnému omezení podle čl. 16 odst. 4 Listiny (opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých). Rozhodl-li přesto Ústavní soudÚstavní soud ve prospěch stěžovatele, učinil tak i se zřetelem na čl. 32 odst. 4 Listiny se závěrem, že základní právo stěžovatele podle čl. 16 odst. 1 Listiny je v tomto případě doplněno též základním právem stěžovatele jako rodiče. 58. V obecném kontextu výkladu o základních právech ve vztahu k povinnému očkování je žádoucí poznamenat, že nepochybně významnou, nikoli však rozhodující je námitka stěžovatelů o zásahu do práva na ochranu zdraví (čl. 31 věta první Listiny). Konkrétní zájem rodičů na ochraně zdraví jejich dítěte zajisté nelze opomenout. Proti němu však stojí širší zájem na ochraně veřejného zdraví, projevující se v preventivní povaze plošně prováděného očkování populace s legitimním cílem zabránit výskytu a šíření infekčních chorob mezi lidmi. Akcent práva na ochranu zdraví tu leží v oblasti pozitivního závazku státu přispět konkrétními opatřeními k ochraně zdraví občanů (srov. Wagnerová, E., Šimíček, V., Langášek, T., Pospíšil, I. a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012, s. 645, čl. 31 Listiny komentoval J. Wintr). 59. Podle čl. 32 odst. 4 věty první Listiny je péče o děti a jejich výchova právem rodičů; děti mají současně právo na tuto rodičovskou výchovu a péči. Ústavní soudÚstavní soud již ve své judikatuře vyslovil právní názor, že autonomie rodičů při rozhodování o zdravotnických zákrocích vůči jejich dětem není absolutní. Může být výjimečně omezena, a to i tehdy, pokud rodiče nesouhlasí se zdravotnickým zákrokem z náboženských důvodů [viz nález ze dne 20. 8. 2004 sp. zn. III. ÚS 459/03 (N 117/34 SbNU 223)]. Ochrana zdraví a života dítěte je relevantním a více než dostatečným důvodem pro zásah do rodičovských práv, neboť jde o hodnotu, jejíž ochrana je v systému základních práv a svobod prioritní. Obecné soudy jsou pak povinny při svém rozhodování o konkrétních případech hledat soulad mezi zájmy dítěte a zájmy jeho rodičů. X. Výhrada zákona X./a Judikatorní postuláty 60. Úmluva používá v souvislosti s požadavkem nezbytné úpravy problematiky zákonem obraty „prescribed by law“ (např. v čl. 9 odst. 2), „provided for by law“ (ve druhé větě čl. 1 Dodatkového protokolu) nebo „in accordance with law“ (čl. 2 odst. 3 Protokolu č. 4); ve francouzském znění jsou též použita rozličná slovní spojení, např. „prévue par la loi“ (čl. 8 odst. 2 Úmluvy). Evropský dokument má ve všech případech na mysli nikoli jen „zákon“, ale „právo“. Formulace, kterou se uskutečňuje výhrada zákona, musí být stanovena právem vnímaným v materiálním smyslu slova a podřadit lze pod něj nejen právo psané, ale i právo nepsané a soudcovské (Sanoma Uitgevers B. V. proti Nizozemsku, rozsudek velkého senátu ESLP ze dne 14. 9. 2010 č. 38224/03). Za psané právo tu považuje ESLP nejen zákony, ale i právní předpisy nižší právní síly, normativní akty vydané profesními organizacemi a další podobné prameny (blíže opět Sanoma Uitgevers B. V., dále též Leyla Şahin proti Turecku, rozsudek velkého senátu ze dne 10. 11. 2005 č. 44774/98). 61. Výhrada zákona vyžaduje, aby podstatné otázky problematiky byly upraveny zákonem, aby právní normy tyto otázky upravující obsahovaly minimálně skutkovou podstatu a její následek, a čím důležitější je upravovaná materie, tím podrobnější musí být zákonná úprava. Právní úprava naplňující výhradu zákona předpokládá takovou srozumitelnost, aby její adresáti byli schopni porozumět jejímu obsahu i dopadům a přizpůsobit této úpravě své chování včetně předvídání jeho důsledků (viz komentář citovaný v bodě 58, s. 25, 129, autorka E. Wagnerová). 62. Formální a materiální požadavky na podzákonnou normotvorbu, a tím i její odlišení ve vztahu k obsahu „výchozího“ zákona shrnuje nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 14. 2. 2001 sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 (N 30/21 SbNU 261, 270; 96/2001 Sb.). Podle něj spočívá ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy na třech zásadách. Jsou jimi vydání podzákonné normy (prováděcího předpisu, v citované věci šlo o vládní nařízení) oprávněným subjektem, zákaz pro tuto normu zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nelze v ní stanovit primární práva a povinnosti) a existence zjevné vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (pro sféru odvozené normy musí být otevřen prostor). 63. Poměr zákona a prováděcího předpisu popsal Ústavní soudÚstavní soud také v nálezu ze dne 16. 10. 2001 sp. zn. Pl. ÚS 5/01 (N 149/24 SbNU 79, 89; 410/2001 Sb.). Uzavřel v něm, že „napadené nařízení výhradu zákona neporušuje, neboť toliko na základě výslovného zákonného zmocnění konkretizuje problematiku upravenou v základních rysech již samotným zákonem. Opačný závěr, který by požadoval stanovení jakékoliv povinnosti přímo a výhradně zákonem, by zjevně vedl k absurdním důsledkům, a to k popření smyslu sekundární (a v některých případech i primární) normotvorby, jelikož pojmovou součástí každé právní normy je vymezení určitých práv a povinností adresátů normy.“ X./b Posouzení zákonného textu 64. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu považoval v usnesení sp. zn. 8 As 6/2011 (body 53, 54) za rozhodující, že § 46 odst. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví stanoví zcela jednoznačně určitým skupinám fyzických osob povinnost podrobit se pravidelnému očkování nebo zvláštnímu očkování. Navazuje povinnost upravená v odstavci 2, podle níž je nezbytné podrobit se před provedením očkování vyšetření stavu imunity (odolnosti) nebo respektovat výsledek zjištění zdravotního stavu, jenž brání podání očkovací látky (trvalá kontraindikace). V následujících odstavcích 3 až 5 se řeší související otázky (rozhodnutí o povinnosti podrobit se vyšetření, zákonný zástupce odpovědný za osobu, která nedovršila patnáctý rok věku, součinnost orgánu ochrany veřejného zdraví s poskytovatelem zdravotních služeb). Poslední odstavec 6 v souladu s předchozími svěřuje prováděcí vyhlášce (viz též § 108 zákona o ochraně veřejného zdraví) členění očkování na jednotlivé druhy a podmínky provedení očkování. Nejvyšší správní soud uzavírá, že ustanovení § 46 zákona o ochraně veřejného zdraví stanoví vybraným skupinám fyzických osob sice rámcově, ale dostatečně jasně a určitě očkovací povinnost (ať již v rámci toho či onoho druhu očkování) a s tím související povinnost podrobit se před očkováním vyšetření stavu imunity organismu, resp. takovému závěru vyšetření, který brání podání očkovací látky. Prováděcí vyhláška pak zejména upřesňuje, proti jakým infekčním nemocem a v jakých termínech nastupuje povinnost podrobit se určitému druhu očkování (především pravidelnému očkování, zvláštnímu očkování či mimořádnému očkování) a upravuje též další podrobnosti. 65. Ústavní soudÚstavní soud zdůrazňuje, že v odstavci 1 ustanovení § 46 zákona o ochraně veřejného zdraví se podává definice fyzické osoby, která je povinna podrobit se příslušné očkovací povinnosti. Definiční výměr obsahuje nezbytné znaky vážící se k této osobě, jimž jsou trvalý pobyt u občana České republiky a u cizince oprávnění k trvalému nebo přechodnému pobytu s tím, že minimální délka pobytu musí přesahovat 90 dnů. Vymezení druhů a termínů pravidelného očkování se ponechává prováděcí vyhlášce; obdobně se na prováděcí předpis přenáší stanovení okruhu fyzických osob a pracovišť spadajících pod povinnost podrobit se zvláštnímu očkování. Taková úprava je korektní a dostatečně rozlišuje, jaké její aspekty již překračují nezbytný stupeň obecnosti. 66. Součástí zákonné definice osoby povinné podrobit se očkování je odpovědnost zákonného zástupce osoby mladší patnácti let, upravená v odstavci 4. Podobně i odstavce 2 a 3 § 46 citovaného zákona jsou formulovány tak, že adresát právní úpravy je beze vší pochybnosti schopen z ní seznat, že je povinen podrobit se vyšetření stavu imunity svého organismu, které může vést, stejně jako jiné zjištění o jeho zdravotním stavu, k závěru bránícímu podání očkovací látky (trvalá kontraindikace). V případě, že se nezletilý nepodrobí očkování nebo vyšetření jemu předcházejícímu a nemá zvoleného praktického lékaře, stanoví se povinnost podrobit se očkování nebo vyšetření u určeného lékaře (poskytovatele zdravotních služeb) rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví. I toto znění zákonné úpravy je podle Ústavního souduÚstavního soudu dostatečně konkrétní a srozumitelné. Zbylé odstavce ustanovení § 46 stanoví povinnost poskytovatele zdravotních služeb provést vyšetření či očkování (odstavec 5) a zmocňují prováděcí vyhlášku k úpravě členění očkování, podmínek provedení očkování, způsobů vyšetřování imunity a detailů realizace zvláštního očkování (odstavec 6), což jsou zjevně takové součásti právní úpravy, které vesměs regulují realizační fázi očkovací povinnosti a náleží textu prováděcího předpisu. 67. Námitky stěžovatelů tu směřují proti nedostatečné zákonné úpravě (§ 46 rozsahu očkování a způsobu jeho provedení. Stěžovatelé mají za to, že z textu zákona není rozsah očkování potřebnou měrou poznatelný. Jeho úpravu podle nich obsahuje až prováděcí vyhláška, konkrétně její ustanovení § 2 o členění očkování. Až v něm se vypočítávají jednotlivé druhy očkování a následuje výčet nemocí, proti nimž se očkuje (pak se pravidelné očkování dělí na základní a přeočkování). Podobná námitka je vyslovena ke způsobu provedení očkování. K ní je případné poznamenat, že konkrétní postupy provedení jednotlivých druhů očkování proti vyjmenovaným nemocem se upravují v ustanoveních § 3 až 17 prováděcí vyhlášky. 68. Nelze však při nezbytném akcentu na obecnost právní úpravy uzavřít, že by rozsah očkování nebyl zákonem upraven s potřebnou mírou podrobnosti. Každý z jednotlivých druhů očkování vypočtených „až“ v ustanovení § 2 prováděcí vyhlášky, ať již jde o očkování pravidelné, zvláštní, mimořádné, očkování při úrazech a poraněních či před některými léčebnými výkony a očkování fyzickou osobou vyžádané, je totiž nevyhnutelně spojen se zcela konkrétními nemocemi, se skutečnostmi určitý druh očkování podmiňujícími, s následnými časovými požadavky na očkování a také s vymezením specifických důvodů pro očkování (očkování před léčebnými výkony) či stanovením určitých profesí (zvláštní očkování). Posledně zmíněná konkréta se tak stávají odůvodněnou součástí prováděcího předpisu. Systematika právní úpravy zde velí neoddělovat úpravu jednotlivých druhů očkování a těch velmi určitých a nezřídka dobově (včetně stavu vědeckého poznání) podmíněných skutečností, jež se k nim váží. V popsané právní úpravě proto nelze spatřovat jakoukoli vadu stran stanovení rozsahu očkování, která by měla založit její ústavní nonkonformitu. 69. Obdobný závěr činí Ústavní soudÚstavní soud v relaci k námitce stěžovatelů stran stanovení způsobu očkování; ten by podle nich neměl být popsán v prováděcí vyhlášce, ale v zákoně. Úprava způsobu provedení očkování je však již prima vista přiřaditelná nikoli k obecné úpravě, ale k prováděcímu předpisu. Ten ostatně - a to je nutné zdůraznit - pojednává převážnou měrou právě o podmínkách realizace jednotlivých druhů očkování proti konkrétním nemocem. 70. Za pomoci jazykového i systematického výkladu lze proto oprávněně dovodit, že text ustanovení § 46 zákona o ochraně veřejného zdraví je dostatečně jasný a srozumitelný a vyplývají z něj spolehlivě základní atributy a meze právní úpravy povinného očkování proti infekčním nemocem. Zmocnění, jež je v zákonné úpravě poskytnuto prováděcí vyhlášce za účelem regulace podrobností spjatých s realizací povinné vakcinace, využívá podzákonná norma v daných mezích, aniž by zasáhla do skutkové podstaty obsažené v podstatných znacích v zákoně. Nedošlo tedy k legislativnímu zásahu do garancí poskytnutých nositelům základních práv a svobod v čl. 4 odst. 1 a 2 Listiny. X./c Šetření podstaty a smyslu základních práv 71. Při posouzení ústavnosti přezkoumávané právní úpravy nelze opomíjet kategorický postulát čl. 4 odst. 4 Listiny, podle něhož musí být při aplikaci ustanovení o mezích základních práv a svobod šetřeno jejich podstaty a smyslu a jejich omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena. Povinné očkování proti infekčním nemocem je zásahem do fyzické integrity jedince, a tedy zásahem do jeho soukromého, případně též rodinného života. Jako omezení základního práva musí být institut očkovací povinnosti doprovázen takovými zákonnými zárukami, jež by minimalizovaly jeho zneužití a vyloučily lékařský výkon v případě, že nejsou dány podmínky pro jeho provedení. Aniž hodlá Ústavní soudÚstavní soud zasahovat do odborných aspektů realizace očkování, konstatuje, že za takovou garanci považuje právní úpravu ustanovení § 46 odst. 2 a 3 zákona o ochraně veřejného zdraví. Jak již bylo zmíněno výše, je podle ní před provedením pravidelného a zvláštního očkování fyzická osoba povinna podrobit se v případech upravených prováděcím předpisem vyšetření stavu imunity (odolnosti). Pravidelné a zvláštní očkování se neprovede po výsledku vyšetření imunity nebo po zjištění zdravotního stavu v obou případech bránících podání očkovací látky (trvalá kontraindikace). O těchto skutečnostech vystaví poskytovatel zdravotních služeb fyzické osobě potvrzení a důvod upuštění od očkování zapíše do zdravotnické dokumentace. Zjistí-li příslušný orgán ochrany veřejného zdraví (hygienické služby), že se nezletilá fyzická osoba nepodrobila očkování nebo vyšetření podle odstavce 2, a jde-li o nezletilou fyzickou osobu, která nemá zvoleného praktického lékaře, stanoví jí rozhodnutím povinnost podrobit se tomuto očkování nebo podrobit se vyšetření u určeného lékaře. Na zákonnou úpravu navazuje znění prováděcí vyhlášky, jež obsahuje na více místech konkrétní a detailně vymezené povinnosti poskytovatele zdravotních služeb, jejichž splnění má zajistit, že očkování bude provedeno řádně. Jde o intervaly mezi jednotlivými vakcinacemi, sledování reakce na první z prováděných očkování apod. (§ 3 odst. 2, § 5 odst. 2, § 14 odst. 2 prováděcí vyhlášky). Takto rekapitulovaný obsah právní úpravy sleduje cíl zajistit, aby povinné očkování proti infekčním nemocem proběhlo řádně a nesnížilo hranici omezení fyzické osoby na úkor šetření podstaty a smyslu základního práva v intencích čl. 4 odst. 4 Listiny. XI. Test omezení základního práva 72. Stěžovatelé shledali v návrhu na zrušení právních norem příčinnou souvislost mezi správní sankcí, jež jim byla uložena, a zákonnou povinností podrobit se očkování proti infekčním nemocem. Ústavní soudÚstavní soud na tomto místě připomíná, že právní úprava povinného očkování využívá prostor daný národním úpravám v čl. 26 Úmluvy o biomedicíně respektovaný též evropskou judikaturou a že se již jeho nález sp. zn. III. ÚS 449/06 ze dne 3. 2. 2011 (N 10/60 SbNU 97) k oprávněnosti tohoto regulačního mechanismu jasně a pozitivně vyslovil. 73. Provádí-li se přesto dále popsaný test omezení základního práva, je tak činěno z důvodu, že nejvýznamnějším základním právem, jež je právní úpravou povinné vakcinace omezeno, je právo na ochranu soukromí v podobě garance nedotknutelnosti osoby (čl. 7 odst. 1, čl. 10 odst. 2 Listiny); tato osoba je povinna strpět zásah do své fyzické integrity v podobě lékařského výkonu za zákonem stanovených podmínek. Za účelem přezkumu lidskoprávní konformity právní úpravy omezení práva na ochranu soukromí, včetně zásahu do tělesné integrity, doprovázené limitačními klauzulemi o podmínkách přípustnosti omezení soukromí státem, používá judikatura ESLP pětistupňový test (podrobněji viz Kmec, J., Kosař, D., Kratochvíl, J., Bobek, M. Evropská úmluva o lidských právech. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 99-116, komentář D. Kosař). 74. První krok testu se táže, zda projednávaný případ spadá pod věcný rozsah těch práv, jež jsou omezována. Odpověď na tuto otázku je zřejmá. Sféra ochrany základního práva na ochranu soukromého a rodinného života zahrnuje garance dané jednotlivcům, jež má stát povinnost respektovat a zasahovat do nich jen v nevyhnutelných případech. Je-li lékařským výkonem zasaženo do práva na nedotknutelnost osoby, aniž by šlo o zásah z důvodu jejího onemocnění a u osob mladších 15 let nesou za tento zásah odpovědnost zákonní zástupci dítěte, pak je zcela přirozené hovořit o omezení, které má být předmětnému testu podrobeno. 75. Druhá otázka testu směřuje ke zjištění, zda bylo do základního lidského práva skutečně v konkrétním případě zasaženo. Také odpověď na ni musí být kladná. Požadavek je naplněn zásahem do fyzické integrity očkované osoby s předpokládanou dlouhodobou účinností. V případě povinného očkování nezletilého ve věku do 15 let se omezuje též právo zákonných zástupců (rodičů) rozhodovat o péči a výchově svých dětí (čl. 32 odst. 4 Listiny). Ústavní soudÚstavní soud ostatně judikoval v nálezu sp. zn. III. ÚS 449/06 též možnost zásahu do základního práva na svobodu projevovat své náboženství a víru. 76. Předmětem třetího kroku testu je přezkum legality omezení práva na ochranu soukromí. Žádoucí zákonnost (právnost) limitace základního práva zde obsahově vychází z postulátů doktríny omezení základního práva stanoveného zákonem („prescribed by law“) vyjádřené v čl. 4 Listiny. Tuto problematiku ve vztahu k omezení základních práv zákonem v případech povinného očkování proti infekčním nemocem řeší již body 60 až 71 tohoto nálezu, a to s kladným závěrem o legalitě zákonného omezení. 77. Čtvrtý krok testu nastoluje požadavek legitimity omezení dotčených základních práv. Evropská otázka zní takto: Sleduje zásah do lidského práva alespoň některý z povolených legitimních cílů? Typologii a výčet legitimních cílů vytvořila judikatura ESLP jako výsledek generalizace judikatorní praxe (srov. komentář citovaný v bodě 73, s. 110, 111). Jedním z uznaných legitimních cílů je ochrana zdraví, přičemž při povinné vakcinaci nejde jen o v zásadě plošné očkování osob ex lege, ale též zprostředkovaně o ochranu těch fyzických osob před infekcí přenosné nemoci, jež z různých důvodů očkovány nebyly. 78. Beze vší pochybnosti nejvýznamnější pátý krok testu má odpovědět na otázku nezbytnosti omezení základního práva zákonem (aniž by byl judikaturou ESLP přijat jednotný a závazný algoritmus posuzování této otázky). Právě otázku nezbytnosti povinné vakcinace v demokratické společnosti ostatně kladou stěžovatelé ve svém návrhu. 79. Ústavní soudÚstavní soud tu nepovažuje za součást svých přezkumných oprávnění posuzovat odborné aspekty problematiky včetně těch důvodů, jež vedly ve světle poznatků lékařské vědy k zavedení dílčí či plošné vakcinace obyvatelstva včetně využití institutu povinného očkování upraveného zákonem. Není rolí Ústavního souduÚstavního soudu, aby řešil otázku, zda epidemiologická situace v té či oné zemi evropského kontinentu opravňuje k úpravě povinného očkování, či nikoli. Jakkoli se zde nabízí využití expertních poznatků, náleží posouzení těchto pramenů do dispoziční sféry legislativní a exekutivní. Ústavní soudÚstavní soud proto vyšel z obecně dostupných pramenů kompetentních institucí mezinárodních i českých. Závěry z nich patrné hovoří ve prospěch přijatého řešení v zásadě plošné vakcinace proti vybraným infekčním nemocem a zájem na ochraně veřejného zdraví převažuje nad argumenty stěžovatelů proti povinnému očkování. 80. Ve vyjádření Ministerstva zdravotnictví k ústavní stížnosti stěžovatelů vedené pod sp. zn. I. ÚS 1253/14 (projednávané jako konkrétní případ mimo ústavněprávní kontrolu zákona samostatně) se statisticky dokládá podstatné snížení či vymizení nemocnosti poté, co bylo u infekčních nemocí přistoupeno k (dostupnému) povinnému preventivnímu očkování. Jako příklady jsou uvedeny spalničky, poliomyelitida (dětská obrna) a záškrt. U spalniček představovala v roce 1953 nemocnost počet 350 osob na 100 000 obyvatel, postupně se ještě zvýšila až na 900 osob, při zahájení očkování v roce 1969 činila přibližně 600 osob a po zavedení dvou očkovacích dávek byla tato nemocnost, s výjimkou malé odchylky počátkem 90. let minulého století, na nule. U dětské obrny přesáhl počet hlášených onemocnění 2 000 osob již koncem 40. let minulého století. Po nasazení vakcín proti této nemoci od roku 1957 došlo již v roce 1961 k vymizení tohoto onemocnění. Při sledování záškrtu bylo zaznamenáno nejvíce nemocných v roce 1946, a to v poměru přes 500 na 100 000 obyvatel. Poté začalo očkování a od 60. let nedochází k podstatnějšímu výskytu této choroby. 81. Doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu, zahrnující statistické údaje do roku 2011, obsahuje v sedmi bodech očkovací strategii se zdůrazněním preventivního působení očkování. Jak se demonstruje zejména v jeho prvním a čtvrtém bodě, vysoká proočkovanost vede k omezení výskytu dané nemoci a právě ona je zárukou minimalizace vzniku či šíření epidemií. Podle srovnávacích tabulek publikovaných k citovaným bodům dosahuje žádoucí stupeň proočkovanosti přibližně 95 % (zdroj: http://www.uvzsr.sk/docs/info/epida/Seven_Key_Reasons.pdf). 82. V roce 1997 bylo pod č. 1317 publikováno doporučení nazvané Očkování v Evropě jako dokument Parlamentního shromáždění Rady Evropy. V textu doporučení se apeluje na Výbor ministrů, aby byly členské státy vyzvány k zavedení komplexních programů veřejného očkování jako nejefektivnějšího prostředku prevence infekčních nemocí. Již v úvodu doporučení se připomíná, že v některých zemích střední a východní Evropy došlo po pádu totalitních režimů k rozvolnění či zániku systému státní zdravotní péče a důsledkem je mj. zvýšený výskyt infekčních nemocí (text je dostupný na http://assembly.coe.int, podrobněji viz Doc. 7726, zpráva Výboru pro sociální, zdravotní a rodinné záležitosti, přijatá v roce 1997). 83. Rada Evropské unie přijala na svém shromáždění ke zdravotnickým otázkám dne 6. 6. 2011 v Luxemburgu závěry nazvané Dětská imunizace: úspěchy a výzvy dětské imunizace v Evropě a cesta vpřed. Dokument se opírá o čl. 168 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle něhož mají být národní politiky k otázkám ochrany veřejného zdraví souladné. Odkazuje se na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004 z 21. dubna 2004 o zřízení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/lsa/122391.pdf). 84. Ústavní soudÚstavní soud k provedenému pětistupňovému testu omezení základního práva, který aplikoval na nezbytnost limitace práva na nedotknutelnost osoby zákonnou úpravou institutu povinné vakcinace, uzavírá, že oproti argumentům stěžovatelů je v českých i mezinárodních pramenech a doporučeních k této problematice kladen důraz na požadavek uskutečnění programů veřejného očkování včetně dětské imunizace, a to za účelem minimalizace šíření infekčních nemocí v zájmu ochrany veřejného zdraví. Úprava institutu povinného očkování, jež je plně v kompetenci vnitrostátního zákonodárství, slouží realizaci tohoto požadavku. Test tedy vyznívá ve prospěch stávající právní úpravy. XII. Závěry 85. Poměřování zájmu na ochraně veřejného zdraví a základních práv a svobod, jež jsou či mohou být povinným očkováním proti přenosným nemocem zasaženy, je polyvalentní záležitostí i proto, že na straně základních práv jsou přítomna lidská, občanská i sociální práva. Ústavní soudÚstavní soud zde vyslovil ve vztahu k ustanovení § 46 zákona o ochraně veřejného zdraví, jež stěžovatelé navrhovali zrušit, obecné závěry o jeho souladu s postuláty Ústavy a Listiny, aniž by zasahoval do sféry expertní či politické. Veřejný zájem lze v relaci k základním právům posuzovat na ústavněprávní úrovni přezkumu právní úpravy povinného očkování v rovině nezbytnosti. Předmětem přezkumu jsou obecné zákonné garance postupu při povinné vakcinaci, zatímco stanovení detailních pravidel povinného očkování, vycházejících z expertních znalostí, je i při jejich dopadu na poměry jedince třeba přenechat exekutivní oblasti a koncepčním úvahám legislativní politiky. 86. Dosavadní legislativní řešení otázky povinného očkování proti infekčním nemocem umožňuje s dostatečnou pohotovostí reagovat na vývoj výskytu jednotlivých infekčních onemocnění na území státu i na nejnovější stav vědeckého poznání v oblastech lékařství a farmakologie. Tomu odpovídají i průběžné změny vyhlášky č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, (vyhlášky č. 65/2009 Sb., č. 443/2009 Sb., č. 299/2010 Sb.) a předtím platné vyhlášky č. 439/2000 Sb. o téže problematice, jimiž docházelo a dochází ke změně rozsahu povinného očkování. 87. Ústavní soudÚstavní soud považuje za žádoucí vyslovit k předmětu svého přezkumu též obiter dictum. Jeho pozitivní závěry o splnění postulátu výhrady zákona a o nezbytnosti zákonné úpravy povinného očkování vyčerpaly rámec přezkumu a neoprávnily soud k posouzení námitky stěžovatelů (formulované v podstatě de lege ferenda) o absenci právní úpravy odpovědnosti státu za škodu způsobenou jednotlivci tímto očkováním. Stanoví-li však stát sankci pro případ odepření povinnosti strpět vakcinaci, musí se zamýšlet i nad situací, při níž eventuálně způsobí výkonem práva očkované osobě újmu na zdraví. Prostor k odškodnění takové osoby otevírá již Úmluva o biomedicíně, která je součástí ústavního pořádku a v čl. 24 hovoří o „spravedlivé náhradě“ za „nepřiměřené poškození“ zdraví způsobené zákrokem stanoveným zákonem. Součástí úvah o předmětném odškodnění může být též právní úprava náhrady majetkové a nemajetkové újmy v občanském zákoníku. Nelze však přehlédnout, že při realizaci povinného očkování jde o lékařský výkon preventivní povahy, činěný v zájmu ochrany veřejného zdraví, aprobovaný zákonem a mající mimořádně široký osobní rozsah a dopad. Tyto okolnosti ztěžují právní postavení osoby, jež může být v důsledku očkování poškozena na zdraví, a je tedy namístě, aby legislativa odpovědně zvážila doplnění právní regulace institutu povinného očkování proti infekčním nemocem o úpravu odpovědnosti státu za výše naznačené následky. Mělo by se tak stát tím spíše, že taková právní úprava není v jiných státech nikterak ojedinělá (srov. přiléhavou výtku, kterou v tomto ohledu adresoval zákonodárci Ústavní soudÚstavní soud Slovinské republiky v rozhodnutí ze dne 12. 2. 2004 sp. zn. U-I-127/01). 88. Součástí návrhu stěžovatelů na zrušení částí právních předpisů byl též návrh na zrušení ustanovení § 29 odst. 1 písm. f) zákona o přestupcích, konkrétněji návrh na vypuštění textu o porušení zákazu či povinnosti stanovené nebo uložené k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění. Ani tomuto návrhu nebylo možné vyhovět. Důvodem je již věcný záběr skutkové podstaty přestupkupřestupku, kterou stěžovatelé žádali zrušit. Jak je patrné ze znění zákona o ochraně veřejného zdraví, nesplnění povinnosti či zákazu v souvislosti s povinnou vakcinací tvoří jen část této skutkové podstaty. Sankce zde mohou být ukládány též za přestupkypřestupky spočívající v jiném jednání než nepodrobení se očkovací povinnosti (viz porušení povinností podle ustanovení § 45 až 75b zákona o ochraně veřejného zdraví, např. povinnosti provést a dodržovat protiepidemické opatření, povinnosti izolovat nemocného na infekčním oddělení atd.). 89. Ze všech uvedených důvodů neshledal Ústavní soudÚstavní soud důvod ke zrušení předmětných zákonných úprav, neboť základní práva garantovaná čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl. 9 Úmluvy a čl. 2 odst. 2 a 3, čl. 3 odst. 3, čl. 4, 7, 10, 11, 15, 31 a čl. 32 odst. 4 Listiny jimi nejsou porušena. Ústavní soud proto podle § 70 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, návrh na zrušení § 46 zákona o ochraně veřejného zdraví a na zrušení § 29 odst. 1 písm. f) zákona o přestupcích zcela zamítl. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišné stanovisko podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujala k rozhodnutí pléna soudkyně Kateřina Šimáčková.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 95/2015 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 95/2015 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o výši průměrné hrubé roční mzdy v České republice za rok 2014 pro účely vydávání modrých karet podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 20. 4. 2015, částka 40/2015 95 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 7. dubna 2015 o výši průměrné hrubé roční mzdy v České republice za rok 2014 pro účely vydávání modrých karet podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 182a odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 427/2010 Sb., sděluje, že na základě průměrné hrubé měsíční mzdy v České republice v roce 2014 ve výši 25 686 Kč činí pro období od 1. května 2015 do 30. dubna 2016 průměrná hrubá roční mzda v České republice 308 232 Kč. Ministryně: Mgr. Marksová v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 94/2015 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 94/2015 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozhodné částce pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů Vyhlášeno 20. 4. 2015, částka 39/2015 94 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 30. března 2015 o rozhodné částce pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 5 odst. 2 zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že rozhodnou částkou pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci je pro období od 1. května 2015 do 30. dubna 2016 částka 25 686 Kč. Ministryně: Mgr. Marksová v. r.
Nařízení vlády č. 92/2015 Sb.
Nařízení vlády č. 92/2015 Sb. Nařízení vlády o pravidlech pro organizaci služebního úřadu Vyhlášeno 20. 4. 2015, datum účinnosti 20. 4. 2015, částka 39/2015 * § 1 - Základní ustanovení * § 2 - Systemizovaná místa * Organizační útvary * § 3 - (1) Oddělení lze zřídit, bude-li tvořeno alespoň 6 systemizovanými místy. * § 4 - (1) Odbor lze zřídit, bude-li tvořen alespoň 13 systemizovanými místy včetně alespoň 2 systemizovaných míst vedoucích oddělení. * § 5 - (1) Sekci lze zřídit, bude-li tvořena alespoň 40 systemizovanými místy včetně alespoň 2 systemizovaných míst ředitelů odborů nebo alespoň 1 systemizovaného místa ředitele odboru a alespoň 1 systemizovaného místa vedoucího oddělení bezprostředně podřízeného * § 6 - (1) Zastupitelský úřad má postavení odboru. Ustanovení § 4 o minimálním počtu systemizovaných míst se na zastupitelský úřad nepoužije. * § 7 - (1) Kabinet člena vlády má postavení odboru. Ustanovení § 4 o minimálním počtu systemizovaných míst se na kabinet člena vlády nepoužije. * § 8 - (1) V ministerstvu a v Úřadu vlády se zpravidla zřizuje kancelář člena vlády, která je organizačním útvarem zejména zabezpečujícím podporu člena vlády při výkonu jeho řídící činnosti a při výkonu jeho funkce člena vlády. Ten, kdo je v čele kanceláře člena * § 10 - Název organizačního útvaru obsahuje označení „oddělení“, „odbor“ nebo „sekce“. Není-li možné nebo vhodné toto označení v názvu organizačního útvaru uvést, v organizační struktuře služebního úřadu se u takového organizačního útvaru uvede, jakému organizační * § 11 - (1) Státnímu tajemníkovi je podřízen organizační útvar, který zajišťuje organizační věci státní služby, správu služebních, pracovněprávních a jiných právních vztahů, jejichž předmětem je práce, a odměňování. * Charakteristika služebního místa * § 11a - (1) Charakteristika služebního místa v části týkající se popisu služebního místa obsahuje * § 11b - Služební orgán předloží charakteristiku služebního místa, vyzve-li k tomu Ministerstvo vnitra nebo příslušný ústřední správní úřad v souvislosti s předkládáním návrhu systemizace nebo jejích změn anebo návrhů organizační struktury služebního úřadu nebo jej * § 12 - Přechodné ustanovení * § 13 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2025 (450/2024 Sb.) 92 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 8. dubna 2015 o pravidlech pro organizaci služebního úřadu Vláda nařizuje podle § 205 písm. a) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě: § 1 Základní ustanovení (1) Organizační strukturu služebního úřadu tvoří organizační útvaryorganizační útvary a služební místa, pracovní místa, popřípadě místa, na kterých je vykonávána práce v rámci jiných právních vztahů, (dále jen „systemizované místo“) zařazená v organizačním útvaruorganizačním útvaru nebo mimo organizační útvarorganizační útvar. (2) Organizačním útvaremOrganizačním útvarem je oddělení, odbor a sekce. V Ministerstvu zahraničních věcí je organizačním útvaremorganizačním útvarem také zastupitelský úřad. (3) Systemizovaným místem zařazeným mimo organizační útvarorganizační útvar je zejména místo člena vlády, náměstka člena vlády, vedoucího služebního úřadu a zástupce vedoucího služebního úřadu, zřizuje-li toto systemizované místo jiný právní předpis. § 2 Systemizovaná místa (1) Systemizovaná místa zařazená v organizačním útvaruorganizačním útvaru zpravidla obsahují související správní činnosti nebo práce. (2) Systemizované místo, které je a) služebním místem, obsahuje správní činnosti, jejichž výkon se na něm požaduje, a klasifikuje se platovou třídou, do které je v katalogu správních činností zařazena nejnáročnější správní činnost, b) pracovním místem, obsahuje práce, jejichž výkon se na něm požaduje, a klasifikuje se platovou třídou, do které je v katalogu prací ve veřejných službách a správě zařazena nejnáročnější práce, c) služebním místem představeného, se zřizuje v čele organizačního útvaruorganizačního útvaru, ve kterém se vykonává státní služba, nebo v čele služebního úřadu, a klasifikuje se platovou třídou, do které je v katalogu správních činností zařazena nejnáročnější správní činnost vykonávaná v organizačním útvaruorganizačním útvaru nebo ve služebním úřadu, v jehož čele představený stojí, d) pracovním místem vedoucího zaměstnance, se zřizuje v čele organizačního útvaruorganizačního útvaru, ve kterém se nevykonává státní služba, nebo v čele služebního úřadu, a klasifikuje se platovou třídou, do které je v katalogu prací ve veřejných službách a správě zařazena nejnáročnější práce vykonávaná v organizačním útvaruorganizačním útvaru nebo ve služebním úřadu, v jehož čele vedoucí zaměstnanec stojí. Organizační útvary § 3 (1) Oddělení lze zřídit, bude-li tvořeno alespoň 6 systemizovanými místy. (2) Nebude-li ve služebním úřadu průměrný počet systemizovaných míst tvořících oddělení po zaokrouhlení na celé číslo nižší než 6, oddělení lze zřídit, bude-li tvořeno alespoň 4 systemizovanými místy. Do výpočtu průměrného počtu systemizovaných míst tvořících oddělení se nezahrnují systemizovaná místa zařazená v oddělení podle § 6 odst. 2 a § 7 odst. 2 a v organizačním útvaruorganizačním útvaru podle § 8, je-li oddělením. (3) Vedoucí oddělení v ministerstvu nebo v Úřadu vlády je bezprostředně podřízen řediteli odboru, vedoucímu zastupitelského úřadu, vrchnímu řediteli sekce, státnímu tajemníkovi, nejvyššímu státnímu tajemníkovi nebo členovi vlády. Vedoucí oddělení v jiném služebním úřadu je bezprostředně podřízen řediteli odboru, řediteli sekce, vedoucímu služebního úřadu nebo jeho zástupci, zřizuje-li toto systemizované místo jiný právní předpis. § 4 (1) Odbor lze zřídit, bude-li tvořen alespoň 13 systemizovanými místy včetně alespoň 2 systemizovaných míst vedoucích oddělení. (2) Nebude-li ve služebním úřadu průměrný počet systemizovaných míst tvořících odbor po zaokrouhlení na celé číslo nižší než 13, odbor lze zřídit, bude-li tvořen alespoň 9 systemizovanými místy včetně alespoň 2 systemizovaných míst vedoucích oddělení nebo alespoň 1 systemizovaného místa vedoucího oddělení a alespoň 2 systemizovaných míst bezprostředně podřízených řediteli odboru. Do výpočtu průměrného počtu systemizovaných míst tvořících odbor se nezahrnují systemizovaná místa zařazená v odboru podle odstavce 3, § 6 odst. 1 a § 7 odst. 1 a v organizačním útvaruorganizačním útvaru podle § 8, je-li odborem. (3) Odbor, který je a) pracovištěmpracovištěm plnícím úkoly v užším územním rozsahu, než je rozsah územní působnosti služebního úřadu, nebo součástí takového pracovištěpracoviště, b) součástí služebního úřadu s jinou než celostátní působností, nebo c) součástí služebního úřadu, jehož organizační strukturu vždy schvaluje ten, kdo je v jeho čele, lze zřídit, bude-li tvořen alespoň 9 systemizovanými místy včetně alespoň 2 systemizovaných míst vedoucích oddělení nebo alespoň 1 systemizovaného místa vedoucího oddělení a alespoň 2 systemizovaných míst bezprostředně podřízených řediteli odboru. (4) Ředitel odboru v ministerstvu nebo v Úřadu vlády je bezprostředně podřízen vrchnímu řediteli sekce, státnímu tajemníkovi, nejvyššímu státnímu tajemníkovi nebo členovi vlády. Ředitel odboru v jiném služebním úřadu je bezprostředně podřízen řediteli sekce, vedoucímu služebního úřadu nebo jeho zástupci, zřizuje-li toto systemizované místo jiný právní předpis. § 5 (1) Sekci lze zřídit, bude-li tvořena alespoň 40 systemizovanými místy včetně alespoň 2 systemizovaných míst ředitelů odborů nebo alespoň 1 systemizovaného místa ředitele odboru a alespoň 1 systemizovaného místa vedoucího oddělení bezprostředně podřízeného vrchnímu řediteli sekce nebo řediteli sekce. Do minimálního počtu systemizovaných míst ředitelů odborů nebo vedoucích oddělení se nezahrnuje systemizované místo toho, kdo stojí v čele kanceláře vrchního ředitele sekce nebo kanceláře ředitele sekce, je-li kancelář vrchního ředitele sekce nebo kancelář ředitele sekce oddělením. (2) Sekci, v jejímž čele je nejvyšší státní tajemník nebo státní tajemník, lze zřídit i tehdy, bude-li tvořena nižším počtem systemizovaných míst, než jaký je stanoven v odstavci 1. (3) Vrchní ředitel sekce je bezprostředně podřízen členovi vlády nebo vedoucímu Úřadu vlády. Ředitel sekce je bezprostředně podřízen vedoucímu služebního úřadu nebo jeho zástupci, zřizuje-li toto systemizované místo jiný právní předpis. § 6 (1) Zastupitelský úřad má postavení odboru. Ustanovení § 4 o minimálním počtu systemizovaných míst se na zastupitelský úřad nepoužije. (2) Zastupitelský úřad lze členit na oddělení. Ustanovení § 3 o minimálním počtu systemizovaných míst se na oddělení zastupitelského úřadu nepoužije. (3) Vedoucí zastupitelského úřadu je bezprostředně podřízen vrchnímu řediteli sekce. § 7 (1) Kabinet člena vládyKabinet člena vlády má postavení odboru. Ustanovení § 4 o minimálním počtu systemizovaných míst se na kabinet člena vládykabinet člena vlády nepoužije. (2) Kabinet člena vládyKabinet člena vlády lze členit na oddělení. Ustanovení § 3 o minimálním počtu systemizovaných míst se na oddělení kabinetu člena vládykabinetu člena vlády nepoužije. (3) Ředitel kabinetu člena vládykabinetu člena vlády je v ministerstvu a v Úřadu vlády bezprostředně podřízen členovi vlády. (4) Součástí kabinetu člena vládykabinetu člena vlády jsou pracovní místa poradců a zaměstnanců, kteří vykonávají další činnosti náležící do působnosti kabinetu člena vládykabinetu člena vlády. (5) Počet pracovních míst zařazených v kabinetu člena vládykabinetu člena vlády se stanoví proporcionálně ve vztahu k celkovému počtu systemizovaných míst ve služebním úřadu a s přihlédnutím k rozsahu působnosti služebního úřadu. § 8 (1) V ministerstvu a v Úřadu vlády se zpravidla zřizuje kancelář člena vlády, která je organizačním útvaremorganizačním útvarem zejména zabezpečujícím podporu člena vlády při výkonu jeho řídící činnosti a při výkonu jeho funkce člena vlády. Ten, kdo je v čele kanceláře člena vlády, je zpravidla bezprostředně podřízen členovi vlády. (2) Ve služebním úřadu, v jehož čele není člen vlády, se zpravidla zřizuje kancelář vedoucího služebního úřadu, která je organizačním útvaremorganizačním útvarem zejména zabezpečujícím podporu vedoucího služebního úřadu při výkonu jeho řídící činnosti. Ten, kdo je v čele kanceláře vedoucího služebního úřadu, je zpravidla bezprostředně podřízen vedoucímu služebního úřadu. (3) V ministerstvu a v Úřadu vlády je možné zřídit kancelář vrchního ředitele sekce, která je organizačním útvaremorganizačním útvarem zejména zabezpečujícím podporu vrchního ředitele sekce při výkonu jeho řídící činnosti. Ten, kdo je v čele kanceláře vrchního ředitele sekce, je bezprostředně podřízen vrchnímu řediteli sekce. (4) V sekci pro státní službu je možné zřídit kancelář nejvyššího státního tajemníka, která je organizačním útvaremorganizačním útvarem zejména zabezpečujícím podporu nejvyššího státního tajemníka při výkonu jeho řídící činnosti. Ten, kdo je v čele kanceláře nejvyššího státního tajemníka, je bezprostředně podřízen nejvyššímu státnímu tajemníkovi. (5) V ministerstvu a v Úřadu vlády je možné zřídit kancelář státního tajemníka, která je organizačním útvaremorganizačním útvarem zejména zabezpečujícím podporu státního tajemníka při výkonu jeho řídící činnosti. Ten, kdo je v čele kanceláře státního tajemníka, je bezprostředně podřízen státnímu tajemníkovi. (6) V jiném služebním úřadu je možné zřídit kancelář ředitele sekce, která je organizačním útvaremorganizačním útvarem zejména zabezpečujícím podporu ředitele sekce při výkonu jeho řídící činnosti. Ten, kdo je v čele kanceláře ředitele sekce, je bezprostředně podřízen řediteli sekce. § 10 Název organizačního útvaruorganizačního útvaru obsahuje označení „oddělení“, „odbor“ nebo „sekce“. Není-li možné nebo vhodné toto označení v názvu organizačního útvaruorganizačního útvaru uvést, v organizační struktuře služebního úřadu se u takového organizačního útvaruorganizačního útvaru uvede, jakému organizačnímu útvaruorganizačnímu útvaru služebního úřadu odpovídá. § 11 (1) Státnímu tajemníkovi je podřízen organizační útvarorganizační útvar, který zajišťuje organizační věci státní služby, správu služebních, pracovněprávních a jiných právních vztahů, jejichž předmětem je práce, a odměňování. (2) Státnímu tajemníkovi může být dále podřízen organizační útvarorganizační útvar, který plní průřezové úkoly pro všechny oblasti působnosti služebního úřadu nebo úkoly související s organizačním, majetkovým, ekonomickým, technickým nebo jiným obdobným zabezpečením činnosti služebního úřadu. Charakteristika služebního místa § 11a (1) Charakteristika služebního místa v části týkající se popisu služebního místa obsahuje a) identifikační číslo služebního místa podle informačního systému o státní službě nebo identifikační číslo služebního místa podle provozního informačního systému služebního úřadu, b) označení služebního úřadu a organizačního útvaru, c) údaj o oboru nebo oborech státní služby, d) údaj o platové třídě a e) kód nejnáročnější správní činnosti a její citaci podle katalogu správních činností nebo označení nejnáročnější správní činnosti neuvedené v katalogu správních činností; kód nejnáročnější správní činnosti včetně citace nejnáročnější správní činnosti nebo označení nejnáročnější správní činnosti se uvede pro každý obor státní služby. (2) Charakteristika služebního místa v části týkající se popisu služebního místa může dále obsahovat a) údaj o době trvání služebního místa, b) údaj o pracovišti nebo služebním působišti, c) údaj o požadovaném vzdělání, stanovil-li služební orgán, že služební místo lze obsadit státním zaměstnancem nebo osobou, která dosáhla nižšího vzdělání, než je pro uvedené služební místo stanoveno zákonem o státní službě jako předpoklad vzdělání, d) údaj o zákazu konkurence, je-li pro služební místo stanoven, e) údaj o požadavku státního občanství České republiky, je-li pro služební místo stanoven, f) údaj o požadavku oboru nebo odborného zaměření vzdělání, je-li pro služební místo stanoven, g) údaj o požadavku úrovně znalosti cizího jazyka, je-li pro služební místo stanoven, h) údaj o požadavku způsobilosti mít přístup k utajovaným informacím podle právního předpisu upravujícího ochranu utajovaných informací, je-li pro služební místo stanoven, i) údaj o požadavku délky předchozího výkonu státní služby nebo činností obdobných, je-li pro služební místo stanoven, j) údaj o jiném požadavku potřebném pro výkon státní služby, je-li pro služební místo stanoven, k) údaj o tom, že je služební místo financováno z jiných zdrojů než ze státního rozpočtu, a l) další údaje podle specifik služebního úřadu. (3) Charakteristika služebního místa v části týkající se popisu činností, jejichž výkon se na služebním místě požaduje, obsahuje ostatní správní i jiné činnosti, jejichž výkon se na služebním místě požaduje, přičemž se označí a) činnosti vykonávané v podmínkách spojených s neuropsychickou zátěží a pravděpodobným rizikem ohrožení života a zdraví nebo obtížným výkonem státní služby včetně míry neuropsychické zátěže a pravděpodobnosti rizika ohrožení života a zdraví, b) činnosti vykonávané ve ztíženém pracovním prostředí, c) činnosti vykonávané v noční době a d) činnosti zařazené do druhé, třetí nebo čtvrté kategorie podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví podle právního předpisu upravujícího ochranu veřejného zdraví. (4) Charakteristika služebního místa v části týkající se popisu činností, jejichž výkon se na služebním místě požaduje, může dále obsahovat a) údaj o činnostech, pro jejichž výkon je nezbytné uzavření dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených státnímu zaměstnanci k vyúčtování, a b) další údaje podle specifik služebního úřadu. (5) Charakteristika obsazeného služebního místa může dále zahrnovat část týkající se popisu povinností spojených s výkonem činností, které se na služebním místě požadují. Charakteristika služebního místa může v části uvedené ve větě první obsahovat a) údaj o oprávnění k zastupování představeného včetně označení služebního místa představeného a rozsahu činností, v němž zástupce představeného zastupuje, b) údaj o rozsahu způsobilosti mít přístup k utajovaným informacím podle právního předpisu upravujícího ochranu utajovaných informací, c) údaj o oprávnění ke zpracovávání osobních údajů a údaj o podmínkách a rozsahu tohoto oprávnění, d) údaj o podpisovém oprávnění a údaj o podmínkách a rozsahu tohoto oprávnění a e) další údaje podle specifik služebního úřadu. (6) Správní činnosti, jejichž výkon se na služebním místě požaduje, se stanoví v souladu s působností služebního úřadu a s přihlédnutím k její organizaci a dělbě mezi organizační útvary služebního úřadu. § 11b Služební orgán předloží charakteristiku služebního místa, vyzve-li k tomu Ministerstvo vnitra nebo příslušný ústřední správní úřad v souvislosti s předkládáním návrhu systemizace nebo jejích změn anebo návrhů organizační struktury služebního úřadu nebo jejích změn, nebo vyzve-li k tomu správní orgán při postupu ve věcech služebních vztahů. § 12 Přechodné ustanovení Služební úřad uvede svou organizační strukturu do souladu s tímto nařízením do dne 30. června 2015. § 13 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr vnitra: v z. Mgr. Herman v. r. ministr kultury
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 91/2015 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 91/2015 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely životního a existenčního minima a částka 50 % a 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely státní sociální podpory Vyhlášeno 17. 4. 2015, částka 38/2015 91 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 2. dubna 2015, kterým se vyhlašuje částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely životního a existenčního minima a částka 50 % a 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely státní sociální podpory Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlašuje, že od 1. července 2015 je podle a) § 8 odst. 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, částkou odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za rok 2014 částka 12 800 Kč, b) § 5 odst. 6 a 7 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 364/2011 Sb. a zákona č. 252/2014 Sb., částkou odpovídající 1. 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za rok 2014 částka 12 800 Kč, 2. 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za rok 2014 částka 6 400 Kč. Ministryně: Mgr. Marksová v. r.
Vyhláška č. 90/2015 Sb.
Vyhláška č. 90/2015 Sb. Vyhláška o vydání zlaté mince „Žďákovský obloukový most“ po 5 000 Kč Vyhlášeno 17. 4. 2015, datum účinnosti 5. 5. 2015, částka 38/2015 * § 1 - (1) Dnem 5. května 2015 se v rámci cyklu „Mosty“ vydává zlatá mince „Žďákovský obloukový most“ po 5 000 Kč (dále jen „mince“). * § 2 - (1) Na lícní straně mince je zobrazen detail mostního nýtování. V jeho levé části je kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku. Nahoře je moravská orlice, uprostřed český lev a pod ním slezská orlice. V pravé spodní polovině mince je označení * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 5. května 2015. k vyhlášce č. 90/2015 Sb. Aktuální znění od 5. 5. 2015 90 VYHLÁŠKA ze dne 26. března 2015 o vydání zlaté mince „Žďákovský obloukový most“ po 5 000 Kč Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.: § 1 (1) Dnem 5. května 2015 se v rámci cyklu „Mosty“ vydává zlatá mince „Žďákovský obloukový most“ po 5 000 Kč (dále jen „mince“). (2) Mince se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Mince v běžném i ve zvláštním provedení se razí ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mince je 15,55 g, její průměr 28 mm a síla 2 mm. Při ražbě mince v běžném provedení i ve zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,062 g a v ryzosti zlata odchylka nahoru 0,01 %. Hrana mince v běžném provedení je vroubkovaná, hrana mince ve zvláštním provedení je hladká. § 2 (1) Na lícní straně mince je zobrazen detail mostního nýtování. V jeho levé části je kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku. Nahoře je moravská orlice, uprostřed český lev a pod ním slezská orlice. V pravé spodní polovině mince je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „5000 Kč“, název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a název cyklu „MOSTY“. Značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“, je při pravém okraji mince. (2) Na rubové straně mince je Žďákovský obloukový most zobrazený z podhledu. V pravé spodní polovině mince je text „ŽĎÁKOVSKÝ OBLOUKOVÝ MOST“. Při levém horním okraji mince je ročník ražby „2015“. Při levém spodním okraji mince jsou iniciály autoraautora mince Luboše Charváta, které jsou tvořené propojenými písmeny „LCH“. (3) Vyobrazení mince je uvedeno v příloze k této vyhlášce. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 5. května 2015. Guvernér: v z. prof. PhDr. Ing. Tomšík, Ph.D., v. r. viceguvernér Příloha k vyhlášce č. 90/2015 Sb. Vyobrazení zlaté mince „Žďákovský obloukový most“ po 5 000 Kč (lícní a rubová strana) 67kB 70kB
Nařízení vlády č. 89/2015 Sb.
Nařízení vlády č. 89/2015 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 508/2004 Sb., kterým se stanoví vzory hodnostního označení příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 17. 4. 2015, datum účinnosti 1. 6. 2015, částka 38/2015 * § 1 - Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 508/2004 Sb., kterým se stanoví vzory hodnostního označení příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění nařízení vlády č. 403/2008 Sb., zní: * § 2 - Přechodné ustanovení * § 3 - Účinnost Aktuální znění od 1. 6. 2015 89 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 25. března 2015, kterým se mění nařízení vlády č. 508/2004 Sb., kterým se stanoví vzory hodnostního označení příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 8 odst. 4 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů: § 1 Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 508/2004 Sb., kterým se stanoví vzory hodnostního označení příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění nařízení vlády č. 403/2008 Sb., zní: „Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 508/2004 Sb. Vzor hodnostního označení příslušníků Policie České republiky 469kB § 2 Přechodné ustanovení Do 31. prosince 2019 lze užívat hodnostní označení příslušníků Policie České republiky podle nařízení vlády č. 508/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. § 3 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. června 2015. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr vnitra: Chovanec v. r.
Vyhláška č. 88/2015 Sb.
Vyhláška č. 88/2015 Sb. Vyhláška o odměně správce pověřeného správou podílu v obchodní korporaci a o náhradě jeho hotových výdajů Vyhlášeno 17. 4. 2015, datum účinnosti 1. 6. 2015, částka 37/2015 * § 1 - Předmět a rozsah úpravy * § 2 - Odměna správce * § 3 - Náhrada hotových výdajů správce * § 4 - Úhrada odměny a náhrady hotových výdajů správce státem * § 5 - Splatnost odměny a náhrady hotových výdajů správce * § 6 - Účinnost Aktuální znění od 1. 6. 2015 88 VYHLÁŠKA ze dne 30. března 2015 o odměně správce pověřeného správou podílu v obchodní korporaci a o náhradě jeho hotových výdajů Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 10b odst. 7 a § 12a zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 86/2015 Sb.: § 1 Předmět a rozsah úpravy Tato vyhláška upravuje způsob stanovení odměny a náhrady hotových výdajů správce pověřeného správou podílu v obchodní korporaci zajištěného v trestním řízenítrestním řízení (dále jen „správce“), jejich nejvyšší přípustnou výši hrazenou státem a způsob jejich výplaty. § 2 Odměna správce (1) Správci, který v obchodní korporaci vykonává funkci člena statutárního orgánu, náleží za výkon správy podílu v obchodní korporaci v prvním roce po vydání pověření ke správě podílu měsíční odměna, která je stanovena z dvanáctinásobku průměrného měsíčního obratu obchodní korporace (dále jen „hodnota obratu“) za poslední účetní období předcházející vydání pověření ke správě podílu, a v následujících letech trvání správy podílu odměna, která je stanovena z hodnoty obratu za předchozí rok trvání správy podílu, a to ve výši: a) 22 000 Kč, jestliže hodnota obratu nepřevyšuje 100 000 000 Kč, b) 55 000 Kč, jestliže hodnota obratu je v rozmezí 100 000 001 Kč až 250 000 000 Kč včetně, c) 110 000 Kč, jestliže hodnota obratu je v rozmezí 250 000 001 Kč až 500 000 000 Kč včetně, d) 166 000 Kč, jestliže hodnota obratu je v rozmezí 500 000 001 Kč až 750 000 000 Kč včetně, e) 221 000 Kč, jestliže hodnota obratu je v rozmezí 750 000 001 Kč až 1 000 000 000 Kč včetně, f) 277 000 Kč, jestliže hodnota obratu přesahuje 1 000 000 000 Kč. (2) V případě, že správce v obchodní korporaci nevykonává funkci člena statutárního orgánu, náleží mu měsíční odměna ve výši 30 % výše odměny stanovené podle odstavce 1, nejvýše však ve výši 20 000 Kč. (3) Pokud byl správce pověřen výkonem správy nebo bylo jeho pověření ke správě zrušeno či zaniklo v průběhu kalendářního měsíce, náleží mu poměrná část odměny odpovídající počtu pracovních dnů, během nichž byl pověřen výkonem správy. § 3 Náhrada hotových výdajů správce (1) Správci náleží náhrada hotových výdajů, zejména na soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, telekomunikační poplatky, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy a fotokopie. Hotové výdaje se hradí v prokázané výši, nejvýše však ve výši odpovídající ceně obvyklé v době a místě uplatnění těchto hotových výdajů. (2) Výše náhrady cestovních výdajů se řídí zákoníkem práce. § 4 Úhrada odměny a náhrady hotových výdajů správce státem (1) Stát hradí odměnu správce uvedeného v § 2 odst. 1 v rozsahu, v jakém ji nelze uhradit z majetku obchodní korporace, nejvýše však ve výši 50 000 Kč měsíčně. (2) Stát hradí hotové výdaje správce uvedeného v § 2 odst. 1 v rozsahu, v jakém je nelze uhradit z majetku obchodní korporace, nejvýše však ve výši 50 000 Kč měsíčně. (3) Stát hradí hotové výdaje správce uvedeného v § 2 odst. 2 do výše 10 000 Kč měsíčně. § 5 Splatnost odměny a náhrady hotových výdajů správce (1) Odměna a náhrada hotových výdajů správce je splatná pozadu za kalendářní měsíc, a to do dvacátého pátého dne následujícího kalendářního měsíce. (2) V případě, kdy odměnu a náhradu hotových výdajů správce hradí stát, jsou splatné do dvacátého pátého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy bylo zrušeno nebo zaniklo pověření správce k výkonu správy. (3) Splatná částka odměny a náhrady hotových výdajů se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. § 6 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jejím vyhlášení. Ministr: JUDr. Pelikán, Ph.D., v. r.
Zákon č. 87/2015 Sb.
Zákon č. 87/2015 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s účinností rekodifikace soukromého práva Vyhlášeno 17. 4. 2015, datum účinnosti 1. 5. 2015, částka 37/2015 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o soudních poplatcích * ČÁST DRUHÁ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o zvláštních řízeních soudních * ČÁST ČTVRTÁ - Změna soudního řádu správního * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 5. 2015 87 ZÁKON ze dne 19. března 2015, kterým se mění některé zákony v souvislosti s účinností rekodifikace soukromého práva Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o soudních poplatcích Čl. I Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 255/2000 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 72/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 167/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb. a zákona č. 335/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem na žádost osoby oprávněné k jejímu podání.“. 2. V § 2 odst. 1 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmeno f) se zrušuje. 3. V § 2 se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Poplatníkem poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem je osoba, na jejíž žádost se zápis provádí.“. 4. V § 3 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Ve věcech poplatků za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem je příslušný krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud osoby, jíž se zápis ve veřejném rejstříku týká.“. 5. V § 4 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Jde-li o poplatek za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem, vzniká poplatková povinnost okamžikem podání žádosti u notáře osobou oprávněnou k jejímu podání.“. 6. V § 5 se za slovo „úkony“ vkládají slova „a poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem“. 7. V § 7 odst. 1 větě první se za slovo „Poplatek“ vkládají slova „, s výjimkou poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem,“. 8. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně nadpisu zní: „§ 7a Výběr a odvod poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem (1) Poplatek za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem vybírá a odvádí plátce poplatku, kterým je notář, který zápis provádí. (2) Plátce poplatku je povinen poplatek za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem od poplatníka vybrat, a to do 10 dnů po podání žádosti u notáře osobou oprávněnou k jejímu podání. (3) Peněžní prostředky ve výši vybraného poplatku za zápis do veřejného rejstříku provedený notářem se vloží nebo převedou na samostatný účet v českých korunách v bance, ve spořitelním a úvěrním družstvu nebo v zahraniční bance, která má sídlo na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, určený výhradně pro tento účel, jehož majitelem je plátce poplatku. (4) Plátce poplatku je povinen odvést poplatek správci poplatku do 15 dnů po provedení zápisu.“. 9. V § 8 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Poplatek za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem nelze platit kolkovými známkami.“. 10. V § 9 se doplňují odstavce 10 a 11, které znějí: „(10) Není-li poplatníkem poplatek za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem plátci poplatku zaplacen a plátce poplatku v důsledku toho tento poplatek nevybere, plátce poplatku tento zápis neprovede. (11) Je-li plátce poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem v prodlení déle než 4 pracovní dny následující po dni splatnosti podle § 7a odst. 4, uloží mu správce poplatku zaplatit nezaplacenou část poplatku rozhodnutím a v něm stanoví zvýšení poplatku, a to ve výši 20 % nezaplacené části poplatku; toto zvýšení je příslušenstvím poplatku sledujícím jeho osud.“. 11. V § 10 se doplňuje odstavec 11, který zní: „(11) Jde-li o poplatek za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem, poplatková povinnost zaniká, pokud zápis nebyl proveden. Byl-li poplatek plátcem od poplatníka vybrán, vrátí jej plátce poplatku poplatníkovi.“. 12. V § 11 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a kompenzace a dávek pěstounské péče“. 13. V § 11 odst. 1 se za písmeno j) vkládá nové písmeno k), které zní: „k) zápisu údajů o spolku, pobočném spolku, odborové organizaci, mezinárodní odborové organizaci, organizaci zaměstnavatelů a mezinárodní organizaci zaměstnavatelů a jejich pobočné organizaci, nadaci, nadačním fondu, ústavu a obecně prospěšné společnosti do veřejného rejstříku nebo jeho změny,“. Dosavadní písmena k) až m) se označují jako písmena l) až n). 14. V § 11 odst. 2 písm. e) se za slovo „pracovního“ vkládají slova „nebo služebního“. 15. V § 11 odst. 2 písmeno u) zní: „u) odborová organizace, mezinárodní odborová organizace, organizace zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavatelů nebo jejich pobočné organizace ve věcech zápisu jejich vzniku, změny a zániku do veřejného rejstříku.“. 16. V § 11 odst. 5 se za větu první vkládá věta „Osvobození podle odstavce 1 písm. g), k) a l) a osvobození podle odstavce 2 se vztahuje i na poplatek za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem.“. 17. V příloze v položce 11 se na konci bodu 1 doplňuje písmeno d), které zní: „d) za zápis obchodní firmy řádně založené obchodní korporace učiněný před zápisem obchodní korporace do veřejného rejstříku 1 000 Kč“. 18. Na konci přílohy se doplňuje položka 39, která včetně nadpisu zní: „Poplatek za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem Položka 39 1. Za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem a) za první zápis akciové společnosti do veřejného rejstříku| 8 000 Kč ---|--- b) za první zápis osoby do veřejného rejstříku, s výjimkou akciové společnosti nebo spolku | 2 700 Kč c) za změny nebo doplnění| 1 000 Kč 2. Poplatek podle bodu 1 písm. c) se vybere za žádost pouze jednou bez ohledu na počet měněných nebo doplňovaných skutečností uvedených v žádosti. Změnou se rozumí i žádost o výmaz skutečnosti a zápis nové skutečnosti týkající se právnické osoby nebo pouze žádost o výmaz skutečnosti, není-li nahrazována jinou skutečností, nebo pouze žádost o zápis doplňované skutečnosti, nenahrazuje-li jinou skutečnost. Změnou se nerozumí žádost o výmaz právnické osoby z veřejného rejstříku. 3. Poplatek podle této položky se nevybere za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem na základě žádosti příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem.“. Čl. II Přechodné ustanovení Pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 549/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna občanského soudního řádu Čl. III V § 9 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona 160/1995 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 404/2012 Sb. a zákona č. 293/2013 Sb., se na konci textu písmene l) doplňují slova „, s výjimkou sporů o příspěvky členů společenství vlastníků na správu domu a pozemku, sporů o zálohy na úhradu za služby a způsobu rozúčtování cen služeb“. Čl. IV Přechodné ustanovení Pro určení věcné příslušnosti v řízeních, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o zvláštních řízeních soudních Čl. V Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, se mění takto: 1. V § 108 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) pozůstalý manžel, který nabývá majetek na základě dohody schválené soudem podle § 162 odst. 1 nebo na základě vypořádání usnesením soudu podle § 162 odst. 2, bylo-li řízení o pozůstalosti zastaveno podle § 153 nebo 154,“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d). 2. V § 108 odst. 1 písm. d) se slova „nebo b)“ nahrazují slovy „až c)“. 3. V části druhé hlavě IV dílu 8 se před § 354 vkládá nový § 353a, který včetně nadpisu zní: „§ 353a Místní příslušnost (1) Pro řízení je příslušný obecný soud zástavního dlužníka. (2) Namísto soudu uvedeného v odstavci 1 je k řízení příslušný soud, v jehož obvodu je nemovitá zástava, týká-li se řízení práva k ní.“. 4. V § 458 se číslo „445“ nahrazuje číslem „467“. Čl. VI Přechodné ustanovení Pro určení místní příslušnosti v řízeních, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 292/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTVRTÁ Změna soudního řádu správního Čl. VII V § 7 odst. 3 a v § 31 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 303/2011 Sb. a zákona č. 396/2012 Sb., se za slova „státní sociální podpory,“ vkládají slova „dávek pěstounské péče,“. Čl. VIII Přechodná ustanovení 1. Pro určení místní příslušnosti v řízeních ve věcech dávek pěstounské péče, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 150/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. V případech, kdy Nejvyšší správní soud zrušil rozhodnutí Městského soudu v Praze ve věcech dávek pěstounské péče, které bylo vydáno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a věc mu vrátil k dalšímu řízení, dokončí toto řízení Městský soud v Praze. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob Čl. IX Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, se mění takto: 1. V § 114 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Notář písemnosti, které mu byly předloženy v listinné podobě a které se nezakládají do sbírky listin, převede do elektronické podoby a bez zbytečného odkladu je zašle příslušnému rejstříkovému soudu.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 2. V § 114 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „a 2“. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. X Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 86/2015 Sb.
Zákon č. 86/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 17. 4. 2015, datum účinnosti 1. 6. 2015, částka 37/2015 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení * ČÁST DRUHÁ - Změna trestního řádu * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o soudnictví ve věcech mládeže * ČÁST ČTVRTÁ - Změna trestního zákoníku * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních * ČÁST SEDMÁ - Změna katastrálního zákona * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o obchodování s ohroženými druhy * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích * ČÁST DESÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 6. 2015 86 ZÁKON ze dne 19. března 2015, kterým se mění zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení Čl. I Zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb. a zákona č. 193/2012 Sb., se mění takto: 1. V nadpisu části první se slova „, VĚCÍ A JINÝCH MAJETKOVÝCH HODNOT“ nahrazují slovy „A VĚCÍ“. 2. Za nadpis části první se vkládá označení a nadpis nové hlavy I, které znějí: „HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ“. 3. § 1 zní: „§ 1 (1) Tento zákon stanoví postup při výkonu rozhodnutí o zajištění majetku nebo jeho určené části pro účely výkonu trestu nebo uspokojení nároku poškozeného v trestním řízení a při správě takového majetku, jakož i při správě věcí a náhradních hodnot vydaných, odňatých nebo jinak zajištěných v trestním řízení (dále jen „majetek“). (2) Podle tohoto zákona se postupuje i při výkonu rozhodnutí o zajištění majetku vydaného v rámci mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních pro účely uvedené v odstavci 1 a při správě majetku zajištěného podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. (3) Podle tohoto zákona se nepostupuje při správě věcí, které orgán činný v trestním řízení převzal do úschovy za účelem provedení důkazu. (4) Správou se pro účely tohoto zákona rozumí i prodej. (5) Podáním obžaloby, návrhu na schválení dohody o vině a trestu, návrhu na potrestání, návrhu na zabrání věci nebo návrhu na zabrání náhradní hodnoty podle trestního řádu přechází příslušnost ke správě zajištěného majetku na soud. Státní zástupce předá spolu s obžalobou nebo návrhem uvedeným ve větě první soudu všechny doklady o úkonech učiněných při správě zajištěného majetku v přípravném řízení. (6) Ustanovení tohoto zákona o postupu soudu se obdobně užijí na postup státního zástupce. Ustanovení tohoto zákona o postupu soudu při správě zajištěného majetku se obdobně užijí také na postup policejního orgánu, který o zajištění majetku rozhodl, vyzval k vydání věci nebo vydal příkaz k odnětí věci podle trestního řádu; před rozhodnutím o prodeji zajištěného majetku je policejní orgán povinen informovat státního zástupce o tom, že tento majetek má být prodán, s výjimkou případu, kdy má být prodána věc podléhající rychlé zkáze. O úkonech, jimiž se zasahuje do základních práv a svobod a o kterých podle trestního řádu rozhoduje v přípravném řízení soudce, rozhoduje podle tohoto zákona soudce na návrh státního zástupce. (7) Ustanovení tohoto zákona, v nichž se hovoří o obviněném, se obdobně užijí i na jinou osobu, jíž byl zajištěn majetek v trestním řízení. (8) Nestanoví-li tento zákon jinak, soud postupuje při výkonu rozhodnutí o zajištění majetku a při správě zajištěného majetku podle trestního řádu.“. Poznámky pod čarou č. 1 až 1e se zrušují. 4. Nadpis nad § 2 se zrušuje. 5. Za § 1 se vkládá označení a nadpis nové hlavy II, které znějí: „HLAVA II VÝKON ROZHODNUTÍ O ZAJIŠTĚNÍ MAJETKU“. 6. Pod označení § 2 se vkládá nadpis „Obecná opatření“. 7. V § 2 odstavec 2 zní: „(2) Soud, který rozhodl o zajištění, o tomto rozhodnutí vyrozumí osoby a orgány, o nichž je mu známo, že mají k zajištěnému majetku předkupní nebo jiné právo nebo vedou řízení, ve kterém byl omezen výkon práva se zajištěným majetkem nakládat. Bylo-li zajištěno majetkové právo, soud doručí usnesení o zajištění také dlužníkovi obviněného a uloží mu, aby odpovídající plnění odevzdal do jeho úschovy nebo na jiné jím určené místo. Složením předmětu plnění do úschovy nebo na jiné určené místo dlužník svůj závazek v rozsahu poskytnutého plnění splní.“. 8. V § 2 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Soud, který rozhodl o zajištění, o této skutečnosti bezodkladně vyrozumí orgán, který podle zvláštních právních předpisů vede evidenci majetku, který byl zajištěn, a současně jej vyzve, aby, pokud zjistí, že se s majetkem, který byl zajištěn, nakládá tak, že hrozí zmaření nebo ztížení účelu zajištění, mu tuto skutečnost neprodleně oznámil. Byl-li podle katastrálního zákona podán návrh na zápis práva k nemovitosti do katastru nemovitostí na základě právního jednání, kterým obviněný nakládá s nemovitostí, před vydáním usnesení o jejím zajištění a dosud o něm nebylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto, ztrácí podaný návrh své právní účinky ke dni nabytí právní moci usnesení o jejím zajištění. (4) Je-li k převodu nebo ke zřízení práva k zajištěnému majetku nutný zápis do evidence vedené podle zvláštních právních předpisů, lze po vyrozumění provedeném podle odstavce 3 takový zápis provést jen s předchozím souhlasem soudu, který o zajištění rozhodl; v případě zápisu práva k zajištěné nemovitosti do katastru nemovitostí podle katastrálního zákona se tento souhlas vyžaduje pouze v případě, že je zápis prováděn na základě právního jednání, kterým obviněný nakládá s nemovitostí.“. 9. Pod označení § 3 se vkládá nadpis „Vyloučení věcí“. 10. V § 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) zvířata, u nichž hospodářský efekt není hlavním účelem chovu a která slouží obviněnému jako jeho společník.“. 11. V § 3 odstavec 2 zní: „(2) Z výkonu rozhodnutí o zajištění jsou dále vyloučeny peněžité dávky pro osoby se zdravotním postižením a příspěvek na péči, dávky pomoci v hmotné nouzi a z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení a jednorázově vyplácené dávky státní sociální podpory a pěstounské péče, a dále do výše základní částky, která nesmí být sražena z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu, a) pohledávky obviněného na výplatu odměny z pracovněprávního vztahu nebo vztahu obdobného vztahu pracovněprávnímu, b) pohledávky obviněného na výplatu výživného, c) pohledávky na výplatu dávek nemocenského a důchodového pojištění a d) dávky státní sociální podpory a pěstounské péče, které nejsou vypláceny jednorázově.“. Poznámka pod čarou č. 2a se zrušuje. 12. V § 3 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Z výkonu rozhodnutí o zajištění majetku pro účely uspokojení nároku poškozeného podle trestního řádu jsou vyloučeny také další věci nepodléhající výkonu soudního rozhodnutí podle občanského soudního řádu.“. 13. Pod označení § 4 se vkládá nadpis „Vyloučení věcí na návrh dotčené osoby“. 14. V § 4 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „, která má odkladný účinek“. 15. V § 5 odst. 2 písm. a) se za slovo „vztahu“ vkládají slova „nebo vztahu obdobného vztahu pracovněprávnímu“. 16. V § 5 se odstavce 5 a 6 včetně poznámky pod čarou č. 2 zrušují. 17. V § 6 odst. 7 se slova „v případě potřeby“ nahrazují slovy „podle možností“. 18. V § 6 odst. 9 se slova „podle zvláštního právního předpisu3) nebo podle zvláštního právního předpisu rozhodne o jejich odnětí4)“ nahrazují slovy „nebo rozhodne o jejich odnětí podle trestního řádu“. Poznámky pod čarou č. 3 a 4 se zrušují. 19. Nadpis § 7 zní: „Zjišťování cenných papírů, zaknihovaných cenných papírů, peněžních prostředků a jiných nehmotných věcí“. 20. V § 7 odstavec 1 zní: „(1) Zaknihované cenné papíry soud sepíše poté, kdy se dozví, že tyto zaknihované cenné papíry jsou pro obviněného evidovány v příslušné evidenci podle zvláštních právních předpisů; v případě potřeby nebo v pochybnostech si vyžádá zprávu od orgánu nebo osoby oprávněné vést takovou evidenci. Po sepsání zaknihovaných cenných papírů soud orgánu nebo osobě oprávněné k vedení příslušné evidence podle zvláštních právních předpisů sdělí, které zaknihované cenné papíry obviněného byly sepsány, datum jejich sepsání a vydá příkaz k zajištění práva nakládat se sepsanými zaknihovanými cennými papíry.“. 21. V § 7 odst. 3 a 4 se slovo „listinné“ zrušuje. 22. V § 7 odst. 3 se slova „; vždy se složí“ nahrazují slovy „a složí se“. 23. V § 7 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „nebo na jiné soudem určené místo; ustanovení § 2 odst. 2 věta třetí se užije obdobně“. 24. V § 7 odst. 5 se slova „a jiné majetkové hodnoty“ nahrazují slovy „, zaknihované cenné papíry a jiné nehmotné věci“ a slova „zvláštního právního předpisu5)“ se nahrazují slovy „trestního řádu“. Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje. 25. V § 8 odst. 1 větě první se slova „ověří to u příslušného katastrálního úřadu“ nahrazují slovy „ověří tuto skutečnost v katastru nemovitostí prostřednictvím dálkového přístupu“. 26. V § 8 odst. 1 se věta třetí včetně poznámky pod čarou č. 6 zrušuje. 27. V § 8 odst. 3 se věta první nahrazuje větou „Soud vyrozumí o usnesení o zajištění nemovitosti finanční úřad a obecní úřad, v jejichž obvodu se zajištěná nemovitost nachází, a usnesení vyvěsí na úřední desce soudu.“. 28. Za § 8 se vkládá označení a nadpis nové hlavy III, které znějí: „HLAVA III SPRÁVA ZAJIŠTĚNÉHO MAJETKU“. 29. Pod nadpis hlavy III se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní: „§ 8a Účel správy a odpovědnost správce (1) Majetek zajištěný v trestním řízení se spravuje podle tohoto zákona, pokud je zapotřebí právně jednat nebo činit potřebné úkony, aby nedošlo bezdůvodně k snížení hodnoty zajištěného majetku nebo k jeho zmenšení, popřípadě aby se majetek očekávaným způsobem zvýšil. (2) Pro dosažení účelu správy správce vykonává v potřebném rozsahu práva a povinnosti spojené se zajištěným majetkem, jejichž výkon mu přiznává tento zákon, nebo jejichž výkon byl obviněnému zakázán soudem. Správce vykonává jednotlivá práva a povinnosti podle povahy zajištěného majetku a práv s ním spojených v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy a v souladu s pověřením nebo smlouvou o správě; přitom postupuje řádně a svědomitě. (3) Nestanoví-li zvláštní právní předpisy jinak, odpovídá správce za škodu způsobenou při výkonu správy jím nebo osobami, které použil k plnění svých úkolů, tomu, komu byla způsobena v souvislosti s výkonem této činnosti; této odpovědnosti se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat. (4) Správce je povinen mít po dobu výkonu správy uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu nebo jinou újmu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem správy; to neplatí, odpovídá-li za jeho činnost stát podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Smlouva musí pokrývat odpovědnost správce za škodu, která je způsobena jeho konáním nebo opomenutím při výkonu funkce správce nebo v souvislosti s ní nebo konáním nebo opomenutím jeho zaměstnanců při výkonu jeho funkce, pokud ke konání nebo opomenutí došlo v době trvání pojištění. Tuto smlouvu je správce povinen uzavřít nejpozději do 5 dnů poté, co byl pověřen správou nebo s ním byla sjednána smlouva o správě, a neprodleně po jejím uzavření doložit tuto skutečnost tomu, kdo jej pověřil výkonem správy, nebo s ním sjednal smlouvu o správě. (5) Limit pojistného plnění sjednaný ve smlouvě o pojištění odpovědnosti uvedené v odstavci 4 musí činit minimálně 1 000 000 Kč pro jednu pojistnou událost; pro správce, který na základě zajištěných práv k podílu vykonává funkci člena statutárního orgánu v obchodní korporaci, jejíž roční úhrn čistého obratu podle zákona o účetnictví za poslední účetní období předcházející pověření správou dosáhl alespoň částku 100 000 000 Kč, anebo který zaměstnává nejméně 100 zaměstnanců v pracovním poměru, musí činit limit pojistného plnění minimálně 10 000 000 Kč pro jednu pojistnou událost.“. 30. V nadpisu § 9 se slovo „Správa“ nahrazuje slovem „Správce“. 31. V § 9 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „rozhodl“ vkládají slova „nebo na který přešla příslušnost ke správě podle § 1 odst. 5“. 32. V § 9 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Byla-li zajištěna práva související s podílem v obchodní korporaci, jež umožňují podílet se na řízení obchodní korporace, a je-li zapotřebí vykonávat správu podílu v obchodní korporaci (dále jen „správa podílu“), soud uvedený v odstavci 1 pověří správou podílu osobu zapsanou v seznamu insolvenčních správců, které bylo vydáno zvláštní povolení podle zákona o insolvenčních správcích; nelze-li takto postupovat, pověří správou podílu jiného insolvenčního správce. Pokud zvláštní právní předpis váže vlastnictví podílu nebo výkon funkce statutárního orgánu v obchodní korporaci na splnění určitých zvláštních podmínek, tyto podmínky nemusí být u správce podílu splněny; pokud však některý z insolvenčních správců tyto podmínky splňuje, soud jej ustanoví správcem podílu přednostně. Insolvenční správce může pověření ke správě podílu odmítnout jen z důležitých důvodů, které posoudí soud uvedený v odstavci 1. Soud uvedený v odstavci 1 nepověří správou podílu insolvenčního správce, jestliže má důvodné pochybnosti o jeho nepodjatosti.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 33. V § 9 odstavce 3 a 4 znějí: „(3) Správu zajištěných a) věcí, o nichž je důvodné podezření, že byly získány v souvislosti s porušením celních předpisů nebo právních předpisů upravujících správu spotřebních daní, vykonává Generální ředitelství cel, b) radioaktivních odpadů a zdrojů ionizujícího záření vykonává Správa úložišť radioaktivních odpadů, c) exemplářů rostlin a živočichů, regulovaných kožešin a výrobků z tuleňů a jiných jedinců chráněných podle zákona o obchodování s ohroženými druhy a jedinců zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a volně žijících ptáků chráněných podle zákona o ochraně přírody a krajiny vykonává Česká inspekce životního prostředí, d) zbraní, střeliva, munice a výbušnin, návykových látek a prekursorů, včetně zařízení k jejich výrobě, přípravků obsahujících návykové látky a jiných nebezpečných látek vykonává krajské ředitelství policie, v jehož územním obvodu se nachází sídlo soudu, který vede trestní řízení. (4) Nemůže-li ten, kdo má podle odstavce 1 správu zajištěného majetku vykonávat, zajistit výkon správy sám, zajistí jej podle povahy zajištěného majetku a) na základě pověření prostřednictvím organizační složky státu nebo státní organizace příslušné hospodařit s určitým majetkem státu, nebo b) na základě smlouvy prostřednictvím jiné osoby podnikající v určité oblasti nebo dostatečně odborně způsobilé k výkonu správy daného majetku, a to za sjednanou úplatu, případně bezúplatně.“. 34. V § 9 odst. 5 větě první se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“ a část věty za středníkem včetně středníku se zrušuje. 35. V § 9 odst. 5 se za větu první vkládají věty „Smlouva může být uzavřena i pro výkon dílčího právního jednání nebo úkonu spojeného se zajištěným majetkem. Je-li předmětem smlouvy výkon správy spočívající v prodeji zajištěného majetku, musí v ní být i ujednání o způsobu stanovení kupní ceny a o postupu při prodeji.“. 36. V § 9 odstavec 6 zní: „(6) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo soudní exekutor neprodleně vyrozumí soud uvedený v odstavci 1 o postupu podle odstavce 4 písm. a); zajištěný majetek může předat ke správě smluvnímu správci podle odstavce 4 písm. b) jen po předchozím souhlasu tohoto soudu.“. 37. V § 9 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí: „(7) Pověření ke správě zajištěného majetku je opatření, jež musí mít písemnou formu a obsahovat zejména označení orgánu, který pověření vydal, označení pověřeného správce a vymezení práv a povinností spojených s výkonem správy. V pověření nebo v připojených listinách je zapotřebí náležitě a nezaměnitelně určit zajištěný majetek, kterého se pověření týká. Pověření může být vydáno i pro výkon dílčího právního jednání nebo úkonu spojeného se zajištěným majetkem. Pověření se nevydává ke správě majetku uvedeného v odstavci 3. Orgán uvedený v odstavci 1 může pověření kdykoli písemně zrušit a za podmínek stanovených tímto zákonem pověřit jiného správce, uzavřít smlouvu o správě, nebo zajištěný majetek spravovat sám. (8) O pověření ke správě zajištěného majetku podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 2 se vyrozumí osoba, jíž byl zajištěn majetek; o pověření správou podílu se vyrozumí také tato obchodní korporace. O zrušení pověření, pověření jiného správce a o uzavření smlouvy o správě se vyrozumí osoby, které byly vyrozuměny o pověření ke správě zajištěného majetku podle věty první.“. 38. § 10 včetně nadpisu zní: „§ 10 Práva a povinnosti správce (1) Správce je povinen právně jednat za účelem zabránění snížení hodnoty nebo zmenšení zajištěného majetku, zejména a) včas uplatňovat nárok na náhradu škody a na vydání předmětu bezdůvodného obohacení, b) průběžně sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky k zajištěnému majetku, včas uplatňovat a vymáhat práva, která jinak přísluší vlastníku nebo majiteli zajištěného majetku, případně jiné osobě oprávněné s majetkem nakládat, a zamezovat promlčení nebo zániku těchto práv, c) dovolávat se neplatnosti právního jednání učiněného obviněným v rozporu se zákazy, jež mu byly uloženy rozhodnutím o zajištění majetku podle trestního řádu. (2) Movité věci, jež byly obviněným vydány nebo mu byly odňaty, je správce povinen rovněž řádně zabezpečit a chránit před znehodnocením, zejména před jejich poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím, a provést potřebné úkony směřující k uchování hodnoty věci. (3) Správce činí za účelem ochrany zajištěného majetku v soudním, správním nebo jiném řízení všechny úkony, které je jinak oprávněn činit jeho vlastník nebo majitel, případně jiná osoba oprávněná s majetkem nakládat. (4) Správce vede zajištěný majetek průkazným a přehledným způsobem v evidenci, a to až do doby konečného naložení s majetkem; zajištěný majetek není předmětem účetnictví a inventarizace. (5) Jiné povinnosti související se zajištěným majetkem než uvedené v odstavcích 1 až 4 správce nevykonává. Jiná práva související se zajištěným majetkem vykonává správce za účelem ochrany zajištěného majetku pouze v rozsahu, v jakém byla zakázána obviněnému soudem podle trestního řádu. Správce není oprávněn zajištěný majetek využívat, pronajmout, zatížit nebo převést na jinou osobu. (6) Pro účely řádného výkonu správy zajištěného majetku je správce oprávněn činit všechny potřebné úkony, zejména je oprávněn nahlížet do účetních záznamů, smluv a dalších písemností týkajících se zajištěného majetku a vstupovat na místa, kde se nacházejí; obviněný, jakož i jiné osoby, vůči nimž je úkon prováděn, jsou povinni správci poskytnout veškerou potřebnou součinnost. Pokud osoby uvedené ve větě první bez dostatečné omluvy neuposlechnou příkazu nebo nevyhoví výzvě správce a neposkytnou mu potřebnou součinnost, může jim soud uložit pořádkovou pokutu do 50 000 Kč; neuposlechne-li takového příkazu nebo výzvy osoba, která jedná za právnickou osobu, může být právnické osobě, kterou zastupuje, uložena pořádková pokuta do 500 000 Kč; o tom je třeba tyto osoby předem poučit. Proti rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek; na rozhodování o stížnosti se obdobně užije § 146a trestního řádu.“. Poznámky pod čarou č. 7 až 9 se zrušují. 39. Za § 10 se vkládají nové § 10a a 10b, které včetně nadpisů znějí: „§ 10a Správa podílu (1) Správce pověřený správou podílu podle § 9 odst. 2 vstupuje do zajištěných práv společníka obchodní společnosti nebo člena družstva a vykonává je v potřebném rozsahu v souladu s tímto zákonem a zákonem o obchodních korporacích. (2) Je-li pro dosažení účelu správy zapotřebí vyměnit jednoho nebo více členů statutárního orgánu obchodní korporace a zajištěná práva takový postup správci umožňují, správce svolá nejvyšší orgán obchodní korporace a jeho prostřednictvím dosáhne jejich odvolání a nechá se místo nich zvolit členem statutárního orgánu; ustanovení zákona o obchodních korporacích o bezúhonnosti člena orgánu obchodní korporace a jejím prokazování, o počtu členů statutárního orgánu obchodní korporace a o minimálních lhůtách pro oznámení termínu jednání nejvyššího orgánu obchodní korporace se nepoužijí. (3) Na výzvu soudu je správce povinen mu předložit v jím stanovené přiměřené lhůtě zprávu o své činnosti při výkonu správy podílu; takovou zprávu je správce povinen předložit soudu vždy do 15 dnů poté, co zaniklo nebo bylo zrušeno jeho pověření ke správě podílu. (4) Pověření správce ke správě podílu zaniká a) zánikem jeho práva vykonávat činnost insolvenčního správce podle zákona o insolvenčních správcích, b) zrušením jeho povolení nebo zvláštního povolení podle zákona o insolvenčních správcích, c) zánikem obchodní korporace bez univerzálního právního nástupce, nebo d) jeho smrtí. (5) Ustanovením odstavce 4 není dotčeno oprávnění soudu zrušit pověření správce z jiných důvodů. (6) Pokud správce podílu vykonává v době zániku nebo zrušení pověření funkci člena orgánu obchodní korporace, tato funkce zaniká ke dni zániku nebo zrušení pověření; pověřil-li však soud správou podílu podle tohoto zákona nového správce do 14 dnů poté, co bylo zrušeno nebo zaniklo pověření dosavadního správce, přechází na nového správce tato funkce ke dni jeho pověření správou. Právní jednání učiněná dosavadním správcem ve funkci člena statutárního orgánu obchodní korporace v době mezi zrušením nebo zánikem jeho pověření a okamžikem, kdy se o zrušení nebo zániku pověření dozví, zůstávají platná, pokud je schválí nový statutární orgán. Dosavadní správce je povinen poskytnout novému správci, likvidátorovi nebo insolvenčnímu správci na jejich žádost potřebnou součinnost, zejména je informovat o jím učiněných právních jednáních. § 10b Odměna správce podílu (1) Správce pověřený správou podílu podle § 9 odst. 2 má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. (2) Odměna správce, který na základě zajištěných práv k podílu vykonává funkci člena statutárního orgánu obchodní korporace, a náhrada jeho hotových výdajů se hradí z majetku obchodní korporace. Nedostačuje-li majetek obchodní korporace zcela nebo zčásti k úhradě odměny správce a k náhradě jeho hotových výdajů, hradí je stát. Odměnu správce, který vykonává správu podílu a není členem jejího statutárního orgánu, a náhradu jeho hotových výdajů hradí stát. (3) Soud rozhodne na návrh správce o výši jeho odměny a v případě, že hotové výdaje hradí stát, také o výši náhrady jeho hotových výdajů; návrh správce musí obsahovat vyúčtování odměny a hotových výdajů, přičemž navrhovanou výši náhrady hotových výdajů je správce povinen prokazatelně doložit a odůvodnit jejich účelnost a důvodnost. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, která má odkladný účinek. (4) Při stanovení výše odměny správce soud vychází ze skutečnosti, zda správce vykonává v obchodní korporaci funkci člena statutárního orgánu, a z výše obratu obchodní korporace. Nelze-li výši odměny správce stanovit podle těchto kritérií, přihlédne soud při stanovení její výše k délce doby výkonu správy, rozsahu a náročnosti vykonávané činnosti správce, a vykonává-li správce v obchodní korporaci funkci člena statutárního orgánu, přihlédne soud také k výši odměny ostatních členů statutárního orgánu nebo, není-li takových členů statutárního orgánu, přihlédne k výši odměny bývalých členů statutárního orgánu. (5) V případech, kdy odměnu a náhradu hotových výdajů správce hradí stát, vyplatí je soud z prostředků státního rozpočtu. (6) Soud může v průběhu výkonu správy podílu rozhodnout o vyplacení zálohy odměny a náhrady hotových výdajů správci, a to i opakovaně. (7) Způsob stanovení odměny a hotových výdajů správce pověřeného správou podílu, nejvyšší přípustnou výši odměny a hotových výdajů hrazenou státem a způsob jejich výplaty stanoví prováděcí právní předpis.“. 40. § 11 a 12 včetně nadpisů znějí: „§ 11 Náklady správy Náklady nutné pro řádný výkon správy zajištěného majetku hradí soud z prostředků státního rozpočtu, pokud zvláštní právní předpisy upravující nakládání se zajištěným majetkem neumožňují jejich úhradu jiným způsobem. § 12 Prodej zajištěného majetku (1) Soud může rozhodnout o prodeji zajištěného majetku s předchozím souhlasem obviněného; souhlas k prodeji může být udělen písemně nebo ústně do protokolu. Obviněný se v takovém případě může závazně vyjádřit k nejnižší ceně, za kterou lze majetek prodat; o tomto právu musí být poučen. (2) Bez souhlasu uvedeného v odstavci 1 může soud rozhodnout o prodeji zajištěného majetku, lze-li důvodně předpokládat, že a) podlehne rychlé zkáze nebo jiné těžko odvratitelné škodě, b) bude rychle ztrácet na tržní hodnotě, zejména jde-li o motorová vozidla a elektrozařízení, c) s výkonem správy budou spojeny nepřiměřené náklady, nebo d) výkon správy bude vyžadovat zvláštní podmínky nakládání nebo zvláštní odbornou způsobilost, které lze zajistit jen s nepřiměřenými obtížemi. (3) V případě splnění podmínek stanovených tímto zákonem je pověřený nebo smluvní správce povinen navrhnout soudu prodej zajištěného majetku; o takovém návrhu soud rozhodne neprodleně po jeho obdržení. (4) Při stanovení kupní ceny a při prodeji postupuje a) soud přiměřeně podle zvláštních právních předpisů upravujících prodej věcí při soudním výkonu rozhodnutí, b) jiný orgán činný v trestním řízení, územní pracoviště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, organizační složka státu nebo státní organizace přiměřeně podle zvláštních právních předpisů, jimiž se řídí hospodaření s majetkem státu, c) exekutor přiměřeně podle zvláštních právních předpisů upravujících exekuci, d) správce pověřený správou podílu přiměřeně podle zákona o veřejných dražbách, e) smluvní správce způsobem dohodnutým ve smlouvě. (5) Peněžní částka získaná prodejem se složí do úschovy soudu. (6) Proti usnesení podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. b) až d) je přípustná stížnost, která má odkladný účinek. Na rozhodování o stížnosti proti usnesení podle odstavce 2 písm. c) nebo d) se obdobně užije § 146a trestního řádu.“. 41. Za § 12 se vkládá označení a nadpis nové hlavy IV, které znějí: „HLAVA IV ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ“ 42. Pod nadpis hlavy IV se vkládá nový § 12a, který zní: „§ 12a Ministerstvo spravedlnosti vydá vyhlášku k provedení § 10b odst. 7.“. Čl. II Přechodné ustanovení Ustanovení tohoto zákona o pojištění odpovědnosti za škodu nebo jinou újmu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem správy, se nepoužijí na smlouvy uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna trestního řádu Čl. III Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 207/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 43/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb. a zákona č. 77/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 42 odst. 1 a § 349b se slova „nebo jiná majetková hodnota“ zrušují. 2. V § 42 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Byla-li zabrána nebo má-li podle návrhu být zabrána věc, která je součástí majetku svěřenského nebo podílového fondu, má v trestním řízení postavení zúčastněné osoby svěřenský správce nebo obhospodařovatel podílového fondu.“. 3. V § 47 odst. 1 se slova „Je-li důvodná obava, že uspokojení nároku poškozeného na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem bude mařeno nebo ztěžováno“ nahrazují slovy „Byla-li poškozenému způsobena trestným činem škoda nebo nemajetková újma, nebo získal-li obviněný takovým trestným činem na jeho úkor bezdůvodné obohacení“. 4. V § 47 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Zajišťovat nelze nárok, který nelze v trestním řízení uplatnit. K zajištění nelze užít majetek, který je podle zvláštního právního předpisu vyloučen z výkonu rozhodnutí o zajištění.“. 5. V § 47 odstavec 4 zní: „(4) Soud a v přípravném řízení státní zástupce v usnesení o zajištění zakáže obviněnému, aby majetek uvedený v rozhodnutí o zajištění a případně též majetek, který bude při výkonu takového rozhodnutí sepsán, po oznámení usnesení převedl na jiného nebo jej zatížil anebo aby jej záměrně poškozoval nebo ničil. Dále mu uloží, aby předsedovi senátu a v přípravném řízení státnímu zástupci do 15 dnů od oznámení usnesení a u následně sepsaného majetku v jimi stanovené lhůtě sdělil, zda a kdo má k zajištěnému majetku předkupní nebo jiné právo nebo zda je jiným způsobem omezen výkon práva s ním nakládat, a bylo-li zajištěno majetkové právo, též kdo je osobou povinnou poskytnout odpovídající plnění, s upozorněním na následky nevyhovění takové výzvě ve stanovené lhůtě (§ 66). Je-li to zapotřebí pro účely zajištění, lze v usnesení o zajištění nebo i v dodatečném usnesení zakázat nebo omezit také výkon dalších práv souvisejících se zajištěným majetkem, a to včetně práv teprve v budoucnu vzniklých. Právní jednání učiněné v rozporu se zákazy uvedenými ve větě první a třetí je neplatné, přičemž soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu; o tom je třeba obviněného poučit.“. 6. V § 47 se odstavce 5 a 6 zrušují. Dosavadní odstavce 7 až 10 se označují jako odstavce 5 až 8. 7. V § 47 odst. 5 se za slova „výkonu rozhodnutí“ vkládají slova „, exekuce nebo insolvenčního řízení“. 8. V § 48 odst. 2 se věta druhá zrušuje. 9. V § 48 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Z důležitých důvodů může soud a v přípravném řízení státní zástupce na návrh obviněného povolit provedení úkonu, který se týká zajištěného majetku. (4) Obviněný má právo kdykoliv žádat o zrušení nebo omezení zajištění; o této žádosti soud a v přípravném řízení státní zástupce, který o ní rozhoduje, vyrozumí poškozeného, jehož nárok byl zajištěn. Byla-li žádost zamítnuta, může ji obviněný, neuvede-li v ní nové důvody, opakovat až po uplynutí 30 dnů od právní moci takového rozhodnutí.“. 10. V § 49 se slova „vynětí ze zajištění“ nahrazují slovy „povolení provedení úkonu“. 11. V části první v nadpisu hlavy čtvrté se slova „, VĚCÍ A JINÝCH MAJETKOVÝCH HODNOT“ nahrazují slovy „A VĚCÍ“. 12. V části první hlavě čtvrté nadpis oddílu čtvrtého zní: „Zajištění věcí“. 13. V § 78 odst. 1 se za slovo „sebe“ vkládá slovo „hmotnou“. 14. V § 78 se doplňují odstavce 4 až 8, které znějí: „(4) Byla-li vydána hmotná věc, s níž jsou spojena práva, jež je třeba zajistit, postupuje se při jejich zajištění přiměřeně podle § 79e. (5) Osoba, která hmotnou věc vydala, nesmí po dobu zajištění takovou věc převést na jinou osobu nebo ji zatížit. Právní jednání učiněné v rozporu s tímto zákazem je neplatné; soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. O tom je třeba tuto osobu poučit. (6) Orgán činný v trestním řízení uvedený v odstavci 3 uloží osobě, která hmotnou věc vydala, aby mu v jím stanovené lhůtě sdělila, zda a kdo má k vydané věci předkupní nebo jiné právo nebo zda je jiným způsobem omezen výkon práva s ní nakládat, s upozorněním na následky nevyhovění takové výzvě ve stanovené lhůtě (§ 66); o zajištění hmotné věci následně vyrozumí osoby a orgány, o nichž se dozví, že mají k takové věci předkupní nebo jiné právo nebo vedou řízení, ve kterém byl omezen výkon práva s ní nakládat. O zajištění věci dále bezodkladně vyrozumí orgán, který podle jiných právních předpisů vede evidenci takových věcí. (7) Postup při správě zajištěných hmotných věcí stanoví zvláštní právní předpis. (8) Odstavce 4 až 7 se neužijí na hmotné věci, které orgán činný v trestním řízení převzal do úschovy pouze za účelem provedení důkazu.“. 15. V § 79 odst. 1 se za slovo „Nebude-li“ vkládá slovo „hmotná“. 16. V § 79 odst. 2 se za slova „vydal, odnětí“ vkládá slovo „hmotné“. 17. V § 79 odst. 4 se za slovo „odnětí“ vkládá slovo „hmotné“. 18. V § 79 odst. 5 se za slovo „odňaté“ vkládá slovo „hmotné“. 19. V § 79 odst. 6 se za slovo „která“ vkládá slovo „hmotnou“ a za slovo „byla“ se vkládá slovo „hmotná“. 20. V § 79 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „a písemné poučení o tom, že vydanou nebo odňatou hmotnou věc nesmí převést na někoho jiného nebo ji zatížit, přičemž právní jednání učiněné v rozporu s tímto zákazem je neplatné“. 21. V § 79 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Na odňatou hmotnou věc, která nebyla orgánem činným v trestním řízení převzata do úschovy za účelem provedení důkazu, se přiměřeně užije § 78 odst. 4 až 8.“. 22. V § 79a odst. 2 se slova „bankovní spojení, kterým se rozumí číslo účtu a kód banky, a dále“ nahrazují slovy „číslo účtu a“. 23. V § 79a odst. 2 se za větu pátou vkládá věta „Právní jednání učiněné v rozporu se zákazem uvedeným v rozhodnutí je neplatné, přičemž soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu; o tom je třeba majitele účtu poučit.“. 24. V § 79a odst. 2 větě sedmé se za slovo „rozhodnutí“ vkládají slova „, exekuce nebo insolvenčního řízení“. 25. V § 79a odst. 2 větě osmé se za slova „výkonu rozhodnutí“ vkládají slova „, exekuce nebo insolvenčního řízení“ a za slovo „prováděn“ se vkládají slova „nebo je-li s těmito peněžními prostředky v exekučním nebo insolvenčním řízení nakládáno“. 26. V § 79a se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „, jež má, pokud jde o zrušení zajištění nebo jeho omezení, odkladný účinek“. 27. V § 79a se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Postup při správě zajištěných peněžních prostředků na účtu u banky stanoví zvláštní právní předpis.“. 28. V § 79b se za slovo „příspěvkem“ vkládají slova „, blokaci peněžních prostředků doplňkového penzijního spoření“. 29. V § 79b se slova „Na postup při rozhodování o zajištění a na zrušení nebo omezení zajištění“ nahrazují slovem „Jinak“. 30. V § 79c odstavec 1 zní: „(1) Rozhodne-li předseda senátu nebo v přípravném řízení státní zástupce o zajištění zaknihovaných cenných papírů, orgán nebo osoba oprávněná k vedení příslušné evidence podle jiných právních předpisů zajistí právo majitele nakládat s těmito zaknihovanými cennými papíry; náleží-li toto právo jiné oprávněné osobě, zajistí je této osobě.“. 31. V § 79c odstavce 3 a 4 znějí: „(3) V usnesení o zajištění zaknihovaných cenných papírů se tomu, komu byly zaknihované cenné papíry zajištěny, zakáže, aby po oznámení usnesení zaknihované cenné papíry převedl na někoho jiného nebo je zatížil, a uloží se mu, aby orgánu činnému v trestním řízení, který rozhodl o zajištění, do 15 dnů od oznámení usnesení sdělil, zda a kdo má k zaknihovaným cenným papírům předkupní nebo jiné právo nebo zda je jiným způsobem omezen výkon práva s nimi nakládat, s upozorněním na následky nevyhovění takové výzvě ve stanovené lhůtě (§ 66). Orgán činný v trestním řízení, který rozhodl o zajištění, může podle povahy a okolností trestného činu, pro který se vede trestní stíhání, v rozhodnutí o zajištění nebo i v dodatečném rozhodnutí zakázat nebo omezit také výkon dalších práv souvisejících se zajištěnými zaknihovanými cennými papíry, a to včetně práv teprve v budoucnu vzniklých; při jejich zajištění postupuje přiměřeně podle § 79e. Právní jednání učiněné v rozporu se zákazy uvedenými ve větě první a druhé je neplatné, přičemž soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu; o tom je třeba toho, komu byly zaknihované cenné papíry zajištěny, poučit. (4) Orgán činný v trestním řízení, který rozhodl o zajištění, o tomto rozhodnutí vyrozumí osoby a orgány, o nichž je mu známo, že mají k zajištěným zaknihovaným cenným papírům předkupní nebo jiné právo nebo vedou řízení, ve kterém byl omezen výkon práva s nimi nakládat.“. 32. V § 79c se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Na důvody rozhodnutí o zajištění zaknihovaných cenných papírů, na postup při rozhodování o zajištění, na nakládání se zajištěnými zaknihovanými cennými papíry v rámci výkonu rozhodnutí, exekuce nebo insolvenčního řízení a na zrušení nebo omezení zajištění se přiměřeně užije ustanovení § 79a.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 33. V § 79d odstavec 2 zní: „(2) V usnesení o zajištění nemovitosti se tomu, komu byla nemovitost zajištěna, zakáže, aby po oznámení usnesení nemovitost převedl na jiného nebo ji zatížil anebo aby ji záměrně poškozoval nebo ničil, a uloží se mu, aby orgánu činnému v trestním řízení, který rozhodl o zajištění, do 15 dnů od oznámení usnesení sdělil, zda a kdo má k nemovitosti předkupní nebo jiné právo nebo zda je jiným způsobem omezen výkon práva s ní nakládat, s upozorněním na následky nevyhovění takové výzvě ve stanovené lhůtě (§ 66). Právní jednání učiněné v rozporu s tímto zákazem je neplatné, přičemž soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu; o tom je třeba toho, komu byla nemovitost zajištěna, poučit. Opis usnesení o zajištění zašle orgán uvedený v odstavci 1 příslušnému katastrálnímu úřadu a zároveň jej vyzve, aby, pokud zjistí, že je se zajištěnou nemovitostí nakládáno tak, že hrozí zmaření nebo ztížení účelu jejího zajištění, mu tuto skutečnost neprodleně oznámil. Státní zástupce zašle příslušnému katastrálnímu úřadu opis rozhodnutí o zrušení zajištění nemovitosti podle odstavce 1.“. 34. V § 79d odst. 3 se slova „vlastníka nemovitosti“ nahrazují slovy „toho, komu byla nemovitost zajištěna,“ a slova „Vlastník nemovitosti“ se nahrazují slovy „Ten, komu byla nemovitost zajištěna,“. 35. V § 79d odst. 4 se věta první nahrazuje větou „Orgán činný v trestním řízení, který rozhodl o zajištění, o tomto rozhodnutí vyrozumí osoby a orgány, o nichž je mu známo, že mají k zajištěné nemovitosti předkupní, nájemní nebo jiné právo nebo vedou řízení, ve kterém byl omezen výkon práva s ní nakládat; dále o něm vyrozumí finanční úřad a obecní úřad, v jejichž obvodu se zajištěná nemovitost nachází.“. 36. V § 79d odstavec 5 zní: „(5) Zápis vlastnického nebo jiného práva k zajištěné nemovitosti na základě právního jednání, kterým ten, komu byla nemovitost zajištěna, nakládá s nemovitostí, lze po vyrozumění příslušného katastrálního úřadu podle odstavce 2 povolit jen s předchozím souhlasem orgánu, který rozhodl o zajištění podle odstavce 1. Byl-li podle katastrálního zákona podán návrh na zápis práva k nemovitosti do katastru nemovitostí na základě právního jednání, kterým ten, komu je následně nemovitost zajištěna, nakládá s nemovitostí, před vydáním usnesení o jejím zajištění a dosud o něm nebylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto, ztrácí podaný návrh své právní účinky ke dni nabytí právní moci usnesení o jejím zajištění.“. 37. V § 79d odst. 6 se za slova „výkonu rozhodnutí“ vkládají slova „, exekuce nebo insolvenčního řízení“ a za slovo „prováděn“ se vkládají slova „nebo je-li s takovou nemovitostí v exekučním nebo insolvenčním řízení nakládáno“. 38. V § 79d odst. 8 se slova „Vlastník nemovitosti, která byla zajištěna“ nahrazují slovy „Ten, komu byla nemovitost zajištěna“ a slova „ji vlastník nemovitosti, neuvede-li v ní nové důvody, opakovat“ se nahrazují slovy „být podána opakovaně, neuvádí-li se v ní nové důvody,“. 39. V nadpisu § 79e a v § 79e odst. 1, 7 a 8 se slova „jiné majetkové hodnoty“ nahrazují slovy „nehmotné věci“. 40. V § 79e odst. 1 větě první se slova „majetková hodnota“ nahrazují slovy „nehmotná věc“, slovo „79d“ se nahrazuje slovem „79c“ a slova „majetkové hodnoty“ se nahrazují slovy „nehmotné věci“. 41. V § 79e odstavec 2 zní: „(2) V usnesení o zajištění nehmotné věci se tomu, komu byla nehmotná věc zajištěna, zakáže, aby ji po oznámení usnesení převedl na jiného nebo ji zatížil. Je-li to zapotřebí pro účely zajištění, lze v usnesení o zajištění nehmotné věci nebo i v dodatečném usnesení zakázat nebo omezit také výkon dalších práv souvisejících se zajištěnou nehmotnou věcí, a to včetně práv teprve v budoucnu vzniklých. Právní jednání učiněné v rozporu se zákazy uvedenými ve větě první a druhé je neplatné, přičemž soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu; o tom je třeba toho, komu byla nehmotná věc zajištěna, poučit.“. 42. V § 79e se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Tomu, komu byla nehmotná věc zajištěna, se dále uloží, aby orgánu činnému v trestním řízení, který rozhodl o zajištění, do 15 dnů od oznámení usnesení sdělil, zda a kdo má k nehmotné věci předkupní nebo jiné právo nebo zda je jiným způsobem omezen výkon práva s ní nakládat, a bylo-li zajištěno majetkové právo, též kdo je osobou povinnou poskytnout odpovídající plnění, s upozorněním na následky nevyhovění takové výzvě ve stanovené lhůtě (§ 66). V usnesení se ten, komu byla nehmotná věc zajištěna, vyzve také k vydání všech listin, jejichž předložení je nutné k uplatnění určitého práva k zajištěné nehmotné věci, s upozorněním na následky nevyhovění takové výzvě ve stanovené lhůtě (§ 66 a 79). Tyto listiny se sepíší a složí do úschovy orgánu činného v trestním řízení, který rozhodl o zajištění.“. Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 4 až 9. 43. V § 79e odstavce 4 a 5 znějí: „(4) Orgán činný v trestním řízení, který rozhodl o zajištění, o tomto rozhodnutí vyrozumí osoby a orgány, o nichž je mu známo, že mají k zajištěné nehmotné věci předkupní nebo jiné právo nebo vedou řízení, ve kterém byl omezen výkon práva s ní nakládat. Usnesení o zajištění rovněž oznámí tomu, kdo má poskytnout odpovídající plnění, a uloží mu, aby složil předmět plnění do jeho úschovy nebo na jiné jím určené místo. Složením předmětu plnění do úschovy nebo na jiné určené místo dlužník svůj závazek v rozsahu poskytnutého plnění splní. Usnesení o zajištění nehmotné věci se dlužníku oznámí dříve, než tomu, komu byla nehmotná věc zajištěna, je-li dlužník znám. Usnesení o zajištění podílu v obchodní korporaci se oznámí také obchodní korporaci. (5) Orgán činný v trestním řízení, který rozhodl o zajištění, o tomto rozhodnutí vyrozumí bezodkladně orgán, který podle jiných právních předpisů vede evidenci nehmotné věci, která byla zajištěna, a zároveň jej vyzve, aby, pokud zjistí, že je se zajištěnou nehmotnou věcí nakládáno tak, že hrozí zmaření nebo ztížení účelu jejího zajištění, mu tuto skutečnost neprodleně oznámil.“. 44. V § 79e odst. 6 větě první a v § 79e odst. 7 se slova „jiné majetkové hodnotě“ nahrazují slovy „nehmotné věci“. 45. V § 79e odst. 6 se věta druhá nahrazuje větou „Se zajištěnou nehmotnou věcí lze v rámci výkonu rozhodnutí, exekuce nebo insolvenčního řízení nakládat jen po předchozím souhlasu předsedy senátu a v přípravném řízení státního zástupce; to neplatí, je-li výkon rozhodnutí prováděn nebo je-li s takovou nehmotnou věcí v exekučním nebo insolvenčním řízení nakládáno k uspokojení pohledávky státu.“. 46. V § 79f se slova „jinou majetkovou hodnotu“ nahrazují slovy „nehmotnou věc“. 47. V § 79f se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Z důležitých důvodů může soud a v přípravném řízení státní zástupce povolit na návrh osoby, jíž byla náhradní hodnota zajištěna, provedení úkonu, který se týká zajištěné náhradní hodnoty. Proti takovému rozhodnutí je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“. 48. Za § 79f se vkládá nový § 79g, který zní: „§ 79g Důvod zajištění věci lze v průběhu trestního řízení změnit rozhodnutím, proti kterému je přípustná stížnost.“. 49. V nadpisu nad § 80 se slova „a jinou majetkovou hodnotou“ zrušují. 50. V § 81a se slova „jiné majetkové hodnoty“ nahrazují slovy „jiných nehmotných věcí“. 51. V § 81b se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Byl-li vydán nebo odňat exemplář rostliny nebo živočicha, regulovaná kožešina nebo výrobek z tuleně nebo jiný jedinec, které lze zadržet pro účely jejich zabavení podle zákona o obchodování s ohroženými druhy, nebo jedinec zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha anebo volně žijícího ptáka, které lze odebrat podle zákona o ochraně přírody a krajiny, a není-li jich třeba pro důkazní účely a nelze-li je vrátit podle § 80, orgán činný v trestním řízení, kterému byly vydány, nebo který vydal příkaz k jejich odnětí, je postoupí České inspekci životního prostředí a zajistí jejich předání inspekci, pokud k němu dosud nedošlo; tím je zajištění ukončeno.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 52. V nadpisu § 146a se za slovo „osob“ vkládá slovo „, věcí“. 53. V § 146a odst. 1 písm. c) se za slovo „příspěvkem“ vkládají slova „, blokaci peněžních prostředků doplňkového penzijního spoření“. 54. V § 146a odst. 1 písm. d) se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 55. V § 146a odst. 1 písmeno f) zní: „f) zajistil nehmotnou věc, rozhodl o omezení zajištění nehmotné věci, nebo nevyhověl žádosti o zrušení nebo omezení takového zajištění (§ 79e odst. 1 a 8),“. 56. V § 146a odst. 1 písm. g) se za slovo „hodnoty“ vkládají slova „, nepovolil provedení úkonu týkajícího se zajištěné náhradní hodnoty“. 57. V § 146a odst. 1 písmena h) až j) znějí: „h) změnil důvod zajištění věci (§ 79g), i) zajistil majetek pro účely zajištění nároku poškozeného nebo rozhodl o omezení zajištění, nepovolil provedení úkonu týkajícího se zajištěného majetku, anebo nevyhověl žádosti o zrušení nebo omezení takového zajištění (§ 47 a § 48 odst. 2 až 4), j) zajistil majetek obviněného pro účely výkonu peněžitého trestu nebo trestu propadnutí majetku, rozhodl o omezení zajištění, nepovolil provedení úkonu týkajícího se zajištěného majetku, anebo nevyhověl žádosti o zrušení nebo omezení takového zajištění (§ 344a, 344b, 347 a 349),“. 58. V § 146a odst. 2 se slova „§ 79c odst. 4, § 79d odst. 1 a 7, § 79e odst. 1 a 7 nebo § 79f“ nahrazují slovy „§ 79c odst. 2, 3 a 5, § 79d odst. 1 a 7, § 79e odst. 1, 2 a 8, § 79f odst. 2 nebo § 79g“. 59. V nadpisu nad § 239 a v nadpisu § 349b se slova „nebo jiné majetkové hodnoty“ zrušují. 60. V § 239 odst. 1 a 2, § 314e odst. 2 písm. f), § 349b větě první a druhé a v § 358 se slova „nebo jiné majetkové hodnoty“ zrušují. 61. V § 343 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Bylo-li nařízeno vymáhání peněžitého trestu, jehož výkon je zajištěn na majetku odsouzeného, na jeho úhradu se přednostně užije zajištěný majetek.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 62. V § 344 odst. 3 se za slovo „zmařen“ vkládají slova „, zejména nelze-li peněžitý trest uhradit z majetku zajištěného pro účely jeho výkonu“. 63. Za § 344 se vkládají nové § 344a a 344b, které včetně nadpisu znějí: „Zajištění výkonu peněžitého trestu § 344a (1) Je-li obviněný stíhán pro trestný čin, za který je třeba vzhledem k povaze a závažnosti trestného činu a poměrům obviněného očekávat uložení peněžitého trestu, může soud a v přípravném řízení státní zástupce zajistit určenou část majetku obviněného. K zajištění nelze užít majetek, který je podle zvláštního právního předpisu vyloučen z výkonu rozhodnutí o zajištění. (2) Proti rozhodnutí o zajištění je přípustná stížnost. (3) Na rozhodování o zajištění výkonu peněžitého trestu a postup při zajištění se jinak užije § 47 odst. 4 až 6 a § 47 odst. 8 obdobně. § 344b (1) Soud a v přípravném řízení státní zástupce zajištění zruší nebo omezí, pomine-li důvod, pro který byla určená část majetku zajištěna, nebo není-li zajištění třeba v rozsahu, v němž bylo nařízeno. (2) Z důležitých důvodů může soud a v přípravném řízení státní zástupce na návrh obviněného povolit provedení úkonu, který se týká zajištěného majetku. (3) Obviněný má právo kdykoliv žádat o zrušení nebo omezení zajištění. O takové žádosti musí soud a v přípravném řízení státní zástupce neprodleně rozhodnout. Byla-li žádost zamítnuta, může ji obviněný, neuvede-li v ní nové důvody, opakovat až po uplynutí 30 dnů od právní moci rozhodnutí. (4) Proti rozhodnutí podle odstavců 1 až 3 je přípustná stížnost, jež má, pokud jde o povolení provedení úkonu, zrušení nebo omezení zajištění, odkladný účinek.“. 64. V § 347 odst. 1 se slova „, a je obava, že výkon tohoto trestu bude zmařen nebo ztížen“ zrušují. 65. V § 347 odst. 1 větě první a větě druhé se za slova „majetek obviněného“ vkládají slova „nebo jeho určenou část“. 66. V § 347 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „K zajištění nelze užít majetek, který je podle zvláštního právního předpisu vyloučen z výkonu rozhodnutí o zajištění.“. 67. V § 348 odstavec 1 zní: „(1) Zajištění postihuje veškerý majetek obviněného nebo jeho určenou část, včetně plodů a užitků, které z nich plynou. Zajištění celého majetku se vztahuje i na majetek, který obviněný nabude po zajištění.“. 68. V § 348 odst. 2 se slova „podle odstavce 1“ zrušují a slova „až 10“ se nahrazují slovy „až 6 a § 47 odst. 8 obdobně“. 69. § 349 zní: „§ 349 (1) Soud a v přípravném řízení státní zástupce zajištění zruší nebo omezí, pomine-li důvod, pro který byly majetek nebo jeho určená část zajištěny, nebo není-li zajištění třeba v rozsahu, v němž bylo nařízeno. (2) Z důležitých důvodů může soud a v přípravném řízení státní zástupce na návrh obviněného povolit provedení úkonu, který se týká zajištěného majetku. (3) Obviněný má právo kdykoliv žádat o zrušení nebo omezení zajištění. O takové žádosti musí soud a v přípravném řízení státní zástupce neprodleně rozhodnout. Byla-li žádost zamítnuta, může ji obviněný, neuvede-li v ní nové důvody, opakovat až po uplynutí 30 dnů od právní moci rozhodnutí. (4) Proti rozhodnutí podle odstavců 1 až 3 je přípustná stížnost, jež má, pokud jde o povolení provedení úkonu, zrušení nebo omezení zajištění, odkladný účinek.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o soudnictví ve věcech mládeže Čl. IV Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 301/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb. a zákona č. 77/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 21 odst. 1 a 2, § 24 odst. 1 písm. d), § 35 odst. 5 a § 88a odst. 3 písm. a) a c) se slova „nebo jiné majetkové hodnoty“ zrušují. 2. V § 88a odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „majetku, věcí nebo jiných majetkových hodnot“ nahrazují slovy „majetku nebo věcí“. ČÁST ČTVRTÁ Změna trestního zákoníku Čl. V Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 360/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 399/2012, zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 259/2013 Sb. a zákona č. 141/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 43 odst. 2, § 45 odst. 1, § 52 odst. 1 písm. f), § 70 odst. 2 až 4, § 71 odst. 1 větě první a druhé, § 71 odst. 2, § 72, § 98 odst. 1, § 101 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 101 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 101 odst. 2 písm. b) a c), § 101 odst. 3, § 101 odst. 4 úvodní části ustanovení, § 101 odst. 5, § 102, § 104 odst. 2, § 105 odst. 1 písm. e), § 135, § 152 odst. 1, § 153 odst. 1, § 156 odst. 1, § 157 odst. 1, § 183 odst. 1 a 2, § 189 odst. 1, § 190 odst. 2, § 191 odst. 1 a 2 závěrečné části ustanovení, § 192 odst. 3, § 205 odst. 1 závěrečné části ustanovení, § 206 odst. 1, § 209 odst. 1, § 210 odst. 1 závěrečné části ustanovení, § 214 odst. 1 závěrečné části ustanovení, § 215 odst. 1, § 216 odst. 1 písm. a) a b), § 216 závěrečné části ustanovení, § 217 odst. 1, § 228 odst. 1, § 229, § 230 odst. 1, § 230 odst. 2 závěrečné části ustanovení, § 230 odst. 3 úvodní části ustanovení, § 231 odst. 1 závěrečné části ustanovení, § 231 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 232 odst. 1 závěrečné části ustanovení, § 232 odst. 2, § 234 odst. 1, § 235, § 236 odst. 1, § 239 odst. 1, § 245 odst. 1, § 246 odst. 1, § 248 odst. 1 závěrečné části ustanovení, § 248 odst. 3 úvodní části ustanovení, § 253 odst. 1, § 260 odst. 1, § 261 odst. 1, § 268 odst. 1 a 3 úvodní části ustanovení, § 269 odst. 1 a 2 úvodní části ustanovení, § 270 odst. 1 a 2 úvodní části ustanovení, § 271 odst. 1, § 279 odst. 1, § 284 odst. 1 a 2, § 285 odst. 1 a 2, § 286 odst. 1, § 297 odst. 1, § 298a odst. 1, § 299 odst. 1 a 3 úvodní části ustanovení, § 300 a 301, § 302 odst. 1 závěrečné části ustanovení, § 303 odst. 1, § 304 odst. 1 a 2 úvodní části ustanovení, § 305 odst. 1, § 306 odst. 1, § 307 odst. 1, § 336 závěrečné části ustanovení, § 338 odst. 1, § 342 odst. 1, § 393 odst. 2 a v § 398 odst. 2 se slova „nebo jiné majetkové hodnoty“ zrušují. 2. V nadpisu § 70, v nadpisu § 72 a v nadpisu § 101 se slova „nebo jiné majetkové hodnoty“ zrušují. 3. V § 70 odstavec 1 zní: „(1) Soud uloží trest propadnutí věci, kterou pachatel získal trestným činem nebo jako odměnu za něj.“. 4. V § 70 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Soud může uložit trest propadnutí věci, a) které bylo užito k spáchání trestného činu nebo která byla k spáchání trestného činu určena, nebo b) kterou pachatel, byť jen zčásti, nabyl za věc uvedenou v odstavci 1, pokud hodnota věci uvedené v odstavci 1 není ve vztahu k hodnotě nabyté věci zanedbatelná.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 5. V § 70 odst. 3, § 71 odst. 1 větě první, § 101 odst. 2 písm. b) a c), odst. 3 a odst. 4 písm. a), § 206 odst. 1, § 214 odst. 1 písm. a) a b), § 215 odst. 1, § 216 odst. 1 písm. b), § 219 odst. 1, § 337 odst. 3 písm. a) a § 414 odst. 1 písm. a) se slova „nebo jinou majetkovou hodnotu“ zrušují. 6. V § 70 odst. 4 se slova „nebo jinou majetkovou hodnotu uvedenou v odstavcích 1 a 2“ nahrazují slovy „uvedenou v odstavci 2“. 7. V § 70 odst. 6, § 71 odst. 2, § 101 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 101 odst. 2 písm. a) až c), § 104 odst. 1 a § 135 se slova „nebo jiná majetková hodnota“ zrušují. 8. V § 71 odst. 1 se slova „odst. 1 a 2“ zrušují. 9. V § 71 odst. 2 a v § 101 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „odst. 1“ zrušují. 10. V § 101 odst. 2 písm. b) a c) se za slovo „pachatelem“ vkládají slova „nebo je-li součástí majetku svěřenského fondu nebo podílového fondu a byla-li nabyta“. 11. V § 101 odst. 4 písm. d) se slova „nebo jinou majetkovou hodnotou“ zrušují. 12. V § 102 se slova „náleží věc nebo jiná majetková hodnota, která“ zrušují, za slovo „zabrána“ se vkládá slovo „věc“ a číslo „4“ se nahrazuje číslem „5“. 13. V § 104 odst. 2 se slova „§ 70 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 70 odst. 5“. 14. V nadpisu § 134 a v nadpisu § 135 se slova „a jiná majetková hodnota“ zrušují. 15. V § 134 odst. 1 se čárka za slovem „zvířata“ nahrazuje slovem „a“ a slova „, peněžní prostředky na účtu a na cenné papíry“ se zrušují. 16. V § 134 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 17. V § 137 se věta třetí zrušuje. 18. V nadpisu § 138 se slova „a jiné majetkové hodnoty“ zrušují. 19. V § 138 odst. 2 se čárka za slovem „prostředí“ nahrazuje slovem „a“ a slova „a jiné majetkové hodnoty“ se zrušují. 20. V § 214 odst. 2 písm. a), § 214 odst. 3 písm. b) a c), § 214 odst. 4 písm. a), § 215 odst. 3 písm. a), § 216 odst. 1 závěrečné části ustanovení, § 216 odst. 2 písm. a), § 216 odst. 3 písm. b) a c), § 216 odst. 4 písm. b) a v § 217 odst. 3 písm. a) se slova „nebo jiné majetkové hodnotě“ zrušují. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim Čl. VI Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění zákona č. 105/2013 Sb. a zákona č. 141/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 15 odst. 1 písm. d), odst. 2 a 3, § 19 a v § 26 se slova „nebo jiné majetkové hodnoty“ zrušují. 2. V nadpisu § 19 a v nadpisu § 26 se slova „nebo jiné majetkové hodnoty“ zrušují. 3. V § 26 se slova „nebo jinou majetkovou hodnotou“ zrušují. 4. V § 30 odst. 1 se slova „policejní orgán“ nahrazují slovy „orgán činný v trestním řízení, který trestní stíhání zahájil,“. 5. V § 33 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 2 až 6. 6. V § 33 odstavec 2 zní: „(2) Z důležitých důvodů může předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce na návrh dotčené právnické osoby povolit provedení úkonu, který se týká majetku, na nějž se vztahuje zajišťovací opatření podle odstavce 1. Nevyhoví-li státní zástupce návrhu právnické osoby podle věty první, je povinen jej nejpozději do 5 pracovních dnů od doručení předložit k rozhodnutí soudci; o tomto postupu vyrozumí dotčenou právnickou osobu.“. 7. V § 33 odst. 3 se slova „Zajišťovací opatření se“ nahrazují slovy „Předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce zajišťovací opatření“. 8. V § 33 odstavec 5 zní: „(5) Právnická osoba, které bylo uloženo zajišťovací opatření podle odstavce 1, má právo kdykoliv žádat o zrušení nebo omezení zajištění. O takové žádosti se musí neodkladně rozhodnout. Byla-li žádost zamítnuta, může ji právnická osoba, neuvede-li v ní nové důvody, opakovat až po uplynutí 30 dnů od právní moci rozhodnutí. Nevyhoví-li takové žádosti v přípravném řízení státní zástupce, je povinen ji nejpozději do 5 pracovních dnů od doručení předložit k rozhodnutí soudci; o tomto postupu vyrozumí dotčenou právnickou osobu.“. 9. V § 33 odst. 6 se číslo „6“ nahrazuje číslem „5“ a číslo „3“ se nahrazuje číslem „2“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních Čl. VII Zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění zákona č. 77/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 11 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „; v takovém případě se při správě placení nákladů postupuje podle daňového řádu“. 2. V § 68 větě první se slova „, jiná majetková hodnota“ zrušují. 3. V § 107 odst. 1 písm. e) se slova „, jiných majetkových hodnot“ zrušují. 4. V § 120 odst. 2, § 121 odst. 3, § 178 odst. 2, § 278 odst. 1 písm. a) a b), § 286 odst. 1, § 292 odst. 1 písm. b) a c) a v § 293 odst. 2 písm. b) a c) se slova „nebo jiné majetkové hodnoty“ zrušují. 5. V § 132 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Při správě placení nákladů se postupuje podle daňového řádu.“. 6. V § 178 odst. 2 se slova „, věc nebo jinou majetkovou hodnotu“ nahrazují slovy „nebo věc“. 7. V § 226 odst. 1 písmeno a) zní: a) věc, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že je určena ke spáchání trestného činu nebo byla k jeho spáchání užita nebo je výnosem z trestného činu,“. 8. V § 233 odst. 7 se na konci textu věty první doplňují slova „; o stížnosti proti rozhodnutí státního zástupce rozhoduje soud uvedený v § 146a odst. 1 trestního řádu“. 9. V části páté v nadpisu hlavy VII se slova „, VĚCÍ NEBO JINÝCH MAJETKOVÝCH HODNOT“ nahrazují slovy „NEBO VĚCÍ“. 10. V části páté hlavě VII v nadpisu dílu 1 a v nadpisu dílu 2 se slova „, věcí nebo jiných majetkových hodnot“ nahrazují slovy „nebo věcí“. 11. V § 278 odst. 1 písm. a) se slova „nebo jinou majetkovou hodnotu“ zrušují. 12. V § 290 odst. 3 se slova „nebo jiná majetková hodnota“ zrušují. 13. V § 293 odst. 2 písm. a) se slova „nebo jiných majetkových hodnot“ zrušují. ČÁST SEDMÁ Změna katastrálního zákona Čl. VIII Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), se mění takto: 1. V § 22 odst. 1 se za slovo „soudu“ vkládají slova „, státního zástupce, policejního orgánu“. 2. V § 27 se za slovo „soudu“ vkládají slova „, státního zástupce, policejního orgánu“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o obchodování s ohroženými druhy Čl. IX Zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 467/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb. a zákona č. 279/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 25 odst. 2 písm. j) se za slovo „exempláře“ vkládají slova „a exempláře, které byly zajištěny v trestním řízení“. 2. V § 25 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) spravuje exempláře, regulované kožešiny, výrobky z tuleňů a jiné jedince zajištěné v trestním řízení, které jí byly předány ke správě podle zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení.“. 3. V § 29a se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „, jakož i živé exempláře, jejichž správa přísluší Inspekci“. 4. V § 34b se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Na správu exemplářů, výrobků z tuleňů, regulovaných kožešin a jiných jedinců předaných Inspekci podle zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení se přiměřeně užijí ustanovení tohoto zákona upravující nakládání se zadrženými exempláři; včetně způsobu výpočtu výše náhrady nákladů péče o živé exempláře provozovatelům záchranných center.“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích Čl. X V § 11 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 22/2006 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb. a zákona č. 407/2012 Sb., písmeno d) zní: „d) s exempláři rostlin a živočichů, regulovanými kožešinami, výrobky z tuleňů a jinými jedinci chráněnými podle zákona o obchodování s ohroženými druhy a jedinci zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a volně žijících ptáků chráněnými podle zákona o ochraně přírody a krajiny, jež připadly státu, přísluší Ministerstvu životního prostředí,“. Poznámka pod čarou č. 12 se zrušuje. ČÁST DESÁTÁ ÚČINNOST Čl. XI Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 85/2015 Sb.
Zákon č. 85/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 17. 4. 2015, datum účinnosti 1. 4. 2015, částka 37/2015 * Čl. I - Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 137/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 481/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb. a zákona č. 18/2012 * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 4. 2015 85 ZÁKON ze dne 19. března 2015, kterým se mění zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 137/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 481/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb. a zákona č. 18/2012 Sb., se mění takto: 1. § 4 zní: „§ 4 Úřad může na žádost uživatele stanoveného měřidla vyjmout na stanovené období stanovené měřidlo specifického určení z povinnosti schvalování typu a ověřování.“. 2. V § 6 odst. 2 se věta třetí nahrazuje větami „Tento požadavek se považuje za splněný, pokud má měřidlo požadované metrologické a technické vlastnosti stanovené opatřením obecné povahy. Opatření obecné povahy kromě požadovaných metrologických a technických vlastností stanoveného měřidla stanoví i zkoušky při schvalování typu.“. 3. V § 8 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo byly opatřeny certifikátem od akreditovaného výrobce certifikovaného referenčního materiálu“. 4. V § 9 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větami „Tento požadavek se považuje za splněný, pokud má měřidlo požadované metrologické vlastnosti stanovené opatřením obecné povahy. Opatření obecné povahy kromě požadovaných metrologických vlastností stanoveného měřidla stanoví i zkoušky při jeho ověřování.“. 5. V § 9 se doplňují odstavce 8 až 10, které znějí: „(8) U vybraných druhů stanovených měřidel se prodlužuje platnost ověření na základě kladného výsledku statistické výběrové zkoušky. Ministerstvo stanoví vyhláškou druhy stanovených měřidel, jejichž platnost ověření se na základě kladného výsledku statistické výběrové zkoušky prodlužuje, a dobu, o kterou se u jednotlivých vybraných druhů stanovených měřidel platnost ověření prodlužuje. (9) Statistické výběrové zkoušky pro účely prodloužení doby platnosti ověření provádí Český metrologický institut, postupuje přitom podle opatření obecné povahy, které pro jednotlivé vybrané druhy stanovených měřidel stanoví postupy a podmínky zkoušek a kritéria jejich kladného výsledku. Žádost o provedení statistické výběrové zkoušky lze podat nejdříve 2 roky a nejpozději 1 rok před uplynutím doby platnosti předchozího ověření stanoveného měřidla. (10) Žadatel o prodloužení platnosti ověření je povinen s prodloužením doby platnosti ověření seznámit osoby dotčené měřením, a to do 3 měsíců ode dne vydání protokolu o prodloužení platnosti ověření.“. 6. V § 10 odst. 1 se slova „prvotní ověření, u ostatních měřidel jejich prvotní kalibraci“ nahrazují slovem „ověření“. 7. V § 10 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „, pokud není akreditovaným výrobcem“. 8. V § 10 odst. 2 se slova „, prvotní kalibraci dovážených etalonů a pracovních měřidel“ zrušují. 9. V § 11 odstavec 4 zní: „(4) Český metrologický institut pro účely ověření stanoveného měřidla, jehož certifikát o schválení typu pozbyl platnosti, může povolit jeho konstrukční změnu, pokud touto konstrukční změnou dochází k nahrazení vadné nebo opotřebované části jinou částí od původní části odlišnou, ale funkčně s ní totožnou, a tato změna nemá vliv na a) funkci stanoveného měřidla, b) technické vlastnosti stanoveného měřidla rozhodné pro schválení typu, a c) metrologické vlastnosti stanoveného měřidla rozhodné pro schválení typu.“. 10. Za § 11 se vkládá nový § 11a, který zní: „§ 11a (1) Uživatel stanoveného měřidla je povinen na žádost osoby, která může být dotčena jeho nesprávným měřením, požádat o přezkoušení stanoveného měřidla. (2) Český metrologický institut a subjekty autorizované podle tohoto zákona k ověřování příslušného druhu stanovených měřidel přezkouší stanovené měřidlo a o přezkoušení vydají osvědčení, jehož přílohou je zkušební protokol. Náležitosti osvědčení o přezkoušení a náležitosti zkušebního protokolu stanoví ministerstvo vyhláškou. (3) Stanovené měřidlo se považuje za vyhovující, pokud má při přezkoušení metrologické vlastnosti stanovené opatřením obecné povahy. Opatření obecné povahy kromě požadovaných metrologických vlastností stanoveného měřidla stanoví i zkoušky při přezkoušení, pokud jsou odlišné od zkoušek při ověřování. (4) Náklady přezkoušení stanoveného měřidla hradí a) žadatel o přezkoušení v případě, že stanovené měřidlo je shledáno při přezkoušení vyhovujícím, b) uživatel stanoveného měřidla v případě, že stanovené měřidlo je shledáno při přezkoušení nevyhovujícím.“. 11. V § 13 odst. 1 písm. c) se slova „státní metrologické kontroly měřidel“ nahrazují slovy „ověřování stanovených měřidel, certifikaci referenčních materiálů“. 12. V § 14 odst. 1 písmeno c) zní: „c) schvaluje typy měřidel a ověřuje stanovená měřidla,“. 13. V § 14 odst. 1 písm. g) se slova „zboží a lahví“ nahrazují slovy „zboží označeného symbolem „e“ a lahví označených symbolem „3““. 14. V § 14 odst. 1 písmeno j) zní: „j) vydává opatření obecné povahy podle § 6 odst. 2, § 9 odst. 1, § 9 odst. 9 a § 11a odst. 3,“. 15. V § 14 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) a m), která znějí: „l) provádí statistické výběrové zkoušky podle § 9 odst. 9, m) provádí přezkušování stanovených měřidel podle § 11a.“. 16. V § 14 odstavec 2 zní: „(2) Český metrologický institut může povolit a) konstrukční změnu stanoveného měřidla za podmínek stanovených v § 11 odst. 4, b) krátkodobé používání stanoveného měřidla v době mezi ukončením jeho opravy nebo jeho montáže a ověřením s omezením této doby.“. 17. V § 23 odst. 1 písm. c) se slova „nebo kalibrační“ zrušují. 18. V § 23 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje středníkem a doplňují se písmena i) a j), která znějí: „i) jako žadatel o prodloužení platnosti ověření neseznámil osoby dotčené měřením s prodloužením doby platnosti ověření podle § 9 odst. 10; j) provedl konstrukční změnu stanoveného měřidla bez povolení podle § 11 odst. 4.“. 19. Nadpis nad § 24c se zrušuje. 20. § 24c se zrušuje. 21. V § 25 nadpis zní: „Lhůty pro výkony schvalování typů měřidel, ověřování stanovených měřidel a certifikaci referenčních materiálů“. 22. V § 27 se slova „§ 7 odst. 3, § 8 odst. 2 a 5, § 9 odst. 1 až 3, § 9a odst. 2 až 4, § 12 odst. 3,“ nahrazují slovy „§ 8 odst. 2 a 5, § 9 odst. 1, 2 a 8, § 9a odst. 2, 3, 5 a 6, § 11a odst. 2, § 12 odst. 2,“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2015. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 84/2015 Sb.
Zákon č. 84/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 17. 4. 2015, datum účinnosti 1. 5. 2015, částka 37/2015 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o investičních pobídkách * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o zaměstnanosti * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o dani z nemovitých věcí * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 5. 2015 84 ZÁKON ze dne 19. března 2015, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o investičních pobídkách Čl. I Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 62/2005 Sb., zákona č. 443/2005 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb. a zákona č. 407/2012 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem.“. 2. V § 1a odst. 1 písm. a) se na konci bodu 4 slovo „nebo“ zrušuje. 3. V § 1a odst. 1 písm. a) se na konci bodu 5 doplňuje slovo „nebo“ a doplňuje se bod 6, který včetně poznámky pod čarou č. 23 zní: „6. osvobození od daně z nemovitých věcí ve zvýhodněných průmyslových zónách v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem23), 23) Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 1a odst. 1 písmeno c) zní: „c) zahájením prací souvisejících s realizací investiční akce 1. zahájení stavebních prací, 2. zahájení pořizování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, s výjimkou pořizování pozemků a s výjimkou pořizování dokumentace potřebné pro realizaci investiční akce, nebo 3. právní jednání zavazující k pořízení strojního zařízení16),“. 5. V § 1a odst. 1 písm. d) bodě 2 se číslo „120“ nahrazuje číslem „100“. 6. V § 1a odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) rozšířením výroby zvýšení výrobní kapacity, diverzifikace výroby o nové výrobky nebo zásadní změna celkového výrobního postupu,“. Dosavadní písmena e) až j) se označují jako písmena f) až k). 7. V § 1a odst. 1 písm. f), g), h) a i) se slovo „podnik“ nahrazuje slovy „obchodní závod“. 8. V § 1a odst. 1 se za písmeno i) vkládají nová písmena j) a k), která znějí: „j) datovým centrem obchodní závod nebo jeho část, jehož úlohou je ukládání, třídění a správa dat prostřednictvím jeho počítačových systémů a s nimi souvisejících prvků, k) centrem zákaznické podpory obchodní závod nebo jeho část, jehož úlohou je řízení vztahů a komunikace se zákazníky prostřednictvím sítě elektronických komunikací,“. Dosavadní písmena j) a k) se označují jako písmena l) a m). 9. V § 1a odst. 1 písm. l) se slova „nebo centrum sdílených služeb“ nahrazují slovy „, centrum sdílených služeb, datové centrum nebo centrum zákaznické podpory“. 10. V § 1a odst. 1 písm. m) se slova „bylo vydáno potvrzení podle § 4 odst. 1“ nahrazují slovy „byl předložen záměr získat investiční pobídku podle § 3 odst. 1“. 11. V § 1a odst. 2 se slova „služby datových center,“ zrušují. 12. Za § 1a se vkládá nový § 1b, který zní: „§ 1b (1) Zvýhodněnou průmyslovou zónou je vládou schválená průmyslová zóna určená k podpoře vyváženého a dynamického hospodářského rozvoje České republiky. (2) Ministerstvo navrhuje zvýhodněné průmyslové zóny vládě na základě průběžné analýzy volných ploch ve stávajících státem podporovaných průmyslových zónách a s ohledem na aktuální hospodářský vývoj v jednotlivých částech území České republiky.“. 13. V § 2 odst. 1 se slovo „předpisy12),13)“ nahrazuje slovem „předpisy12),13),23)“. 14. V § 2 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Investiční pobídku na investiční akci se způsobilými náklady nad 100 000 000 EUR lze poskytnout pouze za předpokladu, že byla na investiční akci povolena individuální výjimka ze zákazu veřejné podpory Evropskou komisí (dále jen „Komise“).“. 15. V § 2 odst. 2 písm. c) se slova „vydání potvrzení podle § 4 odst. 1“ nahrazují slovy „předložení záměru získat investiční pobídku podle § 3 odst. 1“. 16. V § 2 odst. 3 písm. a) se slova „s výjimkou sektorů, na které se přímo použitelný předpis Evropské unie1) nevztahuje“ zrušují. 17. V § 2 odst. 3 písm. b) se čárka za slovem „cenu“ nahrazuje slovem „a“ a slova „a které nebylo předmětem odpisů“ se zrušují. 18. V § 2 odst. 3 písmeno c) zní: „c) vytvoření a obsazení minimálně 20 nových pracovních míst,“. 19. V § 2 odst. 4 písm. a) se čárka za slovem „cenu“ nahrazuje slovem „a“ a slova „a které nebylo předmětem odpisů“ se zrušují. 20. V § 2 odst. 4 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). 21. V § 2 odst. 4 písm. b) se číslo „40“ nahrazuje číslem „20“. 22. V § 2 odst. 5 se číslo „40“ nahrazuje číslem „20“, za slovo „softwaru“ se vkládají slova „a datových center“, číslo „100“ se nahrazuje číslem „70“ a na konci textu odstavce 5 se doplňují slova „, nebo vytvoření a obsazení minimálně 500 nových pracovních míst v případě center zákaznické podpory“. 23. V § 2 odst. 7 větě první se za slovo „vláda“ vkládají slova „, nebo na území zvýhodněných průmyslových zón“ a slova „a c)“ se zrušují. 24. V § 2 odst. 8 se slova „a 5“ nahrazují slovy „, 5 a 6“. 25. V § 3 odst. 2 písm. a) se slova „nebo místo podnikání“ zrušují. 26. V § 3 odst. 2 písm. b) se slovo „podniku20)“ nahrazuje slovem „žadatele20)“ a slova „, v případě členství ve skupině konsolidované údaje za skupinu spojených osob21)“ se zrušují. Poznámka pod čarou č. 20 zní: „20) Příloha I k nařízení Komise (EU) č. 651/2014.“. 27. V § 3 odst. 2 písm. c) se slova „a o“ nahrazují slovy „, jejím umístění, termínu jejího zahájení a ukončení a o“. 28. V § 3 odst. 2 písmeno h) včetně poznámky pod čarou č. 24 zní: „h) údaje o dalších investičních akcích zahájených v předcházejících 3 letech přede dnem podání záměru získat investiční pobídku na území jednoho kraje žadatelem nebo osobami považovanými za jeden podnik podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího oblast podpory de minimis24). 24) Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis.“. 29. V § 3 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) požadovanou výši veřejné podpory.“. 30. V § 3 odst. 3 písmeno a) zní: „a) jde-li o právnickou osobu, zakladatelské právní jednání nebo jeho úředně ověřenou kopii, stanovy, nejsou-li zakladatelským právním jednáním, a výpis z veřejného rejstříku; zahraniční osoba připojí doklady obdobného charakteru,“. 31. V § 3 odst. 3 písm. b) se slova „, účetní závěrku, nebo doklady o daňové evidenci nebo jednoduché evidenci podle zákona o daních z příjmů za 3 poslední po sobě jdoucí účetní období, nebo za 1 či 2 zdaňovací období, podniká-li kratší dobu než 3 roky“ zrušují. 32. V § 3 odst. 4 písm. a) bodě 1 se slova „vydání potvrzení podle § 4 odst. 1“ nahrazují slovy „předložení záměru získat investiční pobídku podle § 3 odst. 1“. 33. V § 3 odst. 4 písm. a) bod 2 zní: „2. je nebo není malým nebo středním podnikatelem20),“. 34. V § 3 odst. 4 písm. a) bodě 5 se slova „se společným“ nahrazují slovy „s vnitřním“. 35. V § 3 odst. 4 se na konci písmene a) doplňuje bod 6, který zní: „6. neukončil v předcházejících dvou letech přede dnem podání záměru získat investiční pobídku v Evropském hospodářském prostoru činnost, která spadá do stejné třídy Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) vydané Českým statistickým úřadem jako činnost, kterou bude vykonávat po realizaci investiční akce, která je předmětem záměru získat investiční pobídku, a neplánuje ukončit takovou činnost do dvou let od dokončení investiční akce,“. 36. V § 3 odst. 4 písm. b) se slova „1 měsíce“ nahrazují slovy „2 měsíců“. 37. V § 3 odst. 4 písm. c) se slova „doklad, kterým prokáže způsob“ nahrazují slovy „popis způsobu“. 38. V § 3 odst. 5 se slova „a c)“ a slova „a b)“ zrušují, slova „odst. 2 a 5“ se nahrazují slovy „odst. 2, 3 a 6“ a na konci textu odstavce 5 se doplňují slova „a 6“. 39. V § 3 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 6 a 7. 40. V § 3 odstavec 6 zní: „(6) Zahraniční osoba může předložit zakladatelské právní jednání a stanovy, nejsou-li zakladatelským právním jednáním, v anglickém jazyce.“. 41. V § 4 odst. 1 větě druhé se za slovo „akci“ vkládají slova „nebo investiční akci se způsobilými náklady nad 100 000 000 EUR“. 42. V § 4 odst. 1 se za větu druhou vkládá věta „Soulad investiční akce s přímo použitelným předpisem Evropské unie1) se nehodnotí, jde-li o investiční akci se způsobilými náklady nad 100 000 000 EUR.“. 43. V § 4 odst. 1 větě čtvrté se slova „, vydá určená organizace žadateli potvrzení, že může splnit všeobecné a zvláštní podmínky pro poskytnutí investiční pobídky a že investiční akce uvedená v záměru je v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie1), a k posudku připojí“ nahrazují slovy „s výjimkou investiční akce se způsobilými náklady nad 100 000 000 EUR, připojí k posudku“. 44. V § 4 odst. 1 větě poslední se za slovo „unie1)“ vkládají slova „s výjimkou investiční akce se způsobilými náklady nad 100 000 000 EUR“. 45. V § 4 odst. 2 se za slova „před vydáním rozhodnutí o nabídce“ vkládají slova „na poskytnutí investiční pobídky (dále jen „rozhodnutí o nabídce“)“ a číslo „4“ se nahrazuje číslem „5“. 46. V § 4 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Vyplyne-li z posudku podle odstavce 1, že jde o investiční akci se způsobilými náklady nad 100 000 000 EUR, podá ministerstvo před vydáním rozhodnutí o nabídce podle odstavce 5 nebo rozhodnutí o příslibu podle § 5a Komisi žádost o individuální výjimku ze zákazu veřejné podpory. Do doby vydání rozhodnutí Komise o žádosti lhůta pro vydání rozhodnutí o nabídce podle odstavce 5 nebo rozhodnutí o příslibu podle § 5a neběží.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 47. V § 4 odst. 4 se za slovo „financí“ vkládají slova „, Ministerstvo zemědělství“, věta třetí se nahrazuje větami „Obec nebo kraj, v jejichž vlastnictví je pozemek, na kterém bude realizována investiční akce (dále jen „vlastník pozemku“), vyjádří do 60 dnů od obdržení žádosti ministerstva souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 2. Obec, na jejímž katastrálním území bude realizována investiční akce (dále jen „obec“), vyjádří do 60 dnů od obdržení žádosti ministerstva souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 6.“ a na konci textu odstavce 4 se doplňují slova „; pokud nebyl ve lhůtě uvedené ve větě třetí nebo čtvrté vyjádřen souhlas, má se za to, že vlastník pozemku nebo obec nesouhlasí“. 48. V § 4 odst. 5 větě první se slova „na poskytnutí investiční pobídky (dále jen „rozhodnutí o nabídce“)“ zrušují, číslo „3“ se nahrazuje číslem „4“, za větu druhou se vkládají věty „Pokud vyjádřil nesouhlas vlastník pozemku, ministerstvo neposkytne nabídku investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 2. Pokud vyjádřila nesouhlas obec, ministerstvo neposkytne nabídku investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 6.“ a na konci textu odstavce 5 se doplňují slova „, a pokud se vyjadřují k poskytnutí investiční pobídky, také vlastníkovi pozemku a obci“. 49. V § 5 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Zájemcem může být právnická osoba, která bude realizovat investiční akci, pro kterou bylo vydáno rozhodnutí o nabídce, která nebyla založena dříve než 6 měsíců přede dnem předložení záměru získat investiční pobídku a žadatel má v této osobě stoprocentní majetkovou účast.“. 50. V § 5 odst. 3 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c). 51. V § 5 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) mechanismus případné kompenzace mezi jednotlivými formami investiční pobídky.“. 52. V § 5 odst. 7 se slova „uvedeným v § 4 odst. 3 a místně příslušnému správci daně“ nahrazují slovy „, správci daně z příjmů zájemce, a pokud se vyjadřují k poskytnutí investiční pobídky, také vlastníkovi pozemku a obci“. 53. V § 5a se slova „odst. 3“ nahrazují slovy „odst. 4“ a na konci § 5a se doplňují věty „Pokud vyjádřil nesouhlas vlastník pozemku, ministerstvo neposkytne příslib investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 2. Pokud vyjádřila nesouhlas obec, ministerstvo neposkytne příslib investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 6.“. 54. V § 6 se doplňují odstavce 4 a 5, které včetně poznámky pod čarou č. 25 znějí: „(4) Oblasti, ve kterých nemůže být investiční pobídka poskytnuta, stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie25). (5) Investiční pobídku nelze poskytnout, pokud příjemce investiční pobídky nemá vypořádané navrácení podpory, o které Komise rozhodla, že je protiprávní nebo neslučitelná s vnitřním trhem. 25) Čl. 1 a čl. 13 nařízení Komise (EU) č. 651/2014.“. 55. V § 6a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „vydání potvrzení podle § 4 odst. 1“ nahrazují slovy „předložení záměru získat investiční pobídku podle § 3 odst. 1“. 56. V § 6a odst. 1 písmeno a) zní: „a) v případě investiční akce ve výrobě hodnotou dlouhodobého hmotného majetku14) ve formě strojního zařízení podle § 2 odst. 3 písm. b) a dále hodnotou nebo částí hodnoty dlouhodobého hmotného majetku14) ve formě pozemků nebo staveb nebo dlouhodobého nehmotného majetku14) koupeného za tržní cenu od jiných než spojených osob21), a to až do výše hodnoty strojního zařízení zahrnuté do způsobilých nákladů. Do způsobilých nákladů lze zahrnout pouze majetek pořízený do uplynutí 5 let od vydání rozhodnutí o příslibu nebo v případě strategické investiční akce do uplynutí 7 let od vydání rozhodnutí o příslibu. Do způsobilých nákladů nelze zahrnout 1. majetek, který již byl předmětem odpisů, s výjimkou dlouhodobého hmotného majetku ve formě staveb, který byl nabyt za tržních podmínek od jiných než spojených osob a u kterého příjemce doloží při kontrole podle § 7 písemné prohlášení předchozího vlastníka, že na majetek neuplatňoval veřejnou podporu a že majetek byl součástí obchodního závodu nebo jeho části, jejichž provoz byl přede dnem převodu vlastnických práv ukončen, 2. majetek, který není využíván příjemcem v místě realizace investiční akce, nebo 3. majetek pořízený po dokončení investiční akce,“. 57. V § 6a odst. 1 písm. b) bodě 2 se slova „ode dne vydání potvrzení podle § 4 odst. 1“ nahrazují slovy „po dni předložení záměru získat investiční pobídku podle § 3 odst. 1“. 58. V § 6a odst. 2 se za slova „písm. a) bodu 1“ vkládají slova „nebo 6“, slovo „nová“ se zrušuje, slova „odst. 4“ se nahrazují slovy „odst. 3, 4“, za slovo „neučiní“ se vkládají slova „do uplynutí 5 let ode dne vydání rozhodnutí o příslibu nebo v případě strategické investiční akce do uplynutí 7 let ode dne vydání rozhodnutí o příslibu“ a slova „investiční akce přesahující částku způsobilých nákladů 500 000 000 Kč“ se nahrazují slovy „strategické investiční akce“. 59. V § 6a odst. 3 se slovo „nová“ zrušuje, slovo „c)“ se nahrazuje slovem „b)“ a za slova „bodu 1“ se vkládají slova „nebo 6“. 60. V § 6a se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Za splnění povinnosti zachování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku podle odstavců 2 a 3 se považuje také nahrazení majetku z důvodu jeho zničení, poruchy nebo zastarání majetkem, který je ve stejné nebo vyšší hodnotě, slouží ke stejnému účelu a je způsobilým nákladem podle odstavce 1.“. Dosavadní odstavce 4 až 10 se označují jako odstavce 5 až 11. 61. V § 6a odst. 5 se slova „prvního čerpání investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 3“ nahrazují slovy „připsání první platby hmotné podpory na účet příjemce investiční pobídky“. 62. V § 6a se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) V případě strategické investiční akce musí být do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu investiční pobídky a) u investiční akce ve výrobě 1. investována částka způsobilých nákladů ve výši minimálně 500 000 000 Kč, z nichž alespoň 250 000 000 Kč musí být vynaloženo na pořízení strojního zařízení16) určeného pro výrobní účely, a 2. vytvořeno alespoň 500 nových pracovních míst, b) u investiční akce v oblasti technologických center 1. investována částka způsobilých nákladů ve výši minimálně 200 000 000 Kč, z nichž alespoň 100 000 000 Kč musí být vynaloženo na pořízení strojního zařízení, a 2. vytvořeno alespoň 100 nových pracovních míst.“. Dosavadní odstavce 7 až 11 se označují jako odstavce 8 až 12. 63. V § 6a se na konci odstavce 8 doplňuje věta „Ministerstvo předkládá Komisi zprávu o hodnocení poskytování investičních pobídek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1); k tomu je příjemce investiční pobídky povinen poskytnout na žádost ministerstva údaje o stavu realizace investiční akce a skutečné výši čerpané podpory.“. 64. V § 6a odstavec 9 včetně poznámky pod čarou č. 8b zní: „(9) V případě investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 2 nebo 5 pozbývá investiční pobídka platnosti při nesplnění a) povinností podle odstavce 2, s výjimkou povinnosti zaslat ministerstvu oznámení o tom, kdy byla investiční akce dokončena a v jakém rozsahu, b) povinností podle odstavce 3 nebo 6, c) povinnosti poskytnout na žádost údaje o stavu realizace investiční akce a skutečné výši čerpané podpory uvedené v odstavci 8, d) všeobecných podmínek podle § 2 odst. 2, nebo e) povinností podle odstavce 7 v případě investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 5; příjemce této investiční pobídky musí v tomto případě zaplatit hodnotu takto poskytnuté veřejné podpory poskytovateli investiční pobídky, a to včetně penále ve výši úroků8b) stanovených Komisí z výše takto poskytnuté podpory od data vydání rozhodnutí o příslibu do data vrácení veřejné podpory. 8b) Čl. 9 nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES.“. 65. V § 6a odst. 10 se věta první zrušuje a ve větě druhé se slovo „podmínky“ nahrazuje slovem „povinnosti“ a číslo „4“ se nahrazuje číslem „5“. 66. V § 6a odst. 11 se za slova „odst. 2“ vkládají slova „nebo při nesplnění povinností uvedených v odstavci 2 s výjimkou povinnosti zaslat ministerstvu oznámení o tom, kdy byla investiční akce dokončena a v jakém rozsahu, odstavci 3 nebo 6 nebo při nesplnění povinnosti poskytnout na žádost údaje o stavu realizace investiční akce a skutečné výši čerpané podpory uvedené v odstavci 8“ a slovo „předpisu12),13)“ se nahrazuje slovem „předpisu12),13),23)“. 67. V § 6a odst. 12 větě první se za slovo „fúze“ vkládají slova „, rozdělení nebo převodu jmění na společníka“, slova „společnost nebo zanikající družstvo“ se nahrazují slovem „korporace“ a na konci textu věty první se doplňují slova „a v žádosti uvést právního nástupce, na něhož mají práva a povinnosti z rozhodnutí o příslibu přejít“, ve větě druhé se za slovo „Ministerstvo“ vkládají slova „ve spolupráci s dotčenými orgány“, na konci textu věty čtvrté se doplňují slova „a zanikající obchodní korporace je povinna postupovat podle odstavců 9 až 11“ a poslední věta se zrušuje. 68. V § 7 odst. 2 písm. a) se slova „odst. 3 písm. a)“ nahrazují slovy „odst. 3 písm. a), c)“, slova „odst. 4 písm. c)“ se nahrazují slovy „odst. 4 písm. b)“ a slova „uvedené v § 6a odst. 3“ se nahrazují slovy „zachovat pracovní místa podle § 6a odst. 2 a 3“. 69. V § 7 odst. 2 písm. c) se slova „odst. 4“ nahrazují slovy „odst. 5“. 70. V § 7 odst. 2 písm. d) se slova „bodu 1“ nahrazují slovy „bodech 1 a 6“, slova „a c)“ se zrušují a slova „a b) a u povinnosti uvedené v § 6a odst. 2 a 5“ se nahrazují slovy „, u povinnosti zachovat dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek podle § 6a odst. 2 a 3 a u povinnosti uvedené v § 6a odst. 6“. 71. V § 7 odst. 4 se slova „uvedené v § 6a odst. 2“ nahrazují slovy „zachovat dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek podle § 6a odst. 2 a 3“, slova „majetku podle § 6a odst. 2“ se nahrazují slovy „majetku podle § 6a odst. 2 nebo 3“, za slova „bodu 1“ se vkládají slova „nebo 6“ a slova „uvedené v § 6a odst. 3“ se nahrazují slovy „zachovat pracovní místa podle § 6a odst. 2 a 3“. 72. V § 7 odst. 6 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“ a slova „prvního čerpání investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 3“ se nahrazují slovy „připsání první platby hmotné podpory na účet příjemce investiční pobídky“. 73. V § 11a odst. 5 větě první se číslo „5“ nahrazuje číslem „10“, ve větě druhé se slova „navýšena až na 7“ nahrazují slovy „zvýšena až na 12,5“ a na konci odstavce 5 se doplňuje věta „Výše hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku nesnižuje hodnotu způsobilých nákladů.“. 74. Příloha zní: „Příloha k zákonu č. 72/2000 Sb. TISKOPIS PRO UPLATNĚNÍ ZÁMĚRU ZÍSKAT INVESTIČNÍ POBÍDKU 2.3MB “. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Řízení, která nebyla pravomocně ukončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle zákona č. 72/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Investiční pobídky poskytnuté podle zákona č. 72/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, trvají v rozsahu a za podmínek, za kterých byly poskytnuty. 3. Ustanovení § 6a odst. 2 věta poslední zákona č. 72/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i pro příjemce investičních pobídek, kterým byl příslib investiční pobídky poskytnut v řízení podle zákona č. 72/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. III Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb. a zákona č. 332/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 35a odst. 2 písm. a) se za slovo „poplatník“ vkládají slova „počínaje zdaňovacím obdobím, ve kterém splnil všeobecné podmínky podle zákona upravujícího investiční pobídky,“. 2. V § 35a odst. 2 písm. c) se slova „nebude vůči němu zahájeno insolvenční řízení, nesloučí se s jiným subjektem, nebo nepřevezme jmění obchodní společnosti, jenž bude zrušena bez likvidace (převod jmění na společníka)69)“ nahrazují slovy „nebude vůči němu vydáno rozhodnutí o úpadku“. Poznámka pod čarou č. 69 se zrušuje. 3. V § 35a odst. 2 písm. d) se za slovo „poplatník“ vkládají slova „počínaje zdaňovacím obdobím, ve kterém splnil všeobecné podmínky podle zákona upravujícího investiční pobídky,“ a slova „, nebo převodem majetku nebo jeho části výše uvedených osob, který u nich bude mít za následek snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty“ se zrušují. 4. V § 35a odst. 4 se za slovo „souhrnu“ vkládají slova „s dalšími formami investiční pobídky“. 5. V § 35a odst. 6 větě první se slova „podmínky uvedené v odstavci 2 písm. a)“ nahrazují slovy „podmínek uvedených v odstavci 2 písm. a) a d)“ a za slovo „předpisem,“ se vkládají slova „nebo některou z povinností, jejichž nesplněním pozbývá rozhodnutí o příslibu investiční pobídky platnosti,“. 6. V § 35a odst. 6 větě třetí se za slova „písm. a)“ vkládají slova „nebo d)“. 7. V § 35a se doplňují odstavce 7 až 9, které znějí: „(7) Pokud se poplatník v období od vydání rozhodnutí o příslibu investiční pobídky do uplynutí lhůty, po kterou může uplatňovat slevu na dani podle odstavce 3, zúčastní fúze nebo rozdělení sloučením jako nástupnická obchodní korporace nebo jako přejímající společník převezme jmění obchodní korporace zrušené s převodem jmění na společníka, nemůže již v následujících zdaňovacích obdobích, počínaje zdaňovacím obdobím podle § 21a písm. c), uplatňovat slevu na dani podle odstavce 1. Tuto skutečnost sdělí poplatník správci daně, Ministerstvu financí a Ministerstvu průmyslu a obchodu. Povinnost plnění podmínek stanovených zákonem upravujícím investiční pobídky tím není dotčena. (8) Pokud poplatník v období od vydání rozhodnutí o příslibu investiční pobídky do uplynutí lhůty, po kterou může uplatňovat slevu na dani podle odstavce 3, zvýší základ pro výpočet slevy na dani převodem majetku nebo jeho části osob uvedených v § 23 odst. 7, který u nich bude mít za následek snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty, nemůže již v následujících zdaňovacích obdobích, počínaje zdaňovacím obdobím, ve kterém skutečnost nastala, uplatňovat slevu na dani podle odstavce 1. Tuto skutečnost sdělí poplatník správci daně, Ministerstvu financí a Ministerstvu průmyslu a obchodu. Povinnost plnění podmínek stanovených zákonem upravujícím investiční pobídky tím není dotčena. (9) Pokud poplatník v období, za které může uplatnit slevu na dani podle odstavce 3, oznámí správci daně, že již nebude uplatňovat slevu na dani podle odstavce 1, nemůže již v následujících zdaňovacích obdobích, počínaje zdaňovacím obdobím, ve kterém byla skutečnost správci daně oznámena, uplatňovat slevu na dani podle odstavce 1. Tuto skutečnost sdělí poplatník také Ministerstvu financí a Ministerstvu průmyslu a obchodu. Povinnost plnění podmínek stanovených zákonem upravujícím investiční pobídky tím není dotčena.“. 8. V § 35b odst. 1 písmeno b) zní: „b) S2 se rovná aritmetickému průměru částek daně vypočtených podle odstavce 2 za tři zdaňovací období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, za které lze slevu uplatnit poprvé. U poplatníka, od jehož registrace k dani z příjmů uplynula doba kratší než tři zdaňovací období, se vypočítá aritmetický průměr částek daně za všechna zdaňovací období. V případě, že příslušné zdaňovací období bude kratší nebo delší než 12 měsíců, bude částka daně vypočtená podle odstavce 2 pro účely výpočtu aritmetického průměru částek daně přepočtena na období 12 měsíců. Tento aritmetický průměr částek daně bude upraven o hodnoty jednotlivých meziročních odvětvových indexů cen vyhlašovaných Českým statistickým úřadem, a to počínaje indexem vztahujícím se k poslednímu zdaňovacímu období z těch, za která byl aritmetický průměr částek daně vypočten; aritmetický průměr částek daně se nesnižuje, je-li za příslušná zdaňovací období dodatečně vyměřena nižší daňová povinnost.“. 9. V § 35b odstavec 3 zní: „(3) Pokud vykázal poplatník za příslušné zdaňovací období, za které byl vypočten aritmetický průměr částek daně podle odstavce 1 písm. b), daňovou ztrátu nebo mu daňová povinnost nevznikla, použije se za příslušné zdaňovací období pro účely výpočtu aritmetického průměru částek daně podle odstavce 1 písm. b) nulová hodnota.“. 10. V § 35b odst. 5 se za slovo „souhrnu“ vkládají slova „s dalšími formami investiční pobídky“. 11. V § 35b odst. 6 se slova „a 5“ nahrazují slovy „, 5, 7, 8 a 9“. 12. V § 35b odst. 7 větě první se slova „podmínky uvedené v odstavci 2 písm. a)“ nahrazují slovy „podmínek uvedených v odstavci 2 písm. a) a d)“ a za slovo „předpisem,“ se vkládají slova „nebo některou z povinností, jejichž nesplněním pozbývá rozhodnutí o příslibu investiční pobídky platnosti,“. 13. V § 35b odst. 7 větě třetí se za slova „písm. a)“ vkládají slova „nebo d)“. 14. V § 38r odst. 1 se za slova „v němž“ vkládají slova „nastaly skutečnosti uvedené v § 35a odst. 7, 8 nebo 9, nebo v němž“. Čl. IV Přechodné ustanovení Pro příslib investiční pobídky poskytnutý v řízení podle zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, zahájeném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou ustanovení § 35a odst. 2 písm. a), c) a d), § 35a odst. 6, 7, 8 a 9, § 35b odst. 6 a 7 a § 38r odst. 1, pro které se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o zaměstnanosti Čl. V Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2014 Sb., a zákona č. 250/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 111 odst. 3 větě první se číslo „50“ nahrazuje číslem „25“ a na konci textu věty první se doplňují slova „, nebo na území zvýhodněných průmyslových zón schválených vládou podle zvláštního právního předpisu55)“. 2. V § 111 odst. 3 větě poslední se slova „ode dne“ nahrazují slovy „po dni“. 3. V § 111 odst. 4 větě poslední se slova „ode dne“ nahrazují slovy „po dni“. 4. V § 111 odst. 5 se slova „bodu 3“ zrušují. 5. V § 111 odst. 6 písm. b) se slova „a profesní strukturu“ nahrazují slovem „nových“. 6. V § 111 odst. 6 písm. i) se slova „bodu 3“ zrušují. 7. V § 111 odst. 7 písm. k) se slova „bodu 3“ zrušují. 8. V § 111 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) Závazky zaměstnavatele sjednané v dohodě o poskytnutí hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst a v dohodě o poskytnutí hmotné podpory rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců musí být splněny do uplynutí tří let od vydání rozhodnutí o příslibu investiční pobídky podle zvláštního právního předpisu55).“. Dosavadní odstavce 8 až 13 se označují jako odstavce 9 až 14. 9. V § 111 odst. 11 se slova „, nebo spádová oblast“ a věta druhá zrušují. 10. V § 111 se odstavec 12 zrušuje. Dosavadní odstavce 13 a 14 se označují jako odstavce 12 a 13. 11. V § 111 odst. 13 se slova „s ministerstvem nebo“ zrušují. Čl. VI Přechodné ustanovení Pro příslib investiční pobídky poskytnutý v řízení podle zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, zahájeném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o dani z nemovitých věcí Čl. VII Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 65/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 576/2002 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 1/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 212/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 23/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno x), které zní: „x) nejdéle na dobu 5 let pozemky ve vládou schválené zvýhodněné průmyslové zóně podle zákona upravujícího investiční pobídky pořízené pro účely realizace investiční akce, pro kterou je vydáno rozhodnutí o příslibu investiční pobídky ve formě osvobození od daně z nemovitých věcí, jestliže obec zcela nebo částečně osvobodí pozemky ve zvýhodněné průmyslové zóně obecně závaznou vyhláškou.“. 2. V § 4 odst. 4 se slovo „w)“ nahrazuje slovem „x)“. 3. V § 9 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno w), které zní: „w) nejdéle na dobu 5 let zdanitelné stavby ve vládou schválené zvýhodněné průmyslové zóně podle zákona upravujícího investiční pobídky pořízené nebo zřízené pro účely realizace investiční akce, pro kterou je vydáno rozhodnutí o příslibu investiční pobídky ve formě osvobození od daně z nemovitých věcí, jestliže obec zcela nebo částečně osvobodí zdanitelné stavby ve zvýhodněné průmyslové zóně obecně závaznou vyhláškou.“. 4. V § 9 odst. 5 se slova „a v)“ nahrazují slovy „až w)“. 5. Za § 12c se vkládá nový § 12d, který včetně nadpisu zní: „§ 12d Osvobození od daně z nemovitých věcí ve zvýhodněných průmyslových zónách (1) Osvobození od daně z nemovitých věcí ve zvýhodněné průmyslové zóně nesmí ve zdaňovacím období překročit míru veřejné podpory podle zákona upravujícího investiční pobídky vztaženou k dosud skutečně vynaloženým způsobilým nákladům a současně nemůže v celkovém souhrnu s dalšími formami investiční pobídky překročit maximální výši podpory stanovenou rozhodnutím o příslibu investiční pobídky podle zákona upravujícího investiční pobídky. (2) Částečné osvobození od daně z nemovitých věcí ve zvýhodněné průmyslové zóně určí obec v obecně závazné vyhlášce procentem. (3) V obecně závazné vyhlášce obec vymezí pozemky zvýhodněné průmyslové zóny jejich parcelním číslem s uvedením katastrálního území, ve kterém leží.“. 6. Za § 13b se vkládá nový § 14, který včetně nadpisu zní: „§ 14 Zvláštní ustanovení o daňovém přiznání a stanovení daně (1) Nedodrží-li poplatník, který uplatňuje nárok na osvobození od daně z nemovitých věcí ve zvýhodněné průmyslové zóně, některou ze všeobecných podmínek stanovených zákonem upravujícím investiční pobídky nebo některou z povinností, jejichž nesplněním pozbývá rozhodnutí o příslibu investiční pobídky platnosti, nárok na osvobození pozemků nebo zdanitelných staveb zaniká. (2) Zanikl-li nárok na osvobození podle odstavce 1, je poplatník povinen podat dodatečná daňová přiznání na všechna zdaňovací období, ve kterých uplatnil nárok na toto osvobození. (3) Byla-li poskytnuta investiční pobídka formou osvobození podle odstavce 1, lhůta pro stanovení daně na zdaňovací období, ve kterém nárok na toto osvobození vznikl, i pro všechna zdaňovací období, na která lze toto osvobození uplatnit, končí současně se lhůtou pro stanovení daně na zdaňovací období, v němž uplynula lhůta pro uplatnění nároku na toto osvobození.“. 7. V § 16a odst. 1 se slova „, § 6,“ nahrazují slovy „a x), § 6, § 9 odst. 1 písm. w), §“. Čl. VIII Přechodné ustanovení Pro příslib investiční pobídky poskytnutý v řízení podle zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, zahájeném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. IX Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 2015. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 83/2015 Sb.
Zákon č. 83/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 17. 4. 2015, datum účinnosti 1. 9. 2015, částka 37/2015 * Čl. I - Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 6/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb. a zákona č. 380/2009 Sb., se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 9. 2015 83 ZÁKON ze dne 18. března 2015, kterým se mění zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 6/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb. a zákona č. 380/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1, § 10a odst. 6 písm. b), § 11c odst. 7 a v § 11e písm. b) a c) se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“. 2. V § 2 písmena f) až i) znějí: „f) metadaty informace, které popisují prostorová data nebo služby založené na prostorových datech a které umožňují jejich vyhledávání, třídění a používání; g) infrastrukturou pro prostorová data prostorová data a služby založené na prostorových datech, síťové služby a technologie, metadata, technické požadavky, dohody o sdílení přístupu k prostorovým datům a službám založeným na prostorových datech a jejich využívání, mechanismy, procesy a postupy koordinace, zavedené, provozované nebo zpřístupněné v souladu s tímto zákonem a sledování, využívání prostorových dat a služeb založených na prostorových datech; h) interoperabilitou možnost kombinace prostorových dat a vzájemné komunikace mezi službami založenými na prostorových datech bez opakovaných ručních zásahů tak, aby bylo dosaženo soudržného výsledku a aby byla zvýšena přidaná hodnota prostorových dat a služeb založených na prostorových datech; i) zpřístupňováním dat zpřístupňování prostorových dat a metadat neomezenému okruhu subjektů prostřednictvím 1. poskytování prostorových dat a metadat na geoportál (§ 11a) z vlastního internetového rozhraní s využitím služeb založených na prostorových datech v souladu s technickými požadavky, nebo 2. předávání prostorových dat a metadat v souladu s technickými požadavky na geoportál (§ 11a),“. 3. V § 2 se doplňují písmena j) a k), která včetně poznámky pod čarou č. 16 znějí: „j) technickými požadavky požadavky, které obsahují minimální výkonnostní požadavky na služby založené na prostorových datech a zajišťují soudržnost prostorových dat, stanovené přímo použitelnými předpisy Evropské unie16) upravujícími pravidla pro vytvoření a aktualizaci metadat, monitorování a podávání zpráv, služby založené na prostorových datech, interoperabilitu a harmonizaci prostorových dat a služeb založených na prostorových datech a pro přístup k prostorovým datům a službám; k) službami založenými na prostorových datech možné formy zpracování prostorových dat nebo souvisejících metadat prostřednictvím počítačové aplikace. 16) Například nařízení Komise (ES) č. 1205/2008 ze dne 3. prosince 2008, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES týkající se metadat, nařízení Komise (ES) č. 976/2009 ze dne 19. října 2009, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES, pokud jde o síťové služby, nařízení Komise (EU) č. 268/2010 ze dne 29. března 2010, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES, pokud jde o poskytnutí přístupu k sadám prostorových dat a službám prostorových dat členských států orgánům a subjektům Společenství za harmonizovaných podmínek, nařízení Komise (EU) č. 1089/2010 ze dne 23. listopadu 2010, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES, pokud jde o interoperabilitu sad prostorových dat a služeb prostorových dat.“. 4. V § 11a odstavec 1 zní: „(1) Ministerstvo životního prostředí spravuje geoportál, který je informačním systémem veřejné správy a je přístupný prostřednictvím portálu veřejné správy. Povinné subjekty prostřednictvím geoportálu zpřístupňují data odpovídající alespoň jednomu z témat uvedených v prováděcím právním předpise, která povinné subjekty tvoří, přijímají, spravují nebo aktualizují a která spadají do oblasti úkolů veřejné správy. Ministerstvo životního prostředí zpřístupní na geoportálu veškeré informace o údajích, kódech a technických klasifikacích, které jsou nezbytné k zajištění souladu s technickými požadavky.“. 5. V § 11a odst. 4 úvodní část ustanovení zní: „(4) Součástí služeb založených na prostorových datech jsou síťové služby, kterými jsou služby“. 6. V § 11a odst. 4 písmeno e) zní: „e) spouštěcí, které umožňují spuštění služeb založených na prostorových datech uvedených v písmenech a) až d).“. 7. V § 11a odst. 7 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a o výši úhrady podle § 11c odst. 3 a 4, pokud je požadována“. 8. V § 11b odst. 2 větě první se za slovo „tvorbu“ vkládají slova „, shromažďování nebo šíření“. 9. V § 11b odst. 3 se za slova „v souladu s autorskými právy“ vkládají slova „, právy souvisejícími s právem autorským nebo zvláštním právem pořizovatele databáze“. 10. V § 11c odstavec 1 zní: „(1) Data zpřístupněná prostřednictvím geoportálu jsou veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup. Povinný subjekt nebo jiný poskytovatel prostorových dat zpřístupňují podmínky poskytování dat jako součást jím zpřístupňovaných metadat. Prostorová data zpřístupňují povinné subjekty nebo jiní poskytovatelé na základě nevýhradní licenční smlouvy nebo podlicenční smlouvy upravující zejména zužitkování nebo vytěžování databází, které jsou tvořeny prostorovými daty (dále jen „licenční smlouva“)12b). Pokud povinný subjekt nebo jiný poskytovatel prostorových dat nepředá jako součást metadat návrh licenční smlouvy, zpřístupňují se prostorová data na základě vzorové licenční smlouvy, kterou Ministerstvo životního prostředí uveřejní na geoportálu. Na základě licenční smlouvy může povinný subjekt nebo jiný poskytovatel prostorových dat zpřístupnit také služby založené na prostorových datech.“. 11. V § 11c odst. 2 se na konci písmene g) čárka nahrazuje tečkou a písmeno h) se zrušuje. 12. V § 11c odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Za zpřístupnění prostorových dat povinných subjektů a jiných poskytovatelů prostorových dat odpovídajících tématům uvedeným v prováděcím právním předpise a služeb založených na prostorových datech může být požadována úhrada ve výši, která nepřesáhne minimální výši nezbytnou k zajištění potřebné kvality a zpřístupňování prostorových dat a služeb založených na prostorových datech.“. 13. V § 11c odst. 4 se slova „V případě průběžně aktualizovaných dat velkého objemu lze zpoplatnit i prohlížecí služby založené na prostorových datech;“ nahrazují slovy „V případě průběžně aktualizovaných dat velkého objemu lze požadovat úhradu podle odstavce 3 i za prohlížecí služby založené na prostorových datech, pokud tato úhrada slouží k zajištění zachování a údržby prostorových dat a zachování odpovídajících služeb založených na prostorových datech;“. 14. V § 11c odstavec 6 zní: „(6) Orgány veřejné správy, státní příspěvkové organizace a organizační složky státu mají pro účely plnění svých úkolů, které mohou mít vliv na životní prostředí, k prostorovým datům a ke službám založeným na prostorových datech poskytovaným orgány veřejné správy, které odpovídají tématům uvedeným v prováděcím právním předpisu a jsou zpřístupněny na geoportálu, bezplatný přístup v plném rozsahu. Orgány veřejné správy, státní příspěvkové organizace a organizační složky státu si vyměňují a využívají tato data a služby pro plnění svých úkolů, které mohou mít vliv na životní prostředí.“. 15. V § 11c odst. 8 se slova „Evropská společenství“ nahrazují slovy „Evropská unie“. 16. V § 11d odst. 2 se věta třetí nahrazuje větou „Přístup veřejnosti je možné omezit pouze v nezbytně nutných případech, převažuje-li zájem na omezení přístupu nad veřejným zájmem na zpřístupnění prostorových dat.“. 17. V § 12 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) V návaznosti na zprávu o stavu životního prostředí České republiky zpracovává Ministerstvo životního prostředí jedenkrát za rok zprávy o stavu životního prostředí jednotlivých krajů. Tyto zprávy musí být zveřejněny v elektronické podobě do tří měsíců od schválení zprávy o stavu životního prostředí České republiky.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 2015. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 82/2015 Sb.
Zákon č. 82/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 17. 4. 2015, datum účinnosti 1. 5. 2015, částka 37/2015 * ČÁST PRVNÍ - Změna školského zákona * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o specifických zdravotních službách * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 9. 2016 82 ZÁKON ze dne 19. března 2015, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna školského zákona Čl. I Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 158/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 217/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 58/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 242/2008 Sb., zákona č. 243/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 49/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 378/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 331/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 370/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 8 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Ministerstva a ostatní organizační složky státu mohou zřizovat mateřské školy a zařízení školního stravování jim sloužící, a to jako státní příspěvkové organizace podle zvláštního právního předpisu4); § 169 odst. 5 až 9 se použije obdobně.“. 2. V § 8 odst. 5 se slova „uvedená v odstavcích 2 až 4“ nahrazují slovy „a ostatní organizační složky státu“. 3. V § 8 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „, a to i v případě, že převažujícím předmětem činnosti takové právnické osoby je podnikání podle zvláštních právních předpisů. Školu nebo školské zařízení může podle věty první zřídit také několik právnických nebo fyzických osob společně.“. 4. V § 13 odstavec 4 zní: „(4) V oborech středního vzdělání s maturitní zkouškou, v nichž se podle rámcového vzdělávacího programu povinně vyučují některé předměty v cizím jazyce, jsou vyučovacími jazyky český jazyk a příslušný cizí jazyk.“. 5. V § 13 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Ve vyšších odborných školách může být vyučovacím jazykem cizí jazyk.“. 6. V § 15 odst. 3 se za slova „může v“ vkládá slovo „základním“. 7. § 16 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 11a zní: „§ 16 Podpora vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami (1) Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami se rozumí osoba, která k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. Podpůrnými opatřeními se rozumí nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám dítěte, žáka nebo studenta. Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření školou a školským zařízením. (2) Podpůrná opatření spočívají v a) poradenské pomoci školy a školského poradenského zařízení, b) úpravě organizace, obsahu, hodnocení, forem a metod vzdělávání a školských služeb, včetně zabezpečení výuky předmětů speciálně pedagogické péče a včetně prodloužení délky středního nebo vyššího odborného vzdělávání až o dva roky, c) úpravě podmínek přijímání ke vzdělávání a ukončování vzdělávání, d) použití kompenzačních pomůcek, speciálních učebnic a speciálních učebních pomůcek, využívání komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob11a), Braillova písma a podpůrných nebo náhradních komunikačních systémů, e) úpravě očekávaných výstupů vzdělávání v mezích stanovených rámcovými vzdělávacími programy a akreditovanými vzdělávacími programy, f) vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu, g) využití asistenta pedagoga, h) využití dalšího pedagogického pracovníka, tlumočníka českého znakového jazyka, přepisovatele pro neslyšící nebo možnosti působení osob poskytujících dítěti, žákovi nebo studentovi po dobu jeho pobytu ve škole nebo školském zařízení podporu podle zvláštních právních předpisů, nebo i) poskytování vzdělávání nebo školských služeb v prostorách stavebně nebo technicky upravených. (3) Podpůrná opatření podle odstavce 2 se člení do pěti stupňů podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti. Podpůrná opatření různých druhů nebo stupňů lze kombinovat. Podpůrná opatření vyššího stupně lze použít, shledá-li školské poradenské zařízení, že vzhledem k povaze speciálních vzdělávacích potřeb dítěte, žáka nebo studenta nebo k průběhu a výsledkům poskytování dosavadních podpůrných opatření by podpůrná opatření nižšího stupně nepostačovala k naplňování vzdělávacích možností dítěte, žáka nebo studenta a k uplatnění jeho práva na vzdělávání. Začlenění podpůrných opatření do jednotlivých stupňů stanoví prováděcí právní předpis. (4) Podpůrná opatření prvního stupně uplatňuje škola nebo školské zařízení i bez doporučení školského poradenského zařízení. Podpůrná opatření druhého až pátého stupně lze uplatnit pouze s doporučením školského poradenského zařízení. Škola nebo školské zařízení může místo doporučeného podpůrného opatření přijmout po projednání s příslušným školským poradenským zařízením a s předchozím písemným informovaným souhlasem zletilého žáka, studenta nebo zákonného zástupce dítěte nebo žáka jiné podpůrné opatření stejného stupně, pokud to neodporuje zájmu dítěte, žáka nebo studenta. (5) Podmínkou poskytování podpůrného opatření druhého až pátého stupně školou nebo školským zařízením je vždy předchozí písemný informovaný souhlas zletilého žáka, studenta nebo zákonného zástupce dítěte nebo žáka. (6) Podpůrné opatření druhého až pátého stupně přestane škola nebo školské zařízení po projednání se zletilým žákem, studentem nebo zákonným zástupcem dítěte nebo žáka poskytovat, pokud z doporučení školského poradenského zařízení vyplývá, že podpůrné opatření již není nezbytné. (7) Podpůrná opatření při vzdělávání dítěte, žáka a studenta, který nemůže vnímat řeč sluchem, se volí tak, aby bylo zajištěno vzdělávání v komunikačním systému neslyšících a hluchoslepých osob, který odpovídá potřebám dítěte, žáka nebo studenta. Žákům a studentům vzdělávaným v českém znakovém jazyce se souběžně poskytuje vzdělávání také v psaném českém jazyce, přičemž znalost českého jazyka si tito žáci a studenti osvojují metodami používanými při výuce českého jazyka jako cizího jazyka. Využívá-li škola nebo školské zařízení tlumočníka českého znakového jazyka, zajistí, aby jeho činnost vykonávala osoba, která prokáže vzdělání, nebo praxi a vzdělání, jimiž získala znalost českého znakového jazyka na úrovni rodilého mluvčího a tlumočnické dovednosti na úrovni umožňující plnohodnotné vzdělávání dítěte, žáka nebo studenta. (8) Podpůrná opatření při vzdělávání dítěte, žáka a studenta, který při komunikaci využívá prostředků alternativní nebo augmentativní komunikace, se volí tak, aby bylo zajištěno vzdělávání v komunikačním systému, který odpovídá potřebám dítěte, žáka nebo studenta. (9) Pro děti, žáky a studenty s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem lze zřizovat školy nebo ve školách třídy, oddělení a studijní skupiny. Zařadit do takové třídy, studijní skupiny nebo oddělení nebo přijmout do takové školy lze pouze dítě, žáka nebo studenta uvedené ve větě první, shledá-li školské poradenské zařízení, že vzhledem k povaze speciálních vzdělávacích potřeb dítěte, žáka nebo studenta nebo k průběhu a výsledkům dosavadního poskytování podpůrných opatření by samotná podpůrná opatření podle odstavce 2 nepostačovala k naplňování jeho vzdělávacích možností a k uplatnění jeho práva na vzdělávání. Podmínkou pro zařazení je písemná žádost zletilého žáka nebo studenta nebo zákonného zástupce dítěte nebo žáka, doporučení školského poradenského zařízení a soulad tohoto postupu se zájmem dítěte, žáka nebo studenta. (10) Ke zřízení třídy, oddělení nebo studijní skupiny podle odstavce 9 je v případě škol zřizovaných ministerstvem nebo registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, nezbytný souhlas ministerstva, v případě ostatních škol souhlas krajského úřadu. (11) Navýšení finančních prostředků poskytovaných na činnost školy ze státního rozpočtu podle § 161 až 163 z důvodu využití asistenta pedagoga je možné pouze, pokud dalo k využití asistenta pedagoga v daném případě souhlas ministerstvo v případě škol zřizovaných ministerstvem nebo registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, nebo krajský úřad v případě ostatních škol. 11a) Zákon č. 155/1998 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, ve znění pozdějších předpisů.“. 8. Za § 16 se vkládají nové § 16a a 16b, které včetně nadpisů znějí: „§ 16a Poradenská pomoc školského poradenského zařízení (1) Školské poradenské zařízení poskytne poradenskou pomoc dítěti, žákovi, studentovi nebo zákonnému zástupci dítěte nebo žáka na základě jeho žádosti nebo na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci podle jiného právního předpisu. (2) Vyžaduje-li to zájem dítěte nebo nezletilého žáka, doporučí škola nebo školské zařízení jeho zákonnému zástupci, aby vyhledal pomoc školského poradenského zařízení. Škola nebo školské zařízení spolupracuje před přiznáním podpůrného opatření dítěti, žákovi nebo studentovi zejména se školským poradenským zařízením, se zřizovatelem, lékařem a orgánem sociálně-právní ochrany dětí. (3) Výsledkem poradenské pomoci školského poradenského zařízení jsou zejména zpráva a doporučení. Ve zprávě školské poradenské zařízení uvede skutečnosti podstatné pro doporučení podpůrných opatření. V doporučení uvede závěry vyšetření a podpůrná opatření prvního až pátého stupně, která odpovídají zjištěným speciálním vzdělávacím potřebám a možnostem dítěte, žáka nebo studenta, a to včetně možných kombinací a variant podpůrných opatření a způsobu a pravidel jejich použití při vzdělávání. (4) Školské poradenské zařízení poskytuje zprávu a doporučení tomu, komu je poskytována poradenská pomoc; škole nebo školskému zařízení, v němž se dítě, žák nebo student vzdělává, poskytuje pouze doporučení. Školské poradenské zařízení poskytne vydané doporučení také orgánu veřejné moci, který svým rozhodnutím uložil zákonnému zástupci dítěte nebo žáka, dítěti, žákovi nebo studentovi povinnost využít odbornou poradenskou pomoc ve školském poradenském zařízení. Nejedná-li se o případ podle věty druhé, školské poradenské zařízení poskytne vydané doporučení také orgánu sociálně-právní ochrany dětí, pokud je o to orgán sociálně-právní ochrany dětí písemně požádá. (5) Pokud má zletilý žák, student nebo zákonný zástupce dítěte nebo žáka pochybnosti o tom, že škola nebo školské zařízení postupuje v souladu s doporučením školského poradenského zařízení, může řediteli školy nebo školského zařízení navrhnout, aby s ním případ projednal za účasti pověřeného zaměstnance příslušného školského poradenského zařízení, a ředitel je povinen jednání bez zbytečného odkladu svolat. (6) Projednáním podle odstavce 5 není dotčeno právo zletilého žáka, studenta nebo zákonného zástupce dítěte nebo žáka podat podnět České školní inspekci podle § 174 odst. 5. § 16b Revize (1) Dítě, žák, student nebo zákonný zástupce může do 30 dnů ode dne, kdy obdržel zprávu nebo doporučení školského poradenského zařízení, požádat právnickou osobu zřízenou a pověřenou ministerstvem prováděním revizí o jejich revizi. O revizi doporučení může požádat také škola, školské zařízení nebo orgán veřejné moci, který svým rozhodnutím uložil zákonnému zástupci dítěte nebo žáka, dítěti, žákovi nebo studentovi povinnost využít odbornou poradenskou pomoc ve školském poradenském zařízení, do 30 dnů ode dne, kdy doporučení obdržely, a Česká školní inspekce. (2) Právnická osoba podle odstavce 1 posoudí žádost o revizi a zprávu nebo doporučení, a je-li to nezbytné k naplnění účelu revize, prověří se souhlasem zletilého žáka nebo studenta nebo zákonného zástupce dítěte nebo žáka vzdělávací potřeby a možnosti dítěte, žáka nebo studenta. Právnická osoba podle odstavce 1 zajistí, aby prověřování bylo prováděno v místě sídla školského poradenského zařízení, které vydalo zprávu nebo doporučení. Toto školské poradenské zařízení je povinno poskytnout součinnost při prověřování vzdělávacích potřeb a možností podle věty první. (3) O výsledku posouzení vydá právnická osoba podle odstavce 1 do 60 dnů od obdržení žádosti revizní zprávu, která může obsahovat i novou zprávu nebo doporučení podpůrných opatření a v takovém případě nahrazuje revidovanou zprávu nebo doporučení. Revizní zpráva se zasílá dítěti, žáku, studentovi nebo zákonnému zástupci, příslušnému školskému poradenskému zařízení, a s vyloučením údajů, které jsou pouze obsahem zprávy podle § 16a odst. 3, také škole nebo školskému zařízení. V případě, že orgán sociálně-právní ochrany dětí žádal školské poradenské zařízení podle § 16a odst. 4 o poskytnutí doporučení, zašle školské poradenské zařízení tomuto orgánu také revizní zprávu v rozsahu týkajícím se poskytnutého doporučení. (4) Do vydání revizní zprávy, která nahrazuje revidovanou zprávu nebo doporučení, se postupuje podle původního doporučení a zprávy vydaných školským poradenským zařízením.“. 9. V § 17 odst. 3 se slova „osoby, která je v souladu se zvláštním právním předpisem12) nebo s rozhodnutím soudu oprávněna jednat za dítě nebo nezletilého žáka (dále jen „zákonný zástupce“),“ nahrazují slovy „jeho zákonného zástupce“. 10. Poznámka pod čarou č. 12 se zrušuje. 11. § 19 zní: „§ 19 Ministerstvo stanoví vyhláškou a) konkrétní výčet a účel podpůrných opatření a jejich členění do stupňů, b) u podpůrných opatření druhého až pátého stupně pravidla pro jejich použití školou a školským zařízením a normovanou finanční náročnost pro účely poskytování finančních prostředků ze státního rozpočtu podle tohoto zákona, c) postup školy nebo školského zařízení před přiznáním podpůrného opatření dítěti, žákovi nebo studentovi, d) organizaci poskytování podpůrných opatření, e) organizaci a pravidla vzdělávání ve třídách, odděleních a studijních skupinách a školách zřízených podle § 16 odst. 9, f) průběh a organizaci poradenských služeb školy a činnosti školských poradenských zařízení, základní zásady používání diagnostických nástrojů a pravidla spolupráce školských poradenských zařízení se školami, školskými zařízeními a dalšími osobami a orgány veřejné správy, g) náležitosti zprávy a doporučení vydávaných školským poradenským zařízením, h) podmínky pro využití asistenta pedagoga a pravidla jeho činnosti a podmínky působení osob poskytujících dítěti, žákovi nebo studentovi po dobu jeho pobytu ve škole nebo školském zařízení podporu podle zvláštních právních předpisů, i) náležitosti individuálního vzdělávacího plánu, j) náležitosti informovaného souhlasu s poskytnutím podpůrného opatření podle § 16 odst. 4 a 5 a žádosti podle § 16 odst. 9, k) pravidla a náležitosti zjišťování vzdělávacích potřeb nadaných dětí, žáků a studentů, úpravu organizace, přijímání, průběhu a ukončování jejich vzdělávání a podmínky pro přeřazování do vyššího ročníku.“. 12. V § 20 odst. 5 úvodní části ustanovení se za slova „pracovní činnost v“ vkládá slovo „základním“. 13. V § 27 odst. 4 a 6 se slova „se zdravotním postižením“ nahrazují slovy „uvedeným v § 16 odst. 9 větě první“. 14. V § 27 odst. 5 se slova „se sociálním znevýhodněním a žákům v hmotné nouzi.14)“ nahrazují slovy „s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou, žákům s postavením azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany nebo účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky, žákům v hmotné nouzi14), jakož i v dalších případech hodných zvláštního zřetele.“. 15. V § 28 odst. 2 písmeno f) zní: „f) údaje o znevýhodnění dítěte, žáka nebo studenta uvedeném v § 16 odst. 9, údaje o podpůrných opatřeních poskytovaných dítěti, žákovi nebo studentovi školou v souladu s § 16, a o závěrech vyšetření uvedených v doporučení školského poradenského zařízení,“. 16. V § 28 odst. 3 písmeno d) zní: „d) údaje o znevýhodnění dítěte, žáka nebo studenta uvedeném v § 16 odst. 9, údaje o podpůrných opatřeních poskytovaných dítěti, žákovi nebo studentovi školským zařízením v souladu s § 16, a o závěrech vyšetření uvedených v doporučení školského poradenského zařízení,“. 17. V § 28 odst. 7 se slova „žáka nebo studenta, bylo-li mu přiděleno“ nahrazují slovy „fyzické osoby, které byl doklad vydán, bylo-li jí rodné číslo přiděleno“. 18. V § 28 odst. 8 se slovo „Školy“ nahrazuje slovy „Právnické osoby vykonávající činnost školy a právnická osoba podle § 171 odst. 4 věty první“. 19. V § 30 odst. 1 písm. a) se slova „s pedagogickými pracovníky“ nahrazují slovy „se zaměstnanci ve škole nebo školském zařízení“. 20. V § 30 se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 52 zní: „(5) Ředitel střední nebo vyšší odborné školy může se souhlasem zřizovatele vystupovat jako zprostředkovatel smlouvy mezi žákem nebo studentem starším 15 let na jedné straně a právnickou či fyzickou osobou na druhé straně, ve které se za sjednaných podmínek právnická či fyzická osoba zaváže poskytovat žákovi či studentovi příspěvek na výuku či studium a žák či student se zaváže po ukončení výuky či studia uzavřít s určenou právnickou či fyzickou osobou pracovní poměr související s oborem jeho výuky či studia, a v tomto pracovním poměru setrvat po sjednanou dobu, nebo vrátit poskytnuté příspěvky52). 52) § 31 a 35 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. § 6 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.“. 21. V § 32 odstavec 2 zní: „(2) Ve školách a školských zařízeních se zakazuje reklama, která je v rozporu s cíli a obsahem vzdělávání, a reklama, nabízení k prodeji nebo prodej výrobků ohrožujících zdraví, psychický nebo morální vývoj dětí, žáků a studentů nebo přímo ohrožujících či poškozujících životní prostředí a dále reklama a nabízení k prodeji nebo prodej potravin, které jsou v rozporu s výživovými požadavky na zdravou výživu dětí, žáků a studentů. Požadavky na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních, stanoví ministerstvo a Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou.“. 22. V § 32a se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Na programy spolufinancované z rozpočtu Evropské unie nebo jejich části, jejichž předmětem je podpora kvality, rozvoje nebo dostupnosti vzdělávání a školských služeb podle tohoto zákona, se nevztahují ustanovení o programech podle rozpočtových pravidel.“. 23. V § 34 odst. 6 a v § 67 odst. 2 se slova „se zdravotním postižením“ nahrazují slovy „uvedeného v § 16 odst. 9“. 24. V § 36 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Obecní úřad obce, na jejímž území je školský obvod základní školy, poskytuje této škole s dostatečným předstihem před termínem zápisu k povinné školní docházce seznam dětí, pro které je tato škola spádová a jichž se týká povinnost podle odstavce 4. Seznam obsahuje vždy jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu dítěte.“. 25. V § 38 odst. 5 se za větu první vkládá věta „Výsledky těchto zkoušek lze také nahradit doloženými výsledky vzdělávání u poskytovatele vzdělávání v zahraničí, který v souladu se smlouvou uzavřenou s ministerstvem zajišťuje vzdělávání občanů České republiky v zahraničí, přičemž u žáků vzdělávajících se zároveň podle odstavce 1 písm. a) se doklad o výsledcích vzdělávání u tohoto poskytovatele spolu s dokladem o výsledcích vzdělávání ve škole mimo území České republiky považuje za rovnocenný s vysvědčením vydaným základní školou zapsanou v rejstříku škol a školských zařízení, s výjimkou vysvědčení vydaného za druhé pololetí devátého ročníku základního vzdělávání.“. 26. V § 38 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Smlouvu podle odstavce 5 lze uzavřít, pokud poskytovatel vzdělávání v zahraničí doloží předpoklady pro poskytování vzdělávání občanům České republiky po stránce personální a materiální. Smlouva podle věty první vždy obsahuje a) závazek poskytovatele vzdělávání v zahraničí poskytovat vzdělávání občanům České republiky, kteří plní povinnou školní docházku mimo území České republiky, v souladu s kapacitními, personálními a materiálními podmínkami poskytovatele vzdělávání v zahraničí, b) závazek poskytovatele vzdělávání v zahraničí poskytovat takové vzdělávání podle písmene a), jehož obsah, cíle a metody odpovídají rámcovému vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání, a to v rozsahu upraveném ve smlouvě, c) náležitosti dokladu o výsledcích vzdělávání občanů České republiky u poskytovatele vzdělávání v zahraničí, d) způsob řešení zjištěných nedostatků při poskytování vzdělávání občanům České republiky u poskytovatele vzdělávání v zahraničí, e) důvody výpovědi nebo zrušení smlouvy.“. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8. 27. V § 41 odst. 9 se slova „didaktických a kompenzačních učebních pomůcek podle § 16 odst. 7“ nahrazují slovy „kompenzačních pomůcek a speciálních učebních pomůcek podle § 16 odst. 2 písm. d)“. 28. V § 46 odst. 3, § 49 odst. 2, § 123 odst. 2 a v § 181 odst. 1 písm. c) se slova „se zdravotním postižením“ nahrazují slovy „uvedené v § 16 odst. 9“. 29. V § 47 odstavec 1 zní: „(1) Obec, svazek obcí, kraj a registrovaná církev a náboženská společnost, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy6), mohou zřizovat přípravné třídy základní školy pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj, přednostně děti, kterým byl povolen odklad povinné školní docházky. Přípravnou třídu lze zřídit, pokud se v ní bude vzdělávat nejméně 10 dětí. Ke zřízení přípravné třídy základní školy obcí, svazkem obcí a krajem je nezbytný souhlas krajského úřadu, v případě přípravných tříd zřizovaných registrovanou církví a náboženskou společností, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy6), souhlas ministerstva.“. 30. V § 48 odst. 1 se slova „se souhlasem“ nahrazují slovy „na žádost“. 31. V § 50 odst. 2 větě druhé a v § 67 odst. 2 větě třetí se slova „písemné doporučení registrujícího lékaře nebo odborného lékaře“ nahrazují slovy „základě posudku vydaného registrujícím lékařem, pokud má být žák uvolněn na pololetí školního roku nebo na školní rok“. 32. V § 50 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Pokud se cizinec, který nemá trvalý pobyt na území České republiky, neúčastní vyučování nepřetržitě po dobu nejméně 60 vyučovacích dnů a nedoloží důvody své nepřítomnosti v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem, přestává být dnem následujícím po uplynutí této doby žákem školy.“. 33. V § 55 odst. 2 se slova „se zdravotním postižením“ nahrazují slovy „uvedenému v § 16 odst. 9“ a slova „podle § 16 odst. 8 věty druhé a § 48“ se nahrazují slovy „ve vzdělávacím programu základní školy speciální“. 34. V § 55 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Krajský úřad ve spolupráci se zřizovateli a řediteli škol zajistí ve svém správním obvodu dostupnost kursů pro získání základního vzdělání v dálkové formě vzdělávání.“. 35. V § 56 se slova „podmínky pro zřízení funkce asistenta pedagoga a podrobnosti o jeho činnosti,“ zrušují, za slova „v přípravných třídách,“ se vkládají slova „pravidla organizace a průběhu zápisu k povinné školní docházce“ a na konci textu § 56 se doplňují slova „, pravidla organizace, průběhu a ukončování vzdělávání v kursech pro získání základního vzdělání a pravidla pro zajištění dostupnosti kursů pro získání základního vzdělání v dálkové formě vzdělávání“. 36. V § 60a se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Uchazeč může vzít zpět zápisový lístek uplatněný v přijímacím řízení podle § 62 nebo § 88, pokud byl následně přijat do oboru vzdělání, na který se nevztahuje § 62 ani § 88; na další postup uchazeče se použijí věty první a druhá.“. 37. V § 62 odst. 2 se věta třetí nahrazuje větou „Ředitel školy zveřejní seznam přijatých uchazečů a vydá rozhodnutí o nepřijetí uchazeče do 15. února.“. 38. V § 74 odstavec 3 zní: „(3) Termíny konání závěrečných zkoušek stanoví ředitel školy. V závěrečných zkouškách podle odstavce 1 písm. a) škola využívá jednotných zadání a související zkušební dokumentace. Tato zadání a zkušební dokumentaci připravuje a školám zpřístupňuje ministerstvo nebo právnická osoba zřízená a pověřená ministerstvem zpracováním jednotných zadání závěrečných zkoušek a zkušební dokumentace. Škola je povinna zabezpečit zadání a související dokumentaci proti jejich zneužití. Pro závěrečné zkoušky podle odstavce 1 písm. b) stanoví témata, obsah, formu a pojetí zkoušek ředitel školy.“. 39. V § 74 odst. 8 se za slova „být v“ vkládá slovo „základním“. 40. V § 81 se na konci odstavce 6 doplňují věty „Pokud se v profilové části maturitní zkoušky konají 3 povinné zkoušky, může ředitel školy stanovit, že za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem lze jednu povinnou zkoušku konanou z cizího jazyka nahradit výsledkem úspěšně vykonané standardizované zkoušky z tohoto cizího jazyka doložené jazykovým certifikátem. Totéž může ředitel stanovit za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem pro jednu nepovinnou zkoušku profilové části maturitní zkoušky.“. 41. V § 81 odst. 11 písm. a) se za slova „těchto zkoušek,“ vkládají slova „podmínky pro nahrazení zkoušky profilové části z cizího jazyka výsledkem standardizované zkoušky doložené jazykovým certifikátem, včetně prokazované úrovně znalosti cizího jazyka,“. 42. V § 81 odst. 11 písm. d) se slova „se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním“ nahrazují slovy „uvedených v § 16 odst. 9, žáků s vývojovými poruchami učení nebo zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení“. 43. V § 88 odst. 2 se věta poslední nahrazuje větou „Při organizaci talentové zkoušky se § 62 použije obdobně.“. 44. V § 94 odstavec 7 zní: „(7) Ředitel školy zveřejní seznam přijatých uchazečů a vydá rozhodnutí o nepřijetí uchazeče do 7 dnů po konání přijímací zkoušky nebo po stanovení výsledků přijímacího řízení, pokud se přijímací zkouška nekoná.“. 45. V § 97 odst. 1 se slova „nejpozději však do 30. září“ nahrazují slovy „nejpozději však do 31. října“. 46. V § 108 odst. 5 se slovo „nesplní“ nahrazuje slovy „nemůže splnit“ a slova „nostrifikační zkoušku“ se nahrazují slovy „usnesením nostrifikační zkoušku; od vydání usnesení do termínu stanoveného pro konání nostrifikační zkoušky neběží lhůty pro vydání rozhodnutí ve věci“. 47. V § 108 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) K odlišnostem v obsahu a rozsahu vzdělávání podle odstavce 5 se nepřihlíží, pokud bylo zahraniční vysvědčení vydané podle právního řádu členského státu Evropské unie a pokud jsou výstupy absolvovaného vzdělání srovnatelné s výstupy vzdělávání podle tohoto zákona na základě standardů používaných v Evropské unii. V takovém případě se žádosti o nostrifikaci vyhoví. Žádosti se vyhoví také tehdy, pokud zahraniční vysvědčení vydané podle právního řádu členského státu Evropské unie je v příslušném členském státu považováno za doklad opravňující žadatele k přístupu k vysokoškolskému studiu.“. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8. 48. V § 108a odst. 2 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“. 49. V § 110 odst. 4 se věta druhá nahrazuje větou „Předsedu komise pro státní jazykové zkoušky jmenuje krajský úřad, předsedy zkušebních komisí pro jednotlivé jazyky a další členy komisí jmenuje ředitel školy.“. 50. V § 114 odst. 1 se za slova „osoby“ vkládají slova „a organizační složky státu nebo jejich součásti“. 51. V § 114 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „a další vzdělávání pro výkon zemědělských povolání a činností se uskutečňuje podle zvláštních právních předpisů v působnosti Ministerstva zemědělství58)“. Poznámka pod čarou č. 58 zní: „58) Například zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.“. 52. V § 114 se doplňuje odstavec 7, který včetně poznámky pod čarou č. 59 zní: „(7) Ministerstvo vnitra ve své působnosti a Ministerstvo obrany ve své působnosti mohou vyhláškou stanovit podmínky pořádání odborných kursů, kursů jednotlivých předmětů nebo jiných ucelených částí učiva nebo pomaturitních specializačních kursů a další náležitosti těchto kursů v jimi zřízených školách a školských zařízeních (dále jen „resortní kursy“), a to a) způsob tvorby a schvalování profilu absolventa resortního kursu a příslušného vzdělávacího programu, b) podmínky a způsob přijímání účastníků resortních kursů ke studiu a ukončování studia, c) způsob a formu průběžného a závěrečného ověřování znalostí, dovedností a postojů účastníků a absolventů resortních kursů a d) formu, náležitosti a podmínky vydávání osvědčení o absolvování resortního kursu, v rozsahu potřebném pro splnění kvalifikačních požadavků a dalších odborných předpokladů, stanovených zvláštním právním předpisem42) pro výkon služby v bezpečnostních sborech nebo v ozbrojených silách České republiky anebo k získání, prohloubení či zvýšení kvalifikace podle zvláštního právního předpisu59) pro výkon práce v bezpečnostních sborech nebo pro výkon práce zaměstnanců v působnosti Ministerstva obrany. 59) § 227 až 235 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.“. 53. V § 116 se věta poslední zrušuje. 54. V § 121 odst. 1 se slova „, s výjimkou středisek výchovné péče“ zrušují. 55. V § 123 odst. 2 se slova „12 měsíců. Omezení bezúplatnosti předškolního vzdělávání na 12 měsíců“ nahrazují slovy „jednoho školního roku. Bezúplatnost předškolního vzdělávání se uplatní pouze ve školním roce, ve kterém se dítě vzdělává v posledním ročníku mateřské školy poprvé. Omezení bezúplatnosti předškolního vzdělávání na jeden školní rok“. 56. V § 123 odst. 4 se slova „v případě dětí, žáků nebo studentů se sociálním znevýhodněním nebo se zdravotním postižením,“ nahrazují slovy „v případech uvedených v § 27 odst. 5 a v případě dětí, žáků a studentů uvedených v § 16 odst. 9,“. 57. V § 129 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) jmenuje a odvolává třetinu školské rady, pokud se školská rada zřizuje.“. 58. V § 132 odst. 6 se za slova „není v“ vkládá slovo „základním“. 59. V § 143 odst. 2 se za slovo „pracovníků,“ vkládají slova „školských poradenských zařízeních,“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Ministerstvo dále vede v rejstříku škol a školských zařízení údaje o mateřských školách a zařízeních školního stravování jim sloužících zřízených jinými ministerstvy a ostatními organizačními složkami státu.“. 60. V § 148 odst. 6 se za slovo „zřizovaných“ vkládají slova „ministerstvem nebo“. 61. V § 149 odst. 1 se za slovo „zřizovanou“ vkládají slova „ministerstvem nebo“. 62. V § 149 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Navrhuje-li se zápis změny v údajích o právnické osobě vykonávající činnost školy nebo školského zařízení v rejstříku z důvodu převodu nebo přechodu činnosti školy nebo školského zařízení na jinou právnickou osobu, posuzuje orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, podmínky pro výkon činnosti školy nebo školského zařízení u přejímající právnické osoby obdobně, jako by se jednalo o zápis nové školy nebo školského zařízení.“. 63. V § 150 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Před podáním žádosti o výmaz střední nebo vyšší odborné školy, kterou nezřizuje kraj, nebo oboru vzdělání takové školy z rejstříku škol a školských zařízení projedná právnická osoba vykonávající činnost školy nebo její zřizovatel s krajem, na jehož území má právnická osoba vykonávající činnost školy sídlo, možnost převodu činnosti školy v odpovídajícím rozsahu na právnickou osobu zřizovanou krajem. Zápis z tohoto projednání se přikládá k žádosti o výmaz školy z rejstříku škol a školských zařízení.“. 64. V § 152 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se nevztahují na zápis mateřských škol a zařízení školního stravování zřizovaných podle § 8 odst. 3 věty druhé.“. 65. V § 158 písm. d) se slova „§ 126 odst. 3 písm. e)“ nahrazují slovy „§ 126 odst. 3 písm. d) a e)“. 66. V § 160 odst. 1 písm. a), c) a d) se slova „vyplývající z“ nahrazují slovy „vyplývající ze základních“. 67. V § 160 odst. 1 písm. a), c) a d) se slova „zdravotně postižených“ nahrazují slovy „uvedených v § 16 odst. 9“. 68. V § 161 odst. 2 se slova „speciální vzdělávací potřeby dětí, žáků a studentů“ nahrazují slovy „podpůrná opatření stanovené se zřetelem k normované finanční náročnosti podpůrných opatření“. 69. V § 161 odst. 6 úvodní části ustanovení a v § 163 odst. 1 písm. a) se slova „s vědomím zastupitelstva kraje“ zrušují. 70. V § 161 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) O rozpisu a přidělení finančních prostředků podle odstavce 6 krajský úřad následně informuje zastupitelstvo kraje.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8. 71. V § 162 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Součástí normativu jsou příplatky na podpůrná opatření stanovené se zřetelem k normované finanční náročnosti podpůrných opatření.“. 72. V § 163 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a o přidělení finančních prostředků následně informuje zastupitelstvo kraje“. 73. V § 165 odst. 2 úvodní část ustanovení zní: „(2) Ředitel školy a školského zařízení rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy v těchto případech:“. 74. V § 166 odst. 2 se slova „na období 6 let“ zrušují. 75. V § 166 odstavec 3 zní: „(3) V období od začátku šestého měsíce do konce čtvrtého měsíce před uplynutím období 6 let výkonu práce na pracovním místě ředitele školy nebo školského zařízení uvedeného v odstavci 2 (dále jen „šestileté období“) může zřizovatel vyhlásit na toto pracovní místo konkurs; v takovém případě odvolá ředitele k poslednímu dni šestiletého období. Zřizovatel vyhlásí konkurs a odvolá ředitele vždy, obdrží-li před začátkem lhůty pro vyhlášení konkursu návrh na jeho vyhlášení od České školní inspekce nebo školské rady. Jestliže zřizovatel nevyhlásí konkurs a neodvolá ředitele podle věty první nebo druhé, počíná dnem následujícím po konci dosavadního šestiletého období běžet další šestileté období.“. 76. V § 166 odst. 5 úvodní části ustanovení se slova „v průběhu doby trvání pracovního poměru na dobu určitou“ zrušují. 77. V § 166 odst. 5 písmeno b) zní: „b) návrhu České školní inspekce podle § 174 odst. 13.“. 78. V § 167 odst. 2 se za slova „svazkem obcí“ vkládají slova „a nejsou zřízeny v právní formě školské právnické osoby“. 79. V § 167 odst. 8 se za slovo „d)“ vkládají slova „a f)“. 80. V § 167 odst. 9 písm. f) se za slova „být v“ vkládá slovo „základním“. 81. V § 168 odst. 1 se písmeno i) zrušuje. Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno i). 82. V § 169 se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Státní příspěvková organizace vykonávající činnost školy nebo školského zařízení může uzavřít pojištění pro případ své odpovědnosti za škodu vzniklou na věcech, životě a zdraví dětí, žáků a studentů a svých zaměstnanců.“. 83. V § 171 se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí: „(4) Ministerstvo prostřednictvím jím zřízené a k tomu pověřené právnické osoby zajišťuje státní zkoušky z grafických disciplín, kterými jsou psaní na klávesnici, zpracování textu na počítači, těsnopis a stenotypistika. Státní zkoušky z jednotlivých grafických disciplín se konají podle zadání zpracovaných právnickou osobou podle věty první a jejich průběh zajišťují zkušební komisaři, kteří jsou zaměstnanci této právnické osoby. Ke státní zkoušce se může přihlásit každý, kdo získal alespoň základní vzdělání; přihláška se podává právnické osobě podle věty první a uvádí se na ní také rodné číslo uchazeče, bylo-li mu přiděleno. Dokladem o úspěšném vykonání státní zkoušky z grafické disciplíny je vysvědčení. Za státní zkoušku lze požadovat úplatu, která je příjmem právnické osoby podle věty první. (5) Státní zkoušky z grafických disciplín jsou neveřejné. (6) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) obsah přihlášky ke státním zkouškám z grafických disciplín, nejnižší počet uchazečů, při kterém je možné státní zkoušku organizovat, nejvyšší možnou úplatu za státní zkoušky z jednotlivých grafických disciplín a způsob její úhrady, b) pravidla konání státních zkoušek z grafických disciplín, rozsah a obsah těchto zkoušek a jejich zkušební řád a pravidla hodnocení jejich výsledků.“. 84. V § 172 odst. 5 se za slova „zahraničních věcí“ vkládají slova „podle odstavců 1 až 4“. 85. V § 174 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „V souvislosti s výkonem inspekční činnosti se Česká školní inspekce s předchozím souhlasem ministerstva může podílet na zajišťování úkolů souvisejících s naplňováním mezinárodních smluv, s rozvojem mezinárodních styků a mezinárodní spolupráce, jakož i úkolů, které vyplývají pro Českou republiku z členství v mezinárodních organizacích.“. 86. V § 174 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a akreditovaných vzdělávacích programů“. 87. V § 174 odstavec 13 zní: „(13) Česká školní inspekce podává návrh na odvolání ředitele školy nebo školského zařízení zřizovaného státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí v případě zjištění závažných nedostatků v činnosti školy nebo školského zařízení.“. 88. V § 178 odstavce 3 a 4 znějí: „(3) Pokud území obce nebo jeho část nespadá pod školský obvod ani společný školský obvod a je ohroženo plnění povinné školní docházky dítěte uvedeného v odstavci 1, krajský úřad opatřením obecné povahy pro toto území vytvoří nebo na ně rozšíří školský obvod nebo společný školský obvod základní školy zřizované touto nebo jinou obcí nebo svazkem obcí, a to s platností nejdéle na 24 měsíců. Námitky proti návrhu opatření obecné povahy podle věty první může podat obec, pro jejíž území nebo jeho část je vytvořen nebo na ně rozšířen školský obvod nebo společný školský obvod základní školy, a dále obec, která zřizuje danou základní školu nebo je členem svazku obcí, který zřizuje danou základní školu. Pokud dojde některým ze způsobů podle odstavce 2 k vymezení školského obvodu pro území obce nebo jeho část, pozbývá opatření obecné povahy v odpovídajícím rozsahu účinnosti. (4) Školský obvod se nestanoví škole zřízené v souladu s § 16 odst. 9 a školám zřizovaným jinými zřizovateli než obcí nebo svazkem obcí.“. 89. V § 181 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním“ nahrazují slovy „speciálními vzdělávacími potřebami“. 90. V § 183 odst. 4 se slova „, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí,“ zrušují. 91. V § 183 odst. 6 se za slova „tímto zákonem“ vkládají slova „obecnímu úřadu obce,“. 92. V § 183 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Zákonným zástupcem je pro účely tohoto zákona osoba, která je v souladu se zákonem nebo rozhodnutím soudu oprávněna jednat za dítě nebo nezletilého žáka.“. 93. V § 183a se za odstavec 7 vkládají nové odstavce 8 a 9, které znějí: „(8) Ministerstvo vnitra poskytuje právnickým osobám vykonávajícím činnost školy nebo školského zařízení a ministerstvu pro účely předávání údajů a jejich zpracování v registru pedagogických pracovníků podle § 28a referenční údaje ze základního registru obyvatel. Ze základního registru obyvatel se poskytuje jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození, adresa místa pobytu a číslo elektronicky čitelného identifikačního dokladu pedagogického pracovníka. (9) Ministerstvo vnitra poskytuje obecním úřadům pro účely plnění povinnosti podle § 36 odst. 8 údaje ze základního registru obyvatel. Ze základního registru obyvatel se poskytuje jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresa místa trvalého pobytu dítěte.“. Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 10 a 11. 94. V § 183a se doplňuje odstavec 12, který zní: „(12) Údaje o adresách v České republice týkajících se fyzických a právnických osob ve školském rejstříku podle § 144 a 154 se vedou s využitím referenčních údajů o adresách v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí.“. 95. Za § 183b se vkládá nový § 183c, který včetně poznámky pod čarou č. 60 zní: „§ 183c Údaje získané při přípravě nebo zjišťování výsledků vzdělávání podle § 74, 78, § 171 odst. 2 a § 174 odst. 2 písm. a) a údaje vytvořené kombinací nebo vzájemným srovnáním těchto údajů právnická osoba nebo organizační složka státu, která s těmito údaji nakládá, neposkytuje žadatelům o informace podle zvláštního zákona60), pokud údaje vypovídají o a) výsledcích jednotlivých dětí, žáků a studentů, b) průměrných nebo souhrnných výsledcích za školu nebo více škol nebo za jinak vymezenou skupinu dětí, žáků nebo studentů, c) srovnání výsledků mezi školami nebo jinak vymezenými skupinami dětí, žáků nebo studentů, d) obsahu a formě zadání, která dosud nebyla využita v ukončeném zjišťování, e) připravovaných nebo používaných nástrojích pro zjišťování a zpracování výsledků vzdělávání. 60) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.“. 96. V § 184 odst. 3 se za slovo „součástí“ vkládá slovo „základního“. 97. V § 190 odst. 7 se slova „odst. 2“ nahrazují slovy „odst. 1“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Ředitel školy, ve které se vzdělávají děti, žáci nebo studenti neuvedení v § 16 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění tohoto zákona, zařazení do třídy zřízené pro děti, žáky nebo studenty podle § 16 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění tohoto zákona, uvede jejich zařazení do tříd do souladu se zákonem č. 561/2004 Sb., ve znění tohoto zákona, nejpozději k 1. září 2016. Není-li možné zařadit dítě, žáka nebo studenta uvedeného ve větě první do třídy, ve které se nevzdělávají děti, žáci nebo studenti uvedení v § 16 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění tohoto zákona, v rámci téže školy, ředitel školy o tom bez zbytečného odkladu písemně uvědomí zákonného zástupce dítěte nebo žáka, nebo zletilého žáka nebo studenta a poskytne součinnost a metodickou pomoc k zajištění nejvhodnějšího způsobu vzdělávání, a to nejpozději do 31. května 2016. 2. Podle § 28a a § 183a odst. 8 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje od 1. ledna 2016. 3. Pravidla zpětvzetí zápisového lístku podle § 60a odst. 7 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použijí v přijímacích řízeních do prvního ročníku středního vzdělávání zahájených ve školním roce 2015/2016 pro následující školní rok. 4. Řízení podle § 108 odst. 1 písm. b) zákona č. 561/2004 Sb. zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 5. Bezúplatnost předškolního vzdělávání po dobu jednoho školního roku podle § 123 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje poprvé na děti, které se poprvé vzdělávají v posledním ročníku mateřské školy ve školním roce 2015/2016. 6. Správní řízení ve věcech rejstříku škol a školských zařízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 7. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy uvede údaje ve školském rejstříku do souladu s § 183a odst. 12 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 31. prosince 2015. O zápisu této změny v údaji ve školském rejstříku se nevede správní řízení. 8. Pro roky 2017 až 2019 stanoví krajský úřad pro případy, kdy ve školní matrice příslušné školy nebo školského zařízení není pro dítě, žáka nebo studenta ještě uvedeno podpůrné opatření podle § 16 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, příplatky ke krajským normativům na speciální vzdělávací potřeby dětí, žáků a studentů. 9. Pracovní poměr ředitele školy nebo školského zařízení na dobu určitou 6 let podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se mění na pracovní poměr na dobu neurčitou. U ředitele školy nebo školského zařízení, kterému se změnil pracovní poměr na dobu určitou na pracovní poměr na dobu neurčitou, platí, že jde o ředitele jmenovaného podle § 166 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; doba trvání jeho dosavadního pracovního poměru na dobu určitou se započítává do období 6 let výkonu práce na pracovním místě ředitele školy nebo školského zařízení. 10. Řízení ve věcech uvedených v § 165 odst. 2 vedená ředitelem školy nebo školského zařízení, jehož zřizovatelem není stát, kraj, obec nebo svazek obcí, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením Čl. III Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 255/2001 Sb., zákona č. 16/2002 Sb., zákona č. 284/2002 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 179/2006 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 2 se slova „se zdravotním postižením“ nahrazují slovy „s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem“. 2. V § 3 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „neuzavře,“ vkládají slova „pokud krajský úřad neobdržel žádost o poskytnutí dotace ve lhůtě podle § 2 odst. 1. Smlouva o poskytnutí dotace se dále neuzavře,“. 3. V § 4 odst. 1 a 2 se slova „zdravotní postižení dětí, žáků a studentů“ nahrazují slovy „speciální vzdělávací potřeby dětí, žáků a studentů uvedených v § 1 odst. 2“. 4. V § 4 odst. 5 písm. a), § 5 odst. 2 písm. a), § 5 odst. 3 písm. c) a v § 6 odst. 5 se slova „se zdravotním postižením“ nahrazují slovy „uvedené v § 1 odst. 2“. 5. V § 5 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „splňuje následující podmínky“ zrušují. 6. V § 5 odst. 3 písm. b) se za slovo „má“ vkládají slova „pro příslušnou školu nebo školské zařízení“. 7. V § 5 odst. 4 se věta poslední nahrazuje větou „Splnění těchto podmínek se posuzuje u každé školy, oboru vzdělání a školského zařízení samostatně.“. 8. V § 5 odst. 5 se za slova „školského zařízení,“ vkládají slova „nebo k obdobné změně vyplývající z převodu činnosti školy nebo školského zařízení na právnickou osobu, která již činnost téhož druhu školy nebo typu školského zařízení vykonává,“. 9. V § 5 odst. 6 větě poslední se za slova „podmínky podle“ vkládají slova „odstavce 3 písm. b) nebo“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o ochraně veřejného zdraví Čl. IV Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 59/2006 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 378/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 115/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 223/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb. a zákona č. 252/2014 Sb., se mění takto: 1. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně poznámek pod čarou č. 89 a 90 zní: „§ 7a Provozovatel potravinářského podniku nesmí ve škole nebo školském zařízení zapsaných do školského rejstříku89) nabízet k prodeji ani prodávat potraviny90), které jsou v rozporu s výživovými požadavky na zdravou výživu dětí, žáků a studentů. Požadavky na potraviny, které odpovídají výživovým požadavkům na zdravou výživu dětí, žáků a studentů a lze je nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních, stanoví jiný právní předpis o požadavcích na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních. 89) Část třináctá zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 90) Čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin.“. 2. V § 92d se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Provozovatel potravinářského podniku se dopustí správního deliktu tím, že ve škole nebo školském zařízení poruší zákaz nabízet k prodeji nebo prodávat potraviny, které jsou v rozporu s výživovými požadavky na zdravou výživu dětí, žáků a studentů.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8. 3. V § 92d odst. 8 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo odstavce 7“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o specifických zdravotních službách Čl. V Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění zákona č. 167/2012 Sb. a zákona č. 47/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 51 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „V případě uchazečů o vzdělávání ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem obrany zdravotní způsobilost ke vzdělávání posuzuje a lékařský posudek o zdravotní způsobilosti vydává poskytovatel zdravotních služeb, kterému Ministerstvo obrany udělilo oprávnění k poskytování zdravotních služeb ve zdravotnických zařízeních jím zřízených; posuzujícím lékařem je lékař se způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství.“. 2. V § 51 odstavec 2 zní: „(2) Jestliže se praktické vyučování nebo praktická příprava uskutečňuje a) na pracovištích právnických nebo fyzických osob, vydává lékařský posudek o zdravotní způsobilosti osoby připravující se na povolání před jejím prvním zařazením na praktické vyučování nebo praktickou přípravu a v jejich průběhu poskytovatel pracovnělékařských služeb této osoby, b) na pracovišti fyzické osoby, která je samostatně výdělečně činná, vydává lékařský posudek o zdravotní způsobilosti osoby připravující se na povolání před jejím prvním zařazením na praktické vyučování nebo praktickou přípravu a v jejich průběhu registrující poskytovatel této osoby, a pokud tato osoba nemá registrujícího poskytovatele, poskytovatel pracovnělékařských služeb školy, c) pouze ve škole nebo školském zařízení, vydává lékařský posudek o zdravotní způsobilosti osoby připravující se na povolání před jejím prvním zařazením na praktické vyučování nebo praktickou přípravu a v jejich průběhu registrující poskytovatel této osoby, a pokud tato osoba registrujícího poskytovatele nemá, poskytovatel pracovnělékařských služeb školy, d) na pracovištích osob uvedených v písmenu a) nebo b) a ve škole nebo školském zařízení, vydává lékařský posudek o zdravotní způsobilosti osoby připravující se na povolání před jejím prvním zařazením na praktické vyučování nebo praktickou přípravu a v jejich průběhu, zahajuje-li se praktické vyučování nebo praktická příprava 1. ve škole, poskytovatel uvedený v písmenu c), 2. na pracovištích fyzických nebo právnických osob, poskytovatel uvedený v písmenu a) nebo b); posuzujícím lékařem podle písmene a) je lékař se způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru pracovní lékařství, posuzujícím lékařem podle písmen b) až d) je lékař se způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství, v oboru praktické lékařství pro děti a dorost nebo v oboru pracovní lékařství.“. 3. V § 51 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 21 zní: „(3) Posouzení zdravotní způsobilosti osoby připravující se na výkon povolání před jejím zařazením na praktické vyučování nebo praktickou přípravu se neprovede, a) je-li v rámci praktické přípravy nebo praktického vyučování vykonávána činnost za podmínek obdobných výkonu práce zařazené do kategorie první a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jiným právním předpisem21), b) jestliže tato příprava nebo vyučování začíná v době kratší než 12 kalendářních měsíců ode dne vydání lékařského posudku podle odstavce 1 a pokud nedošlo během této doby ke změně zdravotního stavu; posouzení zdravotní způsobilosti se v tomto případě provede nejdéle do 12 kalendářních měsíců ode dne zařazení osoby na praktické vyučování nebo praktickou přípravu, nebo c) jestliže jiný právní předpis upravující soustavu oborů vzdělání ve středním a vyšším odborném vzdělávání nestanoví podmínky zdravotní způsobilosti ke vzdělávání. 21) Například zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro zdravotní a odbornou způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 493/2002 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti k vydání nebo platnosti zbrojního průkazu a o obsahu lékárničky první pomoci provozovatele střelnice, ve znění vyhlášky č. 254/2007 Sb., a vyhláška č. 352/2003 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců jednotek hasičských záchranných sborů podniků a členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí nebo podniků.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 4. V § 51 odst. 4 písmeno a) zní: „a) tělesné výchově v rámci vzdělávacích programů a ke sportu pro všechny9) a podmínky pro uvolnění z vyučování v předmětu tělesná výchova na dobu jednoho pololetí školního roku nebo školní rok posuzuje a lékařský posudek vydává registrující poskytovatel,“. 5. V § 51 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) V případě lékařského posudku vydaného registrujícím poskytovatelem je posuzujícím lékařem lékař se způsobilostí v oboru praktické lékařství pro děti a dorost nebo všeobecné praktické lékařství. V případě lékařského posudku vydaného poskytovatelem v oboru tělovýchovné lékařství je posuzujícím lékařem lékař se způsobilostí v oboru tělovýchovné lékařství.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů Čl. VI V § 22 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 159/2010 Sb. a zákona č. 198/2012 Sb., se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 17, 18, 21, 29, 40, 41, 83 a 90 a ustanovení čl. IV, která nabývají účinnosti dnem 1. září 2015, a ustanovení čl. I bodů 7 až 11, 13 až 16, 23, 27, 28, 42, 56, 67, 68, 71, 89 a 92 a ustanovení čl. III bodů 1, 3 a 4, která nabývají účinnosti dnem 1. září 2016. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 81/2015 Sb.
Zákon č. 81/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 17. 4. 2015, datum účinnosti 1. 7. 2015, částka 37/2015 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o námořní plavbě * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o inspekci práce * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2015 81 ZÁKON ze dne 18. března 2015, kterým se mění zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o námořní plavbě Čl. I Zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 310/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 261/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Rady 96/98/ES ze dne 20. prosince 1996 o námořním zařízení. Směrnice Rady 1999/63/ES ze dne 21. června 1999 o dohodě o úpravě pracovní doby námořníků uzavřené mezi Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA) a Federací odborů pracovníků v dopravě v Evropské unii (FST). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel a kterou se zrušuje směrnice Rady 93/75/EHS. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/45/ES ze dne 7. září 2005 o vzájemném uznávání průkazů způsobilosti námořníků vydaných členskými státy a o změně směrnice 2001/25/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/33/ES ze dne 6. července 2005, kterou se mění směrnice 1999/32/ES, pokud jde o obsah síry v lodních palivech. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/106/ES ze dne 19. listopadu 2008 o minimální úrovni výcviku námořníků. Směrnice Rady 2009/13/ES ze dne 16. února 2009, kterou se provádí dohoda k Úmluvě o práci na moři z roku 2006 uzavřená Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) a kterou se mění směrnice 1999/63/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/15/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí a pro související činnosti námořní správy. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/17/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 2002/59/ES, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/18/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se stanoví základní zásady pro vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy a kterou se mění směrnice Rady 1999/35/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/20/ES ze dne 23. dubna 2009 o pojištění majitelů lodí pro námořní nároky. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/21/ES ze dne 23. dubna 2009 o souladu s požadavky na stát vlajky. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/35/EU ze dne 21. listopadu 2012, kterou se mění směrnice 2008/106/ES o minimální úrovni výcviku námořníků. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/54/EU ze dne 20. listopadu 2013 o některých povinnostech státu vlajky ohledně souladu s Úmluvou o práci na moři z roku 2006 a jejího prosazování.“. 2. V § 2 odst. 10 se slova „o konstrukci a vybavení námořního plavidla“ zrušují a slovo „splňuje“ se nahrazuje slovy „, jeho konstrukce, vybavení, systém bezpečného řízení provozu na něm nebo podmínky pro práci členů posádky plavidla splňují“. 3. V § 2 se doplňuje odstavec 11, který zní: „(11) Repatriací se rozumí doprava člena posádky lodě po jeho vylodění do místa sídla provozovatele námořního plavidla nebo do jiného sjednaného místa.“. 4. Nadpis § 12 zní: „Způsobilost lodě k plavbě“. 5. V § 12 se slovo „technicky“ zrušuje a za slovo „udržována“ se vkládají slova „a provozována“. 6. V § 12b odst. 3 písm. a) se slova „a systém bezpečného řízení provozu na lodi odpovídá“ nahrazují slovy „, systém bezpečného řízení provozu na lodi a podmínky pro práci členů posádky lodě odpovídají“. 7. V § 12c odst. 1 se za písmeno j) vkládá nové písmeno k), které zní: „k) osvědčení pro práci na moři podle Úmluvy o práci na moři,“. Dosavadní písmeno k) se označuje jako písmeno l). 8. V § 12e odst. 2 se slova „a její vybavení“ nahrazují slovy „, její vybavení a provoz“. 9. Za § 12m se vkládá nový § 12n, který včetně nadpisu zní: „§ 12n Osvědčení pro práci na moři (1) Přílohou žádosti o schválení souladu lodi s požadavky námořních úmluv je popis opatření, jimiž provozovatel lodě zajistí soulad podmínek pro práci členů posádky lodě s požadavky Úmluvy o práci na moři, části páté tohoto zákona a zákoníku práce, jde-li o loď o hrubé prostornosti a) přesahující 500 tun, nebo b) nepřesahující 500 tun, pokud žadatel žádá o schválení souladu podmínek pro práci členů posádky lodě s požadavky Úmluvy o práci na moři. (2) Úřad posoudí na základě popisu opatření provozovatele lodě rovněž soulad podmínek pro práci členů posádky lodě s požadavky části páté tohoto zákona a zákoníku práce. Za tímto účelem si Úřad vyžádá závazné stanovisko Státního úřadu inspekce práce. (3) Spolu s osvědčením pro práci na moři vydá Úřad prohlášení o dodržení podmínek práce na moři, jehož součástí je popis opatření provozovatele lodě uvedených v příloze žádosti. V prohlášení o dodržení podmínek práce na moři Úřad zaznamená výjimky z požadavků pro práci členů posádky lodě udělené podle § 12d. (4) Osvědčení pro práci na moři a prohlášení o dodržení podmínek práce na moři pozbývají platnosti rovněž dnem zápisu nového provozovatele lodě do námořního rejstříku. (5) Na žádost účastníka řízení o schválení souladu lodě s požadavky námořních úmluv vydá Úřad prozatímní osvědčení pro práci na moři, pokud a) se schvaluje soulad lodě s požadavky námořních úmluv, 1. není-li zapsána v námořním rejstříku, nebo 2. pozbylo-li předchozí osvědčení pro práci na moři platnosti podle odstavce 4, a b) s ohledem na provedené prohlídky a zkoušky a posouzení popisu opatření provozovatele lodě lze důvodně předpokládat, že bude schválen soulad lodi s požadavky Úmluvy o práci na moři. (6) Platnost prozatímního osvědčení pro práci na moři zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o schválení souladu lodi s požadavky námořních úmluv nebo rozhodnutí, jímž byla žádost o schválení souladu lodě s požadavky námořních úmluv zamítnuta, nejpozději však uplynutím 6 měsíců ode dne jeho vydání. (7) Náležitosti popisu opatření, jimiž provozovatel lodě zajistí soulad podmínek pro práci členů posádky lodě, stanoví prováděcí právní předpis.“. 10. V § 13a odst. 1 se slova „nebo k)“ nahrazují slovy „nebo l)“. 11. V § 24 odst. 1 písm. c) se slovo „technickou“ zrušuje. 12. V § 24 odst. 1 písmena l) až n) znějí: „l) mít po celou dobu provozování lodě uzavřeno pojištění a zaplaceno pojistné v případě 1. pojištění odpovědnosti za škody z provozu lodě, 2. pojištění za škody vzniklé v důsledku smrti člena posádky, jeho pracovního úrazu nebo nemoci z povolání a 3. pojištění pro pokrytí nákladů spojených s repatriací, m) zabezpečit, aby při provozování námořní plavby byly na námořním plavidle průkazy způsobilosti a osvědčení o zdravotní způsobilosti velitele námořního plavidla a všech členů posádky, a n) zajistit, aby každý člen posádky obdržel popis způsobu vyřizování stížností v pracovněprávních věcech na lodi včetně kontaktních údajů osob pověřených jejich vyřizováním, osob, které mohou členu posádky poskytnout radu v pracovněprávních záležitostech, a Úřadu.“. 13. V § 24 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5. 14. V § 25 odst. 1 se za písmeno s) vkládají nová písmena t) až v), která znějí: „t) pracovní smlouvy členů posádky lodě, u) právní předpisy upravující pracovněprávní vztahy členů posádky lodě, v) kolektivní smlouva, je-li uzavřena, a“. Dosavadní písmeno t) se označuje jako písmeno w). 15. V § 25 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Listinné doklady podle odstavce 1 písm. u) a v) musí být na lodi umístěny na místě přístupném všem členům posádky lodě.“. 16. V § 27 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „s výjimkou právních předpisů upravujících pracovněprávní vztahy členů posádky lodě; u pracovní smlouvy člena posádky a kolektivní smlouvy může být originál nahrazen stejnopisem“. 17. V § 27 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Není-li pracovní smlouva člena posádky lodě nebo kolektivní smlouva sepsána v anglickém jazyce, musí být doplněna o překlad do tohoto jazyka.“. 18. V § 33 odst. 1 písm. h) se slova „a zajistit, aby z lodě nebyly vypouštěny znečišťující látky uvedené v prováděcím právním předpise v množství, které překročí limit stanovený prováděcím právním předpisem, nebo v rozporu s podmínkami pro jejich vypouštění, stanovenými prováděcím právním předpisem,“ zrušují. 19. V § 33 odst. 1 se písmeno m) zrušuje. Dosavadní písmena n) až s) se označují jako písmena m) až r). 20. V § 42 odstavec 1 zní: „(1) Jako člena posádky lodě lze nalodit pouze toho, kdo je zdravotně způsobilý a je držitelem oprávnění pro výkon a) zvláštní činnosti, jejíž výkon je nezbytný pro zajištění bezpečnosti a ochrany členů posádky lodě nebo námořní plavby na určitých typech lodí a pro zvládání mimořádných situací (dále jen „zvláštní činnost“), a b) práce spojené s příslušnou funkcí člena posádky lodě, stanoví-li tak mezinárodní smlouva upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu.“. 21. V § 42 se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí: „(4) Aniž je dotčeno ustanovení odstavce 1, lze jako člena posádky do funkce lodní kuchař nalodit toho, kdo a) ukončil střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo výučním listem v oboru souvisejícím s gastronomií a hotelnictvím, a b) absolvoval praxi v oblasti gastronomie a hotelnictví v trvání alespoň 24 měsíců. (5) Člen posádky lodě nesmí vykonávat práci nebo činnosti, pro něž nemá oprávnění, k jejichž výkonu není zdravotně způsobilý nebo k jejichž výkonu nesplňuje požadavky stanovené v odstavci 4. (6) Výčet a charakteristiku zvláštních činností stanoví prováděcí právní předpis.“. 22. § 43 až 46 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 38 znějí: „§ 43 Oprávnění pro výkon funkce člena posádky lodě (1) Oprávnění pro výkon zvláštní činnosti udělí na žádost Úřad, pokud žadatel a) je držitelem osvědčení o zdravotní způsobilosti a b) splňuje požadavky mezinárodní smlouvy upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu, na 1. minimální věk a 2. odbornou způsobilost, která zahrnuje praxi člena posádky lodě, absolvování výuky a výcviku a prokázání odborných znalostí a dovedností. (2) Oprávnění pro výkon práce spojené s příslušnou funkcí člena posádky lodě udělí na žádost Úřad, pokud žadatel a) je držitelem oprávnění pro výkon zvláštní činnosti a b) splňuje požadavky mezinárodní smlouvy upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu, na 1. minimální věk a 2. odbornou způsobilost, která zahrnuje praxi člena posádky lodě, absolvování výuky a výcviku a prokázání odborných znalostí a dovedností. (3) Oprávnění pro výkon zvláštní činnosti a oprávnění pro výkon práce spojené s funkcí člena posádky lodě na velitelské a provozní úrovni se uděluje na dobu 5 let. Oprávnění pro výkon práce spojené s funkcí člena posádky lodě na pomocné úrovni se uděluje na dobu neurčitou. (4) Vyhoví-li Úřad žádosti o udělení oprávnění, vydá místo písemného vyhotovení rozhodnutí průkaz způsobilosti. Pro každou funkci člena posádky lodě a pro každou zvláštní činnost vydá Úřad samostatný průkaz způsobilosti, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu. Průkaz způsobilosti je veřejnou listinou. (5) Požádá-li držitel průkazu způsobilosti nejdříve 6 měsíců a nejpozději 90 dní před uplynutím doby platnosti průkazu způsobilosti o její prodloužení, Úřad prodlouží dobu jeho platnosti na dalších 5 let, a) jsou-li splněny podmínky mezinárodní smlouvy upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu, b) je-li žadatel držitelem osvědčení o zdravotní způsobilosti. (6) Dozví-li se Úřad o skutečnostech vzbuzujících důvodné pochybnosti o odborné způsobilosti držitele průkazu způsobilosti, nařídí mu podrobit se přezkoumání odborných znalostí a dovedností ve stanoveném termínu. Je-li ohrožena bezpečnost námořní plavby, pozastaví Úřad platnost uděleného oprávnění do doby provedení přezkoumání. Rozhodnutí o pozastavení platnosti oprávnění je prvním úkonem v řízení a odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. (7) Úřad udělené oprávnění odejme, pokud a) jeho držitel porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu, a toto porušení mělo nebo mohlo mít za následek závažné dopady na život a zdraví lidí, životní prostředí nebo bezpečnost plavby, b) jeho držitel přestal splňovat podmínku odborné způsobilosti, c) nepodrobil-li se držitel průkazu způsobilosti přezkoumání odborných znalostí a dovedností podle odstavce 6 ve stanoveném termínu, nebo d) osvědčení o zdravotní způsobilosti pozbylo platnosti. (8) Průkaz způsobilosti pozbývá platnosti a) uplynutím doby, na kterou bylo oprávnění uděleno, nebo b) dnem nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí oprávnění. (9) Držitel průkazu způsobilosti je povinen odevzdat průkaz způsobilosti Úřadu do 5 pracovních dnů ode dne pozbytí jeho platnosti nebo ode dne, kdy rozhodnutí o pozastavení jeho platnosti nabylo právní moci. (10) Vzory průkazů způsobilosti stanoví prováděcí právní předpis. § 44 Prokázání odborných znalostí a dovedností (1) Odborné znalosti a dovednosti, jejichž oblasti stanoví mezinárodní smlouva upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu, a znalosti právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavby se prokazují složením zkoušky před Úřadem. O výsledku zkoušky vydá Úřad osvědčení. (2) Zkouška je neveřejná a skládá se v českém nebo anglickém jazyce. Písemná část zkoušky se provádí k ověření znalosti anglického jazyka požadované pro výkon funkcí provozní a velitelské úrovně. Praktická část zkoušky se provádí k ověření odborných znalostí a dovedností požadovaných pro výkon funkcí v pomocné úrovni. Ověření ostatních znalostí se provádí ústně. Na průběh zkoušky dohlíží a její výsledek vyhodnocuje nejméně tříčlenná zkušební komise jmenovaná Úřadem, který určí rovněž jejího předsedu. (3) O průběhu a výsledku zkoušky vyhotoví předseda zkušební komise do 7 dnů ode dne konání zkoušky protokol. Předseda zkušební komise neprodleně po vyhotovení protokolu o průběhu a výsledku zkoušky písemně sdělí zkoušenému výsledek zkoušky. Neuspěl-li zkoušený u zkoušky, může ji opakovat po uplynutí 2 měsíců od jejího neúspěšného vykonání. Neuspěl-li zkoušený u zkoušky a) pouze z jediné oblasti znalostí a dovedností, může ji nejpozději do 18 měsíců od jejího neúspěšného vykonání opakovat pouze z tohoto předmětu, b) z více oblastí znalostí a dovedností, musí ji opakovat v plném rozsahu. (4) Postup při skládání zkoušky, způsob jejího hodnocení a obsah protokolu o průběhu a výsledku zkoušky stanoví prováděcí právní předpis. § 45 Poskytování výuky a výcviku (1) Výuku a výcvik potřebné pro udělení oprávnění podle § 43 může poskytovat a) právnická osoba, které Úřad udělil akreditaci k provozování této činnosti, nebo b) právnická osoba, které udělil akreditaci nebo obdobné povolení k poskytování výuky a výcviku příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie. (2) Úřad udělí na žádost akreditaci, pokud žadatel doloží, že a) má vytvořen plán pro zajištění výuky a výcviku, ve kterém vymezí organizaci, rozsah a způsob provádění výuky a výcviku, způsob hodnocení a evidence výuky a výcviku, b) výuku a výcvik budou provádět osoby odborně způsobilé podle mezinárodní smlouvy upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu, c) má k dispozici prostory a vybavení potřebné k provádění výuky a výcviku podle mezinárodní smlouvy o výcviku, kvalifikaci a strážní službě námořníků, která je součástí právního řádu, a d) má zaveden vnitřní systém řízení kvality pro výuku a výcvik, jímž zajistí řádné poskytování výuky a výcviku včetně včasného zjištění nedostatků a jejich nápravy; tento požadavek se považuje za splněný, pokud systém řízení kvality splňuje požadavky harmonizované české technické normy upravující řízení kvality38). (3) V žádosti o udělení akreditace žadatel uvede druh výuky a výcviku, který hodlá poskytovat. Přílohou žádosti je a) plán pro zajištění výuky a výcviku, b) seznam osob, které budou provádět výuku a výcvik, obsahující jejich jméno, případně jména, a příjmení, datum narození a adresu trvalého nebo obdobného pobytu a c) doklady prokazující splnění podmínek podle odstavce 2 písm. b) až d). (4) V rozhodnutí o udělení akreditace Úřad uvede druh výuky a výcviku, pro které akreditaci udělil. Akreditace se uděluje na dobu 5 let. (5) Držitel akreditace je povinen a) poskytovat výuku a výcvik v souladu s udělenou akreditací a vytvořeným plánem výuky a výcviku, b) oznámit veškeré změny plánu výuky a výcviku a seznamu osob provádějících výuku a výcvik Úřadu do 5 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala. (6) Úřad udělenou akreditaci odejme, pokud její držitel a) přestal splňovat podmínky pro udělení akreditace, b) opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo mezinárodní smlouvou upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu, nebo c) o odnětí akreditace požádal. (7) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti plánu výuky a výcviku a náležitosti osvědčení o absolvování výuky a výcviku. § 46 Uznání rovnocennosti vzdělání (1) Fyzická osoba, která žádá o udělení oprávnění podle § 43, může Úřad požádat o uznání rovnocennosti absolvovaného vzdělání s výukou a výcvikem, pokud se jedná o a) bakalářský, magisterský nebo doktorský studijní program v oblasti technických věd a technologií, nebo b) vyšší odborné vzdělání nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou v technických oborech. (2) Úřad rovnocennost uzná, pokud absolvované vzdělání odpovídá požadavkům na výuku a výcvik podle mezinárodní smlouvy upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu. 38) ČSN EN ISO 9001 Systémy managementu jakosti - Požadavky.“. 23. V § 47 odst. 2 větě první se slova „, prokáže-li žadatel, že je zdravotně způsobilý“ zrušují. 24. V § 47 odst. 2 větě druhé se slova „je zdravotně způsobilý a“ zrušují. 25. V § 47 odst. 3 se za slovo „velitelské“ vkládají slova „nebo provozní“. 26. V § 47 odst. 8 se za slovo „způsobilosti“ vkládají slova „a vzor potvrzení o uznání průkazu způsobilosti“. 27. § 48 včetně nadpisu zní: „§ 48 Zdravotní způsobilost (1) Zdravotní způsobilost osvědčuje na žádost Úřad na základě lékařského posudku, který ke dni podání žádosti není starší než 3 měsíce. Osvědčení o zdravotní způsobilosti se vydává na dobu 2 let. (2) Zdravotní způsobilost zjišťuje a lékařský posudek vydává na základě výsledku lékařské prohlídky a dalších potřebných vyšetření posuzované osoby posuzující lékař pověřený Úřadem po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví podle mezinárodní smlouvy upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu. Úřad zveřejní seznam pověřených lékařů ve Věstníku dopravy. (3) Zjistí-li posuzující lékař u držitele osvědčení o zdravotní způsobilosti v době jeho platnosti takovou změnu zdravotního stavu, která má za následek změnu jeho zdravotní způsobilosti, je povinen vydat nový lékařský posudek a neprodleně jej zaslat Úřadu. (4) Nesouhlasí-li posuzovaná osoba se závěrem lékařského posudku, může do 10 pracovních dnů od jeho prokazatelného předání podat návrh na jeho přezkoumání Úřadu. Úřad určí do 10 pracovních dnů od doručení návrhu na přezkoumání komisi složenou nejméně ze tří lékařů pověřených podle odstavce 2, která nově posoudí zdravotní způsobilost posuzované osoby. Nastanou-li právní účinky nového lékařského posudku, pozbývá platnost předchozí lékařský posudek. Proti posudku vydanému touto komisí nelze podat návrh na jeho přezkoumání. Při osvědčování zdravotní způsobilosti Úřad vychází z tohoto nového lékařského posudku. (5) Uplyne-li doba platnosti osvědčení o zdravotní způsobilosti v průběhu plavby, zůstává toto osvědčení v platnosti do doby vylodění jeho držitele v místě, kde je možné provést posouzení zdravotní způsobilosti, nejdéle však po dobu 3 měsíců. (6) Pokud se Úřad dozví o skutečnostech vzbuzujících důvodné pochybnosti o zdravotní způsobilosti, nařídí držiteli osvědčení o zdravotní způsobilosti podrobit se novému posouzení zdravotní způsobilosti ve stanoveném termínu, a je-li ohrožena bezpečnost námořní plavby, pozastaví platnost osvědčení do doby provedení nového posouzení zdravotní způsobilosti. Rozhodnutí o pozastavení platnosti osvědčení o zdravotní způsobilosti je prvním úkonem v řízení a odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. (7) Osvědčení o zdravotní způsobilosti pozbývá platnosti, pokud a) uplyne doba, na kterou bylo osvědčení vydáno, b) marně uplyne lhůta stanovená pro podání návrhu na přezkoumání lékařského posudku obsahujícího závěr, že držitel osvědčení není zdravotně způsobilý, c) nastanou právní účinky nového lékařského posudku vydaného komisí podle odstavce 4 obsahujícího závěr, že držitel osvědčení není zdravotně způsobilý, nebo d) se držitel osvědčení nepodrobil novému posouzení zdravotní způsobilosti podle odstavce 6 ve stanoveném termínu. (8) Držitel osvědčení o zdravotní způsobilosti je povinen osvědčení odevzdat Úřadu do 5 pracovních dnů ode dne pozbytí jeho platnosti nebo ode dne, kdy rozhodnutí o pozastavení jeho platnosti nabylo právní moci. (9) Prováděcí právní předpis stanoví podmínky zdravotní způsobilosti, rozsah, obsah a způsob provedení lékařské prohlídky, nemoci, vady nebo stavy, které vylučují nebo podmiňují zdravotní způsobilost, způsob hodnocení zdravotní způsobilosti, náležitosti lékařského posudku a vzor osvědčení o zdravotní způsobilosti.“. 28. V § 50 odst. 1 se slova „člena posádky námořního plavidla“ nahrazují slovy „velitele námořní jachty“ a slova „člen posádky námořního plavidla“ se nahrazují slovem „velitel“. 29. V § 50 odst. 2 se slova „člen posádky námořního plavidla“ nahrazují slovy „velitel námořní jachty“. 30. V § 50 odst. 3 se slova „nebo vydá rozhodnutí o zrušení uznání průkazu způsobilosti a odejme potvrzení průkazu způsobilosti“ zrušují. 31. V § 50 odst. 4 se slovo „odebrání“ nahrazuje slovem „odnětí“. 32. V § 53 se za slova „platnými průkazy způsobilosti“ vkládají slova „a osvědčením o zdravotní způsobilosti“ a za slova „Průkazy způsobilosti“ se vkládají slova „a osvědčení o zdravotní způsobilosti“. 33. V § 61 odst. 1 písm. c) se slova „, dodržovat pravidla bezpečnosti a hygieny práce“ zrušují. 34. V § 62 odstavec 1 zní: „(1) Službu na lodi může člen posádky vykonávat pouze na základě pracovní smlouvy uzavřené s provozovatelem lodě. Pracovní smlouva musí vedle náležitostí stanovených zákoníkem práce obsahovat a) jméno, popřípadě jména, a příjmení člena posádky, datum a místo jeho narození, b) údaje o provozovateli lodě, kterými jsou 1. obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě odlišující dodatek, adresa sídla a identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, jedná-li se o podnikající fyzickou osobu, a 2. obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, jedná-li se o právnickou osobu, c) identifikační údaje o lodi, na níž má být služba vykonávána, d) výši mzdy nebo způsob jejího určení, e) výměru dovolené v kalendářním roce nebo způsob jejího určení, f) ujednání o repatriaci, g) údaj o kolektivních smlouvách, které upravují pracovní podmínky člena posádky, a označení smluvních stran těchto kolektivních smluv, h) informace o úpravě rozvázání a skončení pracovního poměru, platbách pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a i) datum a místo uzavření pracovní smlouvy.“. 35. V § 62 odstavec 2 zní: „(2) Provozovatel lodě je povinen zajistit, aby členem posádky lodě nebyla osoba, která v den nalodění nedosáhla věku 18 let.“. 36. V § 62 odst. 4 se slova „vykonávat vedlejší činnost“ nahrazují slovy „současně vykonávat závislou práci v dalším základním pracovněprávním vztahu“. 37. § 63 a 63a včetně nadpisů znějí: „§ 63 Obecná ustanovení o pracovní době a době odpočinku Pro účely pracovní doby a doby odpočinku člena posádky lodě se rozumí a) pracovní dobou doba, v níž je člen posádky povinen vykonávat práci pro provozovatele lodi, b) dobou odpočinku doba, která není pracovní dobou, c) směnou část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je člen posádky lodě povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovní doby odpracovat, d) pracovní pohotovostí doba, v níž je člen posádky lodě připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec jeho rozvrhu směn, e) prací přesčas práce konaná členem posádky lodě na příkaz provozovatele lodi nebo s jeho souhlasem mimo rámec rozvrhu směn a nad týdenní a denní pracovní dobu stanovenou v § 63a odst. 1; o práci přesčas se nejedná, napracovává-li člen posádky lodě prací nad rámec svého rozvrhu směn pracovní volno, které mu provozovatel lodi poskytl na jeho žádost. § 63a Délka týdenní pracovní doby a její rozvržení (1) Délka týdenní pracovní doby člena posádky lodě je 40 hodin a délka denní pracovní doby je 8 hodin. Kratší pracovní dobu s členem posádky lodě nelze sjednat. (2) Týdenní pracovní dobu člena posádky lodě rozvrhuje provozovatel lodě a určuje začátek a konec směn. Při jejím rozvržení přihlédne k zajištění bezpečné námořní plavby a zajištění bezpečného a zdraví neohrožujícího výkonu práce. (3) Člen posádky lodě musí být na začátku směny připraven na svém pracovišti k výkonu práce a odcházet z něho až po skončení směny. (4) Provozovatel lodě vypracuje písemný rozvrh pracovní doby a seznámí s ním nebo s jeho změnou člena posádky lodě nejpozději 3 dny před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, jehož délka musí činit alespoň jeden týden. (5) Provozovatel lodě zajistí, aby byl rozvrh pracovní doby všech členů posádky lodě a jeho změny vyvěšeny na přístupném místě na palubě lodě stejně jako informace o minimální délce nepřetržitého odpočinku mezi směnami a v týdnu člena posádky lodě stanovené právním předpisem nebo kolektivní smlouvou vztahující se na provozovatele lodě, a to nejpozději 3 dny před obdobím, na něž je pracovní doba rozvržena. Nejsou-li rozvrh směn a informace o minimální délce nepřetržitého odpočinku mezi směnami a v týdnu sepsány v anglickém jazyce, musí být doplněny o překlad do tohoto jazyka.“. 38. Za § 63a se vkládají nové § 63b až 63f, které včetně nadpisů znějí: „§ 63b Přestávky v práci (1) Provozovatel lodě poskytne členu posádky lodě nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Nelze-li výkon práce přerušit, zajistí se členu posádky lodě i bez přerušení práce přiměřená doba na oddech a jídlo; tato doba se započítává do pracovní doby. (2) Přestávky v práci na jídlo a oddech se neposkytují na začátku a konci směny. Přestávku v práci na jídlo a oddech lze rozdělit na více částí; alespoň jedna část rozdělené přestávky nesmí být kratší než 15 minut. (3) Poskytnuté přestávky na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby. § 63c Doba odpočinku (1) Provozovatel lodě rozvrhne pracovní dobu tak, aby člen posádky lodě měl mezi koncem jedné směny a začátkem směny následující nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 10 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. (2) Odpočinek mezi dvěma směnami může být rozdělen do dvou částí, z nichž jedna nesmí být kratší než 6 hodin. (3) Provozovatel lodě rozvrhne pracovní dobu tak, aby člen posádky lodě měl nepřetržitý odpočinek v týdnu během každého období 7 kalendářních dnů v trvání alespoň 27 hodin a aby měl nepřetržitý odpočinek i ve svátek. Jde-li o práce, které jsou nevyhnutelné pro zajištění bezpečného a plynulého provozu na lodi, může provozovatel lodi rozvrhnout pracovní dobu tak, aby součet délek jednotlivých nepřetržitých odpočinků mezi směnami člena posádky lodě poskytnutých podle odstavců 1 a 2 za každé období 7 kalendářních dnů činil celkem alespoň 77 hodin. (4) Nepřetržitý odpočinek mezi směnami a v týdnu může být členu posádky lodě zkrácen pod rozsah uvedený v odstavcích 1 a 3 jen, jde-li o práci přesčas, o výkon naléhavých opravných prací, prací při odvracení nebezpečí pro život a zdraví osob na lodi nebo odvracení nebezpečí škody na nákladu na lodi, prací při živelních událostech nebo v jiných obdobných mimořádných situacích nebo nácviku činností při těchto situacích, za podmínky, že mu provozovatel lodě poskytne nevyčerpanou dobu nepřetržitého odpočinku mezi směnami a v týdnu bezodkladně po zajištění bezpečného provozu lodě. (5) Nařídí-li provozovatel lodi provedení nácviku činností při odvracení nebezpečí pro život a zdraví osob na lodi nebo odvracení nebezpečí škody na nákladu na lodi, činností při živelních událostech nebo jiných obdobných mimořádných situacích, dbá na to, aby byl co nejméně narušen nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami a nepřetržitý odpočinek v týdnu. § 63d Práce přesčas a pracovní pohotovost (1) Práci přesčas může provozovatel lodě členu posádky lodě nařídit jen výjimečně z vážných důvodů spojených se zajištěním bezprostřední bezpečnosti lodě, osob na palubě nebo přepravovaného nákladu nebo s poskytnutím pomoci jinému námořnímu plavidlu nebo osobám v nouzi, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi směnami nebo nepřetržitého odpočinku v týdnu. (2) Pracovní pohotovost může provozovatel lodě členu posádky lodě nařídit jen z vážných provozních důvodů. Za dobu pracovní pohotovosti náleží členu posádky odměna podle zákoníku práce. (3) Za výkon práce v době pracovní pohotovosti přísluší členu posádky lodě mzda; odměna podle odstavce 2 za tuto dobu nepřísluší. Pracovní pohotovost, při které k výkonu práce nedojde, se do pracovní doby nezapočítává. § 63e Evidence pracovní doby (1) Provozovatel lodě vede u jednotlivých členů posádky lodě evidenci s vyznačením začátku a konce odpracované směny, práce přesčas, pracovní pohotovosti a odpracované doby v době pracovní pohotovosti. (2) Provozovatel lodě zajistí, aby člen posádky lodě obdržel stejnopis evidence pracovní doby za každý měsíc služby na lodi. Na žádost člena posádky lodě mu provozovatel lodě umožní kdykoliv nahlédnout do jeho evidence pracovní doby a pořizovat z ní výpisy nebo stejnopisy na náklady provozovatele lodi. (3) Vzor evidence pracovní doby člena posádky lodě stanoví prováděcí právní předpis. § 63f Dovolená za kalendářní rok Každý člen posádky lodě má nárok na dovolenou za kalendářní rok ve výši nejméně 2,5 kalendářních dnů na měsíc zaměstnání a její poměrnou část za nedokončený měsíc. Dovolenou za kalendářní rok je provozovatel lodě povinen členu posádky lodě poskytnout tak, aby ji mohl čerpat na pevnině.“. 39. V § 64 se slova „sjednaný na dobu určité plavby“ zrušují. 40. V § 65 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „být po vylodění dopraven do místa sídla provozovatele nebo do místa, které bylo v pracovní smlouvě dohodnuto, (dále jen „repatriace“)“ nahrazují slovy „na repatriaci“. 41. V § 65 odst. 2 se slova „pracovní kázně nebo služebních povinností“ nahrazují slovy „povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k práci vykonávané členem posádky“. 42. V § 65 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Náklady na repatriaci jsou zejména náklady na přepravu člena posádky a jeho osobních zavazadel a dále náklady na jeho stravu a ubytování po dobu repatriace. Přepravu člena posádky zajistí provozovatel lodě letecky. Jiný způsob přepravy může provozovatel lodě zvolit, pokud doba přepravy není nepřiměřeně dlouhá nebo pokud se na něm se členem posádky dohodne.“. 43. V § 65 odst. 5 se slova „místa dohodnutého v pracovní smlouvě nebo jinak dohodnutého“ nahrazují slovy „místa sídla provozovatele lodě nebo do jiného sjednaného místa“. 44. V § 65 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Pokud provozovatel lodě nesplní svou povinnost repatriace člena posádky, zajistí provedení repatriace Úřad a po provedení repatriace uloží provozovateli povinnost uhradit náklady, které na ni vynaložil.“. 45. V § 66 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Loď musí být vybavena vhodnými ubytovacími, provozními, kancelářskými a stravovacími prostory, prostory a zařízením pro skladování a chlazení potravin a pro přípravu jídel a nápojů, prostory s vybavením pro odpočinek a volný čas, hygienickým a sanitárním zařízením, popřípadě zvláštními prostory pro nemocné. Tyto prostory musí být na lodi v dostatečném počtu a velikosti, vhodně vybaveny s ohledem na svůj účel a musí být dostatečně větrány, vytápěny, osvětleny a izolovány a musí být udržovány čisté. Sociální zařízení a poskytované služby na lodi musí být přístupné všem členům posádky lodě, mimo těch, které jsou určeny výhradně cestujícím. Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na umístění prostor podle věty první, jejich počet, rozměry, použité materiály a vybavení. (3) Loď musí být zásobena pitnou vodou a potravinami v množství odpovídajícím počtu členů posádky lodě, délce a povaze námořní plavby a v dostatečné výživové hodnotě a různorodosti; potraviny musí zejména zajišťovat vyvážený poměr karbohydrátů, proteinů, tuků, vlákniny, minerálů a vitamínů. Pitná voda a potraviny musí být uskladněny tak, aby po celou dobu plavby zůstala zachována jejich zdravotní nezávadnost a výživová hodnota. Při zásobování potravinami provozovatel lodě zohlední náboženské a kulturní zvyklosti členů posádky lodě.“. 46. V § 66 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5. 47. V § 66 odst. 4 se slova „vykonávat kontrolu čistoty prostor uvedených v předchozích ustanoveních“ nahrazují slovy „kontrolovat plnění podmínek uvedených v odstavcích 1 až 3 a přijímat nápravná opatření k odstranění zjištěných nedostatků“. 48. V § 66 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Provozovatel lodě je povinen na písemnou žádost člena posádky při výplatě mzdy na svůj náklad a nebezpečí částku určenou členem posádky nejpozději v pravidelném termínu výplaty mzdy a) zaplatit na platební účet určený členem posádky; člen posádky může určit nejvýše 2 platební účty, nedohodne-li se s provozovatelem lodě jinak, nebo b) zaslat osobě určené členem posádky.“. 49. Za § 67 se vkládají nové § 67a až 67e, které včetně nadpisů znějí: „§ 67a Povinnosti provozovatele lodě a velitele lodě při dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (1) Provozovatel lodě je povinen zajistit, aby loď, včetně jejího zařízení a vybavení, byla udržována ve stavu, který zaručuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci a usnadní zvládání havarijních situací. (2) Velitel lodě je povinen a) zajistit a kontrolovat dodržování zásad a postupů bezpečnosti práce, b) pravidelně, nejméně každé 2 roky, ověřovat znalosti zásad a postupů bezpečnosti práce členů posádky lodě a zajistit školení a výcvik členů posádky, c) zajistit, aby na námořním plavidle bylo nejméně 5 výtisků zásad a postupů bezpečnosti práce, a umožnit členům posádky lodě přístup k těmto výtiskům, d) zajistit, aby přepravovaná osoba byla v rozsahu odpovídajícím její účasti na námořní plavbě na lodi seznámena se zásadami a postupy bezpečnosti práce před vyplutím lodě z přístavu nebo před započetím prací na lodi, e) vést seznam osob způsobilých k obsluze nebo řízení vozidel a zvedacích zařízení. (3) Podmínky bezpečného stavu lodě, jejího zařízení a vybavení z hlediska ochrany zdraví při práci a obsah, rozsah a způsob provádění výcviku a školení členů posádky a místa uložení výtisků zásad a postupů bezpečnosti práce na lodi stanoví prováděcí právní přepis. § 67b Rizikové faktory pracovních podmínek (1) Velitel lodě je povinen zajistit průběžné zjišťování a hodnocení rizikových faktorů pracovních podmínek na lodi a přijímat opatření k ochraně zdraví. (2) Vyhodnocení rizikových faktorů musí být prováděno s přihlédnutím ke druhu a možnému škodlivému účinku rizikového faktoru, pravděpodobnosti ohrožení a počtu přepravovaných osob a členů posádky lodě, které mohou přijít s rizikovými faktory do kontaktu. Rizika musí být zvažována zvlášť pro každé místo na lodi a každé riziko musí být vyhodnoceno individuálně. § 67c Povinnosti člena posádky lodě v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (1) Člen posádky lodě je povinen dodržovat zásady a postupy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci tvořící pravidla pro a) ochranu zdraví a dodržování hygieny, b) snížení rizika vzniku požáru, c) používání ochranných pracovních prostředků, d) bezpečný vstup na loď a bezpečný pohyb na palubě lodi, e) bezpečný vstup do uzavřených nebo jiných nebezpečných prostor, f) bezpečné ruční zvedání břemen a bezpečnou práci s nářadím a materiály, g) bezpečné vykonávání svářečských prací, h) bezpečné provádění natěračských prací, bezpečnou práci ve výškách, za bokem lodě a se čluny a vory, i) bezpečné vykonávání kotevních a uvazovacích úkonů a bezpečné vlečení lodě, j) bezpečné vykonávání prací se zvedacím zařízením, s kryty a v nákladových prostorech lodě, k) bezpečné vykonávání prací ve strojních prostorech, l) bezpečnou obsluhu rádiového a elektronického zařízení, m) bezpečný výkon prací v kuchyni a bezpečnou manipulaci s potravinami, n) bezpečný výkon prací v lodní prádelně, o) bezpečný výkon prací na lodích pro kusový náklad a přepravy kontejnerů. (2) Podrobnosti zásad a postupů pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v jednotlivých oblastech pravidel uvedených v odstavci 1 stanoví prováděcí právní předpis. § 67d Lodní výbor pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci Na lodi, jejíž posádka má alespoň 5 členů, musí být zřízen lodní výbor pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Lodní výbor spolupracuje s velitelem lodě při plnění povinností v oblastech týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na lodi a prevence nehod. § 67e Vyřizování stížností v pracovněprávních věcech na lodi (1) Stížnosti v pracovněprávních věcech člen posádky lodě podává osobě pověřené vyřizováním těchto stížností na lodi nebo přímo veliteli lodě. Provozovatel lodě je povinen pověřit jednoho nebo více členů posádky lodě s výjimkou velitele lodě vyřizováním stížností podle věty prvé. (2) Osoba pověřená vyřizováním stížností v pracovněprávních věcech na lodi nebo velitel lodě prošetří bez zbytečného odkladu skutečnosti namítané ve stížnosti. Shledá-li osoba pověřená vyřizováním stížností stížnost jako zcela nebo částečně opodstatněnou, navrhne veliteli provedení nápravného opatření, v opačném případě stížnost odmítne. Shledá-li velitel stížnost jako zcela nebo částečně opodstatněnou, zajistí provedení nápravného opatření, v opačném případě stížnost odmítne. (3) O způsobu vyřízení stížnosti pořídí osoba pověřená vyřizováním stížností v pracovněprávních věcech nebo velitel písemný záznam obsahující i odůvodnění způsobu vyřízení stížnosti a informaci o možnosti žádat o přezkoumání způsobu vyřízení stížnosti velitele lodě nebo, vyřizoval-li stížnost velitel, provozovatele lodě; kopii záznamu o způsobu vyřízení stížnosti osoba pověřená vyřizováním stížností v pracovněprávních věcech nebo velitel předá členovi posádky lodě, který stížnost podal.“. 50. § 68 zní: „§ 68 Pracovněprávní vztahy členů posádek námořních lodí se řídí tímto zákonem, zákoníkem práce, s výjimkou jeho části čtvrté, a občanským zákoníkem.“. 51. Za § 68 se vkládá nový § 68a, který včetně nadpisu zní: „§ 68a Pracovněprávní vztahy členů posádek námořní jachty Jsou-li členové posádky námořní jachty v základním pracovněprávním vztahu k provozovateli námořní jachty, použijí se § 24 odst. 1 písm. l) body 2 a 3, § 24 odst. 1 písm. n), § 25 odst. 1 písm. t) až v), § 27 a § 62 až 68 na poměry členů posádky a provozovatele námořní jachty obdobně.“. 52. V § 76 odstavec 3 zní: „(3) Stejnopis protokolu o kontrole na lodi spolu s jeho překladem do anglického jazyka doručí Úřad rovněž veliteli lodě. Velitel je povinen zajistit, aby byl na palubě lodi na přístupném místě vyvěšen stejnopis protokolu o kontrole a jeho překlad do anglického jazyka, a na vyžádání poskytne členu posádky jeho kopii.“. 53. V § 76 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Je-li bezprostředně ohrožen život nebo zdraví osob na námořním plavidle, bezpečnost námořní plavby nebo hrozí vážná majetková újma na přepravovaném nákladu, je osoba pověřená výkonem státního dozoru v námořní plavbě oprávněna v řízení na místě vydávat příkazy nebo zákazy směřující k odstranění ohrožení včetně zákazu výkonu určité činnosti a zadržení dokladů k ní se vztahujících.“. 54. V § 78 odst. 1 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) a c), která znějí: „b) jako držitel průkazu způsobilosti v rozporu s § 43 odst. 9 neodevzdá průkaz způsobilosti, který pozbyl platnosti nebo jehož platnost byla pozastavena, c) jako držitel osvědčení o zdravotní způsobilosti v rozporu s § 48 odst. 8 neodevzdá osvědčení o zdravotní způsobilosti, které pozbylo platnosti nebo jehož platnost byla pozastavena,“. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena d) a e). 55. V § 78 odst. 2 písm. d) se slovo „technickou“ zrušuje. 56. V § 78 odst. 2 písmeno j) zní: „j) v rozporu s § 24 odst. 1 písm. l) bodem 2 nebo 3 nemá po celou dobu provozování námořního plavidla 1. uzavřeno pojištění odpovědnosti za škody vzniklé v důsledku smrti člena posádky, jeho pracovního úrazu nebo nemoci z povolání nebo zaplaceno pojistné, nebo 2. uzavřeno pojištění pro pokrytí nákladů spojených s repatriací nebo zaplaceno pojistné,“. 57. V § 78 odst. 2 písm. k) se slova „písm. n)“ nahrazují slovy „písm. m)“ a za slovo „způsobilosti“ se vkládají slova „a osvědčení o zdravotní způsobilosti“. 58. V § 78 odst. 2 se za písmeno k) vkládá nové písmeno l), které zní: „l) v rozporu s § 24 odst. 1 písm. n) nezajistí, aby každý člen posádky obdržel popis způsobu vyřizování stížností v pracovněprávních věcech včetně kontaktních údajů osob pověřených jejich vyřizováním, osob, které mohou členu posádky poskytnout radu v pracovněprávních záležitostech, a Úřadu,“. Dosavadní písmena l) až o) se označují jako písmena m) až p). 59. V § 78 odst. 2 písm. o) se slovo „nebo“ zrušuje. 60. V § 78 odst. 2 písm. p) se slova „§ 24 odst. 6“ nahrazují slovy „§ 24 odst. 5“. 61. V § 78 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena q) až x), která znějí: „q) v rozporu s § 62 odst. 2 nezajistí, aby členem posádky námořního plavidla nebyla osoba, která v den nalodění nedosáhla věku 18 let, r) v rozporu s § 63a odst. 5 nezajistí, aby byl na palubě námořního plavidla na přístupném místě vyvěšen rozvrh pracovní doby členů posádky nebo informace o minimální délce nepřetržitého odpočinku, s) v rozporu s § 63e odst. 2 nezajistí, aby člen posádky námořního plavidla obdržel stejnopis evidence pracovní doby za každý měsíc služby na námořním plavidle, t) v rozporu s § 65 odst. 1 nezajistí repatriaci člena posádky, u) v rozporu s § 66 odst. 2 provozuje námořní plavidlo, které není vybaveno vhodnými prostorami, v) v rozporu s § 66 odst. 3 nezajistí zásobování námořního plavidla pitnou vodou nebo potravinami, w) v rozporu s § 67a odst. 1 nezajistí, aby námořní plavidlo, včetně jeho zařízení a vybavení, bylo udržováno ve stavu zaručujícím bezpečnost a ochranu zdraví při práci a zvládání havarijních situací, nebo x) v rozporu s § 67e odst. 1 nepověří žádného člena posádky vyřizováním stížností v pracovněprávních věcech.“. 62. V § 78 odst. 3 písm. a) se slova „§ 24 odst. 1 písm. l)“ nahrazují slovy „§ 24 odst. 1 písm. l) bodu 1“. 63. V § 78 odst. 3 písm. b) se slova „§ 24 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 24 odst. 4“. 64. V § 78 odst. 7 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmena h) až q) se označují jako písmena g) až p). 65. V § 78 odst. 7 písm. h) se slovo „o)“ nahrazuje slovem „n)“. 66. V § 78 odst. 7 písm. i) se slovo „p)“ nahrazuje slovem „o)“. 67. V § 78 odst. 7 písm. j) se slovo „q)“ nahrazuje slovem „p)“. 68. V § 78 odst. 8 písm. a) se slova „§ 42 odst. 1“ nahrazují slovy „§ 42 odst. 5“ a slova „činnosti, k nimž není zdravotně nebo odborně způsobilý“ se nahrazují slovy „práci nebo činnosti, pro něž nemá oprávnění, k jejichž výkonu není zdravotně způsobilý nebo k jejichž výkonu nesplňuje stanovené požadavky“. 69. V § 78 odst. 8 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena b) až d). 70. V § 78 odst. 8 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a osvědčením o zdravotní způsobilosti“. 71. V § 78 odstavec 9 zní: „(9) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e) nebo odstavce 2 písm. c), d) nebo p), b) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. e), h), i), j), k), m), t), u), v) nebo w), odstavce 3 písm. a), b), c), e), f), g), h) nebo i), odstavce 4 písm. a) nebo odstavce 7 písm. f), g), n), o) nebo p), c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. f), n), q) nebo x), odstavce 3 písm. d), odstavce 4 písm. b), odstavce 5 písm. a), odstavce 7 písm. a), b), d), e), i), j), k) nebo l) nebo odstavce 8 písm. d), d) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), odstavce 2 písm. a), b) nebo g), odstavce 3 písm. j), k) nebo l), odstavce 5 písm. b), odstavce 6 písm. a), odstavce 7 písm. h) nebo m) nebo odstavce 8 písm. a), e) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c), odstavce 2 písm. l), o), r) nebo s), odstavce 6 písm. b), odstavce 7 písm. c) nebo odstavce 8 písm. b) nebo c).“. 72. V § 79 odst. 1 se vkládají nová písmena a) a b), která znějí: „a) jako držitel akreditace v rozporu s § 45 odst. 5 písm. a) neposkytuje výuku a výcvik v souladu s udělenou akreditací nebo vytvořeným plánem výuky a výcviku, b) jako držitel akreditace v rozporu s § 45 odst. 5 písm. b) neoznámí ve stanovené lhůtě Úřadu změny plánu výuky a výcviku nebo seznamu osob provádějících výuku a výcvik,“. Dosavadní písmena a) a b) se označují jako písmena c) a d). 73. V § 79 odst. 2 písm. d) se slovo „technickou“ zrušuje. 74. V § 79 odst. 2 písmeno j) zní: „j) v rozporu s § 24 odst. 1 písm. l) bodem 2 nebo 3 nemá po celou dobu provozování námořního plavidla 1. uzavřeno pojištění odpovědnosti za škody vzniklé v důsledku smrti člena posádky, jeho pracovního úrazu nebo nemoci z povolání nebo zaplaceno pojistné, nebo 2. uzavřeno pojištění pro pokrytí nákladů spojených s repatriací nebo zaplaceno pojistné,“. 75. V § 79 odst. 2 písm. k) se slova „písm. n)“ nahrazují slovy „písm. m)“ a za slovo „způsobilosti“ se vkládají slova „a osvědčení o zdravotní způsobilosti“. 76. V § 79 odst. 2 se za písmeno k) vkládá nové písmeno l), které zní: „l) v rozporu s § 24 odst. 1 písm. n) nezajistí, aby každý člen posádky obdržel popis způsobu vyřizování stížností v pracovněprávních věcech včetně kontaktních údajů osob pověřených jejich vyřizováním, osob, které mohou členu posádky poskytnout radu v pracovněprávních záležitostech, a Úřadu,“. Dosavadní písmena l) až o) se označují jako písmena m) až p). 77. V § 79 odst. 2 písm. o) se slovo „nebo“ zrušuje. 78. V § 79 odst. 2 písm. p) se slova „§ 24 odst. 6“ nahrazují slovy „§ 24 odst. 5“. 79. V § 79 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena q) až x), která znějí: „q) v rozporu s § 62 odst. 2 nezajistí, aby členem posádky námořního plavidla nebyla osoba, která v den nalodění nedosáhla věku 18 let, r) v rozporu s § 63a odst. 5 nezajistí, aby byl na palubě námořního plavidla na přístupném místě vyvěšen rozvrh pracovní doby členů posádky nebo informace o minimální délce nepřetržitého odpočinku, s) v rozporu s § 63e odst. 2 nezajistí, aby člen posádky námořního plavidla obdržel stejnopis evidence pracovní doby za každý měsíc služby na námořním plavidle, t) v rozporu s § 65 odst. 1 nezajistí repatriaci člena posádky, u) v rozporu s § 66 odst. 2 provozuje námořní plavidlo, které není vybaveno vhodnými prostorami, v) v rozporu s § 66 odst. 3 nezajistí zásobování námořního plavidla pitnou vodou nebo potravinami, w) v rozporu s § 67a odst. 1 nezajistí, aby námořní plavidlo, včetně jeho zařízení a vybavení, bylo udržováno ve stavu zaručujícím bezpečnost a ochranu zdraví při práci a zvládání havarijních situací, nebo x) v rozporu s § 67e odst. 1 nepověří žádného člena posádky vyřizováním stížností v pracovněprávních věcech.“. 80. V § 79 odst. 3 písm. a) se slova „§ 24 odst. 1 písm. l)“ nahrazují slovy „§ 24 odst. 1 písm. l) bodu 1“. 81. V § 79 odst. 3 písm. b) se slova „§ 24 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 24 odst. 4“. 82. V § 79 odstavec 7 zní: „(7) Za správní delikt se uloží pokuta a) do 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 2 písm. c), d) nebo p), b) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d), odstavce 2 písm. e), h), i), j), k), m), t), u), v) nebo w), odstavce 3 písm. a), b), c), e), f), g), h) nebo i) nebo odstavce 4 písm. a), c) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. f), n), q) nebo x), odstavce 3 písm. d), odstavce 4 písm. b) nebo odstavce 5 písm. a), d) do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a), b) nebo g), odstavce 3 písm. j), k) nebo l), odstavce 5 písm. b) nebo odstavce 6 písm. a), e) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), odstavce 2 písm. l), o), r) nebo s) nebo odstavce 6 písm. b).“. 83. § 85 zní: „§ 85 (1) Ministerstvo dopravy vydá vyhlášku k provedení § 8 odst. 3, § 11 odst. 5, § 12n odst. 7, § 13 odst. 3, § 13b odst. 6, § 20 odst. 7, § 21 odst. 2, § 23a odst. 7, § 24 odst. 3, § 27 odst. 3, § 32 odst. 4, § 33 odst. 1 písm. c) a p), § 35 odst. 2, § 42 odst. 6, § 43 odst. 10, § 44 odst. 4, § 45 odst. 7, § 47 odst. 1, 2 a 8, § 48 odst. 9, § 49 odst. 5, § 50 odst. 4, § 54 odst. 6, § 55g odst. 5, § 55h odst. 5, § 63e odst. 3, § 66 odst. 2, § 67 odst. 1 písm. b), § 67 odst. 2 a 4, § 67a odst. 3, § 67c odst. 2, § 76 odst. 1 a § 84 odst. 3. (2) Vláda vydá nařízení k provedení § 4 odst. 4.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Na námořní plavidla postavená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a na námořní plavidla, jejichž stavba byla započata položením kýlu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí požadavky na jejich vybavení vhodnými prostorami podle § 66 zákona č. 61/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Pokud byly pro účely určité námořní plavby uzavřeny pracovní smlouvy se členy posádky námořního plavidla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a plavba nebyla před tímto dnem ukončena, použijí se pro povinnosti provozovatele a velitele námořního plavidla a pro úpravu pracovněprávních poměrů členů posádky plavidla při této námořní plavbě § 24, 25, 27 a část pátá zákona č. 61/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Právnické osoby pověřené nebo schválené Úřadem podle § 45 zákona č. 61/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za právnické osoby akreditované podle § 45 zákona č. 61/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Průkazy způsobilosti vydané podle zákona č. 61/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to do uplynutí doby jejich platnosti, nejpozději však do 31. prosince 2016. 5. Držitel průkazu způsobilosti vydaného podle zákona č. 61/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je oprávněn požádat Úřad o výměnu tohoto průkazu za průkaz způsobilosti podle zákona č. 61/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Doba platnosti průkazu způsobilosti podle zákona č. 61/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se shoduje s platností vyměňovaného průkazu způsobilosti, nepřesáhne však 31. prosince 2016. Spolu s novým průkazem způsobilosti vydá Úřad i osvědčení o zdravotní způsobilosti; platnost osvědčení je stejná jako platnost nového průkazu způsobilosti, nepřesáhne však 2 roky. 6. Řízení o vydání nebo odnětí průkazu způsobilosti a řízení o přezkumu odborné nebo zdravotní způsobilosti zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 61/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Držitel průkazu způsobilosti vydaného podle zákona č. 61/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jehož doba platnosti skončí před 31. prosincem 2016, je oprávněn požádat Úřad o vydání průkazu způsobilosti postupem podle zákona č. 61/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Úřad v takovém případě omezí platnost vydaného průkazu způsobilosti do 31. prosince 2016. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. III Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákona č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb. a zákona č. 331/2014 Sb., se mění takto: 1. V Položce 41 písm. c) se slova „Vydání potvrzení“ nahrazují slovy „Prodloužení platnosti“. 2. V Položce 41 se doplňuje písmeno f), které zní: „f) Vydání osvědčení o zdravotní způsobilosti Kč 200“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o inspekci práce Čl. IV V § 4 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které včetně poznámky pod čarou č. 76 zní: „l) vydává závazná stanoviska ohledně posouzení souladu podmínek pro práci členů posádky lodě s požadavky části páté zákona o námořní plavbě a zákoníku práce76). 76) § 12n odst. 2 zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 80/2015 Sb.
Zákon č. 80/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 17. 4. 2015, datum účinnosti 2. 5. 2015, částka 37/2015 * Čl. I - Změna zákona o léčivech * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 2. 5. 2015 80 ZÁKON ze dne 18. března 2015, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Změna zákona o léčivech V § 112 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění zákona č. 70/2013 Sb., se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „, nestanoví-li zákon jinak“. Čl. II Přechodné ustanovení Státní ústav pro kontrolu léčiv převede z prostředků účtu vedeného podle § 112 odst. 5 zákona č. 378/2007 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, na příjmový účet státního rozpočtu České republiky, zřízený pro Ministerstvo zdravotnictví, v roce 2015 částku ve výši 1 700 000 000 Kč. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 79/2015 Sb.
Zákon č. 79/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 17. 4. 2015, datum účinnosti 2. 5. 2015, částka 37/2015 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o Českém rozhlasu * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 2. 5. 2015 79 ZÁKON ze dne 18. března 2015, kterým se mění zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o Českém rozhlasu Čl. I Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 135/1997 Sb., zákona č. 192/2002 Sb., zákona č. 127/2005 Sb. a zákona č. 196/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které včetně poznámky pod čarou č. 4 zní: „b) provozuje vysílání rozhlasového programu zaměřeného výlučně na zpravodajství, publicistiku a vzdělávací pořady prostřednictvím zemských vysílacích rádiových zařízení s využitím části kmitočtového spektra v pásmu velmi krátkých vln v rozsahu, který umožňují vhodné rádiové kmitočty získané optimalizací vlastní vysílací sítě za podmínky, že nedojde ke snížení rozsahu pokrytí České republiky stanoveného tímto zákonem, a rádiové kmitočty nově vyhledané Českým rozhlasem na jeho náklady, nejvýše však v rozsahu regionálního rozhlasového vysílání4); tento program může Český rozhlas šířit rovněž prostřednictvím zemských vysílacích rádiových zařízení s využitím části kmitočtového spektra v pásmu středních vln a prostřednictvím jiných sítí elektronických komunikací v rozsahu celoplošného rozhlasového vysílání stanoveného tímto zákonem, 4) § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní písmena b) až h) se označují jako písmena c) až i). 2. V § 3 odst. 1 písm. c) se slova „družic a kabelových sítí“ nahrazují slovy „jiných sítí elektronických komunikací“. 3. V § 3 odst. 3 větě druhé se za slovo „Kmitočty“ vkládají slova „v rozsahu a za podmínek stanovených v odstavci 1 písm. b) nebo“. 4. V § 12 odst. 3 se slova „a e)“ nahrazují slovy „, b) a f)“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání Čl. II Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 341/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 82/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 348/2005 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 196/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 302/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 406/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 181/2014 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „nebo ve státě“ zrušují. 2. V § 3 odst. 4 písm. b) se slova „republiky, v jiném“ nahrazují slovy „republiky nebo v jiném“ a slova „nebo ve státě“ se zrušují. 3. V § 3 odst. 5 se slova „nebo ve státě, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, a která nesplňuje v České republice, ani v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi,“ nahrazují slovy „, a která v České republice ani v jiném členském státě Evropské unie nesplňuje“ a slova „založení Evropského společenství4c)“ se nahrazují slovy „fungování Evropské unie4c)“. Poznámka pod čarou č. 4c zní: „4c) Čl. 49 a následující Smlouvy o fungování Evropské unie.“. 4. V § 6 odst. 2 se slova „konce února“ nahrazují slovy „30. dubna“. 5. V § 51 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Provozovatel rozhlasového vysílání ze zákona nesmí do programu zaměřeného výlučně na zpravodajství, publicistiku a vzdělávací pořady20) zařazovat obchodní sdělení s výjimkou obchodních sdělení zařazovaných do vysílání programu v přímém spojení s vysíláním kulturní nebo sportovní události, je-li vysílání takového obchodního sdělení nezbytnou podmínkou k získání práv k rozhlasovému vysílání kulturní nebo sportovní události. Věta druhá se nevztahuje na oznámení podle odstavce 4.“. Poznámka pod čarou č. 20 zní: „20) § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 484/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 78/2015 Sb.
Zákon č. 78/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 17. 4. 2015, datum účinnosti 1. 7. 2015, částka 37/2015 * Čl. I - Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 58/1995 Sb., zákona č. 236/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 296/1995 Sb., zákona č. 148/1998 * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2015 78 ZÁKON ze dne 18. března 2015, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 58/1995 Sb., zákona č. 236/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 296/1995 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 442/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 127/2002 Sb., zákona č. 282/2002 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 23/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 465/2011 Sb., zákona č. 239/2012 Sb. a zákona č. 255/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 2 se slovo „pracovníků“ nahrazuje slovem „zaměstnanců“. 2. V § 3 odst. 1 písm. b) a c) se slova „České republiky“ zrušují. 3. V § 4a odst. 2 písm. f) se slova „zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům“ nahrazují slovy „omezení svéprávnosti“. 4. Poznámky pod čarou č. 1d až 1f se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 5. V § 5 odst. 1 se slovo „průběžném“ nahrazuje slovy „vývoji ekonomiky a“, slova „ke státnímu závěrečnému“ se nahrazují slovy „k návrhu státního závěrečného“, slova „České republiky“ se zrušují a za slovo „včetně“ se vkládá slovo „seznamu“. 6. V § 5 odstavec 2 zní: „(2) Stanovisko ke zprávě o vývoji ekonomiky a plnění státního rozpočtu předkládá Úřad Poslanecké sněmovně ve lhůtě do 1 měsíce ode dne předložení této zprávy Poslanecké sněmovně vládou.“. 7. V § 5 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Stanovisko k návrhu státního závěrečného účtu předkládá Úřad Poslanecké sněmovně ve lhůtě do 4 měsíců ode dne předložení tohoto návrhu Poslanecké sněmovně vládou.“. 8. V § 8 odst. 2 písm. b) se čárka za slovem „rozpočtu“ zrušuje a za slovo „změn,“ se vkládají slova „rozpočtových opatření“. 9. V § 8 odst. 2 písm. c) a v § 13 odst. 3 písm. c) se slova „ke státnímu závěrečnému“ nahrazují slovy „k návrhu státního závěrečného“. 10. V § 8 odst. 4 větě první se slova „se může“ nahrazují slovy „je oprávněn“, slovo „schůzí“ se nahrazuje slovy „se schůze“, za slovo „projednávány“ se vkládají slova „kontrolní závěry,“ a slova „která Úřad předložil“ se nahrazují slovy „které se vztahují k činnosti Úřadu“. 11. V § 8 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Prezident Úřadu je oprávněn účastnit se schůze vlády, pokud jsou projednávány kontrolní závěry a stanoviska k nim. Požádá-li o slovo, bude mu uděleno.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 12. V § 10 odst. 1 písm. a) a v § 12 odst. 3 písm. a) se slova „způsobilý k právním úkonům“ nahrazují slovy „plně svéprávný“. 13. V § 10 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „v magisterském studijním programu“. 14. V § 10 odst. 6 a v § 12 odst. 7 se slovo „prokurátora“ nahrazuje slovy „státního zástupce“. 15. V § 10 odst. 8 písm. d) a v § 12 odst. 9 písm. d) se slova „zbaven nebo omezen způsobilosti k právním úkonům“ nahrazují slovy „omezena jeho svéprávnost“. 16. V § 12 odst. 3 se na konci textu písmene c) doplňují slova „v magisterském studijním programu“. 17. V § 13 odst. 3 písm. b) se za slovo „změny,“ vkládají slova „rozpočtová opatření,“. 18. V § 17 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Úřad je oprávněn opatřovat podklady pro zpracování plánu kontrolní činnosti a jeho změn. Ten, koho o to Úřad požádá, je povinen ve lhůtě jím stanovené poskytnout pro tento účel Úřadu informace a vysvětlení a předložit doklady a jiné písemnosti. Získané podklady mohou být použity v případě uskutečnění kontroly jako informace o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 19. V § 17 odst. 3 větě druhé se slovo „kontrolní“ zrušuje. 20. V § 17 odst. 4 písm. c) se slovo „, nebo“ nahrazuje slovem „a“. 21. V § 17 odst. 6 větě druhé se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 22. V § 18 odst. 3 se slovo „dvou“ nahrazuje číslem „3“. 23. V § 21 písm. b) se slova „záznamy dat na paměťových médiích prostředků výpočetní techniky,“ nahrazují slovy „data z informačních systémů, kterých jsou správci nebo provozovateli, na technických nosičích dat, popřípadě“ a na konci textu písmene b) se doplňují slova „, jakož i pořizovat obrazové nebo zvukové záznamy“. 24. V § 21 písmeno g) zní: „g) používat telekomunikační koncová zařízení kontrolovaných osob a datové připojení do veřejné sítě elektronických komunikací pro zabezpečení kontroly,“. 25. Poznámka pod čarou č. 4 „Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění zákona č. 393/1990 Sb.“ se zrušuje. 26. V § 21 se na konci písmene h) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) požadovat, aby kontrolované osoby ve stanovených lhůtách zajistily přístup k datům, která souvisí s předmětem kontroly a jsou uložena nebo zpracována v provozních informačních systémech kontrolované osoby, jakož i v dalších souborech a aplikacích, a která nejsou součástí informačních systémů veřejné správy.“. 27. V § 23 větě první se slovo „státního“ nahrazuje slovem „veřejného“. 28. V § 23 se za větu první vkládá věta „Je-li kontrolovanou osobou Česká národní banka, není tímto ustanovením dotčena povinnost mlčenlivosti stanovená Protokolem o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky9).“. Poznámka pod čarou č. 9 zní: „9) Čl. 37 Protokolu (č. 4) o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky.“. 29. Poznámka pod čarou č. 6 zní: „6) § 22 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.“. 30. V § 27 odst. 1 větě první se za slovo „pěti“ vkládá slovo „pracovních“. 31. V § 27 odst. 3 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b). 32. V § 27 odst. 4 se slova „nebo člen Úřadu“ zrušují. 33. V § 27 odstavec 5 zní: „(5) Pokud v řízení o odvolání proti rozhodnutí o námitkách vyplyne potřeba věc došetřit, příslušný orgán Úřadu rozhodnutí zčásti nebo zcela zruší a zajistí došetření věci. Skutečnosti zjištěné při došetření se uvedou v dodatku ke kontrolnímu protokolu. Na nakládání s dodatkem kontrolního protokolu se přiměřeně použijí odstavce 1 až 4 a § 25 a 26.“. 34. V § 27 odst. 6 se slova „nebo člena Úřadu“ zrušují. 35. V § 28 odst. 1 se za slovo „způsobila“ vkládají slova „porušení povinnosti podle § 17 odst. 2, nebo která zaviněně způsobila“. 36. V § 30 odstavec 1 zní: „(1) Všechny schválené kontrolní závěry zveřejňuje prezident Úřadu ve Věstníku Úřadu a zasílá je Poslanecké sněmovně, Senátu a vládě.“. 37. Poznámka pod čarou č. 7 zní: „7) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.“. 38. V § 45 odst. 1 se slova „vychází pravidelně čtyřikrát ročně“ nahrazují slovy „zveřejňuje i na svých internetových stránkách“. 39. Nadpis umístěný nad označením § 46 „Platy, požitky a náhrady“ se zrušuje. 40. V § 46 se slovo „požitky“ nahrazuje slovy „další náležitosti spojené s výkonem funkce“ a slova „a viceprezidenta Úřadu upravuje zvláštní zákon8)“ se nahrazují slovy „, viceprezidenta Úřadu a členů Úřadu upravuje zvláštní zákon8)“. Poznámka pod čarou č. 8 zní: „8) § 20 až 24 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 626/2004 Sb.“. Čl. II Přechodné ustanovení Kontrolní akce zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 166/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.